URAN

Vlastnosti
• Skupina: 3
• Perioda: 7
• Blok: f
• Kovový charakter: aktinoidy
• Atomová hmotnost: 238,0289
• Elektronegativita: 1,22
• Radioaktivní izotopy: 3
• Teplota tání: 1132°C
• Bod varu: 3818°C
• Hustota: 19,01 g/cm3
• Elektronová konfigurace:
1s2 2s2 2p6 3s2 3p6 3d10 4s2 4p6 4d10 5s2 5p64f14 5d10
6s2 6p6 5f3 6d1 7s2
Běžná oxidační čísla: 3,4,5,6
Protonové číslo: 92
Barva: stříbrnobílá (po oxidaci šedá)
Radioaktivita: ano
 Výskyt v přírodě
• Nejčastěji se vyskytuje ve formě minerálu uraninitu (smolinec)
• Nejčastější a hlavní izotopy uranu jsou 235U, 238U a 236U
• Nejvíce se těží v Kanadě, Austrálii, USA, Nigeru, Nigérii, Kongu, Zairu,
Namibii, Gabonu, Rusku, Uzbekistánu a Kazachstánu
• V ČR se těží v Dolní Rožínce na Vysočině
 Objev
• První laboratorně izolovanou sloučeninou uranu byla uranová žluť 1789
izolovaná lékárníkem a profesorem chemie Martinem Heinrichem
Klaprothem, jenž objevil nebo spoluobjevil i několik dalších prvků – (
zirkonium, titan, cer a tellur). Objev oznámil v projevu před Pruskou
akademií věd 24. září 1789. Pojmenován byl podle planety Uran
objevené krátce předtím (1781), původní název ovšem byl uranit, v
roce 1790 přejmenován na uranium. Klaproth analyzoval rudu z dolu
George Wagsfort ve Wittingshalu u Johanngeorgstadtu v Sasku. Vystavil
ji působení kyseliny a silně zahřál a získal žlutý prášek, uran, jak se
domníval. Ve skutečnosti šlo o jeho síran, čistý uran se podařilo získat
až v roce 1841 Francouzi Eugene-Melchior Peligotovi.
 Historie před objevením radioaktivity
• Nálezy u Neapole poukazují k využití uranu již v roce 79 př. n. l. k
barvení glazur
• Uran se poté používal k barvení skla a glazur v 19. stol
• těžen by hlavně v českém Jáchymově a v britském Cromwellu, toto
použití podstatně kleslo v 2. polovině 20. století.
• podle Ottova slovníku naučného bylo v roce 1904 vytěženo 17 193 kg
uranu.
Historie po objevu radioaktivity
Těžba a úprava
Uran v česku
Využití v jaderné elektřině
Využití ve vojenství
Nejznámější sloučeniny