APLIKACE CROSS-BONDINGU NA HLADINĚ

VVN A VN
Milan Singer, konzultant, důchodce, Jan Vočko, PREdistribuce a.s. a ČVUT FEL
___________________________________________________________________________

Řešením problému zachování spolehlivosti a kvality přenosu velkých výkonů kabely VVN je snímání
teploty kabelů optickým vláknem při současném monitorování jejich zatížení.
Příspěvek ukazuje, že monitorováním teploty a zatížení kabelu lze při znalosti parametrů kabelu,
nejen zajistit kontrolu dovoleného oteplení vodičů kabelů pro řízení provozu kabelu, ale i získat údaje
o důležitých parametrech v místech uložení kabelu, které lze využít pro provoz daného kabelu nebo
navrhování nových kabelů VVN. V příspěvku jsou odvozeny vzorce pro výpočty, jejich aplikace na
provozovaných kabelech a také provedeny simulace na matematicko-fyzikálním modelu.
_________________________________________________________________________________

1. ÚVOD.
Pro přenos velkých výkonů kabely vysokého napětí (110 kV a vyššími) je pro zachování kvality a
spolehlivosti přenosu důležitým parametrem teplotní zatížitelnost kabelů (dovolené oteplení vodiče).
V případě zařízení, která jsou v provozu přístupná, např.: koncovky kabelů, spojky v šachtách nebo
kabely v kolektorech, kabelových tunelech nebo kanálech je možné použít celou řadu různých metod
měření teploty (monitorování teploty vzduchu v kolektorech, termovize atp.). U kabelových vedení,
pokud jsou uložena v zemi, je obtížné zjistit jejich teplotu při provozu, zejména pokud jde o měření v
delším časovém úseku. Jako komplexní řešení je možné pro tento případ použít snímání teploty
pomocí optického vlákna spojeného nějakým způsobem s kabelem. S využitím optického vlákna lze
snímat teplotu silového kabelu kontinuálně v jakémkoliv místě vedení. Toto řešení lze využít v případě,
kdy je optický kabel instalován současně se silovým kabelem. Monitorování teploty je možno využít i
pro zjištění některých dalších hodnot nutných pro správné dimenzování kabelu výpočtem nebo
simulaci tepelného modelu kabelu pomocí výpočetních programů.

2. VYKŘÍŽENÍ STÍNĚNÍ KABELŮ CB (CROSS-BONDING)

Vykřížením stínění po třetinách délky nebo úseků kabelového vedení se indukovaná napětí ve stínění
fází vyruší a indukované proudy neobjeví (platí jen při uložení kabelů do trojúhelníku, při uložení flat-
vedle sebe platí jen při současné transpozici fází). Maximum indukovaných napětí stínění proti zemi
se objeví v propojovacích skříních CB. Metoda umožňuje zvýšit délku vedení, případně i rozteč žil
kabelů a tak zvýšit proudovou zatížitelnost, protože ztráty ve stínění kabelů [1] vznikají jen vířivými
proudy, a jsou jen v řádu % ztrát ve vodiči, podobně jako u metody SPB, za předpokladu stejné délky
třetinových úseků (tzv. podúseky). Na obou koncích vedení (3 podúseky) je stínění uzemněno.
 Obrázek 1: Systém Cross-Bonding

Obrázek 1: Cross-Bonding s transpozicí fází a vykřížením stínění

3. NEROVNOMĚRNOST PODÚSEKŮ
Rozdělení hlavního úseku CB na stejné 1/3 podúseky vždy nelze dodržet. Příčiny mohou být různé,
nejčastější jsou: nedodání přibližně stejných výrobních délek kabelů a nemožnost umístění spojkoviště
nebo skříní CB v patřičných místech. Rozdílnost délek podúseků má za následek zvýšení ztrát ve
stínění a existenci proudů ve stínění, protože pokud nejsou přesně vyrušena indukovaná napětí ve
stíněních, chová se hlavní úsek CB jako úsek s kompenzovaným uzemněním BEB.

3.1. ZATÍŽITELNOST KABELŮ S OHLEDEM NA ZVÝŠENÉ ZTRÁTY VE STÍNĚNÍ KABELŮ PŘI

NEROVNOMĚRNOSTI PODÚSEKŮ CB

V předpisech výpočtů [1,2] zatížitelnosti kabelů se tato skutečnost započítává zvýšením ztrát kabelů
ve stínění o takto vzniklý podíl ztrát indukovanými proudy.

Dle předpisu IEC [1] je tento podíl vyjádřen:

ztráty nerovnoměrného CB:
λ‘1cb = λ‘1beb . kncb (-) (1)
kde ztráty BEB rovnoměrného CB:
λ‘1beb = Rs/R . 1/ (1+(Rs/X1)2) (- ; Ω/km) (2)

Rs resistance stínění při max. provozní teplotě (Ω/km)

R resistance vodiče při max. provozní teplotě (Ω/km)
reaktance stínění kabelů uložených v trojúhelníku:
X1Δ = 2 ω . 10-4 ln (2 s/d) (Ω/km ; 1/s, mm) (3)
reaktance stínění kabelů uložených vedle sebe (flat):
X1ooo = 2 ω . 10-4 ln (2 .∛2 s/d) (Ω/km ; 1/s, mm) (4)

ω ….úhlová frekvence ω = 2 π f (1/s), f = 50 Hz,

s ….osová rozteč fází (mm),
d ,,,střední průměr stínění (mm)
koeficient nerovnoměrnosti CB:
kncb = (p2 + q2 +1 – p – pq –q) / (p + q + 1)2 (- ; -) (5)

p,q jsou poměrné délky podúseků (ap,aq; km) k délce nejkratšího podúseku a (km),
pak p nebo q je:
p = ap / a, q = aq /a (km; km) (6)

Dle amerického předpisu [3] je:

koeficient nerovnoměrnosti CB:

kncb = 1 – 3 (p1.p2+p1.p3+p2.p3) (-; -) (7)

p1,2,3 jsou podíly délek podúseků (a1,a2, a3; km) k délce hlavního úseku L ( a1+a2+a3 = 1),
p1 = a1 /L, p2 = a2 /L p3 = a3 /L (km; km) (8)

Výpočet koef.nesouměrnosti CB dle předpisu IEC [1] i IEEE [3,4] dává shodný výsledek.
Ve výpočtu koef.ztrát λ‘1beb je nutno také uvážit existenci větších rozdílů v způsobu uložení nebo
rozteče kabelů (viz také [1] odst.2.2.4).

3.2. PROUD VE STÍNĚNÍ KABELŮ PŘI NEROVNOMĚRNOSTI PODÚSEKŮ CB

Proud ve stínění při nerovnoměrnosti podúseků CB je z rovnic (1,2) :

Isncb = I . √(kcbn . λ1‘. R/Rs) = I . X1 . √ ( kcbn / (X12 + Rs2)) (9, 10)

I proud vodiče (A)

3.3. VÝPOČET PROUDŮ VE STÍNĚNÍ KABELŮ PŘI NEROVNOMĚRNOSTI CB V KOMPLEXNÍM

TVARU

Proud stínění i ztráty ve stínění při nerovnoměrnosti CB lze také vypočíst z rovnic v komplexním tvaru
vektorového součtu indukovaných napětí na stínění fází v hlavním úseku ECB = Ea + Eb + Ec:
Lze použít např. rovnice indukovaných napětí dle rovnic D3 až D5 [4], sestavené pro proudy ve fázích
L1 (a), L2 (b), L3 (c) v 3 fázové soustavě, pro které platí:

Ia = Ib (-0,5 + j 0,5.√3); Ib = 1; Ia = Ib (-0,5 - j 0,5 . √3) (A) /11,12,13),

Indukovaná napětí ve stínění fází jsou (pro f = 50 Hz) :-

Ea = Ib . la . ( -0,5 . √3 . X1a – j .0,5 . X1aa ) (V) (14);
Eb = Ib . lb . ( j . X1b ) (V) (15);
Ec = Ib . lc . ( +0,5 . √3 . X1c – j . 0,5 . X1aa ) (V) (16);

pro uložení v trojúhelníku je:

X1aΔ = X1bΔ = X1cΔ = X1aaΔ = 0,02 π ln (2 s/d) (Ω/km ; mm) (17);
pro uložení vedle sebe (flat) je:
X1aooo = X1cooo = 0,02 π ln (4 s/d) (Ω/km ; 1/s, mm) (18);
X1booo = 0,02 π ln (2 s/d) (Ω/km ; 1/s, mm) (19);
X1aa ooo = 0,02 π ln (s/d) (Ω/km) (20);

Řešením komplexních rovnic pro indukované napětí podúseků při transpozici fází a vykřížení stínění
lze z vzorců indukovaných napětí (14,15,16) a proudů (11,12,13) zjistit reaktanci podúseku pro danou
fázi a umístění ve formaci kabelu (Xa = Ea/Ia, Xb = Eb/Ib, Xc = Ec/Ic). Umístění stínění dané fáze se
při transpozici fází a vykřížení stínění nemění
Součinem těchto reaktancí a proudu fáze příslušného podúseku (Ea1 = Xa1 . Ia, Ea2 = Xa2 . Ic, Ea3 =
Xa3 . Ib, atd.) lze zjistit jeho indukované napětí. Z podílu součtu indukovaných napětí podúseků a
impedance hlavního úseku (1,6) lze zjistit proud ve stínění hlavního úseku (Ia = (Ea1 + Ea2 + Ea3) /
Za, atp.) a také zjistit stínění fáze, ve kterém je největší induk.napětí.
Výpočet byl proveden pro nerovnoměrný CB s transpozicí a vykřížením stínění a také pro variantu
s rovnoměrným CB, tj. s podúseky o délce 1/3 hlavního úseku L: la,b,c = 1/3 L.
Pro výpočty lze sestavit jednoduchou excelovou tabulku.
Výpočet s indukčnostmi stínění v komplexním tvaru [4] potvrzuje, že při formaci kabelů vedle sebe i
v CB s rovnoměrnými podúseky pokud není při vykřížení stínění provedena i transpozice fází (obr.2),
existují indukované proudy ve stínění, které jsou v řádu desítek ampěr. Tyto proudy odpovídají [1]
reaktanci mezi stíněním krajní fáze a vodiči dalších 2 fází (Xm = 0,02 . π . ln (2), Ώ/km).
V CB s rovnoměrnými podúseky se vyruší indukovaná napětí stínění jen při uložení kabelů do
trojúhelníku. Transpozice fází při CB by proto měla být vždy provedena při uložení jednožilových
kabelů vedle sebe.
Pro 3-fázový kabel je výsledný proud vzniklý ve stínění nerovnoměrností CB odmocninou z 1/3 součtu
čtverců proudů stínění hlavních úseků jednotlivých fází. Z takto vypočtených proudů lze také přímo
zjistit poměrné ztráty ve stínění z nerovnoměrnosti CB λ‘1cb.
Výsledky výpočtů ztrát i indukovaných proudů CB ve stínění při nerovnoměrných podúsecích
s vykřížením stínění a transpozicí fází s komplexními čísly (tab.2,3) jsou pro kabel shodné s výpočtem
dle předpisů IEC [1] nebo IEEE [3], upřesňují však fázi s nejvyšším proudem. Nepřesnost však bude
ve většině případů zanedbatelná.
???? to dokládá i simulace – model ????
Snížení ztrát indukovanými proudy při velké nerovnoměrnosti podúseků CB u nových nebo stávajících
instalací lze docílit vložením přídavné omezovací impedance do obvodů stínění v CB boxech [5].

4. PŘÍKLAD VÝPOČTU:
Pro výpočet byly použity parametry kabelu 110 kV XLPE 1 x 1200 mm 2 Al / 200 mm2 Cu:
odpor vodiče RAC90 = 0,032 (Ω / km),
odpor stínění Rs80 = 0,108 (Ω / km),
střední průměr stínění d = 77,8 (mm),
průměr kabelu De = 92,3 (mm),
rozteč os kabelů: při uložení do Δ s = 92,3 (mm), při uložení flat-ooo s = 200 (mm),
reaktance stínění při uložení do Δ X1 = 0,054 (Ω / km), při uložení flat-ooo X1 = 0,117 (Ω / km),
faktor ztrát stínění: v systému uzemnění BEB:
při uložení do Δ λ1 = 0,67 (-), při uložení flat-ooo λ1 = 1,8 (-),
zatížení kabelu I = 700 (A),
délky podúseků CB: a1 = 1,518 (km) a2 = 1,378 (km) a3 = 1,279 (km),
délka hlavního úseku CB L = 4,175 km.
Výsledky výpočtů jsou uvedeny v tab.1 a 2:
Tab.1 Koeficienty ztrát ve stínění při nerovnoměrnostti CB podle předpisu IEC a IEEE 575

Tab.2 Indukovaná napětí, impedance, proudy a ztráty ve stínění nerovnoměrnosti CB výpočtem

s komplexními čísly při transpozici fází a vykřížení stínění

5. PŘÍPADY NESPRÁVNÉHO POUŽITÍ CROSS-BONDINGU

5.1.1. Nerovnoměrnosti CB úseků
Pomocí výpočtu bylo prokázáno, že různé délky CB úseků nejsou tak zásadním problémem u
kabelových vedení (viz. předchozí kapitola), pokud rozdíly mezi nejkratším a nejdelším úsekem nejsou
extrémní. Rozdíl mezi nejdelším a nejkratším úsekem ve výpočtu byl cca 15,5% a indukovaný proud u
VVN kabelu v trojúhelníku byl 15,7 A a v konfiguraci fází vedle sebe 25,7 A. V současné době se
uvádí v [pne] maximální rozdíl do 10% s čímž lze na základě výpočtů souhlasit.

5.1.2. Nepoužití Cross-bondingu

V případě nepoužití CB zejména na hladině VVN se mohou ve stínění kabelu vyskytnout velmi vysoké
proudy. Tyto proudy jsou vidět na grafu 1, kde je zobrazen vypočítaný indukovaný proudu v kabelu
110 kV o průřezu 1200 mm2 a průřezu stínění 210 mm2. Indukovaný proud dosahuje cca 40% proudu.
Tyto proudy mohou být až několik stovek ampér veliké a způsobují vysoké ztráty ve stínění,
znehodnocují kabel a snižují jeho životnost a bezpečnost. Při dlouhodobém působení může dojít
v kritických místech k poruše vlivem vysokých teplot.
 Závislost proudu a ztrát ve stínění na proudu
ve fázi
600 300

500 250

Ztrátový výkon v celé trase [kW]

400 200
Proud ve stínění [A]

300 150

200 100

100 50

0 0
0 200 400 600 800 1000 1200 1400
Proud ve fázi [A]

Proud ve stínění [A] Ztráty ve stínění [MW/km]

Poměrně vysoké proudy se mohou objevit i v kabelech na hladině VN. V těchto případech záleží
především na průřezu jádra a stínění kabelu. V ČR nejčastěji používané průřezy kabelů pro distribuci
120-240 mm2 mají malé proudy v plášti, takže problematika indukovaných proudů na hladině VN není
v ČR tak problematická jako v jiných zemích. Graf 2 ukazuje indukované proudy v plášti pro VN kabely
instalované v tunelu a jednotlivé průřezy.
 Graf 2: Indukované proudy VN kabelu uloženého na vzduchu
Legenda: Osa x – velikost průřezu jádra kabelu, osa y – indukovaný proud ve stínění, modrá křivka – proud ve
stínění (trojúhelník), červená křivka – proud ve stínění (kombinace uložení trojúhelník a vedle sebe), zelená křivka
- proud ve stínění (uložení vedle sebe, zpožděná fáze), fialová křivka - proud ve stínění (uložení vedle sebe,
prostřední fáze)
Z grafu je patrné, že výrazně větší indukované proudy se objevují v kabelech, které jsou uloženy vedle
sebe s určitou osovou roztečí (v tomto případě 250 mm). Proudy v plášti dosahují relativně vysokých
hodnot už u průřezu 240 mm2 a značně se zvětšují s průměrem (instalace VN kabelů s takovýmto
průřezem a uložením vedle sebe s osovou roztečí se prakticky neprovádí). Pro kabely s průřezem
1000 mm2 jsou proudy v plášti přes 300 A. Tyto proudy mohou být částečně redukovány použitím
konfigurace v trojúhelníku, kde je vysokých hodnot dosaženo až od průřezu cca 630 mm2.
VN kabely používané ČR v distribuční síti jsou v dnešní době nejčastěji s průřezem 240 mm2 v
trojúhelníku. Vyšší průřezy se mohou teoreticky objevit v některých průmyslových areálech apod.
Nicméně, v zahraničí je možné se setkat i s výrazně většími průřezy okolo 1000-1200 mm2 (např.
Norsko), které nemají CB. V takovýchto případech mohou proudy v plášti způsobit značné problémy a
být častým zdrojem poruch jako například u špatně namontovaných propojeních stínění u kabelových
spojek, kde vzniknou díky špatným kontaktům vysoké přechodové odpory, které v kombinaci
s vysokými proudy vytvoří vysoké teploty vedoucí k poruchám.
Tab. 3 udává průřezy kabelů a stínění v několika evropských zemích.
Tabulka 3: Průřezy kabelů a stínění ve vybraných evropských zemích
Země Průřez [mm2] Stínění [mm2]
ČR/Slovensko 50-500 16-35
Neměcko, Rakousko, 50-1000 16-35
Maďarsko, Slovinsko,
BH, Makedonie
Polsko 50-1000 16-35
Francie 35-500 16-50
Itálie 95-185 25-30
Belgie 95-630 25
Nizozemsko 95-630 25-35
Dánsko 50-800 16-50
5.1.3. Špatně zapojený Cross-Bonding
Aplikací CB by se teoreticky mělo docílit eliminace indukovaných proudů v plášti kabelu. V praxi se
často setkáváme se špatným zapojením v CB skříních, které v podstatě vymaže výhody CB a takovýto
systém se chová jako by žádný CB neměl. Ve skříních (které jsou umístěné vždy po třetinách) musí
být stínění transponováno, tak že se stínění dostane z jedné fáze postupně do dalších dvou fází.
Nejčastější chybou je, že se při montáži nedodrží tato metodika a stínění je buď na stejné fázi po celé
délce trasy nebo se objevuje pouze ve dvou fázích, případně je stínění zkratováno v CB skříních.
U delších vedení, která mají např. 2 systémy CB (tzn. 4 CB skříně) může dojít k tomu, že se z určitého
důvodu realizuje pouze jeden systém CB v polovině trasy a druhá část je přímo uzemněna na obou
koncích, což vytvoří indukované proudy ve stínění v druhé polovině trasy, zatímco v první polovině
trasy se správně instalovaným CB jsou indukované proudy nulové.

5.2. MĚŘENÍ VELIKOSTI PROUDŮ V PLÁŠTI KABELŮ VVN

V rámci projektu Ground screen power cable connections v PS CIRED byly shromážděny měření
proudů v plášti kabelů VVN z několika zemí (Norsko, ČR, Francie, Německo, Švýcarsko, USA, Irsko,
Nizozemsko). Některé níže uvedené kabely VVN byly instalovány původně se systémem CB, ale kvůli
špatně provedené instalaci CB byly naměřeny vysoké proudy i u těchto systémů. V tabulkách jsou
uvedené i proudy kabelů v jednotlivých fázích a odpovídajících pláštích.

5.2.1. Naměření proudy v plášti kabelu VVN se špatnou instalací CB

Špatná instalace CB prakticky zruší výhody tohoto systému a pláštěm kabelu protékají značně velké
indukované proudy. V kabelu A v tab. 4 (1200mm2 Al/210 mm2 Cu) dosáhli proudy v plášti cca 60%
proudu jádra a v kabelu B (1600 mm2 Al/215 mm2 Cu) přibližně 40%. Jak již bylo řečeno, nejčastější
chybou je špatné zapojení transpozice v CB skříních.
Tabulka 4: Kabel A (1200mm2 Al/210 mm2 Cu) Tabulka 5: Kabel B (1600 mm2 Al/215 mm2 Cu)
Proud v plášti Proud ve Proud v plášti Proud ve
kabelu fázi kabelu fázi
L1 230 A 405 A L1 80 A 200 A
L2 230 A 400 A L2 75 A 200 A
L3 250 A 410 A L3 72 A 200 A

5.2.2. Naměřené proudy v plášti kabelu VVN se správnou instalací CB

Při správně zapojeném CB a malých rozdílech v délkách jednotlivých sekcí (do 10%) jsou proudy
v plášti kabelu malé. V kabelu C (1200 mm2 Al/208 mm2 Cu) bylo naměřeno v plášti cca 1,4% proudu
a v kabelu D (1600 mm2 Al/204 mm2 Cu) cca 1,7%. Rozdíl u obou kabelů mezi délkou nejdelšího a
nejkratšího CB úseku je přibližně 9%.

Tabulka 6: Kabel C (1200mm2 Al/210mm2 Cu) Tabulka 7: Kabel D (1600 mm2 Al/204 mm2 Cu)
Proud v plášti Proud ve Proud v plášti Proud ve
kabelu fázi kabelu fázi
L1 7A 484 A L1 6A 350 A
L2 3,5 A 484 A L2 3A 350 A
L3 5A 482 A L3 6A 350 A

5.2.3. Naměřené proudy v plášti kabelu VVN bez CB s oboustranným uzemněním pláště
Bez existence CB se v plášti kabelu indukují vysoké proudy, jak je vidět v tab. 8 pro kabel E (1200
mm2 Al/205mm2 Cu), hodnota proudu v plášti je zhruba 60%. Téměř stejná hodnota je i u kabelu F
v tab. 9 (1600 mm2 Al/208mm2 Cu).
 Tabulka 8: Kabel E (1200mm2 Al/205mm2 Cu) Tabulka 9: Kabel F (1600mm2 Al/208mm2 Cu)
Proud v plášti Proud ve Proud v plášti Proud ve
kabelu fázi kabelu fázi
L1 290 A 484 A L1 106 A 200 A
L2 260 A 484 A L2 98 A 200 A
L3 290 A 482 A L3 125 A 200 A

5.2.4. Naměřené proudy v plášti kabelu VVN bez CB se špatně provedeným jednostranným
uzemněním pláště
U kabelu s jednostranně uzemněným pláštěm by měl být proud v plášti kabelu nulový, protože je plášť
přerušen přes svodič přepětí. Pokud je tento systém zapojen špatně, např. dodatečné propojení
stínění, svody apod., dojde i zde k velkému nárůstu proudů v plášti. Příklad takovéhoto kabelu VVN je
v tab. 10 (1000 mm2 Al), kde hodnota proudů v plášti dosáhla 41%.

Tabulka 10: Kabel G (1000mm2 Al)

Proud v plášti Proud ve
kabelu fázi
L1 85 A 207 A
L2 80 A 210 A
L3 75 A 207 A

5.3. PORUCHY KABELŮ ZPŮSOBENÉ VYSOKÝMI PROUDY V PLÁŠTÍCH

Následující kapitola uvádí poruchy, které souvisí s indukovanými proudy v plášti kabelu. Tyto proudy
mohou být v případě špatné montáže nebo aplikace CB vysoké.

5.3.1. Špatně uzemněná Al vodoblokující vrstva, kabely VN bez cross-boding

Příkladem velmi vysokých proudů, které byly příčinou poruchy u propojení stínění kabelů jsou na
následujících obrázcích. Na obr. 2 vidíme kabel z Norska s průřezem 400 mm2 na napětí 24 kV, obr. 3
zobrazuje také kabel z Norska s průřezem 1200 mm2 o napětí 24 kV. Příčinou poruchy u těchto dvou
kabelů bylo chybějící uzemnění vodoblokující Al vrstvy, která v kombinaci s vysokými proudy
indukovanými ve stínění vedla k vytvoření kritického místa s vysokou teplotou, což zapříčinilo po určité
době poruchu a destrukci kabelu.

Obrázek 2: Kabel po poruše způsobené špatně Obrázek 3: Kabel po poruše způsobené špatně
uzemněnou Al vrstvou uzemněnou Al vrstvou

Druhý kabel měl neobvykle velký průřez jádra pro hladinu VN. Tato praxe je v Norsku poměrně běžná,
protože tyto kabely napájí distribuční síť z hydroelektráren. Kabel byl oboustranně uzemněn bez CB,
při takovémto průřezu se v něm indukovaly proudy přibližně 135 A v Cu stínění a cca 64 A v Al
vodoblokující vrstvě. Celkový proud v plášti byl tedy zhruba 200 A. Kabel byl dlouhodobě zatěžován
na poměrně velký výkon a velké indukované proudy způsobily postupem času destrukci kabelu.
5.3.2. Špatná instalace jednostranného uzemnění stínění
Obrázek 4 a 5 zobrazuje poruchu na kabelu VVN v Saudské Arábii. U tohoto 110 kV kabelu nastaly
dvě fatální chyby. První chyba byla špatně provedená montáž spojky (obr. 6), u které nebyl
namontován podpěrný kroužek pod těsnící svorkou a bez tohoto kroužku se olověný plášť vlivem
vysokých proudů roztekl do stran, což způsobilo výrazné zvýšení kontaktního odporu a tím i teploty
v tomto místě.

Obrázek 4: Zničený 110 kV kabel Obrázek 5: Zničený 110 kV kabel

Obrázek 6: Chybějící podpěrný kroužek (vlevo), zničený kabel bez kroužku (vpravo)
Druhé selhání bylo špatné provedení montáže uzemnění pláště kabelu. Původně se mělo jednat o
jednostranné uzemnění, kde jedna strana (GIS) měla být přímo spojena se zemí a druhá strana
(transformátor) měla být spojena se zemí přes omezovač přepětí (viz schéma na obr. 7). Dále výrobce
doporučil propojit kostru GIS (obr. 8) se stíněním propojovacími vodiči a uzemnit. Naneštěstí montéři
to provedli jak na straně GIS, tak i na straně transformátoru, čímž v podstatě zkratovali omezovač
přepětí a systém fungoval jako oboustranně přímo uzemněný.
Proud tekoucí pláštěm kabelu dosahoval hodnoty až 465 A, zatímco v jádře tekl proud 70 A a plášť
dlouhodobě dosahoval teplot 150°C, takto bylo vedení provozováno 3 roky než došlo k poruše.

Obrázek 7: Schéma propojení stínění s uzemňovací soustavou kabelu 110 kV

 Obrázek 8: Propojovací vodiče mezi pláštěm kabelu a zemnící soustavou
Pokud by byl systém správně jednostranně uzemněný nebo by byl zapojen jako cross-bonding, pak by
k poruše pravděpodobně nedošlo.

5.3.3. Špatná montáž VN spojky

Obr. 9 zobrazuje poruchu v distribuční síti v Irsku na kabelu o napětí 10,5 kV. Tato porucha byla
způsobena špatnou montáží spojky resp. drátů stínění. Část stínění byla provlečena přes kontaktní
pero a část stínění byla provlečena pod kontaktním perem (obr. 10), což ve výsledku způsobilo vysoký
přechodový odpor a teplotu. Indukované proudy ve stínění po čase způsobily konečnou destrukci
kabelu.

Obrázek 9: Zničený kabel VN (Irsko)

Obrázek 10: Nesprávně provlečené dráty stínění

5.3.4. Špatné dimenzování
Následující porucha z Francie zobrazuje špatné dimenzování stínění resp. propojení stínění
v kabelových spojkách. Ve francouzské distribuční síti se zcela běžně instalují kabely VN se stíněním
s hliníkovou fólií (1 mm) místo měděných drátků. Ochrany a celý systém v této distribuční síti musí být
nastaven velice precizně, aby zkratové proudy nedosahovaly vysokých hodnot. Porucha na obr. 11
ukazuje následky zkratu, který kompletně roztavil konektor a propoj, které lze vidět na obr. 12
v normálním stavu. Stínění těchto kabelů je dimenzováno na poměrně nízký zkrat 2,5 kA, ale v tomto
konkrétním případě byl zkrat výrazně vyšší.
Další problém spojený s touto konstrukcí je také nízká odolnost proti proudům v ustáleném stavu.
Plášť je dimenzován pouze na 25 A, které se ale mohou v plášti objevit relativně snadno.
Problémem je i samotná spojka respektive propoj stínění, neboť jednotlivé drátky svařené
k multikontaktnímu konektoru (obr. 12) se po čase začínají odlepovat vlivem indukovaných proudů,
což dále zvyšuje přechodový odpor a teplotu a může vést k poruše.

Obrázek 11: Poškozený propoj pláště a konektor

Obrázek 12: Propoj a konektor v normálním stavu

5.3.5. Špatně provedený Cross-Bonding

Obr. 13 zobrazuje špatně instalovaný CB box, kde je vidět, že není vůbec provedena transpozice
stínění jednotlivých fází. Naopak celý systém je přímo spojen se zemí a chová se jako oboustranně
uzemněný. U tohoto vedení byly naměřeny vysoké proudy (stovky ampér) a bylo rozhodnuto nahradit
staré CB skříně za nové se správnou instalací CB. Poruše se tedy podařilo v čas zabránit.

Obrázek 13: Špatně instalovaný CB box

5. ZÁVĚR:
Systém je důležitou součástí kabelových vedení VVN nad 1 km, protože eliminuje vysoké indukované
proudy a napětí v plášti. V příspěvku bylo ukázáno, že neexistence CB u vedení VVN může ohrozit
bezpečnost celého vedení a ztráty. Naměřené proudy v plášti byly vysoké, a pokud není CB zapojen
správně, pak i zde se vyskytují vysoké proudy. Aplikace CB na hladině VN je možná a vhodná pro
průřezy kabelů nad 630 mm2. Distribuční sítě VN v ČR používají zpravidla průřez 240 mm2, takže
indukované proudy v plášti nejsou vysoké a není potřeba instalovat na hladině VN Cross-Bonding.
Nicméně, při špatné montáži např. spojek mohou i relativně malé proudy v plášti způsobit poruchu,
což bylo vidět na příkladech některých poruch. Některé poruchy dále ukázaly, že vysoké proudy se
vyskytuji jak na hladině VVN, tak i VN, pokud jsou špatně instalovány.
Nerovnoměrnost jednotlivých úseků Cross-Bondingového vedení není až tak zásadní problém.
Indukované proudy jsou v tomto případě relativně malé, pokud je rozdíl mezi nejdelším a nejkratším
úsekem do 10%.

6. LITERATURA, PODKLADY:
[1] Elektrics cables – Calculation of the current rating – Part 1-1: Current rating equations }100 %
load factor] and calculation of losses – General, IEC 60287-1-1, Ed.2.0, 2006-12`
[2] Elektrics cables – Calculation of the current rating – Part 1-2: Thermal resistance, IEC 60287-2-
1, Ed.1.2, 2006-05`
[3] IEEE Guide for the Application of Sheath-Bondings Methods for Single-Conductor Cables and the
Calculation of Induced Voltages and Currents in Cable Sheats, Std 575-1988;
[4] Calculation of Induced Voltages and Currents in Cable Sheats, Appendixes, Std 575-1988;
[5] EMTP – analysis of Sheath Circulating Current on Power Cables, Che-Wang Ha, Woo-Sang Lim,
KNS Corea Spring Meeting, JeJu, Korea, 05/2007;
[6] Power Cables and their Application, Part 1, Lothar Heinhold, 3rd rev.ed. Siemens 1990,

Ing. Milan Singer

V Pražské energetice byl zaměstnán od roku 1957. Problematikou kabelů se zabývá po
celou dobu své profesní kariéry, od r.1997 zejména diagnostikou kabelů VN. V oboru
kabelů publikoval příručky pro kabelové techniky v ČEZ, příspěvky o kabelech v časopise
Energetika, společně s dalšími spoluautory i na světové Konferenci CIRED.
V současnosti v důchodu, do roku 2009 spolupracoval s PREdistribuce s útvarem
„diagnostika a měření“ v oblasti poruch a diagnostiky ČV, kabelů. V poslední době
konzultuje s projektovou organizací PRING záležitosti kabelových norem, a výpočtů
kabelů 110 kV.
Adresa: Nad Šárkou 1346/111
Praha 6
160 00
Telefon: 602328221
El. Adresa: sing00@volny.cz

Ing. Jan Vočko ml.

Od roku 2016 zaměstnán v PREdi. Několikaletá praxe jako projektant a výpočtář.
Publikoval článek na téma „Dimenzování silových kabelů z hlediska tepelného
namáhání“ v časopise Energetika. Absolvoval studium na ČVUT FEL, Cork
Institute of Technology (Irsko) a Texas Tech University (Lubbock, USA).
V současné době se věnuje kabelovým vedením a poruchám v sítích NN, VN a
VVN. Je členem mezinárodní pracovní skupiny CIRED „Ground screen power
cable connections“.
Adresa: Včelničná 554
Praha 9
 198 00
Telefon: 733699554
El. Adresa: Jan.Vocko@pre.cz