2/2010

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE
SPOLEČNOSTI A SVAZY CO NAJDETE V TOMTO ČÍSLE
PODPORUJÍCÍ ČASOPIS

SVAZ VÝROBCŮ CEMENTU ČR

K Cementárně 1261, 153 00 Praha 5
tel.: 257 811 797, fax: 257 811 798
e-mail: svcement@svcement.cz
www.svcement.cz

VLÁKNOBETON DESKY
10 / MOSTOVKY SPŘAŽENÉHO PLOVOUCÍ
OCELOBETONOVÉHO MOSTU
PŘES LOCHKOVSKÉ ÚDOLÍ
OSTRŮVEK / 22

KOM BINOVANÁ ŘEŠENÍ APLIKACE PŘEDJATÉHO

26 / DRÁTKOBETONOVÝCH
KONSTRUKCÍ VE SVĚTĚ
VLÁKNOBETONU / 32
NELINEÁRNÍ NUMERICKÁ
SVAZ VÝROBCŮ BETONU ČR
Na Zámecké 9, 140 00 Praha 4 66 / ANALÝZA VLÁKNOBETONOVÝCH
KONSTRUKCÍ
tel.: 246 030 153
e-mail: svb@svb.cz
www.svb.cz

SDRUŽENÍ PRO SANACE VLÁKNOBETON

BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ
Sirotkova 54a, 616 00 Brno
VYROBENÝ Z RECYKLÁTU
ZE STAVEBNÍHO
/ 107
tel.: 541 421 188, fax: 541 421 180 A DEMOLIČNÍHO ODPADU
mobil: 602 737 657
e-mail: ssbk@ssbk.cz MOSTNÍ ŘÍMSA ZE VYSOKOHODNOTNÉ VLÁKNO-
www.sanace-ssbk.cz, www.ssbk.cz 19 / SAMOZHUTNITELNÉHO
VLÁKNOBETONU
BETONY PRO SUBTILNÍ
BETONOVÉ KONSTRUKCE
/ 79

ČESKÁ BETONÁŘSKÁ
SPOLEČNOST ČSSI
Samcova 1, 110 00 Praha 1
tel.: 222 316 173
fax: 222 311 261
e-mail: cbsbeton@cbsbeton.eu
www.cbsbeton.eu
 OBSAH ❚ CONTENT

V Ě D A A VÝ Z KU M

ELIMINÁCIA VZNIKU TRHLÍN BETÓNU

Z DÔVODU PLASTICKÉHO ZMRAŠŤOVANIA
Peter Briatka / 56 ROČNÍK: desátý
ČÍSLO: 2/2010 (vyšlo dne 14. 4. 2010)
NUMERICKÁ ANALÝZA VLÁKNOBETONOVÝCH VYCHÁZÍ DVOUMĚSÍČNĚ
DESEK VYSTAVENÝCH VLIVŮM VYSÝCHÁNÍ
A SMRŠŤOVÁNÍ VYDÁVÁ BETON TKS, S. R. O., PRO:
Ú V O DNÍ K Vladimír Křístek, Jan L. Vítek / 62 Svaz výrobců cementu ČR
Michal Števula /2 Svaz výrobců betonu ČR
NELINEÁRNÍ NUMERICKÁ ANALÝZA Českou betonářskou společnost ČSSI
VLÁKNOBETONOVÝCH KONSTRUKCÍ Sdružení pro sanace betonových konstrukcí
TÉMA Vojtěch Petřík, Iva Broukalová,
Vladimír Křístek / 66 VYDAVATELSTVÍ ŘÍDÍ:
VLÁKNOBETONY – BLÝSKÁ SE NA LEPŠÍ Ing. Michal Števula, Ph.D.
ČASY? ŠÉFREDAKTORKA:
VYUŽITÍ PŘETVÁRNÝCH VLASTNOSTÍ
Alena Kohoutková /3 VLÁKNOBETONU PRO ZVÝŠENÍ ODOLNOSTI Ing. Jana Margoldová, CSc.
STAVEB PROTI ZATÍŽENÍ VÝBUCHEM PRODUKCE: Ing. Lucie Šimečková
MANAGEMENT ŽIVOTNOSTI
A NÁRAZY
A SPOLEHLIVOSTI KONSTRUKCÍ REDAKČNÍ RADA:
Marek Foglar, Eva Karasová,
Břetislav Teplý /6 Doc. Ing. Vladimír Benko, PhD., Doc. Ing. Jiří
Vladimír Křístek,
Dohnálek, CSc., Ing. Jan Gemrich, Prof. Ing. Petr
Alena Kohoutková / 71 Hájek, CSc. (předseda), Prof. Ing. Leonard
S TAV E B NÍ KO NST R U K C E Hobst, CSc. (místo předseda), Ing. Jan
EXPERIMENTÁLNÍ OVĚŘOVÁNÍ CHOVÁNÍ Hrozek, Ing. Jan Hutečka, Ing. arch. Jitka
VLÁKNOBETON DESKY MOSTOVKY VLÁKNOBETONOVÝCH PRVKŮ Jadrníčková, Ing. Zdeněk Jeřábek, CSc.,
SPŘAŽENÉHO OCELOBETONOVÉHO MOSTU Jitka Vašková / 74 Ing. Milan Kalný, Ing. arch. Patrik Kotas,
PŘES LOCHKOVSKÉ ÚDOLÍ Ing. Jan Kupeček, Ing. Pavel Lebr, Ing. Milada
Karel Dahinter, Jiří Kolísko, Vítězslav Vacek, VYSOKOHODNOTNÉ VLÁKNOBETONY Mazurová, Doc. Ing. Martin Moravčík, Ph.D.,
Otakar Vich, Pavel Mařík, Jiří Šťastný, PRO SUBTILNÍ BETONOVÉ KONSTRUKCE Ing. Hana Némethová, Ing. Milena Paříková,
Petr Hájek, Magdaléna Kynčlová, Petr Škoda, Ing. Ervin Severa, Ing. arch.
Pavel Macháček / 10
Jiří Šrámek, Ing. Vlastimil Šrůma, CSc.,
Ctislav Fiala / 79
MBA, Prof. Ing. RNDr. Petr Štěpánek, CSc.,
MOSTNÍ ŘÍMSA Ing. Michal Števula, Ph.D., Ing. Vladimír Veselý,
ZE SAMOZHUTNITELNÉHO NAVRHOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH PRVKŮ
Prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc.
VLÁKNOBETONU Z VLÁKNOBETONU VYZTUŽENÉHO
Vladimír Brejcha, Pavel Fidranský / 19 BETONÁŘSKOU VÝZTUŽÍ
GRAFICKÝ NÁVRH: 3P, spol. s r. o.
Jiří Krátký, Jan Vodička, Jitka Vašková, Radlická 50, 150 00 Praha 5
PLOVOUCÍ OSTRŮVEK Hana Hanzlová / 84
Jan Vodička, Vladimír Veselý, Iva Broukalová, SAZBA: 3P, spol. s r. o.
Karel Lorek / 22 NAVRHOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH PRVKŮ Radlická 50, 150 00 Praha 5
Z VLÁKNOBETONU
KOMBINOVANÁ ŘEŠENÍ Jiří Krátký, Jan Vodička, Jitka Vašková / 87 TISK: Libertas, a. s.
DRÁTKOBETONOVÝCH KONSTRUKCÍ Drtinova 10, 150 00 Praha 5
VE SVĚTĚ MODERNÍ METODA NÁVRHU
Richard Wojnar / 26 PRŮMYSLOVÝCH PODLAH Z DRÁTKOBETONU ADRESA VYDAVATELSTVÍ A REDAKCE:
Lukáš Vráblík, Jan Loško, Vladimír Křístek, Beton TKS, s. r. o.
VODONEPROPUSTNÉ VLÁKNOBETONOVÉ Jaromír Jaroš / 90 Na Zámecké 9, 140 00 Praha 4
KONSTRUKCE www.betontks.cz
Vojtěch Petřík, Martin Půlpán, UŽITÍ VLÁKNOBETONU V PŘESYPANÝCH
Norbert Philipp / 28 MOSTECH REDAKCE, OBJEDNÁVKY PŘEDPLATNÉHO
Marek Foglar, Vladimír Křístek, A INZERCE:
APLIKACE PŘEDJATÉHO Vojtěch Petřík, Pavel Růžička / 92 tel.: 224 812 906, 604 237 681, 602 839 429
VLÁKNOBETONU e-mail: redakce@betontks.cz
Vojtěch Petřík, Norbert Philipp / 32 DOTVAROVÁNÍ A SMRŠŤOVÁNÍ predplatne@betontks.cz
KONSTRUKČNÍCH VLÁKNOBETONŮ
Jan Vodička, Dušan Spůra / 96 ROČNÍ PŘEDPLATNÉ: 540 Kč
MATE R I Á LY A T E CH N O L OG I E (+ poštovné a balné 6 x 30 = 180 Kč),
cena bez DPH
OŠETROVANIE ČERSTVÉHO BETÓNU N O R M Y • JAKOS T • C E RTI FI KAC E 21 EUR (+ poštovné a balné 7,20 EUR),
– 2. SUPERABSORPČNÉ POLYMÉRY cena bez DPH, studentské 270,- Kč
Peter Briatka, Peter Makýš / 35 VLÁKNOBETON A NORMY PRO NAVRHOVÁNÍ (včetně poštovného, bez DPH)
Iva Broukalová / 100
SPECIFIKA Z TECHNOLOGIE Vydávání povoleno Ministerstvem
VLÁKNOBETONU NAVRHOVÁNÍ OZUBŮ NOSNÍKŮ A DESEK kultury ČR pod číslem MK ČR E-11157
Jan Vodička, Vladimír Veselý, S POUŽITÍM MODELŮ NÁHRADNÍ ISSN 1213-3116
Jiří Krátký / 38 PŘÍHRADOVINY Podávání novinových zásilek povoleno
Jiří Šmejkal, Jaroslav Procházka / 102 Českou poštou, s. p., OZ Střední Čechy,
ZKOUŠKY KONSTRUKČNÍHO Praha 1, čj. 704/2000 ze dne 23. 11. 2000
VLÁKNOBETONU
Vladimír Veselý, Jan Vodička, E K OL O GI E Za původnost příspěvků odpovídají autoři.
Jitka Vašková, Jiří Krátký / 43 Označené příspěvky byly lektorovány.
VLÁKNOBETON VYROBENÝ Z RECYKLÁTU
ZE STAVEBNÍHO A DEMOLIČNÍHO ODPADU
SPOLUPŮSOBENÍ KLASICKÉ FOTO NA TITULNÍ STRANĚ:
A ROZPTÝLENÉ VÝZTUŽE
Jaroslav Výborný, Hana Hanzlová, Výztuž monolitického ostění tunelu,
Jan L. Vítek, Stanislav Smiřinský / 48
Vladimíra Vytlačilová, Jan Vodička / 107 foto: Jakub Karlíček, Satra, s. r. o.

PRAKTICKÉ POUŽITÍ VLÁKNOBETONU BETON TKS je přímým nástupcem časopisů

A K T U A L I TY
Jan Vodička, Vladimír Veselý, Karel Kolář, Beton a zdivo a Sanace.
Jiří Krátký / 53 SEMINÁŘE, KONFERENCE A SYMPOZIA / 112

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 1

 ÚVODNÍK ❚ EDITORIAL
DOBRÝ DEN SLEČNY, PANÍ, DÁMY, MLADÍCI, MUŽI A PÁNOVÉ,
jaro se rozhodlo přihlásit se
přesně v den, kdy jsme mu to
naplánovali v kalendáři. Zároveň
přišlo útočně, se silou sluncem
nabitých dní, aby nám předved-
lo, že to na těch našich předpo-
vědích ani v nejmenším nezá-
visí. Personifikované Jaro tak
s lehce pobaveným úsměvem
na rtu a zdviženým obočím hledí
na naše přesvědčení, že mu již
rozumíme, neřkuli dokážeme ho
ovlivnit a usměrnit vydáním pat-
řičné bruselské směrnice náležitě okořeněné speciálními
českými paragrafy.
O vědě: Každý rok navštívím několik seminářů a konferen-
cí zaměřených na beton. Pokaždé se dozvím něco nového.
Téměř jistě to i příště bude omračující novina, že je možné
vyrábět beton s popílkem či struskou a že tímto máme pro-
blém odpadu z elektráren a oceláren vyřešen. Je rovněž
možné se spolehnout, že na konci příspěvku bude řádka
ve smyslu: „Tento článek vznikl za podpory grantu GAČR
č. …“.
K tomu se dá říci mnohé. Například: Tuto informaci nalez-
neme v knize „Popílkové betony“ od autorů J. Bezděka
a J. Arbese z roku 1975. Nebo: Popílek a struska vhodné
pro použití v betonu nejsou odpadem. Jsou to tvrdě place-
né komodity na trhu surovin a jejich cena každým rokem
stoupá. Platí pro ně evropské technické normy a další legis-
lativní dokumenty jako jsou REACH a Zákon č. 22/1997 Sb.
ve smyslu pozdějších znění včetně odpovídajícího Naříze-
ní vlády.
Dalším oblíbeným tématem je přesvědčení, že modul pruž-
nosti betonu se má chovat podle tabulek v normě, která
vznikala před třiceti a více lety, kdy pojmy jako samozhut-
nitelný, snadnozhutnitelný, vysokopevnostní nebo vysoko-
hodnotný beton teprve čekaly na zrození, betony s pevnos-
tí v tlaku okolo 30 MPa byly Hi-Tech, běžná hodnota vod-
ního součinitele byla 0,6 a více a slovo polykarboxylát bylo
možno zaslechnout jen v Praze-Dejvicích v budově s nápi-
sem VŠCHT.
Každý z nás jistě ví, kdo to byl Profesor Otto Wichterle
a mnozí z nás užívají kontaktní čočky jako nejznámější výsle-
dek jeho pestré práce. V povědomí široké veřejnosti je dnes
i to, že svých úspěchů dosáhl i přesto, že nebyl opěvovanou
hvězdou předchozího režimu.
Všechny uvedené příklady je možné zahrnout do kapitoly
„Věda“. První dva však jen se skřípěním zubů, třetí s potles-
kem. Držím palce lidem, kteří se snaží porozumět neprobá-
danému, objevují nové možnosti a vlastnosti betonu, a věda
pro ně není rutinním sepsáním zprávy o obecně známých
skutečnostech. Já totiž raději tleskám.
O krizi: Výrok Tomáše Bati z roku 1932: „Příčinou krize
je morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím
v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme si zvyk-
li říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu.
Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek.
V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospo-
dářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku
2 BETON • technologie • konstrukce • sanace
tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepo-
třebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potře-
bujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému
majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevy-
hazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co
nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a uči-
nit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější
než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je třeba překonat
krizi důvěry. Technickými zásahy, finančními a úvěrový-
mi ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvě-
ru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkla-
dem.“ Vypadá to, že tu máme současný problém popsaný
slovy starými 78 let.
O ekologii, energii, krizi a selském rozumu: Planeta se
otepluje, můžeme za to my a naše produkce CO2. Himálaj-
ské ledovce roztají do sedmi let. Jediná cesta ze slepé ulice
spalování ropných produktů jsou biopaliva. Jaderná energie
je nebezpečná. Vodní díla mezi Ústím nad Labem a hranicí
s Německem jsou z hlediska ekologie nepřijatelná.
Kolik teorií postavených na hliněných nohou, tolik radi-
kálních řešení, která nefungují. OECD kritizovala používání
biopaliv s tím, že podpora pěstování potřebných plodin vede
k růstu cen potravin a ničení přírody. Navíc biopaliva z řepky
a kukuřice při spalování uvolňují oxid dusný a celková bilan-
ce v porovnání s běžnými palivy vykazuje 1,7krát vyšší pro-
dukci skleníkových plynů. A to je potřeba ještě před spále-
ním plodiny vypěstovat, přepravit a biopalivo z nich vyrobit.
Všechny tyto teorie a bohužel i trpké zkušenosti připomí-
nají nošení světla v pytlích do Kocourkovské radnice. Rozdíl
mezi realitou a fiktivním příběhem je zřejmý: při čtení známé
knihy se můžeme dobře bavit.
Aby to bylo jasné, chci žít v příjemném prostředí, jak z hle-
diska přírody, tak z hlediska vztahů mezi lidmi. Vyrůstal jsem
v 70. a 80. létech pod Krušnými Horami a je dobře, že dnes
to tam vypadá jinak. Nicméně, „hurá akce“ a zázračné vše-
léky nám nepomohou.
Mohlo by ale pomoci přistoupit k problému energií se sel-
ským rozumem: například dostavět Temelín, splavnit spod-
ní úsek Labe na našem území a zajistit tak celoroční pro-
voz nejšetrnějšího způsobu dopravy, zmodernizovat provo-
zy tepelných elektráren a podobně. Kromě zajištění ener-
getické nezávislosti, s výjimkou ropy a zemního plynu,
na zahraničí, tato opatření přinesou řadu pracovních příleži-
tostí. Výrobní a stavební společnosti budou mít zakázky, lidé
práci. Firmy i pracující lidé odvedou daně do státního roz-
počtu, počet rukou žádajících nějakou z podpor se zmen-
ší. To by bylo opravdu pěkné. Nejspíše to ale skončí vydá-
ním Směrnice o povinném navýšení počtu pracovních míst
bez ohledu na skutečné potřeby. Tak nějak to alespoň chodí
v Kocourkově.
Přes všechny objektivní i subjektivní důvody k splínům
Vám přeji najít okamžiky pro zastavení se a užití si sluneč-
ných dnů, abyste mohli, až se zima zeptá: „Jak jste se měli
v létě?“, odpovědět: valně!
Michal Števula
❚ 2/2010

VLÁKNOBETONY – BLÝSKÁ SE NA LEPŠÍ ČASY? ❚
FIBER CONCRETE – IMPROVEMENT IS COMING UP
Alena Kohoutková
Rozsáhlý výzkum v oblasti kompozitních materiálů s cementovou mat-
ricí posledních několika desetiletí zdůrazňující pozitiva těchto materiálů
a transfer získaných výsledků z akademické sféry do oblasti průmyslu snad
konečně našel odezvu v praktických aplikacích. Viditelný pokrok v techno-
logických postupech při výrobě betonů s rozptýlenou výztuží a nabídka
vláken různých typů a vlastností na trhu způsobily, že k dosud nejhojnějším
aplikacim vláknobetonu, v průmyslových podlahách, mostovkách a letišt-
ních plochách, přibývají další. Pro své výhodné vlastnosti se vláknobetony
i u nás stále častěji uplatňují v prefabrikátech, předpjatých konstrukcích,
mostních konstrukcích a dalších betonových výrobcích nejrůznější pova-
hy a rozšiřují spektrum aplikací vláknobetonů v každodenní stavební
praxi. ❚ Research findings in the last decades clearly establish that
ductility of certain structural concrete members can be greatly enhanced
with the use of fibers. In addition, fibers generally favour improvements in
first cracks and ultimate member strength, impact resistance, and shear
resistance. If properly designed, fibers can add to member structural
performance even when used together with conventional steel rebars.
Some highlights of these experimental results are summarized.
Vláknobeton je souhrnným názvem pro velice širokou a růz-
norodou skupinu kompozitních materiálů na bázi betonu či
cementu s náhodně rozptýlenými vlákny v matrici. Obsaže-
ný vláknitý materiál zvyšuje jeho strukturní integritu. Vlákna
či mikrovlákna jsou v betonu či pastě rovnoměrně rozptýle-
na a náhodně orientována. Podle druhu materiálu lze vlákna
zatřídit do čtyř základních skupin lišící se modulem pružnosti:
ocelová, skleněná, syntetická (většinou polymerní) a vlák-
na přírodního původu. Struktura a vlastnosti výsledného
vláknobetonu se změní, změní-li se beton (matrice), materi-
ál vláken, jejich geometrie, množství, rozmístění a orientace.
Tolik základní definice.
Myšlenka použití vláken ve funkci vyztužení malty není nijak
nová, vlákna byla užívána už ve starověku. Koňské žíně,
sláma, rákosí, peří, dřevo sloužily ke ztužení hliněných cihel.
Od počátku 20. století byla do betonu používána azbesto-
vá vlákna. Když vznikl koncept kompozitního materiálu v 50.
letech 20. století, beton vyztužený vlákny se stal jedním
z aktuálních témat. Potřeba najít náhradu za azbest (osinek)
po prokázání jeho karcinogenních účinků vedla ke zkouše-
ní nových materiálů. A od té doby se výzkum nových vlá-
ken nezastavil.
Vláknobeton se u nás dostal do povědomí širší technické
veřejnosti až v 90. létech minulého století, kdy se, se vstu-
pem zahraničních firem na náš trh, začaly v širokém měřít-
ku realizovat betonové podlahy průmyslových hal bez kla-
sického vyztužení, ale s příměsí drátků. Světově označova-
ný SFRC (steel fibre reinforced concrete – beton vyztužený
ocelovými vlákny) se u nás vžil pod názvem drátkobeton.
Ve skutečnosti se pod tímto názvem u nás vyskyto-
val už od 60. let. Mezi hlavní průkopníky můžeme jme-
novat Ing. Karola Komloše, DrSc. (VÚIZ Bratislava) nebo
Prof. Ing. Jindřicha Cigánka, CSc. (VŠB–TU Ostrava), který
zorganizoval první konferenci o drátkobetonech u nás
s názvem Beton vyztužený disperguovanými vlákny již kon-
cem 70. let a také pracovníky Katedry betonových kon-
2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
TÉMA ❚ TOPIC
strukcí a mostů Fakulty stavební ČVUT v Praze, kteří zpra-
covali první výzkumnou zprávu na téma drátkobetonů
v roce 1972. Pracovníci katedry betonových a zděných
konstrukcí se i nadále zabývají výzkumem tohoto kompozi-
tu v rámci mnoha projektů a také jeho praktickým uplatně-
ním v širokém spektru činností počínaje technologií výroby,
zkoušením vlastností materiálu, experimentálním ověřová-
ním přes simulace chování prvků a konstrukcí až po zavá-
dění praktických aplikací do výroby. V posledních létech se
věnují také oblasti navrhování a normotvorné činnosti, která
je základem přijetí vláknobetonu mezi projektanty a jeho šir-
šího uplatnění v praxi. Mezi úspěšné akce, které byly věno-
vány vláknobetonu, lze považovat mezinárodní konferen-
ce FC07 a FC09, které budou v příštích letech pokračo-
vat. Poslední konference byla zaměřena na současný vývoj
v navrhování, experimentálním výzkumu a aplikacích vlák-
nobetonu.
Po roce 1990 se tedy otevřelo širší pole pro aplikace vlák-
nobetonů. Název vláknobeton se stal obecným názvem pro
všechny kompozity s betonovou matricí. Podle typu vlákna
lze v některých případech také vytvářet názvy vláknobeto-
nů, např. sklovláknobeton, tj. betonová matrice se skleně-
nými vlákny. Podobně zůstává aktuální i označení drátkobe-
ton pro případ užití drátků neboli ocelových vláken různých
tvarů a délek. Za běžný vláknobeton se považuje materiál
srovnatelných pevností s běžným betonem.
Je obtížné popsat všechny možné přednosti v konkrétních
případech aplikací vláknobetonů. V běžných vláknobeto-
nech omezují vlákna vznik mikrotrhlin způsobený autogen-
ním smršťováním a trhlin od smršťování při vysýchání, sni-
žují permeabilitu betonu, a tím i krvácení betonu. Některé
typy vláken zvyšují houževnatost, tím odolnost proti nárazu,
proti abrazi a obecně zvyšují schopnost odolávat roztříštění
nebo rozbití betonu a vylepšují tak trvanlivost a použitelnost
prvků. Ovlivňují pevnost a modul pružnosti. Pevnost v tlaku
se může vlivem vláken i snížit, ale vždy se zvyšuje pevnost
v tahu. Zvýšená pevnost v tahu a schopnost vláken půso-
bit i po vzniku trhliny zvyšuje deformační schopnosti (ozna-
čované jako duktilita) materiálu při působení vláknobetono-
vého prvku v tahu, ohybu, smyku nebo při kombinovaném
namáhání. Obvykle se množství vláken přidaných do směsi
měří objemovým procentem v celkovém objemu kompozi-
tu (0,1 až 3 %). Tvarový součinitel (štíhlost vláken), na kte-
rém závisí pozitivní vlastnosti výsledného materiálu, se sta-
noví jako podíl délky vlákna a jeho průměru (vlákna s nekru-
hovým průměrem ekvivalentního průměru). Zakotvení vlák-
na v matrici je ovlivněno také jeho tvarem a u drátků kon-
covou úpravou.
Z hlediska objemu výroby běžných vláknobetonů mají
hlavní využití ocelová a polypropylénová vlákna. Význač-
nou předností polypropylénových vláken je zvýšení kohe-
ze směsi už při poměrně malých dávkách, zlepšení čerpa-
telnosti betonu na dlouhé vzdálenosti, zvýšení mrazuvzdor-
nosti výsledného materiálu, odolnosti proti odprýsknutí
za požáru a nárazuvzdornosti stříkaného ostění. Jako vhod-
ný příklad úspěšného využití všech těchto příznivých vlast-
ností lze uvést výrobu segmentů ostění tunelů na stavbě
3
 TÉMA ❚ TOPIC
rychlostní železnice spojující Londýn s tunelem pod kaná-
lem La Manche.
Použití vláknobetonu v konstrukcích závisí na mnoha
okolnostech. Dlouholetý laboratorní výzkum prokázal, že
zejména ocelová vlákna vedou ke zlepšení výkonu a efekti-
vity výsledného materiálu. Nosné betonové prvky namáha-
né ohybem, smykem, kroucením a tlakem vykazují při použi-
tí vhodného vláknobetonu větší únosnost a větší deformač-
ní kapacitu oproti betonu bez vláken. Mezní hodnoty efektiv-
nějšího působení nosného prvku závisí na vlastnostech vlák-
nobetonu, ale také na přítomnosti běžné betonářské pruto-
vé výztuže. Synergický efekt kombinace výztuže prutové
a rozptýlené je zřejmý i v případě polypropylénových vláken.
Při kombinaci podélné ocelové výztuže a vláknobetonu jsou
přínosy vláknobetonu často výraznější. Potvrdily to výsledky
experimentálního výzkumu, kdy se prokázalo, že přítomnost
vláken může pozitivně ovlivnit typ porušení prvku ve pro-
spěch žádoucího typu v důsledku větší deformační kapaci-
ty vláknobetonového prvku. Přítomnost vláken je mimořád-
ně účinná v případech složitých konstrukčních detailů, kdy
konvenční výztuž je obtížně proveditelná, případně je potře-
ba ji úplně vynechat. Ocelová vlákna mohou v určitých přípa-
dech úplně nahradit smykovou výztuž (třmínky) nebo omezit
výztuž v místech, kde její kumulace ohrožuje zdárné probe-
tonování prvku. Pozitivní účinky přítomnosti vláken v betonu
jsou prokázány i v případech seismického namáhání.
Vláknobeton pro nenosné prvky se používá zpravi-
dla tam, kde hlavní funkce původní prutové výztuže slou-
žila k získání duktility, k omezení vzniku trhlin, případně
výztuž byla určena na základě konstrukčních zásad ke zvý-
šení odolnosti a trvanlivosti prvku. Vláknobeton se používá
pro prefabrikované roury včetně tlakových všude tam, kde
je vyloučeno ohrožení lidských životů, v železniční dopra-
vě pro výrobu pražců, kde hlavní problém spočívá v únavě
způsobené cyklickým namáháním a vlákna tvoří doplňkovou
výztuž k běžné betonářské nebo předpjaté výztuži, a úspěš-
ně v podzemních stavbách jako stříkaný beton. Vývoj doplň-
kového sortimentu v oblasti mostního stavitelství v podo-
bě mostních říms se syntetickými vlákny, které tvoří sou-
část pohledového líce mostu, představuje úspěšný příklad
aplikace vláknobetonu dovedené do úrovně standardního
výrobku oceněné v inovační soutěži.
V oblasti nosných konstrukcí je nejčastější použití v pane-
lech užívaných v průmyslové výstavbě. Další aplikací je užití
stříkaného drátkobetonu na ostění, které se často využívá
při stavbách tunelů v zemích severní Evropy, kde horninové
prostředí dosahuje vysoké kvality. Velkou výhodou drátko-
betonového stříkaného ostění je kvalita nástřiku, kdy nedo-
chází k výskytům dutin nevystříkaných za pruty výztuže.
Mezi další výhody patří odstranění armovacích prací, ome-
zení smršťovacích trhlin, a tím zvýšení vodonepropustnosti.
Velice slibnou oblastí drátkobetonu prostého nebo v kom-
binaci s konvenční výztuží v podzemních stavbách je výro-
ba segmentů prefabrikovaného tunelového ostění. Užívá se
často kombinace drátků s polypropylénovými vlákny. Vyu-
žití drátkobetonu při realizaci prefabrikovaných segmen-
tů má řadu výhod: vyšší odolnost vůči agresivitě prostře-
dí (odpadá nebezpečí koroze výztuže), vyšší požární odol-
nost (zajištěná vlivem polypropylenových vláken), delší život-
nost (až 120 let), snížení nebezpečí poškození hran segmen-
tů při manipulaci (doprava, osazování), nižší nároky na opra-
vy při výstavbě a na údržbu během doby životnosti, jedno-
dušší a rychlejší výroba (odpadá výroba, příprava a osaze-
4 BETON • technologie • konstrukce • sanace
ní výztuže), nižší potřeba prostoru při výrobě (menší plochy
potřebné pro skladování výztuže), významná úspora oceli
(až 60 kg/m3), úspora energie a omezení produkce CO2
(méně oceli) a také nižší nároky na lidské zdroje (odpadá pří-
prava výztuže).
Další výrobky, jako fasádní panely, nosníky, vazníky,
TT nosníky nebo střešní prvky velkých rozpětí, jsou charak-
teristické malou tloušťkou stěn a otevřeným průřezem.
Výzkum je orientován hlavně na ověření zlepšených mecha-
nických vlastností, dosažení homogenity z hlediska rozmís-
tění vláken, vyšší únosnosti, požární odolnosti a trvanlivosti
a chování je ověřováno dlouhodobě na prototypech ve sku-
tečném měřítku, včetně předpjatých prvků.
Před zavedením vláknobetonu do výrobního procesu je
vždy uskutečněno ekonomické vyhodnocení posuzující pří-
nosy vláknobetonu. Použití vláknové výztuže jako částeč-
né nebo plné náhrady klasické výztuže je výhodné jen tam,
kde jsou vyšší náklady na materiál kompenzovány sníže-
ním pracnosti, odstraněním nedostatků brzdících rychlej-
ší nebo kvalitnější produkci, a které vede v důsledku zave-
dení vláknobetonu k dalším úsporám, např. k omezení vel-
kých ploch nutných pro skladování původní prutové výztu-
že. Další úspora ve snížení pracnosti nastane při výrobě
prvků, kde dochází ke snížení množství potřebného betonu.
Prvky z vláknobetonu jsou subtilnější, čímž se sníží přeprav-
ní náklady a náklady na energeticky náročné materiály, jako
jsou klasická betonářská výztuž a cement. Obecně platí, že
ocelová vlákna, přispívají ke zvýšení únosnosti a polymerní
vlákna např. polypropylénová, k vyšší požární odolnosti, oba
typy zvyšují houževnatost materiálu.
Další skupinou kompozitů s cementovou matricí, kde se
vyskytují vlákna zpravidla ve velkých objemech a mají v nich
nezastupitelnou funkci, jsou ultravysokohodnotné betony
s vlákny (UHPFRC), které pro svou vysokou pevnost v tlaku
(nad 150 MPa) a v tahu za ohybu (nad 15 MPa) a další defi-
nované vynikající vlastnosti jsou předurčeny k užití všude
tam, kde je potřeba snížit rozměry, a tím hmotnost a vylou-
čit nebo omezit betonářskou výztuž. Zvlášť výhodné jsou
v kombinaci s předpětím. U prefabrikátů z těchto mate-
riálů lze prodloužit životnost až na 200 let. Zvýšení trvanli-
vosti a snížení objemu výroby betonu v důsledku zmenše-
ní hmotnosti konstrukcí přispívá k zásadám trvale udržitel-
ného životního prostředí. Přednosti ultravysokohodnotné-
ho betonu lze tedy vidět v jednodušším betonování vlivem
snížení stupně vyztužení, v obecném zeštíhlení konstrukcí,
tím i snížení zatížení navazujících konstrukcí, např. založení,
a ve výrazně vyšší odolnosti díky lepší mikrostruktuře beto-
nu (vyšší vodotěsnost, odolnost proti mrazu, abrazi, a chlo-
ridům, omezená rychlost karbonatace a sulfatace apod.),
a tím i ve vyšší životnosti. Využití ultravysokohodnotných
betonů s vlákny podobných vlastností se nabízí dále všude
tam, kde jsou povrchy vystaveny atmosférickým vlivům
a účinku solí, a tam, kde je třeba eliminovat vznik a rozvoj
trhlin od objemových změn. Přitom lze dosáhnout dokona-
lého estetického účinku jak různými barevnými odstíny, tak
různými texturami povrchů od nejdrsnějšího k velmi jemným
nebo s prokreslenými otvory. Vysoká trvanlivost podporuje
také možnost větší členitosti fasádních prvků bez nebezpe-
čí, že bude ohrožena životnost budovy nevhodným detailem
náchylným ke korozi.
Jiným typem vysokohodnotného kompozitu s cementovou
matricí a vlákny jsou materiály ECC (Engineered Cementi-
tious Composites) nebo HPSFCC česky nazývané materi-
❚ 2/2010
 TÉMA ❚ TOPIC

ály s inženýrsky řízenými vlastnostmi. Jsou to malty vyztu- Díky rozmanitosti struktury kompozitu s cementovou mat-
žené zpravidla 2 % sekaných vláken z PVA (polyvinylalko- ricí, do které lze dnes vkládat vlákna ze širokého sortimen-
hol). Vlákna se vyznačují velmi vysokým modulem pružnos- tu, je možné optimalizovat a řídit vlastnosti vláknobetonu pro
ti. Materiál byl objeven už v roce 1992 a nyní je předmě- uplatnění v konstrukci přímo na míru, každý vláknobeton tak
tem výzkumu v mnoha zemích světa (USA, Japonsko, Čína, může být unikátní.
Korea, Austrálie, Dánsko a Česká republika). Vyznačuje se
zpevněním po vzniku násobných mikrotrhlin a jeho defor- Příspěvek vznikl za podpory projektu GACR 103/09/1788
mační kapacita se zvýší až 500krát oproti běžnému betonu.
Pracovní diagram výsledného kompozitu se více podobá Prof. Ing. Alena Kohoutková, CSc.
kovům než keramickým materiálům. Pevnosti v tlaku dosa- Fakulta stavební ČVUT v Praze
hují až 70 MPa a pevnosti v tahu za ohybu se pohybují mezi Thákurova 7, 166 29 Praha 6
10 a 15 MPa. Materiál může být různým způsobem optimali- tel.: 224 353 740, fax: 233 335 797
zován a inženýrsky modifikován tak, aby vyhověl konkrétním e-mail: akohout@fsv.cvut.cz
požadavkům vybrané konstrukce. Většinu aplikací najde- http://concrete.fsv.cvut.cz/~kohoutkova
me v opravách a rekonstrukcích stavebních konstrukcí, ale
materiál může být také extrudován v podobě rour a dutých
pilířů. Existují i varianty se sníženou objemovou hmotnos-
tí při vysokých pevnostech a užitných vlastnostech, kom-
pozit lze také stříkat anebo použít ve formě samozhutnitel-
ného betonu.
Stavební výroba je velice citlivá v otázce cen materiálu.
Zavedení kvalitního vláknobetonu nebo dokonce vysoko-
hodnotného betonu do běžného navrhování monolitických
konstrukcí nebo prefabrikátů tedy musí přinést podstatná
vylepšení v působení prvku nebo jeho celkového výkonu.
Systematická materiálová optimalizace vedoucí k užití mini-
málního množství nákladného materiálu při zisku maximální-
ho vylepšení v působení konstrukce je přímou cestou k cel-
kovým úsporám nákladů na stavbu.

me .....
Nevyrábí me beton !
je
ale formu

RECKLI Strukturní matrice

pro všechny oblasti betonových staveb

Jak pro prefabrikáty, tak pro monolitní stavby.

Vyžádejte si náš katalog a obrázkové

publikace s referencemi.

RECKLI GmbH
Eschstraße 30 · 44629 Herne · Telefon +49 2323 1706-0 · Telefax +49 2323 1706-50 · www.reckli.de · info@reckli.de
Zastoupení v Praze · Mgr. Iveta Heczková · www.reckli.cz · iheczkova@reckli.com

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 5

 TÉMA ❚ TOPIC
MANAGEMENT ŽIVOTNOSTI A SPOLEHLIVOSTI KONSTRUKCÍ ❚
DURABILITY AND RELIABILITY MANAGEMENT OF STRUCTURES
Břetislav Teplý
Příspěvek uvádí souvislosti managementu životnosti a spolehlivosti vč.
otázek celkových nákladů. Jsou popsány vhodné softwarové nástro-
je. ❚ The paper presents the coherence of durability and reliability
management together with whole life costing relations. Software tools are
presented.
Nedostatečná pozornost k problematice životnosti konstruk-
ce již v úrovni projektu, resp. později pak nedostatečná údrž-
ba v provozu vedou obvykle k větší náchylnosti k degrada-
cím s následkem ekonomických ztrát – viz často citované
pravidlo „pětinásobku“ [1]. Odtud plyne užitečnost manage-
mentu životnosti. Kromě toho musí být po celou dobu pro-
vozu zachována na požadované úrovni také potřebná úro-
veň spolehlivost konstrukce. Jinými slovy, se spolehlivostí
je spjata životnost konstrukce, za kterou se označuje vlast-
nost zaručující požadovanou funkci konstrukce v požadova-
ném čase a za očekávaných provozních podmínek. Život-
nost je tedy ohraničena dosažením určité, minimální (přijatel-
né) hranice spolehlivosti, a tím dospíváme k managementu
spolehlivosti. Tyto pojmy nejsou obvykle v praxi běžně pou-
žívány, i když základní norma pro navrhování konstrukcí ČSN
EN 1990 v čl. 2.2 zavádí management spolehlivosti, na což
se pak odvolává též betonářská norma ČSN EN 1992-1-1.
Další podklady poskytují např. ISO [2] a zejména fib Model
Code [3] pro betonové konstrukce, kde se doporučuje při
navrhování diferencovat požadovanou spolehlivost dle tříd
závažnosti následků a dle robustnosti konstrukce i kvali-
ty provádění. Další informace a náměty obsahují také jiné
práce, např. [4] až [8].
Připomeňme ještě některé souvislosti:
• Správná prognóza životnosti i hodnocení spolehlivos-
ti mohou být relativně složité úlohy, při jejichž řešení se
uplatní množství faktorů. Řada z nich má náhodný cha-
rakter a některé nemusí být předem dostatečně známy.
Vzhledem k těmto nejistotám (náhodnostem) souvisejících
veličin a jevů je potřebné při analýzách a modelování dát
přednost pravděpodobnostním metodám před postupy
deterministickými.
• Spolehlivost konstrukce může být odlišná od projektované
z řady důvodů, např. v důsledku rozdílů mezi skutečným
a předpokládaným provozem a působícím prostředí. Teo-
retická úroveň spolehlivosti konstrukce je popsána tzv.
pravděpodobností poruchy nebo indexem spolehlivosti.
• Jestliže byla analyzována pravděpodobnost poruchy,
může to být využito také při kvantifikaci rizik [9] (např.
riziko nedostatečné únosnosti, riziko nedosažení plánova-
né životnosti, ekonomická rizika aj.).
• Z důvodů minimalizace oprav (ekonomické důvody, resp.
snaha po zachování původního vzhledu) je někdy nutno
určit zbytkovou životnost také u neopravovaných, částeč-
ně třeba již poškozených částí.
P R O B L E M AT I K A N Á K L A D Ů
Při úvahách o životnosti a nákladech musí být brán ohled
nejenom na výchozí náklady, ale též na náklady vyvolané
degradací materiálů, konstrukčních prvků i celku v čase (pro-
vozem a působením prostředí), tj. musí být uvažována též
6 BETON • technologie • konstrukce • sanace
cena údržby, oprav, resp. výměny některých částí a koneč-
ně náklady spojené s demolicí a recyklací – to vše ve vztahu
k výnosům plynoucím z užívání stavby, ale i tzv. náklady nepří-
mé – možné ztráty, vyvolané při opravách vyloučením provo-
zu apod., tj. náklady uživatele, které mohou násobně převý-
šit ostatní složky nákladů. Jedině tak lze objektivně hodno-
tit a srovnávat alternativní řešení, příp. omezit rizika nepláno-
vaných a neekonomických důsledků. Je tedy nutné hodnotit
tzv. náklady celkové, u kterých jsou některé části také funkcí
pravděpodobnosti dosažení příslušných stavů [10].
Při efektivním ekonomickém bilancování se celkové nákla-
dy poměřují s výnosy/užitkem stavby, který se očeká-
vá během provozování objektu, tj. hledisko životnosti je
významné. V současné době je převažující snahou či poža-
davkem investora – a pak obvykle také projektanta a doda-
vatele – minimalizovat náklady na výstavbu. To je ale chybný
trend: rozhodující by měly být z pohledu dlouhodobých eko-
nomických i ekologických výsledků náklady za celý život-
ní cyklus stavby.
Počáteční náklady (tj. náklady na projekt a provedení díla)
tvoří obvykle jen malou část nákladů celkových; pak i rela-
tivně nevýznamné zvýšení nákladů věnovaných na použi-
tí trvanlivějších materiálů a na efektivnější řešení může mít
za následek jednak prodloužení životnosti stavby, a tedy
zvýšení užitků plynoucích z užívání stavby, a také snížení
nákladů na údržbu, opravy, výměny prvků, spotřebu energií,
tedy snížení nákladů celkových. Naopak šetření v počáteč-
ních nákladech vede ke značným ztrátám v budoucnosti!
V současném období finanční krize, kdy je zvýšen tlak
na minimalizaci okamžitých nákladů u zahajovaných sta-
veb, se „časovaná bomba“ budoucích zvýšených nákla-
dů dále aktivizuje. Zodpovědný investor (stát, příp. pro-
jekty PPP!) by měl tyto okolnosti mít na zřeteli při rozho-
dování o alokaci prostředků na budování infrastruktury.
Bohužel, správná optimalizace ale vede ke zvýšení poža-
davků na počáteční investice, je tudíž nepopulární, resp.
obtížně průchodná u veřejnosti i u politiků – budou-
cí úspory nejsou „zajímavé“. Zjednodušeně řečeno, jde
o rozhodování, zda při daném objemu prostředků finan-
covat méně staveb navržených s ohledem na optimaliza-
ci celkových nákladů, nebo zahajovat větší počet staveb,
jejichž provoz v budoucnu povede ke ztrátám.
Významnou roli by mohla sehrát příslušná nařízení o vypi-
sování veřejných zakázek, která by požadovala dolože-
ní výhodnosti z hlediska nákladů za celý životní cyklus
stavby. Současný zákon č. 137/2006 Sb. to sice nepří-
mo obsahuje v požadavku na „ekonomickou výhodnost
nabídky“, ale prakticky nikdy to není vyžadováno a hod-
noceno ve vztahu k celkovým nákladům. Pomocí dílčích
hodnotících kritérií by ale měl být takový rozbor celkových
nákladů povinně požadován.
Ve většině vyspělých států je tato problematika považová-
na za důležitou; používají se názvy a označení Life Cycle
Costing (LCC), Life Cycle Cost-Benefit (LCCB), Whole
Life Costing (WLC) a Life Cycle Analysis (LCA). V této
souvislosti je aktuální mj. také ISO 15686-5 [11]. Kromě
toho byla Evropskou komisí pověřena firma Davis Langdon
❚ 2/2010

15
Index spolehlivosti [-]
10
Obr. 1 Závislost životnosti (iniciační čas) a indexu
0
spolehlivosti pro různou variabilitu tloušťky krycí vrstvy
0 20
popsanou směrodatnou odchylkou ❚
Fig. 1 Relation of service life and reliability index
1 Životnost [roky]
for different level of cover variability
Management Consulting vypracováním společné evropské
metodologie (A Common European Methodology for Life
Cycle Costing in Construction – dokončeno v roce 2007).
Připomeňme ještě alespoň stručně, že při navrhování
či posuzování konstrukcí kromě mezních stavů únosnos-
ti a použitelnosti pak v souvislosti s životností aplikujeme
také mezní stavy trvanlivosti [2, 3], kde do výpočtu vstu-
pující veličiny jsou vesměs funkcí času. Tyto stavy se uplatní
v případech, kdy je za mez životnosti zvolen okamžik vzni-
ku takových poškození, které by již vyžadovaly nákladněj-
ší opravy, i když ještě nebyl dosažen žádný z „klasických“
mezních stavů, tj. mez únosnosti či použitelnosti.
Největší počet případů degradace betonových konstrukcí
souvisí s korozí výztuže. Výčet a popis odpovídajících mez-
ních stavů byl publikován mj. v [12]; zde jenom stručně uvá-
díme, že se může jednat o:
• depasivaci výztuže, tj. stav, kdy obvykle vlivem karbonata-
ce či působením chloridů (posypové soli) dochází ke snížení
koncentrace hydroxidu vápenatého, pH betonu klesne pod
9,5 a výztuž již není chráněna pasivní vrstvou, bránící možné-
mu nástupu koroze. Čas do dosažení depasivace – tzv. ini-
ciační stadium – závisí mj. na složení, kvalitě a tloušťce krycí
vrstvy betonu a na působícím prostředí, tj. koncentraci CO2,
2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
TÉMA ❚ TOPIC
std = 0 mm
std = 5 mm
std = 10 mm
std = 15 mm
C = 1,5
40 60 80 1 00
vlhkosti a teplotě, v případě působení chloridů pak na jejich
koncentraci. Poznamenejme, že u betonů s nízkým vodním
součinitelem bývá postup karbonatace velmi pomalý.
• účinky koroze výztuže (probíhají v tzv. propagačním sta-
diu) obecně vedou ke snížení tuhosti či únosnosti průřezu/
prvku. Expanzní tlak korozních produktů vyvolává napěťové
namáhání v okolním betonu (které se sčítá s napětím vyvo-
laným jiným působícím zatížením), což může vést postupně
ke vzniku a rozvoji trhlin v betonu, i na jeho povrchu a poz-
ději k odlučování částí krycí vrstvy. Vznik takových situa-
cí závisí mj. na tloušťce krycí vrstvy, na profilu výztuže a její
poloze. Korozí je také zmenšována efektivní průřezová plo-
cha výztuže; přitom rozlišujeme korozi rovnoměrnou a důl-
kovou, u předpínací výztuže se může jednat i o tzv. korozi
pod napětím. Koroze výztuže ovlivňuje také její soudržnost
s betonem – v prvním stadiu je soudržnost zlepšena, dále
ale dochází k jejímu podstatnému zhoršení.
Je zřejmé, že pro určení/odhad příslušných hodnot veli-
čin popisujících důsledky degradačních jevů a jejich pro-
gnózu musí být použity vhodné výpočetní modely. Přitom je
nezbytné, aby veličiny vstupující do takových výpočtů, byly
považovány za náhodné veličiny; musí být tedy postupová-
no pravděpodobnostními metodami.
7
 TÉMA ❚ TOPIC
BETONOVÉ KONSTRUKCE – NÁSTROJE PRO
M A N A G E M E N T T R VA N L I V O S T I A S P O L E H L I V O S T I
Je zřejmé, že stavebně inženýrská praxe se často nemů-
že vyhnout požadavku na odhad životnosti konstrukce,
resp. konstrukci je nutno navrhovat cíleně na danou život-
nost v předpokládaném prostředí a provozu. Je však třeba
poznamenat, že až donedávna se kvantifikace životnosti
buďto neprováděla vůbec, resp. předpokládalo se, že pokud
je návrh proveden v souladu s normami, i výsledná životnost
bude adekvátní uvažované třídě. Teprve v posledních něko-
lika letech byly vyvinuty postupy pro navrhování konstrukcí
s ohledem na trvanlivost a na požadované vlastnosti a cho-
vání v předpokládaném prostředí (tzv. Performance Based
Design) – viz např. [13]. Vyplývá odtud mj. potřeba:
• efektivních technik pro posouzení spolehlivosti nově navr-
hovaných i stávajících konstrukcí (tj. pro posouzení úrovně
spolehlivosti – obvykle vyjadřované indexem spolehlivos-
ti β);
• návrhu/posouzení životnosti konstrukce (návrhové nebo
zbytkové); k tomu se nutně váže potřeba nástrojů pro pro-
gnózování degradace působením vlivů prostředí či pro-
vozu, umožňující hledat řešení s vyváženou životností
a s ohledem na náklady.
Aplikace takových znalostí a technik musí být v praxi opře-
na o efektivní nástroje – software, které v různých stadiích
(vč. návrhů sanace či rekonstrukce) mohou přispět k vyšší
kvalitě rozhodování. Zaměříme-li se dále výhradně na kon-
strukce betonové, můžeme zmínit již dříve popsanou
a volně dostupnou webovou aplikaci RC-LifeTime (http://
rc-lifetime.stm.fce.vutbr.cz; [14] – slouží pro posuzová-
ní vlivu karbonatace betonu). Některé další prostředky jsou
ještě uvedeny v [12].
Jako komplexní nástroj pro hodnocení důsledků možné
degradace nově navrhovaných i v provozu již působících
betonových konstrukcí slouží program FReET-D (http://
www.freet.cz/). Zahrnuje modelování karbonatace, půso-
bení chloridů, důsledků koroze výztuže a působení mra-
zových cyklů – celkem třicet dva modelů (vč. modelů dle
[3]), tj. nejčastěji zaznamenávané způsoby degradace vyvo-
lané působením vnějších vlivů na železobetonových kon-
strukcích, které se mohou uplatnit při posuzování mezních
stavů. Jedná se o zjednodušené modely, opřené o výsled-
ky testů a verifikaci pomocí reálných případů, obvykle poja-
té jako jednorozměrné (1D). Jejich předností je jednoduchost
a zejména to, že je bylo možné poměrně snadno převést
do pravděpodobnostní formy. Prostředek FReET-D zahrnu-
je statistickou analýzu, citlivostní i pravděpodobnostní ana-
lýzu s volitelnou tvorbou mezních podmínek. Při posuzování
stávajících konstrukcí lze získat zpřesnění statistických para-
metrů výsledků s ohledem na aktuální stav (pomocí dat zís-
kaných přímo měřením na konstrukci či monitorováním) –
tzv. Bayessovský updating. Velmi jednoduše lze realizovat
parametrické studie. Velký počet modelů a volitelných funk-
cí programu FReET-D je tak možno uplatnit při rozhodová-
ní o tom, který degradační mechanismus a v jakých expo-
zičních podmínkách bude posuzován, jaké možnosti získá-
ní/zpracování vstupních dat jsou k dispozici i v souvislosti
s požadavky na výstižnost analýzy.
Jako příklad možností analýz životnosti či spolehlivosti jsou
na obr. 1 zobrazeny výsledky analýzy závislosti mezi životností
železobetonové konstrukce (zde definované iniciačním časem
ve smyslu depasivace výztuže karbonatací betonu) a úrov-
ní spolehlivosti – zde indexem spolehlivosti β, kvantifikujícím
8 BETON • technologie • konstrukce • sanace
Literatura:
[1] Torn Van Der A.: The maintenance of civil engineering
structures, Heron, No. 2, 1994, 3-34
[2] ISO WD 13823 (2008) „General principles on the Design of
Structures for Durability“
[3] fib Model Code 2010: Part “Service Life Design” – in fib Bulletin
No. 34, 2006
[4] Walraven J. C.: Design for service life – How should it be
implemented in future codes. Concrete, Rehabilitation and
Retrofitting II (Alexander et al., eds.), Tailor & Francis Group,
London, 2009, 3–11
[5] Mayer T. F., Schiessl P.: Life cycle management of concrete
structures – Part I: Birth certificate. Ibid, 277–288
[6] Corotis R. B.: Societal issues in adopting life-cycle concepts
within the political system. Structure and Infrastructure
Engineering, Vol.5, No.1, 2009, 59–65
[7] Thoft-Christensen P.: Life-cycle cost-benefit analysis of bridges
from a user and social point of view. Structure and Infrastructure
Engineering, Vol.5, No.1, 2009, 49–57
[8] Beran V. (ed.): Management udržitelného rozvoje životního
cyklu staveb, stavebních podniků a území, Praha: ČVUT
v Praze, Fakulta stavební, 2006. 149 s.
[9] Stavebnictví 2/2010 – soubor článků o problematice rizik
ve stavebnictví
[10] Teplý, B.: Trvanlivost – náklady – spolehlivost konstrukcí. Beton
TKS 3/2005, str. 3–5
[11] ISO 15686-5 Buildings and constructed assets — Service life
planning —Part 5: Life cycle costing (2008)
[12] Teplý B., Novák D., Pukl R.: Modelování a prognóza
degradace betonových konstrukcí. Sanace 2008, SSBK, Brno,
s. 241–249
[13] Teplý B.: Seznámení s Performance-Based. Materiály pro
stavbu, 8/2007, 16–18.
[14] Teplý B., Rovnaník P., Keršner Z. a Rovnaníková P.:
Podpora navrhování betonových konstrukcí na životnost.
Beton TKS 3/2004, s. 38–40
nebezpečí nedodržení návrhové životnosti. Jedná se o příklad
pro beton spíše nižší kvality v běžném prostředí (průměrná
koncentrace CO2 je 800 mg/m3, relativní vlhkost 75 %).
Je to ukázáno pro čtyři různé úrovně kvality betonář-
ských prací, zde vyjádřené variabilitou tloušťky krycí vrstvy,
jejíž návrhová hodnota byla 40 mm. Variabilita krytí je udána
pomocí standardní směrodatné odchylky (std). Limitní pří-
pad std = 0 je jen hypotetický – představuje dokonale přes-
né provedení, které je v praxi zřejmě nedosažitelné a pro
které tak vychází index spolehlivosti až do životnosti asi 75
let vyšší, než mezní hodnota doporučovaná pro mezní stavy
použitelnosti, tj. β = 1,5. Z grafu je patrné, jak horší kvalita
prací může výrazně ovlivnit životnost, má-li být zachována
relevantní míra spolehlivosti.
Tento příklad má ilustrovat jen jednu z mnoha možností,
které poskytuje pravděpodobnostní přístup a jeho nástro-
je. Závěrem snad lze říci, že teoretické podklady a podpůr-
né nástroje pro moderní aplikaci managementu životnos-
ti a spolehlivosti betonových konstrukcí existují a mohly by
být v praxi využívány.
Tento příspěvek vznikl za podpory výzkumného projektu
CIDEAS 1M0579 financovaného MŠMT ČR.
Prof. Ing. Břetislav Teplý, CSc.
Fakulta stavební VUT v Brně
Žižkova 17, 60200 Brno
tel.: 541 147 642, e-mail: teply.b@fce.vutbr.cz
Text článku byl posouzen odborným lektorem.
❚ 2/2010
 S TAV E B N Í K O N S T R U K C E ❚ STRUCTURES

9åHFKQ\VWDYE\VSRMXMHMHGQR
&HPHQW

ýHVNRPRUDYVNêFHPHQWDV
/DIDUJH&HPHQWDV
+ROFLP ýHVNR DV
&HPHQW+UDQLFHDV

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON ZZZVYFHPHQWF] 9

 S TAV E B N Í K O N S T R U K C E ❚ STRUCTURES
VLÁKNOBETON DESKY MOSTOVKY SPŘAŽENÉHO
OCELOBETONOVÉHO MOSTU PŘES LOCHKOVSKÉ ÚDOLÍ
❚ FIBRE CONCRETE OF THE DECK SLAB OF THE COMPOSITE
STEEL AND CONCRETE BRIDGE OVER LOCHKOV VALLEY
Karel Dahinter, Jiří Kolísko, Vítězslav Vacek, Otakar Vich,
Pavel Mařík, Jiří Šťastný, Pavel Macháček
Spojitý rámový most na pražském silničním okruhu má komorovou spřaže-
nou ocelobetonovou nosnou konstrukcí. Železobetonová deska mostovky
má přísadu polypropylenových vláken a hlavní podélnou betonářskou
výztuž stykovanou kónickými šroubovými spojkami. ❚ The continous
frame bridge on the motorway ring around Prague has composite steel
and concrete box superstructure. The reinforced concrete deck slab has
polypropylene-fibres admixture and taper-threaded splicing system for
main longitudinal reinforcing bars.
Spřažené ocelobetonové mosty v současné době zaujíma-
jí stále významnější místo v mostním stavitelství. Problé-
mem, který po určitou dobu bránil rozvoji spojitých spřaže-
ných konstrukcí, byly momenty nad podporami, které vyvo-
zovaly tahová napětí v betonové desce a s nimi související
příčné trhliny. Omezit tahová namáhání desky nad podpora-
mi je možno vhodným stavebním postupem, tzv. „poutnic-
kým krokem“, kdy jsou nejdříve betonovány střední části polí
a následně části nadpodporové. Přesto i v těchto případech
trhliny vznikají a jediným řešením jejich plného odstranění je
vhodné předpětí, které je však používáno spíš výjimečně.
V příčném směru může deska působit opět jako železo-
betonová, což z hlediska pravděpodobnosti výskytu maxi-
málního normového zatížení představuje příznivější situa-
ci, a proto obvykle menší výskyt trhlin – podélných. Jejich
omezení, resp. vyloučení, se provádí analogicky, příčným
předpětím.
U spřažených ocelobetonových konstrukcí lze pozorovat
i třetí druh trhlin, různého směru, vyvolaných odlišným reo-
logickým chováním časově neměnné oceli a smršťujícího se
a dotvarujícího betonu. Jejich výskyt lze omezit správnou
konzistencí betonové směsi, jejím dokonalým zpracováním
při ukládání a ošetřováním čerstvého betonu. Navíc lze pou-
žít speciální příměsi, přísady a technologie pro zvýšení odol-
nosti a pevnosti povrchové vrstvy nebo celé betonové části.
Problematikou spojitých spřažených ocelobetonových
konstrukcí se v SRN po řadu let zabýval Prof. Leonhardt.
10 BETON • technologie • konstrukce • sanace
Prováděl dynamické zkoušky oblasti záporných ohybových
momentů u těchto konstrukcí, kdy bylo po 2 × 106 cyklech
zatížení zjištěno, že stav napjatosti v desce vyhovuje namá-
hání železobetonu ve stavu II, šířka trhlin byla do 0,2 mm
a vzdálenosti cca 150 mm. Následná statická zkouška
mezní únosnosti potvrdila dosažení plného zplastizování
betonu desky a odpovídající velikosti mezního momentu [1].
První aplikací těchto poznatků v SRN byl most Werratal
na dálnici A7 u Heidemünden z roku 1990, délky 416 m, s poli
80 + 2 × 96 + 80 + 64 m, který předznamenal sérii mostů
tohoto typu, stavěných zejména při rekonstrukci silniční infra-
struktury v bývalých východních zemích SRN. K nim lze přiřa-
dit most Nantenbach přes Mohan z roku 1994, s dolní beto-
novou deskou nad pilíři, který je s rozpětím 208 m největším
nosníkem na celé síti rychlostních železnic v SRN. Stručný
přehled příslušné literatury je uveden v [2].
Řada spřažených ocelobetonových mostů různého kon-
strukčního uspořádání byla postavena i u nás, přehlednou
informaci o vývoji těchto konstrukcí spolu s další literaturou
uvádí Prof. Stráský [3].
Shora uvedený přístup k betonové desce mostovky a pří-
padným dalším betonovým částem nosné konstrukce odpo-
vídá klasickému pojetí železobetonu, ale nesplňuje požadav-
ky na jeho trvanlivost v současných provozních podmínkách,
a tím i na životnost mostních konstrukcí. Proto již koncem
minulého století byly vypracovány speciální předpisy, které
měly garantovat stoletou životnost pro velké mosty a další
mimořádné stavby, jejichž provozní výluka by kromě finanč-
ních nákladů znamenala i komplikace v dopravní situaci.
Jednou z podmínek této garance je omezení průchodnosti
vody s rozpuštěnými solemi i v případě poškození vozovko-
vého souvrství nebo od exhalací apod., což přináší zostření
požadavku na šířku trhlin v betonu do 0,1 mm.
Jiným řešením je projekt desky mostovky v úpravě umož-
ňující její úplnou obnovu po polovinách, a to během pro-
vozu po druhé polovině mostu. Příkladem je most Thyratal
na dálnici A38 v SRN, o délce 1 150 m, s poli 70 až 90 m,
který byl uváděn zhotoviteli mostu přes Lochkovské údolí
jako referenční [4].
❚ 2/2010
 S TAV E B N Í K O N S T R U K C E ❚ STRUCTURES

Obr. 1 Vizualizace mostu ❚ Fig. 1 Visualisation of the bridge

Obr. 2 Technologický podélný řez ❚ Fig. 2 Technological elevation
Obr. 3 Příčný řez nosnou konstrukcí ❚ Fig. 3 Cross section of the
superstructure
Obr. 4 Letecký pohled na most během výstavby ❚ Fig. 4 Aerial
view of the bridge under construction

TECHNICKÉ ŘEŠENÍ MOSTU
Přemostění Lochkovského údolí o délce 425,1 m a šířce
34,28 až 36,125 m, vzpěradlovým rámem s rozpětím hlav-
ního pole 157,1 m a s poli spojité nosné konstrukce 70 +
79,85 + 99,3 + 93,85 + 80,5 m, bude od letošního roku
mostem s největším rozpětím na celé dokončené části praž-
ského silničního okruhu. Dle původního návrhu, dokumenta-
ce pro stavební povolení i zadání stavby, měl být most kom-
pletně ocelový s ortotropní mostovkou (obr. 1).
Sdružení zhotovitelů navrhlo při zpracování realizační
dokumentace variantní řešení – ocelobetonovou spřa-
ženou nosnou konstrukci konstantní výšky a šikmé stoj-
ky ze železobetonu. K návrhu „technické modifikace řeše-
ní“ i jejímu přijetí objednatelem byly tři hlavní důvody:
• ekologie – zmenšení stavební činnosti v údolí;
• technologie – zjednodušení a zrychlení montáže ocelové
nosné konstrukce, původně navržené na podpěrné skruži,
postupným výsuvem a následnou betonáží desky;
• provozní stav mostu – železobetonová deska mostovky je
obecně vhodnější podklad pro mostní svršek, než ocelová
ortotropní mostovka.
Projekt i výstavba mostu, speciálně výroba a montáž
ocelové konstrukce, ale i beton, byla již podrobně popsá-
na v řadě odborných článků a příspěvků [5] až [10]. Zde
je pro informaci a lepší orientaci uvedena dispozice mostu
a základní geometrické a materiálové údaje týkající se beto-

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 11

 S TAV E B N Í K O N S T R U K C E ❚ STRUCTURES
5a
Bednění křídel
Bednění desky
Variabilní
pracovní
plošina
6a
nových částí hlavní konstrukce mostu, která doznala zásad-
ních změn (obr. 2 a 3).
Vzpěradlový rám má dvě dvojice jednokomorových, nahoru
se výškově rozšiřujících šikmých stojek, P3 a P4, rovnoběž-
ných, bez obvyklého rozkročení. Jsou založeny na podzem-
ních stěnách, vhodných pro přenos výsledné šikmé reakce.
Stojky jsou železobetonové, beton C40/50 XF2, a byly pro-
váděny ze startovacího zárodku letmou betonáží s vyvěšo-
váním. Ve spodní části je, s ohledem na technologii výstav-
by, betonářská výztuž doplněna předpínací, tyčovou výztuží.
Ta je navržena i v oblasti vetknutí stojek do nosné konstrukce
tak, aby ve styčné spáře mezi hlavicí stojek z betonu C50/60
XF2 (samozhutnitelného) a dnem ocelové konstrukce nevzni-
kala pro návrhové zatížení tahová napětí. Výstavba stojek byla
náročná, probíhala po 2,5 m dlouhých etapách a nejnamáha-
nější pruty podélné betonářské výztuže průměru 32 mm byly
stykovány nalisovanými spojkami DSI – Flimu v horní ploše
a ve spodní šroubovanými spojkami Lenton.
Nosná konstrukce mostu pokračuje na obě strany přes
pilíře P2 a P5, které jsou založeny na vrtaných pilotách, až
na krajní opěry OP1 a OP6, založené plošně. Vzhledem
k rozdělení rozpětí polí nosné konstrukce mostu, není roz-
hodujícím pro návrh spřaženého ocelobetonového nosníku
pole nad údolím, ale moment nad pilířem P5. Ten si vyžádal
největší zesílení ocelové konstrukce lamelovou pásnicí šířky
2 500 mm o tloušťce 190 mm (obr. 4).
Pozornost si zasluhuje horní pas příčného ztužení oce-
lové konstrukce, navržený z čtveřice tyčí GEWI o průměru
40 mm (BSt 500 S). Tyto jsou fixovány přivařením nad střed-
ním podružným podélníkem, podporovaným dvojicí šikmých
vzpěr, a upevněny dvojicemi matek, jednak ke stěnám kory-
ta, jednak ke krajním podružným podélníkům, podporova-
ným jednou šikmou vzpěrou (obr. 5a, b).
12 BETON • technologie • konstrukce • sanace
5b
6b
Toto uspořádání, navíc bez horizontálního vyztužení v horní
úrovni, je zcela neobvyklé, zejména s ohledem na vysou-
vání značně půdorysně zakřivené konstrukce o poloměru
R = 747,5 m. Při výsuvu však vyhovělo a naopak se ukáza-
lo jako výhodné pro vyrovnávání tvaru konstrukce při beto-
náži desky mostovky. Bednění uvnitř komory bylo na sto-
lech podepřených přímo na ocelové konstrukci, ale sousedící
bednicí díly, mezi stěnou a vnějším podélníkem podporova-
ným šikmou výztuhou a tyčemi GEWI, byly při betonáži zavě-
šeny na ocelové konstrukci, podobně jako betonážní vozík
s bedněním vnější části konzoly. Konzolová část byla výškově
vyrovnávána regulací matic nad podélníky (obr. 6a, b).
DESKA MOSTOVKY
Principy technologického řešení
Deska z betonu C35/45 XF1 má šířku 33,6 až 35,425 m,
minimální tloušťku na koncích konzol 0,22 m, 0,62 m u kraj-
ních podélníků, 0,55 m u stěn a 0,32 m v polích. Tyče GEWI
jsou zabetonovány v desce, cca ve střední rovině, a na nich
je uložena hlavní podélná betonářská výztuž v místech zápor-
ných momentů nosníku. Tato výztuž průměrů 32 a 28 mm je
stykována kónickými šroubovými spojkami Lenton, Standard
Couplers – A12 a Transition Couplers – A12 (od firmy Filin-
ger, a. s., výrobce Erico Holland). Ostatní betonářská výztuž
v desce je v běžném uspořádání, pro omezení rozvoje trhlin
je o maximálním průměru 20 mm (obr. 7a, b, c).
V oblastech mostních závěrů a nad rámovým spojením je
betonářská výztuž doplněna příčnými předpínacími čtyřla-
novými plochými kabely.
Deska byla rozdělena do osmnácti betonážních úseků,
zhruba stejné délky, po cca 320 m3 betonu. Vzhledem
k charakteru konstrukce a místní situaci bylo nutno při beto-
❚ 2/2010

7a 7b
7c
náži postupovat spojitě od opěr, a to z obou stran, čemuž
odpovídalo i číslování betonážních úseků.
Podle původního předpokladu měla být betonáž desky
zahájena po vysunutí ocelové konstrukce, jejím zmonolitnění
se šikmými stojkami a po uvolnění všech provizorních podpěr
– betonových věží B1 a B2 v poli 3 u P3 a P4, i věží PIŽMO
B3 a B4 v polích 4 a 5. Protože výstavba šikmých stojek měla
téměř roční skluz, byla ověřena možnost zahájení betonáže
desky při podepření ocelové konstrukce na krajních opěrách
OP1, OP6, pilířích P2, P5 a provizorních podpěrách B1 a B2.
Takto proběhla betonáž desky až k rámovým rohům.
Po analýze stavu napjatosti mostu ve stavebním i definitiv-
ním stadiu byly provizorní podpěry B1 a B2 před dobetono-
váním desky nad rámovými rohy a ve středním poli znovu
aktivovány. Podepření bylo realizováno hydraulickou sou-
stavou lisů včetně průběžného sledování posunů a reak-
cí. Důvody byly v zásadě dva: omezení vzniku a působe-
ní rámové síly na ocelovou konstrukci a její zavedení až
do spřažené konstrukce, kde v desce působí jako předpětí,
a zkrácení rozpětí ocelové konstrukce při betonáži, přináše-
jící zmenšení průřezových sil, jejichž zbývající část bude pře-
nášet spřažený průřez. V obou případech to přineslo ome-
zení vzniku trhlin. Podobný účinek měly i vyvěšující závěsy
šikmých stojek, které po zmonolitnění rámových rohů ztratily
původní funkci a po uvolnění vyvodily ve spřažené konstruk-
ci tlakové síly charakteru povolení podpory, které opět příz-
nivě působily na napjatost desky v celém středním poli.
Kromě uvedených opatření pro omezení vzniku trhlin kon-
strukčního charakteru, byla hledána i opatření technologic-
ká, týkající se betonu desky a jeho vlastností.
První cesta – „vakuování“, která se dříve používala pro zvý-
šení kvality povrchové vrstvy betonu, zvýšení její pevnos-
ti a odstranění prvotního smrštění, se po podrobném prů-
2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
S TAV E B N Í K O N S T R U K C E ❚ STRUCTURES
Obr. 5 a) Lamelová pásnice ocelové konstrukce s trny a tyčemi
GEWI, bednění desky v komoře nosníku, b) vnější podélník ocelové
konstrukce s trny a tyčemi GEWI, bednicí dílce desky zavěšené
na OK ❚ Fig. 5 a) Lamellar upper chord of the steel structure with
studs and GEWI bars, formwork of the deck slab inside the box beam,
b) external longitudinal-beam of the steel structure with shear studs
and GEWI bars, formwork of the deck slab sections hanging on the
superstructure
Obr. 6 Betonážní vozík Alpi-meccano, a) příčný řez, b) pohled na jednu
stranu ocelové konstrukce ❚ Fig. 6 Concreting carriage
Alpi-meccano, a) cross section, b) view of a side of the steel structure
Obr. 7 Betonářská výztuž desky mostovky, a) spodní a stykovaná
uložená na tyčích GEWI, b) kompletní betonářská výztuž desky,
c) spojky Lenton Typ A12 – Erico ❚ Fig. 7 Reinforcement of
the deck slab, a) bottom and mechanical spliced on GEWI rebars,
b) completed reinforcement of the deck slab, c) taper threaded
mechanical splices Lenton Couplers A12 – Erico
Obr. 8 Celkový pohled na monofilamentní PP mikrovlákno Fibrrex délky
12 mm a zvětšený povrch vlákna pod mikroskopem ❚ Fig. 8 General
view of the monofilament PP microfiber Fibrrex length 12 mm and
magnified surface of the fiber under microscope
zkumu ukázala jako neproveditelná. Poslední zjištěná apli-
kace v ČR byla při rekonstrukci silničního mostu v Hořicích
v roce 2002 a v současnosti nebyl nalezen výrobce potřeb-
ného zařízení.
Zvažována byla i možnost použití vsypu, který by ode-
jmul část volné technologické vody a zlepšil tak proporce
vodního součinitele v povrchové vrstvě betonu. Krátce byla
přešetřena možnost příměsi vodou nasáklého lehčeného
kameniva Liaporu, které příznivě ovlivňuje proces hydratace
cementu postupným uvolňováním nasáklé vody [11]. Liapor
byl nedávno použit u spřaženého ocelobetonového mostu
jako kamenivo pro snížení vlastní hmotnosti.
Omezení výsledného smrštění je možné dosáhnout i vhod-
13
 S TAV E B N Í K O N S T R U K C E ❚ STRUCTURES
nou kompenzační přísadou, ta byla použita při betonáži
příčníků a navazující desky uvnitř ocelové konstrukce (beton
C35/45 XF1).
Nakonec se přistoupilo ke zjišťování možnosti aplikace
vláknobetonu pro daný účel. Technologický výběr, s ohle-
dem na rané fáze tuhnutí i dlouhodobou trvanlivost, vylou-
čil vlákna kovová a následně i vlákna skelná. Pro realizaci
byla zvolena mikrovlákna polypropylenová, jako nejúčinnější
i cenově přijatelné řešení [12].
Vláknobeton desky mostovky
Návrh technologického postupu a složení čerstvé směsi byl
zpracován na základě předchozích zkušeností z analogic-
kých staveb. Bylo doporučeno použít mikrovlákna Fibrrex 12
v množství 1,35 kg/m3 betonu. Vlákna jsou bílé barvy, kru-
hová o průměru cca 20 μm a délce 12 mm, z polypropyle-
nu C3H6 o hustotě 0,91 g/cm3, s modulem pružnosti min
3 000 MPa a pevnosti v tahu min 500 MPa (obr. 8). Povrch
vlákna je relativně hladký, výstupky na povrchu jsou kapič-
ky speciální povrchové úpravy lubrikací pro lepší smáčení
vodou a zajištění jejich rovnoměrného rozptýlení v betonové
směsi i při běžném míchání.
PP mikrovlákna Fibrrex 12 jsou zdravotně a hygienicky
nezávadná a odolávají působení většiny agresivních prostře-
dí. Již při dávkování 0,9 kg/m3 betonu podstatně omezu-
jí vznik trhlin v plastickém stavu i po zatvrdnutí, nejsou však
určena ke zvyšování výsledných pevností betonu. Přídavek
mikrovláken v tomto množství neovlivní pevnostní charak-
teristiky betonu, zanedbatelně zhorší zpracovatelnost čer-
stvé směsi, ale významně zvýší její kohezi a homogenitu.
V důsledku toho je účinně blokován vznik a rozvoj smrš-
ťovacích trhlin, zejména v plastické fázi a těsně po zatuh-
nutí cementové pasty. Vlivem důkladného a rovnoměrného
rozptýlení vláken v tuhnoucí hmotě jsou potlačovány oblas-
ti lokální kumulace napětí vyvolané hydratačním procesem,
je tlumen vznik zárodečných trhlin a jejich případný rozvoj je
rovnoměrný v celém objemu betonu.
Přestože se výsledné celkové smrštění betonu prakticky
nezmění, nastává v důsledku přítomnosti všesměrně oriento-
vaných vláken ve směsi situace, kdy lokální tahové napjatos-
ti jsou v rané fázi PP vlákny z velké části pohlceny a elimino-
vány. Vznikající zárodečné trhliny jsou s ohledem na velikou
četnost všesměrně rozptýlených vláken (při dávce 1,35 kg/m3
se jedná řádově 400 milionů kusů vláken v 1 m3 betonu) vel-
mi malé, ale především podobné velikosti – šířky. Odhlédne-
me-li od dalších, lokálně působících vnějších vlivů, nevzni-
kají v tvrdnoucí konstrukci výrazně větší lokální trhliny. Jestli-
že takto, bez výrazných extrémů, zvládneme ranou fázi tuh-
9a
14 BETON • technologie • konstrukce • sanace
nutí a tvrdnutí betonové konstrukce, tj. důsledně ji ošetříme
dostatkem vody a předčasně neodbedníme, máme v počát-
ku provozního, resp. prvního samonosného stádia konstrukci
bez výrazných lokálních defektů, s velkým množstvím minia-
turních zárodků trhlin. Dominantní efekt vláken lze spatřovat
v rané fázi stavu betonu, mikrovlákna však pozitivně půso-
bí i u zatvrdlého betonu v pozdějších fázích jeho životnosti,
při omezování vzniku a šíření trhlin vlivem řady dalších exter-
ních namáhání. Mikrovlákna ve zvolené dávce sice neovlivňu-
jí významně pevnost betonu v tahu, avšak příznivě ovlivňují
lomové charakteristiky betonu, a tím zvyšují odolnost betonu
proti vzniku a zejména dalšímu šíření trhlin. Bude-li následně
tato konstrukce vystavena cyklickému zatížení, budou se jeho
účinky rovnoměrně pohlcovat a jsou tedy dány předpoklady
k tomu, aby nevznikaly lokální široké trhliny, resp. aby se malé
zárodky zvětšily jen tak, že nebudou překračovat z hlediska
dlouhé trvanlivosti stanovenou mez.
Návrh betonu i jeho receptury prodělal určitý vývoj, ve kte-
rém byla řada často protichůdných požadavků, ale výsled-
né posouzení muselo přihlédnout k charakteru konstrukce
i termínu dokončení stavby. Pro ověření technologie beto-
náže i výsledného povrchu vláknobetonu z hlediska hydro-
izolace byl navržen zkušební blok o rozměrech 10 × 10 m
a tloušťce odpovídající desce mostovky. Po zatvrdnutí byl
povrch bloku obrokován, odzkoušen a prohlédnut z hledis-
ka aplikace hydroizolace (obr. 9a, b).
Schválená receptura pro beton C35/45 S3 je uvedena
v tab. 1. Výsledky průkazních zkoušek pevnostních charak-
teristik a CHRL a ověřovacích zkoušek betonového bloku
vyhověly požadovaným kritériím.
Během letního období byl problém vysokých denních tep-
lot a hydratačního tepla z části vyřešen tím, že betonáže prv-
ních taktů probíhaly v nočních hodinách (obr. 10) a v násled-
ných taktech časovým posunem betonáže na podzim. V let-
ních měsících bylo přikročeno i k přímým opatřením ke sní-
žení teploty vstupních materiálů. Potřebné množství cemen-
tu pro letní betonáže, množství cca 1 000 t, bylo v předstihu
třech měsíců ponecháno ve vlakových cisternách. Po této
době se teplota cementu pohybovala kolem 30 °C. Hrubé
kamenivo bylo pro snížení povrchové teploty mlženo vodou.
Těmito opatřeními bylo dosaženo požadované teploty čers-
tvé betonové směsi do 24 °C.
Betonáž desky mostovky
Technologie betonáže byla navržena v klasické podobě,
doprava autodomíchávači, ukládání čerpadly po vrstvách,
zpracování ponornými vibrátory, povrch zarovnán vibrační
hladičkou a následně rotační hladičkou (single, double).
9b
❚ 2/2010
 S TAV E B N Í K O N S T R U K C E ❚ STRUCTURES

10

Tab. 1 Schválená receptura pro beton C35/45 S3 Obr. 9 Zkušební blok, a) brokování povrchu, b) odtrhová zkouška pro
❚ Tab. 1 Accepted formulationb of concrete C35/45 S3 hydroizolaci ❚ Fig. 9 Testing block, a) shot blasting of the surface,
Množství b) pull off test for waterproofing course
Složka
[kg/m3 betonu] Obr. 10 Noční betonáž desky mostovky ❚ Fig. 10 Night concreting
cement CEM 42,5 Cl 0,2 Radotín 435 of the slab deck
kamenivo frakce 0/4 – Ledčice 770 Obr. 11 a) Celkový pohled na začátek betonáže úseku desky, b) detail
4/8 120 ukládání, hutnění a vibrování betonové směsi ❚ Fig. 11 a) General
8/16 530 view of the beginning of a slab section concreting, b) detail of laying,
11/22 – Sýkořice 350 compacting and vibration of the concrete-mix
přísady: Stachement 2481 2,7
Mikroporan 2 1,35 a zpracování tak, aby byla zachovávána v potřebném rozsa-
disperzní výztuž Fibrrex 12 1,35 hu čerstvá pracovní spára. První vrstva byla ukládána v mís-
záměsová voda – vodovodní řad 175 tech zesílení, náběhů nad ocelovou konstrukcí. Další dvě vrst-
vy zahrnovaly celou šířku mostu s tím, že v předstihu asi 2 m
Při betonáži se postupovalo od volného konce směrem šířky mostu se postupovalo nejdříve na vnitřní straně smě-
k opěrám, resp. předchozímu taktu. V příčném směru byl rového oblouku a potom na vnější, aby se vyloučily účinky
pracovní záběr betonáže desky rozdělen na dvě pracoviště. průhybu vnější konzoly na beton desky a byly řízeny účinky
V podélném směru byla omezena šířka betonovaného pásu betonáže na natočení průřezu mostu, v důsledku směrového
na cca 4 m, což znamenalo náročnou koordinaci při ukládce oblouku. Pro odbednění byla stanovena hodnota krychelné

11a 11b

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 15

 S TAV E B N Í K O N S T R U K C E ❚ STRUCTURES
12
pevnosti betonu na 32 MPa a pro možnost pohybu dalších
mechanizmů po betonové desce na 35 MPa (obr. 11a, b).
Technologický postup betonáže, v souladu s podmínka-
mi postupu prací stanovenými projektantem, předepisoval
postavení dvojice mobilních čerpadel tak, aby byly patková-
ny nad stěnami komor a vnitřním podélníkem a s nájezdem
autodomíchávačů k nim nad stěnami komory po předcho-
zím betonovaném taktu. U prvních taktů toto nebylo možné
vzhledem k prostorovému uspořádání (práce v přechodové
oblasti, jeden provizorní nájezdový most) dodržet, a čerpa-
dla stála mimo most. U betonáže druhých taktů byla beto-
nová směs čerpána přes vložené podávací čerpadlo, tj. dvě
čerpadla za sebou na každé polovině betonovaného zábě-
ru, z nichž první stálo před mostem a druhé již na hotovém
záběru mostovky. Teprve od dalšího záběru, kdy už hotová
délka mostovky umožnila manévrování vozidel na mostě, se
betonovalo pomocí dvojice mobilních čerpadel (obr. 12).
Náročné byly výpočty nadvýšení pro výrobu ocelové kon-
strukce, ale i pro jeho správné nastavení a geodetické sledo-
vání při postupné betonáži. Byly nutné kontroly fixace matic
na tyčích GEWI, které umožňovaly úpravy výšek sekundár-
ních nosníků na šikmých vzpěrách. K nadvýšení konzolových
částí byl přičítán průhyb betonážního vozíku, který svou vlast-
ní tíhou po odjezdu vnášel malé příčné „předpětí“ do desky.
Čistá výška povrchu, resp. tloušťka betonované desky
od pásnice ocelových podélníků, byla na základě porov-
nání naměřených hodnot skutečných deformací s předpo-
klady výpočtu projektanta stanovována postupně na každý
další záběr. Výšky pro montáž výztuže byly tedy známy až
po nastavení GEWI tyčí a ustavení bednění na připravovaném
úseku, což kladlo velké nároky na koordinaci a udržení plynu-
13a
16 BETON • technologie • konstrukce • sanace
Obr. 12 Standardní sestava pro betonáž, dvojice čerpadel
s domíchávači ❚ Fig. 12 Standard arrangement for concreting, two
concrete pumps and truck mixers
Obr. 13 a) Betonáž horní vrstvy desky a výškové urovnání
s hladicí lištou, b) závěrečná úprava povrchu betonu rotační
hladičkou ❚ Fig. 13 a) Concreting of the upper layer of the slab and
high leveling with the smoothing bar, b) finishing of the concrete surface
by the rotation smoothing machine
Obr. 14 Vývoj pevností betonu (C35/45 XF1, receptura 19457)
mostovky ❚ Fig. 14 Development of the strenght of concrete
(C35/45 XF1, formulation 19457) of the deck slab
Obr. 15 Vrstevnice povrchu pole 5 po zaměření, vztaženo k projektu,
výškový krok 5 mm, černé 0, zelené +, modré -, povolené tolerance
do + 10 mm ❚ Fig. 15. Isohypses of the fifth span surface
according to the measurement. related to the design, step 5 mm,
black 0, green +, blue -, admissible tolerances up to + 10 mm
Obr. 16 Celkový pohled na most v únoru 2010 ❚ Fig. 16 General
view of the bridge in February 2010
lého postupu prací. Po celkovém nastavení byly znovu kon-
trolovány tloušťky budoucí betonové desky mezi ocelovými
podélníky. Urovnání zhutněného betonu před strojním hlaze-
ním probíhalo propojením daných výškových bodů (trnů) bez
velké vibrační latě, tj. postupem obvyklým při realizaci prů-
myslových podlah. Postup byl náročný na organizaci i prove-
dení, ale ukázal se v tomto případě jako vhodný, neboť šířka
mostovky se ve směrovém oblouku plynule měnila, tj. výsled-
ná plocha nebyla rovinná, ale kuželová a čas jedné betonáže
cca 900 m2 byl omezen na cca 8 až 10 h (obr. 13a, b).
První úsek od OP6 byl betonován 8. září 2009. Po dola-
dění celého pracovního cyklu byla doba provádění úseku
ustálena na devět dní. Technologickou přestávku si vyžáda-
lo zmonolitnění rámových rohů po dokončení úseku 9. Akti-
vace podepření na B1 a B2 proběhla před betonáží úseků
14 a 15. Závěrečné úseky 17 a 18 bylo nutno provádět
pomocí stejného vozíku, s vynucenou přestávkou vzhledem
k silnému mrazu. Poslední betonáž proběhla 22. prosin-
ce 2009 s nutnými zimními opatřeními, která zůstala v akci
až do dosažení požadované pevnosti betonu. Po odbedně-
ní byly oba betonážní vozíky odsunuty nad podpěry, uvol-
něny hydraulické lisy na pomocných podpěrách B1 a B2
a následně postupně zrušeny závěsy stojek.
Výsledky zkoušek betonu a geodetických měření
Betonáži desky mostovky předcházelo cca půlroční obdo-
bí příprav, zahrnující optimalizaci návrhu z hlediska pevnosti,
trvanlivosti, smrštění, stavebního postupu a možných naho-
dilostí. Pro konečnou variantu betonové směsi proběhly jed-
nak laboratorní zkoušky průkazní a ověřovací, jednak výše
zmíněná polní zkouška celé technologie i jejího výsledku.
13b
❚ 2/2010
 S TAV E B N Í K O N S T R U K C E ❚ STRUCTURES

16

£«
£«

¡ §¦
¡«
¦
¡«

¦
£«
¡«

¡ ¨¦

£§¦
¡ §¦
¡ §« ¡«
¡«
¡ §¦
¡ §«

¡«

£«
¡ §«

¦
£«

¦
¡ ¨¦
¡ §«

¡ ¨«
¦

£«
¡ ¨¦

£«

¦
¡«
¡ §¦

£§¦
¡«
¡ §¦ ¦

£§«

¦
¡«
£«

£«

£«
¦

£§¦

¡«
¡ §¦

£«
¡«

£«
£«

¡«
£«

£«
¦

£§¦

¦
¦
¡«

£«
¡«

¦
£§«

£«

£«

¡«
£«

¦
£§¦
¡ §«
¡ §¦

¡«
£§¦
¡¡¨¦

£«

£¨¦

¡«
¨¦
¡ ¨«

¡ §¦
¦

¦
¡ §¦
¡ §¦

£§«

¡«
¡ §¦

¡«

£«
¡ ¨«

£«

¡ §¦
¡ §«

£«

¡«
¡ §¦

£«
£¨¦

¦
¡ ¨«

¡«

£§«

¦
¡ ¨¦

¡ §¦

¦
¡ §¦

¡«
¦
¡ ©«

¡«

¦
¡ ©¦
¡ §«

¡ §¦
¡ §«

£§¦
¡«
¡ §¦

£«
¡ §¦

£«

£«

¡«
¦
¡«

£§¦

£§«
¡«

£«

¡«
¡ ¨¦
¡ §¦

£§«

£§«

¡ §¦
¡«
£§¦ £§«
¦

£§«

¡«
¡ §«

£«

£§¦

¡ §¦
¡«

£«
¡ §«

£§¦

£«

£§¦
¡ ¨«

£§¦

£«

£«

£¨¦

¦
¡ §«

¡«
£§¦
£§¦
¡ ¨¦

£§¦
¡ §¦

¡«
¦

£«
£¨«

¦
¡«

¦
£«
£§«
¡ ¨¦
¡ ©«

£«

£§¦
¦
¡ ¨¦

¡ ©¦

£§¦

¡«
¡ ¨«

¡ ¨¦

£¨¦

¦
¦

£«
¦

¦
£§«

¦
¡ §«
¡ ¨¦

£§«
¡ ¨«

¡ ¨¦

¡ §«
¡ §¦

£«
¡ §¦
¡ §«

£«

¡ §¦

£«
¡«
¡«

¦
£§¦
¡ §¦

¡«

£«

¡«
¦
¦

¡ §¦

¡ §¦
¡ ¨« ¡ ¨¦
¡ ©«
£«

¡«

¦
£«
¡ ©¦

£§¦

£«
¡ ¨«

¡ §¦
¦

£«

£«
¡«

¡«
¦
¡ §¦

¡ §«

£§«

£¨¦

¡«
¡ ©¦

¦
¡ ¨¦¡ §«

¡ §«
£§«

¡ §¦
£§¦
¡ ¨«

£§¦
£§«

¡«

£«
¡ §¦

¦
¦

¡ §«

¡ §¦

¡ §¦

£§¦

¡«
£§«

£¨«
¡ §«

£«
£©« £©¦

¦
¡«

¡«
¡« ¦

¦
¡«

£«

£§«
£§«
¡ ¨«

£§«
¡«
¡ ¨¦

£§¦
¡ ¨¦

¦
£«
£¨«

£§¦
¡ ¨¦

£«
¡ §¦

¡«

¦
¡ §«
¡ §«

¡ §¦

¦
£«
¡«

¦
£«

¦
£«

£§¦
¡ §«

¡«

¡«

¡ §¦

¡«
¡«

£«
¡ §¦

¡ §¦

¡ §¦
£§¦ £«
¡ §¦

¦
£«

¡«
£¨¦
¦

£«

¦
£¨¦

¡«
£§«
£§«

¡ §«

£«
£§¦

£§¦

¦
£«
¦
£§¦ £«

£§¦
£§¦

£§¦
¡«

£«
£«

¡«

¡«
£§¦

¡«
£«

£«
£§«

¦
£§¦

£«

£§¦
£§¦
¦

£§«
£«

£«
£§«

¦
¦

¡ §¦

£«
£§¦

¦
£«
¡«
¦

£§«

¡«
£«

¦
£«
¡«

£«

£«

¦
£«

¡ §¦

£«
¦

¡ §¦

£§«
¦

¡ §¦
¡«

¡«

¦
¡«
£§¦

¡ §¦
¡ §¦
¡ ¨¦

£«
¦

£«
¦
¡«

£§¦

¡«
¡ ¨«¡ ¨¦
¡ §«

¡ §¦
¦
¡ §¦

£§¦

£«
£«

¡«

¡«

¦
£§«

£§«

§««
¡ §«

¡«

£«

£¨¦

£§¦
¡ §¦

¡ §«

¡«

£§¦
£§¦
¡ §«

£§¦
¡ §«

§«¬
¦

£«

£«
£«
¡ §¦

¦
£§«
¡ §«

§«­
¡ §¦

¡«
¡ §¦

¡ §«

£¨¦

£«

£«
¡«

§«®
¦
¡«

£§¦
£§¦

¡«
¡ §¦

£§¦

¡ §«
¡ §¦

¡«

£«

§«¯
¡ §«

¦
¡ ¨¦

£«
£«

¡ §¦
£§¦
¡ §¦
¡«

¦
¡ ¨¦
¦

£«

£¨¦ £§«

¡«
£§¦

§¬¦
¡ §«

¡«
¦

£§¦
£§«

¡«
¡ §«

¦
¡ §¦

¡ §«

¡ §¦

¡ §¦
£§¦

£§«£¨¦
£§«

£§«
£§¦

£§«

¡ §«
¡«
£«

§¬§
£«
¦

£§«
£«£§¦

£§¦
¦

¡ §¦
¡ §«

¡ §«
¦

¡«

£§«
¡ §¦

¡ §¦

¡«
£«

£«

¡ ¨¦
£«
¡ §¦

£«

§¬¨
¡«

£§¦

¡«

¡«
¡«

£¨¦
£«

¦
£¨¦

§¬©
¡ ©¦
¡ §¦
¦

¡«

£¨«

¡ §¦
¡«
£§¦
¡«

¡ ¨¦

£¨¦
¡ §¦

¡«

§¬ª
¡ ¨«
¡ §«

¡«

¡ ¨¦
¡ §«

¡«

£«

£§«

¡ §«

§ ¬«
£§¦
¦
¡ §¦

¦
¡ §¦

¡ §«
¡ §¦

£©¦
£§«

£§¦
¡«

£«

£©¦

§ ¬¬
£«
¦
¡«

¡ §«
£«

£«
¦

£§¦

¡ §¦

§ ¬­
¡ §«
¡ §¦

£«

¡«
¡ §¦

£«

§ ¬®
¡ §«

¡«
£§«
£§¦

£§«

§ ¬¯
£§¦

¦
¦
¡ §«

¡«

¡ §¦
£«

¡«
£«
£§¦

£«

£«
¦
¡ ¨¦

§ ­¦
£§¦
£«

£§¦

¡«

£©«

¡ ¨¦
¦

¡«
¡ §¦

¡«

§ ­§
£«

¡«

¡ §«
¡
¡ §¦

¡ §¦
£©¦

¡«
£«

§«
£¨«

£§¦
¡ §«

£¨«
£¨¦

§ ­¨
¡«

¡ §¦
£§«

¡«
£«
¦

£§«
¡ ¨¦

£¨¦ £¨«

§ ­©
¡ §¦
¦
£§«

¡«
¦

¡ §¦

¡«

¡«

§ ­ª
£©¦
¡«

¡ §¦
¦

§ ­«
¡ §¦
£«
£¨¦
£«
£«

§ ­¬
¡ §¦

£¨¦
¦

£§¦
¡«

£§«
¦

£¨«
¡«

¦ ¡«

§ ­­
£«

¦
£§¦ £§«

£«
£§¦

£§¦
¡«

§ ­®
¡«
¡ §¦
¦

£§¦

¡ §¦

£¨¦
£«

£¨¦

£§«
£§¦
£¨¦

£«

§ ­¯
£«

£§«
£§«

¡ §«

§ ®¦
¦

£§«
£¨«

§ ®§
¡ §¦

¦
£¨¦
£§¦

¡«

§ ®¨
£«

¡ §¦
£§«

£§¦
£©¦
£§¦

§ ®©
¡ §¦

§ ®ª
¦
£§«

£«

§ ®«
£§¦

¡«
¦
¦
£§¦

§ ®¬
¡« ¡ §¦

£«

¡«
¡«

§ ®­
¦
¡ §¦

£«
¡«

§ ®®
£«

¦
¦

§ ®¯
£§¦

£«

§ ¯¦
£§¦

§ ¯§
¦

£§«

§ ¯¨
£«

£¨¦

§ ¯©
£§¦

£§«

§ ¯ª
£¨¦
£¨«

§ ¯«

«
§ ¯¬
£¨¦

§ ¯­
§ ¯®
§ ¯¯
¨ ¦¦
¨ ¦§
¨ ¦¨

14 15

Tab. 2 Průkazní a ověřovací zkouška betonu C35/45 XF1 (CZ, F.2)

Cl 0,2 Dmax22 S3 ❚ Tab. 2 Evidential and verification test of Při ověřovacích laboratorních zkouškách byl sledován
concrete C35/45 XF1 (CZ, F.2) Cl 0,2 Dmax22 S3 nárůst pevnosti betonu na krychlích a válcích a též statické-
ho modulu pružnosti (tečnový při 30 %) na válcích, v obdo-
Průkazní zkouška Ověřovací zkouška
bí do 28 dnů (tab. 2). Původně bylo uvažováno s ověřením
150/150/150 mm

150/150/150 mm

celé technologie na sousedním menším mostním objektu,

150/300 mm

150/300 mm

Zkoušená
Krychle

Krychle

Stáří těles ale nakonec byl vybetonován zkušební betonový blok přímo
Válce

Válce

charakteristika
na staveništi.
Kontrolní zkoušky na krychlích byly v předepsaném roz-
sahu prováděny pro všechny betonážní úseky pro 3 a 28
2 dny 28,7 22,75 29,9 21,5
Pevnost betonu dní (obr. 14). Téměř u všech taktů byla zkoušena pev-
3 dny 33,2 30,85 34,5 31
v tlaku nost pro odbednění cca po 3 dnech od betonáže, větši-
7 dní 44,6 39,4 43,9 37
[MPa] nou na třech vzorcích, pevnosti po 28 dnech byly zkou-
28 dní 52,4 48,8 53,2 45
2 dny 2 310 2 325 2 343 2 350
šeny většinou na jedenácti vzorcích, podle objemu úseku,
Objemová
3 dny 2 293 2 325 2 343 2 330
ostatní vzorky byly zkoušeny pro odhad nárůstu pevnos-
hmotnost
betonu 7 dní 2 335 2 330 2 324 2 340 ti betonu v čase.
[kg.m-3] 28 dní 2 329 2 360 2 353 2 340 Geodetická měření se prováděla bezprostředně po odjez-
Max. průsak du betonářského vozíku a výsledky byly zpracovány
28 dní 15 – 23 – v podobě vrstevnicového plánu. Přípustné výškové tole-
[mm]
CHRL rance byly 10 mm, nad tuto hodnotu byly odstraňovány
– 40 – 60
[g.m-2] broušením, případně s předchozím odfrézováním. Měře-
2 dny – 24 500 * – 26 500 ** ní zjišťovala především relativní rovinatost desky mostov-
Statický modul
3 dny – 27 250 * – 29 500 ** ky. V současné době je dokončeno zaměření celého povr-
pružnosti
[MPa]
7 dní – 29 700 * – 32 000 ** chu desky, výsledné hodnoty výškového průběhu nivelety
28 dní – 32 200 * – 36 000 ** byly předloženy projektantovi k celkovému posouzení a dle
* Měření realizovala společnost Ing. Horský, s. r. o. jeho rozhodnutí probíhá provádění říms a středního dělicí-
** Měření realizovali pracovníci Kloknerova ústavu ho pásu (obr. 15).

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 17

 S TAV E B N Í K O N S T R U K C E ❚ STRUCTURES

Literatura: Projekt pro stavební povolení

SUDOP Praha, a. s.
[1] Leonhardt F., Andrä W., Andrä H.-P., Saul R., Harre W.: Zur a výběrové řízení
Bemessung durchlaufender Verbundträger bei dynamischer LAP – Leonhardt, Andrä u. Partner, GmbH,
Projekt ocelobetonové varianty
Belastung. Bauingenieur 62 (1987), s. 311–324 pobočka Drážďany
[2] Saul R.: Fritz Leonhardt als Stahlbrücken – Ingenieur. Konečná realizační dokumentace SHP – Stráský, Hustý a partneři, s. r. o.
Stahlbau 68 (1998) H. 7 Výrobní dokumentace OK projekce – Ing. Antonín Pechal, CSc.
[3] Stráský J.: Vývoj ocelobetonových konstrukcí, Zvláštní vydání Ing. arch. Patrik Kotas
časopisu ČKAIT, Praha 2008 Architektonická spolupráce
a Ing. arch Petr Šafránek
[4] Dahinter K.: Dva nové ocelobetonové spřažené dálniční mosty
Sdružení Hochtief CZ, a. s.,
v Německu, Silniční obzor, Duben 2009, ročník 70, číslo 4. Zhotovitel
Bögl a Krýsl, k. s., a Strabag, a. s.
[5] Svoboda P., Stráský J., Horníček Z.: Projekt mostu přes
Lochkovské údolí, Sb. 14. konf. Mosty 2009, Brno, Návrh technologického postupu
CSI group, a. s.
str. 102–107 a složení čerstvé směsi
[6] Tomíček K.: Most přes Lochkovské údolí, Sb. 14. konf. Mosty Dodavatel mikrovláken Fibrrex 12 Premix, spol. s r. o.
2009, Brno, str. 429–433 Návrh konečné varianty
Stachema Kolín, spol. s r. o.
[7] Citta M.: Montáž ocelové konstrukce mostu přes Lochkovské betonové směsi
údolí, Silnice a železnice, 4. ročník, 3/2009 Dodavatel betonové směsi
[8] Citta M.: Kompletace, svařování a výsuny ocelové konstrukce Kámen Zbraslav, spol. s r. o.
pro desku mostovky
mostu přes Lochkovské údolí, Silnice a železnice, 4. ročník, Betonáž mostovky CSI group, a. s.
4/2009
Speciální šplhavé bednění
[9] Tomíček K.: Výroba OK mostu přes Lochkovské údolí v MCE Česká Doka bednicí technika, spol. s r. o.
pro letmou betonáž šikmých stojek
Slaný, Silnice a železnice, 4. ročník, 4/2009
[10] Kaplan P.: Betonáž spřažené železobetonové desky mostu přes Doplňky pro start a ukončení PERI, s. r. o.
Lochkovské údolí, Silnice a železnice, 4. ročník, 4/2009 Dodavatel betonážních vozíků
ULMA Construccion CZ, s. r. o.
[11] Mihashi H., Leite J. P. de B.: Přehled stavu poznání o tvorbě Alpi-meccano pro desku mostovky
trhlin v betonu v raných stadiích a možnostech jejího ovlivnění, Betonářská výztuž Armotrade, s. r. o.
Beton TKS 2/2005, str. 34-42 a 3/2005, str. 42–47 Předpínání VSL Systémy (CZ), s. r. o.
[12] Kolísko J., Dubský N., Klečka T.: Použití krátkých rozptýlených Průkazní zkoušky Stachema Kolín, spol. s r. o.
vláken v betonech a maltách, Sb. TKP staveb pozemních
Kloknerův ústav ČVUT v Praze
komunikací, kapitola 18 – Beton pro konstrukce, ČBS seminář Ověřovací zkoušky
a akreditovaná laboratoř Ing. Horský, s. r. o.
23. února 2005, Praha, str. 86–101
Kontrolní zkoušky akreditovaná laboratoř Ing. Horský, s. r. o.

Z ÁV Ě R
V době uzávěrky příspěvku, 28. února 2010, je stavebně Ing. Karel Dahinter, CSc.
dokončena hlavní konstrukce mostu, vzpěradlový rám plně Konzultant – ŘSD ČR závod Praha
staticky působí a probíhají dokončovací práce. Po předběž- e-mail: dahinter@seznam.cz
ném posouzení naměřených geodetických hodnot lze kon-
statovat, že odpovídají předpokladům projektu (obr. 16).
Průběžná pasportizace trhlin v desce mostovky, podle Doc. Ing. Jiří Kolísko, Ph.D.
výsledků na prvních jedenácti betonážních úsecích, zazna- Kloknerův ústav ČVUT Praha
menala zatím minimální výskyt trhlin, a to výjimečně do max. e-mail: kolisko@klok.cvut.cz
šířky 0,15 mm, převážně v oblasti konzol betonážních úseků
5 a 8. Jedná se o oblasti nad podepřením u pilířů P2 a P5,
přičemž větší podíl trhlinek připadá na oblast kolem pilíře P5. Ing. Vítězslav Vacek, CSc.
Převážně mají trhlinky šířku 0,05 mm a v délkách cca 2 m CSI group, a. s. (v době stavby)
od konzol. Ostatní betonážní díly jsou bez viditelných trhli- e-mail: vitezslavvacek@seznam.cz
nek, a to i s přihlédnutím ke stavu povrchu betonu po obro-
kování, před prováděním hydroizolace desky v místech říms
a dělicího pruhu. Předpokládá se, že podrobná pasporti- Ing. Otakar Vich
zace trhlin – „výchozí stav“ bude provedena v meteorolo- Hochtief CZ, a. s.
gicky příznivém období, před zahájením prací na vozovko- e-mail: otakar.vich@hochtief.cz
vém souvrství.
Uvedené předběžné výsledky ukazují na dobrou kvalitu
provedení betonáže, konstrukčních a technologických opat- Ing. Pavel Mařík
ření, jmenovitě přídavku PP mikrovláken. Aplikace zvolených Bögl a Krýsl, k. s.
vláken ovlivnila technologii ukládání a provádění minimál- e-mail: p.marik@boegl-krysl.cz
ně. Také výsledky kontrolních zkoušek betonu desky vyka-
zují požadovanou pevnost i další parametry jakosti. Z těch-
to důvodů byla i monolitická konstrukce mostní římsy navr- Ing. Pavel Macháček
žena z vláknobetonu obdobného složení, se stejným zámě- Starbag, a. s.
rem – omezení rozvoje trhlin. e-mail: pavel.machacek@strabag.com
Dokončení mostu, včetně vyhodnocení všech výsled-
ků zkoušek, měření a přejímek se předpokládá ve druhém
čtvrtletí roku 2010. Součástí projektu mostu je návrh jeho Ing. Jiří Šťastný
sledování za provozu a pravidelné vyhodnocování zjištěných Kámen Zbraslav, spol. s r. o.
skutečností. e-mail: laborator@kamen-zb.cz

18 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2010


MOSTNÍ ŘÍMSA ZE SAMOZHUTNITELNÉHO VLÁKNOBETONU
SELF COMPACTING FIBRE CONCRETE CORNICE
Vladimír Brejcha, Pavel Fidranský
Mostní římsa je prvním výrobkem, u kterého se v rámci prefavýroby ve spo-
lečnosti SMP CZ, a. s., podařilo aplikovat beton se syntetickými vlákny.
Vláknobeton C30/37 XF4, jehož receptura byla vyvinuta ve spolupráci
společnosti SMP CZ, a. s., a Fakulty stavební ČVUT, přináší ve výrobě
mostních říms několik podstatných výhod. Vedle vysoké odolnosti betonu
je hlavním přínosem úspora materiálu. Římsy z vláknobetonu mohou být
subtilnější než klasické římsy. Nižší hmotnost říms přináší úspory i při
dopravě prefabrikátů na stavbu a v jednodušší manipulaci. ❚ The bridge
cornice is the product where concrete with plastic fibres was successfully
applied within the framework of production of prefabricates by the SMP
CZ company. C 30/37 XF4 fibre-reinforced concrete, the recepy of which
was developed in cooperation between the SMP CZ company and the
Faculty of Civil Engineering of the Czech Technical University, bring
several substantial advantages in the production of bridge cornices.
Besides the high durability of concrete, the main benefit is the economy
of material as the cornices made of fibre-reinforced concrete can be more
delicate. Their lower mass also cuts the cost of transport and the easier
handling is also appreciated.
V roce 2006 byl rámci spolupráce mezi Fakultou staveb-
ní ČVUT v Praze a společností SMP CZ, a. s., zahájen vývoj
receptury betonu C30/37 XF4 se syntetickými vlákny se
zamýšleným využitím pro výrobu vybraných prefabrikátů
ve VMS Brandýs nad Labem. Pozornost byla zaměřena pře-
devším na zavedení výroby vláknobetonu v praktických pod-
mínkách výrobny prefabrikátů. Požadavkem bylo využití stá-
vajících výrobních zařízení bez nároků na zvláštní postupy či
dodatečné vybavení.
V Ý V O J A L A B O R AT O R N Í Z K O U Š K Y B E T O N U
Na základě analýzy potřeb výrobního závodu bylo rozhodnu-
to vyvinout recepturu vláknobetonu C30/37 XF4. Tato třída
betonu je velmi často používána v rámci výroby prefabriká-
tů pro objekty pozemních komunikací, např. prvky mostních
konstrukcí, protihlukové stěny a silniční svodidla. Přes oče-
kávanou vyšší náročnost na reologii byl beton vyvíjen jako
samozhutnitelný.
Od počátku řešení úkolu byl kladen důraz na praktickou
využitelnost betonu pro výrobu prefabrikátů v podmínkách
konkrétního výrobního závodu. Základním požadavkem bylo
využití složek pro výrobu betonu, které byly ve výrobním
závodě již zavedeny. Seznam složek použitých pro receptu-
ru vláknobetonu je následující:
• cement CEM I 52.5 R
• mletý vápenec (filer)
• těžené kamenivo frakcí 0–4 a 4–8 mm
• drcené kamenivo frakce 8–16 mm
• plastifikátory (dva typy na bázi karboxylátů)
• provzdušňovací přísada
• stabilizační přísada
• křemičitý úlet (mikrosilika)
• syntetická vlákna
Po předběžných zkouškách byla pro recepturu zvolena
polypropylenová vlákna Forta Ferro délky 54 mm. Hlavní
problematikou, která byla řešena při návrhu receptury, bylo
dosažení reologických vlastností čerstvého betonu vyho-
2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
S TAV E B N Í K O N S T R U K C E ❚ STRUCTURES
❚
vujících pro samozhutnitelný beton. Pro výrobu byla důleži-
tá nízká viskozita čerstvého betonu, což si vyžádalo relativ-
ně vysokou dávku vody v receptuře. Pro zajištění požadova-
né odolnosti pro stupeň vlivu prostředí XF4 bylo vedle pro-
vzdušnění třeba použít i mikrosiliku.
PROVOZNÍ ZKOUŠKY A VÝROBA
Provozní zkoušky ukázaly, že samozhutnitelné vlastnos-
ti betonu lze v daných podmínkách zachovat při dávce vlá-
ken Forta Ferro přibližně do 4 kg/m3. Při vyšší dávce již vlák-
na ovlivňovala reologické vlastnosti čerstvého betonu do té
míry, že beton vyžadoval zhutnění.
Na základě provozních zkoušek byla stanovena definitivní
receptura s dávkou vláken Forta Ferro 3,5 kg/m3 a vypraco-
vána standardní průkazní zkouška vláknobetonu.
MOSTNÍ ŘÍMSA
Mostní římsa byla prvním prefabrikátem, kde byla vyvinutá
receptura vláknobetonu C30/37 XF4 použita pro hromadnou
výrobu, protože je to jednoduchý prvek, který je pro odladění
nové technologie vhodný.
Mostní římsa tvoří boční pohledový líc nosné konstrukce
mostu. Jedná se o nenosný prvek, který však musí být spo-
lehlivě ukotven k nosné konstrukci a musí být odolný proti
uvolňování úlomků při případné poruše. Beton mostní římsy
je ve zvýšené míře vystaven působení degradačních vlivů,
zejména působení mrazu ve spojení s vodou a chemickými
rozmrazovacími látkami je zde velmi intenzivní, což by mohlo
beton výrazně narušit během krátké doby (několika let). Jeli-
kož u mostní římsy se v našich podmínkách předpokládá
životnost minimálně padesát let, musí beton říms vyhovovat
přísným požadavkům na odolnost, kterou je nutno prokázat
předepsanými zkouškami.
Návrh mostní římsy byl upraven pro výrobu z navržené
receptury vláknobetonu. V první fázi výroby byla ještě čás-
tečně ponechána klasická ocelová výztuž, avšak o podstat-
ně menším průměru prutů a ve sníženém množství v porov-
nání s klasickou římsou. Lze předpokládat, že technologic-
ký vývoj vláknobetonu v budoucnu umožní klasickou ocelo-
vou výztuž u mostní římsy zcela vypustit a budou zachová-
ny pouze ocelové kotevní prvky.
P R Ů M Y S L O VÁ V Ý R O B A V L Á K N O B E T O N U
Proces výroby vláknobetonu byl ve výrobním závodě zvlád-
nut poměrně bez problémů. Předpokladem samozřejmě bylo
kvalitní mísicí centrum ovládané pomocí výpočetní techniky
a zkušený personál výrobny.
Běžné složky jsou váženy a dávkovány standardním způ-
sobem a vlákna jsou přidávána do míchačky obsluhou mísi-
cího centra ručně. Obsluha byla pro danou činnost řádně
proškolena. Vlákna Forta Ferro jsou dodávána v balení
po 1 kg v rozpustitelných papírových sáčcích, takže ruční
dávkování spočívá ve vhození předepsaného počtu sáčků
do míchačky. Z hlediska dostatečného rozptýlení vláken je
rozhodující dodržení jejich včasného dávkování, a to nejlé-
pe do suchých složek před dávkováním záměsové vody.
Pro spolehlivé rozptýlení vláken postačí doba míchání 90
až 120 s.
19
 S TAV E B N Í K O N S T R U K C E ❚ STRUCTURES
Obr. 1 Mostní římsa z vláknobetonu ❚ Fig. 1 Fibre concrete cornice
Obr. 2 Montáž mostních říms ❚ Fig. 2 Cornice fixing
Obr. 3 Čerstvý vláknobeton ❚ Fig. 3 Fresh fibre concrete
Obr. 4 Silniční svodidlo z vláknobetonu ❚ Fig. 4 Fibre concrete road
barrier
Obr. 5 Schodnice z vláknobetonu ❚ Fig. 5 Fibre concrete step
Náběh hromadné výroby vláknobetonu ve výrobním závo-
dě si nevyžádal žádná mimořádná opatření nad rámec sys-
tému řízení kvality výroby běžných betonů. Doprava čer-
stvého betonu probíhala standardním postupem pomo-
cí jeřábu a nádob na beton, vyhovující byla i čerpatelnost.
Ukládání betonu nevyžadovalo, kromě vyškolení personá-
lu, žádná zvláštní opatření. V rámci výroby říms, tj. plošných
dílců s jednoduchými tvary, měl beton vyhovující samozhut-
nitelné vlastnosti.
Z hlediska dlouhodobých výsledků kontrolních zkoušek lze
konstatovat, že vláknobeton s rezervou splňuje parametry
požadované pro třídu C30/37 XF4. Např. v roce 2009 bylo
provedeno devadesát devět zkoušek krychelné pevnosti.
Průměrná pevnost byla 52 N/mm2 při směrodatné odchylce
2,99 N/mm2. Rovněž odolnost betonu proti působení vody,
mrazu a chemických rozmrazovacích látek byla s rezer-
vou vyhovující, průměrná hodnota odpadu byla 100 g/m2
po 75 cyklech metodou C dle ČSN 73 1326 změna 1, což
je hluboko pod maximální přípustnou hodnotou odpadu
1000 g/m2.
DALŠÍ MOŽNOSTI POUŽITÍ VLÁKNOBETONU
Vedle mostní římsy byl vyvinutý vláknobeton zkoušen
i na několika dalších typech prefabrikátů. Z výrobního pro-
gramu byly jako vhodné pro použití vláknobetonu vytipovány
prefabrikované schodnice a silniční svodidla. Zejména u svo-
didel nabízí použití vláknobetonu novou kvalitu, která spočívá
v podstatném snížení rizika oddělování úlomků betonu v pří-
padě nárazu vozidla do konstrukce.
20 BETON • technologie • konstrukce • sanace
PŘÍNOSY VLÁKNOBETONU V PODMÍNKÁCH
V Ý R O B N Y P R E FA B R I K ÁT Ů
Zkušenosti s praktickou aplikací vláknobetonu C30/37 XF4
v podmínkách výrobny prefabrikátů prokázaly, že u most-
ní římsy a dalších vybraných prefabrikátů může být použi-
tí vláknobetonu přínosné. Při výběru prefabrikátů pro aplikaci
vláknobetonu je nutno analyzovat všechny potenciální výho-
dy i omezení, a to jak při výrobě, tak i při dopravě prefabri-
kátu a jeho zabudování do konstrukce. Zároveň je třeba zvá-
žit zlepšení životnosti a spolehlivosti prefabrikátu z vláknobe-
tonu, zejména z hlediska snížení rizika případných reklama-
cí. Použití vláknobetonu může přinést i novou, dříve nedosa-
hovanou kvalitu či vlastnost prefabrikátu, což se může stát
konkurenční výhodou.
Hlavní výhody vláknobetonu z pohledu výrobce prefabriká-
tů lze shrnout do následujících bodů:
• částečná nebo úplná náhrada ocelové výztuže, možné sní-
žení ceny a pracnosti při výrobě
• subtilnější prefabrikáty, úspora materiálu a snížení ceny,
menší nároky při dopravě a manipulaci
• omezení smršťovacích trhlin v betonu, zlepšení kvality pre-
fabrikátů
• zlepšení spolehlivosti a trvanlivosti prefabrikátů, snížení rizi-
ka reklamací
• možnost získat novou vlastnost či kvalitu prefabrikátu, bez
vláknobetonu obtížně dosažitelnou (např. větší houževna-
tost, vyšší trvanlivost)
Otázkou zůstává do určité míry cena, za kterou jsou syn-
tetická vlákna do betonu komerčně nabízena. Ekonomická
❚ 2/2010
 S TAV E B N Í K O N S T R U K C E ❚ STRUCTURES

síla
zkušenosti
4

Mott MacDonald Ltd.

je jedna z nejvĚtších svĚtových
multi-disciplinárních projektovĚ
inženýrských konzultaþních
spoleþností
Mott MacDonald Praha, s.r.o. je þeská poboþka
mezinárodní spoleþnosti Mott MacDonald Ltd.
Naše organizace poskytuje služby v mnoha
oblastech inženýrského poradenství a projektového
managementu. Jedná se o poradenské služby,
5 zpracování studií ekonomického hodnocení, zpracování
a posuzování všech stupŁŢ projektové dokumentace,
Őízení a supervize projektŢ.
rozvaha je obvykle jedním z rozhodujících kritérií pro přije- Tyto þinnosti zajišŘujeme v tĚchto oblastech:
tí a praktické použití nové technologie. Cena vláken, pokud
by byla příliš vysoká, může být limitujícím faktorem pro větší Silnice a dálnice
rozšíření vláknobetonu v praxi. Železnice
Mosty a inženýrské konstrukce
Z ÁV Ě R Tunely a podzemní stavby
Vývoj, laboratorní a provozní zkoušky betonu C30/37 XF4 Vodní hospodáŐství
se syntetickými vlákny prokázaly možnost průmyslové výro- Životní prostŐedí
by prefabrikátů z vláknobetonu bez nutnosti úprav stávají- Geodetické práce
cího výrobního zařízení a beze změn v systému řízení kvali- GraӾcké aplikace
Inženýring a konzultaþní þinnost
ty výroby. Při důsledné analýze možností a přínosů vlákno-
betonu v podmínkách průmyslové výroby byly vytipovány
a vyráběny prefabrikáty, u kterých může použití vláknobeto- Kontakt:
nu přinést technické, kvalitativní i ekonomické výhody. Záro- Mott MacDonald Praha, spol. s r.o.
veň se v praxi úspěšně podařilo eliminovat některé omezují- Ing. JiŐí Petrák
cí vlastnosti vláknobetonu, např. vliv vláken na reologii čers- Národní 15, 110 00 Praha 1
tvého betonu a relativně vyšší náklady na 1 m3 vláknobetonu tel.: +420 221 412 800, fax: +420 221 412 810
v porovnání s běžným betonem. www.mottmac.com, e-mail: mottmac@mottmac.com

Ing. Vladimír Brejcha Ing. Pavel Fidranský, Ph.D.

e-mail: fidransky@smp.cz

oba: SMP CZ, a. s.

Evropská 1692/37, 16041 Praha 6
tel.: 326 377 825, fax: 326 377 835, www.smp.cz

2/2010 ❚ BETON 21
 S TAV E B N Í K O N S T R U K C E ❚ STRUCTURES

PLOVOUCÍ OSTRŮVEK ❚ FLOATING ISLAND

Jan Vodička, Vladimír Veselý, 1

Iva Broukalová, Karel Lorek

Článek popisuje použití vláknobetonu pro výrobu netradičního betono-

vého výrobku – plovoucí betonové plošiny. V článku je uveden stručný
postup technického řešení od prvního nápadu, přes návrh a testy vhod-
ného betonu, řešení technologie výroby prvku, výrobu prototypu a jeho
umístění ve vodě na vybraném jezeru. ❚ The article describes usage
of fibre-concrete in the construction of a floating concrete platform.
A brief description of the technical solution, the original idea, the process of
designing of the island, tests aiming to finding the proper type of concrete,
the production technology, the prototype island and its placement on the
chosen lake are presented in the article.

Použití vláknobetonu může být vzhledem k jeho vysoké

schopnosti přenášet napětí v tahu výhodné v prvcích netra-
dičních tvarů, v prvcích tenkostěnných, kde nelze použít kla-
sickou výztuž s ohledem na požadovanou tloušťku krycí
vrstvy, nebo například v prvcích se zvýšenými požadavky
na odolnost betonu proti vlivům vnějšího prostředí.
Jedním z možných příkladů použití vláknobetonu na neob-
vyklou konstrukci je realizace prvku pro plovoucí vláknobe-
tonové plošiny, vhodné např. pro ostrůvky.
N Á PA D
Společnost Českomoravský štěrk, a. s., dlouhodobě a sys-
tematicky pracuje na odstraňování či zmírňování dopadů
těžby kameniva na životní prostředí. Jedním z mnoha již rea-
lizovaných projektů je projekt plovoucích ostrůvků pro silně
ohrožený druh ptáka – rybáka obecného. Od roku 2007
ků bylo třeba myslet na vyrobitelnost a jednoduchost tvaru.
Půdorysný tvar prvku byl odvozen z požadavku na spo-
jování jednotlivých ostrůvků. Z ostrůvků tvaru pravidelného
šestiúhelníku lze sestavit útvar připomínající včelí plástev.
Tvar v řezu byl určen na základě požadavků na zvýšený
okraj horní desky, který by měl zadržovat štěrk, jímž bude
ostrůvek nahoře částečně pokrytý. K této hmotnější horní
části prvku bylo nutné vytvořit protiváhu tak, aby plošina
plavala v požadované stabilní poloze.
Celkové rozměry a hmotnost plovoucí plošiny byly omeze-
ny možnostmi převozu plošin na ložných plochách náklad-
ních automobilů s vyloučením nadrozměrných nákladů
Pohled
Řez B–B' Detail
1912

150
bylo v oblasti Tovačova zřízeno několik takových ostrůvků Výtokový otvor

50
Řez
a podařilo se tak poskytnout hnízdiště pro pět párů rybáků, A A 1200
1700

1700
kteří už vyvedli dvanáct mláďat. Ostrůvky byly původně jed- 60 1612 60

Detail
noduché dřevěné konstrukce (obr. 1).
300

150

Souběžně probíhá již několik let řešení grantového pro- 1732 1732
60 20 70

jektu MPO ČR „Rozvoj technologie, materiálových mode- 100

50

150
Řez A–A'
50

lů, návrhových metod a aplikací vláknobetonu“, při kterém Půdorys

20 20
50

90

45
00 00 60

byla ve spolupráci Katedry betonových a zděných konstruk-

cí Stavební fakulty ČVUT v Praze a společnosti Betotech, Výtokový otvor

s. r. o., řešena také problematika náhrady betonářské výztu- 70 60 50 1512 50 60 70 60 1612 60

2000

2000

1000

150 1612 150

že při výrobě betonových trub vláknobetonem a otázky B B

1732

1
93
interpretace výsledků jejich zkušebních metod. Vzhledem 10 0
10
0
Řez
00 20
0
k tomu, že uvedené subjekty propojují dlouhodobé kontak- 11
04

10
0 20
0
20
0
20
10
00

2
ty, vznikla myšlenka vyrobit vhodný plovoucí ostrůvek pro
ohrožený ptačí druh z trvanlivého a odolného materiálu –
betonu, který navíc vzniká z materiálu v první fázi z příro- 3
Ohybová pevnost
dy vytěženého.
40,0
Zatížení [kN]

REALIZACE PROJEKTU 35,0

Realizace projektu byla rozdělena do dílčích etap : 30,0

• návrh konstrukce a tvaru ostrůvku, specifikace požadavků 25,0
na beton
20,0
• návrh složení vhodného betonu a jeho zkoušky
• návrh technologie výroby a výroba prototypu 15,0
Použitelnost Raver/3
• zkouška výrobku v praxi 10,0

5,0
Návrh konstrukce a tvaru ostrůvku
0,0
Návrh tvaru a rozměrů ostrůvku musel zohlednit více poža- 0,000 0,500 1,000 1,500 2,000 2,500 3,000 3,500
davků. Především musí plošina plavat ve stabilní poloze. Deformace [mm]
Vzhledem k předpokládané výrobě většího počtu ostrův-

22 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2010

 S TAV E B N Í K O N S T R U K C E ❚ STRUCTURES

4 5

Obr. 1 Rybák obecný na plovoucím ostrůvku na jezeře

a transportem plošiny na vodní hladinu pomocí běžně
u Tovačova ❚ Fig. 1 Common tern (Sterna hirundo) on a floating
dostupného jeřábu. island on the lake near Tovacov
Výsledkem optimalizace rozměrů je prvek ve tvaru šestibo- Obr. 2 Výkres „Plovoucí betonový ostrůvek“ ❚ Fig. 2 Draft of “the
kého hranolu o výšce cca 2 m vepsaný do kružnice o průmě- Floating concrete island”
ru 2 m, se stěnami tloušťky 60 mm a dnem tloušťky 300 mm, Obr. 3 Pracovní diagram vláknobetonu síla – průhyb ❚ Fig. 3 Fibre-
s vnitřní dutinou vyplněnou „jádrem“ z polystyrenu (obr. 2). concrete, strength – deflection diagram
Do stěn horní části jsou osazeny odvodňovací kanálky, Obr. 4 Bednění okrajového lemu ❚ Fig. 4 Formwork of the
aby z „horní paluby“ mohla voda volně odtékat. Do dna jsou bordering edge
osazeny transportní úchyty (plošina se vyrábí a transportu- Obr. 5 Bednění pláště ❚ Fig. 5 Formwork of the casing
je v poloze dnem vzhůru). Úchyty po osazení na vodu slou- Obr. 6 Okrajový horní lem ❚ Fig. 6 Upper bordering edge
ží k ukotvení prvku na dno jezera. Obr. 7 Osazení polystyrenového jádra ❚ Fig. 7 Placing of the
Byla provedena analýza napjatosti prvku pro zatížení polystyrene core
při transportu a zatížení tlakem vody na plovoucí plošiny. Obr. 8 Osazování pláště ❚ Fig. 8 Installation of the casing
Výsledná napětí jsou menší než pevnosti navrženého vlák- Obr. 9 Pohled na odformovaný prefabrikát ❚ Fig. 9 The precast
nobetonu. element after the formwork was removed

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 23

 S TAV E B N Í K O N S T R U K C E ❚ STRUCTURES
10
12
4a
14
4b
Specifikace betonu, návrh jeho složení
a výsledky zkoušek
Protože při návrhu výztuže betonového prvku popsané geo-
metrie by bylo obtížné dodržet pravidla požadovaná normou
(max. krytí výztuže cca 25 mm) a při výrobě by se beton
nedal hutnit běžným způsobem, byla definována výchozí
specifikace na požadovaný beton:
• C30/37, XF1, Cl 0,4, Dmax 8, F6 (velmi lehce zhutnitelný
beton)
• odolnost proti průsaku tlakovou vodou 20 mm dle ČSN
EN 12390-8
• beton vyztužený syntetickými vlákny
Návrhem složení čerstvého betonu a jeho testy se zabýva-
la akreditovaná laboratoř. Výsledkem byl vzhledem k před-
pokládanému výrobnímu postupu „v obrácené poloze“ velmi
lehce zhutnitelný vláknobeton „Easycrete“. Konečné složení
betonu, které vyplynulo ze zkoušek několika variant návrhu
čerstvého betonu, je uvedeno v tab. 1.
Ztvrdlý beton, vyrobený dle konečného návrhu receptu-
24 BETON • technologie • konstrukce • sanace
11
13
15
ry, vykazoval vyšší parametry, než byly původně požadová-
ny (tab. 2).
Zkušební tělesa, trámce 150 x 150 x 700 mm, byla podro-
bena zkoušce pevnosti v tahu za ohybu dle [1] (obr. 3).
Výsledný beton bylo možné zatřídit podle PN ČMB 01-2008
[1] jako FC60/67, 2,2-1,2, XF1,0,4, Dmax 8, F6.
Návrh technologie výroby a výroba prototypu
Technologie výroby prvku byla řešena v úzké spoluprá-
ci odborníky na návrh čerstvého betonu z akreditované
laboratoře betonu, bednicí techniku a výrobu betonových
prefabrikátů. Vzhledem k originalitě tvaru prvku, vysokým
požadavkům na beton, přesnost výroby a možnou opako-
vatelnost byla pro výrobu zvolena dřevěná forma ze sys-
témového bednění (obr. 4 a 5) a stálá výrobna prefabriká-
tů s moderním mísícím jádrem a s výrobou polystyréno-
vých tvarovek.
Prvky byly vyráběny v obrácené poloze, dnem vzhůru
tak, aby beton lépe zatekl do složitějších detailů okrajové-
❚ 2/2010
 S TAV E B N Í K O N S T R U K C E ❚ STRUCTURES

Tab. 1 Složení vláknobetonu ❚ Tab. 1 Fibre-concrete –

composition a nasypat na horní plochu ohraničenou zvýšeným lemem
vrstvu těženého štěrku (obr. 11), na které rybáci obvykle
Složka Popis / hodnota Dávka [kg/m3] hnízdí. Na závěr byl ostrůvek odvlečen lodí na určené místo
Cement CEM I 42,5 R 400
(obr. 12) a ukotven třemi kotvami (obr. 13).
DTK frakce 0 / 4 958
Kamenivo
HTK frakce 4 / 8 631
Z ÁV Ě R
Příměs Mikrosilika kompaktovaná 36
Návrh, výroba a úspěšná instalace prototypu plovoucího ost-
Voda celkem (v/c = 0,48) 192
růvku vedla k dohodě spolupracujících společností o výro-
PCE s dlouhou dobou
Superplastifikační přísada
udržení konzistence
9,98 bě a instalaci dalších prvků na vodě s cílem odzkoušet navr-
Vysokomodulová
žený systém spojování. Další čtyři dílce jsou již připrave-
Rozptýlená výztuž 5 né k umístění na vodní hladinu (obr. 15), které je plánováno
plastová makrovlákna
na jaro 2010.
Tab. 2 Výsledky zkoušek ztvrdlého betonu ❚ Tab. 2 Hardened
Za úspěchem projektu stojí úzká, aktivní a tvůrčí spoluprá-
concrete – results of tests floating island ce všech zúčastněných subjektů. Při závěrečném umístě-
ní prototypu na vodní plochu vyslovili zúčastnění naději, že
Zkouška Min. Max. Průměr
na jaře 2010, v době zahnízdění rybáka obecného si některý
Tlak 24 h [MPa] 1,5
z párů vybere právě „jejich“ vláknobetonový ostrůvek. Sku-
Tlak 3 dny [MPa] 39,4 40,5 40
tečnost však předčila očekávání – ostrůvek byl osídlen pár-
Tlak 7 dní [MPa] 53,3 54,6 54
kem rybáků již den po spuštění na vodu (obr. 14).
Tlak 28 dní [MPa] 70 78 72,8
Tlak 90 dní [MPa] 72,5 81,4 76,4
Vodotěsnost 28 dní [mm] 6 11 8 Inicializace projektu
Českomoravský štěrk, a. s.
Chrl bez soli –150 cyklů* [g/m2] 39,2 58,8 48,4 a spolupráce při realizaci
Tah za ohybu [MPa] 5,71 6,26 6,02 Katedra betonových a zděných konstrukcí
Návrh a dokumentace prvku
Příčný tah 7 dní [MPa] 5,6 5,95 5,75 Stavební fakulty ČVUT v Praze
Příčný tah 28 dní [MPa] 5,7 7,7 6,55 Návrh složení čerstvého Betotech, s. r. o., laboratoř v Ostravě a následně
betonu a jeho zkoušení v Berouně
Statický modul pružnosti [GPa] 31,5 34 32,8
Návrh a výroba bednění Česká Doka bednicí technika, spol. s r. o.
Obr. 10 Otáčení prvku ve vodě ❚ Fig. 10 Turning the island in Výroba betonových prvků Betonika plus, s. r. o.
water
Obr. 11 Úprava vrstvy štěrku ❚ Fig. 11 Adjustment of the Příspěvek vznikl za podpory projektu MPO v programu Pokrok
aggregates layer ev. č. 1H-PK2/17 „Rozvoj technologie, materiálových modelů, návrhových
Obr. 12 Doprava ostrůvku na místo ❚ Fig. 12 Transportation of the metod a aplikací vláknobetonu“.
island to the final location
Obr. 13 Pohled na kotevní lana ❚ Fig. 13 Anchoring ropes Za úspěšnou realizaci náleží poděkování všem pracovníkům institucí
Obr. 14 Párek rybáků na ostrůvku den po jeho ukotvení a společností, kteří se na projektu podíleli: Katedra betonových a zděných
❚ Fig. 14 A pair of the common tern (Sterna hirundo) on the island konstrukcí FSv ČVUT Praha, Českomoravský štěrk, a. s., Betonika plus,
just a day after the island was anchored
s. r. o., Česká Doka bednicí technika, spol. s r. o., a Betotech, s. r. o.
Obr. 15 Ostrůvky připravené k umístění na vodu ❚ Fig. 15 Islands
prepared for their placing on the lake
Ing. Vladimír Veselý
Betotech, s. r. o
Literatura: Beroun 660, 266 01 Beroun
[1] PN ČMB 01-2008 Vláknobeton (FC) – Specifikace, vlastnosti,
tel.: 311 644 063, fax: 311 644 010
výroba a shoda
e-mail: vladimir.vesely@cmcem.cz, www.betotech.cz

ho horního lemu a aby bylo možné vytvořit masivní dno. Doc. Ing. Jan Vodička, CSc.
Nejprve byl ve výrobně zaformován okrajový horní lem e-mail: jan.vodicka@fsv.cvut.cz
(obr. 6) a po betonáži bylo do čerstvého betonu osazeno
vlastní polystyrénové jádro (obr. 7). Následovala cca půl- Ing. Iva Broukalová, Ph.D.
denní technologická přestávka, aby spodní vrstva beto- e-mail: iva.broukalova@fsv.cvut.cz
nu dostatečně zavadla a zatvrdla. Poté bylo osazeno bed-
nění pláště (obr. 8) a prvek byl dobetonován. Výsledkem oba: Katedra betonových a zděných konstrukcí
byl prefabrikát z kompaktního vláknobetonu o hmotnos- Stavební fakulta ČVUT v Praze
ti 3 500 kg (obr. 9). Thákurova 7, 166 29 Praha 6
http://concrete.fsv.cvut.cz/
Praktické ověření výrobku
Pro praktické ověření betonového ostrůvku bylo zvoleno Ing. Karel Lorek
jezero provozovny Tovačov patřící společnosti Českomo- Českomoravský štěrk, a. s.
ravský štěrk, a. s. Na jezero byly již dříve umístěny dřevěné Mokrá 359, 664 04 Mokrá
ostrůvky, které jsou v současnosti osídlené populací rybáků tel.: 544 122 108, fax: 544 122 571
obecných a je zde tedy možnost sledovat kladnou či zápor- e-mail: karel.lorek@cmsterk.cz
nou reakci ptáků na nový prvek. www.heidelbergcement.cz/aggregates
Po položení na vodu bylo třeba prvek otočit do správ-
né polohy (obr. 10), odstranit vrchní polystyrénovou vložku Text článku byl posouzen odborným lektorem.

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 25

 S TAV E B N Í K O N S T R U K C E ❚ STRUCTURES
KOMBINOVANÁ ŘEŠENÍ DRÁTKOBETONOVÝCH KONSTRUKCÍ
VE SVĚTĚ ❚ COMBINED SOLUTIONS OF FIBRE REINFORCED
CONCRETE CONSTRUCTIONS AROUND THE WORLD
Richard Wojnar
V řadě zemí po celém světě bylo realizová-
no množství projektů s kombinovanou výztu-
ží. Kombinovanou výztuží se rozumí společ-
né užití prutové výztuže a rozptýlené výztuže
– ocelových vláken. Pro vysvětlení uvedeme
několik příkladů, proč bylo použito kombino-
vaných řešení zesílení a jaký to mělo přínos
a význam. Použitá ocelová vlákna byla posu-
zována z hlediska prvního nebo obou mezních
stavů. ❚ A variety of projects has been built
with combined reinforcement in countries all
over the world. A few examples shall be used
to explain why combined reinforcement was
used and what benefits and importance were
achieved. Steel fibres were considered in either
the serviceability state alone or in both the
1
serviceability and ultimate limit states.
Stávající zkušenosti použité v kombinaci se zásadami
a osvědčeními betonu o vysoké jakosti pomáhají vytvářet
beton vyztužený ocelovými vlákny s mnohem vyšší život-
ností. Zkrácení doby výstavby, alternativní stavební postupy,
zjednodušené rozvržení výztuže, zvýšená trvanlivost a život-
nost při současném snižování nákladů a dopadů na životní
prostředí jsou jen některé z výhod, které stojí za zvážení.
B E Z E S PA R Á P R Ů M Y S L O VÁ P O D L A H A
Pro průmyslovou podlahu manipulačního závodu – skladová-
ní kovového šrotu ve švýcarském Sant Gallenu byla navrže-
na bezespárá deska o rozměrech 100 × 40 m. Na konstrukci
působí zatížení od uloženého kovového šrotu i od samotné
ocelové konstrukce budovy. Opěrné zdi, ukotvené k desce,
umožňují skladování šrotu do výšky přes 5 m. V úvahu bylo
nutné vzít i silná rázová zatížení při manipulaci se šrotem.
Vzhledem k tomu, že betonáž desky byla prováděna ve ven-
kovním prostředí mnohem dříve, než byla samotná stav-
ba dokončena, bylo pravděpodobné, že v konstrukci bu-
de docházet k deformačním pnutím vlivem teplotních rozdílů.
Deska byla plně vetknuta do základových pásů obvodo-
vých zdí. Dalo se předpokládat, že k deformacím způsobu-
jícím trhliny dojde velmi brzy. Z důvodů životnosti byla poža-
dována výpočtová-limitní šířka trhlin 0,2 mm.
Při posuzování celkových nákladů dal investor přednost
kombinovanému řešení před tradiční variantou vyztuženého
betonu. Ve výsledku byla realizována deska tloušťky 250 mm,
třídy betonu C30/37, s podílem volných vláken Dramix®
RC-65/60-BN (l = 60 mm, d = 0,9 mm) v objemu 30 kg/m3
armovaná dvěma vrstvami stavební výztuže ∅12 mm v ras-
tru 150 × 150 mm.
Kromě pozitivního účinku na omezenou šířku trhliny
do 0,2 mm, vlákna také zajistila dostatečnou odolnost vůči
rázům způsobeným manipulací s kovovým odpadem. Kom-
binací drátkobetonu a stavební výztuže bylo dosaženo kon-
strukce podlahy s daleko vyšší životností ve srovnání s tra-
dičním řešením, např. s dvojitou vrstvou sítí apod.
26 BETON • technologie • konstrukce • sanace
ZÁKLADOVÝ ROŠT
V soudní budově Södertörn ve švédském Flemmingsbergu
bylo rovněž použito kombinované řešení výztuže pro zesílení
nosné základové desky (obr. 1).
Deska tloušťky 600 mm měla nepravidelné dno a byla
založena na skalnatém podloží, kamenné drti a na pilotách.
Tlaku spodní vody v hodnotě 15 kN/m2 vzdorovala deska
svou vlastní hmotností. Smršťovací trhliny byly zajištěny vrst-
vou výztužných tyčí o ∅10 mm ve vzdálenostech 100 mm
od sebe a dávkováním 40 kg/m3 lepených vláken Dramix®
RC-80/60-BN (l = 60 mm, d = 0,75 mm).
Jelikož se vzal do úvahy i účinek vláken pro II. mezní stav,
dodatečná výztuž byla využita pouze lokálně, zejména
na dně, kde byly umístěny nosné sloupy budovy. Čerpání
ani uložení betonu nepředstavovalo žádný problém, čemuž
přispěla především receptura betonu. Zredukováním a zjed-
nodušením systému vyztužení byla zkrácena doba výstavby,
a to vedlo k výrazným úsporám v dodávce spodní stavby.
Výpočtová šířka trhlin byla stanovena na 0,2 mm. Přesto-
že deska má poměrně velké rozměry, 32 × 30 m, nebyly ani
půl roku po dokončení zjištěny žádné trhliny přesahující kon-
strukční a limitní požadavky.
SLOUPY VÝŠKOVÝCH BUDOV
Nová 276 m vysoká věž CCTV (China Central Television)
v Pekingu v Číně je velmi impozantním příkladem dnešních
architektonických a inženýrských představ (obr. 2). Obě části
věže umístěné na úhlopříčných rozích obdélníkové základny
byly navrženy se sklonem. Tímto projekčním řešením měly
být kompenzovány deformace vznikající z horních konzolo-
vých pater, která se spojovala nad dalším rohem obdélníkové
základny. Protože už během stavební fáze, ještě před spoje-
ním obou konzol, byla očekávána výrazná deformace hlav-
ních nosných sloupů, byly použity velmi silné průměry tyčo-
vé výztuže, které vytvořily těžké, konstrukčně – nosné ocelo-
vé ztužující jádro (obr. 3).
Kromě vychýlení se navíc očekávala dodatečná napětí
❚ 2/2010
 S TAV E B N Í K O N S T R U K C E ❚ STRUCTURES

Obr. 1 Rošt založený na skalním podloží, kamenné drti

2
a pilotách ❚ Fig. 1 Raft flunder on rock, crushed rock and piles
Obr. 2 Věž CCTV (model) ❚ Fig. 2 CCTV tower (modell)
Obr. 3 Detail výztuže sloupu ❚ Fig. 3 Column reinforcement detail
Obr. 4 Skořepina po dokončení ❚ Fig.4 Shell after completing

od smrštění betonu, z důvodu silných ztužujících prvků. Byl
použit samozhutňující beton, splňující přísné technologické
požadavky, k němuž bylo přidáno 25 kg/m3 lepených vláken
Dramix® RC-65/35-BN (l = 35 mm, d = 0,55 mm) ve shodě
s inženýrsko-technickým posudkem, který stanovil limitní
hodnoty trhlin a garantoval tak jejich plnou kontrolu.
Vzhledem k omezené znalosti účinků betonu s ocelovými
vlákny na vzpěr jsou u takto konstrukčně náročných kon-
strukcí sloupů stále častěji doporučována kombinovaná
řešení vyztužování (ocelová vlákna spolu s tyčovou výztuží
a třmínky). XXIX. letní olympijské hry, které se konaly v čín-
ském Pekingu, byly vysílány právě z této budovy.
S K O Ř E P I N O VÁ K O N S T R U K C E
Kombinované řešení bylo použito také pro tenkou skořepino-
vou konstrukci Oceánografického parku ve španělské Valen-
cii (obr. 4). S ohledem na zakřivení konstrukce a její omezenou
tloušťku 60 až 120 mm bylo velice obtížné instalovat složitou
tradiční výztuž přesně a zároveň bezpečně. Proto byly použity
tyče o max. ∅8 mm, které byly navrženy vzhledem k požado-
vanému betonovému povrchu, ale také s ohledem na mani-
pulaci v místech největších ohybů v úžlabí skořepiny. Jelikož
se výztuž musela umístit blízko nebo dokonce do neutrální
osy profilu, byla vzata do úvahy také pevnost betonu v tahu
po vzniku trhliny pro II. mezní stav.
Zde bylo použito 50 kg/m3 lepených vláken Dramix®
RC-80/35-BN (l = 35 mm, d = 0,45 mm) a jedna vrstva výztu-
že prutů ∅8 mm po 150 mm. Použité řešení zaručuje dosta-
tečnou pevnost, únosnost a životnost konstrukce, estetičnost
a kreativitu nevyjímaje.
VÝHLED
Inženýři, projektanti i architekti mají dnes plné oprávnění čelit
novým výzvám při navrhování zajímavých a nestandard-
ních staveb s využitím ocelových vláken a tradičních staveb-
ně technologických postupů při vyztužování. Kombinovaná
řešení s ocelovými vlákny dlouhodobě posouvají funkčnost
a životnost tohoto druhu staveb daleko za hranice součas-
ných záruk na hotové dílo. Beton s ocelovými vlákny vyžadu-
je zvláštní znalosti, zkušenosti, odpovídající prostředky a inže-
nýrskou připravenost.
Ing. Richard Wojnar
Bekaert Petrovice, s. r. o.
Petrovice 595
735 72 Petrovice u Karviné
tel.: 596 392 106, fax: 596 392 127
e-mail: richard.wojnar@bekaert.com
www.bekaert.com

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 27

 S TAV E B N Í K O N S T R U K C E ❚ STRUCTURES
VODONEPROPUSTNÉ VLÁKNOBETONOVÉ
KONSTRUKCE ❚ WATERPROOF FIBRE CONCRETE
STRUCTURES
Vojtěch Petřík, Martin Půlpán, Norbert Philipp
U konstrukčních systémů nazývaných „bílé vany“ přebírá betonová kon-
strukce vystavená účinkům vlhkosti nejenom funkci nosnou, ale také izo-
lační. Příkladem optimalizovaného systému, umožňujícího spolehlivý návrh
a realizaci vodonepropustných konstrukcí s využitím moderních vláknobe-
tonů, je takzvaná „oranžová vana“. ❚ In structural systems called “white
basement” the concrete structure subjected to effects of humidity serves
as a load-bearing element and insulation at the same time. An example of
optimised system enabling design and realisation of water-tight structures
utilising modern fibre concretes is so called “orange basement”.
Investor často vnímá vodonepropustné konstrukce z beto-
nu bez dalších izolačních vrstev jako příliš rizikové, citlivé
na případné nepřesnosti ve fázi návrhu a provádění, a zatí-
žené vysokými materiálovými náklady způsobenými zejmé-
na údajnou vysokou spotřebou betonářské výztuže v porov-
nání s „hnědými vanami“ případně „černými vanami“. Přitom
opodstatnění „bílých van“ je dáno kromě technických důvo-
dů právě nízkými celkovými náklady, které lze dosáhnout
dodržením návrhových kritérií a technologické kázně během
výstavby. Aplikace robustních vláknobetonů v konstrukč-
ních prvcích „bílých van“ snižuje citlivost systému, umožňu-
je redukci nutné výztuže a minimalizuje náchylnost k tech-
nologickým chybám při výstavbě. Je třeba podotknout, že
v zahraničí (zejména v Německu) se vodonepropustné kon-
strukce z betonu a z vláknobetonu těší velké oblibě.
N ÁV R H O VÁ K R I T É R I A
Konstrukce „bílé vany“ musí vyhovět kritériím vyplývajícím
z požadavku na vodonepropustnost a také z materiálových
specifik betonu.
Nepropustnost bílé vany lze z konstrukčního hlediska zajis-
tit splněním čtyř základních požadavků:
• aplikací betonu s definovaným přípustným průsakem
• dostačující tloušťkou průřezu
• vyloučením průchozích trhlin, případně omezením jejich
šířky na potřebnou míru
• zajištěním dostatečné výšky tlačené části průřezu v ohýba-
ných prvcích.
Všechny tyto podmínky jsou nutné, samy o sobě ovšem
nepostačující. Je například nesprávné domnívat se, že
Obr. 1 Dočasný průchod vlhkosti při
nedokončeném samohojení
❚ Fig. 1 Temporary transport of humidity
if self-healing didn't finish
Obr. 2 Šířka kritické trhliny ❚ Fig. 2 Width
of a crititical crack
Obr. 3 Pracovní diagram vláknobetonu ❚
Obr. 3 Stress-strain diagram of fibre concrete
28 BETON • technologie • konstrukce • sanace
pokud bude v konstrukci „bílé vany“ aplikován beton s defi-
novaným přípustným průsakem vody bez ohledu na vznik,
průběh a šířku trhliny, bude výsledná konstrukce splňovat
kritéria použitelnosti bílých van.
Poměrně častý výskyt podobných chybných interpretací
v návrhové a prováděcí praxi, a z toho vyplývající množství
realizací vyžadujících dodatečná sanační opatření, byl zajis-
té jedním z důvodů vzniku souboru technických pravidel,
která mají v zahraničí charakter směrnice. V Německu se
jedná o DAfStB-Richtlinie Wasserundurchlässige Bauwer-
ke aus Beton [2] (zkráceně WU-Richtlinie) a v Rakousku
o Wasserundurchlässige Betonbauwerke-Weisse Wannen
[4]. V Česku jsou k dispozici Technická pravidla ČBS Bílé
vany – vodonepropustné konstrukce [5], která jsou překla-
dem rakouské směrnice.
WU-Richtlinie definuje třídy namáhání vodou popř. zemní
vlhkostí (tzv. Beanspruchungsklassen 1 a 2, zkráceně BKL),
stanovuje třídy použitelnosti (tzv. Nutznugsklassen A und B,
zkráceně NKL) a uvádí základní principy návrhu vodonepro-
pustných konstrukcí. U konstrukcí navrhovaných pro třídu
použitelnosti NKL A (např. obytné prostory, archívy) je třeba
jakýkoliv průsak, i dočasný, zcela vyloučit (obr. 1).
Zásadní změnu v přístupu k navrhování vodonepropust-
ných konstrukcí představuje koncept zamezení vzniku tako-
vých trhlin, které mohou vést vodu, tzn. trhlin jisté šířky pro-
cházejících celým průřezem. Tento přístup je naprosto odliš-
ný od zažité koncepce návrhu „bílých van“ omezením šířky
průchozích trhlin na stanovenou hodnotu. V tomto smys-
lu stojí za zmínku, že WU-Richtlinie pojem „bílá vana“ nepo-
užívá.
Koncept zamezení průchozích trhlin ve vodonepropust-
ných konstrukcích nachází odůvodnění v otázkách spo-
lehlivosti výpočetních metod šířky trhlin, pravděpodobnos-
ti dosažení výpočtem určených hodnot v praxi a dále v pro-
blematice stanovení takové šířky trhliny, která je při odpo-
vídající tloušťce konstrukčního prvku nepropustná. Spo-
lehlivost predikce šířky trhlin je závislá nejen na výpočet-
ním modelu, ale také na materiálových parametrech, které
vykazují zejména v případě betonu (pevnost v tahu) znač-
ný rozptyl. Uvádí se [8], že pravděpodobnost výskytu šir-
ších trhlin v konstrukci, než jaké byly stanoveny výpočtem,
stoupá se stupňujícím se požadavkem na jejich šířku. Např.
❚ 2/2010

při predikované šířce trhliny w = 0,4 mm činí tato pravdě-
podobnost p (w > 0,4 mm) = 0,05; při w = 0,1 mm ale již
p (w > 0,1 mm) = 0,3.
Prakticky to znamená, že u téměř třetiny všech případů
konstrukcí, ve kterých byla výpočtem prokázána šířka trh-
liny w ≤ 0,1 mm, bude skutečná šířka trhliny větší. Efekt
samohojení, který sice může velmi účinně omezit, případ-
ně zcela zamezit průsaku vody trhlinou, není WU-Richtlinií
akceptován jako návrhový nástroj ke splnění kritérií použitel-
nosti třídy NKL A, neboť dočasný průsak není možné zcela
vyloučit (obr. 1), a dále z toho důvodu, že efektivita samoho-
jení je vázána na řadu podmínek, které nemusí být ve všech
případech splněny.
Princip potlačení průchozích trhlin v konstrukčních prvcích
vodonepropustných konstrukcí je předmětem častých dis-
kusí a je zatížen značnou nedůvěrou, pramenící zejména
z názoru, že železobetonová konstrukce je apriori konstruk-
cí s trhlinami, a že výstižné a spolehlivé určení všech taho-
vých napětí je velmi obtížné.
Koncept zamezení vzniku trhlin tak může být tedy realizo-
ván pouze pomocí systémových řešení, spojujících všech-
ny články procesu návrhu konstrukce, technologie materiá-
lu a provádění. Příkladem takového systému je tzv. „oranžo-
vá vana“, jejíž nedílnou součástí je aplikace moderních kom-
pozitních stavebních materiálů – vláknobetonů.
VLÁKNOBETONY Z HLEDISKA
VODONEPROPUSTNÝCH KONSTRUKCÍ
Beton je díky svému složení materiálem velmi nehomogen-
ním a jeho struktura je charakteristická výskytem náhodně
uspořádaných mikrotrhlin, srůstajících pod vlivem nepřízni-
vých namáhání v makrotrhliny. Přítomnost vhodných vláken
v betonové matrici má příznivý vliv na rozdělení mikrotrhlin
v matrici a zpomaluje jejich pozdější vývoj v makrotrhliny.
Winterberg v [9] experimentem ověřil, že příměsí ocelových
vláken (drátků) do betonu případně do železobetonu lze
zásadním způsobem ovlivnit jeho propustnost. Autor proká-
zal, že počet mikrotrhlin v prvku z vláknobetonu je větší než
u prvku z železobetonu, jejich šířka a vzájemná vzdálenost
je však podstatně menší. Ukázal také, že šířka trhliny způ-
sobené vnějším namáháním může být při použití železové-
ho vláknobetonu o 50 % menší než u železobetonu (samo-
zřejmě se stejným procentem vyztužení), a to již při objemo-
vých podílech drátků od 0,38 %.
Autor se dále experimentálně zabýval problematikou tzv.
kritické šířky trhliny, tedy takové, při které je průsak vody
vyloučen. Zkoušky byly prováděny na prvcích železobeto-
70
průsak q [ml/min.m]
60
50
40
30
20
10
0
0 0,05 0,1 0,15 0,2 0,25
šířka wk trhliny [mm]
2 3
2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
S TAV E B N Í K O N S T R U K C E ❚ STRUCTURES
nových a prvcích z vláknobetonu. Výsledky jsou uvedeny
na obr. 2.
Bylo zjištěno, že šířka kritické trhliny v železobetonových
prvcích dosahuje cca 0,07 mm (vyznačeno modrou bar-
vou). Použitím vláknobetonu se šířka kritické trhliny zvětšila
na 0,1 mm. Použity byly vláknobetony s objemovým podí-
lem ocelových vláken 0,38 % (vyznačeno červeně) a 0,76 %
(vyznačeno černě).
Niemann v [10] uvádí, že výpočtem určené šířky trhlin pod
0,1 mm lze s dostatečnou spolehlivostí zaručit jen za použití
vláknobetonu vyztuženého konvenční výztuží.
Je třeba zdůraznit, že znalost pracovního diagramu vlák-
nobetonu je zásadním předpokladem pro návrh a posou-
zení jakéhokoliv konstrukčního prvku z tohoto materiálu.
Na obr. 3 je uveden schematický pracovní diagram, kde je
skutečný průběh funkce σ(ε) v daných intervalech aproximo-
ván úsečkami. Pevnost v tahu po vzniku trhliny je zde cha-
rakterizována parametrem αf, vyjadřujícím její poměr k pev-
nosti v tahu na mezi vzniku trhlin.
O R A N Ž O VÁ VA N A
Systém orange wanne® (oranžová vana) byl vyvinut s cílem
spolehlivě splnit kritéria použitelnosti daná směrnicí WU-
Richtlinie a zároveň optimalizovat celkové náklady. Zahrnuje
soubor výpočetních principů pro konstrukční prvky vodone-
propustných konstrukcí z vláknobetonu a vyztuženého vlák-
nobetonu, konstrukční zásady a obsahuje stanovení týkající
se technologie materiálů i provádění, koncepci těsnění spár
a dalších opatření.
Materiálových charakteristik vláknobetonu se v systému
s výhodou využívá zejména pří průkazech:
• nutné výšky tlačené části průřezů namáhaných ohybem
popř. mimostředným tahem/tlakem,
• posouzení napjatostních stavů vyvolaných ztrátou hydra-
tačního tepla a objemovými změnami,
• stanovení rozměrů konstrukčních prvků s ohledem
na požadavek zamezení vzniku trhlin,
• průkazu šířky trhliny na hodnotu 0,1 mm s využitím poznat-
ků o kritické šířce trhliny vláknobetonů pro takové kon-
strukční prvky, u kterých není možné spolehlivě vyloučit
vznik trhlin (např. v případě, kdy vnější stěna tvoří dlouhý
spojitý stěnový nosník podpíraný pilotami).
U konstrukčních prvků vystavených účinku podzemní vody
s požadavkem třídy použitelnosti NKL A musí výška tlače-
né oblasti splňovat podmínku xmin ≥ 30 mm a zároveň xmin
≥ 1,5 D max, kde D max je velikost maximálního zrna kameni-
va (srov. např. s požadavky rakouské směrnice nebo ČSN
EN 1992-1-3).
fct
α f1 fct
α f2 fct
ε1 ε2
ε [ ‰]
29
 S TAV E B N Í K O N S T R U K C E ❚ STRUCTURES

Na obr. 4 je znázorněn vliv parametru αf na výšku tlače- mohou vést k tvorbě trhlin. Kritická jsou zejména tahová
né oblasti základové desky tloušťky 250 mm. Výrazný je pří- namáhání vyvolaná objemovými změnami betonu a nerov-
spěvek vláknobetonu, zejména při nižším staticky nutném noměrným rozložením polí teploty a vlhkosti. Na obr. 6 je
vyztužení konvenční výztuží. Znamená to, že díky aplikaci uveden časový vývoj rozložení napětí po průřezu základo-
vláknobetonu není ke splnění tohoto kritéria třeba masivní- vé desky tloušťky 250 mm, jejíž horní povrch je volně vysta-
ho vyztužení betonářskou výztuží. ven podmínkám okolního prostředí, zjištěný výpočtem podle
U složitých konstrukčních systémů, u kterých nelze mini- [12].
malizovat tahová napětí vyvolaná vnitřním pnutím a váza- Je zřejmé, že napětí způsobená vysýcháním dosahu-
ným přetvořením při objemových a teplotních změnách jí značných hodnot zejména v počátečních stádiích zrání
uplatněním principu jednoduchých tvarů konstrukčních betonu. Při horním povrchu desky je jasně patrný jev ozna-
prvků (např. dlouhé základové desky s prohlubněmi, obvo- čovaný jako tahové změkčení (tensile strain softening) odpo-
dové stěny vetknuté do základové desky a podpírané pilo- vídající reálnému pracovnímu diagramu vláknobetonu. V pří-
tami) natolik, aby nebyla překročena pevnost vláknobetonu padě nedostatečného ošetřování povrchu konstrukčních
v tahu na mezi vzniku trhlin, je třeba omezit šířku průchozí prvků vedou tato napětí při překročení tahové kapacity
trhliny (viz problematika kritické šířky trhlin). ke vzniku povrchových trhlin, které oslabují průřez a dále se
Obr. 5 uvádí predikovanou šířku trhliny konstrukčního prvku prohlubují v důsledku napětí vyvolaných vázaným přetvoře-
tloušťky 250 mm v závislosti na parametru αf, přičemž první ním (tření v základové spáře, tuhé spojení obvodových stěn
sloupec reprezentuje šířku trhliny vypočtenou pro železobe- na základovou desku) v průběhu dalších objemových a tep-
tonový průřez (vyztužený při obou površích, stupeň vyztu- lotních změn. Tato tahová napětí blízko při povrchu prvku
žení ρ = 0,5 %, profil výztužných vložek ∅ = 10 mm, krytí nelze zcela zachytit běžnou betonářskou výztuží, s výhodou
35 mm). Z uvedeného grafu vyplývá, že k dosažení kritic- však lze uplatnit schopnost vláknobetonu přenášet tahová
ké šířky průchozí trhliny prvku vodonepropustné konstruk- namáhání i v trhlině porušené části průřezu.
ce není při aplikaci vláknobetonu v tomto případě třeba žád- Výstižná predikce napětí v důsledku objemových změn,
ného dalšího zesílení vyztužení konvenční výztuží. Při apli- hydratačního tepla a vlivů okolního prostředí je velmi kom-
kaci betonu pevnostní třídy C25/30 lze dosáhnout parame- plexní záležitostí a je zcela závislá na vstupních parametrech
tru αf = 0,4 příměsí vhodných ocelových vláken v objemo- (složení směsi, způsob ošetřování betonu apod.) a jejich
vém podílu od 0,5 % v 1 m3 betonové směsi. Kromě úspo- dodržení při výstavbě. Proto je jedním ze základních princi-
ry betonářské výztuže je dalším velmi pozitivním efektem pů systému „oranžová vana“ koordinace všech dílčích pro-
zjednodušení výztužných prací a eliminace složitých detai- cesů, tedy projekční činnosti, technologie materiálů a pro-
lů s velmi hustým vyztužením, které brání optimálnímu zhut- vádění. Spolu s aplikací vláknobetonu lze vodonepropust-
nění ukládané směsi. né konstrukce ekonomicky navrhnout a spolehlivě provést,
Při návrhu vodonepropustných konstrukcí je výstižné sta- což dokazuje mnohonásobná aplikace „oranžové vany“
novení velikosti tahových napětí zcela zásadní, neboť tato v Německu.

60 0,3
x [mm]

šířka trhliny wk [mm]

50 0,25

40 0,2

0,08%
30 0,15
0,10%
0,15%
20 0,1
0,21%

10 0,05

0 0
0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0 0,1 0,2 0,3 0,4
parametr B f [ -] parametr B f [-]
4 5

Obr. 4 Výška tlačené oblasti průřezu ❚ Fig. 4 Height of

napětí [MPa] a compresed zone in a section
-0,5 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3
0 Obr. 5 Redukce množství výztuže použitím vláknobetonu ❚
vzdálenost od horního povrchu desky [m]

Fig. 5 Reduction of the rebar reinforcement due to use of fibre

concrete
0,05
Obr. 6 Časový vývoj rozložení napětí vlivem nerovnoměrného
14 dní 21 dní vysýchání ❚ Fig. 6 Evolution of stress due to uneven drying
0,1

28 dní 56 dní
0,15

0,2

0,25
6

30 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2010

 S TAV E B N Í K O N S T R U K C E ❚ STRUCTURES

Literatura:
[1] Petřík V.: Materiálové modely a výpočtové analýzy vláknobetonových konstrukcí.
Doktorská disertační práce, ČVUT Praha, 2004
[2] Richtline Wasserundurchlässige Bauwerke aus Beton, DAfStb, 2003
[3] Erläuterungen zur DAfStb-Richtlinie wasserundurchlässige Bauwerke aus Beton, Heft
555, DAfStb 2006
[4] Richtlinie Wasserundurchlässige Bauwerke-Weisse Wannen, ÖVBB, 2002
[5] Bílé vany – Vodonepropustné konstrukce, Technická pravidla ČBS 02, 2007
[6] Teplý B., Rovnaník P., Keršner Z. a Rovnaníková P.: Podpora navrhování betonových
konstrukcí na životnost. Beton TKS 3/2004, s. 38–40
[7] Philipp N.; Petřík V.: Beton-Abdichtungssystem orange wanne®: Bemessungskonzept,
interne Richtlinie Fa. CEMEX, Februar 2006
[8] Begrenzung der Rissbildung im Stahlbeton- und Spannbetonbau, DBV- Merkblatt
[9] Winterberg R.: Einfluß von Stahlfasern auf die Durchlässigkeit von Beton, Beuth Verlag
GmbH, Berlin, 1997
[10] Niemann P.: Gebrauchsverhalten von Betonbauteilen aus Stahlfaserbeton, iBMB TU
Braunschweig, 2000
[11] Richtlinie Stahlfaserbeton, DAfStb 2009
[12] Křístek V., Vítek J. L.: Analýza vláknobetonových desek vystavených vlivům vysýchání
a smršťování, Beton TKS 1/2010

V závislosti na daných okrajových podmínkách tak lze navrhnout základovou

vanu z vláknobetonu s minimálním množstvím konvenční výztuže, v mnoha přípa-
dech je vyztužení základové desky aplikováno plošně pouze při horním povrchu zpsupuêz}vkpksh
a lokálně pod nosnými vnitřními stěnami, v obvodových stěnách pak jen v patách
stěn tak, aby bylo zajištěno požadovaného způsobu jejich uložení v základové
desce. kls{hêisvj
mˆ›Œ Œ‘Bꖜ–—>ê’†‹•„‘œê
Z ÁV Ě R ‡•„™Bê„ꐄˆ—Ž˜ê™ê‡’“•„™?
O vhodnosti návrhu konkrétního typu konstrukce odolávající působení vody roz-
hoduje vedle objektivních podmínek prostředí také otázka ekonomická. Dopo-
’†‹•„‘„ê“dˆ‡ê“•’ˆ—Bê‡’ê“•’—Œ–?•˜êê
sud se však přihlíží především k okamžitým nákladům, spojeným s pořízením kon-
‘ˆ ’ꖍˆ—Bêê™’’™Žœêê
strukce, stranou ve většině případů zůstává otázka množství prostředků, které je ‘„ꑈ ˆ“ˆ:‘U†‹êB–—ˆ†‹
nutné vynaložit na její udržování po celou dobu životnosti, případně potřebných
k její sanaci. V současné době je však třeba klást důraz na hodnocení celkových “dŒê‘5•„˜ê‘ˆ‘BꙒŒ‡’ê’‡•O—?‘’êê
‡’ê’–—„—‘B†‹êB‡‘B†‹ê“•˜‹S
nákladů, tj. nákladů pro celý životní cyklus konstrukce. Aplikací robustních vlákno-
betonů s jednoznačně definovanými materiálovými charakteristikami lze spolehli- „ˆˆ‘Bê“dˆ™•5†ˆ‘BꙒŒ‡„ê“’ê‘5•„˜
vě vyhovět přísným návrhovým kritériím vodonepopustných konstrukcí a splnit tak ‘ˆ’W‘’–—ê“’‡ˆ—Bê
vysoké nároky na použitelnost realizovaného díla při současné minimalizaci celko- –™’‡Œ‡„
vých nákladů. Mnohonásobná úspěšná realizace „oranžových van“ v zahraničí to
’†‹•„‘„ê“•’—Œê’–‘?‘Bê
jednoznačně prokázala.
ê“•’—Œ–?•˜

Uvedené výsledky souvisejí s řešením grantového projektu ™ˆŒê–‘„‡‘5ê„ê•œ†‹5ê

č. 103/09/2097 GAČR. ’‘—5Wê„ꇈ’‘—5W

Ing. Vojtěch Petřík, Ph. Ing. Martin Půlpán

tel.: 733 690 218 tel.: 604 211 330
e-mail: vojtech.petrik@helika.cz e-mail: martin.pulpan@helika.cz

oba: OSVVP ČSSI

Komornická 15, 160 00 Praha 6
Helika, a. s., Beranových 65, 19 21 Praha

thihêw•ˆ‰„ê–“’­ê–ê•­’­
—™•Pêq­êoœ ˆOˆê¥¤©
Dipl. -Ing. Norbert Philipp
£©¡ê¨¡ê}ˆ–ˆBꑄ‡ês˜W‘Œ†B
Max Bögl
{ˆ­®ê£¨¡ê¢ªê§ªê¡¡
Postfach 11 20, 92301 Neumarkt m„›®ê£¨¡ê¢ªê§ªê§¥
tel.: +499 181 909 102 13 „ „“•ˆ‰„͐„ „“•ˆ‰„­†
e-mail: nophilipp@max-boegl.de ššš­„ „“•ˆ‰„­†
www.max-boegl.de

Text článku byl posouzen odborným lektorem.

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 31

 S TAV E B N Í K O N S T R U K C E ❚ STRUCTURES

APLIKACE PŘEDJATÉHO VLÁKNOBETONU ❚ THE USE OF

PRESTRESSED FIBRE REINFORCED CONCRETE

Vojtěch Petřík, Norbert Philipp 400–1000

Firma Max Bögl vyvinula předpjaté betono-

vé dílce ze samozhutnitelného vláknobetonu

900–2600
a vysokohodnotného vláknobetonu s ocelový-
mi vlákny s cílem zefektivnit technologii pre-
fabrikované výroby eliminací měkké výztuže. 15–32 m
Únosnost předpjatých vláknobetonových prvků
byla potvrzena zkouškami a ověřena následnými
výpočty. V Německu byly prefabrikované dílce
1 240–500
z předpjatého samozhutnitelného vláknobetonu
použity ve velkém stavebním projektu počát-
kem roku 2004 a v dalších letech byla aplikace 2
mnohokrát úspěšně zopakována. ❚ Firm Max
Bögl developed pre-stressed concrete members
from self-compacting fibre concrete and high
performance fibre concrete with steel fibres
aiming to effective technology of production
by elimination of mild reinforcement. The load-
bearing capacity of pre-stressed fibre concrete
elements was proved by tests and verified
by subsequent analysis. In Germany precast
elements from pre-stressed self-compacting
fibre concrete were used in a large structural
project in the beginning of 2004, in the following
years the application was repeated for several
times.

P Ř E D P J AT É B E T O N O V É D Í L C E
ZE SAMOZHUTNITELNÉHO 700
3,3-násobek užitného zatížení - mez únosnosti
VLÁKNOBETONU
600

Samozhutnitelný vláknobeton
Samozhutnitelný beton (SCC) se 500

2,2-násobek užitného zatížení - zvýšení rozvoje trhlin

v čerstvém stavu vyznačuje speciál-
400
zatížení [kN]

ními vlastnostmi jako vynikající teku-

tostí a schopností samoodvzdušnění. 1,55-násobek užitného zatížení - první smykové trhliny
300
Při jeho aplikaci není další zhutňování, 1,3-násobek užitného zatížení - první ohybové trhliny

např. ponornými vibrátory, zapotřebí. 200

Užití SCC v prefabrikované výrobě je
Oblast užitného zatížení
výhodné z následujících důvodů: 100

• Dodatečné úpravy povrchu prefabri-

kátů po odformování nejsou zpravidla
nutné, neboť počet neprobetonova-
ných hnízd, popř. vzduchových bub-
lin je zanedbatelný.
• Probarvení betonu je zřetelně rovno-
měrnější, SCC je tedy výhodné apli-
kovat v případech, kdy je požadová-
na vysoká kvalita povrchů pohledo-
vých betonů.
• Snížení hladiny hluku a vibrací při
betonáži, neboť mechanické hutnění
není nutné.
Použitím vláknobetonů je možné
do značné míry zlepšit užitné vlastnos-
ti konstrukce či konstrukčního prvku.
Materiálové parametry vláknobeto-
0
0 20 40
3
nů lze s výhodou uplatnit při průka-
zech podle teorie mezních stavů únos-
nosti i použitelnosti. Velmi účinně lze
při návrhu konstrukčních prvků využít
vláknobeton ke zvýšení jejich smyko-
vé únosnosti.
Efektivní přenos smykových namá-
hání umožnil vývoj a aplikace předpja-
tých prefabrikovaných vazníků ze SCC
s příměsí ocelových vláken (tedy ze
samozhutnitelného vláknobetonu) bez
konvenční smykové výztuže. Optimální
60 80 100 120 140 160 180
deformace [mm]
množství přidávaných ocelových vlá-
ken je z hlediska praktických techno-
logických možností kolem 40 kg/m3,
bylo však prokázáno, že objemový
podíl drátků v matrici může dosaho-
vat až 140 kg/m3, aniž by SCC ztra-
til na zpracovatelnosti a schopnosti
samozhutnění.
Prefabrikované předpjaté vazníky
Volba geometrie a předpětí vláknobeto-
nového prefabrikovaného prvku vychá-

32 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2010


4 5
Obr. 1 Příklad geometrie vazníku
❚ Fig. 1 Example of the girder geometry
Obr. 2 Dlouhodobá zkouška vazníku ❚
Fig. 2 Long-term testing of the girder
Obr. 3 Záznam zatěžovací zkoušky
❚ Fig. 3 Record of the loading test
Obr. 4 Aplikace předpjatých vazníků ❚
Fig. 4 Application of pre-stressed girders
Obr. 5 Příhradový vazník z UHPFRC
❚ Fig. 5 Truss girder from UHPFRC
Obr. 6 Příhradových vazník ve zkušebním
zařízení ❚ Fig. 6 Truss girder in a testing
device
zí z osvědčeného předpjatého vazní-
ku s I průřezem, který v podporových
oblastech přechází do tvaru T (obr. 1).
Ve čtvrtinách rozpětí a u podpor je prů-
řez oslaben kruhovými instalačními pro-
stupy. Veškerá smyková výztuž (třmín-
ky) a měkká výztuž v kotevní oblas-
ti předpínacích prvků je díky aplikaci
samozhutnitelného vláknobetonu eli-
minována.
Předpětí je realizováno na předpínací
lince přímou předpínací výztuží v horní
a spodní pásnici vazníku. Tvar spodní
pásnice včetně umístění předpínacích
lan byl optimalizován tak, aby se při
betonáži předešlo eventuálnímu shlu-
kování drátků nebo segregaci betonu.
Nezanedbatelnou výhodou absence
konvenční smykové výztuže je mož-
nost velmi flexibilního umístění otvorů
pro instalační rozvody, možné je i jejich
dodatečné vrtání. Stavební konstruk-
ce z dílců provedených touto inovativ-
ní technologií lze i po jejich dokončení
pružně přizpůsobit potřebám nových
uživatelů. Nezanedbatelnou předností
je i vynikající kvalita povrchu pohledo-
vého betonu.
2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
S TAV E B N Í K O N S T R U K C E
Zkušební vazníky vyrobené z před-
pjatého samozhutnitelného vláknobe-
tonu, které jsou již šest let volně vysta-
vené účinkům povětrnostních podmí-
nek (obr. 2), vykazují trvale vynikající
kvalitu povrchu, kromě bočních povr-
chů dodatečně vrtaných otvorů se
neobjevují žádné projevy koroze oce-
lových vláken.
Únosnost předpjatých vazníků
Na základě experimentů provede-
ných na zkušebních tělesech v měřít-
ku 1 : 1 bylo prokázáno, že požado-
vaná únosnost ve smyku je zajištěna
i bez přítomnosti konvenční smyko-
vé výztuže. První ohybové trhliny se
objevily uprostřed rozpětí při dosaže-
ní 1,3 násobku užitného zatížení. Při
1,55 násobku došlo v oblasti prostu-
pů na konci nosníku ke vzniku prvních
smykových trhlin, které se za zvyšují-
cího se zatížení počaly silně rozvírat.
Významnější nelineární odezva prvku
provázená deformačním změkčením
byla zaznamenána na úrovni rovnají-
cí se přibližně dvojnásobku běžného
užitného zatížení (obr. 3). Přítomnost
❚ STRUCTURES
drátků, procházejících rozevírajícími
se trhlinami, zajistila pozvolné (duk-
tilní) selhání dílce při dosažení meze
únosnosti.
Další nárůst zatížení byl doprovázen
rychlým nárůstem deformací, což svěd-
čí o značné duktilitě systému při vyso-
kých intenzitách zatížení. Mezní únos-
nosti bylo dosaženo poté, co smyková
trhlina protnula tlačenou oblast.
Použití předpjatých vazníků
Poprvé byly prefabrikované vaznice
a vazníky z předpjatého betonu pou-
žity v Německu v roce 2004 při stavbě
papírny v Leuně. Vazníky mají rozpětí
cca 25 m a vaznice rozpětí cca 10 m.
Ve vaznících bylo dodatečně vyvrtáno
několik prostupů pro instalační rozvo-
dy, přičemž některé z nich měly znač-
né rozměry.
Konstrukční systém, sestávající z pre-
fabrikovaných vaznic a vazníků, byl
v dalších letech několikrát úspěš-
ně použit, např. ve městě Salzgit-
ter (obr. 4.). V tomto případě bylo roz-
pětí nosníků 19 m při výšce průřezu
850 mm.
33
 S TAV E B N Í K O N S T R U K C E
P Ř E D P J AT É
P Ř Í H R A D O V É VA Z N Í K Y
Z VYSOKOHODNOTNÝCH
VLÁKNOBETONŮ
Vysokohodnotné betony
s rozptýlenou výztuží
Vysokohodnotné betony s mimořádně
vysokými pevnostmi (Ultra High Perfor-
mance Concrete – UHPC) reprezentu-
jí v současnosti nejvyšší stupeň vývoje
technologie betonu. Nízký vodní souči-
nitel, vysoká hutnost a optimalizovaná
mikrostruktura umožňují dosažení pev-
nosti v tlaku přes 200 MPa, nízké per-
meability a vysoké odolnosti vůči che-
micky agresivnímu prostředí při zacho-
vání vynikající zpracovatelnosti. Ztrátu
duktility a tendenci vysokohodnotných
betonů ke křehkému porušení lze eli-
minovat cílenou příměsí nejčastěji oce-
lových vláken, díky kterým lze výrazně
zlepšit chování UHPC i v konstrukčních
prvcích namáhaných tahem.
Vysokohodnotné betony vyztužené
rovnoměrně rozptýlenými vlákny (Ultra
High Performance Fibre Reinforced
Concrete – UHPFRC) lze využít v širo-
kém spektru konstrukčních systémů.
Příkladem mohou být aplikace v most-
ních stavbách i konstrukcích pozem-
ního stavitelství. Zejména v oblas-
ti prefabrikovaných dílců z předpjaté-
ho betonu mohou být dosavadní apli-
kační meze použitím UHPFRC výraz-
ně rozšířeny.
Příhradové vazníky z UHPFRC
Ve spolupráci s univerzitou v Lipsku
vyvinula firma Max Bögl modulárně
koncipovaný příhradový vazník z pre-
fabrikovaných UHPFRC-dílců (obr. 5).
Na základě detailních studií a analýz
bylo prokázáno, že tyto modulární pří-
hradové vazníky mohou být realizová-
ny při rozpětích 50 až 100 m při sou-
časném snížení nákladů ve srovnání
s ocelovými či dřevěnými konstrukcemi
obdobného charakteru.
Příhradový vazník se skládá z jed-
notlivých prefabrikovaných dílců: horní
a dolní pás, uzlové elementy, diago-
nály a svislice. Z dílců lze díky modu-
lární koncepci pomocí speciálně vyvi-
nutých montážních postupů sestavit
příhradový vazník přímo na staveniš-
ti. Pro předpětí dolního a horního pásu
v podélném směru se používá volných
kabelů. Svislice a diagonály jsou mon-
továny k uzlovým elementům horního
a dolního pásu přes suchou kontakt-
ní spáru, což vyžaduje vysokou přes-
nost výroby. Kontaktní plochy prvků
34
❚ STRUCTURES
jsou broušeny s přesností až 0,1 mm.
K montáži svislic jsou používány před-
pínací tyče.
Jednotlivé díly příhradového vazní-
ku jsou vyráběny z betonů s pevnos-
tí v tlaku 130 až 200 MPa a v závislosti
na své délce předem předpjaty. Obje-
mový podíl ocelových vláken je specifi-
kován statickými požadavky v každém
konkrétním případě zvlášť. Nejčastěji
jsou používána vysokopevnostní oce-
lová vlákna. Díky poměrně vysokým
pevnostem UHPFRC v tahu a defi-
novaným pevnostem v tahu po vzni-
ku trhliny lze zcela eliminovat měkkou
betonářskou výztuž.
Užitné vlastnosti vazníků
z UHPFRC
Provedené zkoušky příhradových vaz-
níků prokázaly vysokou únosnost. I při
zatížení překračujícím pětinásobek běž-
ného provozního zatížení nebyly zjiště-
ny žádné významné plastické defor-
mace, nosník vykazoval téměř lineárně
pružnou odezvu. Vazník ve zkušebním
zařízení je znázorněn na obr. 6.
Modulární koncepce příhradových
vazníků umožňuje flexibilní transport,
vyžaduje však racionální a vysoce přes-
nou výrobu jednotlivých dílů. Výhodou
je také možnost snadné demontá-
že a opětovná použitelnost jednotli-
vých dílců vazníku. Aplikace UHPFRC
s vysokou pevností v tlaku umožňu-
je minimalizaci rozměrů příčných řezů
jednotlivých prvků (obr. 6). Např. pro
rozpětí 60 m lze použít vazníky s cel-
kovou hmotností méně než 45 t.
Z ÁV Ě R
Provedenými zkouškami a výpočty bylo
prokázano, že je možné u obou výše
popsaných konstrukčních systémů
z předpjatého vláknobetonu eliminovat
konvenční betonářskou výztuž. Proká-
zala se rovněž značná duktilita systé-
mu při velmi vysokých intenzitách zatí-
žení. Absence konvenční výztuže a její
náhrada rozptýlenými drátky umožňu-
je v plnostěnných vaznících vrtat doda-
tečné prostupy pro rozvod instalací,
aniž by byla podstatně snížena jejich
únosnost. Tím je umožněno flexibil-
ní využití stavební konstrukce i po jejím
zhotovení.
Ani po šestileté expozici povětrnost-
ním vlivům nebyly zjištěny stopy koroze
ocelových drátků, která bývá v případě
drátkobetonů velmi často diskutová-
na. Využitím vlastností vysokohodnot-
ného vláknobetonu lze navrhovat velmi
subtilní konstrukce i na velká rozpětí.
BETON • technologie • konstrukce • sanace
Literatura:
[1] Claußen T.: Selbstverdichtender
Beton für die Fertigteilindustrie, Beton
+ Fertigteiltechnik, Heft 4, s. 32–35,
2003
[2] Rosenbusch J.: Zur Querkraft-
tragfähigkeit von Balken aus
stahlfaserverstärktem Stahlbeton.
Dissertation an der TU Braunschweig,
2003
[3] Teutsch M.: Selbstverdichtender
und Ultrahochfester Beton. Baustoffe
und Konstruktion der Zukunft?,
Braunschweiger Bauseminar 2003,
Schriftenreihe des iBMB der TU
Braunschweig, Heft 169, s. 91–100,
2003
[4] Petřík V.: Materiálové modely
a výpočtové analýzy vláknobetonových
kostrukcí, Disertační práce, ČVUT
Praha
[5] Strobach C.-P., Petřík V., Grunert
J.-P.: Předpjaté betonové dílce ze
samozhutnitelnýného betonu bez
běžné výztuže, zesílené rozptýlenou
výztuží, Beton TKS 5/2005
[6] Tue N. V, Knitl J., Henze S., Bögl S.:
New precast strructures made of ultra
high performance concrete- concepts,
implementation, prospects, Proc.
Ulmer Betontage 2009
Jednotlivé prefabrikované komponenty
modulárního příhradového vazníku lze
efektivně vyrábět s vysokou opakova-
telností a lze je po demontáži opakova-
ně použít. Uvedenými příklady aplikací
vláknobetonů lze doložit vysoký poten-
ciál kompozitních materiálů.
Uvedený příspěvek vznikl za podpory
grantového projektu č. 103/09/2097 GAČR.
Poděkování patří Dipl.-Ing. Norbertu Phillippovi
(Max Bögl Bauunternehmung) za přínosné
diskuse a významnou podporu při vzniku tohoto
příspěvku.
Ing. Vojtěch Petřík, Ph.D.
OSVVP ČSSI
Komornická 15, 160 00 Praha 6
Helika, a. s.
Beranových 65, 199 21 Praha
tel.: 733 690 218
fax: 281 097 200
e-mail: vojtech.petrik@helika.cz
Dipl. -Ing. Norbert Philipp
Max Bögl
Postfach 11 20, 92301 Neumarkt
tel./fax: +499 181 909 102 13
e-mail: nophilipp@max-boegl.de
www.max-boegl.de
Text článku byl posouzen
odborným lektorem.
❚ 2/2010
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚
OŠETROVANIE ČERSTVÉHO BETÓNU – 2. SUPERABSORPČNÉ
POLYMÉRY ❚ FRESH CONCRETE CURING –
2. SUPERABSORBENT POLYMERS
Peter Briatka, Peter Makýš
Jednou z progresívnych a v súčasnosti sa prudko rozvíjajúcich metód
ošetrovania betónu je vnútorné ošetrovanie. Pod pojmom vnútorné
ošetrovanie si môžeme predstaviť dodávanie „ošetrovacej“ vody priamo
z vnútra betónu, kde je zabudovaná už počas jeho miešania, a to v hmote
určitého nosiča tak, aby nezvyšovala vodný súčiniteľ čerstvého betónu
a zároveň aby bola k dispozícii k náhrade stratenej vody či už odparo-
vaním alebo autogénnym vysychaním. Jednou z foriem takéhoto nosiča
sú superabsorpčné polyméry (SAP). Najširšie uplatnenie vnútorného
ošetrovania a tým aj SAP sa javí v betónových konštrukciách s vysokým
povrchovým modulom (pomer plochy vystavenej prostrediu a objemu
konštrukcie) a zvlášť v tzv. vysokohodnotných betónoch, kde sa vonkajšie
ošetrovanie dodávaním vody stáva neúčinným z dôvodu veľmi malej per-
meability betónu. ❚ One of the progressive and nowadays intensively
developing methods of concrete curing is internal curing. Under the
notion of internal curing we can imagine supply of „curing“ water directly
from inside of concrete where it´s incorporated even during mixing and it´s
bound in the mass of certain carrier in order to avoid raising of water to
cement ration of fresh concrete and simultaneously it would be available
for replacement of lost water either by evaporation or self-dessication.
One of the form of such a carrier is superabsorbent polymers (SAP). The
most wide usage of internal curing and thus either SAP appears to be
in concrete structures with high surface modulus (ratio of surface area
exposed to the environment to volume of the structure) and particularly in
so called high performance concrete where external curing by supplying
additional water on the surface becomes ineffective by reason of very low
permeability.
V N Ú T O R N É O Š E T R O VA N I E P O U Ž I T Í M
S U P E R A B S O R P Č N Ý C H P O LY M É R O V
Superabsorbčné polyméry (SAP) sú materiály na báze
napr. sodných solí polyakrylovej kyseliny, polyakryl kopo-
lymérov alebo polyvinyl alkohol kopolymérov. Vyznaču-
jú sa schopnosťou viazať vo svojej štruktúre veľké množ-
stvo vody a vodných roztokov prostredníctvom vodíko-
vých väzieb. Štandardne sa vyrábajú dva typy SAP (dvomi
technológiami). Pre ošetrovanie betónu je vhodné použí-
vať SAP so zrnami guľového tvaru s priemerom cca 50 až
200 μm v suchom stave. Tento typ je schopný viazať vodu
do svojej štruktúry a zväčšiť tak svoj objem desaťkrát (prie-
mer sa zväčší približne trikrát). Množstvo roztoku, ktoré je
SAP schopný absorbovať je značne závislé od koncentrá-
1 2
2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
M AT E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y
cie iónov solí v roztoku. Veľmi jednoducho povedané, zvy-
šujúca sa koncentrácia iónov solí v roztoku redukuje mož-
nosti SAP prijímať vodu [1].
Pojem superabsorbčný polymér nie je výdobytok posled-
ných rokov. Výskum SAP ako takých v osemdesiatych
a deväťdesiatych rokoch minulého storočia vyústil až do zís-
kania patentu v roku 1991. Od tejto doby sa hľadajú stále
nové možnosti ich uplatnenia a jednou z nich sa zdá byť aj
vnútorné ošetrovanie betónu.
Obzvlášť dôležité je ošetrovanie betónov s nízkym vodným
súčiniteľom (0,2 až 0,36). Zvyčajne sú to vysokohodnotné
betóny (HPC) podstupujúce výrazné samovysychanie (strata
voľnej vody, ktorá sa počas hydratácie viaže v hydratačných
produktoch) a súvisiace chemické zmrašťovanie (obr. 3).
U betónov s nízkym vodným súčiniteľom (menej ako 0,36)
nemôže prebehnúť kompletná hydratácia (stupeň hydratácie
α < 1, obr. 4), čo spôsobuje nevyužitie potenciálu mecha-
nických parametrov navrhnutého betónu. Dosiahnutie vyš-
šieho stupňa hydratácie (obr. 5), ideálne 1, si vyžaduje zvý-
šenie dávky vody, no táto voda sa nesmie podieľať na vod-
nom súčiniteli, čiže to musí byť voda ošetrovacia. Avšak, ak
je ošetrovacia voda dodávaná na povrch konštrukcie HPC,
potom nie je schopná penetrácie do jadrovej oblasti betó-
nu kvôli jeho vysokej hutnosti (nízkej permeabilite), a tak je
potrebné ošetrovaciu vodu dostať do betónu inou metódou
– tzv. vnútorným ošetrovaním.
Vnútorné ošetrovanie prostredníctvom SAP poskytuje
vodu na hydratáciu (dosiahnutie vyššieho stupňa hydratácie)
a ošetrovacia voda nevytvára kapilárne póry lebo je viaza-
ná v SAP, odkiaľ sa postupne uvoľňuje, čím eliminuje vznik
mikropórov v cementovom géle. Aby vnútorné ošetrovanie
takýmto spôsobom mohlo fungovať, musia byť zabezpeče-
né určité podmienky. Voda obsiahnutá v SAP musí byť ľahko
uvoľniteľná do cementového tmelu, keď dôjde k jej potrebe.
Keďže SAP sa správajú ako zásobníky vody s diskrétnou
veľkosťou a polohou, je nevyhnutné, aby boli homogénne
Obr. 1 Pohľad na SAP pred a po nasiaknutí vodou [2]
❚ Fig. 1 View of SAP before and after water saturation [2]
Obr. 2 Zrná SAP v suchom a nasiaknutom stave [1] ❚ Fig. 2 SAP
particles in dry and saturated state [1]
35
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ M AT E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y
3 4
6 7
distribuované do celého objemu betónu. Cementový tmel
tak bude mať v každom mieste dostatok blízkych zdrojov
ošetrovacej vody (obr. 6 a 7).
SAP sa pridáva do betónu (v suchom stave) počas mieša-
nia spolu s cementom v dávkach približne 0,3 až 0,6 hmot-
nostných % z dávky cementu. Voda, ktorá má byť viazaná
v SAP, sa pridáva do betónu spolu s bežnou dávkou vody.
SAP ju v priebehu niekoľkých minút absorbuje. Z obr. 8 je
zrejmé, že aj typ A SAP dosiahne v priebehu prvých 5 min
viac ako 50% saturáciu, resp. absorbuje viac ako 50 % svo-
jej kapacity. Tu treba poznamenať, že typ A je charakteris-
tický guľovitým tvarom zŕn, čo je ideálny tvar význačný mini-
málnou povrchovou plochou, a preto absorpcia je pomal-
šia ako u typu B s nepravidelným tvarom zŕn. Zaujímavý
je aj poznatok, že v priebehu prvých 30 min sa absorpcia
prakticky zastaví a kapacita absorpcie dosahuje pre jednot-
livé typy SAP hodnoty cca 35 g resp. 17 g pórového roz-
toku na 1 gram SAP. Pri dávke 0,3 % SAP typu B z dávky
cementu 300 kg/m3 to predstavuje 31,5 kg vody viazanej
v SAP. Z tohto jednoduchého výpočtu vyplýva, že dávku
vody možno bez obáv zvýšiť o 31,5 kg/m3, lebo túto časť
pórového roztoku v krátkom čase absorbuje SAP a počas
hydratácie nebude ďalej zvyšovať vodný súčiniteľ ani vyvo-
lávať súvisiace negatívne efekty.
Počas tuhnutia a tvrdnutia betónu sa z SAP uvoľňuje aku-
mulovaná voda. Spätným uvoľňovaním vody sa zabezpečuje
skoro konštantná RH v betóne. Na obr. 9 je vidieť ako vplý-
va množstvo SAP na vlhkosť betónu v čase. Už pri dávke
0,3 hmotnostných % z cementu sa RH udržuje stabilne
36 BETON • technologie • konstrukce • sanace
5
Obr. 3 Model chemického zmrašťovania a zmeny fáz zložiek
cementového tmelu pri vysokom vodnom súčiniteli (0,6)
[4] ❚ Fig. 3 Model of chemical shrinkage and changes in state of
cement paste components with high water to cement ratio (0,6) [4]
Obr. 4 Model chemického zmrašťovania a zmeny fáz
zložiek cementového tmelu pri nízkom vodnom súčiniteli (0,3)
[4] ❚ Fig. 4 Model of chemical shrinkage and changes in state of
cement paste components with low water to cement ratio (0,3) [4]
Obr. 5 Model chemického zmrašťovania a zmeny fáz zložiek
cementového tmelu pri nízkom vodnom súčiniteli (0,3) a ošetrovaní
0,05 [4] ❚ Fig. 5 Model of chemical shrinkage and changes in state
of cement paste components with low water to cement ratio (0,3) and
with curing 0,05 [4]
Obr. 6 Distribúcia SAP v cementovom tmele získaná mikrotomografiou
– upravené z [2] ❚ Fig. 6 Distribution of SAP in cement paste
obtained by microtomography – altered from [2]
Obr. 7 Distribúcia SAP v cementovom tmele získaná mikrotomografiou
– upravené z [2] ❚ Fig. 7 Distribution of SAP in cement paste
obtained by microtomography – altered from [2]
Obr. 8 Kinetika absorpcie pórového roztoku (A – guľovité častice SAP;
B – nepravideľné častice SAP) [3] ❚ Fig. 8 Kinetics of absorpion
of pore solution (A – spherical SAP particles; B – irregular SAP
particles) [3]
Obr. 9 Priebeh relatívnej vlhkosti betónu v čase ako funkcia množstva
ošetrovacej vody resp. SAP [3] ❚ Fig. 9 Curve of relative humidity
of concrete in time as a function of curing water amount or SAP
dosage [3]
Obr. 10 Priebeh deformácií v betóne v závislosti od času a dávky SAP
meraný podľa ASTM C 157 [3] ❚ Fig. 10 Curve of deformations
in concrete in dependence on time and dosage of SAP measured
according to ASTM C 157 [3]
Obr. 11 Pór vzniknutý vyprázdnením SAP [2] ❚ Fig. 11 Pore left
after evacuation of SAP [2]
❚ 2/2010
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ M AT E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y

Literatúra:
[1] Jensen O. M., Hansen P. F.: Water-entrained cement-based
materials, 1. Principles and theoretical background, Cement and
Concrete Research, Volume 31, USA, 2001, pp. 647–654
[2] Lura P.: Superabsorbent polymer in concrete, Workshop
Reducing Early-Age Cracking in Concrete Today, held at Purdue
University, West Lafayette, 2008
[3] Jensen O. M., Hansen P. F.: Water-entrained cement-based
materials, 2. Experimental observations, Cement and Concrete
Research, Volume 32, USA, 2002, pp. 973–978
[4] Lura P.: Powers´ model, Workshop Reducing Early-Age
Cracking in Concrete Today, held at Purdue University, West
Lafayette, 2008
[5] ASTM C 157 – Standard test method for length change for
hardened hydraulic-cement, mortar and concrete

na úrovni cca 97 %, čo eliminuje kapilárne ťahové napätia

na hodnotu cca 5 MPa. V dôsledku vysokej RH betónu teda
nedochádza ku vzniku takých výrazných kapilárnych ťaho-
vých napätí v betóne, ako je tomu u vzorky s 0 % SAP, kde
sa napr. po 14 dňoch podľa vzťahu (1) dajú očakávať napä-
tia okolo – 25 MPa.
2 ⋅ γ ⋅ cos θ R ⋅ T ⋅ ln ( RH )
PCAP = − = [Pa] , (1)
rCAP Vmol,f
kde PCAP značí kapilárne napätie [MPa], γ povrchové napä-
tie pórového roztoku [N/m], θ stykový uhol pórového rozto-
ku a steny kapiláry, θ = 0 rad, rCAP polomer kapiláry [m], RH
9
relatívnu vlhkosť cementového tmelu [-], Vmol,f molový objem
pórového roztoku, Vmol,f ≈ 18.10-6 m3/mol, R univerzálna ply-
nová konštanta = 8,3114 J/mol/K a T absolútna teplota [K].
Zabudovaním ošetrovacej vody do betónu pomocou SAP
sa obmedzia kapilárne napätia a aj celkové zmraštenie
(obr. 5). Vedľajším efektom tejto ošetrovacej metódy je vznik
voľných pórov v cementovom tmele, ktoré vzniknú vyprázd-
nením zrniečok SAP (obr. 11). Znamená to, že vnútorné oše-
trovanie má v konečnom dôsledku podobný účinok na dlho-
dobé vlastnosti betónu ako napríklad prevzdušňovacie prí-
sady – mierne zníženie pevností a modulu pružnosti ale aj
zvýšenie odolnosti proti pôsobeniu zmrazovania a rozmra-
zovania. V tomto bode však treba zdôrazniť, že zníženie pev-
nosti vznikom prázdnych pórov nemusí v konečných číslach
10
znamenať absolútny pokles pevnosti betónu, pretože správ-
nym návrhom a prevedením ošetrovania pomocou SAP sa
11 obzvlášť u betónov s nízkym vodným súčiniteľom dosiahne
vyšší stupeň hydratácie, s čím súvisí lepšie využitie zabudo-
vaných zložiek.

Ing. Peter Briatka

Technický a skúšobný ústav stavebný
Studená 3, 821 04 Bratislava
e-mail: briatka.p@gmail.com

Doc. Ing. Peter Makýš, PhD.

Stavebná fakulta STU
Katedra technológie stavieb
Radlinského 11, 813 68 Bratislava

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 37

 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ M AT E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y
SPECIFIKA Z TECHNOLOGIE VLÁKNOBETONU
OF FIBRE CONCRETE TECHNOLGY
Jan Vodička, Vladimír Veselý, Jiří Krátký
Článek popisuje obecná specifika při navrhování vláknobetonových směsí
a výrobě čerstvého vláknobetonu. Dále uvádí některé příklady dávkování
vláken, která se využívají v současnosti při výrobě vláknobetonu. ❚ The
article describes general specifics of fibre concrete mixture design and
specifics of production of fresh fibre concrete. It shows some examples of
fibre dosage nowadays used in fibre concrete production.
Kompozitní materiály obecně jsou materiály vyžadující odpo-
vědný přístup jak z pohledu návrhu, tak i jejich výroby a zkou-
šení, neboť jejich vlastnosti jsou dány nejen vlastnostmi jed-
notlivých komponentů, ale i vzájemným poměrem jejich dáv-
kování na jednotku objemu (1 m3).
Kompozit s cementovou matricí, mezi které patří běžný
beton, je znám prakticky od první poloviny 19. století, kdy
byl vývoj hydraulických pojiv završen výrobou portlandské-
ho cementu (J. Aspdin přihlásil roku 1824 patent „Zlepše-
ní ve výrobě umělého kamene“ a roku 1825 založil továrnu,
v níž vyráběl pojivo pod obchodním názvem „Portlandský
cement“ [1]). I když uplynulo více než 180 let od jeho vzniku,
sdílí technická veřejnost stále jeho složitost i možnosti pře-
tvářet jeho modifikace dalšími novými vyvíjenými kompo-
nenty, které ovlivňují nejen vlastnosti kompozitu, ale i výraz-
né části jeho technologie výroby, zpracování a ošetřování
do doby jeho zralosti.
Jedním z nových komponentů cementových kompozit jsou
vlákna, která zásadním způsobem mohou ovlivnit vlastnosti
kompozit nejen v oblasti technologie (návrh, výroba, zpraco-
vání, zkoušení), ale též v oblasti jejich využití.
Jako složka by vlákna měla být rozptýlena ve struktuře rov-
noměrně, stejně jako jsou např. rozptýlena zrna hrubé frak-
ce kameniva v běžném betonu. Rovnoměrné rozptýlení vlá-
ken vede k efektu prostorového působení vláken ve struktu-
ře kompozitu a ke ztužení celé jeho struktury. Vlákna proto
nelze považovat v klasickém pojetí za výztuž, ale pouze
za ztužující prvek struktury. Termín vláknobeton je tak cha-
rakteristickým názvem pro tento kompozitní materiál.
Vláknobeton a běžný beton je nutné považovat za dva
samostatné konstrukční materiály, i když mají mnoho spo-
lečného. Jejich rozlišení je dáno jejich rozdílnými vlastnostmi
a možnými způsoby využití v praxi.
Vláknobeton lze díky specifickým vlastnostem, získaným
právě přidáním různých typů a druhů vláken (syntetická,
ocelová, skleněná atd.), využít pro dosažení dalších požado-
vaných parametrů u betonových prvků s ohledem na jejich
použití v konstrukci. Vlákna zlepšují odolnost betonu proti
vzniku trhlin a to jak v počátečním stadiu (smršťovací trhli-
ny), tak i po zatížení konstrukce, dále zlepšují odolnost beto-
nu proti mechanickému namáhání (mechanické opotřebení,
obrus apod.), tepelnému namáhání (v případě požáru) a zvy-
šují odolnost betonu v tahu, a to i po vzniku trhlin, kdy se
uplatní duktilita tohoto kompozita. Právě zvýšení odolnosti
betonu v tahu přidáním vhodného typu vláken a jejich dosta-
tečného množství umožňuje jeho výhodné využití jako kon-
strukčního materiálu v konstrukcích z prostého, vyztužené-
ho i předpjatého vláknobetonu.
38 BETON • technologie • konstrukce • sanace
❚ SPECIFICS
Termín konstrukční vláknobeton je možné užít pouze v pří-
padě, že jeho charakteristické vlastnosti se začínají odlišo-
vat od vlastností běžného betonu. Toho lze dosáhnout tzv.
minimální dávkou vláken. Podmínkou však zůstává, aby i při
této minimální dávce vláken byl vláknobeton homogenním
materiálem.
Vláknobeton i přes další požadavky na něj kladené zůstá-
vá i nadále kompozitem s cementovou matricí, a je tudíž
rozumné i reálné ponechat dobrou shodu při návrhu směsi,
výrobě a ošetřování vláknobetonu do doby jeho zralosti,
pokud možno, shodně s vyráběným běžným betonem. Toto
platí i o zkouškách prokazujících vlastnosti čerstvého vlák-
nobetonu a vlastnosti potřebné pro navrhování vláknobeto-
nových konstrukcí.
Vkládáním výztuže betonářské nebo předpjaté do prvků
z vláknobetonového kompozita lze využít širší měrou vlast-
ností kompozita a získat tak konstrukce subtilnější, spoleh-
livější a při dobře vytipované aplikaci pro užití vláknobetonu
i konstrukce s ekonomickým efektem.
DEFINICE VLÁKNOBETONU
Pro technické vymezení pojmu vláknobeton lze využít napří-
klad definici tohoto kompozitního materiálu uváděnou
v dokumentu Technické podmínky 1: Vláknobeton – Část 1
Zkoušení vláknobetonu [2], kde je uvedeno: „Vláknobeton je
konstrukční stavební kompozitní materiál, který má základní
strukturu výchozího prostého betonu, avšak doplněnou vlák-
ny, která ztužují strukturu kompozitu. Vlákna mohou být růz-
ného původu (materiálu), tvarů a rozměru. Vlákna musí tvořit
v objemové jednotce vláknobetonu takový podíl (objemový
stupeň ztužení vlákny), aby vznikl homogenní vláknobeton,
který umožní zlepšit alespoň některou z fyzikálně mecha-
nických vlastností původního prostého betonu. Vláknobeton
může být vyráběn na staveništi, ve výrobně konstrukčních
vláknobetonových prvků nebo dodáván jako transportbeton
přímo z centrální výrobny vláknobetonu.“
P O U Ž Í VA N Á V L Á K N A
Vlákna používaná pro výrobu vláknobetonu lze dělit podle
materiálu použitého pro jejich výrobu např. dle [3] na:
• ocelová vlákna
• polymerová vlákna
• skleněná
• ostatní
Vhodnost vláken je obecně prokázána dle [4], pokud vyho-
ví požadavku:
• ocelová vlákna vyhoví ČSN EN 14889-1 Vlákna do beto-
nu – Část 1: Ocelová vlákna – Definice, specifikace
a shoda [5],
• polymerová vlákna vyhoví ČSN EN 14889-2 Vlákna
do betonu – Část 2: Polymerová vlákna – Definice, specifi-
kace a shoda [6].
Pro ostatní typy vláken je vhodnost obecně prokázána,
splňují-li požadavky vydaných technických norem, na něž je
vydáno v ČR stavebně technické osvědčení.
Vlákna, na která bude vydána evropská technická norma,
jsou obecně vhodná pro použití do vláknobetonu od data
platnosti této evropské normy.
❚ 2/2010
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ M AT E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y

Ocelová vlákna se dle [5] dělí dle Obr. 1 Foto několika druhů a typů vláken
použitého základního materiálu pro ❚ Fig. 1 Photo of several types of fibres
jejich výrobu do skupin :
• Skupina I – za studena tažený drát
• Skupina II – vlákna stříhaná z plechu
• Skupina III – vlákna oddělovaná
z taveniny
• Skupina IV – vlákna protahovaná
z drátu taženého za studena
1a 1b 1c
• Skupina V – vlákna frézovaná z oce-
lových bloků
Dle tvaru se vlákna dělí na přímá
a tvarovaná a výrobce musí deklaro-
vat jejich tvar. Jsou-li vlákna dodává-
na s povrchovou úpravou, musí výrob-
ce deklarovat druh povrchové úpravy
a její množství v g/m2.
Polymerová vlákna dle [6] jsou vlák-
na zhotovovaná z polymerních mate-
riálů jakými jsou např. polypropylen,
polyethylen, polyester, nylon, PVA,
polyakryl, aramid a jejich směsi.
Výrobce či dodavatel musí dekla-
rovat základní polymery nebo jejich
směsi, způsob tvarování (vlákna přímá
1d
nebo tvarovaná), druh a velikost vlák-
nového svazu a případnou povrcho-
vou úpravu.
Polymerová vlákna jsou klasifikována
podle fyzického tvaru do tříd:
• Třída Ia – mikrovlákna s průměrem
< 0,3 mm; jednovlákná (monofila-
mentická)
• Třída Ib – mikrovlákna s průměrem
< 0,3 mm; vláknitá (fibrilovaná)
• Třída II – makrovlákna s průměrem
> 0,3 mm.
Skelná vlákna dle [3] mají být zásad-
ně odolná proti alkáliím.

H O M O G E N I TA V L Á K N O B E T O N U
Každá konstrukce s aplikací vlákno-
betonu musí být stejně spolehlivá jako
jsou konstrukce s aplikací běžného
betonu. Spolehlivost konstrukcí se
prokazuje výpočtem podle návrhových
metod, z nichž v současné době použí-
1e
vaná je Metoda navrhování podle mez-
ních stavů, dnes také tzv. metodika díl-
čích součinitelů spolehlivosti. 1f
Využití vlastností vláknobetonu, pře-
devším jeho tahové pevnosti a duk-
tility, je podmíněno tím, že výpočtem
navrhované konstrukce budou oprav-
du homogenní. Zajistit toto je právě
úkolem technologie v krocích návrhu
směsi, výroby a realizace vláknobeto-
nové konstrukce.
Vlastnosti vláken, jako složky čers-
tvého vláknobetonu, která přidáním
do cementové matrice vytváří vlákno-
beton s charakteristickými vlastnostmi,
mohou být natolik rozdílné, že ovlivní

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 39

 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ M AT E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y
nejen technologii výroby vláknobetonu, ale též i výrazně jeho
vlastnosti. Dosáhnout homogenity vláknobetonu i v přípa-
dech rozdílných vlastností vláken a navíc i rozdílnou změnou
jejich dávky na jednotku objemu je možné pouze za předpo-
kladu, že každý vláknobeton projde procesem návrhu, a že
složení každého vláknobetonu bude navíc ověřeno zkouš-
kou, která prokáže, že při výrobě, dopravě a zpracování
bude zajištěna jeho homogenita.
Jak je vidět z obrázku vláken (obr. 1), která jsou vzorkem
vláken dnes užívaných pro výrobu vláknobetonu, je jejich
rozmanitost natolik velká, že nelze stanovit jednotné zása-
dy v rámci celé technologie výroby čerstvého vláknobetonu.
Některé z typů vláken lze prostě jako složku při výrobě čer-
stvého vláknobetonu pouze nadávkovat a dopad do tech-
nologického procesu bude minimální. Některé typy naopak
ovlivní celou technologii včetně návrhu složení vláknobeto-
nové směsi.
Mezi vlákna, která technologii změní takřka ve všech kro-
cích, tj. od návrhu až po zpracování, patří vlákna ocelo-
vá. Jejich vliv začíná efektem nakypření směsi kameni-
va ocelovými vlákny, které je nutné nejen správně stano-
vit, ale též jej eliminovat při návrhu složení vláknobetonové
směsi. Hlavními parametry ovlivňujícími nakypření jsou tvar
ocelového vlákna, jeho délka, poměr mezi délkou a tloušť-
kou L/d a především hmotnostní dávka vláken na jednot-
ku objemu.
Obdobný vliv ocelových vláken je třeba očekávat při zpra-
covávání čerstvého vláknobetonu. Pro vlákna stejného tvaru
obecně platí, čím vyšší je poměr L/d, tím je horší zpracova-
telnost betonu. Pokud jsou ocelová vlákna stejného tvaru
a mají stejný poměr L/d, rozhoduje o zpracovatelnosti délka.
Kratší vlákna mají lepší zpracovatelnost.
Vláknobetony se navrhují s cílem dosáhnout vhodných
vlastností pro vytipovanou konstrukci. Nelze proto provádět
jejich výběr pouze z pohledu dosažení snadnější technolo-
gie, ale vždy podle vlivu vláken na dosažení požadovaných
vlastností vláknobetonu.
Ocelová vlákna větších délek a vyšších pevností se využí-
vají pro získání výrazně vyšších charakteristik vláknobetonu.
Při jejich vyšších dávkách, které mohou být v rozmezí 80 až
100 kg/m3 vláknobetonu, lze získat maximální charakteristi-
ky, hlavně základní pevnostní charakteristiky v tahu a duk-
tilitu, které jsou jakýmsi optimem pro vláknobeton. Hranice
je v tomto případě dána možnostmi výroby a zpracováním
čerstvého vláknobetonu. K tomuto efektu rovněž přispě-
je použití ocelových vláken s vyšší pevností v tahu. Běžně
dodávaná ocelová vlákna mají pevnosti v tahu 400 a 1 450
N/mm2, vysokopevnostní vlákna pak překračují pevnos-
ti 2 000 N/mm2.
Při návrhu složení vláknobetonu s ocelovými vlákny (drát-
ky) je třeba rovněž vzít v úvahu působení ocelových vláken
na zrna kameniva v tom smyslu, že je oddalují a brání jejich
vzájemnému skloubení (setřesení) při zpracování čerstvé-
ho betonu (ukládání a hutnění v konstrukci). Tento nepřízni-
vý vliv, který je označován jako nakypření o objem Vn v obje-
mové jednotce, může být značně proměnný [10]. Drátky
působí především na zrna hrubých frakcí kameniva a platí,
že čím větší zrno kameniva a vyšší dávka drátků, tím dochá-
zí k vyššímu nakypření. Experimentálně bylo měřeno nakyp-
ření směsi drátky zkouškou objemové hmotnosti kameniva
v setřeseném stavu a výsledky ukázaly, že při dávce drát-
ků 1 % z objemu došlo u frakce kameniva D max = 22 mm
k nakypření řádově o procenta, zatímco při stejné dávce
40 BETON • technologie • konstrukce • sanace
drátků v kombinaci pouze s drobným kamenivem D max =
4 mm k nakypření prakticky nedošlo [10].
Drátky se dávkují v rozmezí cca 0,5 % objemového vyztu-
žení, to je v dávce, při které lze již registrovat popisované
nakypření, a v dávce cca 1 až 1,3 % objemového vyztužení,
při které je ještě reálné vyrobit a zpracovat čerstvý homo-
genní vláknobeton. Dávky drátků v tomto rozmezí jsou záru-
kou, že dojde k tvorbě struktury vláknobetonu a vyrobený
vláknobeton bude mít požadované charakteristiky.
Příklady, kdy je běžně užito k výrobě vláknobetonu nižších
dávek ocelových vláken než dávek minimálních, jsou vlák-
nobetony v podlahách průmyslových hal. I při péči věno-
vané betonáži podlahy nelze dosáhnout homogenity vlák-
nobetonu. To prokazuje řada expertních posouzení podlah
narušených trhlinami, např. z provedených fyzických rozbo-
rů vzorků odebraných z podlah. Hlavní podíl na této neho-
mogenitě vláknobetonu má právě dávka užitých ocelových
vláken, která zde bývá zpravidla jen volena bez respektování
zásad návrhu konstrukčního vláknobetonového kompozita.
Nižšími dávkami ocelových vláken, kolem 20 kg/m3 betonu,
nelze dosáhnout popsaného efektu ve struktuře vláknobe-
tonu, protože dochází k segregaci nejen kameniva, ale též
i ocelových vláken. Tím je vláknobeton nehomogenní, tj. jako
konstrukční materiál, reprezentující vlastnosti vláknobetonu,
nepoužitelný (obr. 2).
Jedním z hlavních důvodů k výrobě vláknobetonů s nižší-
mi dávkami vláken bývá jeho konečná cena. Důvodem může
být i skutečnost, že nízké dávky ocelových vláken zjednodu-
šují technologii vláknobetonu při návrhu složení směsi, výro-
bě i jejím zpracování.
VÝROBA VLÁKNOBETONU
Jistý podíl na nedostatečné homogenitě, a to i u dobře navr-
ženého vláknobetonu, může mít vlastní výroba čerstvého
vláknobetonu, popřípadě i jeho zpracování. Vlákna, která
předurčují charakteristiky vláknobetonu jako jeho hlavní slož-
ka, musí být při výrobě dávkována v pořadí, které si vynucu-
je sám typ užitého vlákna. Rozmanitost typů vláken vyžadu-
je respektovat doporučené hlavní zásady, které byly stano-
veny na základě dlouhodobých zkušeností z ověřování výro-
by vláknobetonů. Některá syntetická vlákna lze dávkovat
do suchých směsí a naopak všechny typy ocelových vláken
je třeba dávkovat jako poslední složku směsi vláknobetonu.
S ohledem na rozmanitost stávajících strojních zařízení
pro výrobu běžného betonu, která by měla být použita i pro
výrobu vláknobetonu, je nezbytné vždy předem prokázat,
že strojní zařízení a stanovený postup dávkování vláken při
výrobě čerstvého vláknobetonu vede k dosažení potřebné
homogenity směsi. Cesta k výrobě homogenního vláknobe-
tonu, která se ukazuje být spolehlivou, je přes využití stroj-
ních zařízení užívaných na betonárnách, tj. přes míchačky
s nuceným oběhem.
Výroba vláknobetonu uskutečňovaná dosud ve většině pří-
padů (hlavně s vlákny ocelovými) pomocí autodomícháva-
čů není optimální cestou. I když je splněna hlavní zásada
pro užití ocelových vláken – ocelová vlákna dávkovat jako
poslední složku, lze dosáhnout homogenity vláknobetonu
obtížně za cenu prodloužení času míchání, protože autodo-
míchávač nemá výkonnost míchačky s nuceným oběhem.
To dokazuje řada měření, kterými lze určit hmotnost drátků
ve zvolené jednotce objemu čerstvého vláknobetonu vypuš-
těného z autodomíchávače. Zvolená místa pro odběr vzor-
ků, tj. na začátku, zhruba uprostřed a na konci vypouště-
❚ 2/2010
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ M AT E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y

2 4

3 5 6

7 8

Obr. 2 Porovnání nesprávného a správného návrhu složení směsi. Obr. 3 Ruční dávkování do míchačky ❚ Fig. 3 Manual dosing to
Čerstvě vyrobený vláknobeton s ocelovými vlákny – a) příliš krátká mixing device
vlákna, b) nižší než minimální hmotnostní dávka, c) správný návrh
Obr. 4 Dávkování pomocí dopravního pásu ❚ Fig. 4 Dosing by
směsi. Zpracovaný vláknobeton – d) a e) dochází k segregaci kameniva
conveyor belt
a drátků, f) vláknobeton je homogenní
❚ Fig. 2 Comparison of correct and wrong design of the mixture Obr. 5 Příklad dávkovacího zařízení ❚ Fig. 5 Example of dosing
composition. Fresh fibre concrete with steel fibres, a) too short fibres, device
b) amount of fibres lower than minimal, c) correct design of mixture.
Obr. 6 Dávkování ocelových vláken pomocí korečkového
Worked (treated) fibre concrete with steel fibres – d) and e) segregation
výtahu ❚ Fig. 6 Dosing of steel fibres by bucket conveyor
of fibres occurs, f) homogeneous mixture
Obr. 7 Pneumatické dávkování ❚ Fig. 7 Pneumatic dosage
Obr. 8 Vznik suchých ježků v důsledku nevhodného dávkování
drátků ❚ Fig. 8 Balling of fibres as a result of improper dosage
of fibres

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 41

 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ M AT E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y
ného objemu z autodomíchávače ukazují rozdílné výsledky
měřených hmotnostních dávek ocelových vláken. Uvážíme-
li, že průměrné hmotnosti dávek ocelových vláken na obje-
movou jednotku v těchto případech výroby vláknobetonu
pro podlahy průmyslových hal jsou hluboce pod minimál-
ní hodnotou dávky ocelových vláken (jak je popsáno výše)
pro konstrukční vláknobeton, je dosažení homogenity vlák-
nobetonu iluzí. Tím zůstávají iluzí i charakteristiky aplikova-
ných vláknobetonů, pokud jde o vliv drátků na ztužení struk-
tury cementového kompozita.
POZNÁMKA AUTORŮ
Vláknobeton aplikovaný do podlah průmyslových hal od 90.
let minulého stolení nelze ve většině případů považovat
za konstrukční vláknobeton. Přestože podlahy jsou z pohle-
du návrhu, a můžeme říci do jisté míry i realizace, složitý-
mi konstrukcemi, v případě porušení nezpůsobí kolaps celé
konstrukce s následky na zdraví a životech lidí.
Všem dosud provedeným aplikacím však lze přisoudit
několik pozitiv. Do podvědomí technické veřejnosti se dostal
termín drátkobeton (termín pro kompozit s ocelovými vlák-
ny) jako kompozit, který může být aplikován i bez betonář-
ské výztuže (prutů, sítí nebo rohoží). Poměrně rozsáhlé apli-
kace drátkobetonu do podlah vedly ke vzniku nových výrob-
ců drátků, nových typů vláken, a tím i bohatšímu sortimentu
vláken, který dnes umožňuje správně zvolit vhodný typ vlák-
na pro požadovanou aplikaci vláknobetonu při návrhu vlák-
nobetonové konstrukce.
S O U Č A S N Ý S TAV M O Ž N O S T Í D ÁV K O VÁ N Í V L Á K E N
Obrázky 3 až 7 ukazují několik v současnosti užívaných způ-
sobů dávkování vláken při výrobě vláknobetonu.
I když s některými způsoby dávkování vláken autoři toho-
to článku nemohou souhlasit, musí být přijaty jako obraz
výroby čerstvého vláknobetonu v našich podmínkách. Sku-
tečností bude, že rozšířením pole pro aplikace vláknobeto-
nu do oblasti nosných vláknobetonových konstrukcí vyztu-
žených betonářskou nebo předpínací výztuží řada těchto
dnes užívaných způsobů dávkování vláken sama zanikne.
Postačí k tomu, že navrhované vláknobetonové konstruk-
ce budou muset využít vlastností vláknobetonu s vysoký-
mi dávkami vláken.
Dávkování vláken je možné několika způsoby:
• manuálně
• mechanicky (např. vibrační zařízení, pásový doprav-
ník, korečkový výtah, pneumatický dávkovač) a to buď
ve výrobně vláknobetonu (betonárně) přímo do míchačky,
nebo na betonárně či stavbě do autodomíchávačů.
Na betonárně je možno použít dávkování ručně přímo
do míchačky (obr. 3) pomocí dopravního pásu (obr. 4),
pneumaticky nebo dávkovacím zařízením (obr. 5).
Pro dávkování do autodomíchávačů lze použít rovněž
několika způsobů:
• ručně z plošiny
• pomocí korečkového výtahu (obr. 6)
• pásovým dopravníkem
• pneumaticky (obr. 7)
Pro všechny metody obecně platí, že dodatečné promí-
chání drátků s betonovou směsí by mělo trvat přibližně
1 min/m3 betonu.
Nesprávný způsob dávkování ocelových vláken, či nedo-
statečná doba jejich promíchání s betonovou směsí mohou
vést k rozdílnému počtu vláken v různých místech drátkobe-
42 BETON • technologie • konstrukce • sanace
Literatura:
[1] Seidlerová I., Dohnálek J.: Dějiny betonového stavitelství
v českých zemích do konce 19. století, Praha 1999
[2] ArcelorMittal: „Pokyny pro dávkování drátků“
[3] TP FC 1-1 Technické podmínky 1:
Vláknobeton – Část 1 Zkoušení vláknobetonu – Vyhodnocení
destruktivních zkoušek a stanovení charakteristického
pracovního diagramu vláknobetonu pro navrhování
vláknobetonových konstrukcí (ČVUT v Praze, Fakulta stavební,
Katedra betonových a zděných konstrukcí, Praha 2007)
[4] Richtlinie Faserbeton (Österreichische Vereinigung für Beton-
und Bautechnik, Vídeň, březen 2002)
[5] PN ČMB 01-2008 Vláknobeton (FC) – Specifikace, vlastnosti,
výroba a shoda
[6] ČSN EN 14889-1 Vlákna do betonu – Část 1: Ocelová vlákna –
Definice, specifikace a shoda
[7] ČSN EN 14889-2 Vlákna do betonu – Část 2: Polymerová
vlákna – Definice, specifikace a shoda
[8] Vodička J.: Složení drátkobetonové směsi, Stavební listy 5/99,
ČKAIT-ČSSI-ABF, str. 20–21
[9] Vodička J.:Technické problémy při výrobě vláknobetonu,
Stavební listy 6/99, ČKAIT-ČSSI-ABF, str. 30–31
[10] Krátký J., Trtík K., Vodička J.: Drátkobetonové konstrukce,
ČKAIT, Ostrovní 8, 110 00 Praha 1, r. 1999, stran 107, IBSN
80-86364-00-3
[11] Vodička J.: Vláknobetony – technologie a aplikace, in Sborník
konference Speciální betony, Sekurkon Praha, r. 2002, str.
50–61, IBSN: 80-86604-004-4
tonové konstrukce, nebo ke vzniku tzv. mokrých, či suchých
ježků (obr. 8).
Ke shlukování ocelových vláken do podoby suchých
ježků dochází při jejich velmi nešetrném přidávání, kdy je
do míchacího zařízení vhozeno jednorázově, v podobě vel-
kého chomáče, značné množství vláken. Ocelová vlákna by
měla být ideálně dávkována tak, aby na povrch betonové
směsi dopadala ve formě deště jednotlivých vláken.
Nebezpečí vzniku mokrých ježků hrozí v případě, kdy je
dávkováno nadměrné množství relativně tenkých vláken a/
nebo při dlouhé době promíchávání drátkobetonu s vyso-
kým podílem velké frakce kameniva.
Článek byl vypracován za podpory grantových projektů GA ČR 103/09/1788
a 103/09/2039.
Doc. Ing. Jan Vodička, CSc.
e-mail: jan.vodicka@fsv.cvut.cz
Doc. Ing. Jiří Krátký, CSc.
e-mail: jiri.kratky@fsv.cvut.cz
oba: Katedra betonových
a zděných konstrukcí
Fakulta stavební ČVUT v Praze
Thákurova 7, 166 29 Praha 6
http://concrete.fsv.cvut.cz/
Ing. Vladimír Veselý
Betontech, s. r. o.
Beroun 660, Beroun
tel.: 311 644 063 , fax: 311 644 010
e-mail: vladimir.vesely@cmcem.cz, www. betotech.cz
Text článku byl posouzen odborným lektorem.
❚ 2/2010
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚
ZKOUŠKY KONSTRUKČNÍHO VLÁKNOBETONU
STRUCTURAL FIBRE CONCRETE
Vladimír Veselý, Jan Vodička, Jitka Vašková, Jiří Krátký
Článek popisuje standardní i některé speciální zkoušky konstrukčního vlák-
nobetonu, jejich účel a možnost následného použití pro návrh konstrukcí
z tohoto materiálu. Dále diskutuje zkušební postupy netradiční a zkušební
postupy vláknobetonu pro jiné než konstrukční účely. ❚ The article
describes standard and some special test of structural fibre concrete,
their objective and possibility of utilization for the design of structures from
structural fibre concrete. It furthermore discusses non-standard testing
procedures and testing of fibre concrete for structural and non-structural
purposes of use.
Zkoušení kompozitních materiálů s cílem objasnění jejich
vlastností v rozsahu potřebném pro praktické využívá-
ní (návrh konstrukcí) vede na nepřeberné množství zkou-
šek. Každý kompozit má svá specifika, a tím i své specific-
ké zkoušky.
Vláknobeton, který patří mezi kompozitní materiály, je třeba
považovat za specifický konstrukční materiál a to jak s ohle-
dem na jeho výrobu, tak i na zkoušení. Protože vláknobe-
ton se řadí do skupiny kompozitních materiálů s cemento-
vou matricí, kam patří i běžný beton, je skutečností, že vedle
specifických zkoušek je rozumné využívat i zkoušek dosud
standardizovaných pro obyčejný beton.
Zkoušení obyčejného betonu, který je nejrozšířenějším
kompozitem využívaným v praxi, se dnes uskutečňuje řadou
definovaných a standardizovaných zkoušek. V zásadě je
možné tyto zkoušky rozdělit do dvou skupin:
• zkoušky čerstvého betonu, které charakterizují jeho reolo-
gické vlastnosti,
• zkoušky ztvrdlého betonu, jejichž výsledky jsou obrazem
pevnostních charakteristik a trvanlivosti.
Zkoušení vláknobetonu je možné provádět stejnými
postupy jako u obyčejného betonu s tím, že vláknobe-
ton je v podstatě dalším kompozitním materiálem se širo-
kou řadou modifikací. Vyznačuje se rozdílnými vlastnost-
mi, které je třeba prokázat zkouškami, ze kterých by se daly
potřebné charakteristiky přímo odvodit. Je proto nezbytné
při zkouškách vláknobetonu postupovat uvedenými cesta-
mi zkoušek:
• využívajích standardizovaných zkoušek běžného beto-
nu s jejich rozumným a reálným rozšířením s cílem získat
výsledky nezbytné pro návrh vláknobetonových konstruk-
cí,
• nových, kterými zjistíme chování vláknobetonu při zatěžo-
vání do takové míry, že jejich výsledky umožní tvorbu před-
pokladů pro teorie návrhu vláknobetonových konstrukcí,
• spadajících do oblasti výzkumu pro určení nejen reologic-
kých vlastností vláknobetonu, ale též zkouškami, jejichž
výsledky budou dostatečně vypovídat o trvanlivosti vlák-
nobetonu,
• na modelech konstrukcí nebo zatěžováním již zbudova-
ných reálných konstrukcí pro ověření shody použitých kon-
krétních postupů návrhu konstrukce s jejím reálným chová-
ním.
Dospět k širšímu poznání vlastností vláknobetonu, tak
jako u jiných materiálů, lze pouze na základě souboru testů
a zkušeností, získaných ze skutečných aplikací v dostateč-
2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
M AT E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y
❚ TESTS OF
ně dlouhém období. Pouze spojením zkušebnictví s praxí se
zpětnou vazbou na zkušebnictví můžeme dospět k vytče-
nému cíli. V současnosti lze přispět k urychlení naznačené-
ho procesu dosáhnutím většího počtu aplikací vláknobeto-
nu s praktickým využitím v krátkém čase. Jednou z mož-
ných cest k tomu je postupné sjednocování zkušebních
postupů, které povede ke stejnému posuzování charakteris-
tik vláknobetonu a výstupům umožňujícím jednotný postup
v přípravách a realizacích vytipovaných aplikací.
ZKOUŠKY ZÁKLADNÍCH VLASTNOSTÍ
KONSTRUKČNÍHO VLÁKNOBETONU
Aplikace vláknobetonů v betonovém stavitelství se stále více
ukazují jako reálné. Přínos vlastností vláknobetonů pro někte-
ré konstrukce může být nejen ekonomický, ale někdy i roz-
hodující pro realizaci konstrukce. To platí i v případech, kdy
vláknobeton bude použit v konstrukcích s tradičním vyztu-
žením betonářskou ocelí, eventuálně konstrukcích předpja-
tých. Způsob ověřování vlastností vláknobetonů, které vstu-
pují do návrhu konstrukcí, není v současné době jednot-
ný z pohledu velikosti zkušebních těles, uspořádání zkou-
šek a jejich vyhodnocení. Není dosud shoda ve značení vlák-
nobetonů podle pevnostních tříd tak, jak je tomu v případě
betonu obyčejného.
Vláknobetony s vhodnými vlákny (ocelovými a konstru-
kčními syntetickými) je třeba zařadit mezi konstrukční mate-
riály. Jejich využití může být v konstrukcích z prostého vlák-
nobetonu, v konstrukcích vyztužených tradiční betonářskou
výztuží a též v předpjatých prvcích. Všechny typy konstruk-
cí však nemusí být vhodné pro aplikaci vláknobetonů. Roz-
hodovat budou nadstandardní požadavky na konstrukce,
technologie jejich výroby a ekonomické možnosti.
Využití vláknobetonů je vždy podmíněno dobrou znalos-
tí vlastností vláknobetonů a jejich zkoušením s vhodným
vyhodnocením.
ZKOUŠKY ČERSTVÉHO VLÁKNOBETONU
Vlastnosti čerstvého vláknobetonu se ověřují standardizo-
vanými zkušebními postupy shodnými pro zkoušky oby-
čejného čerstvého betonu, tedy dle souboru norem ČSN
EN 12350.
Při stanovení konzistence je třeba zvážit množství a typ
použitých vláken s tím, že ze standardizovaných metod
bude pravděpodobně nejvhodnější metoda dle ČSN EN
12350 – 5 „Zkouška rozlitím”. To vyplývá z působení vláken
ve struktuře betonu, která ji stabilizují a poněkud brání při-
rozenému tečení, s kterým se počítá při zkoušce sednutím
kužele. Navíc je třeba podotknout, že vláknobetony se vždy
hutní a vnáší se do nich tedy dodatečná energie, tak jako při
zkoušce na rozlivové desce. V případě varianty samozhut-
nitelného vláknobetonu je třeba použít pro samozhutnitelný
beton typické zkoušky, uváděné například v dokumentu [1].
Důležitou kontrolou čerstvého vláknobetonu je navíc kont-
rola obsahu vláken v betonu, kterou lze do jisté míry popsat
jeho homogenitu (v případě opakované zkoušky betonu
z jedné dávky – autodomíchávače), nebo stabilní obsah vlá-
ken během rozsáhlejší dodávky (v případě periodického
provádění zkoušky různých dávek během betonáže).
43
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ M AT E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y
Zkoušku obsahu vláken v betonu je možné provádět roz-
plavením definovaného množství čerstvého vláknobeto-
nu, extrakcí vláken, jejich vysušením a následným zváže-
ním. V případě použití ocelových vláken je pak možno tuto
zkoušku s výhodou urychlit extrakcí vláken pomocí magne-
tu. Příkladem je zařízení s názvem „Dozometr” (obr. 1) (vyvi-
nuté společností ArcelorMittal).
ZKOUŠKY ZTVRDLÉHO VLÁKNOBETONU
Zkoušky ztvrdlého vláknobetonu se provádějí rovněž stan-
dardizovanými postupy dle norem řady ČSN EN 12390
a dalšími dosud nestandardizovanými zkušebními metoda-
mi pro ověření specifických vlastností vláknobetonu, např.
zkouška ohybem.
Pevnost v tlaku
Zkouška pevnosti betonu v tlaku se provádí dle ČSN EN
12390-3 na zkušební krychli, nebo zkušebním válci. Třída
betonu se proto označuje oběma charakteristickými hodno-
tami těchto pevností (např. C25/30).
Předpokládá se, že válcová pevnost betonu v tlaku lépe
odpovídá pevnosti v tlaku v reálné konstrukci (dříve pou-
žívaná hranolová pevnost). Z toho důvodu se jako výchozí
pevnost v tlaku pro návrh konstrukcí uvažuje tato pevnost
v charakteristické hodnotě.
Pro obyčejné betony byl zaveden poměr mezi charakteris-
tickými hodnotami pevností získaných z měření na válcích
a na krychlích αc = fc,cyl / fc,cub = 0,8. V tom je zahrnuta i sku-
tečnost, že při zkoušce je válec zatěžován ve směru hutnění
betonu a krychle kolmo na směr hutnění (obr. 2).
Z dlouhodobého pohledu výsledky těchto zkoušek ukáza-
ly, že pro konstrukční vláknobetony s ocelovými vlákny lze
tento poměr změnit na poměr αfc = f fc,cyl / f fc,cub = 0,9 [2].
Pevnost v tahu
Pevnost v tahu má pro chování vláknobetonových prvků
podstatně větší význam. To platí zvláště u prvků z prosté-
1 2
44 BETON • technologie • konstrukce • sanace
ho vláknobetonu bez prutové podélné výztuže, kde vesměs
rozhoduje o únosnosti prvku. Rozptýlená ocelová vlákna
mohou totiž podstatně ovlivnit nejen mez vzniku tahových
trhlin u prvku, ale dokonce i zajistit určitou reziduální únos-
nost prvku po vzniku trhlin a jeho duktilitu. Tahová pevnost
po vzniku trhlin se dá využít při navrhování staticky neurči-
tých konstrukcí. Tato pevnost by měla proto být uvedena
v označení pevnostní třídy vláknobetonu, jako zaručená ekvi-
valentní pevnost v tahu po vzniku trhlin.
Doporučené značení pevnostní třídy vláknobetonů, kde
se kromě charakteristických pevností v tlaku uvedou i obě
charakteristické pevnosti tahové, tj. charakteristická pev-
nost v tahu při vzniku trhlin a ekvivalentní pevnost v tahu,
je tedy:
FC ffck,cyl / ffck,cube – ffc,tk / ffc,tk,eq , např. FC22/25 – 1,8/1,2.
Vliv vláken na tahovou pevnost je mnohem výraznější než
u pevnosti v tlaku. Proto nelze pro vláknobeton aplikovat
přibližné vztahy k určení pevností v tahu z pevnosti v tlaku,
používané pro obyčejný beton. U vláknobetonů, zvláště
u vláknobetonů s ocelovými vlákny, je nutné pevnosti v tahu
zjistit experimentálními zkouškami na vhodných tělesech.
Určí se tak zaručené hodnoty uvedených pevností nutné
pro zatřídění materiálu a pro navrhování vláknobetonových
konstrukcí. Jedná se o pevnosti na mezi vzniku trhlin (f fc,tk)
a dále po vzniku trhlin v jejich ekvivalentní hodnotě (f fc,tk,eq,i ),
potřebné pro návrh z hlediska únosnosti [2].
Obr. 1 Zařízení na extrakci ocelových vláken z betonu pomocí
magnetu ❚ Fig. 1 Device for extracting of steel fibres from concrete
using magnet
Obr. 2 Poloha zkušebních těles při zkoušce pevnosti v tlaku;
a) krychle, b) válec ❚ Fig. 2 Position of test specimens in
a compression test; a) cube b) cylinder
Obr. 3 Uspořádání zkoušky v příčném tahu ❚ Fig. 3 Setup of the
tensile splitting test
Zarovnaný Zatěžované
Zatěžované povrch plochy
plochy
Zarovnaný
povrch
Rovina
zatížení
Zarovnaný
povrch
❚ 2/2010
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚
4a
4b
4c 6
Pevnost v osovém tahu betonu se zjišťuje obtížně. Proto
byly zavedeny zkoušky náhradní, tj. v příčném tahu dle ČSN
EN 12390-6 (obr. 3) a zkoušky ohybem (obr. 4), pro něž exis-
tují různé zkušební postupy, které nejsou standardizovány
na úrovni CEN.
Pro vzájemný vztah pevností je třeba odvodit experimen-
tálně poměry αt mezi osovou pevností v tahu f t,ax a přísluš-
nou pevností v tahu: pro příčný tah αt,sp = f t,ax / f t,sp a pro tah
za ohybu αt,fl = f t,ax / f t,fl. Hodnoty součinitele αt,i se od hod-
not pro obyčejný beton liší. Na základě výsledků zkoušek lze
užít hodnot αt,sp ≅ 0,85, a αt,fl ≅ 0,7.
Zkouška v příčném tahu je zkouškou poměrně jednodu-
chou a rychlou. Nedostatkem je, že pevnost je prokazována
v předem stanoveném průřezu. Proto by její využití mělo být
při návrzích složení vláknobetonových směsí a na stavbě
k orientačnímu posouzení shody. V každém případě by se
její hodnota měla uvádět ve značení pevnostních tříd vlák-
nobetonů, tj. např. takto:
FC ffck,cyl / ffck,cube – ffc,tk / ffc,tk,eq – (ffc,tk,sp),
např. FC22/25 – 1,8/1,2 – 2,1.
Pro zkoušení vláknobetonů ohybem jsou užívány tři
varianty sestavy zkoušky (obr. 4). Rovněž je používán odliš-
ný postup zatěžování zkušebního tělesa od postupu zatě-
žování obyčejného betonu dle ČSN EN 12390–5 [6]. V pří-
padě zkoušky obyčejného betonu dle [6] je zatěžování bře-
menem řízeno plynulým přírůstkem síly, která má vyví-
jet v betonu konstantní přírůstek napětí v tahu v rozsahu
0,04 až 0,06 N mm-2 s-1 až do porušení. Při zkoušce vlák-
nobetonu ohybem je naopak zatěžování břemenem (silou F )
2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
M AT E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y
Obr. 4 Varianty uspořádání zkoušky ohybem, a) čtyřbodové zatěžování
trámku, b) tříbodové zatěžování trámku, c) tříbodové zatěžování trámku
se zářezem ❚ Fig. 4 Variants of the bending test, a) four-point
bending test, b) three-point bending test, c) three-point bending test
with notch
Obr. 5 Test modelu stropní desky (materiály společnosti ArcelorMittal)
❚ Fig. 5 Test of the slab ceiling model (ArcelorMittal company)
Obr. 6 Test stropní desky v dokončeném objektu (materiály společnosti
ArcelorMittal) ❚ Fig. 6 Test of the slab ceiling in a finished structure
(ArcelorMittal company)
proměnné a je řízeno rychlostí průhybu tělesa. Typ zkouš-
ky ovlivňuje hodnotu αt,fl (poměr pevností v tahu ft,ax / ft,fl)
a nedosahuje se vždy stejných výsledků pro pevnost v tahu
za ohybu při vzniku trhliny ft,fl. U obyčejných betonů jsou roz-
díly malé, u vláknobetonů mohou být podstatně větší.
Při čtyřbodovém zatěžování trámku (obr. 4a) není předem
určen kritický průřez, ve kterém vznikne ohybová trhlina, což
je výhodou tohoto postupu.
Pro zkoušení vláknobetonu v tahu ohybem dle varianty
na obr. 4a (čtyřbodový ohyb) jsou dostupné čtyři postupy:
• v ČR dle TP FC 1-1 [2],
• v Rakousku dle Richtlinie Faserbeton [3],
• v SRN dle DBV Merkblat [4],
• v Evropě pro zkoušení pouze stříkaného vláknobetonu dle
ČSN EN 14488-3 [7].
Uvedené postupy se liší ve velikosti zkušebních těles,
vzdálenosti podpor (rozměr l), vzdálenosti břemen F (roz-
měr h) a v rychlosti zatěžování (tab. 1).
45
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ M AT E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y

Tab. 1 Porovnání odlišností zkoušek dle obr. 4 ❚ Tab. 1 Comparison of differences in tests depicted in fig. 4

Rozměry těles Vzdálenost podpor l Vzdálenost břemen h Rychlost zatěžování

b × h × l [mm] [mm] [mm] [mm průhybu/min]
1. 0,01 do průhybu 0,2
2. 0,2 do přírůstku průhybu 6
TP FC 1-1 [2] 150 × 150 × 700 600 200
3. 0,5 do přírůstku průhybu 10
4. nebo alternativně průměrně 0,2 ± 0,05
Richtlinie Faserbeton [3] 150 × 150 × 600 až 700 450 150 0,2 ± 0,03
DBV Merkblat [4] 150 × 150 × 700 600 200 průměrně 0,2
1. 0,25 ± 0,05 do průhybu 0,5 mm
ČSN EN 14488-3 [7] 75 × 125 × 500 a více 375 125
2. dále 1 do průhybu 4 mm nebo do zlomení

Tab. 2 Pevnostní třídy vláknobetonu v tlaku
(FC) stanovené podle zkoušek krychelné
pevnosti ❚ Tab. 2 Strength classes of
fibre concrete in compression determined
according to cube strength tests
Tab. 3 Pevnostní třídy
vláknobetonu v tahu na mezi vzniku
makrotrhliny ❚ Tab. 3 Strength classes
of fibre concrete in tensile at cracking
Tab. 4 Pevnostní třídy vláknobetonu
v reziduálním tahu po vzniku
makrotrhliny ❚ Tab. 4 Strength classes of
fibre concrete in residual tensile after macro-
crack occurred

Pevnostní Charakteristická Charakteristická Charakteristická Charakteristická

Pevnostní třída Pevnostní třídy vláknobetonu
válcová krychelná pevnost v tahu pevnost
třída v dostředném v reziduálním dostředném tahu
pevnost pevnost za ohybu ffc,tk,fl v příčném tahu
v tlaku tahu ffc,tk [MPa] ffc,tk,res,j [MPa]
ffc,ck [MPa] ffc,ck,cub [MPa] [MPa] ffc,tk,sp [MPa]
FC9/10 9 10 0,9 1,3 1,1 0,4 2,0 3,6 5,2 6,8
FC13/15 13 15 1,1 1,6 1,3 0,6 2,2 3,8 5,4 7,0
FC18/20 18 20 1,3 1,9 1,5 0,8 2,4 4,0 5,6 7,2
FC22/25 22 25 1,5 2,2 1,8 1,0 2,6 4,2 5,8 7,4
FC27/30 27 30 1,8 2,6 2,1 1,2 2,8 4,4 6,0 7,6
FC33/37 33 37 2,0 2,9 2,4 1,4 3,0 4,6 6,2 7,8
FC40/45 40 45 2,2 3,2 2,6 1,6 3,2 4,8 6,4 8,0
FC45/50 45 50 2,5 3,6 2,9 1,8 3,4 5,0 6,6 atd.
FC50/55 50 55 2,7 3,9 3,2
FC55/60 55 60 2,9 4,2 3,4
FC60/67 60 67 3,0 4,4 3,5
FC67/75 67 75 3,1 4,5 3,6
FC75/85 75 85 3,2 4,6 3,8
FC85/95 85 95 3,4 4,9 4,0
FC95/105 95 105 3,5 5,1 4,1
3,6 5,2 4,2
3,7 5,4 4,4
atd. atd. atd.

Pro zkoušku dle obr. 4c (tříbodový ohyb) je vydána evrop-
ská norma ČSN EN 14845-2 [5]. Předmětem této normy je
však zkušební metoda pro stanovení vlivu ocelových nebo
polymerových vláken na zbytkovou pevnost v tahu ohy-
bem referenčního betonu. Dle této normy se zkouší něko-
lik záměsí referenčního betonu s různými dávkami stej-
ných vláken, aby bylo možno stanovit obsah vláken, který
je potřebný k dosažení zbytkové pevnosti v tahu ohybem
min. 1,5 MPa při šířce rozevření trhliny (CMOD) 0,5 mm (což
odpovídá středovému průhybu 0,47 mm) a průměrné zbyt-
kové pevnosti v tahu ohybem min. 1 MPa při šířce rozevře-
ní trhliny (CMOD) 3,5 mm (což odpovídá středovému průhy-
bu 3,02 mm). Z toho vyplývá, že norma je určena pro zkou-
šení vláken a jejich minimálního množství ve vláknobetonu,
aby bylo dosaženo uvedených hodnot pevnosti a průhybu.
Zkouška nemůže sloužit pro zjišťování charakteristik vlák-
nobetonu různého složení (cement, kamenivo, přísady, pří-
měsi apod.), potřebných pro návrh konkrétních vláknobeto-
nů pro konkrétní konstrukci a to ani z důvodu způsobu její-
ho vyhodnocení. Dále je pro zkoušku tříbodovým ohybem
vydána evropská norma ČSN EN 14651+A1 [8], která stano-
vuje zkušební metodu pro určení meze úměrnosti a hodno-
ty zbytkové pevnosti v tahu za ohybu u betonu vyztužené-
ho kovovými vlákny do délky 60 mm a u betonu s kovovými
vlákny kombinovanými s jinými vlákny.
Výsledky potřebného počtu zkoušek vláknobetonu
dle [2], [3] a [4] jsou následně použity k zatřídění vláknobe-
tonu dle:
• pevnostní třídy vláknobetonu v tlaku
• pevnostní třídy vláknobetonu v tahu na mezi vzniku mak-
rotrhliny
• pevnostní třídy vláknobetonu v reziduálním tahu po vzniku
makrotrhliny
Dle TP FC 1-1 vydaného v ČR jsou třídy vláknobetonu sta-
noveny následovně (tab. 2, 3 a 4).
ZKOUŠKY VLÁKNOBETONU NA MODELECH
A HOTOVÝCH KONSTRUKCÍCH
Zkoušky konkrétního vláknobetonu na modelech nebo přímo
na hotových konstrukcích jsou časově a finančně velmi
náročné. Přesto významně přispívají k poznání, jak se vlák-
nobeton chová v konkrétních případech a jak se shodu-
je teoretický výpočet konstrukce s reálným chováním. Tyto
zkoušky jsou ve většině případů iniciovány výrobci vláken,
kteří tak přispívají k možnosti rozšíření tohoto kompozitu
ve stavební praxi (obr. 5 a 6).
NĚKTERÉ DALŠÍ ZKUŠEBNÍ METODY
Konstrukční vláknobetony jsou zkoušeny i řadou dalších
metod s cílem exaktně popsat chování vláknobetonu v kon-

46 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2010

 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚
7 8
Obr. 7 Schéma zatěžování po obvodě podepřené
desky ❚ Fig. 7 Scheme of the loading of a slab supported on sides
Obr. 8 Zatěžování desky čtyřbodovým ohybem ❚ Fig. 8
a slab in a four-point bending test
strukci. Tyto zkušební metody jsou zavedeny v laborato-
řích výrobců vláken nebo technických univerzit. Pro zkouše-
ní chování vláknobetonu v deskových prvcích se v labora-
tořích používají desky čtvercového nebo kruhového průřezu
po obvodě podepřené (obr. 7). Případně lze desky zkoušet
čtyřbodovým ohybem (obr. 8).
Pro ověření návrhového modelu a metodiky výpočtu ohý-
baných prvků jsou doporučeny zkoušky trámců (např.
rozměrů 100 × 150 × 1800 mm) vyztužených betonář-
skou výztuží [9]. Zkoušky již několik let probíhají na Fakul-
tě stavební ČVUT v Praze a výsledky slouží jako pod-
klad pro vypracování teorie navrhování vláknobetonových
konstrukcí.
Z ÁV Ě R
Příspěvek ukazuje typy zkoušek, které jsou v současnosti
k dispozici pro hodnocení vláknobetonu. Pro stanovení pev-
nosti v tahu na mezi vzniku trhlin lze využít i zkoušku v příč-
ném tahu. Ze zkoušek pevnosti v tahu za ohybu se doporu-
čuje zkouška tzv. čtyřbodovým ohybem (obr. 4a). Ve prospěch
zavedení zkoušky uvedeného uspořádání jako standardní pro
vláknobetony hovoří skutečnost, že tahovému namáhání je
vystavena celá oblast zkušebního tělesa mezi působícími sila-
mi oproti zkoušce tělesa se zářezem. Zde je nejasnost napja-
tosti, která vzniká v místě zářezu (zkouška dle obr. 4c).
Doporučené typy zkoušek lze realizovat ve zkušebnách se
standardním vybavením a po vyhodnocení výsledků zařa-
dit vláknobetony do pevnostních tříd. Tím lze přispět k roz-
voji aplikací vláknobetonu. Sjednocení typů zkoušek a jejich
vyhodnocení je nezbytným předpokladem pro vývoj meto-
diky navrhování vláknobetonových konstrukcí.
Zkoušky na modelech a hotových konstrukcích jsou vyso-
ce prospěšné pro další prohlubování a zpřesňování návr-
hových metod, jejich provádění je však limitováno časem
a finančními prostředky.
Uvedený příspěvek vznikl za podpory grantového projektu č. 103/09/2039
s využitím výsledků získaných při řešení projektů 103/09/1788, 103/06/0685
a 103/06/1559 GAČR.
2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
M AT E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y
Literatura:
[1] TP 187 Samozhutnitelný beton pro mostní objekty pozemních
Loading of komunikací, MD ČR, Praha, duben 2008
[2] TP FC 1-1 Technické podmínky 1: Vláknobeton – Část 1
Zkoušení vláknobetonu – Vyhodnocení destruktivních
zkoušek a stanovení charakteristického pracovního diagramu
vláknobetonu pro navrhování vláknobetonových konstrukcí,
zpracovatel ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra
betonových a zděných konstrukcí, Praha 2007; vydal
Českomoravský beton, a. s.
[3] Richtlinie Faserbeton, Österreichische Vereinigung für Beton-
und Bautechnik, Wien, March 2002
[4] DBV Merkblat – Stahlfaserbeton (Deutscher Beton-und
Bautechnik Verein E. V., Oktober 2001
[5] ČSN EN 14845-2 Zkušební metody pro vlákna do betonu,
Část – 2 : Vliv na beton
[6] ČSN EN 12390-5 Zkoušení ztvrdlého betonu – Část 5: Pevnost
v tahu ohybem zkušebních těles
[7] ČSN EN 14488-3 Zkoušení stříkaného betonu – Část 3:
Ohybová únosnost (při vzniku trhliny, mezní a zbytková)
vláknobetonových trámcových zkušebních těles
[8] ČSN EN 14651+A1 Zkušební metoda betonu s kovovými vlákny
– Měření pevnosti v tahu za ohybu (mez úměrnosti, zbytková
pevnost)
[9] Vašková J.: Experimentální ověřování chování
vláknobetonových prvků, Beton TKS 2/2010, str. 74–78
Doc. Ing. Jan Vodička, CSc.
e-mail: jan.vodicka@fsv.cvut.cz
Ing. Jitka Vašková, CSc.
e-mail: jitka.vaskova@fsv.cvut.cz
Doc. Ing. Jiří Krátký, CSc.
všichni: Katedra betonových a zděných konstrukcí
Fakulta stavební ČVUT v Praze
Thákurova 7, 166 29 Praha 6
http://concrete.fsv.cvut.cz/
Ing. Vladimír Veselý
Betotech, s. r. o., Beroun 660, Beroun
tel.: 311 644 063, fax: 311 644 010
e-mail: vladimir.vesely@cmcem.cz, www.betotech.cz
Text článku byl posouzen odborným lektorem.
47
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ M AT E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y
SPOLUPŮSOBENÍ KLASICKÉ A ROZPTÝLENÉ
VÝZTUŽE ❚ INTERACTION OF CLASSIC AND FIBRE
REINFORCEMENT
Jan L. Vítek, Stanislav Smiřinský
Betonové prvky vyztužené ocelovými pruty působí staticky vynikajícím
způsobem. V některých případech však ocelové pruty způsobují problémy
při výrobě. Použití vláknové výztuže umožňuje zjednodušení výroby, ale
statické působení není již tak dobré. Kombinované vyztužení může při-
spět k lepšímu statickému působení při současném zjednodušení výroby.
Experimentální studie, kde byla zkoušena řada trámků na ohyb, ukázala
rozdíly v statickém působení při různých kombinacích vyztužení. Diagramy
zobrazující závislost zatížení na průhybu ukazují únosnost jednotlivých
trámků, vývoj trhlin a průhybů. ❚ Concrete elements reinforced with
steel bars exhibit excellent structural performance. However, in some cases
steel bars make troubles during production. Application of fibre reinforced
concrete provides easier production, but its structural performance is
not so good. The combined reinforcement may contribute to both, easy
production and good structural performance. An experimental study,
where a number of beams were tested in bending, showed the differences
in structural response, when different combinations of reinforcement were
applied. The load deflection diagrams show the load carrying capacity of
different beams, development of cracks and deflections.
Betony vyztužené rozptýlenou výztuží jsou často využívány
pro konstrukce, kde vyztužení přímo nerozhoduje o únos-
nosti konstrukčního systému. Jde např. o průmyslové podla-
hy nebo o dopravní svodidla, tunelová ostění a jiné konstruk-
ce, kde při deformaci konstrukce dojde k odlehčení zatíže-
ní, a tím k omezení nárůstu vznikající trhliny. Např. u pod-
lah se při přetížení betonová deska prohne a působící zatí-
žení ve větší míře přenáší podloží a vlastní deska se odleh-
čí. U běžných nosných konstrukcí k takovému jevu nedo-
chází, konstrukce musí přenášet při rostoucím zatížení stále
jeho plnou hodnotu. Proto je nutné, aby i po vzniku trhliny
měla konstrukce stále schopnost přenášet rostoucí zatížení
až do meze únosnosti konstrukce. Mez únosnosti musí být
značně výše, než je mez vzniku trhlin, aby konstrukce byla
ekonomická. Prakticky toto znamená, že tahová síla přená-
šená betonem před vznikem trhliny, musí být převzata výztu-
ží (v tomto případě vlákny) a navíc rozptýlená výztuž musí mít
schopnost přenést i větší tahovou sílu, aby nedošlo ihned
po vzniku trhliny ke kolapsu konstrukce. V názvosloví beto-
nových konstrukcí to znamená, že stupeň vyztužení rozptý-
lenou výztuží musí být vyšší než tzv. minimální stupeň vyztu-
žení průřezu.
Řada experimentů s vláknobetony ukazuje, že po vzni-
ku první trhliny v ohýbaných prvcích i při poměrně vyso-
kém vyztužení nedojde k vzniku další trhliny, ale první trhlina
se stále rozšiřuje, až dojde ke kolapsu prvku. Takové půso-
bení je značně nepříznivé, neboť dochází k velké šířce trh-
liny i relativně velkým deformacím konstrukce. Též ohybová
čára není plynulá, ale spíše polygonální, což též není příz-
nivé. Vznik velkých natočení v trhlině vede ke koncentracím
napětí v tlačené oblasti betonu a ke snížení únosnosti tla-
čené oblasti tím, že se vlivem jejího přetváření zmenšuje její
výška. Pak často nastane porušení tlakem při horním okraji
průřezu, a tím dojde ke kolapsu ohýbaného prvku.
Naopak porušování konstrukcí vyztužených klasickou
výztuží probíhá tak, že po vzniku první trhliny poměrně rych-
48 BETON • technologie • konstrukce • sanace
le vznikají trhliny další. Jejich šířka je poměrně malá a pak se
řada z nich postupně rozšiřuje a teprve v poslední fázi před
kolapsem dojde k většímu rozšíření jedné nebo dvou trhlin
a většinou k rozdrcení betonu v jedné z nich. Tvar ohybové
čáry je stále spíše obloukový a teprve bezprostředně před
kolapsem se mění v polygonální. To je samozřejmě přízni-
vější než situace u prvků vyztužených jen vlákny. Nakonec
i únosnost bývá dosažena při větším průhybu, neboť nedo-
chází k tak velkým koncentracím tlakového napětí u horních
vláken kritického průřezu, protože při stejném průhybu je
natočení sousedních průřezů menší.
Důvody popisovaného působení jsou patrně v množství
výztuže působící ve směru rozhodujících zatížení. Zatímco
vlákna (obvykle ocelové drátky) jsou umístěna všesměrně,
klasická výztuž je navržena ve směru hlavních napětí. Její
účinnost je poměrně velká. Uvážíme-li, že u prvků vyztuže-
ných vlákny pouze cca 1/3 vláken působí ve směru hlavních
napětí, a to ještě jen část z vhodně usměrněných vláken je
v trhlině aktivní, neboť ostatní nemusejí mít potřebnou kotev-
ní délku, je účinnost vláknové výztuže poměrně menší. Např.
vlákno o délce cca 50 mm nepřetíná trhlinu vždy tak, aby
po obou stranách vznikla dostatečně dlouhá kotevní délka,
která by zajistila jeho plnou účinnost.
Z uvedeného plyne, že i relativně silně vyztužené vláknobe-
tonové prvky se porušují spíše křehkým způsobem, zatím-
co klasicky vyztužené prvky mají porušování bližší plastic-
kému charakteru.
Statické výhody klasicky vyztužených prvků tvoří jednu
stránku posuzování konstrukcí. Druhou stranou jsou hledis-
ka technologická. Příprava a ukládání výztuže jsou náročné
operace, které v mnohých případech zpomalují a komplikují
výrobní proces. To je patrně jedním z podstatných důvodů,
proč je snaha vlákna aplikovat.
Současné trendy v navrhování konstrukcí požadují, aby
konstrukce byly robustní. Tím se myslí, že mají být málo
citlivé na možné odchylky v podmínkách jejich působení,
které je nutné předpokládat, ale nelze je přesně kvantifiko-
vat. Z uvedeného plyne, že vláknobetonové prvky jsou více
citlivé na mechanické zatěžování, zatímco klasicky vyztuže-
né prvky jsou robustnější. Důvodem není jen výše uvedený
způsob porušování, ale též fakt, že rozdělení vláken (drátků)
po průřezu je náhodné a též někdy citlivé na způsob výro-
by a ukládání betonu. Proto bylo rozhodnuto provést pilotní
testy s výztuží, která by kombinovala vlákna a klasické pruty
tak, aby se dosáhlo na jedné straně zlepšení působení vlák-
nobetonu a na druhé straně, aby prutová výztuž byla co nej-
jednodušší a její výroba co nejméně pracná.
E X P E R I M E N TÁ L N Í P R O G R A M
Působení vláknobetonu se nejčastěji zkouší na trámcích
zatížených čtyřbodovým ohybem. Sleduje se nárůst průhy-
bu při rostoucím zatížení a měří se též šířka vznikající trh-
liny. V některých případech se i trámec oslabuje vrubem,
aby se pozice trhliny definovala předem. Navržený a reali-
zovaný experimentální program vycházel z těchto zvyklos-
tí. Byly vyrobeny trámce o rozměrech 150 × 150 × 700 mm.
Ty byly vyztuženy různým způsobem, varianty jsou uvedeny
❚ 2/2010
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ M AT E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y

Tab. 1 Varianty vyztužení trámců ❚ Tab. 1 Alternative reinforcement Tab. 2 Složení referenční betonové směsi (bez drátků) ❚
of tested beams Tab. 2 Composition of the reference concrete mix (without fibres)

Množství rozptýlené Složky betonu Množství

Počet prutů betonářské výztuže o průměru R 8 mm
výztuže [kg/m3] CEM II 32,5 (B-S) R Hranice [kg/m3] 400
0 0 1 2 3 DTK frakce 0/4 mm Tovačov [kg/m3] 805
HTK frakce 4/8 mm Tovačov [kg/m3] 150
40 0 1 2 3
HTK frakce 8/16 mm Hrabůvka [kg/m3] 685
60 0 1 2 3
elektrárenský popílek Dětmarovice [kg/m3] 80
přísada BASF Glenium 110 [kg/m3] 3
voda [kg/m3] 172

Tab. 3 Výsledky zkoušek na laboratorních tělesech u jednotlivých záměsí

❚ Tab. 4 Average number of cracks and average crack width at the average loading level inducing deflection of 3 mm

Označení záměsi
Technický parametr
refer./1 40/1 60/1 refer./2 40/2 60/2
zjištěné množství rozptýlené výztuže [kg/m3] 41,76 61,45 40,65 58,16
konzistence rozlitím po 10 min. [mm] 500 410 350 480 410 360
obsah vzduchu [%] 2,3 2,2 2,1 2 2 2,1
objemová hmotnost čerstvého betonu [kg/m3] 2320 2360 2344 2296 2316 2340
2 dnech 17 18 19 16 16,5 17
krychelná pevnost v tlaku (fck) [Mpa] po:
28 dnech 50 53 54 46 50 50
statický modul pružnosti [GPa] 30,5 30,5 31,5 30 32 31

Obr. 1 Test trámku čtyřbodovým ohybem ❚ Fig. 1 Four point

v tab. 1. Vyztužení drátky se uvažovalo ve dvou množstvích bending test of the beam
40 a 60 kg/m3 a klasické vyztužení se měnilo od jednoho
do tří prutů. K tomu se zkoušely trámky vyztužené pouze 1
drátky nebo pouze klasicky.
Byla použita ocelová vlákna typu Arcelor HE 75/50 a pru-
tová výztuž profilu 8 mm z oceli 10 505. Trámce byly zatěžo-
vány dvěma břemeny umístěnými ve třetinách rozpětí kon-
stantní rychlostí 0,05 mm/min do vzniku první mikrotrhli-
ny a pak rychlostí 0,2 mm/min do dosažení průhybu cca
6,5 mm.

BETON A JEHO VLASTNOSTI

Návrh betonové směsi vycházel ze zkušeností realizačního
týmu s cílem navrhnout beton, který je vyrobitelný v reálných
podmínkách (tzn. v běžné výrobě, nikoliv pouze v laborato-
ři) a kde je možné bez problémů dávkovat až 60 kg vláken
na 1 m3 betonu. Složení směsi je uvedeno v tab. 2.
Výroba vzorků byla rozdělena do dvou dnů, aby bylo
možné ověřit, zda výroba není příliš citlivá na konkrétní pod-
mínky jednoho dne.
Dosažené parametry jednotlivých záměsí jsou uvede-
ny v tab. 3. Referenční beton je prostý bez drátkové výztu-
že. Další sloupce označené 40 resp. 60 patří k betonu s 40
resp. 60 kg drátků na 1 m3 betonu. Číslo pod lomítkem
(1 nebo 2) znamená záměs z prvního nebo druhého dne.
Z výsledků plyne, že jednotlivé sledované parametry,
zejména pevnosti a moduly pružnosti, vykazují malé odchyl-
ky a že tedy směs je dostatečně homogenní. U referenč-
ní směsi bez drátků je patrná největší odchylka, pevnost měrech by již materiál nebylo možné považovat za homo-
46 MPa ve stáří 28 dní je nejnižší dosažená hodnota vůbec. genní, významně by vzrostl vliv rozmístění hrubých zrn kame-
Je patrný menší vliv drátků na nárůst pevnosti v tlaku, roz- niva. Délka trámků je dána možnostmi manipulace a jejich
díly u směsí s 40 a 60 kg drátků jsou minimální. U modulů tíhou. Poměr výšky a rozpětí trámků 150/600 = ¼ je pova-
pružnosti se vliv drátků prakticky neprojevuje. žován za hraniční s ohledem na trámové působení prvku.
Zkušební trámky jsou podstatně vyšší vzhledem k rozpětí
VÝSLEDKY EXPERIMENTŮ než běžné betonové konstrukce, kde je tento poměr 1/10 až
Trámce o standardních rozměrech, které byly použity i v popi- 1/30. Proto se stává, že porušení relativně vysokých zkušeb-
sovaném experimentálním programu představují minimál- ních trámků může nastat jiným způsobem než čistým ohy-
ní zkušební tělesa. Rozměr příčného řezu (150 mm) je volen bem, např. kombinací ohybu a smyku, nebo účinkem hlav-
s ohledem na velikost zrn kameniva betonu. Při menších roz- ních napětí v místech s menším ohybovým momentem, což

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 49

 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ M AT E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y

Prostý beton Drátkobeton 40 kg bez výztuže

30 45
40
25
35
20 30
Zatížení [kN]

Zatížení [kN]
25
20
20
15 15
10
5
5
0 0
0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4
Průhyb [mm] Průhyb [mm]
2 3

Drátkobeton 60 kg bez výztuže Výztuž 1 R 8 — bez drátků

45 50
40
35 40

30
Zatížení [kN]

Zatížení [kN]
30
25
20
20
15
10 10
5
0 0
0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4
Průhyb [mm] Průhyb [mm]
4 5

Výztuž 1 R 8 + Drátkobeton 40 kg Výztuž 1 R 8 + Drátkobeton 60 kg

80 80
70 70

60 60
Zatížení [kN]

Zatížení [kN]

50 50
40 40

30 30
20 20
10 10
0 0
0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4
Průhyb [mm] Průhyb [mm]
6 7

Obr. 2 Diagram prostého betonu ❚ Fig. 2 Load – deflection

není typické pro běžné trámové prvky. Dále výsledky zkou- diagram of the plain concrete
šek závisejí na rychlosti zatěžování. Poměrně pomalé zatě-
Obr. 3 Diagram drátkobetonu 40 kg ❚ Fig. 3 Load – deflection
žování na realizovaných experimentech vedlo k zdánlivé diagram of FRC 40 kg
vyšší účinnosti vláknové výztuže.
Obr. 4 Diagram drátkobetonu 60 kg ❚ Fig. 4 Load – deflection
Obr. 1 ukazuje zkoušený vzorek v zatěžovacím stroji. diagram of FRC 60 kg
Zkouška je řízena rychlostí průhybu, je proto možné sledovat Obr. 5 Diagram železobetonu 1 prut R 8 ❚ Fig. 5 Load – deflection
i sestupnou větev pracovních diagramů. Stroj přitom redu- diagram of RC reinforced with 1 R 8
kuje zatížení, aby nedošlo k náhlému kolapsu trámku. Obr. 6 Kombinované vyztužení 1 + 40 ❚ Fig. 6 Combined
Následující diagramy ilustrují působení jednotlivých trámců reinforcement 1 + 40
při postupném zatěžování. Obr. 7 Kombinované vyztužení 1 + 60 ❚ Fig. 7 Combined
Obr. 2 odpovídá trámku, který je vyroben pouze z prosté- reinforcement 1 + 60
ho betonu. Únosnost trámku při porušení čistým ohybem
se pohybuje od 25 do 28 kN. Je patrné, že neexistuje prak-
ticky žádná sestupná větev, což odpovídá křehkému poru- též ovlivněn rozdělením drátků v objemu prvku. Homogeni-
šení prvku. ta rozptýlené výztuže je faktor, který závisí na kvalitě prová-
Obr. 3 a 4 znázorňují působení betonu vyztuženého pouze dění a představuje jedno z běžných rizik, která se objevu-
drátky a to v množství 40 a 60 kg/m3. Trámek se 40 kg jí při výstavbě. Průměrná únosnost na mezi vzniku trhlin je
drátků vykazuje značný rozptyl. Tento rozptyl je mimo jiné vyšší než u trámku z prostého betonu, asi 30 kN, je patr-

50 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2010

 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ M AT E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y

Výztuž 2 R 8 bezdrátků Výztuž 2 R 8 + Drátkobeton 40 kg

90 120
80
100
70
60 80
Zatížení [kN]

Zatížení [kN]
50
60
40
30 40
20
20
10
0 0
0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4
Průhyb [mm] Průhyb [mm]
8 9

Výztuž 2 R 8 + Drátkobeton 60 kg Výztuž 3 R 8 bez drátků

120 120

100 100

80 80
Zatížení [kN]

Zatížení [kN]
60 60

40 40

20 20

0 0
0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4
Průhyb [mm] Průhyb [mm]
10 11

Výztuž 3 R 8 + Drátkobeton 40 kg Výztuž 3 R 8 + Drátkobeton 60 kg

160 160
140 140
120 120
Zatížení [kN]

Zatížení [kN]

100 100
80 80
60 60
40 40

20 20
0 0
0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4
Průhyb [mm] Průhyb [mm]
12 13

Obr. 8 Diagram železobetonu 2 R 8 ❚ Fig. 8 Load deflection

diagram of RC reinforce d with 2 R 8
Obr. 9 Kombinované vyztužení 2 + 40
reinforcement 2 + 40
Obr. 10 Kombinované vyztužení 2 + 60
reinforcement 2 + 60
Obr. 11 Diagram železobetonu 3 R 8 ❚ Fig. 11
diagram of RC reinforced with 3 R 8
Obr. 12 Kombinované vyztužení 3 + 40
reinforcement 3 + 40
Obr. 13 Kombinované vyztužení 3 + 60
reinforcement 3 + 60
ný menší vliv drátků. U trámku č. 2 (fialová čára na obr. 3)
došlo opět ke vzniku trhliny mimo oblast mezi břemeny, což
vyústilo v skokový průběh diagramu. U trámků s 60 kg drát-
ků je únosnost při vzniku trhlin ještě mírně vyšší, cca 33 kN.
U některých prvků je patrné zpevnění při přitížení nad mez
vzniku trhlin. Rozptyl křivek je menší než u trámků se 40 kg
drátků.
❚ Fig. 9 Combined
Na obr. 5 je odezva trámku bez drátků s jedním výztužným
profilem 8 mm. Rozptyl výsledků je malý až na oblast kolem
❚ Fig. 10 Combined
vzniku první trhliny. Tam je odezva závislá na vlastnostech
Load – deflection
betonu včetně vlivů imperfekcí. Jsou jasně patrné jednotli-
vé fáze porušování prvku, působení výztuže v betonu s trh-
❚ Fig. 12 Combined
linami a dále zlom ukazující postupnou plastifikaci výztu-
že. V oblasti velkých průhybů je již svazek křivek velmi úzký,
❚ Fig. 13 Combined neboť jejich rozptyl je dán převážně tuhostí tlačeného beto-
nu. Na konci diagramu ještě není dosaženo pevnosti beto-
nu a vlastnosti oceli jsou velmi rovnoměrné.
Obr. 6 a 7 ukazují působení drátkobetonu se 40 a 60 kg
drátků při současném vyztužení jedním prutem profilu
8 mm. Prut má velký význam v tom, že jednoznačně půso-
bí na snížení rozptylu dosažených výsledků. Pásmo křivek
se výrazně zúžilo. V případě obou dávkování drátků je patr-
né zpevnění po vzniku trhliny. Úroveň zatížení při vzniku trh-

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 51

 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ M AT E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y

Tab. 4 Průměrný počet a šířka trhlin a průměrné zatížení trámku při

lin je přibližně stejná jako v případě drátkobetonových trámů průhybu 3 mm ❚ Tab. 4 Average number of cracks and average
bez výztužného prutu. Je zřejmý jednoznačný přínos dopl- crack width at the average loading level inducing deflection of 3 mm
nění jednoho prutu pro odezvu trámků. Další obrázky 8 až
Průměrný počet Průměrná šířka Průměrné zatížení
10 ukazují příznivý vliv dalšího prutu v trámcích. Svazek kři- Vyztužení trámku
trhlin trhliny [mm] [kN]
vek se zužuje, tj. rozptyl odezvy jednotlivých trámců je mini-
Průhyb 3 mm
mální. Současně se zvyšuje celková únosnost. Prostý beton 1 0
nebyl dosažen
Obr. 11 až 13 dokumentují poslední sérii trámků se třemi Drátky 40 kg 2 3,64 25
pruty profilu 8 mm. Na obr. 11 je vidět, že tři trámky vyka- Drátky 60 kg 2 2,7 32,5
zují ztrátu únosnosti výrazně dříve než zbývající tři trámky. 1∅8 2 2,94 43,5
Ztráta únosnosti byla způsobena porušením trámků smyko- 1 ∅ 8 + 40 kg drátků 5 2,78 65,2
vou trhlinou v místech mezi podporou a břemenem. To bylo 1 ∅ 8 + 60 kg drátků 7 2,9 72,6
možné proto, že trámky mají pouze ohybovou výztuž a žád- 2∅8 4 2,94 79,4
nou smykovou. Při vyšších úrovních zatížení umožněných 2 ∅ 8 + 40 kg drátků 6 2,88 101,7
silnějším vyztužením na ohyb takové porušení lze očekávat. 2 ∅ 8 + 60 kg drátků 6 2,27 104,2
Obr. 12 a 13 pak dokazují, že drátky porušení smykem 3∅8 5 3,08 112,2
vyloučily, neboť působí též jako smyková výztuž, přestože 3 ∅ 8 + 40 kg drátků 7 2,39 134,4
zatížení na mezi únosnosti se zvýšilo ze 118 kN u klasicky 3 ∅ 8 + 60 kg drátků 8 2,3 135,2
vyztuženého trámku na cca 140 kN u trámku se 40 kg drát-
ků a u trámku s 60 kg drátků. Při velkých deformacích a sil-
nějším vyztužení je ale již význam drátků pro zvýšení únos-
nosti minimální. U trámků více vyztužených klasickou ohybovou výztu-
Při experimentech byl též sledován vliv počtu trhlin při urči- ží došlo k porušení smykem. Přidaná drátková výztuž toto
tých stadiích porušení trámků. V tab. 4 je zaznamenán prů- porušení eliminuje. Přestože odezva trámků s prutovou
měrný počet trhlin v trámku, průměrná šířka trhlin v trám- výztuží se ukazuje jako velmi příznivá, uvážíme-li spotřebo-
ku a zatížení při průhybu 3 mm. Průhyb 3 mm odpovídá vané množství oceli a únosnost trámků, má drátková výztuž
sice 1/200 rozpětí, ale je to relativně velký průhyb, který by své opodstatnění. Technologické důvody při výrobě kon-
se neměl objevit v mezním stavu použitelnosti. To je zřejmé strukcí vedou k dalším úsporám, které pak zvýhodňují roz-
i z šířky trhlin, která dosahuje 2 až 3 mm, což je cca 10× ptýlenou výztuž.
více než připouští návrhové normy. Z tabulky plyne jasný pří- Cílem článku je upozornit na kladné přínosy i malého
nos prutové výztuže. Zatímco v trámcích vyztužených pouze množství prutové výztuže v drátkobetonovém prvku. Přidá-
drátky byly pozorovány jen dvě trhliny, přidáním jednoho ním malého množství prutů do nejvíce namáhané části kon-
prutu se jejich počet zvedl na pět až sedm. Jejich šířka se strukce se dá využít drátkobeton a zároveň získat podstat-
příliš nemění, ale možné zatížení výrazně vzroste. Málo ovliv- né zjednodušení výroby. Takto navržená konstrukce umož-
něná šířka největší trhliny je dána tím, že se trámky posu- ňuje získat technologické výhody při současně příznivém
zují při stejném průhybu. Podstatnější snížení šířky trhlin lze statickém působení.
pozorovat až při vyšších stupních vyztužení prutovou výztu-
ží (tři profily). Stupeň vyztužení prutovou výztuží je při jed- Experimenty byly provedeny za podpory MŠMT ČR v rámci Výzkumného
nom prutu 0,22 %, při dvou prutech 0,44 % a při třech pro- centra CIDEAS (Projekt č. 1M0579).
filech 0,67 %, tj. velmi malý. Vyztužení jedním prutem odpo-
vídá 17,3 kg výztuže na 1 m3 betonu. Výztuž ze tří prutů pak Prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc.
činí 52 kg výztuže na 1 m3 betonu. Metrostav, a. s.
Koželužská 2246, 180 00 Praha 8
Z ÁV Ě R tel.: 266 709 317, fax: 266 709 193
V rámci studie byly zkoumány případy trámků zatížených čtyř- e-mail: vitek@metrostav.cz
bodovým ohybem při různém způsobu vyztužení. Od prosté-
ho betonu až po trámky vyztužené třemi pruty a 60 kg drátků Ing. Stanislav Smiřinský
(na 1 m3 betonu). Zatímco drátková výztuž má značný roz- Betotech, s. r. o
ptyl v odezvě identických trámků, přidáním malého množství Beroun 660, 266 01 Beroun
prutové výztuže se tento rozptyl velmi redukuje. Zároveň se tel.: 311 644 783, fax: 311 644 780
zvyšuje počet trhlin, což je příznivější z hlediska postupného e-mail: smirinsky@betotech.cz
porušování konstrukce, a dále se významně zvyšuje únos-
nost, tj. bezpečnost konstrukce.

VÍTE, ŽE ....
Vlákna používali k vyztužení křehkých materiálů již staří Egypťané a Babyloňané. Nepálené cihly byly vyráběny z nilského bláta a sekané slámy.
Slaměná vlákna měla i funkci chemickou – tlení vylepšovalo vazebné vlastnosti směsi. Přidání slámy do hlíny pro výrobu cihel vylepšilo až tři-
krát pevnost cihel. Nepálené cihly z hlíny mají pevnosti cca 0,5 MPa, cihly se slámou až 2 MPa.

V historii se vyztužování kompozitů vlákny používalo v mnoha obměnách. Například omítky bývaly vyztužovány koňskými žíněmi.

Problémy návrhu betonové směsi a možnostmi vyztužení rozptýlenou výztuží se zabývají i umělci. Sochař Vladimír Preclík prý vyztužil svůj
betonový portrét Vladislava Vančury ocelovými pilinami.

52 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2010

 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ M AT E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y

PRAKTICKÉ POUŽITÍ VLÁKNOBETONU ❚ FIBRE CONCRETE IN

PRACTICE

Jan Vodička, Vladimír Veselý, Karel Kolář, dvěma spirálami umístěnými při vnějším a vnitřním líci prvku
Jiří Krátký (obr. 2).
Při použití jednoduchého armokoše, umístěného upro-
Vláknobeton, jako specifický stavební materiál, je zkoumán a využíván střed průřezu trouby, nedojde ke zlepšení únosnosti trou-
ve světě již po několik desetiletí a tradice výzkumu, vývoje a použití je by, je však zajištěna spolehlivá manipulovatelnost i v pří-
dlouhá i v ČR. Příkladem uplatnění výsledků dlouhodobého výzkumu padě porušení trouby (trouba se nerozpadne na samostat-
vláknobetonu v praxi je náhrada klasické výztuže železobetonových né části). Trouby vyztužené zdvojeným armokošem vykazu-
trub ve výrobně prefabrikátů. ❚ Fibre concrete as a specific building jí oproti troubám z prostého betonu vyšší únosnost a lze je
material has been researched and used for several decades in the world použít pro trubní vedení ve větších hloubkách.
and the tradition of its research, development and usage is also long in Cílem projektu bylo ověřit možnost nahrazení výše uvede-
the Czech Republic. The long-term research of fibre concrete resulted for ného způsobu vyztužování betonových trub použitím vlák-
example in the replacement of the classic reinforcement in prefabricated nobetonu, vyráběného přímo na mísícím jádře.
tubes. Pro posouzení této možnosti byl zvolen jasně definova-
ný a měřitelný parametr – únosnost trouby ve vrcholovém
Betonové vibrolisované trouby pro odvádění splaškových tlaku.
vod jsou vyráběny ve dvou variantách. Jednak z prostého
betonu a jednak z betonu vyztuženého. Pro výrobu vyztu-
žených trub se používá výztužný armokoš, tvořený spirá-
lovitě stočeným prutem na celou délku prvku, jehož tvar je Obr. 1 Bodová svářečka ❚ Fig. 1 Spot welder
v podélném směru zafixován po obvodu bodově přivařený- Obr. 2 Detail dvojitého armokoše ❚ Fig. 2 Double reinforcement in
mi podélnými pruty. tubes – detail
Armokoše jsou vyráběny na bodové svářečce (obr. 1) Obr. 3 Ocelová vlákna 0,4 × 0,6 × 25 mm ❚ Fig. 3 Steel fibres
a vlastní výroba je poměrně pracná. 0,4 × 0,6 × 25 mm
Profily trub 300 až 1 200 mm se vyztužují jednoduchým Obr. 4 Ocelová vlákna 1/50 mm ❚ Fig. 4 Steel fibres 1/50 mm
armokošem umístěným uprostřed průřezu, profily 1 400 až Obr. 5 Syntetická vlákna – 55 mm ❚ Fig. 5 Synthetic fibres –
1 600 mm se vyztužují zdvojeným armokošem tvořeným 55 mm

1 2

3 4 5

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 53

 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚
Pevnost betonu v tlaku po 28 dnech
66
64
62
60
58
MPa
56
54
52
50
58
referenční ocelová ocelová
beton vlákna 1/50 vlákna
0,5 t
0,6 t 25
6 7
PROJEKT
Realizace projektu náhrady klasické výztuže železobetono-
vých trub vlákny byla rozdělena do dílčích etap:
• volba vhodných vláken
• ověření vlastností betonu
• ověření výroby, dopravy a ukládání čerstvého vláknobetonu
• ověření vlastností výrobku
Volba vhodných vláken
Pro volbu vhodných vláken posloužily dlouhodobé zkuše-
nosti z testů prováděných na pracovišti autorů článku. Pro
úvodní zkoušky byly vybrány dva typy ocelových vláken,
obdélníkového průřezu 0,4 × 0,6 × 25 mm (obr. 3) a kruho-
vého průřezu průměru 1 mm a délky 50 mm (obr. 4), a jeden
typ vláken syntetických ve svazcích o délce 55 mm (obr. 5).
Ověření vlastností betonu
Pro ověřování vlastností betonu byl zvolen druh C35/45,
XF4, XC0, Dmax 16, Cl 0,1, který se pro zkoumané výrobky
používá. Beton je vyráběn v zavlhlé konzistenci (index zhut-
nění 1,5 až 1,6).
Pro zkoušky byla vyrobena referenční záměs z prosté-
ho betonu a záměsi s vlákny. Dávky vláken byly zvoleny
na úrovni objemového ztužení struktury kompozita vlákny
ρV,f = 0,5 %. Tato hodnota je považována za minimální pro
dosažení lepších vlastností betonu, zejména pevnosti v tahu
[1]. V případě ocelových vláken byla zvolena dávka 40 kg/m3
a syntetická vlákna byla dávkována v množství 4,6 kg/m3.
Výsledky zkoušek betonu a vláknobetonu v tlaku jsou uve-
deny na obr. 6, v příčném tahu na obr. 7.
Nižší pevnost betonu s vlákny v tlaku byla zapříčiněna
obtížnější zhutnitelností zkušebních těles oproti tělesům
z prostého betonu (jedná se o zavlhlou směs). Pevnost vlák-
nobetonu s ocelovými vlákny v příčném tahu byla poněkud
lepší než u prostého betonu, což bylo očekáváno. U vlákno-
betonu se syntetickými vlákny byla pevnost v příčném tahu
nižší, pravděpodobně z důvodu obtížnějšího kotvení těchto
vláken v zavlhlé betonové směsi.
Na základě získaných výsledků nebyl vyloučen žádný
z typů zvolených vláken z další zkoušky na výrobcích.
Ověření výroby, dopravy a ukládání vláknobetonu
Postup výroby vláknobetonů byl volen tak, aby byl získán
pokud možno homogenní čerstvý vláknobeton. Doba míchá-
ní byla prodloužena, ocelová vlákna byla dávkována jako
poslední ze složek. Syntetická vlákna byla do míchačky dáv-
54
M AT E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y
Pevnost betonu v příčném tahu po 28 dnech
5,40
5,35
5,30
5,25
5,20
5,15
MPa
5,10
5,05
5,00
4,95
4,90
4,85
syntetická referenční ocelová ocelová syntetická
vlákna beton vlákna 1/50 vlákna vlákna
0,5 t
0,6 t 25
Obr. 6 Pevnost betonu v tlaku zjištěná na krychlích o hraně 150 mm
po 28 dnech ❚ Fig. 6 Compressive strength of concrete on cubes
150 × 150 × 150 mm at 28 days
Obr. 7 Pevnost betonu v příčném tahu zjištěná na krychlích o hraně
150 mm po 28 dnech ❚ Fig. 7 Splitting tensile strength of concrete
on cubes 150 × 150 × 150 mm at 28 days
Obr. 8 Sestava zkoušky pevnosti trub ve vrcholovém tlaku ❚
Fig. 8 Strength test on upright tubes
Obr. 9 Charakteristické porušení dílce pod břemenem
❚ Fig. 9 Typical defects of the element under the loading burden
Obr. 10 Průměrná naměřená maximální síla F [kN] na mezi vzniku
trhlin, a) světlost 600 mm, b) světlost 1 400 mm ❚ Fig. 10 The
average ascertained maximum strength F [kN] on the point of crack
development – inner diameter, a) 600 mm, b) 1400 mm
kována po kamenivu, aby došlo k lepšímu rozvolnění a poté
byly nadávkovány zbylé složky betonu.
Při vlastní výrobě dílců byla sledována doprava betonu
a finální vzhled výrobků.
Při dopravě do formy byl beton nejprve dvakrát přesypá-
ván (z míchačky do dopravního koše a z dopravního koše
do zásobníku vytvářecího stroje) a poté nasypán do formy
(největší výška nasypávání je 2,5 m – výška trouby). Při těch-
to krocích nedocházelo k vytváření shluků vláknobetonu ani
k ucpávání hrdel násypek.
Výrobky s vlákny vykazovaly shodné vlastnosti povrchu
s doposud vyráběnými troubami.
Ověření vlastností výrobku
Pro ověření výroby, dopravy a zhutnění vláknobetonu ve formě
a pro zkoušky vlastností konečných výrobků bylo vyrobe-
no pět dvojic trub o světlosti 600 mm z prostého betonu,
vyztuženého betonu s jednoduchým armokošem a z vlákno-
betonu s použitím všech tří uvedených typů vláken.
Z výrobků určených ke zkoušce únosnosti ve vrcholovém
tlaku byly vyříznutím zhotoveny segmenty o délce 1 m a ty
byly po 28 dnech podrobeny zatěžování (obr. 8 a 9).
Při zatěžovací zkoušce byla měřena mezní síla v lisu, a to
na mezi vzniku trhlin a na mezi únosnosti po vzniku trhliny,
vždy na dvou segmentech z příslušného druhu betonu.
Výsledek testu je patrný na obr. 10a. Betonové trouby
s ocelovými vlákny vykazovaly vyšší únosnost na mezi vzni-
ku trhlin než trouby vyztužené jednoduchým armokošem. To
je zapříčiněno rovnoměrným spolupůsobením vláken, roz-
ptýlených po celém průřezu, oproti jednoduchému armoko-
ši umístěnému uprostřed průřezu. Betonové trouby se syn-
tetickými vlákny vykazovaly únosnost srovnatelnou s trou-
bami vyztuženými jednoduchým armokošem, což bylo způ-
BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2010
 M AT E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ M AT E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y

Literatura:
[1] TP FC 1-1 Technické podmínky
1: Vláknobeton – Část 1 Zkoušení
vláknobetonu – Vyhodnocení
destruktivních zkoušek a stanovení
charakteristického pracovního
diagramu vláknobetonu pro navrhování
vláknobetonových konstrukcí, ČVUT
v Praze, Fakulta stavební, Katedra
betonových a zděných konstrukcí,
Praha 2007

8 9

Průměrná max. F [kN] na mezi vzniku trhlin Průměrná max. F [kN] na mezi vzniku trhlin
160 148
136,5
140 140
120 124
116
120 120
105 128
93
100 100

80 80

kN
kN

60 60

40 40

20 20

0 0
prostý železobeton ocelová ocelová syntetická železobeton ocelová syntetická
beton vlákna 1/50 vlákna vlákna vlákna 1/50 vlákna
10a 0,5 t
0,6 t 25 10b

sobeno jejich menší soudržností v zavlhlé betonové směsi. dit používání výztužných armokošů ve výrobě betonových
S ohledem na výsledky testů na troubách menšího prů- trub vláknobetonem.
měru byla ze zkoušek na troubách o světlosti 1 400 mm Výsledky dalších zkoušek uskutečněných v rámci projektu
s dvojitým armokošem vyloučena ocelová vlákna obdélníko- potvrzují skutečnost, že ne každá vlákna, která jsou na trhu
vého průřezu (obr. 3). Zároveň nebyly vyrobeny trouby z pro- nabízena, jsou optimálně využitelná v dané konkrétní aplikaci,
stého betonu, protože se v této variantě nepoužívají. a že pro určitý případ je vždy třeba volit nejvhodnější vlákna.
Pro zkoušky konečných vlastností trub byly připraveny tři
varianty trub, a to ze železového betonu (vyztužené dvojitým Příspěvek byl zpracován za podpory projektu MPO v programu POKROK,
armokošem), z vláknobetonu s ocelovými vlákny kruhové- evidenční číslo 1H-PK2/17 „Rozvoj technologie, materiálových modelů,
ho průřezu a se syntetickými vlákny. Výrobky byly zkoušeny návrhových metod a aplikací vláknobetonu“.
stejným způsobem jako v předešlém případu (obr. 10b).
Trouby s ocelovými vlákny vykazovaly prakticky stejnou Ing. Vladimír Veselý
únosnost na mezi vzniku trhlin jako trouby s dvojitým armoko- Betotech, s. r. o., Beroun 660, Beroun
šem. Dvojitý armokoš v nich již působil stejně, jako rovnoměr- tel.: 311 644 063, fax: 311 644 010
ně rozptýlená ocelová vlákna. Trouby se syntetickými vlákny e-mail: vladimir.vesely@cmcem.cz, www. betotech.cz
vykazovaly únosnost podstatně nižší (důvody byly stejné jako
v případě trub o světlosti 600 mm). Při následném zatěžová-
ní na mez únosnosti po vzniku trhlin vzdorovaly dle očekává- Doc. Ing. Jan Vodička, CSc.
ní nejlépe trouby vyztužené dvojitým armokošem (únosnost Katedra betonových a zděných konstrukcí
byla vyšší). Trouby s ocelovými vlákny vykázaly po vzniku trhlin e-mail: jan.vodicka@fsv.cvut.cz
pokles únosnosti, únosnost trub se syntetickými vlákny byla
vyčerpána při vzniku trhliny. Při následné manipulaci na místo
dalších zkoušek došlo k destrukci trouby se syntetickými vlák- Doc. Ing. Jiří Krátký, CSc.
ny, trouba s vlákny ocelovými manipulaci vydržela. Katedra betonových a zděných konstrukcí
e-mail: jiri.kratky@fsv.cvut.cz
Z ÁV Ě R
Popsaný projekt vycházel z dlouhodobých zkoušek vlák- Doc. Ing. Karel Kolář, CSc.
nobetonu a zkušeností získaných na Katedře betonových Experimentální centrum
a zděných konstrukcí Fakulty stavební ČVUT v Praze. e-mail: karel.kolar@fsv.cvut.cz
Postupným vylučováním byl nalezen vhodný typ ocelových
vláken pro vláknobeton k výrobě betonových trub. Vlast- všichni tři: Fakulta stavební ČVUT v Praze
nosti vláknobetonu s vybranými ocelovými vlákny, ověře- Thákurova 7, 166 29 Praha 6
né zkouškami, ukázaly, že je možné téměř okamžitě nahra- www.fsv.cvut.cz

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 55

 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH
ELIMINÁCIA VZNIKU TRHLÍN BETÓNU Z DÔVODU PLASTICKÉHO
ZMRAŠŤOVANIA ❚ ELIMINATION OF CONCRETE CRACKING
OWING TO PLASTIC SHRINKAGE
Peter Briatka
Plastické zmrašťovanie je jedna z foriem všeobecne akceptovaných
objemových zmien betónu. Ak je objemovým zmenám bránené, generujú
v materiále napätia. Ak tieto napätia prekročia aktuálnu pevnosť materiálu
vzniká trhlina. V závislosti od účelu použitia betónovej konštrukcie a šírky
samotnej trhliny sa vzniknutý stav klasifikuje ako vada alebo až porucha
(ak je trhlinou zhoršená jedna z funkčných vlastností). I keď trhlina neznižu-
je priamo úžitkovú hodnotu konštrukcie, u trhlín spôsobených plastickým
zmrašťovaním sa ich existencia zásadne podpisuje na životnosti betónovej
konštrukcie, čo vyplýva zo samotného mechanizmu vzniku týchto trhlín.
Existujú viaceré prístupy ako obmedziť prejavy plastického zmrašťovania
alebo plastické zmrašťovanie ako také. Azda jedným z najbežnejších
a v súčasnosti zaznamenávajúcich veľký rozmach je vystužovanie betónu
jemnými polymérnymi vláknami. Ako každá technológia aj táto si vyža-
duje dôkladné zvládnutie teórie a jej rozvážne aplikovanie v praktických
riešeniach. Praktickej aplikácii polymérnej rozptýlenej výstuže v betóne sa
venuje aj táto práca. Pomocou laboratórnych pokusov sa hodnotí účinnosť
jednotlivých typov vlákien samozrejme v súvislosti so stupňom takéhoto
vystuženia charakterizovaného dávkou vlákien. ❚ The plastic shrinkage
is one of the means of commonly accepted volume changes of concrete.
If the volume changes are being restricted this state generates stresses in
material. If these stresses exceed actual strength of the material a crack
is being formed. In dependence on purpose of a concrete structure and
width of crack itself, arose state is being classified as a fault or damage
(if at least one of the performances is being deteriorated because of
a crack). Even though the crack doesn´t directly decrease utility value of
the structure, in cracks caused by plastic shrinkage, their presence does
substantially affect the durability of the concrete structure what results
from the mechanism of their generation. There exist various approaches
how to reduce either visible signs of plastic shrinkage or plastic shrinkage
as such. May be, one of the most common, and nowadays recording
big growth, is reinforcing of concrete with fine polymer fibers. As every
technology even this one requires thorough encompassment of the
theory and its delicate application in practical solutions. Even this work is
devoted to practical application of spread polymer reinforcement. Through
the laboratory tests the effectiveness of individual fiber types is being
evaluated, of course, with relation to degree of reinforcement defined by
fiber dosage per volume unit.
P L A S T I C K É Z M R A Š Ť O VA N I E N A T E O R E T I C K E J
ÚROVNI
Plastické zmrašťovanie je jednou z objemových zmien čer-
stvého betónu. Zo samotného názvu je zrejmé, že plastic-
ké zmrašťovanie vzniká a prejavuje sa v čase, keď je betón
v plastickom (tekutom) stave, čiže pred začiatkom tuhnu-
tia. V tomto období ešte nie sú vytvorené väzby medzi hyd-
ratujúcimi zrnkami cementu resp. pevné väzby medzi spoji-
vom a plnivom.
Objemové zmeny vznikajúce v čase do začiatku tuhnu-
tia (v tekutom stave) cementového tmelu sa nemôžu preja-
viť v horizontálnom smere lebo, ako už bolo uvedené, ešte
neexistujú väzby medzi hydratujúcimi zrnkami cementu.
Tým, že systém v tomto štádiu kolabuje, vznikajú objemo-
vé zmeny, ktorých prejavom je konsolidácia cementového
tmelu. Zrná, zatiaľ bez väzieb, podliehajú pôsobeniu gravi-
tácie ako samostatné častice, a preto sa výsledná objemo-
56 BETON • technologie • konstrukce • sanace
vá zmena v plastickom stave tmelu vyznačuje len vertikál-
nou zložkou zmeny rozmeru pôvodného telesa. Chemické
a autogénne zmrašťovanie až do začiatku tuhnutia je jednou
z hnacích síl tzv. plastického zmrašťovania.
Druhým mechanizmom plastického zmrašťovania je stra-
ta vody z betónu do okolitého prostredia (odparovanie). Bez
určenia konkrétnych podmienok (zloženia betónu a oko-
litého prostredia) nie je možné jednoznačne určiť, ktorý
z mechanizmov má na plastické zmrašťovanie majoritný úči-
nok. Ak sa však zaoberáme betónom v bežnej stavebnej
praxi (nedokonalé alebo žiadne ošetrovanie), môžeme tvr-
diť, že rozhodujúca zložka bude vyvolaná práve transportom
vlhkosti z prostredia s vyššou relatívnou vlhkosťou (betón)
do prostredia s nižšou relatívnou vlhkosťou (okolité prostre-
die). Uvedená strata vlhkosti je ovplyvnená tromi činiteľmi:
• samotným rozdielom tlakov vodných pár v betóne a v oko-
litom prostredí,
• teplotou betónu (funkcia teploty okolitého prostredia
a intenzity slnečného žiarenia),
• rýchlosťou prúdenia vzduchu (znižuje relatívnu vlhkosť
vzduchu nad povrchom betónu).
Prejavom plastického zmrašťovania je sadanie cemento-
vého tmelu (konsolidácia vplyvom straty vody) resp. betó-
nu. Vonkajšie, voľným okom badateľné, prejavy plastické-
ho zmrašťovania vo forme trhlín sa pôsobením rozdielneho
sadania vyskytujú v oblastiach s menším sadaním. Typic-
kým príkladom takejto oblasti sadania je betón nad vlože-
nou betonárskou výstužou (obr. 1). Cementový tmel nad
vloženou výstužou disponuje nižším potenciálom k sada-
niu, lebo ho vo vertikálnej konsolidácii obmedzuje výstuž-
ný prvok. Vplyvom väčšieho absolútneho sadania okolitého
tmelu sa vo formujúcich štruktúrach generujú horizontálne
a šmykové napätia vyúsťujúce do vzniku trhliny v cemento-
vom tmele práve nad výstužným prvkom.
Ako už bolo povedané, za konsolidáciou cementové-
ho tmelu stojí hlavne odparovanie vody z povrchu betó-
nu. Týmto sa kapilárne póry cementového tmelu (pôvod-
ne saturované pórovým roztokom) vyprázdňujú – hladina
roztoku v nich klesá. S vyprázdňovaním kapilárnych pórov
súvisí vznik ťahových síl, ktoré vyvolávajú kolaps a konso-
lidáciu systému. S postupujúcou hydratáciou rastie odpor
cementového tmelu (systém ďalej nekolabuje) voči ťahovým
kapilárnym silám a vznikajú ťahové napätia. Vyvolané ťaho-
vé napätia P CAP popisuje vzťah 1 (rovnica podľa Young-La-
place), ktorý popisuje ich priamu závislosť od povrchového
napätia pórového roztoku γ [N/m], stykového uhla pórové-
ho roztoku a steny kapiláry θ (uvažuje sa θ = 0 rad; doko-
nalé zmáčanie) a nepriamu závislosť od polomeru kapilár-
neho póru r CAP [m].
2 γ cos θ
PCAP = − [Pa] (1)
rCAP
Ak vezmeme do úvahy, že ako prvé sa vyprázdňujú väč-
šie póry (nižšia energia potrebná na uvoľnenie vody) a že
póry sa smerom do vnútra kompozitu (i v kompozite, obr. 3)
zužujú, potom zohľadnenie oboch faktov vedie k záveru, že
s pokračujúcim odparovaním vody sa v kapilárach generu-
❚ 2/2010
 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

1 2

4 3a 3b

Kelvinov polomer [mm]

Kapilárny tlak [MPa]

Porušenie menisku z 3 molekul H2O

Relatívna vlhkosť [%]

Obr. 1 Napätia vznikajúce od nerovnomernej konsolidácie Obr. 4 Vzťah medzi relatívnou vlhkosťou – kapilárnym tlakom
cementového tmelu ❚ Fig. 1 Stresses developing due to non- a polomerom pórov [4] ❚ Fig. 4 Relation between relative humidity –
uniform consolidation of cement paste capillary pressure and pores radius [4]
Obr. 2 Schéma menisku v kapiláre cementového Obr. 5 Schematické vyjadrenie vzniku trhliny (A – vznik trhliny;
tmelu ❚ Fig. 2 Sketch of meniscus in capillary of cement paste B – zvýšenie pevnosti; C – zníženie napätia) ❚ Fig. 5 Scheme of
Obr. 3 Vyprázdňovanie pórov v začiatkoch tvoriacej sa crack formation and development (A – crack formation; B – strength
pevnej štruktúry (A – cementové zrná; B – väzby hydratačných increasing; C – stress decreasing
produktov) ❚ Fig. 3 Emptying of pores during early state of formed
solid structure (A – cement particles; B – hydration products´ ties)

jú čoraz väčšie ťahové napätia (obr. 4) podľa vzťahu 1 resp. podľa vzťahu 3, na rozhraní pórového roztoku a cementové-
2, kde RH je relatívna vlhkosť cementového tmelu [%], Vmol,f ho gélu ťahové napätia o veľkosti približne 10 MPa.
je molový objem pórového roztoku (Vmol,f ≈ 18.10-6 m3/mol), Ak sa na problematiku vzniku trhlín pozeráme komplexne
R je univerzálna plynová konštanta (R = 8,3114 J/mol/K) a T – existujú dve principiálne možnosti ako zabrániť ich vzniku
je absolútna teplota [K]. (obr. 5). Prvým je zvýšenie pevnosti materiálu (napr. použitie
Vmol,f syntetickej rozptýlenej výstuže) a druhým je zníženie napä-
rCAP = −2 γ cos θ [m] (2) tia v materiálu (napr. zvýšenie dotvarovania alebo dokonalé
R T ln ( RH )
ošetrovanie betónu).
2 γ cos θ R T ln ( RH ) V praxi sa stretávame s neuvedomenou kombináciou
PCAP = − = [Pa] (3) oboch princípov. To znamená k ošetrovaniu betónu (ak neja-
rCAP Vmol,f
ké vôbec je) pribúda modifikácia betónu ešte pred jeho ukla-
Ťahové napätia, vo všeobecnosti, spôsobujú vznik trhlín, daním a to vo forme prídavku rozptýlenej výstuže – v lep-
keďže pevnosť betónu v ťahu je veľmi nízka a materiál nie je šom prípade jemnej výstuže na báze PE alebo PP, ktorá
schopný im odolávať. Ako to prezentuje obr. 4, už pri pokle- je určená predovšetkým k obmedzeniu prejavov plastické-
se relatívnej vlhkosti cementového tmelu na 95 % vznikajú, ho zmrašťovania. Použitie týchto vlákien na daný účel sa
Pevnosť [MPa]

Pevnosť [MPa]

Pevnosť [MPa]
Napätie [MPa]

Napätie [MPa]

Napätie [MPa]

5 Čas Čas Čas

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 57

 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

preukázalo ako vhodné, i keď, tak ako každá dostatočne Do betónu bol použitý bežný Portlandský cement (PC)
nepochopená technológia, aj táto sa potýka s problémami Typ I (v súlade s ASTM C150) so špecifickým povrchom 370
a zavádzajúcimi informáciami, ktorých osvojenie môže viesť m2/kg a zložením 50 % C3S; 16 % C2S; 12 % C3A; 7 % C4AF
ku nedosiahnutiu požadovaného účinku alebo naopak zby- a 0,68 % Na2O. Cement bol pred použitím odvážený a skla-
točnému predimenzovaniu (predraženiu) konštrukcie. dovaný v plastových kontajneroch pri teplote 22 ± 1 °C.
Polymérové vlákna (monofilamentné i fibrilované) sú dosta- Vodný súčiniteľ bol zvolený na hodnotu 0,55. Vysoká
točne jemné (majú veľký štíhlostný pomer i vysoký špeci- dávka vody mala zabezpečiť štandardizovaný priebeh stra-
fický povrch) a disponujú vysokou pevnosťou v ťahu. To ich ty vlhkosti odparovaním, pokryť potrebu vody na hydratá-
predurčuje na obmedzenie prejavov ťahových napätí vznika- ciu cementu a zároveň aj zamedziť autogénnemu zmrašťo-
júcich v počiatočných hodinách veku betónu tým, že svojou vaniu betónu.
jemnosťou a hustotou výskytu v betóne dokážu v tuhnúcom Použité bolo hrubé ťažené kamenivo (frakcia 4/8) a pie-
kompozite preniesť generované napätia a udržať kompozit sok s jemnosťou 3,13. Obe zložky plniva boli dávkované
vcelku bez diskontinuít materiálu. V nasledovnej práci bola v pomere 30 % z objemu výslednej zámesi a celkovo ich
overovaná účinnosť rôznych typov polymérových vlákien objem predstavoval 60 % objemu ČB. Kamenivo bolo pred
v rôznych dĺžkových variáciách a pomeroch dávkovania. použitím vysušené pri teplote 143,34 °C po dobu 24 ± 1 h,
následne bolo vychladené na teplotu 22 ± 3 °C, odvážené
S K Ú M A N É V L Á K N A , P O U Ž I T É M AT E R I Á LY a až do použitia skladované v plastových kontajneroch.
A R E C E P T Ú RY
Vplyv polymérových vlákien na obmedzenie vzniku trhlín MIEŠANIE
z titulu plastického zmrašťovania bol posudzovaný na celko- Miešanie ako významný činiteľ ovplyvňujúci výsledné vlast-
vo šiestich sadách vzoriek (v každej tri skúšobné telesá) vyro- nosti betónu a obzvlášť vláknobetónu je často podceňova-
bených s použitím PP vlákien a to vzhľadom na referenčný né, čo môže viesť ku chybám merania spôsobených naprí-
betón (PLAIN). Jednotlivé zmesi vzoriek boli vyrobené podľa klad nevhodným množstvom vzduchu v betóne či neželanou
receptúry uvedenej v tab. 1. Označenie M alebo F znamená aktiváciou hydratácie cementových zŕn (v prípade vysokých
„Monofilamentné“ alebo „Fibrilované“. V značení vlákien sa otáčok). Nakoľko sa jedná o veľmi citlivé merania, miešanie
vyskytuje ich dĺžka [mm] a dávka [kg/m3]. bolo striktne dodržované presne tak, ako je uvedené.
Tab. 1 Použité receptúry ❚ Tab. 1 Used mixture proportions Tab. 2 CRR, priemerná šírka trhliny a pravdepodobnosť výskytu trhlín
so šírkou do 0,25 mm ❚ Tab. 2 CRR, average crack width and
Cement Voda Jemné k. Hrubé k. Vlákna
Zmes WC probability of occurrence of cracks maximum 0,25 mm in width
[kg/m3]
Plain 0,0000 CRR Vlákna Šírka trhliny [mm] Pravdep. thlín šírky
Zmes
M12,7–0,445 0,4450 [%] [kg/m3] priemer. max. 0–0,25 mm [%]
M12,7–0,593 0,5933 Plain 0,00 0,0000 0,5958 2,9996 25,56
M19,1–0,297 0,55 461,12 253,61 780,00 780,00 0,2966 M12,7–0,445 90,70 0,4450 0,0554 0,8332 92,06
M19,1–0,890 0,8899 M12,7–0,593 93,38 0,5933 0,0394 0,8332 92,40
M25,4–0,593 0,5933 M19,1–0,297 64,20 0,2966 0,2133 1,9164 57,86
M25,4–0,590 0,8899 M19,1–0,890 90,46 0,8899 0,0568 0,8332 89,98
M25,4–0,593 44,66 0,5933 0,3297 2,7496 42,14
M25,4–0,590 63,86 0,8899 0,2153 1,3331 87,34

6 7

8 9

58 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2010


Ako prvé bolo do horizontálnej miešačky s núteným
obehom nadávkované celé množstvo hrubého kameni-
va. Po začatí miešania sa v rýchlom slede (bez prestá-
vok) nadávkovala 1/3 zámesovej vody, celá dávka jemného
kameniva, druhá tretina vody, cement, zvyšná dávka vody
a PP vlákna. Zmes sa nechala 3 min miešať, po čom nasle-
dovala dvojminútová prestávka v miešaní a opätovné mieša-
nie po dobu 3 min.
P R Í P R AVA V Z O R I E K
Po ukončení miešania bola zmes ručne ukladaná do troch
pripravených foriem (obr. 6) opatrených odformovacím ole-
jom. Po ich naplnení bol povrch betónu zrezaný oceľovou
tyčou s (obdĺžnikovým prierezom) a upravený hladením.
POSTUP SKÚŠKY A OKRAJOVÉ PODMIENKY
Po 25 min od pridania vody do zmesi boli všetky tri skú-
šobné telesá umiestnené do klimatizačnej komory, kde boli
vystavené nasledovnému prostrediu: teplota 36 ± 3 °C, rela-
tívna vlhkosť 30 ± 10 % a vzduchu prúdiacemu rýchlosťou
24 ± 2 km/h tesne nad povrchom telies. U každého telesa
bola v minútových intervaloch zaznamenávaná zmena hmot-
nosti (odparovanie vody) s presnosťou na 20 g vzhľadom
na referenčnú nádobu s voľnou vodnou hladinou. Po 6 h boli
odstavené ventilátory a zvyšných 18 h neboli telesá vysta-
vené významnému prúdeniu vzduchu. Skúška bola ukonče-
ná po 24 ± 2 h, kedy boli vyhotovené digitálne snímky povr-
chu každého telesa (obr. 8 a 9) mapujúce oblasť nad „vyvo-
lávačom napätia“.
Snímky povrchu telies boli následne skompilované a zba-
vené nezaujímavých oblastí (bez trhlín). Takto upravené
snímky predstavovali akési vstupné dáta pre analýzu pomo-
cou software „ImagePro“ (obr. 10). Preň existuje makro,
ktoré zo vstupných dát odseparuje len „absolútne čierne“
oblasti (trhliny). Naprieč celou kompozitnou snímkou trhli-
10
Obr. 6 Forma na výrobu skúšobných telies ❚ Fig. 6
specimen making
Obr. 7 Tvar formy pre skúšky plastického zmrašťovania podľa
ASTM C 1579-06 ❚ Fig. 7 Form design used for plastic shrinkage
tests according to ASTM C 1579-06
Obr. 8 Digitálne snímanie povrchu vzorky ❚ Fig. 8
of specimen´s surface
Obr. 9 Konštantná výška snímkovania ❚ Fig. 9 Constant heigth of
scanning
Obr. 10 Metodické kroky analýzy trhliny plastického zmrašťovania ❚
Fig. 10 Methodical operations which the analysis of plastic shrinkage
crack consists of
Obr. 11 CRR a podiel trhlín šírky 0 až 0,25 mm ❚ Fig. 11
portion of cracks of 0 až 0,25 mm in widths
Obr. 12 Priemerné a maximálne šírky trhliny ❚ Fig. 12
maximum crack widths
2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH
ny sa následne preloží raster cca 300 čiar širokých 1 pixel
a pomocou spomínaného makra sa zistí šírka trhliny (v pixe-
loch) v každej línii rastra. Takáto analýza (cca 300 meraní)
poskytuje štatisticky podložené informácie o šírkach trhlín
v určitom rastri a ich variabilite [5].
Výsledkom analýzy šírky trhlín je distribučná funkcia
pravdepodobnosti výskytu trhlín s určitou šírkou (náso-
bok 1 pixelu) a kumulatívna funkcia pravdepodobnosti toho
istého javu, ako aj koeficient redukcie vzniku trhlín (Crack
Reducing Ratio) vypočítaný podľa vzťahu (4) [2], kde wMOD,C
je priemerná šírka trhlín v betóne s upraveným zložením
a wREF,C je priemerná šírka trhlín v referenčnom betóne.
⎛ w MOD,C ⎞
CRR = ⎜1− ⎟ 100 [%] (4)
⎝ w REF,C ⎠
VÝSLEDKY
Pri zisťovaní vplyvu jemných PP vlákien na elimináciu plastic-
kého zmrašťovania pomocou metódy podľa ASTM C 1579
sme získali súbor výsledkov, ktorý je stručne prezentovaný
v tab. 2 a obrázkoch 11 až 15.
Tab. 2 pomocou „CRR“ jasne dokazuje, že ako najúčinnej-
šie (na obmedzenie prejavov plastického zmrašťovania) sú
kratšie vlákna – napríklad M12,7 pri dávke 0,445 kg/m3 sú
rovnako účinné ako vlákna M19,1 pri dvojnásobnej dávke.
Z tabuľky je podľa CRR zrejmá aj nižšia účinnosť fibrilova-
ných vlákien súvisiaca do určitej miery aj s ich menším špe-
cifickým povrchom i tendenciou zhlukovať sa, a tým nedo-
siahnuť rovnomernú dispergáciu.
Druhým veľmi dôležitým parametrom je pravdepodob-
nosť výskytu trhlín šírky do 0,25 mm, čo sa vo všeobecnos-
ti považuje za krajnú šírku trhlín, kedy sa stráca možnosť ich
uzavretia vlastnou hydratáciou doposiaľ nezhydratovaných
zŕn cementu (hrubšie mleté cementy). Nie je prekvapivé, že
údaj výrazne koreluje s CRR (obr. 11), no je dôležité si všim-
[%]
[%]
Form for test
11 Zmes
Digital scanning
Šířka trhliny [mm]
CRR and
Average and
12 Zmes
59
 VĚDA A VÝZKUM
14a
Kumulatívna pravdepodobnost [%]
13 Šířka trhliny [mm]
Rozdelovanie pravdepodobnosti [%]
14 Šířka trhliny [mm]
Strata vlhkosti [kg/m2]
15
núť vysoké hodnoty, ktoré boli dosiahnuté pri dávkach krát-
kych „M“ vlákien na hranici 2/3 štandardne výrobcom odpo-
rúčanej dávky.
Obr. 12 (v nadväznosti na obr. 11) dokumentuje súvislosť
účinnosti vlákien (CRR) a maximálnej šírky trhliny. So zvy-
šujúcou sa účinnosťou vlákien sa prudko znižuje maximál-
na šírka trhliny, a tým sa prudko znižuje i pravdepodobnosť
výskytu trhlín v určitom intervale šírky.
Z obr. 13 je možné vyčítať v akom percentuálnom pome-
re sa vyskytli pri skúškach trhliny napr. užšie ako 1 mm, čo
môže byť zaujímavý údaj pri návrhu receptúry betónu tak,
aby bola dosiahnutá potrebná životnosť konštrukcie. Všet-
ky vzorky sa správali podľa očakávaní, čo je však zaujíma-
vé, prejav účinku vlákien badateľný pri 5% kvantile je veľmi
výrazný. V tomto prípade je medzi vzorkou PLAIN a M12,7
rozdiel v šírke trhliny cca 1 mm. Z obrázka je zrejmá aj malá
účinnosť fibrilovaných vlákien, keďže pre dosiahnutie rovna-
kého rozloženia pravdepodobnosti vzniku trhliny, ako mala
vzorka M19,1-0,297, je potrebné použiť zhruba trojnásobnú
dávku fibrilovaných vlákien.
60
❚ SCIENCE AND RESEARCH
Obr. 13 Kumulatívna funkcia pravdepodobnosti vzniku trhliny
na analyzovanom úseku ❚ Fig. 13 Cumulative probability function of
crack formation in analysed section
Obr. 14 Funkcia pravdepodobnosti vzniku trhliny určitej šírky
na analyzovanom úseku ❚ Fig. 14 Probability function of crack of
certain width formation in analysed section
Obr. 15 Priebeh straty vody (odparovanie)
❚ Fig. 15 Curve of water loss (evaporation)
Literatúra:
[1] Briatka P., Ševčík P.: Hodnotenie vplyvu rozptýlenej výstuže
na vlastnosti betónu, Beton TKS 2/2009, Praha, 2009, str.
28–35
[2] ASTM C 1579-06 Standard test method for evaluating plastic
shrinkage cracking of restrained fiber reinforced concrete (Using
a steel form insert)
[3] ASTM C 192-06 Standard practise for making and curing
concrete test specimens in the laboratory
[4] Lura P.: Shrinkage Mechanisms, Workshop Reducing Early-Age
Cracking in Concrete Today, held at Purdue University, West
Lafayette, 2008
[5] Qi C., Weiss W. J. and Olek J.: The Statistical Significance of
the Restrained Slab Test to Quantify Plastic Shrinkage Cracking
in Fiber Reinforced Concrete, ASTM Int. J. 2 (7), 2005
[6] Uno P. J.: Plastic shrinkage cracking and evaporation formulas,
Technical paper, ACI Materials Journal, July-August, ACI, USA,
1998, pp. 365–375
[7] Almusallam A. A.: Effect of environmental conditions on the
properties of fresh and hardened concrete, Cement & Concrete
Composites, 23, USA, 2001, pp. 353-361
[8] Wylie K.: Cold-Weather Concreting, NMRMCAA meeting in
Albuquerque, USA, November 7, 2007
Čas [hod]
V obr. 14 sú zobrazené pravdepodobnosti výskytu trhlín
jednotlivých šírok. Všetky vzorky (okrem referenčnej „PLAIN“)
vykazujú pri začiatku súradnicovej sústavy strmé sklony, čo
len dokumentuje účinnosť vlákien v tom zmysle, že v betó-
ne nevznikajú nijaké trhliny, alebo ak vznikajú, tak sú takmer
nepozorovateľné.
Obr. 15 zachytáva priebeh odparovania vody z referenčnej
betónovej vzorky (PLAIN) a porovnávacej vzorky. Ako porov-
návacia vzorka slúžila obdĺžniková nádoba s voľnou vodnou
hladinou, tvaru a rozmerov podobných ako mali skúšob-
né telesá. Mierny rozdiel v ploche vystavenej odparovaniu
bol odstránený jednoduchým prepočtom odparovania vody
na jednotku plochy. V obr. 15 nie sú zobrazené krivky stra-
ty vody u zmesí s vláknami, no tieto nemajú vplyv na rých-
losť odparovania a môžeme teda predpokladať ich chovanie
veľmi podobné so vzorkou „PLAIN“. Ďalej môžeme pozo-
rovať očakávané lineárne odparovanie vody z porovnáva-
cej vzorky a nelineárne (predpokladané) odparovanie vody
zo vzorky „PLAIN)“. Do doby cca. 180 min vidíme vyššie
tempo odparovania vody z betónovej vzorky „PLAIN“. Tento
BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2010
 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

fakt možno pripísať vysokej hydratačnej aktivite cementové-
ho tmelu (exotermický proces), čím k rýchlejšiemu odparo-
vaniu prispievala aj vyššia teplota vzorky. Neskôr, po odpa-
rení tzv. „vypotenej vody“ sa oblasť odparovania presúva
do štruktúry cementového tmelu a výrazne sa znižuje tempo
straty vlhkosti.
Absolútne tempo odparovania vody 1 kg/(m2h) však neko-
rešponduje s očakávanými hodnotami (2,05 kg/(m2h)) sta-
novenými približným výpočtom na základe okrajových pod-
mienok skúšky. Strate vlhkosti a jej matematickému vyjadre-
niu by sa mala venovať pozornosť v nasledovnej práci týka-
júcej sa ošetrovania betónu a eliminácie objemových zmien
(vrátane plastického zmrašťovania).
Z ÁV E R
Z výsledkov skúšok vyplýva jednoznačná účinnosť vlákien
v obmedzení vzniku trhlín v betóne počas plastického zmraš-
ťovania. Predpoklady majoritného vplyvu dávky a jemnosti
vlákien na efektívnosť ich pôsobenia sa potvrdili. Presnejšie
určenie závislostí si však vyžaduje pokračovanie vo výskume.
Z doterajších zistení vyplýva, že (výrobcami polymérových
vlákien) štandardne odporúčaná minimálna dávka 0,9 kg/m3
je hodnota, ktorá bezpečne postačuje na zamedzenie vzni-
ku trhlín z dôvodu plastického zmrašťovania.
Dokonca sa dá predpokladať, že dostatočná dávka poly-
mérových vlákien pre bežnú letnú betonáž konštrukcií zo
štandardných betónov sa môže pohybovať v intervale 0,6
až 0,7 kg/m3. Odhadovaný interval, pre zatiaľ, nie je labora-
tórne overený. Odvodený je na základe účinnosti monofila-
mentných vlákien dĺžky 12,7 mm (tab. 2) a zohľadnenia veľmi
nepriaznivých okrajových podmienok skúšky (36 ± 3 °C,
relatívna vlhkosť 30 ± 10 % a rýchlosť vetra 24 ± 2 km/h),
ktoré sa v našich podmienkach vyskytujú, ale v menších
ročných početnostiach.
Počas skúšky sa zistili výrazné odchýlky v tempe straty
vody z betónu medzi skutočne nameranými a predpoklada-
nými hodnotami (cca 100 %). Vyparovanie vody je elemen-
tárnou hnacou silou zmrašťovania v plastickom a neskôr
i zatvrdnutom stave betónu. Na túto prácu bude nadväzo-
vať práca so zameraním sa na stratu vody z betónu a metó-
dy jeho ošetrovania.
Ing. Peter Briatka
Technický a skúšobný ústav stavebný
Studená 3, 821 04 Bratislava
Slovenská republika
e-mail: briatka.p@gmail.com

005  
=5   

 5 

   
k†nxuryd Ðá ÊÏÓ ÓÓ udkd Ï
whoÜÝ ĂÍËÓ ËËÍ ÌÊÏ ÊÓÐ
id{Ý ĂÍËÓ ËËÍ ÌÊÌ ËÊË
lqirÿqhndsÜfrp

zzzÜqhndsÜfrp

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 61

 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

NUMERICKÁ ANALÝZA VLÁKNOBETONOVÝCH DESEK

VYSTAVENÝCH VLIVŮM VYSÝCHÁNÍ A SMRŠŤOVÁNÍ ❚
NUMERICAL ANALYSIS OF FIBRE REINFORCED CONCRETE
SLABS EXPOSED TO DRYING AND SHRINKAGE

Vladimír Křístek, Jan L. Vítek ným účinkům okolního prostředí. Výpočetní postup spočívá
v postupném řešení dílčích úloh, jejichž výsledky jsou pod-
Deskové vláknobetonové konstrukce jsou vystaveny postupnému vysý- kladem pro iterační proces. Na základě deformací a nelineár-
chání a teplotním změnám. To vede ke vzniku vlastních napětí a deformací. ních konstitutivních vztahů, s uvážením reologických faktorů,
Rychlé vysýchání může způsobit potrhání povrchu desky. Metoda výpočtu se počítá napětí v jednotlivých vrstvách po tloušťkách desko-
bere v úvahu postupné vysýchání a vývoj teplot. Volné smršťování a tep- vých prvků. Metodika je podrobně uvedena v [1], výpočetní
lotní roztažnost indukuje další složky deformace jako pružnou deformaci, program je k dispozici v [5].
dotvarování a dotvarování při vysýchání. Analýza je ukázána na příkladě Specifický obsah vody v betonu (udávaný např. v kg/m3)
deskového prvku. Rozdělení napětí ilustruje účinky smršťování na desku. a míra jeho změny neovlivňuje jen smršťování, ale i dotvaro-
Příklad ukazuje nepoužitelnost klasického postupu výpočtu založeného vání betonu. Pro určení časového průběhu vlhkosti v beto-
na použití průměrných průřezových veličin, využívajícího normové vzorce nu lze použít teorii difusivity. Je prokázáno, že rovnice popi-
pro smršťování a dotvarování, které nejsou schopny poskytnout realistic- sující tento jev je silně nelineární. Obecný tvar této rovni-
ké hodnoty napětí. ❚ Fibre reinforced concrete slabs are exposed to ce je možno pro řešení problému rozložení vlhkosti podél
progressive drying and to temperature changes. It results in development tloušťky deskového prvku, za použití některých zjednodu-
of eigenstresses and strains. Rapid drying of the concrete surface may šení a po zavedení funkce h(z,t), udávající hodnotu relativní
cause cracking. The proposed method of analysis takes the progressive vlhkosti v hloubce z v čase t, upravit do formy parciální dife-
drying and temperature development into account. The free shrinkage renciální rovnice
strain and temperature dilatation induce stresses and further strain ∂h ∂ ⎡ ∂h ⎤
components, like elastic strain, creep and stress induced shrinkage. The = ⎢C(t, h) ⎥⎦ (1)
∂t ∂z ⎣ ∂z
analysis is demonstrated on an example. The stress distribution illustrates
the effect of drying. The example shows the unacceptability of the s okrajovými podmínkami vyjadřujícími vývoj relativní vlhkos-
classical approach based on the average cross-sectional characteristics ti na površích desky.
using the code creep and shrinkage formulas, which is not able to provide Součinitel C je proměnný v závislosti na čase a velmi výraz-
realistic stress values. ně závislý na hodnotě okamžité vlhkosti. Závislost C na h lze
popsat vztahem
Povrch betonových konstrukcí je vystaven vlivům okolního ⎡ ⎤
prostředí a na jeho působení se velmi výrazně projevují změny ⎢ ⎥
⎢ 1− α 0 ⎥
vlhkosti a teplotní účinky. Oba tyto jevy by se u volných prvků C(te , h) = C1 (te ) ⎢α 0 + n ⎥ , (2)
elementárního objemu projevily pouze objemovými změnami ⎢ (1− h) ⎥
1+
(deformace vyvolané teplotní roztažností a smršťování vzni- ⎢⎣ (1− hc )
n
⎥⎦
kající v důsledku snižování vlhkosti) bez vzniku napětí. U sku-
tečných konstrukcí je časový průběh teploty a vlhkosti v jed- kde C1(te) je difusivita betonu závislá na tzv. ekvivalentním
notlivých bodech betonového tělesa rozdílný, avšak vyvola- čase (viz dále), αo, n jsou konstanty určené na základě zkou-
né deformace musí splňovat podmínky kompatibility (pokud šek a hc je referenční vlhkost.
nedojde k porušení betonového prvku) a důsledkem je vznik Pro difusivitu C1(te) závislou na ekvivalentním čase te se
napětí. Vznikající napětí mají zpětný vliv na deformace prvku doporučuje vztah
– v mnoha případech mohou vzniklá napětí dosahovat znač-
−0.5 −6
ných hodnot, a v případě betonu překročit i tahovou kapacitu C1 (te ) = C0 (0,3 + 3,6te )10 [m2/den],
a tak vést ke vzniku trhlin; z tohoto pohledu proto velmi víta-
nou předností konstrukčních vláknobetonů je jejich schopnost kde C0 je konstanta.
přenášet tahová namáhání i v trhlinou porušené oblasti. Difusivita betonu se mění v závislosti na čase, vlhkos-
Společně s účinky vlhkosti a teploty působí též zatížení ti a teplotě. Její výrazná závislost na vlhkosti je již popsána
(stálé a nahodilé). Protože obecně neplatí lineární vztah mezi vztahem (2). Vliv teploty a času se vyjadřuje zavedením tzv.
deformací a její příčinou (napětí, vlhkost, teplota nebo jejich ekvivalentního času te. Ekvivalentní čas ubíhá rychleji nebo
gradienty), nelze účinky jednotlivých zatížení superponovat, pomaleji než reálný čas podle závislosti
ale je nutné řešit možné kombinace všech zatížení součas- t

ně. Kromě vnějších zatížení je chování betonových prvků te = ∫ Φ h ( t ʹ ) Φ T ( t ʹ ) dt ʹ , (3)

ovlivňováno stářím betonu, historií průběhu vlhkosti a teplo- 0

ty a historií zatěžovacího procesu. V průběhu času se mění

2
pevnost betonu a modul pružnosti. Φ h = 0,5 (1+ h ) , (4)

KONCEPCE ŘEŠENÍ ⎛ Q Q ⎞ ⎛ 5000 5000 ⎞

Základní úlohou je řešení napětí vláknobetonového deskového ΦT = exp ⎜⎜ − ⎟ = exp ⎜
⎟ ⎜ T − T ⎟,
⎟ (5)
útvaru tloušťky d (v následujícím příkladě d = 250 mm) vysta- ⎝ RT0 RT ⎠ ⎝ 0 ⎠
veného na svých površích obecně rozdílným, v čase proměn- kde t´ je reálný čas měřený od vybetonování desky, Q je akti-

62 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2010

 VĚDA A VÝZKUM
vační energie, R je plynová konstanta, T absolutní teplota [K]
a T0 je referenční teplota [K], např. odpovídající 20 °C.
Pro výpočet rozdělení teploty po tloušťce deskového prvku
a jeho časový vývoj lze použít formálně stejné diferenciální
rovnice jako v případě vlhkosti
2 Pro řešení vlivu dotvarování je možno použít numerický
∂T ∂ T
= αT 2
(6)
∂t ∂z
Řešení je poněkud jednodušší, neboť lze přijmout předpo-
klad, že součinitel tepelné vodivosti αT je nezávislý na čase
a na okamžité teplotě.
Na základě změny vlhkosti a teploty v jednotlivých bodech
průřezů deskových prvků se určí tzv. volné smršťování
a volná teplotní deformace. Tyto složky deformace vznika-
jí nezávisle na působícím napětí. Základní (volné) smršťová-
ní je dáno vlhkostí v elementu
3
εs = κ (1− h ) , (7)
kde κ = – 0,0008.
Volná deformace vyvolaná změnou teploty je dána zná-
mým vztahem
ΔεT = αT ΔT , (8)
kde αT značí součinitel teplotní roztažnosti (α = 1,2.10-5 K-1)
a ΔT je rozdíl teplot ve sledovaném okamžiku oproti počá-
tečnímu stavu.
Jak již bylo naznačeno, pro zachování souvislosti musí
působit v betonovém tělese napětí, která vyvolávají sou-
časně další složky deformace (k složkám původně vyvola-
ným změnou vlhkosti a teploty). Označují se jako smršťování
závislé na napětí (stress induced shrinkage) a teplotní roz-
tažnost závislá na napětí (stress induced thermal dilata-
tion). Smršťování závislé na napětí je tedy složka deforma-
ce od napětí, související s vysýcháním betonu (se snižová-
ním jeho vlhkosti).
Pro rychlost těchto deformací platí vztah
Δε CS = −κ ρ 1 g h σ Δ h , (9)
Δε TS = −α T ρ 2 gT σ Δ T , (10)
kde je εcs smršťování závislé na napětí, εTS teplotní deforma-
ce závislá na napětí, κ součinitel smršťování,
gh = 1, je-li h > 0, gh = –1, je-li h < 0, (11)
gT = 1, je-li T > 0, gT = –1, je-li T < 0, (12)
αT je součinitel teplotní roztažnosti, σ působící napětí, ρ1
empirický součinitel mající obvykle hodnoty (0,1 ÷ 0,6) /ft ,
ft je tahová pevnost betonu a ρ2 empirický součinitel mající
obvykle hodnoty (1 ÷ 2)/ft.
Vznikající deformace od změny vlhkosti a teploty nemohou
(jak již bylo uvedeno) probíhat volně a vzájemně nezávisle,
neboť jim brání souvislost prvku nebo konstrukce. Důsled-
kem tohoto omezení je vznik napětí v jednotlivých bodech.
Vlivem vzniku napětí jsou vyvolány další složky deformace –
okamžité deformace a dotvarování.
Působením napětí se tedy objevuje další složka deforma-
ce – dotvarování betonu. Jde o deformaci běžně označova-
nou jako základní dotvarování (basic creep). Základní dotva-
rování vyplývá z chování vlastního betonu a není důsledkem
změny podmínek prostředí – jde o vztah napětí a deforma-
2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
❚ SCIENCE AND RESEARCH
ce při konstantní teplotě a vlhkosti. Společně s okamžitou
částí deformace od napětí může být popsána např. funk-
cí dotvarování. (Vliv proměnné vlhkosti na dotvarování, tzv.
drying creep, je již vyjádřen formou dříve zmíněného smrš-
ťování závislého na napětí).
postup založený na Maxwellově řetězovém modelu, který
umožňuje efektivním způsobem respektovat vliv historie
zatěžování při zachování konstitutivních vztahů v přírůstko-
vém tvaru. Přírůstek deformace Δε během r-tého intervalu
lze podle Maxwellova modelu vyjádřit vztahem
Δσ
Δε = + Δ ε ʹʹ , (13)
E ʹʹ
kde Δσ je přírůstek napětí během r-tého intervalu, E´´ je
pseudoelastický modul pružnosti (různý pro jednotlivé vrst-
vy v průřezu desky) a Δε´´ je složka deformace vyjadřující vliv
zatěžování v předcházejících intervalech a další složky defor-
mace.
Tlaková napětí vznikající od změny podmínek prostře-
dí obvykle dosahují hodnot, jež jsou relativně malé ve srov-
nání s pevností betonu v tlaku. Tahová napětí však mohou
dosahovat relativně větších hodnot ve srovnání s pevností
betonu v tahu, zvláště v případech mladého betonu. Nerov-
noměrným smršťováním a současným působením teplot-
ních změn může dojít k takovým deformacím resp. napě-
tím, která vedou ke vzniku a později rozvoji mikrotrhlin, resp.
trhlin. Trhliny se mohou buď dále zvětšovat, pak je napětí
v místě trhlin nulové, nebo může dojít k jejich uzavření a prů-
řez může přenášet tlakové napětí.
Jedním z nejvýznamnějších faktorů při tahovém namáhání
betonu je tahové změkčení (tensile strain softening).
Je třeba respektovat, že trhliny vzniklé při tahovém namá-
hání se vyskytují pouze v některých průřezech, zatím-
co sousední průřezy jsou porušené mikrotrhlinami. V trhli-
ně je tahové napětí nulové, ale okolní průřezy jistou taho-
vou sílu přenášejí. Zjednodušeně lze nahradit oblast s trh-
linami náhradním prostředím s menší tuhostí, jež je schop-
né přenášet „průměrné“ napětí v místech s trhlinou a bez
trhlin. Náhradní prostředí má proměnnou tuhost v závislos-
ti na množství trhlin v oblasti. Do výpočtu je možné vliv trh-
lin zavést pomocí upraveného pracovního diagramu betonu
v oblasti tahových napětí.
Při rostoucí tahové deformaci nejprve roste napětí σ až
do hodnoty f ´t. Dále vznikají postupně trhliny. Napětí zavádě-
né do výpočtu vyjadřuje průměrné napětí v elementu v mís-
tech s trhlinou i bez trhliny. V případě velké deformace je již
celý prvek potrhán a přenášené napětí se blíží nule.
Při odtěžování oblasti namáhané tahovým napětím (kde
již jsou trhliny) dochází k jejich uzavírání a průřez je scho-
pen přenášet tlakové napětí. Při opětném zatížení tahovým
napětím se respektují již dříve vzniklé trhliny. Při odtěžová-
ní dochází k menší deformaci než při původním zatěžování,
protože trhliny se plně neuzavřou.
Pokud je pružná deformace separována spolu se složkou
popisující dotvarování (Maxwell chain model), je vliv trhlin
respektován pouze složkou deformace charakterizující zvý-
šení deformace ξ vlivem vzniku trhlin.
Vztah napětí a deformace ξ lze pak popsat závislostí
s
q −c ξ
σ = Bξ e , (14)
kde B, q, c, s jsou konstanty závislé na charakteristikách
63
 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH
relativní vlhkost
0 0,2 0,4 0,6 0,8 1 1,2
0
0,05
0,1
0,15
14 dní
0,2
56 dní
0,25
1 2
vláknobetonu v tahu, modulu pružnosti a deformaci, odpoví-
dající pevnosti betonu v tahu.
Pro řešení úlohy – jak již bylo poznamenáno – je řešený
vláknobetonový prvek po tloušťce rozdělen na vrstvy. Řeše-
ní vlhkosti, teploty i napětí probíhá ve všech bodech na hra-
nici jednotlivých vrstev.
Vlivem změny vlhkosti a teploty a působení napětí v dří-
vějších intervalech vzniknou v jednotlivých vrstvách přírůst-
ky deformace
Δε ʹʹ = Δε c + Δε s + Δε T + Δε CS + Δε CT + Δξ ,
kde Δξ je vliv trhlin.
VSTUPNÍ ÚDAJE
Vstupní údaje pro řešení úlohy popisují deskový vláknobeto-
nový prvek a okolní vlivy, které na něj působí. Vlastnosti jsou
charakterizovány materiálem (jehož popis patří mezi nejmé-
ně spolehlivé vstupní parametry), geometrickým uspořádá-
ním a podepřením. Okolními vlivy se rozumí vlhkost a tep-
lota na počátku řešení, jejich průběh na površích desko-
vých prvků a vnější zatížení konstrukce (okrajové a počáteč-
ní podmínky).
ŘEŠENÍ KONSTRUKCE A ITERAČNÍ PROCES
Tuhosti jednotlivých elementů jsou stanoveny na základě roz-
měrů a fyzikálních vlastností charakterizovaných pseudoe-
lastickými moduly E´´. Ty jsou různé pro jednotlivé vrstvy.
Výsledkem řešení jsou přemístění styků. Na základě těch-
to přemístění se dále počítají deformace ve středech ele-
mentů. Přírůstky napětí v jednotlivých vrstvách jsou dány
popsanými konstitutivními vztahy s uvážením vlivu dotvaro-
vání a vzniku trhlin.
Pro vypočtený přírůstek napětí se znovu počítají deforma-
ce od smršťování a teploty vyvolané napětím, znovu probí-
há řešení a určují se nové deformace a přírůstky napětí. Pro-
ces se opakuje tak dlouho, až rozdíl výsledných deformací
v následujících iteracích je menší než zvolená hodnota. Krité-
rium rozdílu deformací musí být splněno ve všech vrstvách.
Pak řešení může pokračovat v dalším časovém intervalu.
Všechny výpočetní procedury manipulují s přírůstky napětí,
resp. deformací. Výsledné hodnoty napětí a deformací jsou
součtem přírůstků z jednotlivých intervalů. Během výpočtu
se nehromadí v paměti počítače žádné údaje potřebné pro
jeho další pokračování, jeho rychlost je stejná ve všech inter-
valech a výpočetní čas je úměrný počtu intervalů, na které
byl časový úsek rozdělen.
Jako ukázka účinků vyvolaných vysýcháním povrchu beto-
nových desek je uveden jednoduchý příklad rozložení napětí
64
napětí [MPa]
-0,5 0,5 1,5 2,5
0
vzdálenost od horního povrchu
vzdálenost od horního povrchu
0,05
desky [m]
desky [m]
0,1
14 dní
0,15
21 dní
28 dní 0,2
56 dní
0,25
Obr. 1 Průběh vlhkosti po tloušťce desky pro stáří 14 a 56 dní ❚
Fig. 1 Humidity distribution across the thickness of the slab at
concrete age of 14 and 56 days
Obr. 2 Průběh napětí podél tloušťky desky pro stáří 14, 21, 28 a 56
dnů ❚ Fig. 2 Stress variation across the thickness of the slab at
concrete age of 14, 21, 28 and 56 days
podél tloušťky vláknobetonové desky tloušťky 0,25 m. Pod-
lahová deska je uložena na prostředí, které nedovoluje únik
vlhkosti (dolní povrch nemůže vysychat); horní povrch desky
(15) je naopak vystaven vysýchání – předpokládá se, že deska,
která je nasycena vodou na počátku procesu, rychle dosáh-
ne na povrchu vlhkosti okolního prostředí, (tj. 60 %), která se
dále již nemění. Uvnitř desky však probíhá proces postup-
ného vysýchání.
Z výsledků řešení jsou nejprve uvedeny průběhy vlhkosti
napříč tloušťkou desky pro stáří vláknobetonu 14 a 56 dnů
(obr. 1). Je zřejmé, že vysýchání proniká dovnitř desky velmi
pomalu a průběhy vlhkosti (které jsou rozhodující pro vývoj
smršťování) jsou výrazně nelineární.
Hlavním výsledkem studie je vývoj napětí v desce. Tato
napětí jsou závislá na stáří vláknobetonu a na vzdálenos-
ti uvažovaného bodu od povrchu. Je zřejmé velmi nelineár-
ní rozložení napětí, které je rovněž časově proměnné. Při stáří
vláknobetonu 14 dní roste tahové napětí směrem k hornímu
povrchu desky. V následujícím období překročí pevnost beto-
nu v tahu na povrchu a vznikají nejprve mikrotrhliny a pozdě-
ji trhliny. Proto napětí (v souladu s jevem tahového změkče-
ní) má tendenci u povrchu klesat a nejvyšší hodnoty dosa-
huje již uvnitř průřezu, nikoli na povrchu. Vlivem dotvarování
betonu dále dochází k vyrovnávání napjatosti a tahová napětí
postupně klesají. V daném případě není deska zatížena vněj-
ším zatížením. Jde o vlastní pnutí v desce, která se po průře-
zu vzájemně vyrovnávají. Přesto mají velký význam pro kvali-
tu desky. Vlákna v betonu mohou významně přispět k mno-
hem příznivějšímu chování desky, k redukci šířky případných
trhlin nebo k omezení jejich vzniku.
Je zřejmé, že kdybychom vyčíslili napětí běžným technic-
kým výpočtem, založeným na elementárním (a zde zcela
nesprávném) předpokladu rovinnosti jejich rozložení, dosta-
neme výsledky diametrálně rozdílné od skutečných (uká-
zaných v obr. 2). Prokazuje se, že zanedbávání vlastních
pnutí může vést k podcenění jejich účinků a snížení kvali-
ty konstrukcí. V případech, kdy tato napětí jsou významná,
je nutné využít současných možností výpočetních metod
a posoudit jejich účinky. V ostatních případech je nutné uve-
dené jevy respektovat a dodržet konstrukční zásady (dosta-
tečné povrchové vyztužení), aby konstrukce byly odolné
i v případě vlastních pnutí a nedošlo k jejich poškození.
BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2010
 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

Literatura: – současné působení – účinků objemových změn a účinků

[1] Bažant Z. P., Křístek V., Vítek J.: Drying and Cracking
Effects in Box – Girder Bridge Segment, Journal of Structural
Engineering, Vol. 118, No. 1, 1992
[2] Pilhofer H. W., Křístek V.: Stress distribution in steel fibre
reinforced slabs due to drying, Sborník konference CONCON
98, Praha, leden 1998
[3] Bažant Z. P. and Najjar L. J.: Nonlinear water diffusion in
nonsaturated concrete, Materials and Structures, 5, 3-20
RILEM, Paris 1972
[4] Petřík V., Kurth H.: Základní aspekty navrhování
vláknobetonových konstrukcí, Beton TKS 1/2007
[5] Vítek J. L.: Výpočetní progam HUTEM
[6] Petřík V., Půlpán M., Philipp N.: Aplikace vláknobetonů
ve vodonepropustných konstrukcích, Beton TKS 2/2010
vnějších zatížení. Neplatí zde princip superpozice.
Výpočet uvedeným způsobem je sice složitější než dosud
obvykle používané výpočetní postupy, avšak jedině správný.
Tato složitost je však snadno překonatelná použitím dostup-
ného výpočetního programu [5]. Navržený postup, pokud
má být dostatečně spolehlivý, vyžaduje spolehlivé zjištění
všech vstupních dat popisujících vlastnosti vláknobetonu,
podkladu, podmínek vnějšího prostředí atd. Nicméně tako-
vý výpočet není možno nahradit neadekvátním přístupem
založeným na předpokladech, které jsou v rozporu s cha-
rakterem úlohy.

Obr. 1 Průběh vlhkosti po tloušťce desky Uvedené výsledky byly získány v rámci řešení Výzkumného záměru
pro
Z Ě R14 a 56 dní ❚ Fig. 1 Humidity
ÁVstáří Stavební fakulty ČVUT MSM 6840770005 a za podpory GA ČR, projektů
distribution across the thickness of the slab at
Objemové změny betonu jsou jednou z nejzávažnějších příčin č. 103/09/2097, 103/09/2016 a 103/08/1677.
concrete age of 14 and 56 days
poruch stavebních konstrukcí – jde i o zdánlivě jednoduché
Obr. 2 Průběh napětí podél tloušťky desky
konstrukce jako průmyslové podlahy nebo betonové vrst- Prof. Ing. Vladimír Křístek, DrSc.
pro stáří 14, 21, 28 a 56 dnů ❚ Fig.
vy uložené na nosných železobetonových deskách. Klasické
2 Stress variation across the thickness of
OSVVP ČSSI
metody
the slab atvýpočtu vlivuofobjemových
concrete age 14, 21, 28 andzměn,
56 které jsou založe- Komornická 15, 160 00 Praha 6
ny
daysna charakteristikách celých průřezů a kde taktéž projevy tel./fax: 235 315 152
dotvarování a smršťování betonu jsou vztaženy jako střední e-mail: vladimirkristek@seznam.cz
charakteristiky pro celý průřez podle normových doporučení,
nejsou schopny napjatost desek vůbec postihnout. Prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc.
Studie ukázala metodiku analýzy namáhání vláknobetono- Metrostav, a. s.
vých deskových konstrukcí, u nichž závažným jevem jsou Koželužská 2246, 180 00 Praha 8
objemové změny. Je patrné, že pro výpočet napjatosti je tel.: 266 709 317, fax: 266 709 193, mob.: 602 648 284
nutné uvažovat rozdílné vysýchání vláknobetonového prvku e-mail: vitek@metrostav.cz, www.metrostav.cz
na jeho povrchu a uvnitř prvku. Výsledky jasně prokazují, že
rozložení napětí po tloušťce desky je nelineární. Nelineární je oba: Fakulta stavební ČVUT v Praze
celá úloha, a proto je ve výpočtech nutné uvažovat interakci Thákurova 7, 166 29 Praha 6

PRVNÍ ROČNÍK SEMINÁŘŮ

BETON UNIVERSITY
Českomoravský beton, a.s., člen HeidelbergCement Group, spolu se svými dceřinými společnostmi vás zve
na první ročník seminářů Beton University, které jsou zařazeny do akreditovaného vzdělávacího programu v pro-
jektu celoživotního vzdělávání ČKAIT (hodnoceno 1 bodem).

Pod vedením předních odborníků se seznámíte s novinkami v oboru a načerpáte další cenné informace. Budou pro
vás připravena zajímavá témata z oblastí věnovaných normativní základně pro betony, vláknobetonům, lehce hutni-
telným a samozhutnitelným betonům a dalším produktům vyráběným na betonárnách. Nebude se jednat o pouhé
seznámení s technickým řešením a postupy při výstavbě, ale o ucelené informace vedoucí ke spojení a správné-
mu využití požadavků na konstrukce z pohledu jednotlivých specializací. Součástí seminářů budou také praktic-
ké poznatky a použití na stavbách.

Účast na seminářích je zdarma. Na jednotlivých seminářích je omezená kapacita míst, prosím, registrujte se
včas!

3. běh seminářů Beton University

v I. pololetí 2010 se bude konat 13. května 2010
v Harmony Club, 28. října 170, Ostrava.

Úplný program, registrační formulář a další důležité informace naleznete na www.betonuniversity.cz

Kontakt: Ing. Jan Veselý, tel. 724 354 459

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 65

 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH
NELINEÁRNÍ NUMERICKÁ ANALÝZA VLÁKNOBETONOVÝCH
KONSTRUKCÍ ❚ NON-LINEAR NUMERICAL ANALYSIS OF
FIBRE CONCRETE STRUCTURES
Vojtěch Petřík, Iva Broukalová, Vladimír Křístek
Moderní výpočetní programy založené na metodě konečných prvků (MKP)
umožňují analýzu konstrukcí včetně uvážení fyzikální a geometrické nelinea-
rity. Konstrukční vláknobetony jsou označovány jako kvaziduktilní materiá-
ly, jejichž chování v tahem namáhaných prvcích je ve většině případů cha-
rakterizováno deformačním změkčením po překročení pevnosti na mezi
vzniku trhliny. Podmínkou pro výstižnou numerickou simulaci skutečného
chování vláknobetonové konstrukce je implementace reálného materiálo-
vého modelu, tedy vztahu mezi přetvořením ε a napětím σ. ❚ Modern
computer programs based on the finite element method enable analysis
of structures including considering of material and geometric non-linearity.
Structural fibre concretes are known as quasi-ductile materials. Their
behaviour in elements stressed by tension is characterised by softening
behaviour after first crack occurs. Implementation of a realistic material
model, i.e. the stress-strain relation is the condition for an appropriate
numerical simulation of real performance of the fibre concrete structure.
Reálné konstitutivní vztahy mezi přetvořením ε a napětím σ
jsou základním předpokladem spolehlivého nelineárního výpo-
čtu vláknobetonových konstrukcí. Jejich odvození je možné
na mezo-úrovni na základě analýzy interakce jednotlivých
komponent kompozitního materiálu, anebo prostřednictvím
materiálových charakteristik, získaných experimentální identi-
fikací na zkušebních prvcích (makro-úroveň). Výhodou toho-
to způsobu je, že získané konstitutivní vztahy přímo zohledňu-
jí pro vláknobetony typické aspekty, tedy náhodnou orientaci
a rozdělení vláken či eventuální nehomogenity, a popisují cho-
vání vláknobetonového prvku reálných rozměrů.
Pracovní diagram vláknobetonu v tahu lze získat přímo
zkouškou v axiálním tahu, která ovšem předpokládá zcela
homogenní chování materiálu v celém kritickém průřezu,
což v případě betonu či vláknobetonu nelze zcela zaru-
čit. Proto se zkouška osovým tahem nahrazuje zkouškou
v tahu za ohybu, jejímž výsledkem je relace mezi působí-
cí silou a deformací (průhybem), nikoliv přímo konstitutiv-
ní vztah mezi přetvořením a napětím. Odvození pracovního
diagramu vláknobetonu z výsledků zkoušky v tahu za ohybu
je úlohou inverzní analýzy.
I N V E R Z N Í A N A LÝ Z A
Chování vláknobetonového trámce v průběhu zkoušky
v tahu za ohybu lze rozdělit na oblast, ve které se nosník
chová přibližně lineárně až po dosažení takového průhybu,
při kterém se vytvoří první trhlina, a na oblast charakterizova-
nou deformačním změkčením (tensile strain softening), tedy
poklesem zatěžovací síly s rostoucím průhybem. Deformační
změkčení je typickým jevem pro vláknobetony s tzv. podkri-
tickým, v praxi běžným obsahem vláken (obr. 1).
Deformační zpevnění (tensile strain hardening) je dosaži-
telné jen s velmi vysokými (nadkritickými) objemovými podíly
vláken v matrici s optimalizovaným složením, v případě oce-
lových vláken bývá v závislosti na jejich typu uváděna hod-
nota 1,2 až 2,5 %.
Proces inverzní analýzy může být rozdělen do tří kroků:
• stanovení křivosti průhybové čáry ohýbaného prvku v prů-
běhu zkoušky
66 BETON • technologie • konstrukce • sanace
• odvození pracovního diagramu vláknobetonu
• verifikace pracovního diagramu numerickou simulací
zkoušky
Stanovení křivosti průhybové čáry
V pružné oblasti lze křivost průhybové čáry jednoduše stano-
vit na základě teorie pružnosti, včetně uvážení vlivu posou-
vajících sil. V případě zkoušky čtyřbodovým ohybem je
ve střední části nosníku konstantní ohybový moment a nulo-
vá posouvající síla, konstantní je tedy i křivost.
Určení křivosti průhybové čáry v nelineárním režimu je
poněkud problematičtější. Poruší-li se nosník po překro-
čení pevnosti v tahu za ohybu trhlinou náhodně umístě-
nou ve střední třetině, bude se s rostoucím průhybem zvět-
šovat křivost pouze v jisté zóně změkčení délky lpl, zatímco
ve zbývajících oblastech nosníku probíhá odtěžování. Pro
vláknobetony s podkritickým obsahem vláken lze tedy před-
pokládat, že krajní třetiny nosníku zůstanou po vzniku trhliny
v lineárně pružném režimu.
Změkčování je důsledkem rozvoje trhlin, které se v případě
čtyřbodového ohybu mohou vyskytnout kdekoliv ve střed-
ní třetině nosníku. Ačkoliv se tyto trhliny mohou soustředit
do velmi krátkého segmentu prutu, nemůže být délka zóny
změkčení nulová. Vzhledem k tomu, že poloha rozhodující
trhliny je náhodná, a tudíž v každém zkušebním trámku roz-
dílná, a též vzhledem k tomu, že deterministický výpočet pro
všechny trámky jedné sady je jediný, je přijatelné předpoklá-
dat tuto trhlinu rozetřenu po délce střední části trámku.
Zjednodušený předpoklad rozetřených charakteristik je pro
vláknobeton odůvodnitelný, neboť působí bez výraznějších
singularit a koncentrace napětí na rozdíl od železobetonu,
kde se tahová napětí soustřeďují do výrazných prvků výztu-
že a tlaková namáhání pak pouze do tlačené oblasti betonu.
Tvar průhybové čáry zkušebního nosníku za předpokladu
trhlin rozetřených ve střední třetině je zobrazen na obr. 2.
Přijetí zjednodušeného postupu podporuje možnost získá-
ní výsledků výpočtů drátkobetonových konstrukcí analytic-
kou cestou.
Při uvážení vlivu posouvajících sil na průhyb nosníku
s narůstající křivostí ohybové čáry ve střední třetině nosníku
lze průhyb uprostřed rozpětí vyjádřit jako
F (δ ) a
3
F (δ ) a
5 2
δ= a k+ + 1, 44 , (1)
8 3EI E bh
kde k značí křivost průhybové čáry, I moment setrvačnos-
ti průřezu, b, h rozměry průřezu, a vzdálenost břemene
od podpory (a = L/3), δ průhyb uprostřed rozpětí, F (δ) půso-
bící sílu jako funkci průhybu (F (δ) = P (δ)/2).
Pro čtvercový průřez (zkoušené nosníky mají čtvercový
průřez o hraně 150 mm) platí pro křivost průhybové čáry
střední části nosníku
8 ⎛ F (δ ) a ⎛ a2 ⎞⎞
k= ⎜δ − ⎜
⎜ 4 + 1, 44 ⎟⎟⎟⎟ (2)
2 ⎜ 2 2
5a ⎝ Es ⎝ s ⎠⎠
Odvození pracovního diagramu vláknobetonu
Je-li pracovní diagram průřezu (závislost ohybového momen-
tu a křivosti průhybové čáry M – k) znám, je za předpokladu
❚ 2/2010
 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

zachování rovinnosti průřezu možné na základě vrstvičkového Verifikace pracovního diagramu numerickou
modelu (obr. 3) získat vztah mezi napětím σ a přetvořením ε. simulací zkoušky
Ze známé křivosti průhybové čáry lze určit poměrné pře- Úlohou verifikace je numerickou simulací zkoušky čtyřbodo-
tvoření krajních tlačených vláken průřezu podle vztahu vým ohybem s odvozeným konstitutivním vztahem (závislost
σ – ε) získat průběh závislosti F – δ (zatížení – průhyb). Touto
εc = x k, (3) počítačovou simulací získaná závislost by se měla s dosta-
tečnou přesností krýt s výsledky zkoušky daného nosníku
kde x značí vzdálenost neutrální osy od nejvíce tlačených (série).
vláken průřezu. Verifikace byla provedena pomocí programů ATENA
Stanovení pracovního diagramu vláknobetonu v tahu je pro- a ANSYS.
vedeno iterativním způsobem pro jednotlivé body diagramu V programu ATENA je implementován speciální materiá-
M – k na základě vrstvičkového modelu za předpokladu lový model pro drátkobeton (vláknobeton s ocelovými vlák-
zachování rovinnosti průřezu. Trhlinami porušená tažená část ny), definovaný buď jako funkce σ(ε) nebo σ(w), kde w značí
průřezu je rozdělena do vrstviček, kterých může být tolik, kolik šířku trhliny. Protože byl odvozen pracovní diagram materiá-
je k dispozici bodů pracovního diagramu průřezu M – k. lu, bude pro simulaci použito materiálového modelu založe-
Velikost napětí σ,f,i ve vrstvičce tloušťky h f,i je stanovena ite- ného na závislosti napětí – přetvoření. Materiálové modely
rativně na základě podmínek rovnováhy pro křivost průhy- používané tímto programem pro vláknobeton uvádí obr. 4.
bové čáry k i. Nelineární průběh pracovního diagramu vláknobetonu, zís-
i −1 kaného jako průměr z devíti nosníků, byl pro potřeby simu-
σ c, i x − σ t ht − 2 ∑ σ f , j hf , j lace aproximován úsečkami. Jednotlivé parametry materiá-
j =1 lového modelu numerické simulace zkoušky programem
σ f,i = , (4)
2 hf , i ATENA jsou zřejmé z obr. 5.
Pro řešení 3D problémů betonových konstrukcí je v pro-
ε f , j − ε f , j −1
hf , j = , (5) gramovém systému ANSYS k dispozici speciální prvek
ki CONCRETE65, který umožňuje zohlednit fyzikální nelineari-
tu. V objemu prvku je možné definovat rovnoměrně rozetře-
Je zřejmé, že výška jednotlivých vrstviček se pro každý nou výztuž orientovanou obecně do tří směrů, což je ade-
bod diagramu M – k mění. kvátní náhodně rozptýleným vláknům v matrici. Materiál
Momentová podmínka bude mít tvar výztuže může být také nelineární. Pro popis plasticity mate-
it i −1 riálu rozetřené výztuže byl využit multilineární model.
Mi 1
b
= (
3 c, i
2 2
)
σ x + σ t ht + ∑ σ f , j hf , j z f , j (6) Princip implementace pracovního diagramu vláknobetonu
1
j =1 využitím kombinace materiálového modelu betonu a oceli
kde z f , j =
2k i
( )
ε f , j + ε f , j −1 pro j = 1...i. uvádí obr. 6.
Vláknobetonový trámec byl modelován s využitím symet-

P/2 P/2
plastický materiál ρ

podkritický obsah vláken

y1 ys y2

1 2

εc Obr. 1 Deformační změkčení vláknobetonů ❚

σc
Fig. 1 Softening of fibre concretes
Obr. 2 Průhybová čára za předpokladu rozetřených
Fc trhlin ❚ Fig. 2 Deflection line with assumption of
x

zc

smeared cracks
M
σt Obr. 3 Vrstvičkový model ❚ Fig. 3 Layer model
zt

Ft
ht

k σf1σ
h

zf

f2
εt σf3
σf4
ΣFf
σf5
σf6
σf7

3
b εf

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 67

 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

rie. Zatěžování probíhalo přírůstky deformací tak, že celko-

vá deformace byla rozdělena do jednoho tisíce zatěžovacích
kroků. Deformovaný nosník zobrazuje obr. 7.
Shodu simulace se zkouškou lze zejména v případě 3D
analýzy programem ANSYS považovat za velmi dobrou,
ačkoliv při průhybech mezi 0,2 a cca 0,8 mm a od 2,5 mm
dochází k mírnému přecenění zatěžovací síly. Parametry
odvozeného materiálového modelu pro simulaci v progra-
4
mu ATENA (obr. 5) musely být pro získání zobrazeného prů-
běhu křivky F – δ výrazně modifikovány, což souvisí s lokali-
zací změkčení pouze do jedné řady prvků a s jejich velikos-
tí. Výsledky numerické simulace zkoušky čtyřbodovým ohy- 5

napětí [MPa]
bem udává obr. 8. 4.5 průměr série 9 nosníků

4 materiálový model ATENA

A N A LÝ Z A V L Á K N O B E T O N O V Ý C H K O N S T R U K C Í 3.5
S materiálovým modelem, odvozeným a verifikovaným v před- 3
chozím odstavci, byla provedena analýza poddajně uložené 2.5
základové vláknobetonové desky, do níž je zatížení vnášeno 2
rovnoběžnými vnějšími stěnami se světlou vzdáleností 4,2 m. 1.5
Modelován byl 1 m široký výsek s využitím symetrie (obr. 9). 1
Numerická analýza byla provedena MKP-programem 0.5
ANSYS. 0
0 5 10 15 20 25
poměrné přetvoření [‰]
Deterministická analýza
5
Výpočty konstrukčních systémů jsou v praxi prováděny
ve velké většině deterministicky, vstupní parametry jsou tedy
zadávány jako neměnné, pevně stanovené veličiny, nejčas- 6
těji charakteristickou hodnotou či průměrem. f fct, fl
napětí [MPa]

Deterministická analýza vláknobetonové desky uložené

na nesoudržných zeminách (písek) byla provedena v těch- materiálový model betonu

to variantách:
a) lineárně pružný materiál základové desky a podloží f1
b) nelineární materiál desky a lineární podloží Et< 0 multilineární materiálový model vláknobetonu
c) nelineární materiál desky a podloží f2
Pro variantu s lineárně pružným podložím bylo deformač- f3
ní chování zeminy popsáno průměrným modulem pružnosti f4
E = 26,7 MPa, odvozeným z tabulkové hodnoty oedometric- f5
kého modulu středně ulehlého písku Eoed = 30 MPa a Pois-
sonova čísla ν = 0,28.
Pro popis nelineárního chování podloží alternativy c) byl ε2 ε3 ε4 ε5 7
ε 1 = ε ct přetvoření [‰]
zvolen elastoplastický materiálový model s Prager-Drucke-
rovou podmínkou plasticity.
Materiál základové desky byl popsán průměrnými charak-
teristikami, tedy v alternativě a) modulem pružnosti, defino-
vaným směrnicí lineární části pracovního diagramu vlákno-
betonu, v alternativách b) a c) pak včetně parametrů popisu-
jících deformační změkčení (obr. 6). Při analýze byl sledován
vývoj zatížení při rostoucím zatlačení desky (obr. 10). Mate-
riál desky se chová lineárně pružně až po hodnotu zatížení
cca 95 kN/m, při kterém vznikla v kritickém průřezu ohybo-
vá trhlina. Od tohoto zatížení se začíná projevovat deformační
změkčení vláknobetonu u alternativy b) a současně postupné
plastizování materiálu podloží u alternativy c).
Je zřejmé, že pokles ohybové únosnosti kritického průřezu
při vzniku trhliny vlivem deformačního změkčení vláknobe-
tonu ještě neznamená vyčerpání únosnosti systému, neboť
mnohonásobně staticky neurčité plošné uložení umožňuje
redistribuci napětí v základové spáře. Při zatížení 200 kN/m
činí nárůst zatlačení desky 35 % v případě modelu c) a 17 %
u modelu b) ve srovnání s alternativou a).
Velikost zatlačení desky do podloží v nelineárním režimu
je tedy kromě pracovního diagramu vláknobetonu v tahu
7
výrazně ovlivněna deformačními charakteristikami zeminy.

68 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2010

 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

Stochastická analýza jejich celkovou únosnost a deformaci, je nutné tuto skuteč-

Objektivnost a spolehlivost výsledků deterministické analýzy
je podstatnou měrou ovlivněna objektivností a spolehlivos-
tí vstupních dat a jejich rozptylem. Zejména v případě podlo-
ží nelze mnohdy jeho materiálové parametry s dostatečnou
přesností stanovit, podléhají tedy značnému rozptylu hod-
not a v rozsahu základové konstrukce se mohou náhodně
měnit. Především v případech konstrukčních systémů, u kte-
rých je interakce s podložím závažným faktorem ovlivňujícím
nost uvážit.
K zohlednění vlivu stochastického charakteru vstupních
dat na chování uvažované konstrukce byla provedena ana-
lýza simulační metodou LHS (Latin Hypercube Sampling),
umožňující snížit počet nutných opakování při zachování
žádoucí přesnosti, což je v případě rozsáhlých numerických
modelů značnou předností.
Obecně jsou všechny vstupní parametry, tedy zatížení,

30 200
síla [kN]

zatížení [kN/m]
zkouška 180
25
ANSYS 3D 160

20 ATENA 2D 140
120
15 100 a) lineární - lineární
80
10 b) nelineární - lineární
60
40 c) nelineární - nelineární
5
20
0 0
0 0,5 5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 0 2 4 6 8 10 12
průhyb [mm] zatlačení uz [mm]
8 10

9 11
0,4
hustota pravděpodobnosti

0,35

0,3

0,25

0,2

0,15

0,1

0,05
0
0 5 10 15 20 25
zatlačení uz [mm]

materiálové charakteristiky podloží a vláknobetonu a geo-

metrie konstrukce, náhodné veličiny. Protože cílem analý-
zy je v tomto případě sledovat vliv náhodného charakteru
jednotlivých materiálových parametrů na velikost zatlače-
ní desky do podloží, budou zatížení a geometrie uvažová-
ny deterministicky.
Stochastická analýza byla provedena pro případy podlo-
ží s
Obr. 4 Materiálové modely pro drátkobeton ❚ Fig. 4 Material
models for fibre concrete a) oedometrickým modulem Eoed ∈ 〈15, 45〉 MPa
b) oedometrickým modulem Eoed ∈ 〈27, 33〉 MPa
Obr. 5 Materiálový model pro simulaci programem
ATENA ❚ Fig. 5 Material model for simulation in ATENA program Případ a) odpovídá zhruba kyprému až středně ulehlé-
Obr. 6 Materiálový model pro simulaci programem
mu písku. V obou případech činí průměrná hodnota oedo-
ANSYS ❚ Fig. 6 Material model for simulation in program ANSYS metrického modulu 30 MPa, tedy shodně s deterministic-
Obr. 7 Deformovaný nosník ❚ Fig. 7 Deformed beam
kým řešením. Horní a dolní hranice intervalů reprezentu-
jí 5 a 95% kvantily.
Obr. 8 Porovnání výsledků simulací ❚ Fig. 8 Comparison of results
of simulations Vstupní parametry pro jednotlivé běhy analýzy byly gene-
Obr. 9 Model výseku konstrukce ❚ Fig. 9 Model of the subpart of
rovány na základě předpokladu normálního rozdělení. Jejich
the structure přehled, stejně jako výsledky jednotlivých opakování (zatla-
Obr. 10 Zatlačení vláknobetonové desky ❚ Fig. 10 Vertical
čení desky do podloží uz) uvádí tab. 1.
displacement of the fibre concrete slab Střední hodnoty a rozptyl materiálových parametrů vlák-
Obr. 11 Hustota pravděpodobnosti zatlačení uz nobetonu byly určeny na základě zkoušky série devíti vlák-
❚ Fig. 11 Probability density function of vertical displacement uz nobetonových nosníků. Význam jednotlivých parametrů

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 69

 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

Tab. 1 Přehled generovaných parametrů a výsledků analýzy pro Eoed v intervalu 15 až

45 MPa ❚ Tab. 1 Overview of generated parameters and results of analysis for Eoed in
Literatura:
the range from 15 to 45 MPa
[1] Petřík V.: Materiálové modely a výpočtové
analýzy vláknobetonových konstrukcí,
Ec Ffct,fl,250 f1 f2 f4 f5 Ez φ uz Doktorská disertační práce, ČVUT Praha, 2004
Cyklus
[MPa] [MPa] [MPa] [MPa] [MPa] [MPa] [MPa] [°] [mm] [2] Kouhoutková A.; Křístek V.; Broukalová I.:
1 26612 3,86 2,61 1,45 0,77 0,36 27,66 34,30 8,7 Materiálový model vláknobetonu – inverzní
2 27268 3,80 1,68 1,46 0,90 0,49 21,94 30,36 12,8 analýza, Sborník Fibre Concrete & High
3 30429 3,99 2,28 1,21 0,93 0.76 15,45 32,71 17,1 Performance Concrete, Serukon, 2003 Praha
4 29585 3,91 2,06 1,40 0,80 0,61 32,19 35,76 7,1 [3] Thomée B.: Physikalisch
nichtlineare Berechnung von
5 27747 4,22 1,20 1,22 1,04 0.64 26,32 31,96 10,2
Stahlfaserbetonkonstruktionen, Doktorská
6 28116 3,53 1,94 1,34 1,14 0,41 20,09 32,55 12,8
disertační práce, TU München, 2005
7 25985 4,09 1,79 1,22 0,84 0,50 14,16 31,39 19,8 [4] Vráblík L., Křístek V.: Vláknobeton-přibližná
8 29118 4,51 1,70 1,14 0,73 0,54 23,61 33,26 11,3 metoda inverzní analýzy. Beton TKS 6/2004,
9 28427 4,26 2,15 1,52 0,98 0,67 29,40 30,85 9,0 str. 50
průměr μ : 12,1 [6] Petřík V., Kurth H.: Základní aspekty
směrodatná odchylka σ : 4,1 navrhování vláknobetonových konstrukcí,
Beton TKS 1/2007, str. 46–50
[7] Foglar M., Štemberk P., Kohoutková A.:
Tab. 2 Přehled indexů spolehlivosti, pravděpodobnosti poruchy a korelací ❚
Historie únavy a přehled problematiky v oblasti
Tab. 2 Overview of reliability indexes, probability of failure and correlations
betonových a drátkobetonových konstrukcí,
korelační koeficienty Proc. of 3rd intern. Conf. Fibre Concrete 2005,
Interval Eoed φ P (uz – uz,lim)
uz – f1 uz – f2 uz – f3 uz – Ez VŠB – Technická univerzita Ostrava 2005,
Eoed ∈ <15,45> MPa 0,66 0,255 -0,117 -0,525 -0,368 -0,974 pp. 17–22
Eoed ∈ <27,33> MPa 7 1,30E-12 0,826 0,428 -0,255 -0,704

v tab. 1, popisujících pracovní diagram vláknobetonu v tahu,
je zřejmý z obr. 6.
Vyhodnocení stochastické analýzy vychází z předpokladu,
že sledované zatlačení uz je náhodná veličina s normálním
rozdělením pravděpodobnosti. Hustoty pravděpodobnosti
zatlačení uz pro oba případy udává obr. 11.
Červeně je vyznačena hustota pravděpodobnosti přípa-
du s Eoed v intervalu 15 až 45 MPa, modře případu s Eoed
v intervalu 27 až 33 MPa.
Znalost rozdělení pravděpodobnosti a distribuční funkce
náhodné veličiny uz umožňuje stanovit interval jejího výsky-
tu při požadované pravděpodobnosti, případně index spo-
lehlivosti a pravděpodobnost překročení zvoleného mezního
stavu. Při této analýze bylo za mezní stav považováno mezní
zatlačení uz,lim = 14,8 mm.
Je zřejmé, že pravděpodobnost překročení limitního zatla-
čení je v případě podloží s vysokým rozptylem hodnot
oedometrického modulu velmi vysoká a index spolehlivosti
nízký (doporučená hodnota je β = 3). Velmi zajímavé je také
porovnání korelačních koeficientů, vyjadřující míru závislos-
ti sledovaných náhodných veličin. Při menším rozptylu hod-
not oedometrického modulu podloží se závislost zatlačení
základové desky na materiálových charakteristikách vlák-
nobetonu zvětšuje.
Z ÁV Ě R
Inverzní analýzou byl z výsledků zkoušek série devíti vlák-
nobetonových nosníků odvozen pracovní diagram vlákno-
betonu a za účelem jeho verifikace implementován do pro-
gramů založených na MKP. I přes jisté potíže s konvergen-
cí při numerické analýze staticky určité konstrukce s výraz-
ným deformačním změkčením byl implementovaný mate-
riálový model verifikován a použit při deterministické a sto-
chastické analýze poddajně uložené základové konstrukce
z vláknobetonu.
Ukázalo se, že pro široký interval modulu přetvárnosti uva-
žované zeminy je pravděpodobnost poruchy základové
desky z daného drátkobetonu mimořádně vysoká. Podob-
ný problém by však mohl nastat i v případě železobetonové
desky, neboť výztuž navržená na základě vnitřních sil zpro-
středkovaných nejčastěji deterministickým řešením lineárně
pružné konstrukce MKP za uvážení střední hodnoty modu-
lu přetvárnosti by v případě o 50 % menšího modulu pře-
tvárnosti základové půdy byla také nevyhovující. Vyztužení
by muselo být zřejmě podstatně intenzivnější. Tímto je také
poukázáno na důležitost simulačních metod.
V případě spolehlivé definice deformačních vlastností
zeminy je vláknobeton pro tento typ konstrukcí velmi vhod-
ným materiálem, neboť lze využít jeho zvýšené duktility
a schopnosti přenosu tahových napětí v průřezu porušeném
trhlinou. V opačném případě je nutné použít vláknobeton
s méně výrazným deformačním změkčením (je třeba kon-
statovat, že v uvedených analýzách byl záměrně použit vlák-
nobeton s nízkým objemovým podílem drátků a velmi výraz-
ným poklesem schopnosti přenosu tahových namáhání
po překročení pevnosti v tahu na mezi vzniku trhliny), popří-
padě použít kombinace vláknobetonu s lokálním vyztužením
nejvíce namáhaných oblastí základové desky.
Příspěvek vznikl v rámci řešení projektu 103/09/2097 GAČR a Výzkumného
záměru Stavební fakulty ČVUT MSM 04 Udržitelná výstavba č.6840770005.
Ing. Vojtěch Petřík, Ph.D.
HELIKA, a. s.
Beranových 65, 199 21 Praha
tel.: 733 690 218, fax: 281 097 200
e-mail: vojtech.petrik@helika.cz
Ing. Iva Broukalová, Ph.D.
tel.: 224 354 627, e-mail: iva.broukalova@fsv.cvut.cz
Prof. Ing. Vladimír Křístek, DrSc.
tel.: 224 353 875, e-mail: kristek@fsv.cvut.cz
oba: Stavební fakulta ČVUT v Praze
Thákurova 7, 166 29 Praha 6
všichni: OSVVP ČSSI
Komornická 15, 160 00 Praha 6

70 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2010

 VĚDA A VÝZKUM
VYUŽITÍ PŘETVÁRNÝCH VLASTNOSTÍ VLÁKNOBETONU
PRO ZVÝŠENÍ ODOLNOSTI STAVEB PROTI ZATÍŽENÍ VÝBUCHEM
A NÁRAZY ❚ THE USE OF FIBER-REINFORCED CONCRETE
IN BLAST AND IMPACT DESIGN
Marek Foglar, Eva Karasová, Vladimír Křístek,
Alena Kohoutková
Následující text upozorňuje na možnost využití vláknobetonu v zařízeních
sloužících k ochraně staveb proti nehodovým událostem a teroristickým
útokům. ❚ The following text describes the possibilities of use of fiber-
concrete in blast-resistant structures.
Ministerstvo vnitra USA vydává od roku 2005 zprávu o vývo-
ji terorismu ve světě. Z této zprávy vyplývá, že v letech 2005
až 2008 bylo po světě spácháno v průměru třináct tisíc tero-
ristických útoků ročně, které si v součtu vyžádaly více než
sedmdesát tři tisíc lidských životů (obr. 1). Útoky, zaměřené
hlavně na stavby technické a občanské infrastruktury, uká-
zaly jejich velkou zranitelnost, viz útoky v Londýně (2005),
Madridu (2004), Istanbulu (2003), Bali (2002) a New Yorku
(2001).
Mezi stavby, které jsou vystaveny zvýšenému riziku tero-
ristického útoku, patří zejména vládní budovy, vojenská
a finanční centra, strategické dopravní stavby (mosty, nádra-
ží, letiště), chemické provozy a jaderné elektrárny. V případě
těchto budov jsou hlavně v USA a ve Velké Británii podniká-
na opatření pro zvýšení jejich odolnosti proti zatížení výbu-
chem a nárazy. S výhodou se v těchto aplikacích uplatňu-
je vláknobeton.
C H O VÁ N Í B E T O N O V Ý C H K O N S T R U K C Í
P Ř I Z AT Í Ž E N Í V Ý B U C H E M
Působení výbuchu v reálném prostředí nám umožňují s růz-
nou mírou přesnosti popsat matematické modely odvozené
pro idealizovaná prostředí. Prostředí může být stlačitelné či
nestlačitelné, s omezeným povrchem, či neomezeným povr-
chem. Energie výbuchu se uvolní v čase t = 0 a v praktic-
ky nekonečně krátkém okamžiku se přemění v energii výbu-
chové vlny, jež se pak bezprostředně rozšíří do celého okol-
ního prostoru. Částice vzduchu jsou v rázové vlně stlačeny
a pohybují se. Při normálovém dopadu vlny na tuhou pře-
kážku se vedle hydrostatického přetlaku uplatní náraz částic
a přetlak odrazu je větší než přetlak ve vlně před dopadem.
Pro přetlak rázové vlny ΔPS platí:
93, 2 383 1275
Δ PS = + 2 + 3
, (1)
Z Z Z ton má větší potenciál absorbovat energii výbuchu díky větší
kde Z je redukovaná vzdálenost, Z = R / W1/3, R je vzdále-
nost od epicentra výbuchu, W je hmotnost nálože (TNT).
Problematiku je možné řešit numerickými metodami rych-
lých dynamických jevů, vycházejících z řešení pohybové
rovnice:
M ⋅ u ʹʹ(t) + C ⋅ u ʹ(t) + K⋅u(t) = p(t) , (2)
kde M je matice hmotnosti, C je matice útlumu, K je mati-
ce tuhosti, u je vektor posunů a p je zatížení přetlakem rázo-
vé vlny.
Běžný železobeton nevykazuje uspokojivou schopnost
vzdorovat zatížení výbuchem či nárazem. Z hlediska vzdá-
2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
❚ SCIENCE AND RESEARCH
lenosti výbuchu můžeme rozlišit tři případy: výbuch ve větší
vzdálenosti, výbuch v blízkosti prvku, výbuch v těsné blíz-
kosti od prvku.
Výbuch ve větší vzdálenosti od betonového prvku půso-
bí jako homogenní plošné zatížení na betonový prvek a dá
se přirovnat například k zatížení větrem. Ve svém důsledku
může způsobit selhání betonového prvku ohybového cha-
rakteru (obr. 2).
Výbuch v blízkosti prvku z železového betonu způso-
bí tlakovou vlnu, která se pohybuje velkou rychlostí k jeho
povrchu. Když jej dosáhne, část energie tlakové vlny se
odrazí do prostoru, zatímco zbytek pokračuje betonovým
prvkem. Když tato tlaková vlna dosáhne rubového povr-
chu prvku, hlavní část vyjde do vzduchu za betonovým
prvkem, zatímco část se odrazí. Tento odraz způsobuje
tahová napětí na rubu betonového povrhu, která vyvoláva-
jí odlupování krycí vrstvy výztuže a vystřelování drobných
částeček kameniva (obr. 3). Betonářská výztuž tomuto pro-
blému nemůže zamezit. Pokud jsou ale do betonu přidána
vlákna, která zvýší jeho tahovou pevnost a zejména hou-
ževnatost, je možné rozměr odštěpků na rubu betonové-
ho prvku při zatížení výbuchem (případně rázem) značně
redukovat.
Výbuch v těsné blízkosti železobetonového prvku způ-
sobí většinou lokální porušení prvku v důsledku jeho smy-
kového selhání. Velká tuhost a setrvačná hmota betonové-
ho prvku v počátku působení zatížení totiž způsobí pouze
jeho lokální odezvu, aniž by mohlo dojít k přenosu zatíže-
ní prvku jeho ohybem. Výbuchu v těsné blízkosti železobe-
tonového prvku odpovídá z hlediska zatížení náraz projek-
tilu (kulka, dělostřelecký granát). V tomto případě dochází
k lokálnímu porušení v místě dopadu a k odštěpkům beto-
nu na rubu prvku (obr. 4).
Chování betonového prvku při výbuchu v těsné blízkosti
bylo ověřeno numerickou simulací (obr. 5) [4].
P Ř E T VÁ R N É V L A S T N O S T I V L Á K N O B E T O N U
A JEJICH VYUŽITÍ PRO ZVÝŠENÍ ODOLNOSTI
S TAV E B
Při prvním pohledu na pracovní diagram vláknobetonu, či
vysokopevnostního vláknobetonu, je patrné, že vláknobe-
pevnosti v tahu za ohybu a schopnosti vzdorovat větším pře-
tvořením při tomto způsobu namáhání (obr. 6). Tyto vlastnosti
předurčují vláknobeton k užití v zařízeních sloužících k ochra-
ně staveb proti teroristickým útokům, či ve vojenských apli-
kacích.
Vláknobeton se v zahraničí s výhodou uplatnil již v mnoha
projektech, kdy byla dodatečně zvyšována odolnost sta-
veb technické a občanské infrastruktury proti zatížení výbu-
chem a nárazy. Jednou z nových aplikací je například užití
vláknobetonu v betonových svodidlech, která slouží jako
ochrana pilířů mostů, či ochrana vjezdů do veřejných insti-
tucí [3]. Je třeba zdůraznit poměrně často opomíjenou sku-
71
 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

Obr. 1 Počet teroristických útoků na světě a jejich obětí

Počet teroristických útoků na světě
❚ Fig. 1 Number of terrorist attacks and their victims in the world a počet jejich obětí
25000
Obr. 2 Výbuch ve větší vzdálenosti od betonového
prvku ❚ Fig. 2 Blast in higher distance from the concrete specimen 20000
Obr. 3 Výbuch v blízkosti betonového prvku ❚ Fig. 3 Blast in close 15000
to the concrete specimen
10000
Obr. 4 Výbuch v těsné blízkosti od betonového prvku ❚
Fig. 4 Blast adjacent to the concrete specimen 5000
Obr. 5 Numerická simulace výbuchu v těsné blízkosti betonového 0
prvku [4] ❚ Fig. 5 Numerical analysis of the blast adjacent to the 2005 2006 2007 2008
concrete specimen [4] Počet teroristických útoků Počet obětí teroristických útoků
Obr. 6 Chování různých druhů betonu v tahu za ohybu ❚
1
Fig. 6 Behaviour of different types of concrete in bending

2 3

tečnost, že vláknobeton je v současné době již konstrukč-

ní materiál s jasně definovanými pevnostními a přetvárný-
mi charakteristikami, stejně jako beton nebo betonářská
výztuž, umožňujícími s výhodou plně využít jeho nejcharak-
terističtější vlastnosti – schopnost přenosu tahových napě-
tí po vzniku trhliny.
Závěrem je nutné konstatovat, že v otázkách bezpečnos-
ti se není možno spokojit s prohlášením, že posuzované
uspořádání konstrukce naplňuje ustanovení platných norem,
ale mělo by být vyžadováno řešení, které je nejbezpečněj-
ší variantou.

Uvedené výsledky byly získány v rámci řešení Výzkumného záměru

Stavební fakulty ČVUT MSM 6840770005 a za podpory GA ČR,
projektů č. 103/09/2071 a 103/08/1677. 6

72 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2010

 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

Literatura: Ing. Marek Foglar, Ph.D.

[1] Millard S. G. et al.: Dynamic enhancement of blast resistant OSVVP ČSSI, Komornická 15, 160 00 Praha 6
ultra high performance fiber-reinforced concrete under flexural tel.: 224 354 630, e-mail: marek.foglar@fsv.cvut.cz
and shear loading, International Journal of Impact Engineering
37 (2010), p. 405–413
Ing. Eva Karasová
[2] Buchan P. A., Chen J. F.: Blast resistance of FRP composites
tel.: 224 353 624, e-mail: eva.karasova@fsv.cvut.cz
and polymer strengthened concrete and masonry structures
– A state-of-the-art review, Composites: Part B 38 (2007),
pp. 509–522 Prof. Ing. Vladimír Křístek, DrSc.
[3] Coughlin A. M. et al.: Behavior of portable fiber reinforces OSVVP ČSSI
concrete vehicle barriers subjected to blast from contact charges, Komornická 15, 160 00 Praha 6
International Journal of Impact Engineering 37 (2010), p. 1–9
tel.: 235 315 152, e-mail: VladimirKristek@seznam.cz
[4] Karasová E., Foglar M.: Ověření empirických vztahů
užívaných pro výpočet velikosti náloží užívaných pro demolice
objektů pozemního stavitelství a dopravních staveb pomocí Prof. Ing. Alena Kohoutková, CSc.
numerického modelování výbuchů, Betonářské dny 2008, tel.: 224 353 740, e-mail: akohout@fsv.cvut.cz
Praha: ČBS ČSSI, 2008, s. 366–371
[5] Petřík V., Hurth H.: Základní aspekty navrhování všichni: Katedra betonových a zděných konstrukcí
vláknobetonových konstrukcí. Beton TKS 2007/1, s. 46–50 Stavební fakulta ČVUT v Praze
[6] Loško J., Vráblík L., Jaroš J.: Nová metoda návrhu
Thákurova 7, 166 29 Praha 6
průmyslových podlah z vláknobetonu, Un: Betonářské dny
2009, Praha: ČBS Servis, s. r. o., 2009, s. 305–309
Text článku byl posouzen odborným lektorem.

VÍTE, ŽE ....
U nás byly jedny z prvních experimentů s drátkobetony prováděny s drátky připravenými z vyřazených důlních lan. Vůbec průkopníci drátko-
betonu v České republice osvědčovali vynalézavost používáním různých technologií „na koleni“. Pro první experimenty byly drátky stříhány
nůžkami na plech z válcovaných plechů nebo tažených drátů.

Rovnoměrné rozptýlení vláken je úhelným kamenem správného působení vláknobetonového prvku. Pro lepší kontrolu homogenity vláknobe-
tonu jsou vlákna uspořádána do netkaných rohoží nebo skelných tkanin. Existují už i tkaniny trojrozměrné. Textilní beton se používá na výro-
bu velmi tenkých desek např. pro fasádní panely.

Vaše spojení
s vývojem
nových technologií
TECHNOLOGIE
• manipulace s těžkými břemeny
• výsuv mostních konstrukcí
• letmá betonáž
• mostní segmenty
• bezesparé předpínané podlahy
• šplhavé a posuvné bednění
DODATEČNÉ PŘEDPÍNÁNÍ
• konstrukcí budov
• mostních konstrukcí
• sil, nádrží, zásobníků
• mostní závěsy
GEOTECHNIKA
• opěrné stěny
• trvalé zemní kotvy
VSL SYSTÉMY (CZ), s.r.o.
• mikropiloty a zemní hřebíky
V Násypu 339/5, 152 00 Praha 5
PRODUKTY tel: +420 251 091 680
• závitové tyčové systémy fax: +420 251 091 699
• mostní ložiska e-mail: vsl@vsl.cz, http://www.vsl.cz

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 73

 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH
EXPERIMENTÁLNÍ OVĚŘOVÁNÍ CHOVÁNÍ VLÁKNOBETONOVÝCH
PRVKŮ ❚ EXPERIMENTAL VERIFYING OF FIBRE CONCRETE
ELEMENTS BEHAVIOUR
Jitka Vašková
Předmětem experimentálního výzkumu byla analýza chování vláknobe-
tonových prvků vyztužených betonářskou výztuží. Článek uvádí výsledky
zkoušek ohybem prvků z vláknobetonu s různými typy i objemovým
podílem vláken, vyztužených pruty z betonářské oceli různé třídy taž-
nosti. Prezentovány jsou též výsledky zkoušek trámků prováděných
pro zjištění tahových charakteristik vláknobetonu. ❚ The objective of
the experimental research was analysis of behaviour of fibre concrete
elements with longitudinal rebar reinforcement. The paper describes
results on flexural tests of specimens with different types and amounts
of fibres with longitudinal steel rebar reinforcement with various steel
ductile classes. Results of tests conducted for determination of the tensile
characteristics of fibre concrete are presented.
Základním rozdílem ve vlastnostech vláknobetonu ve srov-
nání s prostým betonem je schopnost přenášet zatížení
i po vzniku tahových trhlin, významná je rovněž duktilita vlák-
nobetonu. Duktilita je vlastností vláknobetonu, která jedno-
značně přispívá ke spolehlivosti vláknobetonových konstruk-
cí oproti konstrukcím z běžného betonu, a to též u prvků
vyztužených prutovou betonářskou výztuží.
Při navrhování vláknobetonových prvků namáhaných ohy-
bem nebo excentrickým tlakem lze využít tahové pevnosti
vláknobetonu, ovšem pouze v případě homogenního vlák-
nobetonu se zaručenými vlastnostmi. K širšímu uplatnění
vláknobetonu v konstrukčních prvcích dosud chybí zásady
navrhování, k jejichž vytvoření je nezbytná analýza chování
vláknobetonových prvků. Experimentální výzkum zaměřený
na prokázání vlivu tahové pevnosti a duktility vláknobetonu
aplikovaného do nosných konstrukcí vyztužených betonář-
1a 1b
2a
74 BETON • technologie • konstrukce • sanace
skou výztuží je příspěvkem k analýze chování vláknobetonu
a podkladem k zavedení předpisů pro zkoušení a navrhová-
ní vláknobetonových konstrukcí.
A N A LÝ Z A C H O VÁ N Í V L Á K N O B E T O N U
Nedílnou součástí experimentálního výzkumu vláknobetono-
vých prvků vyztužených betonářskou výztuží byl rozbor mate-
riálových vlastností vláknobetonu. Byly prováděny standardní
zkoušky pevnosti v tlaku a příčném tahu na krychlích, modulu
pružnosti na válcích a zejména zkoušky trámků ohybem říze-
né rychlostí růstu průhybu pro vláknobetony s odlišnými typy
vláken a objemem vláken i odlišnou kvalitou základní betono-
vé matrice. Zkouškami vláknobetonů různého typu a srovná-
vacích betonů bez vláken byl sledován a vyhodnocen příspě-
vek vláken na pevnostní charakteristiky a zejména chování
po vzniku makrotrhlin v tahové oblasti. Pro konstrukční vlák-
nobetony se užívají ocelová a konstrukční syntetická vlákna.
Ocelová vlákna (drátky) jsou různých pevností, běžně v roz-
mezí 400 až 1 300 MPa, ocel vysokopevnostních drátků má
pevnost až 2 600 MPa. Rozdílná je i geometrie vláken (délka,
štíhlost a koncové úpravy), vliv na vlastnosti vláknobetonu je
tedy velmi různorodý. Obdobně kvalita betonové matrice je
různá, což má vliv na soudržnost s vlákny. Zkoušky ukáza-
ly, že při porušení se v tahové trhlině v některých případech
koncová úprava „narovná“ a mechanické kotvení drátků není
tedy plně funkční (obr. 1a). Drátky z oceli vysoké pevnos-
ti si zachovají tvar koncové úpravy až do porušení a dochází
k vytržení z betonové matrice (obr. 1b, c). Plný efekt zakotve-
ní se uplatní pouze při užití vysokopevnostních vláken s kva-
litní matricí [2]. V kombinaci s betonem nižší kvality se vysoká
kvalita drátků neprojeví a jejich užití je nehospodárné.
1c
2b
❚ 2/2010
 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

30 30

Síla FR [kN]
Síla FR [kN]

(CLS)m (CLS)m
(CLS)k (CLS)k

20 20

10 10

0 0
0,0 1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 0,0 1,0 2,0 3,0 4,0 5,0
3a Průhyb Et [mm] 3d Průhyb Et [mm]

25 50
Síla FR [kN]

Síla FR [kN]
(CLS)m (CLS)m
(CLS)k (CLS)k
20 40

15 30

10 20

5 10

0 0
0,0 1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 0,0 1,0 2,0 3,0 4,0 5,0
3b Průhyb Et [mm] 3e Průhyb Et [mm]

60 70
Síla FR [kN]
Síla FR [kN]

(CLS)m
60
50
50
40
40
30
30
(CLS)m (CLS)k
20
(CLS)k 20
10 10

0 0
0,0 1,0 2,0 3,0 4,0 0,0 1,0 2,0 3,0 4,0 5,0
Průhyb Et [mm] Deformace Et [mm]
3c 3f

ZKOUŠKY VLÁKNOBETONOVÝCH TRÁMKŮ
OHYBEM
Doporučenou zkouškou pro odvození charakteristických hod-
not vlastností vláknobetonu v tahu je podle Technických pod-
mínek [1] zkouška trámku o rozměrech 150 × 150 × 700 mm
(rozpětí 600 mm) ohybem (obr. 2).
Při počátečních experimentech se zatěžováním trámků
o rozpětí 600 mm se ukázalo, že je třeba brát v úvahu veli-
kosti zatlačení na podporách trámků. Pro odstranění vlivu
zatlačení bylo přikročeno ke zkouškám v měřicím přípravku
(obr. 2). Měřicí přípravek je uchycen na obou svislých stě-
nách vzorku pomocí dvou dvojic šroubem přestavitelných
hrotů (označení A, B) uprostřed výšky. Na ramenech spo-
jených s uchycovacími hroty jsou po obou stranách trám-
ku upevněna měřicí inkrementální čidla dráhy. Čidla jsou
opatřena odpruženými měřicími doteky, které jsou opřeny
o referenční plechové plošky, nalepené uprostřed na horní
ploše trámku a přečnívající do stran. V uvedeném uspořá-
dání je tedy čidly měřen průhyb (označení P), měří se prů-
hyby po obou stranách vzorku a získaná data jsou průmě-
rována.
Záznamem zkoušky je závislost síla – průhyb, což lze
označit jako diagram odolnosti zkušebního tělesa (FR – δt).
Z výsledků série vzorků jsou určeny průměrné a charakte-
Obr. 1 Chování vláken v trhlině při tahovém porušení vláknobetonu
s ocelovými vlákny různé pevnosti, a) Dramix RC 80/60BN, b) Dramix
RC 80/60BP, c) Dramix RC 80/30BP ❚ Fig. 1 Behaviour of fibres in
a crack in case of tensile fibreconcrete failure; using fibres with different
tensile strength, a) Dramix RC 80/60BN, b) Dramix RC 80/60BP,
c) Dramix RC 80/30BP
Obr. 2 Uspořádání zkoušky trámků ohybem (b = h = 150 mm,
L = 600 mm) a zatěžování v měřicím přípravku ❚ Fig. 2 Setup of
flexural test of a beam specimen (h = b =150 mm, L = 600 mm) and
loading in a measuring device
Obr. 3 Diagramy odolnosti (FR – δt) vláknobetonových trámků; hodnoty
průměrné (FR,m – δt,m) – zeleně čerchovanou čarou a charakteristické
(FR,k – δt,k) – červeně plnou čarou, a) FC40/45 – Arcelor HE 1/50 ρV,f
= 0,5 %, b) FC18/20 – Arcelor HE 1/50 ρV,f = 0,5 %, c) FC45/50 –
Arcelor HE ++75/50 ρV,f = 1 %, d) FC40/45 – Forta Ferro ρV,f = 0,5 %,
e) FC60/67 – Forta Ferro ρV,f = 1 %, f) FC70/77 – Dramix RC 80/30 BP
ρV,f = 1 % ❚ Fig. 3 Resistance diagrams (FR – δt) of FC specimens;
mean values (FR,m – δt,m) – dot-dash green line and characteristic
(FR,k – δt,k) – full red line, a) FC40/45 – Arcelor HE 1/50 ρV,f = 0,5 %,
b) FC18/20 – Arcelor HE 1/50 ρV,f = 0,5 %, c) FC45/50 – Arcelor HE
++75/50 ρV,f = 0,5 %, d) FC40/45 – Forta Ferro ρV,f = 0,5 %, e) FC60/67
-Forta Ferro ρV,f = 1 %, f) FC70/77 – Dramix RC 80/30 BP ρV,f = 1 %

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 75

 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH
ristické diagramy odolnosti. Pro stanovení charakteristic-
kých hodnot tahové pevnosti a poměrného přetvoření vlák-
nobetonu na mezi vzniku makrotrhliny lze zjednodušeně
uvažovat předpoklady kvazi-lineárního chování a využít tedy
běžné vztahy teorie pružnosti. Rozdělení napětí po vzni-
ku makrotrhliny se mění a chování lze uvažovat jako kvazi-
plastické [1], [3].
Výsledky zkoušek trámků ohybem
Postupem výše popsaným byla provedena a vyhodnoce-
na řada sérií zkoušek trámků z různých typů vláknobetonu.
Výsledné diagramy odolnosti vybraných sérií zkoušek uvádí
obr. 3. Z analýzy výsledků vyplývají dále uvedené poznatky.
Důležitý vliv na tahové pevnosti i charakter chování vlákno-
betonu po vzniku tahových trhlin má složení směsi, výsled-
ná kvalita vláknobetonu vyjádřená zatříděním podle tlakové
pevnosti a zejména vhodný typ a množství užitých vláken.
Vliv složení betonové matrice je patrný z porovnání diagramů
na obr. 3a, 3b, které zobrazují výsledky zkoušek vláknobe-
tonů se stejným typem i množstvím vláken (Arcelor HE1/50,
objemový podíl ρV,f = 0,5 %). Kvalita betonové matrice, vyjá-
dřená pevnostní třídou, ovlivňuje soudržnost vláken s beto-
novou matricí i mechanické zakotvení vláken.
Význam množství vláken v kompozitu ukazuje porovná-
ní obr. 3a, 3c. Vliv dvojnásobné dávky vláken se proje-
ví v nárůstu hodnoty tahové pevnosti na mezi vzniku trhlin
a zejména ve změně chování po vzniku trhlin, což má pod-
statný vliv na duktilitu vláknobetonu a reziduální pevnosti
v tahu. Vláknobetony vhodného složení s vyšším obsahem
kvalitních ocelových vláken mohou v určitém rozsahu defor-
mace vykazovat po vzniku trhlin vyšší reziduální pevnosti
než pevnost na mezi vzniku makrotrhlin (obr. 3c, 3f).
Z obr. 3a, 3d lze porovnat výsledky zkoušek vláknobeto-
nů obdobného složení betonové matrice a stejného objemo-
vého podílu vláken (ρV,f = 0,5 %) s vlákny ocelovými (Arce-
lor) a syntetickými (Forta Ferro), odlišný je charakter chová-
4
5 6
76 BETON • technologie • konstrukce • sanace
ní po vzniku trhlin. Tato odlišnost se projevuje ještě výrazněji
při vyšším dávkování vláken ρV,f = 1 % (obr. 3e, 3f). Je však
nutné poznamenat, že v těchto případech jde o vláknobe-
ton vysokých pevností a ocelové drátky Dramix RC80/30BP
mimořádné kvality.
Výsledné charakteristické hodnoty diagramů odolnosti
ovlivňuje rozptyl výsledků zkoušek jednotlivých vzorků série.
V případě uvedeném na obr. 3e se projevuje obtížnost výro-
by vysoce kvalitního betonu s vysokým obsahem syntetic-
kých vláken. Obr. 3b ukazuje, že odlišnost výsledku zkouš-
ky i u jediného vzorku série se podstatně projeví. Správné
skladbě vhodných složek vláknobetonu a technologii výro-
by, na kterých závisí homogenita materiálu, je tedy třeba
věnovat značnou pozornost.
ZKOUŠKY TRÁMŮ VYZTUŽENÝCH BETONÁŘSKOU
VÝZTUŽÍ
Zkoušky vláknobetonových trámů vyztužených betonář-
skou výztuží byly prováděny s cílem získání obrazu o cho-
vání vláknobetonu a o interakci s prutovou výztuží při namá-
hání ohybem. Bylo zvoleno netradiční uspořádání zkouš-
ky trámů o rozměrech 100 × 150 × 1 800 mm s rozpětím
1 500 mm, kde čistým ohybem je namáhána střední část
o délce 200 mm (obr. 4 a 6). Průběh zkoušky je řízen přírůst-
kem deformace, velká pozornost byla věnována volbě rych-
losti zatěžování, s nejmenší rychlostí v počáteční fázi do vzni-
ku tahových trhlin. Důvody pro uvedené uspořádání a režim
zatěžování se dají shrnout takto:
• rozměry těles umožňují výrobu homogenního vláknobeto-
nu pro všechny typy a délky užitých vláken bez nebezpečí
vlivu jejich usměrnění,
• velikost vzorku umožňuje manipulaci ve zkušebně,
• ohybová štíhlost l/d = 10 je v oblasti odpovídající běžně
užívaným prvkům,
• zvolená vzdálenost dvojice břemen 200 mm je shod-
ná s délkou oblasti namáhané čistým ohybem u zkoušek
trámků 150 × 150 × 700 mm (obr. 2),
• smyková štíhlost a/h = 650/150 = 4,3 zaručuje, že se vlák-
nobetonový prvek neporuší smykem,
• dosažená únosnost vyhoví rozsahu zkušebního zařízení,
• fázování rychlosti zatěžování vyvolává časový nárůst napětí
v maximálně namáhaném průřezu shodně jako při zkoušce
trámku 150 × 150 × 700 mm.
Při zkoušce se měří velikost zatěžovací síly, rozváděné
pomocí roznášecího přípravku do dvou působišť, a prů-
hyb vzorku uprostřed rozpětí. Současné měření dvěma sní-
mači dráhy umožňuje korigovat vliv případného mírného
❚ 2/2010
 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

Obr. 4 Uspořádání zkoušky vláknobetonového trámu

50 vyztuženého prutovou výztuží ❚ Fig. 4 Setup of the
Síla FR [kN]

bending test of FC beam specimen reinforced with steel

bars
40
Obr. 5 Zkoušení vyztuženého vláknobetonového trámu
100 × 150 × 1 800 mm ❚ Fig. 5 Testing of a fibre
30 concrete beam 100 × 150 × 1 800 mm with rebar
reinforcement
Obr. 6 Detail střední části trámu po vzniku a rozvoji
20
tahových trhlin ❚ Fig. 6 Detail of the central part of
the beam after cracking (tensile cracks)
10 Obr. 7 Záznamy zkoušek série trámů
100 × 150 × 1 800 mm (vláknobeton FC70/77
s ocelovými vlákny Dramix RC80/30 BP, ρV,f = 1 %;
0
0 10 20 30 40 50 60 70 80 vyztužení 2∅10 z oceli B500C – Epstal), hodnoty
Průhyb Et [mm]
průměrné (FR,m – δt,m) – zeleně čerchovanou čarou
7 a charakteristické (FR,k – δt,k) – červeně plnou
čarou ❚ Fig. 7 Record of tests of a set of beams
100 × 150 × 1 800 mm (fibre concrete FC70/77 with steel
45
Síla FR [kN]

DRAMI X RC 80/30BP 1%_E

fibres Dramix RC80/30 BP, ρV,f = 1 %; rebar reinforcement
40 2∅10 steel B500C – Epstal), mean values (FR,m – δt,m) –
DRAMIX RC 80/30BP 1%_A
dot-dash green line and characteristic (FR,k – δt,k) – full
35
FORTA FERRO 1%_E red line
30 FORTA FERRO 1%_A Obr. 8 Průměrné hodnoty diagramů (FR,m – δt,m)
25 BEZ V LÁKEN _E ze zkoušek sérií trámů 100 × 150 × 1 800 mm
BEZ V LÁKEN _A
z vysokopevnostního láknobetonu s různými typy vláken
20
objemového podílu ρV,f = 1 % a srovnávacího betonu bez
TRITRE G 1%_E
15 vláken; vyztužení 2∅10 z oceli B500C (Epstal-označení E)
TRITRE G 1%_A a oceli B500A (označení A) ❚ Fig. 8 Mean values
10 of diagrams (FR,m – δt,m) from tests of the set of beams
5 100 × 150 × 1 800 mm from high-strength fibre concrete
with various types of fibres with volume content of fibres
0
0 10 20 30 40 50 60 70 80
ρV,f = 1 % and comparative concrete without fibres; rebar
reinforcement 2∅10steel B500C (Epstal-labelling E) and
Průhyb Et [mm]
8 steel B500A (labelling A)
Obr. 9 Průměrné hodnoty diagramů (FR,m – δt,m)
ze zkoušek sérií trámů 100 × 150 × 1 800 mm
40 z vysokopevnostního vláknobetonu s ocelovými vlákny
Síla FR [kN]

BEZ VLÁKEN _A Dramix RC80/60BN ρV,f = 0,75 % a srovnávacího betonu

35 BEZ VLÁKEN _E bez vláken; vyztužení 2∅10 z oceli B500C (Epstal-
DRAMIX 1%_A označení E) a oceli B500A (označení A) ❚ Fig. 9 Mean
30 DRAMIX 1%_E values of diagrams (FR,m – δt,m) from tests of the set of
25 beams 100 × 150 × 1 800 mm from high-strength fibre
concrete with steel fibres Dramix RC80/60BN ρV,f =
20 0,75 % and comparative concrete without fibres; rebar
reinforcement 2∅10 steel B500C (Epstal-labelling E) and
15
steel B500A (labelling A)
10

0
0 10 20 30 40 50
Průhyb Et [mm]
9

naklopení trámu během zatěžování, u většiny měření byly
údaje téměř totožné. Dalšími dvěma nezávislými sníma-
či dráhy byla měřena svislá deformace spodní strany trámu
pod oběma působišti zatěžovací síly. Údaje těchto snímačů
průhybu byly využívány pro orientační zobrazení průběhu
zkoušky na displeji zatěžovacího stroje. Poskytly též infor-
maci o celkovém průhybu trámu v případech, kdy při vel-
kých průhybech došlo k drcení betonu a k odlepení kovo-
vého pásku, sloužícího jako referenční ploška. Měření svis-
lých deformací se provádělo oproti pevné základně zatěžo-
vacího stroje. Při experimentech se dále měřily dvěma dvo-
jicemi citlivých snímačů dráhy velikosti zatlačení měřeného
vzorku na podporách, naměřené velikosti byly v porovnání
s velikostí průhybu trámů zanedbatelné.
Zkoušením vzorků vyrobených z vláknobetonu s různý-
mi typy vláken a ze srovnávacího betonu byl sledován pří-
nos vláken na únosnost a zejména zvýšení duktility ohýba-
ných prvků.
Výrazný vliv má též tažnost oceli užité betonářské výztu-
že, proto byly zkoušeny prvky vyztužené ocelí odlišných tříd
tažnosti (oceli B500A a B500C, ocel Epstal).
Výsledky a hodnocení zkoušek byly publikovány např.
v [4], [5].
Pro rozsáhlejší soubor zkoušek byl vybrán vláknobeton
s kvalitní betonovou matricí, s ocelovými vlákny vysoké pev-
nosti a velmi dobré soudržnosti – Dramix RC 80/30BP. Pří-
spěvek těchto vláken na zvýšení pevnostních vlastností
i chování vláknobetonu po vzniku trhlin je podstatný a pro-
jevuje se významně zejména pro vláknobetony vyšších pev-
nostních tříd.

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 77

 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH
Pro srovnání s účinkem uvedených vysokopevnostních
ocelových vláken byla pro experimenty užita i ocelová vlákna
běžné pevnosti (Tritreg), konstrukční syntetická vlákna Forta
Ferro a srovnávací vzorky z betonu bez vláken. Pro všech-
ny uvedené typy vláknobetonu a betonu byly zkoušeny série
vzorků s betonářskou výztuží B500A a B500C (Epstal). Pří-
klad výsledků zkoušek jedné série vzorků (záznam síla –
průhyb) je uveden na obr. 7. Vyznačeny jsou i stanovené
průměrné a charakteristické hodnoty, které odrážejí rozptyl
výsledků a tedy homogenitu vyrobeného vláknobetonu.
Přehled o vlivu jednotlivých faktorů na chování ohýbané-
ho prvku, hodnoty únosnosti i charakter porušení vyplývají-
cí z duktility lze vyčíst ze souhrnu výsledků (obr. 8), uvedeny
jsou průměrné hodnoty ze sérií tří až šesti zkoušených vzor-
ků. Z výsledků je zřejmý přínos vláken z hlediska únosnos-
ti (zejména při užití ocelových vláken) a též plastické chová-
ní vyztuženého ohýbaného prvku. Na duktilitu a charakter
porušení má podstatný vliv zejména třída tažnosti oceli užité
prutové výztuže.
Zkoušeny byly též série vzorků vyrobené z vláknobetonu
se složením betonové matrice běžné pevnostní třídy s při-
danými ocelovými vlákny bez úpravy podílů základních slo-
žek směsi. V takovém případě, kdy složení směsi není spe-
ciálně navrženo nebo upraveno pro vláknobeton, se vliv
většího množství přidaných vláken může projevit i negativ-
ně. Struktura ztvrdlého kompozitu může vlivem „nakypření
směsi kameniva drátky“ vykazovat přítomnost pórů s dopa-
dem na snížení pevnostních charakteristik vláknobetonu
v tlaku (tab. 1). Určitý přínos vláken na tahové charakteris-
tiky vláknobetonu a příznivý vliv na chování prvku vyztuže-
ného betonářskou výztuží z oceli B500A a B500C je patr-
ný z tab. 1 a obr. 9.
Tab. 1 Pevnostní charakteristiky betonu (PC) a vláknobetonu (FC) –
příklad nesprávného návrhu složení vláknobetonu ❚ Tab. 1 Strength
charakteristics of plain concrete (PC) and fibreconcrete (FC) – example
of incorrect composition of FC
Průměrná hodnota pevnosti [MPa]
v tlaku 1) v příčném tahu 1) v tahu za ohybu 2)
PC 45,02 3,02
FC (Dramix
39,76 4,19
80/60BN, 0,75%)
1)
zkoušky na krychlích 150 x 150 x 150 mm
2)
zkoušky trámků 150 x 150 x 700 mm, uspořádání zkoušky viz obr. 2
Z ÁV Ě RY
Cílem prováděných zkoušek vyztužených vláknobetono-
vých prvků bylo získat dostatečný přehled o chování vlák-
nobetonových prvků s betonářskou výztuží, a to pro vlákno-
betony s různými typy vláken, jejich množstvím v betonové
směsi a též s proměnným stupněm vyztužení a typem pru-
tové betonářské výztuže. Byl prokázán vliv vláken na dukti-
litu kompozitu, což je přínosem pro chování vláknobetono-
vých prvků vyztužených betonářskou výztuží, zejména z hle-
VÍTE, ŽE ....
I osinkocement či azbesto-cement patří mezi cementové kompozity vyztužené vlákny. Materiál si pod obchodním názvem Eternit nechal
v roce 1903 patentovat jeho vynálezce Ludwig Hatschek. Název Eternit byl odvozen z latinského slova aeternus = věčný, trvalý. Materiál byl
velkým průlomem. Byl lehký, vodotěsný, mrazuvzdorný i ohnivzdorný a navíc levný. Ponejvíce se používal na výrobu trub, šablon pro střešní
krytinu, fasádních, podlahových a izolačních desek. Azbestocement se postupně přestával používat, protože se prokázalo, že vlákna azbes-
tu mohou být vdechnuta a v těle působí karcinogenně.
78
Literatura:
[1] Technické podmínky 1: Vláknobeton – Část 1 Zkoušení
vláknobetonu – Vyhodnocení destruktivních zkoušek
a stanovení charakteristického pracovního diagramu
vláknobetonu pro navrhování vláknobetonových konstrukcí,
Zpracovatel: kolektiv katedry betonových a zděných konstrukcí
Fakulty stavební ČVUT v Praze za spolupráce s Ing. Vladimírem
Veselým, Betotech, s. r. o.
[2] Golmadingar D., Hanzlová H., Vodička J.: Vliv pevnosti
drátků na tlakovou a tahovou pevnost drátkobetonu, Sb. konf.
5. konf. Speciální betony, Karlova Studánka, září 2007, str.
176-183. ISBN 978-80-86604-32-9
[3] Vašková J., Vodička J., Krátký J.: Experimentální ověřování
trámů z vláknobetonu s ocelovými vlákny vyztužených prutovou
výztuží, Sb. konf. 14. Betonářské dny 2007, ČBS ČSSI,
Hradec Králové, listopad 2007, str. 357-362, ISBN 978-80-
87158-04-3
[4] Krátký J., Vašková J., Vodička J.: Vyhodnocení destruktivních
zkoušek vláknobetonových prvků namáhaných ohybem, Sb.
konf. 15. Betonářské dny 2008, ČBS ČSSI, Hradec Králové,
listopad 2008, str. 146–151, ISBN 978-80-87158-11-1
[5] Vašková J., Vodička J., Krátký J.: Behaviour of FC Beams
Reinforced with Steel Bars of Various Ductility, Proc. of Int.
Conf. Life Cycle Assessment of Concrete and Concrete
Structures, VUT Brno, listopad 2008, pp. 285 – 290, ISBN
978-80-214-3773-9
diska snížení rizika náhlého křehkého porušení konstrukce při
užití prutové výztuže z oceli třídy A, za studena tvářené, bez
vyznačené meze kluzu.
Výsledky rozsáhlého experimentálního programu se stávají
podkladem ke zpracování metodiky navrhování vláknobeton-
ových konstrukcí vyztužených betonářskou výztuží. Rozbor
výsledků zkoušek vláknobetonových prvků vyztužených
prutovou výztuží umožnil ověření předpokladů chování
v jednotlivých fázích namáhání a tvorbu výpočetních modelů
pro navrhování prvků z vyztuženého vláknobetonu. Výsled-
ky se dají zobecnit a využít i pro analýzu prvků namáhaných
kombinací momentu a normálové síly.
Příspěvek vznikl za podpory grantového projektu GAČR 103/07/1275
„Plastické chování vláknobetonových konstrukcí vyztužených tradiční
3,58 betonářskou výztuží“.
Poděkování firmě Betotech, s. r. o., za poskytnutí výsledků zkoušek několika
4,33
typů vláknobetonu a pracovníkům Experimentálního centra FSv za úsilí při
přípravě a realizaci experimentů.
Ing. Jitka Vašková, CSc.
Katedra betonových a zděných konstrukcí
Fakulta stavební ČVUT v Praze
Thákurova 7, 166 29 Praha 6
tel.: 224 354 636, fax: 233 335 797
e-mail: jitka.vaskova@fsv.cvut.cz
Text článku byl posouzen odborným lektorem.
BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2010
 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

VYSOKOHODNOTNÉ VLÁKNOBETONY PRO SUBTILNÍ BETONOVÉ

KONSTRUKCE ❚ HIGH-PERFORMANCE FIBRE CONCRETE FOR
SUBTLE CONCRETE STRUCTURES
Petr Hájek, Magdaléna Kynčlová, Ctislav Fiala využívá kompozitních vláknobetonů, vyztužených ocelovými,
skleněnými nebo plastovými vlákny.
Na základě optimalizace složení silikátového kompozitu se zaměřením Recyklované odpady mohou být využity ve vlastní beto-
na jeho mikrostrukturu byla z lokálně dostupných surovin navržena sklad- nové směsi nebo pro výrobu bednicích prvků event. dal-
ba a technologie výroby vysokohodnotného vláknobetonu využitelného ších komponentů. Pro zvýšení pevnosti a zpracovatelnosti
pro subtilní konstrukční prvky. Odladěný kompozit o pevnosti v tlaku se využívá příměsí: popílku, strusky nebo křemičitého úletu,
dosahující 140 MPa byl aplikován při návrhu subtilní kazetové stropní které nahrazují primární kamenivo a vzhledem k cementu-
konstrukce. Experimentální ověření reprezentativních výseků kazetové jícím vlastnostem snižují spotřebu energeticky náročného
desky prokázalo velmi dobré mechanické vlastnosti. Environmentální portlandského cementu.
analýza potvrdila výhodnost navrženého přístupu z hlediska dlouhodo-
bého zajištění vysoce kvalitních funkčních vlastností i z hlediska redukce Optimalizace tvaru – vylehčení železobetonové
dopadů na životní prostředí. ❚ Composition and mixing technology konstrukce
of high-performance fibre concrete from locally available resources has Nárůst pevností vysokohodnotných betonů umožňuje opti-
been determined based on optimization of microstructure of silicate malizaci tvaru vedoucí k subtilním vylehčeným průřezům
composite. This composite having compressive strength about 140 MPa konstrukcí s cílem snížení spotřeby materiálu. Klasický pří-
was used and tested in subtle waffle floor structure. Experimental stup odlehčení ve formě kazetové nebo žebrové konstruk-
verification of representative full scale parts of waffle slab showed ce je pro velké rozpony běžně používán. Zachování rovného
very good mechanical properties. Environmental analysis supported podhledu betonové stropní konstrukce při současné snaze
assumption about advantages of this approach from the point of view o snížení plošné hmotnosti vede k vylehčování jádra železo-
of long term performance quality as well as reduction of environmental betonového průřezu různými typy vložek z lehkých materiá-
impacts. lů, přičemž vlastní betonový průřez může být velmi subtilní.
Tímto způsobem lze dosahovat efektivního vylehčení stropní
VÝCHODISKA desky a současně úspory betonu o 30 až 50 %.
Vylehčená železobetonová deska (žebrová, komůrková
nebo kazetová) představuje vzhledem ke své tvarové pod- O P T I M A L I Z A C E M AT E R I Á L U
statě jeden z efektivních typů konstrukcí z hlediska relace
mezi spotřebou konstrukčních materiálů a statickými para- Mechanické vlastnosti tenkých destiček
metry. Důvodem jsou nesporné statické výhody vyplývající Prvním krokem k návrhu kazetové stropní konstrukce s mini-
z odlehčeného žebrového charakteru průřezu s menší ploš- malizovanou tloušťkou horní desky (25 až 30 mm) bylo najít
nou hmotností. V porovnání s plnou železobetonovou des- vhodný materiál. Deska takové tloušťky nemůže být vyztu-
kou lze v případě odlehčených desek dosáhnout až 50% žena konvenční výztuží, proto se ověřovala možnost využi-
(event. i větší) úspory betonu, a tím i snížení zatížení. Reduk- tí vláknobetonů.
ce zatížení se odráží i v menší spotřebě výztužné oceli vlast- V první fázi byla na několika sadách zkušebních těles
ní desky a menších dimenzích konstrukcí podporujících. (desek tloušťky 30 mm) z různých druhů vláknobetonů ově-
Při použití nových kompozitních silikátů a progresivních řována pevnost v tlaku a pevnost v tahu za ohybu. Pro
technologií jejich zpracování je reálný předpoklad dosaže- porovnání byla referenční série desek S-I vyztužena kon-
ní ještě většího vylehčení konstrukce, a tím i snížení envi- venční výztuží, kari sítí 100 x 100 x 4 mm, která byla umís-
ronmentálních dopadů spojených se spotřebou primárních těna do střednicové roviny desky. Celkem bylo odzkoušeno
surovin a s likvidací odpadů a nároků na recyklaci. Některé
příklady ze zahraničí ukazují, že nové kompozitní silikátové Tab. 1 Zkoušené varianty vláknobetonů a dosažené pevnosti ❚
materiály a související technologie umožňují realizaci subtil- Tab. 1 Alternatives of tested fibre concretes and attained strengths
ních skořepinových konstrukcí s velmi malou tloušťkou stěn
Tahová Pevnost Pevnost
(30 mm i méně). pevnost v tahu v tlaku
Dílčím cílem výzkumného projektu bylo ověření možnos- Série č. Výztuž
vláken za ohybu
tí návrhu subtilních kazetových nebo žebrových stropních [MPa] [MPa] [MPa]
konstrukcí s minimalizovanou tloušťkou horní desky (až 30 S-I Kari síť 4/100/100 550 5,7 46,5
mm). Deska takové tloušťky nemůže být efektivně vyztuže- S-II BeneSteel 50/35 polypropylen 35 mm 660 5,6 54,3
na konvenční výztuží, a proto byla ověřována možnost vyu- S-III Fibrex A1 ocel 25 mm 350 6,4 55,2
žití vláknobetonů – a to i s ohledem na zajištění vysoké spo- S-IV Třinec 60 ocel 60 mm 1 000 7,8 54,1
lehlivosti konstrukce. Deska musí spolehlivě přenést ohy- S-V Dramix ZP 305 ocel 30 mm 1 100 6,9 53,6
bové namáhání od svislého zatížení a tlakové namáhání S-VI Prostý beton – 6,8 89,6
od spolupůsobení s žebrem při ohybu. S-VII Dramix RC 80/30 BP ocel 30 mm 2 300 7,2 83,8
S-VIII Prostý beton – 6,7 59,6
Optimalizace složení betonové směsi S-IX Fibrex A1 ocel 25 mm 350 8,6 80
Vysokohodnotné betony lze použít pro optimalizované tvary S-X Ocelová mikrovlákna 9 mm 2 400 14,8 176,5
železobetonových průřezů, které mohou být s ohledem S-XI Dramix RC 80/30 BP ocel 30 mm 2 300 5,9 92,3
na mechanické vlastnosti materiálu velmi subtilní. Často se S-XII Stratec 0,15 ocel 13 mm 2 400 10,4 136,8

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 79

 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

1 2

Obr. 1 Zkušební tělesa ❚ Fig. 1 Test specimens Tab. 2 Environmentální parametry vybraných vláknobetonů použité
Obr. 2 Zkouška čtyřbodovým ohybem ❚ Fig. 2 Four-point bending v analýze ❚ Tab. 2 Environmental parameters of selected fibre
load test concretes used in the analysis

Obr. 3 Porovnání environmentálních parametrů zkušebních desek Objemová Svázaná Svázané emise Svázané emise
z různých typů vláknobetonů ❚ Fig. 3 Comparison of environmental Materiál hmotnost energie CO2,ekviv. SO2,ekviv.
parameters of the tested thin slabs from various types of fibre concretes [kg/m3] [MJ/kg] [kg CO2,ekviv./kg] [g SO2,ekviv./kg]
Beton
Beton C30/37 2 380 0,766 0,120 0,266
Beton C50/60 2 440 0,881 0,143 0,306
dvanáct různých směsí, použitá vlákna měla různou geome- HPC 105
2 498 1,903 0,189 0,556
trii a pevnost v tahu (tab. 1). Fibrex A1
Pevnost vláknobetonu v tahu za ohybu byla zkoušena HPC 140
2 393 3,046 0,240 0,839
na tenkých destičkách 250 × 700 × 30 mm, které byly zatě- Stratec 0,15/13
žovány čtyřbodovým ohybem (obr. 1 a 2). Pro zjištění pev- UHPC 180
2 424 3,029 0,241 0,834
Kassel
nosti v tlaku byly použity krychle o hraně 150 mm. Pro účely
Ocel
následné numerické simulace experimentů byla na trámcích
Betonářská
100 × 100 × 400 mm provedena zkouška lomové energie 7 850 22,70 0,935 5,67
ocel
v Kloknerově ústavu (pod vedením Doc. J. Kolíska).
Destičky s 60 mm dlouhými ocelovými vlákny vykazova-
ly dobré mechanické vlastnosti, ale zapracovat taková vlák-
na do 30 mm tenkých destiček bylo velmi obtížné. Vlák- LL 52,5N a čtyři různé druhy superplastifikátorů – všech-
na vyčnívala a manipulace s destičkami byla proto složitá. ny na bázi polykarboxylátů. Jednotlivé směsi se dále lišily
Zároveň je třeba uvážit vliv směrové orientace delších vlá- v množství superplastifikátoru a vody. Experimenty ukáza-
ken v tenké destičce na výsledky mechanických zkoušek. ly, že z hlediska zpracovatelnosti není důležité jen množství
Může docházet k nárůstu tahové pevnosti, současně je však vody a superplastifikátorů, ale také správný postup míchání.
třeba zhodnotit ortotropní charakter a větší míru nepravidel- Osvědčilo se nejdřív zamíchat všechny sypké složky, potom
nosti rozptýlení vláken v matrici vedoucí ke statisticky větší- přidat vodu, dále superplastifikátor, zamíchat a nakonec při-
mu rozptylu výsledků. dat vlákna. Mechanické vlastnosti byly zkoušeny na trámeč-
Nejlépe z hlediska zpracovatelnosti a mechanických vlast- kách 40 × 40 × 160 mm. Nejlepší směsi dosahovaly 28denní
ností vyšla série S-X, která byla vyrobena na univerzi- pevnosti v tlaku kolem 170 MPa a pevnosti v tahu za ohybu
tě v Kasselu týmem profesora M. Schmidta z jejich UHPC cca 45 MPa.
směsi M2Q. Potvrdilo se, že pro výrobu subtilních prvků
jsou výhodnější ocelová mikrovlákna v délkách 9 až 15 mm. Environmentální vyhodnocení destiček
Kromě rovnoměrnějšího rozptýlení vykazují mikrovlákna Při environmentálním porovnávání alternativ desek z růz-
větší měrný povrch (při stejném množství), zajišťující jejich ných směsí betonů (S-I až S-XII, tab. 1) byly sledovány hod-
lepší soudržnost v cementové matrici. noty svázané spotřeby energie a svázaných emisí CO2,ekviv.
V dalším kroku výzkumu byla zkoušena směs z jemnozrn- a SO2,ekviv. v jednotlivých deskách. Environmentální parame-
ných materiálů, které jsou dostupné na českém trhu, s roz- try vysokohodnotných silikátových materiálů byly stanove-
ptýlenou výztuží z ocelových mikrovláken. ny výpočtem. Pro výpočet byla využitá zdrojová data [1], [2]
a [3]. Hodnoty svázané spotřeby energie a svázaných emisí
Odladění HPC140 z lokálně dostupných surovin byly získány výpočtem z dat pro prostý beton C50/60 dle [1],
Složení směsi vycházelo z receptur pro ultravysokopevnost- data pro jednotlivé druhy vláken [2] a rozdíl v kvalitě a množ-
ní beton M1Q a M2Q Prof. M. Schmidta. Jednotlivé kompo- ství cementu jednotlivých druhů vysokohodnotných betonů
nenty byly vybrány podle dostupnosti na českém trhu, jen byl dopočítán dle [3].
ocelová mikrovlákna byla pro první sadu experimentů dove- V případě porovnávaných druhů betonů pro jednotli-
zena z Německa od firmy Stratec. Pro další výzkum byla vé stropní desky byl v prováděných analýzách pro výpo-
zakoupena mikrovlákna od firmy Bekaert Petrovice. Celkem čet použit jednotný postup zohledňující použití plastifiká-
bylo vyzkoušeno čtrnáct směsí. torů a rozdílných druhů cementů, spolu s novějšími daty
Byly použity dva typy cementu CEM I 52,5R a CEM II/A- z let 2008 a 2009. Analýza souboru dat ze zahraničních

80 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2010

 VĚDA A VÝZKUM
3a
3c
zdrojů ukázala značný rozptyl deklarovaných paramet-
rů, a proto byla věnována pozornost upřesnění vstupních
dat pro v našich podmínkách nejčastěji používané betony
a pro nové druhy vysokohodnotných betonů ověřovaných
na FSv ČVUT v Praze. Environmentální parametry jednot-
livých vybraných materiálů použitých v provedených analý-
zách jsou uvedeny v tab. 2.
Environmentální efektivita využití materiálu (EE) je nepřímo
úměrná podílu environmentálního dopadu (EI) na jednot-
ku výkonu (P): EE = (EI/P)-1. Čím menší je množství environ-
mentálního dopadu na jednotku výkonu, tím je větší environ-
mentální efektivita využití materiálu z hlediska posuzované-
ho environmentálního dopadu.
V případě posuzovaných desek byl pro vybrané environ-
mentální dopady (svázaná spotřeba energie, svázané emise
CO2,ekviv., svázané emise SO2,ekviv.) vyčíslen jejich podíl
s experimentálně dosaženou pevností v tahu za ohybu
(která je úměrná únosnosti desky – tj. jejímu mechanické-
mu výkonu). Na obr. 3 jsou znázorněny porovnávací grafy
pro dva vybrané posuzované environmentální dopady (svá-
zaná spotřeba energie, svázané emise CO2,ekviv.) – vlevo
absolutní hodnoty dopadů, vpravo podíl dopadu a pevnos-
ti v tahu za ohybu při mezním průhybu L/250. Např. pro
případ svázané energie vyjadřují grafy množství svázané
energie [MJ] potřebné pro dosažení pevnosti 1 MPa v tahu
za ohybu pro jednotlivé porovnávané typy betonů.
Z grafů je dobře patrná vyšší environmentální efektivi-
ta desky z UHPC, která dopadla výrazně lépe než všech-
ny ostatní desky z vláknobetonů při uvažování max. dosa-
2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
❚ SCIENCE AND RESEARCH
3b
3d
žených pevností, přestože množství produkovaných emisí
a spotřeby energie na 1 kg je horší než u ostatních ověřova-
ných směsí vláknobetonů. Při uvažování pevnosti při mez-
ním průhybu L/250 již není environmentální efektivita pro
tento typ konstrukce tak výrazná. Nicméně deska z pro-
stého betonu vyztužená sítí dopadla oproti většině desek
z vláknobetonů díky svázaným emisím a energii v oceli kon-
venční výztuže hůře.
Nutno poznamenat, že uvedené zhodnocení environ-
mentální efektivity je relevantní pouze v případech, kdy lze
v maximální míře využít funkčního (v tomto případě mecha-
nického) výkonu.
V E L K O F O R M ÁT O V É Z K O U Š K Y
Příprava vzorků
Na základě výsledků mechanických zkoušek tenkých desti-
ček a zpracovatelnosti byla vybrána HPC směs S-IX pro výro-
bu první série výseků kazetové konstrukce (dále v textu směs
označována jako HPC 105). Použitá ocelová vlákna Fib-
rex A1 jsou 25 mm dlouhá a mají pevnost v tahu 350 MPa.
Do směsi bylo zamícháno 1 obj. % těchto vláken.
Druhá série segmentů byla vyrobena z jemnozrnné směsi
s ocelovými mikrovlákny Stratec 0,15 13 mm dlouhými,
s pevností v tahu 2 400 MPa (dále v textu směs nazývána
HPC 140). Složení jednotlivých směsí je uvedeno v tab. 3.
Zkušební vzorky měly rozměry: tloušťka horní desky
30 mm, žebra 50 až 70 × 170 mm, velikost výseku kaze-
tové stropní desky byla 1,2 × 1,25 m (obr. 4). Žebra byla
81
 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH
4 5
6 7
vyztužena výztuží profilu R10. Vzorky neobsahovaly žád-
nou konvenční smykovou a torzní výztuž. Celkem byly vyro-
beny tři vzorky ve tvaru výseku kazetové konstrukce (obr. 5)
spolu s doprovodnými tělesy – krychle na zkoušení pevnosti
v tlaku, trámce na zkoušení modulu pružnosti v tlaku.
Jemnozrnná směs s ocelovými mikrovlákny měla výrazně
lepší zpracovatelnost než směs s 25 mm dlouhými ocelový-
mi vlákny a umožňovala v podstatě odlití vzorku.
Mechanické zkoušky segmentů kazetové
konstrukce
Pevnost v tlaku byla zkoušena na krychlích o hraně 150 mm.
Vzorky s vlákny Fibrex A1 měly průměrnou pevnost v tlaku
105 MPa. Použitím pevnějšího kameniva, v tomto případě
basaltu, byla dosažena vyšší pevnost, než je udávána u S-IX
(tab. 1). Na krychlích z jemnozrnného betonu HPC 140 byla
naměřena pevnost v tlaku 140 MPa. Kontrolní zkoušky pev-
nosti v tlaku provedené na trámečkách 40 × 40 × 160 mm
dokonce vykázaly pevnost 180 MPa.
Zkušební tělesa (výsek kazetové konstrukce) byla zatěžo-
vána kombinací ohybu a kroucení. Umístění válců je patr-
né z obr. 6.
Postup zatěžování byl navržen s ohledem na výsledky
výpočtu. Nejdříve bylo vneseno kroucení dvěma krajními
válci. Zatěžovalo se v krocích po 1 kN s následným odleh-
čením na 1 kN. Při dosažení síly 10 kN v krajních válcích
se začalo zatěžovat středním válcem, který vyvolával ohyb.
Zatěžovalo se v krocích po 5 kN s odlehčováním na 1 kN až
do porušení vzorku. Síla v krajních válcích se neměnila.
Všechny tři zkoušené vzorky HPC 105 přenesly cca 65 kN
vyvolaných prostředním válcem a 10 kN od krajních válců.
První trhlina se vždy objevila u křížení žeber u krajního hor-
ního válce. Vrchní tenká deska zůstala bez viditelných trhlin
až do porušení segmentu.
82 BETON • technologie • konstrukce • sanace
Maximální ohybová síla HPC 140 vzorků byla 85 kN plus
10 kN v kroucení.
Naměřené hodnoty jsou u HPC 105 cca 1,5krát vyšší než
spočítané podle EC1, pro HPC 140 cca 1,9krát vyšší. Měře-
ní ukázalo výrazně menší průhyb HPC 140 vzorků.
Environmentální vyhodnocení
Zkoušené kazetové konstrukce ze směsí HPC 105 a HPC
140 byly porovnávány s plnou železobetonovou deskou
z betonu C30/37 a s kazetovou konstrukcí ze stejného beto-
nu C30/37. Všechny tři varianty byly navrženy za stejných
okrajových podmínek – stálé zatížení 4 kN/m2, užitné zatížení
1,5 kN/m2, rozpětí stropní desky 5 x 5 m, tloušťka konstruk-
ce 200 mm. Kazetová konstrukce z betonu C30/37 měla
horní desku tloušťky 60 mm, žebro 80/140 mm. Pro hodno-
cení železobetonové a vláknobetonových variant byla použi-
ta data pro beton, vláknobetony a betonářskou ocel uvede-
né v tab. 2.
Jednotlivé environmentální dopady (svázaná spotřeba
energie, svázané emise CO2,ekviv., svázané emise SO2,ekviv.)
a plošná hmotnost jednotlivých variant jsou v relativních hod-
notách vyčísleny v grafu na obr. 10. Za referenční (100 %)
byla zvolena varianta plné železobetonové stropní desky.
Z grafu je zřejmé, že kazetová deska je z hlediska hodno-
cených environmentálních kritérií výhodnější než referenč-
ní plná železobetonová deska. Využitím výhodného tvaru
kazetové konstrukce lze snížit hmotnost konstrukce až
o 50 % v porovnání s plnou železobetonovou deskou, dal-
ších 20 % lze uspořit využitím vysokopevnostního vlákno-
betonu.
Další environmentální i ekonomické výhody souvisí přede-
vším
• se snížením spotřeby primárních neobnovitelných surovin
(úspora betonu a jeho složek – kameniva, cementu aj.),
❚ 2/2010
 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

8 10

Tab. 3 Složení použitých vláknobetonů HPC 105 a HPC 140 ❚

Tab. 3 Mixture of the used fibre concretes HPC 105 and HPC 140

HPC 105 [kg/m3] HPC 140 [kg/m3]

Kamenivo 0-4 925 Písek 01/06 985
Basalt 4-8 830 Křemenná moučka 179
CEM I 42,5R 480 CEM I 52,5R 717
Mikrosilika 24 Mikrosilika 225
Superplastifikátor 8,8 Superplastifikátor 32,6
Voda 150 Voda 176
Vlákna Fibrex A1 80 Stratec 0,15/13 80

Obr. 4 Forma s osazenou výztuží ❚ Fig. 4 Formwork with steel

reinforcement Literatura:
[1] www.bauteilkatalog.ch, 2009
Obr. 5 Betonáž zkušebního vzorku ❚ Fig. 5 Concreting of test
specimen
[2] Waltjen T.: Passivhaus-Bauteilkatalog 2008 – Ökologisch
bewertete Konstruktionen, Springer-Verlag, Wien, 2008, ISBN
Obr. 6 Umístění válců při zatěžovací zkoušce ❚ Fig. 6 Position
978-3-211-29763-6
jacks in loading test
[3] Schießl P., Stengel T.: Der kumulierte Energieaufwand
Obr. 7 Pohled na zkušební těleso zdola ❚ Fig. 7 Bottom view on ausgewählter Baustoffe für die ökologische Bewetung von
the test specimen
Betonbauteilen, Wissenschatl. Kurzbericht Nr.13,2007
Obr. 8, 9 Průběh posunů při zatěžovací zkoušce HPC 105 a HPC 140 [4] Hájek P., Fiala C., Kynčlová M.: Utilization of high performance
❚ Fig. 8, 9 Displacement development by loading test HPC 105 concrete in the design of sustainable buildings, In proc.
and HPC 140
Sustainable Building – Affordable to All, SB10, Portugal, 2010
Obr. 10 Relativní porovnání environmentálních dat
❚ Fig. 10 Relative comparison of environmental parameters

• se snížením nároků na dopravu a manipulaci materiálů ti [4]. Širší uplatnění vysokohodnotných betonů však bude
(menší množství betonu), vyžadovat legislativní podporu v rámci technických norem
• s úsporami v podporujících konstrukcích, a předpisů, stanovujících podmínky pro jejich použití.
• s větší trvanlivostí konstrukcí z HPC v rámci celého životní-
ho cyklu. Tento výsledek byl získán za finančního přispění Grantové agentury
ČR – grant GAČR, projekt 103/07/0400 a 103/08/1658.
Z ÁV Ě R
Na základě analýzy a optimalizace skladby byl odladěn
vlastní kompozit z lokálních surovinových zdrojů o pevnos-
tech v tlaku dosahujících 140 MPa. Kompozit byl aplikován Prof. Ing. Petr Hájek, CSc.
v rámci experimentálního návrhu a optimalizace tvaru a vyztu- e-mail: petr.hajek@fsv.cvut.cz
žení kazetové stropní konstrukce (horní deska tloušťka
30 mm bez konvenční výztuže, subtilní žebra bez smykové Ing. Magdaléna Kynčlová
výztuže) s redukovanou spotřebou konstrukčních materiálů. e-mail: magdalena.kynclova@fsv.cvut.cz
Experimentální ověření reprezentativních výseků kazetové
desky prokázalo velmi dobré mechanické vlastnosti. Porov- Ing. Ctislav Fiala
nání environmentálního profilu navrženého konstrukční- e-mail: ctislav.fiala@fsv.cvut.cz
ho řešení kazetové desky s běžně užívanými konstrukcemi
v rámci LCA analýzy jasně prokázalo potenciál navrženého
přístupu z hlediska dlouhodobého zajištění vysoce kvalitních všichni: Katedra konstrukcí pozemních staveb
funkčních vlastností i z hlediska redukce dopadů na životní Fakulta stavební ČVUT v Praze
prostředí v rámci požadavků na splnění kritérií udržitelnos- Thákurova 7, 166 29 Praha 6

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 83

 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH
NAVRHOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH PRVKŮ Z VLÁKNOBETONU
VYZTUŽENÉHO BETONÁŘSKOU VÝZTUŽÍ ❚ DESIGN OF
REINFORCED FIBRE CONCRETE STRUCTURAL ELEMENTS
Jiří Krátký, Jan Vodička, Jitka Vašková, Hana Hanzlová
Vláknobeton vyztužený betonářskou výztuží (RFC) je vláknobeton, jehož
chování je řízeno poměrným protažením betonářské výztuže jak před vzni-
kem trhlin, tak především po vzniku trhlin v RFC konstrukcích při mezních
stavech únosnosti a použitelnosti. Skutečné chování bylo zjištěno analý-
zou výsledků s nestandardními zkušebními trámky z RFC namáhanými
ohybem. Výpočetní metody a návrhové modely konstrukcí z RFC musí být
kompatibilní s výsledky výzkumu. ❚ Reinforced fibre concrete (RFC)
with bar reinforcement is a fibre concrete whose behaviour is controlled by
reinforcing steel strain both in uncracked and especially in post-cracking
limit states of RFC structures. The real behaviour has achieved by analysis
of results with non-standard beam specimens of RFC by bending test.
The methods of analysis and design models of RFC structures shall be
compatible with results of the experimental research.
U prvků z vláknobetonu vyztuženého betonářskou výztu-
ží dochází ke spolupůsobení vláknobetonu (tj. kompozitní-
ho vláknobetonového materiálu) s betonářskou výztuží, které
ovlivňuje chování těchto prvků. Oproti běžnému železobeto-
nu se vliv přidání vláken projevuje obvykle zvýšením únos-
nosti a dosažením větší duktility prvků z vyztuženého vlák-
nobetonu. V těchto případech je betonářská výztuž a stupeň
vyztužení rozhodující pro poměrné přetvoření tažených vlá-
ken průřezu, neboť výztuž kontroluje až do své meze kluzu
šířku trhlin v tažené oblasti prvku, a tudíž i poměrná protaže-
ní taženého okraje průřezu z vláknobetonu.
C H O VÁ N Í P R V K Ů Z V Y Z T U Ž E N É H O
VLÁKNOBETONU
Typické chování vláknobetonu s ocelovými vlákny a betonář-
skou výztuží při namáhání ohybem (obr. 1) při různém stupni
vyztužení betonářskou výztuží je uvedeno na obr. 2 a 3.
Vliv ocelových vláken na únosnost prvků slabě vyztuže-
ných (obr. 2) je větší než u prvků z vyztuženého vláknobe-
tonu (obr. 3). Přínos vláken se projevuje běžně až v přípa-
dě, kdy byla překročena mez vzniku trhlin, a popř. i mez
kluzu betonářské výztuže, a to v místech, kde je reziduální
pevnost drátkobetonu při průhybu největší. Při větších prů-
hybech tato pevnost klesá, takže nakonec její vliv vymizí
a únosnost je prakticky stejná jako únosnost stejně vyztu-
ženého betonového prvku (obr. 2). U vyztuženého vlákno-
betonového prvku může dojít k poruše tažené oblasti prvku
(dosažením dohodnuté min. reziduální pevnosti vláknobeto-
nu v tahu) a prvek dále působí jako železobetonový. Únos-
nost prvku je dosažena při porušení tlačené oblasti kritické-
ho průřezu, anebo při přetržení betonářské výztuže s malou
duktilitou třídy A (obr. 3). Pokud nedojde k porušení vlákno-
betonu v tažené oblasti prvku, lze předpokládat:
• Drátkobeton po vzniku trhliny až do meze kluzu betonář-
ské výztuže vykazuje při ohybu podstatně větší ohybo-
vou tuhost (menší průhyby a šířky trhlin při charakteristic-
kém zatížení) i větší únosnost, avšak za cenu menší dukti-
lity (obr. 3 křivka a).
• Vláknobeton se syntetickými vlákny (Forta Ferro) až do meze
kluzu betonářské výztuže jen málo ovlivňuje ohybovou
tuhost vyztuženého vláknobetonového prvku (pomalejší
84 BETON • technologie • konstrukce • sanace
aktivace syntetického vlákna s malým modulem pružnosti).
Po zplastizování betonářské výztuže se syntetická vlákna
aktivují rychleji, a tak zvyšují mezní únosnost vyztuženého
prvku z tohoto vláknobetonu při současně výrazném zvět-
šování duktility (obr. 3 křivka b) oproti prvku z drátkobeto-
nu. Mezní únosnost od určitého průhybu tak může být větší
než klesající únosnost drátkobetonu při stejném průhybu.
Obecně lze konstatovat, že prvky z vláknobetonů s beto-
nářskou výztuží se chovají kvazilineárně až do meze kluzu
betonářské výztuže, avšak s měnícím se ideálním průřezem
v místech vznikajících trhlin. Po překročení meze kluzu beto-
nářské výztuže se chování těchto prvků změní na kvaziplas-
tické ovlivněné chováním použitého vláknobetonu přede-
vším v tažené oblasti prvku.
VYSOKOPEVNOSTNÍ VLÁKNOBETONY
Vliv vláken na chování vyztužených prvků vyrobených z vyso-
kopevnostních vláknobetonů je patrný z obr. 4. U těchto
prvků roste význam stupně vyztužení betonářskou výztu-
ží a její třída duktility. Při výztuži s malou duktilitou (třídy A)
se prvky ze železobetonu i vyztuženého vláknobetonu cho-
vají obdobně jako prvky na obr. 3. Při použití betonářské
výztuže s vyznačenou mezí kluzu a s velkou duktilitou (třídy
C) se významně zvyšuje plastické chování vyztužených vlák-
nobetonových prvků. Zvláště u vyztuženého drátkobetonu
je únosnost těchto prvků větší (při stejných průhybech) než
u prvků s vlákny syntetickými (Forta Ferro). Největší dukti-
lita takto vyztužených vláknobetonových prvků je podstat-
ně větší než u běžného železobetonu (bez vláken). Proto je
vhodné zvláště u vysokopevnostního drátkobetonu používat
betonářskou výztuž s vyšší třídou duktility.
N AV R H O VÁ N Í K O N S T R U K C Í Z V L Á K N O B E T O N U
VYZTUŽENÉHO BETONÁŘSKOU VÝZTUŽÍ
Pro běžné modelové řešení posouzení mezního stavu návr-
hové únosnosti, např. obdélníkového trámu z vláknobeto-
nu s podélnou betonářskou výztuží namáhaného ohybovým
momentem M Rd, může posloužit následující příklad (obr. 5).
V příkladu se předpokládá, že při návrhovém momentu
M Rd jsou splněny následující podmínky v kritickém průřezu:
• napjatost v průřezu odpovídá kvaziplastickému chování
vláknobetonu,
• vnitřní síly v tlačené a tažené oblasti průřezu jsou v rovno-
váze (obr. 5) F fc,cd = Fst + F fc,ti, což umožní stanovit polohu
neutrálné osy, tj. vzdálenost x od tlačeného okraje průřezu
při podmínce M Ed ≤ M fc,Rd ,
• průřez zůstává rovinný i po přetvoření a poměrná přetvoře-
ní splňují podmínky uvedené na obr. 5b, přičemž poměrné
protažení okraje průřezu εfc,t,eq,i nesmí překročit dohodnu-
tou mezní hodnotu.
Pro běžné modelové řešení mezních stavů použitelnosti se
obvykle předpokládá, že úroveň charakteristického zatíže-
ní se pohybuje mezi zatížením při vzniku trhliny až do jeho
hodnoty při dosažení meze pružnosti betonářské výztuže
v ideálním průřezu s vyloučenou tahovou oblastí vláknobe-
tonového průřezu podle klasické pružnostní teorie železové-
ho betonu, tj. aby εs ≤ εsy a současně, aby vzdálenost neut-
❚ 2/2010
 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

rální osy nepřekročila od tlačeného okraje průřezu hodno-

tu x = 0,4d zajišťující kvazilineární chování tlačené oblas-
ti vláknobetonu (obr. 6a). Vliv tažené oblasti vláknobetonu,
ve které tahové namáhání převážně přenášejí tažená vlák-
na, a jejich účinnost v této oblasti lze nahradit tzv. charak-
teristickou ekvivalentní pevností v dostředném tahu použité-
ho vláknobetonu f fc,tk, eq odvozenou z jeho pracovního dia-
gramu. Z podmínky rovnováhy vnitřních sil pro výztuž F fc,cs =
Fst (obr. 6a) a využití vláken v tažené oblasti F fc,c, eq = F fc,t, eq
1
(obr. 6b) lze stanovit momenty odolnosti pro oba případy
(M R,s a M R,fc), které lze superponovat, a potom musí platit
podmínka spolehlivosti pro prvek ze železového vláknobeto-
nu (obr. 6c), tj. že platí M R,s,fc = M R,s + M R,fc ≥ M Ek (obr. 6).
Také ohybová tuhost ideálního průřezu v ohybu roste, neboť
vlivem spolupůsobení vláken v tahu lze započítat i šířku b w
ffc,t,eq,b
tažené oblasti ideálního průřezu (obr. 6d), kde bw = b
σfc,tk,c
a σfc,tk,c je idealizované napětí uprostřed tažené oblas-
ti vláknobetonového průřezu za předpokladu, že vlákno-
beton působí při zachování příslušného poměrného pře-
tvoření εfc,t,eq,a na taženém okraji železobetonového průře-
zu (obr. 6a).
2

Obr. 1 Schéma zkušebního tělesa pro zkoušku odolnosti vyztužených

trámků při namáhání ohybem ❚ Fig. 1 Setup of bending beam
test specimen for diagram force – deflection (FR – δt)k of RFC beam,
b = 100 mm, h = 150 mm and span l = 1500 mm
Obr. 2 Diagram odolnosti trámků 100 × 150 × 1 800 mm (rozpětí
1 500 mm) ze slabě vyztuženého betonu a stejně vyztuženého
vláknobetonu ❚ Fig. 2 Diagram (FR – δt)k of lightly reinforced
concrete beam 100 × 150 × 1 800 (span 1500 mm) and the same RFC
beam
Obr. 3 Diagram odolnosti trámků 100 × 150 × 1 800 mm (rozpětí
1 500 mm) ze železobetonu a stejně vyztužených trámků z vláknobetonu
s vlákny, a) ocelovými (Dramix), b) syntetickými (Forta Ferro) ❚
Fig. 3 Diagram (FR – δt)k of beam 100 × 150 × 1 800 (span 1500 mm)
of RC and FRC with fibres a) Dramix 1 % and b) FORTA FERRO 1 %
3
Obr. 4 Diagram odolnosti trámků 100 × 150 × 1 800 mm (rozpětí
1 500 mm) vyztužených 2∅RX10 (třída duktility X = A a X = C) ze
železobetonu C70/85 a stejně vyztužených trámků z vláknobetonu
FC70/77 s kvalitními ocelovými vlákny (Dramix, RC 80/30 BP,
ρV,f = 1 %), syntetickými vlákny (Forta Ferro, ρV,f = 1 %) a bez vláken
❚ Fig. 4 Diagram (FR – δt)k of beam 100 × 150 × 1 800 (span
1 500 mm) of RC (C70/85) and RFC (FC70/75) with steel bars (500A)
and (500C) 2∅10
Obr. 5 Napjatost kritického průřezu železobetonového trámku
(l = 1 500 mm) na mezi únosnosti při kvaziplastickém chování betonu,
výztuže i vláken v průřezu (za předpokladu εfc,c,i > 2 ‰)
❚ Fig. 5 Stress distribution in cracked cross section at ULS (QPL
behaviour of concrete, steel bars and fibres (εfc,c,i > 2 ‰))

Literatura:
[1] TP FC 1-1 Technické podmínky 1: Vláknobeton (FC) – Část 1 4
Zkoušení vláknobetonu – Vyhodnocení destruktivních
zkoušek a stanovení charakteristického pracovního diagramu
vláknobetonu pro navrhovaní vláknobetonových konstrukcí,
zpracovatel: kolektiv Katedry betonových a zděných konstrukcí
Fakulty stavební ČVUT v Praze za spolupráce s Ing.Vladimírem
Veselým, Betotech, s. r. o.
[2] ČSN EN 1992-1-1 Eurokód 2: Navrhování betonových
konstrukcí – Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní
stavby
[3] ČSN EN 206-1 Beton – Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba
a shoda
5

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 85

 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

Obr. 6 Superpozice a) charakteristického ohybového momentu MR,s

na ideálním obdélníkovém průřezu ze železobetonu, b) s charakte-
ristickým momentem MR,fc přenášeným současně vláknobetonem,
c) MR,s,fc ≥ MEk podmínka spolehlivosti superpozice, d) ideální průřez
vyztuženého vláknobetonového prvku charakterizující zvýšení momentu
setrvačnosti Ifc,i,k spolupůsobením tažené oblasti šířky bw
❚ Fig. 6 Characteristic bending moments in cracked section at SLS,
a) of RC, b) of FC, c) of RFC with reliability criteria MR,s,fc ≥ MEk, d) ideal
cracked FRC cross section

Příspěvek vznikl za podpory GAČR 103/09/2039 s využitím výsledků

GAČR 103/07/1275.
6
doc. Ing. Jiří Krátký, CSc.
tel.: 224 354 677
Z ÁV Ě R e-mail: jiri.kratky@fsv.cvut.cz
Pro navrhování konstrukcí z vláknobetonu vyztuženého
betonářskou výztuží lze získat výpočetní modely, které vysti- doc. Ing. Jan Vodička, CSc.
hují experimentálně zjištěné chování prvků nejen z prosté- tel.: 224 354 622
ho vláknobetonu, ale i z vláknobetonů vyztužených betonář- e-mail: jan.vodicka @fsv.cvut.cz
skou výztuží. Pro navrhování vláknobetonových konstrukcí
jsou vhodné stejné metody navrhování jako u běžných beto- Ing. Jitka Vašková, CSc.
nových konstrukcí. tel.: 224 354 636
Při uplatnění příznivějších charakteristik konstrukčních vlák- e-mail: jitka.vaskova@fsv.cvut.cz
nobetonů, které se projevuje v tlačených, ale zejména taže-
ných oblastech vláknobetonových konstrukcí, lze získat: Ing. Hana Hanzlová, CSc.
• u konstrukcí z prostého vláknobetonu nejen podstatně Katedra betonových a zděných konstrucí
větší duktilitu, ale při vhodném materiálu a dávkování vlá-
ken i jejich větší únosnost, všichni: Katedra betonových a zděných konstrukcí
• u konstrukcí z vláknobetonů vyztužených betonářskou Fakulta stavební ČVUT v Praze
výztuží (zejména vyšších tříd duktility B a C) získávají kon- Thákurova 7, 16629 Praha 6
strukce vysokou duktilitu a vyšší únosnost porušení, ale
i větší ohybovou tuhost a odolnost při provozním zatížení. Text článku byl posouzen odborným lektorem.

RECENZE
J E Š T Ě D / E V I D E N C E H O D N O T P O VÁ L E Č N É
A R C H I T E K T U RY

Televizní vysílač a horský hotel Ještěd je jedinečným dílem,

v siluetě i detailu, které se stalo symbolem města Liberce
i celého kraje. V souvislosti se snahami o zápis této Národ-
ní kulturní památky na Seznam světového dědictví UNESCO
se v březnu loňského roku uskutečnilo na Ještědu pracov-
ní kolokvium organizované VCPD ČVUT, kterého se účastnili
památkáři, architekti, historici a teoretici architektury. Debata
se rozšířila na celou problematiku ochrany poválečné archi-
tektury. Na základě referátů, jejichž autory jsou Ondřej Beneš,
Lukáš Beran, Matúš Dulla, Benjamin Fragner, Ondřej Fischer,
Jiří Křížek, Miroslav Masák, Jana Pauly, Miloš Solař, Oldřich
Ševčík, Pavel Škranc, Rostislav Švácha a Petr Vorlík, vznikla
publikace Ještěd / evidence hodnot poválečné architektury.
Tématy jednotlivých příspěvků byly: památková ochrana 96 stran, anglická resumé a úvod
budovy a proces nominace na seznam UNESCO, paspor- ISBN 978-80-01-04475-9
tizace interiérů, stanovisko k rekonstrukci interiérů, umělec- Editoři: Petr Vorlík, Benjamin Fragner, Lukáš Beran
ká díla, která tvoří nedílnou součást stavby, některá méně Spolupráce: Vladislava Valchářová, Jan Zikmund
známá konstrukční řešení věže, teoretický výklad stavby Recenzenti: Věra Kučová, Petr Kratochvíl
na Ještědu a konkrétní problémy, které bude muset rekon- Překlad: Robin Cassling
strukce Ještědu vyřešit. Příspěvky doplňuje přepis zázna- Grafická úprava: Jan Forejt
mu závěrečné diskuze a výsledky ankety, ve které mohli Vydalo: Výzkumné centrum průmyslového dědictví
všichni účastníci vyjádřit svůj názor na budoucí zacházení a Fakulta architektury ČVUT v Praze ve spolupráci
s konkrétními prvky stavby a její vyhodnocení. s Národním památkovým ústavem

86 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2010

 VĚDA A VÝZKUM
NAVRHOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH PRVKŮ
Z VLÁKNOBETONU ❚ DESIGN OF FIBRE CONCRETE
STRUCTURAL ELEMENTS
Jiří Krátký, Jan Vodička, Jitka Vašková
V článku jsou pojednány některé aspekty navrhování vláknobetonových
(FC) prvků nevyztužených betonářskou výztuží. Mezní stav vzniku mak-
rotrhliny rozděluje chování vláknobetonového prvku na kvazilineárně pruž-
né a na kvaziplastické chování. Zdůrazněny jsou mezní poměrná protažení
vláknobetonu po vzniku trhliny umožňující využít reziduálních a popř.
i zjednodušených ekvivalentních pevností vláknobetonu konstrukčních
prvků při mezním stavu únosnosti a také omezení průhybů při mezních sta-
vech použitelnosti. Návrh prvků z vláknobetonu přes odlišnosti v charak-
teristikách vlastností vláknobetonu má být co možná kompatibilní s návr-
hem prvků z běžného betonu. ❚ Some aspects of design considering
uncracked and cracked behaviour of fibre concrete (FC) elements without
bar reinforcement (plain FC elements) are discussed. ULS of the first
macro-cracking is the limit of quasi-linear and quasi-plastic behaviour and
design of FC. The ultimate strains of FC in post-cracking stage, residual
and equivalents tensile strength and also ultimate deflections of plain FC
structural elements are preferably discussed at ULS and SLS. The design
of plain FC using appropriate material properties should be compatible
with standard design of structural members of plain concrete.
Vláknobeton je kompozitní materiál s vlákny, ztužujícími beto-
novou matrici. Základním rozdílem ve vlastnostech vlákno-
betonu ve srovnání s prostým betonem je schopnost přená-
šet tahové napětí i po vzniku makrotrhlin, významná je rov-
něž duktilita vláknobetonu. To umožňuje využít tahové pev-
nosti vláknobetonu při navrhování vláknobetonových prvků.
Využití je ovšem možné pouze u homogenního vláknobetonu
se zaručenými vlastnostmi. Takový materiál lze označit jako
konstrukční vláknobeton.
Dosud se vláknobeton používá zejména v průmyslových
podlahách, tunelových ostěních apod. Širšímu uplatnění vlák-
nobetonu jako konstrukčního materiálu v nosných konstrukč-
ních prvcích brání zejména absence pravidel pro navrhování
uvedených prvků. Neexistují ani jednotné postupy zkoušení
a posuzování vlastností vláknobetonu, nezbytné jako vstupní
parametry pro navrhování. Autoři příspěvku se podílejí na pří-
pravě a vydání Technických podmínek pro zkoušení a navr-
hování prvků z prostého vláknobetonu, prvků vyztužených
betonářskou výztuží i prvků předpjatých.
Základní zásady a podmínky pro navrhování vláknobeto-
nových (FC) konstrukcí jsou uvedeny v Technických pod-
mínkách TP FC 1-1 [1], které navazují a jsou též v soula-
du s převzatými evropskými normami ČSN EN 1992-1-1 [2]
a ČSN EN 206 [3].
PRACOVNÍ DIAGRAM VLÁKNOBETONU PRO
TA H O V É I T L A K O V É N A M Á H Á N Í P R Ů Ř E Z U
Pro navrhování konstrukcí z vláknobetonu (jako nové-
ho stavebního materiálu) je nutné nejprve odvodit jeho
základní charakteristiku, tj. vztah mezi napětím vláknobe-
tonu σfc a jeho poměrným přetvořením εfc vyjádřený cha-
rakteristickým pracovním diagramem nejenom pro tlakové,
ale především pro tahové namáhání rozhodujícího průřezu
(σfc – εfc)k.
Pro tlakové namáhání vláknobetonu lze charakteristic-
ký pracovní diagram (σfc – εfc)k uvažovat jako parabolicko-
2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
❚ SCIENCE AND RESEARCH
rektangulární stejně jako u běžného betonu, avšak s větší-
mi mezními hodnotami poměrného stlačení vláknobetonu
εfc,cu ≥ εcu, které ukazují na větší tlakovou duktilitu vláknobe-
tonu vyjádřenou hodnotou εfc,cu při charakteristické pevnos-
ti vláknobetonu v tlaku f fc,ck (obr. 1).
Mnohem větší rozdíly mezi vláknobetonem a běžným beto-
nem se projevují při tahovém namáhání. U běžného betonu
se s tahovým namáháním většinou nepočítá pro riziko náh-
lého porušení tažené oblasti konstrukce. Naopak u vlákno-
betonu, s ohledem na jeho velkou tahovou duktilitu vyjádře-
nou poměrným reziduálním přetvořením εfc,t,res,i při reziduál-
ní charakteristické pevnosti f fc,tk,res,i, lze počítat při navrhová-
ní vláknobetonové konstrukce i s tahovým namáháním. Pro
odvození tahové části charakteristického pracovního diagra-
mu (σfc – εfc)k se zpravidla využívá charakteristický diagram
odolnosti (FR – δt)k (např. podle obr. 2). Při zvolených průhy-
bech δti představuje 5% kvantil statisticky zaručených hod-
not odolnosti FR,k naměřených při zkoušce ohybem trámku,
jehož rozměry a uspořádání zatížení je považováno za stan-
dardní pro určení pevnostních charakteristik vláknobetonu
v tažené oblasti zkušebního tělesa (obr. 3).
Při lineární závislosti charakteristického ohybového
momentu M Rk,i na charakteristické odolnosti FRk,i i křivos-
ti ohybové čáry ρt,i standardního trámku na jeho průhy-
bu δt,i, lze prakticky přímo odvodit z diagramu (FR – δt)k
(obr. 2) též závislost momentu a křivosti (M R – ρt)k.
Diagram (M R – ρt)k umožňuje určit měnící se charak-
teristickou ohybovou tuhost B k,i zkušebního trámku při
zvoleném přetvoření pomocí vztahu
MRk,i
Bk,i = .
ρ t,i
Charakteristický diagram odolnosti pro tahové namáhá-
ní (obr. 2) ukazuje základní rozdíl v chování vláknobetonu
do charakteristické meze vzniku makrotrhliny (CLS)k.
Ještě před dosažením této meze se vláknobeton začíná
chovat, vlivem vznikajících mikrotrhlin ve struktuře kompozi-
tu, nelineárně, ale s ohledem na malá přetvoření lze tuto část
pracovního diagramu nahradit tzv. „kvazilineárněpruž-
ným“ (QLE) chováním vláknobetonu (obr. 4a).
Po svém vzniku se makrotrhlina velmi rychle otevře a její
délka se významně prodlouží, přičemž se vlákna v trhlině
aktivují a začnou převážně přenášet tahová namáhání v kri-
tickém průřezu. Současně se zmenšuje tlaková část průře-
zu, neboť neutrální osa xr se postupně přibližuje k jeho tla-
čenému okraji (obr. 4b).
Při zkoušce trámku ohybem, kdy zatížení zkoušeného těle-
sa je řízeno konstantní rychlostí přírůstku průhybu v čase,
klesá obvykle rychle i síla odolnosti FRk,res,i (obr. 2) na úro-
veň, která odpovídá residuální únosnosti řízené převáž-
ně odolností vláken a jejich objemovému stupni ztužení ρV,f
struktury kompozitu [1]. Napjatost zvětšující se tažené části
kritického průřezu (obr. 4b) odpovídá obecně tahové části
pracovního diagramu vláknobetonu (obr. 1). Tuto napjatost
lze, zvláště při namáhání prostým ohybem, výstižně nahra-
dit tzv. rovnoměrnou charakteristickou ekvivalentní pevnos-
tí f fc,t,eq,i vláknobetonu v dostředném tahu, která předsta-
87
 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH
1 2
3 4a
vuje výpočetní model kvaziplastického (QPL) chování vlá-
ken v tažené oblasti kritického průřezu (na obr. 4b šrafova-
ná plocha).
Při navrhování prvků namáhaných tlakem s velkou výstřed-
ností lze obecnou čáru tahového pracovního diagramu
nahradit multilineárním diagramem podle obr. 5.
Další možnost zjednodušení pracovního diagramu pro
tahové namáhání vláknobetonu (vhodné pro konstrukce
namáhané převážně ohybovým momentem) je rozdělit dia-
gram na části:
• do vzniku makrotrhliny, kdy lze uvažovat s QLE chováním
vláknobetonu a napětí v prvku počítat pomocí klasické
pružnosti s malou duktilitou,
• po vzniku makrotrhliny, kde lze uvažovat QPL chování vlák-
nobetonu při užití rovnoměrného rozdělení charakteristic-
ké ekvivalentní pevnosti vláknobetonu v celé tažené oblas-
ti průřezu f fc,tk,eq,i pro 2 až 3 zvolená poměrná přetvoře-
ní εfc,tk,i (i = 1, 2, 3). Příklad tohoto pracovního diagramu je
uveden na obr. 6.
Charakteristické pracovní diagramy vláknobetonu (FC) se
využívají pro stanovení jeho pevnostních tříd v tlaku i tahu,
5 6
88 BETON • technologie • konstrukce • sanace
4b
Obr. 1 Charakteristický pracovní diagram vláknobetonu (σfc – εfc)k
❚ Fig. 1 Characteristic stress-strain diagram and its simplification
Obr. 2 Průměrný a charakteristický diagram (FR – δt)m a (FR – δt)k,
odvozené ze zkoušek ohybem drátkobetonových standardních trámků
(při ρV,f = 0,5 %) ❚ Fig. 2 Mean and characteristic (FR – δt)m and
(FR – δt)k diagrams obtained by bending tests of standard beams
(ρV,f = 0,5 %)
Obr. 3 Uspořádání zkoušky ohybem standardního trámku,
h = b = 150 mm, L = 600 mm ❚ Fig. 3 Standard bending test setup
of beam specimen, h = b = 150 mm, L = 600 mm
Obr. 4 Napjatost průřezu standardního zkušebního trámku
z vláknobetonu, a) do CLS při QLE chování, b) po CLS při QPL
chování ❚ Fig. 4 Stress distribution in standard beam specimen
a) uncracked critical section, quasi-linear elastic behaviour (QLE), b)
cracked critical section, quasi-plastic behaviour (QPL)
Obr. 5 Charakteristický pracovní diagram vláknobetonu v tažené
oblasti průřezu vyjádřený multilineárním diagramem ❚ Fig. 5 Tensile
part of characteristic stress-strain diagram of fibre concrete with multi-
linear distribution
Obr. 6 Tahové části zjednodušených pracovních diagramů
vláknobetonu, a) QLE chování, b) QPL chování do εfc,t,3, c) QPL chování
do εfc,t,1 ❚ Fig. 6 Tensile part of simplified stress-strain diagrams
of fibre concrete a) QLE behaviour, b) QPL behaviour for εfc,t,3 , c) QPL
behaviour for εfc,t,1
❚ 2/2010
 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

a popř. tříd duktility vláknobetonu nutných pro návrhové Literatura:

ověření spolehlivosti konstrukce podle mezního stavu únos- [1] TP FC 1-1 Technické podmínky 1: Vláknobeton (FC) – Část 1
nosti. Třídy vláknobetonu se stanoví podle TP FC 1-1 [1]. Zkoušení vláknobetonu – Vyhodnocení destruktivních
zkoušek a stanovení charakteristického pracovního diagramu
Z charakteristického diagramu odolnosti, (FR – δt)k standard- vláknobetonu pro navrhování vláknobetonových konstrukcí.
ního trámku (obr. 2) lze odvodit i další charakteristiky vlákno- Zpracovatel: kolektiv Katedry betonových a zděných konstrukcí
betonu, jako délku a šířku trhliny, popř. i křivost kvaziplastic- Fakulty stavební ČVUT v Praze za spolupráce s Ing.Vladimírem
kého kloubu v kritickém průřezu po vzniku makrotrhliny [1]. Veselým, Betotech, s. r. o.
[2] ČSN EN 1992-1-1 Eurokód 2: Navrhování betonových
N AV R H O VÁ N Í K O N S T R U K C Í Z V L Á K N O B E T O N U konstrukcí – Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní
stavby
BEZ BETONÁŘSKÉ VÝZTUŽE
[3] ČSN EN 206-1 Beton – Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba
Nosné prvky z vláknobetonu nevyztuženého betonářskou a shoda
výztuží lze považovat za prvky z prostého vláknobetonu.
Na rozdíl od prvků z prostého betonu lze u vláknobetono-
vých prvků využít zkouškami zaručených tahových částí cha- (zpravidla při pružném chování tlačené oblasti) musí splnit
rakteristického pracovního diagramu popsaného v předcho- podmínku spolehlivosti.
zím odstavci. Tato skutečnost umožňuje rozšířit navrhová-
ní nosných konstrukcí z vláknobetonu na řadu případů, kdy Z ÁV Ě R
prostý beton pro svou nepatrnou duktilitu a možnost náhlé- Pro navrhování konstrukcí z prostého vláknobetonu lze
ho porušení např. od objemových změn nevyhovuje, a proto též použít ustanovení rozpracovaného návrhu TP FC 2-1
se s jeho tahovou pevností obvykle nepočítá. Technické podmínky 2: Navrhování vláknobetonových kon-
strukcí část 1. Obecná pravidla pro navrhování, která zpra-
Konstrukce namáhané ohybem covává kolektiv Katedry betonových a zděných konstrukcí
U homogenního vláknobetonu před vznikem makrotrhliny Fakulty stavební ČVUT v Praze.
(kdy lze počítat s QLE chováním průřezů (obr. 4a)) je poměr-
né protažení okraje průřezu asi trojnásobkem poměrné- Příspěvek vznikl za podpory GAČR 103/09/2039 s využitím výsledků
ho protažení prostého betonu. Je to způsobeno ztužujícím GAČR 103/07/1275.
účinkem vláken, která „přemosťují“ vznikající mikrotrhliny doc. Ing. Jiří Krátký, CSc.
ve struktuře betonového kompozitu. Pokud charakteristická tel.: 224 354 677
pevnost v tahu za ohybu vláknobetonu je schopna přenést e-mail: jiri.kratky@fsv.cvut.cz
napětí od přímých zatížení i objemových změn vláknobetonu,
nedojde ke vzniku makrotrhliny a výpočet lze provést podle
klasické pružnosti. Většinou se doporučuje, aby tento způ- doc. Ing. Jan Vodička, CSc.
sob namáhání průřezu byl zachován při mezním stavu pou- tel.: 224 354 622
žitelnosti konstrukce z prostého vláknobetonu. e-mail: jan.vodicka @fsv.cvut.cz
Mezní stav únosnosti – spolehlivost konstrukce proti
porušení je samozřejmě zajištěna i v případě, že návrhová
pevnost vláknobetonu v tahu za ohybu přenese též návrho- Ing. Jitka Vašková, CSc.
vá zatížení přímá a nepřímá. tel.: 224 354 636
Pokud mezní stav únosnosti před vznikem makrotrhliny e-mail: jitka.vaskova@fsv.cvut.cz
nesplňuje tuto podmínku spolehlivosti, je možné zvážit i dru-
hou možnost posouzení únosnosti po vzniku makrotrhliny všichni: Katedra betonových a zděných konstrukcí
s uvážením QPL chování konstrukčního prvku ve vznikají- Fakulta stavební ČVUT v Praze
cím QPL kloubu v místě makrotrhliny. V tomto případě návr- Thákurova 7, 166 29 Praha 6
hové ekvivalentní pevnosti f fc,td,eq,i odvozené z pevností resi- http://concrete.fsv.cvut.cz/
duálních f fc,tk,res,i a odpovídající εfc,t,i (vyjadřujících návrhovou
duktilitu) v tažené oblasti kritického průřezu podle obr. 4b Text článku byl posouzen odborným lektorem.

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 89

 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH
MODERNÍ METODA NÁVRHU PRŮMYSLOVÝCH PODLAH
Z DRÁTKOBETONU ❚ MODERN DESIGN METHOD OF
FIBRECONCRETE INDUSTRIAL FLOORS
Lukáš Vráblík, Jan Loško, Vladimír Křístek, Jaromír Jaroš
Článek popisuje moderní metodu návrhu průmyslových podlah z drátko-
betonu s využitím materiálového modelu založeného na zpřesněné metodě
inverzní analýzy. ❚ The article describes a modern design method of
fibre-concrete floors with usage of material models based on simplified
method of the inverse analysis.
Nejrozšířenějším příkladem využití vláknobetonu v součas-
né době jsou zřejmě podlahové a základové desky. Při návr-
hu těchto konstrukcí uložených v naprosté většině přímo
na upraveném pružném podloží se často vychází z postupů
založených na principech lineární mechaniky. Používané teo-
rie (ve většině vycházející z teorie návrhů betonových vozo-
vek) často opomíjejí množství faktorů tak typických pro vlák-
nobetony – vznik a rozvoj trhlinek, změnu tuhostních pomě-
rů mezi deskou a podkladem při ohybovém změkčení desky,
časový vývoj přetvárných charakteristik desky nebo vliv stáří
betonu při aplikaci zatížení.
Z důvodu zohlednění co největšího počtu ovlivňujících fak-
torů na návrh desky byla snaha vyvinout metodu opírající se
o výstižné materiálové modely založené jak na předpokladu
1 2
3a
Obr. 1 Řešený výsek desky ❚ Fig. 1 Analysed fibre concrete deck
part
Obr. 2 Rozložení napětí po výšce průřezu ❚ Fig. 2 Stress
distribution over the section height
Obr. 3 Výpočetní program a), b) ❚ Fig. 3 Computational program
screens a), b)
90
lineárního chování materiálu (tzn. do vzniku prvních trhlin),
tak na modelu nelineárního rozdělení napětí po výšce prů-
řezu již s trhlinami.
METODA ŘEŠENÍ
Předmětem studie stojící na počátku návrhu vývoje meto-
dy byla analýza chování drátkobetonové desky na pružném
poddajném podloží (uvažován deskový pruh šířky b a tloušť-
ky h – obr. 1.)
Pro řešení zadané úlohy bylo využito metody konečných
prvků nosníkového typu na poddajném podloží charakteri-
zovaném Winklerovým pružným podkladem. Model mate-
riálově nelineárního chování drátkobetonové desky vychá-
zí z experimentálně zjištěné závislosti mezi průhybem a zatí-
žením měřeným na standardních zkušebních trámcích. Pro
experimentálně stanovenou závislost mezi křivostí průhybo-
vé čáry střední části nosníku a zde působícím ohybovým
momentem (pracovní diagram průřezu) byl odvozen ana-
lytický postup [1] vycházející z nejjednoduššího vyjádření
vztahu mezi přetvořením ε a napětím σ, kdy v tažené oblas-
ti průřezu, kde je překročeno přetvoření σt, se předpokládá
konstantní rozložení napětí σf (obr. 2).
3b
BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2010
 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

Velikost ohybového momentu přenášeného průřezem je Literatura:

tak vyjádřena jako funkce okamžité křivosti k a parametru ρ [1] Vráblík L., Křístek V.: Vláknobeton – přibližná metoda inverzní
nezávislého na křivosti, vyjadřujícího poměr mezi napětím σf analýzy, Beton TKS, 6/2004
[2] Foglar M., Štemberk P., Kohoutková A.: Historie
a σt. Vstupní parametry b, h, σt, εt jsou pro konkrétní řeše- únavy a přehled problematiky v oblasti betonových
ný případ zadány a jejich velikosti se tudíž pro tento případ a drátkobetonových konstrukcí, Proc. of 3rd inter. Conf. Fibre
nemění. Analytické vyjádření ohybového momentu umožňu- Concrete 2005, VŠB – TU Ostrava 2005, pp. 17–22
je nejen snadné vyčíslování jeho hodnot, ale vytváří i před-
stavu o povaze jevu, vývoji přetváření a únosnosti vlákno-
betonových prvků a umožňuje vytvoření názoru na význam cí nadlehčujících desku. Velmi vysoký ekonomický přínos
a roli jednotlivých parametrů a na citlivost na jejich změny. odvozeného výstižného nelineárního výpočtu je zřejmý.
Odvozené analytické vyjádření pracovního diagramu prů-
řezu je použito v nelineárním výpočtu metodou přímé itera- Uvedené poznatky byly získány v rámci řešení grantového projektu GAČR
ce, tj. postupným přibližováním k náhradní sečnové tuhos- 103/091788 podporovaného Grantovou agenturou ČR.
ti jednotlivých konečných prvků odpovídající příslušné úrov-
ni jejich namáhání. Výpočet poskytne pro zadané zatíže- Ing. Lukáš Vráblík, Ph.D.
ní a parametr pružného podkladu hodnoty vnitřních sil des- e-mail: lukas.vrablik@fsv.cvut.cz
kového výseku a hodnoty průhybů. Stanovit lze též mezní
únosnost řešené soustavy. Ing. Jan Loško
e-mail: jan.losko@fsv.cvut.cz
A P L I K A C E M E T O D Y P R O N ÁV R H P R Ů M Y S L O V Ý C H
P O D L A H Z D R ÁT K O B E T O N U Prof. Ing. Vladimír Křístek, DrSc.
V případě matematického zápisu řešení problému desek e-mail: vladimir.kristek@fsv.cvut.cz
na pružném poddajném podkladu nelze předpokládat širší
využití výše uvedených metod v praxi. Proto byla snaha vyvi- všichni: Katedra betonových a zděných konstrukcí
nout ve spolupráci mezi Fakultou stavební ČVUT a odbornou Fakulta stavební ČVUT v Praze, Thákurova 7, 166 29 Praha 6
firmou uživatelsky nenáročný program použitelný pro běžné- http://concrete.fsv.cvut.cz
ho uživatele.
Základem je prostředí MS Excel. Koncepce aplikace je Ing. Jaromír Jaroš
vedena směrem k možnosti variabilního návrhu desek podle Tritreg Třinec, s. r. o., Frýdecká 390, 739 61 Třinec
konkrétních charakteristik ať už od výrobce (použití vláken, tel.: 558 343 131,fax: 558 343 159
volba technologie), nebo od požadavku zákazníka (požado- e-mail: jaros@tritreg.cz, www.tritreg.cz
vané zatížení, jiné konstrukční požadavky nebo pojezd vozi-
del). Text článku byl posouzen odborným lektorem.
Obdobných rozhraní je využito např. i pro zadání vlastnos-
tí podloží (včetně možnosti použití PS desky do podklado-
vých vrstev) či charakteristiky zatížení (základní druhy zatí-
žení uvedené v TR34 – Concrete industrial ground floors
a možné doplnění o konkrétní specifické zatížení definova-
RSTAB RFEM
Program pro výpočet Program pro výpočet
né objednatelem). rovinných i prostorových konstrukcí metodou
prutových konstrukcí konečných prvků
Kompletní záznam vstupních parametrů včetně identifi-
kace projektu a výpočtu je na závěr aplikace exportován
do záznamu přímo použitelného pro koncového uživatele.
Podrobné informace o vytvořeném programu a matematic-
kých postupech jsou k dispozici na pracovišti autorů. Navrhování podle nových
evropských norem
Z ÁV Ě R
Odvozená moderní metoda nelineárního výpočtu drátkobe-
Demoverze zdarma ke stažení

www.dlubal.cz

tonových desek na poddajném podkladu nejenže mnohem

výstižněji modeluje skutečné chování podlahových desek,
než dovolují beznadějně zastaralé lineární přístupy (rozši-
řuje možnosti jejich návrhu), ale zejména umožňuje dosáh-
Statika, která Vás bude bavit ...

nout značných ekonomických přínosů využitím redistribuce

namáhání v nelineárně působících soustavách. Parametric- Řada přídavných modulů
Rozsáhlá knihovna profilů
kými studiemi se prokázalo, že vypočtené namáhání desky
Snadné intuitivní ovládání
je při uvážení nelineárního chování o cca. 30 % nižší opro-
6 500 zákazníků ve světě
ti výsledkům klasického konzervativního řešení předpokláda-
Nová verze v českém jazyce
jícího lineární režim; tzn. že o tuto hodnotu – oproti výsled-
Zákaznické služby v Praze
ku lineárního výpočtu – vzrůstá i skutečná využitelná únos-
nost desky. Tento velmi pozitivní efekt nelineárního výpo- Ing. Software Dlubal s.r.o.
čtu je důsledkem respektování zvýšení poddajnosti vlákno- Anglická 28,120 00 Praha 2
Tel.: +420 222 518 568
betonové desky v režimech vyššího namáhání, promítající- Ing. Software
Fax: +420 222 519 218
ho se do zvýšení průhybů, což mobilizuje poddajný podklad Dlubal E-mail: info@dlubal.cz
k nárůstu a k příznivějšímu rozložení jím vyvolaných reak-

2/2010 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c eInzerce
• 96,5x132
B E T zrcadlo
O N (Beton CZ 2009)_01.indd 1 9 1 10:16:36
27.3.2009
 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

UŽITÍ VLÁKNOBETONU V PŘESYPANÝCH MOSTECH ❚

THE USE OF FIBRE REINFORCED CONCRETE IN BURIED
ARCH BRIDGES
Marek Foglar, Vladimír Křístek, Vojtěch Petřík, složku zatížení, rovnice (1) dostane tvar
Pavel Růžička
H y´´ + H´ y´ – γ y = h γ (5)
Článek popisuje návrh bezmomentové střednice obloukových přesy- a rovnice (2) tvar
paných mostů; tzv. bezmomentová střednice v důsledku eliminace
H´ + k γ y y´ + k h γ y´ = 0 . (6)
ohybového namáhání poskytne staticky i ekonomicky nejvýhodnější
řešení: šetří jak betonářskou výztuž, tak i celkové náklady na realizaci Vzhledem ke struktuře této soustavy diferenciálních rov-
konstrukce a má i příznivý dopad na trvanlivost konstrukce. ❚ The nic, kdy řešení v uzavřené formě by bylo možno najít jen
article describes the centre-line of buried arch bridges with reduced pro několik speciálních zatěžovacích seskupení a okrajo-
bending moments. The problem is described analytically and a method vých podmínek a pro nutnost řešit úlohu určení bezmo-
of vector synthesis is proposed. The proposed method is applied at mentové střednice pro složitá – často nespojitá – pole zatí-
bridges of the D11 motorway. The optimization results into negligible žení (typicky např. pro klenbový most zatížený na povrchu
flexural stresses; therefore no/minor bending reinforcement is needed. nadnásypu předepsaným pohyblivým zatížením), je obvyk-
The use of fibers for covering the tensile stresses induced by shrinkage, le nutno přistoupit k numerickému řešení této soustavy rov-
temperature changes and unavoidable imperfections, etc. is also verified nic. Jako velmi účinná a robustní se prokázala metoda vek-
in the text. torové syntézy, jejíž aplikace je uvedena v následující části
článku.
A N A LY T I C K Ý P Ř Í S T U P K N ÁV R H U
BEZMOMENTOVÉ STŘEDNICE Návrh bezmomentové střednice metodou
Tvar bezmomentové střednice je určen polem zatížení půso- vektorové syntézy
bícího na oblouk (každému bodu x, y v polorovině omezené Vektorová syntéza je metoda, která umožňuje jednoduchým
povrchem nadnásypu je přiřazen vektor interakčního napětí inženýrským přístupem navrhnout optimální střednici pro
zatěžujícího oblouk). Je-li svislá složka tohoto zatížení ozna- dané zatížení.
čena jako p (x, y) a vodorovná složka jako s (x, y), potom V případě symetricky uspořádané a zatížené obloukové
pro určení funkce y (x) popisující bezmomentovou středni- konstrukce se vychází z jejího vrcholu. Jako vstupní hod-
ci oblouku a průběh vodorovné složky axiální obloukové síly nota se bere hodnota normálové síly N1 v daném místě
H (x) je možno odvodit soustavu dvou obyčejných diferen- (tato hodnota se získá běžnými metodami statiky). Prin-
ciálních rovnic ve tvaru cip postupu, který je pro výpočet algoritmizován, je uve-
den na obr. 1.
H y´´ + H´ y – p = 0 (1)
V případě přesypaného objektu je výhodné navrženou
střednici rozdělit na segmenty o stejné délce svého průmětu
H´ + s y´ = 0 . (2)
na vodorovnou osu. Střednice je pak aproximována polygo-
Pro zatížení nadnásypem, pokud svislé zatížení aproximu- nem, jehož hustota dělení určuje výstižnost vektorové syn-
jeme nejjednodušší předpisem, tézy. Pro každý segment polygonu je určena výslednice sil
na něj působících.
p = (h + y) γ (3)
Postup optimalizace střednice obloukového přesypaného
a zatížení vodorovné mostu je shrnut na obr. 2.
Popsaný postup optimalizace tvaru střednice oblouko-
s = k (h + y) γ , (4)
vého přesypaného mostu byl aplikován na mostní objekt
kde h je výška nadnásypu ve vrcholu oblouku, γ objemová vycházející z realizovaných přesypaných oblouků postave-
tíha materiálu nadnásypu a k je parametr určující vodorovnou ných na D1105-1.
Obr. 1 Princip
vektorového skládání sil l l l
❚ Fig. 1 Principles of
vector summation
PŮVODNÍ
Obr. 2 Postup 1 N1 2
F1 STŘEDNICE
optimalizace střednice Ni 3
obloukového N2 N2
2´ 4
přesypaného mostu
❚ Fig. 2 The process N i+1 N3 F2
of vector synthesis Ni+2 3´
N3
N i+ 3 Fi

F i+ 1 N4
F3
4´
F i+ 2 UPRAVENÁ
STŘEDNICE

1 2

92 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2010

 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

3 4

APLIKACE VEKTOROVÉ SYNTÉZY

Redukce ohybových momentů na přesypaném objektu
NA REÁLNÝ MOSTNÍ OBJEKT pomocí vektorové syntézy
Geometrie řešeného objektu vychází z mostu 400

řešeného v [2], pro dosažení vyššího zatížení 200

oblouku byl nadnásep ve vrcholu klenby zvý- 0

šen na 2 m. -200
Pro co nejpřesnější popis interakce kon- -400
[kNm]

strukce se zeminou bylo přistoupeno k vytvo- -600

ření výpočetního modelu v software PLAXIS, -800
specializovaném na řešení geotechnických
-1000
úloh. Tímto způsobem modelování je možné
-1200
sledovat vývoj zatížení a deformací kon-
strukce i během její výstavby. Konstrukce -1400
Ohybové momenty na původní střednici
mostu byla modelována soustavou pruto-
Redukce ohybových momentů po první aplikaci vektorové syntézy
vých prvků, interakce se zemním kontinuem
Výsledný stav po několika aplikacích vektorové syntézy - tzv. bezmomentová střednice
je zajištěna kontaktními plochami. Aby neby-
5
ly výsledky znehodnoceny okrajovými pod-
mínkami, byl konec modelu volen ve vzdá-
lenosti 150 m vodorovně a 60 m svisle
Pokles průhybu přesypaného objektu
od paty přesypané konstrukce. Pro nume- při optimalizaci střednic
rické modelování zemin byl použit Mohr- 10
Coulombův materiálový model. Pro základy 0
betonového oblouku byl použit pro jednodu-
chost lineárně-elastický materiálový model. -10

Na obr. 3 a 4 jsou uvedeny příklady výstu- -20

[mm]

pů z výpočetního modelu. Jedním z výstu-

-30
pů jsou zatěžující normálová a tangenciální
napětí na kontaktních elementech mezi kon- -40
strukcí mostu a zemním kontinuem. Výsled-
-50
nice těchto zatížení tvoří vektory výslednic sil
Fi působících na jednotlivé segmenty a jsou -60
použity jako vstupy pro vektorovou syntézu. Průhyb původní střednice Průhyb upravené střednice
6
Obr. 3 Průběh svislých napětí v zemním tělese
❚ Fig. 3 Vertical stresses in the soil
Změna tvaru střednice obloukového přesypaného
Obr. 4 Průběh vodorovných napětí v zemním
mostu při aplikaci vektorové syntézy
tělese ❚ Fig. 4 Horizontal stresses in the soil
0 x
Obr. 5 Redukce ohybových momentů 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21
-1
na přesypaném objektu pomocí vektorové y
syntézy ❚ Fig. 5 Reduction of bending moments -2

on a buried arch structure after the application of -3

vector synthesis -4
Obr. 6 Pokles průhybu přesypaného objektu -5
při optimalizaci střednice ❚ Fig. 6 Reduction
-6
of deflection of a buried arch structure after the
-7
application of vector synthesis
-8
Obr. 7 Změna tvaru střednice obloukového
přesypaného mostu při aplikaci vektorové -9

syntézy ❚ Fig. 7 Centre-line change due to the Původní střednice Upravená střednice
7
application of the vector synthesis

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 93

 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH
8 9
Obr. 8 Schéma silového působení v průřezu
❚ Fig. 8 Strain and force distribution in a fibre
-4
N [MN/m]
reinforced cross-section at ULS
Obr. 9 Pracovní diagram betonu v tahu ❚ -3,5
Fig. 9 Stress-strain diagram of concrete in tension
-3
Obr. 10 Interakční diagram M–N vláknobetonového
průřezu ❚ Fig. 10 M–N interaction diagram of -2,5
a fibre reinforced cross-section
-2
-1,5
-1
-0,5
0
0 0,1
10
Ke střednici, tvarově optimalizované v prvním aproximač-
ním cyklu, přísluší poněkud změněné interakční síly mezi
zatěžujícím prostředím a obloukem. Proto, pokud se poža-
duje další redukce ohybových momentů na takto již uprave-
né střednici, je možné vektorovou syntézu opakovat podle
postupu popsaného v předchozím textu. Metoda konver-
guje k požadované bezmomentové střednici, počet iterací
závisí na zvoleném dělení střednice a matematickém mode-
lování vektorových operací.
Ohybové momenty příslušné původní střednici přesypané-
ho objektu, redukce ohybových momentů po první aplikaci
vektorové syntézy a výsledný stav – bezmomentová střed-
nice – jsou patrné z obr. 5.
S redukcí ohybových momentů klesají průhyby přesypa-
ného objektu. Srovnání průhybu na přesypaném objektu
na původní střednici a po aplikaci vektorové syntézy je uve-
deno na obr. 6.
Změna tvaru střednice obloukového přesypaného mostu
při aplikaci vektorové syntézy je uvedena na obr. 7. Zobra-
zen je tvar původní střednice a tvar střednice po první apli-
kaci vektorové syntézy. Změna tvaru při první aplikaci je nej-
větší.
Z obr. 5 až 7 je patrné, že malá změna tvaru střednice
v řádech stovek mm na objektu o rozpětí 42 m má zásad-
ní vliv na velikost ohybového namáhání, normálového namá-
hání a na průhyby přesypané konstrukce.
VYUŽITÍ VLÁKNOBETONU V BEZMOMENTOVÝCH
KONSTRUKCÍCH
V případě konstrukcí namáhaných mimostředným tlakem
lze s výhodou aplikovat konstrukční vláknobetony. Návrhem
94 BETON • technologie • konstrukce • sanace
2,5
napětí T [MPa]
prostý beton
2 vláknobeton
1,5 drátkobeton
0,5
0
0 2 4 6 8 10
poměrné přetvoření

F [mm/m]
prostý beton
vláknobeton
drátkobeton
0,2 0,3 0,4 0,5
M [MNm/m]
bezmomentové střednice přesypaných obloukových kon-
strukcí je možné dosáhnout takových napjatostních stavů
průřezu, které umožňují využitím materiálových charakteristik
vláknobetonů zcela eliminovat nebo výrazně redukovat jinak
nutnou betonářskou výztuž.
Konstrukční vláknobetony se, kromě dalších vlastností,
vyznačují schopností přenášet tahová namáhání i v trhlinou
porušené části průřezu. Nejčastěji jsou používána vlákna
ocelová, jejichž příměsí lze dosáhnout významné pevnos-
ti v tahu po vzniku trhliny, a to v závislosti na tvaru drátků,
jejich pevnosti v tahu, způsobu kotvení a množství v matri-
ci. Vláknobetony s ocelovými vlákny jsou běžně označová-
ny jako drátkobetony.
V případě běžných drátkobetonových konstrukcí nepřed-
stavuje koroze drátků závažnější problém, a často má jenom
kosmetický charakter. U nosných drátkobetonových kon-
strukcí vystavených agresivním vlivům vnějšího prostředí,
a to zejména chloridům z rozmrazovacích solí, však nelze
problematiku koroze ocelových vláken zanedbat. V těchto
případech je možné použít drátků z nerezové oceli či s anti-
korozní povrchovou úpravou, nebo zvolit vlákna z takových
materiálů, které jsou vůči agresivním vlivům prostředí rezis-
tentní.
Vlákna z hmot na bázi polymerů (polypropylen, polyety-
len) mohou být vhodnou volbou. Jedná se o tzv. makro-
PP(PE)- vlákna, která jsou schopna významnou měrou zajis-
tit přenos tahových napětí v trhlině. Vláknobetony s těmito
vlákny sice při stejných objemových podílech vláken v matri-
ci nedosahují efektivity drátkobetonů z hlediska pevnosti
v tahu po vzniku trhliny, ale v případě optimalizovaných vlá-
ken se jim přibližují (obr. 9).
❚ 2/2010
 VĚDA A VÝZKUM
Mezní stav únosnosti
Ačkoliv v případě přesypaných obloukových konstrukcí
s bezmomentovou střednicí je ohybové namáhání v relaci
s normálovou silou velmi malé, nelze pro všechny zatěžova-
cí stavy během výstavby a provozu zcela zaručit, že všech-
ny průřezy budou v celém svém rozsahu namáhány výlučně
tlakovými napětími. Je proto žádoucí při posuzování průře-
zu v mezním stavu únosnosti uvážit schopnost vláknobeto-
nu přenášet tahová napětí v trhlině (obr. 8).
Podmínkou pro posouzení průřezu vláknobetonové kon-
strukce je znalost pracovního diagramu, popisujícího vztah
mezi přetvořením ε a napětím σ. Pro pracovní diagram vlák-
nobetonu v tlaku lze v případě nižších objemových podílů
vláken v matrici použít pracovní diagram betonu podle ČSN
EN 1992-1-1.
Pracovní diagram v tahu se vyznačuje výrazným defor-
mačním změkčením. Pro potřeby dalších výpočtů je křivka
σ (ε) idealizována lineární závislostí. Na obr. 9 je uveden zjed-
nodušený pracovní diagram vláknobetonu s ocelovými drát-
ky a s PP-makrovlákny se shodným objemovým podílem
vláken 0,6 % (což odpovídá 5,5 kg/m3 v případě PP-mak-
rovláken a 45 kg/m3 drátků s L/d = 50 a koncovými háky),
který bude použit pro sestrojení interakčního diagramu M–N
(obr. 10), vyjadřujícího mezní únosnost průřezu.
Pro výpočet jednotlivých bodů interakčního diagramu je
vhodné iterační řešení, vycházející z rovnovážných pod-
mínek pro síly působící v průřezu (obr. 8). Pevnost v tahu
za ohybu na mezi vzniku trhliny není uvažována.
Na obr. 10 je znázorněna ta část interakčního diagramu,
kde pevnosti vláknobetonů v tahu po vzniku trhliny význam-
nou měrou ovlivňují tvar hraničních křivek únosnosti průřezu,
tedy při namáhání normálovou silou s velkou excentricitou
a při čistém ohybu. Čistý ohyb u tohoto typu konstrukcí zřej-
mě nenastane, kombinace namáhání relativně malými nor-
málovými sílami a značnými ohybovými momenty se však
vyskytnout mohou (např. během výstavby, nerovnoměrné
oteplení, smršťování apod.). Důležité je tedy právě zvýšení
ohybové únosnosti při dané normálové síle. Např. pro nor-
málovou sílu N = –500 kN/m činí ohybová únosnost průře-
zu z prostého betonu 100 kNm/m, vláknobetonového (PP-
makrovlákna) průřezu 142 kNm/m a drátkobetonového prů-
řezu 161 kNm/m. Obě hodnoty představují významný nárůst
únosnosti v ohybu a dokládají potenciál vláknobetonů při
optimalizaci geometrických charakteristik průřezu.
Mezní stav použitelnosti
Posouzení v mezním stavu vzniku trhlin lze provést na zákla-
dě teorie pružnosti. Trhliny v tažené oblasti průřezu vznik-
nou při překročení pevnosti vláknobetonu v tahu za ohybu,
která v případě běžných konstrukčních vláknobetonů sice
nemusí být signifikantně vyšší než u prostého betonu, může
ale dosahovat menšího rozptylu, a to díky skutečnosti, že
v matrici přítomná vlákna křižují mikrotrhliny a brání jejich dal-
šímu nárůstu, snižují tedy míru nehomogenity materiálu.
Při posuzování v mezním stavu použitelnosti je tedy vhod-
né uvažovat pevnost vláknobetonu v tahu za ohybu na mezi
vzniku trhlin. V případě, že tato materiálová charakteristika
není k dispozici, je možné využít pevnost v tahu za ohybu
prostého betonu.
Např. pro průřez s N = –2 000 kN a M = 140 kNm/m
vychází poloha neutrální osy x = 0,47 m, což znamená, že
celý průřez je tlačený a od charakteristického zatížení v pro-
vozním stavu nevzniknou tahové trhliny.
2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
❚ SCIENCE AND RESEARCH
Literatura:
[1] Foglar M., Křístek V.: Matematická optimalizace tvaru střednice
ekologickcých mostů, Udržitelná výstavba 5, Praha: ČVUT,
Fakulta stavební, 2009, str. 131–134
[2] Křístek V., Vráblík L., Hanuš F.: Dálnice D11 Praha-Hradec
Králové – Návrh oblouků na polních cestách přes D1105-1,
Betonářské dny 2004, Praha ČBS ČSSI, str. 477–482
[3] Křístek V., Foglar M.: K modelování statické funkce ekoduktů,
Ekodukty, Umožnění migrací nebo plýtvání penězi z veřejných
prostředků?, Brno: Centrum 8D, 2009, str. 15–22
[4] Petřík V., Kurth H.: Základní aspekty navrhování
vláknobetonových konstrukcí, Beton TKS 1/2007,
str. 46–50
Po překročení meze vzniku trhliny nelze dále vycházet
z předpokladu rozdělení napětí v průřezu podle teorie lineární
pružnosti, neboť alespoň tažená část průřezu plastizuje a se
vzrůstajícím přetvořením se uplatňuje pevnost vláknobetonu
v tahu po vzniku trhliny (viz pracovní diagram vláknobetonu,
obr. 9). V případě vzniku trhliny je nutné prokázat její šířku.
Pro výpočet lze využít znalost poměrného přetvoření v tahu
εfct a výšku trhlinou porušené tažené části průřezu.
Z ÁV Ě R
Článek uvádí návrh bezmomentové střednice obloukových
přesypaných mostů metodou vektorové syntézy. Popsaný
postup byl aplikován na obloukový přesypaný mostní objekt
vycházející z přesypaných oblouků postavených na D1105-1.
Výsledkem optimalizace je významná redukce ohybového
namáhání od stálých zatížení a snížení deformací konstruk-
ce. Tahová namáhání způsobená smršťováním, teplotním
zatížením, či přitížením nadnásypu dopravou jsou přisouze-
na rozptýlené výztuži v betonu.
Uvedené výsledky byly získány v rámci řešení Výzkumného záměru
Stavební fakulty ČVUT MSM 6840770005 a za podpory GA ČR, projektů
č. 103/09/2071, 103/08/1278, 103/09/2016, 103/08/1677 a 103/09/2097.
Ing. Marek Foglar, Ph.D.
tel.: 224 354 630,
e-mail: marek.foglar@fsv.cvut.cz
Prof. Ing. Vladimír Křístek, DrSc.
tel.: 235 315 152,
e-mail: vladimirkristek@seznam.cz
oba: Fakulta stavební ČVUT v Praze
Thákurova 7, 166 29 Praha 6
OSVVP ČSSI, Komornická 15, 160 00 Praha 6
Ing. Vojtěch Petřík, Ph.D.
OSVVP ČSSI
Komornická 15, 160 00 Praha 6
tel.: 776 663 265, e-mail: vojtech.petrik@seznam.cz
Ing. Pavel Růžička, Ph.D.
Fakulta stavební ČVUT v Praze
Thákurova 7, 166 29 Praha 6
tel.: 224 354 557, e-mail: ruzickapa@post.cz
Text článku byl posouzen odborným lektorem.
95
 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

DOTVAROVÁNÍ
A SMRŠŤOVÁNÍ
KONSTRUKČNÍCH
VLÁKNOBETONŮ
❚ CREEP AND SHRINKAGE
OF STRUCTURAL FIBER
CONCRETES
1

Jan Vodička, Dušan Spůra

Článek popisuje dlouhodobý výzkum v oblasti dotvarování a smršťování

konstrukčních vláknobetonů, uvádí výsledky měření a z těchto výsledků
odvozené závěry pro výpočet dotvarování a smršťování. ❚ The paper
describes the long-term investigations in creep and shrinkage sphere and
lists results of measurements and conclusions for analysis of creep and
shrinkage derived from the testing program.

Objemové změny způsobené dotvarováním a smršťováním

jsou natolik významné vlastnosti betonu i vláknobetonu, že
nelze bez jejich určení navrhovat složitější konstrukce.
Složitost predikce obou těchto přetvoření pro běžný beton
zde není třeba rozebírat. Postačí uvést příklady v sou-
časnosti používaných výpočetních modelů – model B3
prof. Bažanta nebo model, který obsahuje Eurokód (EC 2).
2
To ukazuje nejen složitost problému stanovení objemových
změn, ale též to, že i po více než 150 letech, co je znám
běžný beton, je třeba se vlivy dotvarování a smršťování stále
zabývat a upřesňovat jejich výpočet s ohledem na součas-
ný vývoj a výzkum betonu i vláknobetonu. Základem pro
úpravu či tvorbu nových modelů jsou dlouhodobá experi-
mentální měření.
Vláknobeton je složitějším kompozitem než běžný beton,
neboť rovnoměrně rozptýlená vlákna ztužují i mění jeho
strukturu, čímž mají přímý vliv na uvedené objemové změny.
Pro vláknobeton je výhodou, že pro vypracování výpočet-
ních modelů lze užít poznatků získaných z prací na betonu
obyčejném. Základ však musí opět tvořit výsledky získané
z dlouhodobého experimentálního výzkumu na samotných
vláknobetonech.
Předkládaný článek shrnuje výsledky více než dvacetileté-
3
ho experimentálního měření (1985 až 2005) vláknobetono-
vých prvků.
Zkušební tělesa (hranoly 150 × 150 × 600 mm) byla vole-
na tak, aby velikostí byla shodná se zkušebními tělesy dnes
propagovanými pro zkoušení vláknobetonů. Dávky vlá-
ken byly užity v rozmezí 0,5 až 1 % objemového vyztuže-
ní. Homogenita vláknobetonu byla kontrolována v dopro-
vodných zkouškách na vzorcích, krychle o hraně 150 mm,
válce ø 150 mm a výšky 300 mm a hranoly, destruovaných
po ukončení měření objemových změn.
Měření probíhala současně pro dotvarování a smršťování
v cyklech jeden nebo dva roky pro sérii hranolů v počtu 18 +
18 kusů. Velký počet stendů, které byly pro měření k dispo-
zici, umožnil zkoušet různé modifikace vláknobetonu vychá-
zející převážně z různých typů vláken. Z výsledků všech
zkoušek, tj. ze zkoušek hranolů a doprovodných těles, bylo
4
možné sledovat navíc i další charakteristiky vláknobetonů,

96 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2010

 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

Obr. 1 Soubory vzorků pro zkoušení (36 vzorků) ❚ Fig. 1 Sets of

samples for testing (36 specimens)
Obr. 2 Měření ve stendech na Politechnice ve Varšavě s typickým
souborem vzorků měření ❚ Fig. 2 Measurements in the stends in
Politechnic Warsaw with typical set of samples for measurement
Obr. 3 Uložení vzorku a způsob měření ❚ Fig. 3 Setting of the
specimen and technique of measurement
Obr. 4 Vzorky po destrukci ❚ Fig. 4 Specimens after failure
Obr. 5 Výroba zkušebních těles ❚ Fig. 5 Making of test specimens
Obr. 6 Zkouška v příčném tahu ❚ Fig. 6 Tensile splitting test
Obr. 7 Těleso po zkoušce v příčném tahu ❚ Fig. 7 Specimen after
tensile splitting test
Obr. 8 Měření modulu pružnosti (zkoušky v KÚ ČVUT v Praze) ❚
Fig. 8 Measurement of the modulus of elasticity
5

např. pevnosti v tlaku a jejich nárůst v čase, pevnosti v příč-

ném tahu, moduly pružnosti a jejich nárůst v čase apod. Cel-
kem bylo za uvedené období odzkoušeno a k závěrům vyu-
žito výsledků z cca 100 vzorků pro dotvarování a 100 vzor-
ků pro smršťování.
Ze stručného popisu výzkumu je vidět jeho rozsáhlost
a časová náročnost.
Přiložené fotografie charakterizují provedená měření. Zahr-
nují zkušební tělesa, na kterých probíhala měření dotvaro-
vání a smršťování (jedna série celkem 36 vzorků – obr. 1),
zkušební stendy (obr. 2), způsob měření objemových změn
(obr. 3) a zkušební vzorky po destrukci po ukončení měře-
ní (obr. 4).
Obr. 5 až 8 zachycují výrobu a některé zkoušky doprovod-
ných zkušebních vzorků pro určení pevnosti v tlaku, hrano-
6
lové pevnosti, pevnosti v příčném tahu a modulu pružnosti.

Česká tunelářská
asociace ITA-AITES
pořádá

11. mezinárodní konferenci

7 PODZEMNÍ STAVBY
PRAHA 2010
Termín: 14. až 16. 6. 2010
Místo: Clarion Congress, Hotel Prague
Hlavní téma konference:
DOPRAVNÍ A MĚSTSKÉ TUNELY

Registrace účastníků přes www.ita-aites.cz

8
Více na: www.ita-aites.cz
2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 97
 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

M O D E LY P R O V Ý P O Č E T S M R Š Ť O VÁ N Í n
−( 4000 / [ 273 + T ( Δti )]−13,65 )
A D O T VA R O VÁ N Í K O N S T R U K Č N Í C H tT = ∑ e . Δ ti , (2)
i =1
VLÁKNOBETONŮ
Současné modely pro výpočet dotvarování a smršťování kde tT je upravené stáří betonu dle vlivu teploty, T(Δti) je tep-
pro beton jsou velmi komplexní a tím i složité (např. model lota [°C] během časového úseku Δti a Δti je počet dní, kdy
B3). Pro spočítání výsledných hodnot dotvarování a smrš- převládá teplota T.
ťování lze použít programů, jako např. pomůcky k výpočtu Při podrobném výpočtu smršťování se ve výsledném
dotvarování a smršťování prostých betonů dle modelu B3 podání dostaneme ke vztahu (3)
od prof. Křístka a Ing. Petříka a novější přepracovanou verzi ⎡ ⎛ fck + 8 ⎞
⎜α ⎟⎤ −6
prof. Křístka a Ing. Vráblíka. Velké zlepšení situace pro prak- ε cs = 0, 85 ⎢( 220 + 110α ds1 ) e ⎝ ds2 10 ⎠ ⎥.10 .
tické výpočty skýtá i tabelování nejběžnějších hodnot jako ⎣ ⎦
tomu je v ČSN EN 1992-1-1. ⎛ ⎡ ⎛ RH ⎞3 ⎤⎞ (−0,2 t ) −6
ČSN EN 1992-1-1 se pro výpočty vlivu objemových změn . ⎜⎜1, 55. ⎢1− ⎜ ⎟ ⎥⎟⎟ + (1− e ).2,5(fck − 10).10 , (3)
⎝ ⎢
⎣ ⎝ 100 ⎠ ⎥
⎦ ⎠
ustálila na stejném výpočtu, jako obsahovala již první verze
EC 2 a již několik let je možné ji pro výpočty objemových kde αds1 a αds2 získáme pro dané typy cementu z tabulky
změn používat prakticky ve stejném znění. Několik posled- hodnot αds1 a αds2.
ních revizí tento výpočet již nijak nemění, pouze přinesly
doplnění ve výpočtu pro lehké betony. Další změny a upřes- N ÁV R H M O D E L U V Ý P O Č T U D O T VA R O VÁ N Í
nění výpočtu jsou spojeny s vývojem EC 2, a tím i společ- A S M R Š Ť O VÁ N Í V L Á K N O B E T O N U
ně platné ČSN EN 1992-1-1 (Eurokód 2: Navrhování betono- Z výsledků získaných dlouhodobým měřením vyplynula
vých konstrukcí – Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro hypotéza, že výpočet dotvarování a smršťování pro vlákno-
pozemní stavby). betony lze upravit podle měřených pevností, jak je uvedeno
Protože hodnota dotvarování a smršťování betonu bude ve vztazích (4) a (5):
nejvíce ovlivněna samotnými charakteristikami betonu (pev- • pro dotvarování
nostní: tj. válcová pevnost a modul pružnosti – fck, Ec), dále fc,comp,exp
vlastnostmi výrobně technologickými a časovými (stáří apod.) ε fc,creep = ε c,creep . , (4)
ffc,comp,exp
a charakteristikami okolního prostředí (vlhkost, teplota, hla-
dina zatížení atd.), je pro každý model predikce nutné vědět, • pro smršťování
či předpokládat tyto vstupní údaje v přípustných rozmezích fct,spl,exp
použitelnosti daného modelu. Např. v ČSN EN 1992-1-1 ε fc,sh = ε c,sh . , (5)
ffct,spl,exp
je teplotní rozsah <- 40 °C, + 40 °C> (nad 40 °C je nutné
zohlednit vliv zvýšené teploty) a vlhkosti < 40 %, 100 % >. kde fc,comp a ffc,comp jsou pevnosti v tlaku zjištěné na krych-
Obdobná omezení v použitelnosti nalezneme u všech exis- lích o hraně 150 mm a fct,spl a ffct,spl jsou pevnosti v příčném
tujících modelů predikce. tahu zjištěné na krychlích o hraně 150 mm.
Pro podrobný výpočet objemových změn můžeme použít Zpracováním výsledků měření byl proveden výpočet koe-
součinitel dotvarování spočtený pomocí vztahu (1) ficientů κi, které ukázaly na pravdivost vyslovené hypoté-
⎛ 0,7 ⎞ zy. Byly provedeny výpočty součinitelů κi pro dva případy
⎡ ⎤
⎜ (1− RH ) ⎢ 35 ⎥ ⎟ poměrného přetvoření betonu bez vláken εc,i a to:
0,2
⎜ 100 ⎢⎣ fck + 8 ⎥⎦ ⎟⎡ ⎤ • všechny hodnoty byly dosazeny z experimentálních mě-
Φ (t − t0 ) = ⎜1+ ⎟ ⎢ 35 ⎥
⎜ 2A ⎟ ⎢⎣ fck + 8 ⎥⎦ ření
⎜ 0,1* 3 ⎟ fc,comp, exp
⎜ u ⎟
⎝ ⎠ ε f,creep,exp = ε c,creep, exp . .κ f,creep,exp
ffc,comp, exp .

16, 8 1 fc,spl,exp
fck + 8 0,2 ε f,sh, exp = ε c,sh, exp . .κ f,sh,exp
⎛ ⎛
α
⎞ ⎞ ffc,spl, exp
⎜ ⎜ 9 ⎟ ⎟
0,1+ ⎜ t0,T + 1 ⎟
⎜ ⎜ 2 + t 1,2 ⎟ ⎟
⎝ ⎠
• hodnoty poměrných přetvoření εfc,i byly vypočteny ze vzor-
⎝ 0,T ⎠
0,3
⎛ ⎞ ců z EC 2
⎜ ⎟ fc,comp,exp .
⎜ ⎟ ε fc,creep,exp. = ε c,creep,teor . . κ f,creep,teor
⎜ (t − t0 ) ⎟ ffc,comp, exp .
⎜⎛ ⎟ (1)
⎡ 35 ⎤ ⎞
0,5
⎜⎜ 2A ⎟+ t − t ⎟ fc,spl,exp
⎜⎜
⎜
1,5 1+((0,012 RH )
18

u
)+ 250 ⎢ ⎥
⎢⎣ fck + 8 ⎥⎦ ⎟
0
⎟
⎟ ε fc,sh,exp = ε c,sh,teor .
ffc,spl,exp
.κ f,sh,teor
⎝⎝ ⎠ ⎠
Všechny výsledky prokázaly, že součinitele κf,creep,exp
kde RH je vlhkost [%], fck je válcová pevnost betonu v tlaku i κf,creep,teor se pohybovaly v rozmezí cca 0,9 až 1,1 a sou-
po 28 dnech [MPa], t0 je stáří betonu (vzorku), popř. t0,T činitele κf,sh,exp i κf,sh,teor se pohybovaly v rozmezí 0,8 až
je stáří betonu upravené s ohledem na teplotu a součini- 1,2. Z uvedeného lze učinit závěr, že pro výpočet dotva-
tel α nabývá hodnot od -1 do 1 podle použité třídy ce- rování a smršťování vláknobetonu lze zavést součinitele κi
mentu. rovny jedné a dojít tak k jednoduchému výpočtu dotvaro-
Potřebujeme-li navíc ještě zohlednit vliv teploty (v rozsahu vání a smršťování vláknobetonu na základě modelů odvo-
0 až + 80 °C), můžeme upravit stáří betonu dle vztahu (2) zených pro beton.

98 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2010

 VĚDA A VÝZKUM ❚ SCIENCE AND RESEARCH

Literatura:
[1] Spůra D.: Výpočet dotvarování a smršťování dle ČSN

Tiefbau
EN 1922-1-1, Beton TKS 2/2006, roč. 6, s. 56–58.
ISSN 1213-3116
[2] Vodička J., Krátký J., Spůra D.: Model for Calculation of Creep
and Shrinkage of Fiber Reinforced Concrete, Fiber Reinforced
Concretes, Bagneux: Rilem Publications s.a.r.l., 2004, vol. 2,
p. 895-902, ISBN 2-912143-50-0
pro sanaci
železobetonových
a betonových konstrukcí
Z ÁV Ě R
Uvedené modely pro výpočet objemových změn od smrš-
ťování a dotvarování vláknobetonu mohou využít v plné šíři
již dnes známých a užívaných modelů pro navrhování kon-
strukcí z běžného betonu. Umožnily to rozsáhlé výsledky
provedených měření a snaha zpracovatelů získat jednodu-
chý model a skutečnost, že vláknobeton je stále kompozit
s cementovou matricí, která na uvedené objemové změny
má podstatný vliv.
Uvedené modely, pokud je autorům známo, jsou ojedinělé.
V technické literatuře jediné, které jsou podložené tak dlou-
hodobým a rozsáhlým měřením. Je nesporné, že budouc-
nost přinese další modely, či pohledy na objemové změny
vláknobetonů stejně tak, jako tomu bylo a bude i v případě Nová řada výrobků Knauf Tiefbau je systém, který řeší problematiku železobeto-
běžného betonu. nových konstrukcí, jež se potýkají se stárnutím a karbonatací. Výrobky jsou určeny
pro sanace a opravy inženýrských staveb čtyř základních problematických skupin:
PŘÍNOS PRO PRAXI • opravy a sanace mostů a dopravních objektů v rámci silniční sítě ČR,
Model, ze kterého lze vyčíslit dotvarování a smršťování vlák- • opravy a intenzifikace provozů čistíren odpadních vod,
nobetonů, přináší první dostupný prostředek k výpočtu obje- • opravy a sanace zděných kanalizačních štol,
mových změn vláknobetonů. • opravy a sanace ploch jež jsou zatěžovány pochozím, či pojezdovým za-
Pro praktický návrh je velkou výhodou, protože je použitel- tížením.
ný i pro nové typy vláken, jejichž vliv se vždy musí projevit Pro všechny tyto práce je připraven jednoduše identifikovatelný systém zna-
čení a rozdělení nových produktů. Značení je voleno v logické návaznosti na
již v základních pevnostech vláknobetonu (tlak, příčný tah).
způsob a oblast použití:
Model je tím využitelný pro jakýkoli vláknobeton s libovolně
• Knauf Tiefbau řada 100 – Adhezní můstky a ochrana výztuže
zvoleným množstvím a typem vláken a to jak ocelových, tak • Knauf Tiefbau řada 200 – Reprofilační malty
i syntetických. • Knauf Tiefbau řada 300 – Finální stěrky
Nemalým přínosem pro praktické navrhování vláknobeto- • Knauf Tiefbau řada 400 – Stříkané betony (torkrety)
nu je i databáze výsledků, získaných z doprovodných zkou- • Knauf Tiefbau řada 500 – Materiály pro sanace zděných
šek, která může posloužit jako zdroj informací při navrhová- kanalizačních stok
ní složení vláknobetonových směsí. • Knauf Tiefbau řada 600 – Materiály pro opravy ploch
jež jsou zatěžovány pochozím
nebo pojezdovým zatížením.
Příspěvek vznikl za podpory projektu GA ČR 103/09/1788. Praktické použití systému Tiefbau vždy vychází z konkrétního projekčního řeše-
Měření objemových změn probíhala v laboratoři Politechniki Warszawske ní, které bere v úvahu všechny předpokládané aspekty opotřebení konstrukce.
Ve většině případů je systém složen vždy ze tří na sebe navazujících aplikací.
na základě mezistátní dohody s Fakultou stavební ČVUT v Praze.

Doc. Ing. Jan Vodička, CSc.
Katedra betonových a zděných konstrukcí
Fakulta stavební ČVUT v Praze
Thákurova 7, 166 29 Praha 6
tel.: 224 354 622, fax: 233 335 797
e-mail: jan.vodicka @fsv.cvut.cz
http://concrete.fsv.cvut.cz/
Příklad použití:
• Opravy mostů: adhezní můstek Knauf TS 110, reprofilační malta Knauf
TS 210, finální stěrka Knauf TS 310
• Opravy čistíren odpadních vod: adhezní můstek Knauf TS 100,
neprofilační malta Knauf TS 200, finální stěrka Knauf TS 300
• Opravy pochozích ploch: adhezní můstek Knauf TS 130,
neprofilační malty Knauf TS 630, ev 635.

Ing. Dušan Spůra, Ph.D.

Tiefbau je promyšlený třívrstvý systém, který má za úkol
Ballymore Properties, s. r. o. navrátit konstrukcím jejich původní profil a zamezit další
Broadway Palace pokračující degradaci.
Na Příkopě 31, 110 00 Prague 1
mob.: 721 970 151
SERVIS HOTLINE
e-mail:dspura@ballymoregroup.com 844 600 600
www.ballymoregroup.com www.knauf.cz

Text článku byl posouzen odborným lektorem.

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 99

pr_knauf-102,5x259.indd 1 24.3.
 NORMY • JAKOST • CERTIFIKACE ❚ S TA N D A R D S • Q U A L I T Y • C E R T I F I C AT I O N
VLÁKNOBETON A NORMY PRO NAVRHOVÁNÍ
CONCRETE AND DESIGN STANDARDS
Iva Broukalová
Vývoj norem pro zkoušení vláknobetonu a návrh vláknobetonových kon-
strukcí nestačí tempu rozvoje vláknobetonu v praktických aplikacích.
Článek shrnuje současný stav v tvorbě norem a doporučení normy pro-
zatím nahrazující. ❚ Progression in standardisation of fibre concrete
testing and design methods for fibre concrete structures does not meet the
progress in practical applications of fibre concrete. The paper summarizes
state of the art in preparing of standards and recommendations that
supply the shortage of codes.
Při navrhování vláknobetonových prvků nemá projektant
oporu v normě tak, jako tomu je při navrhování betonových
a železobetonových konstrukcí. Stanovení jednoduchých
doporučení a předpisů podobných normovým je na překáž-
ku velká variabilita ve vlastnostech a chování vláknobetonů.
Rozšíření používání tohoto materiálu se snaží napomáhat
výrobci vláken (především drátků) doporučeními výpočetních
postupů pro návrh.
Tvorba a příprava norem je složitější, a proto trvá déle. Ale
pracuje se na ní jak v Evropské unii, tak za oceánem.
S O U Č A S N Ý S TAV V P Ř Í P R AV Ě N O R E M
PRO VLÁKNOBETON V EVROPSKÉ UNII
Je důležité ustanovit teoretický základ pro výpočet drátkobe-
tonových konstrukcí podle mezních stavů únosnosti i použi-
telnosti, aby se návrhem zajistilo optimální chování konstruk-
ce. Navrhování a metody zkoušení tradičních železobetono-
vých konstrukcí nedávají možnost racionálního a optimální-
ho návrhu, protože chování po dosažení pevnosti v tahu je
primárně ovlivněno vlákny a většina metod navrhování uva-
žuje pouze chování před dosažením této pevnosti (např.
modul pružnosti a pevnost v tlaku). Klíčovým požadavkem
na normy o vláknobetonu je změření chování po vzniku trh-
lin, duktility a jejich zavedení do výpočtu.
V Evropě se základem pro přípravu normových předpi-
sů pro zkoušení vláknobetonu a navrhování vláknobetono-
vých prvků a konstrukcí stal výzkumný program, který pro-
bíhal na přelomu tisíciletí na několika evropských univer-
zitách a vědeckých pracovištích pod vedením profesorky
Vandewalle. Výsledky byly použity pro vypracování doku-
mentů technické komise RILEM TC 162-TDF „Test and
Design Methods for Steel Fiber Reinforced Concrete“ (Zku-
šební a návrhové metody pro drátkobeton). Technická komi-
se vydala postupně doporučení pro zkoušení drátkobetonu
v tahu, tlaku a tahu za ohybu.
Z ÁV Ě RY T E C H N I C K É K O M I S E R I L E M
Závěrečná doporučení technické komise RILEM TC 162-
TDF: Test and Design Methods for Steel Fibre Reinforced
Concrete vyšla v roce 2003. Komise navrhuje dvě možné
formulace chování pro drátkobeton po vzniku trhlin:
• na základě závislosti σ – ε (pracovní diagram materiálu),
• na základě závislosti σ – w (vztah napětí – rozevření
trhliny).
Návrh drátkobetonu na základě pracovního diagramu má
stejné principy jako návrh klasických betonových konstruk-
cí v Eurokódu 2 a je určen především pro návrh konstrukč-
100 BETON • technologie • konstrukce • sanace
❚ FIBRE
ních drátkobetonů na silová namáhání. Pravidla jsou stano-
vena pro drátkobetony do třídy C50/60 a nejsou zamýšlena
pro stříkaný beton.
V návrhu na základě závislosti σ – w (napětí – rozevření
trhliny) jsou uplatněny principy lomové mechaniky a přístup
známý jako model fiktivní trhliny.
Materiálové charakteristiky jsou odvozovány ze zkoušky
v tříbodovém ohybu na trámci se zářezem. Ve zkoušce je
zaznamenávána buď závislost síla – průhyb nebo závislost
síla – rozevření trhliny. Materiálové parametry jsou definová-
ny velikostí plochy pod křivkou zaznamenanou při zkouš-
ce a únosnostmi dosaženými pro dané (definované) prů-
hyby resp. daná rozevření trhliny. Materiál je pak charakte-
rizován mezí úměrnosti a dvěma hodnotami ekvivalentních
pevností.
Metodika je použitelná pro drátkobetony a vláknobetony,
které vykazují změkčení. Příručka obsahuje doporučení pro
návrh na kombinaci normálových sil, momentů a posouva-
jících sil prvků s rozptýlenou i podélnou betonářskou výztu-
ží a výpočet účinků smršťování a teplotních změn pro desky
na pružném podkladu.
Komise dále konstatuje, že metodika návrhu musí
• být dostatečně jednoduchá, aby ji mohli využít inženýři pro
praktické aplikace,
• být kompatibilní se současnými návrhovými metodami pro
železobetonové konstrukce,
• optimálně využít chování vláknobetonů po vzniku trhlin.
Ze zprávy technické komise RILEM TC 162-TDF budou
dále vycházet pracovní skupiny fib. Mezinárodní betonář-
ská organizace fib připravuje aktualizaci Model Codu 1990
(vyšlo v roce 1993), který byl vlastně základem pro Euro-
kód 2. Mezi inovacemi nového Model Codu mají být nové
konstrukční materiály.
V rámci pracovních skupin fib pracují dvě skupiny – TG 8.3
Fibre reinforced concrete (Vláknobeton) a TG 8.6 Ultra high
performance fibre reinforced concrete (Vysokohodnotný
vláknobeton), které mají společně připravit články rozšiřující
současný Model Code 90 o materiál vláknobeton.
Současný rozvoj vláknobetonu a nedostatek předpisů
vede ke vzniku jednotlivých národních komisí zabývajících
se tímto materiálem. Například v Británii nabízí Technical
Report 34(1) (TR 34) národní betonářské společnosti prů-
vodce návrhem drátkobetonových podlah.
I Česká republika chystá komisi, která by měla spolupraco-
vat s mezinárodními orgány a pomoci u nás zavést normové
předpisy pro zkoušení a navrhování vláknobetonů.
P Ř Í P R AVA N O R M O V Ý C H P Ř E D P I S Ů
P R O N AV R H O VÁ N Í V L Á K N O B E T O N U
V ČESKÉ REPUBLICE
Na přípravě předpisů pro návrh vláknobetonu pracuje již
delší dobu kolektiv složený z odborníků Katedry betonových
a zděných konstrukcí Fakulty stavební ČVUT v Praze.
Jako první úkol si pracovní skupina stanovila odvození
pracovního diagramu ze zkoušek a určení zkoušek, které
by pro to byly vhodné. Předpokládá se, že pro každý typ
vláknobetonu (podle různých vláken, obsahu dalších slo-
žek směsi a různého obsahu vláken) bude nutné určit
❚ 2/2010
 NORMY • JAKOST • CERTIFIKACE ❚
materiálové charakteristiky pro návrh. Proto byly zkouš-
ky voleny co nejjednodušší – zkoušky pevnosti v tlaku
na krychlích a válcích, zkoušky v příčném tahu a zkouš-
ky v tahu za ohybu. Ohybové zkoušky se doporučuje pro-
vádět na trámcích 150 × 150 × 700 mm bez zářezu; tako-
vá zkouška totiž poskytne nejen údaje o pevnostech, ale
i hodnotnější statistické údaje než zkoušky na tělese se
zářezem.
Výsledkem dosavadní práce jsou vydané technické pod-
mínky TP FC 1-1 Vláknobeton – Část 1 Zkoušení vlákno-
betonu, vyhodnocení destruktivních zkoušek a stanovení
charakteristického pracovního diagramu vláknobetonu pro
navrhování vláknobetonových konstrukcí. Příručka posky-
tuje v ČR první návod na zkoušení vláknobetonu a trans-
formaci v laboratoři naměřených hodnot do parametrů pro
návrh konstrukcí.
Po vytvoření této první pomůcky jako základního předpi-
su pro návrh se skupina zaměřila na metodiku navrhování
a pracuje na TP FC 2-1 Technické podmínky 2: Navrhování
vláknobetonových konstrukcí Část 1.
S O U Č A S N Ý S TAV V P Ř Í P R AV Ě N O R E M
PRO VLÁKNOBETON VE SVĚTĚ
Situace jinde ve světě je zřejmě obdobná. Japonská betonář-
ská společnost vydala normu pro zkoušky v ohybu a určení
ekvivalentní pevnosti v tahu za ohybu pro návrh.
Ve Spojených státech se vláknobetonem zabývá komi-
se ACI 544. Výsledky práce uveřejňuje ve zprávách o vlák-
nobetonu (Report on Fiber Reinforced Concrete). Posled-
ní revize této zprávy vyšla v roce 2009. Zprávy popisují
stav rozvoje vyztužování cementové matrice různými druhy
vláken (ocelovými, skleněnými, syntetickými a přírodními),
technologii přípravy směsi a návrh směsi, ukládání, povr-
chové úpravy a možné aplikace.
Mezi dokumenty vydávanými komisí ACI můžeme jmeno-
vat „Měření vlastností vláknobetonu“ (Measurement of Pro-
perties of Fiber Reinforced Concrete). Tento dokument shr-
nuje existující postupy přípravy zkušebních těles a diskutu-
je zkoušení, zpracovatelnost, ohybovou pevnost, houžev-
natost, energetické charakteristiky a navrhuje některé nové
zkoušky. Hodnotí možnosti použití zkoušek obsahu vzdu-
chu, objemové hmotnosti, pevnosti v tlaku a příčném tahu,
mrazuvzdornosti, smršťování, dotvarování, modulu pružnos-
ti, pórovitosti, odolnosti proti opotřebení a obrusnosti pro
vláknobeton.
Dalším dokumentem je Průvodce – specifikace, návrh,
míchání, ukládání a úprava povrchu drátkobetonu (Guide
for Specifying, Proportioning, Mixing, Placing, and Finishing
Steel Fiber Reinforced Concrete).
EXISTUJÍCÍ NORMY
V předchozích odstavcích byly zmíněny vznikající normové
předpisy a doporučení, která mají normy prozatím suplovat.
Některé normy pro vláknobeton již existují; zmiňme se o nich
alespoň v krátkém přehledu.
V systému evropských norem existují normy pro stříkaný
beton (u nás s označením ČSN EN 14488). Části 3, 5 a 7
obsahují ustanovení, která se týkají vláknobetonu. Norma
definuje, jak mají vypadat ohybové zkoušky a jak stanovit
obsah vláken ve vláknobetonu.
Další normy se týkají specifikace vlivu vláken na ohybové
pevnosti a zkoušení vláken (ČSN EN 14845-2 (723433) Zku-
šební metody pro vlákna do betonu, ČSN EN 14889-2 Vlák-
2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
S TA N D A R D S • Q U A L I T Y • C E R T I F I C AT I O N
Literatura:
[1] RILEM TC 162-TDF: Final recommendation of RILEM
TC 162-TDF: Test and design methods for steel fibre reinforced
concrete sigma-epsilon-design method
[2] Vandewalle L.: Design Method for Steel Fibre Reinforced
Concrete proposed by RILEM TC 162-TDF
[3] Prisco M., Plizzari G., Vandewalle L.: Fibre reinforced
concrete: new design perspectives, in Materials and Structures
(2009)
[4] http://fib.epfl.ch/
[5] http://www.rilem.net/
[6] Kolektiv autorů: TP FC 1-1 Vláknobeton – Část 1 Zkoušení
vláknobetonu Vyhodnocení destruktivních zkoušek a stanovení
charakteristického pracovního diagramu vláknobetonu
pro navrhování vláknobetonových konstrukcí
[7] ACI Committee 544: State-of-the-Art report on Fiber
Reinforced Concrete, ACI Manual of Concrete Practice, 1990,
Part 5, 22 pp.
[8] ACI 544-1R-96: Design Considerations for Steel Fiber
Reinforced Concrete
[9] ACI 544-1R-96: Report on Fiber Reinforced Concrete
na do betonu; část 1 pro ocelová vlákna a část 2 pro poly-
merová vlákna).
Dále existují produktové normy výrobců drátku nebo jed-
notlivých prvků. Velmi dobře propracované jsou manuá-
ly pro návrh drátkobetonů firmy Bekaert pro drátky Dra-
mix, které sestavili odborníci z belgických univerzit spolu
s odborníky firmy. Příručka se opírá o Eurocode 2 a upra-
vuje ho pro posouzení drátkobetonových konstrukcí. I další
výrobci mají svá doporučení a pomůcky, zejména pro navr-
hování podlah.
Z ÁV Ě R
V předchozích odstavcích byly zmíněny existující normy pro
vláknobeton, vznikající normové předpisy a doporučení,
která mají normy prozatím nahrazovat. To, že zatím neexistu-
je norma pro navrhování konstrukcí z vláknobetonu, nezna-
mená, že by dnes nebylo možné navrhnout kvalitní konstruk-
ce nebo prvky z vláknobetonu. Velmi účelné je v případě
materiálu se silně nelineárním chováním, jako je vláknobeton,
využívat možností nelineárních výpočtů (numerické simulace
se správně vybraným materiálovým modelem). Připomeňme
zde, že Eurokód 2 použití nelineární analýzy připouští pro
posouzení mezního stavu únosnosti i použitelnosti. Navrho-
vání vláknobetonových prvků je obecně složitější než návrh
z klasického betonu. Ale i se současnými znalostmi a nástro-
ji je návrh konstrukce z vláknobetonu možný, o čemž svědčí
mnohé příspěvky v tomto čísle časopisu.
Příspěvek vznikl za podpory VZ MSM 6840770001
a projektu GA ČR 103/09/1788.
Ing. Iva Broukalová, Ph.D.
Katedra betonových a zděných konstrukcí
Fakulta stavební ČVUT v Praze
Thákurova 7, 166 29 Praha 6
e-mail: iva.broukalova@fsv.cvut.cz
http://concrete.fsv.cvut.cz/
Text článku byl posouzen odborným lektorem.
101
 NORMY • JAKOST • CERTIFIKACE ❚ S TA N D A R D S • Q U A L I T Y • C E R T I F I C AT I O N

NAVRHOVÁNÍ OZUBŮ NOSNÍKŮ A DESEK S POUŽITÍM MODELŮ

NÁHRADNÍ PŘÍHRADOVINY ❚ DESIGN OF GERBER BEAMS
USING STRUT-AND-TIE MODELS
Jiří Šmejkal, Jaroslav Procházka  
    

Článek uvádí modely náhradní příhradoviny pro analýzu ozubů nosníků 
   
a návrh jejich výztuže. Modely náhradní příhradoviny jsou uvedeny pro

  

všechny nejčastější typy ozubů nosníků a desek, a to s přihlédnutím k ČSN 

EN 1992-1-1 a DIN 1045-1. Na základě nelineárních analýz, praktických 

  
 


zkušeností a závěrů experimentů jsou uvedena doporučení pro návrh   
 

 


a vyztužení ozubů. ❚ The article introduces strut-and-tie models for the    
analysis of Gerber beams and detailing of their reinforcement. The strut-
 


and-tie models are described for all commonly used Gerber beams types    % & ! )"*$ 

with regard to ČSN EN 1992-1-1 and DIN 1045-1. Based on the non-linear

  
analyses, experience and measurements, the recommendation for design   
and detailing of Gerber beams are given.
1       !  ! " $

OZUBY NOSNÍKŮ A DESEK

S návrhem ozubů u nosníků a desek se velmi často setkává-   +
    
me u prefabrikovaných konstrukcí. Pomocí ozubů ukládáme 
prefabrikované nosníky na konzoly s tím, že spodní líce obou 
 

prvků jsou obvykle ve stejné úrovni. Obdobné je to i u pre- 



fabrikovaných desek ukládaných na ozuby průběžných kon-    

zol. Velmi častým případem je uložení schodišťového rame- 
  
 
 


  
ne pomocí ozubu na konzolu podesty. 

I k návrhu ozubů využíváme modely náhradní příhradoviny,    


protože se také jedná o poruchové oblasti (D-oblasti). Ozuby

2
na nosnících jsou principiálně stejné poruchové oblasti jako
nepřímo uložené konzoly [11]. Jako nepřímé uložení ozubu
chápeme napojení na vlastní plnou část průvlaku, vazníku  
nebo desky.
  
Modely náhradní příhradoviny ozubů rovněž vycháze-   

jí z geometrie vyztužení prvku. Není možné sestavit univer-

,
  


zální a zároveň optimální model pro výpočet ozubu. Dnes se 
používají dva základní modely, A (obr. 1) a B (obr. 2), které
vycházejí především ze zkušeností v Německu [12]. Optimál-    
ním modelem ozubu obvykle bývá kombinace obou mode- 
 


lů, A a B.
Nevýhodou modelu A (obr. 1) je velké množství svislé taho- 
vé výztuže ve formě třmínků hned za lícem ozubu. Svislá
3 
výztuž není optimálně skloněna k vznikající poruchové trhli-
ně, a je tak málo účinná na její rozvoj. Velké množství výztu-
že také posouvá styčník 2 dále do vlastního průvlaku, a tím větší, než u zakotvení kotevními deskami, a to změní model
prodlužuje rameno vnější síly – reakce v uložení ozubu. příhradové analogie. Vznikne další vložený styčník CTT, který
Předností modelu A je především možnost přenosu vodo- bude vyžadovat další vodorovnou výztuž.
rovné síly v uložení (obr. 3). Při návrhu ozubu průvlaku je optimální vytvořit model kom-
Model B má optimální umístění šikmé výztuže takřka kolmo binací obou uvedených modelů, A a B. Rozdělení zatížení
na směr rozvoje trhlin z rohu ozubu. Šikmá výztuž je nejúčin- ozubu do dvou soustav náhradní příhradoviny lze provést
nější pro přenos zatížení z průvlaku do ozubu. Velkou nevý- na základě poměru jejich tuhostí. V době zpracování návr-
hodou této varianty je, že nemůže přenášet vodorovné síly hu výztuže ozubu však neznáme staticky nutné vyztužení
z ozubu průvlaku (kinematický model náhradní příhradoviny). ozubu a nejsme schopni věrohodně stanovit tuhosti jednot-
Pokud uvažujeme na konzolách sloupů minimální vodorov- livých modelů. Pro nalezení optimálního řešení by bylo nutné
nou sílu v hodnotě 0,2 FEd, stejné by mělo platit pro druhou provádět poměrně komplikovaný iterační postup.
stranu uložení – pro ozuby na průvlacích. Z toho vyplývá, že V současné době je optimálním a doporučeným postupem
varianta B nemůže být nikdy použita samostatně, ale pouze navrhnout každý model na 60 % celkového zatížení s tím, že
v kombinaci s variantou A. Další nevýhodou varianty B je rov- vodorovné zatížení se celé přisoudí modelu A (viz [9]). Tím
něž malý prostor k zakotvení šikmé tahové výztuže v horním navrhujeme ozuby na 120 % celkového svislého zatížení,
rohu ozubu (styčník 2, obr. 2). Výztuž je obvykle nutné zakot- vzniklá rezerva 20 % se využije na pokrytí rozdílných tuhos-
vit pomocí kotevních desek. Pokud navrhneme zakončení tí obou modelů, protože tužší model z obou bude přenášet
šikmé tahové výztuže ve tvaru smyček, bude kotevní oblast větší část zatížení než poddajnější model.

102 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2010

 NORMY • JAKOST • CERTIFIKACE ❚ S TA N D A R D S • Q U A L I T Y • C E R T I F I C AT I O N

Obr. 1 Základní model A pro návrh ozubu nosníku ❚ Fig. 1 Basic

STM A for design of Gerber beam
Obr. 2 Základní model B pro návrh ozubu nosníku ❚ Fig. 2 Basic
STM B for design of Gerber beam
Obr. 3 Model přenosu vodorovné síly ❚ Fig. 3 STM for horizontal
loads
Obr. 4 Vyztužení pro návrhový model A a B ❚ Fig. 4 Detailing of
reinforcement for design using STMs A and B
4
Obr. 5 Styčníky 1 a 2 modelu A náhradní
příhradoviny ❚ Fig. 5 Nodes 1 and 2 of STM A

Obr. 6 Styčníky 3 až 5 modelu A náhradní
příhradoviny ❚ Fig. 6 Nodes 3 to 5 of STM A
 --.
 
  

 že lze po dopočtení tuhostí rozdělení upravit s tím, že část


přenášená modelem B nesmí být nikdy větší než 70 % cel-
  kového zatížení. V případě, že je nutné uvažovat síly v obou


  
--.  modelech současně, pak je pro rozlišení v následujících vzta-
 
zích použit horní index (1) pro síly prvního modelu A a index
 (2) pro síly druhého modelu B.

 Nejprve překontrolujeme napětí v betonu pod styčnou
 
deskou. Návrhová mez únosnosti betonu v tlaku odpovídá

  styčníku CCT.
 FEd H Ed
 σc = ; τ = (1)
,   Adesky Adesky

5
Parametry pro omezení napětí pod ložiskem – styčnou
deskou a umístění ložiska s ohledem na okraj prvku byly

uvedeny v předchozích článcích [10] a [11].

Výpočetní postup pro model A

• Stanovíme množství svislé tahové výztuže u líce ozubu.
Za předpokladu T23 = A* obdržíme
-..

AS = T23 / fyd (2)



a stanovíme vyztužení třmínky. V jeho těžišti (Δa od líce)
 bude styčník 2 (obr. 5). Obdobně jako u nepřímo uložených
  
konzol předpokládáme styčník 2 v oblasti uzavřené svislý-
 mi třmeny [11]. Svislé třmínky se obvykle navrhují z průřezů
 max. 12 mm v osových vzdálenostech max. 50 mm. Pro
 -..  zvýšení jejich účinnosti lze třmínky mírně sklonit směrem
 
k ozubu [9]. To pochopitelně ovlivní i geometrii modelu.
    -.. 
• Stanovíme rameno a reakce A*
 /
6 a = ac + Δa + aH , (3)
kde Δa je vodorovná vzdálenost těžiště navržených třmín-
Znovu je třeba připomenout, že model B nelze nikdy pou- ků od bočního líce ozubu a aH zohledňuje působení vodo-
žít samostatně. Model A lze použít samostatně, a pokud H Ed /
rovné síly aH = (d k + Δ h) .
bychom jej navrhli jako samostatný, doporučuje se vkládat A*
konstrukční šikmou výztuž pro redukci rozvoje poruchové • Odhadneme rameno vnitřních sil ozubu
trhliny. Typické vyztužení modelů A a B je na obr. 4.
z k = h k – d k/ – a d (4)
Ozub průvlaku je nutné navrhovat současně s konzo-
/
lou, na kterou se nosník s ozubem uloží. Geometrie ozubu Hodnota dk představuje vzdálenost mezi dolním lícem
a konzoly si musí odpovídat a obě oblasti musí být také spo- ozubu a těžištěm tahové výztuže T14. Na začátku výpo-
lehlivě vyztužitelné. Při návrhu je nutné dořešit i velikost spár čtu musíme odhadnout průměr výztuže, tloušťku betono-
mezi jednotlivými prefabrikáty, které vycházejí z reálných vé krycí vrstvy výztuže, počet vrstev výztuže a výšku tlače-
výrobních a montážních tolerancí. Postup stanovení toleran- né oblasti ad. Po stanovení síly v táhle je nutné naše před-
cí, umístění a velikosti ložisek a další byly uvedeny v před- poklady překontrolovat a případně upravit.
chozím článku [11]. Dále je vhodné umístit svislé zatížení – • Stanovíme sklon první vzpěry
reakci s excentricitou e (obr. 5), bližší – viz [11].
θ1 = arctan (zk/a) (5)
N ÁV R H O Z U B U N O S N Í K U P O D L E Č S N E N 1 9 9 2 - 1 - 1 • Stanovíme sílu v první vzpěře
Na začátku návrhu ozubu přiřadíme každému modelu 60 %
C12(1) = A* / sinθ1 (6)
zatížení – reakce (A* = 0,6 A). V rámci optimalizace výztu-

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 103

 NORMY • JAKOST • CERTIFIKACE ❚ S TA N D A R D S • Q U A L I T Y • C E R T I F I C AT I O N

• Tlaková síla při horním líci ozubu --.

01
01 --. 
C (1)+(2)
= C12(1) cosθ1 + C24 (2)
(7)
  
01
je podle obr. 7 součtem tlakových sil v betonových vzpě- 

01301

rách obou modelů A a B. (Budeme-li uvažovat jen model
A, bude C24(2) = 0.) 01
• Výška tlačeného pásu při horním líci
 01
01

 
01
y2 = C(1)+(2) / σRd,max , (8) 01

 

kde σRd,max je návrhová únosnost betonu v tlaku ve styční- 
ku CCT (viz [1] a [7]).
• Upřesníme těžiště horního tlačeného pásu  01 01
201 201
--.
ad = cnom – ϕst – 0,5 y2 , (9)
kde ϕst je průměr svislých třmínků u ozubu a cnom je tloušť- 
ka betonové krycí vrstvy třmínků.  
7
• Tím je daná geometrie modelu A, překontrolujeme rameno
vnitřních sil a sílu v první vzpěře podle vztahů (4) až (6).
• Stanovíme sílu v táhle T14
4 
/ 

A*a + H Ed ( z k + 
  
4
dk +Δ h) 


T14 = . (10)  

zk   
 4
Táhlo provádíme obvykle ve tvaru vložených smyček   4

   
ve dvou až třech vrstvách. Počet vrstev tahové výztu-
 
že opět významně ovlivňuje geometrii modelu – zmenšuje
rameno vnitřních sil zk (obr. 5). Pokud jsme při prvním návr-
1  
hu neodhadli počet vrstev tahové výztuže, je nutné opět 
přepočítat předchozí vztahy (4) až (10).



• Překontrolujeme zakotvení výztuže táhla T14 ve formě smy-      
ček ve styčníku 1 a překontrolujeme zakotvení táhla – rov- 
ných prutů za styčníkem 4 (obr. 6). 



• Překontrolujeme zakotvení táhla T23. Třmínky musí být

v tlačené části nosníku (ve styčníku 2 dle obr. 5) zakotveny
v souladu s ČSN EN 1992-1-1 [1].
• Překontrolujeme zakotvení hlavní tahové výztuže nosníku
ve styčníku 3 (obr. 6). Pokud by nebyla dostatečná kotevní
délka l 3 daná geometrií styčníku 3, doplníme v obou smě-
l3
rech výztuž na síly T23/ = /
T23 a T35 =
l bd
je šířka táhla T23 ve styčníku 3. Stanovení šířky táhla bylo
vysvětleno v [8], l bd je návrhová kotevní délka hlavní tahové
výztuže ve styčníku 3.
• Stanovíme výztuž v táhle T45 a T76
T45 = T23 = T76 a AS = T23 / fyd
Z modelu náhradní příhradoviny na obr. 1 je patrno, že lze
síly v uvedených táhlech uvažovat rovné reakci v ulože-
ní. Zanedbává se tím změna velikosti posouvající síly mezi
hodnotou v místě uložení a mezi hodnotami odpovídajícími
poloze jednotlivých styčníků.
• Stanovíme příčný tah vznikající v první vzpěře C12(1). Na tah
navrhneme ortogonální výztuž. Pro návrh výztuže použije-
me principy uvedené v [8], [10] a [11]. Do ozubu doplníme
ortogonální výztuž, která splňuje následující tři kritéria:
- konstrukční vyztužení ozubu jako nepřímo uložené
konzoly,
- ortogonální výztuž zachycující příčné tahy v betonové
vzpěře,
- svislé třmínky zachycují redukovanou posouvající sílu
na ozubu β A*, kde součinitel β lze vyjádřit β = (ac + Δa –
– 0,5x1) / (2 (z k + ad)), význam veličin podle obr. 5.
Při návrhu je vhodné posuzovat současně vzpěry obou
modelů C12(1) a C12(2) (obr. 7).
8 /1
Výpočetní postup pro model B
• Stanovíme sklon šikmé výztuže θ2. Optimální sklon je
l3 kolmý na poruchovou trhlinu, sklon je dán geometrií navr-
T35 , kde l 3
l bd žené výztuže. Na začátku vyjdeme ze sklonu 45º, po navr-
žení výztuže sklon upřesníme a posouzení opakujeme se
skutečným sklonem táhla T23. Síla v táhle T23 je (obr. 2)
T23 = A* / sinθ2 (12)
• Překontrolujeme zakotvení táhla ve styčníku 2 (obr. 2). Šik-
(11)
mou výztuž navrhujeme obvykle ve tvaru smyček nebo
šikmého prutu kotveného nahoře pomocí kotevní desky.
Táhlo zakotvíme na druhé straně přesahem s hlavní taho-
vou výztuží nosníku.
Velmi častým problémem u modelu B je zakotvení šikmé
výztuže v horním rohu ozubu. Pokud je kotevní délka nedo-
statečná, můžeme využít následující řešení:
• zakotvit šikmé pruty kotevními spojkami nebo přivařenými
kotevními destičkami,
• zvětšit plochu výztuže tažených šikmých prutů, tím se sníží
využití výztuže a zkrátí se potřebná kotevní délka,
• zvýšit třídu betonu, tím se výrazně zkrátí potřebná kotevní
délka,
• změnit poměr vynášení mezi modely A a B, posílit model
A a odlehčit model B.
OZUBY NA NOSNÍCÍCH S NÁBĚHY
Pokud je nutné vést např. instalace v blízkosti sloupů
nad spodním lícem vazníků, lze navrhnout ozub na vazní-

104 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2010

 NORMY • JAKOST • CERTIFIKACE ❚ S TA N D A R D S • Q U A L I T Y • C E R T I F I C AT I O N

   ku s náběhem. Model náhradní příhradoviny je na obr. 8.

V první části na obr. 8a je uveden model pro vynášení svislé
 síly a na obr. 8b je model pro přenos vodorovné síly. Největ-


 

ším problémem je dostatečné zakotvení šikmého táhla T23


ve styčníku 2 a vodorovného táhla ve styčníku 1. Vzhledem


  56 ke geometrii ozubu je dostatečné zakotvení řešitelné např.

6
pomocí přivařených kotevní destiček. Uvedené řešení je
  velmi citlivé na realizaci a návrh těchto prvků vyžaduje znač-

  % )"*$  né zkušenosti v oblasti prefabrikovaných konstrukcí.
 !  ! " $
OZUBY DESEK A SMYKOVĚ NEVYZTUŽENÉ OZUBY
789
     
Prefabrikovaná schodišťová ramena se svými ozuby nej-
9
častěji ukládají na průběžné konzoly podest. Obdobně lze
ukládat i výměny mezi prefabrikovanými stropními deskami.
;. <= : :
Ozuby desek (obr. 9 a 10) odpovídají průběžným nepřímo
  uloženým konzolám, které byly analyzovány v [11]. Ozuby
 / desek obvykle nemívají smykovou výztuž. To je možné,
: : pouze přebírá-li veškeré zatížení tlakové a tahové napě-
 tí v betonu. Vzhledem k velikosti ozubu nelze umístit ložis-
56


 ko ani dostatečně daleko od kraje prvku [10]. Při napětí pod
 styčnou deskou do hodnoty σ ≤ 0,08 fck, může být styč-

10
ná deska – ložisko posunuto blíže k okraji než u klasického
ozubu (obr. 10). Její umístění je omezeno minimální vzdále-
11 ností jejího okraje od hrany konzoly a minimální vzdálenos-
tí působiště zatížení od vnitřního poloměru ohybu svislého
třmínku. Pokud uvažujeme roznášení v betonové krycí vrstvě
pod 45º, tlačená betonová diagonála zasahuje až k líci ozubu
a není ovinuta výztuží jako u ozubů na nosnících. Předpo-
kládá se tedy, že příčná tahová napětí v betonu nepřekro-
čí pevnost betonu v tahu. Z tohoto důvodu také není nutné
navrhovat svislou a vodorovnou třmínkovou výztuž průběž-
ného ozubu.
Při návrhu průběžného ozubu je nutné navrhnout taže-
nou výztuž při dolním líci a překontrolovat únosnost tlače-
né betonové diagonály s tím, že vznikající příčné tahy musí
Obr. 7 Styčníky 1 a 2 kombinovaného modelu A+B náhradní
příhradoviny ❚ Fig. 7 Nodes 1 and 2 of composite STM A+B spolehlivě přenést beton v tahu. Styčník 2 (resp. 3) se jako
u nepřímo uložených konzol předpokládá pod (resp. nad)
Obr. 8 Model náhradní příhradoviny pro ozub nosníku s náběhem,
a) model pro vertikální zatížení, b) model pro vodorovné těžištěm podélné výztuže (obr. 10). Z polohy styčníků vyplý-
zatížení ❚ Fig. 8 STM for Gerber hanched beam, a) vertical load
design model, b) horizontal load design model
Obr. 9 Model náhradní příhradoviny pro smykově nevyztužený
ozub desky ❚ Fig. 9 STM for plate-ledged end without shear
reinforcement
Obr. 10 Obvyklé vyztužení desky s ozubem ❚ Fig. 10 Commonly
used detailing of reinforcement in plate-ledged end
Obr. 11 Výsledky nelineární analýzy ozubu programem ATENA
2D ❚ Fig. 11 Results of the nonlinear analysis using computer
program ATHENA 2D
Obr. 12 Ocelová konzola pro řešení velmi nízkého ozubu
trámu ❚ Fig. 12 Steel corbel for very low-ledged end of beam
Obr. 13 Příklad použití ocelového ozubu
v realizaci ❚ Fig. 13 Practical example of steel-ledged end
Obr. 14 Montážní otvor v ozubu vazníku ❚ Fig. 14 Assembly hole
13
in Gerber truss beam

   I   $ E   A  >F<FG  
* A % >* ?@ A" * A %


 A/ 
&   
 H/ @ B* A  " D
 &"   
!! $A& "  "
/  
12 14

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 105

 NORMY • JAKOST • CERTIFIKACE ❚
vá geometrie modelu a sklon první tlačené betonové diago-
nály θ. Pro nevyztužené části lze uvažovat sklon druhé tlače-
né diagonály θ = 45º a dalších betonových diagonál θ = 30º
(oblast B). Při vyztužení oblasti je třeba pamatovat na to, že
tato výztuž ovlivňuje sklon tlačené betonové diagonály. Pro
zjednodušení návrhu můžeme stanovit únosnost ve smyku
průběžného ozubu jako smykem namáhané desky. Návrh
odpovídá průběžné, nepřímo uložené konzole [11].
D A L Š Í M E T O D Y N ÁV R H U O Z U B U N A P R Ů V L A K U
Nejznámější metody návrhu vycházejí z normy DIN 1045-1
[5], která metodikou návrhu odpovídá ČSN EN 1992-1-1
[1]. V některých kritériích a návrhových postupech se meto-
diky odlišují. Všechny metody však uvažují modely náhrad-
ní příhradoviny, které odpovídají výše uvedeným modelům
A nebo B. Metody se odlišují od výše uvedeného výpočetní-
ho postupu kritérii platnosti použití a definicí polohy jednot-
livých styčníků.
Při srovnání vychází nejbližší k ČSN EN 1992-1-1 metody
prof. Reinecka [2]. Mezi další metody návrhu lze uvést meto-
du podle DAfStb Heft 525 [7] a podle DAfStb Heft 430 [6].
Výsledky různých návrhových metod se mohou významně
lišit. Především je nutné používat při návrhu celého nosného
prvku pouze jednu návrhovou metodu včetně všech vstup-
ních a výstupních hodnot a všech konstrukčních ustanovení.
To platí zejména při použití speciálních zabudovaných prvků
nebo firemních programů.
V předchozí normě ČSN 73 1201 se používala metoda
návrhu s předpokládaným průběhem poruchové trhliny [11].
Metoda nepřináší ve srovnání s metodami náhradní příhra-
doviny žádné výhody.
Pro návrh ozubu lze použít i nelineární výpočetní meto-
dy. Například ozub lze úspěšně navrhnout pomocí progra-
mu ATENA (obr. 11). Pro návrh je nutné znát nejen geomet-
rii oblasti, ale i polohu a množství výztuže. Toho lze dosáh-
nout iteračním způsobem. Přitom je nutné si uvědomit, že
výsledky jsou velmi citlivé na zadané materiálové vlastnos-
ti betonu. Návrh je tedy možné realizovat pouze při úzké
spolupráci s firmou, která bude prvek vyrábět, nebo všech-
ny požadované materiálové vlastnosti předepsat ve výrob-
ní specifikaci.
S P E C I Á L N Í V Ý Z T U Ž P R O P R E FA B R I K O VA N É
N O S N Í K Y A T T- D E S K Y
Výztuž ozubů prefabrikovaných prvků je poměrně složitá
a vyžaduje velmi pečlivé provedení. Pro zjednodušení někdy
komplikovaného vyztužení je možné použít speciální ozuby
dodávané firmami zaměřenými na výrobu výztužných prvků.
Jedná se v zásadě o dva typy ozubů. První typ řeší
namáhání ozubu ocelovým svařencem, který se zabuduje
do prvku s příslušnou staticky nutnou a konstrukční výztu-
ží. Druhým typem je ocelový ozub, který řeší únosnost vlast-
ního ozubu ocelovým HEA nosníkem (obr. 12 a 13). Svis-
lou tahovou výztuž nahrazuje přivařeným výztužným pru-
tem většího průměru, který je při spodním líci opatřen při-
vařenou kotevní deskou. To výrazně zjednodušuje vyztuže-
ní kraje prefabrikovaného prvku u ozubu. Oba zabudované
prvky byly navrženy v Německu a jejich návrh je proveden
podle DIN 1045-1 [5].
Z ÁV Ě R
Ozuby průvlaků a desek obdobně jako konzoly představu-
jí z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti konstrukce velmi
106
S TA N D A R D S • Q U A L I T Y • C E R T I F I C AT I O N
Literatura:
[1] ČSN EN 1992-1-1 Navrhování betonových konstrukcí –
Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby.
ČNI 2006
[2] Reineck K. H.: Modellierung der D-Bereiche von Fertigteilen.
BetonKalender 2005, Ernst & Sohn, A Wiley Company, 2005,
ISBN 3-433-01670-4
[3] Hottmann U. H., Schäfer K.: DAfStb Heft 459 Bemessung
von Stahlbetonbalken und Wandscheiben mit Öffnungen, Beuth
Verlag GmbH, Berlin 1996
[4] Narayanan R. S.: Eurocode 2, Worked Examplex, Camberlay,
05/2008
[5] DIN 1045-1(08/2008) Tragwerke aus Beton, Stahlbeton
und Spannbeton – Teil 1: Bemessung und Konstruktion.
DIN Deutsches Institut für Normung s. V. Beuth Verlag GmbH,
Berlin
[6] DAfStb Heft 430 Beuth Verlag GmbH, Berlin, 2002
[7] DAfStb Heft 525 Beuth Verlag GmbH, Berlin, 2003
[8] Šmejkal J., Procházka J.: Navrhování s použitím modelů
náhradní příhradoviny, Beton TKS 6/2009
[9] Bachmann H., Steinie A., Hahn V.: Bauen mit Betonfertigteilen
im Hochbau, BetonKalender 2009, Ernst & Sohn, A Wiley
Company, 2009, ISBN 978-3-433-01854-5
[10] Šmejkal J., Procházka J.: Navrhování konzol s použitím
modelů náhradní příhradoviny, Beton TKS 5/2009
[11] Šmejkal J., Procházka J.: Navrhování nepřímo uložených
a složených konzol s použitím modelů náhradní příhradoviny,
Beton TKS 1/2010
[12] Schlaich J., Schäfer K.: Konstruieren im Stahlbetonbau,
BetonKalender 2001, Ernst & Sohn, A Wiley Company, 2001
významný prvek. Proto je nutné jejich návrhu věnovat maxi-
mální pozornost. Na dokumentaci pro ozuby je nutné uvá-
dět všechny závazné parametry a předpoklady, které jsou při
návrhu použity. Velmi vhodné je např. uvádět nejen tloušťku
betonové krycí vrstvy výztuže, ale i maximální toleranci v ulo-
žení rozhodující výztuže – maximální betonové krytí.
Pro správný návrh je dobré znát i výrobní postup reali-
zace prefabrikátu s ozubem. Důležité je znát např. polohu
a velikost montážního otvoru pro zakotvení prvku po ulože-
ní (obr. 14). Montážní otvor ani po pečlivém vyplnění vhod-
nou zálivkou nelze uvažovat jako plnohodnotnou součást
ozubu.
Při návrhu ozubu je nutné po dokončení výpočtu a nakres-
lení výztuže ověřit předpokládanou geometrii modelu
náhradní příhradoviny. Vzhledem k tomu, že se při prv-
ním návrhu dá velmi špatně dostatečně přesně odhadnout.
všechny veličiny, které ovlivňují geometrii modelu, je obvyk-
le nutné provést nové posouzení s upřesněnou geomet-
rií modelu. Pro návrh ozubů by měla být vždy používána
výztuž s vysokou duktilitou – třídy B nebo C.
Tento příspěvek vznikl za podpory grantu GAČR 103/08/1533
Ing. Jiří Šmejkal, CSc.
ŠPS statická kancelář
Lísková 10, 312 16 Plzeň
tel.: 739 613 929, mob.: 602 461 064
e-mail: jiri.smejkal@email.cz
Prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc.
Odborná společnost pro vědu, výzkum
a poradenství ČSSI
Komornická 15, 160 00 Praha 6
tel.: 222 938 907, mob.: 602 825 789
e-mail: proch.jar@volny.cz
BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2010

VLÁKNOBETON VYROBENÝ Z RECYKLÁTU ZE STAVEBNÍHO
A DEMOLIČNÍHO ODPADU ❚ FIBRE CONCRETE WITH
RECYCLED AGGREGATE FROM CONSTRUCTION AND
DEMOLITION WASTE
Jaroslav Výborný, Hana Hanzlová,
Vladimíra Vytlačilová, Jan Vodička 2500
Příspěvek svým obsahem informuje odbornou 2000
Celková produkce [kt]
veřejnost o stavu produkce stavebního a demo-
ličního odpadu v České republice a možnostech 1500
jeho smysluplného využití ve stavební praxi. Je
popsáno složení vláknobetonu a jeho charak- 1000
teristiky. ❚ The article would like to inform
professional community about the state of the
500
art in production of building and wrecking waste
in the Czech Republic and about possibilities
0
of meaningful using of the waste in practical
applications. Composition and characteristics
1
of fibre concrete are described.
S TAV E B N Í A D E M O L I Č N Í O D PA D J A K O K A M E N I V O
DO VLÁKNOBETONU
Velmi rychlý rozvoj stavebnictví znamená stále rostoucí poža-
davky na nové zdroje surovin pro stavební výrobu. Bourá-
ní a demolice starých objektů nebo objektů již technologic-
ky nevyhovujících vede k narůstajícímu objemu stavebního
odpadu. Odpady jsou celosvětovým problémem a stejně tak
je tomu i v České republice (obr. 1 až 5).
Stav produkce stavebního a demoličního odpadu při-
spěl ke vzniku nových projektů v oblasti stavebnictví, které
jsou dnes prezentovány pod názvem „Udržitelná výstavba“
a v jejichž rámci se hledají i způsoby jeho dalšího využití,
např. pro novou výstavbu.
Náhrada přírodního kameniva betonovým recyklátem při
výrobě obyčejného betonu představuje v celkové produkci
pouze malé procento. Větší množství betonového recyklátu
pro použití do betonu je limitováno vlastnostmi těchto beto-
nů a nutností třídit recyklát do frakcí stejně jako kamenivo.
Charakteristiky betonů s kamenivem z recyklátů nedosáh-
nou charakteristik betonů s přírodním kamenivem. Množ-
ství recyklátu jako složky do betonu je omezeno co do obje-
mu, zůstává požadavek na třídění recyklátu do frakcí sou-
časně se stálým posuzováním vhodnosti recyklátu k výrobě
betonu. Nezanedbatelný je i požadavek na přísnější kontroly
technologie výroby betonu s využitím betonového recyklá-
tu [2].
Recyklát vzniká drcením stavebního odpadu a jeho dal-
ším zpracováním. Recyklát může být netříděný, nebo ho
lze rozdělit pouze podle velikosti maximálních zrn, např.
na 0/8 mm; 0/32 mm; 0/63 mm. Dosud známé využi-
tí v takovéto podobě je např. pro obsypy a zásypy inže-
nýrských sítí, podkladní vrstvy komunikací a zpevněných
ploch, na stavební komunikace, lesní cesty, protihlukové
valy a ostatní terénní úpravy apod.
Pro rozšíření spotřeby recyklátů betonových, ale i cihel-
ných, se nabízí jejich využití k výrobě vláknobetonu, při níž
dochází ke spojení inertní složky z recyklovaného zdiva
nebo betonu s další inertní složkou – rozptýlenými syntetic-
kými vlákny. V kompozici těchto složek s cementovým poji-
2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON
EKOLOGIE ❚ ECOLOGY
1996
1711
1664
1616 1611
1409 1392
990 1112
1249 1233
1014
589 994
615
Cihelná suť
385 Betonová suť
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Rok
Obr. 1 Celková produkce zpracování cihelného a betonového odpadu
v recyklačních linkách v ČR [1] [zdroj: ARSM] ❚ Fig. 1 Total
production of masonry and concrete waste in recycling centres in the
Czech Republic [1]
vem vzniká nový konstrukční materiál – vláknobeton, který
není křehký jako obyčejný beton bez vláken, ale naopak
podle dávky vláken jsou regulovatelné některé jeho vlast-
nosti, především pevnost v tahu a houževnatost.
K masovějšímu využívání recyklátů může vést i skutečnost,
že Česká republika má velmi hustou síť recyklačních středi-
sek (obr. 6). Z mapky je vidět, které oblasti produkují nejví-
ce stavebního odpadu.
Myšlenka vyrobit vláknobeton s plnou náhradou přírod-
ního kameniva recykláty (betonovými nebo cihelnými) je
myšlenkou novou. Zcela novou myšlenkou je užít recykláty
s tzv. širokou čárou zrnitosti, tj. v omezení pouze maximál-
ního zrna podle požadavku na parametry reálné konstruk-
ce, určené k aplikaci vláknobetonu. Spojení obou myšlenek
a jejich včlenění do procesu technologie betonu nabízí vlák-
nobetony, jejichž charakteristiky jsou popsány dále. Jedno-
značně se ukazuje, že takto vyrobené vláknobetony zpravi-
dla nedosahují takových parametrů jako vláknobetony s kla-
sickým kamenivem. Pro některé aplikace však i tyto nižší
charakteristiky mohou být dostatečné a bylo by škoda jich
nevyužít. Stavebnictví je velmi široké pole, v němž lze nalézt
objekty, na kterých uplatnění tohoto vláknobetonu může při-
nést společenské i ekonomické efekty.
Cesta k využití recyklátů byla zvolena přesně opačným
způsobem, než je běžný způsob pro uplatnění obyčejných
betonů (obr. 7). Zatímco cesta pro aplikaci běžného betonu
začíná u investora a přes statika i způsob provedení díla se
dostává k technologovi, v případě vláknobetonů s recyklá-
ty je vhodný postup obrácený. Proces začíná u technologa.
Podle zjištěných dosažitelných charakteristik vláknobetonu
se následně vytipuje vhodná konstrukce a na základě pro-
kázaných efektů lze přistoupit k realizaci.
V rámci řešeného projektu byly nalezeny dvě oblasti pro
uplatnění vláknobetonů s recykláty. Obě spadají do zemních
107
 EKOLOGIE ❚ ECOLOGY

2 3

4 5

Obr. 2 Recyklační linka ❚ Fig. 2 Recycling centre vláknobeton s kamenivem z recyklátu) ❚ Fig. 7 Technology
Obr. 3 Cihelná drť 32/63 mm ❚ Fig. 3 Masonry rubble 32/63 mm procedures for traditional concrete and fibre concrete with recycled
waste (blue arrows represent procedure of design for normal concretes,
Obr. 4 Cihelná drť 8/32 mm ❚ Fig. 4 Masonry rubble 8/32 mm
red arrows represent procedure of design for fibre concrete with
Obr. 5 Cihelná drť 0/8 mm ❚ Fig. 5 Masonry rubble 0/8 mm recycled aggregate)
Obr. 6 Mapa České republiky s vyznačenými recyklačními linkami Obr. 8 Vliv vláken na základní charakteristiky vláknobetonu s cihelným
[5] [zdroj: betonserver] ❚ Fig. 6 Map of the Czech Republic with recyklátem ❚ Fig. 8 Effect of fibres on basic characteristics of fibre
recycled centres concrete with masonry recycled aggregate
Obr. 7 Technologické postupy v případech obyčejného betonu Obr. 9 Vliv vláken na základní charakteristiky vláknobetonu
a vláknobetonu z recyklátů (modré šipky znázorňují postup návrhu s betonovým recyklátem ❚ Fig. 9 Effect of fibres on basic
pro obyčejné betony, červené šipky znázorňují postup návrhu pro characteristics of fibre concrete with concrete recycled aggregate

6 7

108 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2010

 EKOLOGIE ❚ ECOLOGY

pevnost v příčném tahu (Ø z 5 krychlí) pevnost v příčném tahu (Ø ze 6 krychlí)

3,5
[MPa]

3,5

[MPa]
2,969 3,068
3 3
2,12 2,23 2,14 2,34 2,615
2,5 2,5
1,94
2 2
1,5 1,5
1 1
0,5

0 0
C7H C8H C9H C10H C11H FORTA FERRO PET BENESTEEL

objemová hmotnost (Ø ze 6 krychlí)

[kg/m3]

2500 objemová hmotnost (Ø ze 6 krychlí)

1824 1936 1841 2036 1990 2500

[kg/m3]
2000 2082 2080 2028
2000
1500
1500
1000
1000
500
500
0
0
C7H C8H C9H C10H C11H
FORTA FERRO PET BENESTEEL

orientační pevnostv tlaku (1 krychle)

[MPa]

30
22,58 23,17 pevnost v tlaku (Ø ze 3 krychlí)
25
30 28,67
[MPa]

17,556 18,67 19,33 26,96

20 25,84
25
15
20
10
15
5
10
0
5
C7H C8H C9H C10H C11H
0
Vysvětlivky: FORTA FERRO PET BENESTEEL
C7H: Vlákna FORTA FERRO, více recyklátu
C8H: Vlákna FORTA FERRO
C9H: Vlákna BENESTEEL
C10H: Bez vláken, ale více vody
C11H: Uhlíková vlákna, ale více vody
8 9

konstrukcí, kde se vláknobeton s poněkud nižšími paramet-
ry může dobře uplatnit.
SLOŽENÍ A VLASTNOSTI VLÁKNOBETONU
S R E C Y K L O VA N Ý M K A M E N I V E M
V dnešní době se klade důraz na udržitelnost výstavby,
na zpracování stavebního odpadu, ale též na finanční nákla-
dy vstupních surovin do procesu výroby. Recyklací staveb-
ního a demoličního odpadu lze získat recykláty vhodných
frakcí, které mohou plně nahradit přírodní kamenivo v přípa-
dě výroby vláknobetonu nižších pevnostních tříd, ale s vyšší
houževnatostí a tahovou pevností. Praktické využití těch-
to vláknobetonů je s ohledem na absolutní hodnoty měře-
ných a sledovaných vlastností pro stavební výrobu omezené,
avšak ne natolik, aby nemohly být využity ve stavební výro-
bě. Oblastmi využití mohou být zemní konstrukce jako jsou
náspy, zemní hráze, podkladové vrstvy, případně i nenároč-
né stavby občanské vybavenosti.
Dosud známý vláknobeton s recykláty určený zejména pro
zemní konstrukce je tvořen plnivem, křemičitanovým cemen-
tem, záměsovou vodou a syntetickými vlákny. Plnivo je plně
tvořeno recyklátem o hmotnosti 1 100 až 1 800 kg/m3
hotového vláknobetonu, upraveným na frakce zrnitos-
ti 0/16 mm a/nebo 0/22 mm, 0/32 mm, 0/63 mm. Křemi-
čitanový cement je obsažen v množství 240 až 400 kg/m3
hotového vláknobetonu a záměsová voda je v dávce 140 až
350 kg/m3 hotového vláknobetonu. Syntetická vlákna jsou
vlákna o délce 50 až 60 mm s pevností v tahu v rozsahu 600 až
800 MPa a v hmotnostních dávkách v rozmezí 4,5 až 18 kg/m3
hotového vláknobetonu. Nevýhodou řešení je poměrně
vysoká cena syntetických vláken, která omezuje širší využi-
tí vláknobetonu.
V poslední době je sledována možnost náhrady synte-
tických vláken vlákny získanými z odpadových PET lahví,
což by mohlo vést ke snížení ceny výsledného produktu.
I v tomto vláknobetonu je plnivo plně tvořeno recyklátem,
stejné hmotnosti i frakcí jako v předchozím případě, stej-
né je i množství cementu na 1 m3 hotového vláknobetonu
a množství záměsové vody. Podstatnou odlišností řešení
jsou vlákna ztužující strukturu kompozitu – vlákna polye-
tylentereftalátu o délce 50 až 100 mm s pevností v tahu
v rozsahu 50 až 80 MPa a v hmotnostních dávkách v roz-
mezí 14 až 42 kg/m3 hotového vláknobetonu.
Vlákna z PET lahví jsou druhou složkou vláknobetono-
vého kompozita vyrobenou z odpadu. Užití vláken z PET
lahví tak výrazně sníží cenu kompozita. Např. dávka vlá-
ken, odpovídající jednomu objemovému procentu vyztuže-
ní v receptuře vláknobetonu, sníží náklady na tuto složku
z 1 400 Kč za syntetická konstrukční vlákna na cca 300 Kč
za vlákna z PET lahví. Pro kompozit to představuje snížení
z částky cca 2 000 Kč/m3 na částku cca 1 000 Kč/m3.
Experimentálními zkouškami bylo prokázáno, že zjištěné

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 109

 EKOLOGIE ❚ ECOLOGY

Obr. 10 Graf odolnosti ohybem namáhaných trámků

14 z vláknobetonu s betonovým recyklátem při použití vláken
Forta Ferro ❚ Fig. 10 Load-deflection diagram of
12
1% vláken bended fibre concrete beams with concrete recycled
10 aggregate and fibres Forta Ferro
Obr. 11 Prezentace modelu zemní hráze na mezinárodní
Síla [kN]

8
výstavě ❚ Fig. 11 Presentation of the experimental
6 model of the earth dam during international fair
0,5% vláken
4 Obr. 12 Zemní těleso násypu s výztužnými deskami
2 z vláknobetonu s recykláty ❚ Fig. 12 Model of earth
bez vláken dams with inserted fibre concrete slabs with recycled
0 aggregate
0 1 2 3 4 5
Obr. 13 Plocha smykového porušení svahu, a) bez
Průhyb [mm]
10 vyztužení, b) se třemi vloženými deskami – počítačová
simulace [6] ❚ Fig. 13 Effect of inserted fibre concrete
slabs in earth work, a) no slabs, b) three slabs inserted,
computer simulation

12

tahové pevnosti vláknobetonu jsou pro zkoušené typy vlá- projevuje kotvení vláken, jejich vlastnosti a především jejich
ken téměř shodné. množství. V každém případě tato část křivky ukazuje na pře-
Pro zkoumání vlivu vláken byla použita následující receptu- tvořitelnost kompozita, tj. jeho duktilitu, která je u vláknobe-
ra vláknobetonu s cihelným recyklátem na 1 m3 (C8H, C9H, tonů cennou vlastností, dobře zúročitelnou ve vláknobeto-
C10H, C11H) : nových konstrukcích.
• nečistý cihelný recyklát 0/63 mm 1 556 kg V případě vláknobetonů s využitím recyklátů se ukazuje, že
• cement CEM II/B – S 32,5 R 260 kg jejich pórovitá a mezerovitá struktura, je-li vystavena namá-
• záměsová voda 150 až 180 l hání, umožňuje posun, především hrubých zrn recyklátu,
• vlákna FORTA FERRO 9,1 kg aniž by byla narušena soudržnost vláken se zrny. Přijmeme-
(BENESTEEL) li tuto hypotézu, lze vysvětlit, proč průřezy přenášejí stejně
V receptuře pro vláknobeton C7H byl zvýšen obsah cihel- velká tahová namáhání při vzniku makrotrhliny, jako při velmi
ného recyklátu 0/63mm na 1 620 kg/m3 a sníženo množ- velkých deformacích zkoušeného trámku, jak ukazují zázna-
ství cementu na 227 kg/m3. Vliv vláken na základní charak- my zkoušek (obr. 10) [5]. Stejnou hypotézou lze také vysvět-
teristiky je na obr. 8 [4]. Z velké řady zkoušek vláknobetonů lit, proč u vláknobetonů s recykláty množství dávkových vlá-
s recykláty byl vždy zaznamenán vzrůst pevnosti v tahu. ken zvyšuje pevnost v tahu za ohybu. Ze zkoušek trámků je
Vláknobeton s betonovým recyklátem vyrobeným podle možné učinit tyto závěry:
následující receptury na 1m3: • vláknobetony s plnou náhradou přírodního kameniva
• nečistý betonový recyklát 0/32 mm 1 655 kg recykláty mají velkou duktilitu a jsou schopné přenášet
• cement CEM II/B – S 32,5 R 260 kg tahové síly i po vzniku širokých trhlin,
• záměsová voda 180 kg • dávkou syntetických vláken lze ovlivnit i pevnost v tahu
• vlákna tvořící 1 % vyztužení: za ohybu při vzniku makrotrhliny.
1. vlákna FORTA FERRO 9,1 kg
2. hladká vlákna nastříhaná V SOUČASNOSTI VHODNÉ A MOŽNÉ APLIKACE
z PET lahví 13,7 kg V L Á K N O B E T O N U S R E C Y K L ÁT Y
3. vlákna BENESTEEL 9,1 kg Využití stavebního odpadu k výrobě vláknobetonu pro prak-
vykazoval též srovnatelné charakteristiky (pevnosti v příč- tickou aplikaci ve vytipovaných oblastech zemních kon-
ném tahu a pevnosti v tlaku) při použití vláken z PET lahví strukcí je novou myšlenkou. Efekty, kterých lze dosáhnout
(obr. 9). s aplikací vláknobetonových desek v konstrukcích zemních
Zkouška ohybem (síla/průhyb), realizovaná tzv. řízenou hrází a náspů, mohou být pro společnost zajímavé a pří-
deformací na trámcích z běžného vláknobetonu o velikosti nosné, především z ekonomického a ekologického hle-
150 × 150 × 700 mm, je nejprůkaznější zkouškou pro odkry- diska.
tí vlastností zkoušeného kompozita. Křivka zaznamena- Zvýšení odolnosti hráze v případě jejího přelití vodou až
ná do vzniku makrotrhliny, tj. do bodu, který charakterizu- do stavu, kdy se ani při opakovaném přelití hráz neprotrhne,
je po výpočtu pevnost v tahu za ohybu, ukazuje na přetvo- je velmi přínosným efektem použití vláknobetonu s recyklo-
řitelnost plné struktury ovlivněnou vlákny, tj. na jejich půso- vaným kamenivem. Zvýšení odolnosti je dosaženo prolože-
bení ve tvořících se mikrotrhlinách. Po tomto bodu je průběh ním vrstev sypané hráze ztužujícími deskami z vláknobeto-
křivky plně závislý na funkci vláken ve struktuře. Plně se zde nu s recyklovaným kamenivem (obr. 11).

110 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2010

 EKOLOGIE ❚ ECOLOGY

11a 11b

13a 13b

Literatura: vede přes osvětu. Modely zemních hrází realizované v labo-

[1] Vytlačilová V.: Vláknobetony s plnou náhradou přírodního
kameniva recykláty, Disertační práce, ČVUT v Praze, Fakulta
stavební, Praha 2009
[2] Hanzlová H., Bláhová V., Wachsmann M.: Destrukce staveb
a příprava vhodného recyklátu pro výrobu vláknobetonu,
Sborník příspěvků 6. konference Speciální betony – Destrukce –
Demolice – Recyklace, Beroun 2009, s. 111–118
[3] Šeps K.: Využití vláknobetonu s plnou náhradou přírodního
kameniva recykláty v zemních konstrukcích, Diplomová práce,
ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Praha 2009
[4] Výborný J.: Vybrané charakteristiky vláknobetonů s recykláty,
Sborník příspěvků 6. konference Speciální betony – Destrukce –
Demolice – Recyklace, Beroun 2009, s. 129–138
[5] Vodička J.: Vlastnosti vláknobetonu s recykláty ve vztahu
k jejich možnému uplatnění v praxi, Sborník příspěvků
6. konference Speciální betony – Destrukce – Demolice –
Recyklace, Beroun 2009, s. 147–154
[6] Hrubý V.: Modelový příklad aplikace vláknobetonových
desek s recykláty v zemních konstrukcích, Sborník příspěvků
6. konference Speciální betony – Destrukce – Demolice –
Recyklace, Beroun 2009, s. 139–146
ratořích na Fakultě stavební ČVUT v Praze a mobilní model
zemní hráze předvedený na několika mezinárodních výsta-
vách by měly k podpoře této myšlenky přispět.
Z ÁV Ě R
V příspěvku získává čtenář představu o využití stavební-
ho odpadu pro celospolečensky přínosnou aplikaci. Příspě-
vek může též sloužit jako podnětný materiál k vedení odbor-
ných diskusí.
Příspěvek byl vypracován za podpory výzkumného záměru 04 Udržitelná
výstavba MSM 684 077 0005 a projektu 1M0579 MŠMT ČR v rámci
CIDEAS s využitím poznatků z grantových projektů GAČR 103/06/1559
a 103/09/1788.
Doc. Ing. Jaroslav Výborný, CSc.
e-mail: vyborny@fsv.cvut.cz
Katedra materiálového inženýrství a chemie

Ing. Vladimíra Vytlačilová, Ph.D.

Stejný princip, při kterém je proložena konstrukce zemní Katedra betonových a zděných konstrucí
hráze deskami z vláknobetonu, vede, na základě zatím
početních simulací, k subtilnějším průřezům náspu s efek-
tem menšího záboru pozemku v patě náspu. V rámci expe-
rimentálního programu výzkumného záměru byl proveden Ing. Hana Hanzlová, CSc.
orientační výpočet vlivu vložených desek do zemního svahu Katedra betonových a zděných konstrucí
(obr. 12 a 13).
Odolnost hrází v případě přelití vodou a úspora záboru
pozemku v případě náspů jsou zvýrazněny skutečností, že
je toho dosaženo při smysluplném využití a uložení staveb- Doc. Ing. Jan Vodička, CSc.
ního odpadu. e-mail: jan.vodicka@fsv.cvut.cz
Dospět do stádia praktických realizací v obou případech je Katedra betonových a zděných konstrucí
však záležitostí dlouhodobou, neboť vytipované zemní kon-
strukce (hráze, náspy) jsou konstrukcemi finančně náklad- všichni: Fakulta stavební ČVUT v Praze
nými. Cesta, která by mohla proces urychlit a přesvěd- Thákurova 7, 166 29 Praha 6
čit investorské organizace, že uvedené efekty jsou realitou, www.fsv.cvut.cz

2/2010 ❚ technologie • konstrukce • sanace • BETON 111

 AKTUALITY ❚ TOPICAL SUBJECTS

SEMINÁŘE, KONFERENCE A SYMPOZIA

SEMINÁŘE, KONFERENCE A SYMPOZIA V ČR BETONÁŘSKÉ DNY 2010
17. mezinárodní konference
TECHNOLOGIE BETONU 2010 Termín a místo konání: 23. a 24. listopadu 2010, Hradec Králové
9. konference Kontakt: Sekretariát ČBS, e-mail: cbz@cbsbeton.eu
Termín a místo konání: 29. dubna 2010, Pardubice
• Jak na modul pružnosti betonu CONCRETE ENGINEERING FOR
• Progresivní technologie výstavby betonových konstrukcí EXCELLENCE AND EFFICIENCY
• Novinky v oboru složek betonu fib sympozium
• Beton s rozptýlenou výztuží Termín a místo konání: 8. až 10. června 2011 (změna termínu), Praha
• Předpisy, vady, jakost a zkoušení betonu Kontakt: Sekretariát ČBS, e-mail: cbsbeton@cbsbeton.eu,
Kontakt: Sekretariát ČBS, e-mail: cbsbeton@cbsbeton.eu, www.cbsbeton.eu
www.cbsbeton.eu
ZAHRANIČNÍ KONFERENCE A SYMPOZIA
SANACE 2010
20. mezinárodní sympozium
Termín a místo konání: 20. až 21. května 2010, Brno BETONTAG 2010
• Stavební průzkum, diagnostika, projektování, monitoring Rakouské betonářské dny
• Sanace a zesilování betonových konstrukcí Termín a místo konání: 22. a 23. dubna 2010, Vídeň, Rakousko
• Statická spolehlivost objektů a aplikace principu trvale udržitelného Kontakt: www.ovbb.at, Sekretariát ČBS, e-mail: cbsbeton@
rozvoje cbsbeton.eu, www.cbsbeton.eu
• Vady a poruchy betonových konstrukcí, kvalita a trvanlivost sanací
• Technické, ekonomické, legislativní a ekologické aspekty sanací CODES IN STRUCTURAL ENGINEERING
betonových konstrukcí – DEVELOPMENTS AND NEEDS FOR
• Pokročilé materiály a technologie pro sanace betonu INTERNATIONAL PRACTICE
Kontakt: e-mail: ssbk@ssbk.cz, www.sanace-ssbk.cz IABSE – fib konference
Termín a místo konání: 3. až 5. května 2010, Dubrovník, Chorvatsko
PODZEMNÍ STAVBY PRAHA 2010 • Objectives and Comparison of Codes
11. mezinárodní konference • Format of Codes and Basis of Design
Termín a místo konání: 14. až 16. června 2010, Praha • Structural behaviour
• Navrhování a realizace podzemních staveb • Lessons from Application in Practice
• Geotechnický průzkum, monitoring a řízení rizik • Existing structures and maintenance
• Modelování podzemních staveb • Future developments
• Vybavení, bezpečnost a údržba podzemních staveb Kontakt: www.iabse.org/dubrovnik2010
Kontakt: www.ita-aites.cz
THINK GLOBALLY, BUILD LOCALLY
DESIGN OF CONCRETE STRUCTURES USING EN 1992-1-1 3. mezinárodní fib kongres a sympozium
Mezinárodní workshop Termín a místo konání: 29. května až 2. června 2010,
Termín a místo konání: 16. a 17. září 2010, Praha Washington, USA
• Background of EN 1992-1-1 Kontakt: www.fib2010washington.com
• Main features in National Annex
• Experiences with National Annex and practical design
• Tables, charts and aids for design of concrete structures CONSEC´10 – CONFERENCE ON CONCRETE
• Proposals of major changes for the next revision of standard UNDER SEVERE CONDITIONS
Kontakt: e-mail:dcs2010@fsv.cvut.cz, 6. mezinárodní konference
http://concrete.fsv.cvut.cz/dcs2010/ Termín a místo konání: 7. až 9. června 2010, Mérida, Yucatán, México
Kontakt: www.consec10.com
BETONOVÉ KONSTRUKCE PRO OBDOBÍ
NOVÝCH VÝZEV STRUCTURAL FAULTS + REPAIR – 2010
6. středoevropský kongres CCC 13. mezinárodní kongres a výstava
Termín a místo konání: 30. září a 1. října 2010, Mariánské Lázně Termín a místo konání: 15. až 17. června 2010, Edinburg, Skotsko
• Nové projekty v infrastruktuře středoevropských zemí Kontakt: www.structuralfaultsandrepair.com
• Příklady zdařilého zakomponování betonové konstrukce do jejího okolí
• Inovativní betonové konstrukce pro období nových výzev CIVIL ENGINEERING
• Inspirativní řešení silničních a železničních mostů a tunelů 8. fib mezinárodní PhD. sympozium
• Vyspělé betonové konstrukce pro energetiku a vodní hospodářství
Termín a místo konání: 20. až 23. června 2010,
• Cenné impulzy a řešení z oblasti mimo středoevropský region
Kodaň, Dánsko
Kontakt: Sekretariát ČBS, e-mail: cbsbeton@cbsbeton.eu,
• Structural analysis and design
www.cbsbeton.eu
• Innovative structural systems
• Advanced materials
FI RE M NÍ P R E Z E N TA C E • Sustainability and cost efficiency
• Strengthening and repair
RECKLI /5 • Monitoring
Červenka Consulting /7 Kontakt: email: jsa@byg.dtu.dk, http://fibcopenhagen2010.dk/
SVC ČR /9
Mott MacDonald / 21 COMPOSITES: CHARACTERIZATION, FABRICATION
MABA Prefa / 31 AND APPLICATION (CCFA-2)
NEKAP / 61 2. mezinárodní konference
Termín a místo konání: 27. až 30. prosince 2010, Kish Island, Írán
Betosan / 61
• Materials Characteristics
BETON UNIVERSITY / 65 • Fabrication
VSL Systémy (CZ) / 73 • Applications
BETONCONSULT / 89 • Analysis and Safety
Ing. Software Dlubal / 91 Kontakt: email: ccfa@mail.iust.ac.ir, http://ccfa.iust.ac.ir
ITA-AITES / 97
KNAUF / 99 HIGH PERFORMANCE CONCRETE
BETON UNIVERSITY / 3. str. obálky 9. fib symposium
SSBK / 3. str. obálky Termín a místo konání: 7. až 11. srpna 2011 (změna termínu),
STEEELCRETE / 4. str. obálky Christchurch, Nový Zéland
Kontakt: www.hpc-2011.com/nz

112 BETON • technologie • konstrukce • sanace ❚ 2/2010

 Získejte titul na beton!

Normy
tony
Lehce zpracovatelné be
Vláknobetony
Lité podlahy
Čerstvé malty
Lehké izolační pěny

Zapište se i Vy na seminář Beton University, který je zařazen do akreditovaného

vzdělávacího programu v projektu celoživotního vzdělávání ČKAIT pro I. pololetí roku
2010 a získejte titul na beton (hodnoceno 1 bodem). Pod vedením předních
odborníků se seznámíte s novinkami v oboru a načerpáte další cenné informace. Nejbližší
semináře se uskuteční v Děčíně (5. 3. 2010), Praze (15. 4. 2010) a Ostravě (13. 5. 2010).
Úplný program, registrační formulář a další informace naleznete na www.betonuniversity.cz
Kontakt: Ing. Jan Veselý, tel. 724 354 459

CMB_Beton195x127_univers.indd 1 3.2.2010 18:14:26

www.ssbk.cz
Odborné bloky sympozia

· Stavební průzkum, diagnostika, projektování, monitoring

· Sanace a zesilování betonových konstrukcí

- metody - technologické postupy - příklady

· Statická spolehlivost objektů a aplikace

principů trvale udržitelného rozvoje XX. mezinárodní sympozium
· Vady a poruchy betonových konstrukcí,
kvalita a trvanlivost sanací
20. - 21. května 2010
· Technické, ekonomické, legislativní
a ekologické aspekty sanací betonových konstrukcí Brno, Rotunda pavilon A
Brněnské výstaviště
· Progresivní materiály a technologie pro sanace betonu

SDRUŽENÍ PRO SANACE BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ

Sirotkova 3134/54a, CZ - 616 00 Brno, Tel.: +420 541 421 188, Fax: +420 541 421 180, e-mail: ssbk@ssbk.cz
S VA Z V Ý R O B C Ů C E M E N T U Č R

S VA Z V Ý R O B C Ů B E T O N U Č R

ČESKÁ BETONÁŘSKÁ SPOLEČNOST ČSSI

SDRUŽENÍ PRO SANACE BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ