Schizoidní a schizotypální

osobnost
Psychologie osobnosti I.

Mgr. Viktorie Laštůvková, Johana Půčková, Jakub Rosenheim,

Hana Kratochvílová, Alžběta Pourová, Kateřina Doubravová,
Kateřina Fialová, Lea Bilá
Pud, emoce a temperament u schizoidního
způsobu myšlení
(McWilliams, 2015)
● nadměrná reakce, přílišná stimulace
● důraz na vyhnutí se nebezpečí, skrývání se
● stahují se, hledají bezpečí ve fantazii
● nepůsobí agresivně
● popisováni jako: jemní a klidní, mírní
○ usuzuje se, že agresi a touhu skrývají
● upřímnost vyvolává údiv až strach
● odcizení
● často působí, že postrádají empatii
● neidealizují / nedevalvují sebe ani okolí
● rozštěpení: já x vnější svět; prožívané já x touha
Schizoidní Já - Self
(McWilliams, 2015)
● neidealizují / nedevalvují sebe ani okolí
● lhostejnost k obvyklým společenským očekáváním
● cítí se nesví až falešní ve společnosti
○ snaha být v bezpečné vzdálenosti od lidí
● odvrací podmínky, kdy by byl vymezován druhými
● opuštění je menší zlo než pohlcení
● chrání si osobní prostor, odstup od světa
● sebeúcta - individuální tvůrčí činnost
○ hledá uznání na poli originality, citlivosti a jedinečnosti, spíš vnitřní než vnější
uznání
● sebehodnocení - celistvost a sebevyjádření
● sebekritičtí
Schizoidní osobnost v raném věku
• úzkostná vyhýbavá vazba?

• primární péče - nedostatek x příliš x ambivalentní

• kumulativní trauma

• = osamění x ztráta sebe

Obranné a adaptivní procesy
(McWilliams, 2015)

● útěk/stažení se do fantazie
● projekce, introjekce, idealizace
● intelektualizace
● kreativita
● x mechanismy skrývající emoční a smyslové informace
○ vytěsnění, popření
● ve stresu: vzdálení od emocí a podnětů
Vztahové vzorce
(McWilliams, 2015)

● rozpolcenost
● odstup - bezpečí a oddělenost x odcizení a osamělost (stěžují si)
● nemůže být ve vztahu ani mimo něj
● sex = polapení
● Ainsworthové test - lhostejnost (zvýšení kortizolu i tepové frekvence)
Přenos a protipřenos
(McWilliams, 2015)

● terapii oceňují
○ odloučení je bolestné, ztráta blízkého člověka, vymezení cílů co se
hranic týče, úleva od deprese, úzkostí
● terapeut: cesta do jejich světa bez vyvolání úzkosti
● pacient: nezaujatý a nejistý způsob komunikace x terapeut: bere ho jako
zajímavý typ
● uzavřenost je obrana
Schizoidní osobnost podle různých
pozorovatelů
• neurovědy: předstupeň schizofrenie?

• psychoanalýza: Jungiánský introvert

• jako ve společnosti fungující autista -> ale často velmi dobře

rozumí emocím druhým
Vážnější formy schizoidní
osobnosti
● lehčí psychické obtíže - návštěvy terapeuta kvůli vztahům
● deprese, úzkost, prázdnota
● z terapeutovy strany: důležitá normalizace, nepřekročit hranice
● patologie: psychóza, občas kompulzivní chování
Definice podle APA
čerpaná z DSM - IV - TR a DSM - 5
● schizoid personality disorder

● schizotypal personality disorder

 Pokus o syntézu (Broken structures)
Zjevné X skryté charakteristiky schizoidní osobnosti
● Schizoidní individuál je zjevně odtržený od reality, roztržitý, nezaujatý
okolním světem, asexuální s idiosynkratickou formou morálky. Přitom ve
skrytu vlastní osoby je velmi citlivý vůči vlastním pocitům, potřebující
emoční podněty, ostražitý, kreativní, často perverzní
○ problém s diagnostikou schizoidní osobnosti, nemáme dostatek dat na
pevné stanovení hranice mezi zjevnými a skrytými rysy -> není možná
generalizace, existují případy lidí se schizoidní poruchou osobnosti, u
kterých jsou tyto rysy naopak
Diferenciální diagnostika (Broken structures)
Anxiózní osobnost (Phobic character)
● na rozdíl od schizoidů se snaží vyhýbat (určitým) situacím, ne lidem
● mimo tyto situace mohou mít hlubokou, empatickou a smysluplnou citovou
výměnu s ostatními
Diferenciální diagnostika (Broken structures)
Anankastická osobnost (Compulsive personality)
● obě osobnosti vykazují rigiditu, nadměrnou samostatnost, nadměrnou
opatrnost v emočním vyjadřování a tendenci ke skryté všemocnosti
● na rozdíl od schizoida je kompulzivní jedinec schopen hlubokých věcných
vztahů, zralé lásky, zájmu, skutečné viny, truchlení a smutku, jeho striktní
morálka je rovnoměrná, jedinec netrpěl hluboce traumatizujícími
událostmi, které jsou obecně spojovány s dětstvím schizoidního jedince
Diferenciální diagnostika (Broken structures)
Emočně nestabilní osobnost (Borderline Personality)

● zmatení rolí a psychotické představy se vyskytují jak u hraničních, tak u

schizoidních osobností
● hraniční osobnost je zuřivá, schizoid pouze cynický
● hraniční osobnost je sexuálně promiskuitní, schizoid je náchylný k
erotománii a autistickým milostným aférám
● při silných afektech se jim hraniční osobnost poddává a exploduje, schizoid
je neguje a odkládá a zůstává tak zdánlivě nerušený
Diferenciální diagnostika (Broken structures)
Narcistická osobnost (Narcissistic Personality)
● mají spoustu společných rysů (např. postrádají vřelost, cítí se trapně v
intimních situacích a vyhýbají se setkáním, která vyžadují spontánní
reakce)
● narcista využívá ostatní pro své potřeby závislosti, je ambiciózní a
soutěživý, zatímco schizoid své potřeby závislosti skrývá, je rezignovaný a
fatalistický
● narcista kompenzuje své vadné vztahy nutkavou socializací a hledáním
obdivu, schizoidní jedinec vzdal externí hledání lásky, jen aby jej nahradil
neustálým útěkem do svých fantazií
Diferenciální diagnostika (Broken structures - Akthar)
Schizotypní osobnost (Schizotypal personality)

● velmi podobné rysy, hlavním rozlišujícím rysem je nepřítomnost

výstředního a dezoraganizovaného myšlení u schizoidních osobností
● rozdíl v důvodech “nekontaktu” - schizotypní osobnost nejde do kontaktu
kvůli obavám z nepřijetí kvůli jejich výstřednosti x u schizoidních osob
může vycházet z jejich idiosynkratické morálky - jsem špatný člověk,
všichni mě nenávidí -> vyhýbání se kontaktu
Diagnostika schizotypní osobnosti
Dle DSM-V
● pacient musí mít opakující se vzorec chování, který se projevuje
intenzivním diskomfortem v blízkých vztazích a sníženou schopností
takové vztahy vytvářet
● u pacienta dochází ke kognitivnímu nebo percepčnímu zkreslení
● výstřednost chování a mluvy
● dále minimálně 5 nebo více z vybraných symptomů
Diferenciální diagnostika (Broken structures - Akthar)
Schizotypal personality x poruchy myšlení

● oproti schizofrenii, bipolární poruše nebo depresivní poruše s

psychotickými rysy -> doprovázeno dlouhodobými bludy a
halucinacemi, zvýšený výskyt chování typického pro schizotypní
osobnost
Články a studie

1) Poor Validity of the DSM-IV Schizoid Personality Disorder Construct

as a Diagnostic Category (Hummelen, B., Pedersen, G., Wilberg, T., &
Karterud, S. (2015)
○ 2619 pacientů z Norského programu léčby zaměřené na osobnost
○ 19 pacientů diagnostikováno SZPD (0,7 %)
○ 3 faktory: sociální odloučení, stažení se a anhedonie
○ nízká diagnostická účinnost
○ autoři doporučují SZPD vyloučit v příštích edicích DSM-V
2) A Psychotherapy Oriented by Compassion and Metacognition for
Schizoid Personality Disorder: A Two Cases Series (Cheli, S., Chiarello, F.,
& Cavalletti, V.,2022)
○ 2 pacienti, 10 měsíců
○ terapie: metakognitivní reflexe, terapie vhledem a terapie zaměřená na
soucit
○ důvodem pro výběr těchto terapií je hypotéza, že SZPD bývá spojována s
narušenou metakognicí a narušeným sebeuklidňujícím fungováním
○ výsledky: žádné nepříznivé události, remise symptomů
3) Personality Disorder Symptoms in Women as a Result of Chronic Intimate Male Partner
Violence (Pico-Alfonso, M. A., Echeburúa, E., & Martinez, M. , 2008)

psychicky/fyzicky zneužívané ženy

nezneužívané ženy (n=52) psychicky zneužívané ženy (n=53)
(n=73)

skóre <60 60-74 75-84 >84 <60 60-74 75-84 >84 <60 60-74 75-84 >84

schizoi
50.0 26.9 9.6 13.5 37.0 6.8 13.7 41.3 30.2 15.1 13.2 41.5
dní

schizot 17.0
84.6 9.6 1.9 3.8 46.6 9.6 15.1 28.8 41.5 15.1 26.4
ypální
4) Familial transmission of schizotypal and borderline personality disorders.
(Baron, M., Gruen, R., Asnis, L., & Lord, S., 1985)

● 26 probandů s SPD, 17 s BPD (borderline personality disorder), 90 kontrolní

skupina
● příbuzní SPD mají vyšší riziko SPD než příbuzní kontrolní skupiny, BPD i
SPD probandů s koexistující BPD
● (příbuzní BPD mají vyšší riziko mít BPD než kontrolní skupina)
● z dat vychází, že SPD i BPD jsou dědičné
,,Když vidím osobu, která mi přináší
dobré pocity, chci s ní být. Ale jen s
jednou osobou, když jich je víc, je mi
to nepříjemné.
Mám radši logiku a chladnou
racionalitu, emoce jsou
nedůvěryhodné, zkreslují mysl - z
racionality mám dobrý pocit.”
Normalita X abnormalita - schizoidní osobnost (Millon)
N: Pokud člověk tráví hodně času ve společnosti, N: ochota a schopnost produktivně komunikovat, když je
potřebuje poté být i sám to nutné k dosažení cíle
X X
A: člověk se o samotě cítí dobře - to, co je mezilidské, A: minimální nebo žádný kontakt, když se věnuje nějaké
je pro ně vnitřně nedostačující -> často se obracejí k činnosti -> vybírá si osamělé činnosti a to vede k sociální
předmětům nebo k izolovaným koníčkům (sbírání izolaci
známek nebo kamenů)

N: sexualita je žádoucí oblastí

N: Samota, klid a asociální způsobu života je X
vyhovující, ale v případě potřeby mají lidé schopnost A: Sexualita je nežádoucí a neprobádanou oblastí
obrátit se na druhé
X
A: netouží po žádných blízkých vztazích, včetně
rodinných, ani se z nich netěší
Kazuistika - Leonard (Millon)
● Leonarda doporučil jeho nadřízený do programu pomoci zaměstnancům na univerzitě. Jediné vysvětlení, které
pro to Leonard má je: "Možná si myslel, že se mi bude dařit lépe." Další důvody, proč by mohl být jeho
nadřízený nespokojen ho nenapadají a ani ho to nijak netrápí.
● Zpočátku pracoval v knihovně u výdeje knih, ale nedokázal se s návštěvníky mezilidsky domluvit, tak byl
přeřazen na samostatnou práci v regálech, což je pozice, kterou preferuje.
● U Leonarda pozorujeme absenci emocí. Není v něm žádný zadržovaný hněv, strach nebo znepokojení. Leonard
se zdá být zcela oddělený od okolního světa, reaguje pomalu, ale automaticky. Oční kontakt je minimální.
● Získávání informací od Leonarda trvá dlouho. Někdy se zdá, že otázkám nerozumí. I když porozumí, jeho
odpovědi jsou stručné a téměř bez emocionálního obsahu.
● Nezmíní se o přátelích, spolupracovnících ani o žádných významných vztazích.
● Místo toho raději tráví volný čas o samotě, sledováním televize nebo prací na modelech letadel, které jsou "to
jediné, co potřebuji".
● Na otázku, zda má k někomu z rodiny blízko, je z pojmu "blízkost" zmatený. Ačkoli jeho rodina žije v okolí,
jsou to oni, kdo s ním zůstává v kontaktu, zatímco Leonard je známý tím, že se přestěhoval, aniž by o tom
někoho informoval, a to na celé měsíce.
Kritéria schizoidní osobnosti - DSM - IV
Netouží po blízkých vztazích, včetně členství v rodině, ani je nemá rád.
- Leonard nechápe pojem „blízkost“, ačkoli jeho rodina žije v okolí, jsou to oni, kdo s ním zůstávají v kontaktu, ne Leonard

Téměř vždy si vybírá osamělé aktivity

- Leonard raději tráví volný čas o samotě, než v blízkosti jiných lidí (sledování televize, práce na modelech letadel)

Má malý, nebo dokonce žádný zájem o sexuální zážitky s jinou osobou

- „takové věci mě prostě nebaví“, vztahy s vrstevníky opačného pohlaví jakoby neexistovaly

Postrádá blízké přátele nebo důvěrníky jiné než příbuzné prvního stupně
- Spolužáci Hillary vnímali jako odtažitou a odměřenou. Nedokázala vyjmenovat žádné blízké přátele, s výjimkou jednoho bratrance z
domova

Zdá se být lhostejný k chvále nebo kritice druhých.

- Na koleji o ní ostatní dívky občas mluvily jako o "divném mozku", ale Hillary to bylo zřejmě jedno

Projevuje citový chlad, odtažitost nebo zploštělou afektivitu.

- U Leonarda pozorujeme absenci emocí. Není v něm žádný zadržovaný hněv, strach nebo znepokojení. Leonard se zdá být zcela oddělený
od okolního světa
Normalita X abnormalita - schizotypální osobnost (Millon)

N: čerpání inspirace z vlastního vnitřního světa, což N: zájem o abstraktní témata, nové názory a myšlenky
vede pouze k lehce neobvyklým interpretacím a X
závěrům A: ztrácení se ve vlastních výpovědích a myšlenkách,
X neschopnost se z nich vymanit, přílišné rozvádění
A: interpretace událostí tak, jako by měly zvláštní abstraktních témat, ve kterých se následně nelze
individuální význam jen pro toho konkrétního jedince orientovat

N: zastávání neobvyklých názorů a pověr, ale N: nekonvenční vzhled kvůli vymezování se proti
schopnost se od nich oddálit a přizpůsobit se tomu, co společenským normám
vyžaduje konsenzuální sociální realita X
X A: nadmíru zvláštní vzhled a chování, často až absolutní
A: přesvědčení o vlastních nadpřirozených nezájem o zevnějšek a vnější projevy
schopnostech, nepřiměřené zaujetí pro magii
Kazuistika - Neal (Millon)
● Nealovi je 32 let a má vysokou, téměř vyhublou postavu. Má hluboko posazené oči, vyhýbá se očnímu kontaktu s
kýmkoliv. Jeho pohyby působí roztěkaně, jako by své tělo neměl výhradně pod kontrolou
● Jako podmínka podmínečného propuštění mu byla uložena šestiměsíční psychiatrická léčba - byly u něj nalezeny
drogy, on sám byl však v testu negativní - situaci komentuje tak, že to na něj bylo nastraženo
● Není schopen adekvátně reagovat na jednoduché otázky - reaguje dlouhým mlčením, po kterém následuje nespecifická
odpověď, která s dotazem jen málo souvisí
● Jeho emoce jsou v rozporu s obsahem jeho slov (úsměv při smutném příběhu)
● Tvrdí, že zná "pravý účel" rozhovoru; bylo mu to "řečeno" a on "nahlédl do budoucnosti". Věří, že občas vidí
budoucnost ve vizuální podobě. Tvrdí také, že někdy vidí, co se děje na jiných místech a co by se mohlo stát, kdyby se
tam vydal.
● Dětství pravděpodobně nestabilní, otec neznámý, matka ho opustila ve 12ti letech. Doklady o předchozí léčbě
nedohledatelné. Podle lidí žijících v jeho okolí byl od raného věku “jiný”. Momentálně je pravděpodobně
nezaměstnaný, dříve se živil umýváním oken, ale jeho vzhled nebyl přijatelný pro zákazníky
Kritéria schizotypální osobnosti - DSM - IV
Referenční představy
- Neal má pocit, že mu někdo podstrčil drogy, aby ho pak následně policie zatkla. Vnímá to jako spiknutí proti vlastní osobě.

Přesvědčení související s magií, jasnovidectvím,telepatií atd., které není v souladu se subkulturními normami.
- Neal věří, že občas vidí budoucnost ve vizuální podobě. Vidí, co se děje na jiných místech a co by se stalo, kdyby se tam vydal.

Neobvyklé percepční zážitky včetně tělesných iluzí

- Matthew má pocit, že fyzicky jako člověk neexistuje. Sám sebe vidí a fyzicky vnímá jako věc.

Zvláštní myšlení a řeč (např. nejasná, metaforická, stereotypní)

- Matthew odpovídal na otázky jednoslovnými odpověďmi a obvykle čekal na druhou otázku, než odpověděl.

Podezřívavost nebo paranoidní představy

- Neal tvrdí, že zná "pravý účel" rozhovoru; bylo mu to "řečeno" a on "nahlédl do budoucnosti".

Nepřiměřený nebo zúžený afekt

- Nealovy emoce jsou v rozporu s obsahem jeho slov, někdy se usmívá při smutném příběhu.

Výstřední či zvláštní vzhled a chování

- Poté, co matka odešla, se stal podivínem, svíjel se v křečích a vedl rozhovory sám se sebou.

Málo blízkých přátel a známých (kromě primární rodiny)

- Jeho jediným skutečným osobním kontaktem je jeho starší bratr, kterého občas vídá o prázdninách

Nadměrná sociální úzkost, která se nezmenšuje se známostí

- "Pořád se na mě dívali zpoza cely a i když se to snažili skrývat, tak vím, že o mně mluvili."
Schizoidní, vyhýbavá a schizotypní osobnost a jejich vztah ke schizofrenii

(Millon)
Zdroje
- Akhtar, S. (1992). Broken Structures, Jason Aronson Inc.
- Baron, M., Gruen, R., Asnis, L., & Lord, S. (1985). Familial transmission of schizotypal and borderline
personality disorders. The American journal of psychiatry.
- Cheli, S., Chiarello, F., & Cavalletti, V. (2022). A Psychotherapy Oriented by Compassion and Metacognition
for Schizoid Personality Disorder: A Two Cases Series. Journal of Contemporary Psychotherapy, 1-10.
- Hummelen, B., Pedersen, G., Wilberg, T., & Karterud, S. (2015). Poor validity of the DSM-IV schizoid
personality disorder construct as a diagnostic category. Journal of personality disorders, 29(3), 334.
- McWilliams, N. (2015). Psychoanalytická diagnóza. Praha, Portál.
- Millon, T. (2004). Personality Disorders in Modern Life. Hoboken, New Jersey, John Wiley & Sons.
- Orcutt, C. (2018). Schizoid Fantasy: Refuge or Transitional Location?. Clinical Social Work Journal, 46(1),
42-47.
- Pico-Alfonso, M. A., Echeburúa, E., & Martinez, M. (2008). Personality disorder symptoms in women as a
result of chronic intimate male partner violence. Journal of Family Violence, 23(7), 577-588.