a navody Amatérského ratl ROCNIK 16 19556 CisLo 2 NEZISTNA POMOC Snad_nebylo jediného Gendée, kt by nebyl svrchované rozechvén, kd; y o nabidce Sovétsk¢ho svazu, pomoci nékolika zemim, mezi nimiz je i Ceskoslovensko, pii roavoji vyzkume gie atomu pro mirové 16 kova nabidka nema v déj rodnich vatahti obdoby. Jesté nikdy se nestalo, aby néktery stat ~ a dokonce velmoc -, majici v rukou objev tak ne- smirného vyznamu, jej dal k disposici jinému statu a jesté k tomu nabizel vie- moznou védeckou a technickou pomoc. Vzpomeiime jen na historii piadlackeho stroje, na jehoz podkladé vyrostla take celd déjinna epocha. Anglie, kde piad- lacky stroj vanikl, Zarlivé tento vynalez stiezila. Nové vynalezeny stroj ji daval moznost rozvinout vyrobu a ovkidnout véechny trh kazan, mechanik Cockerill, ktei 4ilzhotovit takovy stroj ve Francii, bylod- souzen in contumatiam k smrti, Brnén- sky hrabé Salm, ktery chtél zavést strojnt ‘obu v brnénskych textilnich tovar- nach, se vyudil zametnikem a pracoval v Anglii jako tovarys, aby mél moznost toto tajemstvi z Anglie vyvézt, A kdyé se mu podafilo zakoupit celf stroj, nezda- RADIOVY KONSTRUKTER ¢, 2 ~ 1955 filo se mu jej ze zemé vyvézt ani roze- brany na souéasti, protoze nenasel do- pravee, ktery by se takového risika od- azil. A nemusime chodit tak daleko do historie. Vsichni se pamatujeme, jak vy- padala situace v dobé, kdy se Spojené staty americké domnivaly, Ze majf v ato- mové cnergii monopol. Sdélily nékteré pomatky pouze tém statdm, které jid tak jako tak nemély k dokonéeni vyzkumaé daleko, protoze jejich védci se zuéastnili praci na vyrobé atomové bomby za valky: Britannii, Kanadé, Francii, Jak naprotitomu vypada. situace v nasem pifpad&? Dostavame tento dar s Polskem, Rumunskem a Némeckou demokratickou republikou zcela nezist- né, z iniciativy velmoci, které mohla — kdyby chtéla ~ ze svgch vyzkumi tézit sama a pill roku poté, kdy v SSSR byla spusténa prvni pokusnd atomova elek- trarna, Dostava se nm do ruky hotovy vysledek dlouholetych a nakladnych vy- zkumii, na jejichz provedent bychom vlastnimi silami jeté dlouho nestadili. Jako Svazarmovci — a radisté k tomu — si dovedeme plné uvédomit vyznam této velkorysé nabidky, nebot vime, co zna- mend energie atomu pro rozvoj védy, primyslu, vzestup Zivotni urovné a po- silen{ obranyschopnosti nasi zemé. * a“ZESILOVAC S&S TONOVYMI KOREKCEMI A SUPERHETOVYM DOPLNKEM Josef Milde Gramofonova deska je nasim dobrjm piitelem: zpiijemiuje dm chvile odpo- éinku zdbavnou hudbou, poskytuje nam hodnotny kulturn{ prozitek, pFehraje- me-li si zaznamy klasickjch hudebnich dél nebo ukazky z tviréi prace mistra ‘ho slova, pomaha nam zdokonalovat naxe znalosti Jako uéebni pomiicka. Diouhohrajici desky s t. zv. mikro- drdzkou daly zépisu na desce nové hod- noty. Tyto desky vykazujf podstatné lep- 4 zéznam proti desk4m normdlniho provedenf, Chceme-li véak vyhod dlou- hohrajicich desek plné vyuZit, pak ne- staéi pouze pfipojit gramofon k ptiji mati. Musime si uvédomit jednu okol- nost: podstata mikrodrAzkoveho zAzna- mu nedovoluje nahravat hluboké tony v takové sfle jako byl pavodnf snimany zvuk, Na deskdch tedy nizké tony — basy — jsou proti urovni ténd v oblasti okolo 1000 Hz mnohem slabs. Také cel- kova uroveh vystupniho napéti z pFe- nosky pH pichrvdn{ dlouhohrajicich desek je nizS{ nez tiroven vystupniho na- péti z pfenosky pfi prehravani normal- nich desek, Pak se ovSem majitel nového univer- sélntho gramofonu dostava do nemilého postaveni, Je piekvapen, kdy2 jeho ptiji- maé, na jehoz zditky pripojil prenosku trirychlostntho gramofonu, hraje slabé, i kdyz vytoéil regulator hlasitosti na ma- ximum. Pfednes ma nadbytck vysokych tond a kdyz se vytodi regulator ténové clony, pak se sice trove bash ponékud pozvedne, ale zato zmizi vysoké tony a dojde k dalfimu poklesu hlasitosti. Jednim vychodiskem z této nemilé si- tuace by bylo, koupitsidostatetné citlivy zesilovaé, kterého bychom vylutné po- uiivali kpfehravani gramofonovych de- sek. Takovéto FeSen{ je oviem na mist jen pro toho, kdo si netrouff zesilovaé postavit sAm. Pro normaini doméci pod- minky vystatime s béznjm vjstupnim vykonem "3 W. Bylo by tedy zbytecné tento vykon zvySovat, pokud neni Z4dan cya velky dynamicky rozsah hlasitosti. Jde vsak v prvni fadé o to, kde a jak ziskat podklady pro stavbu takovéhoto vhod- ného zesilovate. Dale je cela Fada mladyich nadSenci pro obor radiotechniky, ktefi by se rddi prakticky seznamili s rznjmi z4sadami a pouckami, které si pfeéetli v knihach a éasopisech. Dive byla jako prvni kok do oboru radiotechniky povazovana stavba krystaloveho piijimaée. Ani dnes krystalovy ptijimaé neztratil tak zcela na svém vyznamu, ale p¥esto velké vét- gina novych adepti radiotechniky m4 snahu uéinit svaj prynt krok do praxe se za¥izenim elektronkovym. Ze snahy vyhovét obéma témto poza- davktim vanikl tento navod, ve kterém bude nejprve podrobné popsin jedno- duchy, ale p#i tom viestranné pouzitel- ny zesilovaé. Tento zesilovaé tvoFi od- délenou jednotku montovanou na samo- statné kostie. Utel takovéto ipravy nut- no spatrovat v tom, Ze avlddnut{ otdzek zpracovavani a zesilovani tnovych kmi- todth je jakejmsi vfchozim stupném pro zvladnuii celého oboru_radiotechniky. Dali krok, totiz stavba upin¢ho rozhla- sového piijimace, je timto zptisobem usnadnéna a omezuje se na zhotovent vysokofrekvenéntho dilu, ktery bude tak- té2 popsdn v dali sti. ‘Vaimnéme si tedy nejprve zapojeni ze- silovaée (obr. 1). Nizkofrekvenénf signal (na piikl. piivody od pfenosky) je za- pojen na vstup. Ténové napéti_pfi- chazi nejprve na kombinaci odpord, kondensétoré. a dvou_potenciometra. Z toho potenciometr P, je uréen pro samostatné ovlad4ni vysokych ténd a potenciometr P, pro samostatné ovld- dani nizkych téni, Takovéto rozdélené ovlédani zabarveni témi m4 celou Fadu velikjch vyhod. Dovoluje -individudlnt ptizpisoben{ 2vuku riznjm podmin- km, které se mohou pti reprodukovani vyskytnout, Tak na pitklad jiz dfive zminéng piipad piehravani dlouhohra-jicich desek je timto zpisobem snadno vyreden, Vhodnym nastavenim poten- ciometru P, (hluboké tény) je mozno ptidat pravé jen 4st nizkych kmitoéta seslabenou pfi nahravani, aniz by se tak délo na dkor vysokych Kmitottd. A na druhé strané na pfiklad pti stars, obe- hrané desce, které mA znatny 24kladni ium, staé{ otogenim potenciometru P, dst vysokych kmitoéta odffznout, takze ium pfestava vadit. Tim, #e oba ovldda- cf prvky jsou oddélené, zistAvaji pti pro- tdéeni obou potenciometrii stiednf kmi- toéty prakticky nedotéené, takie celkova hlasitost reprodukce se piili’ neméni a mA vyvazenéjat charakter. Potenciometr P, i P, jsou o hodnoté 2MQ, Jejich hodnota miize biti vy&i, az 3 MQ: Soubor odport R,, Re, potencio- metri P;, P, a kondensdtorti C,, Cy, Cas Cy tvort kmitodtové zAvisly prvek, kte~ rym je zabarven{ témi ovldano. Hod- noty téchto souédsti jsou takové, Ze do- voluji regulaci v rozmez{ 1:6 jak v oblasti vysokych, tak iv oblasti tz kych ténd. To znamend, Ze napétt vyso- kych téma je v jedné krajnf poloze po- tenciometra P, 6 x vétst nez v druhé krajni poloze. Oblast kmitotta, které pti protaéeni potenciometru P, maji na- pétovy pomér | :6, je asi 10 kHz. Ob- dobné je tomu i u poienciometru P,. Zde oblast kmitottiy. Ktera podicha zméné 1:6, je asi 200 Hz. Hodnoty kondens4- tori, odporé i potenciometra. doporu- Guji dodréet, nebot jsou vzdjemné vyva- Zeny. PHi jejich zméné piestane byt ob- last stiednich kmitoéti okolo 1000 Hz rovnomérné zesilovana, pokud ovsem nenf ménéno vice jednotlivych prvkii na- jednou. Viz obr. 2. To ovsem neznamend, ge nen{ dovo- leno si razné hodnoty pozménit na zkousku ,,co to udéla“, Pokud ale kon- struktér ocekava od zesilovaée dobré vy- sledky, ptidrii se uvedenych hodnot. Pro jiné poméry regulace nebo jiné kmito- éty, ve kterych nast4vé maximalnt ovliv- jovani protaéenim ovlddacich prvké, by bylo nutné cel¥ tento soubor souta tek znovu navrhovat. To ovSem se jiZ vymyka z ramce tohoto popisu. Nizkofrekvenéni signal, nastaveny po- volby posluchaée v ténové ovladact éasti, je privadén na potenciometr P. Jeho hodnota je 1 MQ. Prabéh potencio- metru musi byt logaritmicky. Potencio- inetrem totiz ovliddame hlasitost repro- dukce. Aby lidské ucho vnimalo rozdily vy hlasitosti rovnomérné, je tieba, aby napéti, které ptivadime na mitzku elektronky E,, nestoupalo fadou aritme- tickou, to jejako jeden, dva, tii, étyzi, ale geometrickou. Tedy dva, étyti, osm, Sestndct. Aby byla splnéna tato podmin- ka, pouzivaji se pro regulaci hlasitosti specidlni potenciometry t. zv. logarit- mické, u kterych pribéh odpora po Obr. 1. » batice, w RADIOVY KONSTRUKTER é, 2 ~ 1955 Bredid miithy (Ga) most by spajeny skatedon, EBLZI md tento spa provedens ‘31 musime prisluiné vfoody spojit na objimce (viz obr. 6). 43Obr. 2. celé délce dréhy stoupa exponencidine. Takovyto potenciometr m4 u svého le- vého dorazu (minimAln{ hlasitosti) po- zvolny ndbéh hodnoty odporu, ktery smérem k druhému konci é&m dale tim rychleji narist4, au pravého dorazu do- sahuje jmenovité hodnoty odporu. Bé- %ec poienciometru rozdéluje dréhu na dvé poloviny; na tast drahy, kterd je mezi béZcem a hornim koncem poten- ciometru, ptipojenym na piivod nizko- frekventntho ‘signdlu, a "east druhow mezi béicem a uzemnénjm koncem. Otdéentm osy regulatoru méni se pomer obou odporit a tim i pomér napéti mezi béZcem a zemnini pifvodem k napéti na celém potenciometru. Takovjmto zati- zenim je moiné plynule regulovat hlasi- tost od tiplného ticha a2 do maximalni hlasitosti zpisobem, ktery ucho. vnimé jako linedrné vardstajici hlasitost. Napétf z bézce potenciometru se pii- vadf pies kondensdtor G, a odpor Ry na 44 mifzku elektronky £,. Uéelem této elek- tronky je dostateéné zesilit ptichazejici ténové kmitoéty tak, aby mohly vybudit elektronku £. Elektronka E,, t. 2v. kgn- cova, je elektronka vykonova. Takovato elektronka md urtity, pomérné znaény anodovy proud, ktery protéka transfor- matorem T7,, na jehoz sckundaru je pfi- pojena kmitatka’ reproduktoru. I kdyz takovéto elektronky maji velkou strmost, je picsto tieba k plnému ovlddani po- mérné znaénych napéti na Hdicl mitzce. U elektronky EBL21 je toto pottebné stiedni modulaént napétt asi 4V efek- tivni. Takové napéti nemdze viak dodat 24dna pienoska. Proto musi byt napéti nejprve dostateéné zesileno, aby bylo mozno jim ovlddat koncovy stupen. Toto zesileni obstarava elektronka &,. K pte- hravant desek s mikroz4znamem a dale k vykompensovani tibytku zesilent, které nevyhnutelné nastane v tnové regulatni é4sti na vstupu zesilovace, je ticha po-mémé znaéného zes{lent, Proto je tento stuperi osazen pentodou. Pouzitd elek- tronka je miniaturniho typu 6F31. V za- pojent uvedeném na obr. | zesiluje asi 10x. V tomto zapojeni jsou jisté odchylky od béiné zapojovact praxe. Elcktronka s péti clektrodami, pentoda, pottebuje pro svoji spravnou éinnost urcité kladné napéti na druhé m¥izce, oznatované G,. Obvykle je toto napéti_mezi 100 ad 200 'V, u elektronky 6F31 je uddno 100 V. Anodovy proud, ktery elektron- kou protéka, je u pentody v sirokych m« zich nezavisly na anodovém napéti. M nime-li anodové napéti_od uréité hod- noty, obvykle asi od 70 V vyse, pfibyvé anodového proudu jen velmi malo. Za- tozménou napétina prvni miféce se ano- dovg proud silné méni, Aby se elektron- ka nezniéila, musi mit prvni (tidici) mifzka uréité zAporné predpétf, Toto zAporné piedpéti Ize ziskat dvojim zpii- sobem; bud z vedlejstho zdroje odebiré- me napéti dostateéné velikosti a zaporné polarity vidi zemi a pfivadime je na mifZku, nebo ziskavame toto piedpéti automaticky na odporu zafazeném do katodového piivodu. U modernich elek- tronek se pievdzné uziva druhého zpi- sobu, Ma celou fadu vyhod. Jednoduse se provadi a hlavné vyrovnava do znaéné Obr, 4. miry rozdily mezi elektronkami. Elek- tronkou ma pii spravném provozu pro- tékat urcity anodovy proud. Jeho veli- kost Ize vyéist z tabulek s tidaji o elek- tronkach. V téchto tabulkach je uveden maximdlné pfipustny anodovy proud, kterg elektronka jesté snese. Prestoupe- nim maximAlniho anodového proudu je ohrozovana Zivotnost, elektronky. Mize se snadno stat, Ze vlivem roz- ptylu hodnot elektronek pii vyrobé bude predpéti potfebné ujedné elektronky pro pritok maximalné dovoleného anodo- vého proudu malé, kdedto udruhé elekt- ronky by bylo ticba vétstho piedpéti. Pri zAméné by touto elektronkou proté- kal nep#ipustné vysoky anodovy proud. Pak nezbyva, nez predpétt nastavit na takovou hodnotu, aby Z4dna elektronka nemohla vyboéit z dovolenych mezi. Tim ovsem zistanou elektronky na dolni hranici tolerance nevyudity. Néprava nastane pti pouzit{ automa- tického predpétt, ziskAvaného na kato- dovém odporu clektronky. Zapojime-li elektronku na proudové zdroje, potece jf urtity anodovy proud. Tento proud proték’ pies katodovy odpor, na ném vanika napéiovy spad. Polarita napéti vznikajiclho na katodovém odporu je kladnd na katodé a 2Apornd na zemnim konci. Tim, Ze mifzkovy svodovy odpor Je zapojen jednim koncem na mifzku a drubym na zem, je mifzka stejnosmérné na zemnim potenciondlu. Mezi zemt a katodou viak vaniklo na katodovém od- poru urdité napéti, které mélo zdporny pol na zemi, Toto napéti se tedy dostava na mitzku a Gini ji vei katodé z4pornou. Vhodnou volbou hodnoty odporu vznik- ne na ném pravé takovy napétovy spd, jakého je treba pro sprdvnou éinnost elektronky. ‘A nyni se dost4véme ji# k tomu, prot predpéti nazyvame automatické, Bude- me-li uZivat elektronku emisné schop- néjsi, ktera je schopna pti uréitém pev- ném miizkovém predpéti dodavat vatsi anodovy proud, pak tento zvyeny ano- dovy proud vyvola na katodovém od- por zvétieny napétovy spad, coz zna- mena jinfmi slovy, Ze vzroste i z4porné napéti na Hdici mitzce elektronky, Zvy- sené zdporné napéti na m#fZce znamend opét sniZen{ anodového proudu ato vyvold sniZent piedpét! na miféce. Obé tyto hodnoty jsou na sobé zdvislé a ustalf se na néjaké hodnoté velmi bliz~ ké té, na které se ustali elektronka se slabou emisni schopnosti. U té zase maly anodovy proud dé vznik nizkému mit- kovému piedpéti, které na druhé strané podpoii vzrist anodového proudu. Tim- to zpiisobem se viastnosti dvou meznich clektronek do velmi znatné miry vyrov- najt, ‘Uvedené rivahy plati pfedeviim pro elektronky, ve kterych je tieba, aby tekl maximalné piipustny proud. Tento pii- pad nastane tchdy, kdy je Z4d4no, aby vedle napéti bylo’ mozno na vystupu z elektronky odebirat i proud. Sougin napéti i proudu ale udava vykon, AvSak k Hizeni elektronek v jednoduchych ze- silovatich vykon nepotiebujeme. Ridici mifzka koncové elektronky vyZaduje jen zmény napétt a nikoliv zmény proudu. Tak je tomu u elektronky Ey. Elek- tronka E, nemusi tedy dodavat prakticky 24dny vykon elektronce Ey, ale jen zesi- lovat napéti. V takovém pfipadé, kdy vyzadujeme maximéln{ zesileni napéti, neni tieba, aby elektronkou tekl veliky anodovy proud. Zatazeni odporu o velké hodnoté do anody elektronky, v naSem pHpadé odpor R, v anodé clektronky F, dovoli ziskat pokud mozno vysoké napé- tina vystupu elektronky. Avsak vysokou hodnotou odpora v anodé pi normél- nim anodovém proudu by vlivem ubyt- ku na sp4du na odporu ziistalo na anodé elektronky jen velmi nizké napéti, Elek- tronka s maljm anodovym napétim by prakticky piestala zesilovat, Na 3tésti je moéna jednoduchd odpomoc. Snfzime-li vhodnym zptisobem na nizkou hodnotu i kladné napéti na stinici m¥izce, zmenst se celkovy anodovy proud na’ zlomky miliampéru. Pak ovsem je ubytck, ktery nastane priitokem anodového proudu odporem R,, pomérné maly a napéti, které zbude na anodé, bude vy&i, Prito- kem proudu odporem R, vznikd napéti, které je svym zdpornym pélem na anodé akladnym polem na napdjecim pFivodu pro anodu. Toto napéti pusobi proti na~ péti, které je mezi zemi a napdjecim kladnym piivodem. Je tedy napéti, které je mezi zemf a anodou mensf o ubytek na ‘anodovém odporu. RADIOVY KONSTRUKTER ¢, 2 ~ 1955 Obr. 6. Snigovanim napéti na stinici mitice klesd nejprve zesfleni, az posléze pti niz- kych hodnotach zaéne opét nardstat. Pi napéti asi 20 V na stinici mifzce nardsta opét do vysokych hodnot. Nejvhodnéjsi pro ziskévan{ tohoto nizkého napéti na stinici mifice je seriové zatazeni odporu mezi stinicl_mivzku a Kladny napaje- ci _ptivod. Tento odpor byva nejlépe © hodnoté 0,51 MQ, Na obr. 1 je jim odpor R;. Za tohoto provozniho stavu, kdy anodovy proud je pomérné velmi maly a napéti na stinici mifzce nizké, neni tieba vytvaict miizkové piedpéti na katodovém odporu. Stadt viadit mezi Hidici mifzku (G,) a katodu veliky odpor. Na tomto odporu vanikne prétokem mi{Zkového proudu samodinné piedpéti © hodnoté asi 1 V. To je hodnota pravé dostaéujict pro spravny provoz elektron- ky 6F31. Za téchto podminek je zesileni elektronky 6F31 vysoke, .vak tento provozni stav nedovoluje privadét na Hdici mHZku velika napétl. SniZenim napéti na stinici mifZce (G,) se totiz widinnd é4st charakteristiky elek- tronky zkratila, Elektronka je schopna zpracovavat napéti ptivedené na ifdict mifzku jen v pomérné velmi wzkém roz- sahu, Napéti, které bude piivadéno na mifiku elektronky E,, je nastavitelné jednak potenciometrem 3 a za druhé je 47stcjné nizké urovné, nebot pochézi z pre- nosky. Proto tato tiprava nevad{ a na- opak se jevi jako vyhodna. V prvni tadé odpada katodovy odpor a nezbytny blo- kovaci kondensdtor, ktery by vzhledem k nastavajici zAporné zpétné vazbé mu- sel mit velmi znaénou hodnotu, aby byla zachovana pfenosovd charakteristika iu nizkch tnd, Navic je elektronka pri takovém zapojeni jen velmi slabé prou- dové namahna, iakZe jeji zivotnost je velika. Také odbér ze sitového zdroje je pak maly. Napéti zestlené elektronkou Z;, které se objevuje na odporu Ry, se pfevadi va- zebnim kondensatorem C, na miizku Koncové elektronky. Vazebn{ konden- sator C, splituje tutéé funkci jako kon- densator G,, to je oddéluje stejnosmérné miféku od piedchdzejicich éasti zesilova- ée; v tomto pripadé od anody elektronky Ey, kde je kladné napétt. eklijsme si jiZ, Ze mi elektronky £,, kierA pouziva automatic- kého pfedpéti, vznikajictho na katodo- vem odporu R,, ma byt na zemnim po- tencidlu. Nékdy se tava, Ze kondensator G, neni dostateéné jakostni. Ma, jak H- kame, znaény svod. Je to asi tak, jako by byl paralelné ke kondensatoru C, zapo- jen jeSté néjaky odpor. Je jasné na prvni pobled, Ze tak vznikne vodiva cesta, ku- dy se mize kladné napéti na anodé elck- tronky £, dostavat na miizku elektronky E,, Cim meni{ bude svodovy odpor kon- densdtoru, tim kladnéjst bude i napéti na Hdici ‘mifzce Ey. Vidime tedy, Ze Spatnou isolaci kondensatoru C, umozni se pronikant kladnych napéti na tidict mifzku koncové elektronky. Kdyby na- pétf na anodé bylo na piiklad jen 100V, pak pti svodovém odporu kondensdtoru 50 MQ spolu s déliéem napéti, ktery vanikne spolu s odporem R, 0 hodnoté 0,5 MQ, by se na mifzku koncové elek- tronky dostaval jeden volt kladného na- pét{, Vidime tedy dilezitost poZadavku na jakont kondensatoru C,. tidavé napéti, které je kondensdto- rem C, prendgeno, se dostav na miizku elektronky E;. Tato elektronka, jak jsme si jiZ povédéli, se nazjva koncovou nebo také vykonovou elektronkou. Jejim uée- lem je nejenom zesflit napétt piivadéné na mifzku, ale soutasné umoinit odebi- 48 ran{ vykonu z jejf anody. Vykonové elektronky mivaji velmi znaéné rozptyly vy hodnoté charakteristik, takée v tabul- kach elektronek nalézdme éasto jen udaj hodnoty katodového odporu misto veli- kosti miizkového predpéti. Velikost ka- todového odporu udana v tabulce je pak pg konstruktéra zAvaznd. U elektronky BL21 je hodnota odporu piedepsdna 150 Q. Je pripustné snizit tuto hodnotu az na 120.2 a moéno ji i zvfsit za cenu snizeného vykonu. Napét( na mifzce G, ovldd4 anodovy proud. Toto tidici na- péti se sklada jednak z pevného stejno- smérného predpéti, které vzniklo na ka- todovém odporu a ze slozky stiidavé, pti- vadéné kondensatorem Cy. Stiidava slozka napéti na mitzce ovld- d& anodovy proud. V disledku toho vanika kolisajicim anodovym proudem na odporu Ry v katodé kolisajicf stiidavé napéti, které odpovida napéti modulac- nimu, jez bylo piivedeno na mifzku. ‘Tak jako nastalo vyrovnavan{ charakte- ristik zapojenim katodového odporu, tak také by timto zpasobem vznikla z4pornd zpétna vazba, kdyby sttidavé napéti, vzniklé na katodovém odporu, mélo moénost dostat se pies mifzkovy svod zpét na mifzku. Dasledkem toho by byl pokles zesileni. Aby pokles nenastal, je treba néjakym zpisobem zabrAnit vani- ku stfidavého napéti na katodovém od- poru R;. Pfi tom stejnosmérné napétt, vznikajici na tomto odporu, mA atistat zachovano. Vyvstava tedy nutnost néja- kjm vhodnym zpiisobem provést pro stHidavd napéti zkratovani katodové- ho odporu. ‘Tuto éinnost zastavé kon- densdtor C,. Aby jeho zkratovaci cinnost byla dokonal4, must kondensator vyka- zovat pro stfidavé napéti zvolencho niz~ kého kmitoétu jalovy odpor (kapacitni reaktanci) o velikosti ne vétsi nez asi 1, hodnoty odporu Ry. ‘Hodnota jalového odporu kondensA- toru C, je zAvislA na kmitoétu. Cim budou kmitoéty, tim vy3si bude jalovy odpor kondensdtoru, Tim nabyva stii- davé napéti, vanikajici na odporu Ry, pievahu a v disledku toho se objevuje i pokles zesilent elektronky. Z tohoto di- yodu musi byt hodnota kondensatoru Gy, velmi vysok4; u popisovaného pit- stroje cini 50uF.Strmé a vykonné koncové elektronky typu EBL21 mivajf éasto sklon k vlastn{- mu rozkmitan{ na velmi kratkych vindch na kmitottu daném indukénostmi pifvo- du a rozptylovymi kapacitami, Na pfed- nesu se to projevi Sumem a skreslenou reprodukef. Aby tento zjev nemohl na- stat, jsou do pifvodu ke stinici mifzce a Hdicl_mi{ce zapojeny seriové odpory R, a R,. Tyto odpory je nutno pfipajet piimo na vyvody elektronky. Jediné tak Ize zabranit vzniku divokych oscilaci. Do anody elektronky E, je zapojen vi- stupni transformator. Je tovelmidulezita souéastka, nebot pievadi nizkofrekvené- ni vykon, ktery je na anodé elektronky E, 0 pomérné vysokém napéti a nizkém proudu, na nizké napéti a velky proud, tak jak to vyzaduje nizkoohmova kmi- tact civka reproduktoru. Rekli jsme, %e vystupni transformator Tr, je velini di- lezita souddstka. A opravdu je tomu tak. Je tieba si uvédomit, Ze hlav: stupnim transformatoru zAlezi, jak dale- ce budou hluboké i vysoké tnové kmito- éty pievadény na reproduktor. Bez vystupnf transformatory, které jsou na trhu, dovolf sice spravné prizptisobeni kmitaci civky k anodové impedanci kon- cové elektronky, Av3ak rozsah kmitoétti, ve kterém ptisobf, je omezen asi od 150 Hz do 5 az 6 kHz. Zaédteénik bude pravdépodobné nucen se s timto stavem smifit a pouzit vystupniho transforma- toru, zakoupeného v obchodé. Pro ty pokro¢ilejst bude nejlépe, kdy? si vystup- nf transformator zhotovi sami. Jeho roz- méry budou vét8i na rozdil od trans- formatori obvyklych na trhu, obzvldsté, bude-li pozadovana reprodukce i niz8ich ténovych kmitoéti od 50+ 60 Hz. Pro ty, kteif si vystupni transformAtor pijdou zakoupit do obchodu, uvAdim, Ze je tieba ZAdat takovy, ktery mA pite- vod asi 1 : 37a je urven pro zapojent do anodového okrihu koncové elektronky EBL21, kterd mA nejpiiznivéjsi hodnow anodové impedance 7000 2. Uvedeny pievod 1 : 37 plati pro nej- tastéji se vyskytujici impedanci kmitaci civky reproduktorii, to je 5.2. Aby v re- produkci nebylo nadmérné mnoistvi nejvySich ténd, je primar vystupniho transformatoru ‘piemostén kondensato- rem 0 hodnoté 2500 pF. RADIOVY KONSTRUKTER ¢. 2 ~ 1955 Kaidy vicestupiiovy zesilovad se mize rozkmitat. Casto stad{ i ndznak rozkmi- tani, nebo jak rikame nestability, aby kost reprodukce byla podstatné ovl néna. ou je tento labilni stay ki tottové zavisly, to znamend, Ze je ne vatif jen pro uréity obor kmitoéts, PH reprodukci se vyskytuji viemoiné tnové kmitotty a é4st jich maze snadno spad- nout do oblasti, ve které je zesilovaé labilni. Tyto kmitocty byvaji neamérné vice zesilovany a soucasné skresleny, coz se projevi jako nepifjemné zabarvent re- produkce. Aby i nas zesilovaé byl za viech podminek stabilni, je tieba se po- starat_o oddélenf anodovych obvodi elekironek E, a E; pro vysoké kmitoéty. Toto rozdélent obstarava odpor Ryo, vio- Zeny do kladného ptivodu k elektronce E,, Tento odpor je na obou konefch blokovan pomerné velikymi kapacitami. U elektronky , je to kondensator © hodnoté 0,5 ul. Svou velkou kapai tou piedstavuje prov stiidavé kmitoé prakticky zkrat k zemi a tim zabraituje jsjich pronikant na anodu druheho stup- né, Kladng napdject pfivod elektronky E, na druhém konci odporu Ry je pro vysoké kmitoéty rovnés uzemnén. Je to filtraéni kondensator C,,, ktery zde za- stiva dvojt funk, Jedsiak tvori spolu s odporem Ry, filtr pro zbytkové stifdavé napéti z usmértiovace a sougasné uzem- fuje stiidavé napéti na druhém konci odporu Ry, a tim i napaject vyvod trans- formatoru’ Tr, v anodé elektronky E,. Vynechanim odporu Ry, v dvoustup- fovém nfzkofrekvenénim zesilovaéi_ se zdAnlivé nemusi nic stat. Bude vsak exis- tovat oblast kmitoétt, ve které hodnoty kondensdtord a odporti, zapojenfch ko- lem elektronky B, a Fy, budou piisobit stdéeni faze na uréitém kmitoétu tako- vym zpiisobem, Ze bude obnaset v celé smyéce pravé 360°. Na tomto kmitoctu budemit zesilovaé sklon ke kmitania bu- de-li tato kladna zpétna vazba dostateéné silnd, opravdu se zesilovaé rozkmita. Kmitotet mize éasto byt velmi vysoky, v oblasti, kterd je jiz neslySitelna. V re~ produkci se to objevi jako sum a skres- Jeni. U vicestuphového zesilovaée, na pfiklad pi pouziti dodateéného koreké- ntho piedzesilovaée, by nastalo rozhou- kant celého zesilovate. Lze je odstranit 49Jediné peélivjm oddélenim jednotlivjch stupitd filtry z odpora a kondensdtora. itovA Ast je obvykl¢ho provedent, Je v nf usito transformatoru, ktery ma pri- mérn{ vinuti pro obvyklé sifova napétt 120 a 220 V. Kdo ovsem nehodlé se svym zesilovaéem cestovat do oblasti, kde je jiné sifové napéti, maze klidné pouz{t transformatoru s primarnim v nutim pro jedno napéti. Sckundar trans- formdtoru’ ma dvé vinutf se spoleéngm sttednim vyvodem, oznatovand obvykle 300, 0 a 300 volti. To ovem v tom pii- padé, Ze sekunddrn{ vinuti je dvakrat 300 V. Bude-li po ruce transformator se sekunddrnim napétim nigSim, na pH- klad dvakrat 250 V, neni ndmitek proti jeho uiti. I napéti nizsi, na piiklad okolo 200 V, jesté vyhovi, ovsem ji% za cenu znateln¢ho poklesu’maximdlntho vystupntho vykonu zesilovaée. Oba kraj ni vyvody transformatora se zapojuji kaidy na jednu anodu_usmériovact elektronky. Pouzitd usmériiovaci elek- tronka je typ AZ1 se étyivoltovym Zha- venim. To ovsem neznamend, Ze nelze ugit i jiné usmérhovaci elektronky, na pifklad AZI1, nebo 6731, pripadné né- které start kolikové, pokud svymi hod- notami odpovida uvedenjm elektron- kAm, Usmériiovact elektronka 6231 ma mezi vldknem a katodou silnou isolaci, takze vidkno Ize Zhavit ze spoleéného Zhaviciho vinuti, ze ktercho jsou 2ha- veny ostatni clektronky. Katoda se pri- pojuje na toté? misto, kde byl zapojen Jeden pél Zhaveni pfimozhavené usmér- Hiovact elektronky, jak je to uvedeno ve schemata obr. 1. Je to spoletny spo] kondensdtoru Cy, a Ry. Pousity trans- formator, ze kterého ‘se havi usmér- hiovact elektronka, musi mit zhavict vi- nuti 4 V1 A v ptipadé, ze se uzije elck- tronky AZ1, AZ11 nebo pod. Pokud by bylo pouzito 6731, zistane toto vinuti nezapojené. Dalit’ vinut{, které must transformator mit, je Zhavict vinutt 6,3 V pro Zhaveni véech ostatnich elek- tronek. Na nékterych transformatorech byv4 vyveden sted tohoto vinuti, ktery se uzemiiuje, Neni-li vyveden, pak to ne- vadi a uzemiuje se jeden libovolny ko- nec vivodu z transformatoru. I kdyz je jeden krajni vyvod zhaviciho vinuti transformatoru uzemnén, doporucuje se 50 pHivody ke Yhavent elektronek provést dvéma stotenymi voditi, které.vedou od elektronky k elektronce. Snizf se tim roz- ptylové sttidavé pole. Filtraéni kondensdtory Cy a Cy. jsou elektrolytické, Jejich pracovné napéti je zavislé od vysokého stiidavého napéti na sekundaru. Napéti na sekundaru se udava v efektivni hodnoté. Av3ak pii za- pnuti piistroje se usmérhovaci elektron- ka rychle vythavi a potne pracovat, takze se na kondenstoru po zapnuti ob- jevi steinosmérné napéti. Protoze ale ostaini elektronky jesté nejsou vyZhave- né a tudié neodebiraji anodovy proud, stoupa napéti na elektrolytech téméF n: Spichovou hodnotu usmériovancho st lavého napéti. Spi¢kové napéti je zhru- ba 1,4x vi nez efektivni napéti_u si- nusové probihajictho napéti. Tak je to- mu i u sitov¢ho transformatoru. Mél-li sekundar 300voltova vinutf, pak jsou po zapnuti elektrolyty namahany napétim piiblizné 420 V. Je tedy nutné, aby kon- densdtory byly takového provedeni, kte- ré toto napéti snese bez poskozeni, Pro bezpetnost proto je volena hodnota pro- vozniho napéti 450 V, 500 V spitko- v¥ch. Mezi stiedni vyvod anodového vinuti sitového transformatoru Tr, a zem je pro bezpetnost zapojena trubickov po- jistka. Tato pojistka je na 150 a3 200 mA ‘a ma za witel zabrAnit poskozenf usmér- hovacf elektronky pti zkratu anodoveh napéti v zesilovadi, pfipadné pti probiti elektrolytickych filtraénich kondensato- ra C, nebo Cy. Tim jsme si podrobné povédéli 0 za- pojeni Zesilovaée. Zbyvé promluvit né- kolik slov 0 mechanickém_provedent. Zesilovaé je montovan na kostfe tvaru U, vyztuiené dvéma pasky, které spo- juji a_zpeviiuji predni a zadni sténu, Me- chanické provedeni kostry bylo timysiné voleno co nejjednodussi. Zelezny plech sfly 1,0.a% 1,5 mm Ize pomérné snadno ziskat a jeho zpracovani neéin{ velkych obuisi. Komu by piesto prace se zhoto- venim kostry délaly pottze, mize ptedni a zadni sténu nahradit dfevénymi prkén- ky, na které svrchu ptiklizi nebo pti- Sroubuje pieklizkovou nebo pertinaxo- vou desku. Oviem v pfipadé, kkdy zesilo- vaé bude montovan na dievéné kostie,Je tteba zviSené opatrnosti pfi stinénf a zemnéni, aby zesilovaé nebrucel. Proto v takovémto pfipadé celou kostru ze- spodu vylepime prouzky staniolu, které tak nahrazuji vodivy kovovy povlak Zc- lezné kostry. ZvySenou pozornost je tie- ba vénovat umisténi a stinéni obou regu- laénich potenciometra Py, P, a regula- toru hlasitosti P;. Totéz plati i o odpo- rech a kondensdtorech seskupenfch oko- lo téchto potenciometri. Je treba, aby tyto soutastky byly dostateéné daleko od jakychkoli vodiéd se stiidavym napé- tim, piipadné aby byly odstingné, to jest umisténé do samostatné kovové komur- ky, ktera je obklopuje ze viech stran, Takovéto stinéni zabrani_ pronikani Skodlivych clektrostatickych polt na mifzku prvni elektronky. Vétsinou jde o sitovd napéti a tim pievazné io snigeni hladiny bruéenf zesilovaée. U vzorku zesilovace byly vSechny po- tenciometry, to jest Py, P, i Py, umistény na piedni strané zesilovaée. ‘To proto, Ze dvojité potenciometry 0 hodnoté 2x 2MQ se jen velmi obttiné ziskav Kdo by je ndhodou viastnil, nebo si chtél zménou odporovych drah zhotovit z jiného dvojitého potenciometru, mi tak bez obav uéinit, Regulator hlasitosti, potenciometr P,, je spojen s dvoupélo- vgm sifovym vypinaéem. U vzorku bylo uzito vesmés potenciometra o priméru 32 mm, vyrobkta Tesla. Mize byt uzito i jinych, pifpadné rozmérové vétsich nebo mensich potenciometra, které jsou pravé po ruce. V kaédém pHipade je véak tieba dbat na to, aby kostra poten- ciometru, nebo jejf plechovy kryt byly uzemnény. Rozmisténi souddstek na kostie neni kritické, Jediné, na co je treba dbat, je, aby sftovy transformator nevnucoval svoje stfidavé pole vystupnimu transfor- matoru. Toho se dosahne, budow-li osy civek obou transformatora na sebe kol- mé, Opatny pHipad by mohl byt pit- ginou zvySeného brugen{. Rozmfsténi clektronek také nenf zavazné. Je viak treba dbat na to, aby rozmisténi jednot- livych Kligovych souédstek, jako jsou transformatory, elektronky, ” piipadné potenciometry, zachovavalo uréity logic- ky sled. Na vrchni strané kovové desky kostry RADIOVY. KONSTRUKTER ¢, 2 1955 zesilovaée je umisténa svorkovnika, na kterou jsou pfipojena napaject napéti, a to Zhavict napéti a anodové napéti pro napdjeni pripadnych dalsich zaftzeni. Jak pozdéji uvidime, mize to byt na pi. ‘vysokofrekvenéni vstupni dil. Na jednu z krajnich svorek svorkov- nice je pfipojen Zivy vstup zesilovace, ktery’vede na odpor R,. Sousedni svorka musi byt na nulovém potencionalu, t. j. spojend se zemf. Dalit svorka je ptipoje- nana kladné napéti anodového zdroje a dali dvé na zhavict vinuti. V pfipadé, Ze jeden pol Zhaviciho vinuti je uzem- nén, staci na svorkovnici pfipojit jen dru- hy p6l s napétim. Je vSak treba dbat na to, aby i druhy uzemnény pél zhaveni byl propojen od transformatoru pies elektronky az k uzemnéné svorce dosta- teéné silnym vodigem, i kdy% uzemnénd svorka je jesté mimo to zemnéna na ji- ném misté na kostru. To proto, Ze kdyby y zemnim pfivodu byl vét& odpor (staci jen nékolik desetin ohmu), pak by ubyt- kem na spadu pritokem Zhaviciho prou- du se na vstup dostavalo piiliS vysoké stiidavé napéti, které by opét pasobilo brugent pii reprodukei. Na zadnf sténé piistroje je umistén volié napéti, ovsem jen tehdy, ma-li po- udity transformator primarni vinuti pro vice nez jedno sitové napéti. Sitovy pti- vod prochazi kostrou otvorem, ktery m4 byt isolovan, Pouziva se k tomu gumo- yeh, prichodek vhodncho priiméru, piipadé, Ze nelze schnat gumovou prachodku, péetahneme pies sitovy pit- vod v misté, kde prochazi kostrou, vice isolaénich buZirek navlegenych pres se- be, Sitovy piivod ma byt mechanicky zajistén tak, aby se nedal vytahnout ani zasunout do pfistroje. Staéi k tomu ko- vova objimka, uchycend dvéma srouby, ktera uchyti sitovy piivod pevné k zadni sténé, Pii zhotovovant kostry nejprve vyvr- t4me vsechny potiebné otvory a pak te- prve kostru ohybAme, Viztuzné Zelezné pasky mezi predni a zadni stranu Ize upevnit libovolnfm zpisobem. Je zde moénosti nékolik: ptinytovat, prigrou- bovat, nebo dokonce bodové piivatit. Aby kostra byla také vzhlednd, je ticha upravit jejf povrch. Nejlépe zde vyhovi vhodny ndtér lakem. Pred lakovanim 541vSak dbejte na to, aby kovovy povrch nebyl zamaitény. Mista, kde jsou umis- tény zemnici body, musime peélivé odis- tit od lakové vrstvy. To platt také pro misto kolem otvori, do kterych uchycu- jeme ovlddaci potenciometry. Vcelku nenf zhotoveni kostry %4dnjm problé- mem a kaidy si mize kostru ptizpasobit jak tvarem, tak i rozméry podle toho, Jaké soudastky md k disposici nebo kam hodld zesilovaé umistit, Zatéteénikim snad ptijde vhod né- kolik poznamek o tom, jak uvadét pii- stroj do chodu. Prvni’ podminkou je spravné provedena montaz. Do toho spa- dé také peélivé provedené spajen{ sou- tastek a vodied, tedy predeviim ZAdné studené spoje. Abychom se jich pfedem vyvarovali, je treba splnit “nékolik 24- kladnich podminek. Povrch spajenych vodiéé musi byt éisty. Privody konden- satoré ci odporti byvaji ve vyrobnich 24 vodech pocinovany. Diouhym skladova- nim ve vihéich mistech se pak stava, Ze vistva cinu zeiedne, pifpadné dokonce zéerna. Takovéto vodiée byste se marné pokouseli dobfe spdjet, kdybyste je pre- dem dikladné neotistili, Staéi k ton jemny smirkovy papir, kterym vodi ‘skrdbeme do kovového lesku. Totes plati io elektronkovych objimkach. Kon- takty na nich byvaji vétsinou stfibfené, I zde je tieba smirkovym pldtnem po- vrch ogistit, protoze stfibro velmi rychle oxydujea pajent je pak nanejvyg obitiné. Dalit bolestivou otézkou pti pAjent by vajf samotn4 pdjed'a. Hodléme-li stave Jakékoliv elektronické zatizent, vyvaru: jeme se uéivatna piiklad 300wattové pa- Jedlo nebo dokonce benzinku. Nejvhod- néjsi_pajedlo je s piikonem asi okolo 50. W; s meniim pifkonem, pokud nejsou specidlné provedena, nestaéi do- stateéné prohidt pajené misto a spoj je opét nedokonaly. Hrot pajedia must byt vady disty a pokryty souvislou vrstvou nespaleného cinu. Pajedlo s prili8 velkym. pifkonem se snadno pfehiiva a vrsiva cinu na jeho hrotu se spaluje, Casto se v amatérské praxi setkavame s tim, Ze se nékdo pokousi spajet pajedlem, jehoz hrot ma tieba jen nepatrny bod, na kte- rém je vrstva jeité jak také nespdleného cinu. V takovém piipadé nepomie nic jiného, nez pousit pilntku a spaleny hrot 52 za tepla opilovat. Poudivame k tomu stiedné hrubého pilniku a musime po- stupovat rychle, aby se nam plocha o¢is- téného médén¢ho hrotu pajky po opilo- vAni opét neokyslitila, Proto rychle oj lujeme hrot a v zdpét{ nato cinovou paj- kou o8isténé misto pocinujeme, Dbame-li téchto dvou jednoduchych zdsad, je pajeni velmi snadné, Odisténé vodiée nejprve k sobé mechanicky upev- nime nebo zatahneme do oéek a pak staé{ ptilozit pajku a nejlépe trubickovy cin, ktery se ndm témé okamiité rozleje po spoji. Chvili jesté prohivame spoj pajkou, abychom méli jistotu, Ze cin se dostatetné ohfAl, nated pajku vzddlime a spoj je hotov. V piipadé, ze nenf tru- bigkovy cin po ruce, rozpustime kalafu- nu v lihu a timto roztokem nejprve n: tieme spajené misto. Silné cinové tyéc, které v tomto pifpadé budete nuceni uit, je nejlépe nejprve piclit na tenke tydinky. Provadi se to tak, Ze roztaveny cin se leje tenkjm souvisi’m proudem do néjakého Zl4bku, na pfiklad do thlo- vého Zeleza. Pii troice cviku se takto snadno podat{ zhotovit tyéinky 0 pri- meéru asi 3—4 mm, se kter/mi po té p: jime spoje jako scinem trubickovym. Kdo jesté nezkusil spajeni vodiea, bu- de se muset nejprve nacvicit na n kych odpadcich drati nebo vytazenych a potkozenych souéstkach. Teprve az kdyz nabude dostateéné jistoty, pristou- pt k zapojovant zesilovate. Souéastky uzivané v radiotechnice jsou éasto chou- lostivé na teplo. Tak na piiklad svitkové kondensdtory jsou zalité do trubiéck z plastického materidlu zalévaci hmo- tou. Pii pichiati privodu zalévact hmo- ta zmékne a vyteée kolem vyvodu a kondensdtor se mize snadno_ poskodit. ‘Také rizné draty pouzivané k propojo- vant byvajf isolovany vrstvou igelitu, Pri pajent se vodié nahiiva a igelitova iso- lace kolem ného mékne. Je-li v blizkosti spdjeného mista vodié ohnuty, pak mé- lény drt se svou zv¥genou teplotou pro- palt isolact a spoj je pri nejmensim ne- vahledng. Ve'stisnénych mistech tak vy- ystdva navic zvfSené nebezpeét zkratu. Je proto treba vénovat otézce montaze ‘a pdjenf pattiénou pozornost, mé-li ho- Obr, 6. >aayoay ugeyas) 420 4 eagighy pupays. anysa af he: yay sf Bhs) LI as uguisa Kaun 9's sywsn anyg 9's Ad tg Ht #8 by 53 RADIOVY KONSTRUKTER ¢, 2 ~ 1955tovy vjrobek byt provozné spolehlivy a mechanicky éisté provedeny. ‘Nepodcesiujte také otézku uhlednosti montaze. Neni tim minéna montaz, Které byvala oblibena v dobach Serého davnovéku, kdy za thlednow montazZ platily v pravém dhlu soubéZné vedené spoje. TakovA mont4% nezbytné vedla ke zbytetné dlouhym spojam. Naif sna- hou je provadét spoje co nejkrats ces tou, | zde je treba trochu cviku, ma soutastky byt vedeny co nejkratii cestou a pii tom zustat wicelné, piehledné a whledné rozmistény. Po zkontrolovani spravnosti vsech spo- ja Ize konetné pfistoupit k viastnimu uvadént do chodu, Je-li po ruce métici piistroj, na pifklad Avomet, je to velmi jednoduché. Piistroj zapojime na sft bez elektronck a kontrolujeme p¥ikon ze sit naprazdno. Nemé byt vétsi nez nékolike malo watt, Po té zméfime zhaveni ujednotlivych elektronek i u elektronky usmérfovaci, zda je vSude spravné Zha- vici napéti.’Na objimce usméniovact elektronky, kde jsou zapojeny anody, zméiime, zda je spravné stifdavé napétt proti zemi. Pak jiz mizeme zasunout ‘usmérhovaci elektronku a zmétit stejno- smérné napéti na kondensdtoru C.. To to napéti bude pomérné vysoké, vysit neé pii provozu. To proto, 2e kondens4- tor bez odbéru proudu ostatnimi elek- tronkami se nabije na Spi¢kovou hodno- tu napéti. Poté je mo%né zasunout koncovou elektronku E,, Po vyzhaveni se musf na katodovém odporu R, objevit napétl asi 6 V. Bude-li vy38i, znamené to, Ze elek- tronkou tee pili velky anodovy proud. Mite se tak stat na ptiklad tchdy, bu- de-li mit vazebni kondensdtor C, velky svod nebo bude-li odpor Ry nebo iy pferusen, Na druhé stran€ je mozné, Ze napéti na katodé bude nizsi. V tom pti- padé je bud elektronka slabit anebo na- éti na anodé a hlavné na stinici miizce je niz8i ncz 250—270 V, o éemz se snad- no miieme méticim piistrojem presvéd- &it. Jeli vie v potddku, pak pti dotyku Hdici milky clektronky E, do prsti uchopenym sroubovakem se z reproduk- toru ozve slabé bruéent. Na tomto misté je tteba je&té upozornit na to, Ze vykon- né koncové elektronky se nikdy nesmf 54 ponechat v provozu s odpojenou ano- dou, Na piiklad, kdyz vystupni trans- formétor je namontovan na reproduk- toru a reproduktor by zistal nezapojen. V tom pitpadé dostava stinicl miizka plné napéti z kladného zdroje a anoda zAdné. Péejima tedy stinici miizka funk- ci anody, ale protoze mA nepomérné mens povrch nez anoda, nesnese toto proudové zatfzeni a rozzhavi se. Draty rozthavené mifzky zméknou a mohou zpisobit zkrat uvnit? clektronky. Tim se také uvoliiuji plyny, které zhorSuji va- kuum elektronky. V kazdém ptipadé se rozihavenim stinici mtizky koncova elektronka znehodnocuje. _ Vystupni transformator byl v tomto zesilovaci na- montovan p#imo na kostru a piivod k re- produktoru se provadi ze sckundaru. ‘Takto nemiize uvedend chyba nikd: nastat, nebot transformator je trvale pHi- pojen a tim i anoda elektronky dostavé stéle kladné napétt. Po odzkouseni koncového stupné mti- zeme pfistoupit ke zkousent elektronky £,. Zde neni treba mit obavy z pietizeni, pokud ovsem hodnoty souédstek jsou spravné, O spravné éinnosti elektronky E, se méfenim Avometem té%ko pie- svédétme. Jak napéti na anodé, tak ina péti na suinici mrizce bude velmi nizké. Avomet m4 totiz sam o sobé velikou proudovou spotfebu, take napéti, které ychom namétili, bude naprosto jiné, ned napéti, které ve skutetnosti na elek- troddch je. Kdybychom chtéli toto na- péti piesné zméfit, pak bychom byli nu- ceni pouiit elektronkoveho voltmetru. O spravné éinnosti se vsak snadno pre- svédéime jinak. Dotykem prstu na vrch- n{ konec potenciometru P se musf ozvat velmi silné bruéeni, jeho? stlu Ize regu- lovat nastavenim ’potenciometru Ps. V krajni poloze potenciometru P, pri maximdini hlasitosti must brugeni.2fe- telné nabyvat jincho zabarveni vlivem prebuzenf elekironky. Pak staéi jiz jen pfipojit na vsiupni zditky gramofono- vou pienosku a pfesvédéit se o spravné éinnosti potenciometru P, a P,, t. j. regu ltora ténového zabarveni. V pifpadé, Ze neni po ruce méticf pit- stroj, je uvadéni do chodu jiz obtiznéjii. O tom, je-li na Zhavicich svorkach elek: tronek spravné ZAdoucl napétt, se presvédéime Xestivoltovou #4rovkou pro osvétlovani stupnic. O tom, Ze je napéti na anoddch usmériovaci elektronky, Ize se pfesvédéit pomoci malé doutnavky, 8 Kterou do serie zapojime odpor asi 100k2, Porovndnim jasu, kterjm sviti doutnavka pfi zapojeni mezi zem a jed- nuzanod usmérfiovacky s jasem, kterym sviti pfi zapojeni na odbocku primaru transformatoru 220 V, Ize usuzovat na v9ai stiidavého napéii. ToutéZ doutnav- kou mizeme kontrolovat, zda je napéti na kondensAtoru Cy, pfipadné na anodé nebo na sti miiZce koncové elektron- ky. PiedFadny odpor 100 k@ 2tistava i pii téchto méfenich stale ptipojen, Nékteré doutnavky maji sice tento prediadny odpor zabudovany do patice, aviak presvédéit se 0 tom by znamenalo roze- birat patici, pokud neni na doutnavce vyslovné napsano, Ze je pi. na 220 V. © tom, zda koncova elektronka Ey odebira spravny proud, se témito zpa- soby bez méficich piistrofi: nepresvédel- me. Zbyva nei diwvétovat, Ze je vse v po- #adku, kdy2 pfi dotyku Fidici méizky elektronky E, sez reproduktoru ozve bruéent. Totéz plati io elektronce E;, kterou kontrolujeme stejnym zpisobem. Na vrchni konec potenciometra Ps pi lodime prst a zesilovaé musi na protacent regulatoru hlasitosti P, reagovat st. nym zpisobem. Nejvice o spravné éin- nosti zesilovaée povi nakonec gramofo- nova picnoska. Provozni zkouskou se snadno pfesvédéime, je-li vSe v pofddku. Zesilovaé ponechame asi hodinu v pro- vozu. Pii tom se nikde nesmi objevit hnédnouci odpor nebo dokonce z4pach pichiateho laku tak typicky pro radiové Fouddstky. Bude-li néktery odpor tmay- nout nebo dokonce éernat, je to znamka pretigeni, které mize byt zpasobeno bud nespravnou velikosti odporu nebo zkra- tem v nékteré souastce za hoFicim od- porem smérem od sitovéhu zdroje. Vtom, pifpadé okamiité vypneme sitovy pfivod a hledame zAvadu. Péi spravne funkci se u zesilovate smi ohtat jen elektronka Ey. Jeji provoznt teplota je tak vysoka, Ze na ni neudrdime ruku, Ostatnf elektron- ky a to jak clektronka E, tak i usmériio- vaci elektronka E, smi byt jen tak teplé, Ze na nich bez obtizi udrzime ruku, Po hodinovém provozu bude pravdépodob- RADIOVY KONSTRUKTER ¢. 2 ~ 1935 né i sitovy transformator zahtéty na mirné zvySenou teplotu. Ostatni sou- eastky mimo odporu Ry musi byt chlad- né. To platf pedeviim také o elcktroly- tickych kondensatorech Cy a Cy. Kdyby se tyto kondensdtory znatelné ohfivaly, znamenalo by to, 2e jsou podtadné ja~ kosti, Mirné zahFat{ po hodinovém pro- vozu bude u téchto kondensdtora prece jen patrné, nebo jejich vzdalenost od teplych souddstek, ‘na pitklad koncové clektronky £3, neni tak velika, aby se enim tepla z této elektronky mirné ne- ohialy. Timto jsme vyterpali popis zesi- lovade a pokud by snad se vyskytly jesté néjaké problémy, pak necht jsou jen di- vodem k tomu, aby budouci adept ra technického uméni si na nich pocvitil svitj bystry postieh. Vyuzit popsancho zesilovaée Ize zvy- it ptidanim vysokofrekvenéntho rozhla- sového dilu. Tim se z naSeho zesilova stane jakostni a citlivy rozhlasovy ptiji- maé. Protoze spotteba tohoto rozhlaso- veho dopliiku je pomérné nizk4, neéini obtizi jej napajet z napdjectho zdroje v zesilovadi, Pro tento eel jsme u zesi- lovaée vyvedli na jiz difve zminéné svor- ky jak Zhavict napéti, tak i anodové na- péti. Jedinou potfZ{, se kterou se prikonstrukei rozhlasového doplitku setké- me, je detekce. NA¥ rozhlasovy dopInék by bylo sice mozno_konstruovat jako primozesilujici se zpétnou vazbou. Ale Je zde nékolik divoda, které mluvi proti takovémuto usporadani. Vznikl by nam timto zpisobem viastné jednokruhovy tHielektronkovy pfijimat ‘se viemi ne- ctnostmi, které takovy piistroj ma. Tri clektronky zesilujici nizky kmitoget by zpissobily obzvlasté zaédtetnikovi témét nepickonatelné potize s odstranénim na- kmitavani a hlavné s brugenim. Na ze- silovaé, jelikoz je uréen i pro pichravani mikrodesek, m4 pomérné vysokou cit! vost. Dalsim zvysenim této citlivosti zpétnovazebnt deteként elektronkou by v zdpét{ vedlo k celé Fadé zjeva, se kte- rjmi by se i zkuSenéjif t@2ko vypoFadal. Navic k tomu pfistupuje ta okolnost, Ze primozesilujici piijimaé s jednim lad nym okruhem mé velmi Spatnou sclek- tivitu. Pri dnesnich chaotickych pomé- rech na stiednich vindch by bylo moZno takovymto pfijimaéem pfijimat jen né- kolik nejsilngjsich vysilaca, a to jesté ne vidy se stoprocentnim vysledkem. Zvysit povet ladénych okruht na dva znamenA poudit dvojity ladici kondensé- tor a civkovou soupravu, kterd se na trhu nevyskytuje. Protoze predpokladame, 2e tento piistroj md v prvé fadé slouzit pro zatatetnika, nelze uvazovat o tom, Ze by si civky zhotovoval s4m. Dalst jizZ uvede- né nevfhody tHstupiioveho zesflen{ niz- kého kmitoétu’ by pfi tom zistavaly v plné mite v platnosti. Je proto daleko Udelngjsi neuvazovat o stavbé dopliku s piimym zesilenim, ale naopak picjit hned ke konstrukci superhetového zapo- jeni.Jediné superhet mize zajistit dobry poslecht Navic existuje na trhu celd fada vhodnjch, cenové p¥istupnych a od- zkousenych civkovych souprav, které je mogno pro tento wéel pouzit. Proti dyouobvodovému piimo zesilujicimu pit- stroji se mnoho nezménf. Pribude jen druhé elektronka a dva mezifrekvencni transformatory. U obvykiych rozhlasovyeh pijimadt, kde viechny elektronky jsou pomérné blizko u sebe, se na detekci mezifrek- venéntho signdlu v- hojné mife_uziva diod zabudovanych v elektronce EBL21. V naiem pifpadé, kdy rozhlasovy do- 56 plnék a nizkofrekvenéni zesilovat jsou na oddélenych kostrach, nenf tento zpti- sob Feieni schidny. Aviak pti poutiti elektronky ECH21 jako mezifrekvené- niho zesilovate nam pfebyva triodova st této elektronky. Tuto triodovou East Ize snadno vyudit pro detekci signdlu a tak vzniklo zapojeni, které vidime na obr. 8, U vzorku bylo uzito civkové sou- pravy, ktera je nyni na trhu pod oznaée- nim AS 631. Protoge_mezifrekvenéni transformatory proddvané spolu s civ- kovou soupravou vstupu a oscildtoru po- tieboval autor pro jiné widely, wzil misto toho kulatych mezifrekvenci vyrobek Tesla, objednaci tslo 2403 a 2404. I zde m4 ovgem konstruktér siroké moz- nosti v pouziti riiznych souprav. jako na ptiklad AS IV, vyrdbéné pod oznaée- nim Tesla PN 05001, nebo soupravy jen pro sticdni a dlouhé viny PN 05003. Tato posledni souprava je s mezifre- kvenénimi transformatory na kmitoéet 468 kHz, Ostatni uvedené soupravy véetné AS 631 poutivaji mezifrekvené- niho kmitoétu 452 kHz. Princip superhetového_ptijimate se zd4 na prvni pobled slozity. Avsak 24- kladni mySlenka je velmi jednoducha. Chceme-li dosdhnout velikeho zesileni a dostateéné selektivity, je treba Fadit velky potet ladénych obvodit za sebou. Kdyby se jednalo o pitjem pouze jedné stanice, byla by situace jednoducha: obvody by se nastavily jedniou pro vidy na Z4dany kmitodet. AvSak rozhlasovych stanic je v pasmu velky poget a chceme mit moznost tyto stanice libovolné volit. V takovém pHpadé by bylo nezbytné v’echny obvody opattit proménnym la- dicim prvkem, at jiZ oto¢nym konden- satorem nebo proménnou indukénosti. A zde nastavajf ty nejvétst pottze. Vse- chny obvody musi byt v soubéhu. To znamend_tolikandsobny ladict prvek, kolik je lad@nych obvodd. A to neni jesté We. Je take tieba jesté prepinat pasma. Vsechny ladéné obvody by pak musely mit pro viechny 4dané rozsahy pfepinatelné civky. Superhetovy pfijimaé si ziskal velkou oblibu pravé proto, Ze dovoluje prepi- ndnf rozsahii a ladén{ stanic malo prvky za soutasného velikého zesilen{ i dobré selektivity. Téchto vysledki dosahujeObr. tim, Ze ptijimanf kmitoéet kterékoli stanice méni ve sméovacim stupni na jeden staly a neménny, t. zv. mezi- frekvenén{ kmitoéet. A protode u kaidé stanice pfi vyladéni vznikd stale jeden a tentyZ mezifrekvenéni kmitoéet, je moino zaadit vétSi podet ladénych okruhii i zesilovacich stupiit jednodu- chym zpisobem za sebou. Je to jako piijimaé naladény na pifjem jediné sta- nice. Proto také rozeznavame u superheto- yého pfijimaée dva zakladni vf dily. Cast nachazejici se pred sméovaci elek- tronkou, kterd je plynule laditelna na rizné stanice a pfepinatelnd na riznd pasa, a Zast druhou, nachdzejict se za sméSovaci elektronkou, naladénou pevné na uréity vhodny kmitoéet, t. zv. mezi- frekvenén{. Hodnota tohoto kmitoétu je volena s ohledem na nejmenii mozné ruseni, V dneini dobé se ustalila na kmi- todtu okolo 450 kHz, Tezisté vf zesilenf se nalézd prdvé y mezifrekvenénich obvodech. Mezi- frekvenén{ obvody pfispivaji také hlavnt mirou_k dosazeni pozadované selekti- vity. Tim, 4e mezifrekvenéni obvody jsou ladény pouze na jeden kmitoéet, ne- Gini potfée je upravit podle danych po- RADIOVY KONSTRUKTER ¢, 2 ~ 1955 pfijimaé ménil piijimany kmitotet viech stanic na jeden neménny, mezifrek- venéni kmitoéet, je ticba pomocného kmitoétu, Tento” pomocny kmitoéet, nutny pro sméSovani, je vyrébén v t. zv. mistnim oscildtoru. Sméovanim dvou kmitoéti dostavame na vystupu z elek- tronky smés novych kmitoéti. Jak 2nd- mo, je to kmitoget rozdilovy, kmitoéet souttovy a piivodni dva kmitodty, Kmi- toéet rozdilovy dostaneme odeétenim nizstho kmitoétu od kmitottu vy3stho a kmitoéet souttovy souétem obou kmi- toéta. Pro spInéni diive uvedené pod- minky, t. j. aby vznikal stale jeden a ten- t2 kmitotet, je treba ménit i hodnotu oscildtorového kmitoétu tak, aby § pfi- jimanou stanict daval vidy bud souéto- vou nebo rozdilovou hodnotu, rovnou kmitoétu mezifrekvence, To se také v prijimaéi déje. Prijimaé md pro vyladovanf stanic dvojity ototny kondensdtor, jehoz jednou dsti ladime vstupni civky na kmitoéet pravé piijf- mané stanice, DrubA jeho éést, t. 2v. oscilatorov4, se ladi sougasné, avsak na kmitodet o hodnotu mezifrekvence vy. Rozdil mezi obéma kmitoéty je pak rov- ny kmitoétu mezifrekvence, ktery za 57sméovact elektronkou v mezifrekvené- nich stupnich dale zesiluje. K tomu, aby superhetovy piijimaé spravné pra- coval, musi byt dobfe sladén. Vysokofrekvenént signal, zachyceny antenou, privé tupni zditky a na piepinaé S,. Paralelné k piepinati S,, ktery pfepind jednotliva antenni vinuti vstupnich civek, je zapojen odladovaé mezifrekvence, pozistavajici 2 konden- sitoru G, a civky L,. Tento odladovat zabratuje pronikéni mezifrekvenéniho kmitoctu do pfijimaée a tim také potla- éuje rusent, které by tim mohlo vznik- nout, Ruseni mezifrekvence snadno po- znate podle toho, Ze pri vyladént kazda stanice hvizd4 ténem priblizné o stejné vice. Tento odiadovaé nen u soupravy AS 631 dodavan, takze v ptipadé, Ze by rusen{ nastalo, bylo by treba si je} zho- tovit. Jde tu’ viastné 0 scriovy. reso- nanénf obvod, ktery tvofi na vyladéném kmitogtu nfzkoohmovou cestu k zemi. Aby na ostatnich kmitoétech zapojenim odladovace nevznikl pokles citlivosti pfi- jimaée, je treba volit hodnotu civky Lo velikou a kondensator C, maly. Civka Lo ma indukénost asi 3,7 mH se zairo bovanym doladovacim jadrem. TvoFf asi 620 zaviti vysokofrekvenéniho kab- Idku 100,05 mm, navinutych na kost- fiéce o priméru 8 mm a doladovanych Zelezovym jddrem. Protoze méloktery amatér mA moznost méfit indukénosti, bude tieba tuto civku zhotovit zkusmo, K tomu viak bude tieba néjaky i kdyz jednoduchy signdln{ generator, pomoci Kterého bude treba ‘jistit, jek clvka naladéna spravné. Antenni civky jsou piepinané par: lelné. To znamena, ze kaada civka pi kterémkoli rozsahu je zapojena samo- statné, Silné se tim Zjednodusuje vy Zovani pfijimaée a usnadiuje pripadné vyhledavani chyb. Vstupni civky L,, Lay Ly jsou taktéz paralelné prepinané. Kaid4 civka je doplnéna paralelnim trimrem C,, Cy a C,, kteryin provadime vyvazovani vstupnich obvodti na jednot- livgch rozsazich, Ladént vstupnich civek se provadi jednou polovinou dvojitého ladiciho kondens&toru Cy. Tento kon- densdtor Ize taktéz snadno zakoupit v_kterémkoliv obchodé. Jde 0 vyrobek Tesla s kapacitou 2x 450 pF. VF energie, nakmitand na vstupnim obvodu, se pfivadi pes oddélovaci kon- densator Cy na ‘miizku elektronky 6H31. MHizkovy svod elektronky 6H31, odpor R, neni uzemnén, ale je zapojen na odpor 2, a tim i na stejnosmérné na- péti, vznikajici na diodovém pracovaim odporu R,. ‘Tim je elektronka 6H31 au- tomaticky Hzena co do zesileni. Aby v elektronce 6131 mohlo probi- hat sméiovani zachycen¢ho vysokofrek~ venéniho signalu na mezifrekvenéni kmi- toéet, je tzeba jesté pomocncho kmito- étu. Pomoeny éscilator na jeho vyrobu je zapojen ponékud neobvykle. Obyzej- né byva vyuzivana u elektronky 6H31 stinicl mifzka G, + G, jako anoda trio- dy, tvotené jesté mitzkou G, a katodou. Tato trioda se rozkmitava zpétnovazeb- nim vinutim, obvykle zapojenfm do pii- vodu ke stinici mifzce. Na’ schematu obr. 8 tomu v8ak tak neni. Zde stinici miizka je vysokofrekvenéné uzemnéna kondensatorem C,, a zpétnovazebni nuuti je zapojeno do katody. Tim se zjed- nodiSuje nastavovani a snizuje potet vyvodii na civkové soupravé. Avsak po- zor na jednu mali¢kost. Civky v katodé a civky v miface musf byt zapojeny stej- nym smérem, aby vanikla kladna zpétnd vazba. Lze si to vysvétlit snadno, kdyz uvazime, Ze se zvySujicim se anodovym. proudem roste kladné napéti na katodé. ‘Aby anodovy proud mohi dale stoupat, je tieba ikladr ho napéti na miizce. Pri zpétnovazebnim vinuti v anodé je tomu naopak. Stoupajicim anodovym prou- dem vzniké na anodové zatézi pokles loveho napéti, avak pii tom ma na ¢ napétt stoupat do kladnych hod mi not. Must proto pri zpétnovazebnim vi- Obr. 9. > V zapojouactm pldnku na obr. 9 je mezi sekundirem MF2 a kondensdtorem 0,1 wF zakres- len odpor 1,5 K2, ker chybt ve schematu na obr. 8. Tento odpor oddiluje anodové obvody abou elektronek a md obdobnou funkci jako odpor Ryy na obr. I~ zabrénit veniku para~ sitnich oscilact, 58G BESO 210 @ ol 6 BR 0 Y, lng % * & whi 6b % ie a 10 muquo 59 RADIOVY KONSTRUKTER é, 2 ~ 1955nut! v anodé byt civky zapojené v proti- sméru. Protoze oscilator je ladén o hodnotu zprostiedkovactho kmitottu, t. j. 0 452 kHz, vyse nez vstupni obvod, snizuje se tim pomér kmitoétd, ve kterych je oxci- lator ladén. Tak na piiklad rozsah stied- nich vin, ktery jde od 525 do 1620 kH, znamend pomér kmitottd 1 : 3,09. Aviak oscilator je 0 452 kHz vie. To znamend, Ze ladi od 977 do 2072 kHz, to je pomér 1 : 2,12. Ma tedy oscildtor uist rozsah, ve kterém je ladén. Zkr- ceni rozsahu se dosahujé viozenim serio- vého kondensdtoru u sttednich vin C, a u dlouhych vin C,. Tento kondensdior nazyvame paddingem. U dlouhych vin je rozsah od 150 do 300 kHz, éili v po- méru 1:2 jiz na vstupu. Proto m4 vstupni civka L, zapojeny paralelni kon- densator C,,, kterym se dosahuje pattic- ného zkraceni prabéhu ladénf. U oscila- toru jena dlouhych vindch kmitoctovy rozsah jesté uz8i neZ na stfednich vinach a to od 502 do 752 kHz, coz je pomér zhruba 1:1,5. U oscilatoru je navic vedle 2 paddingu C, zapojen kondensStor Cy». M&-li mit prijimaé optimalnt citlivost, pak oscildtor must byt vady naladén na tentyz kmitoéet, na jaky je naladén pré- vé vstupni obvod. A v tom je pravé & tovo kopytko, Tohoto stavu je mozné doséhnout pfesné jen na tech mistech na stupnici. V téchto ttech bodech je pfesny soubéh vstupu s oscilétorem, Ve véech ostatnich bodech je soubéh vice- méné priblizny. Aby piesto byla citlivost piijimaée dobra, musi byt odchylky me- zi vstupem a oscildtorem co nejmenii. Proto se také doporuéuje pouzivat vidy toho ladicfho kondensatoru, pro ktery je civkova souprava navriena, Totéz plati io mezifrekvenénim kmitoétu, kte- ry mus{ bjt takté dodréen. V opaéném piipadé, obzvlasté pfi pozadavku opti- mAin{ citlivosti, to. znamend nejenom zménu hodnoty oscildtorové civky a pa- ralelntho doladovactho kondensdtoru, ale také paddingového kondensdtoru. To se jiz provadi jen velmi obtizné a je tteba vybaveni méficimi pHistroji a jis- tou davkou zkusenosti. +h f is =H all Pend + Aebie 82 shan} pobbden pote, ied cary #4 wo th BaeOscilétor je ladén druhou polovinou dvojitcho ladictho kondensdtoru Cys. Prepindn{ rozsah& obstardva prepinat S,aS,, U kratkovlnného rozsahu je roz- dil mezi rozsahem ladénym na vstupu a rozsahem ladénym oscilétorem maly, takze zde paddingového kondensdtoru neudivame, pokud sc nejednd o néjaké vyslovené specidlni piijimaée, uréené pro komunikaéni sluzby. Mika G, elektronky 6H31 je spojena se zemi pies odpor R,, Civkové souprava je stejnosmérné oddélend od mifvky va- zebnim kondensdtorem C,,. Stridavé na- péti, které pri kmitant oscilatoru vaniké, moduluje proud elektroni, tekoucich clektronkou GH3L, Nastva smésovani, pli kterém vznikaji souétové a rozdilové kmitocty, 2 nichz rozdilovy ma kon- stantn{ hodnotu rovnou kmitoétu mezi- frekvence. Tento mezifrekvenéni kmito- et se objevuje zesfleny na anodé a pie- vadi se mezifrekvenénim pasmovym fil- trem MF, na miizku mezifrekvenéni ze- silovaci elektronky ECH21. Zemni ko- nec sekunddru mezifrekvenéniho trans- formatoru MF, je vysokofrckvenéné uzemnény kondensatorem Cys. Stejno- smérné je napéti na mitZce Hzeno pied- pétim, vznikajicim jednak na odporu Ry a za druhé regulatnim napétim z de- tekéni: diody, Napajent stinicl mifzky je pro clektronku ECH21 a 6H31 spo- Jeéné. Jsou pripojeny na kladny piivod pies spoleény srazect odpor Ry. Napéti na stinicich miizkach m4 byt asi 100 V. Obé stinici mizky jsou vysokofrekvené= BE blokovany ma zem Kondensétorem "Mezifrekvenént signal, zestleny hepto- dovou dasti elektronky ECH21, je phiva- dén na primar druh¢ho mezifrekvenéni- ho transformatoru MF. Studeny konec mezifrekvenéniho transformatoru je za- blokovan kondensatorem Cy. Mezifrekvenéni napéti ze sckundaru mezifrekvenéniho transformatoru se pie- vadi na detekéni diodu, jejiz funkci 2de zastava anoda triodové éésti lektronky ECH21. Mitéka téo elektronky jena katodou. Demodulovan frekvenéni napéti se objevuje na pracov- nim odporu diody R,, Aby se zabrdnilo pronikani vysoké frekvence do nizko- frekvenéntho vystupu, je mezi studeny RADIOVY KONSTRUKTER ¢, 2 - 1955 konec sekundarntho vinuti_mezifrek- venéntho transformatoru MF, a odpor R, zapojen filtraén{ élen z odporu Ry a kondensator’i Cy) a Cy,. Nizkofrekvenéni napéti je vyvedeno na vystupni svorku pies oddélovact kondensator Cyp. Tento kondensdtor je nutny, aby nemohl na- stat zkrat stejnosmérn¢ho napéti, které se na odporu R, pii detekei Toto stejnosmérné napéti slouzi, jak jiZ bylo diive feteno, k automatickému fizen{ citlivosti prijimage. elf rozhlasovy dopinék je montovan na kostfe ze Zelezného plechu, obdob- né kostfe, na které je montovan nizko- frekvenéni zesilovaé. Kostru je mozno zhotovit 2 jingho vhodného materidlu, aviak jde-li o material isolaént, je treba se postarat 0 pfidanf vodivé plochy, na piiklad staniolového polepu, kterf by zastaval funkci zemntho vodiée. Roz- mistént souéasti je patrné z vykresu iz fotografil. Rozméry opét nejsou 24- vazné, aviak zde je tteba zvySenou mé- rou dbat naspravné rozdéleni souédstek, aby nemohlo dojit k rozkmitavant roz- hlasového dopliku na mezifrckvenéntm kmitoétu. Tim, Ze detekci_provadime anodou triody, ktera se nachazi uvnitt spoleéné mezifrekvenéni elektronky a nen{ pro tento tiel navriena, je treba avyené opatrnosti, nebot nebezpeti roz- kmitani se tak 2vétSuje. Kmitajict mezi- frckvence se zjisti podle toho, Ze citlivost na mezifrekvenénim kmitottu je nepo- mérné mala, piipadné, je-li méficl pif- stroj po ruce, Ze stejnosmmérné napétf na odporu R, vystoupi na vy3sf hodnotu pti zasunuti a vythaveni sméSovact elek- tronky 6H31, Kmitan{ mezifrekvence lze odstranit peélivou volbou boda, do kte- rych jsou zemnény kondensdtory Cy: Guz a Cy pifpadné Cy, a Cy Tyto po- slednt dva jmenované kondensdtory se zemni na katodu elektronky ECH21. Po peélivé kontrole montaze a sprav- nosti spojii Ize koneéné pfistoupit k uva- dénf do chodu. Nejlépe je piekontrolo- vat spravnost napéti ruéi¢kovym méfi- cim pHstrojem, na_piiklad Avometem na spodku elektronek pied jejich zasunu- tim, piipadné provést kontrolu anodo- vych proud’ po zasunuti a vyzhavent. Ke sladovani Ize p¥istoupit, a2 Kdy? jsme se ujistili, 2c elektronky pracujf normal- 61né, Ke sladovant je zapotiebi mérn¢ho vysilaée a indikatoru vystupniho napétt. Za indikator vistupntho napét! nam poslouzi Avomet, pripojeny pres kapa- citu 0,1 «F mezi anodu a zemukoncové clektronky. To ov’em piedpoklada, Ze pomocny vysilaé (p. v.) je modulovan ténovjm kmitoctem. Nejprve zapojime mocny vysilaé k miizce elektronky ‘CH21, nastavime kmitoéet p. v. na kmitoéet mezifrekvence 452 kHz a Ze- lezovymi jadry mezifrekvenéntho trans- formétora MF, doladime na maximdlnt vystupni napéti, Pak piepojime pomoc- ny vysilaé na mftku sméSovact elektron- ky 6H31, prepneme na stfedni viny a ladici kondensdtor.otoéime do otevfené polohy. Stejnjm zptisobem nastavujeme na maximdln{ vychylku Zclezova jadra mezifrekvenéntho transformatoru “MF,. Behem sladovan{ mdme regulator hlasi- tosti P, vytogeny do polohy maximalnt hlasitosti a jak postupné pribyva vystup- niho napéti, zeslabujeme vstupni signal. Na p.v. zdsadné se snazime vady udréet troven vstupniho signdlu na pokud moz- nonejniz3i Grovni, ovsem takové, pti které jestale jesté dobie patrnd vychylkana vy- stupnim méfidle. Takovymto zpiisobem Ize sladovat mezifrekvenéni transforma- tory, je-li vazba mezi primArnimi a se- kundarnimi civkami men neZ kri- tické. To byva, kdyé vzdalenosti mezi civkami uvniti krytu: mezifrekvenénich transformatorii jsou veliké. Priblizova- nim civek stoupa nejprve hlasitost az do Urovné, kdy se piestavd skoro ménit. Souéasné pti tomto zakroku se rozsiFuje kiivka propustnosti mezifrekvenénfho transformatoru a stav4. se dvouhrbou. $ hlediska pijmovych podminek neni dobie rozsitovat krivku nad hodnotu da- nou slabé nadkritickou vazbou. V pit padé, Ze bychom sladovali naznaéenym postupem, nebude kfivka propustnosti naladénych mezifrekvenénich transfor- matora symetricka, Pri nadkritické vaz~ bé musime pti slaovani postupovat po- nékud odlisnym zpiisobem. Za tim aée- Jem rozladujeme vady jednu stranu me- zifrekvenéntho transformatoru pidanim kapacity asi 200 pF, nebo zatlumenim paralelnim odporem 30 a2 50 kQ. Civku nezatlumenou nebo nerozladénou dola- dime na maximalni vychylku podle vj- stupniho méfidla. Pak zatlumovaci od- por nebo rozladovaci kondensator pie- pojime na druhou stranu mezifrekvence (pasmového filtru). a doladujeme na maximalni vychylku civku netlumenou. Timto aptsobem postupujeme u obou mezifrekvenénich transformatord. Pak jiz staci pfepojit signdlni generd- tor na vstupni aditky, t. j. na zdifku antenni. U civkové soupravy paralelné pfepinané je mozné zapotit se sladova- nim na libovolném rozsahu. U cfivek se- riové zapojenfch musime naopak zaéi- nat védy na krétkovinném rozsahu a po- stupné prechdzet na stfedo- a dlouho- ‘vinng rozsah. Postup je ndsledujici: Na krdtko- na pail roku 17,50 Kés. 62 {Sti Eislo na’eho %asopisu ,,Radiovy konstruktér Svazarmu%, které vyide 10. bFezna 1955, bude obsahovat rejstvik élankd z oboru radiotechni- ky, které vyily v poslednich deseti letech v nasich radiotechnickych Zaso- pisech. Tento rejst#ik bude vybornou pomickou pro radioamatéry i vie- chny ostatni, kte?i se zajimaji o radiotechniku a nepofizovali si vlastni dokumentaci. Rejst?ik umoini rychlou orientaci a bude vhodnou piiruéni pomdackou. K dopinéni tohoto se¥itu je mozno vyhledat z uvedené publikace 132 dalkich l4nku, které se zabyvaji technikou zesilovaéd. ,,Radiového konstruktéra Svazarmu mizete objednat u svého postovniho doruéo- vatele nebo u postovniho tifadu. Cena jednoho tisla je Kés 3,50, pFedplatnéObr. II. vinném rozsahu nastavime na signdlnim gencratoru kmitoéet 5,9 MHz. Zasrou- bovavanim jadra v civce L, nastavime pii ladicim kondensatoru v poloze zcela zaviené maximalni pfijem na kmitoctu 5,9 MHz. Obdobné postupujeme i pri otevieném kondensAtoru, kde na kmito- étu 19 MHz upravime rozsah nastave- nim kondensatoru C,. Pii otevirant la cfho kondensatoru nezapomeiite na to, Ze poloha minimalni kapacity konden- sAtoru nenf totoznd s polohou, kdy desky rotoru dolehnou na doraz. Poloha mi maln{ kapacity je ta, pfi které desky ro- toru jsou vytoéené a hrana dlesek rotor je rovnobézna s hranou desek statoro- vych. Nékolikerym opakovanim popsa- ného postupu vymezime rozsah ladént do spravnych mezi. Pak nastavime kmi- toéet 6,8 MHz a jadrem vstupni civky L, nastavime maximélni hlasitost. piij- mu. Totéé provedeme i na_kmitoctu 18,1 MHz, kde doladovacim kondens4- torem C, upravime kapacitu u kratko- vinného ‘konce rozsahu, I tento postup doladéni vstupni civky je treba nékoli- krdt opakovat, Na stiednich vindch vymezujeme roz- sah nastavenim jadra civky L, na kmito- étu_525 kHz a kondensdtorem C, na kmitoétu 1620 kHz. Postup opét nékoli- krate opakujeme. Vstupni civky doladu- RADIOVY KONSTRUKTER &. 2~ 1955 jeme na maximalni hlasitost"pifjmu'na kmitoétu 600 kHz jédrem civky Ly ana kmitoétu 1540 kHz doladovacim trim- rem C}. Doladovani provadime tak dlou- ho, a% jiz nen{ treba Z4dnych zmén v polozé obou doladovacich prvkii. Na rozsahu diouhych vin je postup obdob- ny. Oscilator upravujeme civkou Lg kondensdtorem Cy na rozsah 150 300 kHz. Vstupni civky na dlouhovin- ném rozsahu nastavime na kmitotta 160 kHz civkou L, a kondensdtor C, na kmitoétu 290 kHz. Vlivem ptipojeného paralelniho kondensatoru Cy, nebude doladovacl kondensator C, mit veliky vliv na ladéni, Byla-li by citlivost na tomto konci pdsma podstatné nizst ned na dlouhovinném konci u 160 kHz, pak bude nuiné opravit hodnotu kon- densdtoru C,, bud jeho vyménou za vétst hodnotu nebo piiskrébnutim na hod- notu mei ‘Tim je postup sladovant skonéen, vie- chna jadra civek a doladovaci konden- s&tory zajistime zakapAvacim voskem a miizeme piejitk nastavent mezifrekvent- niho odladovate. Také zde ptivadime signal na antenni 2difky, avéak ten krat pomocny vysilaé se nastavi na ki toget mezifrekvence, to jest 452 kHz. Otdéenim jadra civky L, nastavime mi- nimdlni vychyiku na méfidle pfipojeném. 63na vystup piistroje, Pfi tomto nastavo- van{ je tkeba pomérné velkych napéti, aby na vystupnim méfidle byla patma vychylka, ‘Viechna nastavovani a doladovani vstupnich obvodii musi byt provedena 's pomocnym vysilatem, pripojenym na Piijimaé pies umélou antenu. Tvoii ji v serii zapojena civka 20/:H, konden- sdtor 200 pF a odpor 202. Jinak se vam sice podaii piijimaé sladit, ale pii- pojenim anteny si ystupni obvod ovliv- nite do té miry, Ze bude soubéh narusen a citlivost pifstroje klesne. Horif situace nastane, kdyz ke slado- van{ neni po ruce pomocnf vysilac. Zna- mend to provadet sladovani jen podle hlasitosti prednesu z reproduktoru. Ucho je pomérné malo citlivé na malé zmény lasitosti, takZe timto zpiisobem se vam podaif piijimaé nastavit a’ naladit jen priblizné. Predpokladem pro sladovani Pode sluchu je, Ze jak mezifrekvenéni Itry, tak i oscilAtorové civky jsou v po- #4dku a aspon zhruba naladéné. Pak se nam pfipojenim anteny na antenné zd ku podatf pi protaéen ladictho konden- satoru zachytit aspoh pofad mistni sta- nice. Pii hodné rozladénych clvkach vstupu bude tieba antenu zapojit pres kapacitu asi 100 az 200 pF primo na a| +6 +y mifzku_sméSovact elektronky, Bude-li phijimaé stale jesté némy, pak jsou bud mezifrekvenéni obvody upiné rozladéné anebo nepracuje oscilator. O tom, zdali escildtor pracuje, Ize se péesvédéit po- moci jin¢ho pfijimace, na kterém vyla- dime stanici blizko silné mistni stanice. Protaéenim ladictho kondensétoru na- 3eho rozhlasoveho dopliku musi byt na kontrolnim pfijimati slyset interferenént hviad. V piipade, Ze oscilator nepracuje, je tieba uvést jej nejprve v chod. Pii vyladéné mistni stanici se dolado- ynim jader mezifrekvenénich trai formatora snazime o nastaveni na ma: tom se ndém mike stat, Ze nékteré z jader mezifrekventnich transformatord: bude ji uplné vysrou- bované anebo zasroubované do sttedu civky. Pfi zaSroubovani do sttedu civky snadno mieme naladit na pscudomaxi- malni vyskyt, protoze civka mezifrek- venéntho filtru je na maximalni hod- noté a dalsim protatenim jejf indukénost znova klesa. Pritom zdanlivé je civka na- ladéna na maximum. Kontrolou sprav- ného naladéni v takovémto ptipadé je, %e poloha maximélntho piijmu se upro- stied civky objevuje 2x. P#i zaSroubo- vAvani jédra hlasitost nejprve stoupé na maximalni hodnotu, pak kles4, aby opétzagala naristat. V ptipadé, Ze nékteré jadro civek mezifrekvenénich transfor- matord bude piflis zaSroubované, je tre- ba zménit mezifrekvenén{ kmitoéet. L: dici kondensitor otogime nepatrné sm: rem k men&i kapacité tak, aby pitjem mistni stanice zeslabl, ale nezmizel upl- né. Poté cely postup doladovani prova- dime znova. V opaéném pripadé, kdy nékteré z jader je jiz uipiné vytotené, picladime’ladicf kondensdtor smérem k vetsi kapacité. Behem sladovani postupné roste hlasi- tost, kterou zmensime zafadovanim stale menitho seriového kondensAtoru v serii santenou. Regulator hlasitosti P, je stale na maximalni hodnoté. Bude-li hlasitost velka, pfepojime antenu do antenni zdi ky, kde hlasitost upravime opét zapoj nim vhodného seriového kondensdtoru. Vyvaiovani oscilatorovjch a_vstup- nich obvodii bude jiz zdlouhavéjsi. Civ- kow oscilatoru nastavime vyskyt stanic pti uzavfeném kondensdtoru tak, aby odpovidal zvolenému rozsahu. Pti zavFe- ném kondensatoru to bude tak, Ze tésné pied uzavrenim ma byt slySitelnd stanice Beromiinster a té&sné pred otevrenym koncem rozsahu Cs. okruh R. Vstupni civky stiedovnného rozsahu nastavime jadrem ZL, na maximalni pifjem na sta- nici Viden a kondensétor C, na nékteré stanici mezi Cs. okruhem R’a M v bliz- kosti stanice Cs. okruh R, ale smérem k delsim vinam. Podobny postup zacho- vame i pti sladovani na ostatnich roz- hlasovych pasmech. Cel¥ postup sladovani superhetu po- dle sluchu je, jak jiz bylo Feéeno, n piesny a hlavné zdloubavy. Proto je tie- ba si uvédomit, Ze obzvlasté méné zku- Senému se to napoprvé nepodaii a Ze je ifeba postup podle potteby opakovat do té doby, nez se dostavi dobré vysledky. Je tieba si uvédomit, Ze s Easem rostou ‘zkusenosti ziskané pii stavbé a sladovani a Ze teprve po deli chvili po zvlddnuti celého postupu miize konstruktér o¢eka- vat plny vysledek-To neznamena, ze ma piedem hazet flinta do Zita, ale naopak soustavnjm sbiranim zkuSenosti a védo- most vypracovat se na takovou trovei pfi které mu stavba superhetoveho pfi- jimate bude hravé snadnou. Pro ty, kte#f hodlajt provédét pokusy RADIOVY KONSTRUKTER é. 2 ~ 1955 Obr, 13. s rdznjmi regulatory zabarveni ténd, uvadime dale jeSté nékolik namétd pro pokusnictvi, Na obr. I je zndzornénjed- noduchy zesilovaé, ktery se od popisova- ného isi ve zpisobu regulace ténu. Misto regulovateln¢ho filtru na vstupu jsou zde pouzity korekéni éleny ve zpét- novazebnim vedent. Zesilovaé je opatfen proudovou zpétnou vazbou ze sekun- darntho vinutt vystupniho transformd- toru do katody ptedzesilovact elektron- ky. Dvéma potenciometry zde provadi- me regulaci zabarveni toni. Do jaké miry tato regulace piisobi, vysvitd 2 ob- rézku 12,nakterém jsou uvedené pribé- hy ktivek pii raznych polohach reguld- toru. Tak jsou-li oba regulatory v poloze maximalniho nadzdvizeni vySek i hlou- bek, probih4 ktivka podle pribéhu ds, 1. Stazenim regulAtoru hloubek na mi mum piejde charakteristika zesilovace do tvaru podle kfivky 2. Stazenim reg@ Idtoru jak v¥Sek tak i hloubek do polohy minimalniho zdiraznéni vanikne ktivka 3, kdezto v poloze maximdlnich hloubck a'minimalnich v9sek probiha kiivka po- dle prabéhu 4. Vidime jasné, Ze timto zpusobem Ize také velmi udinné ovladat zabarveni ténd, pii tom konstrukce je velmi jednoducha a pro kaidého pi stupnd a vysledky uspokoj i ndroéné} Na obr. 13 vidime jesté dali variantu * déleného regulétoru vyek a hloubek. Tento zpasob bude vhodny i pfi vétiim 65zesilovati, na pifklad s dvojéinnym kon- covm stupném. Toto schema poslouzi jako namét k pokusiim. Pi pfehravanf desek diive nebo poz- déji dojdeme k poznanf, Ze nahrany pofad pfi reprodukci nds uplné neuspo- koji. Vinu na tom nese cel technika na- hravanf, kterd u riznych vyrobed byva riznd, a kde i mezi jednotlivymi zazna- my od jednoho vyrobce byvaji znaéné rozdily. Milovnik dobré reprodukce m4 snahu konstruovat zesilovate s idedlné rovnym pribéhem charakteristiky, To vWak nestaéi. Do reprodukce zapada také jesté ovlivnént pisobené reproduk- torem. A nejen to, akustické charakteri tiky mfstnosti a vtlum hraji zde diled tou wlohu. Uginnost reproduktoru rych- lepklesé pod jeho pfirozenjm resonané- nim kmitogiem, Resonanén{ kmitoéet reproduktoru o @ 12 cm je asi 200 Hz. Reproduktor 0 @ 16 cm mé resonanci asi na 150 Hz, 0 @ 20cm na 100 Hz a reproduktor 0 30 cm asi na 50 az 60 Hz. To znamend, Ze by mél byt ui- van reproduktor o priméru aspoli 30cm, pozadujeme-li reprodukei témi pod 50 Hz. Rozsah reproduktoru smérem k nig8im ténim Ize upravit mechanic- kou tpravou resonanéni prostory, tak zvanymi_ bassreflexovymi skifnémi. U zesilovate uréen¢ho pro pichravani 66 14. desek nen{ kmitottovy rozsah nad 10 kHz, dilezity. Normdint iclakové des- ky maji rozsah kmitoéti asi do 5 kHz, dlouhohrajici_desky asi do 10 kHz. Opotiebované desky vykazujt zvysené Suménf. Tento Sum se hlavné vyskytuje v oblasti nad 5000 Hz. Sum nenastava na jednom jediném kmitoctu a nemdze byt vyfiltrovan resonanénim obvodem. Uroveh Sumu stoupa s kmitogtem. Jas- nost prednesu na druhé strané trpi ome- zovanim vyisich kmitoati. Je p:oto tieba toto omezovnt providét fakowjm zpt- sobem, ktery pokud mozno pisobi ostie od jistého kmitoétu vySe. ro ty, kteff ji maji jak gramofon tak i rozhlasovy pfijimaé, pies ktery prova- daji reprodukei gramofonovych zdzna- mil, pfijde vhod zapojeni dodateéncho vyrovnavactho zesilovaée. Zapojeni je uvedeno na obr. 14. U tohoto piistroje je zdiiraziiovani hloubek provadéno stup- Rovitym zatazovénim kombinace odpo- ria kondensdtora pfepinatem S$. Odpor R, volime tak veliky, torem hlasitosti v pi notu 2 MQ, Tak na pi, je-li regulator hlasitosti o hodnoté 1 MQ, pak hodnota R, obnasi | MQ. Zdaraznéni hlubokych ténd. zde probihd ve étyech stupnich. Pii zapnuti prvniho RC élenu je zdéraz- nénf 0 2 dB na okt4vu, pHi zapnutiObr. 15. druhého 0 4 dB a zapojenim viech tit 0 6 dB. Tato hodnota staé{, nebot nutno poéitat s bruenim a hlukem talife, které by se pri daliim zdtirazfiovanim hlubo- kych_ténd poéaly nepifjemné projevo- vat. Zdiraziiovant probiha pod kmito- &tem 500 Hz. Regulace vySich kmitottt je plynule fiditelnd a je provedena vio- zenim RC élend, které davaji zvy3eni urovné o 6 dB na oktavu nad 500 Hz. Protoze zatazenim téchto filtra nasté- va znacny Ubytek napéti, je tieba jedné elektronky, v naiem pripadé EF22, na nik vyrovndni ubytku, ktery na- Zesileni na stieduich kimitoctech je ptiblizné rovné jedné, ale dosahuje znaénych hodnot na obou krajich pas- ma. Takovyto vyrovnvact zesilovaé je mozno konstruovat libovolnjm zpiiso- bem. Moénosti je zde mnoho. Na pit klad zamontovat jej piimo do_gramo- fonu a napajet z rozhlasoveho piijimaée. Spotfeba elektronky EF22 je minimalni, takze toto dodateéné zatizent jisté snese kaidy normalni sifovy rozhlasovy pii- stroj. O konstrukci kostry netfeba se zde dlouho zmifiovat. Jakykoliv kousek ple- chu dobfe vyhovi. Je treba jen dbat na dobré utlumeni anodovych’ napajecich zdroji, aby nedoflo k rozkmitAni, Proto RADIOVY KONSTRUKTER ¢, 2 - 1955 Je ve vyrovnvactm zesilovati zapojen odpor 50 k@ a elektrolyticky kondens4- tor o hodnoté 8 uF, ktery provadi po- tfebnou filtraci. Jeding, na‘co je tieba dbat, je dobré odstinéni, abychom si re- produkci zbytetné neznehodnocovali vmodulovanim brumu ze sité. Doufam, Ze téchto nékolik némété na zesilovaée ‘pro reprodukci poslouzi z4- jemctim z Fad méné zkugenych amatérd a Ze laborovanim se zesilovaéi tonovych kmitoétd, kde elcktrické poméry jsou velmi pichledné, dosahnou patfiénych zkuscnosti a chuti do nové prace se slo- ZitéjSimi elektronickymi zatizenimi. * Zesilovaé na étvrt stoleti. Miitzete rudit za svaj zesilovaé po dobu 25 let? Pied touto otézkou nyni stojf technici, kte#{ maji za tikol vyrobit pod- moisky kabel pro spojeni Evropa—Ame- rika, Dva koaxidin{ kabely 0 priméru 20 mm maji prendet 36 telefonnich ho- vor, Jeden z nich bude prendset hovory ve sméru Evropa~Amerika a druhy ve sméru opaéném. Ve vadalenosti 75 km od sebe budou do kabelu zapojeny tfistupfiové elek- tronkové zesilovaée, napajené v seri cel- kovym napétim 2000 V. Potiebné na- paject napéti jsou sougasné pfendiena tymé kabelem. Tyto zesilovate budou umistény v pouzdrech © priméru jen malo vétsim nez je primér vlastniho kabelu; kazdy 2 nich bude celkem 12 m dlouhy a ohebny, aby moh! byt navinut na rozvinovact buben. Specidlni elek- tronky musi pracovat po dobu nékolika desitek let zcela spolehlivé, nebo po- rucha jedné z nich mize mit za nésledek vytazent cel¢ho kabelu z provozu. Kabel ma byt vybudovan béhem pifitich ti let a osvédéi-li se, budou podobnym kabe- lem pfendgeny i televisni potady. 67