PROTOKOL O MĚŘENÍ

Jméno a příjmení: Andrzej Jachnicki Skupina: 1eMET/5-Z

Název úlohy: Měření ohniskových vzdáleností tenkých čoček číslo úlohy: 7

Datum měření: 30.11.2021 Termín odevzdání: 7.12.2021

Zadání:
1. Změřte ohniskovou vzdálenost spojky z polohy předmětu a obrazu pro několik různých
vzdáleností předmětu a čočky a určete její nejistotu.
2. Změřte ohniskovou vzdálenost Besselovou metodou pro různé vzdálenosti předmětu a
stínítka a určete její nejistotu.
3. Změřte ohniskovou vzdálenost rozptylky a určete její nejistotu.

Teoretický rozbor:
Základními charakteristikami každé optické soustavy jsou polohy hlavních rovin a její
ohnisková vzdálenost soustavy. I když tyto údaje můžeme zjistit výpočtem z tvaru a rozložení
jednotlivých lámavých ploch a indexu lomu prostředí, na jehož povrchu lom nastává, nebo z
rozmístění čoček a jejich ohniskových vzdáleností, dáváme mnohdy přednost určení
ohniskové vzdálenosti pomocí experimentálních metod, které jsou často rychlejší a
pohotovější než výpočet.
Měření ohniskové vzdálenosti spojky:
Jedna z nejjednodušších metod stanovení ohniskové vzdálenosti u tenkých čoček je metoda
z polohy předmětu a obrazu. Ta vychází ze skutečnosti, že obrazová ohnisková vzdálenost f'
souvisí se vzdáleností předmětu a vzdáleností obrazu a' zobrazovací nebo též čočkovou
rovnicí
1 1 1
− =
𝛼′ 𝛼 f′

n x1 [cm] x2 [cm] x3 [cm]

1 160 200 230,8
2 232,8
3 231
4 231,7
5 232,4

𝑥1 = 160 cm

𝑥2 = 200 𝑐𝑚

𝑥3 = 231,74 cm
̅̅̅

𝑎 = −(𝑥2 − 𝑥1 ) = −40 𝑐𝑚

𝑎′ = 𝑥3 − 𝑥2 = 31,74 𝑐𝑚

𝒂 ∗ 𝒂′
𝒇′ = =̇ 17,69 𝒄𝒎
𝒂 − 𝒂′

∆𝑥1 = 0,05 𝑐𝑚

∆𝑥2 = 0,05 𝑐𝑚

∆𝑥3 = 0,39 𝑐𝑚

∆𝑎 = ∆𝑥1 + ∆𝑥2 = 0,1 𝑐𝑚

∆𝑎′ = ∆𝑥3 + ∆𝑥2 = 1,13 𝑐𝑚

∆𝒇′ =̇ 0,35
 𝒇′ = 17,69 ± 0,35 𝒄𝒎

Besselova metoda:
Speciálním způsobem měření ohniskové vzdálenosti spojky z polohy předmětu a obrazu je
Besselova metoda. Besselova metoda využívá principu záměnnosti chodu paprsků. Zvolíme
proto pevnou vzdálenost předmětu a stínítka, kterou označíme d. Zjistíme, že v tomto
intervalu leží dvě polohy čočky, symetrické vzhledem ke středu úsečky d, při nichž vzniká
ostrý obraz na stínítku. Schématický tuto metodu zachycuje obr. 2. Z něj je zřejmé, že pro
velikosti vzdáleností předmětu a obrazu pro obě polohy čočky platí: |a1| = |a2‘|; |a1‘| = |a2|

n x1 [cm] x2 [cm] x3 [cm] x4 [cm]

1 160 190,4 199,2 230
2 190,1 199,1
3 189,9 199,8
4 190 199,5
5 189,8 199,7
 𝑥1 = 160 cm

𝑥2 = 190,04 cm
̅̅̅

𝑥3 = 199,48 cm
̅̅̅

𝑥4 = 230 cm

𝑠 = 𝑥3 − 𝑥2 = 9,42 𝑐𝑚

𝑑 = 𝑥4 − 𝑥1 = 70 𝑐𝑚

𝒅2 − 𝒔2
𝒇′ = =̇ 17,18 𝒄𝒎
4𝒅

∆𝑥1 = 0,05 𝑐𝑚

∆𝑥2 =̇ 0,29 𝑐𝑚

∆𝑥3 =̇ 0,38 𝑐𝑚

∆𝑥4 = 0,05 𝑐𝑚

∆𝑑 = ∆𝑥1 + ∆𝑥4 = 0,1 𝑐𝑚

∆𝑠 = ∆𝑥2 + ∆𝑥3 =̇ 0,67 𝑐𝑚

∆𝒇′ = 0,05̇ 𝒄𝒎

𝒇′ = 17,18 ± 0,05 𝒄𝒎
Měření ohniskové vzdálenosti rozptylky:
Chceme-li změřit ohniskovou vzdálenost rozptylky, vycházíme z té skutečnosti, že rozptylka
přiřazuje reálnému předmětu virtuální obraz a naopak, virtuálnímu předmětu reálný obraz.
Virtuálním předmětem rozumíme předmět, který se nachází za čočkou vzhledem k chodu
paprsků. Je zřejmé, že virtuální předmět nemůže být hmotný objekt, nýbrž je potřeba jej
vytvořit nějakou zobrazovací soustavou.

n x1 [cm] x2 [cm] x3 [cm] x4 [cm] x5 [cm]

1 160 200 235 200 241
2 234,8 240,7
3 234,55 240,6
4 235 242
5 234 241,5

𝑥1 = 160 cm

𝑥2 = 200 cm

𝑥3 = 234,67 cm
̅̅̅

𝑥4 = 220 cm

𝑥5 = 241,16 cm
̅̅̅

𝑎 = 𝑥3 − 𝑥4 = 14,67 𝑐𝑚

𝑎′ = 𝑥5 − 𝑥4 = 21,16 𝑐𝑚

𝒂 ∗ 𝒂′
𝒇′ = =̇− 47,83 cm
𝒂 − 𝒂′

∆𝑥3 =̇ 0,52 𝑐𝑚

∆𝑥4 = 0,05 𝑐𝑚

∆𝑥5 =
̅ 0,73 𝑐𝑚

∆𝑎 = ∆𝑥3 + ∆𝑥4 =̇ 0,57 𝑐𝑚

∆𝑎′ = ∆𝑥4 + ∆𝑥5 =̇ 0,78 𝑐𝑚

 ∆𝒇′ = 7,25 𝐜𝐦

𝒇′ = −41,83 ± 7,25 𝐜𝐦

Závěr:
Pomocí optické lavice jsme nejprve dvěma způsoby změřili ohniskovou vzdálenost spojky, a
to pomocí metody polohy předmětu a obrazu a Besselovou metodou, s výsledkem f′ = 17,69
± 0,35 cm z prvního měření, a f′ = 17,18 ± 0,05 cm z druhého měření. Následně jsme změřili
ohniskovou vzdálenost rozptylky s konečným výsledkem f′ = -47,83 ± 7,25 cm.