Professional Documents
Culture Documents
1 Nazvoslovi Anorganickych Sloucenin-1
1 Nazvoslovi Anorganickych Sloucenin-1
sloučenin:
1. Chemické vzorce
2. Chemické názvy
3. Oxidační číslo
4. Vaznost
5. Binární sloučeniny
6. Víceprvkové sloučeniny
1
Chemický vzorec
užití pro jednoduchou a názornou charakterizaci sloučenin.
2
3) Funkční vzorec
- již částečně vychází ze struktury sloučeniny
- zachycení charakteristických uskupení (tzv. funkčních skupin)
- používá se v anorganické chemii nejčastěji.
Příklad: ethanol C2H5OH
dusitan amonný NH4NO2
peroxid vodíku H2O2
4) Konstituční vzorce
- udává které prvky a jakými vazbami jsou propojeny
- též vychází ze struktury sloučeniny
4a) rozvinutá forma 4b) racionální forma
Příklad: ethanol Příklad: ethanol
H CH3CH2OH
H H
C
C
H O H
H
Pravidla odvozování:
1) Atomy prvků ve volném stavu (vzácné plyny) nebo ve své molekule (N2,
O2...) mají oxidační číslo rovno nule.
2) Oxidační číslo prvku v jednoatomovém iontu je rovno náboji iontu.
3) V elektroneutrální molekule (např. H2SO4) je součet oxidačních čísel roven
nule, u iontu (např. (SO4)2– odpovídá jeho náboji.
4) Některé prvky mají ve většině sloučenin stejné oxidační číslo:
HI NaI KI CaII MgII CaII O-II CIV (v organických
látkách)
5) Maximální kladné číslo, kterého může NEPŘECHODNÝ PRVEK
dosáhnout, je rovno číslu skupiny, ve které prvek leží. 5
Vaznost
6
Binární sloučeniny
Binární sloučeniny jsou nejjednodušší anorganické
sloučeniny, které se skládají právě ze dvou prvků.
Pořadí prvků:
1. KOV + NEKOV
2. KOV + KOV
(nemohou vzniknout jako binární sloučenina – vyloučeno)
3. NEKOV + NEKOV
N2O5
Řídí se podle elektronegativity
Si C P N H S I Br Cl O F
7
Názvy binárních sloučenin:
1. triviální
Burel, kyselina solná HCl
2. Podstatné jméno + přídavné jméno (racionální)
Podstatné jméno: od prvku se záporným oxidačním číslem;
koncovka –ID
Přídavné jméno: odvozeno od prvku s kladným ox. číslem;
Podle hodnoty oxidačního čísla má jednu z osmi koncovek:
-ný, -natý, -itý, -ičitý, - ičný (-ečný), -ový, -istý, -ičelý
3. Koncovka –AN
sloučeniny vodíku s prvky III.A – VI.A skupiny:
alan AlH3 fosfan PH3
silan SiH4 sulfan H2S
4. Jednoslovo
složenina z názvů obou prvků:
8
HCl chlorovodík, HBr bromovodík
Druhy binárních sloučenin:
1. oxidy
2. sulfidy
3. nitridy
4. hydridy
5. halogenidy
6. bezkyslíkaté kyseliny
7. peroxidy
8. hyperoxidy
9. …(selenidy, telluridy)
Víceprvkové sloučeniny:
1. hydroxidy
2. kyanidy
3. kyseliny
4. soli 9
Oxidy:
O-II
- Dvouprvkové sloučeniny kyslíku s libovolným prvkem.
- Sloučeniny odvozené od vody (H2O) náhradou obou atomů
vodíku jiným prvkem.
Název:
10
11
Sulfidy:
S-II
- Obdoba oxidů.
- Sloučeniny odvozené od sulfanu (H2S) náhradou obou atomů
vodíku jiným prvkem (většinou kovem).
Název:
12
Nitridy:
N-III
- Dvouprvkové sloučeniny dusíku s kovy (především alkalickými
a kovy alkalických zemin - Ca, Sr, Ba a Ra).
- Sloučeniny odvozené od amoniaku (NH3) náhradou všech
atomů vodíku jiným prvkem.
Název:
13
Dvouprvkové sloučeniny s vodíkem
- Dvouprvkové sloučeniny vodíku s nepřechodnými prvky.
a) sloučeniny vodíku s prvky I a II skupiny H-I
-Podstatné jméno : HYDRID
Název:
15
Peroxidy: (O-I)2
Název:
16
Hyperoxidy: (O2)-I
Název:
18
Názvosloví kyselin:
Obsahují vždy VODÍK HI
= sytnost kyselin
Podle obsahu kyslíků dělíme kyseliny na:
Bezkyslíkaté HCl H2S
Kyslíkaté H2SO4 H3PO3 H3PO4
19
Bezkyslíkaté kyseliny:
Vznikají rozpuštěním plynu ve vodě!
Název:
Kyselina PLYN + OVÁ
20
Kyslíkaté kyseliny (oxokyseliny):
Vznikají reakcí příslušného oxidu s vodou.
SO2 + H2O H2SO3
Název:
Podstatné jméno: Kyselina
Přídavné jméno: charakterizuje centrální atom a jeho oxidační
číslo, které je vždy kladné.
21
Kyslíkaté kyseliny – tvorba VZORCŮ:
Kyselina chloristá
I VII -II
1. Napíšeme značky prvků podle názvu H Cl O 4
2. Doplníme oxidační čísla
kyslík –II, vodík +I, chlor: podle názvu
3. Dopočítáme počet KYSLÍKŮ:molekula musí být
elektroneutrální, tzn., že součet oxidačních čísel = 0.
(1+7)/2=4
Je-li součet kladných oxidačních čísel lichý doplníme vodík!!!
Např. u kyseliny siřičité 22
Kyslíkaté kyseliny – tvorba NÁZVŮ:
I VI -II
1. Doplníme oxidační čísla H Cr2 O 4
kyslík –II, vodík +I,
chlor: vypočteme (molekula musí být elektroneutrální)
2.1 + x + 4.(-2) = 0
X=6
2. Vytvoříme název kyseliny. Kyselina chromová
Některé prvky tvoří pro určité oxidační číslo více kyselin, jejichž molekuly se liší
počtem atomů vodíku a kyslíku!!!
Odlišení v názvu pomocí předpony vyjadřující počet atomů vodíků + předpona
hydrogen!!!
Mono- di- tri- tetra- penta- hexa- …
Kyselina dihydrogenchromová
Pokud je od určitého oxidačního čísla známá pouze jedna kyselina, není nutné
počet atomů vodíku uvádět!!! 23
Kyselina chromová
Sůl:
CaSO3
26
Kyslíkaté kyseliny – tvorba NÁZVŮ !!!:
III -II
1. Ze vzorce odvodím název SÍRAN: Al2 (SO4)3
↓
x + 4.(-2) = -2 VI -II
X=6 SO42-
Síran hlinitý
27
Názvosloví krystalohydrátů
Krystalohydráty = soli, které krystalizují z vodného roztoku tak,
že váží určitý počet molekul VODY.
2. VE VZORCI: .H2O
Příklady:
CuSO4.5H2O Pentahydrát síranu měďnatého
FeSO4.7H2O Heptahydrát síranu železnatého
ZnSO4.2H2O Dihydrát síranu zinečnatého
CaSO4.2H2O Dihydrát síranu vápenatého
28
Názvosloví kyselých solí
Kyselé soli = soli, jejichž molekuly obsahují atomy vodíku (tzv.
kyselé vodíky), které lze nahradit atomem (atomy) kovu.
Přítomnost kyselých vodíků se vyjadřuje:
1. V NÁZVU: Před názvem aniontu číselným údajem (mono-,
di-, tri-…) a předponou HYDROGEN.
30
Bonus
2. Názvosloví isopolykyselin