3.

Historie a vývoj osobních počítačů

Historie a vývoj osobních počítačů. Druhy počítačů. Von Neumannovo schéma.

Historie osobních počítačů

Pojem PC byl používán již v průběhu 70. let 20. století, kdy společnost Apple a řada dalších
uvedly první osmibitové osobní počítače na trh. Ale teprve s uvedením počítače IBM PC (IBM
5150) na trh v srpnu 1981 se ustálilo označení PC (Personal computer).
V 60. letech 20. století začaly být používány minipočítače, které byly menší a levnější než
předchozí modely. V 70. letech 20. století se začaly objevovat první desktopové počítače.
Tyto počítače byly v té době velmi drahé a velké, ale s postupem času se staly stále menší a
dostupnější pro širší veřejnost. V roce 1971 uvedla společnost Intel na trh první
mikroprocesor Intel 4004 a byl použit v prvním osobním počítači, Altair 8800. V roce 1977
vytvořila společnost Apple první masově vyráběný osobní počítač, Apple II. Tento počítač byl
populární mezi domácími uživateli a programátory.
V 80. letech 20. století se začaly objevovat první osobní počítače s grafickým rozhraním a
myší (Xerox), jako byly například počítače Macintosh (1984) od společnosti Apple a počítače
IBM PC (textové rozhraní, 1981) s operačním systémem MS-DOS. V 90. letech se objevily
první notebooky a osobní počítače s grafickým procesorem, což umožnilo zobrazovat graficky
náročné aplikace a hry. V roce 1985 byl vytvořen Windows 1.0, který měl grafické rozhraní
na počítačích IBM PC.

Druhy počítačů
 Stolní počítač
 je tvořen počítačovou sestavou, která se skládá nejčastěji z počítačové skříně,
monitoru a klávesnice
 můžeme se setkat s variantou all-in-one, v tomto případě počítač a monitor
tvoří jeden nerozdělitelný konstrukční celek
 výhody: výkonnější, větší možnosti rozšíření či obměny vnitřních součástí
 nevýhody: hůře přenositelný, absence baterie (závislost na elektrické síti)
 Přenosné počítače
 výhody: přenositelnost a skladnost
 nevýhody: vyšší cena v případě stejného výkonného stolního počítače, menší
možnost pozdějšího vylepšení či opravy
o Notebook
 přenosný počítač s úhlopříčkou obrazovky větší než 12 palců
 velká výbava: většinou CD/DVD mechanika, větší množství konektorů
 dokáže se výkonnostně vyrovnat nějakým stolním počítačům
o Netbook
 přenosný počítač s úhlopříčkou obrazovky mezi 10 až 12 palci
 slouží především pro rychlý přístup k internetu
 menší výkon a výbava (chybí CD/DVD mechanika, nelze připojit k monitoru)

1
 o Tablet
 nejmenší přenosný počítač s úhlopříčkou obrazovky mezi 7 až 10 palci
 dotykový display, který nahrazuje klávesnici
 výhody: malé rozměry a jednoduché ovládání
 nevýhody: nehodí se pro práci s textem nebo pokročilou grafikou kvůli malé
obrazovce
 Kapesní počítače
 nejmenší provedení počítačů s velikostí do „kapsy“, vybavený většinou dotykovou
obrazovkou
 dnes má několik podob, nejčastěji smartphone, phablet, dříve PDA:

 PDA: Personal Digital Assistant – ovládání pomocí dotykové obrazovky nebo

pomocí zvláštního pera (tzv. stylus), první typ kapesní počítače před nástupem
chytrých telefonů
 smartphone: česky tzv. „chytrý telefon“ – spojení předností PDA a mobilního
telefonu, úhlopříčka displeje do 5,5 palce
 phablet – chytrý telefon s úhlopříčkou displeje mezi 5,5 až 7 palci
 nositelnosti
 výhoda: velikost a mobilita
 nevýhoda: poměr cena/výkon, nižší výdrž baterie
 Servery
 určené pro správu a řízení běhu počítačových sítí
 servery mohou vypadat jako klasické počítače, ale i jako "velké skříně" ve kterých
jsou umístěny jednotlivé části
 základními požadavky jsou stabilita (běží 24 h denně) a dostatek výpočetního
výkonu a úložného prostoru
 servery se dělí podle činnosti, kterou vykonávají (webové, souborové, databázové,
herní a další)
 Superpočítače
 mnohonásobně výkonnější a dražší než běžné počítače
 zabírají velké prostory, skládá se z velkého množství počítačů umístěných ve
skříních, které jsou navzájem propojené
 slouží ke zpracování velkého množství vědeckých dat, modelování předpovědí
počasí atd.
 nejsou přístupné veřejnosti, využívají je vědecké instituce, univerzity, výpočetní a
datová centra nebo například armáda

2
 Von Neumannovo schéma
 základní princip fungování
moderních počítačů
 Tento model definuje architekturu
počítače jako soubor čtyř základních
komponent: procesoru, paměti,
vstupní a výstupních zařízení a
řadiče. Tyto komponenty jsou
propojeny pomocí sběrnic, které
slouží k přenosu dat a instrukcí mezi
nimi.
 Procesor – srdce počítače, slouží k provádění aritmetických a logických operací nad
daty
 Paměť – slouží k ukládání dat a programů, které jsou v současné době používány
procesorem
 Vstupní a výstupní zařízení – periferie, které slouží k přijímání a vysílání dat do a z
počítače, jako jsou klávesnice, myši, tiskárny a monitory
 Řadič – slouží k řízení a synchronizaci komunikace mezi procesorem, pamětí a
vstupními a výstupními zařízeními
 Von Neumannovo schéma umožňuje počítači ukládat a provádět programy, které
jsou tvořeny instrukcemi, které jsou ukládány společně s daty v paměti. Tento
způsob architektury počítače umožňuje flexibilně měnit programy, které jsou
prováděny, a umožňuje programátorům vytvářet sofistikované aplikace.
 Von Neumannovo schéma bylo navrženo roku 1945 americkým matematikem
Johnem von Neumannem jako model samočinného počítače. Tento model s
jistými výjimkami zůstal zachován dodnes. Je stále používán při vytváření nových
technologií.