M 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 7 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 D DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 0 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 D M 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 7 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 D DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 0 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 D M 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 7 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 D DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 0 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 D M 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 7 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 D DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 0 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 D M 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 7 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 D DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 0 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 D M 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 7 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 D DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 0 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 D M 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 7 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 D DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 0 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 D M 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 7 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 D DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 0 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 D M 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 7 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 D DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 0 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 D

DM 70

V titn verzi je tato strnka przdn.

V titn verzi je tato strnka przdn.

DM 70

2012

Dalibor Malina, 2011 ( foto RG)

DM 70
Sbornk pspvk k sedmdestinm Dalibora Maliny
5

Knihkupectv Malina, podzim 2012 ( foto PK)

Josef Lustyk a Dalibor Malina ( foto archiv)

vod

Zanme upozornnm. Sbornk, kter prv otevrte, je zmr n monotematick obsahem i formou. Ptte se pro? Dvod je prost. Je jm pan PhDr. Dalibor Malina, kter se dov vznam nho ivotnho jubileasedmdesti let. Lid jeho raen jsou dnes oznaovni vrazem renesann lovk pro jeho irokou vzdlanost. Praktick dopad jeho innos ti nazvme sklasikem vm jsem byl rd. Anejsou to hodnocen pehnan, posute sami: knihkupec, nakladatel, editor, galerista, mecen, literrn kritik, publicista, bsnk, skvl organiztor, lektor artor. Ktomu lovk skromn, pracovit, estn, ptelsky oteven, vdy ochotn kadmu naslouchat a nezitn pomoci. Drav individualismus, tak opvovan vsouasnosti, je mu zcela ciz. Toto vechno se stalo dvodem ktomu, e jeho ptel, spo lupracovnci a znm, se rozhodli formou osobnch vzpomnek pipomenout jeho pnos k obohacen kulturnho ivota msta icelho regionu. Tolik na vysvtlenou anyn u kjubilantovi. Kamardi

Josef Lustyk
Vzpomnn prvn

Dalibora znm od roku 1965, kdy piel jako nov vyuujc na uovskou kolu na Hornm Mst. Postupn jsme se sblili nato lik, e nm nae ptelstv vydrelo dodnes. Snad to bylo itm, e jsme mli nco spolenho: nejsme zdej rodci (by Daliborovy rodov koeny zde naleznete), ale na Valasko jsme se pienili, za milovali si ho azde zstali, co je ihold naim trplivm enm. Oba jsme studovali v Olomouci pbuzn obory, by kad v trochu jinm ase. Ale hlavn byl spolen zjem o literaturu, kter Dalibor dokzal petavit do aktivn tvr innosti. Kad tvrtek jsme pospchali do Knihkupectv na nmst, kde jsme peliv studovali Knin novinky asnaili se prodavaky avedou cho pana Josefa Hevra pesvdit, aby nm schovali knihu, kterou nutn potebujeme. Natst ipi bdnch kantorskch platech byly knihy lacin azamstnanci vstcn. Uovsk kola vele snezapomenutelnm editelem Evenem Vykovskm, kter kolu dil tmi nejliberlnjmi metodami, byla tehdy drunm kolektivem. Kdy bylo obas teba nco spole n probrat, schzeli jsme se vbval restauraci Na Vyhldce naproti Mataliskm. Ke zdrnmu vyeen problmu musel mnohdy Ev en odskoit dom pro husliky, kter een problmu dodaly ten sprvn tn. (Bydlel naproti ajeho domek je dnes vpamtkov pi.) Kdy jsme mli vce asu, chodili jsme s Daliborem na ob dy ke Krsn pan, kde jsme si zhruba za desetikorunu dopli

10

chutn obd ispivem apotom utkali vyzvednout dti ze kol ky. Pro pozdji narozen dodvm: Krsn pan, neboli restau race UMostu, stvala na mst zjezdnho hostince Doln enk, ve kterm strvil neklidnou noc rusk car Alexandr I. po porce uSlavkova vprosinci 1805. Dnes je to st parkovit vedle budo vy Komern banky. Toto ve naleznete vpublikaci Vsetnmsto aas (str. 63), kterou vydala Masarykova veejn knihovna Vsetn k700. vro prvn psemn zmnky oexistenci msta. Editorem tto ndhern publikace byl prv n jubilant. S lskou oba vzpomnme na skvlho pana profesora Karla Franka, kter se uvolil, e ns bude uit zkladm francouztiny. Schzeli jsme se pravideln vrestauraci Astra na Rybnkch, kde jsme mu pedvdli zvldnut pslun lekce zuebnice Francouz tiny pro J. Pan profesor, ktermu jsme mezi sebou kali mon sieur, pelivou rukou opravil nae chyby amy soutili, kdo jich ml mn. (Seity sjeho opravami schovvme dodnes.) Po vuce jsme vyadovali jeho vyprvn nejen oivot kantor ped vlkou uns ivEvrop. Nejvt poctou pro ns bvala pozvn ke stolu vBesedku, u kterho se monsieur pravideln schzel se svmi pteli, a my mohli naslouchat jejich debatm. To pro ns bylo jako nahldnut do jinho svta. Z dnenho pohledu slastn dny naeho stkn a potkn skonily potkem 70. let, kdy jsme krtce po sob opustili u ovku aodeli kad na jinou kolu. Dalibor na Odborn uilit MEZu Vsetn, kde brzy ve funkci zstupce editele mohl uplatnit sv organizan schopnosti a zen vtho kolektivu. Tato doba jako by mu byla ppravou na vrazn obrat vjeho dal profesn orientaci. Vroce 1979 se stal vedoucm odboru kultury vsetnskho okresu. Tato funkce mu svm rozsahem umonila zsadnm zpsobem rozit znalosti o fungovn peetnch kulturnosvtovch instituc (muzea, archivy, knihovny, galerie, pamtnky, kina), zjmovch soubo r akrouk nejrznjch zamen apoznat ohromn mnostv zajmavch lid, vetn umlc. To bylo prosted, kter vyhovova lo jeho naturelu. Neustl kontakt snovmi lidmi, schopnost jim

11

naslouchat, zskvat si jejich dvru aochotu spolupracovat. Ka d problm byl svm zpsobem specifick, jeho een vyadovalo tvr pstup a kreativitu, dn stereotypy i osvden een od stolu. Prce nron na psychiku ias, ale podntn, inspirujc anutc kneustlmu vzdlvn vad discipln. Tmto zakotve nm ve veejnm prostoru se stv znmou auznvanou osobnost. U tak dost irok rozkroen vkulturnm prosted vyvrcho lilo na potku roku 1989, kdy se stal editelem ostravskho diva dla. Toto prosted pin dal oblasti poznvn, nov lid, nov problmy. V lt roku 1991 se vrac dom, aby obohacen zkuenostmi zprce ve veejnch institucch, udlal dal zvan rozhodnut svho ivota. Koncem roku si otevel knihkupectv aopt svmi aktivitami nepehldnuteln vstoupil do kulturnho ivota msta iokresu. To u jsou vak dal kapitoly tohoto sbornku.

Ladislav Buzek, Josef Lustyk, Martin Luk, Dalibor Malina, 2010 ( foto PK)

12

Bronislav Ludmila
Studentsk ivot let edestch

Vroce 1961 jsem nastoupil do prvnho ronku Pedagogick fa kulty UP Olomouc. Popravd eeno ke studiu uitelstv m nel kala vidina uitelskho posln, ale touha po aktivnm muzicrov n vmst Olomouci. Zhy jsem se stal trumpetistou a zpvkem orchestru zanajcho divadla malch forem SKUMAFKA. Byl jsem velmi pekvapen, jak pestrm kulturnm ivotem ila cel pedagogick fakulta. Aktivn tam psobil nap. symfonick orchestr, dechov or chestr, velk tanen orchestr, cimblovka a nkolik mench komornch hudebnch tles. Moje dixielandov kapela hrvala asto na vercch a jinch kulturnch akcch vaule fakulty. Nae vystoupen navtvoval Dalibor Malina zvyho ronku, tehdy ji znm a nadan bsnk. Nabdl na kapele spoluprci vpsmu jazzov poezie americ kho bsnka LawrenceFerlinghettiho. Psmo pipravoval sFran tikem Kobzou a dalmi. Premira se uskutenila v aule fakulty. Ptomni byli nkte bsnci, jako nap. Kabe, Pitora atd. Dalibor navzal spoluprci sostravskm divadlkem Pod okapem, kde byl tehdy protagonis tou Ludk Nekuda. Uskutenily se recipron vystoupen my vOstrav, na jejich scn, oni zase u ns, vaule. asto vzpomnm na n bouliv kulturn, spoleensk a stu dentsk ivot let edestch.

13

Dixielandov formace Bronislava Ludmily (potek 60. let): Bronislav Ludmila trubka, Ivan Mahr klarinet, Stanislav Bure pozoun, Rudolf Stank kontrabas, Petr Junk piano, bic (?) ( foto archiv)

14

Rozhovor s Fanynem Rikou

Umel, neumel, poheb ve ti...

Protoe Frantiek Fanyn Rika je pece jen pedevm lovk slova a osobnho kontaktu, seli jsme se pro jeho pspvek vpro ns vechny oblben vsetnsk, trvnick restauraci Beva, kde jsem si Fanynovo vykldn nahrl a pepsal jej. Mon se me zdt, e tady psob jako pst na oko, jene je vnm, aspo doufm, ist ivotn tah. Tak tedy Beva, po obd, poloprzdno My sme sa s Daliborem vlastn seznmili pes starho brchu Duana, ker dll na temto uovskm stedisku, kde vlastn jako uitel zanl aj Dalibor. Duan tam dll mistra a vchovn ho pracovnka, a spolu byli kad de, a protoe Dalibor ml rd nrodopis a folklr, no a slovo dalo slovo, zaali sa spolu pteli anakonec zteho vzniklo kamardstv tak, e Duan dycky pithl ns brchy, Luboa a ma, a vtej polovin edestch let sme sa schzali, neco sme si lpli a vypili a tak vzniklo to nae ptelstv. To ti tehd byly hospody! My sme chodili hodn do Skla, to u dnes nen a, j nevm, esli to vil je, na Trvnkch ke Skotovi. No a potomek tu vBev u bylo knihkupectv, to sme chodili sem. No a jak zaalo to knihkupectv, toho u sa Duan nedol, ostali sme enom j sLuboem, my sme temu Daliborovi praktic ky zaali pomha, aj co sa te instalac a takho organizovn kulturnho ivota tady vBev. A Lubo mu tam pomhal aj jako knihkupec! My sme s Luboem jezdili na polikliniku, v hlubokm snhu, na dvkolku, knky zabalen vpape, igelit, vbednch

15

apak et raz, to byla rarita! My sme jich prodvali tam vtom foaj, pro pacientky, doktory, aj sestiky a hlavn pro ty crky vbufet. Bylo to aj nron. A my sme mli rozdlen funkce. J sem vykldal a rozkldal knky, Lubo byl tak knihkupeck bavi On uml navnadi lidi, on byl takov oumen. Tebas toto, jak ho kdosi nasral, to to bylo hne: Lud s puky! Ale v, kolik tch hlek ml! J jich moc mm po nm. Lubo byl toti vborn vtom, e on ml by bavi. On ti uml vecky vtipy hen po starm Cepkovi. A ti byl ten Cepek aj nasran. Protoe Lubo jako vojk stm aj kdesi jezdl, vykldal ty vtipy, vyhrl stm jaksi sout astar Cepek sa enem tak kil! Tam lo aj o to, e Lubo mohl ct aj blb vtip, ale on to ek tak, e sas chechtl. To on uml aj mimik Jeho ztakovch pravd a prupovdek, ker aj j pouvm, dy ho ta jeho nasrala, byla dycky: Ta moja vichica ma zas tak nasrala, ale tma eama hlpma! A potom et jedno sem ml od Luboa rd, to zas vyjadovalo jeho rados ze ivota: Umel, neumel, poheb ve ti. Ale vecko to spolen zaalo folklrem. A nejpardnj zitek, to byly spolen cesty se Vsacanem do Star Lubovn. Zpomnm na jednu, ta byla vydaen vemi! Dalibor jel jako f delegace, a et jel jaksi f, ale teho si vil nezpomenu. Ale prost tam to bylo hrozn nron, hlavn co sa te pit, no. Jak my sme pijeli do teho okresu, to u na ns ekali motorky jak na sttn delegacu, a vude pro ns prosten. My sme ti mli tak oberstven, e sa to nedalo vbec zvlda! Tam vychzalo na de na jednoho, aj co sa te enskch, dva litry tej jejich boroviky, ale to bylo hrozn, ta jejich lavorovica. No a my sme sa tam tehdy sDaliborem, no, prost ti promile tam byly furt. No a kdy bylo hlavn vystoupen, tak vm, e Dalibor tam ztratil penenku a ten tajemnk, co jel snama, tak ten sa normln ztratl. Nu a tak musel m proslov Dalibor. Ty, j bych nevypotil ani dobr de, a on ti vyplil tak proslov, jak dyby to ml msc doma napsan. No a nakonec sme aj tajemnka nali, ne vpodnapilm, ale oral leal kdesi vlese, nakonec to byl krsn zitek, protoe oni jak li vprvod vdeset hodin rno, to myslm ani nevdli, e id! To bylo vborn, na to dodneka vzpomnme.

16

A to si vem, e Dalibor nen Valach, pochz zUniova! Ale my sme ho znho najprv pes ten folklr, ale potom aj pes in vci, udlali. Nic in mu nezbvalo. On ti ml rd nejen tu krajinu, ale hlavn ty male, ke tu krajinu umj zachytit. Proto on sa ti tolik tej vstavn a jin innosti vnuje. J tvrdm, e inho takho blbca u nezeeneme. Vivot. Dyby sa nco s Daliborem stalo, to bysme to museli dla my dva, nebo j nevm, kdo jin by to ml dla, a to by dopadlo! Aby sa lovk inspiroval pro tak vci azadarmo, nic krom starost zteho nem, a to nen enem Vsetn, to je aj Sol, ped takm lovkem mus smekn, je to tak? On nm tem brchom padl do oka okamit, hne sme v dli, e to je n lovk, a to je nadosmrti. J nepamatuju, e by mezi nama byli nezhody, nebo takho neco. On je tak vborn askromn lovk, a je to obdivuhodn. ak zpome, jak sme po prci vknihkupectv chodili sem, ale dn doktor, sp myslm, e kad ho tak nejak ct prv proto, e furt cosi vtej kultue dl, nemus o tom vyklda a vbec chodi snosem navrch. V, Dalibor je vynikajc, ohromn lovk. A a byl v jakm chtl reimu, nikdy nehrl dnho machra. To, co dlal, dlal dycky pro lidi a ml radost, dy sa jim to trochu lb. Ptal se Jakub Chrobk

17

Lubo Rika s Karlem Ekartem a olomouckm malem, vsetnskm rodkem Radko Maatou ( foto archiv)

Frantiek Rika pi jednom ze svch oblbench komickch vstup, 2010 ( foto PK)

18

Leo Blek
editelem Sttnho divadla vOstrav 1. 1. 198930. 6. 1991

S koncem roku 1988 skonila 18ti let editelsk ra Zdeka Starho. Nov rok 1989 byl rokem 70ti letho jubilea zaloen Sttnho divadla vOstrav. Od 1. ledna 1989 byl editelem jmenovn PhDr. Dalibor Mali na. Do Ostravy sice vt dob jet zvan novch nadj nedorazil, vdivadle se postupn a bhem roku dostvaly do hereckch aten zprvy odn vPraze, ale nepochybuji, e editel Malina u mon trochu tuil, do eho jde. Ale ion se ukzal bt brzy pro divadlo novou nadj. Nastupo val toti vdob, kdy vrcholily ppravy dramaturgickho plnu na seznu 1989/90, tedy na to, co mlo divadlo zat produkovat od z 1989. Adiskuse snm na toto tma ukzaly, e jde olovka nejen vzdlanho, ale ivstcnho atolerantnho, spochopenm pro spoleenskokritick tendence vumn ise snahou oto, aby se vechny divadeln budovy Sttnho divadla stvaly obsahov ir m umleckm prostorem. Z vlastn iniciativy v nich oivil vtvarn vstavn innost, zejmna dky svm dobrm kontaktm pevn s vtvarnmi umlci zvalaskho regionu. Pravou zkouku svho charakteru vak musel podstoupit vpro nho osobn jist velmi nesnadnchboulivch listo padovch aprosincovch dnech onoho roku, kdy byl jednak pod velkm tlakem zdola, ze stvkovho vboru divadla ajeho umlec

19

kch soubor idalch organizanch sloek, jednak ipod tlakem shora, od krajskch funkcion, kte na nho dohleli dokonce ipmo vdivadle. To, e dn vdivadle probhalo tak, jak probha lo, tj. spipojenm se ostravskch divadelnk kcelosttn stvce divadel a k celmu tomuto novmu politickmu a obanskmu hnut, s otevenm divadelnch budov pro bouliv neformln politick diskuse sveejnost asotevenm prostoru pro innost divadelnho stvkovho vboru, bylo zapinno ijeho tolerant nost adiplomatickm umnm. Tak dokzal prosadit ipodn veejnch diskus vdivadle. Malinova mise vdivadle nebyla sice dlouh, ale lze ci, e se Dalibor tto mise zhostil se ct. Bhem cel doby byla m spoluprce sDaliborem dobr apo kraovala ipo jeho odchodu zdivadla, kdy jsme oba zaali provo zovat knihkupectv (j orok pozdji). Velice si ho vm aobas se sejdeme ve Vsetn nebo na jinch akcch.

Dalibor Malina a Leo Blek ( foto archiv)

20

Stanislav Tomanec a Miroslav Machala ( foto archiv)

V galerii V Poschod po naten otu pro Valaskou televizi. Zleva Lubo Rika, Ren Kok, Pavel Kotrla, Miroslav Machala, Jan Vlek, kameraman Ladislav Kocrek, sedc: redaktorka Katka Gerykov a Ji Hrabal ( foto archiv)

21

Tom Mikulatk
Galerie Vposchod

Kdy ped patncti lety skonila rekonstrukce domu kdysi spro dejnou ovoce azeleniny, zaadila se dofronty nmst harmonick eln stna svklady zaplnnmi knihami, kter zvaly dotulnho knihkupectv. Ti pokoje v pate nad prodejnou pak nezaplnilo skladit i kancele, nbr se staly komornmi vstavnmi sly, kter se promnily na centrum kultury v jejch mnohotvrnch podobch ikdy deklarovanm clem bylo poskytnout prostor vtvarnmu umn. Dm se tak zcela pirozen zapojil doivota nmst, jedinho historickho vsetnskho veejnho prostoru, kter si zachovv svj pvodn smysl sjeho pro mstsk spole enstv tolik vznamnmi funkcemi. Galerie svou innost zahjila 13. listopadu 1997 vernis v stavy Kresba aportrt, nan byla prezentovna mn asto vy stavovan, avak dleit st tvorby koryfeje regionln tvorby Karla Hofmana. Smutnou shodou okolnost to byla tak posledn vstava, na jejm zahjen byl tehdy jedenadevadestilet mal Karel Hofman osobn ptomen. Pozdji, vroce 2008, deset let poumlcov smrti, vydal Dalibor Malina knihu Krajiny ivota Karla Hofmana, v n s literrnm armem pemnil sv dlou hodob ptelstv ve vdecky pesn a lidsk, tiv text, v nm nechyb ani odkazy narodinn vazby malovy. Zaptelsk hold tomuto umlci lze pokldat tak projekt Malskch cest kolem Soln, ujeho zrodu Dalibor Malina stl ajeho tradinm zasta

22

venm je iatelir, kter slouil nejprve Aloisi Schneiderkovi apak potyi desetilet Karlu Hofmanovi. Hofmanova vstava skonila ped Vnocemi adal byla zah jena a vbeznu nsledujcho roku. Pedstavila tvorbu vsetnsk rodaky Kornelie Nmekov azaadila se tak dozkladn kon cepn linie galerie Vposchod vyzvedvat aprezentovat hodno ty vzel zregionu asregionem svzan. Dojist mry insledujc vstava se dila tmto principem, kter jet rozila ohodnoty nadregionln, kdy pinesla vbr grafickch list Josefa Lieslera aJaroslava J. Krlka. Cyklus devadestho osmho roku se uzavel podzimn vstavou dla Ilji Hartingera, kter rovn jako ta vod n asem vystila vmonografii, dokonce Hofmanovu monografii oti roky pedela. Tet rok pinesl opt ztrojnsoben potu vstav, ale i ust len nezvaznho rytmu jejich stdn. Vnoru zahjily seznu tempery olomouckho male Radko Maaty z let 19601980. Vbeznu je nsledovala expresvn malba akresba akademickho male Zdeka Matye zValaskch Klobouk avdubnu pak son da donedvn historie nazvan podle vystavenho cyklu Pozdrav Moravy. Jednalo se o16 akvarel vsetnskho male ankdejho dkana fakulty architektury VUT vBrn Frantika Hlavici, kte r vznikly v destm roce existence republiky (1928) na motivy balad Jiho Mahena. Nsledovala leh mza vpodob obraz nkdejho profesora navsetnskm gymnziu Betislava Janovskho apot kreslen hu mor Pavla Matuky. Poobrazech Arnota Paderlka, kter znovu podtrhly nadregionln rozmr galerijn koncepce, pily aktivity, kter bytostn souvisej se zamenm kulturnedukan innosti Dalibora Maliny: uvdn novch kulturnch fenomn doivo ta mladch tvrc (Prvn obrazy Petra Fialy, prezentace rom nov prvotiny Igora Indrucha Mozkodlab), pipomenut novch smr, dokumentace innosti folklornch soubor (55 let soubo ru Jasnka). Stejn jako pi psoben vliterrn oblasti, ivkon cepci galerie pila napoad dne podpora regionln kultury avn zejmna zanajcch tvrc, respektive tch, kte se dosud vraz nji neprezentovali. Tak ji napotku dalho roku vystavil foto

23

grafie Libora Buree zcest (Svt mma oima ledennor 2000) avervnu fotografie Petra Leky aPetra Maliny (esk amorav sk krajina). Jinak byl zvren rok tiscilet naplnn vznam nmi vstavami: vnoru abeznu to byla grafika Ulfa Eklunda, v kvtnu Obrazy, kresby a ilustrace Borise Jirk, o przdninch obrazy akresby Frantika Podevy, odpli srpna doz to byly kresby Oty Janeka. jnov termn patil objevn vstav obraz Jiljho Hartingera z let 19601963. Zvr roku od plky listo padu patil minuciznm vystihovnkm Kornelie Nmekov. Tmto rokem nastala vinnosti galerie jist pravidelnost, do drovan zdnliv jen voln, ale prakticky stle byla vgalerii n jak vstava, obas vystdan prezentac knihy. V kronikch je zapatnct let zaznamenno osmdest pt vstav ankolik literr nch poad. Nelze je tedy vechny vyjmenovat, nkter vak je teba pipomenout. Vroce 2001 se Galerie Vposchod pipojila kedruhm Malskm cestm kolem Soln vstavou Marcela Vaj ceovHofmanov ajej ptel (vstava byla instalovna nadvou mstech zde avKarlovskm muzeu). Vzvru roku se Marcela VajceovHofmanov vrtila se svou keramikou asobrazy svho syna Ondeje Vajceho. Na podzim galerii jet prozily obrazy Jiiny Hartingerov. Stdmj vstavn program roku 2002 pinesl mimodn projekty: Malbu agrafiku Jaroslava Krlka amonotematickou v stavu fotografi Miloslava Stibora sJungovskm nzvem Anima. Vroce 2003 galerie hostila tak pedstaven dvou knih, vydanch vnakladatelstv Malina. Vdubnu to byla bsnick prvotina Jaku ba Chrobka A dopiju, tak zaplatm avkvtnu, pi vernisi v stavy Lesk Atlantidy vtichu Sahary (Zexpedinch cest Miroslava Machaly do Mauretnie) byla poznovu pipomenuta kniha M. Machaly Atlantida nadosah (vydalo nakladatelstv Malina vroce 1999). Krom vstavy nlez ze saharskho putovn se konaly jet vznamn fotografick vstavy Nvraty Evy Fukov byly sestaveny z portrt ptel. Krajina a lid pak byl nzev vstavy chvatnch velkoformtovch fotografi Zdeka Hartingera. Za nejvznamnj vstavu roku 2004 lze pokldat Knin oblky ailustrace Vladimra Fuky, objevn pedstaven sti dla

24

vznamnho umlce, kter bylo poFukov emigraci zakazovno aprakticky ve, co zabavila STB, bylo znieno. Vstavn seznu roku 2005 zahjily barevn snmky prodo vdce Lubomra Kurka sjednoznanm nzvem Les. Podevu nsledoval kmen: Kmen v soe a restaurtorskm dokumentu Miroslava Machaly. Ptelstv a spoluprce se vsetnskm socha em arestaurtorem dalo vzniknout tet monografii vznamnch regionlnch tvrc. V roce 2010 vydala Masarykova veejn knihovna Vsetn peliv vypravenou publikaci Miroslav Macha la atich e kamene, kde je Dalibor Malina autorem poutavho azasvcenho textu. Zvesela zaal V poschod rok 2006 vstavou kreseb pod n zvem: Kja Saudek zaslouil bojovnk proti AIDS. Vnj notu pinesly lidsky jmav fotografie vsetnskho rodka Jindi cha treita. Tak portrty Karla Hofmana maj povahu lidskho srozumn. Vstava Hofmanovch obraz byla soust cyklu akc kestmu vro umlcova narozen, kter probhly vmstech, kde mal psobil ail. Tak vsetnsk mal Antonn Kaderka prezentoval kesvmu ivotnmu jubileu sv dlo nadvou mstech vlt 2007 nazmku anapodzim Vposchod. Specificky nato navzala sonda dohis torie: obrazy akresby zpozstalosti Josefa Belhe (18991935), male Vsetna a okol, po kter nsledovaly Plakty a fotografie vznamnho eskho fotografa Alee Myne (oboj vroce 2008). Fotografick vstavy galerie host asto, vtom m Vsetn dlouhou a vraznou tradici, pl stolet je poadatelskm mstem mezi nrodn pehldky Interfotoklub a mstn fotografov nali nad knihkupectvm sv zzem vdob, kdy se sniuje veejn podpora aprostory, kter mohli dve pouvat, jsou pod tlakem ekonomic kch ukazatel asto komern vyuvny. V tomto neplnm pehledu chci tak pipomenout literr n akci Ti setkn vjednom, kter se konala vjnu 2009 abyla pedevm poctou literrnmu historikovi Mojmru Trvnkovi suvedenm jeho knihy vzpomnek Vletokruzch naboso. Bohat vstavn innost vlastn galerie je jet rozena oob tav podl Dalibora Maliny nakulturnm ivot celho regionu,

25

zejmna vmuzeu veVelkch Karlovicch anaSolni. Jak ji bylo ve podotknuto, stl uzrodu Malskch cest kolem Soln, kter se odroku 2000 pravideln konaj nazatku przdnin vmstech, kde kdysi ili atvoili mali Alois Schneiderka, Frantiek Podeva, Jan Kobz aKarel Hofman. Zatu dobu Cesty pinesly adu po zoruhodnch akc avstav, daly dokonce podnt kevzniku zcela nov galerie Zvonice. Zvrem je teba vyzvednout koncepnost galerie Vposchod, kterou meme znovu shrnout dot motivujcch princip: prv nm je clevdom vyzvedvn hodnot regionlnho umn, dru hm pak vnen nadregionlnch hodnot dokulturnho prostoru tak, aby se pedelo sebezahlednosti, chlubivmu peceovn iosckmu podceovn mstn kultury. Tet princip pak vidm vobtavm poskytovn prostoru okrajovm fenomnm samo zejm hlavn zanajcm tvrcm, to je del Malinova tradice, ale nalo se msto i pro sbrku starch map, i fotografie penziono vanho znalce prody. Sjist vce ne stovkou realizovanch vstav zauplynulch pat nct let je Dalibor Malina nepochybn nejspnjm anejpilnj m autorem vstav vregionu. Ktm kad pipravil zasvcen vodn text, kter vdy znamenal peliv studium aadu hodin ppravy. Atak spodkovnm apnm veho dobrho kivot nmu jubileu mne napad zkostn otzka: Kdo to vechno bude, drah Dalibore, dlat, a spln svou hrozbu azave krm? Proto Ti ponkud sobecky peji Ad multos annos!

26

Vernis v galerii V Poschod, vpedu zleva socha A. petk, K. Polkov, J. Demel, D. Malina, vzadu T. Mikulatk ( foto archiv)

Muzika souboru Jasnka s primem Zdekem Kaparem (prvn zleva) pi vernisi dokumentrn vstavy k 55. vro zaloen souboru v galerii V Poschod. U cimblu Rena Dck, v poped Stanislav Tomanec, vedle Betislav Rokyta( foto archiv)

27

Jarmila ulkov, Ilja Hartinger a Dalibor Malina, kest kalende v galerii V Poschod, jen 1998, vernis vstavy ( foto archiv)

Mali Ilja Hartinger, Jaroslav Krlk a Ludk Majer ( foto archiv)

28

Z vernise Kji Saudka ( foto archiv)

vodn slovo pi zahjen vstavy ( foto archiv)

29

Dalibor Malina, Jindich treit, Miloslav Por, Jakub Chrobk, 2006 ( foto PK)

Vernis fotografi Oldicha Bubka, 2008 ( foto PK)

30

Marcela VajceovHofmanov
Co pro mne znamen Dalibor Malina?

Jeden zposlednch gentleman, filosof, spisovatel, vydavatel, ga lerista a knihkupec. To vechno se skrv pod jmnem Dalibor Malina. Pro mne je to ptel, kterho si nesmrn vm, bez kte rho si nedovedu pedstavit jedinou vstavu tkajc se Valaska ajejich umlc. Byl to on, kdo dal podnt kzaloen kruhu p tel K. Hofmana, byl to on, kdo vymyslel Malsk cesty (jejich 13.ronk sspchem probhl). Byl to on, kterho jsem podala otext keknize omm otci, je to on, kter pipravuje knihu oAloi si Schneiderkovi. Cesta zeSoln naVsetn, kdy jet il mj otec, byla spojena s pravidelnou nvtvou knihkupectv na nmst, nebo spole nm obdem NaPanav. S velkm zaujetm jsem pozorn poslouchala jejich diskuse oumn, tradici, inspiraci, vytrvalosti doshnout neho opravdu ryzho, istho, hlubokho. A ji je to obraz, hudba, socha nebo krsn kniha, kter zanech v naich srdcch hlubokou stopu. Otec to nazval brzdou, kter by mla zstat pokadm zns. Tuto stopu, brzdu, nm vem pedv Dalibor svoj prac, svm postojem kivotu asvoj velkou lskou kpsmu apsan sa motnmu. A se mu da asv vznamn ivotn jubileum oslav vkruhu rodiny asvch ptel. Aco si peji j sama? Aby bylo jet hodn pleitost, pi kterch se budeme setkvat.

31

Malsk cesty okolo Soln, prodn amfitetr na zahrad Atelieru U Hofman v r. 2002 ( foto PK)

Dalibor Malina, Marcela Vajceov-Hofmanov, 2008 ( foto PK)

32

Dana Riedlov
Jak se ksob hod knihkupectv aknihovna?

Vnaem konkrtnm ppad Knihkupectv Malina aMasarykova veejn knihovna Vsetn? Naprosto skvle. Zkladem obou slov je kniha ana n je vnkolika rovinch postavena vzjemn spolupr ce obou ve zmnnch. Jako prvn kadho napadne klasick obchodn vztah. Knihov na nakupuje vknihkupectv. Ano, tak tomu je ivnaem ppad, vdy to ksob mme na Dolnm nmst co by kamenem doho dil. V souasn dob knihovny nakupuj nejrznjmi zpsoby, pes internet, prostednictvm dealer, ale osobn vbr a pod pora mstnho knihkupectv m pod sv nezastupiteln msto. AuMalin vdycky najdeme vedle bn produkce injak ten pek, kter jinde nemaj. Dal rovinou jsou knihy, kter knihovna vydv ana nich se autorsky podl Dalibor Malina. Zposledn doby si pipomeme zejmna dv. Jednou znich je titul, vnovan ivotnmu vro regionlnho akademickho sochae arestaurtora Miroslava Machaly, kter vy la vroce 2010 ve velmi zdail vtvarn podob, jej cel nzev je Miroslav Machala atich e kamene. Jako hlavn editor je uveden Dalibor Malina uvpravn knky snzvem Vsetnmsto aas, kterou knihovna vydala vroce 2008 upleitosti 700. vro od prvn psemn zmnky omstu Vse

33

tnu. Tsetstrnkov kniha vykresluje Vsetn znejrznjch hl pohledu aje doplnna adou fotografi akreseb. Vneposledn ad jsou pro ns velmi zajmav tituly, kter Da libor Malina jako nakladatel vydv. Je jich u pkn dka apro toe pi na knihovn je iregionln oddlen, kter shromauje regionln produkci, a u se jedn oautory pochzejc zregionu, tematicky se vztahujc k regionu nebo v regionu vydan, co je tento ppad, vechny jsou soust naeho fondu. Jak ve volnm vbru, tak vregionlnm oddlen aje on permanentn zjem, zeho je vidt, e volba titul iautor nen nhodn ajsou obo hacenm nejen pro n region. A u se jedn omlad anadjn literty zokruhu literrnho asopisu Texty, tak oty star alety proven. A co popt za knihovnu na zvr? Hodn dobrch knek ajet vce tch, kte si je pijdou koupit. astnou ruku pi v bru tch, kterm jejich tvorba vyjde knin. Zajmav npady na vstavy, kter jsou nedlnou soust knihkupectv.

Antonn Bajaja, Dalibor Malina, Jakub Chrobk, 2009 ( foto PK)

34

Jan Matu

Na potku bylo Slovo, komunikace stn i psemn, byla pak ikniha, ata se stala pevnm pojtkem ptelstv PhDr. Dalibora Maliny, autora nkolika monografi ovalaskch malch, knih kupce, nakladatele, publicisty, galeristy, a Mojmra Trvnka, spisovatele, editora aliterrnho kritika. Souznn se projevovalo adou spolench zjm avlastnost: touze po hlubokm poznn, pravd, pracovitosti, upmnosti ipokoe, vzjemn ct, toleranci aoptimismu. Kad cesta Mojmra na Vsetn byla spojena se setknm obou ptel. Zanala vprodejn prohldkou kninch novinek, zastave nm upihrdky, ve kter nachzel objednan tituly. To ve bylo provzeno kritikou i pochvalou vydanch knih, obsah asopis apokraovalo vlapem do jeho kancele vposchod. Tam disku se pokraovala a nejednu z knih, o kterou Mojmr projevil zjem, mu Dalibor nezitn daroval. Tm vdy jsem Mojmra doprovzel, obma naslouchal. Tch to setkn se astnili idal ptel zokruhu asopisu Texty, nach zeli spolen zjmy, hovoili odalch plnech ivsledcch svho studia ( Jakub Chrobk, Pavel Kotrla, Ji Hrabal adal). Mojmr svmi texty pispv do asopisu Texty a Aluze, v nakladatelstv Malina vychzej knihy M. T. sdoslovy i poznmkami jmenova nch ptel. Obasnm zvrem bylo posezen vrestauraci Magistr, kde se hovor toil kolem veselch strnek ivota. Stedem pozor

35

nosti vech byl zejmna Mojmr, nenavn debatr, kter poskytl prostor jinm jen tehdy, kdy se mazlil splnm pohrem zmrzliny. Kdo komu dal vce? To je naprosto nevhodn otzka mezi tak dobrmi pteli. Kad svm podlem vkldal do srdce a mysli druhho ty nejlep pocity, kter zroeny vydaly ten nejkrsnj vztah. Daliboru Malinovi vd za uspodn literrn konferen ce oosobnosti Mojmra Trvnka ve vsetnskm zmku 18.19. jna 2006 kjeho 75. narozeninm. Byl hluboce dojat celou akc a s nevedn pokorou dkoval vem ptomnm literrnm vd cm, skryt aostchav pteli Daliborovi. Na zvr se vracm k vodnmu Slovu, nebo slova seazen ve vty, spojen vcelek tvo knihu. Pro ivot Mojmra Trvn ka Kniha uzaven. Pro ns pak jen otzky, kter nm nezodpo v. Jednu odpov znm. Jsou to jeho slova spe jen vykreslen ne hlasit vysloven. Pat Daliboru Malinovi, je to podkovn za pze aptelstv, kdy u bez studu aschlapskou otevenosti pron nezvykle hlasit dky za vechna setkn api jeho hlubok ve ujitn, e se idle nemohou minout.

Jan Matu, Mojmr Trvnek, Dalibor Malina ( foto archiv)

36

Ji Demel, Mojmr Trvnek, Jindika Vykovsk, Jan Matu ( foto archiv)

U Magistra, Vsetn, erven 2008 ( foto archiv)

37

Kest knihy Mojmra Trvnka V letokruzch naboso na veeru Text v galerii V Poschod, 2009 ( foto RG)

Mojmr Trvnek pe vnovn do sv knihy, 2009 ( foto PK)

38

Pavel Kotrla
Znme se polovinu mho ivota

Je anen to nhoda. To nae setkn vprvn polovin devades tch let. U jsme pry zdlouhch chodeb vsetnskho gymnzia, ale vechny ns to thne jet zpt. A tak se do Vsetna a okol vracme ze kol. Ale u m knihkupectv, kter navtvujeme, by pro mne cestou na autobus je to oklika. Aani se jet vichni neznme. Pozdji nhodou tu vOstrav (taky kde jinde?) tvoje vere vervenm kvtu. Vm u, e jsi, stejn jako Josef Lustyk, uil m rodie, ale jet se vlastn neznme. Vm, e vtom prostoru jsme se prost potkat museli. Vak vme, e magnetismus je siln vc. Vichni si vt dob vedeme denky. Jet ne ty internetov, ale poctiv, paprov. Denkov literatura ns tehdy zavalila ajejmi tituly petkaly knin pulty. Tdny se zdly dlouh ajet jsme si ipsali adopisy chodily potou. Ankdy tehdy vstoupily do naich ivot Texty ajsou jejich soust u vc ne estnct let. Aidle, pokud zapoteme iprvn verek, kter jejich vzniku pedchzel. Vzpomn? Bylo to Pod Klenbou, kde jsme pak toit jet prkrt nali. Atak otvrm svj denk zroku 1995, se zelenm obalem Bor gesovch povdek Zrcadlo amaska. Asakra, ml jsem pst iteln ji. Do nsledujcho jsem si vlepil pr strnek psanch potaem atam to teda jet jde, ale ityto nakonec dekduju. Je to hned nkde po zpisu opln adobe proitm dnu. Pasu

39

bky, popjm vno, nejradji bych pokuoval trvu atu si. Veer jdu do divadla na bratry Formanovy. A prv tady nachzm za znamenn okamik, kdy to zaalo. Nebt tch prvnch skic loga, tak to asi pehldnu. Je ptho listopadu, pl dest vnoci asn, elektrika nefunguje aznutnosti achtn pu pi svce. Nzev asopisu by mohl bt TEXTY, jak navrhuje Dalibor Malina, ale Jirka je proti. Pout konturov psmo, velk apes nj njak men . No, smysl druh vty mi unik. Ale na to, e jsme se chtli jme novat trk si vzpomnm. Jet mm nkde grafick nvrh oblky sfotkou Michala Kove. U tehdy jsme schopni kompromisu avzjemn dohody, atak vychz prvn slo. Sp pokus, kter pekvap tm, e nakonec je. Atak vydvme dal. Aza chodu se to ume advme se po ostatnch. Apspvky do Text zanaj chodit potou, nkdy je t psan na stroji, nkdy jet i rukou, ale u se objevuj i ty na disketch. Jsou to lta plnho knihkupectv. Stdaj se jmna, lid, obra zy. Mhaj se nzvy chvatn anedokav tench knih, vlme je pln batohy. Jsme nvtvnky vech tvch t mst tvho knihku pectv amme odsud podstatn sti svch knihovniek. teme tv peklady uns nedostupnch Kunderovch dl. Aj se nom autpm ve svazcch poezie athne mne to krusk chande. Vzruujc devadest. Ze jmen, kter znme pouze ze strnek asopis aknih, se st vaj reln postavy amnohdy kamardi. Apichz odvaha aTexty vyvuji na internet ato slovo se tehdy jet pe svelkm Ina po tku. Aje to potek anikdo netume, jak promn nae ivoty atv literatury samotn. Sedme na nmst ULva. Slunce se rozbj opln pllitry piva, dvojdecky vna ankdy iotamprle rumu afernetu. Tady jsou nae ptky, ale ijin dny, nejveselej anejplnj. Stejn jako stoly alid okolo stolu a nkdy i stol. Tady je to bohatrsk. Na pamtku fotm przdn stoly, kdy odchzme naposled. Kdy se po rekon strukci oteve znova, tak u to nikdy nen n Lev. Ale ped tm. Zlat hodina ULva. Opakuje se nkolikrt. Nejastji na zahrd ce ped restaurac. Ale nejkrsnj je ta sblond vlasy asluncem

40

osvcenmi zlatmi chloupky na zdech. A jsme ustrnuti v ase, ajsme svdky aastnky. Procitm a vnovm stolet. Avknihkupectv opoutm kama rdky anachzm zde svou enu. Dvm se na ni pes vlohu ajet dlouho ji vykm. Snad stejn dlouho jako na zatku tob. Pichz doba prvnch knih. Tedy nejprve sleduji potky tv ho nakladatelskho ponn. Ale na nkolika pak spolu spolu pracujeme. Aje to radost, kdy se rod akdy je nakonec drme vrukou. Apr jich jet vhlav nosme. Na protj stran nmst, hned vedle knihkupectv sedme UMagistra utinctky. Mal stl, ale itak se ns knmu vejde hodn. Poet dt zvolna narst, ale ty nepotme, jen nkter mezery. Aipesto Texty jet stle vychz. Protm si star zmnky onich ztisku. Pr zmnek vuebnicch, odkazy vknihch na zve ejnn recenze, zmnky vmedailoncch autor vTextech publi kujcch. Mohli jsme mon vc. Ale chceme to takto. Aitak snad dlme trochu radosti sob iostatnm anjakou tu trochu prce. Chyblo by nm to ob. Nejsou to za ty roky jenom vesel chvle, kter ns spoj, ale ty nechme sob. Jsem rd, e vece asu jdeme spolu.

41

Naposled U Lva, 2002 ( foto PK)

42

Verek asopisu Texty, kavrna Pod Klenbou, 2002 ( foto PK)

Verek asopisu Texty, knihkupectv Malina, galerie V Poschod, 2004 ( foto PK)

43

Dalibor Malina a Pavel Kotrla, 2011 ( foto archiv)

Knihkupeck tveice na Pavlov svatb, zleva Dan Schicho, Jan Sl, Gbinka erstv Kotrlov, Dalibor Malina, 2003 ( foto archiv)

44

V knihkupectv, 2002 ( foto PK)

45

Jakub Chrobk
Pamatuju si to dobe

Pamatuju si to dobe, jak jsem se vrtil zcesty do Strassbourgu, bloumal Vsetnem a nevdl co by Jak jsem potom piel do ma lho knihkupectv vedle hospody vsdliti Trvnky, pr metr od bytu; jak jsem ukazoval svoje vere a vn se dval na majitele, jestli porozum, e prv toto je ta nejlep kvalifikace pro knih kupce. Pijte za tden. Pamatuju si to dobe, kdy jsem tam piel podruh, byl ten mu spatkou a pravideln sthanou bradkou o nco usmvavj: Vte, ty vae vere na mnoha mstech nestoj za nic, ale nastoupit u m mete. A tak jsem se nauil krtat vbsnch, balit knihy do hlednch balk a pevazovat je rznobarevnmi tenkmi itlustmi malemi, nauil jsem se taky vdt, kde je tch nkolik sp tiscovek titul u ns vknihkupectv vBev, rozkrval jsem jednotliv geologick vrstvy a nachzel knihy podle nejbizarnj ch pn zkaznk. U jsem vdl, kter knihy prv vychze j, kter dotisk do Vnoc bude a kter ne. A taky jsem se nauil chodit pro pivo. Protoe knihkupectv sousedilo jak s vepem Bevy (z tzv. Zhla), kam jsme s Daliborem (tak se ten dobr f jmenuje) chodili po prci, tak tak shorn jdelnou, kde se u pedevm crky vait a obsluhovat (to je Turbna) no a do n jsem sDaliborem, a nkdy taky sLuboem Rik a negdy taky spanem profesorem Zetkem (vdycky pskl pronikav na prsty a: Platm, greenhorni!) na obd. A tam pracovaly krsn, ale tak

46

krsn crky! A nebylo jim lhostejn ani umn, protoe as od asu se rno prothly dovnit do knihkupectv a pak prohodily zptky, do chodby: Je tam! A to jako znamenalo, e j jsem dnes vprci a e asi i pijdu na obd! Pamatuju si to dobe, jak se o Vnocch podnik promnil vne dchateln pramenit lid, jak si vichni nabrali ty balky nejrz njch pard, jak jsme prodali stopadest Nahch obd W. S. Boroughse, a nikdo ho nepiel vrtit, i kdy jsem si nebyl pln jist, jestli ti, co jsem je pemluvil ke koupi tto zsadn beatnick knihy, maj stejn pochopen pro underground. A taky si pama tuju, uprosted vnonho tdne, pivo. Ano, nad hlavou uaslch nvtvnk se najednou neslo pt piv pro Dalibora, pro Luboa Riku, pro Fanyna Riku, pro m a jedno tak, navc, kdyby et nkdo piel Pamatuju si to dobe, jak jsem potom pinel nov a nov ver e, jak znich byla (u vjinm knihkupectv, u vjinch letech, u po vysok kole, u potom, co jsem dvno vtom krmku nepra coval, ale sjeho fem se dl potkval ve vedlej hospod) prvn knka, a pak i druh. Ale taky si pamatuju, e spolu chodvme nejen na pivo, ale aj zpiva dom e spolu mluvme, e spolu et moeme mluvit tak, jak to m (aspo doufm) smysl. Tak pidvm na konec jednu znovch bsn a doufm, e se pi n, Dalibore, nadechne tak, jako vdycky, kdy mysl, e je ta bse dobr: TOUHA Jako kdy kmen. Jako kdy kmen pad. Jako kdy civ Roztesen vzduch. Na Bev je stranch kaen

47

Jakub Chrobk a Dalibor Malina, 2007 ( foto PK)

Ze ktu bsnick sbrky Adresy Jakuba Chrobka, 2010 ( foto PK)

48

Autogramida Adres, 2010 ( foto PK)

49

Andrea ChrobkovLnnikov

Mil Dalibore, v ivot se mi stle astji opakuj situace, kter mi pipomenou byt konkrtnho lovka, akoliv v tu chvli se mnou vbec nen a stvajc chvle snm zdnliv nesouvis. Vrac se aspornou periodinost se opakuj, ani bych o to usilovala. Je to njak vnitn nastaven vnmn ivotnho plynut, kter m zasazuje a ukotvuje do vlastnho ivotnho asu. Vtakovch chv lch jsem si stm lovkem nejbl, ani by on sm o tomto spojen vdl. To povauju za obzvl mazan. Kdy jsem se pisthovala nedvno na Vsetn, zjistila jsem, e jeho nejvt krsa je ke konci noci. Ne kvli ztien, kterm dis ponuje kad msto vtomto ase, ani kvli milosrdnmu zahalen do tmy vhodnmu pro urbanistickou tv msta, ale proto, e se opravdu zvrazn ta skryt krsa msta, ve dne banln a nevidi teln. To tsn spojen sjednoduchou krajinou kolem, kter ale pekvapuje a pin jist neekan tajemstv. Laskavost a staroby lost jinde u dvno ztracenho prostoru je nadobyej uklidujc. A vtakovm ase zhy pijde rozptylovn tmy, pchod poloera a pozvoln rozppvn probouzejcch se ptk. A kdkn slepic. A te pozor. Nikde kolem m dn slepice nejsou. Nepote buju je, pesto je jasn slym. Pokad v tomto ase a v tomto rozpoloen. To je pipomnka tebe a tvho vzcnho humoru apozorovatelskho mistrovstv. Pod m uvd do asu, sjakou pesnost jsi dokzal vypozorovat to rann probouzen krajiny

50

spomoc tohoto jakoby nepodstatnho detailu. A jeho dokonal npodoba nenech koutky st vklidu. A to je jen jeden pklad, kterch je ale cel ada a vlastn de monstruj obrovsk pozorovatelsk dar, kterm disponuje a kte r doke trefn vyuvat. Upozornnm na zdnliv nezvan detail um povzbudit, nartnout monost, ukzat nco vjinm svtle. A s tm se snoub velk moudrost, kter tmto vzdvm hold apoklonu. Tvoje A. Ch.

Andrejina a Jakubova svatba, 2003 ( foto PK)

51

Ze ktu knihy Skryt letokruhy Mojmra Trvnka, 2001 ( foto archiv)

Ze ktu knihy Skryt letokruhy Mojmra Trvnka, 2001 ( foto archiv)

52

Dalibor Malina, Mojmr Trvnek, Pavel Kotrla, ze ktu knihy Skryt letokruhy Mojmra Trvnka, 2001 ( foto archiv)

Karel Vyslouil, Andrea Lnnikov, Zdenk Kapar, Silvestr Kazm, 2001 ( foto archiv)

53

Ren Kok
Aby ti bylo astn lto, e pad list

lovk prochz ptomnost se zavzanma oima. Sm pouze tuit a hdat, co vlastn ije. Teprve pozdji mu odvou tek zo aon, pohldnuv na minulost, zjist, co il ajak to mlo smy sl, pe vpovdce Nikdo se nebude smt Milan Kundera. Slavn Paan se mi vybavil, kdy jsem pemlel, m pispt do knihy vin ksedmdestinm Dalibora Maliny. asto mi ho pipomn. Nikoli pouze tm, e um chyte roz ptlit mlhu, kterou kolem Kunderova psan a mylen vypout st esk literrn pouen obce, ale pedevm noblesou, sou stednost, pesnost sudku, gestem. Prvn knka, kterou jsem si ped dvaceti lety odnesl zknih kupectv Malina, byl Pn prsten. Vm to jist, protoe majitel, kter mi koupi bhem balen lesklho svazku do papru vldn po chvlil, mi pak njak as pipomnal dobrho arodje Gandalfa. Mon a do chvle, kdy se stal nelnkem spoleenstva jmnem Texty. Texty, listy knih alist! Je to snad tm, e se narodil vmsci padajcho list, jak jnu pezdv indinsk kalend, e vtolika textech Dalibora Maliny kloue k zemi barevn podzimn list? Tak teba: Dval jsem se zokna prvnho poschod na pust n mst ahol stromy, mezi nimi lpu, kter jedin ve vtvch nesla stopy list. Ale vtve stm odchzenm psobily sklesle atrochu za pomenut. Anebo: Montparnasse je na podzim lehce nostalgick

54

se svm listm, sgraficky psobivm obrazem bezradnch holch strom. i toto: Zd se, e za poslednmi uvadlmi kvty sakur u dn vyprvn nebude. Kadoron oekvan as srozkvet lmi sakurami se bude zanedlouho ztrcet velestu spadanho list jak such ltost. Ped estncti lety se n knihkupec vypravil do msta nad Seinou, odkud podal zprvu: Pa je pln knih. Jako by jejich dsivou t chtla pedznamenat potek konce sly slova, jeho vyerpn a ke staeck selosti, kter ust vrukou, pod nohama asnad se vkrtk budoucnosti vete do kadho pootoen hla vou. Kdy pak spoleenstvo Text upjejc plzesk uvsetnsk ho Lva prbn informoval ovvoji koup hrobky, neml jsem mu tu rouhavost za zl. To se jen spodzimem zpamti vynooval svt upmn sdlovanch slov Jiho Pitory: List pad, kolem tvho okna pad, aby ti bylo astn lto, e pad list. Bsnk ajeho ten ise zavzanma oima dobe vd, e saku ry vdy zas rozkvetou asla slova nem konce

Ren Kok, Vojtch Kuera, Tom Vaut, verek Text 2001 ( foto PK)

55

Miroslav Machala
Poledne vn

Urohovho stolu, zdy do mstnosti, sed mu. Jeho moudr oi, lemovan hustm obom filosofa, obas zacl skrz pooteven kdlov okno, pes nmst na protj dm snpisem KNIHY. Jeho pohled jako by se vyhbal vloze pln knih podobn pestro barevnmu zhonu umlch kvt vkrtkm dopolednm slunci, uvajcch si vslun, vak vpoledne ji vadnoucch. M vzhru po schodech vztemnlou mstnost bez oken, pracovnu atrezor z rove, kde ukrv sv opravdov kvty, nkter velmi star, pesto sv astle pitaliv vonc. Tady rd pracuje asyt se jejich nek tarem singrediencemi moudrosti akrsy ivota. Jako feromon ns pak kamardy, coby brouky, lk na tu vni. Je tak siln, e pebj hust cigaretov dm i tiplav amoniak pisor. Pootevenm oknem drdiv von koprovka. Chytm za mo saznou kliku robustnch dve. Po schodech od vepu schz pan vrchn Brlica. Snenucenou eleganc skln se nad muem sedcm urohovho stolu zdy do mstnosti. Na porcelnov tcek klade orosen abohatou pnou zavren PLZESK. Je poledne, dnes nebudu obdvat sm.

56

Miroslav Machala a Ladislav tpnek, pokraovn verku Text ve vsetnsk Snaze, 2002 ( foto PK)

Miroslav Machala, Dalibor Malina a mravenci, 2012 ( foto RG)

57

Ladislav tpnek
Dv knihy Dalibora Maliny oMiroslavu Machalovi

Tedy abych byl pesnj: ut prvn, oAtlantid, je Dalibor spolu autorem akniha vypovd oMirkov celoivotn vni zamen na star civilizaceapostihuje tedy vznamnou strnku Mirkovy osobnosti, svm zpsobem je oMirkovi samm. Tu druhou knihu napsal Dalibor sm, byla vydan kMirkovu jubileu aje shrnutm dosavadn Mirkovy sochask tvorby. U tvorby obou knih jsem byl bezprostedn ptomn; nkter poznmky pronesen jen tak mn postupn dotvely neliterrn pohled, kter byl podstatn pro jejich pochopen. Atlantida na dosah? U tto knihy Dalibor prokzal Mirkovi neocenitelnou slubu (kterou prokzal vprbhu let mnohokrt tak mn ijinm, proto velmi dobe vm, oco se jedn), byl prvnm tenem kapitol Mirkovy budouc knihy, kter Mirek postupn nosil na arcch a kter Dalibor postupn uspodal do souas n podoby knihy. Mirek podlhal vtto fzi domnnjako my vichni, kdo jsme nemli potebnou zkuenost snvaznostmi,vy plvnm anutnm zetzenm textu do srozumiteln formye za kadou vtou, kterou nape, jsou obsahov vyjdeny tak vechny souvislosti, kter mu pi tom vyvstanou vmysli. Dalibor se tedy musel hodn ptt, vyjasovat okolnosti, dotv et logickou posloupnost, aby kniha jako celek byla srozumiteln. Nutno dodat, e Mirek se rychle uil atyto dtsk krky stex tem ml brzy za sebou. AMirek postupn stle vce pekvapoval,

58

kdy zaal nosit poetick postehy zeivota na pouti; ty se sice km ltosti do knihy nedostaly, Dalibor byl vzjmu sevenosti dla neprosn, ale myslm si, e tyto poetick konotace cesty do nitra Sahary by stly jet vhodnm zpsobem za pipomenut. Aprv za tento nezastupiteln anepehldnuteln podl pr ce na knize Mirek uvedl Dalibora jako spoluautora. Dalibor zaazuje Mirkovo badatelsk sil do celku jeho um leck tvorby, atm se vpodstat spojuj ob knihy do jedn sou vislosti. Kniha druh Miroslav Machala a tich e kamene, jak ji bylo eeno byla vydan k Mirkov ivotnmu jubileu. Cestu kobjevu nevednosti avjimenosti tto knihy mn otevela nez mrn Daliborova poznmka, pronesen jen tak vna mal stol n spolenosti vMagistru, ne mu padla pna, e mu ta prce pi psan tto knihy umonila nov uchopit Mirkovo sochask dlo. Byl jsem vtu chvli nadmru pekvapenDalibor pece Mirkovo dlo zn jako mlokdo, otevral prvodnm slovem jeho vstavy, psal u dve oMirkovi medailon To byl dvod, pro jsem knihu protal sjistou nedokavost anaptm, kdy to pijde; to ale poslze vystilo vnco jako lehk zklamn. Jist, kniha je pekrsn a npadit graficky vyprave nspolen prce Mirka ajeho dcery Evy,Daliborv text zna l vci, asn fotografie Alee Myne Nicmn toho novho pochopen jsem se nedokal aknihu odloil. Ken vhled k pochopen Daliborova textu mn otevela slova Emila Filly: Umn se d zkoumat zas jen umnm aztoho dvodu mus bt kad kritika dlu kongeniln. (Zknihy E. Filly Osvobod, Praha 1947.) Teprve tehdy mi dolo, o em je Daliborv text, e jsem se zabval jednotlivostmi aunikal mi celek dlaavtom celku se zobrazuj ve sprvnm pohledu ty jednotlivosti, toti jednotliv Mirkovy plastiky. Tento text je toti prv tm umnm, okterm hovo Filla! Umnm, kter nestoj osamocen vedle dla Mirkova, nbr oddan slou pochopen Mirkovch plastik je jakousi pout, jej milnky tvo jednotliv Mirkovy realizace v kameni. Tu se

59

k sochm tsn pimyk, aby nic nevstoupilo do bezprostedn ho dojmu, tu zase citliv poodstoup asousteuje pozornost na ten i onen detail, smovn, vznam avtomto prodlvn po nechv as, nutn ktomu, aby se dla mohly dotknout pouen smysly avychutnat tak proitek ze sochaskho dla. Vtomto pokornm mistrovstv se Dalibor pi psan textu, kte r doprovz Mirkovy plastiky, dostv do role pekladatele, jen zprostedkovv penos zvtvarn ei do slovkongenilnho umleckho textu. Mirkovo sochask dlo, Daliborv text, fotografie Mirkovch plastik pozen fotografem Aleem Mynem tak tvo v knize konvolut, kter je ojedinlou udlost vesk literatue oumn avyskytuje se vtto produkci ne vcekrt ne jednou za deset let. Orok pozdji (2011), kdy Dalibor otevr Mirkovu vstavu ve vjimenm prosted Zbraovskch aragonitovch jeskyn vTep licch nad Bevou, pichz dal udlost: hluboko pod zemve vznamu podtrhujc interpretace! v souladu s Mirkovm so chaskm dlem, plastikami jako Charn i Usra, znj mty na ich prapodstat Bylo mi ct pobvat v ptomnosti takovch osobnost, ktermi jsou Dalibor Malina aMiroslav Machala. Kdy se ohlm za dvacetiletou mnohotvrnou Daliborovou innost, tak se mi pipomnaj Senekova slova: kdo povzbuzuje mlde, kdo pi dnenm velkm nedostatku dobrch uitel vtpuje do srdc ctnost, kdo chyt astahuje zptky lidi prkem se enouc za penzi arozmailost, akdyby nic jinho, aspo je zdruje

Miroslav Machala: Atlantida na dosah? Textov spolupr ce Dalibor Malina. Vydalo nakladatelstv Malina, Vsetn, 1999. Dalibor Malina: Miroslav Machala a tich e kamene. Vydala Masarykova veejn knihovna Vsetn, Vsetn, 2010.

60

Ladislav tpnek, Josef Lustyk, Dalibor Malina, vstava Boba Zbrnka, Zmeck galerie Vsetn, 2011 ( foto archiv)

Ladislav tpnek, Dalibor Malina, vstava Boba Zbrnka, Zmeck galerie Vsetn, 2011 ( foto archiv)

61

Robert Gol
Ve Vsetn 12. 9. 2012

U si pesn nevzpomnm, kdy jsme se s Daliborem potkali poprv. Byloli to v nkterm z jeho knihkupectv (nem jich zase to lik, jen se obas sthoval) nebo pi njak jin pleitosti v galerii V Poschod v jeho zatm poslednm mst obchodu s knihami na vsetnskm Dolnm nmst. Nepamatuji si u ani, kdy jsem ho poprv fotil. Jestli to bylo v matnm zimnm slunci na schoditi do vzpomnan galerie, nebo v malm, temnm pokojku pilepenm ke galerii, kter slou jako kancel. Pamatuji si vak dobe na jeho pozvn ke stolu, kter je kad ptek rezervovn v sousedn hospod Magistr. Tato posezen se stala jasnm svtlem majku v mnohdy upachtnm a vednoden nm tdnu. Pinesla mi spoustu vzcnch setkn, vnivch dis kus a rozhovor s lidmi, kter mm rd. Za toto pozvn Ti, Dalibore, dkuji. A dkuji Ti za to, jak um zajmav vyprvt, ale taky pozorn naslouchat. A t za to, jak jsi rozprostel sv nakladatelsk kdla nad mou prvn fotogra fickou knkou. A zvoln, kterm jsi ns jednou nechal pozdravovat, snad aby nm pivo lpe chutnalo, upravuji na pvodn Sursum Corda, Dalibore! Tvj Robert Gol

62

Vernis fotografi Roberta Goln, 2011 ( foto RG)

Dalibor Malina a Milan Kostelnk, vernis fotografi Roberta Goln, 2011 ( foto RG)

63

Naten medailonku asopisu Texty pro eskou televizi, 2011 ( foto RG)

Cestou z Magistra, Pavel Kotrla, Dalibor Malina, Jakub Chrobk, 2011 ( foto RG)

64

Rozhovor Martina kabrahy sMartinem kabrahou

Dokud se neumelo, jet se zpv

Martine, je nedle dopoledne, venku je sice trochu zataeno, ale na vlet by to stailotak pro zase sedt upotae? Tuhle otzku u si bohuel nekladu. J unj sedt nechci, ale situace je takov, e jednou nastoup do rozjetho vlaku apak je stran tk dostat se ven. Pokus vyskoit za jzdy by mohl skonit tkou zlomeninou. Mon by to ale byla milosrdnj varianta ne pomalu chadnout uklvesnice apromovat svj ivot vtexty. Nkdy si pipadm, e nejsem nic vc ne stroj na jejich vrobu. Hm, jak T poslouchm, tak psan u Ti nedl velkou radost. Je to sp splnn povinnost. J jsem se chtl vnaem rozhovoru prv vrtit do doby, kdy to jet byla radost. Fajn, to by mohl bt pjemn nvrat. Tenhle rozhovor m bt vlastn pspvkem do sbornku na poest Dalibora Maliny a Jo, to jsem se chtl vlastn zeptat, pro dl rozhovor prv se mnou? Tedy ne e by mi to nelichotilo, protoe Tv dosavadn rozhovory pro asopis Texty bvaly vdy se zajmavmi lidmi

65

No, j jsem toti nikoho lepho takhle narychlo nesehnal. Aha. Tak tedy, tohle m bt rozhovor do sbornku na poest Dalibora Maliny. Apokud se nemlm, tak to byl prv Dalibor, kdo Ti dal prvn publikan pleitost. Ano, d se to tak ct. Myslm, e jsem mu tenkrt nechal v knihkupectv vbr ze svch bsn, v njak oblce bohuel vn byly jenom ty bsn No aon jednu znich nechal otisknout vTextech. dn slva to asi nebyla, ale ml jsem pocit, e je to dobr bse, protoe metaform, kter v n byly, jsem sm moc nerozuml. Oem byla ta bse? Pamatuje si ji jet? No, byla takov trochu milostn atrochu metafyzicktako v miniaturn metafyzika lsky to byla. Ale dohromady bych ji asi u nedal. Tum, e zanala slovy ocelovou sponu vzala do zubmn toti tenkrt pilo poetick, e holky si pi prav vlas dvaj ty sponky mezi zuby. Dneska m sp napadne, e je to nehygienick. Inu, lovk se mn J etl ped tm ty bsn nkdo? Myslm, e jsem to dval pr spolukm i spoluakm na vsetnskm gymplu aurit dvma pedagogmMiroslavu Urub kovi, ke ktermu jsem chodil na literrn semin, aJan Hrni kov, kter m celch sedm let studia na MGV uila etinu. Ml jsem ji moc rd, bohuel pedloni pedasn zemela Nicmn v dob, kdy mi vyla ta bsnika v Textech, u jsem myslm na gymplu nebyl, to u jsem zanal studovat vOlomouci. Ale mu se plst. Mohl bych se samozejm podvat anajt, kter to byl rok. Ale vzpomnky maj bt trochu rozosten, ne? Urit. Mme tu tedy pozoruhodn vvoj, od bsnka kesejistovi Pozor, to pln nesed. J jsem nezanal jako bsnk, ale jako autor dobrodrunch romn ve stylu Karla Maye aZana Greye, napsal jsem asi ti. Ale pochopiteln zstaly jen vrukopisech, nic

66

ztoho natst nevylo aani to nebylo vplnu, ikdy nkdo zka mard nco ztoho etl. Take klasick ppadu vdtstv projevoval literrn sklony Zd se. Byl jsem hlavn notorick ten. Apsal jsem pak vlast n to, co jsem sm etl. To plat de facto dodnes. Je to mon touha napsat jet lpe to, co lovk rd te, ato prv sohledem na sebe jako na teneje to cesta, jak zskat text, kter mi bude opravdu sedt aukterho si eknu: Pesn tak bych to napsal, kdybych to uml. Take je to vlastn touha po absolutnm splynut osobnost tene aautora, tch dvou du. Existuje nadje, e kdy se sm sta nu autorem, tak konen snjakm textem splynu. Ta nadje je nic mn neustle zklamvn, protoe se vdycky uke, e jako autor umm sm sebe jako tene pekvapitvdobrm ive zlm. Ato je asi dobe. Neidentita se sebou samm je moje ivotn krdo J Podle toho, jak to k, by tedy mlo platit, e jsi ten mayovek vymnil za ten poezie, atu jsi tak zaal pst. Chyb tam jedna podstatn fze. Um ten vvoj byl zpravidla skokov. Nebyly to postupn krky, ale sp nhl zmna. Ata prvn podstatn zmna byla, e jsem vymnil mayovky za, ek nme, vnou literaturu. Mon tam bylo pr dl, kter stla tak na hranici, teba Melvillova Bl velryba, ale kadopdn ubhla, myslm, docela krtk doba mezi petenm posledn mayovky apetenm prvn povdky Williama Faulknera. Mezi tmi fze mi ovem existovalo jedno pojtko, nositel smyslov, zejmna i chov kontinuityato byl antikvarit vpzem budovy mstsk knihovny. Ta vn starch tiskovin, sms papru, inkoustu alid skch dotek, zanechvajcch sv biologick stopy na ohmata nch strnkch. Tam, vtom trochu sevenm prostoru, jsem svho asu hledal ty dobrodrun romny, abych si tam jednoho dne za koupil sbrku Faulknerovch povdek. ZFaulknera se pak stal mj kultovn autor, fascinoval m hlavn ten vypravsk styl sdlou hmi souvtmi. Moje magistersk prce pozdji vOlomouci byla filozofickm vkladem dvou klovch Faulknerovch romn. Mon je to dodnes vetin ojedinl prce.

67

Pro zrovna Faulkner? Nevm, to jsou takov mystick vci. Jednou jsem etl Djiny USA (dal moje ve) avkapitole okulturnm vvoji vmeziv lenm obdob tam onm byly asi dva odstavce. Aj jsem najednou poctil, e tohle chci st. Ato se mi pak potvrdilo. Je to nco, co se ned redukovat na samotn ta vyprvn, na postavy i proste d, dokonce ani na jazyk, to vechno je dleit, ale krom toho je tam jet jaksi nepojmenovateln doplnk. Ale je to nco, co bezchybn funguje, protoe kdy jsem nedvno navtvil semin ofilmovch adaptacch Faulknera, kter na olomouck anglistice vedl jeden hostujc americk profesor, tak se to ve mn zase ozvalo, velmi zeteln, nezamniteln proitek ehosi velmi neuchopitel nho Mon jsem ho mval u ped Faulknerem, pi ten nkte rch pas mayovek. Dneska ho doku spolehliv identifikovat, kdy se dvm na Tenkrt na Zpad. Dostanu ho teba vvodn scn, kdy jeden ze zabijk, ekajcch na vlak, jm m pijet Har monika, vyjde zndran budovysp chatrena pern, aten pern, kdesi uprosted vyprahl krajiny americkho jihozpadu (ve skutenosti toeno ve panlsku), je zejm udlan zprac, jsou to takov byteln aznl kusy deva, kdy se po nich jde, avypad to hrozn autenticky. Ajet na pr mstech toho filmu dostanu podobn pocit, jak znm z toho Faulknera, i kdy u nj mm ten proitek temnjvTenkrt na Zpad je vc nostalgie ne tragdie, uFaulknera je to naopak. Ale je to jen rozdl odstnu, ne barvy. Aneomezuje se to na literaturu afilm, mm to iunkterch hudebnch dl, teba Mahlerovchikdy ten u na m psob pli sentimentln. ekl bych, e je to zleitost vztahu kjak si imaginrn krajin, kterou chovme nkde vmysli aneustle ji hledme. J jsem ji asi poprv objevil vtch mayovkch, zpotku hlavn filmovch. Jene dneska u se na ty filmy prakticky nemu dvat, vidm jenom to, jak patn jsou natoen, ta krajina tm zmizela. Atum, e vbec miz. Pekvapiv ale zjiuju, e mi to vlastn nevad, protoe vm, e neme zmizet pln kdybych ji nkdy poteboval, urit se vyno. Mimochodem, ve dvou kni hch m oblben politick myslitelky Hannah Arendtov jsem te nael dv poznmky pod arou vnovan Faulknerovi. Zdrazuj

68

politick rozmr jeho literrnho stylu, a to v souladu s pojetm politiky, kter Arendtov raz akter je mi nesmrn blzke toti politino vyrst zurit formyne obsahu, ale opravdu for myei. lovku se nkter vci pozoruhodn spojuj. Tvoje psan njak souviselo stouhou dostat se do on imaginrn krajiny? Mon. Kadopdn mezi psanm dtskch dobrodrunch romn, kter le nkde na pd (co je taky vznan imaginr n prostor, zcela tm romnm odpovdajc), apsanm ver byla jet takov pechodn fze, kdy jsem psal cosi jako experimen tln przu, hodn inspirovanou Faulknerovm stylem. Poezie pak na njakou dobu zvtzila, snad proto, e moje przy byly vt dob sp bsnmi vprze ne povdkami. Ale asem se pro m poezie ukzala bt slepou ulikou adal jsem se na psan povdek. Ateprve vnich jsem se jako spisovatel naeltedy na tu krtkou dobu ped asi deseti lety, kdy jsem pravideln psal ipublikoval, ne jsem toho nechal pln. Pro byla poezie slepou ulikou? To je jeden zklovch moment vcelm pbhu. Nedoku to vysvtlit sjistotou, ale njak to souvis smm zjmem ofilo zofii, kter se tehdy zaal vynoovat apebrat iniciativu. Ono se to svho asu promtalo ido tch bsn, mm vzorem byl Holan. Jene pak se asi ukzalo, e poezie jako forma je stm filozofickm obsahem nesluiteln. Filozofie, to je LOGOS. Co znamen slo vo, ale taky rozum. Filozofie je faistick, potebuje mt kontro lu nad jazykem potebuje, aby slova mla rozum; mohou mt mnoho vznam, asto nejasnch, ale mus mt rozum. Mohou mt metaforiku, tj. penen vznam, ale to penen mus bt zen za uritm elem, kter nele v tom jazyku, ale nkde ve svt mylenek. Aproto filozof neme pst bsn. M vere zaaly bt tm mylenkovm obsahem natolik peten, e jako poezie to selhvalo. Ato je asi idvod, pro jsem pozdji pestal pst ipovdky, akoliv mi docela ly aml jsem ivt plnynap. mm nkde nrt romnu Toccata e duo canzoni, kter ml bt

69

ivotopisem Bohuslava Martin, prolnajcm se sreflex potku studen ahrozc atomov vlky. To vechno lo do kytek asi vroce 2004, kdy jsem napsal apublikoval prvn esej vSalonu Prva. To se vyluuje spsanm beletrie? Um asi ano. J urit vnmm vci analytitji ne vtina lid, hlava mi pod nco analyzuje iproti m vli, nkdy kvli tomu ani nemu spt. Ale to neznamen, e tu poetickou tv svta igno ruju. Jenom ji odmtm uchopovat jazykov. J bych nepeil bez film, hudby, vtvarnho umn apodobnho anarchismu. Akta kovm vcem obas rd pu komente, slovo se tm dostv do sousedstv obrazu, zvuku, zskv smyslyaty smysly zase zskvaj smysl, utven slovn. Dialog saudioviz tedy potebuju. Ale krs nou literaturu vbec netu aekl bych, e mi to nechyb. Poezie je sice poetick, ale nkter vere mi vdycky pijdou nesrozumitel n, co m tve, protoe cokoliv m jazykovou podobu, to musm uchopit racionln, jinak se zblznmslovo, to je prost LOGOS. Aprza, ta je sice srozumiteln, ale je takov pli prozaick J Take beletrii u vbec ani nete, proto ji ani nepeto by mlo logiku, podle toho, jak jsi to popsal ve. Ano. J pu jenom to, co tu. Aprotoe tu jenom publicis tick a odborn texty, tak ani dn jin nemu pst. Kdy je nepotebuju jako ten, nen ve mn touha produkovat je jako autor. Ne e bych to emesln neuml. Poezii pst opravdu neu mm, nemm to stevo, ale przu bych emesln zvldnul. Nedl mi problm vymyslet na zklad vjevu, kter vidm zokna, syet celho romnu, ato bhem nkolika vteinvlastn to nen ani vymlen, m to zkrtka napadne, vidm to ped sebou. Bez p pravy vysypu na papr pouiteln postavy izpletku, umm napsat dialog, vechno, ale prost tam nen ta poteba. Asi to m hodn co do inn stm, e filozofii jsem od zatku chpal po Skratov vzorujako angaovanou apolitickou. Atahle, eknme, praktic k strnka, je pro m m dl podstatnj. J vlastn filozofii pou vm jako nstroj, kter mi pomh formulovat politick postoje, asamotn psan je pak vdsledku toho taky jenom instrument.

70

Abeletrie ztohoto hlediska je patn pouitelnj to aspo c tm tak, e romnu by moc nesluelo, kdyby byl vdom azmrn politick. Ufilozofie mi to nevad, naopak, ta m slouit obci ze sv podstaty. Neek na konci thle cesty vstup pmo do politiky? Dnes jsi mj. mluvm iniciativy ProAlt, kter je pece politickou organizac. Ano, ale je to obansk politika, ne profesionln. Tu profesi onln nezavrhuju, ale jestli bych do n nkdy vstoupil, na to mo mentln nedoku odpovdt. Neme se ta touha po psan, kterou jsi kdysi ml, vrtit? Teba to souvis sjistou fz vivot. Ped lety jsi ml mon potebu se snm vyrovnvat, tak jsi psal. Pak ses jako osobnost njak uspodal adr pohromad, take ani nen dvod se zneho vypisovat. Ale to se me zmnit. Abych citoval plejdu naich pednch fotbalist a hokejis ttak urit. Ale vzhledem ktomu, e se ze m stal filmov fanatik, tipuju, e pokud by nastal njak autorsk nvrat, byl by to sp filmov scn ne romn. Ostatn, po gymplu jsem zvao val jt studovat scenristiku na FAMU. Nakonec zvtzila filozofie, ale nic nen definitivn. Dokud se neumelo, jet se zpv, take na to mon dojde. Vlastn je spodivem, e jsem jet dn film napsat nezkusil. Myslm, e jedin, co m od tohokrom m dl zoufalejho nedostatku asuopravdu odrazuje, je to, e scn je ve filmu jen materil, jeho reln pouit je vrukou reisra. Musela by to bt slab osobnost, aby respektoval scn bez pipo mnek. Jene to by pak ten film byl taky slab. Akdy bude siln osobnost, pekope si scn podle sebe, aj bych to nesnes. Ale to ze m mluv takov preventivn jeitnost. Teba jenom potebuju as, abych ji pekonalapak to pijde. Tak urit. Hlavn trefit brnu. Sigma forever! Pesn tak, a navky! Dky za rozhovor!

71

Martin Luk
Dalibor Malina a Riccardo Muti

Nen snadn pst onkom, kdo pro vs znamen vc, neli byste si dokzali pipustit. Tm spe ne, jeli to lovk, na nho budete vdy jen sotva dosahovat, jen vs pevyuje nejen ve vnm ped bhu generac, ale isvou osobnost, absolutn. Od naeho prvnho setkn, kdy jsem jet jako student se srdcem valudku stoupal po pkrch devnch schodech, vedoucch do patra kjeho pracov n, pes lta nhodnch iclench shledn a kletonmu podzi mu hledm do jeho ivch, mrn melancholickch o sdvrou. Vm, jak je to pro lovka zt, jeli mu nkdo zavzn za dv ru aptelstv. Aj jsem Dalibora Malinu takto zatil opakovan, zejmna vprvnch letech, kdy jsem jako bezprizorn elv pozorn naslouchal jeho mylenkm, kter mi nenpadn, ale neoblomn ukazovaly smr, jeho bych se sm st dobral. Na druhou stranu nen, jak doufm, krsnj thy mezi lidmi. Anen upmnjho ohromen, setkteli se snkm, kdo se na vci dv podobn jako vyvtichm srozumn uzavrte dohodu ospoluprovan zku enosti, j se zavazujete kosobn ast, podlu, kter t, nebo m vhu. Kdy si to uvdomm, moje vdnost se prohlubuje. Kdykoli pomyslm na Dalibora, ulpm vpedstavch na nja km detailu, ten se ihned nave na jin, znho povstane dal a tak dle. Posledn dobou, pod vlivem na nedvn rozmluvy, vdvm jej stt ped jeho rodnm domem, okterm mi nejednou vyprvl akter jsem nikdy nevidl. Stoj tam vpmm slunci asi

72

na krok od plotu ahled na elezn sloupek branky. Zaujet, kter lze st vjeho och, je provzeno slabm smvem. Co ve je za Daliborovm pohledem skryto, netroufm si domlet. Kdybych vak pece jen pistoupil kbrance avyruil jej zjeho upoutanosti na dennodenn mjen pedmt, nenael bych vjeho tvi omno ho vc ne znmky toho, jak siln na nj detail sloupku zapsobil ajak ve sv podob soustedil nco pro jeho ivot zcela zsadnho. Apece by m Daliborv pohled beze slov aokamit pesvdil otom, e m smysl se dvat, takto se dvat. Obraz se sloupkem, kter ije vmch pedstavch, inspirovn Daliborovm lenm, uvdm proto, abych vyjdil, za co jsem mu zavzn pedevm, co je jdrem onoho bhem let stle opakova nho sdlen, je sm pro sebe vnmm jako jaksi odkaz, kterm m Dalibor zatil: Jak je mon prot vdetailu skutenost vesv plnosti, ikdy je to plnost pouze domnl, pro ns vak vtom okamiku dostaten? Jak je mon, e pedstava, kter vznikne vna mysli, vypovd osvt? m to, e umleck zitek, nco tak vrtkavho asubjektivnho, je sto psobit natolik intenzivn, e jeho prostednictvm dochz kpromn skutenosti? Aodkud se bere to naprosto neodvodniteln uchvcen umnm, pro kte r nenajdeme jedin rozumn argument, ale bez nho nememe t? Tyto adal otzky si kladu, kdykoli pomyslm na Dalibora, jeho nesetn vahy, komente apostehy za posledn lta pou kazuj prv ktomuto tajemstv lidskho vnmn ajak by ekl on smlidskho, autorskho vidn. Asi ped rokem, kdy jsme se louili po jednom znaich shle dn, vyprvl mi Dalibor otom, co se stalo loni vm piped staven Nabucca. Pot, co skonil slavn sbor otrok, tradin pojman jako osvobozeneck pse, jej slova zn kad Ital, pronesl dirigent Riccardo Muti krtkou e kpubliku, kde mimo jin sedl tak nepopulrn Berlusconi. Muti prohlsil, e se hlu boce styd za to, kam Itlie pod Berlusconiho vedenm spje ajak vdsledku toho italsk nrodn hrdost, tak zce spjat skulturou aumnm, upad. Nato Muti vyhovl dosti publika oopakov n sboru otrok a dirigoval souasn zpvky na pdiu i divky vhlediti, kte na protest proti Berlusconimu povstali azpvali.

73

Dali tak vraz svmu rozhoen nad souasnm stavem politiky akultury ve sv zemi. Po skonen reprzy se vsle ozval ohromn aplaus, stvrzujc slu umleckho inku Verdiho psn. Zpv km stkaly slzy po tvch. Dalibor mi celou udlost lil se zjevnm rozechvnm v hlase, znho mi bhal mrz po zdech. Rzem jsem byl stren oprav dovost jeho proitku. Velegantnm plti, skoenou aktovkou, kterou nervzn pebral z jedn ruky do druh v zvislosti na tom, kterou dlan prv gestikuloval, tlumoil jednotliv Mutiho repliky, jako by tam v hlediti osobn byl aslyel je na vlastn ui. Dramatinost jeho projevu umocnilo ied nebe, je viselo nzko nad nmi, asiln vtr, kter thl zkm prjezdem do dvora mezi potou aplaktovac plochou, kde jsme stli, azdvihal okraje Da liborova plt, je osebe pleskaly stejn prudce aodhodlan jako dlan divk vmsk opee. lovk si uvdomuje, jak ohromnou slu m umn.

Dalibor Malina a Martin Luk, 2011 ( foto PK)

74

Dalibor Malina a Jakub Chrobk, 2011 ( foto RG)

Dalibor Malina, 2011 ( foto RG)

75

Pavel Hruka

Dalibore, napsal jsi ped asem jeden pozoruhodn vodnk pro sv Texty jmenoval se Posledn sakury. Budu ho tady krtce parafrzovat Pro? Protoe jednoho dne se stane, e lovk, kte r tak samozejm, tie, nevtrav existuje, ani by si jakkoli nut n vynucoval pozornost druhch, pekro jist asov horizont avystoup jako herec nasvcen zkuenm divadelnm osvtlo vaem naprzdn jevit. Ten horizont, zanm se jedinci nascn ivota dostane on pozornosti, je povtce linern historick ohodnot konkrtn ho proitho asu nevypovd sm osob nic tak podstatnho, je ale v lidsk povaze poteba stat ubhl dny, tdny a msce a jako vnjak poetil karetn he pisuzovat vy hodnotu vysokm ajet vym slm. Ale ty jsi bsnk (ano, bsnk, ktermu tady suvernn tykm, poprv, ale jist uzn, e nemohu jinak!) ajsem si jist, e nev tolik navy ani sla vech tch suvernnch linernch po t kolikrt jsi m u otom pesvdil, naposledy teba prv tm ppisem otom cyklicky nvratnm kadoron oekvanm bsnickm ase rozkvetlch sakur Dalibore, m pravdu! ivot strom je tajemn osudov spjat sivotem knih, atedy isbytm tch, kdo je berou doruky, listu j si vnich, tou je, podkldaj snimi kymcejc se stl i postel avbec snimi obcuj natisc monch zpsob (jak to pe Walt

76

Whitmann?: To nen kniha, co se t dotk, to je lovk!). Tak e idky tob neotesiteln vm, e stle budou njak posledn sakury stejn jako Knihkupectv Malina! ikdy u navsetn skm Dolnm nmst bude moci sehnat keten toliko njakou Pruku podvojnho etnictv anebo Cvien zelementrn ma tematiky! Tvj Pavel Hruka

Jakub Chrobk a Pavel Hruka, verek Text, 2004 ( foto PK)

77

Pavel a Petr Hrukovi, verek Text, 2004 ( foto PK)

Petr Hruka a Boena Sprvcov, 2010 ( foto PK)

78

Dcery

Ahoj tato,

VPraze 18. jna 2012

pedem naeho dopisu t srden zdravme (imamu). Sely jsme se a hledaly nco opravdu dleitho, vtipnho, zajmavho a dominantnho v naich vzpomnkch na Tebe, co by stlo zatisk. Pily jsme nato, e kad mme vpamti nco jinho anebo, kdy u, tak se nm to uchovalo sjinm pocitem nebo sjinou mrou vtipu avznamnosti. Rozhodn to ale byl bez vadn veer, kdy jsme se smly itrochu dojmaly, vrtily se asto onkolik destek let zptky donaeho bytu naVsetn koknu, kter se nedalo nkolik let normln klikou otevt, svtlu vna em pokoji, kter se nedalo nkolik let rozsvtit (ale zkusily jsme to pokad), krannm vajkm, kter jsi nm zkostliv loupal, abychom nespolkly skopku, a do Uniova, k pingpongovmu stolu, douhlrky, nababiiny sndan. Apak jsme si ekly, e ti poleme, co ns napadne. Bude tam toho vc anamen ploe ateba si tu spornou pipomnku Tv ho otisku vns dopln jet odal rove. N: j si teba pamatuju, jak sis se mnou vdycky hrl narepor try, odpovdal mi navn dotaz, kolik je hodin, auklidoval m kdykoli, kdy byla bouka

79

B: kadoron cesty vlakem do Uniova na przdniny, kufry jako spoluzavadla 6 hodin pons jak sedls vproutnm kesle ustolku pod stromem afurt ses nco uil, psal atvoje hovory sbabikou vnmin, aby dcka nerozumly N: vyprvlsokamardech Pavlovi Matnovi aamilovi, kte rmu jsi vymyslel pezdvku, co u nejde odprat, anikdo vlastn nev, jak se jmenuje doopravdy B: v Uniov byla vdycky stran sranda, pamatuju si tvj proslov zokna vhornm pokojku, kterm jsi zahajoval dokonale instalovanou vstavu osobnch pedmt jaksi fiktivn vznamn osobnosti (nebo sebe?). Aty tvoje aIvoovy slavn pevleky, scn ky ipingpongov mae! N: sloilspro ns psniku ojekovi, kter ti chodil najabl ka J mm vUniov zahrdku B: kdy ses dozvdl, e ti vnemocnici umel tata, sedls vuni ovsk kuchyni nazemi shlavou openou ootoman, bylo to stra n smutn apro m pln nov t tak vidt N: mama vstvala vpt doprce, tysns vypravoval dokoly, esal nm culky B: chodili jsme kadou sobotu doRokytnice, skoro furt pes kopec (ajednou to bylo hodn dramatick, e?) N: ajak ti bylo smutno pomam, kdysbyl sm vOstrav B: ale kdysuil nauovce, mlokdy elszekoly rovnou dom zase jste byli NaVyhldce? (mama, kter zas chodila dom poctiv kad den pesn ve3h, srohlkama atakama) N: a tvoje vn strachy o ns zamknte se, nechote pod stechou, padaj rampouchy

80

B: atvoje aky zuovky prodvaly vsamoce naRybnkch, take jsme mli asto oku N: natv pravideln kontroly plynovch hok, kontroly spo rkovch kohoutk apohled naplamnek vkarm B: ajaks se mnou jel doPrahy napijmaky autobusem sJa snkou aEvenem Vykovskm N: na dkybohu stle trvajc sren vtipem, kter se nkdy ned vydret, ale nle ti zato prvoplatn pezdvka Jakub Sr, anazkratku, kterou stihneme cestu odpochodu kdomu akter pezdv (amy potob) Stihavka, zkrcen Kamil B: askoro vpadesti si otevt Knihy! to chce odvahu! N: ajak jsem byla pyn, e jsi mj tata nakad vernisi potvm vodnm slov B: tati, co mm st? Mil tato, povolili nm dv normostrany, tak konme, a ti bude 100, dostaneme mon tyi adozv se, jak to dopadlo. Tak vechno nejlep ahodn zdrav! Broa aNaa

81

Ddovi vnuka Julinka (11 let)

82

83

Petr Hruka
VYSOK jednou za as snad jelen nebo srna vdycky vnjak stri smysln zarostl podrostem tak e ani nevidt zda je to krsa jenom ten zvuk ten praskot tkho ivho tcho se ke dnu rokle

84

Boena Sprvcov
*** Znm vs, vy tanenci lehkonoz, vy pernatci vybrouen, t vs, jazyky ohniv, mrtn a tak vs, vy plaky, vy pitci, vy huby mlsn. Vsadm si na vs a Vsetn tu na schodech uprosted spiknut, e svt je v podku.

85

Ondej Hloek
*** Letos nezavre pod nohama aplce st doptraj se kostliv zimy. Ruce kmrakm marn obrac, ibolest ble odn lpe ukrv se om. Letos nezavre snhem, neroztt se dut sklo vhltavch ndech. Jen stny rychleji unikaj vprzdnu stn ahol ryby ki alovn. *** aj jarnch ek ek na spolknut. Dal zbyten rok, vmatnm ken rovnobek. Zniv odklz padl. Jakoby hol pda letos vkiku mla porodit. Neekan, nhle. Ve vem tom nehnut.

86

*** Kdy zvedne hlavu, uvid jen pomran nebe adusno ti bude. Nad lesem husy tskaj kdly amraky jako ern tu opadvaj. Ty keov ly nebezpench dn kvetou achystaj se popraskat. *** Kceli jsme zase stromy, za plnoc hzeli vrbov vre do eky. Akolem bylo takov ticho, e jsme slyeli ondatry bubnovat. Na druh den, vsiluetch oputnch vs, tahali jsme svou marnost zpod zpuchelho stavidla Vtch slyench vlhkch stn dny dl plynou. Natren vsmvech mraen. *** Mstem to tsn. Pobodv vdovskma oima. Zas jen ochlad chlastu tp se vlistopad.

87

Kest knihy Vsetn msto a as, 2008 ( foto PK)

Michaela Kumhala a Ondej Hloek, kest bsnick sbrky Tiny, 2011 ( foto PK)

88

Zvr
Take: Mil kamarde, k Tvm sedmdestinm Ti ze srdce pejeme zdrav a slu do dalch aktivit, protoe Ty nebude nikdy nor mlnm dchodcem. Ato je pro ns vechny, kte T znaj amaj rdi, velmi dobr zprva. P. S. Podpisy neuvdme, nebo by zabraly velkou st tohoto sbornku.

Dalibor Malina s dcerami Broou a Naou ( foto archiv)

89

Pehled uspodanch vstav

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. Karel Hofman Kresba aportrt, listopadprosinec 1997 Kornelie Nmekov Vystihovan grafika; bezen 1998 Josef Liesler, Jaroslav Krlk Grafika; ervenervenec 1998 Ilja Hartinger Obrazy; jenlistopad 1998 Radko Maata Obrazy; norbezen 1999 Zdenk Maty Malba akresba; bezenduben 1999 Frantiek Hlavica Pozdrav Moravy; dubenkvten 1999 Betislav Janovsk Erotikon (ena v kresb a malb); kvtenerven 1999 Pavel Matuka Kreslen humor a obrazy; ervener venec 1999 Arnot Paderlk Obrazy; srpenz 1999 Ji Fiala Prvn obrazy; jenlistopad 1999 55 let souboru Jasnka ve fotografich adokumentech;lis topad 1999 Zlatka Calabov Obrazy, listopadprosinec 1999 Libor Bure Svt mma oima (fotografie z cest); le dennor 2000 Ulf Eklund Grafika,norbezen 2000 Boris Jirk Obrazy, kresby, ilustrace; kvtenerven 2000 Petr Leka, Petr Malina esk amoravsk krajina ve fo tografii; erven 2000 Frantiek Podeva Obrazy akresby; ervensrpen 2000 Ota Janeek Kresby;srpenz 2000 Ilja Hartinger Obrazy zlet 19601963; jenlistopad 2000 Kornelie Nmekov Vystihovnky, listopadprosinec 2000 Star mapy z archivu JUDr. Libora Buree, ledennor 2001 Janka Zemanov Batika; bezen 2001

90

24. Otakar Nykodym Fotografie; dubenkvten 2001 25. Zdenk Kob Obrazy vpohybu; kvtenerven 2001 26. 2. Malsk cesty kolem Soln Marcela Hofmanov ajej ptel; ervenervenec 2001 27. Jiina Hartingerov Obrazy; jenlistopad 2001 28. Marcela VajceovHofmanov, Ondej Vajce Keramika aobrazy; listopadprosinec 2001 29. Kateina Davidov Dokola arovn; dubenkvten 2002 30. Jaroslav Krlk Malba agrafika; kvtenerven 2002 31. Miloslav Stibor Anima (fotografie); ledennor 2003 32. Bronislava Hoelkov Soudob fotografie; norbezen 2003 33. A dopiju, tak zaplatm uveden bsnkovy prvotiny ( Ja kub Chrobk); 3. duben 2003 34. Ivan Jandora Obrazy akresby; dubenkvten 2003 35. Miroslav Machala Lesk Atlantidy vtichu Sahary (Zex pedinch cest M. Machaly); kvtenerven 2003 36. Vystihovnky Kornelie Nmekov; srpenz 2003 37. Eva Fukov Nvraty moji ptel fotografick por trty; srpenz 2003 38. Frantiek aIvan Emlerovi Obrazy akresby; jenlisto pad 2003 39. Zdenk Hartinger Krajina a lid (fotografie); listo padprosinec 2003 40. Bankovky svta zarchivu Libora Buree; ledennor 2004 41. Fotografie Otakara Nykodyma; norduben 2004 42. Vladimr Fuka Knin oblky ailustrace; dubenkvten 2004 43. Zdenk Pikryl Idoly atorza (vstava soch, kreseb ame dail); kvtenerven 2004 44. Jitka Lnkov, Petr Leka Architektura, krajina, zti ve fotografii; ervenec 2004 45. Antonn Kostka Moje Vlra (fotografie); srpenz 2004 46. Sochask a malsk sympozium Sol (ech, Dole el, Zeman, FolvarskRoseov, Maznkov); jenlisto pad 2004

91

47. Karla Spilov Fotografie; listopadprosinec 2004 48. Lubomr Kurek Les, barevn snmky; norbezen 2005 49. Miroslav Machala Kmen vsoe arestaurtorskm do kumentu; ervenervenec 2005 50. Petr Gilbert Toulav svty fantazie; ervenervenec 2005 51. Klra FolvarskRoseov Tuen ajistoty, kresby aobra zy; zjen 2005 52. Alena Podzemn Krajina mma oima; listopadprosi nec 2005 53. Kja Saudek Obrazy; ledennor 2006 54. Kdy krsa pomh benefin prodejn vstava prac student gymnzia ve Vsetn; bezenduben 2006 55. Jindich treit Blzk svty (esk, francouzsk arusk venkov); ervenecsrpen 2006 56. Rok s Karlem Hofmanem Karel Hofman Portrty, jen; listopad 2006 57. Lubomr Prochzka Kytice akrajiny; listopadprosinec 2006 58. Miroslav Caban Krsy na planety; norbezen 2007 59. Jitka armanov Barnkov Radost zmalovn; kv tenerven 2007 60. Antonn Kaderka Jak el as II.; listopadprosinec 2007 61. Kdy krsa pomh benefin prodejn vstava prac student gymnzia ze Vsetna; prosinec 2007 62. Oldich Bubk Doteky konc svta (pohledy do Arkti dy aAntarktidy); ledennor 2008 63. Kimmer, Ltal, Navrtil Zlnsk trojka (fotografie); norbezen 2008 64. Zpozstalosti Josefa Belhe (18991935), male Vsetna aokol; duben 2008 65. Ale Myn Plakty afotografie; zjen 2008 66. Pohdkov svt v kresbch Jaroslavy Frankov; listo padprosinec 2008 67. Libor Bure Na cestch svtem; ledennor 2009

92

68. Radim Barto Fantazie, sny apzraky (obrazy akres by); bezenduben 2009 69. Pavel Matuka Usmvn; kvtenerven 2009 70. Prvn lensk vstava Fotoklubu Vsetn; ervenervenec 2009 71. Ji Fiala Zhmotovn, obrazy; jenlistopad 2009 72. Lada Urbanov, Jana Kroov Jsou jist prostory, kde (vstava obraz); bezenduben 2010 73. Zdenk Thoma Vzpomnky na Nepl; dubenerven 2010 74. Bezovsk, Hrub, Novotn, Randsek Foto Q.; er venervenec 2010 75. Jolana Laov Affinity, fotografie a malby; zjen 2010 76. Miroslav, Marie, Zdenk, Boek Navrtilovi (Ne)oby ejn fotografie obyejn rodiny; bezenduben 2011 77. Rostislav Martink Touha jinho druhu, obrazy akres by; kvtenerven 2011 78. Bezovsk, Hrub, Novotn, Randsek Foto Q II.; er venervenec 2011 79. Portugalsk den, Libor Bure Portugalsko (fotografie); 26.srpen 2011 80. Robert Gol Fotografie; zjen 2011 81. Jaroslava Frankov, Jarmila Uhrov Hrav svt fantazie (textil, kole, malby akresby); jenlistopad 2011 82. Vclav Popelka Utajen malovn, (obrazy); prosinec 2011 83. Stanislav rmek Jak vidm sv msto (fotografie); be zenduben 2012 84. Petr Leka Obrazy blzk i vzdlen (fotografie); kv tenerven 2012 85. Bezovsk, Hrub, Novotn, Randsek Foto Q III.; er venervenec 2012 86. Jana Oplkov Blzk setkn (obrazy); srpenz 2012 87. Jan HrubTi dny v Pai (fotografie); jen 2012 88. Pavel Kotrla a Robert Gol Texty etc. (fotografie); lis topadprosinec 2012

93

Interir knihkupectv ( foto archiv)

Interir knihkupectv ( foto archiv)

94

Knihy vydan nakladatelstvm Malina

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. Helena Mikalov: O em si vyprvjaj Karlovjan: po vsti, legendy a vyprvn z Velkch Karlovic a okol, v tvarn doprovod Kornelie Nmekov, 1996 Miroslav Machala: Atlantida na dosah?, textov spolupr ce Dalibor Malina, ilustrace Eva Lanzendrferov a Miro slav Machala, 1999 Petr Motyka: Jdu si jen tak a potkm Ameriku!, 2001 Slovnk valaskho ne, sestavil Silvestr Kazm, 2001 Mojmr Trvnek: Skryt letokruhy, 2001 Jakub Chrobk: A dopiju, tak zaplatm, ilustrace Ji Br ovjk, 2003 Oldich ule: Nech sa buek zele!: dopisovn se zboj nkem Jankem Kobznm, bom lovkem, 2004 Zdenk lajs (text) Jan Hanek (ilustrace): Abeceda se zvtky, 2004 Moudrost starch Valach, sebrala a uspodala Ludmila Vrelov, 2005 Dalibor Malina: Mal a grafik Ilja Hartinger, 2005 Osobnost Mojmra Trvnka v esk literatue: sbornk pspvk z literrn konference, Zmek Vsetn 18.19. jna 2006 , 2007 Mojmr Trvnek: Eseje, portrty, vyznn, 2008 Dalibor Malina: Krajiny ivota Karla Hofmana, 2008 Z dopis Stanislava Vodiky Petru Holmanovi: 1973 a 1982, dopisy z korespondence vybral Petr Holman, 2008 Mojmr Trvnek: V letokruzch naboso, 2009 Jakub Chrobk: Adresy, ilustrace Hana Puchov, 2010 Otokar Bezina 2008: materily z mezinrodn kon ference, podan ve dnech 25.26. 9. 2008 v Jarom icch nad Rokytnou, uspodal Petr Holman, 2010

95

18. ten z Bystiky a Rky, uspodali Pavel Kotrla a Jan Vetch, 2010 19. Ondej Hloek: Tiny, ilustrace Michaela Kumhala, 2011 20. Eva Muchov: Leskovec, 2011 21. Robert Gol, texty Olga Meheov a Pavel Kotrla, 2011 22. Yveta Shanfeldov: Nahmatvn dna, ilustrace Petra Kil larov, 2012 23. David Btor: Kreslostroj, fotografie Jan Hanousek, hudba Petr Kolman, 2012

Editor
1. 2. 3. 4. 5. Vclav Havel, sestavil Dalibor Malina, Ostrava: ITEM, 1991 Bohumil Hrabal, sestavil Dalibor Malina, Ostrava: ITEM, 1991 Jan Werich: [Ureno pro] pedmt esk jazyk a literatura pro 8. ro., Ostrava : ITEM, 1992 Vsetn msto a as, Vsetn: Masarykova knihovna Vsetn, 2008 Kulturn ddictv Soln a jeho okol, Sdruen pro rozvoj Soln, 2012

Autor
1. 2. 3. Dalibor Malina: Mal a grafik Ilja Hartinger, Vsetn: Ma lina, 2005 Dalibor Malina: Krajiny ivota Karla Hofmana, Vsetn: Malina, 2008 Dalibor Malina: Miroslav Machala a tich e kamene, fo tografie Ale Myn, Vsetn: Masarykova veejn knihov na, 2010

96

Robert Gol a Dalibor Malina, u Magistra, 2012 ( foto PK)

Dalibor Malina a Ji Hrabal, u Magistra, 2012 ( foto PK)

97

Verek Text, Snaha, 2005 ( foto PK)

U Magistra, 2011 ( foto archiv)

98

V titn verzi je tato strnka przdn.

99

DM 70 Sbornk pspvk k sedmdestinm Dalibora Maliny Vydali ptel Dalibora Maliny Redigoval, sazbu pipravil a graficky upravil Pavel Kotrla Fotografie Pavel Kotrla, Robert Gol, archiv autor pspvk Jazykov korektura Martin Luk Vsetn Bystika, 2012 Nklad 150 ks

100

70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 0 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 0 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 D 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 0 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 0 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 D 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 0 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 0 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 D 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 0 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 0 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 D 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 0 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 0 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 D 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 0 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 0 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 D 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 0 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 0 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 D 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 0 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 0 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 D 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 0 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 0 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 DM 70 D