UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ

FAKULTA TECHNOLOGICKÁ

Autor: Ladislav Uruba Zadání číslo: 7 Ročník: 4

Předmět: Aplikovaná reologie Stud. skupina:

TP7KN

Název úlohy: Optimalizace geometrie vytlačovacích hlav Datum: 1. 12. 2022

1 ZADÁNÍ ÚLOHY

1.1 Část A:

Navrhněte koextruzní vyfukovací hlavu pro daný materiál a procesní podmínky

Materiál 1: LDPE (92 % MFR)

Materiál 2: EVOH (8 % MFR)

MFR=25 kg/h

Charakteristický rozměr

D=2,907´´ (1´´=25,4 mm)

Teplota na vstupu
materiálu 2<180 °C.

Smykové napětí na stěně

30 kPa <τxy, w <140 kPa
Smykové napětí na rozhraní
materiálů τxy, i <40 kPa

Obrázek 1 – Zadaná geometrie koextruzní hlavy, rozměry v palcích

1
1.2 Část B

Navrhněte plochou vytlačovací hlavu pro daný materiál a dané procesní podmínky.

Délka přívodního kanálu L=50 mm.

Šířka vytlačovací hlavy W=1100 mm.

Materiál LDPE s indexem toku taveniny MFI=1 g/10 min.

Rozvodný Výstupní
kanál Brzdný můstek Relaxační komora štěrbina

Obrázek 2 – Nákres řezu zadané geometrie tokového kanálu ploché vytlačovací hlavy.
Smykové napětí na všech stěnách 30 kPa <τxy, w <140 kPa.

Variace objemového průtoku na výstupu hlavy 𝑄̇ musí být pod 5 %.

Odpor vytlačovací hlavy 5 MPa <ΔP <20 MPa.

MFR=400 kg/hod

2 TEORETICKÁ ČÁST

2.1 Materiály

− LDPE – Nízko hustotní polyethylen (Low density polyethylene), jedná se široce

používaný polymer ze skupiny polyolefinů. Má rozvětvené řetězce.

− EVOH – Etylén vinyl alkohol (Ethylene vinyl alcohol), jedná o speciální polymer,
který má dobré mechanické vlastnosti a nepropouští většinu plynů, avšak je poměrně
drahý. Nepropustnost plynů narušuje vlhkost, proto se většinou používá jako film,
potažený například LDPE. Díky nepropustnosti vzduchu je často používán jako
obalový materiál v potravinářském průmyslu.

2
 3 VÝSLEDKY

3.1 Část A – neoptimalizovaná koextruzní hlava

Byla simulována koextruzní hlava v programu Virtual Extrusion Laboratory 6.11. Nákres
neoptimalizované geometrie byl získán ze serveru Moodle (viz. Obrázek 1 – Zadaná
geometrie koextruzní hlavy, rozměry v palcích). Zadané hodnoty jsou ukázány v odstavci
1.1.

Obrázek 3 – Nákres neoptimalizované koextruzní hlavy, včetně okrajových podmínek.

Obrázek 4 – FEM mřížka pro 2D simulaci neoptimalizované geometrie koextruzní hlavy

τxy, w [kPa]

Lx/L [-]
Obrázek 5– Průběh smykového napětí na stěně definované okrajovou podmínkou WALL 1,
koextruzní hlavy neoptimalizované geometrie, hodnoty promítnuté na poměrné délce kanálu,
vlevo vstup EVOH (IMPUT 2), vpravo výstup (OUTPUT)

3
 τxy, w [kPa]

Lx/L [-]

Obrázek 6 – Průběh smykového napětí na stěně, definované okrajovou podmínkou WALL 3,

koextruzní hlavy neoptimalizované geometrie, hodnoty promítnuté na poměrné délce kanálu
vlevo vstup LDPE (INPUT 1), vpravo vstup EVOH (INPUT 2).

τxy, w [kPa]

Lx/L [-]

Obrázek 7 – Průběh smykového napětí na definované okrajovou podmínkou WALL 2,

koextruzní hlavy neoptimalizované geometrie, hodnoty promítnuté na poměrné délce
kanálu vlevo výstup (OUTPUT), vpravo vstup LDPE (INPUT 1).
Na stěnách, kde je hodnota smykového napětí τxy, w <30 kPa se zdržuje tavenina (mrtvá
místa) a je v nich dlouhá zdržná době taveniny to vede degradaci taveniny teplem.
Zdegradovaná tavenina by se pak začala uvolňovat a tvořila by nevzhledné vady vytlačované
folie. Zdegradované částice se navíc mohou usadit i v úzkých kanálech (výstupní štěrbině)
a částečně ji zablokovat. Tavenina musí takto blokovanou část obtékat a vytékala by z hlavy
nerovnoměrně, což u rozfukování představuje značný problém. Z obrázku 4 je také patrné,
že ve výstupní štěrbině je smykové napětí nad hranicí 130 kPa. Takto vysoké smykové napětí
vede ke vzniku nestability označované jako shark skin. To vzniká vlivem velkého
rychlostního přerozdělení na výstupu z hlavy. Kdy je část taveniny u povrchu prodlužována,
a naopak část taveniny ve středu je brzděna (parabolický rychlostní profil v kanálu se mění
na obdélníkový rychlostní profil ve volném prostoru). Což vede k elongačnímu namáhání
povrchových vrstev tavení, napětí poté přesáhne kritickou mez a dojde ke vzniku trhliny.

4
τxy, i [kPa]

Lx/L [-]

Obrázek 8– Průběh smykového napětí na rozhraní materiálů (proudnice 0,0646). Hodnoty

smykového napětí jsou vyneseny na poměrné dráze taveninového elementu. Přičemž vlevo
je vtok LDPE (INPUT 1) a vpravo výstup (OUTPUT). Po poměrnou délku 0,15 se jedná o
napětí na stěně vtoku LDPE, poté můžeme pozorovat překmit, působený vtokem EVOH,
poté je již proudnice reprezentací smykového napětí na rozhraní τxy, i.
Napětí na rozhraní se po ustálení překmitu na soutoku pohybuje okolo τxy, i.17 kPa, při
zužování kanálu na vstupu do štěrbiny hodnota napětí na rozhraní stoupá až k τxy, i.45 kPa,
poté napětí již značné kolísá. Na cvičení byla zadána hodnota maximálního smykového
napětí na rozhraní jednotlivých materiálu τxy, i <40 kPa. Při velkých smykových napětí na
rozhraní vrstev, dochází k tvorbě vln, ty vedou k tvorbě nestability nazývané ZIG-ZAG. [1]
na což ukazuje kolísání hodnot napětí ve výstupní štěrbině.

5
 3.2 Část A – optimalizovaná koextruzní hlava

Obrázek 9 – Nákres optimalizované geometrie koextruzní vytlačovací hlavy.

Obrázek 10 – Nákres okrajových podmínek optimalizované geometrie koextruzní hlavy. Tloušťky čar
pouze k určení hranic jednotlivých okrajových podmínek.

Obrázek 11 – FEM mřížka pro 2D simulaci optimalizované geometrie koextruzní hlavy.

6
τxy, w [kPa]

Lx/L [-]

Obrázek 12 – Průběh smykového napětí na stěně definované okrajovými podmínkami

WALL 1,2,3, koextruzní hlavy neoptimalizované geometrie, hodnoty smykového napětí
jsou promítnuté na poměrné délce kanálu vlevo vstup LDPE (INPUT 1), vpravo výstup
(OUTPUT).

τxy, w [kPa]

Lx/L [-]

Obrázek 13 - Průběh smykového napětí na stěně definované okrajovými podmínkami

WALL 4,5 koextruzní hlavy neoptimalizované geometrie, hodnoty smykového napětí
jsou promítnuté na poměrné délce kanálu vlevo vstup EVOH (INPUT 2), vpravo
výstup (OUTPUT).

τxy, w [kPa]

Lx/L [-]

Obrázek 14 - Průběh smykového napětí na stěně definované okrajovou podmínkou WALL

6 koextruzní hlavy neoptimalizované geometrie, hodnoty smykového napětí jsou
promítnuté na poměrné délce kanálu vlevo vstup LDPE (INPUT 1), vpravo vstup EVOH
(INPUT 2).
7
 Napětí na stěnách i na rozhraní optimalizované geometrie je v zadaných mezích
(30 kPa <τxy, w <140 kPa; τxy, i <40 kPa). Nemělo by tedy docházek ke vzniku nestabilit toku,
ani k degradaci polymeru na stěně koextruzní hlavy. V místech, kde bylo
v neoptimalizované geometrii nízké smykové napětí byly tokové kanály zúženy. V místech,
kde bylo napětí vysoké byly naopak kanály rozšířeny. Na stěně definované okrajovou
podmínkou WALL 2 byla snížena teplota na 150 °C a účelem snížení viskozity na stěně, což
mělo za následek nárust smykového napětí.

τxy, i [kPa]

Lx/L [-]
Obrázek 15 -Průběh smykového napětí na rozhraní materiálů (proudnice 0,0645). Hodnoty
smykového napětí jsou vyneseny na poměrné dráze taveninového elementu. Přičemž vlevo
je vtok LDPE (INPUT 1) a vpravo výstup (OUTPUT). Po poměrnou délku 0,15 se jedná o
napětí na stěně vtoku LDPE, poté můžeme pozorovat překmit, působený vtokem EVOH,
poté je již proudnice reprezentací smykového napětí na rozhraní τxy, i
Teplota výstupní štěrbiny (WALL 3 a WALL 4) byla zvýšena na 200 °C, což mělo za
následek snížení napětí na rozhraní a tím omezení tokových nestabilit rozhraní. Největší
smykové napětí na rozhraní τxy, i = 39,4 kPa se nachází přibližně 4 mm za začátkem soutoku.
Poté se již smykové napětí mění velmi pozvolna a pohybuje se okolo hodnoty τxy, i  30 kPa.

8
3.3 Část B – neoptimalizovaná plochá výtlačná hlava

Byla simulována plochá vytlačovací hlava v programu Virtual Extrusion laboratory 6.11,
v modulu Flat Die. Zadané parametry viz. odst. 1.2.

Obrázek 16 – Průřez tokovým kanálem neoptimalizované ploché vytlačovací hlavy.

Obrázek 17 – Neoptimalizovaná geometrie ploché vytlačovací hlavy, pohled shora. Šířka

hlavy W=1100 mm.
Teplota celé vytlačovací hlavy je nastavena na T=180 °C. Průřez je konstantní po celé šířce
hlavy. Rozměry tokového kanálu použitého pro simulaci – kruhový profil o průměru
D=10 mm, délce L=50 mm a zaoblení R=10 mm. Tlaková ztráta celé hlavy včetně vtoku je
ΔP=7.53 MPa (ΔPvtok=2.13 MPa + ΔPhlava=5.4 MPa).

9
τxy, w [kPa]

W/2 [mm]

Obrázek 18 – Průběh smykového napětí na stěně v rozvodném kanálu vynesený na

polovině šířky vytlačovací hlavy. Nalevo střed hlavy, vpravo okraj vytlačovací hlavy.
Vytlačovací hlava je osově symetrická okolo svislé osy.

τxy, w [kPa]

W/2 [mm]

Obrázek 19 – Průběh smykového napětí na stěně v brzdném kanálu vynesený na polovině

šířky vytlačovací hlavy. Nalevo střed hlavy, vpravo okraj vytlačovací hlavy. Vytlačovací
hlava je osově symetrická okolo svislé osy.

τxy, w [kPa]

W/2 [mm]

Obrázek 20 – Průběh smykového napětí na stěně v relaxačním kanálu vynesený na

polovině šířky vytlačovací hlavy. Nalevo střed hlavy, vpravo okraj vytlačovací hlavy.
Vytlačovací hlava je osově symetrická okolo svislé osy.

τxy, w [kPa]

W/2 [mm]

Obrázek 21 – Průběh smykového napětí na stěně ve výstupní štěrbině vynesený na

polovině šířky vytlačovací hlavy. Nalevo střed hlavy, vpravo okraj vytlačovací hlavy.
Vytlačovací hlava je osově symetrická okolo svislé osy.
Q [cm3/s]

W/2 [mm]
Obrázek 22 – Objemový průtok na výstupu z vytlačovací hlavy vynesený na polovině šířky
vytlačovací hlavy. Nalevo střed hlavy, vpravo okraj vytlačovací hlavy. Vytlačovací hlava
je osově symetrická okolo svislé osy.
10
T [°C]

W/2 [mm]

Obrázek 23 – Teplota taveniny na výstupu z vytlačovací hlavy vynesená na polovině šířky

vytlačovací hlavy. Nalevo střed hlavy, vpravo okraj vytlačovací hlavy. Vytlačovací hlava
je osově symetrická okolo svislé os

Neoptimalizovaná geometrie ploché vytlačovací hlavy vykazuje značnou variaci

objemového průtoku (𝑄̇ = 23,13 %). To vyústí v odpovídající variaci šířky vytlačované
fólie. Jedná se o očekávaný výsledek. Tavenina teče vždy cestou nejmenšího odporu
(minimální energetické náročnosti), což je středem hlavy. Toto lze odstranit změněnou
geometrie (zejména geometrie brzdného kanálu – přidáním více průřezů, změna hloubky a
délky. Prodloužením výstupní štěrbiny, aby byl pokles napětí ve výstupní štěrbině 5x vyšší
než součet poklesu napětí v ostatních kanálech), či použitím polymeru s vyšším indexem
nenewtonského chování. V rozvodném kanálu je navíc nízké smykové napětí na stěně,
vlivem čehož dojde k dlouhému zdržení taveniny na stěně kanálu, což povede k tepelné
degradaci materiálu. Takto degradovaný materiál se bude postupně uvolňovat dále do hlavy,
může dojít k ucpání části tokových kanálů (zejména úzkého brzdného můstku). Což způsobí
nevzhlednou vadu výrobku, která bude mít negativní vliv na mechanické vlastnosti.

3.4 Část B – optimalizovaná plochá vytlačovací hlava optimalizovaná

prodloužením výstupní štěrbiny

Rovnoměrné distribuce taveniny na výstupu z vytlačovací hlavy můžeme dosáhnout

prodloužením výstupní štěrbiny, a to tak že tlaková ztráta P, bude ve výstupní štěrbině cca
5x vyšší než ve zbytku vytlačovací hlavy.

3.4.1 Určení tlakové ztráty neoptimalizované geometrie ploché vytlačovací hlavy ve

všech částech mimo výstupní štěrbiny.

Obrázek 24 – Průřez geometrií použitou pro simulaci tlakové ztráty bez výstupní štěrbiny
11
 Tlaková ztráta celé hlavy včetně vtoku je ΔP=6,02 MPa (ΔPvtok=2.13 MPa + ΔPhlava=3,89
MPa). Simulace byla provedena v programu Virtual Extrusion Laboratory. Pro simulaci
byla změněna hodnota přesnosti simulace N=0,06 z původních N=0,01. Tato hodnota
přesnosti poskytuje dostatečně přesná data. Teplota ve všech částech hlavy byla nastavena
na T=198°C. Pro dosažení výstupní teploty taveniny T≈200 °C. Smykové napětí, variace
průtoku a variace teploty nepřináší žádná užitečná data, nejsou proto uvedeny.

3.4.2 Optimalizace délky štěrbiny ploché vytlačovací hlavy

Obrázek 25 – Průřez geometrie tokového kanálu ploché vytlačovací hlavy optimalizované

pomocí prodloužení štěrbiny.
Štěrbina byla prodloužena 11x na délku L=220 mm. Tlaková ztráta celé hlavy včetně vtoku
je ΔP=18,57 MPa (ΔPvtok=2.12 MPa + ΔPhlava=16,45 MPa). Tlakový odpor štěrbiny získáme
odečtením tlakové ztráty hlavy se štěrbinou od hlavy bez štěrbiny. ΔPštěrbiny=16,45-
3,89=12,56– odpor štěrbiny je přibližně 3x vyšší než odpor zbytku hlavy. Teplota všech částí
hlavy je nastavena na T=198°C. Průřez je konstantní po celé šířce vytlačovací hlavy. Variace
v průtoku 𝑄̇ =4,66 % a teplota taveniny na výstupu je T=200,8 ±0,1 °C. Jinak nebyla
geometrie optimalizována, bude mít tedy stejné vady jako předchozí návrh (nízké smykové
napětí na stěně na krajích rozvodného kanálu).

Q [cm3/s]

W/2 [mm]

Obrázek 26 – Objemový průtok na výstupu ploché vytlačovací hlavy optimalizované

pomocí prodloužení štěrbiny.

12
T [°C]

W/2 [mm]

Obrázek 27 – Teplota na výstupu ploché vytlačovací hlavy optimalizované pomocí

prodloužení štěrbiny.
Zajímavé je zde srovnat oba návrhy. Jediná změna v geometrii přinesla velmi výrazné
zlepšení, co se týká distribuce taveniny (z 23% pod 5%). Takováto hlava bude ovšem
rozměrově velmi náročná a náchylná k deformacím štěrbiny.

3.4.3 Optimalizace rozvodného kanálu a délky štěrbiny ploché vytlačovací hlavy

Jak je již uvedeno výše tato hlava má nízké smykové napětí v rozvodném kanálu> velká
zdržná doba taveniny> tepelná degradace taveniny na stěně. Další optimalizace tokového
kanálu zvedne odpor této části hlavy> bude tedy nutné prodloužit i výstupní štěrbinu>
vzroste tlaková ztráta ΔP.

A
B
C

C B A
W/2=550 mm

Obrázek 28 – Nákres vytlačovací hlavy s optimalizovaným rozvodným kanálem,

prodlouženou štěrbinou a s vyznačenými průřezy. Řez A překrývá osu symetrie.
13
 Obrázek 29 – Náčrt průřezu tokového kanálu A (v místě vtoku) optimalizované geometrie
ploché vytlačovací hlavy prodloužením výstupní štěrbiny s optimalizací tokového kanálu.

Obrázek 30 - Náčrt průřezu tokového kanálu B (440 mm od vtoku) optimalizované

geometrie ploché vytlačovací hlavy prodloužením výstupní štěrbiny s optimalizací
tokového kanálu.

Obrázek 31 - Náčrt průřezu tokového kanálu B (440 mm od vtoku) optimalizované

geometrie ploché vytlačovací hlavy prodloužením výstupní štěrbiny s optimalizací
tokového kanálu.

τxy, w [kPa]

W/2 [mm]

Obrázek 32 – Průběh smykového napětí na stěně v rozvodném kanálu optimalizované

geometrie ploché vytlačovací hlavy prodloužením výstupní štěrbiny s optimalizací
tokového kanálu vynesený na polovině šířky vytlačovací hlavy. Nalevo střed hlavy, vpravo
okraj vytlačovací hlavy. Vytlačovací hlava je osově symetrická okolo svislé osy.

τxy, w [kPa]

W/2 [mm]

Obrázek 33 – Průběh smykového napětí na stěně v brzdném kanálu optimalizované

geometrie ploché vytlačovací hlavy prodloužením výstupní štěrbiny s optimalizací
tokového kanálu vynesený na polovině šířky vytlačovací hlavy. Nalevo střed hlavy, vpravo
okraj vytlačovací hlavy. Vytlačovací hlava je osově symetrická okolo svislé osy.

14
τxy, w [kPa]

W/2 [mm]

Obrázek 34 – Průběh smykového napětí na stěně v relaxačním kanálu optimalizované

geometrie ploché vytlačovací hlavy prodloužením výstupní štěrbiny s optimalizací
tokového kanálu vynesený na polovině šířky vytlačovací hlavy. Nalevo střed hlavy, vpravo
okraj vytlačovací hlavy. Vytlačovací hlava je osově symetrická okolo svislé osy.

τxy, w [kPa]

W/2 [mm]
Obrázek 35 – Průběh smykového napětí na stěně ve výstupní štěrbině optimalizované
geometrie ploché vytlačovací hlavy prodloužením výstupní štěrbiny s optimalizací
tokového kanálu vynesený na polovině šířky vytlačovací hlavy. Nalevo střed hlavy, vpravo
okraj vytlačovací hlavy. Vytlačovací hlava je osově symetrická okolo svislé osy.

Q [cm3/s]

W/2 [mm]
Obrázek 36 – Objemový průtok na výstupu z optimalizované ploché vytlačovací hlavy
prodloužením výstupní štěrbiny s optimalizací tokového kanálu vynesený na polovině
šířky vytlačovací hlavy. Nalevo střed hlavy, vpravo okraj vytlačovací hlavy. Vytlačovací
T [°C] hlava je osově symetrická okolo svislé osy.

W/2 [mm]

Obrázek 37 – Teplota taveniny na výstupu z optimalizované ploché vytlačovací hlavy

prodloužením výstupní štěrbiny s optimalizací tokového kanálu vynesená na polovině šířky
vytlačovací hlavy. Nalevo střed hlavy, vpravo okraj vytlačovací hlavy. Vytlačovací hlava
je osově symetrická okolo svislé os
Optimalizace tvaru rozvodného kanálu byla provedena úspěšně, bohužel bylo nutné výrazně
prodloužit výstupní štěrbinu to vedlo ke zvýšení tlakové ztráty hlavy která je ΔP= 28.06 MPa
(ΔPvtok=2.13 MPa + ΔPhlava= 25,94 MPa). Variace objemového průtoku je 𝑄̇ =4,96 % a
teplota taveniny na výstupu je T=200,8 ±0,2 °C. Zajímavostí je, že pokud by byl přechod
mezi řezem A a C lineární (vyznačeno obr. 28 čárkovanou čárou) tak by variace objemového
průtoku byla 𝑄̇ ≈ 30 % - výraznější tok středem hlavy. Ve všech částech hlavy byla
zachována konstantní teplota T=197 °C a smykové napětí na stěně bylo v rozmezí 30 kPa
<τxy, w <140 kPa. Nedojde tedy k degradaci na stěně ani k sharkskin.
15
3.5 Část B – optimalizovaná plochá vytlačovací hlava pomocí brzdného
můstku a teplot jednotlivých zón.

Byla provedena optimalizace geometrie i teplot za účelem optimalizace smykového napětí a

zrovnoměrnění objemového průtoku na výstupu z vytlačovací hlavy.

A
E D C B

E D C B A
W/2=550

Obrázek 38 – Náčrt ploché vytlačovací hlavy, s označenými řezy tokových kanálů.

Rozměry řezů jsou uvedeny v obr. 26-30. Řez A prochází svislou osou symetrie.

Rozměry tokového kanálu použitého pro simulaci – kruhový profil o průměru

D=10 mm, délce L=50 mm a zaoblení R=10 mm. Tlaková ztráta celé hlavy včetně vtoku je
ΔP=17.58 MPa (ΔPvtok=2.13 MPa + ΔPhlava=15.45 MPa). Názvy kanálů jsou ve shodném
pořadí jako u ploché vytlačovací hlavy s neoptimalizovanou geometrií.

16
Obrázek 39 – Náčrt průřezu tokového kanálu A (v místě vtoku) optimalizované geometrie
ploché vytlačovací hlavy.

Obrázek 40 - Náčrt průřezu tokového kanálu B (275 mm od vtoku) optimalizované

geometrie ploché vytlačovací hlavy.

Obrázek 41 - Náčrt průřezu tokového kanálu C (343,75 mm od vtoku) optimalizované

geometrie ploché vytlačovací hlavy.

Obrázek 42 - Náčrt průřezu tokového kanálu D (412,5 mm od vtoku) optimalizované

geometrie ploché vytlačovací hlavy.

Obrázek 43 - Náčrt průřezu tokového kanálu E (550 mm od vtoku, na straně hlavy)

optimalizované geometrie ploché vytlačovací hlavy.

17
T=180 °C
T=180 °C T=180 °C
T=180 °C
T=180 °C T=190 °C T=190 °C T=190 °C
T=200 °C
T=180 °C T=180 °C T=180 °C T=180 °C T=220 °C
T=180 °C T=190 °C T=150 °C T=150 °C
T=200 °C T=200 °C

T=180 °C T=180 °C T=180 °C T=180 °C T=180 °C T=180 °C T=180 °C T=180 °C T=180 °C T=180 °C

T=217 °C T=217 °C T=212 °C T=210 °C T=208 °C T=210 °C T=225 °C T=214 °C T=201 °C T=201 °C

Obrázek 44 – Teploty ohřevu jednotlivých částí ploché vytlačovací hlavy. Kreslena pouze
polovina, vytlačovací hlava je osově symetrická.

Teploty jsou shodné na horní a dolní straně formy. (Shodné i smykové napětí).

τxy, w [kPa]

W/2 [mm]

Obrázek 45 – Průběh smykového napětí na stěně v rozvodném kanálu vynesený na

polovině šířky vytlačovací hlavy. Nalevo střed hlavy, vpravo okraj vytlačovací hlavy.
Vytlačovací hlava je osově symetrická okolo svislé osy.

τxy, w [kPa]

W/2 [mm]

Obrázek 46 – Průběh smykového napětí na stěně v brzdném kanálu vynesený na polovině

šířky vytlačovací hlavy. Nalevo střed hlavy, vpravo okraj vytlačovací hlavy. Vytlačovací
hlava je osově symetrická okolo svislé osy.

18
τxy, w [kPa]

W/2 [mm]

Obrázek 47 – Průběh smykového napětí na stěně v relaxační komoře vynesený na polovině

šířky vytlačovací hlavy. Nalevo střed hlavy, vpravo okraj vytlačovací hlavy. Vytlačovací
hlava je osově symetrická okolo svislé osy.

τxy, w [kPa]

W/2 [mm]

Obrázek 48 – Průběh smykového napětí na stěně ve výstupní štěrbině vynesený na

polovině šířky vytlačovací hlavy. Nalevo střed hlavy, vpravo okraj vytlačovací hlavy.
Vytlačovací hlava je osově symetrická okolo svislé osy.

Q [cm3/s]

W/2 [mm]
Obrázek 49– Objemový průtok na výstupu z vytlačovací hlavy vynesený na polovině šířky
vytlačovací hlavy. Nalevo střed hlavy, vpravo okraj vytlačovací hlavy. Vytlačovací hlava
je osově symetrická okolo svislé osy.

T [°C]

W/2 [mm]

Obrázek 50 – Teplota taveniny na výstupu z vytlačovací hlavy vynesená na polovině šířky

vytlačovací hlavy. Nalevo střed hlavy, vpravo okraj vytlačovací hlavy. Vytlačovací hlava
je osově symetrická okolo svislé os
Vytlačovací hlavu se podařilo optimalizovat. Optimalizace byla provedena zejména změnou
geometrie brzdného kanálu (zúžení a prodloužení kanálu v místě s velkým objemovým
průtokem) a změnou teploty v určitých zónách (snížení teploty pro snížení objemového
průtoku v daném místě). Smykové napětí je na všech stěnách v požadovaném rozsahu 30
kPa <τxy, w <140 kPa. Variace objemového průtoku na výstupu hlavy 𝑄̇ musí se podařilo
snížit z 𝑄̇ ≈23 % na 𝑄̇ ≈4 %. Průměrná teplota taveniny na výstupu T=199 °C s variací pod
1 %. Odpor vytlačovací hlavy je taky v zadaném rozsahu 5 MPa <ΔP <20 MPa.
19
3.6 Část B – optimalizovaná plochá vytlačovací hlava s konstantní
teplotou.

Byla provedena navazující optimalizace. Oproti předchozímu návrhu je zde snaha o výrobní
jednoduchost a konstantní teplotu ve všech částech hlavy. Teplota je konstantní v celé hlavě
T=197 °C A

C B A
W/2=550 mm

Obrázek 51 – Náčrt ploché vytlačovací hlavy, s označenými řezy tokových kanálů.

Rozměry řezů jsou uvedeny v obr. 26-30.A Řez A prochází svislou osou symetrie.

Rozměry tokového kanálu použitého pro simulaci – kruhový profil o průměru

D=10 mm, délce L=50 mm a zaoblení R=10 mm. Tlaková ztráta celé hlavy včetně vtoku je
ΔP=17.06 MPa (ΔPvtok=2.13 MPa + ΔPhlava=14,93 MPa). Názvy kanálů jsou ve shodném
pořadí jako u ploché vytlačovací hlavy s neoptimalizovanou geometrií.

20
 Obrázek 52 – Náčrt průřezu tokového kanálu A (v místě vtoku) optimalizované geometrie
ploché vytlačovací hlavy.

Obrázek 53 - Náčrt průřezu tokového kanálu B (275 mm od vtoku) optimalizované

geometrie ploché vytlačovací hlavy.

Obrázek 54 - Náčrt průřezu tokového kanálu C (550 mm od vtoku) optimalizované

geometrie ploché vytlačovací hlavy.

τxy, w [kPa]

W/2 [mm]

Obrázek 55 – Průběh smykového napětí na stěně v rozvodném kanálu vynesený na

polovině šířky vytlačovací hlavy. Nalevo střed hlavy, vpravo okraj vytlačovací hlavy.
Vytlačovací hlava je osově symetrická okolo svislé osy.

τxy, w [kPa]

W/2 [mm]

Obrázek 56 – Průběh smykového napětí na stěně v brzdném kanálu vynesený na polovině

šířky vytlačovací hlavy. Nalevo střed hlavy, vpravo okraj vytlačovací hlavy. Vytlačovací
hlava je osově symetrická okolo svislé osy.

21
τxy, w [kPa]

W/2 [mm]

Obrázek 57 – Průběh smykového napětí na stěně v relaxační komoře vynesený na polovině

šířky vytlačovací hlavy. Nalevo střed hlavy, vpravo okraj vytlačovací hlavy. Vytlačovací
hlava je osově symetrická okolo svislé osy.

τxy, w [kPa]

W/2 [mm]

Obrázek 58 – Průběh smykového napětí na stěně ve výstupní štěrbině vynesený na

polovině šířky vytlačovací hlavy. Nalevo střed hlavy, vpravo okraj vytlačovací hlavy.
Vytlačovací hlava je osově symetrická okolo svislé osy.

Q [cm3/s]

W/2 [mm]

Obrázek 59– Objemový průtok na výstupu z vytlačovací hlavy vynesený na polovině šířky
vytlačovací hlavy. Nalevo střed hlavy, vpravo okraj vytlačovací hlavy. Vytlačovací hlava
je osově symetrická okolo svislé osy.

T [°C]

W/2 [mm]

Obrázek 60– Teplota taveniny na výstupu z vytlačovací hlavy vynesená na polovině šířky
vytlačovací hlavy. Nalevo střed hlavy, vpravo okraj vytlačovací hlavy. Vytlačovací hlava
je osově symetrická okolo svislé os
Již optimalizovanou vytlačovací hlavu se podařilo výrazně zjednodušit, zároveň byl i mírně
snížena tlaková ztráta hlavy z původních ΔP=17.58 MPa na ΔP=17. 06 MPa. Tato hlave je
ze všech návrhů nejlepší a to jak z ekonomického, provozního i technologického hlediska.

22
4 ZÁVĚR
V části A byla provedena simulace koextruzní hlavy pro vytlačování folie LDPE a s vrstvou EVOH.
Neoptimalizovaná geometrie obsahovala jak zóny, kde bylo smykové napětí na stěně τxy, w <30 kPa
a došlo by k degradaci, tak i zóny, kde bylo smykové napětí na stěně τxy, w>140 kPa – došlo by k jevu
známému jako shark skin. I napětí na rozhraní bylo ve výstupní štěrbině nad dovolenou hranicí
40kPa. Hodnota napětí na rozhraní stoupala pomalu se vstupem obou materiálů do výstupní štěrbiny,
nad hodnotou τxy, i ≈ 45 kPa začala hodnota oscilovat (max τxy, i ≈ 240 kPa). Všechny tyto problémy
se podařilo optimalizovat rozšířením výstupní štěrbiny, zúžením průřezů, kde docházelo k degradaci
taveniny a zvýšením teploty pro snížení napětí na rozhraní. Napětí na stěnách optimalizované
geometrie je v rozmezí 35 kPa <τxy, w <75 kPa. Napětí na rozhraní se podařilo snížit a maximální
hodnota je τxy, i = 39,4 kPa. V optimalizované koextruzní hlavě by nemělo dojít k žádné tokové
nestabilitě.

V části B byla provedena simulace neoptimalizované ploché vytlačovací hlavy pro materiál LDPE.
Neoptimalizovaná geometrie obsahovala tokové zóny pouze se smykovým napětím na stěně pod τxy,
w <140 kPa. Ale bohužel tokový kanál obsahuje zónu se smykovým napětím na stěně τxy, w <30 kPa.
Toto je častý problém u plochých vytlačovacích hlav tvaru T stejně jako velká variace objemového
průtoku na výstupu taveniny z hlavy. Poté byla provedena optimalizace za použití pouze prodloužení
výstupní štěrbiny a změny tvaru rozvodného kanálu tak, aby v něm nebyla dlouhá zdržná doba
taveniny - 30 kPa <τxy, w. Tato optimalizace byla úspěšná, ale tlaková ztráta byla příliš vysoká ΔP=
28.06 MPa, zadána byla maximální tlaková ztráta ΔPmax=20 MPa. Poté byla zkoumána geometrie
hlavy, která splnila všechny zadané podmínky, výrobně však byla velmi náročná. Zvýšení
smykového napětí v rozvodném kanálu bylo dosaženo změnou tvaru kanálu a zejména modifikací
brzdného kanálu (prodloužení a zúžení v místech s velkým průtokem). Toto vedlo k nárůstu
minimálního smykového napětí v rozvodném kanálu z původních τxy, w ≈ 8 kPa na τxy, w ≈ 55 kPa.
Došlo také ke snížení variace objemového průtoku z 𝑄̇ ≈23 % na 𝑄̇ ≈4 %. Povedlo se dosáhnout
průměrná teplota taveniny na výstupu T=199 ±1,8 °C. Cílem posledního návrhu bylo navrhnout
výrobně jednoduchou hlavu, s konstantní teplotou ohřevu (T=197 °C). Toto se povedlo, ve všech
částech hlavy se napětí pohybuje v zadaném intervalu 30 kPa <τxy, w <140 kPa. Variace objemového
průtoku na výstupu je 𝑄̇ =4,18 % a teplota taveniny na výstupu je T=200,5±0,5 °C. Tlaková ztráta
celé hlavy včetně vtoku je ΔP=17.06 MPa. Délka takto optimalizované hlavy je L=194 mm, což je
výrazně méně než u hlavy optimalizované pomocí prodloužení štěrbiny, která má délku L=604 mm,
nemluvě o 11 MPa nižší tlakové ztrátě ΔP. Poslední návrh je ze všech nejvhodnější.

23
5 ZDROJE
[1] - ZATLOUKAL, Martin a Johan DE WITTE. Vliv zpracovatelských přísad na meziplošné
nestability při vícevrstevném vytlačování. Plastics, Rubber and Composites: Macromolecular
Engineering [online]. 2006, vol. 35, iss. 4, s. 149-154. [cit. 2022-12-02]. ISSN 1465-8011.
Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1179/174328906X103169.

24