You are on page 1of 46

www.cz-milka.

net

Provozně ekonomická fakulta

Případová studie č. 1

Vstupní a výstupní zařízení

-1-
www.cz-milka.net

Obsah
1. Celkový přehled 5
1.1. Rozhraní 5
1.2. I/O karta 6
2. Vstupní zařízení 7
2.1. Polohovací zařízení 7
2.1.1. Myš 7
2.1.2. Trackball 7
2.1.3. Spaceball 7
2.1.4. Trackpoint 8
2.1.5. Touchpad 8
2.1.6. Touchscreen 9
2.1.7. Tablet 9
2.1.8. Digitizér 9
2.1.9. Světelné pero 10
2.1.10. Joystick 10
2.1.11. Joypad 11
2.1.12. Volant 11
2.2. Textová zařízení 11
2.2.1. Klávesnice 11
2.3. Grafická zařízení 13
2.3.1. Scanner 13
2.3.2. Digitální fotoaparát 14
2.3.3. Snímač čárového kódu 14
2.4. Zvuková zařízení 14
2.4.1. Mikrofon 14
2.5. Grafická a zvuková zařízení 15
2.5.1. Digitální kamera 15
3. Výstupní zařízení 16
3.1. Textová zařízení 16
3.1.1. Tiskárna 16
3.1.2. Plotter (souřadnicový zapisovač) 17
3.2. Grafická zařízení 17
3.2.1. Monitor 17

-2-
www.cz-milka.net

3.2.2. Projektor 18
3.3. Zvuková zařízení 18
3.3.1. Reproduktor 18
3.3.2. Sluchátka 19
3.4. Grafická a zvuková zařízení 19
3.4.1. Televizní karta 19
4. Vstupně-výstupní zařízení 20
4.1. Modem 20
4.2. Paměťová karta 20
5. Polohovací zařízení 22
5.1. Myš 22
5.1.1. Kuličková myš 22
5.1.2. Optická myš 23
5.1.3. Rozdělení myší podle typů rozhraní 24
5.2. Trackball 24
5.3. Tablet 24
5.4. Joystick 25
5.5. Joypad 26
5.6. Volant 27
6. Monitory 28
6.1. CRT 28
6.1.1. Typy obrazovek CRT 29
6.1.2. Ovládání monitoru 30
6.2. LCD 30
6.2.1. Způsoby uspořádání krystalů uvnitř kapaliny 30
6.2.2. Základní typy LCD panelů 31
6.2.3. Vlastnosti LCD panelů 31
6.2.4. QR-LPD 31
7. Paměťové karty 33
7.1. Typy karet 33
7.2. Dělení podle řadiče 34
7.3. Bližší informace o jednotlivých typech karet 34
7.3.1. Compact Flash 34
7.3.2. Secure Digital 35
7.3.3. MultiMediaCard 36

-3-
www.cz-milka.net

7.3.4. Memory Stisk 37


7.3.5. C-Flash 38
8. Zdroje použitých materiálů 39
8.1. Texty 39
8.1.1. Celkový přehled, vstupní zařízení, výstupní zařízení, vstupně výstupní zařízení 39
8.1.2. Polohovací zařízení 39
8.1.3. Monitory 40
8.1.4. Paměťové karty 40
8.2. Obrázky 41
9. Příloha – prezentace 45

-4-
www.cz-milka.net

1. Celkový přehled
1.1. Rozhraní
Pro připojení vstupních a výstupních zařízení je potřeba použít vhodné rozhraní, které se
nachází na zadní straně PC.

Dělení:

ü DIN – klasický pětikolík, použití pro klávesnici

Obr. 1. – DIN Obr. 2. – Schéma DIN

ü LPT1 – dlouhý lichoběžník, např. tiskárna, scanner aj.


ü COM1/COM2 – krátký/dlouhý lichoběžník, použití pro myš, modem, digitální fotoaparát aj.
ü PS/2 – vypadá jako zmenšený DIN, použití pro myš, klávesnici

Obr. 3. – PS/2 Obr. 4. – Detail PS/2

ü USB – používá se pro cokoli, co je vybaveno USB rozhraním, např. pro myš, klávesnici,
tiskárnu, modem, scanner, tiskárnu aj. USB má dva datové kanály a napájení.

Obr. 5. – USB
ü PCMCIA – vypadá jako kreditní karta a využívá se především u přenosných počítačů. PC
karta může obsahovat různá zařízení – modem, GPS modul, paměť aj.

Obr. 6. – PCMCIA
ü On Board – rozhraní integrované přímo na základní desce

-5-
www.cz-milka.net

ü IrDA – jedná se o zařízení pro bezdrátový přenos dat pomocí infračerveného záření.

Obr. 7. – IrDA
ü Bluetooth – je zařízení soužící pro bezdrátovou komunikaci na krátké vzdálenosti

Obr. 8. – Bluetooth
ü WiFi – zkratka pro termín Wireless Fidelity, tedy „bezdrátová věrnost“. Jedná se název druhu
bezdrátové sítě, která funguje na bezlicenčním pásmu o frekvenci 2,4 GHz.

Obr. 9. – WiFi
1.2. I/O karta
I/O karta je deska obsahující porty pro připojení vstupních a výstupních (periferních)
zařízení.

Standardní I/O karta obsahuje:

ü Jeden paralelní port – bývá označován jako LPT1. Informace jsou přenášeny paralelně, tzn.
že je vždy zároveň přenášena určitá sada bitů.

ü Dva sériové porty – bývají označovány jako COM1 a COM2. Informace jsou přenášeny
sériově, tj. jednotlivé bity jsou posílány jednotlivě za sebou.

ü Jeden game port – slouží k připojení křížového ovladače pro hry (joystick)

-6-
www.cz-milka.net

2. Vstupní zařízení
2.1. Polohovací zařízení
2.1.1. Myš
Myš je zařízení, které umožňuje přenášet pohyb ruky po vodorovné podložce na obrazovku
počítače. Slouží jako „ukazovátko“ při práci s mnoha dnešními programy.

Rozdělení myší podle technologie:

ü Kuličková:
Pro snímání polohy slouží kulička umístěná uvnitř myši mezi dvěma válečky. Jeden snímá
pohyb osy X a druhý osy Y.

ü Optická:
Pro snímání polohy slouží světelný paprsek vyzařovaný LED diodou směrem proti povrchu
podložky. Odráží se do snímače, který změny v odrazu vyhodnocuje jako pohyb kurzoru myši.
Tato technologie postupně vytlačuje myši kuličkové.

Obr. 10. – Optická myš

2.1.2. Trackball
Toto zařízení lze popsat jako myš s kuličkou nahoře – nepohybujeme celou myší, ale pouze
kuličkou, která je mnohem větší než u standardní myši.

Obr. 11. – Trackball

2.1.3. Spaceball
Spaceball je podobný trackballu. Uživateli ulehčuje pohyb ve virtuálním prostoru. Pro další
ovládání aplikace lze využít také funkční tlačítka.

-7-
www.cz-milka.net

Intuitivní navigace pomocí SpaceBallu umožňuje, abyste mohli jedním pohybem ruky
manipulovat 3D objekty v třírozměrném prostoru (zoomovat, posouvat a otáčet). Běžnou myší v
pravé ruce můžete upravovat model. Tento obouručný způsob práce optimalizuje pracovní tok a je
méně náročný, protože uživatel nemusí pomocí běžné myši stále přecházet mezi navigací a
úpravou modelů. Uživatelé dosáhnou pomocí polohovacích zařízení nárůst produktivity až o 30%
a redukci pracovních úkonů, které je nutno vykonat s běžnou myší, až o 50%.

Obr. 12. – Spaceball

2.1.4. Trackpoint
Trackpoint je náhrada myši u přenosných počítačů vyvinutých firmou IBM. Uprostřed
klávesnice se nachází malá gumová páčka o velikosti cca 1 – 2 cm, která slouží k pohybu kurzoru.
Má podobnou funkci jako joystick, ale je nutné si na ovládání zvyknout, čím více stlačíte páčku
daným směrem tím rychleji se kurzor pohybuje. V dnešní době se používá v noteboocích firmy
IBM a Fujitsu-Siemens.

Obr. 13. – Trackpoint

2.1.5. Touchpad
Touchpad se využívá hlavně u notebooků. Je to malá ploška, která je většinou umístěna před
klávesnicí. Je citlivá na dotyk prstu a snímá jeho polohu. Pod podložkou se nacházejí převodníky,
které přeměňují pohyb prstu do pohybu ukazatele myši. Takže pokud jedete prstem například
nahoru, kurzor myší také. Většina touchpadů dnes rozeznává i rychlost hýbání prstem, takže pokud
jedete prstem rychle, kurzor se přemístí o větší vzdálenost. S tímto zařízením jde i klikat, i dvojité
kliknuti je zde možné.

Obr. 14. – Touchpad Obr. 15. – Touchpad

-8-
www.cz-milka.net

Touchpad je ale tak citlivé zařízení, že pokud máte například suché ruce, touchpad
nefunguje. To ale záleží na druhu. Jiný zase může málo reagovat a vlhké ruce. Nefunguje také
v případě, pokud na touchpadu jezdíte například tužkou nebo jiným „mrtvým“ předmětem.
Tentokrát jsou všechny druhy odolné proti prachu a nečistotám. Touchpad je součást některých
klávesnic, ale lze ho také dokoupit. Ovšem to musíte vlastnit speciální klávesnici.

2.1.6. Touchscreen
Pomocí technologie, jakou dotyková obrazovka umožňuje, je možné ovládat kurzor přímo na
obrazovce. Používají se jen pro rychlé ovládání a pro běžnou počítačovou praxi jsou nevhodné. V
některých velkých obchodech lze takto vybírat z nabídky zboží v elektronickém katalogu. Povrch
obrazovky ale musí být pokryt speciální tenkou průhlednou mřížkou, která zajišťuje lokalizaci
prstu na obrazovce. Použití najde zejména v pokladnách, počítačových prezentacích, jako
intuitivní ovládání. Pro malou přesnost se jen stěží ujme v běžné počítačové praxi.

Obr. 16. – Touchscreen Obr. 17. – Touchscreen

2.1.7. Tablet
Jedná se o zařízení ve tvaru podložky, po které se pohybuje rukou pomocí ukazovacích
zařízení, tužek nebo zaměřovadel s křížky a tlačítky. Toto zařízení je určené pro profesionální práci
s konkrétním programem. Slouží především k zadávání souřadnic a převodu křivek na číselné
údaje a grafické práce.

Obr. 18. – Tablet

2.1.8. Digitizér
Jedná se o zařízení velmi podobné tabletu, které je součástí PDA. Zaznamenává jednotlivé
doteky stylusem na displej a vyhodnocuje je. Díky digitizéru se displej stává dotekovým. Digitizér
se skládá ze dvou plastových fólií s odporovou vrstvou, spojených k sobě tenkou nevodivou
vrstvou polymeru – je to taková řídká hmota připomínající gel. Díky tomuto tenkému izolantu jsou
v klidovém stavu obě fólie od sebe odděleny. V případě kdy se uživatel dotkne stylusem plochy, se
obě fólie v určitém bodě spojí a vytvoří odpor, odpovídající souřadnici X, Y. Pro dotek by měl
používat jen stylus, což je plastikové pero, nebo pero se speciálním plastovým hrotem.

-9-
www.cz-milka.net

Obr. 19. – PDA Obr. 20. – Dotekové PDA

2.1.9. Světelné pero


Světelné pero vypadá jako normální tužka, dá se s ní však psát přímo na monitor. Využívá
ke své činnosti světlo vyzářené klasickou obrazovkou. V tužce je umístěn snímač světla.
Identifikace polohy pera je dána tím, že monitor nevysílá celý obraz naráz, ale řádkuje obrazovku
bod po bodu. Optickým snímačem tedy zjistíme časový okamžik prosvětlení bodu pod perem a tím
tedy přesnou polohu pera. Světelným perem lze tedy po obrazovce i kreslit. Toto zařízení je dnes
nahrazováno obrazovkami citlivými na dotyk. Dnes se se světelným perem již nesetkáme.

Obr. 21. – Světelné pero

2.1.10. Joystick
Joystick je zařízení, které se používá pro hraní počítačových her. Většinu her lze ovládat
pomocí klávesnice nebo myši, ale u akčních her a simulátorů umožňuje joystick lepší a
pohodlnější ovládání. Je tvořen pákou a podstavcem, na které se nachází tlačítka.

Obr. 22. – Joystick

- 10 -
www.cz-milka.net

2.1.11. Joypad
Joypad je malá klávesnice určená pro hraní her. Obsahuje část pro ovládání pohybu ve hře –
buď čtyři tlačítka (jako kurzorová na klávesnici) nebo směrový kříž. Joypad neleží na stole, ale při
hraní se drží v rukou.

Obr. 23. – Joypad

2.1.12. Volant
Volant je specifické zařízení pro hraní závodních počítačových her. Součástí volantu jsou
také pedály. Řadící páka je řešena páčkou, ostatní tlačítka na volantu plní různé podružné funkce.

Obr. 24. – Volant

2.2. Textová zařízení

2.2.1. Klávesnice
Klávesnice je základní vstupní zařízení počítače. Převádí stisk klávesy do elektronické
podoby, která je vyjádřená příslušným kódem. Tento kód odpovídá znaku stisknuté klávesy a
počítač mu rozumí, odpovídajícím znaku stisknuté klávesy. Slouží jak komunikaci uživatele
s počítačem a pro vkládání vstupních dat.

Rozdělení klávesnic podle typu:

ü Standardní PC/XT, 83 kláves:


Tato klávesnice se již nepoužívá. Měla vestavěný procesor, který komunikoval se základní
deskou pomocí sériového datového spojení. Klávesnice byla pouze jednosměrná

ü Standardní PC/AT, 84 kláves:


Tato klávesnice se již nepoužívá. Měla vestavěný procesor, který již mohl komunikovat
s jiným procesorem vestavěným na základní desku. Klávesnice byla obousměrná

- 11 -
www.cz-milka.net

ü Rozšířená se 101/102 klávesami:


Má několik variant, ale v zásadě stejný elektrický návrh. Klávesnice tohoto typu se dodává
v současnosti takřka s každým počítačem IBM.

ü Rozšířená typu Windows:


Má navíc levou a pravou klávesu Windows a klávesu Application. Používá se na úrovni
operačního systému.

Rozdělení klávesnic podle technologie:

ü Čistě mechanická:
Jedná se o jednoduché mechanické klávesy s kovovými kontakty, které pracují na principu
okamžitého sepnutí kontaktů. Návratový mechanismus se skládá ze svorky a pružinového
mechanismu

ü S pěnovým prvkem:
Jsou charakteristické svou pěnovou podložkou s elektrickým kontaktem na spodní části, která
je připojena na spodní část tlačítka klávesy.

ü S gumovými kloboučky:
Jsou podobné klávesám s pěnovými prvky, ale jsou zdokonalené. Místo pružiny využívají
gumové kloboučky, které mají na spodní straně uhlíkový kontakt.

ü S membránovým mechanismem:
Jedná se o variantu klávesnice s gumovými kloboučky. Pro běžné psaní není vhodná, používá
se však v prostředích, kde by jiné klávesnice neobstály.

ü Kondenzátorová nemechanická:
Je dražší, než ostatní klávesnice, ale odolnější vůči nečistotám a nabízí špičkový zpětný
mechanismus. Při stisku klávesy se vrchní píst přemístí ke spodní, pevné destičce.

Obr. 25. – Klávesnice

Rozdělení kláves podle funkce:

ü Alfanumerická sekce – stejná jako u klávesnice psacího stroje, zabírá nejvíce místa a slouží
pro vkládání textu.

ü Numerická sekce – má obdobné uspořádání jako kalkulačka a používá se pro vkládání


číselných údajů.

- 12 -
www.cz-milka.net

ü Sekce kurzorových (řídících) kláves – slouží k pohybu kurzoru, k posouvání textu po


obrazovce atd.

ü Funkční sekce – obsahuje klávesy, jejichž použití vyvolá provedení určité funkce, která je
klávese přiřazena

Obr. 26. – Rozdělení kláves podle funkce

2.3. Grafická zařízení

2.3.1. Scanner
Jedná se o zařízení určené ke snímání předmětů a jejich uložení do počítače v digitalizované
formě.

Rozdělení podle typu:

ü Černobílé:
Svým mechanismem připomíná princip kopírovacího stroje. Snímaný obraz je ozářen zdrojem
světla. Toto odražené světlo je vedeno optickou soustavou k citlivému detektoru.

ü Barevné:
Snímání obrazu je složitější. Existují tři různé technologie:
• Jednoprůchodová – jediným zdrojem světla je bílé světlo, které se odráží od snímané
předlohy. Na základní barevné složky je rozloženo pomocí filtru nebo optického hranolu.
• Trojprůchodová s jedním zdrojem světla – nejjednodušší a nejpomalejší. Snímá základní
barvy jedinou snímací soustavou
• Trojprůchodová se třemi zdroji světla – princip je stejný jako u předchozí technologie, ale
jsou použity tři barevné zdroje

Rozdělení podle provedení:

ü Ruční:
Po snímaném dokumentu se pohybuje tažením ruky nebo pomocí motorku. Nevýhodou je, že
vedení toho scanneru nikdy není přesné.

- 13 -
www.cz-milka.net

ü Stolní (stránkové):
Umožňují snímat jediným průchodem celou stranu A4, někdy také A3. Způsobů snímání je
několik, nejčastěji se předloha pokládána sklo, pod nímž se pohybuje snímací hlava.

Obr. 27. – Scanner

ü Bubnové:
Základem je rotující buben, na němž je umístěna předloha. Na předlohu svítí laserový paprsek,
který po odražení od předlohy projde optickou soustavou a dopadne na fotocitlivý detektor.

2.3.2. Digitální fotoaparát


Digitální fotoaparát je další zařízení, které lze zařadit mezi vstupní. Na první pohled se velmi
podobá analogovému fotoaparátu, ale pracuje odlišně.

Obr. 28. – Digitální fotoaparát

2.3.3. Snímač čárového kódu


S trochou nadsázky lze zařadit mezi polohovací zařízení také snímač čárového kódu. Slouží
ke čtení čárových kódů a připojuje se většinou přes rozhraní klávesnice.

Obr. 29. – Snímač čárového kódu

2.4. Zvuková zařízení

2.4.1. Mikrofon
Mikrofon je vstupní zařízení, které zprostředkovává přenos zvuku do počítače. Většina
mikrofonů obsahuje membránu, která se rozkmitá vlivem akustické vlny.

- 14 -
www.cz-milka.net

Dělení mikrofonů:

ü Podle způsobu jakým vlna dopadá na membránu:


• Tlakové – výchylka membrány je přímo úměrná tlaku
• Pohybové – reagují na velikost a směr akustické rychlosti
• Gradientní – jsou ovládané rozdílem akustických tlaků

ü Podle konstrukce:
• Elektrodynamické – zvuková vlna rozkmitá membránu, v níž se indukuje střídavé napětí
• Elektrostatické – se změnou akustického tlaku se mění jejich kapacita
• Piezoelektrické – využívají materiály, které reagují na změnu akustického tlaku změnou
napětí

Obr. 30. – Mikrofon Obr. 31. – Sluchátka s mikrofonem

2.5. Grafická a zvuková zařízení

2.5.1. Digitální kamera


Digitální kameru lze zařadit mezi další vstupní zařízení. Obraz zaznamenává ve formě
číselného záznamu a funkčností se velmi odlišuje od analogové videokamery.
Určitý druh digitálních kamer, tzv. webkamery, využijí také ti, kteří potřebují získat snímky a
krátké záznamy pro Internet.
Také digitální fotoaparáty zpravidla ovládají „sekvenční režim“. Dokáží nasnímat několik
obrázků v rychlém sledu a vytvořit tak kratší scénku.

Obr. 32. – Digitální kamera Obr. 33. – Webkamera

- 15 -
www.cz-milka.net

3. Výstupní zařízení
3.1. Textová zařízení

3.1.1. Tiskárna
Tiskárna je zařízení sloužící pro přenos dat z počítače na papír. Tiskárny obsahují
specializovaný mikroprocesor a vlastní paměť.

Dělení tiskáren:

ü Jehličkové:
Často jsou nazývány bodové nebo maticové. Na lištách se pohybuje tisková hlava, která
obsahuje sadu jehliček. Ty jsou na elektromagnetickém principu vystřelovány proti papíru.
Mezi papírem a tiskovou hlavou je barvicí páska. Jehlička vytvoří přes tuto pásku na papíře
svůj otisk, ze kterých tiskárna skládá písmena a grafické objekty. V současnosti již se téměř
nepoužívají, tento systém je však hojně využíván v pokladnách k tisknutí účtenek.
Dělení podle počtu jehliček:
• 9-jehličková – v jedné řadě je uspořádáno 9 jehliček
• 24-jehličková – 24 jehliček ve sloupcích, možnost kvalitnějšího tisku.

Obr. 34. – Uspořádání jehliček u 9-jehličkové a 24-jehličkové tiskárny

ü Inkoustové:
Kapky inkoustu jsou vysokou rychlostí (asi 50 – 100 km/h) vystřelovány na papír. Tisková
hlava je umístěna asi milimetr nad papírem.
Technologie vystřelování kapek:
• Termická – inkoust je v komůrce trysky zahřán na vysokou teplotu a kapka pod tlakem
opustí trysku.
• Piezoelektrická – nedochází k zahřívání, ale piezoelektrický krystal po napojení na
elektrický proud změní tvar a vypudí kapku z trysky.

Obr. 35. – Inkoustová tiskárna

- 16 -
www.cz-milka.net

ü Laserové:
Skládá se z několika částí, které nutně nemusí každá tiskárna obsahovat – paměť, vodivý válec
s fotoinduktivní vrstvou, zařízení pro osvit válce, zásobník s barvicím práškem (toner), zařízení
pro tepelnou stabilizaci obrazu a zařízení pro posun papíru.

Obr. 36. – Laserová tiskárna


3.1.2. Plotter (souřadnicový zapisovač)
Plotter se jinak nazývá souřadnicový zapisovač. Je to periferie velmi blízce příbuzná
tiskárnám. Jeho využití je úzce zaměřeno na specializovaná pracoviště s potřebou
velkoformátového tisku. Skládá se z ramen a stolu, nad kterým se ramena pohybují. V místě, kde
se ramena protínají, je umístěno zařízeno pro tisk – v minulosti to býval lihový fix, v současnosti
tisková hlava podobná té z inkoustové tiskárny.

Obr. 37. – Plotter

3.2. Grafická zařízení

3.2.1. Monitor
Monitor je výstupní zařízení sloužící k z obrazování textových a grafických dat. Skládá se
z elektrooptického měniče, který převádí elektrické signály generované řadičem displeje do oblasti
viditelného záření.

Způsob zobrazování znakových a grafických dat:

ü Rastrový – podobně jako u tiskáren


ü Vektorový – podobně jako v zapisovačích, téměř se nepoužívá

Typy monitorů:

ü CRT: obraz je vykreslován elektronovým paprskem na luminoforu charhodové trubice


ü LCD: obraz tvoří polovodičové, světlo emitující prvky.

- 17 -
www.cz-milka.net

Obr. 38. – Monitor typu CRT Obr. 39. – Monitor typu LCD

3.2.2. Projektor

Jedná se o výstupní zařízení používané především pro prezentační účely. Jejich použití je tím
nejefektivnějším výstupním zařízením. Projektory jsou vybaveny mnoha konektory a většinou také
dálkovým ovládáním.

Dělení:

ü Videoprojektor:
V současnosti nachází využití v podobě domácích kin nebo velkoplošných projekcí.

ü Dataprojektor:
Představují zařízení umožňující efektivní způsob prezentace.
Dělí se:
• Přenosné – nazývají se také mobilní nebo osobní, jsou malé a lehké (do 5 kg)
• Konferenční – určené pro stálou instalaci, projektor je výkonnější a větší

Obr. 40. – Projektor

3.3. Zvuková zařízení

3.3.1. Reproduktor
V současnosti jsou počítače vybaveny malým vestavěným reproduktorem, tzv. PC
speakerem. Tento reproduktor je připojen přímo na základní desku počítače. Zvukové schopnosti
jsou však velmi omezené – slouží pouze k vydávání jednoduchých zvuků, např. ohlášení vzniku

- 18 -
www.cz-milka.net

chyby.
Pro kvalitnější zvukový výstup je potřeba vybavit počítač zvukovou kartou a reproduktory.

Obr. 41. – Reproduktory

3.3.2. Sluchátka
Sluchátka jsou další, poměrně často využívané výstupní zařízení. Jejich funkce je zcela
stejný jako funkce reproduktoru – jedná se pouze o zmenšenou verzi. Sluchátka prodávaná
v současnosti jsou ve většině případů vybavena také mikrofonem. V tomto případě je lze zařadit
mezi vstupně-výstupní zařízení.

Obr. 42. – Sluchátka s mikrofonem

3.4. Grafická a zvuková zařízení

3.4.1. Televizní karty


Televizní karta je zařízení využívané stále častěji především lidmi, kteří nechtějí
vstávat od počítače.

Dělení:

ü Karty pro zpracování videa:


Toto zařízení je určení ke zpracování videosekvencí v reálním čase.

ü Karty pro příjem rádia a televize s teletextem:


Tyto karty louží k příjmu rádiového a televizního signálu na počítači. Signál většinou pouze
zobrazují, ale nedokáží ho zaznamenat v reálném čase nebo ho zaznamenávají v nízké kvalitě.

- 19 -
www.cz-milka.net

4. Vstupně-výstupní zařízení
4.1. Modem
Modem je elektronické zařízení spojující počítač a telefonní linku. Počítač vyšle své
požadavky modemu a ten je moduluje do podoby schopné putování po telefonní lince. Modem na
druhé straně linky data zachytí, nemoduluje a požadavek předá počítači. V současnosti lze
zakoupit modemy s vlastnostmi, které z telefonní linky vytěží maximum – tj. 56 kbps.

Dělení modemů:

ü Interní:
Má podobu karty, která se zasune do základní desky počítače. Vede do ní pouze telefonní
kabel.

ü Externí:
Jedná se o malou krabičku, do které vedou kabely z počítače a telefonní linky. Jejich chod
většinou nezatěžuje procesor a napájení je řešeno přes přídavné trafo.

Obr. 43. – Externí modem

4.2. Paměťová karta


Paměťová karta slouží k ukládání snímků, krátkého videa i zvukových poznámek nebo
k ukládání dat v PC, PDA aj. Nejčastěji se používá u digitálních fotoaparátů, kde slouží jako
obdoba negativního filmu u klasických fotoaparátů. Podstatný rozdíl je v tom, že film lze po užít
pouze jednou, kdežto paměťovou kartu lze používat podle libosti. K fotoaparátům se zpravidla
paměťová karta dodává, ale je zcela nedostačující.
Paměťové karty jsou zpravidla paměti typu RAM (Random Access Memory) s technologií
Flash, která umožňuje uchovávat data v paměti i bez přítomnosti napájecího napětí. Kapacita
těchto pamětí se pohybuje od 8MB do 1GB. Současnou aktuální novinkou je karta o kapacitě
2GB. Kapacita karty umožňuje podle nastavených rozměrů obrázku ve fotoaparátu a zvolené
komprese uchovat velké množství záběrů. Snímky jsou zpravidla ukládány jako JPEG nebo TIFF.

Dělení paměťových karet:

ü CF – CompactFlash card:
Tyto pamětí mají větší rozměry, jsou výrobně složitější a dražší. Obsahují přídavné
elektronické obvody pro usnadnění komunikace s jiným externím zařízením a také speciální
konektor, pomocí kterého se karta propojuje k okolním zařízením.

- 20 -
www.cz-milka.net

ü SM – Smart Media card:


Tyto karty jsou zcela ploché a velmi levné – neobsahují totiž řadič. Vyrábějí se ve dvou
provedeních, která se liší napájením – 5V se již skoro nepoužívá, běžná je 3,3V. Mechanické
rozlišení se provádí zkosením pravého nebo levého rohu plastu u konektoru. Pro čtení je třeba
použít různé redukce nebo externí čtečky. Většinou lze také fotoaparát propojit s počítačem a
takto přenést data z karty do počítače.

ü XD – xD Picture card:
Název byl inspirovaný sloganem „eXtreme Digital“. Karta je velmi malá, což umožňuje vývoj
menších fotoaparátů. Plánuje se, že karty budou mít časem kapacitu až 8 GB.

ü MS – MemoryStick card:
Výhodou této karty je implementace I/O funkcí. Karta má desetipinový konektor a mechanický
přepínač ochrany proti zápisu. Kartu lez pomocí PCMCIA adaptéru zasunout do klasického
PCMCIA slotu.

ü SD – SecureDigital card:
Vyvinuly se MMC karet přidáním možnosti I/O funkcí a implementací bezpečnostní funkce
pro ochranu dat při kopírování. Karta má 9 pinů. Data se z karty neztratí ani při přerušení
napájení, kapacita paměti je poměrně vysoká.

ü MMC – MultiMedia card:


Karty jsou vzdálenými příbuznými SM karet. Přímo ve fotoaparátech se příliš nepoužívají,
jsou však využívány v mobilních komunikačních systémech, MP3 přehrávačích nebo
digitálních kamerách.

Obr. 44. – Paměťová karta

- 21 -
www.cz-milka.net

5. Polohovací zařízení
5.1. Myš
Myš umožňuje přenášet pohyb ruky po vodorovné podložce na signály, které si počítač
dále zpracovává.
První myši byly vyvinuty již kolem roku 1960, a to dokonce jako doplněk k sálovým
počítačům. V té době bylo ovšem jejich využití mizivé, protože počítače byly málo výkonné, díky
čemuž pracovaly především v textovém módu. Samozřejmě, že první myši byly hranaté, do ruky
příjemně nepadli a jejich přesnost byla malá.
Úplně první počítačová myš spatřila světlo
světa v šedesátých letech. V té době se coby
"pointing device" neboli polohovací zařízení
používalo světelné pero, což byl dost drahý špás.
Vynálezcem myši je Douglas Engelbart, který se
svým týmem v roce 1963 ve Stanfordském
výzkumném institutu sestrojil zařízení, které
nazval "X-Y position indicator". Jméno "myš"
dostalo velice záhy od Engelbartových
spolupracovníků a už se ho nezbavilo. Veřejnosti,
tedy odborné veřejnosti, byla myš představena
Obr. 45. – První myš roku 1968 na prezentaci na Fall Joint Computer
Conference.
První myš byla hranatá dřevěná krabička s jedním tlačítkem. Dole neměla kuličku, ale dvě
kolmo na sebe postavená kolečka, která snímala pohyb po osách X a Y. Už za pět let byla k
dispozici myš mnohem pohlednější a se třemi tlačítky. Pochopitelně to nebylo nic pro domácí
uživatele, ti ostatně tenkrát ještě ani neexistovali. Na začátku osmdesátých let vyrazily do světa
počítače Apple, které měly klasicky "okenně" uspořádané grafické uživatelské rozhraní a dodávaly
se s myší.
Ovšem s postupem času začaly myši nabývat na
důležitosti. Jejich vlastnictví se stávalo takřka
nezbytností, ale ještě se vědělo, že každý není "šťastným"
majitelem myši. Myši se již před Windows používaly
zejména u počítačů od firmy Apple a Atari. S příchodem
Windows 95 už nepotřeba myši zmizela, protože tento
systém myš již doslova vyžadoval, a když jste ji neměli,
byli jste na to patřičně upozorněni. Toho se okamžitě
"chytili" výrobci hardwaru a začali myši produkovat ve
velkém množství.
Z nejznámějších výrobců myší bych jmenoval Obr. 46. – Myš současnosti
Logitech, Genius a Microsoft.

5.1.1. Kuličková myš


Kulička uvnitř myši se dotýká povrchu stolu (podložky) a při pohybu se odvaluje. Dva
válečky, pootočené o 90°, se dotýkají kuličky, přičemž jeden snímá osu X a druhý osu Y. Oba
válečky jsou připojeny k „utínacímu kolu“ (obr. 43.), ve kterém jsou dírky. Na stranách kola jsou
vždy infračervená dioda (vysílač) a infračervený senzor (přijímač). Jak se kolo otáčí, přerušuje tím
paprsek IR světla a do snímače se dostávají pouze pulzy. Míra těchto pulzů určuje rychlost a
vzdálenost pohybu myši. Data z jednotlivých senzorů se posílají do vyhodnocovacího čipu, který
je přeloží do dat použitelných pro počítač.

- 22 -
www.cz-milka.net

Obr. 47. – Vnitřek myši Obr. 48. – Detail myši

Obr. 49. – Schéma kuličkového mechanismu

5.1.2. Optická myš


V myši je umístěna jakási malá kamera
(CCD či CMOS prvek s maticí o velikosti několik
desítek bodů), která snímá obraz v podobném
rozlišení, jaké má například ikona programu.
Rychlost jejího snímání je ovšem velmi vysoká,
od jednoho tisíce snímků za sekundu se můžete
dostat (u nejkvalitnějších myší) až k šesti tisícům
vyhodnocených obrazů. Pokud se myší hýbne,
obraz se posune, čímž je možno zjistit, jakým
směrem se pohybujete, a jak rychle. K
vyhodnocení pohybu se musí v myši nalézat Obr. 50. – Vnitřek optické myši
relativně výkonný procesor (některé zdroje uvádějí
procesor o výkonu 18 MIPS), který běžné myši
nepotřebují. Aby tato kamerka něco zachytila, musí být
plocha viditelná, tedy musí ji něco osvětlovat. K osvětlení
plochy slouží jedna malá svítivá dioda (LED), jejíž světlo
je namířeno pomocí hranolu/zrcátka na podložku.
U prvních prototypů optických myší bylo potřeba
mít k provozování speciální podložku pod myš, která byla
vysoce kontrastní a měla na sobě vykreslenou černou
mřížku pro snadnější rozeznávání pohybu. Dnes si optická
myš vystačí takřka s jakýmkoliv povrchem vyjma skla,
zrcadla, případně jiným povrchem s velmi velkou
Obr. 51. – Detail na snímací prvek
odrazivostí či velkou průhledností.

- 23 -
www.cz-milka.net

5.1.3. Rozdělení myší podle typů rozhraní


ü Sériový port:
Jedná se o konektor s 9 vývody, ale vývodů je využito jen několik. Myš není připojena přímo,
nepoužívá proto systémové zdroje.

ü Port PS/2:
Jedná se o port vestavěný na základní desku. Snímací frekvence je oproti sériovému portu
dvojnásobná – 80 Hz. Lze ji zvýšit až na 200 Hz.

ü Port USB:
Umožňuje zapojit pomocí rozbočovačů více zařízení za sebe. Snímací frekvence je 125 Hz.

ü Bezdrátové:
Výhody volnosti pohybu bez kabelu využije pravděpodobně každý (méně kabelů, kabel se
nikde nezadrhne...), mezi nevýhody se dá zřejmě zařadit výměna baterií (dle typu a používání
x-krát měsíčně) a u některých myší i větší váha. U bezdrátových myší je nutné připomenout
vliv technologie:

Infračervený paprsek:
Nevýhodou je menší dosah a nutnost viditelnosti infraportů.

Radiové spojení:
Dosah myši bývá až několik metrů (zatím nejčastěji je dosah 1,5 - 2m) a není nutné se
omezovat viditelností myši a počítače. Radiový přijímač je k počítači připojován přes
některý z portů. Na rozdíl od infrapaprsku je možné mít mezi myší a přijímačem i
překážky, signál se může odrážet od stěn.

5.2. Trackball
Trackball bylo vlastně prvním zařízením, které
se pokusilo nahradit klasickou myš. Dříve bylo často
viditelné na starších počítačích, ale i dnes se s tímto
zařízením můžete setkat. Trackball se využíval hlavně
u notebooků, dnes již vládne Touchpad. Je to jakási
kulička, která je vystrčena asi na polovinu ven.
Výhodou je, že nemusíte s kuličkou nikam jezdit,
protože kuličku roztáčíte libovolným směrem, a tak se
kurzor na obrazovce pohybuje. Trackball je buď
v klávesnici notebooku vestavěn nebo se dá také koupit
jako samostatné zařízení. Nevýhodou trackballu je, že Obr. 52. – Starší trackball
se do něj snadno dostávají prach a nečistoty. Ale
existuje také trackball s optickým snímáním, který funguje úplně bez problémů a je odolný proti
prachu. Princip vyhodnocování je velice podobný jako u myší.

5.3. Tablet
Tablet je to druh polohovacího zařízení, který sestává z podložky s různě velkou pracovní
plochou a pera, kterému se také říká stylus, případně tužka. Pero pochopitelně nepíše, hrot má z
umělé hmoty. Uživatel jezdí perem po citlivé ploše tabletu a kurzor na obrazovce pohyb pera
kopíruje. Perem lze tedy nejen malovat v grafických programech, můžete jím normálně ovládat

- 24 -
www.cz-milka.net

počítač. Některé (většina) tabletů se dodává s myší, která funguje podobně jako pero - tedy pouze
když s ní jezdíte po ploše tabletu. Nutno podotknout, že pozice na tabletu je udávaná v absolutních
souřadnicích. Většina uživatelů pokládá myš k tabletu za celkem zbytečné, protože stejně používá
svoji starou myš. Jenže myš k tabletu obvykle dostanete ať chcete nebo ne.
Každý tablet má několik základních
charakteristik, které je dobré znát. Za prvé je tu
velikost pracovní plochy. To jsou rozměry toho
obdélníčku, na kterém budete pracovat. Udává se
obvykle v palcích nebo jako formát papíru - A6, A5,
A4 a A3.
Dalším důležitým údajem je přítlak. Tablety s
přítlakem reagují na sílu, s jakou tisknete pero k
podložce, a přizpůsobí tomu zvolený parametr štětce.
Tablety mívají 512 nebo 1024. Existují také tablety
bez přítlaku, ale to nejsou tablety malovací, ale
ovládací, pořizují si je designéři, kteří pracují např. s
CAD programy.
Rozlišení tabletu se udává v DPI a v podstatě Obr. 53. – Tablet
nám tohle číslo řekne, jak daleko jsou od sebe
nervové senzory na pracovní ploše. Na rozlišení závisí plynulost čáry. Dnešní tablety už mají
rozlišení tak vysoké, že není potřeba věnovat mu zvláštní pozornost.
Minimální vzdálenost je parametr, který udává, jak daleko musí být pero od plochy, aby si
ho tablet všimnul. Bývá to kolem 1 cm. V praxi to znamená, že když budete perem "malovat" do
vzduchu centimetr nad plochou, kurzor na obrazovce se bude hýbat. Ovšem k tomu, aby se za
kurzorem v grafickém programu táhla čára, se pero musí dotýkat plochy.
U profesionálních tabletů pero tabletu může mít také vyměnitelné, kdy jeden hrot funguje
jako tužka, jiný jako airbrush, kaligrafický štětec. Některé rozeznávají také náklon pera.

5.4. Joystick
Zařízení, které se používá v počítačových hrách. Většinu počítačových her lze samozřejmý
ovládat i pomocí klávesnice nebo myši, ale především akční hry a simulátory si bez joysticku
pořádný nevychutnáte. Joystick totiž umožňuje lepší a pohodlnější ovládání her tohoto typu.
Joystick je tvořen pákou, která je připevněna na základně. Na páce i podstavci můžete najít několik
tlačítek, která mají ve hrách určité funkce (například zrychlování nebo střelbu). Vše je mnohem
přirozenější než na klávesnici.
Největší výhodou joysticku (oproti klávesnici nebo i
joypadům) je totiž to, že umožňuje zaznamenat nejenom
směr, ale i velikost výchylky. Čím více potřebujete zatočit,
tím více musíte joystick naklonit na tu či onu stranu. Lze
říci, že joystick se hodí k ovládání her, které nejdou dobře
ovládat joypadem, a naopak. Joysticky použijete všude tam,
kde z leží na přesnosti ovládání.
Tvar a velikost základny musí být takové, aby se ani
při sebevětším naklánění rukojeti na stole ani nehnul. U
některých joysticků je tento problém vyřešen přísavkami,
které pevně přichytí joystick ke stolu. I přísavky by tedy
měli být co největší a důležitý je i povrch Vašeho stolu (na
hladkém stole se přísavky ani nepohnou, na hrubším se Obr. 54. – Joystick
někdy ani nepřichytnou). Podle tvaru rukojeti můžeme
joysticky rozdělit na obyčejné a na ergonomicky tvarované. Měli byste dát přednost joystickům
ergonomicky tvarovaným. Jejich držení je přirozenější a Vaše ruka není tolik namáhána.

- 25 -
www.cz-milka.net

Důležitým prvkem na ergonomicky tvarované rukojeti je opěrka pro ruku. Je to jakási plošinka
kolem rukojeti – leží na ní Vaše ruka, lépe řečeno, opírá se o ni hrana malíku. Ani při delším hraní
pak nebudete pociťovat únavu, nebo dokonce křeče.
Jak joystick funguje? U starších joysticků se snímal
pohyb pomocí tlačítkového kříže. Tento způsob se však dá
přirovnat spíše k joypadům s páčkou, protože mohl mít
maximálně 4 resp. 8 směrů pohybu. Novější analogové
joysticky jsou řešeny pomocí jakéhosi kříže a signál se snímá
pomocí potenciometrů nebo-li proměnných odporů. Tato
technologie dovoluje snímat velikost výchylky a tím u hry např.
více zrychlit. Tento způsob snímání je však nedokonalý, protože
dochází k chybovosti při převodu na digitální signál. Proto se
vymyslely plně digitální joysticky, které jsou založeny na Obr. 55. – Schéma
principu kulíčkové myši s tím rozdílem, že kuličku nahradila analogového joysticku
páčka. Tento způsob je nejefektivnější, protože dostáváme čistě
digitální signál.
Další zajímavou vlastností joysticků a volantů je
ForceFeedback. Ten umožňuje, aby joystick reagoval právě
na situaci, ve které se nacházíte. Aby se vám při střelbě
třásla rukojeť, anebo při pádu letadla sebou rázně cukla.
Tato funkce je vyřešena pomocí dvou motorků, které
pohybují (vibrují) s pákou, a mikroprocesoru, který řídí
vibrace. Vyhodnocování pozice je řešeno tak, že na
opačných stranách otočné kolejničky je buď potenciometr
nebo optické čidlo. Joystick je vybaven pamětí typu ROM,
ve které jsou uloženy různé sekvence určitých akcí (střelba,
Obr. 56. – Schéma ForceFeedbacku pád atd…) Počítač jen pošle signál o jaký typ akce se jedná
a podle toho mikroprocesor určí jak se má zachovat.

5.5. Joypad
Joypad je zjednodušeně malá klávesnice určená pro hraní her. K ničemu jinému se sice
nehodí, ale svůj úkol plní velmi dobře. Každý joypad obsahuje část pro ovládání pohybu ve hře.
Jsou to buď čtyři tlačítka umístěná do kříže, nebo směrový
kříž, který se naklání na všechny čtyři strany. U
modernějších ovladačů najdete místo kříže kulaté‚ mírně
prohloubené tlačítko. Dalšími prvky jsou tlačítka. Starší
joypady mají pouze dvě nebo čtyři, novější pak šest, osm
nebo i více. Zde platí totéž co při výplatě - čím více, tím
lépe. Tlačítka jsou v dnešní době plně nastavovatelná, na
některé můžeme přiřadit jakási makra, která nám umožní
vykonat určitý sled pohybu a akcí stisknutím jednoho
tlačítka – vhodné do bojových her. Toto herní zařízení, jako
všechny, podléhá době a různě se vylepšuje. Důkazem je Obr. 57. – Joypad
například více křížových ovládacích prvků pro ještě více
akcí a větší pohodlnost a flexibilitu ovládání. Joypad se v minulosti připojoval do zvukové karty
přes MIDI port. Někdy také nazývaný Game-Port. Dnes, jako již většina přídavných zařízení, se
joypad připojuje pomocí USB, což má výhodu her s několika hráči na jednom počítači.

- 26 -
www.cz-milka.net

5.6. Volant
Poslední kategorií herních ovladačů, kterou jsme zatím nechávali bez povšimnutí, jsou
volanty. Je paradoxem, že k ovládání závodních her používá počítačový národ klávesnici, v lepším
případě joystick. Důvod je ale prostý. Peníze a zase peníze. Volanty nejsou ani v dnešní době
levná záležitost a pro ty, co si občas nějaký ten závod zajedou není nutností. k volantu patří i
pedály. Seženete i volanty, které mají plyn a brzdu vyřešenou jinak než nožními pedály, ale vždy
je to na úkor komfortu či pohodlí. Při výběru volantu tedy
rozhodně pedály nepodceňujte. Ve hrách, ve kterých je kladen
důraz na věrnou simulaci chování vozidel, se bez citu u pedálů
neobejdete. Příliš tvrdé pedály s malým zdvihem Vás často
budou přivádět do smyku. Čím větší zdvih a čím větší odpor
pedály kladou, tím bude Vaše jízda čistější. Pokud se výrobce
snaží simulovat reálné odporové vlastnosti, na jízdě je to znát.
Porůznu si výrobci pohráli s řadící pákou. U některých je
po pravé straně dvoupolohová páčka, jinde je páčka umístěna
mezi volantem a základnou, ve většině případů ale narazíte na
tlačítka přímo na volantu, a to ze spodní strany (obdobně jako u
pravých formulí). I když jsem z počátku preferoval klasicko
páčku pro pravou ruku, časem jsem si oblíbil spíše řazení na
volantu. Když si na to zvyknete, řadíte mnohem rychleji a Obr. 58. – Volant
pohotověji. Ostatní tlačítka na volantech mohou mít různé
podružné funkce, ale vždy je pohodlnější zatáhnout ruční brzdu přímo na volantu, než se
sáhodlouze sápat po mezerníku. Volant je již v dnešní době vybaven ForceFeedbackem a
optickým snímáním pohybu. (viz. Kapitola 5.4. – Joystick)

- 27 -
www.cz-milka.net

6. Monitor
Specifikace monitoru:

ü Velikost:
Udává se v palcích a uvádí délku úhlopříčky. Jeden palec je 2,54 centimetru.

ü Rozteč bodů:
Je to vzdálenost obrazových bodů stejné barvy od sebe. Čím menší rozteč, tím vyšší ostrost
obrazu

ü Rozlišení:
Rozlišovací schopnost je maximální počet pixelů, které lze jednotlivě zobrazit na stínítku.
Udává hustotu obrazu. Uvádí se jako počet bodů nebo pixelů na jednom řádku vynásobený
počtem řádků. V minulosti byla nejčastěji používaná rozlišení tato: 640 x 480 a 800 x 600,
v současnosti je nejběžnější 1024 x 768, případně 1280 x 1024.

ü Vertikální frekvence:
Jinak se nazývá obnovovací nebo obrazová frekvence. Je definována jako počet překreslení
obrazu za sekundu a udává se v Hz.

ü Horizontální frekvence:
Nazývá se také řádková. Udává počet řádků, které mohou být vykresleny za sekundu a měří se
v kHz.

6.1. CRT (Cathode Ray Tube) monitory


Obrazovka monitoru je velkou elektronkou. Je to vzduchoprázdná baňka, na jedné straně
rozšířená do plochy obrazovky (anoda), na druhé straně je úzká válcová část s emitorem elektronů
(tzv. elektronovým dělem), což je katoda obrazovky.

Na obrazovku je z vnitřní části zanesen luminofor, což je materiál, který se rozsvítí po


dopadu elektronového paprsku. Paprsek je postupně vychylován a dopadá na jednotlivé body
luminoforu, které rozsvěcuje. Pokud je doba svitu luminoforu příliš krátká, bude obraz blikat,
v opačném případě se objeví tzv. duchové.

Luminofor není na displej nanesen rovnoměrně, ale tvoří rastr, výsledný obraz je poskládán
z řady bodů. Svazek elektronů musí dopadat na jednotlivé body velice přesně. Pokud by rozsvítil
více sousedních bodů, projeví se to rozostřením obrazu. Proto je mezi obrazovkou a elektronovým
dělem umístěna maska (mřížka), s přesně rozmístěnými otvory. Poloha okénka mřížky odpovídá
jednomu bodu na obrazovce.

Vychylování elektronového svazku uskutečňují vychylovací cívky. Jedna dvojice změnou


magnetického pole pohybuje paprskem ve vodorovném a druhá ve svislém směru.

V barevném monitoru je situace komplikovanější, každou barvu lze namíchat ze 3 barevných


složek – R, G, B.

Jsou 2 možnosti, jakým způsobem u monitorů zajišťujeme emisi elektronů:


ü Tři samostatná elektronová děla
ü Jediný emitor, který vypouští 3 paprsky

- 28 -
www.cz-milka.net

Obr. 59. – Schéma CRT monitoru

6.1.1. Typy obrazovek CRT monitorů


Konstrukce obrazovky je poměrně složitá, a tak bylo vyvinuto několik řešení:

ü Delta:
Je nejstarší typ barevné obrazovky se stínící maskou,
v níž jsou pravidelné kruhové otvory stejného průměru.
Paprsek mířící do středu obrazovky dopadá kolmo a
vytvoří kruhový tvar obrazového bodu. Paprsek směřující
k okraji obrazovky dopadá na stínítko šikmo a obrazový
bod je zdeformován do elipsy. To způsobí deformaci
obrazu v krajích obrazovky (plocha obrazovky je úsekem
povrchu koule). Obr. 60. – Typ Delta

ü Trinitron:
Tuto technologii vyvinula firma Sony.
Používá se jedno elektronové dělo,
které emituje 3 paprsky. Mřížka má
rovněž odlišný tvar: Je tvořena ze
svislých drátků. Průchodem paprsků
mezi svislými drátky ztrácí obrazový
bod svůj kruhový tvar.
Šikmý dopad paprsků na okraj Obr. 61. – Trinitron
obrazovky se dá eliminovat změnou
vzdálenosti jednotlivých drátků.
Plocha obrazovky je tvořena výřezem z povrchu válce. Nevýhodou drátové masky je nízká
tuhost, snadno podléhá deformacím.

ü Croma Clar:
Od firmy NEC. Tato maska spojuje výhody Delta a Trinitron, je tvořena protáhlými otvory, je
téměř plochá a odolnější než trinitron.

ü Power management:
Ze všech částí PC je monitor energeticky nejnáročnější (nad 100 W). Stand-by, suspend, off.

- 29 -
www.cz-milka.net

Nebezpečné záření – každý monitor je zdrojem záření: elektromagnetického a


elektrostatického.

6.1.2. Ovládání monitoru


Analogový:
ü Je realizováno potenciometry

Digitální:
ü Spolehlivější, někdy i potenciometry
ü Možnost ukládání nastavení pro jednotlivá rozlišení
ü Menu na obrazovce (OSD)

6.2. LCD
Každý obrazový bod (čili pixel) je aktivně ovládán jedním tranzistorem. Aby vznikl obraz,
potřebujeme dvě složky - světlo a barvu. Světlo je zajišťováno podsvětlujícími katodami, které
jsou u těchto displejů velice jasné. Primárně jde o světlo bílé a je na LCD technologii, aby
vyprodukovala výslednou barvu. Jak jistě znáte z optiky, jakoukoliv barvu můžeme složit ze tří
barevných složek - červené, zelené a modré. A pro každou barevnou složku každého pixelu
existuje jeden tranzistor ovládající tekuté krystaly.

Tekuté krystaly jsou materiály, které pod vlivem elektrického napětí mění svoji molekulární
strukturu a díky tomu určují množství procházejícího světla. Každý obrazový bod je ohraničen
dvěma polarizačními filtry, barevným filtrem (pro červenou, zelenou či modrou) a dvěma
vyrovnávacími vrstvami, vše je vymezeno tenkými skleněnými panely. Tranzistor náležící k
obrazovému bodu kontroluje napětí, které prochází vyrovnávacími vrstvami a elektrické pole pak
způsobí změnu struktury tekutého krystalu a ovlivní natočení jeho částic.

A to už jsme u základního principu. Tímto způsobem lze krystal regulovat v několika


desítkách až stovkách různých stavů a tak vzniká výsledný jas barevných odstínů. Protože se
obrazový bod skládá ze tří barevných sub-pixelů, vznikají tak statisíce až miliony různých barev,
ačkoliv tekuté krystaly stále nejsou tak přesné, aby dokázaly zobrazit 32-bitovou barevnou
hloubku, tedy plných 16,777,216 barev.

Mezi hlavní výhody LCD displejů patří zejména dokonalá geometrie obrazu (pixely jsou na
obrazovce pevně určeny, obrazovka je dokonale plochá), malá hmotnost a rozměry (LCD panel je
i s podstavcem hluboký pouze několik centimetrů), možnost otočení některých displejů
o 90 stupňů (můžeme pak pracovat například se stránkou na výšku). LCD displeje také nereagují
negativně na vnější magnetické pole. Mají také nízký příkon a mnohem nižší elektromagnetické
vyzařování než CRT monitory.

6.2.1. Způsoby uspořádání krystalů uvnitř kapaliny

Existují tři základní způsoby uspořádání krystalů uvnitř kapaliny.

ü Smektická struktura – všechny krystaly mají stejnou délku, leží v rovnoběžných vrstvách
a jejich osy jsou navzájem rovnoběžné.

ü Nematická struktura TNFE[7] – krystaly nemají stejnou délku, jsou navzájem rovnoběžné,
ale různě posunuté.

- 30 -
www.cz-milka.net

ü Cholesterická struktura – krystaly jsou uložené ve vrstvách, v těchto vrstvách mají


rovnoběžné osy, ale směry os krystalů ve vrstvách jsou pootočené.

6.2.2. Základní typy LCD panelů


ü DSTN (Double Super Twisted Nematic)
Intenzita bodu u LCD je definována velikostí napětí přiváděného na elektrody obrazové buňky.
Na horní a spodní filtr buněk se napařují vzájemně kolmé vodiče. Na jeden sloupcový vodič se
přivádí pevné záporné napětí a současně na jednotlivé řádky proměnná kladná napětí podle
toho, jak mají být odpovídající obrazové body jasné. Na křížení těchto drah vznikají el. pole,
podle kterých se krystaly orientují, čímž se řídí jas jednotlivých bodů.
Každý řádek a každý sloupec je řízen jedním tranzistorem, a proto hovoříme o pasivním řízení
displeje.
Nevýhodou pasovních displejů je, že el. pole vznikající podél vodivých drah mohou ovlivňovat
i jiné pixely, než ty, kterým je napětí určeno. V obrazu proto často dochází k vytváření
rastrových linií (na obrazovce se objevují stíny prvku obrazu).
Další nevýhodou je, že překreslování obrazu je relativně pomalé, rychlejší změny displej
nezachytí.

ü TFT (Thin Film Tranzistors)


Každý pixel je řízen
mikroskopickým tranzistorem
typu FET. Tento tranzistor
reguluje elektrické pole
mnohem přesněji a rychleji
s podstatně nižším napětím
než DSTN. Matice tranzistorů
se napařuje přímo na destičky
filtrů. TFT jsou s aktivním
řízením. Vzhledem k tomu, že
na každý displej je potřeba
několika milionů tranzistorů,
je výroba nákladnější než
DSTN. Obr. 62. – Struktura TFT

6.2.3. Vlastnosti LCD panelů


ü V porovnání s CRT mají výrazně nižší spotřebu. To je hlavní důvod, proč se používají u
přenosných počítačů.

ü Nízká hmotnost a malé rozměry.

6.2.4. QR-LPD (Quick Response Liquid Powder Displays)


Novinkou v oblasti LCD je tzv., věčný displej, který vyvinula firma Bridgestone. Tyto
displeje zobrazují grafiku i po přerušení napájení. Zdroj proudu je potřebný pouze tehdy, musí-li
se na displeji něco změnit. Základem je tekutý materiál reagující na elektřinu, jenž si zachovává
své vlastnosti i po odpojení napájení. Zajímavá je rychlá doba odezvy těchto displejů, která se
pohybuje kolem 0,2 ms (na rozdíl od klasického LCD, kde tato doba činí asi 16-25 ms). To

- 31 -
www.cz-milka.net

umožňuje použít jednoduchou technologii jednoduchého matricového pohonu (jako u DSTN


panelů).

Obr. 63. – QR-LPD

- 32 -
www.cz-milka.net

7. Paměťové karty
Paměťové karty slouží k uchování dat (fotky, hudba, video, dokumenty) a fungují v
podstatě jako harddisk daného zařízení.
Tyto karty jsou tvořeny čipem, na kterém jsou všechna data uložena, není tedy nutné žádné
složité mechanické, magnetické, či optické zařízení pro zápis a čtení, a proto se hodí pro použití v
kompaktních přenosných zařízeních.

7.1. Typy karet


Bohužel se výrobci nedohodli na jednotném standardu, takže dnes na trhu najdeme asi 6
nejpoužívanějších druhů. Mezi ně patří Compact Flash (CF), Memory Stick (MS), MultiMedia
Card (MMC), Secure Digital (SD), Smart Media (SM) a xD Picture Card (XD).

ü Compact Flash – Jedná se o první moderní paměťovou kartu, kterou v roce 1994 vyrobila
firma SanDisk. Později byla založena asociace nazývaná „Compact Flash Association“, která
dohlíží na vývoj a dodržování standardů. Tento formát je podporován firmami jako Canon,
Minolta nebo Pentax (a další). Compact Flash jsou nejlevnější ze všech typů paměťových
karet.

ü Smart Media – Tento typ karty se na trhu objevil v roce 1995 a první kousek vyrobila
společnost Toshiba. Je proti Compact Flash kartě tenčí, ale je také méně odolná. Používala se
ve starších typech digitálních fotoaparátů Olympus a Fujifilm, dnes je však nahrazována
modernějšími kartami, jako například xD Picture Card. Patří k těm jlevnějším, hned po
Compact Flash.

ü MultiMedia Card – Tuto kartu představily světu společnosti Siemens a SanDisk v roce 1997.
Je ještě o něco menší než Smart Media karta a je také fyzicky odolnější. Tento typ je
kompatibilní s kartami Secure Digital. MMC karty implementuje do svých zařízení především
firma Casio.

ü Compact Flash II – V roce 1998 představila firma SanDisk nový typ paměťové karty. Byl jím
pokračovatel Compact Flash karty, podle toho také dostala název Compact Flash II. Tato karta
je poněkud tlustší než předchozí verze (CF), proto nelze použít kartu CF II do slotu pro CF,
obráceně to však možné je.

ü Memory Stick – Tento typ paměťových karet vyvinula firma Sony, a také se jí ho podařilo
prosadit. Memory Stick je nejdelší a nejtlustší ze všech uvedených typů paměťových karet, a
proto je taky vysoce odolný, má také jednoduchou pojistku proti přepsání dat.

ü Secure Digital – V podstatě vychází z typu MultiMedia Card a byla vyvinuta společnostmi
Matsushita, SanDisk a Toshiba v roce 1999. Má stejné rozměry jako MMC, ale je rozšířena o
ochranu digitálních nahrávek. SD umožňují také rychlejší přenos dat.

ü Memory Stick Duo – V roce 2001 představila firma Sony inovovanou Memory Stick kartu s
názvem Memory Stick Duo. Tento typ je o 2/5 kratší než předchozí verze MS, také je zhruba o
polovinu tenčí a mírně užší. U typů MS a MSD můžete také narazit na označení MagicGate,
které signalizuje, že karta je vybavena podobnou ochranou digitálních nahrávek jako Secure
Digital. Tento typ karet naleznete opět především v přístrojích firmy Sony.

- 33 -
www.cz-milka.net

ü xD Picture Card – Tento typ paměťových karet je nový, byl představen roku 2002
společnostmi Olympus, Fujifilm a Toshiba. Je také jednou z nejmenších paměťových karet na
trhu a má nejvyšší dosažitelnou kapacitu. xD naleznete především v digitálních fotoaparátech
společností Olympus, FujiFilm a dalších.

ü C-Flash Picture Card – Tento typ paměťových karet je nejnovější, byl představen v březnu
2005 společností Pretec. Je skoro nejmenší paměťovou kartou. Na trh by měla být uvedena
třetím kvartálu tohoto roku.

Tabulka základních parametrů nejrozšířenějších druhů karet:

Typ karty CF CF II MMC SD MS MSD SM xD

42,8 x 24,9 x
Rozměry 42,8 x 32 x 24 x 32 x 24 x 21,5 x 50 20 x 31 x 37 x 45 x
36,4 x 20,1 x
[mm] š*d*v 36,4 x5 1,4 2,1 x 2,8 1,6 0,78
3,3 1,8

Váha [g] 10 15 1-2 2 4 2 2 3

Maximální
75 75 - - - - - 60
teplota [°C]

Maximální
128 - 2048 -
kapacita 12GB 12GB+ 1024 8192 128 2048
256 8192
[MB]

7.2. Dělení podle řadiče


Paměťové karty můžeme rozdělit na dvě skupiny podle řadiče:

ü Karty s interním řadičem: Mají výhodu při použití ve více různých zařízeních, protože mají
řadič integrovaný v sobě, tudíž nevznikají problémy s kompatibilitou. Mezi karty s
integrovaným řadičem patří oba typy Compact Flash, MemorySticky (i Duo), MMC a SD
karty.

ü Karty s externím řadičem: Mají řadič integrovaný vždy v daném zařízení, pro které jsou
určeny, proto se může někdy stát, že některé karty nebudou chtít s daným zařízením
komunikovat. Zařízení v takovém případě vyzve k zformátování karty, v takovém případě
můžeme o data na této kartě přijít.

7.3. Bližší informace o jednotlivých typech karet

7.3.1. Compact Flash (CF)


Compact Flash je produkt společnosti CFA – Compact Flash Associtaion
(http://www.compactflash.org), založené v roce 1995.
Zakladateli jsou společnosti Canon, Eastman Kodak Company, Hewlett-Packard, Hitachi,
Lexar Media, Renesas, SanDisk

- 34 -
www.cz-milka.net

Poprvé byla představena společností SanDisk v roce 1994 jako paměťová karta, mající
plnou PCMCIA-ATA podporu a navíc ATA/ATA4.

Obr. 64. – Karta Compact Flash

Technicky se jedná o médium s rozměry 43mm x 36mm x 3.3mm, vybavené 50ti pinovým
konektorem. Umožňuje duální napájení 3.3V / 5V z důvodu kompatibility se staršími typy
rozhraní. Pro použití v noteboocích může být umístěna do pasivní a tudíž levné redukce CF >
PCMCIA. Výrobce uvádí vysokou odolnost a trvanlivost dat více než 100let při typickém použití.
Využívá se zejména jako náhrada za mechanické pevné disky tam, kde klademe nároky na nízkou
cenu, mechanickou odolnost a relativně vysokou kapacitu řádů až gigabajtů za rozumnou cenu.
Výhodou compact flash je kompatibilita rozhraní s IDE disky pevných počítačů jednoduchou
redukcí. Tam také dnes míří její hlavní použití, jelikož pro použití např. v mobilních telefonech
není kvůli rozměrům ideální. V praxi se používají i pro digitální fotoaparáty, přenosné přehrávače
a PDA.
Jelikož využívá flash technologii – tedy informace zůstane uchována i po odpojení
napájecího napětí. Neobsahuje žádné pohyblivé mechanické části a je velmi robustní, takže se
využívají jako náhrada za klasické magnetické disky.
Před několika lety se díky miniaturizaci mechanických pevných disků objevila zvláštní
technická rarita zvaná MicroDrive od společnosti IBM. Jde o miniaturní pevný disk s rozměry
identickými s CF.
Na Cebitu 2004 byla představena společností Pretec CompactFlash s kapacitou 12GB.
Společnost Pretec vždy v oblasti paměťových karet CF lámala rekordy, z historie: například v roce
1998 CF 64MB, v roce 2000 CF 320MB, v roce 2003 6GB a v roce 2004 12GB. Cena této paměti
je však poměrně vysoká. 12GB verze přijde na 12300 €. ;)

7.3.2. Secure Digital (SD)


Secure Digital je produkt zastřešovaný společností SD Associtation (http://www.sdcard.org),
která vznikla v roce 2000. Zakladateli jsou společnosti Matsushita Electric Industrial Co, Ltd. -
Panasonic, SanDisk Corporation a Toshiba Corporation.

Obr. 65. – Karta Secure Digital


Jedním z hlavních produktů této společnosti je SD paměťová karta. Technicky se jedná o
médium s rozměry 24 mm x 32 mm x 2.1 mm. Malé rozměry však neznamenají malou kapacitu!

- 35 -
www.cz-milka.net

Dnešní technologie dokáže vyrobit až 8GB SD. Oproti Compact Flash či jiným obsahuje tzv.
Copyright protection. Další změnou je mechanický přepínač vně karty bránící zápisu.
Dalšími substandardy jsou miniSD a nejnovější microSD. Důvodem vzniku těchto karet je
neustálá miniaturizace přenosných zařízení. Uplatnění najdou zejména v mobilních telefonech.

Obr. 66. – Karta miniSD

MiniSD má rozměry 20mm x 21.5mm x 1.4mm. Oproti klasické SD má o dva piny víc a
nemá switch na Write Protect. Na první pohled se zdá, že rozměry nejsou o tolik menší než SD,
avšak miniSD zaujímá pouze 37% objemu toho, co SD. Navíc existuje redukce z miniSD na
klasický rozměr pro majitele telefonů s původním slotem a z důvodů kompatibility, byt pouze
jednosměrné.
V tomto roce oznámila společnost SD Card Associtaion další generaci karet, tentokrát
nazvanou MicroSD, jejíž rozměry jsou pouhých 11mm x 15mm x 1 mm. Bude se zřejmě jednat o
nejmenší paměťovou kartu na světě vůbec.

7.3.3. MultiMediaCard (MMC)


Jedná se o produkt společnosti MultiMediaCard Association, založené v roce 1998
společnostmi, z nichž za zmínku stojí Hewlett Packard, Infineon Technologies, Micron
Technology, Nokia, Samsung Electronics a další.
Společnost MMCA byla založena jakožto organizace definující specifikace, resp. Standard
MMC.

Obr. 67. – Karta MMC

MMC o roměrech poštovní známky – konkrétně 24mm x 32mm x 1.4mm, resp. 24mm x
18mm x 1.4mm pro RS-MMC (reduced size) patří k paměťovým kartám určeným převážně pro
miniaturní přenosná zařízení jako jsou mobilní telefony a digitální fotoaparáty. Společnost
předpokládá, že v roce 2006 bude jedna třetina všech mobilních telefonů vybavena slotem pro
právě MMC.
Karta MMC má některé speciality, výrobcem značené jako System Features, které bych
zde rád uvedl. První z nich je možnost připojení více karet MMC (až 30ks) na společnou
systémovou sběrnici. Další specialitou je schopnost pracovat s různou pracovní frekvencí do
20MHz.
MMC byla vylepšena na MMCPlus, jakožto již čtvrtá generace těchto karet. Má také
možnost dvojitého napájení jako Compact Flash, ovšem na 1.8 a 3/3.3V. Dosahuje rychlostí až
52MB/s (416Mbit/s). Jedná se o kartu s 13 piny, oproti 7 pinové původní verzi. Je zpětně
kompatibilní s předchozími MMC z důvodů plynulého přechodu na MMCPlus.
S kapacitami až 1GB je ideální právě pro svou cílovou oblast – tedy mobilní telefony či
digitální fotoaparáty.

- 36 -
www.cz-milka.net

7.3.4. Memory Stick (MS)


Pamětové médium představené a rozšiřované společností Sony. Dnes je MemoryStick
podporován více než 600 společnostmi. Vznik se datuje k roku 1998. Od té doby se koncepce
MemorySticku změnila a prošel několika změnami.
Původní memorystick byl určen především pro digitální fotoaparáty a kamery, nicméně
jeho další verze MemoryStickDUO přináší oproti původní verzi kromě menších rozměrů i
MagicGate protection technology.

Obr. 68. – Karta Memory Stick Obr. 69. – Memory Stick Adaptor

MemoryStick má největší délku ze všech paměťových karet vůbec. Přesné rozměry jsou
uvedené na obrázku.

Obr. 70. – Memory Stick a Memory Stick Duo

- 37 -
www.cz-milka.net

7.3.5. C-Flash
Paměťové médium představené v březnu tohoto roku společností Pretec na výstavě Cebit
2005 v německém Hanoveru. Pretec se pokusil udělat moderní paměťovou kartu, která by měla v
mnohém předstihnout ostatní.

Obr. 71. – Karta C-Flash

Například s rozměry 17mm x 12mm x 1mm rozhodně patří mezi nejmenší karty vůbec.
Maximální kapacita 2TB a přenosová rychlost až 120MB/s! - 10x rychlejší než SD. Dalšími
novinkami je integrovaná smart karta (SIM). Navíc výrobce prodává různé druhy redukcí na SD,
miniSD, MMC, RS-MMC a USB.
Kdo ví, třeba právě tato karta nahradí v budoucnu ty ostatní, nechme se překvapit.

- 38 -
www.cz-milka.net

8. Zdroje použitých materiálů


8.1. Texty

8.1.1. Celkový přehled, vstupní zařízení, výstupní zařízení, vstupně výstupní


zařízení
[online] [cit. 2005-03-27]
Dostupné z: <http://www.alzasoft.cz>
KWOLEK J., Úplný průvodce plochými panely - technika a seřizování [online] [cit. 2005-03-27]
Dostupné z: <http://www.pctuning.cz/titulnistrana/hardware/monitoryalcd/Default.aspx?CatID=
208&LayId=2&ArtId=19521>
KWOLEK J., OREL P., Průvodce monitory – technika a seřizování [online] [cit. 2005-03-27]
Dostupné z: <http://www.pctuning.cz/titulnistrana/hardware/monitoryalcd/Default.aspx?CatID=
208&LayId=2&ArtId=19492>
BIJEČEK R., KWOLEK J., Skenery – malý srovnávací test [online] [cit. 2005-03-27]
Dostupné z: <http://www.pctuning.cz/titulnistrana/hardware/tiskarnyaskenery/Default.aspx?CatID
=211&LayId=2&ArtId=16880>
KOROUS M., Monitor [online] [cit. 2005-03-27]
Dostupné z: <http://www.markonet.cz/vyuka/principy/p_10.html>
KOROUS M., Klávesnice a myš [online] [cit. 2005-03-27]
Dostupné z: <http://www.markonet.cz/vyuka/principy/p_11.html>
KOROUS M., Reproduktory [online] [cit. 2005-03-27]
Dostupné z: <http://www.markonet.cz/vyuka/principy/p_12.html>
KOROUS M., Tiskrána [online] [cit. 2005-03-27]
Dostupné z: <http://www.markonet.cz/vyuka/principy/p_13.html>
KOROUS M., Tablet [online] [cit. 2005-03-27]
Dostupné z: <http://www.markonet.cz/vyuka/principy/p_14.html>
KOROUS M., Skener [online] [cit. 2005-03-27]
Dostupné z: <http://www.markonet.cz/vyuka/principy/p_15.html>
KOROUS M., Další periférie [online] [cit. 2005-03-27]
Dostupné z: <http://www.markonet.cz/vyuka/principy/p_16.html>
KOROUS M., Porty [online] [cit. 2005-03-27]
Dostupné z: <http://www.markonet.cz/vyuka/principy/p_53.html>
KOROUS M., Sériový port [online] [cit. 2005-03-27]
Dostupné z: <http://www.markonet.cz/vyuka/principy/p_54.html>
KOROUS M., Paralelní port [online] [cit. 2005-03-27]
Dostupné z: <http://www.markonet.cz/vyuka/principy/p_55.html>
KOROUS M., USB port [online] [cit. 2005-03-27]
Dostupné z: <http://www.markonet.cz/vyuka/principy/p_57.html>
KOROUS M., Klávesnice [online] [cit. 2005-03-27]
Dostupné z: <http://www.markonet.cz/vyuka/principy/p_59.html>
KOROUS M., Myš [online] [cit. 2005-03-27]
Dostupné z: <http://www.markonet.cz/vyuka/principy/p_60.html>

- 39 -
www.cz-milka.net

KOROUS M., Trackball, touchpad [online] [cit. 2005-03-27]


Dostupné z: <http://www.markonet.cz/vyuka/principy/p_61.html>
KOROUS M., Joystick [online] [cit. 2005-03-27]
Dostupné z: <http://www.markonet.cz/vyuka/principy/p_62.html>
KOROUS M., Tablety a počítače s perem [online] [cit. 2005-03-27]
Dostupné z: <http://www.markonet.cz/vyuka/principy/p_63.html>
KOROUS M., Monitory a LCD panely [online] [cit. 2005-03-27]
Dostupné z: <http://www.markonet.cz/vyuka/principy/p_64.html>
KOROUS M., Skenery [online] [cit. 2005-03-27]
Dostupné z: <http://www.markonet.cz/vyuka/principy/p_65.html>
KOROUS M., Tiskárny a plottery [online] [cit. 2005-03-27]
Dostupné z: <http://www.markonet.cz/vyuka/principy/p_67.html>
KOROUS M., Zvukové karty [online] [cit. 2005-03-27]
Dostupné z: <http://www.markonet.cz/vyuka/principy/p_68.html>
KOROUS M., Modemy [online] [cit. 2005-03-27]
Dostupné z: <http://www.markonet.cz/vyuka/principy/p_75.html>
KOROUS M., Typy modemů a programy pro spolupráci s modemem [online] [cit. 2005-03-27]
Dostupné z: <http://www.markonet.cz/vyuka/principy/p_77.html>
[online] [cit. 2005-03-27]
Dostupné z: <http://www.ppk.cz>
MARSHALL B. How Computer Mice Work [online] [cit. 2005-03-27]
Dostupné z: <http://computer.howstuffworks.com/mouse.htm>
ROTT D. Monitory [online] [cit. 2005-03-27]
Dostupné z: <http://www.volny.cz/krivka/monitory/monitory.htm>
MAREČEK I., Paměťové karty v mobilních telefonech: vše, co chcete vědět [online] [cit. 2005-
03-27]
Dostupné z: <http://www.mobilmania.cz/Mobilnitelefony/AR.asp?ARI=108829>
SpaceBall® 5000 [online] [cit. 2005-03-27]
Dostupné z: <http://www.dytron.cz/asp/spaceball.asp>
ŠOLC M. Polohovací zařízení [online] [cit. 2005-03-27]
Dostupné z: <http://www.pcsvet.cz/art/article.php?id=1614>
Stolní tiskárny [online] [cit. 2005-03-27]
Dostupné z: <http://www.canon.cz/produkty/inkoustove>

8.1.2. Polohovací zařízení


[online] [cit. 2005-03-31]
Dostupné z: <http://www.adminxp.cz/hardware/index.php?act=view&aid=118>
[online] [cit. 2005-03-31]
Dostupné z: <http://vejtvarka.wz.cz/3/gen3_2.htm>
CHIMEL P. Mouse [online] [cit. 2005-03-31]
Dostupné z: <http://jaja.kn.vutbr.cz/~chmiel/>
ŠOLC M. Polohovací zařízení [online] [cit. 2005-03-31]
Dostupné z: <http://www.pcsvet.cz/art/article.php?id=1614>

- 40 -
www.cz-milka.net

KONÍČEK M. Jak funguje optická myš [online] [cit. 2005-03-31]


Dostupné z: <http://www.pcsvet.cz/art/article.php?id=2567>
MARSHALL B. How Computer Mice Work [online] [cit. 2005-03-31]
Dostupné z: <http://computer.howstuffworks.com/mouse.htm>
KUBÁLEK D. Digitizér a jeho závady [online] [cit. 2005-03-31]
Dostupné z: <http://palmare.idnes.cz/PalmOS/PalmOS_Hardware/digitizer040518.html>
[online] [cit. 2005-03-31]
Dostupné z: <http://www.dytron.cz/asp/spaceball.asp>
[online] [cit. 2005-03-31]
Dostupné z: <http://www.mujweb.cz/www/martin.tanecek/>

8.1.3. Monitory
LEE M. D. Monitors and televisions sets [online] [cit. 2005-03-30]
Dostupné z: <http://www.danalee.ca/ttt/monitors_and_television_sets.htm>
AVDEALS AMERICA What is TFT LCD [online] [cit. 2005-03-30]
Dostupné z: http://www.avdeals.com/classroom/ what_is_tft_lcd.htm
[online] [cit. 2005-03-30]
Dostupné z: <http://tech.china.com/zh_cn/hardware/data/883/20041230/12041452.html>
ROTT D. Monitory [online] [cit. 2005-03-30]
Dostupné z: <http://www.volny.cz/krivka/monitory/monitory.htm>
Science – odborný měsíčník [cit. 2001-12-24]
Další zdroje:
Archiv autora
Zápisky ze střední školy

8.1.4. Paměťové karty


MAREČEK I. MicroSD: nejmenší paměťové karty speciálně pro mobily [online] [cit. 2005-03-30]
Dostupné z: http://www.mobilmania.cz/Bleskovky/AR.asp?ARI=109621
[online] [cit. 2005-03-30]
Dostupné z: <http://www.crucial.com/store/listmfgr.asp?cat=Flash>
About the SD Memory Card[online] [cit. 2005-03-30]
Dostupné z: <http://www.sdcard.org>
CF+ & CompactFlash Specification Revision 3.0 [online] [cit. 2005-03-30]
Dostupné z: <http://www.compactflash.org>
Why choose MMCmobile™ or MMCplus™ Cards [online] [cit. 2005-03-30]
Dostupné z: <http://www.mmca.org>
6 GB CompactFlash card pricing reduced, 12 GB CF card announced by Pretec[online] [cit. 2005-
03-30]
Dostupné z: <http://www.pretec.com/PR/PR_12GB_CF_CeBIT2004.pdf>
PRETEC Introduces C-Flash Next Generation Super Small Flash Memory Card [online] [cit.
2005-03-30]
Dostupné z: <http://www.pretec.com/PR/2005/PR_031005_PRETEC_C-FLASH.htm>

- 41 -
www.cz-milka.net

Memory Stisk [online] [cit. 2005-03-30]


Dostupné z: <http://www.memorystick.org>
SMILEK D., Paměťové karty [online] [cit. 2005-03-30]
Dostupné z: <http://foto.tiscali.cz/mult/mult_center_031209.676206.html>
[online] [cit. 2005-03-30]
Dostupné z: <http://www.memorystick.com>

8.2. Obrázky
Obr. 1. – DIN
Zdroj: http://www.vts.cz/Foto/F1/29584002.jpg
Obr. 2. – Schéma DIN
Zdroj: http://www.gymmt.sk/~alica/atury/matury2002/Image7.gif
Obr. 3. – PS/2
Zdroj: http://www.thinkgeek.com/images/products/ front/usb_ps2_adapter.jpg
Obr. 4. – Detail PS/2
Zdroj:http://www.atmarkit.co.jp/fsys/cableconnect/ 02kbd_mouse/01kbd_ps2-box-l.jpg
Obr. 5. – USB
Zdroj: http://www.elecom.co.jp/news/200306/usb-extension/image/USB-EAM1GT_01_L.jpg
Obr. 6. – PCMCIA
Zdroj:http://image.compusa.com/prodimages/29/184d0bb0-0de1-47ad-87e1- c7c27f8859b.gif
Obr. 7. – IrDA
Zdroj: http://www.meilhaus.com/zauber/bilder/IrDA.jpg
Obr. 8. – Bluetooth
Zdroj: http://www.moreware.se/keyspan/Bilder/bluetooth.jpg
Obr. 9. – WiFi
Zdroj: http://www.reseaudirect.com/catalog/images/WG311T.jpeg
Obr. 10. – Optická myš
Zdroj: http://demo.zshop.cz/data/zbozi/167x2.jpg
Obr. 11. – TrackBall
Zdroj: http://www.thepc.info/images/trackball.jpg
Obr. 12. – Spaceball
Zdroj: http://www.hsicom.cz/img2/spaceball.jpg
Obr. 13. – Trackpoint
Zdroj: http://article.pchome.net/2003/10/23/trat40.jpg
Obr. 14. – Touchpad
Zdroj: http://www.synaptics.com/img/usr/FingerPrint.jpg
Obr. 15. – Touchpad
Zdroj: Zdroj: static.howstuffworks.com/gif/laptop-touchpad.jpg
Obr. 16. – Touchscreen
Zdroj: http://www.touchsoftwares.com/touchscreen.jpg
Obr. 17. – Touchscreen
Zdroj: www.smarttrek.org/assets/images/touchscreen.jpg

- 42 -
www.cz-milka.net

Obr. 18. – Tablet


Zdroj: www.clubic.com/photo/00034134.jpg
Obr. 19. – PDA
Zdroj: http://www.vellum-cad.ch/images/galerie-neu/design/des-pda.jpg
Obr. 20. – Dotekové PDA
Zdroj: www.bcuc.ac.uk/images/pda.jpg
Obr. 21. – Světelné pero
Zdroj: accad.osu.edu/~waynec/history/ images/small/light-pen.jpg
Obr. 22. – Joystick
Zdroj: http://images-eu.amazon.com/images/P/B000068TZL.02.LZZZZZZZ.jpg
Obr. 23. – Joypad
Zdroj: http://images-eu.amazon.com/images/P/B00005YYAD.03.LZZZZZZZ.jpg
Obr. 24. – Volant
Zdroj: http://www.alzasoft.cz/DetailPage.asp?DPG=49104&CatId=18842901
Obr. 25. – Klávesnice
http://www.abclinuxu.cz/images/clanky/ruzne/klavesnice.jpg
Obr. 26. – Rozdělení kláves podle funkce
Zdroj: http://images.tigerdirect.com/itemdetails/S/SYX/SYX-DB-036135/SYXS-DB-036135-
callout3.jpg
Obr. 27 – Scanner
Zdroj: http://www.alzasoft.cz/DetailPage.asp?DPG=47537&CatId=18842937
Obr. 28. – Digitální fotoaparát
Zdroj: http://dhtrade.wz.cz/goods_info/digitalni_fotak_canon_ps_a80.jpg
Obr. 29. – Snímač čárového kódu
Zdroj: http://www.cdman.cz/produkty/pos/laser/img/ms5145.jpg
Obr. 30. – Mikrofon
Zdroj: http://www.lindy.com/de/productfolder/02/20415/20415big.jpg
Obr. 31. – Sluchátka s mikrofonem
Zdroj: http://www.telefon-ocker.de/bilder-g/H019048.jpg
Obr. 32. – Digitální kamera
Zdroj: http://www.flamy.com/imgs/video/mvx10i.jpgjpg
Obr. 33. – Webkamera
Zdroj: http://www.kjelloco.se/images/kjellfakta/38703.jpg
Obr. 34. – Uspořádání jehliček u 9-jehličkové a 24-jehličkové tiskárny
Zdroj: http://www.gymmt.sk/~alica/atury/matury2002/Image9.gif
Obr. 35. – Inkoustová tiskárna
Zdroj: http://www.canon.cz/produkty/inkoustove/bjc-8500/bjc8500.gif
Obr. 36. – Laserová tiskárna
Zdroj: http://www.hp.cz/periferie/tiskarny/bw/ img/lj1000w.jpg
Obr. 37. – Plotter
Zdroj: http://www.encad.com/seo_images/body/r1c2_t-200.gif
Obr. 38. – Monitor typu CRT
Zdroj: http://www.comenzi.ro/images/medium/ ktc_monitor_crt.jpg

- 43 -
www.cz-milka.net

Obr. 39. – Monitor typu LCD


Zdroj: http://images-eu.amazon.com/images/ P/B0001U948S.03.LZZZZZZZ.jpg
Obr. 40. – Projektor
Zdroj: http://www.billigdrucker.de/images/hardware/projektor/dell/dell_projektor_4100mp-
480x288.jpg
Obr. 41. – Reproduktory
Zdroj: http://www.alzasoft.cz/DetailPage.asp?DPG=39851&CatId=18842883
Obr. 42. – Sluchátka s mikrofonem
Zdroj: http://www.telecom.cz/images/ostatni/i_posloucham_sluchatka.jpg
Obr. 43. – Externí modem
Zdroj: http://www.deluxeshop.ch/Produkte/Modem%20ADSL_g.jpg
Obr. 44. – Paměťová karta
Zdroj: http://www.mironet.cz/DetailPage.asp?DPG=41476
Obr. 45. – První myš
Zdroj: jaja.kn.vutbr.cz/~chmiel/mys/main3.jpg
Obr. 46. – Myš současnosti
Zdroj: upload.wikimedia.org/wikipedia/en/thumb/e/e5/250px-Computer.mouse.750pix.jpg
Obr. 47. – Vnitřek myši
Zdroj: Archiv autora
Obr. 48. – Detail myši
Zdroj: Archiv autora
Obr. 49. – Schéma kuličkového mechanismu
Zdroj: Archiv autora
Obr. 50. – Vnitřek optické myši
Zdroj: www.chipmunk.nl
Obr. 51. – Detail na snímací prvek
Zdroj: www.chipmunk.nl
Obr. 52. – Starší trackball
Zdroj: rjg.dyndns.org/mame/trackball.jpg
Obr. 53. – Tablet
Zdroj: jaja.kn.vutbr.cz/~chmiel/mys/tablet.gif
Obr. 54. – Joystick
Zdroj: static.howstuffworks.com/gif/ joystick-ch-1.jpg
Obr. 55. – Schéma analogového joysticku
Zdroj: computer.howstuffworks.com/joystick3.htm
Obr. 56. – Schéma ForceFeedbacku
Zdroj: computer.howstuffworks.com/Joystick8.htm
Obr. 57. – Joypad
Zdroj: www.xeye.it/articoli/xfaq/pic/ xbox_controller.jpg
Obr. 58. – Volant
Zdroj: images-eu.amazon.com/images/P/B00008BO9T.02.LZZZZZZZ.jpg
Obr. 59. – Schéma CRT monitoru
Zdroj: Archiv autora

- 44 -
www.cz-milka.net

Obr. 60. – Typ Delta


http://www.volny.cz/krivka/monitory/image004.gif
Obr. 61. – Trinitron
http://www.volny.cz/krivka/monitory/image008.gif
Obr. 62. – Struktura TFT
http://www.avdeals.com/classroom/images/What_is_TFT-LCD.jpg
Obr. 63. – QR-LPD
http://us.news2.yimg.com/us.yimg.com/p/afp/20050109/capt.sge.abn03.090105222707.photo00.ph
oto.default-271x380.jpg
Obr. 64. – Karta Compact Flash
http://www.smaa-el.dk/Images%20ny/Produkter/Mp3/compact%20flash%20card.JPG
Obr. 65. – Karta Secure Digital
http://www.notebooksbilliger.de/images/sd_1GB_sandisk_400x400.jpg
Obr. 66. – Karta miniSD
http://www.telefon.de/images/big/sandisk_mini_sd_128mb.jpg
Obr. 67. – Karta MMC
http://www.dpreview.com/news/0302/mmc.jpg
Obr. 68. – Karta Memory Stisk
http://www.dpreview.com/news/0308/sonyproduo.jpg
Obr. 69. – Memory Stick Adaptor
http://www.dpreview.com/news/0301/mspro-big.jpg
Obr. 70. – Memory Stick a Memory Stick Duo
http://www.memorystick.org/eng/aboutms/img/memorystick12big.gif
Obr. 71. – Karta C-Flash
http://www.dpreview.com/news/0312/cf.jpg

- 45 -
www.cz-milka.net

9. Příloha – prezentace

- 46 -

You might also like