EDITELSTV VCVIKU A DOKTRN SPRVA DOKTRN

PRUKA VOJKA AR
VOJENSK PUBLIKACE

II. vydn

VYKOV 2007

Pedmluva

PEDMLUVA
Prvoadou povinnost kadho vojka Armdy esk republiky (AR) je bt pipraven pro nasazen ve vojenskch operacch. Bez ohledu na hodnost a vykonvanou funkci mus umt ovldat svoji zbra, pouvat zkladn vstroj a dal vzbroj a mt zkladn dovednosti, kter jsou minimlnm pedpokladem pro jeho bojov nasazen. Tato pruka obsahuje zkladn informace, kter tvo profesn znalostn minimum vojka AR. Jejm obsahem je problematika, kterou lze vyut pi vcviku a operanm nasazen, s drazem na veden bojovch operac. Pruka je souhrnem informac zskanch z rznch zdroj vojenskch pedpis, sluebnch pomcek a z praktickch zkuenost vojsk AR. V publikaci jsou uvedeny aktuln poznatky, vychzejc ze zkuenost vojsk v probhajcch operacch a z jejich vcviku. Nenahrazuje odborn pedpisy. M bt prukou, umoujc samostudium a v nkterch ppadech i zen vcviku. Jej obsah vychz z poadavk kladench na vojka po ukonen zkladn ppravy organizovan na vcvikov zkladn ve Vykov. Zrove je rozena o nkter informace, kter jsou soust vevojskov sti odborn a speciln ppravy. Pruka vychz ve svm druhm, upravenm vydn. Jsou v n zapracovan nvrhy, kter vyplynuly z poslednch zkuenost vojk AR vech kategori a zejmna instruktor vcvikov zkladny. Pracovnci Sprvy doktrn uvtaj jakkoli dal nvrhy a podnty k jejmu zdokonalovn, a to nejlpe prostednictvm e-mailov adresy: spd.revd@doctrine.cz.

Pruka vojka AR

VOJENSK PSAHA
J, vojk ozbrojench sil, vdom si svch obanskch a vlasteneckch povinnost, slavnostn prohlauji, e budu vrn esk republice. Budu vojkem statenm a ukznnm a budu plnit ustanoven vojenskch pedpis. Svdomit se budu uit ovldat vojenskou techniku a zbran a pipravovat se k obran esk republiky a brnit ji proti vnjmu napaden. Pro obranu vlasti jsem pipraven nasadit i svj ivot. Tak psahm!

Kodex etiky vojka

Kodex etiky vojka z povoln a vojka v aktivn zloze dobrovoln

Jako pslunk ozbrojench sil esk republiky slibuji, e budu hjit zjmy esk republiky a jejch oban ve shod se svm svdomm a pesvdenm a podle svch nejlepch schopnost. Ve svm jednn se budu dit prvnm dem esk republiky a pedpisy ozbrojench sil. Budu sdlet, dodrovat a prosazovat hodnoty ozbrojench sil - odpovdnost, obtavost, odvahu, vrnost a est. Budu plnit rozkazy velitel a nadzench a budu dbt na profesionln pstup k plnn svch povinnost. Budu brnit svobodu a demokracii, v ppad ohroen vlastn nebo spojeneck zem jsem pipraven pro jejich obranu nasadit i svj ivot. Odpovdnost a smysl pro povinnost: Uvdomuj si sv povinnosti, projevuj iniciativu a tvoiv pstup ke slub. Tato hodnota pedstavuje respektovn a dodrovn zkon, nazen a rozkaz. Zkladem je odpovdn vztah jedince k plnn povinnost podle jeho nejlepch schopnost. Neznamen vak uposlechnut rozkaz, kter jsou v rozporu s prvnm dem esk republiky. Vznamnm projevem odpovdnosti jsou samostatnost, iniciativa a tvoiv pstup jedince. Obtavost: Dej vechno, dej vc, ne dostv, uvdom si, e spch celku stoj v ne spch tvj. Tato hodnota pedstavuje pedevm sprvn azen priorit. Pro vojka mus bt zjmy celku nadazeny jeho individulnm zjmm. Odvaha: Neboj se rozhodnout a pijmat nov vzvy, mj slu pekonat sloit, nebezpen a riskantn situace. Tato hodnota pedstavuje odhodln, morln-voln a duevn slu dlat to, co je sprvn, i v ppad monch nepznivch nsledk a okolnost. Velitel a dc pracovnci v ozbrojench silch mus umt pevzt odpovdnost a rozhodovat i ve sloitch, nebezpench a riskantnch situacch. Vrnost: Bu oddan sv zemi a jej armd a loajln ke svm nadzenm, respektuj sv spolupracovnky a podzen. Tato hodnota znamen bt oddn zemi a armd, kter ji brn. Znamen ztotonn, sept vojka se zjmy a osudy nroda, armdy, tvaru, jednotky, osoby velitele a ostatnch pslunk celku. Blzko k tto kvalit m pojem hrdost, kter vyjaduje vztah jedince k tvaru, jednotce, ale t k vojsku, odbornosti, hodnostnmu sboru nebo hodnosti. Vrnost je vznamn pro vytven a posilovn sebedvry, pocit jistoty, pozitivnch pracov-

Pruka vojka AR

nch vztah a vkonnosti, je dleit pro navozen pocitu sounleitosti a vytvoen vztah soudrnosti. est: Bu pm a zsadov, jednej vdy v souladu se svm svdomm, tv posln t zavazuje. Tato hodnota je zavrenm etickch hodnot v armd. Je motivanm initelem a opravuje morln rozhodnut zaloen na pkladnch osobnch kvalitch a istm svdom. est propojuje vechny hodnoty, kter jsou obsaeny v Kodexu etiky vojka. M blzko k mravnosti, protoe estn jedinec se ztotouje se skupinovmi, tedy vymi hodnotami a pracuje ve prospch vych celk. Vnmn a respektovn otzek cti poskytuj jedincm vznamn intelektuln zzem a motivaci k jednn.

Prvo

PRVO
Prva vojk
Zvltn prvn vztah mezi vojkem a sttem neznamen popen jeho obecnho postaven jako lovka a obana. Lidsk prva vojka jsou tedy zakotvena stejn jako prva ostatnch oban. Stejnm seznamem lidskch prv a svobod je pro vojka AR Listina zkladnch prv a svobod vyhlen jako soust stavnho podku esk republiky - viz zkon . 2/1993 Sb. (Listina). Meze zkladnch prv a svobod mohou bt za podmnek stanovench Listinou upraveny pouze zkonem (l. 4 odst. 2 Listiny). K omezen prva tedy dochz ve zvltnm zkon, kter se opr o konkrtn zmocnn v Listin. Me k nmu fakticky dojt i stanovenm povinnost. Povinnosti proto mohou bt ukldny pouze na zklad zkona a v jeho mezch a jen pi zachovn zkladnch prv a svobod (l. 4 odst. 1 Listiny). Pslunci ozbrojench sil jsou, stejn jako nkte dal zamstnanci sttu, nejen Listinou, ale i mezinrodnmi smlouvami povaovni za zvltn skupinu, kter m v souvislosti s plnnm kol ve veejnm zjmu u uritch prv stanoveny jin meze ne ostatn oban. Nejsou vak prv zbaveni, prv naopak. Nepochybn existuje pm souvislost mezi ochranou prv vojka a jeho ochotou chrnit prva osob v mst nasazen ozbrojench sil, co je jeden ze zkladnch kol ozbrojench sil esk republiky. Ustanovenm 4 zkona . 219/1999 Sb., o ozbrojench silch esk republiky, je v ozbrojench silch zakzna jakkoli politick innost. Tento zkaz je proveden pro vojky z povoln ustanovenm 45 zkona . 221/1999 Sb. o vojcch z povoln. Podle tohoto ustanoven je vojkm zakzno lenstv v politickch stranch a hnutch. Neexistence lenstv v politick stran nebo hnut je jednou z podmnek pijet do sluebnho pomru vojka z povoln a vznik takovho lenstv u vojka je jednm z dvod pro proputn ze sluebnho pomru. Pro vojky povolan na vojensk cvien plat mrnj pravidlo v ustanoven 22 zkona . 220/ 1999 Sb., kter zakazuje vojkm v zloze povolanm na vojensk cvien vyvjet innost ve prospch politickch stran. S ohledem na krtk asov sek jejich inn sluby se nevyaduje ppadn ukonen lenstv v politick stran. Podle 44 zkona . 221/1999 Sb. je vojkm z povoln zakzno podat politick shromdn a provdt politickou agitaci ve vojenskch objektech a pi innosti ozbrojench sil i mimo vojensk objekty. Stejn zkaz plat i pro vojky v zloze povolan na vojensk cvien

Pruka vojka AR

podle 22 zkona . 220/1999 Sb. Tato ustanoven zkona omezuj shromaovac prvo vojk. U vojk z povoln je ustanovenm 45 zkona . 221/1999 Sb. omezeno sdruovac prvo nejen ve vztahu k politickm stranm a hnutm, jak je uvedeno ve, ale vojkm z povoln je tak zakzno lenstv v odborovch organizacch. Toto omezen neplat u vojk v zloze povolanch na vojensk cvien, ale je po nich poadovno pouze omezen innosti v odborech na dobu mimo slubu. Prakticky toton je vojkm omezeno podn nboenskch obad a bohoslueb a ast na nich ustanovenm 21 zkona . 220/1999 Sb. a ustanovenm 46 zkona . 221/1999 Sb.Projevovn nboenstv nebo vry je tak omezeno pouze na dobu, kdy tomu nebrn plnn sluebnch povinnost. Profesionlnm vojkm jsou omezena hospodsk a sociln prva omezenm vdlen innosti soubn se sluebnm pomrem. Podle ustanoven 47 zkona . 221/1999 Sb. vdlenou innost me vojk vykonvat pouze vjimen a na zklad psemnho souhlasu pslunho nadzenho. Tm je ten sluebn orgn, kter je oprvnn jej sluebn zaadit na jeho systemizovan msto. Psemn souhlas me nadzen kdykoli odvolat s pslunm odvodnnm. Psemn souhlas vojk nepotebuje k vdeck, pedagogick, publicistick, literrn nebo umleck innosti a ke sprv svho majetku. Psemn povolen nelze udlit pro innost odpovdnho zstupce nebo lena statutrnch a kontrolnch orgn podnikajcch prvnickch osob. Vjimtku z tohoto vylouen tvo nestavebn bytov drustva a organizan sloky sttu zzen Ministerstvem obrany nebo jinm sprvnm adem. Vojkm povolanm na vojensk cvien je mono omezit osobn svobodu uloenm kzeskho trestu vzen (vojn) nebo zkazu vychzek (mustvo a poddstojnci) podle 29 zkona . 220/1999 Sb. Vojkynm se kzesk trest vzen neukld. I nkter dal kzesk tresty zasahuj pedevm do majetkovch prv. Jde o kzesk tresty ukldan podle zvltnch zkon ve form pokuty nebo zkazu innosti vojkm za pestupky nap. v doprav spchan v dob inn sluby. Profesionlnm vojkm lze navc uloit podle 53 zkona . 221/1999 Sb. i kzesk trest snen platu a o 15 % a na dobu 6 msc. K uloen jakhokoli kzeskho trestu dochz vdy psemnm rozhodnutm po pedchozm kzeskm zen, jeho zkladn pravidla uruje zkon a upesuje je d Zkl-1. Mimo to je mon proti rozhodnut o uloen

Prvo

kzeskho trestu, stejn jako proti ktermukoli rozhodnut sluebnch orgn, podat alobu ke sprvnmu soudu. Podle 11 zkona . 48/1997 Sb., o veejnm zdravotnm pojitn, ve znn pozdjch pedpis jsou vojci v inn slub s vjimkou vojk v zloze povolanch k vojenskmu cvien pojitni u Vojensk zdravotn pojiovny. Vojkm je tak omezena monost volby zdravotn pojiovny. Naopak Ministerstvo obrany uhrad prostednictvm Vojensk zdravotn pojiovny za vojky rozdl mezi v hrady zdravotn pe poskytnut i pedepsan lkaem, kter je sten hrazena z veejnho zdravotnho pojitn, a v hrady poskytnut Vojenskou zdravotn pojiovnou; to neplat pro hradu stomatologickch vrobk. Vojci proto nehrad doplatky za lky nebo lkask kony. Obdobn me bt uhrazena preventivn pe v rozsahu stanovenm vyhlkou Ministerstva obrany nad obecn hrazenou preventivn pi. Vojk v inn slub m tak omezenu volbu lkae pouze na nkterho z lka v pslunm vojenskm zdravotnickm zazen ( 94 zkona . 221/1999 Sb. a 90 zkona . 220/1999 Sb.). Vjimkou jsou ppady neodkladn lkask pe a volba enskho lkae. Navazujc ambulantn nebo stavn pi poskytuje zdravotnick zazen uren lkaem, kter poskytl zkladn zdravotn pi. Pouze na lkask kony tchto lka se vztahuje ve zmnn hrada nad rmec veejnho zdravotnho pojitn. Listina zkladnch prv a svobod umouje stanovit vojkm zvltn meze v uplatovn prva petinho, ale dn zkon tto monosti nevyuv a petin prvo vojk tak nen nijak omezeno. Mimo tato vslovn omezen jsou fakticky stanoveny zvltn meze nkterch prv. Jde o omezen svobody projevu povinnost nosit v dob sluby vojensk stejnokroj ( 48 zkona . 221/1999 Sb. a 8 zkona . 220/1999 Sb.). Nenaruovn vzhledu vojenskho stejnokroje, kter vyjaduje veejnoprvn postaven vojka, pak vyaduje i urit omezen ve zpsobu pravy vzhledu vojka. Omezen svobody projevu se tradin v zjmu bezpenosti d ochranou utajovanch informac. V esk republice toto omezen svobody projevu stanovuje uloenm povinnost zkon o ochran utajovanch informac. Tento prvn pedpis a jeho provdc vyhlky nejsou ureny primrn pro vojky, ale s ohledem na i skutenost, kter jsou utajovny pi vojensk innosti, jsou velmi vznamn a dotkaj se prakticky vtiny vojk. U profesionlnch vojk stanovuje zkon . 221/1999 Sb. v 48 navc povinnost zachovvat mlenlivost o skutenostech, o nich se dovdli 9

Pruka vojka AR

pi vkonu sluby a kter v zjmu ozbrojench sil nelze sdlovat jinm osobm. Negativnm zpsobem je omezena svoboda projevu vojk tak v trestnm zkon. Podle ustanoven 288 . zkona 140/1961 Sb., trestn zkon, bude za ohroovn morlnho stavu jednotky potrestn vojk, kter popuzuje vojky proti vojensk slub nebo proti nadzenmu enm malomyslnosti nebo soustavnm rozvracenm kzn. Naopak, lze mluvit o poslen prva vojk na zachovn jejich lidsk dstojnosti, osobn cti, dobr povsti a ochranu jmna. Na rozdl od problematickho ustanoven 206 o pomluv je trestnost uritch jednn popsanmi v ustanovench 276 a 279 b (urka mezi vojky, nsil vi nadzenmu, poruovn prv a chrnnch zjm vojk) zkona . 140/1961 Sb., trestn zkon, ve znn pozdjch pedpis, vrazn poslena ochrana lidsk dstojnosti vojka ve vztazch nadzenosti a podzenosti, ale i ve vztahu k vojkm stejn hodnosti. Navc jsou poslednmi ze dvou uvedench paragraf a ustanovenm 288a chrnni vojci proti snaze o ztovn plnn vojenskch povinnost a zneuvn k mimosluebnm elm. Kad vojk m prvo obrtit se sm nebo spolen s jinmi na velitele s nvrhem, dost nebo stnost ve vcech, kter souvisej s vkonem vojensk inn sluby (dle jen petice), ve veejnm i jinm spolenm zjmu. (l. 9 Zkl-1) Kad vojk se me na nadzenho velitele obrtit s nvrhem, dost nebo stnost v osobnm zjmu (dle jen stnost). Ve vkonu tohoto prva se nesm nikomu brnit. Vkon tohoto prva nesm bt nikomu na jmu. Je zakzno vojka vystavovat ntlaku, aby svou stnost odvolal (l. 13 Zkl-1). Stnosti se zpravidla pednej pi dennm hlen. Mohou se podvat i psemn nebo pi pohovorech v rmci kontrol. Stnost na velitele tvaru, poppad na vy nadzen, je mono podat pouze psemn, s vjimkou stnost pednesench pi pohovorech v rmci kontrol (l. 14 Zkl-1). Stnost, kter obsahuje daje o zvanm poruen lidskch prv a svobod, nap. o rasov i jin diskriminaci, o muen, o nelidskm i poniujcm zachzen nebo trestn, me vojk pedat pmo hlavnmu inspektorovi ochrany lidskch prv (l. 18 Zkl-1).

10

Prvo

Povinnosti vojk
Zjist-li vojk protiprvn jednn (trestn in nebo pestupek), naruovn bojov pohotovosti a jin skutenosti, kter zpsobuj jmu ozbrojenm silm, je povinen to hlsit sluebnm postupem, pop. pmo orgnm Vojensk policie. Vojk je zejmna povinen: a) pipravovat se k obran vlasti a k plnn kol ozbrojench sil v rmci odborn ppravy zejmna vcvikem a zvyovnm tlesn zdatnosti; b) svdomit konat slubu, dodrovat ustanoven prvnch a vojenskch pedpis a plnit rozkazy nadzench; c) zachovvat mlenlivost o utajovanch skutenostech ped osobami, kter nejsou oprvnny se s nimi seznamovat. Zprotn povinnosti zachovvat mlenlivost se d platnmi zkony; d) seznmit se s vojenskmi pedpisy, kter se svm obsahem tkaj vkonu jeho vojensk inn sluby; e) zachovvat pravidla vojensk zdvoilosti, bt ist a peliv ustrojen a upraven; f) dodrovat zsady mezinrodnho prva vlenho a humanitrnho prva; g) dodrovat zsady bezpenosti, ochrany zdrav a porn ochrany; h) chrnit ivotn prosted; i) hlsit nadzenmu a psemn doloit vechny dleit osobn zmny, hlsit zmny zdravotnho stavu, jako i zvady a nedostatky, kter ztuj vkon sluby nebo ze kterch me koda vzniknout; peovat o svenou vstroj, vzbroj, ostatn techniku a dal materil a udrovat je v provozuschopnm stavu;

j)

k) nepovat alkoholick npoje a jin nvykov ltky v kasrnch a ve vymezench vojenskch objektech, v dob zamstnn i mimo tyto objekty, a nenastupovat pod jejich vlivem do zamstnn. Vojk se podrobuje rozkazm nadzench, pln je vas, iniciativn a bez ohledu na pekky. Vojk pln povinnosti houevnat a vytrvale i v nejsloitjch situacch. Chrn sv nadzen a spolubojovnky ped hrozcm nebezpem.

11

Pruka vojka AR

K zajatcm se chov vojk humnn. Rannm poskytuje pomoc, dovoluje-li to boj. Parlamenti, zdravotnick zazen oznaen mezinrodn uznvanm rozpoznvacm znakem a jejich personl, technika a zazen oznaen mezinrodnm rozpoznvacm znakem civiln ochrany jsou pro nj nedotknuteln. Kdo za bojov situace projev zbablost, odepe poslunost, vzdl se svvoln z boje nebo se dopust plenn, vlen krutosti, perzekuce obyvatelstva a zneuvn mezinrodn uznvanch a sttnch znak, bude potrestn podle zkona. Stejn bude potrestn i vojk, kter se ze zbablosti nebo malomyslnosti vzd do zajet. Se souhlasem nejbliho nadzenho velitele se za bojov situace mohou vzdlit jen rann a k boji nezpsobil vojci. Lehce rann po oeten, jako i ti vojci, kte rann k oeten doprovzeli, se mus, jakmile spln tento kol, ihned vrtit ke sv jednotce. Zajat vojk nesm vyzradit nic, co by pokodilo vlastn vojky a prosplo protivnkovi. Pi vslechu je povinen udat jen sv jmno, pjmen a hodnost, datum narozen a osobn slo (slo osobn znmky). V zajet je vojk povinen se podizovat spolen zajatmu nadzenmu nebo hodnost vymu a plnit jeho rozkazy. Zajat vojk se nesm protivnkovi zavzat, e se nezastn dal bojov innosti.

12

Prvo

Mezinrodn humanitrn prvo

vod
Mezinrodn humanitrn prvo (MHP) je odvtvm mezinrodnho prva veejnho a upravuje proto zejmna prva a povinnosti jednotlivch stt. Konkrtn zvazky vak v praxi napluj osoby jednajc jmnem tchto stt, a tud je znalost MHP nezbytn i pro pslunky ozbrojench sil R. Za ppadn poruen MHP nese odpovdnost nejen stt, ale t konkrtn osoba, kter se jich dopustila, pop. jej nadzen. elem MHP je pedevm ochrana osob, kter se neastn neptelskch akc, a to zejmna rannch, vlench zajatc i civilist, ale jeho obsahem je t regulace prostedk a zpsob veden boje. MHP je souborem pravidel, kter plat v ppad mezinrodnch ozbrojench konflikt. Za mezinrodn ozbrojen konflikt se povauje nejen tradin vlka mezi stty (a u vyhlen i nikoliv), ale t boje proti kolonilnm i rasistickm reimm anebo proti ciz okupaci. MHP obsahuje v men me t pravidla, kter plat v ppad vnitrosttnch konflikt (obanskch vlek), kdy dochz ke stetu ozbrojench sil sttu s dalmi organizovanmi ozbrojenmi skupinami (nap. povstalci). MHP se neuplatuje v ppad vnitnch nepokoj a napt (nap. vzpoury i omezen nsiln akce) ani v ppad potrn kriminln innosti. V zvislosti na okolnostech se MHP uplatuje i v mrovch operacch (zejmna v operacch na vynucen mru). Nkter opaten vyplvajc z MHP je nicmn teba realizovat ji v dob mru (nap. seznamovn vojenskho personlu s obsahem ustanoven MPH a zpsoby jejich dodrovn i oznaovn osob a objekt). Zkladnmi prameny MHP jsou mezinrodn smlouvy. R je v tto oblasti vzna nkolika destkami dokument. Nejvznamnjmi z nich jsou enevsk mluvy z r. 1949 a jejich dodatkov protokoly z r. 1977. ada otzek je regulovna rovn prostednictvm tradinho obyejovho prva. Prvn zvazn jsou pravidla vyplvajc z obou tchto pramen. asto se lze setkat t s pojmy vlen prvo i prvo ozbrojench konflikt. Tyto pojmy oznauj prakticky tot co vraz mezinrodn humanitrn prvo a jsou tedy zamniteln.

13

Pruka vojka AR

Zkladn pojmy MHP

Kombatant je osoba, kter je oprvnna se astnit neptelskch akc (tj. bojovat). S vjimkou zdravotnickho a duchovnho personlu jsou kombatanty vichni pslunci pravidelnch ozbrojench sil sttu, jako i pslunci jinch ozbrojench sil (nap. povstaleckch), kter maj odpovdn velen. Kombatanti se zpravidla odliuj od civilnho obyvatelstva noenm uniformy i rozliovacho znaku a otevenm noenm zbran. Kombatant je leglnm clem toku. Vlenm zajatcem je kad kombatant, je-li zadren. Nrok na status vlenho zajatce maj ale t dal osoby, kter doprovzej ozbrojen sly s jejich souhlasem (nap. civiln posdky dopravnch letoun, vlen dopisovatel i dodavatel slueb a zbo). Tradin maj tento status t nejvy politit pedstavitel zneptelench stran. Vlenmi zajatci jsou v ppad zadren rovn civiln osoby, kter se pi pchodu neptelskch ozbrojench sil chopily zbran k obran dosud neobsazenho zem, kde ij. Pi zatkn zajatc muste bt zvlt opatrn. Jestlie nkoho zatkte, muste bt zsadn dva, jeden zajatce prohl, druh jej jist a pitom ten kdo jist, mus mt stle nezasten vhled a vstel. Jakmile jste se pesvdili, e jste zajatci odebrali vechny paln, bodn, sen prostedky, prostedky pro rozdlvn ohn, kter by mohly slouit k vaemu napaden, odeberte zajatci vechny dokumenty, vetn osobnch doklad. Krom osobnch doklad mu odeberte i vechny osobn vci (hodinky, fotografie apod.). Nsledn provete osobn prohldku ponajce pokrvkou hlavy a kone obuv. Zamte se pitom zejmna na podpan jamky, konce zad a slabiny. Pi prohldce dbejte na to, aby zajatec byl v zadrovac poloze, to je open rukama o ze, automobil apod., iroce rozkroen s vahou na pikch chodidel. Pi zadren nkolika zajatc je co nejrychleji oddlte od sebe po kategorich vojk (vojci, poddstojnci apod.). Nrok na status vlenho zajatce naopak nemaj vyzvdai a oldni. Vyzvdai jsou osoby, kter tajn zskvaj informace o protivnkovi. Vyzvdai naopak nejsou osoby, kter tuto innost vykonvaj v uniform svho sttu. oldni jsou osoby najat k boji, kter se astn neptelskch akc a od jedn ze stran dostvaj odmnu, kter pevyuje bnou odmnu pro srovnateln kombatanty ozbrojench sil tto strany. oldn nen pslunkem tchto ozbrojench sil ani obyvatelem zem, na kterm boj probh, i obanem jedn ze stran.

14

Prvo

Rann a nemocn jsou osoby, kter se v dsledku duevn i tlesn poruchy nebo neschopnosti neastn neptelsk innosti. Jedn se o civiln i vojensk osoby, kte vyaduj lkaskou pi. Do tto kategorie pat t rodiky a novorozeata. Zdravotnick personl tvo osoby, kter se zabvaj vlun zdravotnickou innost, a u v rmci stlho i doasnho poven. Touto innost me bt vyhledvn, shromaovn, peprava, stanoven diagnzy i len rannch a nemocnch, jako i aktivity k prevenci nemoc anebo sprva i zen zdravotnickch zazen a v neposledn ad t obsluha dopravnch prostedk pro pepravu rannch a nemocnch. Duchovn personl pak tvo vojensk i civiln osoby, kter se zabvaj vlun duchovn innost. Civiln ochrana je innost, jejm elem je zabezpeen ochrany a peit civilnch osob v ppad ozbrojenho konfliktu. Tato innost me zahrnovat nap. provdn varovn i evakuace osob, poskytovn kryt, zchranu osob, prvn pomoc a dal oetovn, oznaovn nebezpench lokalit, zatemovn, dekontaminaci, zabezpeovn nouzovho pste i dodvek, haen por, urgentn pohebn sluby apod. Vkonem tchto innost se zabv vlun poven personl. Civilnm obyvatelstvem jsou vechny osoby, kter nejsou pslunky ozbrojench sil ani kombatanty.

Vojensk objekty jsou vechny objekty, kter svou povahou, umst-

nm, elem nebo pouitm pedstavuj inn pspvek k vojenskm akcm a jejich celkov nebo sten znien, obsazen nebo neutralizace poskytuje za danch okolnost zjevnou vojenskou vhodu. Leglnm clem toku tedy neme bt objekt, kter neslou k podpoe vojenskch operac, i objekt, jeho znien nem vojensk pnos. Civilnmi objekty jsou vechny objekty, kter nespluj podmnky vojenskch objekt. V rmci tto kategorie pak MHP zvlt chrn nkter konkrtn typy objekt, a to zejmna zdravotnick objekty, kulturn statky (nap. kostely, meity, koly, muzea, pamtnky, galerie, knihovny apod.), objekty civiln ochrany, objekty obsahujc nebezpen sly (nap. jadern elektrrny i vodn pehrady), objekty nutn pro peit civilnho obyvatelstva (nap. sklady potravin i rezervory pitn vody), ale t ivotn prosted jako celek. Zneptelen strany pak mohou dle vymezit urit chrnn zny (nap. demilitarizovan, bezpenostn, nemocnin i nebrnn zny), v nich nen mono realizovat vojensk operace.

15

Pruka vojka AR

K identifikaci chrnnch osob a objekt stanovilo MHP ochrann (rozliovac) znaky: zdravotnick objekty, zdravotnick a duchovn personl vzdvajc se osoby parlamenti (vyjednvaj peruen palby i pm)

objekty a personl civiln ochrany

kulturn statky (objekty) a pidruen personl

objekty obsahujc nebezpen sly tbor vlench zajatc tbor internovanch (civilnch) osob

Zkladn zsady MHP

MHP je tvoeno stovkami konkrtnch pravidel. V celm tomto souboru lze nicmn nalzt urit obecnj zsady, ze kterch vtina konkrtnch pravidel vychz. Zsada dovolenosti znamen, e v ozbrojenm konfliktu lze pouvat jen dovolen prostedky a zpsoby veden boje. Zneptelen strany nemaj neomezen prvo volby tchto prostedk a zpsob. MHP prostednictvm ady specializovanch dokument zakazuje i omezuje uvn konkrtnch prostedk i zpsob veden boje. Pokud jde o zpsoby veden boje, zakzna je nap. proradnost (tj. pokozen protivnka pomoc vyvoln myln domnnky, e existuje nrok na ochranu dle MHP nap. fingovan zrann i zneuit ochrannho znaku), 16

Prvo

vyvolvn nadmrnho zrann i zbytench trap anebo zpsobovn rozshlch, vnch a dlouhodobch kod na ivotnm prosted. Stejn tak je zakzno bran rukojmch (ivch tt) i veden toku s tm, e nebudou brni zajatci. Dovolenm zpsobem boje je naopak pouit vlen lsti (nap. fingovan pesuny, pouvn maket, lky apod.). Pokud jde o prostedky veden boje, obecn jsou zakzny vechny ty prostedky, kter psob nadmrn zrann i zbyten trapy. Vslovn zakzny jsou pak chemick a biologick zbran, laserov oslepujc zbran, zbran zanechvajc v lidskm tle stepiny nezjistiteln pomoc rentgenovho zen, vbun nstrahy a obdobn zazen, protipchotn miny, ttiv i deformujc se stely apod. Dle je do urit mry omezeno uvn protitankovch min i zpalnch ltek. Zsada lidskosti (humanity) vyaduje, aby pi veden bojovch operac nedochzelo ke zbytenmu psoben trap. MHP nepedpokld, e by si vlka nevydala dn trapy, ale usiluje o to, aby se jednalo pouze o takov zsah do fyzick a psychick strnky osob, kter je odvodnn vojenskou nutnost. Clem boje je neutralizace protivnka (by za cenu jeho usmrcen) a nikoli psoben bolesti. Stejn tak MHP poaduje lidsk (humnn) zachzen se vemi osobami, kter se neastn boje. Je proto nap. zakzno jakkoli diskriminujc i poniujc zachzen se zadrenmi osobami, s rannmi a nemocnmi i s civilnmi osobami. Zvlt jsou pak zakzny fyzick toky na tyto osoby, jejich muen, znsilovn i jin nelidsk zachzen s nimi. Zsada vojensk nezbytnosti omezuje bojov akce jen na ty, kter jsou nezbytn k pemoen protivnka. Z toho dvodu jsou nap. zakzny takov toky, kter nemaj vojensk vznam (pnos). Vojenskou nezbytnost nicmn zsadn nelze vyuvat k ospravedlnn poruen MHP. Dopoutt se zakzanho jednn s odvolnm na vojenskou nezbytnost lze jen tehdy, pokud to MHP vslovn stanov lze nap. vst tok proti chrnnmu objektu, pokud je takov objekt zneuit druhou stranou k veden neptelskch akc (nap. veden palby z budovy nemocnice), anebo proti chrnn osob, pokud se astn boje (nap. veden palby ze strany civiln osoby). I v tchto ppadech je vak teba zachovvat zsadu pimenosti. Zsada pimenosti (proporcionality) zohleduje skutenost, e pi veden vojenskch operac nezbytn dochz k nezamlenm (vedlejm) kodm na civilnch objektech a k nehodm majcm za nsledek zrann i mrt civilnch osob. Tyto vedlej dopady vak nesm pekroit uritou mru. Proto MHP zakazuje takov toky, kter by si vydaly ztrty na ivotech civilnch osob i jejich zrann anebo znien i pokozen civilnch

17

Pruka vojka AR

objekt v takov me, kter by pevyovala oekvanou konkrtn a pmou vojenskou vhodu z danho toku. Na zklad zsady rozliovn jsou strany v konfliktu vdy povinny init rozdl mezi kombatanty a civilnmi osobami, jako i mezi civilnmi objekty a vojenskmi objekty. Jsou zakzny nejen mysln toky na civiln osoby a objekty, ale rovn tzv. nerozliujc toky, tj. toky, u nich nelze zajistit, e jejich clem nebudou civiln osoby i objekty (nap. stelba bez pozitivn identifikace, umstn protipchotn miny, pouit jadern zbran, i bombardovn vojenskch cl v hust zalidnnch oblastech bez pouit pesn navdnch bomb apod.). toc sly jsou povinny zvaovat krtkodob i dlouhodob dopady (na civiln obyvatelstvo) pouit konkrtnch prostedk i zpsob toku. V souvislosti se zsadou rozliovn jsou ozbrojen sly rovn povinny pijmout vechna dostupn opaten k omezen civilnch kod (nap. provst varovn mstnho obyvatelstva ped zahjenm toku i neumisovat vojensk cle do blzkosti chrnnch objekt i hust zalidnnch oblast) a pesvdit se dostatenm zpsobem, e objekt jejich toku je vojenskm clem.

Zachzen s chrnnmi osobami

Obecn plat, e s osobami, kter se pmo neastn neptelstv, vetn kombatant, kte sloili zbran, a osob, kter byly vyazeny z boje nemoc, zrannm i zadrenm, je teba zachzet lidsky a bez jakkoli diskriminace zaloen na rase, barv pleti, nboenstv i ve, pohlav, rodu, majetku, jazyku, politickm i jinm pesvden apod. Ve vztahu k tmto osobm jsou zejmna psn zakzny vrady, mrzaen, krut nakldn i muen, bran rukojmch, poniovn i odsouzen bez dnho soudu. Na dodrovn tchto pravidel mohou dohlet mimo jin i pracovnci Mezinrodnho vboru ervenho ke. Kdykoli to okolnosti dovoluj, je teba zajistit vyhledn a shromdn rannch a nemocnch a jejich pedn odpovdnm orgnm. Tyto osoby mus bt bezodkladn a v maximln dostupn me oeteny, a to bez jakhokoli nepznivho rozliovn. Pednost pi oeten je urovna vlun zvanost zrann i nemoci. Je teba rovn zabezpeit ochranu tchto osob ped nevldnm zachzenm (nap. z dvodu msty) i rozkrdnm jejich osobnch vc. Obdobn je teba zajistit sbr mrtvch, kdykoli to okolnosti umouj. Ostatky by mly bt pedny stran, k n mrtv osoby nle, a to spolu s jejich osobnmi vcmi. Pokud to nen mon, je teba je pohbt dstoj-

18

Prvo

nm zpsobem a hrob dobe oznait. Je rovn teba zaznamenat maximum informac o okolnostech smrti a pohben mrtvch. Zdravotnick a duchovn personl nesm bt pedmtem toku. Tento personl sm bt zadren pouze tehdy, je li to nezbytn k zabezpeen pe o dal zadren osoby. Osoby nleejc ke zdravotnickmu a duchovnmu personlu se nesm aktivn astnit neptelstv. Jsou nicmn oprvnny dret osobn run zbran ke sv vlastn ochran a ochran nemocnch a rannch. Kombatant se v ppad zadren stv vlenm zajatcem. Je teba jej co nejdve pedat nadzenmu i pslunmu orgnu. V ppad pochybnost o tom, zda je zadren osoba kombatantem (me se jednat nap. o pachatele trestn innosti vetn terorist), rozhoduje zvltn tribunl. Civiln osoby lze internovat pouze v ppad, e to vyaduj bezpenostn ohledy. Vlen zajatce je teba propustit ihned po ukonen neptelstv, civiln internovan osoby ihned, jakmile to umon bezpenostn ohledy. Zadrenm osobm je mon odebrat vojenskou vzbroj, avak nikoli prostedky jejich osobn ochrany (nap. plynov maska, helma, neprsteln vesta apod.). Vlen zajatci jsou pi vslechu povinni udat pouze hodnost, jmno a pjmen, datum narozen a matrin slo. Vlen zajatci i dal zadren osoby maj nrok na ochranu ped fyzickmi toky i poniovnm i ped nepznivmi dsledky boj. Mly by bt zadrovny v patin oznaench zazench nachzejcch se mimo oblast boj. Zadrenm je teba zajistit stravu, vhodn hygienick zzem a lkaskou pi. Stejn tak je teba jim umonit praktikovn jejich nboenstv a styk s rodinou. O zadrench osobch je teba vst zznamy. S vjimkou rodin by eny mly bt zadrovny oddleny od mu a dti oddlen od dosplch. Je psn zakzno zadren osoby muit i s nimi jinak krut a nelidsky zachzet, nap. za elem jejich zastraen, potrestn i zskn informace. Takov nakldn se zadrenmi osobami nelze ospravedlnit dnmi okolnostmi. Zadren osoby nesmj bt ani nuceny podlet se na vojenskch operacch zadrujc strany. V ozbrojench konfliktech je teba t dbt na ochranu vysdlenc, tj. osob, kter opustily sv domovy v dsledku boj a mohou se pohybovat v prostoru operac. Tyto osoby maj prvo se do svch domov vrtit, jakmile to okolnosti umon. Jejich majetek mus bt respektovn.

19

Pruka vojka AR

Okupace
V ppad, e ozbrojen sly jedn ze zneptelench stran obsad st zem druh strany a jsou schopny je udret a vykonvat zde sv pravomoci, jedn se o okupaci. O okupaci jde i v ppad, e se okupujc mocnost nesetkv s ozbrojenm odporem. Zkladn povinnost obyvatel okupovanho zem je zdret se neptelskch aktivit. Okupujc mocnost je povinna umonit odchod obyvatel ze zem, nesm vak provdt nucen deportace ani na zem pivet vlastn obyvatelstvo. Povinnost okupujc mocnosti je zejmna obnovit a zajistit v maximlnm monm rozsahu veejn podek a bezpenost, zabezpeit dostaten zsobovn potravinami, lkaskou pi a zajistit administrativn fungovn okupovan oblasti. Za tm elem je povinna spolupracovat s mstnmi orgny a informovat vhodnm zpsobem obyvatelstvo o vech pijmanch opatench. Mus dle umonit fungovn organizace civiln ochrany a dt j k dispozici nezbytn zazen. Okupujc mocnost nese i nklady na sprvu zem, pokud vybr mstn dan. Nesm tak poadovat po civilnm obyvatelstvu vkon prac za jinm elem, ne je zabezpeen poteb jejich sil a veejnch slueb, ani nutit mstn policejn sloky k asti na vlastnch vojenskch aktivitch. Vyadovat vcn prostedky od mstnho obyvatelstva (nap. rekvizice zdravotnickch slueb, zazen a materilu, jako i potravin) sm okupujc mocnost jen pro ely zabezpeen svch sil a administrativnho personlu, a to za nhradu. Okupujc mocnost je t povinna zachovat stvajc systm prosazovn prva (policie a soudy), je-li to v souladu s poadavky mezinrodnho prva a obecn uznvanch standard, jako i s bezpenostnmi ohledy, a zavdt nov trestn pravidla jen tehdy, je-li to nezbytn k prosazen mezinrodnho prva, zabezpeen dn vldy a bezpenosti okupanch sil.

Odpovdnost za poruen MHP

Pslunci ozbrojench sil R jsou povinni dodrovat MHP. Tato povinnost vyplv nejen z mezinrodnch prvnch zvazk R, ale t ze zkon R a z vojenskch d ozbrojench sil R. Za poruen MHP odpovd stt, jeho zstupci (nap. pslunci ozbrojench sil) se kodlivho jednn dopustili, ale t jednotlivci. Zatmco odpovdnost sttu me stit v povinnost odkodnn (reparace), uveden do pvodnho stavu (restituce) i omluvy (satisfakce), odpovdnost jednotlivce (vojka) je trestn i kzesk. 20

Prvo

Kad stt je povinen sthat poruen MHP anebo jejich sthn umonit. Protoe pslunci ozbrojench sil R nemohou bt v souasn dob sthni dnm mezinrodnm soudem, byli by sthni eskmi orgny innmi v trestnm zen, a to na zklad trestnho zkona R. Tento zkon umouje sthat iny spchan na zem R i iny spchan v zahrani. Pro ppad, e by si nrok na sthn trestn innosti vojk R v zahrani inil t jin stt, R sjednv tzv. statusov dohody (SOFA). Tyto dohody zpravidla zaruuj vlunou i pednostn jurisdikci orgn R, pokud jde o iny spchan v souvislosti se zahraninm nasazenm ozbrojench sil R. Trestn iny spovajc v poruen MHP jsou vtov uvedeny zejmna v hlav dest trestnho zkona R me se jednat nap. o muen a jin nelidsk a krut zachzen, pouvn zakzanho bojovho prostedku a nedovolen veden boje, vlenou krutost, perzekuci obyvatelstva, plenn v prostoru vlench operac i zneuvn mezinrodn uznvanch a sttnch znak. Podle okolnost konkrtnho skutku mohou vak bt pslunci ozbrojench sil R sthni t za obecn trestn iny, tzn. nap. za vradu, omezovn i zbaven osobn svobody, neuposlechnut rozkazu i ublen na zdrav. Mn zvan poruen MHP mohou bt postihovna kzesky. Za iny svch podzench odpovd t velitel, a to nejen pm nadzen. Kad velitel je povinen kontrolovat innost jemu podzench vojk. Je t odpovdn za ta poruen MHP, jich se tito vojci dopust, pokud o tto innosti vdl nebo ml vdt a nezabrnil j. Naopak, rozkaz nadzenho nen omluvou pro poruen MHP kad vojk je povinen odmtnout rozkaz, jeho splnnm by se dopustil trestnho inu. Kad vojk je t povinen oznmit poruen MHP, o kterm se dozvdl. Poruenm prva nicmn nen jednn v nutn obran, tj. jednn, kter m znaky trestnho inu, ale odvrac nebezpe (zejmna smrti i zrann) zpsoben tokem jin osoby. Podmnkou nicmn je, aby takov obrana nebyla zcela zjevn nepimen zpsobu danho toku. Stejn tak nen poruenm prva jednn v tzv. krajn nouzi, tj. jednn, kter m znaky trestnho inu, ale jedn se o odvracen nebezpe (vi ivotm, zdrav i majetku), kter nezpsobuje tok jin osoby (nap. por i tok divokho zvete). koda zpsoben takovm jednnm vak nesm bt stejn nebo vt ne koda hrozc.

21

Pruka vojka AR

Zvr
Nsledujc pravidla nejsou plnm vtem povinnost vojk vyplvajcch z MHP, jedn se pouze o strun a snadno zapamatovateln vtah toho nejpodstatnjho: bojuj jen s kombatanty; to jen na vojensk cle; omez nien jen na to, co si vynucuje splnn tvho bojovho kolu; neupravuj sv zbran i munici tak, aby zpsobovaly vt utrpen; neto na kombatanty protj strany, kte se vzdvaj, ale odzbroj je, zachzej s nimi humnn, chra je a pedej je svmu veliteli; shromdi rann (spojence i protivnky!), peuj o n a pedej je svmu veliteli nebo nejblimu zdravotnickmu personlu; eti a respektuj civiln osoby, chra je ped patnm zachzenm, nemsti se na nich a respektuj jejich vlastnictv; neber rukojm; eti a respektuj civiln objekty, neni a neber civiln majetek; poruen tchto pravidel me bt trestnm inem a znevauje povst tv jednotky i cel AR.

Ve sv innosti jsou vojci povinn se dit pravidly pro pouit sly (ROE - Rules of engagement), kter jsou pro kadou misi situovna zvl.

22

Taktick pprava

TAKTICK PPRAVA
innost vojka v boji
Povinnosti vojka v boji
Vojk je v boji povinen: znt bojov kol ety, drustva a svj kol; znt bojov monosti vzbroje pravdpodobnho neptele, zvlt jej nejzranitelnj msta; umt ovldat svou pidlenou zbra, run granty a efektivn je povat v boji s neptelem; znt rozsah a postup budovn ochrannch staveb drustva, zizovn vbunch a nevbunch ztaras; nepetrit pozorovat bojit, signly nadzenho a sledovat innost soused, vas zjiovat neptele a jeho zjitn hlsit veliteli; porn bojovat v obran, smle toit, niit neptele vemi zpsoby a prostedky, projevovat iniciativu a vynalzavost v boji; poskytovat pomoc druhovi a nahradit jej v boji; dovedn vyuvat tern, prostedky individuln ochrany a ochrann vlastnosti vozidel, umt rychle budovat okopy a kryty, maskovat svoje postaven a innost, pekonvat ztarasy, pekky a zamoen prostory, provdt speciln oistu; umt rozpoznvat vzdunho neptele, vst palbu z runch zbran na jeho letouny a vrtulnky, znt jejich nejzranitelnj msta a init opaten k ochran proti vysoce pesnm zbranm a inkm radioelektronickho boje; znt varovn signly, signly pro navdn vozidel, signly pro zen boje a dal smluven signly, umt je pouvat a prakticky na n plnit innost; chrnit velitele v boji a v ppad jeho zrann pevzt velen drustva (osdky) a splnit kol ve stanoven dob; bez souhlasu velitele neopoutt sv msto v boji, pi zrann si poskytnout nezbytnou svpomoc a vzjemnou pomoc a pokraovat v plnn kolu, je-li vojkovi nazeno, aby se pemstil na obvazit, odplazit se i se zbran do krytu a ekat na zdravotnickou pomoc; brnit svenou vzbroj a ostatn techniku, neopoutt je bez rozkazu. 23

Pruka vojka AR

Pprava vojka k boji

Pprava vojka k plnn kolu (na boj) je soust zkladnch cvik a innost, kter vojk vykonv automaticky, bez toho ani by dostal k tto innosti povel (rozkaz). Tato innost se vykonv vdy v pestvkch mezi jednotlivmi innostmi. Jedn se o: zaujet stanovit, kter je kryt ped palbou neptele (v okopu, bojov technice, krytech, budovch apod.); doplnn zsobnk a pas munic, ppravu grant, pravu vstroje tak, aby se vojk dostal k munici a grantm vlee; vyitn zbran (pouze se souhlasem velitele drustva), kontrolu nastaven midel; osobn maskovn dle vegetace, ve kter se vojk pohybuje; upevnn vstroje tak, aby nebrnila v pohybu a zrove, aby nedlala hluk; kontrolu uloen materilu v kapsch a na mstech dle nazen nadzenho; kontrolu a naladn prostedk komunikace, kontrolu zdroj, poppad jejich nabit nebo vmna; doplnn vody a prostedk pro jej pravu, doplnn potravin.

Pohyb vojka na bojiti

Vojk se pohybuje na bojiti v zvislosti na vzdlenosti od neptele, tvaru a lenitosti ternu. Dve ne podnikne jakkoli pohyb: prove kontrolu a pravu odvu, vstroje a vzbroje; zajisti, aby tvoje vybaven nemohlo chrastit nebo se zachytit o pekku; omez vekerou vstroj a vybaven na nezbytn minimum vhodn pro danou akci; dokud jsi v bezpen pozici, peliv si zvol nsledujc stanovit; promysli a zapamatuj si celou trasu k novmu stanoviti; jakmile doshne novou pozici, zastav se, naslouchej a pozoruj.

24

Taktick pprava

Zpsob pohybu vojka po bojiti je ovlivovn ptomnost neptele, tvarem a lenitost ternu. Vojk m tyto monosti: rychl zalehnut a pprava k boji, rychl vzpmen se z lehu (z polohy K boji); pohyb zrychlenm krokem a bhem, vzpmen nebo sehnut; pohyb pskoky; pohyb plenm (plazenm, po kolenou, na boku). innost na povel K zemi! (K boji!) a Vztyk!

Zpsob provdn cviku K zemi! (1. fze)

Zpsob provdn cviku K zemi! (2. fze)

25

Pruka vojka AR

Zpsob provdn cviku K boji!

Zpsob provdn cviku Vztyk! (1. fze)

Zpsob provdn cviku Vztyk! (2. fze) Pohyb zrychlenm krokem a bhem, vzpmen nebo sehnut provd se (vyuv se) v prbhu ztee (toku); druh pohybu je ovlivnn rzem ternu a palebnou innost neptele; je dleit sprvn zvolit smr postupu, skryt msto pro zastvku a neustle pozorovat neptele.

26

Taktick pprava

Pohyb pskoky nejrychlej zpsob pohybu v prostoru pozorovanm a postelovanm neptelem; zani zdvihnutm hlavy v lee; vyber msto nsledujc zastvky, kam se chce dostat, ve vzdlenosti max. 68 m (skok); prudce vyraz do msta zastvky, zalehni a odpli se stranou; stle pozoruj neptele a bu pipraven k palb. Pohyb plenm a plazenm, po kolenou, na boku umouje pemstn bez rizika prozrazen vzpmenou polohou; druh plen zvis na druhu ternu; druhy plen: po kolenou ve vysok trv, za zbytky zdiva, na boku pi psunech steliva, odsunu rannch, plazenm podlznm drtnch ztaras, pesun na otevenm ternu; vdy je nutno pamatovat na chrnn zbran ped pokozenm (samopal oprat o pai), pedevm zabrnit vniknut hlny nebo jinch neistot do vvrtu hlavn.

Plen plazenm

27

Pruka vojka AR

Plen po tyech

Plen na boku

Vojk v obran
Zaujet palebnho stanovit, jeho prava a maskovn
Pro zaujet palebnho stanovit: zvol si msto pro stelbu (na povel velitele) tak, abys byl co nejlpe skryt ped pozorovnm a palbou neptele; mus mt dobr vhled v urenm sektoru; zani budovat okop; nepestvej pozorovat neptele; zbra si odlo na dosah ruky; hned od zatku budovn a pravy svho palebnho stanovit ho prbn maskuj a utajuj svou ptomnost v nm (nevyhazuj zeminu na pedprse a do vky) i neptel t stle pozoruje.

28

Taktick pprava

Zaujet palebnho stanovit

Reakce na dlosteleck pepad

Pi dlosteleckm pepadu: p prvnch vybuch grant co nejrychlej zalehni, pokud mono za pekkou (v dolku); po skonen pepadu na povel velitele co nejrychleji opus ohroen prostor v nazenm smru v prbhu svho pohybu pozoruj nejbli okol a poskytni pomoc svm spolubojovnkm, jestlie byli zranni; po dosaen velitelem urenho prostoru shromadit jednotky ohlas veliteli svou ptomnost, ppadn i vsledky svho pozorovn.

29

Pruka vojka AR

Reakce na stelbu odstelovae

Pi zjitn odstelovae (zpravidla po zasaen nkterho ze spolubojovnk ojedinlm vstelem): co nejrychlej zalehni, pokud mono za pekku chrnc t ve smru od neptele, a je-li to mon, poskytni pomoc zasaenm stelbou; pokus se pozorovnm zjistit, odkud byly vedeny vstely (pamatuj, e odstelova je ve vhod v o tob a vid t) a podle monost optuj stelbu; pokrauj v innosti podle pokyn velitele nebo na zklad vlastnho zhodnocen situace a svch monost pokud mono skryt a nejvhodnjm smrem opus ohroen prostor.

Pravidla stelby na letouny

V prvn ad je nutno urit charakter letoun jako cl: a) rychle a nzko letc letouny; b) pomal letouny; c) stemhlav toc nebo po proveden ztei unikajc letouny. U prvnch dvou ppad se vede stelba z runch zbran do dlky 500 m s hledm 3 a na vt dlky s hledm 5, protoe cle se zpravidla pohybuj pod velkmi polohovmi hly. Pi stelb na rychle a nzko letc letouny se nastavuje jednotn nadbh 500 m a stl se posunem zbran ve smru letu letounu o 500 m (asi 60o) dlouhmi dvkami.

Smr letu

rn m Z
"5"

60

POSUN

Stelba na letouny posunem 30

Taktick pprava

Pi stelb na pomalu letc letouny je nutno vynet nadbh podle stejnch zsad jako pi stelb na pohybliv cle ve viditelnch dlkch trupu letounu, piem se zmrn bod pekld od pd letounu ve smru jeho letu.

NADBH (x trup) ZB
Smr letu

Stelba na pomalu letc letouny Pi stelb na stemhlav toc nebo po ztei unikajc letouny se stl na p nebo z bez nadbhu, protoe se zpravidla zmrn kryje se smrem letu.

Pravidla stelby na vrtulnky

V prvn ad je nutno urit charakter vrtulnku jako cle: a) vrtulnk ve visu; b) vrtulnk ve vodorovnm letu; c) vrtulnk v ikmm letu; d) vrtulnk kolmo klesajc nebo stoupajc. Na vrtulnk ve visu se stl jako na pozemn pevn cl s odpovdajc dlkou podle zsad pro stelbu na pevn cle z msta, protoe polohov hel cle zpravidla nepesahuje +15o. Na vrtulnk ve vodorovnm letu se stl jako na pohybliv pozemn cl z msta s tm, e nadbh se vyn ve smru prodlouen drhy jeho letu (vodorovn) ve viditelnch dlkch trupu, piem zmrn bod se pen od pd vrtulnku. Na vrtulnk v ikmm letu se stl rovn jako na pohybliv pozemn cl z msta s tm, e nadbh se vyn ve smru prodlouen drhy jeho letu

31

Pruka vojka AR

(ikmo) ve viditelnch dlkch trupu, piem zmrn bod se pen opt od pd vrtulnku.

NADBH
ZB

Smr letu

Stelba na vrtulnk ve vodorovnm letu Na vrtulnk, kter kolmo kles nebo stoup se stl rovn jako na pohybliv pozemn cl z msta s tm, e nadbh se vyn ve smru prodlouen drhy jeho letu (dol nebo nahoru) ve viditelnch vkch trupu (siln st trupu), piem zmrn bod se pen od spodnho okraje trupu nebo od hornho okraje trupu. Na nejmodernj typy bojovch vrtulnk, u kterch se podstatn zvila jejich manvrovost, se v nkterch ppadech pouvaj i pravidla stelby na letouny.

NADBH

ZB

Sm

r letu

Stelba na vrtulnk v ikmm letu 32

Taktick pprava

ZB

Stelba na kolmo klesajc vrtulnk

Odren ztee obrnn techniky a pchoty neptele

Clem je odrazit tok neptele, kter je v pevaze, zpsobit mu ztrty a udret dleit prostory (ry, objekty). Toho lze doclit jen co nejefektivnj (nejinnj) palbou, tzn. sprvnou volbou cle (vzhledem k monostem a inkm sv zbran) i volbou optimlnho okamiku a zpsobu zahjen stelby (vzhledem ke vzdlenosti, rychlosti a smru pohybu neptele), vyuvnm ternu a dovednou innost kadho jednotlivce v prbhu veden obrannho boje. obrnn cle se ni protitankovmi prostedky; pchota se oddluje od techniky palbou kulomet a samopal; pchota se ni granty po piblen na vzdlenost 30 a 40 m.

33

Smr letu

NADBH

Pruka vojka AR

Boj zblzka
Pi proniknut neptele do postaven jej ni bojem zblzka.

Fze pouit bodku

dery pabou

34

Taktick pprava

Vojk za toku
Pprava ke ztei a vyraen na zte
Na povel velitele bezprostedn ped vyraenm na zte prove zejmna tyto kony: zkontroluj, zda m zsobnk pln, ppadn vzty (nasa) bodk; zkontroluj ochrannou masku a dej ji do pohotovostn polohy; zkontroluj granty. Na povel velitele k zahjen ztee vybhni ve stanovenm smru!

Pohyb po bojiti a pekonvn ztaras, nien protivnka palbou, granty a bojem zblzka
pod palbou neptele se pohybuj bhem nebo pskoky; na povel velitele vbhni za svmi spolubojovnky do prchodu ztarasu (pedtm nezapom zajistit svou zbra, abys pi ppadnm pdu nezashl spolubojovnka); po pekonn ztarasu (prchodem) rychle zaujmi sv msto v sestav drustva, pokrauj ve veden palby a piprav se k vniknut do zkopu neptele vetn pouit runch grant; neptele ni granty na vzdlenost asi 30 m; vyuij zraujcho a ohluujcho inku grant, co nejrychleji vnikni pod ochranou spolubojovnk do zkopu a dokoni jeho ovldnut.

Veden palby za chze

35

Pruka vojka AR

Nien neptele v zkopu

Vojk za pesunu
V zvislosti na zpsobu a druhu pesunu (bojovou technikou, elezninm pevozem nebo pky apod.) me vojk plnit v jeho prbhu celou adu kol a innost pozorovatel vzdunho prostoru, pozorovatel pozemnho neptele v urenm sektoru vzhledem ke smru pohybu, pslunk stre v elezninm pevozu, pslunk pepravovan osdky atd. Stle pitom mus bt pipraven na povel velitele nebo i samostatn reagovat na ppadn pekvapiv napaden neptele (vzdunm, palebnm pepadem, v lce na ose pesunu apod.) nebo plnit jin koly, kter vyplynou ze situace nebo jej nhl zmny.

innost v prostoru rozmstn mimo boj

Vbr msta odpoinku, stavba pstek (stan)
Psteky (stany) se stav po dosaen urenho prostoru a na povel velitele podle stanovench zsad. Nejvhodnjm mstem pro budovn mst odpoinku jsou such svahy v lesch pobl tekouc vody. Pitom je nutno se vyhnout vrcholkm vyvench mst a osamocenm stromm, kter zvyuj za bouky nebezpe, e do nich ude blesk.

36

Taktick pprava

Poadavky na msto odpoinku Vbr msta such nenpadn dobr vhled monost niku tko pstupn blzko vody (mj. i monost provdn osobn hygieny) dostatek paliva Ochrana proti nepznivm vlivm poas bez nebezpe zaplaven na zvtrn stran slunn msto vyhvan rannm sluncem ochrana proti padajc rose, vtru, snhu, vnici, udren tepla zabrnn prochlazen tla vystlnm (such trva, jehlinat vtve, list, mech)

Propltan psteek

Psteek ze stanovho dlce nebo pikrvky

Psteek z klest a trvy

Psteek pod stromky svzanmi k sob

37

Pruka vojka AR

Ochrana proti nepznivm vlivm poas v prbhu plnn bojovch kol

Prevence onemocnn z peht: dodrovat vt rozestupy v rmci pochodujc jednotky a uvolnn odvu; odpovat ve stnu a mt dostatek tekutin; nejst bezprostedn ped fyzickm vkonem v horku; neodkldat pokrvku hlavy; nept alkoholick npoje. Prevence omrzlin: ochrana proti chladu dostatenm odvem a pikrvkami; udrovn suchho a volnho odvu, ponoek a bot; dostatek teplho jdla a npoj; vzjemn pozorovn zblen ke nosu, u a prst; nepovn alkoholu; dostatek pohybu; pouvn chemickch a elektrickch ohva u nehybnch osob; otuovn chladnou vodou, vzduchem, slunenm zenm, m se vytvej podmnn reakce, kter zabezpeuj pizpsoben organismu nhlm zmnm teploty, a tm omezuj vskyt chorob z nachlazen.

38

Taktick pprava

Vbr, prava msta, rozdlvn a udrovn ohn

Ohe Je uiten jako zdroj tepla a svtla (ukliduje) k dezinfekci vody (pevaenm) k pprav stravy k suen vstroje chrn proti hmyzu (dmem je demaskujc!) umouje signl dmem (viditeln i neptelem!) Hlavn zsady: ohe se rozdlv ve dne, k zaht v noci se pednostn vyuvaj oht kameny a zem; pouv se such devo, aby se netvoil dm; ohnit se zapout pod rove zem a stav se kolem nj stny z hustch vtv, prken, plechu apod.; ohe se rozdlv a udruje tak, aby slouil k vaen, suen nebo ohvn. Msto pro ohnit se vybr: hol, odlehl, bez porostu, se suchm podkladem (kmen, psek); v zvt, kter umouje kryt ped nepohodou a ped pozorovnm ze strany neptele; v blzkosti palivovho a vodnho zdroje. Ohnit se upravuje takto: na tvrdm podklad se obkld kameny, pskem nebo hlnou; na mkkm podklad se opatrn odkrvaj drny; v zim se odstrauje vrstva snhu a ledu a na tvrdou zem, pak se podkld rot z plochch kamen, kus plechu nebo nkolika polen poloench vedle sebe. kod prozrad kryt zpsob por zni vstroj

39

Pruka vojka AR

Ohe se rozdlv a udruje takto: pro rozdln ohn je vhodn such troud z pln zprchnivlch st uschlch strom, such vtviky, tsky jehlinatch strom, such trva, seno nebo mech; pro rychl rozhoen a vytvoen havho popele se pouvaj iky a kra jehlinatch strom, devo smrku, modnu, borovice, jedle, bzy, ole, jasanu, jebu, aktu a such mech; pro udren ohn je nejvhodnj devo dubu, katanu, oechu, ten, javoru a devo paez vech strom. Po zruen ohnit je nutno: nechat ohe vyhasnout nebo zalt ohnit vodou, zasypat pskem, hlnou, drobnm kamenm; popel, obloen ohnit a zbytky deva zahrabat do zem a vrtit na msto drny, kter byly odstranny ped zaloenm ohn (zahladit vechny stopy). Je velmi nesnadn vrazn odliit jednotliv druhy oh, protoe ohe bude me plnit vce funkc souasn. Protoe rzn zpsob pravy jdla bude vyadovat i rzn upraven ohnit, dl se ohn na vaen a ohn k oht. Ohn k oht osob (suen odvu)

Hvzdicov ohe

Loveck ohe

Non ohe

Polynsk ohe

Skryt ohe

Vn ohe 40

Taktick pprava

Ohn k pprav jdla (peen, vaen, ohev)

Trampsk pec

Vyhlouben pec

Rovn pec

Kovov sud

Zvsn ohnit

innost pozorovatele a spojky

innost pozorovatele
Pozorovatel je uren k zjiovn ptomnosti a situace neptele, situace vlastnch jednotek, soused a tern v jemu stanovenm pozorovacm sektoru z pozorovacho stanovit. koly pln pozorovnm (naslouchnm) a k tto innosti vyuv pozorovac pstroje, spojovac a jin technick prostedky (z bojovho vozidla, stlho nebo doasnho pozorovacho stanovit). Na pozorovacm stanoviti pozorovatel zpracovv a vede tyto bojov dokumenty: denk pozorovn; schma pozorovn.

41

Pruka vojka AR

Veobecn lze rozdlit pozorovac stanovit na stl a doasn (zejmna z hlediska jejich enijn pravy a pedpokldan doby vyuvn). Kad pozorovac stanovit mus splovat zejmna nsledujc poadavky: co nejlep vhled na max. vzdlenost v zjmovm smru (sektoru) utajen ptomnost pozorovatele, monost spojen s nadzenm velitlem k pedvn zjitnch informac; skryt pstup. Stl pozorovac stanovit: buduje se enijn; zabezpeuje vhled na max. vzdlenost; je k nmu skryt pchod a odchod; je zabezpeeno spojen s nadzenm; je dn maskovan. Doasn pozorovac stanovit: Umisuje se v ternu, kter umouje maskovn bez enijnho budovn a pozorovn ve stanovenm sektoru. Vybaven pozorovatele: pozorovac pstroje (i pro non vidn), dalekohled poppad pstroje radianho a chemickho przkumu; spojovac prostedky (penosn radiostanice, poln telefon); denk pozorovn; schma pozorovn; poppad mapa; pravtko, psac a kreslic poteby (obyejn tuka a guma, papr). Pi vydvn kol pozorovatel od nadzenho zpravidla obdr: zprvy o nepteli; msto pozorovacho stanovit; zpsob jeho vybudovn; hlavn a doplkov pozorovac sektor; dobu zahjen a ukonen pozorovn, innost po splnn kol; zpsob spojen a hlen informac; signly a heslo.

42

Taktick pprava

Rozliitelnost pedmt pouhm okem (pomcka pro odhad a udvn vzdlenost k pozorovanch objektm) Detaily oblieje a zbran, cihly ve zdi Hoc cigareta List na stromech, taky na stechch Zbran, barva a sti odvu Tk kulomet, minomet, protitankov kann, sloupy na drtnm ztarasu Velk vtve strom, okna, komn na stee, pohyb nohou a rukou Auto, tank, letadlo na zemi Jednotliv osoby a vozidla na svtlm pozad Jednotliv stromy, skupina pohybujcch se osob Jednotliv budovy Hoc zpalka Svtlo lampy, zblesk vstel z run zbran 100 m do 200 m 200 m 250 a 300 m 500 m

700 m 1 000 m 1 500 m 2 000 m 4 000 m do 1 km do 5 km

PAMATUJ!
Nesm zanedbat maskovn. Odlesk pilby nebo jin kovov soustky vzbroje nebo vstroje je vidt do vzdlenosti 1 km, odlesk skla dalekohledu do 2 km, odlesk skla auta a do 4 km.

43

Pruka vojka AR

Naslouchnm lze zjistit Hovor, kael, nabjen zbran, sthn drtu Povely, nrazy zbran a vstroje, kroky jednotlivce po tvrdm ternu Hlasit povely, hluk pochodujc jednotky po tvrd cest, zatloukn kl, nrazy nad pi zemnch pracch Kcen strom, ezn deva, hluk motoru vozidla pi jzd po tvrd cest Kik, hluk auta jedoucho po silnici Hluk tanku jedoucho po ternu Hluk tanku jedoucho po vozovce Dvky z runch zbran Vstel z dla, vbuch trhaviny do 100 m do 200 m do 300 m

do 500 m do 1 km do 2 km 34 km 45 km do 9 km

Pozorovatel se nesm prozradit svm umstnm!

Sprvn

Nesprvn

44

Taktick pprava

Sprvn

Nesprvn

Sprvn

Nesprvn

Sprvn

Nesprvn

45

Pruka vojka AR

Schma pozorovn (vzor)

Vzor denku pozorovn

xx. mb 1/xx mb Po. slo 1 2 3 4 5 DEN HODINA MINUTA 230500 JUL 230700 JUL 230725 JUL 231015 JUL 231340 JUL DENK POZOROVN POZOROVACHO STANOVIT: KDE ZPOZOROVNO OB 23 OB 21 OB 21 Vpravo 20 Dle 50 OB 11 OB 2 OB 23 komunikace CO ZPOZOROVNO Pelet przkumnho letounu Vjezd 3 kus obrnn techniky Pelet 4 ks letadel Pesun mechanizovan roty POET LIST: KOMU A KDY HLENO Veliteli skup. pedno O 2 ihned Veliteli skup. pedno O 2 ihned Veliteli skup. pedno O 2 ihned Veliteli skup. pedno O 2 ihned Veliteli skup. pedno O 2 ihned Velitel 1/xx mb

OB 13 innost mech. roty, pravdpodobVlevo 30 n zaujmn kruhov obrany Ble 40 Dokumentace, pozorovac pstroje a spojovac prostedky pezkoueny a pedny bez zvad. Pedal: Pevzal: velitel skupiny zpravodajsk nelnk

46

Taktick pprava

innost vojka jako spojky

Spojka pln kol samostatn, a to bu pky, nebo na dopravnm prostedku. Zprva, kterou dopravuje, me bt stn nebo psemn.

Hlavnm kolem spojky je dopravit rychle a skryt zprvu na uren msto a tam stn sdlit nebo pedat.
Povinnosti spojky: vdt komu a kam zprvu doruit a jak se zachovat, nenajde-li na urenm mst toho, komu byla zprva urena; znt pesn as, dokdy m bt zprva pedna; znt nazpam obsah zprvy (v ppad stnho sdlen); umt volit skrytou cestu, rychle se pemisovat a dobe se za postupu maskovat; umt pekonvat ternn pekky, dobe se orientovat v neznmm ternu a umt postupovat podle azimutu; zapamatovat si ve, co bhem sv cesty pozoroval; vyhbat se boji a vdt, jak se zachovat, bude-li na cest pepaden nebo zrann. Hroz-li pi nebezpe, e zprva padne do rukou neptele, mus ji zniit; znt kdy a kam se vrtit; po nvratu hlsit veliteli, kter jej vyslal, splnn kolu a ve, co bhem cesty zpozoroval. Pi sprvnm pohybu v ternu je nutno: zabrnit hluku za pohybu dnm upevnnm soustek vstroje a vzbroje; smr postupu zvolit tak, aby co nejmn prochzel volnn ternem, vyuvat ternnch nerovnost a stn; pi postupu otevenm ternem se pohybovat pskoky nebo plenm; lesn cesty a prseky rychle pebhnout.

Nedotkej se nalezench zbran, soustek vstroje apod., mohou to bt zaminovan nstrahy!

47

Pruka vojka AR

innost vojka jako ptrae

Ptra je przkumnm orgnem vyslanm od drustva. Je uren k zajitn pesunu jednotky a ke zjiovn neptele na urenm smru postupu. koly pln jednm ze zkladnch zpsob zskvn informac o nepteli pozorovnm a proptrvnm nepehlednch prostor ve smru postupu, ppadn i s vyuitm pozorovacch pstroj a jinch technickch prostedk przkumu. Ptra me dostat tyto koly: vas zjistit ppadnou ptomnost neptele ve smru postupu jednotky; proptrvat v urenm smru pesunu jednotky nejbli okol pochodov osy, zejmna okraje lesa, osady, mosty apod. vas odhalit (zjistit) ptomnost neptelskch vojk; zajiovat postup sv jednotky v urenm smru. Vydn kolu a pprava ptra: seznmen s daji o nepteli; uren smru postupu (poppad objekt); stanoven zpsobu pozorovn a hlen przkumnch zprv; uren hesla a signl (stt, vped, cesta voln, zpomalit, neptel, zamoen sek, ptrai ke mn, velitel ke mn); stanovit velitele. Pprava k plnn kolu je zvisl na konkrtn situaci a na ase, kter je k dispozici.

48

Taktick pprava

Ptra mus: znt svj kol; udrovat dan smr postupu, udrovat spojen s velitelem, znt vechny potebn signly a smluven znamen (stt, cesta voln, pokraovat v postupu, zpomalit postup, zrychlit postup, neptel, zamoen prostor, velitel ke mn, ptrai ke mn atd.); vyuvat lenitosti a pokrytosti ternu ke skrytmu postupu, rychle postupovat a pekonvat rzn pirozen a uml pekky, dobe se orientovat v neznmm ternu ve dne i v noci; pozorovat a naslouchat na mst a za pohybu, ve dne i v noci; proptrvat tern a ternn pedmty; znt zsady kladen neptelskch nstrah; rozeznat stejnokroje neptele, jeho zbran a bojovou techniku; zjiovat pznaky pouit chemickch a biologickch zbran, znt niiv inky jadernho vbuchu a zsady ochrany proti nim; odhalit pznaky prozrazujc ptomnost neptele (zven tkot ps, dm z oh zdvihajc se nad lesem, zbytky ohni, ulapan povrch pdy nebo porostu, zanechan trky papru, oharky z cigaret, plechovky od konzerv apod.); rychle a iniciativn reagovat na vechny nenadl situace pi stetnut s neptelem.

49

Pruka vojka AR

Zkladn pravidla
innosti vojka pi pohybu v ternu (5 N): nepohybovat se po horizontu (vrcholu) usilovat o svou co neni siluetu; nepravideln tvary ternu vyuvat ve stejnch mstech v nich by se sm skryl, pedpokldat ptomnost neptele; nezstvat dlouho na jednom mst zvyuje se pravdpodobnost prozrazen; nenechvat po sob stopy sv ptomnosti nebo innosti v danm prostoru; neniit pirodn pedmty ve svm okol (ulomen vtev rychle zavadne a je podezel).

Skryt postup ptrae v rznm ternu, vyuvn ternu a ternnch pedmt, maskovn na mst a za pohybu
Pohyb v nevhodnm ase a na nevhodnm mst prozrazuje ptomnost vojka rychleji ne cokoli jinho.

PAMATUJ, E TOTO PRAVIDLO PLAT I PRO NEPTELE !!!

Utajen pesunu: vyuvej poas (d, vtr, soumrak); vyuvej doby zven aktivity neptele (hluk, vbuchy apod.); sleduj pznaky innosti lid (kou, vyjet koleje, pohyb jednotek, telefonn veden, budovy, hluk vozidel apod.); pi pesunech v noci a snen viditelnosti vnuj zvenou pozornost naslouchn (hluk vozidel, osob apod.); za pesunu nezanechvej stopy, necho pmm smrem (vylapan stopa je viditeln na znanou vzdlenost).

50

Taktick pprava

Zpsoby skryt (utajen) pznak (stop) pesunu ternem: nelmej vegetaci (vtve, listy, trvu stren kra strom, mech na skalch); pro pesun vybrej pevn povrch, kter nezanechv stopy (pevn vozovka, kldy, kameny apod.); vyuvej stn strom a kovin; v zimnch podmnkch vyuvej nezasnen msta; pi chzi se vyvaruj monm zatravnnm nebo zasnenm jmm, okrajm rokl a behm vodnch tok; zanechan stopy na mkk podloce seti co nejrychleji; nezanechvej odpadky, nesen materil dn upevni, zabra ztrtm.

Zpsoby pekonvn ternnch pekek a ztaras

Hlavnm kritriem pekonvn pekek za pesunu je utajen innosti. Komunikace, eleznin trat, ale i ohrady, ploty, apod. jsou objekty, kter jsou zpravidla pedmtem pozorovn jednotek nebo przkumnch orgn neptele. Pi jejich pekonvn dodruj nsledujc zsady: je-li to mon, ploty a ohrady obchzej, nelze-li je obejt, pekonvaj je co nejne u zem (pod pletivem, mezi pkami), ppadn maximln sni siluetu; komunikaci pechzej v jejm ohybu, podle monost ve stnu strom, eleznin tra pekonvej plenm; hlubok pekky a srzy pekonvej nohama dopedu (pozor na mon nstrahy, drty, kly apod.).

Maskovn ptomnosti a innosti vojka v ternu

Zkladn podmnkou spchu maskovn je pizpsobit sebe, pouvanou techniku i objekty barvou i strukturou povrchu okolnmu prosted.

51

Pruka vojka AR

Hlavn zsady: vyuvej prodnch kryt; nepokozuj zbyten okol vc, ne je nezbytn nutn, nepehnj maskovn, mn je nkdy vce; vyuv-li stn, pamatuj, e s denn dobou se jejich dlka a tvar mn; zbyten se nepohybuj, kad pohyb prozrazuje; zamaskuj ve, co odr svtlo (brle, hodinky, dalekohled, sklo, konzervy apod.), pouvej je ve stnu, pokud je to mon; zm siluetu vlastn postavy, k maskovn vyuvej vtve, trvu, blto, ernidlo, popel apod., nezapomnej, e rostliny usychaj, mn barvu a tvar, pravideln je obmuj.

Maskovn jednotlivce
Maskovn jednotlivce zahrnuje opaten, kter umouj skrt ptomnost nebo utajit innost vojka v ternu. K tomu je teba dsledn vyuvat maskovacch vlastnost ternu, pedepsanch nebo vpomocnch prostedk, dodrovat zsady maskovn a vyvarovat se demaskujcch pznak innosti. Jako vpomocnch prostedk se pouv: barev, pruh textli, pletench ltek apod.; svislch nebo ikmch clon, vpomocn zhotovench koster s vypnutou sovinou a s vpletem k znenpadnn jednotlivce; vtv, trvy, slmy apod.; lidla na ruce a obliej z vpomocnch prostedk; vpomocn zhotovench maskovacch tsn.

Maskovn oblieje
Je vhodn pouvat maskovacch barev, ohoelho korku, hlny. Vystoupl msta mazat tmavmi barvami, prohlubn svtlmi. Nikdy nezapomenout na maskovn ke rukou, krku a u.

52

Taktick pprava

Maskovn ochrann pilby

Pouvat maskovac st, zaplst do n prodn materil. Vdy se ujisti, zda je ve pevn pipevnno, nezpsobuje hluk p pohybu ternem a odpovd okolnmu prosted.

Maskovn postavy a vstroje

Nejvhodnj je pout nap. st star maskovac st, kterou lze pehodit pes batoh a st zad a zaplst do n okoln vegetaci. Je vhodn si tak podit prun psky a vt je na odv, nebo je jen navlci na ruce a nohy a zasunout za n mstn materil (vegetaci). Je nutn nezapomenout zamazat leskl plochy vstroje nap. bltem (potsnit zeminou)

53

Pruka vojka AR

Maskovn osobn zbran

Pikrt dradlo a pabu kousky starch maskovacch odv, upevnit je pskou. Ujistit se, zda nic nebrn men a nabjen. Obtoit i prouky kolem hlavn k pozmnn jejho typickho tvaru. Ostatn soustky (zsobnky) pelepit nejlpe zelenou matnou pskou. Pokud nen k dispozici nic z uvedench prostedk, lze pout nap. vodu a hlnu a sti zbran potsnit bltem.

Pachov stopy Pachy a vn jsou jednm z demaskujcch faktor, kter me prozradit ptomnost osob. Pi innosti, zejmna na zem neptele, je teba se vyvarovat pouvn prostedk, kter zanechvaj pachov stopy: spreje; parfmovan holc krmy; ampony, vkaky; parfmovan bonbony apod. Rovn kou z cigaret (v uzavenm prostoru, sklepch, jeskynch apod.) me zejmna nekukovi i po del dob prozradit ptomnost osob. inky pachovch stop lze potlait (minimalizovat) potenm rukou (odvu, obuvi, ppadn materilu) prodnmi prostedky, rozmlnnou vegetac (trva, zelen listy apod.).

Orientace vojka v ternu na mst a za pohybu

Pi innosti v neznmm ternu je velmi dleit znt zkladn zsady orientace a zpsoby urovn svtovch stran, souadnic a azimut. M54

Taktick pprava

-li monost ped cestou do neznmho prostoru prostuduj zkladn daje o nm. Zapamatuje-li si rozmstn dleitch a v ternu vznamnch pedmt na smru pochodu/pesunu (kopc, osad, smr tok ek apod.) pome to pi hrub orientaci v tomto prostoru. Orientaci v ternu a prbn urovn vlastnho stanovit ovlivuj: znalosti o prostoru innosti a vysazen; znalost ternnch tvar; znalosti urovn svtovch stran, souadnic a vzdlenost; monost vyuit technickch a naviganch prostedk. Urovn svtovch stran pomoc: technickch prostedk; prodnch kaz; Slunce a hodinek; stn pedmt; Severky; Msce; polohy nebeskch tles. Przkum a proptrvn: piblen na takovou vzdlenost, kter umouje dobr pozorovn danho objektu (lesa, osady, mostu, osamocench budov apod.); pozorovn a naslouchn danho objektu przkumu a jeho okol na ptomnost neptele; proptrn danho objektu i prostoru se zajitnm; proveden zkresu a vyhodnocen situace a pokraovn v dalm plnn kolu.

55

Pruka vojka AR

Bojov pohotovost
Bezpenostn pohotovostn stavy
V resortu obrany jsou vyhlaovny bezpenostn pohotovostn stavy ALPHA, BRAVO, CHARLIE, DELTA (dle jen pohotovostn stavy). Jsou seazeny od nejniho po nejvy. Vyhlen pohotovostn stavy se po dobu platnosti zveejuj na viditelnm mst u vjezd a vstup do arel, budov a u dozorch orgn. Pohotovostn stav ALPHA Tento stav se vyhlauje jako veobecn vstraha ke zven rovn bezpenosti a pipravenosti na vznik mimodn udlosti zpsoben monou teroristickou aktivitou. Rozsah a povaha hrozby nelze pedpovdat a pijat opaten mus bt adekvtn okolnostem. Uveden seznam opaten me bt v ppad nutnosti rozen o innost plnovanou v pohotovostnm stavu BRAVO. Pohotovostn stav BRAVO Tento stav se vyhlauje v nvaznosti na pedchoz udlosti jestlie existuje zven a vce pedvdateln hrozba teroristick aktivity, pestoe nebyl identifikovn dn konkrtn cl. Pohotovostn stav CHARLIE Tento stav se vyhlauje, dojde-li k njakmu incidentu nebo jsou zskny zpravodajsk informace, kter naznauj, e bezprostedn hroz urit forma teroristick aktivity. Pohotovostn stav DELTA Tento stav je aplikovn v bezprostedn oblasti, v n dolo k teroristickmu toku, nebo jsou zskny zpravodajsk informace o tom, e teroristick akce proti specifick lokalit je pravdpodobn. Normln je tento pohotovostn stav vyhlaovn jako mstn vstraha.

56

Steleck pprava

STELECK PPRAVA
Run zbran
7,62mm samopal vz. 58
Bojov pouit 7,62mm samopal vz. 58 je run zbra jednotlivce uren k nien iv sly pabou, bodkem a stelbou. Je nejinnjm prostedkem k vyazen jednotlivch ivch cl nekrytch, pohyblivch a mizivch (objevujcch se jen na krtkou dobu). Charakteristika 7,62mm samopal vz. 58 je jednoduch, lehk, samoinn zbra. K innosti pohybu zvru je vyuito sti tlaku plyn vzniklho shoenm prachov npln v hlavni a pes plynov kanlek psobcho na hlavu pstu a jeho prostednictvm na zvr zbran. Druhy 7,62mm samopalu vz. 58 se podle zpsobu uren a pouit dl na: Sa vz. 58 P s devnou pabou; Sa vz. 58 V se sklopnou ramenn oprou (pabou); Sa vz. 58 Pi s tlumiem plamene, dvounokou a litou pro nasazen zamovae noktovizoru MeO-50 s.

Technick data:
Re Hmotnost s plnm zsobnkem a s bodkem Dlka s bodkem Dlka s pabou (se sklopenou ramenn oprou) bez bodku inn dostel Men dostel Maximln dostel a smrtc inek Bojov rychlost stelby Poet zsobnk po 30 nbojch 7,62 mm 3 770 g 1 000 mm 635 mm do 400 m 800 m 2 800 m 120 ran/min 4 ks v koen bran

57

Pruka vojka AR

Hlavn sti
1) hlave 2) midla (muka, hled) 3) pouzdro zvru 4) zvr 5) spuadlo 6) paba, pabika, pedpab

Hlavn sti 7,62mm samopalu vz. 58 sten rozebrn a skldn samopalu

Ped rozebrnm samopalu provst JISTOTU ZBRAN!

POSTUP pi stenm rozebrn samopalu: vyjmout zsobnk; provst JISTOTU ZBRAN: pravou rukou sthnout zvr do zadn polohy, pohledem se pesvdit, e v nbojov komoe nen nboj, vypustit zvr do pedn (zadn) polohy, spustit zmknutm spout; sejmout vratn stroj; vyjmout zvr; sejmout nadpab; vyjmout pst s pruinou; odloit hlave s pouzdrem zvru, spuadlem a pabou. (skldn se provd v opanm poad)

58

Steleck pprava

7,62mm univerzln kulomet vz. 59

Bojov pouit 7,62mm univerzln kulomet vz. 59 je zbra uren k nien zejmna jednotlivch nebo skupinovch nekrytch (neobrnnch) cl. Charakteristika 7,62mm univerzln kulomet vz. 59 je univerzln samoinn zbra s uzamykatelnou hlavn. K innosti pohybu zvru je vyuito sti tlaku plyn vzniklho shoenm prachov npln v hlavni a pes plynov kanlek psobcho na hlavu pstu a tm i na zvr. 7,62mm univerzln kulomet vz. 59 se podle zpsobu uren a pouit dl na: Lehk kulomet lehk hlave dvojnoka schrnka na 50 ks nboj Technick data
Re Hmotnost lehk kulomet s dvounokou (LK) tk kulomet s podstavcem (TK) Dlka LK TK Bojov rychlost stelby LK TK inn dostel na jednotliv cle (LK/TK) na skupinov cle (LK/TK) Men dostel Maximln dostel a smrtc inek Nbojov ps LK mal schrnka TK velk schrnka 7, 62 mm 8,67 kg 19,24 kg 1 115 mm 1 215 mm 150 ran/min 350 ran/min do 600 m/1 000 m do 1 000 m/1 500 m 800 m 4 800 m 50 ks nboj 250 ks nboj

Tk kulomet tk hlave univerzln podstavec dalekohled 4 8 schrnka na 250 ks nboj

59

Pruka vojka AR

Hlavn sti
1) hlave 2) midla 3) pouzdro zvru 4) zvr 5) spuadlo 6) paba s uzvrou pouzdra zvru

Hlavn sti 7,62mm univerzlnho kulometu vz. 59 sten rozebrn a skldn kulometu

Ped rozebrnm samopalu prove JISTOTU ZBRAN!

POSTUP pi stenm rozebrn kulometu: otevt vko skluzavky a sejmout zvsnou schrnku; provst JISTOTU ZBRAN: odjistit, pesunout spuadlo do pedn polohy, sthnout zvr do zadn polohy nathnout kulomet, prohldnout nbojovou komoru (nbojit), spustit zmknutm spout; pesunout spuadlo do pedn polohy; oddlit pabu s uzvrou pouzdra zvru; vyjmout spolen spuadlo se zvrem;

60

Steleck pprava

rozloit zvr; vyjmout hlave z pouzdra zvru; sejmout vko skluzavky s hlavovou spojkou; sejmout skluzavku; sejmout posouva; odloit pouzdro zvru; oddlit dvojnoku od hlavn; odroubovat tlumi plamene. (skldn se provd v opanm poad)

9mm pistole vz. 82

Bojov pouit 9mm pistole vz. 82 je zbra jednotlivce, uren k sebeobran, napaden neptele a k boji na vzdlenost do 50 m. Charakteristika 9mm pistole vz. 82 je samonabjec zbra s pevnou hlavn, m dynamick zvr, revolverov spuadlo, samoinnou a oboustrannou pojistku. K innosti zvru je vyuito sti tlaku plynu psobcho na dno nbojnice. Technick data
Re Hmotnost s plnm zsobnkem Bojov rychlost stelby Hmotnost s przdnm zsobnkem inn stelba Maximln dostel Smrtc inek stely Poet nboj v zsobnku 9 mm 920 g 24 ran/36 s 800 g do 50 m 1 300 m do 350 m 12 ks

61

Pruka vojka AR

Hlavn sti
1) hlave 2) midla 3) tlo (rm) pistole 4) zvr 5) spuadlo

Hlavn sti 9mm pistole vz. 82 sten rozebrn a skldn pistole

Ped rozebrnm pistole provst JISTOTU ZBRAN!

POSTUP pi stenm rozebrn pistole: pistoli uchopit tak, aby prst netlail na spou; vyjmout zsobnk; provst JISTOTU ZBRAN: sthnout zvr do zadn polohy, prohldnout nbojovou komoru (nbojit), vypustit zvr do pedn polohy, spustit zmknutm spout; lukem odjistit zvr; oddlit zvr od tla (rmu) pistole; sejmout vratnou pruinu z hlavn. (skldn se provd v opanm poad)

62

Steleck pprava

Pancovka RPG-7
Bojov pouit Pancovka RPG-7 je urena k nien obrnn a pancovan techniky (zbran) a k nien a umlovn iv sly neptele ukryt v krytech lehkho typu i ve zdnch stavbch. Charakteristika Pancovka RPG-7 je dynamicko-reaktivn zbra s hladkm vvrtem hlavn. Pi vstelu nem zptn rz, eho je dosaeno tm, e st prachovch plyn unik tryskou dozadu, a tm vznik reaktivn sla smujc vped proti zptnmu rzu, kter jej vyrovnv. Technick data
Re Hmotnost s PGO-7 Bojov rychlost stelby inn stelba Men dlka stelby innost proti panci Poet nboj pancovnk/pom. pancovnka 40 mm 6,3 kg 46 ran/min do 300 m do 500 m do 300 mm 2/3 ks

Hlavn sti
1) hlave s mechanickmi midly 2) pln dernk 3) spuadlo s pojistkou 4) optick zamova PGO7

Hlavn sti pancovky RPG-7

63

Pruka vojka AR

sten rozebrn a skldn pancovky POSTUP pi stenm rozebrn pancovky: sejmout chrntka (zadn, pedn); oddlit spuadlo; oddlit pln dernk; oddlit vko tla spuadla. (skldn se provd v opanm poad)

Optick zamova PGO-7

Bojov pouit Optick zamova PGO-7 je hlavn druh midel pro RPG-7, umouje stelbu do 500 m. Charakteristika Optick zamova PGO-7 je optick pstroj s hranolovou pevracec soustavou v ohniskov rovin s ohniskovou destikou. Technick data
Zvten Hmotnost s PGO-7 Zorn pole Rozsah dlkov stupnice Hodnota dlku dlkov stupnice 2,7x 500 g 13 200500 m 100 m

Hlavn sti
1) tlo zamovae 2) konzola 3) osvtlovac zazen Ohniskov destika obsahuje: rektifikan kek dlkovou stupnici stupnici stranovch oprav dlkomrnou stupnici

64

Steleck pprava

68mm reaktivn protitankov grant vz. 75

Bojov pouit 68mm reaktivn protitankov grant vz. 75 je uren k nien obrnnch cl, opevnnch kryt lehkho typu a iv sly v opevnnch krytech. Charakteristika 68mm reaktivn protitankov grant vz. 75 je dynamicko-reaktivn zbra (bez zptnho rzu) s hladkou hlavn pro jednorzov pouit. inek pi probjen pance je kumulativn a je inn na slu pance do 300 mm. Technick data
Re RPG-75 Hmotnost RPG-75 Metn dlka na cl vysok 2 m Maximln dlka men stelby innost proti panci 68 mm 3,2 kg 190 m 300 m do 300 mm

Hlavn sti
1) vmetn pouzdro s mechanickmi midly, plnm spuadlem a nosnm popruhem 2) spalovac komora 3) kumulativn stela

Hlavn sti 68mm reaktivnho protitankovho grantu vz. 75

65

Pruka vojka AR

7,65mm samopal vz. 61

Bojov pouit 7,65mm samopal vz. 61 je run zbra jednotlivce uren k plnn zvltnch kol, osobn ochran a k nien neptele ve vzdlenosti do 200 m. Charakteristika 7,65mm samopal vz. 61 je jednoduch lehk samoinn run zbra, u n je k innosti zvru vyuito psoben tlaku prachovch plyn na dno nbojnice a tm i na elo zvru. Do pedn polohy je zvr vrcen tlakem dvou vratnch pruin. 7,65mm samopal vz. 61 umouje stelbu jednotlivmi ranami, dvkami i zajitn zbran. Je opaten zpomalovaem, kter sniuje kadenci stelby a souasn psob jako tlumi zptnho rzu zvru, co se projevuje zmrnnm pohybu zbran po kadm jednotlivm vstelu i pi stelb dvkami. Samopal je proto velmi pesn. Technick data:
Re Hmotnost bojov Dlka v pochodov poloze v bojov poloze inn dostel openm pabiky do ramene inn dostel z ruky Smrtc inek Maximln dostel Bojov rychlost stelby jednotlivmi ranami malmi dvkami Poet nboj v zsobnku mal zsobnk velk zsobnk 10 ks 20 ks 35 ran/min 100 ran/min 270 mm 522 mm do 200 m do 50 m do 800 m 1 500 m 7, 65 mm 1 300 g 1 550 g

66

Steleck pprava

Hlavn sti
1) hlave 2) midla 3) pouzdro zvru 4) zvr 5) spuadlo s kohoutkem 6) tlo samopalu 7) pabika se zpomalovaem

Hlavn sti 7,65mm samopalu vz. 61 sten rozebrn a skldn samopalu vz. 61

Ped rozebrnm samopalu provst JISTOTU ZBRAN!

POSTUP pi stenm rozebrn samopalu: vyjmout zsobnk; provst JISTOTU ZBRAN: pravou rukou sthnout zvr do zadn polohy, pohledem se pesvdit, e v nbojov komoe nen nboj, vypustit zvr do pedn polohy, spustit zmknutm spout; odklopit pouzdro zvru; vyjmout zvr: sthnout zvr za napnac hmatnky, vyjmout napnac hmatnky, vysunout zvr z pouzdra zvru; odloit tlo samopalu. (skldn se provd v opanm poad) 67

Pruka vojka AR

7,62mm odstelovask puka SVDM

Bojov pouit 7,62mm odstelovask puka je run zbra jednotlivce uren k nien dleitch, mizivch, pohyblivch, nekrytch i maskovanch neobrnnch objekt a cl vetn iv sly v sestav neptele. Charakteristika 7,62mm odstelovask puka je samonabjec zbra. Pracuje na principu vyuit sti tlaku plynu, vzniklho hoenm prachov npln v hlavni na pst. Spuadlo umouje stelbu pouze jednotlivmi ranami. Technick data: Re Hmotnost bez bodku s pukovm dalekohledem, przdnm zsobnkem Dlka bez bodku Men dlka stelby s mechanickmi midly s pukovm dalekohledem Maximln dostel a smrtc inek Bojov rychlost stelby Poet nboj v zsobnku Hlavn sti
1) 2) 3) 4) hlave s mechanickmi midly pouzdro zvru zvr spuadlo 5) 6) paba, pedpab optick pukov dalekohled PSO-1 (NSPU non)

7, 62 mm 4 300 g 1 225 mm 1 200 m 1 300 m 3 800 m 30 ran/min 10 ks

68

Steleck pprava

Hlavn sti 7,62mm odstelovask puky SVDM sten rozebrn a skldn odstelovask puky

Ped rozebrnm samopalu provst JISTOTU ZBRAN!

POSTUP pi stenm rozebrn odstelovask puky: vyjmout zsobnk; provst JISTOTU ZBRAN: kdlo (pku) pojistky pesunout smrem dol, pravou rukou sthnout zvr do zadn polohy, pohledem se pesvdit, e v nbojov komoe nen nboj, vypustit zvr do pedn polohy, spustit zmknutm spouti; sejmout pukov zamovac dalekohled; sejmout oprku pro stelbu s pukovm zamovacm dalekohledem; sejmout vko pouzdra zvru s vratnm strojm; vyjmout nosi zvornku se zvornkem; vyjmou zvornk z nosie zvornku; vyjmout spuadlo; sejmout nadpab; vyjmout pst a pstnici s pruinou. (skldn se provd v opanm poad)

69

Pruka vojka AR

Zklady a pravidla stelby z runch zbran

Volba hled a zmrnho bodu pi stelb na pevn, miziv a vzdun cle
Vchoz prvky pro stelbu (u samopalu tedy hodnoty hled a poloha zmrnho bodu) mus bt voleny stelcem tak, aby vedly k zasaen cle v jeho stedu stedu. Existuj rzn zpsoby volby vchozch prvk pro stelbu: a) Prvn zpsob spov v tom, e: dlka nastaven na hled (H) je stejn jako dlka k cli (DC), tj. H = DC v ; v takovm ppad m-li bt zasaen cl do stedu, je zmrn bod (ZB) toton se stedem cle (SC) tj. ZB = SC.

b) Druh zpsob spov v tom, e: dlka nastaven na hled (H) odpovd metn dlce (MD) pro konkrtn vku cle, tj. H = MD; v takovm ppad m-li bt zasaen cl ve vzdlenosti nepevyujc metnou dlku, je zmrn bod toton se stedem spodnho okraje cle (SSOC) tj. ZB = SSOC. Metn dlka je pitom takov vzdlenost k cli stelby, pi n po celou dobu letu stely k cli nepev vka drhy letu stely vku danho cle (viz obrzek, co mj. znamen, e pro rzn vysok cle plat p stelb z danho druhu zbran rozdlen metn dlky).

70

Steleck pprava

c) Tet zpsob spov v tom, e: dlka nastaven na hled (H) je zpravidla vt ne dlka k cli, tj. H > DC; m-li bt zasaen cl, mus bt zmrn bod v cli zvolen v zvislosti na peven drhy stely nad zmrnou v dlce, kter odpovd dlce (vzdlenosti) cle, tj. ZB = zpravidla SSOC.

Dlec a jeho praktick vznam

Ve steleck praxi se pouv hel nazvan dlec (1 dc), kter umouje jednoduch pechod od hlov mry k dlkov a naopak. DLEC je hel, jeho dlka oblouku je rovna piblin 1/1 000 vzdlenosti (polomru kruhu). Dlcov pravidlo Dlcov pravidlo slou zejmna pro vpoet (uren, zjitn) dlky cle na zklad dalch znmch parametr, ktermi jsou vka nebo ka cle (v metrech) a velikost cle (v zjiovan vzdlenosti), udan v dlcch. Velikost cle v dlcch se pitom zjiuje zpravidla s vyuitm dlcovch stupnic zamovacch pstroj jednotlivch druh zbran nebo porovnnm s velikost jinch objekt, jejich dlcov hodnota je znm (viz text dl). V vka (ka) cle v metrech; U hlov hodnota vky (ky) cle v dlcch; D dlka cle v kilometrech. Zjednoduen vzorce

V=UD

U=

V D

D=

V U

Pro snadn zapamatovan vzorc lze vyut nap. nsledujc trojhelnkov schma:
V(m) D(km) U(dc)

71

Pruka vojka AR

Pro pouit tchto vzorc je nutno znt ku (vku, dlku) nejastjch cl a souasn je nutno znt zpsoby urovn hlovch hodnot cl v dlcch, k emu lze vyut: a) technick pomcky, tj. pomcky a pstroje, na jejich stupnicch (zmrnch osnovch) jsou pmo vyobrazeny hodnoty dlc (dlosteleck buzoly, dlosteleck a minometn zamovae, dalekohledy a periskopy, posuvn hledtka kulomet a jinch zbran, optick zamovae runch zbran a zbraovch systm apod.); b) pomocn prostedky, tj. pomcky, kter m vojk kdykoli k dispozici a jejich dve ovenou hlovou hodnotu zn (milimetrov pravtko, nbojnice, krabika od zpalek, prsty ruky, pst aj.), piem mus vdt, e 1 mm ve vzdlenosti 50 cm od oka pedstavuje 2 dlce (002). Pklad pouit dlcovho pravidla Je teba urit vzdlenost cle (ter . 7), je-li jeho ka v dan vzdlenosti vidt pod hlem 5 dlc (0-05) jeho ku. een: - jsou znmy U = 0-05 - nen znma - pouije se vzorec: D = ? (km)
0-0
0,5 m

= 0,5 m

D=

V U

0,5 5

= 0,1 km

D = 100 m

Oko

72

Steleck pprava

drba zbran

Pi jakkoli manipulaci se zbran je vojk POVINEN!

Pesvdit se, zda m v podku svou zbra a zda je zajitna, zda m v nleitm stavu svenou bojovou techniku a jinou techniku, munici a ostatn soustky vstroje a vzbroje (Zkl-2, l. 26).
Jednou z podmnek spolehliv innosti, pesnosti stelby a ivotnosti zbran je jej sprvn drba, tzn. zejmna jej itn a konzervovn.

Ped zatkem oetovn zbra sten rozeber. Nezapome provst jistotu zbran.
oetuj zbra vdy po skonen boje (vcviku) nebo v pestvkch bojov innosti (cvien); k itn zbran pouvej jen pedepsan istic prostedky: jemn ist hadry, konopnou, hrub esanou koudel, istic zbrojn olej k pprav vodn emulze, vodn roztok isticho prostedku SOD, konzervan olej OK-2a (KONKOR -101), petrolej ke svcen, nn kartek.

Zbra ukldej na bezpench mstech, chrnnch ped nepznivmi vlivy (snh, d, blto). Tv zbra, je-li funkn, me zachrnit IVOT tob i tvm spolubojovnkm!

73

Pruka vojka AR

Run granty
Run grant RG-4
Bojov pouit Run grant RG-4 je uren k nien palebnch prostedk a iv sly neptele na otevenm prostoru nebo ukryt v okopech (krytech, budovch apod.). Charakteristika Run grant RG-4 je grantem tonm nrazovm reaknm a pi pouit zesilovacho pouzdra t obrannm. Vybuchuje okamit pi nrazu na pekku. Je dobe pouiteln ve volnm prostoru zejmna za toku, kdy je mono ho hzet v podstat z jakkoli polohy, tzn. ze stoje, vklee i z lehu a skrytu za pekkou. Technick data
Smrtc inek stepin Zraujc inek stepin Hmotnost grantu 15 m 200 m 322 g

Hlavn sti
1) tlo grantu 2) trhac npl 3) zapalova 4) pojistky (dopravn, vrhov) 5) zesilovac pouzdro

Hlavn sti runho grantu RG-4

74

Steleck pprava

Run grant RG-F1

Bojov pouit Run grant RG-F1 je uren k nien palebnch prostedk a toc iv sly neptele v obrannm boji nebo v uzavenm prostoru (krytech, domech atd.). Charakteristika Run grant RG-F1 je grantem obrannm asovm s ttivm inkem. Je opaten zapalovaem UZRGM, kter se uvd do innosti v okamiku vyputn grantu z ruky. Grant vybuchuje po prohoen pyrotechnickho zpoovae za 3,24,2 sekundy. Grant se vzhledem k dosahu svch ink sm hzet pouze z okopu nebo zpoza krytu. Technick data
Smrtc inek stepin Zraujc inek stepin Hmotnost grantu se zapalovaem do 100 m do 200 m 600 g

Hlavn sti
1) tlo grantu 2) trhac npl 3) zapalova (s dopravn a vrhovou pojistkou)

Hlavn sti runho grantu RG-F1

75

Pruka vojka AR

Run grant URG-86

Bojov pouit Run grant URG-86 je uren k nien palebnch prostedk a iv sly neptele, a to jak v otevenm prostoru, okopech, tak i v uzavenm prostoru. Lze jej pouvat v tonm i obrannm boji. Charakteristika Run grant URG-86 je grantem univerzlnm (lze jej pout jako ton nebo obrann). Jeho inek lze nastavit pepnutm stavc pky na funkci nrazovou nebo asovou. Zapalova se aktivuje v okamiku vyputn z ruky a je vodotsn zaroubovn do tla grantu. Odjitn grant vybuchne po 3,24,6 s, a je nastaven na nrazovou i asovanou funkci po odjitn je nutno ho odhodit. Technick data
Smrtc inek stepin Zraujc inek stepin Hmotnost grantu se zapalovaem asi 8 m do 25 m 440 g

Hlavn sti
1) tlo grantu 2) trhac npl 3) kombinovan zapalova (s dopravn a vrhovou pojistkou a kombinovanou rozbukou)

Hlavn sti runho grantu URG-86 76

Steleck pprava

Bezpenostn opaten pi stelb a hzen RG

Bezpenostn opaten pi stelb z RZ: Bezpenost pi stelb se zajiuje dokonalou organizac cvien steleb, pesnm dodrovnm poadavk osnov steleb, stanovench smrnic, bezpenostnch opaten a vysokou kzn vech vojk. Kad vojk mus pesn a bezvhradn dodrovat bezpenostn opaten pi stelb. Kad cvic mus okamit zastavit stelbu samostatn, nebo na povel velitele: objev-li se ped cvicmi osoby, vozidla, nzko letc letadla nebo zvata; dopadnou-li stely (granty) za levou nebo pravou hranici stelby; ztrat-li cvic orientaci; je-li vztyen bl prapor na krytu. K zastaven palby cvicmu dv dc stelby povel, nap.: Palbu ZASTAVIT!, Nboj SKRYJ!. Na povel Palbu ZASTAVIT! se zastav palba. Cvic vybj zbran. Nabjet zbra je dovoleno pouze na palebn e po signlu K PALB a na povel K BOJI!. Na e ukonen palby se zbran vybjej, vystel se rny jistoty, zajist a prohldnou zbran, cvic hls dcmu stelby: Ten a ten, zbra jistota. Do vchozho postaven se cvic vracej na povel dcho stelby.

Psn se zakazuje:
nabjet zbran ostrmi, nhradnmi nebo cvinmi nboji bez rozkazu dcho stelby nebo ped vydnm signlu K PALB; mit zbran na osoby nebo jinak s n neoprvnn manipulovat; zahjit a vst palbu z pokozench zbran, v zakzanm smru stelby nebo po vztyen blho praporu (rozsvcen blho svtla) na dc vi, secch a krytech, jako i na jin zazen stelnice, za bon bezpenostn hranice a po nabrn zeminy do hlavn; kdekoli pokldat zbra nebo ji pedvat jinm osobm, pokldat na palebn e (mst pro stelbu) zbra bez rozkazu velitele; zdrovat se nebo rozmsovat snadno vzntliv nebo vbun materily v ohroenm prostoru (v sektoru 90 stup) za run protitankovou zbra;

77

Pruka vojka AR

oprat zadn st hlavn pancovky o zem nebo o jin pedmty a pi stelb z okopu nebo uzavenho prostou mt st zadn sti hlavn pancovky ve vzdlenosti men 2 m od stny nebo jin pekky; stlet, jestlie je v bezprostedn blzkosti ped hlavn kov nebo vysok trva; pouvat ke stelb nboje, kter maj viditeln stopy pokozen; pi stelb z okopu mt zadek hlavn pancovky ble ne 2 m od zadn stny okopu; snmat kuklu hlavov sti zapalovae pi stelb ostrm grantem za det nebo silnho snen; stlet z run protitankov zbran z levho ramene; vstupovat (jezdit) do mst stelnice, kde jsou nevybuchl stely (granty a miny), tato msta mus bt oznaena praporky a vstranmi tabulkami s npisy POZOR! NEVSTUPOVAT!, NEVYBUCHL GRANTY!; rozebrat granty a zapalovae, odstraovat na nich zvady, jako i dotkat se nevybuchlch grant, stel a min; vst palbu, let-li letadlo v malch vkch nad prostorem stelby. Ped bojovmi stelbami a cvienmi s bojovou stelbou mus bt vojci seznmeni s pornmi pravidly, s pravidly k ochran lesnho hospodstv a mus bt poueni o materiln zodpovdnosti za zpsoben kody. Kad vojk pi stelbch mus mt chrnie sluchu. Pi stelbch z pistole, samopalu a kulometu se mus pouvat chrnie sluchu do zvukovodu. Tk se to i cvinho prostedku (CP-34), signln pistole a odpalovn osvtlovacch raket. Pi stelbch v uzavench stelnicch se mus vdy pouvat sluchtkov chrnie sluchu. Pro stelbu z pancovek, grantomet, minomet, penosnch protitankovch komplet se mus pouvat chrnie sluchu do zvukovodu nebo kukla. Pi hzen runch grant se pouvaj (krom hzen z bojovch vozidel, kdy maj hzejc i dc nasazeny kukly) chrnie sluchu. Sluchtkov chrnie sluchu se nesm pouvat pi bojovch stelbch a v kombinaci s pilbou. Nboje ve vdejnch se mus chrnit proti deti a slunenm paprskm. Po ukonen bojov stelby a etapy bojov stelby pi taktickm cvien se cvicm odebraj nboje, vystelen nbojnice, prohldnou se zbran, zsobnky, schrnky a psy.

78

Steleck pprava

Bezpenostn opaten pi hzen runch grant: mezi vchozm postavenm a mstem hzen zdit rdiov nebo telefonn spojen; cvic, kte nehzej granty, mus bt v krytech nebo v takov vzdlenosti, aby nemohli bt zasaeni stepinami; vdejna grant a zapalova mus bt bezpodmnen v krytu; zakazuje se rozebrat ostr granty a odstraovat na nich zvady; obrann granty je mono hzet jedin ze spolehlivch kryt, cvic a dc stelby mus mt pi hzen nasazeny pilby, pi hzen z tank kukly; granty a zapalovae se cvicm vydvaj bezprostedn ped plnnm cvien; odjiovat grant (zaroubovat do nj zapalova) je dovoleno jen ped jeho hozenm a na povel dcho stelby; hzet granty nesmj ti vojci, kte neabsolvovali vcvik v hzen a zachzen s granty; zajiovn jednou ji odjitnho grantu je zakzno; o nevybuchlch grantech, nemohou-li bt ihned znieny; se vede zznam a msta jejich dopadu se ozna ervenmi praporky a tabulkami s npisy; pi cvien hzen ostrch runch grant ni pyrotechnik nevybuchl granty ihned. V hlubokm snhu, v hust a vysok trv a bainat pd se msta nevybuchlch grant zjiuj minovmi hledakami, nemohou-li bt granty vyhledny a znieny, msta se ozna (po roztn snhu se msto znovu prohldne a nevybuchl granty se zni). Nevybuchl granty (stely a miny) je oprvnn niit pouze pyrotechnik uren rozkazem velitele tvaru.

79

Pruka vojka AR

ENIJN PPRAVA
Ochrann stavby jednotlivce
Zkladnmi hledisky pro dlen ochrannch staveb jsou mra jimi poskytovan ochrany, jejich el a umstn staveb vzhledem k povrchu ternu. Rozdlen ochrannch staveb: podle mry jimi poskytovan ochrany:

podle elu: palebn, pozorovac, pracovn, pohotovostn, odpoinkov, spojovac, skladov a jin; podle jejich umstn vzhledem k povrchu ternu: povrchov, sten zaputn, zaputn a podzemn.

Okopy pro stelbu z runch zbran

Poskytuj stelcm ochranu proti inkm prostedk nien neptele a vytvej vhodnj podmnky pro obsluhu a pouit runch zbran ne pi stelb za pohybu otevenm ternem. Pro usnadnn zemnch prac a jejich maskovn se pi rozmsovn okop vyuv vech nerovnost ternu (rokle, labiny, jmy, nlevky po grantech aj.), ternnch pedmt (pkopy, ohrady, ploty aj.) a pirozench masek (porost). Men pekky ve vstelu (vtve, trva, kameny) se odstrauj tak, aby proveden pravy ternu nevedly k pedasnmu demaskovn a prozrazen provedench enijnch prac.

80

enijn pprava

Zkladnmi typy okop pro stelbu z runch zbran jsou: okop ke stelb ze samopalu vlee;

okop ke stelb z kulometu vlee;

81

Pruka vojka AR

okop ke stelb z pancovky vstoje (pimknut k prbnmu, spojovacmu zkopu);

vklenek pro stelivo (vpravo nebo vlevo)

Okopy pro stelbu z runch zbran se buduj v pmm dotyku s neptelem nebo mimo dotyk s neptelem. Postup pi budovn okopu po zaujet urenho (vhodnho) msta odlo vojk samopal (kulomet) vpravo od sebe na vzdlenost nataen pae a zaujme polohu tak, aby co nejmn vynval nad tern; poln lopatkou vyzna obrys okopu, prosek drn (vrchn vrstvu horniny) vpedu a po stranch okopu, sejme jej a hloub okop; z drn a vyten horniny vytv pedn nsyp; mezi pednm okrajem vkopu a nsypem ponechv pedprse irokou 20 a 30 cm (pro kulomet 40 a 50 cm) pro open lokt pi stelb (pro ustaven kulometu); jakmile vojk doshne v pedn sti okopu hloubky 20 cm, sthne se dozadu a dokon vkop a (okop) zamaskuje pedn valy (drny, porostem). Pi budovn okopu vojk soustavn pozoruje tern a neptele. Takto vybudovan okop se postupn zdokonaluje (prohlubuje, zvyuje se nsyp, zizuj se vklenky pro stelivo, zdokonaluje se maskovn). V pednm nsypu se ponechv stlna, z vyten horniny se nsyp roziuje na

82

enijn pprava

bon strany a zvyuje se (50 a 60 cm). Je-li dostatek asu a materilu, prokldaj se nsypy uprosted kameny a zpevuj se drnem i ze stran (bok). Hloubka okopu ke stelb vlee je 30 cm, ke stelb v klee 60 cm a vstoje 110 cm, ppadn a 150 cm. U hlubho okopu se v jeho pedn sti ponechv (vytv) stupe k veden palby. Ochrann vlastnosti okopu ke stelb vstoje je mono zvit nakrytm zadn sti vkopu tyovinou a ochrannou vrstvou horniny (tlouka vrstvy na kryt by mla init minimln 0,3 m). V pmm dotyku s neptelem se k budovn okop pouv poln lopatka (vojk po celou dobu budovn le). Postup prce mus bt takov, aby okop v kterkoli fzi budovn poskytoval co nejvy stupe ochrany a umonil pozorovn a veden palby. Mimo dotyk s neptelem se hloub okopy pro stelbu z runch zbran vstoje, na hloubku 110 cm, zpravidla za pouit dlouhho enijnho nad (lopaty, krumpe).

Obrann postaven mechanizovanho drustva

Obrann postaven mechanizovanho drustva se buduje z jednotlivch ochrannch staveb spojench prleznm (spojovacm) zkopem. Okopy se hloub jako pimknut k zkopu v obrannm postaven drustva nebo jako vysunut (pro kulomet, pancovku) ped zkop. Pi dostatku asu se po dokonen okop pro stelbu vstoje jednotliv okopy v obrannm postaven mechanizovanho drustva propojuj prleznm (spojovacm) zkopem, v pmm dotyku s neptelem nejprve o hloubce 60 cm, postupn a 110 cm i vce.

83

Pruka vojka AR

Obrann postaven mechanizovanho drustva

84

enijn pprava

Postup budovn obrannho postaven mechanizovanho drustva (varianta) postupn budovn okop pro stelbu vlee, vklee a vstoje; propojen okop prleznm zkopem (hloubka 60 cm), vybudovn okopu pro BVP; dobudovn obrannho postaven mechanizovanho drustva. Ke zven ochrany proti kombinovanm inkm neptelskch prostedk nien a ped neptelskm pozorovnm se buduj pohotovostn okopy. Ped povtrnostnmi vlivy se pohotovostn okopy zpravidla nakrvaj. Pohotovostn okop pro jednotku (osdku, obsluhu) se buduje 150 180 cm hlubok se kou dna 60 cm. Dlka okopu zvis na potu ukrvanch osob. Na jednu chrnnou osobu se pot nejmn 60 cm dlky okopu. Okop me navazovat na zkop nebo me bt budovn samostatn.

enijn nad
enijn nad nosn
Nosn nad je opateno zvsnkem a nos se na opasku u pravho boku.

skldac poln lopatka

sekerka enijn vz. 49 poln lopatka vz. 2

85

Pruka vojka AR

enijn nad vozn

a) vozn nad je soust vstroje vozidel a bojov techniky

enijn lopata

enijn krump

pila bichatka sekera porec

b) nebo se pev dopravnmi prostedky jednotek:

sochor palice ocelov

palice devn

86

enijn pprava

Maskovn
Maskovn pedstavuje souhrn opaten, jejich clem je utajit ptomnost (rozmstn) vojsk a jejich innost ped innost neptelskho przkumu. Maskovn zahrnuje pedevm takov opaten, ktermi se odstrauj (skrvaj) demaskujc pznaky. Maskovn se organizuje a provd nepetrit pi jakkoli innosti vojsk v jakmkoli prostoru.

Druhy maskovn
Prodn maskovn
Je zkladn, nejjednodu a nejrychlej, spov v plnm skryt, nebo znenpadnn pedmt a innost vhodnm vyuitm maskovacch vlastnost ternu (nerovnosti, lesnatost, noc, mlha, ). Vyuv se pi nm skrytu v lesch, kovinch, v vozovch cestch, ternnch nerovnostech a v zastavnch prostorech (stodoly, klny, ploty, ochrann zdi, psteky) a ve vech ppadech t vrench stn. Vyuvn rzu ternu Z hlediska maskovn m velk vznam rz ternu a jeho zvltnosti. Kad druh ternu m charakteristickou kresbu, barvu, strukturu a vyzaovac schopnosti. Pouv se s clem: zmenit kontrast mezi okolm a povrchem maskovanho objektu; sladit odrazn vlastnosti maskovanho objektu s odraznmi vlastnostmi okol; zlepit maskovac vlastnosti ternu. Je zaloeno na vyuit ivho nebo odezanho rostlinstva bu jako samostatn masky, nebo jako doplkovho maskovn k technickm prostedkm.

Technick maskovn
Maskovn zbarvenm povrchu Clem maskovn zbarvenm povrchu je ztit tvarovou rozpoznatelnost, zkreslit hly a hrany, snit barevn a jasov kontrast s okolm nebo pozadm.

87

Pruka vojka AR

Dekoran maskovn Dekoran maskovn m za el snit npadnost objektu, nebo ho pln skrt. K dekoranmu maskovn se vyuvaj: prodn masky doplnn umlm maskovacm materilem; deformujc prostedky; masky M; makety, klamn objekty.

88

enijn pprava

Protiradiolokan maskovn Protiradiolokan maskovn je ureno ke zten nebo plnmu znemonn radiolokanho zjiovn pozemnch cl. K protiradiolokanmu maskovn se vyuv: prodnch protiradiolokanch masek (ternn pekky, vegetace a pedmty vyskytujc se v ternu); technickch prostedk (koutov odree a stnc masky z drtnho pletiva). Speciln maskovn Speciln maskovn zahrnuje maskovac opaten vyadujc zvltn vcvik a materil. Zahrnuje maskovn: svteln; pyrotechnick; dmov; zvukov; tepeln.

89

Pruka vojka AR

Maskovac prostedky
Soupravy maskovacch barev
Soupravy maskovacch barev jsou ureny pro krtkodob ntry (s trvanlivost do 3 msc) techniky a objekt. Trvanlivost ntru sniuje nepzniv poas (d), odmoovn, dezaktivace apod. Z povrchu se maskovac barvy daj smt proudem vody a kartem. Soupravy maskovacch barev jsou: maskovac barvy letn (pro vegetan obdob); maskovac barvy zimn (pro zimn obdob).

Poteba barev k ntru hlavnch druh techniky Druh techniky BVP T-72 UAZ P-V3S T-813 (815) Celkov spoteba prkov barvy v kg 2,0 2,0 1,5 4,0 3,0

Maska mnitelnch rozmr (maska M)

Maska mnitelnch rozmr (maska M) je urena ke krtkodobmu maskovn objekt a techniky. Skld se z maskovacho pokryvu a podprnch prvk. Postup pi stavb masky: maska se vyjme z obalu a polo se svinut na horn plochu objektu asi uprosted jeho podln osy; maska se rozvine ze stedu na ob strany v podln ose; okraje masky se pehod do stran maskovanho objektu a zakotv k ternu; maska se podepe pedepsanmi nebo vpomocnmi podprnmi prvky a cel tvar se tak zdeformuje.

90

enijn pprava

Zamaskovan technika

Trhaviny
Trhaviny jsou ltky, vsledkem jejich vbun pemny je detonace provzen vznikem znanho mnostv rychle se rozpnajcch plyn, nhlm vzrstem teploty a svtelnm zbleskem.

91

Pruka vojka AR

Pehled nejdleitjch trhavin pouvanch v AR

Nzev Tritol Oznaen TNT Pouit hlavn vojensk trhavina, vroba enijnho nloiva, plnn munice, psada do jinch trhavin vroba plastick trhaviny, poinovch nloek, bleskovice a rozbuek vroba specilnho enijnho nloiva vytven tvarovch a usmrnnch nlo vytven tvarovch a usmrnnch nlo Bezpenost Rozpustnost ve vod Barva lut

bezpen nerozpustproti prstelu, n pi hoen nevybuchuje

Pentrit

Np

citliv na nraz, ten a statickou elektinu

nerozpustn

bl (barv se rov)

Hexogen

RDX(H)

citliv k mechanickm podntm

nerozpustn

bl (barv se oranov) pinav ed

Plastick trhavina

Pl Np 10

bezpen nerozpustproti prstelu, n pi hoen nevybuchuje bezpen nerozpustproti prstelu, n pi hoen nevybuchuje

Plastick trhavina

Pl Hx 30

svtle ed

enijn nloivo
enijn nloivo pouvan v AR je ureno k trhacm pracm veho druhu. Normln nloivo je vyrobeno z tritolu. Tvo je tritolov nloky o hmotnostech 75 g, 200 g, 400 g, 1 kg, 3 kg.

Roznt ohnm bez a s pouitm bleskovice

Roznt ohnm bez pouit bleskovice se pouv k odplen jedn nloe.

92

enijn pprava

Ke zhotoven rozntu jsou nezbytn: rozbuka (enijn); zpalnice; klet na rozbuky; prostedky pro zaplen zpalnice (pyrotechnick zpalky) a pro men a ezn zpalnice (ostr n, ist devn podloka, metr). Rozbuka spojen se zpalnic se nazv asovan rozncova. Pouv se k rozntu jednotlivch nlo nebo jedn i vce odno bleskovice. Postup pi zhotovovn asovanho rozncovae: zkouka zpalnice; istm ostrm noem odznout z pezkouenho svitku na devn podloce zpalnici o potebn dlce (minimln dlka zpalnice mus bt 120 cm); vyjmout rozbuku z krabiky a zkontrolovat jej stav. Rpat do rozbuky je zakzno; klet na rozbuky prohldnout a poppad sedit stavcm roubem; kolmo seznut konec zpalnice opatrn zasunout do rozbuky, a dosedne na pojistku, pitom netlait na rozbuku, netoit rozbukou ani zpalnic, aby tenm nedolo k vbuchu rozbuky; takto pipravenou zpalnici s rozbukou vloit do klet a pidret levou rukou, zatmco pravou mrn stlait rukojeti klet, pi uvolnn stisku klet pootoit zpalnic s rozbukou a znovu stisknout, tento postup nkolikrt opakovat; pi oten zpalnice s rozbukou nutno dbt, aby nedolo k povytaen rozbuky z klet; pi sestavovn asovanho rozncovae nesm nikdo stt ve smru osy rozbukovch klet, ruka pidrujc zpalnici s rozbukou mus bt tak mimo osy klet v dostaten vzdlenosti.

Je zakzno stiskvat rozbuku zuby, klnovat zpalnici v rozbuce zpalkami apod.!

asovan rozncova se vkld do poinov nloky a po upevnn nloe na trhan pedmt.

93

Pruka vojka AR

asovan rozncova zhotoven na mst se opatuje rozbukovm roubem pro dokonal spojen s nlokou. Roznt ohnm s pouitm bleskovice se pouv k souasn aktivaci vce nlo. K rozntu je teba: bleskovicov poinek BP-1 (rozbuka ); bleskovice; asovan rozncova; klet na rozbuky; prostedky pro zaplen asovanho rozncovae, pomcky pro ezn a men bleskovice, lepic pska.

Pklady monch zpsob spojovn bleskovice

94

enijn pprava

enijn ztarasy
Vbun ztarasy
Jsou hlavnm druhem enijnch ztaras. Pat k nim minov pole, nstrahy a asovan miny. Zklad systmu enijnch ztaras v soudobm boji tvo protitankov minov pole. Minov pole je sek ternu, ve kterm je poloeno nkolik ad min kladench uritm zpsobem od jedn dc ry. Minov pole mohou bt protitankov, protipchotn, smen a klamn. Krtk minov bodec pat mezi odtarasovac prostedky pro run odminovn. Pouv se pi provdn przkumu a zizovn prchod v minovch polch. Minovm bodcem se prozkoumv pda do hloubky 10 a 20 cm pchnm (zpravidla pod hlem 30 a 60 stup) tak, e se ps v ternu o ce 150 cm zkoum kadch 8 a 10 cm. elem vbunch ztaras je: znemonit nebo ztit nepteli innost a pohyb a vytvoit tak vlastnm vojskm efektivn podmnky pro jeho nien; niit komunikace, spoje, ivou slu a bojovou techniku neptele; ztit nepteli vyuit komunikac, leti, budov, prmyslovch zvod a jinch dleitch objekt na zem, kter obsadil; zajistit manvr a vyveden vlastnch vojsk zpod deru neptele; spolupsobit pi zajiovn dosaench ar a dleitch objekt; zajiovat boky a mezery v bojov sestav tocch vojsk pi odren protizte a protider neptele; ruit innost neptele v zzem (zsobovn, pesuny po komunikacch apod.). K dosaen co nejvtho inku je teba vbun ztarasy vhodn umstit v ternu, maskovat, pozorovat, postelovat a utajovat ped pedasnm zjitnm (pozorovnm) neptelem.

Miny a rozncovae
V AR jsou pouvny tyto protitankov miny: protitankov mina bakelitov PT Mi-Ba III; protitankov mina univerzln PT Mi-U. 95

Pruka vojka AR

Protitankov mina bakelitov PT Mi-Ba III

Bojov pouit Mina je urena ke zizovn protitankovch minovch pol, a to runm zpsobem (povrchov i zaputn), kladenm z poloautomatickch uklada (povrchov i zaputn). Charakteristika Protitankov mina bakelitov PT Mi-Ba III je svm charakterem protipsov tlakov kontaktn mina, vysoce odoln proti petlaku v ele rzov vlny. Technick data:
Hmotnost miny s rozncovaem Hmotnost trhac npln Prmr miny Maximln vka miny Aktivan sla vt ne inek miny (peraen kolejovho psu) do e 10,8 kg 8 kg 330 mm 110 mm 2 kN 900 mm

Hlavn sti
1) tlo miny 2) trhac npl 3) tlakov kotou 4) vrchn zvrn roub 5) rozncova Ro-2 6) dopravn pojistka 7) spodn zvrn roub 8) poinov nloka

96

enijn pprava

Hlavn sti protitankov miny bakelitov PT Mi-Ba III

Protitankov univerzln mina PT Mi-U

Bojov pouit Mina je urena ke zizovn protitankovch vbunch ztaras runm zpsobem. Klade se povrchov i zaputn. Charakteristika Protitankovou univerzln minu PT Mi-U je mono pout jako: protipsovou tlakovou kontaktn minu; protidnovou nrazovou kontaktn minu (s hlkovm nstavcem rozncovae). V obou ppadech jde o minu vysoce odolnou proti petlaku v ele rzov vlny.

97

Pruka vojka AR

Technick data:
Hmotnost miny s rozncovaem Hmotnost trhac npln Prmr miny Maximln vka miny Aktivan sla na tlakov kotou vt ne Aktivan sla na hlkov nstavec vt ne inek protipsov miny (zni kolejov ps) o ce inek protidnov miny (proraz panc) do tlouky 9,5 kg 7 kg 320 mm 128 mm 1,5 kN 31,4 N 600 mm 30 mm

Hlavn sti
1) tlo miny 2) obvodov nlo 3) stedov nlo 4) poinov nloka 5) rozncova 6) Kombinovan rozbuka se zpoovaem 7) tlakov kotou 8) asov pojistka

98

enijn pprava

Hlavn sti protitankov univerzln miny PT-Mi-U

Rozncova RO-2
Rozncova Ro-2 je mechanick tlakov rozncova s okamitm psobenm. Pouv se s kombinovanou rozbukou k nebo kombinovanou asovanou rozbukou k k adjustaci protitankovch bakelitovch min PT Mi-Ba III. V tchto minch je vloen a vyjm se jen pi jejich adjustaci a dezadjustaci. Hlavn sti
1) hlava dernku 2) dernk 3) zpruha dernku 4) rozbukov roub 5) tlo rozncovae 6) podloka 7) rozbukov roub 8) kombinovan rozbuka k

99

Pruka vojka AR

Hlavn sti rozncovae RO-2

Kladen jednotlivch protitankovch min

Hlavn zsady pro run kladen min zaputn do ternu: protitankov miny se kladou do lka, jeho rozmry zvis na typu miny a ternnch podmnkch; lko miny mus pi njezdu tanku umoovat dobr penos tlaku na aktivan st (aktivan zazen) miny, a to zvl s ohledem na zeminu. a) ve stedn kopn hornin nebo zmrzl pd

100

enijn pprava

b) v lehce kopn hornin

Minov nebezpe
Pi kad bojov i mrov akci v prostoru operace pamatuj na mon nebezpe hrozc z uloench minovch pol, nastraench jednotlivch min a nevybuchl munice. Vdy je teba zskat co nejvce informac o pouvanch minch a munici v prostoru plnn kolu a seznmit s nimi vechny pslunky jednotky. Zkladn informace o minch a nevybuchl munici zahrnuj: kde se mohou miny nachzet zpsoby znaen zaminovanch prostor pznaky svdc o vskytu min a nevybuchl munici zpsoby a opaten jak se minm a nevybuchl munici vyhnout postup pi pesunu (innosti) v nebezpenm prostoru Kde se mohou miny nachzet na linich konfrontace (arch dotyku) na komunikacch, na kamenitch cestch v oputnch budovch v lesch a kovinch ve vojenskch zazench na strategickch mstech (komunikace, mosty, vyven prostory pro veden palby atd.) jako nstrahy p zabezpeovn osobnho majetku apod.

101

Pruka vojka AR

Pznaky svdc o vskytu min a nevybuchl munice znaen min a nevybuchl munice krtery mrtvoly a kostern pozstatky obaly od min a munice nstran drty rozryt zem neobdlan pole nepouvan komunikace chovn mstnch obyvatel

Jak se minm a nevybuchl munici vyhnout Zsta na znmm a bezpenm mst! Pohybuj se po schvlench komunikacch! Nejezdi na zarostl komunikace! Nezvedej dn pedmty! Pozoruj chovn mstnch obyvatel! Zskvej informace o vskytu min a nevybuchl munici!

innost v nebezpenm prostoru (po zjitn minovch a jinch nstrah)

Zastav! Varuj! hlasem vechny ptomn osoby. Zahlas situaci! kontaktuj operan skupinu a informuj o: pesn poloze; rozsahu zrann (poet mrtvch); okolnostech pedchzejcch vstupu do zaminovanho prostoru; detailech a typech min (pokud je to mon); stavu a poloze pstupov cesty; poadovan podpoe; mstu styku (poloha msta pro pistn vrtulnku). Zhodno situaci! zejmna: poty zrannch a vlastn monosti poskytnout jim prvn pomoc; nejjistj cestu zpt do bezpenho prostoru; vlastn monosti pesunu zpt do bezpenho prostoru; monost vydn pomoci. Jednej! vydej pomoc enijnch specialist.

102

enijn pprava

Nezapome provst zkres prostoru do mapy! V dn innosti nespchej. Pokud je to mon, v prvn ad vydej enijn specialisty EOD a zdravotn pomoc!

innost mimo vozidlo a ve vozidle

vechny ptomn osoby okamit varuj vkikem STOP. MINY; prohldni prostor u svch nohou a v nejblim okol; zhodno situaci poty zrannch, monost poskytnut pomoci, monost nvratu do bezpenho prostoru; k nvratu do bezpenho prostoru vyuij vlastnch stop; vydej pomoc enijnch specialist EOD a zdravotn pomoc; pokud je to mon, zsta ve vozidle a vykej na pjezd vyproovac skupiny a specialist EOD; pokud mus vozidlo opustit, vystup zadn st a SLEDUJ prostor za vozidlem dve, ne ho opust. Vyuvej stop vozidla pro svj odchod; SLEDUJ prostor smrem do bezpenho msta.

Vyprotn zrannho
se zrannm neustle rozmlouvej; prov cestu ke zrannmu; prov prostor okolo zrannho; poskytni prvn pomoc zrannmu; prov cestu ven z nebezpenho prostoru; vynes zrannho.

103

Pruka vojka AR

Znaen nebezpench prostor

znakami nebo pskami s npisem Miny nebo Mines rozlinch tvar a rozmr; v AR se pouvaj trojhelnkov znaky o stranch 28 cm s ervenm polem a blmi npisy Mines Miny o vce 6 cm; v prostoru psobnosti jednotky nebude s nejvt pravdpodobnost znaen podle pravidel; bude pouvn rozmanit materil a rzn barvy.

Nevbun ztarasy
Nevbun ztarasy mohou bt zemn, devozemn a drtn. Ztarasy se zizuj ve vech druzch bojov innosti a mus splovat tyto poadavky: bt tko pekonateln; bt dostaten odoln proti rychlmu odstrann nebo poruen neptelem; mus se dt dobe brnit a steit; mus se dt rychle vybudovat prostedky, kter jsou k dispozici; nesmj omezovat manvr a pohyb vlastnch vojsk. Nevbun ztarasy zizuj zpravidla enijn jednotky, ale mohou je zizovat i jednotky ostatnch druh vojsk. Podle uren se nevbun ztarasy dl na: protitankov; protidopravn; protipchotn.

104

enijn pprava

Protitankov (protidopravn) ztarasy

Protitankov srz

Protitankov (protidopravn) pkop

105

Pruka vojka AR

Protitankov ztaras ze elezobetonovch jehlan

Protidopravn zbrana z kulatin opleten ostnatm drtem

106

enijn pprava

Protipchotn ztarasy
Trojstnn kolkov drtn ztaras

Rozhozen drt

107

Pruka vojka AR

Drtn plot

108

enijn pprava

Rohatka

Jeek

109

Pruka vojka AR

OCHRANA PROTI ZBRANM HROMADNHO NIEN

Prostedky individuln ochrany jednotlivce
Ochrann maska M-10M
Charakteristika a pouit Ochrann maska zabezpeuje ochranu o, dchacch orgn a oblieje proti radioaktivnm, biologickm a otravnm ltkm ve form par, plyn a aerosol. Filtr masky nechrn proti oxidu uhelnatmu a prmyslovm toxickm ltkm (amoniak, sulfn, oxidy sry apod.). Nelze ji pout v prosted obsahujcm mn ne 17 % kyslku. Umouje pijmat npoje. Technick data
Hmotnost lcnice Hmotnost lcnicovho filtru Doba ochrany proti aerosolm asi 0,88 kg 0,22 kg Podle typu OL a koncentrace

Ochrann maska M-10M 110

OPZHN

Ochrann maska OM-90

Charakteristika a pouit Ochrann vlastnosti masky OM-90 jsou obdobn jako u masky OM-10M. Nelze ji pout v prosted obsahujcm mn ne 17 % kyslku. Maska je vydvna v souprav s lcnic, ochrannm filtrem, pltnkou na jedno pouit (JP-90), speciln ztkou poln lhve a pepravn branou. Pi pouit odpovdajcho filtru chrn i proti prmyslovm kodlivinm. Souprava se skld z lcnice, ochrannho filtru, pltnky na jedno pouit (JP-90) a pepravn brany: Filtr lze upevnit napravo nebo nalevo. Zorn pole masky je 70 % a umouje stelbu. Technick data Hmotnost lcnice Minimln slovn srozumitelnost Poet velikost obliejov masky asi 0, 475 kg 98 % 3

Ochrann maska OM-90 111

Pruka vojka AR

Protichemick souprava JP-75A

Charakteristika a pouit Souprava poskytuje ochranu povrchu osob, jejich odvu, obuvi, strje a osobnch zbran proti kapkm otravnch ltek a radioaktivnmu prachu. Rovn se me pout ke krtkodob ochran proti zpalnm ltkm a k nouzov ochran proti inkm svtelnho a tepelnho zen jadernho vbuchu. Je soust vbavy kadho jednotlivce. Souprava se skld z pltnky, rukavic a pezvek.

Protichemick souprava JP-75A

Technick data
Hmotnost soupravy Minimln doba ochrany Tepeln rozsah pouit Poet velikost pltnky 0,7 kg 20 minut od -30 do +50 C 3

112

OPZHN

Pltnka jednorzov JP-90

Charakteristika a pouit Souprava poskytuje ochranu povrchu osob, jejich odvu, obuvi, strje a osobnch zbran proti kapkm vech kapalin (s vjimkou organickch rozpoutdel) a radioaktivnmu prachu. Rovn se me pout ke krtkodob ochran proti zpalnm ltkm (nap. napalmu) a k nouzov ochran proti inkm svtelnho a tepelnho zen jadernho vbuchu. Skld se z pltnky, rukavic a nvlek (na obuv).

Pltnka jednorzov JP-90

Technick data
Hmotnost soupravy Rezistenn doba pltnky pro kapky yperitu max. 0, 97 kg min. 20 minut

113

Pruka vojka AR

Pevlek filtran ochrann FOP-96

Charakteristika a pouit FOP-96 slou jako vevojskov ochrann prostedek k ochran ke ped parami, sten chrn ped hrub disperznm aerosolem a drobnmi kapkami toxickch, drdivch, agresivnch i jinak kodlivch ltek. Poskytuje innou ochranu i proti deti a sten i proti biologickm kodlivinm (zchyt bakteri) a radioaktivnmu prachu. FOP-96 je een jako pevlek na poln stejnokroj vzor 95, sestvajc z rozepinateln blzy s kapuc, kter je pizpsobena M10M, OM-90, kalhot, vojenskch l a PE skladovacho obalu. Zkladn sestava je doplnna protichemickmi rukavicemi a pezvkami. Pi ochran proti aerosolu se pouv pevlek v kombinaci s JP.

Pevlek filtran ochrany FOP-96 Technick data

Hmotnost vech st Rezistenn doba RDY odvu pi 30 C Poet velikost odvu ivoznost odvu pi krtkodobm periodickm pouvn ivotnost odvu pi dlouhodobm noen 4,5 kg 80 minut 6 6 msc 2 a 3 msce

114

OPZHN

Charakteristika ZHN a innost po zasaen

ZHN jsou zbran, kter svmi inky zpsobuj hromadn ztrty a poozen osob, techniky, objekt a ivotnho prosted. Psob na velkch plochch a inek je okamit (pronikav radiace) i dlouhodob (radioaktivn zamoen). Mezi zbran hromadnho nien pat: jadern zbran; chemick zbran; biologick zbran.

Jadern zbran
Niiv inky jadernch zbran jsou zaloeny na vyuit energie, kter se uvoluje pi jadernm vbuchu. Zdrojem energie je jdro atomu. Jadern zbran tvo jadern munice a prostedky jejich dopravy na cl. Druhy jadernch vbuch: vzdun; pozemn (nvodn); podzemn (podvodn). Niiv faktory: svteln zen; tlakov vlna; pronikav radiace; radioaktivn kontaminace; elektromagnetick impuls.

Charakteristika a inky niivch faktor jadernho vbuchu

Svteln zen Pi vbuchu se svteln zen projevuje nejprve formou oslnivho zblesku, po nm se v mst vzdunho vbuchu vytvo svtc oblast ve tvaru koule, pi pozemnm vbuchu polokoule. Projevem svtelnho zen je pm (nechrnn) i nepm (zahtm, nebo vzplanutm odvu) poplen pokoky.

115

Pruka vojka AR

Tlakov vlna V okamiku vbuchu se rozhaven vrstva vzduchu zan pohybovat velkou rychlost od stedu vbuchu. Podle stupn zasaen iv sly mohou bt zpsobeny zhmodniny, zlomeniny, pokozen sluchu, mozku, plic, vnitnch orgn nebo smrt. Pronikav radiace Pi vbuchu vznik ionizujc zen, kter u nechrnnch osob vyvolv nemoc z ozen, naruuje elektronick zazen, zpsobuje zakalen a ztmavnut optickch skel a materily po zasaen zenm se mohou stt doasn radioaktvnmi (indukovan radioaktivita). Radioaktivn kontaminace V okol epicentra dochz k vypadvn radioaktivnch steek (radioaktvn spad) z oblaku jadernho vbuchu. Radioaktivn oblak se pohybuje ve smru vtru a snm se radioaktivn kontaminace. Prvotn kontaminace je zpsobena radioaktivnm prachem, kter vypadv pmo z oblaku, a druhotn kontaminace je zpsobena pi zven radioaktivnho prachu nachzejcho se na ternu. Radioaktivn kontaminace zvyuje ozen osob (absorbovanou dvku) a me u osob vyvolat nemoc z ozen. Absorbovan dvka zvis na intenzit kontaminace, dob expozice a stupni ochrany. Intern kontaminace (vdechnutm, poitm) je mnohem nebezpenj a tm neodstraniteln, proto je nezbytn pouvat ochranu dchacch cest a vyvarovat se konzumace kontaminovan stravy. Elektromagnetick impuls Jadern vbuch uvoln st sv energie jako velmi siln impuls elektromagnetick energie, kter zpsobuje znien elektronickch pstroj, vodi, titnch spoj, vymazn magnetofonovch zznam a elektronick pamti pota.

116

OPZHN

Ochrana pi jadernm vbuchu

Pro ochranu osob ped inky vbuchu jadernch zbran slou: kryty (ochrann stavby, okopy, technika); ternn nerovnosti; clony z neholavch materil (proti svtelnmu zen).

CHRA SE!
zavi oi, pikryj si oi pedloktm ruky; ukryj se do zkopu, za ternn nerovnost, vyhr si lmec blzy; na volnm ternu zalehni s nohama u sebe, patami smrem k vbuchu; vyhni se blzkosti budov; nedotkej se pedmt, kter se vlivem svtelnho zen zahly; neukrvej se do kryt, kter by mohly lehce vzplanout.

POZOR! Vn zrann a nkdy i smrt mohou vznikat v dsledku stetu s letcmi pedmty, padajcmi troskami budov, nhlmi zmnami polohy techniky atd.

innost vojka pi jadernm vbuchu 117

Pruka vojka AR

Chemick zbran
Chemick zbran tvo bojov hlavice (zazen), v n je laborovan bojov chemick ltka a prostedky jej dopravy na cl. Struktura chemickch zbran Bojov chemick ltka laborovan do munice nebo do specilnho zazen: dmovnice run granty dlosteleck granty a miny leteck rozstikovac zazen leteck pumy hlavice raket fugasy a nstran zazen Prostedek dopravy BCHL na cl: houfnice grantomety minomety raketomety zen stely letadla

Bojov chemick ltky

Bojov chemick ltky jsou vechny toxick chemick ltky (pevn, kapaln i plynn), je lze pout v monm ozbrojenm konfliktu a kter jsou svmi inky nameny proti ivm organismm a zpsobuj vyazen iv sly. K tomu me dojt usmrcenm nebo ztrtou bojeschopnosti. Kontaminace bojovmi chemickni ltkami vdy omezuje schopnosti vech druh sil.

118

OPZHN

Rozdlen BCHL podle charakteristickho inku na iv organizmy Dusiv zmna propustnosti plicnch sklpk fosgen a kapilr difosgen toxick otok plic naruuj transport kyslku krv prbh otravy je velmi rychl zstava dechu, selhn krevnho obhu zntliv a rozkladn proces o rzn intenzit a na rznch mstech, vznik puch nejastj vstupn branou je ke, psob na nervov systm ovlivuj centrln nervovou soustavu disponuj obvykle selektivnm inkem pokozuj nervov systm psob na rostlinstvo (zpravidla listnat) zaschnut a opad list. pokozen jater, sleziny, ledvin, srden svaloviny, o, dchacho apartu a centrln nervov soustavy plen a ezn v och podrdn hornch cest dchacch kyanovodk chlorkyan ricin yperit lewisit fosgenoxim sarin soman tabun ltka VX

Veobecn jedovat

Zpuchujc

Nervov paralytick

Toxiny

rostlinn ivoin bakteriln herbicidy

Fytotoxick ltky (herbicidy)

Drdiv

ltky CS, chlorpikrin adamsit

Uveden skupiny ltek pat z hlediska bojovho uren mezi BCHL vyazujc.

119

Pruka vojka AR

Pznaky pouit bojovch chemickch ltek

Mezi pznaky, kter mohou pomoci rozpoznat pouit BCHL, pat: vytven oblaku aerosolu (mlhy, dmu) v mstech vbuchu chemick munice, za nosii nebo za aerosolovmi genertory; nlez stepin nebo nevybuchl munice s oznaenm pro chemickou munici; neobvykl kapky a skvrny na pedmtech a plodinch; zmny na hmyzu a drobnm zvectvu nebo zven vskyt uhynulch jedinc; zmny na vegetaci nebo vod; neobvykl jevy pi pouit: neobvykl zvuk vbuchu chemick munice, charakteristick zpach (vn), drdiv inek na dchac cesty, oi, ki, olejovit kapky a skvrny na povrchu rostlin, materil a pd, olejovit skvrny na vod, jej cizorod zpach, zmny na vodnm rostlinstvu, hladina sten nebo plon pokryta sticemi prachu, nalezen vytyovacch znak oznaujcch kontaminovan prostor.

Biologick zbran
Biologick zbra je zbran hromadnho nien, jej inek je zaloen na choroboplodnch vlastnostech a schopnostech mikroorganism a jejich produkt zpsobovat zvan a tko liteln onemocnn ivch organism (lid, zvat a rostlin). Zahrnuje biologick prostedky a prostedky pro jejich dopravu na cl.

120

OPZHN

Charakteristika biologickch prostedk

Viry lut zimnice znty mozku chipkov onemocnn prav netovice aj. Rickettsie skvrnit tyf horeka Skalistch hor Q horeka aj. Bakterie sn slezinn plavice cholera mor bin tyf, paratyf aj.

Pznaky pouit biologickch zbran

Vnj (nepm) pznaky pouit biologickch zbran lze zjistit vizuln nebo jinmi prostedky. Vnj pznaky: mn hlun, zvuky odlin od normlnch vbuch leteckch pum, stel a min, doprovzen vznikem oblk, mlhy nebo dmu u povrchu zem; mizejc psmo mlhy nebo dmu za neptelskm letounem; kapky zkalen tekutiny nebo popraek v mstech vbuch stel na pd a okolnch pedmtech, stepiny a jednotliv sti neobvyklch pum, raket nebo stel s rznmi zazenmi ke tvorb aerosolu a ostatn zbytky biologick munice; pro dan prostor neobvykl nahromadn hmyzu, klat a uhynulch hlodavc blzko mst dopadu pum a kontejner.

Je-li vydno varovn o zjitn ptomnosti i o pravdpodobnm pouit neptelskch biologickch prostedk, IHNED POUIJ PROSTEDKY INDIVIDULN OCHRANY!

121

Pruka vojka AR

Prostedky pro provdn sten oisty osob, zbran a techniky

Souprava univerzln odmoovac UOS-1/M
Charakteristika a pouit Souprava je soust vzbroje vojka vech druh vojsk a slueb. Umouje: dekontaminovat nebo dezinfikovat osobn zbra; dekontaminovat nebo dezinfikovat ty sti zbran nebo vozidel, kterch se obsluha dotk pi plnn kol; v nezbytnch ppadech dekontaminovat odkryt a zasaen sti pokoky a tla.

K pouit je poteba vody. Souprava obsahuje ltky s ravmi oxidanmi inky, je nutno ji uchovvat v suchu a za stl teploty kolem 20 C. Technick data
Hmotnost Plnn vodou v lt v zim 0,125 kg 0,75 l 0,5 l 0,5 m2 od 6 do 7 min

Velikost plochy dekontaminace Doba ppravy k innosti

Souprava univerzln odmoovac UOS-1/M

122

OPZHN

Souprava automobiln odmoovac AOS-1, AOS-2

Charakteristika a pouit Ob soupravy jsou ureny k dekontaminaci bnch bojovch a dopravnch prostedk. Souprava AOS-1 se pouv u vozidel bez kompresoru a souprava AOS-2 se pouv u vozidel vybavench kompresorem. Nedlnou st obou souprav jsou dekontaminan a dezaktivan npln. Technick data
Hmotnost Plnn vodou dezaktivace dekontaminace (hork voda)

6 kg 20 l 18 l 40 min

Doba potebn k dekontaminaci stedn velikho vozidla

Souprava automobiln odmoovac AOS-1

123

Pruka vojka AR

Souprava odmoovac OS-3

Charakteristika a pouit Souprava je urena k odmoovn mobiln techniky silami osdky. Je nedlnou soust obrnnch vozidel. Skld se ze stkac pistole, ty plechovek, psluenstv a krabice. Dekontaminan ltky se skladuj a dopluj v plechovkch, je mon vyut i jinch dekontaminanch inidel. Roztok obsahuje rav a holav ltky, je nutn ho uchovvat za stl teploty kolem 20 C. Technick data
Hmotnost Velikost plochy, kterou lze dekontaminovat v ppad zamoen yperitem dalmi ltkami Pracovn teplota 13,62 kg

16 m2 40 m od -30 do +50 C

Souprava odmoovac OS-3

124

OPZHN

Prostedky zjiovn chemickch ltek a dozimetrick kontroly

Paprky prkaznkov PP-3
Charakteristika a pouit Tyto detekn paprky jsou ureny ke zjiovn ptomnosti kapalnch otravnch ltek typu G (sarin), V (VX) a H (yperit). Mohou bt rovn pouity k detekci (zjiovn ptomnosti kapalnch OL) na ternu, vozidlech a na povrchu jinch pedmt jeho otrnm.

Paprky prkaznkov PP-3

125

Pruka vojka AR

DETEHIT detektor otravnch ltek

Charakteristika a pouit Detehit je jednoduch prostedek uren ke zjitn ptomnosti organickch fosforovch a karbamtovch slouenin a insekticid ve vzduchu, ve vod, v potravinch, v pd a na povrchu rznch pedmt.

DETEHIT detektor otravnch ltek

126

OPZHN

Dozimetr osobn RAD-50S (60S)

Charakteristika a pouit RAD-50S je osobn dozimetr kapesnch rozmr s pmm odetem absorbovan dvky. M pkon osobnho dvkovho ekvivalentu a (celkov) osobn dvkov ekvivalent zen gama. Pstroj umouje optickou a akustickou signalizaci obou mench veliin. Technick data
Hmotnost: 0,08 kg Rozmry: 78 67 22

Dozimetr osobn RAD-50S

Dozimetr skupinov EDOS-1

Charakteristika a pouit Skupinov dozimetr EDOS je pstroj uren ke stanoven dvky ozen gama, kterou obdeli pslunci jednotky nebo skupiny. Umouje pm odetn dvky v radech. Dozimetr je soust vzbroje kad jednotky. Technick data
Hmotnost: 0,35 kg Rozmry: 120 100 80 mm

Dozimetr skupinov EDOS-1 127

Pruka vojka AR

SPOJOVAC PPRAVA
Zsady penosu informac Spojovac vojsko AR je ureno zejmna k zajitn spojen a penosu informac (dat) mezi soustmi vech druh vojsk a druh sil i mezi jednotlivmi prvky rznch zbraovch systm. Krom toho umouje zpracovn, ukldn, ochranu, pedvn a prezentaci informac (dat) zajiovnm provozu stacionrnch a polnch (mobilnch) komunikanch a informanch systm rznho druhu a uren. Penos informac (spojen) v komunikanch systmech se uskuteuje pevn hlasem nebo penosem dat; v men me run telegrafi. Poadavky na spojen

Penos informac pro podporu innost vojsk v danm prostoru mus bt:
vasn monost veden provozu uivatelem ve stanovench asovch lhtch; vrohodn schopnost zabezpeovat reprodukovn penench informac v mstech pjmu se stanovenou pesnost; utajen schopnost znemonit zjitn obsahu penen informace neoprvnnou osobou.

Druhy komunikanch prostedk

Spojen v polnm komunikanm systmu pozemnch sil se zabezpeuje prostednictvm bezdrtovch (rdiovch, radiorelovch, satelitnch), linkovch (metalickch, optickch), uzlovch, signlnch prostedk a pohyblivch pojtek. a) Bezdrtov prostedky Rdiov prostedky zabezpeuj nepetrit velen vojskm v nejsloitjch podmnkch (situacch), zejmna v dynamickch fzch innosti vojsk. Rdiov komunikace u drustva, ety, roty (baterie), praporu (oddlu) je realizovna prostednictvm penosnch nebo pevoznch (vozidlovch) rdiovch prostedk. Rdiov prostedky vyuvaj pro penos hlasu a dat (run telegrafie) VKV a KV psmo rdiovch vln. K veden provozu v rdiovch stch (R/S) a na rdiovch smrech (R/Sm) mus bt k tomu oprvnnch orgnem stanoveny provozn daje (hlavn

128

Spojovac pprava

a zlon kmitoty, fnick/telegrafn volac znaky, kle, struktura R/S a R/Sm). Na vyuit rdiovho spojen m vliv charakter en elektromagnetickho vlnn (EMV) a nutnost zajistit elektromagnetickou koexistenci (EMK), tzn. stav, kdy se rzn prostedky, vyuvajc ke sv innosti EMV, nebudou vzjemn ruit nebo jinak negativn ovlivovat. Nevhody rdiovho spojen: demaskujc inky vyzaovn EMV (dislokace, druh vojska); monost odposlechu zamen neptelem (zachycen pedvan zprvy, ruen); zvislost na podmnkch en EMV (atmosfrick ruen, denn, ron doba, tern); monost vzjemnho ruen EMK; zmenen dosahu spojen za pohybu. Radiorelov prostedky umouj zizovat vcekanlov/iroko-psmov spoje mezi msty velen velitel a tb jednotek, tvar, svazk. Satelitn prostedky umouj zabezpeit vcekanlov spoje ve sloitch bojovch situacch na velk vzdlenosti. Zabezpeuj nepetrit spojen z mst mis AR do R. K realizaci radiorelovho spoje mus bt stanoveny provozn daje (zpsob organizace rrl spoj, kmitoty (psmo), polarizace antn, azimuty, sla smr, kle). b) Linkov prostedky Linkov prostedky umouj budovat poln kabelov spoje metalickmi nebo optickmi kabely v statickch fzch innosti vojsk. Vyuvaj se samostatn nebo spolen s rdiovmi a radiorelovmi prostedky nebo k zabezpeen vnitnho spojen mezi pracoviti tb na mobilnch mstech velen. Ke spojen na nrodnm zem jsou dle vyuvny kabelov spoje veejn telekomunikan st a strukturovan kabel tvar a zazen.

129

Pruka vojka AR

Nevhody linkovho spojen: velk zranitelnost kabelovch veden (neptel, vlastn technika); sloitost vstavby a svinovn (sly, objemnost prostedk, as, oetovn, steen); vysok nroky na maskovn. c) Uzlov prostedky Uzlov prostedky zajiuj pjem, konverzi (pemnu), komutaci (vmnu) signl a dal innosti (funkce) nezbytn k vytven spojovacch uzl na mobilnch mstech velen a uzlech transportn st v prostorech innosti vojsk. Tvo je typov provozovny a pracovit rotnho, prapornho a brigdnho typu, vybaven nezbytnmi sestavami komunikanch a informanch prostedk (technologi). d) Signln prostedky Signln prostedky se vyuvaj k pedvn krtkch povel, hlen a signl, nap. ke zmn dleitch fz bojov innosti vojsk, k vydn penesen a zastaven palby, k zajitn vzjemnho rozpoznvn, k udvn cl, k oznaen vlastnch vojsk, k zabezpeen souinnosti tvar a jednotek a k varovn vojsk. Mimo radiotechnickch prostedk jsou k tto innosti vyuvny signln prostedky optick (barevn svtla, signln rakety, barevn dmy apodl), akustick a infraerven. e) Pohybliv pojtka Pohybliv pojtka se vyuvaj pro distribuci sluebnch a soukromch zsilek uvnit AR a mezi AR a civilnm sektorem v rmci polnho potovnho spojen (PPS). K zajitn PPS se pouvaj vrtulnky, OT, automobily a motocykly, kter maj na zkld svho uren a oznaen prvo pednostnho pohybu po vech komunikacch.

Veobecn zsady spojovacho provozu s vyuitm spojovacch prostedk

Obsah vech sdlen uskuteovanch prostednictvm vojenskch komunikanch prostedk m charakter penosu utajovanch infor ma c. Za utajen sdlovanch informac proto pln odpovd kad uivatel komunikanho systmu. V ppad, e nelze k vmn informac vyuvat adresnho penosu dat, je potebn zachovvat tato pravidla veden provozu hlasem:

130

Spojovac pprava

pouvn volacch znak a funknch sel; k vmn utajovanch informac pouvat ifrovac nebo kdovac prostedky; pouvn hovorov tabulky, kdovan mapy a jinch pomcek pro utajen obsahu zprv pi veden osobnch hovor; provovn rdiov stanice pomoc tabulky radisty nebo jinm nazenm zpsobem.

Otevenou e (hovorem) je zakzno uvdt zejmna:

funkce velitel a nelnk;
jmna a pjmen funkcion; nzvy mst a pedmt v ternu; smry let (letov cesty); oznaen leti; daje tkajc se organizace vojsk a bojov innosti; oteven pojmenovn jednotek, tvar, svazk a svaz; prostory umstn jednotek, tvar, svazk a svaz; poetn stavy tvar a zmny v dislokacch vojenskch soust; stav bojov ppravy a bojov pohotovosti. Zpsob vmny informac hlasem na rdiovch smrech a v rdiovch stch je stanoven provoznm dem. Provoz po komunikanch prostedcch pedstavuje vekerou innost, kter souvis s vedenm osobnch hovor nebo vyslnm/pjmem povel, signl a zprv (dokument). Osobn hovory vedou uivatel (funkcioni) v komunikanch systmech volnou formou. Povely jsou krtk rozkazy vydvan otevenou e, po nich nsleduje jejich bezprostedn proveden. Znn a vznam veobecn platnch povel a povel pro zen innosti vojsk je stanovena pslunmi pedpisy a nazenmi. Signly jsou zkrcen, pedem smluven oznaen povel, rozkaz nebo hlen majc pedem dohodnut vznam, pouvan ke zrychlen komunikace a k utajen dleitch innost vojsk. Obvyklou formou pouvn signl jsou oteven nebo kdovan psmenov a slicov texty. Ve vo-

131

Pruka vojka AR

jenskch systmech jsou vyuvny varovn signly, signly pro zen innosti vojsk nebo signly pro veden provozu v komunikanch systmech. Zprva pedstavuje ucelen sdlen o urit udlosti (problmu, innosti) uren ke komunikaci (pedvn mezi odesilatelem a adrestem). Forma zprvy zvis na typu penosovho kanlu. Zprva uren k penosu ve vojenskch systmech (nap. hlen, rozkaz, kol, apod.) m pevn stanovenou strukturu, kterou tvo zhlav, adresa, poet skupin (slov) a text. Dokument je kad zprva, kter je vzna na fyzick, stabiln, v ase uchovateln nosi (paprov, magnetick, fotografick, mikrografick, CD ROM, DVD apod.). Ve vojenskch systmech je komunikace zprostedkovna dokumentem volnho formtu a pedevm standardizovanho formtu, kter je uren pro vmnu informac mezi databzemi a aplikanmi programy informanch systm. Formt popisuje strukturu dokumentu a vznam jednotlivch jeho prvk.

Provoz hlasem rdiovmi prostedky

Rdiov komunikace v bojovch rdiovch stch jednotek druh vojsk AR se vede otevenou e v takov fzi a v takovm prostoru innosti vojsk, kdy je povolen rdiov provoz, nehroz prozrazen stanovit vlastnch jednotek v danm prostoru innosti a je nutn pedvat povely v procesu bezprostednho velen vojskm v krtkm asovm rozpt. K identifikaci volan a volajc rdiov stanice se pouvaj vlastn, obnkov a smrov volac znaky. Vlastn volac znak se pidluje jedn stanici. Obnkov volac znak se vyuv pro osloven vech astnk dan rdiov st. Smrov volac znak se pidluje dvojici stanic, slou vhradn k jejich vzjemn komunikaci a oznauje souasn volanou i volajc stanici. Me bt pouit na rdiovm smru i pro dvojici stanic v rdiov sti. Pro vybran astnky provozu se pidluj stl (vlastn) volac znaky pro uskutenn vstupu do rdiovch spoj podzench. V rdiovch stch a smrech na rovni drustvo, eta, rota (baterie), prapor (oddl) jsou kdy zpravidla tvoeny podstatnm jmnem s pipojenm jednomstnm nebo dvoumstnm selnm indexem nebo se pouv samotn podstatn jmno. Rdiov provoz hlasem se skld z jednotlivch relac. Relace je kad jednotliv vysln ponaje pechodem rdiov stanice do reimu vysln a kone pechodem na pjem. Relace se skld ze t fz voln sdlen ukonen.

132

Spojovac pprava

VOLN jednoznan uruje, komu je vysln ureno a kdo vysl. Vyslajc stanice uvede nejprve volac znak (znaky) stanice (stanic), kter (kterm) je vysln ureno, pot uvede frzi ZDE a svj volac znak. Vyplv-li z provozu jednoznan, komu je vysln ureno (zpravidla pi odpovdi na pedel relace, pi provozu na rdiovm smru atd.), me se volac znak volanho vynechat. V tomto ppad lze vynechat i frzi ZDE. V prbhu provozu na rdiovm smru za dobrch podmnek spojen lze vynechat i volac znak vyslajc stanice (provoz bez volacch znak). Pi patn kvalit spoje je mon volac znaky opakovat dvakrt (prodlouen voln). Po vlastnm SDLEN se v UKONEN relace informuje (informuj) astnk (astnci) provozu, e relace kon a po frzi PJEM mohou vyslat ostatn. Pi duplexnm (tzn. soubn uskuteovanm oboustrannm) provozu lze frzi PJEM vynechat. Navzn spojen Navzn spojen je procedura, jej elem je oven kvality spoje, sprvn nastavench provoznch daj a pipravenosti uivatel k veden provozu. Spojen se povauje za navzan tehdy, obdr-li uivatel dic stanice odpov na voln a potvrd, e tuto odpov sly frz ROZUMM. Provd se na rozkaz velitele a v takovm prostoru innosti vojsk, kdy je povolen rdiov provoz a nehroz prozrazen stanovit (prostoru innosti) vlastnch vojsk. a) Navzn spojen s pouitm vlastnch volacch znak Volac znaky se pi provozu nesklouj, je-li dobr slyitelnost, vyslaj se pouze jednou. Rdiov stanice v sti odpovdaj ve stejnm poad, v jakm byly volny. ZRAK 85 ZRAK 11 ZRAK 12 ZRAK 85 ZRAK 11, ZRAK 12, ZDE ZRAK 85, PJEM ZRAK 85, ZDE ZRAK 11, PJEM ZRAK 85, ZDE ZRAK 12, PJEM ZRAK 11, ZRAK 12, ZDE ZRAK 85, ROZUMM, KONEC

133

Pruka vojka AR

Poznmka: 1. Interpunkn znamnka (rky a stednky) v pkladech jsou uvedena pouze pro vyznaen (vyjden) odmlk pi veden hovor. 2. ZRAK 85 je vlastn volac znak dic stanice, ostatn vlastn volac znaky jsou pidleny ostatnm astnkm dan rdiov st.

b) Navzn spojen s pouitm obnkovho volacho znaku Pracuj-li v rdiov sti ti a vce rdiovch stanic, me dic rdiov stanice pi navzn spojen pout obnkov volac znak. Rdiov stanice odpovdaj v selnm poad podle struktury dan rdiov st (provozn daje). ZRAK 85 ZRAK 11 ZRAK 12 ZRAK 13 ZRAK 85 ZRAK, ZDE ZRAK 85, PJEM ZRAK 11, PJEM ZRAK 12, PJEM ZRAK 13, PJEM ZRAK, ZDE ZRAK 85, ROZUMM, KONEC

Vysln signl Signly se vyslaj a pedvaj podzenm a spolupsobcm okamit, bez jakhokoli zdren. Vyslaj se dvakrt s uvedenm slova SIGNL. Potvrzen pijatch signl se uskuteuje ihned jejich opakovnm. ZRAK 85 ZRAK 11 ZRAK 12 ZRAK 13 Vysln povel Podle poadavk vyslac stanice me povel opakovat bu jedna stanice, anebo pi vysln povel pro vt poet astnk se ur opakujc pedem nebo jej vyslajc ozna ihned po pslunm nvst volacm zna134 ZRAK, ZDE ZRAK 85, SIGNL 114, 114, PJEM ZRAK 11, 114, PJEM ZRAK 12, 114, PJEM ZRAK 13, 114, PJEM

Spojovac pprava

kem. Ostatn astnci, kterm je povel uren, potvrzuj pijet povelu pouze slovem ROZUMM v pedem nazenm poad, nebo v poad, v jakm byly uvedeny volac znaky. M-li bt opakujc uren teprve v povelu, uruje se zsadn ten, kterho astnci v sti nejlpe sly. ZRAK 85 ZRAK, ZDE ZRAK 85, ORIENTAN BOD DRUH, PROTITANKOV DLO. ZNIIT, PJEM ZRAK 11 ZRAK 12 ZRAK 13 ZRAK 11, ROZUMM, PJEM ZRAK 12, ROZUMM, PJEM ZRAK 13, ROZUMM, PJEM

Odesln hlen Hlen se me ve vjimench ppadech pedvat v oteven ei s vyuitm vech zsad utajen obsahu stejn jako povel. Vhodnj je vak vyuvat adresn odesln formou smluvench krtkch slicovch zprv rdiovmi stanicemi s vyuitm technologie FLASH.

135

Pruka vojka AR

Hlskovac tabulka
Psmeno A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y esky ADAM BOENA CYRIL ENK DAVID EMIL FRANTIEK GUSTAV HELENA CHRUDIM IVAN JOSEF KAREL LUDVK MARIE NERUDA OTAKAR PETR QUIDO RUDOLF EHO SVATOPLUK RKA TOM URBAN VCLAV DVOJIT W XAVER YPSILON Spell [ei] [b] [s] [d] [] [ef] [d] [ej] [j] [dej] [kej] [el] [em] [en] [ou] [p] [kj] [r] [es] [t] [j] [v] [dablj] [ex] [wj] Hlskovac tabulka NATO ALPHA BRAVO CHARLIE DELTA ECHO FOXTROT GOLF HOTEL INDIA JULIET KILO LIMA MIKE NOVEMBER OSCAR PAPA QUEBECK ROMEO SIERRA TANGO UNIFORM VICTOR WHISKY X-ray YANKEE Vslovnost [alfa] [bravo] [rl] [delta] [ekou] [foxtrot] [golf] [houtel] [indija] [duliet] [klou] [lma] [majk] [nouvembr] [skr] [pap] [kebek] [roumijou] [siera] [tengou] [junifrm] [viktr] [wiski] [extrej] [jenk]

136

Spojovac pprava

Psmeno V W X Y Z 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 , . () [] / : ; = ! ?

esky VCLAV DVOJIT W XAVER YPSILON ZUZANA OFIE JEDNA DVA TI TYRY PT EST SEDUM OSUM DEVT NULA RKA TEKA ZVORKA HRANAT ZVORKA LOMTKO DVOJTEKA STEDNK POMLKA ROZDL VYKINK OTAZNK MEZERA

Spell [v] [dablj] [ex] [wj] [zet,z] -

Hlskovac tabulka NATO VICTOR WHISKY X-ray YANKEE ZULU ONE TWO THREE FOUR FIVE SIX SEVEN EIGHT NINE ZERO COMMA PERIOD CURVE BRACKET OBLIQUE STROKE COLON SEMICOLON DASH EQUALS

Vslovnost [viktr] [wiski] [extrej] [jenk] [zulu] [wan] [t] [sr] [fr] [fajv] [six] [sevn] [ejt] [najnr] [zrou] [koma] [prijed] [krv] [brekit] [oblk strouk] [kouln] [semikouln] [de] [kvuels]

EXCLAMATION MARK [eksklemejn mrk] INTERROGATION MARK SPACE [interegejn mrk] [speis]

137

Pruka vojka AR

VKV rdiov prostedky taktickho stupn

VKV rdiov komunikace na taktickm stupni je zajiovna systmem tvoenm navzjem sluitelnmi rdiovmi stanicemi RF-1301, penosnmi soupravami RF-13 a mobilnmi soupravami RF-1305, RF-1325 a RF-1350. Systm m irok sortiment psluenstv, nap. napjecch zdroj, nabje, antn, atd. Ke stanicm lze pipojit zesilovae, rdiov modemy, datov terminly, pijmae GPS signlu a dal extern komunikan zazen.

VKV rdiov stanice RF-1301 (handheld transceiver)

Rdiov stanice RF-1301 je urena pro spojen mezi jednotlivmi vojky na rovni ety, drustva, skupiny, vojka. Stanice RF-1301 se vyznauje malmi rozmry a nzkou hmotnost. Provoz je mon bu s vestavnm mikrofonem s velmi dobrou srozumitelnost, nebo s nhlavn soupravou s hlasovm spnaem systmu VOX. Ke stanici se dodvaj dva typy pskovch antn. Fnick provoz rdiov stanice je pln sluiteln s provozem dosud pouvanch VKV rdiovch stanic v AR i armdch NATO. Pipojen telefonnho rozhran (TR13) k rdiov stanici umouje propojen do stl telefonn st. Technick data Kmitotov psmo Odstup kanl Poet pedvolitelnch kanl Druhy provozu 30,000 MHz a 87,975 MHz 25 kHz max. 9 simplexn nebo poloduplexn telefonie, prioritn skenovn, penos krtkch zprv (FLASH), maskovn hovoru (digitln) jmenovit: snen: minimln 10 h 1W 0,1 W

Vkon vyslae Napjec napt Doba provozu se zdrojovou skn

7,2 V ze zdrojov skn

Pi pouit maskovae ei dojde ke zkrcen dosahu spojen a o 30 %.

138

Spojovac pprava

Typ antny \ dosah (km) Prutov antna 0,5 m Prutov antna 1,1 m Zvsn antna

Vkon 0,1 W 1 km 3 km 6 km

VKV rdiov stanice RF-1301 Popis ovldacch prvk Provozn pepna Poloha 0 1 24 5 6 7 8 9 Symbol . W [][][] M P F * E Funkce rdiov stanice je vypnuta provoz eptem zapnut (zaazen) umlova umu vypnut umlova umu programovn rdiov stanice ovldacmi prvky programovn rdiov stanice plnicm zazenm nebo klonovnm servisn poloha mazn provoznch daj

139

Pruka vojka AR

Pepna kanl 09 S pednastaven kanly prohledvn kanl (scanning) PTT * TX

Klvesy klvesa klovn klvesa FLASH, osvtlen signalizace vysln

Zmna vyslacho vkonu: pepni provozn pepna do polohy P; stiskni klvesu *; stiskni klvesu *, zvol H (1W) nebo L (0,1W); provoznm pepnaem zvol hlasitost. Displej rdiov stanice SCAN prohledvn pednastavench kanl zobrazeno v reimu programovn kmitotu zobrazeno v reimu pjmu zobrazeno v reimu vysln zobrazeno pi zapnutm omezovai umu SEL zobrazeno pi vysln tnov vzvy pi programovn druhu provozu pi programovn vkonu vyslae fnie datov kanl maskovan e

FRQ RX TX SQL

MOD PWR A EXT A D SCR

140

Spojovac pprava

Programovn novho kanlu: pepni provozn pepna do polohy P; stiskni klvesu PTT (na displeji blik slo kanlu); pepnaem kanl nastav programovan kanl a stiskni klvesu PTT; pepnaem kanl nastav kmitoet a stiskni klvesu PTT; pepnaem kanl nastav simplexn provoz (zobrazeno H, L) nebo poloduplexn provoz (zobrazeno r) a stiskni klvesu PTT; vyber druh provozu: A fnie, D SCR maskovan hovor; stiskni klvesu PTT (na displeji blik naprogramovan daj); provozn pepna pepni na poadovanou hlasitost. Provoz FLASH: stiskni a dr klvesu *, dokud se neobjev symbol FP; stisky klvesy PTT, nastav blikajc slici adresy, potvr klvesou *. Opakovnm tchto krok nastav zbvajc slice adresy a zprvy. (Na displeji blik nastaven adresa a zprva.); stiskni a podr klvesu *, a se FP zmn na FL. (Na displeji blik nastaven adresa a zprva.); vyli zprvu stiskem klvesy PTT nebo ulo zprvu stiskem klvesy * Rychl vmaz provoznch daj: pepni provozn pepna do polohy E; stiskni klvesy PTT a *. Vysln tnov vzvy: dr klvesu PTT a stisknit klvesu *. Kontrola zdroje za provozu Pokud klesne napt zdrojov skn pod 6,5 V, je tento stav signalizovn na displeji stanice problikvnm npisu LO a nastavenho kanlu. Souasn s indikac na displeji je pokles akusticky signalizovn peruovanm tnem v reproduktoru.

141

Pruka vojka AR

VKV rdiov stanice RF-13 (manpack transceiver)

Penosn souprava rdiov stanice RF-13 je urena pro spojen na rovni drustva, ety, roty (baterie) a praporu (oddlu) a pro veden rdiovho fnickho nebo datovho provozu. Dle umouje veden hovoru pes vestavn maskova, pedvn krtkch kdovch zprv, selektivn komunikaci, pedvolbu a 9 kanl, automatick prohledvn po pedvolench kanlech (SCANNING), ovldn vtiny funkc z mikrotelefonu s ovldnm. Penosnou soupravu obsluhuje 1 osoba. Soupravu rdiov stanice tvo spolu s vlastn stanic psluenstv pro bn zpsoby provozu. Toto psluenstv lze penet za provozu spolu s rdiovou stanic v bran. Standardn je radiostanice vybavena krtkou, dlouhou prutovou a zvsnou antnou. Fnick provoz tto rdiov stanice je v uvedenm kmitotovm psmu sluiteln s provozem vech dosud pouvanch VKV rdiovch stanic v AR i s provozem VKV rdiovch stanic vech ostatnch armd. Technick data
Kmitotov psmo Odstup kanl Poet pedvolitelnch kanl Druhy provozu 30,000 MHz a 87,975 MHz 25 kHz max. 9 simplexn nebo poloduplexn telefonie, prioritn skenovn, penos krtkch zprv (FLASH), maskovn hovoru (digitln), selektivn provoz, penos dat jmenovit: snen: 5W 0,2 W

Vkon vyslae Napjec napt Doba provozu se zdrojovou skn

12 V ze zdrojov skn minimln 14 h

142

Spojovac pprava

Typ antny/dosah (km) Prutov antna 0,5 m Prutov antna 1,5 m Zvsn antna Dlouhodrtov antna smrov vodorovn Dlouhodrtov antna smrov polokosotvercov

Vkon 0,2 W 0,4 km 4 km 6 km 8 km 15 km

Vkon 5 W 2 km 12 km 20 km 20 km 35 km

VKV rdiov stanice RF-13 143

Pruka vojka AR

Zmna vyslacho vkonu: stiskni klvesu VKON; potvr nebo odmtni nabdku psmene S (5 W) nebo blikajcho psmene M (0,2 W), odmtni klvesami ANO nebo NE (symbol V se u penosn soupravy nezobrazuje). Displej rdiov stanice A, B, C modifikace stupn obsluhy rdiov stanice A - run programovn nen mon B - prvnch osm kanl je pevn nastavench, devt kanl me obsluha mnit C - obsluha me volit a nastavovat vechny kanly rdiov stanice bez omezen slo kanlu indikace reimu programovn symbol ped selnm zobrazenm kmitotu kmitoet (MHz) indikace reimu maskovanho hovoru indikace reimu selektivn komunikace indikace zaazenho omezovae umu indikace podtnovho omezovae 150 Hz volba vyslacho vkonu indikace pipojen externho datovho koncovho zazen (terminlu) indikace pipojen doplku pro dlkov ovldn a retranslaci indikace adresy protistanice pi provozu FLASH indikace vyslanho nebo pijatho kdu indikace poloduplexnho provozu

K1 PROG F 87.975 UT SEL O 150 M, S, V DATA DOR ADR KOD SDX

144

Spojovac pprava

Hlavn sti 1 2 3 4 5 6 7, 8 9 10 antnn konektor pro prutovou antnu a konektor BNC 50 , signalizace obsazen pijmacho kanlu vf signlem, signalizace vysln, displej rdiov stanice, tlatko osvtlen displeje, signalizace zapnut rdiov stanice a stavu napjecho zdroje, dva shodn panelov nf konektory pro pipojen mikrotelefonu a dalho vnjho psluenstv, klvesnice, provozn pepna

Hlavn sti ovldacho panelu rdiov stanice

145

Pruka vojka AR

Programovn novho kanlu: stiskni PROG a klvesu s slem poadovanho kanlu, potvr klvesou ANO blik F; zadej poadovan kmitoet pi omylu stiskni klvesu NE a zvol kmitoet znovu; zadn sprvnho kmitotu potvr klvesou ANO; potvr nebo odmtni nabdku SDX poloduplexn provoz; po potvrzen ANO zadej kmitoet vysln a potvr klvesou ANO; potvr nebo odmtni nabdku SEL selektivn komunikace klvesami ANO nebo NE; potvr nebo odmtni nabdku UT pouit maskovae ei klvesami ANO nebo NE; potvr nebo odmtni pouit umlovae O 150 klvesami ANO nebo NE; dokoni programovn potvrzenm blikajcho PROG stisknutm klvesy ANO. Provoz FLASH Provoz FLASH umouje velmi rychl penos krtkch slicovch zprv mezi dvma konkrtnmi stanicemi nebo skupinou rdiovch stanic, kter maj vlastn adresy. stiskni klvesu VOLBA; po rozblikn ADR a KOD vlo dvoumstnou adresu zvolen protistanice a tmstn slo (kd vyslan zprvy); pi omylu nebo chybnm zpisu stiskni klvesu NE a zpis cel zprvy opakuj; zprvu odeli stisknutm klvesy ANO. Zachycen odpovdi je automaticky indikovno na displeji zobrazenm adresy protistanice a pijatho potvrzenho kdu. Individuln volba Skupinov volba Generln volba adresa 0199 na druhm mst adresy mus bt slice 0 adresa 99

Selektivn fnick provoz Uivatel rdiov stanice se selektivnm provozem nen ruen provozem jinch stanic na tomt kmitotu a sm svm provozem neobtuje stanice,

146

Spojovac pprava

kter maj jinou ne sprvnou adresu. Volba provozu selektivnho fnickho spojen se provede pi programovn kanlu potvrzenm nabdky SEL. Fnick spojen se mus zahjit spnm penosem slicovho kdu 999 mezi stanicemi. Postup je shodn s volbou provozu FLASH. Kd 999 slou pro oteven hovorovch cest. Ukonen selektivnho provozu: manuln automaticky - stisknutm klvesy NE; - je-li pestvka ve vzjemnm spojen del ne 30 sekund. Fnick poloduplexn provoz Rdiov stanice maj na poloduplexnm kanle jeden kmitoet pro pjem a druh kmitoet pro vysln. Vyslac kmitoet jedn stanice a vyslac kmitoet druh stanice se li. Volba provozu fnickho poloduplexnho spojen se provede pi programovn kanlu potvrzenm nabdky SDX. Vysln tnov vzvy pi vysln stiskni tlatko VZVA na mikrotelefonu Rychl vmaz provoznch daj pepni a pidr provozn pepna do polohy VMAZ a souasn ANO Rzn Signalizace vysln svt zelen vysln pi sprvn, pizpsoben antn vysln pi pokozen, odpojen nebo nesprvn antn dostaten napt mal napt zdrojov skn

blik erven

Signalizace kontroly napt

blik zelen svt erven

147

Pruka vojka AR

Zkladn zsady pi pouvn rdiovch stanic

ubezpete se, e zdroj je v podku a je sprvn napojen na rdst; zkontrolujte antnu a vechny kabely, kter mus bt sprvn pipojeny k rdst; zvolte sprvn typ antny s ohledem na pedpokldanou vzdlenost spojen a provete jej sprvnou vstavbu; pipojte mikrotelefon a ppadn a vyzkouejte jejich sprvnou funkci; dal extern zazen

ped zahjenm provozu se pesvdte, zda nikdo jin nehovo v rdiov sti (smru); v konverzaci se vyhnte neoficilnm a hrubm vrazm (nepouvejte slova PROSM, DKUJI, JAK SE MTE apod.); dodrujte provozn kze, pouvejte oficiln provozn vrazy vetn platn hlskovac tabulky; nemluvte pli rychle ani pomalu, vyslovujte slova jas n; mluvte do mikrotelefonu ve vzdlenosti asi 5 cm; nenechvejte radiostanice bez dozoru.

148

Spojovac pprava

Zkladn zsady k spnmu spojen na VKV

generan modernj VKV technologie, pi pouit na zemskm povrchu, nezvyuje dosah spojen. Mrn vodivost zemskho povrchu, jeho lenitost a velk objekty v cest en povrchov vlny zpsobuj tlum vlny; nad suchm, lenitm a hornatm ternem se povrchov vlna tlum rychleji ne nad vlhkm, rovnm ternem a nad moem; na kmitotech vych (ble k 88 MHz) musme pro vy dosahy spojen vyuvat vych vkon, citlivost a smrovosti antn; v noci bude dochzet k vtmu ruen cizmi vyslai; spojen povrchovou vlnou umouj vertikln antny nebo antny s postupnou vlnou (drtov, polokosotveren); v prostoru za velkou pekkou je tzv. rdiov stn, ve vt vzdlenosti se spojen obnovuje. V urit vzdlenosti me dojt i k zlepen spojen (tzv. pekkov zisk); vyuvnm pekkovho zisku a vkou antny je mon podstatn ovlivovat dosah rdiovho spojen (s vkou antny linern, s vkonem stanice podle druh mocniny); pi provozu v lese se tlum povrchov vlny zvtuje s hustotou a vlhkost lesa a zkracovnm vlny (vy kmitoet); okraj lesa psob jako odrae vln. Pi pouit smrov antny psob pzniv na zvyovn dosahu spojen. Pi pouit vesmrov antny naruuje jej vyzaovac charakteristiku a sniuje dosah spojen v nkterch smrech; pi provozu ve mst se projevuje interference vln, odraench od jednotlivch budov, a rdiov stny. Je potebn hledat vhodn stanovit. Vrazn se sniuje max. dosah spojen; s ohbnm vertiklnch antn se vrazn mn jejich vyzaovac charakteristika, dosah a kvalita rdiovho spojen.

149

Pruka vojka AR

TOPOGRAFICK PPRAVA
Hlavn zsady topografick ppravy akce: pipravit si mapov, topografick podklady a navigan pomcky (mapy, buzolu, hodinky, ); ujasnit si pouvan as, tj. asov psmo, posuny letnho asu TL, vztah mstnho psmovho asu k svtovmu asu (nkdy oznaovan t jako UTC nebo ZULU); sedit si as na hodinkch s pesnost na vteinu dle mstnho psmovho asu nebo svtovho asu (TS, UTC, ZULU); prostudovat mapy v prostoru pedpokldanho nasazen, seznmit se co nejpodrobnji s geografickmi charakteristikami zem (charakter ternu, vodstvo, komunikace, osdlen, rostlinn kryt, ); ujasnit si souadnicov systm, mapov (kartografick) zobrazen, hlov a dlkov jednotky pouvanch map, jednotky zobrazench souadnic; ujasnit si, jak jin souadnicov systmy a kartografick zobrazen mohou bt pouity u alternativnch map (nap. u koistnch); ujasnit si, jak druh souadnic (zempisn , , rovinn E, N) nebo kter hlsn systm (MGRS, GEOREF) bude pouvn; ujasnit si zsady utajovan komunikace.

Topografick mapy, mtko map

Mapa pedstavuje zmenen obraz (model) zemskho povrchu nebo jeho sti, vyjden smluvenmi znakami. Matematickmu zpsobu peveden situace z povrchu zemskho do roviny mapy se k zobrazen. Mtko mapy je na map vyjdeno seln (nap. 1 : 50 000) a graficky (zpravidla na spodnm okraji mapy). Nejpouvanjmi mtky vojenskch topografickch map jsou mtka: 1 : 25 000, 1 : 50 000, 1 : 100 000 a 1 : 250 000. Pro vpoet vzdlenosti na map nebo ve skutenosti, eventuln k zjitn neznmho mtka mapy lze pout nsledujc jednoduch vpoet: D = M d, M = D / d, d = D / M,
M D d

150

Topografick pprava

kde je D = vzdlenost men v ternu M = mtkov slo mapy d = vzdlenost men na map Vzdlenosti pro vpoet mus bt zadvny vdy ve stejnch jednotkch, tzn. pokud vzdlenost na map je v centimetrech, vzdlenost ve skutenosti mus bt tak v centimetrech. Mtkovm slem se rozum nap. u mtka 1 : 50 000 slo 50 000. (Pklad: d = 9,1 cm; M = 50 000; D = 9,1 50 000 = 455 000 cm = 4 550 m).

Souadnice na map standard NATO

Polohu bodu lze vyjdit pomoc pravohlch rovinnch souadnic (E, N) nebo zempisnch souadnic (zempisn ka , zempisn dlka ) zobrazench na map. Pravohl rovinn souadnice jsou vyjdeny st pmek rovnobnch s osami

Bod M: E = 724 550 m N = 5 628 425 m Souadnice plat pro pslun ps kartografickho zobrazen UTM.

E (east = vchod), N (north = sever), znzornn v map po celch kilometrech nebo v nsobcch kilometr v zvislosti na mtku mapy. Tato s, nazvan kilometrov, nen zpravidla rovnobn s rmem mapy, kter tvo rovnobky a polednky. Zempisnmi souadnicemi se uruje poloha bod na zemkouli. Vyjaduje se zempisnou kou a zempisnou dlkou , uvdnou na mapch ve stupnch , minutch , vteinch (nap. 50 15 30 ) nebo jen ve , s pesnost na desetiny (nap. 50 15,5).

151

Pruka vojka AR

Zempisn ka nabv hodnot 0 90 severn (N) nebo jin (S) od rovnku. Zempisn dlka nabv hodnot 0180 vchodn (E) nebo zpadn (W) od potenho (nultho) polednku, kter prochz Greenwichskm polednkem.

Bod M: = 50 = 025

15 30 N 10 35 E

Severn pl zempisn Normla (kolmice k ten rovin) Zempisn ka Zempisn dlka Potek Osa zemsk Jin pl zempisn

Orientace na map
Urovn souadnic na standardizovanch vojenskch mapch
Polohu bodu lze na standardizovanch vojenskch mapch vyjdit pomoc: zempisnch souadnic v geodetickm systmu WGS84; souadnic v hlsnm systmu GEOREF; rovinnch pravohlch souadnic E, N v zobrazen UTM/UPS; souadnic v hlsnm systmu MGRS.

152

Topografick pprava

Zempisn souadnice WGS84 Zempisn ka poroste na sever a na jih od rovnku k plm: severn zempisn ka (s. z. ., N, kladn, +) nabv hodnot od 0 do +90, jin zempisn ka (j. z. ., S, zporn, ) od 0 do 90. Zempisn dlka roste na vchod a na zpad od nultho polednku (Greenwich): vchodn zempisn dlka (v. z. d., E, kladn, +) nabv hodnot od 0 do 18, zpadn zempisn dlka (z. z. d., W, zporn, ) od 0 do 180. MGRS Pro jednoznanou identifikaci polohy se v armdch lenskch stt NATO pouv hlsn systm MGRS (Military Grid Reference System). MGRS je zaloen na kilometrov sti UTM (resp. UPS), rozdln je jen zpsob zpisu. pln daj o poloze bodu v systmu MGRS je dn etzcem alfanumerickch znak, kter je tvoen temi daji: oznaenm zny (sfrickho tyhelnku) slo a psmeno; oznaenm 100km tverce dv psmena; souadnicemi bodu ve 100km tverci 4, 6, 8, nebo 10 slic podle pesnosti vyjden polohy bodu. Vsledn daj o poloze se pe bez mezer a jakchkoli interpunknch znamnek.

153

Pruka vojka AR

154

Topografick pprava

155

Pruka vojka AR

156

Topografick pprava

157

Pruka vojka AR

158

Topografick pprava

159

Pruka vojka AR

Podle klesajcch nebo stoupajcch hodnot zempisnch souadnic me rychle zjistit, na kter polokouli Zem se nachz: jestlie hodnoty (stupn) zempisn ky na map stoupaj smrem k hornmu okraji mapy, jsi na severn polokouli. Jestlie klesaj, jsi na jin polokouli, jestlie hodnoty (stupn) zempisn dlky na map stoupaj z leva doprava, jsi na vchod od Greenwich. Jestlie klesaj, jsi na zpad od Greenwich. Pi udvn souadnice mus vdy upesnit N nebo S (sever nebo jih) a E nebo W (vchod nebo zpad). Pi komunikaci se zchrannm tmem pouij hlsn systm GEOREF a zahlas svou polohu napklad takto: My name is Petr Novak. I am lost soldier of Czech Armed Forces. My geographic position is 33UVR21800375 MGRS.

Dodruj zsady utajen komunikace. NEPTEL NASLOUCH.

Uren svtovch stran

Kompas a buzola Kompas slou k urovn svtovch stran pomoc magnetick stelky, kter zaujme smr magnetickho polednku. Buzola je kompas doplnn o otonou stupnici, kter je dlena v hlov me a je urena k men hl. K uren poadovanho smru lze vyut zmrn zazen buzoly.

160

Topografick pprava

Sprvn funkce buzoly nebo kompasu je ovlivovna blzkmi kovovmi pedmty, proto je nutn dodrovat nsledujc vzdlenosti:

tank, dlo nkladn a osobn vozidla osobn zbran, drtn ploty kovov vstrojn soustky

50 m 20 m 3m 1m

Uren zempisnho severu kompasem nebo buzolou

U kompasu ukazuje smrem k magnetickmu severu barevn oznaen hrot magnetick stelky. Zmrn zazen buzoly smuje k magnetickmu severu po jeho ztotonn s barevn oznaenm hrotem stelky. Magnetick sever je nutno opravit o magnetickou deklinaci, pokud nen rozdl mezi magnetickm a zempisnm severem pro dan el zanedbateln.

Uren severu a jihu pomoc Slunce a hodinek

161

Pruka vojka AR

a) Pro msta, ve kterch je Slunce v poledne na jihu (tzn. na severn polokouli): malou ruiku hodinek zami na Slunce; osa hlu mezi malou ruikou a dvanctkou smuje k jihu.

b) Pro msta, ve kterch je Slunce v poledne na severu (tzn. na jin polokouli): dvanctku zami na Slunce; osa hlu mezi dvanctkou a malou ruikou smuje na sever.

POZOR! Plat pro mstn psmov as. Pokud pouv letn as, oprav ho nejdve o rozdl as.

Uren severu a jihu pomoc hvzd

Postup na severn polokouli K uren severu se pouije hvzda Severka (Polrka, -Umi). Severku najdeme na prodlouen spojnici zadnch kol Velkho vozu, na kterou naneseme jejich ptinsobnou vzdlenost.

162

Topografick pprava

Postup na jin polokouli K uren jihu lze pout hvzdu -Octanis (nen jasn viditeln). Hvzdu -Octanis najdeme, kdy del osu Jinho ke (Crux) prodloume 4,5krt. Koncov bod vytyuje piblinou polohu jihu. Souhvzd Jinho ke tvarem pipomn paprovho draka.

Uren zempisnho azimutu buzolou

Pi men drme buzolu vodorovn, aby se magnetick stelka mohla voln otet. Uren zempisnho azimutu cle zmrn zazen buzoly nami na cl; otonou st busoly otej tak dlouho, a se severn konec magnetick stelky ztoton se znakou severu (N) na stupnici; osa zmrnho zazen vyznauje na stupnici hodnotu magnetickho azimutu; peve magnetick azimut na zem. azimut Az = Am + (), pokud rozdl nen pro dan el zanedbateln.

163

Pruka vojka AR

Vytyen poadovanho azimutu osu zmrnho zazen ztotoni s hodnotou azimutu; buzolou otej tak dlouho, a severn konec magnetick stelky ukazuje na znaku severu (N) na stupnici; osa zmrnho zazen vytyuje magnetick azimut; peve magnet. azimut na zem. azimut Az = Am + (), pokud rozdl nen pro dan el zanedbateln.

Vyjasni si, jak jednotky (stupe, dlec, mils) jsou vyznaeny na buzole.

Postupy pi navigaci
Urovn hl
Pomocnmi pedmty hlomrnou pomckou me bt vlastn ruka nebo jin pedmty, u nich se pedem zjist zorn hel v dlcch, pod kterm se pozorovateli jev na dlku napnut pae (asi 60 cm). Nap. 0 - 60 znamen 60 dlc, 1 - 50 znamen150 dlc (vce viz steleck pprava str. 71).

164

Topografick pprava

165

Pruka vojka AR

Pravtkem Dr-li se pravtko 50 cm od oka, 1 mm odpovd 2 dc. [dc] = v [mm] 2 [dc]. V praxi je vhodnj dret pravtko v nataen pai, co je asi 60 cm od oka. Pak 1 dc bude odpovdat hodnot 0,6 mm. [dc] = 10 v [mm] / 6

Urovn vzdlenost
Odhadem Vzdlenost lze odhadnout pomoc rozlien detail na pozorovanch objektech. Pesnost odhadu zvis na viditelnosti pedmtu a zkuenosti pozorovatele. Pedmty a vzdlenost, na kterou jsou viditeln Jednotliv domy a stavby Okna v domech Komny na stechch Jednotliv stromy a jednotliv osoby Kmeny strom Pohyby nohou pohybujcho se lovka Okenn rmy Barva a sti odv Sten taky Knoflky, pezky a jin drobnosti vstroje Oi, nos, prsty Blmo o 5 km 4 km 3 km 2 km 1 km 700 m 500 m 250270 m 200 m 150170 m 6970 m 20 m

166

Topografick pprava

Odkrokovnm Potaj se zpravidla dvojkroky. Dlku dvojkroku je teba nacviit na 1,5 metru. Pak vzdlenost D [m] se vypote jako 1,5nsobek potu dvojkrok. Na zklad rychlosti zvuku Uruje se asov rozdl mezi spatenm jevu (vbuch, zblesk) a okamikem, kdy je slyet zvuk (ekvidistance = konstantn vzdlenost).

Pomoc pravtka Pravtko se dr ve vzdlenosti 60 cm od oka. Na nm se odete vka (ka) pozorovanho objektu v, jeho skuten rozmry V jsou znm.

D [km] =

V [m] 0,6 v [mm]

Pedpokldan vka objekt Panelov dm kad patro Rodinn dm jednopodlan se stechou Nkladn auto TATRA 3,5 m 8m 3,5 m

167

Pruka vojka AR

Sklon ternu Pi plnovn trasy pro pesun je dleit znt sklon ternu v pedpokldanm smru pesunu. pro uren sklonu ternu z vrstevnic pouij sklonov mtko; na map najdi vzdlenost mezi dvma sousednmi vrstevnicemi. Vzdlenost nem po spdnici, ale ve smru, ve kterm pekonv zjiovan vkov rozdl; zmen vzdlenosti pia pomoc sklonovho mtka odpovdajc hel sklonu.

Nezapome! Sklonov mtko je zvisl na mtku mapy a pi urovn sklonu pouij diagram pro sprvnou vzdlenost vrstevnic.

Vbr trasy
Sprvn vbr trasy me vznamnm zpsobem ovlivnit splnn celho kolu. Pi vbru trasy je nutn pihldnout k: plnnmu kolu; vybaven pro pesun; schdnosti (sjzdnosti ternu); ron a denn dob stanoven pro pesun; aktulnosti podklad pro plnovn pesunu; monostem orientace v prbhu pesunu; spolehlivosti uren polohy ped zahjenm pesunu.

Nezapome! Nejkrat trasa nemus bt nejrychlej.

168

Topografick pprava

Orientace za pesunu
Nrt pochodu podle azimutu

trasu rozdl na seky; uri na map hlomrem nebo buzolou azimuty lomovch bod a dlky jednotlivch sek v metrech. Dv tetiny potu metr je dlka v dvojkrocch; vypoti nebo odhadni asy potebn k pekonn sek; zhotov schma pesunu s daji: azimut, dvojkroky as; na kadm lomovm bod pesunu pomoc buzoly vyty pslun azimut, pi pochodu potej dvojkroky a kontroluj as; pro zpesovn trasy pesunu je dleit prbn urovat vlastn polohu.

169

Pruka vojka AR

Pekonn neprchodnch pekek

kol nastv, le-li v ose pochodu pekka, kterou nelze pekonat pmo (baina, rybnk, zamoen prostor). Pes pekku je vidt

za pekkou zvol vhodn orientan bod P4;; uri azimuty sek obchzky v bodech P2 a P3 AP1P2 = Am + 90 AP2P3 = Am AP3P4 = Am + 270; z bodu P4 pokrauj dle pod pvodnm azimutem. Pes pekku nen vidt

170

Topografick pprava

ped pekkou odbo z pochodov osy pod hlem z bodu P1 na bod P2 (nov azimut: Am ). Vzdlenost D = P1P2 odkrokuj;
z bodu P3 pokrauj dle pod pvodnm azimutem Am.

z bodu P2 pokrauj pod azimutem Am + do bodu P3. Vzdlenost D = P2P3 opt odkrokuj;

V orientan obtnm ternu prbn zakresluj svoji skutenou trasu pesunu do mapy.
Postup pi ztrt orientace uri znovu svtov strany a pokus se zjistit svoji polohu pomoc identifikovatelnch objekt; pokus se vyhledat pslun orientan bod v okruhu asi 1/10 dlky seku; ve spornch ppadech se vra na pedchoz bod.

Pokud je nsledujc bod trasy jasn viditeln, me pokraovat pod novm azimutem.

Uren vlastnho stanovit

K uren polohy vlastnho stanovit lze pout adu metod (geodetick men, astronomick pozorovn, GPS a dal) s rznou pesnost a nronost na technick vybaven a as. Nejpouvanj a nejrychlej metodou je uren polohy v ternu ztotonnm sv polohy s mstem na map, piem pesnost uren polohy bodu v ternu je zvisl na mtku mapy a pesnosti uren bodu na map. 1 : 10 000 25 m 1 : 25 000 510 m 1 : 50 000 1020 m 1 : 100 000 2040 m 1 : 250 000 50100 m

Uren polohy stanovit me bt ve volnm ternu velmi obtn. V takovch ppadech je nutn pout alternativn, nkdy i nouzov metody.

171

Pruka vojka AR

Protnn z vce bod zorientuj mapu; vyber v ternu a na map dva a ti identifikovateln orientan body (dm, v, stor, vrchol kopce, skly apod.), pokud mono v irokm hlovm rozestupu; zam azimuty na vybran orientan body; opravou namench azimut o 180 zsk zptn azimut; do mapy zakresli smry z vybranch orientanch bod se zptnm azimutem; tit X obrazce uruje souasnou polohu; pro zpesnn odhadni vzdlenosti k objektm a vynes je do mapy; v ppad nedostatku vhodnch orientanch bod se pokus urit svoji polohu pomoc srovnn charakteristik vkopisu ternu se zobrazenm vkopisu v map (nap. vrchol kopce).
A azimut zmen Az azimut zptn

Protnn z vce bod

172

Topografick pprava

Protnn z jednoho bodu Pouij pouze tehdy, jestlie se nachz na sprvn uren ternn e (komunikace, potok, hbet apod.). zorientuj mapu; piblin v kolmm smru na ternn ru P0P1 (nap. cestu) vyber orientan bod v ternu (dm, v stor, vrchol kopce apod.), kter je identifikovateln na map; do mapy zakresli zmrnou pmku, kter prochz orientanm bodem na map a m na orientan bod v ternu. Pmka protne danou ternn ru v bod souasnho stanovit; pro kontrolu me pout jin orientan bod a postup opakovat; v ppad pohybu v nepehlednm ternu (pou, savana, dungle, hlubok les apod.) se sna pesn zakreslit svj pohyb do mapy. Pokud neexistuj jin vhodn orientan objekty, porovnvej vkopis (vrstevnice) na map s relnm ternem.

Protnn z jednoho bodu

173

Pruka vojka AR

Globln system uren polohy GPS (Global Positioning System)

Globln systm uren polohy GPS, oznaovan tak NAVSTAR, je druicov navigan systm, umoujc uren pravohlch prostorovch souadnic stanovit (antny pijmae) a pesnho asu v libovoln dob, kdekoli na Zemi a za jakchkoli meteorologickch podmnek i pro rychle letc objekty (balistick rakety a nadzvukov letadla). Umouje tak urit rychlost pohybu sledovanho objektu.

174

Topografick pprava

Uren polohy pomoc GPS

Princip Poloha uivatele je vsledkem zptnho prostorovho protnn z mench dlek k okamitm znmm polohm umlch druic Zem. Ke stanoven pravohlch prostorovch souadnic X, Y, Z a asu t je teba pijmout signl a zmit vzdlenost alespo ke tyem druicm. Polohy druic a vsledn souadnice antny pijmae GPS jsou v geodetickm systmu WGS 84 a lze je pomrn jednodue pevst na geodetick zempisn, ppadn pravohl rovinn souadnice. Metody Pro armdn vyuit jsou z cel ady a podle rznch hledisek utdnch metod uren polohy nejdleitj:

Absolutn (autonomn) metoda, pi kter je urovna jednm pstrojem poloha jednoho jedinho bodu (antny pijmae). Je metodou nejrozenj, vyuvanou pi urovn polohy osoby, dopravnho prostedku apod. v relnm ase naprosto nezvisle na okol, m ale nejni pesnost.

175

Pruka vojka AR

Diferenn metoda vyuv souasnho men nejmn dvou pijma, z nich jeden (referenn stanice) je umstn na souadnicov znmm bod. Dal pijmae uruj svoji polohu. Ze znm polohy referenn stanice a polohy druic se vypotv korekce, kter se pedv ostatnm pijmam. Ty o ni oprav sv men a podstatn se zv jejich pesnost. Pes relativn sloitost a zvislost na okol se metoda pouv zejmna tam, kde nedostauje pesnost absolutn metody (urovn polohy palebnch stanovi dlostelectva, navdn letadel apod.).

176

Topografick pprava

Relativn metoda vyaduje souasn men dvou pstroj umstnch

na rznch bodech. Vsledky se zpracovvaj po skonen men a jsou jimi dlka spojnice (zkladny) obou bod, jej azimut a sklon. Pro jej velmi pesn vsledky, ale odborn i asov nron zpracovn, se pouv pedevm k plnn specilnch geodetickch kol.

Sluby poskytovan GPS

Standardn polohov sluba (SPS) mn pesn sluba GPS k uren polohy, asu a rychlosti, dostupn vem uivatelm GPS. Zizovatel ministerstvo obrany USA me podle svho uven sniovat pesnost poskytovanch daj. Pesn polohov sluba (PPS) sluba dostupn pouze armdnm uivatelm stt NATO a dalm uivatelm vybranm ministerstvem obrany USA. Pstup k dajm je chrnn jak konstrukc pstroj, tak i programov. Orientan pesnost uren polohy SPS absolutn diferenn relativn 2030 m 210 m men ne 1m PPS 1015 m

177

Pruka vojka AR

ZDRAVOTNICK PPRAVA
Clem prvn pomoci je obnovit a zachovat zkladn ivotn funkce a minimalizovat nsledky postien. Osoba poskytujc prvn pomoc (zachrnce) je asto v situaci, kter vyaduje rychlou orientaci a schopnost improvizace. Mus umt poskytnout prvn pomoc podle danch monost a i bez specilnch pomcek sty, rukama a pomckami, kter m pi sob (kapesnk, opasek, tuka apod.).

Zkladn pravidla chovn v mst udlosti

1. Prohldka msta pstupnost msta; monost poskytnut pomoci na mst; druh pokozen; poet postiench osob; v jak poloze jsou postien; prostedky a sly k dispozici. 2. Zjitn, zda nastal stav ohroujc ivot zstava dchn; prudk krvcen; zstava obhu; ok. Pi vtm potu postiench je teba nejdve poskytnout pomoc tm, u nich nastal stav ohroujc ivot, tj. zstava obhu a dchn a prudk krvcen. 3. Zjitn, zda jsou ptomna dal pokozen zdrav orientan stanoven piny druhu a stupn pokozen; zeptat se postiench na obte; zabrnit dalmu porann, prochlazen nebo peht; poskytnout odpovdajc pomoc; postien uklidnit a pedejt panice; zabezpeit odsun zrannch.

178

Zdravotnick pprava

Pi stanoven poad odsunu je rozhodujc rozsah pokozen ivotn dleitch funkc a celkov stav pokozench, nikoliv jejich pn. Pednost maj postien s poruchami dchn, pznaky selhvn krevnho obhu, v bezvdom a rozshlm krvcenm.

Neodkladn resuscitace (prvn pomoc)

Zstava dchn
Pznaky: postien neodpovd na otzky (bezvdom); sliznice rt, lka neht i ke bvaj namodral; chybj dchac pohyby hrudnku. Prvn pomoc: zklon hlavy; pesvdit se hmatem, jestli se pohybuje hrudnk; uchem zjistit, zda postien dch.

Pi pekkch v dchacch cestch jsou dchac pohyby zpotku intenzivn, pak postupn vymiz.

179

Pruka vojka AR

Uml dchn: nejdve dva (2) hlubok uml vdechy (pozor na zklon hlavy): z plic do plic (sty-nosem-pomckou), runm dchacm pstrojem; dle uml vdechy frekvenc dvanctkrt (12x) za minutu;

otevenmi sty pekryj sta postienho, vdechni vzduch do dchacch cest a zrove sleduj, zda se zved hrudnk;

oddal sta od postienho a tm umoni pasivn vdech, kter se projev poklesem hrudnku;

180

Zdravotnick pprava

znovu se nadechni a cel cyklus opakuj.

Zstava krevnho obhu

Velmi asto pedchz zstav srden innosti porucha dchn, kter bv jej nejastj pinou. Jen velmi zdka se primrn objevuje zstava obhu ped zstavou dchn. Pokud k tomu dojde, nsleduje zstava dchn velmi rychle, nejdle do jedn minuty. Mezi zkladn piny vzniku obhovho selhn (zstava srden innosti) pat: poruchy srdenho svalu a jeho innosti: poruchy prokrven (infarkt, arytmie, tk ok), poruchy neurogenn (pedrdn parasympatiku); razy srdce: pm nrazy na srdce se zhmodnm, pm psoben elektrickho proudu; otravy organizmu a prudk alergick reakce; nedostatek kyslku v obhajc krvi; porucha zevnho dchn duen.

181

Pruka vojka AR

Kad zstava obhu se projevuje nsledujcmi pznaky: bezvdom; nen hmatn tep na velkch tepnch (spolen krkavice, stehenn tepna); zstava dchn nebo vn porucha dchn, event. lapav dech; zmna barvy, cyanza, event. mrtvoln vzhled.

Neodkladn opaten prvn pomoci pi zstav srden innosti, a u k n dojde z jakhokoli dvodu, jsou: obnoven obhu a srden innosti pomoc zevn srden mase, piem zkladn podmnkou pro zchranu zrannho je obnoven obhu okyslien krve; obnoven dchn okamitm zahjenm umlho dchn z plic do plic.

182

Zdravotnick pprava

Postup konu pi nepm masi srdce: hranu dlan polo na uren msto na hrudnku;

na hbet prvn ruky pilo dla druh ruky tak, aby se prsty nedotkaly hrudnku.

183

Pruka vojka AR

ramena musej bt nad hrudnkem postienho a lokty narovnny tak, aby vyvjen tlak psobil pmo dol; hrudnk stlauj dostaten silnm tlakem na prsn kost, plynule; kad stlaen mus bt vystdno uvolnnm hrudn kosti tak, aby mohlo dojt k dostatenmu naplnn srdench komor; zatlaen na hrudn kost mus bt prun a mus se opakovat v rytmu asi 80 stlaen za minutu u dosplho; hrudn kost je zapoteb zatlait asi o 45 cm; u starch osob je pi srden masi velk nchylnost ke vzniku zlomenin; doba stlaen hrudnku k dob uvolnn hrudnku je v pomru 1 : 1. Zevn srden mas je nezbytn vdy spojit s umlm dchnm. Nejvhodnj je provdt resuscitaci ve dvojici, protoe je to innost fyzicky velmi nron.

184

Zdravotnick pprava

Resuscitace jednm zachrncem

uvolnn dchacch cest; 35 vdech; 15 stlaen hrudnku ve smyslu zevn srden mase; 2 uml vdechy a pot nsleduje stdn kon v pomru 15 : 2.

185

Pruka vojka AR

Resuscitace dvma zachrnci

uvolnn dchacch cest; jeden zachrnce provede 35 umlch vdech; druh zachrnce provede 5 stlaen hrudnku; nsleduje 1 hlubok vdech a dle frekvence stlaen hrudnku a umlch vdech v pomru 5 : 12; zachrnce provdjc mas srdce udruje rovnomrn rytmus kolem 80 stlaen za minutu; uml vdech m bt vloen mezi kompresi tak, aby se nenaruil rytmus srden mase; zachrnce provdjc uml dchn kontroluje innost mase na krkavici a innost umlho dchn podle pohybu hrudnku. Pokud se neda v ppad dvou zachrnc dokonale sladit rytmus umlch vdech a kompres hrudn kosti, je lpe spe peruit po dobu vdechu srden mas ne provdt oba vkony souasn. Vjimen lze na potku resuscitace pouit jako vodn kon der do srden krajiny, kter se osvduje jen tehdy, kdy jsme pmo svdky zstavy srden innosti tedy interval od zstavy do zatku resuscitace je do jedn minuty. der nen vhodn pi nespchu opakovat.

U dt se der nesm provdt!

186

Zdravotnick pprava

Krvcen
Druh krvcen: tepenn vystikuje; iln vytk voln; vlsenicov; smen. Pznaky krvcen: bled sliznice a ke; pocit navy, zvrat, poruchy vidn; prosknut odvu krv; zrychlen puls. Prvn pomoc: zjisti, o jak druh krvcen se jedn; pi silnm tepennm krvcen stla tepnu nad ranou smrem k srdci nejlpe v tlakovm bod (proti kosti); pilo tlakov obvaz za pouit kapesnho obvazu; zkontroluj, zda krvcen nepokrauje; postienho ulo na zda, do stabilizovan polohy se zvednutmi dolnmi konetinami; zabra prochlazen nebo peht; pi neustvajcm krvcen pilo dal vrstvy tlakovho obvazu, teprve po tet vrstv (jestlie krev proskne) pilo krtidlo; krtidlo mus bt nejmn 5 cm irok a nepikldej jej na klouby a holou ki.

krtidlo pouij jen tehdy, nezastav-li pedchoz zpsoby stavn krvcen inouc se krev z rny nebo je-li st konetiny amputovna.

187

Pruka vojka AR

ok
Jedn se o nhl selhn krevnho obhu, charakterizovan rychlm poklesem krevnho tlaku, duenm a tlesnou ochablost, chladnou a vlhkou k, rychlm a slabm tepem. Piny rozvoje oku: pokraujc a velk ztrty tlesnch tekutin (krvcen, popleniny, prjmy apod.); duevn a tlesn vyerpanost; pedrdn a strach, bolest nap. pi zrann, infarktu myokardu, nhl phod bin; infekce a otravy; pozdn a chybn poskytnut prvn pomoci; neetrn odsun. Pznaky oku 1. fze vdom zachovno; neklid, vzruen, pocit zn; zven citlivost ke a rny; zrychlen dchn; rychl puls 100 120/min; bledost ke a spojivek. Pznaky oku 2. fze rzn stupe tlumu vdom a bezvdom; zrychlen dchn; ke bled, chladn, snen citlivosti, studen pot, ze, zvracen; patn hmatn tep (130 a vce).

188

Zdravotnick pprava

Prvn pomoc pravidla pro zamezen rozvoje oku: postienho vyprosti a penes na klidn msto; zastav krvcen; zamez bolestem; znehybni zlomeniny; postienho ulo do stabilizovan polohy; dopl tekutiny (v malm mnostv a jen postienm pi plnm vdom); dodruj teplotn reim zabra prochlazen!; kontroluj tep rannho.

Stabilizovan poloha

Nepodvej tekutiny pi porann lebky, bicha a v bezvdom. Tmto postienm zvlhi rty a jazyk studenou vodou, ajem apod. Nikdy nepodvej alkohol, ernou kvu, mlko a limondy.

189

Pruka vojka AR

Pokozen organizmu teplem a chladem

pal
pal je peht organizmu z dvodu selhn tlesn termoregulace. Pznaky: tlesn teplota okolo 40 stup; such hork ke; poruchy vdom; kee konetin, zejmna v ltkch; pokles krevnho tlaku; zmna dchn; celkov maltnost, bolest hlavy.

Prvn pomoc: sniuj tlesnou teplotu vemi dostupnmi prostedky, vetn podn lk sniujcch teplotu; ulo nemocnho na stinn msto, kde proud vzduch; v ppad poteby zave uml dchn nebo srden mas; omvej vlanou vodou; zajisti odsun v poloze naznak s podloenou hlavou; podvej dostatek chladnch tekutin.

eh

eh je pal spojen s nsledky slunenho zen. Pznaky: bolesti hlavy, zvrat; popleniny ke ze slunenho zen; prjem; nevolnost; zvracen; kee.

190

Zdravotnick pprava

Prvn pomoc: postienho ulo do stnu; uvolni odv; podvej dostatek chladnch tekutin; zajisti odsun v polosed nebo v pololee.

Omrznut
Omrznut je pokozen ke i hlubch tkn psobenm mrazu. Pznaky prvn stupe: ke je fialov mramorovho zabarven, necitliv, po zaht se prokrv bhem nkolika minut a vznik pocit jako pi pchn jehlikami; bolest; svrn, zbnut, i mravenen. Pznaky druh stupe: bl ke voskovho vzhledu; prunost podkonch tkn je jet zachovna; pi oteplen ke zfialov, dostav se bolest, vznikaj puche a tk otk. Pznaky tet stupe: ke i hlub tkn jsou tuh; postien st tla vyvolv pi pohmatu dojem zmrzlho masa; pi rozmrznut vznikaj puche s otokem; ke zstv chladn; v nepznivch ppadech vznik sn.

191

Pruka vojka AR

Prvn pomoc: u povrchnch omrzlin koupel ve vlan vod 28 28,5 C; u tkch omrzlin prohvat ve vod o teplot maximln 40 42 C po dobu 20 minut; nikdy omrzliny nett snhem; monost podvat lky proti bolestem; piloit steriln obvaz; opaten proti oku; podat hork tekutiny; u 2. a 3. stupn odsun do zdravotnickho zazen.

Podchlazen organizmu
Jedn se o celkov pokozen chladem s postupnm snenm fyziologick teploty tla a ke ztrt vdom, zpomalen a zstav ivotn dleitch funkc, je vede ke smrti organizmu. U postiench, kte jsou v bezvdom, me dojt k podchlazen i pi teplotch 12 16 stup Celsia. Prvn pomoc: postienho penst do mrn vytopen mstnosti nebo alespo do zvt; svlknout vlhk a promrzl odv; zabalit do mrn teplch pikrvek; pozvolna oteplovat mstnost; u pacient v bezvdom zahjit resuscitaci; u ostatnch podvat tepl tekutiny; odsun ve vyhtm dopravnm prostedku.

192

Zdravotnick pprava

Popleniny
Pznaky: prvn stupe: zarudl pokoka, hoj se bez nsledk; druh stupe: pznaky podobn, jako u prvnho stupn, navc vznikaj puche, hojen trv del dobu, dorst nov pokoka; tet stupe: postien cel vrstvy ke, ast infekce, hnd a ern zbarven pokozench tkn, hoj se jizvou; tvrt stupe: vznik zuhelnatn vlivem vysok teploty, postien tkn v cel hloubce, ast zasaen kost i kloub. Prvn pomoc: uhas hoc odv; vynes postienho z prostoru poit; chla dostaten dlouho; oeti pidruen porann; pilo steriln obvaz; zrann konetiny fixuj dlahami; podej lk proti bolestem. Puche neotvrat, zabrnit zbytenm pohybm, pokud je to mon chladit vodou, pimt postienho, aby co nejvce pil, pevn pilepen sti odvu nestrhvat, vas evakuovat, dal je vc lkask pomoci.

193

Pruka vojka AR

razy elektrickm proudem

Pznaky: poplen ke a mkkch st tla; bhem kontaktu s el. proudem svalov kee; bezvdom, zstava krevnho obhu v tkch ppadech; asto druhotn porann zpsoben pdem; mon pokozen zraku; ast vyklouben konetin, zpsoben ke; po razu bleskem popleniny, bezvdom, zstava dchn nebo i obhu. Prvn pomoc: odnes postienho z msta nebezpe po vypnut proudu, ppadn pi dobr izolaci odstranit elektrick vodi; pi zstav dechu zahaj uml dchn; pi nehmatnm pulsu prove nepmou srden mas; popleniny zakryj sterilnm obvazem; okamit zajisti lkask vyeten, ppadn transport do nemocnice, pi bezvdom ulo postienho do stabilizovan polohy. I kdy je postien pi vdom a neudv pote, je nutn lkask vyeten (mon skryt zrann nebo srden porucha).

Utonut
Pznaky: bezvdom, zstava dechu, fialov ke a rty; nehmatn puls; rozvoj pznak zle na dob, po kterou je postien pod vodou.

194

Zdravotnick pprava

Prvn pomoc: zajisti prchodnost dchacch cest, zahaj uml dchn a v ppad nehmatnho tepu srden mas; nepokouej se vylvat vodu z plic; postienho teple zabal; zajisti okamit pevoz k lkai. Vznikne-li takov stav po skoku do vody, je teba pomlet i na porann mozku i ptee po nrazu na dno. Nemocnin (lkask) oeten je nutn i tehdy, obnov-li se tep, dchn i vdom. Mohou vzniknout dal komplikace (zpal plic, pokozen ledvin). V ppad dostupnosti podvat kyslk.

Otrava
Pi posouzen otrav je nutn vzt v vahu: jak jed byl pouit; jak mnostv; kdy; jak probhaj pznaky otravy. Pznaky nkterch otrav: uspvac a uklidujc prostedky: maltnost, zarudl obliej, povrchn dchn, hlubok bezvdom, fialov obliej, selhn obhu; pedvkovn prostedky povzbuzujcmi nervovou innost: siln pocen a zven teploty, zven krevnho tlaku, stavy pedrdn, blouznn, kee. Obecn monosti lby: odstrann jedu z organizmu; neutralizace jedu; lba pznak.

195

Pruka vojka AR

Prvn pomoc pi poit jedu sty po poit kyseliny vypt velk mnostv neutralizanho roztoku (1 2 liky jedl sody); po pouit louhu vypt velk mnostv slab kyselho roztoku (voda s octem, nebo citrnov va); nen-li k dispozici neutralizan roztok, vypt alespo velk mnostv vody; 2 4 tbl. ivoinho uhl (Carbo medicinalis). Prvn pomoc pi poit ostatnch kodlivch ltek opakovan pt roztok kuchysk soli; vyvolat zvracen; podat parafnov olej (dospl 150 200 ml, dti 3 ml na 1 rok vku velmi inn pi otrav benznem a jinmi tkavmi ltkami); rychl pevoz do zdravotnickho zazen. Pi otrav ltkami rozpustnmi v tucch (benzn, petrolej) nepodvat mlko ani rostlinn oleje vrazn se zvyuje vstebvn jedu). Prvn pomoc pi vniknut jedu dchacmi cestami vynst postienho na erstv vzduch, uvolnit odv; pi zstav dechu zavst uml dchn; zajistit naprost tlesn klid; odsun do zdravotnickho zazen. Prvn pomoc pi otrav jedem pronikajcm k vysvlct postienho (pouvat gumov rukavice); dkladn oistit ki teplm mdlovm roztokem; v ppad hromadnho zasaen pipravit vany nebo sprchy ke koupn. Prvn pomoc pi otravch injeknmi ppravky je-li ltka podna nitrosvalov i podkon, podvzat konetinu mezi vpichem a srdcem; piloit k mstu vpichu led, aby se zpomalilo vstebn.

196

Zdravotnick pprava

Prvn pomoc pi vstknut jedu do o vplach roztokem OPTHAL, nebo velkm mnostvm nezvadn vody (10 minut), vplach oka provdt smrem od vnitnho koutku k vnjmu; odsun do zdravotnickho zazen. Prvn pomoc pi utknut hadem zabrnit odtoku iln krve podvznm konetiny mezi ranou a srdcem (podvaz uvolnit kadch 15 minut na 1 minutu); nevysvat rnu sty; konetinu fixovat dlahou, ppadn obloit studenmi obklady; rnu vyplachovat peroxidem, nechat ranky voln krvcet, pp. mas okol podpoit krvcen; rnu nevypalovat; odsun do zdravotnickho zazen v poloze naznak s mrn podloenou hlavou, zabrnit vem zbytenm pohybm.

Pouit ZHN
Faktory ohroen osob pi vbuchu jadern bomby: tlakov vlna; intenzivn svteln zen; pronikav radiace; radioaktivn zamoen ternu radioaktivn spad. Tlakov vlna: ochrana vyuitm nerovnost ternu nebo vybudovanmi kryty; mohou bt pokozeny tyto orgny: plce, bin dutina, hlava, kosti Svteln zen: ochrana vyuitm nerovnost ternu nebo vybudovanmi kryty Pronikav radiace: trv piblin 10 sekund; ochrana: v budovch, krytech, enijnch zazench, pance bojovch vozidel

197

Pruka vojka AR

Radioaktivn spad: rann zasaen spadem je nutno ukldat oddlen od ostatnch; pi nadchn se prachu vyplchnout sta, nosohltan; pi poit zvadn stravy vyvolat zvracen (prjem); pi pouit polystyren. neutronov zbran poskytuje vbornou ochranu

Nemoc z ozen
Nemoc z ozen me bt akutn nebo chronick. Akutn vytv 3 formy centrln-nervov typ, stevn typ a krevn typ. Pznaky akutn nemoci z ozen Centrln-nervov typ: jednorzov ozen vysokou dvkou; tes, kee, hlubok porucha vdom; smrt bhem nkolika hodin a dn. Stevn typ: vodnat prjmy s pms krve, zvracen, selhn obrannch mechanism proti infekci; pi sprvnm len je peit mon. Krevn typ (m 4 fze): 1. fze: 1 a 3 dny, nevolnost, zvracen, slabost a maltnost; 2. fze: bez pznak, 7 a 21 dn; 3. fze: pln rozvoj nemoci, vypadvn vlas, krvcen do ke, st, horeky, vznik ved v dutin stn, prjmy; 4. fze: rekonvalescence: doznvn ve uvedench obt, dlouhou dobu petrvv nchylnost k infeknm nemocm, kon zmny, pokozen zraku.

Chronick nemoc z ozen

Vznik jako nsledek akutn nemoci z ozen, nebo vlivem dlouhodobho a opakovanho psoben mench dvek zen.

198

Zdravotnick pprava

Pznaky: slabost; podrdnost; nechutenstv; bytek na vze; snen potu ervench a blch krvinek a krevnch destiek. Prvn pomoc: obnovit dchn a krevn obh; zastavit krvcen; znehybnit konetiny. Hlavn zsady: v zamoenm prostoru neprodlen nasadit ochrann masky; rychl vnos rannch z msta zasaen (i na kor jen provizornho oeten) do msta shromadit rannch na nvtrn stran; nept, nejst, nekouit v zamoenm prostoru; nesvlkat rann, jen rozstihnout odv; provst stenou speciln oistu; odsun vlee, zasaen a pikrt igelitem; pokldat na omyvateln podloky

stdat zchrance z dvodu prevence nemoci z ozen; zamezit vzniku a en paniky.

Prvn pomoc pi pouit bojovch chemickch ltek (BCHL)

Nervov paralyzujc BCHL
Pznaky: kee sval, porucha vdom; dunost, kael, slinn, slzen, prjem, zpomalen tepu.

199

Pruka vojka AR

Prvn pomoc: peruit styk jedu s organizmem; zasaenou ki umt mdlem a vodou; vyvolat zvracen (pi poit); oi vyplchnout velkm mnostvm vody; podat antidotum; oista prostedky IPB.

Zpuchujc BCHL
Pznaky: vznik puch; rychlost psoben zvis na pouit ltce (lewisit 2 a 3 minuty, yperit 1 a 12 hodin); horeka, ochablost; nevolnost, zvracen; krvcen do rznch orgn; celkov kee, zstava dchn. Prvn pomoc: peruit styk s jedem; vyplchnout oi a sta 2% roztokem sody; provst odmoen (IPB); piloit steriln obvazy; okamit transport k lkai (vlee).

Dusiv otravn ltky

Pznaky: dunost, kael, vykalvn zpnn tekutiny, pms krve; nafialovl zbarven ke; zrychlen tep, pokles krevnho tlaku; monost rozvoje oku.

200

Zdravotnick pprava

Prvn pomoc: zamezit dalmu vstupu jedu; zajistit co nejvt tlesn klid; transportovat nemocnho vsed na nostkch.

Ltky veobecn jedovat

Pznaky: otrava probh velmi rychle, zle na koncentraci; 4 stadia: poten, astmatick, kee a obrna. Prvn pomoc: co nejrychleji nasadit ochrann masky; pi zstav dechu zavst uml dchn; odsunout pacienta do zdravotnickho zazen.

Otravn ltky zneschopujc

Pznaky: postien centrlnho nervovho systmu; vyvolvaj poruchy mylen, ztrtu schopnosti soustedit se; rozen zornic, zervenn pokoky, sucho v stech, obte pi polykn. Prvn pomoc: izolace postienho nutno odejmout zbra.

Otravn ltky drdiv

Pznaky: slzen, pocit cizho tlesa v oku, zduen vek, kael, rma, bolest hlavy, pocit tlaku na hrudi.

201

Pruka vojka AR

Prvn pomoc: odstranit postienho z dosahu psoben ltky; vymvn o; psun erstvho vzduchu.

Zdravotnick materiln vbava jednotlivce

Pedmty zdravotnick vbavy jednotlivce jsou uren k poskytnut prvn pomoci v poli formou svpomoci nebo vzjemn pomoci v co nejkrat dob. Zdravotnickou vbavu jednotlivce tvo: obvaz kapesn vz. 90; obvaz kapesn antimikrobiln vz. 90; IPB individuln protichemick balek vz. 80; dikacid tbl.; autoinjektor COMBOPEN s antidotem proti NPL; autoinjektor DIAZEPAM; autoinjektor MORPHINE; osobn lkrnika INLEK vz. 99.

Obvaz kapesn vz. 90

Je uren k prvotnmu oeten otevench porann (vetn rozshlch a mnohoetnch porann pedevm stelnch a plonch) a poplenin menho rozsahu. Je mono jej pout tak jako tlakov obvaz k doasnmu zastaven krvcen ilnho i krvcen z vtiny konetinovch tepen. Slou k poskytnut prvn pomoci rannmu na bojiti formou vzjemn pomoci a svpomoci.

202

Zdravotnick pprava

Obvaz kapesn vz. 90 se skld: z hydrofilnho pletenho obinadla bl nebo ren barvy; ze dvou poltk bl nebo ren barvy; z manety na posuvnm poltku ren barvy; ze zavracho pendlku;

z vnitnho obalu ALUTEN 230 z ptivrstv flie s potiskem v barv hlinku; z vnjho obalu. Po vyjmut obvazu z obalu se pikld pevn poltek na rnu a posuvn podle druhu zrann a poteby vedle pevnho nebo na jin msto, kter to vyaduje. Obvaz lze zajistit zavracm pendlkem.

Obvaz kapesn vz. 90

Obvaz kapesn antimikrobiln vz. 90

Je uren k prvotnmu oeten zejmna infikovanch otevench ran, k lb infikovanch povrchovch porann a poplenin a ke zven ochrany porann proti sekundrn bakteriln kontaminaci. Je mono jej pout tak jako tlakov obvaz k doasnmu zastaven krvcen ilnho i krvcen z vtiny konetinovch tepen. Obvaz kapesn antimikrobiln vz. 90 se skld: z hydrofilnho pletenho obinadla bl nebo ren barvy; ze dvou poltk bl nebo ren barvy (kontaktn vrstva poltk je naputna antiseptikem); z manety na posuvnm poltku ren barvy; ze zavracho pendlku; z vnitnho obalu ALUTEN 230 z ptivrstv flie s potiskem v barv hlinku; z vnjho obalu.

203

Pruka vojka AR

Po vyjmut obvazu z obalu se pikld pevn poltek na rnu a posuvn podle druhu zrann a poteby vedle pevnho nebo na jin msto, kter to vyaduje. Obvaz lze zajistit zavracm pendlkem.

Obvaz kapesn antimikrobiln vz. 90

IPB individuln protichemick balek vz. 80

Je to prostedek prvn zdravotnick pomoci uren k prvotnmu odmoen nekryt pokoky a pilhajcch soust vstroje zasaench bojovmi otravnmi ltkami. Zajiuje dokonal odmoen soudobch typ bojovch otravnch ltek (sarin, soman,VX, yperit) na nechrnn pokoce, kontaminovan stednmi hustotami zamoen, pi odmoovacm zsahu v co nejkrat dob (do 25 min) po kontaktu. Me bt pouit i jako vpomocn prostedek pi odmoovn vstroje a osobn zbran. Hlavn funkn soust IPB vz. 80 je: odmoovac inidlo desprach, jm lze odmoit plochu pokoky do 1 000 cm2; mdlo se specilnmi psadami ke zven odmoovacho inku; tampony k roztrn desprachu; obal tvo ern krabika z pevnho plastiku.

204

Zdravotnick pprava

IPB vz. 80

Dikacid tablety
Tento ppravek je uren k individuln pprav pitn vody v polnch podmnkch. Jeho psobenm se voda z rznch neprovench zdroj zbav vech choroboplodnch zrodk, nezbav se vak bojovch otravnch ltek a radioaktivity. Ppravek tvo 50 tbl. a jsou uloeny ve sklenn lahvice opaten roubovm uzvrem. 1 tableta je urena k pprav 3/4 litru (poln lhev) vody, po vhozen do vody se nech 1/2 hodiny za obasnho protepn psobit. Po tto dob je voda zbavena choroboplodnch zrodk a me bt pouita k pit. U velmi chladn nebo zakalen vody se dvaj 2 tablety a nechaj se psobit 1,5 hodiny.

Dikacid tablety 205

Pruka vojka AR

Autoinjektor COMBOPEN s antidotem proti NPL

Je uren pro jednorzovou intramuskulrn (vnitrosvalovou) aplikaci antidotnho ppravku v polnch podmnkch proti nervov paralytickm bojovm otravnm ltkm (NPL) formou svpomoci a vzjemn pomoci. Autoinjektor je prothlho vlcovitho tvaru z plastu a skld se z injeknho dlu a z mechanickho dlu. Mechanick dl se skld ze spoutcho a zajiovacho mechanizmu, bezpenostn pojistky ed barvy, pruiny a nvodu k pouit uvedenho na tle autoinjektoru. Injekn dl se skld z prhledn patrony, pryovho pstu, injekn jehly a z injeknho roztoku s antidotnm ppravkem. Autoinjektor COMBOPEN s antidotem proti NPL je na tle autoinjektoru v pedn sti oznaen hndm a lutm kroukem (pruhem).

Autoinjektor COMBOPEN s antidotem proti NPL

Autoinjektor DIAZEPAM
Je uren pro jednorzovou intramuskulrn (vnitrosvalovou) aplikaci livho ppravku proti nervov paralytickm otravnm ltkm v polnch podmnkch, formou svpomoci a vzjemn pomoci. Aplikuje se nsledn po pouit autoinjektoru COMBOPEN s antidotem. Autoinjektor je prothlho ovlnho tvaru z plastu a skld se z injeknho dlu a z mechanickho dlu. Mechanick dl se skld ze spoutcho a zajiovacho mechanizmu, bezpenostn pojistky ed barvy, pruiny a nvodu k pouit uvedenho na tle autoinjektoru. Injekn dl se skld z prhledn patrony, pryovho pstu, injekn jehly a z injeknho roztoku s diazepamem. Autoinjektor s diazepamem je na tle autoinjektoru v zadn sti oznaen edivm kroukem (pruhem).

206

Zdravotnick pprava

Autoinjektor DIAZEPAM

Autoinjektor MORPHINE
Je uren pro jednorzovou intramuskulrn (vnitrosvalovou) aplikaci liva (analgetika) v polnch podmnkch pi bolestivm porann a velkch bolestech. Autoinjektor je prothlho vlcovitho tvaru z plastu a skld se z injeknho a mechanickho dlu. Mechanick dl se skld ze spoutcho a zajiovacho mechanizmu, bezpenostn pojistky erven barvy, pruiny a nvodu k pouit uvedenho na tle autoinjektoru. Injekn dl se skld z prhledn patrony, pryovho pstu, injekn jehly a z injeknho roztoku s innou ltkou. Autoinjektor MORPHINE je na tle autoinjektoru v pedn a zadn sti oznaen ervenm kroukem (pruhem).

Autoinjektor MORPHINE

Osobn lkrnika INLEK vz. 99

Je urena jako doplnk k prostedkm zdravotnick vbavy jednotlivce. Zabezpeuje oeten drobnch povrchovch porann a odstrann nebo zmrnn projev bnch onemocnn, a to formou svpomoci a vzjemn pomoci pro pslunky sil okamit a rychl reakce AR. Materiln nleitost je uloena v krabice z plastu oranov barvy.

207

Pruka vojka AR

Osobn lkrnika obsahuje sortiment v AR zavedench druh liv, kter jsou dostupn v R. Materiln nleitost osobn lkrniky INLEK vz. 99: RING N (tablety). Framykoin (zsyp) adsp. 5 g Endiaron tbl. 250 mg Kinedryl tbl. Jodisol sol. 3,6 g (jodov pero) Cosmos, dlen nplast 19 72 mm Gza steriln sterilux 5 5 cm Obsah lkarniky s nvodem na pouit Nvod k pouit osobn lkrniky RING N Pi horece, bolestech hlavy, kloub a sval ut 12 tablety, nejve vak 8 tbl. denn. Zapt vodou. K oeten drobnch porann. Zasypat rnu a pelepit nplast. Pi prjmu s podezenm na infekci a pi stevnch potch 1 tbl., nejve vak 4 tbl. denn. Zapt vodou. Pi nevolnostech v dopravnm prostedku a pro uklidnn. Zapt. K desinfekci okol drobnch povrchovch porann nebo msta po pist kltte. Ke kryt drobnch povrchovch porann. K oeten drobnch povrchovch porann. 10 ks 1 bal 10 ks 10 ks 1 ks 1 bal 1 bal 1 ks

Framykoin (zsyp) Endiaron (tablety)

Kinedryl (tablety)

Jodisol (jodov pero)

Cosmos, dlen nplast Gza steriln Sterilux

208

Zdravotnick pprava

Osobn lkrnika INLEK vz. 99

209

Pruka vojka AR

Ploha 1

Varovn signly
Druh signlu Radian a chemick nebezpe Akustick telefonem, hlasem, rdiem, rep. prostedky rad. a chem. nebezpe

Tabulka varovnch signl pouvanch v AR

Zpsob vyhlaovn varovnch signl d Svtilnou Praporky pravou rukou vzty. nad hlavou, a mvat do stran Paemi vzpait skrmo dovnit, spojit ruce nad hlavou 222 erven 2 teky, rka, nkolikrt opakovat

Vzdun poplach

Kolsav tn sirny nebo jinmi palami po dobu 2 min. dery na gong nebo kolejnici

333 zelenm svt- vzpait a pralem teky porky kvat nahoru dol 444 modrm svtlem teky

upait obma paemi a kvat nahoru dol

Chemick poplach

oba praporky zvednut vztyit vpravo, masky dret pod hlem 45

Radian poplach

peruovan tn klaksonem po dobu 1 min nebo zvonn zvonu Polnic / popl./ hlasem bojov poplach

555 modr 2 teky, rka, nkolik opakovn

oba praporky dret pod hlem 45 vlevo

zvednut masky a mvn do stran

Bojov poplach

777 modrm svtlem mvat do stran

praporky vzpait, zevnit dret

ob pae vzpait a mvat epic do stran pravou pai vzpait a mvat epic do stran

Porn poplach

Polnic HO hlasem HO

888

Konec u vzdunho vech thl tn sirn 2 poplach min, ostatn slov a reproduknmi zazenmi KONEC

999 modr svtlo dlouh

lut vzpait, ervenm krouit ped tlem

vzpait levou pai, pravou krouit ped tlem

210

Ploha 2

Ploha 2 Vstran znaen a varovn signly NATO

a) Vstran znaen NATO pro vytyovn zamoench nebo nebezpench prostor, vzbroje, vstroje a materilu Veobecn ustanoven Kontaminace prostoru radioaktivnmi, bojovmi biologickm a otravnmi ltkami se oznauje vstranmi znakami (pravohlmi rovnoramennmi trojhelnky), s vjimkou prostoru, kter m bt ponechn protivnkovi. Tyto znaky slou k ochran osob a jednotek v prostorech, za kter odpovdaj, k ochran jejich vzbroje a materilu a k pedchzen zasaen nebo zbytenmu ohroen jednotlivc a jednotek. Druh kontaminace se oznauje takto: a) zkladn barva se pouv na cel pedn stran vstran znaky; b) dal barva se pouv pro doplujc daje nebo popis na pedn stran vstran znaky. Barvy znaek
Nebezpe Radioaktivn kontaminace Biologick kontaminace Chemick kontaminace Zkladn barva BL MODR LUT Dal barva pro doplujc oznaen DN DN DN LUT popis ERN ERVEN ERVEN

Radioaktivn, biologick a chemick kontaminace V ppad nebezpe, jeho pinou je radioaktivn, biologick a chemick kontaminace, jsou zkladn barva a tvar znaky hlavnm znakem pro rozpoznn druhu kontaminace. K bezpenmu rozeznn se na pedn stranu dalmi barvami maluj nebo pou slova ATOM (radioaktivn kontaminace), BIO (biologick kontaminace) nebo GAS (chemick kontaminace).

ATOM

GAS

BIO

211

Pruka vojka AR

b) Varovn signly dle STANAG NATO

DRUH NEBEZPE 1a. Leteck napaden ZVUKOV VAROVN SIGNL 1b.(1) Neperuovan kolsav tn sirny po dobu 1 minuty (2) ada dlouhho trouben houkakami vozidel, palkami, polnicemi nebo jinmi dechovmi nstroji v pomru 3 : 1, piblin 3 sekundy zvuku a 1 sekunda pauzy (3) Hlasem AIR ATTACK nebo odpovdajc vraz v nrodnm jazyce, pokud se situace tk jen jednoho nroda 2b.(1) Peruovan kolsav tn sirny OPTICK VAROVN SIGNL 1c. erven nejlpe ve tvaru tverce

2a. Pchod nebo ptomnost toxickch nebo biologickch ltek, ppadn radian nebezpe majc pvod v pouit zbran hromadnho nien nebo niku toxickch prmyslovch ltek

(2) ada krtkch signl houkakami vozidel nebo jinmi nstroji, dery na kovov nebo jin pedmt v pomru 1:1, piblin 1 sekundu zvuk a 1 sekundu pauza (3) Hlasem GAS, GAS, GAS nebo odpovdajc vraz v nrodnm jazyce, pokud se situace tk jen jednoho nroda (4) Hlasem FALLOUT, FALLOUT, FALLOUT nebo odpovdajc vraz v nrodnm jazyce, pokud se situace tk jen jednoho nroda

2c. (1) ern nejlpe ve tvaru trojhelnka (2) Nasazen prostedk ochrany dchacho stroj a uskutenn opaten, kter nsleduj po vydn signl rukama podle mstn pravy (viz poznmky 1, 2 a 3 na stran A-2)

212

Ploha 2

DRUH NEBEZPE 3a. Konec vech poplach

ZVUKOV VAROVN SIGNL 3b.(1) Hlasem all clear (s uvedenm druhu napaden) nebo odpovdajc vraz v nrodnm jazyce, pokud se situace tk jen jednoho nroda (2) Pokud byla pouita sirna, plynul tn po dobu 1 minuty nebo neperuovan trouben houkakami vozidel, palkou, polnic nebo jinm dechovm nstrojem, co zna, e pominulo nebezpe z pouit zbran hromadnho nien nebo leteckho napaden

OPTICK VAROVN SIGNL 3c. Odstrann pslunho varovnho signlu

Poznmky: 1. Signly vyhlaovan automatickmi pstroji pro vasn a rychl zjitn biologickch a otravnch ltek a radianho nebezpe mohou doplovat prostedky uveden ve. 2. Mohou se pouvat zvltn pyrotechnick audiovizuln signly vydvajc hvzdav zvuk a luto-erveno-lut svtlo. Poaduje se, aby kombinace barev probhla pokud mono souasn. 3. K ochran dchacch orgn se pouvaj filtran dchac pstroje.

c) Vytyovn kontaminovanch prostor Druh kontaminace nebo nebezpe se oznauje pslunou barvou vstranch znaek (tab. 2): a) zkladn barva se pouv na cel pedn stran vstran znaky; b) dal barva se pouv pro doplujc daje nebo popis na pedn stran vstran znaky.

213

Pruka vojka AR

Oznaen druhu kontaminace nebo nebezpe se pouvaj tyto barvy

Kontaminace nebo nebezpe Radioaktivn kontaminace Chemick kontaminace Biologick kontaminace Chemick minov (nebo ztarasy) Klasick minov pole (nebo ztarasy) Vbun nstrahy Nevybuchl munice pole Zkladn barva BL LUT MODR ERVEN ERVEN ERVEN ERVEN Dal barva pro doplujc oznaen DN DN DN LUT PRUH DN BL PRUH BL (BOMBA) popis ERN ERVEN ERVEN LUT BL DN DN

V ppad chemickch minovch pol (ztaras), vbunch nstrah a nevybuchl munice se nebezpen prostory vytyuj ped hranic prostoru vstranmi znakami, kter jsou pedn stranou otoeny ven z tohoto prostoru a jsou dvoubarevn: Chemick minov pole Vbun nstrahy

Nevybuchl munice

V ppad klasickch minovch pol (ztaras) a prostor kontaminovanch radioaktivnmi, chemickmi a biologickmi ltkami je zkladn barva a tvar znaky hlavnm znakem pro rozpoznn druhu kontaminace. K bezpenmu rozeznn se na pedn stranu dalmi barvami maluj nebo pou slova MINES (miny), GAS MINES (chemick miny), GAS (toxick ltka), BIO (biologick kontaminace) nebo ATOM (radioaktivn kontaminace)

214

Ploha 2

a tam, kde to poaduj nrodn orgny, se pidv dal symbol, nap. pi radioaktivn kontaminaci trojhelnk. Popis se pe v jazyce jednotky, kter znaky umstila. Pi spolen innosti mezinrodnch jednotek se npisy pou anglicky. Umisuj se rovnobn s del stranou znaky, nap.:

Popis vstranch znaek Jsou-li znmy dal daje o radioaktivn, chemick nebo biologick kontaminaci, zapisuj se zpravidla na pedn stranu znaky. U biologickch ltek, trvalch otravnch ltek a toxickch prmyslovch chemikli se uvd: nzev nebo symbol pouit ltky (chemiklie) je-li znmo, o jakou jde; v ppad neznm toxick prmyslov chemiklie se nape TIC (Toxic Industrial Chemicals); datum a as zjitn; datum a as vbuchu nebo niku (jsou-li znmy).

U radioaktivn kontaminace se uvd: druh ltky nebo zie (je-li znm); v ppad neznm ltky se nape TIR (Toxic Industrial Radiologicals); dvkov pkon a as zjitn; datum a as vbuchu nebo niku (jsou-li znmy).

Zpsoby vytyovn
Prostory kontaminovan vce jak jednm druhem kontaminace nebo kontaminovan prostor kombinovan s nebezpenm prostorem se vytyuj pslunmi vstranmi znakami pro jednotliv druhy kontaminace nebo ohroen, kter se umisuj bezprostedn vedle sebe. Vzhledem k pedpokladu, e v takovmto prostoru se budou velmi pravdpodobn nalzat vysoce explozivn miny nebo vbun nstrahy, je vhodn tyto prostory vytyovat vstranou znakou GAS MINES. 215

Pruka vojka AR

Klamn kontaminovan a nebezpen prostory (nap. klamn minov pole) se vytyuj stejn jako skuten kontaminovan nebo nebezpen prostory. Vstran znaky oznaujc prostory kontaminovan otravnmi ltkami se umisuj na vech cestch, kter do tohoto prostoru vedou, piblin 20 m ped mstem, kde byla zjitna kontaminace kapalnou ltkou. Vstran znaky se pravideln upravuj nebo pemisuj na zklad samovolnho rozkladu toxick prmyslov chemiklie. Vstran znaky vytyujc radioaktivn kontaminovan prostor, vzbroj a materil pouze upozoruj na nebezpe ozen osob. Pi pchodu nov jednotky ke kontaminovanmu prostoru mus bt vdy upesnn rozsah a rove radioaktivn kontaminace. Toto upesnn se uskuteuje na zklad vsledk dozimetrick kontroly, radianho przkumu nebo na zklad informac zskanch od jinch jednotek. U prmyslovch radioaktivnch ltek se vstran znaky umisuj na pstupovch cestch do kontaminovanho prostoru v mstech, kde dvkov pkon men 1 m nad ternem doshne 2 Gy. h-1. Jakmile dvkov pkon peshne 2 Gy. h-1, umisuj se znaky, na kterch je uveden skuten dvkov pkon. Vstran znaky se pravideln aktualizuj nebo pemisuj v zvislosti na zmnch dvkovho pkonu. Jednotky, kter opoutj kontaminovan prostor a nebo z jinho dvodu pedvaj odpovdnost, mus vstran znaky ponechat na svm mst. Pebrajc jednotky jsou povinny pokraovat v pravidelnm dozimetrickm men, aktualizaci, pemisovn anebo odstraovn ji nepotebnch vstranch znaek. Vstran znaka m tvar pravohlho rovnoramennho trojhelnka. Dlka pepony trojhelnka je 28 cm (11,5 palce), dlka odvsen je piblin 20 cm. Trojhelnky mohou bt vyrobeny z kovu, deva, plastu, pekliky, kartnu, z jinho podobnho samolepicho materilu, kter je k dispozici. Vstran znaky se umisuj pravohlm vrcholem dol. Pedn strana znaky smuje ven z prostoru, kter vytyuje. Jestlie se vstran znaky umisuj uvnit kontaminovanho prostoru, jejich pedn strana mus smovat ven z prostoru s vymi dvkovmi pkony nebo vy hodnotou koncentrace toxick ltky (je-li ovem znma). Vstran znaky se umisuj pedevm na ploty, stromy, skly, sloupy apod.

216

Ploha 2

Shromadit vzbroje a sklady paletizovanho materilu se vytyuj nejmn jednou vstranou znakou uprosted kad strany prostoru. Nepaletizovan zsoby se zeteln vytyuj na nejvhodnjm mst. Mezi jin kontaminovan a nebezpen prostory pat prostory zneitn fekliemi, kuchyskmi zbytky, odpadky apod. Tyto kontaminovan prostory se vdy oznauj obdlnkovmi znakami libovoln barvy a vhodn velikosti. Kontaminace takovch prostor se likviduje zahrnutm zneisujcch ltek zeminou (pop. jejich uloenm do jmy). Na navrenou zeminu (nad sted jmy) se umisuje obdlnkov znaka s vyznaenm obsahu jmy, data likvidace, a je-li to mimo prostor bojov innosti, i nzev jednotky, kter likvidaci uskutenila. Varovn signly se vyhlauj dle dostupnosti materilnho zabezpeen.

217

Pruka vojka AR

Ploha 3

Signly pro navdn vozidla

Velitel, kter navd vozidlo, se vdy postav elem k vozidlu nejmn 5 m od nho. Nikdy se nestav mezi vozidlo a pekku a nikdy se pi navdn nepohybuje. Pokud se velitel mus pohybovat, zastav vozidlo, pejde na dal msto a znovu zahj navdn. idi je povinen sledovat navdn velitele, nikoliv pekky kolem vozidla.

Pozor

Motory spustit

Motory zastavit

Vped

Vpravo

Vlevo

Zpomalit

Stt

Zptn chod

218

Ploha 4

Ploha 4

Signly pro navdn vrtulnk

Schma 1 shrnuje signly pro navdn vrtulnk. Signl Navdm se dv jako prvn, potom nsleduje signl Smr pistn, pi kterm se uke do smru, odkud m vrtulnk piltnout. Signl Odmvn (mvn rukou nad hlavou) se pouije, kdy hroz nebezpe (vrtulnk opust prostor)!

Navdm

Smr pistn

Odmvn

Vped

Stoupej

Pipraven ke vzletu

Vlevo

Setrvej ve visu
219

Vpravo

Pruka vojka AR

Vzad

Klesej

Pista

Ano

Ne

Vypni motory

Uvolni nklad

Nklad se neuvolnil

Vazai jdou k vrtulnku

220

Ploha 5

Ploha 5

Oznaen druh vojsk

Automobiln vojsko

Spojovac vojsko

Dlosteleck vojsko

Spisov sluba

Letectvo

Vsadkov a przkumn vojsko

enijn vojsko

Vojska protivzdun obrany

Vojensk policie

221

Pruka vojka AR

Topografick sluba

Zdravotnick sluba

Sluba pohonnch hmot

Vevojskov znak

Chemick vojsko

Tankov vojsko

Hudba

222

Ploha 5

Oznaen druh vojsk podle barvy baretu

Pozemn vojsko

Vzdun sily

Przkumn vojsko

Logistika

4. brigda rychlho nasazen a vsadkov vojsko

Vojensk zchrann tvary

Mrov sly OSN

Vojensk policie

223

Pruka vojka AR

Oznaen na pokrvce hlavy

Odznak smaltovan zlatov

Odznak smaltovan stbit

Odznak zlatov velk

Odznak stbit velk

Odznak zlatov mal

Odznak stbit mal

Odznak smaltovan mal

Emblm Hradn stre zlat

Emblm Hradn stre stbit

Emblm Hradn stre smaltovan

224

Ploha 5

Rukvov znaky uvan v AR

225

Pruka vojka AR

Ploha 6

Hodnosti a rozliovac znaky uvan v AR

Hodnostn oznaen mustva, poddstojnk, rotmistrovskho, praporickho a dstojnickho sboru AR poln hodnostn oznaen

226

Ploha 6

Hodnostn oznaen mustva, poddstojnk, rotmistrovskho, praporickho a dstojnickho sboru sluebn a vychzkov oznaen

227

Pruka vojka AR

228

Ploha 7

Ploha 7

MAPOV ZNAKY
p.. 1. 2. ZNAKA NZEV ZNAKY Trigonometrick body Nivelan body

3.

Mstsk sdla, sti a mstn sti

4.

Obytn a neobytn budovy jednotliv Obytn a neobytn budovy souvisl zstavba Obytn a neobytn budovy oddlen zstavba Vznamn budovy

5.

6.

7.

8.

Hrady a zmky

9.

Kostely, kltery, meity

10.

Kaple

229

Pruka vojka AR

11.

Pevnosti, opevnn, bunkry

p.. 12.

ZNAKA

NZEV ZNAKY Tovrn komny

13.

Zvody, tovrny, mlny s komny Zvody, tovrny, mlny bez komn Elektrrny s komny Elektrrny bez komn

14. 15. 16.

17.

Chladic ve elektrren

18. 19. 20.

Mnrny, rozvodny, transformovny Hlubinn doly v provozu, mimo provoz Povrchov doly, dl. jmy, lomy

21.

Odvaly, haldy

230

Ploha 7

22. 23.

Rafinerie, sklady holavin, plynojemy erpac stanice pohonnch hmot, LPG Rozhlasov a televizn vyslae ZNAKA NZEV ZNAKY Televizn vyslac ve, hlavn TV pevade

24. p.. 25.

26.

Rozhlasov a televizn vyslac story

27.

Vovit stavby trval, lehk

28.

Letit pevn nebo zpevnn VPD, ostatn

29.

Pistvac plochy pro vrtulnky

30.

Lesn ady, myslivny, hjovny

231

Pruka vojka AR

31.

Meteorologick stanice

32.

Vtrn motory, elektrrny

33.

Hbitovy bez strom, se stromy

34. p.. ZNAKA

Vznan pamtnky, pomnky, mohyly NZEV ZNAKY

35.

Sttn hranice

36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43.

Hranice sprvnch jednotek 1.3. du Hranice vojenskch vcvikovch prostor Ohrady a ploty zdn a kovov, ostatn eleznice neelektrifikovan dvojkolejn eleznice elektrifikovan tkolejn a vcekolejn eleznin stanice eleznin zastvky s budovou, bez budovy eleznin tunely

232

Ploha 7

44.

zkorozchodn eleznice neelektrifikovan, elektrifikovan Drhy podzemn (metro), tramvajov drhy

45.

46. 47. 48. 49. 50. p.. 51. 52. 53. 54. 55. ZNAKA

Visut lanov drhy a podprn nosnky Dlnice, rychlostn silnice Hlavn silnice Vedlej silnice Ostatn silnice NZEV ZNAKY Silnin tunely Estakdy silnin Hlavn cesty, poln a lesn cesty Piny, stezky Mosty eleznin

56.

Mosty dlnin a silnin

57.

Mosty pes mal pekky, propustky Plynovody nadzemn, tlakov stanice

58.

233

Pruka vojka AR

59.

Ropovody, produktovody nadzemn, podzemn, peerpvac stanice

60.

Elektrick veden VN, VVN na storech

61.

Charakter ek a kanl, smr a rychlost vodnho toku Behy zpevnn behy, zdn nbe Pehradn hrze s vozovkou na korun hrze ZNAKA NZEV ZNAKY Jezy, zdymadla

62.

63. p.. 64.

65.

Pstavy, pstavit Vodovody podzemn, erpac stanice, nadzemn Studny

66. 67.

68.

Vodojemy podzemn, nadzemn

234

Ploha 7

69.

Prameny, zdla prodn, upraven

70.

Vrstevnice zdraznn, zkladn, doplkov

71.

Vkov kty normln, dominantn, maximln

72.

Prsmyky

73.

Osaml skly

74. p.. 75. ZNAKA

Jeskyn NZEV ZNAKY Propasti, jmy

76.

Rhy, stre, rokle, vmoly

235

Pruka vojka AR

77.

Sut kamenit a trkovit

78.

Skly, skalnat srzy, pskovcov skly

79.

Vzrostl les

80.

Mlad les, lesn kolky

81.

Zakrsl les, kle

82.

dk les vzrostl, mlad, zakrsl

p..

ZNAKA

NZEV ZNAKY

83.

Lesn prseky

236

Ploha 7

84.

Souvisl koviny

85. 86. 87. 88.

zk pruhy lesa, vtrolamy Jednotliv stromy orientan, nevznamn, vznamn Stromoad podl arovch objekt zk pruhy kovin, iv ploty

89.

Skupiny kovin, jednotliv koviny

90.

Sady ovocn, bobulovitch plodin

91.

Vinice a chmelnice

p..

ZNAKA

NZEV ZNAKY

237

Pruka vojka AR

92.

Louky a pastviny

93.

Rkosov, orobincov porost

94.

Bainy, moly, raelinit prchodn

95.

Bainy, moly, raelinit tko prchodn a neprchodn

96.

Psen povrch

97.

trkovit povrch

98.

Kamenit povrch

238

Poznmky

239

Pruka vojka AR

240

Poznmky

241

Pruka vojka AR

242

Poznmky

243

Pruka vojka AR

244

Poznmky

245

Pruka vojka AR

Obsah
PEDMLUVA VOJENSK PSAHA Kodex etiky vojka z povoln a vojka v aktivn zloze dobrovoln 3 4 5

PRVO
Prva vojk Povinnosti vojk Mezinrodn humanitrn prvo vod Zkladn pojmy MHP Zkladn zsady MHP Zachzen s chrnnmi osobami Okupace Odpovdnost za poruen MHP Zvr

7
7 11 13 13 14 16 18 20 20 22

TAKTICK PPRAVA
innost vojka v boji Povinnosti vojka v boji Pprava vojka k boji Pohyb vojka na bojiti Vojk v obran Zaujet palebnho stanovit, jeho prava a maskovn Reakce na dlosteleck pepad Reakce na stelbu odstelovae Pravidla stelby na letouny Pravidla stelby na vrtulnky Odren ztee obrnn techniky a pchoty neptele Boj zblzka Vojk za toku 246

23
23 23 24 24 28 28 29 30 30 31 33 34 35

Obsah

Pprava ke ztei a vyraen na zte

35

Pohyb po bojiti a pekonvn ztaras, nien protivnka palbou, granty a bojem zblzka 35 Vojk za pesunu innost v prostoru rozmstn mimo boj Vbr msta odpoinku, stavba pstek (stan) Ochrana proti nepznivm vlivm poas v prbhu plnn bojovch kol Vbr, prava msta, rozdlvn a udrovn ohn innost pozorovatele a spojky innost pozorovatele innost vojka jako spojky innost vojka jako ptrae Skryt postup ptrae v rznm ternu, vyuvn ternu a ternnch pedmt, maskovn na mst a za pohybu Maskovn jednotlivce Bojov pohotovost 36 36 36 38 39 41 41 47 48 50 52 56

STELECK PPRAVA
Run zbran 7,62mm samopal vz. 58 7,62mm univerzln kulomet vz. 59 9mm pistole vz. 82 Pancovka RPG-7 68mm reaktivn protitankov grant vz. 75 7,65mm samopal vz. 61 7,62mm odstelovask puka SVDM Zklady a pravidla stelby z runch zbran Volba hled a zmrnho bodu pi stelb na pevn, miziv a vzdun cle Dlec a jeho praktick vznam drba zbran

57
57 57 59 61 63 65 66 68 70 70 71 73

247

Pruka vojka AR

Run granty Run grant RG-4 Run grant RG-F1 Run grant URG-86 Bezpenostn opaten pi stelb a hzen RG Ochrann stavby jednotlivce enijn nad enijn nad nosn enijn nad vozn Maskovn Druhy maskovn Maskovac prostedky Trhaviny enijn nloivo Roznt ohnm bez a s pouitm bleskovice enijn ztarasy Vbun ztarasy Nevbun ztarasy

74 74 75 76 77 80 85 85 86 87 87 90 91 92 92 95 95 104

OCHRANA PROTI ZBRANM HROMADNHO NIEN

Prostedky individuln ochrany jednotlivce Ochrann maska M-10M Ochrann maska OM-90 Protichemick souprava JP-75A Pltnka jednorzov JP-90 Pevlek filtran ochrann FOP-96 Charakteristika ZHN a innost po zasaen Jadern zbran Chemick zbran Biologick zbran Prostedky pro provdn sten oisty osob, zbran a techniky 248

110
110 110 111 112 113 114 115 115 118 120 122

Obsah

Souprava univerzln odmoovac UOS-1/M Souprava automobiln odmoovac AOS-1, AOS-2 Souprava odmoovac OS-3 Prostedky zjiovn chemickch ltek a dozimetrick kontroly Paprky prkaznkov PP-3 DETEHIT detektor otravnch ltek Dozimetr osobn RAD-50S (60S) Dozimetr skupinov EDOS-1

122 123 124 125 125 126 127 127

SPOJOVAC PPRAVA
Druhy komunikanch prostedk Veobecn zsady spojovacho provozu s vyuitm spojovacch prostedk Otevenou e (hovorem) je zakzno uvdt zejmna: Provoz hlasem rdiovmi prostedky VKV rdiov prostedky taktickho stupn VKV rdiov stanice RF-1301 (handheld transceiver) VKV rdiov stanice RF-13 (manpack transceiver) Zkladn zsady pi pouvn rdiovch stanic

128
128 130 131 132 138 138 142 148

TOPOGRAFICK PPRAVA
Topografick mapy, mtko map Souadnice na map standard NATO Orientace na map Uren svtovch stran Uren zempisnho severu kompasem nebo buzolou Uren severu a jihu pomoc Slunce a hodinek Uren severu a jihu pomoc hvzd Uren zempisnho azimutu buzolou Postupy pi navigaci

150
150 151 152 160 161 161 162 163 164

Urovn souadnic na standardizovanch vojenskch mapch 152

249

Pruka vojka AR

Urovn hl Urovn vzdlenost Vbr trasy Orientace za pesunu Pekonn neprchodnch pekek Uren vlastnho stanovit Globln system uren polohy GPS (Global Positioning System) Uren polohy pomoc GPS Sluby poskytovan GPS

164 166 168 169 170 171 174 175 177

ZDRAVOTNICK PPRAVA
Zkladn pravidla chovn v mst udlosti Neodkladn resuscitace (prvn pomoc) Zstava dchn Zstava krevnho obhu Krvcen ok Pokozen organizmu teplem a chladem pal eh Omrznut Podchlazen organizmu Popleniny razy elektrickm proudem Utonut Otrava Pouit ZHN Nemoc z ozen Prvn pomoc pi pouit bojovch chemickch ltek (BCHL) Zdravotnick materiln vbava jednotlivce Obvaz kapesn vz. 90

178
178 179 179 181 187 188 190 190 190 191 192 193 194 194 195 197 198 199 202 202

250

Obsah

Obvaz kapesn antimikrobiln vz. 90 IPB individuln protichemick balek vz. 80 Dikacid tablety Autoinjektor COMBOPEN s antidotem proti NPL Autoinjektor DIAZEPAM Autoinjektor MORPHINE Osobn lkrnika INLEK vz. 99

203 204 205 206 206 207 207

Plohy
1. Varovn signly 2. Vstran zabezpeen a varovn signly NATO 3. Signly pro navdn vozidla 4. Signly pro navdn vrtulnk 5. Oznaen druh vojsk 6. Hodnosti a rozliovac znaky uvan v AR 7. Mapov znaky 210 211 218 219 221 226 229

251

PRUKA VOJKA AR
II. vydn Odpovdn funkcion: plk. gt. Ing. Vladimr KARAFFA, CSc. Redaktor: mjr. Ing. Jindich BALARYN Redakn prava: Mgr. Helena NMCOV, Ing. Jaroslav MRZ, mjr. Mgr. Ladislav REK, Michal MAREK Oblka a grafick prava: Michal MAREK

Vydavatel: Sprva doktrn eVD Vykov 2007 www.doctrine.cz Tisk: AVIS Praha, Rooseveltova 23, Praha 6-Dejvice Nklad: 6000 Vojensk publikace pidlena podle zvltnho rozdlovnku Publikace je neprodejn, je urena pro vnitn potebu AR.

252