KAREL ČAPEK – R.U.R.

LITERÁRNÍ TEORIE
Literární druh a žánr
Drama  kolektivní drama; science fiction/vědecko-fantastický – prolínání fantazie a fikce se skutečným světem, (komedie,
tragédie); antiutopie a alegorie
Literární směr
Vydáno r. 1920, premiéra v Národním div. R. 1921; pragmatismus (pragmatická generace); česká meziválečná lit./1. pol. 20.
stol.; často řazena k expresionismu (kvůli zobrazení apokalypsy)
Námět
Ovidiův příběh o sochaři Pygmalionovi, Bible, křesťanské tradice
Slovní zásoba
Spisovný i nespisovný (nána), srozumitelný, pár odborných výrazů; nové slovo ROBOT – odvozeno od robota tzn. těžká práce
poddaných (navrhl jeho bratr Josef Č., původně autor uvažoval nad slovem labor (laborare tzn. pracovat)
Stylistická charakteristika textu
Krátké věty, časté otázky, rychlé dialogy – posouvají děj kupředu; postavy nemají hlubší psychologický vhled, jsou pouze
nositeli určitých živ. postojů, názorů a morálních hodnot, podle kterých jednají
Postavy
HARRY DOMIN – centrální ředitel R.U.R., chce osvobodit člověka od dřiny a vytvořit ráj na zemi, hraje si na boha – vytváří
nové bytosti; DR. GALL – přednosta fyziologického a výzkumného oddělení R.U.R., jeho úkol je, aby roboti byli technicky co
nejdokonalejší, tajně rozvíjí inteligenci robotů; STAVITEL ALQUIST – šéf staveb R.U.R., stavitel robotů, největší hodnota pro
něj má práce a lidský život, touto postavou promlouvá Čapek – pokrok v technice nemusí vždy vést ke zlepšení živ.
podmínek; HELENA GLORYOVÁ – dcera prezidenta, ráčkuje, všichni tři předchozí se do ní zamilují, pak manželka Domina,
laskavý přístup k robotům i lidem, neplodná; INŽ. FABRY – generální technický ředitel R.U.R., tvoří nové biol. Druhy, člověka
považuje za málo výkonného, příliš drahého oproti robotům; DR. HALLEMEIER – přednosta ústavu pro psychologii a výchovu
robotů, vypěstuje kvůli Heleně pár robotů s rozumem a city; KONSUL BUSMAN – generální komerční ředitel R.U.R., roboti
jsou stroje a zdroj peněz; NÁNA – Helenina chůva, věří v Boha, zástupce prostého lidu, má strach z troufalosti člověka;
ROBOTI – umělé bytosti, obdařeni lid. dovednostmi, nemají city, podobají se lidem, uvnitř stroje, měli sloužit lidem
Děj
PŘEDEHRA: Helena přijíždí na R. ostrov bcs je pozvaná na návštěvu továrny R.U.R.  chce totiž aby se s roboty jednalo jako
s lidmi (jsou nerozeznatelní od lidí a brzy odstraní lidskou práci); odehrává se v Dominově kanceláři – ten ji poučuje, ukáže ji
zaměstnance a robota Maria  H. vysvětluje M, že je hrozné za co ho mají a jak s ním jednají, M. nechápe, proč by mu to
mělo vadit; DĚJSTVÍ PRVNÍ: v Helenině salonu; Helena vdaná za Domina, pořád ji ale milují i ostatní (se kterými se potkala
v předehře); lidé už vůbec nepracují, ženy se staly neplodné a už se nerodí žádné děti; roboti se začínají bouřit, vypuká
revoluce v Evropě (to tají Domin před Helenou); Alquist se obává zkázy lidstva (to řekne Heleně), chce zpět normál. život;
Helena pak spálí tajný jediný recept na výrobu R.; DĚJSTVÍ DRUHÉ: Helenin salon; k ostrovu připlouvá loď plná robotů – ti
pak obklíčí továrnu; Dr. Gall se přizná že předělal kvůli Heleně roboty na „lidi“  jsou silnější a mají cit (proto se bouří) 
zmocní se elektrárny a zabijí všechny lidi kromě Alquista bcs pořád pracoval rukama; DĚJSTVÍ TŘETÍ: v jedné z pokusných
laboratoří továrny; A. jediný člověk na zemi; Roboti chtějí, aby našel způsob, jak vyrábět další R.  dělá pokusy/pitvy ale
marně; u Robotky Heleny a R. Prima objeví A. cit – jsou dokonalejší typy, začala v nich růst láska (i by se pro sebe obětovali)
= stávají se z nich lidi  A. je pošle pryč, aby jako nový Adama s Evou založili nové pokolení, díky lásce
Kompozice
Chronologická, vstupní komedie a 3 dějství
Prostor
V továrně na roboty na Rossumově ostrově
Čas
V budoucnosti asi 60 let po vzniku díla = r. 1980, ale řeší problémy přítomnosti (blíže neurčený čas); předehra – 10 let před
1. dějstvím, 3. dějství – o spoustu let později
Hlavní myšlenka díla
Kritika touhy zbohatnout; obava o osud lidstva – varuje před rychlým pokrokem techniky a její vliv na lidi (Čapek v 1. sv. v. –
technika zneužita proti lidem); následky sestrojení umělých lidí; první myšlenka, proč vyrábět roboty = zbavit člověka dřiny;
kontrasty – rychlost vývoje techniky x rychlost vývoje etiky, vztahů, morálky; člověk x technika; lidi x Roboti

LITERÁRNÍ HISTORIE – společensko-historické pozadí vzniku

Politická situace (mocenské konflikty, aj.)
1938 – ČSR hrozila ztráta národní samostatnosti; blíží se 2. sv. v.; K. Čapek neustoupil fašistům a dále publikoval do novin –
každým článkem připomínal zákl. hodnoty života – úcta k lidem, práci, lásce, víra v budoucnost, solidarita, soudržnost 
tyto hodnoty stavěl do protikladu s lidským násilím, touhu ovládnout svět, varoval před hrozící katastrofou; technický rozvoj
(velmi rychlý, zneužívaná) – člověk se stává na ní závislý
Současníci
Josef Čapek (Básně z konc. tábora), Jiří Voskovec a Jan Werich (Osvobozené divadlo – Vest Pocket Revue), Eduard Bass
(Klapzubova jedenáctka), Karel Poláček (Bylo nás pět)
Kontext literární vývoj
Nový směr v literatuře – civilismus; rozvoj kultury; technický rozvoj – opěvování techniky; téma 1. sv. v. – legionářská lit.,
expresionismus, demokratický proud (pragmatismus – kritérium pravdy je skutečnost, zkušenost), psychologická próza;
přispívali do Lidových novin – zde demokratická inteligence

AUTOR
Život autora
Karel Čapek (1890–1938) – český prozaik, básník, esejista, novinář, překladatel, divadelní a výtvarný kritik; představitel
pragmatické generace a protinacistické lit.; narodil se v rodině lékaře, měl starší sestru Helenu a bratra Josefa  maturoval
na gymplu v Praze a dále tam studoval na filozof. fakultě  kvůli nemoci nemusel bojovat v 1. sv. v.  po doktorátu
vedoucí v redakci Národních listů  psal do redakce Lidových novin  1. předseda čs. PEN-klubu (zde se seznámil s řadou
svět. spisovatelů  měl blízko názorově k Masarykovi a jiným význam. osobnostem, tzv. pátečníkům (scházel se s nimi ve
své vile na Vinohradech každý pátek)  ve 30. letech si uvědomil nebezpečí fašismu (v dílech)  otevřeně hájil národní
jednotu a svobodu  útočil na něj pravicový tisk – měli ho za hl. viníka rozpadu 1. republiky
Vlivy na dané dílo
1. sv. v. (zde byla zneužita technika proti lidem); rychlý vývoj/pokrok techniky a její vliv na lidi; expresionismus (kvůli
zobrazení apokalypsy)
Vlivy na jeho tvorbu
Hrozící nebezpečí fašismu; 1. sv. v.; předválečná avantgarda; pragmatismus – demokratický proud
Další autorova tvorba
Krakatit (antiutopický román) – o ničivé výbušnině; Bílá nemoc (drama); Matka (drama); Válka s mloky (román); Hordubal,
Povětroň a Obyčejný život (noetická trilogie – noetika = teorie poznání)

LITERÁRNÍ KRITIKA
Dobová kritika
Obrovský úspěch u nás i v zahraničí; po r. 1948 na seznamu zakázaných knih