Na světě je už skoro osm miliard lidí.

Postavili jsme hodně měst, továren, elektráren a jiných

budov, které změnily krajinu skoro celého světa na tolik, že vědci vymyslili i nový termín pro
pojmenování přítomné doby – antropocén. Svět je ale mnohem starší než dějiny lidstva a dlouho
před námi vládla ním jiná zvířata a žila v rovnováze. Tyhle živé bytosti stále žijí vedle nás a otázkou je,
jestli se k nim chováme dostatečně dobře?

Tak zvána užitková zvířata slouží člověku hlavně jako zdroj stravy a látek. Platilo to už od
začátku dějin – člověk byl vždy jedním ze článků potravního řetězce. Avšak v dnešní době už nelovíme
zvířata v lese pro sebe a svoji rodinu. Teď chováme krávy, prasata a kuřata ve velkých továrnách na
maso. Zvířata jsou tam držena ve velmi nepříznivých podmínkách. Kvůli reklamám a obrázkům na
obalech si myslíme, že naše mléko a vejce pochází od „šťastných“ krav a slepic. Skutečnost je ale
zcela jiná.

Z biologického hlediska člověk patří k říši živočichů. Je tedy prostě jedním ze zvířat. To, že
jeho rozum je vyvinutější než u ostatních, neospravedlňuje jeho brutalitu vůči něm. Naopak – svým
rozumem může člověk pochopit, že zvíře taky trpí a potřebuje mít dobré podmínky k životu. Psy nebo
kočky už jsou členy našich rodin a považujeme jejich potřeby za stejně důležité jako potřeby lidí. Proč
se tedy takhle nedíváme i na jiná zvířata?