Univerzita Karlova

Přírodovědecká fakulta

Podíl obyvatel s cizím státním občanstvím

Metody v SG II

Analytický text

Akademický rok 2023/2024

Jan Šperlík, Adam Šuhajda

3 B-GEKA
Votice, 2023
1) Úvod
Téma občanství a cizinců v Česku je v dnešní době poměrně dosti diskutované téma,
především z důvodu konfliktu na Ukrajině, který započal již v únoru roku 2022. Po ruském
vpádu na ukrajinské území začalo mnoho ukrajinských obyvatel emigrovat směrem na západ
do ostatních evropských zemí, včetně Česka. Právě i na našem území přibylo velké množství
těchto ukrajinských uprchlíků. Kromě Ukrajinců jsou v Česku poměrně hojně zastoupené i
jiné národnostní menšiny jako jsou např. Slováci, Vietnamci či Poláci. Zkoumání tohoto
tématu může mít uplatnění v oblasti mezinárodních vztahů, na trhu práce,
v socioekonomickém rozvoji, ale také samozřejmě v sociální geografii.

Jako ukazatel pro naši práci jsme zvolili podíl obyvatel s cizím občanstvím v obcích Česka.
Výše zmíněný konflikt však není v naší práci zohledněn, jelikož data pro náš výzkum jsme
sebrali ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2021, tedy z doby ještě před ruskou invazí, avšak
jisté prostorové vzorce jsou patrné.

2) Teoretická část
Tématem cizinců v Česku se zabývalo mnoho odborníků v dané problematice. Například
Čermák, Z. a Janská, E. (2011) se ve svém výzkumu zabývali rozmístěním cizinců a uvedli
jako přirozená imigrační centra velká města a příhraniční regiony západních a severních Čech.
K podobným výsledkům dospěli také Hasman a Přidalová (2018), kteří odhalili, že imigranti
se nejvíce koncentrují v jádrových městských oblastech. Integrací cizinců v Česku se zabýval
také Drbohlav (2011), který dospěl k závěru, že počet imigrantů v Česku postupně přibývá
(což mj. potvrzuje i obrázek 1) a Česko se pomalu stává vyspělou imigrační zemí. Nárůst
počtu imigrantů v Česku řeší ve svém článku také Macáková (2013), která se zaměřila
především na problémy spojené s touto skutečností a nahlédla na věc spíše z pohledu
ekonomického. Macáková dospěla k závěru, že počet migrantů neustále roste a největším
problémem spojeným s imigranty je neznalost českého jazyka.

3) Interpretace dat
Mapa zobrazující podíl obyvatel s cizím občanstvím v obcích Česka potvrzuje výzkum autorů
Čermáka, Z. a Janské, E., kde je patrné, že nejvyšší podíl je ve velkých městech a
v příhraničních obcích na západě a severozápadě republiky. Obce s nejvyšším podílem jsou
označeny tmavě zelenou barvou a s postupným poklesem podílu obyvatel s cizím státním
občanstvím klesá i sytost zelené barvy. Šedou barvou jsou označeny obce s nulovým podílem
a vojenské újezdy. Nejvyšší podíl má obec Kryštofovy Hamry (okres Chomutov), konkrétně
40,1 %., což může být zapříčiněno historickým vlivem Sudet. Nejnižší podíl pak mají obce
s nulovým podílem. Celorepublikový průměr činí 4,7 %. Dále jsou v mapě vyznačeny a
popsány obce s počtem obyvatel převyšující 20 000 obyvatel. U těchto obcí je zobrazen i
kruhový diagram, jehož velikost vyjadřuje počet obyvatel s cizím státním občanstvím v dané
obci. Nejvyšší počet obyvatel s cizím státním občanstvím ve vyznačených obcích je
v hlavním městě Praze, konkrétně 180 387 obyvatel a nejnižší v Krnově s počtem 303
obyvatel. Kraje s největším podílem cizinců v Česku zaujímají hlavní město Praha,
Středočeský a Jihomoravský, což lze vyčíst z obrázku 2, který ukazuje podíl obyvatel s cizím
státním občanstvím v daném kraji z celkového počtu cizinců v Česku. Toto je způsobeno
především vlivem velkých měst v daných krajích, respektive vlivem hlavního města Prahy. Z
mapy je také zřejmé, že cizinci se více koncentrují na západ republiky a směrem na východ
podíl cizinců klesá. Podíl na západě republiky je tedy vyšší než na východě. Z větších obcí na
východě republiky má vysoký podíl pouze Brno. Tuto skutečnost potvrzuje i tabulka 1, která
vyjadřuje počet cizinců v jednotlivých krajích Česka. Tabulka 1 také porovnává rozdíl mezi
cizinci ze zemí Evropské unie (EU) a ze zemí mimo ni a ukazuje, že cizinců ze zemí mimo
EU je v Česku zhruba dvakrát více než cizinců ze zemí EU. Součástí mapy je také histogram,
který zobrazuje počet obcí, které mají určitý lokalizační kvocient. Lokalizační kvocient je
indikátor, který porovnává úroveň koncentrace jevu v územní jednotce oproti relativnímu
zastoupení v celém území. Nejmenší lokalizační kvocient činí 0,2, nejvyšší pak 8,7. Největší
počet obcí se pohybuje v okolí hodnoty lokalizačního kvocientu 0,2.

4) Závěr
V prostorovém rozmístění cizinců v Česku je zřetelný západo-východní gradient, což může
indikovat lepší životní podmínky pro imigranty na západě republiky. Největší podíl obyvatel
s cizím státním občanstvím je ve velkých městských oblastech, pravděpodobně z důvodu
širších možností při hledání bydlení či pracovních příležitostí. Dále je vysoký podíl v
příhraničních regionech na západní straně republiky. Důvody tohoto vysokého podílu mohou
být různé v závislosti na národnostní struktuře daných regionů. Těmito důvody se mohou
zabývat jiné výzkumy.

5) Literatura
ČERMÁK, Z., JANSKÁ, E. (2011): Rozmístění a migrace cizinců jako součást
sociálněgeografické diferenciace Česka. Geografie, 116, č. 4, s. 422–439.

ČSÚ (2021): Sčítání lidu, domů a bytů 2021, https://www.czso.cz/csu/czso/scitani-lidu-domu-a-

bytu, (26.10.2023).

DRBOHLAV, D. (2011): Imigrace a integrace cizinců v Česku: Několik zastavení na cestě

země v její migrační proměně z Davida na téměř Goliáše. Geografie, 116, č. 4, s. 401–421.

HASMAN, J., PŘIDALOVÁ, I. (2018): Immigrant groups and the local environment: socio-
spatial differentiation in Czech metropolitan areas. Geografisk Tidsskriftdanish Journal of
Geography, 118(1), 72–87.

MACÁKOVÁ, L. (2013): Selected Problems of Integration of Foreigners in the Czech

Republic. Quarterly Journal of Economics and Economic Policy, 8(1), 109–124.
 Charles University
Faculty of Science

Share of population with foreign citizenship

Methods in SG II

Analytic text

Academic year 2023/2024

Jan Šperlík, Adam Šuhajda

3 B-GEKA
Votice, 2023
 1) Introduction
The topic of citizenship and foreigners in the Czechia is a discussed topic these days, mainly
because of the conflict in Ukraine, which started in February 2022. After the Russian invasion
to Ukrainian territory, many Ukrainian residents began to emigrate to west European
countries, including the Czechia. A large number of these Ukrainian refugees have increased
on our territory. In addition to Ukrainians, other national minorities, such as Slovaks,
Vietnamese and Poles, are relatively well represented in the Czechia. Researching this topic
can be applied in the field of international relations, the labor market, socioeconomic
development, but, of course, also in social geography.

We chose the share of population with foreign citizenship in Czech municipalities, as an

indicator for our work, However, the above-mentioned conflict is not taken in our work, since
we collected the data for our research from the Census of Population from 2021, from the
time before the Russian invasion, but certain spatial patterns are visible.

2) The theoretical part

The topic of foreigners in the Czechia was also addressed by many experts in the given issue.
For example, Čermák and Janská (2011) dealt with the distribution of foreigners in their
research and identified large cities and border regions of western and northern Bohemia as
natural centers of immigration. Similar results were also reached by Hasman and Přidalová
(2018), who revealed that immigrants are most concentrated in core urban areas. The
integration of foreigners in the Czechia was also dealt with by Drbohlav (2011), who came to
the conclusion that the number of immigrants in the Czechia is gradually increasing (which is
also confirmed by Figure 1) and that the Czechia is slowly becoming a developed
immigration country. The increase in the number of immigrants in the Czechia is also
addressed in article by Macáková (2013), who focused mainly on the problems associated
with this fact and looked at the matter more from an economic point of view. Macáková came
to the conclusion that the number of migrants is constantly growing and the biggest problem
associated with immigrants is their lack of knowledge of the Czech language.
 3) Data interpretation
The map shows the share of residents with foreign citizenship in the municipalities of the
Czechia confirms the research of the authors Čermák and Janská (2011), where it is evident
that the highest share of foreigners is in large cities and in border municipalities in the west
and northwest of the republic. The municipalities with the highest share are marked in dark
green, and with the gradual decrease in the share of population with foreign citizenship, the
saturation of the green color also decreases. Villages with a zero share and military districts
are marked in gray. The highest share has Kryštofovy Hamry (Chomutov district), 40.1 %,
which could be reasoned by historical factor of Sudeten. The nationwide average is 4.7 %.
There are municipalities with a population exceeding 20,000 inhabitants marked and
described on the map. For these municipalities, a circular diagram is displayed. The size of
diagram expresses the number of inhabitants with foreign citizenship in the given
municipality. The highest number of inhabitants with foreign citizenship in the indicated
municipalities is in the capital city of Prague, namely 180,387 inhabitants, and the lowest in
Krnov with 303 inhabitants. The regions with the largest share of foreigners in the Czechia are
the capital Prague, Středočeský and Jihomoravský, which can be read from Figure 2, which
shows the share of inhabitants with foreign citizenship in a given region out of the total
number of foreigners in the Czechia. This is due to the influence of large cities in the given
regions, respectively the influence of the capital city of Prague. It is also clear from the map
that foreigners are more concentrated in the west of the republic, and the share of foreigners
decreases towards the east. Of the larger municipalities in the east of the republic, only Brno
has a high share. This fact is also confirmed by Table 1, which shows the number of
foreigners in individual regions of the Czechia. Table 1 also compares the difference between
foreigners from European Union (EU) countries and from countries outside it and shows that
there are roughly twice more foreigners from non-EU countries in the Czechia as foreigners
from EU countries. The map also includes a histogram that shows the number of
municipalities that have a certain location quotient. The location quotient is an indicator that
compares the level of concentration of a phenomenon in a territorial unit versus its relative
representation in the entire territory. The smallest location quotient is 0.2, the highest is 8.7.
The largest number of municipalities is around the location quotient value of 0.2.
 4) Conclusion
There is a clear west-east gradient in the spatial distribution of foreigners in the Czechia,
which may indicate better living conditions for immigrants in the west of the republic. The
largest share of population with foreign citizenship is in large urban areas, probably due to
wider options when looking for housing or job opportunities. Furthermore, there is a high
share in the border regions on the western side of the republic. The reasons for this high share
may be different depending on the national structure of the given regions. These reasons can
be addressed by other research.

5) References
ČERMÁK, Z., JANSKÁ, E. (2011): Rozmístění a migrace cizinců jako součást
sociálněgeografické diferenciace Česka. Geografie, 116, č. 4, s. 422–439.

ČSÚ (2021): Sčítání lidu, domů a bytů 2021, https://www.czso.cz/csu/czso/scitani-lidu-domu-

a-bytu, (26.10.2023).

DRBOHLAV, D. (2011): Imigrace a integrace cizinců v Česku: Několik zastavení na cestě

země v její migrační proměně z Davida na téměř Goliáše. Geografie, 116, č. 4, s. 401–421.

HASMAN, J., PŘIDALOVÁ, I. (2018): Immigrant groups and the local environment: socio-
spatial differentiation in Czech metropolitan areas. Geografisk Tidsskriftdanish Journal of
Geography, 118(1), 72–87.

MACÁKOVÁ, L. (2013): Selected Problems of Integration of Foreigners in the Czech

Republic. Quarterly Journal of Economics and Economic Policy, 8(1), 109–124.