ROCNIK 1+ 1955 © CISLO 3-4 RADIOAMATERUV NAUGNY SLOVNIK Jar. Brichatek Staii pracovnfei v radioamatérském haut, ti totiz, ktei zaéinali svoji cinnost nékolik mdlo let po prvnt svétové valce, méli zdanlivé uréité vyhody proti tém, kteif pfistupujf k této uflechtilé cinnosti v dobé nyngjsi, Mobli sledovat rast ra- diotechniky od prvnich nesmélych krié- ka, mohli poznendhlu shromaidovat theoretické i praktické poznatky tak, jak Je doba ptinaiela. Svédomity a pedlivy pracovnik z téch let shromagdoval peé~ livé véechny vystrizky z riiznych éaso- pisd, které pfindSely navody na stavbu pfijimaca a raznych pitstrojt, kterym se dnes radioamatér shovivavé usméje pro Jejich primitivnost, jsou-li_posuzovany méfitkem dneini doby. Idedlni by bylo, kdyby kazdy mlady nadienec dnesn{ do- by si mobl proéist staré roéniky radio- amatérskych éasopisi, aby ziskal aspoi pfedstavu 0 pokroku v radiotechnice, ale také o uporné, ale zajimavé praci tehdejsich radioamateri, kte#{ pracovali v dobé, kdy vlastné nebylo odbornika- profesiondla a piece pravé tito radio- amatéfi pfinesli do radiotechniky mno- ho novych mySlenek a byli éasto hybnou pakou pokroku. DneSnf mlady zdjemce ma tilohu ob- ttanejsi. Radiotechnika neni femeslo, ku kterému by stacilo trochu fortele, petlivosti a pile. Radiotechnika je spo- Jeni védy s praxi. Nemdzeme si predsta- vit radioamatéra nebo pracovnika v ra- RADIOV f KONSTRUKTER ¢, 8-4 ~ 1955 diotechnice-profesiondla, ktery by ne- ovlédal aspoh ty nejjednodusit theore- tické zaklady. A pravé o to ndm jde: jak hospodarné theoretické poznatky vyhledavat, osvo- jovat si je a uchovavat nejen v paméti, na kterou neni vady spolehnuti, ale také na papi, a to tak, aby byly lehce k na- lezeni. Jak ma dnejnt racioamatér-zatates- nik studovat? Stastni jsou ti, kdoZ mo- hou jako Elenové zadioamatérskych krouzka vyuzivat zkuienosti a znalost{ starsich a obétavych radioamatéra. Ti najdou snadno cestu k zdkladnim prak- tickym i theoretickym poznatkiimzpied- nagek, kursa, praktick¢ho cvigen{ v krouz- ku, z knihovny krouzku nebo od starsich radioamatérd, Ne viude vsak mame ta- kové krouzky a také ne kazdy mize pro vzdalenost svého bydligté nebo praco- visté byt ¢lenem takového krouzku a soustavné se uéastiovat jeho Zivota. Pée- vaina vétsina mladych nadgencd pro ra- diotechniku vychazi z tad mladych lid, kteif jsou odkdzdni sami na sebe. Vzda- lenost. bydlisté od mést jim nedovoluje sledovat novinky v literature v regdlech knihkupectvi, nemohou denné obhitzet vgkladni skiiné obchodd s radiotechnic- km materidlem, aby si véas koupili po- tiebnou souddstku. Je mnoho dalsich téz- kosti, které znaji nejlépe sami venkoviti radioamatéfi a my chceme v naiem éa- 81sopise v ramci danych moinost{ pamato- vat ina né, Vratme se vSak k pivodnimu nafemu ikolu: jak nejlépe poznatky vyhledavat, osvojovat si a uschovavat. V nai literatute vysly dobré knihy, které mohou pomoci zaéateéniku. Byla to zejména ,,Praktick4 skola radiotech- niky* a ,,Fysikln{ zaklady radiotech« niky“, které doporuéujeme kazdému za éateéniku. Toho éasu jsou j rozebrany a dajf se pouze vypdjeit v knihovnach, Z nejnovéjsi doby je to ,,Amatérska ra- diotechnika", kterd dikladnym zpraco- vanim a obsaznost stoj{ na svétové urov- ni, Vzdenym a dobrym pramenem jsou star&i i staré rocuiky éasopisi ,,Radio- amatér", ,,Radio", ,,Mlady konstruk- tér’, ,,Kratké viny“, ,,Elektrotechnik“ a jinych. Radioamatér mus! ovsem sle- dovat a studovat i soudobou literatura tasopiseckou, zejména ,,Amatérské ra- dio“, ,,Sdélovaci technika" a ,,Slabo- proudy obzor" a podle moznosti zaku- ovat si pro svoji knihovnicku literatura Enant, jak o ni ptindsej{ zpravy rubriky naicho éasopisu i éasopisd jinfch. « Pri navitévé mésta nemél by radio amatér opomenout navstivit knihkupec- tvi, kde nezdoazné a vétsinou ochotné mu budou piedlozeny odborné knihy a éa- sopisy k prohlidce, Vybornym a pii tom vyhodnym pramenem k ndkupu odbor- né literatury jsou regaly antikvaridtd, kde gasto objevime sice stars, ale pro zaéateénika hledané knihy za cenu vel- mi vyhodnou. Snad se mnohému zagétetniku podait razné knihy a éasopisy ziskat vypajée- nim od pokroéilého amatéra, To by byly snad viechny moénosti piistupné kai- dému. Za zminku stoji oviem élenstvi y odborné knihovné riiznjch instituci, Skol atd. Kady? si za®ateén{k rozlozi po pracov- nim stole takto ziskanou literatura a zbé2né prolistuje jejf stranky, zaénou mu na hlavé viasy vstavat, Hlava se mu to¢i nad spoustou odbornych vyrazi, taju- plnych znaéek atd. Zvlasté ten, kdoz ne- mé] mognost studovat stiedni kolu, po- vedychne si a zjisti, Ze na ,,takovou vé~ du* rozhodné nebude staéit. Ale neni tomu tak: Pravda, studovat radiotechniku pfedpokl4d4 mit aspori 82 zakladn{ znalosti matematiky, ale hlavné vytrvalost a pili, Ani nejjednodusst vzo- reéek v kterékoliv knize neb éasopisu se neobejde bez znalosti zakladnich potet- nich wkoni: déleni, ndsobeni, séitanf, odéitdni, umociovanf a odmociovant, potitan{ se zlomky, feSeni umér a rovnic 0 jedné neb dvou neznamych. To je lat- ka pro stfedni skolu. Ale i ti, kdoz mno- hé zapomnéli, nemus{ zoufat. Na stran- kach ,,Amatérského radia“ vy3el kurs matematiky pro radioamatéra. Kromé toho na knihkupeckém trhu jsou k do- stnf laciné a struéné pitrucky, ze kte- rych je mozno obnovit si v hlavé mate- ‘ku, (Na pi. Vajnitejn - Konasin- Ulohy a pitkiady pro radioama- téry‘* - Nase vojsko), Bylo by naprosto nespravné, aby za- @tetnik zagal se zajimat o superhet a elektronkovy voltmetr, kdyz by nepro- Sel theorii i praxi krystalky, jednoduché bateriové jednolampovky a sitové dvou- lampovky. Snad mi ten ndzev ,,jedno- lampovka* redakce promine, spravné je nazyvat dusi kaddého piijimace elek- tronkou, ale vzpominky na léta 1926 a% 1930 primély mne k pouziti toho starcho nazvu, Zaéateénik bude z nékteré knihy, na pf. ze zminéné ,,Praktické skoly ra- diotechniky* a ,,Fysikalnich zdkladi“ studovat soustavné, to znamena nechtit se naucit v theoril i praxi radioamatér- ské B, dokud 2 radiotechnické abecedy neovladam A, Bez zdklada nestoji pevné %Adné stavba a ten, komu bude spanél- skou vesnici Ohmiiv zakon a schema krystalky, nemilZe nikdy sestrojit s uspé- chem F4dny superhet. Vedle tohoto soustavného studia je mozno informativné sledovat éasopisec- kou a kniznf literaturu pro pokroéilejst. Nad mnohym élankem zavrti zacateé- nik hlavou a hodla ho pieskodit. Nemi- 4e vétit, Ze by kdykoliv v budoucnu mohl potiebovat elektronkovy voltmetr, o kte- rém éldnek jednd, kdy2 mu v soudasné dobé déla velké pottic nasazovant zpét- né vazby na jednoduchém dvouelek- tronkovém ptijimaéi, To by bylo ne- spravné stanovisko, Je treba pfikladat cihlu k cihle, aby vznikla celé budova. Pii soustavné a poctivé praci se zednik dostane z piizemku do nejvyStho po-schodi a také radioamatér, pracujfct po- ctivé a svédomité, dostane se od té krys- talky a od zkouietky se Zd4roveckou k osciloskopu. I zaéateénik by mél progitat svij éaso- pis od A az do Z. Mnohému nebude snad rozumét, ale toto éten{ nebude bez uditku, kdy2 se zatidi podle nasi rady asestavisi jakysinauény slovnik, okterém se_zmifiujeme v z4hlavi nageho élanku. Radioamatérav nauény slovnik je sou- hrn strudnjck, ale vystiznych definic, po- zndmek, vzorci a jinjch tdajt, vycte- nych ze véech pramend, které jsou radi amatéru k disposici. Tyto udaje se bu- dou tYkat nejen oboru, v kterém soucas- né amatér pracuje, ale i téch obord radi techniky, ku kterym min{ piijit pozdéji. K sestavent takového slovatku dopo- rutuji opatiit si pofadaé na spisy, ktery dovoluje vkladani a vyjimani kteréko- koliv listu. Tyto poradage jsou prodé- vany velmi levné v kazdém papirni kém zAvodé. K nému bylo by radno za- koupit si dérovatku, které do vkléda- ného listu udélé na vhodném misté dva otvory, kterymi se pak provleée kovovy patenth{ dré4k vlozenfch spisi. Z normainich kreslicich papira nar 4eme si kusy, které budou asi o 1,5 cm SirSi neZ je Sitka kanceldiského papiru. Tyto tuhé vlozky rovnéé prodérujeme, otislujeme a opattime napisem provede- nym barevnou tuzkou nebo tus. Téchto viozek budeme potiebovat celou fadu, nebot nd§ naugny slovntk chceme roz- délit co nejucelnéji. Amatér najde v ca- gopise éldrel jednajict 9 vypoétu trans. formétori. V pofadadi najde oddil »Transformatory“ a na vlozeny papir poznamené si pramen, ve kterém élanek éetl se veri potiebnymi wdaji. Uvedu zde zéznam, jak bude asi nejlépe vyho- vovat. V éasopise ,,Amatérské radio", roé. [., & 3 byl uvetejnén élének o jed- noduchém elektronkovém voltmetru. Do nageho slovniku zapiseme si do od- délenf ,,Méfici pfistroje" — pododdilu »»Elektronkové voltmetry“ tentozdznam: Jednoduchy elektronkovy voltmetr Pramen: Amatérské radio, rotnik I., é. 3, strana 58. Pouiité elektronky: EBCI1, EZI1, 4678. RADIOVY KONSTRUKTAR 8, $-4 ~ 1955 Soudésti: Mikroampérmetr 200 mik- roampér, maly sitovy transformA- tor, bééné odpory a blocky. Pousiti: Pro stejnosmérna i stfidavé napéti, rozsahy do 4, 20, 100 a 400 V, kmitotet_ do 15 MHz. K sladovanf superhetd, price na ich atd. Pozndmka: snadno zhotovitelné. Pramen: Casopis ve vlastni knihovné. ‘Veobecnd poznamka: Tento pfistroj zhotovil X. Y. s dobrjm uspéchem, Uvedeny zéznam se tykal méfictho ptistroje. Podobné budeme zapisovat zaznamy o ptijimadich, zesilovatich atd. Ze zdznamu maji byt ziejmé charakte- ristické znaky. Behem éasu si radioama- tér nashromazdi nékolik z4znamioelek- tronkovych voltmetrech a koneéné jed- nou se rozhodne pro stavbu tohoto’ po- ticbn¢ho piistroje. Nemusi pracné listo- vat ve véech moinych knibach a éaso sech, vezme si na pomoc svaj ,nauény slovatk', najde oddil ,,Méticf pfistroje" a v ném pododdil ,,Elektronkové volt- metry“ a z nékolika z4znamé vyhled4 si ten, ktery mu vzhledem k pozadav- kGm na pifstroj kladenym, k moznosti z{skani soucdstek a jinym ohlediim bude vyhovovat. Podle tidaje o prameni vy- hleda si pak dotyény élanek prfmo v éa- sopise, aby ho mohl podrobné prostu- dovat. Zaznamy se nebudou jisté tykat jen udanf pramena, ale struiné a vystizné definice, vzorce mizeme do slovniku z literatury pfimo vepsat a zatadit pod uréity oddil av ném pod uréité pfsmeno. Tak na pitklad vsechny obmény zdkona Ohmova zapiSeme do oddflu ,,Vzorce“ pod pismeno ,,O“. Psat pod’ pismeno »Z* by bylo nevyhodné, nebot téch »24konti“ mame v radiotechnice mnoho a pismeno ,,O" je vystiznéjsim znakem nazvu ,,Zdkon Ohmiv" nez by bylo pismeno ,,Z", Shromazdovant téchto z4znamii nejen usnadnf précis vyhledavanim razn¥ch tidaja, se kterymi se pti studiu a praxi setkame, ale také, a to hlavné nauét nds studovat, Radiotechniku neni mozno studovat bez tuzky a papiru v ruce. Cist se da ro- man nebo povidka, ale my chceme, aby 83nim védomosti_pokud mozno ptmo v hlavé utkuély, Neni oviem mozno pa- matovat si véechny vzoretky a definice, ale je nutno védét, kde je najdeme. To je smyslem studia!!! Ani nejvétst odbornik nevysype z rukavu viechny vzoretky, ale znd metodu a prostredky, kterymi splint ulozeny ukol. Dostane-li tkol_sestroji zaizent, které by co nejpiesnéji méfilo napét{, pak v hlavé musi mit tu znalost zdkladnt, %¢ takové zatizent bude elek- tronkovy voltmetr, ale podrobnosti si vy- hleda v piisluiné literatufe, ke které mu bude voditkem jeho ,,nauény slovnik‘. Sestrojeni tohoto slovniku je zalezi- tost{ jednoduchou. Zejména v praxi za- éAteénika najde slovnik éastého upotie- beni. Stane se pokladnici z4znami, kte- résnad zaéateénik sou¢asné nepoticbujc, ale které uréité bude pottebovat v bu- douct dobé, kdy by treba v paméti i v li- terature dlouho a snad marné hledal. DESETINNE TRIDENE Ing. Karel Kabe3 Zajimame-li_se podrobnéji o urvity védni obor, at jiz ze zaliby nebo v ramei svého povolani, setkavame se brzo s pro- blémem uéelné a prehledné registrace studovanych pramenit, pojedndnf i viast- nich studif. Obzvldsté radiotechnika a je piibuzné obory nalézaji stale vétst ‘a vétsi uplatnén{ v nejriznéjsich odvét- vich nascho primyslu. Tento obrovsky technicky rozvoj se ovsem projevuje zvy- Senymi pozadavky na odbornou vyspé- lost technickych kadra, Na kniznim trhu se objevuji éetné technické publikace a odborné éasopisy, pojednavajict o nej- rozmanitéjsich technickych vyzkumech azaitzenich,takze se st4va projednotlivce nemoiné, mit v paméti evidenci viech otdzek z jeho oboru, které jiz byly uve~ fejnény. Casto se potom stava, Ze je pri své praci postaven pied urtity teclinicky problém, jehoz ¥eSenf ho pfipravi © spoustu drahocenného éasua_pra- covn{ energie a nakonec zjisti, 2 po- dobné nebo dokonce stejna vc byla jiz davno tspéné rozicsena a dna k dis- posici nejsirsim vrstvam. Proto je wéelné a hospodarné, potfdi-li si kazdy technik kartotéku, v niz md zafazeny ndzvy stu- dovangch publikaci, tasopish a jejich @lanké, viastnich studif a méfeni a pod., nebot tim si usetit pti jejich hledanf hod- né éasu. Pii zakladani kartotéky nutno mit ovsem stale na paméti, Ze kartotéka ma byt nasim pomocnikem v praci a jejf zalozeni a veden{ nesmi zabrat vétSinu naseho pracovntho éasu. § otdzkou tH- dén{ a zakldddnf publikacf veho druhn se setkava jak védecky a vjzkumny pra- 84 covnik, tak i amatér a kaidy zdjemce © techniku. Velké moznosti pro ztizo- vant kartoték maji _radioamatérské krouzky, kde se mohou tlenové ve vede- n{ kartotéky stiidat, takée jednotlivec nen{ tim gasové tolik zaneprazdnén a podrobna a upind kartotéka slouZi po- tom potieb4m kolektivu pti studiu i pii amatérské praxi. Pro pofadani kratkych pozndmek, studii, méfeni, studijnich ramenti a publikac{ véeho druhu se Beat nejlépe systém desetinného tidént (Dd. Hlawnt vphodou desetinného tii- én{ je jeho universdlnost, nebot Dt se hodi pro viechny védnf obory i otazky praktického Zivota, je stalé a pruzné, takze se da rozvijet soublasné s rozvojem védy a techniky, je mezindrodn{ a tud(z srozumitelné v8em nérodim. Obeznd- mime-li se se zésadami Dt, zjistime, Ze Dt je pomérné jednoduché a snadno po- chopitelné a 42 pro nds znamend zhos- podarnén{ prace a usporu pracovntho éasu. Technik ma tedy v desetinném tii- dénf vhodnou pomiicku k tomu, aby si zatidil podie své potteby pichlednou sbirku vsech uschovavanych prament. Princip desetinného t#idéni Podle desetinného t#idén{je celé lidské védén{ a uméni povazovano za jednotku a je rozdéleno na deset desetin neboli de- set hlavnich trid, kter¢ jsou pro struénost oznaéeny misto 0,0: a2 0,9 jen Uslicemi 0 az 9. To znamena, Ze hulu a desetin- nou édrku vynechavame, avSak éislo po- vaiujeme za desetinny zlomek. Kazdé (Pokraéovdnd na str. 157)REIJSTRIK CLANKU Z RADIOTECHNIKY Rozhodneme-li se konstruovat néjaky pHi- stro} nebo zatizeni, je zbytetné vymyslet nové veel, které ui nékdo nékdy vymyslil a vyzkou- Hel. Takové zkusensti isou obyykle otisko- vany v odborngch Sasopisech. Potom je vidy Gob¥e prostudovat nikoli jen jedno pojednani, nybrivice riznych linkd, kterénadané them byly publikovany. a pak’ si ptipadné vybrat ze viech to, co povazujeme za nejlepsi. ‘Mnohdy vime z hlavy, kde pouteni hledat, ale mnohem éastéji si 'jenom pamatujeme, fe sme yto nékde vidéli* a nemizeme si vzpomenout, kde, Pak nastava pracné hie iéni, Které stoji mnoho éasu. Proto jsem si sestavil tento rejstfik anki 2 oboru radiotechniky ze viech dostupnych Easopisi, které u nds ‘Yehdzejl. Pavodné jsem si je} sestavil jen pro Viastni potfebu. Na podnét naceinika Kraj~ sktho radioklubu v Liberci s. Frantiska Koste- leckého vychézi nyni po dpravé v tasopisu Radiov$ konstruktér Svazarmu, aby sloudil viem natim radioamatérdm. Pieji vem Ste nézim, aby jim seznam usnadnil jejich précis vétim, Ze jeho t#idéni bude vyhovovat vétsiné amatéré, nebot byl sestavovan také amaté- rem, 2 praxe a pro praxi. Budu vdéien za Upozornéni na pHpadné nedostatky. "Jak v seznamu hledat? Doporutuji kazdému, aby si nejprve prohlédi cely seznam a zvi Prostudoval rejstfik hlavnich hesel, ktery je Duisten na konel. Je to dile2ité proto, abychom. ‘védeli, zda mame svoje thema hiedat pod urcitym heslem nebo v riznych élancich toho Kterého plemene. Musime vidy uvadit, do kterého oboru asi spada péedmét nascho z4jmu a podle tobo zatidime prohlidku se~ zamu. ‘Seznam je sestaven tak, Ze vidy nejprve je uvedeno viastni pojednani o tom kterém thematu a pak nasleduji lanky o jednotlivych soutéstech a problémech. Na pf. anteny: Nejprve je uveden drub té které anteny, pak ndsledujf élanky, tykajicl se jednotlivych je~ fich édsti. Upozorituji v¥slovnd, Ze viechny miéfici »MéFidla", TE vibe, heslem ,,Detekce", ‘Seznam obsahuje tasopisech: RADIOAMATER rok 1943 af 1948 do & ELEKTRONIK od &. 7-8 1948 az do konce r. 1951, kRATKE VLNY rotnik 1946 do konce roku AMATERSKE RADIO rotnik 1952 do konce roku 1954, SDELOVACI TECHNIKA rotnik 1953 do once roku 1954, tedy 20 svazka s pottem p¥es 4200 élénkt. Y ddaji pramene, znadi: se t¥te detekce, je pod edy | detektory pro, FM: @lnky otisténé v téchto RA - Redioamatér E ~ Elektronik KV - Krétké viny AR - Amatérské radio ST — Sdélovaci technika. Pryni tslice 22 oznatenim tasopisu zna- mené dislo seditu, za zlomkovou Sérou roénik @ pomitkou Je pak oddéleno Zislo stranky. Je-li misto Gisla stranky ,p“, maéi to pfednf, 2 zna.{ zadni a yo" znati obélku seditu. ‘Potinaje 1. lednem 1955 mize si seznam dopliovat kaZdg sim z daltich nove vyslych Ensopisi, aby dodr3el krok s dobou. Zajistite si tak pro svoji praci vydatného pomocnike. Sehnat starsi roéniky gasopisi je nékdy dosti obtizné. Upozorsiuji, 2 mnohé problémy jsou v kostce - a tedy mnohem dspornéji- Probrany v knize Amatérské radiotechnika — Zaklady techniky krdthych a velmi kratkych vin (Nate vojsko, Kés 68,40), které vyila jiz po pfipravé tohoto seznamu do tisku. Tato Publikace spolu se seznamem éanki bude tedy tvotit 2iklad zdroje informaci radiového amatéra, af uk zatatetnika nebo pokrotilého. pHistroje jsou uvedeny abecedné pod heslem CENEK JANDA ABECEDA telegrafat viz telegrafic ADAPTOR: kritkovinny adaptor AR 7/52—164 ladicl adaptor k zesilovadi E 1/50—22 panoramatlcky adaptor RA 1/478 Bro frekvenéni modulact E 4/5086 AR 5/54—101 VV pro kmitoftovou modulact ‘AR 9/53_—208 k zesilovatl pro pf.jem mistni stanice AR 10/52—220 AKUMULATORY: malé akumulétory FE 4/50—95 nablies akumulacord E 3/5070 Bablleé nejlevnéjéi RA 4/4799 Babijeé akumuldtor& — jeho vipotet KV 1251-5 nabijent akumulitord — pokyay KV 3/5050 RADIOVY KONSTRUKTER ¢. 9-4 ~ 1955 85nabijeni rychlé nevylitelng akumulétor Nife — oceloniklové-louhové odstranénf sulfétu x desek obetFovini akumulétor’s Pojednéni o akumulétorech a usmériiovadich se stéibrnymi a zinkovymi elektrodami udréovin{ akumuldtoré zapojenf akumulétord serlové AMATERI VYSILAGI - viz vysilagi amatéti AMPERMETRY viz méfidla balonové ipl dvosiey ‘pst koaxléing a skiddang dipsl s:ménnou délkow pst sklddang. Aipély sklddnné Pro kaddou pHileditost Biehled mnikroviangeh Dro pismo 80 Miz Pllvinné « pFizplsobenim delta Piilvluné —konstrukee Q— beam antene Hmova ho pHi Fhmovd ptenosn imate Pimové tyeows Famova se 2clezovfm jidrem smerove smtrové anteny — popis smérovka chudékova ambrovka jednoduché Smérovka pro 14 Mbtz smérovka pro 112 Miz Smérovka pro 144 MHz tmérovka pro 220 Miz smérovka Sroubova Sirokopasmova pro VKV Mola radiotechaika — antena telovisal pokojova televisai ptijimact televisni smérové pro dalkovy prijem televisni thiprvkova televisni — svod ze zvonkového drétu umélé antena KV — jakou antenu pro tyto? VKV — Iaditeind VKY — nova vysilaci anteny Windom — vazba s vysilatem Anteny amatérskych vysilatt brotira dvouvodid pro svod televisni anteny: impedance anteny indikator antennf ‘kdadka pro antenu Kondensétor zkracovact pro antenu Kontrola pevnostl anteny 86 ANTENY: Vieobecné Slinky 0 antendich: 10/90—202 E 4/5188. E 5/5112 RA 2/47—38 RA 4/47—109 AR 4/53—88 AR 7/52—148, KV 8/50—147 E 11/51 262 KV 5/49—74 KV 6/4990 RA 4/47—109 E 24944 KV 348-55 ST 4/53— 107 RA 7/46—186 KV 2/5024 KV 315046 KV 1—2/51—33 AR 2/53—43 AR 7/53—155 AR 7/52—162 AR 5153-116 KV 5/46—72 RA 5/48—142 ST 2/54—60 E4jst—at RA 1—2/44—10 AR 6/52—192 AR 5/52—107 KY 1/47. KV 11/47—167 KY 5/4881 KV 4/4646 KV 4—5/50—82 KV 10/51—217 AR 4/5300 AR 10/54—256 3/5168. AR 8/54—186 ST 6/53—169 AR 1/34—20 ST 553-138 AR 8/54—178 AR 7/54—157 AR 8/54—186 KV 10/47—149 KV 11/50—211 KV 10/46—163 RA 2/4848 AR 9/52—212 KV 4/4658 KY 9/50—172 KV §/46—118 E 10/48—-239 RA 344515, KV 9/51—168 KV 2/4725, RA 10/47—290 AR 8/54—186 KV 1/48—10 AR 5/54—112 AR 9/52—212 KV 3/50—161 KV 9/50—161 KY 12/50—242napaject vedeni — vinov$ odpor napdjeci vedeni vysflacich anten napdjen{ soumérngch anten z nesoumérnych koncovfch stupith odstranéni némrazy s anten ochrana smérové proti koros! Pravo zékonné na antenu problém anten Proud aptennl s vfkon a Pfepinat automaticky pro v#bErov$ pHjem. Prepinaé cloktronlehd seteaat Fozpéry pro antenni napajet souosé vedeni a koncovky sto#ary aerodynamické pro anteny stozary antenni symetrické napajeni anten vazby s antenou vazby kondensitorem razby angen rend druy zaméfovani dhla vysilact anteny isk @ grafické Feéeni pro smérové ATOMICKA ENERGIE: atomistike I atomistike IT detektor zéfeni, pfenoany fysika atomické, méFié zafeni — dostmetr (viz t62 mé¥idla) Prvni pokus s pumou Povéechné pojednani o atomické energil AUTOGEN: amatéreky amatérsky jako svitetka vysokofrekvenéni autogen ROZNE CLANKY: absorpént krouzek admitance — je ptevratn hodnota impedance, tedy obecné vodivost analysa spektraini v elektronice analysétor kysliku anglické zkratky — vysvétlenf ustronomie a radiové viny ‘automatické vyrovnivani citlivost! Baterte a ELEKTRICKE CLANKY: anodova baterie anodové baterie na 2500 V miniaturn{ baterie ¢s. vyroby nahrada baterie induktorem Fegenerace anodovych baterii suché baterie-regenerace Abaky: etalon napétt galvanick? @lének bez salmiaka galvanicky ének destitkovy galvanicks élanek s kyselinou rtufovou galvanicky dének st#idavé slodka napétt paralelni spojovani clank& polarita élankd — znacent suchy tlének — novy typ #havici clanek RADIOVY KONSTRUKTER ¢, 3-4 ~ 1955 KY 7151-156 KV 44871 KV 951204 ST 1/54—27 AR 9/54—210 ST 254-94 AR 1254-285 E 2/4944 KV 9/51—200 ST 8754-226 E 12/48—280 Kv 3/4943 AR 9/52—207 E 7-8/48—204 KV 7/48—121 KV 5151-123 RA 6148162 E 3/4956. E 5/49—105 KV 6/46—94 RA 9—12/45—87 KV 4/51—77 RA 10/47—266 RA 1147300 ST 3/5492 AR 1253-368 E 79/48 185 RA 5/46—107 RA 2/46—20 RA 8/46—200 RA 6:47—161 450-78 E 6/50—131 KV 7/46—107 KV 3746—40 E 12/50—272 ST 10/53—297 RA 1/46—25 ST 8/54—233 AR 6/52—138 AR 7/52—150 RA 3/4331 RA 12/46—920 E 7/49—157 RA 12146316 ST 1/54—27 RA 6:46—151 ST 8/54—244 ST 9/53—268 E 9143—218 ST 12.54—363 RA 9—10-44—58 RA 6/48—177 E 449-32 AR 7/52—150BASY: synthetické synthetické a regulace hlasitosti v§potet obvodu pro pHdavani bast BK PROVOz: bez elektronek BK provoz — smérnice jednoduch¥ VFO pro BK provoz monitorem BK provoz Svahy 0 BK provozu telefonicky BK provoz oviédang hlasem operitora tlumeni piij mate pi BK provozu BLESK: bleskojistka prosté, vakuovg blesk v pFijimadi véEnd bleskové svétlo véény blesk — zdroj zatizen! bleskového svétia BOLOMETR viz mé¥idia BRUCIVE NAPETI viz filter BUDIC: na viechna pisma tifelektronkovy pro 1,75 ad 50 MHz vinuti budige — oprava BZUCAK: Sloktromagneticky jektrome Slektronkovy clektronkovy k maistka RCL mikrofonni sin et se sinusovgm napétim RUZNE CLANKY: bandnek dokonaly bakelit — vreéni bezdrdtovy prenos energie budik rozhlasovy Crmvost: samotinné vyrovnévint amotinné vyrovndvani Hzené t¥et{ m#iZkou samotinné tHidiodové vyrovndvani civKY: amatérskych pésem a pfistroji: pro absorpini vinomér pro budic 6—160 m Pro generator 88 E 78/4890 E 12/51—288 ST 1054-313 RA 45/4340 KV 10/51—227 KV 3/4936 Kv 2/47—18 AR 2/5443, AR 9154-207 KV 9/47—130 KV 8—9/48—136 KY 10/51—219 Kv 3/49—38 KV 4/4957 E 10/49—251 RA 4/47—101 RA 5—6/45—26 RA 3/48—70 E 12/51—287 ST 1254-255 KV 9/46—137 KV 12/50—240 E 7/49—161, KV 5/4885 RA 8/46—207 RA 10/49—176 E 8/49—176 RA 56/4545 RA 7/47—192 RA 2/4853 E 2/4931 KV 4—5/50—70 AR 7/53—154 RA 214646 RA 78/4446 RA 5/48—152 RA 1/48—25 E 650-146 E 12/5127 E 11/50—263 ST 4'53123 ST 7—8/53—237 E 12/49—284 KV 4—5/50—77 KV 12/50—240 RA 34/4517 RA 6/47—157pre konverter DX 3,5—28 Miz Konstrukee civek pro velmt vysoké kmltodty nstrukce civek pro velmi vysoké kml kratkovinné civky poviechné kritkovinné — amatérskjch pHijimadd kritkovinné — jejich viastnosti_, pro superhet FM a AM Osclladni civky domécl vfroby pro oscilétor Pro pomocny vysilag 83800 m’ Bro pomocny vysilad a pEijimaé Bro pomocny vysilaé Pro 130 MHz pro Zaz 12m pro Gaz 9m pr Gaz 160m Bro 10 a2 100 m Bro 10—160 m pro tiielektronkovy pHjimat 10—40, 35—90, 200—550, 750—2000 m_ pro 1700 MHz pro KV superhet 10—80 m pro VKV ze skia Pro vysilaé 5 m Pro vysilaé — data civek pro 10, 20, 40, 80, 160 m. Karusel: pro &ty#i rozsahy Pro velké piijimate Bro 86, 144 a 220 MHz ostatni: mimo superhetyt slnreduktor“(s ménitelnou induktnost{ 1:200) K adaptoru k bateriovému p¥enosnému pHjimadl k DKE k dvouelektronkovému pFijimati Mignon duo'’— néhrada Mignon duo pro viechna péama aellednodultf pro lednoobrodové pHatrole pro opétovné vestavén! v okupacl vybrangch KV Dro prijimage malé pack wybransch Bro piijimaé Pro pHme tadént pro Fozsah stFednich a dlowh¥ch vin Dro rorsah kratkjch a stfednich vin Pro tH rozsahy pro vice rozsaha Bro nesbevild tficlektronkor) pHjimas Dro neobvykly tFlelektro: ro thistupaovg prijimaé superhetové civky: Pro antennf vazbu ¢ velkou induktnosti pro bateriovy superhet pro 465 kHz * Pro superhety RADIOVY KONSTRUKTER &. 5-4 - 1955 KV 48/008 E 10/4829 Kv 947-131 KY 6/50—107 RA 12/457 RA S—6/45—43 E 6/50—137 Kv 547-69 RA 2/49—33 E 1149-200 E 2/50—40 PE 45001 RA 646-152 RA 2/4846 E7—8/48—190 KV 2/50—31 RA 9/4625 KV 4—5/50—79 KV 9150-164 RA 9/47—253 RA 9147—260 E 11/48—268 KV 11/50—215 E 12/50—270 RA 12/46—309 KV 10/46 zad. obsl. KV 1/50—14 RA 5 46-121 AR 1/54—13 E6/s1—140 E 4/3194 E 6/5114. RA 4/4693 RA 4/48—109 E 78148200 E 750170 RA 1047—276 E 4)51—101 RA 5—6/45—48 EB 7/49—145 E 749158 E 9/50—1 RA 5/47—194 RA 8/46—199 E 349—€2 RA 7/46 — 181 RA 1146-278 E 750-170 E5/49—111 EB 150-16 RA 7/47—184 RA 1/4823 RY 5148150 E 11/49—256 Ky 11/51—240 E 1148265 E 1148206, E 6/49—128 RA 24318 RA 3—4/45—22 RA 56/4595 RA 47-15 RA 247-42 RA 24746 E5/S0—106E 7/50—161 E g/st—105 E 7—8/48—198 Rv aso 97 pro universdlni superhet E 12/48—288 Vieobecné dlénky 0 clvkéch: Ards, Joho sila a vitv na ndukénost a jakost Q 550107 indulGnoct —nasen! wetvek Brae es—210 Indukenost — sracae Ra 4a7toe Kruove vinudi bee nevibezky Efolas—ano ladéni civek zavitem nakratko ST 10/53—236 Palafer jadrové — urteni zavita E 7—8/48—205 poplsovani civek dety E gao--09 Povrchovy jev — jeho vliv RA 9/46—229 Prepothivanl sav an Sclezovd jadra RA tas—i3 Dreposet zivita pel zméne Jadra RA 24743 Fledovint elves Kv ras—i23 souprava pfijimate ,,Tesla—Signal* ‘ST 12/54—377 Senbieat ver VEG ST sits ae Superhetovy dopintk pro viechay viny Ra tas vinuti na jddro neznamych vlastnosti RA 3/46— 7 vysokého kmitottu — v¥poéet a konstrukce AR 2/5430 vyvaiovani civek béinymi pi rojit RA 4/48—102 YEdutng clviy* rady's prose Elster znateni némeckych — vyklad znatek KV 1/49—11 Fetczove Jiro pro clvky’2 vo}, roateriéa BA 2ar—a9 Eslezova jedea © viastnosd EA 740-181 delezova jddra vojenska — vlastnosti KV 1/49—19 ROZNE CLANKY: CW signély — p#ijem vniténi modulaci AR 1—2/52—31 Gasova, casove, casovy: Automatické Sasova z4kladna pro oscilografy a televisni pfijimate E 9/51—216 pavtst Eesove E yobab 184 lupa éasové: E 12/51—281 kompresor asovy ST 9/54—287 Signdl Eavovd s Greenwiche Ra ao—se tabulka prepotitivant sedtovgch Sash Vio 2 0 PALlndng Gesovd SDUOTRON® BE i1/gt 258 Zatladna Easov“fednorasovd Est aee Zatledna Easovd linckea! Eoao—t2s St oss -167 zdkladna éasové kruhova ST 1/54—16 CAV ZPRAVY: @enstvi CAV vy IARU ‘E 1/51—29 @lenové roi CAV KV 1/46— 2. 0, jednaci fad CAV — p#iloha KV 1/46—4 konference v Atlantic City — dtast CAV — pfidéleni amatérskych pasem: RA 11/47—302, odbotka CAV Zlin RA 1—2/45—11 schema klubovniho vysilate CAV KV 10/48—154 sjezd 1946 CAV KV 1/46—27 ay 4040 sjezd CAV v Brné RA 4/46—102 Ra sae—ist sjezd CAV 1947 KV 7/47—97 sjezd CAV 1948 KV 3/48—41 sjezd CAV ve Zliné RA 3/48—91 sjezd CAV 1949 KY 4/49—49 slovo technické redakce 0 nov¥ch modnostech » smérech amatérd- Qysllace RA 121457 stanovy spolku CAV KV 1/46—1 znovuzfizeni CAV po okupaci RA 11—12/44—70 zpravy CAV z nuvé tinnosti RA 3—4/45—23 reel cdbocky —"igeat BA sora —a5 ali a Internovant élonové RA teas Palny sleads © hedes- odbothy, zahSjent vystléat RA o=12/45—104 90CISTENT DRATO 2 kablika vysokofrekventnicht ‘teal Impregnace 2 vodiée E 781-172 E 5/50_123 tdten{ vysokofrekventntho kabliku RA 2/4317 RA 45/4345 RA 10747258 opalovént isolace E 10/50—235, E 651137 ST 4/53128 pHirodnl tistlé RA 91014455 Fozpouiténim RA 56/4546 RA 12/7347 amaltovanych dratt E 10/s1—250 RA 10— 12/4381 RA 2Ke—at B 5/50—123 E 7/50—171 CLANEK: dvojity a pfemosténi T 2/4929 Kilov — zajimava pouzitt ST 12/54—973 PL (3) jeho navrh KV 451—@2 pfemostény T E 2/5140 Svételny pro expostmetr RA 9/46—234 galvaniché a clektrické élanky viz baterie. Coty: akustické E 6/1133 zuméljch hmot RA 2483 CTYRPOL: fézovact E 5/50—104 obdéintkového pribshu — deformace ST 953248 piisobeni jednoduchych RC napajenych napétovjmi impulsy ST 12/53—345, Selektivai propust a filer ST 6(53—187 ROZNE CLANKY: tasopisy radioamatérské v Ciné AR 2/54—33 DexAvy: elektronické E 9149213 Kondensétorové KV 7/45—109 Kvalitat KV 12/5143 KV 5/51—108, panclové dpravy E 12/50—27° Pfepinatelné RA 2/4841 fechnické odporové ST 3/5489 #81 kondensitory a 17 kombinaci KY 3/4636 tH odpory a 17 kombinacl KY 3/4636 2kouseni pHistrojé pomoci dekédy E948 —219 DETEKCE: demodulator AM E 11/48—263, demodulétor FM s fazovjm detcktorem E 10/5024 demodulétor nizkofrekvenéni* E 8/51—169 demodulétor pro velmi keatké ving ST 3/5403 ST 7/5423 Detektor: AM i FM RA 1/489 detektor amatérskjch pHiimagt AR 2/5434 detektor anodovy a automatické Fizent ST 2/8336 detektor diodovg v magickém oka AR 5/5311 dctektor fézovy 8 clektronkou HSL ST 4/3415 detektor a ionisntn zifent 2/5038 E 2150_50 detektor katodovy KV 9/51—196 RADIOVY KONSTRUKTER ¢, $-4 ~ 1955 7detektor krystalovy detektor logaritmicky k mdstku detektor pomoci médéné di lesky_ detektor s neménngm dotykem. detektor novy X pomérovy pro FM detektor zétenf, pfenosny detektor ultrasonicky fazovy jednoduchy nizkofrekventni pombrovy Bojcho snadné sestavens ¥ nlzkofrekvendni technice versus pomerovy detektor nitrocelulosa DISKRIMINATOR: DIAGRAMY viz NOMOGRAMY DIELEKTRIKUM: viastnost! isolanta — tabulka ztrétovy thel B aS pFevodové tabulka montéini drZaky Ni—Cu adélovact draty a lanka dalekobled notni DOSIMETR viz métidla. DRATY: RUZNE CLANKY: dalkové oviddani a Hzeni neboli telemechanika dalkové spojenf — podmint decibely denfk dopravai denfk — dprava ky pro Dx na 3,5 MHz depede — vysilénf za?izenim ,,Ultrafax"* derivace elektrické desetinné thidént desinfekce pracovntho prosttedi détié napéti jednoduse desintegrator — rozrusovai dilenské praktiky & kové doladovate — rady z praxe doteky ve sdélovaci technice dual ze dvou jednoduchych kondensétor, duplex — provez poloduplexni 1L6 emBiovat Excextronxy data elektronek, tiselné pofadi: ARST, 1TAT, 184, 1857, 3847, DLL101 Lat GALS 6B31, 6B32 miniaturai 6BC32 OF24 GH31 as AF 100 DLLZzT EEPL 2 abecedal pofadi: Kv 451-73 RA 7/47—178 E 12/4927 E 9/50—219 RA 3/4882 Est RA 6/48—161 ST 3/54—92 E 4/50—73. E 449-78 E 8/51—189 ‘ST 9/54—287 E 4/49—81 AR 6/53—139 E 10/50—226 E 1/5026 ST 1/54—23 AR 10/52—-232, ‘ST 4/54—134 KV 11-12/46—179 AR 4/5389 E 9/50—183 ST 1/53—23 RA 10/47—271 ST 4/53—102 KV 2/5032 ST 7—9/53—212 AR 1—2/52—22 AR 9/52—202 E 3/4948, RA 1247-328 RA 12/445 ST 4/53—123 RA 89/43 —74 AR 10/52—236 ST 4/53—106 E1si—19 ST 4/53—106 RA 8/47—229 AR 9/52—213 E 3/5058 AR 5/54—109 ST 7_9/53—229 AR 11/53—262 ST 3/54—04 ST 4/53—117 KV 11/51—255 ST 454-115 KV 3/51 - pied. obél. RA 9146-237 AR 1/54—21 AR 1/54—21EQ80 FDD20 NezeKct [Ds EDI, RV2AP45, RS39L ret, Tss6 S50, RLI2P35 RD24TA RDIZTA trioda a RD2ATA RG12D2, RG12H30, RG12D3 RG12D3)0, RL2T2, SDIA RG12D60 usmérsovact RLIP2 RL2P3, RGI, SA101 RL24P2 RI24TL RL24TA, RLA2P6 RL4,2P40, SA102 RL12P50, RG12D60, RV12P4000, LV1 RUTH RLI2T2 RLZTIS RV2,481300 RV24P3 RV2,4P700, RV12P701 RV2,4P700 RV24P701, RG2,4D1, LS3 RV24P1400 RV12P300, RV2P800 RV12P2000 RV12P2000 jako usmériovatka, RV12P2000, RLIZP10 Rv12P2001 ostatni elektronky data a popisy: americké péchled D Fada - nové evropské - data némecké - date nové pro VKV tabulka elektronek pro decimetrové viay Testa (minjaturni) ‘viechny stupné piistroji s elektronkou SARGROVE UASS specidini elektronky: germaniové diody germaniové diody — charakteristiky germaniové fotonka germaniové diody — oscilografické snimAn{ charakteristik germaniové d ody — pouziti germanové diody — p¥ipaleni germaniové diody — porovadvact tabulka sermaniové diody — tepelnd zivislost tuzemshych germaniové diody tuzem: Eermentove diedy “elle teploty germaniové diody — tuzemské vyroba magické oko kam pHipojovat krystalové diody krystalova dioda 1N56 Krystalova dioda jako fotonka krystalova dioda odiiiné krystalova tetroda — sm&iovaé ‘Transistor krystalové elektronka RADIOVY KONSTRUKTER 8, 3-4 ~ 1955 E 10/50—295 ST 12/53 366 E 5/51—125 KV 1/50 pied. obal. KV 11/49 p¥. a z, obél, KV 8/50 zad. obal. KV 347-38 KV 89/49 pia. obit. KV 8/50 zad. obi. RA 1146-294 KV 9/50 obalka KV 12/50 ped. obél. RA 5—6/45—49 RA 1046-254 KV 10/50 ped. obél. KV 2/50 zad. obil. KV 2/50 zad. obél, KV 10/50 zad. obal. KV 11/50 ped. obét. KY 11/50 zad. obél, KV 12/49 pé. a 2, obél. KV 8190 pé. obal. KV 8/50 ped. obal. KV 1/30 zad. obs. KV 10/50 zad. obal. KV 7/50 zad. obal. RA 2/4651 KV 3/50 zad. ob. RV 12/50 zad. obal. KV 3/51 zad, obél. KV 9/50 RA 7—8/45—72 RA 14727 KV 10/49 pi, a z, obal. KV 3/50 zad. obal. RA 5—6/45—47 RA 4—5/43—41 RA 10/47—290 KV 146-24 KV 3/4645, KV 4/4661 ST 12/54—378 KV 12/471 AR 7/54—148, RA 443-106 E 4/4981 E 4/5083 ST 2/54—39 E1/s1—8 ST 2'54—40 ST 4/4—112 ST 5/54—140 ST 6/54—181 ST 1/54 zad. obal. ST 12/54—356 ST 1/54—2 ST 3/54—71 AR 5/54—98 E 10/50—235, E 8/51—199 E 2/5135, ST 4/54—124 E 151-7 E25 32 E 4/5082 93sovétské: porovndvaci tabulka elektronek SSSR jovétské pFevodal tabulka starych a novgch jovetské znaéent elektronek sovétské elektronky oznageni stabilisaéni: elektronky pro stabilisétory televisai: Photicon, snimaci elektronka Transitrol pro FM. KilSové A721, UY21 nepHimozhavené s plynem rtutové usmériovact: thyratrony vysilact: vibér pro stiedni a koncové stupné vysilaéa vysilaci a usmériiovaci Tesla vysilaci tetroda vysilacl pro VKV vysilaci pro 800 MHz elektronky v praxi chlazeni, mikrofonie, stinénf, volba, monté% ‘montéd obrazovek | vybojek a oznaéenl clektronck a vibojek pro pii- jimage mezni hodnoty kladné, maximéin{ anodové napétf, max. napéti stinich ‘m#zky, mezni hodnoty elektrod. mezni ztraty elektrod, maximain{ napéti katoda—Zhaveni, maximél- ‘ni hodnota katodového odporu nejvyial pracovni kmitoéet, zesilenf, vstupni a vystupni odpor oznaéent elektronek i vybojek pro vysilate, zvlastni elektronické prvky svodovy odpor Fidici mfitky tetrody, pentody, hexody, heptody, oktody.sdruzené elektronky, mezi- ‘clcktrodové kapacity, max. provozni hodnoty, napéti na elektro~ dach za studena, maximéini hranice Shaviciho proudu a napéti Sidaje o thaveni, charakteristika, strmost, diody a triody zesilovaci éinitel, Barkhausenova rovnice, z4porny mt{izkovy proud vieobecné Slanky 0 elektronkach: bateriové elektronky — katody bateriové — nepiimo Zhavené bbateriové daporné »B-ntal** Bradicl m#izka RV12P4000 Co s RV12P4000 Co jsou to thermistory? EFSV7A pro vstupni zesileni elektronka jako Fiditelny odpor elektrometrickd zapojeni elektronek ‘evropské nové evropské oznateni EF22 — ochrana mova trioda lace katod Katody kntha o novich elektronkéch konec elektronkim? Koncovd nejvhodnéjai Koncové dvojita pentoda jako mezifrekvenéni sméSovat koncové pinénd plynem ,,Plasmatron"* Koncové — predpéti Koncové — zahiivin{ Koncové skreslen{ miniaturni elektronky bateriové miniaturn{ dvojité 94 ST2/59—59 ST 4/54—120 E 7/50—170 AR 7/52—165, E8/49—177 E 2/5050 E 6/49—127 3/4969 RA 3/4889 RA 146-12 KV 8/47—115 KV 2/4828 ST 9/54—267 AR 7/52—163 ST 9/54 zad. obél. E6si—131 E 8/49—185, RA 7/46—185 AR 3/53 zadnf obalka AR 4/53 zadnt obélka AR 11/53 zadnf obélka AR 12/53 zadni obétka AR 4/54 zadn{ obélka AR 5/53 zadn{ obélka ‘AR 2/54 zadnf obalka AR 10/53 zadal obdlka AR 6/53 zadni obdlka ‘AR 9/53 zadni obélka E 4/5187 E 6/51—137 E 750-171 E 1/4917, RA 2/48—41 RA 5/47—125, ST 3/54—67 E 3/50—-63, RA 5—6/45—30 E 3/5058 E317, E 1/40—17 E 12/49—267 RA 11/46—294 AR 9/52—213 RA 8/47—211 E 9149198 E 10/49—238, ST 10/54—317 E 11/48—257 Ky 5/4763, RA 1/436 E6/51—131 E 1/5129 RA 1/46—13 ST 4/53—125, ST 7—9/53—227 AR 5/54—109 RA 2/47—39minlaturnf kalibrované — p¥ipravek myslich stéela na st?idavy proud bez Zhaveni nahrada starsich béEngjsimi nahrada sdruzenych elektronek néhrada UCLAL nahrazovani a regenerace nezahazovat, zkrat mezi elektrodamt neznima — uréeni vlastnosti a hodnot neznititelné elektronky némecké elektronky — znagenf pismeny novi elektronka pro milimetrové viny nova elektronka pro FM nov elektronka v USA nové elektronky — dpravy ‘objimka pro fadu D objimky odpor a strmost elektronek ochrana vidékna pred vySsim napétim ochrana znaten{ na elektronkich ‘oprava zapojeni ECH3 a UBL21 pentoda v PA stupni pentoda jako trioda Pentoda néhrad za tlumivku pentrioda pro zesileni Sirokjch pésem phasitron Potitact elektronky Porucha na éepiéce koncové elektronky pFedpéti pro fid ci méizky piljimaci elektronky — problémy vfroby pHipustné zatizeni elektronck Feaktanéni elektronka reaktanén{ elektronky — grafické Feéent Fegenerace elektronek RV2,4P700 — vyusiti RV12P2000 jako duodioda-trioda indy A ly U-brutent amoctinné chlazeni sdruzené zesilovaci sirutor misto diody spodky k némeckjm elektronkém spojovini elektronek a patky bez tmelu smésovaé — maly — novy stinéni z grafitu sumovii dioda — pouditi Sumové diody — pojednént Sumovy odpor tabulka k porovndni triod jako zesilovaca telefonie mnohonasobna thermistory pouziti trioda pro elektrometry triody — ndvrat k nim trloda pro 500 kW trioda pro 4000 MHz — $ 50 mA/V thaskava elektronka VCLIi — piskajiei — vyusits ynitini bruent elektronck vnitini odpor — pranik vojenské elektronky — barevné oznazeni vojenské elektronky v lamelové objimce viepdsmova neutralisace sv_zkovych tetrod v§vody p#imo z elektronky zatatek esl. vyroby I zatétek esl. vyroby IL 2Gtivka jako doutnavka zaspinénd objimka pfiginou poruch zkouseni vysokfm anodovjm napétim zkraty v elektronkich ‘zpétna vazba elektronck — charakteristike have stinici méizky koncovych elektronek RADIOVY KONSTRUKTER &. 3-4 ~ 1955 ST 6/54—187 RA 7/46—185 ST 7/54—222 E 1/5027 RA 9/46—237 RA 4/48—120 E 12/49—270 ST 7—8/53—230 RA 1/4612 E 7/50—157 KV 4/49—52. E 8/49—184 RA 6/46—143 RA 6/46—145 E 11/48—260 RA 8—9/43—75 RA 4/47—99 RA 1/4613 RA 1012/4452 ST 11/53—332, E 3/8177 KV 247-24 E 6/49—137 ST 7—9/53—234 E 4/4980 E 1143—258 E 6/51—133 RA 3/4329 ST i2/54—372 ST 8/54—236 KY 1/50—10 AR10/53—231 ST 6/53—163 RA 1012/4386 RA 5148152 KV 12/48—174 RA 2/4647 RA 742-124 ST 2/33—41 E 10/48 244 E 12/48—294 Kv 4/46—60 E 10/49—235 E 3/5068 AR 8/54—187 E 350-56 E 3/5058 E 10/48—234 E 8/50—179 E 3/49—49 ST 4/54—100 E 3/5164 RA 1/488 E 8/S0—173 E 7749144 RA 5/48—152 RA 7/47—195 RA 648178 E 749164 AR 7/53 zadof obélka RA 1147322 RA 3/4869 KV 12/5133 E 12/48—294 RA 5/47—120 RA 8147-210 ST 653187, ST 7—8/53—290 ST 1/5329 E 7/49—165 ST 11/53—322 ST 9/53—267 95‘SELIMINATORY - viz té2 zdrojet pro autosuperhet pro bateriovy superhet pro baterlovg péijimaé ze sité pro dvoje napétt pro laboratornl price pro méticl pfistroje Pro obrazovku, ztrojovat s obytejnjm transformatorem Bro osciloskop Bro PA stup pro pokusy a méFicl pHistroje Dro pracovai pottebu amatéra Dro piijimac a vysilaé Dro stabilisované shavi ro viechny déely Dro vyhlazene a stabital napétt # méniteingm napétim 8 ménitelajm vistupnim mapétim # Hditelngen vgstupnim napétim. Se stabilistorem § vakuovou elektronkow § vibratorem stabillsdtor ss napétt Usméraovaé § tumivkow viestranng elimindtor véestranny — stabilisovany zapojeni usmérfovacd fa anodové napeti zékladof 2droj napéth vieobecné lanky 0 elimindtorech: 400 V ze sité kapacity — rozdélent stfidava sloZka usméraingho prouda vypotet elimindtoru s elektronkou ‘vypotet 8 vakuovou elektronkou » tlumivkovm vetupem v§potet — tabulka usmérfovach ROZNE CLANKY Flastance — dielektrick$ odpor clektrérne doméct: o vreull elektrarne vétraé elekerickd pec do 1000° G elektrisagnl pristro} Elehtroukustibe't mezinérod. ki jektroakustika 2 mezingrod, kongresu Glektroluminiscence — proména elektrické energie ve evételnow Glektromagneticky bowden elektromagnetick zvon Glektromechanické promény elektroméry — elektronické cejchovéal elektronické pFlstroje madarské clektronika a vjzkum mozku elektrotechnika sdélovacl — t#idént ‘mise thermickd nebo vakaum? ‘explose vf Fuzz: Katodovs obraceé vicefézovg systém na jedné fizi % RA3/47— RA 2/4849 RA 1146-298 RA 1246-316 AR 3/5351 E 750-151 RA 8/46—192 AR 8/52—190 KV 3/30—49 AR 10/54—236 E 215043, KV 1147-170 AR 10/52—226 AR 9/54—207 KV 12)50—230 KY 10/51—218 E 9/1221 KV 3149—44 ST 8/54—250 KV 5/4893 RA 12/441 KV 12/47—189 E 5/51—110 RA 56/4428 RA 10—12/43—82 AR 454-74 KV 1—2/a6—28 KV 5746-78 KV 6/46—96 KV 746-110 KV 9/50—162 AR 6/52—141 E 25134 KV 6/4991 RA 34/4413 AR 1—2/52—17 KV 6/48—102 KV 3746-90 RA 2/4313 RA 2/46 —20 RA 10/47—281 ST 8/54—249, RA 3/4889 RA 7/42—122 RA 3/4884 AR 10'54—220 ST 1254378 E 10/51—230 RA 4/4685 RA 1046-258 RA 1/42—120 E sl—2 ST 754-217 E 649119 ‘ST 6/54—186 E 2/5134 ST 12/54—379 ST 5/54—148 B 449-78FAZOMER viz méfidla FERROCART! ferrox cube E 11/48—261 ferritické chroméclezo pro vakuovou techniku ST 654188 ferrity — ferrox cube ST 7—6/53—218, FILTRY — viz té4 mezifrckvenEai transformétory: brudivé napéti — odstranénl filtrem ST 953268 brudivé napéti pHi stfidavém proudu RA 2/4737 brutent — vyposet AR 6/52—141 elektronicky B 5/3128 lektronicky. pro pfenosk KY 11/47—167 elektronkovs EB 7/50—151 AR 1054233 filtr — zété2 pro usmérnéné napéti RA 546124 Altrace a stabillsace AR 11/52—246 filtrace u nepfimozhavenjch usm&rhovatek RA 3/4989 filtrace hvizdu 9 kHz E 2/4026 filtrace v climinatora pro osciloscop KV 3/50—49 filtrovani napajectho proude RA 1112/4464 fednoduché filtrace a jeji navrh ST 79/5214 Sednoduchg filtr nebo slozeny ST 11/53—327 ST 1/3426 ST 4/54—118 k potlaéeni naladincho kmitozta RA 146 Kompensace brusivého napéti AR 9154207 E 640—126 kompensitor brugent filtrem E4187 Krystalovg filer a obsluha tohoto KV 2/47—25 KV 12/47—190 Jadéné filtry pro proudové zdrole ST 10/53 208 pro ptenosky ku slepseni reprodukce E 150-6 Fordelen! kapacit v napaiecimn Gilera EB 25184 SKovg prott poruchant E 1/5023. Selektival Jako propust ST 6/54—187 dumu AR 11/52—249 Stinng, E 150-25. vysilaci — nizkofrekventni 2/4928 FOTOGRAFOVANI: detka elektrické E 6/5154 tlektrické 2nostfovant RA 89/4375 elektronickd uzdvérka E 7/5178 Kopie na obycejny zvetiovact papir E 3/5177 kopirovact stro} s magnetofonem E2513 Kopirovant bez aparatu £35081 objektiv + promenngm ohniskem E 10/51—231 oscilograms ST 9/63 256 pinsé pil umélém avétle ST 3/5386 stativ RA as televisnich pofada na obrazovee ST 9/54_287 zaostfovant B 251-53 ROZNE CLANKY: folie decelithovd RA 3/4331 fon — co fe to? RA 343-27 formulate — zisady pro tvotenl formuldté ST 4/53 106 foronks E 960201 francouzaké znagent v radiotechnice — vfzmam. RA 1148-278 frekvence viz kmitocet fysika ~ normovani symbol 5/4097 Gatvanomerr, viz métidle GALVANOMER viz méfidla GAUSSMETR viz méfidla GENERATOR: pro buzenf krystald v seriové resonanct ST 10/53—209 Eeichovani tonovych generator’ Eiae—u frekvenéné modulovany generator ST 12/53—357 RADIOVY KONSTRUKTER £, $4 ~ 1955 97‘kmitoftd Fidu 1 Hz E 3/5165 Kmitotté Fadu 10 Hz E 38165. magnetronovy, centimetrovych vin KV 447—54 napéti libovoln¢ho prabebu E 5/50—103 nfzkofrekvenént E 781164 nizkofrekvenéni — koncovy stupedi ST 12/54—382 obdélnikovych kmitt, E 5/50—105 obdélnikového probéhu E 1051276 RA 1/486 obrazov# generétor EB 11/50—247 osellatory* viz pod pismenem O Pulovityeh kmita E 9/61—215 pilovitch kmitd zvang ,Merav multivibrétor™ RA 10/47—278 Pravedhlych kmité ,Fantastron™ E 749153 piijimaé jako generitor ST 11/53—331 Fizovy — zdokonaleni RA 12/47—338 rorkladovy — kontrota AR 5/54—110 rozkladovs t — jako zkouSect pHistro} AR 8/54—186 signdlni generator FM standardai E 6/50—130 signdini generator RA 5/48—160 sinusového a obdélnikového naptt! E1497 Hrokopasmovy — pllovity 15 Hz a3 500 kHz ‘AR 10/52—244 Sumovy pro 26 000 Hz a2 12.400 MHz E3167 Fumu a méfeni Sumového Gisla AR 3/5251 ténovg Jednoduchy RA 4/48—105 tnovy slozitejst E 1496, tOnovy 17,5 a2 175 000 Hz E 1048241 thnovg RC prosty tonovy pfenosny ténovg « ptemoettnfa &t4nkern T tenovy RC ténovy i vysokofrekventni — zajimavy s velkjm rozsahem RC vysokofrekvenéni vysokofrekventnl ze superhetu Jednodute vysokofrekvenéal pro métidia . velmi vysokfch kmitostd RA 9—12/45—62 vzorce kmitoétu generdtoru Sasové zékladay zaznéjovy RC zézndjovy — ténovy 25 af 16 000 Hz GRAFICKE POCTY A GRAFY viz nomogramy. GRAMO DESKY A JEHLY: &iiténl dlouhohrajfcich desek ST 3/5481 dlouhohrajici desky AR 11/53—241 AR 1/54—3 dlouhohrajici desky — jejich vjhodnost ST 11/53—331 miénié desek RA 2/4850 méni desek universéini E 949213 nové nahrané desky RA 45/4348 porovnani dlouhobrajicich desek a magnetického pésku ST 9/54—249 reprodukce z desck — zlepient E106 sklenéné desky v SSSR RA 2/46—29 vlastnostl drazky RA 3/4868 vyrovnavini gramodesek poktivenych E 5/50—123 vystFedénd deske RA §—0/43—€8 jebly bambusové RA 56/4548 GRAMOFONY: pro dvé rychlosti - AR 11/54—246 ¥ psacim stole RA 56/4434 mechanicky posuv pro gramofon RA 846-205, nové nalepky RA 7—-8/44—41 otdéky 93% V minut E 10/80—223 pEenoska: amatérské : E 11/51—268 dynamické pfenoska RA 6—7/43—60 hodnoceni pfenosek E 8/51--200 Kondensétorové pFenoska RA 3/4896 keystalové ptenoska RA 4/47—101