4

Cvičení 2 MĚŘENÍ OHNISKOVÉ VZDÁLENOSTI ČOČKY

Úvod
Ohniskovou vzdálenost f spojné čočky můžeme určit na základě zobrazovací
rovnice
1 1 1
+ ′ = ;
a a f
ze které dostaneme
aa′
f = ; (1)
a + a′
kde a je vzdálenost předmětu a a′ je vzdálenost obrazu od středu čočky. Vzhle-
dem k určité tloušťce čočky je přesné určení hodnot a a a′ obtížné. Proto
se přímé měření vzdáleností obchází použitím různých metod. Nejčastěji se
používá Besselova metoda a Abbeova metoda.
A. Besselova metoda je založena na tom, že při konstantní vzdálenosti
zdroje světla Z a stínítka S vznikne na stínítku ostrý obraz zdroje při dvou
polohách čočky. Tento příklad je řešen v teoretickém cvičení 2 (příklad 2),
kde jsme dospěli k závěru, že ohnisková vzdálenost f čočky souvisí jednak
se vzdáleností l zdroje světla a stínítka, jednak se vzdáleností d poloh čočky,
v nichž vznikne na stínítku ostrý obraz. Platí vztah
l2 − d 2
f = : (2)
4l
B. Abbeova metoda je založena na určování příčného zvětšení. Při určité
poloze předmětu a stínítka, na kterém vznikne ostrý obraz (obr. L2-1), změříme
velikost y předmětu a velikost y1′ obrazu a vypočítáme zvětšení Z1 :
y1′ a′ − f
Z1 = =− 1
y f

L2-1
Cvičení 2 Měření ohniskové vzdálenosti čočky 5

Při nezměněné poloze čočky posuneme stínítko směrem k čočce o vzdále-

nost d a vyhledáme polohu předmětu, při níž opět vznikne ostrý obraz o ve-
likosti y2′ . Obdobně určíme zvětšení Z2 :
y2′ .a′ − d / − f
Z2 = =− 1
y f
Vztah pro ohniskovou vzdálenost najdeme z rozdílu obou rovnic, z něhož
po úpravě dostaneme
d
f = ; (3)
|Z1 − Z2 |
popř.
yd
f = : (4)
|y1′ − y2′ |

Pomůcky: optická lavice, zdroj světla, zobrazovaný předmět (např. clona

s vyříznutým písmenem F vysokým 1 cm), stínítko, spojná čočka, příslušenství
k optické lavici

Postup
Na optické lavici sestavte zobrazovací soustavu (obr. L2-2). Tvoří ji zdroj
světla Z, clona, která plní funkci předmětu P, spojná čočka v držáku a stínítko S.
Polohu čočky je třeba upravit tak, aby její optická osa byla rovnoběžná
s optickou lavicí ve výšce, v níž se nachází předmět. Polohu předmětu, čočky
a stínítka určujeme pomocí stupnice s milimetrovým dělením na optické lavici.

L2-2

A. Měření Besselovou metodou

Zkusmo vyhledejte vhodnou vzdálenost předmětu a stínítka, při níž najdete
polohy I a II čočky (viz cvičení 2, příklad 2). Změřte polohu předmětu, stínítka
LABORATORNÍ CVIČENÍ 6

a obě polohy čočky. Naměřené hodnoty zapište do tabulky L2-1. Měření

opakujte při změněné vzdálenosti předmětu a stínítka.

Tabulka L2-1
Poloha předmětu (P) Poloha čočky
Číslo a stínítka (S)
měření P S xI xII l = |PS| d = |xI − xII | f
(mm) (mm) (mm) (mm) (mm) (mm) (mm)
1
::
:
5
Aritmetický průměr

B. Měření Abbeovou metodou

Postup měření je obdobný. Měříme však výšku obrazu (výška předmětu je
konstantní). Naměřené hodnoty zapisujte do tabulky L2-2.

Tabulka L2-2
Poloha stínítka
Číslo
S1 S2 y y1′ y2′ d = |S1 S2 | f
měření
(mm) (mm) (mm) (mm) (mm) (mm) (mm)
1
::
:
5
Aritmetický průměr

Úlohy
1 Ze vztahu (2) lze určit ohniskovou vzdálenost tenké čočky graficky
na milimetrovém papíře takto: na osu x pravoúhlé soustavy souřadnic
naneseme nejprve vzdálenost předmětu a na osu y vzdálenost obrazu
a odpovídající body spojíme. Potom obráceně naneseme vzdálenost
obrazu na osu x a vzdálenost předmětu na osu y a body opět spojíme.
Obě úsečky se protínají v bodě, jehož souřadnice na osách x a y jsou
shodné a určují velikost ohniskové vzdálenosti čočky. Zdůvodněte proč.
Cvičení 2 Měření ohniskové vzdálenosti čočky 7

2 Odvoďte vztah (2).

3 Kdybychom měření ohniskové vzdálenosti provedli s monofrekvenčním
světlem modrým a červeným, dospěli bychom k rozdílným výsledkům.
Vysvětlete. Při které barvě světla bude ohnisková vzdálenost čočky větší?