FIR – 5.

cvičení – ŘÍZENÍ OBĚŽNÉHO MAJETKU

ŘEŠENÍ PRO STUDENTY

I. Řízení peněžních prostředků

Kontrola po sestavení platebního kalendáře:

PS + ∑příjmy – ∑výdaje = KS → PS + ∑příjmy = KS + ∑výdaje

Příklady k samostatnému řešení

1 a) Sestavte platební kalendář společnosti na měsíc únor na základě těchto údajů (v tis. Kč):

Očekávané příjmy Očekávané výdaje

4. 2. Úhrada od odběratele 68 2. 2. Úhrada dodavateli 64
7. 2 Tržby v hotovosti 33 5. 2. Leasingová splátka 26
11. 2. Vrácená DPH 16 6. 2. Platba pojistného 34
16. 2 Úhrada od odběratele 149 9. 2. Úhrada dodavateli 95
20. 2. Záloha od odběratele 50 12. 2. Výplata mezd 91
24. 2. Tržby v hotovosti 45 15. 2 Platba zálohy na DPPO 40
18. 2. Záloha dodavateli 25
21. 2. Záloha na el. energii 38
23. 2. Výplata cestovného 7
26. 2. Odvod DPH 52
28. 2. Úhrada dodavateli 27

Počáteční zůstatek peněz je 165 tis. Kč. Jako rezerva slouží likvidní krátkodobé cenné papíry
za 300 tis. Kč. Pokud peněžní prostředky přesáhnou o 100 tis. a více hranici 200 tis. Kč,
společnost nakoupí další cenné papíry.
(KZ = 327 000 Kč)

b) Jak by byl platební kalendář ovlivněn nečekanou náhradou zaviněné škody dne 7. 2. ve
výši 80 tis. Kč?
(PS + ∑příjmů – ∑výdajů = KZ, KZ = 327 000 Kč)
Řešení:

Datum PS (v tis. Kč) Příjem (v tis. Kč) Výdaj (v tis. Kč) KZ (v tis. Kč)
1. 2. 165 165
2. 2. 64 101
4. 2. 68 169
5. 2. 26 143
6. 2. 34 109
7. 2. 33 142
9. 2. 95 47 *
9. 2. 300 347
11. 2. 16 363

1
 12. 2. 91 272
15. 2. 40 232
16. 2. 149 381**
18. 2. 25 356
20. 2. 50 406
21. 2. 38 368
23. 2. 7 361
24. 2. 45 406
26. 2. 52 354
28. 2. 27 327
CELKEM 165 661 499
* KZ je pod hranicí 100 tis. Kč, proto dojde k využití rezervy, tedy k prodeji cenných papírů
za 300 tis. Kč.
** V období od 16. 2. do 28. 2., kdy KZ přesahuje 300 tis. Kč, by mohl být uskutečněn nákup
cenných papírů.

Kontrola:
PS + ∑příjmy = KS + ∑výdaje
165 + 661 = 327 + 499
826 = 826

2
II. Řízení pohledávek

Příklady k samostatnému řešení

1) Prodej zboží ve sledovaném pololetí činil 12 920 000 Kč. Z toho bylo uhrazeno v hotovosti
500 000 Kč a zbytek byl dodán na faktury třem odběratelů:
1. 50 % na 20denní úvěr,
2. 30 % na 30denní úvěr,
3. zbytek na 15denní úvěr.

Úkoly: a) Vypočítejte průměrnou dobu obratu pohledávek.

b) Vypočítejte průměrnou výši pohledávek.

(Doba obratu pohledávek je 22 dnů, průměrná výše pohledávek je 1 518 000 Kč.)
Řešení:
Ad a)
12 920 000 – 500 000 = 12 420 000 Kč (dodáno na úvěr, jedná se o hodnotu pohledávek =
tržby)

50 % z 12 420 000 = 12 420 000 × 0,5 = 6 210 000 Kč (20denní úvěr)

30 % z 12 420 000 = 12 420 000 × 0,3 = 3 726 000 Kč (30denní úvěr)

zbytek (= 20 % z 12 420 000) = 12 420 000 × 0,2 = 2 484 000 (15 denní úvěr)

∑(𝑠𝑡𝑎𝑣 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑘𝑦 × 𝑝𝑜č𝑒𝑡 𝑑𝑛í)

Průměrná doba obratu pohledávek (DOP) =
𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑡𝑎 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑒𝑘

(6 210 000 × 20) + (3 726 000 × 30) + (2 484 000 × 15)

DOP =
12 420 000

124 200 000 + 111 780 000 + 37 260 000

DOP = = 22 dnů
12 420 000

V průměru odběratelé dluží po dobu 22 dnů.

Ad b)
∑𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑒𝑘
Průměrná výše pohledávek = × DOP
𝑑é𝑙𝑘𝑎 č𝑎𝑠𝑜𝑣éℎ𝑜 𝑜𝑏𝑑𝑜𝑏í (𝑣𝑒 𝑑𝑛𝑒𝑐ℎ)

12 420 000
Průměrná výše pohledávek = × 22 = 1 518 000 Kč
180

Průměrná výše pohledávek ve sledovaném pololetí (= 180 dnů) je 1 518 000 Kč.

3
2) Prodej zboží ze čtvrtletí činí celkem 8 820 tis. Kč. Z této částky bylo hotově uhrazeno
zboží za 820 tis. Kč, zbytek byl dodán na faktury následujícím odběratelům:
 odběratel A → 40 % na 30denní úvěr,
 odběratel B → 30 % na 20denní úvěr,
 odběratel C → 20 % na 15denní úvěr,
 odběratel D → 10 % na 10denní úvěr.

Úkoly: a) Určete průměrnou dobu obratu pohledávek.

b) Určete průměrnou výši pohledávek.
(a) 22 dnů, b) 1 956 tis. Kč)

Řešení:
Ad a)

8 820 000 – 820 000 = 8 000 000 Kč (= celková hodnota pohledávek)

8 000 000 × 0,4 = 3 200 000 Kč (30denní úvěr)

8 000 000 × 0,3 = 2 400 000 Kč (20denní úvěr)
8 000 000 × 0,2 = 1 600 000 Kč (15denní úvěr)
8 000 000 × 0,1 = 800 000 Kč (10denní úvěr)

∑(𝑠𝑡𝑎𝑣 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑘𝑦 × 𝑝𝑜č𝑒𝑡 𝑑𝑛í)

Průměrná doba obratu pohledávek (DOP) =
𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑡𝑎 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑒𝑘

(3 200 000 × 30) + (2 400 000 × 20) + (1 600 000 × 15) + (800 000 × 10)
DOP =
8 000 000

𝟗𝟔 𝟎𝟎𝟎 𝟎𝟎𝟎 + 𝟒𝟖 𝟎𝟎𝟎 𝟎𝟎𝟎 + 𝟐𝟒 𝟎𝟎𝟎 𝟎𝟎𝟎 + 𝟖 𝟎𝟎𝟎 𝟎𝟎𝟎 𝟏𝟕𝟔 𝟎𝟎𝟎 𝟎𝟎𝟎
DOP = = = 22 dnů
𝟖 𝟎𝟎𝟎 𝟎𝟎𝟎 𝟖 𝟎𝟎𝟎 𝟎𝟎𝟎

Průměrně v daném čtvrtletí odběratelé dluží po dobu 22 dnů.

Ad b)
∑𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑒𝑘
Průměrná výše pohledávek = × DOP
𝑑é𝑙𝑘𝑎 č𝑎𝑠𝑜𝑣éℎ𝑜 𝑜𝑏𝑑𝑜𝑏í (𝑣𝑒 𝑑𝑛𝑒𝑐ℎ)

8 000 000
Průměrná výše pohledávek = × 22 = 1 955 556 Kč
90

Průměrná výše pohledávek ve sledovaném čtvrtletí činí 1 955 556 Kč.

4
III. Řízení zásob
Tuto problematiku nebudeme řešit, příklady nebudou vyžadovány.