Farmakognozie, fytofarmaka

a obecné povědomí o nich

Adéla Jílková, 8. P
1. Úvod
Proč toto téma?
› Toto téma jsem si vybrala, jelikož mi již od mala byly léčivé
rostliny blízké, navíc se hlásím na farmacii a zajímá mě, jaké
povědomí o podoboru farmacie, farmakognozii, mí spolužáci
mají
Cíl práce
› Zjistit, jaké je obecné povědomí letošních profesních biologů o
přírodních zdrojích léčiv, jaké s nimi mají zkušenosti a jaký na
ně mají názor
2. Metodika a materiál
Způsob získávání odpovědí
› Pro tuto seminární práci jsem vytvořila vlastní dotazník
› Pro jeho vyplnění jsem oslovila profesní biology z 8. P a 4. A, tedy
dohromady 17 osob
– Dotazník vyplnilo ve výsledku 15 lidí
› Dotazník se skládal z 5 otázek zaměřených na znalosti
respondentů a 5 otázek, které se týkaly vlastních zkušeností
tázaných
– Po vyplnění každé z vědomostních otázek byla respondentům zobrazena
správná odpověď
› Odkaz na vzor dotazníku:
– https://www.survio.com/survey/d/A3K2S1K4E2I7U5D5L?preview=1
3. Teorie
› V dotazníku se tázaní setkali s několika pojmy - konkrétně:
• Farmakognozie (1, 2)
• Řec. „farmakon“ = léčivo, „gnosis“ = poznání
• Farmaceutická disciplína, která se zabývá popisem léčiv přírodního
původu
• Farmakognozie se nejčastěji zabývá léčivy rostlinného původu, může
se ale zabývat i léčivy původu jiného
• Galenická farmacie (farmaceutická technologie) (3)
• Farmaceutická disciplína zabývající se přeměnou léčiv v léčivý
výrobek, respektive lék
• Zajišťuje také jakost a bezpečnost vzniklých léčiv
3. Teorie
• Fytofarmaka (4)
• Léčivé přípravky připravené z rostlin; neobsahují žádné uměle
vytvořené látky
• Mnoho moderních léků vychází ze základu chemických látek
obsažených právě v rostlinách
• Droga (6)
• Jako drogy jsou ve farmaceutické praxi označovány usušené nebo
jinak konzervované rostliny, živočichové či houby, jejich části nebo
produkty jejich metabolismu
• Terapeutická šíře (terapeutický index) (8)
• Je to poměr dávky léčiva nebo jiného léčebného činidla vyvolávající
otravu ku dávce vyvolávající léčebný účinek
3. Teorie
› Základní druhy medikamentů
• Analgetika – působí proti bolesti (9)
• Např.: kurkumovník dlouhý (kurkuma), zázvor lékařský, řimbaba
obecná ad.
• Antiflogistika – působí protizánětlivě (10)
• Záněty dýchacích cest – např.: plicník lékařský, podběl lékařský, lžičník
lékařský ad.
• Záněty močových cest – např.: brusnice brusinka, růže šípková ad.
• Gargarisma = kloktadla (11)
• Např.: řepík lékařský, hřebíček kořenný, šalvěj lékařská ad.
3. Teorie
› Základní druhy medikamentů
• Karminativa – působí proti nadýmání (12)
• Např.: kmín kořenný, saturejka zahradní, bazalka vonná ad.
• Antidiarhoika – působí proti průjmu (13)
• Např.: maliník obecný, heřmánek pravý, mochna husí ad.
• Expektorancia – usnadňují odkašlávání (14)
• Např.: lékořice lysá, jitrocel kopinatý, divizna velkokvětá ad.
• Diaforetika – usnadňují pocení (15)
• Např.: bez černý, tužebník jilmový, lípa srdčitá ad.
• Stomachika – povzbuzují chuť k jídlu (16)
• Např.: vachta trojlistá, pelyněk pravý, puškvorec obecný ad.
4. Výsledky dotazníku
4. Výsledky dotazníku
Diskuze k otázce č. 1:
› Správně na tuto otázku odpověděla většina respondentů,
nicméně je na druhou stranu vidět, že se s uvedeným pojmem
mnoho dotazovaných ještě nesetkalo
› Obě méně preferované odpovědi vystihují náplň galenické
farmacie

Diskuze k otázce č. 2:
› Otázka číslo dvě byla milým překvapením, jelikož drtivá většina
dotazovaných zná předponu řeckého původu fyto- (5) a proto
byla schopna na tuto otázku odpovědět správně
4. Výsledky dotazníku
4. Výsledky dotazníku
Diskuze k otázce č. 3:
› I ve třetí otázce většina respondentů zvolila odpověď správně,
farmakognozie se totiž nezabývá pouze léčivy původu
rostlinného, nýbrž obecně přírodního

Diskuze k otázce č. 4:
› Otázka číslo čtyři se již tázala na vlastní zkušenost
respondentů, správná odpověď zde tedy neexistuje
› Bohužel jsem pravděpodobně tuto otázku položila nevhodně,
neboť číslo dotazovaných, kteří zvolili možnost, že fytofarmaka
nepoužili, je příliš vysoké na to, aby bylo v souladu s
odpověďmi na otázky následující (č. 5, 6 a 8)
4. Výsledky dotazníku

(možný výběr více možností)

Absolutní počet odpovědí

st st
ce ce
ch ích
ový ac
oč ých
y m d
ět y
n nět
Zá Zá
* Žádná fytofarmaka jsem ještě nepoužil(a)
Diskuze k otázce č. 5:
› Zde jsem se respondentů ptala také na vlastní zkušenost – konkrétně které z uvedených
skupin fytofarmak již využili
› Dotazovaní měli možnost zvolit více možností zároveň
› Výsledek jsem se rozhodla zveřejnit v absolutních hodnotách, jelikož má dle mého
názoru v tomto případě větší vypovídací hodnotu
› Téměř polovina dotázaných již někdy použila fytofarmaka spadajících do skupiny
analgetik, expektorancií a antiflogistik používaných při zánětech močových cest
› Nejméně volené možnosti pak byly diaforetika (fytofarmaka podporující pocení) a
stomachika (fytofarmaka podporující chuť k jídlu) – ta nevyužil dokonce žádný z
respondentů
› Jak jsem již uvedla, odpovědi na tuto otázku plně nekorespondují s odpověďmi na
otázku předešlou – někteří si pravděpodobně po uvedení konkrétních případů
uvědomili, že se již v životě s fytofarmaky setkali, a tak následně nezvolili možnost
‘Žádná fytofarmaka jsem ještě nepoužil(a)‘
4. Výsledky dotazníku

Pozn.: Otázku č. 7 jsem vyřadila – postrádala

smysl – týkala se uvedení důvodu, proč mají
dotazovaní případnou negativní zkušenost s
fytofarmaky, tuto možnost však nikdo nezvolil
4. Výsledky dotazníku
Diskuze k otázce č. 6:
› Znovu otázka tázající se na vlastní zkušenost – všichni
respondenti mají s fytofarmaky zkušenost pozitivní
› Nikdo z dotázaných nemá s fytofarmaky zkušenost negativní
› Jak u této otázky, tak i u otázky následující odpovědi znovu
nejsou plně v souladu s odpověďmi na otázky předešlé

Diskuze k otázce č. 8:
› U osmé otázky jsou odpovědi různorodé, většinou však
respondenti buď neupřednostňují ani jedno, nebo se přiklání k
přednostnímu použití léků klasických
4. Výsledky dotazníku
4. Výsledky dotazníku
Diskuze k otázce č. 9:
› Poslední dvě otázky byly vědomostní
› Odpovědi u otázky číslo devět mě velmi nemile překvapily – pouze
velmi malé procento dotázaných na ni dokázalo odpovědět správně
› Ostatní se nechali zmást přeneseným, avšak mnohem častěji
užívaným významem slova (7)

Diskuze k otázce č. 10:

› Naopak u poslední otázky nechyboval téměř nikdo
› Tento výsledek byl pravděpodobně způsoben skutečností, že je
definice termínu poměrně jednoduše odvoditelná z jeho názvu
5. Závěr
• V seminární práci jsem se zabývala léčivy přírodního původu, tím, jak je
vnímá veřejnost, konkrétně profesní biologové - jaké o nich mají
povědomí, jaké s nimi mají zkušenosti a jaký je jejich
názor na ně
• Názor a zkušenosti:
• Většina dotazovaných již fytofarmaka někdy v životě použila
• Co se týče vlastní zkušenosti respondentů, ta je dle výsledků
dotazníku pozitivní
• Většina tázaných však zároveň uvedla, že i přes kladnou zkušenost s
fytofarmaky buď upřednostňují farmaka klasická, nebo nedávají
přednost ani jednomu
• Jako nejvíce užívaná pak byla označována fytofarmaka s účinkem
analgetickým, expektoračním a antiflogistickým
5. Závěr
• Vědomosti:
• Celkové povědomí profesních biologů o léčivech přírodního
původu a termínech s nimi spojovaných je, dle mého názoru,
poměrně dobré, i když by jistě mohlo být lepší
• Mám pocit, že je farmacie, například v porovnání s medicínou,
tak trochu přehlížená, což mě mrzí, jelikož je to disciplína
rozhodně zajímavá a stejně hodnotná, jako její sestřička (tím
samozřejmě nechci hodnotu medicíny nijak snižovat)
• Možná i to, že se o farmacii tak často nemluví, je důvod, proč
někteří z tázaných při výběru odpovědí tápali a následně volili
odpovědi nesprávné
5. Závěr
› Z vědomostních otázek byla nejčastěji správně zodpovězená
otázka č. 10 (Co je to tzn. terapeutická šíře (terapeutický index)?)
– Zde odpovědělo správně 83,3 % respondentů
› Naproti tomu nejhůře si vedla otázka č. 9 (Co označuje ve
farmaceutické praxi pojem droga?)
– Zde správnou odpověď zvolilo pouze 8,3 % dotazovaných
› Jak jsem již popsala v diskuzi, otázku č. 4 jsem pravděpodobně
položila nevhodným způsobem, jelikož se její výsledky neshodují s
výsledky otázek následujících, z ní částečně vycházejících
› Přínos seminární práce pro mě samotnou:
– Práce mi mimo jiné pomohla s vytvořením většího přehledu a
načerpáním nových informací o tématu, které mě zajímá
6. Zdroje
1. https://cs.wikipedia.org/wiki/Farmakognozie
2. https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/farmakognozie
3. https://cs.wikipedia.org/wiki/Farmaceutick%C3%A1_technologie
4. http://www.fytofarmaka.eu/cz/menu/co-jsou-fytofarmaka.html
5. https://cs.glosbe.com/cs/grc/rostlina
6. https://cs.wikipedia.org/wiki/Droga
7. https://cs.wikipedia.org/wiki/Droga_(l%C3%A9%C4%8Divo)
8. https://cs.wikipedia.org/wiki/Terapeutick%C3%BD_index
9. https://www.linkos.cz/slovnicek/analgetika/
10. https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/antiflogistika
11. http://lekarske.slovniky.cz/pojem/gargarisma
6. Zdroje
12. https://cs.wikipedia.org/wiki/Karminativum
13. https://www.wikiskripta.eu/w/Antidiaroika
14. http://chemikalie.upol.cz/skripta/zcll/Expektorancia.pdf
15. https://www.infoz.cz/diaforetika/
16. https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/stomachika
17. Některé informace (konkrétně zařazení rostlin do jednotlivých skupin léčiv) jsem
čerpala i z přednášky, která proběhla v rámci Jednodenní juniorské Univerzity
Karlovy
• Název: Léčivé rostliny v léčbě běžných nemocí
• Přednášející: prof. RNDr. Lubomír Opletal, CSc.
• Přednáška již bohužel není dostupná online, takže na ni nemohu uvést konkrétní
odkaz