Isaac Asimov – Já robot

Bibliografické údaje
Přeložil Oldřich Černý, Alexandr Kramer a Zuzana Meyerová.
Nakladatelství Ivo Železný Praha 1993
Kompoziční výstavba
Text je rozdělen na úvod a 9 povídek. Na začátku knihy vidíme celou stránku věnovanou
třem zákonům robotiky okolo kterých se celá knížka točí a zkoumá je pokaždé z trochu
odlišného úhlu. Vypadá to tedy spíš na první dojem jako všude zmiňovaná příručka
robotiky.
Časoprostor
Příběhy se odehrávají v různých prostředích, včetně vědeckých laboratoří, vesmírných
lodí, domovů a budov robotických firem.
Časové období se pohybuje od roku 1996 kdy roboti byli novinkou a lidé na ně nebyli
zvyklí, až po rok 2052, kdy supermozky ovládaly svět. Pravda, lidé si stále nezvykli.
Postavy
Dr. Susan Calvinová, robotická psycholožka, která se zabývá studiem chování robotů a
jejich interakcí s lidmi. Je neempatická a výbušná. Je ale také velmi chytrá.
Gregory Powell a Michael "Mike" Donovan – dvojice techniků, kteří často spolupracují a
vyšetřují neobvyklé události spojené s roboty.
Roboti – v knize se objevuje mnoho různých robotů s různými vlastnostmi a funkcemi,
které se stávají důležitými postavami v jednotlivých povídkách.
Dr. Alfred Lanning – významný robotik a vědec, který se podílí na vývoji a zkoumání
robotů.
Novinář – píše reportáž se Suzan Calvinovou a zprostředkovává tedy vyprávění.
Vypravěč
Můžeme za něj považovat Suzan, i když při vyprávění o sobě mluví ve třetí osobě.
Příbehy jsou pak vyprávěny ze třetí osoby retrospektivně.
Jazyk
Jazyk je velmi věcný technický popisný, ale i přesto je kniha jazykem zajímavá a čtivá.
Nebojí se zaběhnout do podrobností a nastínit, jak sci-fi technologie v jeho vesmíru fungují.