Richard C. A T K I N S O N , E d wa r d E . S M I T H , Daryl J.

BEM, Susan NOLEN HOEK S EMA

Stavba nervového systému

Vnímání Ul
Paměť Myšlení Motivace Emoce
Osobnost Psychopatologie # 1 Sociální chování
 Obsah

Předmluva
Pár slov pro student)'

Psychologie jako věda Biologické a vývojové

a jako lidskc dílo 1 procesy 31

1 Předmět psychologie 2 2 Biologické základy psychologie 32

3 Neurony, základní stavební

Předmět studia psychologie
kameny nervového systému 33
Historické základy Akční potenciály 35
psychologie 5 Synaptický přenos 37
Nativismus versus - Neurotransmitery 38
empirismus 6 Organizace nervového systému 40
Počátky védecké psychologie 6 Rozdělení nervového
Strukturalismus systému 40
afunkcionalismus 7 Struktura mozku 42
Behavioralismus 7 Jádro 42
Gestaltistická psychologie 8 Limbický systém 45
Psycholoanalýza 9 Velký mozek 46
Moderní vývoj 9 Zobrazováni mozku 49
Asymetrie mozku 51
M oderní psychologické
Jazyk a mozek 54
přístupy 10
Autonomní nervový systém 55
Biologický přístup 10
Behaviorální přístup 11 Endokrinní systém 57
Kognitivní přístup 12 Vliv genetik)’ na chování 58
Psychoanalyticky přístup 13 Chromozomy a geny 59
Fenomenologický přistup 13 Genetické studie chování 61
Vztahy mezi
psychologickými 3 69
Psychický vývoj
a biologickým i přístupy 11
Interakce mezi dědičností
Jak se provádí psychologický a prostředím 70
výzkum 14 Vývojová stadia 72
Vytváření hypotéz 15 73
11JC Schopnosti novorozence
Experimenty Zrak 73
Korelační metoda 19 74
Sluch
Metoda pozorování 20 74
Chuť a čich
Et ické problémy Učení a paméť 74
v psychologickém
Kognitivní vývoj v dětství 76
výzkumu 22
Piagetova teorie vývojových
Hlavní oblasti psychologie 24 stadii 76
xiv Obsah

Kritika Piagetovy teorie 80 Rozpoznávání 163

Alternativy Piagetovy teorie 81 Raná stadia rozpoznáváni 164
Vývoj morálního usuzováni 84 Pozdější stadia
rozpoznáváni 165
Osobnostní a sociální vývoj 87 Rozpoz ná vání při rozených
Temperament 87 objektů a zpracováváni
Rané sociální chováni 88 shora dolů 167
Připoutáni 89 Poruchy rozpoznáváni 170
Připoutáni a pozdější
vývoj 92 Pozornost 172
Gender identita a přijeti Selektivní pozorování
sexuální role 92 a posloucháni 172
Neurálni podstata
Vývoj v adolescenci 99 pozornosti 173

Percepční konstanty 175

Konstanta jasu a barvy 175
Konstanta tvaru a umístěni 176
Konstanta velikosti 177
Vědomí a vním ání 108
Vývoj vnímání 179
4 Senzorické procesy 110 Rozlišování u kojenců 180
Řízená stimulace 182
Charakteristika smyslových
orgánů 111
Citlivost 111 6 Vědomí 191
Senzorické kódováni 114
Jednotlivé aspekty vědomí 192
Zrak 117 Vědomi 192
Světlo a zrak 117 Předvědomé vzpomínky 194
Zraková soustava 117 Nevědomí 194
Vnímání světla 119 Automatizace činnosti
Vnímáni tvarů 120 a rozdělené vědomi 195
Vnímáni barev 123
Spánek a sny 196
Sluch 130 Stadia spánku 196
Zvukové vlny 130 Teorie spánku 199
Sluchová soustava 131 Poruchy spánku 200
Vnímaní intenzity zvuku 132 Sny 202
Vnímáni výsky zvuku 134 Teorie spánku se sny 203

O statní smysly 135 Meditace 204

Čich 136 Hypnóza 206
Chuť 138 Navozeni hypnózy 206
Tlak a teplota 141 Hypnotické sugesce 208
Bolest 141 Skrytý pozorovatel 209

5 Vnímání 151 Psychoaktivní látky 210

Centrálně tlumivé látky
Délba práce v mozku 153 (sedativa) 212
Korová zraková oblast 153 Opiáty 215
Systém rozpoznáváni versus Stimulancia 218
systém lokalizace 155 Halucinogeny 219
Konopí 220
Lokalizace 156
Odlisování objektů 156 Fenomény psí 222
Vnímáni vzdálenosti 158 Experimentální důkazy 223
Vnímáni pohybu 160 Diskuse nad důkazy 224
 Obsah

Anekdotické doklady 225 Vybavováni 278

Skepse ohledně psi 226 Uchováváni 280
Interakce mezi kódováním
a vybavováním 282
Emočnífaktory
v zapomínáni 282

paméť a myšlení 232 Implicitní paměť 286

Paměťu amnézie 286
Učení a podm iňování 234 Variabilita uchováváni
vzpomínek 289
Přístupy k učení 235 Implicitní paměť
Klasické podmiňování 236 u normálních osob 290
Pavlovovy experimenty 237 Zlepšování paměti 290
Jevy ajejich použiti 238 Shlukováni a rozsah paměti 290
Prediktabilita a kognitivní Vytvářen i představ
faktory 240 a kódováni 291
Biologická omezeni 242 Propracováni a kódováni 293
244 Kontext a vybavováni 293
Operantní podmiňování
Organizace 294
Zákon účinku 244
Nácvik vybavováni 294
Skinnerovy experimenty 246
Metoda P Q R ST 295
Jevy ajejich aplikace 247
A verzi vn i podrn i ňován i 250 Konstruktivní paměť 296
Kontrola a kognitivnífaktory 252 Jednoduché úsudky 297
Biologická omezeni 253 Stereotypy 297
Schémata 298
Komplexní učení 254
Kognitivní mapy 305
Myšlení a jazyk
a abstraktní pojmy 254
Učeni vhledem 255 Jazyk a komunikace 306
Prekoncepty 258 Úrovně jazyka 306
Jazykové jednotky a procesy 306
Neurální podklad učení 259 Vliv kontextu na porozuměni
Strukturální změny 259 větě a je jí tvorbu 310
Buněčné změny
při jednoduchém učeni 260 Vývoj jazyka 311
Co si osvojujeme 311
Paměť 266 Procesy učeni 313
Vrozenéfaktory 315
Tri důležité rozdíly 267
Tři stadia paměti 267 Pojmy a kategorizace: základní
Pracovní paměť versus stavební kameny myšlení 318
dlouhodobá paměť 268 Funkce pojmů 318
Různé druhy paměti Prototypy 320
pro různé typy informací 270 Hierarchie pojmů 322
Kategorizačyi i procesy 323
Pracovní paměť 270 Osvojovánípojmů 324
Kódováni 270 Neurálnípodklady pojmů
Uchováváni 272 a kategorizace 326
Vybavováni 273
Pracovní paměť a myšleni 274 Usuzování 328
Přenos z pracovní Deduktivní usuzováni 328
do dlouhodobépaměti 275 Induktivní usuzování 330

Dlouhodobá paměť 276 Imaginativní myšlení 332

Kódování 277 Neuráln i podklad imagi nace 332
xvi Obsah

Imaginativní operace 334 Výraz a emoce 400

Vizuální kreativita 335 Sdělování emoci
prostřednictvím výrazu 400
Myšlení v činnosti: řešení Mozková lokalizace 402
problémů 335 Intenzita a diferenciace
Strategie řešeníproblémů 336 emoci 402
Reprezentace problému 337 Obecné reakce na emoční
Odborníci versus laici 339 stav 403
Počítačová simulace 340 Pozornost a učeni:
Kongruence s náladou 404
Hodnoceni a odhad:
Vliv nálady 404

Agrese jako emoční reakce 405

'ace a emoce 346 Agresejako pud 405
Agresejako naučená
10 Základní motivy 348 odpověď 408
Vyjádření agrese a katarze 410
Odm ěna a incentivní
motivace 350
Drogová závislost
a odměna 352

Homeostáza a pudy 353 O sobnost a individualita 418

Teplota a homeostáza 353
2.ízeň jako homeostatický 12 Individuální rozdíly 420
proces 354 Zdroje individuálních rozdílů 422
Dědivost 423
Hlad 355
Interakce mezi osobností
Interakce mezi homeostázou
a prostředím 424
a incentivy 356
Fyziologické projevy hladu 357 Posuzování individuálních
Integrace signálů hladu 358 rozdílů 429
Obezita 360 Vlastnosti kvalitního testu 429
Anorexie a bulimie 366 Posuzováni intelektových
schopnosti 431
G ender a sexualita 368
Diagnostika osobnosti 436
Raný sexuální vývoj 369
Hormony versus prostředí 370 Nové teorie inteligence 441
Dospělá sexualita 371 Gardnerova teorie
Sexuální orientace 376 mnohočetné inteligence 442
Andersonova teorie
11 Emoce 388 inteligence a kognitivního
Složky' emocí 389 vývoje 444
Sternbergova triarchická
Aktivace a emoce 389 teorie 444
Intenzita emocí 390 Teorie inteligence: shrnuti 446
Dieferenciace emoci 394
13 O sobnost 453
Kognitivní hodnocení
a emoce 395 Psychoanalytický přístup 454
Intenzita a diferenciace Struktura osobnosti 455
emocí 395 Dynamika osobnosti 455
Dimenze emoci 397 Vývoj osobnosti 456
Některé klin ické důsledky 398 Modifikace Freudovy teorie 457
Emoce bez kognice 399 Projektivní testy 459
 Obsah xvii

Psychoanalyticky portrét Kognitivní teorie 505

osobnosti 462 Chováni typu A 507
Hodnoceni psychoanalytického
Dovednosti zvládání stresu 509
přístupu 462
Zvládáni zaměřené
Behaviorální přístup 464 na problém 510
Sociální učeni a podmiňováni 464 Zvládáni zaměřené
Behaviorální portrét osobnosti 467 na emoce 510
Hodnoceni behaviorálniho Obranné mechanismy
přístupu 467 a zvládání zátěže 513

Humanistický přístup 467 Techniky pro zvládání 516

Humanistický portrét Behaviorální techniky 517
osobnosti 471 Kognitivní techniky 518
Hodnoceni humanistického Modifikace chování typu A 519
přístupu 472
Psychopatologie 524
Kognitivní přístup 473
Kellyho teorie osobních Abnormální chování 525
konstruktů 473 Definice abnormality 525
Self-schéma 475 Coje to normalita? 526
Bemové teorie gender Klasifikace abnormálního
schématu 476 chováni 526
Hodnocení kognitivního R ůzné pohledy na duševní
přístupu 479 poruchy 529

Úzkostné poruchy 531

Panické poruchy 531
Výklad panické poruchy
a agorafobie 532
Stres, psychopatologie Fóbie 535
a terapie 484 Výkladfóbii 536
Obsedantně-kompulzivni
14 Stres, zdraví a zvládání 486 porucha 537
Výklad obsedantně-kompulzivni
Charakteristiky stresových
poruchy 538
událostí 487
Traumatické události 488 Poruchy nálady 539
Neovlivnitelnost 489 Deprese 539
Nepředvidatelnost 490 Bipolárni porucha 540
Výzva pro hranice Výklad poruch nálady 541
našich schopnosti 491
Vnitřní konflikty 492 Disociační porucha identity 545

Psychické reakce na stres 494 Schizofrenie 547

Úzkost 494 Charakteristiky schizofrenie 548
Vztek a agrese 495 Výklad schizofrenie 551
Apatie a deprese 495
Poruchy osobnosti 553
Oslabeni kognitivních funkci 497
Asociální porucha osobnost i 553
Fyziologické reakce na stres 497 Výklad asociální poruchy
Reakce útok nebo útěk 497 osobnosti 554
Stres a odolnost 498 Hraniční porucha osobnosti 556
Vliv stresu na zdraví 499 Výklad hraniční poruchy
osobnosti 557
Mediátory stresových reakcí 505
Psychoanalytická teorie 505 Biologicko-psychologické
Behaviorální teorie 505 interakce a duševní poruchy 557
xviii Obsah

Nepříčetnost jako právní Intuitivní teorie o sociálním

obhajoba 558 chování 603
Schémata 603
16 M etody terapie 564 Stereotypy 608
Atribuce 611
Historický vývoj 565
M ezikulturni rozdíly
Útulky 566
v atribučn ich procesech 615
Moderní léčebná zařízeni 567
Kdo provádípsychoterapii 568 Postoje 616
Konzistence postojů 616
Techniky psychoterapie 569
Fu nkce postojů 617
Psychodynamické terapie 569
Postoje a chování 620
Behaviorální terapie 571
Teorie kognitivní disonance 621
Kognitivně-behaviorální
terapie 574 Interpersonální přitažlivost 622
Humanistické terapie 577 Náklonnost 622
Eklektický přistup 578 Sexuálnípřitažlivost a láska 626
Skupinová a rodinná Strategie vytváření vztahu
psychoterapie 579 ajeho upevňováni 629
Problematika léčby děti
a dospívajících 582 18 Sociální interakce a vliv 636

Účinnost psychoterapie 582 Přítom nost druhých 637

Hodnocenipsychoterapie 582 Sociálnífacilitace 637
Srovnáni účinnosti Deindividuace 639
jednotlivých druhu Zásah přihlížejícího 642
psychoterapie 583 Interpersonální vlivy 646
Faktory společnéjednotlivým Konformita s většinou 646
druhům psychoterapie 584 Vliv menšiny 648
Biologická terapie 586 Poslušnost vůči autoritě 649
Psychofarmaka 586 Síla situačních vlivů 654
Elektrokonvulzivni terapie 590 Vzpoura 656
Kombinace biologických Internalizace 658
a psychologických terapii 590 Persuazivni komunikace 658
VI iv)' kultury a pohlaví Referenční skupiny
na terapii 591 a identifikace 660

Péče o duševní zdraví 592 Skupinové rozhodování 663

Komunitní' zařízeni Skupinová polarizace 663
a paraprofesionálové 592 Skupinové myšleni 665
Péče o vlastni duševní
zdraví 594
D odatek Statistické metody
a m ěření 673
Slovník 686
Literatura 707
Sociální chování 600
Jm enný rejstřík 737
17 Sociální kognice a postoje 602 Věcný rejstřík 745
 Nové oblasti psychologického
výzkumu

1 Interdisciplinární výzkumy 16 10 Im printing (vtiskování) 380

2 M olekulární psychologie 41 11 Využití aktivace k odhalování

lží 392
3 Předškolní zařízení
a jejich vliv 94 12 Longitudinální výzkum
osobnosti 440
4 Umělé ucho a oko 136
13 N eurotransm itery a osobnost 466
5 Ustup bolesti v amputované
paži 153 14 M ohou psychologické
intervence ovlivnit průběh
6 Konsolidace pam ěti v průběhu
rakoviny? 500
REM spánku 205
15 Deprese a sebevražda 542
7 Neurální systémy
při podmiňování strachu 260 16 Placebo efekt 588

8 Bylinná léčba ztráty paměti? 292 17 Jak probudit vášeň? 630

9 Lokalizace jazyka v mozku 308 18 Altruismus 645


1 Jsme od přírody sobečtí?
George C. W illiams, State
University o f New York, Stony Brook:
Jsm e od přírody sobečtí“
Frans B. M. de Waalová, Emory
University. „Proč se nerodíme jako
sobci“
2 M á agresivní chování biologicky
podklad, nebo na něj působí vlivy
prostředí?
L. Rowell Huesmann, University
o f Michigan: J a k biologie ovlivňuje
agresi“
Russell Geen, University
o f Missouri-Columbia: „Agrese
jako naučená reakce“
3 Nakolik rodiče ovlivňují vývoj
svých dětí?
Judith Rich Harrisová: „Rodiče
nemají trvalý vliv na osobnost
či inteligenci svých dětí“
Jerome Kagan, Harvard University.
„Vliv rodičů na vývoj dětí nelze
popřít“
4 Měla by se chronická bolest
léčit opiáty?
Robert N. Jamison, Harvard
Medical School: „Opiát)' jsou
vhodnou léčbou chronické bolesti“
Dennis C. Turk, University
o f Washington School o f Medicine:
„Proč by opiáty neměly být
aplikovány při léčbě chronické
bolesti“
5 Je vývoj vním ání vrozený proces,
nebo se nejprve musíme učit
vnímat?
Elizabeth S. Spelkeová,
Massachusetts Institute o f Technolog]’:
„Vývoj vnímání je vrozený proces“
M ark Johnson, University o f London:
„Vývoj vnímání je proces závisející
na aktivitě“
xx
Současné tendence
v psychologii
26 6 Proč jsm e ospalí? 228
Harvey Babkofif, Bar-llan
University: „Ospalost je subjektivní
stav“
Derk-Jan Dijk, Harvard Medical
School: „Paradox)' ospalosti“
7 Je predispozice k fóbii vrozená,
nebo se jedná o podm íněnou
reakci? 262
64 N. J. M ackintosh, University
o f Cambridge. „Podmiňování zvyšuje
citlivost vůči existujícímu strachu“
Michael S. Fanselow, University
o f California, Los Angeles: „Fóbie
jsou vrozené obranné
mechanismy“
8 M ám e se zabývat vytěsněnými
104 vzpomínkami? 300
Elizabeth F. Loftusová, University
o f Washington: Ja k ý vliv na nás
mají vytěsněné vzpomínky?“
Kathy Pezdeková, Claremont
Gradúate University: „Znovu
nabyté vzpomínky, či falešné
vzpomínky?“
146 9 Je jazyk řízený myšlenkami,
nebo naopak myšlenky
jazykem? 342
Dan I. Slobin, University
o f California, Berkeley. ,Jak může
jazyk řídit myšlení: lingvistická
relativita a lingvistický
determinismus“
Eleanor Roschová, University
o f California, Berkeley: „Vliv myšlení
na jazyk“
186 10 Je sexuální orientace vrozená,
nebo podm íněná sociálně? 384
J. Michael Bailey, Northwestern
University: „Důkazy hovoří
ve prospěch vrozeného aspektu“
Daryl J. Bem, Cornell University: „
Sexuální orientace není vrozená“

11 Jsou pro nás pozitivní emoce
přínosné? 414
Barbara L. Fredricksonová,
University o f Michigan: „Přínos
pozitivních emocí“
Gerald L. Clore, University
o f Illinois, Charnpaign: „Přínos
negativních emocí“
12 Nabízí inteligenční testy přesné
měření intelektových
schopností? 448
Douglas K. Dettcrm an, Čase
Western Reserve University:
„Test}’ SAT a G R E přesně měří
inteligenci“
Stephen J. Ceci, Cornell University.
„Proč testy inteligence, SAT a G R E
nejsou měřítkem obecné inteligence“
13 Je Frcud stále mezi námi? 480
Joel Weinberger, Atlelphi
University: „Freudovy myšlenky
jsou pořád živé“
John F. Kihlstrom, University
o f California, Berke/ey: „Freudúv vliv
na psychologii odešel s ním“
14 Jsou optimistické iluze dobré
pro naše zdraví? 520
Neil D. W cinstein, Rutgers
University. „Rizika nerealistického
optimismu“
Shellcy E. Taylorová, University
o f California, LosAngeles:
„Nerealistický- optimismus může
být pro vaše zdraví prospěšný“
15 Je diagnóza poruchy pozornosti
vždy stanovena správně? 560
Seulasné to i Je nce v psychologii
Caryn L. Carlsonová,
The University o f Texas at Austin:
„Diagnóza poruchy pozornosti
je příliš častá“
W illiam Pelham, SU N Y Buffalo:
„A D H D není diagnostikována příliš
často a ani není nadměrně léčena“
16 Představují Anonym ní alkoholici
účinnou léčbu alkoholové
závislosti?
Keith Humphreys, Stanford
University a Veterans Affairs Palo
Alto Health Care System:
„Anonymní alkoholici pomáhají“
G . Alan M arlatt, University
o f Washington: „Anonymní
alkoholici nejsou jediní“
17 Je původ pohlavních rozdílů
při výběru partnera dán evolucí,
nebo sociálním učením?
David M . Buss, University o f Texas,
Austin: „Rozhodující podíl evoluce
na výběru partnera“
Janet S. Hydeová, University
o f Wisconsin, Madison: „Vliv
sociálního učení a sociálních rolí
na výběr partnera“
18 Jsou důsledky pozitivní
diskriminace pozitivní,
nebo negativní?
M adeline E. Heilmanová,
N ew York University. „Negativní
důsledky pozitivní diskriminace“
FaveJ. Crosbvová, University
o f California, Santa Cruz:
„Pozitivní důsledky pozitivní
diskriminace“
 PÁR SLOV PRO STUDENTY
Jedním z ústředních tém at psychologie je
analýza učení a paměti. Skoro všechny kapi­
toly této knihy se vztahují k uvedeným
jevům, kapitola 7 (Učení a podmiňování)
a kapitola 8 (Paměť) jsou věnovány výhradně
učení a paměti. Zde uvádíme metodu čtení
a studia informací, jež jsou předkládány for­
mou učebnice. Teoretické základy metody
jsou probrány v kapitole 8, zde je metoda po­
psána s větší podrobností pro čtenáře, kteří ji
chtějí použít při studiu této učebnice.
Tento přístup ke studiu jednotlivých kapi­
tol učebnice, nazývaný metoda PQRST, se
ukázal jako velmi účinný pro zlepšení pocho­
pení a zapamatování klíčových myšlenek
a informací. Název metody je odvozen od
prvních písmen pěti kroků, které student sle­
duje při studiu každé kapitoly — Preview
(přehled), Question (otázka), Read (čtení),
Self-recitation (opakování vlastními slovy)
a Test (zkouška). První a poslední etapa (Pre­
view a Test) se tykají kapitoly jako celku,
prostřední tři etapy (Question, Read, Self­
-recitation) se tykají každého hlavního od­
dílu kapitoly.*
Etapa P: Nejprve si prohlédněte celou kapi­
tolu, rychle ji projděte, abyste získali
představu o hlavních tématech. Přečtěte si
obsah kapitoly a pak si projděte přísluš­
nou kapitolu, dávejte pozor na názvy
hlavních oddílů a pododdílů a zběžně si
prohlédněte obrázky a ilustrace. Nejdůle­
žitějším bodem této etapy je pozorné pře­
čtení stručného souhrnu, který je uveden
na konci každé kapitoly, po projití kapi­
toly. Na úvahu o každém bodu stručného
souhrnu si nechte tolik času, kolik potře­
bujete. Napadnou vás otázky, na které
možná najdete odpověď po přečtení ce­
lého textu. Etapa P vám posky tne přehled
hlavních témat, obsažených v kapitole,
a přehled o jejich uspořádání.
Etapa Q: Jak jsme uvedli dříve, etapy Q^ R,
S můžete použít u každého většího oddílu
kapitoly. Typická kapitola v této učebnici
" Metodu PQ JIST tak. jak jc zde popsána, je založena na práci:!', a 11
A. Robinson (1982) a Spache a Berg (1978); jejich práce jc založena
na příspěvku R. P. Robintnna (1970).
má přibližně pět až osm hlavních oddílů.
Při studiu jednoho oddílu používejte sou­
časně etapy Q j R a S, než přejdete k od­
dílu následujícímu. Dříve než si přečte­
te určitý oddíl, přečtěte si název oddílu
a názvy pododdílů. Potom převedte názvy
témat do jedné nebo více otázek, na které
byste rádi při čtení textu nalezli odpověď.
Zeptejte se sami sebe: Ja k é jsou hlavní
myšlenky, které se autor snaží v tomto od­
dílu vyjádřit?“ To je etapa Q^
Etapa R: Potom si oddíl pozorně přečtěte.
Při čtení se pokuste nalézt odpověď na
otázky, které jste si položili v etapě Q^
Přemýšlejte o tom, co čtete, a pokuste se
najít souvislosti mezi novou látkou a tím,
co víte. V textu si můžete označit nebo
podtrhnout klíčová slova nebo slovní spo­
jení. Pokuste se však označit nanejvýš
10—15 % textu. Příliš časté podtrhávání je
v rozporu se zamýšleným účelem, kterým
je zdůraznit klíčová slova a myšlenky pro
závěrečnou etapu. Je pravděpodobně nej­
lepší odložit dělání poznámek, dokud ne­
máte přečtený celý oddíl a vyhledané
všechny klíčové myšlenky, abyste mohli
posoudit, které jsou nejdůležitější.
Etapa S: Po přečtení oddílu se snažte vzpo­
menout si na hlavní myšlenky' a odříkejte
si je zpaměti. Je to účinný prostředek pro
upevnění látky v paměti. Vyjádřete myš­
lenky' svými vlastními slovy a odříkejte si
je zpaměti (nejlépe nahlas, pokud nejste
sami, tak potichu).
Zkontrolujte si, jestli přeříkáváte látku
přesně a úplné. Tento postup vám pom ů­
že odhalit mezery' ve vašich vědomostech
a pomůže vám uspořádat si informace
v hlavě. Po ukončení jednoho oddílu ka­
pitoly přejděte ke druhém u oddílu a opět
použijte etapy' Q j R a S. T ím to způsobem
pokračujte, dokud neproberete všechny
oddíly kapitoly'.
Etapa T: Po přečtení kapitoly byste se měli
přezkoušet z celé látky'. Prohlédněte si
svoje poznámky a zkuste si vybavit z pa­
měti hlavní myšlenky. Pokuste se poro­
zumět tomu, jaký je vztah mezi různý­
mi fakty a jak jsou tato fakta v kapitole

uspořádána. Tato etapa muže vyžadovat,
abyste si prolistovali kapitolu a zkontrolo­
vali klíčová fakta a myšlenky. M ěli byste si
zároveň znovu přečíst stručný souhrn ka­
pitoly, protože když to uděláte, měli byste
být schopní doplnit detaily ke každému
bodu stručného souhrnu. Neodkládejte
mto etapu na večer před zkouškou. Nej­
vhodnější čas k prvnímu ověření znalosti
kapitoly je bezprostředně po jejím pře­
čtení.
Výzkumy ukazují, že metoda PQ R ST
je velmi užitečná a určitě vhodnější než pro­
sté přečtení kapitoly (Thomas a Robinson,
1982). Odříkání zpaměti je zvlášť důležité. Je
lepší strávit podstatnou část studijního času
aktivním pokusem o přeříkání látky než vě­
novat celou dobu opakovanému čtení látky
(Gates, 1917). Studie také ukazují, že po­
í
Pár slov pro studenty xxiii
zorné čtení stručného souhrnu kapitoly před
čtením kapitoly samé je zvláště účinné (Re-
der a Anderson, 1980). Jestliže si nejdříve
přečtete stručný souhrn kapitoly, získáte pře­
hled o celé kapitole, který vám pomůže uspo­
řádat si látku v průběhu čtení kapitoly. 1 když
nebudete postupovat krok po kroku podle
metody PQRST, měli byste zvláštní po­
zornost zaměřit na význam přeříkání látky
a čtení stručného souhrnu kapitoly jako
úvodu k dané látce.
M etoda PQ R ST a různé další studijní
dovednosti, včetně použití poznámek z před­
nášek, přípravy na zkoušku a její vykonání,
jsou probrány ve vynikající knize s názvem
Bui/ding Better Study Skills: Practical Methods
fo r Succeeding iti College, kterou vydal Am e­
rican College Testing Program, Iovva City,
Iovva. Tato kniha se zaměřuje na praktické
metody získání osobního a studijního úspě­
chu na vysoké škole.
Psychologie
jako věda
a jako lidské dílo
KAPITOLA 1 Předmět psychologie

P o z n á m k a pro s t u d e n t y

Návod, jak efektivně číst tuto učebnici, je obsažen v předcházející části a bylo by dobré se s ním
seznámit dříve, než začnete číst tuto část.