Balkn a migrace

Kolektivn monografie Balkn a migrace t pt kapitol sepsanch

antropologicky orientovanmi badateli (L. Budilov, G. Fatkov, L. Hanus,
M. Jakoubek, M. Pavlsek) realizujcmi dlouhodob vzkumy v balknskm
geokulturnm prostoru. Krom obecnch parametr antropologick optiky

Balkn a migrace Na kiovatce antropologickch perspektiv

a ternnho vzkumu na Balkn spojuje jednotliv studie transverzln
tma migrac. Zatmco ovem Balkn a antropologie pedstavuj v publikaci Na kiovatce antropologickch perspektiv
nemnn rmec, zaruujc jednotu celho dla, vystupuje v tomto ohledu
migrace v pozici jaksi konstantn promnn. Dan fenomn je zkoumn
u rozlinch skupin (bulhart a rumunt ei, Karakaani), piem Lenka J. Budilov
nabv rozmanitho charakteru (povlen migrace v rmci mezisttnch
reemigranch dohod, pracovn sezonn migrace, migrace zemdlc za Gabriela Fatkov
pdou, odchod z vlasti z dvodu nboenskch spor atd.).
Luk Hanus
Marek Jakoubek
Michal Pavlsek

AntropoWeb, o. s. AntropoEdice, sv. 1

Balkn a migrace
Na kiovatce antropologickch perspektiv

AntropoEdice, sv. 1
Balkn a migrace
Na kiovatce antropologickch perspektiv

Lenka J. Budilov
Gabriela Fatkov
Luk Hanus
Marek Jakoubek
Michal Pavlsek

AntropoWeb, Praha 2011


Prce je dlm vstupem z projekt: P405/10/0471 (GA R), SGS-2011-
036 (ZU v Plzni), SGS-2011-051 (ZU v Plzni), SVK2-2011-003 (ZU
vPlzni) a AV0Z90580513 (E AV R, v. v. i.)
Recenzenti: Doc. Vladimir Penev, Ph.D., Mgr. Tom Hirt, Ph.D.,
PhDr. Frantiek Bahensk
Informace o vdeck redakci a elektronick verze publikace jsou dostupn
nastrnkch vydavatele: www.antropoweb.cz
AntropoEdice, sv. 1
Lenka J. Budilov, Gabriela Fatkov, Luk Hanus, Marek Jakoubek,
Michal Pavlsek
AntropoWeb, o. s.
Photography Lenka J. Budilov, Luk Hanus, Monika Netuilov,
www.lostbulgaria.com, Marek Jakoubek, Michal Pavlsek
ISBN 978-80-905098-0-1 (titn publikace)
ISBN 978-80-905098-1-8 (elektronick publikace PDF)
Obsah
vod 9
Lenka J. Budilov
Pro vru nebo zapdou? Nkolik poznmek kmigranm motivacm
bulharskch ech 17
Gabriela Fatkov
Jedna opomenut kapitola ekonomick migrace mezi Bulharskem
a eckem: Bulhart Karakaani ve spleti eckho nacionalismu 37
Luk Hanus
Pechod esk krajansk komunity z obce Gernk (Rumunsko)
dotransnacionlnho momentu 61
Marek Jakoubek
Cesta doPrahi vojvodovskho echa Petra Dobie
(Pspvek ke studiu pesdlen vojvodovskch ech z Bulharska
doeskoslovenska v letech 19491950) 91
Michal Pavlsek
Obec Svat Helena jako vinice Bo misiemi oplocen.
Krky k pehodnocen chpn esk (e)migrace naBalkn 111
Summary 147
7
 vod

Ambic monografie Balkn a migrace je zdvodnit, pro je relevantn vnovat se

ternnmu vzkumu na Balkn a pro by nejen nastupujc generace antropo-
log a dalch praktikujcch socilnch vdc mla vnovat Balknskmu polo-
ostrovu profesn pozornost. Akoli balknsk prostor je zpadnmi antropology
sspchem tematizovn ji celou adu dekd, u ns jej obdobn orientovan bada-
tel doposud vprincipu opomjeli a penechvali zjem o tuto oblast politologm,
historikm, cestovatelm a televiznm reportrm. Tuto skutenost se publikace
Balkn a migrace pokou napravit vsrii analz uplatujcch odlinou vzkum-
nou perspektivu, kter vychz zinterpretace etnografickch dat zskanch dlou-
hodobm ternnm vzkumem jednotlivch domcch autor. Publikace tak ped-
stavuje Balknsk poloostrov a jej obvajc populace jako nosn antropologick
tern i pro vzkumnky znaich zem.
Mnoh ze zem balknskho regionu vstoupily v nedvn dob do EU,
Rumunsko a Bulharsko nazatku roku 2007, dal zem (jako napklad Chor-
vatsko) na vstup ekaj. Z mnoha souasnch politickch kritik a mezinrod-
nho ekonomickho vvoje je jasn, e sbliovn naekonomick rovin nesta.
Mlo by bt nsledovno tak kulturnm a sociologickm pochopenm specifik
mnoha od sebe odlinch kultur, jen tak lze doshnout dkladnjho vzjem-
nho pochopen. Ve stedoevropskm postsocialistickm obecnm diskurzu je

8 9
Balkn spojovn spe s pedstavou orientlnho necivilizovanho poevropt- Lkavm tmatem, reflektovanm v tto kolektivn monografii tymi
lho Vchodu ne sracionlnm civilizovanm Zpadem. Rozputn tto mtick z pti lnk participujcch autor, je esk krajansk zastoupen na Balkn.
stereotypn pedstavy a interpretace postsocialistick reality spolenost balkn- Dodnench dob zde ije vnkolika sttech nkolik enklv eskch krajan, kte
skch republik me bt dobrou vzvou pro sociln vdce. et sociln vdci se aktivn hls keskmu pvodu a velmi dynamicky se pizpsobuj globlnm
maj vhodu v tom, e podobnou realitu, minimln v rovin postsocialismu, politickm a ekonomickm zmnm. Nejen autoi tto monografie si vmaj toho,
zakouej navlastn ki. Maj vtomto smyslu dobrou pleitost pijt soriginl- e vdeck paradigma konce druh poloviny 20. stolet, kter je zaloeno naapri-
nmi analzami a jejich zvry tlumoit okolnm evropskm spolenostem. Cenn orn nacionln kategorizaci, nen interpretan schopno postihnout nov soci-
prce nkterch zahraninch autor (Hann 2007) toti vjistm smyslu selhvaj ln a kulturn formace minoritnch skupin ijcch mimo sv domoviny. Pitom
vinterpretaci postsocialismu vestedn a vchodn Evrop. je pokus o pekonn ryze nacionln klasifikace esk (e)migrace mon uplatnit
Prostor Balknu je v poslednch desetiletch vrazn formovn pesuny a zakotvit dokonce v mnohch tematizacch identifikanch strategi odehrva-
jednotlivch tamnch populac. Tma migranch vln nabalknskm poloostrov jcch se vevzdlen minulosti. Zd se tedy, e uzrl as revidovat stle dominu-
je dnes spn rozpracovno zpadnmi antropology, o em svd monotema- jc vdeck pstupy kekrajanskm meninm a rozit pozornost nadimenze
tick sla periodika Ethnologia Balkanica (Roth a Benovska-Sabkova 2002; Roth jejich kolektivnho ivota, kter reflektuje zmny zpsoben vposlednch dvaceti
a Hayden 2009; Roth a Hayden 2010; Roth a Bacas 2011), ale stejn tak ivbalkn- letech. Ukazuje se toti, e na pkladu promny strategi eskch krajanskch
sk produkci se meme setkat se soudobmi pokusy uchopit toto irok tma. menin vtopologicky, ekonomicky i politicky oteven Evrop (potamo globl-
Pkladem me bt nakolektivnm ternnm vzkumu zaloen sbornk sesta- nm prosted) lze zeteln, jaksi pod drobnohledem, pozorovat nkter jevy, kter
ven Margaritou Karamichovou ( 2003) nebo etn studie Martina navozuj inspirativn otzky tkajc se udritelnosti a transformace kolektivnch
Baldwin-Edwardse (Baldwin-Edwards 2004; Baldwin-Edwards et al. 2004). identit vsouasnm svt. Balknsk region je oproti vem deklaracm evropskch
Vposledn dob se tedy zanaj objevovat studie zaloen nametodologii dlou- politickch instituc stle naperiferii (Cole 1985). Jist okrajovost tohoto regionu,
hodobho antropologickho ternnho vzkumu. V tomto ohledu vak esk vyznaujc se ztenou dosaitelnost zdroj, nut marginln populace kadaptaci
odborn produkce vrazn zaostv. V cel mnoin na Balkn orientovanch nazten podmnky. Tyto meniny jsou vhodnm pkladem sledovn rozvoje
studi se doposud vtina zamovala navhradn politologick, historick afilo- vzorc organick solidarity v durkheimovskm smyslu v rmci komplikovanj-
logick tmata. Kdy ztohoto ranku odbornch prac vyloume prce kompila- ch socilnch struktur, asto pes vechny vdeck koncepty kolektivn iden-
tivnho charakteru, kter shrnuj informace zdostupn literatury, anejsou tedy tifikace. Najejich pkladu lze proto sledovat vznik kvalitativn novch kolektiv-
zaloeny na vlastnm ternnm vzkumu pmo v oblasti Balknskho poloost- nch formac, kterak se posunuj zopozinho vymezovn se vrmci hierarchic-
rova, zbv nm studi jen hrstka (Budilov 2008; Fatkov 2011a; Fatkov 2011b; kho systmu mechanickho nacionlnho sttu smrem klinern se pekrva-
Jakoubek 2010a; Jakoubek 2010b; Jakoubek 2011; Machov 2010a; Machov jcm transnacionlnm formacm koexistujcm ve stle deteritorializovanjm
2010b; Pavlsek 2010a; Pavlsek 2010b; Pavlsek 2010c; Svoboda 2008). globlnm prostoru.
Kolektivn monografie Balkn a migrace t pt kapitol sepsanch antro-
pologicky orientovanmi badateli (L. Budilov, G. Fatkov, L. Hanus, M. Jakou- Mgr. Lenka J. Budilov, Ph.D., ije v Rudn u Prahy s Markem Jakoubkem
bek, M. Pavlsek) realizujcmi dlouhodob vzkumy v balknskm geokultur- akrom pe o dceru Barboru se vnuje tak antropologickm tmatm, jako je
nm prostoru. Krom obecnch parametr antropologick optiky a ternnho teorie pbuzenstv i problematika ternnho vzkumu. V roce 2010 obhjila
vzkumu naBalkn spojuje jednotliv studie transverzln tma migrac. Zatmco disertan prci natma Vojvodovo, esk vesnice vBulharsku (Pbuzenstv, manel
ovem Balkn a antropologie pedstavuj vpublikaci nemnn rmec, zaruujc stv a dm) naKatede antropologickch a historickch vd FF ZU vPlzni, kde
jednotu celho dla, vystupuje vtomto ohledu migrace vpozici jaksi konstantn od roku 2006 pedn spznn tmata. V souasn dob se zabv zejmna
promnn. Dan fenomn je zkoumn u rozlinch skupin (bulhart arumunt otzkami ddick praxe, satkovch strategi a migranch pohyb obyvatel
ei, Karakaani), piem nabv rozmanitho charakteru (povlen migrace bulharskch obc Vojvodovo a Belinci.
v rmci mezisttnch reemigranch dohod, pracovn sezonn migrace, migrace Vedle problematiky bulharskch ech se spolen sMarkem Jakoubkem
zemdlc zapdou, odchod zvlasti zdvodu nboenskch spor atd.).

10 11
vzkumn, publikan i pekladatelsky adu let vnovala tmatu ciknskch/ generanho konfliktu a rozvoj mocenskch struktur, je vyaduj aktivn pso-
romskch skupin vR a SR (Budilov, L. & Jakoubek, M., eds. Ciknsk rodina ben politickch aktr vevce odsebe prostorov i kulturn vzdlench lokacch.
a pbuzenstv, Plze: Zpadoesk univerzita v Plzni a Vlasta Krlov, 2007; Prce postihuje popis uniktnho etzce pesun materilnch a symbolickch
Jakoubek, M. & Budilov, L., eds. Ciknsk skupiny a jejich sociln organizace, statk, tzv. remitanc, je lidem zprostedkovvaj nezastupiteln sociln funkce
Brno: CDK, 2009). Krom ve uvedench zlib rda zkou (na rozdl od svho i bez nutnho kadodennho kontaktu jednotlivch aktr tv vtv. Autor
manela) nov vci, plave a cestuje, ocen dobr vno a okoldu a m rda (jen ukazuje transnacionalizaci jako adaptan mechanismus vyrovnvajc ekono-
mal) dobrodrustv. mick i sociln nedostatky irok st aktr.

Mgr. Gabriela Fatkov studuje doktorsky naKatede antropologickch a histo- PhDr. Marek Jakoubek, Ph.D., ije v Rudn u Prahy s Lenkou J. Budilovou
rickch vd FF ZU vPlzni a dlouhodob se vnuje ternnmu vzkumu bulhar- aBarborkou Jakoubkovou. Krom ne uvedench zlib jej t etba fantasy
skch Karakaan. Ve svch textech se zabv ivotem Karakaan pedevm ajzda nakole, nepohrdne t dobrm vnem. Odroku 2001 pedn naKatede
vpo-pevratovm obdob. Toto obdob je vrazn formovno sezonn, pracovn antropologickch a historickch vd FF ZU v Plzni, jako externista psob
migrac Karakaan. Na jednu stranu je vzkum zamen na jejich kadodenn naKatede sociln a kulturn ekologie FHS UK vPraze. Zabv se ciknskmi/
aktivity strategie obivy, uzavrn satk, pouvn socilnch vazeb, organi- romskmi skupinami, esko-bulharskou krajanskou problematikou a obecn otz-
zace obydl. Nadruhou stranu vak nazklad studia psemnch pramen sleduje kami spojenmi steori etnicity a metodologi (socilnch) vd. Vezvltn oblib
i procesy pesahujc tok kalendnho roku aktr, jako napklad konstruovn chov klasickou antropologii.
a pouvn obrazu spolen historie karakaanskmi aktivisty a elitami vjednot- V oblasti ciganologickch studi je autorem monografie Romov konec
livch obdobch bhem poslednch dvaceti let. Vzhledem k tomu, e rodinn (ne)jednoho mtu (Praha: Socioklub 2004) a (spolu)editorem ady sbornk
ivot bulharskch Karakaan je vevtin ppad formovn neustlm pohy- aantologi. Sv vzkumy tkajc se esk vesnice v Bulharsku, Vojvodova, shrnul
bem jednotlivch len mezi Bulharskem a eckem, pedstavuj posledn roky vknize Vojvodovo etnologie krajansk obce v Bulharsku (Brno: CDK 2010) aad
boulivch zvrat veck ekonomice monost sledovat aktrsk adaptivn strate- dlch studi. Vedle vlastn tvorby se vnuje t pekladatelsk innosti zangli-
gie. Tento koovn ivot a stle vznikajc adaptivn strategie vyvolvaj zmny tiny (Cohn, W. Cikni, Praha: SLON, 2009; Eriksen, T. H. Etnicita a nacio-
v mnohch oblastech jak rodinnho ivota (nap. zpsoby interakce mezi part- nalismus, Praha: SLON, 2011 /vedouc pekladatelskho tmu/) a bulhartiny
nery, vchovy dt, bydlen, komunikace), tak veejnho ivota (nap. vztah majo- (Neco Petkov Necov Djiny Vojvodova, in: Jakoubek, M. & Nepor, Z. &Hirt, T.,
rity k minoritm, zpsob prezentovn ekonomickho statutu, sebeidentifikace eds. Neco Petkov Necov: Djiny Vojvodova, vesnice ech a Slovk v Bulhar-
a nasituaci zvisl zpsob zaleovn individua dovtch kolektivnch rmc). sku, Plze: Studijn a vdeck knihovna Plzeskho kraje, 2006: 2789 /spolen
s T. Kivnkovou/).
Mgr. Luk Hanus se vrmci doktorskho vzkumu naKatede antropologic-
kch a historickch vd FF ZU v Plzni vnuje studiu transnacionalizace esk Mgr. Michal Pavlsek v doktorskm studiu na stavu evropsk etnologie
krajansk komunity v rumunskm Bantu. Zpracovv tematiku budovn FF MU v Brn i coby vdeck pracovnk brnnskho pracovit Etnologickho
peshraninch vztah eskch krajan ijcch vRumunsku a jejich pbuznch stavu AV R, v. v. i., navazuje nasvj dlouhodob zjem vnovan esko-sloven-
trvale usazench vR. Prce se tk pedevm postien zdroj pemny (hybri- sk (e)migraci v teritoriln vymezenm prostoru jihovchodn Evropy. K dan
dizace) loklnch kulturnch forem vtransnacionlnm socilnm prostoru. A to problematice sepsal nkolik studi, dal snad jet nape. Fenomn eskch
pedevm napkladu promny tradinch kulturnch vzorc zrcadlcch se vsoci- zahraninch diaspor nazr v diachronn perspektiv prostednictvm vkladu
ln struktue vesnice vespojitosti spbuzenstvm a migrac. Migrace umouje etnografickch dat zskanch archivnm a ternnm vzkumem. Vsouasnosti svj
rozvolnit zk lokln vztahy a kvalitativn je posunout donov roviny. Transna- vzkum orientuje kotzkm historickho postihnut vysthovalectv dosrbskho
cionln kontakty krajanm dovoluj, naobou stranch esko-rumunsk transna- a rumunskho Bantu a Vojvodiny. Tzn se po historickch konotacch esk
cionln st, uspokojovat jak materiln, tak sociln poteby, kter nepinej (e)migrace jej pivd knutnosti uplatovat pstup interdisciplinrnho charak-
monosti pouze jednoho loklnho prostoru. Plat to tak pro vyrovnvn mezi- teru, vyuvajc teoretickho arzenlu dalch socilnch vd, jako je sociln

12 13
antropologie nebo religionistika. Jen spomoc dalch metodologickch nstroj
je toti mon postihnout podmnky a zdroje promn lokln vymezench kultur-
nch spoleenstv krajan v prbhu 19. a 20. stolet. V tto souvislosti je zde
pedloen text reflektujc nutnost jist kritick revize dosavadnho nazrn
fenomnu krajanstv naBalkn, kter je pedstavena napkladu sondy sledujc
konstrukci skupinovch hranic uvnit lokality Svat Helena. Je zde prezentovno
formovn distinknch gest nevychzejcch z nrodnch/etnickch kategori,
ale ryze znboenskho sebevymezovn. To spolu sdalmi vtextu uvedenmi
argumenty autora vede kodmtnut obecnm diskurzem automatickho pojmn
krajan pouze vetnickch/nrodnch klasifikacch.
Literatura
Baldwin-Edwards, M. 2004. Immigration into Greece, 19902003. A Southern European
Paradigm? (Conference). http://aei.pitt.edu/1078/.
Baldwin-Edwards, M., Kyriakou, G., Kakalika, P., Katsios, G. 2004. Statistical Data onImmi
grants in Greece. Panteion university.
Budilov, L. 2008. Nkter aspekty pbuzenstv a satkovch vzorc u vojvodovskch
ech. esk lid 95: 127142.
Cole, J. W. 1985. Culture and Economy in Peripheral Europe. Ethnologia Europaea, Jour
nal of European Ethnology XV. (1): 316.
Fatkov, G. 2011a. Karakaani v Bulharsku pasteveck historie. Lid msta 13 (1):
5172.
. 2011b. Bulhart Karakaani dnes. Lid msta 13 (3): 467490.
Hann, C. 2007. Rozmanit asov rmce antropologie a jej budoucnost ve stedn
avchodn Evrop. Sociologick asopis 43 (1): 630.
Hanus, Luk. 2006. Reemigrace ech z rumunskho Bantu a jejich psoben v praskm
podniku MITAS a. s. Plze: Zpadoesk univerzita, Fakulta filozofick.
. 2009a. Nov diaspory - diaspora jako transnacionln moment. AntropoWeb
zin 4 (2-3): 1317.
. 2009b. Transnacionln migrace eskch krajan z rumunskho Bantu. Plze: Zpa-
doesk univerzita, Fakulta filozofick.
Jakoubek, M. 2010a. From believers to compatriots: the case of Vojvodovo Czech vil-
lage in Bulgaria. Nations and Nationalism 16 (4): 675695.
. 2010b. Vojvodovo: Etnologie krajansk obce vBulharsku. Brno: CDK.
. 2011. Synopse materil kvojvodovskmu svatebnmu folkloru. Lid msta 13
(1): 105146.
14
Machov,B. 2010. Migrace aetnokulturn procesy jako soust kadodennosti bulhar-
skho venkova. AntropoWebzin 3 (1): 219223.
. 2010. Vzpomnky namaloasijsk Bulhary. Porta Balkanica (2): 2639.
Pavlsek, M. 2010a. esk menina v jihobantsk obci Velik Sredit. Jej potky
aetnick procesy. Nrodopisn revue 20 (1): 319.
. 2010b. Exkurs dohistorie Bantsk vojensk hranice spihldnutm kvzniku
eskch enklv najejm zem. Slovansk pehled. Review for the History of Central, Eastern
and Southeastern Europe 96 (34): 243262.
. 2010c. Ppad Svat Helena. (Re)interpretace nboenskch djin esk obce
vRumunsku. esk lid 97 (4): 363382.
Roth, K., Bacas, J. L. (eds.). 2011. Ethnologia Balcanica: Journal for European Anthropology
15. Berlin: Lit Verlag.
Roth, K., Benovska-Sabkova, M. (eds.). 2002. Ethnologia Balkanica: Journal for European
Anthropology 6. Sofia: Marin Drinov.
Roth, K., Hayden, R. (eds.). 2009. Ethnologia Balcanica: Migration in, from, and to South
eastern Europe 13 (1). Berlin: Lit Verlag.
. 2010. Ethnologia Balkanica: Migration in, from, and to Southeastern Europe 14 (2).
Berlin: Lit Verlag.
Svoboda, M. 2008. Belinci: Zapomenut osada na Balkn, v n se hovoilo esky.
esk lid 95 (2): 145162.
tpnek, V. 2005. esk kolonizace Bantsk vojensk hranice nazem srbsko-bant-
skho hraniskho pluku, in Hladk, L., tpnek, V. (eds.), OdMoravy kMorav. Zhisto
rie esko-srbskch vztah v19. a 20. stolet. Brno: Matice moravsk, 6591.
, . (ed.) 2003. , :
. : IMIR.
15
 Pro vru nebo zapdou?
Nkolik poznmek k migranm motivacm
bulharskch ech
Lenka J. Budilov

Tento text bude sledovat migran pohyby skupiny, kterou zde oznaujeme jako
bulhart ei, a jejch pedk v prbhu necelch dvou stalet a pokus se
analyzovat motivace, kter vedly jej leny (a jejich pedky) vrznch obdobch
a narznch mstech krozhodnut opustit sv dosavadn bydlit a hledat ivo-
byt jinde. Termn bulhart ei je odvozen od faktu, e lenov tto skupiny
ili v letech 19001950 v bulharskch obcch Vojvodovo a Belinci. Vzhledem
kprostorovm pesunm tchto lid a jejich pedk mezi rznmi sttnmi aregio-
nlnmi tvary odpelomu 18. a 19. stolet doroku 1949/1950 je pouit termn
do urit mry anachronismem; z nedostatku lepch npad a pro nzornost se
jej vak vtextu budeme pidrovat. Popeme nejdve narativn formou migrace
sledovan populace v danm obdob a poslze se pokusme analyzovat tyi
klov momenty jej migran historie (odchod zeskch zem doBantu, odchod
zBantu doBulharska, migraci zVojvodova doArgentiny a migraci zVojvodova
doobce Belinci). Nebudeme se zde podrobnji vnovat posledn a nejmasivnj
migran vln, kter vedla bulharsk echy podruh svtov vlce doeskoslo-
venskho pohrani. Nakonec se ble podvme namigran motivace bulharskch
ech vposlednch dvou ppadech (odchod zVojvodova doArgentiny a doBelinc)
a nazklad jejich rozboru se pokusme naznait, e monokauzln vklady pin
migrace jsou patrn neadekvtn a nepostihuj pln komplexn soubory pin
advod odchodu. Pi analze migranch motiv bulharskch ech pitom

16 17
budu doznan mry stavt naternnch vzkumech, kter spolen sM. Jakoub- ovala vysokm zastoupenm inteligence, prmyslnk, emeslnk a obchod-
kem uskuteuji odroku 2006 jednak mezi pesdlenci zBulharska vjihomorav- nk ( 2006; Penev 2008), pedstavovala tato pevn zemdlsk popu-
skch obcch a jednak vBulharsku samotnm. lace specifickou st. VeVojvodovu ili krom esky mluvcch evangelk ze Svat
Heleny tak Slovci (Michalko 1936, 6977; Botk 2005), bantt Bulhai (pavli
Migran historie bulharskch ech aneb Zeskch zem pes Bulhar- kini) a vprvnch letech existence t nkolik srbskch rodin.
sko a doeskoslovenska K dalm migranm pohybm z Vojvodova dochz ve 20. a 30. letech
Pedkov bulharskch ech se doBulharska dostali ze sousednho (dnes rumun- 20.stolet. Prvn znich zavedla vroce 1928 adu vojvodovskch rodin doArgen-
skho) Bantu, z vesnice Svat Helena. V tomto regionu existuje dodnes ada tiny. Tuto migraci dle slov naich informtor zprostedkovvali agenti, kte
eskch osad, kter zde byly zakldny pevn v prvn tetin 19. stolet v Bulharsku lkali obyvatelstvo k odchodu. Podle nkterch zdroj se jednalo
(keskmu vysthovalectv doBantu nap. Auerhan 1921; Urban 1930; Herol- o 11 rodin, 52 du (Michalko 1936, 68), podle jinch tehdy zVojvodova doArgen-
dov 1986; Jech Seck Scheufler Skalnkov 1992; Seck 1995). V letech tiny odelo celkem 80 osob (Findeis 1930, 2; Penev 2006, 95). Vojvodovsk kroni-
18231825 jsou vblzkosti Dunaje zaloeny prvn dv osady, nazvan Elisabets- k Necov (Necov 2006, 88) uvd: V obdob 19271928 se doArgentiny vystho
feld a Svat Helena (Urban 1930, 8). Zmnn obce vak byly vroce 1847 sloueny, valo 20 eskch rodin. Nkte ztchto migrant se pourit dob vrac zpt; jin
resp. osada Elisabetsfeld zanikla a jej obyvatel se pesthovali doSvat Heleny. si zase emigraci ponegativnch zprvch zArgentiny rozmysleli (Findeis 1930, 2).
Vletech 18261830 probhala druh vlna sthovn kolonist zech, kte zalo- Vestejn dob dochz kmigraci doArgentiny tak ze Svat Heleny (Urban 1930,
ili vrumunskm Bantu dal esk obce. Obyvatel Svat Heleny, jejich osudy 32; Folprecht 1937, 145). Vt dob pitom byly pbuzensk vztahy mezi Svatou
budeme dle sledovat, se vak odostatnch eskch obc vBantu vnkolika ohle- Helenou a Vojvodovem jet zcela iv a dobe udrovan: vdy od odchodu
dech liili: mli jin regionln pvod ne obyvatel ostatnch bantskch vesnic zeSvat Heleny ubhlo pouhch 28 let a ada obyvatel Vojvodova mla naSvat
a pevaovali zde evangelci. Ztohoto faktu vychz tak alternativn vkladov Helen sv prarodie, tety, strce a dal pbuzn. Nezdka se tak stvalo, e
linie, kter hled piny odchodu svatohelenskch ech nikoli voblasti hospo- sevArgentin setkvali pbuzn, znich jedni pili dozem zBulharska a druz
dsk, ale vesfe nboenstv (Nepor 1999; Nepor Hornofov Jakoubek zRumunska. Obyvatel Vojvodova nadle udrovali (a jejich potomci asto jet
1999). Touto otzkou se budeme podrobnji zabvat ne. dodnes udruj) kontakty stmi, kte emigrovali doArgentiny, zejmna prosted-
Kolem roku 1900 pak ze Svat Heleny odchz ada evangelickch rodin nictvm dopis. Popesdlen doeskoslovenska podruh svtov vlce nebyly
do sousednho Bulharska, kde v roce 1878, po skonen rusko-tureck vlky, pbuzensk vazby mezi bulharskmi echy a jejich pbuznmi vArgentin zapo-
vzniklo bulharsk knectv. Vyuili pitom vydn Zkona o osdlovn neosd menuty a byly nejen nadle udrovny prostednictvm korespondence i telefo-
lench oblast z roku 1880, v nm nov bulharsk vlda vyzvala zahranin nt, ale byla tak uskutenna ada vzjemnch nvtv mezi pbuznmi zobou
Bulhary zabvajc se zemdlstvm k osdlovn neobdlvan pdy. Rodiny, zem.
kter vzvy uposlechnou, mly podle potu svch len a podle svho hmot- Dal migran pohyb se odehrv o sedm let pozdji, kdy v roce 1935
nho postaven dostat od sttu zdarma zemdlskou pdu. Po uplynut deseti- z Vojvodova odchz dal vlna, tentokrt vak lo o migraci v rmci stejnho
let lhty se pesdlenci mli stt majiteli tto pdy a nadobu odjednoho dot sttnho tvaru. Jednalo se o 12 rodin (62 lid), kte pesdlili do obce Belinci
let popesdlen byli osvobozeni odplacen pozemkov dan (Hrozienik 1963, (Belenci) vseverovchodnm Bulharsku, vokrese Isperich (Penev 2006, 95). ei
166). Pesdlenci se podle tohoto zkona okamit stvali bulharskmi sttnmi se zde usazuj vtureck vesnici, odkud pedtm odela st tureckho obyvatel-
obany (Michalko 1936, 30). Pestoe zkon se pvodn vztahoval vslovn jen stva do Turecka. Migrace pokrauje jet v nsledujcch dvou letech, posledn
na Bulhary ijc v zahrani, bulharsk ady vyhovly dosti cizch kolonist esk rodiny odchzej zVojvodova doBelinc vroce 1937 (Svoboda 2008, 150).
aumonily pesdlen tak esky mluvcm nekatolkm ze Svat Heleny (Vaeka Vtina vojvodovskch ech a jejich potomk o tomto mst dodnes referuje
1990, 81). Ponespnm pokusu usadit se na mst zvanm Sesek (Jakoubek jako o Deli-Ormanu, co je tureck nzev celho regionu (bulharsky Ludogor-
2010a) tak nov osdlenci zakldaj vseverozpadnm Bulharsku, asi 15 kilometr je)1. Obyvatel Vojvodova srodinami, kter odely doBelinc, nadle udrovali
jin odOrjachova, namst zvanm Gladno pole vesnici Vojvodovo (Michalko kontakty a uzavrali satky, mezi obma vesnicemi tedy panoval il kontakt.
1936, 67). Vrmci tehdej esk krajansk kolonie vBulharsku, kter se vyzna- 1 Ludogorje (a tureck ekvivalent Deli-Orman) znamen doslova divok lesy.

18 19
Popovlen reemigraci, kdy ei zBelinc pesdlili doeskoslovenska stejn vArgentin i Belincch a jako evangelci bulhart ei nakonec tak pesdluj
jako ei zVojvodova, dolo koptovnmu shledn ady pbuznch, kte byli najin Moravu.
pvodn migrac rozdleni. Vra pak pedstavovala po dlouhou dobu dominantn soust identity
Migran historie bulharskch ech se uzavr vletech 1949/1950, kdy tchto lid: identita etnick i nrodnostn si v jejich srdcch musela sv msto
naprost vtina znich nazklad mezisttn dohody pesdlila dopohraninch vybojovat, a to se j podailo vzsad a kolem poloviny 20. stolet, o em svd
oblast tehdejho eskoslovenska (k pesdlen bulharskch ech viz Vaculk mimo jin fakt, e tehdy u oni sami pesdlen doeskoslovenska chpou vterm-
1983, 1987, 2002, 119126; rmkov 1987; Noskov Vchov 2000). Pes slib, nech nvratu ech dovlasti i (jejich vlastnmi slovy) remigrace. Idea etnick,
kter pvodn dostali, nebyli usdleni spolen vjedn vesnici, ale byli roztrou- resp. nrodnostn identity pitom vznikala zavrazn podpory krajanskho hnut
eni do ady obc na jin Morav (Nov Perov, Novosedly, Bez, Drnholec, a aktivit eskoslovenskho sttu zejmna v oblasti kolstv (pro popis procesu
Doln Dunajovice, Vlasatice, Pern, Mikulov, Valtice). Krom obyvatel Vojvodova postupn redefinice obyvatel Vojvodova zvcch naechy vprbhu prvn
pesdlili tak ei zobce Belinci a tak dal ei a Slovci zbulharskch mst poloviny 20. stolet srov. Jakoubek 2010b).
a prmyslovch oblast. ei ze Svat Heleny a dalch bantskch obc, kte se Existovala pitom generace, kter bhem svho ivota zaila vechny
usazovali zejmna vseverozpadnch echch, osdlili sten tak jin Moravu, migran pohyby, kter sledovan spoleenstv proilo od konce 19. stolet
kde se ocitli vsousedstv pesdlenc zBulharska, snimi byli pbuzensky spjati dopoloviny 20. stolet. Tito lid se narodili naSvat Helen vdnenm Rumun-
(Heroldov 1978, 197198). Z jin Moravy se pozdji nkter rodiny bulhar- sku, vroce 1900 spolen sdalmi odeli doBulharska a zaloili obec Vojvodovo
skch ech sthovaly dle do vnitrozem, do vtch mst (Mikulov, Valtice, (tehdy byli vtinou dti nebo mlad dospl), nkte znich vroce 1935 odch-
Brno) atak dozpadnch ech (okol Chebu a Karlovch Var). Vdalch gene- zej hledat lep ivobyt do vesnice Belinci ve vchodnm Bulharsku a v letech
racch pak pochopiteln dochzelo kmnohem vt disperzi, a tak dnes meme 19491950 pak spolen sostatnmi pesdluj doeskoslovenska, kde nakonec
potomky bulharskch ech najt naad dalch mst (nejen) R. umraj vjedn zjihomoravskch obc. Takov byl napklad ivotn osud Vladi-
Takov je strun nrt migranch pohyb populace, kterou jsme si mra (Ldy) Kopivy, kter se narodil v roce 1880 na Svat Helen jako jedno
pracovn oznaili jako bulhart ei, tebae, jak jsme vidli, by je v nkte- zeesti peivch dt Anny a Johana Kopivovch, kte, podle pbhu trado-
rch etapch klidn bylo mon oznait teba jako bantsk echy. To, co ns vanho vrodin, dajn pochzeli zValaskch Klobouk, odkud (jejich pedkov)
opravuje knahlen nadanou populaci jako naskupinu, tedy jako nasmyslupln odeli kvli pronsledovn ze strany katolk. Kolem roku 1900 nachzme Ldu
celek, je pitom fakt, e sami jej pedstavitel se dodnes jako skupina konceptuali spolen sjeho pti sourozenci vbulharskm Vojvodovu, kde se vprvnm deseti-
zuj (Jakoubek 2009). Tato skutenost je nejlpe vyjdena pouvnm termnu let novho stolet oenil sMari Urbnkovou, kter spolen srodii a sourozenci
znaejch, kter pesdlenci zBulharska ijc najin Morav pro leny vlastn tak pila ze Svat Heleny. Vroce 1908 se jim narodila prvn dcera, Anna. Vroce
skupiny (a sv potomky) dodnes pouvaj. Napklad pi sestavovn genealogi 1935 odchz cel rodina Kopivovch, te u spti dtmi, doBelinc vevchod-
a diskutovn manelskch partner nai informtoi vdy jasn rozliuj, zda si nm Bulharsku. Podruh svtov vlce pak Kopivovi, krom jedn dcery, kter se
dan osoba vzala nkoho znaejch, tedy potomka bulharskch ech, i niko- vBulharsku provdala zaTurka, pesdluj zBelinc doeskoslovenska. Vladimr
liv; jako opozitum k termnu z naejch pak bv nejastji pouvn termn Kopiva umr vroce 1980 vBrodu nad Dyj vevku sto let. Tento pbh nejen
mstn i odtud. Soust identity takto vymezen skupiny je pak prv vypr- dky symbolick stovce, kter se jej protagonista doil tak me slouit jako
vn o migran trajektorii jejich pedk, kterou jsme v hlavnch bodech nast- ilustrace sledovan migran historie a ukzat, kolik destinac bylo mon vrmci
nili ve (esk zem Svat Helena Vojvodovo /Belinci/ jin Morava). skupiny bulharskch ech bhem jednoho ivotabhu zmnit.
Klovm motivem, kter se vtomto vyprvn objevuje prv jako motiv pvod- Vidli jsme, e bulhart ei absolvovali odpelomu 18. a 19. stolet dodnes
nho odchodu jejich prapedk zeskch zem, je pitom vra: vpojet samotnch pomrn spletitou cestu, kter mla svj potek i konec v eskch zemch,
bulharskch ech odchzeli jejich pedkov zeskch zem prv kvli ve. Jak tebae sttn tvar, ze kterho jejich pedkov kdysi odeli, se odtoho, kam se
jsme zmnili, Svat Helena se od ostatnch eskch osad v Bantu liila mimo potomci navrtili, liil. My se nansledujcch dcch budeme vnovat tmto
jin tm, e ji zaloili evangelci. Evangelci byli tak tmi, kdo ze Svat Heleny okamikm znastnn migran historie: 1. Odchodu zeskch zem doBantu
odeli azaloili Vojvodovo, evangelci poslze odchzej zVojvodova a usazuj se (zaloen Svat Heleny), 2. Odchodu z Bantu do Bulharska (zaloen Vojvo-

20 21
dova), 3.Odchodu zVojvodova doArgentiny, 4. Odchodu zVojvodova doBelinc.
Budeme si pitom klst otzku, co vedlo pedky bulharskch ech krozhodnut
natrvalo opustit msto bydlit, tedy pro migrovali. Opomineme pitom posledn
fzi, resp. posledn migran pohyb, jm bylo pesdlen zBulharska doeskoslo-
venska vletech 19491950.
Migrace prvn: Zaloen Svat Heleny
Pi popisu zakldn eskch vesnic vrumunskm Bantu jsou tradin zmiovny
jednak hospodsk piny a jednak existence tzv. Vojensk hranice. Vroce 1718
se Bant stal rakouskou hranin provinci coby soust oblasti nazvan Vojen-
sk hranice a zaal bt kolonizovn eskm a nmeckm obyvatelstvem (Urban
1930, 67). Hranii mli vykonvat strn slubu a vppad poteby vytvo-
it prvn obrann val proti postupu osmanskch vojsk. Podle doposud pevaujc
interpretace vak byly dvody, pro doBantu vtto dob pesdlovali obyvatel
eskch zem, zejmna ekonomick. esk obce vPodunaj tak podle obecn sdle-
nho vkladu zakldali pvodn hospodt migranti, kte odeli zeskch zem
v dob prvn zemdlsk krize v prvn tetin 19. stolet a do svazku Vojensk
hranice byli pijati a pozdji, pod vlivem specifickch okolnost (Heroldov 1986,
45; Seck 1995, 9394). Prvn vlna eskho osdlen byla toti spjata saktivitami
mstnho obchodnka se devem Magyarlyho, kter vak nedodrel sv pvodn
sliby, a pesdlenci se tak ocitli vkrajn nouzi. Vroce 1826 proto podali o pijet
dosvazku Vojensk hranice a hraniskou slubu pak vykonvali a dozniku
Vojensk hranice roku 1873, kdy se cel oblast stala soust Uher (Jech Seck
Scheufler Skalnkov 1992, 1015; tpnek 2002).
Vedle tto vkladov linie, stavc votzce vzniku eskch osad vBantu
dopoped piny hospodsk, byla vyslovena t alternativn teorie o odlinm
pvodu nekatolickch obyvatel Svat Heleny. Prv vra svatohelenskch ech je
pitom klem ktomuto druhmu vkladovmu schmatu, kter zdrazuje speci-
fick nboensk vvoj vobci. Podle tto hypotzy byli nekatolit obyvatel Svat
Heleny potomky tolerannch sekt (blouznivc) zvchodnch ech, souste-
dnch kolem lidovch nboenskch uitel a vyklada Bible, kte povydn
Tolerannho patentu vroce 1781 odmtli pestoupit nankterou ztolerovanch
konfes a byli deportovni (mimo jin) doBantu, kjihovchodnm hranicm habs-
bursk e (Nepor 1999; Nepor Hornofov Jakoubek 1999). Osada Svat
Helena tak byla dajn zaloena potomky tchto transmigrovanch blouznivc
i potomky tch, kte se pozavren deportac vrtili zpt dovchodnch ech
avesv domovin vyprvli o nboensk svobod vzapadlm kout monarchie,
co jejich pbuzn a sousedy motivovalo kvyslyen nabdky kosdlen nehos-
tinnho bantskho kraje (Nepor 1999, 136; Jakoubek Nepor 2006, 1718).
22
Svatohelent nekatolci tak podle tto hypotzy byli (pinejmenm duchovnmi)
potomky tolerannch sekt z vchodnch ech (Nepor Hornofov Jakou-
bek 1999, 79) i vzdlenmi potomky esk reformace (Jakoubek Nepor 2006,
17). Autoi tto hypotzy vychzej z odkaz na nboenskou endogamii kato-
lk a nekatolk veSvat Helen, naprotestantskou symboliku (kalich), pesvd-
en svatohelenskch evangelk o tom, e jsou vzdlenmi potomky esk refor-
mace, ale zejmna znslednho nboenskho vvoje, kdy se popchodu novho
pastora nekatolick st obce tp na dv sti, piem charakter religiozity
odtpen sti sboru lpc na psnm dodrovn morlnch zsad oznauj
zaobdobn charakteru religiozity tolerannch sekt (Nepor 1999, 136139).
Vnedvn dob byla tato sektsk hypotza zpochybnna nktermi mlad-
mi autory, s poukazem na to, e nboenskou motivaci migrace vchodoes-
kch evangelk doBantu nelze pramenn doloit a e pravdpodobnj se zd
varianta oznaujc jako hlavn motivaci odchodu tehdejch osadnk daovou
svobodu pro kolonisty a obecn ekonomickou vhodnost kontraktu s podnika-
telem Magyarlym (Pavlsek 2010, 369). Dokladem nenboensk motivace m
bt tak fakt, e spolen s evangelky pichzej z vchodnch ech tak kato-
lci, atak jsou vBantu zaloeny dv prvn vesnice: Svat Helena a Svat Albta
(Pavlsek 2010, 370). Nboensk vvoj na Svat Helen, nesouc se v duchu
snahy o obnoven individuln zbonosti a dodrovn psn morlky, pak spe
ne jako projev polozapomenut sektsk zbonosti vysvtluj vlivem protes-
tantskch obrodnch hnut, kter ve druh polovin 19. stolet v obci psobila
(Pavlsek 2010, 376380).
A u specifick nboensk vvoj ve Svat Helen svd o sektskm
pvodu (pinejmenm sti) jejch nekatolickch obyvatel, i nikoli, jist je, e
zhruba od60. let 19. stolet, poprv vsouvislosti se stavbou evangelick koly, pi
n katolci odmtli evangelkm poskytnout pomoc, dochz vobci mezi obma
hlavnmi konfesemi k uritm tenzm (Man 1931, 75). Pozdji vak nastv
rozkol tak v rmci samotnho reformovanho sboru. Pnut v evangelickm
tboe, kter poslze vedlo krozdlen sboru, vznik popchodu protestantskch
uitel a kazatel zech v90. letech 19. stolet (Nepor Hornofov Jakou-
bek 1999, 8687; Pavlsek 2010, 375377). Podle nkterch autor lze konfesn
endogamii naSvat Helen datovat prv a odtohoto obdob, nikoli dve (Pavl-
sek 2010, 374). Vsledkem tohoto vvoje je rozdlen evangelickho tbora, kdy
jedna st, trvajc napsnm dodrovn nboensk etiky (zkaz konzumace
alkoholu, kouen, tance a svtskch zbav), se vymezuje jako vc proti druh
sti sboru, kter podle nich veve polevila (Nepor 1999, 138; Nepor Horno-
fov Jakoubek 2000, 114117; Jakoubek Nepor 2006, 18; Pavlsek 2010,
376). Tato st sboru pozdji ve Svat Helen zakld svobodn reformovan
23
sbor; my vak budeme sledovat dal osudy tch, kte ped koncem stolet Bant
opustili a vydali se dosousednho Bulharska.
Posledn poznmku je teba uinit vtom smru, e samotn bulhart ei
se zaddice esk reformace sami povauj a vjejich podn vlastn historie prv
vra hraje klovou roli. Podle tohoto vyprvn jejich pedkov toti kdysi byli kvli
ve pronsledovni, a proto odchzeli zeskch zem. Toto vyprvn o migran
trajektorii vlastnch pedk pitom pochopiteln pehl adu odboek: napklad
ne vichni obyvatel Svat Heleny byli evangelci, ada ztch, kter dnen pesd-
lenci povauj zasv pedky, kte odeli pro vru, pochzela zkatolickch vesnic
vBantu a doSvat Heleny se pivdala/pienila, ne vichni obyvatel Vojvodova
byli ei a evangelci, atd. Podstatn je vak to, e toto vyprvn je mezi pesd-
lenci zBulharska obecn sdlen a jako takov je vsociln sfe pln platn.
Migrace druh: Zaloen Vojvodova
Podobn jako vppad Svat Heleny, tak vppad zaloen Vojvodova se setk-
vme se dvma zkladnmi vkladovmi liniemi, kter v oblasti migranch
motiv zdrazuj bu strnku hospodskou, nebo nboenskou. Star autoi
pitom pomrn jednoznan hovo o tom, e pinou odchodu esky mluvcho
obyvatelstva ze Svat Heleny doBulharska byly pomry hospodsk. Vojvodov-
sk esk uitel J. Findeis tak napklad uvd, e ei Svatou Helenu opoutli,
protoe jim nestaila hospodsky (Findeis 1930, 1). V podobnm duchu hovo
omotivacch (vautorov dikci) echo-Slovk tak vojvodovsk kronik Necov,
kter dv odchod do Bulharska do souvislosti se patnmi ivotnmi podmn-
kami v Bantu. Tato oblast byla nehostinnm a pro zemdlstv nevhodnm
krajem, a tak kdy se roznesla zprva o monosti pidlovn pdy vdaleko rod-
njm regionu vsousednm Bulharsku, echo-Slovci nevhali a nabdky vyuili
(Necov 2006, 3132). Obdobn uvdj dal autoi jako pinu odchodu ech
ze Svat Heleny dvody sociln (Vaeka 1990, 81) i obtn hospodsk a sociln
podmnky vBantu (Vaculk 1983, 83).
Badatel sledujc nboensk vvoj veSvat Helen pak odchod urit sti
jejch obyvatel doBulharska zase zcela explicitn spojuj sve naznaenm rozko-
lem vrmci reformovanho sboru. Zdrazuj, e tento rozkol kulminoval prv
odchodem sti tch, kte se oznaovali jako vc ze Svat Heleny (Jakoubek
Nepor 2006, 18). Najinm mst autoi ve zmnn sektsk hypotzy uvdj, mick piny tchto migrac. Poukazuje se pevn nadsledky svtov hospod-
e ze Svat Heleny odchzela doBulharska prv a vhradn st onch vcch, sk krize, zdraovn obil a zhorovn ekonomickch podmnek (nejen) obyvatel
lid zvlt dbalch osobn nboensk etiky protoe nemohli dle snet v jejich
optice zesvttl charakter obce a jej crkevn sprvy (Nepor Hornofov Jakou-
bek 2001, 65). Podobn explicitn je i Pavlsek, kter k: Dsledkem rozkolu je
odchod skupiny helenskch obrcench spolu se Slovky z Kovaice do bulharskho
24
Vojvodova, kde jsou nsledn pidrueni kmetodistick crkvi. (Pavlsek 2010, 377)
Nepor dokonce hovo o tom, e samotn dlouh a nron putovn ze Svat
Heleny s nespnm pokusem o zaloen obce na Seseku (Jakoubek 2010a)
usvduje z omylu dvj interprety soudc, e z dnenho Rumunska ei
odeli z dvod hospodskch, protoe pravou pinou byla jejich odlin vra
(Nepor 1999, 139). Ovem i mezi autory prvn poloviny 20. stolet se najdou tac,
kte poukazuj vedle hladu popd kdsledkm nboenskho sporu vobci.
J.Auerhan napklad vnvaznosti napopis rozkolu naSvat Helen o odtpen
frakci uvd: Bylo jim vak snet rzn pko, a proto hledli odsthovat se zUher.
Slyeli, e vBulharsku je nboensk svoboda a e jsou tam rodn pozemky, a proto
zaali uvaovat o vysthovn se tam. (Auerhan 1921, 93)
Kompromisnm pstupem, kter rezonuje ji veve zmnn citaci, je pak
odkaz kekombinaci nkolika rznch faktor, kter byly pinou odchodu evan-
gelk ze Svat Heleny. Tak podle nkterch autor vedly kodchodu doBulhar-
ska nesnesiteln nboensk, sociln a hospodsk pomry ech veSvat Helen
(Michalko 1936, 54; peklad autorka). Jin autor zase jako piny odchodu
svatohelenskch udv jednak pdu kamenitou, jednak politickou a nboen-
skou nesvobodu (Man 1934, 104). Iva Heroldov (Heroldov 1986, 46) vesvm
pehledu eskch zahraninch obc naBalkn pak vsouvislosti se Svatou Hele-
nou najedn stran uvd, e nehostinn pomry nutily kolonisty kdal migraci;
pebyten obyvatelstvo se sthuje vrmci u a ir oblasti a pohyb neustv ani pot
kem 20. stol., vetn odchodu zahranice (Bulharsko, Amerika), jinde vak zmiuje,
e odchozmi ze Svat Heleny byli pslunci nov vznikl svobodn reformo-
van crkve, kte odchzej zneutench hospodskch a spoleenskch pomr
(Heroldov 1986, 48). Podobn postoj zaujmaj nkte souasn autoi, poukazu-
jc jednak namon vklad odchodu vcch ze Svat Heleny pro neshody nbo-
ensk, jednak na interpretaci poukazujc jako na hlavn dvody odchodu tto
skupiny dvody hospodsk (Jakoubek 2010c, 8283).
Migrace tet a tvrt: Argentina a Belinci
Narozdl odpedchozch migranch vln se vppad odchodu nkterch vojvo-
dovskch obyvatel do Argentiny (1928) a Belinc (1935) setkvme v odborn
literatue spomrn pekvapivou nzorovou jednotou, kladouc draz naekono
Vojvodova vmezivlenm obdob. Vsouvislosti slenm neradostnch hospo-
dskch pomr mezivlenho Vojvodova tak napklad mstn esk uitel
konstatuje: Pro tsniv pomry odelo na podzim v r. 1928 na 80 zdejch krajan
doArgentiny, aby hledali snadnj ivobyt. Byli to vtinou lid mlad. (Findeis 1930,
25
2) Vpodobnm duchu pak o nkolik let pozdji jin autor uvd: Zdraen pdy
atk pomry povlen nutily nkter krajany kvysthovalectv doArgentiny. Vyst
hovalo se asi 80 osob, vtinou mladch. (Man 1934, 107) Obdobn pak vypov-
daj tak samotn informtoi. Kdy nai informtoi popisuj migrace z Vojvo-
dova ve20. a 30. letech 20. stolet, asto pouvaj termny jako: [Ve Vojvodovu]
pukaly obrue2, i [ve vesnici u bylo] kapku ouzko3. Jedna znaich informtorek,
Barbora kov, tak souhlasn tvrd, e doArgentiny odelo mnoho mladch
rodin ve28. roce zaivobytm (Jakoubek 2011, vtisku; kurzva autorka).
Bohat materily se vztahuj kodchodu vojvodovskch ech dovesnice
Belinci vokrese Isperich. Asi nejzevrubnji se djinami eskho osdlen Belinc
zabval M. Svoboda, kter ji v souvislosti s odchodem do Argentiny hovo
opelidnn, kter vedlo kodchodu zazdroji jinam (Svoboda 2007, 19). Najinm
mst pak uvd, e do Argentiny ei z Vojvodova odchzeli kvli pelidnn
anedostatku pdy, co plat i pro motivaci odchodu doBelinc: ei se dozvdaj
o rodn levn pd a popedbnm obhldnut msta se rozhoduj kodchodu
(Svoboda 2007, 8182). Vojvodovsk obyvatel Tome Hrza, jeho zpisy byly
v nedvn dob publikovny jako edice, tak explicitn uvd, e do Belinc se
vysthovalo asi 15 rodin, protoe tam m bt rodn kraj a dobr pda (T. Hrza
in Jakoubek 2010d, 169). ada naich informtor pak zdrazuje, e doBelinc
odchzely zejmna rodiny spoetnm potomstvem, pro n veVojvodovu nebyl
dostatek pdy: oni mli 14 dt, tta vdl, e by je neuivil, tak se sebral a odeel
a ktureckm hranicm.4
Nboensk vvoj veVojvodovu
Pro dal argumentaci bude nezbytn udlat jet jeden exkurz, a to knboen-
skmu vvoji v samotnm Vojvodovu. Snad nejlpe vystihuje zkladn ivotn
postoj Vojvodovskch mstn esk uitel J. Findeis, kter k: Vojvodovo se
snailo ti istm ivotem biblickm. (Findeis 1930, 2) Ten vak bylo zrove
mon realizovat pouze vespoleenstv. ei a Slovci tak chtli Vojvodovo budo-
vat jako Civitas Dei; vodtkem kadodennho ivota, morln oporou i prvnm
kodexem jim byla Bible (Jakoubek Nepor Hirt 2006, 21).
V roce 1902 pechzej vojvodovt ei k metodistm (Michalko 1936,
244), nebo nevidli rozdlu vuen crkve methodistick a vuen crkve reformovan
(Man 1934, 108). Psn morlka metodist se pli neliila odpsn morlky
vcch ze Svat Heleny a drobn odlinosti vroun byly snadno pekonny
(Nepor Hornofov Jakoubek 2001, 66). Vojvodovt se zkali veker svt-
2 Toko Metodiev Stanev, 19202011; Vojvodovo, 14. ervna 2007.
3 Dimitr Draganov, 19292008; Vojvodovo, 15. ervence 2006.
4 Rudolf Kourek, 19242007; Doln Dunajovice, 15. srpna 2006.
26
sk zbavy, vetn tance, zpvu (krom zpvu nboenskch psn), divadla, pit
alkoholu a kouen. Zpvn svtskch psn bylo povaovno zahch (Folprecht
1937, 40). Vdom exkluzivity vlastn spsy pak vedlo k urit pezravosti
anadazenmu postoji vi okolnmu (zejmna pravoslavnmu) obyvatelstvu.
Vroce 1905 pichz doVojvodova slovensk kazatel Martin Rohek, pod jeho
vlivem mui pestali kouit, pt, mlde vzala vopovren tanec a jakkoliv svtsk
zbavy, ano i svtsk psn, vzrst vzjemn dvra, drunost Ukazoval se i hmotn
blahobyt (Man 1934, 108). Rohek coby exponent Modrho ke zavd vobci
abstinenci a trv nadodrovn psnch morlnch pravidel. Pozdji vak zobce
odchz, protoe se proheil proti vojvodovskm mravm svm ivotem (Michalko
1936, 245). Konkrtn specifikace danho proheku je velmi obtn se dobrat,
protoe tuto oblast pikrv rouka hlubokho mlen (Man 1934, 110)5.
Vtto dob u je vojvodovsk sbor nejvt vmetodistick misii vBulhar-
sku . V roce 1921 i 1922 vyslaj metodist do Vojvodova mladho kazatele
6
z Nmecka (Luickho Srba), Bohumila (Gottloba) Kowala. V dsledku Kowa-
lova psoben vak brzy dochz mezi doposud nboensky jednotnmi obyvateli
Vojvodova kvnitnmu rozkolu. Vroce 1925 nboensk spory vrchol rozdlenm
sboru, kdy asi polovina jeho len nsleduje Kowala a vymezuje se vi metodis-
tm7. Nov odtpen konfese odmt kest dt, aplikuje pedstavu veobecnho
knstv, klade draz naasketickou morlku, individuln vztah sBohem a veejn
deklarovn tto vry (podrobnji k rozkolu Jakoubek 2010c, 9095). Kowalovi
nsledovnci se zaali oznaovat a byli oznaovni jako darbist8. Vojvodovt ei
a jejich potomci o tto udlosti dodnes referuj jako o rozdlen kostel, protoe
tento rozkol se brzy manifestoval stavbou druhho kostela v horn sti obce
(Michalko 1936, 245; Nepor Hornofov Jakoubek 2001, 75). Odt doby se
obyvatel obce dl naty, kte navtvuj horn kostel (darbist), a naty, kte
chod dokostela dolnho (metodist). Pslunost kekostelu se pedvala vrodi-
nch, v ppad smench satk pak platilo pravidlo, e ena m nsledovat
svho mue. Vztah mezi obma konfesn vymezenmi tbory je naimi inform-
tory popisovn rozporupln, odkorektnch vztah a povzjemnou nevraivost
aidel vzjemn endogamie obou kostel.
5 Pro nai dal argumentaci specifikace Rohkova proheku nen nutn, pozoruhodn je ovem prv ono
hlubok mlen, kter jej ze strany bulharskch ech dodnes obklopuje.
6 Konferenn protokoly uloen v archivu Evangelick metodistick episkopln crkve (EMEC) vSofii; (neda-
tovno), s. 4.
7 Nkte nai informtoi pitom nboensk rozkol vobci dvaj dopm souvislosti sRohkovm mrav-
nm pokleskem, kdy dolo koslaben dvry ady obyvatel Vojvodova vmetodistickou crkev jako celek.
8 Darbistick hnut zaloil angliknsk pastor John Nelson Darby vroce 1830 vPlymouthu. Jeho uen vychz
zkalvinismu; darbist kt pouze dospl, kladou draz naindividuln etiku a autoritu Bible aodmtaj cr-
kevn hierarchii (vce kdan problematice in Jakoubek 2010c, 93, pozn. pod arou 31).
27
 Ne nhodou tento vvoj vojvodovsk nboensk obce pipomn obdobn
vvoj veSvat Helen o generaci dve. Evangelick spoleenstv vobci se tp
nadva tbory, piem radiklnj, odtpen tbor se vi pvodnmu vyme-
zuje na zklad lpn na asketick morlce, individulnho vztahu s Bohem i
vppad darbist ktu dt. Vojvodovsk uitel Jan Findeis, kter stl jako
ateista (vystoupil z katolick crkve) mimo, zato ml vak monost pm dn
pozorovat, hovo o tom, e nboenstv bvalo Vojvodovskm pmo smyslem
ivota a zhlediska vcch pr bylo rozdlen kostel nutn a sprvn, protoe
mlo dti Vojvodovu zklad novho a istho kesanstv (Findeis 1930, 3). Jsme
tedy opakovan svdky snah o navrcen se kpvodnmu, istmu biblickmu
ivotu, novmu a istmu kesanstv.
Hospodsk vvoj veVojvodovu
Sledovali-li jsme v ppad vech ve zmnnch migrac vdy v zsad dv
zkladn vkladov linie, kter by bylo mon zjednoduen oznait jako pro vru
a za pdou, mus nae druh odboka nutn zamit k nrtu hospodskho
vvoje Vojvodova. Obyvatel Vojvodova se stejn jako jejich pedkov ve Svat
Helen ivili pevn polnohospodstvm. emesla a dal obivn strate-
gie (napklad sluba dvat9 ve mstech v zimnm obdob i nmezdn prce
pro bohat sedlky) se sice vobci vyskytovaly, nicmn nikdy jako hlavn zdroj
obivy. Drba pdy a jej obdlvn bylo klovou ekonomickou aktivitou bulhar-
skch ech a zrove innost snejvym socilnm statusem. Vlastnictv pdy
bylo jednm z hlavnch zdroj jejich hrdosti a vznamnou slokou jejich iden-
tity. Byli tak svm okolm povaovni zanositele uritho civilizanho pokroku
pro pouvn vysplej techniky (elezn pluh, ac kosy, hnojen pol, pozdji
mltiky, sekaky a ezaky z eskoslovenska) a dosahovn vysokch vnos.
Pi zaloen obce dostvaly rodiny odsttu zemdlskou pdu podle potu
svch len, vtinou vrozmez 3060 dekar10. Velikost jednotlivch hospod-
stv se tedy napotku pli neliila a sociln stratifikace vrmci vesnice nebyla
velk, vevech ppadech se jednalo o drobn hospodstv. Kekonomick diferen-
ciaci zan dochzet a vnsledujcch generacch. Ve30. letech 20. stolet, tedy
vobdob, o nm mme data zprvn ruky odnaich informtor, u se veVojvo-
dovu setkvme se sociln nerovnost: existuj zde najedn stran rodiny vlast-
nc vce ne 100 dekar polnost, nadruh stran bezzemci nebo rodiny spouhmi
nkolika dekary, kter nesta kjejich obiv. Stedn rolnci mli 6070 dekar,
9 Dosluby chodila dvata poukonen koln dochzky a ped vstupem domanelstv, byla to tedy vd-
len innost charakteristick pro uritou fzi vvojovho cyklu jednotlivce (smyslem bylo mimo jin nae
tit si navbavu).
10 10 dekar = 1 ha = 1 000 m2
28
nejchud 1020 dekar: ti asto pracovali u bohatch za penici (Hrozienik
1963, 170). V obci u se v tto dob vyskytuj lid s minimlnm vlastnictvm
pdy, kte bu chodili pracovat kbohatm, nebo se nechvali najmat navelko-
statku v nedalekm Orjachovu, ppadn ve mln; eny advky z tchto rodin
nkdy celoron slouily.
Ktomuto vvoji pispla ada faktor. Jednak rodiny, kter pily doVojvo-
dova pozdji, u pdu odsttu nedostaly a musely ji nakupovat zkatastr soused-
nch vesnic i odvysthovalc zobce. Zavldy A. Stambolijskho byla vroce 1921
vBulharsku uskutenna pozemkov reforma, kter vsouladu sprincipem pda
pat tomu, kdo ji obdlv, urovala jako nejvy monou vmru orn pdy
na jedno hospodstv 30 hektar (300 dekar). Pda pesahujc tento limit,
stejn jako veker pda, kterou jej vlastnk pmo neobdlval, byla znrod-
nna a mla bt ze sttnho fondu dle perozdlovna bezzemkm (Bell 1977,
162166). Pozemkov reforma se obyvatel Vojvodova pmo nedotkla, protoe
rozsah jejich pozemkovho vlastnictv nebyl tak velk jak jsme vidli, nejrozsh-
lej majetky vobci dosahovaly zhruba polovinu maximln mon vmry stano-
ven zkonem. Pesto, jak poukazuje jeden znaich informtor, se tato zkonn
prava obyvatel obce dotkla zprostedkovan, protoe vjejm rmci byla znrod-
nna pda nkolika velkch vlastnk vokol a zpsob jejho perozdlovn nebyl
ani spravedliv, ani frov11. Zreformy dle vyprvn jeho rodi tila ada mst-
nch ednk a tak nkte obyvatel obce zskali dovlastnictv adu polnost
zpsobem, kter ostatn odsuzovali12. Napodobn, ne zcela transparentn prak-
tiky souvisejc sperozdlovnm pdy vdsledku reformy naad mst Bulhar-
ska ostatn poukazuje tak odborn literatura (Bell 1977, 164166). Tmto zpso-
bem tedy pozemkov reforma zprostedkovan pispla ke vzniku ekonomick
nerovnosti vobci. Vdsledku svtov hospodsk krize pak dochzelo kezvyo-
vn cen pdy, co komplikovalo mon pikupovn dalch pozemk v rodinch,
kter pdu kvli populanmu rstu potebovaly (Findeis 1930, 2).
Nemn vznamnou roli v sociln diferenciaci obce hrly demografick
pomry a uplatovan ddick strategie. VeVojvodovu se setkme se situac, kdy
kpevodu majetku dochz pevn inter vivos: rodie dtem pedvaj majetek
zasvho ivota a sna se podret si veden hospodstv a dosv smrti. Charak-
teristickm rysem pitom byla dlitelnost (Goody 1973) rodiovskho majetku,
zejmna pdy: kad dt vrodin dostvalo odrodi vdob satku svj dl pdy
(synov dvojn dl oproti dcerm) a zanalo samostatn hospodaen. S rodii
11 Petr Klepek, nar. 1943, osobn korespondence, 7. srpna 2011.
12 Konkrtnj specifikace zejm ne pln istch praktik pi perozdlovn pdy bohuel nen mon se
dobrat, protoe jak u jsme naznaili bulhart ei odmtaj hovoit o negativnch vcech, a, slovy
naeho informtora, jsou oblasti, kde se chovaj jak sovtsk partyzn.
29
nakonec zstval zpravidla nejmlad syn, kter si na rodiovsk grunt pivd
nevstu a m povinnost se o rodie postarat vest, zaco nakonec zskv tak
jejich dl pdy a hospodstv (podrobnji ksystmu ddn veVojvodovu Budi-
lov 2011). Dlitelnost gruntu je prvkem, kter si nemohli pedkov bulharskch
ech pinst ze sv pvodn vlasti, protoe veskch zemch se podobn jako
v zpadn Evrop dodrovalo pravidlo nedlitelnosti rodiovskho gruntu, co
znamenalo existenci jednoho hlavnho ddice (Velkov 2009, 155156). Systm
ddn veVojvodovu umooval vem dtem, aby pokraovaly vobivn strate-
gii svch rodi, tedy vzemdlstv, co bylo, jak jsme vidli, innost, sn byly
spojovny nejvy hodnoty. Na druh stran dochzelo prv prostednictvm
tohoto typu ddn v kad generaci k rozdlovn rodiovskho majetku, co
vmnoha ppadech vedlo krozdrobovn pdy dot mry, e jednotliv hospod-
stv u nedokzala uivit sv majitele. Pipoteme-li ktto situaci relativn poet-
nost vojvodovskch rodin (kcharakteru vojvodovsk rodiny viz Budilov 2008),
je jist, e vobci muselo zhy dojt krelativnmu pelidnn a nedostatku pdy.
Migrace zVojvodova: reinterpretace
Vidli jsme, e ada vojvodovskch obyvatel mla ve 20.30. letech 20. stolet
dvody knespokojenosti, kter pramenily jak znboenskho, tak zhospod-
skho vvoje vesnice. Obec byla konfesn rozdlena a vztahy mezi metodisty
adarbisty nebyly (podle nkterch) ideln, obyvatelstvo se poetn rozrostlo
aada rodin eila problm, jak rozdlit pdu mezi sv potomky tak, aby jim dok-
zaly pedat ivotaschopn hospodstv. Tato situace vnkterch ppadech vys-
tila vekonomickou adaptaci najin zpsoby obivy (nmezdn prce nastatku,
vppad en celoivotn sluba), kter vak byly spojovny snim socilnm enstv, resp. nboensk spory mohly bt jen specifickm kanlem, jazykem i
statusem loklnm spoleenstvm byly hodnoceny jednoznan jako hor.
Druhm vystnm popisovanch pot byla emigrace, a to prv doArgentiny
(1928) a doBelinc (1935).
Jak jsme vidli, jak odborn literatura, tak informtoi se vak vppad
odchod zVojvodova ve20. a 30. letech 20. stolet jednoznan shoduj namoti-
vacch hospodskch. Poukazuj na nedostatek pdy, velk poet obyvatelstva
a tak namld odchozch (zejmna doArgentiny). Migran vlnu doArgentiny
doprovzela vlna hromadnch satk, uzavranch narychlo v roce 1928, co
mlo mladm lidem umonit a usnadnit odchod. Odchoz doArgentiny tak spojo-
valo nkolik faktor: pochzeli zchudch, ppadn poetnch rodin (kter by se
vnsledujc generaci zkonit staly chudmi), byli (vtinou) mlad, a zejmna
vichni byli darbist. Obvykle je toti opomjen fakt, e k ve nastnnm
udlostem voblasti hospodsk (droben majetk, nedostatek pdy) a vnbo-
ensk sfe (rozkol metodistickho sboru) dochzelo nejen ve stejn dob, ale
30
tyto udlosti nejvce zashly tak stejn osoby. Konfesn spory vyvrcholily vroce
1925 rozdlenm doposud jednotnho sboru a k prvn migraci dochz ji o ti
roky pozdji (nepochybn dky shod dalch okolnost, napklad innost agent
lkajcch v Bulharsku rodiny k odchodu do Argentiny). Migrace vak zashla
zrove jen ty rodiny, kter se piklonily k darbismu. Podobn situace panuje
v ppad emigrace do Belinc: zde tvoila pte cel emigran skupiny rodina
Karla Pitry tajc 11 dt, znich nkter byly vdob odchodu ji dospl a mly
vlastn dti. Explicitnm dvodem udvanm vemi informtory je pitom fakt,
e tta vdl, e by je neuivil, tak se sebral a odeel a ktureckm hranicm13. Jeho
rodina, stejn jako dal pbuzn i soused, kte spolen doDeli-Ormanu odeli,
vak tak vichni patili kon odtpen frakci vojvodovskho sboru, a vBelin-
cch tak vytvoili jedin evangelick sbor, jeho lenov se schzeli keshrom-
dn podomcnostech.
To, e vichni, kte vroce 1928 odeli zVojvodova doArgentiny a vroce
1935 doBelinc, byli jednak darbist, jednak lid nemajetn, bez pdy, jist nen
bez zajmavosti. Jet ped emigrac doBelinc hovo nkte autoi o tom, e
mezi darbisty pevaovali men rolnci (Man 1934, 111). Fakt podivuhodn
korelace mezi chudobou, poetnm potomstvem a nklonnost k radiklnjm
nboenskm ideologim, vnaem ppad kesnaze o nvrat knovmu a istmu
kesanstv (Findeis 1930, 3), je jist mon sociologicky vysvtlit. My jsme zde
chtli pouze poukzat nafakt, e religizn spory veVojvodovu pmo koincido-
valy skonflikty socilnmi (sociln diferenciace vrmci obce), tlaky ekonomic-
kmi (nedostatek pdy) a zrove snslednmi migranmi vlnami.
Nkte z naich informtor pak napklad explicitn uvdj, e nbo-
metaforou, jimi byly veVojvodovu vyjadovny jin, skryt konflikty, asto prv
hospodsk povahy. Jeden z naich informtor tak napklad udv: Nkdy
nboensk dvody mly pinu v ekonomick oblasti nebo v oblasti vztah mezi
lidma.14 Poukazuje pitom mimo jin naobecnou nechu vojvodovskch evange-
lk negativn oteven hovoit o druhch i jejich chybch, spoukazem nato, e
podle Bible lovka nezneiuje to, co dost vchz, ale to, co znich vychz15.
Dsledkem tohoto ivotnho postoje pak mohlo bt to, e namsto otevenho
pojmenovn pin osobnch spor (a u jimi byly spory o pdu, politick vliv
v obci i ist soukrom neshody) byly tyto kanalizovny ve sfe nboenstv,
13 Rudolf Kourek, 19242007; Doln Dunajovice, 15. srpna 2006.
14 Petr Klepek, nar. 1943; Velk Plepy, 18. jna 2011.
15 Srovnej mlen obklopujc morln poklesek jednoho z pastor v obci i nekorektn praktiky pi perozdlo-
vn pdy v dsledku pozemkov reformy.
31
vpodob moje vra je jin ne Tvoje, vm vc ne Ty16. Dle nkterch je tedy mon
povaovat nboensk neshody zazstupn problm, vjeho podlo leely piny
pln odlin. Ostatn i autoi zdrazujc jako hlavn motiv odchodu svatohe-
lenskch evangelk do Bulharska nboensk rozkol v evangelickm tboe se
zmiuj tak o osobnch sporech (konflikt dvou majitel hospod), kter mezikon-
fesn pnut vobci doprovzely (Pavlsek 2010, 376).
Nam clem vak nebylo nabdnout alternativn hypotzu k migranm
motivacm ech zVojvodova, kte odchzeli doArgentiny a Belinc, a tvrdit,
e dvody jejich rozhodnut veskutenosti neleely vesfe ekonomiky, ale nbo-
enstv. Nakonec, shodnou-li se prakticky vichni zastnn natom, e se tehdy
odchzelo kvli pd, nen dvod tomuto jejich tvrzen nevit a nebrat jej vn.
Nepiklnme se zcela ani kve zmnn interpretaci naeho informtora, kter
povauje nboensk spory zarouku, pod n se ukrvaly konflikty hospodsk.
Chtli jsme pouze poukzat nazvltn korelaci mezi nktermi hospodskmi
(chudoba, nedostatek pdy) a nboenskmi (pklon k darbismu) charakteris-
tikami tehdejch migrant, co ns vede ktvrzen, e nboensk spor vjejich
rozhodnut odejt jist tak uritou roli sehrl. Zvrem tedy budi varovn ped
vemi dalmi monokauzlnmi vysvtlenmi (pro vru nebo zapdou), kter
se vevtin ppad jev jako nedostaten.
Literatura
Auerhan, J. 1921. echoslovci vJugoslavii, vRumunsku, vMaarsku a vBulharsku. Praha:
Melantrich.
Bell, J. D. 1977. Peasants in Power: Alexander Stamboliski and the Bulgarian Agrarian National
Union, 18991923. Princeton, NJ: Princeton University Press.
Botk, J. 2005. esi a Slovci vbulharskom Vojvodove. Roenka Spolku Slovkov zBulhar
ska. Bratislava: Spolok Slovkov zBulharska, 3338.
Budilov, L. 2008. Nkter aspekty pbuzenstv a satkovch vzorc u vojvodovskch
ech. esk lid 95 (2): 127142.
Budilov, L. J. 2011. Ddick strategie a pedvn gruntu vevztahu k pbuzenstv a gen-
deru. Ppad bulharskch ech, 19001950. Historick demografie 35: 187218.
Findeis, J. 1930. Vojvodovo. st prvn. Vstnk Komensk V., 1: 13.
Folprecht, J. 1937. eskoslovensk kolsk obce vevropskm zahrani. Praha: eskosloven-
sk stav zahranin.
Goody, J. 1973. Strategies of Heirship. Comparative Studies in Society and History, 15 (1):
320.
16 Petr Klepek, nar. 1943; Velk Plepy, 18. jna 2011.
32
Heroldov, I. 1978. Nrodopisn problematika novoosdleneckho pohrani. esk lid
65 (4): 195-206.
Heroldov, I. 1986. Vysthovalectv z eskch zem (Balkn II. Rumunsko, Bulharsko).
esk lid 73 (1): 4551.
Hrozienik, J. 1963. ast slovenskch kolonistov vrevolunm hnut bulharskho udu.
eskoslovensko-bulharsk vztahy v zrcadle stalet. Sbornk vdeckch studi. Praha: SAV,
163175.
Jakoubek M. 2009. Etnografie (nejen) textuln realizace (dvoj)identity vojvodovskch
ech. Acta Fakulty filozofick Zpadoesk univerzity vPlzni 1: 2438 (st II. studie Pen-
ev, V. / Jakoubek, M. Vojvodovsk dublety. Acta Fakulty filozofick Zpadoesk univerzity
vPlzni 1: 1438).
Jakoubek, M. 2010a. Sesek zapomenut esk obec vBulharsku. esk lid 97 (1): 3550.
Jakoubek, M. 2010b. From believers to compatriots: the case of Vojvodovo, a Czech
village in Bulgaria. Nations and Nationalism 16 (4): 675695.
Jakoubek, M. 2010c. Vojvodovo etnologie krajansk obce vBulharsku. Brno: CDK.
Jakoubek, M. 2010d. Kiha pametni Tome Hrzy, itele Vojvodofskho. Lid msta
12 (1): 147178.
Jakoubek, M. 2011. Vojvodovo, kus esko-bulharsk historie (tentokrt pevn oima jeho
obyvatel). Brno: CDK (vtisku).
Jakoubek, M., Nepor, Z. 2006. Pedmluva, in Jakoubek, M., Nepor, Z., Hirt, T. (eds.),
Neco Petkov Necov: Djiny Vojvodova, vesnice ech a Slovk vBulharsku. Plze: Obansk
sdruen Vojvodovo ve spoluprci se Studijn a vdeckou knihovnou Plzeskho kraje,
1325.
Jech, J., Seck, M., Scheufler, V., Skalnkov, O. 1992. esk vesnice v rumunskm Bant
(ei v cizin 5). Praha: stav pro etnografii a folkloristiku SAV.
Konferenn protokoly uloen v archivu Evangelick metodistick episkopln crkve (EMEC)
vSofii; (nedatovno).
Man, V. 1931. Zachlebem vezdejm. Brno: Kninice biblick jednoty.
Man, V. 1934. Nevratem v nov svt. O eskoslovenskch osadncch, jejich nboenskch,
kolskch, osvtovch, hospodskch, aj. pomrech vBulharsku. Brno: Biblick jednota.
Michalko, J. 1936. Nai vBulharsku. Pdesiat rokov ich ivota, prce, piesne a zvykov. Myjava:
Knihtlaiare Daniela Panickho.
Necov, N. P.2006. Djiny Vojvodova, in Jakoubek, M., Nepor, Z., Hirt, T. (eds.), Neco Pet
kov Necov: Djiny Vojvodova, vesnice ech a Slovk vBulharsku. Plze: Obansk sdruen
Vojvodovo vespoluprci se Studijn a vdeckou knihovnou Plzeskho kraje, 2789.
33
Nepor, Z. R. 1999. Bantt ei jako potomci tolerannch sekt. Religio, revue pro Vaeka, J. 1990. ei vBulharsku. esk lid 77 (2): 8187.
religionistiku VII, 2: 129144.
Velkov, A. 2009. Krut vrchnost, uboz poddan? Promny venkovsk rodiny a spolenosti
Nepor, Z. R., Hornofov, M., Jakoubek, M. 1999. et nekatolci vrumunskm Bantu v18. a vprvn polovin 19. stolet. Praha: Historick stav AV R.
a v Bulharsku. st prvn Potky Svat Heleny. Lid msta 2: 6688.
*
Nepor, Z. R., Hornofov, M., Jakoubek, M. 2001. et nekatolci vrumunskm Bantu
, . 2006. .
a vBulharsku. st tet. Vojvodovo, obec denominanho typu. Lid msta 5: 6286.
, in tpnek, V. (ed.), Studia Balkanica Bohemoslovaca VI (1). Brno:
Noskov, H., Vchov, J. 2000. Reemigrace ech a Slovk zJugoslvie, Rumunska a Bulhar Matice moravsk, 457467.
ska (19451954). Praha: stav pro soudob djiny AV R.
Pavlsek, M. 2010. Ppad Svat Helena. (Re)interpretace nboenskch djin esk obce
vRumunsku. esk lid 97 (4): 363382.
Penev, V. 2006. Tempus edax rerum aneb o minulosti a souasnosti vojvodovskch
ech, in Jakoubek, M., Nepor, Z., Hirt, T. (eds.), Neco Petkov Necov: Djiny Vojvodova,
vesnice ech a Slovk vBulharsku. Plze: Obansk sdruen Vojvodovo vespoluprci se
Studijn a vdeckou knihovnou Plzeskho kraje, 90105.
Penev, V. 2008. ei v Bulharsku aneb O typologizaci, etapizaci a procesech adaptace es-
kho vysthovalectv dobulharskch zem. esk lid 95 (2): 115126.
Seck, M. 1995. ei v rumunskm Bantu, in ei v cizin 8. Praha: stav pro etnogra-
fii a folkloristiku AV R, 92115.
rmkov, M. 1987. Adaptace ech zBulharska vjihomoravskm pohrani, in Dorov-
sk, I. (ed.), Studia Balkanica Bohemoslovaca III. Brno: Univerzita J. E. Purkyn v Brn,
295300.
tpnek, V. 2002. K historii esk kolonizace bantsk vojensk hranice, in Dorovsk, I.
(ed.), Studia Balkanica Bohemoslovaca V. Brno: Masarykova univerzita, 2736.
Svoboda, M. 2008. Belinci: Zapomenut osada na Balkn, v n se hovoilo esky.
esk lid 95 (2): 145162.
Svoboda, M. 2007. Kapku ouzko. Ppadov studie esky hovocho osdlen bulharsk vsi
Belinci, Diplomov prce naFF ZU vPlzni (nepubl.).
Urban, R. 1930. echoslovci v Rumunsku. Bukure: Knihovna eskoslovenskho stavu
zahraninho, svazek II.
Vaculk, J. 1983. Bulhart ei a jejich reemigrace vletech 19491950. esk lid 70 (4):
8285.
Vaculk, J. 1987. Reemigrace ech a Slovk zbalknskch zem vletech 19461950,
in Dorovsk I. (ed.), Studia Balkanica Bohemoslovaca III. Brno: Univerzita J. E. Purkyn
vBrn, 174180.
Vaculk, J. 2002. Povlen reemigrace a usdlovn zahraninch krajan. Brno: Masarykova
univerzita vBrn.

34 35
 Jedna opomenut kapitola ekonomick migrace
mezi Bulharskem a eckem: Bulhart Karakaani
vespleti eckho nacionalismu
Gabriela Fatkov

Clem tto studie je pedstavit podrobn jeden zvznamnch aspekt souasnho

ivota Karakaan vBulharsku. Pjde o strategie a vzorce jejich pracovn sezonn
migrace doecka. Prv to, kam, jak a s km migruj, jak nakldaj svdlkem
ajak prezentuj svou identitu vkontextu migrace, je jednm zhlavnch distinktiv-
nch rys, kter Karakaany odliuje odostatnch bulharskch oban. Pozornost
bude vnovna hlavn tomu, jak byly vytveny migran strategie Karakaan
v90. letech vevztahu keckmu nacionalismu a eck legislativ.
Data byla zskna bhem opakovanch pobyt vBulharsku mezi lety 2008
a 2011 prostednictvm nestrukturovanch rozhovor a autobiografickch vzpo-
mnkovch vyprvn informant se zamenm na dobu od roku 1989. Pro
nastnn situace vBulharsku a ecku jsem vychzela zco mon nejrecentnj-
ch studi, kterch k danmu tmatu vznik mnoho, a oficilnch dokument,
vekterch dan stty definuj sv postoje kcizincm.
Strun nastnn trend emigrace zBulharska
Bulharsko je sttem, kter vposlednch dvaceti letech zaznamenal vrazn nrst
emigrace. Podle cenz odelo mezi lety 1992 a 2001 zBulharska 196000 obyva-
tel a pouhch 19000 jich doBulharska pilo (Guentcheva Kabakchieva Kolar-
ski 2003, 17). Je teba ale vzt v vahu, e cenzy zachytily jen st skuten

36 37
migrace. Emigrace zBulharska je regionln a etnicky specifick, nkterch region
a nkterch etnik se tk vce ne jinch. Mezi regiony s nejvym odlivem
migrant pat Krdali, Kjustendil, Sliven, Blagoevgrad, Plovdiv a Silistra (Guen-
tcheva Kabakchieva Kolarski 2003, 1721). Jedn se o regiony se smenm
osdlenm, kde ij Turci (Krdali, Silistra), bulhart muslimov Pomaci (Blago-
evgrad, Plovdiv) a Karakaani (Kjustendil, Sliven).
Tabulka 1. Vvoj potu emigrant z Bulharska mezi lety 1989 a 1996
(podle daj zhraninch pechod)
rok 1989 1990 1991 1992 1993 1994
poet emigrant
218 000 88 000 45 000 65 000 54 000 64 000
zBulharska
(Guentcheva Kabakchieva Kolarski 2003, 17)
Bulharsko na rozdl od jinch zem bvalho sovtskho bloku jako napklad
eskoslovenska zavalo vcelku vrazn emigran vlny jet ped pevratem.
Asi nejvraznjm a nejmasovjm odchodem byl na jae v roce 1989 odchod
Turk, kte se odmtali podrobit asimilan politice ivkovova reimu. Odelo
tak v krtk dob nkolika msc kolem 350 000 bulharskch Turk. Hned
po pevratu jet tho roku nsledoval masov nvrat. Odhadovan poet
reemigrant je 150 000.
Po pevratu emigrace Turk pozvolna pokrauje. Mezi lety 1989 a 1992
emigrovalo 362000 bulharskch Turk (zcelkovho potu 800000) (Marushia-
kova Popov 2004, 4649). Dvodem je pedevm velk mra nezamstnanosti
vmstech, kde je vy koncentrace tureckho obyvatelstva. Tento trend se tk
pedevm rurlnch oblast s tradic pstovn tabku. Bulharsko po pevratu
ztratilo hlavn exportn trh pro tabk Sovtsk svaz a nadomcm trhu lokln
tabk vytlail levnj tabk zdovozu (Marushiakova Popov 2004, 31). Bulhar-
sk obyvatelstvo tchto oblast postiench nezamstnanost pouilo sv pbu-
zensk vazby, aktivizovalo sv sociln st, kter vtinou nepekraovaly hranice
bulharskho zem. V ppad Turk sociln a pbuzensk vazby sahaly asto
doTurecka nebo vrmci Bulharska dopilehlho okol, kde natom byli pbuzn
a znm obdobn, proto odchod doTurecka byl pro mnoh znich logickm ee-
nm vznikl situace.
Logick se tak zd rodinn vzorec tureck migrace. Dky koncentraci
tureckho obyvatelstva dopedevm rurlnch region, zavenm jedn tovrny
nazpracovn tabku se tak nakritick hranici finannho nedostatku pro bn
peit ocitaly ne sti napbuzenskm principu zaloen sociln st, ale cel
s, cel pbuzensk jednotka. V ppad vraznho propadu tak migruj cel
38
rodiny, vlepm ppad jen st rodiny, kter pak remitancemi pokrv veker
bn vdaje zbytku pbuzensk skupiny vBulharsku.
Zde bych si dovolila poukzat na jedno obecn rozen nedorozumn.
Vsouvislosti smigrac Turk se pouv velmi asto oznaen etnick migrace.
ten tak zsk pocit, e motivem pro migraci je prv etnick pslunost aktr,
kte se nect vevchoz zemi kvli sv etnicit dobe, a vol tedy odchod. Toto
vysvtlen by dobe vystihovalo masov odchod Turk ped rokem 1989 a bhem
nho (dokonce by to bylo pli eufemizovanm vysvtlenm tohoto exodu).
Nicmn poroce 1989 meme vppad Turk hovoit pouze o migraci ekono-
1995 1996 mick, tedy migraci vyvolan pedevm nedostatkem pracovnch pleitost.
Toto tvrzen si meme dovolit, ani bychom propadli pehnanmu zjed-
54 000 66 000
noduen nebo materializaci problmu. Potvrzuje ho prv velk nvrat Turk
zTurecka vroce 1989. Koncept domoviny je vtinou konstruovn pedevm
nabzi tch region, kter vBulharsku obvali1. Msto aby emigrace pokraovala
a doTurecka odchzelo vce a vce len rodiny, vznikaj transnacionln domc-
nosti, i to je jeden zargument, pro se nejedn o etnickou migraci. Navc prv
tento zpsob ekonomick migrace meme zaregistrovat u velk sti bulharskho
obyvatelstva, kter se ocitla v materiln nouzi a jej sociln st pesahovaly
donkter ze strategickch zem. Tento ppad si dle ble popeme napkladu
Karakaan. Mme k dispozici specializovan studie srovnvajc podl jednot-
livch push faktor, celch 89% emigrant uvedlo, e dvodem pro odchod byly
ekonomick dvody (Guentcheva Kabakchieva Kolarski 2003, 38).
Clovou zem pro emigraci bulharskch Turk jsou ale i zem EU. Pro tento
ppad vyvinuli praktickou strategii, jak zvit anci zskn vz. V80. letech prob-
hala vBulharsku rozshl asimilan kampa, kter mla mimo jin zadsledek
zmnu pvodnch jmen bulharskch muslim na slovansky znjc jmna. Tato
asimilan kampa podntila prv ve zmnn exodus. Turkm po pevratu
bylo umonno vrtit pvodn jmna, pro emigraci se vak jako vhodnj
ukzalo prezentovat se doklady, v nich je slovansk jmno. Strategii manipu-
lace se jmnem jako reakci naobecnou islamofobii meme sledovat i u Pomak
aalbnskch imigrant doecka ( 2003; Athanasiades Mantzari-
dou Marantzidis 2007).
Smrem nazpad odchz jak bulhart Turci, tak samotn Bulhai, pede-
vm kvalifikovan vzdlan vrstva nachz uplatnn v Rakousku, Nmecku,
ppadn i mimo Evropu v USA nebo Kanad. V sousednch sttech Turecku
aecku a stedomoskch sttech Itlii, panlsku, Portugalsku nachz naopak
uplatnn pedevm nekvalifikovan migranti s nzkm vzdlnm (Markova
2010). Stedomosk zem jsou pak clem pedevm sezonn pracovn migrace,
1 By pojet domoviny nen tak zcela jednoznan a nen nutn omezen jen najedno msto (Parla 2006).
39
zatmco kvalifikovan specialist vzpadnch zemch nejastji zstvaj. Krom problmu s oficiln evidenc se v ecku setkme s velmi roze-
nou ilegln migrac, kter unik jakmkoliv cenzm. Obrzek o potu ileglnch
Strun nastnn trend imigrace doecka imigrant si meme udlat z tabulky 3. Odhadovan rozsah nelegln ekono-
ecko na potku 90. let zakouelo zvenou mru imigrace ze zem mimo EU. miky v ecku je odhadovn na 3045% ronho HDP. Tento neformln sektor
Takov mnostv imigrant zastihlo eckou vldu zcela nepipravenou. Reakc tak absorboval velkou st migrant coby flexibiln pracovn sly (Hatziproko-
natento tlak migrant bylo najednu stranu zpsnn zkon tkajcch se imi piou 2006, 51).
grace, souasn vak ecko zaalo zdrazovat pedstavu domoviny, kter je Tabulka 3. Poet osob vyhotnch z ecka kvli chybjcmu povolen
oteven pro sv diaspory (nap. eck populace ijc nazem bvalho Sovt- kpobytu mezi lety 1995 a 2001 (daje z eckhoministerstva vnitra)
skho svazu, tzv. pontt ekov Rusko, ekov ze Severnho Epiru Albnie
atd.). Pompzn mobilizace diaspor byla ale tak pedevm odpovd eck vldy rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
navznik republiky Makedonie (FYROM) (C. Triandafyllidou Calloni Mikrakis poet vyhotnch
250 000 273 000 180 000 130 000 170 000 260 000 150 000
osob
1997, 1).
Pokud bychom chtli poet imigrant pesn vyslit, narazme namnoh (Baldwin-Edwards et al. 2004, 21)
nesnze. Od roku 1998 se sice vedly neoficiln statistiky o potu migrant,
skuten pouitelnm zdrojem je ale a cenzus zroku 2001. Vtomto roce ji byla Vecku stejn jako vjinch sttech jin Evropy se meme setkat pedevm se
vnovna pozornost i ileglnm migrantm. Celkov poet imigrant v tomto dvma typy imigrace, spracovn migrac a smigrac zaelem sjednocen rodin
roce byl tm 800 000, co pedstavovalo 7,3% populace ecka (Baldwin-Ed- (Arango et al. 2009, 13). Vedle toho ale v celkovm vtu imigrace do ecka
wards 2004). Nkter odhady ale uvdj, e vetn ileglnch mohou imigranti najdeme pchod diaspor a repatriovanch politickch uprchlk, student
zaujmat a 10% populace ecka (Charalambos 2009, 80). apracovnk vturismu, uprchlk a adatel o azyl, ileglnch sexulnch pracov-
nk a tranzitnch migrant, kte pes ecko m dojin ze zem EU (Hatzipro-
Tabulka 2. Poet nejvtch imigrantskch populac vecku kopiou 2006, 44).
(daje zcenzu 2001) Vkov sloen eck imigrace tak odpovd jejm pevn ekonomickm
motivacm. Nejvt sti imigrant je mezi 20 a 45 lety (Baldwin-Edwards 2004).
zem pvodu poet imigrant
Genderov podl migrant se vsouasnosti zcela vyrovnv. Oblasti pobytu, status
Albnie 443 550
Bulharsko 37 230
imigranta i profese se asto li vzvislosti nazemi pvodu imigranta. Napklad
Gruzie 23 159 nejvt st albnskch migrant ije vregionu Attica, bulhart migranti maj
Rumunsko 23 066 vysok podl jak naAttice, tak vestedn Makedonii. Druh povoln, kter nejas-
USA 22 507 tji imigranti vykonvaj, se d charakterizovat formulkou 3D dirty, difficult
Kypr 19 084 and dangerous. Zapluj tak mezery natrhu prce, kter vznikly jet ped jejich
Rusko 18 219
pchodem. Tyto mezery jsou sociln definovny, jde o profese snzkm podlem
Velk Britnie 15 308
Nmecko 15 303
moci ovlivovat dn vestt zemdlstv, stavitelstv, vpomoc vdomcnosti
Ukrajina 14 149 aturismus (Charalambos 2009, 77).
Polsko 13 378 eck nacionalismus vychz z pedstavy nrodn identity, kter je zalo-
Pkistn 11 192 ena na principu ius sanguinis, vychz tedy z pedstavy spolench kulturnch
Austrlie 9 677 apokrevnch vazeb. Pokud bychom vyli ze Smithova rozdlen nrod, eck
ostatn 131 269
pojet nroda rozhodn nebude teritoriln, naopak jasn etnick (Smith 1988).
celkem 797 091
eck prvo odliuje od sebe cizince, kte jsou omogenis (stejnho eckho
(Baldwin-Edwards 2004, 4) pvodu) a allogenis (jinho ne eckho pvodu). Cizinci omogenis disponuj
specilnmi doklady, kde je jasn traktovn eck pvod dritele (odvozovan

40 41
odpvodu rodi). Nazklad tohoto dokladu je pak udleno bu pracovn povo-
len, povolen kpobytu nebo dokonce i eck obanstv. Tato privilegia se mohou
vztahovat i naleny rodin repatriant (i vppad smench manelstv), povo-
len vtomto ppad m ale zkrcenou dobu platnosti (Papassiopi-Passia 2006).
Pro ve uveden cizince eckho pvodu, kte jsou obecn zpohledu eck legis-
lativy povaovni za potenciln eck obany, je pouvn vraz palinnostoun
tes repatrianti nebo ex-patrioti (Popov 2010, 30).
Najednu stranu tedy byla inna legislativn opaten, kter mla co nejvce
zabrnit pchodu tch obyvatel, kte byli povaovni zane-eck, a nadruhou
byli lkni ti, kte byli povaovni za etnick eky. Ji v roce 1991 musel bt
zmnn v t dob stle platn cizineck zkon z roku 1929, jen se zamoval
pedevm na regulaci emigrace a repatriac. Dal novelizace uvedla centrln
levicov vlda sestaven Panhelenskm socialistickm hnutm (PASOK) v roce
1997. Jejich clem bylo minimalizovat ilegln imigraci pomoc nkolika amnestij-
nch a legalizanch program. Podle tiskovch zprv takdoroku 2004 vystoupilo
zilegality 750000 migrant (Hatziprokopiou 2006, 5455).
Jedna velk, ne zcela homogenn kategorie se bhem pchodu do ecka
tila etnm privilegim. Jednalo se prv o ve zmnn eck diaspory, nebo
pesnji cizince eckho pvodu (omogenis). Clem eck vldy napotku 90. let
bylo oslovit vechny etnick eky, ijc v rznch totalitnch sttech po svt,
apivst je zpt doecka, dojejich domoviny. Mezi lety 1989 a 1997 pilo podle
jednoho ze zdroj jenom z bvalch sovtskch republik do ecka piblin
145000 oban se statutem cizinc eckho pvodu (Diamanti-Karanou 2003).
Jin zdroj zase uvd slo ni 110000 (z eho 103000 zskalo doroku 2001
eck obanstv). Ktomu je jet poteba pipost etnick eky ze severnho Epiru
(Albnie), kterch pilo podle jednoho zdroje mezi 40000 a 60000 (Hatzipro-
kopiou 2006, 53), eck ministerstvo vnitra vak uvd poet a 189000 (Konsta
Lazaridis 2010, 10), a bulharsk Karakaany. Jejich poet lze jen tko odhad-
nout, nebo jak samotnm Karakaanm, tak jejich pohybu pes eck hranice
nevnoval doposud nikdo pozornost2.
Tmatem navrtivch se etnickch ek, pedevm pokud jde o pontsk
eky pichzejc zbvalho Sovtskho svazu, se zabvalo mnoho prac (Atha-
nasiades Mantzaridou Marantzidis 2007; Konsta Lazaridis 2010; Keramida
1999; Papassiopi-Passia 2006; A. Triandafyllidou Veikou 2002; Vergeti 1991;
Diamanti-Karanou 2003; Voutira 2004). A se zd, e kategorie cizinc eckho
pvodu repatriant se bude tit v eck legislativ stejnm privilegim,
zdaleka tomu tak nen. Zatmco pontt ekov mli nrok nazskn obanstv
2 Jedinou vjimkou je zhruba ji tm 10 let star, strun a vstin lnek Marie-Pierre Reynet (Reynet
2002).
42
ji poesti nebo dvancti mscch pobytu vecku, albnt ekov mli pro za-
tek nrok pouze na vza na pt let. Pot zskali krajanskou identifikan kartu
(ethniko deltio taftotitas omogenous), kter potvrzovala jejich eck pvod, zaji-
ovala urit privilegia a mla trvn ti roky smonost opakovanho obnoven.
Nakartu spolu se vemi vyplvajcmi vhodami maj nrok i manelky sdtmi
(Athanasiades Mantzaridou Marantzidis 2007; Konsta Lazaridis 2010).
Dochz zde kzajmavmu paradoxu. Pontt ekov, kte byli dky Stali-
novm asimilanm nazenm pesdlovni z msta na msto, byli zvykl uvat
ke komunikaci pontsk dialekt etiny, ten vak asem musel ustoupit uvn
jinch jazyk, hlavn rutin a mstnm jazykm (nap. armntin). Popchodu
doecka ta mal st, kter jet pontskou etinou vldla, brzy zjistila, e modern
etina je ji stou jejich variantou tko srozumiteln. Oproti tomu epirt ekov
vAlbnii ili coby etnick skupina vcelku uzaven, studovali veckch kolch
a etinu pouvali neustle. Pes tuto nerovnovhu vjazykovch kompetencch
to byli prv pontt ekov, kdo automaticky dostal eck obanstv a t se
obecn vtm vhodm. eck politika se celkov vevztahu kancm nazskn
obanstv vyznauje velkou psnost. Vymyk se tm zmodelu ostatnch jihoev-
ropskch stt (panlsko, Portugalsko), kter pidluj obanstv mn restrik-
tivnm zpsobem, pedevm obanm pichzejcm z jejich bvalch koloni
(Arango et al. 2009, 52).
Pontt ekov napklad ani poletech pobytu vecku neovldaj dosta-
ten modern etinu, stle ve vysok me pouvaj rutinu. Albnt ekov
se zase ct zklamni, e pot, co cel ivot mluvili ecky, ili veckch vesnicch
aokolm byli oznaovn za eky, dnes nemaj automatick nrok na eck
obanstv a okolm jsou oznaovni jako Albnci. Autoi Triandafyllidou a Veikou
tak kriticky oznauj strategii sledovanou cizineckm zkonem jako hierarchie
ectv (the hierarchy of Greekness) (A. Triandafyllidou Veikou 2002). eck vlda
se snaila svmi nazenmi pedejt migran vln zAlbnie, by by vlna mla bt
sloena zetnickch ek. zem severnho Epiru je toti eky stle povaovno
za jejich zem a zprostedkovanou kontrolu nad tmto zemm si ecko sna
udret dky tamnm eckm enklvm. Clem vldy tedy je nevyvolat nepokoje
anechat eky ze severnho Epiru pokud mono tam, kde jsou. Vsledkem tto
strategie jsou transnacionln st propojujc zem Albnie a ecka.
Modely migrace sever a jih
Vstup stt jin Evropy doEU (1958 Itlie coby jeden ze zakldajcch stt,
1981 ecko, 1986 panlsko, Portugalsko) zpsobil piblen jin Evropy
k severn na ekonomick a sociln rovni. Russell King na zklad srovnn
migrace vrznch zemch Evropy popsal specifick model jihoevropsk migrace.
43
Tento typ migrace je ovlivnn relativn pozdn industrializac jihoevropskch zem,
velkm rozsahem zemdlskho sektoru a sektoru turismu a rozenou nefor-
mln ekonomi zaloenou na rodinnch vazbch. Prvn zkladn charakteristi-
kou jihoevropskho migranho modelu je velk vskyt ilegln migrace. Dalm
rysem je, e dojin Evropy migruje opravdu mnoho rznorodch skupin, kter
jsou geograficky, sociln a kulturn diferencovan, navc hlavn vzatku bvaj
genderov nevyven, migruj zprvu pedevm mui (King 2000). Vechny tyto
charakteristiky jihoevropsk migrace je mon zaznamenat i vppad ecka.
ecko tak pedstavuje i dal zKingem popsanch charakteristik, a tou je
koexistence migranch vln svysokou mrou nezamstnanosti vclovch zemch
(King 2000)3. Tento zdnliv paradox lze vysvtlit. Jak ji bylo ve eeno,
migranti vypluj mezeru na trhu prce, nekonkuruj tedy ostatnm nezamst-
nanm ekm, protoe o prce uren migrantm nemaj mstn zjem (Chara-
lambos 2009, 77). eck ekonomika je doznan mry sloena zmnoha malch
podnik, kter asto maj rodinnou bzi. Jihoevropsk stty se vyznauj silnm
plivem migrant navenkov, to plat i v ecku. Velk rozsah tamnch zemdl-
skch aktivit si tak d specifick pracovn sly, flexibiln a sezonn. Imigranti
tak zcela nahradili dvj model vnitn migrace sezonnch pracovnk. Podobn
jako vepanlsku i vecku je dnes vtina sezonnch prac vhradn sektorem
imigrant (Charalambos 2009, 88).
Salvador Giner vyzdvihuje, oproti Kingovu popisu jihoevropsk migrace,
jet jin rysy. Jeden je vak pro migranty v ecku obzvlt vznamn. Jde
ouplatovn patronskch vazeb s majoritou v clov zemi, asto jde o kmot-
rovstv, kter simuluje pbuzenskou vazbu, a tm umouje rodin migrant
snze vstoupit do eck spolenosti, kter svou identitu stav prv na pokrev-
nm principu. Tato strategie je uplatovna migranty pedevm na eckm
venkov. Vppad venkova jde o inn zpsob integrace, kter pozitivn ovlivn
nejen integraci ktnho dtte, ale i cel jeho rodiny (Charalambos 2009, 93).
Vppad Albnc je jet soust integrace konverze kpravoslavnmu kesan-
stv ( 2003, 237).
Remitance
Remitance jsou toky penz spojujc emigranta v clov zemi s mstem jeho
pvodu. st svho vdlku poslaj dom vechny druhy migrujcch pracov-
nk, mui i eny, legln i ilegln, doasn i dlouhodob, kvalifikovan i nekva-
lifikovan. Zpsob transferu penz je rznorod, odzaznamenatelnho bankov-
nho pevodu a doosobnho penosu pes hranice vhotovosti, kter se samo-
3 S podobnm konceptem pichz i jin autoi, napklad Mingione popisuje specifick jihoevropsk druh
vvoje kapitalismu svelmi podobnmi rysy, jako vyzdvihl King (Mingione 1995).
44
zejm neodraz vestatistikch. Vmst pvodu pak mohou bt penze pouity
zhruba temi hlavnmi zpsoby, zaprv kpokryt dennch poteb rodiny, zadruh
k okzal spoteb a zatet pro investici do njak formy podnikn (Vertovec
2009, 103). Pjem remitanc vregionu m ale vliv nazven ivotnho standardu
jak u rodin, kter je dostvaj, tak u tch, kter je nedostvaj. Rodiny, kter remi-
tance dostvaj, zvyuj jak spotebu, tak poptvku ponadstandardnm zbo, tm
mohou zvyovat obrat nebo zajiovat pracovn pozice tm, kte remitance nedo-
stvaj (Lucas 2005, 155).
V ppad Bulharska mme k dispozici data Bulharsk nrodn banky
omezinrodnch transferech, kter mezi lety 1998 a 2004 rapidn stoupaly (viz
tabulka 4). Nrst nadle pokrauje, v roce 2004 tvoily remitance 4,2% HDP
avroce 2006 dokonce 5,4% HDP (Markova 2010, 28).
Tabulka 4. Mnostv oficilnch remitanc do Bulharska v letech 1998
a 2004 (daje z Bulharsk nrodn banky a Nrodnho statistickho
institutu)
rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
remitance (vmil. ) 170,2 233,3 305,9 472,5 531,7 613,0 812,3
(Markova 2010, 26)
Vechna ve uveden sla ovem lze pout, pouze kdy vezmeme vvahu, e
vtina transfer probh neoficiln. Ze studie Mineva a Bonakova vyplv,
e celch 56% migrant pev penze vhotovosti. Jen zhruba ptina migrant
pouv pravideln bankovn pevody (Mintchev Boshnakov 2006). Vprbhu
asu vak bankovn pevody zskvaj naoblib. Banky snabdkou svch slueb
vychzej vstc migrantm. V Bulharsku tak otevelo sv poboky pt velkch
eckch bank National Banks of Greece, EFG-Eurobank, Alpha bank, Piraceus
bank a Emporiki bank. Dalm dvodem nrstu bankovnch pevod zecka je
eck politika, kter prostednictvm nkolika legalizanch program umonila
ileglnm imigrantm vystoupit z ilegality. Legln pobyt s sebou pinesl vt
jistotu, e migrant nebude ze dne naden ze zem vyhotn. Proto neoficiln hoto-
vostn transfery zaaly bt mn ast a migranti zaali pevdt penze bankovn
cestou (Markova 2010, 31). Ale i pes viditeln nrst remitanc bankovn cestou
nememe hodnoty ztabulky 4 povaovat zavhodn ukazatel vech finannch
transfer zecka doBulharska. Stle jet velk st financ proud neoficiln
cestou, pedevm vppad migrant, kte se pravideln nkolikrt vroce vrac
dom doBulharska.
45
Bulhart Karakaani
Karakaani jsou populac, kter ila rozptlen pocelm jihovchodnm Balkn.
Dozatku 60. let ili jako koovn pastevci a pechzeli bhem roku zhorskch
psem, kde trvili lto, dopmoskch nin. ivotnm stylem se tm neliili
odostatnch koovnch pastevc Balknu. Ze vech balknskch koovnk byli
usazeni a mezi poslednmi. Dnes ij hlavn nazem ecka a Bulharska. Mluv
ecky, by vBulharsku mlad generace pouvaj kbn komunikaci stle vce
jazyk majority. Jsou stejn jako Bulhai pravoslavnmi kesany. Pesn poet
nelze urit, protoe tuto minoritu pehl cenzy obou stt, najejich zem ij.
Odhadovan poty, kter vychz pedevm zpotu len karakaanskch sdru-
en, jsou 80000 vecku a 20000 vBulharsku. Karakaani odroku 1989 jezd
pravideln pracovat doecka. Jedna st se zamuje nasezonn nekvalifikova-
nou prci vzemdlstv nebo stavitelstv, obvykle bez formln pracovn smlouvy.
asem poakumulaci dostatenho kapitlu ztto formy migrace zaali Karaka-
ani podnikat nazem Bulharska, asto jde o obchod mezi eckem a Bulharskem
(Reynet 2002, 84).
Karakaani jsou zpohledu eck imigran politiky zcela zvltnm ppa-
dem. Okamit popevratu bylo bulharskm Karakaanm nabdnuto pesdlen
dopohrani, doeck Thrkie (Reynet 2002, 85). Zde nen aplikovateln ped-
stava eckho nacionalismu o pokrevnm poutu repatriant seckm nrodem.
Karakaani nejen e svj pvod odvozuj stdav odrznch geografickch region
Balknu, kter ne vdy jsou soust eckho zem4, ale zrove sami sebe vnmaj
jako odlinou etnickou skupinu, kter seky sdl pouze jazyk a nboenstv.
Pesto vak zaujmaj jistou, by ne zrovna zvl privilegovanou pozici
vhierarchii populac, kterm je pisuzovn eck pvod. Jednou zhlavnch vsad
Karakaan v90. letech bylo pednostn zskn vz doecka. Navza mla nrok
cel nuklern rodina. Ze zkuenosti samotnch informant dostala rodina
istch Karakaan celoron vzum, smen rodiny pouze plron5. Jin infor-
manti zas uvd, e zprvu opakovan dostvali vza na23 msce6. Natakovto
pracovn vza mli nrok i jin cizinci mc doecka, zpravidla je vak nedostali
nebo dostali s velkou asovou prodlevou. Jin etnika napklad Vlai byla
ipes doloiteln eck pedky znevhodnna vdostech o vza. Slovy jednoho
zaktr: Naeck ambasd vSofii jsem navza ekal ti dny. Bulhart Karakaani
dostali vza okamit (Smallbone 2008, 44).
eck stt obecn povauje Karakaany (a u bulharsk nebo eck)
4 Pkladem me bt mezi informanty rozen lidov vklad vlastnho skupinovho pvodu, umisujc
pedky Karakaan do Konstantinopole (Fatkov 2011).
5 Informantka A. G., Berkovica, nar. 1975, 16. ervna 2011.
6 Informantka V. Ch., Enina, nar. 1954, 24. srpna 2011.
46
zaeky. Ovem co se te zskvn obanstv, nevztahuje se nan stejn pstup
jako nadiaspory pontsk eky nebo eky ze severnho Epiru. Pontt ekov
ji poesti mscch pobytu mohli zskat obanstv, albnt ekov ze severnho
Epiru zas dostali povolen kpobytu napt let a pot jakousi formu polo-obanstv
obnovovatelnou kad ti roky. Karakaani vlepm ppad zskali pracovn povo-
len a povolen kpobytu narok. Tato povolen ale pece jen zskvali bez jakch-
koli prtah a opakovan. Tento postup vak nebyl zakotven vdnm zcizinec-
kch zkon, nikde nen zmnka o strategickm postupu vzhledem keKarakaa-
nm, lo o zabhnutou neformln praxi.
Motivace kmigraci mli a maj Karakaani vhradn ekonomick. Hatzipro-
kopiou vesv studii motivac migrant vSoluni odhalil, e mezi eky ze severnho
Epiru jen polovina prezentovala etnick pvod jako motivaci kmigraci a u Kara-
kaan hrl etnick pvod jet men roli (Hatziprokopiou 2006, 95). Samotn
Karakaani nepovaovali sv privilegium pi zskvn vz zanco vyhrazenho
jen pro jejich skupinu, take ssebou tsn popevratu brali doecka i nkter
ptele ne-karakaanskho pvodu.
Mj otec pracoval vesklrn, kde jeden zjeho koleg byl Karakaan. Pomohl mu
s imigranmi papry do ecka. eck ambasda vydvala vza Karakaanm. Kdy
ztratili prci ve sklrn, mj otec s nm odeel do ecka. Pes toho Karakaana tam
nael prci, protoe je tam mli zaeky (Tomova 2011, 116).
NaBalkn, kde nrodnost je chpna etnicky, byla ideologie stt nastou-
pivch porozpadu Osmansk e zaloena nailuzi etnicky homogenn spole-
nosti. V tomto smyslu ti druz byli oekvni vn sttnho zem, minority
uvnit byly vtto ideologii opomjeny a povaovny pinejlepm zapestrojen
sti majority (C. Triandafyllidou Calloni Mikrakis 1997). Tato charakteristika
beze zbytku odpovd postoji ecka keKarakaanm. Veckch zkonodrnch
i jinch oficilnch dokumentech je existence tto populace naprosto ignorovna.
Vezmme ale vpotaz nkolik fakt. Nejprve zde mme poet bulharskch
emigrant vecku, tedy 37230 (cenzus zroku 2001), a celkov poet vBulharsku
ijcch Karakaan, tedy piblin 20000 (daje Federace Karakaan vBulhar-
sku). Dle, kdy si uvdomme, e jet vroce 2001 byla sezonn prce vecku
opravdu rozen praxe, pokud napklad polovina bulharskch Karakaan
pracovala vecku (a to nen nereln odhad, nebo kad/ zinformant nebo
informantek, je jsem zati roky vzkumu potkala, pourit obdob svho ivota
vecku pracoval/a), vrmci celkov bulharsk populace vecku mohli bulhart
Karakaani tvoit vce jak tetinu7. A to nen tak zanedbateln skupina imigrant,
jak se zletmho pohledu dostatistik me zdt.
7 Hatziprokopiou ve vzorku imigrant vSoluni ml podobn podl Karakaan vjeho vzorku Karakaani
tvoili celch 25,7% emigrant z Bulharska (Hatziprokopiou 2006, 112113).
47
 Toto ignorovn Karakaan pramen ze snahy nedat tto populaci nejmen
dvod kvytyen odlinosti odeckho nroda. Napklad nastrnkch eckho
Ministerstva zahraninch vc se vsekci o diplomatickch vztazch sBulharskem
dozvme, e vBulharsku ije eck komunita.
Jde o piblin 28 500 osob eckho pvodu s bulharskm obanstvm. Tato
skupina zahrnuje 15 000 Karakaan, 2 500 bvalch politickch uprchlk, 8 000
Staro-ek, 2000 student a 1000 obchodnk srodinami8.
Zamme-li se navyjden bulharsk strany, ta samozejm identifikuje
vevsledcch cenzu zroku 2001 pouze 3408 osob eckho pvodu nasvm zem9.
Karakaany bulharsk cenzy nepotaj mezi eky, nepotaj je toti vbec, by
nalezneme pesn daje o potu tak mloetnch minorit, jako jsou id (1363
osob), Ukrajinci (2 489 osob) nebo Rumuni (1 088 osob). Nejde ofenomn, e
by cenzy pehlely obecn autochtonn bval koovn skupiny, protoe Vlai
(neboli Aromuni) se napklad vevsledcch cenz objevuj.
Aby bylo mon vce kontrolovat imigraci zBulharska, bylo nutn zavst
njak zpsob kodifikace a oficilnho potvrzen karakaanstv. Toto potvr-
zen vydvala jednotlivcm Federace kulturn vzdlvacch sdruen Kara-
kaan v Bulharsku (
). Samotn federace slou jako centrln instituce
avznikla a poroce 1989. Krom centra federace veSlivenu vznikala postupn
i lokln sdruen Karakaan, kter jsou ale slivenskou kancel kontrolovna.
Federace prezentuje svou psobnost na webovch strnkch www.karakachani.
com.
Oficilnmi prezentovanmi cli federace je zachovat matesk jazyk
apedevm jej nauit nsledujc generace10. Dalm zcl je pravideln organi-
zovn svtk a folklornch festival, zajitn odkodnn rodin, jim byla zdru-
stevnna stda (Kalionski 2002, 15), a udrovn kontakt spodobnmi organi-
zacemi vrmci sttu i mimo stt11. Vzhledem ktomu, e vdlek ze sezonn prce
vecku byl a dodnes vmnoha ppadech stle je hlavnm zdrojem pjmu karaka-
anskch rodin, lze jen tko uvit, e dvodem vzniku federace byl pouze zjem
o folklor a matesk jazyk. Zde se nm jasn ukazuje dal, lze ci i nejdleitj
funkce federace. Federace fungovala jako dleit byrokratick apart vregulaci
udlovn vz. To m mimo jin dost vn dsledky napklad vevztahu kuro-
8 http://www.mfa.gr/www.mfa.gr/en-US/Policy/Geographic+Regions/South-Eastern+Europe/Balkans/Bila-
teral+Relations/Bulgaria/
9 www.nsi.bg/Census/Ethnos.htm
10 Co se vpraxi vlastn nedje, protoe aktivitami sdruen nen zachovvn star karakaansk dialekt
etiny, ale modern forma etiny, kterou se dti nejastji u na federac organizovanch letnch tborech
vecku.
11 www.karakachani.com, 20. nora 2009.
48
vn potu Karakaan v Bulharsku. Na cest do ecka mohl vyuvat vhod
jen ten Karakaan, kter byl lenem federace. Po cel 90. lta proto byli leny
tm vichni. S ubvajc dleitost pracovn migrace do ecka opad i zjem
olenstv12.
Jet ped vstupem Bulharska doEU, kdy byla vza zskvna nazklad
pedstavy o eckm pvodu (a, jak ji bylo zmnno, diskuse o pvodu Karakaan
se zdaleka neshoduje najednom mst pvodu), federace zastvala vesvch ofici-
lnch prohlench striktn pro-eck postoj. lo pedevm o obdob, kdy fede-
raci vedl Dimitr Grivas. Ten byl i jejm zakladatelem nazatku 90. let. Vtomto
obdob byla zajedinou sprvnou povaovna pouze hypotza o eckm pvodu
Karakaan. Nelo o nhodu, nebo prv po vstupu Bulharska do EU v roce
2007, kdy byl pstup doecka oteven pro vechny bulharsk obany, opt zaaly
pomalu mezi Karakaany zaznvat i jin hypotzy o pvodu, napklad hypotza
spojujc Karakaany sThrky nebo jinmi archaickmi balknskmi populacemi.
Federace vak stle udruje pro-eck postoj, tedy stle je batou jedin
hypotzy, hypotzy o eckm pvodu. Ped dvma lety bylo mon nawebovch
strnkch federace st takovto velmi jasn prohlen:
Karakaani jsou st eckho nroda.
Legendy vypovdaj, e nai pedkov odeli dopoho Pindos vdob, kdy Turci ovldli
eck zem kolem roku 1381. Tam zstali a doroku 1815. (...)
Vobdob Ali Pai, kdy hajduci i samotn Karakaani byli nejvce pronsledovni,
byli Karakaani pinuceni kodchodu, a dostali se tak doMakedonie, Thrkie, kBosporu
i ernmu moi. (...) ili polonomdskm stylem ivota. Turci je nazvali Kara-kaani
(ern uprchlci), protoe najejich odvu vdy pevldala ern barva naznamen hlubo
kho smutku zpadl e. Nadle si zachovali svou eckou identitu, jazyk, mravy, zvyky
i nrodn umn.
Po ustanoven komunistickho reimu v Bulharsku v roce 1958 byly odebrny
Karakaanm ovce a Karakaani byli pinuceni zmnit svj ivotn styl. (...)
Cel pokolen ili Karakaani vklidu spolen sBulhary, snimi sdleli nezvrat
nost on sudby. Vdom o eckm pvodu nen v rozporu s tm, e Bulharsko pova
uj zasvou vlast. Dnes jsou jednou znejintegrovanjch etnickch skupin vsouasn
bulharsk spolenosti a svou svrznou kulturou pitahuj pozornost13.
Dnes je ale situace dost jin. Strnky proly adou zmn a v sekci, kter
se tk pvodu a historie Karakaan, dnes nechvaj zasebe mluvit odbornici.
Ktomuto elu pouili ryvky zprce vznamn badatelky voblasti eck folk-
12 Informantka E. N., Berkovica, nar. 1950, 15. ervna 2011, informant G. D., Berkovica, nar. 1971, 16. ervna
2011.
13 Zdroj: www.karakachani.com, 20. nora 2009, peklad autorka.
49
loristiky a etnografie A. Chadimichali. Vybrali si a seskldali takov sti prce,
kter jsou nejprve psan velmi lyrickm a poetickm jazykem, a a v samm
zvru zazn ona hypotza o eckm pvodu. Dleit stle zstv, e tato hypo-
tza zazn, e nezazn dn jin, a tak to, e zazn zahalena docelho kabtu
z metafor a poetickch obraz. Ji zde je toti pozorovateln posun od pmo-
ar neosobn definice Karakaan coby ek kby odborn zakotven, ale zro-
ve poeticky rozvolnn definici, kter dv zcela mlhav a podtextov prostor
ijinmu pojet. Mimo jin pedstavitel federace vytvoili svj text zryvk prce
napsan v roce 1957 (dnen odborn prce vdy uvdj komplexnj rejstk
hypotz o pvodu Karakaan). Pro pesnost zde text zwebovch strnek uvdm
vplnm znn.
Nomdi zdvn pasteveck kolbky, elingi14, ovci bez vlastn pdy i stlho obydl,
koovnci a horal, to jsou Karakaani. Kvli svmu zpsobu ivota podzeni klimatu,
prod a jejm kontrastm, kter jsou i pinou nomdskho zpsobu ivota, pes zimu
ij vrovinch a pes lto stoupaj dohor. ij tmto zpsobem kvli svm stdm, kter
jsou jedinm jejich jmnm. Nanich stav sv peit a nezbytn ivobyt zskvaj jedin
zprodukt svch std.
Jejich ivot je cesta, nepetrit pesun k pastvinm vhodnm pro zvata, kter
chovaj. Najae, kdy roztaj snhy, stoupali spolu senami, dtmi i stdy, scelou svou
stani15 do nejvych kamenitch hor, do nhornch ploin, do rovin, kde je pro ovce,
kozy, kon a muly bohat rostlinstvo napastvu. Tam pekvaj lto naletnch pastvi
nch. Anapodzim, sprvnmi deti a chladem, kter trp zvata a bere jim mlko, sestu
puj dorovin, kde pekvaj zimu nazimnch pastvinch, tam je potrava pro dobytek.
Dve mli jen ovce obvykle ern, ty dvaly nejvce mlka a nikdy kozy, nebo
maximln odpti dodvaceti koz. Ale dokonce i te, nejreprezentativnj, autentit
Karakaani, zkuen ovci, chovaj vdycky ovce a jen velmi mlo koz. Pestoe dnes
jsou pinuceni chovat vce koz, vdycky se knim stav sopovrenm a obvykle poovcch
se pozn elingas, tedy podle potu ovc, kter nle jeho stani.
Jsou rozdleni na rody, kompanie a pasteveck organizace stani, do nich
rodiny vstupuj a sdruuj se dobrovoln. Stani se sdru jet najae nazimnch past
vinch, posvtku sv. Georgiho (6. kvtna) se pesouv dohor, kter jsou povaovny
zajejich vlast. Vedruh polovin kvtna doraz stani donejvych mst, kde pak strv
lto a odkud pak vyraz zas spolen donin tsn ped svtkem sv. Dimitra (26. jna
= 7. listopadu podle starho kalende).
14 elingas eck oznaen vdce doasn skupiny pbuzensky provzanch nuklernch rodin, kter byla
zkladn organizan i ekonomickou jednotkou bhem koovn pasteveckho ivota. Jindy se pro onoho
vdce pouvalo i oznaen kechaja nebo elnik.
15 Stani, odak, badjo, kompanija nebo machala - doasn skupina pbuzensky provzanch nuklernch
rodin, kter byla zkladn organizan i ekonomickou jednotkou bhem koovn pasteveckho ivota.
50
Geografick rozen Karakaan.
Klimatick podmnky a poloha Balknskho a eckho (Peloponskho) poloostrova
jsou pinou vzniku nomdskch nrod vtchto mstech. (...) Mezi vemi ostatnmi
jsou Karakaani pravmi nomdskmi pastevci a pravmi eky a tmto faktem se
pyn. Charakteristick horsk masivy Balknu (...) jsou jednm obrovskm zstupcem
hor anin, plnch luk vhodnch pro zimn pastviny. Vtto velik geografick rozloze
a vrmci hlavnch tepen mezi Starou planinou a Egejskm moem a mezi Jadranskm
moem a Konstantinopol se dly v dvnch dobch velk pohyby obyvatel a kmeno
vch skupin. Vtomto prostoru se tak dky klimatickm podmnkm svobodn pohybo
vali nomdi, stitm pohybu a krytu vhorch.
Je pochopiteln, e tento pohyb nebyl peruen, ani kdy vznikla trval mstsk
centra vdanch mstech, ani zadoby msk e, ani kdy zem byly znovu vlenny
dovelkho politickho impria byzantskho nebo pozdji osmanskho.
Nekonen hebeny, horsk svahy, vysok vrchy s charakteristickmi sedly
tvoily jednu velkou horskou skupinu, rozdlenou hustmi a obvykle tsnmi dolinami,
kter ubhaj pmo kJnskmu a Egejskmu moi, kde nebylo msto pro bohat a irok
roviny. Tato poho, pln svah s krsnmi loukami, vhodnmi pro pastvu malho
dobytka, umonila balknskm a eckm populacm provozovat dvn pastevectv
vevelk me. Tak jedna st eckch kmen, jejich pedkov vdvnch dobch pili
odDunaje a Star planiny naBalkn, kde se pozvolna rozeli dohor a dolin kontinen
tlnho ecka (napklad rzn drsk kmeny), se promnila logicky nakoovn paste
veck rody. To byli i Karakaani, kte si zachovali nedoten eck pvod a vechny
znaky, kter poukazuj nadvnost jejich pvodu16.
Dnes samotn Karakaani mluv o velkm mnostv hypotz o svm pvodu.
Jedna zvariant je, e pochzej zostrovn sti ecka.
Nanjakm ostrov se pemnoily ovce a pak se tedy sovcemi rozili i dohor
napevnin17.
Dal varianta zase zdrazuje, e jsou populac zcela odlinou od vech
ostatnch (i odek), a maj tedy svj vlastn pradvn pvod18. Stouto variantou
se lze dnes mezi Karakaany setkat nejastji.
Piplouvaly sem rzn lod, ze panlska a tak, a lid se tu rzn msili, ale ne
my, protoe jsme ili v horch izolovan. Nemme dnou vazbu s ostatnmi nrody
Balknu. Karakaan by si dve nikdy nevzal Bulharku ani ekyni u jen proto, e neum
chodit pohorch. Sta lid by ekli jak chce vodit tuhle bosou enskou pohorch,
poostruin?19
16 Zdroj: www.karakachani.com, text sestaven z textu (Hatzimichali 1957), peklad autorka.
17 Informant A. G. I., Samokov, nar. 1920, 28. listopadu 2008.
18 Informant G. D., Berkovica, nar. 1971, 14. ervna 2011.
19 Informant M. Mgli, nar. 1954, 29. srpna 2009.
51
 Zde narme i nato, e podle dve udrovanho pravidla endogamie (kter
bylo praktikovno i pousazen Karakaan nakonci 50. let) byli ekov vnmni
jako ti druz, partnei nevhodn pro satek.
Proto budeme-li se ptt, kdy piblin vznikla u Karakaan ona tendence
hlsit se k eckmu pvodu, musme z monch obdob vylouit ta, kdy Kara-
kaani jet koovali. Jak je obecn znmo, vrmci socialistickho sttu nebylo
pno dnmu uskupen, aby projevovalo, utuovalo nebo prosazovalo jinou ne
tdn identitu. Vtuto dobu nebyli Karakaani nijak organizovan a byli tak mimo
zjem vzkumnk (prce vznikl v tto dob se zabvaj pedevm koovnou
histori tto skupiny). Tedy lze pedpokldat, e obdob mezi lety 1960 a 1989
tak nebylo tm pro-eckm. Nadruhou stranu, kdy jsem se vroce 2008 setkala
sKarakaany poprv, u prezentovali rzn verze o svm pvodu. Rtorika spoju-
jc pvod Karakaan seckem se tedy musela objevit nkdy mezi rokem 1989
a2008, a to hlavn napd Karakaansk federace vBulharsku.
Federace, jak ji bylo eeno, byla instituc, kter obrovskou mrou napo-
mohla sezonn pracovn migraci Karakaan do ecka. Na konkrtnm ppad
lze doloit, e prv zprostedkovn tto migrace bylo jejm hlavnm clem. Sdru-
en Karakaan v mst Berkovica vzniklo jako jedno z prvnch v Bulharsku
nazatku roku 1990. Zrozhovor stm vemi jeho pedsedy, kte se vtto
funkci zadvacet let jejho fungovn vystdali, vyplv, e zjem o lenstv bval
velk a sdruen fungovalo aktivn v 90. letech (podaly se skupinov vlety,
oslavy svtk). Poroce 2007 zaal zjem pozvolna, nicmn neustle upadat.
Lid jsou neinn, dl jim problm platit ron lensk poplatek, poplatek
zahodiny etiny, u o n nen ani zjem, natopak o spolenou cestu nasbor20. (...)
Karakaani jsou dnes sobet a nestaraj se o udrovn spolen tradice21.
Postupn padek innosti sdruen a pedevm bytek len je pmo
spojovn se zavedenm bezvzovho styku seckem.
EN: Dnes je to tak, e kdy te se cestuje bezvzov, nikdo nechce platit lensk popla
tek. Kdy neplat lensk poplatek, nejsi lenem sdruen. A to je problm federace
samotn i jednotlivch sdruen.
GF: Ztoho ale vyplv, e byli leny jenom kvli tm dokladm?
EN: Ano, vypad to tak. Dnes ten poplatek plat jen mlo lid22.
Remitance Karakaan
Vzhledem k tomu, e prv bulhart Karakaani jsou pedstaviteli skupinov
20 Sbor je tm myleno kadoron setkn Karakaan v horch nad Slivenem v mst zvanm Karandila, jde
o nejvt udlost, nani se sjedou tm vechna karakaansk sdruen z celho Bulharska
21 Informant G. D., Berkovica, nar. 1971, 14. ervna 2011.
22 Informantka E. N., Berkovica, nar. 1950, 15. ervna 2011.
52
pracovn sezonn migrace, a doecka tedy jezd nejastji nankolik msc vroce,
meme u nich pozorovat hlavn neformln transfer penz doBulharska. Penze
jsou dopravovny nejastji v hotovosti, protoe sumu do 5 000 leva (= 3 012
USD) nen nutn na hranicch nahlaovat (Guentcheva Kabakchieva Kolar-
ski 2003, 49). Napklad albnt imigranti v ecku vyuvaj bankovn sluby
relativn asto. Ukzalo se, e eck bankovn et vlastn vce jak 50% z nich.
Nrodn banka ecka ji dokonce pouv albntinu jako jeden z volitelnch
jazyk vbankomatech. Vppad Karakaan m eck et jen kad dvanct.
Neznamen to ale, e by zcela nepouvali bankovn sluby. Karakaani vtinou
pouvaj bankovn sluby vBulharsku, peshranin transfer penz je vak nejas-
tji realizovn neoficiln cestou (Hatziprokopiou 2006, 208). By autor nevysvt-
luje pmo dvod vysok obliby eckch bankovnch slueb u albnskch migrant
vecku, zjeho vzkumu vyplv, e albnt migranti fyzicky mn asto cestuj
doAlbnie, a jejich clem je tedy sp trval pobyt vecku. Karakaani nadruhou
stranu spe preferuj neustl sezonn pohyb.
Zacelch deset let prce vecku jsem ani jedno euro neposlala pes banku. Penze
jsem vdy vozila dom vhotovosti j nebo nkdo zrodiny23.
Clem karakaansk migrace je pedevm co nejrychleji vydlat co nejvc
penz a pokud mono co nejmn jich utratit pmo namst. Zatmto elem
vyvinuli nkolik strategi, jak vecku uetit. Hatziprokopiou vesv ppadov
studii o bulharskch Karakaanech ijcch vsolusk tvrti Thermi popisuje, e
pokud nejde o rodinu s dtmi, ij Karakaani asto v nebytovch prostorech
skladitch nebo sklepech (Hatziprokopiou 2006, 188). Je poteba dodat, e jde
o relativn drahou tvr Solun. V ppad sezonnch zemdlskch prac bydl
asto vestanech, stodolch nebo vaut. I co se te vybaven obytnho prostoru,
bv vppad Karakaan vrazn skromnj ne u ostatnch imigrant. Dvo-
dem me bt, e ostatn imigranti (nap. zAlbnie) funguj vecku spedstavou
eventulnho dlouhodobho pobytu.
Strategie vydlat a nic neutratit se dle projevuje mnoha dalmi zpsoby.
Napklad zsoby zavaench nebo jinak konzervovanch potravin si Karakaani
obvykle voz zBulharska, vecku pak kupuj pouze chleba. Lze se setkat i sprak-
tikou pracovat cel rok vBulharsku (a to teba i navelmi kvalifikovanm postu)
acelou dovolenou strvit nasezonnch pracch vecku naprci nekvalifikovan,
tk a navn, ale mnohem lpe placen.
Abychom pochopili motivace ktakto vysilujc pracovn migraci, je poteba
se zamit na vyuvn vydlanch penz nebo remitanc v Bulharsku. Gue-
tcheva a kol. vesv studii uvdj pklad uit remitanc vregionu Krdali (region
svraznm tureckm osdlenm). Vtomto regionu jsou zaremitance zakupovny
23 Informantka A. G., Berkovica, nar. 1975, 16. ervna 2011.
53
domy, byty nebo luxusn auta. Penze nejsou tm vbec investovny dopodni-
kn (Guentcheva Kabakchieva Kolarski 2003, 29). Pro nastartovn vlastnho
podnikn je poteba nejen nkolik let pracovat vzahrani, ale navc jet celou
dobu spoit vdlek.
Ve zmnn studie tak odhalila, e k nastartovn vlastnho podni-
kn asto jedincm chyb zkuenosti. Tento problm asto vyvstv u turec-
kch migrant, kte do hostitelsk zem vstoup pomoc socilnch st. Turci
tak pocelou dobu pobytu vhostitelsk zemi neopust onu s etnickch Turk,
nenau se mstn jazyk, nenav vztahy smstnmi kolegy nebo zamstnavateli.
Tento izolovan zpsob pobytu vhostitelsk zemi pinese jedinci jen mlo novch
zkuenost.
Pesn opan je ale strategie Karakaan. Karakaani migruj vhradn
do ecka, kde ovldaj mstn jazyk. Guentcheva a kol. stav proti remitan-
cm v podob mrtvho kapitlu v regionu Krdali pklad z msta Kalofer,
kde krom Bulhar ij tak Cigni a Karakaani. Zde migranti naopak investuj
penze vydlan vzahrani dozaloen vlastnho podnikn (zejmna restaurace
i kavrny) (Guentcheva Kabakchieva Kolarski 2003, 51). Vevtin mst, kde
ij Karakaani, se setkme srodinnmi firmami, nan si vydlali vecku. To, co
by jedinec naspoil zankolik let, je karakaansk rodina, kde vichni zletil nja-
km zpsobem a ponjakou dobu vydlvaj penze vecku, schopna naspoit
zarelativn krtkou dobu. Tyto podniky jsou pak tak celou rodinou spravovny.
Karakaansk rodina funguje jako efektivn vrobn jednotka. Pr vproduk-
tivnm vku vdy ije vzkm kontaktu srodii a sourozenci jednoho zmanel
(vtinou enicha). To se odr i vrezidennm vzorci. Domy, vekterch Kara-
kaani bydl (a kter si vtinou sami postavili), jsou vcegeneran, ppadn
pospolu tak vjednom dom soddlenmi vchody ije cel skupina bratr srodi-
nami (sestry jdou vdy bydlet k rodin svho manela). V 90. letech, kdy byla
frekvence pracovnch vjezd do ecka nejhust, vyrely pracovn skupiny
(sloen nejastji ze skupiny pbuznch, jak pokrevnch, tak afinnch) pospolu
hledat prci. Jednou zvariant bylo, e ena sdtmi zstvala doma vBulharsku
adoecka spolu sdtmi odjdla pouze naletn brigdy. Druhou variantou pak
je, e mlad pr odjd a dti vBulharsku hldaj prarodie.
Stejn efektivn, jako jsou schopni spolen sehnat prci, jsou tak schopni
se vystdat u sezonnch povinnost, souvisejcch s jejich dtmi, domy, zahra-
dami, ppadn dobytkem vBulharsku. Efektivn spolen kroky je pak tato orga-
nizan jednotka schopna dlat i vppad investic a podnikn. Tmto mechanis-
mem24 si Karakaani vBulharsku zskali status ekonomick elity a jejich podniky
24 Jde o sloitj mechanismus ne jednoduch vysvtlen Bulhar: Oni jezdili pracovat dozahrani a my vt
dob nemohli. Samotn monost pracovat v zahrani jet spnho podnikatele v Bulharsku nedl.
54
se staly pikami voblasti prodeje ok, oliv, produkce komponent dostavebnic-
tv apod. Dal st Karakaan se orientuje vBulharsku nasektor pohostinstv,
velmi asto tedy provozuj restauran zazen a hotely.
Zvr
Zpsob ivota bulharskch Karakaan je v poslednch dvaceti letech vrazn
formovn sezonn pracovn migrac doecka nebo jejmi dsledky. Vrmci tto
migrace pouvaj svou karakaanskou etnicitu kontextuln a instrumentln.
Rmec, vnm se formuluj teze o etnicit a pvodu Karakaan, tvo pedevm
Federace kulturn vzdlvacch sdruen Karakaan vBulharsku. Bhem 90. let
byla federace hlavnm byrokratickm apartem regulujcm a evidujcm migraci
Karakaan doecka.
Zvhodnnho zskvn vz doecka bylo dosaeno pouze dky vrazn
pro-eckmu postoji federace, kter koproval ideu eck vldy o homogenit
eckho nroda a Karakaan coby jeho podskupin, skupin stejnho pvodu.
Tento postoj federace zastv, by v oslaben me, dodnes. Jednotliv akti
bulhart Karakaani ale nikoliv, sami sebe vnmaj jako odlin odek a ekov
pro n pedstavuj ty druh. Postupn oslaben rtoriky federace, povaujc
Karakaany zasoust eckho nroda, je mon sledovat odzaveden bezvzo-
vho styku mezi Bulharskem a eckem vroce 2007.
V kontextu obdob, kdy lenstv ve federaci a prezentovn eckho
pvodu pinelo vhody ve form rychlho a bezproblmovho vyzen vz,
byl o lenstv a o etnickou nlepku, kterou ssebou pinelo, zjem. Vsouas-
nosti sbytkem tchto vhod upad i zjem o lenstv. lenstv vefederaci je tedy
vrazn ovlivovno ekonomickm prospchem znj plynoucm, ne tedy pouze
touhou aktr zachovvat matesk jazyk, folklor i pihlsit se veejn ke sv
etnick odlinosti.
Zpsob karakaansk pracovn migrace doecka je velmi odlin odstra-
tegi jinch migranch skupin. Karakaani si jen zdka spojuj budoucnost sebe
nebo svch dt strvalm pobytem nazem ecka. Naopak prci vecku pova-
uj zanezbytnou, ale doasnou fzi vedouc knastartovn samostatnho podni-
kn v Bulharsku. sti Karakaan se podailo naetit dostatek penz bhem
sezonnch prac vecku, nasbrat dostatek zkuenost a zaloit si vlastn podni-
kn vBulharsku. asto se realizuj voblasti obchodu seckmi produkty, tovrn
vroby nebo pohostinstv. Men st Karakaan nepodnik nazem Bulharska
a pokrauje nadle vsezonnm putovn zaprac doecka.
Karakaani bhem migranho cyklu funguj ve velkch pbuzenskch
jednotkch. Karakaansk rodinn jednotka obvykle zahrnuje pr v produktiv-
nm vku, potomky, strnouc rodie a nkdy i sourozence, a u svobodn nebo
55
svlastnmi nuklernmi rodinami. Tato jednotka funguje jako efektivn korporo- Hatzimichali, A. 1957. Sarakatsanoi. Athens.
van skupina. Vjejm rmci je obvykle navzdory peshraninmu pohybu jednot- Hatziprokopiou, P. A. 2006. Globalisation, migration and socio-economic change in contempo
livc uskuteovna vchova dt, pe o strnouc leny, obdlvn zahrady, rary Greece: processes of social incorporation of Balkan immigrants in Thessaloniki. Leiden Uni-
provoz soukromho podniku i pe o dm a domc zvata. Tato skupina je pak versity Press.
schopna i spolench krok vppad investic a podnikn.
Charalambos, K. 2009. From Enthusiasm to Perplexity and Scepticism: International
Ve ve pedloen studii byla analyzovna souasn podoba pracovn Migrants in the Rural Regions of Greece and Southern Europe, in Jentsch, B., Simard, M.
migrace bulharskch Karakaan doecka. Tato migrace je formovna jak sociln (eds.), International Migration and Rural Areas. Farnham: Ashgate.
organizac a obivnmi strategiemi samotnch Karakaan, tak trendy vmezin-
Keramida, F. 1999. The Way to the Homeland: A Repatriated Migrants Life Story. Oral
rodnch vztazch, kter uruj status Karakaan vecku. Zcela klovm momen-
History 27 (1): 7585.
tem, kter nastartoval a reguloval tuto migraci, bylo oteven ecka diasporm
nazatku 90. let. Nemn dleit pak byl postup Federace kulturn vzdlva- King, R. 2000. Southern Europe in the changing global map of migration, in King, R.,
cch sdruen Karakaan vBulharsku, kter se tsn popevratu nevydala cestou Lazaridis, G., Tsardanides, C. Eldorado or fortress. London: Macmillan, 126.
etnorevitalizace autochtonn meniny na zem Bulharska, ale zvolila cestu Konsta, A. M., Lazaridis, G. 2010. Civic stratification, Plastic citizenship and plastic
prezentovanho pimknut Karakaan keckmu nrodu. To umonilo bulhar- subjectivities in Greek Immigration Policy. Journal of International Migration and Inte
skm Karakaanm cestovat doecka zaprac a nslednou ekonomickou revitali- gration: 118.
zaci tto skupiny. Pesto vak bulhart Karakaani nadle zasvou domovinu pova- Lucas, R. E. B. 2005. International migration and economic development: Lessons from low-in
uj zem Bulharska, kde vytv podmnky pro ivot sob i svm potomkm. come countries. Edward Elgar Publishing.
Markova, E. 2010. Effects of migration on sending countries: lessons from Bulgaria. GreeSE
Literatura
paper (35). London: The Hellenic Observatory, London School of Economics and Politi-
Arango, J., Bonifazi, J., Finotelli, C., Peixoto, J., Sabino, C., Strozza, S., Triandafylli- cal Science.
dou, A. 2009. The making of an immigration model: inflows, impacts and policies in
Marushiakova, E., Popov, V. 2004. Muslim Minorities in Bulgaria. Berlin: European Mi
Southern Europe. Idea Working Paper, http://www.iom.lt/documents/WP9_Southern_
gration Centre, http://www. emz-berlin. de/projekte_e/pj41_pdf/Marushiakova. pdf.
countries_synthesis.pdf.
Mingione, E. 1995. Labour market segmentation and informal work in Southern Europe.
Athanasiades, H., Mantzaridou, A., Marantzidis, N. 2007. Transnational Migrants.
European Urban and Regional Studies 2 (2): 121143.
Views on Multiple Citizenship in Greece, in Pitk\nen, P., Kalekin-Fishman, D. (eds.), Mul
tiple State Membership and Citizenship in the Era of Transnational Migration. Rotterdam: Mintchev, V., Boshnakov, V. 2006. The profile and experience of return migrants: Empi-
Sense: 11735. rical evidence from Bulgaria. South-East Europe Review for Labour and Social Affairs 9 (2):
3559.
Baldwin-Edwards, M. 2004. Immigration into Greece, 19902003: A Southern European
Paradigm? (Conference). http://aei.pitt.edu/1078/. Papassiopi-Passia, Z. 2006. The legal position of migrants in Greece. Revue Hellnique de
Droit International 59: 245448.
Baldwin-Edwards, M., Kyriakou, G., Kakalika, P., Katsios, G. 2004. Statistical Data onImmi
grants in Greece. Panteion university. Parla, A. 2006. Longing, Belonging and Locations of Homeland among Turkish Immi-
grants from Bulgaria. Southeast European and Black Sea Studies 6 (4): 543557.
Diamanti-Karanou, P.2003. Migration of Ethnic Greeks from the Former Soviet Union
to Greece, 19902000: Policy Decisions and Implications. Southeast European and Black Popov, A. 2010. Crossing Borders, Shifting Identities: Transnationalism, Materiali-
Sea Studies 3 (1): 2545. sation, and Commoditisation of Greek Ethnicity in Post-Soviet Russia. Anthropology of
East Europe Review 25 (1): 2941.
Fatkov, G. 2011. Karakaani v Bulharsku pasteveck historie. Lid msta 13 (01):
5172. Reynet, M., P.2002. : .
(1): 8387.
Guentcheva, R., Kabakchieva, P., Kolarski, P.2003. Migration trends in selected applicant
countries: VOLUME I Bulgaria. Vienna: IOM.

56 57
Smallbone, D. (ed.). 2008. Challenges and Prospects of Cross Border Cooperation in the Con
text of EU Enlargement: Regional Summary Report Northern Greece (Serres, Drama, Thessa
loniki). Kingston university. http://www.crossbordercoop.net/Publications/RSR_Flo-
rina%20.pdf.
Smith, A. D. 1988. The ethnic origins of nations. Oxford: Basil Blackwell.
Tomova, I. 2011. Transnational Migration of Bulgarian Roma, in Kaneff, D. (ed.), Global
Connections and Emerging Inequalities in Europe: Perspectives on Poverty and Transnational
Migration. London: Anthem press: 103124.
Triandafyllidou, A., Veikou, M. 2002. The hierarchy of Greekness. Ethnicities 2 (2):
189208.
Triandafyllidou, C., Calloni, M., Mikrakis, A. 1997. New Greek Nationalism. Sociological
Research Online 2. http://socresonline.org.uk/2/1/7.html.
Vergeti, M. 1991. Pontic Greeks from Asia Minor and the Soviet Union: problems of inte-
gration in modern Greece. Journal of Refugee Studies 4 (4): 382394.
Vertovec, S. 2009. Transnationalism. London: Taylor & Francis.
Voutira, E. 2004. Ethnic Greeks from the Former Soviet Union as Privileged Return Mi
grants. Espace populations socits. Space populations societies (3): 533544.
, . 2003. , in , . (ed.),
, : .
: IMIR: 236247.
, . (ed.). 2003. , :
. : IMIR.

58 59
 Pechod esk krajansk komunity zobce Gernk
(Rumunsko) dotransnacionlnho momentu
Luk Hanus

vod
Je tomu ji vce ne edest let, co do ivota eskch krajan v esti eskch
vesnicch v rumunskm Bantu poprv vrazn zashl masivn odchod nkte-
rch z nich z jejich rodnch domov, nejastji takkajc zpt do R. Tato
prce pojedn o skal fenomnu reemigrace vsouasn sociln vd napkladu
eskch krajan z rumunskho Bantu. Vychz z pedpokladu, e povdom
oesk diasporick identit se u tto populace budovalo a vprostorov distanci,
vtisc kilometr vzdlench koninch oblast nejdve spadajcch pod uherskou
vldu a pozdji vmnoha promnch pod nkolik dalch sttnch zzen. Studie
kriticky rozebere z kulturnho hlediska konkrtn proces nvratov migrace
ueskch krajan pedevm znejvt esk obce Gernk a pouke nankter
jevy spojen smigrac vsouasnm otevenm a dobe prostupnm evropskm
prostoru zhlediska samotnch eskch krajan, tedy zemickho hlediska migru-
jcch aktr. Nazklad tto analzy se nsledn pokusm rekonstruovat nejd-
leitj piny masivnho odchodu ech z Rumunska a spojit je s charakte-
rem souasnho rozloen uspokojovn socilnch poteb krajan v budujcm
se transnacionlnm prostoru. Transnacionalizaci v tomto smyslu chpu jako
adaptan mechanismus pi vyrovnvn se schybjcmi kulturnmi domnami
domovskho prosted vhostitelsk zemi. Pedstavm zde nakonkrtnch ppa-

60 61
dech mechanismy penosu uspokojovn socilnch poteb zloklnho prosted
dotransloklnho, rozvoj tchto snah, dvody tohoto konn a promny kultur-
nch domn vespojitosti stransnacionln migrac.
Dvodem k vytvoen tto studie je skutenost, e (transnacionln)
migrace se stala kadodenn soust ivota obyvatel eskch vesnic vRumunsku.
Postupem asu kvalitativn mn svj rz i kulturn vzorce, jak u krajan vBantu,
tak re-emigrant trvale usazench v R. Tzv. nvratov1 migrace vytvoila
peshranin sociln s, jej jednotliv sousti, vtomto ppad krajan ijc
vRumunsku i vR, simultnn ovlivuj ivoty dalch len tto st, nehled
najejich aktuln lokaci. esk vesnice vBantu se vesrovnn sreliemi komu-
nitnho vesnickho ivota ped revoluc vroce 1989 dostvaj dokvalitativn zcela
nov fze spolenho ivota, kter se vyznauje transnacionlnm rozkladem akti-
vit, a pln se tm zapojuj dosouasnch volnch globlnch tok lid, informac
amylenek.
Migrace eskch krajan zkulturn homogennch eskch vesnic vBantu
pedevm doR m mnoho makro-socilnch i mikro-socilnch dopad. Vprci
se zamm pedevm na mikro-sociln zmny a jejich piny, jedn se vak
ospojitou problematiku. Ob potom zhodnotm spolen sdopadem, kter ml
odchod vce ne poloviny obyvatel vesnic. Migrace tchto krajan nen ukone-
nm jevem, nbr pokrauje vnov form, a je tak soust it kadodennosti,
jistm stavem mysli upevujcm a petvejcm diasporick vdom eskch
krajan navech mstech peshranin (transnacionln) sociln st.
Krtk zamylen nad dosavadnm vdeckm pojetm krajansk diaspo-
ry vBantu
Studium eskch nrodnostnch menin m vprosted esk etnografie, etnolo-
gie a folkloristiky (postupn i kulturn antropologie) sv pevn msto. Systema-
tickmu vzkumu pedevm mezi eskmi krajanskmi komunitami v zahrani2
se vnovalo mnoho souasnch znmch proponent tuzemsk etnografie (Brou-
ek 1992; Heroldov 1978; Jech 1996; Nepor 2002; Seck Scheufler Skaln-
kov 1992; Scheufler a Skalnkov 1963; pek 1989; Vaculk 1989). Zd se, e
st lkavosti tematiky eskoslovenskch krajan vzahrani byla vdobch socia-
lismu dna vjimenost, jinakost tchto skupin obyvatel. Zatmco vRumunsku,
zemch bval Jugoslvie (Chorvatsku, Srbsku, ern Hoe apod.), vSovtskm
1 Termny nvratov migrace, re-emigrace, reemigrant, emigrant apod. pouvm vzvorkch zmrn. Tyto
termny zce souvis spre-transnacionlnm chpnm migrace lid a nemohou vystihnout relie migrace
vpropustnm transnacionlnm prosted. Kneudritelnosti tchto paradigmatickch termn vce vHanus
2009.
2 Pedevm vgeo-politickm prostoru bvalho tzv. vchodnho socialistickho bloku.
62
svazu, Polsku, Kazachstnu a dalch zemch nepochybn ilo mnoho eskch
krajan v malomstskm i velkomstskm prosted, pozornost tehdej etno-
grafie byla zamena skoro vhradn na vesnick zemdlsk komunity. Tyto
skupiny poslze vda pojmala jako dojist mry, fakticky i domnle izolovan
odokolnho majoritnho obyvatelstva.
Lkavost studia tchto komunit byla vak schizofrenn. Vprosted vld-
noucho marxistickho vdeckho paradigmatu hledaly sociln vdn disciplny
evolun peitky minulch kulturnch forem, kter by nabrousily ost odvod-
nnosti pojmat krajansk skupiny naetnickm, potamo nacionlnm zklad.
Odlouenost eskch krajan od jejich pvodn domoviny byla konstruovna
vestejnm okamiku jako jejich etnick pvod. Prvn faktor podmioval druh,
avytvoil tak velmi pohodln a irok rmec, vekterm se daly naetno-nacionl-
nch zkladech kategorizovat prakticky vechny kulturn jevy, sktermi se soci-
ln vdci dostali do kontaktu. Souasn se ale stejn tern stal lkavm mate-
rilem, jak se dostat k zapomenut, opomjen i zapovzen realit starosvt-
skch dob, je mla bt v tehdejm sekulrnm socialistickm zzen zapome-
nuta a nahrazena modern viz socialistick rovnosti. Vtina studi z 60.80.
let vykazuje oba dva typy uvedench motivac. Velmi zajmav prce napomohly
kfixaci mnohch slovesnch forem, kter by zejm zmizely splynoucm asem
(Jech 1996). Nicmn jejich interpretace je ist nacionln a vevelkm, zd se,
neodr skutenou nativn emic perspektivu formace kolektivnch identit uvnit
skupiny eskch krajan vBantu, je byla, dle nkterch autor, primrn religi-
zn (Nepor Jakoubek 2011; Pavlsek 2010).
Zvelmi irok mnoiny dleitch sledovanch kulturnch domn akcen-
tuj autoi esk etnografie, etnologie a folkloristiky pedevm od 60.90. let
20. stolet velmi dleit pedpoklad o prostorov vzdlenosti tchto eskch
nrodnostnch menin od jejich pvodn domoviny. Tato vzdlenost od jejich
pvodn, vdiasporickm mtu ztracen domoviny, msta pinleen, byla podtr-
ena jako dleit element jejich kolektivn identifikace, kulturn endogamie
aspoleensk izolace vkulturn odlinm rumunskm prosted. Vedruh polo-
vin 20. stolet, jej udlosti nejsilnji psobily na v tomto lnku akcentova-
nou reemigraci krajan po roce 1989, napomhala tomuto vidn i politick
realita socialistickho Rumunska. Byl to vlastn jeden zparadox t doby, jeliko
mylenka socialistick rovnosti a svobody pedpokldala propojen soudruh
v otevenm socialistickm bloku. esk krajansk komunity v rumunskm
Bantu obvaj hranin oblast, kde sousedn Srbsko je na dohled z kadho
kopeku nad vesnic. Lokalita a velmi mal vnitrosttn (prakticky nulov mezi-
sttn) migrace byla pro krajany vdobch socialismu itou realitou. Nic nenasvd-
ovalo tomu, e by se z vdeckho hlediska mla komunita nap. esk vesnice
63
vrumunskm Bantu Gernk pojmat jinak ne jako urit lokace, kde se drtiv
vtina kadodenn interakce jejch oban realizuje vrmci vesnice, vekter ij,
i jejho bezprostednho sprvnho okol. Vposlednch letech nkte et bada-
tel (Hanus 2009a; Pavlsek 2010) vnujc se studiu zahraninch krajanskch
minorit poukazuj nato, e uvaovat nadle esk komunity vBantu jako lokln
determinovan by znamenalo ignorovat dleit promny tchto spoleenstv
vposlednch bezmla dvaceti letech a dost pravdpodobn i vhlubm historic-
km horizontu (viz lnek M. Pavlska vtto publikaci). Tato prce se bude zab-
vat zdvodnnm nvrhu paradigmatickho posunu studia eskch zahraninch
krajanskch komunit zroviny lokln doroviny trans-lokln, transnacionln.
Mechanismy transnacionalismu
Jako pklad mi bude slouit komunita eskch krajan ijcch vnejvt kulturn
homogenn esk vesnici v Rumunsku, v Gernku. Studie je jednm z dlch
vsledk ternnho antropologickho vzkumu z let 200920113. Pechod
odfaktick lokln kultury ktransnacionln se pokusm vyloit jak vrovin pin,
tak dsledk. Jedn se o dlouhodob proces, jeho praktick dopady naleny soci-
ln st krajan lze pozorovat v poslednch deseti letech. Pro pochopen utv-
en tetho sociln pole (Bhabha 1994) je nicmn nutn podvat se naprocesy
azdroje promny nejen vsynchronn asov rovin, spojen pedevm smigrac
len gernick komunity, ale tak vrovin diachronn, strukturln. Sdlen zkue-
nost, zvazk a poteb vtransnacionlnm poli paraleln ovlivuje vnitn sman-
tick obsah kulturnch domn vnkolika podmnoinch transnacionln sociln
krajansk st. Sledovn promn a adaptace lokln komunity mus tedy nutn
zahrnout rovinu politickou, ekonomickou, nboenskou, otzky promn pbu-
zenskch strategi a pedevm socilnch st. Zpodstaty teorie transnacionalismu
je zejm, e se jedn o irokou sociln s navzjem propojench aktr, jejich
poteby jsou uspokojovny vurit dominantn endogamn spoluprci vedvou
a vce kulturnch, politickch a ekonomickch arelech. Pnina Werbner hovo
oskupinch, kter se pohybuj mezi Zpadem a zbytkem svta. Postaven tchto
dvou velmi vgn formulovanch arel vedle sebe vyjaduje pedevm zsadn
kvalitativn rozdlnost dvou prosted. Podobn je to i pi studiu eskch krajan
naBalkn. Rumunsko a dal stty spadajc pod historick zem Balknu jsou
vmnoha kritrich komfortu ivota navrazn horm stupni ne R. Dosaitel-
nost a kvalita slueb zajiovanch sttnm apartem (pedevm zdravotnictv),
vymahatelnost prva, obansk spolenost, sprva vc veejnch jsou navelmi
3 Projekt byl podpoen dvma dotacemi: Transnacionln vazby eskch reemigrant z eskch vesnic
v rumunskm Bantu. GRAS ZU 2009; Transnacionln vazby eskch reemigrant z eskch vesnic
vrumunskm Bantu. Studentsk grantov sout, Ph.D. ZU 2011.
64
nekvalitn rovni a mnoho lid znich m oprvnnou obavu. Ktomu se pidv
vysok mra korupce a nzk ekonomick rozvoj. Z tohoto hlediska, kter je ze
strany krajan racionln reflektovno, se jev R jako msto, kde lze snze dosa-
hovat svch cl, od seriznho lkaskho oeten a po absenci platk pi
registraci motorovho vozidla. Pro krajany migrujc doR se prosted eskho
sttu stv onm Zpadem, mstem snazho ivota.
Veve uvedenm cittu Pniny Werbner se tak ukrv velk st atrakti-
vity, ale souasn i faktick nalhavosti uit teoretick optiky transnacionalismu
napkladu eskch krajanskch komunit ijcch vrozlehlm kulturnm regionu
postsocialistickch republik na Balkn a v dalch zemch bvalho socialistic-
kho bloku. Nejen vppad obce Gernk, nbr i zostatnch pti dodnes existuj-
cch kulturn homogennch eskch vesnic vRumunsku (Bgr, Einbentl, Roven-
sko, Svat Helena, umice) migrovalo vposlednch dvaceti letech skoro vechno
prceschopn obyvatelstvo v produktivnm vku. V ekonomicky produktivnm
vku zstalo pouze nkolik rodin na kad vsi, z nich nkter tvo navrtilci
zR. Skupinu reemigrant vR tvo nkolik tisc lid, vetn dt vgeneraci
narozen ji vR, jejich rodie zachovvaj endogamn satkov vzorec aaktivn
se hls kesko-rumunskmu pvodu. Werbner zakld sv vchodiska naped-
stav odlinch politicko-socilnch prosted, ve kterch se migranti pohy-
buj. irok ekonomick a politick rozdl mezi dvma arely je nutnm ped-
pokladem k motivaci lid emigrovat do hostitelskho prosted, k posunu lid
zonoho zbytku svta naZpad. Werbner a dal zsadn autoi transnaciona-
lismu sleduj skupiny lid pohybujc se zon periferie svtov globln ekonomiky
dozem jdra i semiperiferie (Wallerstein 1984)4. Dvodem, pro se populace
dostvajc se dotransnacionlnho momentu nachz naokrajch globln ekono-
miky, je vliv globln ekonomicko-politick hegemonie zastoupen nap. globl-
nm kapitalismem. Krajan zBantu se pohybuj naokraji (semiperiferii) jdrov
euro-atlantick kapitalistick financescape (Appadurai 1996) a mus se vyrovn-
vat svlivy, kter pichzej zjejch dominantnch center. Vliv tto globln finance-
scape je samozejm druhotn, dominantnjm zdrojem nejen ekonomick, ale
zrove i politick a kulturn hegemonie je nrodn rumunsk stt, stavjc se
kmnohm poadavkm eskch krajan velmi rezervovan. Skrajany je nakl-
dno jako stolerovanou nrodnostn meninou nazem cizho sttu. Nadruhou
stranu je nutno podotknout, e krajan se stouto kategorizac vcelku ztotouj,
ato nikterak vyhbav. Status nrodnostn meniny jim pin urit adminis-
trativn vhody, kter zsti pispvaj ktomu, e dosouasnosti (rok 2011) nedo-
4 Pnina Werbner se vnuje pedevm studiu skupin muslim zPkistnu ijcch veVelk Britnii; Basch,
Schiller, Szanton Blanc stav svou prci navzkumu karibskch ostrov Sv. Vincent a Grenada, Haiti, ale
tak Filipny; Khachig Tllyan je zamen naarmnskou diasporu.
65
lo ktotlnmu exodu mimo tradin esk vesnice vRumunsku.
Nicmn bylo by chybou vysvtlovat vznik transnacionln st pouze
jako dsledek vykoisovn periferie silnmi centry a monostmi souasnho
prostupnho globlnho prostoru. Akti, vtomto ppad krajan, pohybujc5
se vtchto stch se mohou inn vyhbat tlaku zobou (i vce) mst, najejich
pdorysu se st rozkldaj. Nstrojem je jim vytvoen dostaten siln soli-
drn st jednotlivc, rodin i komunit, schopn napklad tvorbou alternativ-
nch instituc (exilov politick zastupitelstvo, klientelistick st, transnacionln
obchodn firmy) kompenzovat neblah sociln, ekonomick i politick faktory
naslab stran st skrze zdroje erpan leny sociln st vsilnjm prosted. a dal folklorn tvary. Tento zvyk vposlednch letech vBantu prakticky vymi-
Krajan vGernku tak jsou schopni zachovat esk krajansk zastoupen vtto
obci skrze rozvoj konkrtnch instituc. Jsou jimi agroturistick sluby (pivd-
jc dooblasti ron nkolik tisc nvtvnk pinejcch finann prostedky), televize (velmi asto seskm kanlem). Tato zmna souvis srozmachem migrace
na agroturistiku navzan transportn sluby krajanskch dopravnch firem
nebo rozvoj nkolika vrobnch podnik vrumunsko-esk6 spoluprci (cvkrna
Winding; urit spoluprce scestovnmi kancelemi Adventura a Kudrna). Ale
tak, a to pedevm, zosobnch kontakt mezi jednotlivci a rodinami, se zcela
uniktnm smrem toku remitanc, na podklad charakteristik pbuzenskho
systmu (viz kapitola Remitance a mezigeneran konflikt).
Poemigraci, i spe vechvli vytvoen transnacionlnho migranho pole
(Basch Schiller Szanton Blanc 1994), jsou krajan-migranti schopni kompen-
zovat deficit ekonomickho, kulturnho, symbolickho kapitlu zavajc vesv
vlastn zemi. A to nejen pro sebe samotn faktickm zapojenm dotrn ekono-
miky vhostitelsk zemi, ale tak skrze pro transnacionalismus klovou instituci
remitanc, tedy vcnch, finannch, socilnch a dalch dar a pevod zhostitel-
skho sttu dodomovskho (Levitt 1998; Hannerz 1996; Kearney 2003). Klasick
migran model push and pull odpovdal situaci sttem organizovan reemig-
race eskch krajan v letech 19471949 (Noskov 2000). Pi migraci eskch
krajan v poslednch dvaceti letech ale nedochz, z hlediska tohoto modelu,
koekvatelnmu procesu separace migranta odjeho domovsk zem a lokln
sociln skupiny, nslednmu procesu integrace a postupn celkov nebo sten
asimilaci narovni jednotlivce, maximln rodiny. Naopak, dochz kvytvoen
paraleln horizontln sociln struktury utvoen na zklad mstnho pvodu
5 V tomto smyslu nejde pouze o fyzick pohyb. Arjun Appadurai oznauje transnacionln migran st
zatoky (Appadurai 1996), m se sna metaforicky vyjdit, e podstatou byt vdeteritorializovanm pro-
storu je neustl vmna vc, lid, informac, finannch prostedk apod. Vesmyslu, jak navazuje Appadu-
rai naBenedicta Andersona, se jedn o mechanismy, kter tvo sociln konstruovanou pedstavu spolen
sdlenho prostoru, kde aktuln lokace nehraje tak dleitou roli jako intenzita kontaktu, etnost vmny
irokho spektra remitanc.
6 Pesnji mezi eskmi krajany v Rumunsku a eskmi firmami a obcemi pedevm z oblast zpadnch ech.
66
vdomovsk zemi (Friedman 2007). Jinmi slovy, krajan zBantu si pedevm
vprbhu poslednch deseti let vytvoili velmi rozvtvenou a aktivn sociln s
mezi dvma stty, R a Rumunskem. Pomoc jednoduch a levn internetov
komunikace jsou mnoz znich takka vkadodennm kontaktu se svmi blzkmi
zR.
Jednm ze zajmavch ppad je pesun tradinho skupinovho vyprvn
pbh (Jech 1996, 10) zloklnho dotrans-loklnho prosted. Jde o tradin
setkvn krajan vech vkovch kategori v mst bydlit vznamnho mst-
nho vyprave. Zde se vminulosti vyprvly pbhy, zkazky ze zahrani, povsti
zel. Nahradila ho individuln zbava vpodob sledovn televize, satelitu, DVD
nebo setkvn mladch lid v mstn hospod, rovn za ptomnosti zapnut
krajan zeskch vesnic. Vposlednch letech dochz kobnoven tto tradice, ato
ve vsostn transnacionlnm prostoru. Pipojen k internetov sti (WWW) je
takka vevech eskch vesnicch a neustle se zlepuje7. Vobci Rovensko maj
pln pokryt bezdrtovm internetovm signlem. Pro mstn obyvatele je tedy
velmi snadno dostupn pomrn kvalitn pipojen kinternetu, dovolujc vyu-
vat slueb bezplatnho audio-vizulnho voln pomoc sluby Skype. Oblbenost
tto sluby jde nap vemi generacemi. Nkte prarodie tak prakticky pesu-
nuli styk se svmi dtmi a vnouaty dovirtulnho prostoru a dle jejich vlastnch
slov tak maj se svmi pbuznmi dostaten intenzivn kontakt, take se jim
nestsk.
Takt vyuvaj mobiln komunikace jak rumunskch, tak eskch oper-
tor, podle aktuln poteby. Krajan mohou vyut dostupn dopravy odjednoho
z krajanskch dopravc, kter je za pohodlnch 1215 hodin jzdy doprav a
kjejich pbuznm doech a naopak, pokud je poteba. Souasn vyuvaj rodin-
nch pslunk ijcch trvale v echch k zajiovn nkterch v Rumunsku
absentujcch slueb nebo slueb vrumunskm prosted tce zatench korupc
i sloitj dostupnost, danou odlehlost jihobantskho regionu. Jsou jimi
pedevm lkask sluby, registrace dopravnch prostedk, nkupy spotebn
elektroniky, distribuce rukodlnch vrobk a pedevm vyhledvn pracovnch
pleitost atd.
Charakteristickm rysem transnacionln migrace je jej neukonenost,
dynaminost, cirkulace lid a remitanc. Tm se jasn odliuje oddvjho teore-
tickho chpn migranch proces, kdy se o migraci vevtin ppad uvao-
7 V obci Gernk bylo v lt roku 2011 pipojen o rychlosti vce ne 1 Mb/s. Pipojen kols, nicmn se d
pomrn pohodln pouvat kevem bnm operacm nawebu vetn sledovn on-line vide, live stream
penos, Skype apod.
67
valo spe jako o statick, dlouhodob zleitosti. Arjun Appadurai (1996) hovo Transnacionln toky maj mnoho rznch podob. U eskch krajan se
o tocch vrmci transnacionln migrace, jeliko tento pesun je vdy vcemn d konstatovat, e toky lid (Appadurai 1995), onen skuten fyzick pohyb
doasnou zleitost, je migranta (transmigranta) definitivn nebo dlouhodob osob, proud vdrtiv vtin smrem doR. Trend vysdlovn vesnic je nezadri-
neoddluje vhostitelsk zemi odspoleenstv jeho zem domovsk. teln a nakonec ani vybudovn transnacionln st neznamen zruku uchovn
Bylo by ovem chybou dvat se na transnacionln migran sociln s esk kultury vrumunskm Bantu. Navrtilci doBantu existuj, jsou to jednot-
krajan zBantu jako namnoinu neustle a nutn migrujcch jedinc poosch livci, a v ppad obce Gernk jde v nkterch ppadech o jedince se znanm
tto st. Sociln s je oproti pedrevolunm dobm rozprostena vedvou nrod- vlivem. Transnacionln prosted nevyaduje vzanou formu reciprocity. Nejde
nch arelech, nicmn sama sociln s participujcch jedinc nevyaduje kestvr- o to, dostat dodomovskho prosted stejn nebo vt mnostv prostedk, ale
zen sv existence peshranin pohyb jednotlivch aktr. Jedinci nebo rodiny sdlet zkuenost se svmi blzkmi, vyuvat zdroje8 a ztransnacionln vytv-
mohou t usedle vjednom mst (teba vobci Skaln u Chebu, kde je nadpolovin en loklnosti erpat poitky svho socilnho statutu zpvodnho prosted
krajansk zastoupen), i se pohybovat navelmi mal vzdlenosti pouze vlokl- ivprosted hostitelskho sttu.
nm prosted. Je to pedevm vdom krajansk kolektivn identity imagina- Promnu situace loklnch populac nachzejcch se na okraji globlnho
tivn a mytologicky zakotven vloklnm prosted pvodnho usazen vBantu, tok lze ilustrovat na paralele z historie vvoje struktury spolenosti v USA.
kter poj jednotlivce vtransnacionln sociln sti (Clifford 1994; Cohen 2007). Zatmco vprvn polovin 20. stolet tvoili migranti vUSA dky konceptu melting
Vzjemn geografick vzdlenost mezi jednotlivmi aktry nen skrze monosti pot kvalitativn nov urbnn kultury napodklad svho pvodnho kulturnho
komunikanch technologi zdrojem odcizen. fundamentu zdomovskho prosted (Glazer a Moynihan 1975), migranti mini-
mln od90. let 20. stolet takt pichzejc doUSA se ji nemuseli toliko adapto-
Deteritorializace krajansk identity vat nahostitelsk prosted, ale mohli se schovat vesv transnacionln migran
Z hlediska tohoto vdom kolektivn identity je existujc sociln s sfrou sociln sti (Basch Schiller Szanton Blanc 1994; Eriksen 1999; Hannerz 1996;
primrn interakce krajan vdeteritorializovanm prostoru. Pestv bt proto Ong 2003). Jinmi slovy se d tak ci, e zatmco pro imigranta vdobch prezi-
dleit, jestli krajan ije usazen vevesnici vRumunsku, vR nebo je frekven- denta Franklina D. Roosevelta bylo USA mstem zatku jeho novho ivota, pro
tantem vkolobhu pracovn migrace. Je to vdom pinleitosti kuritmu iro- imigranta vletech vldy Billa Clintona o padest let pozdji je USA monost, jak
kmu identitrnmu celku nekomunitnho charakteru (vichni lenov transnacio- t svj vlastn ivot (a ivot sv rodiny) vesv vzdlen vsce teba namexickm
nln st se nemus osobn znt, me se jednat o tisce jedinc), kde se pvodn venkov (Rouse 1992).
dvoj vdom (Gilroy 1994; Safran 1991) charakteristick pro leny diaspor mn Stadia porevolun re-emigrace
ve vdom jedno, v tomto ppad deteritorializovan vdom krajansk iden-
tity. Lokalita se roziuje donkolika globlnch mst pinleen (Olwig 2003, Migrace krajan zrumunskho Gernku vykazuje podobn vvoj. Nebudu se zde
72) i ethnoscape (Appadurai 1996, 33), identita se mn minimln. Pvodn vnovat povlen migraci z let 19471949, kter pedstavovala pro migrujc
diasporick dvoj vdom vetn diasporickho mtu se mn navdom jedno, krajany, dky politick situaci vevropsk sti socialistickho vchodnho bloku,
kter ji nen zvisl navztahu keskmu nrodu, ale namnohosti len sociln prakticky pln odlouen odjejich pvodn krajansk spolenosti vRumunsku. Je
st udrujc povdom jednoho o druhm na zklad jist primrn solidarity tedy pkladem klasickho modelu migrace, kdy separace migrant je vevtin
klenm tto sociln st. Limity a hranice deteritorializovanho itho prostoru rys naplnna. Zamm se napotek porevolun migrace v90. letech 20. stolet.
jsou vytyeny pomoc lidskho vdom tchto hranic spe ne skrze reln exis-
tujc fyzick hranice. Appadurai (2009b, 216) tvrd, e [m]nohost lokalit vytv 8 1) Lidsk zdroje rekrutovn novch pracovnk do transnacionlnch podnik, smna en (Werbner
komplex podmnek pro produkci a reprodukci lokality, ve kter pbuzensk, 1990), 2) finann zdroje erpn zkladnho kapitlu pro firemn, rodinn, institucionln (krajansk
spolky a hnut) rozvoj, 3) politick zdroje kontakt s pvodn domovinou (zde se dostvme k zsadn pro-
pracovn, obchodn vazby voln spdaj dohromady skrze cirkulaci populace blematice, kter bude vysvtlena pozdji, zde je domovinou pracovn myleno pvodn prosted, ze kte-
jist druh loklnosti. Ona loklnost se i vppad krajan zBantu pozvolna rho krajan pochz, tedy rumunsk Bant) zajiujc legitimitu aktivit aktr v transnacionlnm pro-
konstruuje vtransnacionlnm smyslu. sted pro svoje lokln i trans-lokln politick projekty (Basch Schiller Szanton Blanc 1994; Fuglerud
1999), 4) strukturln zdroje ivouc komunita pedevm star generace v pvodnm prosted je zdrojem
inspirace a symbolismu pro nov budovan sociln st v hostitelsk zemi.

68 69
Ta zanala vsituaci odpovdajc vjistch oblastech izolaci krajanskch vesnic
toton slety osmdestmi. Politick situace se sice otoila a pevrat vprosted
krajanskch vesnic ml sv pomrn dramatick momenty9, nicmn prvn
okamiky porevoluci se vkrajanskch vesnicch vyznaovaly pedevm oekv-
nm toho, co bude nsledovat.
O migraci rumunskch krajan doR podemokratick revoluci a rozvoji transna-
cionln migran st se d strun konstatovat toto schma:
1. Potek 90. let: prvn migrujc krajan obnovuj kontakty s rodinnmi
pslunky, astnky povlen migrace z let 19471949, kte jim pom-
haj susazenm vechch; migrace jsou individuln svjimkou baptistickch
vcch ze Svat Heleny (Seck 1992; Nepor 2002).
2. Druh polovina 90. let: navazovala dominantn vlna odchod dopraskho
podniku Mitas, a. s., souasn pokrauje migrace rodin dodalch region R
(Chebsko, atecko, Karlovarsko, Plzesko, Rokycansko, Tachovsko, Chebsko,
ale tak oblast jin Moravy a dal) (Hanus 2006).
3. Pelom 20. stolet: dochz k odchodu dalch mladch lid do Mitas, a. s.,
vetn en doplujcch svoje manely a partnery; zMitas, a. s., odchz prvn
krajan, kte zde zskali kapitl nastavbu i nkup vlastnch nemovitost.
4. Potek prvnho desetilet 21. stolet: irok sociln s krajan je dobe
rozvinuta a zan se eln deteritorializovat, vznikaj prvn firmy a podniky
vkrajansko-esk spoluprci, vmna remitanc vobou smrech (R-Rumun-
sko/Rumunsko-R) akceleruje; ve vtm potu odchz nejstar generace
prarodi zasvmi potomky doR.
5. Druh polovina prvnho desetilet 21. stolet: spektrum poteb uspokojo-
vanch krajany skrze transnacionln migran s se roziuje; internetov
pipojen je pedevm vEinbentlu, Rovensku a Gernku jednodue dostup-
nou zleitost, iroce vyuvanou prakticky vemi generacemi krajan; cirku-
luj remitance po jednotlivch osch mezi obma zainteresovanmi stty;
odchody krajan doR se zpomaluj.
Prvn krajan, kte emigrovali nazatku 90. let 20. stolet, byli jedni znejlpe
sociln a ekonomicky situovanch obyvatel vesnice. Nicmn nastal porevo-
lun spoleensk a ekonomick situace vpohraninm rumunskm regionu, kdy
9 Napklad vyplenn mstnho archivu vkulturnm dom vGernku nasklonku roku 1989 mstnmi oby-
vateli. Vtrnci spolen smnoha ostatnmi materily zniili i mnoho zarchivli tehdej komunistick
strany.
70
byly uzaveny dln provozy vmstnch tovrnch, byla sloit pro vechny obyva-
tele, kte se zde nachzeli. Nepekvap proto, e to byli prv relativn dobe
situovan obyvatel, kte mli nejvce co ztratit, proto migrovali mezi prvnmi.
Bylo proto racionln volbou pesdlit do oblast s lep perspektivou sebereali-
zace. Jednou znejmn komplikovanch cest bylo odejt doech. Mohli zde po-
dat o pomoc svoje pbuzn, kte se reemigrovali doSR povlce. Ze zatku
90. let spolupracoval i stt pomoc snazho vyizovn trvalho pobytu poprok-
zn eskho pvodu. VR vtkm provozu psovch vrob a eskho erstv
postkolektivistickho velkozemdlstv paradoxn ztratili mnoho ze svho statutu
bohatch sedlk, ktermu se tili naGernku. Zskali ale nadji nalep budouc-
nost pro sebe a sv dti vekonomicky mnohem silnjch eskch zemch. echy
byly takt volbou nejvce napovdajc o udrovn kolektivn identity krajan
ijcch vBantu. echy byly oblast spojovanou sdvno ztracenm bohatstvm
a blahobytem, kter i vsouasn dob nabz vpedstavch krajan nejvldnj
podmnky k een jejich existennch problm suujcch je v oblasti jinho
Bantu. Postupem asu se tak R stala vznamnou inician zkoukou pro mlad
lidi nazatku jejich produktivnho vku. Stalo se tak prestinm umt se vtch
echch chytit (Roslek 2001).
Transnacionalizace krajansk obce Gernk
Vdal sti se budu vnovat pedevm souasnosti migranch proces navesnici
Gernk, kter jsou v jistch parametrech transnacionln. Dvj porevolun
krajanskou migraci v90. letech 20. stolet a napelomu milnia shrnuj napklad
tito autoi (Hanus 2006; Nepor 2002; Seck 1993; indelov 1997). Migran
model se u eskch krajan z Gernku v druh polovin prvnho desetilet
20.stolet promuje. Trend zposlednch bezmla deseti let, prodej nemovitost
a polnost, se a navjimky pozastavil. Monost, jak sehnat placen zamstnn,
je voblasti velmi mlo, platy jsou nzk, dojdn nkladn. Pologick kalkulaci
se mstnm obyvatelm, je jsou vevtin mlo kvalifikovan, nevyplat zaprac
dojdt dooblast blzkho regionu. Agroturistika i pesto, e sehrla svou vraz-
nou roli pi udren eskho kulturnho elementu veskch vesnicch vRumun-
sku, je stle spe doplkovou sezonn innost, ne aby se mohla stt plnohod-
notnm celoronm pjmem.
Vobci Gernk vpolovin roku 2011 ije 279 obyvatel esk nrodnosti10.
98 obyvatel je starch 60 let11 a pm zisk nebo podl zpoitk ze zisku zagro-
10 U dvou starch manelskch pr se d pedpokldat, e vnejbli dob pesdl trvale doR. Dle jsou zde
dva jedinci, kte pravideln jezd doR nasezonn prce, ale trvale bydl naGernku a vznamnou st ped-
chozho roku se zde vyskytovali.
11 51 obyvatel je starch 70 let.
71
turistiky, dan jejich rezidenc ve stejn domcnosti jako hlavn poskytovatel reflektovat sociln vda?
zkladnch slueb agroturistiky, m pouze 14 obyvatel starch 60 let, tj. 14,2% Dleit koncepty, kter je poteba vzt vvahu pi reflexi souasnho stavu
zcelkovho potu obyvatel nad 60 let. Agroturistika m nkolik rznch odvtv. krajanskch komunit, jsou 1) krajanstv (jako autonomn sfra kolektivn iden-
Hlavn slubou nabzenou turistm je zajitn ubytovn a stravy vsoukrom u tifikace nanacionlnm, religiznm i jinm zklad); 2) migrace (zce spojen
krajan. Tto zkladn slub se vpolovin roku 2011 aktivn vnovalo 13 gernic- s kolektivn identitou); 3) globalizace (jako faktor, jen oba dva pedchoz jevy
kch rodin. Celkov tak pjem ztto asi nejvznamnj sluby turistm zasa- promuje a napluje kvalitativn novm obsahem). Je tedy poteba hovoit
huje asi 60 jedinc obvajcch domcnost (tj. 21,5% celkovho potu obyvatel), ohranicch tchto koncept, jejich vytven a tak vdn o nich zaktrskho
kter je pjemcem finannch prostedk z tto sluby. Nkolik z tchto rodin hlu pohledu vkonfrontaci sirmi makro-socilnmi jevy. Zaktivit len vesnic-
pronajm samostatn staven, zcela oddlen odjejich domcnosti. Zcelkovho kch krajanskch komunit vrumunskm Bantu je jasn, e kR (echm, esko-
potu obyvatel esk nrodnosti ijcch vGernku je vproduktivnm vku 1559 slovensku, eskmu nrodu, estv) maj jist emocionln, kolektivn tradovan,
let celkem tedy 146 obyvatel (tj. 52,3%), ztoho 69 en a 77 mu. Poet obyva- vjimen vztah. Polysmanticky jsem vymezil sfru mentln vazby na oblast
tel starch 60 let odpovd 35,1% celkovho potu obyvatel. Procentuln zastou- eskch zem zmrn. Je toti otzkou, kektermu tomuto sttnmu, etnickmu
pen en a mu je 50,0% mu ku 50,0% en. Z tohoto celkovho potu obyva- i spoleenskmu celku se souasn krajan vztahuj.
tel Gernku je zhruba 40 obyvatel zamstnno v mstn tovrn na vrobu cvek Jestli jsou to zaprv jednotliv atributy esk spolenosti, kter vpraktick
Winding, s. r. o. Dalch zhruba deset obyvatel je pmo zamstnno veslubch rovin byly racionln volbou kemigraci, nebo je to zadruh vazba natuto histo-
mstn samosprvy, kostela i zkladn koly. Nkolik pracovnch mst nasten ricko-politickou oblast, hloubji vryta vkolektivnm mtu krajanskho spoleen-
vazky nabz rumunsk provozovatel penzionu, kam dochzej pedevm eny. stv, a nvrat dotto oblasti je jistm tradovanm zvazkem i otzkou prestie.
To znamen, e nadpolovin poet souasnch obyvatel Gernku nem finann Rd bych probral ob tyto varianty samostatn.
pjem trvalejho charakteru. Zde se objevuje agroturistick projekt jako nejv-
raznj psun kapitlu do vesnice. Tento koncept, podrobnji pedstaven Racionln, nebo mytologick motivace migrace?
v (Hanus 2009b), je jednm z nejvraznjch faktor, kter pispl k udren Na prvn st otzky by bylo mon odpovdt pomoc klasick modernistick
esk kultury vesti vesnicch vrumunskm Bantu. Projekt nevznikl ze vzducho- migran teorie (Kearney 1986, 332). Ta pedpokld, e akti migrace odch-
przdna, nbr navazoval naetnou turistickou nvtvnost tto oblasti vpore- zej ze svho domova po racionln volb, kdy sami subjektivn zhodnot sv
volunch dobch. Konkrtn projekt agroturistiky dovrazn mry komodifiko- monosti vdomovsk lokalit a vhodnost pesunu dojin, obvykle bohat loka-
val nkter ustlen formy chovn, odrejc hodnoty obyvatel eskch vesnic lity, pedevm urbnnho charakteru. Tato teorie ovem opomj existenci vnj-
vBantu. Nicmn tomu se zde nebudu eji vnovat12. ch tlak, kter psob nakomunity nachzejc se vjistm smyslu vmarginl-
Krajan ijc v eskm Bantu se mus vyrovnvat s celou adou vnj- nm i znevhodnnm postaven. A to kulturn (migrantsk, etnick ghetta),
ch i vnitnch spoleenskch a politickch tlak, v em jim stle vce pom- prostorov (odlouenost odhlavnch ekonomickch a administrativnch center)
haj jejich pbuzn a blzc ijc vR. Dovelk mry se tito krajan zbavili jist i ekonomicky (tradin industriln regiony v obdobch recese porevolun
izolace, kterou mohli zavat v pedrevolunch dobch. Evropa se krajanm realita oblasti rumunskho Bantu). Ji ped otevenm trh a destabilizac soci-
otevela a krajan se oteveli j. Stle rostouc poet interakc a komunikace je alistickho hospodstv po roce 1989, dopadnuv pedevm na hospodsky
realizovn nikoliv v loklnm prosted, ale v trans-loklnm, tedy peshrani- nejmn vznamn oblasti, bylo autarkn hospodstv eskch zemdlc velmi
nm. Skrze s rodinnch vztah rozprostenou mezi dvma stty mnoha loka- kehkm systmem zvislm narozmarech poas i tkavch politickch rozhod-
litami proud v prvnm desetilet 21. stolet stle vce hmotnch i nehmotnch nutch vldnouc garnitury. Pouzaven regionlnch dol dostoupila mra vnj-
remitanc. Bantt ei vesti eskch vesnicch tvo stle siln religizn defi- ho tlaku maxima. Monost, jak eit nejistou existenciln situaci, nebylo mnoho
novan komunity, svelkm drazem narodinu. Rodina je zkladem vech inter- aracionln kalkulace byla jist soust rozhodnut minimln prvnch emigrant
akc jak vrmci jednotlivch vesnic, tak vrozenm prostoru (Hanus 2009, 60). nazatku 90. let.
Jak se vpeshraninm prostoru definuj sami krajan a jak by tento posun mla Modernizan teorie pedpokld podvolen se progresivnmu kulturnmu
12 (Klva Hoen Krylov 2009) vlivu psobcm vhostitelskm prosted naaktra migrace a nsledn transfer

72 73
zkuenosti namigrantovy blzk (Bretell 2000). Tento proces je integran silou,
kter vesvm dsledku me vst a kasimilaci aktra dohostitelsk spolenosti.
Je naopak znakem transnacionlnch socilnch st, e se dok prv tomuto
tlaku kulturn zmny do vysok mry vyhnout, skrze svou irokou strukturu
a praktickou distribuci zdroj na vech mstech st. V ppad migrace bant-
skch ech vposlednch dvou desetiletch se ukazuje, e dojist mry absorbo-
vali kulturn vzorce esk spolenosti, kter jsou ale vesvm konzumnm charak-
teru velmi podobn vzorcm ni stedn tdy v Rumunsku. Na vdobytky
konzumn spolenosti si krajan navykli pomrn rychle. Vrobky spotebn
elektroniky, kter ze zatku piveli jako dary pedevm jejich pbuzn zR,
jsou dnes pomrn stabiln soust vtiny domcnost. Ale i pes tuto adaptaci
vevelmi povrchn konzumn rovin se zmho pokraujcho vzkumu ukazuje, e
krajansk kolektivn identita spojen skulturnmi atributy vesnick, siln religi-
zn, komunitaristick spolenosti sehrv u krajan dlouhodob ijcch vhosti-
telskm stt R stle velmi vysokou dleitost a neoslabuje se. Migran model
push and pull dle mho nzoru v interpretaci migrace krajan z obce Gernk
neodpovd pedevm proto, e k nvratov migraci nedochz i k n dochz
v naprosto minimln me. Lid se sice nevrac prakticky i fyzicky, jejich vliv
na mstn prosted je ale stle znan. Do dn ve vesnici jsou toti schopni
promlouvat skrze interakci se svmi pbuznmi za vyuit rychlch a finann
dostupnch komunikanch technologi, viz ve13.
Nahrvm zde kuit druhho typu optiky, pojmajc souasnou14 migraci
eskch krajan jako adaptaci nositel esk krajansk kultury na vlivy globl-
nch zmn pomoc postupnho vytvoen deteritorializovanho transnacionln
prostoru krajansk sociln st. Piem dsledkem psobcch globlnch vliv
vtomto smyslu byla pedevm postupn reemigrace krajan vdrtiv vtin
doR, ale vmen me i dojinch stt. Tuto teorii je nutn opt o jeden funda-
mentln pedpoklad. Vce ne u pedchoz disputace o modernizan teorii je zde
dleit vychzet z pedpokladu, e komunity esti eskch krajanskch vesnic
je mon povaovat za eskou zahranin diasporu. A nejen z vnjkov etic
perspektivy, ale pedevm zhlediska samotn mytologick tradice esky hovo-
cch obyvatel krajanskch vesnic. Tento pedpoklad je nutnm zatkem pro
dal interpretaci jejich aktivit, je je mon povaovat zatransnacionln. Akti-
vit, najejich zklad je mon povaovat je zaprostorov rozen komunity
13 Souasn je spekulativn, jestli jsou tyto komunikan kanly zdrojem modernizace, nebo pokraujcho
pvodnho komunitnho ivota vprostorov distanci. Tedy jestli jsou kanly, ktermi pvodn domovsk,
vtomto ppad vesnick zemdlsk spolenost, absorbuje novinky a inovace. Ze smantickho rozboru
nejastjch tmat v kontaktu skrze souasn digitln komunikan mdia se ukazuje, e jsou to spe
tmata rodiny, drobnch problm a dalch bnch tmat kadodennho ivota atd.
14 Hovom o horizontu poslednch 1015 let.
74
(Whiteford 1979). Proces roziujcch vznam pvodnho loklnho msta,
kter je nov zkonstruovno uvnit irho globlnho prostoru, kterho jsou
migranti soust (Olwig 2003, 60). Mon trochu triviln otzka, zda jsou
krajan zesk vesnice skuten eskou krajanskou diasporou, tedy e se identi-
fikuj seskm sttem a jeho atributy, by vevelmi idealizovan podob, se jev
velmi dleitou. Protoe pokud si krajan buduj transnacionln vazby, jak atri-
buty esk krajansk identity pen dodeteritorializovanho prostoru? A jak
atributy vdn o echch jsou pevn usazen vkolektivnm mtu o blahobytn
esk krajin, byv pro krajany motivac pro odchod zBantu? Zhlediska transna-
cionalismu se zde obracme kobjektivn emic existenci kolektivnho mtu jako
hybnho elementu stimulujcho migraci.
esk krajansk diaspora vBantu
Domnvm se, e jak podle jedn z nejpevnjch definic diaspory od Williama
Safrana (Safran 1991, 8384), tak podle souasnch reflexivnch teori diaspory,
kdy vztah na domovinu ji nen nezbytnm pedpokladem diasporickho
vdom, ppadn je tento vztah nov konceptualizovn (Cohen 2007), je bez
vtch problm mon pojmat est eskch krajanskch komunit v rumun-
skm Bantu zaeskou krajanskou diasporu.
Klasick definice diaspory od W. Safrana akcentuje pedevm tato krit-
ria: diaspora jsou vysthovan minoritn komunity, kter 1) jsou rozptleny
z pvodnho centra do minimln dvou perifernch mst, 2) kter udruj
pam, obraz a mty o jejich pvodn domovin, 3) v, e nejsou a snad ani
nemohou bt pln akceptovny hostitelskou spolenost, 4) vid zemi pedk
jako msto ppadnho nvratu, a bude sprvn as, 5) zavzaly se kudren nebo
obnov tto domoviny a 6) jejich skupinov vdom a solidarita jsou vrazn
definovan tmto pokraujcm vztahem s domovinou (Safran 1991, 8384).
Tato definice byla prakticky ihned posvm uveejnn kriticky rozebrna dalmi
autory a vrazn doplnna o zkuenost mnoha dalch vysthovaleckch skupin
(Clifford 1994; Gilroy 1994; Hall 1990). Ze Safranovy definice je jasn patrn, e
diasporick vdom, kolektivn dynamick vztah k jistmu ztracenmu zem
spojenmu sjistou zaitou pedstavou podku nebo jistho zaitho standardu,
pon logicky v okamiku nsledujcm po udlosti, kter nevyhnuteln vede
ktku i oputn jist lokality zkonkrtnho dvodu. Nevznik tak vdob elen
tlaku nebo vizi pedpokldatelnho nebezpe, ale a vprostorov distanci, kdy je
jist druh nebezpe eliminovn, omezen, ppadn umocnn. Dle logiky tto defi-
nice, stejn jako u idovskho nroda v babylonskm vyhnanstv i armnskho
nroda po genocid Turky 19151918 rozptlenho po Evrop a USA, dochz
75
k formovn diasporickho vdom u eskch kolonist a nejdve!15 v prvnch
letech po kolonizaci (Gernick farn kronika).
Zprvu by se dalo namtnout, e pedci souasnch eskch krajan ijcch
vrumunskm Bantu a bulharskm Vojvodovu (Jakoubek 2010) nezakoueli ped
odchodem dojinho Bantu nazatku 19. stolet srovnateln tlak jako vtomto
smyslu prototypick diasporick idovsk populace po babylonskm vyhnn
597 p. n. l. nebo et poblohort vysthovalci poroce 1620. Budouc kolonist
neelili v eskch zemch rakouskho csastv na zatku 19. stolet srovnatel-
nmu existencilnmu tlaku. Nicmn je nutno pihldnout ksocilnmu profilu
osob, kter se rozhodly odejt ze svch pvodnch domov. Vnaprost vtin se
jednalo o sociln velmi nzko postaven obyvatele zad devorubc, malch zem-
dlc, drobnch emeslnk (Seck 1996). Ktomu je nutno pipotat, e pelom
18. a 19. stolet byl veznamen nerodnch let. Pidvaj se sttn bankroty, kter
znamenaly pedevm pro poddan bdu a hlad, co vedlo kjejich migraci a hledn
lepch ivotnch podmnek (Seck 1996, 97). Tuto situaci umocnil jet zvazek
roboty poddanch navrchnostenskch statcch. Pestoe patent o zruen nevol-
nictv, tkajc se tak eskch zem, byl vydn u vroce 1781, robotnick povin-
nost byla zruena a vroce 1848. Tud lze hovoit o tom, e pro tehdej kolonisty
odchzejc znkolika oblast ech doBantu znamenal odchod praktick rozhod-
nut, skrze kter se mohli vyhnout uritmu vnjmu, minimln ekonomickmu
tlaku (Seck Scheufler Skalnkov 1992, 14). Vtomto smyslu by se dala podle
Robina Cohena povaovat vysthovaleck vlna emigrant do Bantu za vnitro
sttn pracovn migraci, jej postupn se formujc kolektivn mtus reflektujc
jejich zkuenost pousazen se vemi nsledujcmi tkostmi, utrpenm a nespl-
nnmi sliby16 nejlpe odpovd nplni tzv. trpn diaspory victim diaspora17
(Cohen 1997). Shrnuto a podtreno: Formovn diasporickho vdom se poj
skonstrukc mtu, jen pmo souvis sproitou navsost kolektivn zkuenost.
Tento kolektiv nemus bt zformovn ped samotnou zkuenost (nebo pinou
jistho druhu vyhnanstv), nebo je to a situace, kter tento kolektiv definuje
askrze kterou se tento kolektiv obrac zhlediska solidarity a bezpenosti dovnit
sv existujc i nov vytvoen kolektivity. Tvorba diasporickho vdom je dyna-
mickm procesem, jeho piny a okolnosti jsou stejn rozlin jako jednotliv
diaspory samy. Nemlo rozlinch socilnch i kulturnch skupin zakou dlei-
tost svho irho kolektivnho vdom a vechvli elen jistmu tlaku i situaci,
15 Pramenn zdroje kinterpretaci stavu kolektivnho vdom komunity eskch kolonist vobci Gernk jako
diasporickho existuj (Gernick farn kronika), nicmn autokritika a reflexe pi tto interpretaci je vysoce
douc.
16 Viz Gernick farn kronika.
17 Peklad autor lnku.
76
kdy jejich sdlen kolektivn hodnoty vystupuj ve zvlt kontrastnch rysech.
Tyto okolnosti mohou vprbhu asu variovat. Podobn jako vobzvlt tkch
situacch pi kolonizovn illyrsko-bantskch prales.
Zhlediska teori tzv. novch diaspor, donich spad transnacionalismus
jako jedna zintegrlnch teori, nemus bt vnj tlak rovn idovskmu histo-
rickmu utrpen, aby bylo mon hovoit o naplnnch atributech diasporickho
vdom, dle kritri napklad Safranovy definice. Dvod je nasnad. Nov utv-
en kulturn vzory ukazuj nastle jasnji se vyjevujc fakt, e globalizace nevede
k uniformizaci chovn nebo homogenizaci kulturnch forem, ale spe k akcele-
rovan kulturn vmn a zmn, vedouc k ast, zrychlen a populrn inter-
nalizaci novch kulturnch vzorc, co je popisovno termny hybridita (Werb-
ner 2001) nebo kreolizace (Eriksen 1999; Hannerz 1996). Globalizace se proje-
vuje rznmi zpsoby. Politicky dominantn globalizace shora by se dala vyme-
zit napklad kapitalizac odlinch ekonomickch systm zaloench spe ne
nabudovn kapitlu nareciprocit a budovn prestie. Vrovin legislativn jako
unifikace spoleenskch norem a pedpis na federativnm i unijnm zklad.
Z hlediska spoleenskho jako dominance hodnotovho systmu zaloenm
nakonzumaci, krtkodobm uspokojovn poteb, preferenci jednoduchch forem
ped komplexnmi, sniujc se rovni formlnch (a zvyujcch se neformlnch)
restrikc zaodklonn se oddominantnho hodnotovho proudu. Formln postih
za nepijet povrchnch forem nabzench globalizovanou konzumn kulturou
neexistuje. Neformln sankc je vtomto ppad marginalizace nzor a hodnot
odliujcch se oddominantnho proudu. Zatmco barva pleti, nboensk i poli-
tick nzory pi participaci vkonzumaci produkt a slueb globlnch konglome-
rac nehraj dnou roli, bda tomu, kdo se stejnm rysem, tedy odlinou barvou
pleti (ne t, kter je vdan lokaci dominantn18), tomuto proudu vzepe. Pokud se
jedinec nehodl podvolit vlivu globalizace i ho vdom nebo nevdom ignoruje,
kupuje si letenku prvn tdy naokraj globln spolenosti, dosfry nepizpso-
bivch, fundamentlnch, radiklnch, nemodernch, nesrozumitelnch, neetic-
kch. Toto je postmodern situace, vyznaujc se toleranc k naprost vtin
druh projev osobn i kolektivn identity dot mry, e vdsledku se napro-
st vtina mry kritiky stv politicky nekorektn, nepijatelnou, znakem nepo-
krokovosti a tmstv. Vechno ovem jedin vppad, e se jedinec i kolektiv
rozhodne odmtnout dominantn hodnotov diskurz a vnovat se jinmu.
Toto je tak ppad bantskch ech. Ti se pomnoho desetilet dojist mry
vdom izoluj od okoln rumunsk spolenosti. Trend kulturnho izolacionismu
18 Samozejm za pedpokladu, e barva pleti je dleitm distinknm rysem v dan spolenosti. V Brazlii
by zejm rasov pvod nehrl takovou roli jako v Britnii i USA; naproti tomu v Norsku nehraje otzka
veejn deklarace nboensk vry takovou roli jako v Irnu.
77
apsn endogamie se veskm Bantu pomalu obrac a vposlednch letech, kdy nln pohyb opanm smrem, tedy zR doBantu, m jin charakter. Podobn
se populan e ztenila natolik, e potencilnho ivotnho partnera ji skoro sousedsk vazby zprosted Gernku hraj roli i poreemigraci doR. Jak u bylo
nen mon hledat vrmci jedn vesnick komunity. Globalizace ovem vnkte- uvedeno jinde, partnersk endogamie pokrauje i popesdlen doR. Deterito-
rch ohledech nabz populacm situovanm v lokalitch, kde nemohou pmo rializovan prostor je tak dky velmi omezenmu genofondu loklnch prosted
vyuvat zdroj globlnch center, podobn vhody jako skupinm integrova- bantskch vesnic jedinm prostedm, kde je v souasnosti endogamie mon.
nm vtchto centrech. Jsou jimi pedevm voln pohyb osob, zbo a financ pes Dleitou soust motivace k reemigraci v prvnm desetilet tohoto
hranice nrodnch stt, kter souasn garantuj jistou ochranu a trvanlivost tto stolet byl fakt, e vminulosti reemigroval nkter zjejich pbuznch, vti-
prostupnosti. Dv jim to ale jet vce. Zaprv se nemusej vzdvat sv pvodn nou sourozenc. Jeden zinformtor takto vyexpedoval ji sedm zcelkovch
kolektivn identity, pokud sami nechtj, jeliko procesu integrace aasimilace se osmi svch dt zanejstar dcerou, kter se vR vdala a zaloila si vlastn hospo-
mohou pomrn snadno vyhnout svou loajalitou keskupin lid se stejnou iden- dstv. Pokud krajan nemigruj zdvod pracovnho nboru dovelkch eskch
titou vjedn transnacionln sociln sti. Zadruh, dky i lokln apedevm prmyslovch podnik, maj tendenci sthovat se kesvm pbuznm. Deterito-
trans-lokln (transnacionln) st mohou bt dovelk mry nezvisl nazdrojch rializuje se komunikace star generace snejmladmi potomky. Vestle vt me
pouze zjednoho prosted. Vtransnacionlnm kontextu, vsociln sti pekra- se kontakt odehrv skrze elektronick mdia, pedevm internet. Ekonomick
ujc jeden lokln (nrodn) prostor, to znamen, e pokud je uznvn zalena kontakty jsou zce propojen s politickou sfrou. Nkolik rodin v Gernku m
irho solidrnho kolektivu, neztrc svj sociln status nadnm mst dan intenzivn obchodn a vrobn kontrakty s eskmi podniky. Zpadoesk obec
sociln st. Soust irok mozaiky atribut kolektivn identity je pedevm Kasejovice vytvoila spolen podnik scvkrnou Winding vGernku. Vemst
mtus o spolenm pvodu a smovn. Tento mtus potom putuje spolen Kasejovice bydl a pracuje nkolik destek eskch krajan, kte sem pili
sjedincem, kter ho nese zloklnho prosted doproudu globlnch tok, kde se v poslednch dvaceti letech. Postupem asu se vazby mezi mstnmi a krajany
stv initelem alternativn (nikoliv nutn konkurenn) formy pinleen, soli- prohloubily dot mry, e mstn zastupitelstva msta Kasejovice a obce Gernku
darity, loajality atd. spolen umstila doRumunska st vroby. Co ztohoto mezinrodnho podniku
Proces transnacionalizace aktivit urit lokln komunity, kter se stv dl transnacionln? Je to zptn vazba, kterou mezi sebou maj podnik Winding
rozptlenou komunitou (Whiteford 1979), vyaduje, aby se stereotypy loklnho jako dcein spolenost a esk cvkrna zKasejovic. Podl zamstnanc vevrob
chovn jednajcch aktr vpeshranin sociln sti replikovaly i doprosted je vznamn a krajan sami se podleli na mylence outsourcingu vroby
rozenho. V tomto prosted potom kreolizuj i hybridizuj do novch vRumunsku. Nejedn se o klasick pesun sti vroby naextern firmu, protoe
socilnch forem, pro n pvodn lokality zdroj jednotlivch kulturnch forem Winding existuje jako autonomn podnik. Nicmn projektov zmr byl konstru-
neztrcej vznam. Tento proces vyaduje potebu neperuenho intenzivnho ovn zazsadnho pispn esk firmy. Projekt a aktivity firmy Winding maj i sv
kontaktu mezi jednotlivci. Lze si pedstavit odstediv kruhy sociln blzkosti, polick pozad. Obec Kasejovice se podl na tomto projektu a se samosprvou
kde indiktorem intenzity je emon blzkost aktr a mra interakn etnosti. obce Gernk je vintenzivnm kontaktu. Starostka msta Kasejovic (podobn jako
Vppad komunity obce Gernk by se jednalo o rodinu, domcnost, ir rodinu, starosta Skaln u Marinskch Lzn) je pravidelnm hostem vobci Gernk. Dky
sousedy, lokln instituce atd. Pokud se dleitost a primrnost tchto interak- tradin silnm rodinnm vazbm maj aktivity majitel politickou podporu ze
nch prvk loklnho prosted nevytrat ani vsociln sti, kde jednotliv lenov strany funkcion naobecnm ad vGernku. Jak vpoboce firmy vKasejo-
vyjmenovanch kruh nejsou vichni umstni vjednom loklnm prosted, pak vicch, tak v Gernku pracuj lenov jednch prostorov rozptlench rodin.
lze hovoit o transnacionlnch vztazch. Firma Winding je vlastnn a provozovan leny jedn vznamn gernick rodiny.
Vppad eskch krajan zobce Gernk nachz transnacionln s mnoho lenov tto rodiny jsou majiteli a podlnky ve firm, zamstnanci, dal jsou
naplnn. Mno se ppady, kdy rodinn pslunci ijc v Bantu, pedevm soust politickch struktur vesnice Gernk i msta Kasejovice a v neposledn
star generace rodi, jezd sezonn vypomhat svm dtem do R. Pokud je ad jsou dal lenov tto rodiny schopni ovldat dn skrze svou neformln auto-
poteba postavit nov dm, posbrat brambory nebo dal zemdlsk plodiny, pi ritu v obou lokacch. Produktivn fungovn obou firem se stv dleitm politi-
dleitch svtcch a slavnostech (prvn svat pijmn, Velikonoce, kest, folk- kem. Podpora rozvoje firmy Winding, kter vGernku zajiuje prci zhruba tyiceti
lorn Festival eskch vesnic vBantu atd.), m rodie doasn doR. Transnacio- eskm krajanm, je soust aktivit rozvojov spolenosti lovk vtsni.

78 79
Postmaritln rezidence a ddick princip
Pokud hovom o asovm intervalu migrace, kter se nejvce vztahuje ksouas-
nmu rozvjen transnacionlnho socilnho pole eskmi krajany zBantu, mm
namysli pedevm individuln migraci poroce 1990, intenzivnji poroce 2000.
Pokusm se nyn shrnout, vjakch oblastech dolo pedevm kzsadnm socil-
nm zmnm nsledkem migrace gernickch obyvatel mimo svou rodnou vesnici:
1. Zmna subsistenn strategie
2. Zmna politickch struktur a mocenskch vztah
3. Zmna sociln hierarchie napklad lokln gernick vesnick spolenosti
4. Klov ivotn strategie
Formt tto prce neumouje detailn se vyjdit kevem tyem ve uvede-
nm kategorim. Pedstavil bych urit hrub nstin rys tchto kategori.
Ped rokem 1989 se sociln skladba obyvatelstva na obci Gernk sest-
vala zhruba ze t skupin obyvatelstva. Bohatch sedlk, emeslnk a chudch
sedlk. Dotto sociln stratifikace zasahuje odkonce 60. let 20. stolet zmna
ekonomickho postaven mnoha mstnch rodin, dan psunem finannho kapi-
tlu ze zamstnn dosplch mu v mstnch mdnch dolech blzko Nov
Moldavy. Nron prce v dolech pinesla krajanm finann kapitl, kter jim
umonil investovat pedevm dorekonstrukc jejich obydl19. Zajmavm rysem
sociln-ekonomickho statutu v rmci vesnick sociln hierarchie byla drba
polnost. Kvtin gernickch staven pat krom polnost jet sady, vtinou
tsn pinleejc k hospodskm budovm statku. Zatmco seven geogra-
fick profil vesnice neumouje zpraktickch dvod roziovat sady u staven,
u polnost tomu mohlo bt jinak. Nicmn nebylo. Vmra souhrnnho potu
pol patcch ke Gernku se ve druh polovin 20. stolet takka neroziovala.
ist teoretickmu naven plon mry polnost by muselo pedchzet vykcen
lesnch porost obklopujcch obec Gernk. To ale zrozhodnut mstn samosprvy
zrznch dvod nebylo povolovno. A na jist ilegln kcen kraj lesa, kdy se
19 V 70. a 80. letech 20. stolet dochzelo k pestavbm pvodnch eln orientovanch staven nabon ori-
entovan staven, nesouc dominantn znak rumunskho vesnickho domu 20. stolet. V mnoha ppadech
tak vznikla dal tet pardn svtnice, vyuvan pedevm pro odpoinek, modlitby a nvtvy. Stedn Pokud bych se ml zamit na zhodnocen promn sociln struktury vesnice
svtnice vznikla tak, e se propojil pvodn doulice eln orientovan dm se svtnic s eln orientovanm
hospodskm stavenm. Stedov prostor se obezdil a zasteil. Z pvodnho hospodskho domu potom
vznikl prjezd, fungujc jako hlavn vchod dostaven. Opticky se takto staven z pohledu z ulice uzavelo,
m vznikl stedov dvr, kter z druh strany oddlila rovnobn stojc nov postaven hospodsk
budova (vtinou vcekomorov stavba kombinujc kurnk, chlvy, obiln sklad a senk). Staven dopluje
sedlov stecha. U mnoha staven lze nalzt pvodn krovy, nezdka z konce 19. stolet. V Gernku lze nalzt
ob varianty starho eln orientovanho i souasnjho bon orientovanho domu.
80
pole rozilo o nevznamnch pr metr tverench, bylo jedinmi monostmi,
jak zvit majetkovou drbu, pivdn nevsty do rodiny nebo odkoupen
pozemk. Vppad vesnick komunity obce Gernk je ddin majetek dliteln,
stejn jako je st polnost vyvdvajcho hospode soust vna nevsty.
Gernick krajansk komunita dodruje princip patrilokln postmaritrn
rezidence. Provdat dceru, kter po cel jej zbvajc ivot kaj tchn s tchyn
nevsta, znamen pro bohat sedlky pijt o kus ze svch polnost, je jsou
oekvanou soust nevstina vna. Pro rodinu enicha to naopak znamen
zskat nov polnosti, jimi me rozit mnostv vypstovanch plodin i je
jinak uiten zroit. Zmrn zde mluvm o rodin enicha tc znov naby-
tch pozemk, nikoliv o novomanelch. Dvodem je patriarchln spoleensk
princip. Zanejmen a zkladn hospodskou jednotku spolenosti je zde pova-
ovna patriarchln domcnost vele snejstarm hospodem. Funkce nejvy-
ho hospode s rozhodovac pravomoc o celm zbytku domcnosti a vech
jejch lenech se pi absenci vmink20 kryje snejstarm ijcm muem vdomc-
nosti21. Jeho rozhodnut je urujc pro vechny leny domcnosti prv proto,
e polnosti, nejdleitj prostedek obivy lid i dobytka, jsou podle oficil-
nho katastrlnho zpisu i podle zvykovho prva psny nastatek, tedy naslo
popisn. Jsou vlastnictvm cel domcnosti skonenou rozhodovac pravomoc
nejstarho hospode.
Od toho se odvj i ddick pravidla. Pokud mlad ena opout jednu
domcnost, logicky j pinle urit st pozemk patcch jej rodin. Pokud
dojde k mrt hlavnho hospode, dl se polnosti spravovan jm a jeho rodi-
nou rovnm dlem mezi jeho dti, co je takka podobn vzorec jako vsouasn
esk spolenosti. Veker tato pravidla majetkov drby vedla k neustlmu
dlen attn pozemkovch ploch dot mry, e mlokter jednotka pole m
dnes vt vmru ne dva jochy22. To m v dsledku ten efekt, e zemdlstv
je pomrn rozttn a vydobt ivobyt d vce nmahy a vce asu, jeliko je
poteba obdlvat nkolik rznch mench pol od sebe nkdy znan vzdle-
nch. I tento fakt podporuje rodinnou solidaritu vrozen rodin (vagi).
Promna patriloklnho postmaritlnho vzorce vdeteritorializovanm
socilnm prosted
Gernk v poslednch dvou desetiletch na zklad pedevm masivn emigrace,
20 Oddlen staven, kam odchz nejstar generace vevysokm vku naodpoinek a doit.
21 Pokud nemoc nebo jin objektivn okolnosti nerozhodnou, e nejvym hospodem bude syn.
22 Krajany bn pouvan pozemkov mra jednoho jochu oznaovan tak jako uhersk jitro se rovn 1 200
tverenm shm, tj. cca 4 320 m, co odpovd tverci o stran 65,72 m.
81
je poteba hned zpotku uvst, e nejdleitj solidrn referenn jednot-
kou mezi krajany, jej promnu je nutno zhodnotit, je rodina. A to rodina roz-
en. Vtina souasnch politicko-ekonomickch vztah na vesnici se odvo-
zuje odpbuzenskch vazeb, kter mezi sebou krajan udruj. Formace novch
alianc, klik a neformlnch sdruen respektuje pbuzensk princip jako hlavn
zdroj loajality. A to jak v lokln podob, tak dle mch zjitn i v translokln
neboli transnacionln.
Jednm zfaktor charakteristickch pro sociln prosted obce Gernk je
tradin siln vliv rodi pi vbru ivotnho partnera jejich potomk. Tento tlak
se, dle vyjden krajan, projevoval velmi siln pedevm vdobch ped rokem
1989, ped zatkem pozvoln, ale kvantitativn vznamn migrace. Pede-
vm ubohatch sedlk se dalo hovoit o domluvench manelskch svazcch
potomk. Vmna en fungovala mezi rodinami spodobnm socilnm statutem.
Dle vyjden mstnch je stle snaha ze strany rodi ovlivovat dti i po tzv.
reemigraci, co se ale mj inkem, a je nutn vysvtlit, pro se tomu tak dje.
Tradin bantsk patrilokln vzorec postmaritln rezidence se toti pomigraci
promuje naneolokln. To by vzhledem ksam podstat populanho profilu
primrn migrujcch krajan zhlediska klasickch teori migrace nijak nepekva-
pilo. Vprbhu poslednch dvou dekd se jednalo pedevm o mlad lidi pod ticet
let, vtinou bez rodin (rodie reemigrovali a druhotn). Pro rozvoj transnacio-
nlnho socilnho pole (Basch Schiller Szanton Blanc 1994) a jeho stavebnch
blok, tj. remitanc, je tato zmna naprosto zsadn.
Pro porevolun generace migrant v 90. letech 20. stolet byl zsadn
pestupnou stanic mezi starm ivotem v Bantu a novm v R prmys-
lov gumrensk podnik Mitas, a. s., vPraze Hostivai. Zadv dekdy jm prolo
nkolik stovek esko-rumunskch krajan, piem pro mnoh to byl jist
inician bod pro dal integraci vR. Pro jin mstem, kde nabyli kapitl kosamo-
statnn se vesvm vlastnm bydlen voblastech svysokm krajanskm reemi-
grantskm zastoupenm23. Mitas samozejm nebyl jedinm takovm podni-
kem, nicmn svho druhu a funkce asi nejvznamnjm. Stal se mstem, kde
mohli krajan zskat dostaten kapitl, aby mohli zstat trvale t vR. Mlad
lid migrovali doR individuln nebo vmench skupinkch vrstevnk i souro-
zenc. Je vjimenm rysem celho migranho proudu ze vech esti eskch
vesnic v rumunskm Bantu, e manelsk svazky krajan trvale usazench
v R jsou v drtiv vtin opt endogamn24. Novomanel se usazuj ve vlast-
23 Pedevm se jedn o zpadn echy, oblast Marinskch Lzn, Lub u Plzn, Skaln, Chebu a mnoha dal-
ch lokalit pedevm vrurlnm prosted.
24 Dle jet ne zcela zpracovanch mnou zskanch dat pi stn vech obyvatel Gernku vevesnici aktuln
(lto 2011) ijcch i migrujcch poroce 1989 se ukazuje, e vce ne 90% tchto krajan-migrant nav-
zalo vztah s partnerem patcm k jedn z esti rozench eskch krajanskch komunit z Bantu.
82
nch nemovitostech, financovanch pedevm zhypotk a dalch vr. Nemovi-
tosti si zakupuj vevesnickm prosted blzko svch pbuznch. Zatmco se tedy
patrilokln vzorec, minimln vprvn generaci migrant, promuje naneolo-
kln, stle pevauje patriarchln rodinn zzen. Hlavnm hospodem se tedy
stv mlad generace syn jejich stle ijcch otc, m o jednu generaci zmn
tradin systm, kter by se jich tkal, pokud by zstali t v prosted eskch
vesnic vBantu. Jejich rodie se tmto dostvaj donovho socilnho postaven,
kdy jejich autorita nad pbuznmi u nen odvozena odmajetku a polnost, nad
ktermi maj mocensk vliv a rozhodujc prvo. Ani by ztrceli komunikan
a emocionln kontakt se svmi pbuznmi, ztrc podstatnou mru kontroly
nad svmi dtmi, kter ij vR. Tento prostorovou distanc pozmnn sociln
konstruovan pbuzensk stav m pmou souvislost s charakterem a pohybem
remitanc. Tyto remitance vytvej transnacionln sociln pole, jejich charak-
teristickm pohybem je odesln z loklnho proted Bantu do R. Dle se
pokusm ukzat specifika peshraninho, deteritorializovanho, transnacionl-
nho socilnho pole eskch krajan zRumunska, vyvrajc zfundament pbu-
zenskch vztah.
Remitance a mezigeneran konflikt
Charakteristickm pohybem remitanc (vcnch, finannch, ale i socilnch
dar) je pohyb smrem zekonomicky, politicky a jinak bohatch nebo stabil-
njch oblast dochudch a mn stabilnch oblast. Remitance umouj skupi-
nm umstnm na okraji globlnho ekonomickho spektra udret i zvit
jejich spoleensk status (Rouse 1991). Toto ale nen jedin mon pohyb remi-
tanc. Transnacionln s vyaduje jistou mru reciprocity. Pro budovn imagi-
ned community (Anderson 1991) jsou rozhodujc jak remitance proudc
smrem z Bantu do R, tak remitance proudc po osch vztah jednotlivc
vrmci cel st, nehled naaktuln lokaci aktr. Krom hmotnch lze pozo-
rovat jet sociln remitance (Levitt 1998). Ty jsou pro rozvoj transnacionlnch
socilnch st nemn dleit. Podstatnou roli hraj pro udrovn diasporic-
kho vdom, kter poj jednotlivce a rodiny dohromady i vdeteritorializovanm
prostoru a zptn podporuje jejich soudrnost. Kesmn socilnch remitanc
dochz, kdy se migranti vracej t dosvch pvodnch komunit; pi nvtvch;
kdy ne-migranti25 navtvuj leny jejich rodin vmigraci; nebo skrze vzjemn
vmny dopis, videozznam, audiokazet nebo pomoc telefonnch hovor.
(Levitt 1998, 936) Dle Levitta m smysl sledovat tyto remitance, jeliko zaprv
25 Termn asto pouvan v anglicky psan literatue vnovan migraci oznaujc skupinu obyvatel, kter
je v njakm blzkm vztahu s lidmi, kte migrovali z pvodn komunity domovsk zem, ale trvale ij
vdomovsk zemi.
83
hraj dleitou roli vtransnacionlnm formovn kolektivity a zadruh vyzdvi- Tyto programy maj zakol udret jist esk kulturn element voblasti rumun-
huj dopoped sociln dopad migrace. skho Bantu a zajistit lidem lep ivotn podmnky. Nstrojem ktmto clm je
Jednm znejastji diskutovanch osobnch motivac krajan, kte dospli vytven pracovnch pleitost (pedevm vagroturistice) a generovn pen-
k rozhodnut reemigrovat do R v poslednch dvaceti letech, byl nzorov nho kapitlu, kter bude kuitku mstnm lidem. Veskutenosti ale vznamn
nesoulad sjejich rodii a prarodii. Zatmco ti vR trvale usazen reemigranti, st tohoto kapitlu proud pry zBantu, doR. Dvod lze najt vkombinaci dvou
kterch se mezigeneran stet tk, tento fakt spe sue piznvaj a vzpom- pin. Jednou znich jsou tradin siln rodinn vazby. Druhou pinou tohoto
naj nanho jako vzdlenou minulost, mezi obyvateli Gernku je percepce tchto stavu je rezonance nkdejho mezigeneranho konfliktu, tkajc se nhledu
udlost jin. Star generace rodi vnmaj mezigeneran konflikt jako stigma, vztahu khospodaen navlastnch pozemcch. Naprost vtina eskch krajan
kter je vnich umocovno postupujcm vylidovnm vesnice. Mezigeneran vR obv vesnick oblasti zpadnch ech. Krajan, kte se poprci vevelkch
konflikt pomalu bobtnal odkonce 60. let doranch 90. let, kdy byly zaveny doly prmyslovch podnicch jako Mitas, a. s., kde mli zajitno bydlen naubytov-
u Nov Moldavy. Mdn doly nabdly uniktn monost, jak si mohly gernick nch, sna usadit vesvm vlastnm bydlen, nebo krajan, kte se sna osamo-
rodiny zajistit finann pjem vjinak sobstanm zemdlstv. ance se chopili statnit odpomoci pbuznch trvale ijcch vR, vjejich domovech zpravidla
mui od ran dosplosti a do stednch let, kte denn dochzeli do tkho zanaj bydlet, tito vichni dvaj pednost vlastnmu bydlen, zskn nemovi-
dlnho provozu. Nov se objevila monost si pivydlat, star povinnosti tosti doosobnho vlastnictv. Chybjc penn prostedky zajiuj pomoc vr
vdomcm hospodstv tm ale nevymizely. Star generace oekvala odmlad, odrodinnch pbuznch, ptel, ale i zbankovnch vr. Penn dary zaslan
e jejich vazbu na pdu neperu a v jejm obdlvn budou pokraovat. Pro do R je tedy mon interpretovat jako vpomoc star generace mlad v jist
nejstar generaci, z n nkte jedinci nepoznali krom prce na poli ve svm tk finann situaci. Emic interpretace zadluenho stavu jejich dt vciz
ivot dn jin druh obivy, znamen pda rodinnou kontinuitu a existenci. zemi konotuje spomrn negativnm stavem, kter je poteba co nejdve neut-
Velmi tko se proto vyrovnvala srezervovanm postojem pedevm mladch ralizovat.
mu pracujcch vdolech, kte odmtali vestejn me obdlvat tak pole. Mui Nicmn nezamstnanost mlad a stedn generace reemigrant vR je
dochzeli naprci dodol naosm hodin, zeho skoro dal dv hodiny trvala navelmi nzk rovni. Finann vpomoc rodi zBantu je naprosto zlomkovm
peprava. Stejn jako ml nejstar hospod rozhodujc moc nad celou patrilo- a spe symbolickm pjmem. Otzkou tedy je, co je motivac kzasln finannch
kln domcnost, kad zenatch syn byl podle stejnho patriarchlnho kle pspvk, kdy se navc asto odchody mladch generac reemigrant odehrvaly
hlavou sv rodiny. Tedy sv eny a dt. Uvolnn pomr podemokratick revo- v konfliktn atmosfe mezi star a mlad generac? Na remitance se v tomto
luci a postupn institucionalizace reemigrace mladch rodin a jednotlivc eskalo- ppad lze dvat jako stavebn kameny mezigeneran solidarity. Jako mecha-
valy mezigeneran konflikt uvnit vznamn sti gernickch rodin. nismy subjektivnho udren socilnho statutu rodi jako nkdejch hlavnch
Stmto souvis neobvykl tok a charakter remitanc vrmci gernick krajan- hospod sodpovdnost zadomcnost tvoenou jejich dtmi sjejich rodinami.
sk transnacionln migran st. Paradoxn vi jinm zaznamenanm ppa- Pomoc tchto remitanc udruj sociln kontakt a jist druh vlivu. Dar je totl-
dm proud dominantn tok finannch a hmotnch remitanc zGernku pbuz- nm socilnm faktem (Mauss 1999), a proto ho vtomto smru nelze ignorovat.
nm krajan doR. Pedevm nejstar generace rodi zasl penn dary svm Jak bylo napsno, nejastjm zaclenm finannch remitanc je kofinancovn
dtem vreemigraci . Tk se to jak rodin, kter podnikaj vagroturistice (maj nklad spojench sbydlenm vR. O bydlen nejde nhodou. Motivac pro nko-
njak doplkov pjem ke skromnm dchodm musk sti rodiny z prce lik rodin, se ktermi jsem vprbhu ternnho vzkumu hovoil, je mt monost
vbvalch dolech), tak i tch, kte krom velmi nzkho dchodu nemaj dn pesunout se v dobch, kdy se nebudou moct postarat sami o sebe, za svmi
jin monetrn pjem. V dsledku se tak nkte krajan vzdvaj svch spor pbuznmi doR. Vobci Gernk zstvaj lenov nejstar generace obyvatel ze
ve prospch svch dt, kter ij v mnoha parametrech v ekonomicky silnj dvou hlavnch dvod. Jeden znich je, e si sami vybrali dot vesvm roditi
oblasti R. m je tento pohyb remitanc (vdrtiv vtin finannch) zpsoben Bantu. Druh dvod je ten, e jejich dti trvale usazen vBantu je ksob nemo-
apbuzenskjak ho lze interpretovat? hou i nechtj vzt.
Nejprve lze konstatovat, e zjistho hlu pohledu je tok remitanc zBantu Tento smr toku remitanc odkazuje spe k dalmu odchodu eskch
doR kolapsem rozvojovch projekt neziskovch i sttnch instituc vBantu. krajan zBantu smrem doR. Tentokrte nejstar generace tzv. nadoit.

84 85
Cel proces peshranin komunikace, budovn zvazk a solidarity ale podpo-
ruje intenzitu vztah mezi aktry do tto komunikace zahrnutmi. Vzhledem
kekomunitnmu charakteru ivota jak vGernku, tak mezi krajany vesk reemi-
graci m tento proces vliv nejen napm aktry zahrnut dotok remitanc, ale
i naostatn leny jedn referenn skupiny. Vytv se tak znovuobnoven kolek-
tivn vdom napodklad sdlen krajansk identity zakldajc se napbuzen-
skch vztazch a loklnm kulturnm zakoenn. Vechny tyto stavebn bloky
transnacionalizace lokln krajansk identity hybridizuj v deteritorializova-
nm prostoru a jsou naplovny kvalitativn novm obsahem, jen v dsledku
pozvolna vytv alternativn horizontln identifikaci vrmci nrodnho sttu.
Zvrem
Zvrem bych rd uvedl, e kulturn formy, kter lze pozorovat ve vesnicch
eskho Bantu, jsou nikoliv rezidua pvodn esk kultury, kterou si kolonist
nazatku 18. stolet pinesli ssebou doillyrsko-bantsk hranin oblasti. Jedn
se vplnm slova smyslu o autonomn, endemickou formu esk-krajansk diaspo-
rick kultury. Tedy kulturn formy, je se vprbhu destek let vasto velmi sloi-
tch a nepznivch podmnkch formovala vminimln, pece ale existujc kulturn
difuzi sokolnm rumunskm, ciknskm26 a dalm obyvatelstvem. lenov tto
kultury se hls ke svmu historickmu eskmu pvodu a vnmaj jistou konti-
nuitu seskou kulturou a spolenost skrze sv pbuzn-emigranty. Kultura, se
kterou krajan buduj transnacionln sociln s, je pln jedinench hodnot
a vzorc, je jsou charakteristick pro komunity eskch krajan v Rumunsku
a pomrn asto jsou v kontrastu, i pmo v konfliktu s vtinovmi hodno-
tami pvodnho autochtonnho obyvatelstva v echch. Tern eskch krajan-
skch komunit ijcch naBalkn zdaleka nen uzavenou kapitolou ukonenou
prohlenm opostupnm vylidovn pvodn homogennch vesnic a asimi-
lac reemigrant vesk spolenosti. Naopak lenov ivouc skupiny eskch
krajan z Rumunska petv sv vztahy tak, aby odolaly globlnm vlivm
arozptlen jejch len doirho geografickho arelu. Pokud krajansk kultura
bude rezonovat vjejich ivotnch strategich, co se pokusil nastnit tento lnek,
bude erstvm a svm materilem pro sociln vdn pozorovn.
Literatura
Anderson, B. 1991. Imagined Communities: Reflections on the Origin and Spread of Nationa
lism. London: Verso.
Appadurai, A. 1995. The production of locality, in Fardon, R. (ed.), Counterworks: Mana
ging the Diversity of Knowledge. London: Routledge.
26 Rodina hlsc se kciknsk nrodnosti ila trvale v80. letech vkatastru obce Gernk.
86
. 1996. Modernity at Large: Cultural Dimensions of Globalization. Minneapolis: Uni-
versity of Minnesota Press.
Basch, L. G., Glick-Schiller, N., Szanton-Blanc, C. 1994. Nations Unbound: Transnational
Projects, Postcolonial. Amsterdam: Gordon and Breach.
Bhabha, H, K. 1994. The Location of Culture. London: Routledge.
Bretell, C. B., Hollifield J. F. (eds.). 2000. Migration Theory: Talking Across Disciplines. New
York: Routledge.
Brouek, S. 1992. Vliv objektivnch a subjektivnch faktor na promny etnicity u eskho
etnika v zahrani a pi reemigraci. stav pro etnografii a folkloristiku SAV.
Clifford, J. 1994. Diasporas. Cultural Anthropology 9 (3): 302338.
Cohen, R. 1997. Global Diasporas: An Introduction. London: UCL Press.
. 2007. Solid, ductile and liquid: changing notions of homeland and home in dia-
spora studies. QEH Working Paper Series. http://www3.qeh.ox.ac.uk/RePEc/qeh/qehwps/
qehwps156.pdf.
Eriksen, T. H. 1999. Tu dimunn pu vini kreol: The Mauritian Creole and the Concept of Creoli
zation. University of Oxford. Transnational Communities Programme.
Friedman, T. L. 2007. Svt je ploch: strun djiny jedenadvactho stolet. Praha: Academia.
Fuglerud, . 1999. Life on the Outside the Tamil Diaspora and Long-Distance Nationalism.
London: Pluto Press.
Gilroy, P.1994. Diaspora. Paragraph 17 (3): 207212.
Glazer, N., Moynihan, D. 1975. Introduction, in Glazer, N., Moynihan, D. Ethnicity: theory
and experience. Cambridge: Harvard University Press. 128.
Hall, S. 1990. Cultural identity and diaspora. Identity: Community, culture, difference 2:
222237.
Hannerz, U. 1996. Transnational Connections: Culture, People, Places. London: Routledge.
Hanus, L. 2006. Reemigrace ech z rumunskho Bantu a jejich psoben v praskm podniku
MITAS a. s. Plze: Zpadoesk univerzita, Fakulta filozofick.
. 2009a. Nov diaspory diaspora jako transnacionln moment. AntropoWeb
zin 4 (23): 1317.
. 2009b. Transnacionln migrace eskch krajan z rumunskho Bantu. Plze: Zpa-
doesk univerzita, Fakulta filozofick.
Heroldov, I. 1978. Nrodopisn problematika novoosdleneckho pohrani. esk lid
65 (4): 195206.
Jakoubek, Marek. 2010. Vojvodovo: etnologie krajansk obce v Bulharsku. Brno: CDK.
87
Jech, J. 1996. Tady byl samej les: dva tucty lidovch povdek ech z rumunskho Podu-
naj, in Dejiny tradcie duchovn dedistvo Zv. 4. Nadlak: Vydavatestvo Kultrnej avedec-
kej spolonosti Ivana Krasku.
Kearney, M. 1986. From the Invisible Hand to Visible Feet: Anthropological Studies of
Migration and Development. Annual Review of Anthropology 15 (1): 331361.
. 2003. From the Invisible Hand to Visible Feet: Anthropological Studies of Migra-
tion and Development. http://arjournals.annualreviews.org/doi/abs/10.1146/annurev.
an.15.100186.001555.
Klva, P., Hoen, K., Krylov, R. 2009. Turismus a autenticita v eskch vesnicch vrumun-
skm Bantu. Venkovsk krajina. Sbornk z 7. ronku mezinrodn mezioborov konference,
Kostelec nad ernmi lesy: esk spolenost pro krajinnou ekologii, regionln organi-
zace CZ-IALE.
Levitt, P.1998. Social Remittances: Migration Driven Local-Level Forms of Cultural Dif-
fusion. International Migration Review 32 (4): 926948.
Mauss, M. 1999. Esej o daru, podob a dvodech smny v archaickch spolenostech. Praha:
Sociologick nakladatelstv.
Nepor, Z. R. 2002. Reemigranti a sociln sdlen hodnoty: prolegomena k sociologickmu
studiu eskch emigranch proces 20. stolet se zvltnm zetelem k zpadn reemigraci 90. Werbner, P.1990. The Migration Process: Capital, Gifts and Offerings Among British Pakista
Praha: Sociologick stav AV R.
Nepor, Z., Jakoubek, M. 2011. Dv hypotzy o pvodu nekatolk z ad bantskch
abulharskch ech. esk lid 98 (2): 7379.
Noskov, H. 2000. Reemigrace ech a Slovk z Jugoslvie, Rumunska a Bulharska: 1945
1954. Praha: stav pro soudob djiny AV R.
Olwig, K. F. 2003. Global Places and Place-Identities Lessons from Caribbean Research,
in Eriksen, T. H. Globalisation, studies in anthropology. London: Pluto Press, 5877.
Ong, A. 2003. Cyberpublics and Diaspora Politics among Transnational Chinese. Interven
tions. 5 (1): 82100.
Pavlsek, M. 2010. Ppad Svat Helena. (Re)interpretace nboenskch djin esk obce
v Rumunsku. esk lid 97 (4): 363382.
Roslek, P.2001. Mezi krajany v rumunskm Bantu: Gernik oima student Fakulty humanit
nch studi ZU v Plzni. Plze: Dieczn charita.
Rouse, R. 1991. Mexican migration and the Social space of Postmodernism. Diaspora 1
(1): 823.
. 1992. Making sense of settlement: class transformation, cultural struggle, and
transnationalism among mexican migrants in the United states, in Glick-Schiller, N.,
Basch, L., Blanc-Szanton, C. (eds.), Toward a transnational perspective on migration: race,
88
class, ethnicity and nationalism reconsidered. New York: New York Academy of Sciences.
Safran, W. 1991. Diasporas in modern societies: myths of homeland and return. Dia
spora 1 (1): 8399.
Scheufler, V., Skalnkov, O. 1963. Zklady hmotn a duchovn kultury eskch kovozemdl
skch obc v rumunskm Bant. Praha: stav pro etnografii a folkloristiku SAV.
Seck, M. 1992. Souasn reemigrace ech z Rumunska. Praha: stav pro etnografii a folk-
loristiku SAV.
. 1993. Migrace ech z Rumunska doesk republiky (bval SFR) a vvojov
aspekty jejich adaptanho procesu. esk lid 80 (3): 177183.
. 1996. ei v Rumunsku. Praha: stav pro etnografii a folkloristiku SAV.
Seck, M., Scheufler, V., Skalnkov, O. 1992. esk vesnice v rumunskm Bant. Praha:
stav pro etnografii a folkloristiku SAV.
Vaculk, J. 1989. Vznik eskoslovenska a reemigrace zahraninch ech. eskosloven
sk svt 44 (4):34.
Wallerstein, I. M. 1984. The Politics of the World-Economy: The States, the Movements, and
the Civilizations. Cambridge: Cambridge University Press.
nis (Explorations in anthropology). New York: Berg.
. 2001. The Limits of Cultural Hybridity: On Ritual Monsters, Poetic Licence and
Contested Postcolonial Purifications. The Journal of the Royal Anthropological Institute 7
(1): 133152.
Whiteford, L. 1979. The borderland as an extended comminity, in Camara F., Kemper, R.,
V. (eds.), Migration Across Frontiers. Albany: SUNY: 127137.
indelov, J. 1997. et vysthovalci v Bantu a jejich repatriace doesk republiky. Plze:
Dieczn charita.
pek, Z. 1989. Rumunt ei a SR. Praha: stav pro etnografii a folkloristiku SAV.
Prameny
Gernick farn kronika (dostupn v archivu biskupstv v Temevru, Rumunsko).
89
 Cesta do Prahi vojvodovskho echa Petra
Dobie
(Pspvek kestudiu pesdlen vojvodovskch ech zBulhar-
ska doeskoslovenska vletech 19491950)
Marek Jakoubek

Prolog1
Vojvodovo, esk obec vseverozpadnm Bulharsku, byla zaloena roku 1900 asi
dvaceti evangelickmi rodinami zesk obce Svat Helena v(dnes rumunsk sti)
Bantu, kter tuto obec opustily zdvodu nboenskch rozpor a nedostatku
pdy. I pes nkolik vlench konflikt, jich se Bulharsko vprvnch dekdch
20. stolet astnilo, obec hospodsky prosperovala a poet obyvatel uten
vzrstal. Hospodsk prosperita, zaloen takka vhradn nazemdlstv, vak
pourit dob narazila namez nedostatku pdy, a tak vroce 1928 obec opustila
st obyvatel, kter uvila zvstem o zemi mnoha monost a pesdlila doArgen-
tiny. Jet ped jejich odchodem se obec konfesijn rozdlila, kdy se roku 1925
odmetodistickho sboru oddlila st len a piklonila se kdarbismu. Roku 1926
pak tak byla ve Vojvodovu otevena esk doplovac kola. K novmu pelid-
nn obce a souvisejcmu nedostatku pdy dolo jet jednou v roce 1934/35,
kdy st Vojvodovan odela dotureck vsi Belinci vseverovchodnm Bulhar-
sku, v oblasti Ludogorie (Deli-Orman). Historie eskho osdlen Vojvodova,
stejn jako Belinc, pak vzsad kon vletech 19491950, kdy naprost pevaha
jejich eskch obyvatel, vpotu cca 700 osob (200 rodin), tyto vsi vrmci pov-

1 Kapitolka je upravenou verz odpovdajc sekce textu Jakoubek 2010, 11.

90 91
lench a nazklad mezisttnch dohod realizovanch migranch proces opus-
tila a pesdlila doSR, kde se usadila vnkolika obcch vregionu jin Moravy.
Pocelou dobu sv existence bylo Vojvodovo proslul nboenskou horlivost jeho
obyvatel, stejn jako pkladnost jejich hospodskch postup a sprvy obecnch
zleitost, jich si cenilo jak mstn bulharsk obyvatelstvo, tak i bulharsk sttn
sprva, kter Vojvodovo sty svho ministra prohlsila za obec vzorovou. Toto
renom si Vojvodovo vbulharskm regionlnm kontextu, jako i vsouvislostech
bulharskho akademickho diskurzu, udrelo a dodnes. Jeho dobr povst tak
pln odpovd dobrmu jmnu, jak si ei obecn zskali vpoosvobozeneckm
Bulharsku a jemu se t a dodnench dn.
vod
Pst o Vojvodovu dnes ji nen snadn; tebae okruh badatel, kte se vnuj
vojvodovsk tematice, je pomrn zk, zaila dan oblast v poslednch letech
bezmla publikan explozi. Odpovdajc badatel pitom sv pspvky prezen-
tovali v mnoha formch, respektive nrech, od monografickch pojednn
(Budilov 2010; Jakoubek 2010a), tematickch editovanch publikac (Jakou-
bek Nepor Hirt 2006), pes klasick vdeck studie (Hirt Jakoubek 2005;
Jakoubek 2010d), pramenn edice (Jakoubek 2008, 2009, 2010e), a ponezvykl,
hybridn formy (Penev Jakoubek 2009). Podobn pestr je t paleta pstup,
kter vodpovdajcch pracch jejich autoi aplikuj; nalezneme zde prce histo-
rick (Jakoubek 2010c), antropologick (Budilov 2008; Jakoubek 2010d), etno-
logick (Penev 2006), religionistick (Nepor 1999; Jakoubek 2010b; Pavlsek
2011), lingvistick ( 1996; Jakoubek 2010a, kap. 3), epigrafick (Jakou-
bek 2010a, kap. 4), folkloristicko-etnografick (Jakoubek 2011a) i demografick
(Budilov 2011). Jednodue eeno, o Vojvodovu toho bylo ji napsno hodn.
Samozejm, tvrdit, e dan problematika je ji definitivn vyerpna, jist nelze
a nebude to mon patrn ani nikdy vbudoucnu. Pokrok vevojvodovskch bd-
nch me pitom dnes, stejn jako dve, spovat jednak v oblasti metodolo-
gick, kdy bude narelativn znmou problematiku aplikovno dosud nepouit
vkladov schma, kter danou tematiku uke v takkajc nov perspektiv,
jednak voblasti faktografick, kdy dojde knalezen dosud neznmho pramene.
O posun konceptulnho stihu jsme se vraznji pokusili naposledy in Jakoubek
2010d, resp. Jakoubek 2011b. Hlavnm clem ptomnho textu je naopak ped-
stavit teni dosud neznm pramen, tedy pokusit se pokroit o nco dle napoli
eknme faktografickm.
92
Reemigrace vojvodovskch ech
Dokument Cesta do Prahi, jeho edici ne pinme, byl sepsn vojvodov-
skm echem Petrem Dobiem (nar. 1901) bhem cesty z bulharskho Vojvo-
dova do Prahy a zpt, kterou vykonal s dalmi temi vojvodovskmi delegty
vprosinci roku 1946. Smyslem cesty tto delegace, vyslan vojvodovskou krajan-
skou komunitou, bylo zjistit u odpovdajcch orgn monosti pesdlen len
tto komunity do SR v rmci sttem zench reemigranch akc zamench
nanvrat krajan dovlasti. Jako takov je tedy mon dan materil nahlet jako
soust ppravn fze definitivnho vysthovn vojvodovskch ech zBulhar-
ska, knmu dolo vedvou transportech vletech 19491950.
Nejstarm krokem tto ppravn fze, o kterm mme psemn doklad,
bylo ze strany vojvodovskch ech zasln dopisu (datovanho kedni 10. z
1945) sdost o nvrat dovlasti pedsedovi vldy Zdeku Fierlingerovi (Noskov
Vchov 2000, 33, cel znn dopisu viz nas. 4445). Tent dopis byl nsledn
1. srpna tho roku zasln i ministru zahraninch vc Janu Masarykovi (Vacu-
lk 2002, 1192). Zmnn dopis byl pitom podle veho reakc navzvu eskoslo-
vensk vldy ze 31. ervence, kterou vlda vyzvala krajany vzahrani knvratu
dovlasti (Vaculk 1983, 83). Tmto krokem chtla eskoslovensk vlda pispt
k een otzky zalidnn vysdlench oblast, kter v SR zstaly po odsunu
nmeckho a maarskho obyvatelstva.
Jak vyplv zve uvedenho, vojvodovt ei zareagovali navzvu esko-
slovensk vldy velice rychle, rovn tak zmnn delegace byla vyslna takka-
jc zavas. Nicmn odpov, j se delegtm ze strany odpovdajcch orgn
dostalo, znla, aby Vojvodovan jet vykali, dokud mezi SR a Bulharskem
nebude projednna dohoda o pevodu majetku (Noskov Vchov 2000, 106,
viz t apendix tohoto textu); rovn tak jim bylo sdleno, e pda, o ni maj
zjem tj. pda podobn kvality, na ni byli zvykl v Bulharsku, kter nejlpe
odpovdala pda na jin Morav je ji obsazena (Noskov Vchov 2000,
106107).
Nkte lenov vojvodovsk esk komunity vak na uveden jednn
neekali a vyrazili doSR. Zd se, e krom skupiny, kter se nacestu vydala pln
navlastn pst, vyuili nkte kmigraci tak eskoslovensko-bulharsk dohody
o nboru bulharskch zemdlskch dlnk na prci v eskoslovensku, pode-
psan 16. z 1946 za bulharskou stranu mstopedsedou vldy a ministrem
zemdlstv a sttnch statk Aleksandrem Obbovem a vyslancem SR vSofii
2 Sodkazem naArchiv Ministerstva zemdlstv R Praha, fond Pozemkov reforma-R, dopis adu pedsed-
nictva vldy Ministerstvu zahraninch vc z3. 12. 1945, resp. Sttn stedn archiv (dnes Nrodn archiv)
Praha, fond ad pedsednictva vldy, k. 1029.
93
Frantikem Kubkou (Vaculk 2002, 120), kjejmu plnn, tedy nboru prvnch
6 000 osob, bylo pistoupeno vdubnu 1947 (Vasileva 1990, 8). Pvodn dohoda
byla pitom zhy upravovna nslednmi doplky a dalmi nborovmi vlnami
(kdan problematice virokm zbru viz zejm. Pelikn 1992)3.
Co se te samotn sttem zen reemigrace, vprosinci 1947 byla vyslna
eskoslovensk delegace tvoen zstupci ministerstva zahraninch vc, soci-
ln pe a financ a Nrodn banky eskoslovensk, kter sodpovdajcmi orgny
bulharsk strany sjednala znn reemigran dohody, kjejmu podpisu mlo bt
pikroeno vokamiku, kdy bude dosaeno dohody bank o pevodu tu, nakter
mly bt poukazovny finance z odkup majetku reemigrant (Vaculk 1994,
129; stran plnho znn zprvy z cesty tto delegace viz Noskov Vchov 2000,
159161).
Samotn mluva mezi eskoslovenskem a Bulharskem o prav pesd-
len ech a Slovk zBulharska doeskoslovenska, kter pedstavovala prvn
doklad umoujc realizaci pesdlovacch akc, byla podepsna vSofii 6.kvtna
1949 (Vaculk 1994, 129; Vasileva 1990, 15; stran plnho znn dohody viz
Noskov Vchov 2000, 238241). Bulharsk vlda dohodu schvlila nazenm
.8 z31.jna 1949 a bulharsk parlament ji ratifikoval dekretem .912 z19.listo-
padu tho roku (Vasileva 1990, 15; 1985, 29; Vaculk 2002, 122).
Kzen prbhu reemigranch akc byla t zzena stedn smen eskoslo-
vensko-bulharsk reemigran komise, jej lenov byli vybrni 26.kvtna 1949
(Vasileva 1990, 16; Vaculk 2002, 121).
Termn odevzdn pihlek kreemigraci byl stanoven na31. srpna 1949.
eskoslovensk st komise projevila pn, aby co nejdve byli pesdleni krajan
zvesnic, kde tvoili kompaktn osdlen (Vaculk 2002, 123), tento poadavek se
tkal krom Vojvodova jet obce Belinci, kam vletech 19341935 pesdlila st
vojvodovskch ech, a ty obc obvanch bulharskmi Slovky: Gorna Mitropo-
lija, Podem (dve Mrtvica), Braljanica a Dragomirovo (Noskov Vchov 2000,
160). Zemdlcm bylo umonno sklidit a prodat rodu zroku 1949, pro vjezd
zBulharska byly reemigrantm vydny skupinov pasy (Vaculk 2002, 123).
Prvn transport vezouc krajany z Vojvodova a tak z Belinc se vydal
na cestu 27. listopadu 1949 a na jin Moravu dorazil 3. prosince tho roku.
18.kvtna roku nsledujcho opout Bulharsko druh a posledn vojvodovsk
transport, kter pijd doMikulova 24. kvtna 1950. Poukonen reemigran
akce zstv veVojvodovu zpvodn bezmla tiscovky mstnch ech a Slovk
pouze jedin ryze esk rodina (Kopivovi) a nkolik rodin smench. Odjezdem
3 Pslun orgny o vyuit tohoto migranho kanlu bulharskmi echy vdly a ji vroce 1947 koordi-
nan komise pro reemigraci poznamenv, e kolem delegace chystajc reemigran dohodu bude, aby tato
dohoda byla uzavena vt form, aby se vztahovala i natyto osoby (Noskov Vchov 200, 152).
94
druhho reemigranho transportu tedy historie tto obce coby obce krajansk,
resp. esk definitivn kon. Vprosinci roku 1946, kdy vojvodovt delegti m
do Prahy, aby zde projednali monosti pesdlen vojvodovsk krajansk komu-
nity, jsou vak tyto udlosti jet vnedohlednu, piem vtto dob nejsou jet
zdaleka vichni vojvodovt krajan rozhodnuti svou obec opustit. Rozbor tto
problematiky by ns vak asov i tematicky zavedl zdaleka zarmec tohoto textu.
Dvody reemigrace vojvodovsk krajansk komunity
Vpedchozm oddle jsme se zabvali otzkou reemigrace vojvodovsk krajansk
komunity napoliticko-ekonomick rovin, piem pohled samotnch Vojvodov-
an navc jsme programov ponechali stranou. Tato kapitolka bud vnovna
naopak tomu, jak se odpovdajc procesy jevily tm, jich se v posledku tkaly
pedevm lenm vojvodovskho eskho spoleenstv, zejmna se pak pod-
vme nadvody, kter toto spoleenstv nakonec pimly koputn jejich obce.
Pokud jde o situaci v samotnm Vojvodov, vyplvala naklonnost len
mstn krajansk komunity k pesdlen do SR z nkolika faktor. Ve znan
komplexn podob je vesvm Vzpomnn a vyprvn o Vojvodovu (Jakoubek
2011c) zaznamenal Vojvodovan P. Klepek. Podle nj bylo naden Vojvodov-
skch doznan mry posilovno, resp. vyvolvno delegty zeskoslovenska:
Co vechno naslibovali, kolik medu kolem st Vojvodanm namazali! Pi agitaci
kpesdlen doech pouvali dovedn tyi zkladn lkadla:
1. Psoben na vlasteneck ctn vlast vs potebuje, vlast vol sv syny a dcery,
budete mezi svmi, vae dti se nerozplynou vcizin, nezhyne vae vra vcizin
2. Budete t vjedn obci spolu, tak jako jste zvykl zde
3. Kad pesdlenec dostane vnov vlasti hektary rodn pdy zadarmo nebo levn
koupit a bude soukrom hospodait. Nebudete muset vprvnch letech platit dn dan,
dostanete zkladn nad a stroje, dobytek. Republika je prmyslov velmoc, vyrb
dokonal zemdlsk stroje a tmto strojm penechte vechnu svou dinu
4. Kad pesdlenec dostane zamajetky zanechan vBulharsku dobe zaplaceno, penze
se mu pevedou donov vlasti a podle libosti si je me uvat, zvelebovat sv hospod
stv Tady vs ek co nevidt kolektivizace, budete muset vechno dt dodrustva,
pijdete o prostedky, pozdji u nikdy nebudete mt anci se dovlasti vrtit Te je
tam voln pda, zaas se pohrani zapln, nebudou voln msta
Jak pitom dokld nkdej soused vojvodovskch ech a pozdj letopisec
Vojvodova Neco P. Necov, byla to zejmna v poslednm bod uveden poloka
vBulharsku vt dob ji probhajc kolektivizace, kter mla narozhodovn
95
vojvodovskch zemdlc znan, ne-li pmo rozhodujc4 vliv. Vesvch Djinch vdy namst samm (Kubka 1949, 211).
Vojvodova (Necov 2006) ktomu poznamenv:
Dobiova Cesta doPrahi jako pramen
V roce 1947, kdy se v sousednch vesnicch budovalo jedno zemdlsk drustvo
za druhm, nemohl ve Vojvodovu nikdo o takovm drustvu ani promluvit Samo Dobiv cestovn denek je pramenem stejn vjimenm jako atypickm.
zejm se neoekvalo, e ei budou se zaloenm drustva souhlasit, toto naopak usp Vjimen jsou jeho zpisy ji jen tm, e se jedn vedle Knihy pametni Tome
ilo jejich vysthovn (Necov 2006, 77). Hrzy (publikovan jako edice in Jakoubek 2010f) o teprve druh znm rozsh-
lej text sepsan Vojvodovanem jet ped pesdlenm naprost vtiny len
Mezi dal asto zmiovan (nap. Noskov Vchov 2000, 66) dvody reemi-
vojvodovsk esk komunity doSR vletech 19491950, a tedy ped koncem exis-
grace Vojvodovan patila tak skutenost, e vojvodovt ei pedstavovali ji
tence tohoto spoleenstv na bulharsk pd. Zejmna vzhledem k uvedenmu
nkoliktou generaci spoleenstv, jeho jednm ze zkladnch princip byla skupi-
aspektu je pak dan dlko a neekan atypick mj. tm, e se Vojvodovem expli-
nov endogamie, tedy pravidlo, podle kterho ml manelsk partner lena dan
citn vbec nezabv, a Vojvodovo netvo dokonce ani kulisy popisovanho dn
komunity pochzet zad pslunk dan komunity opanho pohlav (kdan
(vraz Vojvodovo a jeho odvozeniny se vtextu neobjev ani jedinkrt, zato Praha
problematice viz Budilov 2008; Budilov 2010). Tebae se jednalo o vpraxi ne
hned ptkrt, Blehrad tyikrt, Maarsko a jeho derivty dokonce osmkrt).
vdy naplovan idel, byla vojvodovsk komunita vdanm obdob ji pbuzen-
Domnvme se, e i pes tuto tematickou odlehlost lze vzhledem kjejmu
sky skuten velice tsn provzna, eho si jej lenov byli vdomi. Protoe
charakteru Dobiovu prci jako pramen pro poznn Vojvodova, resp. jeho obyva-
uzaven manelskho svazku sBulharkou, resp. Bulharem bylo vrmci danho
tel, pece vyut, a to zdaleka nikoli jen s ohledem na strnku faktografickou,
spoleenstv povaovno za jednoznan nedouc, resp. vedouc k nsledn
vktermto ohledu je pnos danho dlka zejm a mimo diskusi. Akoli fyzicky
diskriminaci danho pru, jevil se pesun doSR jako pomrn phodn een,
mimo Vojvodovo, veze si toti ssebou P.Dobi nacest doPrahy svj ovem
jak vrazn rozit stvajc omezen satkov trh.
vad klovch moment vemi Vojvodovany sdlen vojvodovsk svtonzor.
Poslednm vraznjm faktorem, kter stl zarozhodnutm vojvodovskch
I kdy tak P.Dobi a ostatn vojvodovt delegti cestuj nap Evropou, pohy-
krajan opustit Bulharsko a pesdlit doSR a kter bychom zde chtli zmnit, byl
buj se stle ve vojvodovskm mylenkovm svt a v tomto ohledu Vojvodovo
nedostatek pdy. Omezenost katastru obce (cca 700 ha) vkombinaci sodzalo-
pocelou dobu svho putovn vlastn neopust.
en obce vroce 1900 neustle vzrstajcm potem obyvatel vedly kopakovanm
Nen arci nam clem provdt zde konkrtn rozbor Dobiova dlka,
situacm, kdy, jak kali mstn, ji pukaly obrue. Dan situace byla vroce 1928
vdy clem tto edice je zejmna a hlavn prezentovat samotn odpovdajc
vyeena odchodem sti Vojvodovan do Argentiny, v letech 19341935 pak
pramen, pesto se pokusme nastnit alespo smr ve naznaenho vkladu,
dotureck vsi Belinci najihovchod zem, voblasti zvan Deli-Orman (Ludo-
resp. prokzat jeho nosnost a legitimitu. Jednm zpklad, vekterm se, mme
gorje). Rovn tak v letech po druh svtov vlce ji ve Vojvodovu zaalo bt
zato, vtextu Cesty doPrahi dobe ukazuj zjmy, resp. celkov ivotn orientace
kapku ouzko, take i vtomto ppad se pesun doSR jevil jako vcelku pija-
autora odpovdajcch zpis (jako i ostatnch len delegace), jsou napklad
teln een, a to zejmna mn majetnm lenm vojvodovsk komunity (Kova-
poznmky, vekterch P.Dobi uvd, naco delegti bhem cesty koukali aco si
k 1982, 83).
prohleli, resp. emu konkrtn bhem cesty a pi nvtvch jednotlivch mst
Takov tedy byly hlavn dvody, kter stly za konenm rozhodnutm
vnovali pozornost. Nemme zde namysli zznamy vznanch udlost, jako je
naprost vtiny vojvodovskch ech opustit Vojvodovo a pesdlit doeskoslo-
zhldnut pedstaven Prodan nevsty i nvtva chrmu sv. Vta (kter jsou
venska. Situaci veVojvodovu, resp. vBulharsku znali Vojvodovan dobe, vysln
samozejm tak pznan, by v jinm ohledu), ale naopak takka mimodk,
delegace ty zstupc vojvodovskch krajan v prosinci roku 1946 mlo tedy
resp. zcela pirozen a spontnn uvdn zmnky o tom, e vojvodovt vyslanci
vdanm ohledu zacl pedevm zjistit, jak podmnky panovaly veskosloven-
koukali na madarske rovini a dedini rovini bez konce vesnice velke a stohi ze
sku; jak toti vesvm bulharskm denku poznamenv ve ji zmnn vysla-
slamou velke, e si v Blahove dedine prohlieli rovini pole krasni a velki i e
nec SR v Sofii F. Kubka, Vojvodovan v jen vlastnm om, pesvduj se
vBlehrad je trch velkej a svobodnej masa dost.
Uveden zznamy, vekterch ped tenem defiluj vesnice velk, stohy
4 P.Kovak, mj. t vojvodovsk ech, tak napklad uvd, e Vojvodovan vykvali, kdy pak vidli, e
socializace vesnice zashne brzy i je, mlo to velk vliv najejich rozhodnut reemigrovat (Kovak 1982, 81).

96 97
ze slmou velk, pole krsn a rovn, resp. velk trh a masa dost, naznauj,
domnvme se, ivotn orientaci jejich autora pomrn dobe. Vyjdeme-li zdvod-
nho pedpokladu, e autor vnoval bhem cesty pozornost tomu, co povaoval
za dleit, s m byl zvykl zachzet a na ml (proto) takkajc cvien oko,
pak bude naznaen seznam zaznamenanch poloek ukazovat nalovka ijcho
navesnici, ivcho se pstovnm obilnin a chovajcho dobytek, kter pinejmen-
m dlem vypstovan produkty a maso prodv natrzch. Tedy zemdlce, resp.
hospode a trhovce. Uzavt prv uvedenm zjitnm, e dan seznam pozoru-
hodnost zachycench bhem cesty P.Dobiem koreluje srelnou ivotn prax
vojvodovskch delegt, by znamenalo, e jsme se pomrn komplikovan dobrali
ktomu, co u beztak dobe vme, a to hned znkolika zdroj. Smyslem vykzn
dan korelace ovem nen jej prost konstatovn, ne, tato korelace vnaznae-
nm schmatu funguje pouze jako jaksi kontroln daj, jako metodick zaji-
tn dokldajc platnost svrchu naznaenho pedpokladu, e cestovn zpisky
P.Dobie zrcadl jeho mylenkov svt, tj. e vnich lze mimo jin nahld-
nout, jak svt kolem sebe vidli, resp. vnmali vojvodovt ei zpelomu minu-
lho stolet.
O autorovi Cesty doPrahi5
Petr Dobi se narodil 5. kvtna 1901. Byl tedy jednm zprvnch dt narozench
vnov zaloen obci Vojvodovo. Jeho tatnek se jmenoval tpn (*1871 1944),
maminka Marie, rozen vejdov (*1879 1956). Stejn jako ostatn vojvodov-
sk dti chodil i P.Dobi dobulharsk koly, nebo vdanm obdob vobci jin
nebyla. st a pst se tedy uil doma vrodin odrodi. Vroce 1921 se P.Dobi
oenil, jeho ivotn partnerkou se stala tpnka Pitrov. Spolu pak ml manel-
sk pr Petra a tpnky Dobiovch est dt Olgu, tpna, Etelku, Anku,
Josefa a tpnku. Stejn jako naprost pevaha ostatnch vojvodovskch ech
a Slovk se i Dobiovi ivili zemdlstvm, piem spolen obhospodaovali
asi 80 dekr pdy. P.Dobi ml velkou zlibu vkonch, rozuml jim a obcho-
doval snimi. Aktivn se t zapojoval dodn veVojvodovu. Pracoval vevboru
mstn odboky eskoslovenskho nrodnho domu T. G. Masaryka, spolupra-
coval rovn pi stavb budovy mstnho Nrodnho domu. Jako mnoz dal
z Vojvodovan byl P. Dobi upmn vc a k jeho kompetencm patila t
velice dobr znalost Bible. Snad prv proto nesl dlouh lta velice tce rozt-
pen vojvodovsk metodistick crkve. Nzorov si byl velice blzk s prvnm
eskm uitelem panem Janem Findeisem, piem velmi dobr vztahy ml
isdalmi eskmi uiteli veVojvodov. Zskval odnich cenn informace o dn
5 Tato kapitolka je upravenou verz medailonku P.Dobie zaslanho autorovi P.Klepkem. Zajeho poskyt-
nut bychom natomto mst chtli P.Klepkovi upmn podkovat.
98
vechch a vesvt atyto informace si doploval vlastn etbou zdostupn lite-
ratury. Pro svj pehled a uvliv jednn se P.Dobi postupn stal respektova-
nm lenem vojvodovsk komunity. Nebylo tedy divu, e se vprosinci roku 1946
stal jednm ze len delegace, kter jela doech, doPrahy, prozkoumat monosti
nvratu vojvodovskch dovlasti svch pedk. Petr Dobi zemel dne 24. nora
1984 a je pochovn vDolnch Dunajovicch.
Edin poznmka
Pepis textu byl pozen zkopie originlu, kter se nachz varchivu autora. Origi-
nl (viz dle) je uloen varchivu P.Klepka, kter naexistenci tohoto pozoruhod-
nho dokumentu autora upozornil. Zatoto upozornn, poskytnut podkladovch
materil, jako i nsledn konzultace pat panu Klepkovi nleit dk.
Text se nachz na sedmi stranch zpisnku Petra Dobie, do kterho
P. Dobi zaznamenval nejrozmanitj daje; vraznou st zznam vnoval
nap. zemdlskm pracm kdy co kam zasel, kolik kof sklidil, kolik krst bylo
na poli, kdy se dan rok zaalo sklzet obil apod. Nechyb poznmky k cenm
potravin na trzch a nkupm oacen. Podrobn si P. Dobi vedl t zznamy
o koupi a prodeji kon, vdlku z jednotlivch obchod, zaznamenval, kolik
seltek mla prasnice, kdy se otelila krva, a adu dalch informac tkajcch se
domcho zvectva. Vseitu se nachzej tak adresy kupc a trhovc, snimi byl
P.Dobi vkontaktu. Nemlo zpisk se pak tk rodinnch udlost, mrt blz-
kch, rodinnho majetku, dne nstupu dvat dosluby atd. Nechyb ani zpisy
komentujc vznamn udlosti svtovho dn, jako nap.: germanie objavila
valku Rusku na22 juni 1941 rok6. eeno hrnem, dodanho seitu P.Dobi
zaznamenval veker informace, jim z toho i onoho dvodu vnoval pozor-
nost, resp. kter tm i onm zpsobem povaoval zadleit. e se tedy najeho
strnkch objevuje i zprva o cest doPrahy, nen vbec pekvapiv.
Pi pprav edice Cesta doPrahi jsme se inspirovali Zsadami vydvn novo
vkch historickch pramen I. ovka a kolektivu (ovek a kol. 2002). Text
je dsledn transliterovn a zejmna kvli ppadnmu lingvistickmu rozboru
textu nebyly opravovny gramatick a stylistick chyby ani ostatn rzn jazykov
specifika. Vzhledem kjejich mnostv vak ji nen nalingvistick zvltnosti textu
upozorovno vpoznmkch; pouze namstech, kde by zjevn vliv bulhartiny
znesnadoval soudobmu eskmu teni porozumn, jsme pipojili vysvtlujc
koment. Systematick jazykovdn analza dokumentu ovem nen pedmtem
a clem tto edice a rozbor lingvistickch zkout dokumentu nasv zpracovatele
teprve ek. Dal poznmky jsme k textu pipojili t na mstech, kde jsme se
6 Germanija bulharsky Nmecko; objavam bulharsky vyhlaovat, oznamovat; juni bulharsky erven; tj.:
Nmecko vyhlsilo vlku Rusku 22. ervna 1941.
99
domnvali disponovat doplujc informac hodnou zveejnn. Namstech, kde
je originl nejasn, vkldme zaodpovdajc sek otaznk [?]. Pekrtnut partie
v pepisu odpovdaj pekrtnut provedenmu v rukopise samotnm autorem.
lenn textu odpovd lenn originlu, msk slice svodorovnou linkou refe-
ruj kodpovdajcm strnkm originlu.
I 7 XII sobota
Cesta doPrahi
tvrtek 5 XII 1946 r
Vyjeli sme ze Sofije 7.40 h. cesta bila vesela as pknej pole krasni, vDragomane
sme proli dobe zatabak sme platili mejto (clo) 1500 l. Bulharska mitnice to vzala
a Srbi nam vzali 74 dinaru zatabak abi ho plombovali a prevezli doSubotice
Odcaribrodu sme se seli sBulharskejma zahradnikama umneli eski7 a to sme se
museli snema nasmat jeli dos. republiki doBlehradu sme pijeli 9.30 h. to bila
teka noc naval velikej a museli sme ekat 24 hodin ne bil vlak doprahi dobe e
sme ekali tak sme mneli pileitost videt Blohrad
6 XII Patek
Rano prelo no mi zas sme vili podivat se naBlohrad msto pkni domi ohromni
velki mnsto trochu nakopci no naece sava, trch velkej a svobodnej masa dost
a veho jenom mi sme ne mneli dinari a poprohlidnuti mnesta dokali sme se
veera a 9 ho. sme vijeli zBlehradu nasedali sme si kdo kam vidi. bila tma nikdo
nic nevidel a vSubotici sme museli pesednout navagon kterej jel doprahi a ten
bil jenom jedinej prelo a vagon bil tak plnej gradinai8 studenti rusnaci9 delegati
a et srbi nam kleli slunce10
7 Bulhart zahradnci byli vminulm stolet jednou zprvnch a velice vraznch migranch skupin zBulhar-
ska. Jejich prvn vlna nanae zem dorazila nkdy v prbhu 20. let 20. stolet. Vce kdan problematice
viz nap. in Penev 2006.
8 Gardinar bulharsky zahradnk.
9 Rusnaci bulharsky Rusov.
10 Tj. Srbov, patrn v jedn z pznanch srbskch nadvek, nemstn zachzeli s termnem Bh, kter
autor nahrazuje termnem slunce. Pozoruhodn pklad tabuovn uvedenho termnu.
100
II
Tak sme se usadili a pak et tabak sme mneli brat namitnici tak tu trpkoveho
sme pustili krz vokno abi el vozit tabak zmitnice tabak dostal a zas krz vokno
sme ho vitahli museli sme stat nebilo hnuti
Sme projeli hranice madarski na mitnici se nic neprohlielo rano sme koukali
namadarske rovini a dedini rovini bez konce vesnice velke a stohi ze slamou velke
ve10 h. rano sme pijeli doBudapestu mnesto rozbiti nagae11 skoro nic zdraveho
nebilo nadrai moderni pokriti ze sklem jenom e tej to rozbila valka ekali sme
do 1.30 h vodpoledne sme vijeli a jeli do veera tak sme pijeli na hranice tam
sme dali pasi a prohlieli madai posledn stanice bila Sav projeli sme hranice
veir a eskoslovenska policije hned chtela pasi a prohlizela zavazadla a penize
pak sme pijeli doBratislavi 9 ho veir li sme nahotel central tam nebilo misto
tak nas poslali dosvobodarni tam nas pijali ale nebilo to isti protoe tam bilo
donedavna repatrianti nekteri tam bili a 7 mnesicu no venku padal snich bilo
dlouho tak sme natom hoteli pespali
8 XII vnedeli
VNedeli sme rano vijeli a e pojedem ketrpkovum doBlahovej dedini12
nemneli sme dost penez jeden listek kotoval 27 korun
III
tak prodali akej tabak a sme si opatili listki bylo zima mraz velkej tak veosmi ho.
rano Vlak hnul zBratislavi doBla. dedini prohlieli sme rovini pole krasni avelki
11 Gara bulharsky ndra, tj. nandra.
12 Vreakci navyhlen pozemkov reformy vSR vr. 1919 opustilo roku 1922 Vojvodovo nkolik rodin (pe-
devm) vojvodovskch Slovk, kter m naVelk itn ostrov. Podle Michalka (Michalko 1936, 6877)
se jednalo o rodiny Ondreje Louciho, tefana Louciho (6 osob), Jna Louciho (8 osob), Mate trpky (14
osob), Ondreje trpky, Mate trpky ml., tefana Saka, Vclava vejdy a Vclava Pitry (4 osoby). Vroce
1923 pak zanimi odely jet rodiny Jaroslava Sauera a Terezie Sauerov, dohromady vpotu cca 40 osob
(tamt, 68). Vojvodovt pesdlenci se zhy stali jednmi ze 36 osob, kter 29. ervna 1921 nazem bva-
lho velkostatku Anna-majer zakldaj novou obec Miloslavov (Bada nedat). Nkte znovch osadnk
zhy znejasnch dvod pesdluj dodal ze zakldanch koloni pojmenovan napoest vznamnho
politika a lkae MUDr. Pavla Blaho Blahova Dedina (dnes Blahov, okres Dunajsk Streda), nachzejc se
nedaleko Miloslavova. . Zelenk hovo konkrtn o pesunu Ondreje Louciho se syny a jejich rodinami a
Ondreje trbky srodinou (Zelenk 2008, 7273). M. trbka uvd navc jet rodinu Mate trbky (trbka
2009). Od. r. 1951, kdy obec zskala nezvislost na obci Lehnice, vystupuje samostatn pod souasnm
nzvem Blahov.
101
a sme potkali jeden transport kteri vez madai vistehovalce dozapadni ech pak
sme pijeli do stanice Velki lek13 pak sme nechali kufri v hospode a K. Karbula
je hlidal a mi sme li pky do B. dedini tam ne sme doli tak moc zajcu sme
videli pak u Belovi vsi nas dohonili nak z vozem tak nas svezli a k Ondriovi
Strpkovemu Ondri nas nepoznal mi sme neco kupovali ale nejak nas nepoznal
ani Matue a se mu musel prohlasit a pak nas zaved domu a el pro enu tak nas
uvitali a pohostili dobe pisel tam Jano Strpku a Pita loucu
9 XII pondeli
Rano sme vstali dobe vispani tak sme se nasnidali li sme se podivat nahbitov
maj krasnej hbitov pomniki pkne tak sme smekli epice pred pomnikem stareho
trpki pak sme proli celou ves bili sme u loucoveho sina u stareho t. louci u Joni
trpkoveho a inde pekna vesnice veliki dvori 30 m. iroki 122 dlouhi pak sme bili
naveei u piti loucoveho
10 XII outerek
Rano sme vijeli ve4. hodin
IV
nanadrai Velki lek vivez nas Jono trpku tak sme si sedli navlak a madaru plnu
nebilo ani hnuti ti sami maai pak vo velkem deti sme se dostali doBratislavi
li sme donarodni Banki tam sme si vimnenili penize dostal sem asi 220 korun
zalevi Bul a pak sme mneli pevod po735 korun li sme nahotel central tam sme
nechali kufri a li sme pomneste tam dali jist * a ga.[?] veire pez ten den sme bili
nausidlovacim uade a nic sme tam neviidili radil nam topolski abi sme zustali
naslovensku a nali si misto a se vistehujou madai tak abysme pili
11 XII steda
Do Prahi sme pijeli rano ve 7 ho. po uadech sme nemohli nic udelat tak sme
odjeli k panovi Andrlikovi zahranini ustav (Praha III Karmelicka islo 25) pan
Andrlik hned nam viel vstic a srdene uvital hned nam zaidil kvartir opatil
nam 500 korun ze socialni pee a dal nam slenu abi nas pedstavila ped ministra
zemledelie14, moc pan Andrlik bil dojat kdi sme mu ekli e jeho psani co psal
13 Tj. Vek Lg, st obce Lehnice.
14 Zemledelie bulharsky zemdlstv.
102
Skladalovi tak tli vkostele jak vibili15 jeho rodinu16
Slena nas zavedla doministerstva zemedelije kp.Boubekovi on nebil vkancelai
tak nas pedstavila kp Oldichovi17
V
ten nas vislech a povidal e pro nas nejni takovi misto kde se rodi kukuice
apenice a co bilo lepi tak je to zabrani namorave e je tam velko statek ale nejni
kde vostavat, mi sme chteli e si tam udelame zemniki a von e to nemue bejt
voni sou zanas zodpovedni pak sepsal protokol a mi delegati sme to podepsali
mi sme se odvolavali e chcem hovoit sp.Koatkem no von e se o to postara
ahned e muem tam knemu vodeit, tak sme hned li a pan Koatko nas pimul
no e nemue se nam nic dat maj slibeni majetki pro ruski volinti Rumunski
aJugoslavski potom budou ti zBulharska usidleni e je sitej exulantu pod krk tak
jednim slovem nam nic neslibil vodeli sme znepoizenou
potom nas slena predstavila
Pak sme li dokvartiru a moc sme bili neasni e nas p Koatko tak odbil
12 XII tvrtek
Slena nas pedstavila ped ministra ochranu prace a socialni pee tam nas pimul
p tajemnik ministr nebil doma no dobe jednal snami jenom e to co nam Kotatko
ek tak to tvrdil sami e dobri mista sou zabrani
VI
a co vostali tak se musej dat tem co zaslouili si o svobodu eskoslovenska, vzal si
to napoznamku e bude o nas jednat
Pak sme li kpanovi uitelovi Milerovi nali sme ho vekole tak naikal e je to
teki stou praci slibil e bude zas pracovat o nas, a pak nas zaved dovech tid,
prohlidli sme kolu a li sme nakvartir.
15 Tj. vyvradili.
16 Pan Andrlk udroval dlouhodob psemn kontakt svojvodovskm eznkem Josefem Skldalem, snm jej
pojil letit ptelsk vztah. Vprbhu vlky se vjednom zdopis zmnil t o vyvradn cel jeho rodiny;
tento dopis J. Skldal nsledn peetl pi nedlnm shromdn vkostele a prv ktto udlosti text odka-
zuje.
17 Sprvn forma jmna odpovdajc osoby je Vondich (viz ne).
103
13 XII Patek zastavili veskalici a ekali sme naosobni vlak abi nas zavez doRajce a vo tam tud
doBoitova panu uitelovi Svobodovi22
Padal snich tak sme si koupili listki pez Madarsko bili sme vlegaci18 Madarski
aJugoslavski tam nam pasi potvrdili a dali sme po100 korunach a nasrbski legaci * * *
sme museli dat 3 poltrata19. Apendix
14 XII sobota NaCestu doPrahy vojvodovskch delegt P.Dobie, J. Gajana, K. Karbuly a
M. trbky vprosinci roku 1946 se mezi (ex)Vojvodovany nezapomnlo a zmnky
li sme dozemskeho viboru (pro pozemkovu reformu) u pana Risa slibil e bude o n je mon slyet pi diskusi o odpovdajcch tmatech a dodnes. Nejsilnj
onas jednat no nic isteho20 neslibil ptal se kde mame nae pihlaki vzpomnka na odpovdajc udlosti pitom samozejm ije prv v tch rodi-
nch, ze kterch pochzeli ve uveden klov protagonist dan cesty. Krom
Pak nas vodil pan Rehaek poPraze bili sme vkinu uvedench vojvodovskch kruh bychom vzpomnku na danou udlost hledali
patrn jen st, piem vzhledem kcharakteru cel udlosti nen tento fakt nijak
15 XII Nedele pekvapiv.
A pece kdy byla roku 2000 vydna publikace H. Noskov a J. Vchov
Bili sme v kostele v nejstarim kostele kaliniku pak sme li do teatru21 hrali Reemigrace ech a Slovk z Jugoslvie, Rumunska a Bulharska (19451954)
prodanou nevestu (Noskov Vchov 2000), objevil se v sekci Dokumenty pod slem 49 tak
pepis archivlie s nzvem Zznam eskoslovenskho stavu zahraninho o
VII nvtv delegace ech zVojvodova vBulharsku, kter pijela projednat otzky reemi
16 XII Pondeli grace23 (Noskov Vchov 2000, 106107) datovan k11. prosinci 1946. eho
se dokument tk, je zejm jedn se o zznam o nvtv vojvodovskch dele-
platili sme Jugoslavski vizo a koupili sme naki vci zkramu koile a atki gt proveden dnes ji neznmm ednkem24 navtven instituce.
Dky souhe nhod tak nastala z hlediska pramenn kritiky, ale i poten-
17 XII outeri ciln antropologick interpretace velice cenn situace, kdy dnes disponujeme
zznamem o odpovdajcm dn pozenm obma zastnnmi stranami. Co
Bili sme nahrade vechram sv. Vita a Dalibora moc pekni to bilo tak sme vecko do charakteru se oba dokumenty samozejm li, a to zejmna tm, e zachy-
prohlidli cen udlosti situuj doodlinch kontext odpovdajcm zjmm, resp. funkci
jejich zaznamenatel. Vzhledem k zkladnmu faktografickmu souladu, kdy
18 XII steda si oba dokumenty navzjem poskytuj potvrzen o prbhu zaznamenanch
udlost, jako i jejich protagonistech, je vak tato odlinost vprincipu obohacu-
Vijeli sme zPrahi 8.30 h. jeli sme vedne moc pkni rovini a doPardubic pak sme jc, nebo ukazuje, vjak perspektiv ta kter strana dan dn nahlela. Vzhle-
dem kobecn srozumitelnosti danho materilu nevyadujc si zvltn komen-
t, jako i kekrtkosti celho zpisu, prezentujeme pepis odpovdajcho doku-
mentu cel tak, jak se nachz vuveden publikaci.

18 Legacija bulharsky vyslanectv.

19 Tj. fotografie, podobizny. 22 Jan Svoboda jeden zposlednch eskch uitel veVojvodov.
20 Znak i-/- proti spis. ji-/j- napotku slova je pro vojvodovtinu charakteristick (viz kap. Vojvodovtina 23 Sttn stedn archiv (dnes Nrodn archiv), f. ad pedsednictva vldy, kr. 1029 stroj. kopie, 1 s.
jazyk ech zbulharskho Vojvodova in Jakoubek 2010). 24 Nezd se, e by se jednalo o protokol sepsan ing. Vondichem (Oldichem) naministerstvu zemdlstv,
21 Teatr bulharsky divadlo. o kterm se vesvch zpisech zmiuje Dobi (viz ve).

104 105
 1946, 11. prosince Praha Literatura
Budilov, L. 2008. Nkter aspekty pbuzenstv a satkovch vzorc u vojvodovskch
Zznam eskoslovenskho stavu zahraninho o nvtv delegace ech zVojvodova ech. esk lid 95 (2): 127142.
vBulharsku, kter pijela projednat otzky reemigrace.
Budilov, L. 2010. Vojvodovo, esk vesnice v Bulharsku: pbuzenstv, manelstv a dm.
Disertan prce nakatede antropologickch a historickch vd FF ZU vPlzni (nepubl.).
Dne 11. prosince t.r. dostavili se doZ pp. Karel Karbula, Matu trbka, Petr
Dobi a Josef Gajan, ei z Bulharska, kte zpoven eskoslovenskho nrod- Budilov, L., J. 2011. Ddick strategie a pedvn gruntu ve vztahu k pbuzenstv
nho vboru ve Vojvodovu v Bulharsku pijeli jako zstupci 196 eskch rodin agenderu. Ppad bulharskch ech, 19001950. Historick demografie 35: 187218.
(720 du), aby projednali nazdejch adech vechny otzky, tkajc se jejich Hirt, T., Jakoubek, M. 2005. Idea krajanskho hnut vesvtle konstruktivistickho pojet
reemigrace zBulharska doSR a jejich osdlen. nroda: promny kolektivn identity vojvodovsk nboensk obce. esk lid 4: 337366.
Krajan v Bulharsku jsou vlastn drobn chalupnci, vlastn pdu malch Jakoubek, M., Nepor, Z., Hirt, T. (eds.). 2006. Neco Petkov Necov: Djiny Vojvodova, vesnice
rozmr 25 ha (vDunajsk nin), pstuj penici, kukuici, vinnou rvu, hodn ech a Slovk vBulharsku. Plze: Studijn a vdeck knihovna Plzeskho kraje.
ovoce a zeleniny. Jejich praotcov pochzeli z Polab, odkud se ped 300 lety
Jakoubek, M. 2008. Djiny Vojvodova oima jeho obyvatelky. Edice Historyje rodu -
pesthovali doRumunska a Bulharska.
kovch a Karbulovch Barbory kov. esk lid 95 (4): 383399.
Maj chu vrtit se dovlasti i zatch podmnek, kdyby pro n mly bt posta-
veny zatm nouzov stavby. daj ovem pdu, kter by byla alespo piblin t Jakoubek, M. 2009. Pohled z druh strany historie (pamtn vzpomnky Barbory -
kvality jako vdunajsk nin vBulharsku. kov), Historie-Historica. Acta Facultatis Philosophicae Universitatis Ostraviensis 16:
365276.
* Jakoubek, M. 2010a. Vojvodovo etnologie krajansk obce vBulharsku. Brno: CDK.
Jakoubek, M., 2010b. Druh plka Pravdy: Opominut dimenze vry vojvodovskch
Dne 11. prosince byla delegace pijata naministerstvu zemdlstv p.ing. Vondi- ech. Lid msta 12 (4): 527567.
chem a p.seknm fem dr. ing. Kotkem. Dr. ing. Kotko d delegaci, aby
Jakoubek, M. (2010c), Sesek zapomenut esk obec v Bulharsku. esk lid 97 (2):
krajan vBulharsku jet vykali, dokud mezi SR a Bulharskem nebude projed-
3550.
nna dohoda o pevodu majetku. A pda, kterou krajan daj, veskutenosti
v echch a na Morav je u obsazena. Usedlosti na Mikulovsku jsou rezervo- Jakoubek, M. 2010d. From believers to compatriots. The case of Vojvodovo Czech vil-
vny pro zemdlce zJugoslvie a naatecku pro volysk echy. Zbvaj tedy jen lage in Bulgaria. Nations and Nationalism 16 (4): 675695.
usedlosti vevych polohch naKarlovarsku a Tepelsku. Jakoubek, M. 2010e. Kiha pametni Tome Hrzy, itele Vojvodofskho. Lid msta 12
Dne 12. prosince pijal delegaci dr. Ziegler v ministerstvu sociln pe. (1): 147178.
Vyjdil se vtme smyslu: ekat sreemigrac a pomezisttn dohod o pevodu Jakoubek, M. 2011a. Synopse materil k vojvodovskmu svatebnmu folkloru. Lid
majetku, jin Morava [je] peplnna, nahornat zemi, nahoru nemohou praco- msta 13 (1): 105144.
vat lid zniny.
Jakoubek, M. 2011b. Krtk diskurz natma jedn vty I. Heroldov. Djiny teorie
Pislbil vak, e bude jednat sministrem oltsem a naSlovensku spslu- kritika 2 (v tisku).
nm poverenctvem, zda by pro bulharsk echy mohla bt rezervovna pda
jinho Slovenska poodsunu Maar. Jakoubek, M. 2011c. Vojvodovo: kus esko-bulharsk historie. Brno: CDK (v tisku).
Kovak, P.1982. Khistorii bentskch a bulharskch ech a jejich reemigraci najin Moravu.
Magistersk diplomov prce na Katede djepisu Pedagogick fakulty Univerzity J. E.
Purkyn vBrn (nepubl.).
Kubka, F. 1949. Bulharsk denk. Zpisky spisovatele a diplomata. Praha: eskoslovensk
spisovatel.

106 107
Michalko, J. 1936. Nai v Bulharsku. Pdesiat rokov ich ivota, prce, piesne a zvykov. Myjava. , . 1996.
, : , . (.), .
Necov, N. P.2006. Djiny Vojvodova, in Jakoubek, M., Nepor, Z., Hirt, T. (eds.), 2006.
. :
Neco Petkov Necov: Djiny Vojvodova, vesnice ech a Slovk v Bulharsku. Plze: Studijn
: 136139.
avdeck knihovna Plzeskho kraje: 2789.
Nepor, Z. 1999. Bantt ei jako potomci tolerannch sekt. Religio. Revue pro reli
gionistiku VII (2): 130143. Internetov zdroje
Noskov, H., Vchov, J. 2000. Reemigrace ech a Slovk zJugoslvie, Rumunska a Bulhar Bada, Kamil Obec Miloslavov. Z najstarej histrie obce (Strnky Bratsk jednoty bap-
ska (19451954). Praha: stav pro soudob djiny AV R. tistov cirkevn zbor Miloslavov); dostupn nahttp://miloslavov.baptist.sk/obec; navt-
veno 10. jna 2011.
Pavlsek, M. 2011. Hledn vojvodovsk Pravdy vesvtle probuzeneckch hnut. Lid
msta 13 (1): 2749.
Penev, V. 2006. Socilnpsychologick pohnutky k emigraci v obdob pechodu (tyi-
ct a devadest lta XX. stolet) aneb O eskch Bulharech, in Lenk, L., Svoboda, M.,
Jakoubek, M., Kuerov, K. (eds.), Argonauti zaobzorem zpadu. Sbornk text z 1. mezin
rodn konference AntropoWebu, Plze 4.5. 11. 2005., Plze: Vydavatelstv a nakladatelstv
Vlasty Krlov: 173176.
Penev, V. 2006. Tempus edax rerum aneb O minulosti a souasnosti vojvodovskch ech,
in Jakoubek, M., Nepor, Z., Hirt, T. (eds.), 2006. Neco Petkov Necov: Djiny Vojvodova,
vesnice ech a Slovk vBulharsku. Plze: Studijn a vdeck knihovna Plzeskho kraje:
90105.
Penev, V. Jakoubek, M. 2009. Vojvodovsk dublety. Acta Fakulty filozofick Zpadoesk
univerzity vPlzni 1: 1538.
trbka, M. 2009. Kus vzpomnky naVojvodovo (nepubl. rukopis).
ovek, I. a kol. 2002. Zsady vydvn novovkch historickch pramen zobdob odpotku
16. stolet dosouasnosti. Pprava vdeckch edic dokument ze 16.20. stolet pro poteby his
toriografie. Praha: Archivn sprva Ministerstva vnitra R.
Vaculk, J. 1983. Bulhart ei a jejich reemigrace v letech 19491950. esk lid 70:
8286.
Vaculk, J. 1994. Balknt ei aSlovci ajejich povlen reemigrace. Slovansk histo
rick studie XX. Praha: Historick stav AV R: 112134.
Vaculk, J. 2002. Povlen reemigrace ausdlovn zahraninch krajan. Brno: Masarykova
univerzita vBrn.
Vasileva, B. 1990. Population Migrations between Bulgaria and Czechoslovakia after the
Second World War. Bulgarian Historical Review 18 (3): 319.
*
, . 1985.
, . II. : 2731.

108 109
 Obec Svat Helena jako vinice Bo misiemi
oplocen. Krky k pehodnocen chpn esk
(e)migrace naBalkn
Michal Pavlsek

Vintencch pedkldan kolektivn monografie, sledujc teritoriln vymezenou

problematiku ze sociln-antropologickch pozic, je vnsledujcm textu prezen-
tovno vsouasnosti vrazn akcentovan tma esk (e)migrace naBalkn.
Balkn je asto vykreslovn jako kulturn eintopf, zavdvajc asto
pinu kromantizujcm srovnnm setnomuzejn laborato. Tato metafora je
ivena stereotypizujc mzou lidovho diskurzu, pipisujcmu v duchu podleh-
nut grupismu1 rznorod skladb obyvatelstva onu a ontologickou skupino-
vou danost. Spoutcm mechanismem je pijet produkce etnonrodnch djin,
jak tomu nanetst je i v souasnosti. Etnick skupiny ale nejsou metafyzicky
stacionrn realitou, nbr epistemologickou perspektivou. Vychzme pitom
zpremisy, e kategorie etnikum je pouze kognitivn model uplatovan keklasi-
fikaci populace teprve vposlednch desetiletch (Hirt 2007), co znj dl pojmo
vou mtohu strac souasnou vdu. N vzkum bychom proto nemli orientovat
naotzky, co je to nrod i etnick skupina, ale pro se nkter sociln zkuenosti
tmito kategoriemi popisuj. V postbarthovskm svt, zdrazujcm vznam
skupinovch hranic a jejich sociln podmnnost, se relevantnm stalo tzn
porecepci hranic samotnmi aktry a hledn spna mentlnch konstrukc

1 Tedy pedpokladu a petrifikace (etnick) skupiny jako dan reality (Brubaker 2003; Brubaker Loveman
2004, 32).

110 111
boundary marker (Cohen 1985), existujcch pouze vkognitivn rovin lidskho
provn. Vtomto mylenkovm ddictv se proto budeme pocelou dobu naeho
exkurzu pohybovat, a nabdneme tak jin vchoz bod zevrubnho sledovn lokl-
nho kontextu esk diaspory napkladu obce Svat Helena, ne tomu bylo dopo-
sud vimneme si zejmna symbolickch rovin konstrukce skupinovch hranic.
Mementem a clem textu je poukzat na nevhodnost vidn krajanskch
komunit etnickmi brlemi, jak tomu bylo vminulosti dvn (Auerhan 1921;
Karas 1937), nedvn (Jech a kol. 1992) a jak je tomu jet dnes2. Prostednic-
tvm dochovanch zprv a vpovd v historick dokumentaci se zde pokusme
prezentovat problematiku samotnho sebevymezovn vybranho spoleen-
stv uvnit lokality Svat Helena vrumunskm Bantu, a upozornit tak naiden-
titotvorn procesy vmluvn svdc o konstrukci boundary marker prosted-
nictvm formovn distinknch gest v komunikanm poli loklnho prosted.
Ukeme zde, e utven zakouen hranice obyvatel Svat Heleny vdichotomi-
zan linii My x Oni vprvn polovin 20. stolet neprobhalo vlinii nrodn, ale
nboensk. Vprel sepisovn pspvku stoj strun inventura vah, je mne
k zmru sepsn prv takovto studie pivedly.
Diskurzivn a terminologick zastaven
Na tomto mst nen sdostatek prostoru zevrubn se vnovat termnm jako
krajan, krajanstv, ei vcizin apod., nesoucm vsob pdech esenciln koncep-
tualizace problematiky emigrant v jihovchodn Evrop coby tkho ddic-
tv metodologickho nacionalismu (Wimmer Glick-Schiller 2009). Pesto je
zhodno uinit drobnou koncepn odboku smrem k reflexi tchto zklad-
nch pojm danou nutnm krokem alespo strun ozejmit vchoz badatel-
skou pozici. Reprezentujeme zde toti vdeck diskurz (analytick model), jen
bv s veejnou kognitivn ablonou obvykle bu mimobn, nebo soubn
a pli3. Prvn pklad reprezentuje vobecnm diskurzu absenci hlub reflexe
skutenosti procesulnch promn identit vdiachronn perspektiv, druh tvo
ideologicky podmnn prce, je mohou svmi cli dobov ideologick pozad
(ne)pmo reprezentovat (Noskov 1997; Nepor 2005). Jejich deklarovanm
clem toti pohchu bv snaha emigrantsk enklvy vykreslit v barvch bu
znan idylickch jako ivou soust nroda vzdlenho tisce kilometr, nebo se
2 Mme na mysli napklad probhlou vstavu esk Bant, je koncepn pipomnala posledn citova-
nou prci, zcela pehlejc vznamnou baptistickou komunitu na Svat Helen, i postoj vrcholnho
orgnu vnujcho se problematice krajan napolitick rovni Stl komise pro krajany ijc vzahrani
(http://krajane.radio.cz/articleDetail.view?id=2224, pstup 1. ervna 2011).
3 Kvymezen modelu lidovho (resp. kategorie praxe) a analytickho, stejn jako knevhodnosti uit pojmu
etnika i etnicity vnm viz Hirt 2007.
112
emigranti ze zapomenut vtve eskho nroda prostednictvm jimi prezentova-
nch vsledk etnografickch vzkum maj stt dokonce trvalou soust naeho
nroda (Jech a kol. 1992, 78). Jak se zd, tato a aktivistick loha, sjakou bada-
tel doternu nezdka vstupovali, nen nepodobn prvorepublikovm romanti-
zujcm snahm peovat o vysthovalce v zahrani. Krom eskho prosted
je toto nacionalizan hledisko analytickho modelu patrn snad jet zetelnji
tak naSlovensku4.
Upeme-li pozornost smrem k reprezentantm modelu lidovho, vim-
neme si, e podobn snahy vyvj napklad ji tradin krajansk festival, pipo-
mnajc obanm R ivou folklorn tradici krajanskch diaspor, kterou si
narozdl odobyvatel jejich domoviny uchovaly. Jej prezentace tak psob jako
pklad toho, jak by mli o sv kulturn ddictv peovat5. esk diaspory a R
jako jejich zem pvodu tak tvo dv entity, je se vzjemn ovlivuj, a co vc,
legitimizuj existenci vlastn kolektivn identity vppad krajan nadiasporic-
km, vppad oban R naobanskm zklad. Nen se pitom emu divit. Tato
legitimizan praktika nrodnho sttu, zaloenho stle spe naprincipu etnic-
km ne obanskm, je prostednictvm kulturn unifikanho psoben globali-
zace nadennm podku. Musme pitom ale dodat, e nrod esk definovan
naobanskm zklad je zatm spe vysnnou pedstavou smovn jeho aktu-
ln etnick varianty. Proto je tento obansk nrod nutn podobn jako ten
etnick znova vynalzat (Tetk 2008, 140).
Pojmu krajan zde budeme uvat pouze vkriticky-reflexivn rovin spo-
vajc dle mho soudu vpijet dvou podmnek, dosud a navjimky (Hirt Jakou-
bek 2005; Pavlsek 2011a) tm neakcentovanch. Dodejme, e ob jsou spojen
se zkladn otzkou, kterou bychom si mli pi reflexi pojm ve uvedench
klst: Km vysthovalci z eskch zem dobov byli a jak forma identifikanho
mechanismu hrla stedn roli vaktrsky zakouenm sebevymezujcm principu? T
bychom mli dt pednost ped hlednm odpovd naotzku, zakoho se povauj
dnes?, odpoutvajc ns odsledovn vvojovch identitotvornch proces vase
a prostoru, a legitimizujc tak jejich dosavadn nereflexivn uvn. Hlsme se
takto k uit diachronn perspektivy sledovn socilnch tendenc vmigranch
tocch utvejcch multiplicitn identity, kjejich zkoumn je nutn interdisci-
plinrn (atud tak multiparadigmatick) pstup (Brettell 2001), co povau-
jeme zadleit vklad pro porozumn naim snahm pispt kpostupn revizi
krajansk otzky.
4 Srov. napklad diskusi kolem Atlasu udovej kultury vSlovkov vzahrani, kdy jednm zcl autor bylo
podle Z. Beukov (2001, 125) Slovkm pripomen [] ich kultrne korene i zvltnosti a upevni ich
nrodne vedomie.
5 Viz http://krajane.radio.cz/articleDetail.view?id=2257 (pstup 25. srpna 2011).
113
 Inventura obecnho chpn ech v zahrani je svzna s historic-
km kontextem odchodu obyvatelstva z eskch zem, ili s nejstar etapou
emigrace. (1.) Podmnkou je reflexe dobovch identitrnch rovin, se ktermi
se tehdej vysthovalci mohli identifikovat tady narme naklov problm
studia krajan odchodivch vdob ped obdobm nrodnho obrozen. O tako-
vchto skupinch meme jen st hovoit i je pojmat jako etnick echy, jeli-
ko odchzej ped enm a pijmnm nrodn ideologick doktrny prosa-
zovan a vdob pozdjm, a je to prv touto ideologi en nazrn, kter vdeck/analytick diskurz by ml svmi vsledky natyto tendence upozorovat.
zpojmenovn populace vychzejc ze zemsk pslunosti vytv etnonymum6.
Ano, dnes se ji jedn o echy vzahrani, jeliko se stouto kategori sami ztoto-
uj asnrodn identitou svoji existenciln rovinu spojuj, ale takto tomu nebylo
vdy, a nelze proto tento termn pojmat bez nleit reflexe. Dnes lidovm
i vdeckm diskurzem vysthovalcm automaticky pipisovan esk (etnick)
identita nebyla zdaleka samozejm. Obyvatelstvo eskch zem se mohlo ztoto-
nit hned snkolika nacionalizanmi projekty. Vvoj vechch byl spojen spti
rznmi, vzjemn asto protichdnmi nrodn politickmi tendencemi, odpo-
vdajcmi rozdlnm pojetm nroda: rakuanstvm, velkonmectvm, slovan-
stvm, bohemismem a estvm (Koalka 1996, 19). Krom toho vak tak sideo-
logickm korpusem, kter nanrodn identifikan doktrnu nebrnkal (konfesio-
nalita). O etnickch ech vzahrani (pozdji diasporickch ech) tak lze hovo-
it a spijetm etnick dikce7, kdy se etnicita dopoped organizanho kritria
kolektivit prosazuje a vdsledku rozvjench mezivlench snah eskosloven-
ska zachrnit (Pavlsek 2011) vysthovalce zeskch zem odasimilace. Dlo se
tak pipomnnm pvodu a historickch vazeb diaspor kteritoriu, najeho zkla-
dech pozdji vzniklo eskoslovensko. Dot doby je ale namst tato spoleenstv
pojmat jako etnicky indiferentn skupiny vysthovalc zeskch zem, kdy to byla
identifikace zemsk, jazykov a konfesn, je dobov hrla zhlediska identifika-
nho knonu prvn housle8.
Krajansk koncepce diskurzu vdeckho (reprezentovan zejmna folklo-
risty, etnology a historiky) i toho lidovho (mdia, politick orgny) tak vlastn
pipisuje emigrantm etnickou skupinovost jaksi samozejm a jako danou
realitu. Brubaker tyto tendence nazv grupismem (Brubaker 2002), kdy jsou
nrody pojmny jako kolektivn jedinci, schopn solidrnho, zmrnho kolektivnho
6 V ppad Moravy tomu bylo jet pozdji viz Meznk 1990; Bokov 2009. Pt Koalkovch tendenc
namoravsk pomry aplikoval Ji Mal (1990).
7 Tento termn veskm prosted prosadil Petr Lozoviuk (1997), kdy poukzal nanesamozejmost posta-
ven etnicity jako organizanho kritria skupiny.
8 Tot plat o emigrantech-exulantech, opoutjcch svou vlast z nboenskch dvod ji od 16. stolet
avnsledujcm obdob. Pkladem takovchto souasnch diaspor je Zelow vPolsku nebo Alexandrovka,
Bohemka a Veselynivka naUkrajin.
114
jednn (Brubaker 2003, 376) a sttn celek se nedefinuje nazklad obanskho
principu jako skupina vech oban sttu, ale prostednictvm etnickho prin-
cipu. Pro je dleit natuto skutenost upozornit? Takov nahlen badatel,
pracujcch setnizanmi nlepkami, mnohem vce maskuje, ne odkrv, co je
vrozporu sna snahou. Zvanm dsledkem tohoto procesu je tak ponaem
soudu skutenost, e tm dochz ke spoluvytven kolektivn identity ech
v zahrani prostednictvm uplatovn etnizujc kategorizace. Pitom prv
(2.) Krom toho je nutn pamatovat tak na dleit posuny v prosted
socilnch vd, kdy se docentra pozornosti dostala identita jedince, utven soci-
ln a kulturn podmnnost, situanost i multiplicitou (Jenkins 1996). Uplat-
ovn termn ei apod. bez pihldnut ktmto okolnostem vede kreifikaci
pojmu falen pedstav nemnnosti na kor procesulnosti a interaknosti.
Tato zvcujc kategorizace se pozdji stala obecnm nstrojem praxe. Dostvme
se tak k problmu primordilnho pojet identit a k zniku vznamov mezery
mezi kategoriemi praxe a analzy. Esencialistick chpn nrod (dodejme
jakchkoliv socilnch skupin) jako relnch entit zkategori praxe dl kategorie
analzy (Brubaker 2003, 378). Kategorii krajan nebo ech z tohoto dvodu
neuvme jako nstroj analzy, ale jako jej pedmt9.
Uinme-li zvr tto krtk vodn glosy, uvat termny jako krajan nebo
ei v zahrani, zahrnujc jednotliv emigrantsk populace jako celek, jednm
vznamovm oznaenm, je zve uvedench dvod problematick a zprincipu
nesprvn, jeliko jeho npln jsou nedostaten reflektovan etnizujc katego-
rie. Jeliko se vak vsouasnosti dve etnicky indiferentn skupiny vysthovalc
zaechy (v zahrani) povauj, by se jimi vnkterch ppadech zkonstrukti-
vistickho hlediska stali a s pijetm manipulativn etnick nty mezi svto-
vmi vlkami, importujc lidovchovu eskoslovenskch orgn instrumentali-
zujc kulturn symboly vetnick rovin, tak tato oznaen vprincipu odpovdaj
souasn realit10. Spchejme pitom ale zdraznit, e pi jejich uvn vdiskurzu
vdeckm i obecnm je nezbytn mt ve naznaen kruciln podmnky jejich
pijet na pamti a drazn jednotliv vysthovaleck skupiny diferencovat
vnvaznosti nazevrubn seznmen sloklnm kontextem vdiachronn perspek-
tiv. Videologick rovin naich vah nm tedy nejde o to, zdvihat navrenm
postupem bitevn korouhev vem, kdo tak nein, nato s kkem po funuse
9 Inspirac nm jsou podobn snahy T. Hirta uplatujc tento princip nappadu pojmu etnikum i komunita
(Hirt 2004, 2007).
10 Takto podan nstin procesu utven kolektivn identity lze ztotonit sMertonovou tez o sebenaplujcm
proroctv, kdy jeho potkem je nesprvn definice situace, je vyvolv nov chovn, dky ktermu se pvodn
myln pedstava stane pravdivou (Merton 2000, 199).
115
okopvat primordialistick pozice, ale pokusit se nasmrovat studium esk
emigrace kreflexivn-kritick rovin bdn.
Kritick zhodnocen pedchozch bdn
esk emigrace byla soust zahranin politiky od vzniku eskoslovenska.
Nsledn vznikl eskoslovensk stav zahranin s programem krajansk pe,
jen ml zajistit zchranu a nrodn aktivizaci esko-slovensk emigrace. Podle
prvnho pedsedy a nejdleitj postavy takto koncipovan krajansk pe Jana
Auerhana lze celou politiku vi zahranin emigraci zjednoduen nazvat auer
hanovskou11.
Obdob marxistick etnografie pak napojet zchrann akce svm zpso-
bem navazuje snahou dokldat starobylost a svrz (Karbusick 1962, 174) hled-
nm vych hodnot vlidov kultue, proto jej oznaujeme jako post-auerhanov
sk obdob. Bdn bylo vrazn propojen se sttn-politickou doktrnou (Nepor
2005), co ns nutn vybz ksrovnn se samotnou institucionalizac vdeckho
nrodopisu napoliticky angaovanch zkladech (Moravcov 2006).
Studium krajan bylo soust nrodopisnho studia etnickch proces,
kdy etnografov a folklorist kesvm informtorm pistupovali podobn jako
pracovnci eskoslovenskho stavu jako reprezentanti vysok kultury (vgell-
nerovskm smyslu). Ztto distance kulturu krajan hodnotili jako nzkou, tedy
neovlivnnou sttn-nrodn ideologi, j bylo nutn namstn lokln spoleen-
stv psobit, aby doshla stejn kvalitativn rovn. Povlen obdob zjmu
oeskou emigraci naBalkn se zce zamilo natradin a lidov prvky kultury
a podobn jako prvn nrodopisn sbratel i etnografov a folklorist pouze
deskripc postihovali najm jej svrznosti dokldajc jej etnick koeny.
ra marxismu s sebou ze SSSR pinesla jako stedn teoretick podlo
etnickch studi, kam studia emigrace spadala, koncept etnosu12. eskosloven-
sk etnografie se pot zamila nasledovn rezidu vlidov kultue podporujc
pesvden o etnick starobylosti. Vzkumy tak byly determinovny pstupem
snacm se hledat podobnosti i rozdlnosti vi svmu etnickmu jdru ili
etnick skupin existujc nateritoriu sv historick konstituce (atava 1989, 67).
Bhem ternnho vzkumu realizovanho EF SAV v60. letech 20. stolet
to byla prv obec Svat Helena, je se v pojet badatel stala vchodiskem
vzkumu, jeliko dajn mla mezi eskmi vesnicemi vminulosti vznamnj
postaven akulturn tradici (Scheufler Skalnkov 1962, 146). Tyto evolucionis-
11 Srovnme-li Auerhanovo pojet esk emigrace (1930) a Jech a kol. (1992, 78), najdeme spojnici, kterou je
etnizan smsice esencialismu a evolucionismu.
12 Bromlej jej pedstavil vestejnm roce (1969), jako tomu bylo u zpadnho modelu etnicity Fredrika Bartha
(Banks 1996, 17), a vytvoil tak jeho konceptuln alternativu.
116
tick vroky jsou vpmm rozporu spoadavkem kulturnho relativismu, a podo-
baj se tak nrodopisu druh poloviny 19. stolet. Poohldneme-li se povchodis-
cch tohoto bdn ve Svat Helen, vyvstane ped nmi nkolikero zvanch
zjitn, ze kterch vyplv dobov ideologick podmnnost vzkum, je vedla
ke zdrazovn vznamu etno-nrodn sloky kultury i jej antikvovan lido-
vosti. Naopak zcela vpozad zstala osobn rovina identifikace kadho jednot-
livce, projevujc se zaasto v nboenskm horizontu chpn svta, jeliko to
reim i vlastn ideov postoj nedovoloval.
Kulturn relativismus nebyl pro tyto badatele uplatovanou doktrnou
v hodnotov rovin nazrn krajanskch komunit, naopak vsledky vzkumu
svd spe o evolucionistickm nazrn zejmna folklornch projev (Jech akol.
1992, 72). Jen tak se daj pochopit vroky nap. o dajnm retardovanm stupni
vvoje esk zpvnosti (Karbusick 1962, 173) a folkloristick snahy sbru lido-
vch povdek a psn zamen na hledn jednotn spolen esence vyprvn.
Idealizace rurlnho prosted Bantu la srden lid z Alovch vesnic, kte
jako by zoka vypadli pedstav ulechtilch divochantropologie koloniln ry,
se nsledn promtla dojimi vidn reality chpan jako antikvovan eskost,
kdy lidov kultura reprezentovala zbytky minulosti esk kultury. Pouze ona
pak splovala nroky bliho zkoumn13. Pozice kulturnho relativismu vak
bylo pece jen vyuvno ovem pouze pro aplikaci marxistick teorie sociln
rovnosti (Uherek 2011, 149).
eskoslovensk etnografie pojmala problematiku esk (e)migrace obecn
staticky jako vn opakovn schmatu etnick promny, ji vymezovala vinten
cch klasick nrodopisn definice a pli zce pojman kultury, vesmyslu pevn
relikt tradin lidov pospolitosti a jejch sociokulturnch dimenz (Nepor 2005,
271). Rankeovskm epistemologickm projektem pozitivismu iven vra dosh-
nout objektivn[ho] objasnn folklorn problematiky spolu spihlenm kestudiu
jazykovch ostrov (Jech 1962, 161) pak jen dokresluje vchoz pozici, se kterou
tehdej badatel pistupovali kesvmu studijnmu poli.
I pesto, e etnografick vzkumy 60. let 20. stolet pinesly i mnoho
dnes cennch etnografickch dat zatm ekajcch nazhodnocen vpodob nle-
it interpretace nazklad souasnch teoretickch vchodisek socilnch vd,
pi naem vstupu dosvatohelenskho kontextu jsme vychzeli pouze ze zvr
interdisciplinrnho vzkumu realizovanho na pelomu tiscilet, jeho vsledky
13 Netvrdme ale, e dobov etnografov sv vzkumy realizovali pouze v tto dikci. V dob zvren korek-
tury tohoto textu vyla podobn analza Zdeka Uherka porovnvajc dv publikace z produkce ve zm-
nnch autor. Upozoruje zde, kterak v prosted jedn pevldajc ideologie probhal dynamick vvoj dl-
ch paradigmat (Uherek 2011). Zajmav posun je tak mon sledovat zejmna u I. Heroldov (1971), apli-
kujc dobov termny zpadn teorie migrace a vmajc si opomjen role nboenstv, zatmco Jech a kol.
(1992) srovnvaj jimi zkouman rurln prosted s archetypln eskou vesnic (Uherek 2011, 150).
117
ji snesou mnohem psnj soudob mtka (Nepor Hornofov Jakou-
bek 1999, 2000). Pestoe jsou nkter teze diskutovny (Pavlsek 2010), nic to
nemn nazsadnm pnosu uvedenho vzkumu. Jeho pednost vidm vzam-
en smrem k nboenskm otzkm a k obratu od deskripce statickch jev
kinterpretaci procesulnch zmn vprostoru a ase.
Jak pekonat metodologick nacionalismus veslubch vdy
Vzkumy krajan nebyly v nrodopisnm bdn prvn poloviny 20. stolet
tmatem systematicky rozvjenm a domnou etnologie se staly a v60. letech.
Obdob nsledujc znamenalo velk boom zejmna studi reemigrant a pozdji
tak imigrant. Obnoven zjem v novm tiscilet vyvolvaj zejmna snahy
nkter star pstupy a poznatky revidovat. Dosavadn koncepci krajanstv je
toti nutn pehodnotit jak vdiskurzu veejnm, tak vevdeckm bdn sna-
cm se natento diskurz psobit. Etnocentrick optika, romantizujc a vduchu
evolucionismu pehlejc poadavky kulturnho relativismu, provzanost se
sttn-nrodn ideologi a nedostaten draz naemic rovinu, ns vede i pesto,
e si netroufme natomto mst takovto zhodnocen aplikovat nacel dobov
bdn migranch proces14 kzvru, e i studium emigrace bylo zsadn deter-
minovan pevldajcm paradigmatem spoleenskch vd 20. stolet metodolo-
gickm nacionalismem (Wimmer Glick-Schiller 2009)15. Dochz tak ke zdraz-
ovn nacionlnch forem modernity, ba dokonce knaturalizaci nrodnch stt,
tedy vytven nrodn definovanch skupin osob vduchu grupismu. Pro bylo
toto pojet obecn tak pijman? Dvalo toti kadmu jedinci vlastn charak-
ter, povahu, vlast nrok namsto naslunci (Wimmer Glick-Schiller 2009, 18).
Stm, jak se otevela velk tematizace identity a jejho vztahu ksociogeografic-
kmu prostoru (Miku 2009, 194), se dostalo dopoped sledovn interakce mezi
prostorem a spoleenstvm, co nametodologick nacionalismus zhy upozornilo
vpln nahot. Nabledni je proto ut perspektivy nevymezen metodologickm
nacionalismem, kter by sociln prostor nenazrala jako jednotliv pole vyme-
zen hranicemi, ale spe naopak peshraninmi styky je otevrn kulturnm
promnm.
O pekonn tohoto intelektulnho imperialismu se pokou iroce akcen-
tovan kritick perspektiva transnacionalismu (Appadurai 1991; Szal 2007;
Miku 2009) pracujc skategoriemi fluidnch identit, transnacionlnho socil-
nho pole (Levitt Glick-Schiller 2004), deteritorializace, delokalizace i nacio
14 Srov. pedchoz poznmku v textu.
15 Vznik termnu byl inspirovn metodologickm individualismem Maxe Webera. Jako metodologick naciona-
lismus se oznauje pedpoklad, e nrod/stt/spolenost je pirozenou sociln a politickou formou moder-
nho svta (Wimmer Glick-Schiller 2009, 12).
118
nalismem na dlku (Anderson 1992)16, svdc o promn symbolicky artikulo-
vanch vazeb nrodn identity k teritoriln ohranienm podobm domoviny
(Szal 2007, 9). Zrove existuj i kritikov tohoto metodologickho fluidismu,
protoe funguje jako opan extrm, jeho vsledek je podobn paradigmatic-
kmu raui projevu naden z monosti diskurzivn peznakovat sociln
realitu17, piem opomj petrvvajc sly nacionalismu. Diskurz deteritoriali-
zace nesen globalizac toti tvrd, e fyzick prostor je pass, skoro beze smyslu
(Roth 2007, 17). To je ale vrozporu se souasnm, kdy je prostor jako teritori-
ln msto znovu-objevovn, a hovo se tak o souasnm obratu kprostoru (Brun-
nbauer 2007, 7). Znm teze Christiana Giordana, pokldajcho ideu post-nacio-
nln Evropy za chimru (Giordano 2007, 55), tak jen podtrhuje platnost Gell-
nerova bonmotu, povaujcho dobu globalizace stle za vk nacionalism. Je
proto a pli zejm, e nrodn stty a nacionalismus jsou sglobalizac slui-
teln (Wimmer Glick-Schiller 2009, 11). Teritorium Balknu je toho pkladem
par excellence.
Nadruhou stranu dnes zjiujeme, e modern svt byl vdy vevelk me
transnacionln. Transnacionalismus se spe ne nedvnm dtkem globalizace
jev bt konstantou modernho ivota, skrytou ped pohledem opanovanm meto-
dologickm nacionalismem.(Wimmer Glick-Schiller 2009, 1213). Nejde tedy
onovost nesenou mdn vlnou transnacionlnho paradigmatu, ale o to, e vystu-
pujeme ze stnu metodologickho nacionalismu, kter uroval pojet migranch
proces. Je vbec mon se metodologickmu nacionalismu vyhnout? Antropo-
logov se o to dlouhodob pokoueli, ale paradoxn tm, jak se snaili porozu-
mt Jinm vkolonich (nacionalismem netknutch), definovali vlastn rozdlnost,
formovali kulturn distinkce, m nacionalismus zptn legitimizovali.
esk prosted samozejm nevybouje ze svtovho dn, nebo meto-
dologick nacionalismus se stal univerzln soust vdeckch een kol
vudyptomn modernizace. Hlavnm vchodiskem minulch strategi vi esk
emigraci bylo jej pojmn jako sousti eskho nroda, apaklie tato kost na
kosti nebo vtev naeho nroda zdvod politickch, socilnch i nboen-
skch musela opustit teritorium svch pedk, bylo povinnost sttnch insti-
tuc zahranin emigraci podporovat, stejn tak ml nrodn stt zjem najejm
nvratu (Brouek Grulich 2009). Dnes by mlo jt vprvn ad o to, zakompo-
novat poznatky z zemnch region diaspor. Do poped souasnch politicko-
ekonomickch strategi mench zemnch jednotek a sdel nazem jihovchodn
Evropy se toti dostv regionalismus.
16 Benedict Anderson takto oznauje nacionalismus diaspor, jen se hls o slovo v dnenm pokroilm stadiu
kapitalismu vlivem en fenomn migrace a komunikace.
17 Dobe to je vidt napkladu promn uchopen sekularizanho paradigmatu (Berger 1967 a 1999).
119
 Jedno z paradigmat stojcch vi metodologickmu nacionalismu ji pro
studium souasnch jev spojench s eskou (e)migrac aplikoval Luk Hanus
(2009), studium psoben rznch forem regionlnch hnut, se kterm souvis
aktuln tmata politiky identit a etnorevitalizace skupin na etnicko-teritoril-
nm zklad, zatm sv badatele nenalo. Na zklad teze, e spoleensk vdy
byly transformac pojm nroda a migrant jednak utveny, jednak ktto trans-
formaci samy pisply (Wimmer Glick-Schiller 2009), artikulujeme nutnost
revize studia esk (e)migrace naBalkn. Zastedn body tto rekonceptuali-
zace lze povaovat18:
(1.) Krom sledovn proces spojench s migranmi toky v perspektiv
synchronn tak analzu diachronn, je by nemla plnit roli jen povinnho
vodu kestudiu souasnch jev navzanch namigrace, ale funkci vodtka kjejich
pochopen. (2.)Analzu mimoloklnch vazeb (regionlnch a transnacionlnch).
(3.) Zamen naskupinov-identifikan vzorce jednn vychzejc zmigranch
proces. (4.) Pijet konstruktivistick perspektivy sdrazem nautven kogni-
tivnch symbolickch klasifikanch distinkc. (5.) Oputn striktn deskriptivn
roviny bdn, co ns me pivst kpehodnocen dosavadnho automatickho
uplatovn etnizanch kategori.
Poslednm, nutno dodat velice aktulnm tmatem je zkoumn role nrod-
nch stt pi iven petrvvajcch vazeb spopulacemi usazenmi vcizin (st
tak lze postulovat tezi o zniku nrodnho sttu) a dsledk vzjemn interakce
(Skrbis 1999). Tento long distance nationalism byl v minulosti aplikovn krajan
skou p, kter vak aktivizovala nejen nrodnostn identifikan aspekt esk
(e)migrace, nbr tak strnku religijn vesmyslu snah podpoit souvrce vnbo-
ensk tradici jejich pedk (Pavlsek 2011a). Nsledujc pase se tkaj zsti
vech bod, ponejvce ale sleduj linii poslednho.
Vymezen tmatu a badatelskho pstupu
Jak dokldaj aktuln diskuse (Nepor Jakoubek 2011; Pavlsek 2010, 2011b),
religijn dimenze studia krajanskch komunit v zahrani je prozatm studnic
spe mnoha otzek ne odpovd. Pedkldan pspvek se pokou vykreslit
dob let 19041939 na Svat Helen optikou dosud nepublikovanch archiv-
nch pramen crkevn provenience. Jejich prostednictvm vytvome nkres
avizovanho asovho seku jako dob misijn aktivity hned nkolika crkevnch
denominac, pokouejcch se obyvatele obce svoj pastoran innost duchovn
povznst nad strasti kadodennho ivota. Musme pedeslat, e obraz obce jako
18 Samozejm krom ji navrench obecnch pedpoklad sociln-antropologickho zkoumn (Nepor
Jakoubek 2004).
120
vinice Pn oplocen (Man 1931) bude dovelk mry uren povahou a kontex-
tem vzniku dochovanch psemnch pramen z produkce eskobratrsk crkve
evangelick (dle CE), hrajc roli pmho aktra a spolutvrce helensk sociln
reality. Forma i obsah dokumentace tak byly touto skutenost vznamn deter-
minovny. Jsme-li si tohoto vdomi a pistoupme-li kdobovm zprvm vyjd-
ench psemnm projevem jako knarativm aktr, oteve se ped nmi dosud
neprobdan prostor loklnho svta Svat Heleny, kdy Manova dobov skica
skupinovch hranic bude podrobena blimu nhledu.
Nsledujc vklad bude mnohdy spe pohledem jedn zaktrskch stran
na pojednvan okolnosti misijnho psoben a jeho (nkter nezamlen)
dsledky. Patinji eeno pedem rezignujeme napodbzejc se otzky spojen
se snahou podat ucelen, objektivn i vyven obraz udlostn perspektivy,
piem rozhodn nejde o dnou koncepn-metodologickou kliku. Domn-
vme se toti, e prv reflexe udlost vobci pohledem jedn ze zastnnch
stran denominanch ptek a konflikt nejednou pispj kporozumn nkterm
dosud skrytm aspektm misijn pe o souvrce19. Sociln realitu tak v duchu
premis socilnho konstruktivismu a perspektivismu nahlme prizmatem jist
nutn redukovanho aktrskho pohledu, jeho pidan hodnota pro ns tkv
prv vemick rovin.
Protoe zmrem lnku je pokusit se vykreslit svt konstruovn tako-
vchto hranic vasov pomrn vzdlenm dob mezi svtovmi vlkami, dopl-
nili jsme sociln-antropologickou perspektivu (je urila zejmna samotn tma
kognitivn konstruovanch skupinovch hranic) o historickou metodu pramenn
kritiky. Pedstaven empirickch dat prezentac dosud nepublikovan dokumen-
tace nm tak poslou jako prhled kinterpretaci utven skupinovch/denomi-
nanch hranic vobci. Vrmci uit perspektivy jich bude uito jako etnografic-
kch dat relevantnch pro naznaen cle a zmry studie.
Jakou e hovo prameny?
Konkrtn dostupn pramenn zkladna urila i pstup k problmu. Pro prvn
dv desetilet lze vychzet zdrobnch zprv ze dvou tehdejch probuzeneckch
asopis Betanie redaktora Josefa Kostomlatskho a Svetla vydvanho vletech
19001921 jednm zhlavnch misijnch pracovnk Modrho ke Jnem Chor-
vtem. Kostomlatsk i Chorvt nejene patili khlavnm dobovm pedstavite-
lm tohoto probuzeneckho proudu vprotestantismu, ale vznamn se zaslouili
19 Termn souvrci navrhujeme uvat vkontextu misijnch aktivit eskoslovenska pro poteby studia religio-
zity ech vzahrani, jeliko narozdl odtermnu krajan akcentuje aktry zakouen vznam, jen ve
svch pedk piznvali, a ppadnji tak koresponduje sjejich stednm identitrnm principem. Pidanou
hodnotou navrhovanho termnu je navc absence etnizan nlepky.
121
o vznik sboru svobodn reformovan crkve pmo naSvat Helen. Toto dob
nm bude prostednictvm dosud nevyuitch zprv zBetanie nrysem kontex-
tulnho pole znzorujcho koeny vzniku denominanch hranic uvnit evan-
gelickho spoleenstv, stc ve20. letech 20. stolet vjaksi pestupov hnut,
mme-li ut paralely kdobovm udlostem veskoslovensku.
Vchodiskem snahy postihnout postupn denominan ttn let prvn
poloviny 20. stolet nm je dokumentace stednho archivu CE. Jednotliv
zprvy-reference spojuje nutn provzanost skontextem jejich vzniku a hlavn
fakt, pro koho bylo jejich ten ureno. Takovouto dokumentaci je pro n el
mon vyut pro lta 19261945, co je asov rozmez psobnosti far CE
u helenskho reformovanho sboru. Materily tak zaznamenvaj zakouenou
realitu z hlediska outsidera, jeho status se vak s pibvajcm asem pobytu
a navazovnm neformlnch ptelskch vazeb sten posunoval smrem
k pozici insidera. Lze ci, e se pozdji stvali obeznmenmi s lokln situac
a tak pekladateli mstnho dn. Dle existuje nkolik zprv z krtkch infor-
manch nvtv initel CE, jejich svdectv postuluji jako zprvy nvtvnk minan, ble nespecifikovan nepokoje a nsilnosti, navzdory kterm se poet
s jinou vznamovou hodnotou nvtvnk nutn podal pouze vnj obraz,
kter chpu jako nekriticky pijman informan obsah, jen nemohl bt dlou-
hodobjm pobytem ovovn. Nadruhou stranou je teba deklarovat, e i tako-
vto svdectv je pro ns zvlt vzhledem knepoetnosti dalch zdroj velmi
dleit.
Lta Pn 19041918. Koeny denominanho dlen
Jet v90. letech 19. stolet naSvat Helen vedle sebe stoj pouze dv nboensk
skupiny katolci a reformovan evangelci. Vedruh jmenovan dochz popso-
ben fare Svobody a Chorvta, budoucho jednatele budapeskho centra absti-
nennho spolku Modr k, krozkolu vyvolanmu pijetm nkterch religijnch
zsad, zdrazujcch ortopraxi a asketickou morlku vcch, st nboensk
obce. Vtina tchto obrcench odchz vdsledku hledn nboensky zaslbe-
njho msta k ivotu do Bulharska, kde zhy stoj u vzniku obce Vojvodovo.
Zbyl st se pod duchovnm vedenm dslednho biblisty Petra Kky shroma-
ovala podomech keskupinovm nboenskm setkvnm, je se stala sobsa-
hem vry, zdrazujc pihlen kprobuzeneck tradici a asketick morlky, atri-
butem symbolickho sebe-vymezovn. Kka udroval dleit peshranin
kontakty se sestrami Royovmi a s dalmi vznamnmi postavami probuzenec-
tv na Slovensku, praskm stedm svobodn reformovan crkve, dokonce
i s obrcenmi z Vojvodova, kte jej tak asto navtvovali (Man 1931, 91).
Jeho domov slouil jako toit t pro Chorvta, kter i pes crkevn alobu,
kvli kter byl nucen nboenskou komunitu vcch opustit a byl vyupovn
122
zpt doStar Tur, naHelenu dle jezdil20.
Prvn kontury skupinovho vymezen takto byly v prostoru kadoden-
nho setkvn umstny, by se v dalm obdob dokaly jet dalch podob-
nch kolk nadenominanm kolbiti. Obrys stednho klasifikanho rmce,
dichotomizan linie my-oni zaloen na identifikaci s denominan skupinou,
byl poloen zdraznnm odliovacch znak (boundary marker) vi reformo-
vanmu sboru. Ten byl v intencch svobodnch nahlen jako skupina nevcch
tedy pesn vrmci opozinho vymezen vi jejich pozici21.
asopis Betanie jako deteritorializovan prostor symbolickho setkvn
Skupina kolem Kky se rozhodla povolat J. Kostomlatskho nakrtkou misijn
nvtvu, pi kter byla zaloena oficiln misijn stanice, je ji o rok pozdji figu-
rovala voficilnm vtu sbor a stanic, kter se neomezil pouze naesk zem22.
Clem bylo provzat spoluvrce sprobuzeneckou tradic, dobov naBalkn velmi
rozenou (Pavlsek 2011c). V t dob zanaj po nkolika letech dal deno-
len zvyuje na tyi destky23. V roce 1906 ji obec svobodnch mla v plnu
zaloit vlastn stlou modlitebnu, kdy zskvaj finann podporu odmision
Gavlika a Gaye24. Kka pln roli jak laickho kazatele, tak dopisovatele doaso-
pisu Betanie, kter slouil jako jaksi msto setkn jednotlivch probuzenec-
kch komunit, vetn vojvodovskch metodist (skupina nboensky vrazn
podobn helenskm svobodnm). Jejich pklad ml dokonce slouit Helenskm
jako hodn nsledovn:
et brati25 zVojvodova zavedli hezk zvyk, kter jim radost psob. Ctili, e
by tak mli nco pro misii konati, a dosud mli mlo prostedk. Nyn vak se usnesli, e
budou snedlnmi vajky, je jim slepice nakladou, zachzeti jako sjmnm Pn, a co
zan str, to dvaj pravideln nakrl. Bo. Pn pr ty nedln sbrky vajec obzvlt
20 Svetlo 1907/10, 74.
21 Vbec zde nemluvme o skupin katolk, kter hrla stedn roli v otzce vymezen vi evangelkm
aopan vprbhu koexistence v19. stolet, tedy v obdob pedchzejcm nmi sledovanmu. Se vznikem
nov denominace svobodnch a nsledn dal denominace baptist (dle vtextu) je vznam skupiny kato-
lk pro skupinov/denominan vymezovn vrazn marginalizovn.
22 esk sbory dajn fungovaly tak vRusku (Lod, irardov) a vNmecku (Delmenhorst u Brm). Svetlo XV,
1914/2, . 16.
23 Betanie XXII, 1904/24. O rstu nboensk obce svd zprvy zdtsk vnon besdky, j se zastnilo
na70 dt.
24 Betanie XXIV, 1906/4.
25 Osloven brati odkazuje kesdlen ve a duchovnmu propojen, knmu dochzelo i pes geografickou
vzdlenost nastrnkch Betanie.
123
ehn. Nemohli bychom se i my odsester a brat vBulharsku uiti?26 O tom, e se
Kkova vzva setkala spijetm, svd publikovan zprva o rok pozdji: Sestry
pak nae vzaly si pklad odsester zBulharska a zaaly vnedli snesen vajka odkl
dati a prodvati.27
Sbor zhy ze Slezska obdrel harmonium dky angaovanosti kazatele
Chrsky, dalho misijnho spolupracovnka, kter spolu s dalmi kadoron
obdarovval dti svobodnch28. Zpostavy biblisty Kky postupem asu vznikla
urujc autorita, je svj legitimizan potencil zskvala zdslednho praktiko-
vn ortopraktickch zsad, snimi se seznmil prostednictvm kontakt sabsti-
nennm spolkem Modr k. Jeho horlivost vevci vry je zeteln zpspvk
vBetanii: Bh knm promluvil mocn bou trvajc nkolik hodin [...] My mysleli neji
nak, e nastal soudn den. Ovem, kdo jsme dtkami Bomi29, mohli jsme zachovat svj
vnitn pokoj, nebo vme, e i takov navtven jest odnaeho dobrho a moudrho
Otce. Nevte dne, ani hodiny, proto bdte a modlete se.30
Zhy v nboensk obci dolo k vznamnm okamikm, propojuj-
cm skupinu koheznmi pouty vry: Nezapomenuteln jest nm nedle odpoledne
17.listopadu, kdy dv dvky pi rozjmn textu zPomcky31 pustily se vsrden pl,
kdy poctily thu svch hch, a pro ten pl nemohly ani mluviti. To psobilo zvlt
nm dojmem nacelou nedln kolu. Byl to potek dlouho ekanho probuzen, zvuk
det nebeskho. Nsledkem toho ponala pak bti nae shromdn vdy ivj
aslovo Bo mocnji psobilo. (Man 1931, 9394) I pes to, e se Kka dostval
dokonflikt smaarskmi fari reformovan crkve obasn dostvajcch svch
pastoranch povinnost u poetn stle marginalizovanjho reformovanho
sboru, zaco musel dokonce pedstoupit ped soud vBele Crkvi, mezitm [vak]
due pichzely kobrcen a mocn vanut Ducha svatho bylo patrn. Vude vdomc
nostech ozval se naden zpv a chvlen Boha. Mnoz vyznvali hchy sv a vpokn
kBohu se obraceli a vsrdcch vech vldla zvltn radost a odhodlanost a vnitn klid
(Man 1931, 95).
Nboensk asopisy, kam pispvaly souvreck skupiny zech, dnenho
Maarska, Srbska, Rumunska a Bulharska, tak byly symbolickm mstem setk-
vn veve, je lze oznait tak jako deteritorializovan prostor utven duchov-
nch vazeb nadlku pouty vry.
26 Betanie XXV, 1907/11.
27 Betanie XXVI, 1908/4.
28 Betanie XXVI, 1908/4.
29 Vlastn sebeidentifikace sBomi dtky je piblen se vrounm pozicm darbist, kte se vydluj (sho-
dou okolnost?) veVojvodovu odprobuzench vcch (metodistickho sboru) vestejn dob, kdy dochz
kdalmu denominanmu ttn naSvat Helen.
30 Betanie XXVIII, 1910/20.
31 Patrn lo o evangelizan texty distribuovan prostednictvm mision.
124
Konstruovn hranice svobodnch a reformovanch evangelk
Skupinu svobodnch meme pojmat jako ortoprakticky vymezenou skupinu
svrazn definovanmi odliovacmi znaky, jejich respektovn pro vc uvnit
skupiny (insidery) bylo zvazn, stejn jako vppad tch, kte jevili o vrouku
skupiny zjem a chtli pijmout tyto jej atributy. Hlavnm distinknm gestem
svobodnch byla snaha vymezit se vi pouze formlnm praktikm vry refor-
movanho sboru, kdy pouh nvtva kostela i ast na ritulu veee Pn
byla optikou svobodnch pojman jako zcela nedostaten prostedek dosaen
vykoupen. Hlavnm prostedkem k tomu a clem pojmali-li bychom akty
projevu vry jako prostedek uplatnn modelu chovn dcho se principem racio-
nln volby bylo kadodenn jednn provzan s ortopraktickmi zsadami,
kter vedly k vyjednvn osobnch existencilnch postoj ke svtu a reflexi
vlastnch intelektulnch postoj kpoadovanmu denominanmu uen. Prv
vtchto symbolickch strukturch konstruovanch distinknmi gesty se pohy-
bovalo jednn mstnch nekatolk, co fakt spolenho teritorilnho pvodu
v nrodn-mytologizan rovin odsunulo na vedlej kolej. K tomu dochzelo
z toho dvodu, e symbolick univerzum nroda jako nadosobnho principu
vmentln rovin nedisponovalo tak irokm arzenlem mobilizanch praktik,
a sotva tak mohlo konkurovat existenciln dldn cest smujc kvykoupen
vlastn due.
Hranice byla naprvn pohled pociovna jako neproniknuteln stna orto-
praxe obrcench, najej relativnost a pouhou zdnlivost ukazuje ambivalentn
charakter skupinovho vymezovn (Jakoubek 2010; Pavlsek 2011c). Najednu
stranu toti probuzeneck skupiny pedstavuj spoleenstv s endogamnmi
tendencemi, kdy ppadn satky mimo tuto skupinu vedou knucenmu opu-
tn nboensk obce. Zrove ale je pro probuzeneck hnut charakteristick
draz naen vlastnch vrounch praktik vn skupinu. en svdectv pravdy
o spse formou snahy kadho jednotlivce o probuzen dalch veve spcch je tak
dleitm atributem zsad vedoucch ksoteriologickmu zajitn. Kad jednot-
livec se toti ml dret hesla dnen ddiky probuzeneck tradice svobodn refor-
movan crkve Crkve Bratrsk kad kesan evangelistou (Zsady 1997, 19).
Pte zbonosti helenskch obrcench tvoilo pijet dsledn asketick morlky
vduchu puritnskch zsad, individuln pochopen vkladu Psma a schopnost
dalho porozumn skrze svdectv. Vnitn obrcen kchristocentrickmu ivotu
kadho jednotlivce probhalo prostednictvm pochopen Psma vnitnm probu-
zenm. V jin rovin bylo takovto vymezovn manifestovno okzalou absti-
nenc, je se stalo dleitm prostedkem obrcench kpoukazovn navlastn
morln bezhonnost. Postupn se lenstv vdenominan skupin stvalo kado-
125
denn prax vcch se silnou sociln kontrolou, kterou vduchu zsad probuze-
nectv uplatoval poadavkem psn sborov kzn.
Baptist jako tet denominan hr
Bhem svtov vlky se nkte obrcen seznamuj s uenm baptist, kte
zatkem 20. let zakldaj sbor v sousedn rumunsk obci Coronini. Vznam
avliv baptismu pro dal udlosti vobci je nutn spatovat vrovin distinknch
znak a obsah, kter jeho en aktivizovalo. Baptismus zasel semnko vro-
unch otzek, jejich zodpovzen stlo nabedrech kadho jednotlivce. Prv
proto se napklad vroun otzka ktu dt dostala dopozice stednho boun
dary markeru, kter v denominanch sporech nap vemi skupinami protes-
tantskho vyznn (reformovanch evangelk, svobodnch evangelk, baptist
a snad i co je spe v rovin spekulace, zaloen na ojedinlch referencch
far CE darbist) vystoupil dorole stednho distinknho znaku.
Stvajc lenstvo svobodnch naspolench schzch, kde se eila zsadn
vroun otzka zda ktt dti, nebo jen obrcen dospl, kproblematice ktu
dt nezaujalo jednotn stanovisko. Postoj ktomuto dilematu vznamn rozd-
loval spoleenstv svobodnch a stal se tak zdrojem pnut, zkterho vechny ti
skupiny erpaly vlastn legitimitu. Nadruhou stranu otzka ktu zrove dialek-
ticky plnila tak funkci expanzivn ve smyslu zkladn povahy probuzeneckch
skupin (Jakoubek 2010, 538; Pavlsek 2011c). Ob probuzeneck skupiny mly
podobnou strategii zskvn dalch pznivc, i kdy taktiku uplatovanou
vojvodovskmi obrcenmi v ele s metodistickm kazatelem M. Rohkem,
kdy sdestkami zpvk konal spolenou evangelizan innost vokruhu velkch
vzdlenost zpvem, modlitbami i enm nboenskch text a traktt32, nelze
naSvat Helen doloit.
Svatohelensk svt oima reformovanch far zeskoslovenska
Do takovto vyhrocen situace obasn pijd mapovat situaci reformova-
nho sboru fari CE, jejich zkuenost a zskan poznatky je vedou k zv-
rm vyslat kelenm stvajcho sboru, kter se vtto fzi nejprve povystou-
pen vtiny kesvobodnm a pot i kbaptistm piblil kzniku, stlho pracov-
nka na vinici Pn. Dvodem rychlho opoutn sboru byly i patn zkue-
nosti, kter reformovan prodlali smaarskmi reformovanmi fari, dojdj-
cmi naHelenu zKlopodie33, kekter sbor i vtchto letech nadle administrativn
32 Svetlo XV, 1914/2: 9.
33 Obec se sdlem fary reformovan crkve, pod kterou reformovan sbor na Svat Helen administrativn
patil.
126
patil34. Katolick uitel Schlgl konflikty vyloil vrovin ryze nrodn, kdy proti
echm stoj neptel maarn (Schlgl 1934). Tuto interpretaci nsledn bada-
tel pijali, naem se d dobe doloit, e i poten denominan spory mezi
reformovanmi a katolky byly vevleku etno-nrodn optiky, sjakou udlosti
prezentovali aktivn iitel osvtov-buditelsk mtotvorby uitel Jindich a
Jan Schlglov. Jejich ten situac bylo vidnm badatel pjmno jako jedin
vchodisko dalch rozkol a denominanho ttn, m tak zvcujc etni-
zan tendence konceptu krajanstv podporovali.
V druh pli 20. let pichzejc fari CE toton udlosti, komento-
van Schlglem vnrodnm duchu, nahlej jinou rovinou, vychzejc zdobov
postupujc marginalizace sboru pestupovnm k probuzeneckm denomina-
cm. Nebezpe podle Prudkho pro budouc chod reformovan crkve pedstavuj
hlavn baptist, kte vyvstvaj z duchovn ve a ze skutenosti, e prv zad
tto denominan skupiny se rekrutuj bohat rolnci i lid svznamnm postave-
nm vrmci vesnice35.
Podvejme se nyn, jak bylo nboensk ttn nazrno kazatelem Pechem,
psobcm naHelen koncem 30. let 20. stolet: Nboensk rozkol naHelen byl
zpsoben ticetiletou misi sekty Modrho ke. Hlavnmi disidenty, kte zreformova
nch odeli, byla rodina kurtora Kovaka ksekt Modrho ke ksvobodnm evan
gelkm peel, aby podpoil abstinenn hnut.36
Zobshlch zprv F. Polka37 je mon vytvoit obraz udlost spojench
se znikem svobodn reformovan crkve, kter byl dosud chpn jako dsle-
dek sttnho zkazu svobodnch. Nov dostupn vpovdi svd spe o vzrstu
vlivu baptistick denominace, vedoucm kekonfliktu dvou nboenskch skupin
rozdlench otzkou ktu a vzjemnmi osobnmi spory. Dochz tak kdenomi-
nanmu ttn analogickmu tomu, knmu dolo uvnit reformovanho sboru
v90. letech 19. stolet, pokterm st obrcench odchz doBulharska, kde stoj
uvzniku Vojvodova. Vesvtle Polkovch zprv byl pinou rozkolu uvnit svobod-
nch latentn konflikt zpsoben dslednm poadavkem na osobn probuzen
veve, tak jak je nanm probuzenectv zaloeno (Katuk a kol. 1994). Zvpo-
vdi je patrn, pro Prudk nazval Kku otcem baptismu naHelen. Proble
matick [je] napjat vztah mezi Kykou a mlde, ta se kostelu vyhb, ji jako kaza
tel svobodn ref. crkve mldei zakazoval vstup dokostela vad mu, e nejsou obr
ceni, stejn jak mlad ref., proto dolo krozkladu vesvobodn crkvi, Kyka toti vylou
34 Pamtn kniha clopodijskho reformovanho sboru Esperesi Krlevekk 1881 tl 1905 ig. Uloena vsoukro-
mch rukou u pana Schmolla, Clopodia, Rumunsko. Kopie varchivu autora.
35 Zprva Frantika Prudkho zroku 1928.
36 Dopis Jaroslava Pecha z26. ervna 1939.
37 Zprva Frantika Polka z22. srpna 1931.
127
il ze sboru narok enu presbytera Skivnka, kdy pes zkaz poslala nashromdn
svoji dceru. To vedlo Skivnka kvystoupen ze svobodn crkve a zakld sbor baptis
tick, zpodobnch dvod se knmu se pak pidala vt st sboru, Kykovi zstalo
vrno jen skupinka en!
Veskutenosti pinou rozkladu svobodnch byla kze, kterou Kyka provdl
krajn nerozumnm zpsobem naSkivnkov en a dcei. Velmi zarejc jest vjeho
vzpomnkch psanch vdob, kdy u psobil vkostele reformovanm, e vin crkev ref.
ze sobeck crkevn politiky, jako by crkev reformovan usilovala jenom o trhn koisti
ze svobodnho sboru naHelen.38 inme vzhledem keKykovi tento zvr: Pinou
rozkladu svobodn ref. crkve na Helen nebyl v prv ad zkaz ke shromaovn,
nbr naprost padek duchovnch sil. Svobodn crkev ztratila svou vinou mlde.
Mezi lenstvem navzjem a sborem a Kykou byly neuten vztahy.
Kazatel Polk ve svm dopise otevel zcela novou interpretan rovinu,
sjakou nanboensk rozkol lze nahlet. Koncepci striktn etnickou meme
nahradit teori konfliktu, protoe se nm nabz vyhodnocen situace formou
analytickho modelu in-group conflict (Brewer 1999) v rmci socilnho
prostoru vymezenho katastrem obce Svat Helena, tj. jako roztrka mezi obyva-
telstvem uvnit loklnho prosted, kdy zvhodovn vlastn skupiny a naopak
negace druh jsou dv strany te mince (Cairns a kol. 2006, 701). Dvoj charak-
ter in-group konfliktu v sob obsahuje dvoj tendence na jednu stranu soci-
ln pohyb vdsledku vyjednvn distinknch pravidel, nadruhou stranu stav
mezi skupinami mentln zakouen meze, jejich pekroen se poda pouze
v ppad pijet jejich distinknch znak jako svch. Ddictv probuzenectv
importovan prostednictvm spolku Modr k a svobodn reformovan crkve
tak mezi Svatohelenskmi nachzelo stle ivnou pdu.
Vsouvislosti soficilnm znikem nboensk obce svobodnch je pro dal
nboensk vvoj zsadn, e mylenka nasjednocen starch reformovanch
asvobodnch, ili tch, kte pijali pouze formln ztitu reformovanho sboru,
pinesla dal nboensk vymezovn a konflikty. Sami tito bval svobodn pijali
ztitu reformovan crkve pod vlivem rozhodnut biblisty Kky, kter sledo-
val linii institucionlnho kryt tedy pouze formlnho pipojen naoko jemu
inadle vrnch souvrc.
Dl shrnut aneb o nutnosti vysln misijnho kazatele
teme-li jednotliv reporty far CE, vidme vkrdajc se obavy z budouc-
nosti reformovanho sboru, zpsoben obavou zpostupujc marginalizace sboru
odchodem k jinm denominacm. Ty jsou schopny svou vrounou nabdkou
38 Mluv o Kkov publikovanm svdectv (Man 1931, 112), co mimo jin ukazuje nafakt, e Manv spis
byl naHelen rozen.
128
konkurovat sboru bez vlastnho kazatele a duchovn strdajcm nabzet alterna-
tivn nboensk proitek.
Misijn fari hodnotc postupn rozklad reformovanho sboru jako velmi
vn svm pohledem zven nabdli synodn rad een pokud CE chtla, aby
vzahrani fungoval(y) sbor(y) hlsc se kodkazu esk reforman tradice, mus
se nadlku pokusit nastoupen trend, vedouc kpostupnmu zniku sboru, odd-
lit. Takovto zchrann akce misijn osvtovou innost vrmci krajansk pe
probhala naSvat Helen od30. let, piem koeny aktivity lze spatit vprvnch
informativnch nvtvch far CE, kte se bhem krtkch pobyt pokou-
eli pochopit, jakou formou by pomoc crkve sborm mla bt vedena. Receptem
napostupujc marginalizaci reformovanho sboru mlo bt vysln osoby fare,
kter by zrove plnil roli konfesnho uitele. ...jsou-li [pak] srdce tamnch brat
uchvcena moc evangelia, bude i obtavost jejich vzorn. A podobn doufm i o Pleter
nici, V. Srediti, Mare Peregulu i Svat Helen, e obti pinesou, a nam kolem by pak
bylo jen doplnit, na sly onch brat by nestaily. I zBulharska a to nejen zVojvodova
slyme hlasy: Pjdouce, pomozte nm. Meme ped tmito hlasy ui a srdce skrt?39
Konkrtn koly na Svat Helen ve vztahu ke svobodn reformovan crkvi
naznail pak Polk takto: kolem pak kazatelovm bude i vtchto rodinch obezet
nou prac a osobnm stykem zskat dvru a znenhla to neastn hnut naHelen,
snm ani eskobratrsk Jednota vSR nesouhlas, likvidovati.
Polkv pohled je tak odlin odPrudkho. Skupinu en, semknutou kolem
osoby Kky, je pijala reformovan sbor jako pouhou institucionln ztitu, je
nutno se sborem pln institucionln (placenm salru crkevnho poplatku)
ivroun (akceptac ktu dt) svzat poadavkem pijet takovchto formlnch
nboenskch praktik. Jen zatchto okolnost jim toti byla umonna nvtva
reformovanho kostela, chpanho reformovanmi jako posvtn chrm, jeho
troby byly ped jinovrci chrnny.
Jak obstt ped baptisty
Mnohem nebezpenj vak byl podle delegace far (stejn jako pro Prudkho)
baptismus, jeliko je seriznj jedn se o bval svobodn reformovan Ski
vnka, Bohka, bvalho katolka Mocka nejpokrokovj zemdlce Skivnek je
nmstek starosty, mravn stoj ve ne vtina Helenskch, o jejich nrodnm uvdo
mn svd fakt, e si chtj pivolat eskho kazatele, kter by najejich nklady vystu
doval vSR, dobr vztah kreformtm dokonce delegaci zvali napednku pmo
knim doshromdn. Baptistick misie vRumunsku je velmi il vokolnch vesnicch,
Helent snimi udruj il kontakty i misijn hnut je hodnoceno kladn, ale nebylo by
39 Zprva F. Polka zroku 1931.
129
radno toto ivotn hnut podceovat, a nebo se stavti proti. Jest ovem nutno potati,
e st bvalch svobodnch se kbaptistm pipoj. Bylo by dobr, aby byl sem posln
[] pracovnk vroun vyspl, ale t nekompromisn a zrove rozumn aneodmta
jc spoluprci. Jen tak se d zamezit en baptismu mezi naimi lidmi. Ostatn otcem
baptismu naHelen je Kyka a svobodn crkev, on to byl, kdo dal vyslat naHelenu
kazatele, kter by ktil apotolskm zpsobem.40
Lze jen dodat, e usiloval tak o to, aby se stal pooficilnm zniku svobod-
nho shromdn naHelen kazatelem baptist pouze nenvist kjeho osob
to znemonila.
Krozporupln postav biblisty Kky, otzce ktu a co zpsobila
Kka se zhy potom, co se jako horliv biblista seznmil sbaptistickou vroukou
v lidovm prosted uchopitelnou v poadavku ktu dosplch jako apotol-
skho ktu nutnho ksoteriologickmu zajitn vnitn touto otzkou vesv
nboensk hloubavosti zabval a stala se mu vrounm lkadlem, je se rozhodl
pijmout. O dvodech lze pouze polemizovat, jisto je jen to, e vroun zsady
svobodn reformovan crkve votzce monosti ktu dt nebo dosplch nebyly
striktn dan, tud mnohdy vedly kindividulnm interpretacm kadho jednot-
livce. Pesto se opt stal oficilnm duchovnm vdcem, kdy jej pobaptistickm
odmtnut pijal oputn sbor evangelk. Z cesty Frantika Novka41 se vak
dozvdme, e Kkovo postaven nebylo dobr a u sboru nebude slouit dlouho.
M tk postaven. Jednak nem dvru tch, kterm stl kdysi jako kazatel svobod
nch reformovanch po30 let vboji, te jej zas nemaj rdi zato, e se dal kesttn
[reformovan] crkvi.
Kka tak na prvn pohled proplouv mezi jednotlivmi denominacemi,
jako by dn distinkn boundary markery neexistovaly. Veskutenosti se stvaly
stednm atributem vyjednvn kad individuln identity, jeliko vc byl
vudyptomnm zdrazovnm formlnch aspekt vry v kadodenn komu-
nikaci nucen si svou pinleitost kjedn ze skupin vybrat. Jednotliv vroun
nuance tak hrly stedn roli vosobn identifikaci vcch, napomhajc orien-
taci vloklnm mikrosvt vesnice, kdy otzka nrodn identifikace byla odsunuta
zcela stranou, jeliko nebyla postavena dopozice distinknho znaku vednoden-
nho provovn.
Sondu do Kkova vnitnho rozpoloen due podv Novk: Br. Kyka
tak neme nikdy zapt svoji minulost, a proto tak nen rozhodn tam, kde by bylo
40 Vesvm svdectv nazv prv baptistick kest dosplch ktem biblickm (Man 1931, 108).
41 Zprva zroku 1930 obsahuje statistick poty o nvtvch jeho aktivit bhem misijn nvtvy vykonal
4 bohosluby (zasouhrnn asti 440 osob), jednou vedl nedln kolu (110 dt), najeho pednku pilo
120 osob, nabiblickou hodinu 45, setkn starovstva se zastnilo 7 osob a Veei Pn pijalo 25 osob.
130
rozhodnosti teba. Zvlt votzce ktu. To on sm kols. Jinak vak kon svoji prci
slskou a porozumnm postrnce duchovnho snaen. Jak se zve uveden kore-
spondence ukazuje, nakonec se pihlsil ke ktu dosplch jako k nsledovn-
hodn variet tohoto fragmentrnho vrounho dilematu, jen se stal zklad-
nm distinknm atributem skupinov identifikace, a zrove tedy prostedkem
vyjednvn vrmci denominanho konfliktu.
Kest jako hlavn boundary marker nalinii baptist-svobodn
Problematinost ktu dt a sdlen nejednota v tto sloit otzce se odvjela
od teologickch vklad sprvnosti jeho uit, co lze v kadodennm ivot
Helenskch prezentovat otzkou, zda ktt dti, nebo a ty, kte se pro kest
rozhodnou posvm obrcen/probuzen. NaSvat Helen se nboensk rozpory
souvisejc sotzkou ktu objevily a vlivem misie baptist ve20. letech 20. stolet.
Kka vesvch vzpomnkch dokonce uvd, e zdvod nboenskch nepokoj
pramencch znejistoty okolo ktu dt byla jet vdob existence sboru svobod-
nch svolna schze vech len (Man 1931, 108). Dogmatick nejistota panu-
jc kolem jedn ze dvou svtost svobodn reformovan crkve poadavku ktu
dosplch tak zaloila stedn distinkn kmen.
Ze strany baptist byl toti vznesen poadavek pouze naktn dosplch,
je jedin vede keznovuzrozen. st sboru opoutjc skupinu svobodnch natuto
nabzenou ortopraktickou novinku slyela. Zrove tmto aktem baptist nali
jedin rozliovac identitrn zdroj siln natolik, e dokzal jejich novou kolek-
tivn identitu legitimizovat a zajiovat kohezn pouto skupiny. Dopoped nbo-
ensk praxe se dostala ruku vruce suritou vrounou rozttnost a nejed-
notnost vnkterch otzkch zsad vcch nutn poteba sebeidentifikace se
skupinou, projevujc se a spchodem dalho denominanho hre nastej-
nm poli zjmu, reprezentujc ovem dky poadavku ktu dosplch jinou vari-
antu cesty vedouc kespse. Proto se stala dlcm boundary markerem dvou jinak
velmi podobnch skupin, hledajcch existenn jistotu v nboensk pinlei-
tosti. Vi nmu se toti vc mohli jasn vymezit, a najt tud vlastn pozici
vedouc k soteriologickmu zajitn. Krom toho ji vme, e dalm distinknm
znakem baptist byl jim zven pipisovan vy sociln status.
Dv nboensk skupiny uvnit jedn denominace aneb o ttinch a disi-
dentech
Jedna ze zprv reflektuje pohled naKku t ze strany jeho spoluvrc pochze-
jcch ze svobodnho reformovanho sboru vBystrm vechch. Zrove obrac
pozornost kosobnm rovinm spor vyvolanm denominan pslunost: Jejich
131
nzor naKyku je velmi kritick, prv tak jako nacel postup a vvoj misijn prce,
kterou naSvat Helen konal Modr k. Odpor proti Kykovi je veden starmi evan
gelky kvli tomu, e rozbil reformovan sbor.42
Krom toho panovala obava zrozkolu uvnit reformovanho sboru, jen spolu
sKkou pijal i skupinu duchovn velmi vroucch en: Jsou tam jednotlivci nbo
ensky vroucn, zvlt mil dojem budil ensk spolek, jeho hostem jsem byl. Jinak
pevl[daj] negativa neujasnnost tch, co peli votzkch vrounch [k jin deno
minaci]. Zmatek psob otzka ktu, baptisti jsou hodn vbojn a nesnenliv. Kdyby
tam byl dosazen horliv esk kazatel baptista, znovu by ref. sbor se dlil. (Novk
1930)
Pijetm svobodnch sice sbor vi baptistick skupin poetn zeslil, mnoz
se vak pipojili pouze formln. O jejich nebezpe pro sbor vypovd dajn
duevn vlanost len sboru. I naHelen jsou pslunci ev. crkve, [kte] neberou
podl nasborovm ivot, ale ti, kte se ho astn, nemaj mnoho duchovnho ivota,
co se rozmanitm zpsobem projevuje.
V roce 1931 se s farem Pellarem vydal na informativn nvtvu kaza-
tel Polk. Jeho zprva nm je cennm svdectvm o tom, kterak obyejn prob-
hal nedln den vduchu crkevn-organizanch setkvn. Lze zn vyst, e ped
nvtvou ji byl obeznmen sproblmy, kter zpsobuje vroun vklad sprv-
nosti ktu, proto pednesl kzn Kest duchem svatm stextem (Ev. Jana 1, 33b).
Kdy se snm Kka louil, sdlil jim, e teprve pokzn se mu ujasnil smysl ktu
svatho. Nikdy pr si neuvdomil, e kest vodou byl ji zazenm znmm veStar
smlouv.
Pobohoslub nsledovala nedln modlitebn hodina, j se pro delegaci
pekvapiv zastnily pouze veskrze star eny ze svobodn reformovan crkve.
[I] duch modlitby byl ist svob-ref. Jak pozdji jsme zjistili, sta lenov ref. crkve
se tchto setkn zsadn neastn.43 Nedln kolu vedl tak evangelista Kka
avyuval pi n pomcek svobodn ref. crkve! Zpv se rovn zKancionlu svobodn
ref. crkve. Dti tuto nedln kolu tm nenavtvuj, a kdy, tak vkladu nevnuj
pozornost. Pot nsledovala Schze en, kde Kka probral vroun otzky
nadnesen vknce Zsady snahy, vekter se polemizuje nejen sdy crkve esko
bratrsk ev., ale i reformovan! Polk se snail pipravit pdu pro ppadn stl
psoben fare zSR, pro jeho realizaci vak bylo nutn plnit jednu zforml-
nch zsad CE: salrn povinnost, piem dosud j svobodn nevnovali pozor-
nost. Pedstavovala toti pouhou formln strnku ivota ve ve, kter pro n
nebyla urujc. Uvnit jednoho sboru tak existovaly dv nboensk skupiny
nsledujc dv rzn tradice eskobratrskou a probuzeneckou.
42 Zprva zprzdninovho zjezdu Polka (22. srpna 1931).
43 Zprva zprzdninovho zjezdu Polka (22. srpna 1931).
132
Posledn pastoran akci pedstavovala veern biblick pobonost sdtmi,
ponvad nedostatek porozumn pro mlde ze strany Kykovy pln tuto crkev odci
zil, mlad lid jej doslova nenvid. Bhem osobnch nvtv rodin se pokoueli
uklidnit spory mezi rodinami, ptrali poduevnm rozpoloen lid a problmech, aby
vdli, eho se maj dotknout bhem kzn. Jednak abychom pmo psobili naodkli
zen osobnch a rodinnch rozpor a abychom sblili jednotliv crkevn a nboensk
smry.
Zvltn pi vnovali starm rodinm, vrnm pslunkm reformo-
van crkve, jako byla nap. rodina ermkova, Filipiova, Karbulova, Bohkova
a Hrzova. Odpor proti Kkovi, e rozbil reformovan sbor, jde a tak daleko, e
rodina Filipiovch oznmila: Dokud bude kzat Kyka, dokostela nevstoupme! Pi
tchto nvtvch starch reformovanch tak seznali, e jejich duchovn padek
nen zdaleka takov, jak byl len svobodnmi a Kkou. Vude jsme nali modli
tebn knihy, Bible a kancionly, nastolech a bylo vidt, e se jich denn uv. Tak jsme
si vysvtlili, e tento hlouek upmnch srdc stal se naHelen novm krystalizanm
bodem, kter pitahuje vposledn dob disidenty, nemajce opory vdnm nadosob
nm principu. douc je, aby dal prce opela se o tuto skupinu, kter je zrukou stabi
lity crkevn a solidnosti duchovnho ivota, nikoli o skupinu tch, kte sice maj sta
pln svdectv o obrcen, ale bez pehnn jsou to ttiny vevtru kltic.
Posilovnm pout crkevn pinleitosti prostednictvm misijnch aktivit
mla bt zajitna kontinuita esk reforman tradice a zrove potlaeny probu-
zeneck tendence. Zkorespondence vyplv, e CE zaujala kesvm souvrcm
podobn i toton postoj, jako tomu bylo vppad svtskch instituc SR, ze
kterch se program zchrany krajan snail naplovat hlavn eskoslovensk
stav zahranin. Ten eskou emigraci pokldal jen za soust odvkho spole-
enstv ech a Slovk. Jako reln se jevila monost vrmci phranin akti-
vity zachrnit reformovan sbor ped znikem, peovat o protestantskou tradici
pedk vyslnm misijnho pracovnka dlnka navinici Bo.
Pokus o konsolidaci sboru44
Nrys poteb fare vetn rad, jak eit vystupovanou obavu zdalho rozkolu
hrozcho ze strany svobodnch, lze shrnout dosnahy pomalu zskat ty pod Kykou,
nebo ji mnohokrt ukzali, e jsou peltavci. Tato skupina 16 en ji jednou crkev
reformovanou opustila, take je nboensky nestl, avak velmi teoreticky vybaven
a pro disputace nebezpen.45 Pesto mstnm radil, aby svobodnm umonili jejich
44 Sloka: Diakon Josef Kol ves. evangelickm sboru veSvat Helen vRumunsku 1931, 1932, 1933.
45 Zprva zprzdninovho zjezdu Polka (22. srpna 1931).
133
crkvi prvn ochranu a monost vyuvat jejich shromdn pro kzn46. Refor-
movan kazatel povaovali svobodn, kte opustili vreformovanm sboru poa-
davek ktu dosplch, za vystzlivl. Probuzenectv tak bylo nositeli esk
reforman tradice pojmno jako nemoc ducha i duchovn vytrenost, podobn
alkoholovmu opojen.
Nadje eskobratrskch kazatel, nartvajc kontury podlo zchrany,
vbrzku ekalo mon vyslyen. Helensk sbor zhy zskal svho prvnho stlho
misijnho kazatele Jana Kola, pvodn katolka a chovance olomouck misijn
koly, kter u sboru setrval dalch pt let.
Zjeho zprvy sepsan popjezdu naHelenu vyplv, e sbor pli nedbal
naformln strnku vry a vtina len pijala praktiky probuzenectv, zdrazu-
jc jin nleitosti zbonosti, ne nachzeli u evangelk: Sbor se nachzel vduch.
padku, veform nejnebezpenj, vsektstv, sbor byl rozdlen navc a nevc, vn jako vystzlivl, dolo kdalmu pokusu o rozluku sboru ze strany skupiny
ne podle Psma, ale podle posudku br. Kyky, kter sbor vedl. Byla naprost nedvra
kcrkvi a pmo odpor kevemu, co jest crkevnm zvykem: salr, pouvn kazatelny,
kest dtek, konfirmace.47
Dvoj tok nareformovanho kazatele/uitele Kola
Vjeho nov funkci se mu dailo sbor postupn ukznit, ovem nsledujc pohyb
udlost svd o opaku. Kol byl toti falen denunciovn u rumunskch stt-
nch orgn, e dostaten nepln sv povinnosti kazatele48.
Udavaem je len mstn sekty, pivlastujc si nzev baptistick crkev.
Kekonfrontaci nedolo, protoe ad neml dost chuti kdkladnmu vyeten, protoe
cel ppad by se pak musel pedat instanci vy. Ani pn kazatel netrv na dalm
vyetovn, ale pro udavae velk pouen, kdyby se konalo a dokonce, nen vyloueno,
e by se nanm nedopustili nsil.
Dokonfliktu brzy ale zashl eskoslovensk konzult, ped kterm udava
piznal, e obvinn uinil jen znboensk zti. Bylo by dobe, aby zdej sekti
pochopili pi tto pleitosti, e prav kesanstv se projevuje dnm ivotem askutky,
a ne doomrzen vykldnm kadmu napotkn patn pochopenho vere zbible.
O nastal situaci hovo A. Venc, kter v rmci misijnch nvtv zahraninch
sbor zavtal tak naSvatou Helenu, aby synodn rad referoval o situaci, vjak
se kazatel nachzel: Kol je vct i ze strany katolk, vztah kbaptistm je hor,
nebo se snaili Kola dostat zRumunska, co jim vak samotnm ukodilo tou fale
46 Zprva zprzdninovho zjezdu Polka (22. srpna 1931).
47 Dopis Jana Kola z19. jna 1933.
48 Dopis Antonna Jirkovskho z10. bezna 1933.
134
nou denunciac.49
Baptist se jej nepravdivm obvinnm pokusili vyupovat u obce zpt
do SR, co byla praktika ji v minulosti uplatnn administrtory maarsk
reformovan crkve vi fari Svobodovi a Chorvtovi. Star reformovan sbor
se toti pod Kolem zkonsolidoval a stval se opt denominanm konkuren-
nm hrem vboji o due.
Jeden pokus zbavit sbor fare skonil nespchem a u nsledoval dal.
Velmi podobn iniciativa se objevila pmo uvnit sboru, kdy kurtor sboru
ernk a nkolik dalch projevovali nespokojenost s psobenm fare, hleda-
jce rzn dvody pro jeho odvoln motivovan osobnmi roztrkami, graduj-
cmi a dooptovnho falenho obvinn znepravost50. Kurtor byl vminu-
losti len svobodn reformovan crkve, a sic byl kazatelem Polkem charakterizo-
stle inklinujc k probuzeneckm mylenkm. Protoe se st sboru postavila
nastranu kurtora, dolo kekonfliktn situaci, ze kter nakonec vzeel spn
kazatel Kol, nebo se vtina sboru vyjma nkolika pokryteckch fanatik, kter
mono jinak kvalifikovat jako hlupce, postavila najeho stranu.
Shrneme-li tyto konfliktn situace zhlediska reformovan crkve, pich
zme nato, e nen mono zati roky napmit to, co ticet let fanatick kazatel Kyka
pokazil. Mnoz ztto generace jsou ji nenapraviteln, protoe zabedli pli.51
I z tohoto len je patrn, e pina konflikt spovala v nespnm
spojen bvalch svobodnch se starmi leny. Sbor byl rozpolcen mezi discipli-
novanou pinleitost kesboru vrovin formlnho dodrovn vry a duchovn
ddictv probuzenectv, chpan vintencch evangelk jako sektstv. Kol byl
stakovouto diferenc obeznmen, a proto se vmnoha ppadech podizoval pipo-
mnkm len sboru zprvu musel znan slevit ze svch pedstav o sborov
kzni a zcela se poddit loklnmu situaci.
Dnes je sbor zkonsolidovn aspo tolik, e nen pmho odporu kektu dtek
ajinm ustanovenm, dle du na crkve, ale zdrazniti je nutno, e nen naduchovn,
ani crkevn rovni sbor naich. Sektstv dosud hled a jest nejvt pekkou
dalho monho rozvoje. Lska a vrouc vztah kcrkvi nen, a nepodailo se mn ho
vzbuditi. Vevesnici pracuj baptist zpsobem neestnm, vdy hled nkoho zskvati.
Kazatel, kte je navtvuj, bezohledn tup nai crkev, a dokonce namlouvaj naim
lidem, e bez ktu dosplch nen spasen a e reformovan jsou zpohantn kesan.
Lid jsou prost, nevzdlan, asto neum st, lehce se daj pemluvit. Nkolik proud
49 Zprva o cest Antonna Vence zBrna-idenic 1933.
50 A jde far taky kopat napole, nic nedl! (Z dopisu Jirkovskho).
51 Kka samotn si diakona Kola vil, jenom mi [Kyka] dvrn sdlil, e sice ke ist evangelium, ale e
pr sm Kol nen obrcen (Venc 1933).
135
sektskch jest vjejich mysli a nen se opravdu diviti, e mme ppady, kdy nkte
zmnili crkevn pslunost ji popt. Jet vtomto roce jsem ml jedin ppad, kdy
rodie nedali dtko kektu52 Rok pokonfliktu odeel zpt doSR zapodmnky, e
dosboru bude vysln jin kazatel.
Psoben Jaroslava Pecha 19381941
Najeho msto pichz a podvou letech Jaroslav Pech, protoe CE vhala, zda
dotakto konfliktnho a nboensky ttnho prosted nkoho vbec vyslat. Pech
piel sodhodlnm eskobratrskou tradici udret i pes problematick okolnosti,
se ktermi se potkal jeho pedchdce. Sbor vak nsledkem dvoulet absence
fare opt poetn velmi zeslbl53, kdy nemal st sboru opt pela kbaptis-
tm. Postava kazatele tak pedstavovala pro leny sboru jednu ze zkladnch podm-
nek dalho fungovn. Jeho autorita dokzala lenm dodat jistotu urit duchovn
ztity. Pitom jeho role jako zprostedkovatele vrouky a crkevn autority stla
vopozici vi poadavku nezprostedkovanho vkladu Psma baptist.
Snahou reformovanch kazatel vetn nov nastoupenho Pecha bylo
skupinu evangelk transformovat do podoby z pohledu CE fungujcch refor-
movanch sbor vSR i vjinch stech jihovchodn Evropy. Funknost ped-
stavovala tak finann zajitnost sboru, jen jednotlivm kazatelm musel ze
sv sborov kasy vyplcet slun. Jene kasu bylo nutn prbn naplovat,
proto far pelivmi zznamy dohlel napravideln placen salru, kadoron
zkazatelnice pipomnal jmna dlunk a nabdal knprav vc. Postaral se t
o zskn alespo skromnho pozemkovho fondu, kdy produkce crkevnho pole
obdlvanho leny sboru zajiovala nezanedbatelnou finann podporu chodu
crkve. Baptist jeho pchod nesli nelib, protoe vdob, kdy pijel, byla jejich
msta setkvn a shromdn uzavena doasnm postavenm mimo zkon.
Baptist jsou neustle konzervativn a sotva se daj pohnouti kdobrovoln spoluprci.
Stlost nebezpe ze strany baptist potvrzuje dopis Synodn rady uren pro
kazatele jako nvod, jak by ml vevrounch sporech tkajcch se najm ktu
argumentovat.
[P]rce na Helen bude vyadovati velik trplivosti a sebezapen. Oproti
baptistm pouvejte vkladu, e kest vodou nepsob znovuzrozen due, a je tedy
lhostejno, je-li lovk poktn vodou vpti nebo padesti letech. Kest vodou je ovem
nutn a douc, ale obrcen a znovuzrozen psob teprve a Duch Svat. Je tedy pro
kadho lovka poteb kestu vodou a kestu Duchem Svatm. To souhlas tak spov
zenm Pn: ,Nenarod-li se kdo zvody a Ducha, neme vejti doKrlovstv Boho.
52 Sloka: Jan Kol: Pehled zaptiletou slubu innosti od1. prosince 1931 do1. jna 1936.
53 Podle fari vedench statistik nvtvnosti bohoslueb byl poet vcch polovin (6080 osob) oproti
minulosti (Pech 1939).
136
Co narodilo se z Tla, tlo jest. A co se narodila z Ducha, duch jest. Zvltn draz
klade Pn Je naslova dal: ,Muste se znovuzroditi. (Jan, III, 57) Pokud mono,
vyhbejte se vak dogmatickm sporm a hlete laskavost a pvtivost vecky zskati
avem slouiti.54
Lokln kontext obce byl neustle determinovn bojem o due, eho
dsledkem nebyla identitrn jistota zakouen nalezenm vlastn pozice vi
symbolickmu univerzu vchozmu bodu cesty k vykoupen, ale naopak krize
identity. Nboensk trh toti stle nabzel hned nkolik identitrnch alterna-
tiv, m se situace na denominanm poli stvala velice nepehlednou a vedla
dle Polka a k vnm dsledkm v podob duevn rozervanosti a prosted-
nictvm poadavku naudrovn endogamie dajn a kezhoubnm zdravotnm
dsledkm.
Vnaem malm sboreku je odasnho jara ctit bze tch d, kte se pln
nedovedou odevzdati do vle Pn. Stle zde psob samozvan kazatel se svmi
hlouky, co by si rdo vytvoilo vlastn crkev! Vpondl mli jsme spolen kest dtek
odrostlch, kter vlivem baptist nebyly ktny. Je tu jet mnoho rodin, co ij vchaosu
a nevd kam. Zvlt samozvan kazatel chtj si udret sv hlouky a hodn se nam
haj. Mezi evangelky je asi 7 kazatel, kte by nejradji utvoili svoji crkev, a je zaj
mav, e i mezi katolky se to objevuje, maj ti kazatele, kte maj podobn mysly.55
Jet vmluvnji psob vpov Polkova: Smutnou ilustrac tohoto vvoje
byl syn bvalho kurtora a hlavn opory disidentstv Kovaka. V roce 1904 vystou
pila cel rodina zref. a dali se kesvobodnm. Podporoval abstinenn hnut, jsa lenem
Modrho ke, ale sm, jak jsme se pesvdili, pije. Rozeel se nakonec i s Kykou
iscelou svobodnou crkv. Hj kest dosplch, ale potr baptisty, dovede snejvt
vnost vykldati o biblickch a nboenskch otzkch, ale najednou se zaraz, d se
dosmchu, kaje, e je to vechno pro koku. Ale vrozhovoru snm jsme poznali, e je
neasten, e je krajn rozervn. Hled pr nov nboenstv a u m i kazatele vyhld
nutho. Jest nattu se vemi a svat mu nen nic.
Uvme-li, e na Helen vedle reformovanho principu o palmu vtzstv
bojovali horlivci smru svobodnho, Modrho ke, baptismu a uin tu snad pokus
idarbist56, nelze bez smutku poslouchati, kterak dva brati jdouc dosvch shrom
dn se zdrav: Bda tob Korozaim! Nae druh odpovd: Bda tob ttino vtrem
se kltc! Nelze bez obav sledovat diskreditaci mylenek obrcen, stejn tak podcenit
zdravotn dsledky uen Kky satky pouze tch, kte jsou obrceni dsledky jsou
u viditeln: rychle postupujc degenerace rapidnm snenm monosti vbru.57
54 Dopis ze 7. nora 1939.
55 Dopis Jaroslava Pecha z26. ervna 1939.
56 O jejich existenci naSvat Helen vak neexistuj dn doklady.
57 Zprva z przdninovho zjezdu Polka (22. srpna 1931).
137
Praktiky denominan konkurence recepce, sjakou vnmaj svou odlinost. Subjektivn vnman rozdlnost/jinakost
nemohla bt aktry situac chpan vrovin jazykov i nrodnostn odlinosti,
Samotn Pech dal o pomoc o narovnn stav v denominan konkurenci hlavn diferenn komponent etnizan doktrny pijman v 19. stolet, ale
takt vi katolkm, je mli dva uitele a kazatele, kdeto o reformovan peo- vkontextu nboensk distinkce, kter fungovala jako zkladn symbolick plat-
val pouze on. Autorita kazatele i konfesnho uitele reprezentovala nstroj misij- forma konstrukce rozliovacch hranic. Distinkn gesta a symboly (draz naaske-
nho psoben a hrla hlavn roli vudrovn pozice reformovanho sboru. Bez tickou morlku, otzka ktu, pijet skupinov koheze crkevnm ritulem a disci-
misijnho kazatele by sbor jen velmi st mohl konkurovat svobodnm, baptis- plinanch praktik), kter jsme zde pedstavili, se staly skupinov exkluzivnm/
tm a tak katolkm. Ti toti v druh polovin 30. let podle vzoru ostatnch inkluzivnm motivem. Dopoped se tak dostal motiv ohranien skupin, piem
denominac uvaj k zskvn novch len stejnch praktik. Nap. katolick jeho kognitivn utven vychzelo ze zdrazovn religiznch distinkc. Protoe
uitel Jirkovsk se snail obrodit katolickou crkev tak, e podle vzoru refor- hranice nejsou danm atributem, kter ontologicky je, ale jde o proces vyjed-
movanch a baptist zaal vykonvat podobn akce pro dti a dospl, a povzoru nvn, zamili jsme se na to, jak byly neustlmi interaknmi procesy v obci
evangelk organizoval v nedli ti shromdn ve stejn as, co dve neby stimulovny misijn innost t rznch denominac.
lo58. Zhlediska evangelk takovto aktivita byla sledovna prizmatem neistho Misijn pracovnci vppad reformovanch far zdrazovali formln
postupu. Samotn Pech dokonce ze synodn rady dostal varovn ped Jirkov- znaky vry, initel svobodn reformovan crkve svm spoluvrcm pipom-
skm, jeliko uv nae methody, kter odns odkoukal. Bute vestyku snm velmi nali dleitost vnitnho probuzen k ve, asketickho ivota, vdom vlastn
opatrn59. exkluzivity v otzce vykoupen a nezprostedkovan vztah k Psmu. Kdy se
Jak uplatovn distinknch gest vkadodennm ivot ovldlo komuni- nsledn vobci objevili baptist, jako legitimizujc faktor jejich spoleenstv se
kan prostor, ilustruje nsledujc pklad. Pech si vesvm dopise postoval, e stal snahou dalho posunut boundary marker poadavek ktu dosplch jako
m velk pote sjdlem, jeliko nemohl naobd chodit tam, kam uitel Jirkovsk, zsada nezbytn ksoteriologickmu zajitn. Zprostoru komunikace vobci se
protoe lo o rodinu katolk, kter se starala ji o pedchozho fare. Spostu- tak stal prostor konfliktu permanentn podporovan identifikac s pijatmi
pujcmi denominanmi konflikty se vak i zvednodennho kontaktu reformo- distinknmi gesty, pojmanmi jako deklaranty osobnho existencilnho postoje
vanho kazatele skatolky stala pekka. Podobnmi formulovanmi distink- ke svtu pozemskmu i nadzemskmu. Denominan konflikty urovan exis-
nmi gesty byly vsymbolick rovin rozliovn socilnho prostoru nkter domy tenciln nutnost vymezen svho duevnho svta vedly a kjist transformaci
a jejich okol uren kespolenm duchovnm setkvnm. Baptist vminulosti obecnho konfliktu dostetu jednn vedoucho kzajitn spsy. Svt pozemsk
zase podle vzoru reformovanch zavedli vnon besdky, aby jejich absence dti se tak stval pouhmi kulisami byt, zatmco ivotn cle a snahy smovaly mimo
nemrzela a nesvdla k zvisti. Nboensk petahovan v duchu denominan svtsk svt kduchovnmu symbolickmu univerzu.
konkurence se projevovala tak snahou zskvat jednotliv aktivn leny jednot- Kadodenn situace byla jaksi past, dokter se vesnaze doshnout soteriolo-
livch nboenskch obc Pechovi se takto podailo zskat hre naharmonium gickho zajitn helensk nekatolick skupiny dostvaly. Takovto vyhodnocen
odbaptist60. situace je inspirovno teori socilnho konfliktu formou analytickho modelu
(Nezamlen) dsledky peshranin misijn innosti in-group conflict (Brewer 1999), vymezenho vrmci socilnho prostoru obce
Svat Helena. Konflikt nsledn vedl kezptnmu konstruovn drazu a zvznam-
V duchu pijatch vchodisek dldnch teoretickm podlom interpretativn ovn formlnch strnek nboenskho ivota. Vsledkem situanho vytven
antropologie (Geertz 2000) chpu kulturu jako systm vznam a symbol. I pes distinknch pravidel bylo potvrzovn endogamnch skupinovch zsad. Svatou
Geertzovu kritiku podanou A. Kuperem (Kuper 1999) i M. Blochem (Bloch 2005) Helenu tak stejn jako Vojvodovo vBulharsku meme povaovat zaobec deno-
je dle mho soudu klem k pochopen a porozumn kulturnch jev tzn se minanho typu (Nepor a kol. 2001).
povznamech chovn i jednn pipisovanch sob i Druhm, nebo pooptice V druhm plnu jsme tak problematizovali kategorii krajansk komunita.
Obecn termn komunita odkazujc ksociln jednotce toti napkladu lokl-
58 Dopis Jaroslava Pecha z 13. prosince 1938.
nho spoleenstv Svat Heleny nen mon pout, protoe hranice sociln
59 Dopis Jaroslava Pecha z 26. ervna 1939.
skupiny neodpovd vymezen prostorov jednotky. Patinji eeno prosto-
60 Dopis Jaroslava Pecha z 12. ledna 1940.

138 139
rov jednotka (definovan hranicemi lokality) t hned nkolik socilnch skupin
navzjem se vymezujcch dle principu Jinakosti.
Co zpsobil denominan boj o palmu vtzstv
Na potku naeho snaen jsme se pokusili v nvaznosti na poadavek urit
reflexe dosavadnho pojmn krajanstv nadnst nkter vchodiska, je stva-
jc koncept krajanstv usvduj z nkterch nedostatk. Pkladovou studi
jsme ukzali, e otzka nrodn/etnick zdaleka ne vdy hrla u esk emigrace
zeskch zemch nejdleitj roli. Nboensk konflikty uvnit nboenskch vzdlen populace pouty vry. Kupkladu psoben CE na Svat Helen je
denominac svd o zsadnm vznamu, jak byl nboenskm ideologim pisu-
zovn, a o tom, a jakou roli plnily vkadodennm ivot nkterch krajanskch
komunit.
Toto nabdnut mementum aplikovalo ji klasick teoretick koncept,
obracejc pozornost khranicm skupin, proto jsme jej povaovali zavmnohm
uiten oprn bod, ze kterho je mon init dal kroky kpostupnmu pehod-
nocovn krajansk otzky. Pijmeme-li intelektuln ddictv F. Bartha a jeho
nsledovnk, kte obrtili pozornost kjevm procesulnm a interaknm, stane
se nm tento postbarthovsk draz vhodnm analytickm nstrojem kuchopen
identitrnch aspekt eskch enklv. Nezdka tak najdeme odpovdi naotzku,
km vlastn krajan byli a mnohdy jet jsou.
Hranice denominanch skupin se pohybovaly na zklad kognitivn
recepce samotnch aktr, ale dleitj pro nai argumentaci, zdrazujc
skupinovou identifikaci dle denominanho kle, je okolnost existence pouze
jedn sady distinknch gest a projev vychzejcch pouze zreligiznch zklad.
Proto meme oznait lokln prostor Svat Heleny, podobn jako Vojvodovo,
zasymbolickou arnu jedinho distinknho apelu a to religiznho, petrvva-
jcho vsouasnosti jako ddictv minulosti (zde prezentovan jako denominan
boj o palmu vtzstv) mezi katolky a baptisty. Jedn se toti o jedin nboen-
sk skupiny, kter popostupnm zniku reformovanho sboru v60. letech vobci
existuj a dodnench dn.
Povlen nboensk vvoj a dosouasnosti ji nen pedmtem textu,
nicmn pro zde naznaenou podobu studia (e)migrace a fenomnu naciona
lismu nadlku by mohl bt dleitm krokem jeho uplatnn, stejn jako sledo-
vn vazeb pvodn domoviny a diaspory nazem Balknu spromnami, knim
bezpochyby dolo. Pipomeme jen souasnou snahu nevldnch organizac
a spolk ekonomicky podporovat krajany v Bantu rozvjenm etrn turistiky,
co zavdv kvahm nad monostmi srovnn takovchto aktivit smezivle-
nou krajanskou p. Krajanskou pi proto konen vposledku navrhujeme jako
dosud uplatovan nstroj analzy pijat z diskurzu pmo ztlesujc meto-
140
dologick nacionalismus nahradit perspektivou en sttn ideologie (nacio
nalismu) nadlku. Nacionalismus nadlku toti ji zdefinice utv pevn sociln
pouta mezi populacemi ijcmi vrznch geografickch prostorech nabzi pipo-
mnn jejich spolenho vztahu kzem svch pedk, jeho politick a kulturn
reprezentaci a motivuje je kjednn referujc ktomuto pomyslnmu spoleen-
stv (Glick-Schiller Fouron 2001). Jak jsme ukzali ji jinde (Pavlsek 2011a,
2011c), vazby eskho sttnho celku a diaspory byly budovny zaasto vrovin
en a poslze pijmn nboensk ideologie spojujc jednotliv geograficky
pkladem dokonce propojen obou snah donrodn religizn doktrny, utve-
jc troufme si ci zatm pouze vrovin hypotzy prototransnacionln vazby,
je chpeme jako ideologick ztotonn se s nboenskou tradic zem pvodu.
Jejich existenci spojuji pouze skognitivn rovinou pedstav symbolickho propo-
jen zem pvodu aemigrace, ale dosud ble nespecifikovanou roli mohly sehrt
pi utven souasnch transnacionlnch vazeb v rumunskm Bantu (srov.
studii Luke Hanuse vtto monografii).
Msto zvru
Vrtme-li se zpt k loklnmu dn naSvat Helen, svdky dobovch udlost
se nm staly soudob i retrospektivn pohledy nahelensk udlosti zad crkev-
nch aktr, kte se skontextem helenskch udlost zrznch stran dotkli. Jak
pe far Pravdomil Dostl, pi studiu djin sboru tto crkve se zarme nad malou
ekumeninost, stlmi spory (Dostl 1980, 80). Bez kriticky hodnotcho apelu
nezstala ani jin, tentokrt dobov reference, je tento exkurz dodenomina-
nch konflikt vobci Svat Helena zakonuje paralelou zPsma, je se stv epita-
fem, snm meme (ale nemusme) souhlasit:
Krsnou vinici Bo [] oplotil kazatel Kostomlatsk, okopval a lechtil evan
gelista Kyka a ptel zech, Urbnek a Porter zPrahy, Chrska, evangelista mezi
Slovinci, Kristina Royov, uitel Chorvt ze Star Tur, Rohek a inurk ze Sloven
ska, kazatel Frantiek Dostl zBrna a jin. A pesto o tto vinici nakonec platilo slovo
Psma vep zryl ji, zv spsla ji (alm 80, 14)61.
Literatura
Anderson, B. 1992. Long-distance nationalism. World capitalism and the rise of identity poli
tics. Amsterdam: CASA.
Auerhan, J. 1921. echoslovci vRumunsku, vMaarsku a vBulharsku. Praha: Melantrich.
Auerhan, J. 1930. eskoslovensk vtev vJugoslvii. Praha: eskoslovensk stav zahra-
nin v Praze.
61 (Man 1931)
141
Appadurai, A. 1991. Global ethnoscapes: notes and queries for a transnational anthro-
pology, in Fox, R. (ed.), Recapturing anthropology. Santa Fe, NM: School of American
Research Press: 191211.
Banks, M. 1996. Ethnicity: Anthropological Constructions. London: Routledge.
Berger, P. L. 1967. The Sacred Canopy. Elements of a Sociological Theory of Religion. NY: Dou-
bleday.
Berger, P. L. (ed.). 1999. The Desecularization of the World. Resurgent Religion and World Poli
tics. Washington D. C.: Ethnics and Public Policy Center.
Beukov, Z. 2001. Sksenosti satlasmi udovej kultury vSlovkov vzahrani. Etno
logick rozpravy (1): 124125.
Bloch, M. 2005. Essays on Cultural Transmission. Oxford: Berg Publishers.
Bokov, H. 2009. Nrodn pam, lidov tradice a vytven modern esk nrodn iden-
tity vBrn, in Ferncov, M., Noskov, J. (eds.), Pam msta: Obraz msta, veejn komemo
race a historick zlomy v19.21.stolet. Brno: Etnologick stav AV R: 205236.
Brettell, C. 2001. Anthropology and migration: essays on transnationalism, ethnicity and iden
tity. Oxford: Altamira Press.
Brewer, M. B. 1999. The Psychology of Prejudice: Ingroup Love and Outgroup Hate?.
Journal of Social Issues 55 (3): 429444.
Brubaker, R. 2002. Ethnicity without Groups. Archives europennes de sociologie XLIII (2):
16389.
Brubaker, R. 2003. Pehodnocen nrodn identity, in Hroch, M. Pohledy nanrod a nacio
nalismus. Praha: SLON.
Brubaker, R., Loveman, M., Stamatov, P.2004. Ethnicity as cognition. Theory and Soci
ety 33: 3164.
Brunnbauer, U. 2007. Editorial. Ethnologia Balkanica 13. Mnchen: Lit Verlag.
Cairns, E., Kenworthy, J., Campbell, A., Hewstone, M. 2006. The role of in-group identi-
fication, religious group membership, and intergroup conflict in moderating in-group and
out-group affect. British Journal of Social Psychology 45 (4): 701716.
Cohen, A. P.1985. The Symbolic construction of community. London: Routledge.
Dostl, P. 1980. Misijn prce Jednoty eskobratrsk v Rumunsku. Bratrsk rodina 12
(5): 7980.
Geertz, C. 2000. Interpretace kultur. Praha: Slon.
Giordano, Ch. 2007. Ethnologia Balkanica. Ethnic versus Cosmopolitan Regionalism?
For a Political Anthropology of Local Identity Constructions in a Global World-System.
Ethnologia Balkanica 11 (1): Mnchen: Lit Verlag.
142
Grulich, T., Brouek, S. 2009. Domc postoje k zahraninm echm vnovodobch djinch
(19182008). Praha: Public history a Etnologick stav AV R.
Hanus, L. 2009. Nov diaspory diaspora jako transnacionln moment. AntropoWeb
zin (23): 1317.
Heroldov, I. 1971. ivot a kultura eskch exulant v18. stolet. Praha: stav pro etnogra-
fii a folkloristiku SAV.
Hirt, T., Jakoubek, M. 2005. Idea krajanskho hnut vesvtle konstruktivistickho pojet
nroda: promny kolektivn identity vojvodovsk nboensk obce. esk lid 92 (4):
337366.
Hirt, T. 2004. Romsk etnick komunita jako politick projekt: kritick reflexe, in Jakou-
bek, M., Hirt, T. (eds.), Romov: kulturologick etudy. Etnopolitika, pbuzenstv a sociln
organizace. Plze: Vydavatelstv a nakladatelstv Ale enk, 7190.
Hirt, T. 2007. Pehled nejasnost spjatch skonceptem etnicity vperspektiv post-bart-
hovskch pstup. AntropoWebzin (23): 2734.
Jakoubek, M. 2010. Druh plka Pravdy. Opominut dimenze vry vojvodovskch
ech. Lid msta 12 (3): 527568.
Jech, J., Seck, M., Scheufler, V., Skalnkov, O. 1992. esk vesnice vrumunskm Bant.
ei v cizin 5. Praha: stav pro etnografii a folkloristiku SAV.
Jech, J. 1962. Lidov povdky rumunskch ech. esk lid 49: 343360.
Jenkins, R. 1996. Social identity. London: Routledge.
Jenkins, R. 1997. Rethinking ethnicity: arguments and explorations. London: SAGE.
Karas, F. 1937. eskoslovensk vtev zapomenut nebem i zem. Praha: Spolek Komensk
(vlastnm nkladem).
Karbusick, V. 1962. Psov a hudebn folklr. esk lid 49 (2): 173184.
Katuk, J., Kunierik, M., Potek, J., Pritiak, O., Slavka, M. 1994. Nae korene. Vznik
a vvoj prebudzeneckho hnutia naSlovensku. Bratislava: Ndej.
Koalka, J. 1996. ei vhabsbursk i a Evrop 18151914. Praha: Argo.
Kuper, A. 1999. Among the Anthropologists: History and Context in antropology. London:
Athole press.
Levitt, P., Glick-Schiller, N. 2004. Conceptualizing simultaneity: a transnational social
field perspective on society. International migration review 38: 595629.
Lozoviuk, P.1997. Kproblematice etnick indiference (pklady zeskho jazykovho
prosted). esk lid 84: 201212.
Mal, J. 1990. Morava napedlu. Kformovn nrodnho vdom naMorav vletech
18481871. asopis Matice moravsk 109: 345363.
143
Meznk, J. 1990. Djiny nrodu eskho na Morav (Nrys vvoje nrodnho vdom
naMorav dopoloviny 19. stolet). esk asopis historick 88: 3462.
Merton, R. K. 2000. Studie ze sociologick teorie. Praha: SLON.
Man, V. 1931. Zachlebem vezdejm. Brno: Kninice biblick jednoty.
Moravcov, M. 2006. Politick nrodopis v pojet Lubora Niederla a Karla Chotka, in
Odlidov psn kevropsk etnologii. 100 let Etnologickho stavu Akademie vd esk repub
liky. 101113.
Miku, M. 2009. Naprie hranicami, mimo autentickho a falenho: transnacionln
antropolgia turizmu a identita. Sociln studia 1: 187210.
Nepor, Z. R., Hornofov, M., Jakoubek, M. 1999. et nekatolci v rumunskm Bantu
a v Bulharsku. st prvn: Potky Svat Heleny. Lid msta 2: 6688.
Nepor, Z. R., Hornofov, M., Jakoubek, M. 2000. et nekatolci v rumunskm Bantu
a v Bulharsku. st druh: Rozkol na Svat Helen a dal nboensk vvoj obce. Lid
msta 4: 112141.
Nepor, Z. R., Hornofov, M., Jakoubek, M. 2001. et nekatolci v rumunskm Bantu
a vBulharsku. st tet: Vojvodovo, obec denominanho typu. Lid msta 5: 6286.
Nepor, Z. R., Jakoubek, M. 2011. Dv hypotzy o pvodu nekatolk zad bantskch
abulharskch ech. esk lid 98 (1): 7379.
Nepor, Z. R. 2005. esk migrace 19. a 20. stolet a jejich dosavadn studium. Soudob
djiny 12 (2): 245284.
Noskov, H. 1997. esk spolenost, jinonrodnostn obyvatelstvo a reemigranti. Slez
sk sbornk 95 (3): 179185.
Pavlsek, M. 2010. Ppad Svat Helena. (Re)interpretace nboenskch djin esk obce
vRumunsku. esk lid 97 (4): 363382.
Pavlsek, M. 2011a. Mezivlen krajansk pe jako zchrann akce: Kutven kolek- 1932, 1933.
tivn identity eskch evangelk vjihovchodn Evrop. esk lid 98 (2): 113134.
Pavlsek, M. 2011b. Minulost svatohelenskch evangelk vzajet vkladovch schmat
apovahy porozumn. esk lid 98 (1): 8188.
Pavlsek, M. 2011c. Hledn vojvodovsk Pravdy vesvtle probuzeneckch hnut. Lid
msta 13 (1): 2749.
Roth, K. 2007. Whats in a Region? Southeast Regions between Globalizaiton, EU-inte-
gration and Marginalizotion. Ethnologia Balkanica 11. Mnchen: Lit VERLAG.
Scheufler, V., Skalnkov, O. 1962. Kultura rumunskch ech. esk lid 49 (2): 145160.
Skrbis, Z. 1999. Long-distance Nationalism: Diasporas, Homelands and Identities. Brookfield,
VT: Ashgate Publishing Company.
144
Szal, C. 2007. Transnacionln migrace. Promny identit, hranic a vdn o nich. Brno: CDK.
atava, L. 1989. Migran procesy a esk vysthovalectv 19. stolet doUSA. Praha: Univer-
zita Karlova.
Tetk, D. 2008. Zpisnk a jin texty kdjinm. Praha: Lidov noviny.
Wimmer, A., Glick-Schiller, N. 2009. Metodologick nacionalismus a pohled zajeho hra-
nice: Budovn nrodnho sttu, migrace a spoleensk vdy. Sociln studia 1: 1147.
Zsady. 1997. Zsady Crkve bratrsk. Praha: Oliva.
Prameny
Betanie. Biblick asopis kprobuzen a pstovn kesanskho ivota XXIV, 1906/4, XXV,
1907/11, XXVIII, 1910/20.
Svetlo. List spolkov Modrho kra (19001915). Svetlo XV, 1914/2.
stedn archiv eskobratrsk crkve evangelick v Praze (A CE) kart. XVIII, . 7.
esk evangelick sbory vzahrani. Sloky Evangelick esk sbory vJugoslvii 19251941,
Rumunsko.
Zprva o cest keskm evangelkm vRumunsku a Jugoslvii fare Frantika Prudkho
zOlomouce vednech 7. 25. kvtna 1925.
Zprva o cest Antonna Vence zBrna-idenic 1933.
Nvtva synodn seniora Gustava vandy vRumunsku a Jugoslvii vroce 1926.
Nvtva eskobratrskch krajan vRumunsku a Jugoslvii Frantikem Prudkm vroce
1928.
Cesta vike F. Novka doJugoslvie a Rumunska zroku 1930.
Sloka: Diakon Josef Kol ves. Evangelickm sboru veSvat Helen vRumunsku 1931,
Sloka: Jan Kol: Pehled zaptiletou slubu innosti od1. prosince 1931 do1. jna
1936.
Dopis Jana Kola z19. jna 1933.
Dopis z10. bezna 1933 Antonna Jirkovskho.
Schlgl, Jan. 1934. kolsk kronika. Kopie rkp. Uloena naSvat Helen.
Pamtn kniha clopodijskho reformovanho sboru Esperesi Krlevekk 1881 tl 1905
ig. Uloena vsoukromch rukou u pana Schmolla, Clopodia, Rumunsko. Kopie varchivu
autora.
145
 Summary

The collective monograph Balkans and migration includes five chapters written
by anthropologically oriented researchers (L. Budilov, G. Fatkov, L. Hanus,
M.Jakoubek, M. Pavlsek) practicing a long-term research in the Balkan territory.
In addition to general parameters of anthropological optics and an anthropological
field research in the Balkans those particular studies are connected by study trans-
versal theme of migration. While, however, the Balkans and anthropology in the
publication are invariant framework guaranteeing the unity ofthewhole volume,
the migration represent in this respect the constant variable. Thegiven phenome-
non is studied in case of various groups (Bulgarian and Romanian Czechs, Kara-
kachans), and we can observe some aspects of its heterogeneous nature (post-war
migration within the re-emigrant interstate agreements, seasonal labor migra-
tion, migration of farmers for the land, leaving the homeland because of religi-
ous disputes, etc.).
The ambition of the monograph is to justify the relevance to attend to
the fieldwork based research in the Balkans, and show why the new generation
of anthropologists and other social scientists, practitioners, should pay their
professional attention to the Balkan peninsula. Although Western anthropolo-
gists have been already focused on the Balkans for few decades, in Czech environ-
ment was this theme ignored by anthropologists and ethnographers. They yiel-

146 147
ded this interest to the political scientists, historians, travelers, and television
reporters.
This monograph is going to rectify this situation by a series of analyses
applying different perspectives of the research. Those analyses are based on the
interpretation of ethnographic data collected during the long-term field research.
The Balkan peninsula and this terrain inhabiting populations are presented as
astimulating field for Czech anthropological researchers.
An attractive topic reflected in those five chapters is the Czech expatri-
ate presence in the Balkans. Until the present time there live several enclaves
ofCzech compatriots, who actively claim their Czech origin. Those enclaves adapt
dynamically to the global political and economic changes. Not only the authors
of this monograph have noticed that the science paradigm in the second half
of the twentieth century, which is based on a priori national categorization, is
not able to capture new social and cultural formations of minority groups living
outside their homeland. An attempt to overcome the nationalistic classification
of Czech (e)migration could be applied and grounded in many identification stra-
tegies taking place in the distant past. It seems that the time has come to revise
the still dominant scientific approaches to expatriate minorities and expand their
attention to the dimensions of collective life reflecting the changes in the last
twenty years.
The transformation of strategies of Czech expatriate minorities in topolo-
gically, economically and politically open Europe (hence the global environment)
is a useful platform, where certain phenomena can be observed. Those pheno-
mena produce inspiring issues of sustainability and transformation of collective
identities in the contemporary world. Certain marginality of the region inclu-
ding more difficulties in accessibility of resources force the marginal populations
to adapt to difficult conditions. These minorities are a good example for moni-
toring the development of organic solidarity patterns (in Durkheim sense) into
more complex social structures, often aside all scientific concepts of collective
identification.

148 149
Poznmky: Poznmky:
Balkn a migrace
Na kiovatce antropologickch perspektiv

AntropoEdice, sv. 1
Autorsk kolektiv: Lenka J. Budilov, Gabriela Fatkov, Luk Hanus,
Marek Jakoubek, Michal Pavlsek
Zodpovdn redaktoi AntropoEdice: Petr Tma, Ji Woitsch
Vydal: AntropoWeb, o. s.; Nzovsk 12, 100 00, Praha 10; www.antropoweb.cz
Nvrh oblky, grafick prava a sazba: Jana ternov
Tisk a vazba: mediaform, Jakub Havrnek, Nrodn obrany 31, Praha 6
152 stran, 1. vydn
Praha 2011

ISBN 978-80-905098-0-1 (titn publikace)

ISBN 978-80-905098-1-8 (elektronick publikace PDF)
 Balkn a migrace
Kolektivn monografie Balkn a migrace t pt kapitol sepsanch
antropologicky orientovanmi badateli (L. Budilov, G. Fatkov, L. Hanus,
M. Jakoubek, M. Pavlsek) realizujcmi dlouhodob vzkumy v balknskm
geokulturnm prostoru. Krom obecnch parametr antropologick optiky

Balkn a migrace Na kiovatce antropologickch perspektiv

a ternnho vzkumu na Balkn spojuje jednotliv studie transverzln
tma migrac. Zatmco ovem Balkn a antropologie pedstavuj v publikaci Na kiovatce antropologickch perspektiv
nemnn rmec, zaruujc jednotu celho dla, vystupuje v tomto ohledu
migrace v pozici jaksi konstantn promnn. Dan fenomn je zkoumn
u rozlinch skupin (bulhart a rumunt ei, Karakaani), piem Lenka J. Budilov
nabv rozmanitho charakteru (povlen migrace v rmci mezisttnch
reemigranch dohod, pracovn sezonn migrace, migrace zemdlc za Gabriela Fatkov
pdou, odchod z vlasti z dvodu nboenskch spor atd.).
Luk Hanus
Marek Jakoubek
Michal Pavlsek

AntropoWeb, o. s. AntropoEdice, sv. 1