Centrum dopravního výzkumu Výzkum zátěže životního prostředí z dopravy

DÚ 09 Hluková zátěž z dopravy

Řešitel: Ing. Rudolf Cholava; cholava@cdv.cz
Spoluřešitelé: Ing. Jarmila Tvarůžková, Ing. Tomáš Pěnička
RNDr. Miloš Liberko - ENVICONSULT Praha
Ing. Libor Ládyš - EKOLA Praha
Ing. Jan Hlaváček - VÚŽ Praha
Stanislav Krajíček – Enving Brno

A. KONSTATAČNÍ ČÁST
A.1 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY
Řešení navazuje na výsledky [1] dosažené v roce 2002, kdy byla ověřována metodika
výpočtu hluku ze silniční dopravy pro čtyřpruhové a vícepruhové komunikace, a byl
vypracován první návrh metodiky zjišťování počtu osob zasažených hlukem silniční dopravy
na území České republiky s cílem stanovit počty osob zasažených hlukem silniční dopravy na
celém území České republiky. Současně bylo ověřováno přístrojové a softwarové vybavení pro
použití v průběhu řešení projektu.
Problematika ověření, s jakou přesností popisují metodiky vypracované v dřívějších
letech současný stav akustické situace v prostředí, zůstává stále aktuální zejména se vstupem
České republiky do Evropské unie. Při ověřování shody výsledků výpočtů a měření pro provoz
na čtyřpruhových a vícepruhových komunikacích bylo prokázáno, že je nutné ve výpočtových
modelech respektovat zákonitosti provozu na vícepruhových komunikacích, tzn. je nutné
stanovit podíly vozidel v jednotlivých jízdních pruzích. Pro přesnější výpočet je současně
vhodné respektovat rychlosti jízdy nejen pro jednotlivé jízdní pruhy, ale i pro jednotlivé
kategorie vozidel. Je tedy potřeba rozšířit soubor experimentálních dat o složení a rychlostech
dopravních proudů na vícepruhových komunikacích.
V oblasti posuzování důsledků hlukové zátěže ze silniční dopravy na kvalitu života
obyvatelstva byl prokázán vztah mezi výskytem civilizačních nemocí, poruch spánku a duševní
pohody vyvolaných hlukem. Tyto závěry jsou podloženy řadou prezentovaných informací o
monitorování zdraví a životního prostředí v rámci Systému monitorování zdravotního stavu
obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. Odhad zdravotního rizika hluku vychází ze
vztahu mezi hlukovou zátěží a zdravotními ukazateli exponované populace. Informace o
zdravotním stavu respondentů jsou dávány do korelace ke zjištěným hladinám hlučnosti
v příslušných lokalitách. Současné ekonomické odhady ročního poškození v Evropské unii
vlivem environmentálního hluku jsou v rozsahu 13 – 38 miliard EUR. Elementy, ze kterých
byly odhady stanoveny, jsou snížení ceny nemovitostí, náklady na léčení, snížení možností
využívání půdy a náklady způsobené pracovní neschopností. Navzdory určitým nejistotám
v odhadu lze s jistotou říci, že ztráty dosahují desítky miliard EUR ročně.
Stanovení počtu obyvatel zasažených hlukem silniční dopravy je tedy aktuální za
účelem poskytování co nejrozsáhlejších objektivních informací o hluku v území veřejnosti a
zainteresovaným odborným orgánům. Na základě těchto informací lze potom přijímat opatření
na zlepšení akustické situace v lokalitách, které to potřebují.
V oblasti legislativy v současnosti dochází k transpozici směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve

118
Centrum dopravního výzkumu Výzkum zátěže životního prostředí z dopravy

venkovním prostředí [2] do právního řádu České republiky. Směrnici je potřeba transponovat
do právního systému ČR nejpozději 18. července 2004 a informovat v tomto směru Evropskou
komisi. Za tímto účelem byl navržen zákon o hodnocení a snižování hluku v životním prostředí
a o změně stavebního zákona.

A.2 CÍLE ŘEŠENÍ DÚ

− aktualizace a zpřesnění metodických postupů pro stanovení hluku z dopravy ve vazbě na
nové poznatky a skutečnosti,
− návrh metodického pokynu pro stanovení hlukové zátěže z dopravy na celostátní úrovni,
− stanovení hlukové zátěže obyvatel ČR z dopravy na celostátní úrovni.

A.3 PLÁN ŘEŠENÍ NA ROK 2003

- statistické analyzování dat z dosud provedených měření v okolí dálnic pro stanovení
optimálního objemu dopravních dat za účelem aktualizace „Novely metodiky pro výpočet
hluku ze silniční dopravy“ [3],
- vypracování typologie reprezentantů (modelových území) pro celý soubor obcí
s přenesenou působností v návaznosti na navržený metodický postup pro zjišťování počtu
osoby zasažených hlukem silniční dopravy na území ČR,
- ověření navržené metodiky zjišťování počtu osob zasažených hlukem silniční dopravy na
území ČR ve studii proveditelnosti.

B. ANALYTICKÁ ČÁST
B.1 STATISTICKÁ ANALÝZA DOPRAVNÍCH DAT
V roce 2002 proběhlo ověřování metodiky výpočtu hluku ze silniční dopravy pro
čtyřpruhové a vícepruhové komunikace. Ověřováním ve vybraných posuzovaných lokalitách
bylo zjištěno, že pro dosažení shody výpočtů a výsledků měření bude nutné při modelování
dopravní situace ve výpočtovém modelu zadat příčné rozdělení dopravy. A současně je
vyžadováno v modelu respektovat rychlosti jízdy nejen pro jednotlivé jízdní pruhy, ale i pro
jednotlivé kategorie vozidel.
Rozšíření rozsahu experimentálních dat o příčném rozdělení dopravy a jízdních
rychlostech vozidel na čtyřpruhových a šestipruhových komunikacích si vyžádalo statistickou
analýzu dopravních dat. Účelem bylo kvantifikovat množství realizovaných terénních
průzkumů sledovaného profilu k zabezpečení kvalifikovaného odhadu časového a příčného
rozdělení intenzity dopravy včetně rychlostí pro jednu vybranou lokalitu.

Postup
Statistické vyhodnocení dopravních dat bylo provedeno na úsecích km 195,5 a
km 197 dálnice D1 (obrázek 1) . Dálnice v těchto úsecích tvoří obchvatovou a částečně i
městskou komunikaci. Komunikace v daných profilech je čtyřpruhová, směrově dělená
komunikace v kategorii dálnice.

119
Centrum dopravního výzkumu Výzkum zátěže životního prostředí z dopravy

Obrázek 1. Profil komunikace na km 195,5 D1 - rozměry, číselné označení jízdních pruhů

Poznámka: 1 … vnější (pravý) jízdní pruh ve směru do Vyškova

2 … vnitřní (levý) jízdní pruh ve směru do Vyškova
3 … vnější (pravý) jízdní pruh ve směru do Prahy
4 … vnitřní (levý) jízdní pruh ve směru do Prahy

K analýze byla využita data o intenzitě dopravy pro čtyři kategorie vozidel (osobní
vozidla, nákladní vozidla – sólo, autobusy, nákladní soupravy) v jednotlivých jízdních pruzích
sledovaných profilů komunikace včetně rozložení rychlostí dopravního proudu uvedením počtu
vozidel ve 14-ti rychlostních pásmech. Data pro tyto účely poskytlo Ředitelství silnic a dálnic
(ŘSD) pro třídenní cykly (úterý – středa – čtvrtek), protože den před a po měření hluku nemá
být dnem pracovního klidu, pokud nemá být zjišťován např. vliv rekreační dopravy apod.
Základní představu o průběhu intenzity provozu všech kategorií vozidel ve vnějším
(pravém) jízdním pruhu ve směru do Vyškova během dne podává obrázek 2. Z grafu je patrné,
že křivka časového průběhu hodinových intenzit má typický tvar – velmi prudký náběh mezi
6. a 7. hodinou, lokální maximum kolem osmé hodiny, potom mírný pokles, druhé lokální
maximum kolem 16.-18. hodiny a následuje prudký pokles. Toto chování je dáno provozem
osobních automobilů, které tvoří většinu provozu (asi 70 %). Intenzita provozu během dne tedy
nekolísá zcela nahodile, ale její průběh je víceméně hladká křivka a v jednotlivých dnech se
zpravidla dramaticky neliší.

120
Centrum dopravního výzkumu Výzkum zátěže životního prostředí z dopravy

Obrázek 2. Průběh intenzity dopravy ve vnějším (pravém) jízdním pruhu na km 195,5 D1

1200

3.10.2001
10.10.2001
1000 24.10.2001
6.11.2001
13.11.2001
20.11.2001
800
Intenzita dopravy [voz./h]

600

400

200

0
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23
Čas t [h]

Poskytnutá data bylo potřeba upravit pro potřeby aplikace výpočtové metodiky, přičemž
se uvažovalo rozdělení dne dle:
a) stávající platné české metodiky – pro denní dobu (6 – 22 h) a noční dobu (22 – 6 h) [3]
b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie 2002/49/EC „Hodnocení a
management environmentálního hluku“ – den (7 -19 h), večer (19 – 23 h) a noc (23 – 7 h)
[2]

Analýza výsledků
Analýza stávajících dopravních intenzit z uvažovaných profilů komunikace vykázala
následující krátkodobé trendy:
1) data z třídenního cyklu v jednom týdnu mají k sobě blíž než k ostatním týdnům,
2) intenzita dopravy osobních vozidel zpravidla od úterý do čtvrtku roste, jak prezentuje
obrázek 3. U nákladních vozidel a autobusů tento trend není tak výrazný, ale i přesto je
pozorovatelný.
Z tohoto důvodu je nezbytné při terénním průzkumu volit vždy celé třídenní cykly, neboť
měření jen v jednom dni by dalo vychýlené výsledky.

121
Centrum dopravního výzkumu Výzkum zátěže životního prostředí z dopravy

Obrázek 3. Intenzita dopravy osobních vozidel v 1. a 2. jízdním pruhu, km 195,5 D1

23000
úterý
22000 středa
čtvrtek
21000
Intenzita dopravy [voz/24 h]

20000

19000

18000

17000

16000

15000
Jednotlivé dny
Při analýze dat byly také prověřovány faktory, které výrazným způsobem ovlivňují
intenzitu dopravy v měřených dnech. Mezi tyto faktory spadají zejména státní svátky, kdy je
vyhlášen zákaz jízdy nákladních vozidel na celé silniční a dálniční síti [4]. V dopravních
údajích však existuje i několik silných výkyvů, u nichž neumíme identifikovat jejich příčinu.
Naopak v některých ovlivněných dnech nejsou výkyvy pozorovatelné a tudíž není vhodné
ovlivněné dny považovat za vybočující měření, a je potřeba je do statistické analýzy zahrnout.
Ke statistickému zpracování dat byl využit program R. Zdrojové kódy pro R byly tvořeny
pomocí skriptů v programovacím jazyku Perl. Oba programy jsou k dispozici i na platformách
Unix, Windows a Mac, používány byly na Debian/GNU Linuxu.

Závěr
Dopravní údaje byly analyzovány standardními statistickými metodami a byly stanoveny
významné statistické údaje - střední hodnota, medián, quartily, směrodatná odchylka,
95% interval spolehlivosti střední hodnoty. Výsledky příčného a časového rozdělení odvozené
z dopravních dat pro 1. a 2. jízdní pruh km 195,5 D1 jsou uvedeny v tabulce 1.
Tabulka 1. Příčné a časové rozdělení intenzity dopravy na km 195,5 D1
Kategorie vozidel Rozložení dne Jízdní pruh Zastoupení vozidel [%]
1- vnější (pravý) jízdní pruh 44
Den
2 – vnitřní (levý) jízdní pruh 49
Osobní vozidla
1- vnější (pravý) jízdní pruh 5
Noc
2 – vnitřní (levý) jízdní pruh 2
1- vnější (pravý) jízdní pruh 69
Den
2 – vnitřní (levý) jízdní pruh 15
Nákladní vozidla
1- vnější (pravý) jízdní pruh 15
Noc
2 – vnitřní (levý) jízdní pruh 1

122
Centrum dopravního výzkumu Výzkum zátěže životního prostředí z dopravy

Pro získání přesných informací o příčném a časovém rozdělení intenzity dopravy je

potřeba provést na sledovaném profilu komunikace alespoň 2 měření třídenních cyklů.
Pro stanovení průměrné rychlosti dopravního proudu se vycházelo z dopravních údajů za
24 hod, které obsahovaly rozdělení vozidel do 14 rychlostních kategorií. Při statistické analýze
vykazovala data vlastnosti, která v současnosti znemožňují určit rozdělení rychlosti v rámci
jednotlivých kategorií vozidel. Z tohoto důvodu si rozdělení dopravy dle rychlostí vozidel
vyžádá provedení dalších terénních průzkumů, ze kterých bude patrné rozdělení rychlostí pro
každou kategorii vozidel.

B.2 VYPRACOVÁNÍ TYPOLOGIE REPREZENTANTŮ (MODELOVÝCH ÚZEMÍ)

Návrh metodiky zjišťování počtu osob zasažených hlukem silniční dopravy na území
České republiky, tak jak byl formulován v [1], zohledňuje při výběru modelových území
zrušení okresů od 1.1. 2003 a vznik obcí s přenesenou působností.
Při výběru modelových území byl brán zřetel na:
− lokalizaci obce v krajinném typu (rovina, podhůří, hory),
− plošná rozloha a velikost obce (do 10 000 obyvatel, 10 000 až 100 000 obyvatel,
nad 100 000 obyvatel),
− informace o využití území, typech zástavby a jejím využívání,
− existenci objektů či prostorů vyžadujících zvýšenou ochranu před hlukem (nemocnice,
lázně, školy, stavby pro bydlení a území),
− typologii zdrojů hluku,
− formát mapy katastrálního území (preferovány digitalizované podklady za účelem
následného zpracování vhodným softwarem),
− dopravně-inženýrská a urbanisticko-morfologická data v podkladech z GIS a možnosti jejich
získání (spolupráce s úředníky státní správy),
− počet sčítacích úseků při celostátním sčítání dopravy Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD),
− existenci hlukové mapy.
Přehled vybraných parametrů pro výběr modelových lokalit v Jihomoravském kraji je
znázorněn v příloze 1.

B.3 OVĚŘOVÁNÍ NAVRŽENÉ METODIKY ZJIŠŤOVÁNÍ POČTU OSOB ZASAŽENÝCH

HLUKEM SILNIČNÍ DOPRAVY
Pro ověření navržené metodiky zjišťování počtu osob zasažených hlukem silniční
dopravy byly vytipovány na základě vypracované typologie reprezentantů modelových území :
− u obcí nad 10 000 obyvatel - Jihlava,
− u obcí do 10 000 obyvatel – Kuřim.

Postup
Jako výchozí materiál pro stanovení počtu obyvatel zasažených hlukem silniční dopravy
lze využít hlukovou mapu. Hlukovou mapou se obecně rozumí grafické zobrazení stavu
akustické situace v území, vyjádřené v definovaných akustických deskriptorech. Ve smyslu
platné legislativy je jediným závazným deskriptorem pro popis stavu akustické situace v území
ekvivalentní hladina akustického tlaku A, LAeq.

123
Centrum dopravního výzkumu Výzkum zátěže životního prostředí z dopravy

Hlukovou mapou lze posoudit, jak je území zasaženo dopravním hlukem. Důležité je
však i to, v jakých výstupech je toto zasažení prezentováno. Tato skutečnost souvisí i s typem
hlukové mapy (např. bodová mapa se vztahuje k fasádám objektů v území, plošná mapa
umožňuje plošný izofonový popis akustické situace v území, diferenční mapa vyznačuje
překročení či nepřekročení mezních hodnot akustických deskriptorů). Volba typu hlukové
mapy souvisí s účelem, pro nějž byla hluková mapa vypracovaná.
Prvním požadavkem pro dosažení stanoveného cíle, jímž je stanovení počtu obyvatel
zasažených hlukem z dopravy v jednotlivých pětidecibelových pásmech, je výběr vhodného
typu hlukové mapy. Následně tím bude efektivně umožněno získávání kvantifikovaných údajů
o hluku v území, které budou vhodné pro přiřazování počtu obyvatel k takto stanoveným
hodnotám akustických deskriptorů na jednotlivých imisních místech posuzovaného území.
Druhým krokem je pak získání údajů o počtech obyvatel zasažených na jednotlivých imisních
místech (či v jejich bezprostředním nebo i vzdálenějším okolí) známými hodnotami dopravního
hluku.

K získání údajů o počtech obyvatel zasažených dopravním hlukem lze využít:

− volebních seznamů,
− průměrné počty obyvatel připadající na byt (dům, urban) – např. statistické ročenky,
− terénní průzkumy modelového území,
− nebo evidenční databázové údaje.
Stanovení počtu obyvatel zasažených hlukem z dopravy v jednotlivých pětidecibelových
pásmech je pak dáno kumulativním načítáním údajů o počtech obyvatel zasažených hlukem ve
všech základních vyhodnocovaných entitách (bytech, resp. domech či urbanech).

Stanovení počtu obyvatel města Jihlavy zasažených hlukem z dopravy

Výpočtová hluková mapa pozemní dopravy Jihlavy (příloha 2) byla dle požadavku
Městského úřadu Jihlava vypracovaná pro potřeby územního plánu pro vybranou síť
pozemních komunikací. Pro vypracování byly použity modifikace programového produktu
HLUK+ ve verzích 5.11i - 5.14.i (jež byly vyvinuty a upraveny právě pro tuto potřebu).
Výsledky výpočtů LAeq byly kalibrovány měřením na 38 kalibračních místech.

Analýza výsledků
Postup pro zjišťování počtu obyvatel města Jihlavy zasažených dopravním hlukem byl
zvolen s vědomím cíle, pro nějž byla výpočtová hluková mapa Jihlavy vypracovávaná, jakož
i vzhledem k možnostem, které jsou pro získání takových údajů k dispozici.
Pro stanovení počtu zasažených osob bylo využito terénního průzkumu při současném
zjišťování evidenční metodou.
Prvotním vstupem pro obě metody bylo na základě podkladu, který tvořila grafická
podoba výpočtové hlukové mapy Jihlavy, zjišťování konkrétních objektů vyskytujících se
v jednotlivých hlukových pásmech na celém počítaném území města Jihlavy. Pro minimalizaci
možných chyb byly tyto průzkumy prováděny třemi nezávislými terénními průzkumy.
Při každém z terénních průzkumů byl zjišťován v každé posuzované lokalitě:
a) typ objektu zasaženého dopravním hlukem a jeho funkční využití,
b) počet podlaží v těchto objektech,
c) počet bytů v objektech celkem,
d) počet oken v objektech celkem,

124
Centrum dopravního výzkumu Výzkum zátěže životního prostředí z dopravy

e) počet oken na jednotlivých fasádách objektů,

f) jiné doplňující údaje (např. počet zvonků u vstupů do objektů, počet poštovních schránek).
Za celoměstský základ pro stanovení počtu obyvatel v jednom bytě byla brána průměrná
hodnota počtu obyvatel připadajících na jeden byt (zjištěno z celoměstských statistik).
Podstatná pro určení konkrétního počtu obyvatel v jednom bytě pak byla vzájemná konfrontace
všech údajů uvedených pod body a) až f), která vedla k tomu, že počet bytů v jednotlivých
objektech mohl být určován poměrně velmi spolehlivě.
Celkem bylo prověřováno 1817 objektů Jihlavy. Výsledný počet obyvatel zasažených
hodnotami LAeq v jednotlivých decibelových pásmech byl potom určen jako aritmetický průměr
tří terénních průzkumů, zaokrouhlený na celé číslo.
Při stanovování počtu osob zasažených hlukem silniční dopravy města Jihlavy evidenční
metodou byly výchozím materiálem adresní body v zasažených lokalitách. Na základě
stanovených adresních bodů a jejich následné úpravy byly tyto údaje doplněny o počty
obyvatel (bez jakýchkoliv dalších osobních dat) z evidence obyvatelstva Magistrátu města
Jihlavy v souladu se zákonem č. 106/1999Sb. o svobodném přístupu k informacím.
Souhrnné porovnání výsledků o počtech obyvatel města Jihlavy zasažených dopravním
hlukem v jednotlivých decibelových pásmech získaných terénní a evidenční metodou je
prezentováno tabulkou 2.

Tabulka 2. Porovnání výsledků získaných terénní a evidenční metodou

Decibelové pásmo hladiny Počet obyvatel
akustického tlaku A [dB] Terénní metoda Evidenční metoda Rozdíl
45 - 50 8 346 6 465 1 881
50 - 55 3993 3 192 801
55 – 60 5 289 3 542 1 747
60 – 65 2 615 1 841 774
65 – 70 3 416 2 287 1 129
≥ 70 3 718 2 275 1 443

Výpočtová hluková mapa pozemní dopravy Jihlavy pro zadanou síť pozemních
komunikací a jejich okolí poskytuje pásmové hodnoty LAeq, vyvolané v tomto okolí pouze
provozem na posuzovaných dopravních cestách, a to za podmínky, že se ve výpočtech LAeq
uvažuje jenom s první řadou stavebních objektů u zadaných komunikací. Tato hluková mapa
byla rozšířena o počty obyvatel a poskytla tak informace o počtech obyvatel zasažených
hlukem silniční dopravy na posuzovaných komunikacích města Jihlavy. V okolí posuzovaných
komunikací žije 19 602 obyvatel města Jihlavy (39 % celkového počtu). Obyvatelé žijící
v okolí posuzovaných komunikací jsou zasaženi hlukem ze silniční dopravy v rozmezí
hlukových pásem, jak je znázorněno obrázkem 4. Předpokládá se, že zbývající obyvatelstvo
spadá převážně do kategorie hlukové zátěže pod 55 dB.

125
Centrum dopravního výzkumu Výzkum zátěže životního prostředí z dopravy

Obrázek 4. Obyvatelé Jihlavy zasažení hlukem silniční dopravy posuzovaných komunikací

12% 12%
45 - 50 dB

9% 50 - 55 dB
33% 55 - 60 dB
60 - 65 dB
65 - 70 dB
18%
70 a více
16%

Závěr
Z výsledků porovnání obou metod zjišťování počtu osob zasažených hlukem silniční
dopravou města Jihlavy vyplývá, že terénní metoda trvale vykazovala vyšší odhady počtu
zasažených obyvatel v jednotlivých decibelových pásmech a je vhodné ji provádět pouze
u malých sídel. Výsledky získané terénní metodou mají pouze vstupní orientační charakter,
protože hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq jsou přiřazovány subkomunikacím
a nemohou tedy dostatečně přesně postihnout všechna imisní místa po celé délce
subkomunikace.

Stanovení počtu obyvatel města Kuřim zasažených hlukem z dopravy

Návrh metodiky stanovení počtu obyvatel zasažených hlukem silniční dopravy byl
současně ověřován u obcí do 10 000 obyvatel. V návaznosti na vypracovanou typologii
modelových území v Jihomoravském kraji bylo zvoleno na základě stanovených parametrů
území města Kuřim.
Hluk z dopravy je iniciálně počítán pro denní dobu (6-22 hod). Základem pro výpočty
hluku jsou údaje o automobilové dopravě na vybrané síti komunikací. Síť dopravně
nejvýznamnějších komunikací je pro výpočty rozdělena do dílčích úseků, výpočty hluku na
fasádách jsou v těchto úsecích prováděny pro zástavbu na obou stranách komunikace. Všechny
výpočty stavu akustické situace v okolí vybrané sítě komunikací na území města Kuřim se
vztahují k výšce 3,0 m nad terénem. Vstupní i výstupní data jsou zpracovávána v prostředí
softwaru SoundPLAN, který umožňuje jejich efektivní grafickou prezentaci.
SoundPLAN je specializovaný software v aplikované verzi pro modelování hluku ze
silniční dopravy. Umožňuje vyhodnocení a zobrazení konfliktních informací ve vazbě na
hlukovou mapu (modul Grid Noise Map Evaluation) a rovněž stanovení hlukového zatížení
obyvatel v budovách ve vazbě na hluk na fasádách (modul Facade Noise Map).
Základní podkladové materiály pro tvorbu modelu v prostředí programu SoundPLAN
tvoří katastrální mapa území města Kuřim, terénní výškopis a uliční fronta. Pro účely
hlukových výpočtů byly uvedené materiály v digitální podobě poskytnuty Městským úřadem
Kuřim [9].

126
Centrum dopravního výzkumu Výzkum zátěže životního prostředí z dopravy

Nezbytným předpokladem pro korektní výsledky výpočtů je kalibrace výpočtového

modelu, za tímto účelem byla realizována kalibrační měření na 9 vybraných místech
(obrázek 5).

Obrázek 5. Měřicí stanoviště města Kuřim

Při měřeních se postupovalo dle platné metodiky měření hluku silniční dopravy.

Měřící stanoviště

Měřicí mikrofon byl umístěn ve výšce 3,0 m nad úrovní komunikace ve vzdálenosti 2 m
od fasády přilehlé souvislé zástavby. Osa nejvyšší citlivosti mikrofonu byla kolmá na podélnou
osu komunikace a rovnoběžná s povrchem terénu, tj. rovina membrány mikrofonu byla
rovnoběžná s dráhou vozidel pohybujících se po komunikaci. Zvukový analyzátor byl vždy
před a po měření překontrolován pomocí mikrofonního kalibrátoru dle postupu uváděného
výrobcem.
Na měřicích stanovištích byly v průběhu akustických měření zjišťovány současně intenzita a
skladba dopravního proudu, klimatické a topografické údaje. Záznamový protokol z měření je
uveden v příloze 4. Akustické údaje z jednotlivých měřicích stanovišť města Kuřim jsou shrnuty
v tabulce 3.

127
Centrum dopravního výzkumu Výzkum zátěže životního prostředí z dopravy

Tabulka 3. Akustické údaje z měření 21.10. 2003 v městě Kuřim

Akustická data [db(A)]
Místo měření Poznámky
LAeq MAX L MIN L
Tyršova č.p. 1217 62,5 81,5 47,7
Tyršova č.p. 1256 63,1 78,8 46,0 boční fasáda domu
Tyršova č.p. 1256 61,9 91,4 41,7 zadní strana budovy
Náměstí 1. května 75,5 101,3 51,2
Legionářská č.p. 182 71,1 96,1 48,7
Otevřená 68,6 84,2 44,5
Zámecká č.p. 959 63,8 83,7 47,2
Tišnovská č.p. 39 77,2 100,9 45,7
Náměstí Osvobození č.p. 847 62,2 75,8 41,2

Měření bylo prováděno v třetinooktávových pásmech, výsledný průběh je prezentován na

obrázku 6.

Obrázek 6. Třetinooktávová analýza – Kuřim, Tišnovská č.p. 39, 21.10. 2003

80
Ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq

70
LAeq [dB]

60

50
[dB]

40

30

20

10

0
16Hz 31.5Hz 63Hz 125Hz 250Hz 500Hz 1.0kHz 2.0kHz 4.0kHz 8.0kHz
Frekvence [Hz]

V současné době je rozpracován v prostředí programu SoundPLAN třírozměrný model

posuzovaného území města Kuřim. Model, který vychází z poskytnutých podkladů, bylo
nezbytné doplnit na základě podrobného terénního průzkumu o data v nich neuvedená (výšky
objektů), a přitom zásadní pro hlukové výpočty. Rovněž byly provedeny korekce při
odlišnostech mapových podkladů a reálné skutečnosti, které souvisejí s pokračující výstavbou
v posuzovaném území. V následujícím období řešení v roce 2004 bude model dokončen a bude
realizován vlastní výpočet hlukových hladin na fasádách objektů pro stanovení počtu osob
zasažených hlukem v jednotlivých pětidecibelových pásmech.

128
Centrum dopravního výzkumu Výzkum zátěže životního prostředí z dopravy

C. NÁVRHOVÁ ČÁST
Na základě části věnované současnému stavu řešené problematiky a navazující analytické části
lze konstatovat:
− Statistickou analýzou dopravních dat v okolí vícepruhových komunikacích za účelem
časového, příčného a rychlostního rozdělení bylo zjištěno, že pro stanovení optimálního
objemu dopravních dat nutného k aktualizaci „Novely metodiky pro výpočet hluku ze
silniční dopravy“ v okolí vícepruhových komunikací pro jednu lokalitu, jsou vyžadována
alespoň dvě měření třídenních cyklů sledovaného profilu.
− Hluková mapa pozemní dopravy města Jihlavy není datově vhodným zdrojem pro korektní
získávání údajů o počtech obyvatel zasažených dopravním hlukem. Využití je sice možné,
ale získané výsledky budou mít charakter extrapolovaného odhadu, zatíženého způsobem
výpočtu hodnot LAeq v okolí posuzované sítě komunikací a zobrazením jednotlivých
hlukových pásem.
− Navržená metodika stanovení počtu obyvatel zasažených hlukem silniční dopravy byla
experimentálně ověřena na modelovém území města Kuřim.
− Při stanovování počtu osob zasažených hlukem silniční dopravy je nutná úzká spolupráce
s orgány státní správy, které disponují podkladovými materiály (mapové podklady, údaje
z evidence obyvatel).
− Ve zprávě jsou prezentována agregovaná data, kompletní soubory naměřených resp.
vypočtených akustických a dopravně-inženýrských dat jsou uloženy v archivu řešitelů.
Vzhledem k uvedenému se řešení dílčího úkolu v další fázi zaměří na:
- rozšíření dat o příčném a časovém rozdělení dopravy a jízdních rychlostech vozidel na
vícepruhových komunikacích za účelem aktualizace a zpřesnění „Novely metodiky pro
výpočet hluku ze silniční dopravy“ v oblasti vícepruhových komunikací,
- stanovení hlukové zátěže obyvatel ČR z dopravy na celostátní úrovni.

LITERATURA
[1] ADAMEC, V. a kol. Výzkum zátěže životního prostředí z dopravy. Výroční zpráva za
rok 2002. Brno: CDV, 2003, 200s.
[2] 2002/49/EC: 2002. Směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropy ze dne 25. Června
2002 Hodnocení a management environmentálního hluku (anglicky). Brusel: Official
Journal of the European Communities, 2002.
[3] KOZÁK, J., LIBERKO, M. Novela metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy,
Příloha zpravodaje Ministerstva životního prostředí, 1996, č.3, s. 1-15.
[4] Česmad Bohemia, Zákazy jízd v Evropských státech, příručka IRU internet:
http://www.cesmad-bohemia.cz/files/zakazy.pdf, 21. 11. 2003
[5] Jihlava: 2003. Mapové podklady. Jihlava: Magistrát města Jihlavy, 2003. Prvodoklady.
[6] Jihlava: 2003. Údaje o počtech obyvatel. Jihlava: Magistrát města Jihlavy, 2003.
Prvodoklady.
[7] LIBERKO, M. Jihlava výpočtová hluková mapa automobilové dopravy pro rok 2000.
Praha: Enviconsult, 2000.
[8] LÁDYŠ, L. Podklady ke zprávě DÚ 09 za rok 2003. Praha: Ekola, 2003.
[9] Kuřim: 2003. Mapové podklady. Kuřim: Městský úřad Kuřim, 2003. Prvodoklady.
[10] Kuřim: 2003. Údaje o počtech obyvatel. Kuřim: Městský úřad Kuřim, 2003.
Prvodoklady.

129
Centrum dopravního výzkumu Výzkum zátěže životního prostředí z dopravy

[11] Kuřim: 2003. Měření hluku a dopravně inženýrský průzkum. Brno: CDV, 2003.
Prvodoklady.
[12] Kuřim: 2003. Měření hluku a dopravně inženýrský průzkum. Brno: Enving, 2003.
Prvodoklady.
[13] VAVERKA, J., KOZEL, V., LÁDYŠ,L., LIBERKO, M., CHYBÍK, J. Stavební fyzika 1.
Urbanistická, stavební a prostorová akustika. Brno: VUT, 1998.
[14] Sound Analyser SA 110 Reference Manual. (English). Norsonic, Tranby (Norsko):
Norsonic, 1992.
[15] SoundPLAN. User‘s Manual. (English). Braustein and Berndt GmbH, Shelton (USA):
Braustein and Berndt GmbH, 2003.
[16] SMETANA, C. et al. Hluk a vibrace, měření a hodnocení. Sdělovací technika. Praha:
MTT 1998. 188 s. ISBN 80-901936-2-5.

SOUHRN
Statisticky byly analyzovány údaje o dopravě na vícepruhových komunikacích za
účelem určení optimálního objemu dopravních dat pro aktualizaci a zpřesnění „Novely
metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy“ v okolí vícepruhových komunikací. Na
vybraných modelových územích (Jihlava, Kuřim) byla ověřována navržená metodika
zjišťování počtu osob zasažených hlukem silniční dopravy na území České republiky
v jednotlivých pětidecibelových pásmech.

KLÍČOVÁ SLOVA
hluk, doprava, legislativa, analýza, metodika, měření, výpočet

SUMMARY
Traffic data related to multi-lane highways were analyzed in order to determine the optimal
amount of data for updating and improving the „Official Czech method for calculation of road
traffic noise“ along multi-lane highways. In the chosen model localities (Jihlava, Kuřim) the
proposed method for determining the number of people affected by road traffic noise in
particular 5-dB ranges on the national level was verified.

KEY WORDS
noise, traffic, legislation, analysis, methodology, measurement, calculation

POUŽITÉ ZKRATKY
dB decibel
EU Evropská unie
IRU International Road Transport Union
LAeq [dB] ekvivalentní hladina akustického tlaku
SW software
ŽP životní prostředí

130
Centrum dopravního výzkumu Výzkum zátěže životního prostředí z dopravy

PŘÍLOHY
Příloha 1. Obce s přenesenou působností v Jihomoravském kraji
Příloha 2. Výpočtová hluková mapa pozemní dopravy Jihlavy
Příloha 3. Sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2000 - Kuřim
Příloha 4. Záznamový protokol z měření dopravního hluku

131
Centrum dopravního výzkumu Výzkum zátěže životního prostředí z dopravy

PŘÍLOHA 1
Obce s přenesenou působností v Jihomoravském kraji
Počet sčítacích úseků
Název obce Počet obyvatel Mapa území katastru (dig.)
(celostát. sčítání dopravy)
Blansko 20 505 Celé kat. území 10

Boskovice 11 304 Celé kat. území 12

Břeclav 26 321 Část kat. území 3

Bučovice 6 286 Celé kat. území 5

Hodonín 27 085 Celé kat. území 8

Hustopeče 5 902 Celé kat. území 5

Ivančice 9 393 Část území 6

Kuřim 9 004 Celé kat. území 5

Kyjov 12 356 Celé kat. území 10

Mikulov 7 680 Část území 4

Moravský
6 093 Celé kat. území 4
Krumlov

Pohořelice 4 375 Celé kat. území -

Rosice 5 312 Celé kat. území -

Slavkov u Brna 5 893 Celé kat. území -

Šlapanice 6 229 Není -

Tišnov 8 299 Celé kat. území 13

Veselí nad
12 216 Celé kat. území 4
Moravou

Vyškov 22 433 Část území 12

Znojmo 35 691 Část území 14

Židlochovice 3 092 Část území -

132
Centrum dopravního výzkumu Výzkum zátěže životního prostředí z dopravy

PŘÍLOHA 2
Výpočtová hluková mapa pozemní dopravy Jihlavy

133
Centrum dopravního výzkumu Výzkum zátěže životního prostředí z dopravy

PŘÍLOHA 3
Sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2000 - Kuřim

Zdroj: ŘSD

134
Centrum dopravního výzkumu Výzkum zátěže životního prostředí z dopravy

PŘÍLOHA 4
Záznamový protokol z měření dopravního hluku
Evidenční číslo 09/031021 Datum: 21.10. 2003 Měřil: CDV

30
Měřící místo: Kuřim, Tišnovská č.p. 39 Čas měření: 10:00 – 10:30 Délka měření:
min
Umístění Výška nad terénem 3m Kolmo na podélnou osu
Orientace mikrofonu:
mikrofonu Vzdálenost od fasády 2m komunikace

Popis měřícího
místa

Popis Sklon Počet pruhů Šířka vozovky Povrch Průměrná rychlost

komunikace 0% 2 7,60 m Asfalt (kvalitní) 50 km/h

Klimatické Teplota vzduchu [oC] Rychlost větru [m.s-1] Relativní vlhkost [%] Popis oblačnosti
údaje: 9,5 0 73,2 Zataženo

Dopravní údaje: M OA LNA TNA A TR Celkem

(sčítání dopravy) 0 311 72 54 9 1 447

Název přístroje Výrobce Typ Výrobní číslo

Zvukový analyzátor Norsonic N 110 24734

Použité přístroje Mikrofonní kalibrátor Norsonic N 1251 26607

Mikrofon Norsonic N 1220 26498

Pomocná výbava