UUOD

Publikace ,,Zempis I. v kostce.. je urena zjemcm o zempis, peder-m studentm stednch kol,jako zdroj nformacpro ppravu k maturitn zkouce nebo k pjmacm zkoukm na vysokou kolu. V publikaci jsou shrnu daje o postaven zempisu v soustav vdnch obor' o tom, co

je pedmtem a objektem studia geograie, zkladn informace o Zerni, jako vesmrnm tlese,

kartografick daje, kter pomohou dkladnji studovat zempisn objek na mapch. Zv|tn drazje kladen na poznatlry o ickogeogrick a sociogeogrick sfe. Dleitou souststudia textu publikace jevyuivn map kolnho atlasu svta, ppadn jinch atlas.

Vzhledern k tomu, e ns ze vech stran obklopuj informace zempisnho rzu'je dobr, pro veobecnou orientaci v souasnmsvt, ste si doplovat zempisn znalosti.

Mnoho spch pi studiu i pi zkoukch pej autor a nakladatelstv FRAGMENT

OBSAH
1
1.

1 GEoGRF.Ip.raxo voe
1. 1. 1.

IvoD Do GEoGRAFIE
1.1.1 Objekt geografie
.

o 1 Sloen krajinn sfry o L'2 V1,.rnezen krajirrn sfry I. L. 1. I.3 Prostorov rozruznn 1. krajinn sfry - diferenciace zkladn aspekty, metody a L.L.z cl r4zkumu geografie . . . .' . . 7 1.1.3 Geo$raie a jej vyaiti v praxi I

5 5 5

6.1.1 6.L.2 6.1.3 6.1.4 6.r.5 6.1.6 6.L.7

Stavba a sloenZern . . . . .' 35 36 Zemsk kra kry 37 Planetrn lenn zemsk Litosfra, titosfrick desky 38

2.1 SKUPINA pnooncrr GEoGRAFIcxcrr vo 2.2 Sruprm sPolpENsr<onospoosxcrr GEoGRFIcKcrr vo - socloEKoxoilrrcx.rc' 2.3 SruprNe KRToGRAFrcrcrr vnucrr 2.4 Sruprra GEoGRAFIcricH vp zanna.rccrrsp onpcnntt z{ronttosruI
xna,rrxN sr.ny T'YZTCXT{,

vo

SOUSTAVA GEOGRAFICKYCH

6.2Ppoosrna

Endogenn pochody a jimi vytvoen tvary georelifu . .' 40 6.1.8 Exogenn pochody a jimi vytvoen tvary georelifu . . . 42

Vznikpevninaocen'' .' . . Georelif - zkladn daje

39 39

GEOGRAFIE

9 9
10

cEocRAFrE onon

10

6.3 Knyosrna . 6.3.1 Mrazov zvtrvn, innost 5I snhu a ledu 6.g.2 Permafrost (dlouhod ob zrnrzl 6.4

6.2.L Zk|anidaje o pd'' . .' . 6.2.2 Vznik pdy a pdntypy pd na zemi' . .' . . 6.2.3 Rozen 6.2.4 Horizontln zonlnost hlavnch pdnchtyp Zem 6.2.5 Vertikln zonlnost hlavnch pdnchtyp stedn Evropy 6.2.6 Pda a lovk

..''..45

45 46 48
48 49 50 51

2.5 Sruprna GEoGRAFIcricrr vo o nporoxr,wcrr xoupr,pxEcu' zesvAJcsp spBcrnrcrtrr z{rolwtostn,rr sr 10 xnallvn srny

Hyonosnne

6.3.3 Kryosfra a

pda)

lovk .

5i

HIsToRIcK PEHLED vvo.rp GEoGRFIE

I2
16 16 19 19

4.1 Vrsun a NeB Gar-axrp 4.2 Sr.uNpnsousrava 4.3 TvanAvELIKosT Zr;nr;

zwm JAI{'o vEsMRNtr,Bsoro

4.4 ZaviptstvsoueoNrcp 4.5 Porrrsy Zr;viAJEJIcH osr,poxy 4.6 as e asovpsua 4'7 Slapov.rpvr

4.SDlxovpnzxunaZput

...

.. .

20 22 23 24 26 26 26 30 30
J].

5 I(ARTOGRAFIE 5.1 Mepan cr,nus

6.4.3'1 Vody povrchov 6.4.3'2 Voda ve snhu a ledu 6.4.3.3 Podpovrchov vody OJ 6.4.4 Hydrosfra a lovk 64 6.5 Arnnosr.ne Fyzikln a chemick vlastnosti 6.5.1 64 atmosfry 65 lenn atmosfry 6.6.2 Vertikln 66 podneb 6.5.3 Poasa 70 atmosfry 6.6.4 Veobecn obh

6.4.1 obhvody naZetni . .' . . . .' 6.4.2 oceny a moe 6.4'2.1 Rozdlen svtovho ocenu 6'4.2.2 Vlastnosti mosk vody 6'4'2'3 Pohyby mosk vody 6.4.3 Vody pevnin

52 52 53 54 55 55 57 58 5B 62 62

5.2 Kanrocnarrcx zonnazox GEoGRFIcrcrr n,rep 5.3 vzmr *rnPY 5.4 Mrxe pr.N A MAP 5.5 Onsarr uaPY 5.6 DnurrY uaP

6.6

6.5.5 MonzunY 6.5.6 Mstnvtry 6.5.7 Vzduchov hmoty a atmosfrickproudy 6.5.8 Podnebn psy Zern 6.5.9 Atmosfra a tovk

7l

72 72 73 75

34 35 35

Brosrne

F.YZTCIKA LITosFna 6.1

GEOGRAFIE
.

6.6.1 F-ytogeogrick a zooteografick 77 oblasti Zern 79 6.6.2 Bioklimatick psy pevnin 6.6.3 Bioklimatick r4kov stupn 83

lc

6.6.4 Bioklimatick psy ocen 6.6.5

mo Biosfraalovk
a

..

...

85 86

7.5

Pnnnvsl

7.4.3.3 7.4.3.4

Rvbolorl,esnicni

l1g
115 115

II4

7.1 OsyverpLsrvo

SOCIOEKONOMICIN{, GEOGRAF'IE
.

7.L.L Rst potu obyvatelstva .' .' 7.1.2 Skladba obyvatelstva 7,l.2' 1 Sloen obyvatelstva podle 7.I.2'2 Vkov sloen obyvatelstva 7.I'2,3 Rasov sloen obyvatelstva 7,I,2,4 Nrodnostn sloen 7.I'2,5 Nboenstv obyvatelstva 7'I,2,6 Ekonomick sloen
obyvatelstva

87 87 87 88 88 88 89 90 91

7..| Rozmstn prmyslov v:oby 7.5.2 Tebn prmysl LI7 7,5.2,I Tba rud a nerudn1.ch

pohla

92 92 7.L.4 Mechanick pohyb ob5rvatelstva 93

7.l.3 Pfirozen pohyb obyvatelstva

na Zemi 7'I.5'1 Hlarrn seskupen

obywatelstva

7.l. Rozmstn obyvatelstva

93

7.2

Sora

obyvatelstva

,.....

...... 7.3SvtovHospoosTv.. 7.4 Zptvolsrv

7.2.2 Rozdlen sdel 7.2.3 Proces urbanizace 7.2.4 Sdelnsystmy

7.2.1vvoj sdel .

94 95 95 95 97 99 99
1o1

7,5.2.2 Energetick zdroje 7,5.2.2'1 Tba uhl 7.5,2,2.2 Tba ropy 7,5.2,2.3 Tba zemnho plynu 7.5,2,2.4 Tba uranov rudy 7.6.3 Vroba elektrick energie (elektrrenstv) 7.5.4 Zpracovatelsk prmysl 7 '5,4.1 Hutnictv 7,5.4,1.l Hutnictl e|eza a oceli 7 .5.4,l.2 HutnicM neeleznch kov 7.5.4.2 Strojrenstvi 7.5.4.3 Chemic\ prmysl 7.5.4.4 Spotebprmsl .::.: LC.4.C Potravins\ prmysl 7.6 Dopneva 7.6.l Rozmstn dopravy 7.6.2 Svtov doprava 7.6,2.1 Perminsk doprava 7.6'2,1'I eleznindoprava . 7 .6.2,1.2 Automobilov doprava 7.6,2,l'3 Potrubn doprava ' . 7 '6,2,I,4 Vnitrozemsk vodn
.
.

surovin

119 119 119

ll7

I20
r22
T2T

120

122 722

r27 \28
't29 L2S 130 130
131 131 ).29

r23 t25

723

7.4.L Rozmstn zemdlsk wroby 102 7.4.2 Typy vivy ve svt 1o3 7.4.3 Svtov zemdlsk qroba 1o5 7.4,3,1 Rostlinn qroba 106 7 '4,3.1.1 obilnstv Io7 7,4'3,l.2 Pstovn ostatnch potravins\ch plodin 1o8
7.4,3,1.3 Pstovn nepotranslqch

7.7

7.7.l Druhy slueb a jejich

St,uav

dopraly t32 7.6,2'2 Nmon doprava 133 7'6.2.3 Vzdun (leteck) doprava 134
135 135

7.6,2,1.5 Speciln druhy

doprava

I32

qroba 1lo '4.3.2 ivoin 7.4.3,2.l TYpy ivoin'4fooby 111

7,4,3.2,2 Chov domcich nr1at a

plodin

11O

7.8 Cpsrovn Rucrr 136 7.8.L Pedpoklady cestovnho ruchu l37 7.a.2 Rozmstn cestovnho nrchu I37
PovItit'e oopoRuEN LII(TERTLTR4. 139

rozmstn.''

drbee

1 11

UUOD ITO EEOERAFTE

t.t
Eeograie iako uda
Geograie ie vda zabvajcsektajinnou sroua vzjemnmi interakcemi mezi plodnm ptostedm a Iidskou spolenostv ptostotu a ase. Geografie m velice irok objekt zkoumn _Iei na rozhran vd prodnch, spoleenskch a technickch. Slovo geografie pocbazeclch s|ov g = zem,_grqfe[n= psdt_ tomu odpord esk nzev zernpis. objektem zjrnwgeogrie ve starm ecku byly otazl<y tkajcse Zem jako celku. V uplynulch vce ne dvou tiscch letech existence geogrie dolok tmto hla'v-nm zmnm:

geogrie objektem geogrie jinencelZern'ale jen jej st- krajinn sfra. fVylenily se d vdy, kter studuj Zerni - nap. geologie). 2) Zmnil se rz poznn v geograii Geogrie ji nen pouze vdou popisnou, ale stala se vdou, ve kter m dleitou roli
teorie poskytujc vysvtlen j ev. 3) Zmnil se vznam a zamen geograie Geografie nen pouze veobecn vzdlvajc vdou, e i vdou s vraznm prakticlm zamenm.

! znI se objekt

Pedmt studia vdnho oboru geograie je tvoen tymi slokami qzkumu _ objekt, aspekt, metoda a cl. objektem vzkumu geograie (tm, co vdn obor studuje)je krajinn sfra, aspektem vzkumu je hledisko ze kter strnlry je objekt studovn, metody uruj pstupy k vzkumu a postupy vzkumu a clem vzkumu je vyuit qstedk vdeckho zkoumn v teorii i praxi.

1.1.1 OBJEKT GEOGRAFIE

0bjektem, kten geog]aie studuie' ie krajinn sra Zern jes|oenazvrstevkoncentrickyuspodanch podle klesajcmrn hmotnosti (hustot}') kolem kulovho zemskho jdra' To wstvy nazvrne oby, neboli geosfry. Zernsk jdro spolu se zemslm pltm a zemskou krou tvo pe'v-nou st planety Zern. Zernsk kura m prmrnou mocnost 35 km, je oddlena od zemskho plt Mohoroviiovou

p[ochounespojitosti (vizkapitola6'1.1'). Powchzemskkrytvogeorelif.Zernskkra se swchn wstvou zemskho plt tvo horninov obal Zern zsran litosfra (eck sLouo irhos = kamen)' Litosfra je rozdlena na bloky - litosfrick desky, kter jsou umstny na plastick wstv zemskho p1t, tzv' astenosfe, kter je v hloubce asi 10o-30o km pod powchem Zem' Plasticl stav astenosfry umouje pohyb litosfrickch desek. Krajinnou sfru tvo soubor nsledujcch geosfr: 1) Litosfra horninov ob Zem. 2) Pedosfra pdnobal Zem. 3} Kryosfra obal s teplotami po vce ne dva roky pod bodem mrazu. -1] Hydrosfra vodn oba| Zern. 5] Atmosfra vzdun obal Zem. (Do krajinn sfry nlei poZe doln st atmosfry troposfra a doln vrstva stratosfry po hranice ozonosfry). 6} Biosfra obal s or$anismy - iv obal. 7) Socioekonomick sfra (spoleenskohospodsk) - je tvoena lidmi a vtvory lidsk spolenosti.

A 5

ZEMPIs V KoSTcE

sLoEN KR"'INN sFRY

A) F.yzickogeogrick sfra (prodn) je tvoena temi skupinami geosfr:
1) Anorganick geosfry: litosfra, hydrosfra, atmosfra 2) organick geosfra: biosfra 3) Anorganicko-organick geosfry: pedosfra, kryosfra.

1.1.1.1

F.yzickogeogrick sfra je objektem studia fyzick geografie B) Socioekonomick sfra je tvoena lidskou spolenosta jejmi vtvory. Socioekonomick sfra je objektem studia socioekonomick geograie.
Fyzickogeograick sraa socioekonomick srajsou navzjem popoieny vazbami a tvo jednotn systm' zuan ktajinn sra(geograick}.
a

Zaklademjednoty krajinn sryje vmna hmoty a energie mezi jednotliqimi geosframi jejich slokami.

nespojitosti, kter oddluje zemskou kru od zemskho plt. 2) Doln hranice je v hloubce 1oo-25o km - na.sku litosfric$ch desek s astenosfrou. Horn hranice krajinn sfry je ve wi asi 25 km nad povrchem Zem shoduje se s hranic ozonosfry (ozonosfra je atmosfrick wstva stratosfry).

yrMEzEN xne"rrNnr srny: Existuj dva nzory na stanoven doln hranice krajinn sfry: 1) Doln hranice je v hloubce asi 35 km pod povrchem zn - shoduje se s Mohoroviiovouplochou

L.L.L.2

obr,

1,

ry (jdra, plt atd,) od stedu Zem,

Svisl prez Zem, kter znzoruje iej zktadn stoen, sta udvaj vzdlenost hranice pstungeose-

A
6

voo Do GEoGRAFIE
st krajinn sfry |eprt zemskm powchu - p georelifu, kde se nac}rzi Nejdletj pdnkryt, kde je nejvtsoustedn organism a kde se sousted'uje votlidsk spolenosti.

Prosted krajinn sfry. Krajinn sfra erp vtinu energie ze Slunce. Krajinn sfra m tsn vztahy jak k nitru Zern, taki kVesmru, kteji obklopuje.Zemsk nitro aVesmrjsou prostedm krajinn sfry.

PRosToRov RoznzNw - DIFERENCIACE KR"'INN srny

1.1.1.3

1) Krajinnou sfru z hlediska cel Zem meme diferencovat na zklad zempisn polohy energie. Touto diferena nadmosk qkyvdsledku rznho pdlu mnostv.slunen ciac se vytvaej jednotky planetrnho rozmru. od rormku k plm se vyLvofrlat'nr, kov psma (zny) - nap. psmo arktick, subarktick, severn mrn,severn subtropckatd. V horch se vytvoilat.zv. wkov stupovitost. Nejlpe jsou stupn vyvinuty ve velehorch nap. stupe subpnsk, alpns\ atd. Psma i stupn se odliuj podnebm, pdami, rostlinstvem atd. 2) Mencelky - tzv. chorickho rozmru tvor vseky krajinn sfry, kter obsahuj sti vech geosfr. lrto celky se nazvaj krajiny. Krajina (geochora) je rzn velk zemod nkolika krn2 a do nkolika tisc km 2 . Typic\ vzhled krajiny je dn jejm powchem, podnebm, vodstvem, pdami, rostlinstvem, ivoistvemi innostlovka. Krajina rruie mt hranice prodn, nap. krajina horsk' lesn, e me mt tak hranice vytvoen lidskou innostnap. krajina zemdlsk nebo prmyslov. ohraniovat krajinu me i politick nebo administratirrn hranice nap. stt nebo okres. Msto pojmu krajina se v geografii asto pouivv,raz region, nebo oblast' 3) Nejmenplonsti krajinn sfry (zkladn jednot\y) kte1mi se geografov zabvaji jsou $eotopy. (Soubory geotop tvo krajinu). T)rto jednotkyjsou tzv. topickho tozmrtu(eckg topos = msto). Maj rozlohu od nkolika m2 do nkolika km2. Geotopyjsou sloeny z prvk, kter jsou navzjem propojeny, a proto reaguj jako celek (nap' louka, rybnk' pole)'

L,l.z zlll<l'eoN ASPEKTY, METoDY A cL GEoGRAF.IE

PI sTUDIU KR"IIr*r srRY PoUv cpoonar.IE D\Hr.rvN HLEDIsIIA: 1) Hledisko prostorovosti 2) Hledisko syntetinosti jak I) Pi uplatovn hlediska prostorovosti si geogrov vmaj, je vzjemn prostorov psoben mezi geogric\imi objekty a jak se mn v ase. Hledisko prostorovosti se rorm uplatuje pi pororrnvn rznch region (zjiovn shodnch a odlinch pfistupem geografov zkoumaj prostorovou strukrys zkoumanch oblast}. Tmto turu a orgarrjzaci krajinn sfry. 2) Pi uplatovn hlediska s5mtetinosti zkoumaj geogrov vztah mezi jednotliqimi geosframi - jak na sebe geosfry psoba jak se vzjemn ovlivuj. V dsledkuvzjemnho psobengeosfr se vytvej na zemskm powchut.zlr,,,krajinn komplexy..' kter se vyznaujizkonitm spojenm krajinnch sloek (urit1rn podnebm, pdami, rostlinstvem, ivostvem). Typic\imi krajinnmi komplexy jsou geograickpSy nap. taj$a' tundra, step apod. Zkoumn krajinnch komplex je jednm ze zkladnch kolgeogrie.

K METoD,M vzruuu KR"IINN srnyPAT: Ternngeograick vzkum, geogrick popis, geografick stacionrn qzkum, geo. grafick experimenty, dlkow przkum Zem a systematizace geogrickch daj.

ZEMPIs V KoSTCE

tivn. seskupen studovanch geogric\ich objekt, jev a informac podle typ, kter se navzjem likvalitati'rn. Taxonomizaci rozdlen krajinn sfry na hierarchiclry uspodan jednotlry. ZJ<hadnim typem taxonomizace j e geografick regional izace.

KE zPRAcovN zsKlYcH INFoRMAC cpocnnrov pouvn-r: Klasiikaci rozdlen na skupiny objekt, kter se mezi sebou li pedevmkvantita-

T5rpologizaci

Po systematizaci informac lze dospt k formulaci geograickch zvttt. ArvI

GEoGRAFIE A JF-.

Geogtaie se uplatuje v praxi pi eenotzek tkaicchse souasnosti i budoucnosti lidstva.

2) Vypracovvgeografickzsadyr,yuivnipfirodnchzdroj. (Urujezpsobyjakvyuvat nap. nerostn suroviny, vodu a pdu v prmystu, zemdlsM k rekreanim elm). 3) Vypracovv zpsoby boje proti znehodnocovn ivotnho prosted. 4) Zkourn oblasti znehodnocen lidskou innosta hled zpsoby jejich rekultivace. 5) Zkoum katastroick jevy (zemteseni, zplavy atd.) a -"ypravva zpsoby ochrany proti nim. 6) Zkoum prud\i rst obyvatelstva svta a dsledky, kter ztotovypl1ivaj pro dalvyvoj lidsk spolenosti. 7) Uruje nejlepprostorov uspodn lidsk spolenosti a navrhuje vhodn ternativy rozmstn sdel, prmyslu, zemdlstv atd.

GEoGRAFIE sE zeuu.rE PEDEvuna TYTo PRoBr,ilry: l) Zkoum a qprac ovvzplisoby zachovn ro'.rnovhy krajinn sfryjako pedpokladu pro zdra ronroj lidsk spolenosti.

Geografie studuje krajinnou sfru z prostorov asovho aspektu na rznch rovnch. Zabvse krajinnou sfrou jako celkem i jejmi jednotlivrni stmi, vlastnostmi a slokami' Geografick vdy se rozdluj do pti skupin'

Slrupina prodnch geograiclreh ud _ yziclr geograie

Dl se na dv podskupiny: A) GEoGRAFIcK voy sTUDUJcoBEcNzuronlTosTl FYZIcKoGEoGRAFIcK sFRY. vdn obory: Tato podskupina se dle lenna dl studuje obecn zkonitosti slzickogeografick sfry. a) b) - studuje obecn zkonitosti ickogeografick sfry v geologick minulosti Zem.

B) GEoGRAFICK voy STUDUJCJEDNoTLrv sLoKY FYzIcKoGEoGRFIcK

sFRY.

vdn obory: Tato podskupina se dle lenna dl studuje vznk a V}'Voj tvar zemskho powchu - nauka o georelifu' a) _ se zabv studiem podneb a meteorologie se zabv studiem poas. b) c) - se zab studiem vocistva pet'rrin' d) - se zabv studiem vodstl.a ocen a mofr. se zabv studiem snhovho pokryvu a ledovc' e) _ se zab studiem zkontost dlouhodob zmrz\ pdy - permafrostu. 1l g) - se z: studiem pd a jejich prostorovou diferenciac. _ se zabv studiem zkonitost prostorov diferenciace biosfry. h) _ se zabv zkonitostmi prostorovho rozen prodnch i) zdroi'

Sltupina spoleenskohospodskch geograicltch Ut ekonomick gEograiE

Dl se na v podskupiny:

soEio-

A) GEoGRAFICK vpy STUDUJcogpcn z{xoNITosTI socIoEKoNoMIcK sFRY. Tato podskupina se die dl na dl obory: _ studuie obecn zkonitosti socioekonomicke sfry' a)
v souasnosti'

cJ

!j

souasnosti.

",

- studuje oirecne zkonitosti socioekonomicke sf,ry r' mintrlcsti" _ se zabw vvojer.n geografie od vzniku tohoto vdnho oboru dcr

B} &EoGRFICK vnv

EKoNoMICK SFRY"

zAEvJe sm STUDIEn JEDNoTLn,"CH sLoEK srcls.

Tato podskupina se dle lentla di vdn obory: j: . a) se zab zkorritostnr rozmstn obyvatelstva" : , : .] se zab zkonitostnri sclel' :j

.
c)
d) e)

zEMP|S V KoSTcE

h)

s)

i)

Geografie prmyslu _ studuje zkonitosti rozmstn prmyslov innosti. Geogrie zemdlstv - studuje zkonitosti rozmstn zemdlsk roby. Geograie dopravy - studuje zkontosti dopra'.rnch pohyb a doprarrnch st. Geograie slueb - studuje zkonitosti rozmstnslueb. Geograie rekreace - se zabv zkonitostmi rozmstn rekreace. Geograie cestovnho ruchu _ se zab,lrv zkonitostmi rozmstn cesto'v-nho ruchu. Geografie vdy a kultury _ se zab'v zkonitostmi rozmstn vdy a kultury.

2.3 Slrupina lrar{ograickch udnch obor

Kartograie lenastyku pfuodnch, spo|eenskch a technickch vd. Studuje a zobazuie prostoo. v tozmstnprodncha socioekonomickch iev krajinn srya zabuse jejich zmnami v ase postednictvm kartograickho vyjden'

IARToGRI.IE sE r.prNA TYTo pl von oBoRY: a) obecn kartografie_ studuje krajinnou sfru prostednictvm map _ specificlch obrazov znakoqich model. b) Tematick kartograie- se zab,lv sestavovnm tematic\ch map. c) Matematick kartografie - se zab1iv teori kartograiclch projekc. d) Nauka o mapch- studuje mapy jako prostorov modely relnch jev. e) Kartometrie _ je teorie men na mapch. 0 Teorie sestavovn, redakce a vydn map- se zab,lrv technologi projektovn a zpacovn mapoqch origin.

2.4 Skupina geograiclrch ud zabvaicchse obecnmi zltonilost.

mi kraiinn sry
lense na dl vdn obory:
Teoretick geografie- Se zab,v obecnmi zkony a konstrukcemi prostorov asovch systma struktur studovanch geogri. b) Metageograie - se zab,v urenmmsta geografie mezi ostatnmi vdami a urenm objektu geografie. c) Materriatick geografie_ se zab,v pouitm metod exaktnch vd, zejmna matematiky v geografii. d) Konstruktivn geografie _ se zab plnovitm petvenm krajinn sfry za elem jejho efektivnho r1ruvn pro poteby spolenosti. e) Lksk geografie _ se zabv vlivem geograiclch podmnek na zdravi obyvatelstva a studuje geogrick rozen nemoc. 0 Vojensk geografie _ se zabv vlivem geografickch podmnek na vojenskou strategii a taktiku. g) Nauka o krajin- sezabvobecnmi zkonitostmi krajiny, jej prostorovou diferenciac, j ednotlivmi vlastnostmi a funkcemi.
a)

2.5 Skupina

c se speciiclrmi z|ronitostmi st kraiinn sra

ge-ogTaic|rch ut o regionlnch komplexeEh, zabvai.

lense na dlobory: a) Regionln geogriese

a stt.

zabv komple>rrrm geograficlm r,zkumemjednotlivch oblast

SoUSTAVA GEoGHAFlcKcH VD

b) Politick geograie se zabvotzkami zemnho vyvoje stt ajejich st,jejich hranic a prostorov asovm tozloenirn politiclch sil urrnit jednotlivch stt a jejich
skupin.

Diferenciace geograie nen dosud ukonena, proto stle vznikaji a ronjej se nov dl geogrick vdy' jako nap. geografie vdy a kultury, lkask geografie, geogrie rekreace, geogrie cestovnho ruchu apod. Geogrie tvo vel\ jednotn systm geogriclch vd, hery je stle sloitj.Nzory na pojmn tohoto systmu u jednotlich geogriclch kol
nejsou jednotn.

A
11

V paleolitu probhal neuvdoml

Geograie pat k nejstarmvdm lidstva.

vvoj geografie' tehdej lid pi svm putovn za nomi loviti potebovali znzornit geogra. fickou situaci, potebovali se seznmit s prostedm' kter je obklopovalo. Svoje pedstavy
o ge

duchmi nrty do loveclch nstroj, do hlad$ich stn skal apod. Tak vznikaly primi- obr' 2 Mapka na australskm kyji (Mapka zobrazuje rameno eky tirm mapy. Podobn mapy znrne i u souasl v Novm JinmWalesu') nch domorodcll z jin Austrlie'
tovka pozvoln a roziuj e. D o ctlzi k zobr azovn uritch region prostednictvm nrt- jejich zI<lad vtinou tvo n Nejvce Se mapov tvorba ronr1je|a s. u nrod ijicich na moskm pobe. Prvn psemn zachycen geografick daje pochzej s Blzkhoa Dlnho vchodu' (Z obdob kolem 2000 p. n. 1. pochzeji z Ciny geografick popisy a plny zavodovacch systm).Nejstar dnes znm mapa je kresba na hlinn desce babylnsk nalezen ve zceninch msta GA SUR (severn od Babylnu). Znzotuje doieky Bufratu a jej sttemi ramenv.

ograickmpro st edi zaznamenvali j edno

Broken a mo-

v neolitu se geografick obzot

obr,

Baby|nsk mapka kraje (ko|em 2500 p. n' l,)

pi

dolnm Eufratu

Zklady geografie jako vdnho oboru byly poloeny ve starm ecku. (druh polovina 7. stol. p. n. l.) se pokusil o vysvtlovn geogriclch jev. Zabval se postavenirnZernve vesmntiBlarernZem. Thls uil, eZemm podoLru nizteho vlce azaujrrrv kosmu stednpostaven'
(pnm polovina 6. stol. p. n. l') _Thaletv .k- byl zakladatelenn matematicko.prodovdnho snnru eck geograie. Po die Brato sthena Anaximandr.o s ses{:rojil pnrn mapu svta. Podkiadem tto mapy byly zprly eckch moepiavc a jejich bsnic}t zpracovn" (druh pox. 6" stol. p' n' l.J opravii a doplnil Anaximandrovu rnapu. H ekataiova mapa rn |var kruhu, ocen obklopuje pevninu' Recko je uprclsteci mapy - ,,posvtn3i Zem sted tvo Delfll...

l-)'

l..Aa\aiov,a mapa

HISToRICK PEHLED VVoJE GEoGRAFIE

Herodotos (5. stol. p. n' l.) pedstavitel regionlnho smru v eck geografii. Ve svm dle shrnul vechny poznatky o oblastech, kter sta Rekov znaJi. Aristoteles (4. stol. p. n. l.) - vestrannuenec, kte vyrazn zast i do geografie. Ve svm dle ,,De coelo.. (o nebi) shrnul doklady o kulovitm tvaru Zern a ve spise Metorologika se zabv vahami zfyzickho zempisu' Eratosthnes z Kyrny (3. stol. p. n. L,) - nejvznamnjze vech antickch geogr. Jeho Gografika je propracovan soustavn dlo o geografii. Dlo obsahuje zklady matematick, zick i regionln geografie. Eratosthnes se zab otzkou oblast obydlench (oikmen) a oblast obydlitelnch. Tento vestrann vdec zmil st polednku mezi Alexandri aAsunem (Syn)-sledtcyjeho men jsou blizk skutenosti' Eratosthnes je autorem pnrn mapy zaLoen na astronomiclch pozorovnch.

|.,u;....

INDIE

l:r. 5

Eratosthenova mapa

Krats z Malu v Kitikii - stoick filozof vyn-oil v obdob kolem r. 15o p. n. 1. nejstar
znam glbus.

pedstavitelem popisnho smru regionlm n geografie v antickm svt.

Strabn (1. stol. n. l.) maloasijsk ek, vyn-oil rozshl dio Gegrafika, kter m 17 sr-azk. Ve svm dle shromdilveker geogrick poznatl<y od Homra a do potku naeho letopotu' Strabn byl nejvznamnjobr.

I ',\..lli\ i---{-\ojs
[;'l.n.---i"o,.,.^'l ai.--lj,q.."E*o""ol-4=j.I o^ ..l.
I

\ -q^.;). t z:ixr$U..7 i .,,f.!;;o1ao)p $r:;==1:g;.1.P

Kratsvglbus (Podte Sbornku ssz tgss

. 3.)

Klaudios Ptolemos (2. stol. n. l.) AlexandrUs\ vdec, eckho pvodu. Ptolemaiovo dlo geografick se skld z osmi knih. Zavedl geocentrickou svtovou soustavu, podle ni je
Zern stedem vesmru a kolem n obhajvechnavesmrn tlesa. (Geocentricl systm byl

ZEMPls V KoSTcE
povaovn Za Sprvn a do doby Kopernkovy). Ptolemaios byl vznamnm kartografem. znrnje jeho kuelov zobrazeni s nezkreslenmi polednky.

obr.7

Ptolemaiova mapa, (Podle B. Horka: Djiny zempisu 1, str' 63.)

Klaudios Ptolemaiosje pokldn zavrcholnho pedstavitele matematicko-geograickho smru antick geografie' Jeho dlem se qivoj antick geograie vzavit. Kosmas Indikopleustes (6. stol. n. 1.) exandrijs{ kupec, autor dla: ,,Christianike topografia... (Kesansl mstopis). Kosmas ve svm dle podal cenn hospodsko-geografick obraz sv doby. V oblasti kartografie svddlo o padku zempisnch poznatk antickho obdobi. Zern je znazortovna v podob obdlnku. Vsledky eck starovk kartografie se ve stedovku zachovaly v arabskm svt, kde byla geografie na podstatn vy rormi, ne v Ewop. Arabov peloili Ptolemaiovo dlo a provdli etn astronomick pozorovn a geodetick men. Kartogrie isimu e bohuel trpla geometrickou schem atizac a orientInm ornamentalismem. Ab bdullh Muhammad al Idrs(I100-1166) pvodernz Maroka vvoil r. l154 na popud krle Rogera II. na Siclii velkou mapu svta. Mapa byla r,yryta do letnstbrn desky o prmru dvou metr. Tato mapa je jednm z vrchol stedovk arabsk kartografie. Idrsnapsal spis: ,,Zotaven dychtcho proniknouti kraji svta... Toto dlo je nejvznamnj spis z regionln geografie ve stedovk literatue. Ve stedovk nexistovaly oficiln popisy zem, kter byly r,ydvny vdy s nstupem sahaj do 3. stol' n. 1., kdy byla sestanov dynastie. Potky kartografick tvorby inan vena prvTl mapa iny. Zempisn znalosti v Ewop byly ve stedovku rozenyobjewtmi cestami. Vznamn msto v moeplavectv nle skandinvs\irn Vikingm (Normanm).

Leif Eriksson - vdce normansk vpravy byl pi plavb z Norska do Grnska roku 1000 zahnn k pemin' kterou nazsra| Vinland {pobe Newfoundlandu). Norman se dosta1i k americk pe'v-nin jako pnrn Evropan, ale jejich objevn cesty zstaly bez znamu pro
daldjinn vyvoj.

A
1A

HISToRlcK PEHL ED VYVOJE GEOGRAFIE

Krytof Kolumbus (145I-1506) _ its\ moeplavec, kte se pokusil reizovat pln objeven nov cesty do Indie, tz:r. ,,zpadn cesty... Roku 1492 pstl se sm lostvem u beh stedoamericlch ostrov. objevenAmeriky Kolumbem je v djinch geogrie pova-

ovno zapo,tek obdob wvoje novovk geografie. Kolumbovou cestou bylo zahjeno obdob vellch geograficlch objev. 1519-1522 _pnm obeplut Zern-vjpravaFernanda de Magalhese . Vedle dkazu o kulatosti Zem byl tak podn dtlkaz o jednot svtovho ocenu.

Mikul Kopernk (L473_L543) polslqi uenec \yd v roce 1515 pojednn ,,o pohybu nebeslch tles... V tomto dle uvd, e Zem se otkolem sv osy a s ostatnmi planetami obh kolem Slunce. Jeho heliocentrick nzor pekonal do t doby platnou Ptolemaiovu

geocentrickou svtovou soustavu. V 16. stolet doshla nejvthopokroku mezi geogric\ilrni disciplnami kartografie. Na konci 16. stolet byto znrno jvtce ne 20 druh kartografic\ch projekc. Nejqznamnjbyla v tto dob hlojevn projekce Mercatorova' Bernhardus Varenius (1621-165I) nizozemsk geograf vydalv roce 1650 dlo: ,,Geographia generis..- je to pnm souhrn veobecnho zempisu svta. V 18' stol. se znarnn prodovdci podlejna vzkumech v oblasti zick geogrie.

Michail Vasiljevi Lomonosov (l71l -1765) - rus\ vdec encyklopedick vestrannosti_ studovalvliv endogennch a exogennch sil na powch Zem azab,val se tak studiem vertiknch proud vzduchu v atmosfe. Isaac Newton (1653_1727) _ britsk zik _ rozpracov teorii dmut mo.

V druh polovin 18. stolet byly pro geografii velkm pnosem vdeckovzkumn expedice' (Anglick expedice moeplavce Jamese Cooka do australsk oblasti, francouzsk expedce J. F. de Laprouse do oblasti Tichho ocenu i rusk expedice do oblasti severn a severovchodn Sibie.) Carl Ritter (I779_L859) _ nmecl geogr-ve svm dle poloil zklady politick geograie. Alexander von Humboldt (1769-1859) nmecl prodovdec a cestovatel se ve svm dle ,,Kosmos.. pokusil o novou s5rntzu geograficlch informac' Pispl k rozvoji zick geogrie a st se zakladatelem srovnvacho zempisu. V devatenctm stolet vznikaj v e'urops$ch zemch geograickspolenosti (pask v r. L82L, belgick v r, 1828,londnsk v r. 1830, petrohradsk v r. 1845, esk spolenost zemvdnvznik7avr. 1894).Vr. 1871sekonvAntverpchpnmmezinrodnzempisn kongres. V druh polovin 19. stol. se formuj nov geograick obzory. Ferdinand von Richthofen (1833-1905), nmecl geogr, se ve svm d1le zabval ickou geogri. ovlir,nilvvoj modern geografie. Je pokldnzazakladatele evropsk geomorfologick koly. J. E. Reclus ( 1 83o- 1905) ' francouzs$ geograf - ve svm dle poloi| zI<Iady modern regionln geograie. V. V. Dokuajev (1846-1903)' ruslprodovdec_ jezak7adatelemvdnho oborugeo$raie pd a za\otl nov smr geografckhovzkumu zarnen na studium krajiny - nauka o krajin. Friedrich Ratzel (1844-1904), nmec\i geogr _ zab,v se ve svm dle prostorovm rozmstnm obyvatelstva v zvislosti na prodnch podmnkch. Je zakladatelem vdnho oboru antropogeograie. Paul Vidal de la.Blache (1845-1918) francouzsl geograf _ zal<ladatel francouzsk geografick koiy,kter prosazovala regionln smr v geografii. planety, dochuk diPro 20. stol. je charakteristick hromadn poznatk o powchu na ferenciaci v geogrii a k detailizaci geograiclch discipln'

^,

tc

ZEME JATIO UESMIRNE TEIESB

4.l
Uesmr a nae Ealaxie
Vesmr je soubor vech kosmickch tles, kter na sebe vzjemn psob. Vznikemvesmru se zabaj ,,kosmologick bypotzy,, (ec. Kosmos =uesmr,togos = slouo) Podle nejznmj hypotzyvelkho tesku asi ped 15 miliardami let existova ltka o vysok teplot v superhustm stavu. V tto ltce nastal'qbuch tzv. ,,velk tesk.. (big-bang), ltka se zaala rozpinat a zaaly se tvoit struktury, z|<lady budoucch kosmic}ch tles: hvzdy, planety, planetky, msce, kome a meteoroidy. NOTKY: 1) Astronomick jednotka (AU) - stedn vzdlenostZelr:r od Slunce = 149,6 mil. km' 2) Parsek (pc) - vzd-lenost, ze kter je astronomick jednotka vidt pod hlem 1 vtefrny = 20600o astronomiclch jednotek. 3) Svteln rok (lv) - vzdlenost, kterou uraz svteln paprsek za I tok {nap. ze Slunce let svteln paprsek naZemi 8 min. a 20 sekund)' Galaxie - jsou hvzdn soustavy obsahujcmiliardy hvzd. Nae Galaxie zvan,,Mln drha.. (ec, galakkos = mtn)m tvar spirovho disku a obsahuje asi 15o miliard hvzd (prmr na Galaxie je loo ooo svtelnch let). Hvzy _jsou kulov gravitan vzantlesa sloen zp|azrny (ionizovan stice). Probhaj v nich termojadern reakce, kter r,ybvaej r,ysokou teplotu a svtlo. Hvzdy jsou zkladnmi stavebnmi prvtry vesmru (astronomov uvdji, e L:loi asi 90 7o viditeln hmoty vesmru)' Planety (obnice) _ (ec. planets = bloudc|jsou vttlesa obhajc kolem hvzdy 'Planety nemaj vlastn zdroj zeni, stpouze svtlem odraenm od hvzdy Menplanety se na47vaj planetky. Msce - pevn tlesa obhajckolem planet. Komety (vlasatice) (ec, kometes = dlouhoutas) _ mentlesa obhajc kolem hvzdy po prothlch drahch fidro komety tvo prach a led, kolem jdra je pl1moprachov obal prehazejic v ohon, kte4 je prothl vdy smrem od hvzdy - je odpuzovn tlakem jejho zaen1).

PRo vELK vzDLENosTI vE vpsMnu sp PouvA,,zrrrrw nI,rov .rpp-

Meteoroidy - mal tlesa meiplanetrn hmoty (s velikost dov v metrech). Meteor _ zblesk zazen meteoroidu pi prletu zemskou atmosfrou.
Meteorit-zb5rtekmeteoroidu, ktedopadInaZerni. Namstdopadumeteorituvznikmeteoritokrter. Meteorityserozdlujnaeleznakarnenn (podlechem. sloenapodleprmrn hustoty). Nejvtnezen e\ezn meteorit HobaWestvjihozpadnAfrice m as oo tun.

4.2 Slunen souslava

Slunensoustavu tYo$|unce, t|esa, ktel ko|em nho obhai,a prosted, kde se tento pohyb uskuteuje.

A 16

ZEM JAKo VESMRNTLEso

."-znikem siunensoustavy se

zabaj ,,kosmogonick hypotzy., (ec. gon = uzntk). St slunensoustavy se odhaduje asi na 4'7 rni|iard let, kdy se z rnezihvzdn hmoty vybvoil
a ormoval se zrodek budoucho Slunce.

1iskov tvar, kte zaal rotovat. Uprosted diskovho tlesa se zv5rova hustota i teplota

Z prachovch stic mimo sted se seskupovala hmotn tlesa a z nch se tvoily planety a msce. Vznik Zern byl dokonen as ped 4,6 mld. let. -Jspodn slunensoustavy bylo ve stedovku chpno jako geocentrick. V 16. stol zve:e'inil Mikul Kopernk svj heliocentrick nzor (ec, Hetios = Slunce). Podle Kopernka Zern a ostatn planety obhajkolem Slunce po kruhovch drahch. V 17. stol. Johanes Kepler stanovil zkony pohybu planet a kruhov drhy nahradil elipticlmi.
".-echnavesmrn tlesa se pohybuj.

V dob vzniku spojujcchse tles zska vesmrn :lesa pohybovou energii, kter zstala zachovna'
Slunce - stednhvzda slunensoustar,y. M tvar koule o prmru 1,4 mil. km. Slunce

",r.'konv va zI<7adn pohyby:

- vzhledem k tomu, e Slunce nen tuh tleso, rychlost rotace nen na powchu Slunce stejn (na ro''rnku trv 25 dn a v plovch oblastech 34 dn). br Pohyb okolo stedu Galaxie - s celou slunensoustavou fiednou za 25o mil. let). Slunce je tvoeno plazmou (horl tonzovan plyn). Chemick sloen Slunce _ 73 o/o vodku, 25 o/ohelra a2 o/o ostatnch prvk. Zdrojern energie lyzaovan ze Slunce jsou jadern reakce, kter probhaj v nitru Slunce (pi nich se mn vodk na heIum). Vysokoteplotn p|azmav nitru Slunce m r'ysokou teplotu, kter se odhaduje na 15 ooo ooo K, powchov teplota Slunce dosahuje tm 6 00o K. Elektromagnetick zen z powchov '"rstly lnmme naZernijako teplo a svtlo.

a Rotace kolem vlastn osy

Slunce tvo 99,86 7o hmotnosti cel slunensoustavy. Gravitan silou ovld vechna ilesa slunensoustar,y' Nejvthmotnost ze vechobhajcchtIes maj planety, a to l].134 7o slunensoustaw.
PI.A]\IETY SLUNENsousranm Tvo pv sxuptlw: 1) Terestrick planety (planety zemskho typu) Merkur, Venue,Zern, Mars' Jedn se o planety stejnho sloen a srormatelnch rozmr. 2) Velk planety - Jupiter, Saturn, Uran a Neptun _ jsou tvoeny zkapalnnmi plyny a pravdpodobn pewr1im jdrem. Kolem vechvelkch planetjsout-nr. prstence - prstencovit tvary tvoen meteoriclm prachem a balvany

Posledn velk planeta Pluto nepat do dn z obou skupin. Pluto je nejmn znmou planetou. Dky qstednosti sv obn drhyje Pluto v letech 1979-1999blie Slunci ne Neptun. Vechny planety obhajkolem Slunce po elipticlg7ch dratrch piblin ve stejn rovin (s vjmkou Pluta). Jejich vzdlenost od Slunce se pohybuje od o'4 do 50 astronomickch jednotek. obn drha je od o,25 do 25o let. Vechny planety tak rotuj kolem sv osy. Vechny planety s vyjmkou Merkura maj atmosfru. V psmu mezi Marsem a Jupiterem se nachz velk mnostv planetek obhajcchSlunce po piblin kruhoqich drahch' Tak planetky vykonvaj rotanpohyb. Vtinaplanet m sv msce. Do r. 1995 jich bylo znmo 61. Nejvtpoet mscmaj Jupiter a Saturn. Nkter jsou velk jako planety, nap. Jupiterv msc Ganymedes je vt ne Merkur.

Msc _ pirozen druice Zern - m poiomr tyikrt men ne Zern' Msc je dosud jedin vesmrntleso, na kterm stanul lovk' (Prvn doshlpovrchu Msce americl kosmonaut Neil Armstrong - 20. 7. 1969).
Msc obh kolem Zem po eliptick drzejej stedn vzdlenost je 384000 km. Msc se otokolem sv osy za stejnou dobu jako je doba obhu kolem Zern, proto se piwac

^'

1'/

ZEMPlS V KoSTCE
stle stejnou stranoukZemi, a proto ne|ze ze Zem spatit odwcenou stranu Msce. Bhem obhu Msce kolem Zem se z hlediska pozorovatele naZerni mn tvar osvtlen sti. Dvodem je zmna vzjernn polohy viSlunci. Stav osvtlen se nazv fze, Zk|ani fze jsou: Nov (novolun) Msc je mezi Zerni a Sluncem (ozen polokoule Msce je odr,rcen od Zern) Msc ze Zern nen vidt;
1. tvr- Msc dorst (tvar psmene D). Je vidt polovina piwcen strany.

plnk - Msc je na opanstran ne je Slunce. Je vidt cel piwcen strana Msce. 3. tvr- Msc couv (tvar psmene C). Je vidt polovina pir,rcen strany. Doba mezi dvma nsledujcmi uplky inasi 29,5 dne. Zatrnn Zatrnnije jev, pi kterm jedno vesmrntleso vstoup do stnu jinho vesmrnho tlesa. (Zatrr'ni mohou byt stennebo pln). L) ZatnnSlunce - nastane , kdy se Msc dostane mezi Slunce a Zerni a wh na ni stn. Pi plnmzatrrrni je zak<ryto cel Slunce. Zatlr:rn je viditlnjen na mal sti Zem (stn dopad na uzerni piblin velikosti ech). Stn se rychle posunuje - na jednom ppad pouze 7 minut. mst trv v nejpznivjm

obr, 8 Zatmn Slunce

2) ZatrnnMsce nastv, kdy Msc vstoup do stnu Zern (Msc mus byt v plku).
Zatrrrni Msce trvaj dle ne zatmn Slunce, mohou trvata na cel neosvtlen zemsk polokouli.
1

hod. 45 min.

jsou vidt

obr. 9 Zatmn Msce

.
1 i:l

ZEM JAKo

V ESM

nnrleso

4,3 Tuar

a ueli|rosl Zem

Pnm shrnul doklady o kulovitm tvaru ZemAristoteles ,v |7 . stol. I. Newton dospl knzoru, v e 7.nrn nen pesnou koul, a7e e m tvar rotanhoelipsoidu se zplotnm oblastech pl. \zor byl prokzn zjitnm,e polednkov oblouky nejsou vude stejn dlouh (v oblasti rol,rrku m 1 " na polednku dIku 1 10,6 km a v oblasti polrnho kruhu m dlku 1 r'5 km). \- 19. stol. byl zaveden nzev geoid _ tj. tleso nejpesnji vystihujc tvar Zern. Geoid je tleso mylen i pod kontinenty. Pro poteby cmezen stedn hladinou svtovho ocenu probhajc kartogrie se tento matematiclcy nedeinovatelrr tvar nahtazuje zplotlm rotanmelipsoicem oznaovanm pojmem referenn elipsoid - tj. elipsoid' na ktery se vztahuj qipoty.

\- 19. a 20. stolet byla r,ypotena ada referennchelipsoid. V eskoslovenskrepublice brl pouvn pi tvorb map Besselv elipsoid do r. 1952 a od tohoto roku byl zaveden e1ipsoid Krasovskho. Nejnovja nejpesnj je elipsoid geodetickho systmu wGS' Zaveden v r. 1984. Tento referennelipsoid byl vypoten na zI<lad druicovch men. odchyll1y elipsoidu WGS 84 od geoidu nepesahuj + 60 m. NF^IDLEITJ MRY zEMsKHotlBse:

Zplotn zem (podle wGS 84) Rormkov prmrZern Polednkov prmr Zem obvod rorrnku obvod polednkovelipsy Stedn hodnota 1. zempisn ky Powch Zern objem Zern Hmotnost Zern

12 756 km L2 7I3 km +o o75 695 metr 40 o08 552 metr l I1 135 metr 5IO 083 O59 mil.km2 f O83 miliard km3 5 977 . tO24 kg

I :298,26

4,4 Zempisn souatnice

Foloha bod na zemskm povrchu se uruje pomoc zempisnch souadnic - zempisn lrya zempisn dlky.
ZJ<Ladn pojmy:

Zemsk ply jsou prseky rotanosy Zem se zemskm povrchem.

Rovnk je prsenicezemskho powchu s rovinou prochzejc stedem Zem a kolmou

k zemsk ose'
Zem,

Zempisn ka(<p) je hel mezi rovinou rormku a spojnic urovanhobodu se stedem Rovnobky jsou spojnice vechbod stejn zempisn ky. Ro'vrrobky se sluj 0. od do 90. - od ro'v-nku k plm. Na severn polokouli se uruje severn zempisn ka (s. .). \a jin polokouli se uruje jini zempisn ka(i. s.l.
Zvltn rovnobky: Q= 90. =ply, Q= o.=rovnk,9=23"27,= obratnky(tp= 23.27, s, .=obratnkRaka, ,Q = 23.27. j..= obratnk Kozoroha). obratnky jsou rovnobky' na kter v poledne nejdelhodne v roce dopadaj slunenpaprslry kolmo (pod hlem 90" ).
.

1g

ZEMPIS V KoSTcE

potrn kruh). Polrn kruhy jsou rovnobL<y, na kter v poledne nejkratho dne v roce dopadaj slunenpaprsky vodoro'rn (pod) hlem 0. ). Zempisn dlka (A) je hel, kte svr rovina zkladnho polednku s rovinou mstnho polednku.

Q=66o33,=polrnkruhy(tp=66.33,s..=Sevffipolrnkruh'Q=66"33,j..=jin

Polednky jsou spojnice vechbod stejn zempisn dlky. Jako zkladn polednk (zempisn dlka tr = o") bylv roce 1BB3 stanoven rneznrodn dohodou polednk greenwichsk _ polednk, kte4i prochz greenwichskou hvzdrnou v l,ondn' Mstnpolednk je polednk, ktery procttz urovanm bodem (mstem). Pojem polednk vfiadruje skutenost, e se jedn o ru, na n nastv vude souasn poledne. Polednlry na chod od greenwichskho poIednku do l80. maj chodn zempisnou dlku (v. d.) Polednky na zpad od greenwichskho polednku do 1 80. rnaj z. padn zempisnou dlku (z.d,)

Zempisn sje tvoena romobkami a polednky, slou kurovn polohybod na zemskm povrchu a umouje tak
orientaci.

Obr.

10 Zempisn souadnice. (A = urovan bod, Qo = zempisn ka bodu A, \e= zempisn dlka bodu A)

4.5

Pohyby Zem a ieiich ilsletlry

zE,::s/i

Zerm - tleso slunensoustavy vykonv nkolik druh pohyb' z nchdva povaujeme zazJ<],adn, a to rotanpohyb a obh Zem kolem Slunce.

ll) RoTANPoItB
hvzdn den'

Zern se otkolem sv osyve smru proti pohybu hodinovch ruiek_ odzpadu kvchodu. Jedno otoenkolem osy trv necelch 24 hod' _ pesn 23 hod. 56 min. a 4 sec' - to je tnr.

hlov rychlost rotace je stl _I5" za hodinu, tj. 360. za24 hod' Obvodov rychlost se mn v zvislosti na zempisn ce(na rorrnku in465m/sec, na50. s. .in29om/sec a na plech je nulov'
Rychlost rotace ne.immme. Rotaci dokazujeme nepmo.

Dkazy rotace:

se odchyluj od svislice k vchodu (tj. ve smru pohybu Zem), 2) Psoben Coriolisovy sly.

t) Padajctlesa

skm powchu pohybujc se v polednkovm smru se na severn polokouli odchyluj napravo a na jin polokouli nalevo - Coriolisova sla psobjako uchylujcsla zemsk rotace. Na Zemi m Coriolisova sla znan znam, ponvad mn pvodnsmr vzdunchi vodnch proudcch mas (nap. pas a mosk proudy). V dsledku tto sly dochz ke vzniku nesoumrnosti nch koryt a dol(u ek tekoucch polednkovm smrem).

se Coriolisova sla psobna tlesa, kter se pohybuj v otejc soustav. Tlesa |a zerl-

A 20

ZEM JAKo VESMnrurLESo

''"1ivem

rotace Zern dochz ke stdn dne a noci. Slunce, hvzdy a plane se zdnliv pohybuj po obloze a znrnrn dsledkem rotace je zplotni Zern.
ts)

oBH zEM. KoLEM sLUNcE

pslun(perihelium) zatkem ledna inL47,I mil. km., v nejvzdlenjm bod odslun (afelium) zatkern ervence vzdlenost inL52,L mil. km. (Stedn vzdlenost je --zr.. astronomick jednotka 1AU = 149,6 mil. km)'
bod

Zem obh po eliptick drze kolem Slunce proti smru pohybu hodinoqch ruiek.Slunce se nachz v jednom z ohnisek elipsy. Vzdlenost Zern od Slunce nen stl. V nejblim

Pohyb Zern na obndtze je nepravideln. obn rychlostv pslun je nejvtav odslun nejmen. obn drtra m tm 1 mld. km. (939'2mril,krn), Zern se pohybuje prumrnou rychlost 29,8 km/sec. Doba obhu o 360. se nazv tropick rok a in 365 cn 5 hodin 48 minut a 45 ,7 sekundy, co je o necelch 6 hod. delne j e rok obansk, pro:o kad tr,r rok m 366 dn - pestupn rok.
Clovk ze svho stanovit na Zerni m pi pohledu na hvzdnou oblohu pocit, jakoby stal uprosted koule. Mylenkoule, na kterou se ze stanovit pozorovatele promtajvesmrn :lesa, se nazv nebesk sfra. Prseniceroviny obn drhy Zem s nebeskou sfrou '=e nazyv ekliptika. Drha Zern |ev rovin ekliptiky' Svto rovnk je prsenice ror.iny zemskho ro'rnku s nebeskou sfrou.

Sklon roviny rorrnku k rovin ekliptiky je 23" 27., stejn hel svrajna nebesk sei ob krunice - ekliptika se svtovm rovnkem. Prselry svtovho rormku s ekliptikou se rczvajijarn a podzimn bod.
tchto bod Se pro pozorovatele ze Zern promt jednou ron Slunce. U dn rovTlojennosti a slunovratu jsou uvdna dv data. Zaazenm29. nora v pestupnm roce :ochaz k posuvu a vznikaj nepravidelnosti v datu. Dne (20. _2I.bezna) nastv den jarn rovnodennosti (Slunce se ze Zern promt do jarnho bodu) a dne (22,_23 . z) nastv den podzimn rovnodennosti (Slunce se ze Zern promt do podzimnho bodu).

)o

srnot{nnoNcHoBDoB

Jestlie by byla zemsk osa koIm k rovin ekliptiky, dopadaly by slunenpaprsky kad len ve stejnou dobu na stejn msto pod ste stejnm hlem. Dny a noci by byly stejn l]ouh a rondoby by neexistovaly.

Z]<ladn pinoustdn ronchdob je sklon zemsk osy. Zemsk osa svr s rovinou

:kJiptiky stl hel - 66.33,.

Severn konec zemsk osy je nejvce piklonn ke Slunci 2I' _ 22, ewna. Tento den se letn slunovrat _ je zatkem lta. Slunenpaprsky dopadaj v poledne kolmo na noc. od letnho slunowatu -.bratnk Raka. Na severn polokouli je nejdelden a nejkrat se dny zainajizkracovat. Po letnm slunowatu se Slunce od obratnku Raka zainzdnliv ".racet smrem k ro'umku (vznik pojmu slunowat). Dnem podzimn rovnodennosti 22._23, : lto na Severn polokouli kona zanpodzim. Podzimn rormodennost - den a noc .n'aj stejn dlouho - po 12. hodinch - proto nzev rormodennost. Ten den slunenpaprsky 1opadaj kolmo na rovnk a Slunce zdnliv pekrauje ze SeverTI polokoule na jin.
ruzru

Dne 21. - 22, prosince dochz k tomu, e severn konec zemsk osy je nejce odklonn od Slunce. Slunenpaprsky dopadaj v poledne kolmo na obratnk Kozoroha. Je zimn slunovrat - zanzim.a' Na severn polokouli je nejkratden a nejdelnoc. Po zimnm slunowatu se Slunce zdnliv vrac k ro''rnku. Dny se prodluuj a noci zkracuj. Zilrra kon20. _2I. :ezna, kdy je den jarn rovnodennosti _ zanjaro.Slunenpaprsl1y dopadaj kolmo na :cr.rrk, den a noc jsou stejn dlouh' Jaro trv a do letnho slunowatu, kdy se cel cyklus :pakuje. Najin polokouli se ronobdob stdaj obrcen. (Kdy jena severn polokouli zima "e na jin polokouli lto. Kdy je na severn polokouli jaro, je na jini polokouli podzim)'

zl ^'

ZEMPIS V KOSTCE

obr, 11 Stdn .ronchobdob tyil ronobdob se vystdaj za 1 tropick rok,

tj.

za

365 dn 5 hodin 48 minut 45,7 sekundv,

TEPELN PsY

1) Tepl ps - je mezi obratnky Raka a Kozoroha fie to oblast s nejvtmpdlem slunenhotepla a svtla naZemi). 2) Mrnpsy severn a jini polokoule - jsou Vymezeny obratnky a polrnmi kruhy pslunchpolokoul. Poledn qka Slunce zde bhem roku kols od o" (polrn kruh) do 9o" (obratnk). 3) Polrn psy severn a jini polokoule zabiraji kruhov wchlky lyrnezen polrnmi kruhy obou polokoul. Charakteristickm rysem je Vyskyt polrnch dn a noc s trvnm odjednoho dne zarok na polrnch kruzch do pl roku na plech.

dopadu slunenchpaprsk je vzhledem k pblin kulovmu tvaru Zem r1g2ni,' Powch Zem lze rozdLit podle zempisn ky do zkladnch teplotnch ps.

Pro tepeln podmnlry naZernjerozhodujchel dopadu slunenchpaprsk. Nejvce ziv energie dopad na'plochu. kterje kolm ke svazku dopadajcich sluneenich papisk. hel

as je zkladn fyzikln veliina.

Lid se v obanskm ivot idi tzv' slunenmasem, kte se uruje podle zdnlivho pohybu Slunce. Prav slunen den-je doba, kter uplyne mezi dvmu p .ne nsledujcmi wcholenmi Slunce na mstnim polednku. Tato ana se mn. protoe se mn ryntost obhu Zem. (V pslunje trvn dne del nev odslun). Proto br,l zar.eden stedn slunen den (nepravideln zdnli pohyb Slunce byl nahrazen prarideinirn pohybem). Stedn slunenden se dl na 24hodin po 60 minutch, 1 minuta m 60 sekund.

A
22

ZEM JAKo VESMnxrlrso

Protoe Slunce kulminuje nad jednotliqrrni msty postupn od chodu k zpadu, m kad polednk svj mstnas. Posunu o 1" odpovdaj4 asovminuty, to znamen, e posunu

c 15. odpovd cei hodina. Do obdob prmyslovrevoluce lid ili podle mstnhoasu.
Zrychlen dopra'uy (zvlt eleznin)si r,ydo vznik psmovho asu.

sfrickdvojhelnlry - asov psma. V asovm CeLZerrr byla rozdlena na 15. irok psmu se vude pouv stejnho psmovho asu, kte se lio hodinu od asu sousednho psma.

Svtoq as (UTC) = Universal Time Coordinated, neboli zpadoevropsk (zE) plat .,. psmu se stednm polednkem o", to znarnen, e hranice psma tvo7" 30. z. d. a 7" 30- v. d. a je shodn s mstnmasem nultho polednku' U ns plat stedoevropsk psmor4 as (SE) - m o hodinu vcne svtov as. SE je shodn s mstnmasem l5. ,'.' d. V praxi se hranice asovch psem zce|a nekryj s prbhem polednk,ale zpravidla s hranicemi stt. Ve vellch sttech je asovch psem nkolik. V evropslch zemch se d jara do podzimu zavdi tzv. letn as (m o hodinu vce, ne as psmov). Letn as
:rmouje lep vyuit svtla bhem pracovnho dne.

)ohodou byla stanovena datov hranice, kter probh piblin kolem 18o. polednku -; oblasti Tichho ocenu). Pestupujeme.li datovou hranici z chodn polokoule na zpadn, rskvme jeden den (dva dny ponechme stejn datum). Pi pekroen datov hranice ze zpadn polokoule na vchodn jeden den ztrcime (pidme jeden den k datu).

)f
Tt-;

'uotw

rstrl

.)

o\

|,'{*v| G.l | *ui

T'I I EE
*

no
I

ol," *

4i.\*.3]

'e
Er

&8

Fidi

r.l
I

-8 | -7 I -6

t-sv

lon

AP

-4

+12

-,

o uasova ^;^^' . ltz ^^^,,; pasil ta

4,l

Slapou euy

-ery jsou vyvolny jednak gravitanmpsobenmMsce a Slunce a tak odstedivou silou, <ter vznik pohybem Zem kolem spolenhotit gravitan spjat soustavy Zem _ ],isc (spolentit soustavy Zern - Msc, zsran barycentrurn, |ei asi 1700 km pod :ovrchem Zem).

Periodick deformace tvaru zemskho tlesa se oznaujpojmem slapov jevy. Slapov

t,livem tchto sil dochz v nkterch stech zemskho tlesa ke zdvihu a hromadn hmot Zern a v jinch stech Zern k jejich poklesu a bytku. Podle prosted rozliujeme slapy

A 23

ZEMPlS V KoSTcE
mosk (dmut)' slapy zemsk kry a slapy atmosfry' Nejqraznj nejlpe pozorovatela n jsou slapy mosk.

pivrcen k Msci pevld pitaIiv sla Msce nad odstedivou silou soustavy Zern _ Msc a pliv na stran odwcen od Msce se vysvtluje pevahou odstediv sly). Rozdlen pfrlivu a odlivu na zemskm powchu je takov, e p1|iv rnajivdy dva protilehl kulov wchlkyv oblasti rormkova odliv m irokps mezi nimi sahajcdo oblasti plov.

Pliv a odliv vodnch hmot. (Mosk dmut) Pliv vznk na stran pivrcen k Msci i na stran odvrcen od Msce. (Na stran

Msc

o-

obr' 13 Slapov jevy

Pliv a odliv se pravideln stfrdaj p kazd kulminaci Msce. Pliv se opakuj e vdy po 12 hod. 25 minutch je to tzv. pldennpliv, kter1 kad nsledujcden'"rchol o 50 minut pozdji. Jestlie se Zern, Msc a Slunce nachzeji v jedn rovin kolm k ekliptice (tj. Msc je v plku, nebo v novu), pak se vsledn sly psobenMsce a Slunce siaj nstv neja vt pliv zv. skon ptiv' Jestlie spojnice Zem s Mscem a spojnice Zem se Sluncem svrajprav hel, potom se vsledn sly psobenMsce a Slunce vzjerrrn odetaj nastv tzv' hluchyi friuv. a Dmut na otevenm ocen je pomrn mal. Velikost moskho dmut ovlivuje tvarpobe a moskho dna. Mimodn vell plivje v zlivech. (Nap. v ztoce Fundy By na vchodnm pobeiKanady dosahuje a 18 m, v Normandii 15 m, u Bristolu L4,4 rn), V mnoha ekch, stcch moe se silnm dmutm, postupuje pliv mnoho set km proti do proudu _ to umonilo, aby se z rmitrozemslch mst staly nmon pstar,y (nap. t,onyn;. Na ece Amazonce se pi plivu r,ytv'"ysok vlna, kter pepadv s rachotem a pohybuje se proti proudu _ nazv Se Pororoka (indins\ jazyk - vell ev)' Moskho dmut se vyuv pro vrobu elektrick energie v plivoqch elektrrnch nap' ve Francii.

{.8 lllkou przkum Zem

Dlkoum pzkumem Zem rozumme ziirkvn inormac 0 zemskm povrchu p0m0s |eteckho, nebo kosmickho snmkovn'

Leteck snmkovn se provdi ze speciln upravench letadel, kter maj relatil,n malou rychlost do 35o km/hod. Do spodn stany letadel jsou zabudovny kamery, kter ve svislm
,

LETECK stvprxovew

24

zE.M. JAKo VESMRNTLESo

'
it'.

-. .

.:..iuj tern. Snmkuje se tak, aby se sousedn snm\y podln i prnsten .''-. :.:r- kad st fotografovan krajiny bylavdy nejmn na dvou snmcch.P :....' :...xorch snmkstereoskopem Se r,ytv trojrozmrn prostorov model zob: :.:j..in\.. Snmky mohou bt podkladem pro r,yhotoven topografick mapy'
".

* }lfi r:

- .:imkovn se provd z druic, kosmickch lod a kosmickch laborato, kter nebo subpolrn). ..: . po pedem stanovench drahch (ror,'nkov, ikm,

rslvnaKov,N

:'acionrndruice - obhajv ron rovnku ve vi36000 km nad zemskm - ':..::n. Jejich pohyb je synchronn s pohybem Zern - proto snmkujstle stejn

.
i"
:

nrnkrr jsou globln - na jedinm snmku je zobtazena tm cel polokoule. Tto se dlkov r,yslaj na Zemi. Rozliovac schopnost nepesahuje 1-5 km. --.:.

srnick lod a laboratoe s lidskou posdkou _ pouvajikmobn drhy. Vka :.'-'- 200-400 km. t *- ...; tie q'e rltinou fotografickmi kamerami a snmky se piveji na Zerni. Snmky - . ' ..-'-sokou rozliovacschopnost 10-14 m' (Nejce snmkpordila kosmick laborato : .. ..b (USA) a Soljut (Rusko). Nedostatkem snmkz kosmickch lodje' e nejsou po--.::.,- opakovan v pravidelnch intervalech.

\feteorologick druice a druice pro zkum prodnch zdroj obhajpo subpolr- ..'hnr7r-h fl12fu21ch' Vkaletu bv 500 -1o0o km, doba obhu asi I0o min. Nej' :..amnjz tchto druic jsou druice Landsat - pro vzkum prodnch zdroj

'

..-.::eorologick druice NOAA.

:.l"Lxov PRZKUM zr;nl;Povv^TYTo DRUIY sxn,rx: Panchromatick snmky - snmky zazname|vajcviditeln svtlo zobrazuji tern

'

Inraerrren snmky - snmky v nepirozench barvch _ vlivem rrun schopnosti :.:kt odret infraervenzeni (nap. voda je ern, oblaka bl' vvegetace er::.. mrtv vegetace modr nebo hnd). Tchto snmkse r,yuv pro zemdlsk

-::lrozench barvch

pedpovidn poas.

}ultispektrln snmky _ soubor nkolika snmkthouzerni, Kad z nich registruje . ..en v jinm spektrlnm psmu. Maj tu vhodu' e na nich lze rozeznat podrobnosti, :-:er na normlnch snmcchunikaj. Tepeln snmky - registruj tepeln lryzatovn zemskho povrchu. lYto snmky se zvlt v klimatologii - umouj sestavovn aktulnch teplotnch map rz--'-r.rvaj :....ch zem'Dle se 'vyuvaj pi zjiovn vody, pi lokalizaci lestepeinho zneitn .lch por' pi detekci vulkanick innosti apod. Radarov snmky - radarem vyslanmikrov|nn zen dobe pronik atmosfrou a r'egetac. Snmky mohou zobrazovat i zemkryt nzkou oblanost' Dlkov przkum Zern m rre|\i znarn v praktickm ivot - nap. pro vyuvn :rodnch zdroj, pro studium ivotnho prosted, pro r,yuit pdy v zemdlstv, pro

. :ko1ogick ely.

I{ARTOEBAFIE
5. Mapa a glbus
tlesa. Mapa je sestrojena na zklad matematicky definovanch vztah. Vzhledem k tomu, e tsrar Zern nran geoid nelze matematiclry definovat, byly pro mapovou tvorbu vypoteny tzv. referennelipsoidy (viz. kapitolu 4.3). Vponaelipsoidechjsou soit, proto sevkartograii nahrazuje elipsoid referennkoul, kter m s elipsoidem bu stejn po'urch' nebo objem'

Mapu meme deinovat jako zmenen rovinn obraz Zetn, nebo jinho vesmrnho

Zmenenm trojrozmrn1m kulovm modelem Zemje glbus. Protoe mezi glbem aZern existuje geometrick podobnost, nedochzi na glbu ke zkreslen. seln mtko glbu je pomr mezi polomrem glbu r a polomrem referenn koule R. Vfiaduje Se Ve tvaru 1:m, kde mtkov slom ukazuje, kolikrt je polomr $lbu men
ne polomr referennkoule' Dlkov mrtko

udav pomr dlky na $lbu a dlky na

referennkouli, plonmtko _J_ .,6..,. pomr mezi velikost plochy na glbu a plochy na referennkouli. hly na

gron.i"o'

stejn jako hly na referennkouli.

Hlarm pednost glbu je, e znzoruje zems$ povrch bez zbeslen. Nevhodou glb je, e se mohou vyrbt jen v malch mtkch a e se s nimi patn manipuluj e. Z toho dvodu se zemsl povrch znzortwje v rovin mapy'

5.2 Hartograick zohtazen geograickch map

Kartograickzobrazen jsou poetnakonstruknmetody,ieiich p0moc lze sestrojit zempisnou sv rovin mapy.

Jestlie se pi sestrojen zempisn st pouv promtn, oznaujse kartografick

zobr azeni
j

ako proj ekce.

Pi zobrazen vthozemdo roviny mapy je nutno brtvdy v vahu zakiven zemskho povrchu. Kulovou nebo elipsoidickou plochu ne|ze rozvinout do roviny mapy bez zkreslen, proto musme pi pouvnmapy potatvdy s deformacemi dlek, ploch i hl.Zobrazeni referennkoule nebo elipsoidu do roviny mapy ematematick kartograie' Podstatou kartografickch zobrazeni je zobrazit kulovou plochu glbusu v rovin mapy tak, aby se nutn zkreslen omezilo na mru co nejmen. Kartografickzobrazen se rozdluj podle nsledujcch kritri:podle zkreslen, podle polohy konstruknosy a podle druhu zobtazovac plochy. 1) Podle vlastnost kartograficlch zkreslen se rozliuj kartografick zobrazeni na plochojevn (stejnop1och), hlojevn (stejnohl), dtkojevn (stejnodln) ar'5rrovnvac (kompenzan). a) Plochojevn zobrazettizachovvaj v kad sti mapynezkreslen plochy, e zkresluj hly a dlky. (Toto zobrazenije vhodn pro monost srorrnvn veliksti rznch zemi. b) trtojevn zobtazeninezl<resluj hly a zanovvaj tvar, ale zkresluj plochy a dlky. (Tato zobrazen se vyuvaj v geodezii a v nmon plavb).

A 26

KARTOGRAFIE

c) Dlkojevn zobtazen zachovvaj nezkreslen dlky _ ne na cel map, e jen v uritych smrech (podl polednk nebo podl ro'ulrrobek).
d) Vyrovnvac zobtazett tlum zkreslen ploch i hl.Tato zobrazenijsou vypotena tak, aby zkreslen hla ploch bylo pokud mono v rormovze.
Podle polohy konstrukn osy se kartografick zobrazen rozdluj na: a) Zobtazen v poloze normln (plov) tj' konstrukn osa roviny, vlce, nebo kuele je shodn S osou glbu'

b) Zobrazen v poloze pn(transverzln) - konstrukn osa |eiv rovin ror,rrku. c) Zobtazen v poloze obecn (ikm)- konstrukn osa procltz stedem glbu
nebo normln) v libovolnm smru (jinm ne u polohy pn

it Podle druhu zobrazovac plochy se kartografick zobrazen rozdluj:

Azimut|n zobrazen v po|oze normln

Stereografick projekce v po|oze norm|n (Uh|ojevn zobrazen)

Azimut|n zobrazen v po|oze pn

Azimut|n zobrazen V poloze obecn

Kartografie

cbr' 14 Azimutln zobrazen (Podle V. Novka:

A
27

typografie)

ZEMPIS V KoSTCE
a)

b)

Azimutrlnizobrazeni_zobrazovacplochoujerovina. Kulovplochaglbusepevdpmo doronymapy (nap' stereograickprojekce)' JesiliejeazimuLlnzobrazenvpoloze normn - ten rovina se dok glbu v oblasti plov _ zobrazi se polednkyj ako svazek paprskr,ychzejcchzestedu mapyarovnoblryjako soustedn krunice se stedem v obrazu plu (ve stedu mapy). Zobrazenje vhodn pro mapovn polrnch oblast. Vlcov zobtazeni _ zobrazovac plochou je plvlce. Kulov plocha $lbu se pevd do plt vlce, ktery se potom rozrrine do roviny mapy (na p. plochojevn Lambertova projekce). Jestiie je vlcov zobrazen v poloze normln (plvlce se dotk glbu podl rormku), potom se poledn1L<y zobraz jako rovnobn pmla. a rormoblry se zobrazi jakou soustava pmek ro'"nobnch s rormkem, kolmch na obrazy polednk. Rovnk je dlkojevn a rormobkyjsou zkresleny tm vce' mvt zempisn ce odpovdaj' Zobrazenije vhodn pro mapy uzerni, kter je prothl podl hlavn krunice.

V|cov zobrazen v po|oze normln

Lambertova projekce v po|oze norm|n (Plochojevn zobrazen)

V|cov zobrazen v po|oze pn

Vlcov zobrazen v po|oze obecn

typograie)

obr, 15 Vlcov zobrazen (Podte V, Novka: Kartografie a

c) Kuelov zobrazett _ zobrazovac plochou je plkuele' Kulov plocha glbu

pevd do plt kuele, kter1 se potom rozvine do roviny mapy (nap' Ptomaiovo zobrazeni). Jestlie je kuelov zobrazen v normln poloze 1p1ast tuzete se dotk glbu podl zvolen dotykov ro''rrobky) obrazy polednkt.,or sva"ek paprsk r,ychzejicich z obr azu wch olu kuele. Rovnob ky v etn p lu s e zobr azuji jt. m,'noe oblouky' Vsledn mapa je dlkojevn podl dotykov rovnobky. poat polednk. Nen hlojevn, ani plochojevn. Zkreslen v obou smrech je zmirnno, jedn se o mapu vyrovnvaci. Zobrazen je vhodn pro mapovnizerni. kter je prothl podi vedlej krunice.

se

A 28

KA RT OG RAFIE

Kue|ov zobrazen v po|oze normln

(Vyrovnva

Pto|emaiovo zobrazen

c zobr azen)

Kue|ov zobrazen v po|oze pn

Kue|ov zobrazen v po|oze obecn

':.,

16 Kuelov zobrazen (Podle V. Novka,' Kartografie

typografie)

l] obecn

_jsou zobrazeni, u ktech je geografick sodvozena podle matemazobazeI ticlry formulovanch poadavk. obecn zobrazeni se vtinou pouvaj pro mapy svta najednom listu. Ve kolnmAtlasusvta se asto pouv obecn zobrazen_ polyknick (mnohokuelov) - CNIIGAiK 1950

]:rzek

17

Polyknick zobrazen GNllAiK 1950

' 1Y

ZEMPIS

KOSTCE

5.3 Uznik mapy

Podle vzniku rozdlujeme mapy na mapy pvodn(originln), vznikl z pmho men v ternu nebo na zklad fotogrammetrickho 'uyhodnocen (vyhodnocen leteclch snmk _ iz. kapitola 4'8) a na mapy odvozen zpracovan z rnap pvodnch obvykle vthomtka s pouitm kartografick generaJjzace (viz. kapitola 5.5). Fotogrammetrie je geodeticl obor, kte se zab,v rekonstrukc tvaru, velikosti a polohy pedmt z leteclch snmk.

TvoRBU IIIAP nnpnnB RoZLENIT (PoDLE DRIIH PRAC) Do 5 ETAP: 1) Prce astronomick - rnaji za kol stanovit astronomiclm menm pesnou polohu (zempisnou kua dlku) zk7adnich bod mapovan oblasti. 2) Prce geodetick - dva hla'v-n koly: a) Vytvoit na mapovnm zem;soustavu trojhelnk- trigonometrickou s,jejiw-

choly man trigonometrick body jsou v ternu zajitny(stabilizovny) kamennmi hranoly a nejdleitj bodyjsou vyeny (signallzovny) mictmi vemi. Zk|adni body astronomiclgl zamen dopluj geodeti o dbody a vytvej podle dleitosti body I. av. du. Uhly na trigonometriclch bodech se m teodolitem. V eskrepublice je vchozm bodem trigonometric\i bod Pecn (Lei na JV od Prahy). Trigonometrick sje podkladem pro polohopis mapy. b) Vytvoit na mapovanm uzerrri nivelans'kter je podkladem pro qikopismapy. Nivelanstvo soubor vkovpesn zanl.enchnivelanchbod. Pro men qikovch rozdlse pouv nivelanpstroj. Vliynivelanchbod jsouvztaeny k zkladn nulov hladin mosk. Do roku t955 se v eskoslovenskrepublice pouval ,,Vkoqsystm jadransl... (Nula na vodotu na Molo Sartorio v Terstu) od roku 1955 se pouv ''Vkoqsystm balts\... (Nula na vodotu v Krontadtu u Petrohradu), Zkladn nivelanbod . 1 v eskrepublice je Liovu eslch Budjovic s nadmoskou qkou viBaltu 564,7597 m a viJadranu 565,1483 m.

3) Prce topogrick jsou dvojho druhu: a) Prce v ternu (podrobn polohopisn a kopisnmen). b) Vyhodnocovn letec{ch snmk(viz. kapitola 4.B). Podrobn topogrick obsah se zani do mapovch list. 4) Prce kartografick Kartografov zpracovvaj vsledky topografickch prac do ormy kartogrickho dla. Vytvej tzv. istokresbu sledn mapy. 5) Prce reprodukn V oboru zsranrnkartografick polygrie pracuj specialist, kte sezabvaj reprodukc a tiskem map.Vsledkem jejich prce je rozmnoen mapov dlo. Yznik topogrick mapy (vthomtka) je spojen s pracemi ve vech 5 etapch. P1 tvorb geograiclch map (menhomtka) se podklady prac astronomiclch, geodetickch a topo$rafic\ch pebraj a vlastn prce se sousted na prce kartografick a reprodukn.Na vzniku map Se stle vce podlmodern qpoetntechnika.

5.4 Mtlra pln a map

Zobrazeni krajiny na map neme byt provedeno nezmenen' V jakm pomru se toto zmenenprovede, udv mtko. Z odlinhovzniku pln a geografickch map vypliv i odlin funkce jejich mtka. Pi znzornn m sti zemskho povrchu - kulovho vrchlku o prmru maximln 30 km - meme zakiven zemskho povrchu zanedbat. Zmenen rovinn obraz kolmho prmtu malho zerni, na kterm se neproje'vrrje zkreslen, se nazva pln. Mtko plnu se uvd ve form 1 : m, kde m znai, kolikrt je dlka (plocha)

A JU

KARTOG RAFI

:a plnu zmenena vzhledem ke svmu horizontlnmu prmtu v ternu. Na plnech lze

:iesn odmovat potebn prvky (dlky' plochy a uhly). Mtko na map je mtkem glbu' :* kterho byla mapa odvozena. Dlkovmtko 1 : m plat jen na dlkov nezkreslench ::.;stech mapy.Plonmtko 1:m2 plat jen v plon nezkreslench mstech mapy. Na :':k-tech mapch je seln mtko 1 : m doplnno jet grafickm mtkem. Grafick ::etko je znzornno sekouse stejn vellmi dll.y - uvd' jak skutendlce (v m nebo ; }rm) odpovd dlka jednoho dlku na pslunmap. Menm na mapch se zab i:a:togrick obor - kartometrie.

5,5

Obsah mapy

Kart o grick gener alizace

::r rr'orb mapy se vechny objek mapovan oblasti zmenuj.Aby nedolo k tomu, eby :zorovan zmenen objekty peplnily mapu, je nutno vybrat objekty hla'"n a podstatn ::a kor podrunch. Vbr a clevdom zeveobecnn objekt znzortovanch na map :: :zr.r'me kartogrickou generalizac.

FoLoHoPIs, vKoPIs A PoPIs ItdAPr.

]Lj

l'lapa obsahuje vedle matematickch prvk (zempisn souadnice, mtko a mapov rm) -=k polohopis' kopis a popis mapy'

Polohopis znzoruje vzjemnou polohu objekt zemskho povrchu v horizontlnm

smru' Hlarrnmi slokami polohopisujsou poben ry, vodstvo, doprarrn linie, hranice, sdla, Vegetanporosty atd, Znzorovn tchto jevje na map provedeno pdorysnmi kresbami a smluvenmi znakami.

2}

krajiny. Znzoruje se vkovmi body (ktami), vrstermicemi' stnovnm a bare'v'rrmi rrstvami (barermou hypsometri). vkovbody (trigonometrick body, nivelanbody) -isou podkladem pro obsah mapy. Vrstevnice - spojnice mst stejn nadmosk qilryjsou rrejrozenjm r,ry.jdenm nerormost krajiny na mapch vtch mtek. Vrstevnice zakresleny v zvislosti na mtku mapy a lenitosti povrchu - nejastj i po 2' 5, ro, 'lsou 25 nebo 5o metrech. Pro zvenprostorovho dojmu se wstermic pouv ve spojen se stnovnm' Stnovn psobplasticky, provd se za pedpokladu, e krajina je osvtlena od severozpadu _ zastnnjsou jihoqchodnsvahy. Znzorlnn ternu banrami barevn bypsometrie je obvykl zpsob r,ry.jden neror,rtost krajiny na geograiclch rnapch. Jedn se o r,ybarven ploch mezi uritmi vrste'rnicemi. Pro niny se pouvaj odstny barvy hnd, pro vodn plochy se pouvajodstny barvy modr' pro pahorkatiny a wchoviny odstny barvy |ut a pro hornatiny odstny barvy modr. im;e vodstvo h1ub, tm je sj modr barva.
.]

vkopis vyjaduje vkov pomry a tvary relifu' to znamen vkovrozlenn

B] Popis mapy popisuje a vysvtluje ostatn obsah mapy. Jednotliv nzvy osad, hor' ek atd. Sou V map uvedeny s mluvenm, vzjemn odlinmpsmem (rzndruhy, velikost, sklon a war psma). Studiem zempisnch jmen se zab,vvdn obor zvan toponomastika.

Zempisn jmna jsou jednak mstni (nnry obydlench mst) a pomstn(neobydlen ::.]Sta _ nzvy prodnch objekt, pozemk, vod, hor atd.). Cizt n.zvy na eslch mapch jsou uvdny trojm zpsobem: . Transpozici tj. v pvodnm znn (u jazyk pcch latinkou) : Transliterac tj. pepisem z nelatinsk abecedy do latinky (nap. z
ho psma)

azbuL<y nebo

arabsk-

A
31

ZEMPIS V KOSTCE

c) Transkripc
ntky.

tj. fonetic\ffn pepisem ze slabikovho nebo pojmovho psma - nap. z inesknzvy tzr. tiny.V nkterych mapch, nap' ve kolnchatlasech, se pouvajvt Pai' Vde' Beexonyma, vedle pvodnho jmna se udj v zvorce - nap' Lond1in'

IRToGRAFIoKvTJADovAc pnostppry obsah mapy se vffaduje pomoc tzv. kartograficlch r,ry.jadovacch prostedk _ pdorysnmi kresbami a grafickmi symboly' kter se nazvaj mapov znaky. Mapov znaL<y jsou uvedeny u geograficlch map ve r,ysvtlivkch (legend mapy) a u topografic$ch map jsou shrnuty v kliznaek. Podle tvaru se zna\r dl na bodov, rova plon. a) Bodov znaky (geometrick obrazce a symboly) - slouike znzornn objekt, jejich body' dlku ani kunelze v mtku mapy vyjdit. (Vyjaduj se jimi nap. vkov b) rovznaky (souvisl ry, peruovanry a uspodan ady obrazc) se pouvaj
ke znzornn dlouhch objekt ' jejlcll kaje zanedbateln - vodn to\y, komunikace, hranice, elektrick veden atd. Tak se jimi znai izolinie - spojnice mst o stejn hodnot njakho jevu (nap. tlak vzduchu, teplota, salinita nebo nadmosk qikaatd.) c) Plonznaky (na map'uymezen plochy odlienbarvou nebo rastrem - st'soustavou graficlch prvk) vyjaduj znzornn objekt roz|oench na ploe (plonmiznakami moly, vinice, chmelnice atd.) se nap. znzor-nj zahrady,lesy, pastviny, raelinit'
dleitbudovy, tovrny, myslilrrry, pomnky' prameny atd.)

oms6
a) Bodov znaky

ODAOC

r c=

&4 m

B 6q

6q

B@T
I

rv1 a llj re

XP
45P

)-{.F,{.F4.}<.F-{

xtlxxltxrrrx H F.l ).< f-( )-{

b) rovznaky

N
obrzek

7,:m

Iffi.-II
E,x--..,q*-q*i

%'-

rTlTrTT||l

fnnnnn-ol f---a;--=l r': .: :l n nl

I .t o o I I I . ., ln

n-lTlTlTIl

l^r"^";il lA A A |

l.llTrill|l

1",
I
I

s,, v,.

nl. {l' !

r.

^ Ja
.v.

FfTn
1..'.';'.".:..'.:'..':l

.v,,

I l:::.'.'.'.'.'.1

f:::::-)

|' ..' . . . '. 1''|

c) P|onznaky

18

Rozdlen mapovch znaek podle tvaru (ukzky znaek)

a kartodiagram.

K plonm metodm kartografickch

vy.jadovacch prostedk tak pat kartogram

1) Kartogram - obrysov kartografick kresba zemnjednot\y (spr''n, socioekonomick nebo slzickogeograficke), na kter jsou plonmiznakarnznzornny statistick daje tkajcse rznch geografic$ch jev (nap. nrodnostn sloen obyvatelstva, hustota zalidnn, zalesnn atd.).

A 32

KARTOGRAFIE

plochy

:od

25 do 35 od 35 do 45

%
"/"

ffinad45"/"

2j Kartodiagram _ kartograficlqy znzornn zemncelek (vtinouadministratirrn jednotka), v jeho centru je umstn diagram, r,yjadujc kvantitu nebo kvalitu uritho
-1er.tr

.:":::k 19

Kartogram

Zalesnnt. v Cesk republice

(nap. skladba obyvatelpodle zamstnn, vkov sloen obyvatelstva atd.).

nlmm'=

Poet obyvate| v okresech

10 000 obyvatel

l0-14

Vkov sloen
let

ffi 15-59let

l60

a vce |et

-:.zek

20

Kartodiagram

Vkov sloen obyvatelstva v Cesk republice

A
JJ

ZEMPIS

KOSTCE

5.8 llruhy

map

Mapy jsou fiadovacm prostedkem nejen v geogrii, ale tak v ad dalchobor. Td se podle rznch kritri.Nejvce uvanje tdnmap podle mtka, obsahu a podle elu: 1) PoDLE najtxa se mapy dl na mapy velkho, stednho a mho mtka. Cseln hranice mezi nimi nejsou ustleny. Z ggratickho hlediska jsou vtinou uvdny to hranice a) Mapy velkho mtka (plny a topografick mapy) _ do l :2oo Ooo b) Mapy stednho mtka - od 1 :2Oo ooO do 1 : 1 oooooo c) Mapy mho mtka _ nad 1: 1 OoO oOo

2) PoDLE oBsAHu

mapy rozdluj na mapy s topografic\im obsahem a mapy tematick. _ mapy s topogrickm obsahem znazoruj vzjemn vyvenprodna spoleensk jevy. Do tto skupiny n|ei:
Se

a) Podrobn mapy velkch mtek do l : 5ooo (mapy katastrln i zachycujc pozemkov

b) Topograick mapy - pesn mapy velkch a stednch mtek od 1: 1o 0oO do 1:500 0oo (ednmapy pro poteby sttu a armdy). c) obecn geogrick mapy - pehledn mapy pevn malho mtka znazoruj velk zemni cellry. Obecn geograficke mapy tvo hlavn np1 atlas svta' - mapy tematick 1ejpoetnj.skupinamap. U tchto map je topograick obsah redukovn a hla'u'rr npl tvo obsah tematic\i. Do tto skupin na!zi: a) MaP prodnch jev (mapy zickogeografick, geologick, meteorolo$ick,
vlastnictv).

hydrologick at). b) Mapy spoleenskch jev (mapy ekonomickogeograick, silnin,eleznini, mapy obyvetalstva atd). c) ostatn tematick mapy (mapy ivotnho prosted, turistick, djepisn atd).

3) PoDLE pr,u: a) Mapy pro hospodskou qstavbu (mapy plnovac, projeknatd.) b) Mapy vdeck (mapy vdeckho bdn) c) Y.py vojensk (tematick mapy vyuvanv armd) a] koln mapy (vtinou nstnn obecn geografick mapy) e) Atlasy (soubory map zpracovan jako celk)

A 34

geogrie se zabvstudiem fyzickogeograick sfry. Fyzickogeograick sfra "yldck } tvoena esti geosframi -litosfrou, pedosfrou, kryosfrou, hydrosfrou, atmosf. nm' a biosfrou, tyto $eosfry jsou propojeny vazbami a vzjentn se ovlivuj. lzickogeograick sfra tvoi prodnprosted lidsk spolenosti.

8"t Litosra
6.1.1 sTAvBA A sLoEN zF;ltt
.&ustrsl geozik K' E. Bullen (1906 _1976) rozdlil aernsk tIeso do sedmi st.Na zklad rychlosti pohvbu zemtesnch vln 'uymezil jednotliv sti, tzv.
teplotou, tlakem a hustotou. Ehrllenovy zny, kter se 1 t:votfr zkladn jednotlqy - zemskou Techto sedm zn hir']' zemsl pla zemsk jdro.
zemsk kra
t

2 3

Zemsk kra (swchn st litosfry) je tvoena jednou Bullenovou znou. Zemsk kraje oddlena od zemskho ptt tzv. Mohoroviiovou plochou diskontinuity, ker byla pojmenovna podle chorvatskho geofyzika Andrij e Mohoroviie( 1 8 5 7- 1 9 3 6) . Na tto plo ediskontinuity (nespojitosti) dochaz kvrazn zmn rychlosti enzemtesnch vln, co jezpsobeno odlinou hustotou zemsk kry a zemskho plt. Mocnost zemsk 4980 krrryje promnliv (6 kmvhlubinch ocenu, nakonti51 20 pechodn zna nentech 3 o_4o km, v Himaj i az 80 km) . Lid pronikli, ve vnitn jdro srorrnn s polomrem 7-ern, pouze do nepatrnch 6378 km hloubek prostednictvm tebnch vrt. Nejhlubwt na svt (na poloostrov KoIa v Rusku) doshl hloublry obr' 21 (1-7 Bullenovy zny) 12 000 m' Prmrn mocnost zemsk kryje 35 km' Zernsk kra m hustotu 2,7 g.crrrs a 2,9g.cm3. Jsou zde nejce zastoupeny t5rto prvlry: lryslk (46 o/o), kemk (28 o/o) a hlink (8 o/o), Hlarrn nerost5r jsou oxidy a kemiitany. Zemsk kra pestavuje pouze I,5 o/o hmoty Zern.

Zemsk pt- je sloen ze ti Bullenovch zn (swchn, stedn a spodn pl).Swchn pl se rozkld od Mohoroviiovyplochy diskontinuity do hloublry 3oo-4oo km. Je tvoen astenosfrou (ec. asthenes = slab).Stednplzasahuje spodn stlitosfryaplastickou do hloubky rooo km a spodn plzasahujena hranici zemskho jdra' tj. do hloubky 29o0 km. Zems\ pltvo ob zemskho jdra, rozk7d se v prmru od hloublqy 35 km do 2900 km. V zemskm pltijsou zastoupeny hlavn t5rLo nerosty: kemiitany, oxidy eleza a hoku,sulfidy e\eza a dchkov. Hustota zemskho plt se zvyuje s hloubkou od 3 do 9, 4 g. cm 3 . Zems\i plpedstavuj e 67,5 o/o 7-em. 3, 3 g. cm s) Zemsk jdro se rozkld od hloubky 29oo km do stedu Zern _ 6378 km' Je sloeno ze ti zn. Vnjjdro, kter zasahuje do hloubky 4980 km' je polotekut, pechodn znarnezrrnjm a rmitnm jdrem zasahuje do hloubky 5120 km a vnitn jdro fiadrko)je pravdpodobn tvoeno pevnm materilem. Pedpokld se, e zernskjdro se skld ze e|eza s pms niklu. Hustota jdra se zvyuje s hloubkou od l1,3g. crrr3 a 17,3g,cm3. Zernskjdro pestavuje 3L o/o hmo Zem.
2)

A 35

ZEMPIs V KosTCE
Ur'nit zemskho tlesa probhajpochody radioaktirmho rozpadu, taven hmot a jejich rozrliztovn a pemsovn v dsledku psobenpitalivosti a pohybuZern, rp procesy Se naz,vaji endogenn (vnitn) pochody. Pfr tchto pochodech se uvoluje energie z nitra Zem na po'urch

6.L.2 zEMsI( xna

Zemsk kra je sloena z prvk. Samostatn se v n vyslq'.tuj pouze prv\y s malou chemickou reaktivitou, nap. z|ato a platina. Vtina prvk tvo anorganick stejnorod prodniny - nerosty (minerly). Z nerost se tvo horniny (smsi horninotvornch nerost)' Horniny jsou zkladn stavebn jednotkou zemsk kry. Podle Pqvodg se horniny rozdluj na vyvel, usazen a pemnn. a) \rnrEl. (It{AGlt,IATIcK) HoRNInrY vznikly krystalizac magmatu. Magma je kemiitanov havotekut tavenina s pohlcenmi vodnmi prami a tkavmi plyny. Podle msta utuhnut rozliujeme vyvel horniny na hlubinn, iln a vle''rr. Hlubinn v5rveliny utuhly v hlubinch zemsk kry' Nerosty v hlubinnch vyvelinch jsou pln vykrystalizovan a dobe rozeznate|n (nap. ula, syenit, diorit). lne vyveliny - utuhly v puklinch, maj jemnozrnnou zkladn hmotu a jsou pln r,ykrystizovan (nap. aplit). Vlevn vyveliny - utuhly na zemskm powchu, jsou pln vykrystovan, nebo sten sklot,s celistvou zk|adnhmotou (nap' edi, znlec). havotekut magma vytkajc zemsl powch se nazv|va.Iva tvo lvov proudy a prkror,y. na

b) UsAzEN (SEDIMENTRIv rronwrtw vznikaj rozruenmt.nr, etozi starchhornin a optorm;irn ukldnm rozruenho materilu tzv. sedimentac. Rozruen materil je dopravovn (transportovn) na msto sedimentace tekouc vodou' vtrem, ledovcem atd. Prvrr fzivzniku usazench hornin je zvtrvn starchhornin (vywelch, usazench i pemnnch). zetrvnm oznaujeme pochody, pi ktech se rozruuj horniny na povrchu krajiny a vytvej se z nich zvtraliny ' Zvtrvn je bu fyzik|ni nebo chemick.
F.yzikln zvtrvn - je mechanick rozruovn hornin na menlomlry aZrrra,.aniby se zmnilo jejich chemick sloen. Fyzikln mtrvan je zpsobeno tepe1nmi zmnami, rstem krystal a mechaniclm psobenm organism . Zvtra\iny, kter zstava;i \eet na ploinch nedaleko msta svho vzniku, naryvrrre eluvium.

Chemick zvtrvn'_ je zpsobovno vodou, vzdunm lryslkem o oxidem uhliit1rn' Horniny se mn hydrolzou, hydratac, oxidac a karbonizac na zvtralinv zce|aodlin od horniny pvodn'
Nkter horniny snadno zvtrvaji, nap. horniny rozpustn - kamenn sl a vpenec' Rozpoutnm vpence vznikaj tzv. krasov jevy. Psobenm vody a oxidu uhliithona vpenec se tvo hydrogenuhliitan vpenat, kter1i je rozpustn ve vod: CaCo, *COz *H2o = Ca(HCo"),. Yznikl,g hydrogenuhliitan vpena - Ca(HCo.), - je odnen vodou a na jeho mst se tvo krasov tvary, nap. zvrty, jeslryn, propasti a kaony. Ca(HCo.), rozputn ve vod se optn mn zvratnm chemiclm po"r'a.* na CaCo. a v jeskynch vytv krpnky.

Usazen horniny (sedimenty) se rozdluj na lomkovit (psek, pskovec, slepenec), chemick (vpenec, travertin) a usazen horniny organickho pvodu -tiogenn usazeniny (uhl,
ropa atd.).

A.
36

FYZICKA GE OGRAFIE

Hemnn (metamorfovan) horniny _ .,znikaj pemnou vyvelch a usazench hormin. Pinou pemny je vysol tlak a teplota v hlubinch zemsk kry' i pemn dochz ke zmn nerostnho sloen, slohu a stavby hornin _ vznikaj mly, svory, fylity aj.

ficmsh kra je tvoena z 95 o/o v5ruelmi horninani, Zbvajcch5 o/o pipad na horn"ii'nv usazen a pemnn. Na zemskm povrchu pevldaj horniny usazen - na dn "i:.:]l-1 i na povrchu kontinent'

6 1.3 PI,ANETRN lpNlvzpvrsK xny

.,=: zemsk kry vystupujcnad svto ocen tvo pevninu - sou. Nejvt bloky sti pe'uninyjsou ostror,y. Vechny oce:n:" :]]1f\. se nazvaj svtadly (kontinenty). Men : " ntoe jsou vzjemn propojeny a tvo svto ocen. Pomr mezi celkovou plochou :'"l]]ll\- a svtovho ocenu je 29 o/o : 7I o/o'
-

Ze'.rrsk kra se dl na pevninskou, ocenskou a pechodnou kru zemskou.

I.l Pevninsk kra zemsk je sloena ze tt wstev. Na povrchu je sedimentrn vrstva : orrchov obal usazench hornin) uprosted je ulov (granitick) wstva a dole je :ejmocnj vrstva ediov(bazaltov). Pevninsk kra m mocnost 2o-8o km, tvo 0/o celkovho objemu zemsk kry. .si 64

2l ocensk kra zemsk

sloena ze t wstev. Na powchu je sedimentrn vrstva. uprosted vrstva sediment, do ktech pronikly ee, a dole je ediov rrrstva. ccensk kra m mocnost 6-15 km' tvo asi 2I o/o celkovho objemu zemsk kry.
- je ror,lrr

3l Eechodn kra zemsk - je sloena ze dvou vrstev. Pod tenkou vrstvou sediment je mohutn vrstva ediov. Pechodn kra je vyvinuta v oblastech pechodu pe'unin

' ocerry, je to kravelice pohybliqich stzemskho powchu, tvocasi 15 o/o celkovho :bjemu zemsk kry. Per'rrinsk zemsk kra je podstatn star ne ocensk. Jdra pevnin, zvan tty, tvoen hlubinnmi vyvelinami a horninami pe-.sou star nkolik miliard let. tty1sou _ nnnrni. Jsou to nejstabilnj sti zemsk kry. Geologov rozliuj tt bts\, 9 ukrajinsl, kanadsk, aldansl, africl, indic\i' australsl a guinejsl. Ke ttm se primykaj platformy, kter jsou tvoeny hlubinnm vyvelinami, zvrsnnmi sedimen a pemnnmi horninami a na tchto horninch je platformn pokryv ploe uloench sediment a vlevnch r,yvelch hornin. Pkladem platformy je Rusk tabule. V tetihorch byly nkter platformy rozlmny horotvornmi pohyby na kry a vyzdvieny do .;elehorskch vek vznikly tak oblasti epiplatformn (poplatformn) nap. poho anSan. Nejmladsti zemsk kry jsou na koliznch hranicch litosfriclch desek. Msta stetu (kolize) litosfriclch desek nazvrne kolizn horotvorn oblasti nap. Himlaj a Kordillery.
Dno ocen je tvoeno na okrajch pevninskou krou, kter se mrn svauje (sklon do 5") a tvo pevninsk elf (zaujm asi 8 o/o dna svtovho ocenu). Moe elfov zalvajici perrninsk elf m stedn hloubku I32 m. Pevninsl elf pechziv pevninsk svah (zaujm asi II o/o dna svtovho ocenu)' m vtsvaitost ne 5", kles do hloubky 1500 m, je rorrn tvoen pe'v-ninskou krou, jej mocnost se zmenuje.

Pevninsk svah pechzv pevninsk pat(zaujirrr asi 5 0/o plochy dna svtovho ocenu). Pevninsk pattvo okraj perminslch blok v hlubinch od r5oo m do 3o00 - je kryto mocnmi vrstvami sediment. Nejvtst dna svtovho ocenu pipad na

ocensk |oe' kter je tvoeno ocenskou krou, rozk7d se V hloubkch 3000-6000 m - zaujilr' asi 76 0/o plochy dna svtovho ocenu.

ZEMPIS V KoSTcE

Vznamnm prvkem ocenskho |oe jsou stedoocensk hbety _ podmosk poho, kterymi jsou od sebe oddleny ocensk prnve - hlubinn sti ocenskho Loe. Stedoocensk hbety maj ve sv osn - stedov sti tzv. rifty (dlouh, uzk prolomy) - to jsou nejmlad sti hbet, tektoniclry aktivn' kde vystupuje bav magma a vytv se nov ocensk kra. Nejlpe prozkouman je Stedoalantslc57 hbet' kte4 je nejdelmhorslm systmem na Zerni. Nejhlubmsta ocenskho |oe jsou hlubokomosk pffkopy prothl uzk snieniny stupovitho profilu, kter vznikaj v mstech, kde dochz k podsouvn jedn litosfck desky pod druhou' Nejhlubje Marinsk pkop v Tichm ocenu hlubol I Io34 m.

6.l.4 LIToSFRA, LITosFRIcKDESKY

Litosta (pevn zemsk pov]ch) zahrnuie zemskou kru a neisv]chni st zemskho p|t, je uloena na astenose, dosahuie mocnosti 10}.250 km.

Litosfra nen celistv, je rozdlena na cellry man litosfrickdesky, kter obsahuj jak i ocenskou kru. Litosfrick des}ry dosahuj maximln mocnosti pod kontinenty, v oblasti vysolch poho, nejmn mocn jsou v oblasti ocenskho loe.
pe'u-ninskou (kontinentln), tak

Litosfrick desky se pohybuj po plastickm podkladu astenosry(stoupaj, klesaj a pohybuj se do stran). o pinpohybu litosfrckch desek byly vysloveny rznhyrpotzy. Nejastji se pohyb r,ysvtluje pomal1im proudnm plastick hmo hornin, tzv. konveknmiproudy (tat. conuecto = uni'etfl. Proudn je zpsobeno tepelnmi rozdly rnezrznmi stmi astenosfry. Plastinost astenosfry je zpsobena tlakem hornin v nadlo a stenmnatavenm hornin. Horniny jsou nataveny uvolnnou tepelnou energi ze Zernskho nitra.

22 Hlavn litosfrickdesky: severoamerick, 2 _ eurasijsk, 3 - africk, 4' jihoamerick, 5 _ indicko-austra|sk, 6 _ antarktick, 7 _ tichoocensk, 8 _ Nazca ipt<y ukazuj smry pohybu'
obrzek
1

zemskm povrchu intenzirm endogenn pochody: horotvorn innost, vulkanismus a zemtesen.

pkraje litosfriclch desek se vzdaluj, nebo na sebe nareji, v nkterch ppadech dochz k podsouvrnjedn desky pod druhou. V dsledku pohybu litosfrickch desek probhajna

1) Horotvorn innost - vznik v mstech stetu litosfrickch desek. obrovsk tlaky zpsobuj na zemskm powchu vrsnn a vznik zlom. Vrstr,y sediment se horotvorn1/rn tlakem zprobbaj v tzv. vrsy - vlnovit tvary svrchn sti litosfry sloen z nahoru vyklenut antiklinly a dolu prohnut synklinly. Pi velkm tlakr.r se vrsy nakup na sebe do sloitch tvar,z:ranchvrsov pffkrovy. V mstech, kde se poru souvislostwstev, vznikaj poruchy zvanz|omy. asu htosfry omezen zlorny senazvaji kry. Psobenm horotvornch tlak se kry mohou pohybovat svisle i vodororrn. 2) Vulkanismus (sopen innost) - jev, pi kterm dochzi k pemsovnmagmatic\ch hmot ze zernskho nitra k powchu Zern, Magmatick hmoty se prodraj pod mohutn1im tlakem puklinami na powch. Msto, kde dochzi k vlevu havotekuteho mag-u'i.,, k niku par a plyn a k vyvrhovn syp\ch sopench qrvrenin, se nazv vulkn (sopka)' hav magma vytkajc krteru (icnu) sop\y s naz5,valva. z 3) Zemtesen - jev, pi kterm dochzi k otesm powchu Zern, Pinouzemtesen ie

A.
J

FYZICKA GEOGRAFIE
:lhl uvolnn energie v zemskm nitru. Msto, kde zemtesen vznik, se nazv hypocentrum (ohnisko zemtesen)' Hypocentrum bv v hloubce nkolika km a

::kolika set km pod povrchem Zem. Nejblimsto na zemskm povrchu nad hypocent:em se nazlrvepicentrum _ msto nejprudch otes. oblasti astch zemtesen tvo :rothl tztr. zerntesn psma, kter probhaj podlhranic litosfriclch desek.

I 5 VZNIK PEVnltN O OCEAr{U

::ahorch (asi ped 57o miliony roky) existowal - . Ze:rli pouze jeden pevninsk celek zlran Fnngea, kter11i byl obklopen praocenem manm Fa.uthassa.
k6ng. prvohor - v obdob permskm (asi ped - '] miliony rolry) se Pangea zaa].a rozdlovat ve :-'.= men celky - prakontinenty Laurasii na Se::u a Gondwanu na jihu.
lr 1

LAURASIE

moe Tethys
Panthalassa

.:a prakontinenty od sebe oddlovalo moe ltethys _ zliv praocenu Panthalassa.

...rasie a Gondwana se postupn zacy rozpa:.-- na men sti. Zbrtw zaniklch prakonti-.-::]tu - pevninsk tty'se staly zk|ady dne:-- h svtadl.Kontinen postupn zaaJy nab-=: dnenpolohy a souasnch obrys, ZLaura::Se posouvnm perminslch blok tzv. konti=".ropa a

GONDWANA

obr' 23 Prakontinent Pangea ped rozdlenm na Laurasii a Gondwanu se zrodky dnench kontinent:

Asie' z Gondwany Jin Amerika, Afrika, ...:lstralie aAntarktida. V posledn fazi voje pev:.:-n se z pvodnGondwany pipojily k Asii jet :.'.a poloostrory _ Pedn Indie a Arabsk polo.S:rov. Praocen Panthassa se rozdlil vznikem ..lntinent na souasnoceny - Tich' At]ant=H.. Indicl a Severn ledov ocen.

oentlnm driftem vytvoila Severn Amerika,

A - Eurasie' B _ Severn Ameriky, C _ Jin Ameriky, D _ Afriky' E - Antarktidy, F _ Austrlie, G _ lndickho poloostrova (Pedn lndie a tak Arabsk poloostrov byly pvodn soust
Gondwany).

]l tom, e kontinentyv geologick minulosti tvoIyjeden celek, svdmimo jin dkazy geo. ..,.zikln, geologick a paleontologick. Nap. v mstech, kde se svtadly od sebe odpoutaly, nachzej stejn druhy hornin a fosilie pbuznch druh r,yhynulch organism. =.e

6,1.6 GEoRELIr - ziltl,eolv oa"rp

3eorelif tvo povrch zemsk kry.
3eoretif je plochou styku litosfry s pedosfrou, atmosfrou a hydrosfrou. Studiem eorelifuse zab;iv vdn obor geomorfologie. ]st georelifu, kterje na dn svtovho ocenu, se nazvpodmosk georelif' st, kte: je nad rorrnhladiny svtovho ocenu, se nazyv pevninsk georelif. Pe'v-ninss geo:elifje tvoen podle nadmosk Vykyninami(do 2oo m n. m) a lrysoinami ( nad 2oo m n. m)' Niny zaujmajL/4 avysoiny3 /4 plochy soue. TJzerni pe'rninskho georelifu lec :je neje rove hladiny svtovho ocenu se nazv prolklina (deprese). Nejhlubje prolklina Mrtvho moe (hladina Mrtvho moe - 4oo m). Skryt prolklina (kryptodeprese) vzrik,jestlie je dno jezera pod ro'u.rr hladiny svtovho ocenu a jezern hladina .e v nadmosk vce.Nejhlub skryt prolklina je prolklina Bajkskho jezera f ezero -e 1637 m hlubok, hladina 455 m n. m' dno 1182 m). Stedn nadmosk qikapevnin je 39
.

ZEMPlS

875 m a stedn hloubka svtovho ocenu je 3790 m. Rozdlmezi nejvym bodem pe'v^ninskho georelifu (Mt. Everestvpoho Himlaj 8848 m n. m) anejnimmstem podmoskho georelifu (Marins\ pkop v Tichm ocenu - 11034 m) in 19882 m'

KOSTCE

Morfologick typy georelifu se urujpodle relatirrnho vkovhorozdlu mezi nejve a nejnie poloenmi stmi georelifu v metrech na uritploe(zpravidla t6 km2).
Geogrov rozliuj5 MoRFoLoGIcIfcH TYP RELIFU: 1) Roviny (uzetn s vkovou lenitostdo 3o m)

2) Pahorkatiny (uzerni s vkovou lenitostod 30 do l5o m) 3) Vrchoviny (zems vkovou lenitostod 15o do 3oo m)

4) Hornatiny (zems vkovou lenitost od 3oo do 600 m) 5) Velehornatiny (uzemi s vkovou lenitostnad 60o m)
TVary georelifu vznikaj protikladnm psobenmendogennch (rrnitnch) a exogennch (vnjch) pochod. Na vslednm tvaru georelifu se tak vrazn podlejvlastnostihornin a jejich lonpomry. Y,razn se vlivy hornin projevuj zejmna v oblastech tvoench vodorotrn uloenmi horninami, kde vzniktzv. strukturn georelif, ve kterm sevyslqrtuj strukturn stupn a strukturn ploiny.

__ - --

<.__

obr' 24. Strukturn georelif _ strukturn stupn

obr' 25. obr' 25, Strukturn georetif _ tabulov hory tabutov hory

6.L.7 ENDOGENN PocHoDY A JIMI \ryTvoEN TVARY GEoRELIr.u

Endogenn pochody (viz kapitola 6.1.1) maj svj pvod v zemskm nitru (zemsk kra a zemsk pl)to pochody vyvolvaj pohyby horotvorn, vulkanismus a zemtesen. Pi pevaze psoben endogennch pochod vznik tzal, tektonick georetif: vrsor4, pffkrovoq, vrsnozlomov, kern a sopen georelif.

26'

Vrsov georelif

obrzek 27. Kern georeli

A
40

FYzIcK GE OGHAFIE

,'ldl.fti

erodovan sopka

obr, 28. Sopen georeli

(katdera

utuhtho magmatu mezi vrstvami vodorovn uloench hornin, batolit je hlubinn tIeso utuhlho'magmatu.

je krterov prohlube, kter vznik rozmetnm vrcholu po vbuchu sopky,

Iakolit

je

tleso

TVARY GEoRELIru rxrvoptv ENDoGENNMI PoCHoDY: 1) Klenby a pnve Tektoniclm pohybem nebo proniknutm magmatu k zemskmu powchu vznikaj klen'

by _ nahoru vyklenut oblasti kruhovitho nebo ovlnho pdorysu. Jestlie se $eorelif prohne dol, vznik prohlube ovlnho nebo kruhovitho pdorysu s pevn rormm dnem, obklopen ze vechstran rryqieninanrr' zlrarl prinev (nap. Pask pnev).

2) Vrsov poho - jsou tvoena wsovmi adami. Antiklinly tvo horsk hbety a synklinty vytvej dolmezi nimi. Jednoduchm typem tohoto druhu pohor je 'ycarsl Jura. Toto poho je tvoeno wsomi adami, kter eroze mlo poruila. 3) Pkrovovpoho-poho svelice sloitou strukturou. Psobenmbonchtlakbylywsy v tchto pohoch pesunuty pes sebe a vytvoily mohutn pkrovy (nap. Alpy' Himalaj) '

a-lJ---.

-a-'

obr' 4) 5) 6)

29

Pkrovov stavba A|p (peruovan ra naznauje pvodnprbh vrsovch pkrov, kter byly odstranny innostexogennch initel),

Vrsno-zlomov poho - maj sloitou stavbu. Horotvorn pohyby lytvoily vedle ws a pkrovtak zlomy' podle kterych dolo ke zdvihm i poklesm ker (nap. Karpaty)' Kern poho _vznklavertiklnmi pohyby ker podl zlom. Na rozdl od wsno-zlornovho poho maj kern poho razn svahy zlomovho pvodu (nap. poho an-an)' Pkopov propadliny _vznikly propadnutm zempodlzlom. Pfikopov propadlinyjsou prothl sneniny pkopovho tvaru, nkdy baj zali$ vodou (nap. Bajksk jezero).
1 |'

ZEMPlS

7) Sopen poho _vznikajpowchovou sopenou innost.Maj charakteristickou stavbu s kuelovimi vulkny, prothl]irmi lvovmi proudy a deskovimi lvoqfmi pfrkrovy. (stratovulk'''y) a tufov. Pfrkladem sopenhopoho Sopl<y se dl nalvov, smen
je Francouzsk stedoho.

KOSTCE

6.1.8 ExoGENw pocHoDY A JIMI \trTvoEN tveny GEoRELIru

Zdrojem energie exogennch pochod je hla'rn slunenzeni. innost exogennch sil je ovlivovna grataca rotac Zern, Exogenn pochody zejrnna detailn modeluj tvary zernskho powchu' tern pevn sniuj azarolmvaj' Exogenn pochody se proje'vr-rj innost

ruivou - vymlnm(eroz) innost penosnou - odnosem zvtrin (transportem), innosttvoivou - usazovnm (sedimentac a akumulac). K exogennm pochodm adme pochody svahov, n,kryogenn, vtrn, mosk a biotick. V souasndob se stala nejvkonnjmexogennm initelem lidsk spolenost r,ytv antropogenn formy relifu.
1) svHovPocHoDY Svahomi pochody rozumme pohyb uvolnnch hornin po svazch zpsoben zemskou t.Sem adme SeSuVy pdy' cen balvan, bahenn proudy.
Kamenit suvytv pod svahem akumulantvat, man osyp.Vdolpod sknmi stnami se tvo suovkuety.

(FLuyIALN) pocrrony z) rt

Powchov tekouc voda je vznamnm exogennm initelem na perminskm powchu. Nesoustedn powchov odtok vody se nazv ron (vznik pi deti nebo tn snhu), na svazch vytv ronov hy. Hlubok ryhy se naz,vaji stre. Soustedn odtok po'urchovch vod se nazyv vodn tok, kte4i protk tm. korytem. Voda modeluje koryto unenm materilem jednak ve svislm smru _ hloubkovou eroz, a tak ve smru horizontalnm-bon erozi, Hrubozrnn lomlcyvleenpo dn nazlrvme splaveniny, jemnozrnn materil rozptylen ve vod nazvme plaveniny' Hloubkov i boneroze prohlubuje a roziuje koryto vodnho toku. Vodn toky se sna doshnout profilu rovnovr'hy, tj. takovho sta'"rr ve vodnm toku, kdy sklon, ka a hloubka koryta jsou V rovTlovze s prmrnm prtokem a mnostvm splavenin a plavenin. V toku ek rozeznvtne podle innosti vody ti sti - horn, stedn a doln tok. Na hornm toku, kde m eka vell spd, pevld qimol nad usazovnm. Rieni dolje tsn, m pnprofil psmene V.

Na stednm toku pevld sedimentace nad erozi, eka si bonmvmolem roziuje koryto, n dolm neckovit tvar. eka tee ve sch nplavch, kter tvoirtzr, dolnnivu' Rieni toky se klikat - meandruji (zJ<rut, kte4i m vce ne l8o" se nazlrv meandr).

nkolik stup nad sebou. Jsou to zbI<y dolnchniv minulch dob, kdy ekyjet neby|y zaitznu tak hluboko do dol'jako dnes. T},.to ploinyse na{vaj n terasy.

V dolchekjsou npadnmjevem vodoro'vrr ploiny,kter tvo

obr,

30

Meandrujceka (1
4

-meandn2-mrtu koryta meandryjcho toku, 3 skaln podlo)

rameno

dotnnua,

zbgtkg

A
1L ^n

FYZICKA GE OGHAFIE

"ky na dolnm toku ztrcej energii a unen hmoty akumuluj, v eiti se tvo ostrovy a eka se rozdluje v n ramena. TVar nhodolje iroce rozeven _ naz se val. .ky, kter nesou velk mnostv splavenin a plavenin, se pi stdo moe vt
v ramena a tvo ploch nplavov kue|y, zvan delta'

obr,

31

Rn terasy (ti terasov stupn vznik| postupnm zaezvnm toku _ nejstar terasa lei nejve, nejmladnejne).

3) KRYOGENNI POCHODY V polrnch krajch a ve velehorslch oblastech jsou hla'unmi exogennmi initeli kryogenn pochody, tj. pochody, kde hla'urrm modelanminitelem zemskho powchu je voda v pe'urrm skupenst. V zemchnad snnou rou se z nahromadnho snhu tvo ledovec. Snh se postupn mn pekrystalizovnm a tlakovmi pomry v ledovcoq led. Podle velikosti ledovce rozliujemeledovce pevninsk (pokqivajc rozshl plochy Antarktidy a Grnska), ledovce plon(pokvaj wcholov oblasti plochch hornatin nap. ve Skandinvii) a ledovce horsk (vypluj dolhorslch masiv). Erozni a akumulaninnost ledovc zanecttvv relifu charakteristick tvary. Horsk ledovec m dv sti _ wivovac oblast (sbrn pnev hromadcho se snhu) a ledovcov sp|az (hlavn st ledovce zasahujc pod snnou ru). Pohyb ledovce zpsobuje vmolnou innost _ ve lyvovac oblasti vytvr erozrt tvar nran kar (skn kotel, kte je ze t stran obklopen strmmi stnami a twtou stranu tvo ledovcem olnlazen stupe, kudy ledovcov splaz sestupuje do dol)'Charakteristickm tvarem je dol).Trog m ledovcov dolzsran trog (ledovcem pemodelovan pvodn n (irok,pevn ro'v^n dno a strm svahy). Zvltnm typem pnprofil psmene U ledovcovho doljsou {iordy, dlouh, hlubok zIivy, kter vznikly innostokrajovch splaz pevninskch ledovc a ponoenm pod moskou hladinu _ jsou znrn z pobe Skandinvie, Grnska' Aljalry' Chile aj. Ledovcovou erozi tzr. exatac ledovec tvrdm unenm materilem vyqfu do podkladu t'nr, exatanhy aohlazovnm tzv. deterz obruuje do oblch tvar skly nran oblky. Soubor hmot dopravovanch ledovcem (psek, hlna, su atd.) se nazv morna' Na konci ledovcovho splazu se tvofr eln morna, po stranch bonmorny pod ledovcem jsou spodn morny, stedem ledovce se thne morna stedn, uvnit ledovce jsou morny vnitn.
obr.

32

Horsk ledovec (A, B' C _ ledovcov splazy, P _ bonmorny, S _ stedn morny, N _

T:i:: x

> Y ":::, :: 1 !ri, :

4) VTRN (por,rcx) pocrropy Vtr je dleitm exogennm initelem hlarm v oblastech, kter nejsou dostaten kryty rostlinnm porostem, zvlt v poutch,stepch a na moskch psitchplrich. Vtr psobna tern mechaniclry prostednictvm unenhoprachu a psku. Prachov a p-

!,o/x1";nx,

v n i t n

A
l.)

ZEMPIs

Sen Zrrka rrarej na stny sk a ty se obruuj. mn odolnch stech sk V vznikaj prohlubn a otvory, tm se tvo skaln ffmsy, okna a brny. osaml pilovit zbytky sk nabaj obruovnmbizarnch tvar, vodoro'rn uloen wstvy se v poutch ruivou innostvtru rozleujnatzlr. tabulov hory (viz kapitola 6. I.6). Kameny |eici na powchu bvaj pskem pfr zem obruovny, vznikaj tzv. hrance _ maj vybrouen rorrn plochy oddlen ostrmi hranami.

KOSTCE

VQi psek vytvr rlizn eolick tvary - drobn einy _ podobn vlnkm, psen pesypy neboli duny _ na nvtrn stran jsou zrnkapsku v1mena na heben pes),pu a nazvttn stran, kter je strmj,klesaj vlastn vahou. Tm se duny pemsuj ve smru vanoucch vtr. Jemn prach je z poutpenen na velk vzdlenosti. Monzunov vtry penely prach po cel tisciletze Stedn Asie do ny,tm se v5,'tvoily vrstvy sprae o mocnosti nkolika set metr.
5)

Mosk pochody se sousted'uj pedevm na pobe' kde psobjako exogenn initel pliv' odliv a zvlt pboj r,yvolan vtrem. Mosk pochody vytvej tzv. marinn formy relifu. Ruiv innost moe se nazv abtaze, Mosk vlny naraej na pobe a whaj proti behm i tk balvany. Behy se podmlaja podemlet skly se tdo moe. Tvo se pkqi srz zvan poben srub. Beh ustupuje a v rormi mosk hladiny se tvo skalnat ploina zvan abrazn terasa. Na ploinsevytvej pobenwklenky a jeskyn. Nkdy pboj r,ypreparuje v pobe izolovan skaliska zvan tesy. Ulomky hornin odlomen z pobenchskla jsou obruovny a rozmlovny a tvo se z nich trk' psek a bahno. Pi odlivu jsou tyto zvtraliny odneny a na moskm dn z nich vznikaj usazeniny _ tvo se mocn vrstvy sediment. Vedle mechanickch usazenin se tvo i wstvy chemiclqch usazenin (vrstvy sol) a vrstr,y organickch usazenin (zbytky tl a schrnek moslch organism)' Uinkem pobench proud d'ochzi k ukldn podmoslch psenchval, kter se postupn vynouj nad moskou hladinu _vznikaji tak mliny a uzk dlouh poloostrovy zvan kosy.

MosK (II{ARINN) pocHopy

6)

BIoGENN pocrrooy organismy psobjako exogenn initelna georelif ruvoua tvoivou innost.Ruiv psobhla'rn za svho ivota - inkemmechanickm a chemickm. Pispvaj ke nrtrvn hornin a ke vzniku pd. Rostliny a ivoichovpedevm urychluj zvtrvac
proces. Tvoivm exogennm initelem se organismy stvaj vtinou apo odumen. Schrnky jejich tl se hromad na dn mo a vznikaj z nich vpnit, kemit a fosforenhorniny a z organclch zbk tl se tvo ivice (ropa, zemn plyn). V raelinitch z odumse elch rostlin tvo raelina. V mosich a jezernch pnvch z rostlinnch zbytk vznik uhl. V teplch moch se tvo na mlkm svahu moskm nebo kolem sopench ostrov innostlkovckorlov tesy (nap. Velk tesov barira na severochodAustrie).

7)

NTRoPoGENN PocHoDY

antropo$enn tvary v5rqen(prmyslov stavby, mstsk aglomerace, holdy, sktd\y apod.), tvary vyhlouben (lomy, pskovny' prptavy apod.), tvary rovinn, vodn ndre' komunikace, letitnplochy apod.) i tvary podzemn (tunely' achty, toly). innost lovka jednak zpomaluje exogenn pochody - (nap. regulace ek, betonovn a asfaltovn powch) nebo tak exo$enn pochody urychluje - (nap. obdlvn pdy, odlesovn, powch ov tba apod.) lovk je v souasndob nejr4znanjm exogennm initelem.

powchu vytvoen, pozmnn nebo podmnninnostlovka. Lid vvej

Na petven georelifu se ste vraznji podlinnost lidsk spolenosti. Hospodskou innostlidstva vznikaj antropogenn formy relifu - to jsou vechny tvary zemskho

FYz|CK GEoGRAFIE

E.2

Pedosra

Pedosra(ec. pedon = pda) ie pdnoba| Zem, kter vznik| pemnou svrchn sti zemsk kry psobenm organism za asti vzduchu, vody a slunenho zen.Pedostalenastyku s litos. rou, atmostou, hydrostou,biostou a socioekonomickou srou,tyto geosrypodmiui v pedosepochody uedouc k jej veilikIn a horizontln dietenciaci.

6.2.! zllxt,ep'u pe"rE o PD

Pdu lze deinovat jako trojrozmtn ez pedosfry od jejho povrchu - pokryvnho humusu, a po podlon- matenou horninu. Pda je jednou z hla',rnch sloek ivotnho prosted lidsk spolenosti a je zkladnm vrobnm prostedkem zemdlstv a lesnictv. Nejdteitjvlastnost pdyje rodnost. rodnost pdyje schopnost poskytovat rostlinm dostatenmnostv vody, ivin i vzduchu a tm zajistit jejich rodu. Pirozen rodnost pdy se vytvela v prodbez zsahu lovka - je podmnna typem pdy. Kulturn rodnost pdy vznik kultivac prodnch pd - obdlvnm, hnojenm' zavlraovnm, odvodovnm, osermmi postupy atd. Kultivacje mono zn,it, e tak i snit rodnost. Zkladem pdy je maten hornina (pevn, prodnmi initeli nenaruen hornina magmatickho, metamorfovanho, nebo sedimentrnho pvodu), kter se mechanic\fon a chemiclm zsrtrvnm mn na t.zlt' pdotvorn substrt (podklad) a ten se pdotvornm procesem mn v pdu.
Pda je prodntvar, kte je na rozhran tnezi ivou a neivou prodou.
neiv sloka iv s|oka

iiliilr
pod|: pevn

anorganick s|oka

organick sloka

obr.

33

Schematick znzornn pdnch sloek

poe sE sKI.D z ppxcH Sr.opx: 1) Pevn anorganick sloky pdy = lomlr nerost a hornin _ tvo podstatnou st pdnhmo. 2) Kapaln sloka pdy - pdnvoda s rozputnmiminerlnmi a organic\imi ltkami _ pdnroztok. 3) Plynn sloka pdy - pdnvzduch _ sloen hlar,n z dusku, kyslku a oxidu 4) organick neiv sloka pdy - humus _ zbytl<y odumelho rostlinstva a ivoistva v rznmstupni rozkladu. d iva sloka pdy - pdnedon (pdnorganismy) a koenov systmy vych rostlin. Pdnedon se dl podle velikosti na mikroedafon a makroedon a podle pvodu se dl na fytoedafon (rostlinn pdnorganismy) a zooedon (ivoin pdnorganismy).
uhliitho.

Zrrly rlizn velikosti. Zrnaje mono anorganick sloka sdruovat podle velikosti do kupin zvann zrnitostn kategorie. stice s vtm ne 2 mm tvo pdu prmrem ne 2 mm tvo skelet (dr), stice s prmrem menm zvanou jemnozem.
Pe'v.n

v _ pd je tvoena sticemi

ZEMPIS V KoSTCE

kategoe

I. II. III' IV'

Tab.

oznaen prmr zrn jlovitstice pod o,o1 mm prach 0,O1-0,05 mm prkov psek o'o5_o'1 mm psek o,1-2,o mm

Zrnitost (textura) j e dna pomrnm zastoupenm jednotlivch zrnitostnch kategori v pd. Zrnitost je jednou ze z&|adnich fyziklnch vlastnist pdy. Pdy se podle zrnitosti tdna pdndruhy.

Zrnitosn kategorie jemnozem

PRAXI sE RozLIu.r3 DRUI{Y v zr;lliDrcx

1) Pdy lehk (psit) _ lehce obdlvateln, maj nedostatek jloqch stic. Jsou hodn

pp:

provzdunn,dobe propustn pro vodu a obsahuj mlo humusu. Vyskytuj Se na vtch psccha pskovcch.

2) Pdy stedn tk(hlinit) - stedn obdlvateln' maj piblin stejny podl psku i jlovitch stic. Bwaj hlubok, pat k zemdlsky vhodnm pdm. Jsou rozeny
v ninch.

3) Pdy tk(ilovit)_ nesnadno obdlvateln' maj nadbytek jlovitch stic. Jsou pro

vodu i vzduch he propustn, maj velkou vodn a malou vzdunoukapacitu. Velk st vody je vzanjlovitmi sticemi a tm je pro rostliny nepstupn.

Struktura (sloh) a provitost pat vedle zrnitosti k zkladnm fyziklnm vlastnostem pdy. Struktura pdy se projevuje jako schopnost pdnhmoty seskupovat se, nebo se rozpadat ve shluky rznvelikosti a tvaru (v pdch se vyskytuj shluky kulovit, deskovit' kostkovit aj.). Struktura m vell vliv na rodnost' je ukazatelem kulturnosti pdy' lovk me strukturotvorn proces usmrovat, Mezi permmi stmi pdy jsou voln prostory - pry, kter umouj pronikn vody a vzduchu do pdy. Provitost je mnostv pru vyjden v procentech k uritmuobjemu pdy. Z agronomickho hlediska jsou nejcennjpdy provit s drobn hrudkovitou strukturou. Chemick sloena pdnreakce jsou daldteitvlastnosti pdy. Pdnreakce je chemick vlastnost pdy, kter je urovna aktivitou volnch iont H " a oH v roztoku' Pdnreakce vrazn ovlivuje ivot a innost pdnhoedafonu i rst a Vj.Voj rostlin. Reakce pdy me bt neutrln (hodnoty pH okolo 7), kysel (pH pod 7) azsadit (pH nad 7). V oblastech zneitnchprmyslovmi exhalacemi jsou pdy okyselovny kyselmi
deti.

Vtin rostlin se nejlpe da v neutrlnm prosted. Vda, kter se zab1iv vznikem, qvojem a vlastnostmi pdy, se naz;iv pedologie. Vda, kter se zab;iv studiem pd a jejich prostorovou diferenciac, se naz1iv pedogeograie.

6,2.2 vzNIK pp A PDN rny

Pdy vznikaj pdotvornm procesem vJrvolanm pdotvornmi initeli.

A.
tia

FYZICK GE OGRAFI

I{I,AvN pootvomg rNrrBr,: 1) Maten hornina - nerostnm sloenm uruje zsobu ivin v pd a

chemismus pdotvornhosubstrtu. ovlivuje zrnitost a barvu pdy. 2) Podneb - teplota a srI<y ovlivuj rychlost chemiclch reakc v pd. s) iv organismy _ hlavni znalrr maj mikroorganismy _ zpsobujrozklad organick hmoty - umoujivznik humusu. 4) Podzemn voda _ umouje reduknprocesy a pohyb sloek pdnhmoty. 5) Relif itzerni - (nadmosk vka,sklon a expozice svah) _ ovlivuje vlhkost a teplotu pdy.

zI<7adni

6) as - podmiuje vyhrannost pdnho typu. 7) lovk - reguluje prbh pdotvornhoprocesu. Prznimi zsahy zvyuje rodnost, patnmizsaby zpsobuje degradaci pd.
?rotoe pdotvorninitelpsobv rznch stech Zern v rznch kombinacch' je pdn .iryt Zem velice pest'

Pudotvornm procesem se pdotvorn substrt lennawstvy nran pdnhorizonty, kter se libarvou i vlastnostmi. Pdnhorizonty jsou uspodny zkonit' Ize je pozorovat na -zv. pdnmprofilu (kolmm ezu pdou). Pdnhorizonty vzn1t<7y pemsovnm anorgaliclch i organickch sloek pdy prosakujcs vzlnajcvodou a jejich optnm ukldnm ,.rznch polohch pdnho profilu bhem pdotvornhoprocesu. Rozliujeme ti zkladn rorizonty a oznaujeme je A, B, C. Krom tchto z|<Ladnich horizont se r,yskytuj jetdal :orizonty' nap. G a Ca' ZI<Ladn horizonty se rozdluj na subhorizonty - pechodn typy :orizont, kter se oznaujsymbolem zkladnho horizontu s selnmindexem nap. A'.

Horizont A _ svrchn psmo pdnho profilu - tento horizont je tvoen dokonale zvtralmi .sticemi' M vtinouvysok obsah humusu _ je zbawen tmav. Probhajv nm hla'um :iologick procesy' Ve vlhlch oblastech b]rv rozdlen na dva subhorizonff Ar a ,\ . Svrchn subhorizont A' je humzn, spodn ,\ je eluviln, tj. ochuzen prolnajcvodou o humus a koloidn sloky _ stice menne o,oo2 mm, kter poutaj na svm po'urchu iviny.

Horizont B - je iluviln, tj. obohacen o ltky vyplaven z horizontu A (koloidn stice, :umus, sloueniny e7eza a hiinku). Barva horizontu je zvisl na druhu hromadcch se
.:lt
stejnomrn, nebo mouhovit.

.tek. Nejastji b hnd {e|ez),nebo ernoed(obohacen humusem). Zbarve;t me

Horizont C - pdotvorn substrt a nezvtral maten hornina.

obr,

34

Schema pdnhoprofilu se zkladnmi pdnmihorizonty (subhorizont A,) obohacen humus, ne Horizont A - nahoe (subhorizont A,) ochuzen o humus a pdnkoloidy j|ovit a obohacen o sloueniny eleza a hlinku Horizont B

Horizont

substrt, ne (subhorizont C,

C- -

nahoe (subhorizont C,

) nezvtrai maten hornina

zvtral pdotvorn

'

ZEMPlS V KoSTCE

V podmen' pd chyb kyslk' Horizont G (gtejo\r) _ vznik vlivem podzemn' ]ody.p*o"'. Glejov horizont je typicl glejov ochzk reduknmchemictm pochoa.i* -

glejor4ch pdch. modrozelenm zbarvenm. Vyslq4tuje se v "q* horninch, nejastji na vpencch Horizont Ca (karbontow) _vzn1kna karbontovch barvu. Vyslq1tuje se v pdch a dolomitech _ hromad se v nm "C"" - m seonneaou zvartch rendziny. Pdn.typ je zkladn jedPodle uspodn pdnchhorizont se urujpdntypy. ps-obenm stejnch pdotvornch notkou klasiikace pd. Pdy jednoho typu ""''it1v v pdnmproilu. initel a vyznaujse stejnm uspoanim pdnchhorizont

Navellch zemchse rozen Pedosfra je rozdlena podle typu podneb a podle $eorelifu.
pd dzkonitostmi zempisn zonlnosti. se projevuje ve velkch ninch nebo na Horizontln zonlnost (vodorovn psmovitost) pedosery na p9T" (zny). Zonlnost je zarol,,,anch powch. Je to zkonitZ rozr,iznni (hlavn zmnou teplo

po NA ZEMI 6.2.g RozEN

podmnna pedevm zmno,, -k'oklimatickch podmnek avlhkosti)vsouvislostisezmnougeogricklrynebodlky. hornatych krajinch, kde Vertikln zonlnost (vkov stupovitost) pedosfry se vyv.inulav nadmosk \yky. V jednotliqch dochzik podnebnm zmnm v souvislostis nar"ta.im srek od patk wcholm hor. qkoqch stupnic1i dochztk bytku tep1oty a pibvn se uplatujenejvyrazVedle zonality v rozenpd existuje tak azonlnost. Zona|ita pdnho krytu vznik uzem. Azonlnost nji v geologicko-geomorfologicky homogennm p omr. v dsledku rznoiodo sti ge oo giko - g"o-orfolo gic'ch

zEjMi 6.2.4 HoRIzoNTLN zoNLNosT HI,A\nYCH PDNcrr Tl,P pr, K RovT[KU - sE MN HI.AVN sE zMNoU KLIII.ATICKCH PoDMNEK - oD
ppN TYPY Zr;v.z

1)Tundrovpdy-vznikajvsubarktckchpodmnkchnaSeveruEurasieaSevern pda rozrnrz do hloubky nkolika Ameriky. Pdnprofil tvo dva r'o'i"o'ty e, c. v lt

jnepropustn, dlouhodobzrnrzlpda). Permadecimetr. Horizont C tvo permrost proces. Pda se nehod pro frostem zadrenvoda v horizontu A podmiuje glejow obdlvn' slou jako chud pastvina pro soby' Ruska _ v ps2) Podzolov pdy - jsou astmpdnmtypem ve Skandinvi, na severurozklad nerost proces, tj. mu tajgl a v t<ana. V tchto p.iaa"n p.uina pozo|izan putuj prosakujcvodou psobenm silnch organiclch kyselin-.L?tI<yvruk1 rozkladem pdnprofilse svtle edm do horizontu B, kde se hromad. ak vznikharakteristcl

ochuzenm_eluvilnmhozontemA'as1ezayhnd;ffnobohacenmiluvilnmhorivtinou siliktovch zontem B, horizont C tvo pdorn substrt minerln chudch, dala podzolom.pdm hornin. Popelav edbarva ochuznho eluvilnho horizontu reakci, nejmno (rusku zola = popel,Podzolov pdy maj nekvalitn humus, kyselou jehlinam lesem. dostatek ln _3sou.m.lo rodn.VtBinou jsou pokryt mrnho psu. 3) ernozem - charakteristick pdy stepnch a lesostepnch oblast studen). ernozemvznikly (Prmrn ronhrn srekoso-gob mm, lto tepl, zima humusu z koen v rovinch tzv. ernozemnm procesem - dlouhoob.fun hromadnm do hlubchpoloh stepnch rostlin v horizont.' A;. edoernhumus nen vyplavovn

A' s r,yso1m ob'sahem humal mno s1n srek. VytV e 60 - 1oO cm mocn horizon-t pridoworn substrt tvo musu (3_15 yo). erno zmemaj Pdnprofil A, C. HorizontC drobn hrudkovitou spra nebo vpnit sedime'' "''' oer.rrmaj neutrln reakci,

A 4A

FYZIcK GEoGRAFIE
. 'j-.:i-.t].|.l

*:utozem a enrenozem pdyvlhlch subtropiclch les' Nejvtplochy pokvaj pd a stedn a;irr^oqinodni nu.Maj pdnprofil A, B, C' Nzev tchto -.,i-chod USA (oeleznn) : ' j\.ozen od barvy horizontu ,t.t"'y bv procesem zvatlrn ferritizace Jsou to lrysel ' - -iacen o oxid z|ezit a nab barvy ervenohnd, ervena Iut. Kdy jsou dobe zemdlslry : : lr.. chud na ivin, vyaujc intenzi'*rn hnojen. .-.l.'y, poslrytuj dobrou rodu - bavlny, aje, tabku, podzemnice olejn a sje.
F

'.--..

avysok obsah ivln.Jsou to nejrodnjp-dy- tvo svtov obilnice' Nejvt jsou na Ukrajin a jihu Ruska..V Severn Americe se pruh ernozem :.\- ernoem i ,Alberty k askatchwanu v Kanad pes Dakotu a Nebrasku a do Kansasu u USA.

outna po1opoutnpdy _ nejastji se vyskytuj v podneb subtropickm, ale jsou ::rirnm a tropickm pas.'. Vznikaj v oblastech se suchm klimatem, kde jsou pouze mal mnostv humusu , : -asn srL<y ] ron.'h..' nepekrauje 150 mm. Pdy maj o/o. Jsou hlinit, psit, Zemdlsky se vyuvajjen i trkovit kamenit. .'.-..Zekolem 1 tvo ::.a1 sti jako chud pastviny. Vzlnnm vody se na po'urchu pdy hromad soli solnou kru. ervenpdy - se vysky'tuj v oblastech mezi 10" severn a 1o. jini zempisn hv a obrtnky. Formq s v horkm Savanovm podneb s vraznou letn dobou de v .. :imnm suchm obdbim. V dob de horkm klimatu chemickm zvtrvnm pd proces oele znna obohacen pdy o voln oxidy hlinku' V dob sucha :::bh v :.in vod se sioueninami e\eza a hlinku k povrchu a zpsobuje ervenohnd zbar.n. ervenpdy jsou pomrn rodn,ale vtinou jsou vyuvny povze primitir,n. slou jako pastviny. Pouze naplatnch se obdlvaj intenzirrn. ==z zav|aovai pdy vlhkch tropiclch les - pdy ekvatoriln oblasti. Nejrozshlej ervenolut :.cchy Iev Amazonsk nin a v Konsk pnvi. Podneb je stl - vlhk, tepl' bez _ -:dob sucha. V pd probh velice intenzitrn biologicl kolobh iviny z lesnho od: adu se rychle uvolu; do pdy. V pd je aktivn mikrobiln innost, rychly rozklad : n,chl uvolnn ivin). V pdch probh proces ferralitizace (laterizace), pda se obozbarven pdy. -.a-cu3e o voln oxidy (oxid, e\ezit a hlinit), kter zpsobuj ervenolut -..del"k vyuit pdy vyaduje intenzivn hnojen. Pstuje se cukrov ttina' kakaov..lk' tropick ovoce. Kcen les je pinourozshl eoze pdy.

: 2.5 VERTII!{LNL zoN*NosT HI,Avr{cH PDncH

EVROPY
'
.

Tn

srpptv

' .ikln zonal1tapd je podmnna pedevm zmnou klimatickch podmnekv souvislosti

-arustnm nadmosk'{iky'

}r.A\rN ppn TYPY srpun EvRoPY oD NIN Po vRcHoLY HORNATIN: . ].Iivn pdy - se 'v1rvinuly v nejne poloench mstech nchrovin. Pokvaj n rplavy podl vodnch tok' Maj slab r,yvinut pdn-horizonty. Baj zaplavovny Urodnost ni-,rnch pd je velice rovodnovymi vodami' Mohou bt trkovitajlovit. jako pole, louky a pastviny' luzn. Jsou r,'yuity ! Luni pdy - ernice - r,yvinuly Se ve stejnch podmnkch jako ni'vlrr pdy - ve vt t'zd1eosti od vodnch tok' kde zplavy nenaruovaly tvorbu pdy' Cernice jsou typick srm 3Ocm-lm mocnm tmavoedm humusovm horizontem. Pat k nejrodnjm pudm stedn Ewopy. 3 ernozem - vznikly ernozemnm procesem (viz kapitolu 6.2.4) v suchch' teplch mstech rovin stedn Ewopy, v nadmosk vcedo 300 m.

d. Hndozem - na svazch pahorkatin - lemuj ernozem. Jsou to pdy mrn teplho a mrn vlhkho podneb. V hndozemch probh proces mrnillimerizace, tj. mecha-

ZEMPIs V KoSTcE nick pesun jlovitch stic prosakujc vodou z horni sti pdy do spodn, kde se jlovitstice hromad. Yznk pdnprofil, kde pod humusom horizontem A, je jlovitmi sticemi obohacen horizont B' kteqi m hndou barvu. Horizont C je vtinou tvoen spraemi.Hndozem jsou rodnzemdlsk pdy'
5)

voedm humusovm horizontem A' se vytvoil svtle hnd eluvin horizont ,\. illimerizovan horizont B je rezav hnd. Kultivovan illimerizovan pdy jsou stedn rodn.
6) Hnd lesn pdy - typick pdy wchovin, pdotvorn'rn substrtem je skelet kemiitanovch hornin. Chemiclm zvtrvnm se uvlouje e|ezo, kter intenzirrn zbarr'rrje horizonL B do hnda, humusov horizontA, m mou mocnost, bv hndoed'Hnd lesn pdy jsou pevldajcm pdnmtypem ve stedn Ewop' Vyuvajse pevn pro lesn produkci. Na svazch o nim sklonu je mono na nich pstovat mn nronplodiny. 7)

fllimerizovan pdy _ navazuj na hndozem smrem do vepoloench oblast. V dsledku vlhhopodneb je illimerizan proces intenzivnj ne v hndozemch. Pod tma-

Podzolov pdy - vznikly podzo|izanmprocesem (viz kapilota 6.2.4) - pdy vych hornatin, vytvoily se pi horn hranici lesa a v kosodevin na siliktovch horninch. Pro malou rodnost jsou vtinou zalesnn.

6.2.6 poa e r,orx

Pda je jednou z hla'v-nch sloek ivotnho prosted, pat k nejvznamnjm zdrojm na Zemi, m mnoho nezastupitelnch funkc. Produkc potravinslch plodin se podlna iv lidstva. Lidsk spolenost zasahuje do pdnhokrytu neuvdomle i clevdom. Zpsoby zasahovn jsou jednak nepm(prostednictm jinch initel)a pm.

1) Nepm zsahy lovka do pdnhokrytu se uplatuj hla'rn zmnou pvodn vegetace' Trn, e lid odstranili nebo naruili pdnVegetan W, ztratila pda pirozenou ochranu a dochzkzrychlen erozi. Urychlenm odnosem pdy se ve 20. stolet zmenilpdn fond Zem asi o 2 miliardy hektar rodnpdy. Vysazovnm jehlinatch monokultur doc|lzikpodzo|izaci pd. Yraznzr;.nyv pdnmkrytuvznikaj odvodovnm azav|aovnrr' pdy. Nap' dlouhodobm odvodovnm se me zbainn pdy vyvinout |un pda, ale mohou se dostavit i vsledky zporn, nap. v zemdlsk krajin v oblastech s dlouhodobm obdobm sucha me.b1it uml zavlaovnpinou zasolen pd (mineralizavan voda pi velkm vparu vyn kapilrnm zdvihem minerln ltky k pdnmu povrchu a obsaen soli se vysrej). Nadmrnm zasolenm dochzi k pdndegradaci (sniuje se rodnost pdy).

2) Pmzsahy lovka do pdnhokrytu vytvej z prodnpdy pdu kulturn. tovk pdu ovlivuje pedevmobdlvnm a hnojenm.
Lid mohou pozmnit vlastnosti pdy, i vytvoit pdy uml tzsr. anttopogenn pdy (Iovkemvytvoen), tyto pdyvznikaj nap. rekultivac devastovanch ploch (pi prav ternu se nav humzn pda)'
Rotrn lzepozmnit pdndruh _ pdvnm psku do t\fch pd, nebo pidvnm do lehkch pd.

jlu

Pda je r4znamnou slokou krajinn sfry, je zkladnm vrobnm prostedkem zemdlstv a lesnictv, proto je nutno ji chrnit ped etozi a zrryovat jej rodnost.

FYZIcK GEoGRAFIE

E
it',ry

|ryoslra

osra(ec, kryos = chladn, ledov) ie st yzickogeograick sry,ieiteplota ie po vce ne mua roky pod bodem mazu.

kryosfru je charakteristicl vyslcyt vody v permm skupenstv - ve form snhu, zempisnych ek :':.-Tchovho nbo podzemnho ledu. Kryosfru tvo oblasti r,ych probhaj kryogenn pochody, :. :admoskch vyek S negativn tepelnou bilanc. V kryosfe r*.er podmiuj vznik kryogennch tvar.

;::

b,3.1 MRAzov zrrnavN,rNNosT SNHU A LEDU

Mrazov zvtrvn je

v pochod probhajc kryosfe. Je to druh zikInho podstata hornin. Stdavm rozrnrzrlimazazvtxvn, pi kterm se nemn chemick mrznm vody v puklinch hornin dochz k roziovn puklin, k odluovnstzvtraIin a nkdy k celkovmu rozpadu horniny. Nejintenzirrnj rnrazov nrtrvn probh u hornin provitch a v sedimentech. V trhlinch hornin vznikaj ledov klny a i|y, na kter horninu tt lomlry a nkdy cel bloky.
zI<]adni

EXISTUJ DvA TPr MRAzovHo zvtnvr: 1) Islandsk (ocensk) typ - mal teplotn Vykyvy' kter tvo slabou wstvu zvtraliny. 2) Sibisk (kontinenttn) typ - velk denn teplotn Vylryvy - intenzirm tvorba rnrazov zvtraliny (vznik balvanovch mo).

innost snhu _ tak ovlivuje vyvoj kryogennch tvar. Na mstech, kde v lt zstv mnostv snhu, vznikaj ovln nebo prothl snhov tvary zsran snnky. leetvt Snnky psobna sv podlo a okol tanmou vodou, kter cyklickm rozrnrzvttrnazarnrznrnzpsobuje intenzirrn mrazovzvtrvniazrove'umouje vynenzvtrin' Vsledkem tchto tzv. nivanchpochodjsou mlk prohlubn zvan nivan deprese. Nivace je geomorfologick innost snhu, kte se nemn v led.

- innost ledu - viz kapitolu 6.1.8 _ kryogenn pochody. 6,3.2 PERI\{AFRoST (DLoUHoDoB zMiRzI. PDA)
Permafros t se zaa| tvoit ve starchtvrtohorch (v pleistocnu) , j eho plocha byla podstatn r,tne nyn.

Startvrtohory (pleistocn) - geologick obdobje charakterizovno celkom ochlazenm klimatu - vznikem ledovc' ochlazen nebylo trval, stdaly se doby ledov s meziledo\.rrni. Doby ledov (glacily) _ razn pokles teploty - tvorba ledovc'
podneb - tn a stup ledovc. Doby meziledov (interglacily) - teplej Permafrost se vytvoil v oblastech s prmrnou ronteplotou pod o"C' V souasndob za:g1jilpn asi 24 7o souesevern polokoule (uzemi Alja}ry'Sever Kanady, vtinauzemi Grnska, Sever Skandinvie, sever Ruska) ana jini polokouli pokqiv :uzerr' Antarktidy.

PERIIIAFRoSTU: NA ZEMI wE Rozl;lrrov zNY RozEN L) Zna souvislho rozenpermrostu - hloubka promrzn litosfry obsahuje nap. v Jakutsku 5o0-150o m s teplotou nisne -1o.C.

2) Z6na nesouvislho rozenpermafrostu

-2-O"C.

dosahuje mocnosti 3oo m s teplotou

A
51

zEMPIS

frostu vytva tzv. inn (aktivn) vrstva rozbedl pdy' jej mocnost se pohybuje v souvislosti s klimatic\rni podmnkami od nkolika crn a do lo km. Aktirm wstva permafrostu se dostv na svaitm ternu do pohybu. Pohyb se uskuteuje po zrnrzlrn, tj. nepropustnm podkladu. Pohyb aktivn vrstvy permrostu se na.47v soliflukce (pdotok).

Dlouhodob zrnrz|ou pdu tvoi a z go o/o podzemn led. V obdob polrnho ltavlivem tn podzemnho ledu se na powchu perTna-

KOSTC

Studiem permrostu se zabvvdn obor geokryologie.

obr,

35

(podle A. L. Washburna) 1 _ zna souvislho permafrostu' 2 _ zna neso u vi s lho pe rm af ro st u

Rozenpermafrostu na severn po|okouti

oblastem Zem. Kqrosfera m nepzniv podmnky pro ivot. Lid hospodsky nejce vyuivaj oblast permafrostu na severn polokouli (v Kanad a v Rusku). Geokryologick stavy emonosti zemdlskho vywit pdy a monost tbynerostnch surovin (uhl, ropa, e|ezn ruda atd.)' Kadoron rozmrzni a zarnrzn akti'v-n wstr,y permafrostu je velkm problmem pro zakldn a drbu staveb a komunikac. V oblasti kryosfry je tak soustedna spolrnch vzkumnch stanic - zvlt meteorologickch. Globaln oteplen zpsobuje stup ledovc a zmenuje se i mnost kernho ledu (nap. zpadogrnsk pobe je v poslednm desetilet v dob polrnho lta tm bez ledu a k 80. severn zempisn ky.

6.3.3 KRYoSFRA a r.orx zerni kryosfry pat k nejmn zalidnnm

E.4

Hydrosra

Hydrosta(ec. hydor = voa) je vodnoba| Zem, kter ie tvoen vodou pou]chovou, p0dpovroho. vou' vodou obsaenou v atmose a vodou v ivch o]ganismech.

Voda povrchov je soustedna v ocenech a moch, ve vodnch tocch, v pirozench vodnch tvarech fiezera, bainy, raelinita slatinit), v umlch vodnch ndrch irvbnkv a pehradn ndre) a ve form ledu a snhu.
Voda podpovrchov je obsaena v pdnchprech, prlinch, puklinch a dutinch hornin a ve form podzemnho ledu v permafrostu. Voda v atmosfe se vysl1ytuje ve skupenstv plynnm (vodn para)' ve skupenshi kapalnm (d) ve skupenstv perrnm (snhov vlolcy a kroupy). a

Voda v ivch organismech - tvo soust rostlinnych a ivoinchorganismu.

A 52

FYZICK GEoGRAFIE

Forma r4skytu vody

svtoq ocen

Plocha
km2

Objem vody kmo 338 000 000

23 400 000

Podl z celkoqch zsob naZelrai

o/a

361 300 000

134 800 000
134 800 000

96,54
1,69

podzemn vody celkem

Lolno

sladk podzemn vody

ro 530 000
24 064
j.OO

o,76

ledovce a stl snhov pokry'vka

L6 227 500

t,74
o,oo1

pdnvody
podzemn led dlouhod ob zal.nr zI pdy
voda v jezerech voda v bainch voda v korytech tok voda v umlch vodnch ndrch voda v rostlinstvu a cn'

82 000 000 21 000 000 2 058 700 2 682 600

148 800 000

16 500

300 000
176 400

o,o22 o,013 o,ooo8 o,ooo2 0,0004

0,0001 o.001 100 2.53

lt

470

2 120
5 000

250 000
510 000 000 510 000 000 510 000 000 148 800 000

organismech

r20
12 900 1 385 989 610

voda v atmosfe

Celkov zsoby vody z toho sladk vody

Tab,

35 119 610

Zsoby vody na Zemi

Studiem hydrosfry se zab]vaj hydrologick vdn obory. Hydrologie studuje zekonitosti povrchoqch i podpovrchovch vod pevnin' zkonitosti vody v prod ijevy a procesy, kter v n probhaj. Hydrogeologie studuje zkonitosti wskytu podzemnch vod v horninovm prosted. yd.rogeo$rafie studuje vztahy rnezi hydrosfrou a ostatnmi slokami fyzickogeogreti*k sfry. Ocenografie studuje prodnprocesy ve svtovm ocenu a jejich zkr' iritosti.
{.4-

1 oBH voDY NA ZEMI

Sloky vodn bilance Svtoqi ocen (361 300 Oootis.km'z) Cst soues odtokem (116 700 Ooo km2) Cst soue bez odtoku (32 1OO OOO km'z) Cel powch Zem (510 OO0 tis. km2)
Tab'

Objem vody km3 411 600 41 000 452 600

106 000

Vrstva vody mm
't

ptok z ek vpar
srky prtok z ek qrpar srlry
v5.par
sra|<y

srky

L40
TT4

I 254

41 000 65 000
7 500 7 500

910 350 560

238 238 I 030 I 030

q/par

525 100 525 100

3 Vodn bilance na Zemi za

rok

A 53

ZEMPIS

Voda _ sloka $lzickogeografick sfry se vysk5rtuje ve vechtech skupenstvch _ tekutm, plynnm i pe'.rnm' Mezi jednotlivmi slokami ickogeografick sfry dochzi ke stlmu obhu vody. Na tomto procesu se podlas 525 tisc km3 vody, kter bhem obhu ptechzi z jednoho skupenstv do druhho. Tento cyklus se bhem roku nkolikrt opakuje. proudy unejvodn vypauje ze zernskho powchu, z hladiny ocen, jezer a ek. Vzdun pry mnohdy na velkou vzdenost. Pi poklesu teploty docl;rzi ke kondenzaci vodnch par, kter ve form atmosfric$ch srek - det,nebo snhu padaj vlivem pitalivosti na zemsl powch. Pevn mnostv vody' kter se'uypa nad oceny, opt ve form srek, se wac na jejich hladinu. Menst srek (8'3 0/o) dopad na pe'trninu, kde se z nich stv voda powchov a podpovrchov a wac se zpt do ocenu.

KOSTCE

obh vody je zpsoben slunenenergi a zemskou pitalivost' Vlivem tepla se voda

RoZLIUJ sE DvA DRUIY oBHU voDY NA ZEMI: 1) velk obh vody - p kterm nastv vmna vody mez oceny a perminou. 2) Mal obh vody _ probh bu nad oceny' nebo nad pe.rminami'
ATMosFRA

; \t*'l
obh vody nad svtom ocenem

..""

obr.

36

Schma obhu vody na Zemi (staudvaj objem vody v km'1,

Znanou st powchu pevnin zabiraj bezodtokov oblasti (celkem asi 32 km'). Pinou vzniku tchto oblast jsou klimatick podmnlcy, proto se vys\ytuj hlavn v subtropickm e podnebnm psu. Pro bezodtok oblasti je pznan, vpar a vsak vody v nich per,yuje atmosfricksrlry, take mnoh vodn toky na jejich zernneodtkaja do moe - voda se postupn vypa, nebo se vskne do propustnch hornin - pkladem mohou bt eky ve stedn Asii - Tarim a Hilmand, nebo v jini Africe eka okavango.

6.4,2 ocEIvr A MoE

Vechnyoceny a moe tvo souslou vodn plochu zvanou svtoq ocen. Z celkov plochy powchu Zern 51o,3 mil. km2 ppad na svtov ocen 36r,3 mil. km2 (7I o/o) ana soupipad pouze 149 mil. krn2 (29 o/o). Rozdlen ocen a permin na zemskm powchu je nero.,rnomrn - na Severn polokouli tvo pevniny asi 1oO mil. km2 (39 o/o) a oceny 155 mil. km2 (6I o/o) a na jin polokouli je celkov plocha pe'vrrin pouze 49 mil. km2 (Ig o/o), ocen 206 mil. km2 (8l o/o1.

A
AA

FYZICKA GEOGRAFIE

6.4.2.L RoZDLEN svtovrro ocg{rvu Svtoq ocen je tvoen tyrmi oceny: Tichm' Atlantskm, Indickm a Severnm ledoqm ocenem.
Plocha v
km2

ocen
Tich ocen

Procento zemskho povrchu

35,0
18,0 14,9

Nejvt hloubka
11 O34 m Marianslg pkop

178 700 000

Atlantsk ocen

91 600 000
76 200 000
14 750 000

Portoric\i pkop Sundsl pkop

7 45O rn

9219m

Indic(i ocen
Severn ledoq ocen
vechny oceny a moe _ svtov ocen

2,9 70,8

5 527 rn Grnsk moe

11 034 m Marianslg7 pkop

361 250 000

Tab. 4 Svtov ocen a ieho hlavn sti

svrov ocpl{N sE DL NA ocpt{NY, MoE, zi*rn

R pnlrw: 1) oceny jsou sti svtovho ocenu, kter Se rozprostrajmezi kontinenty' maj pnve dosahujchloubek 4000-6000 m, uzaven systm proudn vody' vodn masy s typiclqm rozvrstvenm podle teploty a sinity a vlastn systm moskch sediment.
Moe se dl:
a)
b)

2) Moe jsou sti ocen vnikajcdo perrrriny nebo oddlen od ocenu etzem ostrov.
_ jsou oddlena od ocen poloostror,y moe, Severn moe)

okrajov moe

a ostrovy (nap. Beringovo

prlivy (nap. Stedozemn moe, ernmoe, Rud moe atd'). 3) z|ivy - jsou mensti ocen nebo mo lrnikajcdo pevniny (nap' Biskajsk zJiv, Botnicl zIiv), Nkter zIily maj vechnyvlastnosti okrajovch mo, ale respektuje se historicl nzev (nap. Guinejsl zliv, Benglsk zIiv, Mexicl ziv apod.). 4) Prlivy - jsou zuen sti mo, nebo ocen mezi pevninou, nebo mezi sou ostro'uy a jsou zk(nap' Bospor, Dardanely) nebo irok(nap. Davisv, Mosambic\ apod'). 6.4.2.2

Vnitn moe - jsou tm pln obklopena pevninou a s ocenem jsou spojena jen

V mosk vod neustle probhajzkaln, chemick a biologick procesy'Yznarnnou vlastnost mosk vody je salinita (slanost). Salinita je celkov mnostvrozputnch minerlnch ltek v 1 k$ mosk vody - udv se v promile (tj. V g na 1 kg mosk vody). Prmrn salinita mosk vody je asi 35 %o (podlSe na n hlavn chloridy a srany)' Nevce jsou zastoupeny - chlorid sodn, chlorid hoenaty a sran hoenat' Mosk voda m charakteristickou hokoslanou chu.

vIl\sTNosTI MosK voDY Mosk voda je roztok, ve kterm jsou rozputny minerln a organick ltkf/ a plyny.

Mezi jednotli'{rrni stmi svtovho ocenu jsou v sinit znanrozdIy, Salinita je ovliv.

ZEMPIS V KoSTcE vody, zarnrzrlm, rozmrznrn ovna parem, atmosfriclq7mi srkami, ptokem n a pohyby osk vody. V rozd-len sinity na hladin svtovho ocenu existuje souvislost mezi ocenem, atmofrou a perminami. V oblasti rormkovje salinita sniovna vellm mnostvm srek, v oblasti bratnkov se sinita zvyujev dsledku velkho paru a malho mnostv srek a v polrnch oblastech se sinita sniuje, protoe vzrst vliv a ledu a sniuje se teplotavzduchu aqipar. Horizontln ptok zekavody ztajcho "''th,-' onlnost salinity na hiadin svtovho ocenu je msty naruovna moskmi proudy. Pi stek se vytv smen - brakick voda (wstva sladk vody spovna slan vod).
,

Mimodn nizk salinita vznik vlivem nzkhovparu vody z mosk hladiny a vlivem o/oo a v Baltskm moi vody _ nap. v ernmmoi j e sinita 1 6- 1 ,8 vydatnho ptoku rn j sa1inita o,8 o/oo. Nejslanjjsou subtropick moe. Maximln salinita byla zjitna ,, R.'de- rnoi 42 o/oo _ velk,'par a minimln mnostv srek, neuvody sladk. Hustota zisi na teplot, salinit a tlaku. Hustota mosk vody je vy, V zvislosti na vzrst.iicim tlaku a salinit se hustota zvyuje a s rostouc teplotou naopak kles. Nejmen hustoa mosk vody je v tropiclch oblastech' kde je sice velk salinita, ale teplota' kter hustotu nejvce ovlivuje. Se zempisnou kou se hustota tak nejvy hustot je v polrnch moch' mosk vody postupn zvyuje, take nejvy Banra mosk vody je zvist na obsahu minerlnch a organickch ltek. V moch s velkm mnostvm anrla.'icbch ltek m voda barvu lutohndou (nap. lute moe - ve vod j vek mnost sasoch stic pinench ekou Chuang-che). Voda s bohatm -planktonem (nap. Severn a Baltsk moe). V moch chudch na m barvu "...'o,'.) mvoda barvu modrou. Rud moe m sice barvu modilankton (rnezi 4o. s. . a 40. j. iou, ale dostv ervenzbarvei,nv dob rozmnoovn ervench as (druhu Trichodessium
erythreum).

Teplota mosk vody je zvtslna psobenady initel.Hla'unm zdrojem tepeln energie ze dna ie pohlcovn slunenhozen dopadajcho na moskou hladinu, dodvn tepla pohl_ ze zernsk kry aziskvn tepla z chemiclch a biologickch proces. Ocen o"a.'t. cuje a 85o/o dopadajcho slunenhozen - tm se stv obrovskm tezervorem tepla aje hlvnm regultorem teploty zemsk atmosfry. Ztrtu tepla svtovho ocenu zpsobuje pedevmvyzaovn tepeln energe z hladiny a par vody. Vmoch i ocenech probh neuste transport tepla ve smru horizontlnm i vertiklnm. Horizontln penos tepla uskuteujhlavn mosk proudy. Hlavn penos tepeln energie probh z nich zempisnch ekdo vych tento penos uskuteujtepl mosk proudy. Penos tepeln enegie ve vertiklnm smru je uskuteovn pedevm konveknm obsahem sol kles do vtchhloubek, kam pin prudnm. (Teplejvoda s vym vkyrry teploty na hladin ocen jsou mal, sahaj do salinitou i teplo). Denn vy hloubky 2o_3o m, ron wkyvy jsou zvisl na zempisn ce,sahaj do hloubky 2oo_4oo m. Na n hlubokomoslch pnv se teplota pohybuje od o" do 2"C _ ve vechocenech, bezrozdIu zempisn ky. Prmrn teplota powchov vrst'vy vody svtovho ocenu je asi L7"C . Nejteplejje Tich ocen - m prmrnou teplotu 19.C obsah sol zpsobuje, e moskvoda zarnrzpi teplotch nic}n-neo.C (pi salinit . 35 o/oo zar.'rrrz pi teptot - 1 ,9 C ) ' Rychlost tvorby ledov pok4ivky je ovlirrnna rozvlnnm hladiny, salinitou a zsobami tepla v podpovrchov wstv vody.
.

Souvisl ledoqi pokryv se oznauje jako tabulov led, ten dosahuje maximln mocnosti 2,5 m 1pri mrznut se vyluujsoli a voda pod ledem se stv slanj,co znesrladuje dal zarnrzn1). Vlnnm a moslm dmutm se led lme v ledov kry, kter se kup na sebe, pimrzaj k sob a tvo ledov nvre. Ledov kry a ledov nwe jsou moskmi proudy vyneny z polrnich mo a k 30" severn i jin1zempisn ky. (Nad hladinou vynvaj pouze jednou estinou - pod hladinou je pt estinz jejich celkov mocnosti). Nejmohutnj iedovg' kry pochzej z pevninskch ledovc. Ulomky Antarktickho ledovce byvaj ploch se
56'

FYZICK GEoGRAFIE svislmi stnami o roz|oze nkolika destek km2 a lomky $rnskho ledovce maj tvar hor'"ysolch a 1oo m _ naz,vaji se ledov hory. piach
6.4.2.3 PoHYBY MosK voDY Mosk voda je v neustm pohybu. Pinoupohybu jsou kosmick vlivy (pitalivost Msce a Slunce), fyzikln chemick vlivy (souvisejc se slunenmzenirr', obhem vzduchu, rozdlenm srek a vparem) a pohyby zemsk kry:

a) Mosk dmut (pliv a odlM - viz kapitolu 4,7 Slapov jevy. b) Vlnn - pinouvlnn je psobenvtru na hladinu _ vlny eolickho pvodu. Vtr

pivd jednotliv vodn stice do krouvho pohybu. Pohyb stic se dje v uzavench kruhovitch drahch zvanch orbity. Vlnu tvo hbet a vpadlina (dl). Vkavlny je vertikln vzdlenost rrrezi hbetem a vpadlinou' Vka vlny zvis na velikosti plochy vodn hladiny, na kterou psobvtr. V zIivech a'vnitnch moch jsou vlny men,ne na otevench ocenech). Nap. v Baltskm moi dosahuj maximln Vyky 5 m, v Atlantskm ocenu jsou v|ny a 25 m r,ysok - pi rychlosti vtru 12O km za hod. Na pobe psobvlnn nrazy moskch vln - pffbojem' kte m velk erozirm in}<y' Vedle vln eolickho pvodu vznikaj na mosk hladin tak vlny vywolan zemtesenm na moskm dn (moetesenm), nebo sopenmi podmoslmi vbuchy - tyto vlny jsou oznaovny japons\im termnem tsunami - zpsobuji znankody na moskm pobei, nilidsk obydl a pokozuj pstavnzaizeni.

c) Mosk proudy - zpsobujpenos obrovskho mnosM vody na velk vzdlenosti. Pesun

vodnch mas Se uskuteuje v horizontnm i vertiknm smru, tm dochz k regulaci teplo vody v ocenech, a to jak na hladin, tak i v hloubce. Mosk proudy maj vel}vliv na podneb samotnch ocen a mofr, e ovlivuj i klima plehlch per'rrin' Mosk proud Mnostv
v m"/s

proudc" Jody

irta vkm
a2oo a5oa
a loo a Loo

Rychlost cm/s

Prmrn teplota "C

26
16

Atlantsk ocen Golfsl proud

Benguelsl proud

80 000 15 000 50 ooo 7 ooo 20 OOO

oo0 ooo ooo ooo

B0-100 25
a 2oo

Tich ocen
Kuro-io oja-io Humboldtv proud (Peruns{)

0OO

50

22 5
11

az 1 000

20-60

Indick ocen
Mosambiclc5 proud

20 000 000 6 000 000

1oo ooo
cel. 7-ern

loo

20 25 20
ky)

20

Severn ledov ocen Labradorsl proud

Svtow ocen Zpadn phon (proud kolem
Tab,

a 100

ooo

rnezi 40

a I ooo

a 50. ji'

Vybran mosk proudy

^.

ZEMPIS V KosTCE
Hlavn pinouvzniku mos$ch proud je cirkulace atmosfry. Jejm psobenm vznikaj nucen proudy (hnan vtrem), kter mohou pokraovat setrvanosti mimo oblast atmosfrick cirkulace. Vzkumem moslch proud bylo prokzno, evelk proudy nemaj stle stejn smr proudn, mohou se doasn odchylovat od sqch pravidelnch tras.

Mosk proudy se dl na tepl a studen - je to relatirm oznaenvyc|lzejic z teploty vody v proudech a teplo vody v oblastech, do ttech proudy pitkaj. Tepl prudy pinejteplejvodu zniichzempisnch ek do vych nap. Gols\, Brazils\, Kuro-io. Studen proudy naopak pivdj chladnjvodu z vych zempisnch ek k ro'rnku - nap. Labradorsl, Benguelsl, Humboldtv. Mosk proudy pnas;iobrovsk mnostv vod _ nap. Gols\i proud pen asi edestkrt vice vdy, nez irivaae;i vechny eky svta do svtovho ocenu. P pesunu vodnch mas penej mosk proudy i velk mnostv tepeln energie - proto jejich klimatick vliv je velmi razn, Nap. na qichodnm pobeiKanady (mezi 55. a 70o severn zempis 1{y), kterie ovlivovno studenm Labradors\rn proudem' trvbezmrazovobdob asi 6o dn v roce anazpadnm pobeEwopy ovlivovanm tepl1rn Severoatlantslm proudem twbeztnrazov obdob ve stejnch zempisnch kch 15o-21o dn. Celosvtoqim problmem je zneiovn ocen a mo odpadnmi ltkami, hlavn ropnmi produkty. Povlaky z opy a olej poruuj povrchu vody vmnu tepeln na energie, vlhy a plyn mezi ocenem a atmosfrou. Velk mnost ropy je .o"...,,o moskmi proudy - nap. Golfs\ proud un ron pes l milion tun-iopy. Roz|oeni zneiujcch ltek v prostoru svtovho ocenu je nerorrnomrn. Nejvtioncentrace odpadnch ltek jsou jednak v pobench vodch a nechtn obrovskskladit ropnch produkt ztI<ch jedovatch kov se vytvoila v mlo pohybliqch vodch ocenr, kam tyto ltlry pinesly mosk proudy _ nap. Golfslm a Severoa[tantstq7'n proudem jsou odpadn ltl{y pineny do Norskho a Barentsova moe.

6.4.3 VODY PEVNIN

Vody pevnin tvo vody povrchov, voda ve snhu a ledu a vody podpovrchov. 6.4.3.1

voDY PovRcHov
kter vytkajna povrch ve form pramen. V prod se nikdy nevyslq,.tuje voda v chemiclry istmstavu' vdy v sob obsahuje plyny a rozputnpe'rrn ltt.y, kler se do n dostvaj z atmosfriclch srek a vyluhovnim z hornin. Minerln ltl.y jsou ve vod nejvce zastoupeny chloridem sodnm, srany a uhliitany. V menmmnosM b1ivaj ve vodeiake ko,.y - e\ezo a mangan. Organick ltlry b1ivaj ve vod zastoupeny -aminokyselinami a kyselinou huminovou. Z plyn jsou ve vode njvceobsaeny r<ysrit a dusk. Kyslk je dleitJrn ukazatelem pro posuzovn istoty. N prtomnosti-kylkuzvis samoistic schopnost vodnch tok i vodnch ndr.

Povrchor4mi vodami nazvme vody odtkajc, nebo zadren v pirozench i umlch ndrich. T}'to vody pochzeji ze srek, tajchosnhu a ledu a z podzemnch vod,

voDN ToKY

V9da pochzejc z atmosfrickch srek se stenvypa, stenvskne a sten odtee po powchu ternu. odtok me bt nesoustedn' tm. ton, nebo soustedny do struek a koryt vodnch tok. Mstem vzniku vodnho toku je pramen nejastji msto, kde vyvr podzemn voda na powch (me to bt qitok vody zjezera, nebo odlok ,ay ,bjcho ledovce). Vodn tok<y zainajjako potoky (men von totry), nebo bystiny (toky s nepravidelnJim sklonem dna). Spojenm nkolika mench tok vznikaj eky (vcti vodn tot<y). Soustava vodnch tok na uritm zemi tvo ffns.V kadn se rozliuje sti hlavn tok a jeho ptoky. Zt<tadnihydrologickou zemnjednotkou je povod _ uzemi,Le

A'
5E

FYZICKA GEOGRAFIE
kterho vodn tok odvd powchovou i podpowchovou vodu. Rozvod je hranice mezi jednotlivmi povodmi. Rozvodnice je mylen ra vyznaujchranici mezi sousednmi
povodmi. zemi tvoen povodmi vodnch tok, kter odvdj vodu do tho moe, se nazvmo. Hranici mezi momitvo hlavn rozvodnice (n-ap' hlar,n rozvodnice rozdlu; e zemi eskrepubliky na moSevernho, Baltskho a rnehomoe).

Vodn tol1y se mohou hodnotit podle mnoha hledisek. Nejastji podle dlky toku a podle prtoku. Dlka tokuje vzdlenost od pramene k stdo moe, nebo k soutoku s jin.im tokem.
Prt.ok - je mnostv vody, kter protee prtonmprofilem za sekundu (udv se v l, nebo v m3). Prtokje nejvznamnjm hydrologic\im prvkem' Prtoky se vyhodnocuj na zak1ad vodnch stav. Vodn stav _ je qika hladiny vody nad zvolenm p,.nn boem. Vodn sta'"y se m v hydrologickch stanicch.

Veletok
Amazonka-Ucayi 2. Zair {Kongo) 3. Chang Jiang
1.

Prm.rn prtok Rozloha povod v m"/s (st) v k2 1 10 000 7 180 000 46 000 3 691 000

Dlka toku

vkm

7 000

4 320
5 800

(Jang-c.-iang)

s4 000
29 000 19 800 19 000
17 500 17 000 16 000 13 000

1 BO8 000

4. Orinoco 5. Jenisej 6. Mississippi- Missouri 7. Paran 8. Lena 9. Tocantins 10. Ganga

... Labe

000 000 2 580 000 3 268 OOO 2 663 750 2 490 000 770 000 1 120 000
1

2 730

4 LA2
6 420

4 380

4 400
2 850 2 700 1 165

920

148 000

Tab, 6 Svtov veletoky (poad pod|e prmrnho prtoku)

Prtok ve vodnm toku bhem roku kols - zmny prtoku bhem roku nazrvrne reim odtoku' Reim je zvisl na mnoha initelch_ hlarrn na podneb, geologickm 9dt^oku podlo' na georelifu a na zdrojcb' ze ktech je vodn tok zsobovn vodou (d, snh,
ledovec).

Podle reimu odtoku lze eky zaadit do urithotypu - nap. eky s rovnkoqm reimem odtoku maj'vyro'vrran reim odtoku po cel rok _ kadodenni siazt<y, nebo rry s vysokohorskm reimem odtoku maj maximum odtoku v letnch mscch v dob nejvtho tn snhu a ledu ve velehorch' Existuje ada nzor na klasiikaci vodnch tok podle reimu odtoku'

"9 majj v krajin vznamnou lohu' Jsou dleitou slokou obhu vody' vyuvaj se v prmyslu, v zemdlstv, v doprav a jsou znarnnm energetickm zdrojm. V nsti rek jsou r,ybudovny dleitpstaly. A JEZERA
Jezero je pirozen snenina zemskho povrchu vyplnn vodou.

ZEMPIS V KoSTCE

PoDLE vzNIKU sE JEZERA RoZDLUJ: L) ,Iezeta vznikl innostendogennch sil: a) Jezera vulkanick - vodou zatopen jcny a krtery '"yhaslch sopek (nap. Crater

2) Jezeta vznikl innost sil exogennch: a) Jezera ledovcov' _ vznikla modelaninnostledovc. V horslch oblastech se vytvoiia jezeta karov a jezeta hrazen. Karov jezetoje vodou r,yplnn skaln
kotelve vyivovac oblasti ledovce. Jezeto hrazen mornom vem je vodouvyplnn ledovcov dolzahrazen elnmornou (nap. Lago di Garda v'Itlii, evske jezero ve vycarsku atd.) b) Jezera krasov _ vzni|<la zaplavenm krasovch depres _ zl,.rtu, nebo polj (nap. jezera v Dinrskm krasu) c) Jezera poben- vznikla z sti moskch zaliv, kter byly oddleny od moe narstnm psenchnplav

Lake v Oregonu v USA, Lago di Bracciano v ltlii) b) Jezera tektonick_vznik7api tektoniclch pohybech bu tm, ebylaoddlena st moe r,yzvednutm pruhu per''niny (nap. Kaspick jezero), nebo dolok poklesu ker zemsk kry podle zlom - tm se'vytvoily zlomov a pkopov propadliny, kter se zap|nily vodou. Takto vzni|<l jezera jsou vtinou velice hlubok a mvaj p.tan17 tvar (nap. Bajkalsk jezero na Sibii, nebo vchodoafrick jezeraTanganjia, N.;asa atd.)

3) Jezera smenhopvodu _ jezeravzniklendogennmi silami - pozdji byla pemodelo-

vna exogennmi pochody: Jezera vznikla kombinac rozlinch proces, Se vyznaujse tvarovmi zvltnostmi
jezerni pnve. Do tto skupiny nIei tektonick' jezeta pemodelovan etozi pevninskho ledovce (nap. Ladosk jezero a onsk jezero v Rusku).

Jezero

Plocha v km2
368 000 82 400
68 000

Nejvt hloubka

Objem

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7, 8. 9.

Kaspick Hoej Ukerewe fViktoriino) Huronsk Michigansk

vm

10%
393 80

vodv v k3

Nadmosk wka

80 230 11 635

hladiny -28
183

2 656
4 680 5 760 380 18 940 23 000 4 000 3 000

134 177 177

Aralsk')
Tanganjika Bajkal Velk Medvd Velk otro

1o.

600 000 000 000 31 500 30 000 28 600

59 58 36 34

208

28r
55 I 470 1 637

40 773

455
119 150

r37
150

''
Tab,

V roce199l'P': rove.hladiny 37.5 metru nad moem. Plocha; objem vody i hloubka se zmenily. -

Neivt jezera na Zemi (podte ptochy hladiny)

Jezera pedstavuji o,5 o/o zsob sladlch vod na Zemi, (Nejvtzsobrnou sladk vody je Bajkalsk jezero - 23ooo km3). Nadmrn lyuivnivody jezernch ptok pro uml zav|aovn vede ke sniovn hladiny jezer, ke zmnm chemickho sloen jezernch vod a k jejich postupnmu r,ysychn (nap. Aralsk jezero). Jezern voda m znanou rozdlnost chemickho sloen. Spolenou vlastnost jezern vody

FYZlcK GEoGRAFIE
je urity obsah rozputnch sol' Jestlie je obsah rozputnch sol men ne o,3 o/oo _ jedn se o vodu sladkou, jako stedn slan voda se hodnot slanost od o,3 o/oo do 24'7 o/oo' nad touto hranic je voda povaovna za slanou. Nkter jezerarnajiv rznch stech odlinou slanost, nap. Kaspick j ezero pi stVolhy m slanost pouze I,4 o/oov ztoceKata-Bogaz-Go1, kde je vell vypar, dosahuje slanost a 285 o/oo, Vznam jezer je mnohostrann. Jezeraovlivuj podneb, jsou dleitm zdrojem nerostnch surovin, potravin a pitn i uitkov vody. Slou k lodn doprav a k rekreaci lid. BAINY Bainy jsou sti zemskho powchu, jejich pda je prosycena vodou. Pedpokladem vzniku bain jsou klimatick podmnky - mnosM srek je vt,ne vpar. Bainy b1ivaj trvale nebo vt st roku zaplaveny vodou.

tr nepr.rngrl
Raelinit vznikaj v jezernch pnvch ar:aronlodch ek. Zaristaji raelinkema mechy' Raelinkm schopnost udret v sob velk mnostv vody. Pi svch nepatrnch nrocch na minerln ltlry a pi dostatku atmosfrickch srek je schopen rychle pevldnout nad okoln vegetac. Neustlm dorstnm vytv a nkolik metr mocn wstvy raeliny.

SLI\TINIT

vtinou l1ysel.

Slatinit vznikaj v okol qivr podzemnch vod nebo v oblasti slepch rnch ramen zarstnmvlhkomilnm rostlinstvem (ostice, rkos atd.). Pdyve slatinitchb1ivaj chud,
Bany, raelinit slatinit jsou pirozen ndre, zadrujicivodu v dob jejho nadbytku a a zlepujc odtok v dob nedostatku srek. Raelina rn znan vznarrr v zemdlstv a lzest, vyuiv se i jako pivo a chemick surovina.

B uur. voDN lgpnp

- rybnky a pehradn ndre

1) Rybnky Rybnk je mlk vodn ndr, kter byla vybudovna nasypnm zernnihrze. a) Prton rybnky - jsou vybudovny na vodnch tocch, kter jimi protkaj,nebo je do nich voda pivdna umle vybudovanmi stokami (pivadi vody). Prton rybnky tvo nejpoetnj skupinu rybnk,jsou budovny hlavn pro chov ryb'
b) Pramenit

rybnky _ jsou r,ybudovny v mst vyvrajcchpramen. T}to rybnky mvajstudenou vodu chudou na iviny - pro chov ryb jsou mn vhodn.

c) Nebesk rybnky - jsou zsobovny vhradn vodou z atmosfriclch srek. B1ivaj mlk' jejich hladina bhem roku vrazn kols. Y zirn mohou promrzat, pro chov ryb nejsou vhodn.
to

Rybnlcy byly budovny v zarnokench oblastech' Vybudovn rybnkpedstavovalo asjedinou monost, jak hospodsky vyuit toto zem.

Rybnlcy slou pro chov ryb, k rekreaci a pro zsobovn pitnou i uitkovou vodou' Rybnlry i jejich okol maj vellg7 znam i po strnce ekologick - jejich voda i vodn vegetace poskytuj toit vodnm i vlhkomilnm organismm.

2) Pehradn ndre Pehradn ndr je umle vytvoen prostor k zadrenvody pro rznvodohospodsk
ely'

^.

ol

ZEMPIS V KoSTCE Rozdlen pehradnch ndrpodle elu: a) Ndre ochrann (retenn) _ slou k zadren vody pi povodnch. b) Ndre zsobn - slou kzadren vody, kter je vypoutna regulovan, podle vodohospodsk poteby.
c) Ndre rryrovnvac -jsou budovny pod vel\mi hydroelektrrnami - slou kzaclycovn nevyrormanch odtok z hydroelektrrny a stejn jako ndre zsobni vypoutjvodu regulovan podle vodohospodsk poteby.
d) Nejvce

jsou budovny ndre vceelov, kter se vyuvajpro vrobu elektrick energie, zsobovn pitnou vodou, zav|aovn, dopravu, turistiku' rekreaci aj.

Velk vodn dla maj i negati'rn dsledlqy. Pi jejich budovn doch;.z k velkmu zboru zemdlsk pdy' vykcen lesnch porost, vysdlenrozshlch uzerni, k zniku mst a prmysloqich podnik, k naruendoprarrn st atd. Dokonen vodn dla zpsobuj svou velkou hmotnost peten podlo a mohou vyvolvat pohyby zemsk kry.

voDA vE SNHU A LEDU

Pevn st zsob sladk vodyje na powchu perrnin ve skupenst pelrnm -jako snhov poktvka' nebo led. Men st vody je vzna ve snhu a ledu jen pechodn - v zimnm obdob. Po jarnm tn se tato voda opt uvolni a zapoj se do cirkulace vody na ZemL Vt mnostv vody je v hydrosfe prakticky trvale akumulovno ve snhu a hlarrn v ledu. Toto mnostv tvo 68,4 0/o celkoch zsob sladk vody na ZernL

6.4.3.2

sNH - je druh atmosfriclch srek, kte vznikkondenzac vodnch par v ovzdu p teplotch o.C a nich'Vznikaj ledov krystaly, kter se spojuj ve snhov vloky. Snhov vloky se po dopadu na zmrz| zemsl povrch hromad a vytvej souvislou wstvu _ snhovou pokqvku. Jestlie teplota vystoup nad o.C - nastv tn snhu (rozpoutnsnhu teplem). Po optnm poklesu teploty dojde k zrnrzrtut rozbedlho snhu, co rn za nsledek zvenhustoty snhu a pemnu snhu v tzv. firn. plochu zemskho powchu se souvislou snhovou pokvkou se naz,v ra ohranujc snhov ra - me b1it bu doasn - v ppad, e snhov pok1vka trv pouze uritou dobu _ ne snh roztaje, nebo to me b1it rra vnho snhu, nad kterou snh ani v lt pln neroztv. Nadmosk qkary vnhosnhu je zvisl na kontinentalit klimatu a na zempisn ce(stoup smrem od pl k rorrnku od o m. n. m. a do Vylry 6000 m. n. m.)
pemnou snhu'

LED - vznik zannrznirn vody, kondenzac vodnch par V ledov krystaly a postupnou

Ledovcov le,cl a ledovce _viz kapitolu 6.1.8 - kryogenn pochody. Ledovce pokvaj pes 16 mil. km2 powchu pe'rnin,^to je asi IL o/o z celkov rozlohy perrnin. V ledovcch je obsaeno vice ne 24 rrril. km3 vody, Pevnou st plochy ledvc tvo Antarktic\ pe'rninsl ledovec - asi 86 0/o.

PoDPovRcHov voDY Voda pod zemskm povrchem se nazw podpovrchov. Dl se na vodu pdnobsaenou v pd, kter nevytv souvislou hladinu a vodu podzemn, kter vypluje
prliny, pukliny zvodnnch hornin.

6.4.3.3

pplv voDA (pdnvlhkost) - voda obsaen v pdnchprech. Pdnpry jsou vyplnny vodou i vzduchem - pdnvoda nevytv souvislou vodn hladinu.

A OI

FYZIcK GEoGRAFIE

n PODZEMN vooe (spodn voda) vypluje prliny, pukliny

_

a dutiny zvodnnch hornin do poIohy, kde se nachznepropustn vrstva. Podzemn voda VJrbV hladinu podzemn vody, tj. rove, odkud jsou pry, prli'"y a pukliny sousle '''5plnny podzemn vodou.

n KRAsov PoDZEMN vope - je zvltnmtypem podzemn vody ve vpencch a

dolomitech. V tchto horninch jsou pukliny mechanickou a chemickou innostzvten tak, e vznikaj zvltni podmntry pro vskyt a pohyb podzemn vody. Podzemn voda pi prosakovn pdnwstvou rozpoutnkter minerIn ltky' ktemi se obohacuje - mineralizuje se' Jestlie voda obsahuje v 1 lvce ne I g minerlnch sol, nebo p15m (nejastji oxidu uhliithonebo sirovodku) oznauje se tato voda jako voda mineralizovan' Podzemn vody se hromad v propustnch horninch nad r,rstvami nepropustnmi a proud ve smru jejich sklonu. Msto prozenho vtoku podzemn vody ze nrodnnch wstev nazlrvrne pramen. Mnostv vody vywrajcz prarnene za I sec je vydatnost pramene (udv se v m3, nebo v L za l sec).

Jestlie se stdaj vrstvy nepropustn s propustnmi a jsou-li zvodnn propustn wstr,y naklonn, nebo pnvot prohnut, je v nich hladina podzemn vody pod hydrostatic$m tlakem - tato voda se naz,v napjat, nebo tak voda artsk. Po navrtn takto uloen wstxy _ zane artsk voda tryskat na po. wch.

obr'

37

Artsk pnev (1 _ nepropustn vrstvy, 2 - propustn Vrstva, 3 _ hladina podzemn vody, 4 _ studna)'

Prameny se rozliuj podle teploty vody na studen (teplota vody nepevyuje prmrnou a teplotu ovzdu) Prameny tepl (teplota vody pevyuje prmrnou teplotu vzduchu). Prameny termrln(teplice) _ maj teplotu 37.C_5o.C, vdla (termy) - maj teplotu nad

50"c.

Termln prameny a gejziry (pravideln erupce proplynnch vod) se vyslry[uj v oblastech s vulkanickou innost,nebo v mstech' kde tato innost skonila v nedlrn dob. jako stoln vody, jako zdroj Minern a termln vody se vyuvaj k lebn1ffnelm, surovin a energie. Podzemn vody jsou nejvznamnjmzdrojem kvalitn pitn vody. odhaduje se, e podzemn vody tvo asi 30 o/o z ce|koch zsob sladk vody na Zemi.

6.4.4 rrDRosrne a r,orx

o/o), pouze malou st (2,53 o/o). Z tohoto mnostv je vtina sladk vody vzan v ledovcch tvo voda sladk (68'4 o/o). Pro lidstvo dostupn sladk voda se podlpolJze o'o15 o/o na celosvtovch zsobch vody. Lid dosud mlo vywvaj vodu vzanou ve snhu a ledu' Hla'rnm zdrojem pitn vody jsou vodn toky a voda podpo'urchov. Pro vot lidsk spolenosti je nezbytne starat se o vodn zdroje a chrnit je. Nejdleitjje ochrana svtovho ocenu, kte je hlarmm zdrojem siadk vody pro pe'rrninu - odtud pochz vtina atmosfriclch srek. Svto ocen pln adu dalchfunkc, nap. se podlprostednictvm |rtoplanktonu na blkoprodukci kyslku v ovzdu Zern 3o-5o o/o, jeznamnm zdrojern potravin (ivoin je dleitou surovnou (sol), mosk dno je dleitpro tbu nerostnch .y)' moskvoda surovin (ropa' uhl, rudy kov)' moe je tak energetckm zdrojem (plivov elektrrny).

Hlar,m st celosvtoch zsob vody tvo vody ocen a mo (96'54

ocenu ropnmi produkty. Bylo vypotno, Jednm z vellch problmlidstva je zneitn e pokryt asi 2o 0/o powchu svtovho ocenu ropnmi produkty by zpsobilo takov zmny v obhu vodv. ebv bvl ohroen ivot naZer:::i.

A 63

ZEMPIS

KOSTCE

6.5 Atmosra
Atmosra(ec, atnos = pra) ie plynn oba| Zem, kter ie k Zemi pipoutn gravitan silou a astnse v pevn me zemsk rotace' Atmosru tvo sms p|yn - vzduch. Vrstva vzduchu pi zemskm powchu (0-9o km), ve kter se nemn procentun sloen wstvu ovzdu(9o-1ooo km)' kde zkIadnch plynnch sloek, nazvrne homosfra, vy se mn molekulov hmotnost vzduchu, nazvme heterosfra.

6.5.1 rYzilLN e cHpMIcK vI,AsTNosTI ATMosFny

Celkov hmotnost atmosfry se pohybuje kolem 5,L37 . 1ol8 kg (tvo mn ne jednu milintinu hmotnosti Zem). Polovina celkov hmotnosti atmosfryje soustedna do Ylry5-6 km nad zems}m powchem ,90 o/o hmotnosti do qky 16 km a99 o/o hmotnosti do qlcy 30 km. Hustota vzduchu s rostouc vzdlenost od zemskho povrchu kles. Chemick sloen vzduchu pi zemskm powchu je vcelku konstantn, pokud jde o pomr plynnch sloek - promnliv je pouze obsah vodnch par ve vzduchu a obsah prachovch nebo kouovch steek.

Hlavn podl na sloen atmosfry Zem m dusk (78,08 o/o) a kyslk (20'95 o/o), z ostatnch plyn pipad necel procento na vzcn plyny (argon, neon, helium, krypton a xenon).

Dusk (N,) - inertn plyn' kte pronik do atmosfry pi vulkanick innosti. V souasn
dob se dstv do ovzdu hlarrn innostantropogenn - zvlt jako zplodina nedokonalho spalovn kapnch piv v doprav (oxidy dusku).

Kyslk (o,) - bezbar plyn

nezbytn pro ivot na Zemi, slou k zajiovnbiogennch proces a ke spalovn. Zdrojemkyslku pro atmosfru jsou procesy fotos1mtzy. Dv tetiny i<yslku vyprodukuj suchozemsk rostliny (vznamnm zdrojem jsou tropick detnles a zbvajctetinu vyprodukuj mosk rostliny (hlavn mosk asy).
Spoteba lryslku naZerni stle roste, proto je nutno omezit kcen tropiclch les avnovat pozornost ochran ocen a mo. Modifikac kyslku je ozon (o.) ' kteq m nesmrn vznarnpro ivot naZerni, Pohlcuje krtkovlnn, pedevm ultraialovpaprsky slunenho zteni,a tm brn pronikn tohoto pro ivot zhoubnho ztenik zemskmu powchu.
ve vzduchu je promnliv je zastupen o,o34 o/o' Yznik pi spalovacch procesech, do ovzduse dostv v prmru sopenou innosta dchnm organism. oxid uhliit m vell klimaticl znarn proto, e se podlna pohlcovn a vyzaovn dlouhovlnnho zeni, oxid uhliit pohlcuje st tohoto zeni a vysl ho zpt k Zemi - tm dochzi k druhotnmu oteplovn zemskho powchu. Tento jev zvan sklenkov efekt chrn Zern ped intenzirmm ochlazovnm. zvlt zvyovnm spalovn fosilnch paliv dochzi k rstu Antropogenn nnost, koncentrace CO, v atmosfe, tm se ntenzita sklenkovho efektu zvyuje a nastv oteplovn podneb Zern,

oxid uhliit (coz) _znarnn sloka vzduchu. Mnostv CO"

Vodn pra m v atmosfe velk klimaticl znarr'. obsah vodnch par ve vzduchu prmrn dosahuje 2,6 o/o, maximln obsah vodnch par nepevyuje 4 o/o. Do vzduchu se vodn pry dostvaj qiparern' z pdy, vodnch ploch a transpirac rostlin. Vodn pry jsou peneny vzdunmi proudy. Hromadn vodnch par je pinou vzniku oblak a atmosfriclch srek' na kterch je zvisl hospodsk innost lovka. Pi kondenzac api vparu d'ocl:rzik pohlcovn a uvolovn tepla. Vodn pry stejn jako oxid uhtiit pohlcuj dlouhovlnn zen, kter vyzauje zemsk powch. Pohlcen zeni
vyzauji zpt, a tm zmenuj ochlazovn Zem.

A 64

FYZICK GEoGRAFIE
Soust vzduchu jsou vedle plyn tak pevn a tekut slolry zvan atmosfrickaerosoly, kter se dl podle pvodu: a) Pirozen aerosoly nap. kosmicl prach (meteoritick stice), vulkanicl prach vznikl pi sopeninnosti a pdni prach ze zvtratch hornin a nerost. b) Antropogennn aerosoly vytvoen pri hospodsk innosti lovka, nap. pi vytpn byt' pi automobilov a leteck doprav apod.

Mnostv antropogennch aerosol se v atmosfe stle zrr5ruje, co negativn ovliv. qie pronikn slunenho zeni k zemskmu povrchu.

6..2 VERTII{I{LN r,pNtvarvrosr.ny

Atmosrase dl ve vetiklnm smtu na pt soustednch st,kter se |iyzik|nmi vlastnostmi.

1) Troposfra - nejniwstva atmosfry, kter sah od powchu Zern v prmru do qky 11 km (na plech je qikatroposfry 8-9 km, na rorrnku 17-18 km).
V troposfe probhvtina meteorologichchjev a proces. Charakteristiclm znakem troposfry je pokles teploty vzduchu s vkou, v prmru o 0,65.C na 1o0 m. Na horn hranici troposfry nad zems$mi ply se teplota pohybuje od -45"C do -65"C a nad rormkem (vzhledem kvt vce troposf je teplota kolem _75"C. Krom teploty kles s vkoui hustota a tlak vzduchu.

V troposfe se sousted'uj tm vechnyvodn pay _ tvo se v n oblaka i atmosfrick srlry. V troposfe se formuj vzduchov hmoty a atmosfrickproudy, tak se zde rozvjejcyklny a anticyklny ' Mezi troposfrou a ostatnmi slokami zickogeografick sfry probh stle vmna hmoty a energie.

2) Stratosfra - wstva atmosfry sahajcdo qi<y50-60 km. Ve spodn sti stratosfry, piblin do qi}qy 30 km, je stl teplota pohybujcse v zvislosti na zempisn ce kolem _45"C a _75"C. ve vkctt 26 a 35 km nad Zelnrtije nejvy koncentrace ozonu v atmosfe - tato vrstva stratosfry se nazlrz ozonosfra. ozon pohlcuje ultrialov sluneni zen,kter zpsobuje denaturaci blkovin. Existence ozonosfry je jednou z limitujcch podmnek ivota na Zemi. Dky ozonosfe pronik na zemsk povrch pouze L o/o z celkovho mnostv ultraiovho zen dopadajccho na hra. nici atmosfry. 3) Mezosfra - vrstva atmosfry sahajcdo qky 80-85 km. Teplota vzduchu v n s vkou kles a do -loo"C (na horn hranici mezosfry). 4) Termosfra - wstva atmosfry sahajcdo qlry8ooo km. Teplota vzduchu v termosfe prudce kles a do - 15oo.C. Ve swchn sti mezosfry a v termosfe nastv ionizace vzduchu. st atmosfry, v njsou plyny v ionizovanm stavu, se na4v ionosfra (existuj v n tyri ionosfrickvrstvy, kter maj vliv na en radiovch vln). 5) Exosfra - okrajov wstva zemsk atmosfry, ze kter jednotliv stice vzduchu pedevmatomy vodku a helia, unikaj do meziplanetrnho prostoru. Za horn hranici atmosfry se povauje poloha od 2oooo do 7oooO km nad zemskm
powchem
Z hlediska geogrie je nejdleitjtroposfra a spodn st stratosfry - po ozonosfru. Tto sti atmosfry se ad do ickogeografick sfry. V tto sti atmosfry se odehrvaj vechny je\y a procesy, kter zahrnujeme pod pojem poas a podneb.
.

65

ZEMPIS V KoSTcE

6.5.3 poese poonpn

Poas ie okamit stav atmosryv utitm mst, vyiden souborem hodnot meteorologickch prvk (tlaku, tep!oty, vlhkosti, oblanosti, srek, proudnvzduchu a datch}. Studiem poasse zabumeteorologie. MeteoroIogie ie vda o atmose, o jejstavb, v|astnostech a v nprobhaj. cch yzik|nch procesech.
Meteorologie je hraninvdou rnezi fyzikou a geografi.

Meteorologie je rozshl vdeck disciplna s irolm prakticlm uplatnnm. Dl se na dlvdn obory. Dynamick meteorologie studuje dynamiku a termod5mamiku atmosfry. Synoptick meteorologie studuje a ana|yzuje atmosfrickdje na zvolenm zem.Clem synoptick meteorologie je pedpovdat budouc stav poas.Zk7adn pomckou pro pedpovdn poasje synoptick mapa, na kter je smluvenmi znakami znzornno poasv uritmokamiku. Synoptitmeteorologov vytlvajpro pedpovdn poastak informace zskanz meteorologickch druic. spnost meteorologic\ch pedpovd na l_2 dny je 90 o/o, na 3-5 dn je 75 o/o, na vce ne 1o dn je pouze 50 o/o' Z oblasti aplikovan meteorologie m znan znanrr.pedevm zemdlsk meteorologie a leteck meteorologie.

Meteorologick p'x/ky jsou veliiny, nebo jerry, kter charakterizuj stav atmosfry. Soubor hodnot vech meteorologiclch prvk uruje charakter poas'Meteorologick prvky se m meteorologick}rrni pstroji nameteorologic\ich stanicch. Kzkladnm meteorologic{im prvkm patfr slunenzeni, teplota vzduchu' tlak vzduchu, proudn vzduch.' (.'it')
a atmosfrick srI<y,

zIil,ADN naBrpoRol.oclcr pnvrry: 1) Slunenzen - hlavn zdroj energie pro zikln dje v atmosfe. Sluneni zeni je sloeno ze ti hlavnch sloek: 7 o/o tvofi krtkovlnn sloka - ultriov zeni, 48 o/o ziv energie tvo viditeln zeni a 45 o/o tvoi dlouhovlnn infraerven zeni, Mnostv slunenhozeni dopadajccho na horn hranici atmosfry se nazv solrn konstanta (tat. solans = stunen|. Pi prchodu atmosfrou se asi 42 o/o slunenenergie

odri zpt do kosmickho prostoru a 58 o/o je vyuito powchem Zem a atmosf.ou. Pro klimatick systm Zemje podstatn' e pevn st slunenho zen pi prchodu atmosfrou a po dopadu na zemsl povrch se pemuje na tepelnou energii. Tvar Zem zpsobuje, e hodnoty slunen1ho zeni Se rovnomrn sniuj od rovnku k plm, co podmiuje psovitost klimatic$ch oblast na Zerni.

Mezi atmosfrou a zemslm powchem existuje mnoho rozmanitch tok zeni. Nkter z nichjsou pro zemsl powch pjmem energie a jin vdajem. Rozdl pjmu a wdaje zentnezi zemskm povrchem a atmosfrou tvo bilanci zeni(radianbitnci). Jej kladnou nebo zpornou hodnotu uruje tepeln stav zemskho powchu (ieho ochlazovarli nebo oteplovn)' Ve dne bv radianbilance kladn _to znar..rren' e pjem energe je vt ne vdej. V noci b radianbilance zporn, Celkov intenzita slunenhozeni se m na meteorologiclch stanicch pyranometry a dlka slunenhosvitu se m slunomrem.

2) Teplota vzduchu - meteorologiclqi prvek udvajc tepeln stav ovzdu. Mr se teplomrem. Teplotou vzduchu se v meteorologii rozum teplota men v meteorotogick tanici 2 m nad zemslm povrchem, udv se v Celsiov teplotn stupnici. ra pojujcna map msta se stejnou teplotou vzduchu se naz1v izoterma.

3) Tlak vzduchu (atmosfrick tlak) - sla vyvolan hmotnost vzduchovho sloupce, kten sah od vyllrmen a k horn hranici atmosfry. Mr se tlakomry, vy;duje se v hektopascech (hPa), tj. ve stonsobku zkladnijednotky tlaku pascal (pa)' ii... -

A 66

FYZIcK GEO GRAFIE LoI3,27 hPa {Tento t]ak odpod hmotnosti rtuovhosloupce pi plot 15.C in
na hladin moe, se vyjadov v milibarech a torrech. Prmrn hodnota tlaku vduchu

,.ysotno 76o mm s prezem 1cm2, tj. 760 torr). nadmoskou vkoutlak vzduchu kles (nap. do vyky 7oo m. n. m. poS pbajc nsne pt-oy"h 8 m asi t kPa). im;e vzduch chladnj(til' tm je pokles tlaku vzduchu pomej V meteorologii je tlak vzduchu dleitm ukazatelem pro vyvoj poas.

Na synoptickch (povtrnostnch) mapch se msta se stejnm atmosfrickm tlakem spojuj kivkami zxnnlrli izobary. Proto' aby byto mono daje tlaku vzduchu ze stanic s rznou nadmoskou vkou
hod.,oty tlakr-rvzduchu pro tento elvztahuj na nulovou hladinu moe. " Izobaryvymezuj na meteorologiclch mapch oblasti vysokho tlaku vzduchu - tlakov _ (cyklny). v.e (aniicyklny) a oblasti nzkhotlaku vzduchu tlakov ne
srormvai,

4) Proudn vzduchu je podmnno rozdly tlaku vzduchu na zemskm powchu. Vzduch tlaku vzduchu do mst se dostv do pohybu - vznlkvtr, kte proud z mst vyho se msmr a rychlostvtru. Pstroje na zjiovnzkhotlaku vzduchu. V meteorologii n smru vtru se nazvaj vtrn rzice (vtrn smrovlry). Smr se m podle svtoch stran, nebo ve stupnrr a o" do 36o" . (Smrem vtru se rozum smr odkud vtr vane). Rychlost vtru se m rznmi druhy anemometr (v m/sec, nebo km/hod).
Proudn vzduchu v tlakovch qcha nich je ovlivovno tenm a uchylujcsilou zemsk rotace (Coriolisovou silou) tak, e vzduch nepostupuje z tlakoch Vydo tlakovch npmoae, nbr spirlovit. V anticykln (tlakov \ryi) vzduch kles, stlauje se aspirrlovit se roztkod stedu k okrajm _ na severn polokouli ve smru hodinovch ruieka na jin polokouli opan. Pi sestupu vzduchu se sniuje relase tirm vlhkost, rozpout oblanost, a proto sEVERN PoLoKoULE v anticykln pevld jasn such poas (v zim siln mrazy, v lt vysok teploty). ,%s V cykln (tlakov ni)vzduch rrystupuje tooo do qky, a tm se zmenuje jeho tlak. Do cyklny vzduch vtk spirlovit od okraj ke stedu - na Severn polokouli proti smru pohybu hodinovch ruieka jini po JlN PoLoKoULE lokouli naopak. V cykln vzduch stoup, ochlazuj e se, ro ste j eho relatir,n vlhkost, tvo se oblanost a nastv srkov innost. obr. 38 Smry proudn vzduchu v cyklon (C) Pi pechodu cyklny bv poass velkou a v anticyklon (A) oblanost a s vydatnmi srkami. kter V tropiclch obiastech nad oceny se vytvaej vzdun- ry nran tropick cyklony, (2oo-5od km) , e mimodn prud\im vim vtrem' ktery se vynau.i m'rn rozsahem aosrrqe i nrazech aped.1oo m/sec. l)rto vtry mivaj niivilky.aasto produkuj Tropick cyklony postupuj po urcich drahch' kter lze extrmipivalov ",^zt,y' pr.a.'ia.t, cojedietprovarvarrobyvatelstva.Tropickcyklonymajmstnioznaen_ cyklony. i, Americe hurikny, v Asii tajfuny, v Indickm ocenu orkny nebo

A
67

ZEMPIS

V KoSTcE

i -r1
I

T-

------;--

obr'

39

Drhy tropickch cyklonl

5) Atmosfricksrky j sou produk kondenzace vodnch par v ovzdu'Mohou bt tekut (mrholen, d)' nebo pevn (kroupy, snh). Atmosfrick srlry se m srkomry (deom. Intenzita srek se m pomoc ombrografu. trrn (mnostv) srek udv kavodnho sloupce v milimetrech. Je to wstva vody spadlch srek, kter by se na vodororrnm povrchu vytvoila bez paru, vsaku a odtoku. l mm srek odpovd l litru vody spadl na plochu 1 m,. Msta se stejnmi hrny srek se na map spojuj arami, kter naz,vrne izohyety. Mapy izohyet spolen s mapami izoterem za dlouh obdob men slou k vymezen zkladnch klimatckch ps na zemskm powchu. Studiem podneb se zab1iv klimatologie.
Podneb (klima) je dlouhodob reim poasv u]itob|asti, kten se vytv psobenmk|i. matoge0gaickch initel.

Na rozdl od poasje podneb relatirrn stl, k jeho zmnm dochzi v delchasoch secch. K poslednm vellm qitq'.vm podneb dolove starchtwtohorch (v pleistocnu), kdy se chladn doby ledov (glacirly) stdaly s teplejmidobami meziledovmi (interglaciIy). ryto kpy klimatu se vysvtluj zmnou intenzity slunenhozeni, zmnou sloen atmosfry (zv1ienmobsahu Co2), pohybem pevnin atd'
KlimatoIogie studuie zkonitnosti podneb, jeho omovn, ptostoovou dierenciaci, zmny a geograickou klasiikaci.
U

ase

Klimatologie je geografic\rn vdnm oborem.

Podneb (klima) jednotliqch oblast zemskho powchu ovlivuj klimatogeo$rit initel'

A 68

FYz|cK GEoGRAFIE
z/ilrr,ADN rr,ruatocEocRArrr rwrtpl: L| Zenpisn ka Pod1eempisn ltyse d prdl slunenhozen'a tm i pdl tepeln energie. od rormku smrem k plm kles intenzita slunenhozen, Rorrnkova tropick oblasti zskvaj nejvtmnostv tepla zaroka polrn oblasti nejmen mnosM tepla. Pinou tchto ozaitri je qika Slunce nad obzorem v prbhu roku. V ronmhrnu na pl dopad asi 40 o/o tepeln energie ve srormn s ro'rnkem.

2) obecn obh atmosfry (cirkrrlace atmosfry) -

Yznarnnm klimatotvornm initelem je penos vzduchovch hmot rozlinch ikalnch vlastnost (teplch a studench, suchch a vlhlch).

3) Vzdlenost od ocen a mo Tento klimatogeograficl initel uruje stupe oceanity, nebo kontinentity klimatu' oceny a kontinenty jsou plochy, kter maj rozdlnpodmnlry hospodaen s pijatou tepehu energi. Powch ocen se otepluje pomaleji, ne powch pe'rnin a nashromdn dobu ne perminy. Proto ocenick klima v poro'rnn teplo vydv podstatn del s kontinentlnm se vyznauje mal1mi dennm a ronmiamplitudami teploty vzduchu, vysokou vlhkost, velkou oblanostaznanmironmihrny srek, kter jsou obvykle rovnomrn roz|oeny v prbhu roku. V okrajoch oblastech pe''rnin se vlivy ocencka kontinentln prolnaj a nepravideln stdaj.

4) ocensk proudy

ocensk proudy penejna velk vzdlenosti tepelnou energii, a proto maj znan klimaticl vliv na blzkperminy. Tepeln proudy otepluj ponebi na pobe pelrnin ve zempisnch kch, kam pivdj teplejvodu. Studen proudy naopak pivvych zempisnch eka ochlazuj podneb v mrnch, subtrodj chladnj vodu z vych pic\ich a tropiclch klimatickch psech.

5) Vlastnosti zemskho povrchu Nejqraznj klimatotvornou vlastnost zemskho powchu je vliv nadmosk qky. Ve velehors\ch oblastech je vliv nadmosk Vylryqraznjne vliv zempisn ky. Ubek teploty s vkouv prmru o,6.C na 1oo m vykyzpsobuje v horskch lennklimaticlch psem oblastech vkovlennklimatic\ch psem ppomnajc podle zempisn ky. Dalklimatotvorn vlastnosti zemskho povrchu jsou nap' orientace georelifu vzhledem k Slunci, barva a vlhkost pdy' vegetankryt' snhov

pokvka atd.

6) innost lovka

Yznarntohoto klimatogografickho initele vzrst zvlt v poslednch desetiletch' kdy innostlid dochz ke zvyovn teploty atmosfry.
Pnrn tyi klimatogeografitiniteiurujtzv. makroklima (ec, makros = uetk), tj. rn podneb vellch oblast svta - nap. podneb stedn Bwopy. Posledn dva initelovlivuj podneb na malch, a velmi malch zemch.Podmiuj podneb zuan mstnklima (nap. podneb severnch ajinch svah poho, nebo podneb msta apod.) a podneb zvan mikroklim a (ec, mikros _ mal), tj. podneb velmi mch prostor (nap. podneb loulry, lesa, pole atd.).

Vdn obor klimato|ogie se zabv zkonitostmi dlouhodobho ]ozmstnklimatickch pruk a k|a. siikacpodneb Zem.

' 69

ZEMPIS V KoSTCE obor. Makroklimatologie studuje podneb rozshlch oblast Dl se na adu dlch zemskho povrchu, nebo ce| Zem. Mikroklimatologie se zab klimatickmi pomry mch prostor.
Z oblasti aplikovan klimatologie m v praxi znan vznarnbioklimatologie, kter zkoum

vliv klimaticlch podmnek na iv organismy, a agroklimatologie, kter studuje vliv klimaticlch podmnek na objekty a procesy zemdlsk vroby.

6.5.4 vponBcl.'oBH ATMosFny

Klimatologie studuje z|<Ladn podmnky proudn vzduchu nad zemskm povrchem. Nerormomrnrozloen tepla nazemskm povrchu zpsobuje nerovTromrnroz|oen atmosfrickho tlaku. Rozdly tlaku vzduchu na zemskm powchu jsou pinou proudn vzduchu. do Proudcvzduch _ tr, proud z oblast tlakovch v oblast tlakovch nil Cel soubor vzduchor4ch proud v planetrnm mtku tvo veobecn obh (cirkulaci) atmosfry (planetrn cirkulaci atmosfry).
uchodn vtry sev. po|. oblasti

ps pev|dajcch zpadnch vtr (srky po ce| rok) subtropick maxima (s|ab vtry, bezvt, jasno)

N
obr'

sv. past (jasn ob|oha, mrn pohyb vzduchu)

3 33+

ssl

rovnkovtiiny (znan ob|anost

d)

jv. past
subtropick maxima

ps pevldajcch zpadnch vtr

qchodn vtry ji' po|. oblasti

40

Veobecn obh atmosfry

Veobecn obh atmosfry je vyvoln vlivem nerovnomrnho rozloeni hodnot radianbilance naZern, rozloenrnpevnin a mo, rotac Zem a tenm. Vznamnou roli m psoben Coriolisor,y sly, kterje pinou , e se na severn polokouli vzduchov hmoty stejnapravo od smru pohybu ana jini polokouli nalevo. V rormkov oblasti panuje vtst roku plnbezvt. Ps podl ro'"nku, irok 20o_30o km, se naznr ps rovnkowch tiin. Vlivem intenzilrnho ohvn vzduchu se nad ro'ynkem tvo pouze stupn vzdunproudy, zvlt v nejteplej denn dob - kolem poledne. Ve vce se vzduch ochlazuje, vodn pry se sreji a v odpolednch hodinch nastvaj pravideln kadodenn srI<y. Vstupn vzdunproudy v rovnkov oblasti podmiuj vznik

stlho nzkhotlaku vzduchu.

Vzdunproudy zvan antipasty Vanou ve vkch kolem 8o0o-1200o m nad zemslm povrchem smrem od ro.rmkovch tiink obma obratnkm.V oblasti obratnkochlazen vzduchov hmoty klesaj k zemskmu powchu, kde vvej subtropick psy vysokho tlaku vzduchu. Chladn vzduch s minimem vodnch par se v nichwstvch nad Zemi otepluje, proto v tchto zempisnch kchpevld jasn a such poas(na per.ninch se tvo rozshl pustinn oblasti).
, -7n

FYZICKA GEOGRAFIE
Ze subtropic\ich tlakovch vvzduch proud pi zemskm powchu stenna sever a stenna jih. Stat vzduchov proudy smujc k rorrnku (do rovnkovch stch tlakocl'^nt) se nazvaj pasty' Mivem Coriolisovy slyvane na severn polokouli severovchodn a na jin polokouli jihovchodn past. Pasty Vanou celoron mrnou rychlost 6-8 m/sec. (Nzev past je odvozen od panlskhoslova passata = pevoz, co souvis s vyuitm pastu k zmoskm plavbm plachetnic). Pasty vanouc z perminy jsou such' pasty vanouc na vchodn behy svtadl (z ocen)jsou vlhk - pinejvydatn pastov det. st teplho vzduchu ze subtropictch tlakoch vproud k psu tlakoqich nii rozkldajcchse podl polrnch kruh' Vzduchov proudy na obou polokoulch se vlivem rotace Zern usmruj na zpadn vtry, kter proud v uzavenm kruhu kolem Zem, vliv perrnin Nejmohutnji jsou vyvinuty na jin polokouli, protoe tam pevld ocen (ruc je minimln). Podl tyrictho stupn jni zempisn kyjsou tyto vtry nejboulivj (v nmonickm oznaense nazvaj ,,vouc tyctky..). V okol zemslch pl se vytv tlc studen vzduch, kte proud do oblast tlakovch n na polrnch kruzch. Tento proudc vzduch vlivem uchylujc sly zemsk rotace Se na polrnch kruzch mn ve stl vchodn vtr.
Veobecn cirkulace vzduchu je v nkte4ich stech svta naruena sezonnmi vzdunmi proudy, kter bhem roku mn svj smr. Jedn Se o\T/Tovnvn rozdlnhotlakuvzduchu proudn se naz,v monzun (arabsky mezi moem a perrninou. Toto sezonn vzdun mausim = sezrta, rondoba). Primrn pinou vzniku monzunu je rozdlnoteplovn pe'trniny a pilehlho ocenu v jednotliqich ronchobdobch. Monzuny mn svj smr dvakrt zarokzhruba o 18O..
perminy (lakov Letn monzun _ Vane z chladnjhoocenu (tlakov vye)do nitra teplej nie), Tento monzun pins sebou velk mnostv srek _ nejvce srek spadne na nvtrnn stran hor (nejvyronhrn srek na svt 2646I mm erpund Asm,
Indie). Letn monzun ovlivuje zemdlskou rodu.

6.5.5 MONZUI\IY

Zirnni monzun _ Vane z prochladl pe'v^niny (tlakov ve)na teplejocen (tlakov Such' chladn vzduch je pinouobdob sucha. Nejvtoblast monzun na svt je jihovychodn Asie.
1200

ne).

90' 60" 3oo 0' 30' 60' 90"

120'

150'

120" 900 60" 300

tropick monzuny

30'

60" 9oo 1200 150.

mimotropick monzuny

1800

HTFqffi

obr,

41

Monzunov oblasti na Zemi

71

'

ZEMPIS

6.5.6 tusrlv rtny

r\LJ

L,tr

Na malm uzemi dochz vlivem tepelnch, a tm i tlakovch rozdlke vzniku mstnch vtr. T}to vtry mohou b1it bu projevem mstnhocirkulanho systmu, nap. poben vtry' nebo mohou bt podmnny relifem zemskho povrchu nap. fn' Poben vtr (brza) - tr na bezch mo a jezer, ktery mn dvakrt denn smr proudn. Ve dne vane Z chladnjho moe na teplej pobe a v noci naopak.
Fn (nmeckyF.'hn) _nrazovi, tepl, such vtrvanoucizhor do dol.Yznikv tom ppad' kdy se na obou stranch horskho hbetu vytvo vlrrazn rozd1ly v tlaku vzduchu. Vzduch je nasvn z tlakov vedo lakovne pes horsl heben. Na zvtrn stran hor vzduch stoup, ochlazuje se, a doshne teploty rosnho bodu a nastv kondenzace vodnch adiabatickyochlazuje o o,6.C na 1oo mVyky. Po pechodu horskho hebene vzduch zbaven vodnch par kles nasvn oblast nzkho tlaku vzduchu a pi poklesu se adiabaticky ohv nakadch loo m o 1.C. Fn pichz,do dol su teplej a ne byl ped vstupem na horsl heben. Fn se asto vyslq''tuje v Alpch obr' 42 a na Kavkaze.

par. Vzduch nasycen vodnmi parami

se

Zmny teploty vzduchu pi fnu

6.5.7 vzDucHov HMoTY A ATMosFRIcK PRoUDY

Vzduchov hmoty jsou spousty vzduchu, kter podle msta svho pvodu zskaly stykem se zemslm powchem uritzik|ni vlastnosti, hlarm teplotu a vlhkost.
Podle geografickho hlediska, tj. podle zempisn polohy ohnisek vzniku vzduchovch hmot se rozliuj tyi zkladn typy vzduchoqch hmot: arktick pop. antarktick, polrn neboli mrnch zempisnch ek,tropick a rovnkov (ekvatoritn). Uveden typyvzduchoch hmot se jetdl na ocensk apevninsk (podle mstavzniku).

Jestlie vzduchov hmota postupuje do chladnjhoprosted ne je sama, naqvme ji teplou vzduchovou hmotou (pinoteplen). Jestlie vzduchov hmota proud o teple;chmst a pinochlazen, nazvlo:reji studenou vzduchovotl hmotou. Vzduchov hmoty jsou od sebe oddleny zkou pechodnou wstvou Zvanou atmosfrick fronta. Jej kab;iv nkolik destek km a dlka i nkolik tisc km. vzduchovch hmot jsou oddlen arktickou, polrn a tropickou frontou. rktick fronta od sebe oddluje arktickou a polrn vzduchovou hmotu'
ZI<Ladni typy

Polrn fronta od sebe oddtuje polrn a tropickou vzduchovou hmotu. Tropick fronta od sebe oddluje tropickou a rovnkovou vzduchovou hmotu.
Vzduchov hmoty se neustle pemsuj- s tm souvis vznik, pohyb aznikatmosfricrych front.

Fronty rnezi zk|adnmi typy vzduchovch hmot se nazvaj hlavn atmosfrick fronty' Vedle hlavnch atmosfriclch front se asto tvofr podrun fronty, kter vznikaji mzi teplotn rozdlnmi stmi stejnch vzduchovch hmot.

A 72

FYZIcK GEoGRAFIE

obr.

43

Bozmstn zktadnch typ vzduchovch hmot a atmosfrickch front (A = arktick vzduchov hmota, p = polrn, T = tropick, R = rovnkov, pohyb vzduchovch hmot je naznaen prolnnm).

vzduchov hmoPokud je aktivnjstuden vzduchov hmota a postupuje smrem do teplej ty naqvarne jejich stynou plochu studenou frontou, v opanmppad mluvme o front tep1. Za tep\ou frontou se obvykle pohybuje fronta studen. Protoe se studen fronta pohybuje podstatn rychleji, ne fronta tepl, dochzi k setkn obou front. Proces sp\fr.rn bo.' front se nazyv okluze. Setkvaj se spolu dv studen vzduchov hmoty - jedna kter

ustupuje ped teplou frontou a druh kter postupuje za studenou frontou. oblast sku tepl a studen fronty se nazv oklrrzn fronta. Spolenm znakem vechatmosfdvj rictqch frontje vytlaovn teplho vzduchu do qiky.Ve vcese vzduch ochlazuje adoc|lzi ke kondenzaci vodnch par - vsledkem jsou atmosfricksrlry. Na zklad polohy a postupu atmosfrickch front lze pomoc synoptickch map pedpovdat poas. Tept vzduchov hmoty, kter pronikaj na sever a studen vzduchov hmoty, kter pronikaj na jih, oddluje fronta se zvlnnm prubhem. V tchto oblastech vznikaj rozshl tlakov tvary - tlakov n7e a tlakov ve. Tlakov nie - cyklny maj tepleja proto leh vzduch a tlakov we - anticyklny maj chladnj a proto tivzduch. Tlakov tvary cykln i anticykln mvajrozlohu ro0o_2ooo km' Nejastji se vytvej v mrnmpodnebnm psu. Vlivem zpadnch vtr, kter v mrnch zempisnch kch pevldaj, postuse puj pemsujc cyklny a anticyklny od zpadu k vchodu a pinejivraznzrnny poas.Proto ve stedn Evrop jsou pohybliv cyklny a anticyklny nejdttleitjm povtrnostnm prvkem. Poasve stedn Evrop ovlivuj krom pemsujcchse cykln. a anticykln tak stabitni cyklny a anticyklny. Jsou to islandsk tlakov'nie, azorsk tlakov qe a seznn sibisk tlakov ve (v zim) a rnsk tlakov nie (v tt).

6.5.8 PoDNEBtv psy zE;Mi

Podnebn psy Zetnjsou oblasti zemskho povrchu se stejnm charakterem makroklimatu. Uspodn podnebnch ps na zemskm powchu je piblin zonln. Vznik podnebnch ps je podmnn spolupsobenm hlavnch klimatogeografickch initel.

A 73

ZEMPIS
Ve druh polovin 20. stolet vypracoval

podnebn psy Zern podle pevldajcichzL<7adnch typ vzduchovch hmot bhem celho roku. Alisov stanovil tyi hlavn a ti pechodn podnebn psy. Hlam psy jsou po cel rok pod vlivem jednoho pu vzduchov hmoty pat Sem podneb rorrnkov (ekvatorin), tropick, mrna arktick (antarktick). V pechodnch psech se stdaj bhem roku dv sousednvzduchov hmo, sem pat podneb subekvatoriln, subtropick a subarktick (subantarktick).

rus\i klimatolog B. P. Alisov (I89 r_1972) nazJ<lad studia veobecn cirkulace atmosfry genetickou klasiikaci podnebi Zern, Vymezil

KOSTCE

flifr
t,

t,

ha# NmP
/.

v
B =.-r-

l-

f5-"-.

Do 6t"t

:las\

/r'-2
-g

tu l
'ilIil*

tllltrb

ffi
I

bffi
-a

a,)E
=-==-=l

ffiL &
ty
''.)

*ffEs|
|?-= I

;xtl||llll', _K -'lr

1N
obr,

h<
-?$uF iE.p?.
\

t-

$il\ { !s
---a\
5

F=-*Hl
t4v-

E{{r?

ffi .uo

t.o.o - tlF

*2l"L

^ffi e l='------l EEEEI

-- 4KtH

5=.ffi

lL.

EdL-

ffi

44

Podnebn psy Zem (podle B. P' Alisova): 1' rovnkov, 2. subekvatoritn, 3. tropick, 4. subtropick, 5' mrnch ek, 6, subarktick (subantarktick), 7, arktick (antarktick)'

1)

V rovnkovm(ekvatorilnm) podnebnm psu pevld po cel rok rovnkov

Roz|oensrek bhem roku je rormomrn. Nad perminami je srkov innost v odpolednch hodinch, nad oceny v nonchhodinch.

vzduchov hmota. Prmrnteploty vzduchu se pohybujiv rozmezi 24"_28"C ' Denn Vylryvy teploty nepevyuj1o.-15"c. Ronhrn srek dosahuje looo-3ooo mm.

2)

V subekvatorirlnmpodnebnm psu (psu tropickch monzun) se vzduchov

hmoty sezonn stdaj. V dob letnho monzunu vzrst vlhkost vzduchu - vzduch proud od moe, padaj 'vydatn srI<y v podob lijk. P zimnm monzunu vlhkost vzduchu nad pe'uninarrri prudce kles. Such vzduch proud z perrniny na moe'

3) V tropickch psech pevld such (pedevm nad kontinenty) siln proht tropick vzduch. Prmrn teplota nejteplejho msce se pohybuje kolem 3o._39.C a nejchladnjho msce od 1o. do 25.C. Prmrn ronhrn srek je men ne 25o mrrr. Tropick podneb zpadnch beh perrnin je velmi such - poutn oblasti. Nejniron hrn srek na svt o mm byl namen v Iquiuqe v Chile (14 let nezaprelo). Vchodn pobe perrnin m vy teplotu a vtmnostv srek. V tropickm psu severn polokoule byly nameny nej''y teploty vzduchu na svt 57,8"C E| Azizia, Libye.

A
-7A

FYZIcK GEoGRAFIE
4) V subtropickch psech v lt pevld such tropick vzduch a v zim vlhk vzduch polrn. Nad perminami (v oblasti pout)je v lt jasn such hork poasav zipoasse srkami. Na zpadnm pobe pevnin nap. v oblasti Stedoje hork such lto a mrn detiv zirna. Na vchodnch pobech perrnin moe "em''ho je subtropick monzunov podneb (chladn such zirrla a velmi tepl detivlto).
m je prmnliv

5) V psech mrnch ekpevldaj potrrnvzduchov hmoty. Pro tyto oblastije typick promnlivost poassouvisejcs intenzi'rn cyklonln innost.Nad pe'u-ninami je tepl mrn vthk lto a studen zima s trvalou snhovou pokvkou. Zpadni pobe permin m chladn, vlhk lto a teplou, vlhkou zrnu bez twalr snhov pokqrvky. Vchodn pobe pe'rnin m monzunov podneb s chladnou suchou zimou a teplm vlh\rn ltem. 6) V subarktickm a subantarktickm psu v zim pevld arktick (antarktick) vzduch a v lt vzduch polrrn.T}.to psy maj chladnou, dlouhou zimu a relatirrn tepl krtk lto' 7) Arktick a antarktick ps (Polrrnpsy) V tchto oblastech pevtd psoben arktickho (antarktickho) vzduchu. Srek pad mlo (1oo-2oo mm)' Prmrn teplota nejteplejho msce se pohybuje kolem o"C. zazrranerran teplotavzduchu -89,6"c byla namena na meteorologick stanici Nejni Vostok v Antarktid.

6.5.9 ATMosFna e r,orx

Socioekonomick aktivity lidsk spolenosti zpsobujstle qinaznj zm'ny v klimatickm systmu 7'em, V poslednch desetiletch naehostolet dochzi ke zrryovn teploty atmosfry (od potku 20' stolet se zvilaprmrn teplota ovzduo o,6.C). Zvenou teplotu atmosfry nejvce ovlivuje rst koncentrace tzv. sklenkovch plyn (vodn pry a Co2)' Intenzirmm spovnm fosilnch paliv dochzk rstu koncentrace CO, (oxid uhliitje produktem hoen).

V dsledku oteplovn podneb Zem ml3e dojt k tn polrnch i horslch ledovc, tm ke hladiny svtovho ocenu - a k celkovmu ohroen lidsk civilizace. Antropogenn zven pronikaj ovlivovn atmosfry se projevuje tak bytkem ozonu v ozonosfe' Do ovzdu ozonosfru, zvlt sloueniny zvan stle ve vtme ri;an chemick ltky pokozujc freony, kter zpsobujnienmolekul ozonu. Freony se uvoluj z chl^adiccr zazeni a z nkterch sprej. Naruen ozonosfry je nejvnjmzsahem lidstva do globlnho ivotnho prosted, protoe ozonosfra psobjako ochrann filtr nutn pro existenci ivota na Zerni. Mivem hospodsk innostijsou v atmosferozpt|eny rznnebezpenlt\yvpodstatn koncentracch, ne byla jejich pirozen koncentrace - pkladem mohou bt nkter vych tkko.y, nebo karcinogenn uhlovodky a radioaktirrn stice. V atmosftoxiclry psobc e vzrst mnostv oxid dusku a oxidu siiitho- tyto plyny jsou slokou kyselch de,podlejSe na rozkladu chlorolu a odumrnles.
Rozptylem zneitninv atmosfe dochz ke znanm kodm v zemdlsk a lesn qrob. Lid reaguj na to nebezpen jery omezenm spalovn fosilnch piv, budovnm isticch zazern, hlednm novch energetickch zdroj avyuivnm dopravy mn zatujiciivotni prosted'

E.E Bioslra
Biosra (ee, bios = ivot) . sraZem s vhodnmi podmnkami pto ivot. Zahtnuie sti daIch geos - litosfry, pedosty, hydrosry, atmosry a kryosry.

^l 75

ZE|\APIS V KoSTcE

Biosfra je jeden z hlarrnch lnkickogeogrick sfry' protoe akumuluje a petv slunenenergii v iv hmot. V chemickm sloen biosfry n|ei hlarm loha kyslku, uhlku avodku. To prvlcytvo 96,5 o/oivhmo' Vbiosfe pevldaj rostlinn autotrofn fotosyntetizujci organismy, kter tvo 90 o/o vekeriv hmoty.

Vbiosfe probhaj neustle vznamn biochemick procesy: prodrrkce

dekompozice.

Produkce je tvorba organickch ltek - pevn fotosyntetizujcmi organismy. Dekompozice je rozklad odumel organick hmoty. Souhra tchto protiktadnch proces ovlivuje vechny geosfry a m vznam pro existenci ivota v biosfe. Organismy (mikroorganismy, rostliny, ivoichova houby) Ijnauritmuzern a vytvej spoleenstva (biocen zy) . Biocenza je soubor jedinc rznch druh organism soustednch na uritm zem(biotopu). Biotop je msto, kter organismm (spoleenstvu) poskytuje podmnky Pro ivot. Biotop je charakterizovngeografickou polohou, podnebm, pdnm hydrologich'lmi faktory, tj. abiotickmi faktory. Pklady botop(rybnk, ies, a
Iouka atd.).
enstvo).

Biocenza se dl na fytocenzu (rostlinn spoleenstvo) a zoocenzu (ivoin spoleSpoleenstva rostlin a ivoichjsou trvale spojena se svm neivm (abioticlm) prostedm a tvo s nm geobiocenzy, neboli ekosystmy.

Ekosystm (geobiocenza) je tvoen biocenzou a jejm biotopem. Je to st biosfry, mezi jejmi slokarni existuj uritvztary. Je to oteven soustava. Mezi ekosystmem a okolm dochzi k vmn ltek a energie.

EKosYsTn,rr (GEoBIocENz sE DL NA PRoDNA urrr,: a) Prodn ekosystmy (nap. les, raelinit atd.)jsou druhov bohat, maj sloit potravnvztahy, Jsou stabiln, schopn autoregulace a v'voje. Jestlie je prodn ekosystm

stennaruen, je schopen se sm obnovit. Pi hlubokm naruen dojde ke zhroucen ekosystmu.

b) Uml ekosystmy (nap. zahrada, park, louka, rybnk) bylyvytvoenyzsahem lovka. Uml ekosystmyjsou tvoeny malm potem druh (nap. monokultu proto jsou nestabiln' snadno naruiteln (nap. pemnoenm kdc). Nejsou schopny autoregulace' Lid je mus umle udrovat (nap. hnojenm' zavIaovnm, hubenm kdc). Soubory ekosystm(geobiocenz), kter maj rryhrann forman rz, tvo geo. biomy. Geobiomy jsou stabiln bio$eogrick jednotky existenn podmnn makroklimatem. Pro geobiomyje typick horizontln psovtost - nap. geobiom pout,
geobiom savan atd. Geobiomy jsou nejvtbiogeografick suchozemsk jednotlry rosttinnych a ivoinch spoleenstev. Fyzickogeoglaick vdn obor, kter se zabv studiem zkonitost prostotovho uspodn bio. sry,se nazv biogeograie. Biogeografie studuje rostlnstvo a ivoistvo jako soust krajiny azab,vse jejich vztahem k ostatnm slokm krajnnsfry. Dl se na sltogeogrii a zoogeogrii. F.ytogeogrie je vdn obor zabvajcse studiem prostorovho rozenrostlin. Zoogeogtaie je vdn obor, kteq se zabrv studiem prostorovho rozenivoistva.

Biologick vdn obor ekolo$ie studuje vztahy mezi organismy a jejich prostedm a tak vztahy mezi organismy navzjem, Fyzickogeogricl vdn obor biogeografie a biotogic\i vdn obor ekologie pedstavuj spojovac lnky mezi geograf a biologi.
o
,

FYZlcK GEoGRAFIE
6.6.

1 FYToGEoGRAFICK A zooGEoGRAFIcK oBI,AsT|

zF;]l/i

A) FYToGEoGRAFIcx ogl,Astr Ve ytogeografickm lennse asto pouiv pojmu togeografick e.Uzemn celek
firtogeogrick oblasti je toton s zemnmcelkem firtogeografick e.

NKTARKT
ilI|llllli{llill
HOLARKTIS ALEOTROPIS NEOTROPIS

w,ffi
AUSTRALIS

KAPENSIS

ANTARKTIS

obr'

45

Fytogeografick oblasti

F.ytogeogrick lenn:

Na zklad pbuznosti flry se povrch Zent rozdluje do esti fytogeogrickch oblast [V zvorce jsou uvedeny nz:ty {r[ogeografic\ich ). oblast. Rozprostr se po cel mimo1) Holarktick oblast (Holarktis) _ rozlohou nejvt polokoule. oblast tvo floristickyjednotn zem,kter je charaktetropick sti severn rizovno vellm potem eleda rod vyslrytujcch se pouze v tto oblasti. Bohat jsou zastoupeny listnat deviny mrnhopsu (wbovit, bzovit' bukovit)' rostliny mikovit, brukvovit, rovit,prvosenkovit, pryskynkovit, hvzdicovit, lipnicovit aj.

Rozshl zemholarktick oblasti zasahuje do rznch klimaticlch ps, co se odri na charakteru vegetace.

2) Paleotropick oblast (Paleotropis) - tropick oblast Starho svta - plon druh oblast. Potem druh nejbohatoblast. Za|tnuje pevnou st zemAtrilry' nejvt Asii, Indii, jihoqichodn Asii a ostrovy Tichho a Indickho ocerru. Tropick Pedn

podneb je v tto oblasti zastoupeno vemitypy. Na tuto oblast pipad 47 o/o vechrod rostlin vyskytujcch se v tropech celho svta. Pro peotripickou oblast jsou charakte. ristick eledi tchto rostlin: lkovkovitch, pandanovitch, moruovnkovitycha klejichovich' Arekovit jsou zastoupeny datlo'rnkem a palmyrou.

^'

77

ZEMPIs
3)

dosnovitch a agvovitch' Neotropick oblast je bohat na endemity. 4) Australsk oblast (Australis) - zabrAustrii, Tasmnii a Nov Zland. Nsledkem odlouenod ostatnch kontinent prodlala tato oblast dlouh samostatn vwoj' kte vedl k tomu, e australsk oblastje ze vech rostlinnch oblast nejosobitj. Z potu asi 1ooo0 druh je asi 8600 endemiclch. Pro Austrlii je typicky endemicl rod eledi myrtovitych blahovink. Charakteristick jsou pro Austrii peslinky a pabuk z eledi bukovitych'
5)

Neotropick oblast (Neotropis) - tropick a subtropick oblast Novho svta. Pro tuto oblast jsou typick eledi rostlin bromeliovitch, kaktusovich, lichoeinicovitch,

KOSTCE

Kapsk oblast (Capensis) - nejmenze vechsrtogeografic\ch oblast. Zabir v jin Africe jen z\ poben pruh uzerrri. Capensis je oblast s vellm bohatstvm forem s etnmi endemiclmi eledmi, Zstupci mnohch eledztto oblasti pedstavuj oblben pokojov rostliny - klvie, pelargonie, amaryllry aj.

6)

Arrtarktick obtast (Antarktis) _ zabr nejjinjst Jin Ameriky, Ohovou zemi a Antarktidu. Pro tuto oblast jsou typick porosty trav rody kostava, metlice a lipnice. mechy Poltovitporos zde tvo rod Azorella. Na antarktick pe'trnin jsou ast rostou v tto oblasti pouze v Jini Americe - typick jsou druhy rodu Stromy a liejnky.
Nolhofagus.

B) zooGEoGRAF.IcK oBI.ASTI V zoogeografickm lennse asto pouvpojmu zoogeogrck e'IJzemni celek zoogeografick enenvdy toton s zemnmcelkem zoogeografick oblast. Pt zoogeograje ficlch tvoeno esti zoogeografic\mi oblastmi: r) nie Arktogea = holarktick oblast 2) nse Neogea = neotropick oblast Paleogea = etiopsk a indomalajsk oblast 3) Re 4) Re Notogea = australsk oblast 5) ReAntarktis = antarktick oblast

aro\

J HqLARKTTc

lNDoMALAJsrosl. rueorRoplcxoBL. ET|oPsxoel. nusrnnlsxoBL. HoRALKrlcxosl. nNrnRKrlcrosl.

WW7
A
7B

obr,

46

Zoogeografick oblasti

FYZIcK GEoGRAFlE
zoo GEoGRAFIcK r,Bnlg: Na zklad rozenivoinch endemickch druh (hlavn ptk a savc) se porrrch Zem rozdluje na 6 zoogeografickch oblasti (6 zoogeogrickch ff):
1) Holarktick oblast _ zabirvtinu soue severn polokoule - je nejvtzoogeografickou oblast. M hojn rozenendemick eledi krtkovitch, bobrovitch' tetevovitch, mlokovich, tikovitych aj. Pro severn st holarktick oblasti je typicl rod sob a los' V Arktid je ast medvd ledn. Y jini sti oblasti ij velc plazi - igtor Severoamerick a aligtor nsl. 2) Neotropick oblast _ zabr Stedn a Jni Ameriku s pilehlmi ostrovy. Je zvlt bohat potem hmyzu a ptk (mnoho endemickch forem). Pro oblastjsou charakteristitchudozub savci _ lenochodi, mravenenci,psovci. Jihoamerick opice jsou zastouZij peny eledmpovitch a kosmanovitch , Z endernckch vanatczde ijvaicovit. jagur. Zptactvajsou zde vznani nauduov, nrItzde velk kokovitelmy puma a nost jsou kolibkovit. 3) Etiopsk oblast _ zabr celou Afriku na jih od Sahary a jih Arabskho poloostrova. oblastje charakterizovnaznanmpotemvel\ich kopytnk. Z elem chybj medvdovit a malovit, jinak jsou zde zastoupeny vechny eledi' Typic\irn zvetem africlch Savan je irafa, z velkch bloravc hroia nosoroci. okrajov sti les obv slon africk. Zptkje ast rod papouk,z bc ele ptrosovitch, Z plaz jsou znani krokodlov a nejedovat hadi rodu krajt. 4) Indomalajsk oblast _ zabr vtst asijsk monzunov oblasti. Shoda s etiopskou oblast se projevuje zejmna v pbuznosti slon, nosoroc, zkonosch opic, poloopic atd. V oblasti jsou etnendemick skupiny, nap. letuchy, nrtouni, tany, gibboni aj. Je zd'e poetn, tvarov peste zastoupen tda ptk.

5) Austrsk oblast - zahrnuje Austrlii, Tasmnii, Novou Guineu, Nov Z|and a pilehl ostrovy. Pro faunu tto oblasti jsou charakteristitvejcorod savci - ptakopysk' jeura a vanatci, Z ptkljsou typickmi zstupci endemitbci emu a kasur, z ryb je to bahnk austrsl. Placentln savci se do Austrlie dostali s lovkem nap. krlk a pes 6) Arrtarktick oblast - zahrnuje Antarktidu a pilehl ostrovy. Fauna je soustedna hlavn na pobe. Behy Antarktidy jsou hnzditiptactva, v nm poetnostpevldaj tuci, buci a rackov. Savci jsou zastoupeni pedevm tuleni (tule Weddelv a tule kraborav)
dingo.

6.6.2 BIoKLIIVIATICK psy PEVNIN

V dstedku rozdlnhopdlu slunenhozenod ro'rnku k plm vzniklo

psovit s charakteristickyrni soubory uspodn rostlinstva a ivoistvana Zemi, Psy rostlinstva ivoichtvo geogiomy, ve ktech rostlinn a ivoinspoleenstva ij v rovnovze se sqim ivotnm prostedm.

BIoKLIII{ATICK PsY (GEoBIolvY) : 1) Tropick detnlesy Po obou stranch rormku mezi lo" s. z' .a lo. i.z. s.se vyvinulo spoIeenstvo tropictch detnch les. Zdejklima se'uyznauje stejnomrnou teplotou - v prbhu roku kolem25.C . Prmrn ronsrky dosahuj 20oo a 300o mm. Tropick detn kolsajc lesy se vyslqrtuj ve tech hlar,nch oblastech (iihoamerick, africk a indomalajsk). Tropick detn les tvo nkolik pater. nejastji ti patra.

^l 79

ZEMPlS

Nejqie rostou stromy 50_60 m'uysok, jejictt koruny vynvaj nad stedn patro, Btoten zapojenmi korunam strom ve vi30_36 m. Spodn patro (podrost) dosahujeqilry 10 m, b tvoeno pmami, kapradinami, kei abylnami' Vechna patrajsou propletena lianami. V korunch strom j sou astepifyty (rostliny ij cpisedle na povrchujinch rostln - nap. na ke strom) , nej astj i p atck eledm orchidej ovich. Pda tchto lesje rozbahnl, proto si stromyzajiujstablitu deskovi!foni koeny. Cel rostlinn spoleenstvo se pne do veza svtlem. Rostlinyve spodnm pate trp nedostatkem svtla. Vykcen plochy zarostou druhotnm lesem' kteryj e druhov mnohem chud,ne les pvodn' V tropickm detnmlese ije mnoho druh zvat. Pfrznanjeobrovsk mnosM hmyzu. V amazonslch tropiclch lesch ij irokonos opice (kosmani, mpy, veani) a chudozub savci (lenochodi, mravenenci). V blzkosti ek ij tapi a velc hlodavci - kapybary. Bohat je zastoupeno ptactvo - papouci,kolibci, tukani aj. Vekch ij kajmani avodn hadi anakondy. Vkonskm pralese !j lidoopi - impanzi a gort7y. Z ptkt jsou astpapouci azoboroci. V ekch ij krokodli a hroi. V indomalajs{ch lesch ij lidoopi - orangutani' elmyjsou zde zastoupeny grem a levhartem.
_

KOSTCE
so n,tprn
(osam| stromy) patro nejvy

go N,lern

(souvis| k|enba strom a lian)

stedn patro

10 METR spodn patro

(podrost)

obr,

47

pickho detnholesa

Schma vertiklnho lenntro-

Lid pemuj vytcen plochy lesa na pole ap|ante. na ktech pstuj tropick plodiny banno'rnk, kakaorrnk, kauukovnk,pmu olejnou atd'

2) Svtl tropick lesy

srek kles a doba de zkracuj e.Y jln a jihoqichodn Asi tuto oblast lze se namat psem tropiclch monzun, stdaj se zde obdobvlhka (obdobzentnch de a letnch monzun) a sucha (obdob zmnchmonzun). Tm, e se prodiuuje doba sucha, mn se typ lesa. Sr,rchn patro lesa je budovno opadanmi devinami, spodn patro nj.stvvdy zelen. V oblastech, kde je dtouh doba sucha' jsou vechny st}omy opadav' Vyvinul se zde stdav vlhk tropick les. Chladnjobdob roku' asov se pekqivajc s obdobm sucha, je obdobmvegetanhoklidu. Pklademje monzunovies, kteje rozen v monzunovch oblastech Pedn aZadnIndie. Druhov bohatstv devin je ve srormn s tropiclm detnmlesem podstatn zredukovno asto nkter druhy strom zcelapevldaj' Fauna tto oblastije bohat zvlt na savce, ijzdeelmy,nap. tygi' hyeny a vlc (v Indii medvd pyska, z kopnkgazeby, antlopy, vodni buvbti a nosoroci. Vjin ine zije pandavelk (druh eledi panaoviq7ch, ohroenvyh1mutm). Rozshl oblasti opadavch les byly ''ymceny a pda obdIna. Krajina byla msty petvoena na terasovit umle zav|aovanrovpole a zahrady. Vznamn je pstovn re, tropckho ovoce, ajormkua koen.

V oblasti subekvatorilreho podnebnho psu _ smrem od rormku k obratnkm mnostv

3) Savany

Na sever a na jih od geobiomu svtch tropiclch les ub;iv srek a svtl tropick lesy pechzej do trarmatych porost. Tlavnat porosty s roztrouenmi stromy.a kei se nazvaj savany. V tropictch podnebnch psech smrem k obratnkmub srek, a proto se vlhk savany mn v such savany. V savanch se std obdob de obdobm s sucha. V obdob de dob, kdy Slunce wchol v nadhlarrnku _ zenitln det)jsou (v savany ze|en _je doba rstu a kvtu vegetace. V obdob sucha rostliny usychaj - ".*y jsou vyprahl - vznikaj rozshl poary. Savany jsou porostl 2_4 m,.y""-i ravna!foni
80 ^'

FYZICKA GEOGRAFIE
porosty. Stromy a kee jsou v savanch rozpleny jednotliv i po skupinch. Nejznmjm stromem arickSavany je baobab, v australs\ch savanch je typic\rn stromem blahovink a v jihoamericlch savanch zvanctr llanos jsou keovit ostrvlry mimz.

Savanyv5mikaj bohatstvm nre' V africk savan ij stda b|oravch kopnk(antilopy, zebry, ray,pakon, buvoli) a elmy (lvi, leopardi a gepardi). Ve vce zalesnnch jsou nejce zastoupeni termiti a kobylky. stech savan ij sloni. Z rnch ivoch Jihoamerick llanos obv jen mlo vtch ivoich'Nejvce zde iji hladovci a chudozub' V australslch savanch iji hlavn papouci a ptrosemu hnd. Savany jsou domnou plaz. Savany byly pozmnny lovkem - velk plochy se vyuvajjako pastviny a sti Savan byly rozorny. Na plantch se pstuje obil, bavlnk, podzemnice olejn a d plodiny.
4) Pout

Arel poutje velice rozsh| _ zalujirrr asi 14 % plochy pe'trnin. Nejrozshlej je rick pou Sahara (9 mit. km2). Podle charakteru substrtu se pout rozliuj na hamady (pout balvanit, kamenit), seriry (pouttrkovit)a ergy, nebo kumy (pout psen)' Poutse vytvoily v oblastech, kde qipar mnohonsobn per,yuje ronhrn sroblasti se rozprostraj pedevm v tropickm a subtropickm podnebnm ek. Poutn psu' powze stedoasijsk a Severoamerick pout zasahuj a do mrnhopsu. Pro pout jsou charakteristick vysok letn teploty, velk denn teplotn \.l.yvy (a 50"C), mal vzdun vlhkost a msty siln vtr. Stl vodn toky v poutchjsou vzcn, ast jsou po vtinu roku such n koryta zvan vd (v arabsk jarykov oblasti). V ms. ozy - jsou to tech, kde podpovrchov vody vystupuj na powch, vznikaj v poutch msta, kde lid mohou na umle zavlaovanch pozemcch provozovat zemdlskou lid pstuj palmu datlovou, obil, ovoce a zeleninu. vrobu. V ozch africlch pout Rostlinstvo poutje velice chud a dk' Rostou zde rostliny efemern, kter v krtk dob (ve vlhkm obdob) prodlvaj cel ivotn cyklus a dle zde rostou sukulenty _ rostliny se zd:unatl]Tni listy, nebo stonky - v nich zadrujvodu a mohou tak peklenout dlouh obdob sucha - nap. kaktusy. Hojn1imi obyvateli poutjsou plazi (hadi' gekoni aj.) a rzndruhy hmyzu. V poutch ije tak hodn hlodavc a zajicovc. Na okrajch poutij antilopy. elmyjsou zastoupeny vllry a poutnmilikami. Na okrajch africkch poutiji lvi. Lid se sousteduj v umle zavlaovanch oblastech, v ozch a na okrajch pout.v se zemdlstvm - zvlt chovem dobka (velbloudi,kory,ovce). Nadmrn vypsn rostlinstva vede k roziovn pout(desertifikace).

5)

Arel subtropiclch twdolistch devin se vytvoil v subtropick oblasti se zimnmi srkami a horlm suchm ltem. Zima v tto oblasti je mrn, a proto deviny neshazuj listy. Stromy a kee maj listy tvrd a koovit, voda se z nich vypauje pouze nepatrn - rostlinstvo je pizpsobeno horkmu suchmu ltu. T}rto oblasti byly osdleny ji ve sti vykceli vdyze|en lesy a nyn jsou tyto oblasti porostl kostarovku,Iid z vt vinatmi porosty' ve ktechjsou astduby' vesovce, pistcie, myrta, rozmarn a dal. V subtropick oblasti Stedozemnho moe se t5rto poros nazvajimacchie. ivoichov tohoto geobiomu jsou nejaktivnjna jae. lie zdevelk mnostv ptk, had, jetrek a hmyzu. Niny jsou hust zalidnny a na peliv obdlvanch polch lid pstuj obil, ovoce a zeleninu. Ve ve poloench oblastech jsou chud pastviny, na kteqch se pasou stda ovc akoz,
Hla''rnmi zemdlslmi plodinami jsou kukuice, citrusy, vno, olivy, bavlna, tabk a korek (kra dubu korkovho).

Subtropick tvrdolist deviny

A
B1

ZEMPIS V KoSTcE 6) Stepi Stepi jsou bylinn formace mrnhopodnebnho psu s pevatrou trav. Jsou to rozshl oblasti s rmitrozems$m podneLm (s vellm-teplotnimi rozd1ty - hork lta, chladn zirny) a s nedostatkem srek pro rst strom (ron hrn 3oo-35o mm). V oblastech s r,ymi hrny srek se vyLvoily lesostepi. Vegetanobdob je vtinou omezeno na t5ri msce. Nzev step vznikl v Rusku, powivs v Ewop a Asii, v Severn Americe se pro stepn zemi pouiv nanuprrie av JiniAmerice Se pro stepn zemi pouiv nzru pampa.
Ve stepch se stdaj vlhk a such obdob. Rostlinn pokryv vit byliny. Trvy maj rozshl.koenov systm, kte jimtvo vcelettr,,y a cibuloumouje pekonat dobu vegetanhoklidu (nap. kvyl a kostava). od porostem trav se vyvinuly nejrodnj pdy naZerni- ernozem. Ps step je nejdleite:si svei"""'i"lr.sfi pstovn obiI - hlavn penice a kukuice. stepi;Isou iak vyuvny jako pastviny, hla-"lrr hovzho dobka a ovc.

V lesostepch se stdaj trarrrrat porosty s ostrvlry strom (duby' biqr).Taklesostepi byly pemnny zveLk sti na obik'a pot. _ vtmno stvi sreei< v lesostepch zajiuje na rozd1l od step pravidelnou rodu. Stepn faunu zastupuj pedevm hlodavci, zajicovci a|trnyzoravci, zelem jsou to vlci a kolry stepn. Na ivot ve stepi se adaptovalo"mnoho gtak .,.pr.-.op i, baanti,jebi a z dravc orel stepn. V ameri"F:h pie.ii"r' byla p kotonizac]i tm r,yhubena stda bizon. V argentinsk pamp ij ptrsi nandu"pampov a nandu stepn.

7) I.esy mrnhopsu

Lesy mrnhopsu se rozprostraj na podstatn sti mrnhopodnebnho psu severn polokoule, na jini polokouli jsou jen na m ploe fiih Chile,lin 'eno Zlandu a na Tasmnii).

Rozshlej lesn porosty, vtinou se zmnnou devinnou skladbou' Se udreLyv horch. Jehlinat lesy mrnhopsu (tajga) jsou nejrozshlej lesn plochou na Ze,,,i (pokqivaj asi 12 mil km2). Severn Amrice ih.'o., v dlce 5ooo km a v Eurasii v dlce 8oo0 km a v prmrn ce 1oOo km. "" Znanou st psu jehlinatch les zaujm dlouhodob zmrzlpda. Sloen jehlinatch les je druhov jednotvrne srnr<y, borovice a modny. Fauna jehlinalich les je bohat, iji zde medvdi,.vlci, lilry, rysi, prase divok, jeleni, losi, srnzv amnoho ptactva. Tajg je velkou zsobrnou arei hmoty' kterje dosud mlo vyuivan. Je zdeznamn o lov koeinov zve (sobot' kuna lesn, veverka sibisk aj,). Zatirnco ivoistvo tajgl je na obou kontinentech " tm jednotn, nr.ena listnatch les Burasie a Severni Amerib je rozd1|na, V listnanch lesch Eurasie ije mnoho jelen a srnnre, na Dlnm q7noac z|e jelen mand.zus1ry - sika, medvd, prase divok, z p7az slep, uovka, zmii atd. Zvlienalistnatch les Severn Ameri}ry je odlin, ije zde nap. vaice americk, ze elem m3val a sknk. V kanadskch 1esch ije jelen wapiti. Z tto oblasti byla do Ewopy dovezena ondatra.
'

oblast listnatch a smenchles je po stalet vyuivna lovkem, take na mst pvodnch les jsou dnes ple a lou a husta s komunikac a sdel.

Rst strom je zvist na mnostv srek (r,yaduje vice ne 5oo mm ron) a na dlce vegetanho obdob (tj' potu dn s^p^rnrnu tepiotou nad 1o.C). Listnat stromy potebuj ke svmu rstu vce ne t ani s prmirnou teplotou nad Io"C a jehlinat Stromy potebuj aspo 3o vegetanch dn. V teplejcha vlhchstech mrnhopsu jsou lesy listnat, kter b'ky' duby a javory. l)rto lesy prechaze;i,, r'ua.'e;choblastech v jsou tvoeny hlarrn Iesy smen.

FYZIcK GE OGRAFI

8) Tundry V subpolrnch oblastech, kde teplotn prmr . lnho msce nepesahuje lo.C a ron srkov prmry mnohdy nepesahuj 2oo mm' se rrytvoily tundry. Na severn polokouli je pechodnm psmem mezi tajgou a tundrou lesotundra. Les postupn pecbzi v keov porosty, pouze v chrnnch mstech ped poryvy vtru se .'a'z" o;ainete stromy. Na jin polokouli - na ostrovech subantarktickho psu se
lesotundra nevyvinula.

V psu tunder meme rozliittundru keovou, kde rostou zakrsl biry a wby, brusinky, ostice, suchopr aj., tundru mechovou s mechovmi porosty a tundru liejnna kovou s dkou vegetac liejnk horslch skalch, nebo na psitchpdch.
Zv7enatunder je druhov chud, savci a ptci maj v zimnm obdob blzbarven, nap. sovice snn, blokur snn, zajc blk, polrn likaaj. Nejznmjm savcem tundry je sob. iie zd,e velk mnostv bodavho hmyzu - komi a muchni}ry.

9) Pustiny polrnch oblast Polrn pustiny jsou charakterizovny nzkou teplotou, trvou snhovou pokrvkou a rozsh1m zalednnm. Rostlinstvo a ivoistvoje soustedno v moi a na moskm pobe' V moi je velk mnostv planktonu, kte je potravou ryb' lq''tovc, moslch ptani i ploutvonoc. Charakteristickmi ivoichyjsou mroi a tuleni. Na antarktickm pobe ij kolonie tuk Rostlinstvo Arktidy a Antarktidy tvofi hlar,rr mechy' liejnkya asy. V Arktid byly zjitny na ostrovech, kde se projevuje zmrujcvliv ocenu' tak kvetouc semenn rostliny (nap. polrn mk).

STUPN 6.6.3 BIoKLIII,IATICK rnxorre

Podobnm zpsobem, jako se mn podneb od rorrnku k polrnm krajm, mn se prodn podmnky i podle nadmosk \ylry. Smrem od nin k vrcholm hor se mn rostlinn i ivoinspoleenstva. Rz tocenzy a zoocen:ry ovlivuj vedle nadmosk qEytak jin faktory, nap. blzkost vodnch ploch, expozice svah, kvita pdy atd.

psmovitosti vegetace zI<7adn jednotka Ve fftogeografii se pouv pro vy.jden vkov Z\IaIa vegetan stupe. Podle vkovholennrostlinstva se do znanmry len i ivoistvo.

VEGETANSTUPN srpptv BvRopy: 1) Ninnstupe - sah do qky2o0 m. n. m. sti vym1itil, aby zskal zePvodn Vegetace _ dubov lesy (doubralry) Iovk z vt
mdlsk plochy.

2) Pahorkatinn stupe (stupe pahorkatin) - od 2o0 m do 5oo m. n' m. sti vymil. Na jejich Pvodnvegetace - dubov a dubovo-habrov lesy lovk z vt mstech je ny'rr kulturn zemdlsky rryuvankrajina. Lid pozmnili druhovou skladbu les, zai pstovat smrkov a borov monokultury. 3) Podhorsk stupe - od 500 m do 800 m. n. m. sti r,ykceny a na jejich Pvodnvegetace - bukov a jedlobukov lesy byly z vt mstech jsou vtinousmrkov monokultury. 4) Horsk stupe - od 8Oo m do 12oo m. n. m.
(v

Karpatech do 150o m a V Alpch do 18oo

m. n. m.). Pvodnvegetankryt zst mnohde zacbovtl' - v nichpolohch jedlodubov lesy, ve polohch lesy smrkov, kter sahaji a k horn hranici lesa. (Horn hranice lesa vych rozpad na skupiny strom a solitery). 1 tinie, kde les pestv bt souvis| apozvolna se
83

'

ZEMPlS V KoSTcE
5) Subpinsk stupe _ od 12oo m do 19oo m. n. m. Pvodnvegetace - kosodevina, msty jsou poros jovc, ojedinle jsou boroce limby, modny a wby. Na v5lkcenych mstech jsou horsk pastviny.
6) Atpinsk stupe - od I90o m do 22oo m. n. m. Pvodnvegetace - travnat a bylinn porosty. Na skalch mechorosty a liejn\y' 7) Subnivln stupe - od 22oo m do 25oo m. n. m. Sky bez vegetace - tento stupe je vyv.inut jen v Karpatech a Alpch. 8) Nivln (snn) stupe - nad 2500 m. n' m. Stupe vnholedu a snhu' Nad ledovci jsou strm skn tty'na kteqch se snh neudr. Stupe je vyvinut v Alpch.
v Africe na Kilimanda"U' a v

Nejqfraznji jsou vegetanstupn vyvinu v ro'ynkoqich oblastech velehor jihoamericlch Andch.

nap.

VEGETANSTUPN .rrrroeuERlclcH AI|[D

hospodsk vyu!t vegetankryt oblast, kIimatick podmnky

a led

snh

<0"c
ch|adn ( nrazov) tierra he|e Lda
0"

E]= l---l------.-.---

/ tiejnko- \ ve|mi / mechov \ / wsokohorsk \ tundra, sk|y a sut\

by|innformace

5000 m

c-

4. (

4000 m

l8| / E-/
.9t6
Ol..

(pustiny)

Paramos

4'C -

10

'E|:
.E

mln |es

chl adn trier ra fria

3000 m

10'c -18"C

horslai tropich

|es

tri rra templada

3"

nrn tep|

2000 m

o
.v,
(

\o \o (t

obr,

(E

tz

Eti O1..6
J .Y

C -24" C

-olra

tropich detn prales

triera ca|iente
24"

hork

1000 m

C-28" C

0m

48

Vkovvegetan stupn v Andch a jejich hospodsk vyuit,

1) Tierra caliente (Hork zen)- do 10o0 m. n. m. Vegetankryt - tropic\i detn les

2) Tierra templada (Mrn tepl zem) - od 1ooo m do 2ooo m' n. m. Vegetankryt _ hors$ tropicl les 3) Tierra fria (Chladn zem) - od 2ooo m do 3ooo m. n' m. Vegetankryt - vysokohorsl mln les 4) Paramos (Pustiny) - od 30OO m do 4OOO m. n. m. Vegetankryt - trsy twdolisch travin a poltovit formy bylin 5) Tierra helada (Mrazov pustina) - od 4ooo m do 5ooo m. n. m. Vegetan kryt - liejnkya mechy 6) Nivrln stupe _ nad 50oo m. n. m.
Stupe vnholedu a snhu.

A.
84

FYZIcK GEoGRAFIE

6.6.4 BIoKLIIIIATIcK psy ocp{rv a n,ro

oceny a moe poslqyrtuj prostor pro rozvoj organism ve vertiklrem i horizontlnm rozsahu.

A) vERTIxr,lg t,pNrtMosK FLRY A FAUNY 1) Poben vody do hloubky 2oo m se nazvaj litorl' Litorl je vystaven moskmu dmut. V pobench vodch ije litorln flra a fauna. 2) Mos\ stupe od 20o m do 2000 m se na4v batyl. V batylu ije flra i fauna. 3) Hlubokomosk stupe od 2ooo m do maximlnch hloubek se nazv abysl. Abys je osdlen pouze ivoichy, kte ij bez svtla, ve stl nemnn teplot vody. Abysln faunaje druhov i potem jedinc chud, ijizde nap' lilijice' jeovl<y,lodnky a ryby bizarnch tva.Abysln fauna nebyla dosud podrobnji popsna.
mofr ije flra a fauna pelagick, poben st ocen a epikontinentln moe Na irm ob flra a fauna neritick.

B) HoRIzoNTLN lpnwMosK FLRY A F,AUnrY

Svtoqi7 ocen ve spojen s makroklimatem \ze rozdIit na jeden ps tropicl, dva psy mrna dva psy studen. Oba psy studen a jin mrn ps jsou souvisl, severn

mrn a ps tropicl jsou peruenpevninami na dv sti - indopaciickou a atlantskou, co se proje'"rrje tak na fle a faun.

1) Tropick ps oceny a moe tropickho psu maj stle vysokou teplotu powchovch wstev vody. Fauna i flra je bohat na poet druh, rod i eled, e poet jedinc nleej. cch stejnmu druhu nen velik.
Ryby tto oblasV tropickm psu ije velk mnostv endemiclch medz a mk\. raJoci a rejnoci dosahuj ti jsou tvarovn pestr. Charakteristick jsou ltajc ryby. vellch rozmr. Vyslqrtuj se zde mosk elvy a mot hadi. Na mosk savce jsou tropick vody chud, pouze ozuben kytovci jsou zastoupeni vellqim mnostvm rod a druh' Rostlinstvo je bohat zastoupeno asami. T)rpick jsou rody chaluh, zvlt rodu Sargassum - nap. v Sargasovm moi'

2) Mrnpsy V mrnch psech kols bhem roku teplota vody mezi swchnmi a spodnmi wstva-

mi-zvltvlt.

ivoistvonevynik potem druh, ale vynik potem jedinc. Vtto oblastijsou

svtov lovit ryb _ nejvce se zde lov ryby sleovit a treskovit. Nejdleitj endejsou zastoupeni delfini mickou skupinou ryb sthovavchjsou ryby lososovit. Bohat a kosticov lrytovci. Z ptkflje charakteristick d alkovitych.

3) Studen psy Ve studench psech se udruje stl nizk teplota vody. V prbhu dlouh zimy

a znansti lta je velk st vodn plochy pokryta ledovm pkrovem. Velk elry sem pivdj znanmnostv sladk vody, proto je salinita mosk vody nzk. Voda polrnch mo obsahuje velk mnost o, a Co,, a proto je v tchto moch velk mnostvas a fytoplanktonu _ znamn sloky potravy ryb. Polrrnmoe jsou svtov lovit ryb. Moe ve studench psech maj charakteristick zelen zba* ven (toto zbarven zpsobuje bohatstv fytoplanktonu), na rozdl od mo tropic. kch' kter maj banru modrou (voda obsahuje m mnostvfytoplanktonu). Charakteristiclmi ivoichy arktick oblasti jsou lq1tovci (velryba grnsk), ploutvonoci (tule arnro) a iedn medvdi.

V antarktick oblasti ije velryba jin a velrybazalrlrs|, Charakteristit ptci pro tuto oblast jsou tuci a z ploutvonoc rypou slon.

B5 ^'

zEMPIS V KosTcE

6.6.5 BIosFRAA r,orx

Biosfra je sloka krajinn sfry, kter byla lovkem nejvce pozmnna.

Zsahy lovka do prody odpovdaly jednotlim etapm historickho qivoje. S nstupem zemdlsM dochzelo postupn k mcen a vypovn les. Nov zskan pda byla vyuvna k pastv a k pstovn zemdls\ch plodin. Ke zmn krajiny pispla vstavba lids\ch sdel a pozdji budovn dopravn st a prmyslovch komplex' Antropogenn zsahy do krajny nabaly postupn na intenzit. Dochz k pemn pvodnchprodnch ekosystm, vznikaj ekosystmy uml' plochy les' Nejvt zrnny nastaly v mrnmpodnebnm psu, kde byly vykceny nejvt V souasndob jsou nejvce postieny tropick detn lesy (v osmdestch letech lid ron vykceli 3o0oo km2 tropiclch detnch les a v souasndob se jich ron r,ykc 160000 km'). Odstraovn les zpsobuje urychlen odnos pdy. Zv|t nebezpenje nienlesa ve vtchnadmoslch qikch - hladk svahy umouj rychl odtok vody a vznik povodn.

V dsledku antropogennch zsah do prody Vyhynulo nebo bylo

vyhubeno mnoho psobdestruktirm na stabiln rostlinnch a ivoinch druh. Vymrn rostlin a ivoich ekosystmy (ztrta schopnosti autoregulace a Vyvoje). Ve zdrav prod je zastoupen rostlinnch a ivoinychdruh lryrven, Lidsk spolenost mus pochopit, e je soust pfrrody _ e nen r1rvolena k tomu, aby produ bezohledn vyuvala. Lid mus prodn zkony pochopit a respektovat, a ne se snait je mnit.

A rb

SOEIOETBilOMIEI{A EEOERAFIE
Socioekonomick geogtaie se zabv studiem socioekonomick sry.Socioekonomick sraie tvoena Iidskou spotenostaieihospodskou innost. JednotliY slokysocioekonomicksryobwatelstvo, sd|a, zemdlstv, pdmysl, doprava, sluby a cestovnruch jsou objektem studie vd. nch obor socioekonomick geograie.

vvoje lidsk spolenosti:

sloka socioekonomick sfry - obyvatelstvo, se rozdluje podle rzu hospodsk innosti do ty sektor. Jednotliv sektoryvznikly postupn bhem historickho
Zdk11ani

1) Primrn sektor _ zatnuje innosti spojen se ziskvnim zk7adnch surovin - lov, rybolov, tba surovin, zemdlst. 2) Sekundrn sektor _ je charakterizovn pemsovnma Zpacovnm surovin prmysl, stavebnictv, nkladn doprava' 3) Tercirn sektor - poskytuje rzndruhy slueb - sluby obyvatelstvu, osobn doprava, obchod, cestovn ruch. vda, 4) Kvartrni sektor _ sousteuje innosti zabvajic se informacemi - kolstv, vzkum, penos informac.

Primrn a sekundrn sektor spolen r,ytvej vrobn sfru (hmotn - materiln vroba) a tercirn a kvartrn sektor tvo neqrobn sfru. Zarnstnanost v prvnch dvou sektorech se v celosvtovm mtku trvale sniuje. Ve zamstnanost v tercirnm sektoru _ pes 60 o/o a minimn r,ysplch zemichje nejvy zamstnanost v primrnm sektoru - asi 5 %o.
Socioekonomick geogaie studuie |idskou spolenost a aktivity |id ve vazbch p]ostedm v p]osto]u a ase.

prodnm

(V geografick literatue se nkdy pouv msto pojmu socioekonomick geogrie pojem humnn geografie, nebo pojem _ geografie lovka)'

7.1

0byuatelslvo

0byvate|stvo - hlavns|okasocioekonomick sry,ie tvrcem i spotebitelem vech vytvoench hodnot. Studiem obyvate|stva se zabuada vdnch obor bio|ogickch' lkaskch, soci|nch i ekonomickch. Geograick vdn obo- geogaie obyvatelstva - studuie zkonitosti postoovho ozmstnobyvatelstua U ]znch historickch, socilnch a pfuodnch podmnkch.

7.L.L nsr PoTU oBnIATELsTvA

V roce 1999 iidstvo doshio potu 6 miliard osob. Poet obyvatelstva narstal nerormomrn v rznch historickch obdobch, souviselo to se stupnm rozvoje lidsk spolenosti a s celkom dnm ve spolenosti (vlry' epidemie atd.)' V rstu potu obyvatelstvanaZern existuj tvrazn obdob:

A,
|

ZEMPlS V KosTcE
1) Neolitick revoluce (pechod lidstva od sbru plodin a lovu zvte k zemdlstv - v 7, a6. tsciletp. n. l.). Zqienmnostv potravin vybvoilo podmnky pro rst potu obyvatelstva. 2) Prmyslov revoluce (od druh poloviny 18. stolet se industria|izace ilaze zpadni Ewopy do ostatnch evropslch zern a na dalkontinenty). Revoluce ovlirrnila rst potu obyvatelstva a zastlla do zemnho rozmstnobyvatelstva (charakteristicl je rst potu i podlu mstskch obyvatel). 3) Demograick revoluce (zmnyvchovn obyvatelstva'"yvolan hospodslm a socinm rozvojem). Demogrick revoluce probh zpravidla ve t5ech fzic|t' Na potku j e mal prstek obyvatelstva, druh fze revoluce je charakteri zov na r,ysokou p orodnost' sniuj cse mrLnost'vysolm pirozenm prstkem a postupnm prodluovnm dllry lidskho ivota. Ve tet fzse porodnost amrtnostustuj nanzlch hodnotch a nakonci demogrick revoluceje velice nzl prrstek
obyvatelstva - nkdy i bytek. Ve vyspl ch zemch svta tato revoluce ji probhla v souvislost s prmyslovou revoluc, rozvojem vdy oooooo ooo o)o oo60no to a pokrokem ve zdravotnictv. Rozvojov zerrr @NNOOO) oo)o FFN tmto vvojem n1rn prochzej' Proto se V rozvojovch zemichpoet obyvatelstva sle rychleji obr. 49 Rst obyvatelstva Zem od zatku zvyujea ve vysplm svt poet obyvatelstva prmyslovrevoluce. v podstat stagnuje. Podle odhad oSN bude V roce 2o5o poet obyvatel Ewopy nezmnn, kdeto obyvatelstvo Afriky vzroste o 2oo o/o.

Vysok prust}ry obyvatelstva v rozvojovm svt s sebou pinej dalprvodnjer,y, pedevmproblmy podwirry a hladu.

7.I.2 SKII\DBA OBWATELSTVA

obyvatelstvo svta je velmi rznorod.Rozliovacznaky ob}rvatelstva jsou biologick' kulturn a ekonomick. Mezi biologick znal<y pat pohlav, vk a celkov tlesn vzhled. Kulturn zna|<y zahrnuj nrodnost' jazyk, vzdlanost anboenst. Hla'v^nm ekonomiclm ukazatelem je hospodsk innost a zamstnanost obyvatelstva'

sLoEN oBnrATELsTvA PoDLE PoHr,rrv

Pirozen biologick zkony zpsobuj,e poet mu a enje na svt piblin stejny. (Chlapc se rod vce ne dvek, ale musk mrtnost je vy, proto dochzi ve vych vkovch skupinch k vyrormn potu mezi obma pohlavmi). Rozdly v potu mu a en jsou vak i mezi jednotlivmi svtadly. Nap. v Ewop je mrn pevaha en. Pevahu mu maj pedevmzem, kde je hor sociln postaven en _ nap. v severn Arice a v Asii pedevmv muslimsbch zernich,

7.L.2.L

vrov sLoEN oBwATELsTvA

Podle vku lze obyvatelstvo rozdlit do 1) skupina pedproduktivnho vku 2) skupina produkti''rnho vku 3) skupina poproduktirmho vku
t skupin: (do 15 let) (15-65 let) (nad 65 let)

7.L.2.2

Dleit je zejmna druh skupina, protoe lid tto skupiny jsou hlavnm zdrojem pracormch sil pro hospodst'

A'
88

SocIoEKoNoMlcK GEoGRAFlE
_ Ve vkovm sloen obyvatelstva mohou btrnezijednotlqfrni zemmi velk rozdIy zvisi to na stupni jejich hospodsko-spoleenskho roztroje.

Statistilcy vkovho sloen se vedou zpravidla podle ptiletch vkoch skupin' Podle tchto skupin se sestar,rrj grafick znzotnn vkovho sloen tzv. vkov pyramidy, kter n67rn :ukazwj ppadn deformace ve vkov skladb populac.

V souasnosti probhaj ve vkov skladb obyvatelstva svta dv znamn tendence: rryso. 1) V rozvojowch zemch je nejvt poet mlad populace a lid se nedovaj kho vku. 2) Ve rrysplch zemch kles porodnost a rrysok ivotni rirove podmiuje nzkou mrtnost a obyvatelstvo strne _ tento proces se nazv demograick strnut.

obr,

50

a) Vkoud pgramida rozuojouch zem,

b) Vkoud

Vkov pyramidy (M

mui,

eny1:

pgramida ugspLch zem. JednotLiv pdskg znzoruj pttlet ukou skupng,

S1oen podle vkovch skupin m velk vznarn praco'v.nch sil.

pro souasni perspektivn vyuit

Velice znarnnje rozdlen vkovch skupin podle pohla. Ve vkov skladb zaujm dleitou lohu skupina env tzv. fertilnm vku (15-45 let) t. j. en v plodnm vku. Tato vkov skupina en rrrznarn pro qvoj populace. 7.L.2.3

RAsov sLoEN oBwATELsTvA

Rasa (|idsIt p|emeno) je skupina lid, kterou spoiuie d|ouhodob spolen vvoi, v jeho prbhu se Ulivem ]ozd|nho prosted vytvoily shodn mo]ologick a yziologickznaky (barva p|eti' barva a tva] vlas, on tyar lebky, nosu atd.}.

Na zklad shodnch morfologiclch afyzioLogclch znak se lidstvo dI na plemena (rasy): 1) Rasa europoidn (bt)

2) Rasa mongoloidn (lut) 3) Rasa ekvatoriln (ern) _ tato rasa

Se dl na dv skupiny - negroidn a austroidn. (Nkte antropolo$ov povauj rasov skupiny negroidn a australoidni za samostatn rasy).

ras Se vytvoila ada smenchrasoqch skupin, kter jsou typick pro Menm vtinu zem LatinskAmerilcy. Nejastjmimienci jsou mestici (menciindin abloch t. j' rasy mongoloidn a europoidn) mulati (menci ernocha bloch, t. j. rasy
B9
.

ZEMPlS V KoSTcE
ekvatoriln a europoidn) a zambov (menciindin a ernoch,t. j. rasy mongoloidn a ekvatoriln). Podl ras (lidslch plemen) na svtov populaci a hla'v.n oblasti jejich rozen: 1) Rasa europoidn (asi 45 o/o obyvatelstva) Hlal'ryr oblasti rozen: Elropa, zpadn Sibi, severn Arika (Arabov), jihozpadn Asii, Inde a pisthoval obyvatelstvo SevernAmeriky, JnAmeriky' jin avchodnAustrlie.

2) Rasa mongoloidn (asi 40 o/o obyvatelstva) Hla'v.n oblasti rozen: vchodn, severovchodn a jihoqichodn Asie a pvodnobyvatelstvo Ameriky.

3) Rasa ekvatoriln (asi LL

o/o

obyvatelstva) - Afrika na jih od Sahary a pisthoval obyvatelstvo Amerilry, australoidn skupina (asi 1 o/o obyvatelstva) _ sever Austriie, Nov Guinea a Sr Lanka.
Hla'urr oblasti rozen: negroidn skupina (asi 10
o/o

obyvatelstva)

4) Smenrasov skupiny (asi 4 o/o obyvatelstva) Buropoidn + australoidn - Sr Lanka, Maledivy Australoidn + mongoloidn _ Polynzie Europoidn + negroidn - chodn Arika, Latinsk Amerika Europoidn + mongoloidn - Latinsk Amerika, r1chodn Sibi, stedn Asie
Nzory na poty pslunk nleejcch kjednotlivm rasovm skupinm nejsou jednotn'

se stal soustnacistick ideologie. Rasismus je nebezpen ve vech svch formch a projevech. I v demokraticlch spolenostech se setkvme s projevy rasov nesnenlivosti.

- Homo sapiens. Peceovn rozdlmezi rasami vede ke vzniku nevdeckch rasistickch teori, kter jsou za|oeny na nzoru, e lidsk rasy nejsou rovnocen. Rasismus v extrmnpodob

Vechny asy isou pln rovnocenn - |idstvo pat k jedinmu bio|ogickmu druhu

7.L.2.4 NRoDNosTN sLoEN oBYvATELsTvA

ilrod je spoIeenstvlid, kter se vyznauie spolenm historickm vvojem v jednom zemnm celku, stejnm stupnm spoleenskho a hospodskho rozvoje' spolenou ku|turou, jazykem a vdomm sounleitosti'

Na Zemi existuje vce ne 2000 nrod' kter se vrazn li potem svch plunk.

1 2 3 4 5 6 7 B 9 10
Tab,

Nrod

Hindustnci AmerianUSA Benglci Brazilci Rusov Japonci Mexian Pandbci Nmci

Can(Chanov)

mil. obyv.
115o

32o 22o
185
15O

I47 124 95 90 82

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Tab.

Jazyk mil. obyrr. ntina 1150 anglitina 4oo panltina 3oo hindtina 29o arabtina 2oo rutina 2oo portugaltina 180 bengltina 18o francouztina 150 japontina 12
Nejrozenjiiazyky svta (k roku 1997)

Nejpoetnl nrody svta (k roku 1995)

A'

SoCIoEKoNoMICK GEoGRAFIE V procesu formovn nrod hraje jednu z nejdtileitjchro1 jazyk - prostedek doro. zumn rnezi lidmi. Pro vtinu nrod je charakteristicl jedin spole njazyk. Existuj vak i skupiny nrod i hovoc jednm spjen1im ja4rkern_ apt, jarykem panlskm hovo vedle panl vtsina nrd Latinske amerilcy, nebo jazykem nmeckm hovo Rakuan a Nmci. Vljimku tvo nrody, kter :uivaj vice jazyk _ nap. vcai pouvajnminu, francouztinu, italtinu a rtoromntinu' Filologov rozeznvaj na svt asi 600o jazyktl, JaryW'kter se vyvinuly ze spolenho jazykovho zkladu Btotnr,jazykovrodiny, ktech se rozliuje asi 30. Nejvtmijazykomi rodinami jsou indoevropsk a nskotibetsk. Asi 45 o/o lidstva hovo jazvkv indoevropsk jazykov rodiny.
7.L.2.5 rtg oBNsTv oBnrATELsTvA Nboenstv je nedlnou soustlidsk kultury. Napklad vyvoj evropsk civilizace je dlouhodob vlivovn kesanstm.ZI<tadn nboensk ideje se stvaj soustivota spolenosti, psobna mylena chovn lid. Typic\rn pkladem je psobenna populan pbtitit.' n" e*og.afick vyvoj - vysok porodnost v nktech stech svta nap. v jihovchodn Asii je spojena s tamnmi nboenskmi tradicemi' Vtina nboenstv si vytv svoji organizaci _ crkev, kter peuje o jeho tozvoj a en. Nboenstv s nejvtm potem vcch, kter maj celosvtovou psobnost, nazvme svtov nboenstv. Pat k nim kesansk nboenstv, islm, hinduismus a buddhismus.

1) Kesansk nboenstv se dle lenna crkev mskokatolickou, pravosla'rrnou a crkve protestantsk. pedstavitele papee - m t Crkev mskokatolick, :uznvajici za svho nejvyho Nejvce katolkije v jini, ji}rozpadni a zpoet vcch - asi 1 miliardu. nejvy padn Ewop a v zemch Le'tinsk Ameriky. b) Pravoslavn crkev je nejvce rozenave vchodn a jihovchodn Ewop. c) Crkve protestantsk jsou rozenyv severn Ewop, v USA a v Austrlii.

2) Istm - muslimsk, nebo mohamednsk nboenstv - podle zakladatele Mohameda

(57A-632) Islm je nboenstv, kter m vell politicl vliv. Je sttnm nboenstvm mnoha arabslch zern' Muslimsk nboenstv je nejvce rozenov severn Africe, jihozpadn
a

jihoqichodn Asii.

3) Hinduismus - jedno z nejstarch nboenstv na svt. Hinduismus je nejrozenj nboenstv v jnAsii' Hinduistick komunity existuj v Latinsk Americe, Africe
a v posledn dob i v Evrop.

4)

Buddhismus

(563-483 p. n. l.)

nboensko-filozofick systm naaran podle zakladateie Buddhy

Buddhistick nboenstv vzniklo jako reforma hinduismu, je rozeno v jin a jihovchodn Asii. poty vcch a ada Krom svtovch nboenstv existuje ada nboenstv s menmi zvanch sekty, kter se oddlily od pvodnch mateslch nbonboenslch skupin enst.

A.
91

ZEMPIS V KoSTcE

obr.

51

Svtov nboenstv. mus, 7

1_nboenstvkatolick,2-protestantsk,3_pravoslavn,4_is|m,5_hinduismus,6_buddhis-

stty bez pevldajcho nboenstv'

EKoNoMIcK sLoEN oBYvATELsTvA

Podle rzu hospodsk innosti lze obyvatelstvo rozdlit do tyr zk]adnch sektor _ primrnho, sekundrnho, tercirnho a kvartrnho (viz kapitola7)'
v rozvojovm svt je tomu tak dosud' S rozvojem prmyslu se zamstnanost pesunula do sekundrnho sektoru a pozdji v e postindustriln spolenosti do tercirnho sektoru. V budoucnosti se bude stle zvyovatznam kvartrnho sektoru.

7.L.2.6

V pedindustriln

Bhem historickho vvoje dochzi ke zmn podlu zamstnanosti vjednotliqch sektorech.

spolenosti byl

hla'v^n podl zamstnanch

v primrnm sektoru -

Sloenobyruatelstva podle zamstnanosti se uiv' k charakteristice hospodr{skho rzu jednotliqch zenti. Podl zamstnanch ve slubch je hlavnm ukazatelem hospodsk rovn sttu.
Vnrn problmem je nezamstnanost, kter s sebou pin snenivotni ro'urr. Skupinu nezamstnanch tvofr jednak tid, ktei ztratili zamstnn v dsledku strukturlnch zrrrn hospodstv, ale tak iid sociln neprizpsobiv.IJkazatelem nezamstnanosti je mra nezamstnanosti - t. j. podl nezamstnanch na potu ekonomicky aktivnch obyvatel sttu.

7.t.3 prnozEN PoI{rB oBwATELsTvA

Rst potu obyvatelstva na Zerni zvisi na pomru mezi potem narozench a zemelch' Poet narozench dt za uritasovobdob (obvykle 1 rqk) se nazv porodnost (natalita) _ uvd se vpepotu na 1oo0 obyvatel dan oblasti. Poet zemelch za uritasovobdob (oblyl<le za I rok) se na4ru mrtnost (mortalita) _ uvd se v pepotu na 1oOo obyvatel dan oblasti. Porodnostje pedevmovlivovna podlem a potem ertv tzv' fertilnm vku (viz kapitola7.L.2'A ' dale je ovlivovna spoleensko-hospods\rni pomry, postavenm eny v rodin a ve spolenosti a ivotn ror,rr.Umrtnost souvis s celkovou ivotn ro'v-na s rormlkaskpe.Lid se rod a umraj- rst potu obyvatelstva' kte je
' 92

SOCIOEKONOMICKA GEOGRAFIE
vsledkem tchto dvou protikladnch proces, se nazyv pirozen pohyb obyruatelstva. ne obyvatelstvo se neustle obnovuje _ reprodukce ob1ruatelstva. Je-li porodnost vy ne jedn se o pirozen prstek,je-li porodnost n mrtnost, jedn se rrrrtnost, o prozen bytek obyvatelstva.

Pod1e rzu pirozenho pohybu obyvatelstva meme svt rozdlit na dv velk skupiny: Prvn skupina zahrnuje pevnou vtinu zerni Asie, Afriky a Latinsk Arneriky. Pirozen p'i."t"t. v tto skupin je kolem 30 o/oo, V zemch tto skupiny je vysok porodnost a v dsledku rozshlch zdravotnickch opaten poklesla mrtnost dt. Druh skupina zahrnuje vyspl zern Evropy a Severn Ameriky. Pirozen prstek v tto skupin je 5-1O %o. Nzk prstek se vysvtluje zvenmpodlem obyvatelstva vkovch skupin, zvenouzamstnanost en a jinmi faktory. starch
7

.L.4 MECHANICK PoIYB oBnrATELsTvA

Rst potu oby'vatelstva nezvis pouze na pirozenm pohybu obyvatelstva, ale tak na sthovn obyvate}stva' Sthovn (migrace) se oznauje jako mechanick pohyb ob5ruatelstva. Jedn se o pohyb obyvatelstva spojen se zmnou msta pobytu. Migrace se dl na migraci tnralou (s konenou zmnou trvalho pobu), migraci doasnou (psdlenna omezenou dobu), migraci sezonn (pemsovn bhem uritch obdob roku) a migraci denn (pravideln dojdnzaprac a do koly). Rozliuje se migrace vnj (za hranice sttu) a migrace vnitn (v rmci sttu).
mi$raci pat emigrace (vysthovn) a imigrace (pisthovrn)' K vnj vzdlenosti, je spojena pedevms procesem urbaVnitn migrace se odehrv na krat nizace. Vnjmigrace je motivovna hlavn ekonomiclmi, politiclm a nboenslmi dvody. Clem migrant jsou pedevm r,yspl stty Elropy a Severn Amerilry.

7.L.5 RozMsrlv oBnrATELsTvA NA ZEMI

Lidstvo osdlilo zemsl powch nerovTlomrn. Tm polovina obyvatelstva je soustedna na ploe, kter pedstavuje asi 5 7o celkov rozlohy soue.Rozmstn obyvatelstvaje ovlivovno

prrodnimipodmnkamiadosaenrnstupnmsocinekonomickhovoje.Vminulostibylo prirodni prostedi rozhodujicm faktorem pro monost osdlen'V souasndob, dky nom hospodaen a dky rozvinut technice, lid pekonvaj zvislost na prodnch psobm p_oa..'i.'tach. Lidstvo osdluje oblast, kter v minulost nemohly b osdlena v zidnnch blastech se stle zvtuje poet obyvatelstva. Trve osdlenoblasti ahospodslcy'"yuvan o/o zerni pedstavuj asi 43 7o powchu pe'rrnin. oblasti mlo osdlenzabraji plochu 37 a neobydlenuzern (polrn oblasti, velehory, pout) tvo2oo/o.

Prodnfaktory, kter nejvce ovlivuj osdlen:

Vzdlenost od moskho pobe. Polovina lidstva je soustedna na zemvzdlenm mn ne 2oo km od pobe, Nadmosk qika. 60 o/o obyvatelstvaije v nadmosk vcedo 2o0 m. n. m. Podnebn podmnky. Vtina obywatelstva je v mrnch a teplch podnebnch psech.

Socioekonomick faktory, kter nejvce ovlivuj osdlen, se v5'vjely postupn: V mnulosti, kdy bylo nejvznamnjm hospodskm oborem zemdlst' byly nejvce osdleny oblasti s kvalitnmi pdami a s vhodnmi klimaticlrylrni pomry.

A 93

ZEMPIS V KoSTcE
ob1asti tby a Zpracovn nerostnch V obdob rozkvtu prmys1u byly nejvce surovin. Ve dvactm stolet se stal hlalrnm initelem pi rozmsovnobywatelstva proces urbanizace (pomovn oby'vatelstva a krajny) - obyvatelstvo se sousteuje ve mstech - charakteristick je vznik ve1kch aglomerac.

v osdleny

Dleitm ukazatelem rozmstn oby'vatelstva je hustota zalidnn, t. j. pomr potu obyvatel k tozloze ob;ivanho zem.Pi uvntohoto statistickho ukazatele je nutno respektovat pravid1a o srormatelnosti poror,rtvanch jednotek (Nelze nap. srormvat hustotu zalidnn ma1ch a vellch stt).

Rozliuje se hustota zidnn k celkov roz|oze sledovanho zema specifick hustota zidnn - t. j. poet ob1nratel na jednotku orn, zemdlsk, nebo zastavn pdy.
HI,A\n\[ SESKUPEN

7.L.5.L

oBYvATELsTvA

Pblin 4/5 obyvatelstva svta ijnavchodn polokouli, kde jsou nejlidnatj zem svta naa Indie a ada dch zem s velkm potem obyvatelstva nap. Indonsie a P:kistn.

1994
1 2
Ulna
Indie

20L5
1209

3 4 6 7 B 9 ].o
5

USA
Indonse
iJTAZLLLC

| I 919t2 26r | 3 195t4 14716

na
Indie

1264

USA
Indonsie

r44r I | 309t

2
3

r59t

2521

5
7

Pkistn
Braz|ie Nigrie Banglad

Rusko Pkistn Japonsko Banglad

Nigrie

r37l

L25l 8 ll8 | I

109 I lo

Rusko Japonsko

210t6 19I | 7 L75I B L42t 9

126 I iO
1994)

236t

4
5

2o5o Indie 1640 1606 na Pkistn 3B2 349 USA Nigrie 339 Indonsie 3 r 9 264 Brazie Banglad239 I94 Etiopie 164 Zair

Tab' 10 Nej|idnatj zem svta (v mil'; projekce osN'

Na Zemi se vytvoilo 8 hlavnch seskupen obyvatelstva, v nich iji 2/3 svtov populace. Tyto extrmn hust zalidnn oblasti jsou intenzivn'u1.trvan krajiny. Prmrn hustota zalidnn v tchto oblastech se pohybuje od 20O do 60o obyv./ 1 km", rnisty a 2 dolcha deltch. i ooo- t 5OO obyv. / I km . obyvatelstvo se zde hromad pedevm v nch
HI.ATflY SESKUPEN oBYVATELSTVA: L) Zern qchodn Asie - vchodn a severovchodn na,Japonsk ostrovy - pedevm ostrov Hon Korejsk5l poioostrov. a 2) Zern jini a jihoqchodn A^sie - Indie, Banglad' z sti Pkistn a Indonsie. 3) Prmyslovstty zpadni Evropy - Bene1ux, Velk Britnie (stedoanglick oblast), Francie (Pask pnev a severofrancouzsk oblast), Nmecko (oblast Pora doln Poqin). 4) Severovchod USA a jihochod Kanady - na pelomu 19. a 20. stolet se zde lytvoila nejprmysiovjst Ameriky. Toto zemvdza rycttJ rst potu obyvatelstva si1nmu pisthovalectv z Evropy. 5) Jihozpad USA - stt Kalifornie _ uzemi mezi msty San F.rancisco - San Diego. 6) Jihowchodn pobeBrazlie a oblast La Platy _ uzern na dolnm toku ek Paran a Uruguay. 7) oblast dolnho toku eky Nil a nilsk delty - nejvt seskupen oby'vate1stva v Afrce. 8) Jihoychod Austrlie - stty Viktorie a Nov Jini Wales.
:c ^'

SocIoEKoNoMlcK GEoGRAFIE

7.2 Stla
jednotek (dom} SdIa isou zkladnmi centty Iidsk aktivity. Sdlem tozumme seskupen sdelnch V sd|ech se na vetn- hospodskch obiekt a dopravnch zazen utitmvymezenm zem. sousted'uje vtin unkcspoiench s ivotem lovka. Sdlo ie mstem koncenttace hospodsk innosti a ubytovn ohyvatelstva.

. zkonitosti Studiem sde| se zabugeograick vdn obor geograie sde|. Geograie sdel studuie geogtaie tozmstn a prostorov zv|tnosti sdel. Studium sde| bv asto spoiovno se studiem obyvatelstva (geograie osd|en).

7.2.L vvo..l sopr..

Existence iovka je spojena s jeho bydlenm. NejniVyvojovy stupe sdel pedstar,'uj prodn sdeln3ednot\y (;estye, skryena stromech apod.). Pokrokem byly jednoduch um1 stavby - primitirmi r'17s" budovan z prodnch materil (z kamene, hlny, rkosu, deva apod.). obydl tohoto typu odpovdaj zpsobu ivota obyvatelstva zabvajcho se sbrem ptoat, iovem zvte, rybstvm, pastevectvm a v mal me i obdlvnm pdy' Lid v poamkch usedlho zpsobu ivota zaaLi budovat stl sdla venkovskho osdlen. mstskho typu jsou doloena od neolitu - byla to spr'v.n a kultovn centra, kter Sdlit pro s1ouila bhem valelako toit obyvatele okolnho zem.Nejstarmsta vznikla Pednho chodu _ nap. Jericho - kultorrn, mocensk v ne,Indii, Egypt v oblasti a obchodn centrum (hradby msta prochzej z 8. tisciletp. n. 1.).
Ve starm ecku vznikamsta ve vhodnch dopra',rnch a obchodnch polohch - nap. pod horskmi prsmyky, p brodech ek, v mstech, kde byla vhodn pstavitapod. Vznamnou roli pio vinikmcst sehrJy v jin a zpadn Ewop vojensk tbory mslch vojk. Pi vzniku mst se mnohdy spojovy funkce mstsk i zemdlsk _ v mstech velkho seskupen zemdlc se zaa\y sousteovat nezemdlsk innosti, kter pozdji pevldly' a vzniklo msto, kter potlailo svj venkovsl pvod.

Sdla jsou vraznou slokou ivotnho prosted' Sdelnpomry kadho sttu jsou ukazatelem jeho hospodsk a technick rovn.

7.2.2 RoZDLEN spBI,

Existuj sdla pechodn ob;ivan a sdla tnral. 1) sDI,A PEcHoDN onvex Pechodn oban sdia jsou budovna v hospodsky okrajoch znch - dl Se na
dva tyPY:

oblastech nebo koo\mm pastevcm ve stepnch a polopoutnchoblastech. b) Modern pechodn obvan sdla - penosn montovan stavby vzkumnch pracovnk v polrnch krajch - nap. meteorologick a hydrologick stanice V Severnm Rusku a Kanad.

a) Jednoduch pechodn ob;van sdta - slou nap. lovcm nre v rormkovch

2) SDI,A TRVAL Trval sdla se rozdluj na venkovsk a mstsk. A) Venkovsk sdla

Samoty, osady a vesnice tvo venkovsk sdla. Existuje mnoho qivojovch typ a forem venkovslch sdel.
Zk1'adn typy venkovskch sdel: a) Venkovsk sdla rozptlen (samotov osdien) Tento zpsob osdlenpevauje v Severn Americe, Jini Americe a v Austrlii.

^.

ZEMPIS V KoSTcE b) Venkovsk sdla skupinov (skupinov osdlen) Tento zpsob osdlenpevauje v Ewop, Africe a Asii. Bxistuje ada vyjimek, nap. atlantsk pobei USA m skupinov osdlennaopak samotov sdla jsou ast v Jihoafrick republice a v Ewop ve Skandinvii a na Bretaskm poloostrov ve Francii. Venkovsk sdla jsou spojena se zpsobem hospodaen na pd' a tm
pozemky i s rozdlenm pozemk. U rozptlenho osdlen byla pda rozdlena na vt a pro skupinov osdlenje typckrozdlen pdy na menzemdlsk pozemky.

Venkovsk sdla maj rznformy pdorys.Na formu pdorysu mlyvliv ternnpomry, hustota sdel, druh hospodaen i dvody obrann. asQrn typem skupinovch venkovskch sdel jsou sdla silninho a nvesnho typu.

Charakter venkovslch sdel bylvrazn pozmnn vzestupem populace v 19. a 20' stolet. Historick tvary pdorysu zstaly zaclnovny jen u sdel, kter stagnovala' nebo upadala. Rozvjejc venkovsk sdla maj v souasnosti komplikovan pdose ulic vedoucch k eleznnistanici rys' kte je charakterizovrt vstavbou dalch nebo k nov vzniklmu prmyslovmu objektu apod. Vznikvenkovskch sdel je spojen vtinou se zemdlskou innost(rolnictvm a pastevectvm). Men st venkovslch sdel vzniklanazI<Lad nezemdlslqch innost nap. tby surovin, rybolor,rr, nebo lovu koeinovzsreapod. V souasndob se t,ytvej nov funkce venkovslch sdel, nap. funkce obytn (sdla v zzern mst, jejich obyvatel dojdj zapraci mimo bydlit)' funkce rekrean (venkovsk sdla sloucjako rekreanoblast pro obyvatele mst), nebo funkce dopravn (venkovsk sdla v oblasti doprar'rrch uzl nebo na hlavnch doprarrnch tazich' jejich obyvatel se podIejna doprarm obsluze).
je poet venkovskho obyvatelstva vy' poet obyvatel mst. Ve vtin romojone vch zernAfrilcy a jihovchodn Asie se podl venkovskho obyvatelstva pohybuje mezi

V souasndob jetvtina lidstva stle ije na venkov. V celosvtovm mtku

60-80
%.

Venkovsk obywatelstvo ije ve vtm souladu s prodou ne obyvatelstvo mst' Venkovsk sdla v zzern mst ztrcej v souasndob svj pvodncharakter, jejich obyvatel pebraj mstsl zpsob ivota. Nejrychleji probh tato zmna ve vysplch zernch, Rozvoj dopravy, telekomunikac, zkracujcse dostupnost center obchodu, slueb a kultury i zamstnanost v sekundrnm a tercirnm sektoru - to vesniuje tradinrozdlymezi mstem avenkovem. Civilizace lidstva se stv civilizac mstskou.
B)

Mstsk sdiajsou historicl1y mladmtypem osdlenne sdla venkovsk' Ikdy nkter msta vzr:jkla ji ve starovku (Rm' Athny), vtina jich m historicl zI<Lad ve stedovkrr. U nktech mst je znrn datum jejich vzniku _ sdlo, kter panormk povilna msto udlenm mstslch prv. Mstsk prva nap. umoovala vytvoit mcstsk ope'rnn, mt vlastn samosprvu, cechy apod. Msta se vydlila z venkovskho osdieni S rozvojem Smny, obchodu a emesel. odlienimstslch a venkovslch siel je sloit a rnnoz autofr vol rznukazatele. Nejastji bv msto definovno jako sdlo s uritm minimilnm mnostvm ob5ruatel (nap. 5ooo), s uritm podlem zamstnanch mimo zemdlstv (nap. 60-75 o/o), charakterem zstavby a podlem vcepatrovch dom. Jedin znak, nap. velikost sdla, nestapro zaazendo kategorie mst. Nap. v Japonsku je doln hranice potu obyvatel msta 5o0o0 a na Severu Skandinvie jsou sdla s nkolika sty obyvatelji povaovna za msta. Msta lze klasifikovat podle rtvnc}:r hledisek, nap. podle ekonomicky aktimho obyvatelstva' Tak jsou klasifikovna sdla jako prmyslov' obchodn, dopra'.rn, vysokokolsk, lzesk, administratilrn, vojensk atd. Sdla |ze tak klasifikovat podle ad. ministrati'vn sprmho postaven. Pro hlavn msta stt se uv oznaenmetropole.

Mstsk sdla

A vo

SOCIOEKONOMICKA GEOGRAFIE
Z celosvtovho hlediska se nejvtsdla pedstavuj jako svtov metropole - centra hospodst nadsttnho a celosvtovho vznamu. Velk msta hospodslcy vysplch zetni se odliujod velkch mst rozvojovch zern pesvoj strukturou' hospodsky ,.ysplych zemch tvo mstsk jdro tz:r. city, kde je city pev1aj funkce sprvn, obchodn a kulturn nad funkc obnou. (Ve dne po ednchhodinch vtinazamstnanc lidnno, v noenh hodinch se vyliduje je odjddo svch domov _ zn bydlen v pedmstskch twtch.)Jdro msta sti ob"klopeno znarntbydlen, znarrri prmyslu a skladovho hospodstv a vechny msta jsou propojeny doprarrnmi liniemi rznhodu. mn Msta v romojoch zemch jsou 'v^nitn vce rozdLn, Mstsk jdra jsou men, luxusn a doprarrn systmy asto neexistuj. Centra mst obklopuj obn sdlit rlizn kva1ity u. .o",hl chudinsk tvrti' Na okraji mstskch center a v obytnch sdlitch jsou velk trit.Sd'la mstskho typu jsou centry koncentrace nejinnjch

ekonomickch innost.

?.*.S PROCES URBATIIZ:C.E

Rst celkovho potu apodlu obyvatel jicchve mstech je charakteristiclm rysem souasnindustrin spolenosti. Doctzi k procesu formovn a rozvoje mstskho zpsobu {vota, rstu lohy mst ve wvoji spolenosti a pronikn mstskch pnlk do prostoru celho osdlen- tento proces se naz,vurbanizace (pom. ovn). NejcharakteristitjmZnakem urban izace je r,ysok koncentrace obyvatelstva do mst a jejich okol. Roste pliv obywatelstva z venkova do mst, zvyuje se kyvadlov pohyb obyvatelstva z venkova a mch mst do mst velkch za praci, kulturou, vzdlnm atd.

Zem Singapur Gibraltar Vatikn Monako Belgie Kuvajt Velk Britnie San Marino lzrael Island

Stupe urbanizace v
lOO
1OO

o/o

1oo
1OO

97 96 92
9O

90 90
1995)

Tab, 11 Stupe urbanizace ve vybranch zemch (v r,

Zaatkern 19. stolet Iave mstech pouh 3 o/o obyvatelstva svta, V roce 1900 ji L3o/o' V roce 195O tm 30 o/o,V roce 1970 39 %o. Proces urbanizace bude pokraovat podle odhad tak, e V roce 2025 bude itve mstech asi 6o %o obyvatelstva svta. Znanrozd11y urbanzanhoprocesu jsou rr.'ezirtv,nrni zemmi i mezi jednotlivmi svtadly. Nejmenstupe urbanizace je vAsii aAfrice, nejvt je v Severn Americe av zpadn Ewop. Msta p1n mnoho dleitch funkc' Krom funkce obytn jsou centry prmyslu, obchodu, slueb, doprar,y, administratir,y, kulturnho rozvoje. Vysok tempo urbanizace a s tm souvisejcnrit potu obyvatel pin tak adu probim(kriminalita, drogy, nadmrn zatni ivotnho prosted exhalty, hlukem, komunlnmi odpady atd.).
Negativn jely, kter urbanizanproces s sebou pin,mus lid eit mnohdy na mezinrodn ror,rri _ jedn se o otzky spolenpro ce1 iidstvo. Znakern souasnurbanzace je vznik velkomst, t. j. mst s vce ne 1O0 oo0 obywateli. Ve velkomstech se sousteuj vznamn hospodsk, administratir,n a obslun funkce' V oblastech, kde se vvej:uzk hospodskvztahy mezi centrem a jeho zzemim, vznikaj aglomerace _ intenzvrturbanizovan :uzer:rr s mstskou zstavbou kolem vznamnho cntra (center). Aglomerovan zemje propojeno s centrem (centry) intenzirmmi hospodskmi vztahy, hustou osobn i nkladn dopravou.
,,t7'

ZEMPIS V KoSTcE

2
3 5
r)

Aglomerace Tkj (Tokio) So Paulo New York Mxico

7 8 9
10

stt Japonsko Brazlie USA Mexiko Shanghai (anghaj) na Mumba (Bombaj) Indie USA Los Angeles Argentina Buenos Aires Korejsk r. Soul na Beijing (Pekin$
v roce 1992

obyv.
25772
19235
f

Aglomerace
Tkj

6158

L5276
14053 12322 11853

II753
11589 t 1433

Japonsko 289oo Brazlie 25ooo So 244oo Mumb (Bombaj) Indie 2]'7oo Shanghai (anghaj) na Nigrie 211oo Laglos 18ooo Mexiko Mxico 18ooo na Beijing (Pekin$ 17600 Banglad Dhka I72OO USA New York Jakarta {Djakarta) Indonsie l72oo
v roce 2O1O

(Tokio) Parrlo

stt

obyv.

Tab. 12 Nejvtmstsk aglomerace (poet obyv. v tiscch;odhad oSN)

Propojenm nkolika aglomerac podl hla''rrrch dopra'"rrch tah se sd1y mezi nimi vznkaj konurbace (soumst). Konurbace se stvaj centrem hospodskho' politickho a kulturnho Vyvoje jednotlivch stt i celch kontinent, nap. nmeck konurbace Por (Duisburg, Essen, Bochum, Dortmund}. Yzjemnm srstnm aglomerac a konurbac vznLkaji rozsll urbanizovan zemi zvan megalopole, nap. na Severochod USA oblast od Bostonu, pes New York, Philadelphii, Baltimore, Washington a po Norfolk, nebo na zpad USA _ od San Diega pes Los Angeles a po San Francisco a v Japonsku vchodn pobeostrova Hon.

i--r fl2000 2010.

obr.

52

Vvoj hlavnch os koncentrace osdlenv Evrop' osy vytvoen do roku., 1. 1960, 2' 1980, 3. 2000, 4, 2010, 5. Nejvznamnj aglomerace Evropy

98 ^'

SOCIOEKONOM ICK oroGRAFIE

7

Sdla pln funkci obnou a Sousteuj se v nich innosti sekundrnho, tercirnho a kvaitarnho sektoru' Vechny to innosti jsou pedevmve vtchsdlech t. j. ve jeho vybavenosti. Mezi mstem a jeho mstech. ;6ad msto m sv zzrcrni vyuvajc zzernirndochz k neustlmu toku |ii, zbo, energi a informac. Mstajsou Se Svm

.2.4 sopr,nsysrn,rr

zzemmpropojena dostediv (dojdka do kol, obchod, zaprac apod.) a odstediv (vyjdka".n.n'i a specilnmi innostmi). Vztah mezi mstem ajeho zzernm tvo funkn propojen celek. Mezi jednotlivmi msty a ostatnmi sdly v uritoblasti vznikaj vztahy podzenosti a nadazenosti _ ocllz k dovostnmu, neboli hierarchickmu uspodn sdel podle vznamu (ec, herarchte = stupntcehodnot),IIierarchicky uspodan soubor sdel v danm rlgionu tvo sdlensystm. Studium sdel a sdelnch systmpinmnostv poznatk o yvatelstrrr, hospodstv a o vztazch mezi spolenost a prodou v konkrtnch zemch.
ZnaJost sdeln regionlnch systm m aktivitch v danm :uzerni, rznjch

vell praktick vznarn pi rozhodovn o

nej-

7.3

Sutou hospodstu

Systm svtovho hospodstvse vytvoilvzjemnm popoienmnrodnch ekonomik iednotlivch zem svta postednictvm mezi nro dnch i nte grac.

(Svtov hospodstv reaguje na kadou zmnu v nrodnch hospodstvch jednotlivch zem a naopak zptn jsou jednotliv nrodn ekonomky ovlivovny svtovm hospodstvm).

Zkladnmi pedpoklady rozvoje svtovho hospodstv jsou svtov ekonomick organizace, svtov trhy a finance, rneziltrodn dlba prce. Rozdlen svta na bohaty ,,Sever.. a chud ,'Jl,,obr hlubok kontrast v souasnm
mezinrodnm spoleenstvmezi ekonomicky rozvinutmi stty a rozvojov'rni zemmi. K ,,Severu.. t. j. k ekonomicky rozvinutm sttm se obvykle ad UsA, Kanada, vechny ze1p11 Evropy, Rusko, Japonsko, Austrlie, Nov Z|and a tak Jihoafrick republika

alzrael. K ',Jihu.. se ad zern Asie (mimo |ztael' Japonsko, asijsk Rusko), Afriky (s wjimkou Jihoafrick republiky), Latinsk Ameriky' Polynsie, Melansie a Mikronsie.

Z geograftckho hlediska pojmy ,,Sever.. a ,,Jih.. nejsou pesn, protoeAustr]ie' Nov ZIand a Jihoafrick republika jsou na jin polokouli, ale v ekonomick literatue a ve sdlovacch pouvaj a ujaly se. prostedcch se tyto pojmy bn o/o rozlohy ob;van soue, 22 o/o ,,Sever.. - ekonomicky rozvinut svt zahrnuje asi 38 lidstva a tm asi 85 o/o svtovho prmyslovhopotencirlu. ,,Jih.. - rozvojov svt pedstavuje pibtin 620/o obvan soue, a 78o/o lidstva, e pouze 15olo prmyslovhopotencilu.
V souasndob doclnrz,k diferenciaci,,Jihu... Najedn stran je ,'Jih..tvoen nejmn rozunutmi zemmi (tzv. tvrtm svtem)' z nich vtina lei v Africe na jih od Sahary. Na stran druh jsou nov industrializovan zernjihovchodn Asie, tzv. draci, nebo tygi' k nim pat nap. Jini Korea, Taiwan, Singapur a v posledn dob i Thajsko a Malajsie _ ,,nov industrializovan zern druh generace..'

Ve svtovm hospodstv se vymezuj svtov hospodsk centra tzt, jtrov oblasti a okrajov oblasti zvan periferie. V jdroch oblastech se sousteuje hospodsk moc,

A
uv

ZEMPIS V KoSrcE
obyvatelstvo jepevn ve velkomstech, je zde hust dopra'rn sa intenzirrn pemsovn osob i nklad. V periferich bwaj mn pzniv podmnky pro ivot lid, tyto oblasti b1ivaj mn zalidnn a pevldaj zde dosud tradinformy hospodaen.

Hospodskou spnostnrodnch ekonomik lze mit pomoc hrubho nrodnho produktu.

Hrub nrodn produkt (HNP) je souhrn hodnot rrytvoench nrodnm kapitlem danho sttu (doma i v zahrani)v prbhu jednoho roku.
Vehrubho nrodnho produktu v pepotu na jednoho obyvatele charakterizuje rove hospodstv dan zem'

Poet zem

HNP (mil.
1165 1635

59 Stedn nizlr (696-2785 $) 69 Stedn \yso\ (2786-8625 $) 42 Vysol (8626 $ a vce] 39

Velmi nzt (do 695

$)

$)

obyv.

(mil.)
1099

HNP/obyv.
380
1490

($)

3094 498

2|53
19304

4320 23150

2o9

2427

526

834

4390

Tab. 13 Hrub nrodn produkt (HNP) na jednoho obyvatete V roce 1993 (v USD)

Z e tn

.*T,""

*,

HNP/IbJT;
*

Zem
1

(mit. Us

HNP

I 2

$)

HNP,/I obyv.
23560
23SSO

Monako vcarsko 254066 14233 3926668

osl

Sl

O00

Nmecko

r9o2995 34L2O f83530 3B72o I2Bg235 213435

*

36410 35850
314SO
*

12 Kuvajt 13 Rakousko L4 Spoj. arab. emir 15 Francie 16 Betgie L7 Andorra 18 Nizozemsko 19 Kanada 20 Itlie

3 Lucembursko 4 Japonsko 5 6 7 8 9 Lichtentejnsko Dnsko Norsko

ZBI2O 22470

30 27o

22560 2I21O

137610 II3527 216294 6387686 6236

26510 26340 24a3o 24750 25620

2l

ISO

vdsko USA 10 Island

316404 5Z4AB4 I l3498o

2OZLO

206T0 19620

Tab,

14

20 zem s nejvym hrubm nrodnm produktem na 1 obyu, v r. 1993 (Zem jsou seazeny pod|e ktesajcho HNP na 1 obyv.)' rsb oznaen hvzdikou (-) jsou
1991

1992

daje z

r.

1993 nebyly k dispozici'

let

esk republika mla v nzt HNP /1 obyv.).

r. 1993 HNP 28.l92 mil. USD a HNP/1 obyv'

2730 USD (stedn

svrov HosPoDAsTv Tvo TI TYPY EKoNoMII(Y:

agrrn, industriln a postindustriln.
1) Agrrn typ ekonomiky Agrrn typ ekonomiEy pevldai na celm svt ped nstupem prmyslov revoluce. Kad zerr' vyrbla pouze to, co Sama potebovala - takov hospodstv se naqv saj i-]!

SOCIOEKONOMICKA GEOGRAFIE

mozsobitelsk - naturln. Hospodstv jednotlivch stsvta se vyvjelo oddlen, trhu ioha trhu byla minimln' Teprve zmosk objevy umonily postupn rozen z loklnho a regionlnho mtka na mtko celosvtov. V souasnosti pracuje v zemdlstv asi 45 0/o ekonomicky aktirrnho obyvatelstva Zern.
V rozvojovch zemch psobv zemdlsk vrob tm 60 zernchje podl j et vy.
0/o

populace, v nejzaostejch

2) Industriln typ ekonomiky Industriln typ vroby, charakteristicl vedoucm postavenm prmyslu a stavebnictv
ve struktue hrubho domcho produktu i zamstnanosti se vytvoil v druh polovin 19. stol. a v pnm polovin 20. stol. v Ewop, Severn Americe, Japonsku, Austrlii a v baIm SSSR.

3) Postindustriln typ ekonomiky

S prohlubovnmvdeckotechnickho pokroku sezaaJve druh polovin 20. stol. formovat postindustriln typ ekonomiky' kteq je charakteristic\ rychlm rstem nevrobn sfry, zejrnna slueb. V tomto obdob se rozvjejvdecky nronobory vroby, narst loha vzdln, vzkumu a vvoje.

V mnoha zemch je v nevrobn sfe zamstnno vce ne1o o/o zarnstnanc. Pnrn msto pat USA - kde v hrubm domcm produktu pipad na nevrobn sfru vice ne 65 o/o. Kanadu, Austrlii aj. Tak Podobn ukazatele charakterizuj Velkou Britnii' vdsko, v nkteqch rozvojoch zemch doshla zamstnanost v nevrobn sfe vysok rorm. Jde o stty, kter Zazrrannenalry vrazn posun v sociln ekonomickm rozvoji - nap' Argentina , Braz|ie, Mexiko, JnKorea, tak o zernvyvejici ropu, kter se sty centry finanninnosti a podnikatelskho servisu - nap. Saudsk Arbie, Kuvajt, ppadn o zem, kter se speciizovaly na cestorm ruch - nap. na Bahamch je spjato se sfrou slueb a ao o/o zarnstrlanch obyvatel.

Souasnsvtov hospodstv m prmyslov-zemdlsk charakter. Vrmci materiln vroby si prmysl nadle zachovvvedouc postaven. Podlzemdlstv postupn kles pedevmvlivem ekonomicky rozvinutchtrnch ekonomik, kde vdeckotechnicl pokrok vede k rstu produktivity prce, snenzamstnanosti a tak k formovn agrrn prmyslovho komplexu. Nkter zemdlsk obory se zmnily v prmyslov - nap. vroba kombinovanch krmiv, chov brojler atd. To odpovd postindustrilnmu typu ekonomilry. Ve vtin rozvojoch zem vak ste jet pevld agrrn typ ekonomiky s vellm podlem naturln vroby.

7.4 Zemdlstu
Zemd|stvzajiujevivu obyvate|stva a podukuie suloviny po p]mysl. Zemdlsk vroba, slo. vrobu. ka socioekonomick sry'se ]ozdluie na dv zkladnodvtv- na ostlinnou a ivoinou

rybolov a lesnictv

K tmto zkladnm odvtvm zemdlsk vroby se pileujdv samostatn odvtv -

Studiem zkonitost a zvltnost zemndietenciace zemdlsk vroby' rozmstnm zemdlstv, se zabv geograie zemd|stv. vdn obor socioekonomick geograie.

101

'

ZEMP|S V KOSTCE

'4.L RozMstNzBnaolsx vnogy Rozmstn zemdlsk r4roby je ovlivovno prodnmi a socioekonomickmi

7

faktory. Prodn faktory rmcov vymezuj oblast' kde je mon pstovat konkrtn uitkov plodiny a kde Ize zavst chov uritch hospodskch nr1at, Socioekonomick faktory rozhoduj o tom, kde se budou to podmnky vyuvat.
1)

Prodnfaktory psobc rozmstn zemdlsk r4roby: na

D Pdaje pro zemdlst hla'"rrmvrobnmprostedkem. Mastnosti pdy ovlivujvelikost dosahovan zemdlsk produkce, Z hlediska zemdlsk qroby se pda rozliuje na pdu zemdlskou a ornou. Zemdlsk pda zahrnuje plochy orn pdy, luk, pastvin a pozemky pod tzv. vceletmi kulturami (vinice, chmelnice, sady, p|ante)' Orn pda zahrnuje pozemky obdIvan v rmci pravidelnho stdn vtinou jednoletch kultur.

Oblast
Austr1ie Ocenie Severn Amerika

Nezemdl. pda

Zernd|.

pda
61

pda
6 6
T2

orn

Trval kultury
I

Pastviny
54 50
1A

39 43 74 66 56 64 54 64

57 26 34

o
I

Jin Amerka
Ewropa

28

44
36 46 36
1994)

25 o
16 10

t6
29
2B

Afrika
Asie
Svt

2
I

25

Tab. 15 Podl zemdlsk pdy v % (v r.

Pdndruhy urujvhodnost pdy pro uritkultury a pdntypy podmiuj kvalitu pdy. pdyjsou ernozem vyskytujcse ve stepnch oblastech. Urodnost pdy nen Nejrodnj zvis\ pouze na pdnmtypu' ale tak na zpsobu obdlvn pozemk.

kter zabiraji asi 4 o/o z celkov rozlohy zemsk soue) a tak svaitost ternu, kter omezuje zerndlskou produkci na plodiny , jejich pstovn nezvyuje erozi pdy. V horskch oblastech Asie se ve svaitm ternu buduj terasov pole pro pstovn re.

Georelif ovlivuje zemdlsk vyuiti pdy jednak nadmoskou kou(tm 90 o/o hodnoty zemdlsk r,1roby se r,yprodukuje v oblastech do nadmoslch vek300 m,

Bxpozice relifu hraje dleitou roli ve vych nadmoskch qfkch a vtch zempisnch kch.Svahy piwcen ke Slunci pijmajvce slunenhozaen,

tr

Podneb psobprostednictvm teploty a vodnch srek na rozmstn zemdlsk Vyroby. Rostlinn organismy maj rozdlnnroky na uritmnostv tepla, kter potebuj ke svmu rstu. Jejich pstovn je mon jen v obiasti vymezen uritou teplotn hranic' (Tato hranice se uplatuje ve dvoj rovin - ve vztahu k zempisn ce nadmosk a vce). V zemdlsk praxi to znamen, e efektir'n pstovn uitkov rost1iny je mon jedin v oblasti vymezen touto hranic'
Mnostv srekvytv monosti pro zemdlskou innost. Voda rozpoutnerostn ltky v pd, kter rostliny pijmajkoenovm systmem. Mnostv srek ve spojen s tepiotou a vlhkost vzduchu ''ytv rozdlnmonosti pro zemdlskou robu, a tm i faktick
142

^.

SOCIOEKONOMICKA GEOGRAFIE
rozmStn zemdlskch kultur. Arel vyrnezen teplotn hranic byv tvoen uritm mnostvm podoblast s rozdlnmi srkovmi pomry. 1)o skutenosti diferencuj vrobn strukturu zemdlsk vroby.
2)

na Socioekonomick faktory psobc rozmstn zemdlsk qroby:

myslov vyroby. Spoteba ovlivuje strukturu a rozmstn zemdlsk vyroby. Y zzerni mst a v urbanizovanch oblastech se zemdlstv zamuje na produkty, kter podlhajrychle zkze a kter jsou nronna dopravu (zelenina, kvtiny, mlko' vejce apod.) _ rom1j se pmstsk zemdlstv. Pmstsk zemdlst zejmna zahradnictv a zelinstv je pkladem intenzivnho zpsobu hospodaen' kte se vyznauje pomrn znanou potebou ldskprce a kte vyaduje znaninvestice. Intenzirrn zpsob hospodaen se uplatuje na mch plochch v hust osdlench oblastech.

u Trh (Spoteba). Rozvoj spoteby je podmnn rstem mst a zvyovnm nrok pr-

Naproti tomu v dce osdlench oblastech, kde zemdlci mohou vyuivat k pstovn plodn i cho'u'u dobytka rozshlch ploch pi minimlnch vkladech prce je extenzivn zpsob hospodaen (nap' prrijnoblasti v Kanad a USA). Spoteba psobna rozmstn zemdlstv i v mezinrodnm mtku. Zpotku se tento vliv projevoval u produkt, kter mly okraj ov vznarr' z hlediska potravinov funkce, e bhem 19. a20. stolet se rozilna tropick ovoce, pochutiny, zdL<7adni potraviny i technick plodiny. Pkladem je vytvoen dleich dodavatelslch oblast bavlny, vlny, masa, kr,y atd. Vlivem rostouc a zemn sousteovan spoteby se stle vce oddluj spotebitelsk oblasti od dodavatelskch.

n Doprava - psobna rozmstnzemdlsk qroby v mezioblastnm i mezinrodnm

mtku. Yznarn doprar,y ovlivuje biologiclq charakter zemdlslch produkt, kter pepravou nesmj ztratit potravinovou, nebo prmyslovou hodnotu.

Doprava umouje ronroj trn produkce, oddlen produkncha spotebitels[ch oblast, zemnspeciizaci a dlbu prce ve vnitrosttnm i mezinrodnm mtku. Z ekonomickho i geogrickho hlediska doprava umonila na jedn stran qrobn koncentraci a na stran druh prostoror1 rozptyl. Modernizace doprar,y s r,yuitm novodob technologie spolurozhodova o vytvoen produkncha dodavatelslch oblast v mstech, kde prodn potencil nemohl b1it do t doby vylit - nap. pouiti chladrensk technilry v nmon doprav podntilo rozvoj dobytkstv v Jin Americe, pstovn bann ve Stedn Americe apod.
tr Pracovn

mnostv pracormch sil ve vztahu k rozmstn zemdlsk qiroby pouze v oblastech, kde dosud dominuje naturln qiroba' Y zerndlst vysplch stt se sniuj nroky na ivou prci' Relatirrn nedostatek pracorrnch sil, zejmna kvifikovanch, je pro tyto zem zpravidla stimulem pro d modernizaci zemdlsk qroby.

losti. V souasndob m znanrr

sly mly

relati'urr znan vznarn pi rozmstn zemdlsk vyroby v minu-

7.4.2 TYPY INZI\IY

\TE

S\IETE

V jednotlivch oblastech svta existuj ri;a;n spotebitelsk nvylry ve uv obyvatelstva. obyvatelstva je ovlivovn hla'yn prodnmi podmnkami, ale tak Pevazujci p vy tradic a nboensKrm smlenm.

103

^.

ZEMPIS V KoSTCE

\r

obr.

53

Typy vivy ve svt

Hla.i'rri zdroje

wiw Penin
Typy

energie tuky

Hla'''n zdroje blkovin

|lovzi, vepov, skopov maso, qirobky mln

2' Zpad'ohrndustns$ 3. Stedomosko-pedoasijsk

4. Ancls\i

1. Ewopsiq'(charakt. pro vtinu rysplch zem)

penice, brambory' cukr, maso, ivoin rostlinn i

penice, proso. irok. jemen, e

a rostlinn

hrch, okaa jin lutniny

hovzi a skopov (i vepov) maso, lutniny

penice' kukuice, jemen, ivoin penice' kukuce, jemen, brambory

tuky

5' Brazils\

lutniny
hovzimaso, lutniny
hovzi maso, lutniny

e, cukr 6. Jihoamerick rrrritrozemsl penice, kukufrce, maniok

penice, kukuice,

Rov 7' Benglsko-myanmarslq7 8. Vchodoasijsl poben 9. Jihonsl lo' Malajsko-indonsl

1

rye e, penice
e, kukuice, e, kukuice,

hrch

jin iutniny

batty batty

ryby' sja
vepov maso, ryby, sja, arady ryby. a jin lutniny,
'sja

Karibsko-panams\ i:::;'. jin lutniny e, kukuce, banriny, jamy, maniok, "'* Kukuin 12. Mexicko-guatemalsk kukuice lutniny 13' Venezuelsko-guyansl kukuce, penice, brambory hovz maso, lutniny 14. Vchodoafric\i kukurice. proso, irok hrch. okaa jin'Iutniny Prosn-irokov |5, Zpadn a centrlrr rick e, jamy, bat, hrch a jin lutniny'arady ffiil-:'i"*kukuce, 16. Zerni p Indickm ocenu poso' irok,e,maniok, kokos. oechy ryby, lutniny. arady 17. Severonsl proso, irok, penice,kukuce, brambory vepov a skopov maso, sja,
1'

araidy

ostatn 18. Mongolsko.tibetsk

2o.

jemen

I9. Tichoocensl ostro."rri maniok, jamy, taro, banny, kokos. oechy ryby, vepov maso Arktic\i polrn _ poben ivoin tuky, penice ryby, maso divolch zvat

mln q7rob$, skopov a ko maso

104

w ?.4.$ srtov zpuolsrrl{' vnone

Z
ce|kov rozlohy

SOCIOEKONOMICKA GEOGRAFIE

plochy. Svtov zemdlstv zamstnv vce ne 1,1 mld. osob. (Ve vysplch zemch asi 20 s rozvinutou trn ekonomikou asi 23 mil. osob, v zemch balho Sovtskho SVztZu v rozvojomi1. osob, v transformujcch se ekonomikch vchodn Evropy asi 12 mil. osob a

pevniny L4g,2 mil. km2 vyuiv lidstvo pro zemdlstv asi 36

o/o

vch zemch vetn nyvce ne I mld. osob). V rozvinutch zemch s trnekonomikou dominuje v zemdlsk qrob trni agroprmyslow komplex a rozvojov zem se vyznauj velkm podlem naturln qroby. e;vysi rvn dshlo zemdlstv rozvinutch trnch ekonomik v postindustrilnm stadi iozvoje nap. v USA, Nmecku, VeIk Britnii, Francii a ltlii, kde se zformovalagroprmysloq komplex, kte zahrnuje: D Prmysl dodvajcqrobn prostedky pro zemdlstv. D Mastn zemdlskou qrobu. dopravu, skladovn, zpracovn a odbyt zemlskch surovin f] odvtv zajiujc a potravin. V zemch s rozvinutou trn ekonomikou je vysok stupe mechanizace a chemizace zemdlstv. c Stupe mechanizace zemdistv charakterizuje podl mechanizovanch prac na celkovm objemu zemdlskch innost.(V praxi se pouv ukazatel r,ybavenosti mechanizanmiprostedky v pepotu na hektar orn pdy). o Vysok rve chemizace zemdlstv charakterizuje pedevmNizozemsko, Belgii, Nmecko a Japonsko. (Aplikace prmyslovch hnojiv zajiujea 40 7o prstkuvrtosu vyuivni prmyslovch hnojiv bylo zk1adnch zemdlstch plodin). Nejvyho v rozvinutch sttech dosaeno v 6o._7o. letech. Pozdji se spoteba prmyslovch hnojiv stabilizovala. V souasndob roste poptvka po ekologicky istprodukci.
orn pda, sady a vinice
ZE.M.E,

poet ha na I traktor

vyuitmin.
hnojiv kg/ha

Vnosy zrnin

orn pda' sady a vinice

Z.E.M'E

tlha

poet ha na

vyuitmin.
hnojiv kg/ha

I traktor

Vnosy zrnin t/ha z'5

4,7

Japonsko Nizozemsko Nmecko Belgie Itlie Francie Polsko Britnie

3 5 5 7 ro 1.2 13 \4

380 780 42o 57O L7o 300 225 360

5,4 6,7

5'6 5'8 3'8 5'9

3,2
6

panlsko usA Kanada Rumunsko Rusko Maarsko Austrlie

31 33 63 65 84 105 12o

18o 105 50 13O )'2O 37o 30

2'5
2,6

I,8
5,2

1'5

Tab, 16 tJkazatele intenzifikace zemdlstv vybranch zem (zatek 90.

let)

Podle rovn produktivity prce zaujm vedouc postaven zemdlstv Severn Ameriky ped Austrli a Novm Z|andem. po nich nsleduj zellzpadni Ewopy.

A MoDERIiI:

zEMDLsTv RozvoJovcrr zr;nlti sE lBNNA DvA sEKToRY - TRADIN

V tradinmsektoru zemdlstv psobv Latinsk Americe asi loo mil. 1id, v Africe 280 mil., v Asii asi 7oO mil' Vtinouse jedn o drobn hospodst, ve kterych Se nepouv mechanizace ani hnojiv. Pstuj se v nich obr,ykle obilniny, lutniny a krobnat hlizy' Rozenoje rov hospodstv (r'ypalovn les).
105
,

ZEMPIS V KoSTCE

Modern sektor zemdlstv pedstavuj hlavn velk dobe organizovan plantn hospodrstv r,yuvajcstroje, minern hnojiva a uml zav|aovni, B,vaj zce

V rozvojovch zemch se obdlv s pomoc tanho dobytka v prmru I/2, s pomoc traktor I/4 a run I/4 orn pdy. Prmrn svtov hektarov vnosy zrrjn in2,5 t/ha, v Asii 2,6 t, v JiniAmerice 2 t,
v Africe I,2 t (v tropick Africe jsou hospodstv sklzejc pouze o, 1 t/ha).

specializovan (monokultury), zamen na zahranintrhy.

Yrazern pemn v zemdlstv rozvojovch zelrr v 60. a 70. letech byla tzv. ,,Ze|en revoltlce.., kter zahrnovala ti sloky: I) Zavd'n novch druh plodin V Mexiku (vlasti ,,Ze|en revoluce..) v 60. letech umonilo zaveden nov odrdy penice Zvyitvnosy z o,B t/ha na 2'5_3 t/ha. V Indii vzrostly vnosy zavedenm novch odrd penicez o,8 t/ha na I,5 t/lna' Na Filipnch zavedenm nov odrdy rychle dozrvajici e se umonily tyi sklizn do roka. 2) Umt zavlaovni Zvltni pozornost byla vnovna rozen umle zavlaovanch ploch a zkvalitnni zvlah. Uhrnn rozloha zavlaovanch pioch v ronrojovch zemich inI3O mil. ha. 3) Aplikace modern techniky a chemie Zavadn modern agrotechniky (zemdlsk stroje' hnojiva, lechtnosiva atd.)je nro. n na finannprostedky, kter rozvojovm zemmmnohdy chyb' V,raznjinezavadni zemdlskch stroj se prosadila chemizace zemdlstv. ta"i ..,".oti plodin ped nstupem ,,Ze\en revoluce.. niili na polch a \ /3 rody. Po nstupu ,,Ze\enrevoluc., se na pole vydv kadoron B0 mil. tun minerlnch hnojiv a 2 rni|. tun jedovatch chemikli. Nadmrn aplikace chemikli m negati\Tl nsledky' (Podle odhad z Bo-.Iet umralo v rozvojoch zemch na otravu pesticidy a insekticidy a 1o.ooo lid ron). V souasndob se usiluje o aplikaci mechanick a biologick formy boje proti kdcm _ clem je zajistit ekologicky istpotraviny' Dky ,,Ze|elt revoluci.. se nap. Indie, Pkistn, Thajsko, Indonsie, naa nkter dalzem staly v produkci obilnin sobstanmi samozsobiteli.

RosTLINx rrx'one
oblast pvodu Cna
Indie

7.4.3.L

Rostliny
proso,-irok (kaolian$, jemen' pohanka, sja' ns$yam fiam), edkev' hoice, tomel (churma, kaki), oliva, skoice, aj, morue re'baL<\an' okurka, mangormk, citronk, pomerano'rnk,cukrovttina, bavlnk, sezam yam fiam), bannomk, kokosormk, chlebomk, pepormik ern, muktolrrk

Zadni Indie

hrch' oka,mrkev, cibule kuchysk' esnek, konopi, meruka, broskvo, jablo, hrue, mandlovnk, rva vinn, oek Pedn Ase penice, ito, jemen, oves, len, mk, re, meloun, tykev, mrkev, brukev, smokvo, marhank grantoq', jablo, hrue, slivo teovit, tee, vie, mandlormk, katano.r,'rrk,rva vinn, meruka, tomel (churma' kaki) Stedomo penice, oves' hrch, len, hoice, oliva, epa, brukev epk, burkev, ze|, petre|, ed'kev, cibule kuchysk, mirk (celer)' kopr' kmn' levandule, mta Etiopie penice, jemen, irok, hrch, sezam' skoec, kvomk, hoice, esnek kuchys\i Jin Medko kukuice, fazole, tykev, batatormk' paprika, bavlnk, slunenice, papja melounov' avokado, raje, kakaor,'rrk Jin Amerika (Peru' brambor, raje, ykev, bavlnk, tabk, ananaso'urek, maniok, podzemnice olejn Ekvdor, Bolvie) Chile BtazLe- Paraguay
brambor, jahodnk zahradn maniok, podzemnice olejn, kakaormk, ananasovnk, kauukovnk
rosttin

StednAse

Tab' 17 Pitvod kulturnch

SoCloEKoNoM IcK GEoGRAFIE

kolem rostlinn qroby je pstovn plodin (kultur). Plodiny jsou vyuvny trojm zpsobem - jako potraviny nezbytn pro lidskou r4ivu, jako krmiva pro wivu hospoarstyctr zviat ;"to suroviny pro zpracovatelsk prmysl. Nkter plodiny se daj vyuivat ke vem tem elm. Rostlinn qroba zahrnuje hlavn pstovn obilnin, luskovin, olejnin, okopanin' pdnch a technickch rostlin, ovocnstv, vinastv, chmelastv, zelinstv a lukastv. Jdnotliv odvtv se znan tizpsobem pstovn (totechnikou) i r,yuitm konench
produkt.
? "4.3.1"

1 obilmr{stv

obitniny pstovan pro krobnat obilky sloujako potravina (mouka, kroupy, vtolry)' k qrob sladu a kiobu i jako jadrn krmivo. obilniny kryj vce ne polovinu prmrn ener$etick spoteby svtov populace. obiininy tze dlouhodob skladovat a efektivn pepravovat' obilnstv vysplch stt je
nejvce nej1pe mechanizovno ze vechodvtv zemdlsk vroby. Osevy obilnin zaujrnaji o/o, v Rusku, tm polovirrrr obdIvanch ploch (ve Velk Britnii, Francii, Itli 50-60 o/o), o/o Polsku, Maarsku, Japonsku 60_65 7o, v Nmecku asi 70 a ve Vietnamu piblin80

Dominuje penice (222 mI' ha), kukuice (l80 mil. ha)

ae

(148 mil. ha)'

obilninou Nejrozenj

vern ps pstovn penice zahrnuje uzeml Severn Ameriky, Evropy, Ruska, severnho Kazachstnu, jihozpadni, jini a vchodn Asie. (Hlavn oblasti pstovn jsou ve stepnch oblastech, kter maj dostaten mnostv srek - kolem 500 mm ron). Jini penin ps tvo ti oddlen arely - v Argentin, Jin Africe a Austriii. Sklize penicena Zerni je roz|oena do celho roku _ v zimnch mscchse sklzna jina v letnch mscchna severn polokouli.
Hlar,.rr oblasti

kter se pstuje hlavn v severnm mrnmpsu, e tak v tropech. Se-

je penice,

Svt 565 na1o2 usA 67

t

Zern mil.

kg/ha
2550 3330 2650

Zetn mil. t Indie 56 Rusko 46 Francie 33

r'
1992)

kg/ha
2390
19OO

6400

Tab. 18 Sklize penice (v

Svt 528 188 na Indie 1Og

Zem mil.

kg/ha
3560 58oo 2630

Zetn

mil.

kg/ha
4350 27oo 3330

Indonsie 48
Banglad28

Vietnam 22
1992)

Tab' 19 Sk|ize re (v r,

pstovn kukuice se pimykaj k oblastem pstovn penice.

Tm polovinu svtov produkce kukuice dodv kukuin ps USA (Corn Belt) rozkldajc se mezi Vellryrni jezery a soutokem Mississippi a Missouri. Pstovn e se orientuje na oblasti monzunovho klimatu - pedevim v tropech a suba tropech jn,jihovchodn vcho-dn Asie' (Re potebuje ke svmu rstu teplo a vlhko). Nejvtosevn plochy re jsou v Cn, Indii a Indonsii.
NejvLmiproducenty obilnin jsou na.USA. lndie a Rusko. (Tyto sLLy'"yproclukuj zhruba polovinu svtov sklizn obilovin). Mezi velk producenty obilnin pat Francie, Kanada, Ukraiina' indonsie a Brazl|e.

'j7

^,

ZEMPIS V KoSTCE

obilniny Penice Re

mil.t Hlavn producenti 528 Cna, USA, Indie, Rusko, Francie, 535

Kukuice 57o Jemen 161 irok (Sorgum) 61 Proso 26 oves 34 ito 23 Celkem 1951

Kanada, Ukraiina, Turecko, Kazachstn, Pkistn' Nmecko, Austrlie na'Indie, Indonsie, Banglad,Vietnam, Thajsko, Myanmar, Japonsko, Brazile USA, na,Brazilie, Mexiko, Francie, Argentina Rusko, Nmecko, USA, Kanada, Britnie, Francie USA, Indie' Nigrie Indie, USA, na Rusko, Nmecko, Austrlie, Polsko Rusko, Polsko, Nmecko
r.

Tab. 20 Producenti hlavnch obi|nin (v

1994)

sl<fizench obilnin slou vlidstva _ 45 o/o tvo krmivo pro dobytek. Na svtov trhy pichz kadoron 90-io0 mil. t penice, 60_70 mii' t kukuice a 10- 15 mil. t rye. 55
o/o

Hlarmmi exportry penicea kukuice jsou Spojen stty, Kanada, Francie, Austrlie aArgentina (Samotn Spojen stty se podlejna svtovm exportu peniceI/2 akukuce vce ne I /2).
Mezi hlalrn dovozce obilnin pat nap. Esrpt a BrazIie' Nejvtmdovozcem obil (hlarrn penice)jeRusko. 7"4"3. 1.2 Pstovm ostatnc}r potra"*rrsk*h pl*eir:,

K potravinrskm plodinm se ad olejniny, hlznat rostliny, suroviny k wtob cukru, pochutiny, zeleninaaovoce. Meziolejninyseadsja, slunenice, bavlnk, epkaolejn, podzemnice olejn, len, olivormk, pma kokosov, palma olejn atd. Svtov produkce olejnach SemenV roce 1990 inila 22o rni|. t, z toho sjovch bob 100 mil. t, bavlnkovch semen 35 mil. t' eplcy 25 mil. t, slunenice20, mil. t, podzemnice olejn 20 mil. t, kopry 5 mil. t. olejniny zajiuj zhruba 2/3 svtovspoteby tuk. Sja - pochz z iny' je jednou z nejstarchpstovanch rostlin. (Sjov boby obsahuj 33-50 % blkovin a 17_25 % tuk). Pouiv se jako potravina (olej, mouka), blkovinn krmivo. Nejvt producenti jsou USA, Brazlie a Argentina. Slunenice _ pochz ze Severn Ameriky. Hlarmmi producenty semen jsou Rusko, Ukrajina a zernjin Ewopy.

Bavlnkovsemeno - nejvtsklize;e v nc,Indii a Pkistnu' epka olejn _ se nejvce pstuje v Cn, Indii a Kanad. Podzemnice olejn - pochz z Braz1|ie. Semena podzemnice olejn, nran bursk oky, obsahuj 40-60 7o oieje. Podzemnice olejn se nejvce pstuje v subtropech a tropech jin a vchodn Asie. Nejvt producenti jsou Indie. na USA. a olivovnk - je olejninou subtropickho psu. Hla''ryr pstitelskou oblast je ewopsk Stedomo - panlsko, Itlie a Recko. Kokosov palma _ pochazi z tropiclch ostrov Tichho ocenu. Usuenendosperm kokosovch oech zvan kopra obsahuje a 70 0/o oleje. Hlarrnmi producenty kopry jsou
F.ilipny a Indonsie.

]i,l

SOCIOEKONOMICKA GEOGRAFIE

olejn pma _ pochzi ze zpadn Arilcy. Palmov olej se ziskv lisovnm duiny plod. Nejvtmi producenty jader palmy olejn jsou Malajsie a Indonsie.
H|iznat rostliny - tvo rznorodou skupinu rostlin, jejiclth|zy, nebo dunat keny se vywvajijako potravina, krmivo i k vrob krobua lihu. Nejrozenj hlznatou rostlinou jsou brambory, kter pochzej z Jin Ameriky (oblast

And). Svtov osevn oblast brambor inasi 18 mil. ha' Svtov produkce inila V roce 1992 268,5 mil. t. Nejvtmiproducenty jsou na,Rusko a Polsko. V produkci na obyvatele r,ynik Polsko a Blorusko. V tropickm a subtropickm psu se pstuj bat' maniok a jamy, kter jsou v tchto oblastech zkladnmi potravinami' Hiarrnmi kulturami, kter poskytuj suroviny pro vrobu cukru, jsou cukrov ttina a epa cukrov'

Cukrov ttina - je star kulturn rostlina pochzejcizBengIska. Klade r,ysok nroky na teplo' (Hranici pstovn tvo na Severu 33" s. .a na jihu 30" j. ')Nejvce Se pstuje v subtropech a tropech Asie, Severn a Jin Ameriky. Vznamnmi producenty jsou Indie, Kuba aBraz|e, epa cukrov _ se pstuje v mrnmpodnebnm psu Ewopy (Francie, Nmecko), Severn Ameriky (USA) a Asie (na). Yznarnnmi producenty jsou Ukrajina, Francie a Rusko' Ovoce a zelenina - tyto plodiny nemaj velkou virmou hodnotu, obsahuj vak vitamny a nerostn soli - jsou dleitou slokou sprtm vyivy. hrnn trn produkce ovoce inasi 3OO mil. tun. Nejvtvznam maj druhy, kter dobe snej skladovn a pepravu. Ve svtovm obchodu S ovocem dominuj citrusy, banny a jablka.

Citrusy se pstuj hla''rr v subtropech. Hla'rn pstitelsk zem jsou Brazlie, USA a na. Vznamnou pstitelskou oblast je Stedomo (panlsko,Itlie)'
Banny se pstuj v tropech' Nejvtproduknoblast je Latinsk Amerika (3/4 svtovho
vyvozu).

Jablka jsou nejrozenjm ovocem mrnhopsu' Vinn rva subtropickm mrnm psu (3 / 4 sl<7tzench hrozn slou k q1irob vna). Hlarrn produknoblast je Stedomo (Itlie, Francie).
se pstuje v

podmnkami. Zelenina Se ad ke kvalitativn nejdleitjm slokm potravy pro svj obsah biologiclry innchltek. V teplejchoblastech mrnhopodneb a v subtropech je vznarnn pstovn rajat (USA, ina) a v chladnjchoblastech dominuje pstovn zel (na'Rusko).

Zelinstv - pat k nejintenzivnjmodvtvm rostlinn qiroby. Trnprodukce zeleniny se sousteuje do pmstskch oblast a do oblast s vhodnmi pdami a klimaticbmi

Pochutiny - plodiny s nepatrnou vivnou hodnotou, ale s raznou chut a vn.Jsou pedmtem svtovho obchodu, jeho objem stle roste. Nejvznamnjmi pochutinamijsou aj, kva a kakao.

"j - pochzi z LolzurrovAsie' kde se 'uyprodukuji a/5 svtov sklizn. Ron se vypstuje asi 2,5 mil. tun aje. V 19. stolet zaaly vznikat ajovplante v Indii, na Cejlonu a V Keni. Nejvtspoteba aje je v nc nejvt a spoteba v pepotu na obyvatle je ve Velk
Britnii.

109

ZEMPIS

Kva _ pochz;i z Etiopsk vysoiny fie pojmenovna podle etiopsk provincie Kafa)' V 18. stolet se zaala pstovat v JnAmerice. Nejvznamnj produknoblast jsou nhorn roviny v Brazil|I a Kolumbii. Latinsk Amerika dodv as 2/3 svtov sklizn kw. Ron se'vypstuje asi 6 mil. t kvy.

KOSTCE

Kakao _ pochzi ze Stedn Amerilcy. V t9' stolet bylry za\oeny kakao.rrnkov plante v Africe pi Guinejskm zIvu, Nejvtmiproducenty kakaoqch bob jsou Cte Ivoire, BrazIie a Ghana. Ron se vypstuj e 2,5 mil' t kakaovch bob.
dovozci Nejvtm vwozcem aje je Indie, kvy Brazlie a kakaa Cte Ivoire' Nejvtmi jsou Spojen stty, ewopsk zern a Japonsko. pochutin

7.4.3.1.3 Pstovn nepotravinskch plodin

Do skupiny nepotravinskch plodin se ad textiln kultur5r, kauukovnka tabk.
Nejdleitjkulturou poslqr[ujcprodn textiln surovinu je bavlnk' kte pokv poteb vech textilnch vken.
L

/2

osevy bavlnku zabrajpblin 35 mil. ha. Hla'v-n pstitelsk oblasti jsou na severn polopevlnv suchch subtropech' Svtov prokouli rnezt 20" a 40" severn zempisn kypeshla ].8 ml. tun. Nejvtproduknoblastje vchodnAsie. Tit pstodukce bavlny vn je v n(podl eky Jang-c'-tiangu na dolnm toku Chuang-che) na druhm mst je pstitelsk oblast na jihovchod USA a v Mexiku. Nejkvalitnj je dlouhovlkn bavlna pstovan v Egrpt. Na mezinrodn trh pichz 5-6 mil. tun bavlny (hla'rn stedovlkn). Nejvtmivvozci bavlnyjsou USA, Uzbekistn a na.Nejvtmi dovozci bavlnyjsou asijsk zernJaponsko, Twan, Jini Korea a evropsk zern Itlie, Nmecko, Francie.

Prodnkauuk - se vyslq1tuje ve v(latexu) kauukodrnch rostlin, z nch nejvznamnj je kauuko''rnkbrazilsk, kte pocl;.zi z ro'urrkovch prales povod Arnazonlry. Kauuko''nkse pstuje hlavn v zemch jihovchodnia jinAsie. Nejvtmiproducenty

a exportry prodnho kauuku jsou Malajsie, Indonsie a Thajsko. Svtov produkce prodnho kauuku inasi 5,5 mil. tun.
Tabk _ pochz'i z Jin Ameriky. Svtov sklize tabkovch list dostrla B mil. tun (3o % producentem tabku je na_ ped USA produkce pinu;i na mezinrodn trh). Nejvtm a Indi. V poslednm desetilet vzrst produkce i spoteba tabkovch vyrobk v rozvojoch
zemch.

7.4.3.2 rvorN vnone

ivoinvroba - odvM zemdlsk vroby navazujicna produkci rostlinn qfooby. ivoiprodrrkty n roba zhodnocuje zdroje rostlinn wroby jejich petvenm v ivoin (maso, tuk, mlko, vejce, kte, pe)_ zajiujeivllobyrvatelstvablkovinami ivoinho pvodu a souasn dodv i suroviny pro nkter odvtv zptacovatelskho prmyslu. od(chlvsk hnj' kejda' drbetrus) zptn ovlivuj intenzitu rostlinn pady zivonvyroby qiroby. Pomrn malo se vyuivtan sly zvat (s qjimkou nejmn rozvinuch oblast).

qroby se vyjaduje mnostvm urithorryrobenho produktu na Intenzita ivoin jednotku plochy zemdlsk nebo orn pdy.
ivoinvroba je zemn rozenj ostatn zemdlsk obory _ rom1j se od obvodu ne polrnch oblast a po ekvatoriln znu. Celosvtov chov domcch zviat se v 90. letech odhaduje na 4 mld. kus a drbee na 13 mld. kus. Nejrychleji se rozuyi chov drbee, vzrlist tak podl skotu a prasat' Yrazn poklesl podl tanl:o dobytka.
110

^'

SOCIOEKONOM ICK GEoGRAFIE

vroby 7.4.3.2.1 Typy ivoin Rozliujse extenzivn a intenzivn typy ivoinvroby. Rozdly mezi tmito typyjsou
relatir,n - pracovn a jin nklady kotsajpodle obor a mstnchpodmnek.
1)

vnogy ExTENzIvN rrpy rvorx

K extenzilrnm typm adme koor,rr a polokoo'v-n chov, tzv. transhumanci a modern extenzivn chov. a) Koovn chov - je charakteristick pro aridn (such) oblasti Afrilqr, jhozpadn a centr]n Asie. Nomdi (koormci) s rodinami provzej stda po trasch urovanchroz(oeSpecinm pasMrtrnezimsty s vodnmi zdroji vhodnmi k budovn doasnch sdli. m koormicM chovatel sob v subarktickm pSy v eurasijslch tundrch' fick rysy b) Polokoovn chov - se rozvinu1ve stedn Asii av zpadn Cn. od koormho chovu trn, e pasti doprovzejc stda vytvej zrovei uritou zsobu krmiv na se li obdob zimy nebo sucha a buduj prstekypro dobytek. c) Transhumance {Lat' trans humum = za hranicemi obdLduanch p tj. pravideln seznn pesuny dobytka (po e\eznici nebo nkladnmi automobily) mezi ninnmi a horslmi pastvinami - jsou astou formou chovu v nkteqch stedomosich oblastech Ewopy. Podobn typ se lyslqrtuje tak v Latinsk Americe (v Andch). d) Modern extenzivn chov - se rozvjna prricha horslch pastvinch USA (hovz dobytek), v savanch Austrlie (ovce), na pampch v Latinsk Americe (hovz dobek a ovce), na kvalitnch pastvinch Novho Z|andu (ovce) a tak v JinAfrice - vesms hodn daleko od h1avnch oblast spoteby. Zpad USA se specializuje na chov mladho skotu - na konci letn sezny se dobytek pesunuje do blzkosti spoteby, kde se dokrmuje na farmch. Pracorm nklady na jednotku prstku jsou nzk_ pro. duktivita prce je ''ysok'

2) INTENZIVI\I typy

K intenzivnm typm ivoin roby adme r,ydojny chov alpskho typu, intenzirrn

vnony rvoIrv

stjoqi chov a modern stjoqi chov. a) vvojov chov alpskho typu - se rozvinul v alpslch zemch. Tento chov je charakterizovn tm, e dobytek je v 1t vyhnn na alpsk louky (subalpnskho a alpnskho psma s velmi kvalitn pastvou), kde se o dobytek staraj pasti' kte souasn dojen. V zim je dobytek ustjen v podhorskch oblastech. zajiuj b) Intenzivn strl chov - jako doplkov odvtv rostlinn ''oby je asty v zemch stedn a jihochodn Ewopy. Do konce 18. stolet zemdlci r,yuvi oserm plochy hlatrn k pstoviin obilnin' Dobytek Se pouze psl, sta'"y dobytka byIy nvk. Zatazeni objemnch krmiv do osermch postup vedlo k rstu std a k prosazovn stjovho chovu' c) Modern stjoq chov nadazen rostlinn vrob se rozvinui v oblastech intenzimivoin roby _v zpadn a severn Ewop i v mnoha sttech USA. Modern stjov chov je nejintenzir,'rrj chol,'n systm s vysokou produktivitou. Pi tomto chovu se db o zdra. produkt dodvanch na trh. v chovanchm1at a tak o vysokou kvitu ivoinch
Buvoli

"4.3.2.2 ehov donrcch zvat a drbee

Svtadily, zem
Svt

Evropa (bez R.) Rusko Asie Afrika Sev. Amerika Jin Amerika Austrlie
+

(bez Ruska)

oc.

Skot Prasata I2Aa724 9e+O5 138640 2e+O5 48900 28600 437344 5e+O5 192180 21080 163354 93056 275656 49846 4910 34049

Ovce

Kozy

Kon
c.' l c

r4a79a 1086661 153 138736 140 4to7a 143860 403662 3200 208845 I 17529 1436 94454 182758 -

Ze+U5 74944 228t9 1007

15670 2622 4e+05

be+UJ

5282 2500
17954 +I3 72744 74493 430

Drbe osli Velbloudi MuIi r2930 43772 18831 t4952 276 1538 931 10 623 20 5006 6124 6294 21595 13815 , r394 998 13408 3707 2207 3703 I 190 4lO5 345i 879
1

Tab. 21 Stavy domcch zviat (tisce ks)

a drbee(miliony ks)

v r.

1994

i11

^,

ZEMPIS Chov skotu Celkov stavy skotu v

90
o/o

V KoSTCE

r' 1994 doshly tm I'3 mld. kus. Chov skotu zabezpeuje pes svtov spoteby mlka a vce ne 30 o/o rilS (krom ryb). Nejvt chov skotu je v Indii (1/6 svtovch stav skotu), ale hinduistick nboenst zakazuje zabjethovzidobek' a proto tam pevldaj neproduktim pestrl a nemocnnfiata, kter jsou zdrojem mnoha problm.
Nklady na krmiva tvoL /2 qdajmodernho chovu. Dostatek a',rnachkrmiv vv pedpoklady pro qidojn chov. Na suchch pastvinch je chov zamen na maso a mlko nebo pouze na maso. Ve vysplch sttech baj hla'v-n koncentrace ob5rvatelstva lemovny znarni pmstskho zemdlstv s qidojnm chovem' kte zajiuje dodvky erstvho mlka. oblasti qdojnho chovu vzdIen od hlarrnch soustedn spotebitel se zamuj na vrobu msla, Syr, suenhoa kondenzovanho mlka'

Chov skotu pro mlko je charakteristicl pro hust osdlenoblasti Ewopy a Severn Ameriky. Chov pro maso a mlko je typic\i pro oblasti mrnhopodnebnho psu s intenzirrnm zemdlstvm a chov pro maso me bt relativn extenzi'v.n, nap. v Argentin nebo relativn intenzivnl nap. v USA. Hlarrnmi exportry hovzho a telecho masa jsou Austrlie, Nmecko, Francie a Nov
ZLan.

Hlar,nmi exportry ivhodobka jsou Brazlie' Argentina a Mexiko.

Chov prasat Celkem Se na svt chov tm 9oO mil. kus prasat. Chov prasat zajiujeskoro 2/5 svtov spoteby masa (krom ryb). Chov prasat je velice produktirrn obor ivoin vroby. je snadn aklimatizace zv1at, jejich veravost, relatirrn mal spoteba Charakteristick krmiv a rychl produkce. Prasata se chovaj pedevmv oblastech s mrnm i chladnjm podnebm, kde jsou dostatenzdroje vydatnch krmiv (kukuice, epy, brambor). Velk st chovu se sousteuje v prmyslovch sttech. Chov prasat nen rozvinut v muslimslch zernch (B|izIr vchod' Stedn vchod a ada africlch zem1). Muslimsk nboenstv zakazuje poivni vepovho masa' Nejvt chov prasat je v ine (ina m asi 45 o/o celosvtovch stav). Hla''rn exportivepovho masa: Nizozemsko, Belgie, Dnsko, Kanada.
Hla'un exporti ivho dobytka: na, Nizozemsko, Kanada.

Chov ovc Celkem Se na svt chov tm 1, t mld. ovc. (Do roku 196o byl chov ovc nejpoetnjm chovem domcch m1at),
Vce ne I/4 clrovu se specializuje na vlnu (hlavn v zemch se suchm klimatem). Jemnovlnn plemena se chovaj v oblastech polopoutnchpastn, pedevmv Austrlii, polojemnovlnn a masn plemena jsou rozenav oblastech s vlhmklimatem. V oblastech pmoslch s vlhlm podnebm se nejlpe da qdojnm plemenm. Chov ovc je relativn nejextenzi'rnjm oborem ivoin vroby _nevyaduje mnoho lidsk prce a m skromn nroky na kvalitu pce'

1/5 celosvtovch stav ovc se sousteduje v Austrlii a na Novm ZIand:u. Vysoce produkti'vn australsk chov se specializuje najakostn vlnu. Postih ovc probh po cel rok' Prmrn ronprodukce vlny od jedn ovce (austrskho chovu) dosahuje 5 kg.
Tepl a vlhk podneb Novho ZIand:u vytv pedpoklady pro chov polojemnovlnnch a masnch plemen. Hla'rn exporti ovvlny: Austrlie, Nov Z|and, Argentina. Hlavn vrvozc vho dobka: Austrlie a Turecko.
112

^'

SOCIOEKONOMICKA GEOGRAFIE Chov drbee Chov drbee dodv obyvatelstvu kvalitn maso, vejce a tak pe. V rozvojovch zemch zatirn pevldaj drobn primitilrn choly s minimln produktivitou' Modern chov drbee ve vysplch zemch se stv industrializovanm oborem. Prmyslov forma chovu a pechod na koncentrovan krmiva zmenuje zvislost na ostatnch zemdlskch odvtvch. Modern drbenictvse orientuje na oblasti s nejvt spotebou produkce (drbehomasa a vajec) nklady na provoz drtlbes\ich kombint. Pevnou st nebo na msto s nejmenmi chovan drbee tvo slepice. Vysokou rove maj pedevm chovy v Severn Americe a v Ewop. V produkci drbehomasa dominuj USA (1/4 svtov qroby).

Hlam exoorti drbehomasa: USA, F.rancie, Nizozemsko.

Svtadly' zem
USA Kanada Francie
Nmecko

Skot

Prasata Buvoli

Ovce

Kozy

Kon
3860 425

Drbe

Britnie
Ita-lie

Japonsko Australie Cesk republika na

lnole

Brazlie
Argentina

9600 100988 57504 691 12306 r 1200 * 70452 20112 13383 2360 15891 26044 29300 11735 7910 92 ro37o 7683 8200 *253124 4989 10621 2+732 2740 - 132609 196 2L73 4071 90906 402846 22416 111649 192980 I 1780 7a825 44809 151600 30450 1435 20500 . 50000 2200 20000 -

2009 2A 1055 88 1346 241 45 105990 rra347 12200 3408

r624
103

Osli Velbloudi Muli 5b_z

4

332
530 174 338 272
18

270

lol

25-13
10

139 160

30
2

20

324
oo

9960 990 5800 3369

3136 467 696 66

24

10886 1600 1370 90

373' 7520 _

5498 144 2090

1l

Tab' 22 Stavy domcch zvat (tisice ks) a drbee (miliony ks) ve vybranch zemch

v r.

1994

vroby razn pevldaj yspl stty' rove ivoin V produktivit a intenzit ivoin qiroby v Asii, Africe a Latinsk Americe je Zrrarlnizk {rozvojov zern dodvaj pouze 25 o/o svtov produkce hovzho masa a 14 o/o mlka).

Z hrnnprodukce masa pipad na hovz a telec maso 32 o/o, na vepov 39 o/o, na drbe 20 o/o a na ostatn druhy (skopov, kosk) 9 %' produkty dominuj ekonomicky rozvinut stty. V mezinrodnm obchodu s ivoinmi jsou mezi pednmi exportry tak rozvojov zem. Pouze v obchodu s ivm dobytkem

7.4.3.3 Rybolov
Ryby a rybn produkty tvo dleitou a v nkterch zemch podstatnou st potrar,y (nap. v Japonsku). Do rybolovu se zahrnuje jak 1ov a chov ryb, tak i lov ostatnch vodnch ivoich,tedy i moskch savc (velryb, vorva), krab, rak, humr, langust, stic atd. Hospodslvznam m asi 400 druh ryb - hlar,'rr st produkce pipad na 15-20 druh. Ped rokem 1960 v rybolovu dominovaly ryby sleovit a treskovit. Nsledkem peloven jejich podl poklesl a vzrostlo zastoupen mn hodnotnch druh (makrela, kapeln atd.). Zhruba7s-Bo o/o svtovho ulovku slou ke konzumaci,20_25o/oke zpracovn na mouku, ryb tuk a pro farmaceutick prmysl. Prmrn svtov ronspoteba ryb na jednoho obyvatele inl8 kg (v Japonsku dosahuje

60-70 kg).

A lt.:

ZEMPlS
Svtov ocen dodv vice ne 20
o/o

blkovin ipvodu. Nejproduktir,'rrj oblasti voinho svtovho ocenu zaujirrraj asi 17 o/o z jeho celkov rozlohy (tvoje hlarm moe elfov). 20o/o svtovho ocenu tvo oblasti mn nosn a 63 o/o oblasti mlo produktim. etfov moe, kde aktir,rr probh proces fotos1mtzy, kde dochz k akumulaci iv hmoty, jsou vznamnmi svtovmi loviti ryb.

KOSTCE

1900 4 1960 1938 2l | 1965 1950 35 | tgzo 1955 35 | LSZS

Tab'

4r I 1980

55 | 1985 90 69 | 1990 97 66 | rggS 101

72

23

Svtov tov ryb a moskch ivoich ve 20. stol. (v rnil. t)

Nejvtsvtov lovit ryb jsou v Tichm ocenu. (Severozpadn Pacifik, kde lov hlavn Japonsko, Rusko a naaJihovchodn Pacifik, kde lov hlarrn Peru a Chile). VAtlantskm ocenu jsou dv svtov lovit ryb (severovchodn Atlantik, kde lov hla'v-n ewopsk stty a severozpadn Atlantik, kde lov hlavn USA a Kanada). Ve sladkovodnm rybolovu dominuj zerrr vchodn, jihovchodn a jin Ase (na,Indonsie a Indie).

V osmdestch letech pijo

svtov spoleenstv opaten k obnov rybnho bohatstv. Podailo se zvtit zdroje lososovitch ryb na hlarrnch lovitchJaponska, USA a Ruska. Hlavn vv ozn adovozn oblast ryb a rybch qfoobk je Ewopa. Nejvznamnjmi dodavateli ryb a rybch qrobk do ewopskch zem jsou Norsko, Dnsko a Island'

Narst znarn akvakultury a marikultury (soustavy opaten umoujc regulovat

pirozen proces reprodukce ryb a vodnch ivoich_ r,ytvet ,,vodn farmy a plante..). Ve sladkovodnch ndrch jeznamn chov kapr, na mos$ch farmch aplantch se vedle ryb chovaj mkki, krabi, asy atd. Svtov produkce marikultury peshla 6 mil. tun' Svtov1 lov kytovc (vetryb a vorva) byl od r. 1949 Mezinrodn velrybskou komis omezovn, protoe stavy lqftovc se vrazn zmenovaly. V r. 1982 bylo vyhleno desetilet moratorium' kter bylo v r. 1993 prodloueno. Celkov poetvelryb se odhaduje na 8oo.00o a 1 milion.

7.4.3.4

Lesnictv
2 Lesy pokrvaj tm tetinu rozlohy kontinent - piblin 39 mil. km .Yznarnles nespovpouze vjejich hospodskm vyuit. Irsyjsou znamnm initelem klimaticlm, protoe zadruj srkovou vodu, zvyujvlhkost vzduchu, zmrujteplotn rczd1ly.I,esn stromy zperrnuj sqimi koenovmi systmy pdu, zabrauj SeSuVu hornin, brn vysouen pdy vch pskv suchch oblastech. Upra'v'rrj vlhkostn a vzniku pdneroze, zabranuj en ateplotnpomryvpd, doplujzdrojepodzemnchvod' Majivlaznourekreanfunkci. Jsou tak ivotnm prostedm pro lesn zv a ptactvo, krom deva poskytuj lidem i lesn plody.

Lesy se vyskytuj na vech kontinentech (krom Antarktidy). v Americe a Asii zabraj pes 30 o/o rozloYly, v Austrlii pouze 5 o/o. Za poslednch 3oo let se jejich rozsah zmenil na polovinu.

PsEcH: NBfifzNAlvINJLEsN oBIl\sTI sE sousTnpu.r vE DvoU xovcH 1) Severn lesn ps - se rozkld v mrnklimatick zn severn polokoule. Jeho roztoha inasi 2 mld. ha. Nejrozshlejlesn plochy jsou na zerni Ruska, Kanady a USA. Jehlnanyzabraj2/3 a listne I/3 zern.V Evrop roste asi 25o druh strom 1,3 ake. Prmrnronprstekdevinyna1hainvjehlinatchleschRuskaasi m3 les jsou prstky vy. a v USA 3,l m3 ' V psmu smench 2| Jini lesn ps - se rozkld v ekvatoriln a tropick klimatick zn, Tak jin lesn ps m rozlohu asi 2 mid. ha' Piblin 2/3 tropickch les pedsta''.uj lesy detn 11/1 l |

SoCIoEKoNoMICK GEoGRAFIE
nejvt plochu zaujmaj v Latinsk Americe. 97 o/o tropiclch les tvo listne' roste nev mrnm psu. tam 3-5 hsc druh strom a ke' Prstek deviny je znanvy' Do konce 80. let se jejich plocha Jet V roce 1960 zabraly tropick lesy l,6 mld. ha. zmenila na O,9 mld. ha (asi o 40 o/o). Pinoulikvidace les je stavba novch sdel, komunikac a pedevmarov zemdlstv. Likvidace les vede ke zmenovn tvorby volnho atmosfrickhokyslku a k posilovn ,,sklenkovhoefektu... V rozvinutch zernch obdob odlesovn probhLo ji v minulch stoletch. Pozdji se roz1o11a les stabi\izova\a, V souasndob je prstek deviny nap' v zpadn Evrop ne objem spoteby. vt Svtov tba deva je zamena pedevmna vrobu ezva a ste vzrst vznam chemickho zpracovn deva (vyroba celulzy a papru). kdy se snil podlpivovho deva, v ste se ietc ve svt (pedevm rozvojovch zemch) 40 o/o celkov produkce spuje.
Tba deva

Celkov tba deva vzrostla v obdob let 1965-1900 ze 2 na 3,5 mld. m3.
K hlavnm exportrmdeva pat Kanada' USA' Rusko a Skandinvsk zern' importrm deva pat evropK nejdIeitjm sk zem, Japonsko a USA.

Vroba eziva
5oo Svt 1OO USA 75 Rusko Kanada 60 Japonsko 30 Brazlie I8 18 Indie Nmecko 12 Francie l 1 Svdsko 1 1 7 F.insko

Z ostatnch lesnch zdroj (lesn plodiny, m)m vtvznam iov koeinovzve'Nejvtmi dodavateli koein jsou subpoirn a polrn kraje Starho i Novho svta.

m3 3404 Svt 496 USA 3o1 na 287 Indie 272 Brazilie 2o7 Rusko Indonsie r88 Kanada 778 Nigrie 118 vdsko 63 Majsie 53
mil.
Tab'

mil. m3

24

Tba deva a vroba eziva

(u

r.

1993)

7.5 Prmysl
Prmysl . sloka s0cioekonomick sry,je vedoucm odvtvm materiIn vroby.

Prmyslov vlroba tvo zklad zemnstruktury svtovho hospodstv. Na prmyslovou vrobu pipad asi 70 o/o z ceLkov materiln produkce. V prmyslu pracuje pes 350 milion lid. Prmyslov vroba svou hospodskou innostovlivuje v rozhodujcme produ a svmi negati'rnmi vli'"y zhoruje kvitu ivotnho prosted. Studiem rozmstnprmyslu, zemnstruktury prmyslov r4iroby, objektivnch zkonitost a speciickch zvltnost prmyslu se zabru geogrie prmyslu _ vdn obor socioekonomick geogrie.
Ptmyslovou rfrobu tvo ti zk|adn vrobn odvtv: tebnprmysl, uroba e|ektrick enegie a zpacovatelsk prmysl.

7,6.L RozMstlg PRt\,tYsLov vnogy

Rozmstn prmyslovvroby je ovlivovno souborem initel,kter souhrnn nazvrne lokalizan faktory. Lokalizanfaktory se dl na prodna socioekonomick.

1) Lokatizanfaktory prodnho charakteru (zdroje nerostnch surovin a paliv, voda' klimatick pomry, morfologie ternu atd.) tvo skutenosti, kter vznikly a existuj
ttc ^,

ZEMPlS V KoSTCE
nezvisle na lidsk spolenosti. Ve o'."J k rozmstnprmyslu se uptatuj jako podmnky rozmstn. Jejich vliv na rozmstnprmyslu relati'rn kles, pouze pro nkter odvtv prmyslu maj nadle urit znarrr, nap. determinuj rozmstn tebnho prmyslu. Vznamnm prodnm lokizanm faktorem jsou zdrojevody - zvlt pro hutnicM a chemicl prmysl. 2) Lokaliza,nifaktory socioekonomickho charalrteru (trh, praco'rn sla, doprava, vda, vojenskostrategick hlediska atd.) se projevuj ve vztahu k rozmstn prmyslu jako initeli jako podmnky rozmstn'Miv tchto lokalizanch faktor na rozmstn prmyslovvroby je u vtiny prmyslovch odvtv rozhodujc.

Struktura, objem, poloha a rozloha trhu vystupuje ve vztattu k rozmstn prmyslu jako initel spoteby.
i podmnka rozmstn'

Faktor pracovnch sil se ve vztahu k rozmstn prmyslovvroby

projer,'trje

jako initel

Lokalizace noqch prmyslovch obj ekt j e stle wznamnji ovtivovna me zinro dn dlbou prce a procesy ekonomick integrace. Do problematiky rozmstn prmyslov vroby zain ste ce zasahovat peo tvorbu a ochranu ivotnhoprosted'
Yznanrn initelem rozmstn, prmyslovvroby se stv vda. Vdeckozkumn komplexy pitahuj investice nronch obor a spolu s nimi se stvaj novou slokou zemn strukturymodern ekonomilry. Vdeckovzkumn komplexy tnr. ,,technologick parky,. zahrnuj laboratoe, vzkumn a vvojov zvody obor nronch na vdu a vzkum. TechnoIogick parky jsou budovny na specilnch pedem patin vybavench pozemcch obvykle v blzkosti univerzity' nebo vdeckovzkumnho centra. K nejznmj mtechnologic\m parkm pati nap. tZV. ,,Silikonov dol..u San Franciska, nabzi tanfordow .'.'iverzity, nebo ,,dofi Isaru.. nabzi Mnichovsk univerzity. Vyuivnim poznatk vdeckotechnickho pokroku se vytvej nov pedpoklady rozmstn prmyslov qiroby. Snenspoteby surovin a energie najednotku qfrobyvytv podmnky pro snaz zsobovn prmyslovch zvod tmito zdrojl' Modernizace dopravy pispv ke sniovn doprarrnch nklad. To veumouje umstit prmysl do dalch oblast.

Charakteristickm rysem pro rozmstnprmysluje jeho bodow (stediskorr) charakter. Zkladn jednotkou je prmyslov zvod,, kte se vyznauje adou vazeb a vztah se svm okolm. V procesu industrializace se prmyslovzvody seskupuj v prmyslov komplexy - zemn koncentrace zvyuje celkovou ekonomickou efektivnost, usnaduje rytminostvrobnchproces, sniuje dopra'v-n nldady a umouje racionlnvyuit mstnch materilnch zdroj a pracovnch sil. V zvislosti na prodnch a socioekonomiclch podmnkch se vytvoily prmyslovkomplery nabzi paliv, poppad jinch surovin ve spojen s materilov a energeticky nron. mi obory zpracovatelskho prmyslu - nap. komplexy kamenouhetn a metalurgick a komplexy hndouheln a energochemick. Novjjsouenergochemick -,p,a"oi,^jici dovenou ropu' nebo zetnni plyn. Komplexy strojrenskse vytvoily na zklad tradice a dostatku kvalifikovanch pra.
covnch sil.

Prmyslov komplexy v pstavech se rozvinuly na zklad dovozu surovin a paliv V souslosti s doprarrn funkc pstavu - v souasndob jsou vznamnmi stedisky energetickho a chemickho zpracovvn ropy. V zemch s bohatou prmyslovou tradic se'"ytvely prmyslovoblasti (rajony) hust sprmyslovch zvodti a prmyslor,ch komplex s dokonou dopravn infrastrukturou'

A tto

SocloEKoNoMICK GEoGRAFlE
NnrrrzNaun:r pnmrsr.ov onr,aslt svre: 1) Severovchod USA (zemrnez Velkmi jezery a pobem Atlantskho ocenu). 2) Zryarr Evropa (zemnps thnouc se ze stedn An$lie, pes stty Beneluxu, severn Francii, Por,Pon v Nmecku a vycarsko do severn Itlie). a 3) Japonsko (ostrovy Hon Kj).

7..2 tpnN pnnnysr,

Tebn prmysl je zkladnou prmyslovroby, tvo asi 8 o/o svtov prmyslov produkce (v rozvinutych trnch ekonomikch 4 o/o, v transformujcch se ekonomikch b1ivalch socialistickch Io o/o a v rozvojovch asi 15 o/o). Tebnprmysl je zvisl na nerostnch zdrojch. Tbu ovlivuj $eologick lonpodmnky nerostnch zdroj, objem zsob,jejich kvalita, dostupnost atd' Rozhodujcznarn pro rozvoj a rozmstn tby maj vak socioekonomick pedpoklady: poteby svtovho trhu, ceny, rove techniky a technologie tby' doprarm faktor, zdroje praco'u'rtch sil, zjmy zahraninchspolenost,ekologick problmy atd. Na zL<fad zvltnosttbya charakteru jejich rozmstn rozliujeme ti typy arel tebnhoprmyslu:
1) Arely pnevnho typu (pnve) _ jsou rozshl uzerni, kde se sousteuj takka souvisl loiska nerostnch surovin _ zejrnna eleznc}:r rud, uhl, ropy a zemnho plynu. loiska rud neeleznch kov, legovacch kov, 2) Are|y ohniskovho typu - men chemickch surovin a nerudnch zdroj. 3) Arely rozptlenho (disperznho) typu - mal loiska vzcnch a drahch kov a nktech nerostnch surovin (grafit, mastek, azbest)'

objemytbynerostnch surovinjsouvelicerozdln' Nejvtjetbauhli',ropy aeleznrudytchtosurovinsedobvcene]'rnLd.tun. ron. Knejmenmpatnap,tbaz\ata_svtov tbainasi2oootun zarok.Nerostnsurovinysenedobvajpouzenaperminch,velkzsoby e\eza, manganu ajinch surovin se nachzejtakvelezito-manganochkonkrecchna dn ocen. Vell znarn m podmosk tba ropy a zemnho plynu (K hla''nm podmoslm regionm tby pat Severn moe, Mexicl zfiv, Persl zIiv, Karibsk moe). Zhntba9oo/o vekertbynerostnchsurovintvoff 225druh:zpalivjdeoropu, piyn'utrl' uran,ztud ernchkovorudyeLezaachromu, znlneeleznchkovobauxit,rudymdn,olormatozinkov, nklov,cnov,wolframov,mobdenov, kobaltov,vanadov, titanov, zdrahch kov o platnovkor,y, zlato, stbro, z drahch kamen o diamanty, z chemickch srrrovin o draseln soli' fosfority a sru.

NnnrzlgAMNJ KoMPLEXN oBI,As TI TBY NERoSTNCH SURoVIN: 1) Horsk oblast na zpa USA (qiznamn tba uhl, rud bare'v-nch kov' e|ezn rudy 2) PobeMexickho zlivu v USA- od Texasu po Floridu (znarnntba ropy, zemnho plynu. sry a fosforit). 3) sibi (vznamntba paliv, rud i nerudnch surovin). 4) Severovchodn a jihochodn na(znarnntbaropy,uhl a e|ezn rudy). 5) Severni a zpan Austrlie (vznamn tba e|eznrudy, bauxitu, manganu a diamant)'
a chemickch surovin).

7.5.2.L

tsl'RUDA NERUDNcH sURovIN

Vzemch s rozvinumi trnmi ekonomikamije nejvznamnjbohatsM nerostnych surovin soustedno v USA. Spojen stty vynikaj v tbe|eznch rud, mdi, olova, zinku a dchkov. Vznamn je i tba nerudnch surovin nap. fosforit (l. msto na svt), sry (1. msto na svt), draselnch sol atd. Kvznarrlnm surovinovm mocnostem svta pat Austrlie, Kanada a JinArika.
117
.

ZEMPIS V KoSTcE
Intenzivn rozvoj tby v Austrlii zaa| v 60. letech. Stimulem rozvoje tebnho prmyslu se stala orientace zahraninho obchodu na USA. Americk investice umonily Austrlii zaujmout vedouc pozice na svtovch trzch bauxitu, eleznch rud, manganu, titanu a diamant. U dve byla Austrlie velm dodavatelem olova a zinku. Yznarnnje tak tba mdi, niklu a zlata' Hlar'nmi odbrateli australslch nerostnch surovin jsou Japonsko, USA a zern zpadni E'vropy'

Kanada zskala postaven surovinov velmoci pedevmdky blzkosti hla.vnho odbratele USA (Spojen stty investuj do tby na zemKanady). Kanada je hlavnm exportrem zinku, uranu, mdi, niklu, platinovch kov, stbra, azbestu a draselnch sol.
hodnoty kanadskho exportu nerostnch surovin pipad na USA, 25 zpadoer,ropsk zern a Io o/o na Japonsko.
o/o

Zhrl;ba 60

o/o

na

duktu (prmr trnch ekonomik in3,B %)' JAR je mezi 'vysplmi zemmi tm monopolnm producentem zlata. Hlavnmi odbrateli surovin z Jin Afriky jsou USA a zpadoewopsk zem' Zatrnco Austrlie, Kanada a JAR jsou hlar,rrmi producenty a exportry nerostnch surovin' st zpadn Evropyjsou nejvtmispotebiteli a importry. Spojen stty, ikdy maj velkou domc zkladnu, dovej znanmnostv surovin, zvlt nkter jt zpracovan kovy.
Region,
Hamersley

Jihoafrick republika m velk zasoby chromu' manganu, vanadu, mdi, niklu, platiny, z|ata, antimonu, azbestu a diamant. Roli tebnho prmyslu v ekonomice Jihoafrick republiky ovlivniio bohatst surovin, ale tak zdroje pracovnch sil. JAR je jedinou rozvinutou ekomikou, kde hodnota dobwanch surovin in % hrubho domcho pro20

pnev

stt

il:
II,7

9"i.

Fe,

obsah
62

o/o

Tba,

mil. t
75

Region'

pnev stt
lndie JAR

il:
2 1,3

9"j.

Fe,

obsah
60 64 31-32 57 49
55 -56

o/o

Tba,

mit. t
19 15

Rmge Austrie

Rrkla Sishen

..zereznoruony

tyhelnik,.

Itabira Caajas Mesabi-Range Carol-Lake

Brazlie Brazlie USA Kanada

6 5 5 2,7

62 67 37-61 38

105

29
29
15

Lotrinsko Francie 2,7 Eastern Dindale Austrie 1'4 Kiruna vdsko 1,8 Urucum tsrazIie 4

10

20
13

Tah )4 lr|ailala7pgJg6!1.12 pnve v zemch s

trnekonomikou (v

r,

19BB)

Mezi zemmi s transformujcmi se ekonomikami (bal1rni socialistickmi) zaujm znamn postaven v tb rud a nerudnch surovn Spoleenstv nezvistch stt zvlt v produkci eleznch rud (nejbohat loiska na svt - Kursk magnetick anomlie v ernozemnmstedu evropskho Ruska a Krivorosk pnev na Ukrajin) chromu, mdi, niklu' manganu, draselnch sol a fosforench surovin, diamant a sldy.

Brazlie I2o vdsko Austrlie 95 Librie Indie 33 Jin Afrika b1ival SSSR 32 Venezuela Kanada 30 Mauretnie
Tab'

Vvozei

16 15 15

Japonsko bval SRN Jin Korea

14 10

I25 Itlie 18 42 Britnie 18 23 Spojen stty 18 Belgie-Lucembursko 20 Polsko f 0 Francie 19 b. eskoslovensko 10

Dovozci

26

Hlavn vvozci a dovozci elezn rudy v mil. t (v r. 1990)

A ii2

SoCIoEKoNoN/lCK GEoGRAFIE
7.5.2.2 ENERGETICK zDRoJE Energetick zdroje se rozdluj na primrn a sekundrn.

Frimrn energetick zdroje jsou soust pfrrodnho bohatstv - uhl, ropa, zernrti plyn' jadern paliva, vodn energie. Sekundrn energetick zdtoje vznikaj pravou primrnch zdroj _ elektrick energie, ropn derivty, koks, svtiplyn'
Zkladern modernho hospodstv je energetika (energetick prmys|}. Energetika zahrnuje pr. myslov zsltvn ene]getickch zdroj a iejich zpacovn na zn druhy sekundrn energie.
[V energetickm prmyslu docI:^z k propojen prmyslovch odvt - prmyslu tebnho a elektrrenstv). Nejr4znamnjmiprimrnmi energetickmi ztojijsou - uhl, ropa,
a

zemn plyn

jadern paliva.

7..2.2.1 Tba uhl V oblastech tby uhl se

zformova1y prmyslov komplexy, kter tvoi zI<lad svtovho potencilu (nap. prmyslov ps USA, Por, britsk Midlands, Donckohospodskho dnpersl region Ukrajiny, severovchodn Cna atd.).

Svtov zsoby uhl se odhaduj na vce ne I'2 bil. t (asi 66 o/o z nich pipad na vyspl stty' pedevmna USA, zem SNS, Austrlii, Nmecko a Velkou Britnii).
Svtov tba uhl na potku 90. let peshla 4'5 mld. t. V roce 2000 by mia init kolem 5,7 mld. tun. Proporce mezi ernm a hndrn uhlm jsou 63 : 37. Svtadly s nejvttbou: Asie, Ewopa a Severn Amerika. Pnmch deset producentr,'yprodukuje 3/4 hrnntby. Nejvtproducenti jsou na,USA a Rusko. Nejrychlej roste tba v n'kter jako pnm pekroila hranici 1 mld. tun.

1991 1059 Cna usA 9oo sNS 627 Nmecko 352 Polsko 2IO Indie 2O9 Austrlie 2o1c Jin Afrika I72 eskoslovensko (b.v.) 98' 1 Kanada 7L.I
Tab.

1990 1980 1o5l 620 944.2 747 699.2 724 464.L 482 215.3 23O 207.8 II4 2o3'L 1oB I7L,8 LI7 Io7.9 I t4 68.4 37
t

27

Svtav tba uhl

v mil'

Mezinrodn obchod s uhlm doshl na potku 90. let 4oo mld. t (tj. 8 o/o tby), Hlar,rrm exportrem uhl je Austriie ped USA. Pvodn exporti uhl _ Nmecko a Velk Britnie se stali importry.

7.6.2.9'"2 Tba ropy

Na potku 20. stolet dobwalo ropu 20 stt' v roce 194o se poet Z\r|na 4o, v roce 1970 doshl jejich poet 60 a v roce 1990 ropu dobvalo 80 stt. Svtov zsoby ropy Se odhaduj na L37 mld. tun. Svtov tba ropy doshla maxima V roce 1979 (3'3 mld. t).

Svtov t-ba ropy V r, Lgg2 inila 3'i69 mld. t' Podl rozvojovch zern na svtovch zsobch ropy in o/o (z toho zern Blzkhoa Stednho vchodu 66 %). Nejvtm 86 producentem ropy je (od r. 1993) Saudsk Arbie' ped Ruskem a USA. Prv-nch deset producent r,yprodukuje 2/3 svtov tby.

lip

7trr,4trDte

Mezi r,ysplmi zemmi jsou pouze tt st' kter maj velk zsoby i tbu: USA, Rusko a Kanada. Vtznarn v tb ropy maj tak dv evropsk zern - Velk Britnie a Norsko. Na svtov trh pichzikadoron pes 1 mld. tun ropy a velk mnostv ropnch produkt. Trn2/3 exportu zajiuj stty Blzkhoa Stednho vchodu' V nedlrn minulosti bylvznarrrnrnvyvozcem ropy byvaly Sovtsk svaz. V Rusku dolo kraznmu snentbyropy a tak se snil export. Pinoupoklesu tby ropy V Rusku je deficit investic, zasLaral tebn zaizeni a technologick zaostvn.

KOSTCE
1992

SNS Sadsk Arbie

Z+3U

1990
569

198()
603
ztYt)

420
411 173
lDc

322

USA lran Mexiko ulna

Venezuela Spojen arabsk emirty Norsko

4r5
L57

482 /o.o r07

106

r42
l.2L 113 106

r48 r39 L23

118

r13
82.6 24.4 83 102 80.5

92.4 93.2

Kanada
Nigrie

97,3

96,9

96.5

Britnie
Tab. 28 Svtov tba ropv

94,r

9i.r
t

v mil'

7.5.2.2.3 Tba zennhoplynu

Zernni plyn _ ekologicky relatirm velmi istpivo kq{e z}:rruba2O 7o svtov spoteby paliv a energie. Svtov tba zernnho plynu peshla v r' 1990 2 bil. m3, V roce 2000 by mla nit2,5_2,6bil' m3.

Nejvtzsoby zemnho plynu jsou v SNS a v jihozpadn Asii.

Na pnrrrm mst v tb zemnho pl1mu je Rusko (hlaln tebn oblast je Zpadni Sibi)' na druhm mstjsou Spojen stty (Texas a Louisiana dodvaj 2/3 produkce) a na tetm mstje Kanada (hlar,rr tebn oblast je provincie A]berta - dodv 84 o/o z celkov produkce Kanady). Pedmtem mezinrodnho obchodu je asi 15 o/o produkce zemnho plynu' K hlarmm exportrm pat zem SNS, Kanada, Nizozemsko, Norsko, Alrsko a Indonsie.

sNS usA Kanada Nizozemsko Alrsko Britnie Indonsie Sadsk Arbie Norsko Mexiko rn

1992
808 515 L2I 86 56 55 50 33 28 27 27

1990

815 4gg IO7 7 \.8 50.6 55.2 4B.B 32 27 26.5 26 -

1980
435 547 69.8
96.2
r

1.6

36.5

r8.5
10'6

Z\.L
ZB.g 8.3

Tab' 29 Svtov tba zemnho p|ynu

v mld' m3

Yznarnnmi dovozci jsou Nmecko, USA, Francie a Japonsko. Asi 25 o/o plynu se dodv ve zkapalnnm stavu. H1a'urrmi dovozci zkapalnnho plynu jsou Japonsko a Francie.

7"5.2.2.4 Tba uranov rudy

V roce 1992 inila svtov produkce uranu 45,3 tis. tun. (Z toho Kanada 9,3; Niger 3,1; Kazachstn 2,8; Rusko 2,7; Uzbekistn 2,7; Austrlie 2,3; USA 2'2., Francie 2.I; Namibie I.7: esk republika 1,5 tis. t). V Austrlii a Namibii se uranov ruda ti v powchovch dolech, v Kanad je hlavn tba v lomech a v Nigeru a ve Francii se uran dob v achtch. Tm a/5 wtenho uranu jsou pedmtem mezinrodnho obchodu. Exportuji jej rozvinut i rozvojov stty. Mezi velk producenty a exportry obohacenho uranu pat Rusko. Spotebiteli jsou USA, Japonsko a zpadoewopsk zern,
12C

SOCIOEKONOMICKA GEOGRAFIE

7.5.3 vnoBe ELEKTRlcr ENERGIp (pr,pxrn1{npNstv)

Elektrrenstv produkuje ulechtilou sekundrn energii, kter m irokmonosti o/o pouit(teplo, pohon stroj, osvtlen atd.). K vrob elektrick energie se pouv 30
z celkovho mnost zskanch primrnch zdroj. Blektrrenstv se ronrlj nejrychleji ze vech obor energetickho prmyslu. Rst spoteby elektiny je charakteristickm znakem rozvoje -"ysplch prmyslovch stt. Elektroenergetika podstatn ovlivuje rozmstn hospodstv - umouje hospodsk rozvoj a lokallzaci energeticky nronch vrob do oblast chudch na primrn zdroje. Nov budoan elektroenergetick komplexy pitahuj obory nron na spotebu elektrick energie a zpravidla tvo jdra novch zemnch koncentrac vroby i obyvatelstva. Tepeln elektrrny _ byly v minulosti budovny v blzkosti hla'u'rrch spotebitel, protoe ,.ypla""lo elektinu pevdt nanejvna vzdIenost 200_300 km. Pozdji se ukzaly "" spotebou mrnho prednostivellch elektrrenslch agregt (az 1500 MW) s vrazn ni paliva na 1 kWh. Veden o velmi vysokm napt (zejrnna stejnosmrnho proudu) umouj pr".'o" na tisciki1ometrov vzdlenosti' Souasnvelkoelektrrny spalujc mlo kvitn uht jsou budovny v blzkosti zdroj paliv _ tj' v oblasti tby, Velkoelektrrny maj velkou "spotebu vody (pro chladicve), proto se orientuj na velk vodn toky a vodn ndre. Hydroelektrrny - se buduj na vodnch tocch s ekonomicky vyuitelnm hydroenegetickm potencilem. V energeticlch soustavch pln tzv. teirnovou funkci (kryj odbru). Vyrbj le'"rr proud - e vstavba hydrospotrbu etmriny v dob pikovho Akumulanhydroelektrrny vywivaj vodu peerpanou eiektrren je velice nkladn. (obr,ykle v noci) do specilnch vepoloenchndr, k vrob proudu v dob maximlnho
zaten st'
Nzev
Itp

stt

Proj.

kon GW
11 10 8 6.4

Provoz
od
1983

Nzev
Krasnojarsk
La Grande

stt

Proj.

*T# "':;""
6 5.3 5.2 5 4.7 4.5
1968 1979

(Parana)

BrazIie-Paraguay 13 USA Venezuela Braz\le

(Jensej)

Rusko Kanada

Grald Coulee
(Columbia)

\g4Z
1968

2 (Churchill

Guri

(Caroni)

Churchill Falls

Kanada Brazlie

lg71
1987 1977
1961

Ttrcurui
{TocanLins)

1984 1s8o 1990 1990)

Xing
Tarbela

Sajansk

(Jenisej) Rusko

(Indus) (Angara)

Pkistn Rusko

Corpus-Posadas "...**. :*"^*.-'^ taIana,

Argentina-Paraguay 6

Bratsk

Tab. 30 Nejvthydroelektrrny svta (v

r,

Jadern elektrrny - se umsujdo oblast s velkou spotebou elektiny' kde je nedostatek levnch paliv. Jadern elektrrny mus bt budovny na geologicky nepropust-

nm podlo a v blzkosti velkho vodnho zdroje fiadern elektrrna potebuje 7krt vt mnostv vody k ochlazovn, ne tepeln elektrrna klasickho typu). Problmem jadernch elektrren je mimo jin - ukldn vyuitho paliva. Koncem 70.Ietse odbornci najadernou ener$etiku domnvali, e vkonjadernch elektrren doshne do konce stolet zhruba poloviny hrnnho vkonu vech elektrren. V polovin 8o. let se tempo tozvojejadern energetiky zpomalilo vlivem politiky energetickch spor a zejmna pehodnocenm monch ekologickch nsledk - podntem byla ernobylsk katastrofa (nap. v Rakousku zakorvervovali hotovou jadernou elektrrnu u Zwentendorfu' ve vycarsku byl ZmazeLjadern program atd.).

12"t

ZEMPIS
Poet

KOSTCE

usA Francie Japonsko Britnie Rusko Kanada Nmecko Ukrajina vdsko Jin Korea
Tab.

blok 108 55 46 37 28 2I 20 15 72 9

Vkon v MW
103635 58994

3736I
14630 20242 15777 22507 13818 10386

7613
e|ek.

1991 usA 282r,6 sNs 1633,9 Japonsko 772,8 na 67I,1 Kanada 489,8 Nmecko 542,3 Francie 454,6 Britnie 320,2 Indie 28I,7 Braz7lrc 222,2
Tab' 32 Vroba e|ektiny

1990 3405,3
1673,5

1980 2838 578 3o1 357 468 259 285

119 1S9

857,3 618 481,8 564'4 419,2 318,1 264,3 229,8

31 Zem s nejvtm vkonem jadernch trren (v r, 1993)

mld, kWh

Netradinzdroje (geotermln zdroje, plivov energie' slunenenergie' vtr aj.) maj p vrob elektrick energie zatirnjen mstnznarn,
Koncem 80. let pedstavovala spoteba elektiny vce ne I/3 vekerspotebovan energie. Jej podl vzrst. Produkce i spoteba elektiny roste rychleji, ne celkov produkce a spoteba primrnch energetic1ch zdroj.

Podle svtadl vede v produkci elektiny Ewopa ped Severn Amerikou, Asi, Latinskou Amerikou, Afrikou a Austrli. Vyspl stty se podlejvice ne Bo o/o na svtov produkci elektrick energie.
Svtov produkce V roce 1991 inila 10,73 mld' kWh. Celosvtov proporce mezi tepelnmi, vodnmi a iadernmi elektrrnami in:63 : 20 : 17.
"{

.5

"4 zPRAcovATELsx pnLtYsL

Zpracovatelsk prmysl zahrnuje ty druhy qrobn innosti, kter se zabvaji zpracovnm surovin a polotvar prmyslovho i zemdlskho pvodu, qstavbou a kompletac objekt pro r4robn i jin ely,drbou a opravami prmyslovch qrobk a zaizeni.
Do tohoto prmyslovho odvtv se zaazuje hutnictv, strojrenstv, chemick prmysl, spotebn prmysl a potravinsk prmysl. 7.5.4.L HUTNIcTv

Hutnictv - metalurgie (ec. metalton _ ruda, kou; ergon _ prdce) zahrnuje qrobu eleza, oceli, nee|eznch kov a jejich slitin, rrytv materilovou (surovinovou) zkladnu pro strojrenstv a stavebnictv. Primrn hutnictv zpacovv pedevm rudy kov, nebo jejich koncentrty. Sekundrn hutnictv zpracovv hlarm kovov odpad.
hrnn svtov spoteby kov. Surov e|ezo se v.y-rb ve'uysolch pecch. K'qrob surov oceli (zkujovn surovho e|eza spalovnm uhlku a kodlichpsad) slou ocelsk pece. V zemch bohatch na suroviny (na,Brazlie, Indie, Austrlie) se rozsah produkce surovho eleza a surov oceli razn neli.V zemch, kde se pi wrob vce rryuv
o/o

?"s'4.tr.3 .E".Etxt:a'{etv enexa fi' *celi Hutnictv e|eza (ern metalurgie) zajiuje - podle hmotnosti zhruba g5

t',t ,)

SOCIOEKONOMICKA GEOGRAFIE nevroba surovho eleza (nap. kovovho rotu, je produkce oceli a L,-2krt vy v USA, Kanad, Japonsku). V roce 1992 se na svt vyrobilo 55o mil. t surovho e|eza a 722 mil. t oceli: Rusko, USA a Ukrajina. K nejvtm vrobcm surovho eIeza pat Japonsko, na, K nejvtmproducentm oceli pat Japonsko, USA, na,Rusko a Ukrajina.
Prvenstv v hutnictv e\eza rnezi trnmiekonomikami pevzaLo od USA v r. 1982 Japonsko. V pos1ednch dvou desetiletch probh stenpesun hutnicM e\eza do rozvojovch zem, ,i,,enu ke zdrojm rud. Vyspl zem se zbavuj ekologicky kodlivch vrob. Rozvinut trnekonomiky se specizujnakvalitn oceli a sloit vlcovan materily, rozvojov zem' nabndruhy kovu.

7,5.4.1.2 Hutnictv neeleznch korru

o/o Hmostnost produkce hutnictv neele znch kov (barevn metalurgie) inpouze 5 je obrovsk. objemu w;irty hutnictv e|eza, aLe wznarn tohoto odvtv prmyslu Moh obory ZazLarneIvajvelmi rychl tonroj souvisejcs rozmachem elektroniky,

kosmick a jadern techniky, zbrojn vroby, leteck dopravy i modernho stavebnictv. o/o objemu cel barelrn meturgie. Na hutnictv hlinku, mdi, zinku a olova pipad 96 Rudy nee\eznch kov se vyznaujnzkou korrnatost, proto se mus - zpravidla v mst tby upravovat, aby byla peprava koncentrt ekonomicky nosn' Podstatn st rudnch ,,oi nee\eznch kov je soustedna v rozvojovch zemch, kter disponuj nap. 3/4 bauxitu a 2 /3 mdnch rud, ale podlejSe pouze L /5 na qrob hlinku a necelou L /3 na vrob mdi. Ve vysptch trnch ekonomikch k nejvznamnjmdodavatelm surovin pat Kanada, eusirlie a JinArika.Mezi hla'un oblasti qfooby a spoteby se ad zern zpadni Ewopy, USA a Japonsko (z nch poZe USA l<ryj znanou st rud z domcch surovin). V zemch Ewopsk unie a v Japonsku se barerm meturgie orientuje pedevm na druhotn suroviny' Ve druh polovin 2o. stolet se v hutnictv nee|eznch kov zaa| razn prosazovat dopravn faktor (levn dovoz surovin) - barevn metalurgie se stala soustpstavnch prmysloqch komplex. Zvltn postaven (vznamem, tempem rozlroje a objemem produkce) zaujirn v metalurgii barevnch kov hutnictv hlinku' Z|<ladn surovinou k qfoob hlinku je bar.xit. Hlalrn svtov zsoby bauxitu jsou v tropech a subtropech (hla''rr na pobe Guinejskho zIivu a v karibsk oblasti). Pro vrobu hlinku je charakteristick vysok spoteba energie, proto je vy'roba hlinku lokizovna u elektroenergeticlch zkladen a v dobr dopra'urr poloze -(d,ovoz bauxitu). (Na hutnictv hlinku psobenergeticl initel ve spojen s doprarrnm initelem). Nejvtvroba hIinku je u hydroelektrren na ece svatho Vavince v Kanad a v tichomoskm pobe USA a Kanady pi ece Columbii. Nejvtmirobci hlinku jsou USA, Kanada, Austrlie a Japonsko. Nejvtmvvozcem hlinku je Kanada, kter vyrb nejlevnjhlink na svt.

sTRoJR.ENsTv Strojrenstv je vedoucm odvtvm prmystov roby. Strojrensk prmysl vyrb qrobn prostedky zabezpeujc mechanizaci, automatizaci a izeni hospodstv.

7.6.4.2

Prostednictvm strojrenstv se reizuj v praxi qsledky vdeckotechnickho pokroku, ker umouj rst kvality a produktivity prce ve vechoborech lidsk innosti' Rozsah a technick rove strojrenstv v jednotlivch zemch je ukazatelem jejich hos. podsk vysplosti a kvality vdeckoqzkumn zkladny.

A
|1

ZEMPIS V KoSTCE
Hlavn strojrensk odvtv ovlivuj strukturu i rozmstn celho prmyslu. Ve strojrenstv je zamstnno 36 o/o pracujcchv prmyslu' Nejrozvinutj strojrenskmocnosti jsou nejen exportry' afe zrove i vznamnmi importry. $t import, ne export maj nap. USA, Velk Britnie, Nizozemsko, Belgie' Rusko)'

kapacity pracuje bezprostedn pro vojensk ely.

Strojrensl prmysl se 'vyznauje velkou rozmanitost vrobk. lenSe na jednotliv odvtv: veobecn strojrenstv, dopravn strojrenstv a na elektrotechniku a elektroniku. Strojrenslqi prmyslje zkladem zbrojn wroby, zhrllba 1o-t5 o/o stroirensk
Do veobecnhostrojrenstv b zahrnovna vroba obrbcch stroj, prmyslovho zaizeni azemdlslch mechanizanch prostedk. Strukturaveobecnho strojrenstv je ve vysplch a rozvojovch zemch odlin - r,yspl zern se zamuj hiavn na vrobu obrbcch stroj a rozvojov zelrr se zamruj hla'v-n na zemdlsk strojrenstv. Nejvtmiproducenty obrbcch stroj jsou tyto stty: Japonsko, Nmecko, Rusko, USA a Itlie - dodvaly na potku 9o. |eL 2/3 obrbcch stroj. Nejvtmy exportry byly Nmecko a Japonsko.

tr

Podl rozvojovchzerni na svtov produkci zemdlslch stroj se priblil l /3 a postupn se zvyuje.

u V

dopravnm strojrenstv se rozvinula pedevmvroba lod a automobil, vroba e|ezninhoparku se vrazn zmenila. Loas\i prmysl doshl wcholu v r. 1975 (35 mil. BRT), po tomto roce nsledoval pokles souvisejcs energetickou kriz (s wraznrn omezenm nmon pepra'"y ropy). V roce 198o bylo sputno na vodu asi 11 mil. BRT. Y5rlrit kapacit svtovch lodnic doshlo v roce 199o asi 4o o/o, Japonsko zajiujeasi 40 o/o, Jin Korea 33 o/o svtovho exportu nmonch pladel.

Automobitow prmysl - pat mezi nejvtsloky prmyslu' Ped druhou svtovou vlkou se vyrblo asi 4 mil. aut ron, v r. 195o 10 mii. , v 70,letech pes 30 mil., v roce l9B0 asi 40 mil. ' na zatku g0. let 45 milion _ z toho pes 7o 7o osobnch. Nejvtch vrobcem aut je Japonsko (osobnch i nkiadnch). osobn automobily
Japonsko USA
Nmecko

I 756
5 407,2 4 269,6 31,21,2 1 830 r 627,2 I 278 L r84,4 I 131,6 890,4 732,6
J.l(f
F

Nkladn automobily a autobusy

3 498 3 372 390 492

Celkem
13 254 8 779,2 4 659,6 3 613,2 2 049,6

Francie panlsko
Itlie

Britnie SNS Jin Korea Kanada Mexiko

svectsko

2r9,6 258 222,I

732,2 318 798,6

I 885,2
1 500,1 1 916,6 L 449,6

r44
74,4 r8

Austrlie

I 689 876,6 4\O,4

328,8

310,8

Tab.33 Svtov produkce automobil _ v tis. ks (v r. 1991)

SoCIoEKoNoMlCK GEoGRAFIE
AmeriLzevyrnezL.t ti hla'rrn regiony automobilovho prmyslu: Zpadn Ewopa, Severn ka a japonsko. Severou'..'..rcq7 region se zamuje tmqilun na domctrh,Zpadn Elnopa a Japonsko na zahranin. V zemch tetho svta se buduj montn zvody automobil, nkter rozvojov zem dodvaj auta i nav.yvoz - nap. Malajsie, Thajsko, Indonsie.

parku se pesunuje do rozvojovchzern (lnkomotivyvyrb-Indie' Vroba eleznniho BrazLie, Argentina). kvgznamnym producentm vagon pat Mexiko, Es/pt a lrn.

f| Elektrotechnick a elektronick

prmysl. V rmci elektrotechnickho prmyslu rychle r,yrostla elektronitk vroba. Elektronick prmysl se skld z vojenskoprmyslov eiektroniky a bnspotebn elektroniky. Pnrn je domnou r,ysplch stt a druh a stala se dleitm oborem v ad rozvojovch zerni, Mnoh se rozila po celm ",,ete rozvojov zrn exportuj spotebn elektroniku do yysplch stt. Vyspl zern omezuj vrobu pod tlakem le'v-nho zbo z Hongkongu, Jini Koreje a Twanu.

faktorem, kter ovlivuje rozmstnstrojrenstv je vdeckotechnick Urujcm pomt. Nejnronjvroby se orientuj na zdroje Vysoce kvifikovanch praco'v.nch sil, ira centra zkumu a vvoje a na tradice ve vrob. Rostouc sloitost strojrensk qroby produkce nron
vede k rozdlen zemnaddavatete hromadn produkce a na dodavatele na vdu' Produkce hromadnch jednoduchch vrob se pesunuje do nov industrializovanch zern.

vE svT JsoU tr vBr.r sTRoJRENsKREGIoI\IY:

1) Severoamerick region (USA, Kanada, Mexiko, Portoriko) m vedouc postaven - produkuje 1/3 svtv produkce. Sousteuje 1/4 svtov produkce automobiln,2/3leteckho prmyslu a 70 o/o qiroby vellch pota'

0/o 2| Zpaoevropsk region (Stty Er,ropsk unie) na tento region pipad 25-30 svtov produkce. Strojrenstv Nmecka razn vede ped Franci, Velkou Britni' "t.;i...'sk Itli a panlskem.

3) Region qchodn a jihochodn ,{.sie m hlarm centrum

o/o

Japonsku (druh stroj rensk svtov strojrenskprodukce. mocnosti svta). Na tento region ppad vce ne 20 strojrensk regiony tvo zem SNS a nov prmyslovzern vchodn a jihovMen chodn Asie. I kdy je rozrnach strojrenstv v nov industrializovanch zemch znan, pesto podl o/o, celho tetho svta na svtov strojrensk produkci inmaximln 15
v

7.6.4.3 CHEMICK PRI\,IYSL Chemick prmysl sqmi qrobky a technolo$iemi wtazn ovlivuje rozvoj a technick pokrok v hospodstv. Souasn chemizace vtiny hospodslch odvtv ,.y*n,'J" lovka z ornezenho okruhu prodnch surovin a nahrazuje je adou s1mtetickch materi. Jako vrobce hnojiv, ppravkpro ochranu a rst rostlin a stimultor pro ivoinouvrobu je chemick prmysljednm z hlavnch initelromoje roby potravin. Chemicl prmysl je nron na vodu, proto jsou vznamn chemick kombinty orientovny na eky se stabilnm prtokem (nap. v USA na eku Mississippi, nebo na velk kanadsk jezera). Na surovinov zdroje se zamuje prava nkterych chemiclch surovin nap. fosforench sol. Yznarnn zvody vznikaj pi dalkoqch ropovodech a pl1movodech. V 1armch zemdlskch oblastech je soustedna vyroba hnojiv. Na oblasti spoteby se
125

^.

ZEMPls V KoSTcE
orientuje produkce kyselin a louh - dvodem je obtn pepravovatelnost. Energeticlry nronchemick obory jsou orientovny na zdroje paliv a elektny. Po druh svtov vlce dolo v chemickm prmyslu k raznm struktur]nm zmnm. Nejrychleji rostoucmi obory chemickho prmyslu se sty petrochemie a qroba prmyslovch hnojiv. V petrochemii dolo v dsledku energetick a surovinov L<rize v polovin 7o. let ke kon-

centraci a ke zven kapacity velkch zvod.

Yznannn zI<Ladna petrochemie vznikla pi Perskm zli'v'u (v Saudsk Arbii, Kuvajtu a Kataru - produkce polotovar pro organickou syntzu a duskatch hnojiv a v Irku arnu _ vroba plast).
Ilze postihla petrochemii v

zpadn Ewop a poslila pozice USA a Kanady (zern s vlastnmi zdroji ropy)' Kanadsk petrochemie zaznarnenala nejdynamitj rst mezi vysplmi zemmi.

Produkce hnojiv je co do objemu nejrozshlejslokou anorganick chemie. Z hrnn svtov vroby pipad na duskat hnojiva pes polonu, na fosforen I/4 ana draseln zhruba I /5' v produkci duskatch hnojiv vedou na,USA a Rusko. Hlarmmi producenry fosforench hnojiv jsou Rusko, USA a na.Nejvtmiproducen draselnch hnojiv jsou Kanada' Rusko a Nmecko.
Vroba kyseliny srovmzI<7adn vznam - vzhledem k univerzlnmu pouit. K hla'urrm produknmoblastem kyseliny srovpat USA, Japonsko a Nmecko. Produkce plast m nejvtrozsah V organick chemii (z L,5 mil. t v r. 1950 vzrostla na 1oO mil. t V roce r99o). Rychl ro,moj qiroby plast souvis s hospodrnost vroby a s irokm uplatnnm (stavebnictv, obalov technika atd.). Nejvtmiproducenty plast jsou USA, Japonsko a Nmecko' Produkce chemickch vlken. Chemick vlkna se dl na uml - z prodnch polymer (zejmna z bunininy) a na vlkna ze syntetickch polymer. Produkce chemicdch vlken se zvilaz 2 rnil. tun v roce 1950 na 20 mil. tun v r. 1990. Vroba syntetictch kauukji dvojnsobn pevila produkci z prodnho latexu. Prmysl celulzy a papru je soustedn v oblastech bohatch na jehlinatlesy s dostatkem vody a s velkou vrobou elektiny. Hla'v.nmi producenty jsou USA a Kanada.
NA svT l-zptnr:,lr;r;z|T rynr Hl,rrvN REGIoilrY cHEMIcKrro PRIWYSLU: 1) Region zpadoevropsk _ sousted'uje zhruba 1/3 hrnnprodukce chemickho prmyslu. V regionu pevauje petrochemicl prmysl- orientovan na dovenou ropu.

2) Region severoamerick - vedouc role patr USA (na USA pipa d L / 5 svtov produkce). Na pobe Mexickho zlivu vznikl nejvtregion petrochemie na svt. Vysoce kvalifikovan vroba je soustedna na severovchod USA. 3) Region qchodn a jihowchodn A.sie - jdro tvo Japonsko. Hlarrnm oborem ie petrochemie zpracovvajc dovenou ropu. Petrochemick kombintyjsou soustedny
v nmonch pstavech.

4) Region sNs - vedouc role pat Rusku, kter m velk zdroje chemic\ch surovin. Hlavnm oborem je vyroba hnojiv, amoniaku a vbunin. Chemick prmysl tetho svta Za7Iarrrerrv rychl rst pedevmv zemch s pebytky ropy a zemnho plynu. Komplex petrochemickch zvod pi Perskm zalivu (po Texasu druh nejvt na svt)je tm beze zbytku orientovan na export.
126

SocloEKoNoMlCK GEoGRAFIE

7.5.4.4 SPoTEBN pnn,rysr,

s titm ve r4rob Spotebn prmysl zahrnuje sk-upinu prmyslowch odvtv siotebnetr premt krtkodob i dlouhodob spoteby.
sPoTEBN pnuysL:'zg RoZDLIT NA Dv str: levnou, hromadnou proPnln skupinu obor spotebnho prmyslu dodw relativn pracovn sly). Produkc je dukci irokspoteby. (vyaduje spis cn kvifikovan vrob spotebnho mdn zbo (obuv, bavlnn tkaniny). Tm polovina hromadnch
prmyslu je soustedna v rozvojovch zemch (klenoty, koeiny, koberce, Druhou skupinu reprezentuj obory s drahmi wrobky vysokou technickou rove. nbytek), vyadujc kvaliikovan f,racovnky a znan sttech.
T\,'to obory

spotrenho prmys1u se 3ousteuji pedevm ve Vysp1ch ve I kdy po druh svtov vce dolo k rozrnachu obor s drahmi qrobky, vede spotet,nim prmyslu i nad1e prmysltextiln,odrrn a oburmicl.

tr Textiln prmysl

L---l-:=-+-J :^1. m2 ' ^ ' Dominujebavlnstv' jeho Svtovprodulicevech druh tkanin doshla 115 mld. 65 mld. m2 v r' t99o. Ve qfrob svtov produkce vzrostla z 35 mld. m2 v r. 1950 na

bavlnnchtkanindominujrozvojovzem,Tkaninyzchemickchvlkenvyrbj a na tr,rtmvlnn jsou

hedvbn pedevmr,yspl trn ekonomiky. Na tetm mst tkaniny - v obou r,1robch dominuj vyspl stty. je pletastv. Hlarmmi producenty Hlal",rrm oborem textiln vyroby ve r,ysplch zemch pletaskch vrobk jsou USA, Japonsko a Cna. Japonsku, It]ii V exportu bavlnnch ltek i tkanin chemickch vlken siln konkuruj Korea, Taiwan a na. a Nmecku Jn centrech tkho prV rozvinutch zemch se velk textiln tovrny asto sousteuj v charakteristick myslu, kde r,yuvaji voln ensk praco'rrn "ity' e.o rozvojov zemje prmyslu dvel!ch mst a do dleich psta'v-nch mst.

soustedni textitniho je Jihoatlantsk region USA. Nejvtmarelem textilnho prmyslu na svt i odvn prmysl Se po druh svtov vlce razn zmnil - z pvodndomck dlenskmalo',.yroby p."set na psovou tovrn velkovrobu. _ m mnostv doodvn prmysl vysplch zerni zabezpeuje pevn domc poteby vynik m jako m mdy, v nictt se formuje vkus a modi "tyt. v" svtovm sro'rnn mdu. NewYorkje nejvtm stediscentrum masov mdy, paidiktuje nejnronj kem odvnho prmys1u na svt.

c obuvnick

a ltlie Hlavnmi svtovmi producenty obuvi jsou USA (550-600 mil. pr obuvi) (500_600 mil' pr obuvi). je nejvtm exportrem Nejvtm svtom exportrem obuvi se stalTaiwan a panlsko
koen obuvi.

prmysl

Kznarnnm exportrmpat Jin Korea, BrazLie, ecko a Portugalsko.

Nejvtmexportrem lehk a domc obuvi.1e na. Britnie - nyn V minulosti byli zna.r.r.rnmi producenty obuvi F.rancie, Nmecko aVelk v tchto sttech obu'u,rrictv stagnuje' Suvis to s konkurenc nov industriizovanch praco'rn silou. zem. oburmictv se pesunuje do oblast s levnj

127

ZEMPIS V KosTCE

u Koenickprmysl - je typic{

pro vyspl stty.

Koenictv je nronna lidskou prci, vysokou kvifikaci a tradici.

Vedouc postaven maj USA a Nmecko'

a Klenotnick D B

prmysl - klade vysok nroky na runprci' r,yznauje se mou mechanzac.M vedouc postaven v Indii, panlsku,ecku a Itlii' Pnm msto ve zpracovvni zlata pat Itlii a stbra Indii.

Nbytkstv - se sousted'uje hlar,rr ve vysplch sttech. Hlarrnm producentem nbytku jsou Spojen stty. Nejvtm producentem nbku v Ewop je Nmecko.
Vroba hraek - rychle se rozvjejc prmyslo obor' VeIk tovrny vznkly v Japonsku. Centrem hrakskho prmyslu se stal Hongkong. Hraksl prmyst se rozvinul v nov industriizovanch zerrrich, kter vlaujze svtovho trhu tradinvrobce [Velkou Britnii a Franci). Nejvtmproducentem, ale zrovel i nejvtmdovozcem hraek na svt ie USA.

PoTRAvIn{sx PRtwYsL Potravinsk prmysl zahrnuje adu prmyslovch obor, kter upravuj a zptacovvaj produkty rostlinn a ivoin wroby. Potravinst zajiujeuspokojovn nejp zkladnj ch oteb obyvatelstva produkty p ev nkrtko dob sp oteby.

7.5.4.5

Ve r,ysplch sttech prochz potravnstvm pevn st zerndlsk produkce,

v rozvojovch zemch obvykle pevld emesln nebo domck zpracovn. Ve vysplch zemchjsou vtinouzastoupeny vechny obory potravinskho prmyslu' V rozvojovch zernch m nejvtznarrrvyroba pro export'

Potravinsk prmysl tvo dv kategorie obor, kter se lirozsahem i charakterem rozmstn: Do prvn kategorie pat potravinsk obory, kter se zabntaji zptacovvnm dovench surovin. Jedn se o rozshl provozy,kter vyrbj trvanliv produkty.To provozybaj umstnyv doprarrnch uzlech nebo v dovoznch pstavech. Pat sem tovrny na okoldu, margarn, rafnerie cukru apod' Do druh kategorie pat mn rozshl ptovozy, kter se rozdluj do dvou skupin

- Sem pat nap. cukrovary, krobrny, lihovary, konzervrny apod. b) Zvoy orientovan na spotebitele - Sem nLei vrobny potravinskch polotovar, nekoholiclch npoj, pekrny apod.
K typic\rn oborm orientovanm na zdroje surovin patr cukrovarnict - tj. obor, kde vha surovin mnohonsobn pevyuje vhu finlnch qrobk. Umstn cukrovar v pstitelsk oblasti pinpomrn velk spory. Svtov produkce cukru doshla v r' lg9o 1to mil. tun. Na mezinrodn trh pncbzi ron 30 mil. tun pevn ttinovho cukru. Hlarrnmi exportry cukru jsou Brazlie, Kuba a Austrlie. Hlarrnmi importry jsou zem Ewopy, SNS a USA.

a) Zvody orientovan na suroviny

zvod':

Specificlm oborem piazovan'rn obvykle k potravinst je tabkow prmysl. Nejvtm producentem tabku a tabkovch vrobk je na(2 bil. kus cigaret ron), na druhm mst jsou Spojen stty a na tetm mst jsou zem Ewopsk unie, kter pracuj pevn s dovenou surovinou - hlarm vroba je soustedna do pstavimportujcch tabk.
128

SOCIOEKONOM ICK GEoGRAFIE

7.8

Ilopraua

Dopravu tze deinovat jako c|evdomou Iidskou innost uskuteuicpemsovnlid, nklad, energie, zptu a inormacv prostoru.

Doprava zajiujespojen jednotliqch sloek hospodstv. Rozvoj dopravy umouje dokonalej zemndlbu prce.

Studiem zemnstruktury dopravy, zkonitostmi a speciickmi zvltnostmi jejho rozmstn se zab1v geografie dopravy _ vdn obor socioekonomick geografie.
Doptava se |en podle p]osted' Ue ktemse uskuteuie a vzdunou (|eteckou}.

na dopravu peuninskou, nmon

Zkladnmi slokami doprarry jsou dopravn prostedky (auta, vlaky, lod, letadla), dopravn st (silnice, e|ezrice, nmon linky) a dopravnivzly (ndra'letit' pffstarry).

7.6.L RozMslu DoPRA\x

Zvislost rozmstn dopravy na prodnch podmnkch postupn slbne s rozvojem technick rorm spolenosti. (Modern technika usnaduje pekonvn prodnch pekekpi vstavb komunikac i v dopravnm provozu).

Rozmstn dopravy je ovlivovno hlavn socioekonomickmi initeli. K hlavnm socioekonomickm initelmovliwujcm objem, strukturu a rozmstndoprarry pat rozmstn vrobnch sil v dan oblasti, rove rozvoje hospodstv a bilance qroby a spoteby v zemnch celcch. Nap, zI<Ladny tebnho prmyslu se vyznaujaktivn pepravn bitanc (vtnakldkou, ne vykldkou)' oblasti zpracovatelskho prmyslu s nedostatkem surovin mvajpasivn bilanci. Mivem technickho pokroku se prosazuje mimo jin koncentrace v doprav' Dlkov

doprava se sousteuje na nejlpe vybavench komunikacch, zabezpeujcchefektivnj povoz. Nerentabiln lokln trat se ru'Ukazatel hustoty e|ezninst pestv bt dleit. Se stoupajcrychlost se zvyujnroky na profil elezninich trat. S rostouc ton kles vznatn vodnch cest s nedostatenou hloubkou.

7.6.2 srrovDoPRAVA
s Svtov eleznin m 1,25 mil. km. Silnic pro automobilovou dopravu je 24 mil' km. Dlka vnitrozemslch vodnch cest dosahuje o,55 mil. km a dlka potrub in1'5 mil. km.

Poet pracujcchve svtov doprav peshl 10o mil. osob. Nmonk v obchodnch lostvech (bez vojk a ryb) je asi 1,5 milionu. objem kadoronpepravovanch nrklad pekroil 1oo miliard tun. Vechny druhy osobn dopravy peprav za tok vce ne 1 bilion cestujcch. Asi 60 peprav pipad na osobn automobily'
o/o

e|eznice se uplatuje hlavn p pedprav hromadnch substrt na vtvzdenosti. Automobilov doprava je vhodn pro pepravu na kratvzdlenosti, je pohotov a dopravuje pmo ke spotebiteli. Nmon dopravazabezpeuje pedevmmezikontinentln pepravu. Leteck doprava je nejnkladnj, zajiujehlarrn rychlou pepravu cestujcch a poty na velk vzdlenosti. Svtov dopra'v-n systm se zformov ve 20. stolet. Dopra'rrn subsystm ekonomicky vysplch zem se podlasi 78 o/o na celkov dlce svtov dopra'rrn st.

A.

129

ZEMPls V KoSTcE
Na regionn dopra'un systm Severn Ameriky pipad asi 30 o/o vechkomunikac svta. Regionln dopra'v-n systm Ewopy pedSevern Ameriku hustotou st a frekvenc pepra''y. V regionlnch dopravnch systmech Asie, Af]:iky' Latinsk Ameriky a Austrlie jsou vrazn rozdly mezi jednotliv5imi subsystmy' nap. je vell rozdl|nap. mzi subsystmem Japonska S \,ysoce rozvinutou dopravou a subsystmem zerni jihozpadn Asie). Vcemnjednotn regionln doprarm systm maj zem SNS - ikdy na n ppad pouze Io o/o svtov dopravn st - razn tam dominuj e\eznice' automobiiov doprva.1e nedostaten rozvinut' Doprava razn ovlirmuje ivotnprosted.Automobilov, leteck i parn e|eznnidoprava negatirm psobpedevmna atmosfru, nmon a rmitrozemsk vodn na hydrosfru a potrubn (zejmna v ppad havri) na litosfru.

7.6.2.L PEVNINSI( DoPRAVA

Pevninsk doprava se lenna dopravu e|eznin, automobilovou, potrubn a vnitrozemskou vodn dopravu. K pevninsk doprav se tak piazuji speciln druhy dopravy - rozvod, elektiny, doprava zprv a informac.

7.6.2.|.l elezni,ndoprava
Vznik aromoj e|eznini doprar,y byl umonn technic$m pokrokem prmyslovrevoluce. (Pnm parn eleznice byla uvedena do provozu v Hettonu ve Velk Britnii v r' 1822),
Rozhodujc je objem pepravy, tj' poet pepravench osob, i hmotnost pepravench nklad v tunch a r4kon pepravy' tj. souin pepravench osob i nklad a vzdlenosti' fVyjaduje se v osobokilometrech - oskm, i v tunokilometrech - tkm).

Rozmstn e|eznin st odpovd zemnmuroz|oeni svtovho hospodst. Dlka a hustota elezninst nejsou dokonmi ukazateli vyuit e\eznini dopravy.

e|eznini doprava se podlvce ne polovinou na vkonu perminsk nkladn dopravy.

RoZLIUJsp tyr zxr,eonr rypy tll.r;zvttvoopnerx: 1) Evropsk typ - historicky nejstar,lyuivajic hustou e\ezninis, kter byla v podstat vybudovna jl v 19. stoiet' (Hlavn peprarrn tahy jsou postupn modernizovny). Vyznauje se vysokou frekvenc vlak, e s menminklady. Btetriritovna byla rice ne tetina trat (ve vcarsku loo o/o, ve vdsku, Norsku, Nizozemsku a Itii vtinatratJ' 2) Severoamerick typ m relatirm dkou e\eznins modernm vybavenm. Vyznauje s se nzkou frekvenc vlak, ale s vellmi nklady. Prmrn pepravn vzdlenost je
dvojnsobkem svtovho prmru. Pro severoamericl p e|eziendopravy nen typick elektrifikace, ale dieseleiektrick trakce, kter je sctropna zajistit pepravu ,,pn,nivch sklonovch pomrech (na tratch v Kordillerch)'

3) Rusk typ - je typic\i malou hustotou e\ezninist. Nedostatek ostatnch odvM perrninsk dopravy a nutnost pesunu obrovskho mnostv hromadnch nklad jsou pinountenzirmho vyuvneleznc.
Zatienihlalrrch pepravnch tah ruslch eleznic(vesms elektrifikovanch)je nejvy na svt.

4) Typ e|eznin doprary v rozvojoqch zemch (bv kotoniln typ) se vyznauje dkou a nevkonnou.sttrat spojujcch nejastji nezit surovin s vwo2nmi pristavy, rozdlnmi rozchody kolej, mou frekvenc viak a zaostm dopravnim parkem'
.i3

A.

SOCIOEKONOMICKA GEOGRAFIE

ine, Indii dlka st roste _ pripojovnm novch surovinovch oblast). Peprar,rnm vkonem v nkladn doprav zaujmajvedouc postaven. Rusko, USA, na a Kanada. (ByV Sovtsk svaz realizoval na konci 80. let polovinu vkonu svtov nkladn dopravy)' V pepra'v-nm vkonu osobn e|eznindopravyje na prvnm mst Japonsko ped nou a Ruskem. Zdokonaleni e|eznindopra'uy se realizuje zavdnm novch typ motor, vlak na vzdunmpolti, na magnetickm, i elektrod1mamickm zvsu' Ve svt se buduj rychlostn trasy vlak. Na magistrlch Japonska jezdivlatry rychlost 22o-23o km v hodin.

Celkov dlka elieznin st se ve svt stabilizovala (v USA a zpadoewopslch zernich dochzike zkracovn st - vlivem konkurence automobilov dopravy, a v Rusku,

Automobilov doprava m vedouc postaven v objemu nkladn i osobn peprarry uplatuje se v peprav osob a nklad pevn na krtk vzdlenosti. Celkov dlka silnic (rozdlnlrvality) je ve vech oblastech nkolikansobn vt,ne dopra'rn st ostatnch odvt pevninsk doprar,y. Dlka, hustota a kvalita st obrobvykle celkovou rove hospodstv. Na silnice pipad asi 70 7o hrnndlky svtov doprarrn st. Jejich dlka vzrostla v obdob let 1970-1990 z 20 na 24 mil' km. Vcene 1/4 svtov silninst se nachznazerni USA' Silnice s twdm povrchem tvo v USA pes 9o 7o silninst. V Japonsku a ltlii dokonce roo %). Pryn dlnice byly vybudovnvr. 1914vUSA,vNmeckuvr. l92l avItlivr, I924,Vsouasndobjsouvybudovny i v nkterych rozvojovch zemch'

7.6.2.L.2 Automobilov doprava

hustotu silninst maj zpadoevtopsk zerrr aJaponsko.YaznzaostvRusko Nejvt a Cna. Ve vkonu osobn a nkladn pepravy je na pnrnm mst ve svtovm ebku automobilov doprava USA ped Japonskem. Svtov automobilov park peshl 55o ml' vozidel. Vce ne 4/5 se sousteuj v USA' zpadevropslch zernich a v Japonsku _ kde m vlastn vozidlo 3o-5o 0/o obyvatel; v rozvojovch zemch v prmru pouze I o/o, V USA bylo na zatku 90. let registrovno 18o milion aut (z toho 140 mil. osobnch), v Japonsku 50 milion (z toho 30 milion osobnch) a v Nmecku 30 milion (z toho 28 mil.
osobnch).

Na

1oOO obyvatel

pipad v USA 600 aut, v Nmecku 480 a v Kanad 460 aut.

7.6.2.l.3 Potrubn doprava

Potrubn doprava se uplatuje pedevm v peprav ropy, ropnch derivt a zemnho plynu na velk vzdlenosti. Prvn ropovod byl dn do provozu v USA - V roce 1865. Vstavba plynovod zaalave 2o. stolet' Hlarm ropovody a plynovody v rozvojovm svt smuj nejastji z nezi;t k vvoznm pstavm' V USA spojuj msta tby pi Mexickm zlir,-tr a v Oklahom s hlavnm prmyslom psem (oblast zpracovvn ropy). Y zpadn Evrop spojuj dovozn pstavy s rrnitrozemslmi stedisky zpracovvn ropy (nap. Marseille - Ingolstadt, Rotterdam _ Frankurt nad Mohanem atd.). Na zatku 90. let peshla celosvtov dlka ropovod a pl1movod l,5 milionu km.

131

^.

ZEMPlS V KoSTcE
hrnnou dlkou ropovod a plynovod je na sobn vechny regiony a stty).

Y pnmm

mst Severn Amerika (peddvojn-

Rozshl potrubn st vznikly v zemch, kter maj velkou produkci a spotebu ropy a Zennho plynu (USA' SNS, Kanada) a tak v zernch vrazn orientovanch na vvoz (Sadsk Arbie, Mexiko, rn). Rozshl st plynovod maj prakticl1y jen vyspl zern. Rozvojov zernlryruivaj plyn mlo a hlavn jej exportuj (vtinou ve zkapalnnm stavu). plynovody jsou v zerrrcl:' SNS, v Kanad a v USA. Dlka potrub se pomrn rychle Nejdel zvyuje' hla'v^n v USA, Kanad av zpadoewopskch zemch.

7.6.2.l.4 Vnitrozemsk vodn doprava

Vnitrozemsk vodn doprava vznikla na samm potku civilizace. Teprve v konkurenci s e|eznindopravou ztratila sv r4znamn postavn. Vnitrozemsk vodn doprava se uplatuje hlavn pi peprav hromadnch substrt na stedn a velk vzdlenosti. Vhodou tto dopravy jsou jej nzkinvestinpeprarm nklady, nevhodou je nzk rychlost pepra'uy. Celkov dlka rmitrozemskch vodnch cest m 550 o0o km, nejdel v SNS (123 ooo je km), v ine (r 10 ooo km) a v USA (41 ooo km).
Nejvkonnjje rmitrozemsk vodn doprava USA, iny, Ruska a Nmecka. DIeitou roli hraje kvita vodnch cest a velikost lostva. Ve Spojench sttech ppad na 41 0o0kmvodnchcest,31 o00kmprplav _ton nhoajezernholostvain20 milion tun.

Mezinrodnch ek i povod lyuivanch pro dopravu je 2I4 - nap. v povod Rna nebo Zambezi le sedm stt, v povod Nilu, Konga a Nigeru devt, v povod Dunaje dvanct. Nkter povod se rozkldajnauzem jedinho sttu _ nap. povod Volhy).
Velk kanadsk jezera (250 o0o km') spolu s ekou sv. Vavince (usplarmnou pro nmon lod) umouj proniknut nmon doprar,y hluboko do 'v-nitrozem. Vodn cesta je adou prplavnapojena na systm Mississippi - ohio.
Nejvznamnj rmitrozemsk vodn peprava v Ewop se sousted'uje na eku Rn a ptoiry Rna. Rn je splarm od Basileje pro lod s vytlakem 1350 t a od pstavu Duisburg pro ton 5000 tun. Intenzita vodn peprar,y na nskm systmu je nejvyna svt. Propojenm Mohanu s Dunajem vznikla vodn cesta o dlce pes 5000 km - spojujc Severn a ernmoe. Systm Volhy a Kamy je spojen prplavy s Azovskm, Baltslm a Blm moem. od 60. let se ror:l1jeji smen pepravy ,,eka - moe,. s vyuitm ,,nosilichter.. (specilnch nch tlanch tun).

7.6.2.L.5 Specitn druhy dopravy

eiektrick energie umouje lokalizaci energeticky nronch qrob i v oblastech, kter nemaj primrn energetick zdroje. Rozshl mezisttn rozvodn soustar,y l,yuivaji asovch rozdlv nstupu energeticlch piektak, e ve vhodnou dobu zaazujvolnelektrrensk kapacity, a trrr.dosahujv rmci systmu znanch spor.

Rozvod elektrick energie - specifick rysy rozvodu elektrick energie vypl1ivaj z Iemonosti jejho skladovni a z nezbytn asovnslednosti vroby a spoteby.]Rozvod

V celosvtovm mtku r,ynikaj rozvodn systmy Evropy, SNS a Severn Ameriky' (Distribuuj asi 70 7o svtov produkce elektiny na zemo rozloze 18 milion km").

A
|z

SOCIOEKONOM ICKA GEOGRAFIE

Penos zprv a informac - je specifickou formou peprar,y. svj podlna hrubm nrodnm produktu. Ve r,ysplch zemch informace razn z''yuj Lidstvo je na potku ry informanspolenosti. Prostedky pepravy zprv a informac prodlvaj pevratn zmny ve stIe kratchasovch secch.

w"

J ve starovlch civilizacch vznikla potovnsluba.

19. stolet byl r,ynezen telefon, na potku 2o. stolet rozhlas a v pnm tetin 2o. stolet televize. Ve druh polovin 20' stolet telekomunikace umouj pohotov penos zprv a informac, prostednictvm mobilnch telefon, videofon, fax, telefax, videotext

a internetu. (Internet - celosvtov rozen potaov s,kter poskytuje vem svm uivatelm informansluby tm ve vech oblastech lidsk innosti). Rychle se roziuje kabelov televize s kvalitnm prjmem. Potovnslubu nahrazuje elektronick pota (E.mail). Ve svt l,1rchz asi l0o Ooo asopiss miliony lnk
ron. Lidstvo je pmo za}:r1covno pemrou informac.

7.6.2.2 NtuoN

oopneva

V systmu svtov dopravy se nmon doprava uplatuje hlavn v peprav hromadnch nklad na velk vzdlenosti. Nmon doprava pomh prohlubovat specializaci stt a oblast ve svtov ekonomice aznamn pispv k rozvoji mezinrodn dlby prce.

NMoN oopneve sE UsKUTEUJE vE DvoU r.onucH:

1) Trampov peprava (angl' tramp = tutak) _ nen vzna na stanoven linlql. Trampov lod pluj nepravideln _ podle poteby. Zkaznic si je najmajna zaJ<Lad peprar'nch smluv'

2) Linkov peprava - traovlod obstarvaj dopravu na perrn stanovench trasch podle jzdnhodu. Trampovch lod je podstatn vc, ne linkovch (traovch) lod.
Nejznamnjlodn doprava se uskuteuje naAtlantiku (2/3 ceIkovho objemu nmonch peprav). Atlantikzabezpeuje nejkratnmon spojen mezi Staryrn a Novm svtem. Na Tich ocen pipad asi 1/4 celkovho objemu nmonch peprav. Nejvtronroj ZazIarnerIvaj transocensk trasy spojujcAsii s Amerikou (spojen Japonska a nov industrializovanch zem vchodn Asie se Spojenmi stty).
Na Indickm ocenu se uskuteuje asi 1/ 10 hrnnho objemu nmonch peprav. Svtov nmon lostvo tv souasndob asi 80 o00 rzn vellch plavidei (na Japonsko z toho pipad asi 10 000, na SNS 7 4oo a na USA 6 4o0.

Rok 1937 1960 1965 1970

Tab'

Lodni prostor, ,,Vhov.. nosnost' mil. BRT mil. dwt

>

Rok 1975 1980 1985 1990

Lodni prostor, mil. BRT

',Vlrov'.

mil. dwt
540 640 620
665

nosnost,

70

130 1.80 205

r70
220

320
tna

340 420 400 425

rniJ7

34

vekeruzaven prostory' kapacitu lod v tunch),

(BRT = Brutto registrovan

Ton svtovho nmonho lod'stva

DW -

tt

_ ie nrastnrav

deadweight tonage

oznaujchrubou ton lod ,,l,^-^+^! ^-^^x',i^,.' - uKazatet oztacultct nosnosl

ZEMPIS

KOSTCE

Ton svtovho lostva do zatku 80. let rychle rostla. Potom zaal pokles r,yvolan omezenm pepraly ropy V obdob energetickkrze. Teprve koncem 80. 1et by| zaznamenn mrn vzestup.

Pro pevoz r;zncll'^ druh nklad jsou lod speciln upraveny. Vice ne polovinu hrnntone tvo tankery - cisternov lod' na druhm mst jsou tzv. balkery fuulk carrier) - lod pepravujc such substrty (27 o/o tone) na tetm mst jsou univerzln lod - lod pro pepravu smenchnklad (I2 o/o tone) a na t'urtm mst jsou kontejnerov lod - plavidla pro pepravu kontejner (7 o/o tone) _ kontejnerov peprava m vzestupnou tendenci.
Se speciizac lostva se speciaJizuj i pstar,y. Rozliujse pstarry univerzln' kter maj specializovan zny pro pjem uritch substrt - pstavitpro kontejnery,bazny pro r,ykldku a nakldku ropy, uhl, rud, deva, obil atd. a pstarry speciizovan, zamujcSe na nakldku jednoho hromadnho substrtu, kte b pedmtem vvozu.

Tannura v Saudsk AIbii.

Univerzln pstavy pevauj ve vysplch zernich a specializovan v rozvojoqch zemch. Nejvtspecializovan pstavy vznikly v souvislosti s exportem ropy _ nap. Ras

Velikost a struktura obratu pstav zvisi na charakteru hospodstv v zzerni, pro jeho poteby pstavy funguj.

PsTAvY z HLEDIsIA PEPRA\rN FUNKCE: 1) Pstavy vrozni - pevauje nakldka nad r,yk1dkou zboi (byvaj to psta'vy
2) Pstavy dovozn _ pevauje vykldka nad nakldkou zboi (pstavy univerzln). 3) Pstavy smen pomr mezi'"ykldkou a nakldkou \yrovnan (pstar,y univerzln)' Nejvtm dovoznm pstavem na svt je Rotterdam - v jeho zzemi je Nizozemsko
a znan st zemNmecka, Belgie a Francie.
Na mezinrodnch pepravch se podlasi22oo pstav' Pstav s ronmobratem pes

specializovan).

1 milion tun je nkolik set. Rozhodujc znarrr maj ty psta''y, jejchronobrat pesahuje 100 mil. t.
Rotterdam (Nizozemsko)

Singapore {singapur)
New Orleans (USA)
rloDe uaponsKol New York (USA)

Ciba $aponsko)
Nagoja (Japonsko)

29O 190 L/5 o I55 135 130

Houston (USA) Jokohama (Japonsko)

nangnal tulna]

Marseille (Francie)
Usat{a UaponsKo)

Kawasaki (Japonsko)
Le Har,re (Francie)

125 125 i l5 95 95 90 85

Antwerpen (Belgie) Tokio paponsko) Kure (Japonsko)

Hongkong (Cna)

85
BO

80
BO BO

Baton Rouge (USA) Hamburg {Nmecko) London [Velk Britnie)

t.

65 60

Tab' 35 Unverzln nmon pstavv s ronmobratem vce ne 60 mi|,

7.6.2.3 vzDUN (LETECK) DoPRAVA vzdlenosti, hlavn v mezikontinentlnm mtku, tak se prosazuje stle ve vtmrozsahu v peprav nklad. Vhodou leteck dopravy je rychlost a relatirm znan bezpenost'

Ve svtovm dopravnm systmu se uplatuje pedevm v peprav osob na velk

Leteck doprava Zazn.arr'errv rychl rozvoj, Sletovch tras vzrostla ze 3 mil. km v roce 1960 na 8 mil. km v roce 1990. Poet cestujcch se zvtil ve stejnm obdob ze 70 milion na 1 120 milion osob. Do prvn destky stt - podle ronhovkonu leteck dopravy

SoCloEKoNoM ICK GEoGRAFlE

(oskm) - pat USA, Rusko' Japonsko, Velk Britnie, Kanada, Francie, Nmecko, Austrlie, Nizozemsko a panlsko.

leteck dopra'uy je podmnno stleti.Nejvt letitsvta pijmaj a odbavuj Rozen kadoroen'u'cene 15 mil. pasar'
Chicago (O" Hara) 60 58
+c
qJ

Dallas
Los Angeles

Atlanta
I,ondn {Heathrow) Tokio (Haneda)
New York fKenedy)

4A

3? 30
30 28

San Francisco Denver

26 24 Pa (orly} 23 Miami (La Guardia) 23 New York 23 Honolulu 23 Boston 22 Detroit 22 saka 2l t,ondn {Gatwick)
Frankfurt (Rhein-Main)

Pa(Ch. de

Gaulle)

Phoentr Saint l,ouis Singapur Toronto

Minneapolis-Saint
Tokio

21 orlando 2l Las Vegas 20 {m {Fiumicino)

2O Amsterodam (Schiphol)

17

|7
16 16 16

2O Houston

Paul 19
17 L7

(Narita) Hongkong Pittsburg

(Nalional) 15 t5 17 Stockholm
Washington

Tab' 36 Nejvt tetit svta na zatku 90, let (slaudvaj mil. cestujcch za

rok),

Z uvedench 34 nejvtchletiSVta je polovina v USA, osm V Bwop a ti v Japonsku.

Velk msta mvajnkolik leti,nap. Moskva pt, New York ti, Pa1' Londn a Tokio dv. (Londnsk letitodbav Zarok 60 mit. cestujCcha pask letit odba Zaok 45 mil. cestujcch). Hlalrn trasy leteck doprar,y Spojuj Ewopu a Severn Ameriku (1. msto); Ewopu a Jini Ameriku (2' msto) a Ewopu aBIzL qichod (3' msto).
Na trase mezi Ewopou a Severn Amerikou Se ron pepravuje 30-35 milion cestujcch.
Na pelomu 50. a 6o. let Zaala ra dopramch letadel s reakti\mmi motory (v r. 1956 - TU104, v r' 195B Boeing-7O7 av r. 1959 Caravella)' v 70' letech vznikla civiln nadzvukov dopravn letadla TIJ-1'44 (SSSR)' Concorde Velk Britnie + Francie) a Jumbo-Jet (USA).

V sedmdesch letech tak vzniklo pn'rr ob letadlo pro 300-4oo cestujcch a 15_ 20 tun nkladu - Boeing-747 (USA) av zpadn Ewop vzniklpnm aerobus A-300' Leteck doprava doshla prmrn cestom rychlosti 900 km/hod.

7.7

5luby

Stuhy isou druhy ekonomick innosti poskytujc uiten eekt ii svm prbhem, jak ve se rtobn, tak i ve se obhu a spoteby.

V oblasti Spoteby mohou sluby uspokojovat poteby cel spolenost(sttn sprva, obrana, bezpenost), nebo j ednotlivc (sluby obyvatelstvu).

Studiem zemn struktury slueb, zkonit'osti a specifickch zvltnost rozrnstn slueb se zab'v geografie slueb - vdn obor socioekonomick geogrie. Struktura slueb se s rozvojem lidsk spolenosti postupn VyVja mn' Yznarn slueb trvale vzrst. Podle vyuvnslueb |ze posuzovat ivotnrove obyvatelstva. Ve vysplch zemch zamstnvaj rzndruhy slueb vce ne 5o o/o ekonomicky aktivnch obyvatel.

?.7.L

DRUIY SLUEB A JF^IICH RozMsrlg

v Komplex zaizeni, kter zajiuj danm regionu nebo sdle pedpoklady pro posky. tovn slueb, souborn nazru rne infrastruktura.
^l.
r:35

ZEMPIS

Sluby tvo tyto druhy aktivit: sociln pe,zdravotnick pe, kolstv,inannictv, administrativa aizeni, maloobchod, zahraninobchod, ubytovn a stravovn, tloqchova a rekreace.
Sluby vyaduji na rozdI od vrobnch odvtv relatirm mlo investic a b1iv v nich znan poteba lidsk prce. Nkter slubyjsou nevdlen(zajiuje je rozpoet sttu, obc, nebo dalchinstituc), jin jsou qdlena mohou b1t i atraktirrnm vvoznm artiklem (nap. inannictv, lzestv atd.). Kad okruh obslunch aktivit je charakterizovn specifickou soustavou za1zert s rznou ro'rnvybavenosti a rznou klientelou. Hustota a velikost obslunych zaizeni odpod potu uivatel a frekvenci jejich nvtv. Poptvku obyvatelstva po slubch ovlivuje hustota zalidnn' velikost sdel a ivotnirove obyvatelstva.

KOSTCE

Nabdka sluebje dnavysplost ekonomilry, rozmstnmqroby, vybavenost dopra'rn st, kvalitou pracormch sil a objemem investic.
Aby mohlo vzniknout urit zazenslueb, mus existovat urit poet potencilnchzkaznk'Nkter s|ubyvyadujpi svm vzniku menpoet zkaznlkli_ nap' obchod s potravinami, nebo restaurace _ takov sluby se oznaujjako sluby 1. du. m vce je zapoteb zkaznik, aby se vytvoila urit sluba a mje vtzzerni, jeho ob5ruatel slubu vyaduj,tmje vy dovost stuby. Proto teba vysok koly, divadla, soudy a banlry jsou jen ve vtch mstech. Vechny druhy slueb rznhodu - nap. zl<7adni kola,stedn kola, nemocnice, sportovn stadion atd. maj uri minimln poet uivatel. Tento nejnpoet uivatel nutnch k tomu, aby pslunsluba mohlavzniknout, senazvprh slueb. Stuby ajejich zaizerlt jsou umsovny v sdlech. V jednom sdle bv zpravidla vce druh slueb stejnho du. Poet sdel' ve ktech se sousteuj slubyvyho du, je men,ne poet sdel, ve ktech jsou sluby niho du. Sdla, ve kterch jsou soustedny sluby vyho du (nap. sdla s nemocnic, stedn kolou, specilnmi obchody), slou nejen potebm vlastnch ob5rvatel, e i irokrnw zzern. Tato sdla se nazvaj stediskov' Mrez sdly s rznou vybavenost se vytvoily vztatty dovostnho (hierarchickho) charakteru. Obecn plat: imje stedisko vyho du, tm m vtpoet druh slueb, a tm je vtpoet obsluhovanch obyvatel' Specifickou formu slueb pedstar,rrje zahraninobchod.

Velkm obratem zahraninho obchodu se vyznauj mal rryspl stty Evropy. Maj zl vnitn trh, nekompletn prodn zdroje a dlouhodob orientuj sv hospodstv na
astvesvtovch ekonomic\ich svazcch (nap. vcarskoexportuje 9o-95 7o sv produkce hodinek a liv,Belgie a Nizozemsko vyvi 75_80 o/o vyrabnch obrbcch stroi).

Strukturazahraninho obchoduje ovlivovnavysplost ekonomi\r. Vyspl ze'rrrdovej hlavn suroviny avevvozu pevldaj stroje azaizenMn vyspl zemvyvzej suroviny a zemdlsk produkty a doveji vyroblcy strojrenskho a potravinskho prmyslu.

Zahranin obchod svm rozsahem a strukturou dokumentuje efektivnost a rove hospodstv jednotliwch zerni.

Eeslovn ruch
cestovnm uchem lozumme uspokoiovn osobnch poteb v obtasti tutistiky, ekeace'kuItury a rehabilitace' ke ktermu dochz mimo msto trva|ho pobytu a Ue votnm ase.

Jedn se o zmnu pobytu spojenou s vycestovnm. Cesto'urr ruch se st v druh polovin 20. stolet soustivotnho stylu svtovho obyvatelstva - pedevmobyvatelstva vysp lch zemi.

A tJo

SoCIoEKoNoMIcK GEoGRAFlE
Zkonitostmi a zvItnostmi rozmstn cestovnho ruchu se zabv geograie cestovnho tuchu vdn obor socioekonomick geograie, kten studuie zemn dieencovanpedpok|ady a zemn sttuktutu cestovnho ruchu'

7.8.L PEDPoKI.ADY

cEsToTr{rro RUCHU

Cestovn ruch se uskuteuje na zklad selektivnch, lokalizanch a realizanch pedpoklad.

cestorrnho ruchu (selekce 1) Selektivn pedpoklady uruj,kdo a v jak me se astn podskupiny - urbanizan = vbr). Selektirm pedpoklady cestorrnho ruchu se dl na ti pedpoklady' demografick pedpoklady a socin pedpoklady.

a) Urbanizani pedpoklady

b) Demograick pedpoklady Z d,ernograclch initel(initetcharakterizujcch sloen obyvatelstva) se nejvce uplatuje ve vztahu k cestormmu ruchu hustota obyvatelstva. Plat pravidlo, e ast obyvatelstva na cestormm ruchu vzrst s rostouc hustotou obyvatelstva dan

Cesto'v.n ruch je typickou aktivitou mstskho obyvatelstva (v mstskm prosted lid ztratIipmy kontakt s prodou atoui se r'1rmanit z petechnizovanho, umlho prosted). Stty, kter maj vysol podl mstskho obyvatelstva, maj tak nejce astnkcestorrnho ruchu, kte cestuj do zahrani.

c) Sociln pedpoklady K socilnm pedpokladm adme pedevm ekonomickou aktivitu. Nejastji se cesto'rnho ruchu praco'v-n akti'vrr (zamstnan) obyvatel, pro kter je astn cestorm ruch jednm z hlalrnch zdroj naerpn noch sil.
2) Lokalizani pedpoklady vy.jaduj schopnost krajiny poskytovat vhodn podmnlcy pro rlirzn formy cestorrnho ruchu. Dl se na dv podskupiny _ prodn podmnky a kulturn
historick podmnky.

oblasti.

a) Prodnpodmnky K nejvce sledovanm prodnm podmnkm cestorrnho ruchu pat vrazn relif
powchovho i podzemnho vodstva a seskupen zemskho powchu, podneb' rozen rostlin a ivoich.

b) Kulturn historick podmnky innosti lovka pat kulturn pamtky' K nejvce navtvovanm vsledkm tvr rezervace' historick stavby, vtvarn pamtlry' parky, lidov kultura pamtkov
i technick dla.
cesto'v-nho ruchu. 3) Realizanpedpoklady umouj uskutenit nroky astnk dv podskupiny - komunikan dostupnost Realizanpedpoklady lze rozdlit na a materiln technick zkladna.

Rozhodujc lohu m asov dostupnost, kterje zis|na doprarrnm spojen astnka cesto'rnho ruchu mezi trvalm bydlitma nvt'ynmmstem' b) Materiln technick zkladna cestormho ruchu se skld ze zk7adnch zaueni (ubytovac a stravovac), doplkoqch zaizen (sporto'.rn, kulturn1) a ze specilnch zaizeni (informancentra, cestorm kancele, zdravotnick zaizen atd.)'

a) Komunikandostupnost

7.8.2 RozMsllv cEsTovlvrro RUCHU

V cestovnm ruchu je zamstnno asi 120-130 milion lid. Pjmy z cestorrnho ruchu se za obdob let 1970-1990 tm zdvanctinsobilv.

Cestovn ruch se postupn stv znannnm odvtvm svtovho hospodstv.

ZEMPIS

Podle pnosu nrodnho hospodstv se cestorm ruch rozdluje na aktivn cestovn ruch (nvtva uritzetn zahraninmituristy) a pasivn cestovn ruch (rrycestovn turist ze sv zem). Pi aktivnm cestovnm ruchu stt zskv inkaso od zahraninch

KOSTCE

nvtvnk.Aktivn cestovn ruch je pjmovou slokou sttn bilance. Pasivn ces. tovn ruch (prostedky utracen obany danho sttu v zahrani)je polokou ztpotnou. Na svtovm cestormm ruchu se podlejvechnykontinenty, ale jejich podlje znan
rozdln.
Nejvc zahraninchturist pitahuje Evropa (asi 60 o/o)_jedn se hlarrn o Ewopany, obany USA' Kanady a Japonska. o druh a tet msto (asi po 13 o/o) se dl Severn Amerika a Asie.

Zb,vajicch L4 o/o dohromady pipad na Jini Ameriku, Afriku a Austr]ii. (Podl Evropy postupn kles a vzrst nvtrrnost vchodn Asie a oblasti Pacifiku)'

Mezi aktirrnmi astnky mezinrodnho cestorrnho ruchu vrazn pevauj oban ekonomic\r rozvinuch zerni.
l

7ntn
45

Mil. nvt'"+q t3

Zrm.

XIT;" " ;, ' ry

pnetsto
Spojen
':'

Rakousko.

-:'

118

:]

ffii}lll"
r.e$=
::-!.:-.:i-

.i"J* **

i:

Jugos|vie 9 bv. eskoslovensko 8 Bulharsko 8 Recko 8

b1/v.

x#"u","u.

'

ii

iiiii. il

iiil.'.".Hl*-u"
Polsk
"t;

l:

i''gapur
Hongkong

;
t,,

37 Zemi s nejvtim potem zahraninchnavtvnk(koncem B0.

tet)

Mezi nejnavtvovanjmistty dominuj Spanlsko, Itlie a Francie - ve kteqch ve sfe cesto'u-nho ruchu pracuje 1o_15 7o obyvatel.
Nejvt celkov pmy z ce^sfgvniho ruchu jsou v UsA - 58,4 mld USD v r. 1995 (tj. stejn, jako ve Spanlsku, Itlii a vycarskudohromady).

138

POUZITA A DOPORUCENA LITERATURA: I) J. Andi: Kulturn geografie (skripta) Ped' fakulta UJEP, Ust nad Labem 1998
2) I. Bik,D. eznkov: lovck naZerni, Nakladatelstv Fortuna, Praha 1996 3) I' Bika kol.: Lid naZerni, Nakladatelstv GS, Praha 1995 4) R. Brzdil a kol.: vod do studia plane Zem, SPN, Praha Ig88
5) M. Bursa: Svt hospodstv v slech,Scientic, Praha 1994

6) R' apek a kol.: Geografick kartograie, SPN, Praha 1992 7) R. apek: Pianetrn geogrie, Vydavatelstv Karolinum, Praha L997

Prahal997 9) J. Demek, E. Quitt, J. Rauer: vod obecn zick geogrie, Academia, Praha L975 10) V. Gardavsk a ko|': Zempis pro 2. ronkgrrnnzi, SPN, Praha 1985 r1) V. Hojovec akol': Kartografie, Geodetic\akartograficlpodnik, Praha |987 12) B' Hork: Djiny zempisu (Starovk a stedovk)' SAV, Praha 1954
8) J. Demek, V. Voenlek, M' Vysoudil: Geogrie 1 (F}zickogeografickst)' SPN'

13) 14) 15) 16) 17) 18) 19) 20)

S. Hornk a kol.: Fyzick geografie II.' SPN' Praha 1986 S. Hornk a kol.: Zal<lady zick geografie, SPN, Praha Ig82 B. Jansl a kol.: Zern - vod do geografie, GS, Praha 1993 zempis, SPN, Praha 1967

J' Karnia kol': obecn zicL

K. Kucha: Pehled kartografie, Nakladatelstv Krop a Kucharsk, Praha 1946 Z' Kuka| a kol.: Z|<Lady ocenografie, Academia, Praha 1977
P. Mariot, V. Mllerov: Zernpis cestovnho ruchu' SPN' Praha L992 L. Miian a kol.: Zempis pro

2l)

l. ronkgyrmnz, SPN, Praha 1984

S. Mirva1d a kol.: Geografie 2 (Socioekonomick st)' SPN, Praha lgg8

22) 23) 24) 25) 26) 27) 28) 29)

30) 31) 32) 33) 34) 35) 36) 37) 38)

Labem 1995 L. Skokan a kol.: Hospodsl zempis 1, 2, Fortuna, Praha 1995 L. Skokan: Uvod do teorie geograie I. (skripta), Ped. fakulta UJBP, st nad Labem 1998 o. lampa:Veobecn geografie dopravy, SPN, Praha 1967 M. tulc,P. Phoda, H. Srbov: ProdnobrazZem, Fortuna, Praha Lgg7 o. Tich, R' vec:Matematick zempis a karto$rafie, SPN, Praha Lg7o
1:ls

J. Munzar a kol.: Mal prvodce meteorologi, Mlad fronta, Praha r969 R. Netopil a koi.: Fyzick geografie I, SPN, Praha 1984 R. Netopil: Hydrologie pe',rnin, Academia, Praha L972 v. Novk, Z, Murdych: Kartografie a topografie' sPN' Praha 1988 A,Obermann: Zempis pro 3. ronkSW,SPN, Praha 1969 F' Pauk a kol.: Mnerologie, petrografie a geologie, SPN, Praha 1969 M. Riedlov' M. Blaek, F. Brabec: obecn ekonomick geogrie, SPN, Praha 1983 M, Riedlov, R. Prokop: obecn hospodsl zempis, SPN, Praha L967 M. Riedlov, J. Demek' J. Pech: Uvod do studia geografie a djiny geografie, SPN' Praha r980 L' Skokan, M. Bursa, J. Petov: Geografick tabulky, Scientic, Praha 1996 L. Skokan, V. Hrala, J. Vitvarov: Geogrie svtovho hospodstv, SNTL, Praha 1988 L. Skokan: Geografie svtovho hospodstv (skripta), Ped. fakulta UJEP, st nad

^.'

tRMENT
lenpro rodosl
i

po!en

Zempis I. v kostce

Karel Kapuovsk

Oblka Fragment DTP s. r' o., Kamila ]]lonerov Vydelo Nakladatelsw Fragment, Radiov 1 1 22l l, Praha 1 0, jako svou 336. publikaci. I)rvn dotisk 2, vydn,2007 Vytiskla Centa spol. s r. o., Brno

Copyrghr o Fragment, l999 Tbxt @ Karel Kaparovsk Ilusrrace @ Sylvie tl4ikulcov' 1999 oblka @ Fragrrrent DTP s. r. o., 2005
Vechna prva rylrrazena. Zdn st tto publikace nesm bt roziovna bez psemnho svolen nra'jitel prv.

Kontaktrr adresa: Radiov l, 1o2 27 Praha l 0 _ Hostiva e'mail: Fragrnent@tfragmenr.cz

h

trp

//uw.

fragrnent. cz

ISBN 978.80.253-oo29.9 (2. vvdn' 2006) ISBN 80.7200-252.X (i. v1dn' 1 999)

tIItlI

lt t t tl t Il t I I ll

ff

$wwww*wwmsx* wwqg&

wwtt&i&$$&