Aristotelova vzva

Kad se me rozzlobit - to je snadn. Avak rozzlobit se na toho pravho lovka, tou pravou mrou, v ten prav as, z toho pravho dvodu a tm pravm zpsobem - to u tak snadn nen.
ARISTOTELES, Etika Nkomachova

Bylo nesnesiteln dusn srpnov odpoledne. Takov ten upocen den, kdy jsou vichni lid v New Yorku z nepjemnho horka cel mrzut. Ml jsem nameno zpt do hotelu, a tak jsem na Madison Avenue nastoupil do autobusu. Pjemn mne pekvapil smv idie, ernocha stednho vku, kter m pi nastupovn uvtal ptelskmi slovy: Dobr den, jakpak se vm dnes da?" - a jak si autobus pomalu razil cestu hustm provozem v centru, oslovoval tmto bodrm pozdravem kadho, kdo nastoupil. Cestujc nebyli pekvapeni o nic mn ne j, avak vinou mrzut nlady toho dne jen mlokdo z nich pozdrav optoval. Jene jak se autobus zvolna prodral dopravn zcpou, poznenhlu se udala zzran zmna. idi spustil monolog - iv koment msta kolem ns: tamhle byl v jednom obchod bezvadn vhodn vprodej, v tomhle muzeu skvl vstava a jestlipak jste u slyeli o tom novm filmu, kter se nedvno zaal promtat v kin na konci tady toho bloku? Jeho poten z bohatch monost, kter nm velkomsto nabzelo, se pomalu penelo i na ns. A kdy cestujc vystupovali, kad na opltku na chvilku vykoukl z ulity sv rozmrzelosti a pot, co na n idi zavolal: Sbohem a peju vm hezk den!", odpovdali mu vichni smvem. Vzpomnka na toto setkn mne provz u skoro dvacet let. Kdy jsem tehdy jel onm autobusem, bylo to nedlouho pot, co jsem sloil doktort z psychologie. Tehdej psychologie vak vnovala jen pramlo pozornosti tomu, jak k takovmto promnm me dochzet. O dynamice emoc toho vdla tenkrt jen velmi mlo nebo vbec nic, A pece, kdy jsem si pedstavil nakaliv virus dobr nlady, kter se jist il mstem, roznen pasary z autobusu onoho ovilnho idie, pochopil jsem, e onen mu byl jakmsi mstskm usmiovatelem, obdaenm arodjnou moc rozpoutt rozmrzelou podrdnost, kter vela v jeho pasarech, a obmkovat a pootevrat jejich srdce.

V pkrm kontrastu s tmto zitkem nkolik ukzek z novin tohoto tdne: V mstn kole dolo k tomuto incidentu: devtilet hoch v afektu polil koln lavice, potae a tiskrny barvou a pokodil auto na kolnm parkoviti. Jako dvod svho chovn uvedl, e jeho spoluci ze tet tdy se mu posmvali, e je mimino", a on jim tedy chtl ukzat, co vechno doke. Osm mladistvch bylo zranno, kdy jeden z dospvajcch lid makajcch se v davu ped rapovm klubem v Manhattanu nemysln stril do svho souseda. Dolo ke rvace a jeden z napadench pak v rozilen zaal z automatickho revolveru re 0.38 stlet do davu. V lnku se dle uvd, e takovto pestelky kvli na prvn pohled nezvaznm pehldnutm, kter jsou vnmna jako projevy necty, jsou v poslednch letech stle bnj. Padest sedm procent pachatel vrad dt mladch dvancti let tvo jejich rodie i pstouni. V tm polovin ppad se rodie pokoueli dt pouze ukznit". Ubit potomka zdvodovali takovmi pestupky", jako e dt stlo ped televiz a brnilo rodim sledovat oblben program, plakalo nebo pinilo plenky. Mladk z Nmecka je obvinn z vrady pti tureckch en a dvek, je uhoely pi poru, kter zaloil, zatmco obti spaly. Je pslunkem skupiny neonacist. Stuje si, e si nedoke udret zamstnn a nen schopen ubrnit se pit alkoholu. Svoji smlu v ivot svd na cizince. Sotva slyitelnm hlasem se pokou obhajovat svj in: Je mi tak lto toho, co jsem provedl. Ctm se hluboce zahanben." Kad den se nm dostv stle vce informac svdcch o rozpadu etickch norem spolenosti, o brutlnch napadench z lench, neptelskch pohnutek. Tyto zprvy jsou vak jen odrazem narstajcho pocitu, e my i ostatn lid ztrcme kontrolu nad vlastnmi city. Nikdo nen t promnliv zplavy cit a nsledn ltosti ueten. Tato znepokojiv skutenost se uritm zpsobem dotk ivot ns vech. V poslednch deseti letech jsme zaili neutuchajc pliv zprv, kter hovo o c se citov otuplosti, o zoufalstv a bezohlednosti v naich rodinch, obcch a v ivot spolenosti. Pihlme vzdouvajcm se vlnm hnvu a zoufalstv, a u v podob mlenliv osamlosti dt ponechanch s televiz namsto chvy, nebo v podob bolesti dt oputnch, pehlench i zneuvanch, anebo v podob nehezk intimity nsil v rodinch. Za abstraktnmi sly vypovdajcmi o nrstu depres po celm svt a za zprvami, je ns upozoruj na rostouc vlnu agrese, stoj c se emon ochablost: dospvajc dti chod do koly ozbrojeny, dlnin nehody nezdka konvaj pestelkou, zatrpkl bval zamstnanci ze zvisti masak-

ruj svoje kolegy. Emon zneuvn, stlen z jedoucch automobil a posttraumatick stres, to jsou vechno pojmy, je vstoupily do obecnho povdom lid teprve v posledn dekd. Tato kniha by vm mla bt prvodcem v hledn smyslu tchto zdnliv nesmyslnch zmn lidskho chovn. Jako psycholog a za poslednch deset let tak jako pispvatel The New York Times jsem pozorn sledoval pokroky naeho vdeckho chpn iracionality. Pekvapily m dva naprosto protichdn trendy. Prvn z nich zachycuje zejmna postupujc selhvn citovho ivota ve spolenosti, druh nabz nkolik innch prostedk npravy.

PRO TENTO VZKUM PRV TE

Posledn desetilet bylo navzdory mnoha napznivm zmnm tak obdobm bezpkladnho rozvoje vdeckho vzkumu emoc. Nejzajmavj jsou pravdpodobn nedvn objevy novch funkc lidskho mozku, kter byly umonny pouitm nejmodernjch metod prostorovho zobrazovn mozkov tkn. Tyto nov technologie poprv v historii lidstva zviditelnily to, co bylo doposud zhadou: pesn mechanismus, jak tato spletit masa bunk funguje: dky emu dokeme ctit, myslet, pedstavovat si a snt. Zsluhou tohoto plivu novch neurobiologickch poznatk jsme schopni jasnji ne kdykoliv pedtm pochopit, jakmi mechanismy v ns vzbuzuj nae mozkov emon centra pl i hnv a jak tyto vvojov star sti mozku, je jsou sdlem nenvisti a lsky, uruj n celkov ivotn pocit. Toto detailn objasnn funkce lidskch emoc s sebou pin nkolik novch monost, jak pekonat souasnou kolektivn emon krizi. Abych vbec mohl zat s prac na tto knize, musel jsem ekat a do tto chvle. Neml jsem toti k dispozici dostatek ucelench vdeckch poznatk. Dan objevy pichzej a tak pozd tak proto, e vzkumu role emoc v duevnm ivot lovka se po cel lta vnovalo ve vdeckm zkoumn a pekvapiv mlo pozornosti. Do tohoto przdnho prostoru se nahrnula chaotick zplava knih typu pomoz si sm", s mnoha dobe mnnmi radami, avak vesms bez jakhokoli vdeckho podkladu. Nyn je vda konen schopna zodpovdt ony nalhav a rozpait otzky, kter se tkaj tch nejmn racionlnch oblast psychiky, a s nebvalou pesnost zmapovat lidsk srdce. Pro ty, kte zastvaj spe u pohled na lidskou inteligenci a jsou pesvdeni, e IQ je geneticky dno, e ivotn zkuenosti jej nemohou zmnit a e n osud je z velk sti prv tmito schopnostmi peduren, nebude snadn akceptovat nkter poznatky nsledujcch kapitol. Jejich nzor navc pehl velmi podstatnou otzku: Co jsme schopni zmnit, abychom umonili naim dtem spnj a astnj ivot? Pro napklad nkte vysoce inteligentn lid jdou v ivot z jednoho zklamn do druhho, zatmco lidem s nim IQ se vede a pekvapiv dobe? Jsem pesvden, e pina spov v souhrnu schopnost, je zde nazvm emon inteligen-

c". Pat sem pedevm sebeovldn, vytrvalost, schopnost vyvinout sil a sm sebe motivovat. A tyto schopnosti (jak jet uvidme pozdji) meme v dtech pstovat, a poskytnout jim tak lep zklad pro vyuit vech nadn, ktermi je obdaila proda. Za touto monost se skrv nalhav morln imperativ. V dnen dob vidme stle hloubji do nitra na spolenosti; asto se zd, e ivot, kter spolu sdlme, rozer sobectv, nsil a zloba. A tady se dleit vznam emon inteligence tk pedevm propojen naeho charakteru, morlnho instinktu a citu. Je stle jasnj, e zkladn etick postoje v ivot lovka pramen prv z jeho emonch schopnost. Pohnutka je prostedkem emoce a semnkem vech pohnutek je nalhav poteba vyjdit cit ve svm jednn. Ti z ns, kte jsou svm vnm a pohnutkm vydni napospas - tj. ti, kte postrdaj sebekontrolu - trp zvanm morlnm nedostatkem: Bez schopnosti ovldat vlastn pohnutky v sob nememe rozvinout vli ani charakter. Dkazem je mimo jin i skutenost, e koeny altruismu spovaj prv v empatii - ve schopnosti vidt a chpat emoce druhch lid. Pokud lovku chyb pochopen pro poteby druhho, nedoke mt nikoho rd. Existuj-li dv povahov ctnosti, kter nae doba potebuje nejnalhavji, jsou to prv tyto: sebeovldn a soucit.

NAE CESTA
V tto knize budu vam prvodcem po cest vdeckmi poznatky o lidskch emocch; po cest, jejm clem je umonit tenm lep pochopen nkterch zvanch okamik v jejich ivotech v okolnm svt. Clem na spolen cesty je pochopit, jak vnst inteligenci do emoc. Toto porozumn me u samo o sob do urit mry pomoci; prnik racionlnho poznn do citovho ivota lze toti pirovnat k vlivu pozorovatele v kvantov fyzice: mn sledovan subjekt. Nae cesta zan novmi objevy o uspodn a struktue emonch mozkovch center, je nm pomohou objasnit ony matouc okamiky v naich ivotech, kdy city doista pev nad rozumnm uvaovnm. Pokud pochopme dokonalou souhru mozkovch center, kter vldnou nam sttachem a hnvem, ale i naimi vnmi a radostmi, porozumme i tomu, jakm zpsobem si poznenhlu osvojujeme emon nvyky, je mohou pozdji v ivot zmait i ta nejupmnj pedsevzet. Tak se dozvme, co meme udlat pro to, abychom ovldli nae destruktivn emon sklony. Avak pravdpodobn nejvtm pnosem tto knihy je, e nov poznatky z oboru neurologie nm dovol uvaovat o monosti ovlivnn tvocch se emonch nvyk naich dt. Dal st tto knihy se zabv tm, jak se jednotliv nervov centra podlej na emon inteligenci: napklad na schopnosti ovldat svoje citov hnut, vytuit zastran city druhho lovka nebo bez konflikt zvldat mezilidsk vztahy -jak ekl Aristoteles, dokzat se rozzlobit na toho pravho lovka, tou pravou mrou, z toho pravho dvodu a tm pravm zp-

sobem". (teni, kte nemaj zjem o neurologick podrobnosti, budou mon chtt prvn st peskoit.) Toto rozen pojet vznamu bt inteligentn" umisuje emoce do stedu vech ivotnch vloh. Tet st knihy se zabv vlivem tchto vloh: jak me takov nadn zachovat nae nejcennj mezilidsk vztahy nebo jak jeho nedostatek tyto vztahy naruuje. Jak trn sly, kter formuj n pracovn ivot, stav emon inteligenci na prvn msto mezi faktory urujcmi spnost. Jak negativn emoce ohrouj nae fyzick zdrav stejnou mrou jako zapalovn jedn cigarety od druh; jak se citov vyrovnanost me podlet na udren naeho zdrav a spokojenosti. Genetick vbava kadho z ns obsahuje skupinu emonch charakteristik, je uruj n temperament. Avak vytvoen nervov spojen jsou relativn nestabiln, a proto ani n temperament nemus urovat n osud. Ve tvrt sti tto knihy je vysvtleno, e citov nvyky a postoje, kter si osvojme jako dti doma a ve kole, jsou podkladem pro tvorbu nervovch drah v nezralm mozku dtte, a determinuj tak nai emon inteligenci. To znamen, e dtstv a dospvn jsou klovmi obdobmi v ivot lovka. Prv tehdy se vytvej emon nvyky, kter pozdji uruj n osud. st pt se zamuje na rizika a obte, kter ekaj na ty, jim se v prbhu dospvn nepoda zvldnout citovou strnku svoj osobnosti; pojednv o tom, jak ns nedostatek emon inteligence vystavuje cel ad rizik - od vzniku deprese nebo surovho chovn a po uvm drog i poruchy pijmn potravy (bulimie, pp. mentln anorexie). Tak vyprv o prkopnickch kolch, kde vyuuj dti emonm a spoleenskm dovednostem, kter potebuje k vyrovnanmu a spnmu ivotu kad z ns. Pravdpodobn nejznepokojivj informace jsou do tto knihy pevzaty z rozshlho przkumu provedenho mezi rodii a uiteli, kter jasn odhaluje celosvtov trend: souasn generace dt maj mnohem vce citovch problm ne generace pedchzejc, astji trp osamlost a depresemi, jsou vzteklej a neposlunj, impulsivnj a agresivnj, jsou nervznj a maj vt sklony dlat si starosti ne jejich rodie i prarodie. Pokud na souasnou povlivou situaci vbec existuje njak lk, jsem pevn pesvden, e jej musme hledat ve zpsobu, jakm pipravujeme nae potomky pro ivot. Dnes toti ponechvme citovou vchovu naich dt nhod; stle katastroflnj dsledky takovho pstupu se pak sname pehlet. Jednm z monch een souasn krize je nov pojet toho, co vechno by koly mohly dlat, aby vychovvaly celho lovka a aby ve td dochzelo ke spojen srdce a mysli. Nae cesta kon nvtvou takovchto modernch td, kter si daly za cl poskytnout dtem zklad, na nm by mohly dle rozvjet svou emon inteligenci. Doku si pedstavit dobu, kdy k standardnmu vzdln bude neodmysliteln patit i vtpovn takovch zkladnch lidskch ctnost, jako je sebeovldn, empatie, sebeuvdomn a umn naslouchat, eit konflikty a spolupracovat. V Etice Nkomachov, kde se Aristoteles zaml nad lidskmi ctnostmi, charakterem a pkladnm ivotem, nm tento star filozof dv nesnadn kol: usilovat o vdom ovldn naeho citovho ivota. Nae v-

n, pokud je provme sprvn, obsahuj moudrost, ste nae mylenky, nae hodnoty, nae peit. Avak velmi snadno se mohou pokivit - a k tomu dochz bohuel a pli asto. Podle Aristotela nespov tento problm v samotn citovosti lovka, ale pedevm v pimenosti citu a jeho projevu. Otzka tedy zn: Jak vnst inteligenci do naich emoc - a do naich ulic dobr mravy a do spoleenskho ivota odpovdnost?

st prvn

EMON MOZEK

1
K emu jsou nm emoce?
Je to srdce, m vidme sprvn; to nejpodstatnj zstv naemu oku skryto.
ANTOINE DE SAINT-EXUPRY, Mal princ

Zamysleme se spolu nad poslednmi okamiky ivota Garyho a Mary Jane Chaunceyovch. Tito manel byli naprosto oddni sv jedenctilet dcei Andrei, je byla po mozkov obrn upoutna na invalidn vozk. Rodina Chaunceyovch byla mezi cestujcmi ve vlaku, kter vykolejil a spadl do eky pot, co nkladn pramice narazila do elezninho mostu a oslabila jeho klenbu natolik, e se pod thou vlaku ztil. Po nehod manel mysleli nejprve na svoji dceru. Kdy se zaala do potpjcho se vlaku valit voda, s vyptm sil se jim podailo Andreu vystrit oknem, a tak ji zachrnit. Pot se vagn potopil a oba rodie zahynuli.1 Pbh Andrei a jejch rodi, jejich poslednm inem bylo zajistit peit svmu dtti, v sob skrv tm mtickou odvahu. Takovto obti rodi pro svoje potomstvo se v historii a prehistorii lidstva nesetnkrt opakovaly; dochzelo k nim bhem cel evoluce naeho druhu.2 Z hlediska evolunch biolog slou takovto sebeobtovn rodi reproduknmu spchu" pi pedvm gen jedince budoucm generacm. Avak z hlediska rodi, kte v kritickm okamiku uin zoufal rozhodnut, nejde o nic jinho ne o lsku. Tento pbh neobyejnho rodiovskho hrdinstv nm odhaluje smysl a slu emoc, odhaluje smysl altruistick lsky (a vech dalch emoc, kter pociujeme) v lidskm ivot.3 Ukazuje nm, e nae nejhlub city, nae vasn a touhy jsou nepostradatelnmi prvodci naich ivot, bez nich bychom byli ztraceni, a e lovk za sv peit v evoluci vd mimo jin jejich silnmu vlivu na lidsk rozhodovn. Jde skuten o neobyejn sil-

n vliv: jedin velik lska - nalhav poteba zachrnit zboovan dt me vst rodie k potlaen touhy bojovat za vlastn peit. Z hlediska intelektu bylo jejich sebeobtovn nerozumn, ovem pro jejich srdce to bylo jedin rozhodnut, jak mohli uinit. Podle sociobiolog upednostujeme pi rozhodovn v kritickch okamicch svho ivota city ped rozumem. Vdci se pokouej pijt na to, pro evoluce pidlila tak vznamnou lohu v lidsk psychice prv emocm. Domnvaj se, e nae emoce nm pomhaj zvldat situace, je jsou pro ns pli dleit na to, aby bylo jejich een ponechno pouze na intelektu: nebezpe, bolestnou ztrtu, vytrval smovn k cli navzdory obtm, vytven partnerskho vztahu, budovn rodiny. Kad emoce se projevuje pohnutkou k uritmu jednn, kad zamuje nai pozornost smrem, kter se v minulosti pi zvldn problm provzejcch lidskou existenci osvdil.4 S neustlm opakovnm tchto situac v prbhu evoluce rostl i vznam na citov vbavy pro peit a dolo k jejmu genetickmu zakdovn do naeho nervovho systmu v podob vrozench, automatickch sklon lidsk povahy. Pohled na lidskou podstatu, kter pehl citovou strnku, je smutn krtkozrak. Sm nzev Homo sapiens, lovk rozumn, je ve svtle novho vznamu a msta cit v naich ivotech zavdjc. Vichni z vlastn zkuenosti vme, e kdy dojde k skutenmu rozhodovn a jednn, city maj pln stejnou vhu jako mylenky - a asto i vhu vt. Ve zdrazovn hodnoty istho rozumu (kter je miteln pomoc IQ) v lidskm ivot jsme zali a pli daleko. A u k uitku nebo ke kod vci - vichni vme, e kdy pevldnou emoce, inteligence toho mnoho nezme.

KDY CITY PEV NAD ROZUMEM

Byla to tragdie omyl. trnctilet Matilda Crabtreeov chtla svho otce jen tak z legrace vylekat. Kdy se jej rodie vrtili v jednu hodinu v noci z nvtvy, Matilda vyskoila ze skn a vykikla: Baf!" Avak Bobby Crabtree a jeho ena mli za to, e Matilda tu noc sp u ptel. Kdy pan Crabtree veel do domu a uslyel podezel ramot, vzal si svj revolver re 0,357 a vydal se do Matildiny lonice zjistit pinu hluku. V okamiku, kdy jeho dcera neoekvan vyskoila ze skn, otec ji v leku stelil do krku. Matilda Crabtreeov o dvanct hodin pozdji zemela.5 Jednm z emonch odkaz evoluce je strach, jen ns vede k ochran na rodiny ped nebezpem. Tento pocit tak vedl Bobbyho Crabtreea, aby si vzal revolver, prohledal dm a pokusil se tak najt vetelce, o kterm se domnval, e se nkde skrv. Strach piml Crabtreea vystelit jet dv, ne mohl pln rozeznat, na co to vlastn stl; dokonce i dve ne poznal hlas svoj dcery. Automatick reakce tohoto druhu se podle nzoru evolunch biolog vtiskly do naeho nervovho systmu dky dlouhmu obdob lidsk prehistorie, kdy pohotov jednn asto znamenalo rozdl

mezi ivotem a smrt. Takov reakce se podlely t na spnm splnn hlavnho cle evoluce: zplodit potomstvo, je by bylo nositelem tchto genetickch predispozic - z tohoto pohledu je tragdie rodiny Crabtreeovch smutnou ironi. Nae emoce nm sice byly moudrmi rdci v prbhu tisc let evoluce; ale nov realita, kterou nm pin modern civilizace, vyvstala takovou rychlost, e pomal pochod evoluce s n nedokzal udret krok. Prvn zkonky a etick ustanoven - Chamurappiho zkonk, Deset hebrejskch pikzn i vnosy csae Aky - meme chpat tak jako pokusy ujamit a podrobit citov ivot lid. Jak to vyjdil u Freud ve svm dle Nespokojenost v kultue - i primitivn spolenosti byly zkonem nuceny dodrovat takovto omezen, jejich elem bylo zvldnout zplavu emoc a udret urit podek. Vn nad rozumem vak navzdory spoleenskm omezenm znovu a znovu vtz. Tento vrozen sklon lidsk povahy vyplv ze zkladnho uspodn duevnho ivota. Pokud jde o strukturu zkladnch emonch nervovch okruh a spojem, rodme se s tm, co se nejlpe osvdilo v poslednch padesti tiscch lidskch generac, nikoli v poslednch pti stech - a u vbec ne v poslednch pti. Pomal, uvliv psoben evoluce, je formovalo nae emoce, vytvelo svoje dlo v prbhu milionu let. Poslednch deset tisc let, navzdory tomu, e se tato doba stala svdkem rychlho vzestupu lidsk civilizace a populan exploze z pti milion na pt miliard - zanechalo na naich vrozench vlohch pro citov ivot jen velmi mal otisk. N pstup ke kadmu osobnmu setkn a nae reakce na nj jsou ureny nejenom nam racionlnm sudkem i na osobn zkuenost, ale tak vzdlenou minulost naich pedk. To ns obdaruje nkdy a tragickmi instinkty, jak jsme mohli vidt na udlostech v dom Crabtreeovch. Zkrtka pli asto se sname eit dilemata postmodern spolenosti emonm repertorem uitm na mru pro krizov situace v pleistocnu.

Pohnutky k jednn
Jednoho dne potkem jara jsem projdl autem po dlnici horskm prsmykem v Coloradu, kdy nhle auto nkolik metr pede mnou zahalil snhov pryv. Pestoe jsem upen zral na cestu ped sebou, nedokzal jsem rozeznat nic ne tanc snhov vloky, je m obklopily svoj oslepujc blost. Selpnul jsem brzdu a ctil jsem, jak se mi po tle rozlv zkost. Slyel jsem zrychlen buen vlastnho srdce. zkost perostla v strach: zabrzdil jsem na kraji silnice a radji pokal, a snhov vichice pejde. O pl hodiny pozdji pestalo snit, opt bylo vidt a j jsem mohl pokraovat v cest - ale jenom proto, abych se zastavil o nkolik stovek metr dl, kde zchrann sluba pomhala idii auta, kter narazilo do pomalejho vozidla jedoucho ped nm. Nehoda zablokova-

la dlnici. Kdybych byl pokraoval v jzd, pravdpodobn bych do nich narazil. Strach, kter mne tehdy pepadl, mi mon zachrnil ivot. Jako krlk nehybn ztuhl hrzou z blzkosti liky - nebo jako pravk savec skrvajc se ped nebezpenm dinosaurem - jsem i j byl pemoen vnitnm pocitem, kter mi pikazoval zastavit, zbystit pozornost a sledovat blc se nebezpe. Vechny emoce jsou ve sv podstat popudy k jednm: okamit pokyny pro zvldn ivotnch situac, kter nm vtpila evoluce. Sm koen slova emoce pochz z latinskho slovesa motere, je znamen pohybovat se, s pedponou e-", je oznauje pohyb smrem pry. I z vznamu slova je tedy patrn, e tendence jednat je obsaena v kad emoci. Ze emoce vedou k inm, vidme nejjasnji pi pozorovn zvat nebo dt. Onu ohromnou anomlii ve svt ivoich - toti e emoce, prvotn popud k inu, ztrcej vztah k viditeln reakci - nachzme jenom mezi civilizovanmi" dosplmi.6 Kad cit m v naem emonm repertoru nenahraditelnou lohu. To je ostatn patrn i z jejich biologickch projev (podrobnj popis zkladnch'' emoc viz dodatek A). Dky nejmodernjm metodm zobrazovn funkc mozku a tla nachzej vdci stle nov detaily zpsob, jakmi kad z emoc pipravuje tlo na odlin typ reakce:7 Hnv zvyuje krevn prtok v rukou, co usnaduje uchopen zbran nebo sraen neptele; zrychluje tak srden frekvenci a spout nhl vyplaven hormon typu adrenalinu do krevnho obhu. Uvoluje tak dostatek energie na rychlou, fyzicky nronou reakci. Strach vyvolv nahromadn krve v kosternm svalstvu, napklad v dolnch konetinch, co usnaduje tk; obliej zbledne, nebo krev je odvdna jinam (co je mimo jin i pinou pocitu, e lovku stydne krev"). Souasn tlo na okamik ztuhne; mon nm tak poskytuje as posoudit, zdali by nebylo pece jen lep se skrt. Nervov okruhy v mozkovch emonch centrech spust vyplavovn cel ady hormon, je v tle navod celkov napt a ostraitost, a piprav jej tak na blc se reakci. Pozornost se automaticky zam na okamit hrozc nebezpe, a umon nm tak lpe posoudit, jakm zpsobem situaci eit. Mezi hlavn tlesn zmny pi pocitu tst pat zven aktivita v tom mozkovm centru, kter inhibuje negativn emoce a stimuluje uvolovn vtho mnostv energie. Souasn tak dochz k tlumu center, ve kterch se tvo ustaran mylenky. Nenastv vak dn zvltn zmna fyziologickch proces; snad jen krom uritho zklidnn, je umouje tlu rychleji se ze vzruen vyvolanho silnmi emocemi vzpamatovat. Toto citov rozpoloen navozuje v tle celkovou relaxaci, vzbuzuje v ns naden pro jakkoliv kol a pipravuje ns na usilovn o celou adu rznch cl a pedsevzet. Lska, nn city a sexuln uspokojen zpsobuj podrdn parasympatiku - nervovho systmu, jen je fyziologickm protiplem sympa-

tiku, kter se aktivuje stresem, strachem a zlobou. Psoben parasympatiku, tak oznaovan jako relaxan reakce", zahrnuje celou adu fyziologickch zmn po celm tle, kter spolen navozuj psychick stav klidu a uspokojen a podporuj spoluprci. Pozdvien obo pi pekvapen nm umouje ponkud rozit svoje zorn pole a zvit tak mnostv svtla dopadajcho na stnici. Pak jsme lpe informovni o neekan udlosti a snadnji si uvdomujeme, co se vlastn dje; to nm umouje nalzt nejlep een vznikl situace. Projevy odporu i zhnusen jsou stejn na celm svt a maj stejn obsah: nco je ve svm zpachu i chuti (nebo aspo metaforicky) odporn a urejc. Vraz zhnusen ve tvi - pokren nosu a ohrnut hornho rtu je, jak zaznamenal Darwin, vsledkem prapvodnho pokusu uzavt nosn drky ped kodlivm pachem nebo vyplivnout jedovatou potravu. Hlavn funkc smutku je pomoci lovku psychicky se vyrovnat s vznamnou ztrtou, jakou me bt napklad smrt blzkho lovka nebo zvan zklamn. Smutek vyvolv pokles energie a naden pro nejrznj innosti, zejmna pro poten a zbavu. S postupnm prohlubovnm pechz do deprese a zpomaluje tlesn metabolismus. Toto introspektivn odvrcen se od vnjho svta nm dv pleitost truchlit nad ztrtou nebo nad nesplnnou nadj, pochopit dopad takov udlosti na vlastn ivot a s postupnm pibvnm energie zat pemlet o tom, jak znovu zat. Smyslem tto doasn ztrty energie bylo mon udrovat smutn - a zraniteln - prehistorick lidi v blzkosti domova, kde byli ve vtm bezpe. Tyto vrozen sklony k jednn se dle formuj naimi ivotnmi zkuenostmi a kulturou. Napklad ztrta milovanho lovka vdy vyvolv smutek a truchlen. Avak do jak mry ukazujeme svj zrmutek navenek -jak projevujeme svoje emoce, nebo jak je naopak skrvme a do chvle naprostho soukrom - to je do velk mry ureno kulturnmi vlivy; stejn jako to, kte lid v naich ivotech pat mezi milovan", jejich ztrtu oplakvme. V dlouhm obdob evoluce, bhem nho se tyto citov reakce vytvely, byly podmnky tm nepochybn drsnj, ne jak zakusili lid jako druh od potku historicky zaznamenanch djin. Byly to doby, kdy se jen pr novorozenc doilo dtstv a jenom menina dosplch ticeti let; kdy dravci mohli zatoit v ktermkoliv okamiku; kdy rozmary poas, sucho nebo povodn, znamenaly smrt vyhladovnm. Avak s pchodem zemdlstv a lidsk spolenosti, by t nejprimitivnj, zaala nadje lovka na peit vrazn stoupat. V poslednch deseti tiscch let, kdy se tento pokrok rozil prakticky po celm svt, se neltostn tlak prody, kter dve udroval lidskou populaci v achu, neustle snioval. Ale prv kvli tomuto tlaku prody byla pohotovost naich citovch reakc tak dleit pro peit. S jeho vraznm oslabenm zmizel i pozitivn vznam velk sti naeho emonho repertoru. V dvn minulosti mohl hnv pi reakci na sebemen podnty zabezpeovat ostraitost ne-

zbytnou pro peit; avak skutenost, e automatick zbran jsou dnes bn dostupn i tinctiletm nevyzrlm dtem, in z tto emoce smrteln nebezpe.8

Nae dvoj mylen

Kamardka mi vyprvla o svm bolestnm rozvodu. Jej manel se v zamstnn zamiloval do mlad eny a z nieho nic j oznmil, e odchz t s jinou. Nsledovaly dlouh msce hokch soudnch jednn, petahovn se o dm, o penze, o dti. Nyn, o nkolik msc pozdji, tvrdila, e jej vlastn nezvislost j imponuje a e se prv takhle ct astn. Prost u na nj nemyslm. U je mi to opravdu jedno," ekla. Avak v okamiku, kdy to vyslovila, se j v och zaleskly slzy. Nebylo by tk pejt tu chvilku, kdy mla slzy v och, bez povimnut. Avak vctiv pochopen, e jej zvlhl oi zna smutek, navzdory tomu, e slovy se pokou pesvdit o opaku, pat k lidskmu chpn svta pln stejn, jako nalzn smyslu v psmenech vytitnch na strnce knihy. Jedno znamen citov porozumn, druh racionln. Jako bychom mli dvoj mylen: jedno, kter logicky uvauje, a druh, kter ct. Tyto fundamentln odlin zpsoby mylen vzjemn spolupracuj a jejich souhra vytv n duevn ivot. Mnohem astji si pitom uvdomujeme nae racionln chpn okolnho svta: ve vdom je vraznj, mylenky pesn formuluje, doke reflektovat a uvaovat. Avak vedle nho existuje jet dal zpsob vdn: impulsivn a mocn, pestoe nkdy nelogick. Je to nae citov mylen. (Podrobnj rozbor charakteristik emonho mylen naleznete v dodatku B.) Rozdlen mysli na citovou a racionln strnku meme vidt i v lidovm rozliovn mezi srdcem" a hlavou". Vdt, e nco je sprvn, vam srdcem" - to je jin, a asto hlub druh pesvden, ne si tot jen racionln myslet. Pomr citovho a racionlnho mylen je velmi promnliv - se zvyujc se intenzitou emoce narst i dominance emocionlnho mylen a souasn kles vliv racionlnho uvaovn. Toto uspodn je pravdpodobn vsledkem evolunho vvoje, v nm se v situacch ohroujcch ivot prokzalo jako vhodnj dit se spe emocemi a intuic ne rozumem. Rozmlet se, teba jen na okamik, by ns toti mohlo stt ivot. Tyto dva typy mylen, citov a racionln, spolu po vtinu asu harmonicky spolupracuj a kombinuj svoje diametrln odlin zpsoby vdn tak, abychom se mohli v ivot orientovat co nejlpe. Ony dv strnky bvaj zpravidla v rovnovze: emoce dodvaj racionlnmu mylen energii a informace, zatmco nae racionln uvaovn tb a nkdy vetuje emon signly. Citov a racionln mylen jsou na sob vzjemn zvisl a - jak jet uvidme pozdji - odrej aktivitu rznch, avak vzjemn zce propojench neuronlnch okruh mozku.

Nae city a rozum spolu vtinou ruku v ruce spolupracuj - mylenka je provzena citem a cit mylenkou. Avak pokud nae rozbouen vn tuto citlivou rovnovhu naru, jsou to pak nae emoce, kter se ujmou veden a odsunou racionln mysl se vemi jejmi argumenty stranou. Erasmus z Rotterdamu, stedovk humanista, popsal ve svm satirickm dlku toto 9 vudyptomn napt mezi citem a rozumem nsledovn:
Jupiter byl obdaen daleko vce vn ne rozumem - kdybyste se pokoueli pesn vypotat jejich pomr, vylo by vm asi dvacet tyi ku jedn. Stvoil dva zuiv tyrany - Hnv a Chlpnost - aby vyvil samotskou moc Rozumu. Jak dalece me v ivot obyejnho lovka pevldat ve spolenm psoben tchto sil Rozum, o tom nen pochyb: Rozum dl to jedin, co mu zbv - ki a do ochraptn, opakuje rady ctnosti, zatmco ti druz dva mu s smkem rad, aby se el radji obsit. Jsou m dl hlasitj a urlivj, a se jejich Vldce nakonec doista vyerp a vzd se.

JAK MOZEK ROSTL Jak siln je vliv emoc na racionln mylen a pro se rozum a cit dostvaj tak asto do konfliktu, to vechno pochopme lpe, kdy se podrobnji podvme na vvoj mozku. Lidsk mozky, se svm piblin jednm kilogramem bunk a nervovch meditor, maj ve srovnn s mozky naich nejblich pbuznch - primt - piblin trojnsobnou hmotnost. Po miliony let evoluce se mozek pomalu vyvjel odzdola nahoru: vy centra vznikala zdokonalovnm a diferenciac nich, vvojov starch st. (Tato fylogeneze lidskho mozku se zhruba opakuje v embryonlnm vvoji.) Nejprimitivnj st mozku, kterou nalezneme u vech ivoinch druh s rozvinutjm nervovm systmem, je mozkov kmen, jen obklopuje horn konec mchy. Tento prapvodn mozek ovld a koordinuje zkladn ivotn funkce, jako je dchn, srden frekvence a metabolismus prakticky vech tlesnch orgn; tak vak d nkter stereotypn reakce a pohyby. O tto primitivn sti mozku nelze ci, e mysl nebo e se u. Je to spe soubor pedem naprogramovanch regultor, kter udruj tlo v innosti a reaguj zpsobem, jen zajiuje peit. Tato st mozku byla ve vku plaz nejrozvinutjm centrem: pedstavte si hada, jak sy na znamen nadchzejcho toku. Z nejprimitivnjho zkladu, mozkovho kmene, se postupn vydlila emon centra. O miliony let pozdji se z tchto emonch center vyvinul myslc mozek, ed kra mozkov neboli neokortex" - velk zvrsnn hmota tkn, kter vytv horn vrstvy mozku. Skutenost, e myslc mozek vyrostl z emonho, nm odhaluje vzjemn vztah mezi mylenkou a pocitem: emon centra existovala dlouho ped vznikem center racionlnch. Prapvodn koeny naeho emonho ivota zce souvisej s ichovmi vjemy, resp. s ichovm lalokem, jeho buky pijmaj a analyzuj pachy

Kad iv organismus, a u je to sexuln partner, predtor, koist, potrava i jed, m charakteristick molekulrn projev, jen me bt penen vtrem. V pravku byl rozhodujcm smyslem pro peit prv ich. Prvn emon centra se tedy zaala vyvjet z ichovho laloku. V prbhu evoluce se nakonec zvtila natolik, e obklopila horn konec mozkovho kmene. V primitivnm vvojovm stadiu obsahovalo ichov centrum jen nkolik tenkch vrstev neuron, uspodanch tak, aby mohly analyzovat pachov vjemy. Prvn, nejsvrchnj vrstva bunk pijmala informace o pichzejcm pachu a tdila je do zkladnch kategori: poivateln, i jedovat; sexuln partner; neptel, nebo potrava. Druh vrstva bunk vyslala reflexn impulsy do zbytku nervovho systmu, kter pikazovaly tlu, jak se zachovat: zda kousat, plivat, piblit se, utci nebo pronsledovat.10 S pchodem prvnch savc se objevily nov dleit bunn vrstvy zklad emonho mozku. Tyto struktury obklopujc mozkov kmen pipomnaj svm tvarem koblihu nakousnutou na dolnm konci - v mst, kde do n vstupuje mozkov kmen. Protoe tato st mozku obkruuje a ohraniuje mozkov kmen, byla nazvna limbickm systmem", z latinskho slova limbus" znamenajcho obkruovat". Tato nov skupina nervovch bunk dala vznik emonmu repertoru mozku.11 Kdy se ctme v zajet vzteku nebo touhy, kdy jsme a po ui zamilovan nebo kdy se svjme hrzou, me za to prv n limbick systm. V prbhu vvoje dolo v limbickm systmu k diferenciaci dvou dleitch funkc: uen a pamti. Tento evolun pokrok umonil zveti jednat daleko inteligentnji a vyladit jemnji svoje reakce na mnc se poadavky ivotnho prosted. Tak se mohlo adaptovat spnji ne jen pouitm nemnnch automatickch reflex. Pokud vedla urit potrava k nevolnosti, napt u se j ivoich vyhnul. Rozhodnut o tom, co pozt a co ne, byla dosud urovna pedevm ichem. Nyn pevzala lohu rozliovat a poznvat pachy nervov spojen mezi ichovou krou mozku a limbickm systmem; srovnvala pach s minulmi vjemy, a tmto zpsobem se uila rozliovat dobr od patnho. Tato funkce je umstna v rhinencephalonu", co v doslovnm pekladu znamen ichov mozek"; pat sem jednak st limbickho systmu a jednak vvojov nejstar st neokortexu, ed kry mozkov. Asi ped sto miliony let dolo u savc k velkmu urychlen vvoje mozku. Na povrchu dvouvrstevn mozkov kry - oblasti, kter chpala smyslov vjemy, plnovala innost a koordinovala pohyby - zaalo vznikat nkolik novch vrstev nervovch bunk. Tak se zformovala ed kra. Ve srovnn s pvodn krou s pouhmi dvma vrstvami neuron znamenal vznik neokortexu nesmrn zpesnn a zdokonalen intelektu. Mozkov kra lid, mnohem rozshlej ne mozkov kra jakhokoliv jinho ivoinho druhu, ns obdaruje vlastnostmi, ktermi se tak vrazn odliujeme od ostatnch ivoich. Neokortex je sdlem mylen; jeho centra skldaj a chpou smyslov vjemy. K emoci i pocitu pipojuje ed kra mylenky, a my jsme pak schopni zakouet pocity vyvolan idejemi, umnm, symboly i pedstavami.

Bhem evoluce umoovala ed kra mozkov vdom pizpsobovn se promnlivm ivotnm nrokm, co nepochybn obrovsky zvyovalo schopnost organismu pet a adaptovat se na nepzniv zmny v prosted. To zvyovalo pravdpodobnost, e potomstvo tohoto organismu ped geny pro tato vhodn nervov spojen dalm generacm. Stle spnj pevn lovka je vsledkem schopnosti ed kry mozkov dlouhodob plnovat a pemlet. Vdobytky umn, civilizace a kultury, to vechno jsou plody neokortexu. Tento nov prstek mozku umonil i rozen a diferenciaci emonho ivota. Vezmme napklad lsku. Centra limbickho systmu vytvej pocity rozkoe a pohlavn touhy - tedy emoc, kter iv pohlavn ve. Rozvoj mozkov kry a jejho nervovho propojen s limbickm systmem umonil napklad i prohlouben pouta mezi matkou a dttem, kter je zkladem rodiny a dlouhodobho zvazku pe o dti, bez nho by nebylo rozmnoovn lovka mon. (U ivoinch druh bez ed mozkov kry, kam pat napklad plazi, se matesk city nevyskytuj. Po vylhnut se jejich potomci mus okamit skrt, aby nebyli pozeni vlastnm rodiem.) Lidem umouje ochranitelsk pouto mezi rodiem a dttem neobyejn vyspn bhem dlouhho dtstv, v nm pokrauje vvoj mozku. Smrem vzhru po fylogenetick spirle, od plaz po makaky a lidi, se zvtuje masa mozkov kry. Tento nrst je doprovzen i geometrickm rstem potu synaps v nervovch spojench a drahch. m vt je poet takovchto spojen, tm ir je i paleta monch reakc. Teprve mozkov kra vnesla do citovho ivota jemnost a sloitost - napklad nai schopnost mt pocit z njakho pocitu. U primt - a jet mnohem vc u lid - je spojen mezi limbickmi centry a mozkovou krou vytvoeno podstatn dokonaleji ne u ostatnch ivoinch druh. To nm tak vysvtluje, pro jsme schopni projevovat daleko ir paletu emoc ne jakkoliv jin ivoich. Zatmco krlk nebo makak rhesus m k dispozici jen velmi omezen poet pomrn pevn stanovench reakc napklad na strach, podstatn objemnj mozkov kra vybavuje lovka daleko pizpsobivjm a rozshlejm repertorem reakc na tuto emoci, vetn voln na linku 158. S rostouc komplikovanost spoleenskho uspodn se stv tato prunost reakc nepostradatelnou - a na svt neexistuje dn sloitj spoleensk systm, ne je ten n.12 Avak tato vy centra neovldaj zdaleka vechen n emon ivot. V dleitch citovch zleitostech - a zejmna v nalhavch a nebezpench situacch - se toti podizuj pkazm limbickmu systmu. A protoe vtina vych mozkovch center se vyvinula prv z limbick oblasti, hraje emon mozek v uspodn nervovho systmu lovka stedn roli. Jako koen, z nho vyrazily vvojov mlad struktury, jsou emon centra spojena prostednictvm nesetnch nervovch vlken prakticky se vemi oblastmi ed mozkov kry. To jim dv obrovskou moc ovlivovat funkce ostatnch st mozku, centra racionlnho mylen nevyjmaje.

2
Anatomie emonho pestelen
Komedi je ivot pro ty, kdo mysl. Avak pro ty, kdo ct, je tragdi.
HORACE WALPOLE

Bylo hork srpnov odpoledne roku 1963, toho dne, kdy ml reverend Martin Luther King junior na demonstraci za lidsk prva ve Washingtonu onen proslul projev o svm snu. A prv to odpoledne se Richard Robles - ostlen zlodj, kter byl nedvno proputn na podmnku z tletho trestu za vce ne sto vloupn - rozhodl provst svj osudn in. Kradl proto, aby si opatil penze na heroin, na nm byl zvisl. Pozdji tvrdil, e se chtl zloinu nadobro zci, ale e v t chvli zrovna zoufale poteboval penze pro svoji ptelkyni a jej tletou dceru. Byt, do kterho se vloupal, patil dvma mladm enm - jednadvacetilet Janice Wylieov, novince asopisu Newsweek, a tiadvacetilet Emily Hoffertov, uitelce na zkladn kole. Pestoe si Robles v New Yorku vybral byt ve slun tvrti, protoe si myslel, e bude odpoledne przdn, byla Janice Wylieov v tu dobu nhodou doma. Robles j vyhrooval noem a spoutal ji. Kdy odchzel, jej spolubydlc se zrovna vrtila z nkupu. Aby mohl bez problm uniknout, spoutal Robles i ji. Kdy pak po letech vyprvl ped soudem svj pbh, ekl, e kdy svazoval Emily Hoffertovou, Janice ho varovala, e mu tenhle zloin neprojde: zapamatuje si jeho tv a pome policii ho najt. Robles, kter sm sob slbil, e tohle je jeho posledn vloupn, zpanikail a naprosto ztratil nad sebou kontrolu. V zuivosti popadl lhev od limondy a tloukl eny tak, a ztratily vdom. Pot, pod vlivem lenho strachu a zuivosti, je znovu a znovu bodal a ezal kuchyskm noem. Nyn, o dvacet pt let pozdji,

smutn k: Prost jsem tehdy pln zelel. Docela jsem ztratil hlavu." Do dnenho dne ml Robles dost asu na to, aby litoval tch nkolika minut, kdy se pestal ovldat. Nyn, o njakch ticet let pozdji, je doposud ve vzen. Je vdecky prokzno, e ve chvlch takovch citovch vbuch vyhls limbick centrum tsovou situaci a pevezme velen nad ostatnmi stmi mozku. Takovto pestelen je dlem okamiku; dojde k nmu dve, ne si ed kra mozkov vbec uvdom, co se dje, nato aby pak mohla posoudit, zdali je takov jednn skuten nejlepm eenm dan situace. Charakteristickou znmkou takovho stavu je, e pot, co kritick okamik pejde, lovk m pocit, e nev, co ho to popadlo. Tyto stavy nejsou v dnm ppad pouze zdkavmi katastroflnmi incidenty, kter by pokad musely vst k brutlnm zloinm. V jejich mn niiv podob, je vak nemus bt o nic slab, je provme pomrn asto. Vzpomete si, kdy jste naposledy ztratili hlavu", neovldli jste se a ped nkm jste vybuchli - oboili jste se na sv dt nebo partnera nebo teba na idie automobilu s takovou silou, e vm pozdji pipadalo, e jste to ponkud pehnali. S nejvt pravdpodobnost dolo tak u vs k emonmu pestelen" - nechali jste se prost emon unst. Tento proces, jak uvidme pozdji, zan v amygdale, centru limbickho systmu. Ne vdy to mus bt spojeno se stresem. Kdy se nkomu zd njak vtip natolik smn, e se nedoke pestat smt, pestoe u ho bol cel bicho, je to tak reakce limbickho systmu. Tato centra jsou velmi aktivn i ve chvlch intenzvn radosti: Kdy Dan Jansen po nkolika nespnch pokusech zskat olympijsk zlato v rychlobruslen (co pislbil sv umrajc seste) konen v zvodu na 1000 metr na Zimnch olympijskch hrch v Norsku zvtzil, jeho ena byla tak pemoena vzruenm a tstm, e k n musela bt pivolna lkask pomoc.

SDLO VECH VN
U lid m amygdala (ecky mandle") podobu nakupen vzjemn propojench bunnch struktur ve tvaru mandle, umstnch nad mozkovm kmenem v blzkosti doln sti limbickho okruhu. Amygdala je provm orgnem. Ve srovnn s naimi nejblimi evolunmi pbuznmi - primty -je tento orgn u lovka relativn velk. Hippocampus a amygdala byly pvodn dvma klovmi centry primitivnho ichovho mozku", z nho se v prbhu evoluce vydlila mozkov kra a pozdji i neokortex. Do dnenho dne tato centra limbickho systmu odpovdaj za vtinu nebo aspo za podstatnou st uen a procesu zapamatovn; amygdala je centrem pedevm cit. Pokud jsou peaty drhy spojujc amygdalu s ostatnmi mozkovmi centry, dochz ke zvltn neschopnosti posuzovat citov vznam udlost. Tento stav je nkdy oznaovn jako afektivn slepota". Zbaveny svho emonho zabarven ztrcej konflikty svoji slu. Jeden

mlad mu, jemu byla s clem zmrnit jeho zchvaty odstranna amygdala, ztratil po operaci veker zjem o lidi a dval pednost osamocenmu ivotu bez jakhokoliv lidskho kontaktu. Pestoe byl schopn vst rozhovor, nepoznval svoje blzk ptele, pbuzn, dokonce ani svoji matku. Jeho apatii nijak neovlivnila ani jejich zoufal reakce na jeho lhostejnost. Ve nasvduje tomu, e tento lovk s odstrannm amygdaly ztratil i schopnost rozliovat emoce, stejn jako jakkoliv emocionln reagovat na vlastn city.1 Amygdala je centrum emon pamti a tedy i samotnho smyslu pro citov vznam udlost. K amygdale se nepoj pouze schopnost mt nkoho rd; zvis na n takka vechny emoce. U zvat, jim byla vyjmuta amygdala, vymizel strach a zloba; vytratila se i poteba mit sv sly s ostatnmi nebo s nimi spolupracovat. Zvata ztratila smysl pro svoje msto ve spoleenstv. Emoce jim bu chybly docela, nebo byly vrazn otupl. Slzy - vhradn lidsk citov projev -jsou tak vyvolvny amygdalou a blzkou oblast mozkov kry, gyrem cinguli. Hlazen, objmn i jin projevy nklonnosti aktivitu tchto mozkovch struktur ztiuj a zastavuj pl. Bez amygdaly by neexistovaly dn slzy ani al, kter bychom mohli utovat. Joseph LeDoux, neurolog psobc v Centru pro neurologick vdy pi Newyorsk univerzit (Center for Neural Science), jako prvn objevil stedn lohu amygdaly mezi emonmi centry mozku.2 LeDoux pat ke generaci mladch neurolog, kter se zamuje na nov vyetovac metody a technologie, je podstatn upesuj nae pedstavy o fungovn mozku, a umouj nm tak odhalit mnoh tajemstv lidsk mysli, nad ktermi lidstvo bd ji po cel stalet. Jeho poznatky o nervovch drahch emoc zsadn zmnily nae dosavadn pedstavy o limbickm systmu. LeDoux objevil stedn funkci amygdaly pi vzniku a koordinaci citov reakce. Ostatnm limbickm strukturm pisoudil jinou lohu. 3 LeDouxovy vzkumy objasuj mechanismy, jimi amygdala doke pevzt kontrolu nad nam jednnm nezvisle na tom, e se ed kra mozkov doposud rozhoduje. Jak uvidme dle, aktivita amygdaly a jej harmonick spoluprce s neokortexem jsou zkladem emon inteligence.

NERVOV POPLAN ZAZEN

Jak siln city ovlivuj n duevn ivot, lze nejlpe pochopit v souvislosti s tmi okamiky, kdy v rozilen udlme nco, eho pozdji litujeme. Jak je mon, e sta tak mlo a chovme se iracionln? Vezmme si napklad mladou enu, kter jela dv hodiny do Bostonu, jenom aby mohla jt na obd se svm ptelem a strvit s nm zbytek dne. Pi jdle j mu vnoval drek, po kterm touila u nkolik msc - vzcn grafick list dovezen ze panlska. Ale jej dobr nlada se rozplynula v okamiku, kdy navrhla, aby po obd li do kina na film, kter u dlouho chtla vidt, a jej ptel j ekl, e s n neme strvit odpoledne, protoe m softbalov trnink. Uraen a podezvav vstala se slzami v och od stolu, rzn odela

z kavrny a v zchvatu rozilen zahodila grafiku do popelnice. Nyn, o mnoho msc pozdji, pi vzpomnce na tuto udlost lituje ne toho, e tak zbrkle odela z kavrny, ale toho, e pila o vzcn grafick list. A prv ve chvlch jako je tato - kdy impulsivn city pevldnou nad rozumem - psob nov objeven funkce amygdaly. Amygdala peliv a nepetrit sleduje vechny informace pichzejc ze smyslovch orgn a hled krizov situace. Tato loha dv amygdale velkou moc nad nam duevnm ivotem - pracuje jako jaksi psychologick str, kter posuzuje kad vjem, kadou situaci z toho jedinho, nejprostho hlediska: Je to nco, co nenvidm? Nco, co mi ubliuje? Nco, eho se bojm?" Pokud je tomu tak, pokud plat teba jen v jedinm okamiku odpov ano" - amygdala reaguje rychlost blesku: jako poplan zazen vysl do vech st mozku burcujc signly o krizov situaci. V mozkovm systmu zastv amygdala funkci bezpenostn stanice, jej zamstnanci jsou vdy pipraveni vyslat tsov voln pornkm, policii a sousedm, kdykoliv domc poplan zazen signalizuje krizi. Amygdala zachyt dejme tomu signly strachu. V tom ppad okamit odele poplan voln do vech vznamnjch st mozku: spust sekreci stresovch hormon, mobilizuje mozkov centra pro pohyb a aktivuje kardiovaskulrn systm, svaly a steva.4 Jin nervov drhy vylou z amygdaly pokyn k tsov sekreci noradrenalinu, aby se tak stimulovala reaktivita klovch center mozku vetn tch, je zvyuj ostraitost naich smysl. Vsledkem tchto zmn je pipravenost mozku pohotov zareagovat na nebezpe. Jin signly z amygdaly sdluj mozkovmu kmeni, e je teba zmnit napt obliejovch sval a vytvoit tak v tvi ustraen vraz; dal signly vzkazuj, aby zastavil vechny probhajc pohyby nevztahujc se k nebezpe, aby zrychlil puls, zvil krevn tlak a zpomalil dchn. Dal pokyny fixuj nai pozornost na zdroj strachu a pipravuj svaly na reakci. Souasn dochz i k aktivaci pamovch korovch systm, abychom si dokzali pohotov vybavit vechny dostupn znalosti a zkuenosti, kter njak souvisej s hrozcm nebezpem. To je jenom st peliv koordinovan ady zmn, kter amygdala pi svm pebrn kontroly nad nam jednnm vyvolv. (Detailnj popis tohoto procesu naleznete v dodatku C.) Rozshl s nervovch spojen umouje amygdale pevzt v citov krizi velen nad vtinou mozku - vetn naeho racionlnho mylen.

STRCE EMOC
Kamard mi vyprvl o tom, jak v Anglii na dovolen obdval v restauraci na behu kanlu. Pot se vydal na prochzku dol po schodech k vod. Nhle spatil dvku, jak upen zr na vodn hladinu, tv ztuhlou hrzou. Ne si stail uvdomit pro, u skkal do vody - v kabtu a kravat. A pot, co byl ve vod, si uvdomil, e dvka v oku hledla na batole, kter spadlo do kanlu a kter mj kamard mohl zachrnit.

Co ho pimlo ke skoku do vody dv, ne vdl pro? Byla to s nejvt pravdpodobnost prv jeho amygdala. Zejm nejpekvapivjm objevem v oblasti emoc v poslednch nkolika desetiletch jsou vsledky LeDouxovch vzkum, podle nich m amygdala v uspodn mozku funkci jakhosi hldae cit, jen je v krizo5 v situaci schopen pevzt vldu nad zbytkem mozku - pebt" ho. LeDouxovo bdn ukzalo, e smyslov signly z oka i ucha putuj nejprve do halamu a pot, jen pes jedin synaptick spojen, do amygdaly. Druh signl z halamu je veden do neokortexu, centra mylen. Toto vtven drah umouje amygdale reagovat dv ne neokortex, jen zpracovv informaci na mnoha rovnch neuronlnch okruh, a teprve pot vjem pochop a zaad a vyd impulsy k reakci pesn odpovdajc vnmanmu podntu. LeDouxv vzkum znamen revoluci v naem chpn citovho ivota. Jako prvn toti objevil nervov drhy pro city, kter obchzej edou krou mozkovou. Mezi emoce, je vedou pmo pes amygdalu, se ad nae nejprimitivnj a zrove nejsilnj pohnutky. Tyto nov objeven drhy nm pomhaj objasnit doposud zhadnou schopnost emoc podrobit si racionln mylen. Mezi vdeckou veejnost se dve veobecn uznvala teorie, e oko, ucho a dal smyslov orgny pevdj signly do halamu a odtud do projeknch smyslovch oblast (tzv. are) v ed ke mozkov, kde jsou signly sestaveny do konenho vjemu. Signly jsou tdny podle vznamu, take mozek je schopen rozliit, co ten kter objekt je a co jeho ptomnost znamen. Z neokortexu j sou podle star teorie signly vyslny k limbickmu systmu (vetn amygdaly), a teprve odtud vychz odpovdajc vegetativn reakce do zbytku mozku a do tla. Toto vak je zpsob, kterm zpracovvme vjemy v klidu. LeDoux piel na to, e krom rozshlho nervovho spojen spojujcho thalamus s mozkovou krou existuje tak tenk svazeek nervovch vlken, kter vede z thalamu pmo do amygdaly. Tato mn rozshl a krat nervov drha umouje amygdale zskvat st pmch signl ze smyslovch orgn a zat reagovat dve, ne dojde k jejich plnmu uvdomn v neokortexu. Tento objev vyvrac pedstavu, e amygdala je ve svm vytven citovch reakc pln zvisl na signlech pichzejcch z ed kry. Amygdala doke dky tto tsov drze spustit emon reakci prv v t chvli, kdy dochz k aktivaci paralelnho systmu mezi n a mozkovou krou. Meme zat jednat pod vlivem amygdaly, zatmco nepatrn pomalej, avak mnohem lpe informovan mozkov kra doposud pracuje na svm dokonalejm plnu, jak se zachovat. LeDoux vyvrtil pevldajc nzor na emon mozkov drhy pedevm dky poznatkm ze svch vzkum na zvatech. V jednom z klovch pokus zniil sluchov oblasti mozkov kry u krys a pak je opakovan vystavoval elektrickm okm, kter byly provzeny typickm zvukem. Krysy se rychle nauily bt se zvuku, pestoe nebyly schopny nijak registrovat zvukov signly v mozkov ke. Zvuk byl veden pmou drhou z ucha do thalamu a do amygdaly, a obchzel tak vechny vy drhy. Krt-

Zrakov vjemy putuj ze stnice nejprve do thalamu, kde jsou pevedeny do jazyka mozku. Vtina informac je dle vedena do zrakovch oblast ed mozkov kry, kde probhne analza, posouzen jejich vznamu a rozhodnut o ppadn vhodn reakci. Pokud je vhodn tak reakce emon, je do amygdaly vysln pokyn k aktivaci emonch center. Avak men st pvodnho signlu ze smyslovch orgn je rychlejm penosem vedena z thalamu do amygdaly, co nm umouje pohotovj (avak mn pesnou) reakci. Dky tomuto uspodn je amygdala schopna zahjit citovou reakci dve, ne korov centra pln pochop co se dje.

ce eeno - pokusn krysy si dokzaly osvojit citovou reakci bez jakkoliv asti kry: amygdala vnmala, pamatovala si a spoutla jejich strach zcela nezvisle. Emon centra jsou v podstat schopna operovat nezvisle na neokortexu," ekl mi LeDoux. Nkter citov reakce a vzpomnky se mohou vytvet bez jakkoliv vdom kognitivn asti." Prv kvli tto zkratce z thalamu do amygdaly, je obchz korov centra, me amygdala skrvat vzpomnky a paletu emoc, kter projevujeme, ani bychom si uvdomovali pro. Tato postrann cestika umouje amygdale uchovvat citov vjemy a vzpomnky, je nikdy nepekroily prh naeho plnho vdom. LeDouxova teorie tvrd, e je to prv podvdom pamov funkce amygdaly, kter vysvtluje zhadn vsledky pokusu, pi nm si lid dokzali oblbit zvltn geometrick obrazce, kter jim byly promtnuty na tak krtk okamik, e si vbec neuvdomovali, e nco vidli.6 Jin vzkum prokzal, e v prvnch nkolika milisekundch naeho vnmn podntu nejenom podvdom chpeme, o jde, avak tak se rozhodujeme, zdali se nm vjem lb i ne. Kognitivn nevdom" informuje nae vdom nejenom o identit toho, co vnmme, ale tak o naem citovm postoji k vnmanmu.7 Ve nasvduje tomu, e nae emoce maj svou vlastn mysl, kter doke pomrn nezvisle zastvat vlastn nzor.

SPECIALISTA NA EMON PAM

Tyto nevdom nzory jsou citovmi vzpomnkami, kter jsou uchovvny v amygdale. Vzkumy LeDouxe a dalch neurolog nyn ukazuj, e hippocampus, jen byl tak dlouho povaovn za stedn centrum limbickho systmu, se podl spe jen na registraci smyslovch poitk a na urovn jejich vznamu, ne na na vlastnch citovch reakcch. Hlavnm pnosem hippocampu je dokonal vytvoen pamov stopy, kontextu, jen je zkladem na schopnosti rozliovat citov vznam udlost. Je to prv hippocampus, kter registruje rozdl mezi medvdem v ZOO a medvdem na na zahrad. Zatmco hippocampus si pamatuje prost fakta, amygdala uchovv vzpomnky na citov zabarven tchto skutenost. Pokud se pokusme pedjet automobil a jen o vlsek unikneme eln srce s protijedoucm vozidlem, hippocampus ulo do pamti, na jak silnici k tomu dolo, kdo byl s nmi v aut, jak vypadalo protijedouc auto a podobn. Avak je to amygdala, kter pokad, kdy budeme pedjdt za podobnch okolnost, k nm vyle signl intenzvn zkosti. Jak mi jednou vysvtlil LeDoux: Hippocampus potebuje k tomu, abys rozeznal, e tv, kterou m ped sebou, pat tvoj sesenici. Ale je to amygdala, co ti pipomene, e ji nem rd." K tomu, abychom si zapamatovali vjemy s intenzvnm citovm zabarvenm zvl siln, pouv mozek prostho, avak velmi dmyslnho mechanismu: nervov chemick poplan systmy, kter spoutj instinktivn

reakci na ivot ohroujc situace, souasn tak vryj tyto okamiky do pamti, a to s neobyejnou jasnost.8 Pi stresu (nebo v zkosti a teoreticky i ve chvlch intenzivnho radostnho vzruen) spust nerv vedouc z mozku do nadledvinek sekreci adrenalinu a noradrenalinu, kter vyburcuj tlo a piprav jej k reakci na vzniklou situaci. Vyvolan hormony pak aktivuj receptory v bloudivm nervu. Tento nerv pin z mozku pkazy k regulaci srdenho rytmu, tak vak vede zpt do mozku informace o me podrdn vyvolanho psobenm adrenalinu a noradrenalinu. Amygdala je hlavnm mozkovm centrem, kter tyto signly pijm. V n pak dochz k aktivaci nervovch bunk. Ty signalizuj dalm oblastem mozku, e je nezbytn si dokonale zapamatovat, co se prv dje. Toto podrdn amygdaly pravdpodobn vryje do pamti vtinu okamik emonho vzruen obzvl siln; proto si napklad daleko spe zapamatujeme, kam jsme li na prvn rande nebo co jsme prv dlali, kdy jsme zaslechli v televizi zprvu, e raketopln Challenger explodoval. m vt je podrdn amygdaly, tm silnj je i pamov otisk. Zitky, kter ns nejvce ds i vzruuj, pat k naim nesmazatelnm vzpomnkm. To znamen, e mozek m dva pamov systmy; jeden pro obyejn fakta a druh pro udlosti s citovm obsahem. Tento dmysln systm tvorby citovch vzpomnek m z hlediska evoluce nepopirateln vznam. Zajiuje, aby si ivoichov zvl jasn zapamatovali, co je ohrouje a co je jim pjemn. Avak v dnen dob bvaj tyto citov vzpomnky nezdka velmi patnmi rdci.

ZASTARAL NERVOV POPLACH

Jednou z hlavnch nevhod takovch nervovch poplanch zazen je, e tsov voln, je amygdala vysl, bv nezdka zastaral a nevyhovujc. (Zvl asto k tomu dochz v modern lidsk spolenosti.) Amygdala je sdlem emon pamti - pozorn zkoum vjemy pichzejc ze smyslovch orgn a srovnv, co se dje te, se zkuenostmi z minulosti. Tato srovnvac metoda je asociativn: je-li jeden klov prvek souasn situace podobn zitku v minulosti, amygdala jej zaregistruje. Funkn nedokonalost tchto nervovch okruh spov v tom, e se aktivuj dve, ne je oprvnnost takovho poplachu pln potvrzena. Amygdala nm zuiv porou, abychom reagovali na vzniklou situaci zpsoby, je nm byly vtitny ji velmi dvno; mylenkami, emocemi a iny, kter jsme si osvojili za okolnost jenom vzdlen pipomnajcch souasnou situaci, avak dost podobnch na to, aby zalarmovaly amygdalu. Proto bval vojensk oetovatelka, traumatizovan bolestnmi vzpomnkami na neustvajc zplavu tce rannch z fronty, nhle poct smsici hrzy, hnusu a paniky vyvolanou prudkm zpachem (opakovn jejch citovch reakc z bitevnho pole), kdy oteve dvee od skn a zjist, e jej dvoulet syn tam schoval poklenou plenku. Sta jen nkolik mlo podobnost s njakm ohroenm v minulosti a amygdala spust svoje tis-

ov voln. Problmem je, e spolu s citov nabitmi vzpomnkami, kter dokou vyvolat krizovou reakci, jde ruku v ruce i stejn zastaral a nevyhovujc jednn. Nepesnost emonch center se v takovch okamicch jet umocuje tm, e mnoho silnch citovch vzpomnek pochz z prvnch let ivota, ze vztahu dtte ke sv rodin. To plat zvlt v ppad traumatickch udlost, jako je bit nebo neskrvan nezjem dosplch. V tomto asnm obdob ivota nen doposud ukonen vvoj nkterch mozkovch center, zejmna hippocampu, jen je nezbytn pro tvorbu epickch" vzpomnek, a neokortexu, sdla racionlnho mylen. Amygdala i hippocampus sice pracuj ruku v ruce, ale skladuj svoje osobn vzpomnky nezvisle jeden na druhm: zatmco hippocampus uschovv udlosti, amygdala uruje jejich citov zabarven. Ale amygdala dozrv v dtskm mozku velmi rychle a u pi narozen je mnohem dokonaleji vyvinut. Tato dominantn role amygdaly v asnm dtstv potvrzuje sprvnost zkladnho principu psychoanalzy, a sice e udlosti prvnch let ivota, kontakt a konflikty mezi dttem a tmi, kte o nj peuj, vytvej citov zklady lovka.9 Tyto zitky jsou podle LeDouxe tak nesmrn intenzvn a z pohledu dosplho tak tko pochopiteln prv proto, e jsou uschovny v amygdale v podob hrubch bezeslovnch princip citovho ivota. Tyto nejranj citov vzpomnky se vytvej v dob, kdy dti jet neznaj slova, ktermi by mohly svoje zitky oznait. Proto jsou-li tyto emon vzpomnky pozdji aktivovny, nejednme pod vlivem dn artikulovateln mylenky. Jednm z dvod, pro jsme naimi emonmi vbuchy tak asto zmateni, je, e jejich pohnutky mvaj koeny nezdka a na samm zatku naich ivot, kdy v ns okoln svt vyvolval zmatek a my jsme doposud neznali slova, pomoc nich bychom mohli nae zitky pochopit. Meme mt chaotick pocity, ale ne slova pro vzpomnky, je je zformovaly.

ZBRKL EMOCE
Bylo asi kolem tet hodiny rno, kdy velk ndoba uskladnn na pd prolomila v protjm rohu moj lonice strop a jej obsah zaal vytkat do pokoje. Ve vtein jsem byl na nohou a vybhl jsem z pokoje v hrze, e se strop zhrout cel. Pak, kdy jsem si uvdomil, e jsem v bezpe, jsem opatrn nahldl do lonice, abych zjistil, co je vlastn pinou toho rmusu. Zvuk, kter jsem ve spnku pokldal za pratn propadajcho se stropu, byl ve skutenosti zpsoben pdem vysok hromady krabic, kter moje ena narovnala den pedtm do rohu, kdy tdila obleen ve skni. Nic nespadlo z pdy: vlastn tam ani dn pda nebyla. Strop byl nedoten. Z postele jsem vyskoil v polospnku - co by m v ppad, e by strop skuten padal, mohlo uchrnit ped zrannm. Tato phoda ilustruje schopnost amygdaly vyburcovat ns v nebezpench situacch k okamitmu jednn nkolik cennch zlomk sekundy pedtm, ne si pln uvdo-

mime, co se vlastn dje. Tato tsov drha z ucha i oka do thalamu a pak pmo do amygdaly je ivotn dleit: et as v nebezpench situacch, kdy je nutno zareagovat okamit. Avak toto spojen z thalamu do amygdaly pen pouze malou st smyslovch vjem; vtina informac je vedena hlavn drhou do ed kry mozkov. Vjemy, kter amygdala touto zkratkovou drhou registruje, jsou tedy v nejlepm ppad jen rmcov piblin pedstavy, je sta pouze k varovn organismu. K tomu, abyste si uvdomili, e nco je nebezpen, nepotebujete vdt, o pesn jde," k LeDoux.10 Pm spojen poskytuje nesmrnou vhodu asovou, reakce se pot na tisciny sekundy. Konkrtn amygdala u potkan m schopnost reagovat na podnt v dob krat ne 12 milisekund - to je dvanct tiscin sekundy. Spojen z thalamu do neokortexu a odtud teprve do amygdaly trv piblin dvakrt tak dlouho. Podobn men byla - s podobnmi vsledky - provedena u i s lidskm mozkem. Z hlediska evoluce je tato pm drha pro peit organismu nesmrn cenn, nebo mu umouje reagovat o nkolik zlomk sekundy rychleji. Tyto milisekundy mohly docela dobe zachraovat ivoty naich zvecch pedchdc a zvhodovat je pi pedvn gen svm potomkm natolik, e se toto uspodn nyn vyskytuje v mozku kadho savce, vetn vaeho a mho. V ivot modernho lovka m tato drha jen podrunou roli, omezenou na okamiky emonch kriz. V ivot ptk, ryb a plaz je vak toto spojen nesmrn dleit; jejich peit zvis toti na neustlm ostraitm sledovn, zdali se v blzkosti neobjev predtor i koist. Tyto primitivn mozkov drhy savc jsou u vvojov nich ivoich hlavnm nervovm systmem," k LeDoux. Umouj nm velmi rychle aktivovat nae emoce. Je to vak ponkud zbrkl proces; buky reaguj rychle, avak nepli pesn." Takov nepesnost dejme tomu u veverky je naprosto v podku, pokud vede k bezpe: zvtko bleskurychle odsko pry pi prvnm nznaku ohroen, nebo se vrhne kupedu, je-li tam znmka neho k sndku. Avak v naem citovm ivot me mt takov zbrklost katastrofln dsledky pro mezilidsk vztahy, nebo znamen, e meme, obrazn eeno, zatoit na nesprvnou vc - i osobu. (Pedstavte si napklad servrku, kter upustila tc s esti veeemi, kdy zahldla enu s ohromnou hvou ziv rezavch vlas. Zezadu vypadala pln pesn jako ena, pro kterou ji opustil manel.) Takovto poten citov omyly jsou zpsobeny tm, e cit nkdy pedchz mylenku. LeDoux mluv v tto souvislosti o prekognitivn emoci": o reakci vyvolan fragmenty smyslovch informac, je nebyly dokonale vytdny a integrovny do rozpoznatelnho poitku. Je to smyslov informace v syrovm stavu, kdy je cel situace pochopena na zklad prvnch rmcovch vjem. Jakmile amygdala zaznamen vstupujc smyslov informace, bleskurychle z nich vyvod zvry a vyd pokyny k reakci. To vechno dve, nez z kry obdr jakkoliv potvrzen oprvnnosti takovho inu.

Je to paradox prody, e jsme schopni chpat jen tak mlo z naich vbunch emoc, zvlt jsme-li doposud v jejich zajet. Amygdala me reagovat tou nejkrajnj zuivost nebo strachem jet pedtm, ne ed kra mozkov pozn, co se dje, protoe takovto syrov primitivn emoce v ns vznikaj nezvisle na naem mylen.

CITOV MANAER Dcera m ptelkyn, estilet Jessica, trvila svoji prvn noc v ivot mimo domov: pespvala u sv kamardky. Nedalo se ci, kdo byl z toho vce nervzn, zda matka i dcera. Matka se pokouela nedvat ped Jessicou svoji zkost najevo. Kdy se kolem plnoci ukldala ke spnku a zazvonil telefon, jej napt vyvrcholilo. Upustila zubn kartek a s tlukoucm srdcem bela k telefonu. V mysli j vyvstvaly pedstavy Jessicy v tch nejnebezpenjch situacch. Matka popadla sluchtko a vyhrkla Jessico!", avak odpovdl j jen ensk hlas: Promite, myslm, e mm patn slo..." Nato se matka vzpamatovala, uklidnila se a zdvoilm, odmenm tnem se zeptala: A jak slo volte?" Zatmco aktivace amygdaly vyvolv zkostnou, impulsivn reakci, jin mozkov centra nm umouj zkorigovat nai reakci tak, aby lpe odpovdala situaci. Ve svd pro to, e vypna" amygdaly je umstn na druhm konci spojen s mozkovou krou, v elnch lalocch. K aktivaci tchto korovch oblast dochz ve chvlch, kdy mme strach nebo se zlobme, avak svoje pocity ovldme nebo potlaujeme, abychom mohli vzniklou situaci innji eit. Ale tak tehdy, kdy se po optovnm posouzen rozhodneme pro pln jinou reakci, jako tomu bylo v ppad telefonu zvoncho v byt ustaran matky. Tato oblast ed kry mozkov vn do naich emonch impuls vhodnj i uvlivj reakce, a moduluje tak vliv amygdaly a dalch center limbickho systmu. Za normlnch okolnost d prefrontln laloky nae citov reakce od zatku. Nezapomnejme, e nejrozshlej projekce ze smyslovch orgn nesmuj do amygdaly, ale do ed kry mozkov a jejch center, kter td nae vjemy a nalzaj jejich smysl. Tyto informace a nae reakce na n zpracovv kra elnch lalok, kter jsou sdlem plnovn a smovn jednn k uritmu cli, vetn navozen uritch emoc. V neokortexu pak pomoc kaskdov ady nervovch okruh tyto informace registrujeme a analyzujeme, chpeme jejich vznam a prostednictvm kry elnch lalok spoutme a koordinujeme reakci. Pokud je soust reakce tak aktivace urit emoce, pak centra v ke elnch lalok vylou do amygdaly a dalch emonch center mozku pslun pokyny. Tento mechanismus, jen umouje rozlien emonch reakc, je uplatovn tm stle, s vznamnou vjimkou tsovch situac. Dojde-li ke vzniku urit emoce, prefrontln laloky v nkolika okamicch posoud

z hlediska pnosnosti a nebezpenosti nessln mnostv monch reakc a vsad na tu nejlep." Pro zvata je to pedevm rozhodnut, kdy toit a kdy prchat. A pro ns lidi... nejen to, ale tak kdy pesvdovat, usmiovat, hledat soucit, kdy zdrovat, kdy vzbudit pocit viny, kdy stnat a kdy pedstrat klid, kdy projevit opovren a tak bychom mohli pokraovat dl. Je to cel repertor naich emonch uskok a lst. Reakce neokortexu jsou ve srovnn s tsovou aktivac amygdaly ponkud pomalej, nebo k jejich uskutenn je teba vt mnostv nervovch spojen. Jsou vak souasn tak uvlivj a krititj, protoe vzniku emoce pedchz cel ada mylenek. Kdy utrpme ztrtu a jsme smutn nebo kdy jsme astn po njakm vtzstv, anebo kdy jsme zmateni tm, co nkdo ekl nebo udlal, a potom se ctme ubleni i rozzlobeni - v tchto vech ppadech pracuje neokortex. Podobn jako bez amygdaly, tak bez innosti prerontlnch lalok bychom byli ochuzeni o vznamnou st citovho ivota. Ztratili bychom schopnost rozeznat, e zitek si zaslou citovou reakci, a proto by dn nevznikla. Tuto lohu kry elnch lalok pi vzniku emoc pedpokldali neurologov u od roku 1940. Jejich poznatek pochzel pedevm z vsledk zoufalch, smutn proslulch pokus lit" duevn choroby prefrontln lobotomi, pi n se odstraovaly (asto nedbale) sti elnch lalok nebo se jinak peruovalo spojen mezi prefrontln krou a nimi mozkovmi centry. V dob ped objevenm innch chemickch lk na duevn choroby byla lobotomie velmi populrnm eenm zvanch psychickch poruch: perute spojen mezi prefrontlnmi laloky a zbytkem mozku - a pacientova zkost i strach budou vyleny". Bohuel, cenou za tento zkrok bylo tm pln vyhasnut citovho ivota pacienta. Klov drhy byly znieny. Emon peselen probh zpravidla dvma zpsoby: bu sputnm poplachu v amygdale, se souasnm selhnm aktivace korovch inhibinch proces, je obvykle zajiuj uritou vyrovnanost emon reakce - nebo podzenm tchto korovch oblast tsov emon reakci.12 V takovch okamicch je nae racionln mysl zcela zaplavena emocemi. Jednou z loh kry prerontlnch lalok je funkce jakhosi manaera emoc": zvauje reakce ped jejich uskutennm a m schopnost zdrovat pokyny k jednn vyslan amygdalou a dalmi centry limbickho systmu, podobn jako rodi, kter zabrn svmu dtti vrhnout se na jdlo a napomene je. aby si namsto toho slun pokalo a podalo o to, co chce.13 Inbibice tsovch stresujcch emoc probh v levm prerontlnm laloku^ Neurologov a psychiati, kte se zabvaj studiem nlad u pacient s pokozenm st frontlnch lalok, zjistili, e jednou z funkc levho celnho laloku je psobit jako urit nervov termostat a regulovat intenzitu negativnch emoc. Prav eln lalok je sdlem negativnch pocit (napklad strachu i agrese), zatmco lev lalok udruje tyto divok emoce pod kontrolou - pravdpodobn prostednictvm inhibin zptn vazby na prav lalok.14 Pacienti po mozkov mrtvici, kter pokodila kru levch prenatlnch lalok, mli vrazn sklony k nemrn pesimistickm staros-

tem a obavm, zatmco pacienti s pokozenm napravo byli naopak bezdvodn vesel". Bhem neurologickho vyeten ertovali, byli velmi uvolnn a ani jim nezleelo na vsledcch testovn.15 V tto souvislosti bv tak uvdn ppad astnho manela: mue, jeho prav eln lalok byl sten odstrann kvli malformaci mozku. Jeho ena ekla lkam, e po operaci dolo v jeho osobnosti k dramatick zmn. Nyn se pr u vbec neroziluje nad kadou malikost a - co ji obzvlt t - chov se k n mnohem nnji.16 Krtce eeno, eln laloky jsou stedm nervov drhy, kter je schopna zastavit i pinejmenm zmrnit nae city, ovem s vjimkou tch nejsilnjch npor negativnch emoc. Amygdala asto funguje jako spout" citov tsov reakce, lev eln lalok psob naopak jako jaksi vypna" negativnch emoc: amygdala navrhuje, prefrontln lalok vetuje. Takovto spojen prefrontln kry a limbickho systmu jsou pro n duevn ivot velmi dleit. Jejich vznam dalece pesahuje pouh dolaovn" emoc. Tyto drhy jsou nepostradateln pro sprvn rozhodovn ve vcech, na kterch nm ivot nejvce zle.

HARMONIZACE EMOC A MYLENEK

Nervov spojen amygdaly (a pbuznch center limbickho systmu) s edou krou mozkovou je mstem, kde mezi city a rozumem, mezi srdcem a hlavou probhaj spory nebo naopak dohody o vzjemn spoluprci. Existence tchto drah nm objasuje, pro jsou emoce pro efektivn mylen tak dleit, a to jak pro moudr rozhodovn, tak i pro jasn mylen. Vezmme si napklad schopnost emoc peruit a rozvrtit sled naich mylenek. Termn pracovn pam" pouvaj neurologov k oznaen na schopnosti soustedit pozornost, kter udruje ve vdom informace nezbytn pro vyeen danho kolu i problmu, a jde o ideln vlastnosti domu, kter se pokoume nalzt v hromad prospekt od architekta, i o jednotliv prvky zdvodnn een matematick lohy.17 Existence tohoto rozshlho spojen limbickch oblast s elnmi laloky vede k tomu, e signly silnch emoc (zkosti, zloby apod.) mohou vytvoit psychick blok a doasn tak ochromit pracovn pam elnho laloku. Proto kdy jsme rozileni, kme, e nememe jasn myslet"; a proto me tak dlouhotrvajc emon stres sniovat intelektuln schopnosti dtte a naruit jeho schopnost uen. Tyto poruchy, pokud jsou subtilnj povahy, nelze vdy zachytit testovnm IQ. Lze je ale bezpen prokzat clenjm neuropsychologickm vyetenm. Bvaj vak jasn patrn i z permanentnho neklidu a impulsivnosti dtte. V jedn studii k zkladnch kol s nadprmrnm IQ, ale se patnmi kolnmi vsledky, byla u velk vtiny tchto k diagnostikovna pomoc neuropsychologickch test prv oslaben funkce kry elnch lalok.18 Tyto dti se chovaly impulsivn, byly zkostn, asto vyruovaly a mly kzesk problmy - co vechno svd pro naruenou kont-

rolu elnch lalok nad impulsy, je vychzej z limbickho systmu. Navzdory svmu intelektulnmu potencilu hroz tmto dtem vysok riziko alkoholismu, patnch studijnch vsledk a kriminality. Nikoliv vak proto e jim chyb nadn, ale kvli nedostatenmu ovldn svch cit. Emon mozek v ns vak vzbuzuje hnv i soucit pomrn nezvisle na korovch oblastech. Jeho nervov drhy jsou formovny pedevm psobenm naich zitk v dtstv - a my v naprost vtin ponechvme citov ivot naich dt nhod. Nemli bychom zapomnat na podl emoc i na tom nejracionlnjm" rozhodovn. Ve sv prci, kter vrazn zmnila nae chpn emocionlnho ivota, publikoval neurolog dr. Antonio Damasio podrobnou a pesnou studii toho, jak psychick funkce jsou narueny u pacient s pokozenm spojenm mezi amygdalou a krou elnch lalok.19 Jejich schopnost sprvn se rozhodovat je vrazn oslabena - a pesto nevykazuj dn snen IQ i pokozen jakkoliv jin kognitivn schopnosti. Navzdory sv nedoten inteligenci se tito pacienti rozhoduj v podnikn i ve svch osobnch ivotech neobyejn nerozumn. Jsou schopni s nesmrnm zaujetm donekonena diskutovat o tak bezvznamnm rozhodnut, jakm je teba problm na kdy si domluvit pt nvtvu u lkae. Podle dr. Damasia je jejich rozhodovn tak narueno prv proto, e tito lid ztratili pstup ke svm citovm vzpomnkm. Drha mezi amygdalou a frontln krou je stynm bodem mylen a cit a jako takov je vstupn branou pro ukldn informac o tom, co mme rdi a co ne. Pokud je lovku emon pam umstn v amygdale odpojena, pak vdom mylen v mozkov ke pestane vyvolvat citov reakce, je jsou asociovny zitky z minulosti - a vechno na sebe bere podobu ed neutrality. Podnty, a u je to oblben domc zvtko i protivn znm, nevzbuzuj v pacientovi ani averzi, ani radost. Tito lid zapomnli" vechny svoje citov znalosti, protoe ztratili nervov spojen s mstem jejich uschovn v amygdale. Takovto dkazy vedly dr. Damasia zvru, e v naprost vtin ppad jsou city pro racionln rozhodovn nezbytn, protoe obracej nai pozornost sprvnm smrem - tam, kde meme nai logiku nejlpe vyut. ivot ped ns stav celou adou rozhodnut: Jak bych ml nejlpe investovat svoje spory na penzi? S km se oenit? Citov zkuenosti, kter jsme v prbhu ivota nasbrali (jako jsou vzpomnky na katastrofln investici nebo na bolestn rozchod), vyslaj pokyny pro usmrnn naeho rozhodovan; nkter monosti zavrhnou a jin upednostn. Tmto mechanismem se podle dr. Damasia emon systmy podlej na zdvodovn rozhodnut stejnou mrou jako logick mylen. Proto jsou emoce pro racionalitu tak dleit. Ve vru pocit a mylenek smruje emon inteligence nae okamit rozhodnut a zce spolupracuje s racionlnm mylenm, umoujc - i znemoujc - mylenku. Paralelce i racionln mylen zastv vedouc lohu v naich emocch - s vjimkou okamik, kdy se nm citov reakce vymkne z rukou a emon mozek u nelze dle ovldat vdommi pokyny z mozkov kry.

V jistm smyslu tedy mme dva mozky, dva druhy mylen - a dva odlin druhy inteligence: emon a racionln. Jak jsme v ivot spn, to zvis na obou - nejenom na IQ, ale tak na na citov inteligenci. Bez emon inteligence nen intelekt schopen vyut vech svch potencil. Svou vzjemnou komplementaritou se stvaj limbick systm a neokortex, amygdala a prefrontln laloky rovnoprvnmi partnery v psychickm ivot. Pokud spolupracuj dobe, emon inteligence vzrst - stejn jako intelektuln schopnosti. To pln pevrac nae dvj nzory na nesluitelnost rozumu a citu: clem nen emoce potlait a na jejich msto dosadit rozum, jak si to pedstavoval Erasmus, ale spe nalzt rovnovhu tchto dvou protiklad. Star vzory spatovaly idel rozumu v jeho dokonalm oprotn od vlivu emoc. Nov paradigma ns pobz k vytvoen harmonickho vztahu mezi city a rozumem. Abychom si vedli v naich ivotech spn, musme nejprve hloubji pochopit, co to vlastn znamen pouvat emoce inteligentn.

st druh

CHARAKTERISTIKA

EMON INTELIGENCE

3
Kdy chytr je hloup

Pesn dvod, pro Davida Pologruta, stedokolskho uitele fyziky, pobodal jeden z jeho nejlepch k kuchyskm noem, nebyl doposud pln objasnn. V se pouze piblin toto: Jason H., vynikajc student druhho ronku stedn koly v Coral Springs na Florid, si pedsevzal dostat se na medicnu. Nesnil vak jen tak o njak lkask fakult - chtl do Harvardu. Pologruto, jeho uitel fyziky, dal vak Jasonovi pi stnm zkouen jenom 80 bod. Chlapec ctil, e takov ohodnocen - pouh dvojka - ohrouje uskutenn jeho snu. Vzal si tedy s sebou do koly eznick n a pi konfrontaci s Pologrutem ve fyziklnm kabinetu svho uitele bodnul do kln kosti. Soudce prohlsil Jasona nevinnm, protoe bhem incidentu pr propadl doasnmu lenstv. Porota sloen ze ty psycholog a psychiatr psahala, e bhem stetnut byl v psychze. Jason tvrdil, e se kvli vsledkm zkouky chystal spchat sebevradu a e zael za uitelem jenom proto, aby mu oznmil, e si kvli patn znmce hodl vzt ivot. Pologruto vak tvrdil nco jinho: Myslm, e se pokusil m tm noem zabt, protoe byl tak rozzuen kvli mmu ohodnocen." Po pestupu na soukromou kolu Jason o dva roky pozdji spn sloil zvren zkouky jako jeden z nejlepch ve sv td. S vbornm prospchem v povinnch pedmtech by zskal sam A (prmr 4,0), avak Jason se jet zapsal do ady nepovinnch pedmt pro pokroil, aby zvil svj prospchov prmr a na 4,614 - co vysoce pesahuje poadovanou hranici pro nejvy dosaiteln ohodnocen A+. Pestoe Jason sloil zvren zkouky neobyejn dobe, jeho bval uitel fyziky David Pologruto si stoval, e Jason se za napaden nikdy neomluvil, ani za nj nepijal odpovdnost.1 Otzkou zstv, jak mohl lovk s tak zejmou inteligenc udlat nco tak iracionlnho - tak vysloven hloupho. Odpovd je, e koln inteli-

gence m jen velmi mlo spolenho s citovm ivotem. I ti nejbystej z ns mohou ztroskotat na skaliscch bezuzdnch vn a neovladatelnch pohnutek. I lid s velmi vysokm IQ si mohou v soukromm ivot vst a pekvapiv patn. Je jednm z veejnch tajemstv psychologie, e podle kolnho prospchu, podle IQ nebo podle vsledk psychologickch test nen mon, navzdory popularit tchto hodnocen, spolehliv pedpovdt spch v ivot. Nelze pochybovat o tom, e u velkch skupin lid existuje pm statistick vztah mezi vkou IQ a zpsobem ivota: mnoho lid s velmi nzkm IQ skon v nenronm podzenm povoln, zatmco lid s vysokm IQ bvaj zpravidla dobe placeni - avak to zdaleka neplat vdy. Z pravidla, e IQ pedpovd mru spnosti, existuj rozshl vjimky - a je jich skuten mnoho, mon i vce ne ppad, kter tomuto pravidlu skuten odpovdaj. IQ pispv k faktorm urujcm spch v ivot pouhmi dvaceti procenty, co ponechv celch osmdest procent dalm vlivm. Jak poznamenal jeden bystr pozorovatel: Postaven, kterho lovk nakonec ve spolenosti doshne, je v naprost vtin urovno jinmi faktory ne je IQ; od spoleenskho pvodu a po tst."2 Dokonce i Richard Herrnstein a Charles Murray, jejich kniha The Bell Curve pikld IQ vysokou dleitost, pipoutj toto (cituji): Mon, e budouc vysokokolk s neobyejn dobrmi vsledky test z matematiky by udlal lpe, kdyby se nezamil vhradn na cl stt se matematikem, ale kdyby pemlel tak o tom, jestli msto toho nechce mt jednoho dne vlastn firmu, stt se sentorem nebo vydlat milion dolar; neml by prost odsunovat svoje sny stranou... Souvislost mezi vsledky kolnch test a konkrtnmi ivotnmi spchy je zastnna celkovm vlivem cel ady dalch schopnost a nadn, kter lovk v ivot pouv."3 A mn jde prv o klovou skupinu tchto dalch vlastnost", o emon inteligenci: pat sem schopnost dokzat sm sebe motivovat a nevzdvat se tv v tv obtm a frustraci, schopnost ovldat svoje pohnutky a odloit uspokojen na pozdj dobu, schopnost ovldnout svoji nladu a zabrnit zkosti a nervozit, schopnost ovlivovat kvalitu svho mylen, schopnost vctit se do situace druhho lovka a ani v tkch chvlch neztrcet nadji. Na rozdl od IQ s jeho tm stoletou histori vzkumu je emon inteligence zcela novm pojmem. Nikdo nedoke pesn ci, do jak mry prv tyto kvality uruj prbh ivota. Avak z vsledk dosavadnch studi vyplv, e se jedn o vznamn vliv, nkolikansobn vraznj ne IQ. Nkte lid tvr, e IQ nelze vzdlnm ani ivotnmi zkuenostmi podstatnji zmnit. V pt kapitole vak uvidte, e dti jsou schopn si rozhodujc citov schopnosti osvojit a zdokonalit je - pokud si dme tu prci je tomu nauit.

EMON INTELIGENCE A OSUD

Vzpomnm si na svho spoluka v Amherst College, kter u pijmacch test na univerzitu doshl nejvyho monho potu bod ve vech pedmtech. Navzdory svm ohromnm intelektulnm schopnostem trvil vtinu asu ponocovnm; vuku zanedbval, nebo dopoledne obvykle prospal. Trvalo mu tm deset let, ne konen zskal svj diplom. Inteligenn kvocient nenabz uspokojiv vysvtlen rozdlnosti osud lid se srovnatelnm vzdlnm, monostmi a ambicemi. Kdy bylo ve tyictch letech sledovno devadest pt absolvent Harvardu (v t dob bylo IQ vysokokolskch student daleko rozrznnj ne dnes) a do stednch let a porovnvaly se jejich ivotn spchy, ukzalo se, e mui s nejlepmi studijnmi vsledky nebyli ve srovnn s jejich spoluky nijak vrazn spnj (meno vkou platu, produktivitou a postavenm ve svm oboru). Nebyli ani spokojenj se svmi ivoty, ani nemli nejastnj mezilidsk vztahy, rodinu i milostn ivot.4 Obdobn sledovn a do stednho vku bylo provedeno u 450 chlapc, vtinou syn pisthovalc. Dv tetiny rodin tchto chlapc ily z podpory v nezamstnanosti. Vyrstali v Somervillu ve stt Massachusetts, v prohnilm slumu" jen nkolik blok od Harvardu. Tetina chlapc mla IQ ni ne 90. Avak opt nebyl nalezen pm vztah mezi IQ a tm, jak se jim pozdji dailo v prci i v osobnm ivot. Napklad sedm procent mu s inteligennm kvocientem nim ne 80 bylo bez zamstnn deset i vce let, stejn jako sedm procent mu s IQ nad 100. Pro vt skupiny lid stednho vku vak urit statistick vztah mezi vkou IQ a socioekonomickou rovn existuje. Pesto dovednosti zskan v dtstv, jako napklad schopnost vyrovnat se s frustrac, ovldat emoce i dobe vychzet s lidmi, jsou v tomto smru daleko vznamnj.5 Vezmme si napklad vsledky doposud probhajc studie skupiny tajc 81 premiant stednch kol ve stt Illinois z roku 1981. Vichni astnci pokusu mli nejlep studijn vsledky z cel sv koly. Pestoe na vysok kole byli premianty a i nadle vynikali, kolem tictky ji poklesli na rove prmrn spnosti. A kdy uplynulo od dokonen stedn koly deset let, patil ve zvolenm zamstnn mezi nejlep mlad lidi srovnatelnho vku pouze kad tvrt ze sledovan skupiny. A mnoha z nich se vedlo mnohem he. Karen Arnoldova, profesorka pedagogiky na Bostonsk univerzit, kter se sledovnm tchto premiant zabv, mi k tomu ekla: Myslm, e podle studijnch vsledk jsme dokzali vytypovat skupinu poslunch" lid, kte jsou schopni velmi spn plnit poadavky pevn stanovenho systmu. Avak premianti se nesna o nic mn ne my ostatn. Lze o nich ci jen to, e maj vjimenou schopnost dosahovat spch mitelnch kolnmi znmkami. Jejich koln vsledky vak nevypovdaj nic o tom, jakm zpsobem dokou reagovat na ivotn zmny."6 A prv zde je ten problm: koln inteligence ns nijak nepipravuje na nepehledn situace a pleitosti, kter ped ns postav nevyzpytateln i-

vot. Vysok IQ nen dnou zrukou prosperity, spoleenskho postaven ani tst. Pesto se nae koly a nae kultura sousteuj tm vhradn na tento typ nadn a bez povimnut pechzej emon inteligenci, soubor vlastnost - nkdo by jej mohl nazvat charakterem -jen m tak obrovsk dopad na n osud. Citov ivot je oblast, kterou - stejn jako matematiku i ten - meme zvldat s vtm i menm spchem a pro ni potebujeme nkolik zvltnch dovednost. Tyto jsou pak klem k pochopen, pro ivot jednoho lovka jen vzkvt, zatmco druh, stejn inteligentn lovk skonil ve slep ulice: citov schopnosti jsou vym nadnm, je rozhoduje o tom, jak dobe dokeme pout nae ostatn schopnosti, vetn logickho mylen. V ivot samozejm existuje mnoho rznch cest vedoucch k spchu a mnoho obor, ve kterch jsou cenny rozlin schopnosti. V na, na znalostech zaloen spolenosti mezi n nepochybn pat i technick nadn. Dti si vyprvj takovto vtip: Komu bude od nynjka za patnct let kat hlupku?" Odpov zn: fovi." Avak dokonce i hlupkm" pin emon inteligence lep postavem na pracoviti, jak uvidme pozdji ve tet sti. Mnoha pklady lze doloit, e takto nadan lid, kte dobe znaj a zvldaj svoje vlastn city a kte dokou rozliovat a obratn ovlivovat emoce lid kolem sebe, jsou ve vhod v kad oblasti ivota, a u jde o milostn vztahy i o pochopen nevyslovench zkon spchu v politice organizac. Lid s dobe rozvinutou emon inteligenc doshnou v ivot daleko astji naplnn a spokojenosti a dokou pekonat svoje zlozvyky, kter omezuj jejich inorodost. Naproti tomu ti, kte nedovedou vnst do svho citovho ivota trochu podku a kzn, jsou nuceni stle svdt vnitn bitvy, kter naruuj jejich schopnost soustedit se na prci a jasn pemlet.

JIN DRUH INTELIGENCE

Nhodnmu pozorovateli by mohla tylet Judy mezi svmi spoleentjmi vrstevnky pipadat jako troku odstren dt. Pi heje spe pasivnj, stoj na okraji a nijak neusiluje o to bt v centru dn. Avak ve skutenosti je Judy vnivou pozorovatelkou chovn dt ve sv td matesk kolky. Ve svm chpn cit lid kolem sebe je mon ze svch vrstevnk nejpokroilej. Jej neobyejn nadn se projev a ve chvli, kdy uitelka svol sv tylet svence, aby si zahrli svoji tdn hru", jak tomu kaj. Jde o hru s panenkami, kter pedstavuj dti z Judyiny pedkoln tdy. Hraje se s kartnovmi figurkami, je maj namsto obliej pilepen mal fotografie dt a uitel. Hra m bt jakmsi testem sociln vnmavosti. Kdy uitelka pod Judy, aby postavila kadho chlapce a dvku na to msto ve td, kde si nejradji hraj - do vtvarnho koutku, do koutku s kostkami a

podobn, Judy tento kol spln bez jedin chybiky. A kdy je podna, aby dala kadho chlapce a holiku k tm dtem, se ktermi si nejradji hraj, uke se, e Judy zn nejlep kamardy vech dt ve td. Judyina pesnost svd o tom, e m dokonal pehled o vztazch mezi dtmi ve sv td, co je vnmavost u tyletho dtte naprosto neobvykl. Prv tyto dovednosti umon Judy v pozdjm ivot vyniknout v kterkoliv oblasti, kde zle na umn jednat s lidmi; od prce v odbytu i manaerstv a po diplomacii. Judyino sociln nadn" bylo odhaleno tak brzy dky tomu, e byla akou zazen pro pedkoln dti pi Tufts University, kde se v t dob pracovalo na Project Spectrum - t.j. na studijnm plnu, jen si klade za cl vdom rozvjet rzn druhy inteligence. Project Spectrum dokazuje, e lidsk schopnosti daleko pesahuj zkou oblast poetnch a slovnch dovednost, na kter se koly tradin zamuj. Poukazuje na to, e schopnosti, jako je Judyina vjimen sociln vnmavost, pat mezi talenty, kter me vzdln posilovat, a ne jen ignorovat i zklamvat, jak tomu tak asto bv. Dti jsou zde vedeny k tomu, aby rozvjely vechny schopnosti a dovednosti, kter budou potebovat na cest k spchu, nebo k tomu, aby byly spokojeny s tm, co dlaj. Vedouc osobnost Project Spectra je psycholog Howard Gardner z pedagogick fakulty Harvardovy univerzity.7 Nastal as," ekl mi Gardner, rozit nae chpn lidskho nadn. Vzdln me nejvce pispt k rozvoji dtte tm, e mu pome nalzt obor i zamstnn, kter bude nejlpe odpovdat jeho talentm, tak, aby v nm bylo schopn a spokojen. Tento pohled jsme zcela pustili ze zetele. Namsto toho poskytujeme kadmu lovku vzdln, ve kterm kdy uspjete, budete ideln pipraveni na povoln vysokokolskho profesora. A ruku v ruce s tm kadho hodnotme podle toho, jestli odpovd tmto zce vymezenm smrnicm spnosti. Mli bychom trvit mn asu neustlou snahou dti ukznit a zhodnotit; uiten by bylo spe snait se jim pomoci nalzt jejich pirozen schopnosti a nadn, a pak je rozvjet. Existuj pece sta a sta zpsob, jak v ivot doshnout spchu, a na cest k nmu potebujeme ty nejrznj schopnosti a nadn." 8 Pokud vbec nkdo chpe, jak omezen je nae star pedstava o lidsk inteligenci, pak je to prv Howard Gardner. Poukazuje na to, e zlat asy testovn IQ zaaly v letech prvn svtov vlky, kdy se vce ne dva miliony Amerian podrobily psemnm IQ testm, je v t dob vyvinul Lewis Terman, psycholog ve Stanfordu. To vedlo k destkm let dominance IQ zpsobu mylen" - nzoru, jak k Gardner, e lid jsou bu chyt, nebo ne, a protoe u se tak narod, nememe s tm nic udlat, a e jsou to testy, podle kterch se pozn, jestli patte mezi ty chytr, nebo ne. Pijmac zkouky na vysok koly jsou zaloeny na stejn domnnce - toti e vae budoucnost zvis pedevm na jednom pomrn zkm okruhu schopnost. S tmto pesvdenm se setkvme vude v modern spolenosti." Gardnerova psobiv kniha z roku 1983 (Frames ofMind) je manifes-

tem, kter se pokou tento postoj vyvrtit. Dokazuje, e neexistuje jen jedin typ inteligence, jen nm zaru spch v ivot, ale e se spe jedn o ir spektrum se sedmi klovmi schopnostmi. Mezi n pat dva typy kolnch dovednost, verbln a matematicky logick mylen; avak tak prostorov pedstavivost, se kterou se setkvme pedevm u architekt a umlc; dle pohybov estetick nadn, je obdivujeme v pvabu a fyzick pohyblivosti Marthy Grahamov i Magika Johnsona; a tak hudebn nadn Mozarta nebo YoYo Ma. Seznam dopluj dv formy personln inteligence": nadn pro pochopen mezilidskch vztah, kter najdeme u naprost vtiny vynikajcch psychoterapeut (jako byl Carl Rogers) nebo velkch vdc (jako byl Martin Luther King junior), a dle schopnost rozumt vlastnmu nitru, kter se me stt teba podkladem genilnch objev Sigmunda Freuda nebo (s men slvou) vnitn spokojenosti, se kterou se setkvme u lid, kte umj t v souladu se svmi pocity. Klovou charakteristikou inteligence je podle Gardnera prv jej rznorodost; Gardnerv model pekonv dnes u klasickou pedstavu IQ jako jedinho, nemnnho faktoru. Odhaluje nevhodnost zkouek a test, s nimi jsme se bolestn potkali ve kolnch letech. Podle vsledk dosaench v tchto jednostrannch zkoukch jsme byli roztdni na ty, kte pjdou na technick koly, a na ty, kte mohou dle studovat na univerzit. O tom, zda budeme i nebudeme pijati na vysok koly, rozhodovaly pijmac zkouky, pestoe se zakldaj na velmi omezen pedstav o lidsk inteligenci a naprosto jim chyb jakkoli vztah k tm schopnostem a dovednostem, kter jsou vedle IQ pro ivot tak dleit. Gardner pipout, e jeho rozliovn sedmi typ inteligence je dosti zjednoduujc; mnohostrannost lidskho talentu nelze postihnout dnm slem. Pozdji Gardner se svmi spolupracovnky rozil tento seznam sedmi zkladnch lidskch schopnost na dvacet rznch typ inteligence. Napklad obratnost v mezilidskch vztazch se rozrznila na tyi odlin schopnosti: na vdcovsk talent, na schopnost pstovat vztahy a udrovat si ptele, na schopnost eit konflikty a na talent pro analzu spoleenskch vztah, ve kterm tak vynik tylet Judy. Toto rozen chpn inteligence nm umouje posoudit schopnosti a nadn dtte komplexnji ne jen prostednictvm standardnho IQ testovn. Kdy byli astnci vukovho programu Spectrum Project podrobeni inteligennmu testu podle Stanforda a Bineta (kdysi zlatmu standardu IQ test) a pak otzkm sestavenm k uren Gardnerova spektra inteligence, nebyla mezi vsledky dt v tchto dvou testech nalezena dn souvislost.9 Pt dt s nejvym IQ (od 125 do 133) vykazovalo v deseti oblastech hodnocench testem Spectrum nejrznj vsledky. Napklad z pti podle IQ test nejchytejch" dt bylo jedno z nich spn ve tech oblastech z deseti hodnocench testem Spectrum, ti byly spn ve dvou a jedno dokonce jen v jedn. Schopnosti, v nich byly tyto dti spn v testu Spectrum, se velmi rznily: tyi dti byly hudebn nadan, dv mly schopnosti pro vtvarn umn, jedno pro porozumn mezilidskm vztahm, jedno vynikalo v logice a dv v jazycch. Ani jedno z tchto dt

s vysokm IQ nebylo nadan pohybov, seln i technicky. Pohyb a sla byly dokonce slabm mstem dvou dt z tto ptice. Gardner doel k zvru, e vysok hodnocen inteligence testem podle Stanforda a Bineta zdaleka nepin spch ve vech aktivitch studijnho plnu Spectrum, a dokonce ani ne v jejich vtin." Naproti tomu vsledky testu Spectrum dvaj rodim a uitelm jasnou pedstavu, o co se bude to kter dt iv zajmat a co mu pjde natolik dobe, e v tom jednoho dne vynikne mezi ostatnmi. Gardnerovy mylenky o mnohostrannosti inteligence jdou vak jet dle. Asi deset let pot, co poprv publikoval svoji teorii, formuloval Gardner tento zevrubn pehled typ personln inteligence: Interpersonln inteligence oznauje schopnost rozumt druhm lidem: co je motivuje, jak pracuj a jak s nimi spolupracovat. spn prodejci, politici, uitel, klinit lkai a crkevn vdci maj asto tuto schopnost rozvinutou na velmi vysok rovni. Intrapersonln inteligence... je obdobnm nadnm, avak obrcenm dovnit. Je to schopnost znt sama sebe a podle toho jednat ve vnjm ivot.10 Jinmi slovy Gardner ekl, e jdrem inteligence mezilidskch vztah jsou schopnosti rozeznvat nladu, temperament, motivaci a poteby jinch lid, a odpovdajcm zpsobem na n pak reagovat". K intrapersonln inteligenci, kter je klem k sebepoznn, pat podle Gardnera pedevm pstup k vlastnm pocitm a schopnost je rozliovat a pouvat pi jednn a rozhodovn".11

SPOCK VERSUS DATA: KDY KOGNITIVN POZNNI NESTA

V Gardnerovch pracch existuje oblast lidsk inteligence, kter sice o sob dv asto tuit, ale kter je pitom jen velmi mlo prozkoumna; je to loha emoc. Mon je to proto, jak mi ekl Gardner v soukromm rozhovoru, e jeho vzkum je vrazn ovlivnn kognitivn vdeckm modelem lidsk psychiky. Proto jeho pojet tchto typ inteligence zdrazuje kognitivn poznm - chpn sebe sama a druhch, naich motiv a pracovnch nvyk, a aktivn pouvn tchto znalost ve vlastnm ivot a v mezilidskch vztazch. Avak stejn jako esteticky pohybov oblast, kde se pohybov nadn projevuje neverbln, i oblast emoc pesahuje jazyk a rozumov poznm. Gardnerovy vzkumy se pomrn podrobn vnuj popisu inteligence mezilidskch vztah a jejmu vlivu na citov ivot. Gardner se svmi spolupracovnky vak lohu ctn v tchto oblastech inteligence nijak detailn nezkoumal, a spe se soustedil na kognitivn chpn cit. Toto zamen, mon nemysln, ponechv rozshlou oblast naich cit neprozkoumanou; oblast, kter vdme za sloitost a hloubku naeho vnitnho ivota

a mezilidskch vztah; oblast, dky n jsou nae city tak fascinujc a pro ns asto i nepochopiteln. My se v na knize budeme zabvat pedevm tm, jak je inteligence obsaena v emocch, a tak konkrtnmi postupy, jak ji tam meme vnst. Gardnerv draz na kognitivn prvky lidsk inteligence je odrazem uritho trendu v psychologii, pod jeho vlivem se formovaly jeho nzory. Pehnan draz psychologie na kognitivn poznn dokonce i v oblasti emoc je pravdpodobn dsledkem uritho pehmatu v historii tto vdy. V padestch letech tohoto stolet j ve Spojench sttech naprosto dominovali behaviorln psychologov, nsledovnci B. F. Skinnera, jen byl pesvden, e chovn lovka je jedinm jevem, kter je mon z vnjku objektivn posuzovat a s vdeckou pesnost zkoumat. Behaviorln psychologov vypovdli veker vnitn ivot, vetn emoc, za hranice vdy. Potom, na sklonku let edestch, se s pchodem kognitivn revoluce" zamila psychologie pedevm na mechanismy, ktermi mysl registruje a uchovv informace, a na podstatu inteligence. Avak emoce zstvaly i nadle mimo oblast jejho zjmu. V odbornch kruzch tehdy panoval konvenn nzor, e inteligence znamen schopnost objektivn a sue zpracovvat fakta. Jde o pehnan racionln postoj, kter nm pipomn postavu Spocka ze serilu Star Trek: archetypln zpodobnn informan jednotky nedoten citem, ztlesnn pedstavy, e emoce nemaj v inteligenci msto a e n duevn ivot jenom matou a zamluj. Behaviorln psychologov, kte tento nzor zastvali, se nechali svst potaovm modelem lidsk mysli, zapomnajce, e ve skutenosti je hardware" mozku ponoen v neuspodan, pulsujc loui neuromeditor, naprosto nepodobn sterilnmu, spodanmu silikonu pota, jen byly podkladem tto metaforick pedstavy lidsk mysli. Tehdy nejbnjm vdeckm pedstavm o tom, jak mysl zpracovv informace, naprosto chyblo vdom toho, e racionalita lovka je vedena city a e jimi me bt i pehluena. Kognitivn model lidsk mysli je v tomto ohledu ochuzen: nedoke vysvtlit boui cit, kter promuje prci intelektu. Aby si mohli svoji pedstavu udret, byli zastnci tto vyhrann kognitivn teorie nuceni ignorovat dleitost svch osobnch nadj a obav, manelskch hdek, profesionln ctidosti a zvisti - tu zplavu nejrznjch pocit, kter dv ivotu jeho barvitost a spd a kter v kadm okamiku ovlivuje, jak (a zda dobe i patn) zpracovvme informace. Pokulhvajc vdeck pedstava duevnho ivota ochuzenho o emoce, kter v poslednch osmdesti letech dominovala vzkumu inteligence, se postupn mn - v souvislosti s tm, jak psychologie zan rozpoznvat klovou roli emoc v mylen. Stejn jako postava Data v televiznm serilu Star Trek: Dal generace dospv k poznm sly a krsy emoc v duevnm ivot a zan si uvdomovat i jejich skal. Nakonec Data pochop (ke svmu zden, kdyby byl ovem pocitu zden schopen), e jeho chladnokrevn logika nen schopn urit sprvn lidsk een. Nae lidskost se nejvce projevuje prv v citech. Data se pokou ctit, nebo v, e

mu nco dleitho schz. Tou po ptelstv, drunosti, avak chyb mu srdce, stejn jako tomu plechovmu chlapkovi z arodje ze zem Oz. Chyb mu smysl pro lyriku, kterou nm city pinej. Data doke hrt na hudebn nstroje nebo pst poezii s technickou virtuositou, avak nen schopen ctit v umn jakoukoli ve. V Datov touen pro touen samotn vidme, e v chladn kognitivnm postoji chyb vechny vy hodnoty lidskho srdce - vra, nadje, oddanost, lska. Tento model lidsk mysli nm upr prv to, co je bytostn lidsk. Kdy jsem s Gardnerem mluvil o jeho orientaci na mylenky o citech spe ne na city samotn, uznal, e ml v myslu zkoumat inteligenci z kognitivnho hlediska, a ekl mi: Kdy jsem poprv psal o typech personln inteligence, ml jsem na mysli emoce, zvlt pak v pedstav intrapersonln inteligence - vdy jednm z jejch aspekt je schopnost emon se naladit na sebe sama. Avak v praxi se to pak vyvjelo tak, e se teorie mnohostrann inteligence zamila v prvn ad na metakognici" - to znamen na uvdomn si a poznn vlastnch psychickch proces - sp ne na cel rozsah emonch schopnost." Pesto Gardner uznv, jak jsou tyto citov a mezilidsk schopnosti pro kadodenn ivot dleit. Poukazuje na to, e mnoho lid s IQ 160 s nzkou emon inteligenc pracuje pro lidi s IQ 100, kte jsou vak v oblasti mezilidskch vztah neobyejn nadan. A v kadodennm ivot nen dn inteligence dleitj ne prv inteligence mezilidskch vztah. Pokud ji nemte, budete se chybn rozhodovat, s km vstoupit do manelstv, jak zamstnn si vybrat a tak dle. Potebujeme, aby si nae dti osvojovaly tyto schopnosti u ve kole."

M O H O U BT EMOCE INTELIGENTN? Abychom lpe pochopili, jak by takov vzdln a vchova mly vypadat, musme se obrtit na dal teoretick psychology, kte krej v Gardnerovch stopch - zvlt na psychologa Petera Saloveyho z Yalesk univerzity, kter velmi podrobn zmapoval postupy, jimi meme do naich emoc vnst inteligenci.12 Toto sil nen nim novm; bhem let se dokonce i ti nejzarputilej zastnci IQ obas pokusili emoce do domny inteligence zaadit - nepovaovali tedy u emoce" a inteligenci" za naprost protiklady. Dokonce i E. L. Thorndike, vhlasn psycholog, jen se ve dvactch a tictch letech naeho stolet vznamnou mrou podlel na popularizaci IQ, uvedl v jednom ze svch asopiseckch lnk (v Harpes Magazne), e jeden aspekt emon inteligence, sociln" inteligence - schopnost porozumt druhm a jednat moude v mezilidskch vztazch", je soust lidskho IQ. Mnoho psycholog t doby zastvalo k inteligenci mezilidskch vztah daleko cynitj postoj; povaovali ji za schopnost manipulovat lidmi - aby dlali to, co chcete vy, bez ohledu na to, co chtj sami. Avak ani jedna z tchto definic sociln inteligence neovlivnila vraznji

IQ teoretiky a v edestch letech jedna z nejvlivnjch uebnic o inteligenci prohlsila koncept sociln inteligence za naprosto neuiten". Avak tato inteligence by nemla bt pehlena; u jenom proto, e jak intuitivn, tak i rozumov chpeme jej nezbytnost. Napklad kdy Robert Sternberg, psycholog Yalesk univerzity, podal skupinu lid, aby popsali inteligentnho lovka", praktick dovednosti v jednn s lidmi patily tehdy mezi hlavn uveden znaky. Systematitj Sternbergv vzkum jej pivedl zpt k Thorndikeov zvru: toti e sociln inteligence se od kolnch schopnost li a e je jednou z rozhodujcch kvalit, kter uruj, zdali se lovku v ivot da i ne. Mezi praktick emon dovednosti, je jsou tak vysoce cenny na pracoviti, se ad mezi jinmi i vnmavost, kter umouje obratnm manaerm porozumt nevyslovenmu.13 V poslednch letech stle vce a vce psycholog dochz k podobnm zvrm. Shoduj se s Gardnerovm nzorem, e star koncept inteligence se zamoval pouze na zkou oblast lingvistickch a matematickch schopnost a e vysok IQ pedpovdalo pedevm spnost student i uitel, avak s tm, jak se vzdalujeme od kolnch lavic smrem k praktickmu ivotu, se souvislost IQ s spnost postupn vytrc. Tito psychologov (mezi nimi i Sternberg a Salovey) pojmaj inteligenci sieji a pokouej se pesnji definovat, co vechno je k spchu v ivot teba. A takovto dotazovn ns vrac zpt k otzce klovho vznamu personln" i emon inteligence. Ve sv zkladn definici emon inteligence shrnuje Salovey Gardnerovu typologii personln inteligence. Tyto schopnosti roziuje na pt hlavnch oblast:14 1. Znalost vlastnch emoc. Sebeuvdomn - vdom rozpoznn citu v okamiku jeho vzniku - je jednm ze zkladnch kamen emon inteligence. Jak uvidme v kapitole tvrt, schopnost sledovat a prbn si uvdomovat svoje city je nezbytn pro sebeporozumn a hlub pochopen psychologie. Pokud si nejsme schopni uvdomit nae skuten pocity, jsme vi nim bezbrann. Lid, kte si jsou svmi city vce jisti, se ve svch ivotech dokou lpe rozhodovat. Vd toti pesnji, jak pocity v nich vzbuzuj dleit osobn rozhodnut, jako napklad s km vstoupit do manelstv nebo jak si vybrat zamstnn. 2. Zvldn emoc. Nakldat se svmi city tak, aby odpovdaly situaci, to je schopnost, je m zklad v rozvinutm sebeuvdomn. Kapitola pt se bude ble zabvat schopnost zklidnit vlastn rozilen, setst ze sebe dnes tak bn pocity zkosti, sklenosti i podrdnosti. V tto kapitole se tak dozvme, jak m pro ns nedostatek tchto zkladnch emonch dovednost dsledky. Lid, kte maj tuto schopnost mlo rozvinutou, se neustle potkaj s ti snivmi pocity; zato ti, kte v n vynikaj, se dokou z ivotnch ok a zklamn zotavit daleko rychleji.

3. Schopnost sm sebe motivovat. Jak se dozvme v kapitole est, zapojen emoc do naeho snaen je nezbytn u proto, e jinak bychom nebyli schopni se dlouhodob soustedit, ztratili bychom motivaci. V pozad tvoivosti a touhy dokonale ovldnout innost nebo oblast vdem stoj tak city. Emon sebeovldn - odkldn odmny nebo uspokojen a tak potlaovn zbrklosti - j e zkladem jakhokoliv spchu. Schopnost doshnout ve zvolen innosti stavu proudn" umouje vynikajc vkon. Lid, kte tyto dovednosti ovldaj, jsou produktivnj a vkonnj prakticky ve vem, do eho se pust. 4. Vnmavost k emocm jinch lid. Empatie je zkladn lidskou kvalitou". Tak tato vlastnost se s rostoucm emonm sebeuvdomnm prohlubuje. Kapitola sedm bude zkoumat koeny empatie, dle dvody, pro empatie podncuje altruismus, a bude se tak zabvat dan, kterou si nae spolenost vybr za dnes tak bnou emon hluchotu". Empatit lid jsou dokonaleji naladni na subtiln projevy toho, co druz chtj i potebuj. Proto vynikaj v profesch, kde se mohou o nkoho starat", jako je povoln uitele, manaerstv i prce v odbytu. 5. Umn mezilidskch vztah. Zdali m lovk uspokojiv mezilidsk vztahy, zvis do znan mry na tom, je-li schopen vctit se do emoc ostatnch a pizpsobit tomu svoje jednn. Osm kapitola se hloubji zabv touto schopnost a konkrtnmi dovednostmi, na nich je tato schopnost zaloena. Jsou to prv tyto vlastnosti, je bvaj v pozad oblbenosti, vedoucho postaven i schopnosti konstruktivn jednat s lidmi. Lidem, kte v tomto smru vynikaj, se velmi dobe da vechno, pi em je poteba zce spolupracovat s ostatnmi. Jsou spoleenskmi hvzdami. Pochopiteln, e se lid ve svch schopnostech v kad z tchto oblast rzn. Nkte z ns mohou bt pomrn spn napklad ve zvldn vlastn zkosti, avak zrove jsou relativn neschopn uklidnit nkoho jinho. Prvotnm zkladem pro rove naich schopnost je nepochybn vrozen uspodn naeho nervovho systmu. Jak jet ale uvidme pozdji, mozek je neobyejn tvrn: nikdy se nepestvme uit. Nae mezery v emonch schopnostech meme odstranit: kad nae citov vlastnost je do znan mry tvoena nvykem, a proto je v na moci, pokud vyvineme urit sil, svoje reakce zmnit k lepmu.

IQ A EMON INTELIGENCE: IST TYPY

IQ a emon inteligence zdaleka nejsou protikladn schopnosti; jsou spe jen odlin. Vichni v sob smujeme intelekt s emocemi. Lid s vysokm

IQ, avak s nzkou emon inteligenc (nebo nzkm IQ a vysokou emon inteligenc), se vyskytuj relativn vzcn. Mezi IQ a nktermi aspekty emon inteligence lze prokzat uritou nepli vraznou korelaci, je je vak natolik slab, e z toho jasn vyplv, e jde o dv tm naprosto nezvisl entity. Na rozdl od notoricky znmho testovn IQ doposud neexistuje dn psemn test, jen by uroval vku emon inteligence. Mon ani dn nikdy nebude. Akoliv probh rozshl przkum vech soust emon inteligence, nkter z nich, jako napklad empatii, lze nejlpe testovat zjiovnm praktickch schopnost lovka v tto oblasti - napklad schopnosti rozpoznvat citov stavy z vrazu tve na videu. Jack Block, psycholog na Kalifornsk univerzit v Berkeley, provedl srovnn dvou teoreticky istch typ lid: jedince s vysokm IQ a jedince s rozvinutmi emonmi schopnostmi. Hodnotil u nich vlastnost, kterou oznail jako pizpsobivost nebo prunost ega. Ta se do znan mry shoduje s emon inteligenc (shrnuje v sob hlavn sociln a emon dovednosti).15 Vsledky byly nadmru zajmav. ist typ s vysokm IQ (tj. lovk, kter odsunuje emon inteligenci stranou) je tm karikaturou intelektula; velmi schopn v oblasti mylen, avak naprosto neschopn ve vztazch mezi lidmi. Tato charakteristika se mrn rzn u en a u mu. Mu s vysokm IQ je typick rozshlmi intelektulnmi zjmy a schopnostmi. Je ctidostiv a produktivn, umnn, vypotav a nedl si sm se sebou starosti. Dle m sklon ke kritinosti, povenosti, puntikstv, m zbrany, problmy v sexuln oblasti a ve smyslovm provn. Vdy si zachovv odstup, je emon chladn a ironick. Naproti tomu mui s vysokou emon inteligenc jsou bod, asto trv as s pteli, nemaj sklony k ustraenosti i k ustaranmu neplodnmu pemtn. Maj smysl pro etick jednn. Maj t rozvinutou schopnost vzat se na lidi nebo na innosti a nst odpovdnost. Jsou soucitn a ve vztazch k jinm lidem nesobet a starostliv. Jejich emon ivot je bohat, avak pimen; jsou spokojeni se sebou, s ostatnmi lidmi i se spoleenskm prostedm, v nm ij. ena s vysokm IQ m pedpokldanou intelektuln sebejistotu, doke velmi dobe vyjadovat svoje mylenky a m irok intelektuln a estetick zjmy. Takov eny maj sklon k introspekci (zkoumm svho nitra), k zkosti, k neplodnmu pemtn, k pocitm viny. Maj zbrany oteven projevovat svj hnv (proto jej radji projevuj nepmo). Emon inteligentn eny jsou naproti tomu asertivn, oteven a pmo projevuj svoje city, maj pozitivn vztah k sob. Podobn jako mui i ony trv mnoho asu s pteli, chod na verky a ij spoleensky. Svoje pocity vyjaduj vhodn (spe ne, eknme, prostednictvm vbuch emoc, jich pozdji lituj). Dobe se pizpsobuj stresovm situacm. Dky svmu spoleenskmu nadn se snadno seznamuj s novmi lidmi. Jsou sebevdom, hrav, spontnn a oteven pijmaj smyslov zitky. Na rozdl od en zamench vhradn intelektuln pociuj jen zdkakdy vinu i zkost. Nesklouzvaj do neplodnho pemtn.

Tyto charakteristiky jsou pochopiteln extrmn - v kadm z ns se ve uveden kvality v rznm pomru smuj. Avak mohou nm poskytnout pedstavu o tom, jak tyto vlastnosti ovlivuj charakter lovka. Do jak mry oba tyto obrazy splvaj, je ureno kvalitou na kognitivn a emon inteligence. Nicmn je to emon inteligence, kter pin mnohem vce skuten lidskch vlastnost.

4
Poznej sm sebe

Star japonsk povst vyprv o vlcm samuraji, jen jednoho dne vyzval zenovho mistra, aby mu objasnil mylenku nebe a pekla. Avak mnich odpovdl s posmkem: Nejsi nic ne hrubec, nemm chu pltvat asem na tvoje otzky!" Samuraj se ctil uraen ve sv dstojnosti. Rozzuil se, vytasil me z pochvy a vykikl: Mohl bych t za tvoji neomalenost zabt!" Tohle," odpovdl klidn mnich, je peklo." Samuraj s pekvapenm uzel pravdu v tom, co mu mistr objasnil o zuivosti, je ho mla ve sv moci. Uklidnil se, zastril svj me zpt do pochvy, uklonil se a podkoval mnichovi za jeho vysvtlen. A tohle", ekl mnich, je nebe." Nhl prozen samuraje a uvdomn si svho rozruen ilustruje zsadn rozdl mezi tm, jsme-li uritm pocitem naprosto ovldnuti, a uvdomnm si, e ns urit emoce m ve sv moci. Sokratova rada poznej sm sebe" se tk prv tohoto zkladnho kamene emon inteligence: neustlho uvdomovn si svch pocit a otevenosti vi nim. Pi prvnm letmm pohledu by se mohlo zdt, e nae pocity jsou zcela zejm, avak pi hlubm zamylen si vichni jist vzpomeneme na chvle, kdy jsme se snaili nevidt, jak opravdov pocity v ns nco vzbuzuje i jak se v ns tyto city probudily a mnohem pozdji. Aby oznaili uvdomn si vlastnch mylenkovch proces, uvaj psychologov ponkud tkopdnho termnu metakognice. Maj-li na mysli uvdomn si vlastnch pocit, mluv o metanlad. J dvm pednost termnu sebeuvdomn, jen vyjaduje prbnou pozornost zamenou na vnitn stav.1 V tomto sebereflektivnm uvdomn mysl pozoruje a zkoum veker zitky, vetn emoc.2 Tato kvalita vdom je blzk tomu, co Freud ve svch pracch oznaoval jako rovnomrn rozloen pozornosti" a co doporuoval vem, kdo se

chtli vnovat psychoanalze. Takovto pozornost nestrann pijm ve, co prochz vdomm, jako bdl, avak nereagujc pozorovatel. Nkte psychoanalytici ji nazvaj pozorujc ego". Jde o schopnost sebeuvdomn, kter umouje psychoanalytikovi sledovat vlastn reakce na to, co pacient k a co mu v procesu voln asociace pichz na mysl.3 Ve nasvduje tomu, e takovto sebeuvdomn vyaduje aktivaci ed mozkov kry, a to zvlt jazykovch oblast, uzpsobench k identifikaci a k pojmenovn vznikajcch emoc. Sebeuvdomn nen pozornost, je bv unesena emocemi; je pehnan reaguje a zveliuje vjemy. Jedn se spe o neutrln postoj, kter si doke zachovat sebereflexi i ve vru rozbouench emoc. William Styron se ve svm dle popisujcm hlubokou depresi zmiuje o podobn schopnosti. Vyprv o pocitu, e je doprovzen jakmsi druhm j - nehmotnm pozorovatelem, kter nikterak nesdl lenstv svho dvojnka a je schopen sledovat jeho souboj s nezastnnou zvdavost."4 Takovto nestrann vdom svch vnivch i vbunch pocit meme zskat pouze prostednictvm sebepozorovn. Me se vak tak projevovat jenom jako nepatrn poodstoupen od svch zitk; jako paraleln proud vdom, kter je nad": vzn se nad hlavnm proudem i vedle nj a uvdomuje si, co se dje. Nen jako zbytek osobnosti pohlcen a ztracen v boui emoc. Sebepozorovn znamen rozdl mezi tm, bt na nkoho vraedn rozezlen, a mezi schopnost si i v nejvtm vzteku uvdomit, e je to vztek, co prv ctm. Podvme-li se na celou tu vc z hlediska neurologickch mechanism vdom, pak tento subtiln posun mentln aktivity signalizuje, e korov okruhy aktivn monitoruj emoci. To je prvnm krokem k zskn urit kontroly. Takovto uvdomovn si emoc je zkladn schopnost, z n se pak vyvjej dal -jako teba citov sebeovldn. Sebeuvdomn znamen, krtce eeno, uvdomovat si, a to jak svoji nladu, tak i mylenky, kter se k n vou", abych pouil vrok Johna Mayera, psychologa z Univerzity New Hampshire, jen je spolen s Peterem Saloveym autorem teorie emon inteligence.5 Sebeuvdomn meme tak charakterizovat jako nestrannou, neposuzujc pozornost zamenou na stav naeho nitra. Mayer je pesvden, e nae vnmn cit nebv asto zcela nestrann. Mezi nejastj mylenky vztahujc se k emonmu uvdomn pat neml bych se takto ctit" i budu myslet na nco lepho, abych se rozveselil". Pi omezenjm sebeuvdomn se jako reakce na nco velmi rozilujcho a zraujcho asto objevuje i snaha o nik: Prost na to pesta myslet!". Je mon logicky rozliovat mezi uvdomovnm si svch cit a jejich promnou. Mayer vak zjistil, e v praxi tyto dva procesy tm vdy splvaj: rozpoznat svoji patnou nladu je prvnm projevem vznikajc snahy se z n dostat. Toto rozlien je vak nco zcela jinho ne sil neprojevit nedouc impulsivn emoci. Kdy kme dtti, je ze vzteku uhodilo kamarda, Okamit pesta!", mon tm zabrnme bit, avak hnv napomenutho dtte tm nijak nezmrnme. Mylenky dtte se stle upnaj na pinu vzteku (Ale on mi sebral moji hraku!") a negativn citov stav

trv dl. Sebeuvdomn psob na siln, averzivn pocity daleko innji: mylenky typu tak tohle je vztek, co ctm" nm poskytuj vt svobodu - nejenom e jsme schopni emoci ve svm jednn neprojevit, ale meme se tak dokonce pokusit se j zbavit. Mayer zjistil, e lid maj sklon pistupovat ke sledovn vlastnch cit nkolika zpsoby:6 Lid sebeuvdoml. Tito lid si prbn uvdomuj svoje nlady a jejich emon ivot je pomrn kultivovan. Jejich znalost vlastnch emoc me bt zkladem pro vznik dalch osobnch charakteristik: jsou nezvisl a znaj vlastn hranice, jsou duevn zdrav a zastvaj spe pozitivn postoj k ivotu. Kdy se dostanou do patn nlady, nepeml o n neustle a ani na n nelp. Proto jsou schopni se j rychleji zbavit. Zkrtka jejich vnmavost a uvdomn jim umouje svoje emoce lpe zvldat. Lid sebepohlcen. Tito jedinci bvaj asto v zajet svch emoc a nejsou schopni jim nijak uniknout. Jsou tkav a svoje pocity si vtinou neuvdomuj. Proto jsou v nich ztraceni a nedokou je s odstupem posoudit. V dsledku toho dlaj jen velmi mlo pro to, aby se zbavili sv patn nlady. Maj pocit, e nad svm citovm ivotem nemaj dnou kontrolu. asto se ct pemoeni svmi emocemi a nejsou schopni se ovldnout. Lid akceptujc. Tito lid si asto jasn uvdomuj, co ct; maj vak sklon nladu bez nmitek akceptovat a nesna se ji mnit. Mezi nimi lze rozliit typ akceptujcch lid, kter bv vtinou v dobr nlad, a nen tedy nijak siln motivovn svoje rozpoloen mnit, a typ, kter, navzdory jasnmu uvdomn vlastnch pocit, m sklon spe ke patnm nladm a s plinou toleranc se jim vzdv. Takov lid nedlaj nic pro to, aby svoje pocity zmnili, pestoe jsou jim velmi nepjemn; tento typ asto nalezneme mezi lidmi trpcmi depres, kte svoje zoufalstv rezignovan pijmaj.

VNIV A LHOSTEJN
Pedstavte si na chvli, e jste v letadle z New Yorku do San Franciska. Doposud vechno probhalo hladce, avak jak se pibliujete ke Skalistm horm, z reproduktor se ozve pilotv hlas: Dmy a pnov, ped nmi se nachzej turbulentn proudy. Vrate se, prosm, na sv msta a pipoutejte se." A pak se letadlo dostane do vzdunch vr, kter jsou prud, ne jak jste kdy zaili. Letounem to hz ze strany na stranu a nahoru dol jako s nafukovacm mem na vlnch. A ted jde o to, jak se zachovte. Patte sp k tm, kte se zatou do knihy nebo asopisu, ppadn se dl dvaj na film a pokouej se vzdunch vr si nevmat? Nebo si vyndte letek s pokyny pro tsov situace a znovu si petete vechna upozornn, ppadn budete pozorovat le-

tuky a ptrat po znmkch paniky i budete natahovat ui, abyste zaslechli huen motor a zjistili, zdali s nimi nen nco v nepodku? Podle toho, kter z tchto reakc je pro vs pirozenj, je mon urit, jak zamen pozornost preferujete v tsovch situacch. Tento pklad s letadlem je soust psychologickho testu, jej vytvoila psycholoka Suzanne Millerov z Temple University. Jeho clem je odhadnout, zdali m lovk sklon k ostraitosti a pozornmu sledovn kadho detailu stresujcho vlivu, i zdali spe e tyto okamiky zkosti tm, e se sna je nevnmat. Ti, kte v tsni "sleduj kadou malikost, mohou vlastn pehnanou pozornost svoje reakce nevdom zveliovat - a to zejmna tehdy, chyb-li jim nestrannost emonho sebeuvdomn. Vsledkem je, e se jim jejich emoce zdaj daleko silnj. Ti, kte svoji pozornost zam jinam, si vmaj vlastnch reakc daleko mn, a tak svoje provn emon reakce minimalizuj; nkdy dokonce zmrn i reakci samotnou. V krajnch ppadech to znamen, e nkte lid jsou vdomm vlastnch emoc zcela pohlceni, zatmco pro jin lidi takov uvdomovn sotva existuje. Zde bych chtl uvst pklad vysokokolskho studenta, kter si jednou veer viml, e na koleji vznikl por. Vzal si tedy hasic pstroj a ohe uhasil. Nic neobvyklho - krom toho, e cestou pro hasic pstroj a zpt ten student jenom el, msto aby bel. A dvod? Nectil, e by to bylo pli nalhav. Tento pbh mi vyprvl Edward Diener, psycholog na Univerzit sttu Illinois v Urbane, kter zkoumal intenzitu, s jakou lid provaj sv vlastn emoce.7 V jeho sbrce ppad patil ve uveden vysokokolk k tm nejmn citlivm lidem, s jakmi se kdy Diener setkal. Ve sv podstat byl muem bez vn; ivot v nm vzbuzoval jestli vbec njak, tak jen velmi nevrazn emoce; dokonce ani vznik poru jej nijak nevzruil. Naproti tomu u eny z opanho konce Dienerova spektra dokzala pouh ztrta oblbenho pera vyvolat nkolikadenn rozilen. Jindy byla tato ena pi pohledu na inzert vprodeje v luxusn prodejn dmskch bot tak vzruena, e okamit peruila svoji prci, naskoila do auta a vydala se na thodinovou cestu do Chicaga, kde se tento vprodej konal. Diener zjistil, e eny zpravidla vnmaj pozitivn i negativn emoce silnji ne mui. Bez ohledu na pohlav lze ci, e emon ivot je bohat pro ty citlivj. Takov zven vnmavost znamen, e i mn vrazn podnt doke u tchto lid vyvolat emon boui, a u pozitivn i negativn; zatmco lid opanho extrmu sotva vnmaj jakkoliv pocit dokonce i v tch nejvypjatjch situacch.

MU BEZ EMOC
Ellen zanala bt ze svho vztahu s Garym zoufal. Jej snoubenec byl inteligentn, pemliv mlad mu a spn chirurg, nedokzal vak dnm viditelnm zpsobem projevit svoje city. Nereagoval ani na jakkoliv projevy cit svch blzkch. Pestoe byl Gary schopen zajmav hovoit

o vd i o umn, ale kdy pak dolo na city - dokonce i na city ke sv snoubence -jako by ztratil e. Ellen u vyzkouela vechno, aby z nj vylkala njak projev vn. Gary vak zstval klidn a nevmav. J prost od pirozenosti svoje pocity neprojevuji," ekl Gary terapeutovi, kterho navtvil na Ellenino nalhn. Kdy dolo na jeho citov ivot, dodal: Nemm, o em bych mohl hovoit. Nepociuji dn siln emoce, ani pozitivn, ani negativn." Ellen nebyla sama, koho Garyho lhostejnost znepokojovala. Jak se Gary piznal svmu terapeutovi, nedokzal o svch citech oteven hovoit vbec s nikm. A dvod? V prvn ad si Gary nebyl vbec vdom toho, co vlastn ct. Pokud mohl sm ci, v jeho ivot neexistoval dn hnv, smutek, ani radost.8 Garyho terapeut jej sledoval a dospl k nzoru, e jeho emon przdnota z nj in bezbarvho a nevraznho lovka: Takov lid nud vechny kolem sebe. Proto je jejich manelky poslaj na len." Garyho emon przdnota je typickm pkladem poruchy, kterou psychiati oznauj sloveni alexithymie, z eckho -a- znamenajcho neptomnost", lexis - slovo" a thymos - emoce". Takovm lidem chybj slova pro vlastn pocity. Zdlo by se, e city prost nemaj. Jejich neitelnost" vak bv zpsobena spe neschopnost svoje city vyjadovat ne absenc vlastnch emoc. Tohoto stavu si poprv povimli psychoanalytici, kte byli uvedeni do rozpak skupinou pacient, je nebylo mon psychoanalzou lit. Tvrdili toti, e nemaj dn pocity, dn sny, fantazie - zkrtka dn vnitn citov ivot, o kterm by mohli hovoit.9 Mezi klinick projevy, kter charakterizuj lidi s alexithymi, pat obte pi popisovn cit (a u vlastnch nebo cit nkoho jinho) a rozliovn emoc jen ve velmi malm rozsahu.10 Navc mvaj tito lid pote s rozliovnm jednotlivch emoc, a dokonce i s rozliovnm mezi emocemi a fyzickmi pocity - take mohou hovoit o tom, e maj motly v aludku, buen srdce, e se pot a e se jim to hlava, avak nevd, e pociuj zkost. Psob dojmem zvltnch, cizch bytost, kter pochzej z jinho svta a jsou nuceny t ve spolenosti, kde vldnou city." Toto je popis dr. Petera Sifneose, psychiatra z Harvardu, kter roku 1972 termn alexithymie zavedl.11 Tito lid napklad jen velice zdka plou. Pokud vak u k tomu dojde, jedn se vdycky o nefalovan pl. Jedna pacientka s alexithymi byla tak rozruena filmem o en s osmi dtmi, kter umr na rakovinu, e plakala, dokud neusnula. Kdy j jej terapeut ekl, e mon byla tak rozruena proto, e j film pipomenul vlastn matku, kter tak umr na rakovinu, pacientku to zaskoilo tak, e jen tie sedla. Kdy sej terapeut pozdji zeptal, jak se v t chvli ctila, ekla, e se ctila hrozn". Nijak vak nedokzala sv city dle upesnit. Pak, jak dodala, si obas uvdomila, e ple, ale nikdy pesn nevdla, pro vlastn.12 A to je jdrem problmu. Nejde o to, e lid s alexithymi nic nect. Jen si nedokou uvdomit - a zvlt pak vyjdit slovy - jak jejich pocity vlastn jsou. Naprosto jim chyb sebeuvdomn - zklad emon inteligence. Nejsou schopni mezi svmi emocemi nijak rozliovat. Lid postie-

n alexithymi vyvracej bn pesvden, e je pece naprosto jasn, co ctme. Kdy takov lidi nco - nebo spe nkdo - rozru a vzbud v nich urit cit, pipad jim to tak matouc, nepochopiteln a nezvldnuteln, e se pt pokus podobnmu zitku se vyhnout za kadou cenu. Emoce k nim pichzej, pokud vbec pichzej, jako hloup a nepochopiteln sled vjem vyvolvajcch zkost. Ct se hrozn", jak to vyjdila alexithymick pacientka, kter plakala u filmu. Nedokou vak svoje pocity nijak vce upesnit. Toto zmaten vnmn emoc je asto vede ke stnostem na nejasn zdravotn problmy, pestoe ve skutenosti provaj emon stres - jde o fenomn znm v psychiatrii jako somatizace, zmna citovho utrpen za fyzickou bolest (je se li od psychosomatickho onemocnn, kdy emon problmy vyvolvaj skuten zdravotn poruchy). Zjem psychiatrie o alexithymiky se zamuje pedevm na to, jak je rozeznat mezi pacienty, kte pijdou k lkai hledat pomoc; tito lid maj toti sklon se dlouhodob - a bezvsledn - lit na onemocnn, je ve skutenosti le v oblasti emoc. Pestoe dnes nejsme schopni s jistotou ci, co je pinou alexithymie, dr. Sifneos se domnv, e se jedn o poruchu komunikace mezi limbickm systmem a edou krou mozkovou, a to zejmna jejmi verblnmi oblastmi. Tato teorie se pesn shoduje s novmi vdeckmi poznatky o emonch mozkovch centrech a drahch. U pacient s prudkmi zchvaty cit, jim bylo toto spojen chirurgicky perueno, se po operaci objevila emon bezvraznost podobn lidem s alexithymi: nebyli schopni slovy vyjdit svoje city a najednou jim chybla jakkoliv fantazie. U takovch lid prost nervov centra emonho mozku sice reaguj tvorbou emoc, avak neokortex nen schopen tyto pocity rozliovat a piadit k nim odpovdajc verbln vyjden. Jak to vyjdil Henry Roth ve svm romnu Call it Sleep: Pokud dokete do toho, co ctte, vnst slova, pak ten cit u pat vm." A to je zkladnm problmem alexihymik: nemt slova pro vlastn city znamen nepijmat svoje city jako vlastn. CHVLA POCIT Elliotv ndor rostl tsn za elem a dosahoval velikosti malho pomerane. Chirurgick zkrok jej beze zbytku odstranil. Lkai povaovali operaci za spnou, ale lid, kte Elliota znali, o nm zaali kat, e te u nen km bval -jeho osobnost prodlala drastickou zmnu. Elliot bval spnm prvnm zstupcem velk firmy, avak nyn si nedokzal dn zamstnn udret. Jeho ena ho opustila. Svoje spory promrhal patnmi investicemi a nakonec byl nucen bydlet u svho bratra v pokoji pro hosty. Elliotv ppad byl svm zpsobem zvltn. Intelektuln byl ten lovk stle stejn bystr, avak svj as te trvil pekvapiv nevhodn. Po cel hodiny se dokzal vnovat podrunm podrobnostem. Zdlo se, e ztratil veker smysl pro vznam. Ani pokrn zamstnavatele nemlo na

jeho chovn dn vliv. Byl proputn z cel ady zamstnn. I kdy detailn inteligenn testovn neobjevilo dn snen Elliotovch mentlnch schopnost, pesto navtvil neurologa - v nadji, e diagnza neurologick poruchy by mu pomohla zskat invalidn dchod. Zdlo se mu toti, e by na nj mohl mt nrok. Zvrem pedchozch test bylo, e je prost simulant. Antonio Damasio, neurolog, kterho Elliot navtvil, s pekvapenm zjistil, e v Elliotov psychickm repertoru naprosto chyb jeden prvek: akoliv jeho logika, pam, pozornost i kterkoliv jin kognitivn schopnost byla v podku, Elliot nevnoval dnou pozornost citm, kter v nm vzbuzoval okoln svt.13 Elliot byl schopen vyprvt o tragickch udlostech svho ivota s naprostou lhostejnost, jako by byl jen nezastnnm pozorovatelem vlastnch minulch ztrt a selhn - bez jakkoliv znmky smutku i ltosti, zklamn i hnvu na nespravedlivost ivota. Jeho vlastn tragdie mu nezpsobovala dnou bolest. Damasia Elliotv pbh rozruil vce ne Elliota samotnho. Damasio doel k zvru, e pinou absence Elliotova citovho uvdomn bylo odstrann st prefrontlnch lalok spolen s ndorem. Operace peruila spojen nich emonch center, zejmna amygdaly a center v jej blzkosti, s edou krou mozkovou a s jej schopnost racionln myslet. Elliotovo mylen nyn pipomnalo pota - bylo schopn bezchybn provst kad krok v procesu rozhodovn, avak neschopn pisoudit rozlinm monostem sprvnou hodnotu. Kad monost se Elliotovi zdla naprosto neutrln. A toto pehnan nestrann posuzovn je podle Damasia jdrem Elliotova problmu: nedostaten uvdomovn si vlastnch pocit zpsobilo, e Elliotovo mylen a zdvodovn udlost bylo zcela chybn. Toto postien se projevovalo dokonce i ve zcela bezvznamnch rozhodnutch. Kdy se Damasio pokouel dohodnout se s Elliotem na dal nvtv, vsledkem byla zm nerozhodnosti: Elliot dokzal nalzt argumenty pro a proti kadmu dni a dob, kterou Damasio navrhl, ale nebyl schopen se pro dnou z monost rozhodnout. Z ist racionlnho hlediska ml naprosto oprvnn dvody souhlasit i nesouhlasit s kteroukoliv monou dobou nvtvy. Nedokzal si vak uvdomit, jak pocity v nm jednotliv navren doby vyvolvaj. Na Elliotov nerozhodnosti jasn vidme, jak klov je role pocit pi usmrovn nekonenho proudu osobnch rozhodnut. Siln city mohou zpsobit zmaten mylen; avak naprost absence pocit je tak zniujc, zvlt pi zvaovn rozhodnut, na kterch zvis nae budoucnost: jakou kariru si vybrat, do koho se zamilovat a s km vstoupit do manelstv, kter byt si pronajmout i kter dm koupit - a tak dle po cel ivot. V tchto zleitostech nen mon uinit sprvn rozhodnut pouitm pouh racionality. Je poteba znt tak svoje city, svou emon zkuenost a moudrost nabytou bhem ivota. Jako zklad pro rozhodovn, komu dvovat, s km se oenit nebo jak zamstnn pijmout, neme pouh logika sama o sob nikdy fungovat. Jde o zleitosti, v nich je rozum bez citovho veden naprosto slep.

Intuitivn signly, podle kterch se v takovchto chvlch dme, vychzej z pohyb vnitnch orgn vyvolanch limbickm systmem, je Damasio oznauje jako somatick markery". Me to bt teba jen nepjemn pocit v aludku i v bie, jak zn urit kad z ns. Tyto pznaky ns asto odrazuj od rozhodnut, ped kterm ns varuj zkuenost z minulosti, avak tak nm mohou otevt oi, abychom zahldli njakou vhodnou pleitost. V okamiku rozhodovn si zpravidla neuvdomujeme specifick zitek, jen je podkladem naeho negativnho pocitu. V t chvli nm sta signl, e potenciln prbh udlost by mohl skonit nezdarem i dokonce katastrofou. Kdykoliv se objev tento svrav pocit v aludku", jsme schopni s daleko vt sebejistotou danou monost neprodlen opustit i ji naopak hloubji promlet, a zredukovat tak nae mon rozhodnut na poet, kter u jsme schopni zvldnout. Krtce eeno, vnmavost k vlastnm pocitm je klem k rozumnjmu rozhodovn.

ZKOUMN NEVDOM
Z Elliotovy citov przdnoty vidme, e schopnost lid vnmat svoje emoce nen u vech stejn, podobn jako nen stejn napklad hudebn nadn. Pokud uml poruen neurlnho spojen vede k deficitu urit schopnosti, pak relativn sla i slabost tohoto spojen u lid, jejich mozky nebyly pokozeny vnjm zsahem, by mla urovat kvalitu tto schopnosti. Z tto vahy vyplv, e na zklad vrozenho neurologickho uspodn jsou nkte z ns vnmavj napklad ke strachu i k radosti, a tak je jejich emon sebeuvdomn na vy rovni. Je mon, e talent pro psychickou introspekci spov v kvalit a rozsahu prv tchto nervovch spojen. Nkte z ns jsou k vnmn symbolickch projev naich cit od prody otevenj: metafory a pirovnn, poezie, psn a pohdky - to vechno vytv jazyk naeho srdce. Sem pat tak sny a mty, jejich dj je vlastn proudnm volnch asociac podle logiky naeho citovho mylen. Ti z ns, kte jsou vnmavj k hlasu svho srdce - k jazyku emoc - maj nepochybn pro vyjadovn tchto sdlen vt nadn, a u jako skladatel, spisovatel i jako psychoterapeuti. Toto vnitn naladn je obdaruje schopnost vnet do svho dla moudrost nevdom" - vyciovan vznamy naich sn a fantazi, symbol, je jsou ztlesnnm naich nejhlubch pn. Sebeuvdomn je zkladem jakhokoliv hlubho pochopem psychologie. A je to prv tato schopnost, kterou se vtina psychoterapeutickch postup pokou rozvinout. Podle Howarda Gardnera je ukzkovm pkladem geniality v oblast intrapsychick inteligence Sigmund Freud, jen svj ivot zasvtil vzkumu skryt dynamiky lidsk due. Citov ivot se z vt sti odehrv nevdom. Nae city zdaleka ne vdycky pestupuj prh vdom. K empirickmu oven tohoto psychologickho aximatu lze nabdnout napklad pokusy s nevdommi emocemi; mezi jinmi i pekvapiv objev, e lid jsou schopni si oblbit vci, o kterch si neuv-

domuj, e je nkdy dve vidli. Jakkoliv emoce me bt - a asto taky je - nevdom. Na neurln rovni vznik emoce zpravidla daleko dve, ne si ji uvdomme. Napklad kdy jsou lidem, kte maj hrzu z had, ukazovny fotografie tchto ivoich, senzory piloen na pokoku zaregistruj nhl zven produkce potu, co je pznakem zkosti (akoliv zkouman lid tvrd, e nepociuj dn strach). Pot se u tchto lid objev dokonce i tehdy, je-li obrzek hada promtnut na tak krtk okamik, e nedokou vdom zaregistrovat, co vlastn vidli, natopak aby v nich obrzek vzbudil zkost. Pokud se vak tyto podvdom vjemy dle stupuj, nakonec zesl natolik, e vstoup do vdom. Proto rozeznvme dv rovn emonho provn - vdomou a nevdomou. Okamik vstupu emoce do vdom odpovd jejmu zaregistrovn edou krou prefrontlnch lalok.14 Emoce, kter vou pod prahem vdom, mohou mt siln vliv na to, jakm zpsobem vnmme a reagujeme. A to i pesto, e nemme ani tuen, e na ns psob. Vezmme si napklad lovka, kterho rno rozladila njak nepjemnost a je z toho nevrl jet nkolik hodin pot: spatuje zl mysly i tam, kde dn nejsou, a bezdvodn se utrhuje na svoje kolegy. Je pravdpodobn, e sv podrdnosti nevnuje dostatenou pozornost a e a jej na ni nkdo upozorn, bude pekvapen, pestoe jeho rozbouen emoce vou na samm prahu vdom a diktuj mu jeho stroh odpovdi. Avak pot, co si svoji reakci uvdom - a ji zaregistruje korovmi centry, bude schopen situaci pehodnotit, emoce vyvolan rannm incidentem ze sebe setst a zmnit tak svoje rozpoloen. V tomto smyslu je emon sebeuvdomn zkladnm kamenem emon inteligence: dv nm schopnost zbavit se patn nlady.

5
Otroci vn
... A blahoslaven, krev a soud tak astnou tvo sms, ze nelze tstn jak na palu na zahrt, co j libo. Dej mi mue, jen nen otrok vn, a j v srdci ho budu nosit, v srdci svho srdce, tak jako tebe!...
HAMLET SVMU PTELI HORACIOVI

Dokzat odolat citovm vkyvm, kter nm rny osudu v ivot pinej, a nepodlhat svm vnm - to bylo povaovno za velkou ctnost u v dobch Platnovch. Star eck vraz pro tuto ctnost byl sophrosyne - inteligence pro ivot; umrnn rovnovha a moudrost". man a ran kesan ji nazvali temperantia - stdmost, umrnnost, vyhbn se citovm vstelkm. Smyslem tohoto idelu je vyrovnanost, nikoliv vak potlaovn emoc: kad cit m svoji nepopiratelnou hodnotu a vznam. ivot bez vn by byl jen bezbarvou pout neutrlnosti, odlouenou od bohatstv opravdovho ivota. Avak (jak si uvdomil ji Aristoteles) clem je mt city pimen, odpovdajc okolnostem. Pokud jsou emoce nadmrn umlovny, vznik bezbarvost a odstup. Naopak vymknou-li se emoce vdom kontrole, jsou pehnan a dlouhodob, stanou se chorobnmi -jako je napklad hlubok deprese, nezvladateln zkost, dlouhotrvajc vztek i manick vzruen. Schopnost udrovat nae stresujc emoce pod kontrolou vdom je klem k uspokojivmu citovmu ivotu. Extrmy - emoce pli intenzvn i dlouhotrvajc - podkopvaj nai stabilitu. Nejde pochopiteln o to, abychom pociovali stle jen jeden typ emoce. Touha bt neustle astn po-

nkud pipomn pihlouplost odznk s usmvajcm se obliejem, kter byly v md v sedmdestch letech. O tom, jak utrpen pispv k tvoivmu a duchovnmu ivotu, by se dalo vyprvt mnoh. Due, kter prola utrpenm, se podob kalen oceli. Zl asy, stejn jako dobr, jsou koenm ivota. Studie, pi n stovky mu a en nosily pi sob pptko", kter je as od asu upozornilo, aby si zaznamenali svj okamit citov stav, prokzala, e je to prv pomr pozitivnch a negativnch emoc, co nakonec uruje, zdali jsme v ivot spokojeni nebo ne.1 Nen pravdou, e by se lid mli snait negativnm pocitm vyhbat, protoe jenom tak mohou bt spokojeni. Jde sp o to neprovat patn nlady bez vdomho zamylen, nebo jinak ns zanou ovlivovat z nevdom, kam k nim u nemme pstup. Lid, kte v minulosti proili siln deprese i dlouhotrvajc hnv, nemus bt stle neastn - mohou-li tyto negativn zkuenosti vyvit obdobm tst i radosti. Ve uveden studie tak potvrzuje vzjemnou nezvislost emon a koln inteligence, protoe mezi kolnmi vsledky (nebo IQ) a uspokojivm citovm ivotem lid nebyl nalezen dn vznamnj vztah. Podobn jako v pozad mysli neustle probh proud mylenek, psob na ns tak proud emoc. Kdykoliv se nkoho zeptte, jak se ct, vdycky bude v njak nlad. Je pochopiteln, e dva rzn veery me mt jeden lovk velmi odlin nlady, avak kdy po tdnech i mscch sledovn udlte prmr", zskte jaksi obraz celkovho citovho naladn lovka. Ukazuje se, e intenzvn emoce lid provaj jen pomrn vzcn; vtina z ns spad do edivho stedu s obasnmi vchylkami na jednu i na druhou stranu. Nauit se zvldat svoje emoce je zamstnn na pln vazek: velk st toho, co dlme (zejmna ve svm volnm ase), je motivovna prv snahou zmnit svoji nladu. Od etby romnu, sledovn televize, a po nae nvtvy u ptel - vechno jsou to innosti, kter si vybrme, abychom pozvedli svoji nladu. Umn uklidnit a utit sm sebe je pro ivot velmi dleit. Nkte psychoanalytit filozofov, jako nap. John Bowlby a D. W. Winnicott, je povauj za jeden z fundamentlnch psychickch nstroj. Podle jejich teorie se citov zdrav dti nau samy sebe utovat tak, e se k sob chovaj s podobnou p, s jakou se o n starali jejich rodie. Sniuje se tak jejich zranitelnost vi emonm otesm. Jak jsme ji vidli, dky vrozenmu uspodn mozku asto nen v na moci rozhodnout, kdy budeme pemoeni silnou emoc, ani jak emoce to bude. Avak jsme schopni do jist mry ovlivnit, jak dlouho bude tato emoce trvat. S obyejnmi smutky, starostmi i zlobou vednho ivota nemusme takto nakldat; takov nlady toti zpravidla po urit dob a s trochou trplivosti odezn samy od sebe. To vak neplat v ppad velmi silnch cit, kter petrvvaj dle ne je zdrvo a pechzej do tsnivch extrm - chronick zkosti, neovladateln zuivosti i deprese. V tch nejzvanjch ppadech je nkdy nezbytn shnout i k lkm, psychoterapii, i dokonce k obma tmto prostedkm. V takovchto situacch je jednm z projev schopnosti regulovat vlastn

emoce umn vas rozpoznat, kdy doshlo chronick citov rozruen u takovho stupn zvanosti, e neme bt pekonno bez pouit farmak. Napklad dv tetiny lid postiench maniodepresivn psychzou se nikdy nelily. Cel lta byli tito lid astni toho bezvchodnho kolotoe, v nm se paralyzujc deprese std s manickmi obdobmi chaotick povznesen nlady a velikstv, smenho s podrdnost a zuivost. A pitom by to vechno napklad lithium nebo i novj farmakologick prostedky dokzaly peruit. Na tom, e se tito postien lid k takov lb nedostali, se podlef i jeden z problm maniodepresivn psychzy: v manick fzi onemocnn se toti postien ct pehnan sebejist; jsou pesvdeni, e dnou pomoc nepotebuj, a to i navzdory katastroflnm rozhodnutm, kter in. U takovch zvanch emonch poruch poskytuje psychiatrick medikace zpsob, jak lpe zvldat ivot. Avak co se te zvldn patnch nlad nijak nepesahujcch rmec normlnosti", jsme ponechni jen svm vlastnm prostedkm. Nanetst tyto prostedky nebvaj vdy inn; k tomuto zvru dola Dian Ticeov, psycholoka na Case Western Reserve University. Dotzala se vce ne ty set mu a en, jak jsou jejich oblben postupy pi odstraovn patnch nlad, a tak do jak mry se jim to da.2 Dian Ticeov zjistila, e ne kad souhlas s filozofickou premisou, e bychom se mli snait svoje patn nlady mnit: zhruba pt procent lid odpovdlo, e se nikdy nepokou svoje rozpoloen ovlivovat, protoe podle jejich nzoru jsou vechny emoce pirozen" a mly by bt provny ve vech svch projevech, bez ohledu na jejich nepjemnost. Ticeov tak objevila skupinu bd, kte se z praktickch dvod pravideln pokoueli dostat se do patn nlady: lkae, kte se pi sdlovn patnch zprv pacientm museli tvit zasmuile; sociln aktivisty, kte v sob ivili svoje pobouen nad nespravedlnost, aby proti n mohli innji bojovat. Ticeov se setkala i s mladm muem, jen v sob ivil hnv jenom proto, aby mohl pomoci svmu malmu bratrovi, kterho ikanovali jeho spoluci. Nkte lid pln pizpsobovali svoji nladu svm praktickm clm - napklad vbr poplatk, kte se snaili schvln se rozzlobit, aby tak 3 pemohli odpor chronickch neplati. Avak pokud pomineme toto pomrn vzcn clevdom pstovn negativnch postoj, tm kad z dotzanch osob si stovala, e je svm nladm vydna napospas. Celkov lze ci, e lid se zbavuj patnch nlad spe se smenmi vsledky. K pekonvn negativnch emoc pitom pouvaj tch nejrznjch postup.

ANATOMIE VZTEKU
Pedstavte si, e jedete autem po dlnici a pedjdjc auto e se zaad nebezpen blzko ped vs. Mon vs automaticky napadne: Ten idiot!" Pro provn vaeho hnvu je vak nesmrn dleit, zdali po tto mylence nsleduj i dal pobouen pomstychtiv pedstavy: Mohl do m

vrazit! Ten hajzl... Tohle mu jen tak nedaruju!" Keovit svrte volant, a vm zbl klouby na rukou (v t chvli je pro vs volant nhrakou za hrdlo provinilce - nejradji byste jej ukrtili). Vae tlo se piprav k boji - a vy se zanete chvt, po zdech a po ele vm stkaj potky potu, srdce se prudce rozbu a napjat obliejov svaly poznamenaj vai tv. Pak na vs auto za vmi zatroub, protoe jste pli zpomalili, a vy jste pipraveni se rozezlen oboit i na tohoto idie. Takhle to vypad, kdy se sejde vysok krevn tlak a bezohledn zen automobilu. A nyn srovnejte tuto stupujc se zlobu k idii, kter vm udlal myku", s ponkud shovvavjm postojem: Mon m nevidl. Nebo ml k tak bezohledn jzd dobr dvody; teba vezl nkoho do nemocnice." Takov reakce mrn zlobu soucitem nebo alespo otevenou mysl, a zastav tak eskalaci vznikajcho vzteku. Jde o to (jak nm pipomnla Aristotelova vzva) udret n hnv v mezch odpovdajcch situaci. A pli asto nejsme toti schopni se za takovch okolnost ovldnout. Benjamin Franklin to trefn vyjdil: Hnv nikdy nebv bezdvodn, avak jen mlokdy je to dvod dobr." Pochopiteln existuj rzn druhy vzteku. Hlavnm zdrojem nhlho vylehnut zuivosti, kter poctme, kdy ns bezohledn ohroz jin idi, bv zpravidla amygdala. Avak i na druhm konci emonch nervovch drah, v ed mozkov ke, vznik promylenj druh hnvu, jakm je napklad chladnokrevn pomsta i pohoren nad nespravedlnost. Takovto uvenj rozilen mvaj podle Franklina daleko spe dobr dvod, nebo se tak alespo pokouej psobit. Ze vech emoc, kterm lid chtj uniknout, je zloba tou nejtvrdojnj. Doktorka Ticeov zjistila, e emoc, kterou lid nejhe ovldaj, je prv hnv. Ze vech negativnch cit nejsnadnji podlhme prv vzteku. Sebeospravedlujc vnitn monolog, kter tuto emoci podncuje, napluje nai mysl tmi nejpesvdivjmi argumenty pro to, abychom dali sv emoci prchod. Na rozdl od smutku nm vztek energii dodv, stimuluje ns. Pesvdivost a jist svdnost hnvu me sama o sob vysvtlit nkter mezi lidmi bn rozen nzory na tuto emoci: e je vztek neovladateln, a e bychom se proto nemli snait jej ovldat; nebo e pokud dme svmu vzteku voln prchod, dojde k jaksi katarzi" a vechno se zlep. Opan nzor, jen je nejspe reakc na tento neradostn fatalistick postoj, tvrd, e je mon propuknut vzteku zcela zabrnit. Avak po pozornm prostudovn vsledk vzkum dojdeme k tomu, e vechny tyto bn nzory jsou zavdjc, a mon dokonce naprosto chybn.4 Sled hnvivch mylenek, kter n vztek rozdmchvaj, je tak klem k jednomu z nejinnjch zpsob, jak tuto emoci rozptlit: v prvn ad zpochybnit samu pinu na zloby. m dle nasupen pemtme o tom, co ns tak natvalo, tm vce dobrch dvod" a sebeospravedlujcch argument nachzme. Takov dumn jen pilv olej do ohn. Jin nzor na vc vak tyto plameny dus. Ticeov zjistila, e jednm z nejinnjch prostedk pro zklidnn vzteku je pehodnocen situace pozitivnjm zpsobem.

Intoxikace vztekem
Nlezy Dian Ticeov se shoduj se zvry psychologa Dolfa Zillmanna z Alabamsk univerzity. Ten v rozshl srii podrobnch experiment pesn prozkoumal mechanismy vzniku a provn hnvu.5 Pokud si uvdomme, e tato emoce m koeny ve stresov reakci, kdy se organismus rozhoduje mezi bojem a tkem, nijak ns nepekvap Zillmannovo zjitn, e univerzln pinou hnvu je prv pocit ohroen. Ohroen nemus znamenat jenom pm fyzick nebezpe; tk se tak - a to je dnes mnohem astj - symbolickho ohroen sebevdom i dstojnosti: staneme-li se obt nespravedlnosti i nezdvoilosti, jsme-li napadeni i ureni nebo teba jen pokoume-li se nespn o dosaen i uskutenn neho, co je pro ns zvl dleit. Takov vjemy funguj jako spoutc faktor pro aktivaci limbickho systmu. Limbick systm pak ovlivn mozek dvojm zpsobem. Prvn st takov reakce je nhl uvolnn katecholamin, kter zabezpe prudk pval energie pro n jeden konkrtn rozhodn in, a u jde o boj i o tk", abych pouil Zillmannova slova. Tento pval energie trv dov minuty. Bhem nich se tlo pipravuje na rychl tk i boj, v zvislosti na tom, jak nae emon centra posoud protivnka. Zrove amygdala aktivuje kru nadledvinek, a vytvo tak v tle potebn napt. Toto napt trv mnohem dle ne poten pliv katecholamin. Tato celkov nadledvinkov a korov excitace me trvat mnoho hodin a dokonce i dn. Celou tu dobu udruje emon centra v pohotovosti. Takov dlouhodob napt funguje jako pozad, na kterm vznikaj nsledn reakce obzvl rychle. Tento stav zven vnmavosti, vyvolan adrenokortikln aktivac, objasuje, pro se lid rozzlob mnohem snadnji, pokud u byli pedem podrdni i vyprovokovni nm jinm. Vechny druhy stresu vyvolvaj adrenokortikln podrdn, a sniuj tak prh pro vznik vzteku. Proto nkdo, kdo ml v prci patn den, je zvl nchyln se pozdji doma rozlit kvli nemu takovmu (teba e dti po sob neuklzej nepodek nebo e na sebe pokikuj), co by za jinch okolnost nebylo k rozilen dost silnm podntem. K tmto zvrm doel Zillmann prostednictvm rozshlch experiment. V jedn ze studi se napklad jeho asistent pokouel vyprovokovat skupinu dobrovolnk, aby jeden druhho zlomysln pomlouvali. Pak sledovali pjemn nebo rozilujc film. Pozdji byla tto skupin lid dna ance to Zillmannovu asistentovi vrtit: mli jej ohodnotit a jejich nzor ml bt dajn pouit pi rozhodovn o tom, zda bude pijat do zamstnm' i ne. Intenzita jejich zti pmo odpovdala tomu, jak moc je film, kter prv shldli, rozlil; po shldnut protivnho filmu byli nazlobenj a dvali ta nejhor hodnocen.

Zloba roste ze zloby

Zillmannovy studie tak objasuj dynamiku rodinnch scn, kter vichni dobe znme. V jednom supermarketu jsem se stal bezdnm svdkem

jedn z nich. V ulice mezi regly jsem zaslechl drazn, odmen hlas mlad matky, jak k svmu asi tletmu synovi: Dej... to... zptky!" Ale j to chci!" fukav odporoval chlapec a pevnji sevel krabici kukuinch lupnk s elvami Ninja. Dej to zptky!" opakovala matka. V hlase j u zaznval doutnajc hnv. A v tom okamiku mlad dt, je sedlo v nkupnm vozku, upustilo sklenici marmeldy, se kterou si hrlo. Sklenice dopadla na podlahu. Tak to by stailo!" zajeela matka. Ve vzteku dala batoleti pohlavek, vytrhla krabici svmu starmu synovi a strila ji do nejbliho reglu. Pak popadla syna a vyrazila smrem k pokladnm. Men dt hlasit plakalo. Tlet chlapec se pokouel vykroutit a kiel: Pus m, pus m!" Zillmann zjistil, e pokud je lovk u pedem ve stavu podrdnosti (tak jako na tom byla ta matka v supermarketu) a v t situaci nco vyvol emon nos", pak nsledn emoce, a u je to vztek i zkost, je neobyejn intenzvn. Je to prv takovto ada mench podnt, je v ns doke vzbudit tu nejvt zuivost. V tomto sledu kad nsledujc vjem i mylenka, je povzbuzuje nai zlobu, zpsobuje uvolnn malch dvek katecholamin, kter dle podporuj hormonln psoben ltek uvolnnch ji dve. Druh podrdn pijde jet dv, ne prvn zcela pomine; tet nasedne na druh a tak dle. Kad vlna je pak o nco silnj a tlesn podrdn se rychle zvyuje. Mylenka, kter se objev v tomto procesu pozdji, vyvol daleko intenzivnj hnv, ne kdyby pila na zatku. Zloba roste ze zloby; emon centra se rozpaluj. A tehdy me zuivost, u nijak neomezovan rozumem, snadno perst v nsil. V tomto okamiku u lid nejsou schopni odputn a nen mon s nimi rozumn jednat. Jejich mylenky se to jedin kolem pomsty a zadostiuinn, bez ohledu na nsledky. Tato vysok hladina podrdn v ns podle Zillmana vzbuzuje iluzi sly a nezranitelnosti, je me bt pohnutkou a povzbuzenm k agresi". V takovm stavu pak me selhat kognitivn kontrola" a lovk klesne k tm nejprimitivnjm reakcm. Podrdn limbickho systmu se vzestupn a my jsme pak schopni dit nae iny podle tch nejsurovjch ivotnch zkuenost.

Hojiv balzm na zlobu

Na zklad znalosti tchto mechanism vzniku a eskalace hnvu Zillmann vytypoval dva zpsoby, jak lze zashnout. Jednou z monost, jak hnv rozptlit, je soustedn se se snait ovldnout mylenky, je v ns vbuchy vzteku vyvolvaj. Podnt k vbuchu hnvu dv zpravidla prvotn dojem ze situace. Nsledn pehodnocen situace pak me plameny zloby uhasit. Tak je dleit, kdy se o takov pehodnocen pokusme. m dve toti zashneme, tm vt je nadje na spch. Zlobu lze vlastn zcela eliminovat, uvdomme-li si uklidujc fakta dve, ne zaneme jednat pod jejm vlivem.

Siln vliv kognitivnho pochopen situace na zmrnn negativnch emoc je patrn i z dalho Zillmannova pokusu: nezdvoil asistent urel a provokoval skupinu dobrovolnk, kte lapali na rotopedech. Kdy jim pak byla dna monost se njak zlomyslnmu experimenttorovi za jeho posmky pomstt (opt tm, e byli podni o ohodnocen jeho vkonu a mli rozhodnout, zdali jej pijmout do zamstnn i nikoliv), uinili tak s radostnou kodolibost. Pi jin verzi tohoto pokusu vstoupila tsn ped zatkem hodnocen protivnho asistenta do mstnosti dal asistentka a sdlila mu, e m dole v hale telefon. Pi odchodu utrousil njakou zlomyslnost tak na jej adresu. Avak ona ji pijala v dobr nlad a pot, co odeel, vysvtlila astnkm pokusu, e asistent nyn ije v permanentnm stresu a e je velmi nervzn z nadchzejcch zvrench zkouek na univerzit. Kdy mli pot dobrovolnci nezdvoka hodnotit, namsto aby mu oplatili jeho hrubost, projevovali vesms soucit s jeho utrpenm. Znalost takovchto polehujcch okolnost umouje pehodnotit udlosti, kter ns rozlily. Tm nm nabz asn monosti pro zmrovn vzteku. Zillmann vak objevil, e tato technika inkuje dostaten jenom pi mrnjm rozilen; v ppad intenzivnjch emoc selhv, nebo pi jejich provn dochz k pechodnmu snen kognitivnch schopnost. Ve vru rozbouench emoc lid prost nedokou nestrann myslet. Kdy byla polehujc informace sdlena u velmi rozzlobenm lidem, odmtli ji s tm, e, tohle by si ale neml dovolovat za dnch okolnost!", i dokonce tmi nejvulgrnjmi vrazy, ktermi anglitina disponuje", jak se taktn vyjdil Zillmann.

Zklidnn
Kdy mi bylo asi tinct, v zchvatu vzteku jsem odeel z domova a psahal jsem, e se u nikdy nevrtm. Byl krsn letn den a j jsem se dlouho prochzel klidnmi ulikami, a m klid a pohoda uklidnily a utiily. Po nkolika hodinch jsem se kajcn vrtil. Od t doby, kdykoliv se rozzlobm, snam se, je-li to jen trochu mon, udlat nco podobnho. Je to pro mne ten nejlep lk. Toto je vpov astnka jedn z pln prvnch vdeckch studi lidskho hnvu, je byla provdna v roce 1899.6 Do dnenho dne je modelovm pkladem druhho zpsobu, jak tuto emoci rozptlit: zklidnit se tm, e v pjemnm prosted, kde je mal pravdpodobnost vskytu drdivch podnt, pokme, a fyziologick adrenalinov reakce odezn. Pi hdce to napklad znamen opustit na njakou dobu bojit. V tto zklidujc fzi me rozzloben lovk zabrzdit roztoen kruh neptelskch mylenek tm, e se zamstn nm jinm. Zillmann zjistil, e rozptlen m velk vliv na nai nladu ze zcela prostho dvodu: je tk se zlobit, kdy dlme nco pjemnho. Hek je v tom, jak dokzat zklidnit svoje rozilen natolik, abychom byli schopni dlat nco zbavnho.

Zillmannv vzkum vzniku a zniku hnvu objasuje celou adu postup bn pouvanch ke zmrnn vzteku, tak jak je posbrala mezi dotazovanmi lidmi Dian Ticeov. Jednm z tchto pomrn efektivnch postup je odejt a o samot se uklidnit. Pro velkou st mu to znamen jet na projku autem (co, jak se mi Dian svila, ji vedlo k tomu, e te d pozornji). Mon bezpenj alternativou je vydat se na dlouhou prochzku; aktivn pohyb tak ukliduje. Obdobn psob i relaxan metody - teba hlubok dchn spojen se svalovou relaxac. Pi tchto technikch toti dochz ke zmn fyziologickho stavu: vysok podrdnost organismu intenzvn emoc miz a dostavuje se zklidnn. Tyto metody inkuj tak proto, e odpoutvaj nai pozornost od piny vzteku. Ze zcela stejnch dvod me zlobu zklidovat tak aktivn pohyb: po intenzvn fyzick aktivaci pi cvien se tlo po ukonen pohybu pomrn snadno dostane do relaxovanho stavu. Pestvka na uklidnn je vak zcela neinn, pokud ji strvme neustlm zlobnm pemtnm. Kad takov zlobn mylenka sama o sob psob toti jako drdiv podnt, jen dle potencuje u existujc vztek. Rozptlen psob tak efektivn prv proto, e zastavuje koloto tchto rozlcench mylenek. Ve svm przkumu bn uvanch postup pro zklidnn zloby Diane Ticeov zjistila, e nejbnji uvanm innm prostedkem na ztien rozbouench emoc je prv rozptlen: televize, oblben kniha, kino, to vechno naruuje sled rozzlobench mylenek, kter piivuj n vztek. Avak, jak Ticeov tak zjistila, napklad takov pejdn i nakupovn pro poten nepin oekvan uklidnn; je toti pli snadn pokraovat v rozlcenm kolotoi mylenek, kdy projdme s vozkem mezi regly v obchod nebo se ldujeme okoldovm dortem. K tmto postupm zklidujcm hnv pistupuj tak ty, kter navrhl Redford Williams, psychiatr na Duksk univerzit. Ten se pokouel pomoci vzntlivm lidem zvldnout jejich podrdn, nebo takov podrdn 7 mimo jin zvyuje i riziko infarktu. Doporuoval snait se zachytit cynick i neptelsk mylenky pi jejich vzniku a zapisovat si je. Kdy jsou negativn mylenky takto zachyceny, je mon je pehodnotit nebo zavrhnout. Tento postup je vak inn jenom do t doby, ne hnv peroste v opravdovou zuivost.

Klamn vybit emoc

Jednou jsem v New York City nasedl do taxku. Vyjdli jsme - a rovnou ped taxkem se pi pechzen zastavil chodec, kter se chtl vyhnout jinmu autu na vozovce. Netrpliv idi mho taxku se chtl hned rozjet, zatroubil a energicky mladmu mui ukazoval, aby ustoupil. Odpovd mu byl poklebek a sprost posunek. Ty zkurvysyne!" rozkikl se taxik. Zaal vztekle roztet motor na pln obrtky, souasn dupal na brzdu a ohrooval chodce ped sebou. Ten

se neochotn vrtil na chodnk a jak taxi vjdlo do jzdnho pruhu, jet udeil pst na okno. Odpovd mu byla hlasit litanie hrubch urek. Kdy jsme se rozjeli, idi, doposud zjevn podrdn, mi ekl: Nemete si od kadho nechat vecko lbit. Taky se na n muste jaksepat rozkiknout - aspo se vm pi tom ulev!" Katarze - vybit vzteku -je nezdka povaovna za zpsob, jak se tto emoce zbavit. Populrn teorie tvrd, e je vm potom lpe". Avak -jak vyplv ze Zillmannovch studi - proti innosti takovto katarze" existuj pdn argumenty. U od roku 1950, kdy psychologov poprv zaali zkoumat inky ventilace vzteku, bylo opakovan potvrzovno, e pokud dme svmu vzteku voln prchod, zmenme ho tm jen mlo nebo vbec ne (pestoe, dky nutkav povaze tto emoce, nm takov chovn pin uspokojen).8 Existuj specifick situace, kdy emon vbuch tohoto typu psob pozitivn: napklad kdy svoji zlobu projevme ped lovkem, jen je jej skutenou pinou; nebo kdy takov jednn obnov n pocit sly i odstran kivdu; ppadn kdy vyvol u adresta pocit ublen a pimje ho, aby svoje bezohledn chovn, kter vyvolalo n vztek, zmnil. (Samozejm ani by ns pitom slovn napadl. To se vak snze ekne ne udl, protoe vztek je -jak vme - povahy destruktivn.) Ticeov zjistila, e vybit hnvu je jednm z nejhorch zpsob, jak se uklidnit: vbuchy vzteku zpravidla jet zvyuj podrdn emonch center v mozku, a lid se proto pak ct jet rozzlobenji. Ticeov tak objevila, e kdy lid hovoili o tom, jak svj vztek obrtili pmo proti tomu, kdo jej vyvolal, vsledkem bylo spe del trvn vzteku ne jeho ukonen. Mnohem innj bylo, kdy se lid nejprve trochu zklidnili; pot mohli vst spor daleko konstruktivnji a asertivnji. Je to pesn tak, jak ekl Chogyam Trungpa, tibetsk uitel, kdy byl dotzn, jak nejlpe ovldat hnv: Nepotlaujte jej. Avak tak podle nj nejednejte."

ZMROVN ZKOSTI: NA SI DLAT STAROSTI?

Ale ne! Zvuk toho tlumie se mi njak nelb... Co kdy budu muset dt auto do opravny?... Nemu si dovolit dal vdaje... Musel bych to vzt z penz, co jsme dali stranou pro Jamieho na studia... Co kdy nebudu moci zaplatit koln?... A to jeho patn hodnocen z minulho tdne... Co kdy si zhor prospch a na vysokou kolu se pak nedostane?... Ten tlumi opravdu zn njak divn... Takhle njak se nm v hlav to starosti. V nekonenm kruhu ponurho melodramata jedna obava vede k dal a ta zase k dal, ta zpt k prvn a tak pod dokola. Ve uvedenou ukzku nm poskytli Lizabeth Roemerov a Thomas Borkovec, psychologov z Pennsylvnsk sttn univerzity, kte

provdli rozshlou studii starost, tj. zdroje veker zkosti. Jejich prce povila tuto typicky lidskou vlastnost z pouhho pznaku neurzy na vdu.10 Pemtnm o njakm problmu meme pi uplatnn konstruktivnho mylen - pestoe to nkdy zvnjku vypad jen jako neplodn ustaranost - dojt k een. Z hlediska evoluce je zkladem lidskho sklonu dlat si starosti poteba zachovvat nutnou bdlost, je byla v minulosti pro peit zcela nezbytn. Kdy strach podrd emon centra, jednm z dsledk vzniklho pocitu zkosti je fixace pozornosti na hrozbu. Ta donut mysl uvaovat vhradn o tom, jak se nebezpe vyhnout, a v dan situaci ignorovat vechno ostatn. Takovto nutkav pemlen je v jistm smyslu nacviovnm reakc na vechny problmov situace, kter by mohly za danch okolnost nastat. Smyslem tchto starost je tedy nalzt pozitivn een pro nejrznj nstrahy tm, e nebezpe pedvdme. Problm vznik v okamiku, kdy je takovto souen chronick nebo kdy se asto opakuje; kdy se mylenky neustle to kolem monch katastrof, avak pozitivnmu een se nikdy nepibl. Z podrobn analzy chronick ustaranosti vyplynulo, e m vechny atributy emonho nosu" nzk intenzity: nutkav mylenky se objevuj jakoby odnikud, jsou neovladateln a vytvej permanentn pocit zkosti; jsou nepstupn jakkoliv logick argumentaci a nut ustaranho lovka zaujmat na problm jeden neovlivniteln nzor. Pokud se prodlou trvn nebo zv intenzita tohoto kolotoe, aktivace emonch center postupn pejde a na rove emonho nosu a me dojt i ke vzniku zkostnch poruch: fobi, obsedantn-kompulsivnho chovn i panickch zchvat. Pi kad z tchto poruch se chorobn ustaranost projevuje jinak: pi fobii se pozornost upne na pedmt i situaci vzbuzujc hrzu; pi obsesch se lovk fixuje na prevenci obvanch kalamit; v panickch atakch se starosti mohou sousteovat na strach ze smrti nebo na samotnou pedstavu zchvatu. Pro vechny tyto stavy je typick, e lovk, kter je prov, nedoke svoje obavy psychicky zvldnout. Napklad ena, len pro obsedantn kompulsivn poruchu, si bhem asu vytvoila sled ritul, je j zabraly vtinu dne: nkolikrt denn se tyicet pt minut sprchovala, dvacetkrt i vcekrt denn si pt minut umvala ruce. Neposadila se, ani by pedtm neutela idli desinfeknm roztokem. Nikdy by se dobrovoln nedotkla dtte i zvete - kvli jejich plin pinavosti". Toto nutkav chovm bylo zpsobeno jej smrtelnou hrzou z choroboplodnch zrodk. Neustle se bla, e bez svho umvn a desinfikovn by se nakazila njakou nemoc a zemela.11 Jin ena, len pro generalizovanou zkostnou poruchu", co je odborn termn pro neustl obavy a starosti, byla podna, aby po dobu jedn minuty pemlela nahlas:
Urit se mi nepoda vyjdit to sprvn. Bude to tak strojen, e to mj opravdov stav vbec neodhal... A pitom se k nmu tolik potebujeme dostat... Protoe kdy se nedostaneme k jdru moj poruchy, neuzdravm se. A kdy se neuzdravm, nikdy u nebudu astn.12

V tto virtuzn ukzce obav z chorobn starosti pouh poadavek pemlet chvilku nahlas vyvrcholil bhem nkolika sekund v pemtn o celoivotn katastrof: nikdy u nebudu astn". Pehnan ustaranost se zpravidla dostv na tuto ponurou rove velmi rychle; vnitn e peskakuje z jednoho problmu na druh a lid si dve i pozdji zanou pedstavovat nejrznj katastrofy i pern tragdie. Starosti jsou tm vdy vyjdeny slovy, nikoli vizulnmi pedstavami. Tato skutenost m pro zvldn takovchto nutkavch mylenek zvltn vznam. Borkovec a jeho kolegov se zamili na studium chorobn ustaranosti v dob, kdy hledali inn lk proti nespavosti. zkost, jak u vypozorovali jin vdci, se vyskytuje ve dvou formch: kognitivn, ili ustaran pemlen, a somatick, ili tlesn projevy zkosti - jako je pocen, buen srdce nebo zven svalovho napt. Borkovec zjistil, e hlavnm problmem lid postiench nespavost nen fyzick napt. Nemohou usnout sp kvli vtravm znepokojujcm mylenkm. Jsou neustle ustaran a bez ohledu na to, jak jsou ospal, nedokou peruit sled mylenek. Vyprzdnn mysli od starost, soustedn pozornosti na fyzick pocity navozen nkterou relaxan metodou - to byly metody, kter jim pomhaly usnout. Zkrtka zahnali ustaran mylenky penesenm pozornosti na nco jinho. Vtina postiench lid vak toho nen schopna. Dvodem je podle Borkovce urit zadostiuinn, kter jim jejich ustaranost pin a na kter si vytvo nvyk. V starostech a obavch je obsaeno tak nco pozitivnho: jsou zpsobem, jak se vyrovnat s potencilnm ohroenm, s nebezpem, kter nm me pijt do cesty. Smyslem obav a ustaranch mylenek je pijt na to, o jak nebezpe jde, a pedem nalzt v mylenkch een. Avak zdaleka ne vdy to funguje tak dobe. Nov een a nov zpsoby chpn problmu zpravidla nepochzej z ustaranosti; a u vbec ne z ustaranosti chronick. Namsto nachzen een potencilnch problm pemtaj postien lid vhradn o nebezpe samotnm; jsou ochromeni hrzou, kterou v nich vzbuzuje, a setrvvaj pitom u stle stejn mylenky. Chronicky ustaran lid si dlaj obavy o nejrznj vci, z nich vtina je naprosto nepravdpodobn. Nalzaj v ivot hroziv nebezpe, kterch si ostatn ani nevimnou. Psychologm vak tito lid kaj, e jim takov pemlen pomh a e jejich starosti jim vyvstvaj v mysli zcela samovoln - jako nekonen sled zkost podncovanch mylenek. Z jakho dvodu by se ustaranost mohla takto zmnit v nco, co siln pipomn mentln nvyk? Podle Borkovce se chorobn ustaranost vytv obdobnm zpsobem jako pedsudky. Protoe se lid asto boj velmi nepravdpodobnch vc - e nkdo z rodiny zeme pi leteckm netst, e jejich podnik zkrachuje a podobn - je v jejich strachu, alespo pro centra limbickho systmu, cosi neodolatelnho. Jako amulet, jen od ns odhn njak oekvan nebezpe, i ustaran mylenky vytvej iluzi, e zabrauj vzniku netst, k nmu se vztahuj.

Jak pracuje ustaran mylen Ze stedozpadu Spojench stt se pesthovala do Los Angeles. Pilkala ji sem pracovn nabdka v nakladatelstv. Ale krtce pot zmnil podnik majitele a ona zstala bez prce. Pokouela se tedy pst na voln noze, avak vdy bu nemla penze ani na njem, anebo byla prac zavalena a po ui. asto musela potat telefonn hovory a poprv v ivot se ocitla bez zdravotnho pojitn, co v n vyvolvalo katastrofick obavy o vlastn zdrav - kad bolen hlavy bylo zcela urit projevem mozkovho ndoru; kdykoliv jela nkam autem, pedstavovala si nejrznj nehody. asto byla na dlouh hodiny ponoena do svch ustaranch mylenek a obav. A, jak sama piznala, byla na svch starostech tm zvisl. Borkovec objevil dal neoekvanou vhodu chronick ustaranosti. Ve toti nasvduje tomu, e pokud jsou lid ponoeni do svch ponurch mylenek, nevmaj si fyzickch pocit zkosti, kter v nich ty mylenky vyvolvaj: buen srdce, potk potu i svalovho tesu. A jak se ustaranost prohlubuje, zd se, e k stenmu potlaen tto fyzick zkosti skuten dochz; pinejmenm se to projevuje na srden frekvenci. Zejm k tomu dochz zhruba takto: Postien si povimne neho, co v nm vyvol pedstavu potencilnho nebezpe i hrozby. Tato pedstavovan katastrofa nsledn zpsob mrn zchvat zkosti. lovk se pak zabere do dlouhho sledu zkostnch mylenek. Kad z nich pin dal a dal tmata vzbuzujc obavy. A jak pozornost pechz z jedn ustaran mylenky na druhou, postupn se odpoutv od pvodn katastrofick pedstavy, kter vyvolala zkost jako prvn. Podle Borkovce jsou silnjm podntem pro vznik zkosti vizuln pedstavy ne mylenky. A proto pokud se soustedme na mylenky o zdroji naich obav a vypume tak z naeho vdom vizuln pedstavy katastrofy, nae zkost se sten zmrn. Souasn se vak sname sled mylenek neperuovat, abychom tak nedovolili vzniknout vizulnm pedstavm. Takovto nutkav pemlen je tedy jakmsi poloviatm lkem na zkost, kterou vzbuzuje. Avak chronick ustaranost je souasn sebedestruktivn, nebo postupn nabv podoby stereotypnch, zkostnatlch pedstav - a nikoliv tvoivch mylenek, kter by ns piblily k een problmu. Tato zkostnatlost se projevuje nejenom ve zjevnm obsahu ustaranho pemlen, v nm se znovu a znovu opakuj v podstat stejn mylenky. Nedvno byla u lid s touto poruchou objevena tak strnulost na neurologick rovni v mozkov ke a urit oslaben schopnosti emonch center prun reagovat na mnc se situace. Zkrtka chronick ustaranost nm v uritm smyslu pomh, avak ne tam, kde je toho skuten zapoteb: do jist mry zmen nai zkost, avak k een problmu ns nikdy nedovede. Chronicky ustarm lid se nedokou dit podle rady, kterou vn sly ze vech stran: Prost si s tm pesta dlat hlavu," i (jet he): Nedlej si starosti, bu prost astn." Neustvajc chorobn starosti vznikaj bez asti vdom, nebo jsou vyvolny mrnou aktivac amygdaly. Maj

tendenci setrvvat i pot, co si je pln uvdomme. Po dlouh ad experiment vak Borkovec objevil nkolik prostch opaten, je nm mohou pomoci tento nvyk pekonat i v tch nejhorch ppadech chronick ustaranosti. Prvnm krokem je rozen sebeuvdomn. Je teba zachytit starost co nejble jejmu vzniku - nejlpe hned i jen chvilku pot, co nhl pedstava katastrofy odstartuje koloto starost a zkosti. Borkovec lidem pomh tento postup si osvojit. Nejprve je u, jak vnmat prvn nznaky zkosti; zvlt pak jak identifikovat situace, prchav mylenky i pedstavy, kter vyvolvaj ustaranost a nsledujc doprovodn fyzick vjemy zkosti. Postupem asu zskaj lid schopnost rozeznvat svoji zkost dve. Tak si osvoj relaxan metody, kter mohou pout v okamiku, kdy si uvdom zatek starost. Tuto relaxaci pak kadodenn provdj, take ji dokou uplatnit i tehdy, kdy ji nejvce potebuj. Tato relaxan metoda vak sama o sob nesta. Ustaran lid se mus nauit svm nutkavm zkostnm mylenkm aktivn vzdorovat. Pokud to nedokou, zkost se bude neustle vracet. Proto je dalm krokem zaujmout k ponurm pedstavm kritick postoj: Je pravdpodobn, e k tto hrzn udlosti skuten dojde? Je to skuten ppad, kdy existuje jen jedna nebo dn monost, jak se tomu vyhnout? Je opravdu uiten takhle znovu a znovu myslet pod na tut vc? Takov spojen uvdomn a zdravho skepticismu psob inhibin na nervovou aktivaci, je je pinou mrn dlouhotrvajc zkosti. Vyhledvn takovch mylenek me aktivovat nervovou drhu, kter doke zmrnit podrdn limbickho systmu a navodit tak stav uvolnn. Neutralizuje tm signly zkosti, kter do tla vyslaj emon centra. Borkovec zdrazuje, e dslednm provdnm tchto postup dojde k vytvoen mentlnch aktivit, je jsou s zkostnmi mylenkami nesluiteln. Jestlie bez odporu dovolme starostem znovu a znovu se vracet, zskaj na pesvdivosti. Pokud se jim vak postavme a uvdomme si adu jinch, stejn pravdpodobnch monost, zabrnme tomu, abychom svoje ponur pedstavy naivn povaovali za jedin mon. Pouvnm tchto postup dolo k vylen nvyku na starosti dokonce i u lid, jejich stav byl natolik vn, e se lili na psychiatrii. Ovem u lid, jejich obavy jsou u tak intenzvn, e perostly ve fobii, v obsedantn-kompulsivn poruchu nebo v panick zchvaty, je u vhodn shnout k chemickm lkm, a cyklus opakujcch se mylenek tak peruit. Zrove je vak nezbytn pomoc psychoterapie zmnit citov reakce pacienta, aby se snila pravdpodobnost recidivy zkosti po vysazen medikace.13

JAK ZVLDNOUT MELANCHOLII

Nladou, kter se lid nejastji pokouej zbavit, je smutek. Dian Ticeov zjistila, e pokud jde o to uniknout sklenosti, jsou lid v pokusech ovliv-

nit sv nlady nejvynalzavj. Samozejm ne kad svj smutek musme hned potlait. I melancholie, stejn jako kterkoliv jin nlada, m svoje pednosti. Smutek, kter nm pin ztrta nkoho i neho, m nkolik charakteristickch projev: potlauje n zjem o pjemn i rozptylujc vci a innosti, obrac nai pozornost na to, co jsme ztratili, a oslabuje nai chu poutt se do novch vc - alespo na uritou dobu. Zkrtka vede ns k poodstoupen od svtskch innost a zamstnn a udruje ns v utlumenm stavu, abychom mohli ztrtu oplakat, pemlet nad jejm smyslem a nakonec se s n psychicky vyrovnat. Teprve pak si vytvme nov plny, je nm umon pokraovat v ivot. Pimen zrmutek je prospn. To se vak ned ci o rozvinut depresi. William Styron nm ve svm dle podv psobiv vylen mnoha dsivch projev tto choroby", mezi n pat nenvist k sob sammu, pocit bezcennosti, protivn zatuchl neradostnosti s narstajc sklenost, pocitem hrzy a odcizen a nad tm vm stojc ochromujc zkosti".14 Pak jsou zde tak intelektuln pznaky: pomatenost, neschopnost se soustedit a poruchy pamti". V pozdjm stadiu ovldaly jeho vdom anarchistick bludy" a pocit, e moje mylenkov procesy byly pohlceny plivem ehosi jedovatho a nepojmenovatelnho, co neproniknuteln zavalilo jakoukoliv moji pznivou reakci na svt a na ivot". Deprese se projevuje tak v tlesn rovin: mezi hlavn pznaky pat nespavost, netenost a mtonost, urit znecitlivn, jakoby peruen nerv, spojen s pocitem zvltn kehkosti a s nervznm neklidem". Dle je zde ztrta pjemnch pocit: Jdlo mi pipadalo naprosto bez chuti a nepinelo mi dn poten, stejn jako vechny ostatn zdroje fyzickch pocit." Tento stav provzelo tak vyhasnut jakkoliv nadje, kdy ediv men hrzy" vzbuzovalo tak siln pocit zoufalstv, e to bylo jako fyzick bolest, bolest tak nesnesiteln, e i sebevrada se v t chvli zdla bt eenm. Pi tak tk depresi dochz k ochromen ivota; lovk nen schopen znovu zat. Samotn pznaky deprese svd o tom, e ivot je odsunut stranou. Styronovi nepomhaly lky ani psychoterapie. Jeho melancholii nakonec rozptlil as a pobyt v nemocnici. Avak vtin lid, zvlt v mn zvanch ppadech, me bt psychoterapie prospn, stejn tak jako lky. V souasn dob je nejpouvanjm lkem Prozac (v R jsou to: Noveril, Prothiaden, Seropram a dal - pozn. red.), avak existuje vce ne tucet dalch slouenin, kter zejmna pi tkch depresch nezanedbateln zlepuj psychick stav. J se vak zamuji na mnohem bnj smutky, kter dosahuj maximln stadia subklinick deprese" - tj. obyejn melancholie. Jde o sklenost, se kterou si dokeme poradit i bez ciz pomoci, pokud na to ovem mme dostatek vnitn energie. Bohuel nkter z nejastji doporuovanch postup mohou selhat, a my se pak ctme jet h ne dv. Jednou z takovch lebnch metod" je odebrat se do samoty. To deprimovan lidi pitahuje. Avak ve vtin ppad toto opaten jenom pipoj k stvajc melancholii jet pocit osamlosti a izolace. Tm je sten vysvtleno zjitn Diane Ticeov, e nejoblbenjm opatenm pro pekonvn de-

pres je spoleensk ivot - vydat se do restaurace nebo do kina, zkrtka dlat nco spolen s pteli nebo se leny rodiny. Takov chovn je inn, pokud nm jde pouze o to zbavit lovka jeho smutku. Avak pokud lovk i pesto dle pemt o tom, co jej tak rozesmutnilo, nic se nezmn. Jestli deprese bude pokraovat nebo jestli pomine, to zvis do znan mry na tom, jak moc lid pemlej o pinch svho smutku. Existuje nkolik typ depresivnch ustaranch mylenek, avak vechny se sousteuj na nkter z aspekt naeho stavu: na to, jak jsme unaven; na to, jak mlo energie i jak slabou motivaci mme; na to, jak mlo prce jsme toho dne udlali. dn z tchtovah vak zpravidla nen provzena konkrtnm opatenm, kter by problm vyeilo. Mezi dal bn starosti pat odlouen od lid a pemlen o tom, jak hrozn se ctte; obavy, e vs v partner opust, protoe jste depresivn. Stle pemtte o tom, zdali budete mt dal bezesnou noc," pe psycholoka Susan Nolen-Hoeksmov, kter se vnovala rozshlm vzkumm mylen deprimovanch lid.15 Lid v depresi nkdy ospravedluj svoje neplodn pemtn tvrzenm, e se pokou sami sebe lpe pochopit". Ve skutenosti se vak jen oddvaj svm pocitm smutku a beznadje, ani by pro zlepen sv nlady cokoliv podnikli. Me bt sice uiten se v rmci terapie hluboce zamyslit nad pinami deprese, avak jen pokud to vede k porozumn nebo k inm, kter zmn vyvolvajc pinu. Pasivn podlhn smutku jenom stav dle zhoruje. Neplodn pemtn depresi zpravidla prohlubuje, nebo asto vytv situace, kter jsou jet vce deprimujc. Nolen-Hoeksmov v tto souvislosti uvd pklad eny zamstnan v odbytovm oddlen velk firmy. Tato ena propadla depresi a pemtnm o svm stavu strvila tolik asu, e se nakonec nedostala k dleitm telefontm o prodeji zbo. Nebyla pak spn v zamstnn, co j dodvalo pocit, e zklamala. To pak dle prohlubovalo jej depresi. Avak kdyby na svoji depresi reagovala snahou se rozptlit, mohla se pustit prv do tch telefont a povaovat je za zpsob, jak se zbavit neplodnho smutku. Objem jejho prodeje by pravdpodobn nepoklesl a pocit dobe vykonan prce by mohl poslit jej sebevdom. To by pisplo ke zmrnn deprese. Nolen-Hoeksmov zjistila, e k neplodnmu pemtn v depresi jsou daleko nchylnj eny ne mui. To me alespo sten vysvtlit skutenost, e u en se deprese vyskytuje piblin dvakrt astji. Mohou zde samozejm spolupsobit tak dal faktory; napklad to, e eny se se svmi smutky a obavami ochotnji svuj nebo e maj ve svch ivotech vce dvod k depresi. Mui maj zase vt sklon k utpn svch smutk v alkoholu. Nkter studie lby mrnch klinickch depres kladou kognitivn psychoterapii zamenou na zmnu zabhlch mylenkovch pochod narove medikaci. Pi prevenci recidivy mrnch depres je psychoterapie dokonce spnj ne lky. Pro odstraovn deprese jsou zvlt dleit dva postupy.16 Jednm z nich je nauit se oponovat mylenkm, kter jsou pedmtem naeho neplodnho pemtn: posuzovat jejich platnost a myslet na

pozitivnj alternativy. Druhou strategi je vdom si naplnovat pjemn rozptylujc innosti. Jednou z pin tak siln innosti pouhho rozptlen je skutenost, e deprimujc mylenky jsou automatick a e stav mysli ovlivuj bez naeho piinn. Pestoe se lid v depresi pokouej sv ponur mylenky potlaovat, asto nejsou schopni pijt na nco lepho, m by se mohli zabvat. Kdy jednou zane pliv depresivnch mylenek, psob velmi siln na nae asocian procesy. Napklad kdy byli deprimovan lid podni, aby ze esti zpehzench slov sestavili vtu, daleko vy spnosti dosahovali pi dekdovn deprimujcch sdlen (nap. Budoucnost vypad opravdu patn") ne tch povzbuzujcch (nap. Budoucnost je pln nadje").17 Tendence depres petrvvat je asto silnj ne snaha lovka o rozptlen. Kdy byl deprimovanm lidem pedloen seznam optimistickch a tkopdnch zpsob, jak odvst pozornost od vlastnho smutku, dvali pednost spe melancholickm innostem. Richard Wenzlaff, psycholog z Texask univerzity, jen tyto studie provdl, doel k zvru, e lid, kte u depresi podlehli, jsou nuceni vyvinout zvltn sil, aby dokzali svoji pozornost upoutat nm veselm a optimistickm; takov lid se mus soustedit, aby si nevdom nevybrali nco (teba smutn film i tragick romn), co by jejich nladu opt zhorilo.

Jak si zlepit nladu

Pedstavte si, e jedete autem, hustou mlhou po neznm, prudce se svaujc cest. Nhle se pouze nkolik stop ped vmi vyno jin vz - pli blzko na to, abyste stihli vas zastavit. Vae noha prudce selpne brzdu a k podlaze a vy dostanete smyk. Auto bezmocn kloue do protismru. Proti sob uvidte autobus. Je pln malch dt, asi je vezou do kolky - a pak u jen ohluujc rna ttcho se skla a nrazu kovu na kov. Po nkolika okamicch ticha uslyte mnohohlas pl. Njak tam dobhnete a uvidte, jak jedno z dt nehybn le na zemi. Zaplav vs smutek a vitky svdom nad touto tragdi... Takovto srdceryvn historky se pouvaly k navozen emonho rozruen u skupiny dobrovolnk pi Wenzlaffovch pokusech. Dobrovolnci se pak pokoueli zbavit se mylenek na tyto scny a po dobu devti minut svoje mylenky strun zaznamenvali. Kdykoli jim v mysli vyvstala mylenka tkajc se rozilujc udlosti, udlali si pi zapisovn teku. Vtina dobrovolnk myslela na rozruujc scny s postupujcm asem stle mn; ale lid, kte byli v depresi, vykazovali vrazn nrst nedoucch mylenek a dokonce se o nich strun zmiovali i v zapisovanch mylenkch, kter mly jejich pozornost od nepjemnho zitku odvst. Depresivn dobrovolnci se navc snaili odvst svoji pozornost od autohavrie tm, e se sousteovali na jin starosti. Jak mi ekl Wenzlaff: Mylenky jsou v mysli asociovny nejen podle obsahu, ale tak podle n-

lady. Pokud se nectme psychicky dobe, ponur mylenky k nm pichzej daleko snadnji. Lid, kte snadno podlhaj depresm, maj sklon vytvet mezi tmito mylenkami velmi siln etzce asociac, take kdy propadnou patn nlad, je pro n mnohem obtnj takovto asociace peruit. Zd se, e deprimovan lid, chtj-li odvst svou pozornost od urit deprimujc pedstavy, pouij k tomu jinou deprimujc pedstavu. To samozejm vyvol jen prohlouben jejich negativnho citovho stavu." Podle jedn teorie je pl pirozenm zpsobem, jak v mozku snit hladinu tch chemickch ltek, kter vyvolvaj zkost. Pl ns nkdy me zbavit smutku; me ns vak zrovna tak ponechat v ernch mylenkch o pinch naeho zoufalstv. Domnnka, e vyplakat se" nm pome, je zavdjc: ten pl, kter neplodn pemtn podporuje, jen prodluuje nae utrpen. Jedin rozptlen me peruit sled ponurch mylenek. Jedna z nejpesvdivjch teori, pro je pi velmi tkch depresivnch stavech inn lba elektrickmi oky, k, e tato terapie vyvolv ztrtu krtkodob pamti: pacienti se ct lpe, protoe si na pinu svho smutku prost nedokou vzpomenout. Dian Ticeov zjistila, e pokud se lid chtj zbavit bnho smutku, nejastji se uchyluj k takovm rozptlenm jako je ten i sledovn televize, kino, potaov hry a hlavolamy, spnek i denn snn - teba plnovn vysnn dovolen. Wenzlaff by dodal, e nejinnj je takov rozptlen, kter samo o sob vai nladu zlepuje: vzruujc sportovn udlost, zbavn film i vtipn kniha. (Avak i zde je nutn urit opatrnost. Nkter rozptlen mohou trvn deprese podporovat. Napklad lid, kte se velmi asto dvaj na televizi, udvaj, e po sledovn televize se ct jet he!) Ticeov zjistila, e jednou z nejinnjch metod, jak pekonat mrnou depresi i jinou patnou nalduje fyzick aktivita. Avak tak zde plat, e pohyb psob nejlpe u tch lid, kte jsou leniv a cvi jen velmi mlo. U li, kte si zvykli bt v pohybu denn, byly euforizujc inky fyzick aktivity pravdpodobn nejsilnj tehdy, kdy se sportovnm teprve zanali. Nyn je u tchto lid inek sportovn na nladu opan: pokud zanou svoje pravideln cvien vynechvat, jejich nlada se zhor. Zd se, e fyzick aktivita zmruje deprese, protoe mn fyzick stav, kter deprese vyvolv: v depresi dochz k utlumen metabolismu. Pi namhavm cvien se tlo naopak dostane do stavu vysokho podrdn. Relaxan metody, je podrdn tlum, jsou inn pi zmrovn zkosti, avak ne pi depresi. Kad z tchto postup peruuje etzec deprese i zkosti prv tm, e vyvolv v mozku aktivitu nesluitelnou se stvajcm emonm stavem. Pomrn oblbenm lkem na depresi je snaha zlepit svoji nladu fyzickmi rozkoemi nebo sladkostmi. Lid asto utiuj svoje bolesti a trpen horkou koupel, oblbenm jdlem, hudbou i sexem. Mezi enami je zvl populrn koupit si njak drek a udlat si tak radost. Nakupovn je u en pomrn bnm zpsobem, teba jen ve form prohlen vloh. Ticeov zjistila, e mezi vysokokolskmi studenty bylo jdlo jako prostedek proti depresi tikrt bnj u en ne u mu. Ti se naproti tomu asi ptkrt as-

tji uchylovali k alkoholu a drogm. Problmem pejdn i alkoholu jako lk proti duevnmu utrpen je, e nm tyto prostedky mohou snadno ublit: pejdnm se vyvolv pocit ltosti a alkohol potlauje aktivitu centrlnho nervovho systmu, m depresi jet prohlubuje. Konstruktivnjm pstupem k pozvednut mysli je naplnovn njakho malho triumfu i snadnho spchu: udlat njakou dlouho odkldanou domc prci i pustit se do neho, co jsme u dlouho chtli vykonat. Obdobn inkuje i zlepen mnn o sob, i kdy se teba jen hezky obleeme i nalme. Jednm z nejinnjch (a krom clen psychoterapie jen mlo pouvanch) prostedk proti depresi je snait se vidt vci jinak. Je pirozen oplakat konec partnerskho vztahu a obrat se sebelitujcmi mylenkami typu to u budu asi vdycky sm (sama)", avak tm jen svj pocit zoufalstv prohlubujeme. Poodstoupen a zamylen se nad tm, jak jste se k sob nehodili, jak v vztah nebyl zas tak skvl - prost snaha vidt ztrtu jinak, v potitivnjm svtle - n smutek rozptyluje. Podobn i pacienti s rakovinou, bez ohledu na zvanost jejich stavu, mli lep nladu, pokud si mohli pedstavit nkoho, kdo na tom byl jet h. (Jet to se mnou nen tak patn - j aspo mu chodit.") Pacienti, kte se srovnvali se zdravmi lidmi, byli z toho vce deprimovan.18 Takov porovnvn s lidmi v hor situaci ns doke a pekvapiv rozveselit; to, co se ped chvl zdlo tak beznadjn, nevypad najednou zas a tak zle. Jinm innm prostedkem vedoucm ke zlepen nlady je snaha pomoci ostatnm. Deprese podporuje neplodn pemtn a zabvn se sebou samm; kdy vak zaneme pomhat ostatnm, umon nm to zapomenout na vlastn utrpen. Pustit se do njak charitativn innosti - pipravit jdlo pro bezdomovce, bt velkm bratrem" problmovho dtte i stt se rozhodm v dtskm sportovnm kln - to vechno patilo ve studii Dian Ticeov k tm nejinnjm metodm. Avak tak k tm nejvzcnjm. Alespo nkte lid jsou schopni nalzt zmrnn svoj melancholie v obracen se k Bohu. Ticeov mi ekla: Modlitba, pokud jste vc, pomh u vech druh duevnho utrpen, zvlt pak u depres.

POPRN V ZJMU OPTIMISMU

"Vta zan slovy: Nakopl svho spolubydlcho do aludku..." Kon vak ponkud neoekvan: ... ale pvodn chtl jen rozsvtit svtlo." Tato promna agresivnho inu v nevinn, i kdy ponkud nepravdpodobn omyl je nzornm pkladem snahy vypudit z vdom nepjemn mylenky. Autorem tto vty je vysokokolsk student, jen se jako dobrovolnk astnil studie zamen na lidi, kte automaticky vytsuj z vdom citov znepokojujc mylenky. Zatek vty Nakopl svho spolubydlcho do aludku..." byl tomuto studentovi pedloen v rmci testu na doplovn souvt. Dalm testovnm se prokzalo, e tato drobn psychick vyhbavost je jen pikou ledovce; e ve skutenosti je soust roz-

shlejho ivotnho nvyku - nvyku umlovat v sob vtinu citov znepokojujcch udlost.19 Pvodn studie povaovaly vyhbavost takovchto lid spe za projev neschopnosti pociovat emoce, tj. za poruchu pbuznou alexithymii. Pozdji se vak prokzalo, e jde sp o selektivn potlaovn vlastnch negativnch cit. Tito lid si vypstovali neobyejnou schopnost chrnit se ped negativnmi pocity. Zd se, e si negativitu ani neuvdomuj. Jsou neroziliteln - nebo to na nich aspo nen vidt. Vsledky tto studie (z velk sti provdn pod vedenm Daniela Weinbergera, psychologa z Case Western Reserve University) svd pro to, e akoliv tito lid vypadaj navenek klidn a chladn, uvnit mohou vt rozilenm, kter se sna ze vech sil ignorovat. Pi testu na doplovn souvt bylo u skupiny dobrovolnk sledovno tak jejich fyzick podrdn. Zdnliv klid tchto uhbavch jedinc byl vyven intenzivnjmi tlesnmi pznaky: kdy si peetli vtu o surovm spolubydlcm nebo njakou j podobnou, objevily se u nich vechny pznaky zkosti (nap. zrychlen tep, pocen a zven krevnho tlaku). Avak na otzku, jak se ct, odpovdali, e jsou naprosto klidn. Takov permanentn potlaovn negativnch emoc, jakmi jsou vztek i zkost, nen nijak vzcn: Weinbergerova studie je odhalila piblin u kadho estho lovka. Podle jedn z teori si dti mohou osvojit tuto neochvjnos' nkolika zpsoby. astm zpsobem bv snaha o peit v nepznivch podmnkch; napklad pokud je jeden z rodi alkoholik a tento problm je v rodin pehlen. Me jt tak o dti rodi, kte se chovaj stejn a tuto neustlou veselost penesou i na svho potomka. Nebo to me bt prost vrozen vlastnost. Nikdo nedoke pesn ci, jak k vytvoen tohoto postoje opravdu dolo. V dob, kdy takov lid dospj, u jsou nerozruiteln a klidn; jejich emoce jsou ji uvznny. Otzkou vak zstv, jak klidn a chladn jsou tito lid ve skutenosti. Je mon, aby si svoje fyzick pznaky tsnivch emoc opravdu neuvdomovali - anebo svj klid pouze pedstraj? Odpov pinesl dmysln pokus Richarda Davidsona, psychologa z Wisconsinsk univerzity, bvalho Weinbergerova spolupracovnka. Davidson tyto vyhbav lidi podal, aby zapisovali voln asociace k ad slov. Vtina tchto slov byla neutrln, avak nkter mla neptelsk i sexuln vznam, kter vzbuzuje zkost tm v kadm lovku. Tlo tchto vyhbavch lid reagovalo projevy stresu, pestoe slova, kter zapisovali jako voln asociace, byla tak naprosto nevinn, jako by se jimi snaili vyvit negativn vznam pvodnho vrazu. Pokud prvnm slovem byla nenvist", pak bnou asociac k n byla teba lska". Ve sv studii Davidson vyuil znalosti toho, e centrem pro zpracovvn negativnch emoc je prav mozkov hemisfra (u pravk), zatmco eov centra jsou nalevo. Pokud prav hemisfra rozpozn slovo jako citov rozilujc, pevede informaci pes corpus callosum (pozn. pekl. - tj. pes rozshl svazek nervovch vlken vzjemn spojujcch mozkov hemisfry) - tento velk pedl mezi mozkovmi polokoulemi - do eovho centra.

To pak vytvo volnou asociaci. S pouitm dmyslnho optickho zazen ukazoval Davidson astnkm studie slova tak, e je vidli jen v jedn polovin zornho pole. Nervov vlkna penejc vzruchy z oka do mozku se charakteristickm zpsobem k; a tak bylo-li slovo v lev polovin zornho pole, rozeznala jej nejprve prav mozkov hemisfra s jej citlivost na zkost a strach. Obdobn bylo-li slovo iteln pouze v prav polovin zornho pole, informace putovala do lev poloviny mozku, ani by byl naped posouzen jej vznam z hlediska tchto emoc. Kdy byla slova pedkldna prav mozkov hemisfe, objevilo se u tchto vyhbavch lid urit zpodn pi vytven asociace - avak vhradn u slov, kter byla njakm zpsobem rozilujc. Jejich asociace na neutrln slova byla zcela bez zpodn. Toto zpomalen se objevovalo pouze tehdy, byla-li slova pedkldna prav polovin mozku. Z toho tedy vyplv, e nerozilitelnost" tchto lid je pravdpodobn dsledkem nervovho mechanismu, jen zpomaluje nebo jinak naruuje penos rozilujc informace. To znamen, e nevdomost svho rozilen tito lid nepedstraj -jejich mozek ped nimi tuto informaci doslova skrv. Vrstva pjemnch emoc, kter rozilujc vjemy pekrv, je pravdpodobn vsledkem zven aktivity kry levho prefrontlnho laloku. Tito lid se rozhodli pro dominanci levostrann aktivity - tj. pro dominanci centra pjemnch pocit - nad aktivitou pravostrannou, centrem negativity. Vytsovai se nm prezentuj v pozitivnm svtle a svoje optimistick naladn vrazn projevuj", ekl mi Davidson. Popraj, e je stres roziluje, a mvaj zvenou korovou aktivaci levho frontlnho laloku, kde dochz k tvorb pjemnch pocit, pestoe teba jen sed a odpovaj. Tato mozkov aktivita me bt pinou jejich pozitivnch tvrzen, navzdory somatickm pznakm, kter vypadaj jako zkost." Podle Davidsonovy teorie sil vnmat nepjemn udlosti v pozitivnm svtle mozek energeticky zatuje. Vraznj tlesn podrdn u tchto lid oproti kontroln skupin me bt dsledkem nepirozenho vypt nervovch drah, kter se sna udrovat pozitivn emoce a potlait nebo inhibovat emoce negativn. Zkrtka nerozilitelnost je uritm druhem optimistickho zaprn; jakousi pozitivn disociac, kter nm me pomoci hloubji pochopit mechanismy vzniku zvanjch disociativnch stav, k nim dochz napklad pi posttraumatickm shesu. Pokud bychom vak mli bt naprosto nestrann, je to podle Davidsona pomrn spn zpsob, jak ovldat svoje emoce". Tito lid si ovem neuvdomuj, e za svoji veselost plat vysokou cenu v podob naruenho sebeuvdomn.

6
Mistrovsk schopnost

Naprosto ochromen hrzou jsem byl snad jenom jednou v ivot. Bylo to v prvnm roce mho vysokokolskho studia pi zkouce z matematiky, na kterou jsem se njak nezvldnul pipravit. Doposud si vzpomnm na mstnost, do kter jsem onoho jarnho dopoledne vstoupil s tlukoucm srdcem a s pocitem, e tohle je konec svta. V tto pednkov mstnosti j sem byl pedtm u mnohokrt. Tehdy rno m vak ani nenapadlo podvat se z okna ven do zahrady a mstnost samotnou jsem snad vbec nevnmal. Kdy jsem pechzel smrem ke svmu mstu, mj pohled se omezoval jen na kousek podlahy tsn pede mnou. A kdy jsem otvral sloku se zkoukovmi otzkami, v uch jsem slyel splaen tlukot svho srdce a aludek se mi sthl zkost. Rychle jsem peetl otzky. Beznadjn. Celou hodinu jsem jenom zral na tu strnku a moje mysl se probrala vemi nsledky mho selhn. Stejn mylenky pichzely znovu a znovu a jako v zaseknutm gramofonu se v nich donekonena opakovaly strach a hrza. Sedl jsem tam bez nejmenho pohybu, jako bezmocn zve zasaen jedem kurare. Co m dnes na mm zitku nejvce zar, je prv ona keovitost, s jakou se moje mysl sevela. Tu hodinu jsem nestrvil v zoufal snaze vytvoit alespo njak zdn odpovd na otzky v testu. Nesnil jsem. Prost jsem sedl, ochromen vlastn hrzou, a ekal na konec toho utrpen.1

Toto vyprvn o hrzch strachu je moje vlastn. Do dnenho dne je pro m tento zitek tm nejpesvdivjm dkazem toho, jak nesmrn doke emon stres naruit mylenkov procesy. Dnes je pro m moje tehdej utrpen ivoucm pkladem schopnosti emonch center pemoci, a dokonce i paralyzovat nae mylen. Skutenost, e rozilen me naruovat mentln aktivitu, nen pro pedagogy dnou novinkou. Studenti, kte jsou zkostn, rozzloben i deprimovan, se neu. Lid, kte jsou v nkterm z tchto stav dlouhodob

uvznni, nedokou pijmat a zpracovvat nov informace. Jak jsme vidli v pedchoz kapitole, siln negativn emoce obracej nai pozornost na ns samotn. Tm naruuj sil soustedit se na nco jinho. Jednm z typickch pznak svdcch pro to, e city u pekroily hranici chorobnosti, je zjitn, e jsou ji natolik neodbytn, e pehluuj vechny ostatn mylenky a trvale znemouj veker pokusy dvat pozor na cokoliv, co je teba udlat. lovk, kter se prv rozvd (nebo dt, jeho rodie se rozvdj), nen schopen se del dobu soustedit ani na pomrn triviln innosti v zamstnn nebo ve kole. U lid s klinicky manifestn depres pehluuj mylenky na vlastn zoufalstv, beznadj a bezmoc vechno ostatn. Kdy emoce znemon soustedn, dochz k naruen pracovn pamti" - schopnosti krtkodob udret v mysli vechny informace nezbytn pro dokonen innosti, kterou bezprostedn vykonvme. Pracovn pam uchovv informace tak prost, jako jsou teba slice telefonnho sla, kter prv vytme, nebo tak sloit, jako jsou dmysln djov linie, kter se spisovatel sna vzjemn zaplst ve svm romnu. Pracovn pam je pro n duevn ivot nesmrn dleit, nebo jej bezchybn funkce je nezbytnou podmnkou uspokojiv realizace vech intelektulnch aktivit, od pouhho vysloven vty a po vyeen zamotanho logickho problmu.2 Pracovn pam je umstna v ke prefrontlnch lalok, co je, jak u vme, tak oblast, kde se setkvaj emoce a mylenky3 Jsou-li nervov drhy limbickho systmu (je se sbhaj v ke prefrontlnch lalok) podrdny emonm stresem, dochz k naruen pracovn pamti: nejsme schopni jasn myslet, jak jsem sm zail pi t hrozn zkouce z matematiky. Naproti tomu pozitivn motivace - pocit naden, upmn snaha a sebevdom - na ns psob naprosto opan. Studie vrcholovch sportovc, svtoznmch hudebnk a achovch mistr ukazuj, e jejich spolenou charakteristikou je prv schopnost nalzt dostatek motivace k neprosnmu provdn pravidelnho trninku i cvien.4 Jak se postupn zvyuj napklad poadavky na svtov proslul hudebnky, mus toto pravideln cvien zanat u v ranm dtstv. Na olympijskch hrch v roce 1992 vnovali dvanctilet reprezentanti ny ve skocch do vody trninku zhruba stejn asu jako lenov americkho tmu, jim ovem bylo pes dvacet; nt atleti zanali intenzvn trnovat u ve vku ty let. Podobn i vynikajc svtov houslov virtuosov zanali s hudbou zpravidla u v pti letech, zatmco ti, kte doshli pouze nrodn proslulosti, zanali a v deseti letech. Zat dve nabz uritou vhodu: vynikajc studenti hry na housle na nejlep hudebn akademii v Berln, vichni kolem dvaceti let, cviili hru celkem asi deset tisc hodin, zatmco prmrn studenti jen asi sedm tisc pt set hodin. Lidi, kte pat ve svm oboru k nejlepm, odliuje od ostatnch se srovnatelnm nadnm prv jejich schopnost u od pomrn ranho vku po cel lta houevnat studovat a cviit. Tato vytrvalost zvis na jejich emonch kvalitch - pedevm na naden a na schopnosti nevzdvat se a pekonvat pekky.

Tento nezanedbateln vliv motivace na ivotn spchy meme vidt i v pozoruhodnch vkonech mladch lid asijskho pvodu v americkch kolch a podnicch. Vsledky jednoho rozshlho przkumu dokazuj, e Amerian asijskho pvodu maj IQ v prmru jen o dva nebo ti body vy ne ostatn Amerian.5 Avak v profesch jako je prvo i medicna, kter mnoho tchto Asiat vykonv, se jako skupina chovaj, jako kdyby jejich IQ bylo mnohem vy: jejich vkony odpovdaj zhruba IQ 110 pro Ameriany japonskho pvodu a IQ 120 pro Ameriany pochzejc z ny.6 Je tomu tak pravdpodobn proto, e u od prvnch kolnch let se asijsk dti u pilnji ne ostatn. Sanford Dorenbusch, sociolog ze Stanfordsk univerzity, jen vypracoval rozshlou studii asi deseti tisc stedokolskch student, zjistil, e Asiat strvili nad uenm a domcmi lohami v prmru o tyicet procent vce asu ne ostatn studenti. Zatmco vtina americkch rodi je ochotna nedostatky svho potomka akceptovat a zdrazovat spe jeho siln strnky, u Asiat tomu tak nen. Pokud jim nco nejde, studuj do pozdnch nonch hodin, a kdy se jim neda ani pak, vstanou asn rno a opt se u. Jsou pesvdeni, e dobrch kolnch vsledk me doshnout kad, pokud se bude dost snait." Zkrtka hluboce zakoenn pracovn etika v kultue nroda se odr i v silnj motivaci, snaze a vytrvalosti, a zvhoduje tak Asiaty vi ostatnm studentm. Nakolik jsme schopni vyut sv vrozen mentln schopnosti, to zvis pedevm na tom, zdali a do jak mry nae emoce naruuj i podporuj nai schopnost myslet a plnovat, dokonit mnohalet studium i eit problmy. Jsou to tedy prv emoce, je rozhoduj o tom, jak nakonec ijeme. Do jak mry ns v naem snaen motivuje naden a pozitivn emoce (nebo i urit pocit zkosti), to uruje nai potebu dosahovat cl. V tomto smyslu je tedy emon inteligence nadazenou vlastnost; schopnost, je vrazn ovlivuje vyjden vech ostatnch nadn: buje podporuje, nebo jim brn.

OVLDN POKUEN: TEST S BONBNY

Pedstavte si, e jsou vm tyi roky a nkdo vm udl takovto nvrh: pokud trpliv pokte, a si nco vyd, dostanete za odmnu dva cucav bonbny. Kdy ale pokat nedokete, dostanete jenom jeden, ale zato ho dostanete hned. Pro mysl tyletho dtte je to zvan rozhodnut; jaksi zmenenina vnho souboje mezi pohnutkou a vnitnm odepenm, idem a egem, touhou a sebeovldnm, odmnou a eknm. Vsledek testu - pro co se nakonec dt rozhodne, vypovd nejenom o jeho povaze, ale do jist mry tak o ivotn drze, kterou se dt pravdpodobn bude ubrat. dn psychick kvalita nen pro n spch v ivot tak dleit jako prv schopnost odolat impulsu, nhl pohnutce k uritmu chovn. Tato schopnost je koenem vekerho emonho sebeovldn, nebo vzbuzovat v ns touhu k inu je samou podstatou emoc. Nezapomnejme, e zkladem slova emoce je latinsk pohybovat se". Schopnost ovldnout tuto po-

hnutku k jednn, udusit v sob ponajc pohyb, je urovna kvalitou inhibice signl z limbickch center do motorickch oblast ed kry. Vsledky tto pozoruhodn studie, v n byly tylet dti podrobeny testu s bonbny, ukazuj, jak dleit je schopnost ovldat emoce a pozdret tak impuls. Tato studie zkoumala dti z pedkolnho zazen Stanfordsk univerzity, kam chodili pevn potomci student univerzity nebo jejch zamstnanc. V edestch letech studii zahjil psycholog Walter Mischel. Dti pak byly sledovny a k jejich zvrenm zkoukm na stednch kolch.7 Nkter tylet dti dokzaly tch - pro n urit nekonench - patnct i dvacet minut, ne se asistent vrtil, pokat. Aby si svj nelehk kol usnadnily, zakrvaly si oi, aby nemly pokuen tolik na och, nebo si poloily hlavu na ruce, povdaly si samy se sebou, zpvaly, hrly si s rukama i nohama, a dokonce se pokouely usnout. Tyto staten dti dostaly svoji odmnu. Avak jejich impulsivnj vrstevnci popadli jeden bonbn tm vdycky u v nkolika vteinch pot, co experimenttor odeel nco si vydit". Diagnostick hodnota toho, jak se dti k tomuto okamiku pokuen postavily, se ukzala o njakch dvanct i trnct let pozdji, kdy tyto dti vyrostly v adolescenty. Emon a sociln rozdl mezi tmito dvma skupinami dt byl skuten vrazn. Ti, kte ve tyech letech pokuen odolali, byli nyn -jako adolescenti - daleko schopnj: byli asertivnj, pracovn vkonnj a lpe se dokzali vyrovnat s frustracemi, kter ivot pin. Byli mn nchyln k citovmu zhroucen, k trm i k regresivnmu chovn ve stresu; pod ntlakem neztrceli hlavu a nepodlhali rozpakm. Zpravidla mli nejrznj cle a zjmy, na kterch pracovali. Byli vytrval, dokzali pekonvat pekky, spolhali sami na sebe; byli sebevdom, dvryhodn a iniciativn a poutli se do rozlinch aktivit. A o vce ne desetilet pozdji byli doposud schopni si ve svm sil doasn odept uspokojen a odmnu. Zhruba tetina dt, je si bonbn vzaly hned, mla tyto kvality mn rozvinuty; vesms lo o problmov dti. V dospvn byly ostchav a stranily se spoleenskho ivota, mly sklony k nestupnosti a nerozhodnosti, tko snely frustraci, asto samy sebe povaovaly za patn" i bezcenn. Tito mlad lid nebyli schopni ve stresu rozumn jednat a podlhali regresivnmu chovn. Byli nedviv a rozmrzel; mli pocit, e nedostvaj dost", a mli sklony k rlivosti a zvisti. Podrdn u nich vedlo k pehnan reakci, a tak asto vyvolvali hdky a rvaky. A po vech tch letech se doposud nedokzali vzdt uspokojen nebo je odloit na pozdj dobu. Co se na potku ivota me zdt pomrn bezvznamnm spchem, se pozdji rozvine do cel ady socilnch a emonch kvalit. Schopnost odloit uskutenn pohnutky je podstatou vekerho naeho snaen, od dodrovn diety a po zskn doktortu. Nkter dti tyto zklady spn zvldly u ve svch tyech letech: byly schopny vzniklou situaci sprvn pochopit a uvdomit si, e ekn jim pinese prospch. Dokzaly odvst

svoji pozornost od pokuen ped sebou a njak se zabavit, aby si tak udrely vytrvalost nezbytnou k dosaen svho cle - dvou bonbn. Pi novm przkumu vech tchto dt po dokonen stedn koly bylo zjitno, e ty dti, kter ve tyech letech dokzaly trpliv pokat, mly ve kole podstatn lep studijn vsledky. Podle hodnocen svch rodi mly tyto dti lep studijn schopnosti: dokzaly svoje mylenky lpe vyjadovat, pouvaly rozum a reagovaly na logick argumenty; navc se lpe soustedily. A nejene si tyto dti vytvely plny do budoucnosti; tak ty plny vtinou dothly a do konce. Byly t ochotnj se uit. A co je obzvl pozoruhodn: u pijmacch zkouek na vysok koly (SAT testy - Standardn americk testy) doshly vrazn vyho potu bod. Tetina dt, kter ve tyech letech bez dlouhho rozmlen popadly jeden bonbn, mla prmrn poet bod u stnch zkouek 524 a kvantitativn (ili matematick) skre 528. Tetina dt, kter dokzaly pokat nejdle, mla prmrn vsledky 610 a 652 bod, co v celkovm vsledku in rozdl asi 210 bod.8 Vpovdn hodnota tohoto bonbnovho tsto" je ve vku ty let asi dvakrt vy ne men IQ. IQ zskv svoji vpovdn hodnotu a pot, co se dti nau st.9 Z toho vyplv, e schopnost odkldat uspokojen vznamn pispv k intelektulnmu potencilu lovka, a to zcela nezvisle na IQ. (Slab ovldn pohnutek v dtstv tak vypovd o vy pravdpodobnosti trestn innosti, a to opt pesnji ne IQ).10 Jak jet uvidme v pt sti, nkte lid tvrd, e IQ je naprosto nemnn, a proto e stanovuje meze ivotnmu potencilu dtte. Existuje vak cel ada dkaz, e emonm dovednostem, jako napklad ovldn pohnutek i sprvnmu chpn spoleensk situace, je mon se nauit. Co ve sv studii Walter Mischel popisuje ponkud neastnou frz odloen uspokojen z vlastnho rozhodnut za elem dosaen cle", je mon samou podstatou emonho sebeovldn: jde o schopnost potlait pohnutku pi sledovn uritho cle, a u jde o budovn firmy, o een algebraick lohy nebo o ast na Stanley Cupu. Mischel ve sv prci hodnot emon inteligenci jako uritou souhrnnou schopnost", kter rozhoduje o tom, jak dobe i patn dokou lid vyut svoje mentln schopnosti.

PATN NLADA, PATN MYLENKY

Mj syn mi dl starosti. Prv zaal hrt v univerzitnm fotbalovm mustvu, take dve i pozdji si urit pivod njak zrann. Dvat se, jak hraje, mi ni nervy, tak jsem radi pestala na jeho zpasy chodit. Jsem si jista, e je mj syn zklaman, e se nechodm dvat, jak hraje, ale j to prost nedoku. Autorka tchto slov chod kvli sv zkosti na psychoterapii. Uvdomu11 je si, e jej vn starosti j brn t tak, jak by si pla. Avak kdy pak pijde chvle, kdy je nutno uinit njak prost rozhodnut (jako teba zdali

se jt podvat na fotbalov zpas svho syna), jej mysl je okamit zaplavena katastrofickmi mylenkami. Nen schopn se svobodn rozhodnout, jej starosti pev nad rozumem. Pinou niivho psoben zkosti na jakkoliv psychick vkon jsou prv starosti. Neopodstatnnou ustaranost lze v jistm smyslu definovat jako pvodn normln a smysluplnou, le nyn pokivenou reakci - pehnanou psychickou ppravu na pedpokldan ohroen. Pokud se na takovto mylen vytvo nvyk a mylenky pak jen krou dokola, pohlcuj vekerou nai pozornost a naruuj snahu soustedit se na nco jinho. zkost oslabuje intelekt. Ve sloitch, intelektuln nronch a stresujcch zamstnnch, jako je napklad dispeer vzdunho provozu, vede chronick intenzvn zkost tm vdycky k tomu, e lovk nakonec pi ncviku i pi vkonu povoln sele. zkostn lid maj vt pravdpodobnost selhn, pestoe v inteligennch testech dosahuj lepch vsledk (jak prokzala studie 1790 astnk kursu ovldn vzdunho provozu).12 zkost tak naruuje veker nae intelektuln schopnosti: 126 nejrznjch studi tm ticeti esti tisc lid prokzalo, e m vt sklony m lovk k ustarnosti, tm ni je jeho intelektuln vkonnost, bez ohledu na to, jakm zpsobem je mena.13 Podte-li pehnan ustaran lidi, aby provedli njak kognitivn kol (napklad vytdili dvojznan obrazce do dvou kategori) a mysleli pi tom nahlas, jsou to prv negativn mylenky (Tohle nedoku udlat" i Takovhle testy se mi prost neda"), kter nejastji peruuj jejich rozhodovn. Kdy byli lenov kontroln skupiny podni, aby schvln po dobu patncti minut ustaran pemleli, jejich schopnost bezchybn provst njak kol se vrazn zhorila. A kdy se chronicky ustaran lid podrobili patnctiminutov relaxaci, dokonili pak zadan kol bez jakchkoliv obt.14 zkost ped zkoukou poprv vdecky zkoumal Richard Alpert v edestch letech. Svil se mi, e jeho zjem pochz ze studentskch dob, kdy jeho nervozita byla asto pinou patnch vsledk, zatmco jeho spolukovi Ralphu Haberovi se pod ntlakem nadchzejc zkouky dokonce studovalo lpe.15 Tento przkum (spolen s dalmi studiemi) prokzal, e existuj dva typy zkostnch student: ti, jejich obavy jejich intelektuln vkonnost oslabuj, a ti, kte jsou schopni myslet jasn i navzdory stresu - a mon dokonce prv kvli nmu.16 Ironi strachu ped zkoukou je, e obavy o dobr vsledek mohou v idelnm ppad motivovat studenty Haberova typu k peliv pprav, a tedy i spchu, zatmco u jinch mohou bt prv obavy o dobr vsledek pinou selhn. U pli zkostnch lid, jako je Alpert, me nervozita naruovat jasn mylen a pam, a u zkouky pak bt pinou nespchu. Mnostv obav, je jsou zaznamenny v prbhu zkouky, pmo pedpovd, jak dobr bude vsledek.17 Psychick energie, kter je spotebovna jednm kognitivnm kolem a zkostnmi mylenkami s nm spojenmi, se prost odet od energie na zpracovvn dalch informac. Pokud je nae mysl pln obav, e prv probhajc zkouku nezvldneme, pak na urov-

n sprvnch odpovd mme k dispozici mnohem mn pozornosti. Nae zkostn pedstavy se stanou skutenost: dovedou ns pmo k nespchu, od nho se nedokou odpoutat. Naproti tomu ti lid, kte dokou svoje emoce zvldnout, mohou svoji zkost (napklad ped nadchzejcm projevem i zkoukou) vyut prv k tomu, aby se peliv pipravili. Klasick psychologick literatura pirovnv zobrazen vztahu mezi zkost a vkonem, vetn vkon intelektulnch, k psmenu U vzhru nohama. Na vrcholku obrcenho U je optimln vztah mezi zkost a vkonem: mrn nervozita, je vede k vynikajcm spchm. Avak nedostatek zkosti - tj. prvn strana obrcenho U - vyvolv nezjem nebo pli slabou motivaci vyvinout sil potebn k spchu. Podobn i pli siln zkost - druh strana obrcenho U, ni veker snahy o dosaen vytouenho vsledku. Mrn povznesen stav mysli, hypomnie, je optimln pro spisovatele a pro ostatn lidi s tvoivm zamstnnm, kter vyaduje plynulost a imaginativn rozmanitost mylenek. V naem grafu se hypomnie nachz nkde ped vrcholkem obrcenho U. Avak pokud se tato euforie vymkne kontrole a stane se opravdovou mni (jako je tomu v promnlivch nladch pi maniodepresivn psychze), pak plin vzruen oslab schopnost pemlet natolik souvisle, aby lovk mohl dobe pst. A to i pesto, e mylenky proud voln. Proud toti a pli voln, ne aby mohly bt sledovny tak, aby lovk mohl vytvoit nco hodnotnho. Dobr nlada, pokud trv, nm umouje myslet prunji a komplexnji. Je tedy pro ns snaz nachzet een jak osobnch, tak intelektulnch problm. Z toho vyplv, e meme nkomu pomoci k vyeen problmu prost tm, e mu ekneme vtip. Smch, podobn jako povznesen nlada, pomh lidem myslet sieji a asociovat volnji; vnmat souvislosti, je by jim jindy unikly. Tato psychick dovednost je dleit nejenom pro tvoivost, ale i pi rozpoznvn sloitch souvislost a pedvdn dsledk uritho rozhodnut. Blahodrn psoben podn legrace je nejvraznj, kdy stojte ped problmem, jen vyaduje tvoiv een. Jedna studie prokzala, e lid, kte prv shldli smvn televizn program, spnji nachzeli een hlavolamu, kter psychologov pouvali k testovn tvoivho mylen.18 V tomto testu lid dostali svku, zpalky a krabiku napnk a mli za kol pipevnit svku ke korkov stn tak, aby vosk nekapal na podlahu. "Vtina lid reaguje tak, e peml o pedmtech konvennm zpsobem; jejich uvaovn nepekro hranice pevn stanoven pedstavy o funkci jednotlivch pedmt. Ale ti, kte se prv dvali na legran film, nalzali (ve srovnn s tmi, kte shldli film o matematice nebo kte cviili) alternativn pouit pro krabiku s napnky astji; snze pili na tvoivj een: pipchnout krabiku ke stn a pout ji jako drk na svku. Dokonce i nepli vrazn nlada ovlivuje mylen. Pi plnovn i rozhodovn mvaj dobe naladn lid sklony k expanz vnjmu a pozitivnjmu mylen. Je tomu tak sten i proto, e nae vzpomnky souvis s uritmi stavy; take v dobr nlad si pamatujeme spe pozitivn zku-

enosti. A kdy v pjemnm naladn promlme vechna pro a proti plnovanho inu, vzpomnky posunuj nae zvaovn pozitivnm smrem a vedou ns k tomu, abychom se pustili do neho teba i trochu dobrodrunho i riskantnho. Obdobn i patn nlada podporuje vybavovn spe negativnch vzpomnek; tehdy mme sklon spe k ustraenmu, pehnan opatrnickmu rozhodovn. Neovldan emoce podkopvaj intelekt. Jak jsme se vak pesvdili v pt kapitole, jev na moci opt vrtit city na msto, kter jim nle. Tato emon schopnost je nadazenou kvalitou, kter umocuje vechny ostatn typy inteligence. Pklady znme vichni z vlastn zkuenosti: pomyslete na vhody nadje a optimismu a na ty vzletn okamiky, kdy lid pekonvaj sami sebe. PANDOINA SKKA A POLLYANA*: SLA POZITIVNHO MYLENI V jednom experimentu byla vysokokolskm studentm pedloena nsledujc hypotetick situace:
Pedsevzali jste si dostat ze zkouky dvojku. Avak kdy vm vrtili v test, doshli jste jenom ticetiprocentn spnosti, a dostali jste tedy tyku. Od chvle, kdy jste se to dovdli, uplynul u tden. Co dlte?"19

V takov situaci rozhoduje nadje. Studenti, kte ji neztrceli, reagovali tm, e zaali studovat pelivji a pemleli o nejrznjch aktivitch, kter by mohly jejich zvren vsledek zlepit. Studenti, kte vili ve svj spch jen trochu, sice pili na pr zpsob, jak opravit svou konenou znmku, avak byli daleko mn odhodlni na tom skuten pracovat. A pochopiteln - studenti bez nadje se vzdali pedem. Tato otzka vak nen pouze teoretick. Kdy C. R. Snyder, psycholog z Kansask univerzity, jen tuto studii provdl, srovnal skuten koln vsledky student prvnho ronku, zjistil, e nadje na spch pedpovdala jejich znmky v prvnm semestru pesnji ne vsledky pijmacch zkouek (testu SAT), kter maj teoreticky pedpovdat, jak se studentm bude dait na vysok kole (tyto testy jsou blzce pbuzn IQ testm). Opt (pi zhruba stejnm rozsahu intelektulnch schopnost) jsou to prv emon kvality, kter rozhoduj o konenm vsledku. Snyder tuto skutenost vysvtluje takto: Studenti s pevnj vrou ve vlastn spch si stanovuj nronj cle a dokou tvrd pracovat, aby jich doshli. Kdy srovnte studenty se stejnmi intelektulnmi schopnostmi a rozdlnmi kolnmi vsledky, li se prv touto vlastnosti."20
*Ven optimisticky naladn postava ze znmho smvnho americkho serilu - pozn. pekl.

Star legenda vyprv o eck princezn Pandoe, kter dostala od boh, kte rlili na jej krsu, drek: zhadnou krabiku. ekli j, e drek nikdy nesm otevt. Avak jednoho dne Pandoru pece jen pemohla zvdavost; pootevela vko, aby nahldla dovnit. Vypustila tak do svta velk utrpen - choroby a lenstv. Avak soucitn bh ji piml zavt krabiku prv vas, aby jet mohla zachytit jednu ctnost, je in utrpen ivota snesitelnm: vru. Vra, jak zjiuj modern vdci, nm dv vc ne jen trochu tchy uprosted utrpen. Tato vlastnost hraje v lidskm ivot podivuhodn vznamnou roli. Poskytuje nm vhody v oblastech tak rozmanitch, jako jsou studijn spchy i nron zamstnn. Nadje je vc ne jen optimistick pocit, e vechno dobe skon. Snyder ji definuje pesnji jako vru, e mte dostatek vle a schopnost doshnout svch cl, a u jsou jakkoliv." Mra nadje v tomto smyslu se u jednotlivch lid znan rzn. Nkte jsou pesvdeni, e se dokou dostat z jakkoliv lamastyky nebo e vdycky najdou njak zpsob, jak svoje problmy vyeit; zatmco jin to vzdvaj pedem - a mysl si, e na uskutenn svch cl nemaj dostatek energie, schopnost i prostedk. Snyder zjistil, e skupina doufajcch lid sdl urit vlastnosti, mezi n pat vynalzav pstup k een problm a schopnost sm sebe motivovat. V krizi tito lid sami sebe ujiuj, e se situace zlep. Dokou prun pemlet, take nalzaj rozlin zpsoby, jak doshnout svch cl. Vas poznaj, kdy se zamit na cle jin, je-li jejich pvodn pedsevzet nedosaiteln. Hroziv rozshl kol si umj rozdlit na men, zvldnuteln oddly. Z hlediska emon inteligence mt nadji znamen, e lovk nepropadne ochromujc zkosti, nekapituluje ped tkmi koly nebo problmy, ani kvli nim nepropadne depresi. Lid, kte dokou neztrcet nadji, jsou pi sledovn svch ivotnch cl skuten mn depresivn. Celkov jsou tak mn zkostn a maj mn stresujcch emoc.

OPTIMISMUS: ZDROJ MOTIVACE

Amerian, kte sleduj zvodn plavn, skldali velk nadje v Matta Biondiho, lena americkho olympijskho tmu z roku 1988. Nkte sportovn komenttoi pirovnvali Biondiho k Marku Spitzovi, jen na olympijskch hrch v roce 1972 zskal sedm zlatch medail. Avak v prvnm zvod na 200 metr ve volnm stylu skonil Biondi a jako tet. V dalm zvod, na 100 metr motlka, piel Biondi o zlato jen o nkolik palc: vtz vyvinul na poslednm metru vt sil. Sportovn komenttoi se dohadovali, zdali tyto porky podlom Biondiho sil v nsledujcch zvodech. Ale Biondi se z porky vzpamatoval a v nsledujcch pti zvodech zskal zlat medaile. Jednm z divk, kte nebyli obnovenm Biondiho sil pekvapeni, byl i Martin Seligman, psycholog z Pennsylvnsk univerzity, kter ped nkolika msci testoval Biondi-

ho optimismus. V Seligmanov pokusu oznmil rozhod Biondimu, e pi plavn doshl horho asu, ne jak tomu bylo ve skutenosti. Navzdory obvykl zptn vazb nespchu, jen oslabuje nai motivaci, byl Biondiho vkon ve druhm pokusu (ve skutenosti u tak velmi dobr) dokonce jet lep. Avak kdy oznmili falen patn as ostatnm lenm tmu (vsledky jejich pedchozho testovn ukazovaly, e jsou pesimistitj), jejich asy se v nsledujcm zvod zhorily.21 Optimismus, podobn jako nadje, vede k ve, e v ivot nakonec vechno dobe skon, navzdory vem ztrtm a zklamnm. Z hlediska emon inteligence je optimismus postojem, jen zvyuje nai odolnost vi apatii, beznadji nebo depresi v tkch ivotnch situacch. A - stejn jako jeho blzce pbuzn nadje - i optimismus se v ivot vyplc (pochopiteln za pedpokladu, e jde o skuten optimismus; pli naivn optimismus me bt naopak pinou selhn).22 Seligman definuje optimismus podle toho, jak si lid vysvtluj svoje spchy a nespchy. Optimistit lid vid v nezdaru nco, co by mohli zmnit, aby napt uspli. Naopak pesimist pijmou vinu za svoje selhn a pipou ji njak sv vrozen vlastnosti, kterou prost nedokou zmnit. Tyto rozdln pohledy maj hlubok dopad na to, jak lid v ivot reaguj. Napklad pi zklamn po nepijet do zamstnn maj optimist sklon reagovat aktivn a s nadj; vytvo si pln innost i vyhledaj pomoc nebo radu. Selhn a problmy povauj za nco, co je mon napravit. Naproti tomu pesimist reaguj na takovto nezdary tm, e sami sebe pesvd, e nemohou udlat nic pro to, aby se jim pt dailo lpe. Neudlaj tedy nic. Pinu nezdaru spatuj ve svch osobnch nedostatcch, kter jim budou vdy ztrpovat ivot. Obdobn jako nadje i optimismus pomrn pesn pedpovd koln spchy. Pi studii pti set student prvnho ronku Pennsylvnsk univerzity v roce 1984 urovaly vsledky testovn optimismu koln spchy student pesnji ne poet bod pi pijmacch zkoukch i znmky na stedn kole, Seligman, jen tuto studii provdl, k tomu ekl: Vstupn zkouky na vysokou kolu m talent, zatmco emon testy vm eknou, kdo to vzd. Je to prv kombinace uritho talentu a urit schopnosti vytrvat i pes nezdary a porky, kter vede lovka k spchu. V testech schopnost chyb jakkoliv hodnocen motivace. Ale vy potebujete vdt, zdali pichzejc studenti budou mt dostatek vytrvalosti, aby pokraovali v prci, i kdy to pro n bude tk. Jsem pesvden, e pi dan inteligenci zvis skuten spch lovka nejenom na talentu, ale tak na schopnosti pekonvat pekky."23 Jednou z nejnzornjch demonstrac psoben optimismu na motivaci lid je Seligmanova studie pojiovacch agent spolenosti MetLife. Schopnost pijmout odmtnut s taktem je nezbytn pro vechny oblasti prodeje; nato pi nabzen pojitn, kdy k odmtnut dochz velnu asto. Z tohoto dvodu zhruba ti tvrtiny pojiovacch agent opust toto zamstnn v prvnch tech letech. Seligman zjistil, e agenti, kte byli od prody optimist, prodvali ve svch prvnch dvou letech o 37 procent vce

pojitn ne pesimist. V prvnch dvancti mscch pesimist opoutli tuto prci dvakrt astji ne optimist. Seligman navc pesvdil firmu MetLife, aby zamstnala zvltn skupinu uchaze, kte zskali v testovn optimismu vysok poet bod, avak v klasickm testovn propadli (klasick testy srovnvaly jejich charakteristiky se standardnm profilem spnch agent). Tato zvltn skupina v prvnm roce pekonala pesimisty v objemu prodeje o 21 procent a v druhm roce dokonce o 57 procent. Vznam optimismu pro spn prodvn vypovd o tom, e jde o emon inteligentn pstup k ivotu. Kad odmtnut znamen pro prodejce malou porku. Optimistick citov reakce na ni mu pomh nalzt dostatek motivace, aby mohl pokraovat. Pokud se odmtnut opakuje mnohokrt po sob, me dojt k oslaben morlky: zvednout telefon a zavolat na dal msto vyaduje stle vt a vt sil. Pro pesimisty je zvl obtn vyrovnat se s takovou porkou, protoe si ji zdvoduj mylenkami typu: Na tohle j prost nejsem. Nikdy nic neprodm." Tato interpretace v nich pak nevyhnuteln vzbuzuje lhostejnost a pocit porky, pokud ne pmo depresi. Naproti tomu optimist si kaj: Prost jet nemm ten sprvn pstup" nebo Ten posledn lovk ml jen patnou nladu." Pinu svho nezdaru nespatuj v sob, ale ve vnjch okolnostech. To jim umouje pi dalm telefontu zmnit taktiku. Psychick vbava pesimisty vede k zoufalstv. Naproti tomu optimistick postoje v ns iv nadji. Jednm ze zdroj pozitivnho i negativnho postoje k ivotu je i vrozen temperament. Nkte lid maj od prody sklon k tomu i k onomu. Jak se vak pesvdme v kapitole trnct, i temperament se me pod vlivem ivotnch zkuenost zmnit. Optimismus a nadji - stejn jako bezmocnost a beznadj - si dokeme osvojit. Zkladem tchto postoj je podle psycholog vra ve vlastn slu a monosti: pesvden, e udlosti naich ivot mme pevn v rukou a e pokud se objev obte, dokeme se s nimi sami vypodat. Rozvinut jakchkoliv schopnost i dovednost tento pocit samostatnosti a sebedvry posiluje. lovk je pak ochoten vce riskovat a stanovuje si nronj cle. Jejich spn dosaen a pekonvn nesnz pak tuto zkladn sebedvru dle posiluje. Dky svmu pesvden mohou takov lid lpe vyut vech svch schopnost a nadn. Psycholog Albert Bandura ze Stanfordsk univerzity, jen se vnuje rozshlmu vzkumu tto sebedvry, shrnuje svoje poznatky takto: Pesvden lid o svch schopnostech tyto schopnosti vrazn ovlivuje. Urit schopnost nen pevn stanovenou vlastnost: v naich vkonech existuje ohromn variabilita. Lid s dvrou ve vlastn nadm se snadnji vzpamatovvaj z nezdai. K ivotu pistupuj sp s mylenkou, jak jej zvldnout, 24 ne s vahami o tom, co vechno se me pokazit."

STAV PROUDN: NEUROLOGICK MECHANISMY GENIALITY Hudebn skladatel popisuje svoje nejlep tvr okamiky takto:
Nachzm se v tak extatickm stavu, e se mi zd, jako bych tm neexistoval. as od asu tohle zavm. Pipad mi, e mi moje ruce nepat a e s tm, co se dje, nemm j nic spolenho. Jenom tak sedm a pihlm ve stavu posvtnho vytren. Prost to proud ven samo.25

Jeho popis se pozoruhodn shoduje s vyprvnm stovek nejrznjch lid - horolezc, achovch mistr, chirurg, hr basketbalu, inenr, manaer a dokonce i ednk - kdy hovo o okamicch, kdy sami sebe pekonali v njak oblben innosti. Stav, kter popisuj, nazval Mihaly Csikszentmihalyi stavem proudn" (angl.flow"). Tento psycholog z Chicagsk univerzity sbral zznamy o takovch vynikajcch vkonech po vce ne dvacet let.26 Vrcholov sportovci znaj tento stav jako znu", v n dosahuj vynikajcch vkon bez zvltnho sil; v tom tm extatickm okamiku nevnmaj ani soupee, ani divky. Dian Roffe-Steinrotterov, je zskala zlatou medaili v lyovn na Zimnch olympijskch hrch v roce 1994, ekla, e pot, co dokonila zvod, si nevzpomnala na nic; jen na to, e byla zcela uvolnn; Ctila jsem se jako vodopd."27 Schopnost vstoupit do tohoto stavu proudn je nejvym vyjdenm emon inteligence. Dochz pi nm k dokonalmu zapojen emoc do slueb urit aktivity nebo uen. Emoce nejsou v tomto stavu jen obsaeny a ventilovny; jsou zrove konstruktivn, pln energie a v kadm okamiku jsou zce spojen s innost. V depresi nebo pi pocitech bezvchodn zkosti nejsme schopni proudn" doshnout. Avak tento psychick stav ve vt i men me obas zav tm kad z ns, zejmna kdy podvme ty nejlep vkony i napravujeme svoje dvj nezdary. Mon nejlpe je tento stav vyjden v extatickm milovn, spojen dvou v jeden harmonick proudc celek. Je to skuten neobyejn zitek: charakteristickm projevem tohoto stavu je spontnn pocit radosti nebo dokonce vytren. Prv to, e se pi proudn ctme tak dobe, ns vnitn odmuje. V tomto stavu jsou lid naprosto pohlceni tm, co dlaj, a svoj innosti vnuj plnou, nim neperuovanou pozornost. Jejich vdom splv s jejich iny. Plin uvaovn o tom, co se dje, by naruilo proudn: sama mylenka dlm to prost skvle" me tento kehk zzrak zaplait. Pozornost je natolik soustedn, e lid si uvdomuj pouze zkou oblast vjem spojenou s okamitou innost a ztrcej smysl pro as a prostor. Napklad jeden lka si vzpomnal na nron chirurgick zkrok, pi kterm se dostal do stavu proudn. Po dokonen operace si viml kamnk a prachu na podlaze operanho slu a zeptal se, co se stalo. S pekvapenm se dovdl, e zatmco byl zabrn do prce, zhroutila se st stropu; vbec si toho neviml! V tomto stavu mysli lovk zapomn na sebe sama. Je to opak ustaranho pemtn: msto aby se lid utpli ve vlastnch mylenkch, jsou nhle

natolik pohlceni ptomnost, e ztrcej veker sebeuvdomn: opoutj drobn starosti kadodennho ivota - zdrav, ty i svoji touhu po spokojenosti. V tomto smyslu jsou okamiky proudn naprosto neegoistick. Tehdy lid ovldaj svoji innost doslova mistrovsky. Jejich reakce pesn odpovdaj mncm se poadavkm. A pestoe tehdy lid dosahuj vrcholu svch schopnost, nestaraj se o to, jak jim to jde; nemysl na spch i nezdar - motivuje je jen ryz poten z innosti samotn. Existuje nkolik zpsob, jak do tohoto stavu vstoupit. Jednm z nich je mysln se pln soustedit na svoji innost; vysoce koncentrovan stav je podstatou proudn. Zd se, e pro vznik tto zmny vdom existuje zptn vazba: soustedit se a uklidnit se natolik, abychom se mohli pustit do zamlen innosti, to vyaduje pomrn siln sil - k prvnmu kroku je nezbytn urit kze. Avak pot, co se koncentrace upevn, zane sama projevovat svoji slu a pin nm levu od emonch vkyv. Zrove nm tak umouje pracovat bez jakhokoliv sil. Do tohoto stavu se meme dostat tak pi provdn njak nm velnu dobe znm innosti, kter vak vyaduje uplatnn vech naich schopnost. Jak ekl Csikszentmihalyi: Zd se, e lid se nejlpe souste tehdy, jsou-li na n kladeny o trochu vy nroky ne obvykle; tehdy jsou tak schopni ze sebe vydat vce ne obvykle. Pokud jsou poadavky pli nzk, lid se zanou nudit. Pokud je toho na n zase moc, propadnou zkosti. Stav proudn vznik nkde v oblasti mezi nudou a zkost."28 Spontnn poten, pvab a vkonnost, je jsou pro tyto okamiky charakteristick, nejsou sluiteln s prudkmi emocemi, kdy nhl aktivace limbickch center pejm vldu nad zbytkem mozku. Pozornost v tomto stavu je uvolnn, avak vysoce soustedn. Takov koncentrace se li od keovitho sil dvat pozor, kdy jsme unaven i znudn, anebo kdy nae soustedn naruuj negativn emoce, jako je zkost i vztek. Stav proudn postrd emon zabarven, mon jen s vjimkou povzbuzujcho, vysoce motivujcho pocitu mrn extze. Tato extze je pravdpodobn vedlejm produktem soustedn pozornosti, kter je zkladnm pedpokladem vzniku proudn. Klasick literatura o kontemplaci popisuje zavan stavy pohlcen jako tu nejist blaenost: jako splynut vyvolan pouze intenzvn koncentrac. Pozorujeme-li nkoho v tomto stavu, mme dojem, e obtn innost je pro nj docela snadn. Vrcholn vkony nm pipadaj pirozen a obyejn. Toto zdn je obdobou toho, co se dje v mozku, kde dochz ke stejnmu paradoxu: ty nejnronj koly jsou provdny s vynaloenm jen malho mnostv psychick energie. Pi proudn je mozek v chladnm" stavu; pomr podrdn a inhibice nervovch drah je pesn pizpsoben poadavkm okamiku. Kdy se lid zabvaj innostmi, kter nensiln pipoutaj a dr jejich pozornost, jejich mozek se zklidn" - dojde ke snen korov aktivity.29 To je neobyejn pozoruhodn zjitn, uvme-li, e stav proudn umouje lidem dokzat ty nejobtnj vci, a u jde o hru s achovm mistrem i o een sloit matematick lohy. Logicky bychom pedpokldali, e takto nron innosti by vyadovaly vy kortikln aktivitu, a niko-

liv ni. Avak stav proudn vznik jen v blzkosti dokonalho rozvinut urit schopnosti; a v dob, kdy jsme si u dobe osvojili potebn dovednosti a nervov spojen u funguj tm bezchybn. Napjat soustedn - pozornost iven obavami - vyvolv zvenou kortikln aktivitu. Ale ve nasvduje tomu, e ke stavu proudn a opti-. mln vkonnosti dochz s pouhm minimem vynakldan mentln energie. To tak vysvtluje skutenost, e do stavu proudn se meme dostat jen tehdy, mme-li u s danou innost dostatenou zkuenost: kdy jsme zvldli vechny jej prvky; kdy bez ohledu na to, zdali jde o aktivitu fyzickou (napklad horolezectv) nebo psychickou (teba programovn), ji doke n mozek provdt spolehlivji a s vynaloenm men nmahy. Dobe nacvien pohyby vyaduj mnohem mn vdomho sil ne ty, kterm se prv ume, nebo ne ty, kter jsou pro ns pli obtn. A tak opan - je-li vkonnost mozku snena v dsledku navy i nervozity, jak tomu bv na konci dlouhho, stresujcho dne, dojde k naruen pesnosti mylenkovch pochod, nebo se aktivuje pli mnoho korovch oblast (tento psychick stav vnmme jako neschopnost se soustedit).30 Stejn aktivace me bt vyvolna i nudou. Avak pracuje-li mozek na vrcholu svch monost, jak je tomu pi stavu proudn, pak mezi aktivnmi oblastmi kry a mezi poadavky vykonvan innosti vznik pesn spojen. V tomto stavu nm me i obtn prce pinet poslen a povzbuzen. STAV PROUDN A UEN: NOV MODEL VZDLVN Stav proudn vznik jedin tehdy, kdy urit aktivita pln zamstnv vechny schopnosti lovka. S postupnm zdokonalovnm dovednost je tedy stle obtnj se do tto zny dostat. Pokud je innost pro ns pli jednoduch, nudme se. Je-li naopak pli nron, vzbuzuje v ns spe zkost. Lze ci, e sil doshnout mistrovstv v emesle i v jin oblasti je podncovno zitkem proudn; e motivace bt v nem stle lep a lep - a u jde o hru na housle, o tanec i o genetick inenrstv - pramen alespo z sti z touhy zachovat tento stav. Csikszentmihalyiho studie dvou set vtvarnk osmnct let pot, co dokonili kolu, prokzala, e ti, kte si zachovali nezkalen poten ze samotnho malovn, se stali vynikajcmi mali. Studenti, kter v umleck kole motivovaly spe sny o slv a bohatstv, po dokonen koly umn opustili a vnovali se jinm, zpravidla vnosnjm zamstnnm. Csikszentmihalyi uinil z vsledk svho przkumu nsledujc zvr: Mali mus pedevm chtt malovat. Pokud zane umlec ped przdnm pltnem pemlet o tom, jakou stku za obraz utr i co si o nm budou myslet kritici, nedoke se dret pvodn pedstavy. Tvoiv innost zvis na soustednm ponoen."31 Stav proudn je tedy nezbytnm pedpokladem pro mistrovsk zvldnut emesla, zamstnn i umn. Podobn vak funguje i v oblasti uen. Studenti, kte jsou schopni se dostat do tto zny vrcholnho soustedn,

dosahuj lepch vsledk, a to zcela nezvisle na svm nadn mitelnm klasickm testovnm. Studenty speciln stedn koly prodnch vd v Chicagu, kte vichni pat k nejlepm pti procentm v obecnm testu matematickho nadn, jejich uitel matematiky hodnotili jako spn i nespn. Pak studie sledovala zpsob, jak tito studenti trv svj voln as. Kad student u sebe nosil pptko", kter v nhodn zvolench asech dvalo signl k tomu, aby si zapsal, co prv dl a jak se pitom ct. Vsledek nebyl nijak pekvapujc: slab studenti trvili domc ppravou jenom asi patnct hodin tdn, co je nesrovnateln mn ne onch tyiadvacet hodin, kter vnovali uen jejich spnj vrstevnci. Slab studenti trvili vtinu volnho asu ve spolenosti ptel i rodiny. Pi analze nlad student dolo k zajmavmu odhalen: V obou skupinch se studenti pomrn asto nudili pi aktivitch, je nevyadovaly uplatovn jejich schopnost (napklad pi sledovn televize). Takto se ct mnoho dospvajcch mladch lid. Avak klov rozdl byl v jejich postoji ke studiu. spn studenti provali tyicet procent sv domc ppravy ve stavu proudn; studium jim tedy pinelo pjemn pocity. Avak u mn spnch student dochzelo k tomuto stavu pouze asi v estncti procentech doby strven nad uenm; v tchto mn spnch studentech vzbuzovalo studium spe zkost - mli pocit, e poadavky na n kladen pesahuj jejich schopnosti. Nespn studenti nachzeli uspokojen a realizaci ve spoleenskm ivot, a ne v uen. Lze tedy ci, e studenti, kte dosahuj ve kole spch odpovdajcch jejich vrozenmu nadn (nebo spch dokonce jet vtch), maj k domc pprav pozitivn vztah, nebo je uvd do stavu proudn. Mn spn studenti si bohuel nedokou rozvinout schopnosti, kter by je do tohoto stavu uvdly; tm jednak pichzej o poten ze studia, a jednak se vystavuj riziku, e se v budoucnosti nebudou moci vnovat prci, kter bude dost intelektuln nron na to, aby je bavila.32 Howard Gardner, harvardsk psycholog, jen je autorem teorie mnohostrann inteligence, povauje proudn a pozitivn psychick stavy, je jsou pro proudn charakteristick, za nejzdravj zpsob, jak uit dti: jak je motivovat zevnit - spe ne jim vyhroovat nebo slibovat odmnu. Tchto pozitivnch duevnch stav u dt bychom mli vyut k tomu, abychom je zaujali uenm v oblastech, kde si dokou svoje schopnosti pln rozvinout," navrhuje Gardner. Dosaen stavu proudn znamen, e dt se zabv kolem i aktivitou, kter je pro nj vhodn. Muste si najt nco, co vs bav, a setrvat u toho. Dti ve kole zlob a perou se jen tehdy, kdy se nud nebo jsou-li postaveny ped pli obtn kol, kter v nich vzbuzuje zkost. Nejlpe se ute, kdy vm na tom, co dlte, zle a kdy vs prce t." koly, kter se pokouej uvst Gardnerv model mnohostrann inteligence do praxe, pouvaj postupy, jejich zkladnm principem je podrobn rozbor pirozench schopnost dtte. Vzdlvn se potom soustedje jak na rozvinut silnch strnek, tak i na odstrann nedostatk. Napklad dt, kter je nadan hudebn i pohybov, vstoup do stavu proudn dle-

ko snadnji v tto oblasti ne v nem, co se mu tak neda. Znalost schopnost dtte me pomoci uiteli pesnji pizpsobit formu, jakou je ltka dtti podvna, a poskytnout mu vuku na takov rovni (od zatenk a po velmi pokroil), kter dt zamstn optimlnm zpsobem. Tyto postupy dlaj z uen nco pjemnho a v dtech nevzbuzuj strach ani nudu. Doufme, e kdy dti dokou pi uen vstoupit do stavu proudn, posl to jejich odvahu a dti se stanou aktivnj i v jinch oblastech," k Gardner a dodv, e z dosavadnch zkuenost plyne, e tomu tak skuten je. Na obecnj rovin z tohoto modelu vyplv, e k dokonalmu zvldnut jakkoliv dovednosti nebo oboru znalost by mlo v idelnm ppad dochzet pirozen - podle toho, jak je dt postupn pitahovno k aktivitm, kter spontnn poutaj jeho pozornost a kter m v podstat rdo. Toto poten zaujet me bt prvnm krokem k dosahovn vysokch cl, kdy si dt postupn zane uvdomovat, e rozvjen vlastnch dovednost v urit oblasti - a u je to tanec, matematika i hudba - je pro nj zdrojem radosti. A protoe k udren stavu proudn je nezbytn svoje schopnosti neustle rozvjet, stane se toto uvdomn primrn motivac pro zdokonalovn, je dtti pin pocit tst. Toto je pochopiteln pozitivnj model uen a vzdlvn, ne s jakm se vtina z ns setkala ve kolch. Kdo z ns si nevzpomn na kolu alespo zsti jako na nekonen hodiny beztn nudy peruovan okamiky intenzvn zkosti? Snaha navodit pi uen stav proudn je humnnjm, pirozenjm a s nejvt pravdpodobnost i innjm zpsobem, jak zapojit emoce do slueb vzdlvn. Schopnost vst sv emoce smrem k tvoivmu cli je do jist mry nadazen vrozenmu nadn. A u jde o ovldn pohnutek, o odkldn uspokojen i o pozmovn na nlady tak, aby podporovala nae mylen; a jde o nalzn motivace vytrvat a nepolevovat ve svm sil; o schopnost zkouet to znovu a znovu i po nezdarech i o schopnost nalzt zpsob, jak vstoupit do stavu proudn a odvst tak ten nejlep vkon - vechny tyto rysy svd o schopnosti cit vst ns k tvoivmu sil.

7
Koeny empatie

Nyn se vrtme ke Garymu - velmi inteligentnmu, avak alexithymickmu chirurgovi, jen svoji snoubenku Ellen tak roziloval tm, e pehlel nejen svoje city, ale i city jej. Podobn jako vtin alexithymik i jemu naprosto chybla empatie a porozumn. Kdy Ellen mluvila o svm smutku i bolesti, Gary nedokzal projevit soucit. Kdy mluvila o lsce, zmnil pedmt hovoru. Snail se j i pomoci" - tm, e kritizoval to, co Ellen dlala. Neuvdomoval si, e jeho dvka vnm jeho kritiku spe jako tok a njako pomoc. Empatie pramen ze sebeuvdomnvm otevenj jsme k vlastnm emocm, tm lpe dokeme rozeznvat a chpat city ostatnch.1 Alexithymikov jako Gary, kte o tom, co sami ct, nevd zhola nic i jen velmi mlo, jsou naprosto ztraceni, kdy se pokouej pijt na to, jak se ct nkdo z jejich blzkch. Trp jakousi emon hluchotou". Takov lid nechvaj kolem sebe projt bez povimnut vechny citov noty a akordy, je prostupuj iny a slova ostatnch lid: nevimnou si vznamnho tnu ei ani zmny dren tla, nezaregistruj vmluvn mlen ani chvn prst. Alexithymikm psob vlastn city rozpaky. A stejn trapn si pipadaj i tehdy, kdy ped nimi projevuj svoje emoce jin lid. Tato neschopnost vnmat city druhho lovka je zvanm deficitem emon inteligence a tragickm selhnm lidskosti. U vech harmonickch mezilidskch vztah pramen lska z emonho sladn se s druhm lovkem, ze schopnosti soucitu.* Rozvinut uvdomovn si pocit lid kolem sebe nachz uplatnn ve spoust oblast ivota - a u jde o prodej vrobk, o zen firmy nebo o romantickou lsku a rodiovstv, o soucit nebo o politickou aktivitu. Nedostatek empatie o mnohm vypovd. S absenc tto vlastnosti se setkvme u kriminlnch psychopat a nsilnk. Svoje emoce vyjadujeme slovy jen zdka; mnohem astji je projevu-

jeme jinak. Klem k intuitivnmu vytuen cit druhho lovka je schopnost rozumt neverblnm projevm: tnu hlasu, gestm, vrazu tve a podobn. Mon nejrozshlej vzkum tto schopnosti provedl harvardsk psycholog Robert Rosenthal se svmi studenty. Rosenthal sestavil test empatie, tzv. PONS ( Profile of Nonverbal Sensitivity - profil neverbln vnmavosti). lo o adu videozznam, v nich mlad ena vyjadovala nejrznj emoce, od matesk lsky a po ten nejsilnj pocit hnusu.2 Natoen scny zachycuj cel spektrum emoc - od rliv zuivosti po touhu po odputn, od projevu vdnosti a po svdn. Videozznam byl vytvoen tak, e u kadho portrtu byl jeden nebo vce kanl komunikace systematicky vymazn. Napklad u nkterch scn byla e nesrozumiteln, u jinch chybly vechny ostatn projevy krom vrazu tve. Nebo byly patrn pouze pohyby tla. astnci pokusu tedy museli emoci poznat na zklad jednoho nebo vce specifickch neverblnch projev. Tchto test se astnilo vce ne sedm tisc lid z USA a osmncti jinch zem. Lid s rozvinutou schopnost rozliit pocity v neverblnch projevech byli citov pizpsobivj, oblbenj mezi lidmi, astji chodili do spolenosti a pochopiteln byli tak citlivj. V tomto smru jsou eny obecn empatitj ne mui. U nkterch lid se jejich vkony v prbhu titvrthodinovho testu zlepily; d se tedy o nich ci, e jsou schopni si empatii osvojit. Tito lid tak mli lep vztah k opanmu pohlav. Empatie, co asi nijak nepekvap, zvyuje i kvalitu milostnho ivota. Tak jako u jinch prvk emon inteligence, ani zde nebyla nalezena dn souvislost mezi vsledky men empatie a mezi IQ i kolnmi vsledky. Nezvislost empatie na koln inteligenci byla potvrzena i testovnm verze tohoto testu pro dti. Ve studii 1011 dt patily ty, kter vykazovaly nejlep schopnost rozeznvat neverbln projevy cit, k tm nejoblbenj3 m ve kole a souasn k tm emon nejstabilnjm. Tyto dti mly tak lep koln vsledky, akoliv v prmru jejich IQ nebylo o nic vy ne inteligence dt, kter nedokzaly emoce tak dobe rozeznvat. Z toho vyplv, e ovldnut tto schopnosti vede k spnjmu studiu (nebo e uitel tmto dtem nevdomky nadruj). Tak jako vyjadujeme sv mylenky ve slovech a vtch, emoce vyjadujeme pevn neverblnmi projevy. Jsou-li slova njakho lovka v protikladu s tm, co nm sdluje tnem svho hlasu, gestem i jinm neverblnm projevem, pravda je sp v tom, jak to ten lovk k, a ne v tom, co k. Jednm z veobecn platnch pravidel pouvanch pi vzkumu mezilidsk komunikace je, e devadest i vce procent emonch sdlen je neverblnch. Tyto signly, a u jde o zkost v hlase i o podrdn projeven nepimenou rychlost njakho gesta, vnmme tm vdy podvdom, ani bychom obsahu tohoto sdlen vnovali zvltn pozornost. Prost jej beze slov pijmeme a reagujeme na nj. Dovednosti, kter nm umouj to dlat dobe i patn, si z velk sti osvojujeme tak beze slov.

JAK SE EMPATIE ROZVJ Ve chvli, kdy Hope, j bylo tehdy jen devt msc, spatila, jak jin dt upadlo, zalily se j oi slzami. Dolezla ke svoj matce, aby ji utila, jako kdyby to byla ona, kdo se uhodil. Patnctimsn Michael odeel pro svho medvdka, aby jej dal svmu placmu kamardovi Paulovi, a kdy Paul plakal dl, Michael se ho snail ochrnit tm, e jej pikryl dekou. Oba tyto mal projevy soucitu a lsky vysledovaly matky, kter v rmci vzkumu pozorovaly a zaznamenvaly takovto projevy empatie u svch dt. Z vsledk tto studie vyplv, e koeny soucitu meme vysledovat a do nejranjho dtstv. Ode dne, kdy se dt narod, v nm pl jinho dtte vzbuzuje rozilen. U tuto reakci nkte lid povauj za prvn projev empatie.5 Vvojov psychologov zjistili, e dti pociuj soucitnou zkost dokonce jet dve, ne si uvdom, e existuj oddlen od jinch lid. Dokonce i jen nkolik msc po narozen reaguj kojenci na rozilen svch blzkch stejn, jako by byli sami rozileni; plou, kdy vid slzy jinho dtte. Kolem jednoho roku si zanou uvdomovat, e utrpen nepat jim, ale nkomu jinmu, pestoe mohou bt doposud na rozpacch, co maj dlat. Napklad ve studii veden Martinem L. Hoffmanem z New York University pivedl ron chlapec svou matku, aby utila placho kamarda; avak kamardovu matku, kter byla tak v mstnosti, ignoroval. S podobnm nedostatkem chpn se setkvme i tehdy, kdy ron dti napodobuj negativn emoce nkoho jinho. Dlaj to pravdpodobn proto, aby lpe porozumly vlastnm citm. Napklad uhod-li se jin dt do prst, ron dt si str prsty do st, aby zjistilo, zdali to bol tak je. Kdy jedno z dt spatilo svou matku plakat, zaalo si utrat oi, pestoe v nich nemlo slzy. Takovto pohybov napodobovn je pvodnm technickm vznamem slova empatie v tom smyslu, ve kterm bylo poprv pouito E. B. Titchenerem, americkm psychologem potku tohoto stolet. Tento vznam je nepatrn odlin od vznamu eckho empatheia ili vctn se", co je termn, kter jako prvn pouvali teoretici estetiky pro oznaen schopnosti vnmat subjektivn proitky jinho lovka. Titchenerova teorie tvrd, e empatie m potek v jakmsi fyzickm napodobovn utrpen druhho lovka, kter v ns pot vzbuzuje stejn pocity. Titchener se snail toto slovo odliit od soucitu (angl. sympathy), jen meme pociovat k jinmu lovku v nepjemn situaci, avak bez sdlen jakchkoliv spolench emoc. Pohybov napodobovn se z chovm batolete vytrc nkdy mezi druhm a tetm rokem ivota, kdy si dti zanaj uvdomovat, e bolest druhho lovka se li od jejich vlastn bolesti, a jsou schopnj se utit. Typick udlost ze zznam jedn maminky:
Sousedovic dt ple... Jenny k nmu pistupuje a sna se mu dt kousek cukrov. Chod za nm a sama zan pofukvat. Pak ho zkou pohladit po

vlasech, ale dt ucukne... Potom se dt uklidn, ale zd se, e Jenny m o nj pod starost. Dl mu nos hraky a hlad ho po hlav a po zdech. 6

V tomto bod svho vvoje se zanaj batolata ve sv vnmavosti k citovmu utrpen druhch jedno od druhho odliovat. Nkter dti, jako teba Jenny, si emoce oste uvdomuj, jin se prost sna si jich nevmat. Srie studi, kter provedly Marian Radke-Yarrowav a Carolyn Zahn-Waxlerov v Nrodnm institutu duevnho zdrav (National Institute of Mental Health), prokzala, e tyto rozdly v empatickm ctn jsou do znan mry dny tm, k emu rodie svoje dti vedou. Zjistilo se, e dti byly celkov soucitnj, kdy vchova zahrnovala upozorovn dt na utrpen, kter jejich chovn pin jinm lidem (Podvej se, jak je maminka kvli tob smutn") namsto pokrn (V pece, e tohle se nesm"). Dle se pilo na to, e empatie dt se formuje tak podle toho, jak lid v jejich okol reaguj na citov utrpen ostatnch. Tm, e dti napodobuj to, co vid doma, si rozvinou svj repertor empatickch reakc; zejmna schopnost pomhat lidem v emon tsni. DOBE SLADN DT Sarah bylo dvacet pt let, kdy porodila dvojata, chlapce Marka a Freda. U od prvnch dn se j zdlo, e Mark je spe po n, zatmco Fred se vce podob otci. Tento pocit mohl bt pinou nepatrnho, avak vznamnho rozdlu v tom, jak se k obma chlapcm chovala. Kdy byly dtem ti msce, Sarah se asto snaila zachytit Fredv pohled; pokud se Fred odvrtil, pokusila se o to znovu. Fred reagoval tm, e se pokusil odvrtit pohled ponkud rozhodnji. Pot, co se matka pestala dvat, Fred se na ni obrtil. Tento koloto odvracen a shledvn se znovu a znovu opakoval a asto zanechval Freda v slzch. Avak na Markovi se Sarah nikdy nepokouela takto si vynutit on kontakt. Mark mohl odvrtit zrak, kdykoliv se mu zachtlo, a matka ho nesledovala. O rok pozdji byl Fred vrazn bojcnj a zvislej ne Mark. Jednm z projev jeho ustraenosti bylo, e se nedokzal dvat lidem do o, stejn jako sv matce v dob, kdy byl jet kojenec: klopil zrak nebo odvracel hlavu. Naproti tomu Mark se dval lidem do o pmo, a kdy chtl peruit kontakt, s povznesenm smvem prost otoil hlavu troku nahoru a stranou. Dvojata a jejich matka byli takto podrobn sledovni v rmci vzkumu Daniela Sterna, psychiatra na lkak fakult Cornell University.7 Stern je touto sotva postehnutelnou, opakovanou komunikac mezi rodiem a dttem doslova fascinovn. V, e v tchto okamicch se vytvej zklady citovho ivota. Ze vech tchto chvil jsou nejdleitj prv ty, kdy dtem dvme najevo, e jejich emoce pijmme s empati, a oplcme je. Tento proces Stern oznauje jako naladn. Matka dvojat byla sladna s Markem, nikoli vak s Fredem. Stern tvr, e tyto nesetnkrt opakovan

okamiky naladn nebo naopak nepochopen mezi rodiem a dttem vytvej nae citov postoje a pedstavy, kter si jako dospl pinme do intimnch vztahu. Jejich innost je mon mnohem vt ne innost dramatitjch udlost dtstv. K naladn dochz beze slov. Je to soust rytmu mezilidskho vztahu. Stern studoval tento proces s mikroskopickou pesnost, pomoc naten matek a jejich malch dt videokamerou. Zjistil, e prostednictvm naladn dvaj matky dtem najevo, e vd, jak se kojenec ct. Kdy napklad dt vykvikne potenm, matka jeho radost schvl tm, e dt jemn pochov, obejme ho, odpov podobnm zvukem i zmn tn svho hlasu. Jindy dt zatese chrasttkem a matka na to reaguje tm, e s dttem chvilku tancuje a vesele ho chov. Tehdy ujiujc sdlen matky vce i mn odpovd rovni vzruen dtte. Takovto mal sladn dvaj dtti bezpen pocit, e je s matkou citov spojeno. Stern zjistil, e takov nebo podobn signly vydvaj matky v ptomnosti malho dtte zhruba kadou minutu. Sladn se li od prostho napodoben. Pokud dt pouze napodobujete," ekl mi Stern, tak mu jenom dvte najevo, e vte, co udlalo; ne vak u to, jak se pi tom ctilo. K tomu, abyste mu dali najevo, e vnmte, jak se ct, muste optovat jeho city jinm zpsobem. Pak dt v, e je pochopeno." Tomuto intimnmu sladn mezi kojencem a matkou se v dosplm ivot nejvce pibliuje zitek milovn. Stern pe, e k milovn pat i vnmm subjektivnho stavu druhho lovka: sdlen touha, stejn mysly a oboustrann stav souasn narstajcho vzruen". Milenci se k sob vzjemn chovaj se synchronu, je jim beze slov dv pocit hlubokho harmonickho vztahu.8 Milovn je ve sv nejlep podob aktem vzjemn empatie. Citov vzjemnost vak me v sexu tak docela chybt.

D A ZA NEDOSTATEK SLADN
Stern se domnv, e dky tmto opakovanm okamikm sladn se zane v kojenci rozvjet pesvden, e ostatn lid mohou a tak budou sdlet jeho pocity. K tomu dochz ve vku kolem osmi msc. V t dob si dti zanaj uvdomovat, e existuj oddlen od ostatnch, a toto pesvden se bhem ivota dle vyvj v intimnch vztazch. Kdy s nm nejsou rodie sladni, dt to vnm jako intezvn stres. V jednom pokusu podal Stern matky, aby mysln reagovaly na chovn svch dt pli siln nebo naopak slabji, ne by odpovdalo harmonickmu sladn. V dtech to okamit vyvolalo strach a stres. Dlouhotrvajc nedostatek sladem mezi rodiem a potomkem dt ohromn citov poznamenv. Kdy nen rodi trvale schopen projevit empatii k urit emoci dtte - k radosti, k slzm, k poteb se mazlit - dt se zane vyhbat projevm a mon i samotnmu pociovn tto pehlen emoce. Tmto zpsobem me dochzet k ochuzovn emonho spektra

v intimnch vztazch; a to zejmna tehdy, kdy rodie ve skrytm i zjevnm odrazovn svho potomka od tohoto citu pokrauj. Dti si mohou tak oblbit negativn emoce, pokud jsou tyto emoce pohotovji oplceny. Dokonce i kojenci zachycuj" nlady: napklad tmsn dti deprimovanch matek odrely pi he s matkou jej nlady. Ve srovnn s dtmi, jejich matky depresm nepropadaly, projevovaly tyto dti mnohem vce zlosti a smutku, a mnohem mn spontnn zvdavosti a zjmu.9 Jedna matka ve Sternov studii trvale nedostaten odpovdala na aktivity svho kojence, a se dt nakonec nauilo chovat se pasivn. Stern k, e ...dt, ke ktermu se chovme tmto zpsobem, se postupn nau, e kdy se pli rozru, nedoke penst svoje vzruen na matku; take to radji pestane zkouet." Uritou nadji nm v tomto ohledu poskytuj nhradn" vztahy: Mezilidsk vztahy v ivot (s pteli, pbuznmi nebo vztahy v psychoterapeutick skupin) n fungujc model vztah neustle formuj. Nerovnovha v uritm obdob me bt zkorigovna i pozdji; tento proces probh po cel ivot." Nkolik teori psychoanalzy spatuje ve vztahu terapeuta a klienta prv poskytovn takovto emon opravy, nhradnho zitku sladn. Zrcadlen (angl. mirroring) je termn, kter pouvaj nkte teoretici psychoanalzy pro oznaen zpsobu, jakm terapeut dv klientovi najevo svoje pochopen jeho vnitnho stavu, podobn jako to dl matka naladn na svoje dt. Emon synchronie je nevysloven vnj vdom pozornost; pacienti si takto mohou bezdn uvat pocitu, e nkdo bere na vdom jejich pocity a hluboce je chpe. Citov da za neptomnost sladn v dtstv me bt obrovsk - a to nejenom pro dt. Studie zloinc, kte spchali ty nejkrutj a nejnsilnj zloiny, odhalila, e od ostatnch zloinc se odliovali zejmna tm, e v ranm dtstv putovali od jednoho pstouna ke druhmu nebo e vyrstali v sirotincch - z jejich ivotnch pbh pmo iel nedostatek citov po10 zornosti a mlo pleitost ke sladn. Zd se, e nedostatek citov pozornosti empatii otupuje. Ale neustl emon zneuvn, vetn krutch sadistickch vhrek, poniovn a nepokrytho neptelstv, psob paradoxn opan. Dti, kter proij takov zneuvn, bvaj nezdka pecitlivl k emocm lid kolem sebe. To lze pist posttraumatick ostraitosti k narkm, je kdysi signalizovaly nebezpe. Takovto obsedantn zjem o city druhch lid je pro psychicky zneuvan dti charakteristick. V dosplosti pak tito lid trp prudkmi citovmi vkyvy, kter nkdy bvaj diagnostikovny jako hranin porucha osobnosti". Mnoho takovch lid doke velmi obratn vytuit, jak se lid kolem nich ct, a pomrn asto se zmiuj o tom, e byli v dtstv ci11 tov zneuvni.

NEUROLOGICK MECHANISMY EMPATIE

Jak u tomu v neurologii nezdka bv, zznamy o bizarnch, komickch ppadech byly prvnm vodtkem k odhalen mozkovch mechanism empatie. Napklad vdeck zprva z roku 1975 popisovala nkolik ppad, kdy pacienti s uritm pokozenm prav oblasti frontlnch lalok trpli podivnm deficitem: nebyli schopni z tnu lidskho hlasu deifrovat citov sdlen, pestoe obsah slov dokzali pochopit bez problm. Sarkastick dky", vdn dky" a vztekl dky" mlo pro n vdy tent stejn neutrln vznam. Dal vdeck zprva z roku 1979 se tkala pacient s pokozenm jinch oblast prav mozkov hemisfry. Ti mli v emonm vnmn zase jin nedostatek: nedokzali projevit svoje emoce zpsobem ei ani gestem. Uvdomovali si, jak se ct, ale prost to nedokzali sdlit. Vechny tyto korov oblasti mly podle zprv rznch badatel rozshl spojen s limbickm systmem. Tyto studie se staly podkladem pvodn prce o fyziologickch mechanismech empatie autora Leslieho Brotherse, psychiatra v Kalifornskm institutu technologie.12 Po prostudovn jak neurologickch nlez, tak i srovnvacch studi zvat, doel Brothers k nzoru, e amygdala a jej spojen s asocian oblast zrakov kry jsou centrem mozkovch drah empatie. Velk st vznamnch neurologickch vzkum pochz z pokus se zvaty, zejmna s primty. e tito primti projevuj empatii - i emon komunikaci", jak to oznauje Brothers - vyplv nejenom z smvnch phod, ale tak ze seriznch studi, jako je tato: Makakov rhesus byli trnovni, aby se bli uritho tnu, nebo po nm vdy nsledoval bolestiv elektrick ok. Pak se nauili vyhnout se elektrick rn tm, e kdykoliv zaslechli tn, zathli za pku. Pak byly tyto opice rozmstny do klec, piem vdy jednotliv dvojice spolu mohly komunikovat prostednictvm televizn obrazovky, je jim umoovala vidt tv druh opice. Prvn opice, avak ne u ta druh, pak zaslechla hroziv tn, co v jejm oblieji vyvolalo vraz strachu. V tom okamiku druh opice, kdy vidla strach na tvi prvn, zathla za pku, kter zastavovala elektrick oky. Jde o in empatie, ne-li dokonce altruismu. Pot co bylo bezpen prokzno, e primti jsou skuten schopni rozeznvat emoce navzjem z vlastnch tv, umstili vdci do mozk opic dlouh elektrody s jemnou pikou. Tyto elektrody umoovaly sledovat i aktivitu jen jedinho neuronu. Elektrody napojen na neurony ve zrakov ke a v amygdale ukazovaly, e kdy jedna opice spatila tv druh, informace vyvolala neuronln podrdn nejprve ve zrakov ke a pak v amygdale. Touto drhou jsou peneny vechny citov nabit vjemy. Vsledky tto studie nm pinesly pekvapiv zjitn: elektrody toti zachytily ve zrakov ke neurony, kter byly podrdny pouze pi reakci na specifick vrazy tve i gesta (nap. na vhrun oteven tlamy i na ustraen staen oblieje). Tyto neurony se li od ostatnch bunk v tto oblasti, je rozeznvaj znm tve. To potvrzuje domnnku, e mozek je od

narozen strukturln vybaven k reakci na specifick emon projevy; empatie je tedy biologicky kdovna. Jet jeden dkaz pispl k objasnn stedn role spojen mezi krou a amygdalou v rozliovn emoc a v reakci na n. Tmto dkazem je podle Brotherse studie, v n bylo u divoce ijcch opic perueno nervov spojen amygdaly a mozkov kry. Kdy pak byly opice vyputny zpt ke svm tlupm, dokzali tito jedinci bez problm provdt obvykl innosti, jako napklad vyhledvn potravy nebo lezen po stromech. Avak tyto neastn opice ztratily vekerou schopnost citov odpovdat na projevy ostatnch opic. Dokonce i kdy se k nim jedna ptelsky piblila, utekly pry. Nakonec ily osamle a vyhbaly se kontaktu se svoj vlastn tlupou. Brothers podotk, e korov oblasti, kde se sousteuj emon specifick neurony, jsou tak nejrozshleji propojeny s amygdalou. Rozpoznvn emoc zamstnv amygdalrn kortikln okruhy, kter se staraj o koordinaci odpovdajcch reakc. Vznam takovho systmu pro peit je u primt zcela zejm," ekl k tomu Brothers. Urit chovn druhho jedince by mlo v zvislosti na tom, m-li tento jedinec v myslu zatoit, pit se i teprve zat nmluvy, velmi rychle vyvolvat specifickou fyziologickou reakci."13 O podobnm fyziologickm uspodn u lid svd studie Roberta Levensona, psychologa z Kalifornsk univerzity v Berkeley. Levenson zkoumal manelsk pry: manel mli odhadnout, jak se jejich partner ctil bhem rozhoen diskuse.14 Levensonova metoda je jednoduch: manelsk pr je natoen na video pi diskusi o njakm problematickm tmatu v manelstv (jak vychovvat dti, za co utrcet penze a podobn). Souasn se m i fyziologick reakce manel. Kad z partner si pak zznam prohldne a ekne, jak se v kterm okamiku ctil. Pak oba partnei sleduj zznam podruh, ale nyn se sna uhodnout pocity toho druhho. Nejvy empatick pesnost byla nalezena u tch lid, jejich vlastn fyziologick reakce se mnily stejn jako stav partnera, kterho pak pozoro- ' vli. Tedy napklad kdy se jejich partner zaal potit, zpotili se tak. Kdy dolo ke zpomalen pulsu u jejich partnera, zpomalil se i jejich puls. Zkrtka jejich tlo v kadm okamiku koprovalo subtiln tlesn reakce jejich manela i manelky. Pokud ale fyziologick reakce pozorovatele jen opakovaly jejich vlastn reakce pi pvodn hdce, pak jen velmi patn odhadovali, jak se ct jejich partner. Empatie byla patrn pouze tehdy, byla-li jejich tla synchronizovna. Z toho lze vyvodit, e kdy emon mozkov centra vyvolaj siln tlesn reakce, napklad pocit horka ze vzteku, neme dojt k empatii. Empatie vyaduje dostatek klidu a vnmavosti; jedin tak meme zachytit subtiln projevy cit druhho lovka a napodobit je vlastnm emonm mozkem.

EMPATIE A ETIKA: KOENY ALTRUISMU Nikdy se neptej, komu zvon hrana. Tob zvon." To jsou jedny z nejslavnjch vt anglick literatury. Nzor Johna Donnea se dotk jdra spojen mezi empati a lskou: bolest druhho je vdy na vlastn bolest. Souctit znamen mt rd. V tomto smyslu je protikladem slova empatie slovo antipatie. Empatick postoj je obsaen v morlnm posuzovn, nebo morln dilemata se tkaj potencilnch obt: mte lht, abyste nezranili city svho ptele? Mli byste dodret slib a navtvit nemocnho kamarda i na posledn chvli pijmout pozvn na verek? Za jakch okolnost bychom mli nkoho umle udrovat pi,ivot? Tyto a jin morln otzky klade Martin Hoffman, kter se zabv vzkumem empatie. Domnv se, e koeny morlky spovaj prv v empatii, protoe jde o souctn s potencionln obt. Je to n bolest, ohroen i bda, a sdlen tohoto utrpen, je vzbuzuje v lidech snahu pomoci.15 Krom tohoto pmho spojen mezi empati a altruismem v osobnch vztazch existuje podle Hoffmana dal schopnost empatickho citu: toti pedstava sama sebe v situaci nkoho jinho; ta ns tak vede k dodrovn uritch morlnch princip. Hoffman detailn sledoval pirozen rozvoj schopnosti empatie u od kojeneckho vku. Jak jsme ji vidli, kdy vid dt ve vku jednoho roku nkoho, kdo prv upadl i kdo ple, vnm jeho utrpen jako svoje vlastn. Vztah k lidem je v tomto vku tak siln a bezprostedn, e si dt str prst do pusy a schov hlavu mamince do klna, jako kdyby si ublilo samo. Po prvnm roce dti dospvaj k poznn, e ij nezvisle na ostatnch. Tehdy se zanaj aktivn pokouet utit jin plac dt: nabzej mu napklad svoje hraky. Avak u ve vku dvou let si dti zanou uvdomovat, e city nkoho jinho se li od jejich vlastnch, a zanou pak pozornji vnmat projevy toho, jak se urit lovk skuten ct. V tomto stadiu vvoje mohou napklad rozeznat, e kvli hrdosti druhho dtte nen nejvhodnj pi vol vat k jeho slzm nepatinou pozornost. V pozdnm dtstv pak dochz k rozvoji pokroilej formy empatie; dti jsou schopny chpat utrpen pesahujc ptomnou chvli a vidt, e n ivotn situace me bt zdrojem trvalho utrpen. Tehdy jsou schopny pociovat ltost k cel skupin lid: napklad k chudm, k utlaovanm nebo k lidem vypuzenm na okraj spolenosti. V adolescenci se takovto pochopen me stt zkladem morlnho pesvden a touhy zmrnit netst a nespravedlnost. Empatie stoj v pozad mnoha morlnch rozhodnut a in. Jednm z nich je empatick hnv", kter John Stuart Mil charakterizoval jako pirozen smysl pro odplato... vychzejc z intelektulnho pochopen a soucitu. Empatick hnv vznik tehdy, kdy se sami ctme ublen kvli zrann nkoho jinho." Jinm pkladem, kdy empatie vede k morlnmu inu, mohou bt situace, v nich je pihlejc veden k tomu, aby se zastal obti. Z przkum vyplv, e m vce empatie divk k obti pociuje, tm

vy je pravdpodobnost, e se pokus se j zastat. Existuj dkazy, e mra empatie ovlivuje i morln rozhodovn lid. Napklad studie provdn v Nmecku a ve Spojench sttech prokzaly, e m empatitj lid jsou, tm vce upednostuj morln princip, e prostedky by mly bt rozdlovny v zvislosti na potebch lid.16

IVOT BEZ EMPATIE: PSYCHIKA NSILNKA A ETIKA PSYCHOPATA

Eric Eckardt byl zapleten do skandlnho zloinu: piml osobnho strce bruslaky Tonyi Hardingov, aby brutln zatoil na Nancy Kerriganovou, pedn sokyni Hardingov v souti o zlatou medaili v krasobruslen na olympijskch hrch v roce 1994. Kerriganov vyvzla jen se zrannm kolenem; zrann j vak znemonilo trnovat v tch nejdleitjch mscch. Kdy vak Eckardt spatil v televiznm vysln zbr tkajc Kerriganov, dostal zchvat vitek svdom a vyhledal svho ptele, aby se mu svil se svm tajemstvm. A tady zapoal sled udlost, jen nakonec vedl k dopaden vink. Takov je sla empatie. U tch, kte pchaj ty nejkrutj zloiny, vak bohuel empatie obvykle chyb. Tato psychick chylka je bn u nsilnk, pedofil a t u mnoha lid, kte se dopoutj nsil na vlastn rodin: prost nejsou schopni ctit empatii. Tato neschopnost chpat bolest svoj obti jim umouje namluvit si li, je je vybzej ke zloinu. U pachatel znsilnn jsou to napklad mylenky typu eny vlastn chtj, aby je nkdo znsilnil" nebo kdy se brn, dl to proto, e ji to tak vc vzruuje". Pedofil sm sebe pesvduje, e nijak pece dtti neubliuji, jenom mu ukazuji svoji lsku" nebo e tohle je jenom jin forma lsky". Rodie, kte fyzicky traj svoje dti, tvr sami sob, e tohle je dobr vchova". Tyto sebeospravedlujc mylenky jsme posbrali od lid, kte se lili pro ve uveden poruchy. Takto sami ped sebou omlouvali ty nejbrutlnj zloiny. Vymizen empatie ve chvlch, kdy tito lid ubliuj svm obtem, je tm vdy soust emonho cyklu, kter vyvolv jejich krut jednn. Podvejme se na typick sled emoc, kter vede k sexulnm zloinm napklad na dtech.17 Cyklus zan tm, e nsilnk je podrdn: ct se rozzloben, deprimovn nebo osaml. Tyto pocity mohou bt vyvolny napklad pohledem na astn manelsk pry v televizi a nslednou depres z vlastn samoty. Pedofil pak vyhledv tchu v oblbench fantazich, zpravidla o blzkm ptelstv s dttem. Fantazie postupn pejde k sexu a kon masturbac. Pot pedofil pociuje doasnou levu od svho smutku, avak toto zlepen netrv dlouho. Deprese a pocit osamlosti se brzo vrt a dolehnou na nj mnohem silnji. Pedofil zane pemlet o uskutenn svoj fantazie; sm sebe pitom ospravedluje mylenkami typu nedlm vlastn nic patnho - vdy tomu dtti fyzicky neubliuji..." nebo kdyby se mnou to dt nechtlo souloit, me m pece zastavit". V tto chvli u pedofil vid dt jen v zrcadle sv pokiven fantazie a

neuvdomuje si skuten pocity dtte v dan situaci. Pro vechno, co nsleduje, je charakteristick tato citov izolace: od vytvoen plnu na to, jak se dostat k dtti o samot, pes pozorn nacvien veho, co bude nsledovat, a k uskutenn myslu. Vechno se dje tak, jako by dt nemlo vlastn pocity. Pedofil si do nj projikuje spolupracujc pstup dtte ze svch sn. Pocity skutenho dtte - strach, hnus, lek - nen schopen vnmat. Pokud by si je uvdomoval, zniilo" by to jeho poitek. Snaha o zmrnn tohoto naprostho deficitu empatie nsilnka s obt je jednm z hlavnch cl novch lebnch postup, vytvoench pro pedofiln nsilnky a podobn devianty. V jednom z nejnadjnjch lebnch program nsilnci tou srdcervouc popisy zloin podobnch jejich vlastnmu provinn, vidn ovem z perspektivy obti. William Pithers, vzesk psycholog, jen tuto terapii vytvoil, mi ekl: Soucit s obt mn vnmn vlastnch in, take popt trpen je pak velmi obtn, a to dokonce i pi snn". To posiluje motivaci tchto mu pekonat svoje perverzn pohlavn pudy. Sexuln nsilnci, kte se ve vzen podrobili tto lb, se po proputn dopustili recidivy pouze v polovin ppad ve srovnn s tmi, kte leni nebyli. Bez tto prvotn motivace pramenc z empatie zstv veker ostatn lba bez inku. Snaha terapeut probudit smysl pro empatii u sexulnch deviant, jakmi jsou teba pedofilov, nen tedy tak docela beznadjn. U jinho typu zloinc, u psychopat, je vak situace mnohem hor. Psychopate (novji oznaovan jako sociopat, co je psychiatrick diagnza) jsou proslul tm, e dokou bt velmi okouzlujc, a zrove jsou schopni tch nejkrutjch in bez sebemench vitek svdom. Psychopatie, neschopnost pociovat empatii a soucit jakhokoliv druhu nebo alespo vitky svdom, je jednou z nejzhadnjch emonch poruch. Ve nasvduje tomu, e zkladn pinou psychopatovy chladnosti je jeho schopnost vytvet si jen ty nejpovrchnj citov vztahy. Ti nejbrutlnj zloinci, mnohonsobn vrahov, kte nachzej poten v pedsmrtnm utrpen svch obt, bvaj typickmi psychopaty.18 Psychopate umj tak vten lht; jsou schopni pesvdiv tvrdit, co se jim zachce, a se stejnm cynismem manipuluj i emocemi svch obt. Posute chovn Fara, sedmnctiletho pslunka gangu v Los Angeles, kter z jedoucho auta zmrzail matku s dttem. O svm inu hovo spe s pchou ne s ltost. Mladk jel autem s Leonem Bingem, kter prv psal knihu o los angele skch ganzch Crips a Bloods. Faro se chtl pedvst. ekl Bingovi, a dv pozor, e se troku potrhle zaksicht" na ty dva frajery" ve vedlejm aut. O udlostech, kter nsledovaly, vyprvl Bing asi toto:
idi vyctil, e se na nj nkdo dv, a vrhl letm pohled na moje auto. Jeho oi se setkaly s Farovm pohledem a na okamik se rozily. Pak odvrtil zrak, sklopil oi a zaal se dvat jinam. Ale o tom, co jsem vidl v jeho tvi, nemm nejmench pochyb. Byl to strach.

Pak Faro pedvedl Bingovi obliej, kter udlal na idie vedlejho auta: Podval se pmo na m a vechno se v jeho tvi zaalo mnit a pohybovat, jakoby njakm fotografickm trikem. Z tsn blzkosti jsem zral do pern tve jako z dsivho snu. A to teda nebylo nic pjemnho na pohled. Takov vraz vm k, e pokud ten pohled optujete, pokud se odvte tomuhle chlapkovi se postavit, mli byste se umt brnit. Jeho pohled vm k, e mu nezle na niem: ani na vaem ivot, ani na jeho vlastnm.19 Je pochopiteln, e pro in tak komplexn, jako je zloin, meme nalzt celou adu pijatelnch vysvtlen, kter nestoj na biologick bzi. Jednm z nich je, e zvrhl emon chovn ostatn lidi odstrauje, a tm je vhodn pro peit v krutm prosted; v takov situaci je plin empatie v rozporu s pudem sebezchovy. Vhodn nedostatek empatie me bt ctnost" v mnoha ivotnch rolch, od zlho policajta", jen neprosn vyslch zadren, a po vymahae dluh. Mui, kte v teroristickch sttech muili vzn, vyprvj o tom, jak se nauili izolovat vlastn pocity od cit svch obt, aby mohli dlat svoji prci". Existuje mnoho zpsob, jak sm sebe zmanipulovat. Jeden z tragitjch zpsob, jakm se tato absence empatie me projevovat, byl objeven pi nhodn studii mu, kte velmi zarputile a surov napadali svoje manelky. U vtiny z nejvce nsilnickch manel, kte pravideln bili sv manelky i jim vyhroovali s noem nebo pistol v ruce, odhalil przkum zvltn psychickou anomlii: mui byli ve sv krutost chladn a vypotav; nejednali pod vlivem vzteku i zuivosti.20 S postupnm narstnm vzteku vznik u tchto mu urit anomlie v tlesnch reakcch: jejich srden frekvence se zpomal, msto aby dle rostla, jak tomu zpravidla u neovladateln zuivosti bv. To znamen, e jsou fyzicky klidnj, pestoe se chovaj neptelsky a krut. Jejich nsil vypad jako pedem promylen teroristick in; jako metoda, jak ovldat svoje manelky pomoc strachu. Tito chladn brutln mui se vak li od vtiny ostatnch mu, kte bij sv eny. Za prv je u nich daleko vy pravdpodobnost, e se i mimo manelstv budou chovat nsilnicky Vyvolvaj rvaky v hospodch a v barech, potkaj se se spolupracovnky a s ostatnmi leny rodiny. Zatmco vtina mu, kte fyzicky napadnou svoje manelky, tak in impulsivn, v zuivosti vyvolan rlivost i strachem z oputn, tito vypotav nsilnci zato zdnliv bezdvodn - a kdy s tm jednou zanou, pak nic, co ena udl, je u nedoke zastavit. Nkte z vdc, kte studuj kriminln psychopaty, se domnvaj, e podstatou jejich chladnho zneuvn lid, jejich absence empatie a lsky, me bt v nkterch ppadech neurologick porucha.* Pro mon fyziologick podklad neltostn psychopatie svd i vsledky nsledujcho pokusu. Z nich je jasn patrn ast limbickch spojen na vzniku neltostn psychopatie. V pokusu se pomoc elektroencealogramu m mozkov

vlny dobrovolnk, kte se pitom pokouej deifrovat slova, jejich psmena i slabiky byly zpehzeny. Vtina lid reaguje na slova s emonm nbojem (napklad na slovo zabt) jinak ne na slova neutrln (napklad idle): v ppad slov s emonm nbojem doki lid obvykle rychleji pochopit vznam ze zpehzench psmen. Jejich mozky pitom vykazuj charakteristick uspodn vln, kter se neobjevuje pi lutn slov neutrlnch. Avak psychopatm ob tyto reakce chybj: jejich mozky pi reakci na slova s emonm nbojem nevykazuj specifick uspodn EG vln, ani na takov vrazy nereaguj rychleji. To svd pro naruen nervovch drah mezi verbln korovou oblast, kter rozpoznv slovo, a limbickmi centry, kde dochz k piazen odpovdajc emoce. Psycholog Robert Hare z Univerzity Britsk Kolumbie, kter tyto pokusy provdl, vysvtluje zskan vsledky tm, e psychopate se vyznauj jen velmi povrchnm chpnm emon nabitch slov, co je odrazem jejich celkov mlkosti v citov oblasti. Hare je pesvden, e alespo stenou pinou naprost bezcitnosti psychopat je odchylka nervovho uspodn, kterou objevil ve svm dvjm vzkumu. Vsledky tto prce tak poukazuj na nepravidelnosti ve fungovn amygdaly a s n souvisejcch nervovch spojen: psychopate ped elektrickm okem neprojevuj dn znmky strachu, kter nachzme u normlnch lid ped vznikem bolesti.21 Pedstava bolesti v nich nevyvolv nval zkosti; Hare je pesvden, e to je dvod, pro si psychopate nedlaj starosti s potrestnm svch in v budoucnosti. A protoe sami nepociuj strach, nemaj ani dnou empatii ili soucit k hrze a bolesti svch obt.

* Upozornn: I kdy poruchy biologickho uspodn mohou u nkterch typ kriminality skuten hrt roli nervovho defektu empatie, naprosto to neznamen, e vichni zloinci maj njakou poruchu na neurologick rovni nebo e existuje njak biologick znak zloinu. Toto tma je znan kontroverzn a nejlepm dosaenm konsensem v tto oblasti je nzor, e dn biologick znak kriminality neexistuje, a u vbec ne gen" pro ni. Pestoe byla v nkterch ppadech nalezena fyzick pina absence empatie, zdaleka to neznamen, e ze vech lid, kte trp podobnou odchylkou, se stanou zloinci. "Vtina z nich hranici zkona nikdy nepekro. Nedostatek empatie by ml bt posuzovn spolen s dalmi faktory, napklad s psychickmi, ekonomickmi a socilnmi vlivy, kter vedou lovka ke spchn zloinu.

8
Sociln umn

Ptiletm dtem se asto stv, e ztrat trplivost se svmi mladmi sourozenci. A tak u pozbyl veker sv trplivosti i Len; vdy jeho dvouapllet bratek Jay neustle rozhazoval kostky stavebnice, se kterou si spolu hrli. V zchvatu vzteku Len Jaye pokousal. Ten se nahlas rozplakal. Kdy jejich matka zaslechla Jayovo bolestn fukm, vrazila do pokoje a zaala Lena plsnit. Pikzala mu, aby okamit sklidil neastn kostky, ten pedmt svru. V tto chvli, pi tak obrovskm omylu spravedlnosti, se Len rozplakal. Matka byla stle rozilen, a proto odmtla chlapce ukonejit. Avak Lenovi je nabdnuta tcha odnkud, kde by to nejmn ekal. Jay, pestoe pvodn byl ve sporu tm ublenm on, je nyn slzami svho starho bratra tak pohnut, e se pust do utovn. Rozhovor vypadal asi takto:1 Lene, nepla," pnliv pros Jay. Pesta plakat, brcho. Pesta plakat." Ale Len pod ple. Kdy jeho vlastn konejen nepomh, Jay zane uproovat matku: Len ple, mami! Len ple. Podvej. J ti to uku. Len ple." A pak se Jay obrt k Lenovi a konejivm tnem opakuje: Podvej, Lene. U dn breen..." a pitom ho hlad. Lenovo stkan pokrauje i navzdory vemu konejen. Tak Jay zkus nco jinho, sm zane sklzet stavebnicov kostky do krabice a ptelsky pitom k: Ale no tak, Lene. J to Lenkovi uklidm, jo?" Slzy pesto pokrauj. Dmysln Jay zkus tedy jin postup - odveden pozornosti. Ukazuje svmu bratrovi autko a sna se odpoutat jeho pozornost od mal tragdie, kter ho prv postihla. Hele, tady v tom je lovk. Co to je, Lene? Co to je?" Ale Len neprojevuje dn zjem. Jeho al je neutiteln, jeho slzy nemaj konce. Matka ztrc trplivost a shne ke klasick rodiovsk hrozb:

Chce, abych ti jednu stihla?", na kterou Len odpovd vhavm Ne." Tak s tm, prosm t, pesta," ekne matka pevn, avak trochu popuzen. Len skrze vzlyky zatk: Snam se." Tato odpov pivede Jaye k poslednmu zoufalmu pokusu: napodob matin psn autoritativn hlas a vyhrouje: Pesta plakat, Lene! Nebo ti dm na zadek!" Toto mal drama nm ukazuje podivuhodnou emon vysplost, s jakou se batole pouhch ticet msc star sna zvldnout emoce nkoho jinho. Ve svch usilovnch pokusech utit svho bratra dokzal Jay pout celou adu postup: naped prost konejen, pak snahu zskat pomoc u matky (kter nejevila zjem); dle fyzick doteky a hlazen, potom pokus pomoci s klidem, rozptlen, a nakonec hrozby a pm pkazy. Nen pochyb o tom, e Jay zkouel taktiky, kte^r byly pouity na nm pi jeho vlastnch slabch chvlch. Ale na tom nezle. Dleit je to, e v tsni doke tyto taktiky pohotov pout, a to dokonce i v tak tlm vku. Jak ale ostatn kad rodi malch dt v, Jay se takto empaticky neprojevuje vdy. Je stejn pravdpodobn, e dt jeho vku vyuije ple svho sourozence k podn odplat a e bude dlat vechno pro to, aby jeho rozilen jet zvilo. Tyt schopnosti mohou bt pouity ke zloben i k trpen sourozence. Avak i takov zlomyslnost vypovd o tom, e dochz k rozvoji klov schopnosti uvdomovat si emoce druhho lovka a jednat s clem jeho city uritm zpsobem zmnit. Schopnost zvldat emoce nkoho jinho je jdrem umn vytvet si dobr mezilidsk vztahy. Aby se mohlo toto porozumn druhm lidem projevit navenek, mus batolata nejprve doshnout uritho stupn sebeovldn; potku schopnosti potlait svoji vlastn zlobu i zkost, svoje pohnutky a vzruen - a to i pesto, e prvn pokusy konvaj nezdarem. Abychom se dokzali naladit na city druhch lid, musme se nejprve sami trochu uklidnit. Prvn projevy snahy zvldat vlastn emoce se objevuj prv v tomto vku: batolata zanou bt schopna ekat bez pofukvn; dokou se hdat i chytrait, aby dostala to, co chtj - pouvn fyzick sly ustupuje do pozad (i kdy zdaleka ne vdycky se rozhodnou pro pouit sv nov schopnosti). V jejich chovn se objevuje trplivost, kter alespo nkdy vystd vbuchy hnvu. Prvn znmky empatie jsou patrn u dt kolem vku dvou let. Byla to prv empatie, podstata soucitu, kter vedla Jaye, aby se tak usilovn pokouel rozveselit svho placho bratra. Abychom byli schopni etrn nakldat s city druhch lid, musme v sob rozvinout pedevm dv emon dovednosti - sebeovldn a empatii. Z tohoto zkladu se pak me dle rozvjet nae umn mezilidskch vztah. Jsou to prv tyto schopnosti, je nm umouj konstruktivn jednat s lidmi. Nedostatky v tto oblasti vedou k opakovanm katastrofm v mezilidskch vztazch nebo ke spoleensk neobratnosti. Naprost absence tchto dovednost me bt pinou ztroskotn vztah dokonce i u intelektuln nadanch lid, nebo bez n jsou arogantn, protivn i necitliv. Tyto sociln dovednosti umouj lovku pirozen ovlivovat prbh

rozhovoru, bt inspirac a povzbuzenm pro ostatn, rozvjet intimn vztahy a psobit na rozhodovn ostatnch lid.

CITOV PROJEV
Jednou z klovch soust emon inteligence je schopnost sprvn projevovat vlastn pocity.) Pro oznaen nepsanho spoleenskho konsensu, kter city kdy mohou bt projeveny, pouv Paul Ekman termnu pravidla projevu. V tto oblasti nachzme mezi jednotlivmi kulturami hlubok rozdly. Napklad v Japonsku zkoumali Ekman a jeho kolegov zmny ve vrazu tve divk, kte sledovali nechutn film o rituln obzce dospvajcch australskch domorodc. Kdy se japont studenti dvali na film v ptomnosti autoritativn osoby, na jejich tvch byly patrn jen ty nejmen nznaky emoc. Ale kdy si mysleli, e jsou sami (pitom byli sledovni skrytou kamerou), jejich tve ukazovaly bolestnou smsici utrpen, hrzy a hnusu. V oblasti projevovn cit existuje nkolik zkladnch typ spoleenskch pravidel.2 Jednm z nich je omezen projev emoc na minimum - to je japonsk norma pro negativn emoce v ptomnosti autoritativn osoby. Podle tohoto pravidla se dili tak studenti, kdy maskovali svoje rozilen vrazem hre pokeru. Dalm typem je pehnn svch pocit zvraznnm emonho vyjden. Toto je napklad manvr, kter pouv estilet holika, kdy dramaticky nakr obliejk do patetickho zamraen a s chvjcmi se rty si b stovat mamince, e ji star bratr trp. Dalm typem je nahrazovn jednoho citu druhm. To se pouv v nkterch asijskch kulturch, kde je nezdvoil ci ne, a tak namsto toho tam pozitivn (avak falen) ujiuj lovka o opaku. Jak dobe dokeme tyto strategie pouvat, a t nakolik umme vystihnout, kdy jsou vhodn - to je tak jednm z faktor emon inteligence. Tato pravidla projevu si osvojujeme u velmi brzy, a jen zsti pmm vysvtlenm. Takov vzdlvn v pravidlech projevu udlujeme dtti napklad tm, e jej vedeme k tomu, aby se netvilo zklaman, ale usmvalo se a podkovalo, kdy mu ddeek vnoval k narozeninm nechtn, avak dobe mnn drek. Toto osvojovn si pravidel projevu vak astji probh napodobovnm vzoru: dti zanou dlat to, co vid kolem sebe. Pi takovm uen jsou city a postoje jak prostedkem ke sdlen, tak i sdlenm samotnm. Kdy rodi, kter je v t chvli chladn, hrub a psn, pike dtti, aby se usmvalo a podkovalo (a svoji pobdku jet pitom spe zasy, ne aby ji jemn zaeptal), dt by pak samozejm radi poslouchalo nco ponkud jinho - a zamraen ekne ddekovi svoje bezvrazn dkuji". Takovto podkovn pak psob na ddeka naprosto odlin. Namsto aby byl spokojen (pestoe nezn pravdu), ct se ublen, nebo si velmi dobe uvdomuje chlad za slovy svho vnuka. Emon projevy maj ovem bezprostedn dopad na osobu, kter je zachytila. A tak dt, kter vid ddekovy emoce, si z nich vezme ponauen: Musm svoje skuten pocity skrvat, pokud by mohly ublit nkomu,

koho mm rd. Je teba je nahradit falenmi, ale milejmi." Takovto pravidla pro vyjadovn emoc jsou vc ne jenom st lexikonu spoleenskho chovn; diktuj nm, jak nae city psob navenek. Dobe dodrovat tato pravidla znamen psobit na svoje okol optimlnm zpsobem. Dodrovat je patn znamen podncovat destruktivn emoce. Herci jsou umlci emonch projev. Je to prv jejich mistrovsk vyjadovn cit, kter u divka vyvolv reakci. Nen pochyb o tom, e nkte z ns pili na svt jako pirozen herci. Lid se ve svch schopnostech v tto oblasti nesmrn li; zsti tak proto, e nae pravidla projevovn cit jsou formovna vzory v dtstv. EXPRESIVITA A *EMON NAKALIVOST Bylo to na zatku vlky ve Vietnamu. eta americkch vojk posedvala kolem ohne v rovch polch, uprosted zuc bitvy s Vietcongem. Nhle spatili, e se k nim po vyvench mstcch, kter oddlovaly jednotliv zaplaven polka, bl v ad est mnich. Naprosto klidn, kreli mnichov dstojn pmo k linii boje. Nedvali se napravo ani nalevo. li pmo skrz," vzpomn David Busch, jeden z americkch vojk. Bylo to opravdu zvltn, protoe nikdo na n nestlel. A kdy peli mstek, opustila m nhle veker chu bojovat, alespo pro ten den. Muselo to bt tak s kadm, protoe vichni pestali. Prost jsme pestali bojovat."3 Sla tich, klidn odvahy mnich, je dokzala upokojit vojky ve vav bitvy, svd o platnosti jednoho ze zkladnch princip socilnho ivota: emoce jsou nakaliv. Toto vyprvn je extrmn manifestac tohoto principu. Penos emoc probh zpravidla na daleko subtilnj rovni; je soust tich vmny, ke kter dochz pi vech mezilidskch setknch. Jeden na druhho penme a jeden od druhho zase zskvme nlady. Dochz k tomu zcela nevdom; proto tak rozhovor s nktermi lidmi je povzbuzujc, zatmco jin rozhovory jako by nm vlvaly jed do il. K emon vmn dochz zpravidla na velmi jemn, tm nepostehnuteln rovni. Zpsob, jakm nm prodava podkuje, v ns me vzbudit pocit, e jsme opravdu vtni, anebo naopak e jsme ignorovni a e nepichzme vhod. Jeden od druhho chytme pocity, jako by byly jakmsi spoleenskm virem. Pi kadm setkn vyslme emon signly. Ty pak ovlivuj lovka, se kterm jsme. m jsme spoleensky obratnj, tm lpe ovldme signly, kter vyslme. Rezervovan chovn v politickch kruzch nen nim jinm ne prostedkem, jak zajistit, e bezdn projev negativnch emoc nenaru jednn (pokud vak peneseme toto pravidlo i do intimnch vztah, naruujeme tm jejich rozvoj). K emon inteligenci pat i zvldnut takovto komunikace. O lidech, se ktermi rdi trvme as, protoe se dky jejich emonm dovednostem ctme pjemn, kme, e jsou okouzlujc" i oblben". Lid, kte dokou ukonejit negativn emoce

druhch, jsou zvlt vyhledvni. Jsou to due, ke kterm se obracme v nejvt citov tsni. A u chceme i ne, vichni jsme soust tto emon vmny. Vezmme si napklad onu podivuhodnou jemnost, s jakou se emoce penej z jednoho lovka na druhho: v jednoduchm pokusu vyplnili dva dobrovolnci prost dotaznk o sv okamit nlad. Pak u jen proti sob tie sedli a ekali, a se vedouc pokusu vrt do mstnosti. Za dv minuty se vrtil a podal je o vyplnn stejnho dotaznku. Lid byli mysln sprovni tak, aby jeden z nich vrazn projevoval svoje emoce a druh aby psobil spe bezvrazn. Ve vech ppadech dolo k penosu nlady expresivnjho astnka na pasivnjho.4 Jak k tomuto zhadnmu penosu dochz? Nejpravdpodobnj odpovd je, e podvdom napodobujeme emoce, kter lid kolem ns projevuj v bezdnm vrazu tve, v gestech, v tnu hlasu a v dalch neverblnch projevech emoc. Prostednictvm takovho napodobovn v sob dokeme vzbudit emoci druhho lovka. Je to vlastn jaksi verze Stanislavskho vukov metody herectv, kdy si studenti vybavuj gesta, pohyby a dal projevy emoc, kter v minulosti siln pociovali, a tak si je znovu vyvolaj. Tato neustl imitace pocit zpravidla probh na velnu subtiln, sotva postehnuteln rovni. Ulf Dimberg, vdsk vzkumnk z Univerzity v Uppsale, zjistil, e kdy lid spat usmvav i nazloben obliej, jejich tve bezdn zaujmou stejn vraz nepatrnou zmnou napt obliejovch sval. Tyto zmny lze zachytit elektronickmi senzory, nejsou vak obvykle viditeln prostm okem. Pi jakkoliv interakci dvou lid dochz k penosu nlady z lovka, kter projevuje svoje city vraznji, na lovka pasivnjho. Nkte lid jsou k pejmn nlad zvlt nchyln. Dky jejich vrozen vnmavosti u nich snadnji dochz k podrdn autonomnho nervovho systmu, kter vyvolv aktivaci emoc. Tato labilita je pinou snadn ovlivnitelnosti tchto lid: sentimentln reklamy je dokou pohnout k slzm a krtk rozhovor s nkm, kdo je v dobr nlad, je me vzpruit na cel den (proto jsou tak empatitj, nebo city nkoho jinho v nich snadnji vyvolvaj pohnut). John Cacioppo, sociln psychofyziolog na Sttn univerzit v Ohiu, jen tyto subtiln citov vmny zkoumal, k: Pouh pohled na emon projev druhho lovka v ns me vyvolat stejnou nladu; a u si pitom uvdomujeme, e napodobujeme jeho vraz tve, i o tom nemme ani tuen. Tohle se nm stv prakticky neustle - j e to jaksi tanec, synchronie, penos emoc. Tato synchronie nlad tak uruje, jak mme z prbhu rozhovoru pocit; zdali pjemn i nepjemn." Mra emonho spojen, kterou pociujeme pi setkn s jinm lovkem, se projevuje tak tm, jak dokonale jsou pi rozhovoru vzjemn koordinovny nae fyzick pohyby. K tto synchronizaci zpravidla dochz zcela bezdn, bez vdom asti. Kdy dokonme njakou mylenku, ten druh lovk nm pikvne, nebo se oba ve stejnm okamiku nadzdvihneme

ze idl, anebo se jeden z ns nahne dopedu a druh se naopak zaklon. Tato koordinace me bt tak jemn a pesn vyladn, jako kdy se dva lid houpou na kancelskch idlch ve stejnm rytmu. Stejnou vzjemnost, kterou Daniel Stern objevil pi sledovn synchronickho chovn mezi matkami emon naladnmi na svoje novorozeata, meme vidt i v pohybech lid, kte pociuj hlubok emon spojem. Zd se, e tato vzjemnost potencuje vysln a pijmn nlad, a to dokonce i pi nladch negativnch. Napklad v jedn studii tto fyzick synchronizace pivedly eny trpc depres do experimentlnho centra svoje partnery a diskutovali zde s nimi o problmech ve svm vztahu. m silnj byla synchronizace mezi partnery na neverbln rovni, tm he se po diskusi partnei deprimovanch en ctili; penesli toti na sebe jejich patn nlady.5 D se tedy ci, e (bez ohledu na kvalitu emoce i pocitu) m pesnji si vzjemn odpovdaj tlesn pohyby rozmlouvajcch Ud, tm podobnj jsou potom i jejich nlady, ? Mra synchronizace mezi uiteli a studenty vypovd o me jejich vzjemnho citovho spojen. Studie ve kolch prokzaly, e m tsnj je pohybov koordinace mezi uitelem a kem, tm vce zjmu, ptelstv, naden a spokojenosti je na obou stranch. Ukzalo se tak, e tato synchronizace usnaduje vzjemn dorozumvn. Celkov lze ci, e m dokonalej je synchronizace pi interakci lid, tm jsou si tito lid sympatitj. Psycholog Frank Bernieri ze Sttn univerzity v Oregonu, kter tyto studie provdl, mi ekl: To, jak trapn nebo naopak jak pjemn si v n blzkosti pipadte, se projevuje tak na fyzick rovni. Abyste se dokzali ctit s nkm pjemn a uvolnn, muste nejprve nalzt spolen rytmus a koordinovat svoje pohyby. Mra synchronizace tak odr slu emonho pouta mezi partnery. Jste-li s nkm siln spojeni, vae nlady - a u pozitivn i negativn - zanou splvat. Koordinace nlad je zkrtka podstatou harmonickho vztahu; dosplej formou emonho sladn mezi matkou a dttem. Cacioppo je pesvden, e jednm z rozhodujcch faktor nutnch pro konstruktivn jednn s lidmi je prv schopnost obratn se podlet na tto emon synchronizaci. Pokud se umme sladit s nladami ostatnch lid nebo pokud dokeme nensiln pevst ostatn do naeho vlastnho rytmu, nae komunikace bude probhat bez zbran v emon sfe. Tato schopnost je charakteristickou vlastnost dobrch vdc nebo herc, kte jsou schopni takto ovlivovat tisce divk. Cacioppo se dle domnv, e lid, kte jen s obtemi pijmaj a vyslaj emoce, mvaj asto problmy v osobnch vztazch, protoe ostatn se s nimi nect pjemn; jsou nespokojeni, i kdy nedokou ci, pro tomu tak je. Udn emonho tnu v rozhovoru je v jistm smyslu projevem dominance na hlubok intimn rovni: znamen to vst citov stav druhho lovka. Tato schopnost urovat emoce je do jist mry pbuzn tomu, co se v biologii oznauje jako cirkadinn rytmy, je vyvolvaj synchronizaci biologickch rytm (nap. cyklu dne a noci i msnho cyklu podle plku). Pro prov tanec udv rytmus hudba. Pokud jde o osobn komunika-

ci, pak ten lovk, kter emoce projevuje silnji (nebo kter m vce sly i moci), je zpravidla tm, jeho emoce jsou peneny na druhho. Dominantn partner ve dvojici astji hovo, zatmco podzen partner astji sleduje tv toho druhho - takov je uspodn pro penos emoce. Podobn i psobiv projev dobrho enka, teba politika nebo knze, je pokusem o penos uritch emoc nebo uritho pesvden na publikum.6 Jde mu o to, aby, jak se k, ml posluchae v rukou". Emon penos je zkladem vekerho vlivu.

POTKY SOCILN INTELIGENCE

V matesk kole je prv pestvka a skupinka chlapc pobh po trvnku. Reggie zakopne, uhod se do kolena a zane plakat, avak ostatn chlapci pobhaj dl - krom Rogera. Ten pobhat pestane. Kdy Reggieho vzlyky ustvaj, Roger si sedne na bobek, obejme si rukama koleno a vol: J jsem se taky pratil do kolena!" Thomas Hatch, kolega Howarda Gardnera ve kole zaloen na konceptu mnohostrann inteligence, citoval Rogera jako ukzkov pklad rozvinut interpersonln inteligence.7 Zd se, e Roger m neobyejnou schopnost rozeznvat pocity svch kamard a e s nimi doke rychle navzat spojen. Z cel tdy to byl prv on, kdo si povimnul Reggieho bolesti a vzlyk a kdo se snail poskytnout mu njakou tchu - pestoe jedin, eho byl schopen, bylo ten vlastnho kolena. Toto mal gesto vypovd o talentu pro empatick spojen, co je emon dovednost nezbytn pro vytvoen a zachovn blzkch vztah, a u v manelstv, v ptelstv i v obchodnm partnerstv. Takovto projevy u pedkolnch dt jsou zrodky talentu, jen dozrv pozdji v prbhu ivota. Rogerv talent reprezentuje jednu ze ty schopnost, kter Hatch a Gardner definovali jako sousti interpersonln inteligence: Organizace skupiny. Dovednost nezbytn pro kadho lovka ve vedoucm postaven, kdy je teba koordinovat a iniciovat innost skupiny lid. S tmto talentem se asto setkvme u editel divadel i u filmovch producent, u armdnch dstojnk a u schopnch vedoucch organizac a lidskch uskupen veho druhu. Na hiti je vlastnkem tohoto talentu to dt, je se ujme rozhodovn o tom, co a jak se bude hrt, nebo kter se stane kapitnem drustva. Dojednvn een a zvr. Je to talent prostednka, jen zabrauje vzniku konflikt nebo doke vznikl neshody obratn eit. Lid s tmto nadnm vynikaj v urovnvm spor a v uzavrn obchodnch smluv; asto tak funguj jako prostednci. Mohou udlat kariru v diplomacii, prvnictv i soudnictv, nebo jako zprostedkovatel i manaei, kte pejmaj veden neprosperujcch podnik. Jako dti urovnvaj hdky pi he. Osobn spojen. Rogerv talent, schopnost vctit se do situace jinch lid a navzat s nimi spojen. Tato dovednost lidem usnaduje navazovn

vztah a vzjemnou komunikaci. Lid s tmto nadnm snadnji rozeznvaj city, starosti a zjmy jinch lid a vhodnji na n reaguj. Jsou to umlci mezilidskch vztah. Takov lid jsou dobrmi tmovmi hri", spolehlivmi sourozenci, dobrmi kamardy i obchodnmi partnery. Ve svt obchodu mohou bt spnmi prodejci a manaery nebo tak vynikajcmi uiteli. Dti jako Roger vychzej dobe doslova s kadm; snadno se zapojuj do hry ostatnch dt, pin jim to pmo poten. Tyto dti dokou nejlpe rozeznvat emoce z vrazu tve a mezi svmi spoluky pat mezi ty nejoblbenj. Sociln analza. Schopnost rozliovat a chpat lidsk city, motivaci, starosti a zjmy. Znalost toho, jak se druz ct, me vst ke snadnmu vytvoen blzkho vztahu a harmonickho pocitu sounleitosti. Je to prv toto nadn, je ve sv rozvinut form umouje lovku bt dobrm psychoterapeutem i poradcem, anbo (v kombinaci s literrnm talentem) nadanm spisovatelem i dramatikem. Ve svm souhrnu jsou tyto dovednosti zkladem uhlazenho chovn. Jsou nezbytnou soust taktu, spoleenskho spchu a dokonce i osobn pitalivosti. Ti, kte jsou nadan v oblasti sociln inteligence, dokou bez problm navazovat vztahy, obratn rozeznvaj reakce a pocity lid, pat mezi vdce a organiztory a umj pohotov eit rozepe, kter neodmysliteln pat k jakkoliv lidsk innosti. Tito lid jsou rozenmi vdci; maj schopnost vyjdit nevysloven ctn kolektivu a artikulovat jej tak, e vede ke konstruktivn innosti. Je to ten typ lid, v jejich blzkosti se ostatn ct pjemn, protoe kolem sebe dobrou nladu. Lid o nich asto kvaj; Je to poten mt takovho lovka nablzku." Tyto interpersonln dovednosti maj zklad v rznch typech emon inteligence. Napklad lid, kte ve spolenosti psob velmi dobrm dojmem, se vyznauj schopnost sledovat a uvdomovat si vlastn citov projev a jsou velmi vnmav k tomu, jak na nj ostatn reaguj. Tto reakci pak neustle pizpsobuj svoje chovn a pozmuj je tak, aby doshli touenho inku. V tomto smyslu se tito lid podobaj obratnm hercm; Pokud vak nejsou tyto interpersonln schopnosti vyveny stejn rozvinutou vnmavost k vlastnm potebm a citm a k tomu, jak je naplovat, mohou vst k povrchnmu spoleenskmu spchu - k oblbenosti zskan na kor vlastnho uspokojen. To jsou mylenky psychologa Marka Snydera z University v Minnesot. Snyder se zabval lidmi, jejich spoleensk nadn z nich uinilo prvotdn sociln chameleny, pokrytce, odbornky na vzbuzovn dobrho dojmu.8 Jejich duevnm krdem me bt docela dobe poznmka W. H. Audena, kter ekl, e jeho soukrom pedstava o sob se velmi li od pedstavy, kterou se snam vytvoit v myslch ostatnch, aby m mohli mt rdi." K tomuto kompromisu dochz tehdy, kdy spoleensk obratnost pev nad schopnost uvdomovat si a ctt vlastn city aby byl milovn - i alespo oblben - je spoleensk chamelen ochoten stt se vm, m by ho lid chtli mt. Charakteristickm znakem tohoto postoje je podle Snydera skutenost, e tito lid sice psob na

sv okol velmi dobrm dojmem, avak maj jen velmi mlo stabilnch i uspokojujcch intimnch vztah. Zdravjm pstupem je pochopiteln snaha nalzt rovnovhu mezi upmnost k sob sammu a spoleenskou obratnost, a pouvat je pak v celistvosti. Socilnmu chamelenovi ani v nejmenm nevad, kdy m tvrdit jednu vc a dlat druhou, pokud mu to zajist spoleensk uznn. Jeho veejn vystupovn je v pmm rozporu s jeho chovnm v soukrom. Psychoanalytika Helena Deutschov k tmto lidem povahy jako kdyby". Podle toho, jak signly pijmaj od svho okol, stdaj tito jedinci nejrznj charaktery s podivuhodnou prunost. U nkterch lid," ekl mi Snyder, si osobnost v soukrom a na veejnosti dobe odpovd, avak u jinch se zd bt pouze kaleidoskopem promujcch se zjev. Podobaj se postav Zeliga z filmu Woodyho Allena. Ten se tak vdy stran sna vtsnat se do charakteru kohokoli, s km prv je." Ne aby takov lid upmn ekli, co skuten ct, pokouej se sp vysledovat nznaky toho, co se po nich asi chce. Aby byli oblbeni a dobe vychzeli s ostatnmi, jsou ochotni pesvdit lidi, kte jsou jim protivn, o svch ptelskch myslech. Svoj obratnosti vyuvaj k tomu, aby co nejpesnji pizpsobili svoje reakce poadavkm nejrznjch socilnch situac; take v zvislosti na tom, s km mluv, mohou jednat jako rzn lid: bodrou upovdanost zmn a k rezervovanmu odstupu. Protoe tyto vlastnosti umouj lovku vdom psobit uritm dojmem, jsou jejich nositel vysoce cenni v uritch zamstnnch; pedevm v herectv, v prvnictv, v diplomacii a v politice. Zda se z lovka stane povrchn spoleensk chamelen, kter se sna na kadho zapsobit, anebo sp nkdo, kdo doke pouvat svj takt v souladu se svmi skutenmi postoji a pocity, o tom rozhoduje jin a pravdpodobn i dleitj druh sebeuvdomovn. Je to prv upmnost, kter nm umouje jednat podle naich nejhlubch cit a hodnot, bez ohledu na spoleensk dsledky. Takovto emon poctivost me vst i k tomu, e dobrovoln vyprovokujeme hdku, abychom se postavili na odpor neupmnosti i zaprn. K takovmu proitn atmosfry mezi lidmi by se sociln chamelen nikdy neodhodlal.

JAK SE STT SPOLEENSKY NESCHOPNM LOVKEM

Cecil byl nepochybn inteligentn. Byl vysokokolsky vzdlanm odbornkem na ciz jazyky a vynikajcm pekladatelem. Avak v mnoha smrech byl naprosto neschopn. Cecilovi chybly i ty nejjednodu sociln dovednosti. Nedokzal vst ani nezvazn rozhovor u kvy. Pokus strvit pjemn voln den se zpravidla neobeel bez trapnch situac. Cecil zkrtka nebyl schopen zvldnout ani ty nejbnj rozhovory a setkn. Jeho nedostatek spoleenskho taktu se nejvraznji projevoval v ptomnosti en. Proto navtvil Cecil psychoterapeuta. Ml toti obavy, zda se u nj nejedn o skryt homosexuln tendence", pestoe neml dn sexuln fantazie, kter by tomu nasvdovaly.

Cecil se svil psychoterapeutovi, e jeho nejvtm problmem je nepekonateln strach, e a ekne cokoliv, nebude to nikoho ani v nejmenm zajmat. Tyto obavy pak dle umocovaly jeho vrazn nedostatek jakhokoliv spoleenskho taktu. Jeho nervozita pi setkn s lidmi zpsobovala, e se uklbal a sml v tch nejnevhodnjch okamicch. A kdy nkdo ekl nco opravdu legranho, smt se nedokzal. Cecil dle ekl, e jeho neohrabanost zaala u nkdy v dtstv. Ve spolenosti se ctil pirozen a uvolnn pouze v ptomnosti svho starho bratra. Ten mu njak pomhal, s nm bylo vechno snaz. Avak pot co star bratr odeel z domova, nedokzal Cecil u svoji neobratnost zvldnout a jeho sociln kontakty byly zcela ochromeny. Tento pbh uvd Lakin Phillips, psycholog na Univerzit George Washingtona. Domnv se, e Cecilovo utrpen pramen z toho, e v dtstv se mu nepodailo pochopit ani ta nejzkladnj pravidla a dovednosti sociln interakce. Co by se Cecil mohl jet nauit? Teba odpovdat pmo, pokud s nm nkdo mluv; nebo jak navzat kontakt sm a neekat vdy na to, a ho nave ten druh; jak vst konverzaci a neomezovat se na pouh ano a ne ppadn na jednoslovn odpovdi; nebo jak vyjdit vdnost a jak nechat nkoho jinho projt dvemi jako prvnho; jak pokat ne mu nkdo nco nabdne... jak podkovat ostatnm; jak ct prosm", a taky teba jak se o nco podlit. A mohl by se nauit jet celou adu dalch elementrnch interakc, kter zanme uit dti od vku dvou let.9 Nen jasn, zdali byla Cecilova nedostatenost zpsobena selhnm rodi v kolu vtpit mu alespo naprost zklady socilnho chovn, nebo sp jeho vrozenou neschopnost se to nauit. A u je vak pina jakkoliv, je Cecilv pbh neobyejn poun. Na jeho pklad toti jasn vidme, jak dleit jsou pro ns ona nevysloven pravidla sociln harmonie a sladn s lidmi kolem ns. Pravidla, je si osvojujeme u od ranho dtstv. Pokud se podle tchto pravidel nedokeme dit, lid se v na ptomnosti ct nepjemn a trapn. Smyslem tchto pravidel je umonit hladk prbh socilnch interakc; neohrabanost a trapnost v ns vzbuzuj zkost. Lid, kterm ve uveden dovednosti chyb, jsou neschopn nejenom pokud jde o spoleenskou zdvoilost, ale nedovedou si poradit ani s emocemi lid kolem sebe. Proto kolem sebe rozsvaj zmatek a rozpaky. Kad z ns zn takov Cecily z vlastn zkuenosti; lidi s nepjemnm nedostatkem spoleenskho taktu, kte neve, kdy je as ukonit konverzaci nebo telefonn hovor, a kte neustle mluv bez ohledu na vechny nae nznaky a snahy se rozlouit; lidi, kte mluv neustle o sob, bez nejmenho zjmu o kohokoliv jinho, a kte ignoruj taktn pokusy pevst hovor na jin tma; lidi, kte se vnucuj nebo se vyptvaj na pli soukrom vci. Vechny tyto pestupky proti nepsanm zkonm spoleenskho ivota svd o nedostatcch v samch zkladech jednn s lidmi. Pro neschopnost rozpoznvat neverbln komunikaci a vhodn na tato

sdlen reagovat zavedli psychologov termn dyssemie (z eckho dys" oznaujcho poruchu nebo obt" a semes" znamenajcho signl"). V tto oblasti m vt mnostv problm zhruba kad dest dt.10Porucha me spovat v nedostatku smyslu pro soukrom, take se dt pi hovoru stav do plin blzkosti nebo si na zem jinho lovka rozkld svoje vci. Me tak jt o chybnou interpretaci (anebo o chybn pouvn) gest, tlesnch postoj i vraz tve. To se projevuje napklad neschopnost navzat kontakt oima nebo sprvn odhadnout citov tn ei, take lovk pak hovo bu pli bezvrazn, nebo naopak pli vzruen. Na identifikaci tchto dt s nedostatkem spoleenskho taktu se zamuje cel ada studi. Jsou to dti, kter jejich vrstevnci kvli jejich neohrabanosti pehlej nebo dokonce odstrkuj. Krom dt, kter jsou pedmtem opovren kvli svmu surovmu chovn, maj bez vjimky vichni ti, kterm se ostatn vyhbaj, nedostaten rozvinut zklady pm interakce s vrstevnky, a to zejmna v oblasti nevyench pravidel, jimi se d jednn a komunikace. Pokud se dti nedokou sprvn vyjadovat, psob asto dojmem, e jsou hloup nebo e nemaj dostaten vzdln. Avak chyb-li jim smysl pro neverbln pravidla komunikace, pak je lid (a zejmna vrstevnci v dtstv) povauj za podivny" a vyhbaj se jim. Jsou to ty dti, kter se nedokou hladce zapojit do hry a kter se dotkaj ostatnch zpsobem, jen vzbuzuje spe rozpaky ne kamardstv - zkrtka jsou mimo". Jsou to ty dti, jim se nepodailo osvojit si tich jazyk emoc a kter nevdomky vyslaj signly, je vzbuzuj nevrlost a pocit trapnosti. Psycholog Stephen Nowicki z Emory University, kter se zabv studiem neverblnch schopnost dt, to vyjdil takto: Dti, kter nedokou dobe rozeznvat i vyjadovat emoce, jsou neustle frustrovny. V podstat nechpou, co se dje. Tento typ komunikace toti vytv neodmysliteln podtext veho, co dlme. Nedokeme vymazat vraz na tve nebo zpsob postoje. Nedokeme skrt tn svho hlasu. Pokud dlme chyby ve sdlench, je vyslme svmu okol, pak se nm neustle stv, e lid reaguj na nae jednn neoekvanm zpsobem: jsme odmtni a nevme pro. Pokud si myslme, e se chovme astn, ale ve skutenosti psobme pli vyumlkovan i nazloben, pak brzy zjistme, e se ostatn na ns na opltku zlob; a my pitom nememe pochopit pro. Dti, kter dlaj takov chyby ve sdlen, postupn nabudou pesvden, e nejsou schopny nijak ovlivnit, jak se k nim lid chovaj, a e jejich iny nemaj dn dopad na to, co se s nimi dje. Nakonec se ct bezmocn, deprimovan a apatick." Krom toho, e jsou tyto dti spoleensky izolovan, trp tm tak jejich koln vsledky. Tda je pochopiteln zrovna tak spoleenskou jako vzdlvac jednotkou. Sociln neobratn dt nechpe ani svoje vrstevnky, ani uitele. A na jedny i na druh pak chybn reaguje. Vsledn zkost a zmatek me naruovat jeho schopnost se uit. A skuten, jak prokzalo testovn neverbln citlivosti, ty dti, kter nedokzaly emon projevy sprvn rozliovat, mly v porovnn s jejich intelektulnm nadnm (menm IQ testem) patn koln vsledky.11

 M Y T NENVIDME"ANEB POSTVN NA PRAHU

Sociln neohrabanost je mon nejzejmj a nejvce zraujc ve chvlch, kdy mal dt mus podstoupit njak riziko: kdy teba postv na okraji skupiny hrajcch si dt, k nim se chce pipojit. Tento okamik vyaduje odvahu: dt, a u je oblben i ne, a k tm dtem pat i ne, je nhle vem na och. Z tohoto dvodu zaali studenti vvojov psychologie podrobn zkoumat chovn dt v takov situaci. Bylo zjitno, e oblben dti se pi svm zapojovn do hry chovaj jinak ne dti odmtan. Vsledky studie ukazuj na to, jak podstatn je pro sociln obratnost vmat si nznak a projev emoc a postoj, chpat je a reagovat na n. Je bolestn dvat se na t, jak postv stranou hrajcch si dt, chce se k nim pipojit, ale ostatn jej odstrkuj. Dokonce i ty nejoblbenj dti se nkdy setkaj s odmtnutm: studie k druhch a tetch td zkladnch kol ukzala, e kdy se nejoblbenj dti pokouely pipojit se ke skupin vrstevnk, kte si u hrli, byly odmrtny asi v estadvaceti procentech ppad. Dti projevuj citov odsouzen obsaen v takovch odmtnutch s krutou otevenost. Podvejme se na nsledujc rozhovor tyletch dt v matesk kolce.12 Linda se chce pipojit k Barbae, Nancy a Billovi, kte si hraj se zvtky a stavebnicovmi kostkami. Chvilku se na n dv, pak pistoup k nim, posad se vedle Barbary a zane si hrt se zvtky. Barbara se k n obrt a ekne: TY si hrt neme!" Ale mu," nesouhlas s n Linda. J mu mt tak pr zvtek." Ne, neme," odpov Barbara a bez obalu pokrauje: My t dneska nemme rdi." A kdy Bill protestuje a zastv se Lindy, Nancy oteven zato: Dneska ji nenvidme." Vzhledem k nebezpe, e se dozv (a u pmo i nepmo) my t nenvidme", pistupuj vechny dti ke skupin velmi opatrn. Tato zkost se samozejm pli neli od pocit dosplho lovka na verku mezi neznmmi lidmi, kter postv na okraji skupinky, je psob dojmem hlouku blzkch ptel. Tento okamik na prahu vstupu do skupiny je pro dt velmi dleit. Proto m tak, jak to vyjdil jeden vdec, vysokou diagnostickou hodnotu... rychle odhaluje rozdly v spoleensk obratnosti."13 Nov pchoz dti zpravidla chvli pihlej, pak se poprv pokus zapojit a jen velmi opatrn zvyuj svoji asertivitu. O tom, zdali bude dt akceptovno i ne, rozhoduje jeho schopnost sprvn rozeznat oblast zjm skupiny; vyctit, jak hra prv probh a co se tam nehod* Existuj dv zsadn chyby, kter tm vdy vedou k odmtnut. Jednou z chyb je zkouet pevzt veden pli brzo. Druhou chybou je zstat mimo oblast zjm skupiny. A prv to neoblben dti asto dlvaj: vnut se do skupiny a sna se zmnit pedmt hry pli nsiln nebo pli brzo, hlasit nabzej svoje vlastn nzory nebo prost s ostatnmi rovnou nesouhlas. To ve jsou projevy oteven snahy pithnout na sebe pozornost. Takov chovn vak paradoxn vyvolv nevmavost i od-

mtnut kolektivu. Naproti tomu oblben dti trv daleko vce asu sledovnm skupiny, aby pedtm, ne se pipoj, porozumly vemu, co se v n dje. Pot udlaj nco, m dvaj najevo, e hru akceptuj. ekaj, a bude jejich postaven ve skupin zajitno, a pak teprve pevezmou iniciativu a navrhnou, co by se mlo dlat. Vrame se jet k Rogerovi, tyletmu chlapci, u nho Thomas Hatch vysledoval projevy vysok interpersonln inteligence.14 Rogerovm postupem pi zapojovn se do hry bylo nejprve sledovat, potom napodobovat, co druh dt dl, a nakonec si s dttem promluvit a naplno se s nm zapojit do innosti. Jeho strategie byla ve vtin ppad velmi spn. Rogerova obratnost se ukzala napklad tehdy, kdy si s Warrenem hrli a strkali si bomby" (ve skutenosti oblzky) do ponoek. Warren se zeptal Rogera, jestli chce bt v helikopte i v letadle. Ne se Roger rozhodl, zeptal se: A ty jsi v helikopte?" Tento zdnliv bezvznamn okamik odhaluje Rogerovu vnmavost k zjmm ostatnch a schopnost podle tchto zjm jednat tak, aby zeslilo jeho spojen a komunikace s lidmi. Hatch ekl o Rogerovi toto: Ovuje si u svho kamarda, jestli jsou spolu pi he nadle spojeni. Sledoval jsem mnoho jinch dt, kter prost nasednou do vlastnch helikoptr a letadel a doslovn i obrazn odlet jeden od druhho pry."

EMON GENIALITA: KAZUISTIKA

Pokud je schopnost konejit rozbouen emoce jinch lid zkoukou sociln obratnosti, pak uklidnn nkoho, kdo je rozzuen na nejvy mru, je projevem mistrovstv v tto oblasti. Z naich znalost o ovldn vzteku a o emonm penosu vyplv, e jednou z nejinnjch metod, jak uklidnit rozzlobenho lovka, me bt jeho rozptlen: nejprve je teba projevit empatii s jeho city a s jeho situac, a pak pevst jeho pozornost na jin tma, je v nm vzbuzuje pozitivnj emon odezvu. Vlastn jde o jaksi emon judo. Toto mistrovstv v jemnm umn citovho ovlivovn mon nejlpe vyjaduje pbh, kter mi vyprvl mj star ptel Terry Dobson. V padestch letech byl jednm z prvnch Amerian, kte se v Japonsku uili bojovmu umn aikido. Jednou odpoledne jel tokijskm metrem dom, kdy tu do vagnu nastoupil urostl, opil a pinav dlnk, podn rozzloben. Vrvorajc mu zaal obtovat cestujc: vykikoval kletby, oboil se na enu s dttem v nru, kter spadla do klna postarmu sedcmu pru. Ti pak rychle vstali a radji peli na druh konec vagnu. Opilec se jet nkolikrt rozmchnul (avak ve sv zuivosti chybil), pak uchopil eleznou ty uprosted vozu a s evem se ji pokouel vytrhnout. V tom okamiku se Terry (kter byl ve vten fyzick kondici, nebo osm hodin denn cviil aikido) ctil povoln zashnout, ne ten lovk nkoho vn zran. Avak vybavil si slova svho uitele: Aikido je umnm

smru. Pokud se sna lidem vldnout, jsi pedem poraen. My se ume jak konflikty eit, a ne jak je vyvolvat." Terry v prvnch lekcch aikida slbil svmu uiteli, e nikdy nebude boj vyhledvat a e svoje bojov umn bude pouvat vhradn v obran. Nyn se mu konen naskytla pleitost vyzkouet svoje dovednosti v praktickm ivot. A tak, zatmco vichni ostatn cestujc jen nehnut sedli na svch mstech, Terry se pomalu a rozvn zvedl. Opilec ho spatil a vykikl: Aha! Cizinec! Potebuje lekci japonskch zpsob!" a zaal se chystat k toku na Terryho. Ale prv v okamiku, kdy se opilec u u rozmchnul, se ozval pronikav, neekan radostn vkik: Hej!" Znlo to, jako kdyby nkdo neoekvan potkal blzkho ptele. Opilec se pekvapen otoil a spatil drobounkho Japonce, asi kolem sedmdesti let, jak tam sed v kimonu. Ze starho mue pmo vyzaovalo poten, e opilce vid, a pokvnul mu s lehkm mvnutm ruky a s bodrm: Poj ke mn." Opilec k nmu zamil. Pro bych se ml, ksakru, s tebou bavit?" Terry byl ve stehu, aby mohl srazit opilce k zemi v okamiku, kdy udl prvn nsiln pohyb. Copak jsi pil?" zeptal se ho stak a jeho oi na opilho dlnka pmo zily. Pil jsem sak, ale do toho ti nic nen!" zahml opilec. Ale to je skvl, naprosto skvl," odpovdl mu velm hlasem stak. V, j mm sak tak hrozn rd. Kad veer j a moje ena (to v, je j u tak sedmdest est) zahejeme malou lahvinku sak, vezmeme si ji do zahrady a sedme na star devn lavice..." A dl vyprvl o slivoni za domem, o pokladech sv zahrady a o pjemnm veernm popjen sak. Opilec naslouchal starmu mui a jeho tv zanala roztvat. I jeho zaat psti povolily. J... j mm slivon taky stran rd...", ekl u docela jinm hlasem. Ano," odpovdl mu iv stak. Urit m skvlou enu." Nemm," ekl dlnk. Moje ena umela..." A se vzlyky zaal vyprvt smutn pbh o tom, jak ztratil enu, domov, prci a jak se zaal za sebe stydt. Vlak dojel do Terryho zastvky. Kdy Terry vystupoval, obrtil se a uslyel, jak star mu zve opilce, aby si k nmu pisedl a vechno mu vyprvl. Vidl, jak si dlnk lehl na lavici a poloil si hlavu stakovi do klna. To je opravdov citov genialita.

st tet

EMON INTELIGENCE v PRAXI

9
Intimn neptel

Sigmund Freud ekl jednou svmu kovi Eriku Eriksonovi: Milovat a pracovat, to jsou dv spolu zce souvisejc schopnosti, je charakterizuj plnou dosplost." Pokud tomu tak skuten je, pak opravdov dosplost je dneska stle vzcnj. Souasn trend manelstv a rozvod nalhavost otzky emon inteligence jet vce zvyuje. Podvejme se na dnen rozvodovost. Celkov ron poet rozvod se vce mn ustlil. Avak znme jet jin zpsoh, jak vypotvat rozvodovost: hodnocen pravdpodobnosti, e nov uzaven manelstv skon rozvodem. Podle tohoto ukazatele rozvodovost stle nebezpen narst. Pestoe celkov rozvodovost se zvyovat pestala, zven pravdpodobnost rozvodu se pen na nov manelsk pry. Tento posun je jasn patrn, porovnme-li rozvodovost pr, kter uzavely manelstv v tom kterm roce. Z americkch manelstv uzavench v roce 1890 skonila rozvodem pouze jedna desetina. Pry, kter se braly v roce 1920, se rozvdly asi v osmncti procentech a u manelstv uzavench v roce 1950 byla rozvodovost u ticet procent. Lid, kte vstoupili do manelstv v roce 1970, mli pouze padestiprocentn anci, e jejich vztah vydr. A u manelstv z roku 1990 je pravdpodobnost rozvodu vypotna na hrozivch 67 procent!1 Pokud je tento odhad pravdiv, pak u jen ti z deseti novomanel mohou spolhat na trvn manelstv s jejich pvodnm partnerem. Lze namtnout, e tento trval vzestup nen zpsoben ani tak poklesem emon inteligence, jako spe neustlm zmenovnm spoleenskho tlaku na zachovn manelstv: ostuda spojen s rozvodem nebo ekonomick zvislost en na svch manelech - sly, kter udrovaly pohromad i ta nejmn harmonick manelstv - pat dnes u minulosti. Dnes u spoleensk tlak na zachovn manelstv prakticky neexistuje, a citov pouto mezi muem a enou je tedy mnohem dleitj, pokud m jejich svazek pet.

Citov vztah mezi manelem a manelkou, a tak chybn emon nvyky, je se stvaj pinou rozchodu, byly v poslednch letech pedmtem velmi podrobnho vzkumu. Mon nejvznamnj pokroky v naem chpn toho, co udruje manelstv pohromad a co jej rozdluje, pochzej ze specilnho men fyzickch reakc, kter nm umouje sledovat pi interakci pru i ty nejsubtilnj citov odstny. Dky tomuto men jsou nyn vdci schopni zachytit jinak nepozorovateln uvolovn adrenalinu do krve a dokou zaznamenat i nevrazn zmny v krevnm tlaku. Tak mohou sledovat prchav, avak o mnohm vypovdajc citov zchvvy, je pi rozhovoru pebhnou po tvi jednoho z partner. Tato fyzick men odhaluj skryt biologick podtext problm ve vztahu; rozhodujc rovinu cit, kter zpravidla nejsou vdom vnmny nebo kter jsou dvojic mysln pehleny. Tato men dokou zviditelnit citov sly, je vztah strne luj - anebo ni. Chybn emon stereotypy maj svj nejranj potek v odlinostech emonch svt chlapc a dvek.

JEHO A JEJ MANELSTV: KOENY V DTSTV

Kdy jsem nedvno jednoho veera vstoupil do restaurace, vyel proti mn mlad mu s kamennm, zachmuenm vrazem ve tvi. V patch mu bela mlad ena, zoufale mu buila pstmi do zad a kiela: Ksakru, okamit poj zptky a chovej se ke mn pkn!" Tato paliv a nemon si odporujc dost men na odvracejc se zda je typickm pkladem chybnch emonch stereotyp, s nimi se asto setkvme v problmovch manelskch vztazch: ona usiluje o spojen a on uhb. Psychoterapeuti si ji dvno povimli, e v dob, kdy se dvojice odebere do manelsk poradny, bv u u nich tento stereotyp velmi vysoce rozvinut: mu si stuje na nerozumn" poadavky a vbuchy svoj partnerky a j zase vad jeho lhostejnost ke vemu, co se mu sna ci. Tato manelsk hra je odrazem toho, e v pru existuj dva typy emon reality: typ jeho a typ jej. Pina tchto citovch rozdl mezi pohlavmi me bt sice sten dna vrozenm temperamentem, avak astji lze vypozorovat vznik tchto rozdl v dtstv - v oddlenm citovm svt chlapc a dvek, ve kterm se pi svm vvoji pohybuj. Existuj velmi rozshl vzkumy tchto odlinch svt. Bariru mezi tyto dva svty nestav jenom to, e kad pohlav dv v dtstv pednost jinm druhm her, ale i to, e se mal dti boj posmchu ze strany ostatnch dt za to, e se zamilovaly".Z jedn studie dtskch ptelstv vyplv, e asi polovina kamard tletch dt je opanho pohlav; u ptiletch vak u tento poet kles na dvacet procent a ve vku sedmi let u tm dn chlapec i dvka neekne, e jejich nejlep kamard i kamardka je opanho pohlav.3 A do chvle, kdy s pubertou pijde sexuln zjem o opan pohlav, se tyto odlin sociln svty setkvaj jen zdka. Zatm vak se chlapci a dvky u nakldat se svmi city kad docela jinak. Obecn lze ci, e rodie hovo o citech - s vjimkou hnvu - mno-

hem astji se svmi dcerami ne se svmi syny.4 Dvkm se tak dostv vce informac o emocch ne chlapcm: pokud si rodie vymlej pbhy, kter vyprvj svm dtem v pedkolnm vku, pouvaj v povdn pro holiky vce emon nabitch slov ne v povdn pro chlapce. Kdy matky mluv s dcerami o citech, zabvaj se samotnm emonm stavem podrobnji ne u svch syn; u chlapc zase vce rozebraj piny a nsledky emoc typu vzteku (nejastji ve form pounho pbhu). Leslie Brody a Judith Hallov vypracovali studie o citovch rozdlech mezi pohlavmi. Doli pitom k zvru, e dvky, protoe rozvjej svoje vyjadovac schopnosti rychleji ne chlapci, jsou v artikulaci svch cit zkuenj a tak dokou obratnji vyut slov k vysvtlen nebo k odvrcen primitivnch emonch reakc (teba k odvrcen fyzickho napaden). Naproti tomu (cituji) chlapci, u nich je na verbln vyjadovn emoc kladen slab draz, jsou vystaveni riziku, e si nebudou dostaten uvdomovat citov stavy; a to ani vlastn, ani citov stavy ostatnch."5 Ve vku deseti let je nepokryt agresivn zhruba stejn procento chlapc jako dvek (nepokryt agresivita zde znamen, e pokud se tyto dti rozzlob, pistupuj k oteven konfrontaci). Avak u ve tincti je patrn vrazn rozdl mezi pohlavmi: dvky ped chlapce v jemnjch agresivnch taktikch; napklad ve zlomyslnch klepech, vyobcovn z kolektivu i v jin nepm odplat. Velk vtina chlapc pi podrdn i nadle preferuje pmou konfrontaci a tyto skrytj taktiky pehl.6 A to je jenom jeden z mnoha aspekt emonho ivota, ve kterm jsou chlapci - a pozdji mui - mn zbhl ne opan pohlav. Dvky si pi he vytvej mal intimn skupinky, v nich je kladen draz na omezen neptelstv a na rozvinut spoluprce a komunikace. Zato chlapeck hry se zpravidla odbvaj ve vtm kolektivu a je zde kladen draz na soutivost. Jeden z klovch rozdl meme vidt v tom, co se stane, kdy je chlapeck nebo dv hra peruena tm, e si nkdo ubl. Pokud chlapec, kter si ublil, zane vzlykat, oekv se od nj, e co nejrychleji odejde stranou, aby nepekel, a pestane plakat, aby hra mohla pokraovat. Pokud dojde ke zrann ve skupince hrajcch si dvek, hra se peru a dvky se shromd kolem plac kamardky, aby j mohly pomoci. Tento rozdl mezi chlapci a dvkami pi he jasn poukazuje na to, co Carol Gilliganov povauje za klov rozdl mezi pohlavmi: chlapci erpaj svoji pchu z ostlen, osaml nezvislosti a sobstanosti, zatmco dvky se vdy povauj za soust st vzjemnch vztah a citovch pout. Proto se chlapci ct ohroeni vm, co njak omezuje jejich nezvislost, zatmco dvky maj spe strach z rozpadu svch vztah. A jak Deborah Tannenov napsala ve sv knize You Just Don't Understand (Vdy ty mi nerozum), tyto rozdln perspektivy znamenaj, e mui a eny oekvaj od rozhovoru kad nco jinho. Mue uspokojuje mluvit o vcech", zatmco eny vyhledvaj spe citov spojem. Tyto rozdly v emon vchov zpsobuj, e si ob pohlav rozvinou odlin dovednosti: dvky se nau pedevm obratn rozeznvat verbln i neverbln citov signly a vyjadovat a sdlovat si svoje emoce".

Naproti tomu chlapci si rozvinou schopnost omezovat emoce, kter souvisej se zranitelnost, s vinou, se strachem i s pocitem ublenosti".7 Pro tyto odlinosti meme ve vdeck literatue nalzt nespoet dkaz. Napklad doslova stovky studi prokzaly, e eny jsou v prmru empatitj ne mui (alespo pokud je tato vlastnost hodnocena schopnost rozeznvat nevysloven emoce druhho lovka z vrazu tve, tnu hlasu a dalch neverblnch projev). Tak je veobecn snadnj rozeznat city z tve eny ne z tve mue. U malch dt tento rozdl neexistuje, avak v prbhu prvnch let koln dochzky chlapci vyjaduj svoje emoce ve vrazu oblieje stle mn. To je sten zpsobeno i jinm klovm rozdlem: oproti mum provaj eny sv emoce v prmru intenzivnji a pitom prchavji - v tomto smyslu eny skuten jsou emotivnj" ne mui. 8 Z toho vyplv, e eny vstupuj do manelstv pipraveny na roli emon manaerky, zatmco mui si vznamu tto lohy pro zachovn vztahu cen mnohem mn. Studie 264 manelskch pr prokzala, e pro spokojenost ve vztahu je pro eny (avak ne u pro mue) nejnutnj pocit dobr komunikace" .9 Psycholog Ted Huston z Texask univerzity, jen prov souit podrobn studoval, k: Pro eny spov vznam blzkosti v monosti povdat si o vcech a zejmna o vztahu samotnm. Velk vtina mu nechpe, co po nich manelky chtj. asto kaj: ,Chci, abychom spolen nco dlali, ale ona chce pod jen mluvit.'" Huston zjistil, e pi namlouvn byli mui daleko ochotnj komunikovat zpsobem, kter uspokojoval potebu blzkosti a intimnosti jejich budoucch en. Ale po svatb si mui s pichzejcmi lty (alespo v konvennjch manelstvch) takto se svmi manelkami u tolik nepovdali; pocit blzkosti pak erpali sp ze spolen innosti, napklad pi spolen prci na zahrdce. Toto rostouc ticho na stran manel me bt sten i dsledkem toho, e mui jsou ve vztahu mn vnmav, zatmco eny si vztahov problmy uvdomuj intenzivnji: V jedn studii manelstv vidli mui cel svj vztah rovji ne jejich partnerky -jak kvalitu jejich sexulnho ivota, finance a vztahy s pbuznmi, tak i to, jak dobe naslouchaj jeden druhmu a jak zvan jsou jejich osobn nedostatky.10 eny obecn si stuj hlasitji ne mui, zejmna v neastnch svazcch. Spojte si rov pohled mu na manelstv s jejich averz k emonm konfrontacm a bude vm jasn, pro eny tak asto svoje partnery obviuj, e se neustle vyhbaj rozhovoru o problmech v jejich vztahu. (Tento rozdl mezi pohlavmi je pochopiteln zobecnnm a neplat pro vechny ppady. Jeden psychiatrv ptel si naopak stuje, e jeho ena m odpor k diskusi o citovch zleitostech mezi nimi a e je to prv on, kdo s tm mus vdy zat.) Neobratnost mu pi een citovch problm ve vztahu je bezpochyby umocovna tak jejich relativnm nedostatkem schopnosti rozeznvat vrazy emoc ve tvi. eny jsou napklad mnohem citlivj k projevm smutku ve tvi manela ne mui ke smutku ve vrazu svch manelek.11 Proto ena mus bt mnohem smutnj, aby si manel jejch pocit vbec viml; nato aby se zeptal, pro je tak smutn.

Nyn se zamysleme nad dopadem tohoto citovho rozdlu mezi pohlavmi na to, jak se v pru e nesoulady a smutky, kter nevyhnuteln vznikaj v kadm intimnm vztahu. Skutenost je, e specifick otzky - napklad spory o to, jak asto mt pohlavn styk, jak vychovvat dti nebo jak velkou pjku nebo spory si me manelsk pr dovolit, nemohou samy o sob manelstv rozbt. Pina rozchodu spov daleko astji v tom, jak manel o tchto choulostivch zleitostech diskutuj. Dosaen dohody o tom, jak nesouhlasit, je rozhodujcm bodem pro peit svazku. V pstupu k problmovm citm musej mui a eny pekonat pirozen rozdly mezi pohlavmi. Pokud toto nezvldnou, vystavuj se riziku emonch roztrek, kter mohou nakonec jejich vztah zniit. Jak jet uvidme, k takovm hdkm dochz daleko astji, m-li jeden, nebo dokonce oba partnei urit nedostatky v emon inteligenci.

MANELSTV: CHYBN VYJET KOLEJE

Fred: Vyzvedla jsi mi vci z istrny? Ingrid: (posmvanm tnem) Vyzvedla jsi mi vci z istrny? Vyzvedni si ty svoje zatracen hadry sm. Co si mysl, e jsem, tvoje sluka? Fred: To asi tko. Kdybys byla sluka, tak bys aspo umla uklidit.

Kdyby lo o rozhovor ze situan komedie, mon by vs pobavil. Avak toto je bolestn srav dialog manel zaznamenan pr let ped rozvodem.12 Tato nzorov vmna se odehrla ve stedisku vedenm psychologem Johnem Gottmanem z Washingtonsk univerzity. Ten provedl mon nejpodrobnj rozbor emonch vazeb, kter k sob partnery poutaj, a koro13 zivnch cit, je mohou manelstv zniit. V jeho stedisku byly konverzace pr nahrvny na video. Pak byla vypracovna zdlouhav analza s clem odhalit skryt psobc emon vlivy. Toto mapovn takka nepostehnutelnch stereotyp, je mohou bt pinou rozvodu, jednoznan svd pro klovou roli emon inteligence pro peit manelskho svazku. V prbhu poslednch dvaceti let Gottman sledoval vztahy vce ne dvou set dvojic. V nkterch ppadech lo o dvojice erstvch novomanel, jin pry u byli manely po nkolik destek let. Gottman zkoumal citov prosted manelstv tak dkladn, e dokzal pedpovdt, kter pry z jeho stediska (jako Fred a Ingrid, jejich rozhovor o vyzvednut vc z istrny byl tak zatrpkl) se v prbhu nsledujcch t let rozvedou, a to s 94 procentn pesnost - tj. s pesnost pi vzkumech mezilidskch vztah naprosto nevdanou! Spolehlivost Gottmanovy analzy spov v jeho peliv metodinosti a v podrobnosti jeho sledovn. Zatmco spolu pry mluv, zvltn senzory zaznamenvaj i ty nejjemnj fyziologick zmny. Pozorn analza vrazu jejich tv v kadm okamiku interakce s partnerem (je pouv systm rozliovn emoc vyvinut Paulem Ekmanem) doke odhalit i ty nejprchavj a nejjemnj nuance pocit. Po spolen nvtv pijde kad

z partner do stediska sm, sleduje videozznam rozhovoru a popisuje svoje skryt mylenky v napjatch chvlch rozhovoru. Vsledek lze pirovnat k emonmu rentgenovmu snmku vztahu. Jednm z prvnch varovnch signl, e je manelstv ohroeno, bv podle Gottmana ostr kritika. Ve zdravm manelstv mohou partnei kritizovat svobodn. Avak pod vlivem rozbouench emoc vyjadujeme kritiku nezdka tak, e psob spe destruktivn, jako tok na charakter partnera. Podvejme se nyn na jeden takov ppad. Pamela la s dcerou nakupovat boty, zatmco jej manel Tom zamil do knihkupectv. Domluvili se, e se za hodinu sejdou ped potou, a pak e pjdou spolen do kina na odpoledn pedstaven. Pamela tam byla vas, ale Tom nikde. Kde ksakru je? Film zan u za deset minut," postovala si Pamela sv dcei. Pokud se d nkde nco zvorat, me se vsadit, e tvj otec to pokad udl." Kdy se Tom za deset minut pot objevil, poten, e potkal starho kamarda, a omlouval se za svoje zpodn, Pamela na nj oste vyjela: To je v podku, nemus se omlouvat. Alespo jsme mly pleitost promluvit si o tvoj asn schopnosti zniit kad pln, na kterm se domluvme. Ty jsi tak neuviteln sobeck a bezohledn!" Pamelina kritika je vc ne jen vtkou za pozdn pchod: je to pm tok na charakter, kritika samotnho lovka, a ne jen jeho inu. Tom se pece omluvil. Ale jeho poklesek stail k tomu, aby o nm Pamela ekla, e je sobeck a bezohledn". Vtina pr obas prochz takovmi okamiky, kdy kritika neho, co partner udlal, je vyjdena jako tok na jeho osobu. Avak ostr osobn kritika psob na vztah mnohem korozivnji ne jen oprvnn stnosti. A m je kritika zvanj a urka ostej, tm spe jim partner nedopeje sluchu. Rozdl mezi prostou stnost a osobn kritikou je jasn patrn. P stnosti ena jasn a pesn ekne, co ji roziluje; pitom kritizuje ne svho manela, ale pouze jeho jednn. Mluv o tom, jak pocity v n manelv skutek vzbudil: Kdy jsi zapomnl vyzvednout moje aty z istrny, mla jsem pocit, e m nem rd." Je to emon inteligentn projev: asertivn, ne neptelsk nebo pasivn. Avak pi osobn kritice ena zneuv konkrtnho problmu k tomu, aby mohla manela napadnout: Ty jsi vdycky tak sobeck, nem nikoho rd. Jenom to dokazuje, e se nemu spolehnout, e udl jedinou vc sprvn." Tento typ kritiky vzbuzuje ve svm objektu pocity zahanben, viny, neschopnosti a nelsky - a to jsou pocity, kter v lovku daleko spe vyvolvaj potebu se brnit, ne snahu o pochopen, o vyeen situace nebo o napraven mrzutosti. A k tomu dochz o to vc, je-li kritika nabita opovrenm, co je emoce obzvlt destruktivn. K opovren asto sahme ve vzteku. Zpravidla jej vyjadujeme nejen slovy, ale i tnem hlasu a rozzlobenm vrazem oblieje. Jej nejzjevnj formou je posmch nebo urky - idiot", dvka", slaboch". Avak stejn zraujc jsou i posunky, kter signalizuj pohrdn; zejmna ohrnut rtu nebo klebek, co jsou univerzln projevy zhnusen a odporu; nebo obracen o v sloup, jako kdybychom chtli ci: Boe, to snad nen pravda!"

Za pohrdav vraz me obliejov sval, kter sthne koutky st do stran (zpravidla na lev stran). Zrove se sto pohled vzhru. Kdy se na tvi jednoho z partner tento vraz teba jen mihne, u druhho to v automatick emon reakci okamit vyvol zven srden frekvence o dva i ti dery za minutu. Takov skryt konverzace si vybr svou da. Gottman zjistil, e pokud manel pravideln projevuje svoje opovren, pak jeho ena je nchylnj k cel ad zdravotnch poruch, od opakujcch se nachlazen a chipek a po plsov infekce, znty moovho mche a poruchy zavn. A pokud se na tvi eny uke zhnusen (emoce blzce pbuzn pohrdn) bhem patnctiminutovho rozhovoru vce ne tyikrt, je to tichm znamenm toho, e se pr v nejblich tyech letech s nejvt pravdpodobnost rozpadne. Obasn projev pohrdn i odporu manelstv pochopiteln nezni. Takovto emon rny lze pirovnat ke kouen i ke zven hladin cholesterolu, je jsou rizikovmi faktory pro srden choroby: m jsou intenzivnj a m dle trvaj, tm vt je i nebezpe s nimi spojen. Na cest k rozvodu vskyt jednoho z tchto faktor pedpovd se vzrstnm problm ve vztahu nstup faktor dalch. Zvyk partnera neustle kritizovat a projevovat opovren i zhnusen znamen ohroen svazku, nebo vypovd o tom, e manel (i manelka) u sm pro sebe svho partnera odsoudil(a). V jeho i jejch mylenkch je partner pedmtem neustlho obviovn. Takovto negativn a neptelsk mylen pirozen vede k tokm, je pimj zasaenho partnera k defenzivnmu chovn - i k protitoku. Pi stresov reakci dochz k rozhodnut organismu mezi bojem a tkem. To znamen, e partner me na napaden reagovat dvma zpsoby. Protitok konv zpravidla v neplodn hlasit hdce. Avak druh reakce - tk, me bt pro vztah mnohem zhoubnj, zejmna pokud je tk vyjden v podob kamennho mlen. Opevnit se kamennmi stnami je neselhvajc obranou. Unikajc partner prost vymae veker vraz z tve a na pokusy o rozhovor pestane jakkoliv reagovat. Takov chovn obsahuje velmi siln denervujc sdlen, nco jako smsici ledovho odstupu, povenosti a znechucen. Objevuje se zejmna v manelstvch, kter ekaj zvan problmy. V 85 procentech ppad to byl manel, jen se takto uzavral do sebe a reagoval tak na jednn sv eny, kter ho napadala ostrou kritikou a 14 pohrdnm. Jako pravideln reakce na problmy psob takovto nik na vztah velmi destruktivn: pipravuje pr o jakoukoliv monost svoje neshody vyeit.

JEDOVAT MYLENKY
Dti zlob a dlaj kravl. Jejich otce Martina to roziluje. Obrt se ke sv manelce Melanii a ostrm tnem ekne: Drah, nemysl si, e by se dti mohly chovat trochu tieji?" Jeho skuten mylenka je: Ona je k dtem pli povoln."

Melanie vyct jeho podrdnost a vzedme se v n hnv. Zamra se a ekne: Dti se dobe bav. A stejn u pjdou brzy spt." Jej mylenka: To je cel on, vn si jenom stuje," Martin je nyn u zjevn rozzloben. Hroziv se naklon dopedu, zatne psti a podrdn ekne: Mm je dt do postele hned?" Ale ve skutenosti si mysl: V niem se mnou nesouhlas. Radi to vezmu do rukou sm." Melanii Martinova zloba nhle trochu polek, a tak mrn odpov: Ne, j u na to jdu." Jej mylenka: Pestv se ovldat - mohl by ublit dtem. Radji to vzdm." Aaron Beck, zakladatel kognitivn terapie, zaznamenal tyto dv paraleln konverzace, mluvenou a tichou, jako ukzkov ppad mylenkovch stereotyp, je mohou zniit manelstv.15 Skuten emon vmna mezi Melanii a Martinem je tvoena jejich postrannmi mylenkami. Tyto postrann mylenky jsou urovny jet jinou, hlub vrstvou, kterou Beck oznauje jako automatick mylenky". Tyto prchav pedstavy v pozad na mysli o ns samch a o lidech kolem ns jsou odrazem naich nejhlubch emonch postoj. U Melanie je tato skryt mylenka piblin takov: V jednom kuse m s tm svm vztekem otravuje." A Martin je pesvden: Nem prvo se ke mn takhle chovat." Melanie si pipad ve svm manelstv jako nevinn ob, zatmco Martin pociuje spravedliv rozhoen nad tm, co mu pipad jako nespravedliv jednn. Postoje nevinn obti a oprvnnho rozhoen jsou typick pro partnery v problmovch manelstvch. Neustle oivuj jejich hnv a pocit ublenosti.16 Ve chvli, kdy se mylenky typu oprvnnho rozhoen stanou automatickmi, zanou se uskuteovat: partner, kter se ct bt obt, neustle sleduje vechno, co ten druh dl a co by mohlo jeho postaven obti potvrdit. Ignoruje nebo znevauje vechny projevy laskavosti z jeho strany, kter by mohly oprvnnost takovho pesvden zpochybnit. Takov mylenky jsou velmi mocn, nebo aktivuj n poplan systm. Ve chvli, kdy manelova mylenka na to, jak ve vztahu nezaslouen trp, odstartuje emon tsovou reakci, si manel velmi snadno vybav vechny nespravedlnosti, kterch se na nm jeho partnerka v prbhu celho jejich vztahu dopustila, avak nevzpomene si na nic, co by jeho pesvden, e je pouze nevinnou obt, zpochybnilo. Tm stav svoji manelku do bezvchodn situace: dokonce i vci, kter manelka dl s dobrmi mysly, mohou bt chpny naprosto opan, jsou-li hodnoceny skrze takov negativn postoj a zneveny jen jako bezvznamn pokusy zastt pravdu - a tou je, e jej manelka tyranizuje. Partnei, kte nejsou takto zaujati, dokou pijmout mnohem nevinnj vysvtlen nepjemnch udlost, a proto jsou k takovm citovm explozm daleko mn nchyln. A pokud k nim pece jen dojde, vzpamatovvaj se z nich mnohem rychleji. Veobecn platn zkonitosti mylenek, kter mohou umocovat nebo naopak zmrovat negativn citov vazby, se d podle vztah uvedench v kapitole est, kde psycholog Martin Seligman

rozebr pesimistick a optimistick postoj. Pesimistick nzor znamen dret se pesvden, e partnerv charakter je natolik pochyben, e jej nic neme zmnit, co zaruuje trvalost naeho utrpen: Je sobeck, zabv se jenom sm sebou. Byl k tomu vychovn a takov u bude vdycky. Oekv ode mne, e pro nj udlm prvn posledn. Moje vlastn city by u ani vc pehlet nemohl." Naproti tomu optimistick nzor na stejnou situaci by vypadal zhruba takto: Chce toho po mn trochu moc, ale dve bval docela ohledupln, mon m jen patnou nladu - zajmalo by m, jestli mu nco nevad v prci." To je postoj, kter manela ani manelstv neodepisuje jako nco nenapraviteln naruenho a beznadjnho. Namsto toho spatuje pinu nepjemn situace ve vnjch okolnostech, kter je mono zmnit. Prvn pstup s sebou nese neustl utrpen; naproti tomu pstup druh utuje. Lid, kte maj sklony k takovmu pesimistickmu postoji, bvaj i velmi nchyln k unesen emocemi". Vci, kter jejich mui i eny dlaj, v nich vzbuzuj hnv, zkost nebo jin negativn emoce. A kdy k tomu dojde, zstanou u rozileni. Jejich vnitn napt a pesimistick postoj vrazn zvyuj pravdpodobnost, e pi konfrontaci s partnerem shnou ke kritice a k pohrdn, co u partnera zase vyvol obrannou reakci i snahu uniknout. Mon nejnebezpenj toxick mylenky najdeme u manel, kte fyzicky napadaj svoje eny. Studie surovch manel, provdn psychology na Univerzit v Indian, odhalila, e tito mui pemlej podobn jako dti, kter ikanuj svoje vrstevnky: dokou spatovat neptelsk mysly i v naprosto neutrlnch inech svch manelek, a toto nedorozumn pak pout k ospravedlnn svho vlastnho nsil. (Mui, kte jsou sexuln agresivn u na schzkch se svmi ptelkynmi, dlaj nco podobnho. 17 Pistupuj k enm velmi podezvav, a znevauj tak jejich nmitky.) Jak jsme se pesvdili v kapitole sedm, takov mui se ct pohrdnm, odmtnutm nebo pohorujcm chovnm svch en na veejnosti zvlt ohroeni. Nyn se podvejme na typickou situaci, kter u takovch nsilnk vzbuzuje mylenky ospravedlujc" jejich hrubost: Jste na spoleenskm verku a vimnete si, e poslednch ticet minut se vae ena bav s jednm pitalivm muem a asto se pi tom smje. Zd se, e s n ten lovk flirtuje. Kdy takov mu vid, jak jeho manelka dl nco, co by mohlo bt nznakem odvren i oputn, jeho rozhoen v nm okamit odstartuje zuivou reakci. Ve nasvduje tomu, e automatick mylenky typu ona m chce opustit" spoutj tsovou citovou reakci, v jejm dsledku pak nsiln manel zanou jednat impulsivn, s nekompetentnmi behaviorl18 nmi projevy", jak tomu kaj vdci: prost se zanou chovat surov.

POVODE: ZATOPEN MANELSTV

V dsledku tchto negativnch postoj v manelstv postupn vznik trval krize; tyto postoje toti vyvolvaj emon boue pli asto, a navc zabra-

uj rychlmu odeznn vzniklho hnvu a pocitu ublenosti. Gottman obrazn oznauje tento sklon k opakovan eskalaci negativnch emoc jako zaplaven partnera. Zaplaven manel i manelky jsou natolik zameni na negativitu svho partnera a na svoji vlastn reakci na ni, e se stvaj obt svch destruktivnch nekontrolovatelnch cit. Lid v tomto citovm stavu u nejsou schopni vyslechnout vysvtlen bez pekrucovn a reagovat s jasnou hlavou. Je pro n velmi obtn urovnat si vlastn mylenky, a proto asto poklesnou k primitivnm reakcm. Prost jen tou po tom, aby to u skonilo, nebo chtj utci i oplatit rny. Zatopen osobnosti vytv circulus vitiosus vbuch negativnch emoc. Prh podrdn, pi jeho pekroen dochz u lovka k zaplaven a ke ztrt soudnosti, maj nkte lid neobyejn vysok; proto bez obt snej zlobu a pohrdn. U jinch vak me tato reakce vznikat u v okamiku, kdy jim partner vytkne njakou malikost. Na fyzick rovni je pro zatopen osobnosti" charakteristickm znakem zven srden frekvence z klidov hodnoty.19 U en je tato klidov frekvence asi 82 tep za minutu, u mu asi 72 (individuln hodnoty se mohou liit v zvislosti na velikosti tla a jinch faktorech). Zaplaven zan pi zven tohoto pulsu o zhruba 10 tep za minutu. Pokud srdce bije rychleji ne 100 tep za minuto (k emu dochz pomrn snadno pi pli nebo pi intenzvnm hnvu), pak tlo uvoln do krve adrenalin a dal hormony, kter zajist, aby se napt po uritou dobu udrelo. Okamik, kdy emon centra pejmaj vldu nad mozkem, lze jasn rozliit ve zmn srdenho rytmu: v prbhu teba jen jedinho srdenho deru se me tepov frekvence nhle zvit o deset, dvacet nebo dokonce i o ticet tep za minuto. Svaly se napnou, lovku se tko dch. Nsleduje smr negativnch emoc; nepjemn zchvat strachu nebo vzteku, ktermu, jak se nm zd, nelze uniknout, a trv to celou vnost", ne pomine. V tomto okamiku pln rozvinutho emonho nosu" jsou emoce lovka tak intenzvn, jeho perspektiva natolik zen a mylen tak zmaten, e je zcela beznadjn snait se vidt vci z hlediska ostatnch a pokouet se hledat rozumn een. Vtina mu a en obas takovto okamiky prov, zejmna kdy se hdaj - je to jedin pirozen. Zvan problm vznik teprve ve chvli, kdy se jeden z partner ct zatopen" prakticky pod. Je pemoen chovnm svho partnera a napjat vyhl sebemen nznak toku nebo nespravedlnosti. Je pehnan vnmav k jakmkoliv urkm, napadenm nebo jen mrzutostem, a i ten nejmen projev v nm doke vyvolat rozhoenou reakci. Pokud je manel v takovmto stavu a jeho ena ekne teba jen: Milku, mli bychom si promluvit," vzbud v nm takov vta mylenku u se zase chce hdat...", co opt odstartuje zabhnut ritul negativnch emoc. Je pro nj stle t a t vzpamatovat se z tlesnho podrdn, kter takov stres provz. To v nm nsledn vzbuzuje sklon vidt i nevinn rozhovory ve patnm svtle a znovu vyvolat mrzutost. Prv toto je pravdpodobn nejnebezpenj okamik manelstv, nebo znamen katastrofick posun ve vztahu. Trvale podrdn partner postupn dospje do stavu, kdy si o sv manelce mysl neustle jen to

nejhor, a a ona dl cokoliv, on to povauje za zlomyslnost. Z malch problm se stanou velk bitvy a city jsou zraovny tm nepetrit. S postupem asu manel, kter je postien zatopenm", zane povaovat vechny problmy v manelstv za velmi zvan a nenapraviteln, nebo jeho emon stav sm o sob znemouje vekerou snahu konflikty njak vyeit. S trvnm takovto situace dojdou partnei k zvru, e dohadovat se o tom stejn nikam nevede, a zanou se v prvn ad starat o vlastn porann city: zanou t rozdln ivoty izolovni jeden od druhho a uvnit manelstv si pipadaj osaml. Dalm krokem bv podle Gottmana velmi asto rozvod. Na tto cest k rozvodu jasn vidme tragick dsledky nedostatku emonch schopnost. Uvzne-li pr v kolotoi neltostn kritiky a pohrdn, obrany, niku, izolace, negativnch mylenek a emonho zaplaven", dochz tak k desintegraci emonho sebeuvdomovn a sebeovldn, empatie a schopnosti utiit svho partnera i sama sebe.

Mui:

ZRANITELN POHLAV

Vrame se jet jednou k pohlavnm rozdlm v citovm ivot, kter se ukzaly bt skrytou ostruhou rozpad manelstv. Dokonce i po ticeti pti i vce letech manelstv petrvv zsadn rozdl mezi partnery v tom, jak vnmaj sv citov neshody. Ve srovnn s mui jsou eny ochotnj pistoupit k nepjemn manelsk hdce. Tento zvr, jen vyplynul ze studie Roberta Levensona na Kalifornsk univerzit v Berkeley, se zakld na tvrzen sto jedenapadesti pr ijcch v dlouhotrvajcch manelstvch. Levenson zjistil, e rozilen bhem manelsk neshody je pro mue krajn 20 nepjemn, zatmco enm tolik nevad. U mu dochz k zaplaven" osobnosti v prmru dve a z mn zvanch dvod ne u en. Mui takto astji reaguj na kritiku svch manelek. V rozilen dochz u mu k uvolovn vtho mnostv adrenalinu do krve a tato sekrece je spoutna mn intenzivnmi negativnmi podnty ze strany manelky. Mum tak trv dle, ne se z rozilen fyzicky zotav.21 Neochvjn stoick postoj mu typu Clinta Eastwooda me bt jen projevem sil brnit se pocitu, e situaci emon nezvldnu. Gottman je pesvden, e hlavnm dvodem, pro se mui tak asto brn nikem a peruenm veker komunikace, je snaha nepodlehnout zplav emoc. Gottmanovy vzkumy prokzaly, e pot, co mui v hdce peruili komunikaci a obrnili se mlenm, jejich srden frekvence klesla zhruba o deset tep za minutu a dostavil se subjektivn pocit levy. Avak - a tady je ten paradox - kdy mui pestali odpovdat, srden frekvence jejich en rychle stouply na hodnoty, kter signalizuj velmi siln rozilen. Tento citov tanec, kdy ob pohlav hledaj uklidnn v opanch taktikch, vede k velmi rozdlnmu postoji vi citovm konfrontacm: mui se jim sna vyhbat se stejnou horlivost, s jakou je eny vyhledvaj. Mui maj sklony k tomu uzavrat se do sebe, eny zase astji kritizuj

svoje manely.22 Tato asymetrie je zpsobena tm, e eny maj ve vztahu roli emonch manaerek". Povauj za svou povinnost prohovoit a vyeit sporn otzky a problmy. Jejich manel vak jen velmi neochotn diskutuj o tmatech, kter je roziluj. Kdy ena vid, e se jej mu sna vycouvat", zane si stovat hlasitji a intenzivnji a postupn pejde a ke kritice partnera. A pokud se manel brn i si sv manelky pestane vmat, pak se jej pocit frustrace a zloby vystupuje; pid tedy ke sv kritice i pohrdn, aby svoji nespokojenost zdraznila. Kdy manel vid, zeje pedmtem kritiky a pohrdn sv partnerky, zane upadat do mylenkovho stereotypu nevinn obti" nebo oprvnnho rozhoen". Oba tyto stereotypy pak stle snadnji spoutj emon zaplaven". Aby se manel ped tmto velmi negativnm citovm stavem ochrnil, zane se prudeji brnit, anebo prost pestane brt kritiku na vdom. Avak nezapomnejme, e pokud se manel takto od manelky izoluje, zpsob tm zase jej citov zaplaven", a ona si pak pipad pipad naprosto bezmocn. A jak se tento koloto manelskch hdek vyhrocuje, me se a pli snadno vymknout kontrole.

O N I A ONY: MANELSK RADA

Potenciln nsledky rozdl ve zpsobu, jakm mui a eny e citov problmy svho vztahu, jsou, jak vidme, dosti neradostn. Co tedy mohou partnei udlat pro to, aby si uchovali lsku, kterou jeden k druhmu pociuj? Co ochrn jejich manelstv? Na zklad pozornho sledovn chovn partner, jejich manelstv si zachovalo harmonii po cel lta, mohou odbornci poskytnout pomrn specifick rady pro kad pohlav, a dle nkolik veobecn platnch pravidel pro vechny. Mui a eny potebuj pozmnit svoje emon naladn. Mum se doporuuje, aby ped konflikty neuhbali a aby si zkusili uvdomit, e kdy jejich ena zane mluvit o njak mrzutosti i sporu, me to dlat z lsky a svou otevenost se teba sna zachovat vztahu zdrav (pestoe jej neptelskost me mt samozejm i docela jin motiv). Pokud dojde k nahromadn mrzutost, kter vou pod povrchem vztahu, jejich intenzita narst, a jednoho dne dojde k vbuchu. Jsou-li vak mrzutosti prbn ventilovny a eeny, napt mezi partnery se uvoln. Mui by si mli uvdomit, e hnv nebo nespokojenost neznamen clen tok na jejich osobu - emoce jejich manelek prost jen zdrazuj jejich postoj k problmu. Mui se tak mus hldat, aby pli brzo neukonili diskusi navrenm praktickho een; pro enu toti bv nezdka dleitj vidt, e manel naslouch jejm stnostem a e se vciuje do jejch pocit (akoliv s n nemus souhlasit). Jeho praktick rady me ena povaovat za znmku toho, e jej emoce manel pehl jako nedleit. Manel, kte dokou stt pi svch ench a vyslechnout je i tehdy, jsou-li velmi rozilen, a kte se nepokouej sniovat vznam nespokojenosti svch en, jim tak umouj, aby se ve vztahu ctily respektovny.

Hlavnm muskm problmem je pocit, e jejich manelky projevuj svoji nespokojenost pli intenzvn a hlasit. Proto by se zase eny mly clevdom snait o to, aby svoje partnery nenapadaly; mohly by vyjdit nespokojenost s jejich konkrtnmi skutky, ale nemly by pitom kritizovat jejich osobnost i projevovat pohrdn. Stnosti v tomto ppad nejsou tokem na charakter partnera; jde spe o jasn vyjden toho, e urit jednn nm vad. Rozzloben napaden osobnosti partnera tm jist vyvol na stran manela obrannou reakci, co jen dle umocn frustraci eny a vyost hdku. Doke-li ena do sv kritiky zalenit i ujitn manela o svoj lsce, m vt anci na spch.

DOBR HDKA
Rann noviny uvdj konkrtn pklad een manelskch spor. Marlene Lenickov se pohdala se svm manelem Michaelem: on se chtl dvat na zpas Dallas Cowboys vs. Philadelphia Eagles, zatmco ona chtla pepnout na zprvy. Kdy se Michael pohodln usadil ped televiz, pan Lenickov mu ekla, e u m toho jeho fotbalu dost". Pak la do lonice, pinesla si revolver re 0,38 a manela sedcho na pohovce dvakrt stelila. Pan Lenickov byla obvinna z myslnho napaden a proputna na kauci 50 000 dolar. Dle se v novinch psalo, e pan Lenick je v pomrn dobrm zdravotnm stavu a zotavuje se ze zrann. Jedna kulka jej zashla do bicha a druh mu projela levou lopatkou a krkem.23 Pestoe jen u malho zlomku manelskch hdek dochz k nsil - resp. k nsil v tak destruktivn form - nabzej nm konflikty nedocenitelnou pleitost vnst do manelstv emon inteligenci. Napklad pry, kter dokou udret svoje spory u jednoho tmatu a kter si vzjemn umouj projevit nzor na vc, dvaj jeden druhmu najevo, e poslouchaj.24 A protoe ukivdnmu partnerovi jde asto pedevm o vyslyen svch stnost, projev empatie me v takov situaci vrazn snit citov napt. U pr, jejich vztah skonil rozvodem, pravideln chybla jakkoliv snaha (alespo ze strany jednoho z partner) zmrnit napt ve sporu. Klovm rozdlem mezi spory ve zdravm manelstv a ve vztazch, je kon rozvodem, je prv schopnost zacelit trhliny vznikl hdkou.25 Reparan mechanismy, kter zabrauj konfliktu perst ve zniujc emon explozi, jsou prost: zstvat pi diskusi u pvodnho tmatu, empatizovat s partnerem a pokouet se zmrovat napt. Tyto zkladn kroky funguj jako citov termostat; udruj projevy emoc v rozumnch mezch, a umouj tak partnerm soustedit pozornost na pedmt sporu. Jednm veobecn platnm postupem, jak zajistit fungovn manelstv, je nezamovat se ani tak na specifick problmy - nap. na vchovu dt, sex, penze, na domc prce, kolem nich se hdky nejastji to - ale spe usilovat o pstovn emon inteligence ve vztahu. Zv se tak pravdpodobnost, e dokete eit spory k oboustrann spokojenosti. Pouh hrst-

ka emonch dovednost - v prvn ad schopnost sm sebe uklidnit (a uklidnit i svho partnera), a dle schopnost empatizovat s partnerem a naslouchat jeho nzorm - sta k tomu, aby se pry nauily eit svoje problmy konstruktivnji. Tyto postoje nm umouj vst spor estn, umt se hdat". (Prv toto umn se nezanedbateln podl na spokojenosti v manelstv a odzbrojuje negativitu, kter, pokud ji nechme rst, nakonec vztah rozvrt.)26 Je pochopiteln, e dn ze svch emonch zvyk nezmnme pes noc. Pokud chceme opravdu nco zmnit, potebujeme k tomu i notnou dvku vytrvalosti a bdlosti. Schopnost partner pozitivn ovlivnit svj vztah je pmo mrn motivaci jejich snaen. Vtina citovch reakc, k nim v manelstv dochz tak snadno, m svoje koeny kdesi v ranm dtstv. Poprv jsme si je osvojili v naich nejintimnjch vztazch, anebo jsme je pejali od rodi. A tyto zpsoby jsme si vnesli do manelstv u pln zformovan. Jsme tedy vybaveni uritmi emonmi nvyky: napklad pehnan reagujeme na nevznamn podnty i se u pi prvnm nznaku konfrontace stahujeme do sebe, i kdy jsme si mon psahali, e se budeme chovat jinak ne nai rodie.

Utien
Kad siln emoce je ve sv podstat impulsem k uritmu jednn. Ovldnut tchto pohnutek je zkladem emon inteligence. Takovto sebeovldn je nejobtnj zejmna v milostnch vztazch, nebo prv ty jsou pro ns tak dleit. Citov reakce v intimnch vztazch se dotkaj nkterch naich nejhlubch poteb: touhy bt milovn a ctn, strachu z oputn nebo z citov deprivace. Proto ns nepekvap, e se v manelskch hdkch meme chovat tak, jako by bylo v szce nae peit. Pesto se nic nevye, kdy se jeden nebo dokonce oba partnei nechaj unst emocemi. Pro manelstv je teba, abychom se nauili zklidovat svoje vlastn rozbouen city. To v podstat znamen osvojit si dovednost rychle se zotavovat ze zaplaven" emocemi. Pi maximlnm citovm rozruen dochz k naruen schopnosti jasn myslet, naslouchat a vyjadovat se. Proto je snaha o uklidnn nesmrn konstruktivnm krokem, bez nj se nelze piblit een problmu. Clevdom pry si mohou vypstovat zvyk sledovat pi citov nabit diskusi kadch pt minut svj puls na pedn stran krku, nkolik centimetr pod hlem doln elisti (lid, kte provdj fyzicky nron sporty, se 27 to snadno nau). tynsobek pulsu za patnct sekund pedstavuje minutovou srden frekvenci. Zkladn hodnotou je klidov srden frekvence. Pokud dojde ke zrychlen pulsu o vce ne, eknme, deset der za minutu, meme to povaovat za potek zaplaven emocemi. Kdy partnei zaznamenaj takov zrychlen tepu, mli by si dt dvacetiminutovou pestvku, a pak teprve zat znovu diskutovat. Pestoe se vm me zdt, e pt minut sta, skuten odeznn fyzick reakce trv o nco dle. Jak jsme se pe-

svdili v kapitole pt, zbytkov rozilen vyvolv dal a dal rozilen. Del pestvka poskytuje tlu vce asu, aby se zotavilo z pedchozho podrdn. Pry, kterm se nezamlouv sledovat pi hdce svj puls, se prost mohou pedem dohodnout, e pi prvnch pznacch citovho zaplaven" kterhokoliv z partner me jeden z nich vyhlsit pestvku. Bhem n meme napomoci uklidnn tm, e budeme provdt relaxaci nebo aktivn cviit (meme pout i jin metody uveden v kapitole pt), abychom se dokonaleji zotavili z citovho zaplaven.

Uklidujc samomluva
Citov zaplaven bv nejastji vyvolvno negativnmi mylenkami o partnerovi. Je tedy prospn, kdy se partner, jen je takovm odsuzovnm rozilen, pokus s tm nco udlat. Prpovdky typu tak tohle u nebudu trpt" nebo teda takov jednn si ani v nejmenm nezasloum" jsou typickmi projevy stereotypnch postoj nevinn obti i oprvnnho rozhoen. Jak zdrazuje kognitivn terapeut Aaron Beck: ne abychom se tmito mylenkami jen tak nechali rozlit i se pod jejich vlivem ctili ublen, je uitenj zkusit je zachytit a pemoci - tak se toti meme uvolnit z jejich seven.28 Abychom to dokzali, musme takov mylenky sledovat; uvdomit si, e jim nemusme vit, a snait se vzpomenout si na dkazy nebo postoje, je jejich oprvnnost zpochybuj. Napklad manelka, kter m pi hdce pocit, e jemu ani v nejmenm nezle na tom, co potebuji - vdycky je to takov sobec", me takovou mylenku pemoci tm, e si pipomene celou adu vc, kter pro ni manel udlal a kter byly jednoznanm projevem jeho starostlivosti. To j umon pozmnit svoji mylenku asi takto: No, nkdy se teda star o to, co potebuji, ale prv udlal nco tak bezohlednho, e m to rozlilo." Tato formulace v sob obsahuje monost zmny a pozitivnho rozeen sporu, zatmco pvodn postoj vyvolv jen zlobu a pocit ublen.

Umn naslouchat a mluvit

On: Co tady tak ki?!" Ona: Samozejm e kim - protoe jsi neslyel ani slovo z toho, co jsem ti kala. Ty m prost vbec neposlouch!" Umn naslouchat je schopnost, kter manelsk pr stmeluje. Takov lid i v t nejboulivj hdce, kdy jsou oba i jeden z partner pohlceni zplavou rozbouench cit, dokou i pes svj hnv poslouchat, vnmat smliv gesto partnera a reagovat na nj. Avak partnei, jejich vztah smuje k rozvodu, svmu vzteku naprosto podlhaj a svoji pozornost zamuj vhradn na podrobnosti pedmtu hdky. Nepokouej se slyet - neku-

li optovat - nabdku smru, je me bt ve slovech partnera obsaena. Obrann postoj projevuje naslouchajc partner tm, e bu ignoruje, nebo rovnou zamtne stnost i kritiku ze strany svho protjku. Reaguje na n, jako by byly napadenm jeho osobnosti, a ne snahou o zmnu chovn. Je pochopiteln, e pi ostr hdce na sebe vtky asto berou podobu takovch osobnch tok. Nezdka jsou proneny tak negativn, e je velmi tk je povaovat za nco jinho ne za urku. Ale dokonce i v tch nejvyhrocenjch situacch si mohou partnei clen vybrat, co sly: neptelsk nebo negativn prvky vmny nzor (protivn tn, urku i opovrlivou kritiku) mohou prost ignorovat a zkouet se soustedit pedevm na hlavn sdlen. Jde to snze tehdy, kdy partnei nezapomnaj povaovat negativitu svho protjku jednak za projev zvanosti, kterou partner pikld diskutovanmu problmu, a jednak za jeho dost o napjatou pozornost. Proto kdy ena ki: Kdy u mi ksakru pestane skkat do ei?!", ml by se partner snait pronst jen: Tak dobe, tak to dopovz," ani by pehnan reagoval na agresivitu obsaenou v jejch slovech. Empatie k partnerovi nm pomh mu naslouchat a odolat pitom pirozen touze se jeho vtkm brnit. Jen pomoc empatie dokeme skuten chpat city, kter stoj za jeho slovy. Aby mohl partner se svm protjkem pln ctit, mus nejprve (jak u ostatn vme ze sedm kapitoly) ztiit svoje vlastn city do takov mry, aby byl schopen vnmat a odret partnerovy emoce. Bez tohoto fyzickho sladn mohou bt nae domnnky o tom, co partner ct, naprosto pochyben. Jsou-li nae vlastn emoce tak siln, e nm neumouj fyzick souznn s jinou osobou, miz i schopnost empatie. Nae city prost pehlu vechno ostatn. Jednm z postup bn uvanch v manelsk psychoterapii je metoda efektivnho citovho naslouchn nazvan zrcadlen". Kdy si jeden z partner na nco stuje, druh to vlastnmi slovy opakuje a sna se pochopit nejenom mylenku, ale i emoce obsaen ve sdlen. Zrcadlc" partner si u svho protjku ovuje, e jeho pochopen vtky je sprvn; a pokud sprvn nen, zkou to tak dlouho, dokud to nen v podku. Zd se 29 to prost, avak ve skutenosti je to a pekvapiv obtn. Vsledkem zrcadlen" je nejenom vzjemn pochopen, ale tak doprovodn uklidujc pocit emonho sladn. Ten me sm o sob odzbrojit bezprostedn hrozc tok a zabrnit diskusi o choulostivch zleitostech, aby se promnila v hdku. Zkladem umn vyjadovat se bez pehnan obrannho postoje je schopnost udret rozhovor na rovni urit stnosti a nenechat jej perst v osobn urky a napaden. Psycholog Haim Ginott, autor prvnch vukovch program efektivn komunikace, kal, e nejlepm nvodem, jak formulovat stnost, je XYZ": Kdy jsi udlal(a) X, ml(a) jsem z toho pocit Y. Byl(a) bych radji, kdybys udlal(a) Z." Napklad: Kdy jsi mi nezavolal, e pijde pozd na nai schzku, rozzlobilo m to a mla jsem pocit, e si m nev. Byla bych radji, kdybys bval zvedl telefon a ekl mi, e neme pijt vas." Tato varianta je mnohem vhodnj ne pm tok typu: Jsi bezohledn, sobeck hajzl!", s nm se tak asto v manelskch

hdkch setkvme . Zkrtka v oteven komunikaci nen msto pro vyhroovn, napadn a urky. Jej pravidla nepipoutj dnou z forem obrannho chovn (vmluvy, poprm zodpovdnosti, protitok a dal). I tady je empatie mocnm nstrojem. A konen vzjemn lska a cta ns zbavuj neptelstv, a to jak v manelstv, tak i mimo n. Jednm z nejinnjch zpsob, jak zmrnit napt v hdce, je dt partnerovi najevo, e j ste ochotni vidt vci i z jeho perspektivy, a piznat jeho nzoru uritou platnost, pestoe s nm celkov nesouhlaste. Jinm postupem je pijmout odpovdnost, i se dokonce omluvit, pokud vidte, e jste udlali chybu. Potvrzenm nzoru druhho dvte najevo, e naslouchte a e berete na vdom emoce, kter v partner i partnerka projevuj, ani byste se nechali vthnout do hdky: Vidm, e t to roziluje." Jindy si projevuj partnei uznn ve form kompliment: najdou si nco, eho si na druhm upmn v, a pochvl to. Uznn je spolehliv zpsob, jak svho partnera uklidnit a jak vybudovat emocionln kapitl ve form pozitivnch cit.

Praxe
Vechny tyto postupy nachzej uplatnn a pi citov napjat konfrontaci nzor, pi n vznik siln emon podrdn. Mme-li tchto postup, ve chvli kdy je jich nejvce teba, skuten dokzat pout, musme si je naped osvojit opravdu dkladn. Emon centra toti reaguj tmi emonmi stereotypy, kter jsme si osvojili v prvnch letech ivota pi opakovanm provn hnvu a ublenosti. Pi vysokm citovm napt tyto stereotypy pevldaj. Vybavovn vzpomnek a nae reakce na n jsou na emocch do znan mry zvisl, a tak je v takovch citov vypjatch chvlch obtn pamatovat na nae v klidu nauen postupy a jednat podle nich. Pokud nejsme s konstruktivnj citovou reakc dokonale obeznmeni a nemme s n zkuenosti, je tm nemon se ji pokouet uplatovat v rozilen. Avak pokud novou reakci provdme v bnch podmnkch tak asto, a se nakonec zautomatizuje, je pak daleko pravdpodobnj, e ji v njak form projevme i bhem citov krize. Z tchto dvod je teba ve zmnn postupy vyzkouet a natrnovat v situacch, je nejsou stresujc, a teprve pot je uplatnit v napjat atmosfe hdky. Jenom tak se mohou stt nacvienou prvn reakc (i alespo ne pli zpodnou druhou reakc) v naem emonm repertoru. Tyto protiltky na rozklad manelstv jsou ve sv podstat malm uzdravujcm vcvikem emon inteligence.

10
Umn stt v ele

Melburn McBroom byl dominantnm fem s povahou, kter nahnla hrzu vem jeho podzenm. Kdyby pan McBroom pracoval v kanceli i tovrn, jeho charakter by pravdpodobn nezpsobil dn vnj obte. Ale Melburn McBroom byl vrchnm pilotem. Jednoho dne v roce 1978 se McBroomovo letadlo blilo k Portlandu v Oregonu, kdy si posdka povimla poruchy pistvacho zazen. Zatmco se mechanik pokouel poruchu odstranit, McBroom se snail zskat as a krouil s letadlem ve velk vce nad pistvac drhou. McBroom byl opravou pistvacho mechanismu pmo posedl. Neviml si tedy, e se obsah palivovch ndr letadla pomalu bl nule. Avak jeho kolegov se tak obvali McBroomova hnvu, e mleli i tv v tv blc se katastrof. Letadlo se ztilo a v jeho troskch zahynulo deset lid. Dnes se pbh o tomto netst uvd jako odstraujc pklad pi bezpenostnm kolen pilot.1 V osmdesti procentech leteckch katastrof se piloti dopoutj chyb, k nim nemuselo dojt, zejmna pokud by posdka tsnji spolupracovala. Schopnost tmov prce, oteven komunikace, spoluprce, naslouchn a vyjden svho nzoru - to ve jsou zklady sociln inteligence, kter jsou pi prprav pilot nyn zdrazovny stejn siln jako technick zpsobilost. Kajuta letadla je mikrokosmem kad fungujc organizace. Avak i bez znepokojivho rizika zcen letadla v n me dochzet k destruktivnmu psoben patnho charakteru, ustraenosti podzench i arogantnho vystupovn f. Destruktivn me na pracoviti psobit i kterkoliv jin ze spousty dalch variant defekt emon inteligence, ani by si toho viml kdokoliv, koho se to bezprostedn netk. Dsledkem bv tm vdy pokles produktivity, zven podlu nedodrench termn, nejrznj omyly a chyby, a tak odchod zamstnanc, kte chtj pracovat v pjem-

njch podmnkch. Za nzkou rove emon inteligence plat podnik snenmi zisky. Pokud mezi zamstnanci nen zait urit pracovn etika, podnik me mnohem snadnji vyhoet nebo zkrachovat. Vliv emon inteligence na efektivnost podniku je v ekonomice relativn novou mylenkou. Pro nkter manaery je obtn ji akceptovat. Studie dvou set padesti vedoucch pracovnk ukzala, e vtina z nich si mysl, e jejich prce vyaduje jejich hlavy, avak ne jejich srdce". Mnoho z nich projevilo obavy, e empatie nebo souctn s vlastnmi spolupracovnky by je postavily do konfliktu s jejich organizanmi cli. Jeden z nich se dokonce domnval, e pedstava vychovn emoc tch, s nimi kadodenn pracuje, je naprosto absurdn; ekl, e by pak nebylo mon s lidmi rozumn jednat". Jin namtali, e kdyby se sv citov nezastnnosti vzdali, nedokzali by pak init tvrd" rozhodnut, kter byznys nkdy vyaduje - tebae by je pravdpodobn sdlovali humnnjm zpsobem.2 Tato studie byla provedena v sedmdestch letech, tj. ve zcela odlin ekonomick atmosfe. Domnvm se, e takovto pstup je u pekonn; nyn je ji luxusem minulosti, kter si dnes nememe dovolit. Nov podmnky hospodsk soute stav emon inteligenci na pedn msto na pracoviti a na trhu. Jak mi ekl psycholog Shoshona Zuboff z Harvardovy univerzity, podniky proly v tomto stolet radikln revoluc, kterou provzela i odpovdajc transformace emonho prosted na pracoviti. Dv dlouho panovala dominance vedoucch pracovnk v podnikov hierarchii; tehdy byli odmovni pedevm rzn fov s ostrmi lokty. Avak tato rigidn hierarchie se v osmdestch letech naeho stolet zaala pod ntlakem rozvoje informanch technologi a globalizace ekonomiky rozpadat. ,Bojovnk z dungle' je symbolem toho, m byly podniky v minulosti. A virtuos mezilidskch vztah je vedoucm pracovnkem budoucnosti."3 Nkter dvody tto zmny jsou zcela zejm: pedstavte si ty nsledky pro pracovn skupinu, kdy nkdo nen schopen ovldnout svoje vbuchy vzteku nebo kdy nevnm emoce svch koleg. Vechny kodliv inky citovho rozruen na kvalitu mylen (podrobn popsan v kapitole est) se projevuj i na pracoviti. Kdy jsou lid rozileni, nedokou si nco zapamatovat, dvat pozor, uit se nebo rozumn rozhodovat. Jak se vyjdil jeden odbornk na zen podniku: Ve stresu lid hloupnou." A nyn si naopak pedstavte, jak pracovn vhody s sebou nese rozvinut emon inteligence, tj. schopnost sladit se s emocemi lid, se ktermi jednme, schopnost eit spory tak, e se nevyhrocuj, nebo schopnost pi prci snadno vstupovat do stavu proudn". Vedouc postaven neznamen dominanci, ale umn pesvdit lidi, aby pracovali na spolenm kolu. A pokud jde o rozhodovn o na vlastn karie, nen nic dleitjho ne umn rozpoznat ty nejhlub pocity, kter v ns nae prce vzbuzuje, a uvdomit si, co je teba zmnit, abychom byli se svm zamstnnm opravdu spokojeni. Nkter mn zejm vhody emonch schopnost, je se dnes ad k dovednostem pikovch manaer, jsou odrazem hlubokch zmn na pracoviti. Pokusm se vm tento rozdl piblit temi typy aplikace emo-

n inteligence. Pjde o schopnost ventilovat nepjemn udlosti v podob konstruktivn kritiky, dle o schopnost vytvoen pracovn atmosfry, v n se odlinost sp odmuje, ne aby byla zdrojem napt, a schopnost efektivn komunikace. KRITIKA JE KOL SLO JEDNA
Byl u zkuenm inenrem a vedl vvojov projekt softwaru. Prv on pedkldal vsledek msc prce svho tmu nmstkovi pro vvoj vrobk. Mui a eny, kte s nm dlouh dny tden po tdnu pracovali, byli hrd na to, e konen mohou pedloit ovoce svoj tk prce. Ale kdy inenr svoji prezentaci dokonil, nmstek se k nmu obrtil a sarkasticky se ho zeptal: Jak je to dlouho, co jste dostudoval? Ty specifikace jsou prost smn. Tohle j v dnm ppad nepustm dl." Inenr, v rozpacch a zklamn, po zbytek schze u jen zasmuile mlel. Lid z jeho tmu pronesli nkolik nesouvislch a vesms kousavch poznmek na obhajobu sv prce. Nmstek pak musel nhle odejt, schze pedasn skonila a zanechala po sob zlobu a hokost. Nsledujc dva tdny byl inenr kritikou svho nadzenho pmo posedl. Propadl depresi a byl pesvden, e v tomto podniku mu u nikdy nepidl dn dleitj kol. Zanal uvaovat o zmn zamstnn, pestoe ho tato prce bavila. Nakonec sebral odvahu a el nmstka navtvit. Pipomenul mu onu schzi, jeho kritick poznmky a jejich demoralizujc inek. Pak pozorn pronesl otzku: Dost dobe nechpu, o co jste se tehdy snail. Pedpokldm, e vm nelo jen o to uvst mne do rozpak - sledoval jste tm jet jin cl?" Nmstek byl velmi pekvapen. Neml tuen, e jeho kritick poznmka, kterou pronesl jen tak mimochodem, mla tak niiv dopad. Ve skutenosti se mu zdlo, e ten softwarov pln je velmi slibn, ale e je teba na nm jet pracovat; naprosto neml v myslu jej zamtnout jako bezcenn. ekl inenrovi, e si prost tehdy neuvdomil, jak nedostaten vyjdil svj nzor, ani e nkoho urazil. Nakonec se s dvoutdennm zpodnm omluvil.4

To, zda lid zskaj povzbuzen nezbytn pro vdr ve svm snaen, je v podstat otzkou zptn vazby. Ve svm pvodnm vznamu v systmov teorii (kter byla zaloena na pochopen, e kad st systmu ovlivuje vechny ostatn jeho sti, take pro sprvn fungovn systmu je teba zkorigovat kteroukoliv jeho st odchylujc se od svho smru) znamenala zptn vazba vmnu informac o tom, jak funguje jedna st systmu. V podniku jsou vichni pracovnci soust takovho systmu, a proto je zptn vazba krv organizace, vmnou informac, kter dv lidem vdt, zdali dlaj svoji prci dobe nebo jestli je teba nco zdokonalit, doladit ppadn docela zmnit. Bez zptn vazby jsou lid ve tm: nemaj tuen,

jak si stoj u svho fa, u svch spolupracovnk ani co se od nich oekv. Jakkoliv existujc problmy se pak s asem mohou jedin vyhrotit. V jistm smyslu lze kritiku povaovat za jeden z nejdleitjch kol manaera. Vedouc pracovnci se asto boj svoje podzen kritizovat, a proto to odkldaj. A pli mnoho manaer patn ovld dleit umn zptn vazby, stejn jako zmnn sarkastick nmstek. Za tento nedostatek se plat vysok da: na tom, jak dobe partnei dokou ventilovat svoji nespokojenost, zvis nejen citov zdrav manelskho pru; tak efektivita, spokojenost a produktivita lid v prci zvis na tom, jakm zpsobem jsou jim sdlovny problmy a chyby. To, jak je kritika podvna a jak je pijmna, do znan mry uruje, jak jsou lid spokojeni se svoj prac, se svmi kolegy a nadzenmi.

Nejhor zpsob, jak nkoho motivovat

Stejn emon vlivy, kter psob v manelstv, najdeme v urit form i na pracoviti. I zde bv kritika sdlovna astji ve form osobnho napaden ne formou stnosti, se kterou u lze nco udlat. Jde o obvinn naplnn odporem, sarkasmem a pohrdnm. V postienm vyvolvaj takov obvinn snahu svalovat odpovdnost na nkoho jinho a brnit se, v horm ppad vyvol pocit nespravedlnosti i zahokl pasivn odpor a potebu sthnout se do sebe. Jednou z nejbnjch forem destruktivn kritiky na pracoviti, jak mi ekl jeden obchodn poradce, je veobecn, bezobsan tvrzen typu vdy ty to to pln voe", pronesen ostrm, sarkastickm, hnvivm hlasem. Takov tvrzen nedv monost vhodn reakce ani dn npravy. Ten, kdo je pedmtem takov kritiky, pak ct jen bezmoc a vztek. Z hlediska emon inteligence je takovto kritika projevem nevmavosti k citov odezv, kterou vzbuzuje u svch adrest, a ke zniujcmu dopadu takto vyvolanch emoc na motivaci, energii a dvru ve vykonvn vlastn prce. Tuto destruktivn dynamiku odhalila studie editel, kte si vzpomnali na chvle, kdy se neudreli, oboili se na svoje podzen a pod nporem 5 emoc napadli jejich osobu. Rozzloben urky maj na pracoviti podobn inky jako v manelstv: zamstnanci, proti nim jsou nameny, reaguj nejastji obranou, vmluvami a odmtnm odpovdnosti. Nebo se zatvrd a sna se vyhnout jakmukoliv kontaktu s nadzenm, kter na n takto vyjel. Kdyby byli podrobeni stejnmu detailnmu emonmu monitorovn, kter John Gottman pouval u manelskch pr, naly by se u tchto zahoklch zamstnanc mylenky, e jsou jen nevinnou obt situace nebo e takov jednn si opravdu nezaslou; prost mylenky typick tak pro partnery v manelstv, kte se ct nespravedliv napadeni. Kdybychom sledovali i jejich tlesn reakce, pravdpodobn bychom u nich nali pznaky emonho zaplaven", kter takovto mylenky provz. Vedouc byli takovmi reakcemi svch podzench jenom vce podrdni. Tady tedy zan zaarovan kruh, kter ve svt byznysu kon tm, e zamst-

nanec d vpovd nebo je proputn, co je ekvivalentem rozvodu v osobnm ivot. A opravdu, studie 108 dcch pracovnk a jejich podzench prokzala, e nejastjm dvodem konflikt na pracoviti je prv nevhodn kritika, spolen s nedvrou, osobnmi neshodami a spory o kompetence a o vi platu.6 Studie provdn na Rensselaerov polytechnickm institutu jednoznan prokzala, jak niiv psob ostr kritika na pracovn vztahy. V pokusu mla skupina dobrovolnk za kol vytvoit reklamu na nov ampn. Jin dobrovolnk zdnliv hodnotil jejich nvrhy, avak ve skutenosti jim jen pedkldal jednu z dvou pedem pipravench kritik. Prvn byla ohledupln a specifick. Ta druh vak obsahovala hrozby, a selhn navc svdla na vrozenou neschopnost lovka (nap.: Ani to nezkouejte, vypad to, e prost nedokete udlat nic podn," a Mon, e je to jen nedostatek talentu. Radji to dm udlat nkomu jinmu."). Je pochopiteln, e ti, kte byli takto napadeni, se rozlili a znervznli. Tvrdili, e by stejn odmtli s takovm lovkem na dalch projektech spolupracovat. Mnoz naznaili, e by se vyhnuli jakmukoliv kontaktu. Ostr kritika sv adresty tak demoralizovala, e se pestali snait dlat svou prci co nejlpe a kali, e u nect, e jsou schopni ji dlat dobe (a to je mon nejhor). Osobn urky negativn ovlivnily jejich motivaci. Mnoho vedoucch pracovnk kritizuje a pli asto, ale ocennm a pochvalou et. Jejich podzen pak maj pocit, e o tom, co dlaj, sly jenom tehdy, kdy se dopust chyby. S tmto pehnanm sklonem kritizovat se setkvme u manaer, kte nezdka i velmi dlouhou dobu odkldaj jakkoliv hodnocen nebo poskytovn jin zptn vazby svm podzenm. Vtina problm s vkonnost zamstnanc nevznik nhle; takov problmy se vyvjej pomalu," ekl psycholog J. R. Larson z Univerzity v Illinois. Kdy f nen schopen okamit sdlit svm podzenm svoje pocity, vede to k pomalmu hromadn jeho frustrace. A pak se jednoho dne neudr a vybuchne. Kdyby byla kritika sdlena dve, zamstnanec by ml pleitost problm napravit. Lid pli asto kritizuj a tehdy, kdy ndoba petee; kdy u maj takov vztek, e jej u nedokou udret v rozumnch mezch. A prv tehdy kritizuj tm nejhorm zpsobem; s jedovatm sarkasmem si vzpomnaj na dlouh seznam nepjemnost, kter si doposud nechvali pro sebe, nebo dokonce vyhrouj. Takovto napaden pak psob velmi destruktivn. Je vnmno jako veejn urka, kter v lovku, proti nmu je namena, bu jen vztek. Je to ten nejhor zpsob jak nkoho motivovat."

Umn kritiky
Zvate jinou monost. Obratn kritika me bt jednm z nejuitenjch sdlen, kter me vedouc pracovnk vbec poskytnout. Napklad zmnn pohrdav nmstek mohl potaovmu inenrovi namsto kousav poznmky ci napklad: Hlavnm problmem nyn je, e dokonen vaeho plnu bude trvat

pli dlouho a nenosn zv nklady. Chtl bych, abyste si svj nvrh znovu promysleli, zejmna pak nvrh specifikac pro softwarov rozvoj. Mon najdete zpsob, jak to dokonit rychleji." Takovto sdlen m naprosto opan inky ne destruktivn kritika: namsto pocit bezmoci, hnvu a nesouhlasu vyzdvihuje nadji, e lze situaci zlepit, a navrhuje prvn kroky, jak to udlat. Pozitivn kritika se sousteuje na to, co lovk udlal a co jet me udlat nevztahuje patn udlanou prci na charakter lovka. Jak si poviml Larson: Napaden osobnosti lovka, napklad tm, e nkomu ekneme, e je prost neschopn nebo e je hlupk, to se mj inkem. Tm se v lovku jedin vyvol okamit obrann reakce a on pestane poslouchat nae nvrhy, jak vci zlepit." Tot plat i pro manelsk pry pi projevovn nespokojenosti s partnerem. A co se te motivace - jsou-li lid pesvdeni, e jejich nespchy jsou zpsobeny njakm nezmnitelnm nedostatkem v jejich schopnostech, ztrat nadji a pestanou se snait. Nezapomnejme, e zkladnm pesvd-f enm na cest k optimismu je, e nezdary a selhn jsou dsledkem okolnost, a e je v na moci tyto okolnosti zmnit k lepmu. Psychoanalytik Harry Levinson, jen pracuje jako podnikov poradce, nabz pro zdokonalen umn kritiky, je je nerozlun spjato s umnm ocenit a pochvlit, nsledujc rady: Bute konkrtn. Vyberte si zvanj incident, udlost ilustrujc klov problm, jen je teba zmnit, i charakterizujc nedostatky (napklad neschopnost pracovnka peliv provst urit sti kolu). Kdy lid sly, e dlaj nco" patn, ani by vdli, co pesn mte na mysli, nemohou to zmnit a jenom je to demoralizuje. Soustete se na konkrtn problmy. Nahlas eknte, co kdo udlal dobe, co bylo patn a jak je mon to zmnit. Nechodte kolem hork kae, nebudte pk i vyhbav; jenom tm zamlte, co jste skuten chtli ci. Pouijte obdobu doporuovan XYZ" formulace stnosti v manelstv: pesn eknte, o jak problm vm jde;, co je v nepodku nebo jak pocity ve vs vzbuzuje a jak jej lze^podle vs zmnit Konkrtnost,' ekl Levinson, je stejn dleit pro pochvalu jako pro kritiku. Neekl bych, e nejasn pochvala nem dn inky, avak nic se z n nedovte." 7 Nabdnte een. Kritika, stejn jako kterkoliv jin smyslupln zptn vazba, by mla ukzat cestu k een problmu. Jinak vyvolv v tom, komu je urena, jen frustraci, ztrtu motivace a pracovn morlky. Kritika me otevt dvee k monostem a alternativm, kter si lovk sm neuvdomoval, nebo jej prost obrtit k nedostatkm, jim je teba vnovat pozornost. V kadm ppad by vak mla obsahovat nvrhy, jak tyto problmy vyeit. Kritizujte z. o do o. Kritika, stejn jako pochvala, psob nejlpe, je-li sdlena tv v tv a soukrom. Lid, kterm je nepjemn kritizovat nebo udlovat pochvaly, se asto zbavuj tohoto bemene tm, e celou vc

vyd na dlku, teba formou dopisu. Avak tato komunikace je pli neosobn a pipravuje lovka, jemu je vtka urena, o monost na vzniklou situaci reagovat nebo ji vysvtlit. Bute citliv. Bute empatit, snate se naladit na kritizovanho lovka a vyctit, jak dopad na nj budou mt vae slova. Levinson zjistil, e manaei s nedostaten rozvinutou empati maj sklony poskytovat zptnou vazbu svm podzenm zraujcm zpsobem, poniuj je a nenaslouchaj jejich nzorm. Konen vsledek takov kritiky je pak destruktivn: namsto nalezen zpsob npravy se vytv nekonen koloto hokosti, nenvisti, odstupu a obrannho chovn. Levinson tak nabz nkolik rad pro ty, kterm je kritika urena. Doporuuje napklad spatovat v kritice cennou informaci, jak doshnout zlepen svch vkon, a nepovaovat ji za osobn urku. Dle Levinson upozoruje na nutnost ohldat si vlastn impulsy k obran a za svoje omyly pijmout odpovdnost. Pokud se napt pli vyhrot, je vhodn podat o odloen schzky na pozdj dobu, abyste tak zskali as se s nepjemnm sdlenm vyrovnat a trochu se uklidnit. A nakonec Levinson doporuuje, aby lid vidli v kritice sp pleitost spolupracovat s kritikem na een problmu, a nepovaovali ji za stetnut. Vechny tyto moudr rady jsou samozejm obdobou doporuen pro manelsk pry, jak eit svoji nespokojenost bez rizika trvalho pokozen vztahu. Co plat v manelstv, to plat i v zamstnm. JAK SE POSTAVIT K ODLINOSTEM Sylvia Skeeterov, bval armdn kapitnka, pracovala jako vedouc smny v Dennyho restauraci v Kolumbii v Jin Karoln. Jednoho klidnho odpoledne se pila do restaurace najst skupinka ernch zkaznk - knz, kazatel a dva evangelit zpvci. Trpliv sedli, zatmco je nice ignorovaly. Servrky," vzpomn pan Skeeterov, na n jen zraly s rukama za zdy a pak se zase zaaly bavit mezi sebou, jako kdyby ti ern zkaznci nesedli dva metry od nich." Pan Skeeterov servrky rozhoen napomenula a stovala si na n vrchnmu vedoucmu. Ten vak na jej stnost jen pokril rameny a ekl: Takhle byly vychovny a s tm j nemohu nic dlat." Skeeterov dala okamit vpov; sama je ernoka. Kdyby lo jen o ojedinl incident, probhl by takov jednoznan projev rasovch pedsudk pravdpodobn bez povimnut. Ale pan Skeeterov byla jednou ze stovek lid, kte oteven vystoupili, aby svdili o rasov diskriminaci rozen ve vech Dennyho restauracch, kter nakonec vystila v soudn proces. Svdily pi nm tisce ernch zkaznk a podnik byl nakonec odsouzen k pokut ve vi 54 milion dolar. Soust aloby bylo tak svdectv sedmi afroamerickch agent Americk tajn sluby, kte hodinu sedli v Dennyho restauraci a ekali na srn-

dani, zatmco jejich bl kolegov u vedlejho stolu byli obsloueni okamit. Mezi alobci byla i ern dvka s ochrnutma nohama, kter v Tamp na Florid sedla jednou pozd veer po kolnm verku dv hodiny na invalidnm vozku a ekala, a ji obslou. Tato diskriminace byla vsledkem domnnky rozen mezi vymi manaery ve vech Dennyho restauracch, e ern zkaznci neprospvaj obchodu. Dnes, z velk sti kvli soudnmu procesu a kvli rozshl publicit, je proces provzela, se sna Dennyho restaurace svoje chovn k ernm Amerianm pozmnit. Vichni zamstnanci a v prvn ad manaei se mus astnit schz, kde se hovo o vhodch, je plynou z rasov rozmanit klientely. Takov semine se staly soust vnitropodnikovch kolen v mnoha obchodnch koncernech v Americe. Manaei si zaali uvdomovat, e i kdy si lid pinej svoje pedsudky do zamstnn, mus se nauit chovat se tak, jako kdyby dn nemli. Dvody, vedle lidsk slunosti, jsou veskrze pragmatick. Rasov zastoupen v pracovn sle se pomalu mn; podl blch mu, kte dve bvali dominantn skupinou, se sniuje. Studie nkolika set americkch podnik ukzala, e vce ne ti tvrtiny nov pijatch zamstnanc nebyli bloi; tento demografick posun do znan mry odr i zmnu rasovho sloen zkaznk.8 Dalm dvodem je rostouc poteba mezinrodnch spolenost mt zamstnance, kte nejenom e dokou odsunout svoje pedsudky stranou a vit si lid pochzejcch z rznch kultur (a trh), avak tak pouvaj tuto toleranci jako vhodu v hospodsk souti. A konen tet motivac je i potenciln pnos rasov rznorodosti zamstnanc v podob nrstu kolektivn tvoivosti a podnikavosti. To vechno znamen, e vnitn etika organizac se mus zmnit a zat podporovat toleranci i pesto, e individuln pedsudky petrvvaj. Avak jak me tohle vechno podnik dokzat? Smutnou skutenost je, e nyn tak rozen rychl tolerann kolen" v podob jednoho instruktnho filmu i jednoho nebo dvou dn pednek nijak vznamn nezmn postoj tch zamstnanc, kte maj hluboce zakoenn pedsudky vi nkter skupin lid, a u je to zaujet blch vi ernm, ernoch vi Asiatm nebo nenvist Asiat ke panlm. Konenm vsledkem nevhodn koncipovanch kolen je, e v lidech vzbud falen nadje tm, e toho pli mnoho naslibuj, nebo takovto nedomylen kolen prost vytvo atmosfru konfrontace namsto pochopen. Mohou dokonce i zvit napt mezi jednotlivmi skupinami, nebo pithnou k rasovm rozdlm vce pozornosti. Proto abychom pochopili, co se s tm opravdu d dlat, je teba nejprve chpat povahu pedsudku samotnho.

Koeny pedsudku
Dr. Vamik Volkan psob jako psychiatr na Virginsk univerzit. Moc dobe si pamatuje, jak to bylo vyrstat v tureck rodin na Kypru, o nj se tehdy vedly mezi eky a Turky ohniv spory. Jako chlapec musel Volkan

poslouchat povdaky, e mstn knz si za kad tureck dt, kter ukrt, udl na opasku uzel. Vzpomn si na zden, s jakm mu dospl vyprvli, e jejich eck soused j prasata, jejich maso se v tureck kultue povauje za neist. Nyn jako student etnickch konflikt Volkan uvd svoje vzpomnky z dtstv, aby objasnil, jakm zpsobem se iv nenvist mezi nrodnostnmi skupinami a jak jsou takovto neptelsk pedsudky peneny na kadou dal generaci.9 Cenou za loajalitu k vlastn skupin je antipatie ke skupin jin, a to zejmna tehdy, m-li neptelstv dlouhou historii. Pedsudky jsou emonm postojem, kter si v ivot osvojujeme velmi zhy. Proto je velmi obtn sv pedsudky zcela vykoenit, pestoe jako dospl lid pochopme jejich nepijatelnost. Emoce pedsudku se formuj v ranm dtstv, zatmco racionln argumenty, jimi jsou takov postoje ospravedlovny, pichzej a mnohem pozdji," vysvtluje Thomas Pettigrew, sociln psycholog na Kalifornsk univerzit v Santa Cruz, kter se destky let vnoval zkoumn lidskch pedsudk. Pozdji v ivot se budete mon chtt svch pedsudk zbavit, ale zmnit svoje hlubok pocity je mnohem obtnj ne se vzdt intelektulnho pesvden. Mnoho Jian se mi napklad piznalo, e rozumov sice nepociuj vi ernochm dn pedsudky, ale pesto kdy si s nimi maj potst rukou, moc se jim do toho nechce. Tyto pocity jsou pozstatkem toho, co se jako dti nauili od svch rodi."10 Sla stereotyp, o n se pedsudky opraj, pochz sten z mn vyhrannho zkona dynamiky mysli, kter m tendenci vytvet si nejrznj stereotypn reakce, setrvvat u nich a povaovat je za pravdiv.11 Lid si snadnji zapamatuj phody, kter jejich stereotypn postoj potvrzuj, ne ty, kter jeho platnost popraj. Teba kdy na verku citov oteven a vel Anglian odporuje jejich zait pedstav studenho, rezervovanho Brita, lid si pro sebe pomysl, e je prost netypick nebo e pli mnoho pil". Hlubok zakoennost jemnjch pedsudk vysvtluje, pro v subtilnj form doposud mezi lidmi petrvvaj, pestoe v poslednch tyiceti letech tolerance blch Amerian k ernm nesmrn vzrostla. Lid sice rasismus odsuzuj, avak sami jednaj se skrytmi pedsudky.12 Kdy se jich na to zeptte, eknou vm, e nect dn zaujet; v rozporuplnch situacch se vak budou dit svmi pedsudky - pestoe pinu svho chovn budou vysvtlovat jinak. Tento typ pedpojatosti se me projevovat teba tm, e blosk vrchn manaer, pestoe je pesvden, e dn pedsudky nem, zamtne pihlku ernocha do zamstnn - zdnliv ne kvli jeho rase, ale kvli tomu, e jeho vzdln a zkuenosti tak docela neodpovdaj poadavkm funkce". Blho uchazee se srovnatelnmi kvalitami by vak pijal. Toto subtiln rasov zaujet se me projevit i v ptelsk pomoci blmu obchodnmu zstupci (napklad poskytnutm informac, na koho se lze obrtit) pi opomenut stejn laskavosti, objev-li se obchodn zstupce ernosk i lovk hispnskho pvodu.

Nulov tolerance k intoleranci

Pestoe zbavit lidi jejich zakoennch pedsudk nen vbec snadn, je mon zmnit to, jak ke svm vlastnm pedskudkm pistupuj. Tak napklad v Dennyho restauracch servrky a manaei, kte diskriminovali ern nvtvnky, se jen velmi zdkakdy (i dokonce vbec nikdy) setkvali s odporem. Namsto toho je nkte vy manaei dokonce povzbuzovali - alespo nepmo - aby v diskriminanm chovm pokraovali. Nkdy dokonce sami navrhovali takov opaten jako teba pimt vechny ern zkaznky platit za jdla pedem, odeprat jim bezplatn narozeninov pohotn, kter bylo pedmtem rozshl reklamn kampan, i dokonce - pichz-li skupina ernch zkaznk - zamknout dvee a tvrdit, e je zrovna zaveno. Jak ekl John P. Relman, advokt, kter v soudnm procesu proti Dennyho restauracm zastupoval skupinu ernch agent Americk tajn sluby: Veden podniku zavralo oi nad tm, co jejich zamstnanci dlaj. Muselo tam bt njak sdlen... kter uvolnilo zbrany vedoucch jednotlivch restaurac jednat podle svch rasovch pedsudk."13 Vechno, co vme o pinch pedsudku a o tom, jak jej inn potrat, vak svd pro to, e pesn tento postoj - zavrn o nad projevy rasov diskriminace - podporuje jej rst. Neudlat nic m v takov situaci dalekoshl dsledky. Umouje toti en nkazy pedsudku bez jakchkoliv pekek. Proto lep vsledky ne kolen o rasov toleranci" m prava vnitnch norem podniku tak, aby aktivn potlaovaly projevy diskriminace, a to od nejvyho managementu a k adovm pracovnkm. Pedsudky tm asi nezmiz, avak pokud se zmn atmosfra v podniku, jejich projevy tm mohou bt umleny. Jak se vyjdil jeden vedouc pracovnk firmy IBM: Netolerujeme dn ignorovn i dokonce urky. Respekt k jedinci je stednm tmatem etiky na firmy" 14 Pokud si mme odnst z vzkum lidskch pedsudk uitenou radu, jak zvit toleranci uvnit podniku, znla by asi takto: Povzbuzujte lidi, aby veejn vystoupili i proti nenpadnm projevm diskriminace i trn - i kdyby lo teba jen o urliv vtipkovn nebo o pouh kalend s nahmi enami na stn v kanceli, jen uvd do rozpak manelky spolupracovnk." Jedna studie prokzala, e kdy se skupina lid dovdla, e nkdo urliv hovo o lidech jin rasy i nrodnosti, zaala se chovat stejn. Prost pojmenovn pedsudku nebo hlasit vyjden nesouhlas okamit vytvej spoleenskou atmosfru, je lidi od podobnch projev odrazuje, nebo dv jasn najevo, e zde nejsou trpny15 Klovou roli zde hraj pracovnci ve vedoucch funkcch: svou nevmavost k projevm pedsudk a k diskriminaci svm podzenm toti nepmo sdluj, e takov jednn je v norm. Pokud vak veden na takov projevy reaguje a udl dotynmu napklad pokrn, dv tm svm zamstnancm jasn najevo, e pedsudky zde nejsou brny na lehkou vhu a e takov chovn m skuten negativn dsledky. Tak zde nm rozvinut emon inteligence nabz vhody, nebo dky n vme, kdy a jak proti pedsudkm promluvit. Takovto informace by toti

mla bt sdlena s vekerm taktem obratn kritiky, aby nebyla vnmna jako urka. Pokud manaer a jeho spolupracovnci takto jednaj pirozen nebo se takto jednat nau, sn se vskyt rasovch a jinch problm uvnit podniku. innj tolerann kursy zavdj nov jasn vymezen vnitropodnikov pravidlo, kter povauje veker projevy rasovch pedsudk a jin diskriminace za naprosto neppustn. Povzbuzuj tedy lidi, kte byli doposud jen tichmi svdky takovch nespravedlnost, aby nahlas vyjdili svoje nmitky a nespokojenost. Jinm innm prvkem tolerannch kolen je podpora empatie a tolerance, veden lid k tomu, aby se snaili vidt situaci i z pohledu jinch. m hloubji lid pochop utrpen tch, proti kterm je diskriminace namena, tm spe se proti n oteven postav. Zkrtka je praktitj zamit se spe na potlaen projev pedsudk ne se snait eliminovat samotn pesvden. Stereotyp se mn jen velmi pomalu; asto nen vbec mon jej touto formou ovlivnit. Pokud dme dohromady rzn skupiny lid, vzjemnou intoleranci tm zmnme jen mlo nebo vbec ne. Tak tomu bylo i v ppad zruen rasov segregace ve kolch, kdy toto opaten neptelstv mezi studenty rznch ras spe vyhrotilo ne zmrnilo. Pro dnes stle bnj programy tolerannch kolen zavdnch ve velkch podnicch to znamen, e relnm clem je zmnit normy skupiny vztahujc se k projevovn pedsudk i k trn. Takovto programy mohou vnst do kolektivnho povdom mylenku, e nesnenlivost i diskriminace jsou neppustn a e nebudou tolerovny. Avak oekvat, e takovto krtkodob program odstran hluboce zakoenn postoje, to je pinejmenm nerealistick. Protoe i pedsudky zskvme emonm uenm, je mon je ovlivnit - avak trv to dlouho a takovto zmna neme bt vsledkem jednorzovho semine o toleranci. Co vak me pinst zmnu, je dlouhodob ptelstv a plnn spolench kol s lidmi pvodem z rznch rasovch i socilnch skupin. Ze zkuenost zskanch zruenm rasov segregace ve kolch vyplv, e pokud nedojde k socilnmu slouen skupin, vytvo se neptelsk party a intenzita negativnch stereotyp se zv. Kdy vak studenti spolen pracovali jako rovnocenn partnei a usilovali pitom o spolen cl, napklad ve sportovnm tmu nebo ve koln kapele, dochzelo k rozruen tchto stereotyp. Stejn proces me probhnout i na pra16 coviti, kde lid dlouhodob spolupracuj. Vzdt svoji snahu potrat psoben pedsudk a diskriminace na pracoviti znamen vzdt se i pleitosti vyut tvoivost a podnikavost, kterou rasov rozmanit pracovn sla nabz. Jak se jet pesvdme, pracovn skupina s rozlinmi silnmi strnkami a s rznmi stanovisky, funguje-li v souladu, nachz daleko astji lep, tvoivj a innj een ne pracovn skupina sloen pouze z lid pvodem ze stejnho prosted.

ORGANIZAN KNOW-HOW A SKUPINOV IQ

Koncem stolet bude cel tetina americk pracovn sly pracovat v oblasti informac. Produktivita tchto lid spov ve zhodnocovn informac - a u pracuj jako analytikov trhu, spisovatel nebo programtoi. Ekonom Peter Drucker upozoruje, e tito pracovnci jsou odbornky ve velice specializovan oblasti a e jejich produktivita je do znan mry zvisl na koordinaci jejich prce se zbytkem tmu: spisovatel nejsou nakladatel, programtoi nejsou distributoi softwaru. Drucker k, e pestoe lid vdy pracovali ve skupinch, zejmna pi prci s informacemi se pracovn jednotkou stv tm namsto samotnho jedince".17 To je dvodem, pro by mla bt emon inteligence, kter umouje lidem harmonicky spolupracovat, v nsledujcch letech stle vce cenna jako pedpoklad pro tmovou innost. Pravdpodobn nejzkladnj formou organizan tmov prce je schze, tato nevyhnuteln soust pracovn npln vedoucch pracovnk - a u ve sprvn rad, na konferencch, nebo jen tak narychlo v n kanceli. Schze, pi n jsou lid ptomni v jedn mstnosti, je jasnm, dnes vak mon u trochu zastaralm pkladem spoluprce. Elektronick st, elektronick pota, konference po telefonu, pracovn tmy, informan st a mnoh dal formy komunikace se nyn zanaj v organizacch objevovat jako nov funkn prvky. Do t mry, v n pozorovateln hierarchie, zachycen v organizanm schmatu, je skutenou kostrou organizace, jsou tyto lidsk styn body jejm nervovm systmem. Kdykoliv se sejde nkolik lid, aby spolupracovn na njakm projektu, a u jde o plnovac setkn vedoucch pracovnk nebo o tmovou prci zamenou na spolen vsledek, je mon takov tm charakterizovat skupinovm IQ, jen je soutem talent a dovednost jeho len. A jak spn bude jejich prce, to zvis na vce tohoto kvocientu. Bylo prokzno, e prvkem, jen nejvznamnji ovlivuje skupinov IQ, nen prmrn IQ len skupiny, ale spe rove emon inteligence. Klem k vysokmu skupinovmu IQ je harmonie ve vztazch len skupiny. Je to prv schopnost zharmonizovat fungovn tmu, kter rozhoduje o tom, zdali jedna skupina bude zvlt talentovan, spn a produktivn, kdeto t druh se nebudou dait ani pomrn jednoduch koly, pestoe talent i vzdln len obou tchto tm jsou shodn. Mylenka skupinov inteligence pochz od psychologa Roberta Sternberga z Yale a Wendy Williamsov, postgraduln studentky, kte spolen hledali vysvtlen, pro nkter tmy pracuj daleko efektivnji ne jin.18 Kdy se lid sejdou, aby pracovali jako skupina, kad z nich s sebou pin urit nadn - teba rozvinut vyjadovac schopnosti, tvoivost, empatii nebo technickou odbornost. Skupina neme bt o nic chytej", ne je celkov suma vech tchto specifickch dovednost; avak me bt mnohem hloupj, pokud jej vnitn fungovn neumouje lidem svoje talenty sdlet. Toto pravidlo se potvrdilo, kdy Sternberg a Williamsov

shromdili dobrovolnky, aby se ve skupinch pokusili vytvoit innou reklamn kampa na fiktivn uml sladidlo, je by mohlo nahradit cukr. Prvnm pekvapivm zjitnm bylo, e lid, kte se pli horliv snaili, skupinu zatovali a sniovali jej celkov vkon. Tito snaivci se pokoueli ovldnout situaci pli usilovn. Zd se, e takovm lidem chyb zkladn element sociln inteligence - schopnost rozliit, co je jet v tmov spoluprci pijateln a co u v ostatnch vzbuzuje nelibost. Dal nevhodou byli pasivn lenov skupiny. Nejdleitjm faktorem pro dosaen nejlepho monho vsledku skupiny byla rove vnitn harmonie skupiny, kter umouje pln vyut talenty vech jejch len. Celkovmu vkonu harmonick skupiny pomhala ptomnost lovka, jen byl zvlt talentovan. Skupiny s vnitnm naptm byly mnohem mn schopny tit z nvrh svch velmi nadanch len. Ve skupinch, kde dochzelo mezi pslunky k citovm neshodm, a u to byl strach, vztek, rivalita nebo nelibost, se lid nemohli pln uplatnit. Jedin vnitn harmonie umouje skupin maximln vyut schopnost svch nejtvoivjch a nejtalentovanjch len. Pouen plynouc z tohoto pkladu je pomrn jasn pro tmov pracovnky, ale m i obecnj dsledky pro vechny, kte jsou zamstnni v njak organizaci. Mnoho vc, kter lid dlaj, zvis na jejich schopnosti spolhat na volnou s svch spolupracovnk; pi rznch kolech se uplatuj schopnosti rznch len st. To dv monost prunho vytven specifickch uskupen, v nich jsou dovednosti, odbornost a rozmstn jednotlivch len optimln uspodny. Jak dobe dokou lid uvnit tto st pracovat, tedy vytvet doasn specializovan pracovn skupiny, je rozhodujcm faktorem pro spn dokonen kolu. Vezmme si napklad studii nejlepch zamstnanc Bhovch laborato. Tento podnik je svtov znmm vdeckm stediskem pobl Princetonu. V laboratoch pracuj ineni a vdci, kte maj vichni velmi vysok IQ. Avak uvnit tto skupiny talent nkte vynikaj, zatmco jin dosahuj pouze prmrnch vsledk. Rozdl mezi prmrnmi a vynikajcmi vdci nen v jejich inteligennm kvocientu, ale prv v emon inteligenci. Ti spnj dok sami sebe lpe motivovat a pohotovji vytvej spolu s jinmi specializovan tmy. Nae zkoumn se zamilo na vynikajc mozky" zamstnan v jednom oddlen laborato, kde se sestavovaly a navrhovaly elektronick spnae, kter ovldaj telefonn st. Jednalo se tedy o velmi komplikovanou a nronou oblast elektronickho inenrstv.19 Protoe tato prce daleko pesahuje schopnosti jednoho lovka, provd se v tmech, tajcch teba pt, ale nkdy i sto padest inenr. Ani jeden z nich nem dostaten znalosti na to, aby byl schopen provst prci sm, a proto produktivita zde do znan mry zvis tak na komunikaci mezi leny skupiny. Aby Robert Kelley a Janet Caplanov mohli zjitit, co je pinou rozdlu mezi vysoce vkonnmi a pouze prmrnmi pracovnky, podali manaery, aby oznaili deset a patnct procent inenr, kte dosahovali lepch vsledk. Kdy pak srovnali tyto vynikajc mozky" s ostatnmi, s pekvapenm

zjistili, e rozdly mezi tmito dvma skupinami jsou pomrn nepatrn. Na zklad rozshlho kognitivnho i socilnho men, od stadardnch IQ test a po osobnostn charakteristiky, bylo nalezeno jen velmi mlo rozdl ve vrozench schopnostech," pou Kelley a Caplanov v Harvardskm ekonomickm pehledu (Harvard Business Review). Z toho plyne, e koln nadn nem pli velk vznam pro urovn budouc pracovn produktivity," a nem ho ani inteligenn kvocient. Avak pi podrobnch rozhovorech se ukzaly rozhodujc rozdly ve vnitnm i v mezilidskm pstupu k prci. Vylo najevo, e jednou z nejdleitjch schopnost vynikajcch pracovnk je obratnost v jednn s lidmi. Vynikajc pracovnci jsou schopni efektivnji spolupracovat, nebo vnuj as vytven dobrch mezilidskch vztah s kolegy, jejich sluby budou mon potebovat pi sestavovn tmu pro een specifickho problmu nebo pro zvldnut poruchy. Kelley a Caplanov zjistili, e prmrn pracovnci z Bellovch laborato uvdli, e technick problmy je asto uvdj do rozpak. Zoufale pak telefonuj nejrznjm technickm odbornkm a ekaj; tak pltvaj drahocennm asem, zatmco na jejich telefonty a elektronick vzkazy nikdo neodpovd. Naproti tomu skupina vkonnjch pracovnk se dostv do takovch situac jen velmi zdka, nebo nelituj asu a nmahy a vytvo si spolehlivou s spolupracovnk jet pedtm, ne ji skuten potebuj. Kdy pak podaj nkoho o radu, tm vdy se jim dostane rychlej odpovdi." Fungujc informan s je zvlt dleit pro zvldn neoekvanch obt. Formln organizace je sestavena tak, aby si dokzala snadno poradit s oekvanmi problmy," k jedna studie informanch st, ale kdy vznikne neoekvan problm, vstupuje do hry neformln organizace. Jej sloit s socilnch vazeb se formuje a upevuje pokad, kdy spolu kolegov komunikuj, a s postupem asu krystalizuje do pekvapiv stabilnho uspodn vztah. Tyto prun informan st funguj velmi pohotov a pi plnn kol peskakuj funkce celch oddlen."20 Tato analza informanch st ukazuje, e jen proto, e den co den vedle sebe pracuj, si lid jet nemus dvovat a komunikovat spolu na osobn rovni (napklad hovoit o zmn zamstnn, o nelibosti vi chovn manaera i jejich spolenho kolegy) i podat druhho o pomoc v ppad krize. Bli pohled na tyto mezilidsk informan st nm odhal, e existuj nejmn ti zkladn rovn: komunikan st - kdo mluv s km; s odbornk - k tm se lid obracej, kdy potebuj radu; a konen s dvry. Pokud se lovk stane hlavnm uzlem v sti odbornk, znamen to, e je vyhlen pro svoje technick znalosti, co asto vede k poven. Avak neexistuje dn souvislost mezi rol vyhlenho odbornka a rol lovka, ktermu se lid mohou svit se svmi tajemstvmi, pochybami a slabostmi. Malichern kancelsk tyran nebo ni vedouc sice me mt vysokou odbornost, ale bude mt tak mlo dvry, e jeho schopnost vst tm bude naruena a e bude vylouen z asti na informan sti. Hvzdami" organizace se asto stvaj lid, kte maj rozshl spojen na vech rovnch informan st, a u jde o komunikaci, odbornost i dvru.

Krom ovldnut tchto zkladnch vztah se vynikajc pracovnci v Bellovch laboratoch vyznaovali i jinmi dovednostmi - napklad schopnost koordinovat prci v tmu a chpat situaci i z perspektivy ostatnch, a u zkaznk nebo koleg; dle vynikali pesvdivost a dokzali tak podporovat spoluprci a zabraovat vzniku konflikt. Pi sporu se vdy snaili nalzt een pijateln pro ob strany. Podkladem vech tchto kvalit je spoleensk obratnost. Tito lid vak projevovali i jin druh schopnost: byli iniciativn a jejich motivace byla natolik siln, e ochotn pejmali odpovdnost za koly pesahujc rmec jejich pracovn npln. Byli tak velmi disciplinovan; dokzali si dobe uspodat svoje pracovn zvazky a as. Tyto dovednosti jsou pochopiteln aspekty emon inteligence. Vechno nasvduje tomu, e to, co dnes plat v Bhovch laboratoch, do urit mry pedpovd, jak situace vznikne ve velkch podnicch v blzk budoucnosti, kdy zkladn dovednosti emon inteligence budou dleitj ne kdykoliv pedtm. Budou se uplatovat v tmov prci a pomohou lidem nauit se spolen pracovat. S postupem asu, jak intelektuln kapitl a sluby zaloen na vdomostech nabudou na vznamu, bude zefektivnn tmov prce hlavnm zpsobem, jak tento intelektuln kapitl zhodnotit. Efektivn tmov prce se tak stane i dleitm zvhodnnm v hospodsk souti. Aby byly spn nebo dokonce aby peily, budou se podniky snait rozvinout emon inteligenci na rovni kolektivu.

11
Psychika a zdravotn stav
Kdo vs tohle vechno nauil, doktore?" Odpov pila okamit: Utrpen."
ALBERT CAMUS, Mor

Tup bolest v bedrech mne pimla navtvit lkae. Vechno se zdlo bt v podku, a do chvle, kdy se lka podval na vsledky vyeten moi. Ml jsem v moi krev. Poteboval bych, abyste si zael do nemocnice a podrobil se tam njakm vyetenm... ledvinov funkce, cytologie..," ekl mi vcnm tnem. Co ekl potom, nevm. Moje mysl jako by se zasekla u slova cytologie. Rakovina. Jen mlhav si vzpomnm, jak mi vysvtloval, kdy a kam mm jt na ta vyeten. Byly to velmi jednoduch pokyny, ale musel jsem ho podat, aby mi je tikrt nebo tyikrt zopakoval. Cytologie. Moje mysl se drela toho slova jako klt. To jedin slovo stailo na to, abych se ctil, jako kdyby m pepadli pede dvemi mho vlastnho domu. Pro jsem vlastn reagoval tak pehnan? Mj lka byl jen svdomitm odbornkem na svm mst a chtl pedem vylouit vechny monosti zvanjho onemocnn. e by lo o rakovinu, to bylo velmi nepravdpodobn. Avak racionln vysvtlen nemlo v t chvli velikou vhu. V zemi nemocnch vldnou emoce; od smrtelnho strachuje dl pouh mylenka. Kdy jsme nemocn, bvme asto citov velmi kehc, nebo n pocit spokojenosti v ivot zsti pramen z iluze vlastn nezranitelnosti. Onemocnn, a zvlt pak zvan, tuto iluzi ni a napad nae pesvden o bezpenosti naeho soukromho svta. Najednou se ctme slab, bezmocn a zraniteln.

Problm vznik tehdy, kdy si lka i zdravotnick pracovnk nevm, jak pacienti citov reaguj, pestoe jejich fyzick stav sleduje s neobyejnou pelivost. Tato nepozornost k emonm stavm provzejcm onemocnn ignoruje rostouc poet dkaz o tom, e nae city mohou nchylnost k chorobm a prbh rekonvalescence nezanedbateln ovlivovat. V modern lkask pi emon inteligence a pli asto chyb. Pro pacienta pedstavuje kad setkn s oetovatelkou nebo s lkaem pleitost zeptat se na svj stav, nalzt tchu a pochopen. Pi nesprvnm jednn v nm vak me takov rozhovor snadno vzbudit zoufalstv. Lkai maj asto naspch a svoji lhostejnost k zkosti pacienta nijak neskrvaj. Natst se setkvme tak se soucitnmi lkai i sestrami, kte nelituj asu a krom nezbytnho oeten si s pacientem pohovo a poskytnou mu odpov na paliv otzky. Avak celkov trend smuje k profesionlnmu prosted se stle u specializac, ve kterm pracovn d podporuje nevmavost zdravotnickch pracovnk k tto bezbrann zranitelnosti pacient, anebo je vytuje natolik, e maj pocit, e by s tm stejn nestihli nic dlat. A protoe zdravotnick systm je stle tsnji spoutvn zkony trhu s neustlm zvyovnm vkonnosti lka, tato nepzniv situace se dle zhoruje. Krom zachovn lidskosti existuj i dal pdn dvody pro zdravotnick pracovnky, aby se zabvali psychickm stavem svch pacient a jejich sociln situac. Bylo vdecky dokzno, e p o citovou strnku pacientovy osobnosti pi len jeho fyzickch obt lze doshnout uritho zven innosti lkaskho oeten, a to jak v lb, tak i v prevenci. Pochopiteln ne v kadm ppad a ne u kadho onemocnn. Avak zhodnocenm stovek a stovek ppad meme urit prmrn zlepen vsledk lkaskho oeten. A to je dost vysok na to, abychom pi o citovou strnku lovka zahrnuli do standardnho len cel ady zvanch onemocnn. Z hlediska historie medicna v modern spolenosti definovala svoje posln jako lbu nemoci, tj. poruchy na tlesn rovni. Psychickmu provn onemocnn vak u pozornost nevnuje. Zaujmou-li pacienti tent postoj ke svmu problmu, pipojuj se tak k tich dohod s oetujcm lkaem. Spolu s nm se sna svoji citovou reakci na onemocnn pehlet nebo povauj svoje city pro prbh lby za bezvznamn. Tento pstup je tak podporovn teori souasn medicny, kter naprosto zatracuje mylenku, e psychika njak podstatnji ovlivuje zdravotn stav. Meme se ovem setkat i s opanmi, stejn neadekvtnmi pedstavami: napklad s pesvdenm, e lid si mohou vylit ty nejnebezpenj choroby prost tm, e budou astn nebo e se sousted na pozitivn mylenky; anebo s nzorem, e vechna onemocnn si lid zpsobili vlastn vinou. Tyto nzory vzbudily mezi lidmi znanou nejistotu o me, v n je mon psychikou ovlivnit prbh onemocnn. V nkterch lidech dokonce, a to je hor, vyvolaly tyto nzory pocit viny ze zdravotn poruchy; jako by nemoc byla jakmsi morlnm provinnm nebo pznakem duchovn mncennosti.

Pravda le nkde mezi tmito dvma extrmy. Zabvm se zde vdeckmi informacemi ve snaze vyjasnit rozpory a nahradit nesmysly relnj pedstavou o tom, do jak mry jsou nae emoce - a potamo i emon inteligence - dleit pro zdrav a pro vznik nemoci.

PSYCHIKA TLA: PRO JSOU CITY DLEIT PRO ZDRAV

V roce 1974 zmnil objev uinn na Lkask univerzit v Rochesteru nai pedstavu o biologickm fungovn tla: psycholog Rober Ader zjistil, e imunitn systm je schopen uit se podobn jako mozek. Vsledky jeho vzkum byly okujc. Medicna byla tehdy pesvdena, e pouze mozek a centrln nervov systm dokou reagovat na zkuenosti zmnou svho chovn. Aderovo zjitn vedlo ke zkoumn mechanism komunikace mezi nervovm systmem a imunitnmi bukami. Ukzalo se, e mysl, emoce a tlo nepracuj oddlen, ale psobenm tchto biologickch proces jsou naopak zce propojeny. Pi tchto pokusech byly blm mykm podvny ltky, kter umle sniovaly hladinu T-lymfocyt v krvi. Myi ltku pokad pijmaly rozputnou ve vod oslazen sacharinem. Ader objevil, e podvn samotn sacharinov vody, bez imunosupresivn ltky, po urit dob u my vyvolv snen potu T-lymfocyt - a to do takov mry, e nkter z my dokonce onemocnly a uhynuly. Jejich imunitn systm se nauil sniovat hladinu blch krvinek jako reakci na pit vody ochucen sacharinem. Podle pesvden nejmodernj vdy t doby bylo naprosto nemon, aby k nemu takovmu mohlo dojt. Jak k neurolog Francisco Varela z Pask Ecole Polytechnique, imunitn systm je mozkem tla" a definuje smysl tla pro to, co jsem jet j'" - tj. co k tlu jet pat a co u je vetelec.1 Bl krvinky cestuj krv po celm tle a komunikuj s prakticky kadou bukou v tle. Buky, jejich povrchov struktury rozpoznaj, nechvaj na pokoji. Ty, jejich struktury neznaj, napadaj. Tento tok ns bu brn proti virm, bakterim nebo rakovin, anebo - pokud imunitn buky chybn identifikuj nkterou z bunk tlu vlastnch - vyvolv autoimunn choroby, jako jsou nkter druhy alergi nebo lupus erythematodes (pozn. pekl. - pravdpodobn nejzvanj imunitn choroba, pi kter jsou vytveny protiltky proti blkovinm bunnho jdra). A do chvle, kdy Ader doel ke svmu nhodnmu odhalen, se kad anatom, lka i biolog domnval, e mozek (spolu s perifernmi bukami nervovho systmu) a imunitn systm jsou dva oddlen fungujc systmy, kter se vzjemn nijak neovlivuj. Neexistoval zpsob, jak spojit mozkov centra, kter sleduj chuov vjemy myky, s oblastmi kostn den, kde se vytvej T-lymfocyty. Takov tedy bylo nae pesvden po cel stolet. Avak v nsledujcch letech si Aderv skromn objev vynutil nov pohled na spojen mezi imunitnm systmem a centrlnm nervovm systmem. Psychoneuroimunologie - obor, jen se touto problematikou zabv

- stoj nyn v ele lkask vdy. Tato souvislost vyplv u z jeho nzvu: psycho ili mysl, neuro jako neuroendokrinn systm (jen je souhrnnm oznaenm pro nervov systm a lzy s vnitn sekrec) a imunologie ili obranyschopnost tla. Skupina vdc zjistila, e chemick meditory (pozn. pekl. - ltky, jejich prostednictvm mezi sebou komunikuj buky v tle), je se nejvce uplatuj v mozku a v imunitnm systmu, maj nejvy koncentraci prv v nervovch centrech, v nich probh regulace emoc.2 Jeden z nejpesvdivjch dkaz pro existenci pmho fyziologickho vlivu emoc na funkci imunitnho systmu pochz z vzkum Davida Feltena, Aderova spolupracovnka. Felten vyel z poznn, e emoce siln ovlivuj autonomn nervov systm, jen v tle reguluje vechno, od hladiny inzulnu v krvi a po vku krevnho tlaku. Felten, ve spoluprci se svoj enou Suzanne a nkolika kolegy nalezl chybjc styn bod, kde autonomn nervov systm pmo komunikuje s lymfocyty a s makrofgy (bukami imunitnho systmu).3 Pomoc elektronickho mikroskopu objevili synapsm podobn spojen, kde se zakonen vlken autonomnho nervovho systmu bezprostedn dotkala tchto imunitnch bunk. Tento tsn kontakt umouje nervovm bukm neuromeditor regulovat imunitn buky; komunikace vak probh obma smry. Toto je pevratn objev. Nikdo nepedpokldal, e imunitn buky by mohly pijmat informace z nervovho systmu. Felten zkouel dle zjistit, jak vznam maj tato nervov zakonen pro funkci imunitnho systmu. V pokusech na zvatech odstranil nkter nervy z lymfatickch uzlin a sleziny, kde se tvo a skladuj bl krvinky, a pak zatil imunitn systm virovou nkazou. Vsledkem bylo vrazn oslaben imunitn reakce na virus. Doel tedy k zvru, e bez tchto nervovch zakonen imunitn systm prost nereaguje tak, jak m, aby znekodnil do tla vnikajc viry i bakterie. Zkrtka nervov systm je s imunitnm systmem nejenom spojen, ale je tak nezbytn pro jeho funkci. Emoce souvisej s obranyschopnost jet jinm zpsobem, a to prostednictvm hormon vyplavovanch do krve pi stresu. Pi stresov reakci se do krve uvoluje cel ada ltek: katecholaminy (adrenalin a noradrenalin), kortizol a prolaktin a pirozen opity, beta endorfiny a enkefaliny. Kad z nich vrazn ovlivuje aktivitu imunitnch bunk. Pestoe jde o velmi sloit vztahy, hlavnm dsledkem prudkho zven hladiny tchto hormon je naruen funkce imunitnch bunk: stres pinejmenm doasn sniuje nai obranyschopnost, protoe tlo se sna soustedit vechnu energii na bezprostedn nebezpe, kter momentln ohrouje organismus vce ne infekce mikroorganismy. Avak je-li stres dlouhodob a intenzvn, me dojt k trvalmu potlaen fungovn imunitnho systmu.4 Nyn, kdy u je tato pvodn buisk pedstava vlivu psychiky na obranyschopnost organismu veobecn uznvna, nalzaj mikrobiologov a jin vdci stle dal spojen mezi mozkem a kardiovaskulrnm a imunitnm systmem.5

TOXICK EMOCE: KLINICK DKAZY

Navzdory rozshlm dkazm zaujm vtina lka ke skutenosti, e emoce maj klinick vznam, postoj spe skeptick. Jednou z pin tto nedvry je to - pestoe cel ada studi bezpen prokzala, e stres a negativn emoce funkci nejrznjch imunitnch bunk vskutku naruuj -, e doposud nen zcela jasn, zdali jsou tyto zmny natolik rozshl, aby si zaslouily pozornost klinickho lkae. Nicmn roste poet lka, kte si zanaj vznam emoc v medicn uvdomovat. Doktor Camran Nezhat, vynikajc gynekolog, odbornk na laparoskopickou chirurgii na Stanfordsk univerzit, k: Kdy mi pacientka, kterou toho dne ek plnovan operace, ekne, e zpanikaila a e zkrok podstoupit nechce, operaci zrum. Kad chirurg v, e lid, kte maj obrovsk strach, na operaci patn reaguj. Silnji krvcej, chytnou vce infekc a astji se u nich vyskytuj pooperan komplikace. Zpravidla se tak obtnji uzdravuj. Kdy jsou klidn, vechno jde lpe." Dvod je zejm: strach a zkost zvyuj krevn tlak, a cvy roztaen tlakem pak pi proznut vce krvcej. Rozshl krvcen je jednou z nejzvanjch komplikac chirurgickho zkroku; nkdy me bt dokonce smrteln. I bez takovchto lkaskch pbh se poet dkaz pro klinickou dleitost emoc neustle zvyuje. Mon nejpesvdivj informace o lkaskm vznamu emoc pochzej z souhrnn analzy vsledk 101 men studie, je zkoumaly nkolik tisc mu a en. Vsledky potvrzuj, e negativn emoce do urit mry zhoruj nae zdrav.6 U lid, kte proili stavy chronick zkosti, dlouh obdob smutku a pesimismu, neperuovanho napt i neptelstv, tvrdho cynismu i vytrval podezvavosti, bylo zjitno dvojnsobn riziko vzniku nkterch chorob - vetn astmatu, artritidy, bolest hlavy, aludench ved a srdench onemocnn (kad z tchto nemoc reprezentuje rozshlou kategorii chorob). Z toho plyne, e negativn emoce jsou asi tak zvanm rizikovm faktorem, jako je teba kouen nebo vysok hladina cholesterolu pro vznik ischemick choroby srden; jinak eeno - negativn emoce vn ohrouj nae zdrav. Je teba ci, e jde pouze o statistickou souvislost. Nelze tedy tvrdit, e kad, kdo trvale ije v nkterm z tchto emonch stav, snadnji podlehne nemoci. Dkazy vznamn role cit pi vzniku a prbhu onemocnn jsou vak mnohem rozshlej, ne jak vyplynulo z tto jedin analzy studi. Bli zkoumn jednotlivch emoc, zejmna t nejvznamnjch - vzteku, zkosti a deprese - objasuje nkter specifick zpsoby, jak city ovlivuj zdrav lovka, pestoe biologick mechanismy, jimi tyto emoce psob, nebyly doposud pln odhaleny.7

Kdy vztek je sebevraedn Jeden lovk vyprvl, jak ped njakou dobou podstoupil kvli promknutm dvem automobilu zbytenou a strastiplnou cestu. Po nekonenm handrkovn s pojiovnou a autoopravnami, kter nadlaly jet vce kody, pod dluil za opravu 800 dolar. A jet ke vemu to ani nebyla jeho chyba! Tak ho to natvalo, e kdykoliv potom do auta nastoupil, zaplavil ho pocit hnusu. Nakonec musel auto prodat. Jet po letech pi vzpomnce na celou tu zleitost zbledne vztekem. Tato hok vzpomnka byla vyvolna mysln, v rmci vzkumu vzteku u pacient se srdenmi chorobami na lkask fakult Stanfordsk univerzity. Vichni astnci studie, vetn tohoto zahoklho mue, u mli za sebou prvn infarkt. Clem studie bylo objasnit, zdali me vztek njak vraznji ovlivnit jejich srden funkci. Vsledek byl pekvapujc: kdy pacienti vzpomnali na udlosti, je je rozzuily, innost srdenho stahu poklesla o pt procent.8 Nkte pacienti vykazovali pokles dokonce o sedm a vce procent - co u kardiologov povauj za pznak ischmie myokardu, nebezpenho snen prokrven srdenho svalu. Pokles innosti srdenho stahu vak nebyl pozorovn u jinch negativnch emoc, napklad u zkosti, a to ani pi fyzick zti. Zd se tedy, e prv hnv je emoc, je nejvce pokozuje srdce. Pi vzpomnkch na nepjemnou udlost pacienti uvdli, e jsou u jenom zpoloviny tak rozilen jako byli tehdy, kdy k tomu dolo. To znamen, e jejich srden funkce byla pi skutenm vzteku naruena jet zvanji. Toto zjitn je soust rozshlejho prkaznho materilu, jen pochz z destek studi, kter svd pro schopnost hnvu pokozovat srdce.9 Star pedstava, e uspchan, napjat lid s osobnost typu A maj vt riziko vzniku ischemick choroby srden, se neudrela. Z tto pekonan teorie vak vzeel nov objev: je to neptelstv a nenvist, co ohrouje zdrav lid. Vtina informac o fyzickch dsledcch tohoto emonho stavu pochz od dr. Redforda Williamse z Duksk univerzity.10 Williams napklad zjistil, e ti lkai, kte pi testovn vlastnch neptelskch postoj v dob studia na lkask fakult doshli nejvyho potu bod, umrali ve vku padesti let sedmkrt astji ne ti, kte se touto vlastnost nevyznaovali. Povahov sklon k hnvu pedpovd smrt v mladm vku pesnji ne ptomnost ostatnch rizikovch faktor, jako je kouen, vysok krevn tlak nebo vysok hladina cholesterolu v krvi. Vsledky vzkum dr. Johna Barefoota z Univerzity Severn Karolny dokazuj, e u lid s ischemickou chorobou srden existuje korelace mezi vsledky v testech neptelstv a mrou zen vnitch tepen, kter se m angiograficky (pozn. pekl. - tj. pomoc vyeten, pi nm je do vnitch tepen srdce vstikovna kontrastn ltka a jej prtok srdcem je sledovn rentgenem). Nikdo pochopiteln netvrd, e hnv sm o sob zen vnitch tepen vyvolv. Hnv je pouze jednm z nkolika vzjemn na sebe psobcch

faktor. Peter Kaufman, stvajc editel oddlen behaviorln medicny Nrodnho institutu srdench, plicnch a krevnch onemocnn, mi ekl: Doposud nedokeme ci, zda jsou neptelstv a hnv v ranm rozvoji aterosklerzy vnitch tepen faktorem kauzlnm, nebo zda tyto emoce zhoruj prbh onemocnn a po jeho zatku, anebo jestli se zde uplatuj oba tyto mechanismy. Pedstavme si dvacetiletho mladka, kter se opakovan roziluje. Kad zchvat vzteku zv krevn tlak a zrychl srden frekvenci; tm zat srden sval. Pokud se takov reakce asto opakuje, me dojt k pokozen svalu, a to zejmna tm, e turbulentn, viv proudn v koronrnch tepnch zpsobuje vznik mikrotraumat v bunn vstelce cv, a urychluje tak tvorbu aterosklerotickch plt. Pokud mte vy krevn tlak a vae srdce bije rychleji, protoe jste neustle rozzloben, pak me tento stav bhem ticeti let urychlit hromadn cholesterolu v cvn stn natolik, e u vs vznikne ischemick choroba srden."11 Pi rozvinutm srdenm onemocnn ovlivuj fyziologick zmny provzejc vztek samotnou innost srdce jako pumpy, jak prokzala ve uveden studie pacient po infarktu, kte si vybavovali nepjemn vzpomnky. Pro ty, kte ji ischemickou chorobu srden maj, je vztek zvlt nebezpen. Napklad studie 1012 lid po prvnm infarktu, provdn na lkask fakult Stanfordsk univerzity, sledovala tyto pacienty po dobu osmi let. Bylo prokzno, e u tch, kte byli ke svmu okol nejagresivnj a nejnepteltj, byl zaznamenn i nejvy vskyt druhch infarkt.12 Studie na Yalesk univerzit, kter zahrnovala 929 osob po prvnm infarktu a tyto pacienty sledovala po dobu a deseti let, dola k podobnm zvrm.13 U tch, kte byli zaazeni do skupiny vzntlivch, bylo tikrt vy riziko, e zemou na srden zstavu, ne lid vyrovnanj. Pokud mli souasn i zvenou hladinu cholesterolu, bylo riziko u ptkrt vy. Vdci z Yale upozoruj, e to pravdpodobn nen hnv sm o sob, co zvyuje riziko mrt na ischemickou chorobu srden; jde sp o jakoukoliv intenzvn negativn emoci, kter opakovan vyvolv uvolnn stresovch hormon do krve. Lze vak ci, e nejvraznj klinick vztah mezi emocemi a ischemickou chorobou srden existuje prv u hnvu. Studie Lkask fakulty na Harvardu poloila vce ne patncti stm mu a en po prodlanm infarktu otzku, jak byl jejich emon stav nkolik hodin ped zchvatem. U lid, kte ischemickou chorobou srden trpli, zvyoval hnv tm dvojnsobn riziko srden zstavy; zven riziko petrvvalo asi dv hodiny po rozzloben.14 To ovem neznamen, e bychom se mli snait hnv potlaovat, je-li na mst. Existuj dkazy, e pehnan sil potlait tyto pirozen pocity ve chvlch rozilen stresovou reakci organismu sp umocn, a me jet dle zvit krevn tlak.15 Pokud vak pokad, kdy poctme vztek, tuto emoci projevme, zvyujeme tm pravdpodobnost, e pt budeme na nepjemnou situaci reagovat stejn (jak o tom ji byla e v kapitole pt). Williams se domnv, e zadrovn i projevovn vzteku kod naemu zdrav mn ne dlouhodob trvn tto emoce. Pleitostn projeven negativnch cit ns nijak neohrouje; problm vznik a tehdy, kdy jsou

nae neptelstv a hnv natolik dlouhodob, e se stanou soust na povahy. Takov lid bvaj asto cynit a nedviv, maj sklony k jzlivm poznmkm a kritice, jsou nladov a mvaj zchvaty vzteku.16 Dobrou zprvou je, e dlouhodob hnv nemus nutn vst k pedasn smrti: neptelstv je psychick zvyk, kter je mono zmnit. Jedna skupina poinfarktovch pacient na lkask fakult Stanfordsk univerzity se podrobila psychoterapii, je se pokouela jejich nenvistn nzory a postoje ponkud zmrnit. Vsledkem tto terapie bylo snen etnosti dalch infarkt o tyicet tyi procenta ve srovnn se skupinou pacient, kte se svoje neptelstv nijak zmnit nepokoueli.17 Lebn program vytvoen dr. Williamsem doshl srovnatelnch vsledk.18 Podobn jako Stanfordsk program i Williamsova terapie u lidi zkladm emon inteligence, zejmna uvdomovn si ponajcho hnvu, ovldn tto emoce a empatii. Pacienti jsou podni, aby si poznamenvali cynick i nenvistn mylenky hned, jak si jich vimnou. Pokud mylenky petrvvaj, pokus se je zlikvidovat tm, e eknou (nebo si pomysl): Pesta!". V terapii se jim doporuuje nahrazovat cynick, nedviv mylenky rozumnjmi argumenty; napklad kdy dlouho nejede vtah, je lpe snait se nalzt njakou nevinnou pinu, ne hromadit vztek na toho bezohlednho lovka (existujcho zejm jen v pedstavch), kter m ten vtah urit na svdom. Co se te nepjemnch situac, lid se u chpat vci i z perspektivy jinch lid. Empatie je nejlepm lkem na hnv. Williams mi jednou ekl: Nejlepm lkem na neptelstv je vnst do svho srdce vce dvry k ostatnm. Jedin, co k tomu potebujete, je sprvn motivace. Kdy lid pochop, e jejich zloba me vst k pedasn smrti, jsou ochotni to zkusit."

Stres: nepimen zkost na nepimenm mst

zkost a napt ctm vlastn pod. Vechno to zaalo u na stedn kole. Studovala jsem se sammi jednikami a neustle jsem si dlala starosti: o svoje znmky i o to, zdali m maj uitel a spoluci rdi, nebo o to, zda jsem na hodinu dost dobe pipravena, a o spoustu jinch nedleitch vc. Mm rodim vdycky hodn zleelo na tom, abych byla dobrou studentkou a udlala spnou kariru... Myslm, e jsem se z toho ntlaku vnitn zhroutila. Moje aluden obte zaaly v poslednm ronku stedn koly. Od t doby si musm dvat pozor a vyhbat se koennm jdlm a kofeinu. Vimla jsem si, e kdy si dlm s nm starosti nebo kdy jsem nervzn, zvedne se mi aludek. A protoe u si tm nedoku starosti nedlat, je mi nevolno skoro pod.19 zkost je citovou reakc na pehnan nroky, kter na ns ivot klade. Souvislost mezi touto emoc a vznikem a prbhem onemocnn je doloena velmi pesvdivmi vdeckmi dkazy. Kdy nm zkost pomh, abychom se peliv pipravili na zvldnut nebezpe (co je pedpokld-

n evolun el tto emoce), pak nm slou dobe. Avak v modernm ivot bv zkost asto zbyten a pli intenzvn: tsniv pocity vznikaj v situacch, ve kterch musme t, nebo jenom na zklad pesimistickch mylenek. Stresujc emoce tedy nepedchz dnmu skutenmu nebezpe, se kterm bychom se mli vypodat. Opakovan zchvaty zkosti jsou projevem intenzivnho stresu. ena, j neustl zkost zpsobuje trvic obte, je uebnicovm pkladem toho, jak zkost a stres zhoruj zdravotn poruchy. V Archives of Internal Medicne z roku 1993 byla uveejnna rozshl studie tkajc se souvislosti stresu a vskytu onemocnn. Psycholog Brue McEwen uvdl celou adu ink stresu na lidsk organismus: oslaben funkce imunitnho systmu do takov mry, e me urychlit rozsev rakovinnch metastz, zvenou nchylnost k virovm onemocnnm, zrychlen tvorby atero sklerotickch plt a naruen srlivosti krve vedouc k infarktm myokardu, uspen nstupu diabet I. typu (tj. juveniln cukrovky) a urychlen prbhu diabet II. typu a zhoren nebo vyvoln astmatickho zchvatu.20 Stres me vst tak ke vzniku ved v trvicm stroj; vyvolv pznaky ulcerzn kolitidy (pozn. pekl. - vedovit znt tlustho steva provzen bolestmi, prjmy a krvcenm do steva) nebo Crohnovy choroby (tj. zntlivho procesu, vyskytujcho se na rznch mstech od jcnu a po konenk). Psobenm dlouhodobho neperuovanho stresu je pokozovn tak mozek: naruuje se funkce hippocampu, a tedy i pamti. Brue McEwen k, e ...se hromad dkazy, e prv kvli stresujcm zitkm dochz k opotebovvn nervovho systmu."21 Zvlt pesvdiv dkazy o vlivu stresu na lidsk zdrav jsme zskali ze studia infeknch onemocnn, jako je nachlazen, chipka a opar. S tmito viry se setkvme prakticky neustle, avak n imunitn systm se jim vtinou doke ubrnit. Pi emonm stresu dochz astji k selhn na obranyschopnosti. Bhem pokus, kdy byla funkce imunitnho systmu sledovna pmo, se tak zjistilo, e stres a zkost ji oslabuj. U vtiny takovch vsledk nen doposud jasn, zdali je toto naruen obranyschopnosti tak klinicky dleit, to jest zdali je natolik zvan, aby umonilo vznik onemocnn.22 Proto meme ci, e pesvdivj dkazy o vztahu stresu i zkosti a nchylnosti k onemocnn pochzej z prospektivnch studi; tj. z tch, kter zanaj u zdravch lid a sleduj nejprve rostouc psychick zaten, nsledovan oslabenm imunitnho systmu a nstupem choroby. Jednu z vdecky nejpesvdivjch studi na toto tma provedl psycholog Sheldon Cohen z Carnegie-Mellon University ve spoluprci s vdci ze specializovanho stediska pro vzkum chorob z nachlazen v Sheffieldu v Anglii. Vdci nejprve pozorn hodnotili, jak mnoho stresu pociuje skupina astnk vzkumu ve svch ivotech, a pak je systematicky vystavili viru nachlazen. Ne kad, kdo se s nkazou setk, ulehne s chipkou. Dobe fungujc imunitn systm me tlo ubrnit viru nachlazen, a tak to neustle dl. Sheldon Cohen zjistil, e m vce jsou lid stresovni, tm vy je pravdpodobnost nkazy virem. Mezi lidmi s nzkou hladinou stresu

onemocnlo asi 27 procent lid, zatmco skupina stresovanch lid se nakazila asi ve 47 procentech. Jde tedy o pm dkaz, e stres sm o sob oslabuje imunitn systm.23 (Pestoe jde mon o jeden z tch vdeckch objev, kter u kad z ns na sob dlouho pozoruje, jde o dleit zjitn, nebo je vdecky podloeno.) V jin studii, kde si manelsk pry po dobu t msc zapisovaly kad den seznam nepjemnost a stresujcch udlost (napklad manelskch hdek), byla objevena obdobn souvislost: ti nebo tyi dny po nahromadn zvl siln stresujcch situac lid ulehli s nachlazenm nebo s infekc hornch cest dchacch. Toto nkolikadenn zpodn pesn odpovd inkuban dob bnch vir nachlazen; to znamen, e intenzvn rozilen i zkost s sebou nesou zvenou nchylnost k infeknm onemocnnm.24 Stejn vztah stresu a infekce plat i pro virus herpesu, a to jak pro typ, jen vyvolv opary na rtech, tak i pro genitln herpes. Pot, co se lovk jednou setk s herpetickou infekc, virus latentn pev v tle; as od asu pak dochz k optovnmu vzplanut infekce. Aktivita herpetickho viru me bt sledovna urovnm hladiny specifickch protiltek v krvi. Tmto zpsobem lze vysledovat reaktivaci herpetickho viru napklad u student ve zkoukovm obdob, u nedvno oputnch en i u lid ijcch v neustlm napt zpsobenm p o rodinnho pslunka s Alzheimerovou chorobou.25 Zdravotnm dsledkem zkosti vak nen pouze oslaben obranyschopnosti: jin studie svd i pro nepzniv vliv stresu na vvoj kardiovaskulrnch chorob. Trval zloba a opakovan zchvaty vzteku ohrouj ischemickou chorobou srden pedevm mue; pro eny je v tomto ohledu nebezpenj emoc pravdpodobn zkost a strach. Studie na Stanfordsk univerzit, kter zahrnovala vce ne tisc mu a en po prvnm infarktu, prokzala, e eny, kter utrply dal infarkt, trply silnjm strachem a zkost ne eny ostatn. V mnoha ppadech mla ustraenost formu ochromujcch fobi: po svm prvnm infarktu pacienti pestali jezdit autem, opustili zamstnn nebo se zaali vyhbat spoleenskmu ivotu.26 Pliv psoben psychickho stresu a zkosti, kter provz napklad velmi nron povoln nebo vysok ivotn zaten (jak prov teba svobodn matka, kter se sna souasn zvldnout dti i zamstnn), meme vysledovat v jemnch funknch zmnch. Psycholog Stephen Manuck z Pittsburghsk univerzity podrobil ticet dobrovolnk psn zkouce, kter v nich vzbuzovala zkost. Souasn sledoval sloen jejich krve a uroval hladinu ltky nazvan adenosintrifosft ili ATP, kter me vyvolat zmny krevnch cv vedouc k srdenmu infarktu nebo k mrtvici. Bhem intenzivnho stresu astnk studie dolo k prudkmu zven hladiny ATP, stejn jako ke zven krevnho tlaku a ke zrychlen srden frekvence. Je pochopiteln, e zdravotn rizika stresu jsou nejvt u tch lid, jejich zamstnn v nich vzbuzuje napt. To se stv tehdy, jsou-li lid vystavovni vysokm poadavkm na svou prci, ale souasn maj jen mal (nebo dokonce dn) vliv na jej spn proveden (to je dvodem, pro

je napklad mezi idii autobus tak vysok vskyt hypertenze). Studie 569 pacient s rakovinou konenku a tlustho steva, doplnn srovnvac skupinou zdravch lid, prokzala, e ti, kte v poslednch deseti letech provali opakovan stresujc situace v zamstnn, mli pt a plkrt vy pravdpodobnost postien rakovinou ve srovnn s lidmi, u kterch se takovto napt nevyskytovalo.27 Protoe jsou kodliv dsledky stresu na lidsk zdrav tak zvan, zanaj se klinicky pouvat relaxan techniky (je psob pmo proti tlesnmu podrdn provzejcmu stres), s clem zmrnit projevy cel ady chronickch onemocnn. Mezi n pat srden-cvn choroby, nkter typy cukrovky, artritida, astma, trvic poruchy, chronick bolesti a mnoho dalch. Vnmm prakticky vech symptom se zhoruje se stresem a s citovm naptm, take nau-li se pacienti uvolnit a lpe zvldat sv citov hnut, zmrn se tm tak jejich utrpen.

Dsledky deprese pro lidsk zdrav

Lkai u n nali rakovinu prsu s metastzami. Byla to recidiva s rozsevem malignho ndoru nkolik let pot, co zaala vit, e pedchoz operace rakovinn ndor spn odstranila. Jej lka u nemohl dle doufat ve vylen a chemoterapie j u nemohla poskytnout vc ne jen pr msc ivota. Pacientka propadla depresi, a to tak siln, e kdykoliv navtvila onkologa, neubrnila se a propukla v pl. Jej lka reagoval pokad stejn: ekl j, aby okamit odela z ordinace. Mla onkologova chladnost a nevmavost ke smutku jeho pacientky i klinick vznam, krom toho, e en zpsobovala bolest? Ve chvli, kdy u je choroba takto zvan, se zd nepravdpodobn, e by jakkoliv emoce mohla njak pzniv ovlivnit jej vvoj. Je nepochybn, e deprese pacientky sniovala kvalitu jejho ivota v poslednch mscch ped smrt; avak vdeck dkazy, e melancholie me ovlivnit prbh rakoviny, nejsou doposud jednoznan.29 Ale i pokud pomineme rakovinu, byla provedena ada jinch studi, kter svd pro roli deprese v mnoha zdravotnch problmech. Jedn se zejmna o zhorovn nemoci po jejm propuknut. Stle vce se ukazuje, e u melancholickch zvan nemocnch pacient by se vyplatilo lit nejenom jejich fyzick onemocnn, ale tak jejich depresi. Jednou z nejastjch komplikac pi lb depres u tchto pacient je nebezpe, e psychosomatick symptomy, vetn letargie a ztrty chuti k jdlu, budou snadno zamnny za pznaky jinch chorob. To se stv zejmna lkam, kte maj s diagnostikovnm psychickch poruch mlo zkuenost. Neschopnost lkae depresi rozeznat me pvodn onemocnn dle zhorovat, nebo pak probh deprese bez povimnut a pochopiteln bez odpovdajc terapie (jako tomu bylo v ppad uplakan pacientky s rakovinou prsu).

Pi zvanm onemocnn me takovto neschopnost sprvn diagnostikovat a lit psychick stav pacienta zvyovat riziko smrti. Napklad pi sledovn stovky pacient, kterm byla transplantovna kostn de pro leukmii, zemelo dvanct ze tincti deprimovanch pacient do jednoho roku od transplantace; zatmco ticet tyi ze zbvajcch osmdesti sedmi pacient byli naivu jet o dva roky pozdji.30 Z lid trpcch chronickm ledvinovm selhnm, u kterch mus bt pravideln provdna dialza, mli ti, u kterch byla diagnostikovna zvan deprese, vysokou pravdpodobnost, e zemou v prbhu nsledujcch dvou let. Deprese pedpovdala smrt pesnji ne kterkoliv jin fyzick pznak.31 Souvislost mezi emocemi a zdravotnm stavem nebyla biologick, ale spe behaviorln: deprimovan pacienti mnohem he dodrovali lebn postupy: poruovali napklad dietu, co zvyovalo riziko komplikac. Ve nasvduje tomu, e deprese zhoruje i prbh ischemick choroby srden. V rozshl studii bylo 2832 mu a en stednho vku sledovno po dobu dvancti let. Ti, kte propadali beznadji a zoufalstv, umrali na ischenckou chorobu srden astji.32 U zhruba t procent nejvce deprimovanch lid byla mrtnost na ischemickou chorobu srden tyikrt vy ne u tch, kte depresemi netrpli. Z modernch vzkum vyplv, e deprese jsou zvlt nebezpen pro ty, kte u prodlali infarkt.33 Studie pacient v Montrealsk nemocnici, proputnch po len svho prvnho infarktu, zjistila u deprimovanch pacientu v nsledujcch esti mscch vrazn vy riziko smrti. U zhruba jedn osminy pacient, kte trpli zvanou depres, byla mrtnost ptkrt vy ne u ostatnch se srovnatelnm onemocnnm. Zhruba stejn vznamnou korelaci lze najt u ostatnch zvanch rizikovch faktor srdenho selhn, napklad u naruen funkce komor nebo u anamnzy pedchozch infarkt. Mezi mon vysvtlen, pro deprese tak vrazn zvyuje pravdpodobnost nsledujcch infarkt, me patit vliv tohoto psychickho stavu na pravidelnost srdench stah, kter me bt pinou fatlnch arytmi. Zjistilo se tak, e deprese komplikuje hojen zlomenin krku stehenn kosti. V rmci vzkumu bylo nkolik tisc starch en podrobeno psychiatrickmu vyeten pi pijet do nemocnice pro tuto zlomeninu. Pacientky, kter byly pi vstupu do nemocnice deprimovan, setrvvaly v oeten v prmru o osm dn dle a mly zhruba tikrt men nadji, e budou zase chodit, ne eny se srovnatelnm zrannm, avak v dobrm psychickm stavu. Deprimovan eny, kter se spolu s lkaskm oetenm razu podrobily i psychoterapii, potebovaly mn rehabilitace, aby mohly znovu chodit, a v obdob t msc po propustem z nemocnice byly mn asto hospitalizovny. Studie pacient, jejich zdravotn stav byl tak patn, e spadali do tch deseti procent populace, kter nejvce vyuvaj zdravotnick sluby (asto proto, e trpli vce chorobami souasn; mli napklad cukrovku a zro ve ischemickou chorobu srden), prokzala, e piblin kad est trpl zvanou depres. Pot, co se pacienti podrobili psychoterapii, se poet dn

v roce, kdy byli nemocn, snil ze 79 na 51 u tch, kte mli tkou depresi, a z 62 dokonce na 18 dn u tch, jejich deprese byla pouze mrn.34 BLAHODRN VLIV POZITIVNCH EMOC Hromadc se dkazy nepznivho vlivu hnvu, zkosti a deprese na lidsk zdrav jsou velmi psobiv. Jak zloba, tak i zkost, pokud jsou dlouhodob, zvyuj nchylnost lid k cel ad onemocnn. A pestoe deprese pravdpodobn nenapomh vzniku choroby, je jist, e zpomaluje rekonvalescenci a zvyuje riziko smrti; zejmna u slabch pacient v zvanm zdravotnm stavu. Je-li chronick citov stres v mnoha smrech kodliv, opan emoce ns mohou posilovat - alespo do urit mry. To ovem neznamen, e pozitivn emoce sta k uzdraven nebo e smch i pocit tst doke sm o sob zvrtit prbh tkho onemocnn. Pzniv psoben pozitivnch emoc je velmi subtiln; avak prostednictvm studi provdnch na velkch potech lid je mon tento vliv zviditelnit na pozad cel ady dalch komplexnch faktor, kter prbh choroby ovlivuj. Da za pesimismus - a vhody optimismu Stejn jako u deprese i u pesimismu lze vysledovat nepzniv inky na lidsk zdrav - a odpovdajc vhody optimismu. Napklad u 122 mu, kte prodlali svj prvn infarkt, byl v rmci studie hodnocen jejich pesimistick i optimistick postoj k ivotu. O osm let pozdji bylo jednadvacet z ptadvaceti nejtrudnomyslnjch mu po smrti; z ptadvaceti nejoptimistitjch jich zemelo jen est. Ukzalo se, e stav jejich psychiky pedpovd pravdpodobnost peit pesnji ne kterkoliv jin zdravotn rizikov faktor, vetn mry pokozen srdenho svalu po prvnm infarktu, arterilnho ucpn, hladiny cholesterolu i krevnho tlaku. Jin vzkum odhalil, e optimistit pacienti, kte se podrobili chirurgickmu zaveden arterilnho bypassu, se uzdravovali ve srovnn s pesimistickmi pacienty mnohem rychleji; navc s menm mnostvm zdravotnch komplikac, a to jak v prbhu operace, tak i po n.35 Nadje, je do znan mry souvis s optimismem, psob tak lebn. Lid, kte se nevzdvaj nadje, dok lpe snet problmy, vetn tch zdravotnch. Studie lid ochrnutch po porann ptee ukzala, e ti, kte vce doufali v uzdraven, byli schopni obnovit svoji pohyblivost ve vtm rozsahu ne pacienti se srovnatelnm zrannm, kte se svmu postien vce poddvali. Nadje je u ochrnut po tkch razech zvlt dleit, nebo tato tragdie nejastji postihuje mue okolo dvaceti let, kte po nehod ztrat pohyblivost a v tomto stavu zstanou po zbytek ivota. Jejich citov reakce m rozshl dopad na to, do jak mry budou usilovat alespo o sten obnoven hybnosti a o zapojen do socilnho ivota.36

Pesn pina, pro optimistick i pesimistick postoj ovlivuje nae zdrav, nen doposud znma. Avak nabz se nkolik monch vysvtlen. Jedna teorie k, e pesimismus vede k depresi, kter nsledn oslabuje obranyschopnost organismu vi ndorm a infekcm; v souasn dob vak jde pouze o neprokzan dohad. Dalm vysvtlenm me bt, e pesimist se o sebe nestaraj: nkolik studi prokzalo, e pesimist v prmru vce kou a pij; ve srovnn s optimisty tak mn sportuj a vbec maj celkov men zjem o zdrav stravovac nvyky. Nen ovem vyloueno, e se jednoho dne prost proke, e metabolick zmny provzejc nadji njak biologicky napomhaj tlu pemoci chorobu.

S malou pomoc mch ptel: vznam mezilidskch vztah

K seznamu faktor ohroujcch zdrav si pidejme nim neperuovan ticho a przdnotu a do seznamu faktor zdrav chrncch si zaame sociln vazby Studie provdn po dobu vce ne dvou destek let, je se dotazovaly celkem vce ne t tisc sedmi set lid, prokazuj, e sociln izolace, tj. pocit, e nemte nikoho, s km byste se podlili o svoje vnitn pocity nebo s km jste zce spojeni, zdvojnsobuje pravdpodobnost onemocnn i smrti.37 Osamlost sama o sob, jak shrnul asopis Science, ovlivuje mrtnost zhruba stejnou mrou jako kouen, vysok krevn tlak, vysok hladina cholesterolu, obezita a absence fyzick aktivity". Kouen zvyuje riziko smrti zhruba 1,6 krt, zatmco sociln izolace dvojnsobn; je tedy pro nae zdrav jet nebezpenj.38 Osamlost snej mui he ne eny. Osaml mui maj dvakrt a tikrt vt pravdpodobnost mrt ne mui s zkmi socilnmi vazbami. U osamlch en bylo toto riziko vy pouze o polovinu. Tento rozdl mezi pohlavmi me bt zpsoben i tm, e eny maj sklon vytvet citov bli vztahy ne mui, a proto jim ke spokojenosti sta teba jen pr ptel. Samota pochopiteln nen tot co osamlost. Mnoz lid, kte ij o samot nebo kte se stkaj jen s nkolika pteli, jsou zdrav a spokojen. Izolace je spe subjektivn pocit odznutosti od okolnch lid - postrdn nkoho blzkho, ke komu by se lovk mohl obrtit; prv tento stav tolik ohrouje nae zdrav. Toto zjitn je zvlt zvan, uvdomme-li si prohlubujc se naruen mezilidskch vztah, kter podporuje osaml sledovn televize. Lid v modern urbanistick spolenosti upoutj od spoleenskch zvyk, od asti v rznch klubech a po nvtvy ptel. Tato skutenost zvyuje vznam svpomocnch skupin (napklad Spolenosti anonymnch alkoholik (Alcoholics Anonymous), kter poskytuj lidem nhradn spoleensk ivot. Ze sledovn vce ne stovky pacient po transplantaci kostn den vyplynulo, e osamlost jako rizikov faktor vznamn zvyuje mrtnost a e blzk mezilidsk vztahy maj mocnou livou slu.39 Z pacient, kte mli silnou citovou podporu svch partner, rodiny nebo ptel, peilo

transplantaci o dva roky 54 procent ve srovnn s pouhmi dvaceti procenty tch, kterm se takovho povzbuzen nedostalo. Podobn i u starch lid, kte dostanou infarkt a maj ve svm okol dva nebo vce lid, o kter se mohou citov opt, je ve srovnn s lidmi docela osamlmi vce ne dvojnsobn pravdpodobnost peit infarktu o dle ne rok.40 Mon nejpsobivj svdectv o lebnm psoben citovch vazeb podv vdsk studie publikovan v roce 1993.41 Vem mum ve mst Goteborgu narozenm v roce 1933 byla nabdnuta lkask prohldka zdarma. O sedm let pozdji bylo 752 mu, kte se dostavili na prohldku, znovu zkontaktovno. Jedenatyicet z nich mezitm zemelo. Mui, kte pi prvn prohldce uvdli, e ij v silnm citovm napt, mli mrtnost tikrt vy ne ti, kte kali, e ij klidn. Pinou emonho stresu byly napklad zvan finann obte, nejistota v prci i proputn ze zamstnn, rozvod nebo soudn spor. Ptomnost t nebo vce takovchto stresujcch zleitost v roce ped prohldkou pedpovdala pravdpodobnost mrt v nsledujcch sedmi letech pesnji ne zdravotn poruchy typu vysokho krevnho tlaku nebo vysok hladiny krevnch tuk i cholesterolu. U mu, kte uvdli, e maj nkolik blzkch mezilidskch vztah, na kter se mohou spolehnout - manelku, ptele a podobn - nebyla nalezena jakkoliv souvislost mezi mrtnost a vysokm stresovm zatenm. Mt kolem sebe lidi, na kter se meme obrtit a pohovoit si s nimi - mt ptele, kte mohou poskytnout tchu, pomoc a radu - to ns ochrauje ped smrtcmi dsledky ivotnch zkouek a traumat. Kvalita vztah a jejich poet jsou rozhodujcmi faktory pro odreagovn stresu. Negativn vztahy si tak vybraj svou da. Napklad manelsk 41 hdky naruuj funkci imunitnho systmu. Jedna studie vysokokolk, kte ili na koleji ve spolenm pokoji, prokzala, e m he se vzjemn sneli, tm nchylnj byli k nachlazenm a chipkm a tm astji navtvovali lkae. Psycholog John Cacioppo ze Sttn univerzity v Ohiu, kter tuto studii spolubydlcch provdl, mi ekl: Jsou to zejmna ty nejdleitj vztahy v ivot: vztahy s lidmi, kter potkvme kad den. Zejmna ty maj tak zsadn dopad na nae zdrav. A m dleitj je pro vs njak vztah, tm vce vae zdrav ovlivuje."43

Liv sla citov podpory

V knize Vesel dobrodrustv Robina Hooda (The Merry Adventures of Robin Hood) k Robin svmu mladmu pvrenci: Vyprvj nm o svm trpen a nic neskrvej. Proud slov odplavuje ze srdce vechen zrmutek. Je to jako kdy voda v mlnskm nhonu petk a ty oteve stavidlo." Tato troka lidov moudrosti v sob skrv velkou pravdu. Podlit se s nkm o svoje starosti bylo vdy lkem na utrpen veho druhu. Psycholog James Pennebaker z Jin metodistick univerzity podloil Robinovu radu vdeckmi dkazy. V ad pokus prokzal, e pokud pimjete lovka, aby na-

hlas mluvil o mylenkch, kter jej nejvce trp, jeho zdravotn stav se zmn k lepmu.44 Pennebakerv postup je pozoruhodn jednoduch: pod astnky pokusu, aby si asi pt dn patnct a dvacet minut psali napklad o nejvce zraujcm zitku v ivot" nebo o njakch nalhavch starostech toho dne. Co si lid pou, to si mohou, pokud chtj, klidn nechat pro sebe. Vsledky takovto zpovdi jsou skuten pekvapujc: zlepen funkce imunitnho systmu, vrazn mn nvtv u lkae v nsledujcch esti mscch, ni poet dn pracovn neschopnosti a dokonce i zlepen funkce jaternch enzym. Nejvraznj zlepen obranyschopnosti vi infekcm nastalo u tch lid, v jejich zpiscch se objevovaly nejboulivj emoce. Nejzdravj" zpsob odreagovn negativnch emoc je podle tohoto vzkumu asi tento: nejprve lid p o silnch pocitech smutku, zkosti i zloby; prost o vech emocch, kter v nich jejich zitek vzbuzuje. Potom, v prbhu nkolika dalch dn, pechzej jejich zpisky spe do vyprvn. A nakonec lid nalzaj v psychickm traumatu nebo utrpen urit smysl. Tento postup npadn pipomn zmny, k nim dochz, kdy se lid zabvaj svmi problmy pi psychoterapii. Vsledky Pennebakerovch pokus mon nabzej zdvodnn, pro se nemocnin pacienti po operaci nebo po jinm zsahu, byla-li jim zrove poskytnuta i psychoterapie, zotavuj fyzicky mnohem lpe ne ti, u nich se lba zamuje vhradn na tlesn onemocnn.45 Mon nejpesvdivji demonstruj klinick psoben citov podpory vsledky skupinov terapie en s pokroilou metastzujc rakovinou prsu na Lkask fakult Stanfordsk univerzity. Po potenm oeten, k nmu asto patila i operace, dolo u tchto en k recidiv rakoviny, kter zaala metastzovat do celho tla. Z klinickho hlediska bylo pouze otzkou asu, kdy je rostouc ndor usmrt. Dr. David Spiegel, jen tuto studii vedl, byl sm jejmi vsledky pekvapen, stejn jako lkask veejnost: eny s pokroilou rakovinou prsu, kter se jednou tdn setkvaly s ostatnmi pacientkami, pevaly v prmru dvakrt tak dlouho ne eny se stejnou chorobou, kter j vak elily samy.46 Vechny eny se podrobily standardn lb. Jedinm rozdlem bylo, e nkter krom toho tak navtvovaly skupinu, kde se na chvli zbavily svho bemene a mohly sdlet svoje utrpen s ostatnmi pacientkami, kter chpaly, jak to je umrat na rakovinu, a byly ochotn naslouchat jejich obavm, bolesti a hnvu. asto byla tato setkn jedinm mstem, kde mohly eny tyto emoce oteven projevovat, nebo lid jim blzc mli z rozhovoru o rakovin a z jejich bezprostedn hrozc smrti strach. eny, kter navtvovaly skupiny, ily v prmru jet ticet sedm msc, zatmco ty, kter tuto monost odmtly, ily prmrn jen devatenct msc. Takov zven pravdpodobnosti peit daleko pesahuje psoben jakhokoliv lku nebo oeten. Psychiatr a onkolog Jimmie Holland z Nemocnice Sloan-Ketteringa, kter je jednm z pednch onkologickch center v New York City, mi k tomu ekl: Kad lovk postien rakovinou by

ml bt v podobn skupin." Kdyby to byl nov lk, kter doke takto zvit pravdpodobnost peit, farmaceutick firmy by se praly o to, kdo jej bude vyrbt.

JAK VNST EMON INTELIGENCI DO ZDRAVOTNICK PE

Toho dne, kdy bn vyeten odhalilo v m moi stopy krve, m mj lka poslal na diagnostick testy, pi kterch mi do krve vstkli radioaktivn ltku. Leel jsem na stole, zatmco nade mnou rentgenov pstroj snmal vyluovn kontrastn ltky ledvinami do moovho mche. U vyeten jsem nebyl sm: mj blzk ptel, lka, nhodou navtvil na pr dn msto a nabdl se, e mne do nemocnice doprovod. Sedl se mnou v mstnosti, zatmco rentgenov pstroj se automaticky otel a fotografoval moje tlo z rznch hl, bzuel a cvakal, otel se, bzuel, cvakal. Vyeten trvalo hodinu a pl. Na konci vyeten spn veel do mstnosti specialista na ledvinov onemocnn, rychle se pedstavil a zmizel, aby si prohldl vsledky. U se nevrtil, aby mi ekl, co vlastn zjistil. Kdy jsme vychzeli z vyetovac mstnosti, minuli jsme onoho lkae na chodb. Byl jsem otesen a ponkud zmaten vyetenm, a nebyl jsem tedy dost duchaptomn, abych se zeptal na to, o em jsem u cel dopoledne pemlel. Ale mj spolenk, lka, jej pohotov oslovil: Doktore," ekl, otec mho kamarda zemel na rakovinu moovho mche. Kamard by chtl vdt, jestli jste na tch snmcch objevil njak znmky rakoviny." Vechno v norm," znla stroh odpov a nefrolog odspchal k dalmu pacientovi. Moji neschopnost poloit lkai tu jedinou otzku, o kterou mi lo, zavaj dnes a denn pacienti mnohch klinik a nemocnic po celm svt. Studie provdn v ekrnch ordinac ukzala, e kad z pacient se chce lkae zeptat v prmru na ti nebo i vce vc. Avak z ordinace pacienti vychzej s odpovd v prmru jen na jednu a pl otzky.47 Toto zjitn poukazuje na jednu z mnoha poteb pacient, kter souasn medicna neuspokojuje. Nezodpovzen otzky jsou ivnou pdou pro nejistotu, strach a pesimistick dohady. Vedou k tomu, e pacienti se odmtaj podrobit lb, protoe j pln nerozumj. Existuje mnoho zpsob, jak me medicna rozit svj pohled na zdrav lovka a zahrnout do nj i emon aspekty onemocnn. Zdravotnick zazen by napklad mohla nabdnout pacientm rozshlej informace, kter potebuj, stoj-li ped rozhodnutm tkajcm se jejich vlastn lby. Byla zavedena sluba, kter ktermukoliv volajcmu poskytne potaov zpracovan pehled medicnsk literatury o jeho onemocnn, take se pacient me dovdt vce o vlastn nemoci, stt se tak rovnocennjm partnerem svch lka a rozhodovat se se znalost vci.48 Dal alternativou jsou metody, kter v prbhu nkolika minut nau pacienty, jak sprv-

n klst otzky svm lkam, take kdy potom v ekrn pemlej o tech otzkch, odejdou z ordinace s temi odpovmi.49 Pokud pacienti mus podstoupit operaci nebo invazvn a bolestiv vyeten, je pochopiteln, e to v nich vzbuzuje zkost. Proto je nutn eit i citovou strnku tchto zkrok. Nkter nemocnice zavedly pro pacienty pedoperan pouen. To zmruje jejich obavy a pomh jim zvldat nepjemn obte - pacienti se napklad u relaxan techniky, zdravotnit pracovnci odpovdaj na jejich otzky a nkolik dn pedem jim vysvtluj, jak se asi budou po zkroku a v prbhu rekonvalescence ctit. A vsledek? Pacienti se z operace zotavuj v prmru o dva nebo ti dny dve.50 Bt pacientem v nemocnici asto v lovku vzbuzuje pocit osamn a bezmoci. Nkter nemocnice proto zanaj organizovat pokoje tak, aby mohli rodinn pslunci t s pacienty, vait jim a vbec se o n starat, stejn jako by to dlali doma. Pokrokov zmna, kter je vak paradoxn v zemch tetho svta naprosto bn.51 Relaxan techniky mohou pomoci pacientm zvldnout zkost a stres, kter v nich vzbuzuj jejich symptomy, nebo citov rozruen, kter me zpsobovat nebo zhorovat jejich obte. Ukzkovm pkladem tto metody je Klinika pro zmrnn stresu Jona Kabat-Zinna pi Lkaskm centru Univerzity v Massachusetts, kter poskytuje svm pacientm desetitdenn kurs jgy a roziovn vdom. Draz je kladen pedevm na uvdomovn si citovch zmn ve chvli, kdy k nim dochz, a na vypstovn zvyku provdt kad den cvien, kter navozuj hlubok uvolnn. V nemocnici natoili tak instruktn videokazetu, kterou mohou pacienti sledovat na obrazovkch ve svch pokojch - co je nepochybn mnohem lep program ne dnes tak bn peslazen serily.52 Relaxace a jgov cvien jsou tak zkladem nov metody pro lbu ischemick choroby srden, jejm autorem je doktor Dean Ornish.53 Prvn vsledky byly patrn po ronm provdn tto komplexn terapie, kter mimo jin zahrnovala i nzkotunou dietu. U pacient, jejich stav byl natolik zvan, e se uvaovalo o zaveden koronrnho bypassu (pozn. pekl. - chirurgick zaveden cvn protzy na srdci, je umouje proudn krve kolem zenho seku vnit tepny), dolo k zastaven narstn aterosklerotickch plt. Ornish mi ekl, e vuka relaxace je jednou z nejdleitjch st jeho metody. Stejn jako centrum Kabat-Zinna i postup dr. Herberta Bensona vyuv relaxan reakce organismu" fyziologickho protiplu stresovho podrdn, je se podl na vzniku mnoha zdravotnch poruch. Nemli bychom opomenout ani tolik potebnou empatii lka a oetovatelek, kte by mli umt pacienta pozorn vyslechnout a promluvit k nmu tak, aby jim porozuml. Je teba vytvet pi zaloenou na vztahu mezi pacientem a terapeutem, nebo si zanme uvdomovat i lebn vznam kvality tohoto vztahu. Tento aspekt lby by se rozvjel mnohem lpe, kdyby byly do vzdlvn lka zaazeny i nkter zkladn prvky emon inteligence, zejmna sebeu vdomo vn, umn vyslechnout druhho a schopnost souctit s nm.54

JAK ZMNIT MEDICNU

Aby mohlo zdravotnictv jako celek rozit svoje chpn lidskho zdrav a zahrnout do nj i vliv emoc, je nezbytn vzt si k srdci pedevm tyto dva zvry vdeckch vzkum: 1. Pomhat lidem vyrovnat se s vlastnmi negativnmi city - se zlobou, s zkost, s depres, pesimismem a osamlost - je innou prevenc nemoc. Vsledky studi dokzaly e kodlivost trvalho citovho rozruen je srovnateln s kouenm cigaret. Pomohou-li tedy zdravotnci lidem tyto emoce lpe zvldat, pispj tak ke zlepen zdrav svch pacient, podobn jako kdy se poda kuka odnauit jeho zlozvyku. Jednm ze zpsob, jak toho doshnout v irok populaci, je nauit dti nejzkladnjm dovednostem emon inteligence tak, aby se staly jejich celoivotnm zvykem. Jinm opatenm, je se nepochybn vyplat, je uit lidi blc se dchodovmu vku zvldat svoje emoce; citov vyrovnanost je toti jednm z nejdleitjch faktor, kter rozhoduje o tom, jak rychle bude star lovk schzet. Tet clovou skupinou by mohla bt tzv. rizikov st populace - velmi chud lid, svobodn pracujc matky, obyvatel mstskch tvrt s vysokou zloinnost a podobn. Ti vichni jsou toti kad den vystavovni vysok stresov zti. Pokud by se nauili lpe zvldat svoje city, pisplo by to i ke zlepen jejich zdrav. 2. Mnohm pacientm prokazateln pomh, jsou-li spolu s lbou jejich onemocnn uspokojovny i jejich psychick poteby. Kdy lka nebo zdravotn sestra poskytnou zkostnmu pacientu tchu, je to krok k humanizaci zdravotn pe. Avak lze jt jet dl. Citov pe je pleitost, kterou souasn medicna a pli asto opomj; je to jaksi ern skvrna lkastv. Navzdory hromadcm se dkazm o zdravotn prospnosti takovhoto pstupu, kter jsou podloeny i novmi objevy pmho spojen emonch mozkovch center a imunitnho systmu, se mnoz lkai ke klinickmu vznamu emoc pacient stav spe skepticky; dkazy, kter svd proti jejich skepticismu, prost znevauj jako triviln, nedleit i okrajov", nebo dokonce prohlauj, e jde o nemstn pehnn, ve kterm se autoi sna pouze prosadit vlastn nzor. Pestoe stle vce lid hled humnnj zdravotnictv, lidskost se z tto oblasti zvolna vytrc. Doposud se samozejm setkvme i s obtavmi lkai a oetovatelkami, kte pozorn a citliv peuj o svoje pacienty. Avak s mnc se etikou medicny samotn, je se stle vce podizuje neprosnm zkonm trhu, je stle t takov lidi nalzt. Humnnj medicna s sebou nese i urit ekonomick vhody: oeten pacientovch emoc me sniovat nklady na lbu, jak vyplv z ve uvedench dkaz. A to zejmna proto, e psob preventivn a oddaluje propuknut onemocnn nebo umouje rychlej uzdraven. Studie starch lid se zlomeninou pnve nebo krku stehenn kosti, provdn na Lkask fakult Mt. Sinai v New York City a na Severozpadn univerzit, jasn prok-

ala, e pacienti, kte byli vedle standardn ortopedick terapie leni i psychoterapeuticky, odchzeli z nemocninho oeten v prmru o dva dny dve. U stovky pacient to znamen snen nklad na lbu o 97 361 dolar.55 Takov pe tak pispv ke spokojenosti pacient s lkai a s terapeutickm postupem. Na vznikajcm trhu zdravotnickch slueb, kde si mohou pacienti asto vybrat mezi nkolika lebnmi metodami, ovlivuje jejich rozhodnut pedevm mra spokojenosti: nepjemn zitky vedou pacienty k tomu, aby hledali zdravotn pi jinde. A konen i lkask etika ukld lkam humnn pstup k pacientm. vodnk v Journal of the American Medical Association (v asopise americk zdravotnick asociace) komentoval zvr vzkumu, e deprese zvyuje pravdpodobnost mrt po prodln prvnho infarktu ptinsobn, takto: Fakta jasn dokazuj, e psychick faktory typu deprese a sociln izolace vystavuj pacienty s onemocnnm srdench cv vymu riziku. To znamen, e nezat s lbou tchto faktor je v rozporu s lkaskou etikou."56 Pokud objev zk souvislosti mezi emocemi a zdravm na nco poukazuje, pak pedevm na skutenost, e souasn zdravotnick pe ignoruje emoce pacient, a proto e jej lbu chronickch nebo zvanch chorob nelze ji dle povaovat za adekvtn. Piel as, aby medicna zaala zjitnou souvislost mezi zdravm a emocemi vyuvat i v praxi. To, co je nyn vjimen, by se mohlo a mlo stt bnou soust kadodenn pe. Medicna by se tak zhumanizovala a u mnoha lid by takov pstup urychlil uzdravovn. Soucit," jak napsal jeden pacient v otevenm dopise svmu chirurgovi, nen pouh podn ruky. Je to i dobr lk."57

st tvrt

CO DLAT?

12
Zatkvac zkouka rodiny

Je to takov mal rodinn tragdie. Carl a Ann ukazuj svoj teprve ptilet dcerce, jak hrt potaovou hru. Ale kdy Leslie zane konen hrt, plin snaha rodi pomoci" hru naruuje. Dt je neustle zasypvno vzjemn si odporujcmi radami. Doprava, doprava - stj. Stj. Stj!" Matka nalh stle dychtivji a v hlase j zaznv zkost. Leslie rozenma oima upen sleduje obrazovku. Dl co me a sna se dit podle pokyn rodi. Vid, te nejsi zaazen... posu se doleva. Doleva!" oste pikazuje Carl, otec holiky. V tom okamiku obrt Ann znechucen oi v sloup a pekikuje jeho radu: Zastav! Stj!" Leslie nedoke uspokojit ani otce, ani matku. Bradika se j zan chvt a oi rychle mrkaj, aby zastavily slzy. Jej rodie se zanou hateit a plac Leslii nevnuj pozornost. Vdy tou pkou zas a tolik nehbe!" ekne Ann Carlovi podrdn.. Leslii u se po tvch inou slzy, ale nic z chovn rodi nenasvduje tomu, e by si j vimli nebo e by o ni mli starost. A kdy Leslie pust hrac pku, aby si otela slzy, jej otec se na ni obo: Dej tu ruku zptky - mus se pipravit na stlen. Tak, vyje si nahoru!" A jej matka rad: Tak, a pohni tou pkou jen docela maliko!" Ale te u Leslie tie ple, sama se svm trpenm.

Takov okamiky se dtem vrvaj hluboko do due. Leslie si z tto bolestn hry mon odnese hok poznn, e ani jej rodie, ani nikdo jin se nestar o to, co ona ct.1 Kdy se podobn situace v prbhu dtstv nesetnkrt opakuj, vtp lovku ta nejzkladnj celoivotn emon poselstv: ponauen, kter rozhoduj o tom, jak bude jeho ivot vypadat. Rodinn ivot je na prvn kolou emoc. V tomto intimnm prosted se ume,

co mme ctit sami k sob a co k ostatnm; co si mme o tchto pocitech myslet a jak na n meme reagovat; jak mme projevovat strach i nadji a jak lze tyto emoce rozeznat v tvch naich blzkch. Toto citov vzdlvn nezahrnuje zdaleka jen to, jak se rodie chovaj k dtem nebo co jim pmo eknou. Dti tak pozorn sleduj, jak se jejich rodie stav k vlastnm citm a k citm svho partnera. Nkte rodie jsou nadanmi uiteli, jin jsou spe bezohledn. Ze stovek studi jasn vyplv, e to, jak se rodie ke svm dtem chovaj (zdali lhostejn nebo pozorn; zda vyaduj psnou kze nebo zda spe soucitn chpou situaci dtte apod.), m hlubok a trval nsledky pro citov ivot dtte. Avak teprve nedvno se objevily tak vdeck nlezy dokazujc, jak je pro dt nesmrn prospn mt citov kultivovan rodie. Jak zpsob, jakm nakldaj s city mezi sebou, tak jejich pm jednn s dttem, jsou faktory, kter velmi siln ovlivuj formujc se psychiku dtte. Dti jsou v tomto ohledu neobyejn bystr; dokou vnmat i ty nejjemnj citov zmny v rodin. Kdy vdeck tm pod vedenm Carole Hoovenov a Johna Gottmana z Washingtonsk univerzity provdl podrobn rozbor chovn rodi k dtem a k sob navzjem, dospl k zajmavmu zjitn: pry, kter byly v manelstv citov obratnj a kultivovanj, dokzaly lpe pomhat dtem s jejich citovmi problmy.2 Rodiny byly poprv sledovny, kdy bylo dtem asi pt let, a przkum se opakoval, kdy dti doshly devti let. Vdci hodnotili, jak spolu rodie navzjem hovo. Tak sledovali, jakm zpsobem se jak matka, tak otec snaili ukzat svmu dtti (vetn Leslie), jak hrt novou potaovou hru - zdnliv nevinn zleitost, je vak toho mohla o citovm proudn mezi rodiem a dttem mnoho vypovdt. Nkte rodie se podobali Ann a Carlovi: chovali se k dtti pnovit a jeho neobratnost v nich vzbuzovala netrplivost a podrdn. Zvyovali hlas a nkte se dokonce na dt oboili, e je hloup" - zkrtka zcela podlehli stejnm sklonm k opovrhovn a uren, je jsou pinou i koroze manelstv. Jin pistupovali k chybm dtte trpliv a pomhali mu, aby samo hru pochopilo. Nenutili jej, aby hrlo podle jejich pkaz. Potaov hra byla pekvapiv pesnm ukazatelem emonch stereotyp rodi. Ukzalo se, e v chovn k dtti pevldaj mezi rodii ti typy emonch chyb": Vechny citov projevy dtte pechzej rodie bez povimnut. Takov rodie povauj citov rozruen dtte za triviln zleitost, nebo je jim dokonce na obt; nijak na n nereaguj a jen ekaj, a se city dtte uklidn. Nedokou vyut citov nabit okamiky k tomu, aby se dtti piblili, pomohli mu porozumt jeho emocm a vysvtlili mu, jak je zvldnout. Pli tolerantn postoj (laissez-faire). Takov rodie se sna nezasahovat. Vmaj si, jak se dt ct, ale jsou toho nzoru, e a u dt vye svoje citov rozruen jakkoliv (tebas i pomoc fyzick agrese), je to v podku. Stejn jako rodie, kte se stav k dtskm citm nevmav, i tito

rodie jen mlokdy zashnou, aby se pokusili dtti ukzat jinou citovou reakci na danou situaci. Sp se sna rozilen dt za kadou cenu ukonejit a pouvaj napklad i smlouvn a platky, aby dt pestalo plakat nebo se vztekat. Rodie jsou pohrdav a emoce dtte nerespektuj. Takov rodie bvaj zpravidla velmi psn, a to jak pi kritice dtte, tak i pi trestn poklesk. Jsou napklad schopni dtti zakzat jakkoliv projevy vzteku a trestaj jej i za ten nejmen projev podrdnosti. Tito rodie se na dt, kter se sna ci nco na svoji obhajobu, rozzloben obo: Neodmlouvej!" Jsou vak tak rodie, kte dokou rozilen dtte obratn vyut a zaujmout roli citovho rozhodho" nebo rdce. Berou city svho dtte natolik vn, e se sna pochopit, co pesn dt rozruilo (Zlob se, protoe ti Tommy ekl nco oklivho?"), a pomhaj dtti nalzt pozitivn zpsoby, jak svoje emoce ztiit (Nemus ho hned uhodit, me si najt jinou hraku a hrt si chvli sm, dokud nebude mt chu si hrt zase s nm."). Aby byli rodie schopni takto dt ovlivovat, mus mt v sob hluboce zakoenn urit zklady emon inteligence. Jednm z nejdleitjch emonch sdlen je pro dt napklad vysvtlen, jak svoje city rozliovat. Otec, kter nedoke vnmat dejme tomu vlastn smutek, neme pomoci svmu synovi pochopit rozdl mezi zrmutkem nad ztrtou nebo znienm oblben vci, smutkem pi dojemnm filmu a smutkem, kter pociujeme, kdy se nkomu, koho mme rdi, stane nco zlho. Za tmto rozlienm stoj hlub pochopen lidskch cit. Takov lid si napklad uvdomuj, e hnvu asto pedchz pocit ublen. Jak dti rostou a dozrvaj, ze svta emoc chpou stle vce. Jak jsme se mohli pesvdit v sedm kapitole, prvn citov sdlen tkajc se empatie zanme pijmat ji v kojeneckm vku - od rodi, kte jsou s nmi emon sladni. Pestoe nkter citov dovednosti rozvjme a zdokonalujeme a v ptelskch vztazch v prbhu mnoha let, citov vnmav rodie mohou dtti velmi vznamn pomoci se zklady emon inteligence: nau sv potomky rozliovat, ovldat a pouvat svoje emoce. Mohou je nauit i tomu, jak pistupovat k citm, je vznikaj v jejich vztazch, a jak souctit s utrpenm druhch. Psoben takov vchovy na dt je neobyejn hlubok.3 Vdeck tm z Washingtonsk univerzity zjistil, e jsou-li rodie citov vnmav a obratn, jejich dti s nimi lpe vychzej, projevuj jim vce nklonnosti a jsou v jejich ptomnosti mn nervzn ve srovnn s dtmi rodi, kte citm pli nerozumj. Avak navc dokou tyto hodn" dti lpe zvldat vlastn emoce, umj samy sebe utiit, kdy jsou rozilen, a jsou rozilen mn asto. Tyto dti jsou tak fyzicky uvolnnj; maj ni hladinu stresovch hormon a dalch tlesnch indiktor emonho podrdn (co, pokud jim to vydr do dosplosti, me bt zrukou i lepho fyzickho zdrav, jak jsme se pesvdili v kapitole jedenct). Bvaj tak oblbenj mezi svmi vrstevnky a uitel je povauj za sociln obratnj. Podle

mnn rodi i uitel maj tyto dti mn problm s chovnm napklad agresivnho i hrubho typu. A konen se tyto dti i lpe u, dokou se lpe soustedit a dvat pozor. Ptilet dti, jejich rodie jim umli poradit v citov oblasti, dosahovaly ve tet td pi stejnm inteligennm kvocientu lepch vsledk v matematice a ve ten (siln argument pro vuku emonch dovednost jakoto ppravy nejenom pro ivot, ale i pro uen). Je vidt, e bt dttem citov vnmavch a kultivovanch rodi se opravdu vyplc. Svd o tom cel ada vhod, kter se neomezuje pouze na kvalitu mezilidskch vztah.

SRDEN ZATEK
Vchova rodi ovlivuje citov schopnosti dtte doslova u od kolbky. Doktor T. Berry Brazelton, jeden z pednch harvardskch pediatr, pouv ke zjitn zkladnho postoje dtte k ivotu jednoduch test. Pod osmimsnmu dtti dv kostky a pak mu uke, e chce, aby je dt postavilo k sob. Dt, je vzhl k ivotu s nadjemi a kter dvuje vlastnm schopnostem, reaguje podle Brazeltona nsledovn:
... zvedne jednu kostku, str si ji do pusy, pak si ji ote o vlasy a shod ji ze stolu. Sleduje, zdali mu kostku podte. Kdy tak uinte, dt konen provede poadovan kol a d kostky k sob. Pak k vm vzhldne s jiskivm oekvnm v och, kter k: ,Tak, a te mi povz, jak jsem skvl!'" 4

Takov dti zskaly od dosplch kolem sebe dost povzbuzen a ocenn. V, e si samy dovedou poradit s malmi problmy, kter jim ivot pin. Naproti tomu dti, kter pochzej z pli chaotickch, beztnch rodin nebo kter jsou asto ponechny o samot, pistupuj ke stejnmu malmu kolu zpsobem, jen jasn signalizuje, e dt pedem oekv nespch. Nejde o to, e se tmto dtem nepoda postavit kostky k sob. Ony dobe chpou pokyny a maj i dostatenou pohybovou koordinaci. Avak i kdy to dokou, jejich chovn je jakoby zahanben a obracej se na vs s vrazem, kter k: Vid, nejsem k niemu. Nepovedlo se mi to." Takov dti pak pistupuj k ivotu poraenecky, od uitel neoekvaj dn zjem ani povzbuzen, kola jim nepin poten. Rozdl mezi tmito dvma postoji k ivotu - mezi postojem dt, je jsou sebevdom a optimistick, a postojem tch, je u pedem potaj s nespchem - se zan vytvet u v prvnch letech ivota. Brazelton je pesvden, e rodie potebuj pochopit, jak mohou svm chovnm napomoci k formovn sebevdom, zvdavosti, radosti z uen a porozumn pravidlm chovn, kter umouj dtem v ivot uspt." Jeho rady vychzej z rostoucho mnostv dkaz, e koln spchy zvisej pekvapiv velkou mrou prv na emonch charakteristikch, je se vytvej dve, ne dt zane chodit do koly. V kapitole est jsme se seznmili se studi, kter prokzala, e schopnost tyletho dtte ovldnout touhu vzt si bonbn pedpovdala nadprmrn vsledky u pijmacch zkouek na vyso-

kou kolu (konkrtn o 210 bod v SAT testovn) o trnct let pozdji. Prvn pleitosti formovat emon inteligenci dt pichzej ji v prvnch letech ivota. Ve kolnm vku dochz ale k dalmu rozvoji tchto schopnost. Avak emon schopnosti zskan pozdji v dtstv jsou postaveny na tch, je dt zskv v prbhu prvnch let ivota. Jsou nezbytnm zkladem jakhokoliv uen. Nrodn centrum klinickch program pro dti (National Center for Clinical Infant Programs) vydalo zprvu, v n se k, e studijn spchy dtte nejsou urovny ani tak rozsahem jeho znalost nebo pedasnm tenm, jako spe citovmi a socilnmi charakteristikami: sebejistotou a pirozenou zvdavost. Dt by mlo pi vstupu do koly vdt, jak druh chovn se od nj oekv a jak lze ovldnout svoji potebu zlobit; mlo by umt ekat, dit se podle pokyn, podat uitele o radu, projevovat svoje poteby a dobe vychzet s ostatnmi dtmi.5 Zprva dle uvd, e tm vem dtem, kterm se ve kole neda, zcela chyb jeden nebo vce tchto prvk emon inteligence (bez ohledu na to, zdali maj tak kognitivn poruchy, napklad poruchu uen). Je teba si uvdomit, e vbec nejde o podrun problm. V nkterch oblastech USA mus opakovat prvn tdu a kad pt dt. Takov dti v dalch letech stle vce zaostvaj za svmi vrstevnky, jsou bojcnj, odmtavj a stle vce vyruuj. Pipravenost dtte pro koln dochzku zvis na nejzkladnj ze vech znalost - na znalosti, jak se uit. Zprva vyjmenovv sedm nejdleitjch aspekt tto schopnosti - a vechny se vztahuj k emon inteligenci:6 1. Sebevdom. Dt by mlo mt pocit, e pln kontroluje a doke zvldnout svoje pohyby, chovn i okoln svt. Mlo by bt pesvdeno, e kdy se do neho pust, setk se jeho snaha s spchem, a e mu dospl v ppad poteby pomohou. 2. Zvdavost. Pocit, e je dobr a zajmav dovdat se nov vci a e uen je pjemn. 3. Schopnost jednat s uritm clem. Pn a schopnost ovlivovat dn a jednat vytrvale. To souvis s uvdomovnm si vlastnch schopnost. 4. Sebeovldn. Schopnost pizpsobovat a ovldat vlastn chovm zpsobem odpovdajcm vku; smysl pro vnitn sebekontrolu. 5. Schopnost pracovat s ostatnmi. Tato schopnost je postavena na tom, jak dt doke bt chpno ostatnmi a zrove ostatnm rozumt. 6. Schopnost komunikovat. Pn a schopnost si prostednictvm slov vymovat mylenky, pocity a pedstavy Tato vlastnost zce souvis s dvrou dtte v lidi kolem sebe a s pjemnmi pocity plynoucmi z innosti sdlen s ostatnmi dtmi nebo s dosplmi. 7. Schopnost spolupracovat a nalzt pi spolen innosti rovnovhu mezi vlastnmi potebami a potebami ostatnch. Zda dt pi vstupu do koly tyto schopnosti m, zvis do velk mry na jeho rodich a na uitelch z matesk kolky, kte mu vnuj patinou pi.

JAK ZSKVME EMON ZKLADY

Dvoumsn dt se ve ti hodiny rno probud a zane plakat. Jeho matka vstane a nsledujc plhodinu dt koj. Dt spokojen pije a matka je lskypln sleduje. Dv dtti najevo, e je rda vid i te, uprosted noci. Dt, upokojeno matinou lskou, za chvilku usne. Nyn si pedstavte jin dvoumsn dt, kter se tak s plem probudilo v asnch rannch hodinch. K nmu vak pistoup podrdn a nervzn matka, kter usnula teprve ped hodinou, po hdce s manelem. Dt zneklidn u v okamiku, kdy jej matka prudce zvedne a ekne mu: Bu zticha, u toho mm dost i bez tebe. Tak poj, a u to mme za sebou." A jak dt pije, matka neptomn zr ped sebe, nedv se na svho potomka. Vzpomn na hdku s jeho otcem a znovu se v n zan ozvat zloba. Dt vyct jej napt, pikr se, ztuhne a pestane pt. Chce opravdu jen tak mlo?" ekne matka. Tak si nejez, kdy nechce." A se stejnou pkrost polo dt zpt do kolbky, odejde z pokoje a nech dt plakat, dokud vyerpnm opt neusne. Tyto dv drobn phody jsou uvedeny ve zprv Nrodnho centra klinickch program pro dti (National Center for Clinical Infant Programs) jako pklady chovn, kter, pokud je znovu a znovu opakovno, vtiskne do psychiky batolete velmi odlin citov vztah k sob a ke svm nejblim.7 Prvn dt pozvolna nabude pesvden, e se me spolehnout, e si lid kolem nj vimnou, kdy nco bude potebovat, a e mu pomohou. Druh dt zjiuje, e na nm nikomu opravdu nezle; e lidem neme dvovat a e jeho pokusy nalzt u nich tchu se setkaj s nespchem. Vtina dt alespo nkdy zakus oba druhy chovn. Avak do jak mry se dt ve svt ct bezpen, jak moc v sob a ostatnm lidem, to zle spe na tom, kter druh rodiovskho pstupu nakonec pevld. Podle Erika Eriksona jde o formovn zkladn dvry" nebo zkladn nedvry dtte ke svmu okol. Tento vztah se zan u dtte formovat u od prvnch chvil ivota a v prbhu dtstv se dle rozvj. Kad, i sotva postehnuteln komunikace mezi rodiem a dttem m citov zabarven. A neustl opakovn tchto sdlen vytv v prbhu let v dtti zklady emonch postoj a schopnost. Mal holika nedoke sloit hlavolam a pod svoji maminku o radu. Pokud matka reaguje laskav a s radost j pome, posl v dtti dvru. Avak setk-li se holika s podrdnm nezjmem (Neotravuj! Copak nevid, kolik mm prce?"), pak samozejm znejist. Pokud se takov odmtn stane pravidlem, dt k lidem instinktivn zaujme negativn postoj a nebude od nich oekvat nic jinho ne odmtn. To bude mt trval nsledky pro jeho dal ivot. Nejvce jsou ohroeny dti, jejich rodie jsou velmi citov nezral: berou drogy, jsou neustle deprimovni nebo rozzlobeni, anebo ij bezclnm, chaotickm ivotem. Takov rodie zpravidla nedokou poskytnout dtti nezbytnou pi, nemluv o jejich vnmavosti k citovm potebm batolete. Podle nkolika studi je naprost nevmavost rodi pro dt hor

ne oteven zneuvn.8 Sledovn dt vyrstajcch v rizikovch rodinch odhalilo, e nejhe ze vech na tom byly dti pehlen: byly nejvce zkostn, nesousedn a apatick, stdav agresivn a uzaven do sebe. edest pt procent tchto dt muselo opakovat prvn tdu. V prvnch tech nebo tyech letech ivota dorst mozek dtte zhruba do dvou tetin jeho objemu v dosplosti. Velmi rychle vznikaj sloit neuronln okruhy. V tomto obdob se dti u mnohem pohotovji a snadnji ne kdykoliv pozdji v ivot. Intenzvn stres me v tomto vku oslabit funkci mozkovch center zodpovdnch za uen, a pokodit tak intelekt. Tyto kody se sice daj do jist mry napravit pozitivnmi zitky v pozdjm vku, avak takovto zkuenosti z prvnch dtskch let ovlivuj nai psychiku velmi hluboce. Jedna vdeck studie shrnuje nejdleitj citov zitky z prvnch let ivota a dokazuje, e maj trval nsledky: Dt, kter nen schopn soustedit svoji pozornost, kter je podezvav a nedviv, smutn a rozzloben, kter je destruktivn, neschopn respektu a kter je ovldno zkost a dsivmi mylenkami na to, co vechno se me stt - takov dt se ct neastn; a je nepravdpodobn, e vyuije monost, kter mu okoln svt nabz.9

JAK VYCHOVAT IKANUJCHO TYRANA

Dlouhodob provdn studie rodin nm mohou poskytnout mnoho cennch informac o celoivotnch nsledcch vchovy citov nezralmi rodii. Mezi takov vzkumy pat i studie osmi set sedmdesti dt ze sttu 10 New York v USA, je byly sledovny od osmi do ticeti let. Nejtonj z tchto dt, kter nejrychleji vyvolvaly rvaky a pravideln pouvaly k prosazen sv vle nsil, mly nejvt pravdpodobnost, e budou vyloueny ze koly a e ve vku ticeti let budou mt v policejnch zznamech nkolik trestnch in. Svoje sklony k nsil penesli tito lid tak na svoje potomky: jejich dti mly na zkladn kole stejn problmy jako oni sami. Tady vidme, jak se agresivita pen z generace na generaci. Pomineme-li vrozen sklony, problmov dti se v dosplosti chovaly tak, e jejich rodinn ivot se stal pmo kolou agresivity. Jejich rodie je vychovvali s neprosnou psnost a svvol, a ony se pak ke svm potomkm chovaly stejn. Nezleelo na tom, zdali to byla matka i otec, kdo byl jako dt vysoce agresivn. Agresivn holiky jednaly v dosplosti jako matky se stejnou svvol a psnost jako agresivn chlapci, kdy se z nich stali otcov. Pestoe svoje dti trestali tito lid s obzvltn krutost, jinak projevovali u jen mal zjem o jejich ivot a vtinu asu si jich prost nevmali. Souasn tito rodie poskytovali svm dtem jasn pklad agresivity a nsil; obraz, kter si dti s sebou pinesly do koly a na hit a podle kterho se orientovaly i v dalm ivot. Tito rodie nebyli nutn zl. Pli svm dtem to nejlep. Nevdom vak k nim projevovali takov postoj, kter do nich kdysi vtiskli jejich vlastn rodie.

V tchto rodinch sloucch coby model" nsil byly dti vychovvny podle okamitho rozmaru rodi: kdy byli rodie ve patn nlad, dt potrestali obzvl krut; kdy byli naopak vesel, byli ochotni dtti prominout i zvan pestupek. Trest tedy byl urovn ani ne tak tm, co dt skuten provedlo, jako sp tm, jak se rodi zrovna ctil. To je pmo recept na to, jak v dtti vzbudit pocit bezmoci a vlastn bezcennosti a jak v nm vyvolat pesvden, e nebezpe je vude kolem a me kdykoliv dopadnout. Z hlediska dtte a jeho zkuenost s ivotem v takov rodin se me zdt jeho neptelsk a vzdorn postoj ke svtu do urit mry oprvnn. Vichni bychom si mli uvdomit, jak brzo si dti dokou osvojit tento zatracujc, beznadjn postoj ke svmu okol. A vichni bychom si mli tak uvdomit, jak rozshl mohou pak bt dsledky tohoto postoje pro citov ivot takovho dtte.

TRN:

VYHASNUT SOUCITU

Martin (bylo mu asi dva a pl) vrazil pi he v jeslch do mal holiky. Ta se hned dala do hlasitho ple. Martin ji vzal za ruku. Kdy ale vzlykajc holika ucukla, chlapec ji uhodil. Dvenka nepestvala plakat. Martin se rozhldl a zaal kiet: Pesta s tm! Okamit pesta!" Pkaz pak mnohokrt opakoval, stle hlasitji a rychleji. Kdy se pak Martin znovu pokusil ji pohladit, holika se opt brnila. Tehdy Martin vycenil zuby jako kousav pes a na vzlykajc dvenku zle zasyel. Jet jednou zaal hladit plac holiku po zdech. Ale jeho hlazen rychle pelo v dery a Martin zaal ubohou holiku surov bt, navzdory jejmu kiku. Tato znepokojujc udlost nm jasn ukazuje, jak patn zachzen - opakovan bit dtte podle nlady rodi - pokivuje pirozen sklon dtte k soucitu.11 Martinova podivn, tm brutln reakce na citov rozruen jeho mal kamardky je charakteristick pro dt, kter se staly obt bit a jinho fyzickho trn u od kojeneckho vku. Takov chovn je v prudkm protikladu s obvyklou snahou batolat svho placho kamarda utit nebo rozptlit, kterou podrobnji popisuji v kapitole sedm. Martinova agresivn reakce na pl kamardky je pravdpodobn odrazem toho, co se o slzch a o bolesti nauil doma. Kdy on sm ple, jeho rodie se jej nejprve rzn a nekompromisn pokus utit; avak pokud hned nepestane, zanou se zlovstn dvat a kiet. Pokud ani to nepome, pijde na adu fyzick nsil. Zd se, e Martin u ztratil i ten nejprimitivnj druh empatie, toti instinkt neubliovat nkomu, kdo ple. Ve dvou a pl letech projevuje zrodky morlnch impuls krutho, sadistickho lovka. Tato neekan hrubost namsto soucitu je typick pro vechny dti, kter jsou u v tak ranm vku poznamenny neltostnm fyzickm a citovm

trnm v rodin. Martin byl jednm ze skupiny devti batolat ve vku od jednoho do t let, jejich chovn v jeslch bylo po dv hodiny sledovno odbornky. Psychologov porovnvali tran dti s devti jinmi dtmi ze stejnch jesl, kter tak pochzely z chudch rodin s existennmi problmy, avak nebyly fyzicky trny. Rozdl v tom, jak tyto dv skupiny dt reagovaly na pl nebo nebo na rozilen lena skupiny, byl velmi vrazn. Po dobu sledovn dolo ve skupin netranch dt k citovm incidentm celkem tiadvacetkrt. Pt z devti netranch dt reagovalo na pl svho kamarda starostlivost, smutkem nebo soucitem. Ve skupin zneuvanch dt vznikla stejn situace asi sedmadvacetkrt. Avak ani jedno z tchto dt neprojevilo nejmen nznak starosti o druhho. Namsto toho reagovaly dti na pl jinho dtte projevy vzteku, strachu, nebo dokonce tak jako Martin: fyzickm napadenm. Napklad jedna tran holika udlala na svoji rozplakav se kamardku zl, vhrun obliej. Kdy ron Thomas, kter byl tak tranm dttem, uslyel, jak jin dt na druh stran mstnosti ple, doslova ztuhl hrzou; sedl zcela nehybn, zda toporn napjat, ve tvi strach. Jeho napt s pokraujcm plem vzrstalo. Z postoje vyzaovalo oekvn, e jej nkdo uhod. Dvaaplron Kate, tak tran rodii, byla tm sadistick: vybrala si Joeyho, menho chlapce, a kopla jej, a upadl. Kdy leel na zemi, nn na nj pohldla a zaala ho hladit. Jej hlazen vak rychle pechzelo v dery. Bila jej stle silnji a nepestvala na nj doret, bezohledn k jeho bolesti. Kdy se snail odlzt, jet se po nm nathla a estkrt i sedmkrt ho uhodila, ne se mu konen podailo utct. Je pochopiteln, e se tyto dti chovaj k ostatnm stejn, jako se chovaj doma k nim. Neitelnost tchto tranch dt je extrmnjm projevem te vlastnosti, se kterou se setkvme u dt, jejich rodie jsou velmi kritit, tvrd svoje potomky trestaj a vyhrouj jim. Takov dti tak neprojevuj starost o svho placho nebo zrannho kamarda. Je to stejn chladno st, kterou ve vyhrannj form nachzme v brutalit tranch dt. V pozdjm ivot se v tto skupin dt astji vyskytuj problmy s uenm a soustednm, ale tak s agresivitou. Tyto dti bvaj mezi svmi vrstevnky neoblben a maj sklony k depresm. V dosplosti se astji dostvaj do konfliktu se zkonem a pchaj vce nsilnch trestnch in.12 Toto selhn empatie se ve vtin ppad pen z generace na generaci; neltostn surov rodie byli jako dti obt stejnho zachzen.13 Hrubost takovch dt je v ostrm protikladu se soucitem, se kterm se setkvme u dt lskyplnch rodi, kte vedou sv potomky k tomu, aby projevovali starost o druh a chpali, jak se ct jejich kamardi, kdy jim ubliuj. Tranm dtem takovto vchova chyb, a proto obvykle soucitu nikdy neporozumj. Snad nejznepokojivj je pitom to, v jak tlm vku se v chovn tranch dt zan odret hrubost jejich rodi. Vdy tyto dti jsou obt bit tm kad den - a tak citov sdlen obsaen v krutosti rodi je pli jasn, ne aby mohlo zstat bez odezvy. Nezapomnejme, e jsou to prv okamiky vybiovanch vn nebo zkost, kdy se primitivn sklony

kdovan v limbickch centrech mozku ujmaj veden. V takovch chvlch pak pev nvyky, kter se do ns vryly, kdy jsme nesetnkrt pihleli chovn rodi v podobnch konfliktnch situacch. N mozek je v dtstv formovn hrubost - nebo lskou - rodi. Z toho vyplv, e dtstv v sob skrv neobyejnou pleitost pozitivn ovlivnit citov ivot v dosplosti. Tran dti byly opakovan emon zraovny. Jak citov nvyky a vztahy tyto dti zskaly od svch rodi, to mon nejlpe pochopme, podvme-li se na to, jak me citov traumatizace trvale zmnit psychiku dtte - a jak lze ovlivnit i ty nejhloubji zakoenn postoje.

13
Trauma a nov emon uen

Som Chitov, pvodem z Kambodi, se zarazila, kdy po n jej dti chtly, aby jim koupila dtsk kulomety. Jej synov (est, devt a jedenct let) potebovali kulomety pro hru, kter dti v jejich kole kaly na Purdyho". Ve he zloinec Purdy automatickm kulometem zmasakruje skupinu dt, a kulomet pak obrt proti sob. Nkdy vak dti zmn konec hry a Purdyho zabij samy. Tuto brutln hru zaaly poprv hrt dti, kter byly svdky tragdie, k n dolo 17. nora 1989 na Zkladn kole v Stocktonu v Kalifornii. Tehdy o pestvce uren pro dti prvnch, druhch a tetch td piel Patrick Purdy na okraj kolnho hit (sm byl asi ped dvaceti lety kem tto koly) a zaal z automatick pistole stlet na stovky hrajcch si dt. Sedm minut kropil Purdy hit kulkami, pak si piloil zbra ke spnku a zastelil se. Pt dt zemelo a dvacet devt bylo zranno. V nsledujcch mscch si dti na tto zkladn kole zaaly spontnn hrt na Purdyho. To byl jeden z mnoha projev toho, jak se tch sedm minut (spolu s jejich nsledky) trvale vrylo do pamti dt. Asi pt msc po tto hroziv udlosti jsem kolu navtvil (le jen kousek od mstsk tvrti pobl Univerzity Pacifiku, kde jsem vyrstal). Purdyho ptomnost byla v chovn dt doposud patrn, pestoe ty nejhrznj zbytky po stlen - spousta dr po kulkch, kalue krve, kousky masa, ke a vlas - zmizely u den po katastrof. Krev byla smyta a skvrny peskny barvou. Nejzvanj kody zanechala stelba v tto kole na duch dt a uite1 l, kte se spolen snaili pokraovat v ivot jako dv. Snad nejpsobivj bylo to, jak snadno byly vzpomnky na tch pr hrznch minut znovu a znovu jiteny jakoukoliv malou podrobnost, kter mohla katastrofu njak pipomnat. Uitel mi napklad ekl, e koln hlen tkajc se

nadchzejcho Dne svatho Patrika vyvolalo mezi dtmi vlnu hrzy. Cel ada dt se toti domnvala, e tento svtek je podn na poest vraha, Patricka Purdyho. Kdykoliv slyme, jak jede sanitka do domova dchodc na druhm konci ulice, vechno ztichne," ekla mi jin uitelka. Vechny dti napjat naslouchaj, zdali sanitka zastav, nebo zda jenom projede kolem." Nkolik tdn mlo mnoho dt strach ze zrcadel na zchodcch. Na kole se toti rozila povdaka, e se tam skrv Krvav Mary", njak vymylen pera. Nkolik tdn po on udlosti pibhla k Patu Busherovi, editeli koly, vyden dvka a kiela: Slym vstely! Slym vstely!" Zvuk pochzel ze skpajcho etzu na tyi na hiti. Mnoho dt reagovalo na trauma pehnanou bdlost, jako kdyby byly neustle na stri ped opakovnm dsiv udlosti. Nkte chlapci a dvky o pestvce postvali u dve do tdy a neodvaovali se vyjt na hit, kde dolo k masakru. Jin dti si hrly v malch skupinkch a jedno z nich vdycky hldalo. Mnoho dt se po msce vyhbalo zlm" mstm, kde dti zemely. Vzpomnky tak pevaly v dsivch snech. Krom sn, je zachycovaly samotn opakovn masakru, se zaaly objevovat i sny, ve kterch se dti dovdaly, e samy brzo zemou. Nkter dti se dokonce pokouely spt s otevenma oima, aby nemly sny. Psychiatrm jsou vechny tyto reakce dobe znm, nebo jsou typickmi projevy posttraumatick stresov poruchy (post-traumatic stress disorder, PTSD). Dtsk psychiatr dr. Spencer Eth, jen se na tyto poruchy specializuje, k: Zkladem takovho traumatu jsou neodbytn vzpomnky na pvodn traumatickou udlost: posledn der pst, zblesk ost noe nebo rna z pistole. Tyto vzpomnky jsou velmi intenzivnmi vjemy - pohled, zvuk a zpach vstel, vkiky nebo nhl ztichnut obti, vystknut krve, policejn houkaka." Neurologov jsou pesvdeni, e se tyto iv vzpomnky pln hrzy vtisknou do emonch nervovch okruh. Tm dochz k pedrdn amygdaly, kter pak neustle vysl do vdom signly k optovnmu vybaven vzpomnek na traumatickou udlost. Tyto traumatick vzpomnky jsou pak citlivou spout, kter na zklad sebemenho nznaku, e by mohlo dojt k opakovn hrozivch okamik, spust poplachovou reakci. Takov pedrdnost je charakteristickou znmkou jakkoliv citov traumatizace, vetn opakovanho fyzickho trn v dtstv. Tyto vysoce drdiv vzpomnky me do amygdaly vnst jakkoliv traumatizujc udlost: por i dopravn nehoda, prodn katastrofa (teba zemtesen i hurikn), znsilnn nebo pepaden. Obti toku maj pocit, e jejich utrpen nen nhodn, ale e byli jaksi mysln vybrni. Toto pesvden ni pedstavu o dvryhodnosti lid a o bezpenosti mezilidskch vztah (ponechme-li stranou prodn katastrofy). Bhem jedinho okamiku se pro ns svt stane nebezpenm mstem, v nm kad lovk pedstavuje potenciln ohroen na bezpenosti.

Lidsk krutost se vryje obti do pamti tak siln, e cokoliv, co i nejasn pipomn traumatickou udlost, vzbuzuje pocit strachu. Mu, kterho nkdo uhodil zezadu do hlavy a kter nikdy nespatil lovka, jen ho napadl, ml pak takov strach, e se na ulici snail chodit tsn ped starmi dmami, aby tak zabrnil opakovn incidentu.2 ena, kter byla ve vtahu pepadena muem, jen ji noem pinutil vystoupit v przdnm pate domu, se pak cel tdny bla nejenom vtah, ale tak metra nebo jakhokoliv uzavenho prostoru, kde by se mohla ctit jako v pasti. Kdy spatila, jak si neznm mu dv ruku do kapsy saka jako lovk, kter ji pepadl, utekla z banky, kde byla zamstnna. Vtitn hrzy do pamti - a nsledujc pehnan ostraitost - me petrvvat cel ivot, jak ostatn prokzala i studie orientovan na lidi, kte peili holocaust. Hrzn vzpomnky si uchovaly svoji nalhavost i tm padest let pot, co lid tm zemeli hlady, byli svdky vradn svch blzkch a prodlali dlouhodob muen v nmeckch nacistickch tborech. Tetina dotzanch uvdla, e maj doposud strach. Tm ti tvrtiny ekly, e pipomnky nacistick persekuce (napklad pohled na uniformu, buen na dvee, tkot ps nebo kou stoupajc z komna) v nich doposud vzbuzuj zkost. Zhruba 60 procent dotzanch uvdlo, e na holocaust mysl tm kad den, dokonce i po padest letech. st dotzanch doposud pociovala psychick nsledky, osmdest procent z nich trplo opakovanmi nonmi mrami. Jak ekl jeden z dotzanch: Pokud jste peili muen v koncentranm tboe v Auschwitzu a nemte hrzn sny, pak nejste normln."

HRZA VRYT DO PAMTI

Toto jsou slova osmatyicetiletho veterna z vietnamsk vlky. Pronesl je asi tyiadvacet let pot, co proil dsiv okamiky vlench hrz: Prost nejsem schopen na to pestat myslet! Obrazy t hrzy mi znovu a znovu zaplavuj mysl lenmi detaily. Vzpomnky me vyvolat i ta nejnepatrnj udlost: sta pohled na Asiatku nebo prsknut dve, dotek bambusov matrace nebo vn smaenho vepovho. Vera veer jsem el spt a projednou se mi podailo usnout. Ale brzo rno pila boukov fronta se hmnm. Okamit jsem se probudil a ztuhnul jsem hrzou. Byl jsem zase ve Vietnamu, uprosted obdob de, a ml jsem hldku. Byl jsem pesvden, e dalm tokem m zashnou a j zemu. Ml jsem ledov studen ruce a po celm tle mi stkaly potky potu. Ctil jsem, jak mi na ztylku vstvaj vlasy hrzou. Nemohl jsem popadnout dech a srdce mi divoce bilo. Poctil jsem vlhk pach sry. Najednou jsem uvidl to, co zbylo z mho kamarda Troye... na bambusovch nostkch to vietcongov poslali zptky do naeho tbora. Pi dalm blesku a hmn jsem nadskoil tak, a jsem spadl z postele.3

Tato hrzn vzpomnka, pekvapiv jasn a do nejmench podrobnost, doke i po vce ne dvaceti letech vzbudit v bvalm vojkovi stejn strach, jak ctil onoho osudnho dne. Pi posttraumatick stresov porue dochz k vraznmu snen prahu drdivosti pro poplachovou reakci, a postien pak reaguje na bn ivotn situace tak, jako by lo o ohroen ivota. K takto hlubokmu vtitn udlost do pamti dochz prostednictvm nervovch spojen amygdaly (podrobn pojednn lze nalzt v kapitole druh): m vce okujc, brutlnj a dsivj byla traumatick udlost, tm nesmazatelnj jsou pak vzpomnky na ni. Neurologickm podkladem tch-to vzpomnek jsou rozshl zmny chemickch pochod v mozku. Ty me vyvolat i jen jedin okamik nepekonateln hrzy.4 Vzkumy posttraumatickch stresovch poruch se zpravidla zabvaj dsledky jedin udlosti. Podobn dopad vak me mt i dlouhodob opakovan krut zachzen, jako tomu jev ppad fyzicky, sexuln nebo citov zneuvanch dt. Pravdpodobn nejpodrobnj zkoumn tchto mozkovch zmn se provd v Nrodnm centru posttraumatickch stresovch poruch. Nae prvn znalosti o tto porue pochzej ze sledovn vetern z vietnamsk vlky. Tyto zkuenosti vak lze nepochybn aplikovat i na dti, kter proily siln traumatizujc udlost, tak jako napklad ci Clevelandsk zkladn koly ve Stocktonu. Dr. Dennis Charney mi ekl: Obti silnho traumatu se nikdy nemus zcela zotavit."5 Psychiatr Charney psob jako editel klinick neurologie v Nrodnm centru. Nezle na tom, zdali traumatem byla dlouhotrvajc hrza bojov akce i muen, anebo opakovan zneuvn v dtstv, nebo zda lo o jednorzov zitek, napklad o tk zrann pi autonehod nebo pi huriknu. Vechny nezvldnuteln stresujc udlosti maj stejn neurologick nsledky." Klovm slovem je zde adjektivum nezvldnuteln. Pokud maj lid pocit, e mohou v katastrofick situaci nco udlat, njak j zabrnit nebo alespo njak zmrnit jej dopad, dokou se s traumatem mnohem lpe citov vyrovnat ne ti, kte si v podobn situaci pipadaj naprosto bezmocn. Je to prv pocit bezmoci, jen zpsobuje, e dan udlost je subjektivn nezvladateln. Dr. John Krystal, editel laboratoe klinick psychofarmakologie Nrodnho centra, mi k tomu ekl: lovk, kter se um prt, se pi pepaden brn, zatmco jin jen ztuhne hrzou a u se povauje za mrtvho. U bezmocnho lovka se pak daleko astji rozvine posttraumatick stresov porucha. Jejm zdrojem je pocit, e v ivot je v nebezpe a e neexistuje nic, co byste mohli proti tomu udlat - prv tehdy dochz ke zmnm ve funkci mozku." V destkch pokus s dvojicemi laboratornch krys se prokzalo, e hlavnm faktorem pro vznik posttraumatick stresov poruchy je skuten bezmocnost. Dv krysy byly umstny do oddlench klec a byly vystaveny mrnm, avak velmi stresujcm elektrickm okm stejn intenzity. Pouze jedna z krys vak mla ve sv kleci pku, jejm posunem mohla zastavit elektrick oky v obou klecch. Pokus trval nkolik tdn a ob krysy

dostaly pesn stejn mnostv elektrickch ok. Krysa, kter mohla oky ukonovat, nevykazovala na konci pokusu trval znmky stresu. Stresem vyvolan zmny vznikly pouze v mozku bezmocnho zvete.6 Pro dt, na n se stlelo na hiti a kter vidlo svoje kamardy krvcet a umrat - nebo pro uitele, kter nebyl schopen krveprolit zabrnit - musel bt pocit bezmoci pmo hmatateln. POSTTRAUMATICK STRESOV PORUCHA JAKOTO PORUCHA LIMBICKHO SYSTMU U uplynulo mnoho msc od t chvle, kdy ji v Los Angeles probudily siln otesy pi zemtesen a kdy v panice pobhala ztemnlm domem a hledala svho tyletho syna. Hodiny a hodiny se pak spolu v chladn noci makali pod rmem dve, kter je chrnil. Byli tam uvznni bez jdla, bez vody a beze svtla; a pod nohama se jim otsala zem. Jet adu dn pot ji suoval panick strach: stail zvuk zavrajcch se dve a ona se zaala tst hrzou. Nyn se ji z toho strachu do znan mry zotavila. Petrvvajc poruchou ale byla nespavost. Ta se vak dostavovala pouze tehdy, byl-li jej manel na noc z domu -jako tomu bylo pi zemtesen. Nejvraznj projevy takovto zskan bzlivosti, vetn jej nejzvanj formy - posttraumatick stresov poruchy -jsou zpsobeny zmnou limbickch'nervovch okruh s centrem v amygdale.7 st klovch zmn probh v locus coeruleus, co je centrum ovldajc sekreci mozkovch katecholamin - adrenalinu a noradrenalinu. Tyto neuromeditory mobilizuj tlo v krizovch situacch. Prv dky tmto ltkm se nm emon nabit udlosti vtisknou do pamti tak jasn. Pi posttraumatick stresov porue dochz k hyperaktivaci tohoto systmu. Ten pak zpsobuje sekreci velmi vysokch dvek tchto neuromeditor u pi reakci na situace, kter jsou nebezpen jen velmi mlo nebo dokonce vbec ne, ale kter nm njakm zpsobem pipomnaj pvodn trauma. (Pkladem mohou bt dti v Clevelandsk zkladn kole ve Stocktonu, kter mly strach, kdykoliv slyely houkaku sanitky, protoe jim pipomnala zchrannou slubu, kter pijela do jejich koly po stelb.) Mezi locus coeruleus a amygdalou je rozshl nervov spojem, tak jako mezi dalmi centry limbickho systmu, hippocampem a hypothalamem. Vlkna katecholaminovho systmu zasahuj i do mozkov kry. Domnvme se, e prv zmny v tto oblasti jsou podkladem syndromu posttraumatickch obt, kter zahrnuje pedevm zkost, strach a pehnanou ostraitost. Lid postien tmto syndromem se velmi snadno rozl, jsou vdy pipraveni brnit se nebo utci a nedokou potlait emon nabit vzpomnky na pvodn traumatickou udlost." Jedna studie odhalila, e vietnamt veterni trpc pznaky posttraumatick stresov poruchy mli v mozku o 40 procent mn receptor inhibujcch katecholamin ne mui bez pznak. Z toho vyplv, e v jejich mozku dolo k trvalm zmnm, sniujcm kvalitu ovldn sekrece katecholamin.9

Dal zmny vznikaj v nervovch spojench mezi limbickmi centry a hypofzou, kter ovldaj sekreci kortikoliberinu - nejvznamnj ltky, kterou tlo uvoluje pi krizov mobilizaci organismu. Sekrece tto ltky se vrazn zv - zvlt v amygdale, hippocampu a v locus coeruleus. Tm se tlo pipravuje na nebezpe, kter ve skutenosti neexistuje.10 Psychiatr Charles Nemeroff z Duksk univerzity mi ekl: Pli vysok sekrece kortikoliberinu ve vs vyvol pedrdnost. Napklad jste-li veternem z vietnamsk vlky a na malm parkoviti do vs naraz couvajc auto, dojde k uvolnn takovho mnostv kortikoliberinu, e se ve vs okamit obnov pocity z pvodn traumatick udlosti: zanete se potit, mte strach, tesete se a v okamiku se vm vybav hrzn vzpomnky. Lid s hypersekrec kortikoliberinu pehnan reaguj na neekan udlosti. Napklad kdy se neslyn k nkomu zezadu piblte a tlesknete mu u ucha, vtina lid v leku usko, avak budete-li tot opakovat tikrt, tyikrt, pestanou reagovat. U lid s hypersekrec kortikoliberinu vak k tomuto utlumen nedochz: lek u tvrtho tlesknut nebude o nic men ne u prvnho." 11 Ke tet skupin zmn dochz v systmu, jen je odpovdn za sekreci mozkovch endorfin: ltek, kter otupuj vnmn bolesti. Tak zde dochz k hyperaktivaci. Do tchto nervovch okruh je zapojena i amygdala, kter komunikuje s uritmi oblastmi mozkov kry. Endorfiny jsou jaksi vnitn opity, je tlo znecitlivuj. Chemicky se podobaj morfiu, opiu a dalm narkotikm. Pi zven hladiny tchto endorfin se zvyuje tolerance k bolesti. Tto skutenosti si poprv vimli vlen chirurgov, kdy zjistili, e tce rann vojci potebuj k potlaen bolesti ni dvky narkotik ne civilist s mnohem lehm zrannm. K podobn zmn dochz i pi posttraumatick stresov porue.12 Zven sekrece endorfin," ekl dle Nemeroff, je pinou dalho pznaku tohoto stavu: otupni uritch pocit. Tm lze vysvtlit adu ,negativnch' psychickch projev provzejcch tento stav: napklad celkovou citovou otuplost, neschopnost pociovat rozko i poten, pocit odznutosti od ivota a nezjem o city ostatnch. Rodina takto postiench lid me tuto lhostejnost vnmat jako nedostatek empatie. Psobenm endorfin me vzniknout i pamov disociace, v jejm dsledku si lid nedokou vzpomenout na minuty, hodiny nebo dokonce cel dny traumatick udlosti." Vechny tyto nervov zmny pi posttraumatick porue tak zvyuj nai nchylnost k dal psychick traumatizaci. Cel ada studi na zvatech prokzala, e pokud jsou ivoichov v ranm vku vystaveni mrnmu stresu, maj pak v dosplosti ve srovnn s normlnmi zvaty vrazn snen prh pro vznik posttraumatickch mozkovch zmn (z toho plyne, e dti trpc podobnmi poruchami je nalhav teba lit). To tak vysvtluje, pro u rznch lid vznikaj pi stejn katastrofick udlosti rzn rozshl a rzn zvan zmny; u nkoho dojde ke vzniku pznak posttraumatick stresov poruchy a u nkoho ne. Zle na tom, zdali m jeho amygdala pkaz vyhledvat nebezpe; pokud ano, je poplachov reakce mnohem silnj.

Vechny tyto nervov zmny, vznikl v krizovch situacch, svho nositele v tchto tkch podmnkch krtkodob zvhoduj. lovk se tak adaptuje na stav ohroen: je velmi ostrait, pipraven na cokoliv, lhostejn k bolesti. Je pipraven na dlouhodob fyzick zaten a doasn nevnuje pozornost udlostem, je by za jinch okolnost vyvolaly silnou citovou odezvu. Tyto krtkodob vhody se vak stanou chorobou, dojde-li k jejich trval fixaci. Pokud amygdala a s n souvisejc mozkov centra zmn v okamiku silnho traumatu svoji funkci, tato zmna drdivosti (snen prahu poplachov emon reakce) zpsob, e i nevinn situace a udlosti v ns pak vzbuzuj intenzvn zkost a strach.

ZMNA EMONCH REAKC UENM

Tyto traumatick vzpomnky podle veho trvale naruuj funkce mozku, nebo brn pozdj normalizaci reakce na traumatizujc udlosti. Pi posttraumatick bzlivosti se deformuje proces uen a tvorby vzpomnek. Pro pekonvn nauenho strachu m klovou lohu mozkov kra. Po siln traumatickm zitku dochz k tomu, e nco, co nen ani trochu nebezpen, se stane pro pacienta zdrojem hrzy, nebo je asociovno s dsivou udlost v minulosti. Psychologov mluv v tto souvislosti o podmnnm strachu. Charney uvd, e umle navozen strachy u zvat mohou petrvvat i adu let.13 Klovou oblast mozku, kter pijm, uchovv a vysl impulsy k takov ustraen reakci, je drha mezi thalamem, amygdalou a krou elnho laloku, kter je shodn s prbhem emonho nosu". Kdy se nkdo na zklad svch uritch zkuenost zane dsit jinak nevinnho pedmtu nebo situace, ve vtin ppad se jeho strach asem zmrn. Dochz k tomu procesem pirozenho uen - tm, jak se lovk znovu a znovu setkv s obvanou situac nebo pedmtem, ani by vzniklo njak skuten nebezpe. Proto dt, kter se zane bt ps, nebo je jednou honil nmeck ovk, se postupn zbav svho strachu, pesthuje-li se nkam, kde nablzku ije hodn pes, se kterm si me hrt. Pi posttraumatick stresov porue vak k tto pirozen korekci neoprvnnho strachu nedochz. Charney se domnv, e je tomu tak kvli posunu ve funkci mozku, jen tento stav provz. Tento posun je tak zvan, e tm pokad, setk-li se postien s nm, co jakkoliv mlhav pipomn traumatickou udlost, dojde k intenzvn citov reakci. To znamen, e nikdy nenastane situace, kdy je konfrontace s obvanm objektem provzena vnitnm klidem; v amygdale tak nikdy neme dojt k postupnmu zmrovn reakce. Charney vypozoroval, e ...k pekonn strachu je nezbytn aktivn proces uen, je je u lid s posttraumatickou stresovou poruchou naruen natolik, e dochz k abnormlnmu petrvvn intenzivnch citov nabitch vzpomnek."14 Avak sprvnm terapeutickm postupem lze i posttraumatickou stresovou poruchu lit. Siln emon vzpomnky, vetn mylenkovch vzorc a reakc, kter vyvolvaj, je mon asem zmnit. Charney se domnv, e

k tomu dochz prostednictvm mozkov kry. Pvodn strach, zakoenn v amygdale, pln nezmiz; prefrontln kra vak zane aktivn potlaovat amygdalrn pkazy, kter nut cel mozek reagovat strachem. Psycholog Richard Davidson z Univerzity ve Wisconsinu k tomu k: Otzkou je, jak rychle jste schopni pestat lpt na nauenm strachu." Davidson objevil dleitost funkce levostrann prefrontln kry pi tlumu stresu. V laboratornm pokusu, kdy lid nejprve zskali averzi k velkmu hluku (kter je mrnou formou nauenho strachu), zjistil Davidson, e lid s vy aktivitou v ke levho prefrontlnho laloku dokzali pekonat nauen strach rychleji. Tento experiment je jen jednm z mnoha dkaz, kter svd pro stedn roli mozkov kry pi pekonvn nauench negativnch emonch reakc.15

PEVCHOVA EMONCH MOZKOVCH CENTER

Jedny z nejvce povzbudivch nlez o posttraumatickch psychickch poruchch nm poskytly studie lid, kte peili holocaust. Zhruba u t tvrtin z nich byly nalezeny aktivn symptomy dokonce i o vce ne pl stolet pozdji. Pozitivnm nlezem bylo, e zhruba u tvrtiny tchto lid, kte kdysi trpli stejnmi potemi, tyto symptomy postupn odeznly. Urit pirozen udlosti jejich ivota poruchu odstranily. Lid s petrvvajcmi obtemi mli pznaky zmn mozkov funkce, kter jsou charakteristick pro posttraumatickou poruchu. Avak u tch, kte se uzdravili, se dn obdobn zmny nevyskytovaly.16Tento nlez a dal podobn zjitn svd pro to, e posttraumatick mozkov zmny lze odstranit a e lid jsou schopni se uzdravit i z tch nejhroznjch zitk; zkrtka e naruen emon drhy je mono reedukovat. To znamen, e i ta nejhlub emon traumata, kter zpsobuj zdnliv trval naruen psychiky, lze lit; cestou k jejich uzdraven je aktivn uen. Jednm ze spontnnch zpsob emonho uzdravovn jsou, alespo u dt, hry; napklad hra na Purdyho". Dti tyto hry znovu a znovu opakuj; to jim umouje mnohokrt prot trauma bez pocitu ohroen. S aumatem se pitom vyrovnvaj dvma cestami: jednak hrznou vzpomnku opakuj, avak bez doprovodn zkosti, take nastv postupn desenzibilizace a vzpomnka zane bt spojovna s netraumatickmi reakcemi. A jednak mohou dti ve sv fantazii dt tragdii nov, lep konec: nkdy pi he na Purdyho" vraha zabij samy, m pekonvaj svj bolestn pocit bezmoci. Men dti, kter se staly svdky njak brutln udlosti, si asto vytvej podobn hry. Takovto straideln hry traumatizovanch dt poprv zaznamenala dr. Lenore Terrov, dtsk psychiatrick lkaka ze San Fran17 tika. S tmito hrami se setkala u dt v Chowchille v Kalifornii (asi hodinu cesty od Stocktonu, kde Purdy zpsobil onen hroziv masakr). Tyto dti byly pi cest autobusem z letnho tbora uneseny. nosci pipravili dtem i jejich vychovatelm utrpen, kter trvalo asi dvacet sedm hodin.

O pt let pozdji dr. Taxov zjistila, e ve hrch dt, kter byly uneseny, se trauma doposud v rznch formch opakuje. Dvky si napklad hrly na nos se svmi panenkami Barbie. Jedna holika, kter se nemohla vyrovnat se vzpomnkou na to, jak na sv ki ctila mo ostatnch dt, kdy vichni v autobuse v hrze leeli jeden na druhm, nyn znovu a znovu svoji panenku myla. Jin si hrla s panenkou na cestovn. Barbie nkam jede (na cli nezle) a bez hony se vrt: to je cel smysl hry. Dal holika si rda hrla na to, jak je jej panenka uvznn v de a udus se. Zatmco u dosplch me po proit hluboce traumatizujc udlosti dojt k psychickmu otupni, k zablokovn vzpomnek nebo emoc spojench s katastrofou, dti se vtinou vyrovnvaj s traumatem jinak. Terrov se domnv, e dti mn asto propadaj citov otuplosti prv proto, e pouvaj svoji fantazii, hry a snn, aby mohly znovu projt zitkem a pemlet o nm. Zd se, e takovto dobrovoln pehrvn traumatu oslabuje potebu pemnit jej na vysoce emon nabitou vzpomnku, je me bt ve vypjatch situacch znovu vyvolna. Pi mench traumatech, jako je teba vrtn zubu, sta udlost pehrt jednou nebo dvakrt. Avak pokud jde o drtivou, nepekonatelnou hrzu, potebuj dti k tomu, aby se s n vyrovnaly, nekonen opakovn. A tak znovu a znovu pehrvaj trauma ve zlovstnm, monotnnm ritulu. Jednou z cest, jak se dostat k obrazu zafixovanmu v amygdale, je umn. To ji samo o sob je mdiem nevdom. Emon mozkov centra jsou vysoce vnmav k symbolickm vznamm: ke sdlenm prostednictvm metafor, pbh nebo mt. Freud nazval toto chpn primrnm procesem". Tato technika se asto pouv pi lb traumatizovanch dt. Nkdy prv umn umon dtem svit se s okamiky hrzy, o nich by se jinak neodvily mluvit. Dtsk psychiatr Spencer Eth z Los Angeles, jen se specializuje na lbu takto postiench dt, hovo o pbhu ptiletho chlapce, kter byl spolu se svou matkou unesen jejm bvalm milencem. Mu je pivedl do pokoje v motelu. Pikzal chlapci, aby se schoval pod dekou, a pak jeho matku ubil k smrti. Je pochopiteln, e chlapec nechtl s psychiatrem mluvit o tom, co vidl a slyel pod dekou. A tak jej Eth podal, aby namaloval obrzek - jakkoliv obrzek. Chlapec nakreslil zvodn auto s idiem, kter ml pekvapiv velik oi. Eth se domnv, e velk oi symbolizuj, jak se chlapec odvil pohldnout na vraha. V kresbch traumatizovanch dt lze tm vdy vysledovat takovto odkazy na traumatickou udlost. Eth uinil z kreslen prvn krok sv psychoterapie. Bolestn vzpomnky dt neovladateln pronikaj jak do jejich mysl, tak i do jejich kreseb. Krom toho kreslen samo o sob psob psychoterapeuticky a spout proces vyrovnvn se s traumatem.

VYROVNN SE S TRAUMATEM A OBNOVEN EMONHO UEN

Iren la na schzku, kter skonila pokusem o znsilnn. Pestoe se j tehdy podailo se ubrnit, tonk ji nepestval trpit: obtoval ji obscnnmi telefonty, vyhrooval j, volal j uprosted noci a sledoval kad jej pohyb. Kdy Iren podala policii o pomoc, odmtli zashnout, nebo jej situace nebyla dost zvan, protoe se ve skutenost vlastn nic nestalo". V dob, kdy se zaala lit, mla u Iren rozvinut pznaky posttraumatick stresov poruchy. Vzdala se vekerho spoleenskho ivota a ctila se jako vze ve svm vlastnm dom. Ppad Iren citovala dr. Judith Lewis-Hermanov, harvardsk psychiatrick, ve sv objevn prci, v n popisuje fze uzdravovn se z traumatu. Hermanov rozliuje ti stdia: zskn pocitu bezpe, vzpomnn na podrobnosti traumatick udlosti a oplakvn ztrt s n spojench, a konen obnoven normlnho ivota. V uspodn tchto fz je ukryta pirozen moudrost: sled dj odr to, jak se lovk postupn citov ujiuje, e nepotebuje pistupovat k ivotu tak, jako by kadou chvli mla nastat krizov situace. Prvn krok - znovunabyt pocitu bezpe - v praxi znamen uklidnn pli vystraench a pedrdnch emonch mozkovch center do takov mry, aby bylo mon zapot s uenm.18 Terapie asto zan tm, e pomeme pacientovi pochopit, e jeho non mry a napt, jeho pehnan ostraitost a panika jsou soust pznak posttraumatick stresov poruchy. Toto porozumn samo o sob ubere symptomm hodn z jejich hrozivosti. Dalm krokem v psychoterapii je umonit pacientm znovunabt pocitu kontroly nad tm, co se s nimi dje, a pekonat tak bezmoc, kterou v nich vyvolala traumatick udlost. Napklad Iren zmobilizovala svoje ptele a rodinu, aby j pomohli chrnit se ped pronsledovatelem, a podailo se j pimt policii k zsahu. Pocit ohroen je u lid s posttraumatickou stresovou poruchou vt ne konkrtn strach z nebezpe, kter na n venku haj. Jejich pocit nechrnnosti spov mnohem hloubji: v pesvden, e nemohou nijak ovlivnit, co se dje s jejich tlem a city. Je to pochopiteln, uvme-li, jak snadno u nich dky pecitlivlosti nervovch spojen amygdaly dochz k emonmu nosu". Medikace je jednm ze zpsob, jak obnovit v pacientovi pocit, e nen zcela vydn na pospas citovm poplachm, kter ho zaplavuj nevysvtlitelnou zkost, ra jeho spnek nebo se objevuj v jeho dsivch snech. Farmakologov doufaj, e jednoho dne se jim poda vyvinout lk, kter bude specificky zamen na vyrovnn posttraumatickch zmn ve funkci amygdaly a s n spojench neurotransmiterovch okruh. V souasn dob existuj jen lky, kter potlauj pouze nkter pznaky. Jedn se pevn

o antidepresiva, kter psob na bzi serotoninovho systmu, a beta-bloktory, kter zabrauj aktivaci sympatickho nervovho systmu. Pacienti se tak mohou nauit relaxan techniky. Ty jim umon lpe zvldat svoji podrdnost a nervozito. Pouze ve stavu psychickho a fyzickho uvolnn si mohou naruen emon centra postupn uvdomit, e ivot nen neustlm ohroenm, a alespo sten tak navrtit pacientovi pocit bezpe, kter ml ped traumatem. Dal fz len je vyprvn a rekonstrukce celho pbhu traumatick udlosti v bezpenm prosted. Emon centra tak mohou nov, realistitji pochopit vzpomnku na trauma i reakce na n. Postupn, tak jak pacient l dal a dal dsn detaily traumatu, se vzpomnka zan transformovat, a to jak ve svm emonm vznamu, tak i ve svm psoben na emon stav pacienta. Tempo tohoto vyprvn je teba pesn vystihnout. V idelnm ppad by mlo napodobovat pirozen postup vyprvn u lid, kte se dokou z traumatu zotavit, ani by v nich vyvolalo psychickou poruchu. U tchto lid meme vysledovat urit vnitn hodiny", kter dvkuj" uvdomovn si hrznch mylenek, je oivuj trauma. Mezi tmito zblesky jsou pak tdny i msce, kdy si lid nepamatuj z dsivch udlost tm nic.19 Toto stdn vzpomnek se zastenm pamti umouje pacientovi spontnn pehodnotit trauma a pomalu zmnit svoji citovou reakci na n. Hermanov uvd, e u pacient se zvanj posttraumatickou poruchou me vyprvn jejich pbhu vzbuzovat nezvladateln strach. Tehdy by ml terapeut zashnout a zpomalit postup vyprvn, aby tak udrel pacientovy emoce v rozsahu snesitelnosti. Tm by zabrnil hrozcmu naruen procesu zskvn novho citovho postoje k udlosti. Terapeut vede pacienta k tomu, aby vyprvl trauma co nejivji, jako horor na videu, a aby si pitom vzpomnl na kadou odpornou podrobnost. Pacient m popsat nejenom to, co pesn vidl, slyel nebo ctil, ale tak sv reakce na to vechno: svou hrzu, odpor, nevolnost. Smyslem tohoto vyprvn je pevst celou vzpomnku do slov; to jest zachytit i ty sti vzpomnky, kter se mon oddlily a ve vdomm vybavovn traumatu chybj. Pevedenm smyslovch podrobnost a pocit do slov se zesl kontrola neokortexu nad tmito vzpomnkami. Pacient tak me lpe porozumt citovm reakcm, kter v nm vzpomnky vyvolvaj, a tm se s nimi lpe vyrovnat. V tto fzi terapie probh proces emonho uen pevn skrze znovuprovn udlosti a s n spojench emoc, avak tentokrt v bezpenm prosted, ve spoluprci s terapeutem, ktermu pacient dvuje. V pacientovi tak zane klit pocit, e vzpomnky na traumatickou udlost mohou bt provny v bezpe a nemus je vdy provzet nezvladateln strach. Ptilet chlapec, kter se stal svdkem brutln vrady sv matky a pozdji nakreslil obrzek idie s obrovskma oima, u potom nenakreslil nic. On a jeho terapeut Spencer Eth spolu hrli hry, a vytveli tak mezi sebou pouto dvry a lsky. Pouze velmi pomalu zaal chlapec vyprvt pbh vrady. Nejprve jakoby automaticky, pi kadm vyprvn opakoval tyt

detaily. Postupn se jeho povdn stvalo otevenjm a uvolnnjm. Pitom u nebylo jeho tlo tak napjat. Souasn se zanaly vytrcet dsiv sny, co Eth povauje za pznak vyrovnn se s traumatem. Postupn se jejich hovory pesunuly ze strachu vyvolanho vradou ke kadodennmu ivotu chlapce, kter nyn il se svm otcem. A nakonec u chlapec dokzal mluvit jen o svm bnm ivot, nebo vzpomnka na trauma u ztratila svoji psobivost. Herman zjistil, e pacienti potebuj oplakat ztrtu, kterou jim trauma pineslo - a u jde o zrann, o smrt blzkho lovka, o ukonen vztahu nebo o zklamn dvry v lidi; potebuj prot napklad svoji ltost nad tm, e nkoho nedokzali zachrnit. Smutek, kter pirozen provz takov vyprvn bolestnch udlost, m klov vznam: je projevem toho, e lid pestvaj lpt na traumatu samotnm. Namsto aby trvale ili v zajet onoho zlho okamiku ve sv minulosti, zanou se pacienti dvat vped, dokonce i v nco doufat; a zanou budovat nov ivot. Jako by kletba neustlho opakovn a optovnho provn hrzy z traumatu byla u konce. Kad sirna u nemus nutn zaplavit lovka strachem a kad zvuk noci u nemus pinet zblesky vzpomnek. Podle Hermanov urit nsledky nebo pleitostn recidivy obt asto petrvvaj, avak souasn jsou u ptomny specifick pznaky toho, e trauma bylo v podstat pekonno. Obte se zmrn natolik, e je pacient doke sm zvldnout a eje schopen snet pocity spojen se vzpomnkami na trauma. Zvlt dleit je skutenost, e vzpomnky na trauma se ji nevracej proti pacientov vli; nyn je u mon jim odolat, stejn jako kterkoliv jin vzpomnce. A co je vbec nejdleitj - po urit dob je pacient schopen odsunout je prost stranou, jako kteroukoliv jinou vzpomnku. Konen uzdraven z traumatu je spojeno s vybudovnm nov existence se silnmi, spolehlivmi mezilidskmi vztahy a s nalezenm smyslu ivota i na svt, kde se me stt takov bezprv.20 Vechny tyto kroky jsou znmkami spn pevchovy" cit.

PSYCHOTERAPIE JAKO KOLA CIT

Natst se katastrofick okamiky, ve kterch se tyto traumatick vzpomnky formuj, vyskytuj v ivotech vtiny z ns jenom velice zdka. Avak stejn mozkov centra, kter tak siln vrvaj do pamti okamiky traumatu, se aktivuj i v mn vypjatch situacch. Bn se vyskytujc problmy v dtstv (napklad neustl nevmavost nebo nedostatek nnosti ze strany rodi, oputn, ztrta milovanho lovka nebo odmtnut ve spolenosti) nemus nikdy doshnout intenzity traumatu. Nepochybn se vak vtisknou do struktury emonch center a pozdji v ivot se stvaj skrytou pinou poruch v intimnch vztazch. Lze-li vylit i posttraumatickou stresovou poruchu, je mon vylit i mn npadn emon jizvy", kter m na dui tm kad z ns - a to je smysl psychoterapie. Na proce-

su uen, jak se s tmito nahromadnmi reakcemi vyrovnat, se vznamnou mrou podl i emon inteligence. Dynamika vztah mezi amygdalou a informovanjmi reakcemi prefrontln mozkov kry pedstavuje neuroanatomick model mechanism, ktermi me psychoterapie formovat hluboce zakoenn neadaptivn emon vzorce. Neurolog Joseph LeDoux, jen objevil stedn lohu amygdaly pi spoutn emonch reakc, k: Zd se, e kdy se nae emon centra nco nau, u to nikdy nepust. Terapie ns u, jak toto ovldat: u nai mozkovou kru, jak inhibovat amygdalu. Nutkn k jednn je potlaeno a nae pvodn emoce petrvvaj u jen v oslaben form." Dokonce i po spn psychoterapii petrvv urit zbytkov reakce, je je pozstatkem pvodn pecitlivlosti i strachu.21 Prefrontln kra me podnt k impulsivnmu chovn pichzejc z amygdaly zjemnit nebo zastavit. Pestoe se nememe rozhodnout, kdy u ns dojde k intenzvn citov reakci, jsme schopni ovlivnit, jak dlouho bude tato reakce trvat. Pohotovj zvldn citovch vbuch je jednou ze znmek emon vysplosti. V prbhu terapie se mn zpsob, jak lid nakldaj se svmi citovmi reakcemi - avak tendence ke sputn reakce uritmi podnty do jist mry petrvv. Dkazy tohoto jevu shromdil v ad psychoterapeutickch studi Lester Luborsky se svmi spolupracovnky na Pennsylvnsk univerzit.22 Analyzovali zvan vztahov problmy, s nimi se destky pacient obracely na psychoterapeuty (lo napklad o hlubokou touhu bt akceptovn nebo nalzt blzkho lovka, o strach ze selhn nebo z pehnan zvislosti). Pak pozorn rozebrali nejbnj (vdy sebedestruktivn) reakce pacient, k nim dochzelo pi rozjiten tchto strach nebo tueb v mezilidskch vztazch. Pacienti napklad byli asto pli nron, co v druhm lovku vyvolvalo zlobu a chlad, nebo se sthli do sebe v obran ped oekvanm pohrdnm, a svho partnera tak rozladili zdnlivm odmrtnm. Pi takovchto neastnch konfrontacch provali pacienti siln citov rozruen: pocity beznadje a smutku, nenvisti, zloby, napt, strachu, viny, sebeobviovn a podobn. A u vak byl vzorec chovn pacienta jakkoliv, objevoval se tm v kadm dleitm mezilidskm vztahu: s manelem, manelkou nebo milencem; ve vztahu s dttem, rodiem, s nadzenm nebo se spolupracovnky v prci. V prbhu dlouhodob terapie dolo u pacient ke dvma zsadnm zmnm: na kritick podnty nyn ji reagovali s menm citovm rozruenm, nkdy dokonce i klidn nebo s pekvapenm; tak jejich chovn navenek se zmnilo tak, e dokzali zskat ve vztahu to, co skuten chtli. Avak co se nezmnilo, to byla jejich pvodn touha nebo strach a bolestn emoce. V dob, kdy pacientm zbvalo do konce terapie pouze nkolik sezen, bylo z jejich vyprvn patrn, e ve srovnn se stavem na zatku terapie poklesl poet negativnch citovch reakc v jejich socilnm ivot asi na polovinu a e pravdpodobnost toho, e druh lovk bude reagovat pozitivn tak, jak si to pej, stoupla asi na dvojnsobek. Avak pecitliv-

lost tchto pacient, kter byla pinou jejich poteb, zstala terapi neovlivnna. Meme se domnvat, e limbick okruhy dle vyslaj poplan signly jakoto odezvu na podnty nm pipomnajc obvanou udlost, avak e prefrontln kra a pilehl oblasti si osvojily novou, zdravj reakci. Zkrtka citov postoje - dokonce i ty nejhloubji zakoenn zvyky zskan v ranm dtstv - lze zmnit. Emon uen probh v urit form po cel ivot.

14
Temperament nemus bt osudem

Tolik k vytven zskanch emonch vzorc. Ale co ty reakce, kter jsou ureny na genetickou vbavou? Jak zmnit zakoenn sklony lid, kte jsou od pirozenosti velmi nestl nebo teba ostchav? Tyto emon charakteristiky lovka spadaj do oblasti temperamentu. Vytvej onen neustl um v pozad na mysli, jen je vyjdenm naich zkladnch dispozic. Temperament meme tak definovat jako pevldajc nlady v naem citovm ivot. Kad z ns do jist mry upednostuje urit emon stavy. Temperament je uren ji pi narozen. Je soust naeho genetickho ddictv, kter m nad rozvojem ivota tak neprosnou moc. Tm kad rodi se s tm setkal: dt me bt u od narozen klidn a tich nebo naopak nedtkliv a svhlav. Otzkou je, zdali je v na moci toto biologicky uren citov uspodn zmnit pozdjmi zitky. Je n emon ivot pod nadvldou gen, anebo me i vrozen ostchav dt vyrst v sebevdomho dosplho lovka? Nejjasnj odpov na tuto otzku pochz z vzkum Jerome Kagana, jednoho z pednch vvojovch psycholog na Harvardov univerzit.1 Kagan uvd, e existuj nejmn tyi typy temperamentu: temperament ostchav, sml, optimistick a melancholick. Podkladem kadho z nich je jin typ mozkov aktivity. V povahovm vybaven kadho z ns pravdpodobn existuj nesetn rozdly. Kad z nich vznik na podklad vrozench odlinost v uspodn emonch mozkovch drah. Pro kteroukoliv z danch emoc maj lid rzn prh drdivosti, rzn dlouhou dobu trvn a rznou intenzitu. Kaganova studie se sousteuje pevn na jeden povahov aspekt: na dimenzi, na jejm jednom konci stoj ostchavost a stydlivost, a na druhm pak pehnan smlost a nebojcnost.

Destky let vozily matky svoje novorozence a batolata do trnctho patra harvardsk William James Hal, kde sdlila Kaganova Laborato pro rozvoj dtte, aby se astnily rozshlho vzkumu vvoje dt. A prv tehdy si Kagan a jeho spolupracovnci povimli asnch projev plachosti u skupiny tm dvouletch dt, kter pily na experimentln sledovn. Pi voln he se nkter dti chovaly spontnn a uvolnn a bez nejmenho zavhn si zanaly hrt s ostatnmi batolaty. Jin byly naopak nejist a vhav, postvaly v pozad, drely se svch matek a hrajc si dti pouze pozorovaly. Kaganv vdeck tm opakoval pozorovn tchto dt o tyi roky pozdji, kdy u chodily do matesk koly. dn ze smlch, spoleenskch dt se nezaalo stydt, avak dv tetiny ostchavch dt byly doposud zamlkl. Kagan zjistil, e pecitlivl a ustraen dti bvaj i v dosplosti zkostn, stydliv a bzliv. Od narozen je asi zhruba 15 a 20 procent dt behaviorln inhibovno". U v kojeneckm vku se tyto dti obvaj neznmch vc. Maj odpor k neznmm jdlm a nerady se seznamuj s novmi zvaty nebo msty. Ped neznmmi lidmi se styd. Tento postoj je pinou jet dal pecitlivlosti: dti tohoto typu maj sklony k pocitm viny a k vitkm svdom. Tyto dti propadaj ve spolenosti neovladateln zkosti: ve td nebo na hiti, pi seznamovn se s novmi lidmi nebo v jakkoliv situaci, kdy se na n sousted pozornost lid kolem. Jako dospl pak asto ij v stran a maj pehnanou hrzu z toho, e budou muset nkde promluvit nebo jinak veejn inkovat. Tom, jeden z chlapc v Kaganov studii, je typickm pedstavitelem tohoto typu ostchavch lid. Pi kadm sledovn v prbhu dtstv - ve dvou, v pti i v sedmi letech patil Tom vdy mezi ty nejstydlivj. Pi pohovoru ve tincti letech byl Tom nervzn a napjat, kousal si rty a hrl si s prsty, jeho tv byla nehybn a pouze tehdy, kdy hovoil o sv ptelkyni, se nervzn usml. Jeho odpovdi byly krtk a choval se zara2 en. Na stedn lta dtstv, tj. na vk asi do jedencti let, si Tom vzpomnal jako na obdob, kdy byl nesmrn ostchav a kdy vdy kdy ml pistoupit ke svm kamardm, zaal se potit. Tak trpl nejrznjmi intenzivnmi obavami: ml strach, e jejich dm vyho, e zstane sm ve tm, bl se skkat do baznu. asto mval dsiv sny, ve kterch se na nj vrhaly pery. Pestoe se v poslednch dvou letech u tolik nestyd, v ptomnosti ostatnch dt doposud pociuje uritou zkost. Te m starosti hlavn se kolnmi vsledky, pestoe pat ve sv td mezi nejlepch pt procent student. Tom je synem vdce a chtl by v budoucnu dlat nco podobnho, nebo relativn osamocenost vdeck prce vyhovuje jeho introvertn povaze. Naproti tomu Ralph byl jednm z nejodvnjch a nejspoleentjch dt pi vech sledovnch. Byl vdy uvolnn a rd si povdal. Pi pohovoru ve tincti letech sedl uvolnn na idli, bez jakchkoliv znmek nervznho neklidu. Se svm tazatelem ptelsky a sebevdom hovoil, jako kdyby byl jeho vrstevnkem, pestoe mezi nimi byl vkov rozdl vce ne ptadvaceti let. V dtstv trpl jenom dvma krtkodobmi strachy - popr-

v ze ps, kdy na nj ve tech letech skoil velk pes, a pak z ltn, kdy se v sedmi dovdl o leteck havrii. Ralph byl spoleensk a oblben, nikdy se nepovaoval za ostchavho lovka. Stydliv dti vstupuj do ivota s takovm uspodnm nervovch drah, kter intenzvn reaguje i na mrn stresov zaten. Jejich srdce u od narozen bije pi reakci na podivn nebo neznm situace rychleji. Kdy tyto zamlkl dti ve vku jedenadvaceti msc postvaly stranou a sledovaly ostatn, jak si hraj, monitorovn srden akce ukzalo, e jejich srdce bij rychleji. Tento nzk prh pro vznik zkosti je pravdpodobn pinou jejich celoivotn ostchavosti: ke vem novm lidem nebo situacm pistupuj jako k potencilnmu ohroen. V dsledku toho eny ve stednm vku, kter si vzpomnaj, e v dtstv byly zvlt stydliv, prochzej ivotem s vtm mnostvm obav, starost a pocit viny, a tak astji trp zdravotnmi poruchami zpsobenmi stresem (napklad migrnami, drdivm trankem nebo aludenmi obtemi).

NEUROCHEMICK PODKLAD NESMLOSTI

Kagan se domnv, e rozdl mezi opatrnickm Tomem a smlm Ralphem spov v drdivosti nervovch drah s centrem v amygdale. Kagan je pesvden, e lid jako Tom, kte maj sklon k bzlivosti, se rod s takovm neurochemickm uspodnm tchto drah, kter snadno vede k podrdn. Proto se sna vyhbat se neznmm situacm a nejistotm a trp zkost. Naproti tomu lid jako Ralph maj v nervovm systmu mnohem vy prh vzniku podrdn amygdaly, a proto jsou mn lekav a pirozen spoleentj. Tou prozkoumvat neznm msta a seznamovat se s novmi lidmi. Jednm z prvnch projev toho, jak typ uspodn dt zddilo po rodich, je, jak snadno se jako kojenec rozl nebo jak se chov pi konfrontaci s nkm i nm neznmm. Asi jedno z pti dt pat do kategorie bzlivch lid a asi dv ptiny dt jsou od prody odvn a sml, alespo pi narozen. st Kaganovch dkaz pochz ze sledovn neobvykle bojcnch koek. Asi jedna ze sedmi domcch koek m sklon k ustraenosti, podobn jako u bzlivch dt: takov koky se vyhbaj setkn s novmi vcmi (namsto aby projevovaly legendrn koi zvdavost), maj odpor k prozkoumvn novho zem a napadaj jenom ty nejmen hlodavce. Pli se boj, ne aby si troufly na vt ivoichy, kter jejich odvnj vrstevnci s radost pronsleduj. Sledovnm pmmi mozkovmi sondami bylo prokzno, e urit oblasti amygdaly jsou u tchto bzlivch koek neobyejn drdiv, zejmna tehdy, sly-li napklad hroziv vetn jin koky. Tato koi bzlivost se zan objevovat u koat starch asi jeden msc. V tomto vku je u jejich amygdala vyvinut natolik, aby byla schopna rozhodovat, zda se k pedmtu piblit, nebo zda radji utci. Vysplost koiho mozku ve vku jednoho msce odpovd zhruba osmimsnmu kojen-

ci. Prv ve vku osmi a devti msc se podle Kagana u dt objevuje strach z neznmch lid: napklad pokud matka odejde z pokoje a ponech sv dt v ptomnosti neznmho lovka, zane dt plakat. Kagan pedpokld, e bojcn dti maj ddin zvenou hladinu noradrenalinu nebo jinho mozkovho meditoru, jen aktivuje amygdalu, a sniuje tak prh drdivosti tchto center. Jednm z pznak takto zven citlivosti je napklad dletrvajc zrychlen srden frekvence tchto lid pi vystaven mrnm stresm (teba nepjemnm pachm) ve srovnn s jejich spoleentjmi vrstevnky. Uvolnn noradrenalin udruje podrdn amygdaly; prostednictvm s n spojench nervovch drah tak trvale aktivuje sympatick systm.4 Kagan vypozoroval u bojcnch dt vy reaktivitu cel ady ukazatel aktivace sympatickho nervovho systmu - od vyho klidovho krevnho tlaku a vraznj dilatace zorniek a po vy hladinu metabolit noradrenalinu v moi. Dalm pznakem bojcnosti je mlenlivost. Kdykoliv Kaganv tm sledoval skupinu bojcnch a skupinu smlch dt (v mateskch kolkch, pi konfrontaci s neznmmi dtmi nebo pi rozhovoru), plach dti byly mn hovorn. Jedna bojcn holika mlela i tehdy, kdy ji jin dti z matesk kolky pmo oslovily, a vtinu asu se jenom dvala, jak si ostatn hraj. Kagan uvd, e bojcn mlen pi setkn s neznmm lovkem nebo s domnlm ohroenm je projevem aktivace nervov drhy mezi pednm mozkem, amygdalou a okolnmi limbickmi centry, kter ovldaj vyjadovac schopnosti (tat drha se pi intenzvnm stresu zasekne"). Tyto citliv dti maj vy riziko vzniku zkostnch psychickch poruch; napklad panick ataky se u nich mohou objevit u v est nebo sedm td. V jedn studii 754 chlapc a dvek tohoto vku byly nalezeny 44 dti, je u proily alespo jeden takov zchvat nebo mly nkolik pznak, kter tto porue obvykle pedchzej. Tyto zchvaty zkosti byly zpravidla vyvolny bnmi problmy vyskytujcmi se v obdob zanajc adolescence; lo o takov situace (teba o prvn rande nebo o vznamnj zkouku), kter vtina dt zvldne bez njak vnj psychick poruchy. Avak pirozen plach dti, v nich neznm situace vzbuzuj neobyejn siln strach, mly ji v tchto celkem bnch situacch pznaky paniky: buen srdce, dchavinost nebo dusnost. Tyto fyzick pznaky doprovzel pocit, e se stane nco pernho - teba e zemou nebo e se zblzn. Podle vdc nejsou tyto zitky tak zvan, aby spadaly do psychiatrick kategorie panick poruchy", pesto vak lze z jejich vskytu u dospvajcch dt usuzovat na vt riziko vzniku tto poruchy v pozdjm ivot. Mnoho dosplch s tmto onemocnnm uvd, e jejich zchvaty zaaly 5 prv v dospvn. Nstup zkostnch zchvat zce souvis s pubertou. Dvky s jen potenmi pznaky puberty v naprost vtin uvdly, e takovto pocity nikdy nezaily, zatmco osm procent z postpubertlnch dvek kalo, e se u s panikou setkalo. Lid, kte proili takovto zchvat, se asto natolik ds monosti jeho opakovn, e se radji sthnou z aktivnho ivota.

Nic MI NEVAD: VESEL POVAHA

Ve dvactch letech tohoto stolet opustila moje teta June jako mlad ena svj domov v Kansas City a sama se vydala do anghaje. To byl v t dob pro samotnou enu velmi odvn podnik. Tam se June seznmila s britskm detektivem kolonilnch policejnch sil a pozdji se za nj provdala. Kdy na zatku druh svtov vlky obsadili Sanghaj Japonci, byla moje teta spolu se svm manelem internovna ve vzeskm tboe (jen je vstin vylen v knize a filmu Empire of the Sun, e slunce). Ve vzen proili pt hroznch let, a pak pili doslova o vechno. Bez jedinho penny byli poslni do Britsk Kolumbie. Pamatuji, jak jsem se jako dt poprv setkal s tetou June, postar, pekypujc enou, jej ivot byl tak dobrodrun. V pozdjm vku mla mrtvici, po kter sten ochrnula. Po dlouh a svzeln rehabilitaci mohla znovu chodit, avak u s potemi. Pamatuji si, jak jsem jel tehdy s tetou June na vlet. Bylo j kolem sedmdesti let. Nkam poodela a za nkolik minut jsem uslyel slab vkik: to volala o pomoc. Upadla a nemohla se sama zvednout. Pispchal jsem k n, a kdy jsem j pomohl zpt na nohy, nestovala si ani nenakala. Jen se svoj nehod smla. ekla jenom: No, aspo e u mu zase chodit." Zd se, e emoce nkterch lid (mezi n pat i moje teta) pirozen thnou k pozitivit. Takov lid jsou optimistit a bezstarostn, zatmco jin jsou sp nepvtiv a melancholit. Tato dimenze temperamentu, na jejm jednom konci lze nalzt optimistickou bezstarostnost a na druhm melancholii, pravdpodobn souvis s pomrem korov aktivity v lev a prav prefrontln oblasti - v oblasti vych emonch center. Uveden poznatky z velk sti pochzej z vzkum psychologa Richarda Davidsona z Univerzity ve Wisconsinu. Ten zjistil, e lid s vraznj aktivitou levho prefrontlnho laloku maj spe radostnou povahu. ivot a lidi kolem nich jim pinej poten. Ppadn nesnze ze sebe rychle setesou, jako to umla moje teta June. Avak lid s relativn vy aktivitou na prav stran mozkov kry maj sklony k negativit a ke patnm nladm; jsou snadnji pohlceni ivotnmi problmy. V jistm smyslu vce trp, nebo se nedovedou svch starost a smutk zbavit. Jeden z Davidsonovch pokus srovnval dobrovolnky, vyznaujc se nejvraznj aktivitou levch prefrontlnch oblast, se skupinou patncti lid, kte mli nejvy pravostrannou aktivitu. Ti s vysokou aktivitou napravo vykazovali v charakterovm testu typick negativn postoj: byli podobni karikovanm postavm z film Woodyho Allena, kter dokou i v malikosti vidt pedzvst katastrofy. Mli sklony k nladovosti, k depresm; uzavrali se do sebe, k okolnmu svtu pistupovali podezvav; ivot se jim zdl pln nezvldnutelnch problm a hajcho nebezpe. Naproti tomu lid s pevaujc levostrannou frontln aktivitou byli sebevdomj, pevaoval u nich pocit radosti ze ivota, asto mvali dobrou nladu a mli za to, e lid kolem nich si v jejich prce. Z vsledk jejich psychologickch test bylo patrn i ni riziko vskytu depres a dalch emonch poruch.6

Davidson zjistil, e lid, kte maj v anamnze klinickou depresi, maj tak ve srovnn s lidmi, kte nikdy depres netrpli, mn vraznj korovou aktivitu levho prefrontlnho laloku a naopak vy aktivitu vpravo. Stejn obraz nalezl i u pacient, u nich byla deprese prv diagnostikovna. Davidson usuzuje, e lid, kte svoji depresi pekonaj, se vlastn nau zvyovat aktivitu levho prefrontlnho laloku - to je ovem pedpoklad, jen teprve ek na svoje experimentln oven. Pestoe se jeho vzkumy zamuj pedevm na ticet procent lid s krajnmi pznaky, je Davidson pesvden, e podle rozmstn aktivity mozkovch elektroencefalografickch vln me bt zaazen do jedn z tchto kategori tm kad. Tento povahov rozdl mezi veselmi a mrzutmi typy lid se projevuje mnoha zpsoby. Napklad v jednom pokusu sledovala skupina dobrovolnk krtk filmov zbry. Nkter z nich byly zbavn, teba koupajc se gorila nebo hrajc si tata. Jin, jako napklad instruktn film pro oetovatelky, zachycovaly okliv podrobnosti operace a vzbuzovaly v divkovi zkost. Zasmuilm lidem s pevahou prav hemisfry pipadaly vesel zbry jenom troku zbavn, avak pi sledovn proud krve a oteven rny pi operaci pociovali extrmn odpor a strach. Skupina astnch lid citov reagovala na operaci pouze minimln; mnohem vraznj byla jejich radost a poten pi pohledu na vesel zbry. Zd se, e n temperament rozhoduje o tom, zdali budeme v ivot reagovat sp pozitivn, nebo sp negativn. Sklon k melancholick i naopak k optimistick povaze, obdobn jako sklon k bzlivosti, nebo naopak ke smlosti, se zan projevovat u v prvnm roce ivota. To znamen, e s nejvt pravdpodobnost je tak geneticky podmnn. Tak jako vtina mozkovch center i frontln laloky v prvnch mscch ivota teprve vyzrvaj, proto a do vku kolem deseti msc nelze spolehliv zmit jejich aktivitu. Avak Davidson zjistil, e u u dt v tomto vku mra aktivity frontlnch lalok pomrn pesn pedpovdala, zdali dti zanou plakat, odejde-li jejich matka z mstnosti. Korelace byla prakticky stoprocentn: testovno bylo mnoho dt a u kadho, kter po odchodu matky plakalo, pevaovala pravostrann aktivita; naopak dti, kter neplakaly, vykazovaly vy aktivitu nalevo. Zkladn povahov sklony jsou tedy dny ji pi narozen nebo tsn po nm. Pesto ti z ns, kte jsou od prody mrzut, nejsou nutn odsouzeni k tomu, aby ili v zajet svch starost a vrtoch. Emon postoje zskan v dtstv mohou mt na povahu hlubok vliv: bu zesiluj, nebo zeslabuj vrozen dispozice. Prv dky tto vysok plasticit dtsk psychiky mohou mt zitky v tchto letech trval dopad na uspodn nervovch drah po cel zbytek ivota. Mon nejlepm pkladem, jak lze zmnit temperament k lepmu, jsou vsledky pozorovn bzlivch dt v rmci Kaganova vzkumu.

JAK ZKLIDNIT PLI DRDIVOU AMYGDALU

Povzbudivm vsledkem Kaganovch studi je zvr, e zdaleka ne vechny ustraen dti se v dosplosti stran spolenosti. Sprvnmi zitky lze pli drdivou amygdalu do jist mry zklidnit. Jde o to, jak emon postoje a reakce si dt osvoj. U bzlivch dt je zprvu nejdleitj, jak se k nim chovaj jejich rodie, a jak se tedy nau zvldat svoji pirozenou plachost. Ti rodie, kte umj poskytnout svm dtem takov zitky, kter pomalu rozvjej jejich smlost a odvahu, jim prokou velkou slubu: mon na cel ivot je zbav jejich vrozen bzlivosti. Zhruba kad tet dt, kter se narod s pznaky zven drdivosti amygdaly, ztrat svoji plachost do vku, kdy vstupuje do matesk kolky.7 Z pozorovn domcho prosted tchto kdysi bzlivch dt je patrn, e jejich rodie (a zejmna matky) maj rozhodujc vliv na to, jestli bojcn dt svoji plachost asem pekon, nebo jestli se bude i nadle vyhbat novm vcem a pekky v nm budou pod vzbuzovat strach. Kaganv tm zjistil, e nkter matky se drely pedstavy, e by mly svoje bojcn dti ochraovat ped vm, co by je rozruovalo. Jin matky ctily, e je dleitj pomoci svm plachm dtem, aby se nauily tyto nepjemn okamiky zvldat, a tak si zvykly na drobn ivotn pekky. Vsledky sledovn nasvduj tomu, e ochranitelsk chovn matek spe bzlivost u dt podporovalo: pravdpodobn tm, e pipravovalo dti o pleitost nauit se svj strach pekonvat. Naopak nzor rodi, e dt se mus otrkat, pomohl bzlivm dtem na cest ke statenosti. Sledovn rodin se zhruba estimsnm dttem ukzalo, e ochranitelsk matky ve snaze dt utiit ho zvedly a chovaly, kdykoliv se dt vztekalo nebo plakalo. Dt pak konejily dle ne matky, kter se snaily svoje potomky nauit, aby si s okamiky citovho rozruen poradili sami. Porovnn doby, po kterou matky chovaly dt klidn a dt plac, odhalilo, e ochranitelsk matky se vnovaly svm potomkm mnohem dle ve chvlch jejich rozilen, ne kdy dt bylo klidn a spokojen. Dal rozdl se objevil a kolem jednoho roku vku: kdy dti dlaly nco, co jim mohlo ublit (napklad si strkaly do pusy pedmt, kter by mohly spolknout), zkazy ochranitelskch matek byly mrnj a shovvavj. Naproti tomu ostatn matky byly drazn a dtti jasn stanovovaly psn omezen, co se sm a co ne; udlovaly dtem pm pokyny a trvaly na poslunosti. Tm brnily uritmu chovn dtte. Pro by mlo pevn rodiovsk veden zmrnit bzlivost dtte? Kagan se domnv, e kdy dt vytrvale leze k nemu, co mu pipad jako zajmav pedmt (avak jeho matka to povauje za nebezpen), a usly matino upozornn: Necho k tomu!", nco se nau. Dt je najednou nuceno vyrovnat se s uritou nejistotou. Nesetn opakovn tto emon zte v prbhu prvnho roku ivota poskytuje dtti v malch dvkch setkn s neoekvanmi udlostmi. A je to prv tato pekka, kterou bzliv dti tolik potebuj pekonat. Je dleit, aby se s n setkvaly v takov form, kterou dokou zvldnout. Kdy se dt takto u v ptomnosti rodi, kte

jej hned nekonej a nechovaj pro kadou malikost, postupn se nau poradit si s tmito nepjemnmi pocity samostatn. Ve vku dvou let, kdy jsou tyto kdysi bzliv dti pivedeny na dal sledovn do Kaganovy laboratoe, je u v jejich chovn patrn vrazn zmna: u jen zdkakdy propuknou v pl, zamra-li se na n neznm lovk nebo ovine-li jim asistent kolem pae manetu pro men krevnho tlaku. Kaganv zvr zn: Zd se, e matky, kter se sna svoje pecitlivl dti chrnit ped frustrac a zkost v nadji, e svoj shovvavost dodaj dtem odvahy, dosahuj spe opanho vsledku: nejistotu dtte jet prohlubuj."8 Ochranitelsk vchova prost dt spe pokozuje, nebo jej pipravuje o pleitost nauit se, jak se v konfrontaci s neznmm prostedm uklidnit, a doshnout tak malho vtzstv nad vlastnm strachem. Na neurologick rovni to znamen, e prefrontln drhy tchto dt propsly pleitost osvojit si alternativn reakci na ochromujc strach. Jejich sklon k chorobn ustraenosti m monost se prostm opakovnm do znan mry rozvinout. Kagan dle uvd, e ...dti, kter byly ve tech letech mn ustraen ne pi pedchozm sledovn, mly vtinou rodie, kte na n vyvjeli mrn tlak, aby si hrly s ostatnmi dtmi. Pestoe se podle veho tento temperamentov znak mn obtnji ne znaky jin, nen dn lidsk vlastnost nemnn." Jak jejich zitky postupn formuj uspodn nervovch drah, stvaj se nkter plach dti v prbhu dtstv stle odvnjmi. Jednou ze znmek toho, e bzliv dt svoje pirozen zbrany pravdpodobn pekon, je spoleensk obratnost: schopnost spolupracovat a dobe vychzet s ostatnmi dtmi, souctit s druhmi, povahov sklon k dvn a sdlen a schopnost vytvet si blzk ptelsk vztahy - to jsou spolen vlastnosti skupiny dt, u nich byl ve tyech letech diagnostikovn sklon k bzlivosti a 9 kter jej ve vku deseti let ji pekonaly. Naproti tomu ty bzliv dti, jejich povaha se za est let pli nezmnila, byly spe mn obratn: pi stresov zti astji plakaly a vzdvaly se, jejich emoce byly asto pehnan; takov dti byly spe ustraen, mrzut i ufukan. I men pekky v nich vzbuzovaly frustraci a vztek. Mly problmy s odkldnm uspokojen, byly pehnan citliv na kritiku nebo byly vraznji nedviv. Tyto emon nedostatky i do budoucna pochopiteln zpsob, e vztahy tchto dt s ostatnmi budou hor. Proto pro n bude mnohem t pekonvat svoji pvodn nechu zapojit se do kolektivu. Naproti tomu nen tk pochopit, pro citov vysplej dti ze sv bzlivosti vyrostly i navzdory svoj vrozen plachosti. Dky sv spoleensk obratnosti mly mnohem vce pozitivnch zkuenost se svmi vrstevnky. Zpotku sice vhaly novho kamarda oslovit, ale kdy u se seznmily, dokzaly v kolektivu dt vyniknout. Pravideln opakovn takovho spoleenskho spchu v prbhu mnoha let pirozen dodalo tmto ostchavm dtem sebedvru.

Tato povahov zmna smrem k odvaze je velmi povzbuzujc; znamen toti, e i vrozen emon predispozice lze do urit mry zmnit. Dt, kter pijde na svt ustraen, se me nauit, jak klidn elit setkn s neznmm prostedm a jak si vytvoit uspokojiv mezilidsk vztahy. Ustraenost (nebo kterkoliv jin povahov sklon) me mt svj zklad v genetick predispozici. Nae zddn charakteristiky vak nemus nutn omezovat n citov ivot jen na ty emoce, k nim pirozen thneme. I v rmci geneticky danch omezen existuje cel kla dalch monost. Behaviorln genetikov vypozorovali, e jen geny samy o sob chovn lovka neuruj. O tom, jakm zpsobem budeme sv povahov sklony projevovat ve vlastnm ivot, rozhoduje krom prosted, v nm ijeme, tak hlavn to, co jsme proili a co jsme se nauili v dtstv. Nae emon schopnosti nejsou pevn dan: pod vlivem sprvnch zkuenost se zdokonaluj. Tato podivuhodn plasticita je dna relativn pomalm vyzrvnm lidskho mozku.

DTSTV: NEKONEN MONOSTI

Lidsk mozek nen pi narozen jet pln vytvoen. V prbhu ivota se dle formuje, piem nejintenzvnj rst probh v dtstv. Dti se narod s mnohem vtm potem neuron, ne kolik jich bude uchovno v dosplm mozku. V procesu zvanm tben" (anglicky pruning" tj. doslova vyitn od veho zbytenho") mozek skuten ztrc nervov spojem a buky, kter jsou mlo pouvny. V tch synaptickch drahch, je jsou aktivovny nejastji, si naopak vytv rozshl spojen. Tm, e odstran pebyten synapse, zvyuje tben pesnost penosu informac, nebo odstrauje pinu umu". Tento proces probh neustle a pomrn rychle. Synaptick spojen se tvo dov v hodinch a dnech. Zitky, zejmna v dtstv, tak doslova formuj n mozek. Dnes u klasick demonstrace psoben zkuenost na rst lidskho mozku pochz od nositel Nobelovy ceny, neurolog Thorstena Wiesela a Davida Hubela.10Ti prokzali, e u koek a u opic existuje urit rozhodujc obdob prvnch nkolika msc ivota; tehdy dochz k rozvoji synaps, kter penej signly z oka do zrakovch oblast kry, kde jsou pak tyto informace interpretovny. Pokud bylo jedno oko v tomto obdob trvale zaven, dolo k vraznmu poklesu potu nervovch vlken spojujcch toto oko se zrakovou oblast; u otevenho oka dolo naopak k jejich znsoben. Pokud bylo po rozhodujcm obdob zaven oko umle oteveno, zve bylo na nj slep. Oko samotn bylo funkn zcela v podku. Avak na to, aby mohl mozek interpretovat informace z nj pichzejc, bylo spojen oka se zrakovou krou pli slab. U lid trv odpovdajc obdob pro formovn zraku zhruba prvnch est let ivota. Bhem tto doby stimuluje normln vidn tvorbu postupn stle komplexnjch nervovch zrakovch okruh, kter zanaj v oku a kon ve zrakov oblasti kry. Pokud je oko dtte pevzno, i teba jenom

na pr tdn, me dojt k mitelnmu naruen jeho funkce. Mlo-li dt v tomto vku jedno oko trvale zaven po dobu nkolika msc a pozdji se vidn obnovilo, schopnost tohoto oka rozliovat detaily bude oslabena. Jasnou demonstrac vlivu zkuenost na rozvjejc se mozek je i pokus s bohatmi" a chudmi" krysami.11 Bohat" krysy ily v malch skupinch v klecch s celou adou krysch hraek, napklad ebk nebo vlek, v nich mohla zvata pobhat. Chud" krysy ily v podobnch, avak przdnch klecch, bez jakhokoliv rozptlen. V prbhu nkolika msc dolo v mozku bohatch krys k rozvoji mnohem sloitjch st synaptickch okruh vzjemn spojujcch nervov buky. Neuronln s chudch krys byla naproti tomu velice dk a rozptlen. Rozdl byl tak vrazn, e mozky bohatch krys byly dokonce t. Tato zvata se tak mnohem inteligentnji orientovala v bluditi. Obdobn pokusy s opicemi tento rozdl mezi zvaty bohatmi" a chudmi" na zkuenosti potvrzuj. Stejn proces nepochybn probh i u lid. Psychoterapie jakoto systematick zskvn novch emonch postoj je dleitm pkladem toho, jak zkuenosti mohou zmnit emon vzorce chovn a ovlivnit tvorbu neuronovch spojen. Velmi nzornou demonstrac tohoto procesu je studie lid, lench pro obsedantn kompulsivn poruchu.12 Jednou z bnjch obses je nutkav poteba myt rukou. Tuto innost pacienti nezdka provdj a nkoliksetkrt denn, tak dkladn, a jim poprask ke. Vyeten pozitronovou emisn tomografi ukzalo, e aktivita kry prefrontlnch lalok u lid s obsedantn kompulsivn poruchou je oproti normlnm hodnotm zven.13 Polovina astnk ve uveden studie byla lena standardn medikac, fluoxetinem (jen je znmj pod komernm nzvem Prozac), a polovina z nich se podrobila behaviorln terapii. Bhem terapie byli pacienti systematicky vystavovni pedmtu sv posedlosti nebo nutkavho chovn, ani by jej vak provdli. Pacienti posedl mytm rukou byli postaveni k umyvadlu, ale nemli dovoleno se umt. Tehdy byli nuceni znovu posoudit svoje obavy a strachy, je je k uritmu konu nutily (napklad zdali dostanou njakou chorobu a zemou, jestlie si te neumyj ruce). Postupn, v prbhu msc takovchto sezen, jejich nutkav chovn ustoupilo stejn jako po medikaci. Podivuhodnm zjitnm vak zde bylo, e pi sledovn pozitronovou emisn tomografi se ukzalo, e behaviorln terapie vyvolala stejn vrazn snen aktivity dleitho emonho centra (zvanho nucleus caudatus), jako u pacient spn lench fluoxetinem. Jejich zkuenosti zmnily fungovn mozku - a odstranily tak pote stejn inn, jako chemick lky!

KLOV MONOSTI

Ze vech ivoinch druh jsou to prv lid, jejich mozek vyzrv nejdle. Kad oblast mozku se bhem dtstv rozvj jinou rychlost. S nstupem rxiberty zan jedno z nejaktivnjch obdob tben" neuronlnch spojen. Rada mozkovch center nepostradatelnch pro emon ivot pat mezi ty

nejpomaleji dozrvajc. Napklad smyslov oblasti kry dospvaj u bhem ranho dtstv a limbick systm pak v obdob kolem puberty. Avak frontln laloky - sdlo emon sebekontroly, porozumn a obratnosti - se dle vyvjej a do pozdn adolescence, do vku mezi estncti a osmncti lety.14 Navykl emon chovn, je je bhem dtstv a dospvn znovu a znovu opakovno, se vznamnou mrou podl na formovn tchto drah. Proto v sob dtstv skrv nenahraditelnou pleitost pro formovn celoivotnch emonch sklon. Zvyky z dtstv se vtisknou do zkladnho uspodn synaptickch spojen v mozku: zmnit je pak v pozdjm ivot je u mnohem obtnj. Uvme-li, jak dleit jsou prefrontln laloky pro emon inteligenci, pak velmi dlouh obdob utven synaps v tto mozkov oblasti znamen, e zkuenosti dtte mohou v prbhu mnoha let formovat trval spojen v regulanch okruzch emonch center mozku. Jak jsme ji vidli, mezi rozhodujc zkuenosti pat zitky souvisejc s mrou spolehlivosti rodi dtte a s jejich schopnost reagovat na jeho poteby; dle zle na zpsobu, jm je dt pi vhodnch pleitostech vedeno k tomu, aby se nauilo zvldat svoji zkost a pohnutky a aby tak umlo souctit s ostatnmi. Obdobn se v uspodn neuronovch spojen emonch oblast mozku odraz i nedostatek pozornosti i dokonce trn, necitlivost sobeckch nebo lhostejnch rodi, i velmi psn vchova spojen s tvrdmi tresty.15 Jednou z nejpodstatnjch citovch dovednost vbec, kterou si dt zan osvojovat ji v kojeneckm vku a bhem dtstv ji pak dle rozvj, je schopnost ztiit sv vlastn citov rozruen. U velmi malch dt pichz toto konejen vdy zvenku: sly-li matka sv dt plakat, vezme ho do nrue a pak jej chov a houp, dokud se dt neuklidn. Nkte vdci se domnvaj, e toto pirozen sladn pomh dtti, aby se zaalo uit, jak si 16 poradit samo. V prbhu rozhodujcho obdob mezi deseti a osmncti msci se v orbitofrontln oblasti prefrontlnch lalok (pozn. pekl. - tj. na spodn ploe elnch lalok mozku nalhajcch na kostn strop nosn dutiny a onice) rychle vytvej spojen s limbickmi centry, kter budou pozdji fungovat jako vypna" stresujcch emoc. Vdci dle pedpokldaj, e dti, je se prostednictvm nesetnkrt opakovanho konejen ze strany rodi u, jak samy sebe uklidnit, budou mt v tchto drhch rozshlej spojen pro ovldn stresujcch emoc. Pomoc tchto spojen pak v pozdjm ivot dok lpe ztiit svoje rozilen. Nen pochyb o tom, e umn ukonejit samo sebe si dt osvojuje v prbhu mnoha let a e k tomu postupn uv nov prostedky, nebo rozvjen mozkovch center poskytuje dtti stle jemnj nstroje. Nezapomnejme, e eln laloky, je jsou tak dleit pro regulaci limbickch impuls, pln dozrvaj a v adolescenci.17 Dal dleitou oblast, kter se tak formuje bhem dtstv, jsou centra bloudivho nervu (lat. nervus vagus). Tato centra reguluj funkci srdce a dalch orgn. Nervus vagus pevd impulsy z nadledvinek do amygdaly. Ty v n spoutj sekreci katecholamin potebnch pro zahjen stresov reakce organismu. Tm vdc z Washingtonsk univerzity, kter provdl vzkumy vlivu vchovy na psychiku dt-

te, objevil, e citov pimen vchova vede mimo jin i ke zlepen funkce bloudivho nervu. Psycholog John Gottman, jen stl v ele tohoto vdeckho tmu, k tomu ekl: Rodie svm citovm vedenm modifikuj tonus bloudivho nervu dtte (ten uruje, jak snadno dojde k podrdn tohoto nervu) tm, e s nm mluv o jeho emocch a o tom, jak tmto emocm porozumt, a t tm, e nejsou pehnan kritit a e dt hned neodsuzuj, mu pomhaj eit jeho citov nesnze; dokou mu poradit, co dlat (napklad mu ukazuj i jin monosti chovn ne kamarda vzteky uhodit nebo ne se samm smutkem sthnout do sebe)." Pokud to rodie dlali dobe, dti pak lpe dokzaly potlait aktivitu bloudivho nervu, kter spout v amygdale sekreci stresovch hormon. Kad podstatn citov dovednost m v dtstv nkolikalet obdob rozhodujcho vvoje, kter pedstavuje pro rodie pleitost pomoci dtti osvojit si pozitivn emon nvyky v dan oblasti. Je-li tato pleitost promekna, je pozdji v ivot u mnohem t zskan postoje zkorigovat. Rozshl vytven a odumrn nervovch spojen v prbhu dtstv je skrytou pinou, pro emon zt nebo trauma v ranm dtstv m tak rozshl nsledky pro cel ivot. Tak to vysvtluje, pro asto trv velmi dlouho, ne se psychoterapi poda ovlivnit nkter z tchto vzorc chovn - a pro tyto vzorce (jak jsme se ji pesvdili) asto petrvvaj ve form uritch sklon dokonce i po terapii, pestoe jsou pekryty vdomm porozumnm a nauenmi reakcemi. Mozek si v prbhu celho ivota samozejm zachovv uritou plasticitu, pestoe zdaleka ne v takovm rozsahu, s jakm se setkvme u dt. Kad uen v sob zahrnuje i zmnu v mozku, poslen nebo oslaben synaptickho spojen. Tyto mozkov zmny u pacient s obsedantn kompulsivn poruchou ukazuj, e emon nvyky lze ovlivnit vytrvalm snaenm i pozdji v ivot, a to i na neurln rovni. Posun v mozkov funkci zpsoben posttraumatickou stresovou poruchou (nebo pi jej lb) je analogi nsledk vech opakovanch nebo intenzivnch emonch zkuenost, a u pozitivnch i negativnch. Vtina z nejpsobivjch citovch lekc pochz od rodi. Rodie, kte jsou k dtti vnmav a dvaj mu najevo, e berou na vdom jeho citov poteby, rodie, kte vedou dt k rozvjen empatie, samozejm pedaj svmu potomkovi naprosto odlin emon nvyky ne rodie sobet, kte rozilen dtte ignoruj a kte podle sv nlady vychovvaj svho potomka stdav bitm a kikem. Velkou st psychoterapie meme v jistm smyslu povaovat za jaksi douovn toho, co bylo zamekno nebo pokiveno v dtstv. Ale pro neudlat ve, co je v naich silch, abychom pedeli nutnosti psychoterapie u naich dt, prost tm, e jim v prvn ad poskytneme veden a vchovu, kter podporuj rozvjen zkladnch emonch dovednost?

st pt

EMON GRAMOTNOST

15
Dsledky emon negramotnosti

Zaalo to jako drobn neshoda, brzy se vak vyhrotila. lan Moore, star student Jeffersonovy stedn koly v Brooklynu, a Tyrone Sinkler, mlad student, se pohdali se svm spolukem, patnctiletm Khalilem Sumpterem. Potom jej zaali pronsledovat a vyhroovat mu. A pak se to stalo. Khalil ml strach, e ho lan a Tyrone chtj ve kole zbt, a tak si jednoho rna s sebou pinesl revolver re 0,38 a patnct krok ped oima koln stre ve koln hale oba chlapce z naprost blzkosti zastelil. Tento incident, pi nm bh mrz po zdech, meme chpat i jako jeden z mnoha projev zoufal poteby lid nauit se zvldat svoje city, eit neshody s klidem a vychzet s ostatnmi. Uitel, kter dlouho znepokojovaly jenom patn znmky z matematiky i ten, si nyn stle silnji uvdomuj, e u dt existuje jin, zvanj nedostatek: emon negramotnost.1 N vzdlvac systm sice vyvj nepochybn chvlyhodnou snahu zlepit znalosti student v odbornch pedmtech, ale tento nov problematick nedostatek bn koln vzdln naprosto opomj. Jak to vyjdil jeden brooklynsk uitel - souasn koln osnovy jako by kaly ...pro ns je dleitj, jak dobe budou dti st a pst, ne jestli budou pt tden jet naivu." Za projevy tto nedostatenosti meme povaovat rozrstajc se nsil na americkch kolch, jakm bylo napklad zastelen lana a Tyronea. Jde o mnohem vce ne jenom o ojedinl incidenty. Narstn potu nsilnch zloin a pestupk dt a mldee ve Spojench sttech, stojcch v ele svtovch trend, je jasn patrn ze statistik podobnch tto:2 V roce 1990 ve srovnn s dvma pedchzejcmi dekdami byla kriminalita mldee v oblasti nsilnch trestnch in nejvy v historii. Poet

teenager zatench pro znsilnn se zdvojnsobil, poet vrad vzrostl dokonce na tynsobek, z velk sti jako dsledek nrstu stlen.3 Bhem tchto dvou desetilet se tak ztrojnsobil poet sebevrad teenager, stejn jako poet dt mladch trncti let, je byly zavradny.4 Roste poet thotenstv mladch dvek, za souasnho poklesu doln vkov hranice. V roce 1993 porodnost dvek ve vku od deseti do trncti let u vytrvale stoupala po dobu pti let (tento fenomn je nkdy nazvn dti maj dti"), stejn jako stoupal podl nechtnch thotenstv teenager a ntlak vrstevnk k pohlavnmu styku. Vskyt pohlavnch chorob mezi teenagery se za posledn ti dekdy ztrojnsobil.5 Tato sla nejsou nijak povzbudiv; a pokud se zamme na mlad Afroameriany, zvlt uvnit velkch mst, jsou vsledky statistik zcela beztn: vechny hodnoty jsou vrazn vy - dvojnsobn, nkdy a trojnsobn. Napklad uvn heroinu a kokainu mezi blou mlde se za dv desetilet od sedmdestch let zvilo zhruba o 300 procent; u afroamerick mldee se tato hodnota vyhoupla ve srovnn s rozenm tto drogov zvislosti ped dvaceti lety na dsiv tinctinsobek.6 Nejbnj pinou invalidity teenager jsou dnes psychick choroby. Urit pznaky deprese postihuj a jednu tetinu dospvajcch; u dvek dochz v pubert ke zdvojnsoben vskytu depres. Tak vskyt poruch pijmn potravy u dospvajcch dvek se mnohonsobn zvil.7 Pokud nedojde k zsadn zmn, pak dlouhodob vyhldky pro dnen dti, e vstoup do manelstv a budou vst tvoiv a stabiln ivot, se s kadou dal generac zhoruj. Jak jsme vidli v kapitole devt, v sedmdestch a osmdestch letech byla rozvodovost kolem padesti procent, avak ze t mladch manelstv uzavench v devadestch letech m statistickou anci na peit u jen jedin.

CITOV OCHABLOST
Tyto alarmujc statistiky lze pirovnat ke kanrkovi v hornkov acht, jeho smrt varuje ped nedostatkem kyslku. Za tmito stzlivmi sly vak meme vidt tsnivou situaci dnench dt; kadodenn problmy, kter doposud neperostly do vyhrocench kriz. Mon nejbohat daje, kter jsou citlivm ukazatelem klesajc rovn emon inteligence, pochzej ze sledovn nrodnho vzorku americkch dt ve vku od sedmi do estncti let a ze srovnn jejich citovho stavu s vsledky men v polovin sedm8 destch let a na konci let osmdestch. Podle hodnocen rodi a uitel dochzelo k trvalmu zhorovn situace. dn z problm vrazn nepevaoval; vechny ukazatele se prost pozvolna posunovaly patnm smrem. Chovn dt se v prmru zhorovalo zejmna v tchto oblastech: Uzavrn se do sebe a problmy v kolektivu. Dti astji upednostovaly samotu, chovaly se tajnstksky. Byly rozmrzel, bez energie, ctily se neastn a byly pli citov zvisl.

 zkost a deprese. Dti byly osaml, mly mnoho strach a obav. Mly potebu bt dokonal, ctily se nemilovny. Byly nervzn nebo smutn a deprimovan. Pote se soustednm nebo s pemlenm. Dti nedokzaly dvat pozor nebo klidn sedt. Byly asto zasnn a neptomn, jednaly bezmylenkovit. Na to aby se dokzaly soustedit, byly pli nervzn. Mly patn koln vsledky. Nedokzaly se zbavit negativnch mylenek. Zloinnost a agresivita. Dti se zdrovaly s kamardy, kte mli kzesk problmy; lhaly a podvdly, asto se hdaly. Byly zl na ostatn lidi a niily jejich majetek. Doadovaly se pozornosti, neposlouchaly doma ani ve kole. Byly tvrdohlav a nladov a pli mnoho mluvily. Byly zbrkl, neovldaly se a asto trpily svoje vrstevnky. Pestoe dn z tchto problm sm o sob nikoho nezneklidn, vechny dohromady jsou ukazatelem zvanch zmn: jakhosi novho druhu toxicity, kter se vkrd do dtstv, aby otrvila dtsk provn. Toto nebezpe obrac nai pozornost k rozshlm nedostatkm emonch schopnost. Zd se, e tato citov ochablost je univerzln dan za modern ivotn styl. Amerian v tto souvislosti asto povauj svoje problmy ve srovnn s jinmi kulturami za zvl zvan. Vsledky studi provdnch po celm svt jsou vak stejn nebo dokonce hor ne ve Spojench sttech. Napklad v roce 1980 rodie a uitel v n, Nizozemsku a Nmecku odhadovali problmovost dt na zhruba stejn rovni jako Amerian v roce 1976. V nkterch zemch, mezi n pat napklad Austrlie, Francie a Thajsko, bylo chovn dt ve srovnn se souasnou americkou rovn dokonce jet hor. Globln vlivy, kter jsou pinou klesajc rovn emonch schopnost, nabvaj ve Spojench sttech na sle mrn k vvoji v jinch rozvinutch sttech.9 Ohroeny jsou vechny dti, bohat i chud. Jde o vudyptomn problm, jen se vyskytuje ve vech etnickch, rasovch a majetkovch skupinch obyvatelstva. Dti z chudch vrstev maj sice o nco hor vsledky ukazatel emonch dovednost, avak rychlost zhorovn v prbhu desetilet je naprosto stejn jako u dt pvodem ze stedn tdy nebo jako u bohatch dt: vechny vykazuj stejn trval pokles. Tak dolo k odpovdajcmu trojnsobnmu nrstu potu dt, kterm se dostalo psychoterapeutickho oeten (co je mon dobr znamen, nebo signalizuje ir dostupnost psychologick pomoci). Dolo ovem tak k tm dvojnsobnmu zven potu dt, kter mly tolik citovch problm, e mly bt psychoterapeuticky leny, avak nebyly - ze zhruba devti procent v roce 1976 na osmnct procent v roce 1989. Urie Bronfenbrenner, pedn vvojov psycholog na Cornell University, jen je autorem tto mezinrodn srovnvac studie psychickho stavu dt, k tomu dodv: Pokud nejsou ptomny kvalitn podprn systmy, pak dnen vnj stresy jsou natolik siln, e pod jejich vlivem se rozpadaj dokonce i pomrn pevn rodiny. Nestabilita, hektinost a nesoulad vednho rodinnho ivota jsou bn ve vech spoleenskch tdch, vetn lid

vzdlanch a bohatch. Nejde o nic menho, ne e generace naich dt, zejmna chlapc, je zvl ohroena niivmi nsledky rozvod, chudoby a nezamstnanosti. Stav americkch dt a jejich rodin je velmi povliv... Miliony dt pipravujeme o jejich morln charakter a schop10 nosti." Tento fenomn se neomezuje pouze na Ameriku. Je to globln, celosvtov konkurenn snaha sniovat cenu pracovn sly: ta vytv takov tlak na rodinu. V dnen dob ve finann stsnnjch rodinch zstvaj nezdka oba rodie v prci i cel den; dti jsou tedy ponechny samy sob nebo jen ve spolenosti televize. Vce dt ne kdykoliv pedtm vyrst v chudob. Rodiny tvoen jen jednm z rodi jsou stle bnj. Stle vce batolat i mladch dt zstv pes den v jeslch; v jeslch, kter jsou tak patn veden, e lze hovoit o zanedbvn pe. Dokonce i pro rodie s tmi nejlepmi mysly znamen tento zpsob ivota naruen rozshl komunikace mezi rodiem a dttem; komunikace, kter mohou budovat emon schopnosti. Zd se, e rodiny u nedokou poskytnout vem naim dtem pevn zklad pro ivot; co bychom tedy mli dlat? Podvme-li se na zkonitosti specifickch problm pozornji, uvidme, e prvotn pinou zvanch problm jsou urit deficity v emonch nebo v socilnch schopnostech. Zjistme tak, jak dobe clen usmrnn nebo prevence mohou udret vce dt na sprvn cest. ZKROCEN AGRESE Kdy jsem zaal chodit do koly, nejvtm rabitem na cel kole byl Jimmy. Chodil do tvrt tdy, zatmco j byl prvk. Kradl dtem penze na obd, bral si jejich kola. Jimmy byl klasickm pkladem ikanovn; vyvolval rvaky pi t nejmen zmince, nebo i zcela bezdvodn. My vichni jsme z Jimmyho mli hrzu - a vichni jsme se ho stranili. Kad se Jimmyho bl a nenvidl ho. Nikdo si s nm nechtl hrt. Kdekoliv se Jimmy objevil, jako by jaksi neviditeln str odvedla dti jinam. Dti jako Jimmy jsou nepochybn problmov. Avak co je mon u mn zejm, je skutenost, e tato nepokryt agresivita v dtstv pedznamenv emon i jin problmy v budoucnosti. V estncti letech byl Jimmy uvznn za napaden. Celoivotn petrvvn dtsk agresivity u dt podobnch Jimmymu je dokzno mnoha studiemi.11 Jak ji vme, v rodinnm ivot takovch agresivnch dt zpravidla figuruj rodie, kte stdaj nevmavost a pehlen s nepimenmi, vrtoivmi tresty. Takov vchova pochopiteln vyst v uritou bojovnost a vztahovanou podezvavost dt. Ne vechny zlostn dti ikanuj ostatn, nkter jsou osaml, vylenn ze spolenosti, a pehnan reaguj na kdlen nebo na to, co je v jejich och nespravedlnost i urkou. Avak v dsledku percepn poruchy, kter je vem tmto dtem spolen, vid takov dt urky i tam, kde ne-

jsou, a pedstavuje si, e jejich vrstevnci jsou k nmu nepteltj ne ve skutenosti. To vede k tomu, e neutrln udlosti vnm takov dt u jako ohroen: v nevinnm ouchnut vid schvlnost a reaguje na ni tokem. To pochopiteln vede k tomu, e se mu ostatn dti vyhbaj, co dle prohlubuje jeho izolaci. Tyto zlobn nezapojen dti jsou velmi pecitlivl na kadou nespravedlnost. Samy sebe zpravidla povauj za ob a dokou odrecitovat celou adu pklad, kdy je uitel z neho obvinili, a ony pitom byly nevinn. Dal charakteristickou vlastnost tchto dt je, e kdy u se rozzlob, dokou reagovat jenom jednm zpsobem: neovldnou se a svho protivnka alespo slovn napadnou. Fungovn tto percepn pedpojatosti dt je patrn v pokusu, kdy takov dtsk trapi" sleduje filmov zbry spolen s hodnjm dttem. V jednom ze zbr jeden chlapec vraz do druhho a ten v leku upust svoje uebnice. Dti postvajc pobl se smj. Chlapec, ktermu se rozsypaly uebnice, se rozzlob a pokou se uhodit nkter ze smjcch se dt. Kdy chlapci, kte sledovali tyto zbry, o nich pozdji hovoili, trapi" byl vdy pesvden, e chlapec, kter pak toil na ostatn, byl v prvu. A co vce - kdy maj dti zhodnotit, jak agresivn se chlapci ve filmu chovali, trapii" povauj chlapce, kter vrazil do druhho, za tonjho a bojovnjho, a hnv napadenho chlapce, jen zatoil na druhho, jim pipad oprvnn.12 Toto zbrkl odsuzovn svd o hlubok percepn pedpojatosti lid, kte jsou neobyejn agresivn: jednaj na zklad domnlho ohroen i neptelstv; pitom tomu, co se skuten dje, nevnuj dostatenou pozornost. V okamiku, kdy vyct hrozbu, zanou zbrkle jednat. Napklad kdy agresivn chlapec hraje dmu se svm kamardem, kter pohne kamenem, pestoe nen na ad, mal bojovnk" si jeho jednn okamit vysvtl jako podvdn, ani by se pedtm pesvdil, jestli nelo jen o nemysln omyl. Oekv spe zlomyslnost ne nevinnou chybu a automaticky reaguje neptelsky. Ruku v ruce s touto zbrklou vnmavost k projevm neptelstv jde automatick agrese. Takov chlapec - namsto toho, aby teba ukzal svmu spoluhri na jeho chybu - zane svho partnera v rozilen hned obviovat, kiet na nj, nebo ho dokonce rovnou bt. m astji se pak dti takto chovaj, tm hloubji v nich tato automatick agresivita zakoen a tm vce se z jejich repertor jinch monch reakc, teba zdvoilch projev nebo ertovn. Takov dti jsou velmi citov zraniteln, nebo maj snen prh rozilen. Kdy jsou rozrueny, jejich mylen je zmaten. Proto pak i v neutrlnm chovn dokou vidt projevy neptelstv; a pokud je uvid, vrt se ke svmu zakoennmu zvyku brnit se tokem.13 Tato percepn pedpojatost vi projevm neptelstv je ptomna u v nich tdch. Dti (zvlt chlapci) bvaj nkdy ve kolce a jet v prvn td pi he surov; agresivnj dti si vak ani v druh td nedokou osvojit trochu sebekontroly. Zatmco ostatn dti se v t dob ji zanaj uit vyjednvat a eit spory na hiti spe dohodou, tyto surov dti stle vce a vce spolhaj na svoji fyzickou slu a na sv vhrky. Za svoje

chovn vak tak plat: za dv nebo tri hodiny po prvnm setkn s trapiem" na hiti u ostatn dti kaj, e jej nemaj rdy.14 Avak studie, kter sledovaly dti od pedkolnho vku a po adolescenci, prokzaly, e a polovina prvk, kte se patn sneli s ostatnmi dtmi, vyruovali, neposlouchali rodie a odmlouvali uitelm, se u ve vku mezi tincti a devatencti lety dopust trestnho inu.15 Pochopiteln ne vechny takto agresivn dti vstoup na ivotn drhu, kter pozdji vede k nsil a kriminalit. Avak ze vech dt jsou to prv tyto, u nich je nejvy riziko, e spchaj nsiln trestn in. Sklon ke zloinm se v ivot tchto dt projevuje a pekvapiv brzy. Kdy byla u dt ve kolce v Montrealu hodnocena jejich problmovost a neptelskost, dti s nejhormi vsledky v pti letech mly o pt a osm let pozdji mnohem vt mnostv nejrznjch pein a pestupk. Zhruba tikrt astji ne ostatn se tyto dti piznvaly, e zbily nkoho, kdo jim nic neudlal, e kradly v obchodech, e pi rvace pouily zbra, e se vloupaly do auta nebo e z nj kradly soustky a e se opily - a to jim nebylo ani trnct.16 Na tuto cestu k nsil a kriminalit nastupuj zpravidla agresivn dti s kzeskmi problmy vyskytujcmi se u v prvn a druh td.17 Od zatku koln dochzky se nedostaten ovldn pohnutek a tueb odr u tchto dt i ve patnch kolnch vsledcch. Dti jsou povaovny a samy sebe povauj za hloup". Toto pesvden je jen posleno tm, e jsou pevedeny do zvltnch td (dvodem peveden do takov tdy me bt i hyperaktivn syndrom nebo porucha uen; v dnm ppad vak nenalezneme tyto diagnzy u vech k tchto td). Dti, kter si z domova pinesou do prvn tdy donucovac" zpsoby - tedy ikanovn -jsou tak odepsny uiteli, kte trv mnoho asu tm, e se je pokouej ukznit. Poruovn pravidel chovn ve td je pro tyto dti pirozen a vede k tomu, e uitel pltvaj asem, kter by jinak byl vyuit k uen. Jejich neodvratn koln selhn bv zpravidla zejm u ve tet td. Chlapci smujc ke kriminalit maj spe ni IQ ne jejich vrstevnci; pmou pinou jejich chovn je vak jejich impulsivnost: tato vlastnost u desetiletch chlapc pedpovd jejich pozdj trestnou innost tm tikrt pesnji ne IQ. 18 Zhruba ve tvrt a pt td bvaj tyto dti (kter nyn jejich okol povauje za obtn" nebo dokonce pmo za trapie") odvreny svmi vrstevnky. Nedokou si u snadno nalzt ptele a jejich koln dochzka je provzena trvalmi nespchy. Ct se osaml, bez kamard, a proto thnou k ostatnm socilnm vyvrencm". Mezi tvrtou a devtou tdou se pln oddaj svoj part a ivotu pohrdajcmu zkony; zanou ptkrt astji chodit za kolu, opjet se a brt drogy. K nejvtmu nrstu dochz mezi sedmou a osmou tdou. Na druhm stupni zkladn koly se k nim pipoj jet jin typ dt, kterm takov vzdorn chovn imponuje. Tyto pozdji zanajc dti bvaj zpravidla doma naprosto bez dozoru a u od prvnch kolnch let se samy potuluj po ulicch. Pozdji bvaj lenov takovchto skupin vyvrenc zpravidla vyloueni ze stedn koly. Jejich sklon k trest-

nm inm se dle prohlubuje; pchaj drobn krdee a prodvaj drogy. Ve vvoji problmovch chlapc a dvek je patrn vznamn rozdl. Studie dvek ve tvrt td, kter byly zlobiv" (tj. mly problmy s uiteli a nedodrovaly pravidla chovn), avak mezi vrstevnky byly pomrn oblben, ukzala, e 40 procent z nich mlo v dob ukonen stedn koly dt.19To je tm trojnsobek prmrnho vskytu thotenstv na kolch. Jinak eeno, asociln dvky teenagerskho vku nepchaj trestn iny, protoe prost othotn. Ke kriminalit a nsil vede mnoho cest. Existuje vak cel ada specifickch faktor, kter u dtte zvyuj riziko, e takovou cestou pjde: vyrstn ve tvrti s vysokou zloinnost, kde se dti astji setkvaj s pokuenm spchat trestn in nebo se dopustit nsil; stresujc rodinn ivot, chudoba. Avak ptomnost dnho z tchto faktor sama o sob neznamen, e se dt nevyhnuteln vyd na drhu zloinu. Jsou tu tak psychick vlivy, kter psob u agresivnch dt. Prv tyto vlivy vrazn znsobuj pravdpodobnost, e se z agresivnho dtte jednou stane pachatel nsilnch trestnch in. Jak ekl psycholog Gerald Patterson, jen pozorn sledoval vvoj stovek chlapc do asn dosplosti: Asociln jednn ptiletho chlapce me bt prototypem in adolescentnho delikventa." 20

KOLA PRO TRAPIE"

Psychick sklony, kter si s sebou agresivn dti nesou ivotem, jim tm zaruuj, e se jednoho dne dostanou do pot. Studie zamen na mladistv, obvinn z nsilnch trestnch in a na agresivn stedokolky zjistila, e tyto dv skupiny maj nkter spolen postoje; maj-li napklad s nkm spor, okamit vi svj protjek v nejernjm svtle a zbrkle in zvry o neptelstv takov osoby, ani by se snaili zskat jakkoliv dal informace nebo ani by se pokusili nalzt zpsob jak vyeit svoje nzorov rozdly v klidu. Souasn si tm nikdy neuvdomuj negativn nsledky nsilnho een situace (kterm je zpravidla rvaka). Sv agresivn sklony si pro sebe ospravedluj mylenkami typu ... kdy doista lm vzteky, tak u prost musm nkoho uhodit..." nebo ... kdy se pokusm ze rvaky vycouvat, kad si o mn urit pomysl, e jsem zbab21 lec..." i ... tolik mu zas neukodm, kdy ho zbiju...". Tyto postoje vak me dlouhodob terapie zmnit, a odchlit tak dt od jeho smovn ke zloinu. Nkolik experimentlnch program zaznamenalo pi terapii tchto agresivnch dt urit spchy. Dti se uily ovldnout svoje asociln sklony dve, ne je pivedou do zvanjch problm. Jeden z tchto program na Duksk univerzit pracoval s tmito vzteklmi, problmovmi ky zkladnch kol ve tyicetiminutovch sezench, provdnch dvakrt tdn po dobu esti tdn. Terapeuti e snaili pivst chlapce k poznn, e nkter z in jejich vrstevnk, kter povaovali za projevy neptelstv, byly ve skutenosti naprosto neutrln, nebo e lo dokonce o projev snahy se jim piblit; astnci terapeutickch sezen

se uili, jak chpat situaci i z perspektivy ostatnch dt; zskvali pedstavu o tom, jak jsou sami videm" a co si mohou ostatn dti myslet nebo ctit v situacch, kter je samotn tak rozlily. Tak jsou pmo trnovni v ovldn svho vzteku tm, e si cvin pehrvaj situace, pi kterch nad sebou ztrcej kontrolu (napklad kdy jsou terem posmchu). Jednou z klovch dovednost pro ovldn vzteku je umn sledovat vlastn pocity: uvdomovat si sv tlesn vjemy (napklad zervenn nebo zatnut svalstva), kdy se v ns zan zdvihat vlna vzteku. V terapii jsou dti vedeny k tomu, aby se pozastavily, povimnou-li si tchto pocit, a snaily se nepodlehnout nhlmu impulsu k agresivit, ale naopak sv dal jednn dobe uvit. Psycholog John Lochman z Duksk univerzity, jeden z tvrc tohoto programu, mi ekl: Chlapci rozeberou ve skupin situace, se ktermi se v posledn dob setkali; promluv teba o tom, jak do nich nkdo ve koln hale stril a jak si oni hned mysleli, e to ten lovk udlal naschvl. Budou pemlet o tom, jak se tehdy mohli zachovat. Jeden z nich napklad vyprvl, e se jednou na chlapce, kter do nj stril, prost jen upen podval, ekl mu, aby to u nikdy nedlal, a odeel. Takov jednn mu dv uritou kontrolu nad situac a umouje mu zachovat si svoji sebectu, ani by musel hned zat rvaku." To je velmi psobiv. Mnoz z tchto agresivnch chlapc jsou neastn, protoe tak snadno podlhaj svmu hnvu. Proto jsou na druhou stranu velmi vnmav a ochotn se u, jak tuto emoci ovldat. Je pochopiteln, e pi skutenm rozruen se nedokou automaticky uchlit k takov chladnokrevn reakci, nepotaj do desti, nedokou pokat, a impuls uhodit protivnka pomine, ani se prost neoto zdy a neodejdou. Takov reakce jsou pro n pli nezvykl. Proto se v tomto alternativnm chovn procviuj pehrvnm scnek; pedvdj teba jzdu kolnm autobusem, kde se jim ostatn dti posmvaj. Takto maj monost vyzkouet ptelsk reakce, kter zachovvaj jejich dstojnost a umouj jim dlat nco jinho ne toit, plakat i zahanben utct. Ti roky pot, co se chlapci podrobili tto terapii, je Lochman srovnval se skupinou chlapc, kte byli stejn agresivn, avak tohoto trninku ovldn vzteku se neastnili. Zjistil, e v adolescenci ti chlapci, kte proli terapeutickm programem, ve td mnohem mn vyruovali, byli sebevdomj a mn asto se u nich vyskytovalo pit alkoholu a uvn drog. m del dobu se astnili terapie, tm mn agresivn byli v dospvn. PREVENCE DEPRESE
estnctilet Dana s jinmi dtmi vdycky dobe vychzela. Avak nyn si k ostatnm dvkm najednou nedokzala nalzt cestu. A co bylo pro ni jet hor - nedokzala si udret dnho chlapce, pestoe s nimi spala. Nevrla a neustle unaven Dana ztratila chu k jdlu i zjem o zbavu jakhokoliv druhu. Uvdla, e pociuje hlubokou beznadj a e sv nlad nedoke nijak uniknout; uvaovala o sebevrad.

Deprese u Dany propukla po rozchodu s jejm poslednm ptelem. Dvka kala, e nev, jak chodit s chlapcem, ani by hned na zatku nesvolila k pohlavnmu styku - pestoe j to je v podstat nepjemn; kala tak, e neum ukonit vztah, i kdy ji neuspokojuje. Uvdla, e la do postele s chlapcem i tehdy, kdy vlastn nechtla nic vc ne se s nm lpe poznat. Prv v t dob Dana pestoupila na jinou kolu. Tam si nedokzala najt kamardky, stydla se a byla zkostn. Napklad nikdy sama nezaala rozhovor; mluvila jen tehdy, kdy ji nkdo oslovil. Zdlo se j, e nedoke ostatnm ukzat, jak opravdu je, a nebyla si jist, jak odpovdt, kdy j nkdo ekl teba jen: Ahoj, jak se m?" 22

Dana se podrobila psychoterapii v rmci experimentlnho programu pro deprimovan adolescenty na Kolumbijsk univerzit. Jej lba byla zamena na to, aby se nauila lpe zvldat mezilidsk vztahy: jak rozvjet ptelstv, jak se ctit mezi vrstevnky sebevdomji, jak asertivn vymezit hranice erotickch dvrnost, jak se chovat v intimnch vztazch a jak vyjadovat svoje pocity. V podstat lo o korekci a douovn nkterch zkladnch emonch dovednost. Terapie zabrala -jej deprese ustoupila. Problmy ve vztazch bvaj zejmna u mladch lid astou pinou depres. Problmy nalzme jak ve vztazch dt a rodi, tak i ve vztazch dt mezi sebou. Deprimovan dti a teenagei asto nedokou nebo nechtj o svm smutku mluvit. Zd se, e nejsou sv city schopni adekvtn projevit; msto toho jsou tvrdohlav, podrdn, netrpliv, potrhl nebo nahnvan - zejmna ve vztahu k rodim. Takov chovn pak rodim znesnaduje monost nabdnout svmu dtti emon podporu a veden, kter deprimovan dt tolik potebuje; msto toho dochz k neustlm hdkm a k vzjemnmu odcizen. Jin pohled na piny depres u mladch lid poukazuje na deficity ve dvou oblastech emonch schopnost: jednak v obratnosti v mezilidskch vztazch, a jednak v depresi podporujcm postoji k vlastnm nedostatkm na stran druh. Depresivn sklony jsou sten ureny geneticky, avak nezanedbatelnou roli zde maj nepochybn i reverzibiln, pesimistick mylenkov nvyky, kter postupn zpsobuj, e dti i na men nespchy v ivot (na patnou znmku, na hdku s rodii nebo na odmtnut v part) reaguj depres. Lze snadno doloit, e depresivn sklony, a u je jejich podklad jakkoliv, jsou v posledn dob mezi mladmi lidmi stle bnj. D A MODERNHO IVOTA: NRST DEPRES Dvact stolet bychom mohli pojmenovat Vkem zkost. Nadchzejc pelom stolet vak pin zmnu: vstupujeme do Vku melancholie. Z mezinrodnch dat je patrn, e dochz k jaksi modern epidemii depres, kter se spolen se zavdnm modernho ivotnho stylu. U kad dal generace dvactho stolet bylo riziko vzniku zvan deprese vy ne u generace jejch rodi. Pitom rozhodn nelo jen o obyejn smutek,

ale o ochromujc netenost, sklenost a sebeobviovn a o pocit bezbeh beznadje.23 Vkov hranice vskytu tchto depres se neustle sniuje. Dtsk deprese, kdysi prakticky neznm (nebo alespo nepopsan), maj nyn na scn modernho ivota ji sv stl msto. Pestoe pravdpodobnost vzniku deprese se zvyuje s vkem, nejvt nrst lze pozorovat mezi mladmi lidmi. Pro ty z ns, kte se narodili po roce 1955, je pravdpodobnost, e budou v prbhu ivota trpt zvanou depres, v mnoha zemch trojnsobn i vcensobn vy ne u jejich prarodi. Mezi Ameriany narozenmi ped rokem 1905 se zvan deprese vyskytovala u pouhho jednoho procenta populace. U lid narozench po roce 1955 vak mlo u est procent z nich zkuenost s depres, a to ji ve vku tyiadvaceti let. U lid narozench v obdob mezi rokem 1945 a 1954 je pravdpodobnost, e budou postieni depres ped svm tictm tvrtm rokem, desetkrt vy ne u lid narozench v obdob od roku 1905 do roku 1914.24 A u kad dal generace pichzela prvn deprese ve stle mladm a mladm vku. Celosvtov studie vce ne ticeti devti tisc lid odhalila stejn trend i v Portoriku, v Kanad, v Itlii, v Nmecku, ve Francii, Tchajwanu, Libanonu a na Novm Zland. V Bejrtu zven vskytu depres zce korelovalo s politickmi zmnami: k prudkmu nrstu dochzelo v obdobch obanskch vlek. V Nmecku u lid narozench ped rokem 1914 je pravdpodobnost vzniku deprese ped tictm ptm rokem ivota pouh tyi procenta, u lid narozench v desetilet ped rokem 1944 je to u trnct procent. Celosvtov lze ci, e pslunci t generace, kter doshla plnoletosti v politicky problematickch obdobch, mli vy vskyt depres, pestoe celkov vzestupn trend s politickmi udlostmi nijak nesouvis. Snen doln vkov hranice vzniku depres a do dtskch let lze pozorovat tak celosvtov. Kdy jsem se ptal odbornk na mon piny tto epidemie, setkal jsem se s nkolika teoriemi. Dr. Frederick Goodwin, editel Nrodnho institutu psychickho zdrav, mi ekl toto: Dolo k rozshlmu naruen jdra rodiny - k dvojnsobnmu zven rozvodovosti. Dnen rodie mohou vnovat dtem mnohem mn asu a astji se sthuj. Dti u nevyrstaj v sousedstv svch pbuznch. Ztrta tchto stabilnch zdroj sebeidentifikace s sebou pin zvenou nchylnost k depresm." Dr. David Kupfer, pednosta psychiatrie na Lkask fakult Pittsburghsk univerzity, poukzal na dal trend: S rozenm industrializace po druh svtov vlce u lid v jistm smyslu nejsou nikde doma. Poet rodi, kte se k potebm svch dospvajcch dt stav spe lhostejn, neustle narst. To sice nen pm pina depres, avak vytv k nim uritou nchylnost. Emon stresy v ranm vku mohou naruit formovn nervovch spojen, co me vst k depresm vyvolanm stresem i o mnoho desetilet pozdji." Psycholog Martin Seligman z Pennsylvnsk univerzity se domnv, e ... v poslednch ticeti nebo tyiceti letech jsme byli svdky neobyejnho rozen individualismu. Poklesla dvra v nboenstv a v pomoc

spolenosti a pbuzenstva. To s sebou pineslo ztrtu zdroj psychick podpory, kter by vs mohla v ppad nespchu nebo selhn udret nad vodou. Pokud mte sklon povaovat svoje nespchy za neodstraniteln a zveliovat je natolik, e zastn vechno ostatn ve vaem ivot, pak jste schopni vytvoit si z doasn porky trval zdroj pocit beznadje. Avak mte-li ir nhled na ivot, kter poskytuje napklad vra v Boha a v posmrtn ivot, a pijdete dejme tomu o prci, berete to jen jako doasn nespch." A u je pina depres jakkoliv, stv se dnes jejich vskyt u mladch lid zvanm spoleenskm problmem. Odhady potu dt a dospvajcch postiench depres ve Spojench sttech se ve vech danch letech znan li od zranitelnosti bhem celho ivota. Nkter epidemiologick sledovn postaven na psnch kritrich (tj. na oficilnch diagnostickch pznacch deprese) prokzala, e u chlapc a dvek mezi deseti a tincti lety dolo v prbhu jednoho roku k vskytu zvanch depres u osmi a devti procent sledovanch (jin studie naopak uvdj pouh dv procenta). Z nkterch informac vyplv, e v pubert dochz u dvek tm k dvojnsobnmu nrstu depres; a estnct procent dvek ve vku mezi trncti a estncti lety proije zchvat deprese. U chlapc k tomuto zven nedochz.25

PRBH DEPRES U MLADCH LID

Z alarmujcch zvr studi jasn vyplv, e deprese u dt by mly bt nejen leny, ale e by se mlo i pedchzet jejich vzniku: Dokonce i leh dtsk deprese me bt pedzvst nstupu zvanjch depres v pozdjm ivot.26 Dve se pedpokldalo, e deprese v dtstv jsou z dlouhodobho hlediska bezvznamn, nebo dti z nich prost vyrostou". Ve uveden skutenost vak tento nzor zpochybuje. Pochopiteln, e kad dt je obas smutn. Dtstv a dospvn, stejn jako dosplost, s sebou pinej pleitostn zklamn a vt i men ztrty provzen smutkem. Tady nen teba dn prevence. Depresi je vak nutno pedchzet u dt, u nich se smutek prohlubuje do sklenosti, kter v dtech vyvol bezbeh zoufalstv, podrdn a osamlost. V takovch ppadech jde toti o mnohem hlub melancholii. Podle informac shromdnch psycholokou Mari Kovacsovou ze Zpadnho psychiatrickho institutu a kliniky v Pittsburghu byly ti tvrtiny dt trpcch zvanou depres, kter musela bt lena, i pozdji v ivot postieny touto poruchou27. Kovacsov zkoumala dti s diagnostikovanou depres ve vku pouhch osmi let. Jejich psychick stav pak hodnotila kadch nkolik let a do tyiadvaceti. Zjistila, e u dt s vtm potem lehch depres je zven riziko, e jejich smutek peroste do zvan, takzvan dvojnsobn deprese. Dti, kter proily rozvinutou dvojnsobnou depresi, jsou v prbhu dalch let mnohem nchylnj k dalm zchvatm. Z lid, kte mli v dtstv alespo jednu depresi, v adolescenci a

v ran dosplosti pak trpl depresemi nebo maniodepresivnm onemocnnm v prmru jeden ze t astnk vzkumu. Nsledky tto poruchy pro ivot dtte daleko pesahuj psychick utrpen zpsoben samotnou depres. Kovacsov mi k tomu ekla: Dti zskvaj sociln dovednosti ve vztazch se svmi vrstevnky; u se napklad, co dlat, jestlie lovk nco chce a neme to zskat. Nejprve sleduj, jak podobnou situaci e ostatn, a pak se o to pokouej samy. Avak deprimova28 n dti nebvaj pli oblben a jejich vrstevnci si s nimi neradi hraj." Sklenost nebo smutek, kter takov dti pociuj, je vede k tomu, aby samy nenavazovaly sociln kontakty nebo aby se dvaly jinam, kdy se jin t pokou k nim piblit. Toto gesto si ovem druh dt vylo jedin jako odmtnut. Vsledkem je, e deprimovan dti jsou na hiti odstrkovny nebo pehleny. Takov nedostatek zitk v tto oblasti je vede k tomu, e zamekaj to, co by se normln nauily pi he. Me to zpsobit i urit zpodn emonho a socilnho vvoje, take po odeznn deprese maj dti co dohnt.29 Srovnn deprimovanch a normlnch dt odhalilo, e deprimovan dti bvaj sociln mn obratn, maj mn kamard, jsou mn oblben a ve vztazch ke svm vrstevnkm maj vce problm. Dtsk deprese je asto provzena tak zhorenm kolnch vsledk; dochz toti i k naruen pamti a soustedn. Pro dt je tedy t dvat ve td pozor a zapamatovat si probranou ltku. Dt, ktermu nic nepin radost, sotva doke nalzt energii pro zvldnut sloitch kolnch kol, nato aby pak pi uen provalo stav proudn". m dle deprese trvala, tm vraznj bylo zhoren znmek, a tedy i riziko, e dti budou ve kole zaostvat. Ve stadii psycholoky Kovacsov byla patrn pm korelace mezi dlkou trvn deprese a prospchovm prmrem, s trvalm poklesem v prbhu deprese. Takovto problmy se kolou pak depresi dle prohlubuj. Kovacsov k tomu poznamenv: Pedstavte si, e u pedtm mte depresi a ke vemu zanete propadat ve kole. Sedte sami doma a ute se, msto abyste si hrli s ostatnmi dtmi." DEPRESOGENN ZPSOBY MYLEN Stejn jako u dosplch, tak i u dt vzbuzuje pesimistick pstup k nespchm pocit bezmoci a beznadje, jen je zkladn pinou deprese. U dlouho je znmo, e lid, kte u jsou deprimovni, prv takto pemlej. Avak teprve nedvno se pilo na to, e dti nchyln k melancholickm nladm maj sklon k tomuto pesimistickmu pohledu u pedtm, ne se u nich deprese objev. Tento poznatek nm dv monost zvit odolnost dt ped depres jet dve, ne u nich toto onemocnn propukne. Jedna skupina dkaz pochz z przkumu nzor dt na svoji vlastn schopnost ovlivovat svm rozhodnutm to, co se dje v jejich ivot (napklad jestli si mysl, e dokou zmnit vci k lepmu). Tyto nzory se uruj podle vlastnho sebehodnocen dt v charakteristikch typu kdy mm doma problmy, jsem pi jejich een vc k uitku, ne by byla vti-

na ostatnch dt" nebo kdy se piln um, mm dobr znmky". Dti, kter uvdj, e dn z tchto pozitivnch charakteristik pro n neplat, maj jen velmi slab pesvden, e mohou vlastnmi silami njak zmnit svoji situaci: tento pocit bezmoci je nejvraznj prv u nejvce deprimovanch dt.30 Jedna velmi zajmav studie sledovala ky ptch a estch td nkolik dn pot, co dostali vysvden. Jak si vichni urit vzpomnme, vysvden bvalo v dtstv jednm z nejvtch zdroj zoufalstv nebo naopak hrdosti a povznesen. Vdci zjistili, e zpsob, jak se dti postav k tomu, kdy dostanou hor znmku ne oekvaly, je pro vznik deprese velmi dleit. Ty dti, kter vid pinu patn znmky ve svm osobnm nedostatku (J jsem prost hloup..."), bvaj vce deprimovan ne ty z dt, kter si znmku vysvtl jako nco, co mohou zmnit (Pt rok se budu matematiku uit vc, a budu mt pak lep znmku.").31 Vzkumnci vytypovali skupinu k tetch, tvrtch a ptch td, kter jejich spoluci odstrkuj. Pak sledovali, kte z nich byli i v dalm kolnm roce v nov td socilnmi vyvren". Ukzalo se, e to, jak si dti pro sebe vysvtlily odstrkovn ze strany spoluk, mlo klov vznam pro to, zda pozdji propadly i nepropadly depresi. Ty dti, kter spatovaly pinu odmtnut ve svch osobnch nedostatcch, byly vce sklen. Avak optimist, kte mli pocit, e mohou svoji pozici ve td njak zlepit, nebyli nijak zvl deprimovan, a to i navzdory pokraujcmu odmtavmu postoji ze strany spoluk.32 Studie dt pi neblaze stresujcm pestupu do sedm tdy prokzala, e na vy zaten ve kole provzen jakmkoliv dalm stresem doma reagovaly dti s pesimistickmi sklony depres.33 Stejn dkaz svdc pro to, e pesimistick postoj vyvolv u dt zvenou nchylnost k depresm, podala studie dt provdn po dobu pti let. Sledovn zapoalo ve tet td.34 U mladch dt byl nejvznamnjm urujcm faktorem deprese pesimistick postoj provzen bolestnou udlost v ivot (napklad rozvodem rodi i smrt v rodin), z n bylo dt rozilen, otesen, a jeho rodie byli pitom pravdpodobn mn schopni poskytnout dtti emon podporu. Ve vku mezi devti a jedencti lety dolo k vznamnmu posunu v mylen dt, v jejich nzoru na dobr a patn udlosti ve vlastnch ivotech. Dti zanaly stle vce vidt pinu udlost v sob: Mm dobr znmky, protoe jsem chytr..." nebo Nemm moc kamard, protoe se mnou nen legrace." Tento posun nastv postupn mezi tet a ptou tdou. Dti, kter si v prbhu tohoto procesu vytvo pesimistick postoj a pipisuj svoje nezdary njakmu vlastnmu zvanmu nedostatku, zanaj v reakci na vlastn nespchy propadat depresivnm nladm. A co vc - ve nasvduje tomu, e zitek samotn deprese tento pesimistick zpsob mylen dle prohlubuje, take po jejm odeznn je dt jet pevnji pesvdeno o sv bezmocnosti. Tyto nzory pevn zakoen v jeho uvaovn: e se nedoke dobe uit, e ho nikdo neme mt rd a e nen v jeho silch uniknout svm pochmurnm nladm. Tyto fixn mylenky mohou dle zvit nchylnost dtte k dal depresi.

VYRUEN DEPRESE Dobr zprva: ve nasvduje tomu, e naume-li dti tvoivjmu pstupu k obtm, snme tak riziko vzniku deprese.* Ve studii provdn na jedn z oregonskch stednch kol se prokzalo, e zhruba tvrtina student trp tm, emu psychologov kaj mrn deprese", je doposud nepekroila hranici obyejnho jsem neastn".35 Nkte z nich mon u provali poten tdny nebo msce zvanj formy deprese. Ve zvltnm vyuovn se sedmdest pt tchto mrn deprimovanch student uilo, jak se brnit mylenkovm vzorcm spojenm s depres, jak si lpe zskvat ptele, jak lpe vychzet s rodii a jak se astnit spoleenskch aktivit, o kter maj zjem. Na konci osmitdennho vukovho programu 55 procent student svoji mrnou depresi pekonalo, zatmco ze stejn deprimovanch student, kte se programu neastnili, se ze sv deprese zanala uzdravovat jen asi jedna tvrtina. O rok pozdji tvrtina student ze srovnvac skupiny propadla zvanj depresi, na rozdl od pouhch trncti procent student, kte proli preventivnm vukovm programem. Pestoe lo o pouhch osm hodin, zd se, e kurs snil riziko depres o celou polovinu.36 Obdobn slibn vsledky ml i speciln kurs podan jednou tdn pro dti ve vku od deseti do tincti let, kter mly neshody s rodii a vykazovaly nkter pznaky deprese. Na svch pravidelnch schzkch po vyuovn si tyto dti osvojovaly nkter zkladn emon dovednosti, vetn konstruktivnho een spor a hdek. Uily se pemlet dve ne zanou jednat. A co je mon nejdleitj - dti se uily brnit se svm pesimistickm postojm, kter je dovedly k depresm. Prost se uily napklad na patnou znmku reagovat rozhodnutm vce se uit, a ne si pomyslet, e ... prost na to nejsem dost chytr". Dti se v tomto kursu nau, e nlady (jako teba zkost, smutek a hnv) je mon ovldat, e je v jejich moci zmnit to, jak se ct," k k tomu psycholog Martin Seligman, jeden z tvrc tohoto dvanctitdennho kursu. Dle uvd: Protoe zpochybnn depresivnch mylenek potla vznikajc pochmurnou nladu, jde o pozitivn zptnou vazbu, kter se postupn stane zvykem." Tento specifick kurs snil vskyt deprese zhruba na polovinu a jeho inek petrvval i o dva roky pozdji. Rok po ukonen kursu pouze 8 pro* U dt nelze (na rozdl od dosplch) povaovat medikaci za alternativu k psychoterapii deprese nebo k preventivnmu psoben. Dti tyto ltky metabolizuj jinak ne dospl. Tricyklick antidepresiva, u dosplch asto velmi inn, v kontrolovanch studich u dt nepsobila o nic lpe ne placebo nebo inaktivovan lk. Novj antidepresiva, vetn Prozacu, nebyla pro pouit u dt doposud testovna. A Desipramin, jedno z nejbnjch (a nejbezpenjch) tricyklickch antidepresiv pouvanch u dosplch, se dokonce stalo pedmtem vyetovn FDA (Asociace pro kontrolu potravin a lk), nebo vzniklo podezen, e u dt me zpsobovat a smrt.

cent astnk trplo mrnou a zvanj depres, oproti 29 procentm postiench dt ve srovnvac skupin. A po dvou letech vykazovalo nkter pznaky alespo mrn deprese asi dvacet procent absolvent kursu, oproti 44 procentm dt ve srovnvac skupin. Zskn tchto emonch dovednost na vrcholu adolescence me bt zvlt prospn. Seligman uvd, e ... ve nasvduje tomu, e tyto dti si dovedou lpe poradit s bnmi starostmi teenager, se starostmi zpsobenmi zpravidla odmtavm postojem vrstevnk. Zejm se tomu nauili v kritickm obdob zvenho rizika deprese kolem tinctho roku ivota. To, co si dti z kursu odnesly, se ji nevytrc. Dokonce se to v prbhu nsledujcch let ponkud upevuje. To znamen, e dti tyto zskan dovednosti ve svm kadodennm ivot pak skuten pouvaj." Ostatn odbornci na dtsk deprese tmto novm vchovnm programm naden tleskaj. Chcete-li opravdu nco udlat s psychickm onemocnnm, kterm deprese nepochybn je, muste s tm v prvn ad zat dv, ne dti onemocn," uvedla Kovacsov. Skutenm eenm tohoto problmu je psychologick okovn'."

PORUCHY PIJMN POTRAVY

Na sklonku edestch let, v dob mho postgradulnho studia klinick psychologie, jsem znal dv eny, kter trply poruchou pijmm potravy. Uvdomil jsem si to vak a po mnoha letech. Jedna z nich byla velmi nadan postgraduln studentka matematiky na Harvardu; seznmili jsme se pr let pedtm na univerzit. Druh byla zamstnna v Technologickm institutu v Massachusetts (M.I.T.) jako knihovnice. Matematick, pestoe byla vyhubl na kost, se prost nedokzala k jdlu pinutit. Tvrdila, e potrava v n vzbuzuje odpor. Knihovnice mla naopak kyprou postavu a asto se pejdala zmrzlinou, mrkvovmi kolky a jinmi mounky. Potom, jak se mi jednou rozpait piznala, vdy la tajn na toaletu, kde se pinutila vechno vyzvracet. Dnes bych u matematicky diagnostikoval mentln anorexii a u knihovnice bulimii. Tehdy se vak tomu tak nekalo. Klinikov si tto poruchy tenkrt teprve zanali vmat. Hilda Brachova, jedna z prkopnic tto tendence, publikovala svoji objevnou prci o poruchch pijmn potravy v roce 1969.37 Pozastavovala se v n nad enami, kter samy sebe vyhladovly a k smrti. Domnvala se, e jednou z nkolika pin by mohla bt naruen schopnost rozliovat poteby tla (pedevm hlad) a odpovdajcm zpsobem na n pak reagovat. Od t doby se ji objevila zplava klinick literatury uvdjc celou adu hypotz o pinch vzniku tto poruchy. Mluvilo se o stle mladch dvkch, kter ct potebu soutit s neudriteln vysokm standardem ensk krsy, i o neodbytnch matkch, kter zapletou svoji dceru do svazujc st pocit viny. Vtina z tchto hypotz vak mla jeden zvan nedostatek: jejich zvry pochzely z vsledk sledovn postiench a v prbhu terapie.

Z pohledu vdy jsou mnohem uitenj studie velkch skupin lid provdn v obdob nkolika let, ze kterch je pak patrn, u koho se nakonec porucha objev. Tento typ studie nm poskytuje jasn srovnn, ze kterho je napklad vidt, zda dominantn rodie skuten predisponuj dvku k rozvinut poruchy pjmu potravy. Tato studie me tak vytypovat shluk podmnek a povahovch vlastnost, kter vedou ke vzniku tohoto onemocnn, a odliit je od tch, kter se zdaj bt pinou, avak kter se ve skutenosti vyskytuj stejn asto jak u lid zdravch, tak u tch, kte pijdou na len. Takov studie byla provdna s vce ne devti sty dvkami od sedm do dest tdy. Mezi zjitn klov faktory vedouc k poruchm pjmu potravy patil i deficit emonch schopnost; npadn byla zejmna neschopnost rozliovat druhy vlastnch negativnch, stresujcch emoc a tak neschopnost tyto emoce ovldat.38 Dokonce i v dest td bylo v tto pedmstsk stedn kole v Minneapolis jedenaedest dvek, kter mly zvan symptomy anorexie nebo bulimie. m zvanj byla porucha, tm vraznji dvky reagovaly na nespchy, problmy i na men nepjemnosti intenzivnmi negativnmi pocity, kter jednak nedokzaly ztiit a jednak si pitom tm ani neuvdomovaly, co vlastn ct. Byly-li dvky s tmito dvma citovmi deficity navc i velmi nespokojen se vzhledem svho tla, vsledkem byla bulimie i anorexie. Kauzln vliv pli dominantnch rodi na vznik poruch pijmn potravy studie nepotvrdila. (Jak Brachova sama upozorovala, teorie zaloen na pouhm tuen bvaj jen zdkakdy pravdiv. Rodie mohou dvku intezvn omezovat a chovat se vi n dominantn a v reakci na jej poruchu, v zoufal touze j pomoci.) Tak populrn vysvtlen (napklad strachem ze sexuality, asnm nstupem puberty nebo nzkm sebevdomm) se ukzala jako irelevantn. Pinn etzec, kter tato prospektivn studie odhalila, zan psobenm mdi a spolenosti na mlad dvky, kter povauj nepirozenou hubenost za znak ensk krsy. Dnen dvky si zanaj uvdomovat svoji hmotnost u dlouho ped pubertou. Napklad jedna estilet holika propukla v pl pot, co j jej maminka ekla, e spolu pjdou plavat. Tvrdila, e by v plavkch vypadala tlust. Pediatr, kter mi tento pbh vyprvl, navc tvrdil, e jej vha byla naprosto normln.39 V jedn studii 271 tincti a patnctiletch dt a polovina dvek uvdla, e jsou pli tlust - pestoe naprost vtina z nich mla normln vhu. Avak studie z Minneapolis prokzala, e posedlost nadvhou sama o sob dostaten nevysvtluje, pro se u nkterch dvek rozvine porucha pijmn potravy. Nkte obzn lid nejsou schopni dostaten rozliovat mezi strachem, vztekem a hladem, a proto vechny tyto pocity povauj za projev hladu; to je pak vede k tomu, e se pi kadm rozilen pejdaj.* K nemu podobnmu dochz tak u tchto dvek. Psycholoka Gloria Leonov z Univerzity v Minnesot, kter provdla citovanou studii mladch dvek a poruch pijmn potravy, vypozorovala, e tyto dvky ... si jen velmi mlhav uvdomuj svoje pocity a signly vlastnho tla. Ptomnost tohoto nedostatku byla jednm z nejpesnjch ukazatel toho, zdali se u dvky v nsledujcch dvou letech objev bulimie nebo anorexie. Vtina

dt se nau mezi svmi pocity rozlisovat: vd, jestli se nud, zda maj vztek, jsou-li smutn nebo hladov. To je jeden ze zkladnch prvk emonho uen. Avak tyto dvky maj pote s rozeznvnm i tch nejzkladnjch emoc. Mohou se pohdat se svm chlapcem, avak nejsou si jisty, zdali se zlob i zda pociuj zkost nebo smutek, anebo zda maj hlad; prost provaj nepjemn citov rozruen, se kterm si nevd rady. Proto se nau ztiovat svoje pocity prostednictvm jdla. To se pak me stt siln zakoennm emonm nvykem." Pokud se k tomuto zvyku uklidovat svoje rozilen jdlem pipoj jet poteba zstat thl, cesta pro vznik poruchy pjmu potravy je voln. Gloria Leonov k tomu uvd: Nejprve dvky zanaj s nrazovm pejdnm. V touze udret si thlou postavu shnou k projmadlm, ke zvracen nebo k intenzvn fyzick aktivit, aby prstek na vze zase shodily. Jinou cestou, kterou se tato zoufal snaha o zvldnut emon zmatenosti me ubrat, je naprost odmtn potravy; pro dvku to me bt zpsob, jak zskat alespo uritou kontrolu nad svmi rozbouenmi city." Tato kombinace nedostatenho vnitnho uvdomovn a spoleensk neobratnosti zpsobuje, e jsou-li tyto dvky rozileny neshodou se svmi pteli nebo rodii, nedokou zvldnout vlastn rozruen ani hdku. Msto toho reaguj poruchou pjmu potravy, a u bulimi nebo anorexi, anebo prost nrazovm pejdnm. Leonov je pesvdena, e m-li bt terapie tchto dvek inn, mus zahrnovat vuku nkterch zkladnch emonch schopnost, kter jim chybj. Z klinickch pozorovn vyplv," ekla mi k tomu, e pokud je tmto deficitm vnovna pozornost, je terapie innj. Tyto dvky se potebuj nauit, jak rozeznvat svoje pocity, jak uklidnit sv citov rozruen nebo jak lpe zvldat mezilidsk vztahy, ani by hledaly nik v pejdn i naopak v odmtn potravy."

OSAML A ODSTREN
Je to drama ze zkladn koly: Ben, k tvrt tdy, m jen pr kamard. Jeden z nich, Jason, mu prv ekl, e o poledn pestvce si nebudou spolu hrt, protoe Jason si chce hrt s jinm chlapcem, s Chadem. Ben je zdrcen. Svs hlavu a zane plakat. A se trochu uklidn, jde ke stolu, kde Ben s Chadem obdvaj. Nenvidm t!" vykikne Ben na Jasona. A pro?" zept se Jason. Protoes mi lhal," obvin kamarda Ben, ekls, e cel tenhle tden si bude hrt se mnou, a lhal jsi." Pak Ben pomalu odejde ke svmu przdnmu stolu a tie tam ple. Jason a Chad k nmu pistoup a sna se s nm promluvit, ale Ben si zacpe ui a dv zaryt najevo, e kluky ignoruje. Zvedne se a utk z jdelny a na zadn dvorek koly. Tam se schov za kontejnery na odpadky. Skupinka dvek, kter celmu rozhovoru pihlely, se pokou vechno urovnat. Najdou Bena a eknou mu, e Jason si bude klidn hrt i s nm. Ale Ben na to

nepistoup a jen opakuje, aby mu daly pokoj. L si svoje zrann, ple a ze vzdoru se schovv.41 Je to nepochybn bolestn chvilka, tenhle pocit, e je lovk odstren a bez kamard. Tm kad z ns ji nkdy v dtstv nebo dospvn zail. Avak Ben se od vtiny ostatnch dt li tm, e nedoke pozitivn reagovat na Jasonovu snahu jejich ptelstv zase urovnat. Tento postoj nemrn prodluuje jeho al, kter by bval mohl u dvno pominout. Tato neschopnost chopit se smlivho gesta je pro neoblben dti charakteristick. U z kapitoly osm vme, e odstrkovan dti zpravidla nedovedou sprvn rozpoznvat emon a sociln signly, a dokonce i pokud je rozliuj, mvaj jen omezen repertor reakc. Odstrkovan dti maj zvlt vysok riziko, e nedostuduj. Ve srovnn s dtmi, kter maj kamardy, bvaj osaml dti vyloueny ze koly dvakrt a osmkrt astji. Jedna ze studi odhalila, e zhruba tvrtina dt, kter patily na zkladn kole mezi neoblben, byla ped dokonenm stedn koly ze studi vylouena; bn prmr pitom inil pouhch osm procent.42 Nen divu. Pedstavme si, e ticet hodin tdn trvme v prosted, kde ns nikdo nem rd. K tomu, e takov dti nakonec vichni odstrkuj, vedou pedevm dva typy emon nedostatenosti. Jak jsme ji vidli, jednm typem je sklon k hnvivm vbuchm a pehnan podezravost. Dalm pak je plachost, nervozita a stydlivost ped ostatnmi. Jde pedevm o dti, kter jsou jaksi mimo" -jejich neobratnost opakovan pivd ostatn do rozpak. Tyto dti nejsou schopny vyslat sprvn citov signly. Kdy byli ci zkladnch kol, kte mli jen mlo kamard, podni, aby k oblieji, kter vyjadoval uritou emoci, piadili sprvn slovo, napklad hnus nebo hnv, dlali mnohem vce chyb ne ty dti, kter byly v kolektivu oblbeny. Kdy dti v mateskch kolkch mly vysvtlit, jak se lze s nkm sptelit nebo jak lze zabrnit hdce, byly to prv odstrkovan dti, ty dti, jim se ostatn pi he vyhbaly, kter nyn udvaly nejvce sebeznemoujcch odpovd (napklad pratit ho..." jako odpov na otzku co dlat, kdy ob dti chtj stejnou hraku) nebo kter se nejasn dovolvaly pomoci dosplch. A kdy dospvajc dti v experimentu pedvdly smutek, vztek nebo zlomyslnost, ti mn oblben hrli jen velmi nepesvdiv. Asi vs nijak nepekvap, e takov dti nakonec dojdou k pesvden, e prost nedokou zskat vce ptel. Jejich spoleensk neobratnost se jim nakonec stane osudnou. Nepokouej se u nauit se novm zpsobm navazovn ptelskch vztah. Msto toho jen stle dokola opakuj chovn, kter se v minulosti setkalo s nespchem, anebo jsou jet nemotornj.43 V neltostn souti o oblbenost chyb tmto dtem dleit emon kvality: ostatn si o nich mysl, e s nimi nen dn zbava, a ony samy nevd co dlat, aby s nimi bylo jejich kamardm pjemn. Sledovn neoblbench dt pi he prokzalo, e tyto dti mnohem astji ne ostatn podvdj, trucuj, peru hru, kdy prohraj, anebo se naopak vychloubaj a pedvdj, kdy zvtz. Dti pochopiteln pi he obvykle vyhrt chtj; a u to vak nakonec dopadne jakkoliv, doke si vtina dt se svou ci-

tovou reakc na vsledek hry poradit tak, aby se nenaruil vztah ke kamardovi. Spoleensky nemotorn dti maj neustl problmy s rozpoznvnm emoc a s reagovnm na n. Proto jsou nakonec ostatnmi odvreny. To pochopiteln neplat pro dti, kter provaj doasn obdob pocit osamlosti. Avak pokud dochz k neustlmu odstrkovn a odmtn dtte, pak jeho bolestn postaven vyvrence se v prbhu kolnch let spe upevuje. Jak se dt pibliuje dosplosti, dsledky tohoto neustlho postvn na okraji dtskho kolektivu jsou potenciln velmi zvan. Takovm dtem chyb toti zitek blzkho ptelstv a pln asti ve he. Pitom prv pi takovchto zitcch si dti rozvjej sociln a emon dovednosti, kter si s sebou odnesou do mezilidskch vztah v pozdjm ivot. Na dti, kter jsou o tuto monost pipraveny, ek v budoucnu mnoho problm. Nikoho nepekvap, e odmtan dti trp intenzvn zkost a celou adou obav a e bvaj tak asto deprimovan a osaml. Bylo dokzno, e oblbenost teka mezi spoluky na zkladn kole pedpovd jeho psychick zdrav v osmncti letech pesnji ne kterkoliv jin faktor (napklad ne hodnocen uitel a vychovatel, ne koln vsledky a IQ, a dokonce i ne psychologick testovn).44 Jak ji vme, lid, kte maj mlo ptel a jsou dlouhodob osaml, jsou vystaveni zvenmu riziku mnoha chorob a pedasn smrti. Psychoanalytik Harry Stack Sullivan poukazuje na to, e principy chovn v intimnch vztazch - sdlen nejhlubch pocit a urovnvn nzorovch rozdl - si osvojujeme v naich prvnch ptelstvch s dtmi stejnho pohlav. Odstrkovan dti maj jenom polovin pravdpodobnost, e si v rozhodujcch prvnch kolnch letech najdou nejlepho kamarda nebo kamardku. Tak mohou zmekat jednu z dleitch etap emonho vvoje.45 U jeden dobr kamard me pro dt mnoho znamenat, a to i tehdy, otej-li se k nmu vichni ostatn zdy (a toto ptelstv pitom ani nemus bt pli pevn). TRNOVN PTELSTV Navzdory vlastn nemotornosti nen situace odstrkovanch dt zcela beznadjn. Psycholog Steven Asher z Univerzity sttu Illinois uspodal pro neoblben dti terapeutick kurs trninku ptelstv". Clem kursu bylo nauit tyto dti zskat a udret si kamardy. Vsledky byly velmi povzbudiv. 46 Asher si vybral skupinu k tetch a tvrtch td, kte byli ve td nejmn oblben, a bhem esti sezen se jim snail ukzat, jak si hrt tak, aby to vechny vce bavilo", a jak bt kamardsk a mil. Vuka probhala tak, e dti mly radit" psychoterapeutovi, kter se chtl dozvdt, co vechno me udlat, aby hra byla zbavnj. Dti byly vedeny k tomu, aby se chovaly zpsobem charakteristickm pro oblbenj dti. Napklad se uily pemlet o jinch eench sporu o pravidla hry, ne je hdka nebo dokonce rvaka. Uily se, jak vyjednvat a jak se na nem dohodnout, uily se nezapomnat si se svm kamardem

pi he povdat a klst mu otzky, naslouchat mu a dvat se na nj, aby vidly, co zrovna dl, ocenit nahlas, kdy si kamard dobe vede, usmvat se a nabdnout pomoc, radu nebo povzbuzen. Tyto zklady spoleensk obratnosti si pak dti vyzkouely pi he se spolukem, a potom si s psychologem povdaly o tom, jak jim to lo. Tento minikurs zamen na to, jak lpe vychzet s ostatnmi dtmi, ml skuten podivuhodn vsledky: o rok pozdji vechny zastnn dti, kter byly vybrny prv pro svoji neoblbenost ve td, pevn zakotvily mezi prmrn oblbenmi. dn z dt nepatilo mezi nejoblbenj, avak u ani mezi ty odstrkovan. Obdobnch vsledk doshl i psycholog Stephen Nowicki z Emory University.47 Jeho terapeutick program si klade za cl pomoci neoblbenm dtem dohnat nedostatky v oblasti rozpoznvn cit ostatnch dt a sprvnch reakc na n. Dti maj napklad pedvdt smutek nebo tst a jejich projev je pitom naten videokamerou. Pot je terapeut vede k zdokonalen jejich emonho projevu. Svoje nov zskan dovednosti si pak dti vyzkouej v interakci se spolukem, se kterm se chtj skamardit. Ve zvyovn oblbenosti dt maj takov kursy asi padesti a edestiprocentn spnost. Zd se ovem, e u k tetch a tvrtch td inkuj lpe ne u starch dt a e se hod sp pro dti nemotorn a neobratn ne pro ty vysoce agresivn. Ale to u je otzka podrobnjho rozpracovn programu. Sama skutenost, e i krtkodob trnink emonch dovednost umon mnohm nebo dokonce skoro vem dtem zaadit se do ptelskch vztah v dtskm kolektivu, je velmi povzbuzujc.

ALKOHOL A DROGY: SAMOLBA ZVISLOST

Studenti mstn vysok koly tomu kaj zpjet se do nmoty: pij tak dlouho, dokud neupadnou do bezvdom. Pro ilustraci uvdm jeden z doporuovanch populrnch postup: pipevnte na trycht zahradn hadici, a vyprzdnte tak plechovku piva za deset vtein. Tahle metoda nen jenom ojedinlm vstelkem hrstky zhralch mladk. Z vsledk jednoho przkumu vyplynulo, e dv ptiny vysokokolskch student (nikoliv vak studentek) vypij na posezen sedm i vce drink; jedenct procent se dokonce povauje za tk pijany". Zde u lze samozejm ut i termnu 48 alkoholici". Asi polovina student a 40 procent vysokokolskch studen49 tek se opj alespo dvakrt do msce. Zatmco uvn vtiny drog ve Spojench sttech v osmdestch letech postupn pestv, trend rostouc spoteby alkoholu ve stle mladm vku petrvv. Ve studii z roku 1993 uvdlo u 35 procent vysokokolskch studentek, e pij, aby se opily; v roce 1977 to pitom bylo pouze deset procent. To s sebou pin celou adu rizik: v devadesti procentech znsilnn na vysokokolskch kolejch jsou tonk, ob, anebo dokonce oba dva pod vlivem alkoholu.50 Dopravn nehody v opilosti jsou nejastj pinou smrti lid ve vku mezi patncti a tyiadvaceti lety.51

Experimenty s drogami a alkoholem jsou pro adolescenty uritm zasvcovacm ritulem. Tohle prvn ochutnn zakzanho ovoce vak me mt pro nkter z nich dalekoshl dsledky. U vtiny alkoholik a narkoman meme vysledovat potek jejich zvislosti prv ve vku mezi tincti a devatencti lety i kdy jenom mal st tch, kte takto experimentuj, nakonec skon jako alkoholici nebo narkoman. Pi ukonen stedn koly m zkuenosti s alkoholem asi 90 procent student; z nich pouhch trnct procent se vak stane alkoholiky. Z milion Amerian, kte si zahrvali s kokainem, si jich vypstovalo zvislost pouhch pt procent.52 Co to zpsobuje? Existuj mstsk tvrt s vysokou zloinnost; tvrt, kde se crack prodv na kadm rohu a pekupnk drog je tu nejvraznjm pkladem ekonomick spnosti. Lid, kte zde ij, jsou vznikem drogov zvislosti zvlt ohroeni. Nkte z nich si vytvo zvislost tm, e sami zanou drogu obas prodvat; jin prost jen dky snadnmu pstupu k droze nebo zsluhou obecn popularity a idealizovn drogy (tento faktor ovem zvyuje riziko uvn drog prakticky vude, dokonce i mezi tmi nejbohatmi vrstvami; a mon zejmna tam). Otzkou zstv, u koho z velk skupiny tch, kte jsou vystaveni takovmto vlivm a pokuenm, take drogu nakonec vyzkou, se pozdji vyvine dlouhodob nvyk? Jedna z poslednch vdeckch teori tvrd, e lid, kte si vytvo trval nvyk na jakoukoliv drogu, pouvaj tuto ltku jako lk na svoje trpen: pro zmrnn zkosti, vzteku nebo deprese. Pi svm pubertlnm experimentovn najednou pijdou tito neastnci na chemickou ltku, kter jako zzrakem odstran vekerou jejich zkost i melancholii. Proto z nkolika set student sedmch a osmch td, kte byli v rmci studie sledovni po dobu nkolika let, je to prv skupina citov stresovanch mladch lid, 53 u kterch se zvislost vytv nejastji. To tak vysvtluje, pro tolik mladch lid me experimentovat s drogami nebo s alkoholem, ani by zskali zvislost, zatmco jin jsou zvisl tm od samho zatku; lid nejvce ohroen zvislost vid v droze nebo v alkoholu pleitost, jak se okamit a bez nmahy zbavit emoc, kter je suuj po cel lta. Psycholog Ralph Tarter ze Zpadnho psychiatrickho institutu a Kliniky v Pittsburghu to vyjdil takto: U lid geneticky predisponovanch je prvn sklenice alkoholu nebo dvka drogy nesmrn povzbuzujc a pjemn; u ostatnch tomu tak nen. Mnoho lcch se narkoman mi k: ,Ve chvli, kdy jsem to poprv zkusil, jsem se prvn v ivot ctil normln.' Droga takov lidi alespo krtkodob psychicky stabilizuje."54 Jde vak o smlouvu s blem: postupn rozklad vlastnho ivota je za doasn pjemn opojen nepochybn vysokou cenou. Zd se, e existuj specifick typy osobnost, kter maj sklon k vyhledvn levy v uritch ltkch. Znme napklad dva nejastj druhy alkoholik. Jednm z nich jsou lid, kte proili dtstv pln zkosti a napt. V pubert pak pijdou na to, e alkohol zmruje jejich nervozitu. Velmi asto to bvaj dti (zpravidla synov) alkoholik, kte kdysi tak shli k alkoholu, aby uklidnili svoje pedrdn nervy. Biologickm zna-

kem tohoto typovho vzorce je snen sekrece GABA (kyseliny gamaaminomseln - pozn. pekl.), neuromeditoru regulujcho zkost. Nedostatek GABA se projevuje zvenm naptm a nervozitou. Z vzkum vyplv, e synov alkoholik maj asto snenou hladinu GABA a jsou velmi zkostn; po poit alkoholu vak u nich dochz ke zven hladiny tto ltky, co je provzeno odeznnm zkosti.55 Tito potomci alkoholik tedy pij, aby zmrnili svoje napt a nervozitu. V alkoholu nachzej uvolnn, kter je pro n jinak nedosaiteln. Lid tohoto typu maj sklon i k nadmrnmu uvn sedati v, nebo sedativa stejn jako alkohol odstrauj nervozitu. Neuropsychologick studie dvanctiletch syn alkoholik s pznaky zkosti (napklad s vraznm zrychlenm pulsu v reakci na stres) a souasn impulsivnosti prokzala, e chlapci mli tak oslabenou funkci frontlnch lalok.56 Tyto korov oblasti se vznamnou mrou podlej na zmrovn zkosti a na ovldn pohnutek. A protoe v prefrontlnch lalocch mozku je umstna tak pracovn pam (kter pi rozhodovn udruje ve vdom nsledky rznch monch een), funkn deficit tchto lalok podporuje sklony k alkoholismu; nebo lid s touto poruchou dokou snze ignorovat dlohodob nevhody spojen s pitm, a to i tehdy, byla-li jejich zkost ztiena alkoholem. Touha po uklidnn je podle veho jednm z emonch znak genetick nchylnosti k alkoholismu. Studie tincti set pbuznch alkoholik odhalila, e nejvce ohroen zvislost byly prv ty dti, kter ily v permanentn zkosti. Vdci dospli k zvru, e tito lid si buduj svj nvyk jako samolbu pznak zkosti".57 Druhm emonm typem se sklonem k alkoholismu jsou lid zven vzruiv, impulsivn, kte se asto nud. V ranm dtstv bvaj tito lid nepokojn, nladov, tko zvladateln. Ve kole pak nedokou chvilku klidn sedt, jsou hyperaktivn, maj kzesk problmy. To je pak vede k vyhledvn ptel na okraji spolenosti, a nkdy i k trestn innosti nebo k psychiatrick diagnze asociln poruchy osobnosti". Takov lid (vtinou mui) si v citov oblasti stuj pedevm na zvenou agitovanost, na snadn rozruen. Jejich nejvt slabost je neovladateln impulsivita. Na nudu, kterou asto pociuj, obvykle reaguj impulsivnm vyhledvnm nebezpe a vzruen. Jejich porucha me souviset se snenou hladinou dvou neuromeditoru - serotoninu a MAO (pozn. pekl. - monoaminooxidzy). V dospvn tito lid zjist, e alkohol doke jejich excitovanost ztiit. Jejich neschopnost vyrovnat se s monotnn rutinou vednho dne zpsobuje, e jsou ochotni vyzkouet prakticky cokoliv. To je pak spolu s jejich celkovou impulsivnosti pinou jejich nchylnosti ke zneuvn nejen alkoholu, ale i cel ady dalch drog.58 Pestoe se nkte depresivn lid v touze sami sob uniknout opjej, metabolick inky alkoholu depresi po krtk lev asto sp prohlubuj. Lid, kte hledaj v alkoholu citovou levu, jej daleko astji pouvaj ke zmrnn napt a nervozity ne kvli depresi. Emoce deprimovanch lid alespo doasn ztiuje jin skupina drog. Lid trvale neastn jsou vysta-

veni zvenmu riziku zvislosti na stimulujcch drogch typu kokainu, kter jsou pmm antidotem deprese. Podle vsledk jedn studie byla u vce ne poloviny pacient lcch se ze zvislosti na kokainu v obdob ped jejich nvykem zjitna tk deprese. m hlub pitom poten 59 deprese byla, tm silnj zvislost si lovk vyvinul. K zvislosti na drogch mohou vst i dlouhodob pocity vzteku nebo nenvisti. Studie vce ne ty set pacient, lench pro zvislost na heroinu a na dalch opitech, odhalila pekvapujc skutenost: zvisl lid mli cel ivot problmy se zvldnm vzteku: jejich rozilen velmi rychle perstalo v zuivost. Nkte pacienti sami uvdli, e jedin pod vlivem opit se ctili uvolnn a normln".60 Predispozice k nvyku na uritou ltku m v mnoha ppadech pinu v odchylkch ve funkci mozku. Negativn emon stavy, kter nut lidi k tomu, aby se lili" sklenkou alkoholu nebo drogou, je vak mon zvldnout i bez tku k chemickm ltkm. spchy Anonymnch alkoholik i jinch terapeutickch program to dokazuj u po cel desetilet. Pokud se lid nau, jak si se svmi city poradit -jak ztiovat zkost, brnit se depresi nebo hnvu - zbav se tak primrnho popudu k uvn drog nebo alkoholu. V terapeutickch programech pro drogov zvislosti si lid osvojuj tyto zkladn emon dovednosti. Bylo by pochopiteln daleko lep, kdyby je zskali u v dtstv, dlouho ped vytvoenm nvyku. U DN VLKY: SPOLEN CESTA PREVENCE Zhruba v poslednm desetilet byla v USA vyhlena vlka" nechtnm thotenstvm nezletilch, drogm, vylouenm ze koly a v posledn dob i vlka" nsil. Nevhodou takovchto kampan je, e zpravidla pichzej pli pozd - to jest a ve chvli, kdy problm u doshl epidemickch rozmr a v ivotech mladch lid u zapustil pevn koeny. Jde o krizov zsah typu vjezdu zchranky; mnohem innj by zde vak bylo okovn, kter by zabrnilo u vzniku onemocnn. Daleko spe ne tyto vlky" je teba provdt dostatenou prevenci a pedat naim dtem dovednosti potebn k tomu, aby dokzaly spn elit ivotu. Tak toti zvme pravdpodobnost, e se nestanou obt nkter z tchto spoleenskch epidemi.61 V dnm ppad nechci zlehovat podl dalch rizikovch faktor; pi vzniku emonch deficit spolupsob napklad vyrstn v nepln, chaotick rodin i citov zneuvn rodii. Vliv m i ivot v chud tvrti s vysokou zloinnost. Tak materiln chudoba ovlivuje citov vvoj dtte: chud dti bvaj u v pti letech zkostnj, smutnj a ustraenj ne jejich lpe zabezpeen vrstevnci, mvaj vce problm s chovnm - hnviv vybuchuj, ni vci. V pubert se pak tento trend jet prohlubuje. Tlak existennch starost naruuje tak rodinn ivot: chud rodie mn asto projevuj dtem svoji lsku. Matky bvaj astji deprimovan (nezdka jsou svobodn a bez prce) a pi vchov se astji uchyluj k hrubmu zachzen: ki na dti, bij je a fyzicky je ohrouj.62

Avak loha emonch schopnost pesahuje rodinn a ekonomick vlivy: rozhoduje o tom, zda a jakou mrou je dt i dospvajc lovk tmito strastmi vykoenn, anebo zda v sob najde dostatek pizpsobivosti a vnitn sly k jejich pekonn. Z vsledk dlouhodob provdnch studi stovek dt vyrstajcch v chudob, v rozvrcench rodinch i s rodiem postienm zvanou psychickou chorobou je patrn, e ti lid, kte si dokou udret potebnou nezdolnost navzdory tomu nejdrtivjmu strdn, sdlej urit emon dovednosti.63 Mezi n pat spoleenskost, kter k nim pitahuje ostatn lidi, dle pak sebevdom a optimistick vytrvalost navzdory frustraci nebo nespchu, schopnost rychle se vzpamatovat z rozilen a tak urit nenucenost v chovn. Naprost vtina dt vak je nucena elit sv obtn situaci bez takovchto povahovch pednost. Mnoho z tchto dovednost bv samozejm vrozench: jde jen o astn uspodn gen, avak i temperament je mon zmnit k lepmu, jak jsme vidli v kapitole trnct. Je pochopiteln tak mon zashnout na politick a ekonomick rovni: zmrnit chudobu a dal nepzniv sociln podmnky, kter jsou kolbkou ve uvedench problm. Avak krom tchto zmn (kterm se dnes vnuje stle mn a mn pozornosti) je toho jet hodn, co meme udlat pro nae dti, abychom jim pomohli v zpase s tak tkmi pekkami. Vezmme si napklad citov poruchy, kter v prbhu ivota nkdy postihnou alespo kadho druhho Ameriana. Studie reprezentativnho vzorku 8 098 Amerian prokzala, e 48 procent z nich mlo nkdy v ivot psychiatrick problmy.64 Zvan postien bylo nalezeno u zhruba trncti procent lid, kte trpli temi nebo vce psychickmi poruchami souasn. Tato problmov skupina byla zdrojem edesti procent vech zachycench psychickch onemocnn a devadesti procent tch nejzvanjch poruch, ji vrazn naruujcch ivot postienho. Nyn tito lid potebuj intenzvn psychiatrickou pi. K prevenci vzniku tchto chorob bychom mli vyut opravdu kad pleitosti. Ne vem psychickm onemocnnm lze samozejm zabrnit; u nkterch, mon i u vtiny, to vak mon je. Ronald Kessler, sociolog z Michigansk univerzity, kter tuto studii provdl, mi k tomu ekl: Je teba zasahovat v pomrn ranm vku. Vezmme si napklad dvku, kter v est td trp fobi ze spolenosti a na stedn kole se zane opjet, aby se zbavila svoj nezvladateln zkosti. V osmadvaceti, kdy se objev v na studii, m stle stejn strach, avak je u zvisl jak na alkoholu, tak na drogch, a neutenost vlastnho ivota u n vyvolv tk deprese. A j se ptm: co jsme mohli pro ni udlat na samm zatku jejho ivota? Co mohlo tenkrt pedejt takovmuto pdu do zhuby?" Tot plat i pro pchn nsilnch trestnch in, pro vylouen ze koly i pro celou adu dalch nebezpe, kter dnes mladm lidem hroz. Vchovn programy zamen na prevenci nkterho ze specifickch problm (napklad nsil nebo uvn drog) se v poslednch deseti letech velmi rozily, a vytvoily tak miniaturn odvtv na trhu se vzdlnm. Avak vtina z nich - vetn cel ady tch nejhlasitji propagovanch a nejast-

ji uvanch, byla nakonec neinn. Nkter z nich k velkmu zklamn pedagog dokonce zvily vskyt problm, proti kterm byly nameny (zejmna uvn drog a sex nezletilch). Pouh informace nesta Pounm ppadem v tto oblasti je prevence pohlavnho zneuvn dt. V roce 1993 bylo ve Spojench sttech zaznamenno asi dv st tisc prokzanch ppad a tento poet se kadoron zvyuje asi o deset procent. A pestoe se jednotliv odhady pomrn znan rozchzej, vtina odbornk se shoduje v tom, e asi dvacet a ticet procent dvek a deset a patnct procent chlapc m ve vku sedmncti let zkuenost s nkterou z forem pohlavnho zneuit (poty jsou bu vy, nebo ni, v zvislosti na pesn definici pohlavnho zneuit).65 Neznme dnou konkrtn vlastnost, kter dt predisponuje k pohlavnmu zneuit. Vtinou se vak obti ct nedostaten chrnn; jsou pesvdeny, e samy se nedovedou ubrnit, a jejich bolestn zitky je izoluj od ostatnch. Po zven tchto rizik zavedlo mnoho kol vukov programy zamen na prevenci pohlavnho zneuit. Vtina takovchto kurs se zce sousteuje na zkladn informace o pohlavnm zneuit. Napklad u dti, jak rozliovat mezi dobrm" a patnm" dotknm, zvyuje jejich ostraitost a vede je k tomu, aby se svily dosplmu lovku, stane-li se jim nco takovho. Avak nrodn przkum vce ne dvou tisc dt ukzal, e tento zkladn kurs byl jen o mlo lep ne nic - nebo dokonce hor ne nic; nepomohl toti dtem brnit se ped ohroovnm, a u ze strany sexulnho devianta nebo ikanujcho spoluka.66 A co je opravdu povliv - dti, kter proly pouze tmito zkladnmi kursy a staly se obt pohlavnho zneuit, ohlsily tuto udlost pouze zpoloviny tak asto ne dti ve stejn situaci, kter tyto kursy neabsolvovaly. Naproti tomu ty dti, kter absolvovaly rozshlej vuku (ta zahrnovala i rozvjen uritch emonch a socilnch dovednost), se tomuto ohroen dokzaly brnit lpe: mnohem astji se doadovaly toho, aby je tonk nechal na pokoji, vyhroovaly, e to ohls, a pokud se jim nco zlho stalo, tak to opravdu ohlsily. Skutenost, e dti incident netajily, je velmi dleit pro prevenci - sexuln deviant toti nezdka zneuije i stovky dt. Studie tchto nebezpench lid ve vku tyiceti let prokzala, e u od puberty mvali prmrn jednu ob msn. Zprva o idii autobusu a o stedokolskm uiteli programovn uvd, e sexuln obtovali celkem asi ti sta dt - avak ani jedno z dt nic nenahlsilo. Zneuit vylo najevo a tehdy, kdy jeden z chlapc, kter byl obt svho uitele, zaal pohlavn zneuvat svoji sestru.67 Dti, kter absolvovaly rozshlej vukov programy, hlsily pohlavn zneuit tikrt astji ne dti, kter proly jenom zkladn vukou. Co je pinou tohoto spchu? Tyto kursy nebyly jednorzov; vuka probhala opakovan na rznch rovnch bhem koln dochzky dtte jako sou-

st zdravotn nebo sexuln vchovy. Do programu byli zapojeni i rodie, kte dtti doma opakovali to, co slyelo ve kole (dti rodi, kte s nimi o problmu pohlavnho zneuit hovoili, se pak brnily tomuto nebezpe nejinnji). Vrazn vliv ml i rozsah emonch a socilnch schopnost. Dtti nesta pouze znt rozdl mezi dobrm" a patnm" dotknm; potebuje tak zskat schopnost uritho sebeuvdomn, aby dokzalo poznat, e pociuje situaci jako nevhodnou nebo obtujc, co me bt dlouho pedtm, ne dojde k vlastnm dotekm. Pouh sebeuvdomn vak k tomu nesta; je teba tak dostatek sebedvry a asertivity: jen tak dt dvuje svm vlastnm pocitm a jedn podle nich tv v tv dosplmu, kter se jej sna pesvdit, e vechno je v naprostm podku". Dt tak potebuje znt rzn zpsoby, jak zabrnit tomu, k emu se schyluje: od tku a po vyhroovn, e to oznm. Z tchto dvod se sna kvalitnj kursy dti nauit stt si za tm, co chtj, asertivn se hlsit ke svm prvm, nenechat sebou manipulovat, vdt, kde je hranice bezpenho kontaktu, a tu umt brnit. Nejinnj programy proto poskytuj zkladn informace o pohlavnm zneuit spolu s rozvjenm rozhodujcch emonch a socilnch schopnost. Tyto kursy u dti nachzet pozitivnj cesty k een konflikt, vce si vit a pokud se jim nco zlho stane, neobviovat samy sebe a uvdomit si, e maj oporu v rodich a uitelch, na kter se mohou kdykoliv obrtit. A pokud se tyto dti nkdo pokus pohlavn zneut, jsou daleko ochotnj to hlsit. Aktivn prvky preventivnch program Tyto poznatky vedly k pehodnocen veobecn uznvanho nzoru na to, co by ml obsahovat optimln preventivn program. Bylo teba nestrann posoudit to, co se prokzalo jako skuten inn. V ptiletm projektu sponzorovanm Nadac W. T. Granta se tmto problmem zabvalo konsorcium vdc a pokouelo se identifikovat prvky, kter byly spolenm jmenovatelem vech spnch vukovch program.68 Konsorcium nakonec vytypovalo skupinu rozhodujcch emonch dovednost, kter by mly bt zaazeny do vuky, bez ohledu na to, proti emu je preventivn program namen (pln znn seznamuje uvedeno v dodatku D).69 Mezi tyto emon dovednosti pat sebeuvdomn, rozpoznn, projevovn a ovldn cit; dle ovldn impuls,schopnost odloit uspokojen na pozdj dobu a schopnost vyrovnat se se stresem a s zkost. Pi ovldn pohnutek je nejdleitj umt rozliovat mezi pocity a iny a nauit se lpe rozhodovat v emon nabitch situacch ovldnutm impulsu k jednn a nslednm uvenm vech monost, kter dan situace nabz, a tak jejich dsledk. Mnoho dovednost se tk oblasti mezilidskch vztah: rozpoznvn socilnch a emonch signl, umn naslouchat a schopnost

odolvat negativnm vlivm, pochopen stanoviska druh osoby a smysl pro to, jak chovn je v urit situaci pijateln. To je jdro emonch a socilnch dovednost nezbytnch pro ivot. Zskn tchto dovednost me vst k alespo stenmu een vtiny, ne-li pmo vech spoleenskch problm, na kter se tato kapitola zamuje. Vbr specifickch obt, proti nim rozvjen tchto dovednost psob, je prakticky libovoln: emon a sociln schopnosti hraj obdobnou roli jak napklad u nechtnho thotenstv, tak u sebevrad mladistvch. Piny vech tchto problm jsou pochopiteln velmi komplexn; pat sem i promnliv podl vrozench vlastnost, rodinnch vztah, vliv chudoby a ivota na ulici. dn jednotliv zsah (ani emon vchova) nedoke sm o sob tyto problmy beze zbytku vyeit. Avak vzhledem k rozsahu, v jakm deficity citovch schopnost zvyuj ohroen dtte (jak jsme se pesvdili, nejde zdaleka jen o zanedbateln podl), je nalhav teba, abychom emon vchov vnovali pozornost; ne ovem na et een jinch problm. Dal otzkou vak je, jak by mla takov vuka emoc vypadat.

16
Vuka emoc
Nejvt nadje nroda je ve sprvn vchov jeho dt.
ERASMUS

Je to takov zvltn zjiovn dochzky, probh v krouku asi patncti k ptch td, usazench na podlaze v tureckm sedu. Uitel vyvolv jmna k, kte neodpovdaj obvyklm znudnm zde", ale msto toho eknou slo, kter vyjaduje, jak se kdo prv ct. Jednika znamen patnou nladu a destka dobrou, se spoustou energie. Dnes je nlada neobyejn dobr: Jessica." Destka: dneska mm radost, je ptek." Patrick." Devt: vybuzen, ale trochu nervzn." Nicole." Destka: klidn, astn..." Je hodina sebepoznvn ve Vukovm centru Nueva - ve kole umstn do bvalho palce rodiny Crocker, jejich pedkov zaloili jednu z nejvtch bank v San Francisku. Nyn v budov, kter pipomn zmenenou budovu opery v San Francisku, sdl soukrom kola, kter vyuuje modelov kurs emon inteligence. V pedmtu sebepoznvn se dti zabvaj emocemi. Emocemi vlastnmi i tmi, kter vznikaj v mezilidskch vztazch. U sama podstata tohoto tmatu vyaduje, aby se uitel a ci zamili na strukturu citovho ivota dtte; tedy na oblast, kter je v tm vech ostatnch americkch kolch vytrvale pehlena. Uitel tto soukrom koly pouvaj traumata a stresy ze ivota dt jako hlavn tmata dne. V hodinch se hovo o skutench problmech: o bolesti pramenc z oputnosti, o zvisti nebo o hdce, kter me perst a do rvaky. Karen Stone McCownov, kter je autorkou to-

hoto kursu sebepoznn a v souasn dob psob jako editelka Nuevy, k tomu k: Uen neprobh oddlen od pocit dtte. Emon gramotnost je pro uen stejn dleit jako lekce ze ten nebo z pot."1 Kurs sebepoznvn je prvnm prkopnkem mylenky, kter se zan roziovat ve kolch po celch Spojench sttech.* Mezi nzvy jednotlivch pedmt najdeme rozvjen mezilidskch vztah", ale i dovednosti potebn pro ivot" nebo sociln a emon vchovu". Jejich spolenm jmenovatelem je snaha prohloubit a zdokonalit sociln a emon schopnosti dt v rmci jejich pravideln koln dochzky. Nejde zde tedy o specifick npravn kursy pro dti, kter koktaj nebo kter jsou pedagogy oznaeny jako problmov". Clem Nuevy je v rmci normln koln vuky vybavit vechny svoje studenty dovednostmi a porozumnm, kter potebuje v ivot kad z ns. Kursy emon gramotnosti maj svoje prvn koeny v hnut citov vchovy v edestch letech. Tento typ vuky vychzel z pedpokladu, e poznatky z oblasti psychologie nebo motivace si lid osvoj hloubji, je-li do vkladu zahrnut i bezprostedn zitek toho, co se vyuuje teoreticky. Hnut za emon gramotnost vak obrac vznam citov vchovy naruby - namsto pouit cit pi vzdlvn se sna vzdlvat city. V souasn dob pochz vtina tchto kurs (vetn podnt pro jejich dal en) z ady preventivnch program probhajcch na kolch, kter se zamuj na specifick problmy: kouen nezletilch, uvn drog, thotenstv, vylouen ze koly a v posledn dob i nsil a agresivita. Jak vme z pedchzejc kapitoly, studie podan Nadac W. T. Granta zjistila, e preventivn programy jsou mnohem innj, vyuuj-li urit zkladn emon a sociln dovednosti - napklad ovldn pohnutek a vzteku i konstruktivn een konflikt. Na tomto principu byla vytvoena nov generace preventivnch kurs. Prevence zamen na specifick nedostatky v emonch a socilnch dovednostech, kter jsou pinou zvanch problm (napklad agresivity nebo deprese mldee), me tedy bt u dt vysoce inn (o tom jsme se pesvdili ji v kapitole patnct). Tyto promylen preventivn zsahy vak doposud provdli ve velk vtin jen psychologov v rmci vzkumu. Nyn by bylo poteba jejich poznatky zskan z tchto zce zamench program zobecnit, a na jejich zklad pak zavst takov preventivn opaten, se ktermi by mohli pracovat mezi koln mlde u sami uitel. K tomuto moudejmu a innjmu pstupu k prevenci pat samozejm i povinnost informovat dti o nebezpech typu AIDS, drog apod. ve vku, kdy se s nimi poprv setkvaj. Ale hlavnm, vudyptomnm zamenm je rozvjen stedn schopnosti, je se vznamnou mrou podl

* Dal informace o kursech emon gramotnosti: The Collaborative for the Advancement of Socil and Emotional Learning (CASEL), Yale Child Study Center, P. O. Box 207900, 230 South Frontage Road, New Haven, CT 06520-7900.

na odstraovn kterhokoliv z tchto negativnch jev. Tou schopnost je samozejm emon inteligence. Tento nov trend zavdn emon vchovy do kol vytv z cit a spoleenskho ivota dtte jeden z vukovch pedmt. Dn v tto oblasti pout velkou st pozornosti dtte. Modern pedagogika by proto nemla povaovat emon projevy k za pouh nedouc naruen hodiny. A vedou-li tyto emon projevy ke kzeskm pestupkm, nemly by bt pedvny k vyzen a ke stanoven postihu pedagogick rad nebo editeli. Na prvn pohled se me zdt, e se toho v hodinch emon vuky mnoho nedje; zejmna uvdomme-li si, na jak zvan problmy je emon vuka zamena. To je vak proto, e (obdobn jako pi dobr vchov v rodin) poznatky, kter si zde dt osvojuje, jsou mal, ale vznamn, a jsou zskvan pravideln v prbhu mnoha let. Jenom tak me emon uen zakoenit v povaze dtte. Nesetnm opakovnm uritch zitk dojde k poslen uritch nervovch spojen a k vytvoen automatickch nvyk, kter je pak mon pout ve chvlch frustrace, smutku nebo ohroen. A tak pestoe kadodenn npl hodin emon vchovy se me zdt jednotvrn, jej vsledek - slun lid -je dnes pro nai budoucnost dleitj ne kdykoliv v historii.

VUKA SPOLUPRCE
Srovnejte situaci z kursu sebepoznvn se svmi vlastnmi kolnmi zitky. Skupina k ptch td se prv chyst hrt zvltn hru, ve kter se studenti rozdl do skupin a skldaj tvercovou skldanku. Avak pravidla hry jim nedovoluj mluvit ani gestikulovat. Uitelka Jo-An Vargov rozdlila tdu do t skupin. Kad skupina pracuje u jinho stolu. Tri pozorovatel, kte u hru znaj, si vezmou tuku a papr a hodnot, kdo se ve skupin ujme veden, kdo ertuje a kdo ru. ci pak vysypou dly skldanky na stl a pust se do prce. Asi za minutu u je jasn, e jedna ze skupin je jako tm pekvapiv zrun: kol dokon za pr minut. Dal skupina ty k pracuje samotsky: kad se sna sloit svj kousek skldanky, avak neda se jim. Pak zanou pomalu pracovat spolu, a slo tak svj prvn tverec. V tmov prci pokrauj, dokud celou skldanku neslo. Ale tet skupina s kolem doposud zpol: jenom jeden tverec je u tm hotov, a i ten vypad spe jako lichobnk. Sean, Fairlie a Rahman na rozdl od druhch dvou skupin doposud nenalezli cestu k inn spoluprci. Jejich frustrace je pmo hmatateln. Zoufale prohlej kusy skldanky na stole, berou je do ruky a pikldaj je k sten sloenm tvercm. Ale vdy znova je ek zklamn: dlky stle nezapadaj. Napt trochu polev, kdy Rahman vezme dva kusy skldanky a d si je ped oi jako masku: jeho kamardi se rozesmj. Pozdji se uke, e toto byl klov okamik cel hodiny.

Uitelka se sna chlapcm pomoci: Ti z vs, kte u kol dokonili, mete dt tm, kte jet pracuj, kad jednu radu." Dagan se pito k doposud zpasc skupin. Uke na dva dlky, kter vyuhuj ze tverce, a ekne: Muste tyhle dva kousky obrtit." Nhle Rahman, s obom svratlm intenzvnm soustednm, zane rychle pohybovat kusy stavebnice. Pochopil nov postup a dlky jeden po druhm zapadaj na sv msta, nejprve v prvn skldance a pak i v ostatnch. A kdy chlapec dokon posledn obrazec, pihlejc spoluci zanou spontnn tleskat. HRANICE SVRU Kdy pak studenti hovo o tom, co novho se prv nauili o prci ve skupin, dojde k jin, intenzivnj vmn nzor. Rahman, vysok kluk s rozcuchanou ktic hustch ernch vlas, a Tucker, pozorovatel skupiny, spolu zanou rozilen diskutovat o pravidle, kter nedovoluje gestikulaci. Tucker m sv svtl vlasy peliv uesny na pinku a npis na zdech jeho modrho trika k: Bu odpovdn", co jet podtrhuje jeho roli rozhodho. Ale nabdnout druhmu dlek se sm - to nen dn gestikulovn!" k Tucker Rahmanovi oste a nesmlouvav. Ale to pece je gestikulace!" vehementn odporuje Rahman. Uitelka si povimne ostrho tnu jejich debaty a zam k jejich stolu. Jde o vznamnou udlost - o spontnn konfrontaci vzruench pocit. Prv ve chvlch tohoto typu dtem nejvce pomh to, co se u nauily. A prv v takovch chvlch se toho mohou bhem nkolika okamik mnoho nauit. A (jak ostatn v kad dobr pedagog) to, co si dti osvoj v napjatch situacch, se jim pevn vtiskne do pamti. Nikdo t, Rahmane, nechce kritizovat, spolupracoval jsi opravdu moc pkn. V co, Tuckere, zkus ci, co m na srdci, ale mrnjm tnem, aby to neznlo tak kriticky," pokou se uitelka usmrnit jejich rozhovor. Tucker u klidnjm hlasem ekne Rahmanovi: Me prost dt dlek tam, kam si mysl, e pat, nebo ho taky me podat nkomu, kdo ho podle tebe potebuje, ani bys pi tom njak gestikuloval. Prost mu to jenom nabdne." Na to Rahman reaguje podrdn: Stailo udlat jenom tohle, (podrbe se na hlav, aby ilustroval nemysln pohyb) a on u pokikoval: ,dn po unky, dn po unky!'." Nen tk poznat, e Rahmanv vztek podncuje jet nco jinho, ne jen tento spor o tom, co je a co u nen posunek. Jeho zrak neustle sklouzv na papr s hodnocenm, kter Tucker napsal a kter - pestoe o nm nepadla ani zmnka, bylo skutenou pinou napt mezi Tuckerem a Rahmanem. Tucker toti napsal Rahmanovo jmno do kolonky oznaen nadpisem Kdo vyruuje?". Pan Vargov postehla, jak Rahman znovu pohldl na urliv hodnocen. Vsad na svj odhad a obrt se k Tuckerovi se slovy: Rahmanovi se

zd, e jsi pouil pli negativn hodnocen - e vyruuje. Co jsi tm mnil?" No, j jsem nemyslel patn vyruovn," k Tucker, te u smliv. Rahman mu sice nev, ale i jeho hlas u zn klidnji: Podle m je to trochu pehnan." Uitelka poukazuje na pozitivn strnku: Tucker chce ci, e to, co me vypadat jako vyruovn, me bt tak potek novho pohledu na problm ve chvli beznadje." Pece ale -," nesouhlas Rahman a jeho nmitky jsou te zameny konkrtn, vyruovat, to je jako kdy se vichni sname na nco soustedit a j udlm tohle - " a udl legran, akovskou grimasu: vypoul oi a nafoukne tve - to by teprv bylo vyruovn." Uitelka se sna chlapce dl emon vst, proto se obrac k Tuckerovi: V dobr vli jsi ekl, e sis nemyslel, e Rahman vyruoval njak negativn. Ale z toho, jak jsi tu zprvu vyslal, to tak nevypad. Rahman potebuje, abys ho vyslyel a aby sis uvdomil jeho pocity. Prost se mu zd, e hodnocen tak negativnm slovem jako e vyruuje, nen spravedliv. Nelb se mu, e to tam takhle o nm pe." Apak dod k Rahmanovi: Lb se mi, jak sis o tom s Tuckerem asertivn promluvil. Neto. Nen samozejm pjemn bt oznaen nlepkou vyruuje. Kdy sis stril ty dly skldanky pmo ped oi, zdlo se, e jsi nervzn, protoe se kol neda, a proto e se pokou takto zmrnit napt ve skupin. Ale Tuckerovi to pipadalo jako vyruovn, protoe neporozuml tvmu myslu. Je to tak?" Oba chlapci pikvnou na souhlas. Ostatn prv dokonuj klid skldanek. Mal tdn drama se chl ke konci. Ctte se u lpe?" zept se uitelka. Nebo vs to jet roziluje?" Ale jo, u je to dobr," odpov Rahman. Jeho hlas je te ti; ct, e byl vyslyen a pochopen. Tucker tak s smvem pikvne. Te si chlapci vimli, e vichni ostatn jsou u pry - odeli do jin tdy. Oto se a spolen vyraz za nimi.

DODATEK: HDKA, KTER NEPROPUKLA

Zatmco nov skupina se pomalu usazuje na svch mstech, pan uitelka Vargov peml o tom, co se prv pihodilo. Co se chlapci asi z t vzruen vmny nzor a z postupnho opadvn napt nauili o een konflikt? Spor, kter peroste v konflikt, zan podle n zpravidla nedostatenou komunikac, dohady a zbrklmi zvry. Lid si sdluj .nepjemn' zprvy takovm zpsobem, e ten, ktermu jsou ureny, me jen velmi tko pochopit, co vlastn chtj ci." V pedmtu sebepoznvn se ci u, e nejde o to zcela se vyhnout vem konfliktm. Lze vak vyeit spory a negativn emoce dve, ne perostou v oteven boj. Ve zpsobu, jakm Tucker a Rahman vedli svoji hdku, u meme vysledovat vliv pedchzejcch lekc. Napklad se oba

pokusili vyjdit svj nzor tak, aby neurychlili vznik konfliktu. Vuka asertivity (kter se li jak od pasivity, tak od agresivity) zan v Nuev u ve tetch tdch. Vede ky k tomu, aby svoje pocity projevovali pmo, avak zpsobem, kter nevzbuzuje agresi. Na zatku sporu se chlapci jeden druhmu pohledem vyhbali. Ale jak debata pokraovala, zanaly se u nich objevovat znmky aktivnho naslouchn": jejich oi se setkvaly a chlapci se k sob obraceli tv. Beze slov si tak vzjemn sdlovali, e sly, co ten druh k. Praktickm uplatnnm tchto dovednost s uritou pomoc pedagoga se asertivita" a aktivn naslouchn" staly pro tyto chlapce nm vce ne jenom przdnmi frzemi ve koln psemce. Staly se zpsobem jednn, ke ktermu jsou chlapci schopni shnout v tch napjatch chvlch, kdy ho nejvce potebuj. Ovldnut emoc je zvlt obtn, protoe je teba pouvat nov postoje v situacch rozilen. V takovch situacch jsou lid zpravidla nejmn schopni pijmat nov informace a uit se novm zpsobm chovn. Proto je zpotku velmi prospn, kdy vmnu nzor usmruje tet osoba. Kad z ns, a u dospl lovk nebo k pt tdy, potebuje pomoci, aby se nauil sm sebe pozorovat, kdy je rozilen," k k tomu Vargov. Vae srdce pitom zbsile bije, mte zpocen ruce a tesou se vm kolena. Ze vech sil se pokoute naslouchat a ovldnout se alespo natolik, abyste nezaali kiet, obviovat nebo abyste se neurazili." Kad, kdo v, jak to chod mezi chlapci v ptch tdch, se urit podiv, e oba, Tucker i Rahman, se snaili vyjdit svj nzor, ani by shli k obviovn, nadvkm nebo kiku. Ani jeden z nich nenechal svoje pocity vzkypt a k opovrlivmu jdi do..." nebo k fyzickmu napaden. Ani jeden se nesnail uniknout odchodem ze tdy. Spor, kter by se bval mohl stt zrodkem podn rvaky, namsto toho poslouil obma chlapcm k prohlouben schopnosti eit konflikty. Kdov, jak odlin by se asi tato hdka vyvjela za jinch podmnek. Dnen dti se perou dnes a denn - a co je hor, rvou se i kvli mnohem menm zminkm.

STAROSTI VEDNHO DNE

Pi tradin seln tafet, kter v Nuev otevr kadou hodinu sebepoznn, nebvaj sla vdy tak vysok jako dnes. Je-li slo nzk - jednika, dvojka nebo trojka - znamen to, e se dt dnes nect dobe, e ho nco trp. Tento obad pak pedagogovi umouje, aby poloil otzku: Chce s nmi mluvit o tom, pro se dnes takhle ct?" A pokud k pikvne (nikdo nen nucen mluvit o svch problmech, kdy se mu nechce), me se se svm trpenm svit. To mu pak dv pleitost zvit rzn konstruktivn een. Trpen, o kterch se v tchto hodinch hovo, se s vkem dt mn. V nich tdch jde asto o posmvn, o rzn strachy a o pocit odstren. Zhruba v est td se zane objevovat nov druh starost: bolest dvek ne-

pozvanch na rande, pocit osamlosti, nezralost ptel, nepjemn situace dt (Velk dti si na m zasedly." Moji kamardi kou a pod chtj, abych to zkusil taky") Tyto vci maj v dtskm ivot velk vznam. Dti se s nimi obvykle svuj mimo tdu: ve koln jdeln, v autobuse cestou do koly nebo na nvtv u kamarda. Anebo se s nimi nesvuj vbec; nechvaj si je pro sebe, v noci o nich osamle pemlej a vlastn nemaj nikoho, s km by je mohly probrat. V pedmtu sebepoznvn se vak mohou stt jednm z diskutovanch tmat. Kad z tchto rozhovor je potencilnm pedmtem pro jednoznan cl sebepoznvn a citov vchovy. Tmto clem je objasnit dtti jeho vztah k sob a k lidem kolem sebe. Pestoe kurs sebepoznn m urit uebn pln, je zde i dostatek prostoru k vyuit takovch okamik, jakm byl konflikt mezi Rahmanem a Tuckerem. Problmy, o kterch ci hovo, jsou ivoucmi pklady, na kterch mohou uitel i studenti aplikovat dovednosti, kter si osvojuj - napklad sprvn postup een konflikt, kter zmrnil napt mezi naimi dvma chlapci.

ABECEDA EMON INTELIGENCE

Kurs sebepoznvn se pouv u tm dvacet let. Lze jej tedy povaovat za model pro vuku emon inteligence. editelka Nuevy, Karen Stone McCownov, mi ekla, e vuka bv nezdka i pekvapiv pokroil: Vykldme-li o vzteku, vedeme dti k tomu, aby pochopily, e tato emoce je tm vdy druhotnou reakc, a e je tedy teba hledat, co se pod n skrv. rl? Jsi uraen? Nae dti se u, e mte vdycky na vybranou, jak budete na emoci reagovat, a e m vce zpsob reakce na urit pocit znte, tm bohat me bt v ivot." Osnovy kursu sebepoznn se tm do puntku shoduj s jednotlivmi oblastmi emon inteligence -a s klovmi dovednostmi, kter psychologov povauj za prostedek primrn prevence cel ady nebezpe hrozcch dnen mldei (kompletn seznam viz dodatek E).2Mezi vyuovan tmata pat sebeuvdomn ve smyslu rozliovn pocit a vytven slovn zsoby pro jejich vyjden; dle schopnost rozeznat, zdali je rozhodnut postaveno na mylenkch nebo spe na citech a schopnost. Dti se tak u vidt dsledky rznch rozhodnut a uvit je pi rozhodovn o takovch oehavch vcech, jako jsou drogy, kouen a sex. K sebeuvdomn pat i znalost vlastnch slabch a silnch strnek: je teba nauit se vidt sm sebe v pozitivnm, avak realistickm svtle (jedin tak se dti vyhnou nstrahm samolibosti). Nuevt uitel tak kladou draz na ovldnut emoc: u dti uvdomit si, co vlastn stoj za uritm pocitem (napklad e je to bolest z ublen, co vyvolalo jejich vztek). Dti se tak u, jak zvldnout svoji zkost, hnv a smutek. Jsou drazn vedeny k tomu, aby pijaly odpovdnost za vlastn rozhodnut a jednm a aby dodrovaly svoje zvazky.

Zkladn sociln dovednost je empatie: porozumn citm druhch, schopnost vidt situaci z jejich perspektivy a schopnost respektovat jejich rozdln emoce a nzory. Jednm z hlavnch zamen kursu jsou mezilidsk vztahy; dti se zde u naslouchat druhm a klst jim otzky, ale tak rozliovat mezi tm, co nkdo k nebo dl, a vlastnmi reakcemi a pocity. Osvojuj si asertivn chovn jako obranu vi pasivit i agresi, u se spolupracovat, eit konflikty a domluvit se na kompromisu. V pedmtu sebepoznvn se neznmkuje; vdy zvrenou zkoukou je ivot sm. Avak na konci osm tdy, kdy ci odchzej z Nuevy na stedn koly, prochz kad sokratovskou zkoukou - stnm testem z nauky o sob. Jednou z otzek tch poslednch zvrench zkouek bylo: Popite, jak byste vhodn pomohli kamardovi vyeit situaci, kdy ho nkdo nut, aby vyzkouel drogy, nebo kdy se mu spoluk posmv." Nebo: Uvete nkolik zpsob, jak se zdrav vypodat se vztekem, stresem nebo strachem." Kdyby Aristoteles, kter se tak hluboce zabval lidskmi emocemi, doposud il, urit by jej to potilo.

EMON GRAMOTNOST V CHUDCH TVRTCH

Skeptit lid mohou pochybovat, zdali jsou kursy tohoto typu inn i v nich socilnch vrstvch. Mohou si myslet, e nco takovho lze uskutenit pouze v v mal soukrom kole, kde je kad dt v uritm smru nadan. Je tedy vbec mon vyuovat emon dovednosti i v prosted, kde je jich nejvce teba, to jest v divokm chaosu sttnch kol v chudch tvrtch uvnit velkch mst? Jednou odpovd by mohla bt nvtva Stedn koly Augusty Lewis-Troupov v New Havenu, kter je Vukovmu centru Nueva na hony vzdlen ekonomicky i sociln. Nen pochyb o tom, e na tto kole panuje stejn vzruen z uen a poznvn jako v Nuev. Jde o jednu ze dvou kol s rozenou vukou prodnch vd pro ky ptch a osmch td, pijman z celho New Havenu. Studenti mohou klst otzky o fyziklnch zkonitostech vesmru prostednictvm satelitnho spojen pmo astronautm v Houstonu nebo sestavovat potaov programy pro hran hudby. Avak kvli hromadnmu odchodu blho obyvatelstva na pedmst do soukromch kol tvo navzdory tmto vukovm vymoenostem 95 procent student Afroamerian a Hispnci. Tato kola je vzdlena jen pr blok od budov Yalesk univerzity. Pesto stoj vlastn u v jinm svt: v upadajc dlnick tvrti, kde v padestch letech bydlelo dvacet tisc lid, vtinou zamstnanch v okolnch tovrnch, od Mln Olina Brasse a po Winchesterovu zbrojovku. Dnes poet pracovnch pleitost poklesl na necel ti tisce. S tm poklesla i ivotn rove rodin zdejch obyvatel. New Haven, podobn jako tolik dalch prmyslovch mst v Nov Anglii, po hromadnm propoutn upadl do chudoby, provzen rozenm nsil a drog. V odpov na nalhav problmy msta v osmdestch letech sestavila skupina psycholog a pedagog na blzk univerzit vukov program zam-

en na rozvoj socilnch schopnost. Jde o adu kurs, kter pokrvaj tm stejn oblasti jako Kurs sebepoznn ve Vukovm centru Nueva. Avak v New Havenu je souvislost s konkrtnm nebezpem asto velmi bezprostedn a dotk se kadodennho ivota dt. Kdy se ci osmch td u, jak se lze sprvnm osobnm rozhodovnm vyhnout chorobm typu AIDS, nejde jen o koln cvien. V New Havenu je nejvy podl en nakaench HIV v celch Spojench sttech. Mnoho matek, kter poslaj sv dti do tto koly, je touto chorobou postieno, a maj ji tak nkte ci. Pesto e navtvuj kolu s rozenmi osnovami, mus se jej ci potkat se vemi problmy vnitnho msta. Mnoho dt ije v tak neuspodan, nekuli straliv rodinn situaci, e nkdy prost nezvldnou pijt do koly. Tak jako ve vech kolch v New Havenu, nejnpadnjm znamenm, kter zdrav nvtvnky, je dobe znm dopravn znaka v podob lutho kosotverce. Na znace vak stoj npis Bezdrogov zna". U dve ns vt Mary Ellen Collinsov. Pracuje zde ve funkci kolnho facilittora - jakhosi univerzlnho ombudsmana, zamenho na rzn specifick problmy, kter ivot na kole pin. Mezi jej koly pat tak pomhat uitelm s vukou socilnch schopnost ve tdch. Kdy uitel nev pesn, jak urit tma vyuovat, Collinsov s nm pijde do tdy a postup mu pedvede. Uila jsem tady celch dvacet let," ekla mi hned po pozdravu. Podvejte se, co se tu ted kolem dje - podle m u nelze dle vyuovat jenom klasick pedmty -jen si vezmte ty problmy, s jakmi se mus tyhle dti v ivot potkat. Tak teba dti, kter ivo, protoe maj AIDS nebo to m nkdo z rodiny; nejsem si jist, e by to v diskusi o AIDS ekly. Ale jakmile dt v, e uitel m zjem i o jeho citov problmy, a nejenom o ty vzdlvac, pak je cesta k rozhovoru otevena." Ve tetm pate tto star cihlov koly provd Joyce Andrewsov svoji ptou tdu pedmtem socilnch schopnost. Tento pedmt je na rozvrhu tikrt do tdne. Andrewsov, stejn jako vichni ostatn uitel ptch td, se zastnila zvltnho letnho kursu vuky tohoto pedmtu. Z jejho naden je vak patrn, e j jsou tato tmata i osobn blzk. Dnen hodina je zamena na rozeznvn pocit. Dti se u pocity sprvn pojmenovvat a pesnji mezi nimi rozliovat. Jde o klovou emon dovednost. Z minul hodiny mly dti za kol vystihnout z asopisu obrzek oblieje, pojmenovat pocit, kter tato tv vyjaduje, a vysvtlit, jak se pozn, e se lovk na obrzku takto ct. Po vybrn domcch kol uitelka vype jednotliv emoce na tabuli: smutek, ustaranost, vzruen, tst a tak dle. Pak se pust s osmncti ky, kte dnes pili do koly, do rychlho opakovn. Dti sed ve tyech skupinkch. Vzruen zvedaj ruce a sna se zachytit pohled uitelky, aby byly vyvolny. Pak uitelka pipe na tabuli slovo frustrace a zept se: Kdo z vs nkdy poctil frustraci?" Vechny ruce vylet do vzduchu. Jak jste se pi tom ctili?" Odpovdi se jen hrnou: Unaven." Zmaten." Nemete jasn pemlet." zkost." Byl jsem cel popleten."

Pak k seznamu pibude i natvan a Joyce ekne: Jak se pozn, kdy je uitel natvan?" Kdy se vichni ci mezi sebou bav," odpov vesele jedna z dvek. Andrewsov rozd pedtitn pracovn listy. V jednom sloupeku jsou obrzky chlapc a dvek. Kad z nich vyjaduje jednu ze esti zkladnch emoc: tst, smutek, vztek, pekvapen, strach a hnus. U kad emoce je popis pslun aktivity obliejovch sval. Napklad:
STRACH:

stajsou otevena a koutky jsou povytaen smrem kum, rty jsou napjat. Oi jsou oteven a jejich vnitn koutky mrn pozvednuty. Obo je pozvednut a staen zrove. Upro sted ela j sou vrsky.3 Dti si protaj pracovn listy a po tvch jim pebh vraz strachu, pekvapen nebo odporu, jak se pokouej napodobit obrzky podle popisu svalovch pohyb provzejcch kadou emoci. Tento zpsob vuky pochz pmo z vzkum lidsk mimiky Paula Ekmana a pedn se tm v kadm vodnm kursu psychologie na vysokch kolch; na zkladnch kolch se vak o nm mluv jen zdka, pokud vbec nkdy. V tto lekci se dti u spojovat pocit se slovnm vyjdenm a s vrazem oblieje, kter k nmu pat. Mon vm to pipad tak samozejm, e nen ani teba se to uit. Nicmn tyto znalosti mohou zabrnit a pekvapiv bnm vpadkm v emon gramotnosti. Nezapomnejme, jak asto dtt trapii" asto vztekle vybuchnou jenom proto, e si chybn vykldaj neutrln projevy jako neptelsk, a jak dvky, kter si vytvo poruchu pjmu potravy, nejsou schopny rozliit vztek od zkosti a od hladu.

EMON GRAMOTNOST V PESTROJEN

Protoe osnovy jsou u beztak pedimenzovny jak novou ltkou, tak pli velkm potem pedmt, mohou nkte uitel pirozen pociovat nechu k zaveden novho pedmtu pro vuku zklad emon inteligence. Zavdt nov pedmt vak nen vbec nutn; sta zaadit vuku o citech a mezilidskch vztazch do osnov jinch pedmt. Tato tmata se mohou stt pirozenou soust hodin ten a psan, zdravovdy, prodnch a jinch vd, obansk nauky a dalch bnch pedmt. Ve kolch v New Havenu je v nkterch roncch vuka dovednost potebnch pro ivot samostatnm pedmtem; v jinch roncch se vak kursy socilnho rozvoje zaazuj do ostatnch pedmt: jejich ltka je probrna teba v rmci ten i zdravovdy. Nkter tmata jsou dokonce vyuovna v hodinch matematiky - zvlt zkladn studijn dovednosti, jako napklad jak se soustedit, jak nalzt motivaci k uen a jak zvldnout svoje pohnutky a umt dvat pozor.

Nkter tmata z emonch a socilnch dovednost u vbec nepat do osnov samostatnho pedmtu nebo kursu, jsou vak vudyptomnou soust vuky a ivota koly. Jednm z model tohoto postupu - v podstat neviditelnho kursu emonch a socilnch dovednost - j e Projekt rozvoje dtte vytvoen tmem vdc pod vedenm psychologa Erika Schapse. Tento projekt, pvodem z Oaklandu v Kalifornii, se v souasn dob zkou v nkolika kolch po celch Spojench sttech, vtinou v oblastech s podobnmi problmy, jako m upadajc sted msta v New Havenu.4 Jde o pedem pipraven soubor materil, kter je mono zaadit do ji existujcch pedmt. A tak teba ci prvnch td tou v hodinch ten pbh Skoknek a Ropuka jsou kamardi". Skoknek se neme dokat, a si bude hrt s Ropukou. Ta ale doposud sp. A tak Skoknek zkou rzn triky, aby Ropuku co nejdv probudil. Pbh se pouv jako zklad pro tdn diskusi o ptelstv a o tom, jak to je, kdy se vs nkdo sna podvst. ada dobrodrunch pbh se zase zabv takovmi tmaty, jako je sebeuvdomn i uvdomovn si poteb svho kamarda. Pi ten nkterch pbh lze s dtmi mluvit o tom, jak to je bt terem posmchu. A pomoc jinch pbh se dti u, jak sdlet svoje pocity s kamardy. Vukov pln obsahuje adu stle sloitjch pbh odpovdajcch rovni k v jednotlivch tdch zkladn koly; etba tchto pbh poskytuje uitelm vstupn body k diskusi o takovch tmatech, jako je napklad empatie, ohleduplnost nebo lska. Zkvalitnit emon vuku na kolch lze tak tm, e uitel pehodnot zpsob, jakm postupuj u k s kzeskmi problmy. Ve uveden Program rozvoje dtte zdrazuje, e prv ve chvli, kdy dt zlob, m pedagog pleitost pedvat dtti chybjc dovednosti: napklad umn ovldat vlastn pohnutky a impulsy, schopnost vysvtlovat sv pocity i schopnost eit konflikty. Znme pece lep vchovn metody ne donucovac a fyzick tresty. Uitel, kter vid, jak se ti prvci strkaj a hdaj, kdo bude prvn ve front na obd, me chlapcm ci, aby kad z nich zkusil uhodnout urit mylen slo. Ten, kdo se stref nejbl, me jt prvn. Bezprostednm pouenm plynoucm z takovho zsahu je, e existuj i nestrann, spravedliv een malichernch spor. Hlubm pouenm je pak zkuenost, e spory je mon eit vyjednvnm. Postup pedveden uitelem mohou dti pout k urovnn hdky nkdy v budoucnu. A protoe vkiky J prvn!" se ozvaj v nich tdch na kadm kroku (ostatn tento postoj u leckoho petrvv i po cel ivot), je takov inspirativn zsah uitele mnohem poiti vnj ne to obvykl autoritativn: Necht toho!"

EMON ROZVRH
Moje kamardky Alice a Lynn si se mnou nechtj hrt." Tato pdn stnost pochz od kyn tet tdy Zkladn koly Johna Muira v Seattlu. Anonymn odesilatelka ji strila do potovn schrnky" ve

td. Tou potovn schrnkou" je pomalovan kartnov krabice, do kter dti p svoje stnosti a problmy, aby si pak o nich mohly ve td promluvit a pemlet o tom, jak se s nimi vypodat. V diskusi se nekaj jmna tch, kterch se to tk. Msto toho uitel zdrazn, e s takovmi problmy se obas potkaj vechny dti a e vichni se potebuj nauit, jak si s nimi poradit. Povd se teba o tom, jak to je bt odstrkovn a neoblben, anebo co me lovk udlat pro to, aby byl ostatnmi pijat. Dti pak maj pleitost vyzkouet si nov een svch trampot. Tm si roz jednostrann mylen, kter za jedin zpsob een neshod povauje konflikt. Potovn schrnka pomh prun urovat tmata jednotlivch hodin podle skutench poteb dt. Probraj se takov pote a problmy, kter se dt zrovna tkaj. Pli pevn stanoven osnovy se toti mohou snadno promnlivmu ivotu dtte odcizit. Jak dti rostou, mn se i npl tchto hodin. Vuka emonch dovednost mus odpovdat stupni vvoje dtte -jedin tak je skuten inn. Bhem dtskho ivota je tedy teba ji opakovat vdy v takov form, kter vyhovuje roziujcmu se chpn dtte a problmm, se ktermi se dt v pslunm vku setkv. A kdy je teba zat? Mnoz kaj, e ani v prvnch letech ivota nen pli brzy. Napklad takov ast na domcm vukovm programu, jak citov vst svoje mal dti (batolata i dti jet mlad), me podle harvardskho pediatra T, Berryho Brazeltona mnoha rodim jedin prospt. Dnes ji existuj pdn argumenty pro to, aby se emon a sociln dovednosti systematitji zdrazovaly i v pedkolnch zazench. Jak jsme vidli v kapitole dvanct, pipravenost dt se uit je do znan mry determinovna rozvinutm nkterch zkladnch emonch dovednost. Pedkoln lta jsou pitom pro rozvjen tohoto zkladu rozhodujcm vkem. Dokzalo se, e jsou-li tyto emon dovednosti od potku dobe pstovny (dleit podmnka), me to mt dlouhodob pozitivn vliv na citov a spoleensk ivot dtte, a to a do jeho asn dosplosti (dsledkem je napklad men poet drogovch zvislost a men poet zaten; ale tak lep manelstv a vy vdlky).5 Takov psoben je nejinnj, je-li pimen stupni emonho vvoje dtte.6 Dti maj intenzvn pocity u ve chvli, kdy se narod (o tom svd i pl novorozenc). Mozek novorozence jet zdaleka nen pln rozvinut (jak jsme vidli v kapitole patnct). Jedin pi pln dosplosti mozkovch struktur (proces jejich vyzrvn pitom probh podle vrozench biologickch hodin v prbhu celho dtstv a potkem adolescence) budou i emoce dtte pln zral. Repertor pocit novorozence je znan primitivn oproti emocm ptiletho dtte, A i ty jsou ve srovnn s rozmanitost pocit dospvajcho lovka velmi omezen. Dospl a pli snadno podlhaj myln pedstav, e jejich dt je citov vyzrlej ne odpovd vku. Zapomnaj, e kad emoce m svj pedem naprogramovan okamik, ve kterm teprve me vstoupit do ivota dtte. Napklad na vychloubn tyletho chlapce rodie asto reaguj pokrnm, pestoe sebeuvdomn potebn pro rozvjen skromnosti se zpravidla neobjevuje ped ptm rokem vku.

asov rozvrh emonho rstu zce souvis i s rozvojem ostatnch psychickch oblast, zejmna s rozvojem kognitivnho poznvn na jedn stran a mozkovm a biologickm vyzrvnm na stran druh. Jak ji vme, emon schopnosti typu empatie nebo sebeovldn se zanaj vytvet doslova od narozen. Ve vku od t do pti let probh intenzvn dozrvn spoleenskch emoc": pocit nejistoty a pokory, rlivosti a zvisti, pchy a sebejistoty. K jejich rozvoji je nezbytn schopnost srovnvat sebe s ostatnmi. Kdy ptilet dti vstoup do rozshlejho socilnho svta kolky, dostvaj se tak zrove do svta vzjemnho porovnvn. Takovto srovnvn je podncovno nejen touto vnj zmnou, ale tak dozrnm kognitivn dovednosti: dti u dokou srovnvat sebe s ostatnmi v konkrtnch vlastnostech, a u jde o oblbenost, pitalivost nebo o umn jezdit na skateboardu. Je to prv tento vk, kdy v ns me nae star sestra se svmi sammi jednikami vy volat pocity mncennosti a pesvden, e jsme hloup". Dr. David Hamburg, psychiatr a prezident Spolenosti Carnegie, kter hodnotila nkter z prvnch program emonho vzdlvn, povauje lta vstupu do koly a pot obdob pechodu na druh stupe zkladn koly nebo do niho gymnzia za dva klov meznky v rozvoji pizpsobivosti dtte.7 Hamburg se domnv, e ve vku od esti do jedencti let je kola pro dt zatkvac zkoukou a rozhodujc zkuenost, kter vrazn ovlivn jeho dospvn a cel dal ivot. Pocit vlastn hodnoty dtte zvis do znan mry na jeho kolnch spch. Dt, kter se patn u, si postupn rozvine poraeneck i sebedestruktivn postoje. Ty pak mohou mt negativn dopad na cel jeho ivot." Hamburg dle tvrd, e aby bylo dt schopn zuitkovat intelektuln stimulaci, kterou kola nepochybn je, mus mt ji rozvinutou schopnost odkldat uspokojen nebo odmnu na pozdj dobu, dle mt uritou sociln odpovdnost, ovldat svoje emoce a mt optimistick postoj k ivotu". Jinmi slovy - potebuje emon inteli8 genci. Obdobm mimodnch zmn v tlesn i duevn oblasti je puberta. Puberta je proto i rozhodujc dobou pro zskvn uritch emonch a socilnch dovednost. Hamburg vypozoroval, e naprost vtina adolescent se setk s kouenm, s alkoholem, s drogami, se sexualitou a s dalmi pokuenmi ji ve vku mezi deseti a patncti lety."9 Pechod na druh stopen zkladn koly nebo na ni gymnzium znamen konec dtstv a sm o sob pedstavuje pro dt obrovskou emon zt. Bez ohledu na vechny ostatn problmy dochz pi vstupu do tohoto novho kolnho prosted prakticky u vech student k poklesu sebejistoty a nrstu rozpaitosti. Jejich nejvnitrnj pedstavy o sob jsou oteseny. K jednomu z nejvraznjch specifickch vkyv dochz v oblasti socilnho sebevdom" - tj. v sebejistot student, e si dokou nalzt kamardy a udret si je. Hamburg se domnv, e prv v obdob tohoto bolestnho pechodu je nesmrn prospn podpoit schopnost chlapc a dvek vytvet si blzk vztahy, pekonvat krize v ptelstv a posilovat vlastn sebevdom.

Hamburg tak uvd, e pi pestupu k na druh stupe zkladn koly, na samm potku dospvn, si lze povimnout uritch odlinost u dt, kter absolvovaly vuku emonch schopnost: nov vztahy s vrstevnky, zven nronost studia a pokuen kouit nebo uvat drogy trp tyto dti mn ne jejich vrstevnky. Zskaly toti emon dovednosti, kter je alespo doasn chrn ped zmatkem a negativnmi vlivy, kter poprv vstupuj do jejich ivot.

JDE o SPRVN NAASOVN

Vdeck poznatky vvojovch psycholog a dalch vdc o rozvjen jednotlivch emoc v prbhu dtstv a dospvn se stle roziuj. Pomoc tchto poznatk meme neustle zpesovat, co by se dti mly uit na uritch stupnch rozvoje emon inteligence a jak (a nakolik trval) budou asi nsledky pro ty, kterm se nepoda vas si odpovdajc schopnosti osvojit. Meme ovem tak (a to je podstatn) upesovat, jakmi postupy je mon tyto nedostatky v emonch schopnostech doplnit. Napklad ve vchovnm programu v New Havenu se u od nejnich td vyuuj zkladn prvky sebeuvdomn, rozhodovn a jednn v mezilidskch vztazch. V prvn td sed dti v krouku a podvaj si kostku cit", jej stny jsou popsny takovmi slovy, jako teba smutn nebo rozilen. Kdy na n pijde ada, dti popisuj situaci nebo udlost, kdy se ctily tak, jak je uvedeno na kostce. Tato hra procviuje schopnost pevdt pocity do slov. Dti navc sly, e i ostatn maj podobn pocity, a to rozvj jejich empatii. Ve tvrt nebo pt td se vztah k vrstevnkm stv pro dt nesmrn dleitm. Proto se zan s vukou dovednost, kter pomhaj vytvet a prohlubovat ptelstv. K takovm dovednostem pat schopnost empatie, a dle ovldn pohnutek a hnvu. Napklad pro empatii je zcela nezbytn osvojen schopnosti poznvat emoce ve vrazu tve. Tato schopnost se na zdej kole clevdom rozvj od ptho ronku. Ve tdch je vyven plakt se semaforem", jeho clem je pomoci dtem se zvldnm vlastnch impuls. Je na nm zachyceno est krok: erven svtlo: lut svtlo: 1. Zastav se, uklidni se a pemlej, ne zane jednat. 2. ekni, o co ti jde a jak se ct. 3. Stanov si pozitivn cl. 4. Promysli mnoho rznch een. 5. Pedem zva vechny jejich nsledky. 6. Tak - a u me vyzkouet nejlep een.

Zelen svtlo:

Pedagogov pipomnaj semaforov pravidlo" vdy, kdy se dt zan vztekat nebo kdy se ur kvli drobnm nezdvoilostem, anebo teba m-li na krajku, protoe ho ostatn kdl. Tato nzorn pomcka nabz konkrtn kroky, jak se s tmito problematickmi okamiky vypodat.

Krom ovldn emoc vedou tyto kroky i k mnohem innjmu jednn. Nedouc emon impulsy se zde zvldaj technikou dv uvauj - a nejednej zbrkle jen na zklad svch prvnch pocit". Pokud se tato technika postupn dostaten zakoen, me se rozvinout v innou strategii pro zvldn ivotnch rizik jak adolescence, tak i dosplosti. V est td se vuka zan vce zamovat na pokuen a vliv sexu, drog nebo pit alkoholu - tedy prv na ty jevy, kter v tomto vku zanaj vstupovat do ivota dt. V devt td se klade draz na schopnost chpat vci a udlosti i z pohledu druhch, nebo dospvajc mlad lid se setkvaj se stle nejednoznanjmi socilnmi situacemi. Rozzlob-li se chlapec, kdy vid, jak se jeho dvka bav s jinm chlapcem," k k tomu jeden z uitel, vedeme jej ktomu, aby posoudil i z jejich hlediska, o co vlastn podle nich lo, a ne aby zbrkle hned vyvolval hdku."

EMON GRAMOTNOST JAKO PREVENCE

Jedny z nejinnjch vchovnch program emon gramotnosti vznikly ve snaze zabrnit specifickm problmm, pedevm nsil. Jednm z nejrychleji se rozvjejcch preventivnch program je Kurs tvoivho een konflikt, kter prv probh na nkolika stovkch kol v New York City a po celch USA. Tento kurs se zamuje na to, jak urovnvat hdky na hiti. Takov hdka toti me perst i v tragdii, jako se to stalo napklad na Jeffersonov stedn kole, kde lana Moorea a Tyronea Sinklera zastelil jejich spoluk. Zakladatelkou Kursu tvoivho een konflikt a editelkou nrodnho centra pro tuto metodu v Manhattanu je Linda Lantieriov. Je pesvdena, e posln tchto kurs daleko pesahuje pouhou prevenci nsil mezi mlde. k: Program studentm jasn demonstruje, e krom pasivity a agrese existuje jet cel ada monost, jak reagovat na konflikt. Ukazujeme jim zbytenost nsil a nahrazujeme jej konkrtnmi dovednostmi. Dti se zde u, jak brnit sv prva, ani by k tomu pouvaly fyzickou slu. Sname se pitom ve studentech vypstovat celoivotn postoj. Tato vchova se zdaleka netk jen dt s nejvtm sklonem k agresivit."10 V jednom cvien maj studenti za kol pemlet o jakkoli drobnm, jednoduchm relnm kroku, kterm by mohli urovnat konflikt, jen kdysi proili. Jindy si studenti pehrvaj scnku, v n se dospvajc dvka pokou pst koly a rozl ji, jak hlasit si jej mlad sestra pout na magnetofonu rapovou muziku. V zchvatu frustrace star sestra hudbu vypne a protestm mlad sestry nevnuje pozornost. Tda pak navrhuje, jak je mon problm vyeit uspokojiv pro ob strany. Jednm z tajemstv spnosti tohoto vchovnho programu je draz, kter klade na roziovn emonch znalost za hranice tdy - na hit a do koln jdelny, kde dti provaj vtinu emon vypjatch situac. Nkte studenti se u, jak zastvat roli prostednka, kter se zan uplatovat ve tet a tvrt td. Vznikne-li pt mezi dtmi hdka, mohou tako-

vho prostednka vyhledat, aby jim pomohl spor urovnat. Prostednci (vyjednavai, meditoi) se u, jak eit rvaky, vyhroovn, posmvn, rasov nesrovnalosti a dal potenciln nebezpen incidenty ve kolnm ivot. Prostednk se u formulovat svoje nzory tak, aby ob strany mly pocit, e jeho rozhodnut je opravdu nestrann. Prostednk postupuje nejastji tak, e se s rozvadnmi spoluky nkde v klidu posad a sna se je pimt k tomu, aby jeden druhho bez peruovn a bez urek vyslechli. Pitom ob strany utiuje a zaujm jejich nzorovou pozici. Kad z rozvadnch spoluk potom svmi slovy opakuje to, co bylo eeno, aby bylo vidt, e skuten vemu naslouchali. Pak se spolen pokouej nalzt een pijateln pro ob strany. Usnesen asto mv formu podepsan dohody. Krom urovnvn hdek se vchovn program pedevm sna nauit dti jinak pemlet o sporech vbec. Angel Perez, kter byl na zkladn kole jednm z prostednk, k tomu ekl: Tento pedmt zmnil mj zpsob mylen. Dv jsem si vdycky myslel, e kdy m nkdo zane pronsledovat, kdy si na m nkdo dovol, tak e jedinm eenm je rvaka nebo alespo hdka; prost e jim to musm njak oplatit. Ale po absolvovn tohoto kursu jsem zaal uvaovat pozitivnji. Kdy mi nkdo udl nco nepjemnho, u se nesnam mu to oplatit; msto toho zkoum eit dan problm." A svj postoj roziuje Angel Perez i mezi svmi spoluky. Kurs tvoivho een konflikt se zamuje pedevm na prevenci nsil. Podle Lantieriov vak m rozshlej posln. Lantieriov je toti pesvdena, e dovednosti potebn pro nensiln vystopovn nelze oddlovat od spektra emonch schopnost; tedy e znt svoje pocity, umt ovldnout nhl citov hnut nebo vyrovnat se se zrmutkem je pro prevenci nsil stejn dleit jako teba ovldm vzteku. Podstatn st vuky se proto zamuje na zklady emon inteligence, mezi n pat rozliovn ir kly pocit, schopnost je verbln vyjdit a vctit se do nich. Kdy Lantieriov hovo o hodnocen vsledk svho programu, s pchou poukazuje na rozen kamardstv, ohleduplnosti a starostlivosti" mezi dtmi, stejn jako na pokles potu rvaek, vzjemnho uren a hdek. K podobnm zvrm o emon gramotnosti dosplo i konsorcium psycholog, kdy se pokouelo nalzt optimln zpsob, jak pomoci dtem a dospvajcm, kte se dostali na drhu zloinu a nsil. Destky studi takovch chlapc (jak jsme se pesvdili v kapitole patnct) nm objasnily cestu, kterou se ubraj ivoty vtiny z nich. Zanaj zbrklost a astm vzteknm se v prvnch kolnch letech. Na konci prvnho stupn zkladn koly jsou u tyto dti neoblben a osaml, a proto se v nsledujcch letech zanaj stkat s chlapci sob podobnmi. A tehdy u pomalu zan nezzen flmovn a prvn trestn innost. Na prahu dosplosti pak u m velk vtina tchto chlapc policejn zznam a na konflikty reaguje zpravidla nsilm. Kdy se psychologov pokoueli vhodn zashnout tak, aby chlapce odchlili od smovn ke zloinu a k nsil, opt dospli k vukovmu pro-

gramu emon gramotnosti.11 Jeden z nich, jej vytvoil vdeck tm pod vedenm Marka Greenberga na Washingtonsk univerzit, se jmenuje Rodie a uitel pomhaj studentm (angl. zkratka je PATHS - Parents and Teachers Helping Students; zrove lze tuto zkratku peloit jako ivotn drhy")- Vukovho programu se astnili nejen ti studenti, kte se dostali na scest a vuku emon gramotnosti potebovali nejnalhavji, ale vdy rovnou cel tda. U skupiny problmovch chlapc tak nevznikl pocit diskriminace. Ostatn tato vchova je vdy prospn pro vechny dt. V prvnch kolnch letech se dti krom jinch dovednost u i ovldat sv vlastn pohnutky. Pokud si toti tuto schopnost vas nerozvinou, mvaj pak problmy s udrenm pozornosti, m zaostvaj ve vuce za ostatnmi. Dal dleitou dovednost je umt rozliovat svoje pocity; PATHS program obsahuje padest lekc zamench na rzn emoce. Ty nejzkladnj, jako teba vztek nebo tst, se vyuuj v nejnich tdch. Pozdji se kurs zamuje i na sloitj emoce: na rlivost, pchu, vinu. Pi vuce emonho uvdomovn se dti tak u sledovat, co ct ony samy a co ct ostatn lid, A u se tak, jak rozliit n skuten neptelsk jednn od takovho jednm, kter jim jako neptelsk pouze pipad. To je velmi uiten zejmna pro studenty s agresivnmi sklony. Jednou z nejdleitjch lekc je pochopiteln ovldn vzteku. Dti se pedevm u, e je naprosto normln a pirozen pociovat vztek, stejn jako vechny ostatn emoce, avak e jen nkter reakce jsou v podku. Jin naopak v podku nejsou." I zde k zskn sebekontroly dtem pomh stejn semafor", jak se pouv v New Havenu. Dal tematick okruhy se zamuj na budovm ptelstv nebo na een socilnch problm, kter vedou dt na cestu ke zloinu.

REFORMOVAN KOLY: SPOLEENSTV, KDE SE PROJEVUJE ZJEM,' UEN VLASTNM PKLADEM

Dnen rodina je stle mn schopna poskytnout svm dtem pevn zakotven v ivot. Proto se koly stvaj mstem, kde dti maj pleitost svoje nedostatky v citov a sociln oblasti dohnat. V dnm ppad vak nelze ci, e koly samy o sob mohou nahradit vechny sociln instituce, kter asto selhvaj nebo se k selhn aspo bl. Ale protoe prakticky kad dt do koly chod (alespo zpotku), me se mu stt mstem, kde zsk zkladn ivotn lekce, kter by mon jinak ani nedostalo. D se tedy ci, e v sociln vchov zan kola nahrazovat selhvajc rodinu. K takovmuto rozen tradin lohy koly pispv i koncept emon gramotnosti. Aby koly dokzaly tuto nesmrn nronou roli vykonvat, mus dojt ke dvma zsadnm zmnm: za prv mus uitel pekroit hranice svho tradinho posln, a za druh se mus lid zat vce podlet na ivot koly.

To, zda na kole je nebo nen zvltn pedmt vnovan vhradn emon vchov, je mnohem mn dleit ne to, jakm zpsobem je tato ltka dtem pedkldna. Neexistuje snad dn jin pedmt, ve kterm je kvalita pedagoga tak rozhodujc. Chovn uitele k km je toti samo o sob modelem, a de facto velmi psobivou vchovnou lekc. Kdykoliv uitel hovo s jednm studentem, dvacet i ticet pihlejcch k se nco nau. Existuj uitel, kte k takov vchov pirozen smuj. Zdaleka ne kad pedagog m vak pro to vhodnou povahu. Aby si na to mohl troufnout, mus bt v prvn ad schopen nenucen hovoit o citech (ne kadmu je to pjemn). Standardn pedagogick vzdln pitom pipravuje uitele na tento druh vuky jen velmi mlo, anebo vbec ne. Proto programy emon gramotnosti zpravidla zanaj nkolikatdennm specilnm kolenm uitel. Mnoz uitel zprvu jen velmi neochotn pistupuj k tmata, kter je tak vzdlen jejich zavedenmu zpsobu vuky. Je vak prokzno, e prvn praktick zkuenosti vtinu uitel sp povzbu ne odrad. Kdy se uitel ve kolch v New Havenu poprv dozvdli, e budou koleni pro vuku kurs emon gramotnosti, jedenaticet procent z nich uvedlo, e se jim do toho nechtlo. U po roce vyuovn vak vce ne devadest procent z nich eklo, e je tento pedmt bav, a chtli ho vyuovat i v nsledujcm roce.

ROZEN LOHA KOLY

Koncept emon vchovy roziuje nai pedstavu o loze koly v ivot dtte. V jistm smyslu je nvratem ke klasick roli vzdln. Zdaleka se nejedn pouze o zmnu uebnch osnov. Toto rozshlej pojet umouje pedagogm vidt v citovch krizch dt ve td i mimo ni pleitost k emon vchov. Postup je nejinnj, je-li do nj zapojena i rodina. Do mnoha kurs emon vchovy jsou proto zaazeny i lekce pro rodie. Ti se zde dozvdaj o tom, co se jejich dt ve kole u, aby mu potom mohli doplovat to, co si ze koly pineslo. Lekce uren pro rodie maj vak i dal lohu: mohou pomoci tm rodim, kte chtj lpe zvldat citov ivot vlastnho potomka. Tmto zpsobem dti zskvaj patin poznatky o emonch dovednostech ze vech stran. Tim Shriver, vedouc Programu emon vchovy v New Havenu, k tomu ekl: Pokud se dti zanou prt a strkat se ve koln jdeln, uitel je pole ke stejn starmu prostednkovi'. Ten se s nimi posad a v klidu probere jejich konflikt. Pitom se bude snait pimt ob dti, aby vidly situaci i z pohledu toho druhho a aby uvaly techniku, kterou se nauily ve td. Treni budou uvat tuto techniku pi urovnvn spor na hiti. Mme i kursy pro rodie, kde je ume, jak i doma pouvat tyto metody." Takov vchovn psoben na dt z nkolika stran (tzn. nejenom ve td, ale i na hiti; nejen ve kole, ale i doma) je pro jeho citov rst optimln. Zvyuje se tak pravdpodobnost, e to, co se dti nau v hodinch

emon vchovy, nezstane jenom ve td, ale bude vyzkoueno, praktikovno a zdokonaleno ve skutench citovch krizch. Pedpokld to vak u spojen koly, rodiny a spolenosti. A tak lze teba ve spoluprci s mstnmi obany vybudovat prostory pro zakldn jakchsi emonch zjmovch krouk", kde by dti mohly poctit, e je ostatn maj rdi a e si jich v, a kde by si tak vytvely citov vztah ke spolukm, uitelm i ke kole samotn.12 Napklad koly v tak problematickch oblastech, jako je New Haven, kde asto dochz k rozpadu rodin, nabzej celou adu projekt, na kterch se podlej dobrovolnci z okol a kter poskytuj zamstnn i zbavu studentm, kte nemaj dostaten rodinn zzem. S problmovmi dtmi, kter maj ve sv vlastn rodin jen velmi mlo spolehlivch, lskyplnch dosplch, tak dobrovoln trv ve kolch v New Havenu svj voln as solidn dospl dobrovolnci. Strun eeno - optimln program emon gramotnosti by ml zanat v ranm vku a pizpsobovat se st dtte. Ml by v urit form probhat po celou dobu koln dochzky a psobit na dt na nkolika rovnch ve kole, doma i ve spolenosti. Vtinu takto strukturovan emon vchovy lze obvykle zaadit do bnho reimu koly. Pesto vak znamenaj tyto programy vznamnou zmnu ve vech osnovch. Bylo by naivn ekat, e pi jejich zavdn do kol nenastanou dn pekky. Mnoha rodim se bude napklad zdt, e tmata emon vchovy jsou pli osobn na to, aby byla vyuovna ve kole, a zeje nejlep ponechvat tyto zleitosti na rodich (tento argument je ovem dvryhodn jednom v ppad, e rodie dtem tyto dovednosti skuten pedvaj; pokud tomu tak nen, ztrc takov tvrzen svoji pesvdivost). Uitel zase budou jen neochotn pistupovat na to, e maj vnovat st vuky tmatm, kter na prvn pohled se vzdlvnm dt vbec nesouvisej. Vichni pedagogov budou potebovat zvltn kolen, aby mohli tento pedmt uit. Tak nkter dti se budou brnit, zvlt pokud se emon vchova nebude tkat jejich kadodennch starost nebo pokud budou mt pocit, e naruuje hranice jejich soukrom. Dle je zde problm, jak udret vysokou kvalitu vuky. Je teba zajistit, aby nedochzelo k nepatin propagaci nevhodn sestavench program emon vchovy, kter by jen opakovaly katastrofick vsledky patn pojatch kurs prevence drogovch zvislost nebo prevence nedoucho othotnn. Uvdomme-li si vechna tato nebezpe, me ns napadnout vtrav otzka: pro bychom do toho vlastn vbec mli jt?

DOKE EMON GRAMOTNOST SKUTEN ZMNIT IVOT DTTE?

Tohle je non mra mnoha uitel: uitel Tim Shriver jednoho rna otevel mstn noviny a zjistil, e jeden z jeho oblbench bvalch k, Lamont, byl devtkrt stelen na ulici v New Havenu a nyn je v kritickm stavu.

Lamont byl jednou z vdch osobnost koly. Byl to pkn hromotluk mil est stop a dva palce. Hrl americk fotbal ve kolnm drustvu, byl ohromn oblbenm obrncem, pod se usmval," vzpomn Shriver. Chodval do klubu vedoucch, ktermu jsem pedsedal. Hovoili jsme tam tehdy i o modelu een problm, znmm jako SOCS." SOCS je zkratkou pro situace, monosti, dsledky a een (angl. Situation, Options, Consequence, Solutions). Tato metoda m tyi body: eknte, o co vlastn jde a jak mte pocity, pak pemlejte o monostech een problmu a o monch dsledcch jednotlivch rozhodnut, pak si vyberte nejsprvnj een a to uskutente. Nejde vlastn o nic jinho ne o dosplej formu metody semaforu". Podle Shrivera Lamont rd promlel mon inn een tkch dilemat stedokolskho ivota - zabval se napklad problmy ve vztazch s dvkami nebo monostmi, jak se vyhnout rvace. Avak po stedn kole se ukzalo, e tch pr lekc v klubu zejm bylo mlo. Lamont se zaal potulovat po ulicch, v moi chudoby, drog a zbran. V estadvaceti letech le na nemocninm lku, obvzn od hlavy a k pat, s tlem plnm dr po kulkch. Shriver spchal do nemocnice a Lamonta tam vyhledal. Ten sotva mohl mluvit. U lka stly jeho matka a dvka. Kdy Lamont spatil svho bvalho uitele, pokynul mu. Shriver se nad nm sklonil, aby slyel jeho slova, a zrann zaeptal: Shrivere, jestli se odsud dostanu, budu u vdycky pouvat SOCS." Lamont navtvoval stedn kolu jet ped zavedenm emon vchovy. Byl by jeho osud jin, kdyby ve kole zskal dovednosti, kter se dnes vyuuj ve sttnch kolch v New Havenu? Ve nasvduje tomu, e by tomu tak mohlo bt, avak nelze to tvrdit s jistotou. Jak to vyjdil Tom Shriver: Jedna vc je jasn: mstem een socilnch problm nen pouze tda, ale tak koln jdelna, ulice, domov." Vezmme si teba svdectv uitel, kte se podleli na vchovnm programu v New Havenu. Jeden z nich si vzpomn, jak ho navtvila jeho bval studentka, doposud svobodn, a ekla, e by se tm jist stala svobodnou matkou, kdyby se v hodinch sociln vchovy nenauila, jak brnit svoje prva."13 Jin uitelka si vzpomn, jak jej kyn mla tak patn vztah se svou matkou, e jejich rozhovory tm vdycky konily kikem. Pot, co se dvka nauila, jak se uklidnit a zat pemlet dv, ne zane jednat, matka se uitelce svila, e nyn me s dcerou mluvit, ani by se neustle musely hdat. Jedna kyn est tdy pedala uitelce sociln vchovy psan, ve kterm se svovala, e jej nejlep kamardka je thotn, nem, s km by si o tom promluvila a uvauje o sebevrad. Dvka byla pesvdena, e uitelce nebude osud kamardky lhostejn. Kdysi jsem sledoval hodinu sociln vchovy v sedm td jedn zkladn koly v New Havenu. Uitelka se zeptala dt, zdali by nkdo chtl vyprvt o njakm sporu nebo hdce z nedvn minulosti, kter dobe skonila." Baculat dvanctilet dvka rychle zvedla ruku: Jedna holka mla bt moj kamardkou a nkdo ekl, e se se mnou chce poprat. ekli mi, e po kole si m pr nkde za rohem pkn pod."

Avak namsto toho, aby se rozzlobila a zatoila jako prvn, dvka se rozhodla pout postup, ktermu se nauila v sociln vchov: zjistit nejprve, co se vlastn dje, a nedlat zbyten zbrkl zvry. Tak jsem za n la a zeptala jsem se j, pro ty vci ekla. A ona mi odpovdla, e nic takovho nikdy neekla. Take jsme se vbec nepoply." Tento pbh se zd bt pomrn bezvznamn. Avak dvka, kter jej vyprv, u byla vylouena z jin koly, protoe se prala s ostatnmi dtmi. V minulosti vdy nejprve zatoila; vyptvala se a potom, anebo vbec ne. To, e se postavila ke zdnlivmu nepteli konstruktivnm zpsobem a nevyvolala okamit ve vzteku roztrku, bylo pro tuto dvku malm, ale opravdovm vtzstvm. Mon nejpdnj dkaz pro to, jak siln vliv m tato speciln vuka na mlde, podvaj informace, kter mi sdlil editel tto koly dvanctiletch. Dti pistien pi rvace jsou podmnen vyloueny ze koly. Toto pravidlo se dodruje za vech okolnost. Ale od zaveden emon vchovy se poet tchto vylouen zaal trvale sniovat. Loni," ekl editel, jsme mli 106 podmnench vylouen. Letos, do dnenho dne, a to u je bezen, jich bylo jenom 26." To jsou konkrtn vsledky. Ale nezvisle na tchto pbzch o zlepench nebo zachrnnch ivotech stle zstv otzka, do jak mry tato vuka skuten sv absolventy ovlivn. Z dlouhodobho sledovn vyplv, e tyto kursy nezmn dti pes noc; postupn, rok za rokem, se vak zeteln zan zlepovat jak atmosfra koly, tak i postoje a emon dovednosti dt, kter nauench technik vyuvaj. Pro objektivn hodnocen spnosti tchto vchovnch program byla navrena cel ada hodnotcch kritri. Nejpesnj z nich srovnvaj absolventy kurs s dtmi ze stejnho prosted, kter vak tento pedmt ve kole nemaj. Hodnocen chovn dt provdj nezvisl pozorovatel. Jin metoda sleduje zmny u stejnch k ped a po absolvovn emon vchovy. Pouvaj se pitom objektivn mtka chovn, jako je napklad poet rvaek na kolnm hiti nebo mnostv vylouench student. Pi pohledu na vechna tato hodnocen je jasn patrn tento pozitivn vliv takovto vuky na rozvoj emonch a socilnch schopnost dt, na jejich chovn ve td i mimo ni a na jejich schopnost uit se (podrobnosti viz dodatek F):
EMON SEBEUVDOMN

Zlepen v rozliovn a vyjadovn vlastnch emoc Lep pochopen piny vlastnch pocit Rozliovn mezi city a iny

ZVLDN EMOC
I

Dti se lpe vyrovnvaj s frustrac a vztekem a dokou tyto pocity ovldnout

Sniuje se poet urek, hdek, rvaek a vyruovn ve td Dti dokou projevit svj hnv vhodnm zpsobem, bez fyzickho napadn Sniuje se poet vylouench student a disciplinrnch trest Sniuje se vskyt agresivnho nebo sebedestruktivnho chovn Dti maj pozitivnj city k sob, ke sv rodin a ke kole Lep zvldn stresu Dti jsou mn osaml a mn asto trp zkost

TVOIV UPLATNN EMOCI'

Vt pocit odpovdnosti Lep schopnost soustedit se na dan kol a dvat pi vyuovn pozor Snen impulsivity, schopnost vce se kontrolovat Lep koln vsledky
EMPATIE: ROZLIOVN EMOC

Vt schopnost podvat se na problm i z hlediska nkoho jinho Vzrst empatie a citlivosti k pocitm ostatnch lid Zlepen schopnosti naslouchat druhmu
ORIENTACE V MEZILIDSKCH VZTAZCH

Rozvinutj schopnost analyzovat a pochopit mezilidsk vztahy Schopnost innji eit konflikty a urovnvat spory Schopnost lpe eit problmy v mezilidskch vztazch Dti jsou aserti vnj a efektivnji komunikuj Dti jsou oblbenj, pteltj, trv vce asu s kamardy Vrstevnci tchto dt je vce vyhledvaj Dti jsou starostlivj a ohleduplnj Dti jsou spoleentj a dokou se harmonicky zalenit do skupiny Dti jsou sdlnj a ochotnj pomoci; dokou inn spolupracovat V jednn s ostatnmi jsou tyto dti demokratitj Jedna z poloek tohoto seznamu si zaslou zvltn pozornost: vuka emon vchovy zlepuje i uebn vkony a koln vsledky dt. Nejedn se o ojedinl zjitn: ke stejnmu zvru doli vdci v cel ad vzjemn nezvislch studi. V posledn dob pli mnoha dtem chyb schopnost zvldat svoje emon vkyvy, naslouchat nebo se soustedit, ovldat svoje impulsy a touhy, pociovat odpovdnost za svoji prci nebo mt zjem o uen. Proto vechno, co tyto emon kvality pomh rozvjet, pome zrove i se vzdlvnm. Proto lze ci, e s emon vchovou toho kola doke dti nauit vce. Dokonce i dnes, v dob sniovn dotac ve kol-

stv a takzvanho nvratu zpt k zkladm, nelze pehlet tyto pdn dkazy, e takovto vukov programy by skuten mohly zvrtit dlouhodob pokles kvality vzdlvn a podpoit koly v uskuteovn jejich hlavnho posln. Jde tedy nepochybn o investici, kter se vyplat. Krom pozitivnho vlivu na kvalitu vzdlvn pomh emon vuka dtem tak lpe naplnit svoji ivotn roli, bt lepmi kamardy, studenty, syny a dcerami - a v budoucnosti se pak stt lepmi partnery pro manelstv, lepmi dlnky nebo editeli, lepmi rodii a obany. Pestoe ne vechny dti si tyto dovednosti osvoj stejn pevn, emon vchova psob pozitivn tm na kadho. Stoupajc pliv zved vechny lod," ekl k tomu Tim Shriver. Rozvjet tyto schopnosti nepotebuj zdaleka jenom problmov dti; i pro ostatn to me bt jakmsi okovnm proti ivotnm problmm."

CHARAKTER, ETIKA A UMN DEMOKRACIE

Pro souhrnn oznaen skupiny schopnost a postoj, kter vytvej emon inteligenci, existuje dvn slovo: charakter. Charakter, pe Amitai Etzioni, sociln teoretik z Univerzity George Washingtona, je jakmsi psychickm svalem, kter je nezbytn pro etick chovn."14I filozof John Dewey si uvdomoval, e morln vychova je nejinnj tehdy, zskvaj-li dti poznatky pi skutench udlostech, a ne pi pouh abstraktn vuce.15 k se, e rozvjen charakteru je zkladem demokratick spolenosti. Podvejme se tedy na to, jak emon inteligence tento zklad upevuje. Nezbytnm pedpokladem pro rozvoj charakteru je sebeovldn. U od dob Aristotelovch vdli filozofov, e ctnostn ivot stoj pedevm na sebeovldn. S tm zce souvis i dal klov vlastnost - schopnost sm sebe motivovat a vst, a u pi uen, pi dokonovn prce nebo pi rannm vstvn. A jak jsme ji vidli, schopnost odkldat uspokojen a vdom usmrovat svoje jednn je jednou z tch zkladnch emonch dovednost, kterm se kdysi kalo vle. Abychom dokzali v ptomnosti ostatnch jednat sprvn, musme ovldat sami sebe; pedevm sv touhy 16 a vn," pe Thomas Lickona ve sv prci o rozvjen charakteru. Abychom udreli emoce pod vldou rozumu, potebujeme silnou vli." Schopnost odsunout stranou vlastn sobeck zjmy a touhy pozitivn ovlivuje sociln chovn lovka: otvr cestu empatii, skutenmu vyslechnut; jen tak jsme schopni vidt situaci i z pohledu druhho lovka. Empatie vede k lsce, starostlivosti, k altruismu a soucitu. Chpn vc i z pohledu druhho lovka rozbj stereotypn pedsudky a pstuje toleranci a schopnost akceptovat rozdly. Tchto povahovch vlastnost je v na stle pluralistitj spolenosti teba vce ne kdykoliv pedtm. Jen tak mohou lid spolen t ve vzjemn ct a vytvoit pedpoklady pro 17 vznik tvoivho veejnho dialogu. Jde o zkladn umn demokracie. koly, pe dle Etzioni, maj pi pstovn charakteru stedn roli. Vtpuj mladm lidem sebeovldn a empatii, kter jim umouj

skuten pijmout obansk a morln hodnoty.18 Uit dti o hodnotch vak zdaleka nesta: dti je potebuj uplatovat v praktickm ivot. To je mon pouze za souasnho budovn emonch a socilnch dovednost. Proto lze ci, e emon gramotnost velmi zce souvis s prohlubovnm charakteru, s morlnm rozvojem a se smyslem pro obanstv.

POSLEDN SLOVO
Pi dopisovn tto knihy jsem se setkal s nkolika znepokojivmi novinovmi lnky. Jeden z nich oznamuje, e pestelky jsou dnes v Americe na prvnm mst mezi pinami smrti; u pevily dokonce i nad autonehodami. Druh lnek pojednv o tom, e poet vrad se v poslednm roce zvil o ti procenta.19 Zvl burcujc je pedpov kriminologa, e stojme na prahu smrt zloinu", kter by mla vypuknout v nsledujcm desetilet. Svoje tvrzen zdvoduje tento kriminolog tm, e se vrazn zvyuje poet vrad spchan mlde ve vku trncti a patncti let a e tato vkov skupina je ve skupin vech dt pouze zachycenm vrcholkem ledovce. V nsledujc dekd budou tito mlad lid ve vku mezi osmncti a tyiadvaceti lety; tedy v obdob, kdy lid pchaj nejvce nsilnch trestnch in. Prvn znmky nadchzejc smrt zloinu se u objevuj. Tet lnek napklad uvd, e v letech 1988 a 1992 vykazuj zznamy ministerstva spravedlnosti 68% nrst potu mladch lid obvinnch z vrady, zvanho napaden, loupee a znsilnn. Samotn poet napaden pak vzrostl o celch osmdest procent.20 Tito dospvajc lid jsou prvn generac, kter m k dispozici nejen revolvery, ale u i automatick zbran. Generace jejich rodi byla prvn v historii, kter mla tak irok pstup k drogm. Skutenost, e dospvajc lid nos bn pi sob steln zbran, s sebou nese nebezpe, e hdky, kter by kdysi konily rvakou, skon dnes stlenm. A jak poznamenal jin odbornk, tito dospvajc lid se nijak zvl neumj hdkm a sporm vyhbat". A pro e jim tato zkladn emon dovednost dl takov problmy? Jednm z dvod je, e jsme se jako spolenost nijak zvl nesnaili, aby se kad dt nauilo ovldat svj vztek nebo pozitivn eit konflikty - stejn jako jsme se neobtovali nauit nae dti empatii, ovldn impuls nebo kterkoliv dal ze zkladnch emonch schopnost. Ponechvme prost emon vvoj naich dt nhod. Tm ovem zamekvme nenahraditelnou pleitost (podmnnou relativn pomalm vyzrvnm mozku) pomoci svm dtem vytvoit si zdrav emon repertor. Navzdory velkmu zjmu nkterch pedagog o emon gramotnost je vuka tohoto pedmtu stle spe vzcnost. Vtina uitel, editel a rodi prost nev, e nco takovho vbec existuje. Nejlep pklady nalzme vtinou mimo hlavn proud vzdlvn: v hrstce soukromch kol a v nkolika stovkch kol sttnch. dn vukov program, vetn tohoto, neme samozejm vyeit vechny problmy. Avak uvme-li,

ped jakou kriz my a nae dti dnes stojme, a uvdomme-li si, jakou nadji do budoucna nm me zaveden tto vuky do kol pinst, musme se sami sebe zeptat: Nemli bychom tyto nejzkladnj dovednosti potebn pro ivot nauit kad dt? Vdy je potebuje dnes vce ne kdykoli pedtm! A kdy ne nyn, tak kdy?

Dodatek A

Co jsou to emoce?
Chtl bych ci nkolik slov o tom, co chpu pod pojmem emoce. O pesn vznam tohoto termnu se filozofov a psychologov pou u vce ne sto let. V Oxfordskm slovnku anglitiny je emoce definovna jako jakkoliv rozruen nebo znepokojen mysli, pocit, ve, stav jakhokoliv mentlnho rozruen i rozilen". J pouvm slovo emoce k oznaen pocit a s nimi spojench mylenek, psychickch a fyzickch stav, a tak ady pohnutek k uritmu jednn. Uvme-li vechny monosti variac, mutac, nuanc a kombinac jednotlivch emoc, pak meme mluvit o existenci celch stovek emoc. A intuitivn dokeme rozliit jet mnohem vce jemnch citovch odstn, ne kolik jich lze vyjdit slovy. Dodnes se vdci neshodli v tom, kter e z emoc by mly bt povaovny za primrn, tj. za jaksi zkladn spektrum cit, jejich menm vznikaj vechny ostatn emoce. Nen dokonce snad ani jist, zdali vbec njak primrn emoce existuj. Nkte teoretikov navrhuj rozdlen emoc do nkolika skupin. Zdaleka ne vichni vdci vak s nimi souhlas. Na ukzku uvdm alespo hlavn pedstavitele jednotlivch kategori a nkter z jejich prvk: Hnv: zuivost, hrubost, nenvist, zloba, popuzenost, rozhoen, roztrpenost, zatrpklost, zaujatost, podrdnost, otrvenost, neptelstv a v extrmu a patologick nenvist a nsil. Smutek: al, zrmutek, neradostnost, sklenost, neveselost, melancholie, sebeobviovn, osamlost, zoufalstv a v patologickm extrmu a tk deprese. Strach: zkost, nervozita, ustaranost, zden, obavy, zl pedtuchy, ostchavost, podezvavost, popudlivost, pochybnosti, hrza, ds, lekavost, v psychopatologii pak fobie a panika. Radost: tst, leva, spokojenost, blaho, poten, pobavenost, hrdost a zadostiuinn, smyslov poten a rozko, vzruen, naden, zancen, uspokojen, euforie, extze, rozmarnost, v extrmu pak mnie. Lska: ptelstv, dvra, tolerance, velost, pijet, laskavost, pitalivost, oddanost, obdiv, zamilovanost, okouzlen. Pekvapen: ok, div, ohromen, as.

 Rozhoen odpor, pohrdn, opovren, znechucen, pezravost, averze, nelibost, zhnusen, okliven si. Hanba: vina, stud, zrmutek, zklamn, vitky svdom, ponenost, ltost, pocit pokoen, zkrouenost a kajcnost. Tento seznam neme samozejm vyeit cel problm kategorizace emoc. Kam bychom pak mohli zaadit teba takovou rlivost, kter je sice variac hnvu, ale obsahuje v sob tak smutek a strach? A kam pat takov lidsk ctnosti, jako jsou nadje a vra, odvaha a odputn, jistota a vyrovnanost? Nebo takov klasick nectnosti jako teba pochybovanost, namylenost, lenost a otuplost? A co nuda? Na tyto otzky nelze jednoznan odpovdt; a vdeck diskuse, jak nejsprvnji klasifikovat emoce, me pokraovat. Pro oprvnnost pedpokladu, e existuje pouze hrstka zkladnch emoc, svd krom jinho i objev Paula Ekmana z Kalifornsk univerzity v San Francisku. Paul Ekman zjistil, e specifick obliejov projev ty emoc (strachu, zloby, smutku a poten) rozliuj lid ve vech svtovch kulturch stejn - vetn negramotnch nrod, neovlivnnch masovmi mdii. Tyto emoce jsou tedy univerzln. Ekman pracoval s fotografiemi obliej, kter s technickou pesnost vyjadovaly jednotliv emoce. Tyto fotografie ukazoval lidem z kultur velice vzdlench (napklad Forem z Nov Guinei, pslunkm odznutho kmene, ijcho vysoko ve vzdlench horch, na rovni doby kamenn). Vichni tito lid z rznch kout svta rozliovali pi Ekmanov pokusu stejn zkladn emoce. Toto univerzln chpn obliejovch vraz jednotlivch emoc pravdpodobn poprv zaznamenal Darwin. Ten v nm vidl potvrzen sly evolunch vliv, kter tak pevn vtiskly tyto signly do naeho centrlnho nervovho systmu. V otzce hledn zkladnch princip jsem i j zastncem Ekmanovy teorie klasifikace emoc. Spolu s nm povauji hlavn emon kategorie - hnv, smutek, strach, poten, lsku a zahanben - za zklad nekonen pestrch odstn naeho citovho ivota. U kad z tchto skupin meme nalzt urit jdro, odkud v nesetnch mutacch vyvraj dal a dal odstny. Nlady jsou od jdra zkladnch emoc u ponkud vzdlenj; jsou mn vyznaen a trvaj mnohem dle ne emoce (jen velmi vzcn se vydrme zlobit cel den, je vak u zcela bn bt cel den nerudn a podrdn; v takov nlad pak snadno podlhme kratm zchvatm hnvu). Jestlie nlada je tedy jdru zkladnch emoc u ponkud vzdlena, pak jet vzdlenj je temperament: sklon k uritm emonm stavm nebo nladm, kter rozhoduje o tom, zdali jsme melancholit, bod i ostchav. A jet jinde nalzme zjevn emon poruchy, ktermi jsou napklad klinick deprese nebo chronick zkost.

Dodatek B

Charakteristika emonho uvaovn

A v poslednch letech se objevily vdeck teorie o emonm uvaovn, kter vysvtluj, pro bv nae jednn tak asto citov motivovno: pro meme bt v jedn chvli tak rozumn, a u za okamik jednat naprosto iracionln. Tyto teorie tak upozoruj na to, e emoce maj svoji vlastn logiku a svj vlastn zpsob mylen. Pravdpodobn dv nejlep prce na toto tma vytvoili nezvisle na sob Paul Ekman, vedouc Institutu mezilidskch interakc pi Kalifornsk univerzit v San Francisku, a Seymour Epstein, klinick psycholog na Univerzit v Massachusetts.1 Kad z nich pouval jin druhy vdeckch dkaz, a pesto oba identifikovali stejnou zkladn skupinu vlastnost, ktermi se emoce odliuj od ostatnch jev duevnho ivota.2 Rychl, ale nedbal reakce Emon mysl reaguje mnohem rychleji ne nae racionln mylen. Jedn okamit: ani na okamik se nezastav, aby zvila, co to vlastn dl. Jej pohotovost znemouje pout analytick vahy, kter jsou charakteristick pro nae racionln mylen. Bhem evoluce se tato rychlost uplatovala pedevm pi tch nejzkladnjch rozhodnutch (napklad na co zamit v nebezpe pozornost). Dky emocm mohl lovk provdt ve zlomku sekundy ivotn dleit rozhodnut, napklad pi stetu s nebezpenm zvetem. Bude potravou on mn, nebo j jemu? Ti ivoichov, kte o tchto otzkch pemleli pli dlouho, se pravdpodobn nedostali k tomu, aby mli poetn potomstvo, ktermu by mohli pedat geny pro tuto pomalou reakci. iny, pro kter se emon centra rozhodnou, v sob maj znanou dvku jistoty. Je to pravdpodobn dsledek jejich jednostrannho, zjednoduujcho pohledu na svt, kter me bt pro racionln mysl naprosto neuchopiteln. A a se zklidnme (nkdy dokonce jet bhem akce), napadne ns: Pro jsem to vlastn udlal?". A to je jasnm znamenm

toho, e nae racionln mysl se u zan probouzet; zdaleka ne ovem rychlost naich emonch reakc. Mezi vyvolvajcm vjemem a nstupem citov reakce nemus bt prakticky dn asov odstup. Mechanismus, kter tyto vjemy hodnot, mus tedy bt schopen pracovat velmi rychle, dokonce i podle mtek mozku, v nm se reakn as pot na tisciny sekundy. Toto zhodnocen nezbytnosti uritho inu probh automaticky, takovou rychlost, e nesta vstoupit do naeho vdom.3 Tento rychl a nedbal typ emon reakce ns pepadne doslova ani vme, co se vlastn dje. Tento zpsob rychlho vnmn obtuje pesnost ve prospch rychlosti. Spolh se na prvn dojmy a reaguje na pouh schematick obraz situace nebo jen na jej nejvraznj aspekty. Situaci hodnot najednou, jako celek. Reaguje okamit; neposek ani nkolik zlomk sekundy potebnch k uvlivjmu zhodnocen situace. A tak se me snadno stt, e msto pozornho zhodnocen podrobnost rozhodne o celkovm dojmu jen nkolik nejvraznjch prvk situace. Nae emon mysl doke pohotov rozeznvat emoce ostatnch lid (on se na m zlob, ona le, je mu to lto). Nae emon mysl um tak intuitivn posoudit situaci a ci nm, na koho si mme dt pozor, komu meme vit a kdo je rozilen. Emon mysl je nam radarem pro sledovn nebezpe. Pokud bychom my nebo snad nai pedkov bhem evoluce ekali, a nm tyto dleit informace poskytne nae racionln mylen, nejenom e bychom se mohli mlit, mohli bychom bt i po smrti. To, e tyto dojmy a intuitivn zvry vznikaj ve zlomcch sekundy, m vak tak sv nevhody: vzhledem k rychlosti svho vzniku mohou bt nezdka ponkud zavdjc nebo i docela chybn. Paul kman se domnv, e prv vzhledem k on rychlosti (vdy emoce dokou zaplavit nae uvaovn dve, ne si jejich ptomnost vbec stame uvdomit) jsou emoce tak vysoce adaptivn; mobilizuj ns, abychom byli schopni reagovat na nalhav udlosti, ani bychom marnili as pemlenm, jak a zdali vbec mme jednat. Ekman vytvoil systm pro detekci emoc z jemnch zmn napt obliejovho svalstva. Jeho pomoc pak dokzal zachytit mikroemoce, kter pebhaj po tvi v intervalech kratch ne polovina sekundy. Se svmi spolupracovnky objevil, e emoce se zan projevovat ve zmnch napt obliejovho svalstva u nkolik tiscin sekundy po udlosti, kter citovou reakci vyvolala, a e fyziologick zmny charakteristick pro danou emoci (napklad zmna distribuce krve i zven srden frekvence) se tak objevuj u po zlomcch sekundy. Tato rychlost je zvlt patrn u intenzivnch emoc - teba u strachu vzniklho nhlm ohroenm. Ekman je pesvden, e intezvn emoce pracuje naplno jen velmi krtce - dov sekundy. Vdy z evolunho hlediska by pece bylo nevhodn, ovldla-li by emoce mozek a tlo na dlouhou dobu, bez ohledu na mnc se okolnosti. Pokud by emoce vyvolan uritou udlost dominovaly naemu mylen i pot, co udlost u pominula, znamenalo by to, e nereaguj na zmnu situace; v tom ppad by vak byly jen velmi patnmi rdci. Aby emoce trvaly dle, mus pina petrvvat a emoci

trvale vyvolvat (tak napklad ztrta milovanho lovka v ns vzbuzuje dlouhotrvajc smutek). Pokud city trvaj cel hodiny, mn se zpravidla v nlady. Nlady dodvaj naemu mylen urit zabarven. Neovlivuj vak zpsob naeho vnmn zdaleka tak siln, jako tomu je ve chvlch naplno psobcho emonho rozruen.

Nejprve city a pak mylenky

Racionlnmu mylen trv o nkolik okamik dle, ne zaregistruje situaci a zane reagovat. Prvn impuls" v citov napjat situaci proto vychz ze srdce", nikoliv z hlavy". Znme vak tak jet jin typ emon reakce pomalej ne tato bleskov rozhodnut. Ne d tento typ reakce vzniknout vyhrann emoci, naped zan vt a dozrvat v naich mylenkch. Takov zpsob podncovn emoc je uvenj a zpravidla si pomrn jasn uvdomujeme mylenky, kter k dan emoci vedou. Pi tto citov reakci probh rozshlej hodnocen situace. Pi urovn, kter emoce vznikne, tentokrt hraj klovou roli nae mylenky (kognitivn funkce). Pot, co se rozhodneme, e tenhle taxik m chce oidit" nebo e tohle dt je prost rozkon", nsleduje i patin citov reakce. Pi tomto pomalejm sledu pedchz pocitu pln formulovan mylenka. Touto cestou vznikaj komplikovanj emoce, jako teba obava ped nadchzejc zkoukou, stud a jin. K rozvinut tchto sloitjch emoc dochz dov ve vteinch nebo minutch. I podle toho poznme, e jde o emoce, kter vznikaj teprve na podklad mylenky. Naproti tomu ony bleskov vznikajc city se rozvjej souasn s mylenkami, nebo jim dokonce pedchzej. Tato poplachov emon reakce dominuje v situacch, kter maj prvoad vznam pro peit. V tom spov sla tchto rychlch rozhodnut: v jedinm okamiku ns mobilizuj k obran ped nebezpem. Nae nejsilnj pocity jsou nedobrovolnmi reakcemi - nememe se rozhodnout, kdy ns zachvt. Lska," napsal Stendhal, je jako horeka, kter pichz a odchz nezvisle na na vli." Nejenom lska, ale i n hnv i strach ns nhle pepadnou a nm se zd, e jsme jen hkou osudu a e vci se jaksi dj, ani bychom o nich rozhodovali. Z tohoto dvodu nm mohou poskytnout alibi: Je to prv ta skutenost, e si nememe vybrat cit, kter ns zachvt," k Ekman, co lidem umouje omluvit svoje iny tm, e 1 jednali pod vlivem emoc.'" Stejn jako existuje rychl a pomal cesta vzniku emoc - jedna skrze okamit dojmy a druh skrze zamylen - existuj i emoce, kter vznikaj z naeho pn. Pkladem me bt teba zmrn manipulovn emocemi, patc do hereckho invente: napklad slzy provzejc smutn vzpomnky, kter si vyvolvme prv kvli jejich efektu. Herci jsou v tto oblasti mnohem obratnj ne my ostatn; mnohem lpe se vyznaj v tomto zmrnm vyuvn druh cesty k emocm, pi n se pocity dostavuj na zklad mylenek. Nememe sice podstatn zmnit specifickou emoci.

kterou v ns urit druh mylenky vyvol; velmi asto si vak meme vybrat, na co budeme myslet. Stejn jako erotick snn v ns vzbuzuje sexuln pocity, tak i astn vzpomnky ns mohou rozveselit, anebo melancholick mylenky ns dovedou k zachmuen. Nae racionln mysl vak zpravidla nerozhoduje o tom, jak emoce bychom mli" pociovat. Pocity se prost dostavuj a hotovo. Nae racionln vdom kontroluje u jen prbh tchto reakc. A na nkolik mlo vjimek nen v na moci se rozhodnout, kdy se rozlme, kdy budeme smutn a podobn.

Symbolick, dtsk realita

Nae citov logika je vhradn asociativn. Prvky nebo zlomkov vjemy, kter symbolizuj skutenost nebo kter vyvolvaj vzpomnky na urit udlosti, maj v naem emonm mylen stejnou vhu jako skutenost sama. Proto mohou pirovnn, metafory a pedstavy pmo oslovit nae city, tak jak tomu bv v umn: v romnech, filmech, poezii, psnch, dramatu a operch. Velc duchovn uitel, jako Buddha nebo Je, otevrali srdce svch uednk tm, e mluvili jazykem cit: v podobenstvch, v pohdkch a v pbzch. Z ist racionlnho hlediska se zdaj nboensk rituly a symboly nesmysln: mluv toti jazykem srdce. Tuto logiku lidskch cit vstin popisuje Freud ve sv teorii primrnho mylenkovho procesu": je to logika nboenstv a poezie, psychzy a dt, sn a mt (a jak k Joseph Campbell: ...sny jsou nae soukrom mty, mty jsou sdlen sny."). Primrn proces je klem k pochopen takovch dl svtov literatury, jako je Odysseus Jamese Joyce: v primrnm mylenkovm procesu je zde proud vyprvn urovn volnmi asociacemi. Jeden pedmt je symbolem dalho, jeden cit nsleduje jin a nahrazuje jej; celky krystalizuj do podoby st. Neexistuje as, neexistuj zkony piny a nsledky. V primrnm mylenkovm procesu nen dn ne" - mon je vechno. Metoda psychoanalzy spov sten v umn tyto vznamov substituce rozlutit a objasnit. Pokud se emon mysl d podle tto logiky a pravidel, kdy jeden prvek symbolizuje jin, skutenost nemus bt nutn definovna svoj objektivn identitou: zle pedevm na tom, jak je skutenost vnmna, jak se vci zdaj bt. Co nm co pipomn, je zpravidla mnohem dleitj, ne co to opravdu je". V emonm ivot me identita vc pipomnat hologram, nebo jedna st vyvolv obraz celku. Seymour Epstein zdrazuje, e zatmco racionln mysl logicky spojuje pinu a nsledek, nae emon mylen to takto vtinou nerozliuje; spojuje prost jen vci a situace, 5 kter se v nkterch rysech vzjemn npadn podobaj. Nae emon uvaovn je v mnoha smrech dtinsk. A je tm dtintj, m intenzivnj je nae emoce. Pat sem teba i kategorick

mylen, kdy vechno je ern anebo bl, bez jakchkoliv odstn ed. Ten, kdo je pokoen trapnou situac, me okamit nabt pesvden, e ...j vdycky udlm vechno patn". Dalm aspektem tto dtinskosti je vztahovan mylen: lovk vnm udlosti kolem sebe zaujat a je pesvden, e vechno je zamen proti nmu, jako napklad idi, kter po autonehod vysvtlil, e telefonn sloup se prost vytil pmo na m". Toto dtinsk uvaovn je sebepotvrzujc: potlauje nebo ignoruje vzpomnky i skutenosti, kter by jeho pesvden zpochybnily, a soustedje se na ty, kter jej upevuj. Nae racionln zvry jsou doasn a nezvazn: nov dkazy mohou urit pesvden vyvrtit a nahradit je jinm - racionln mylen zdvoduje svoje zvry objektivnmi dkazy. Naproti tomu nae citov mylen povauje svoje zvry za absolutn pravdiv; jakkoliv svdectv o opaku tedy nebere v vahu. Proto je tak tk dohadovat se s nkm, kdo je rozilen: nen dleit, jak oprvnn jsou vae dvody z hlediska logiky - pokud zrove tak nesouhlas s emonm pesvdenm vaeho partnera, nemaj pro nj vae logick dvody dnou vhu. City si potvrzuj svoji oprvnnost samy. Maj svoje vlastn dkazy" a sv vlastn vnmn skutenosti.

Minulost penesen do ptomnosti

Kdy se urit udlost zd v njakm ohledu podobn jin, citov nabit vzpomnce, reaguj nae emon centra tm, e navod emoci, kter provzela ony minul okamiky. Na souasnou situaci reagujeme citov tak, jako by to byla minulost.6 asto si tedy nemusme uvdomit (zvlt je-li zhodnocen situace rychl a automatick), e co bylo kdysi pravdou, u dnes dvno neplat. Ten, kdo se dky bolestivmu bit v dtstv nauil reagovat na hnviv zamraenou tv intenzvnm strachem a odporem, si tuto reakci do urit mry uchov i v dosplosti, pestoe zlovstn vraz u s sebou dn takov nebezpe nenese. Pokud jsou emoce intenzvn, pak i reakce, kterou vyvolvaj, je zjevn a nememe si j nevimnout. Jsou-li vak nae city nejasn nebo slab, nemusme si svou probhajc citovou reakci ani uvdomit; v dan situaci vak pesto jemn ovlivuje nae jednn. Mylenky a reakce se v takov chvli zabarvuj naimi vzpomnkami, i kdy se nm me zdt, e reagujeme ist jenom na souasn okolnosti. Nae emoce zapoj do svho psoben i racionln mylen, take velmi snadno najdeme i racionln dvody, kter opravuj nae chovn pouze kontextem ptomnosti, ani bychom si uvdomovali vliv citov nabitch vzpomnek. Proto nemusme mt ani tuen, o co nm ve skutenosti jde, a pitom jsme sklopevn pesvdeni o tom, e to vme docela pesn. V takovch chvlch pevldne emon mysl nad rozumem a pouv jej k vlastnm clm.

Vliv emonho stavu na vnmn skutenosti Citov mylen je do znan mry specifick pro urit stav: je urovno konkrtnm pocitem vznikajcm v dan chvli. Jak myslme a jednme, kdy jsme zamilovan, je naprosto odlin od toho, jak se chovme, jsme-li rozzuen nebo sklen. Kadmu pocitu nle jeho vlastn, odlin repertor mylenek, reakc, dokonce i vzpomnek. Takov mylen se projevuje nejvraznji pi intenzivnch emocch. Jednm z projev aktivace tohoto typu mylen jsou selektivn vzpomnky. Soust racionln reakce na citov rozruen je i peskupen vzpomnek a monch een tak, aby ty nejdleitj stly na prvnm mst, a mohly tak bt pohotovji provedeny. A jak ji vme, kad z hlavnch emoc m svj charakteristick biologick projev; celou adu rozshlch zmn, kter probhaj v tle, v nm zane tato emoce pevldat; a kad z hlavnch emoc je tak spojena s charakteristickmi signly, kter tlo automaticky vysl, je-li pod jejm vlivem.7

Dodatek C

Nervov drhy strachu

stednm centrem strachuje amygdala. Kdy pacientce S. M. zniila vzcn choroba amygdalu (za souasnho uchovn vech ostatnch mozkovch struktur), z jejho citovho repertoru naprosto vymizel strach. Nebyla schopna rozeznat strach v tvch lid kolem sebe a nebyla schopna ani sama strach vyjdit. Jej neurolog k tomu ekl: Kdyby nkdo piloil S. M. k hlav revolver, rozumov by si uvdomovala, e by se mla bt, ale nectila by strach tak jako vy nebo j." Neurologov zmapovali nervov drhy strachu snad do tch nejmench detail, akoliv dodnes nejsou beze zbytku prozkoumna vechna spojen a drhy dn z emoc. Strach je vhodnou emoc pro pochopen jejich neurologickch mechanism. Z evolunho hlediska m zcela zvltn vznam: mon vce ne kterkoliv jin emoce rozhodoval o peit lovka. V modern dob se neopodstatnn obavy stvaj prokletm naeho kadodennho ivota. Dlme si starosti s malikostmi, urme se a trpme zbytenou zkost, v chorobnm extrmu pak panickmi zchvaty, fobiemi nebo obsedantn-kompulsivn poruchou. Pedstavte si, e jste v noci sami doma, tete si knihu a nhle se z vedlejho pokoje ozve zapraskn. To, co se v nsledujcch okamicch odehraje ve vaem mozku, vm me poskytnout pedstavu o nervovch drahch strachu a o loze amygdaly v celm poplanm systmu. Prvn nervov drha transformuje zvuk z podoby fyzikln do jazyka mozku a probud vai ostraitost. Tato drha vede z vnitnho ucha do mozkovho kmene a dle do thalamu. Zde se vtv: mn rozshl projekce m do amygdaly a blzkho hippocampu. Druh, silnj svazek nervovch vlken pen vjem do sluchov kry ve spnkovm laloku velkho mozku, kde probhne pochopen a klasifikace zvuku. Hippocampus, dleit centrum uchovvn vzpomnek, rychle porovn zapraskn" s ostatnmi podobnmi zvuky, kter kdy v minulosti slyel, a rozhodne, zdali toto zapraskn" poznvte. Sluchov kra zatm provd rozshlej analzu zvuku a sna se urit jeho zdroj: Je to koka? Okap kymcejc se ve vtru? Nebo njak zve venku v zahrad? Sluchov kra navrhne uritou hypotzu (teba e koka shodila ze stolu lampu, ale me

to bt i zlodj...) a vyle signl k amygdale a k hippocampu. Ty jej rychle porovnaj s podobnmi vzpomnkami. Jsme-li si jisti svm zvrem (n okap se pece vdycky kymc ve vtru a nar na stnu domu), nae ostraitost se u dle nestupuje. Avak pokud si pod nejsme jisti, pak nervov drha mezi hippocampem, amygdalou a prefrontln krou nai nejistotu dle prohloub a fixuje nai pozornost, take se jet vce zamme na uren zdroje zvuku. Pokud nm ani tato soustednj analza neposkytne uspokojivou odpov, amygdala spust poplach: jej centrln oblast aktivuje hypothalamus, mozkov kmen a autonomn nervov systm. V tomto okamiku obav a podprahov zkosti je dmyslnost uspodn amygdaly jako centrlnho poplanho systmu mozku zvlt patrn. Nkolik svazek nervovch vlken v amygdale je napojeno na receptory pro uvolovn rznch neurotransmiter. Ty pak funguj jako opertoi ve firm s poplanmi systmy, kte volaj mstn policii, pornky a souseda vdy, kdy domc zabezpeovac systm nkterho z klient signalizuje tsovou situaci. Rzn sti amygdaly zpracovvaj rozdln informace. Do laterlnho jdra amygdaly pichzej vlkna z thalamu a ze sluchov a zrakov kry. Pachy, prostednictvm bulbus olfactorius (pozn. pekl. - tj. prostednictvm jdra na spodin mozku, kde dochz k prvnmu tdn ichovch vjem) pichzej do kortikomediln (pozn. pekl. - pobl kry a stedn ry) oblasti amygdaly. Chut a informace z vnitnost zpracovv centrln oblast. Tyto nepetrit vstupujc signly jsou kontrolovny amygdalou, kter podrobn zkoum doslova kad smyslov vjem. Z amygdaly vychzej nervov vlkna do vech hlavnch st mozku. Z centrlnch a medilnch oblast vystopuj spojen k hypothalamu, jen vyluuje kortikoliberin (CRH) - ltku, kterou tlo uvoluje v tsovch situacch a kter mobilizuje stresovou reakci prostednictvm kaskdovit sekrece dalch hormon. Z bazln oblasti amygdaly vedou nervov vlkna ke corpus striatum, a napojuj ji tak na pohybov systm mozku. Skrze blzk nucleus centralis vysl amygdala signly vegetativnmu nervovmu systmu Ty jsou peneny mchou a vyvolvaj irok spektrum zmn po celm tle, zejmna ve funkci kardiovaskulrnho systmu, sval a trvicho systmu. Z basolaterln oblasti amygdaly vedou drhy pedevm do gyrus cinguli (tj. do oblasti mozkov kry obkruujc vnitn plochu hemisfr) a k jdru nazvanmu centrln ed hmota (substantia grisea centralis), jeho buky reguluj funkci velkch kosternch sval. Prv signly z tchto bunk zpsobuj, e pes vycen zuby nebo e koka nahrb hbet, aby vyhnala vetelce ze svho zem. U lid tyto buky napnaj svaly hlasivek; dky nim pak mluvme vym hlasem Dal drha vede z amygdaly do jdra locus coeruleus v mozkovm kmeni. To pi aktivaci vyluuje noradrenalin a rozptyluje tento meditor po celm mozku. Psobenm noradrenalinu se zv celkov aktivita uritch mozkovch oblast, a vzroste i citlivost penosu informac ve smyslovch

drahch. Noradrenalin je uvolovn v kortexu, v mozkovm kmeni i v samotnm limbickm systmu, a zvyuje tak ostraitost mozku. Nyn by vs zachvtila hrza i pi obyejnm zaskpni trm nkde na stee. Vtina tchto zmn probh pod hladinou vdom, take si doposud neuvdomujete, e pociujete strach. Avak kdy se zanete skuten bt - to jest kdy zkost, kter byla doposud nevdom, proraz do vdom - amygdala neprodlen spust rozshlou reakci. Bukm v mozkovm kmeni pike sthnout vai tv do ustraenho vrazu, zvit vai ostraitost natolik, e se polekte kad malikosti, zastavit vechny vae pohyby, kter nesouvisej s bezprostedn hrozbou, zrychlit tlukot vaeho srdce, zvit krevn tlak a zpomalit vae dchn (mete si vimnout, jak sami pi prvnm pocitu strachu najednou zadrte dech, abyste lpe slyeli, eho se to vlastn bojte). To ve je pouze st rozshl, peliv sehran kly zmn, kter amygdala a pilehl centra koordinuj, kdy pebraj v krizovch situacch v mozku velen. V okamiku, kdy amygdala spolen s hippocampem vyle specilnm bukm pkazy, aby uvolnily dleit neurotransmitery, spust se mimo jin i sekrece dopaminu. Ta zpsob upnut pozornosti na zdroj vaeho strachu - v naem ppad na podivn zvuky - a uvede vae svaly do pohotovosti, abyste mohli odpovdajcm zpsobem reagovat. Souasn vysl amygdala signly do smyslovch oblast pro zrak a pozornost. Zajiuje tak, e se vae pozornost sousted vhradn na zdroj nebezpe. Jsou tak aktivovny korov pamov systmy. To umouje co nejrychleji si vybavit vechny znalosti a vzpomnky, kter souvisej s ohroenm. Zkuenosti s podobnou situac jsou pi rozhodovn upednostovny ped ostatnmi mylenkovmi etzci. Jakmile jsou tyto signly vyslny, vae zkost rychle pechz do pln rozvinutho strachu: zanete si uvdomovat charakteristick staen aludku, zrychlen tlukot srdce, mimovoln staen sval kolem krku a ramen nebo tes konetin. Vae tlo nehybn strne a vy napnte vechny smysly a ekte, zdali nezaslechnete dal podezel zvuky. Hlavou se vm zbsile hon vechna mon hajc nebezpe a tak zpsoby, jak byste na n mohli reagovat. Tento cel proces - od pekvapen k nejistot, k obavm a nakonec ke strachu - me probhnout v necel sekund. (Podrobnj informace viz Jerome Kagan, Galen's Prophecy, New York: Basic Books, 1994.)

Dodatek D

Konsorcium W. T. Granta: aktivn prvky preventivnch program

Mezi nejdleitj prvky innch preventivnch vukovch program pat:

EMON DOVEDNOSTI

Identifikace a sprvn oznaen cit Projevovn cit Odhadovn intenzity cit Ovldn emoc, obratn zachzen s nimi Odkldn uspokojen Ovldn impuls Redukce stresu Uvdomovn si rozdlu mezi city a iny

KOGNITIVN DOVEDNOSTI

Samomluva - veden vnitnho dialogu" jako pomocnho prostedku pro zvldnut obtn situace nebo tmatu, nebo pro poslen voln kontroly nad vlastnm chovnm Rozeznvn a sprvn interpretace narek a gest, orientace v socilnch rolch - napklad rozpoznvn skupinovch vliv na chovn a vnmn sebe sama z perspektivy ir komunity Uvn konstruktivnch postup pi een problm a pi rozhodovn - napklad ovldn prvotnch impuls, stanoven cl, uren alternativnch zpsob jednn a pedvdn nsledk Chpn postoj, nzor a hledisek ostatnch lid Chpn norem chovn (co je a co nen pijateln chovn) Pozitivn postoj k ivotu

Sebeuvdomn - napklad vytvoen si realistickch pedstav o sob

BEHAVIORLNI' DOVEDNOSTI

Neverbln - komunikace prostednictvm vrazu tve, hlasovho zabarven, gest, komunikace oima a podobn Verbln - schopnost jasn formulovat svoje poadavky, konstruktivn reagovat na kritiku, odolvat negativnm vlivm, naslouchat ostatnm a pomhat jim, podlet se na konstruktivnch aktivitch svch vrstevnk

Dodatek E

Kurs sebepoznn
Hlavn sousti: Sebeuvdomn: pozorovn sama sebe a rozliovn vlastnch cit, vytvoen slovn zsoby pro jejich vyjden, uvdomovn si souvislost mezi mylenkami, city a iny Osobn rozhodovn: hodnocen vlastnho jednn a rozpoznn jeho nsledk, uvdomovn si, zdali za rozhodnutm stoj mylenka nebo emoce, aplikace tchto poznatk na takov problmy, jako jsou sex i drogy Ovldn vlastnch cit: vdom sledovn vnitn samomluvy", je umouje zachytit negativn postoje a tvrzen (napklad sren sama sebe), uvdomovn si, co stoj za uritou emoc (nap. pocit ublen, jen asto bv pinou hnvu), nachzen konstruktivnch zpsob, jak se vyrovnat se strachem, zkost, hnvem nebo smutkem Zvldn stresu: pochopen pnosu relaxanch metod, zen pedstavivosti a fyzick aktivity Empatie: chpn zjm a emoc druhch lid, schopnost vidt situaci i z jejich hlediska, cta k rozdlm v pocitech a nzorech lid Komunikace: schopnost jasn hovoit o citech, schopnost naslouchat a klst otzky, rozliovn mezi tm, co nkdo k nebo dl, a mezi vlastnmi reakcemi a nzory na to, pijet odpovdnosti za vlastn emoce - neobviovn druhch. Otevenost: schopnost budovat dvru a otevenost v mezilidskch vztazch, umn rozpoznat, kdy je mon bez nebezpe mluvit o svch vnitnch citech Vhled: uvdomn si opakujcch se vzorc vlastnho emonho ivota a jednn, rozeznvn obdobnch vzorc u ostatnch lid Sebepijet: hrdost, spatovn sebe sama v pozitivnm svtle; znalost vlastnch silnch a slabch strnek, schopnost zasmt se sm sob Osobn odpovdnost: pijet odpovdnosti; schopnost uvdomovat si dsledky vlastnch rozhodnut a in, akceptovat svoje city a nlady, dodrovat svoje zvazky a pedsevzet (nap. ke studiu) Asertivita: vyjden svch zjm a cit bez hnvu i bez pasivity

Zvldnut pravidel skupinov aktivity: spoluprce; rozpoznn, kdy a jak vst, a kdy se naopak podvolit velen ostatnch een konflikt: umn vst spory s ostatnmi dtmi, s rodii, s uiteli, zvldnut vyjednvn oboustrann vhodnho kompromisu

Dodatek F

Sociln a emon uen: vsledky

Projekt rozvoje dtte
Eric Schaps, Centrum vvojovch studi, Oakland v Kalifornii. Hodnocen kol v severn Kalifornii, od mateskch kol a po est tdy zkladn koly; posuzovno nezvislmi pozorovateli, srovnn s kontrolnmi kolami.
VSLEDKY:

Studenti byli v prmru: odpovdnj aserti vnj oblbenj a trvili vce asu ve spolenosti kamard vce sociln aktivn a vstcn schopni mt vt pochopen pro ostatn starostlivj, ohleduplnj orientovanj ve vtm vbru sociln pijatelnch postup pro een problm v mezilidskch vztazch harmonitj demokratitj" schopni lpe eit konflikty E. Schaps a V. Battistich, Promoting Health Development Through SchoolBased Prevention: New Approaches" (Podpora zdravotnho rozvoje prostednictvm prevence na kolch: nov pstupy"), OSAP Prevention Monograph, no, 8: Preventing Adolescent Drug Use: From Theory to Practice. Eric Gopelrud (ed.), Rockville, MD: Kancel prevence zneuvn ltek, Americk odbor pro zdravotnick a humnn sluby, 1991. D. Solomon, M. Watson, V. Battistich, E. Schaps, and K. Delucchi, sta Creating a Caring Community: Educational Practices That Promote Children's Prosocial Development" (Jak vytvoit komunity, jim zle na ivot: vchovn postupy, je podporuj prosociln rozvoj dt"); in F. K. Oser, A. Dick, and J. - L. Patry, eds., Effective and Responsible Teaching: The New Synthesis (San Francisco, Jossey-Bass, 1992).
ZDROJE:

PATHS (Parents a n d Teachers Helping Students Rodie a uitel pomhaj studentm) Mark Greenberg, Fast Track Project, Washingtonsk univerzita. Hodnocen probhalo ve kolch v Seattlu, v prvnch a ptch tdch. Provdli jej uitel a srovnvali odpovdajc kontroln skupiny student mezi 1) normlnmi ky, 2) neslycmi ky, 3) ky ve zvltnch kolch.
VSLEDKY:

Zlepen sociln kognitivnch dovednost Zlepen v rozpoznvn emoc a jejich chpn Lep sebeovldn Lep plnovn een kognitivnch kol Del rozmlen ped jednnm innj een konflikt Poiti vnj atmosfra ve td

PROBLEMATIT STUDENTI:

Zlepen chovn tdy v tchto oblastech: Frustran tolerance Asertivn sociln dovednosti Pstup k prci Lep vztahy s vrstevnky Sdlnost Spoleenskost Sebeovldn Rozpoznn cit Pojmenovn cit Studenti si mn asto stovali na smutek i na depresi Zmrnn zkosti a osamlosti

PROHLOUBEN EMON CHPN:

Skupina pro vzkum behaviorlnch problm, lnek A Developmental and Clinical Model for the Prevention of Conduct Disorder: The Fast Track Program" (Vvojov a klinick model pro prevenci poruch chovn: program Fast Track"), Development and Psychopathology 4 (1992). M. T. Greenberg a C. A. Kusche, Promoting Socil and Emotional Development in Deaf Children: The PATHS Project (Podpora Socilnho a emonho rozvoje hluchch dt: projekt PATHS"), Seattle, University of Washington Press, 1993. M. T Greenberg, C. A. Kusche, E. T. Cook a J. P Quamma, lnek Promoting Emotional Competence in School-Aged Children: The Effects of the PATHS Curriculum" (Podpora emonch schopnost u dt kolnho vku: vsledky PATHS programu"), Development and Psychopathology 7, 1995.

ZDROJE:

Projekt socilnho rozvoje v Seattlu J. David Hawkins, Skupina pro vzkum socilnho rozvoje, Washingtonsk univerzita. Hodnocen na prvnm a druhm stupni zkladnch kol prostednictvm nezvislho testovn a objektivnch standard ve srovnn se kolami, v nich vchovn program neprobhal.
VSLEDKY:

ZDROJE:

Pozitivnj vazba na rodinu a kolu Chlapci jsou mn agresivn, dvky mn sebedestruktivn Mn disciplinrnch trest a vylouen u slabch student Mn pokus s drogami Mn trestn innosti Lep vsledky v standardnch prospchovch testech

E. Schaps a V. Battistich, sta Promotion Health Development Through SchoolBased Prevention: New Approaches" (Podpora zdravotnho rozvoje prostednictvm prevence na kolch: nov pstupy"), OSAP Prevention Monograph, no. 8: Preventing Adolescent Drug Use: From Theory To Practice. Eric Gopelrud (ed.), Rockville: Kancel prevence zneuvn ltek, Americk odbor pro zdravotnick a humnn sluby, 1991 J. D. Hawkins a kol., The Seattle Social Development Project" (Projekt socilnho rozvoje v Seattlu), v souborn publikaci J. McCorda a R. Tremblaye, The Prevention of Antisocial Behavior in Children, New York, Guilford, 1992. J. D. Hawkins, E. Von Cleve a R. F. Catalano, lnek Reducing Early Childhood Aggression: Results of a Primary Prevention Program" (Redukce agrese v asnm dtstv: vsledky primrnho preventivnho programu"), Journal of the American Academy of Child and Adolescent Psychiatry 30, 2 (1991), str. 208217. J. A. O'Donnell, J. D. Hawkins, R F. Catalano, R. D. Abbott a L. E. Day, lnek Preventing School Failure, Drug Use, and Delinquency Among Low-Income Children: Effects of a Long-Term Prevention Project in Elemantary Schools" (Prevence nedostatenho prospchu, uvn drog a delikvence mezi dtmi z nich pjmovch skupin obyvatelstva: vsledky dlouhodobho preventivnho projektu na prvnm stupni zkladnch kol"), American Journal of Orthopsychiatry 65, 1994.

Program podpory socilnch schopnost v Yale - New Haven Roger Weissberg, Univerzita sttu Illinois, Chicago. Hodnocen provdn ve sttnch kolch v New Havenu v ptch a osmch tdch, na zklad nezvislho pozorovn a zprv student a uitel; srovnn s kontroln skupinou.

VSLEDKY:

Rozvinut schopnost eit problmy Lep zapojen mezi vrstevnky Lep ovldn impuls Zlepen chovn Zlepen interpersonln komunikace a spoluprce Oblbenost Obratnj een problm v mezilidskch vztazch Lep zvldn zkost Mn kzeskch pestupk a pein Lep een konflikt

M. J. Elias a R. P. Weissberg, School-Based Social Competence Promotion as a Primary Prevention Strategy: A Tale of Two Projects" (koln podpora socilnch schopnost jako strategie primrn prevence: pbh dvou projekt"), Prevention in Human Services 7, 1, 1990, str. 177-200. M. Caplan, R. P. Weissberg, J. S. Grober, P. J. Sivo, K. Grady a C. Jacoby: Social Competence Promotion with Inner-City and Suburban Young Adolescents: Effects of Social Adjustment and Alcohol Use" (Podpora rozvoje socilnch schopnost u mladch adolescent ze stedu mst a pedmst: vsledky socilnho pizpsoben a povm alkoholu"), Journal of Consulting and Clinical Psychology 60, 1 (1992), str. 56-63.

ZDROJE:

Program pro tvoiv een konflikt Linda Lantieriov, Nrodn centrum programu pro tvoiv een konflikt (iniciativa hnut Pedagogov za sociln odpovdnost - Educators for Social Responsibility), New York City. Hodnocen provdno ve kolch v New York City, od matesk koly a po ukonen stedn koly; zaloeno na hodnocen uitel ped a po probhnut vchovnho programu.
VSLEDKY:

Mn nsil ve tdch Mn verblnho uren mezi studenty Ohleduplnj atmosfra Vt ochota ke spoluprci Hlub empatie Zlepen komunikanch dovednost

ZDROJ:

Metis Associates, Inc., The Resolving Conflict Creatively Program: 1988-1989. Summary of Significant Findings of RCCP New York Site, New York, Metis Associates, kvten 1990.

Projekt rozen socilnho uvdomovn a een socilnch problm Maurice Elias, Rutgers University. Hodnocen probhalo ve kolch v New Jersey, od matesk koly a po est tdy, na zklad posudk uitel a vrstevnk a kolnch zznam. Provedeno srovnn se studenty, kte se programu neastnili.
VSLEDKY:

Zven vnmavost k citm ostatnch Lep chpn dsledk vlastnho chovn Zlepen schopnosti odhadovat neznm lidi a situace a sprvn se rozhodovat Vy sebevdom Vce prosocilnho chovn Na dti zaazen do programu se vrstevnci zaali obracet s dost o pomoc Lep zvldnut pechodu na druh stupe zkladn koly Mn antisocilnho, sebedestruktivnho a sociln naruenho chovn, dokonce i na stedn kole Dti se umly lpe uit Lep sebeovldn, ir sociln uvdomn a sociln rozhodovn jak ve td, tak i mimo ni

M. J. Elias, M. A. Gara, T. F. Schuyler, L. R. Branden-Muller a M. A. Sayette: The Promotion of Social Competence: Longitudinal Study of a Preventive School-Based Program" (Podpora socilnch schopnost: longitudinln studie preventivnho kolnho programu"), American Journal of Orthopsychiatry 61, 1991, str. 409-417. M. J. Elias a J. Clabby, Building Social Problem Solving Skills: Guidelines From a School-Based Program, San Francisco: Jossey-Bass, 1992.

ZDROJE:

Poznmky
ST PRVN: EMON MOZEK Kapitola 1. K emu jsou nm emoce?
1. Agentura Associated Press, 15. z 1993. 2. Bezasovost tohoto tmatu nesobeck lsky je patrn mimo jin i v tom, jak vudyptomn je tento motiv ve svtovch mtech. Pbhy Jataka, vyprvn u po cel tiscilet tm po cel Asii, pojednvaj o variacch na toto podobenstv o sebeobtovn. Altruistick lska a lidsk peit: Evolun teorie, kter pedpokldaj adaptivn vhody altruismu, jsou shrnuty v knize Malcolma Slavna a Daniela Kriegmana The Adaptive Design of the Human Psyche, New York, Guilford Press, 1992. Znan st tto diskuse je zaloena na klovm eseji Paula Ekmana An Argument for Basic Emotions" (Argumentace pro zkladn emoce"), Cognition and Emotion, 6, 1992, str. 169-200. Tento zvr pochz z eseje P. N. Johnson-Lairda a K. Oatleyho ve stejnm sle tohoto asopisu. Zastelen Matildy Crabtreeov: The New York Times, 11. listopadu 1994. Pouze u dosplch: pozorovn Paula Ekmana, Kalifornsk univerzita, San Francisco. Tlesn zmny provzejc emoce a jejich evolun opodstatnn: Nkter z tchto zmn jsou dokumentovny v prci Voluntary Facial Action Generates Emotion-Specific Autonomous Nervous System Activity" (Voln aktivita obliejovch sval vytv emon specifickou aktivitu autonomnho nervovho systmu" ) od autor Roberta W. Levensona, Paula Ekmana a Wallace V. Friesena v asopise Psychophysiology 27, 1990. Tento seznam pochz z tho lnku i z jinch zdroj. V souasn dob je tento seznam do jist mry spekulativn; o pesnm biologickm projevu kad z emoc se doposud vede vdeck debata. Nkte vdci zastvaj nzor, e emoce se vzjemn spe pekrvaj ne li, nebo e nae souasn schopnost mit biologick korelty emoc nen na takov rovni, aby mezi nimi dokzala spolehliv rozliovat. Tuto debatu naleznete v prci Paula Ekmana a Richarda Davidsona Fundamental Questions About Emotions, New York, Oxford University Press, 1994.

3.

4.

5. 6. 7.

8. Jak to vyjdil Paul Ekman: Hnv je tou nejnebezpenj emoc; nkter z hlavnch problm, kter dnes rozkldaj nai spolenost, jsou zpsobeny prv nedostatenm ovldnm hnvu. Je to nejmn adaptivn emoce, nebo ns mobilizuje k boji. Nae emoce se vyvinuly v dob, kdy jsme nemli prostedky modern doby, kter nm dnes umouj jednat na zklad emoc s neadekvtn intenzitou. V prehistorick dob, kdy jste byli rozzueni na nejvy mru a na okamik jste chtli nkoho zabt, nemohli jste to jen tak provst - ale dnes mete." 9. Erasmus Rotterdamsk, In Praise of Folly (Chvla blznovstv), peklad Eddie Radice, Londn, Penguin, 1971, str. 87. 10. Tyto zkladn reakce definuj aktivity, je by mohly pedstavovat emon ivot" (pesnji ivot instinkt") tchto druh. Avak z evolunho hlediska jsou dleitj ta rozhodnut, na nich zvis peit. Ti ivoichov, kte se dokou dobe rozhodovat, pevaj a pedvaj svoje geny nsledujcm generacm. V tchto ranch dobch byl duevn ivot prost: dky smyslm a jednoduchmu repertoru reakc na vnj podnty mohly jetrky, by, ptci nebo ryby - a teba i brontosaui pet, avak doposud nerozvinut mozek neumooval vznik reakc, je dnes oznaujeme jako emoce. 11. Limbick systm a emoce: RJoseph, The Naked Neuron: Evolution and the Languages of the Brain and Body", New York, Plenum Publishing, 1993; Paul D. MacLean, The Triune Brain in Evolution, New York, Plenum, 1990. 12. Mlata makaka rhesus a adaptabilita: Aspects of emotion conserved across species" (,Aspekty emoc zachovan u ivoinch druh"), Mudr. Ned Kalin, Oddlen psychologie a psychiatrie na Wisconsinsk univerzit, pipraveno pro MacArthurovo sympozium neurologie afektu v listopadu 1992.

Kapitola 2. Anatomie emonho pestelen"

1. Ppad mue s absenc jakchkoliv pocit popsal R. Joseph, viz pedchoz citace. U lid, kterm amygdala chyb, se pesto meme setkat s uritmi zbytkovmi pocity (viz Paul Ekman a Richard Davidson, Questions About Emotion. New York, Oxford University Press, 1994). Jednotliv nlezy se li podle toho, kter st amygdaly a s n souvisejcch nervovch drah chyb; posledn slovo o detailn neurologii emoc nebylo jet zdaleka eeno. 2. Jako ostatn mnoho neurolog, i LeDoux pracuje na nkolika rovnch. Zkoum napklad, jak specifick pokozen mozku krysy mn chovn zvete; podrobn sleduje drhy jednotlivch neuron, provd sloit pokusy s vyvolvnm strachu u krys, jejich mozky byly chirurgicky narueny. Jeho poznatky (spolu s dalmi uvdnmi v tto knize) pat

mezi nejmlad objevy souasn neurologie a jako takov jsou do jist mry spekulativn - zvlt ty vvody, kter se na zklad hrubch informac vztahuj na zkonitosti citovho ivota lid. Avak LeDouxova prce je podloena mnocmi se dkazy od cel ady neurolog, kte dl a dl odhaluj neurln podklad emoc. Viz napklad Joseph LeDoux, Sensory Systems and Emotion", Integrative Psychiatry, 4, 1986; Joseph LeDoux, Emotion and the Limbic System Concept" (,Emoce a koncept limbickho systmu"), Concepts in Neuroscience, 2, 1992. 3. Pedstavu limbickho systmu jako mozkovho emonho centra poprv formuloval neurolog Paul MacLean ped vce ne tyiceti lety. V poslednch letech takov objevy, jako byl objev LeDouxv, upesnily nai pedstavu o funkci limbickho systmu. Odhalily toti, e nkter z jeho centrlnch struktur, jako napklad hippocampus, jsou mn zapojeny do tvorby a penosu emoc a e drhy spojujc amygdalu s ostatnmi oblastmi mozku (v prvn ad s prefrontlnmi laloky) jsou pro tyto funkce rozhodujc. Krom toho se mno dkazy o tom, e kad z emoc me zamstnvat jin oblasti mozku. Nejmodernj teorie uvdj, e pesn definovan struktury, kter bychom mohli nazvat emonm mozkem, neexistuj. Morfologickm podkladem tchto funkc jsou systmy nkolika nervovch okruh, je rozvdj regulaci dan emoce do rozlinch, avak vzjemn koordinovanch st mozku. Neurologov se domnvaj, e po dokonen mapovn funkce jednotlivch emoc v mozku bude mt kad hlavn emoce vlastn topografii, charakteristickou mapu neuronovch drah, je determinuje jej jedinen vlastnosti (pestoe mnoho nebo vtina tchto okruh bude vzjemn spojena ve klovch centrech limbickho systmu, jakm je amygdala a prefrontln kortex); viz Joseph LeDoux, .Emotional Memory Systems in the Brain" (,Emon pamov systmy v mozku"), Behavioral and Brain Research, 58, 1993. Mozkov drhy rznch rovn strachu: Analza je zaloena na vynikajc syntze v knize Jerome Kagana, Galen's Prophecy, New York, Basic Books, 1994. O vzkumech Josepha LeDouxe jsem psal v New York limes 15. srpna 1989. Diskuse v tto kapitole je zaloena na rozhovorech s nm a na nkolika jeho lncch, vetn lnku Emotional Memory Systems in the Brain" (,Emon pamov systmy v mozku"), Behavioural Brain Research, 58, 1993; Joseph LeDoux ,Emotion, Memory and the Brain" (,Emoce, pam a mozek"), Scientific American, erven 1994; Joseph LeDoux, ,Emotion and the Limbic System Concept" (,Emoce a koncept limbickho systmu"), Concepts in Neuroscience, 2, 1992. Nevdom preference: William Raft Kunst-Wilson a R. B. Zajonc, Affective Discrimination of Stimuli That Cannot Be Recognized" (Alektivn diskriminace stimul, je nemohou bt rozpoznny"), Science, 1. nora 1980.

4.

5.

6.

7. Nevdom uvaovn: John A. Bargh, First Second: The Preconscious in Social Interactions" (Prvn vteina: podvdom v socilnch interakcch"), pednka na schzi Americk psychologick spolenosti ve Washingtonu D.C., erven 1994. 8. Emon pam: Larry Cahill a kol., Beta-adrenergic activation and memory for emotional events" (Beta-adrenergn aktivace a zapamatovn emon nabitch udlost"), Nature, 20. jna 1994. 9. Psychoanalytick teorie a dozrvn mozku: nejpodrobnj pojednn o prvnch letech ivota a emonch dsledcch rozvoje mozku naleznete v prci Allana Schorea, Affect Regulation and the Origin of Self, Hillsdale, NJ, Lawrence Erlbaum Associates, 1994. 10. Nebezpen, i kdy nevte, co to je: LeDoux, citovno v lnku How Scary Things Get That Way", asopis Science, 6. listopadu 1992, str. 887. 11. Tato teorie o jemnm doladbvn citov reakce mozkovou krou z velk sti pochz od Ned Kalina, viz nsledujc citace. 12. Pozornj pohled na neuroanatomii mozku nm odhal, e kra prefrontlnch lalok m funkci emonho manaera". Velk mnostv dkaz svd o tom, e v tto sti mozku se sbhaj vechny nebo alespo tm vechny korov drhy, je se podlej na vzniku citov reakce. U lid je nejsilnj projekce smujc z amygdaly do levho prefrontlnho laloku, do temporlnho laloku pod nm a do laterlnch oblast frontlnho laloku (v temporln ke dochz k identifikaci objekt). Vechny tyto projekce jsou monosynaptick, to znamen, e informace jsou peneny rychle a ve velkm objemu; jde o jakousi nervovou dlnici. Toto jednoneuronov spojen mezi amygdalou a prefrontln krou smuje do oblasti zvan orbitofrontln kra. Zd se, e prv zde dochz k hodnocen a k vdommu chpn emonch reakc, je prv probhaj, a prv odsud korigujeme nae jednn. Orbitofrontln kra pijm signly z amygdaly, avak m tak vlastn, sloitou s projekc po celm limbickm systmu. A prv skrze tato neurln spojen me regulovat nae emon reakce - vetn inhibice signl z limbickho systmu v okamiku, kdy vstoup do korovch center, a sniuje tak jejich nalhavost. Spojen orbitofrontln oblasti s limbickm systmem je tak rozshl, e nkte neuroanatomov zaali tomuto okrsku kry, je je centrem promylenho citovho chovn, pezdvat limbick kra". Viz Ned Kalin, Departments of Psychology and Psychiatry, University of Wisconsin, Aspects of Emotion Conserved Across Species", nepublikovan rukopis pipraven pro MacArthurovo sympozium afektivn neurovdy v listopadu 1992; a Allan Schore, Affect Regulation and the Origin of Self, Hillsdale, NJ, Lawrence Erlbaum Associates, 1994. Mezi amygdalou a prefrontlnm kortexem neexistuje pouze strukturln spojen; je tu, jako ostatn vude, i spojen biochemick: ventromediln oblasti jak prefrontln kry, tak i amygdaly maj zvenou koncentraci chemickch receptor pro nervov penae

serotonin. Tato chemick ltka (krom jinch ink) podporuje schopnost spolupracovat: opice s extrmn vysokou hustotou serotoninovch receptor v pslunch oblastech amygdaly a prefrontln kry jsou velmi spoleensk, zatmco opice s nzkou hustotou tchto receptor se chovaj neptelsky. Viz kniha Descartes' Error, (Descartesv omyl") Antonio Damasio, New York, Grosset-Putnam, 1994. 13. Studie na zvatech prokzaly, e jsou-li prefrontln laloky pokozeny tak, e ztrat schopnost modulovat emon signly pichzejc z limbickho systmu, zmn zvata svoje chovn: zanou se chovat impulsivn, neoekvan propadat zchvatm zuivosti i strachu. Vynikajc rusk neuropsycholog A. R. Lurija u ve tictch letech naeho stolet vyslovil hypotzu, e kra prefrontlnch lalok je centrem sebeovldn a omezovn prudkch emoc. Upozoroval na to, e pacienti s pokozenm v tto oblasti se chovali impulsivn a e mli sklony k prudkm zchvatm hnvu i strachu. A studie pozitronov emisn tomografie u ticeti mu a en, kte spchali vradu v afektu, ukzala na hluboce podprmrnou aktivitu prv v tchto oblastech prefrontln kry. 14. st hlavnho vzkumu pokozench lalok u krys provdl Victor Dennenberg, psycholog na University of Connectitut. 15. Leze lev hemisfry a ovilnost: G. Gianotti, lnek Emotional behavior and hemispheric side of lesion" (Emon chovn a leze mozkovch hemisfr"), asopis Cortex, 8, 1972. 16. Ppad pacienta, u nho mozkov mrtvice vyvolala nhl pocit tst, uvdla Mary K. Morrisov z neurologickho oddlen na Floridsk univerzit na Mezinrodnm sjezdu neurofyziologick spolenosti v San Antoniu, 13.- 16. nora 1991. 17. Prefrontln kra a pracovn pam: Lynn D. Selemon a kol., lnek .Prefrontal Cortex,", asopis American Journal of Psychiatry, 152, 1995. 18. Poruchy frontlnch lalok: Philip Harden a Rober Pihl, lnek Cognitive Function, Cardiovascular Reactivity and Behavior in Boys at High Risk for Alcoholism" (Kognitivn funkce, kardiovaskulrn reaktivita a chovn chlapc s vym rizikem vzniku alkoholismu"), Journal of Abnormal Psychology, 104, 1995. 19. Prefrontln kra: kniha Descartes' Error. Emotion, Reason and the Human Brain, Antonio Damasio, New York Grosset-Putnam, 1994.

ST DRUH: CHARAKTERISTIKA EMON INTELIGENCE Kapitola 3. Kdy chytr je hloup

1. Pbh Jasona H. byl publikovn v The New York Times, 23. ervna 1992, Warning by a Valedictorian Who Faced Prison". 2. Howard Gardner, lnek Cracking Open the IQ Box", asopis The American Prospect, zima 1995. 3. Richard Herrnstein a Charles Murray, The Bell Curve: Intelligence and Class Structure in American Life, New York, Free Press, 1994, str. 66. 4. George Vaillant, Adaptation to Life, Boston, Little, Brown, 1977. Prmrn vsledek test pi vstupu na vysok koly byl u harvardsk skupiny 584 body z monch 800. Dr. Vaillant, jen nyn psob na lkask fakult Harvardovy univerzity, mi ekl, e pedpovdn hodnota tchto pijmacch test vzhledem k pozdjm ivotnm spchm nen pli vysok. 5. J. K. Felsman a G. E. Vaillant Resilient Children as Adults: A 40-Year Study", (Pizpsobiv dti v dosplosti: tyicetilet sledovn") v knize E. J. Andersona a B. J. Cohlera, The Invulnerable Child, New York, Guilford Press, 1987. 6. Prce Karen Arnoldov, kter spolen s Terrym Dennym provdla studii vynikajcch student na Univerzit sttu Illinois, byla citovna v The Chicago Tribune, 29. kvtna 1992. 7. Project Spectrum: hlavnmi Gardnerovmi splupracovnky pi prci na Project Spectrum byli David Feldman a Mara Krechevsk. 8. Moje interview s Gardnerem o jeho teorii mnohostrann inteligence bylo uveejnno v lnku Rethinking the Value of Intelligence Tests" (Je teba znovu zvit hodnotu inteligennch test") v The New York Times Education Supplement, 3. listopadu 1986 a pozdji jet nkolikrt na jinch mstech v tisku. 9. Srovnn testovn IQ a irho spektra schopnost je uveden v kapitole knihy Howarda Gardnera, na jejm sestaven se podlela Mara Krechevsk: Multiple Intelligences: The Theory in Practice, New York, Basic Books, 1993. 10. Toto pehledn shrnut je pevzato z knihy Howarda Gardnera, Multiple Intelligences, str. 9. 11. Howard Gardner a Thomas Hatch, lnek Multiple Intelligences Go to School" (Mnohoetn inteligence pichz do kol") v asopise Educational Researcher 18, 8, 1989.

12. Mylenku emon inteligence poprv vyslovili Peter Salovey a John D. Mayer ve svm lnku Emotional Intelligence" v asopise Imagination, Cognition, and Personality 9, 1990, str. 185-211. 13. Praktick inteligence a schopnost pracovat s lidmi: Rober J. Sternberg, Beyond I. Q., New York, Cambridge University Press, 1985. 14. Zkladn definice emon inteligence" je uvedena v knize Saloveyho a Mayera Emotional Intelligence", str. 189. 15. IQ vs. emotional intelligence: Jack Block, Kalifornsk univerzita v Berkeley, nepublikovan rukopis, nor 1995. Block pouv spe pojem prunosti ega" ne emon inteligence. Uvd vak, e mezi hlavn sousti tto vlastnosti pat emon sebeovldn a adaptivn ovldn impuls, smysl pro samostatnost a sociln inteligence. A protoe jde o hlavn prvky emon inteligence, prunost ega" lze povaovat za urit mtko emon inteligence, stejn jako vsledky vysokokolskch pijmacch zkouek jsou mtkem IQ. Block analyzoval vsledky dlouhodob studie zhruba stovky mu a en na potku puberty a kolem dvactho roku ivota a pouil statistickch metod hodnocen charakterovch a behaviorlnch korelt vysokho IQ nezvisle na emon inteligenci a emon inteligence nezvisle na IQ. Zjistil, e existuje jenom nevrazn korelace mezi IQ a prunost ega" a e tyto lidsk kvality spolu nijak nesouvisej.

Kapitola 4. Poznej sm sebe

1. Termnem sebeuvdomn (angl. self-awareness) oznauji sebereflexvn, introspektivn pozornost zamenou na vlastn provn. 2. 3. Viz tak: John Kabat-Zinn, Wherever You go, There You Are, New York, Hyperion 1994. Pozorujc ego: Zajmav srovnn pozorn vnmavosti psychoanalytika a sebeuvdomn lze objevit v knize Marka Epsteina Thoughts Without a Thinker, New York, Basic Books, 1995. Epstein se domnv, e je-li tato schopnost rozvjena, me dojt k oslaben vlastnho povdom, a tm k pemn v prunj a statenj .rozvinut ego', je do sebe doke pojmout vechen ivot". William Styron, Darkness Visible: A Memoir of Madness, New York, Random House, 1990, str. 64. John D. Mayer a Alexander Stevens, An Emerging Understanding of the Reflective (Meta) Experience of Mood" (Potky chpn reflektivnho (souhrnnho) provn nlady"), nepublikovan rukopis (1993).

4. 5.

6. John D. Mayer a Alexander Stevens An Emerging Understanding". Nkter z termn pro tyto odstny emonho sebeuvdomovn jsou mmi pravami jejich kategori. 7. Intenzita emoc: velkou st tto prce udlal i aspo se na n podlel Randy Larsen, bval Dienerv student, kter nyn psob na Michigansk univerzit. Ppad Garyho, chirurga bez jakchkoliv emoc, je popsn v lnku Hillela I. Swillera, Alexithymia: Treatment Utilizing Combined Individual and Group Psychotherapy" (Alexitbymie: lba vyuvajc individuln a skupinov psychoterapie"), International Journal for Group Psychotherapy 38, 1, 1988, str. 47-61. Termn emon negramotnost byl poprv pouit M. B. Freedmanem a B. S. Sweetem v lnku Some Specific Features of Group Psychotherapy" (Nkter specifick rysy skupinov psychoterapie") v International Journal for Group Psychotherapy 4, 1954, str. 335-368.

8.

9.

10. Klinick projevy alexithymie jsou popsny v pednce Graeme J. Taylora Alexithymia: History of the Concept" (Alexithymie: historie pojmu"), kterou pednesl na kadoronm sjezdu Americk psychiatrick asociace ve Washingtonu v kvtnu 1986. 11. Popis alexithymie pochz od Petera Sifneose, z jeho lnku Affect, Emotional Conflict, and Deficit: An Overview" (Afekt, emon konflikt a deficit: pehled"), otitnm v asopise Psychotherapy-and-Psychosomatics56, 1991, str. 116-122. 12. Ppad eny, kter nevdla, pro ple, uvd H. Warnes v lnku Alexithymia, Clinical and Therapeutic Aspects" (Alexithymie, klinick a terapeutick aspekty") v asopise P'sychotherapy-and-P'sychosomatics 46 (1986), str. 96-104. 13. Role emoc v zdvodovn: Damasio, Descartes' Error. 14. Nevdom strach: Studie s hady jsou popsny v Kaganov knize Galen's Prophecy.

Kapitola 5. Otroci vn
1. Detailn analzu pomr pozitivnch a negativnch emoc ve vztahu k celkov spokojenost naleznete v The Experience of Emotional WellBeing" (Provn emon spokojenosti") autor Michaela Lewise a Jeannette Havilandov, Handbook of Emotions, New York, Guilford Press, 1993. 2. V prosinci 1992 jsem s Diane Ticeovou dvakrt hovoil o jejm zkoumn metod, jakmi se lid zbavuj patnch nlad. Vsledky svch studi o hnvu publikovala D. Ticeov v knize Daniela Wagnera a Jamese

Pennebakera Handbook of Mental Control v. 5, Englewood Cliffs, NJ, Prentice-Hall 1993. Kapitolu napsala za pomoci svho manela, Roye Baumeistera. 3. Vbr poplatk: tak popisovni v knize Arlie Hochschilda, Managed Heart, New York, Free Press, 1980. The

4. Argumenty proti hnvu a pro sebeovldn se z velk sti zakldaj na prci Diane Tceov a Roye F. Baumeistera Controlling Anger: Self-Induced Emotion Change" v knize Wegnera a Pennebakera Handbook of Mental Control. Viz tak Carol Tavris, Anger: The Misunderstood Emotion, New York, Touchstone, 1989. 5. Tyto vzkumy lidsk zuivosti jsou popsny v stati Dolfa Zillmanna Mental Control of Angry Agression" (Mentln ovldn hnviv agrese"), je je soust knihy Wegnera a Pennebakera, Handbook of Mental Control. 6. Uklidujc prochzka: citovno v C. Tavris: Anger: The Misunderstood Emotion, str. 135. 7. Williamsovy postupy ovldn neptelskch psychickch postoj jsou detailn popsny v knize Redforda a Virginie Williamsovch, Anger Kills, New York, Time Books, 1993. 8. Ventilace hnvu hnv neodstran: viz, napklad lnek S. K. Mallicka a B. R. McCandlesse A study of Catharsis Aggression" (Studie uvolnn agrese") v Journal of Personality and Social Psychology 4, 1996. Shrnut vsledk tto studie naleznete tak v C. Tavris: Anger: The Misunderstood Emotion. 9. Kdy je projeven hnvu skuten uiten: Tavris, Anger: The Mistunderstood Emotion. 10. Mechanismy ustaranosti: viz lnek Lizabeth Roemerov a Thomase Borkovce Worry: Unwanted Cognitive Activity That Controls Unwanted Somatic Experience" (Ustaranost: nechtn kognitivn aktivita, je vyvolv nedouc somatick vjemy") v knize Handbook of Mental Control Wegnera a Pennebakera. 11. Strach z choroboplodnch zrodk: David Riggs a Edna Foaov, kapitola Obsessive-Compulsive Disorder" (Obsedantn-kompulsivn porucha") v knize Davida Barlowa Clinical Handbook of Psychological Disorders, New York, Guilford Press, 1993. 12. Ppad ustaranho pacienta byl uvdn v prci Roemerov a Borkovce Worry", str. 221. 13. Terapie zkostnch poruch: viz napklad David H. Barlow, Clinical Handbook of Psychological Disorders, New York, Guilford Press, 1993.

14. Styronova deprese: William Styron, Darkness Visible: A Memoir of Madness, New York, Random House, 1990. 15. Utrpen deprimovanch lid je pojednno v prci Susan Nolen-Hoeksmov Sex Differences in Control of Depression" (Pohlavn rozdly v ovldn depres"), je je soust Wegnerovy a Pennebakerovy Handbook of Mental Control, str. 307. 16. Terapie depres: lnek K. S. Dobsona A Meta-analysis of the Efficacy of Cognitive Therapy for Depression" (Souhrnn analza innosti kognitivn terapie depres"), publikovan v asopise Journal of Consulting and Clinical Psychology 57, 1989. 17. Studie mylenkovch vzorc deprimovanch lid je uvedena v prci Richarda Wenzlaffa The Mental Control of Depression" (Mentln ovldn deprese"), je je soust Wegnerovy a Pennebakerovy Handbook of Mental Control. 18. Shelley Taylorov a kol., lnek Maintaining Positive Illusions in the Face of Negative Information" (Zachovvn pozitivnch iluz p konfrontaci s negativn informac"), Journal of Clinical and Social Psychology 8, 1989. 19. Ppad tohoto vysokokolskho studenta pochz ze stat Daniela A. Weinbergera The Construct Validity of the Repressive Coping Style", je je soust knihy Repression and Dissociation J. L. Singera, Chicago, University of Chicago Press, 1990. Weinberger, jen jako prvn rozpracoval teorii tchto vytsova" u ve svch prvnch studich spolu s Gary F. Schwartzem a Richardem Davidsonem, se stal pednm odbornkem v tto oblasti.

Kapitola 6. Mistrovsk schopnost

1. Hrza ze zkouky: Daniel Goleman, Vital Lies, Simple Truths: The Psychology of Self-Deception, New York, Simon and Schuster, 1985. 2. 3. Pracovn pam: Alan Baddeley, Working Memory, Oxford, Clarendon Press, 1986. Prefrontln kra a pracovn pam: Patricia Goldman-Rakicov, lnek Cellular and Circuit Basis of Working Memory in Prefrontal Cortex of Nonhuman Primates" (Bunn a drhov podklad funkce pracovn pamt primt"), asopis Progress in Brain Research, 85, 1990; Daniel Winberger, A Connectionist Approach to the Prefrontal Cortex" (Spojen prefrontln kry"), Journal of Neuropsychiatry 5, 1993. Motivace a vynikajc vkony: Anders Ericsson Expert Performance: Its Structure and Acquisition" (Pracovn vkony odbornk: jejich struktura a jak jich doshnout"), American Psychologist, srpen 1994.

4.

5. IQ zvhodnn Asiat: Herrnstein a Murray, The Bell Curve. 6. IQ a pracovn uplatnn Amerian asijskho pvodu: James Flynn, Asian-American Achievement Beyond IQ, New Jersey, Lawrence Erlbaum, 1991. 7. Tato studie schopnosti tyletch dt odkldat uspokojen je uvedena v lnku Yuichi Shody, Waltera Mischela a Philipa K. Peakea Predicting Adolescent Cognitive and Self-regulatory Competencies From Preschool Delay of Gratification" (Odhadovn kognitivnch schopnost a mry sebekontroly v adolescenci na zklad schopnosti odkldat uspokojen v pedkolnm vku"), Developmental Psychology, 26, 6, 1990, str. 978-986. 8. Vsledky SAT test dt s dobrou a s nedostatenou sebekontrolou. Analzu informac provedl Phil Peake, psycholog v Smith College. 9. Pedpovdn hodnota IQ a schopnosti odkldat uspokojen pro studijn spchy: osobn sdlen Phila Peakea, psychologa na Smith College, jen analyzoval vsledky test ve studii Waltera Mischela, zamen na schopnost odkldat uspokojen. 10. Impulsivnost a trestn innost: Vdeck dialog na toto tma viz: Jack Block, On the Relation Between IQ, Impulsivity, and Delinquency" (O vztahu mezi IQ, impulsivnost a trestnou innost") v Journal of Abnormal Psychology 104, 1995. 11. Ustaran matka: Timothy A. Brown a kol., sta Generalized Anxiety Disorder" (Generalizovan zkostn porucha") v knize Davida H. Barlowa Clinical Handbook of Psychological Disorders, New York, Guilford Press, 1993. 12. Dispeei vzdunho provozu a zkost: W. E. Collins a kol., lnek Relationships of Anxiety Scores to Academy and Field Training Performance of Air Traffic Control Specialists" (Souvislost mezi mrou zkosti a studijnmi a praktickmi vkony dispeer vzdunho provozu"), FAA Office of Aviation Medicine Reports, kvten 1989. 13. zkost a intelektuln vkon: Bettina Seippov, Anxiety and Academie Performance: A Meta-analysis", Anxiety Research 4, 1, 1991. 14. Ustaran lid: Richard Metzger a kol., lnek Worry Changes Decisionmaking: The Effects of Negative Thoughts on Cognitive Processing" (Starosti mn prbh mylenkovch proces a rozhodovn: vliv negativnch mylenek na kognitivn zpracovvn informac"), Journal of Clinical Psychology, leden 1990. 15. Ralph Haber a Richard Alpert, Test Anxiety" (zkost pi zkoukch"), Journal of Abnormal and Social Psychology 13, 1958.

16. zkostn studenti: Theodore Chapin, The Relationship of Trait Anxiety and Academic Performance to Achievement Anxiety" (Souvislost akademickch vkon a nedostatenho sebevdom s zkost ped zkoukami"), Journal of College Student Development, kvten 1989. 17. Negativn mylenky a studijn vsledky: John Hunsley, Internal Dialogue During Academie Examinations" (Vnitn dialog pi zkoukch"), asopis Cognitive Therapy and Research, prosinec 1987. 18. Internist obdarovan cukrovinkou: Alice Isenov a kol., The Influence of Positive Affect on Clinical Problem Solving" (Vliv pozitivnch emoc na een klinickch problm"), Medical Decision Making, ervenec z 1991. 19. Nadje a patn znmka: C. R. Snyder a kol., The Will and the Ways: Development and Validation of an Individual-Differences Measure of Hope" (Vznik a prkaz individulnch rozdl v men schopnosti doufat"), Journal of Personality and Social Psychology 60, 4, 1991, str. 579. 20. Mj rozhovor s C. R. Snyderem vyel v The New York Times, 24. prosince 1991. 21. Optimistit plavci: Martin Selgman, Knopf, 1991. Learned Optimism, New York,

22. Realistick versus naivn optimismus: viz napklad sta Carol Whalenov a kol. Optimism in Children's Judgments of Health and Environmental Risks" (Optimismus v postoji dt ke zdravotnm a enviromentlnm rizikm"), Health Psychology 13, 1994. 23. Mj rozhovor s Martinem Seligmanem o optimismu byl uveejnn v The New York Times, 3. nora 1987. 24. Mj rozhovor s Albertem Bandurou na tma sebevdom byl uveejnn v The New York Times, 8. kvtna 1988. 25. Mihaly Csikszentmihalyi, Play and Intrinsic Rewards" (Hra a vnitn odmna"), Journal of Humanistic Psychology 15, 3, 1975. 26. Mihaly Csikszentmihalyi, Flow: The Psychology of Optimal Experience, 1. vydn, New York, Harper and Row, 1990. 27. Like a Waterfall" (Jako vodopd"), Newsweek, 28. nora 1994. 28. Mj rozhovor s dr. Csikzentmihalyim byl uveejnn v The New York Times, 4. bezna 1986.

29. Mozek ve stavu proudn: Jean Hamiltonov a kol., Intrinsic Enjoyment and Boredom Coping Scales: Validation With Personality, Evoked Potential and Attention Measures" (.Empirick podloen zven vkonnosti mozku v tomto stavu"), Personality and Individual Differences 5, 2, 1984. 30. Korov aktivace a nava: Ernest Hartmann, The Functions of Sleep, New Haven, Yale University Press, 1973. 31. Mj rozhovor s Dr. Csikzentmihalyiem byl uveejnn v The New York Times, 22. bezna 1992. 32. Studie stavu proudn u student matematiky: Jeanne Nakamurov Optimal Experience and the Uses of Talent" (Optimln proitek a uplatnn nadn") jako soust knihy Mhaly Cskszentmihalyiho a Isabelly Csikszentmihalyiov Optimal Experience: Psychological Studies of Flow in Consciousness, Cambridge, Cambridge University Press, 1988.

Kapitola 7. Koeny empatie

1. Sebeuvdomn a empatie: viz napklad lnek Johna Mayera a Melissy Kirkpatrickov, Hot Information-Processing Becomes More Accurate With Open Emotional Experience" (Pi otevenm emonm provn dochz k zpesnn zpracovvn informac s citovm obsahem"), University of New Hampshire, nepublikovan rukopis, jen 1994; Randy Larsen a kol., Cognitive Operations Associated With Individual Differences in Affect Intensity" (Kognitivn operace souvisejc s individulnmi rozdly v intenzit afektu"), asopis Journal of Personality and Social Psychology 53, 1987. 2. Robert Rosenthal a kol., The PONS Test: Measuring Sensitivity to Nonverbal Cues" (Men vnmavosti neverbln komunikace) v souborn publikaci P. McReynoldse Advances in Psychological Assessment, San Fransisco, Jossey-Bass, 1977. Stephen Nowicki a Marshall Duke, A Measure of Nonverbal Social Processing Ability in Children Between the Ages of 6 and 10" (Men schopnosti dt ve vku od 6 do 10 let zpracovvat neverbln sdlen"), pednka na sjezdu Americk psychologick spolenosti v roce 1989. Matky, je se podlely na vzkumu, kolila Marian Radke-Yarrowov a Carolyn Zahn-Waxlerov v Laboratoi vvojov psychologie pi Nrodnm institutu psychickho zdrav. O empatii, jejch vvojovch koenech a neurologii tto schopnosti pu v The New York Times, 28. bezna 1989.

3.

4.

5.

6.

Pedvn empatie dtem: Marian Radke-Yarrowov a Carolyn ZahnWaxlerov, Roots, Motives and Patterns in Children's Prosocial Behavior" (Koeny, motivace a vzorce prosocilnho chovn dt"). Tato prce je soust souborn publikace Ervina Stauba a kol., Development and Maintenance of Prosocial Behavior, New York, Plenum, 1984.

7. Daniel Stern, The Interpersonal World of the Infant, New York, Basic Books, 1987, str. 30. 8. Stern, viz pedchoz odkaz. 9. Deprimovan nemluvata jsou popsna v lnku Jeffreyho Pickense a Tiffany Fieldov, Facial Expressivity in Infants of Depressed Mothers" (Obliejov expresivita u dt deprimovanch matek"), asopis Developmental Psychology 29, 6, 1993. 10. Studii pachatel nsilnch sexulnch zloin a jejich dtstv provedl psycholog Robert Prentky z Philadelphie. 11. Empatie u pacient s hranin poruchou osobnosti: Giftedness and Psychological Abuse in Borderline Personality Disorder: Their Relevance to Genesis and Treatment" (Nadn a psychick zneuit u hraninch osobnost: jejich vznam pro vznik a lbu poruchy"), Journal of Personality Disorders 6, 1992. 12. Leslie Brothers, A Biological Perspective on Empathy" z biologickho hlediska"), American Journal of Psychiatry 146, 13. Brothers, A biological Perspective on Empathy", str. 16 14. Fyziologick korelt empatie: Robert Levenson a Anna Ruefov, "Empathy: A Physiological Substrate" (Empatie: fyziologick podklad"), Journal of Personality and Social Psychology 63, 2, 1992. 15. Martin L. Hoffman, Empathy, Social Cognition, and Moral Action" (Empatie, sociln kognice a morln jednn"). Tato prce je soust souborn publikace W. Kurtinese a J. Gerwitze Moral Behavior and Development: Advances in Theory, Research, and Appplications, New York, John Wiley and Sons, 1984. 16. Studie souvislosti mezi etikou a empati jsou uvedeny v Hoffmanov stati ,.Empathy, Social Cognition, and Moral Action". 17. O tomto citovm kruhu, jen kulminuje v sexulnch zloinech, jsem psal v The New York Times, 14. dubna 1992. erpal jsem z poznatk Williama Pitherse, psychologa ve Vermontskm npravnm stavu. 18. Podstata psychopatie je detailnji popsna v mm lnku v The New York Times ze 7. ervence 1987. Moje sta je zaloena pedevm na pracch (,Empatie 1, 1989.

psychologa Roberta Harea z Univerzity Britsk Kolumbie, jen je jednm z pednch odbornk v tto oblasti. 19. Leon Bing, Do or Die, New York, HarperCollins, 1991. 20. Surov manel: Neil S. Jacobson a kol., Affect, Verbal Content, and Psychophysiology in the Arguments of Couples With a "Violent Husband" (Afekt, verbln obsah a psychofyziologie hdek s nsilnickm manelem"), Journal of Clinical and Consulting Psychology, ervenec 1994. 21. Psychopate neznaj strach - tento emon deficit je nejzejmj v chovn psychopat ped elektrickm okem: Jednou z prac z posledn doby na toto tma je lnek Christophera Patricka a kol., Emotion in the Criminal Psychopath: Fear Image Processing" (Emoce u kriminlnch psychopat: zpracovvn dsivch pedstav"), Journal of Abnormal Psychology 103, 1994.

Kapitola 8. Sociln dovednosti

1. Rozhovor Jaye a Lena uvdj Judy Dunnov a Jane Brownov v stati Relationships, Talk About Feelings, and the Development of Affect Regulation in Early Childhood" (Mezilidsk vztahy, rozhovory o citech a rozvoj citov regulace v ranm dtstv"), je je soust souborn publikace Judy Garberov a Kennethe A. Dodge The Development of Emotion Regulation and Dysregulation, Cambridge, Cambridge University Press, 1991. Dramatick pibarven je m vlastn. 2. Zkonitosti obliejovho projevu emoc jsou uvedeny v knize Paula Ekmana a Wallace Friesena, Unmasking the Face, Englewood Cliffs, NJ, Prentice Hall, 1975. 3. Mnii uprosted bitevn vavy: tento pbh uvdl David Busch v Culture Cul-de-Sac", sbornk Arizona State University Research, jaro/ lto 1994. 4. Tuto studii penosu nlad publikovala Ellen Sullinsov v dubnu 1991 v Personality and Social Psychology Bulletin. 5. Tyto vzkumy penosu a synchronic nlad vedl psycholog Frank Bernieri na Oregonsk sttn univerzit. O jeho prci jsem psal v The New York Times. Vtina jeho vsledk je uvedena ve stati autor Bernieriho a Roberta Rosenthala, Interpersonal Coordination, Behavior Matching, and Interpersonal Synchrony" (Interpersonln koordinace a synchronizace, behaviorln pizpsobovn") v rmci souborn publikace Roberta Feldmana a Bernarda Rimea, Fundamentals of Nonverbal Behavior, Cambridge, Cambridge University Press, 1991.

6. Autory tto teorie jednosmrnho ovlivovn jsou Bernieri a Rosenthal. Svoji teorii publikovali ve Fundamentals of Nonverbal Behavior. 7. Thomas Hatch, Social Intelligence in Young Children" (Sociln inteligence malch dt"), pednka pednesen na kadoronm sjezdu Americk psychologick asociace, 1990. Spoleent chameleni: Mark Snyder, Impression Management: The Self in Social Interaction" (Vytven dojmu: j v spoleensk interakci"). Tato prce je soust souborn publikace L. S. Wrightsmana a K. Deauxe, Social Psychology in the '80s, Monterey, Brooks/Cole, 1981. E. Lakin Phillips, The Social Skills Basis of Psychopathology, New York, Grune and Stratton, 1978, str. 140.

8.

9.

10. Neverbln poruchy uen: Stephen Nowicki a Marshall Duke, Helping the Child Who Doesn't Fit In (Jak pomoci dtti, je nezapad mezi ostatn"), Atlanta, Peachtree Publishers, 1992. Viz tak Byron Rourke, Nonverbal Learning Disabilities, New York, Guilford Press, 1989. 11. Nowicki a Duke, Helping the Child Who Doesn't Fit In. 12. Tuto strunou charakteristiku a pehled vzkum zamench na zaazen do skupiny jsem pevzal z prce Marthy Putallazov a Aviva Wassermana, Children's Entry Behavior" (Chovn dt pi vstupu do skupiny"). Tato sta je soust souborn publikace Stevena Ashera a Johna Coie, Peer Rejection in Childhood, New York, Cambridge University Press, 1990. 13. Putallaz a Wasserman, Children's Entry Behavior". 14. Hatch, Social Intelligence in Young Children". 15. Pbh Terryho Dobsona o opilci a starm mui v japonskm metru jsem pouil s Dobsonovm svolenm. Tak jej vyprvj Ram Dass a Paul Gorman v knize How Can I Help?, New York, Alfred A. Knopf, 1985, str. 167-171.

ST TET: EMON INTELIGENCE V PRAXI Kapitola 9. Intimn neptel

1. Pro uren mry rozvodovosti existuje cel ada statistickch metod. Podle nkterch vpot byla nejvy rozvodovost kolem padesti procent, a pot trochu poklesla. Nejvy celkov ron poet rozvod byl v osmdestch letech. Avak statistiky, je cituji j, nevypotvaj celkov poet rozvod v danm roce, jen se sna urit pravdpodobnost, zda manelstv uzaven v uritm obdob skon rozvodem. Tato pravdpodobnost v prbhu poslednho stolet vytrvale roste. Podrobnj

pojednn tto problematiky viz John Gottman, What Predicts Divorce: The Relationship Between Marital Processes and Marital Outcomes, Hillsdale, NJ, Lawrence Erlbaum Associates, Inc,. 1993. 2. Oddlen svty chlapc a dvek: Eleanor Maccobyov a C. N. Jacklin, Gender Segregation in Childhood" (Pohlavn segregace v dtstv"). Tato sta je soust souborn publikace H. Reese, Advances in Child Development and Behavior, New York, Academic Press, 1987. 3. Kamardi stejnho pohlav: John Gottman, Same and Cross Sex Friendship in Young Children" (Ptelstv malch dt s dtmi stejnho a opanho pohlav"). Tato sta je soust knihy J. Gottmana a J. Parkera, Conversation of Friends, New York, Cambridge University Press, 1986. 4. Tento a nsledujc pehled pohlavnch rozdl v socilnch projevech emoc jsou pevzaty z vynikajc prce Leslie R. Brodyho a Judith A. Hallov Gender and Emotion" (Pohlav a emoce), je je soust knihy Michaela Lewise a Jeannette Havilandov Handbook of Emotions, New York, Guilford Press, 1993. 5. Brody a Hall, Gender and Emotion", str. 456. 6. Dvky a umn agrese: Robert B. Cairns a Beverley D. Cairnsov, Lifelines and Risk, New York, Cambridge University Press, 1994. 7. Brody a Hall, Gender and Emotion", str. 454. 8. Poznatky o pohlavnch rozdlech v emocch jsou shrnuty v prci Brodyho a Halla Gender and Emotion". 9. Velk vznam kvalitn komunikace pro eny zdrazovali Mark H. Davis a H. Alan Oathout v lnku Maintenance of Satisfaction in Romantic Relationships: Empathy and Relational Competence" (Udren spokojenosti v milostnch vztazch: empatie a dal schopnosti"), Journal of Personality and Social Psychology 53, 2, 1987, str. 397-410. 10. Studie stnost manel a manelek: Robert J. Sternberg, Triangulating Love", v knize Roberta Sternberga a Michaela Barnese, The Psychology of Love, New Haven, Yale Univesity Press, 1988. 11. Porozumn smutnm vrazm oblieje: Vzkum provdl dr. Ruben C. Gur na Lkask fakult Pennsylvnsk univerzity. 12. Rozhovor Freda a Ingrid je pevzat z Gottmanovy knihy What Predicts Divorce, str. 84. 13. Studie manelstv, ji provdl John Gottman spolen se svmi kolegy na Washingtonsk univerzit, je podrobnji popsna ve dvou knihch: John Gottman, Why Marriages Succeed or Fail, New York, Simon and Schuster, 1994 a What Predicts Divorce.

14. Peruen komunikace: Gottman, What Predicts Divorce. 15. Jedovat mylenky: Aaron Beck, Love Is Never Enough, Harper and Row, 1988, str. 145-146. 16. Mylenky Divorce. v problematickch manelstvch: Gottman, New York,

What Predicts

17. Pekroucen mylen surovch manel popisuj Amy HoltzworthMunroeov a Glenn Hutchinson v lnku Attributing Negative Intent to Wife Behavior: The Attributions of Maritally Violent Versus Nonviolent M e n " (Pitn negativnch mysl jednn eny: srovnn surovch a normlnch m u " ) , Journal of Abnormal Psychology 102, 2, 1993, str. 206-211. Podezvavost sexuln agresivnch mu: Neil Malamuth a Lisa Brownov, Sexually Aggressive M e n ' s Perceptions of Women's Communications" (Jak vnmaj sexuln agresivn mui komunikaci en"), Journal of Personality and Social Psychology 67, 1994. 18. Surov manel: Existuj ti druhy manel, kte bij sv eny: jedni jen velmi zdka, dal to dlaj impulsivn, kdykoliv se rozzlob, a tet typ mu bije svoji manelku zcela chladnokrevn a vypotav. Zd se, e terapie je inn pouze u prvnch dvou typ. Viz Neil Jacobson a kol., Clinical Handbook of Marital Therapy, New York, Guilford Press, 1994. 19. Zaplaven: Gottman, What Predicts Divorce.

20. Manel nemaj rdi neshody: Rober Levenson a kol., The Influence of Age and Gender on Affect, Physiology, and Their Interrelations: A Study of Long-term Marriages" (Vliv vku a pohlav na afekt a na tlesn reakce; jejich vzjemn vztahy: studie dlouhodobch manelstv"), Journal of Personality and Social Psychology 67, 1994. 2 1 . ,Zaplaven" u manel: Gottman, What Predicts Divorce. 22. Mui peru komunikaci, eny kritizuj: Gottman, Wliat Predicts Divorce. 23. Wife Charged with Shooting Husband Over Football on TV" (ena obvinn z postelen svho manela kvli fotbalu v televizi"), The New York Times, 3. listopadu 1993. 24. Produktivn manelsk hdky: Gottman, What Predicts Divorce. 25. Absence reparativnch schopnost v prech: Gottman, Divorce. 26. tyi kroky, je jsou podkladem dobrch hdek", z Gottmanovy knihy Why Marriages Succeed or Fail. 27. Sledovn pulsu: Gottman, Ibid. What Predicts

jsem

pevzal

28. Zachycovn automatickch mylenek: Beck, Love Is Never Enough. 29. Zrcadlen: Harville Hendrix, Getting the Love You Want, New York, Henry Holt, 1988.

Kapitola 10. Umn stt v ele

1. Havrie dominantnho pilota: Carl Lavin When Moods Affect Safety: Communications in a Cockpit Mean a Lot a Few Miles Up" (Kdy nlada ovlivuje bezpenost: komunikace v pilotn kabin pr mil nad zem znamen mnoho"), The New York Times, 26. ervna 1994. 2. Studie 250 vedoucch pracovnk: Michael Maccoby The Corporate Climber Has to Find His Heart" (Ctidostiv vedouc mus nalzt vlastn srdce"), Fortune, prosinec 1976. 3. Zuboff: pi konverzaci v ervnu 1994. Dopad informanch technologi viz jej kniha In the Age of the Smart Machine, New York, Basic Books, 1991. 4. Pbh sarkastickho viceprezidenta mi vyprvl psycholog Hendrie Weisinger z UCLA, postgraduln ekonomick koly. Napsal tak knihu The Critical Edge: How to Criticize Up and Down the Organization and Make It Pay Off, Boston, Little, Brown, 1989. 5. Studii, kolikrt manaei vybuchli v rozilen, provedl psycholog Robert Baron z Renssealer Polytechnic Institute. Mj rozhovor s nm byl uveejnn v The New York Times, 11. z 1990. 6. Kritika jako pina konfliktu: Robert Baron, Countering the Effects of Destructive Criticism: The Relative Efficacy of Four Interventions" (Kompenzace psoben destruktivn kritiky: srovnn innosti ty zsah"), Journal of Applied Psychology 75, 3, 1990. 7. Specifick a nespecifick kritika: Harry Levinson, feedback to Subordinates" (Zptn vazba k podzenm"), Addendum to the Levinson Letter (Dodatek k Levinsonov dopisu), Levinson Institute, Waltham, MA, 1992. 8. Jak zmnit tv pracovn sly: Studii 645 nrodnch spolenost provedla firma Towers Perrin management consultants v Manhtattanu; studie vyla v The New York Times, 26. srpna 1990. 9. Koeny nenvisti: Vamik Volkan, The Need to Have Enemies and Allies, Northvale, NJ, Jason Aronson, 1988. 10. Thomas Pettigrew: Mj rozhovor s Pettigrewem vyel v The New York Times, 12. kvtna 1987.

11. Stereotypy a pedsudky: Samuel Gaertner a John Davidio, Prejudice, Discrimination, and Racism, New York, Academic Press, 1987. 12. Pedsudky: Gaertner a Davidio, Prejudice, Discrimination, and Racism. 13. Relman: citovn v lnku Howarda Kohna, Service With a Sneer" (Sluby s posmkem"), The New York Times Sunday Magazine, 11. listopadu 1994. 14. IBM: Responding to a Diverse Work Force" (Jak reagovat na rozmanitost pracovn sly"), The New York Times, 26. srpna 1990. 15. Sla veejnho projevu: Fletcher Blanchard Reducing the Expression of Racial Prejudice" (Jak zmrnit projevy rasovch pedsudk"), Psychological Science, svazek 2, 1991. 16. Rozpad stereotyp: Gaertner a Davidio, Prejudice, Discrimination, and Racism. 17. Tmy: Peter Drucker, The Age of Social Transformation" (Vek spoleensk transformace"), The Atlantic Monthly, listopad 1994. 18. Koncept inteligence skupiny je definovn v prci Wendy Williamsov a Roberta Sternberga, Group Intelligence: Why Some Groups Are Better Than Others" (Inteligence skupiny: Pro jsou nkter skupiny lep ne jin"), Intelligence, 1988. 19. Studii pikovch pracovnk Bellovch laborato uveejnil Robert Kelley a Janet Caplanov v lnku How Bell Labs Creates Star Performers" (Jak Bellovy laboratoe vytvej pikov pracovnky"), Harvard Business Review, ervenec - srpen 1993. 20. Uitenost st pro zskvn informac uvd David Krackhardt a Jeffrey R. Hanson v lnku Informal Networks: The Company Behind the Chart" (Informan st: co je za hierarchi uvnit podniku"), Harvard Business Review, ervenec - srpen 1993, str. 104.

Kapitola 11. Psychika a zdravotn stav

1. Imunitn systm jako mozek naeho tla: Francisco Varela, pednka na Third Mind and Life meeting v Dharamsale v Indii prosinec 1990. 2. Chemick mediatory penejc informace mezi mozkem a imunitnm systmem: viz Robert Ader a kol., Psychoneuroimmunology, 2. vydn, San Diego, Academie Press, 1990. 3. Kontakty mezi nervy a bukami imunitnho systmu: David Felten a kol., Noradrenergic Sympathetic Innervation of Lymphoid Tissue" (Noradre-

nergn sympatick inervace lymfatickch tkn"), Journal of Immunology 135, 1985. 4. Hormony a imunita: B. S. Rabin a kol., Bidirectional Interaction Between the Central Nervous System and the Immune System" (Obousmrn interakce mezi centrlnm nervovm systmem a imunitnm systmem"), Critical Reviews in Immunology 9 (4), 1989, str. 279-312. 5. Spojen mezi mozkem a imunitnm systmem: viz napklad Steven B. Maier a kol., Psychoneuroimmunology", American Psychologist, prosinec 1994. 6. Toxick emoce: Howard Friedman a S. Boothby-Kewley, The DiseaseProne Personality: A Meta-Analytic View" (Typ osobnosti nchyln k chorobm: analytick pohled"), American Psychologist 42, 1987. Tato rozshl analza cel ady mench studi kombinuje jejich vsledky tak, e jsou statisticky uspodny do jedn velmi irok studie. Tmto zpsobem je mon zaznamenat jevy, je by nebyly patrn v dn z mench studi s nim potem astnk. 7. Skeptikov se domnvaj, e emon profil lovka s vym vskytem uritch chorob je charakteristikou typickho neurotika - zkostnho, deprimovanho i rozzlobenho citovho ztroskotance - a e vy vskyt chorob, jen tito lid udvaj, nen ani tak dsledkem jejich skutenho zdravotnho stavu, jako spe jejich sklonu litovat se, stovat si na sv zdrav a pehnt zvanost svch chorob. Avak Friedman a dal uvdj, e rozhodujc dkazy pro tuto souvislost mezi emocemi a onemocnnm pochzej z vzkum zaloench na hodnocen lka, kte zaznamenvaj objektivn projevy choroby, a na dalch odbornch vyetench, a ne na stnostech pacient, kte hodnot to, jak patn se ct. Pochopiteln existuje monost, e emon podrdn tchto lid je dsledkem jejich zdravotnho stavu, a ne jeho pinou; nejpesvdivj informace pochzej z tchto dvod z prospektivnch studi, v nich jsou emon stavy hodnoceny jet ped nstupem choroby. 8. Gail Ironsonov a kol. Effects of Anger on Left Ventricular Ejection Fraction in Coronary Artery Disease" (Vliv hnvu na ejekn frakci lev komory u pacient s onemocnnm vnitch tepen"), The American Journal of Cardiology 70, 1992. innost srdce jako pumpy, nkdy oznaovan tak jako ejekn frakce", hodnot schopnost srdce pumpovat krev z lev komory do tepen; m procentuln podl krve vypumpovan z komory pi kadm srdenm stahu. Pi onemocnn vnitch tepen poukazuje snen ejekn frakce na oslaben srdenho svalu. 9. Z piblin tuctu studi souvislosti neptelskho postoje ke svtu a smrti na srden onemocnn nkter neobjevily dn vztah. Tato nejednoznanost me bt dsledkem odlinch metod; napklad nepesnho mtka pro odhadovn neptelskosti (tento jev nen snadn

zachytit). Napklad nejvy poet mrt v souvislosti s tmto psychickm postojem se objevuje ve stednm vku. Pokud studie nenalezne piny smrti lid v tomto vku, tuto souvislost u nezachyt. 10. Neptelstv a srden onemocnn: Redford Williams, Heart, New York, Times Books/Random House, 1989. The Trusting

11. Peter Kaufman: Mj rozhovor s dr. Kaufmanem byl uveejnn v The New York Times, 1. z 1992. 12. Studii hnvu a vskytu druhho infarktu pedloil Carl Thoreson na Mezinrodnm kongresu behaviorln medicny v Uppsale ve vdsku, ervenec 1990. 13. Lynda H. Powellov, Emotional Arousal as a Predictor of Long-Term Mortality and Morbidity in Post M. I. Men" (Emon podrdn jako pedpovdn faktor pro dlouhodobou mrtnost a nemocnost u mu po infarktu myokardu"), Circulation, svazek 82, slo 4, Dodatek III, jen 1990. 14. Murray A. Mittleman, Triggering of Myocardial Infarction Onset by Episodes of Anger" (Vyvoln nstupu infarktu myokardu zchvatem hnvu"), Circulation, svazek 89, . 2, 1994. 15. Potlaovan hnv zvyuje krevn tlak: Robert Levenson Can We Control Our Emotions, and How Does Such Control Change an Emotional Episode?" (Jsme schopni ovldat nae emoce? A jak takov ovldn mn nae citov rozruen?"), soust knihy Richarda Davidsona a Paula Ekmana, Fundamental Questions About Emotions, New York, Oxford University Press, 1995. 16. Hnviv osobnost: O vzkumech Redforda Williamse, zamench na souvislost mezi hnvem a srdcem, jsem psal v The New York Times Good Health Magazine, 16. dubna 1989. 17. tyicetityprocentni snen Thoreson, pedchoz citace. vskytu druhch srdench infarkt:

18. Vukov program dr. Williamse pro ovldn hnvu: Williams, The Trusting Heart. 19. Ustaran ena: Timothy Brown a kol., Generalized Anxiety Disorder" (Generalizovan zkostn porucha"), v knize Davida H. Barlowa, Clinical Handbook of Psychological Disorders, New York, Guilford Press, 1993. 20. Stres a metastzy: Bruce McEwen a Eliot Stellar, Stress and the Individual: Mechanisms Leading to Disease" (Stres a jedinec: mechanismy vedouc k nemoci"), Archives of Internal Medicine 153, 27. z 1993. Studi, kterou popisuj, je prce M. Robertsona a J. Ritze,

Biology and Clinical Relevance of Human Natural Killer Cells" (Funkce a klinick vznam bunk pirozench zabje typu leukocyt"), Blood 76, 1990. 21. Vedle biologickch proces me existovat jet cel ada dvod, pro jsou lid ve stresu nchylnj k onemocnnm. Jednm z nich mohou bt aktivity, jimi se lid sna zmrnit svoji zkost: napklad kouen, pit alkoholu i pejdn se tunmi jdly, je jsou samy o sob nezdrav. Dalm dvodem je, e neustl zkost a starosti vyvolvaj nespavost; lid tak astji zapomnaj dodrovat doporuen lkae (napklad v uvn lk), a tak prodluuj chorobu, kterou u maj. S nejvt pravdpodobnost je to spolupsoben vech tchto faktor spolen, je je pinou znmho vztahu stresu a nemocnosti. 22. Stress oslabuje imunitn systm: Napklad studie student medicny ped zkoukami neodhalila jenom snenou imunitu vi herpetickm virm, ale tak snen schopnosti blch krvinek zabjet infikovan buky a zven hladiny ltek, je jsou spojovny s poklesem imunitn aktivity lymfocyt (tj. blch krvinek, je hraj stedn roli pi imunitn reakci organismu). Viz Ronald Glaser a Janice Kiecolt-Glaserov, StresAssociated Depression in Cellular Immunity" (Pokles bunn imunity provzejc stres"), Brain, Behavior, and Immunity 1, 1987. Vtina studi tohoto typu sice prokzala oslaben imunitn obrany organismu v dsledku stresu, avak nen jasn, zdali snen bylo natolik zvan, aby ohrozilo zdrav pacienta. 23. Stres a nachlazen: Sheldon Cohen a kol., Psychological Stress and Susceptibility to the Common Cold" (Psychick stres a nchylnost k bnmu nachlazen"), New England Journal of Medicine 325, 1991. 24. Kadodenn rozilen a infekce: Arthur Stone a kol., Secretory IgA as a Measure of Immunocompetence" (Sekren IgA jako mtko imunokompetence"), Journal of Human Stress 13, 1987. V dal studii si 246 mu, en a dt v prbhu chipkov sezny kad den zapisovalo mru stresu. Ti, kte provali nejvce rodinnch kriz, mli tak nejvy vskyt chipky, meno potem dn s horekou a hladinou protiltek proti chipce. Viz R. D. Clover a kol., Family Functioning and Stress as Predictors of Influenza B Infection" (Fungovn rodiny a stress jako pedpovdn faktor infekce virem chipky B"), Journal of Family Practice 28, kvten 1989. 25. Aktivace viru herpesu a stress: srie vzkum Ronalda Glasera a Janice Kiecolt-Glaserov - nap. Psychological Influences on Immunity" (Psychick vlivy na imunitu"), American Psychologist 43, 1988. Souvislost mezi stresem a aktivitou viru herpesu je tak zk, e ji lze demonstrovat na studii pouhch deseti pacient. Za ukazatel aktivace viru se povaovalo vytvoen opar kolem st. m vce zkosti, problm a stresu pacienti uvdli, tm vy byla pravdpodobnost vytvoen opar v nsledujcch tdnech. Klidn obdob vedla k inaktivaci herpetick infekce. Viz H. E. Schmidt a kol, Stress as a Precipitating Factor in

Subjects With Recurrent Herpes Labialis" (Stres jako vyvolvac faktor u jedinc s recidivujcm herpes labialis"), Journal of Family Practice, 20, 1985. 26. zkost u en se srdenm onemocnnm: Pednka Carla Thoresona na Mezinrodnm kongresu behaviorln medicny, Uppsala, vdsko, ervenec 1990. zkost tak mon hraje roli pi zvyovn rizika vzniku tohoto onemocnn u nkterch mu. Studie provdn lkaskou fakultou Alabamsk univerzity hodnotila emon profily 1123 mu a en ve vku mezi tyiceti pti a sedmdesti pti lety. Mui s nejvtm sklonem k zkosti a starostem ve stednm vku mli mnohem vy pravdpodobnost vskytu hypertenze o dvacet let pozdji. Viz Abraham Markowitz a kol., Journal of the American Medical Association, 14. listopadu 1993. 27. Stres a rakovina tlustho steva: Joseph C. Courtney a kol., Stressful Life Events and the Risk of Colorectal Cancer" (Stresujc udlosti a riziko rakoviny tlustho steva"), Epidemiology, z 1993, 4 (5). 28. Relaxace odstraujc symptomy stresu: Viz napklad Daniel Goleman a Joel Gurin, Mind Body Medicine, New York, Consumer Reports Books/ St. Martin's Press, 1993. 29. Deprese a onemocnn: viz nap. Seymour Reichlin, Neuroendocrine-Immune Interactions" (,JSeuroendokrinn-imunitn interakce"), New England Journal of Medicine, 21. jna 1993. 30. Transplantace kostn den: citovno v lnku Jamese Straina Cost Offset From a Psychiatrie Consultation-Liaison Intervention With Elderly Hip Fracture Patients" (Pokles nklad na lbu pi psychiatrickm oeten pacient se zlomeninou stehenn kosti ve vysokm vku"), American Journal of Psychiatry 148, 1991. 31. Howard Burton a kol., The Relationship of Depression to Survival in Chronic Renal Failure" (Souvislost deprese s peitm pi chronickm ledvinovm selhn"), Psychosomatic Medicine, bezen 1986. 32. Pocit beznadje a mrtnost na srden onemocnn: Robert Anda a kol., Depressed Affect, Hopelessness, and the Risk of Ischemic Heart Disease in a Cohort of U. S. Adults" (Deprese, pocit beznadje a riziko ischemick choroby srden v USA"), Epidemiology, ervenec 1993. 33. Deprese a infarkt myokardu: Nancy Frasure-Smithov a kol., Depression Following Myocardial Infarction" (Deprese nsledujc po infarktu myokardu"), Journal of the American Medical Association, 20. jna 1993. 34. Deprese u postien nkolika chorobami najednou: Psychiatr dr. Michael von Korff z Washingtonsk univerzity, jen studii vedl, mi vyprvl o pacientech, pro n je kadodenn ivot obrovskm vyptm: Pokud

lte jejich deprese, vidte zlepen v rmci jejich zdravotnho stavu i mimo nj. Mte-li depresi, vae obte vm pipadaj hor. Trpt chronickm tlesnm onemocnnm je velmi nron na adaptaci. V depresi se lid he u novmu ivotnmu reimu, jej si onemocnn vynucuje. Dokonce i pi zvanm postien, jste-li motivovn, mte-li dostatek energie a sebedvry, se dokete pizpsobit podivuhodnm zpsobem." 35. Optimismus a bypassov chirurgie: Chris Peterson a kol., Learned Helplessness: A Theory for the Age of Personal Control, New York, Oxford University Press, 1993. 36. Porann ptee a nadje: Timothy Elliott a kol., Negotiating Reality After Physical Loss: Hope, Depression, and Disability" (Jak se vyrovnat se skutenost fyzickho postien: nadje, deprese a invalidita"), Journal of Personality and Social Psychology 61, 4, 1991. 37. Zdravotn rizika sociln izolace: James House a kol., Social Relationships and Health" (Sociln vztahy a zdrav"), Science, 29. ervence 1988. Viz tak nejednoznan nlez: Carl Smithov a kol., Meta-Analysis of the Associations Between Social Support and Health Outcomes" (Analza souvislosti socilnho zzem a zdravotnho stavu"), Journal of Behavioral Medicine, 1994. 38. Osamlost a mrtnost: Dal studie vyslovuj hypotetick mechanismy, je jsou podkladem tto souvislosti. Tyto poznatky, uveden v prci House, Social Relationships and Health" (Sociln vztahy a zdrav"), poukazuj na to, e pouh ptomnost druhho lovka me zmrovat zkost a sniovat nedouc stresov reakce u lid na jednotkch intenzvn pe. Uklidujc psoben ptomnosti druh osoby nejenome sniuje krevn tlak a zpomaluje puls, ale tak omezuje sekreci mastnch kyselin, je mohou ucpvat arterie. Jedna z teori k, e podkladem tchto livch ink pouh lidsk ptomnosti mus bt njak mechanismus v mozku. Tato teorie poukazuje na poznatky z vzkum na zvatech, je objevily uklidujc psoben na zadn znu hypothalamu, je je oblast s rozshlm spojenm s amygdalou. Podle tohoto nzoru uklidujc ptomnost druhho lovka inhibuje aktivitu limbickho systmu, sniuje rychlost sekrece acetylcholinu, kortizolu a katecholamin, co jsou vechno ltky, kter vyvolvaj zrychlen dchn a srden akce a dal tlesn zmny pi stresu. 39. Strain, Cost Offset", viz pozn. 30. 40. Peit infarktu a emon podpora: Lisa Berkmanov a kol., Emotional Support and Survival After Myocardial Infarction, A Prospective Population Based Study of the Elderly" (Emon podpora a peit infarktu myokardu: dlouhodob populan studie starch lid"), Annals of Internal Medicine, 15. prosince 1992.

41. vdsk studie: Annika Rosengrenov a kol., Stressful Life Events, Social Support, and Mortality in Men Born in 1933" (Stresujc ivotn udlosti, sociln podpora a mrtnost mu narozench v roce 1933"), British Medical Journal, 19. jna 1993. 42. Manelsk hdky a imunitn systm: Janice Kiecolt-Glaserov a kol., Marital Quality, Marital Disruption, and Immune Function" (Kvalita manelstv, naruen manelstv a imunita"), Psychosomatic Medicine 49, 1987. 43. S Johnem Cacioppem jsem dlal rozhovor pro The New York Times, 15. prosince 1992. 44. Jak mluvit o tom, co ns trp: James Pennebaker, Putting Stress Into Words: Health, Linguistic and Therapeutic Implications" (Peveden stresu do slov: zdravotn, lingvistick a terapeutick implikace"), pednka na sjezdu Americk psychologick asociace, Washington D.C., 1992. 45. Psychoterapie a zlepen zdravotnho stavu: Lester Luborsky a kol., Is Psychotherapy Good fo Your Health?", (Je psychoterapie dobr pro zdrav?"), penka na sjezdu Americk psychologick asociace, Washington, D. C,1993. 46. Podprn skupiny pro lidi trpc rakovinou: David Spiegel a kol. Effect of Psychosocial Treatment on Survival of Patients with Metastatic Breast Cancer" (inek psychosociln lby na pevn pacientek s metastzujc rakovinou prsu", Lancet . 8668, ii, 1989. 47. Otzky pacient: Tento objev uvdl dr. Steven Cohen-Cole, psychiatr na Emory University, kdy jsem s nm dlal rozhovor pro The New York Times, 13. listopadu 1991. 48. Pln informovanost: Napklad program Planetree v Pacifistick presbyterinsk nemocnici v San Francisku vyhled dostupn informace na jakkoliv tma z oboru medicny pro kohokoliv, kdo o to pod. 49. Jak nauit pacienty klst otzky: jeden program vyvinul dr. Mack Lipkin Jr. na Lkask fakult New York University. 50. Emon pprava na operaci: O tomto tmatu jsem psal v The New York Times, 10. prosince 1987. 51. Rodinn pe v nemocnici: Opt je Planetree modelovm pkladem, stejn jako budovy Ronalda McDonalda, je umouj rodim bydlet vedle nemocnice v dob, kdy je jejich dt hospitalizovno. 52. Uvdomlost a medicna: Viz Jon Kabat-Zinn, Full Catastrophe Living, New York, Delacorte, 1991.

53. Program pro zvrcen prbhu ischemick choroby srden: Viz Dean Ornish, dr. Dean Ornish's Program for Reversing Heart Disease, New York, Ballantine, 1991. 54. Medicna zamen na mezilidsk vztahy: Health Professions Education and Relationship-Centered Care. Zprva Pewa-Fetzera o pokrocch v psychosocilnm zdravotnickm vzdlvn, Pewova komise zdravotnickch povoln a Fetzerv institut centra zdravotnickch profes, Kalifornsk univerzita v San Francisku, srpen 1994. 55. Byli dve proputni z nemocninho oeten: Strain Cost Offset". 56. Nelit depresi u lid s ischemickou chorobou srden je neetick: Redford Williams a Margaret Chesneyov, Psychosocial Factors and Prognosis in Established Coronary Heart Disease" (Psychosociln faktory a prognza pi rozvinut aterosklerze vnitch tepen"), Journal of the American Medical Association, 20. jna 1993. 57. Oteven dopis chirurgovi: A. Stanley Kramer, A Prescription for Healing" (Pedpis na uzdraven"), Newsweek, 7. ervna 1993.

ST TVRT: CO DLAT? Kapitola 12. Zatkvac zkouka rodiny

1. Leslie a videohra: Beverly Wilson a John Gottman, Marital Conflict and Parenting: The Role of Negativity in Families" (Manelsk konflikt a rodiovstv: loha negativity v rodinch") v souborn publikaci M. H. Bornsteina, Handbook of Parenting, svazek 4, Hillsdale, NJ, Lawrence Erlbaum, 1994. 2. Vzkum cit uvnit rodiny byl soust studi Johna Gottmana zamench na manelstv, je jsou v pehledu uvedeny v kapitole devt. Viz Carole Hoovenov, Lynn Katzov a John Gottman, The Family as a Metaemotion Culture" (Rodina jako vy emon kultura"), Cognition and Emotion, jaro 1994. 3. Jak vhody maj dti emon inteligentnch rodi: Hoovenov, Katzov a Gottman, The Family as a Meta-emotion Culture". 4. Optimistick nemluvata: T. Berry Brazelton v pedmluv ke knize Heart Start: The Emotional Foundations of School Readiness, Arlington, VA, National Center for Clinical Infant Programs, 1992. 5. Emon faktory pepovdajc spch ve kole: Heart Start. 6. Aspekty pipravenosti dtte na vstup do koly: Heart Start, str. 7.

7. Nemluvata a matky: Heart Start, str. 9. 8. Pokozen dtte nedostatkem pozornosti: M. Erickson a kol., The Relationship Between Quality of Attachment and Behavior Problems in Preschool in a High-Risk Sample" (Souvislost mezi kvalitou vztahu k rodim a problmy s chovnm u rizikov skupiny pedkolnch dt") v publikaci I. Bethertona a E. Waterse, Monographs of the Society of Research in Child Development 50, srie . 209. 9. Co se dt nau v prvnch tyech letech ivota: Heart Start, str. 13 10. Sledovn agresivnch dt: L. R. Huesman, Leonard Eron a Patty Warnicke-Yarmelov Intellectual Function and Aggression" (Intelektuln funkce a agrese"), The Journal of Personality and Social Psychology, leden 1987. Obdobn nlezy uvdj i Alexander Thomas a Stella Chessov v zijovm vydn asopisu Child development z roku 1988. Provedli studii sedmdesti pti dt, je byly v pravidelnch obdobch sledovny od roku 1956, ve vku mezi sedmi a dvancti lety. Alexander Thomas a kol., ,Longitudinal Study of Negative Emotional States and Adjustments From Early Childhood Through Adolescence" (Longitudinln studie negativnch emon stav a pizpsoben od ranho dtstv a po adolescenci"), Child Development 59, 1988. Dti, kter na prvnm stupni zkladn koly oznaili jejich rodie a uitel jako nejvce agresivn, mly o deset let pozdji, v pozdn adolescenci, nejvce emonch problm. Byly to dti (zhruba dvakrt tolik chlapc ne dvek), kter nejenom neustle vyvolvaly hdky a rvaky, ale navc oteven poniovaly ostatn dti a ubliovaly jim. Podobnm zpsobem se asto chovaly i k uitelm a k vlastn rodin. Jejich neptelstv se v prbhu let nezmnilo; v adolescenci se nedokzaly tyto dti snet se svmi spoluky a s rodinou, ve kole mly mnoho kzeskch problm. V dosplosti se pak u nich vyskytovala problm cel ada: od depres a zkostnch stav a po konflikty se zkonem. 11. Absence empatie u zneuvanch dt: Poznatky z pozorovn dt v jeslch jsou uvedeny v prci Mary Mainov a Carol Georgeov, Responses of Abused and Disadvantaged Toddlers to Distress in Agemates: A Study in the Day-Care Setting" (Reakce tranch batolat na citov rozruen svch vrstevnk: studie chovn v jeslch"), Developmental Psychology 21, 3, 1985. Ke stejnm zvrm doly i Bonnie Klimes-Douganov a Janet Kistnerov pi sledovn dt v pedkolnm vku, Physically Abused Preschoolers' Responses to Peers' Distress" (Reakce fyzicky tranch pedkolnch dt na citov rozruen svch vrstevnk), Developmental Psychology 26, 1990. 12. Problmy tranch dt: Robert Emery Family Violence" (,Nsil v rodin"), American Psychologist, nor 1989. 13. Zneuvn po generace: Budou-li se tran dti v dosplosti chovat ke svm potomkm stejn, je pedmtem vdeck diskuse. Viz, napklad Cathy Spatz Widomov, Child Abuse, Neglect and Adult Behavior"

(Zneuvn a zanedbvn dt a chovn v dosplosti"), Journal of Orthopsychiatry, ervenec 1989.

American

Kapitola 13. Trauma a nov emon uen

1. O dlouhodob traumatizaci dt, je byly svdkem vradn na Clevelandsk zkladn kole jsem psal v The New York Times, v Education Life" section, 7. ledna 1990. 2. Pklady posttraumatick stresov poruchy u obt zloinu mi poskytla psycholoka Shelly Niederbachov, je psob v Poradensk slub pro obti zloinu v Brooklynu. 3. Vzpomnky na vietnamskou vlku pochzej z prce M. Davise, Analysis of Aversive Memories Using the Fear-Potentiated Startle Paradigm" (Analza averzivnch vzpomnek s pouitm strachem podmnnho paradigmatu leku") v publikaci N. Butterse a L. R. Squirea, The Neuropsychology of Memory, New York, Guilford Press, 1992. 4. Nesmazatelnost tchto vzpomnek LeDoux vdecky objasuje v lnku Indelibility of Subcortical Emotional Memories" (Nesmazatelnost subkortiklnch emonch vzpomnek"), Journal of Cognitive Neuroscience, 1989, svazek 1, str. 238-243. 5. Mj rozhovor s dr. Charneyem vyel v The New York Times, 12. ervna 1990. 6. Pokusy s dvojicemi laboratornch zvat mi popsal dr. John Krystal. Byly opakovny v nkolika vdeckch laboratoch. Hlavn vzkumy vedl dr. Jay Weiss na Duke University. 7. Mozkov zmny provzejc posttraumatickou stresovou poruchu a lohu amygdaly v tchto procesech nejlpe vysvtlil Dennis Charney se svm kolektivem, a to v lnku Psychobiologic Mechanisms of Posttraumatic Stress Disorder (Psychobiologick mechanimsy posttraumatick stresov poruchy"), Archives of General Psychiatry 50, duben 1993, str. 294-305. 8. st dkaz pro traumatem vyvolan zmny v mozku pochz z pokus, pi nich byl veternm z vietnamsk vlky injikovn yohimbin - droga, do kter mej jihoamerit Indini hroty svch p, aby se koist nemohla brnit. V malch dvkch yohimbin blokuje funkci specifickho receptoru (tj. msta na nervov buce, je pijm nervov penae), kter za normlnch okolnost brzd sekreci katecholamin. Yohimbin tuto inhibici odstran a zabrn receptorm, aby vnmaly sekreci katecholamin. Vsledkem je pak rostouc hladina tchto ltek v mozku. Kdy byla takto umle odstranna inhibice zkosti, devt z patncti pacient s posttraumatickou stresovou poruchou propadlo panice, piem u esti z nich se zaaly iv vybavovat traumatick udlosti. Jeden vetern v halucinaci vidl, jak je sestelena helikoptra a s vbuchem se v oblaku

koue t k zemi. Jin vidl vbuch pozemn miny, kdy na ni najel dp s jeho kamardy (prv tento zitek byl jeho non mrou po vce ne dvacet let). Vzkum s yohimbinem vedl dr. John Krystal, editel Laboratoe klinick psychofarmakologie v Nrodnm centru pro PSTD v West Haven, Connectitut, VA Hospital. 9. Men poet alfa-2 receptor u mu s PTSD: viz Charney, Psychobiologic Mechanisms". 10. Ve snaze snit objem sekrece kortikoliberinu sniuje mozek poet receptor, kter jej uvoluj. To, e k tomuto jevu dochz prv u lid s PTSD, lze dokzat vznamnou studi, pi kter byl osmi pacientm s touto poruchou kortikoliberin injikovn. Injekce kortikoliberinu zpravidla vyvol prudk zven hladiny ACTH, tj. hormonu, jen po celm tle spout sekreci katecholamin (adrenalinu a noradrenalinu). Avak u tchto lid, na rozdl od srovnvac skupiny bez PTSD, nedolo k dn zachytiteln zmn v sekreci ACTH; to znamen, e mozek snil poet kortikoliberin receptor, protoe byly peteny trvale zvenou hladinou stresovch hormon. Tento vzkum mi popsal Charles Nemeroff, psychiatr z Duke University. 11. Mj rozhovor s dr. Nemeroffem byl uveejnn v The New York Times, 12. ervna 1990. 12. K nemu podobnmu odchz i pi posttraumatick stresov porue. Napklad pi jednom z experiment sledovali veterni z vietnamsk vlky, kte byli postieni touto poruchou, speciln patnctiminutov film bojovch scn z filmu Platoon. Jedna skupina pacient dostala ped sledovnm filmu injekci naloxonu, co je ltka, kter blokuje psoben endorfin. Po filmu pak tito veterni nevykazovali dn zmny v citlivosti k bolesti. Avak ve skupin bez endorfinovho bloktoru dolo ke snen citlivosti na bolest o ticet procent. Z toho lze vyvodit, e dolo ke zven sekrece endorfin. Stejn film byl u vetern bez posttraumatick stresov poruchy zcela bez inku. Z toho plyne, e lid s PTSD maj hypersensitivn i hyperaktivn nervov drhy, je spoutj sekreci endorfin. Tento jev je patrn pouze tehdy, jsou-li vystaveni nemu, co jim pipomn pvodn trauma. V tomto procesu amygdala uruje emon vznam toho, co vidme. Tuto studii vedl psychiatr dr. Roger Pitman z Harvardu. K takovto zmn v mozkov funkci dochz pi extrmnm stresu; pozdji vak me bt vyvolna mkoliv, co postienmu pipomn pvodn udlost. Pitman napklad zjistil, e bylyli laboratorn myi vystaveny okm v kleci, rozvinula se u nich stejn endorfinov analgesie jako u vetern z Vietnamu po shldnut filmu Platoon. O mnoho tdn pozdji, kdy byla tato zvata opt vloena do stejn klece, avak bez jakhokoliv elektrickho proudu, opt se u nich objevila stejn necitlivost na bolest. Viz Roger Pitman, NaloxoneReversible Analgesie Response to Combat-Related Stimuli in Posttraumatic Stress Disorder" (Naloxonov reversibiln analgetick reakce na vjemy souvisejc s bojem u lid s posttraumatickou stresovou poruchou"), Archives of General Medicine, erven 1990. Viz t Hillel

Glover, Emotional Numbing: A Possible Endorphin-Mediated Phenomenon Associated with Post-Traumatic Stress Disorders and Other Allied Psychopathologic States" (Emon znecitlivn: mon, endorfiny vyvolvan fenomn v souvislosti s posttraumatickou stresovou poruchou a dalmi podobnmi psychopatologickmi stavy"), Journal of Traumatic Stress 5, 4, 1992. 13. Dkazy uvdn v tomto oddle jsou pevzaty z vynikajcho lnku Dennise Charneyho, Psychobiologic Mechanisms" 14. Charney, Psychobiologic Mechanisms", 300. 15. loha prefrontln kry v odnauovn strachu: Ve studii Richarda Davidsona se registrovalo vyluovn potu (jakoto kritrium zkosti) u dobrovolnk pot, co zaslechli tn nsledovan hlasitm, nepjemnm rmusem. Hlasit rmus vyvolal zven pocen pokoky. Po urit dob stail k vyvoln zvenho pocen u sm tn. To znamen, e dobrovolnci si vytvoili nauenou averzi k tnu. Avak kdy potom opakovan slyeli tn bez nepjemnho hluku, zskan averze opt odeznla: lid u na tn zvenm pocenm nereagovali. m aktivnj pitom byla kra levch prefrontlnch lalok, tm rychleji lovk ztrcel svj nauen strach. Roli prefrontlnch lalok pi pekonvn strachu objasuje jet dal experiment. Pi nm se laboratorn krysy (je jsou nejastji pouvanmi zvaty pi tchto typech pokus) nauily bt tnu provzenho elektrickm okem. Pot byla nkterm zvatm provedena lobotomie, tj. chirurgick pokozen mozku, je peruilo veker vlkna vedouc mezi amygdalou a prefrontlnmi laloky. Po nkolik nsledujcch dn byly krysy vystavovny zvuku bez doprovodnho elektrickho oku. Pomalu, v prbhu mnoha dn, zaaly krysy ztrcet svj strach. Avak krysm s naruenmi prefrontlnmi laloky trvalo tm dvojnsobnou dobu, ne se svho strachu zbavily. To dokazuje, jak dleitou roli hraj prefrontln laloky pi pekonvn strachu a obecnji i pi emonm uen. Tento pokus provedla Maria Morganov, postgraduln studentka Josepha LeDouxe v Centru pro neurln vdy, New York University. 16. Uzdravovn z posttraumatick stresov poruchy: O tto studii jsem se dovdl od Rachel Yehudov, neurochemiky a editelky Programu pro vzkum traumatickho stresu v Lkask kole Mt. Sinai v Manhattanu. O vsledcch jsem informoval v The New York Times, 6. jna 1992. 17. Trauma v dtstv: Lenore Terr, Too Scared to Cry, New York, HarperCollins, 1990. 18. Cesta k uzdraven z traumatu: Judith Lewis Hermanov, Trauma and Recovery, New York, Basic Books, 1992. 19. Dvkovn" traumatu: Mardi Horowitzov, Stress Response Syndromes, Norhvale, NJ, Jason Aronson, 1986.

20. Zmna citovch postoj me vychzet (alespo u dosplch) z filozofick rovn. Je teba zodpovdt vnou otzku obti: Pro prv j?". Mnoho obt na trauma reaguje ztrtou pesvden, e svt je nco, emu lze dvovat, a e to, co se nm v ivot dje, je spravedliv; tedy e estnm ivotem meme ovlivnit svj osud. Odpov na toto dilema obti nemus bt pochopiteln filozofick i nboensk. Jde pedevm o to znovu vybudovat systm vry i pesvden, jen umouje lovku dle t tak, jako kdyby mohl svtu a lidem dvovat. 21. e pvodn strach petrvv, i kdy v oslaben form, bylo prokzno v experimentu, pi nm byly laboratorn krysy naueny bt se uritho zvuku, napklad zvonku, nebo po nm vdy nsledoval bolestiv elektrick ok. Kdykoliv pak zvata slyela zvonek, reagovala strachem, pestoe jej u neprovzel dn ok. Postupn, zhruba po roce (co je pro krysu velmi dlouh doba; pedstavuje asi tetinu jejho ivota) se zvata pestala zvonku bt. Avak strach se v pln me obnovil ihned, jakmile byl zvuk opt spojen s elektrickm okem. Strach se vrtil v jedinm okamiku - a trvalo mnoho msc, ne opt ustoupil. Obdobnm jevem u lid je, kdy se traumatick strach z dvn minulosti, po mnoho let uklidnn, dostav v nezmenen podob pi udlosti, je nm pipomn pvodn trauma. 22. Terapeutick vzkum Luborskyho je podrobn popsn v knize Lestera Luborskyho a Paula Crits-Christopha, Understanding Transference: The CCRTMethod, New York, Basic Books, 1990.

Kapitola 14. Temperament nemus bt osudem

1. Viz napklad Jerome Kagan a kol., Initial Reactions to Unfamiliarity" (Poten reakce na neznm"), Current Directions in Psychological Science, prosinec 1992. Nejucelenj popis biologie temperamentu je v Kaganov Galen's Prophecy. 2. Tom a Ralph, archetypln ostchav a odvn typy, jsou popsni v Kaganov knize, Galen's Prophecy, str. 155-157. 3. Celoivotn problmy ustraenho dtte: Iris R. Bellov a kol., Increased Prevalence of Stress-related Symptoms in Middle-aged Women Who Report Childhood Shyness" (Zven vskyt stresovch symptom u en stednho vku, je uvdj ustraenost v dtstv"), Annals of Behavior Medicine 16, 1994. 4. Zrychlen puls: Iris R. Bellov a kol., .failure of Heart Rate Habituation During Cognitive and Olfactory Laboratory Stressors in Young Adult With Childhood Shyness" (Selhn pulsov habituace na kognitivn a ichov laboratorn stresory u mladch lid s ustraenost z dtstv"), Annals of Behavior Medicine 16, 1994.

5. Panika u teenager: Chris Hayward a kol., Pubertal Stage and Panic Attack History in Sixth- and Seventh-grade Girls" (Stadium puberty a anamnza panickch zchvat u aek estch a sedmch td"), American Journal of Psychiatry, svazek 149(9), z 1992, str. 1239-1243; Jerold Rosenbaum a kol, Behavioral Inhibition in Childhood: A Risk Factor for Anxiety Disorders" (Behaviorln inhibice v dtstv: rizikov faktor pro vznik chorobn zkosti"), Harvard Review of Psychiatry, kvten 1993. 6. Vzkumy osobnosti a rozdl mezi hemisframi provedl dr. Richard Davidson Wisconsinsk univerzit a dr. Andrew Tomarken, psychiatr na Vanderbiltov univerzit: viz Andrew Tomarken and Richard Davidson, Frontal Brain Activation in Repressors nad Nonrepressors" (Aktivace frontln kry u vytsova a u ostatnch lid"), Journal of Abnormal Psychology 103, 1994. 7. Pozorovn postup, ktermi mohou matky sv ustraen dti vst k tomu, aby byly odvnj, provdla tak Doreen Arcusov. Podrobnosti v Kaganov knize Galen's Prophecy. 8. Kagan, Galen's Prophecy, str. 194-195. 9. Jak bt mn stydliv: Jens Asendorpf, The Malleability of Behavioral Inhibition: A Study of Individual Developmental Functions" (Odstranitelnost behaviorlnch inhibic: studie individulnch vvojovch funkc"), Developmental Psychology 30, 6, 1994. 10. Hubel a Wiesel: David H. Hubel, Thorsten Wiesel a S. Levay, Plasticity of Ocular Columns in Monkey Striate Cortex" (Plasticita zrakovch sloupk v han ke mozku opic"), Philosophical Transactions of the Royal Society of London 278, 1911. 11. Zkuenost a krys mozek: Prce Marian Diamondov a dalch je popsna v knize Richarda Thompsona, The Brain, San Francisco, W. H. Freeman, 1985. 12. Mozkov zmny pi lb obsedantn-kompulsivn poruchy: L. R. Baxter a kol., Caudate Glucose Metabolism Rate Changes With Both Drug and Behavior Therapy for Obsessive-Compulsive Disorder" (,Zmny rychlosti metabolismu glukzy v corpus caudatum pi farmakologick a behaviorln terapii obsedantn-kompulsivn poruchy"), Archives of General Psychiatry 49, 1992. 13. Zven aktivita prefrontlnch lalok: L. R. Baxter a kol., ,J_ocal Cerebral Glucose Metabolic Rates in Obsessive-Compulsive Disorder" (Lokln rychlost metabolismu glukzy v mozku pi obsedantnkompulsivn porue"), Archives of General Psychiatry 44, 1987.

ST PT: EMON GRAMOTNOST Kapitola 15. Dsledky emon negramotnosti

1. Emon gramotnost: O takovch kursech jsem psal v The New York Times, 3. bezna 1992. 2. Tuto statistiku zloinnosti mladistvch jsem pevzal z Jednotn zprvy o zloinnosti, publikace Crime in the U. S., 1991, kterou publikovalo ministerstvo spravedlnosti. 3. Nsiln zloiny -nctiletch: V roce 1990 vzrostl poet zaten nezletilch za nsiln zloiny na 430 zaten na 100 000 obyvatel, co pedstavuje 27 procentn nrst od roku 1980. Poet zaten za znsilnn vzrosti z 10,9 na 100 000 obyvatel v roce 1965 na 21,9 na 100 000 obyvatel v roce 1990. Poet nezletilch pachatel vrad se od roku 1965 do roku 1990 vce ne ztynsobil: z 2,8 zaten na 100 000 obyvatel v roce 1965 na 12,1 zaten na 100 000 obyvatel v roce 1990. V roce 1990 ve tech ppadech ze ty vrad spchanch nezletilmi lo o smrt zastelenm. To znamen 79 procentn nrst za jedinou dekdu. Viz napklad Ruby Takanashi, The Opportunities of Adolescence" (Pleitosti dospvn'"), American Psychologist, nor 1993. 4. V roce 1950 byl poet sebevrad lid ve vku mezi 15 a 24 lety 4,5 na 100 000 obyvatel a rok. V roce 1989 byl u tikrt vy: 13,3. Poet sebevrad dt ve vku mezi deseti a trncti lety se od roku 1968 do roku 1985 tm zdvojnsobil. Poty sebevrad, obt vrad a thotenstv jsou pevzaty z Health 1991, U. S. Department of Health and Human Services a Children's Safety Netwoork, A Data Book of Child and Adolescent Injury, Washington, DC, National Center for Education in Maternal and Child Health, 1991. 5. Bhem t desetilet od roku 1960 se u dt ve vku mezi deseti a trncti lety zvil vskyt kapavky tm tynsobn a u mladch lid mezi patncti a devatencti lety trojnsobn. V roce 1990 bylo dvacet procent nemocnch AIDS ve vku mezi dvaceti a ticeti lety; mnoho z nich se infikovalo prv v adolescenci. Na dospvajc mlde vzrst ntlak, aby zaala se sexem dve. V przkumu provdnm v devadestch letech tm tetina mladch en uvedla, e to byl prv ntlak vrstevnk, jen je vedl k tomu, aby uskutenily prvn pohlavn styk. O generaci dve nco takovho uvedlo pouhch tinct procent dotzanch. Viz Ruby Takanashi, The Opportunities of Adolescence" (Pleitosti dospvn"), a Dtsk bezpenostn s, A Data Book of Child and Adolescent Injury. 6. Uvn heroinu a kokainu mezi blou populac vzrostlo z 18 ppad na 100 000 obyvatel v roce 1970 na 68 ppad v roce 1990 - tedy zhruba na trojnsobek. Za stejn obdob mezi ernou populac dolo k nrstu z 53 ppad na ohromujcch 766 ppad na 100 000 obyvatel v roce 1990 tedy tm na tinctinsobek vskytu ped dvaceti lety. sla o uvn

drog jsou pevzata z Crime in the U. S., 1991, Americk ministerstvo spravedlnosti. 7. Podle przkum provdnch ve Spojench sttech, Kanad, na Novm Zlandu a v Portoriku m kad pt dt njak psychick obte, je uritm zpsobem naruuj jeho ivot. Nejbnj poruchou u dt mladch jedencti let je zkost; deset procent dt je postieno fobiemi natolik zvanmi, e jim brn v normlnm ivot; dalch pt procent trp celkovou zkost a chronickmi starostmi; a dal tyi procenta maj siln strach z pedstavy odlouen od svch rodi. Vskyt nadmrnho pit alkoholu se v prbhu dospvn zvyuje; u chlapc ve vku dvaceti let dosahuje zhruba dvaceti procent. Vtinu tchto informac o emonch poruchch u dt jsem uveejnil i v The New York Times, 10. ledna 1989. 8. Nrodn studie emonch problm dt a srovnn s jinmi zemmi: Thomas Achenbach a Catherine Howellov, Are America' s Children's Problems Getting Worse? A 13-Year Comparison" (,,Zhoruj se problmy americkch dt? Tinctilet srovnn"), Journal of the American Academy of Child and Adolescent Psychiatry, listopad 1989. 9. Srovnn mezi jednotlivmi stty jsem pevzal od Urie Bronfenbrennera, z knihy Michaela Lamba a Kathleen Sternbergov, Child Care in Context: Cross-Cultural Perspectives, Englewood, NJ, Lawrence Erlbaum, 1992. 10. Urie Bronfenbrenner pednel na 24. z 1993. symposiu na Cornell University,

11. Dlouhodob studie agresivnch a delikventnch dt: viz napklad Alexander Thomas a kol., Longitudinal Study of Negative Emotional States and Adjustments from Early Childhood Through Adolescence" (Dlouhodob studie negativnch emonch stav a pizpsoben od ranho dtstv po adolescenci"), Child Development, svazek 59, z 1988. 12. Pokus s dtskmi trapii": John Lochman, Social-Cognitive Processes of Severely Violent, Moderately Aggressive, and Nonaggressive Boys" (Sociln-kognitivn procesy u siln agresivnch, mrn agresivnch a neagresivnch chlapc"), Journal of Clinical and Consulting Psychology, 1994. 13. Sledovn agresivnch chlapc: Kenenth A. Dodge, Emotion and Socil Information Processing" (,Emoce a zpracovvn socilnch informac") v knize J. Garbera a K. Dodge, The Development of Emotion Regulation and Dysregulation, New York, Cambridge University Press, 1991. 14. Nenvist k trapim" v prbhu nkolika hodin: J. D. Coie a J. B. Kupersmidt, A Behavioral Analysis of Emerging Socil Status in Boys' Groups" (Behaviorln analza vznikajcho socilnho postaven ve skupinch chlapc"), Child Development 54, 1983.

15. A polovina neposlunch dt: Viz napklad Dan Off ord a kol., Outcome, Prognosis, and Risk in a Longitudinal Follow-up Study", Journal of the American Academy of Child and Adolescent Psychiatry 31, 1992. 16. Agresivn dti a zloin: Richard Tremblay a kol., Predicting Early Onset of Male Antisocial Behavior from Preschool Behavior" (, Jak pedpovdt ran nstup antisocilnho chovn mu z jejich chovn v pedkolnm vku"), Archives of General Psychiatry, z 1994. 17. To, co se dje v rodin v dob, ne dt dospje do kolnho vku, pochopiteln siln rozhoduje o jeho predispozici k agresivit. Z jedn studie napklad vyplv, e dti, jejich matky je zaaly okolo jednoho roku zanedbvat, a kter se navc rodily s porodnmi komplikacemi, mly tyikrt vy pravdpodobnost ne ostatn, e ve vku osmncti let spchaj nsiln zloin. Adrian Rainesov a kol., Birth Complications Combined with Early Maternal Rejection at Age One Predispose to Violent Crime at Age 18 Years" (Porodn komplikace spolu se zanedbvnm matesk pe okolo jednoho roku predisponuj k nsiln trestn innosti ve vku 18 let"), Archives of General Psychiatry, prosinec 1994. 18. Pestoe se zd, e nzk verbln IQ predisponuje lovka k trestn innosti (jedna studie nalezla osmibodov rozdl ve verblnm IQ mezi delikventy a ostatn populac), existuj dkazy, e impulsivnost je pmou pinou jak nzkho IQ, tak i trestn innosti. Pokud jde o nzk IQ, impulsivn dti se dostaten nesousted, aby si osvojily jazykov a argumentan dovednosti, na nich jsou tyto IQ testy zaloeny, a tak impulsivnost sniuje jejich vsledky. Pi Pittsburghsk studii mldee, je provdla dlouhodob men jak IQ, tak tak impulsivnosti u dt ve vku deset a dvanct let, pedpovdala impulsivita budouc trestnou innost tm tikrt pesnji ne hodnoty verblnho IQ. Viz diskuse v: Jack Block On the Relation Between IQ, Impulsivity, and Delinquency" (O souvislosti IQ, impulsivnosti a trestn innosti"), Journal of Abnormal Psychology 104, 1995. 19. Spatn" dvky a thotenstv: Marion Uderwoodov a Melinda Albertova, Fourth-Grade Peer Status as a Predictor of Adolescent Pregnancy" (Postaven mezi vrstevnky ve tvrt td jako pedpovdn faktor pro othotnn v adolescenci"), pednka prezentovan na sjezdu Society for Research on Child Development, Kansas City, Missouri, duben 1989. 20. Cesta vedouc k trestn innosti: Gerald R. Patterson, Orderly Change in a Stable World: The Antisocial Trait as Chimera" (Pravideln zmny v stlm svt: antisociln charakter jako pouh pzrak"), Journal of Clinical and Consulting Psychology 62, 1993. 21. Mentln sputn agrese: Ronald Slab a Nancy Guerrov, Cognitive Mediators of Aggression in Adolescent Offenders" (Kognitivn mediatory agrese u adolescentnch tonk"), Developmental Psychology 24, 1988.

22. Ppad Dany: pevzato z Laura Mufsonov a kol., Interpersonal Psychotherapy for Depressed Adolescents, New York, Guilford Press, 1993. 23. Celosvtov nrst etnosti depres: Cross-National Collaborative Group, The Changing Rate of Major Depression: Cross-National Comparisons" (Mnc se etnost tkch depres: mezinrodn srovnn"), Journal of Abnormal Psychology 102, 1993. 25. Epidemiologie deprese: Patricia Cohenov a kol., New York Psychiatrie Institute, 1988; Peter Lewinsohn a kol., Adolescent Psychopathology: I. Prevalence and Incidence of Depression in High School Students" (Psychopatologie adolescent: I. Prevalence a etnost depres u stedokolk"), Journal of Abnormal Psychology 102, 1993. Viz tak Mufsonov a kol., Interpersonal Psychotherapy. Pehled nich odhad: E. Costello, Developments in Child Psychiatric Epidemiology" (Vvoj v dtsk psychiatrick epidemiologii"), Journal of the Academy of Child and Adolescent Psychiatry 28, 1989. 26. Zkonitosti depres mldee: Maria Kovacsov a Leo Bastiaens, The Psychotherapeutic Management of Major Depressive and Dysthymic Disorders in Childhood and Adolescence: Issues and Prospects" (Psychoterapeutick zvldnut tkch depresivnch a dysthymnch poruch u dt a adolescent), v knize I. M. Goodyera, Mood Disorders in Childhood and Adolescence, New York, Cambridge University Press, 1994. 27. Deprese u dt: Kovacsov, pedchoz citace. 28. Mj rozhovor s Mari Kovascovou byl uveejnn v The New York Times, I I . ledna 1994. 29. Sociln a emon zaostvn deprimovanch dt: Maria Kovacsov a David Goldston, Cognitive and Social Development of Depressed Children and Adolescents" (Kognitivn a sociln vvoj deprimovanch dt a adolescent"), Journal of the American Academy of Child and Adolescent Psychiatry, kvten 1991. 30. Bezmocnost a deprese: John Weiss a kol., Control-related Beliefs and Self-reported Depressive Symptoms in Late Childhood" (Pesvden o vld nad vlastnm ivotem a depresivn symptomy v pozdnm dtstv"), Journal of Abnormal Psychology 102, 1993. 31. Pesimismus a deprese u dt: Judy Garberov, Vanderbilt University. Viz nap. Ruth Hilsmanov a Judy Garberov, A Test of the Cognitive Diathesis Model of Depression in Children: Academic Stressors, Attributional Style, Perceived Competence and Control" (Test modelu kognitivn diatzy dtskch depres"), Journal of Personality and Social Psychology 67, 1994; Judith Garberov, Cognitions, Depressive Symptoms, and Development in Adolescents" (Kognice, depresivn

symptomy a vvoj adolescent"), Journal of Abnormal Psychology 102, 1993. 32. Garberov, Cognitions". 33. Garberov, Cognitions". 34. Susan Nolen-Hoeksmov a kol., Predictors and Consequences of Childhood Depressive Symptoms: A Five-Year Longitudinal Study" (Pedpovdn faktory a nsledky depresivnch symptom u dt: ptilet longitudinln studie"), Journal of Abnormal Psychology 101, 1992. 35. etnost depres snena na polovinu: Gregory Clarke, Centrum zdravovdy Oregon sk univerzity Prevention of Depression in At-Risk High School Adolescents" (Prevence depres u rizikovch adolescent na stednch kolch"), pednka na Americk akademii dtsk a adolescentn psychiatrie, jen 1993. 36. Garberov, Cognitions". 37. Hilda Bruchov, Hunger and Instinct" (Hlad a instinkt"), Journal of Nervous and Mental Disease 149, 1969. Jej objevn kniha The Golden Cage: The Enigma of Anorexia Nervosa, Cambridge, MA, Harvard University Press byla publikovna a v roce 1978. 38. Studie poruch pijmn potravy: Gloria R. Leonov a kol., Personality and Behavioral Vulnerabilities Associated with Risk Status for Eating Disorders in Adolescent Girls", (Osobnost a behaviorln zranitelnost souvisejc s rizikem poruch pijmn potravy u adolescentnch dvek"), Journal of Abnormal Psychology 102, 1993. 39. estilet dvka, kter se ctila tlust, byla pacientkou dr. Williama Feldmana, pediatra na Ottawsk univerzit. 40. Citace ze Sifneose, Affect, Emotional Conflict, and Deficit." (Afekt, emon konflikt a deficit"). 4 1 . Popis Benova odmtnut pochz z lnku Stevena Ashera a Sondy Gabrielov, The Social World of Peer-Rejected Children" (Sociln svt dt zavrench svmi vrstevnky"), pednka na kadoronm sjezdu Americk asociace vzkumu vzdln a vchovy, San Francisco, bezen 1989. 42. etnost vylouen ze koly mezi sociln odvrenmi dtmi: Asher a Gabrielov, The Social World of Peer-Rejected Children". 43. Poznatky o deficitu emonch schopnost u neoblbench dt pochzej z prce Kennethea Dodge a Esther Feldmanov, Social Cognition a Sociometric Status" (Sociln kognitivn funkce a postaven ve skupin")

v knize Stevena Ashera a Johna Coie Peer Rejection in Childhood, New York, Cambridge University Press, 1990. 44. Emory Cowen a kol., Longterm Follow-up of Early Detected Vulnerable Children" (Dlouhodob sledovn asn diagnostikovanch zranitelnch dt"), Journal of Clinical and Consulting Psychology 41, 1973. 45. Nejlep kamardi a odmrtn dti: Jeffrey Parker a Steven Asher, Friendship Adjustment, Group Acceptance and Social Dissatisfaction in Childhood" (Pizpsoben ptelstv, pijet do skupiny a sociln neuspokojen v dtstv"), pednka na sjezdu Americk asociace vzkumu vzdln a vchovy, Boston, 1990. 46. Veden sociln odvrench dt: Steven Asher a Gladys Williamsov, Helping Children Without Friends in Home and School Contexts" (Jak pomoci dtem bez kamard doma a ve kole") v knize Children's Social Development: Information for Parents and Teachers, Urbana a Champaign, University of Illinois Press, 1987. 47. Podobn vsledky: Stephen Nowicki, A Remediation Procedure for Nonverbal Processing Deficits" (Proces douovn deficitu ve zpracovvn neverblnch informac"), nepublikovan rukopis, Duke University 1989. 48. Dv ptiny jsou tc pijci: Przkum na Massachusettsk univerzit provdn agenturou Project Pulse a zveejnn v The Daily Hampshire Gazette, 13. listopadu 1993. 49. Opjen se do nmoty: sla jsou pevzata od Harveyho Wechslera, editele Przkumu alkoholu na vysokch kolch na Harvardsk kole veejnho zdrav, srpen 1994. 50. Vce en pije, aby se opilo, a riskuj znsilnn: zprva Centra zvislosti a zneuvn ltek pi Kolumbijsk univerzit, kvten 1993. 5 1 . Nejastj pina smrti: Alan Marlatt, zprva na psychologick asociace, srpen 1994. sjezdu Americk

52. Informace o alkoholov a kokainov zvislosti pochzej od Meyera Glantze, souasnho editele Oddlen vzkumu etiologie Nrodnho Institutu alkoholov a drogov zvislosti. 53. Citov rozruen a zneuvn drog: Jeanne Tschannov, Initiation of Substance Abuse in Early Adolescence" (Potek zneuvn ltek v asn adolescenci"), Health Psychology 4, 1994. 54. Mj rozhovor s Ralphem Tarterem vyel v The New York Times, 26. dubna 1990.

55. Psychick napt u syn alkoholik: Howard Moss a kol., Plasma GABAlike Activity in Response to Ethanol Challenge in Men at High Risk for Alcoholism" (GABA-podobn aktivita v plasm jako reakce na zaten ethanolem u mu s vysokm rizikem alkoholismu"), Biological Psychiatry 27, (6) bezen 1990. 56. Deficit funkce frontlnch lalok u syn alkoholik: Philip Harden a Robert Pihl, Cognitive Function, Cardiovascular Reactivity, and Behavior in Boys at High Risk for Alcoholism" (Kognitivn funkce, kardiovaskulrn reaktivita a chovn chlapc s vysokm rizikem alkoholismu"), Journal of Abnormal Psychology 104, 1995. 57. Kathleen Merikangasov a kol., Familial Transmission of Depression and Alcoholism" (Penos alkoholismu a deprese v rodin"), Archives of General Psychiatry, duben 1985. 58. Neklidn a impulsivn alkoholik: Moss a kol. 59. Kokain Factors faktory Golda, 1987. a deprese: Edward Khantzian, Psychiatric and Psychodynamic in Cocaine Addiction" (Psychiatrick a psychodynamick kokainov zvislosti") v publikaci Arnolda Washtona a Marka Cocaine: A Clinician's Handbook, New York, Guilford Press,

60. Hnv a zvislost na heroinu: Edward Khantzian, Lkask fakulta Harvardovy univerzity. Jeho poznatky jsou zaloeny na zkuenosti s vce ne 200 pacienty zvislmi na heroinu. Pevzato z rozhovoru. 61. U dn vlky: Toto heslo mi navrhl Tm Shriver z Laboratoe pro rozvoj socilnho a emonho uen pi Centru studi dt na Yalesk univerzit. 63. Vlastnosti nezlomnch dt: Norman Garmezy, The Invulnerable Child, New York, Guilford Press, 1987. O tchto dtech, je prospvaj navzdory utrpen, jsem psal v The New York Times, 13. jna 1987. 64. Rozen mentlnch poruch: Ronald C. Kessler a kol., ,Lifetime and 12-monh Prevalence of DSM-III-R Psychiatrie Disorders in the U.S." (Celoivotn a 12-msn prevalence psychiatrickch poruch DSM-III-R v USA"), Archives of General Psychiatry, leden 1994. 65. Poty dvek a chlapc, kte uvdj sexuln zneuit, jsou pevzaty od Malcolma Browna z Nrodnho institutu mentlnho zdrav, Oddlen nsil a traumatickho stresu. Poet prokzanch ppad je pevzat ze zprvy Nrodnho vboru pro prevenci zneuvn dt a zanedbn pe. Podle nrodn studie dt je vskyt zhruba 3,2 procent u dvek a 0,6 procent u chlapc v danm roce: David Finkelhor a Jennifer DziubaLeathermanov, Children as Victims of Violence: A National Survey" (Dti jako obti nsil: nrodn studie"), Pediatrics, jen 1984.

66. Nrodn studii dt zamenou na preventivn programy sexulnho zneuit provedl David Finkelhor, sociolog na Univerzit v New Hampshire. 67. daje o tom, kolik obt mvaj zpravidla pedofilov, pochzej z mho rozhovoru s Malcolmem Gordonem, psychologem z Nrodnho institutu mentlnho zdrav, Oddlen nsil a traumatickho stresu. 68. Konsorcium W. T. Granta o rozvjen socilnch schopnost na kolch, Drug and Alcohol Prevention Curricula" (Preventivn programy drogov a alkoholov zvislosti") v publikaci J. Davida Hawkinse a kol., Communities That Care, San Francisco, Jossey-Bass, 1992. 69. W. T. Grant Consortium, Drug and Alcohol Prevention Curricula", str. 136.

Kapitola 16. Vuka emoc

1. Mj rozhovor s Karen Stone McCowneovou vyel v The New York Times, 7. listopadu 1993. 2. Karen F. Stoneov a Harold Q. Dillehunt, Self Science: The Subject Is Me, Santa Monica, Goodyear Publishing Co., 1978. 3. Vbor pro dti, Guide to Feelings" (Prvodce pocity"), Second Step 4-5, 1992, str. 84. 4. Projekt pro rozvoj dtte: Viz nap. Daniel Solomon a kol., Enhancing Chidren's Prosocial Behavior in the Classroom" (, Zvyovn prosocilnho chovn dt ve td"), American Educational Research Journal, zima 1988. 5. Vsledky programu Head Start: Zprva Vzdlvac vzkumn nadace, Ypsilanti, Michigan, duben 1993. 6. Emon rozvrh: Carolyn Saarniov, Emotional Competence: How Emotions and Relationships Become Integrated" (Emon schopnosti: jak dochz k integraci emoc a mezilidskch vztah") v publikaci R. A. Thompsona, Socioemotional Development/Nebraska Symposium on Motivation 36, 1990. 7. Pechod z prvnho na druh stupe zkladn kol: David Hamburg, Today's Children: Creating a Future for a Generation in Crisis, New York, Times Books, 1992. 8. Hamburg, Today's Children, str. 171-172. 9. Hamburg, Today's Children, str. 182.

10. S Lindou Lantieriovou jsem o tomto tmatu hovoil v The New York Times, 3. bezna 1992. 11. Vuka zkladnch emonch schopnost jako primrn prevence: Hawkins a kol., Communities That Care. 12. koly jako pleitost k vytvoen citovho zzem dt: Hawkins a kol., Communities That Care. 13. Pbh dvky, kter neothotnla, jsem pevzal od Rogera P. Weisberga a kol., z prce Promoting Positive Social Development and Health Practice in Young Urban Adolescents" (Podpora pozitivnho socilnho vvoje a zdravotnch nvyk u mladch adolescent z mst") v publikaci M. J. Eliase Social Decision-making in the Middle School, Gaithersburg, MD, Aspen Publishers, 1992. 14. Budovn charakteru a morlnho chovn: Amitai Etzioni, The Spirit of Community, New York, Crown, 1993. 15. Morln iekce: Steven C. Rockefeller, John Dewey, Religious Faith and Democratic Humanism, New York, Columbia University Press, 1991. 16. Spravedliv chovn k lidem kolem ns: Thomas Lickona, Educating for Character, New York, Bantam 1991. 17. Umn demokracie: Francis Moore Lappe a Paul Martin DuBois, Quickening of America, San Francisco, Jossey-Bass, 1994. The

18. Pstovn charakteru: Amitai Etzioni a kol., Character Building for a Democratic, Civil Society, Washington, DC, The Communitarian Network, 1994. 19. Tprocentn nrst etnosti vrad: Murder Across Nation Rise by 3 Percent, but Overall Violent Crime Is Down" (Vskyt vrad se zvil o 3 procenta, avak celkov mnostv nsiln trestn innosti kles"), The New York Times, 2. kvtna 1994. 20. Nrst zloinnosti mladistvch: Serious Crimes by Juveniles Soar" (Stle vce zvanch zloin spchanch mladistvmi"), Associated Press, 25. ervence 1994.

Dodatek B. Charakteristika emonho uvaovn

1. O Epsteinov teorii zitkovho nevdom" jsem pi nkolika pleitostech psal v The New York Times. Velk st tohoto pehledu pochz z mch rozhovor s nm, z jeho dopis a z jeho lnku Integration of the Cognitive and Psychodynamic Unconscious" (Integrace kognitivnho a psychodynamickho nevdom"), American Psychologist 44, 1994, a z jeho spolen knihy s Archiem Brodskm,

You're Smarter Than You Think, New York, Simon and Schuster, 1993. Z jeho modelu jsem zskal vtinu informac o emon mysli", avak vytvoil jsem si vak vlastn interpretaci. 2. Paul Ekman, An Argument for the Basic Emotions" (Argumentace pro zkladn emoce"), Cognition and Emotion 6, 1992, str. 175. Seznam znak, je emoce rozliuj, je o trochu del; uvdme jen ty charakteristiky, kter ns dnes zajmaj. 3. Ekman, pedchoz citace, str. 187 4. Ekman, pedchoz citace, str. 189 5. Epstein, 1993, str. 55. 6. J. Toobey a L. Cosmides, The Past Explains the Present: Emotional Adaptations and the Structure of Ancestral Environments" (Minulost vysvtluje ptomnost: emon adaptace a ivotn podmnky pedk"), Ethology and Sociobiology 11, str. 418-419. 7. To, e kad emoce m svj vlastn, jedinen fyziologick korelt, se me zdt samozejm. A pesto s tm lid, kte se vnuj vzkumu psychofyziologie emoc, nesouhlas. Stle trv vysoce specializovan vdeck debata o tom, zdali mechanismus emonho rozruen je v podstat stejn pro vechny emoce, i zdali lze vyprovokovat odlin mechanismy rozruen. Ani bych zachzel do detail tto diskuse, uvedl jsem pedevm argumenty, je svd pro existenci rznch nervovch drah a vzorc pro kadou emoci.

Podkovn

Vraz emon gramotnost" jsem poprv uslyel z st Eileen Rockefeller Growaldov, tehdy zakladatelky a prezidentky Institutu pro rozvoj zdrav. Byl to prv tento nhodn rozhovor, jen ve mn vzbudil zjem a stal se podkladem vzkum, kter nakonec vystily v napsn tto knihy. V prbhu vech tchto let jsem s radost sledoval Eileen, jak vemon podporuje rozvoj tto nov oblasti. Dky podpoe Fetzerova Institutu v Kalamazoo v Michiganu jsem ml dostatek asu pln prozkoumat, co by mohla emon gramotnost" pro ns znamenat. Tak bych chtl podkovat Robu Lehmanovi, prezidentovi Institutu, za jeho povzbuzen v potcch m prce, a Davidu Sluyterovi, programovmu editeli tamt, za jeho spoluprci. Byl to prv Rob Lehman, jen mne na potku mch vzkum pobzel, abych napsal knihu o emon gramotnosti. Jednm z mch nejvtch dluh jsou m zvazky vi stovkm vdc, kte se mnou sdleli svoje poznatky. Jsou to prv vsledky jejich sil, jejich syntza je zkladem m knihy. Petrovi Saloveyovi z Yalesk univerzity vdm za koncept emon inteligence". Mnoho cennch poznatk jsem zskal tak tm, e jsem sml pihlet prci mnoha vychovatel a praktickch uitel primrn prevence, kte stoj v ele rodcho se hnut emon gramotnosti. Zejmna oni m velice inspirovali, kdy jsem sledoval jejich sil pedat dtem vyzrlej sociln i emon schopnosti a vytvoit ve kolch humnnj prosted. Mezi tyto praktick odbornky pat Mark Greenberg a David Hawkins z Washingtonsk univerzity; David Schaps a Catherine Lewisov z Centra vvojovch studi v Oaklandu v Kalifornii; Tim Shriver z Centra dtskch studi pi Yalesk univerzit; Roger Weissberg z Univerzity v Illinois v Chicagu; Maurice Elias z Rutgersu; Shelly Kesslerov z Goddardova institutu uen v Boulderu v Coloradu; Chevy Martin a Karen Stone McCownov z Nuevskho vukovho centra v Hillsborough v Kalifornii a Linda Lantieriov, editelka Nrodnho centra pro tvoiv een konflikt v New York City. Tak bych chtl podkovat tm, kte provedli korektury a napsali komente k stem tohoto rukopisu. Je to pedevm Howard Gardner z Postgraduln pedagogick koly v Harvardu; Peter Salovey z psychologickho oddlen Yalesk univerzity; Paul Ekman, editel Laboratoe mezilidskch interakc pi Kalifornsk univerzit v San Francisku; Michael Lerner, edi-

tel Commonweal v Bolinas v Kalifornii; Denis Prager, tehdej editel zdravotnho programu Nadace Johna D. a Catherine T. MacArthurovch; Mark Gerzon, editel Common Enterprise v Boulderu v Coloradu; lkaka Mary Schwab-Stoneov z Centra dtskch studi na Yale; lka David Spiegel z psychiatrickho oddlen lkask fakulty Stanfordsk univerzity; Mark Greenberg, vedouc Fast Track Programu z Washingtonsk univerzity; Shoshona Zuboff z Harvardsk ekonomick koly; Joseph LeDoux z Centra neurlnch vd Newyorsk univerzity; Richard Davidson, editel Psychofyziologick laboratoe Univerzity ve Wisconsinu; Paul Kaufman, Mysl a mdia, Point Reyes v Kalifornii; Jessica Brackmanov, Naomi Wolfov a zejmna Fay Golemanov. Tak bych chtl podkovat Page DuBoisovi, eckmu vdci z Univerzity Jin Kalifornie; Matthewu Kapsteinovi, filozofovi etiky a nboenstv na Kolumbijsk univerzit a Stevenu Rockefellerovi, ivotopisci Johna Deweyho, z Middlebury College, za kvalitn vdeck konzultace, kter mi laskav poskytli. Joy Nolanov shromaovala strun zpisky emonch udlost. Margaret Howeov a Annette Spychallov pipravily dodatek o vsledcch vukovho programu emon gramotnosti. Sam a Susan Harrisovi poskytli nezbytn vybaven. Moji vydavatel v The New York Times m nesmrn podporovali pi mm zkoumn novch poznatk o emocch, je se poprv objevily na strnkch tchto novin a je se staly podkladem pro velkou st tto knihy. Toni Burbank, mj vydavatel v Bantam Books, poslil svm vydavatelskm nadenm a pochopenm moje odhodln a upesnil m mylen a vyjadovn. Tak bych chtl podkovat svoj en, Tare Bennett-Golemanov, je vytvoila atmosfru lsky, lidsk blzkosti a inteligence, a podporovala tak moji tvr innost.