TRENDY EKONOMIKY A MANAGEMENTU / TRENDS ECONOMICS AND MANAGEMENT

Komplexní pĜístup k efektivnosti podnikatelských projektĤ

Comprehensive approach to business efficiency projects

Miloš Koneþný

Abstract

Purpose The aim is to contribute to improving management of solutions, implementation and sus-
tainability of the effects of entrepreneurial innovation projects through a comprehensive approach to
their effectiveness.
Scientific aim formation of system effectiveness criteria of complex business project innovation,
creation of model of product usability.
Methodology/methods Based on the theory of innovation. It uses a system approach, comparison,
analysis, synthesis, modelling, abstraction, structuring and concretisation.
Findings Most important is the creativity and originality of the solution and implementation of a
complex innovation. Object of the effectiveness analysis of the business project is an entire complex
innovative action, it is not sufficient only to analyse the effectiveness of selected individual innova-
tions. Improving the preparation of innovative project decisions must be based on this knowledge.
Conclusions The following is a summary of the results of work of the author. A structure of project
effectiveness analysis was created, which is the same for the analyses done: before including the pro-
ject into the plan, when the project solution is in progress, in the scope of documentation for regular
manufacturing of the new product, after bringing the product to regular production and to the market.
A practical system of analyses of an extensive business project’s effectiveness was created. A system
of groups of project effectiveness criteria was created: 1-Criteria of competitiveness by increasing
product usefulness, 2-Time criteria, 3-Criteria of quantitative aspect of demand and the level of de-
mand satisfaction, 4-Criteria of project’s complexity and feasibility, 5-Criteria of safety, health, sani-
tary, ecological, aesthetic and psychological effects of the new product’s manufacturing process, 6-
Financial criteria. It is essential to apply all the groups of criteria. The analysis cannot be limited only
to the financial criteria. A model of product usefulness, which contains seven groups of parameters,
was created. In the group of financial criteria, the “calculation model of cash-flow and other selected
indicators” allows different views on the financial effects of the project.

Keywords: innovation, efficiency, business project, comprehensive approach

JEL Classification: L26, M10, M21

– 105 –
ROýNÍK IV – ýÍSLO 07 / VOLUME IV – NUMBER 07
 TRENDY EKONOMIKY A MANAGEMENTU / TRENDS ECONOMICS AND MANAGEMENT


zmČny produktu (konstrukce výrobku) uspoko-

Úvod
jujícího vymeze-né potĜeby zákazníkĤ, ale i
Strategické podnikatelské zámČry - je-
zmČny v procesech (vþetnČ nezbytných zmČn v
dineþné strategické inovaþní akce - podnikatel-
pracovních pĜed-mČtech, v pracovních pro-
ské projekty jsou nezbytnou souþástí stále
stĜedcích, v ener-getické výmČnČ, v technolo-
zpĜesĖované a soustavnČ za aktivní úþasti za-
gických principech, v kvalifikaci pracovníkĤ, v
mČstnancĤ realizované strategie rozvoje pod-
dČlbČ práce a tedy i v organizaci). Jde o systé-
niku. Tvorba, realizace a využívání tČchto pro-
mový pĜístup k Ĝízení komplexních inovací
jektĤ je výsledkem tvĤrþí aktivity pracovníkĤ
tĜetího a všech vyšších ĜádĤ (Koneþný, 2007,
podniku v hledání, nalézání, vytváĜení a vþas-
kap. 1 a 2), realizovaných na základČ pĜedem
ného zajišĢování konkrétních podnikatelských
zpracované projektové dokumentace.
pĜíležitostí. V období tvorby, realizace a vyu-
Objektem rozboru efektivnosti urþité-
žívání projektu probíhá rozvoj vČdy a techniky,
ho podnikatelského projektu, je celá komplexní
probíhá vývoj konkurence, další zmČny v pod-
inovaþní akce (ne tedy jednotlivé izolované
nikatelském okolí vþetnČ zmČn cen a cenových
elementární inovace). ěízení pĜípravy, realiza-
relací. Proto nelze efektivnost jednotlivých
ce i provozní využívání projektu je Ĝízením,
variant urþitého projektu hodnotit jedním uka-
realizací a provozním využíváním komplexní
zatelem, ale soustavou ukazatelĤ.
inovaþní akce, ve všech vzájemných vazbách
Je nezbytné snažit se eliminovat vel-
elementárních inovací. Jen pĜi komplexní pĜí-
kou promČnlivost cen a cenových relací dopl-
pravČ a realizaci je možné dosáhnout vysoké
nČním finanþních kritérií nepenČžními kritérii
efektivnosti podnikatelského projektu. Jen tak
efektivnosti. Je nezbytné uplatĖovat kritéria
mĤže docházet k procesĤm vzniku a pĤsobení
efektivnosti ve variantních Ĝešeních v prĤbČhu
kladných synergických efektĤ z interakce pod-
technického vývoje produktu, projekþní þin-
systémĤ manažerské práce (Vodáþek, Vodáþ-
nosti a technické pĜípravy výroby a dalších
ková, 2009), vedoucím k maximálnímu efektu
þinností v oblasti invence, kde se zásadnČ roz-
pro podnik. PĜi vymezování obsahu komplexní
hoduje o efektivnosti provozu i výroby nových
inovaþní akce se proto používají následující
produktĤ. Kritéria variant dílþích tvĤrþích Ĝe-
pravidla efektivního Ĝízení inovaþního procesu:
šení nesmí být v rozporu s kritérii efektivnosti
pravidlo kontinuity vývoje výrobního organis-
celé komplexní inovace. PrávČ komplexní ino-
mu, pravidlo progrese, pravidla horizontálního
vace ve svých zĜetČzeních elementárních ino-
a vertikálního zĜetČzení elementárních inovací,
vací umožĖuje synergický efekt celé akce, a
pravidlo vhodného okamžiku, pravidlo roz-
tedy musí být vnitĜní podstatou obsahu každé-
hodné krátké doby, pravidlo akþního rádia
ho podnikatelského projektu. Rozbor efektiv-
podnČtné inovace (Valenta, 2001). Rozbory
nosti, jako nástroj rozhodování o podnikatel-
efektivnosti projektu mají pĜispívat k trvalému
ském projektu v jeho rĤzných etapách, musí
rĤstu prosperity podniku úsilím o maximalizaci
tedy vycházet z komplexního pĜístupu, z teorie
hodnoty produktĤ pro zákazníka (Vlþek,
inovací, z teorie efektivnosti i ze systémového
2008).
pĜístupu.
Cílem rozborĤ efektivnosti komplexní
1 Rozbor efektivnosti – nástroj rozhodování inovaþní akce je pĜipravit zdĤvodnČné rozho-
o projektu dování o projektu:
Podnikatelské projekty by mČly vychá- (1.) pĜed zaĜazením projektu do plánu (úvodní
zet ze strategie rozvoje podniku a jejích zmČn, rozbor),
z hledání dlouhodobých konkurenþních výhod (2.) v prĤbČhu Ĝešení projektu: v rámci formu-
ve stále se mČnících podmínkách, z nutnosti co lace projektu a studie proveditelnosti (vý-
nejlepšího uspokojování potĜeb a problémĤ chozí rozbor); vždy když vznikne možnost
vymezeného okruhu zákazníkĤ, z nutnosti variantního Ĝešení jakéhokoliv problému (pĜi
komplexního Ĝešení a realizace inovaþní akce hledání optimální varianty Ĝešení); v rámci
cílovČ zamČĜené na rĤst efektivnosti podniku. zpracování projektové dokumentace (základ-
NejdĤležitČjší pro dosažení efektivnos- ní rozbor),
ti podnikatelského projektu je tvoĜivost a ori- (3.) v rámci dokumentace pro bČžnou výrobu
ginalita Ĝešení a realizace komplexní inovace. pĜed realizací projektu (závČreþný rozbor),
Projekt musí obsahovat nejen rĤznČ hluboké (4.) v provozní fázi (kontrolní rozbor).

– 106 –
ROýNÍK IV – ýÍSLO 07 / VOLUME IV – NUMBER 07
 TRENDY EKONOMIKY A MANAGEMENTU / TRENDS ECONOMICS AND MANAGEMENT

Tím je charakterizována žádoucí úþel-
ná soustava rozborĤ efektivnosti rozsáhlého
podnikatelského projektu. Každý realizovaný
podnikatelský projekt ovlivĖuje efektivnost
þinnosti podniku na Ĝadu let, proto rozhodová-
ní o nČm musí být dobĜe pĜipraveno.
UplatĖují se zpravidla následující fáze
pĜípravy, realizace a využívání podnikatelské-
ho projektu:
(I) pĜípravná fáze (výzkum a vývoj):
(I. 1) identifikace projektu (opportunity stu-
dy, studie pĜíležitosti) – první pĜedbČžný vý-
bČr,
(I. 2) pĜedbČžná technicko-ekonomická stu-
die (pre-feasibility study, pĜedbČžná studie
proveditelnosti) - úvodní rozbor efektivnosti
- druhý pĜedbČžný výbČr,
(I. 3) formulace projektu a technicko-
ekonomická studie (feasibility study, studie
proveditelnosti) - výchozí rozbor efektivnosti
(vþ. schválení nebo zamítnutí projektu;
(II) realizaþní fáze:
(II. 1) vyjednávání a uzavírání kontraktĤ,
(II. 2) zpracování projektové/výrobní doku-
mentace (vþ. základního rozboru efektivnos-
ti),
(II. 3) realizace projektu (napĜ. vlastní vý-
stavba, investiþní proces),
(II. 4) zahájení provozu/výroby;
(III) provozní fáze (využívání projektu, vþ.
kontrolního rozboru efektivnosti).
Ve všech fázích pĜípravy, realizace a
provozního využívání projektu je nutné dĤ-
slednČ vymezovat, Ĝídit a tedy i analyzovat
podnikatelský projekt jako komplexní inovaþní
akci.
Skuteþné efekty realizace projektu vy-
jadĜuje nejen uvedený kontrolní rozbor, ale
také finanþní plán a finanþní analýza skuteþ-
ných výsledkĤ þinnosti podniku (vþ. vlivu pro-
jektu) v letech realizace a využívání projektu.
V souþasné dobČ (do roku 2013) je fi-
nanþní podpora podnikatelĤm ze zdrojĤ státní-
ho rozpoþtu i z prostĜedkĤ Evropské unie
v oblasti inovací poskytována na základČ do-
kumentu poskytovatele dotace (Ministerstvo
prĤmyslu a obchodu, 2010). CílĤ OPPI je do-
sahováno pomocí podpory urþených oblastí v
rámci speciálnČ vytvoĜených programĤ podpo-
– 107 –
ROýNÍK IV – ýÍSLO 07 / VOLUME IV – NUMBER 07
ry1. Jedním z nich je „Program Inovace – Ino-
vaþní projekt“. Tento program pomáhá podni-
kĤm, které na základČ využívání již ukonþe-
ných výsledkĤ výzkumu a vývoje uvádí
inovované produkty do výroby a na trh nebo
zavádČjí inovovaný výrobní proces. Dotace je
urþena jen pro realizaþní fázi projektĤ, nejsou
podporovány projekty prosté obmČny výrobní-
ho zaĜízení bez prokázané návaznosti na vývo-
jovou fázi inovaþního procesu. Žadatel musí
popsat novost projektu a prokázat jeho efektiv-
nost a konkurenceschopnost ve vztahu
k cílovým trhĤm.
PĜíjemce dotace musí realizovat pro-
jekt v souladu s žádostí o poskytnutí dotace,
zajistit prvotní financování výdajĤ na realizaci
projektu vþetnČ DPH (dotace je vyplácena až
zpČtnČ, pohybuje se mezi 40 až 50 % celko-
vých výdajĤ na realizaci), vést analytické úþet-
nictví o projektu, dodržovat zásady pro vedení
a uchovávání dokladĤ, pravidla pro výbČr do-
davatelĤ, pravidla pro publicitu projektu, pra-
vidla zpĤsobilosti výdajĤ pro OPPI.
Realizace projektu musí vést ke splnČ-
ní pĜedem vytþených cílĤ projektu. Cílové
hodnoty tzv. závazného ukazatele a monito-
rovacích indikátorĤ projektu si žadatel volí
sám pĜi vyplĖování žádosti o dotaci. Tyto hod-
noty musí být dosaženy a následnČ i udrženy
po dobu, která je daným programem vyžado-
vána. SplnČní a udržení hodnot výstupĤ projek-
tu je kontrolováno. V pĜípadČ nesplnČní nČkte-
rého z ukazatelĤ pak mĤže v krajním pĜípadČ
dojít i k vrácení dotace nebo její þásti.
PĜípravČ zamýšleného podnikatelského
projektu by mČlo pĜedcházet zjištČní vývoje
finanþního zdraví podniku použitím finanþní
analýzy alespoĖ za tĜi poslední roky.
V pĜípadČ žádosti o dotaci ze struktu-
rálních fondĤ EU je základním pĜedpokladem
pro získání dotace prokázání dobrého finan-
þního a nefinanþního zdraví (rating) žádajícího
subjektu.2 Rating posuzuje momentální situaci
podniku a nČkteré faktory ovlivĖující jeho bu-
1
Finanþním zdrojem jsou jednak strukturální fondy EU
(85 %), jednak státní rozpoþet (15 %).
2
FormuláĜ Finanþní výkaz je podkladem pro vypracování
hodnocení finanþního a nefinanþního zdraví žadatele,
které je nutné jako jedno z kritérií pĜijatelnosti.
Hodnocení je provádČno zdarma. Žadatel vyplní formuláĜ
finanþního výkazu podle úþetních výkazĤ zpravidla za
poslední dva roky (aktuálnČ ukonþená úþetního období).
 TRENDY EKONOMIKY A MANAGEMENTU / TRENDS ECONOMICS AND MANAGEMENT

doucnost. Cílem ratingu není posouzení podni-
katelských zámČrĤ podniku, ale objektivní
vystižení jeho výchozí situace, která mĤže být
rozhodující pro schopnost realizovat a udržet
projekt. VyjadĜuje stupeĖ vČĜitelského rizika
podle zjištČné finanþní a nefinanþní bonity
hodnoceného subjektu. Finanþní bonita vychá-
zí z hodnocení finanþních ukazatelĤ, a to jak
staticky, tak v meziroþním vývoji. Nefinanþní
bonita vychází z hodnocení nefinanþní charak-
teristiky hodnoceného subjektu. Výsledkem je
tzv. ratingový stupeĖ na sedmistupĖové škále
(A; B+; B; B-; C+; C; C-), doplnČný komentáĜi
významných pozitivních i negativních vlivĤ na
finanþní stabilitu subjektu. Podmínkou pro-
gramu Inovace je dosáhnout hodnocení do
stupnČ C+, vþetnČ.3 Uvedený program je urþen
výhradnČ pro malé a stĜední podniky4. (ES,
2008)
Dalším krokem pro získání dotace je
zpracování „studie proveditelnosti“ projektu
podle závazné osnovy5, obsahující významné
informace o projektu (tj. o komplexní inovaþní
akci), analýzy a cíle realizace projektu (vþetnČ
opatĜení k eliminaci rizik, zpĤsobu a podmínek
zabezpeþení finanþních zdrojĤ pro projekt,
pĜedpokladu þerpání finanþních zdrojĤ v
jednotlivých letech). Je možné také provést
finanþní analýzu podnikatelského projektu
za jednotlivé roky.
V závazném þlenČní je dále nutné
vypracovat finanþní plán celého podniku,
zahrnující také plánované výsledky projektu
pro jednotlivé roky realizaþní i provozní fáze
projektu. Tento plán je urþen k hodnocení
ekonomické efektivnosti celého podniku na
celé období trvání projektu (nejdéle na 10 let).
UmožĖuje kontrolu možnosti financování
všech projektĤ podniku. Je úþelné provést také
finanþní analýzu tohoto plánu podniku za
jednotlivé roky uvedeného období.
3
(A) velmi nízké riziko, (B+) nízké riziko, (B) stĜední
riziko, (B-) mírnČ zvýšené riziko, (C+) zvýšené riziko,
(C) vysoké riziko, (C-) velmi vysoké riziko
4 a služeb + Tržby za prodej zboží. V dokumentech o
viz PĜíloha þ. 1 NaĜízení Komise (ES) þ. 800/2008,
þlánek 2. In ÚĜední vČstník Evropské unie L215/3,
9.8.2008.
5 7
Studie proveditelnosti je povinnou souþástí plné žádosti
o dotaci.
– 108 –
ROýNÍK IV – ýÍSLO 07 / VOLUME IV – NUMBER 07
2 Struktura obsahu rozboru efektivnosti
projektu
Struktura obsahu rozboru efektivnosti
projektu pĜed jeho zaĜazením do plánu, v prĤ-
bČhu Ĝešení, po vyĜešení a v prĤbČhu realizace
výsledkĤ by mČla být stejná.
Pro nejsložitČjší projekt, který vede
k výrobČ nového produktu ve zmČnČných vý-
robních podmínkách, je možné doporuþit ná-
sledující osnovu rozboru efektivnosti projektu
(a tedy také technicko-ekonomické studie):
1.vymezení projektu (hlavní pĜedmČt podniká-
ní, místa podnikání, místa realizace projektu
(vþ. zda se jedná o vlastní þi pronajaté pro-
story), souþasná vlastnická struktura, základ-
ní ekono-mické ukazatele za poslední 3 roky:
tržby6, export, podíl nejvČtšího odbČratele na
celkové produkci (v %), poþet zamČstnancĤ
(technicko-hospodáĜských pracovníkĤ, dČl-
níkĤ, celkem), podíl tržeb za nové nebo ino-
vované produkty uvedené na trh; vlastnictví
certifikátĤ a norem (ISO, TS, VDA,
GLP/GMP apod.); strategie rozvoje podniku
(vþ. údajĤ o plnČní, výhled), zda je daný
podnikatelský projekt v souladu se strategií
rozvoje podniku; charakteristika stávajícího
technického stavu produktu (specifikace
technických parametrĤ nebo užitných vlast-
ností produktu), charakteristika stávajícího
technického stavu procesu (popis výrobních
postupĤ a technik, zaĜízení a softwaru použí-
vaných k výrobČ produktĤ a poskytování
služeb), specifikace pĜedmČtu projektu (zá-
kladní popis projektu jako komplexní ino-
vaþní akce), vymezení segmentĤ trhu pro
nový výrobek, hlavní cíl (závazný výstup
projektu, „závazný ukazatel“) projektu7 – pro
specifikované nové / inovované produkty /
procesy podnik stanoví cílovou úroveĖ vy-
braných technických parametrĤ a termín, ke
kterému bude tento cíl splnČn a splnČní prĤ-
kaznČ doloženo – podnik stanoví zpĤsob do-
6
V dalším textu bude obsah ukazatele s názvem „Tržby“
chápán takto: Tržby = Tržby za prodej vlastních výrobkĤ
podpoĜe malého a stĜedního podnikání je tento ukazatel
oznaþován „ýistý obrat“.
Název „závazný ukazatel“ se používá pĜi jednání
o poskytnutí dotace ze strukturálních fondĤ EU.
 TRENDY EKONOMIKY A MANAGEMENTU / TRENDS ECONOMICS AND MANAGEMENT

ložení8; formulace variant Ĝešení zajišĢují-
cích splnČní cílĤ projektu),
2.cíle efektivnosti a jejich plnČní, výhody a
nevýhody variant Ĝešení - podle skupin
kritérií efektivnosti (všechny skupiny kritérií
efektivnosti je nutné uplatĖovat):
(1.) kritéria konkurenþní schopnosti rĤstem
užitnosti výrobku (využití dále uvedeného
modelu užitnosti výrobkĤ, vþ. hodnocení
konkurence),
(2.) kritéria þasu (vþ. þasového plánu pĜípravy
a realizace),
(3.) kritéria kvantitativní stránky poptávky a
jejího uspokojování (analýza trhu, vþ.
analýzy konkurence, prokázání mezery na
trhu, pĜedpokládaný objem budoucích
prodejĤ v hmotných jednotkách, pĜedpoklá-
dané tržby v þase),
(4.) kritéria komplexnosti a realitovatel-nosti
projektu (zkušený kvalifikovaný manažer
projektu; opatĜení zajišĢující komplexnost
pĜípravy a realizace projektu jako komplexní
inovaþní akce; krytí nároþnosti na pĜi Ĝešení
nového výrobku; krytí nároþnosti pĜi výrobČ
nového výrobku – prokazuje realizovatelnost
výsledku Ĝešení technického vývoje ve
výrobČ),
(5.) kritéria bezpeþnostních, zdravotních,
hygienických, ekologických, estetických a
psychologických vlivĤ pĜi výrobČ výrobku
(podle požadavkĤ na pracovní prostĜedí,
charakter práce, životní prostĜedí),
(6.) penČžní (finanþní) kritéria (vþ. hodnocení
rizika),
3.porovnání variant, poĜadí jednotlivých
variant projektu podle efektivnosti, výbČr
nejvýhodnČjší varianty projektu (vþ.
zdĤvodnČní rozsahu a nezbytnosti
nevýhodnČjší varianty projektu pro zajištČní
výstupĤ projektu – prokázat pĜímou vazbu na
výstup projektu),
4.organizaþní a jiná opatĜení pro maximální
efektivnost tržní realizace projektu,
5.souhrnný pĜehled a závČr (souhrn hlavních
výsledkĤ a závČrĤ dílþích þástí rozboru z
hlediska technického, ekonomického, fi-
8
NapĜ. certifikáty, protokoly o shodČ, protokoly ze
zkušeben, schválení výrobkĤ podle zvláštních pĜedpisĤ,
technologické pĜedpisy, protokoly z garanþních testĤ,
protokoly ze zkušebních provozĤ, nezávislý expertní
posudek apod.
– 109 –
ROýNÍK IV – ýÍSLO 07 / VOLUME IV – NUMBER 07
nanþního i sociálního; návrhy na rozhodnu-
tí).
V pĜílohách rozboru efektivnosti
projektu se uvádí pĜehled použitých podkladĤ,
použité podklady, pracovníci odpovČdní za
správnost údajĤ uvedených v použitých
podkladech.
Kritéria efektivnosti projektu je tĜeba v
prĤbČhu Ĝešení projektu uplatĖovat vždy,
kdykoli vznikne možnost variantního Ĝešení
jakéhokoli problému, pĜi hledání optimální
varianty Ĝešení. UplatĖování kriterií
efektivnosti v prĤbČhu Ĝešení projektu je
významným pomocníkem pĜi tvĤrþí práci a
pĜináší znaþné efekty.
3 Kritéria efektivnosti podnikatelského
projektu
Popis cílĤ, kterých má být dosaženo
(vþetnČ ukazatelĤ a metod jejich mČĜení)
a jejich plnČní. Kritéria efektivnosti projektu
musí pĜi komplexním pĜístupu ve vazbČ na
zákazníky sledovat zvýšení parametrĤ užitnosti
výrobkĤ, technologií a služeb (inovace pro-
duktu) i zvýšení efektivnosti procesĤ výroby a
poskytování služeb (inovace procesu). Každé
kritérium má omezenou vypovídací schopnost.
Proto je nutné uplatĖovat zásadu komplexního
vyjádĜení i navazujícího hodnocení
efektivnosti podnika-telského projektu ve
vztahu k cíli rozboru, kterým je poskytnutí
potĜebných informací pro rozhodování.
Doporuþená kritéria jsou dále uvedena podle
skupin (skupiny nepenČžních - nefinanþních
kritérií: 1 až 5, skupina penČžních - finanþních
kritérií: 6).
3.1 Kritéria konkurenþní schopnosti rĤstem
užitnosti výrobku
Výrobek, který není konkurenþnČ
schopný, nemá smysl dále vyvíjet a vyrábČt.
Tato skupina kritérií efektivnosti pĜedstavuje
kriteria vývoje kvalitativní stránky uspokoj-
jování potĜeb zákazníkĤ (pĜíp. i vzniku nových
potĜeb zákazníkĤ v dĤsledku zavedení výsled-
ku Ĝešení projektu na trh), tedy rychlý rĤst
užitnosti výrobkĤ v maximálnČ možném sou-
ladu s objektivními svČtovými tendencemi
vývoje užitnosti pĜíslušných výrobkĤ a v sou-
ladu s vývojem potĜeb a preferencí zákazníkĤ v
segmentech trhu pro nový výrobek, vyplývající
z nároþného porovnání úrovnČ parametrĤ užit-
nosti nového výrobku s nejvyšší svČtovou
úrovní v pĜedpokládaném období bČžné výroby
 TRENDY EKONOMIKY A MANAGEMENTU / TRENDS ECONOMICS AND MANAGEMENT

nového výrobku, s nejsilnČjším konkurentem.
Tato þást musí umožnit jedno-znaþné posouze-
ní míry inovace produktu.
Jednotlivá kritéria rĤstu užitnosti
výrobku umožĖují vyjádĜit nový (cílový)
technický stav produktu ve formČ cílové
úrovnČ parametrĤ užitnosti, vymezených
modelem užitnosti výrobku do následujících
sedmi skupin parametrĤ (každá skupina
pĜedstavuje jedno kritérium užitnosti výrobku):
1) pokrok funkþních parametrĤ (napĜ.
jmenovitý výkon, úþinnost, þistá hmotnost),
2) snižování spotĜeby živé práce na pĜípravu
provozu a na obsluhu (napĜ. poþet úkonĤ
nutných k uvedení výrobku do provozu, pĜíp.
pracnost tČchto úkonĤ, þas k dosažení
jmenovitého výkonu, nároþnost na obsluhu
pĜi provozu, poþet úkonĤ nutných
k odstavení z provozu, pĜíp. pracnost tČchto
úkonĤ),
3) snižování rozsahu a stupnČ složitosti údržby
a oprav (napĜ.: hod. provozu bez údržby,
hod. provozu do stĜední opravy, hod.
provozu do generální opravy, obsah a
pracnost údržby, poþet dílĤ a uzlĤ s kratší
fyzickou životností než hodiny provozu do
generální opravy, obsah a pracnost stĜední
opravy, obsah a pracnost generální opravy,
pracnost demontáže a montáže; vliv
produktu na obchodní a servisní služby),
4) snižování spotĜeby energie, paliv aj.
materiálních zdrojĤ pĜi provozu výrobku
(napĜ. celkový pĜíkon, spotĜeba plynu za
hodinu provozu, mČrná spotĜeba paliva,
spotĜeba oleje na 100 hod provozu),
5) prokázání požadované úrovnČ parametrĤ
bezpeþnosti provozu, zdravotní, hygiennické
a ekologické nezávadnosti pro uživatele, pro
pracovní a životní prostĜedí; recyklace
použitých hmot; estetické aspekty barevného
a výtvarného Ĝešení výrobku (vþ. popisu
veškerých pozitivních a negativních vlivĤ
plynoucích z realizace projektu),
6) prokázání požadované provozní spolehlivosti
výrobku (napĜ. využitelný þasový fond
provozu výrobku /rok, zaruþený poþet hodin
provozu výrobku do první poruchy, stĜední
poþet hodin neporuchového provozu
výrobku, stĜední doba provozu mezi dvČma
po sobČ následujícími poruchami, stĜední
poþet poruch /rok),
– 110 –
ROýNÍK IV – ýÍSLO 07 / VOLUME IV – NUMBER 07
7) prokázání požadované fyzické životnosti
výrobku (napĜ. zaruþená fyzická životnost
výrobku v provozních hodinách).
Každé kritérium užitnosti hodnoce-
ného nového výrobku se mČĜí pomocí
pĜíslušných parametrĤ užitnosti a to pomocí
absolutní úrovnČ: základen srovnání9, cílové
úrovnČ, dosažené úrovnČ po realizaci projektu.
Podnik si urþuje cíle úrovnČ vybraných
parametrĤ užitnosti nového výrobku. Je tĜeba
využívat všechny skupiny parametrĤ modelu
užitnosti výrobku. (Užitnost výrobku je možné
podpĤrnČ vyjadĜovat také jedním þíslem
s využitím metod vícekriteriálního hodnocení
variant rozhodnutí.)
Cíle monitorovacích ukazatelĤ:
1) uvedení na trh nových/inovovaných
produktĤ [celkový poþet druhĤ (Ĝad)
produktĤ (výrobkĤ/služeb), kumulativnČ k
datu ukonþení projektu (nejdĜíve tedy v
závČreþné zprávČ z realizace projektu),
hodnota ukazatele zĤstává po dobu
udržitelnosti projektu nemČnná],
2) zavedení nových nebo inovovaných
procesĤ ve výrobČ (jejich skuteþné používání
v podnikových operacích) [celkový poþet,
kumulativnČ k datu ukonþení projektu10]
3.2 Kritéria þasu
Rychlost komplexního Ĝešení a realiza-
ce progresivních podnikatelských pro-jektĤ je
mimoĜádnČ dĤležitá pro úspČšný rozvoj podni-
ku; je nezbytnou souþástí nutné pružnosti fun-
gování podniku a jeho dlouhodobé prosperity v
souvislosti s neustálými zmČnami situace na
trhu. Rychlost Ĝešení a realizace Ĝešení projek-
tu nového výrobku vyplývá pĜedevším z obsa-
hu této komplexní inovaþní akce a na nČm zá-
vislém rozsahu jejího Ĝešení, rozsahu možného
prodeje, rozsahu výroby a uvádČní na trh, z
koncentrace sil na Ĝešení, zavádČní do výroby a
uvádČní na trh, z progresivního zpĤsobu lhĤto-
vého plánování a Ĝízení zmČny (využívání ma-
tematických metod a poþítaþové podpory Ĝíze-
ní inovaþní akce v rámci projektového
9
(1) nejlepší vyrábČný výrobek konkurence na svČtovém
trhu, (2) nejlepší pĜedpokládaný výrobek konkurence na
svČtovém trhu v období pĜedpokládané bČžné výroby
nového výrobku, (3) nejlepší výrobek dosud používaný
zákazníky, (4) zamČĖovaný výrobek dosud vyrábČný v
podniku.
10
 ukazatel „uvedení na trh nových/inovovaných
produktĤ“.
 TRENDY EKONOMIKY A MANAGEMENTU / TRENDS ECONOMICS AND MANAGEMENT

managementu). Je nutný þasový plán pĜípravy,
realizace projektu a jeho uvedení do zkušební-
ho a plného provozu v podobČ harmonogramu
(vþ. pĜedpokládaných termínĤ stavebního po-
volení, souhlasu ke zkušebnímu provozu a
kolaudaþního souhlasu) pro každou variantu
Ĝešení a realizace projektu.
Pokud byla na projekt poskytnuta do-
tace ze strukturálních fondĤ EU, je pĜíjemce
dotace povinen (ve smluvnČ stanovených ter-
mínech) prĤbČžnČ pĜedávat poskytovateli dota-
ce údaje nezbytné pro sledování hodnot závaz-
ných a monitorovacích ukazatelĤ a umožnit tak
poskytovateli prĤbČžné sledování (monitoring)
realizace a pĜínosĤ projektu (pĜi poslední etapČ
vþetnČ závČreþného vyhodnocení projektu
vþetnČ uvedení hodnot „závazného ukazatele“
projektu11).
UplatĖují se dále uvedená kritéria þasu
a je mČĜící ukazatele (u každého období se
urþuje: poþet mČsícĤ nebo rokĤ, od – do):
1) rychlost komplexního Ĝešení, mČĜená
obdobím aplikovaného výzkumu a vývoje
(ta), cílem je termín zahájení a termín
dokonþení Ĝešení,
2) rychlost zavedení do výroby, mČĜená
obdobím osvojení výroby (tb), cílem je
termín zahájení bČžné výroby nového
výrobku,
3) termín ukonþení realizaþní fáze projektu,
na který byla poskytnuta dotace programu
podpory podnikání ze strukturálních fondĤ
EU12. Dnem (termínem) plánovaného ukon-
þení realizaþní fáze projektu se rozumí da-
tum uvedené pĜíjemcem dotace v harmono-
gramu jako „Datum ukonþení projektu“.
Dnem ukonþení realizaþní fáze projektu je
den splnČní všech podmínek stanovených v
Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Skuteþným
dnem ukonþení realizaþní fáze projektu se
11
viz þást 1 struktury obsahu rozboru efektivnosti projek-
tu.
12
V programu „Inovaþní projekty“ musí být v okamžiku
podání žádosti o dotaci již technický vývoj ukonþen a
tato skuteþnost doložena. Termín zahájení projektu to-
tožný s datem pĜijatelnosti projektu. Tuto informaci oz-
namuje poskytovatel dotace nebo jím urþená agentura
žadateli po podání registraþní žádosti, kdy byl projekt
shledán pĜijatelným z hlediska programu pro úþely další-
ho hodnocení. Realizaci projektu mĤže pĜíjemce dotace
rozdČlit na etapy a þerpat dotaci po þástech ve stanovené
struktuĜe a v termínech po realizaci jednotlivých etap.
– 111 –
ROýNÍK IV – ýÍSLO 07 / VOLUME IV – NUMBER 07
rozumí den poslední úhrady závazkĤ doda-
vatelĤm, které se týkají „zpĤsobilých výdajĤ
projektu“, uvedení stroje do užívání nebo
den vydání kolaudaþního souhlasu. Uvedený
termín plánovaného ukonþení je závazný s
tím, že realizaþní fázi projektu lze ukonþit
pĜed stanoveným termínem. Termín ukonþe-
ní nelze prodloužit bez souhlasu poskytova-
tele dotace.
4) doba udržitelnosti projektu (doba sledová-
ní realizace projektu): MinimálnČ do konce
období 3 kalendáĜních let (u malých a stĜed-
ních podnikĤ) a 5 let (u ostatních podnikĤ)
následujících po roce, v nČmž došlo k ukon-
þení projektu, musí být využívány výsledky,
jichž bylo projektem dosaženo v podnikání
pĜíjemce dotace ze strukturálních fondĤ EU.
PĜíjemce dotace je v tomto období povinen
(v termínech urþených ve smlouvČ o finan-
cování) pĜedkládat poskytovateli dotace úda-
je o vývoji ve smlouvČ stanovených závaz-
ných a monitorovacích ukazatelĤ, auditorem
ovČĜený nebo statutárním orgánem
podepsaný Výkaz zisku a ztráty a Rozvahu
(minimálnČ ve zkrácené verzi), a na žádost
poskytovatele doplĖující informace
související s realizací projektu (napĜ.
finanþní výkaz pro úþely hodnocení
finanþního zdraví pĜíjemce dotace). Další
použitelná kritéria þasu:
a. období invence (od zahájení Ĝešení
projektu do skonþení osvojení výroby) =
období aplikovaného výzkumu a vývoje +
období osvojení výroby) [ti = ta + tb],
b. invenþnČ výrobní období (období invence
+ období bČžné výroby) [tiv = ti + tv],
c. období bČžné výroby [tv]; prĤmČrné období
využívání jednoho výrobku [tz],
d. období využívání všech v období bČžné
výroby vyrobených výrobkĤ [zpravidla tp =
tz + tv – 1],
e. období výrazného ekonomického pĤsobení
od zahájení Ĝešení projektu do vyĜazení
posledního vyrobeného výrobku z provozu
u uživatelĤ [te].
3.3 Kritéria kvantitativní stránky poptávky
a jejího uspokojování
Tato kritéria navazují na první skupinu
kritérií (viz kritéria konkurenþní schopnosti
rĤstem užitnosti výrobku, tj. kritéria vývoje
kvalitativní stránky uspokojování potĜeb zá-
 TRENDY EKONOMIKY A MANAGEMENTU / TRENDS ECONOMICS AND MANAGEMENT

kazníkĤ). Kritéria kvantitativní stránky po-
ptávky dále vycházejí z analýzy vývoje situace
na trhu, která by mČla obsahovat: analýzu na-
bídky (seznam hlavních konkurenþních podni-
kĤ, jejich podíl na trhu), srovnání navrhované-
ho Ĝešení s konkurencí, analýzu poptávky
(potenciální odbČratelé, pĜedbČžné poptávky,
nezávazné objednávky, smlouvy o budoucích
smlouvách atd.), popis trhu (potenciál trhu,
vývoj trhu, nynČjší podíl podniku na trhu),
popis mezery na trhu, marketingovou strategii
a testování trhĤ pro nový výrobek, pĜedpoklá-
daný objem budoucích prodejĤ v naturálních
jednotkách, pĜedpokládané tržní ceny, pĜedpo-
kládané tržby v jednotlivých letech bČžné vý-
roby nového výrobku, pĜedpokládaný budoucí
podíl na trhu. Kritéria:
1) objem výroby a prodejĤ v naturálních jed-
notkách za nový výrobek v jednotlivých le-
tech jeho bČžné výroby (cíle), za zamČĖova-
ný výrobek ve stejných letech (pro pĜípad
neúspČchu vývoje nového výrobku),
2) objem vývozu v naturálních jednotkách za
nový výrobek v jednotlivých letech jeho
bČžné výroby (cíle), za zamČĖovaný výrobek
ve stejných letech (pro pĜípad neúspČchu vý-
voje nového výrobku),
3) tržby za nový výrobek v jednotlivých le-
tech jeho bČžné výroby (cíle), za zamČĖova-
ný výrobek ve stejných letech (pro pĜípad
neúspČchu vývoje nového výrobku).
3.4 Kritéria komplexnosti a realizovatelnosti
projektu
1) zkušený kvalifikovaný manažer projektu
(dobrovolný „ šampión“),
2) opatĜení zajišĢující komplexnost pĜípra-vy
a realizace projektu jako komplexní inovaþní
akce, plynoucí z pravidel efektivního Ĝízení
inovaþního procesu,
3) krytí nároþnosti na pĜi Ĝešení nového vý-
robku (popis smluvnČ nebo jinak doložené
spolupráce s vysokými školami, institucemi
nebo podniky výzkumu a vývoje v projektu;
zkušenosti podniku s Ĝízením inovací: vlastní
zajištČní výzkumu a vývoje (oddČlení vý-
zkumu a vývoje, vybavení výzkumu a vývo-
je, souþasné poþty výzkumných a vČdeckých
pracovníkĤ); popis nároþnosti Ĝešení projektu
na vybavení pracovišĢ výzkumu a vývoje
podniku, nakupovaná práva k užívání dušev-
ního vlastnictví, poĜi-zovaný software pro
výzkum a vývoj; popis koncepce zavádČní
– 112 –
ROýNÍK IV – ýÍSLO 07 / VOLUME IV – NUMBER 07
inovací; pro-jektový tým – klíþoví zamČst-
nanci; poþet novČ vytvoĜených pĜepoþtených
pracov-ních míst ve výzkumu a vývoji (tj.
výzkumných pracovníkĤ, technických a
ekvivalentních pracovníkĤ, jejichž þinnosti
jsou pĜímou službou výzkumu a vývoji; z to-
ho ženy) za každý rok, popis profesní a kva-
lifikaþní struktury potĜebného poþtu pracov-
níkĤ pro Ĝešení projektu (vþ. krytí této
potĜeby stávajícími zamČstnanci), prĤmČrný
pĜepoþtený poþet zamČstnancĤ ve výzkumu a
vývoji týkající se projektu v jednotlivých le-
tech; nároky na zvyšování kvalifikace nebo
rekvalifikace zamČstnancĤ spojených s Ĝeše-
ním projektu; popis nárokĤ na implementaci
nových standardĤ Ĝízení jakosti nebo nových
metod jakosti Ĝízení spojených s pĜípravou
a/nebo realizací projektu, zpĤsob zajištČní
ochrany cizího duševního vlastnictví v pro-
jektu, zpĤsob zajištČní ochrany pĜípadného
budoucího duševního vlastnictví),
4) krytí nároþnosti pĜi výrobČ nového výrob-
ku, které prokazuje realitovatelnost výsledku
Ĝešení technického vývoje ve výrobČ (popis
inovovaných technologií a výrobních postu-
pĤ, zaĜízení a softwaru používaných k výro-
bČ produktĤ – vþ. technických parametrĤ a
srovnání s konkurencí, umožĖující posouzení
míry inovace; stavební práce projektu, poĜi-
zované stroje a zaĜízení, využití výrobních
kapacit, zajištČní výroby pĜípravky; poĜizo-
vaný software pro výrobu, nákup služeb po-
radcĤ – expertĤ; spotĜeba materiálu, poloto-
varĤ, montážních dílĤ, nakupovaných
výrobkĤ, pomocného materiálu, náhradních
dílĤ, spotĜeba energie, opravy a údržba,
služby; popis jak projekt snižuje/zvyšuje ma-
teriálovou a energetickou a nároþnost
i pracnost výroby, spotĜeba vybraných druhĤ
materiálu a energie na 1 kus nového výrobku
v jednotlivých letech bČžné výroby, normo-
vaná pracnost výroby jednoho kusu nového
výrobku v jednotlivých letech bČžné výroby;
poþet novČ vytvoĜených pĜepoþtených pra-
covních míst (z toho ženy) za každý rok rea-
lizace projektu (netýká se realizaþního tý-
mu), popis novČ vytvoĜených pracovních
míst, zdroje pracovníkĤ potĜebné kvalifikace,
pĜírĤstek/úbytek prĤmČrného pĜepoþteného
poþtu zamČstnancĤ (z toho ženy) ve srovnání
pĜed a po realizaci projektu, prĤmČrný pĜe-
poþtený poþet zamČstnancĤ ve výrobČ týka-
jící se projektu v jednotlivých letech; popis
 TRENDY EKONOMIKY A MANAGEMENTU / TRENDS ECONOMICS AND MANAGEMENT

nárokĤ na nezbytné zvyšování kvalifikace /
rekvalifikace pracovníkĤ, spojených s reali-
zací projektu, zpĤsoby zajištČní rĤstu pro-
duktivity živé práce – vþ. mČĜení).
3.5 Kritéria bezpeþnostních, zdravotních,
hygienických, ekologických, estetic-
kých a psychologických vlivĤ pĜi vý-
robČ výrobku
Tyto vlivy pĜi výrobČ nového výrobku
je možné posuzovat kritérii podle požadavkĤ
(pĜíp. omezení) vlivu na:
1) pracovní prostĜedí (bezpeþnost práce, klima-
tické, akustické, svČtelné, estetické, režim
práce, psychické a fyziologické vlastnosti
pracovníkĤ),
2) charakter práce (stupeĖ mechani-zace a au-
tomatizace, podíl fyzicky namáhavých prací,
stupeĖ monotónnosti práce, podíl tvĤrþích
funkcí),
3) životní prostĜedí (stupeĖ zneþištČní vody,
ovzduší, hluþnost, atp.). Prokázání požado-
vané úrovnČ ukazatelĤ uvedených skupin
kritérií pĜedstavuje cíle.
3.6 PenČžní (finanþní) kritéria
PotĜebu finanþních zdrojĤ pro Ĝešení a
realizaci jednotlivých variant Ĝešení nového
výrobku v rámci komplexní inovaþní akce,
pĜedstavují „kapitálové výdaje“ (K) na podni-
katelský projekt. Jsou to potĜebné výdaje, které
vyvolávají oþekávané penČžní pĜíjmy po dobu
delší než jeden rok. Kapitálové výdaje na pro-
jekt (komplexní inovaþní akci s podnČtnou
inovací zavedení nového výrobku v hloubce
pátého Ĝádu inovací, a obsahující také investici
do dlouhodobého majetku) se obvykle urþují v
jednotlivých letech vzniku takto: (Náklady na
výzkum a vývoj nového výrobku, projekt a
pĜípravu výroby) + (poĜizovací cena dlouho-
dobého majetku, tj. cena, za kterou byl majetek
poĜízen a náklady s jeho poĜízením související,
pĜíp. náklady na poĜízení dlouhodobého majet-
ku ve vlastní režii) + (výdaje spojené s prode-
jem a likvidací nahrazovaného dlouhodobého
majetku) – (pĜíjmy z prodeje nahrazovaného
dlouhodobého majetku (pokud pĜichází v úva-
hu) + (daĖové dĤsledky spojené s pĜíjmem z
prodeje nahrazovaného dlouhodobého majet-
ku) + (výdaje na pĜeškolení pracovníkĤ souvi-
sející s danou akcí). Roþní zvýšení výdajĤ na
zásoby a pohledávky se uvažuje (souþasnČ se
zvýšením krátkodobých závazkĤ) pĜi výpoþtu
– 113 –
ROýNÍK IV – ýÍSLO 07 / VOLUME IV – NUMBER 07
budoucích oþekávaných penČžních pĜíjmĤ
(provozního Cash - flow) v jednotlivých letech
ve formČ odeþtení meziroþních pĜírĤstkĤ þisté-
ho pracovního kapitálu.
V pĜípadČ dotace ze strukturálních
fondĤ EU se neberou v úvahu celkové kapitá-
lové výdaje na Ĝešení a realizaci podnikatel-
ského projektu, ale jen tzv. „zpĤsobilé výdaje“,
tj. urþitá þást výdajĤ na realizaþní fázi projek-
tu13.
Budoucí oþekávané penČžní pĜíjmy [P]
(provozní CF) z projektu (z prodeje nových
výrobkĤ vyrábČných s použitím poĜízeného
dlouhodobého majetku) v þlenČní podle jednot-
livých rokĤ vzniku v období životnosti projek-
tu: (Provozní zisk po zdanČní pĜed úroky z
úvČru, bez dotace) + (odpisy dlouhodobého
majetku poĜízené danou investicí v rámci
komplexní inovaþní akce) – (meziroþní pĜírĤs-
tek þistého pracovního kapitálu)+ (pĜíjem z
prodeje inovaþní akcí poĜízeného dlouhodobé-
ho majetku, tj. prodej na konci životnosti pro-
jektu) – (daĖové dĤsledky prodeje majetku na
konci životnosti projektu). Vstupní data uve-
dených výpoþtĤ je tĜeba zdĤvodnit pĜíslušnými
výpoþty s komentáĜem. PĜi výpoþtech provoz-
ního zisku se vychází pĜedevším z tržeb za
výrobky a služby vytvoĜené projektem. PĜi
výpoþtu pĜímých mezd (v rámci „Osobních
nákladĤ“) je nutné vycházet z pĜedpokládané
pracnosti výroby v období bČžné výroby s uvá-
žením velikosti výrobních dávek výrobkĤ a
jejich stan-dardizovaných souþástí. Východis-
kem je provČĜení a tvorba limitĤ pracnosti za
podmínek, s nimiž se poþítá do budoucnosti
v období bČžné výroby nových výrobkĤ. Je
tĜeba používat mzdové tarify s ohledem na
plánované prĤmČrné výdČlky pro období bČžné
výroby projektovaných výrobkĤ. Kalkulace
pĜímých nákladĤ výroby jednotlivých výrobkĤ
se doporuþuje sestavovat stavebnicovým zpĤ-
sobem podle uzlĤ nebo souþástí, aby pĜi kon-
strukþní zmČnČ v prĤbČhu projektování bylo
možné kalkulace snadno mČnit a aby bylo
možné provádČt souhrnné i dílþí srovnání a
rozbory jednotlivých souþástí, uzlĤ a výrobkĤ.
PĜi výpoþtech roþních nákladĤ se doporuþuje
þlenit náklady na fixní a variabilní, vyþíslit
procento fixních nákladĤ z nákladĤ celkem,
13
ZpĤsobilé výdaje jsou pro OPPI vymezené v pĜíloze
každé Výzvy.
 TRENDY EKONOMIKY A MANAGEMENTU / TRENDS ECONOMICS AND MANAGEMENT

vyþíslit roþní pĜíspČvek ke krytí fixních nákla-
dĤ a tvorbČ zisku.
Provozní náklady nových výrobkĤ pĜi
jejich využívání u uživatelĤ jsou dalším vý-
znamným ukazatelem efektivnosti nových vý-
robkĤ. Tyto náklady se uvažují za prĤmČrných
reálných podmínek využívání.
Významné je také soustavné používání
„hodnotové analýzy“ a „hodnotového projek-
tování“, založených na ukazateli „hodnota pro
zákazníka“. (Vlþek, 2002)
Oþekávaný penČžní tok „kapitálových
výdajĤ na projekt“ a „budoucích oþekávaných
penČžních pĜíjmĤ (provozního CF) z projektu“
se u plátcĤ DPH vyjadĜuje bez danČ z pĜidané
hodnoty. Toky DPH je tĜeba vyjadĜovat samos-
tatnČ, neboĢ jsou rovnČž významné.
Podniková diskontní míra („vážený
prĤmČr míry nákladĤ na celkový kapitál p. a.“,
WACC). Její použití pro pĜepoþet penČžních
tokĤ na souþasnou hodnotu tČchto pĜíjmĤ by
mČlo zajistit, že realizace projektu nezhorší již
dosahovanou ziskovost kapitálu. To platí jen
za pĜedpokladu, že daný projekt bude financo-
ván pĜibližnČ stejnou strukturou finanþních
zdrojĤ, jako je dosud financován celý podnik, a
že míra rizika projektu je pĜibližnČ stejná jako
dosavadní podnikání podniku. Pokud tomu tak
není, mČla by se pro každý projekt použít pod-
niková diskontní míra odpovídající riziku da-
ného projektu. Dopo-ruþuje se požadovanou
„výnosnost“ projektĤ odvozovat od prĤmČrné
dlouhodobČjší výnosnosti státních obligací.
Souþasná hodnota „kapitálových výda-
jĤ na projekt“ (SHK) a souþasná hodnota oþe-
kávaných „penČžních pĜíjmĤ z projektu“ (SHP)
vychází z toho, že hodnota dnešní penČžní jed-
notky je cennČjší než hodnota penČžní jednotky
v budoucnu. PĜepoþet budoucích hodnot pe-
nČžních výdajĤ i pĜíjmĤ na souþasnou hodnotu
se zpravidla provádí ke konci prvního roku
vzniku kapitálových výdajĤ na projekt (který
se oznaþuje jako nultý rok).
Souþasná hodnota „kapitálových výda-
jĤ na projekt“:
n notu projektu.
Kt
SHK = ¦
t =0 (1 + k) t
kde SHK je souþasná hodnota „kapitá-
lových výdajĤ na projekt“,
Kt - „kapitálové výdaje na podnikatel-
ský projekt“ v roce t, (pro první rok vzniku
– 114 –
ROýNÍK IV – ýÍSLO 07 / VOLUME IV – NUMBER 07
„kapitálových výdajĤ“ t = 0); pĜíp. i s uvažo-
váním míry inflace,
t - poĜadové þíslo jednotlivých let
vzniku „kapitálových výdajĤ“, (t = 0, 1, 2,…,
n),
n - oþekávaná doba životnosti projektu
(od vzniku „kapitálových výdajĤ“ do poslední-
ho roku životnosti projektu), [roky],
k - podniková diskontní míra (prĤmČr-
ná míra nákladĤ na kapitál p. a.); pĜíp. i s uva-
žováním míry inflace.
Souþasná hodnota „penČžních pĜíjmĤ z
projektu“:
n
Pt
SHP = ¦
t =0 (1 + k) t
kde SHP je souþasná hodnota oþeká-
vaných „penČžních pĜíjmĤ z projektu“,
Pt - oþekávané „penČžní pĜíjmy z pod-
nikatelského projektu“ v roce t; pĜíp. i s uva-
žováním míry inflace,
t - poĜadové þíslo jednotlivých let, (t =
0, 1, 2,…, n),
n - oþekávaná doba životnosti projektu
(od vzniku „kapitálových výdajĤ“ do poslední-
ho roku životnosti projektu) [roky],
k - podniková diskontní míra (prĤmČr-
ná míra nákladĤ na kapitál p. a.); pĜíp. i s uva-
žováním míry inflace.
ýistá souþasná hodnota projektu
(NPV)
Od „souþasné hodnoty provozních pe-
nČžních pĜíjmĤ z projektu za dobu životnosti
projektu“ (SHP) se odeþítá souþasná hodnota
„kapitálových výdajĤ na projekt“ (SHK). Jde
tedy o slouþení souþasné hodnoty všech klad-
ných a záporných penČžních tokĤ z projektu za
všechny roky životnosti projektu. Projekt je
možné pĜijmout, jen když je þistá souþasná
hodnota projektu vČtší než nula (souþasná hod-
nota „penČžních pĜíjmĤ z projektu“ je vČtší než
souþasná hodnota „kapitálových výdajĤ na
projekt“). Z variant projektu s þistou souþas-
nou hodnotou vČtší než nula je nejvýhodnČjší
ta, která má maximální þistou souþasnou hod-
Podíl souþasné hodnoty „penČžních
pĜíjmĤ z projektu“ a souþasné hodnoty „kapi-
tálových výdajĤ na projekt“ má podobnou vy-
povídací schopnost jako þistá souþasná hodno-
ta projektu. Projekt je možné pĜijmout, když je
uvedený zlomek vČtší než jedna. NejvýhodnČj-
 TRENDY EKONOMIKY A MANAGEMENTU / TRENDS ECONOMICS AND MANAGEMENT

ší je varianta s nejvyšší hodnotou uvedeného
zlomku.
VnitĜní míra výnosu (vnitĜní výnosové
procento) projektu (IRR) je taková úroková
míra, pĜi které se „souþasná hodnota oþekáva-
ných provozních penČžních pĜíjmĤ z projektu
za dobu životnosti projektu“ rovná souþasné
hodnotČ oþekávaných „kapitálových výdajĤ na
projekt“. PĜi této úrokové míĜe je þistá souþas-
ná hodnota projektu rovna nule. Ke hledání
„vnitĜní míry výnosu“ projektu se používá ite-
rativní postup14, který je k dispozici v bČžném
softwaru. Varianta, která má vČtší „vnitĜní mí-
ru výnosu“ projektu je výhodnČjší než varianty
s menší „vnitĜní mírou výnosu“ projektu. Vy-
poþtenou oþekávanou velikost tohoto ukazatele
je možné srovnávat s požadovanou velikostí
danou napĜ. podnikovou diskontní sazbou.
„VnitĜní míra výnosu“ projektu ve vČt-
šinČ pĜípadĤ vede ke stejným závČrĤm jako
„þistá souþasná hodnota“ projektu. Tento uka-
zatel nelze použít pĜi nestandardních penČžních
tocích (tj. v pĜípadech, když v období životnos-
ti projektu dochází k více než jedné zmČnČ ze
záporného na kladný penČžní tok).
Doba návratnosti je období od zahájení
„penČžních pĜíjmĤ z projektu“, za které „klad-
né penČžní toky pĜíjmĤ z projektu“ za všechny
roky životnosti projektu pĜinesou þástku rovna-
jící se „záporným penČžním tokĤm projektu“.
ýím je doba návratnosti kratší, tím výhodnČjší
je daný projekt. Doba návratnosti se zjistí tak,
že se postupnČ v jednotlivých letech vypoþítá
kumulativní rozdíl mezi kladnými a zápornými
penČžními toky, až se tento kumulovaný rozdíl
rovná nule. Doba návratnosti je tedy období od
zahájení „penČžních pĜíjmĤ z projektu“ do
právČ uvedeného roku. Doba návratnosti musí
být kratší než poþet let, v nichž vzniknou „pe-
nČžní pĜíjmy z projektu“. Doba návratnosti
mĤže být vypoþtena bez uvažování faktoru
þasu nebo s uvažováním faktoru þasu. Pro seri-
ozní posouzení efektivnosti inovaþní akce se
požaduje výpoþet s uvažováním faktoru þasu.
„Míra výnosu“ inovaþní akce
a) bez faktoru þasu rI = [(P-K) / m] / K
ϭϰ
 PostupnČ se zvyšuje úroková sazba tak dlouho, až je
saldo netto penČžních tokĤ menší než nula. Výsledné
IRR se pak zjistí lineární interpolací mezi dvČma
hodnotami salda netto penČžních tokĤ, blížících se zleva i
zprava nule.
– 115 –
ROýNÍK IV – ýÍSLO 07 / VOLUME IV – NUMBER 07
b) s faktorem þasu
rI = [(SHP-SHK) / m] / SHK
kde rI je prĤmČrná „míra výnosu“ pro-
jektu p. a.,
P - „penČžní pĜíjmy z projektu“,
m - poþet let vzniku „penČžních pĜíjmĤ z
projektu“ [roky],
K - „kapitálové výdaje na inovaþní ak-
ci“,
SHP - souþasná hodnota oþekávaných
„penČžních pĜíjmĤ z projektu“,
SHK - souþasná hodnota „kapitálových
výdajĤ na projekt“.
Pro seriozní posouzení efektivnosti
projektu se požaduje použití této metody s fak-
torem þasu.
EVA (Economic Value Added)
EVA = NOPAT − WACC ⋅ C
kde NOPAT (Net Operating Profit af-
ter Tax) - provozní ekonomický zisk pĜed
úhradou nákladových úrokĤ, po zdanČní daní z
pĜíjmĤ
WACC - prĤmČrná diskontní sazba vy-
jadĜující náklady na dlouhodobČ investovaný
zpoplatnČný kapitál,
C - dlouhodobČ investovaný zpoplat-
nČný kapitál vázaný v daném roce.
Souþasná hodnota EVA (souþet
diskontovaných EVA za období) vyjadĜuje
pĜírĤstek hodnoty projektu. Model výpoþtĤ
Cash - flow a dalších vybraných ukazatelĤ
podnikatelského projektu je na Tabulce 1. PĤ-
vodní model (Czechinvest, 2010a) je zde mo-
difikován pĜedevším tak, aby umožĖoval hod-
nocení projektu nejen na základČ CF
provozního a finanþního vþetnČ dotace, ale
také na základČ CF provozního a finanþního
bez dotace, a také na základČ pouze CF pro-
vozního. Je použit ukazatel NPV a ukazatel
IRR. Další modifikace spoþívá v tom, že pĤ-
vodní zpĤsob výpoþtu doby návratnosti prĤ-
mČrným roþním CF bez faktoru þasu je dopl-
nČn jednak zpĤsobem výpoþtu doby návrat-
nosti postupnČ kumulovaným CF bez faktoru
þasu a dále zpĤsobem výpoþtu doby návratnos-
ti postupnČ kumulovaným výpoþtem CF s fak-
torem þasu. Získání výsledného výroku „nedo-
poruþeno“, doporuþeno s výhradami“,
„doporuþeno“: je založeno na bodovém ohod-
nocení tČchto ukazatelĤ: þistá souþasná hodno-
ta (NPV), vnitĜní míra výnosu (vnitĜní výnoso-
 TRENDY EKONOMIKY A MANAGEMENTU / TRENDS ECONOMICS AND MANAGEMENT


vé procento, IRR) porovnaná se zadanou vý- (DN) porovnaná s prĤmČrnou dobou odpisová-
slednou diskontní sazbou DS, doba návratnosti ní dlouhodobého hmotného majetku (PDOI).

1. Cash flow projektu (tis. Kþ)

9\SOĖWHYãHFKQD]HOHQiSROHYHIRUPXOiĜLGRQHY\XåLWêFKSROt]DGHMWHQXO\ 5RN þtVOLFHPLR]QDþWHURNQXOWêNMHKRNRQFLVHGLVNRQWXMHURNQiVOHGXMtFtSUYQtDWGURNSĜHGFKR]t±SUYQtDWGQDSĜ
         
ěádek Výsledky provozu projektu (tis.Kþ) 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
1 Tržby provozní (za výrobky a služby generované projektem) 58 200 120 000 126 000 131 000 132 000 133 000 134 000 135 000 135 000 ϭϳϱϬϬϬ
2 Ostatní výnosy generované projektem (mimo provozní tržby) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 ϭϰϮϴϳ
3 VÝNOSY PROVOZNÍ CELKEM 58 200 120 000 126 000 131 000 132 000 133 000 134 000 135 000 135 000 189 287
4 SpotĜeba materiálu (pro provozování projektu, roþní) 55 000 88 000 92 000 94 000 95 000 96 000 96 520 97 150 97 900 ϵϳϴϬϬ
5 SpotĜeba energie (pro provozování projektu, roþní) 150 650 660 670 670 670 680 690 600 ϲϵϬ
6 Náklady na opravy a údržbu (zaĜízení provozu projektu) 0 150 150 150 150 150 150 100 150 ϭϱϬ
7 Náklady na služby (související s provozem projektu) 700 15 000 15 200 15 300 5 400 15 500 15 600 15 700 15 700 ϭϱϳϬϬ
8 – z toho Náklady na publicitu, pĜístup k informacím, atd. 30 20 20 20 0 0 0 0 0 Ϭ
9 PěIDANÁ HODNOTA 2 320 16 180 17 970 20 860 30 780 20 680 21 050 21 360 20 650 60 660
10 Osobní náklady související s provozem projektu 1 700 12 500 12 700 13 100 13 200 13 300 13 400 13 500 13 600 ϭϰϲϬϬ
11 PojištČní majetku, silniþní daĖ, atd 50 300 200 300 300 300 300 300 225 ϯϬϬ
12 Odpisy invest. procesem vytvoĜeného dlouhod. majetku (bez dotace) 2 934 6 055 6 055 6 055 6 055 714 714 714 714 ϳϭϰ
13 Ostatní náklady provozu projektu 120 80 45 36 20 10 58 48 98 ϭϮϱ
14 NÁKLADY PROVOZNÍ CELKEM 60 684 122 755 127 030 129 631 120 795 126 644 127 422 128 202 128 987 130 079
15 Výsledek hospodaĜení provozní pĜed zdanČním -2 484 -2 755 -1 030 1 369 11 205 6 356 6 578 6 798 6 013 59 208
16 Úroky pĜijaté 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
17 Ostatní finanþní výnosy 0 250 370 1 250 400 125 50 400 400 ϭϳϱ
18 VÝNOSY FINANýNÍ CELKEM 0 250 370 1 250 400 125 50 400 400 175
19 Nákladové úroky 750 1 000 1 900 600 400 400 400 400 400 ϰϬϬ
20 Leasingové náklady 0 0 0 250 250 0 0 0 0 0
21 Ostatní finanþní náklady 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
22 NÁKLADY FINANýNÍ CELKEM 750 1 000 1 900 850 650 400 400 400 400 400
23 Výsledek hospodaĜení finanþní pĜed zdanČním -750 -750 -1 530 400 -250 -275 -350 0 0 -225
24 Sazba danČ z pĜíjmĤ (uvećte jako desetinné þíslo, napĜ. 0,19) 0,19 0,19 0,19 0,19 0,19 0,19 0,19 0,19 0,19 0,19
25 DaĖ z pĜíjmĤ ]HVRXþWX9êVOKRVSSURYR]Qt9êVOKRVSILQDQþQt 0 0 0 336 2 081 1 155 1 183 1 292 1 142 11 207
26 9ëVOHGHNKRVSSURYR]Qt9ëVOKRVSILQDQÿQt SR]GDQčQt -3 234 -3 505 -2 560 1 433 8 874 4 926 5 045 5 506 4 871 47 776
27 'DĖ]SĜtMPĤ ]9êVOKRVSSURYR]Qt 0 0 0 260 2 129 1 208 1 250 1 292 1 142 11 250
28 Výsledek hospodaĜení provozní po zdanČní -2 484 -2 755 -1 030 1 109 9 076 5 148 5 328 5 506 4 871 47 958

ěádek PotĜeba kapitálu vázaného v obČžném majetku projektu (tis.Kþ) 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
29 Zásoby provozní 1 250 3 700 5 200 5 800 5 900 3 700 7 200 4 150 5 800 ϱϴϬϬ
30 Pohledávky za odbČrateli 10 000 17 000 17 500 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000
31 Závazky k dodavatelĤm 3 500 12 500 12 800 12 800 12 800 12 800 12 800 12 800 12 800 12 800
32 ýistý pracovní kapitál 7 750 8 200 9 900 11 000 11 100 8 900 12 400 9 350 11 000 11 000
33 PĜírĤstky þistého pracovního kapitálu 7 750 450 1 700 1 100 100 -2 200 3 500 -3 050 1 650 0

ěádek Zdroje financování projektu (tis. Kþ) 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
34 Dotace 0 14 807 0 0 0 0 0 0 0 0
35 PĜijaté nové úvČry a pĤjþky k pokrytí financování projektu 45 014 0 0 0 0 0 0 0 0 0
36 Splátky novČ pĜijatých úvČrĤ a pĤjþek 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
37 Vlastní zdroje investora 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

ěádek PoĜízení dlouhod. majetku projektu (tis.Kþ) 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
38 PoĜízení dlouhodobého majetku projektu (bez DPH plátci) 45 014 0 0

2. DOPLĕUJÍCÍ ÚDAJE - prĤmČrná doba odpisování poĜízeného dlouhodobého majetku, prĤmČrný poþet pracovníkĤ vyžadovaný
ěádek Výpoþet prĤmČrné doby odpisování odepisovaného dlouhod. majetku
Dlouhod.
Doba
majetek
Dlouhodobý majetek odpisování
bez DPH
v letech
(tis. Kþ)
39 ve tĜídČ odepisování 1 (3 roky) 3 0
38 0 0 0
39 ve tĜídČ odepisování 2 (5 let) 24 003 5 120 015
40 ve tĜídČ odepisování 3 (10 let) 0 10 0
41 ve tĜídČ odepisování 4 (20 let) 0 20 0
42 ve tĜídČ odepisování 5 (30 let) 21 011 30 630 330
43 ve tĜídČ odepisování 6 (50 let) 0 50 0
44 Celkem 45 014 × 750 345
45 PrĤmČrná doba odpisování dlouhodobého majetku v letech 17

ěádek DoplĖující informace 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
46 Poþet pracovníkĤ k provozu vybudovaného dlouhod. majetku 100 100 110 110 100 110 110 111 110 110

– 116 –
ROýNÍK IV – ýÍSLO 07 / VOLUME IV – NUMBER 07
 TRENDY EKONOMIKY A MANAGEMENTU / TRENDS ECONOMICS AND MANAGEMENT


3. VÝPOýTY - NPV, IRR, doba návratnosti

ěádek CASH FLOW (tis. Kþ) 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
47 Výsl. hosp. provozní po zdanČní + Odpisy 450 3 300 5 025 7 164 15 131 5 862 6 042 6 220 5 585 48 672
48 9ëVOKRVSSURYR]Qt9ëVOKRVSILQDQÿQt SR]GDQčQt2GSLV\ -300 2 550 3 495 7 488 14 929 5 640 5 759 6 220 5 585 48 490
49 PĜírĤstky þistého pracovního kapitálu 7750 450 1700 1100 100 -2200 3500 -3050 1650 0
50 (Výsl. hosp. provozní po zdanČní + Odpisy) – PĜírĤstky ýPK -7 300 2 850 3 325 6 064 15 031 8 062 2 542 9 270 3 935 48 672
51 9+SURYR]Qt9+ILQDQÿQt SR]GDQčQt2GSLV\²3ĝtUĥVWN\þ3. -8 050 2 100 1 795 6 388 14 829 7 840 2 259 9 270 3 935 48 490
52 Dotace 0 14 807 0 0 0 0 0 0 0 0
53 9+SURYR]Qt9+ILQDQÿQt SR]GDQčQt2GSLV\²3ĝtUĥVWN\þ3. 'RWDFH -8 050 16 907 1 795 6 388 14 829 7 840 2 259 9 270 3 935 48 490
54 PĜijaté nové úvČry k pokrytí financování investice 45 014 0 0 0 0 0 0 0 0 0
55 Splátky nových úvČrĤ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
56 Kapitálový vklad z vlastních zdrojĤ investora 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
57 CASH FLOW Z FINANCOVÁNÍ 45 014 0 0 0 0 0 0 0 0 0
58 PoĜízení dlouhodobého majetku projektu (bez DPH) 45 014 0 0
59 CASH FLOW INVESTIýNÍ -45 014 0 0 0 0 0 0 0 0 0
60 CASH FLOW CELKOVÉ -8 050 16 907 1 795 6 388 14 829 7 840 2 259 9 270 3 935 48 490
61 ),10$-(7(.*(1(529$1é352-(.7(0 SHQSĜtMP\ NXPXORYDQČ -8 050 8 857 10 652 17 040 31 868 39 708 41 967 51 237 55 172 103 662

ěádek Diskontní sazba Výsledná Bezriziková Za riziko

62 Diskontní sazba [%] 3,07% 3,07% 0,00%

ěádek CASH FLOW diskontované (z CF provoz. a fin., vþ. dotace) 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
63 PoĜízení dlouhodobého majetku projektu (bez DPH) - nediskontované 45 014 0 0 0 0 0 0 0 0 0
64 9+SURY9+ILQ SR]GDQČQt2GSLV\±3ĜtUĤVWN\ ý3. 'RWDFH>]Ĝ@ QHGLVNRQWRYDQp  -8 050 16 907 1 795 6 388 14 829 7 840 2 259 9 270 3 935 48 490
65 –"– , prĤmČrné roþní – nedisk ontované 10 366
66 CF (þisté ) [z Ĝ. 63 a 64] - nediskontované - pro výpoþet IRR -53 064 16 907 1 795 6 388 14 829 7 840 2 259 9 270 3 935 48 490
67 CF (þisté) [z Ĝ. 66] - nediskontované - kumulovanČ -53 064 -36 157 -34 362 -27 974 -13 146 -5 306 -3 047 6 223 10 158 58 648
68 ODÚROýITEL SĜL9êVOHGQp'LVNRQWQtVD]EČ>YL]Ĝ@ 1,0000 0,9702 0,9413 0,9133 0,8861 0,8597 0,8341 0,8092 0,7851 0,7617
69 PoĜízení dlouhodobého majetku projektu (bez DPH) - diskontované 45 014 0 0 0 0 0 0 0 0 0
70 9+SURY9+ILQ SR]GDQČQt2GSLV\±3ĜtUĤVWN\ý3. 'RWDFH>]Ĝ@ GLVNRQWRYDQp -8 050 16 403 1 690 5 834 13 139 6 740 1 884 7 502 3 089 36 937
71 Souþet hodnoty poĜízeného DM projektu - diskontovaného 45 014
72 Souþet CF z Ĝ. 70 - diskontovaného 85 168
73 CF (þisté ) [z Ĝ. 69 a 70] - diskontované - kumulovanČ -53 064 -36 661 -34 971 -29 137 -15 998 -9 258 -7 374 128 3 217 40 154
ěádek HODNOCENÍ (z CF provoz. a fin., vþ. dotace) Body Doporuþení
74 NPV (þistá souþasná hodnota) 40 154 3 DOPORUýENO !
75 IRR (vnitĜní výnosové procento) 14,59% 3
76 Doba návratnosti (prĤmČrným roþním provoz.CF) - bez faktoru þasu) 4,34 3
77 PrĤmČrná doba odpisování dlouhodobého majetku (v letech) 17
78 Doba návratnosti (kumulovaným CF [viz Ĝ. 73]) - diskontovanČ 7,00
ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ϳ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ
79 Doba návratnosti (kumulovaným CF [viz Ĝ. 67]) - nediskontovanČ 7,00
ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ϳ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ

NĜ .G\ å139!SDNERG\ .G\ å139 SDNERG.G\ å139SDNERGĤ 3 0 0

NĜ .G\ å,55! '6VD]EDSDNERG\ .G\ å ,55! DQG,55'6 SDNERG.G\ å,55SDNERGĤ 3 0 0
NĜ .G\ å'1 3'2,SDNERG\ .G\ å '1!  3'2,DQG'1 3'2, SDNERG.G\ å'1!3'2,SDNERGĤ 3 0 0
.G\ å6RXþHWERGĤ!SDN'23258ý(12NG\ å6RXþHWERGĤ SDN'23258ý(1269é+5$'28MLQDN1('23258ý(12

ěádek CASH FLOW diskontované (z CF provoz. a fin., tj. bez dotace) 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
80 PoĜízení dlouhodobého majetku projektu (bez DPH) - nediskontované 45 014 0 0 0 0 0 0 0 0 0
81 9+SURY 9+ILQ SR]GDQČQt2GSLV\±3ĜtUĤVWN\ ý3. >]Ĝ@ QHGLVNRQWRY DQp  -8 050 2 100 1 795 6 388 14 829 7 840 2 259 9 270 3 935 48 490
82 –"– , prĤmČrné roþní – nedisk ontované 8 885
83 CF (þisté) [z Ĝ. 80 a 81] - nediskontované - pro výpoþet IRR -53 064 2 100 1 795 6 388 14 829 7 840 2 259 9 270 3 935 48 490
84 CF (þisté) [z Ĝ. 83] - nediskontované - kumulovanČ -53 064 -50 964 -49 169 -42 781 -27 953 -20 113 -17 854 -8 584 -4 649 43 841
85 ODÚROýITEL (pĜi "Výsledné Diskontní sazbČ"; [viz Ĝ. 62]) 1,0000 0,9702 0,9413 0,9133 0,8861 0,8597 0,8341 0,8092 0,7851 0,7617
86 PoĜízení dlouhodobého majetku projektu (bez DPH) - diskontované 45 014 0 0 0 0 0 0 0 0 0
87 9+SURY9+ILQ SR]GDQČQt2GSLV\±3ĜtUĤVWN\ý3. >]Ĝ@ GLVNRQWRYDQp -8 050 2 037 1 690 5 834 13 139 6 740 1 884 7 502 3 089 36 937
88 Souþet hodnoty poĜízeného DM projektu - diskontovaného 45 014
89 Souþet CF z Ĝ. 87 - diskontovaného 70 802
90 CF (þisté) [z Ĝ. 86 a 87] - diskontované - kumulovanČ -53 064 -51 027 -49 337 -43 503 -30 364 -23 624 -21 740 -14 238 -11 149 25 788
ěádek HODNOCENÍ (z CF provoz. a fin., tj. bez dotace) Body Doporuþení
91 NPV (þistá souþasná hodnota) 25 788 3 DOPORUýENO ! 3 0 0
92 IRR (vnitĜní výnosové procento) 9,52% 3 3 0 0
93 Doba návratnosti (prĤmČrným roþním CF [viz Ĝ. 82]) - bez faktoru þasu) ϱ͕Ϭϳ 3 3 0 0
94 PrĤmČrná doba odpisování dlouhodobého majetku (v letech) 17
95 Doba návratnosti (kumulovaným CF [viz Ĝ. 90]) - diskontovanČ 9,00
ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ϵ
96 Doba návratnosti (kumulovaným CF [viz Ĝ. 84]) - nediskontovanČ ϵ͕ϬϬ
ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ϵ

– 117 –
ROýNÍK IV – ýÍSLO 07 / VOLUME IV – NUMBER 07
 TRENDY EKONOMIKY A MANAGEMENTU / TRENDS ECONOMICS AND MANAGEMENT


97 CASH FLOW diskontované (z CF provoz.) 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
98 PoĜízení dlouhodobého majetku projektu (bez DPH) - nediskontované 45 014 0 0 0 0 0 0 0 0 0
99 9+SURYR]QtSR]GDQČQt2GSLV\±3ĜtUĤVWN\ý3. >]Ĝ@ QHGLVNRQWRYDQp  -7 300 2 850 3 325 6 064 15 031 8 062 2 542 9 270 3 935 48 672
100 –"– , prĤmČrné roþní – nedisk ontované 9 245
101 CF (þisté) [z Ĝ. 98 a 99] - nediskontované - pro výpoþet IRR -52 314 2 850 3 325 6 064 15 031 8 062 2 542 9 270 3 935 48 672
102 CF (þisté) [z Ĝ. 101] - nediskontované - kumulovanČ -52 314 -49 464 -46 139 -40 075 -25 044 -16 982 -14 440 -5 169 -1 235 47 438
103 ODÚROýITEL (pĜi "Výsledné Diskontní sazbČ"; [viz Ĝ. 62]) 1,0000 0,9702 0,9413 0,9133 0,8861 0,8597 0,8341 0,8092 0,7851 0,7617
104 PoĜízení dlouhodobého majetku projektu (bez DPH) - diskontované 45 014 0 0 0 0 0 0 0 0 0
105 9+SURYR]QtSR]GDQČQt2GSLV\±3ĜtUĤVWN\ý3. >]Ĝ@ GLVNRQWRYDQp -7 300 2 765 3 130 5 538 13 319 6 931 2 120 7 502 3 089 37 076
106 Souþet hodnoty poĜízeného DM projektu - diskontovaného 45 014
107 Souþet CF z Ĝ. 105 - diskontovaného 74 170
108 CF (þisté) [z Ĝ. 98 a 99] - diskontované - kumulovanČ -52 314 -49 549 -46 419 -40 881 -27 562 -20 631 -18 511 -11 009 -7 920 29 156
20 HODNOCENÍ (z CF provoz.) Body Doporuþení
109 NPV (þistá souþasná hodnota) 29 156 3 DOPORUýENO ! 3 0 0
110 IRR (vnitĜní výnosové procento) 10,52% 3 3 0 0
111 Doba návratnosti (prĤmČrným roþním CF [viz Ĝ. 100]) - bez faktoru þasu) ϰ͕ϴϳ 3 3 0 0
112 PrĤmČrná doba odpisování dlouhodobého majetku (v letech) 17
113 Doba návratnosti (kumulovaným CF [viz Ĝ. 108]) - diskontovanČ 9,00
ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ϵ
114 Doba návratnosti (kumulovaným CF [viz Ĝ. 102]) - nediskontovanČ ϵ͕ϬϬ
ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ĨĂůƐĞ ϵ

ϭϭϱ WƌŽĚƵŬƚŝǀŝƚĂǎŝǀĠƉƌĄĐĞ 3ĜLGDQiKRGQRWD3RþHWSUDFRYQtNĤ >WLV.þ@ Ϯϯ ϭϲϮ ϭϲϯ ϭϵϬ ϯϬϴ ϭϴϴ ϭϵϭ ϭϵϮ ϭϴϴ ϱϱϭ
Zdroj: www.czechinvest.org/financni-realizovatelnost; vlastní doplnČní a modifikace

Každému ukazateli je pĜiĜazen poþet Zpracovává se optimistická a pesimis-

bodĤ následujícím zpĤsobem: tická varianta vývoje ekonomických výsledkĤ
když NPV>0 tedy 3 body, když NPV=0 tedy projektu.
1 bod, když NPV<0 tedy 0 bodĤ, Doporuþené cíle této skupiny kritérií:
když IRR•DS tedy 3 body, když (IRR•0 and (1.) minimální tržby z prodeje nového výrobku
IRR<DS) tedy 1 bod, když IRR<0 tedy 0 v jednotlivých letech bČžné výroby,
bodĤ,když DN<,06*PDOI tedy 3 body, když (2.) maximální finanþní prostĜedky nezbytné
pro Ĝešení a realizaci projektu v jedno-
(DN•0,6*PDOI and DN”PDOI) tedy 1 bod,
tlivých letech a celkem (v potĜebném þle-
když DN>PDOI tedy 0 bodĤ.
nČní),
Výsledný poþet bodĤ je souþet bodĤ za (3.) prodejní cena nového výrobku v jednotli-
jednotlivé ukazatele. Podle toho je projekt cel- vých letech bČžné výroby,
kovČ hodnocen: když souþet bodĤ > 3 tedy (4.) maximální pĜijatelné náklady na pĜímý
„doporuþeno“, když souþet bodĤ = 3 tedy „do- materiál na jeden kus nového výrobku v
poruþeno s výhradami“, když souþet bodĤ < 3 jednotlivých letech bČžné výroby,
tedy „nedoporuþeno“.(Czechinvest, 2010b) (5.) maximální pĜijatelné náklady na pĜímé
Variantní pĜístup k Ĝešení a realizaci mzdy na jeden kus nového výrobku v jed-
projektu má mimoĜádný význam, umožĖuje notlivých letech bČžné výroby,
správná rozhodnutí v mČnících se podmínkách. (6.) maximální pĜijatelné variabilní náklady na
Je nutné posoudit ekonomickou efektivnost jeden kus nového výrobku v jednotlivých
každé varianty vČcného Ĝešení projektu, uva- letech bČžné výroby,
žovat optimistickou a pesimistickou úroveĖ (7.) provozní náklady výroby nového výrobku
budoucích objemĤ prodejĤ produktĤ i rĤzných v jednotlivých letech v potĜebném þlenČní,
možností financování jednotlivých variant (8.) minimální požadovaný „pĜíspČvek ke krytí
vČcného Ĝešení. fixních nákladĤ a tvorbČ zisku“ (resp.
Je také nutné urþit klíþová vČcná a hrubé rozpČtí) nového výrobku v jednotli-
ekonomická rizika projektu (výbČr dodavatelĤ, vých letech bČžné výroby (na jeden kus;
nároþné technické Ĝešení projektu, snížení tr- roþní),
žeb a pĜíjmĤ z prodeje vlastních výrobkĤ a (9.) minimální požadovaný roþní provozní zisk
služeb, kursová rizika, zvýšení nákladĤ, rĤst nového výrobku pĜed zdanČním v jednotli-
úrokových sazeb, zpoždČní realizace projektu, vých letech bČžné výroby nového výrobku,
zpoždČní nábČhu tržeb aj.), opatĜení k elimina- (na to navazuje srovnání provozního zisku
ci tČchto rizik a dĤsledky tČchto rizik na efek- pĜed zdanČním pĜi výrobČ nového výrobku
tivnost projektu. s pĜípadným provozním ziskem pĜed zda-
nČním pĜi výrobČ zamČĖovaného výrobku

– 118 –
ROýNÍK IV – ýÍSLO 07 / VOLUME IV – NUMBER 07
 TRENDY EKONOMIKY A MANAGEMENTU / TRENDS ECONOMICS AND MANAGEMENT

ve stejném období v pĜípadČ neúspČšného
Ĝešení a zavedení na trh nového výrobku),
(10.) minimální požadovaná þistá souþasná
hodnota projektu z provozního CF (s pou-
žitím prĤmČrné podnikové diskontní míry
p. a., s uvažováním rizika; pĜíp. i s uvažo-
váním míry inflace),
(11.) maximální pĜijatelná doba návratnosti
záporných finanþních tokĤ kladnými pe-
nČžními toky (provozní CF)s faktorem þa-
su; pĜíp. i s uvažováním míry inflace,
(12.) minimální požadovaná EVA v jednot-
livých letech bČžné výroby.
4 Porovnání variant, poĜadí jednotlivých
variant projektu podle efektivnosti, vý-
bČr nejvýhodnČjší varianty projektu
Porovnání variant projektu se provádí
srovnáním jednotlivých ukazatelĤ všech šesti
skupin kritérií. Je možné použít i metod více-
kriteriální hodnocení variant rozhodnutí
(Czech-invest, 2010c). U nejvýhodnČjší va-
rianty projektu je tĜeba zdĤvodnit rozsah a
nezbytnost této varianty pro dosažení výstupĤ
projektu prokázat pĜímou vazbu na výstup pro-
jektu.
5 Diskuse
ýasový plán prací na rozboru efektiv-
nosti rozsáhlého projektu umožĖuje Ĝídit a ko-
ordinovat tyto práce, které Ĝídí odpovČdný Ĝeši-
tel projektu.
PĜi rozboru efektivnosti projektu pĜed
jeho uskuteþnČním je tĜeba respektovat rĤznou
míru jednak ovlivnitelné a jednak neovliv-
nitelné nejistoty pramenící z rĤzných dĤvodĤ.
Požadavky na pĜesnost jednotlivých rozborĤ
jsou podmínČny možnostmi rozboru v pĜísluš-
ných etapách Ĝešení a realizace projektu. PĜes-
nost výsledkĤ závisí na pĜesnosti a reálnosti
vstupních údajĤ pro rozbor, používaných v
analytických výpoþtech a úvahách. Velký vý-
znam má tedy vyjádĜení pĜesnosti vstupních
údajĤ a z toho vyplývajícího vlivu na výši jed-
notlivých ukazatelĤ rozboru. Z použitelných
metod je nejjednodušší uvádČt u hlavních
vstupních údajĤ mimo základní (pĜijaté) hod-
noty také toleranci vstupních údajĤ (ve formČ
intervalu), respektující možnou (pravdČpodob-
nou) budoucí zmČnu podmínek a pĜedpokladĤ.
Horní a dolní mez intervalu vstupních údajĤ se
promítá do pĜíslušných ukazatelĤ efektivnosti.
Skuteþná úroveĖ ukazatelĤ efektivnosti se bu-
de pohybovat ve vypoþteném intervalu jednot-
– 119 –
ROýNÍK IV – ýÍSLO 07 / VOLUME IV – NUMBER 07
livých ukazatelĤ efektivnosti. Od „úvodního
rozboru efektivnosti“ k „základní-mu rozboru
efektivnosti“ se nejistota postupnČ snižuje,
mČní se v riziko, postupnČ se zvyšuje pĜesnost
výsledkĤ rozboru a snižuje rizikovost zásad-
ních rozhodnutí. Rozsah zpracování jednotli-
vých rozborĤ efektivnosti projektu by mČl být
vždy podmínČn rozsahem a dĤležitostí projek-
tu. Práce na rozboru je nutné provádČt hospo-
dárnČ, neusilovat o nadmČrnou podrob-nost,
ale omezit se jen na významné vztahy a sou-
vislosti v daném konkrétním pĜípadČ.
ZávČr
NejdĤležitČjší je tvoĜivost a originalita
Ĝešení a realizace komplexní inovace.
Objektem rozboru efektivnosti podni-
katelského projektu, je celá komplexní inovaþ-
ní akce (ne tedy jednotlivé izolované elemen-
tární inovace).
Je vytvoĜena struktura osnovy rozboru
efektivnosti projektu a žádoucí úþelná soustava
rozborĤ efektivnosti rozsáhlého podnikatel-
ského projektu.
Je vytvoĜena soustava šesti skupin kri-
térií efektivnosti podnikatelského projektu:
1.kritéria konkurenþní schopnosti rĤstem užit-
nosti výrobku,
2.kritéria þasu,
3.kritéria kvantitativní stránky poptávky a její-
ho uspokojování,
4.kritéria komplexnosti a realizovatelnosti pro-
jektu,
5.kritéria bezpeþnostních, zdravotních, hygie-
nických, ekologických, estetických a psy-
chologických vlivĤ pĜi výrobČ výrobku,
6.finanþní kritéria.
V první skupinČ kritérií je vytvoĜen
model užitnosti výrobku, který obsahuje sedm
skupin parametrĤ:
1.pokrok funkþních parametrĤ,
2.snižování spotĜeby živé práce na pĜípravu
provozu a na obsluhu,
3.snižování rozsahu a stupnČ složitosti údržby
a oprav,
4.snižování spotĜeby energie, paliv aj. mate-
riálních zdrojĤ pĜi provozu výrobku,
5.prokázání požadované úrovnČ parametrĤ
bezpeþnosti provozu, zdravotní, hygienické a
ekologické nezá adnosti pro uživatele, pro
pracovní a životní prostĜedí; recyklace pou-
žitých hmot; estetické aspekty barevného a
výtvarného Ĝešení výrobku,
 TRENDY EKONOMIKY A MANAGEMENTU / TRENDS ECONOMICS AND MANAGEMENT


6.prokázání požadované provozní spolehlivosti Acknowledgement

výrobku,
7.prokázání požadované fyzické životnosti
výrobku.
V poslední skupinČ kritérií v „modelu
výpoþtĤ Cash - flow a dalších vybraných ukaza
telĤ podnikatelského projektu“ jsou umožnČny
rĤzné pohledy na finanþní efekty projektu.
This article is part of the solution of
specific university research project "Develop-
ment of knowledge to improve information
support of economic development manage-
ment firm in accordance with the development
of the business environment." (FP-S-10-17)

References
Author (s) contact (s)
Czechinvest (2010)a. Hodnocení finanþní realizo- prof. Ing. Miloš Koneþný, DrSc.
vatelnosti. [online] [cit. 2010-09-14] Dostupné Vysoké uþení technické v BrnČ,
z www: <http://www.czechinvest.org/financni- Fakulta podnikatelská, Ústav financí
realizovatelnost>. Kolejní 2906/4
Czechinvest (2010)b. Pokyny pro pĜedbČžný nástroj 612 00 Brno
hodnocení. [online] [cit. 2010-09-14] Dostupné E-mail: konecny@fbm.vutbr.cz
z www: <http://www.czechinvest.org/financni-
realizovatelnost>
Czechinvest (2010)c. PĜíloha þ. 2 - VýbČrová krité-
ria. Program INOVACE-inovaþní projekt. Výzva þ. Doruþeno redakci: 15.9.2010
IV. [online] [cit. 2010-09-14] Dostupné z www: Recenzováno: 8.11.2010
<http://www.czechinvest.org/data/files/priloha-c-2- Schváleno k publikování: 30.11.2010
vyburova-kriteria-1932-cz.pdf>
ES. NaĜízení Komise (ES) þ. 800/2008. PĜíloha þ. 1,
þlánek 2. (2008). ÚĜední vČstník Evropské unie L
214, 09/08/2008 S. 0003 – 0047. [online] [cit.
2010-09-14] Dostupné z www: <http://eur-
lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L
:2008:214:0003:01:CS:HTML>
Koneþný, M. (2007). ěízení zmČny. Brno: CERM.
124 s.
Ministerstvo prĤmyslu a obchodu (2010). Operaþní
program Podnikání a inovace (OPPI) 2007-2013.
[online] [cit. 2010-09-14] Dostupné z www:
<http://www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/oppi/>.
Valenta, F. (2001). Inovace v manažerské praxi.
Praha: Velryba. 346 s.
Vlþek, R. (2002). Hodnota pro zákazníka. Praha:
Management Press. 443 s.
Vlþek, R. (2008). Management hodnotových inova-
cí. Praha: Management Press. 240 s.
Vodáþek, L., Vodáþková, O. (2009). Synergie v
moderním managementu. Praha: Management
Press. 170 s.

– 120 –
ROýNÍK IV – ýÍSLO 07 / VOLUME IV – NUMBER 07