4.

ZABEZPEČENÍ HLAVNÍ ČINNOSTI LIDSKÝMI ZDROJI,

PRACOVNĚ PRÁVNÍ VZTAHY (plánování zaměstnanců,
získávání a výběr, vznik PP, evidence, odměňování, péče o
pracovníky, ukončení PP), mzda, složky mzdy, srážky ze mzdy

PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ FIRMY

Vedle ekonomické funkce plní podnik také sociální funkci tím, že sdružuje pracovníky ke
splnění cílů podniku a současně uspokojuje jejich existenční a hmotné potřeby.

PERSONALISTÉ
= Speciální pracovníci, kteří se zabývají personální činností na personálním oddělení

Personální činnosti v podniku zahrnují:

• plánování pracovníků
• získávání a přijímání zaměstnanců
• rozmisťování pracovníků, zařazování do pracovní činnosti
• hodnocení a odměňování zaměstnanců
• péče o zaměstnance
• evidence zaměstnanců
• ukončení PP

PLÁNOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ
Firma si plánuje počet zaměstnanců:
• počet zaměstnanců potřebných ke splnění plánovaných výkonů
• počet zaměstnanců, které bude nutné v plánovaném období přijmout nebo propustit
• plánuje profesní a kvalifikační strukturu pracovníků a musí vycházet
z předpokládaného vývoje výroby, změn technologie, investičních záměrů, odbytu
podle situace na trhu a vývoje zdrojů pracovních sil
• přes plánování zaměstnanců zvažujeme možnosti získat zaměstnance:
a) z vnitřních zdrojů – zvýšením kvalifikace, rekvalifikace
b) z vnějších zdrojů – nábor a získávání pracovníků

ZÍSKÁVÁNÍ A PŘIJÍMÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ

• Podnik přijímá nové zaměstnance, pokud potřebuje zvýšit jejich počet při růstu
výkonů nebo pokud potřebuje nahradit stávající zaměstnance.

PŘIJÍMÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ZAHRNUJE TYTO ČINNOSTI:

1) Získávání zaměstnanců
Nová nebo uvolněná pracovní místa je možné obsadit:
a) vlastními zaměstnanci – zpravidla důležité funkce, pro jejich výkon si zaměstnance podnik
předem připravoval
b) náborem na trhu práce
- absolventi učilišť, středních a vysokých škol
- pracovníci, kteří jsou uvolňováni nebo sami odcházejí z jiných podniků

Nábor se provádí prostřednictvím:

a) inzerce
➢ internet, v novinách, odborných časopisech, rádio, televize

b) konkurz
➢ je vypisován na místa ředitelů škol, primářů nemocnic atd.,
➢ vhodným způsobem je zveřejněno oznámení o konkurzu a požadavky, které
budou kladeny na uchazeče o místo,
➢ o pořadí účastníků rozhoduje konkurzní komise

c) spoluprací s úřady práce

d) prostřednictvím poradenských organizací
e) spoluprací se školami
f) osobních kontaktů a doporučení

2) Výběr zaměstnanců
• Se zájemci o zaměstnání podnik zorganizuje výběrové řízení, které zahrnuje:
a) poskytování informací o pracovním místě
b) získávání informací o pracovníkovi, jeho předpokladech,
vlastnostech, osobních poměrech
tyto informace podnik získá prostřednictvím:
➢ úvodního pohovoru
➢ předložené dokumentace
➢ dotazů u dřívějších zaměstnavatelů
➢ od doporučujících osob

c) ověření schopností a dovedností pracovníka a jeho zdravotního

stavu pomocí:
➢ odborné zkoušky
➢ zkoušky psychických předpokladů
➢ lékařské prohlídky

Při posuzování vlastností uchazeče v návaznosti na požadavky obsazovaného

místa se hodnotí tyto jeho vlastnosti

1. FYZICKÉ POŽADAVKY
➢ síla, manuální zručnost, vzhled, zdravotní stav

2. DUŠEVNÍ POŽADAVKY
➢ inteligence, jazykové znalosti, organizační schopnosti,…

3. DOVEDNOSTI
 ➢ psychomotorické (rychlost, přesnost, atd.) sociální (schopnost
vést lidi,…)

4. VZDĚLÁVÁNÍ A KVALIFIKACE
➢ vyučení, praxe,…

5. PRACOVNÍ ZKUŠENOSTI

6. CHARAKTERISTIKA OSOBNOSTI
➢ iniciativa, schopnost motivace podřízených,…

d) výběr nejvhodnějšího pracovníka

e) odmítnutí ostatních uchazečů

Jaká osobní data nelze vyžadovat?

• Nelze evidovat údaje, které pro účely příslušného pracovněprávního vztahu nejsou
vůbec potřebné
• Zaměstnavatel nesmí vyžadovat od zaměstnance informace, které bezprostředně
nesouvisejí s výkonem práce!
Nesmí vyžadovat:
➢ Těhotenství
➢ Rodinné a majetkové poměry
➢ Sexuální orientace
➢ Původ
➢ Členství v odborech
➢ Členství v politických stranách
➢ Příslušnost k církvi nebo náboženské spol.

UZAVŘENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU

S vybraným uchazečem podnik uzavírá pracovní poměr. Otázky pracovního poměru upravuje
Zákoník práce.

Nejčastěji je se zaměstnancem uzavřena pracovní smlouva

➢ Je to dvoustranný právní akt uzavřený mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem
➢ Může být uzavřena na dobu určitou nebo neurčitou

V pracovní smlouvě musí být uvedeno:

a) druh práce, na kterou je zaměstnanec přijímán

b) místo konání práce

➢ velmi důležité – např. uvedeno Kaufland Jihlava – při jeho zrušení, dostane
zaměstnanec výpověď z organizačních důvodů, má nárok na odstupné, v případě
uvedení Kaufland – při zrušení v Jihlavě, může být pracovník převeden do Ostravy,
takže buď to bude respektovat nebo musí ukončit pracovní poměr sám, např. dohodou
 nebo výpovědí

c) den nástupu do práce

V pracovní smlouvě může být uvedeno:

a) výše platu
➢ pokud není plat určen ve smlouvě, je určen platovým výměrem

b) zkušební doba
➢ je max. 3 měsíce, u manažerů 6 měsíců, zaměstnavatel i zaměstnanec mohou od
smlouvy ve zkušební době kdykoliv odstoupit

c) pracovní smlouva na dobu určitou nebo neurčitou

➢ pokud to není ve smlouvě, je to na neurčitou

d) požadavky stran

• Smlouva musí být podepsána organizací i zaměstnancem

• K uzavření pracovního poměru vyplývají oběma stranám povinnosti vymezené
zákonem:
a) zaměstnavatel
➢ je povinen přidělovat práci podle pracovní smlouvy
➢ je povinen platit mzdu za vykonanou práci
➢ je povinen vytvářet podmínky pro plnění pracovních úkolů
➢ musí dodržovat ostatní podmínky stanovené právními předpisy,
kolektivní a pracovní smlouvou

b) pracovník (zaměstnanec)
➢ řádně pracovat a dodržovat pracovní kázeň
➢ při nástupu do práce musí být seznámen s pracovním řádem a
s předpisy o bezpečnosti o ochraně zdraví při práci

• Kromě sepsání pracovní smlouvy může vzniknout pracovní poměr:

a) jmenováním (například prezidentem soudci, nebo ředitel státní školy)
b) volbou
c) dohodou o provedení práce
➢ předpokládaný rozsah práce (pracovního úkolu), na který se dohoda
uzavírá, není vyšší než 300 hodin za rok.
➢ do 10 000 Kč (včetně) měsíčně se neplatí ZP ani SP
d) dohodou o pracovní činnosti
➢ sjednává se obvykle na práce, které mají opakující se povahu, např.
může jít o úklid, ostrahu apod.
➢ nelze na tuto dohodu vykonávat práci v rozsahu překračujícím v
průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby
➢ zaměstnavatel je povinen uzavřít ji písemně, jinak je neplatná. V
dohodě musí být v každém případě uvedeny sjednané práce, sjednaná
odměna za vykonanou práci a doba, na kterou se dohoda uzavírá.
Rozvržení pracovní doby není pro zaměstnavatele povinné. Jedno
 vyhotovení dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen vydat
zaměstnanci.
➢ zaměstnanec odpovídá za škodu způsobenou zaviněným porušením
povinností při výkonu práce
➢ zaměstnavatel platí za zaměstnance SP a ZP od částky 3 500 Kč

HODNOCENÍ A ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ

• Odměňování práce představuje ohodnocení výkonu formou mzdy a platu.

Plat
➢ v rozpočtových a příspěvkových organizacích
➢ užívá se pro pevně stanovenou částku za měsíční výplatní období

Mzda
➢ v podnikatelské sféře
➢ je to plnění poskytované za vykonanou práci, závisí na výkonu nebo odpracovaném
čase, je pohyblivá (např. u dělníků)
➢ způsoby plnění jsou dvojí:
− peněžní – většinou
− jiné – naturálie, náhradní volno

➢ výše mzdy závisí na:

− druhu práce (kvalifikace)
− množství vykonané práce (úkolová mzda)
− jakosti (např. u chirurga nezáleží na množství, ale na jakosti)
− namáhavosti (např. práce v podzemí, nezdravé pracovní prostředí)

➢ funkce mzdy
− podíl na tvorbě HDP
− motivační – růst kvalifikace
− pro podnik je to náklad
− plnění za vykonanou práci

Členění mzdy
a) nominální – to, co dostaneme zaplaceno (Kč)
b) reálná – to, co si za to koupíme, závisí na nominální mzdě a na cenách statků, souvisí
s inflací

V podnikatelské sféře záleží na tržní úspěšnosti firmy – pokud je firma úspěšná, může po
dohodě zvýšit zaměstnancům mzdu
 • Základem mzdových předpisů je mzdová soustava, která obsahu jednotný katalog
prací
➢ katalog, ve kterém jsou uvedeny všechny činnosti se zařazením do příslušných
tarifních skupin, firmy si mohou vytvořit vlastní katalog prací
➢ obsahuje určení kvalifikovaných předpokladů v jednotlivých kvalifikačních
stupních, tj. zhodnocení složitosti, odpovědnosti namáhavosti typických
pracovních činností

Struktura mzdy
➢ mzda se skládá z pevné a pohyblivé části

1) základní mzda – pevná část

➢ je dána množstvím odvedené práce, může být:

a) časová mzda
➢ vypočítává se podle odpracované doby
➢ výhoda – méně administrativně náročná, zaměstnanci vědí, kolik dostanou
➢ nevýhoda – postrádá motivační prvek (měla by být doplněna systémem prémií
a odměn)
➢ používá se:
− pro pracovníky, kteří nemohou ovlivnit tempo práce, nelze změřit
výkon (sekretářka, opravář počítačů, vrátný)
− když je důraz kladen spíše na kvalitu než na množství
− u pásové výroby (tam nelze ovlivnit výkon produkce)
➢ výpočet časové mzdy = odpracované hodiny x mzdový tarif
− mzdový tarif = kolik pracovník dostane za 1 hodinu práce, a
zaměstnavatel nemůže zaplatit méně, než je minimální mzda) – udává,
kolik dostane pracovník zaplaceno za normovaný čas, nikoliv skutečný

b) úkolová mzda
➢ vypočítává se podle odvedené práce
➢ výhoda – motivace
➢ použití, když je výkon měřitelný, např. u dělníků, u kterých lze stanovit
množství práce, které se má vykonat za určitý čas (např. kopáči, uklízeči atd.)
➢ odměna závisí na výkonu jednotlivce nebo skupiny
➢ výpočet = počet vyrobených kusů x sazba za kus

c) podílová mzda
➢ stanovuje se podle odvedené práce, ale není dáno množství práce, které se má
za určitý čas vykonat
➢ zaměstnanec obdrží určitý podíl z dosažených výsledků, procento ze zisku
nebo z tržeb
➢ používá se u prodejců, obchodních zástupců, vedoucích pracovníků (čím víc
prodáš, tím vyšší odměna)

2) pohyblivé části, tzv. pobídkové složky mzdy

a) prémie
➢ pracovník je dostává pravidelně, jsou plánované
 ➢ ví kolik a za co, např. za splnění nebo překročení předem stanoveného úkolu
➢ vedoucí tím pracovníky motivuje
➢ např. za 5 % překročení plánu se dostane 10 % prémie platu, za získání každého
zákazníka se vyplatí 500 Kč atd.

b) odměny
➢ jsou vypláceny nepravidelně, jednorázově, jejich výše nebývá předem dána
➢ za splnění mimořádných pracovních úkolů, nad rámec pracovních povinností
(zlepšovací návrh)
➢ odměny při příležitosti významných jubileí (životních, pracovních)

c) příplatky
➢ stanovují se v kolektivní smlouvě, v zákoníku práce
➢ za práci ve ztíženém, nebezpečném a zdraví škodlivém prostředí
➢ za práci v noci
➢ za práci o svátcích, sobotách, nedělích, přesčasy

d) doplatky
➢ pokud je pracovník dočasně přeřazen na práci s menším platovým oceněním, rozdíl
do jeho průměrné měsíční mzdy musí být doplacen (počítá se ze 3 předchozích
měsíců)

e) osobní ohodnocení
➢ vyjadřuje trvaleji kvalitu práce určitého zaměstnance
➢ slouží jako stabilizace důležitého zaměstnance v podniku
➢ bývá pravidelnou složkou mzdy

f) podíly na zisku
➢ podnik je vyplácí až podle toho, jak hospodaří

g) naturální požitky
➢ jen u některých odvětví (kostelecké uzeniny)

h) náhrady mzdy
➢ vyplácejí se v případě, kdy zaměstnanec dobu neodpracoval, ale přesto má nárok na
mzdu, jde o důvody, které jsou dány zákonem
➢ za dovolenou, za státem uznané svátky, náhrady nemocenského pojištění (úraz,
nemoc, lázeňská péče, mateřská, karanténa, OČR), důvody, které jsou v důsledku
objektivních překážek (výpadek elektrické energie, účast na vojenském cvičení,
výkon veřejné funkce, svědectví u soudu)

➢ náhrada za nemoc
- je vyplácena se mzdou (připočítává se k čisté mzdě)
- od 1. 7. 2019 se nemocenská poskytuje už od prvního pracovního dne
pracovní neschopnosti
- do 14. kalendářního dne pracovní neschopnosti je tedy vyplácena náhrada
mzdy zaměstnavatelem a od 15. dne to přebírá správa sociálního zabezpečení
a nemocenská je vyplácena za kalendářní dny
3) srážky ze mzdy

a) zdravotní pojištění
➢ vybírají ho zdravotní pojišťovny na lékařské vyšetření, ambulantní ošetření, nemoc,
na úhradu léků
➢ všichni pojištěnci se dělí do 5 skupin:
- státní pojištěnci – pojistné za ně platí stát – studenti, vojáci, ženy na mateřské
dovolené atd.
- zaměstnanci – vykonávají závislou činnost, sami platí 4,5 % z HM
- zaměstnavatel z nákladů za něj platí 9 % z jeho HM
- OSVČ – platí si pojištění sami (13,5 %) z vyměřovacího základu (příjmy –
výdaje)*50%
- osoby bez zdanitelných příjmů (lidé pracující na DPP, ženy v domácnosti) –
jejich vyměřovací základ je minimální mzda, tudíž min. mzda * 13,5 %

b) sociální pojištění
➢ částky kontroluje a vybírá OSSZ (Okresní správa sociálního zabezpečení)
➢ skládá se ze tří položek:
- důchodové pojištění – největší část, používá se na výplatu důchodu
- nemocenské pojištění – slouží k náhradě mzdy, jestliže je zaměstnanec
nemocný
- příspěvek na státní politiku zaměstnanosti – na nezaměstnanost

➢ pojištěnci se dělí do 3 skupin:

- zaměstnanci – zaměstnanec platí 6, 5 % z HM
- zaměstnavatel za zaměstnance 24,8 % od 1. 7. 2019
- OSVČ – může se rozhodnout, zda bude platit i nemocenské pojištění (2,1 %),
jinak povinně platí 28 % důchodového pojištění a 1,2 % politiku
nezaměstnanosti z vyměřovacího základu

c) záloha na daň z příjmů

➢ počítá se z hrubé mzdy (hrubá mzda zaokrouhlená na 100 nahoru) – daň je jednotná
lineární 15 %
- pokud má zaměstnanec jen jednoho zaměstnavatele, nepodává daňové
přiznání, roční zúčtování daně mu dělá zaměstnavatel
- pokud má dvě a více zaměstnání, musí podávat daňové přiznání sám

Splatnost a výplata mezd

➢ mzda se vypočítává měsíčně po ukončení kalendářního měsíce
➢ celkový přehled je zachycen v zúčtovací a výplatní listině
➢ výplata probíhá několik dní po ukončení předchozího měsíce nejčastěji jedenkrát
měsíčně do 20. dne

Postup výpočtu mezd

Základní mzda
+ příplatky
+ prémie
+ odměny
+ mzda za dovolenou
= hrubá mzda
- ZP 4,5 %
- SP 6,5 %
- záloha na daň z příjmů
= čistá mzda
+ dávky v nemoci
- ostatní srážky (dnes spíše jen exekuce, alimenty)
= mzda k výplatě = čistá mzda

Minimální mzda
➢ Je to nejnižší přípustná výše odměny za práci, je stanovena zákoníkem práce a
vyhláškou o minimální mzdě.
➢ vztahuje se na všechny zaměstnance v pracovním poměru
➢ pokud nedosáhne mzda za měsíc minimální mzdy, musí zaměstnavatel zaměstnanci
rozdíl doplatit

DOKLADY PRO VÝPOČET MEZD

a) docházkový systém
➢ dříve píchačka, dnes docházkové terminály – karty, otisky prstů, mobilní docházka –
aplikace v mob. telefonu ….

b) úkolový lístek
➢ pracovní lístek u kusové výroby, kolik hodin pracovník odpracoval na výrobě dané
věci a kolik je sazba za hodinu

c) mzdové listy
➢ vedou se pro každého zaměstnance
➢ obsahují řádek pro každý měsíc
➢ na konci roku se údaje sečtou a převedou se na ELDP
➢ pracovník podepíše souhlas s tím, co dostal za rok za mzdu, slouží k výpočtu
průměrných mezd a nemocenského pojištění

d) ELDP (evidenční list důchodového pojištění)

➢ slouží pro výpočet důchodu, je to součet mzdového listu

e) ZVL
➢ zúčtovací a výplatní listina každý pracovník má na ZVL svůj řádek, uvádí se zde
odpracované hodiny, základní mzda, ostatní složky mzdy, ZP, SP, daň z příjmů,
částka k výplatě

EVIDENCE ZAMĚSTNANCŮ
O zaměstnancích vede zaměstnavatel rozsáhlou evidenci, kterou tvoří dvě složky:
a) osobní evidence
➢ osobní karta – jméno, osobní číslo, rodná data, bydliště, stav, kvalifikace, pracovní
zařazení
b) mzdová evidence
➢ vede se v účetnictví
➢ patří sem Prohlášení k dani z příjmů, zápočtový list, potvrzení o zdanitelných
příjmech, mzdový list, evidenční list důchodového pojištění, zúčtovací a výplatní
listina

PÉČE O ZAMĚSTNANCE
Kromě odměny za práci má pro vytváření příznivého vztahu pracovníků k podniku a
vykonávané práci význam i další péče, kterou jim podnik věnuje:

1) poskytování dovolené na zotavenou

➢ zákonem stanovená doba je 4 týdny, podnik může tuto dovolenou prodloužit o další
týdny
➢ dodatková dovolená – 1 týden – poskytuje se zaměstnancům, kteří pracují ve zvlášť
těžkých pracovních podmínkách (horníci)
➢ při čerpání dovolené přísluší zaměstnanci náhrada mzdy

2) placení pojistného na zdravotní a sociální pojištění

➢ zaměstnavatel je povinen své zaměstnance přihlásit ke zdravotnímu a sociální
pojištění a odvádět za ně pojistné ve výši SP 24,8 %, ZP 9 %

3) zajištění ochrany zdraví při práci

➢ péče o pracovní prostředí (z hlediska hygieny a zdravotně bezpečné práce)
➢ závodní zdravotní preventivní péče
➢ seznamování zaměstnanců s pravidly bezpečné práce (školení, poskytování
ochranných oděvů a pomůcek, odškodnění zaměstnanců, kteří měli pracovní úraz)

4) péče o kvalifikace zaměstnanců

➢ školení
➢ odborné časopisy a knihy
➢ přednášky
➢ kurzy

5) péče o sociální potřeby zaměstnanců

➢ umožnit zaměstnancům stravování
➢ kulturní, sportovní a společenské akce
➢ příspěvky na podnikovou rekreaci
➢ péče o dítě předškolního věku
➢ podnikové půjčky (i bezúročné)

UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU

Pracovní poměr může skončit buď aktivitou ze strany zaměstnance, nebo zaměstnavatele

Způsoby ukončení pracovního poměru:

a) dohodou
 ➢ zaměstnanec a zaměstnavatel se dohodnou na ukončení pracovního poměru
k určitému dni,
➢ dohodu uzavřou písemně a pokud to požaduje zaměstnanec, budou v ní uvedeny
důvody pro ukončení pracovního poměru,
➢ jedno vyhotovení dohody vydá zaměstnavatel zaměstnanci

b) výpovědí
➢ písemné rozhodnutí o ukončení pracovního poměru jedním z účastníků bez ohledu na
to, zda s tím druhý souhlasí
➢ může ji podat zaměstnanec i zaměstnavatel a musí být podána písemně
➢ zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů, které jsou uvedeny
v zákoníku práce
➢ zaměstnanec nemusí udávat důvody k výpovědi
➢ pracovní poměr končí uplynutím výpovědní doby a činí 2 měsíce
➢ výpovědní lhůta začíná 1. dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení
výpovědi a končí uplynutím posledního dne druhého kalendářního měsíce

➢ zákaz výpovědi
− zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď v ochranné době – pracovní
neschopnost, dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce

c) okamžité zrušení
➢ jednostranný právní akt, doručený písemně
➢ důvody uvedené v zákoně musí uvádět i zaměstnavatel i zaměstnanec
a) zaměstnanec
- zdravotní stav
- zaměstnavatel mu nevyplácí mzdu (do 15. dne po uplynutí dne splatnosti)
b) zaměstnavatel
- pracovník opakovaně hrubě porušuje pracovní kázeň
- pracovník byl odsouzen za úmyslný trestný čin