AMURSKÁ OBLAST

• Federální subjekt Ruské federace

• Nachází se asi 8 000 km východně od Moskvy na
březích řek Amur a Zeja
• Sousedí s republikou Sacha, Chabarovským
krajem, Židovskou autonomní oblastí, Čínskou
lidovou republikou a Zabajkalským krajem
• Oblast je součástí Dálněvýchodního federálního
okruhu
• Hlavním městem je Blagověščensk
• Počet obyvatel Amurské oblasti je asi 805 000
(2015)
• Má rozlohu 361 913 km²
• Nachází se ve Vladivostocké časové zóně UTC+11
 HISTORIE DO 13. STOLETÍ
• V oblasti se nachází množství paleontologických lokalit s kvalitně
dochovanými fosilními pozůstatky pozdně křídových dinosaurů, žijících v
této oblasti na samotném konci druhohorní éry, asi před 68 až 66 miliony let
• Na základě čínských záznamů Pej Š' (kronika severních dynastií) a Suej Šu
(kronika dynastie Suej) se uvádí, že území původně náleželo prastarému
kočovnému kmenu Š'-wej
• Důkazy o jejich osídlení se nalezly i jižně od Stanového pohoří a západně od
řeky Burej, na severovýchodě zasahovaly až k Ochotskému moři
• Nosili dary dvoru dynastie Tchang, ale s nástupem dynastie Liao zmizely
jakékoliv zmínky o nich
 13. – 17. STOLETÍ
• Ve 13. století povodí řeky Zeja osídlil kmen Daurů, blízce příbuzný Čitům a
Mongolům
• Oblast později osidlovali zejména Mandžuové, než byla roku 1858
anektována Ruskem na základě rusko-čínské Ajgunské smlouvy
• První ruští osadníci přišli do Amurské oblasti v první polovině 17. století.
Narazili na odpor místního obyvatelstva, které se obrátilo na Mandžuy, aby
je ochránili
• V roce 1689 podle Nerčinské smlouvy Rusko ztratilo Priamurje.
 19. - 20. STOLETÍ
• V 19. století mandžuská Čína oslabila a na základě Aigunské smlouvy (1858) se
Priamurje opět dostalo pod nadvládu Ruska
• V roce 1860 byla smlouva potvrzena a významně rozšířena v Pekingské smlouvě
• S výstavbou Transsibiřské magistrály přišlo do Amurské oblasti mnoho lidí. Do
konce 30. let 20. století se počet obyvatel Amurské oblasti zvýšil o polovinu
oproti předrevoluční době a činil asi 450 000 osob
• V roce 1958 dosáhl počet obyvatel 717 500 (hlavními příčinami byly obdělávání
panenské půdy, výstavba vodních elektráren Zeja a Bureja, Bajkalsko-amurské
magistrály, zvýšení počtu ozbrojených sil a pohraničních vojsk)
GEOGRAFIE – STANOVÉ POHOŘÍ
• Na severu oblasti se tyčí Stanové pohoří (Станово́й хребе́т), které tvoří
hranici s republikou Sacha
• Porost ve vyšších polohách se skládá ze sibiřské zakrslé borovice a alpinské
tundry
• V nižších polohách a v okolí řek pak najdeme především modřínové lesy s
menším výskytem borovice a břízy
• V pohoří také pramení řeka Zeja, na níž byla vybudována Zejská přehrada
(plocha 2500 km²) mezi Stanovým pohořím a pahorkatinou, procházející
středem oblasti. Prostor mezi nimi vyplňuje bažinatá plošina
GEOGRAFIE – JIH A VÝCHOD

• Na jihu území se pak rozkládá velká Amursko-Zejská

plošina, která zabírá více než 40 % oblasti
• Na východní hranici se nachází další menší pohoří,
které odděluje oblast od Chabarovského kraje
• Ve zdejších smrkových a jedlových lesích pramení
Selemdža, největší Zejský přítok
• Jihovýchodně od Selemdži tečou řeky Bureja a
Archara, kolem nichž se nachází nejpestřejší lesy v
oblasti, roste v nich například korejská borovice,
mongolský dub a jiná obvykle spíš mandžuská flóra
ZEJSKO-BURENEJSKÁ NÍŽINA

• Řeky Zeja, Amur a Bureja tvoří klín, nazvaný Zejsko-

burejská nížina (Зейско-Буреинская Равнина), která
je místem s nejzachovalejší přírodou v oblasti
• Část byla území vypálena pro zemědělství, stále
zůstala velká území nedotčené přírody
• Hnízdí zde vzácný jeřáb mandžuský, ve volné přírodě
nalezneme ovoce durian.
HOSPODÁŘSTVÍ
• Z hlediska HDP je nejvýznamnější doprava (21 %), stavebnictví (16 %) a těžařství (16
%); dále to jsou obchod (9 %), zemědělství a lesní hospodářství (7 %), výroba a rozvod
energií a vody (6 %) a zpracovatelský průmysl (4 %)
• Těženo je hlavně uhlí a zlato
• Elektrickou energii získávají většinou z vodních elektráren na Burejské přehradní
nádrži, oblast má přebytek elektrické energie, který nestačí využít.
• Pěstuje se zde především sója, brambory a méně zelenina
• Dopravní tepnou je Transsibiřská magistrála na jihu a Bajkalsko-amurská magistrála na
severu. Obě trati propojuje Amursko-jakutská magistrála, která vede dále na sever. V
oblasti jsou čtyři letiště místního významu
• Na jihu území se nachází kosmodrom Svobodnyj a je rozestavěn kosmodrom
Vostočnyj.
BLAGOVĚŠČENSK

• Administrativní centrum Amurské oblasti

• Nachází se 7985 km východně od Moskvy a má 224
tisíc obyvatel
• Je sídlem Amurské státní univerzity a
Blagověščenské státní pedagogické univerzity
 • russiatrek.org/amur-oblast
• amurobl.ru
ZDROJE • wikipedia.cs
• dreamstime