ROCNIK1+1955 + CISLO6 Z. Skoda »Urove métici techniky je méift- kem vyspélosti technické kultury néro- da‘ ~ tak néjak znél jeden ndpis na vy- stavé méficich pHistroji, ktera byla uspofdd4na na podzim minulého roku Nérodnim technickym museem v Brné. Tato hluboké pravda plati nejen o vé- decké prdci a profesiondlnt vyrobé tech nickych zaiizenf, ale stejnou mérou io prdci amatérd. Bez spolehlivého mé- Fidla nelze uvést elektronické zatizent do provozu, nemluvé uz ani o tom, ze chceme-li postavenym zaiizenim do- séhnout maximdlntho vykonu, nemi- Zeme spoléhat jen na lidské smysly, které neddvaji objektivni miru a na vétSinu elektronickych méfeni prosté nestati diky neviditelnosti_elektrona. Proto neni divu, %e III. celostatn! vy- stava radioamatérskych praci, pofddand v dubnu a’kvéinu t. r., byla pravé obe- sldna velkjm poétem méficich p¥istroji. Nai jsme mezi nimi jednoduché po- miicky, i tak slozité métidla jako je mé- Fidlo jakosti Q a jina. Vyznam métide- byl zdéraznén take komisi, kter4 vysta- vené expondty posuzovala. Tak na pif- klad druhou cenu Usttedniho vyboru Svazarmu dostal osciloskop soudruha K. Donita, elektronkovy voltmetr sou- druha Pokorného, tietf cenu osciloskop RADIOVY KONSTRUKTER ¢. 6 - 1955 soudruha Kafky, prefametr soudruha Nemravy, Q-metr ORK Pribram, nizko- frekvenéni milivoltmetr s. Rechziegela a zkouSeté elektronek soudruha Barto- ska. Z 29 udélenych cen ptipadlo tedy na méfidla 7 cen, coz je znacny podil, uvazime-li, Ze na vystavé bylo zastou- peno mnoho riznfch obort elektroniky, obor rozhlasovych piijimaéi, prijimaci pro kratkovinnd amatérsk4 pdsma, krdtkovinné vysilate, zarizeni pro VEY, televise, udebni pomiicky, dilen- ské pomiicky, z4pis zvuku a jing. Stejny vyznam ptiklédaji métici technice i ostat- ni slozky, které majf na praci svaz: movskych radioamatéri zajem. Minis- terstvo spojti udélilo jednu 2 druhych cen za¥izent pro registraci sfly pole te- levisnfho vysilaée Svazarmu v Opotinku a tfeti cenu voltmetru soudrutky Pe Jarové z Banské Bystric ‘aké mini- sterstvo strojirenstvi udélilo druhou cenu soudruhu Donatovi za osciloskop a tteti cenu soudruhu Jirkovi za elek- tronkovy voltmetr, soudruhu Chdbovi za elektronkovy voltmetr a straktur- metr, soudruhu Pokornému za elek- tronkovy voltmetr, soudruhu Nemravo- vi za RC mistek, soudruhu Bimovi a Beévatovi za kmitottovy modulator, soudruhu Hyanovi za osciloskop a 201ORK BanskA Bystrica za soubor expo- natd, mezi nimiz byl také voltmetr a osciloskop. Dokonce i jeden z nejmladiich vysta- vovateli, I5lety 24k stiedn{ tkoly Ivan Kaminek vystavoval osciloskop, za néjz byl odménén cenou ministerstva Skol- stvi. ‘Vystava radioamatérskych pract tedy zecla presvédéivé ukazuje, %e jakostn{ méfidlo mA pro amatéra stejnou ditle- Zitost jako pro vyzkumny Ustav nebo dilnu n. p. Tesla, A to jsme jest nepii- hlédli k exposici naeho primyslu, kte- Ty se vedie elektronek a miniaturnich soutdsti pochlubil pravé radou pHstroji. Je to samoziejmé, uv: %e praci dneinich amatérd. nemiZeme srovndvat s primitivnimi p¥istroji, vét- Sinou krystalovfmi a jednoelektronko- vymi piijimadi, které se stavély v zadat- cich radioamatérsk¢ho hnuti pied 20 a% 30 lety. Tenkrat stadila sluchdtka a 24- rovkové zkouSetka, nanejvjs kapesni voltmetr pro kontrolu napétt zdrojd. Na dneinf superhetovy piijimaé se vsak ue 8 ,,cejchovanym’ sroubovakem' ne- vystadi, bez néjakého métidla z ného tézko vyloudime aspoti néjaky hlas a chceme-li jej seifdit nebo sladit jako tovarni plijimaé, neobejdeme se bez pomocného vysilaée a méfidla vystup- niho vykonu. Toto dslo Radiového konstruktéra Svazarmu pfinaii nékolik névodi na stavbu méfidel, které jsou soutéstt nej- nutnéjsiho vybaveni dilny kazdého ra- dioamatéra, chce-li se dostat dale, ne% na dvouclektronkovy piijimaé. V dobé televise, radiolokace, Sirok¢ho rozvoje prémyslové elektroniky a pronikani elektroniky do celého nateho Zivota ne+ mizeme potitat s tim, Ze se radioamaté- Hi spokojt s dosazenim vrovné, kterd byla vrcholem védéni pfed 30 lety a te nebudou chtit se piiblizit tém vrchol- nym ukazkim konstruktérského die myslu, jak¢ jsme vidéli na ITI. celostatnt vjstavé, a proto jsme do tohoto sesitu 202 zatadili velmi pottebné konstruktn{ ndméty. Jak je z nich zéejmé, nevyzaduje zhotovent dokonal¢ho méfidla ani zvldst- nfho dimyslu, ani velkého ndkladu. Pro ty, ktef{ nehodlaji vénovat svoje prostiedky na stavbu téchto nezbyt- nych pfistroji, mame také radu, Vime z vlastni zkusenosti, Ze je nepifjemné, musime-li spravit kladivko, sklizit Zidli a narovnat tucet ohnutych hiebikt, kdyz potfebujeme povésit na zed jeden obrazek a kdy% se nakonec uloupne’ kus omitky. Stejné tak je nepHijemné, ma- mecli stavét signdlni generator a elek- tronkovy voltmetr jenom proto, ze si chceme na léto postavit kufiikovy pii- jimad. Tato béind méfidla byvajf pfece v kazdém sportovnim druzstvu radia, v kazdém Okresnim radioklubu nebo Krajském radioklubu, Pak je lépe po- uit méfidel v dilné nékteré kolektivky, kde jsou pécci proto, aby slouzila co nej- vétsimu pottu radioamatéra. Nase rada tedy zni: Poohlédnéte se, kde je ve va- Sem okoli organisace svazarmovskych radista. Je témét na ka%dém vétSim zdvodé a nenaleznete-li ji tam, obratte se na Okresnf vybor Svazarmu, kde vam poradi. * Upozoriujeme odbératele Zasopisu Radiovy konstruktér Svazarmu, Ze n. p. Tesla Roznov vyda koncem ervna pHi- ruéni katalog clektronek.- Bude doda- van v prodejndch radiového materidlu a v radioopravnach ministerstva. vniti- niho hospodaistvi. Kde by nebyl k do- stani, zaile jej primo n. p. Tesla Roznov, odbyt, Rognov p. Radhostém. * P¥i§ti dislo Radiového konstruktéra Svazarmu &, 7 vyjde 10. 2Aif 1955. Zby- vajict ttyti disla budou obsahovat tyto navody: dokonaly RLC miistek, pfe- nosn¥ magnetofon, pfijimaé s rozestie- nymi amatérskymi pdsmy a televisni superhet.ELEKTRONKOVE VOLTMETRY V AMATERSKE PRAXI Josef Milde Elektronické zatt: mezi nz po- &tame i rozhlasové jimaée, zesilova- %e nebo televisni piijimate, zaklédaji svou Einnost na zpracovavant elektric- kych proud, Je zndmou skutetnosti, Ze elektricky proud je pohybem elektrond. Pohyb elektronii viak nen{ jednotny. Podle toho, jednd-li seo pohyb v jednom sméru, hovorime o stejnosmérném prou- du nebo pii pohybu iam a zpét 0 prou- du_ stiidavém, V¥znaénou viastnosti elektronickych zarizeni je zpracovavani pfevainé sttidavych proudd. Stiidavy proud, stejné jako stejno- smérny, vyvolav4 pii pritoku odporem, napéti. Na svorkAch odporu se objevuje napéti bytku na spadu. Kdy2 proud tekouct odporem st¥idal sviij smér, stifd i napétf, vanikajici na odporu, svou pola~ ritu. VznikA stHidavé napéti, Pii stifda- vch proudech nenf podminkou, aby odpor stojfci v cesté proudu byl disté ohmickg, Ina ‘odporech t. zv. jalovych, jako je induktivni a kapacitn{ reaktance civky a kondensatoru, vanikne p¥i pra- toku stfidavého proudu urcité napétt. Napéti, vanikajict na jalovych odporech, fazové posunuié oproti pribéhu proudu. V bééné praxi nds fazové po- sunut{ napéti vétSinou nezajimd, Fazovy zdvih napéti se stav4 zajimavym teprve pti raznych specidlnich métenich v obo- ru elektroniky, Daleko dilezitéjs_je zndt velikost stiidavého napéti vanikajiciho na réz- nych obvodech. V¥sledna hodnota na- pétt je ve vét8iné piipadi dostateenym miétitkem ginnosti obvodu. V radiotech- nice a televisni technice mame ve vé piipadi.co délat s proudy o mepatrné intensité. SpravnA kontrola a se¥izeni plistroje vyZaduje na druhé strané znat pfesné intensitu jednotlivych sttidavych proud v pifstroji, MalA intensita prou- du nedovoluje méfit pifmo hodnotu proudu, take je nutno postupovat jingm zpisobem, Pritokem proudu vzniké na RADIOVY KONSTRUKTER ¢. 6 ~ 1955 odporu napétt, Protoze ale v elektronice mame tasto co délat s odpory 0 velmi vysoké hodnoté, staéi i nepatrny proud, aby na téchto odporech vanikl dostate’- ny tbytek na spddu, Tento ubytek na spadu je ji mozno zméfit pomoct riz- nych voltmetra s velkym vstupnim od- porem. Cel véc ma ale jeden haéek. Mécli byt méfent dostateéné piesné, pak nesmi{ ptipojentm meétictho ptistroje na- stat v méfeném okruhu zména pracov- nich podminck, kter4 by se projevila Jingmi slo- méficl pifstroj pli zapdjent k mé- Fehému obvodu nesmi byt’ piivodcem chyby pii méfent, Nejéastéji se vyskytujicim ukazem na- ruSujicim pfesnost méfen{, je zattZeni obvodu méficim piistrojem. Méfict pii- stroj nem pro svou vychylku spotiebo- vavat vice jak 1/100 z méfeného proudu. © tuto setinu se ptipojenim méfictho pHistroje viastn& ochuzuje méteny ob- vod, takie napét{ na ném je asi o jedno procento pozménéné oproti ptivodni hodnoté. Vidime tedy, ze prvnt podmin- kou, kterou musf ptistroj splio- vat, je jeho dostateéné vysoky vnitini odpor, Cim vyii bude vnitini odpor ho pfistroje, tim meni zatizent méieného obvodu nastane a tim menii bude i chyba vanikld pi méienf. Oviem véc nent jen tak zcela jedno- duch4. Obvody v radiotechnice bfvajt vétiinou vysokoohmové o odporu néko- lik desitek i stovek kQ. Neztidka stou- paji hodnoty odporu i do nékolika MQ Pak je ticba, aby minimAlni vnitini od- por métictho piistroje byl alespon néko- lik MQ az desitek MQ. Ale nejen obvody, kterymi protéké stifdavy proud, jsou velektronice vysoko- ohmové, Celd Fada 4st riznych za¥i- zeni, Kterjmi protéké stejnosmérny proud, jsou také vysokoohmové, takze i zde plati pro méfeni stejnosmérného napéti diive uvedend podminka, aby 203méficl pifstroj mél dostateéné vysoky vnitint odpor a nezattioval méfeny obvod. Bézné rutkové métich pHstroje nemaji nikdy dostateéné vysoky vnitint odpor, aby dovolovaly provadét méieni na vSech mistech piijimaée bez podstatn¢ho zatizeni obvodu. Vniténi odpor rutko- v¥ch méficich pHistroja jesté kles4, jsou- Ii uzpisobeny té& pro méfent stfidavého napétf. Veelku je tedy patrné, Ze v ama- térské “dilné nevystaéime pro véechna méfen{ na elektronickych zatizenich jen s voltmiliampérmetrem (na pi. Avo- metem). Potadavek na vysoky vnitin{ odpor, ktery jsme v ptedeilych odstavcich odii- vodnili, je spoleény jak pro métidlo stejnosmémného napéif, tak i napéti stiidavého, Stiidava napétt_nemiZeme métit pfimo obvyklfmi ruékovymi mé- tickmi pHistroji, které jsou jen na proudy stejnosmérné, Stiidavy proud mus{me nejprve usmérnit na proud stejnosmérny a teprve z hodnoty usmérnéného stejno- smérného proudu migeme usuzovat zpét na velikost pivodntho stfidavého napéti. ‘Viechny méfict piistroje na sttdava napéti nebo proudy se zaklédajf na principu usmérnén{, Neuskodi proto, véimnemeeli si blize, jakym zpisobem se toto usmérhovant provadi v praxi. Nejéastéji uzivanjm usmériiovatem pro stfidavé proudy je dioda, ZAkladn{ zapojen{ diodového usmérhovate je mozuné ve dyou provedenich. Na obr. 1 je t. av. seriové zapojeni a na obr. 1b t. zy, zapojeni paralelni. Pri zapojent Obr. 1. seriovém je vstupn{ odpor celého méii- ctho piistroje dn hodnotow 4 .Jetedy vstupni odpor jen polovitni nex serious odpor v zapojeni. Do serie s diodou je zapojen ruckovy métici pifstroj, ktery méif velikost protékajiciho proudu, Aby vstupnt odpor méfictho zafizeni byl co nejvy3s, mus! i odpor R mit dostateé- n& yysokou hodnotu, Na druhé strané pfi hodnot® odporu R > MI a iméfe- ném rozsahu 1,5 V, musi byt méfict pif- stroj velmi citlivy. Bude treba pifstroje se spotiebou max. asi 20 uA. zapojen{ podle obrazku 1b, pti kterém méticf ptistroj je zapojen ptes odpor R paralelné k diodé, je vstupni codpor jesté niZ8i, Jeho hodnota obndsi pouze — , tedy hodnotu pouze o jedné 5 Pr tetiné hodnoty ohmick¢ho odporu R. Zapojeni podle obr4zku b) ma jednu velkou piednost, pro kterou se pfevaéné poutiva v méticich pfistrojich. Konden- sator C pti paralelnim zapojent oddéluje galvanicky od viastniho méten¢ho zdro- je stejnosmérnou smytku, tvofenou dio- dou, méticim pHstrojem a odporem R. Naproti tomu u zapojeni podle obraz- ku a) protékA usmérnén proud také pies méicny obvod. Pesto, Ze odpor R v seri s méficim piistrojem mél v uvazovaném piipadé vysokou hodnotu 100 kQ, je pti paralelnim zapojen{ dio- dového’ voltmetru. vstupni_odpor celé kombinace pouhfch 30 k@. To je hodno- ta natolik nizk4, Ze nam nedovoll v riz- nich pYipadech provadét méfeni na né- kterych vysokofrekvenénich obvodech Diodovy voltmetr podle zapojent na obr. 1, orks 3) ncbo b) pracuje stejnfmm zpiisobem. Kladnd piilvina stfidavého napéti zpisobi, Ze dioda se stane vodi- vou. V tom ckam#iku poteée diodou proud ana kombinaci z odporu Ra mé- fictho plistroje_ vznikne stejnosmérné napéti, Toto stejnosmérné napétt nabijf kapacitu C. V okamiiku, kdy napétt Kladné palviny klesne pod hodnotu da- nou ndbojem na kondensdtoru, uzavie se dioda a proud piestane téci. V ndsle- dujfcim dob az do pitt kladné pal- viny unik4 ndboj na kondensdtoru pfes métict piistroj a odpor R, Tim samo-ziejmé klesd napéti na kondensatoru. PH ndsledujici kladné piilviné opét stoup4 sthdavé napétt a% do hodnoty, Kterd je vySii ne napéti na kondensdto- ru, V tom okamiiku se dioda otevie a pii dalsim stoupani pfivadéného napéti tete usmérhovany proud v: prvni tadé do Kondensitora, ktery debi. Timto pi. sobem se vytvoi{ na kondensdtoru urcité ustdlené napéti, které pti dostateéné ve- liké kapacité a malém odbéru proudu (citlivém méficim piistroji) se bude bit- Zit Spickové hodnoté piivadéného stif- davého napét{. Vidime tedy, 4e diodovy voltmetr v zAsadé je schopen méiit Spié- kové hodnoty piivadénych stiidavych napétl. Pkejeme-li si zndt pli méteni efektivni hodnotu, pak staéi jenom ceeichovat stupnici méfictho pfistroje v elektivnt hodnoté, (Viz. obr. 2.) Diodovy voltmetr ma jednu vlastnost, kterou neradi vidime. Nabéhovy proud anody diody zpisobuje, %e rucka méfi- ciho pi{stroje ukazuje minimalni, ale piece jen dobfe patrnou zakladni vj- chyiku, i kdyZ neni pripojeno #Adné na- pétf na vstupnich zdifkach. Nabéhovému proudu diod se éel{ za- vedenim t. zv. kompensace, kterd ptiva- di na méfiet p¥istroj proud stejné inten- sity, ale opaéné polarity neZ je ndbé- hovy proud diody, Regulact pfivadéné- ho kompensaéniho napéti neni obtiiné dosdhnout takového provozntho stavu, pii kterém se rucka méfictho piistroje nachazi na nule i kdy% neni na vstup- ni svorky ptipojeno napéti. Piepindnim hodnoty odporu_R Ize ménit rozsah méfenych napéti. V Z4d- ném piipadé nenf uéelné vyuZivat pro méfen{ rozsahu pod I volt, protoze v této oblasti je usmériiovact tidinek diody jit nelinearni, Zavislost proudu neni pitmo vimérnd pfivadénému st#idavému napéti. Proto se diodové. volimetry- pouzivaji pro méfent sttidavych napéti asi od voltu vjSe. Méfen! napétf o vysokjch hodnotach je omezeno pouze maximal- nim pifpustnym inversnim napétim na dioda, Prakticky pouzitelné zapojent diodo- vého voltmetma je na obr, 3. Jedné se v zdsadé o voltmetr na stHdavé napéti podle zapojenf 1b), Tim, %e pokaduje- RADIOVY KONSTRUKTER 8, 6 = 1955 Obr. 2. Napétt na kondensdtoru probihd po- PO le ling Tod me méfit napét! v nékolika rozsazich, je nutno vytvorit odpor R z nékolika jed- notlivych odpord, které pfepinaéem po- stupné zafazujeme do. serie s méficim pfistrojem. Vlastni usmériovact elek- provede- diodovy t,_ tim pi must dioda vybrana. Na vysokych kmitottech je vychylka méficiho p¥istroje ovlivio- Vand indukénost{ piivodu k elektronce, ystupni kapacitou a priletovou dobou clekironi uvnité clektronky. Vstupni indukénosti resonuji s viastni kapacitou na pomérné vysokych kmitoétech, Na téchto kmitottech pak nastévé resonan- ce, v disledku které stoupa napéti na diodé, take veskutetnosti méfici piistroj ukazuje vétsi vychylku,nez jaké by odpo- vidala méfenému napéti. Naproti tomu praletova doba elektronti uvnitt elek- tronky pisobi, Ze diodovy voltmetr a élektronkové voltmetry vabec ukazuji vychylku nizsi, nez jaké by odpovidala privadénému napéti, To proto, Ze cast elektroma, které opoustéji katodu pravé na konci usmérhovaného kmitu, se ne- dostane prostorem mezi katodou a ano- dou a pfiléta. do oblasti anody jiz v do- bé, kdy tato je zaporna. Proto také cast elektrona zistava nevyutita a diisledek toho je, Ze usmérnény proud je nizsi nez jaky by byl za stejnych okolnost{ pti kmitottech nizSich, kdy elektrony majf dost éasu k pieklenuti vzddlenosti mezi katodou a anodou. Mé-li -byt__méfeno diodovym_ volt- metrem na kmitogtech fadu desitek MHz, musime pouiit takové elektronky (diody), u které vadélenost mezi anodou a katodou je co nejmenst. Proto se uziva specidinfch diod minia- turniho provedent. Vhodné elektronka je na pi. 6B31. Pri kmitoétech nad 205Obr. 3. 100 MHz nevystaéime ani s touto elek- tronkou a pak nezbude neZ séhnout 0 diod& typu LGI, nebo dokonce D12Ga. Aby byla indukénost pHvodu co nejnizs, must byt vysokofrekventnt spoje co nejkrati, Nelze proto diodu za- budovat do spoleéné sk¥inky s méticim plistrojem, Péfvody od métictho piistro- je k méfenému obvodu by narwily mé- ¥enf natolik, 4 métend hodnota by byla méné ned jen informativni, Nejvhodngjsi uprava, kterd tomuto stavu odpomaha, spoéiva v zabudovani diody do zvl48tnf, lehce pohyblivé a roz- méry malé krabiéky, tak zvané sondy, se kterou je mozno se priblizit ai do tésné blizkosti méteného obvodu. Sonda Je propojena nékolikazilovym kabelem se sktinkou, ve které se nachdzi métici piistroj. Timto kabelem se ptivadi do sondy jednak #havent pro usméniovact clektronku, diodu, a 2a druhé privod, Kterjm se usmérnény _ stejnosmérny proud vede k mé¥icimu ptistroji, V zapojeni na obr. 3 je plas sondy zemnén. PH métent se plast sondy pi pojuje k zemnimu konci promérovaného za¥izeni a anodou diody, vyvedenou na kovovy hrot, se dotykame postupné jed- notlivgch mist, ktera choeme métit. Odpor R, tvoii z4kladnt seriovy od- pons rutkovym piistrojem. Mus{ byt za- mdovany v sondé a blokovany co nej- kratSimi spoji kondensdtorem 2k, Tim, ze kostra sondy je uzemnéna, musi ka- toda usmériiovaci elektronky, diody, 206 byt zapojena na zem pies kondensdtor 2M. Katoda diody tvofi vlastné zemni spoj pro celf elektronkovy voltmetr. Skyinka, ve které je namontovan rutko- vy méfici pristroj, prepinaé rozsahii a st- tovy transformator, zistane bud se zem{ nespojena, nebo jesté lépe ji spojime s obalem sondy. Viastni métici piistroj musi byt znag- né citlivy. Nejlépe vyhovi takovy, ktery mé zdkladni rozsah maximalné 20 A. Pii zvétiovani proudu potfebného pro plnou vychylku klesA vstupni odpor voltmetru, kterf jiz sim o sobé nent PHS vysoky, ‘Toto je hlavni stinnd stranka diodového voltmetru, nebot vy- Zaduje velmi citlivé pHstroje, -které jsou také patfiéné drahé. Kazdou elektronkou tete nepatrny proud, i kdyé anoda nebo miizky jsou na zemn{ potencidlu. Je to t, zv. nabé- hovy proud elektronky. Velikost ndbé- hového proudu zavisi na mohutnosti ka- tody a na vzdalenosti od nejbliz8i elek- trody (prvni miizky u triod, anody u diod). Nabéhovy proud vznikA tim, #e ze zahiAté katody jsou elektrony v elektronce vymrstovany do prostoru s takovou silou, Ze piekonajf i sily pro- storového ndboje. Elektrony, které pro- razi hradbu prostorového naboje, dolé- tajf na anodu, Anoda se tim stavA 24- pornéjsi nez katoda, Pies métict pitstroj tete pfi uzavten{ okruhu nabéh proud. Ve schematu na obr. 3 je vliv prosto- rového ndboje odstranéa pfivedenim mal¢ho kladného napéti na anodu diody pies odpor R;. Kladné napéti je ziska~ vano z malého elimindtoru, kterf usmérSuje Zhavici napéti diody. Pro tsmérnén{ postaci uplné jednodestitko- vy sirutor, Usmérnéné napéti ze zhave- ni je filtrovano velikou kapacitou 10M. Potfebnou velikost napét{ pro spravné nastaven{ nuly odebirame z potencio- — metru Ry. ° Opatiovan{ méfictho piistroje se spo= tiebou okolo 20 wA dint potiie. Citlivy méticl pHistroj je mon za cenu jis- tych zjednoduSen{ nahradit elektronkou. Oviem kdybychom pouiili obvyklého Zapojent elektronkovych voltmetra, do- sahli bychom pouze toho, Ze elektronkatvot{ jakéhosi zprostfedkovatele, ktery upravuje vysoky zatéZovaci odpor v mifz- ce na odpor mnohem niZSi hodnoty v anodé. V anodé by to znamenalo udit zase ruckovy méfict piistroj, i kdyz tentokrat robustnéjai konstrukee, na vétii pritok proudu. Vznikl by clektron- kovy voltmetr obvyklého provedent, Je jesté jedno ¥ekeni, pti kterém odpa- dd nutnost pouzivat ruékového méficiho pifstroje. Métict piistroj v obvyklém elektronkovém voltmetru sleduje zmény anodového proudu, které nastaly. Tyto zmény vznikly v dasledku zmén napéti na mifzce elektronky. Protoze miizka elektronky ptedstavu- je pro. stejnosmérné napéti prakticky nékoneény odpor mezi katodou a miti- kou (pokud nen{ zapojen svodovy od- por), nezatéZuje prakucky vitbec zkouse- ny zdroj napéti. Mé-li byt vstupnt odpor méfictho pit- stroje vysoky, piedpokladA to v katdém pifpadé pouziti elektronky. Méiené na- pert bude ovladat stejné miizku které- oliv elektronky. U obvyklé elektronky ma iizeni za nasledek zmény anodového proudu. U elektronek indikaénich (na priklad magické oko) ma tizenf za ndsle- dek zménu svételné vysete. Jsou dva druhy elektronek, u kterych ze piimo odetitat_zménu napéti na ovlAdact elektrodé, Je to jednak obra- zovka, pouzivand v osciloskopu, a 2a druhé ji pifbuzné tak zy. magické oko, které cihlem otevient své svételné vysete dovoluje usuzovat na napéti, které je na Hdici mitéce, Protoze hel otevien{ svételné vysete nelze ocejchovat pfimo, na pF. ve vol- tech, je tkeba jiného feSen{. Provozn{ stav pti kterém se svételn4 ramena na stinit- ku magického oka pravé dotykajf, je pomérné velmi presné napétové defino- vanj. To plati obzvld8té o dsti magic- kého oka s vétii citlivostt (ovSem jen woka s dvojf citlivost{, jako na pr. EM4, nebo EMI1). Velikost napéti na mifzce magického oka ma vliv na polohu svételnych ra- men. ZvySovan{ zdporného napéti na miizce ma za ndsledek uzavirAnt, kdezto piechod do kladné polarity otevirani RADIOVY KONSTRUKTER é, 6-~ 1956 oka, K tomu, aby bylo moiné pouiit magick¢ho oka jako nahrady za métict piistroj, musime zajistit takové uspord- dani a’ zapojeni pifstroje, pti kterém bychom po piipojen{ méencho napéti seznali, jak velikou hodnotu ptipojené méfené napéti m4. Magické oko svou piesné definovanou polohou, kdy rame- na svételné vysete citlivéjsi Casti_ se pravé dotykajf, mize tvotit jen indika- tor. Ze zmén, které nastanou na indika- toru, Ize usuzovat, zda napéti na miféce stoup4 nebo kles4. Timto zpdsobem se ovSem nepodai{ napéti zmétit. Cheeme-li napéti mérit, pak musime vliv méfe- ného napéti na mifzce indikAtoru vy- rovnat napétim zndmé hodnoty. Vy- rovndni nastane pyivedenim napétt opaéné polarity a stejné velikosti jako je miérené napéti na vstupu elektronky. Po- kud bude pfivadéné napét! stejné veli- kostia opaéné polarity jako je napéti métené, bude se pro kteroukoliv hodno- tu méfen¢ho napéti indikAtor vracet do v¥choztho postavent, rovnovahy, to je do stave, dy se obé svételné vysete do- tykajf. Vstupni odpor elektronkového volt- metru ma byt vysoky, 0 hodnoté nékoli- ka MQ az nékolika desitek MQ. Zdroj pomocn¢ho napét{, kterym kompensu- jeme méené napéti na miféce, naproti tomu miize byt o malém vnitinim odpo- ru, P¥i stavu rovnovhy, kdy pomocné napéti vrAtilo vysete do vychoztho stavu, je pomocné napéti stejné velikosti, ale ‘opaéné polarity jako je napéti pfivedené na miiZku; pak stacf obvyklym méficim PHstrojem s libovolnou spottebou prou- du zméfit napétl dodavané z pomocné- ho zdroje a tim pfimo urtit velikost mé- feného napéti. ‘Jak vidime, spotiva méfen{ napéti timto zpisobem na nahrazenf, nebo Tepe vyrovndn{ vlivu jednoho napéti napé- tim druhym opaéné polarity. Vliv jed- noho napéti kompensujeme napétim druhym. Proto se zaké takovyto: volt- metr nazyva kompensaéni, Na obr. 4 vidite zapojeni takovéhoto kompensat- niho voltmetru. Je uzpisoben pro méie- nj jak napéti stejnosmérnych, tak i na- péti stifdavych. Pii méfenf stejnosmér- ného napéti, t. j. kdy piepinaé SI je vhorn{ poloze, piich4zi méfené napétt 207na vatupni délit, poztstdvajicl 2. od- pork Ry, Ry Rj, R. Hodnoty odport v tomto déliti majf dohromady 15 MQ. Téchto 15 MQ je stdle ptipojeno para- Ielné ke vstupu nezdvisle na napéti, které se méi, Tim je sice vnitinf odpor pHistroje, vatazengna jeden volt, mnohem Si na rozsazich pro méfeni nizk¥ch napéti ne na rozsazich pro mé¥eni na- péti vysokych, V praxi tento rozdil_ne- vadi, protoze:vstupni odpor 15 MQ sotva zatiii néktery obvod v rozhlaso- vém nebo televisnim zafizeni. Maximal- ni -vnitini odpory obvodit, které se v téchto zatizenich vyskytuji, se pohy- bujf okolo 3—5 MQ, takie chyba vzni kajfci pfipojenim voltmetru nent tiv. U viech ostatnich obvoda, kde odpor je pod 1 MQ, zistava vliv voltmetru za- nedbatelnjm, Napéti na miizki indikatn{ elektron- ky EM1I pfivddie pes ochranng od- or Ry. Tento ochranny odpor zabraiiu- je pil ndhodném pievrdcent polarity méfeného napéti poskozent, ne-li anite- ni magického oka. Vlozenim odporu R, ochrénime miizku elektronky EM11 i p¥i zapojent vysokého nap&ti opatné polarity. Mizkovym proudem, ktery pti chybném zapojeni teée, vanikne na od- Obr.. 4. poru R, takovy dbytek nit spadu (se 24- pornjm pélem na mitice,) Zemiizka zi- Bei sat pil ad jeden volt Aporna vati katodé. Na druhé strané pti méfenf v normélnim stavu, kdy na mif#ku se dost4v4 jen z4porné napétt, nem4 odpor R, na méfenou hodnotu 44dny viiv. Je- likoz neteée Z4dny miizkovy proud, ne- vanika Z4dny wbytek napéti a tim i na- éti na mifzce je stejiné velikosti jako na- péti odebirané bézcem piepinage z kom- binace odporit Ry az Ry. Napétf, které uzavée citlivéjat é4st' ma- gického oka EM11I, je asi 4—5 V. Pokud neni pfivadéno Z4dné napéti na vstupni svorku, t. j. pokud s¢ vseée maj{ naché- zet v poloze klidu, dost4va elektronka EMI] z pomocneho zdroje tak velké z4- orné pkedpétl, Ze vysete se uzavfou. Hoto ptedpest vaniké na odpora. Ry: tergm -protékA celf katodovy prou elektronkiy EMI1, Protoze v uzaveenén stayu Hes4 katodovy proud na velmi nizké hodnoty, je pripojen jet dodatet- ny odpor R,, Kterjm teéé st4ly proud. Staly proud, tekouct odporem R;, pro- téké i odporem R, a vytvaif tak na ném bytek na spadu, nezavisle na tom, je-li magické oko uzaviené pfedpétim nebo ne. Vichozt stav je tedy takovy, 4 pli piepinaéi $, ptepojeném. do, poloby stejnosmérné napéti, neptivadime na vstupni svorky Z4dné napéti. Vyvazeni Mindikatoru se pak provadi nastavenim hodnoty odporu Ry. Pri vhodné velikosti odporu R, bude riapéti na, katodé pravé “tolik volt kladné, kolik je theba a tomu, aby citlivéjst vysete se pravé do- tykaly. Toto je vychozi poloha odporu R,, kterou oznatime nulou. Privedenim napéti z4porné polarity na mfidku na- rwime_uvedeny stav rovnovahy. Aby- hom. jej znova nastavili, bude tieba zmény hodnoty odporu Ry a tim i zmé- ny piedpéti. Se stoupajicim z4pornym. napétim na mifzce bude téeba dim dale tim menitho piedpétt z katody. Stati tedy odpor R, opattit stupnici, na které bude vyneseno to které napéti, které na vstupu .pravé uzavie svéteind visete. ProtoZe na drubé strané jsme u velikosti predpét, omezeni velikosti napéti po- thebného pro uzavieni visetf, nemixe- me na mifzku privadét napéif vétit, Pfinapéti vySsim nek je z4vérné napét se vyseée uzavfou a odporem Ry ne- bude moino znovu nastavit vychozi po- lobu, Aby pfesto bylo moZno métit na- peti vySi, je vstupnt zitdiovy odpor upraven jako déli¢ napétl, takZc na mifzku pfivadime pli vySSim stupni na- péti jen takovy- dil z celkového napétt, ktery pro plnou hodnotu nepfestoupi 3 V. Piepinani rozsahi obstardv4 péepi- nad Sq. Pifstroj je modno jesté dale zdo- onalit zapojenim odport Ry pro pasta: veni vchozf polohy. Cejchovant odporu R, v hodnoté méfencho napéti zistane pak stdlé. Nulové napédt bude u levého jorazu a nulovy stav na indikAtoru se nastavi pli otevfenych vstupnich svor- kdch odporem R,. Odpor 2, pak opa- time pro ‘snazi{ ‘odetitani nékolikand- sobnou stupnici cejchovanow pifmo ve ve voltech, takte na ka%dém rozsahu mizeme miétit s pfimym odetiténim, Odpory Ry a Ryy jsou obvyklé odpory zapojované do anod triodovych systéma elektronky EMI1. Neobvykly je jen Raw Jeho zapojenim Klesi poné- kud svitivost magického oka, ale na dru- hé strané se avétiuje citlivost. Také zivot- nost stinitka bude vy3st. Pii méfenf sttidavych napéti musime tato nejprve usmémit. Usmértiovanf ob- stardv4 elektronka 6B31, Stiidavé napéti ptivadime na katodu p¥es kondensAtory C, a CG, Sttidavé napétt otevird pti klad- nych pilvindch na anodé diodu, takie diodou teée proud. Proud tekouct dio- dou nabijf kondensdtory C, a C,. V taso- vém widobi mezi kladnou pilvinou a piilvinow nésledujct se dbo} na kop- lensdtoru vybiji pies odpory R, a% Ry. ProtoZe hodnoty téchto odporit jsou vy- soké, je i napétf na kondensatorech C, a CG, stélé a svou hodnotou odpovidé vrcholové hodnoté méfeného napéti. Velikosti kondensatori C, a C, a odport Ry a% R, urcuji mez, ak do které Ize za- yjenf Vv nizkjch ‘kmito&tech poutit, Biivedenymi hodnotami je mono méfit napétt i pod 50 Hz. Cel piistroj je napajen z malého sito- vého usmériiovaée na 200 az 250 V. Odbér proudu je opravdu nepatrny a hlavni jeho podil pripada na tkor do- dateiné zitéze, tvotené odporem R,. a RADIOVY RONG@TRUKTER é. 6 ~ 10865 odpory v katodé. Ping zde vystatime pro usmérfiovani s malym tuzkovjm seleno- vm usmériovaéem. Neni ovsem ndmi- tck pouzit misto selenového usmérhova- de vsitové d4sti na pr, malé usmérhovact elektronky typu 6231. Kompensaéni elektronkovy voltmetr je nendroéné zafizeni, které prokdze cennou sluzbu v amatérské dilné, Jeho hlavai picdnosti zistava, Ze je levny, poméré pfesny a pritom prakticky ne znititelny. Nevyhodou ovéem je, Ze ne- ukazuje méfené napétt piimo, ale Ze je mizeme odetitat ze stupnice odporu a& po vyvazen{ provozniho stavu, Pritom Gini nékdy potize zjistit, jak vysoké je ené napéti, které jsme privé pfipo- i, obzvldsté jde-li O napéti kolisajfct trovné, Nez sé podatf voltmetr vykom- nsovat, zméni se hodnota napéti na jinou a nastavovani je tieba provadét znovu. Pesto situace nent tak svizelnd, protofe vedle citlivé viseée je jesté mén€ citliva svételna vfscé elektronky EML1, kktera zménou své poloby nam naznacuje, jak dalece se méfené napéti mén{ i v roz- sahu nad hodnotou, pfi které citliva dst je jiz uzavfena. Uvadént v chod je jednoduché, Oto- éenim potenciomettu R, i R, se presvéd- dime o tom, zdali je mokno oviddat své~ telné vyse’e magického oka, Dotykem prstu na vstupn{ aditku se-svételné vf- seée musi prekryt. Pak zapojentm néja- kého zndmého stejnosmérného napétt na pt. z baterie, ovéFime si tinnost pke- pinate rozsahu S, i rozsah regulace od- poru R, Jeli v8e v pofddku, maeme pfistoupit k cejchovant pfistroje. Cej- chovani provadime pomocnym zdrojem na pi. baterif, ze které odebframe napétt Pres délié napétt. Napétt na vjstupu kontrolujeme obvykiym ruékovym. méticim pHstrojem. Pred pfipojentm délige vynulujeme pfesné odpor Ry, po- znaéime v¥choz{ polohu nulou a pak jiz jen zaznamenavame na stupnici polohy, pHi kterych opravou hodnoty odporu Ry se svételné vysete dostaly zpét do ptivod- niho stavu. Celf postup je velmi jedno- duchy a neskyth Z4dnych zAludnost{, P¥i stejnosmérnych rozsazich postaét pti dostateéné piesnych hodnotdch odpor& R, a Ry vynést stupnice jen dvé a to na ti a na deset volta. Cejchovdni tH- 209voltové stupnice zistane v platnosti i pro stupnici tficetivoltovou a cejchovani stupnice desetivoltové pro stupnici sto- voltovou, P¥i stffdavjeh napétich méti- me Spiékové hodnoty. Jeliko% chceme ale znat u méieného napéti vétéinou na- pétt efektivni, provedeme cejchovani pro stfidavé ‘rozsahy na oddélenych stupnicich, Na stupnici pro nejnizsi roz~ sah, t. j. tiivoltové se pogne projevo- vat jié vliv zakfiveni charakteristiky diody, ktery zpisobi, Ze prabéh stupnice nebude rovnomérny. Na rozsazich od deseti volt: vye by bylo mozné pouzit pro napéti stifdavA i stupnic vynese- nych pro stejnosmérné. napéti, OvSem museli bychom odporem vhodné veli- kosti, zapojenfm mezi prepinaé S, a ka- todu diody (o hodnoté asi 5 MQ), upra- vit méfené napeti na miizce elektronky EMI11, aby odpovidalo efektivni hod- noté méfeného napéti, Jesté nékolik slov k mechanickému provedeni. Pit- stroj umistime do jakékoliv libovolné sktinky, do které zapustime magické oko tak, aby bylo snadno pozorovatelné. Snou ¢dst plochy kryctho panei bude zaujimat stupnice odporu Ry. V ptipadé, Ze bychom nechtéli sk#inku stavét tak vysokou, aby clcktronka EMI 1 se veila na vysku, mizeme vhodngm umisténim, na pf. zrcdtka prevést zorny hel i pod panel. Magické oko je mozno pak beze vseho umistit vodorovné, Celé skifnka se tak stane nizkou. Diodu pro usmériiovani st¥idavych napéti ovsem nebudeme stavét do spoletné sktinky, ale ponechame ji vyvedenou jako samo- statnou sondu, spojenou s vlastni skiin- kou nékolikazilovym p¥ivodnim kabe- Jem. Poudijete-li elektronky 6B31 a u- pravite-li vyvody tak, aby byly co jkratsi, bude mozné beze vieho méfit stiidava napéti az do 100 MHz; v piipadé pot¥eby mizete méit i pri vyich kmitoétech, ovsern pak je treba provést samostatné eejchovant pro vyso- é kmitotty. Vzhledem k tomu, Ze sotva komu bude dostupny zdroj zndmého napéti o kmitogtu na pt. 200 MHz, ne- piijde tato mo%nost vétSinou v tivahu. Spokejtme se proto s tdajem ptibliz- nym. ‘Viestrannou pouzitelnost tohoto pii- stroje netfeba zvldsté zdiraaiiovat. Od 210 méfent stejnosmérngch napati na stini cich miizkach hlavné bateriovych pi madi a% po prima méfeni na vysoko- frekvenénich obvodech je vie mono timto malfm uziteénym pifstrojem pro- vadét. Piesto zatoudi leckdo po p¥istroji dokonalejsim. Bud proto, ze ma doma ruckovy méfic{ p¥istroj sespot¥ebouma- ximAlné do | mA nebo Ze ma k dispo- sici dostatek prosttedki, aby si je) opa- Fil. Zapojeni jednoduchého clektron- kového voltmetru s méficim pHistrojem s ototnou civkou je na obrazku 5. Jde © tak zv. mistkovy métici piistroj, u Kterého rugkovym_ plistrojem_ méti- me nerovnovahu mezi katodovymi prou- dy obou dfléich systéma. Zéklad celé- ho gapojent wot dvajité dioda. typu GHBC (sovétsky ekvivalent typu 6SN7). Je to dvojit4 trioda s délenymikatodami, takze uvnitt baitky se nachézi dva samo- statné triodové systémy. Neni oviem dminkou pouifvat dvojité triody s dé- lenjmi katodami. Stejné dobie poslouzi dvé samostatné elektronky. Mohou to byt i pentody zapojené jako triody pii- pojenim stinicf a bradict m¥izky na ano- du. Velmi dobée vyhov{ na pf, elektron- ky RVI2P2000, EF6, zapojené jako triody. Podminkou je, aby elektronka méla maly kladny miiZkovy proud. Obé elektranky jsou zapojené jako katodové sledovate. Obé anody jsou na- vzdjem propojené a ptipojené na kladné napéti, V katoddch jsou pracovni od- pory 2 kQ a jejich spodni konce jsou na- vaslem_ propojeny “pres _potenciometr 5kQ, Bé&Zecpotenciometrujdenadélitna- pati, poziistAvajict z odportt 15 a 20 k2. Béicem potenciometru se vyrovnavaji nesrovnalosti_v charakteristikach obou elektronek tak, 4 obé elektronky majf na katoddch ‘stejné napéti. Pak pies PHpojeng métict pHstroj neprotéka z4dny proud. Zapojenim napéti na vstupnt svorku ‘poruSime napétovou rovnovahu na miféce jedné z elektronek. Mifzky obou elektronek maji pomérné vysoké mifékové svody, na ktergch se vytvait uréité zdkladn{ predpéti. K tomu plistupuje jesté pfedpéti vanikajici na odporech v katodé a napétové picsazeni pifvodu pro katody pies odpory 15 a 20 k®. Pripojenim na pi. kladn¢ho napé- ti na vstupn{ svorku stoupne napéti namitZce levého systému elektronky. Vy8t kladné napéti na mifzce ma za ndsledek i vy8i anodovy proud a ten opét i vets ibytek na sp4du na odpora v katodé, Tim samoztejmé stoupa i napéti na jedné z katod a poruiuje se rovnov4ha v mistku, tvofeném obéma katodovgmi odpory a elektronkami, Poruient rovno- vahy se projevi jako napéiova zména, Kterd zpisob! vychylku na méticim péf- stroji, zapojeném mezi katodami. V¥- chylka méfictho piistroje je mirou mé- feného napéti. Elektronka nesnese na své mifice pti méfen{ napétové vykyvy nad uréitou hodnotu. Pfi méfenf vy$sich napétt must byt proto napéti na mifice jen urditou esti méfeného napéti, Vhodnym déli- tem na vstupu se starame 0 to, aby toto napéti pro maximdlni vychylky nepfe- stoupilo hodnotu 1,5 V. Pracovni bod na charakteristice elektronky je volen tak, %e dovoli méfeni jak Kladnych, tak z4- pornych napéti, V pripadé kladného napéti bude levy systém elektronky vice oteviran, kdezto pHi napét{ zAporném na mifzce bude tento systém uzaviran. Aby v obou piipadech byla vychyika v méfi- cim pitstroji jen v jednom sméru, je t¥eba se postarat 0, pfepindn{ polarity miéfictho pHstroje vhodnjm prepina- em. elikoz métict piistroj je zapojen mezi ktodan clektronek, je 24test mastke, tvofeného elektronkami a obéma kato- dovymi odpory. Bude-li mic! pHistroj mit velkou viastni spottebu proudu, t. j. bude-li proud potéebny pro plnou vy- chylku vétSi nez 500 A, projevi se to Skodlivé na rovnomérnosti cejchovant stupnic. Piistroje se spottebou vétst jak 1 mA nelze prakticky pouzit proto, Ze anodové proudy obou elektronek jsou pomérné nizké, takZe spotteba méficiho plistroje by byla témé, srovnatelnd s jejich hodnotou. Kdo by piesto chtél pouzit méfictho piistroje s vét8i vlasint spotiebou, pouzije misto ” elektronky 6H8C dvé clektronky na pi. 6L31, zapo- jené jako triody. Mnohem jednodui situace je pti utiti métictho pHstroje s viastnt spotte- bou 200 “A nebo méné. Malym prou- dovym zatienim katod elektronek na- RADIOVY KONSTRUKTER é, 6 ~ 1955 stane dalekosahla necitlivost ke"zméndm aibéhu charakteristik obou elcktronek. Z celkové délky charakteristiky obou elektronck se vyusiva jen krdtkA ZAst. Viiv zatizeni Ize také zanedbat. Disle- dek toho je, Ze cejchovant stupnic plati od nejnizstho az po nejvySi rozsah podle stejncho prabthu. Cejchovani cel¢ho pHistroje se omezuje jen na vynesent pré- béhu napéti na nékterém ze zdkladn{ch rozsahtt a kontrolou prabéha na vy88ich rozsazich. Tak v zapojeni podle obr. 5 cejchujeme voltmetr na rozsahu 1,5 V. Regulatorem nastaven{ nuly nastavime elektrickou vychozi polohu ruékového méfictho p¥istroje. Pak piipojime na vstupné zdifky plné Z4dané napétt (na pr. monoclinck}, kontrolované spolehii- vjm méticim. plistrojem (Avometem). Vychylku na mikroampérmetru.nasta- vime regulétorem ,,kalibrace na plnou hodnotu stupnice. Postupnym snizovénfm tirovné ss na- péti na vstupu klesd i vychylka na mikro- ampérmetru elektronkového voltmetru. ‘Napéti snizujeme po 0,1 voltu avychylky oznaéujeme na stupnici mikroampér- metru. Po skonéeném cejchovani zA- Kladntho rozsahu provedeme kontrolu pHi opaéné polarité. Péi spravné pracu- jicim piistroji bude vychylka stejnd. PH jinych clekironkach nez 6H8C bude pravdépodobné zapoticb{ opravit hod- noty odporti 15 a 20 k na déliéi napéti v katodach elektronek.PHi vy88ich napéfovyich rozsazich do- sahujeme piné vychylky méfictho pii- stroje pi jmenovitém napét{ zménou hodnoty odporu ve vstupnim délidi na- pét, Tak na patndctivoltovém rozsahu pfediazujeme odpor o hodnoté 10 MQ, na rozsahu 60 V odpor M9 atd. Pri dostateéné petlivém postupu pi cej- chovant bude pfesnost piistroje asi v roamezich 35%, coz pro béinou praxi stadi. Velikou vyhodou mistkového elek- tronkového voltmetru je pomérné znaé- n necitlivost vidi zméndm sitového na- pajectho napéti. Tim, Ze obé elektronky tvoft ramena miistku, projevi se jaké~ koliv zména v napéti podobnym zpitso- bem u obou ramen. Disledek toho je, Ze jak koneéna hodnota vychylky, tak i na- stavenf nuly zistavajf pomérné stdlé. Zdaraziuji pomérné stalé, protoze bez velmi nakladnych tiprav se nepodaii ma- 1é zmény jak v nastaveni nuly, tak i na- stavent konetné vychylky upiné odstra- nit, Pristroj bude béhem provozu vidy nepatrné ménit polohu nuly, Z podaticu po zapnuti se poloha ménf rychleji, po- stupné pomaleji, Vidy viak uréitd emé na nastava. Také prudké kolisani sité pii zapnuti nebo vypnuti tézkych spotiebidtt vyvolva kraiké zakolfsani vychylky méfictho piistroje. Elektronkovy metr dosdhl v posiednich letech di véjsim méficim piistrojm a. stalejsim elektronkém znaéného stupné dokona- losti. Presto nemtize ani v presnosti, ani ve stdlosti cejchovan{ soutézit s piistro- jem s otoénou civkou. U pfistroje s oto’- nou civkou méfime napéti nebo proud pfimo, kdezto u elektronkového volt metru’ prostfednictvim zmén elektric- kych hodnot elektronky, které nastanou 504 4nwv40 ~~ T= ofc meeert anf 2K . (stun! svorky) Obr. 6. 212 pHipojenim méfeného napét{. Navic piistupult jesté, rozné | yngjsi vlivy, teré pFesnost méfen{ dale ovliviuji, To neznamen4, %e by clektronkovy volt metr bylo zatizeni hodfci se jen pro in- dikaci a ne pro méfeni. Naopak je to piistroj, bez: kterého se v clektronice dnes neobejdeme. Ale jako u kazdéeho zaiizent musime si jasné uvédomit mot- nosti, které zafizeni skjt4 a nepozado- vat nemozné, Méiict piistroj na obrazku 5 je pti- zpisoben pro méfen{ stejnosmérnych napéti. Pro méten{ napéii stidavych miZeme pouzit dodatetné sondy s kry- Stalovou diodou. Zapojent je na obr. 6. Pouzijeme germaniové diody typu s po- kud moéno vysokjm zdvérnjm napé- tim, tedy na pi. 4NN nebo SNN40. Ger- maniova dioda 4NN (oznaéend zelenfm krouzkem) dovoluje maximin{ pracov- nf napéti v zdvérném sméru 85 V. Pi napéti vy8im by se dioda znitila. Kry- stalova dioda m4 tu velkou vyhodu, ze nepotiebuje Zhavici napéti a mA malé rozméry. Naproti tomu vakuova dioda snese mnohem vySsi zavérnd napé- ti, ve sméru_nepropustném predstavuje prakticky nekoneény odpor a snese znaé- nd napétova pietigeni, Tam, kde bude- me pfevainé chtit métit napéti na vy- sokofrekvenénich obvodech, kde urovné sthidavého napét nepfesahuj 50 V, vy- hovi germaniova dioda lépe nez vakuo- va. Na druhe strané, kde vyfadujeme vySi inversnf napéti, bude nutné smifit ses vétSimi rozméry sondy a dodateény- mi Zhavicimi privody a pouzit jako u- sméiiovate vakuové diody. ‘Jesté jednu_velikou mognost vyuiitt skjt4 elektronkovy voltmetr. V televis- nich pfijimagich je vysoké napéti pro druhou anodu obrazovky ziskévano usmérfiovanim napétovych Spigek, vzni- kajictch pi zpétném béhu elektrono- vého paprsku, Odbér druhé anody obra- zovky Ginf zpravidla asi 50 a 100 p. Nechceme-li pfi méfeni vysokého v televisnim piijimadi tento zdro vice zat¥3ovat, aby vysledky, které na- méiime, nebyly skreslené, musime mézit voltmetrem s malou vlastni proudovou spotfebou, Vzhledem k maximélnimu odbéru obrazovky 50 az 100 yA sméla by vlastnt spotteba piistroje dosahovat