Motivace

● Patří pod dynamiku osobnosti – formuje nás, vnitřní dění, vývoj osobnosti

● příčina chování a jednání, každé chování a jednání člověka je motivováno

● souhrn činitelů, který jedince podněcuje, aktivuje nebo naopak tlumí a brzdí

● základní zdroj lidské motivace – nedostatek (žízeň, hlad, „hlad po informacích“), přetlak (vybití vzteku,
vydovádět se radostí, odreagovat se)
Motivy dělíme na
o biologické (hlad, žízeň, potřeba kyslíku, sexu),
o psychické (uchování vnitřního řádu, duševní pohody, nalezení smyslu života)
o sociální (potřeba dosažení úspěchu, potřeba vyhnout se neúspěchu, potřeba moci)
Základní motivy (motivační síly):
o potřeba
o cíl a perspektiva - možnosti
o city a citové vztahy
o zájmy a záliby
o hodnoty a postoje
● Potřeby
o nedostatek nebo přebytek něčeho,
o vlastnost organismu, která pobízí k vyhledávání podmínek nezbytných k životu nebo k vyhýbání se
podmínkám, které jsou pro život nepříznivé.
Druhy potřeb:
Potřeby vrozené – biologické – primární, uspokojení základních potřeb člověka zajišťuje přežití organismu
(potřeba kyslíku, potravy, spánku a odpočinku, ochrany před nepříznivými vlivy, vyměšování, zachování
rodu).
Potřeby získané – sociální – sekundární, získáváme je žitím ve společnosti (potřeba bezpečí, poznávací,
sociální, aktivity, dosahování výkonů a společenského uznání, estetická, uskutečňovat v životě určitý cíl =
ambice).

Pyramida potřeb - americký psycholog Abraham Maslow (řazení od nejnižších až po nejvyšší), jedinec
dospívá k vyšším potřebám až tehdy, dosáhl-li uspokojení potřeb nižších.

● potřeba jistoty, bezpečí – projevuje se ve chvílích, kdy se člověk cítí ohrožen, je v nebezpečí …

● potřeba činnosti – existenci této potřeby lze dokázat, když je člověku znemožněno vykonávat jakoukoli
činnost nebo musí dlouho vykonávat činnost jednotvárnou, projevuje se radostí z realizace činnosti samotné
● potřeba sociální – člověk potřebuje společnost členů rodiny, kamarádů, přátel, spolupracovníků, ve styku s
nimi se splňuje potřeba péče druhých o mne a vytváří se potřeba pečovat o druhé
 ● potřeba výkonu a společenského uznání – vede člověka k dosahování dobrých výsledků v řadě činností, jejich
prostřednictvím člověk získává uznání ostatních a společenskou prestiž
● potřeba poznávací – projevuje se jednak jako touha po informacích, jednak jako touha řešit problémy

● potřeba estetická – projevuje se v hledání a nalézání krásy, souměrnosti, řádu

● potřeba seberealizace – odráží skutečnost, že každý člověk si v životě staví určité cíle, vede k řízení vlastní
činnosti a jednání, běhu života, k utváření vlastní osobnosti

Zájmy
o Získané motivy, ve kterých se projevuje kladný vztah jedince k určité skutečnosti, k určitému druhu
činnosti, osobě, přinášejí radost a uspokojení,
o sjednocují řadu oblastí osobnosti a dávají jim aktivní nasměrování:
▪ poznávací zaměřenost,
▪ sociální zaměřenost,
▪ prakticko-prováděcí zaměřenost,
▪ hodnotová zaměřenost,
▪ životně stylová zaměřenost,
▪ seberealizace člověka
Dělení zájmů podle oblastí lidské činnosti (obsahu) - sportovní (aktivní i pasivní), kulturní (estetické),
poznávací, činnosti ve vztahu k přírodě, rukodělné, technické a programování, sociální, obchodní.
Individuální rozdíly v zájmech:
▪ obsah,
▪ hloubka,
▪ trvalost,
▪ šíře (jeden nebo více).
o Zájmy jsou ovlivněny autoritami (antizájem),
o záliba = celoživotní zájem

● Cíle
o Souvisejí s realizací různých činností a záměrů,
o uspokojují lidské tužby a potřeby, přináší radost.
o Mohou být – krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé (předpokládají dosažení několika cílů dílčích).
o Neúspěch přináší zkušenost, zklamání (frustrace)
o pro splnění je třeba překonávat různé překážky, osobní vlastnosti, vytrvalost, statečnost, volní úsilí,
o cíle a plány určují směr životu člověka.

● Hodnoty a postoje
o Hodnota
▪ vlastnost, kterou jedinec přisuzuje objektu, situaci, události nebo činnosti ve spojitosti
s uspokojováním potřeb a zájmů,
▪ vnímána jako norma, pravidlo, které je pro člověka závazné,
▪ něco, co je pro život člověka dobré a prospěšné,
▪ určuje morálku člověka,
▪ každý má svou hierarchii hodnot.
o Postoje
▪ vztah jedince k určité skutečnosti, k určitým věcem, lidem a činnostem,
▪ vytváří se během života na základě zkušenosti,
▪ závisí na prostředí, výchově, na vzorech, na zkušenostech,
▪ postoj je hodnota v praxi
▪ každá společnost se snaží působit na postoje lidí (hodnoty určité společnosti),
▪ hodnotové orientace německého autora Sprangera –
typ teoretický=vědomosti, fakta
typ ekonomický=peníze, majetek
typ estetický=krása, vzhled
typ sociální=empatie, altruismus
typ politický=moc, rozhodování
typ náboženský=víra, spolupráce