HRAVÁ

LITERATURA
7
JMÉNO

ŠKOLA

TŘÍDA ŠKOLNÍ ROK

Úlohy označené mají vyšší náročnost.

VOŽ – volné odpovědi žáků
OPAKOVÁNÍ......................................................................... 2
PRÓZA.................................................................................. 4
POEZIE............................................................................... 14
STAROVĚKÁ LITERATURA................................................ 24
STAROVĚKÁ LITERATURA: ANTIKA................................. 31
STŘEDOVĚKÁ LITERATURA............................................. 36
PÍSEMNICTVÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH.................................. 46
RENESANČNÍ LITERATURA EVROPSKÁ.......................... 54
RENESANČNÍ LITERATURA ČESKÁ................................. 60
BAROKNÍ LITERATURA..................................................... 64
KLASICISMUS.................................................................... 67

Pracovní sešit pro 7. ročník ZŠ a víceletá gymnázia

1. vydání, 2015
Vydal: TAKTIK International, spol. s. r. o., P. O. Box 326, Jindřišská 14, 111 21 Praha 1, www.etaktik.cz
Autoři: Mgr. Tereza Friedl, Mgr. Renata Krejčíková, Mgr. Jolana Řapková, Mgr. Zdeňka Havlíčková, Mgr. Zuzana Medveďová,
Mgr. Ilona Skolilová, Mgr. Marie Fišerová
Lektoři: PhDr. Šárka Pospíchalová, Mgr. Pavlína Pyszková, Mgr. Andrea Pavlíčková
Grafická úprava: Bc. Marek Bárta
Projektový manager: Ing. Valerián Stec
Produktový manager: Mgr. Michal Švantner

Všechna práva vyhrazena. Kopírování a šíření tohoto díla i jeho částí bez souhlasu vydavatele je trestné.
ISBN: 978-80-87881-81-1
OPAKOVÁNÍ

Každý z následujících pojmů v levém sloupci spoj s výrazem či výčtem výrazů, které jsou pro něj typické.
1.
Pojmy následně správně přiřaď k jednotlivým ukázkám.

epika sloka, rým, verš, báseň

lyrika děj

drama zachycení pocitů a nálad

poezie věta, kapitola

próza scénické poznámky, jednání, výstup

poezie, epika
ukázka A …………………………
Potkal se osel se slavíkem
a zdaleka ho vítal oslím křikem:
„Zdravím tě, kamaráde!
Kam přijdu, slyším všade
jen legendy, jak umíš krásně zpívat.
Já s ostatními rád bych volal vivat,
jestliže pravda jsou ty pověsti.
Doposud však jsem přišel o štěstí
na vlastní uši slyšet pár tvých trylků.
Snažně tě prosím, zazpívej mi chvilku.“
Slavík se nedal dlouho přemlouvat.
A už se sype trylků vodopád
a něžné tóny vánek nese v dálku,
jako když někdo hraje na šalmaje,
jako když někdo píská na píšťalku.
próza, epika
ukázka B …………………………
Léta 1539 narodil se panu Joštovi z Rožmberka, tehdy těžkou
nemocí navštívenému, na krumlovském hradě nejmladší synáček Petr
Vok. Ten pak byl posledním po
meči svého starobylého rodu.
Chlapečka ošetřovaly chůva
a  kojná, u  nich byl neustále.
Kromě těch však měl ještě jinou,
pečlivou a laskavou opatrovnici.
Zjevila se pokaždé v  noci,
kdy všechen krumlovský hrad,
mohutně strmící nad Vltavou,
ztichl, kdy všecko spalo, i chůvy.
Byla to bílá paní. Okna komnaty byla zamčena, dveře též, ani se nehnuly,
ale bílé zjevení, kde se vzalo tu se vzalo, stanulo náhle prostřed jizby.

próza, epika
ukázka C …………………………
Byl jednou jeden král, ten se roznemohl a byla to zlá a dlouhá nemoc. Nikdo už nevěřil, že by se ještě mohl vystonat
a zůstat naživu. Jeho tři synové to těžce nesli. V tom svém zármutku sešli jednou do zahrady, chodili kolem dokola
a plakali. U brány potkali nějakého stařečka; ten se s nimi zastavil a ptal se, co je trápí. Pověděli mu o nemocném otci,
že asi už dlouho nebude, protože mu žádný lék nepomáhá. A stařeček je těšil: „Vím ještě o něčem, co by mu pomohlo:
živá voda. Jak se jí napije, v tu chvíli se uzdraví. Jenže je tuze těžké tu vodu najít.“ 
(přeložila Marie Kornelová)

próza, epika
ukázka D …………………………
K vládci bohů, Diovi, se donesla pověst o tom, jak jsou lidé zkažení a jak se neštítí ani zločinů. Řekl
si, že sestoupí na zem. Chtěl se přesvědčit na vlastní oči, zda lidé opravdu loupí a vraždí a uctívají
lež místo pravdy a posmívají se bohům. S lítostí a rozhořčením poznával všude, kam se na své pouti
dostal, že lidé jsou ještě horší, než vyprávěly pověsti.

drama
ukázka E …………………………
ALŽBĚTA:  (vyběhne ze dveří, za ní Petr)  Co chceš? Já nesmím pustit nikoho a císař jest na modlitbách.
PETR:  To mi právě vhod, milý panoši, neboť nejdu kvůli císaři, ale kvůli tobě.
ALŽBĚTA:  Jsi šílený? Proč kvůli mně?
PETR:  (blíží se k ní)  Nač přede mnou tajnosti? – Vím všecko, všecko, sladký panoši – ty nejsi, co se zdáš…
ALŽBĚTA:  (ustupuje)  Nechápu, co pravíš – jsi na omylu. Nutíš mne, abych volal o pomoc.
(stranou)  Bože, Bože, co si mám počíti?
PETR:  Však bys přede mnou neustupoval… proč by muž muži nepodal bez ostýchání ruku? Dej mi polibek a uvěřím
– že nejsi dívkou!

2
 poezie, lyrika
ukázka F …………………………
Prosinec. Chalupy se krčí,
sníh ke střeše až navátý.
Na pocestného z prahu vrčí
dobrácký ovčák huňatý.
Je ticho jako po vymření. V houni jen starý vozka klímá,
Zvonečku cinkne jenom smích, má beranici do čela.
jak koně letí ve spřežení Rukama mrazem červenýma
v prastarých saních dřevěných. zem modré oči protřela.

2. a) V případě ukázek A, B, C a D rozhodni, o jaké žánry se jedná.

ukázka A bajka ukázka B pověst

ukázka C pohádka ukázka D báje

b) Které z následujících okolností jsou typické pro který žánr? Odpověz formou přiřazení písmen označujících
ukázky, jež dané žánry v první části této úlohy zastupují. Někde může být více možností, někde žádná.
B, C, D
nadpřirozené jevy – ……………… A, C
ponaučení – …………………………. B, C, D
pravdivé jádro – ……………….....
C
dobrý konec – …………………….. B
reálné osoby – ………………………. B, C, D
lidová slovesnost – ………………
A
krátký text – ……………………….. dobrodružná literatura – …………… A, B, C, D
přímá řeč – ………………………..
B
reálná místa – …………………….. A, C
personifikace – ……………………… D
život bohů či hrdinů – ……………

3. a) Z ukázky F vypiš jednu personifikaci. b) Z téže ukázky vypiš jedno přirovnání.

chalupy se krčí ticho jako po vymření

c) Jaký druh rýmu je v ukázce použit? d) Podtrhni jeden verš a zakroužkuj jednu sloku.

střídavý

e) Zapiš dvě rýmové dvojice a ke každé přidej dva vlastní rýmy.
krčí
………………………… vrčí
– ………………………… trčí, hrčí
– ………………………………………
čela
………………………… protřela
– ………………………… umřela, vytřela
– ………………………………………

4. V osmisměrce najdi čtyři žánry lyriky a stručně je charakterizuj.

Ž P Í S E Ň Š píseň – báseň určená ke zpěvu

1.  .......................................................................................................................................
E G S O P D H epitaf – nápis na hrob
2.  .......................................................................................................................................
R J Ó Q I T E
E A B D T H Z epigram – krátká satirická báseň
3.  .......................................................................................................................................
K C T W A R Ň
óda – oslavná báseň
4.  .......................................................................................................................................
U F K U F F S
M A R G I P E

Rozhodni o pravdivosti následujících tvrzení. Pokud je tvrzení nepravdivé, jeho nepravdivou část přepiš
5. správně.
Mezi autory bajek patří např. La Fontaine a Krylov. PRAVDA / LEŽ .........................................................

Karel Čapek napsal „Sedmero pohádek“. PRAVDA / LEŽ Devatero

.........................................................

Eduard Štorch psal knihy s tematikou pravěku. PRAVDA / LEŽ .........................................................

„Bylo nás pět“ je Poláčkův satirický román. PRAVDA / LEŽ humoristický

.........................................................

Erben napsal lyrickou báseň „Lilie“. PRAVDA / LEŽ

lyricko-epickou
.........................................................

6. Napiš alespoň pět žánrů lidové slovesnosti.

přísloví, pohádka, pranostika, rčení, píseň

3
PRÓZA
POVÍDKA

JIM CORBETT: CHRÁMOVÝ TYGR

Muktéšvarská lidojedka
Když tygřice zabila v Muktéšvaru čtyřiadvacet lidí, požádala vláda o pomoc Jima Corbetta. Ten si chtěl na zvíře nejprve
počíhat u těla zabitého volka, později pak se pokusit dostat ho s pomocí nadháněčů. Oba pokusy selhaly.

Necelých třicet kilometrů severovýchodně od Nainítálu je horský masív dosahující výšky 2500 metrů a táhnoucí
se v délce dvaceti až pětadvaceti kilometrů od východu k západu. (…) Lidé, kteří žili v Muktéšvaru, tvrdí, že je to
nejkrásnější místo v celém Kumáonu a že jeho podnebí nemá sobě rovna.
V rozsáhlých lesích, které obklopovaly osadu, se usadila tygřice (…). Žila tu naprosto spokojeně, lovíc sambary, kákary
a divoké vepře, až do chvíle, kdy se střetla s dikobrazem. V souboji s ním přišla o jedno oko a odnesla si z něho asi padesát
ostnů dlouhých dva a půl až dvaadvacet a půl centimetru, které jí uvízly v rameni a v pravé přední tlapě. (…) Snažila se
vytáhnout ostny z masa svými zuby, a tím se potom vytvořily kolem ostnů hnisavé boláky. Když jednou ležela hladová v husté
trávě a lízala si rány, jedna žena začala v blízkosti žnout krmení pro dobytek. Tygřice si jí zpočátku nevšímala, když se však
žena dostala se srpem přímo k ní, máchla po ní prackou tak, že jí prorazila lebku. (…) O dva dny později se tam objevil muž
a chtěl si z toho stromu nasekat dříví na oheň; tygřice, která ležela na druhé straně, zabila i jeho. (…) Je možné, že pohled na
krev, která prýštila po obnaženém těle, visícím přes peň stromu, v ní vzbudila myšlenku, že by při této příležitosti mohla ukojit
hlad. (…) Příštího dne zabila třetí oběť, už úmyslně, aniž byla vydrážděna. A pak se z ní už stala kvalifikovaná lidojedka. (…)
Dlouhé minuty se nic nehýbalo a nic se neozvalo, a pak jsem ji najednou uviděl. Vylezla na protější svah a teď se
šinula po jeho okraji směrem ke kopci. V tom místě rostlo několik mladých topolů, patnáct centimetrů silných, takže
jsem mezi nimi mohl sledovat pouze její pohybující se obrys. V zoufalé naději, že se moje kulka vyhne topolům a najde si
tygřici, jsem zvedl pušku a bez dlouhého míření vystřelil. Tygřice se prudce otočila, seběhla se svahu, prolétla dolíkem
a pustila se nejvyšší rychlostí stezkou vzhůru přímo na mne. (…)
Počkal jsem, až byla dva metry přede mnou, naklonil jsem se dopředu a měl jsem velké štěstí, že se mi podařilo umístit
druhou kulku do jamky těsně za krkem tygřice. Náraz kulky těžkého kalibru ji stočil právě tak, že těsně minula moje levé
rameno. Setrvačností přeletěla přes okraj šestnáctimetrového srázu a se silným šplouchnutím dopadla dole do vody. (…)
Když člověk zastřelí lidojeda, má zvláštní pocit uspokojení. Uspokojení, že vykonal práci, kterou bylo velmi zapotřebí
vykonat. Uspokojení, že přelstil velmi silného protivníka na jeho vlastním území. (…) 
(přeložil Miroslav Jindra)

1. Kdo je vypravěčem příběhu? 2. Jaké je téma povídky?

lovec – Jim Corbett lov tygřice

3. Povídka má klasickou osnovu vypravování. Urči její jednotlivé body.

a) úvod popis místa děje, seznámení s tygřicí

.........................................................................................................................................
poranění tygřice
.........................................................................................................................................
b) zápletka
tygřice zabíjí lidi, Corbett ji jde ulovit
.........................................................................................................................................
c) rozvíjení děje
lovec se střetne s tygřicí a zabije ji
.........................................................................................................................................
d) vyvrcholení děje
pocit uspokojení
.........................................................................................................................................
e) rozuzlení děje

4. Uveď tři znaky, na základě kterých můžeme určit, že jde o úryvek z povídky.

jednoduchý děj málo postav kratší rozsah

V textu podtrhni větu, ve které v tygřici zřejmě

5. 6. V textu najdi výrazy s následujícími významy.
nastal zlom, jenž z ní udělal lidojedku.
žnout
kosit – …………………   peň
kmen – …………………
7. Kde si myslíš, že se povídka odehrává?

  a) Čína   b) Afrika   c) Indie   d) Rusko

4
KAREL ČAPEK: POVÍDKY Z JEDNÉ A DRUHÉ KAPSY

Případ s dítětem
Komisař Bartošek vyšetřuje případ zmizení malé tříměsíční holčičky.

Já myslím, že takového haranta by mohla ukrást jenom matka, která přišla o vlastní mládě a chce mít jiné. Víte, to
je, jako když vám někdo v hospodě vezme klobouk: tak vy si vyberete jiný a jdete. Tak to už jsem zařídil: nechal jsem
si ohlásit, kde komu v Praze umřel tříměsíční prcek; a naši lidé se tam půjdou podívat, rozumíte? Prosím vás, podle
toho vašeho popisu ji nepoznáme.
Ale já ji poznám, vzlykala paní Landová.
Pan komisař pokrčil rameny. Ale přesto, řekl zamyšleně, bych vzal na to jed, že ta ženská toho spratka ukradla
kvůli nějakému hmotnému zisku. Milá paní, ono se moc málo krade z lásky; většinou to je pro peníze. Ale hergot, tak
už neplačte! My vám uděláme všecko, co můžeme.
Když se pan Bartošek vrátil na komisařství, řekl svým lidem: Poslouchejte, kdopak z vás má tříměsíčního fakana?
Pošlete mně to sem. – Tak jedna paní strážníková mu donesla své nejmladší; (…) – Prosím vás, paničko, podle čeho
se pozná takový kojenec?
Paní strážníková přitiskla své nejmladší k ňadrům. Vždyť je to má Mánička, řekla pyšně, copak nevidíte, pane
komisaři, že je to celý táta?
(…) No, já nevím, bručel komisař, ten nos se mně zdá trochu jiný, ale snad jí ještě naroste. Počkejte, já se jdu podívat
do parku, jak vypadají nemluvňata. To je to, všelijakých kapsářů a šupáků si našinec hned všimne, ale tenhle potěr
v peřinkách, s tím přece nemáme co dělat.
Za hodinu se ten Bartošek vrátil zdrcen. Poslouchejte, Hochmane, řekl, vždyť je to děsné, všechny tyhle děti jsou
stejné! Jakpak mám udělat popis? (…)
Počkejte, vzpomněl si najednou, na jaké jméno slyší to vaše dítě?
My jí říkáme Růženka, vzlykala ta maminka, Dudenka, Dydydy, bobeček, cácorka, košiláček, (…) –
A na to všechno ona slyší? ptal se komisař užasle.
Ona všemu rozumí, ujišťovala maminka v pláči. A tak se vám směje, když jí říkáme hafhaf, bububu, tydlimydli nebo tititi –
To nám bude málo platné, mínil pan komisař. Já vám musím bohužel říci, paní Landová, že nám selhalo. V těch
rodinách, kde bylo hlášeno dětské úmrtí, vaše Růženka není; to už naši lidé všechno oběhli. (…)
Když přišel domů, našel tam svou posluhovačku, takovou princmetálovou bábu hubatou, jak nadšením září. Jen se
pojďte podívat, pane komisaři, povídala místo uvítání, na tu vaši Barynu! (…) Jen se podívejte, hlaholila ta posluhovačka,
jak ona je na ty štěňata pyšná, jak se s nima chlubí, ta mrcha! Inu, jako každá máma!

1. a) Doplň výrazy, jakými matka a komisař Bartošek označují dítě.

Dudenka, Dydydy, bobeček, cácorka, košiláček
matka – .........................................................................................................................................................................
harant, prcek, spratek, fakan
komisař Bartošek – ......................................................................................................................................................

b) Jak se výrazy, jež použila matka a komisař Bartošek, liší? O jaké typy slov se jedná?
Matka používá slova lichotivá, Bartošek hanlivá.
......................................................................................................................................................................................

2. V textu podtrhni přirovnání. Souhlasíš s ním? Proč?

ANO – NE VOŽ
  ............................................................................................................................................................

3. a) Na základě textu odvoď, jak pan Bartošek případ nakonec vyřešil.

VOŽ Policisté se na ulici vyptávali matek na jejich děti. Která z nich ukradla dítě paní Landové, poznali
......................................................................................................................................................................................
podle toho, že tato žena se dítětem nechlubila, nýbrž ho skrývala.
......................................................................................................................................................................................

b) Čapkova povídka má shodné téma a podobné vyvrcholení s jedním biblickým příběhem. Se kterou
postavou se tento příběh pojí?

  a) Kain   b) Eva   c) Abrahám   d) Šalamoun

5
PRÓZA
ROMÁN

EDUARD BASS: KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA

Klapzubova jedenáctka je sehraný fotbalový tým synů otce Klapzuby, který své chlapce vede rázně, důsledně, ale
s láskou a vtipem. Jakmile porazili všechny české týmy, začínají hrát i ve světě.

Ohromné napětí a ticho zavládlo kolem hřiště. Pan Surrey hvízdl. Je 17 hodin 21 minut 16 vteřin. Střední útočník
Klapzubů podal míč pravé spojce. Charcot jde proti ní. Spojka vrací míč pravému záložníkovi. Huddersfieldská útočná
řada proběhne mezi útočníky Klapzubů. Charcot dostihuje záložníka, zmocní se míče, haló, ne, škrtněte to, čert ví,
jak to ten chlap udělal, má míč dál. Diktuji. Barring a Winnipeld jdou mu na pomoc. Rána, a míč třepotavě se přenáší
šikmo vpřed na levé křídlo. Skvělé přehrání, právě mezi naším záložníkem a backem. Ohromný běh po levé straně. Kdo
dřív? Malé křídlo červenobílých dostihlo míče. Warsey, vpřed! Už je pozdě. Centr. Příliš vysoký. Jde ve výši žaludku.
Levá spojka a střední útočník jej míjí. Gorringer na levém backu zvedá nohu. Kde se tu vzal pravý halfback? Obrací
míč hlavou k levé spojce. Warsey! Ou, klička! Bože! Bums. Fuj. Dovolte, abych si mohl odplivnout. Co? Nu ovšem. Je
to tam! U všech ďáblů, to byla rána.

Odhadni, z jakých zemí jsou v úryvku hrající

1. 2. Z textu vypiš jednu metaforu.
týmy.
Čechy
…………………………  × .........................................
Anglie křídlo
.................................................................................
(anglicky mluvící země)

3. Kdo je v úryvku vypravěčem? 4. Komu vypravěč asi fandí?

sportovní komentátor Anglii

5. Kdo myslíš, že dal v úryvku gól?

  a) pravý halfback   b) levá spojka   c) levý back   d) Bums

V textu podtrhni všechny role, které hráči mohou V textu zakroužkuj všechny výrazy, které by se
6. 7. správně neměly objevit ve fotbalovém komentáři.
hrát.

8. Z textu vypiš všechna slovesa týkající se manipulace s míčem.

podal, vrací, zmocní se, přenáší se, obrací
......................................................................................................................................................................................

9. Z následujícího úryvku vypadla některá písmena. Doplň je.

Co svět světem stojí, nebyla obec Dolní Bukvičky tak slavná jako tehdy, když se rodina Klapzubů vrátila ze své
cesty s mistrovstvím Evropy v kufru a princem Waleským v mužstvu. Všecky světové listy přinesly podrobnou mapu,
na níž byla Klapzubovic chalupa označena tlustým křížkem a zvláštní dopisovatelé jezdili do Bukviček, aby milionům
čtenářů vylíčili, jak je budoucí anglický král v zapadlé české vesničce živ. Ale byla­‑li zvědavost civilisovaného světa
veliká, ještě větší byla zvědavost Dolnobukvičanů na nového obyvatele. Z novin se dověděli, kdo k nim přijede a v obou
hospodách se denně vedly rozčilené hovory o tom, jak by měli pana prince uvítat.
Největší trápení měly však staré babičky, které dětem povídávaly pohádky. V těch bylo vždy plno princů a princezen
a teď se děti k babičkám hrnuly a chtěly vědět, jaký bude ten anglický princ. Jestli také bude mít šaty celé ze z _ _ _t a,
l a
přijede­‑li ve z _l _a _t _é m kočáře nebo na b _í l_ _é m k _o n
_ i se zlatými k _
o_p_
y_t y, bude­‑li mít na č _e _
l e hvězdu a po boku
d _i _a m _a _n _t o
_ _v ý meč, zabil­‑li už nějakou s _
a ň nebo chystá­‑li se teprve k hrdinským č _i n _ _ů m. Dolnobukvičkovským
babičkám šla z těch otázek hlava kolem. Samy chudinky jakživy prince neviděly a teď najednou všecky jejich báchorky
měly být do týdne přezkoušeny pohledem na skutečného, živého prince s královskou krví v žilách. Babičkám proto
nebylo nijak hej, až ta nejchytřejší z nich na to kápla.

10. Jak chápeš modře vyznačenou část textu z úlohy číslo 9?

vyhráli mistrovství Evropy

6
11. Jak podle tebe ve druhém úryvku vyřešila babička problém s princem?
VOŽ
......................................................................................................................................................................................
Pohádkoví princové žijí v Tramtárii, která je tak daleko, že se tam nikdo nikdy nedostal.
......................................................................................................................................................................................

12. Ke slovu „kápla“ vymysli a napiš tři synonyma.

přišla na to uhodla to vyřešila to

Ze všech stran se sjížděli učitelé, trenéři a všelijací odborníci, aby od Klapzuby pochytili, jak se musí hráči pro
zápasy připravovat. Pochytili mnoho, ale to hlavní, v čem vězelo tajemství Klapzubů, nepostřehli.

13. V čem podle tebe vězelo tajemství Klapzubů, o němž se hovoří ve třetím úryvku?
VOŽ
..................................................................................................................................................................
obětavost, vzájemná pomoc, bratrství
..................................................................................................................................................................

14. Co znamenají následující výrazy spojené s fotbalem?

ofsajd – postavení mimo hru

volný nepřímý kop  – než míč dorazí do branky, musí se ho dotknout alespoň jeden další hráč

MILOŠ VÁCLAV KRATOCHVÍL: PODIVUHODNÉ PŘÍBĚHY A DOBRODRUŽSTVÍ JANA KORNELA

V zimě roku 1645 byl Jan Kornel společně s dalšími chlapci násilím naverbován do císařského vojska. Zde odhalí
podvody lajtnanta Tajfla a jenom díky nastalé bitvě uniknou trestu smrti. Následně raději dezertují a nakonec se přidají
do řad sedláků v selském povstání v Durynsku.

Netrvalo dlouho a pověst o velikosti a síle našeho houfu se šířila krajem, podpírala malomyslné a přitahovala dosud
nerozhodné. Ale obrátila na nás i pozornost těch, kterým jsme byli trnem v chodidle, pánů šlechticů. A šlechtici byli
i všichni generálové a vyšší důstojníci, a to jak u císařských, tak i u nepřátelských armád. V tom jediném byly obě
válčící strany zajedno, že houfy rebelů je třeba potírat, ať na ně přijde kdo chce. Žádnou z obou stran dokonce ani
nenapadlo použít velkých selských oddílů proti druhé straně. Proč? Inu, sedlák, který se odváží povstat proti vrchnosti,
je nebezpečný každé vrchnosti, a proto je ho třeba potřít jako nepřítele. (…)
Když hejtman Šimon viděl, jak se nad námi stahují mraky, rozhodl se, že je třeba připravit se na nejhorší. A poněvadž
se nedostávalo především mušket a střeliva, přemýšlel, jak to napravit. V těch dnech rozposílal zvědy na všecky strany
a jednou svolal vůdce vesnických všecky vojáky, co nás tu bylo, a oznámil nám:
„Dozvěděl jsem se, že nedaleko odsud v lese nad řekou je cisterciácký klášter, kde je uložena spousta střeliva
a zbraní. Hlídá to tam nevelká posádka. Připravte se, vyrazíme před půlnocí.“ (…)
Mnichy, kteří vyběhli ze svých cel, nahnali sedláci do refektáře a tam je dal Zejtradomů střežit, když z nich celkem
snadno vytáhl, kde si vojáci zřídili skladiště. Sedláci měli sto chutí vyřídit si s klášterníky staré účty, protože církevní
vrchnosti dřely vymáháním desátků vesnice bez nože, ale Zejtradomů nedovolil, aby na ně někdo vztáhl ruku, protože
věděl, že by to skončilo v krvi. (…)
Z bývalé nádhery zbyly jen trosky, oltáře byly rozštípány, obrazy roztrhány, rozbité sochy se válely po zemi; jeden
chlapík si se smíchem vykračoval v mešním ornátě a druhý kutálel lebkou z nějakého svatého ostatku po chrámové
dlažbě jako v kuželníku.
Tohle mě trochu zarazilo a řekl jsem to Kryštůfkovi, který byl se mnou. Přece jen tolik pěkného díla takhle svévolně
zničit! Ale Kryštůfek se usmál a povídá:
„(…) Oni zkrátka byli vždy z tohoto světa krásy vylučováni, všecko umění sloužilo jen těm, kteří sedlákům vládli.“ (…)
Vtom prořízl vzduch ostrý zvuk trubky a nato kdosi začal na nás křičet, abychom se vzdali, jinak že nás všechny pověsí. (…)
Tu se ozval chraplavý hlas našeho hejtmana, který nás takto naposledy oslovil:

7
PRÓZA
ROMÁN

„Teď už nemá smysl se bránit. Kdyby jediný z vás vystřelil, pustí se do nás a je amen. Skloňte zbraně, udělám
poslední pokus.“
„Chci mluvit s vaším velitelem,“ křikl na Sasy. (…)
„Zajali jsme třicet mnichů. Vydáváme vám je bez úhony; ani vlas na hlavě jsme jim nezkřivili.“
Zejtradomů mluvil stále klidně, jako by neviděl, jak drze a výsměšně si saský poddůstojník počíná.
Ten se teď dal do smíchu, až se prohýbal:
„Vida je! To máte tedy náramnou zásluhu. Ani vlas nezkřivili papežencům, Římanům!“ (…)
„Kdo z vás je bývalý voják, ať vystoupí!“ Měl suchý velitelský hlas, ale nijak se nerozčiloval, ani nesoptil.
Mrkl jsem po Pětiokém, co udělá; ten chvilku váhal, ale pak vykročil dopředu. Nemohl jsem se dělat chytřejší, a tak
jsem to udělal po něm, ačkoli mi Motejl zuřivě domlouval, abych nebyl blázen, vojáky že jistě potrestají na hrdle, kdežto
sedláky pustí, snad po nějakém výprasku, ale co jinak s nimi? Přesto jsem však zůstal po boku Pětiokého, kdežto
Motejl se vtlačil zpět mezi sedláky. Jeden z nás má pravdu, řekl jsem si, a tak aspoň ten jeden z nás se snad zachrání.

1. V textu najdi slovo či slova pro každý z následujících výrazů.

vojenská hodnost generál, vyšší důstojník, hejtman klášterní jídelna refektář

liturgické roucho ornát relikvie svatý ostatek

2. V textu podtrhni jednu metaforu. 3. V textu najdi jednu metonymii.

vztáhl ruku

4. Rozhodni o pravdivosti následujících tvrzení v kontextu úryvku.

Ke šlechtě patřili i zástupci vyšších hodností v armádě. PRAVDA / LEŽ

Šlechta utiskovala sedláky. PRAVDA / LEŽ

Církev utiskovala sedláky. PRAVDA / LEŽ

Sedláci se v kostele chovali slušně. PRAVDA / LEŽ

Sedláci se v kostele ubránili a začali s nepřáteli vyjednávat. PRAVDA / LEŽ

Saský poddůstojník byl rád, že sedláci ušetřili mnichy. PRAVDA / LEŽ

5. Následující věty seřaď tak, aby odpovídaly postupu děje v úryvku.

2 Byli ovšem špatně vyzbrojení. 6 Zajali je a roztřídili do dvou skupin.

   
4 Mnichy zajali a nechali si je jako rukojmí. 1 Řady rebelujících sedláků se utěšeně rozšiřovaly.
   
3   Proto dobyli klášter, kde byly zbraně a střelivo. 5   Následně ale sedláky napadli Sasové.

6. Jak si myslíš, že děj pokračuje? Co se stalo se sedláky, co s vojáky?

VOŽ
......................................................................................................................................................................................
Vojáci museli bojovat v saském vojsku, sedláci byli popraveni.
......................................................................................................................................................................................

7. Uveď dva znaky, na základě kterých můžeme o díle, z něhož úryvek pochází, říci, že jde o román.

mnoho postav delší rozsah

Zakroužkuj, k jakému druhu či druhům románu bychom „Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela“
8. mohli zařadit.
a) bukolický b) rytířský c) dobrodružný
d) pikareskní e) historický f) psychologický

8
PRÓZA
CESTOPIS

Jan Werich: Italské prázdniny

Úrodná Emilie pomalu navazovala na Toskánsko. Nekonečnými serpentinami jsme se vypracovali nad zelená údolí
blízko k vrcholkům Etruských Apenin. Na takových cestách by řidič potřeboval oči ováda. Nepletu­‑li se, ovád má oči
složené z mnoha očiček a může se koukat sumárně. Za každou zatáčkou bylo vidět něco, co stálo za pohled. Jenže
já musil dbát dopravních předpisů a hledět před sebe a zrcátkem za sebe.
Když jsem zastavil, moucha na stropě se pohnula. Popolezla o kousíček a začala si třít nožičky. Ty nejpřednější.
Mnula si je velmi spokojeně a pak si začala jiným párem nožek masírovat křidélka. To vše dělala hlavou dolů, seděla
přece na stropě. Napadlo mě, že v téhle pozici musí mít divný pohled na svět z jedoucího auta. Moucha mezitím
popolétla, usedla mi na rameno, slezla na rukáv a pak si sedla na palubní desku. Kráčela po ní bez uvážení, až dospěla
ke sklu. A tam zůstala.
Vystoupili jsme. Když jsem se vynadíval na hory, které se propadaly do náhlých údolí, kde se zelenaly cypřiše
a rděly střechy usedlostí, vrátili jsme se do vozu. Moucha seděla u skla a koukala směrem jízdy.
Nikdy nesladím kávu, avšak z chamtivosti, získané za první světové války, nepoužitý cukr si beru do kapsy. Nosím
to z kaváren domů zamatlané a k nepotřebě, ale mám pocit, že nic nepřišlo nazmar. Položil jsem vedle mouchy kostku
cukru. Chvíli nic, pak se pohnula a vylezla na ni. Obědvala.
Hry s mouchou neměly úspěch. Bylo mi dcerou vyčítáno, že vjíždíme do Toskánska, domova Michelangela, Leonarda
da Vinci, Danta, Boccaccia, Petrarky, a že se rozptyluji s mouchou.
Ženské nemají smysl pro nesmysl. Uzavřel jsem se do mužského duševního světa a jel jsem jako Fangio. Jel jsem
zemí, kde kdysi žili Etruskové. Podivní lidé s podivným uměním, o kterých bych měl věděti. Zemí, která k sobě lákala
od nepaměti chytré lidi z celého světa. Nevelkou zemí, která měla dvě města Florencii a Sienu, dvě města, která mezi
sebou zápasila o slávu. A dodnes těžko říci, které je slavnější. A je to venkoncem jedno.

František Nepil: Srpen s bejbinkou

(…) Takže víc než nesmírností vod je nadšen faktem, že konečně k moři dojel, nebo v případě starého vozu, že
k moři dojel vůbec.
Člověk zná moře z filmů. A tam bouří a drtí skály a tluče s trojstěžníky o útesy. O prázdninách je krotinké a uhlazené,
líně se povaluje s rekreanty u břehu, mlaská jako disponent při obědě, nikde vrak a nikde kostra námořníka či urvané
kormidlo. Je tedy třeba se přesvědčit, zda to opravdu moře je.
První zkouškou je kontrola zakřivenosti obzoru. Země je jak známo kulatá, a to hlavně na moři, protože se nejdřív
kouří a pak přijede parník. Parník nepluje po moři, když hledáte zakřivený obzor. Všichni kapitáni, pokud vím, poťouchle
čekají se svou lodí za obzorem, dokud vás to troubení do dálky neomrzí. Dokonce dávají asi i zašpuntovat komín.
Abyste však nepřišel o iluze, řeknete své ženě: „Ono je moře opravdu zakulacené, že jo?“ „Taky se mi zdá,“ odpoví,
protože vám nechce kazit radost. Ve skutečnosti se jí zdá to co vám, že je moře po celém svém obzoru rovné jako
pravítko. „Opravdu!“ vloží se do toho zaníceně vaše dítě, neboť děti jsou náchylné k sugesci, „po stranách je skoro
úplně z kopce, to jsem si ani nedovedla představit!“
Druhou zkouškou je vchod do vody, Helenko, nechoď daleko, v moři se můžeš nejspíš utopit, moře není Axa, brr,
to se to zdá studený, když má člověk tak vyhřátou kůži – spadla lžička do kafíčka, udělala žbluňk! Mořská voda má
být hustá skoro jako hrachová kaše a má nadnášet, ale nenadnáší, jdete ke dnu jako stará žehlička, to je nějaké divné
moře, kdopak je sem podstrčil?
Zbývá poslední zkouška, kdy si s obavami naberete do dlaně legendární slanou vodu a líznete si, je­‑li opravdu
slaná. Tomuto rituálu se každý suchozemec podřizuje se stejnou nezbytností jako katolíci biřmování nebo Hebrejci
obřízce. Díky bože, opravdu je slaná, fujtajxl to je chuť, přece jen jsme u moře, u opravdivého slaného moře, no to je
úža! A kámen vám spadne ze srdce, až to cákne, a s ulehčením si jdete otevřít drůbeží paštiku.

1. a) Zakroužkuj výrazy, které charakterizují žánr cestopisu.

a) patří do literatury faktu b) popis cesty, která může být i smyšlená

c) autor obvykle popisuje cestu někoho jiného d) důležitou součástí žánru jsou osobní prožitky
e) běžnou součástí jsou úvahové části f) má prvky umělecké literatury

9
PRÓZA
CESTOPIS

b) Které znaky cestopisu se objevují v ukázkách?

cesta do ciziny, informace o místě, vlastní dojmy, popis místa, autorův prožitek
.............................................................................................................................................................................

.............................................................................................................................................................................

2. Napiš, jaké téma jednotlivé ukázky mají.

1. ukázka poznávání Itálie 2. ukázka moře

3. Srovnej úryvky a charakteristiky z nabídky doplň do tabulky.

úvaha, přímá řeč, vypravěč je muž, Itálie, rodinná dovolená, hodnocení mužského a ženského pohledu (M × Ž),
citoslovce, vypravěč řidičem, informace o historii, realistické vyprávění, Apeniny, s manželkou

Italské prázdniny obě ukázky Srpen s bejbinkou

Apeniny rodinná dovolená úvaha

Informace o historii vypravěč je řidičem přímá řeč
Itálie vypravěč je muž citoslovce
M׎ realistické vyprávění s manželkou

František Nepil: Srpen s bejbinkou Jan Werich: Italské prázdniny

2. úryvek
Celá země je oddána francjosefskému kultu a ten
kulminuje v Schönbrunnu. Schönbrunn je velezámek, kde
je po Franc Josefovi všechno, včetně postelí, na nichž
se narodil, spal a umřel. V Schönbrunnu uvidíte, jak byl
za mlada hezkej, jak stárnul a jak byl nakonec důstojnej.
Každá komnata a každý salón je císařství v kostce, ale
vnějšek zámku nebudí u Čechů takové nadšení, my si
představujeme pro hlavu státu něco vznosnějšího, něco
jako Hradčany, Karlštejn nebo Křivoklát, a ne budovu,
jež dost připomíná Újezdská kasárna.
2. úryvek
Konečně jsme přijeli do Schönbrunnu. To je vám
věc téměř tak krásná jako zámek v Dobříši. Smutně
jsem hleděl po miliónech oken. Marně jsem hledal lysou
a usměvavou mocnářskou hlavu. Nebyla doma, zato
uvnitř nebyla stěna, aby na ní nebyl v rámečku. I co
nemluvně. Schönbrunn jest pro všechny průvodce něco
jako slavnostní Te Schoenbrunnum laudamus. Ze všech
stran nás upozorňovali, co se kde stalo, kde kdo ležel,
jak co bylo a kolik co stálo.

Následující výrazy z Werichova textu (levý sloupec) spoj s příslušnými výrazy z Nepilova textu (pravý
4. sloupec) tak, aby jim významově odpovídaly.

francjosefský kult uvnitř nebyla stěna,

aby na ní nebyl v rámečku
císařství v kostce
milióny oken

Újezdská kasárna něco jako slavnostní Te Schoenbrunnum laudamus

5. Jak oba autoři hodnotí vzhled zámku? S čím jej srovnávají?

Srovnávají ho s českými památkami, o nichž tvrdí, že jsou krásnější a honosnější pro hlavu státu.
.............................................................................................................................................................................

.............................................................................................................................................................................

10
PRÓZA
FANTASY

JOHN RONALD REUEL TOLKIEN: HOBIT ANEB CESTA TAM A ZASE ZPÁTKY

1. S pomocí nápovědy přiřaď k veršům výrazy, které na místech vyznačených čísly vypadly.

1. (oheň) plál 2. (pohyb větru) vanuly

3. (rozhořel se) vzplál 4. (varování) poplach

5. (vysoká teplota) žár 6. (trosky) sutinách

Bilbo a trpaslíci se během svého putování setkávají se zlobry. Ti je mají v úmyslu sníst, nicméně nakonec se jim dostává
nečekaného vysvobození.

Tma zaplavila celou místnost, oheň dohořel a stíny se vytratily, trpaslíci pořád ještě hráli. A najednou jeden a pak
další začali při hraní zpívat, hlubokými hrdelními hlasy trpaslíků v hlubokých prostorách jejich dávných domovů, a takhle
zněl úryvek jejich písně, jestli se dá mluvit o tom, jak zněla, bez doprovodu nástrojů:

Dřív nežli vzejde světlo dne, A mnohý elf i dávný král Zvon v údolí bil na (4)
přes horstvo, jež se v mlze pne, měl od nás meč, co zářně (1), a lidem zbělil tváře strach,
jdem do hlubin, kde vládne stín kdyžtě náš um těm vladařům když dračí spár hůř nežli (5)
hledat své zlato kouzelné. do jílců oheň včaroval. (…) jim pohřbil město v (6).

Znal naše kouzla zemský klín, Sosny se s nářkem prohnuly, Dýmala hora pod lunou
když rod náš v třesku kovadlin zlé vichry nocí (2), v tu chvíli pro nás osudnou,
kul klenoty a temnoty les rázem (3) a plápolal každý se hnal, než drak ho sklál
zaháněl v slujích, kde spal stín. tak jako tisíc fakulí. pod svými drápy, pod lunou. (…)
(přeložil František Vrba)

a) S pomocí písmen a a b vyjádři rozložení rýmů b) Čím je specifický třetí verš v každé sloce?
2.
ve slokách.

a, a, b, a rýmuje se uvnitř

3. Popiš, o čem trpaslíci zpívají.

O svém dřívějším životě a o napadení drakem.
......................................................................................................................................................................................

Bilbo a trpaslíci se během svého putování setkali se zlobry, kteří je chtěli sníst. Nakonec se ovšem dočkali vysvobození.

„Až vás tady stihne den, změníte se na kámen!“ prohlásil nějaký hlas, který zněl jako Vildův. Ale nebyl to Vildův
hlas. Právě v tu chvíli se totiž nad kopcem objevily první paprsky úsvitu a v korunách stromů se mocně rozšveholili
ptáci. Vilda už ze sebe nevypravil ani slůvko, protože zkameněl, zrovna když se shýbal, a Berta s Tomem se proměnili
v balvany, zrovna když se po něm ohlédli. A tak tam stojí dodnes, docela sami, ledaže se na nich usadí nějaký pták,
protože zlobři, jak pravděpodobně víte, musí před rozedněním zpátky pod zem nebo se promění v horninu, ze které
jsou stvořeni, a nikdy se už nepohnou. Právě to postihlo Bertu a Toma a Vildu.
„Výborně!“ pochválil si Gandalf, vyskočil z úkrytu za stromem a pomohl Bilbovi dolů z trnitého keře. Tehdy Bilbo
pochopil všechno.
(přeložil František Vrba)

4. Přečti si druhý úryvek. Zamysli se a napiš, co mohl podle tebe Bilbo všechno pochopit.
částečně VOŽ
.............................................................................................................................................................................
Pochopil, že Gandalf udržoval zlobry v hádce, dokud na slunečním světle nazkameněli.
.............................................................................................................................................................................

11
 PRÓZA
SCI-FI

RAY BRADBURY: MARŤANSKÁ KRONIKA

Listopad 2005 | Mrtvá sezóna

„My Marťané jsme telepatičtí,“ řekla studená modrá maska. „Jsme ve spojení s jedním vaším městem na druhém
břehu mrtvého moře. Poslouchal jste vaše rádio?“
„Moje rádio je kaput.“
„To tedy nic nevíte. Jsou tu důležité zprávy. Týkají se Země –”
Stříbrná ruka se pohnula. Objevila se v ní bronzová rourka.
„Chci vám ukázat tohle.“
„Revolver,“ vykřikl Sam Parkhill. V příštím okamžiku vytrhl svou pistoli z pouzdra na boku a vypálil do mlžného
obláčku, do roucha, do modré masky. (…)
Jeho žena nad pomačkanou hromádkou zavrávorala. (…)
„To nebyla žádná zbraň, (…) chtěl ti ukázat nějakou zprávu.“ (…)
Po dně pradávného moře připlouval tucet velkých marťanských pouštních lodí s modrými plachtami, jako modří
duchové, jako modrý dým. (…)
„Nemáte na mě vztek?“ (…) Sam zamrkal na stříbrný svitek, který mu podali. Tančily na něm hadovité figurky hieroglyfů. (…)
„Je to listina o darování veškeré půdy od stříbrných hor až k modrým horám, od mrtvého solného moře zde až
k vzdáleným údolím měsíčních kamenů a smaragdů,“ pravil Vůdce. (…)
„Cože! To je přece půlka Marsu! Mně patří půlka Marsu!“ Sam zachřestil svitky v hrsti. Zatřásl jimi na Elmu a bláznivě
se smál.
„Dnes v noci je ta noc,“ řekla maska. „Musíš být připraven.“ (…)
„Jen si pomysli: Ten Marťan řekl překvapení. To může znamenat jenom jednu věc, Elmo. Těch sto tisíc lidí sem letí
dřív, než jak to bylo na jízdním řádě, dnes, zrovna dnes! Zaplaví nás! Budeme celé dny pracovat přesčas, a všude plno
turistů, Elmo. Jen si pomysli, těch prachů!“ (…)
Země na černé obloze se změnila. (…)
Část se zřejmě rozpadla na milión kousků, jako kdyby explodovala gigantická dřívková skládačka. Hořela pekelnými
krůpějemi oslnivého třpytu celou minutu, třikrát tak veliká jako normálně, potom začala ubývat.
„Prozradím ti malé tajemství, Same,“ zašeptala a naklonila se k němu. „Vypadá to, že budeme mít mrtvou sezónu.“
 (přeložila Jarmila Emmerová)

1. Co je vyvrcholením povídky?
a) konstatování Samovy manželky o mrtvé sezóně b) výbuch na Zemi
c) obdarování Sama půdou na Marsu d) varování od Marťanů

2. Co si myslíš, že se na Zemi stalo? Jak by děj asi mohl pokračovat?

Na Zemi vypukla jaderná válka. Příchod nových kolonistů na Mars ustává a lidé
..................................................................................................................................................
VOŽ
se v obavě o své blízké vracejí na Zemi.
..................................................................................................................................................

3. Uveď vždy alespoň jednu charakteristiku k následujícím postavám a vztahu Sama k Marťanům.

a) Sam – chamtivý

částečně b) Marťané – vstřícní

VOŽ c) Samův vztah k Marťanům – bojí se jich

4. Následující výrazy seřaď tak, aby odpovídaly příběhu. Již očíslovaný výraz označuje vynechanou část děje.

3 příjezd dalších Marťanů 6 výbuch na zemi 2 zastřelení Marťana

5 předání území 1 Marťanova návštěva 4 pronásledování v lodích

5. Jakou zvláštní schopností Marťané disponují?

a) pohybování věcmi silou mysli b) příjem rádiových vln c) přenos myšlenek na dálku

12
PRÓZA
BIOGRAFICKÁ LITERATURA

MIROSLAV HORNÍČEK: SAZE NA HRUŠCE

Každý by měl mít svůj rodný dům. Řeknete, že každý ho má. Jen málokdo se narodil v plenéru jako třeba Jan Žižka.
(…) Můj rodný dům (…) Stojí dosud a jediné, co na něm chybí, je červená tabulka s domovním bílým číslem 36. Někdo ji
ukradl. Popudil mne tím. Nejen proto, že krást se nemá, ale taky proto, že ji ukradl dříve než já. Měl jsem to v úmyslu, ale
člověk někdy své skutky odkládá. Pod pojmem rodný dům si představujeme chaloupku s doškovou střechou uprostřed
zahrady, kde kvetou slunečnice a jabloně uprostřed pažitu. Tady je to jiné: můj rodný dům je šedivý činžák v šedivé ulici.
A někdo by dodal: a v šedivém městě. Prosím – chápu. Chápu, že ten, kdo projel Benátky na gondole, popíjel své aperitivy
na Montmartru, viděl barcelonské Cikány tančit flamenco a jezdíval líbeznou Toskánou k Florencii, může mé město shledávat
šedivým. Ale pro mne – ozářeno odlesky a ozvučeno ozvěnami mých dětských let – je zářivější než Rio de Janeiro.

Vypravěč zmiňuje přímo či nepřímo několik měst. Vypiš je a přiřaď k nim výrazy z nabídky, podle toho,
1. čím se proslavila.

karneval, socha Davida, Sorbonna, vodní kanály, architektura od Gaudího, pivo

Plzeň
…………………………… pivo
– .......................................... Rio de Janeiro – ..........................................
…………………………… karneval
Benátky
…………………………… vodní kanály
– .......................................... Barcelona
…………………………… architektura od Gaudího
– ..........................................
Paříž
…………………………… Sorbonna
– .......................................... Florencie
…………………………… socha Davida
– ..........................................

2. Následující zastaralé výrazy nahraď vhodnými slovy ze současné češtiny.

plenér volná příroda pažit trávník

3. Proč je pro někoho Plzeň šedivá a pro vypravěče nikoliv?

částečně VOŽ
......................................................................................................................................................................................
Protože pro vypravěče je to město jeho dětství, má k němu vztah.
......................................................................................................................................................................................

Tento dědeček mne jednoho dne ztratil. Bylo to v zimě a on se rozhodl, že mě vyveze na saních. Byl jsem zabalen do
několika přikrývek, vystlali korbičku saní, uši mi ucpali čepicí a prsty navlékli do rukavic. (…) Ležím v saních a vezu se.
Dědeček mi něco vyprávěl, něco, co ho zajímalo a co by mohlo a mělo zajímat i mne, což je omyl, kterému podléhají nejen
všichni dědečkové, ale všichni dospělí při styku s dětmi. Já ale neslyšel; uši jsem měl zavaleny čepicí a jediné, co jsem
vnímal, byly koruny stromů nade mnou. A pak jsem z těch saní spadl. Do sněhu, tedy měkce a neslyšně. Dědeček jel dál.
Byl by patrně dojel až na Lochotín. (…) Ale v protisměru šli lidé a upozornili ho, že něco ztratil. Něco. Mohli si myslet, že
to byl pytel koksu, protože já tam jako pytel koksu ležel. Ležel jsem tam jako maková buchta a v mých pocitech, v mém
vnímání, nebylo víc než v pocitech a vnímání makové buchty skutečné. (…) Klidně jsem ležel dál, zíraje do korun stromů.
Snad jsem jen uvažoval, proč se přestaly pohybovat. Myslím si dokonce, že jistým způsobem mi bylo v té chvíli dobře.

4. Ve druhém úryvku podtrhni větu, v níž vypravěč hodnotí vztah dospělých k dětem.

Zabalené batole je v úryvku přirovnáno ke dvěma předmětům. Tato přirovnání vypiš a vymysli k nim další
5.
dvě varianty. částečně VOŽ
maková buchta žok brambor

pytel koksu zakuklená housenka

6. Zakroužkuj výrazy, které vystihují typické znaky či témata autobiografického díla.

a) smyšlené historky b) hlavní postavou je autor
c) ich­‑forma d) místa nejsou skutečná
e) autor vypráví vlastní zážitky f) postavy v příbězích jsou smyšlené
g) autor vyjadřuje své vlastní pocity h) vyprávění, popis, úvaha

13
POEZIE

METAFORA A METONYMIE

1. Rozhodni, zda se u vyznačených slov jedná o metaforu či metonymii. Zakroužkuj správné řešení.

Každý v životě potřebuje kapku štěstí. METAFORA / METONYMIE

Čtenář si žádá více podobných knih. METAFORA / METONYMIE

Sherlock Holmes kouřil dýmku. METAFORA / METONYMIE

Děda si přehrál celého Dvořáka. METAFORA / METONYMIE

V zimě často mívám husí kůži. METAFORA / METONYMIE

Ten člověk je sud. METAFORA / METONYMIE

Vymysli metonymická spojení k následujícím Vymysli metaforická spojení k  následujícím

2. výrazům. částečně VOŽ
3. výrazům. částečně VOŽ

Čapek čtu Čapka okno okno do duše

město vidělo to celé město vlna vlny ve vlasech

střecha žili pod jednou střechou list list papíru

4. K následujícím přídavným jménům doplň přirovnání. Uveď více možností. částečně VOŽ

opice
chytrý jako ...................................................................... poleno
hloupý jako .....................................................................
lunt
hubený jako .................................................................... kámen
tvrdý jako ........................................................................
šnek
pomalý jako .................................................................... lilie
čistý jako ........................................................................

5. V následujícím textu najdi metonymická pojmenování a vepiš je do prvního sloupce tabulky. V druhém
sloupci pak tato pojmenování vysvětli.

Celá třída jela na krátký výlet. Navštívili jsme místní galerii, v níž visel Drtikol. Četli jsme před časem článek
o fotografii, a proto jsme tohle jméno už znali. Svačinu jsme měli domluvenou v restauraci. Někteří si dali polévku
a druhou misku dostali zdarma, jiní si objednali obložený chléb s vysočinou nebo ementálem. Po jídle jsme si
objednali nápoje, paní učitelka si nechala přinést vídeň. Vypili jsme své sklenice a vyrazili zpět.

metonymie vysvětlení

třída žáci ze třídy

Drtikol fotografie od Drtikola

fotografie ne jedna fotografie, ale fotografování jako druh umění

miska polévka v misce, misku pak vraceli

chléb ne celý chléb, pouze krajíc

vysočina přenesení zeměpisného označení na výrobek

ementál přenesení zeměpisného označení na výrobek

vídeň přenesení zeměpisného označení na výrobek

sklenice vypili jen obsah sklenice

14
DRUHY RÝMŮ

1. Ke každému druhu rýmu v tabulce připiš jeho schéma, a to za pomoci čtyřčlenných kombinací písmen
a a b, případně c.

druh rýmu sdružený obkročný přerývaný postupný

schéma aabbcc abba abcb abcabc

2. Vyhledej a spoj slova ve sloupcích tak, aby se všechna slova ve čtveřici rýmovala.

vosy na snění spěchá křeč

střecha leč hezky nosí

výdech kdosi blouznění blecha

stezky nechá kosi mýdlech

řeč desky lidech blesky

souznění zádech smeč nezmění

3. Ke vzniklým čtveřicím z předchozí úlohy doplň co nejvíce tvých vlastních rýmů.

VOŽ
vosy ......................................................................................................................................................................

střecha ......................................................................................................................................................................

výdech ......................................................................................................................................................................

stezky ......................................................................................................................................................................

řeč ......................................................................................................................................................................

souznění ......................................................................................................................................................................

4.
Vytvoř vlastní báseň o čtyřech verších. Jejich řazení je na tobě. Můžeš použít rýmy z předchozích úloh.

Příklad s využitím sdruženého rýmu:

Někde v dáli skáče blecha Skáče po krajíčku stezky VOŽ

........................................................................................

skáče rychle – asi spěchá. nezbrzdí ji ani blesky. ........................................................................................

Nemá teď čas na snění Bystře hlídá, tu jde kdosi! ........................................................................................

svůj úděl – ten nezmění. A už blechu v šatech nosí. ........................................................................................

Jaký druh rýmu jsi použil/a? ........................................................................................................................................

15
POEZIE

LIMERIKY

Jiří Žáček: 99 dědečků a 1 babička

Byl jeden dědeček z Dublinu, Byl jeden dědeček z Lublaně,
a ten měl u nosu bublinu. ten chytal bacily do dlaně.
Radoval se jako kluk, Zabíjel je paličkou,
že má prima bublifuk, ale takhle maličkou,
ten starý dětina z Dublinu. ten starý filuta z Lublaně.

Byl jeden dědeček z Tokaje, Byl jeden dědeček z Pobřeží slonoviny,

sedával na vejcích kvokaje. každý den s babičkou zápasil o noviny.
Zní to jak pohádka – Když ji přepral, četl děda
vyseděl kuřátka, Svobodného lidojeda
ten starý čipera z Tokaje. a přitom nadával: „Jsou tam jen voloviny!“

Byl jeden dědeček z Žabovřesk, Byl jeden dědeček z předměstí Jihlavy,

a ten chtěl uslyšet Velký Třesk. a ten si zavrtal vývrtku do hlavy.
Řekli mu: „Nemějte obavy!“ „Co mi ta štrapáce vynese?
Majzli ho motykou do hlavy, Prvenství u Mr. Guinnesse!“
chudáka dobráka z Žabovřesk. volal ten tvrdolín maličko svéhlavý.

1. Jak jsou v uvedené ukázce rozloženy rýmy? Použij kombinaci písmen

a a b.

aabba
....................................................................................................................

2. Jaká jsou specifika jednotlivých veršů? Na základě limeriků odpověz

na otázky, a tím odvodíš pravidla pro tento žánr.

O osobě, odkud je či jaká je jiná její charakteristika či vlastnost.

O čem pojednává první verš?.......................................................................................................................................
O tom, co ta osoba dělá. Obyčejně jde o zvláštní nebo komickou činnost.
O čem pojednává druhý verš?......................................................................................................................................

Z posledních veršů vypiš do tabulky pojmenování osob. Čím jsou tyto verše charakteristické?

dětina čipera dobrák

filuta tvrdolín
Vrací se k osobě, o níž limerik je, jen ji jinak pojmenovává. Často je zde použito stejné
rýmové slovo jako v prvním verši.
charakteristika – ...........................................................................................................................................................
Je kratší.
Čím se liší třetí a čtvrtý verš od ostatních? ..................................................................................................................

3. Na základě pravidel odvozených v úloze 2 vymysli dva vlastní limeriky – o muži a o ženě.

a) ................................................................................ b) ...................................................................................
VOŽ ................................................................................ ...................................................................................

................................................................................ ...................................................................................

................................................................................ ...................................................................................

................................................................................ ...................................................................................

16
EPITETON

1. V následujících úryvcích najdi a vyznač všechna epiteta.

Zatím co čteš můj ztřeštěný dech (…). Zapřel se nohama a zabral vší silou (…). Když uviděla smaragdové hrozny,
sbíhaly se jí sliny (…). Ve světě širém, širokém, co kámen v moři hlubokém (…). Co si počnu, já ubohá vdova (…).
Mlha promáčí vše řídkým vlhkem svým (…). A sklivým vzduchem mléčně zkaleným (…).

2. K následujícím podstatným jménům vymysli epiteta. Inspiruj se obrázkem. VOŽ

mrkající
slunce – .......................................................................................................
mléčná
mlha – ..........................................................................................................
líná
voda – ..........................................................................................................
svlečené
větve – .........................................................................................................
zasněná
nálada – .......................................................................................................

3. Doplň slova z nabídky ve správném tvaru do sloupců tak, aby vznikla příslušná epiteta.

radostný, usedavý, rodný, hebký, lidový, zasněný

epiteton ustálený epiteton zdobný

usedavý pláč radostné svítání

lidová moudrost zasněná ulice

rodný dům hebká záře

4. Zakroužkuj informace, které charakterizují epiteton.

a) jde o básnický jazykový prostředek b) nemá nic společného s metaforou ani metonymií
c) člení se na tři druhy d) jinak se mu říká básnický přívlastek
e) pojmenovává vlastnost podstatného jména f) vyjadřuje autorův citový vztah k osobě, předmětu či jevu

OXYMÓRON

1. V následujících větách najdi a podtrhni oxymóron.

Chlapci a dívky, co přežili, se po válce stali dospělými dětmi. Když vše skončilo,
nastalo ohlušující ticho. Nebuď tak choulostivý, je to jen čistá špína. V obchodě dnes
nabízeli čerstvé sušené ovoce. Po narození dítěte čekají na rodiče samé radostné
starosti. Dvorní šaškové byli velmi často moudrými blázny.

Slova z nabídky přiřaď ve správném tvaru k následujícím výrazům tak, aby vždy vznikl oxymóron. Vyber si
2.
dva příklady a použij je ve větách.

vlídný, bezpečný, němý, hlasitý, bezmasý, organizovaný

bezmasé maso bezpečné zbraně

hlasitý šepot vlídný nepřítel

organizovaný chaos němý výkřik

Otevřel ústa v němém výkřiku.

......................................................................................................................................................................................
Hlasitý šepot se nesl celou třídou.
......................................................................................................................................................................................

17
POEZIE

NONSENS – CHRISTIAN MORGENSTERN: ŠIBENIČNÍ PÍSNĚ

Podvlékačky Podvlékačky
Podvlíkačky blaho cítí, Svaté jsou bez pohoršení
mohou­­­‑li si v slunci vlát podvlékačky když se suší
a zbaveny všech chmur bytí, prosty svého každodenní
vlastní Já zas prožívat. poznávají teď svou duši
Bez blamáže, bez nesnáze Oproštěny od blamáže
služby, kterou konají, s plnou suterenitou
radostně se na provaze jsou na šňůře, jež se váže
jako plachta vzdouvají. vratiplachtou barvitou
K jejich slávě nezatají K oslavení jejich bytí
nic, kdo by je maloval. nelitují žádnou nesnáz
Nejvěrnější květ v nich mají chválí svoje věrné kvítí
jaro, léto a tak dál. léto zima podzim vesna
(přeložil Josef Hiršal) (přeložil Egon Bondy)

1. Vyskytuje se v básni nějaká personifikace? Kde?

ANO – NE Celá báseň je vlastně personifikací – oživuje neživé podvlékačky.

............................................................................................................................................................

2. a) Vysvětli následující výrazy.

výraz vysvětlení

suterenita něco nízkého, spodního, jako suterén; myšlena služba spodního prádla

každodenní vymkly se z každodenního stareotypu; nově použito jako podstatné jméno

vesna jaro

b) Které či která z uvedených slov jsou novotvarem? Nacházejí se v ukázkách i jiné novotvary?
suterenita, každodenní
......................................................................................................................................................................................

3. Jaké znaky nonsensové poezie lze v uvedených ukázkách najít?

novotvary, personifikace podvlékaček, jejich oduševnělost

......................................................................................................................................................................................

4. Která z ukázek je ti bližší? Proč?

VOŽ
.....................................................................................................................................................................................

5. K následujícím výrazům z Hiršalova překladu přiřaď odpovídající výraz z Bondyho překladu.

v slunci vlát suší se na provaze na šňůře

zbaveny chmur bytí prosty každodenní plachta vratiplachta

vlastní Já svou duši k slávě k oslavení

bez oproštěny květ kvítí

18
SOCIÁLNÍ BALADA – PETR BEZRUČ: SLEZSKÉ PÍSNĚ

Maryčka Magdonová
Šel starý Magdon z Ostravy domů, Cos to za nevěstu? Schýlená hlava,
v bartovské harendě večer se stavil, fěrtoch máš na očích, do něho tekou
s rozbitou lebkou do příkopy pad. hořké a ohnivé krůpěje s lící,
Plakala Maryčka Magdonova. co je ti, Maryčko Magdonova?

Vůz plný uhlí se v koleji zvrátil. Frydečtí grosbyrgři, dámy ze Frydku

Pod vozem zhasla Magdonova vdova. jízlivou budou se smáti ti řečí,
Na Starých Hamrech pět vzlykalo sirot, se synky uzří tě Hochfelder žid.
nejstarší Maryčka Magdonova. Jak je ti, Maryčko Magdonova?

Kdo se jich ujme a kdo jim dá chleba? V mrazivé chýši, tam ptáčata zbyla,
Budeš jim otcem a budeš jim matkou? kdo se jich ujme a kdo jim dá chleba?
Myslíš, kdo doly má, má srdce taky Nedbá pán bídných. Co znělo ti v srdci
tak jak ty, Maryčko Magdonova? po cestě, Maryčko Magdonova?

Bez konce jsou lesy markýze Gera. Maryčko, po straně ostré jsou skály,
Otcové když v jeho robili dolech, podle nich kypí a utíká k Frydku
smí si vzít sirotek do klínu drva, šumivá, divoká Ostravice.
co pravíš, Maryčko Magdonova? Slyšíš ji, rozumíš, děvucho z hor?

Maryčko, mrzne a není co jísti… Jeden skok nalevo, po všem je, po všem.
Na horách, na horách plno je dřeva… Černé tvé vlasy se na skále chytly,
Burmistr Hochfelder viděl tě sbírat, bílé tvé ruce se zbarvily krvi,
má mlčet, Maryčko Magdonova? sbohem buď, Maryčko Magdonova!

Cos to za ženicha vybrala sobě? Na Starých Hamrech na hřbitově při zdi

Bodák má k rameni, na čapce peří, bez křížů, bez kvítí krčí se hroby.
drsné má čelo, ty jdeš s ním do Frydku,
Tam leží bez víry samovrazi.
půjdeš s ním, Maryčko Magdonova?
Tam leží Maryčka Magdonova.

1. Podle básně doplň následující text.

zabil se
Otec šel večer domů z hospody a ………………………… matku
. Vůz s uhlím se převrhl a zabil ………………………… .
pět
Na Starých Hamrech zůstalo ………………………… kradla
sirotků. Protože Maryčka ………………………… dřevo, přišli ji
zatknout
………………………… postará
. Cestou Maryčka přemýšlí, zda se o její sourozence někdo ………………………… a potom si
vezme život
skokem do Ostravice ………………………… na hřbitově u zdi
. Jako sebevrah je pohřbena …………………………………………………… .

2. Jaký problém básník ve svém díle řeší? 3. Citací textu charakterizuj četníka.
Řeší problém chudoby a sociální nerovnosti.
..................................................................................
„Bodák má k rameni, na čapce peří,
..................................................................................

..................................................................................
drsné má čelo (…)“
..................................................................................

4. Rozhodni o pravdivosti tvrzení.

Maryčka měla čtyři sourozence. PRAVDA / LEŽ

Maryčka se musela vdát, když jí burmistr přistihl při sbírání dřeva. PRAVDA / LEŽ

Maryčka hovoří s vypravěčem. PRAVDA / LEŽ

19
POEZIE

Spoj následující věty s básnickými prostředky, které je V  textu najdi odpovídající výrazy
5. 6.
charakterizují: k následujícím slovům.

Kdo se jich ujme a kdo jim dá metafora hospoda harenda

chleba?
epiteton šlechtic markýz
bez konce jsou lesy
řečnická otázka starosta burmistr
tam ptáčata zbyla

kypí a utíká divoká Ostravice personifikace zástěra fěrtoch

hořké a ohnivé krůpěje hyperbola měšťan grosbyrgr

7. Jaké pocity v tobě báseň vyvolává?

VOŽ
......................................................................................................................................................................................

......................................................................................................................................................................................

8. Zakroužkuj správné odpovědi.

Jak označujeme slovo „harenda“? a) odborné  b) spisovné c) nářečí d) hovorové

Jakým způsobem v básni probíhá děj? a) retrospektivně   b) chronologicky   c) rámcově   d) paralelně

ROMANCE – JAN NERUDA: ROMANCE O KARLU IV.

Král Karel s Buškem z Vilhartic buď svatý rád, když není bit!
teď zasedli si k dubovému stolu – Jak bych zde mlátil otep slámy!
ti dva už pili mnohou číši spolu Nechť chci co chci, za krátký čas
a zapěli si z plných plic. se všechno jinak zvrtne zas –
„Nuž dej sem zlaté číše, páže, mám já to bídu s vámi!“
a nalej vína – dolej výš –
Přec zase číši k ústům zdvih,
dnes, pane Bušku čehos zvíš!“
a napiv se své velké dobré oči
král Karel vesel káže.
teď kradmo přes stůl po soudruhu točí,
„Zde po tom víně, Bušku, slyš, ten však je jako pěna tich.
domácí slunce naše vloni hrálo – Jen – aby marně nezahálel –
toť první víno, které v Čechách zrálo – pan Bušek máčel zub a pysk
aj tedy vzhůru, pijme již!“ a víno ku půnebí tisk
A pili – král však náhle prsknul – a po jazyku válel.
„To že je víno? Tenhle kvas?
„Ba je to bída,“ děl zas král
Vždyť křiví ústa, láme vaz!“
a rychle zavdal sobě vína znovu,
a zlostně rukou mrsknul.
tak rychle, jak by bránil zlému slovu;
„Eh – vezu révu z Burgund sem,“ však kolem úst již úsměv hrál.
král dál a dál si v zlosti svojí vede, „Mám žízní umřít? – Na mou víru,
„a takovouhle peluň mně z ní svede tys oslep, páže – nevidíš,
ta velebná česká zem! že přede mnou je prázdná číš? –
Jsem přesvědčen, když broskve vsadím, A dej mi dobrou míru!
že sčesám trpké trnky z nich,
Pij, Bušku – již se nezarmuť –
a chceš­­­‑li klidit pustý smích,
a poslyš, co ti král tvůj moudrý praví:
zde růže sázet radím!
můj jazyk je jak známo vybíravý –
Však jaká země – taký lid! a našel již v tom víně chuť.
Vás kdyby chtěli učit všichni svatí, Víš – zkoumat třeba, Bušku milý,
zda všimnou si jich Češi paličatí – to víno má svůj zvláštní ráz,

20
 zprv trpké, ale milé zas – teď přerušil svůj náhle klid
my, myslím, se už vpili!“ hned rozveselen Vilhartice –
„ach přibliž k tomu lidu hled
„Nu vidíš, králi: tak náš lid!
a přitiskneš svůj k němu ret
Má duši zvláštní – trochu drsná zdá se –
a neodtrhneš více!“
však květe po svém, v osobité kráse –“

1. Odpověz na následující otázky.

S českým lidem.
S čím Bušek srovnává chuť vína? ................................................................................................................................
Protože Karel IV. nachází ve vínu a v českém lidu zalíbení.
Proč se Bušek rozveselil? ............................................................................................................................................
Když ho vypil více a lépe poznal jeho chuť.
Kdy Karel změnil názor na víno? ..................................................................................................................................

2. Na základě básně doplň vynechaná místa v následujícím textu.

osm
Každá sloka této básně má …………………… dvakrát
veršů. Verše se rýmují a v každé sloce se …………………… (kolikrát)
obkročný
opakuje rým, který nazýváme …………………… . Z básnických prostředků se v textu objevuje mimo jiné epiteton,
velebná zem
například ve výrazech …………………………………………… pustý smích
či …………………………………………… .

3. Vyplývají následující tvrzení z textu? 4. Uvedená slova nahraď běžně užívanými.

Karel zasedl s Buškem k těžkému stolu. ANO – NE zapěli zazpívali

Karel s Buškem často pil a zpíval. ANO – NE

zvíš dozvíš se
Karel označil český lid jako paličatý národ. ANO – NE
praví říká
Bušek označil svůj jazyk za vybraný. ANO – NE

Karel ve víně, které pil, nakonec našel chuť. ANO – NE hleď podívej se

5. Cituj, jak se Karel nakonec staví k vínu, jež pije.

„(…) to víno má svůj zvláštní ráz, zprv trpké, ale milé zas – my, myslím, se už vpili!“
......................................................................................................................................................................................

6. Jakou formou je báseň napsána? Zakroužkuj správnou odpověď.

a) monolog b) popis c) dialog d) postoj autora

7. a) V následujícím výčtu vyškrtni ta slova či slovní spojení, která se nedají spojit s žánrem romance.

lyrika Wolker epika radostný děj

tragický konec rozlišení umělý / lidový oslava boha či hrdiny obvykle krátký rozsah

8. V básni se nacházejí dva názory na Čechy. Najdi je a srovnej.

V obou názorech jsou Češi uchopeni jako svébytný národ. Zatímco Karel tuto svébytnost vnímá jako
......................................................................................................................................................................................
paličatost, Bušek jako osobitou krásu.
......................................................................................................................................................................................

21
POEZIE

JAROSLAV SEIFERT: MAMINCE

Kytička fialek
Podruhé nesmíš utrácet, Jen násilím jí vtiskl jsem Hodiny bijí za stěnou,
prozraď mi, kolikpak stála? ten modrý chomáček jara. děsí mě němota zdiva.
A těch pár maminčiných vět Když splácela mi polibkem, Maminka, tvář již zastřenou,
znal jsem už téměř nazpaměť. zaševelilo jejím rtem: na lůžku leží; z kolenou
Šetřila vždycky z mála. – Synáčku, už jsem stará. nehybně sukně splývá.

– K holiči radši měl bys jít. Rok co rok se tak zlobila, Zvedám jí ruku. Je v ní chlad,
To znám již, teď možná dodá: později míň už sice. prsty jsou přitisklé k dlani.
Zítra budeš chtít na sešit, Když vázičku si rozbila, Kytičku chci jí do nich dát,
a kde mám na to všechno vzít, dávala kvítka spanilá už naposledy tentokrát.
krejcaru je dnes škoda! do sklenky od hořčice. A ještě se mi brání.

Pomocí písmen a a b vyznač rýmovou strukturu

1. 2. V básni podtrhni polopřímou řeč.
básně.

abaab

3. Napiš alespoň dvě maminčiny vlastnosti, které vyplývají z básně.

skromnost, starostlivost, láskyplnost

...............................................................................................................................................

4. Které přísloví nejlépe odpovídá maminčině povaze? Svou odpověď zdůvodni. částečně VOŽ

a) Kdo šetří, má za tři. b) Pro korunu by si nechala koleno vrtat. c) Ani jedno z uvedených.

Byla spořivá, aby byly peníze alespoň na základní potřeby. Ne kvůli lakomství nebo hromadění majetku.
......................................................................................................................................................................................

5. Zakroužkuj básnický prostředek, o který se jedná v případě výrazu „modrý chomáček jara“.

a) přirovnání b) personifikace c) metafora d) metonymie

Označuje kytičku fialek.

......................................................................................................................................................................................

6. O jaký typ lyriky se jedná?

a) úvahová b) náboženská c) přírodní d) subjektivní

7. Odpověz na následující otázky. Pokud odpovíš ano, svou odpověď zdůvodni.

Dostal vypravěč za dárek nějakou odměnu? ANO – NE dostal polibek

Zaplatila by maminka raději za něco jiného? ANO – NE zaplatila by raději za užitečnější věci

Zlobila se maminka? ANO – NE zlobila se, že zbytečně utrácí

Zemřela maminka v básni? ANO – NE má již chladnou a ztuhlou ruku

22
SOUHRNNÝ TEST

1. Co nepatří mezi typické znaky povídky? 10. Co je to oxymóron?

a) jednoduchý děj a zápletka a) spojení protichůdných výrazů
b) mnoho postav a jejich vztahy b) básnický přívlastek
c) děj zabírá krátký časový úsek c) ustálené spojení

2. Co je to balada? 11. Co je to nonsens?

a) ponuré epické dílo se špatným koncem a) novotvar
b) lyrické dílo se špatným koncem b) náhoda
c) romantický příběh c) nesmysl

Jak se nazývá literární žánr, kde autor

3. Jaká je správná definice „Romance o Karlu IV.“? 12.
a) životopis Karla IV. ve verších s odstupem líčí vlastní život?
b) epická báseň o Karlu IV. a) autobiografie
c) lyrická báseň o Karlu IV. b) memoáry
c) deník

4. Které schéma označuje rým obkročný? 13. Jak se nazývá nečekané rozuzlení příběhu?
a) aabb a) charakter
b) abcb b) pointa
c) abba c) fikce

5. Které z následujících tvrzení je pravdivé? 14. Které z následujících tvrzení je pravdivé?

a) Limerik je hravá báseň o pěti verších. a) Sci­‑fi literatura je založena na vědeckých poznatcích.
b) Román je rozsáhlý text psaný ve verších. b) Sociální balada je příběh se špatným koncem za
c) Cestopis nikdy nevyjadřuje pocity autora. účasti nadpřirozených postav.
c) Román je příběh o lásce s dobrým koncem.

6. Čím se zabývá biografická literatura? 15. Který výraz označuje jeden z druhů rýmů?
a) knižními předlohami pro filmové scénáře a) přerušovaný
b) poznatky o přírodě b) přerývaný
c) skutečnými osudy slavných lidí c) překotný

7. Jak se nazývá zvuková shoda slov v poezii? 16. Kdo je autorem knihy “Klapzubova jedenáctka“?
a) strofa a) Eduard Bass
b) verš b) Karel Čapek
c) rým c) Jaroslav Seifert

8. Co obsahuje výraz „vypil sklenici“? 17. Ve kterém výrazu se nachází metafora?

a) metaforu a) celé kino se smálo
b) epiteton b) posloucháme Mozarta
c) metonymii c) mám husí kůži

Jak se nazývá připisování lidských vlastností 18. Co nemusí nezbytně obsahovat limerik?
9.
neživým věcem? a) informaci o osobě
a) oxymóron b) informaci o čase
b) personifikace c) informaci o místě
c) přirovnání

23
STAROVĚKÁ LITERATURA

VOJTĚCH ZAMAROVSKÝ: SINUHET

Vyčkal jsem soumraku, a když se snesl až k zemi, opustil jsem svůj úkryt. Nepovstal jsem však na nohy, neboť ve
studeném světle boha měsíce Thovta by hlídky mohly zahlédnout můj zčernalý stín. Kdysi mě tady otroci nosili na
nosítkách, nyní jsem se plížil kolem hradeb pevnosti mého pána jako nepřátelský zvěd.
Touha uniknout vlila do mých paží sílu. Kameny mi rozedraly lokty i kolena, ostré trny křoví se mi vbodávaly do
prsou a břicha. Opatrně jsem hmatal před sebe, abych nevyrušil ze spánku kobru nebo zmiji. Nejhorší ze všeho bylo
však pomyšlení na bdělé oko hlídek.

1. a) Která nebezpečí na Sinuheta číhají? kobry, zmije, hlídky

b) Kterého z těchto nebezpečí se obává nejvíc? hlídky

c) Kterého by ses nejvíc obával/a ty? VOŽ

2. Cituj větu či část věty, ze které lze vyčíst, jaké měl Sinuhet společenské postavení.

„Kdysi mě tady otroci nosili na nosítkách (…).“

3. Napiš tři důvody, proč si myslíš, že Sinuhet musí utéct z Egypta.

VOŽ a)............................................................................................................................
b)...........................................................................................................................
c) ...........................................................................................................................

Útěk ze zajetí nepřátel je hrdinský čin, útěk před hrozící smrtí je záchranou života. Připadalo mi tehdy, když jsem
už kráčel se vztyčenou hlavou proti prvním paprskům slunce Rea, že se mi zdařilo jedno i druhé. Jenže můj útěk byl
zároveň útěkem z rodné země.
Kam namíří uprchlík, jenž přichází do cizí země, své první kroky? Jak začne v ní nový život, co si v ní počne, co ho
v ní čeká a nemine? Jistěže mi přišly na mysl tyto a podobné otázky. Silou vůle jsem je však potlačil: vždyť vše se však
ukáže, všechno má svůj čas. Nyní jsem věděl jen tolik, že se nemám ohlížet dozadu a že mám jít odhodlaně vpřed.

4. Jaké pochybnosti či obavy přepadají uprchlíka z rodné země?

VOŽ
.............................................................................................................................................................................
Odhodlaně, s rozhodnutím přijmout situaci a neohlížet se zpět.
Jak se k nim postavil Sinuhet? ....................................................................................................................................

Když jsem s námahou vystoupil na vysokou dunu, jež mi zastírala výhled, vykřikl jsem nadšením. Byl jsem jako
probuzen ze spánku a malátnost ze mne spadla. V dáli se leskla stříbrná hladina vody.
Dorazil jsem k ní za dobu necelé jedné stráže, vrhl jsem se na břeh a hltavě jsem do ní vnořil svá ústa. Hned první
doušek jsem však s odporem vyplivl. Byl jsem u Hořkých jezer, jejichž voda se nedala pít…
Zmámený a otupělý jsem usedl na zem. Krev mi bušila ve spáncích, nemohl jsem dýchat, mé hrdlo bylo vyprahlé.
Tehdy jsem si pomyslel: takhle chutná smrt.

5. Je podle tebe na následujícím obrázku znázorněna duna? Vysvětli, co tento pojem znamená.

ANO – NE Jde o písečný přesyp.

...................................................................................................................
Čím je podle tebe nebezpečná poušť? ...............................................................................
nedostatek vody, vysoké teploty, obtížná orientace v terénu
.............................................................................................................................................

24
6. Viděl Sinuhet „fatu morgánu“? Vysvětli, co tento pojem znamená.

ANO – NE Jde o optický jev vznikající v důsledku ohybu paprsků v různých vrstvách atmosféry.
..........................................................................................................................................................

Večer jsem vyzkoušel luky a vzal jsem nejsilnější, vybral jsem šípy a vzal jsem nejostřejší, svěsil jsem dýku a z obou
stran jsem ji nabrousil; pak jsem si vyleštil pás. Když jsem si takto připravil zbroj, ulehl jsem na lůžko a noc jsem strávil
klidným spánkem. Vždyť co je člověku souzeno, tomu neunikne.

7. Z čeho Sinuhet čerpá svůj vnitřní klid?

z víry v osud

8. Jak se ke svým problémům stavíš ty?

VOŽ
......................................................................................................................................................................................

9. V následující tabulce vyškrtni výrazy, které podle úryvků nevystihují Sinuhetův charakter.

podlý lstivý sebevědomý úzkostlivý vyrovnaný

lakotný ponížený zbabělý mazaný rozhodný

ctižádostivý vynalézavý zmatený zoufalý bezradný

EPOS O GILGAMEŠOVI

Gilgameš pro Enkidua, přítele svého, I mluví šenkýřka ke Gilgamešovi:

hořce pláče a utíká na step. „Kam běžíš, Gilgameši?
„Až já zemru, nebudu snad jako Enkidu? Život, jejž hledáš, nenalezneš!
Hoře se vplížilo do mého nitra. Když bozi lidstvo stvořili,
Ze strachu před smrtí utíkám na step lidstvu v úděl smrt dali,
k Uta­‑napištimu, synu Ubara­‑tutua, život však v rukou svých si ponechali.
na cestu jsem se vydal a spěšně kráčím. Naplň si žaludek, Gilgameši,
K soutěskám horským jsem v noci dorazil. ve dne i v noci se raduj!
Spatřil jsem lvy a ulekl jsem se. Denně pořádej slavnosti,
Pozved jsem hlavu a k bohu Sinu se modlím, tancuj a vesel se ve dne i v noci!
k Ištaře vznešené prosby mé stoupají: Nechť čisté jsou tvé šaty,
na živu mne zachovej!“ hlavu svou umyj, ve vodě se koupej!
(…) Starej se o dítko, jež za ruku tě chytá!
(přeložil Lubor Matouš)
„Ten, jenž se mnou podstoupil všechny strasti,
Enkidu, jehož jsem velmi miloval,
ten, jenž se mnou podstoupil všechny strasti,
odešel za lidstva osudem.
Ve dne i v noci jsem pro něho plakal,
ani pohřbít jsem jej nechtěl dát,
kdyby snad druh můj přece jen povstal na nářek můj.
Po šest dní a sedm nocí,
až červ vypadl z nosu jeho.
Po jeho smrti života nenalézám,
bloudím jako lupič sem a tam stepí.
Nyní však, šenkýřko, když vidím tvou tvář,
nedej mi uzřít smrti, které se bojím.“

25
STAROVĚKÁ LITERATURA

1. Co znamená výraz „šenkýřka“?

hostinská

2. Na základě úryvku doplň vynechaná místa v následujícím textu.

Gilgameš
Hlavní postava uvedeného díla se jmenuje ………………………… Enkidu
. Zemřel mu přítel ………………………… a kvůli
smrtelnost
tomu si uvědomil vlastní ………………………… ze smrti
. To v něm vyvolalo strach ………………………… a aby ji překonal,
stepi
vydal se do ………………………… Uta-napištim
za ………………………… .

3. V textu podtrhni verše, které odpovídají na otázku, zda má za života cenu řešit téma smrti.

4. Zakroužkuj, co šenkýřka Gilgamešovi radí.

a) aby šel do války b) aby hodně četl c) aby chodil upravený

d) aby poslouchal bohy e) aby jedl dobré jídlo f) aby se staral o děti
g) aby si užíval života h) aby byl věrný své ženě i) aby poslouchal rady starších

5. Je podle šenkýřky možné smrt překonat? S čím se Gilgamešovi snaží poradit?

ANO – NE Snaží se mu poradit, aby přestal hledat věčný život a užíval si toho, co má.
....................................................................................................................................................

.............................................................................................................................................................................

U každého z následujících výrazů rozhodni, zda se týká Gilgameše (G), Sinuheta (S), či zda je pro obě
6.
postavy společný (SP).

S smířený s osudem SP strach z divokých zvířat S útěk před nebezpečím

S klidný SP osamělost G boj s osudem

G hledá pomoc u jiných G emotivní SP na cestě

SP uctívání více bohů G strach ze smrti S řeší problémy sám

7. Doplň následující tabulku.

Epos o Gilgamešovi Sinuhet

místo vzniku Sumer Egypt

forma epos próza

hlavní hrdina Gilgameš Sinuhet

téma hledání nesmrtelnosti životní příběh Sinuheta

26
RÁMÁJANA

Obratný Hanumán seběhl rychlostí, v níž se mu nikdo na světě nevyrovnal, z vrcholku hory, přiblížil se k oběma
bratřím, pozdravil je, jak káže mrav, a zeptal se jich: „Kdo jste, muži vznešeného vzhledu s tělem zahaleným do roucha
asketů? Proč jste přišli do těchto končin rušit klid lesní zvěře a ptactva na březích našeho jezera? S těmito otázkami
mě posílá za vámi můj pán, král opic Sugríva, jehož zbavil trůnu jeho bezcitný bratr Válí. Jsem Hanumán, syn boha
větru, věrný služebník svého pána.“ Ráma se podivil výmluvnosti opičáka, uhlazenému způsobu jeho řeči, vybraným
mravům a jeho důstojnému vzhledu. Vyzval bratra, aby mu po pravdě odpověděl, a Lakšmana promluvil: „Slyšeli jsme
už o velkém vládci opic Sugrívovi a chtěli bychom ho pozdravit.“ Potom vyprávěl opičákovi: „Jsme synové slavného
krále Dašarathy, Ráma a Lakšmana. Můj starší bratr měl právě zaujmout na trůně místo svého otce, když byl úskokem
jedné z jeho žen zbaven královské moci a poslán do vyhnanství. Spolu s jeho oddanou chotí Sítou jsem ho následoval
do lesů i já, ale krásnou Sítu ukradl jakýsi zlotřilý rákšasa a někde se s ní ukryl. Polobožský tvor, jehož Ráma vysvobodil
z prokletí, nám poradil, abychom šli k jezeru Pampě za opičím králem Sugrívou – ten prý bude s to nám pomoci. (…)
„Hanumán mi pověděl o únosu tvé manželky,“ řekl opičí král. „Odvezl ji na jih démon v létajícím voze. Jistě to byla
tvoje choť – slyšeli jsme, jak volá tvé a Lakšmanovo jméno. (…)“
(převyprávěl Dušan Zbavitel)

1. Na základě úryvku vylušti následující křížovku. Tajenkou je jméno démona, který unesl Sítu.

1) král opic S U G  

R   
Í  
V A
2) syn boha větru H  A  N  U  M  Á  N
3) bratr krále opic V Á L  
Í
4) označení pro démona R Á K Š A S A
5) Rámův bratr L A K Š M A N A
6) Rámův otec D A Š A R A T H A RÁVANA
TAJENKA:  .............................................

Opičáci se zaradovali, že konečně získali zprávu, kde hledat Sítu. Kdo z nich však dokáže doskočit tak daleko, aby
se přesvědčil, zda je Rámova choť skutečně na Lance? Tu se moudrý medvěd Džambuván obrátil na Hanumána: „Ty
jsi jediný, kdo to může zvládnout. Zplodil tě bůh větru Váju, když jednou pojal milostnou touhu ke tvé matce Aňdžaně,
a dokážeš létat jako on. Kromě toho jsi kdysi získal milost boha Brahmy, že tě žádná zbraň nezabije. To proto, že jsi
ještě jako dítě chtěl vyskočit až na měsíc, ale když jsi doletěl do výše tří tisíc jódžan, Indra tě srazil svým hromoklínem
zpět na zem. Boha větru Vájua se to tak dotklo, že odmítl vanout, a teprve ostatní bohové ho uprosili, aby se přestal
hněvat, a vyžádali za to pro tebe nezranitelnost. Skoč tedy na Lanku a porozhlédni se tam!“
(převyprávěl Dušan Zbavitel)

2. Zakroužkuj pravdivé tvrzení.

a) Ráma zanechal vládnutí, protože jeho choť mu ukradl démon, a vydal se ji hledat.
b) Ráma byl poslán do vyhnanství a během putování mu choť ukradl démon.
c) Démon Rámovi ukradl jeho choť, ten ale nakonec zjistil, kde je, a chystal se tam skočit.
d) Ráma zanechal vládnutí, aby vypátral svou choť, s čímž mu nakonec pomohl Hanumán.

3. a) Vysvětli, proč byl Hanumán nezranitelný.

Vyžádali si to bohové, aby obměkčili boha větru Vájua a ten opět začal vanout.
................................................................................................................................................

b) Jaké znáš jiné postavy vyznačující se alespoň částečnou nezranitelností?

VOŽ Siegfried, Achilles
......................................................................................................................................................................................

4. Jakou oblast působnosti měl podle tebe bůh Indra?

  a) hrom a blesky   b) kovářství   c) moře   d) válka

27
STAROVĚKÁ LITERATURA

ČÍNSKÁ POEZIE

Tu Fu: Stoupal jsem na hory…

Vysoké nebe. Ostrý vítr skučí.
Opičák vřeští žalostně a sám.
Ostrůvek. Písek. Vlna na břeh tluče.
Létají bystře ptáci tam – sem, tam.
A bez rozdílu všude listí padá,
letí a šustí, krouží, třepetá.
Bez konce řeka klidná hrbí záda,
přitéká, teče, teče, odtéká.
Podzimek kalný rozpřáh náruč svoji.
Já býval všude vždycky jenom host.
Na terasu vyjdu opuštěnou:
bolesti v žití bylo dost a dost.
Zkrušen jsem proto, že ve vlasech ráno
jsem po prvé nit bílou objevil? –
Dnes po prvé jsem mdlý a rozteskněný
černého vína číšku odstrčil.
(přebásnil Bohumil Mathesius)

Jaké zvuky se objevují v Tu Fuově básni? Vypiš

1. 2. S jakými zvířaty se básník setkává?
slovesa.

skučí, vřeští, tluče, šustí opice, ptáci

3. Vyjmenuj čtyři místa, kterých si básník kolem sebe všímá.

ostrov břeh řeka terasa

4. a) Z básně vypiš verš či dvojici veršů, která tě zaujala.

VOŽ .............................................................................................................................................................................

b) Proč jsi zvolil/a právě tento verš či verše?

.............................................................................................................................................................................

.............................................................................................................................................................................

5. Jaké je celkové ladění básně? Může být více správných odpovědí.

a) melancholické b) radostné c) smutné d) politické

6. V textu podtrhni všechny personifikace. 7. Zakroužkuj pravdivé či pravdivá tvrzení.

a) Tématem básně je vyznání lásky k přírodě.

b) Příroda je v básni symbolem nekonečného toku

času.
8. Co znamená „objevit ve vlasech bílou niť“?
c) Báseň vyjadřuje stesk nad vlastní konečností.
najít si ve vlasech bílý vlas

28
BIBLE

Kain a Ábel (Genesis 4,1–17.25–26)

Následující příběh vypráví o dvou bratrech. Zatímco do prvorozeného Kaina rodiče vkládají naději, že se lidé vrátí do
ráje, od druhorozeného se nečeká nic. Když potom oba bratři přináší Hospodinu oběť, Hospodin přijímá jen tu Ábelovu,
což Kaina rozčílí. Hospodin tak ovšem činí jen proto, aby Kaina vyléčil z pýchy. Proto ho také dopředu varuje, aby se
nedopustil hříchu. Kain ovšem svému hněvu podlehne a bratra zabije.
1
I poznal člověk svou ženu Evu a ta otěhotněla a porodila Kaina. Tu řekla: „Získala jsem muže, a tím Hospodina.“
2
Dále porodila jeho bratra Ábela. Ábel se stal pastýřem ovcí, ale Kain se stal zemědělcem.
3
Po jisté době přinesl Kain Hospodinu obětní dar z plodin země. 4Také Ábel přinesl oběť ze svých prvorozených ovcí
a z jejich tuku. I shlédl Hospodin na Ábela a na jeho obětní dar, 5na Kaina však a na jeho obětní dar neshlédl. Proto Kain
vzplanul velikým hněvem a zesinal v tváři. 6I řekl Hospodin Kainovi: „Proč jsi tak vzplanul? A proč máš tak sinalou tvář?
7
Což nepřijmu i tebe, budeš­‑li konat dobro? Nebudeš­‑li konat dobro, hřích se uvelebí ve dveřích a bude po tobě
dychtit; ty však máš nad ním vládnout.“ 8I promluvil Kain ke svému bratru Ábelovi… Když byli na poli, povstal Kain
proti svému bratru Ábelovi a zabil jej.
9
Hospodin řekl Kainovi: „Kde je tvůj bratr Ábel?“ Odvětil: „Nevím. Cožpak jsem strážcem svého bratra?“
10
Hospodin pravil: „Cos to učinil! Slyš, prolitá krev tvého bratra křičí ke mně ze země. 11Budeš nyní proklet a vyvržen
ze země, která rozevřela svá ústa, aby z tvé ruky přijala krev tvého bratra. 12Budeš­‑li obdělávat půdu, už ti nedá svou
sílu. Budeš na zemi psancem a štvancem.“ 13Kain Hospodinu odvětil: „Můj zločin je větší, než je možno odčinit. 14Hle,
vypudil jsi mě dnes ze země. Budu se muset skrývat před tvou tváří. Stal jsem se na zemi psancem a štvancem. Každý,
kdo mě najde, bude mě moci zabít.“ 15Ale Hospodin řekl: „Nikoli, kdo by Kaina zabil, bude postižen sedmeronásobnou
pomstou.“ A Hospodin poznamenal Kaina znamením, aby jej nikdo, kdo ho najde, nezabil.
16
Kain odešel od tváře Hospodinovy a usadil se v zemi Nódu, východně od Edenu. 17I poznal Kain svou ženu, ta
otěhotněla a porodila Enocha. Tu se dal do stavby města a nazval to město Enoch, podle jména svého syna.
(ekumenický překlad)

1. Charakterizuj Kaina a Ábela. částečně VOŽ

Kain – zlostný, závistivý, žárlivý, zemědělec
......................................................................................................................................................................................
Ábel – pracovitý, možná skromnější, pastýř
......................................................................................................................................................................................

V textu se hovoří o Kainově znamení. Toto slovní

2. Rozhodni o pravdivosti následujících tvrzení. 3. spojení se ustálilo v podobě rčení „má Kainovo
znamení“. Co toto rčení znamená?
Kain byl synem prvních lidí. PRAVDA / LEŽ

V úryvku vystupuje pět postav. PRAVDA / LEŽ a) je něčím vinen, ale přesto se mu ve všem daří
b) ulpěla na něm vina a ostatní ho proto nepřijímají
Ábel byl zemědělec. PRAVDA / LEŽ
c) je něčím neprávem obviněn
Kain svého činu nelitoval. PRAVDA / LEŽ

Kain měl ženu a zplodil syna. PRAVDA / LEŽ

4. Ve třídě zdramatizujte text.

Rozdělte se na tři skupiny. Jedna budou žalobci, druhá obhájci a třetí porota. Pro Kaina i Ábela si připravte žalobu
i obhajobu. Informace o případu si můžete i domýšlet (např. jak se vyvíjel jejich předchozí život). Po přednesení
žaloby reaguje obhajující strana svými argumenty a probíhá debata. Na závěr procesu porota vynese rozsudek
a označí viníka Ábelovy smrti.

29
SOUHRNNÝ TEST

1. Z jaké literatury pochází „Epos o Gilgamešovi“? 9. Kde se převážně odehrává děj eposu Ilias?
a) egyptská literatura a) Théby
b) indická literatura b) Delfy
c) sumerská literatura c) Trója

Odkud pochází „Rámájana“ popisující život O jaký útvar se jedná v případě Aristofanova díla
2. 10.
prince Rámy? „Žáby“?
a) Palestina a) epos
b) Indie b) drama
c) Čína c) báje

Jaké náboženství je nejrozšířenější na území Kterého z autorů neřadíme mezi dramatiky?

3. 11.
Indie? a) Ezop
a) buddhismus b) Euripides
b) křesťanství c) Sofokles
c) hinduismus

Která skupina slov nejlépe vystihuje znaky Kterému bohu byly zasvěceny obřady, ze
4. 12.
starověkého eposu? kterých se vyvinuly antické divadelní hry?
a) pomalý spád, epický, veršovaný, hrdinské činy, a) Apollón
bájné bytosti, netvoři, zásahy bohů do života lidí b) Dionýsos
b) pomalý spád, lyrický, veršovaný, rozsáhlý, popisuje c) Zeus
vznik náboženství, přesvědčuje o víře v boha
c) rychlé střídání děje, veršovaný, základ národní
historie, doložená fakta

Který z následujících pojmů nepatří k antickému

13.
5. Z jaké doby pocházejí nejstarší písemná díla? dramatu?
a) 800 př. n. l. a) komedie
b) 4000 př. n. l. b) činohra
c) 100 n. l. c) tragédie

6. Která možnost nejlépe charakterizuje „Bibli“?
a) soubor bájí a  pověstí, na nichž je založeno
křesťanství
b) soubor textů inspirovaných Bohem, základ
křesťanství
c) soubor textů určených výhradně pro kazatele
14. Co je zásadní myšlenkou díla „Král Oidipus“?
a) danému osudu se nelze vyhnout
b) lidský charakter se nemění
c) kvůli moci je člověk schopen i vraždy

7. Kdo je autorem eposu „Ilias“? 15. Jaký druh lyriky je typický pro básnířku Sapfó?
a) Aristoteles a) přírodní
b) Sapfó b) milostná
c) Homér c) náboženská

Jaká charakteristická vlastnost je přisuzována Se kterou bytostí se nepotkal Odysseus na své

8. 16.
Odysseově manželce? cestě z trojské války?
a) věrnost a) Medúsa
b) pýcha b) Kyklop
c) lehkomyslnost c) Kirké

30
STAROVĚKÁ LITERATURA
ANTIKA

HOMÉR: ODYSSEIA

V jeskyni Polyfémově
Večer, když se jednooký vrátil, jsme měli všechno připraveno. Ten obrovský kůl jsme zostřili do špice, rozpálili ho
na konci nad ohněm a dobře ho schovali do řeřavějícího popela v koutě jeskyně. Obr si počínal jako den předtím.
Odklopil balvan, vpustil ovce i kozy, pak vlezl do jeskyně a zase zatarasil vchod. Když podojil, začal se po nás ohlížet
a dva si opět vybral k večeři.
Sebral jsem všechnu odvahu, nalil do jedné z díží víno z měchu, který jsme vzali s sebou, a popošel o několik
kroků až před Polyféma.
„Kyklópe, když víš, jak ti chutná lidské maso, měl bys ochutnat i naše víno,“ řekl jsem. „Je výborné, je to poslední
zbytek, který jsme zachránili z lodi. Snad se po tom doušku nad námi smiluješ a nebudeš k nám tak krutý.“ (…)
Nalil jsem mu znovu až po okraj a Kyklópos vyzunkl dížku, jako by to byl náprstek, a pak chtěl ještě podruhé
a potřetí. Začínal mít pomalu v hlavě.
„Tak jakpak ti říkají?“ blábolil těžce.
„Nikdo, Kyklópe, když to chceš vědět,“ řekl jsem. „Nikdo je moje jméno.“ (…)
„Nikdo – a teď si – na chvíli – zdřímnu…“
Zvrátil se naznak jak široký tak dlouhý a rozvalen zůstal bez vlády ležet uprostřed sluje. (…) Polyfémos byl rázem
v limbu.
Teď přišla konečně naše chvíle!
Kývl jsem na své druhy, nastavili jsme špičku našeho kůlu nad plameny plápolajícího ohně a počkali, až se rozpálí.
Potom jsme ho spojenými silami zvedli do výšky a zprudka ho vrazili chrápajícímu obru do oka. Zasyčelo to, jako
když kovář ponoří rozžhavené železo do vody, a Kyklópos zavyl, až se celá jeskyně otřásla jako při zemětřesení. (…)
Obr začal pobíhat po jeskyni, divoce kolem sebe mlátil rukama a řval tak pronikavě, že se před slují začali sbíhat
Kyklópové z celého sousedství.
„Co se děje? Proč ten rámus, Polyféme? Co nás budíš?“ bylo slyšet zvenčí, ale Polyfémos pobíhal po jeskyni
a ječel na plné kolo.
„Nikdo! Přátelé – Nikdo!“
„Tak proč vyvádíš a křičíš, jako by tě nabodávali na rožeň? Nebo tě někdo vraždí?“
„Jak se tak můžete ptát?“ řval Polyfémos bolestí. Copak to neříkám jasně? Ni – kdo!“
„Zase jsi přebral vína,“ odpovídali zvenčí Kyklópové a já jsem se tetelil radostí, jak je to mé chytře smyšlené jméno zmátlo.
 (převyprávěl Jaroslav Hulák)

1. Jak Odysseus přelstil Polyféma?

Namluvil mu, že se jmenuje Nikdo, aby potom, až Polyfémovi vypíchne oko, se Kyklóp nedovolal pomoci.
.............................................................................................................................................................................

Jak jsou v souvislosti s Polyfémem v textu

2. 3. V textu podtrhni přirovnání.
vyjádřeny následující výrazy?
začínal mít v hlavě, přebral vína
a)  opil – .................................................................
zůstal bez vlády ležet
b)  nehýbe se – ....................................................... 4. Nikdo patří mezi zájmena:
byl rázem v limbu
c)  usnul – ..............................................................
a) osobní b) přivlastňovací
c) neurčitá d) záporná
5. Do tabulky doplň Polyfémovy a Odysseovy vlastnosti. částečně VOŽ

Polyfémos Odysseus

hloupý, velký, silný, zlý chytrý, mazaný, odvážný

6. Jaký mají na Polyféma názor ostatní Kyklópové? Ze které věty či vět to poznáš?

Považují ho za opilce. „‚Zase jsi přebral vína,‘ odpovídali zvenčí Kyklópové.“

31
PÍSEMNICTVÍLITERATURA
STAROVĚKÁ
ANTIKA
V ČESKÝCH ZEMÍCH

HOMÉR: ILIAS

Řekl a ostrý meč si z pochvy vytáhl, jenž mu

na dosah po boku visel, meč nesmírně pevný a velký,
nachýlen vyrazil vpřed jak ve výši letící orel,
který směřuje na pláň a řítí se temnými mraky,
aby buď něžné jehně, neb plachého zajíce lapil.
Tak tedy vyrazil Hektór a mával broušeným mečem.

Achilleus vyskočil též, hněv lítý mu zaplavil srdce,

přes prsa kulatý štít si nastavil k ochraně krásný,
plný ozdob, a kýval svou lesklou přilbicí s čtyřmi
hřebeny: zlaté žíně, tak nádherné, kolem ní vlály,
které mu zasadil hustě bůh Hefaistos v chochol té přilby.
Jako as večerní hvězda se třpytí, když v temnotě noční
vzchází a nejkrásnější z hvězd na nebi jeví se, tak též
zářilo přeostré kopí, jímž Achilleus hrozivě mával
v ruce a Hektoru chystal již záhubu, božskému reku,
pátral po krásném těle, kde ostří by nejlépe vniklo.
Potud však tělo mu kryla ta krásná bronzová výzbroj,
kterou si uchvátil tehdy, když silného Patrokla zabil,
že bylo vidět jen krk, jejž od plecí dělí kost klíční,
jícen, kde lidský život lze naráz nejsnáze přervat –
tam, jak se Hektór naň hnal, ho Achilleus bodl svým kopím:
rázem měkounkou šíjí mu projelo ostří skrz naskrz.
(přeložil Rudolf Mertlík)

1. Co je tématem úryvku? 2. Vypiš postavy, které v úryvku vystupují.

souboj mezi Achilleem a Hektórem Achilleus, Hektór

3. Vlastními slovy popiš Achilleovu výzbroj. částečně VOŽ

Sestávala z vyzdobeného štítu, přilbice se čtyřmi hřebeny, do níž byl zasazen chochol ze zlatých žíní,
.............................................................................................................................................................................
a ostrého kopí.

Ke každému z následujících knižních slov připiš Jakou oblast působnosti má

4. jemu odpovídající výraz.
5. řecký bůh Héfaistos?
a) moře
lapil chytil nachýlen nakloněn
b) válka
neb nebo hněv lítý velký hněv
c) oheň a kovářství
as asi rek hrdina
d) podsvětí

V textu podtrhni dvě přirovnání. Ke každému z nich vymysli a napiš jinou, na dané místo textu se hodící
6. alternativu.
částečně VOŽ
.............................................................................................................................................................................

.............................................................................................................................................................................

Z textu vypiš jeden příklad ke každému

7. z následujících jazykových prostředků.
8. Zakroužkuj pravdivá tvrzení.
a) Ilias je epos popisující obléhání Tróje Řeky.
něžné jehně
epiteton – .............................................................. b) Patroklés bojoval na straně Trójanů.
meč nesmírně pevný a velký c) Hektór Achillea bodl kopím.
přívlastek neshodný – ............................................
d) Hektór zabil Patrokla.

32
ANTICKÉ DRAMA

Aristofanés: Žáby  |  Druhý výstup

Dionysos, Aischylos a Eyripides.
(Vycházejí z domu, Dionysos domlouvá Eyripidovi; s nimi jdou též němé osoby, jako sluhové, jenž váhy a míry přinášejí.
Na trůnu sedí Plutony.)
EYRIPIDES (k Dionysovi):  Nevzdám se nijak trůnu; nedomlouvej víc; neb tvrdím, že jsem lepší v umění než on.
DIONYSOS:  Proč mlčíš, Aischyle? Vždyť slyšíš přec tu řeč.
EYRIPIDES:  Dřív bude mlčet velebně, tím pokaždé i v tragediích dělával své zázraky.
(přeložil Václav Bolemír Nebeský)

1. Všimni si, čím ukázka začíná a co se v textu objevuje v závorkách. K čemu to slouží?
Jde o „scénické poznámky“ udávající režisérovi informace o tom, jak uchopit divadelní hru (např. místo děje,
vzhled postav apod.).
.............................................................................................................................................................................
drama
Pro jaký literární druh je to typické?.......................................................................................................................

2. K definicím připiš pojmy, které tyto definice určují.

prolog monolog dialog

předmluva promluva jediného mluvčího rozhovor mezi dvěma či více postavami.

Sofoklés: Král Oidipus  |  Výstup první

Řada jinochů a dětí, vedených knězem a majících olivové uchystal, tedy stejným osvědči se i teď!
ratolesti ovinuté vlnou, usadí se na stupních oltářů před Neb máš­‑li vládnout zemi té, jak panuješ,
palácem královským. Král vystoupí z paláce. je lépe vládnout lidnaté než bez lidí.
Vždyť ničím není ani koráb ani tvrz,
KNĚZ:  Nuž, Oidipe, země naší vladaři, když uvnitř nemá mužstva osiřelá jsouc.
zříš nás, i věk náš, kteří tuto sedíme. (…) OIDIPUS:  Ó dítky bědné, známou, ne snad neznámou
Vždyť město, jakož na své oči vidíš už, mi přednášíte žádost; vím já dobře, jak
je z míry bouří zmítáno a pozvednout jste choří všichni, ale nikdo z vás
nemůže hlavy z tůně smrtelné záplavy. (…) tak děsnou jak já není stižen chorobou.
Teď v očích nás všech mocná hlavo Oidipa, Neb bol váš nyní zastihuje jednoho
my utíkajíce se k tobě prosíme, jen samotného, jiného ne – duše má
nám spásu najdi nějakou, ať´s od boha však lká nad městem, mnou a vámi společně (…).
jakous zvěst slyšel neb víš z lidí doslechu. (…) (přeložil Timothej Hrubý)
Neb za příznivých znamení jsi spásu nám

3. Jakým odborným termínem můžeme označit knězovu řeč?

a) monolog b) dialog c) rozhovor d) projev

4. Knězovu promluvu přeformuluj do současného jazyka.

VOŽ
................................................................................................................................................
Vážený vladaři, určitě jsi zaznamenal, že naše město trpí. Proto se k tobě obracíme,
................................................................................................................................................
abys nás opět zachránil. Určitě chceš spíš vládnout městu, které žije, než městu, které
................................................................................................................................................
vymírá.
................................................................................................................................................

5. Proč Oidipus trpí více než ostatní, jak v úryvku tvrdí?

Protože trpí i za ostatní.

33
PÍSEMNICTVÍLITERATURA
STAROVĚKÁ
ANTIKA
V ČESKÝCH ZEMÍCH

Sofoklés: Král Oidipus (2. úryvek)  |  Výstup desátý

Oidipus, Posel z Korinthia
(…)
OIDIPUS:  Ach, hrozná věštba, cizinče.
POSEL:  Smí snad se říci, či jiný nesmí znáti ji?
OIDIPUS:  Smí: kdys mi totiž Světlodárce oznámil, že
musím nutně smísit se s matkou svou, a otcovskou krev
svojí rukou zachytit. A proto dávno z daleka již Korinthu
jsem vyhýbal se.
POSEL:  A z bázně před tím stranil jsi se vlasti své?
OIDIPUS:  Bych otcovrahem se tam nestal, stařečku.
POSEL:  To, pane, mohl jsem tě strachu toho už dříve
zprostit, neboť s láskou přišel jsem.
OIDIPUS:  A věru řádně bych se za to odvděčil.
(…)
POSEL:  Nuž, zdali víš, že strach tvůj není oprávněn?
OIDIPUS:  Kterak ne, když jsem syn těchto rodičů?
POSEL:  Vždyť v krevním styku není s tebou Polybos.
OIDIPUS:  Co jsi to řekl? Polybos mne nezplodil?
POSEL:  Ne jinak nýbrž stejnou měrou jako já.
OIDIPUS:  A kterak otec rovnal by se ničemu?
POSEL:  Však nezplodil tě ani onen ani já.
OIDIPUS:  A čím byl přiměn, aby mne zval synem svým?
POSEL:  Věz, že tě přijal z ruky moji jako dar.
OIDIPUS:  Tak z ruky cizí přijav vřele měl mě rád?
POSEL:  Byl k tomu přiměn bezdětností dřívější.
OIDIPUS:  Ty koupiv mne či našed jemu dal jsi mne?
POSEL:  Na stinných stráních Kitbairóna našed tě.
(přeložil Timothej Hrubý)

6. Vyřeš následující přesmyčku a zjistíš bližší informace o Sofoklovi.

G R D I T A Í É T R 
TAJENKA: AUTOR  _ _ _A G É D  
_ _ I  _Í
_ _

7. a) Co zásadního se Oidipus ve druhém úryvku z „Krále Oidipa“ dozvídá?

Dozvídá se, že Polybos není jeho biologický otec.

b) Jak podle tebe Oidipus tuto zprávu přijímá?

Je velmi udiven a začíná se vyptávat na podrobnosti.

Ve druhém úryvku z „Krále Oidipa“ se hovoří o strachu. Čeho se Oidipus obává? Jakým způsobem nebezpečí
8. čelí?
Obává se, že se naplní věštba, že zavraždí svého otce, ožení se se svou matkou a zplodí s ní děti.
.............................................................................................................................................................................
Proto se vyhýbá Korintu, odkud jeho domnělí rodiče pocházejí.
.............................................................................................................................................................................

9. Rozhodni o pravdivosti následujících tvrzení. 10. Zakroužkuj autora komedií.

Polybos je Oidipův biologický otec. PRAVDA / LEŽ a) Eurípidés

Posel není Oidopovým otcem. PRAVDA / LEŽ b) Aristofanés
Polybos koupil Oidipa od potulného pastevce. PRAVDA / LEŽ c) Aischylos
Dílo „Král Oidipus“ je divadelní hra. PRAVDA / LEŽ d) Epikúros

11. Napiš tři typické rysy pro komedii a tři pro tragédii.

nezávažné téma, k pobavení, dobrý konec

komedie – ............................................................................................................................................................
objevuje se tragická událost, k zamyšlení, vážné téma
tragédie – ............................................................................................................................................................

34
HRAVÁ LITERATURA 7
PŘEHLED UČIVA

PRÓZA

POVÍDKA – krátký prozaický útvar s jednoduchým ROMÁN – rozsáhlý epický útvar s rozvětveným
dějem a malým počtem postav; bývá zakončen dějem a větším množstvím postav, které procházejí
pointou nějakým vývojem

• povídky a romány mohou být různého zaměření – dobrodružné, detektivní, historické, humoristické, milostné aj.
• ve 20. století se do popředí zájmu čtenářů dostala mimo jiné literatura žánrů FANTASY a SCI-FI, spadající
pod pojem „fantastická literatura“

FANTASY
• většinou se odehrává v tzv. „paralelních světech“,
tj. světech nezávislých na našem, nebo se oba světy
prolínají, hrdinové mezi nimi procházejí a bojují proti
bytostem temna a zla
• setkáváme se s nadpřirozenými bytostmi, bájnými
hrdiny a skřítky, vílami, bohy, draky, kentaury apod.
• je založena především na použití různých
nadpřirozených a magických rekvizit jako je kámen
mudrců, magický prsten či meč
• příkladem jsou díla J. R.  R. Tolkiena „Hobit“
a  „Pán prstenů“, „Letopisy Narnie“ od C. S.
Lewise, nebo příběhy Harryho Pottera britské
spisovatelky J. K. Rowlingové
SCIENCE­‑FICTION,
též VĚDECKOFANTASTICKÁ LITERATURA
• děj bývá zasazen do budoucnosti či pracuje
s  alternativní historií; vyjadřuje autorovu
představu o vědeckém vývoji
• může obsahovat varování před hrozbami stinných
stránek technického a vědeckého vývoje
• za zakladatele tohoto žánru bývají považováni
francouzský spisovatel Jules Verne a anglický
spisovatel Herbert George Wells; významná
jsou také dramata a romány Karla Čapka, ze
současných spisovatelů stojí za připomenutí díla
Ludvíka Součka

ŽÁNRY NA POMEZÍ VĚCNÉ A UMĚLECKÉ LITERATURY

LITERATURA FAKTU
CESTOPIS – popis cesty, o které vypráví obvykle sám cestovatel; vypravěč čtenáře seznamuje s navštíveným
místem či místy, zároveň však také vyjadřuje své osobní prožitky a zkušenosti; často se v něm objevují úvahy
ŽIVOTOPIS (BIOGRAFIE) – popisuje život nějaké známé osobnosti; pokud vypravěč líčí vlastní život, mluvíme
o AUTOBIOGRAFII – například „Vita Caroli“, vlastní životopis Karla IV.; dále sem patří MEMOÁRY – PAMĚTI
(vzpomínky významných osobností), DENÍKY A DOPISY – většinou psány jako vlastní soukromé písemnosti;
odráží se v nich osobní duševní život; bývají vydávány až po smrti autora jako osobité dokumenty o jeho životě
a smýšlení
PUBLICISTIKA
FEJETON – krátké humorné zamyšlení nad věcmi, které veřejnost zajímají, cílem fejetonu je čtenáře pobavit,
ale zároveň jej donutit k zamyšlení (J. Neruda, K. Čapek, dnes například R. Křesťan)
REPORTÁŽ – reportér popisuje a zároveň hodnotí určité události, které získal díky vlastní účasti a pozorování;
J. Fučík: „Reportáž psaná na oprátce“ (napsána během druhé světové války)
SOUDNIČKA – námětem je projednávání trestných činů před soudem, je to vlastně reportáž ze soudní síně
(dříve R. Těsnohlídek a K. Poláček, v dnešní době zhudebněné písňové texty inspirované soudními
přelíčeními od I. Jahelky)

POEZIE

SLOKA básně se skládá z VERŠŮ (řádky básní), ty OXYMÓRON (protimluv)

mohou být zakončené RÝMEM; rýmy se dělí např. na • básnický prostředek spočívající ve spojení slov
rým sdružený (a a b b), střídavý (a b a b), obkročný s  protikladným významem – např. „ohlušující
(a b b a) a přerývaný (a b c b) ticho“ (Otokar Březina)

5
 HRAVÁ LITERATURA 7
NONSENS = NESMYSL – žánr vyznačující se úplnou či částečnou absencí smyslu; básně mají někdy grafickou
podobu, jsou spíše vizuální či založené na zvucích, zaujmou čtenáře svojí výjimečností a zábavností, příkladem
může být tvorba Ch. Morgensterna (poč. 20. stol.)

Oblíbenou formou je pětiveršový LIMERICK SOCIÁLNÍ BALADA – druh balady, báseň se

(aabba) špatným až tragickým koncem, vzniká v 19. století
Byl jeden dědeček z Tokaje, • sociální tematika; nespravedlivé poměry
sedával na vejcích kvokaje. ve společnosti (spojené s církví, šlechtou,
Zní to jak pohádka – podnikateli apod.)
vyseděl kuřátka, • mezi autory sociálních balad patří např. Jan
ten starý čipera z Tokaje. Neruda, Petr Bezruč či Jiří Wolker
(Jiří Žáček)

VÝVOJ LITERATURY

POČÁTKY SLOVESNÉHO UMĚNÍ

MÝTY – odrážely představy lidí o povaze a stvoření
BIBLE – soubor křesťanských textů
světa
• „Starý zákon“ – „Pět knih Mojžíšových“
• zpočátku se jednalo pouze o ústní lidovou slovesnost
zachycuje mýty o stvoření a počátcích světa
(přísloví, pranostiky, písně apod.)
(Adam a Eva, Kain a Ábel, Noe a potopa, Král
• u Sumerů vzniká ve 4. tisícíletí př. n. l. písmo; „Epos
Šalamoun atd.), pojednává o životě proroka
o Gilgamešovi“ – považován za nejstarší literární
Mojžíše, který od Boha přijal desatero – soubor
památku na světě
deseti přikázání
• rozvíjí se také literatura ve starém Egyptě, Indii
ºº dále obsahuje například přísloví a milostnou
a Číně lyriku (Šalamounovu „Píseň písní“)
• v 1. tisíciletí př. n. l. se rozvíjí literatura hebrejská • „Nový zákon“ – mladší (1.–2. stol.), ve čtyřech
(židovská), jejíž některé texty se později staly evangeliích zobrazuje život a skutky Ježíše
součástí „Písma svatého“ – „Bible“ Krista, dále obsahuje „Skutky apoštolů“
(popisuje vznik křesťanské církve), epištoly (listy
POČÁTKY EVROPSKÉ LITERATURY – ANTIKA apoštolů věřícím) a „Zjevení svatého Jana“ (jinak
• původně ústně vyprávěné mýty byly v 9.–8. stol. též „Apokalypsa“ – obraz konce světa)
př. n. l. inspirací dvou starořeckých Homérových
eposů – „Ilias“ (líčí obléhání města Trója, osudy
hrdinů Hektora a Achillea) a „Odyssea“ (vypravuje o dobrodružstvích Odyssea, která prožil při návratu z
trojské války)
• asi v 6. stol. př. n. l. vznikají Ezopovy bajky
• rozvíjí se také lyrika – milostné verše básnířky Sapfó (7.–6. stol. př. n. l.)
• drama (divadlo)
ºº tragédie – tématy byly čest a morálka; Aischylos (525–456 př. n. l.) – „Oresteia“; Sofokles (497–406
př. n. l.) – „Král Oidipus“, „Antigona“, „Medea“
Euripides (480–406 př. n. l.) – „Elektra“ ANTICKÉ DIVADLO
• divadelní hry se vyvinuly z obřadů na oslavu
ºº komedie – Aristofanes, výsměch a kritika tehdejší boha vína Dionýsa
morálky a politiky („Jezdci“, „Žáby“)
• hrálo se ve velkých kamenných divadlech,
• filosofické spisy Platona (427–347 př. n. l.)
stupňovité hlediště bylo umístěno ve svahu
a Aristotela (384–322 př. n. l.)
• účinkovali zde pouze muži (nejprve hrál jen
• římská poezie – Publius Vergilius Maro (70–19 př. jeden herec, který vedl dialog se sborem,
n. l.) – epos „Aeneis“. Publius Ovidius Naso (43 později byl zaveden druhý a třetí účinkující)
př. n. l.–18 n. l.) – sbírka milostných básní „Umění • hrálo se v maskách přizpůsobených dané roli
milovat“

STŘEDOVĚKÁ LITERATURA
• nová epocha – středověk – začíná v Evropě po pádu římské říše (5. stol.)
• v umění se rozvíjí románský, později gotický sloh
• vzniká feudální společnost spjatá s křesťanstvím (s „Písmem svatým“ – „Biblí“) – modlitby, písně a legendy
• souběžně s náboženskou literaturou jsou v oblibě vyprávění o činech slavných urozených bojovníků –

6
HRAVÁ LITERATURA 7
HRDINSKÉ EPOSY – „Píseň o Rolandovi“ (Francie,
LEGENDY – životopisy světců
poč. 12. stol.), „Píseň o Cidovi“ (Španělsko, pol.
• „První staroslověnská legenda o sv. Václavu“
12. stol.), „Píseň o Nibelunzích“ (Německo, konec
(také „Život sv. Václava“) – pol. 10. stol.
13. stol.), „Alexandreis“ (12. stol. – vyprávění
• „Druhá staroslověnská legenda o sv. Václavu“ –
o skutcích makedonského krále Alexandra Velikého),
poč. 11. stol.
epos „Tristan a Isolda“ (vychází z keltských pověstí)
• „Kristiánova legenda“ (též „Život a umučení
• cestopis „Milion“ od benátského kupce Marca Pola
sv.  Václava a jeho babičky sv. Ludmily“ ) –
(asi 1254–1324), popisující jeho cesty po Číně
konec 10. stol., latinsky
• „Verše o utrpení svatého Vojtěcha“ (1. pol.
POČÁTKY PÍSEMNICTVÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH 12. stol.) – česky
• počátky písemnictví v českých zemích se datují do • „Život sv. Kateřiny“ (14. stol.) – česky
9. století, do doby Velkomoravské říše
• 863 – příchod Konstantina (Cyrila) a Metoděje;
zavedli staroslověnský jazyk a první slovanské písmo HLAHOLICI, která byla později zjednodušena na
CYRILICI
• vznikají legendy, které popisují jejich život a skutky – „Život Konstantinův“ a „Život Metodějův“
• „Proglas“ – veršovaná předmluva k evangeliím, autorství je připisováno Konstantinovi
• duchovní píseň „Hospodine, pomiluj ny“ (konec 10. století), obsahuje ještě prvky staroslověnštiny
• duchovní píseň „Svatý Václave, vévodo české země“ (konec 12. stol.); stala se symbolem českého státu;
byla zpívána při důležitých událostech
• DĚJEPISNÁ LITERATURA – KRONIKY
ºº Kosmova „Kronika česká“ – latinsky; jedno z nejvýznamnějších českých středověkých literárních děl
ºº začátek se inspiruje vypravováním českého lidu, obsahuje pověsti o nejstarším období českého
státu, o praotci Čechovi, o Libuši, o Přemyslovi a další; pokračuje hodnověrnými informacemi, končí
začátkem 12. století
ºº „Dalimilova kronika“ (poč. 14. stol.) – česky psaná, hovorový jazyk, ve verších, autor neznámý; zpracovány
dějiny do vlády Jana Lucemburského (1310)
• OBDOBÍ VLÁDY KARLA IV. (1316–1348)
ºº založení Karlovy univerzity – rozvíjí se také literatura naučná a umělecká, česká i latinská
ºº autobiografie (vlastní životopis) Karla IV. – „Vita Caroli“ (latinsky)
ºº rozvoj sociální satiry a žákovské tvorby
ºº „Podkoní a žák“ – satira ve formě sporu mezi
podkoním a žákem o přednostech jejich stavu Dílo Jana Husa
ºº „Hradecký rukopis“ – soubor duchovních a • latinsky – „O církvi“ (reformní názory – hlavou
satirických skladeb, obsahuje první českou bajku církve není papež, ale Kristus)
„O lišce a džbánu“ ºº „O pravopise českém“ – zjednodušení čes.
ºº středověké drama – „Mastičkář“ (veršovaná pravopisu, zavedení diakritických znamének
satirická fraška zesměšňující pochybné léčitele; • česky – kritika církve („Výklad Viery, Desatera
hovorový jazyk, vulgarismy) a Páteře“, „Knížky o svatokupectví“)
• Jan Hus (asi 1371–1415) – univerzitní profesor, ºº „Dcerka“ – o správném životě dívek
reformátor českého pravopisu, kázal v českém ºº „Listy z Kostnice“ – dopisy čtenářům, v nichž
jazyce v Betlémské kapli; upálen 6. července hájí svoje učení
1415

RENESANCE A HUMANISMUS (poč. 14. stol. – poč. 17. stol.)

• přírodní a astronomické objevy
• objevení Ameriky (1492)  změna geocentrického RENESANCE – (z fr. renaissance – znovuzrození)
názoru (Země je středem vesmíru) na heliocentrický – směr obracející se k poznání člověka a čerpající
(Slunce je středem vesmíru – M. Koperník, G. Galilei) z antiky
• rozvoj věd o člověku (anatomie, lékařství)
• změny představ lidí o životě a světě – důraz se
přesouvá z posmrtného života na život pozemský HUMANISMUS (z lat. humanus – lidský) – na
přední místo se dostává otázka člověka a lidské
• vynález knihtisku – Němec J. Gutenberg (1445)
důstojnosti, namísto poznávání Boha
• ITALSKÁ RENESANCE
Dante Alighieri (1265–1321) – duchovní alegorický epos
„Božská komedie“ (tři části – „Peklo“, „Očistec“, „Ráj“) – prolínají se prvky středověké duchovní literatury (touha
po spáse duše) s renesančními prvky (touha po pravdě)

7
 HRAVÁ LITERATURA 7
Francesco Petrarca (1304–1374) – „Zpěvník“ – sbírka milostné poezie, sonety pro Lauru
Giovanni Boccaccio (1313–1375) – „Dekameron“ – soubor sta novel  šlechtická společnost sedmi dívek
a tří mladíků utíká před morovou nákazou na venkov, kde si vyprávějí vážné i veselé příběhy povětšinou s
milostnými náměty
• FRANCOUZSKÁ RENESANCE
François Villon (asi 1431 – asi 1463) – poezie Villonská (též francouzská) balada
inspirovaná jeho dobrodružným životem – „Velký • 3 sloky o 7–12 verších; dozpěv o 4–6 verších
testament“ („Velká závěť“) vyjadřuje závěrečnou myšlenku básně
François Rabelais (1494 – asi 1585) – „Gargantua a • každá sloka má na konci stejný verš (refrén)
Pantagruel“ – pětidílný satirický román; mezi hlavní
postavy patří obři, otec a syn; kritika společnosti,
výsměch středověké výchově, upřednostnění rozumu a svobody člověka
• ŠPANĚLSKÁ RENESANCE
Miguel de Cervantes Saavedra (1547–1616) – parodie Parodie – druh satiry, která posměšně imituje jiné
na rytířské romány – „Důmyslný rytíř Don Quijote de literární dílo
La Mancha“
• ANGLICKÁ RENESANCE
William Shakespeare (1564–1616) – básník a dramatik, napsal téměř čtyřicet her, zakladatel a spolumajitel
divadla
„The Globe“
a) komedie – „Zkrocení zlé ženy“, „Sen noci svatojánské“, „Večer tříkrálový“
b) tragédie – „Romeo a Julie“ – o tragické lásce dvou mladých lidí ze znepřátelených rodů
„Hamlet, kralevic dánský“ – o mladém kralevici, jehož otce zavraždil vlastní bratr (pocit povinnosti potrestat
viníka, úvahy o smyslu života člověka), dále „Othello“ (o žárlivosti a intrikách), „Král Lear“, „Macbeth“
c) historické hry – náměty čerpány z dějin Anglie a antiky – „Jindřich IV.“, „Richard III.“, „Julius Caesar“
• HUMANISMUS V ČESKÝCH ZEMÍCH
• rozvoj naučné literatury Bible kralická
ºº historie (Václav Hájek z  Libočan  – „Kronika • první úplný český překlad Bible z původních
česká“) jazyků
ºº cestopisy (Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, • kolektivní dílo členů Jednoty bratrské
Václav Vratislav z Mitrovic) • má šest dílů
ºº jazykovědné práce – Jan Blahoslav – „Gramatika • jde o vzor tehdejší spisovné češtiny
česká“ (o  jazykové kultuře, zabývá se slovní
zásobou, frazeologií a skladbou; Daniel Adam z Veleslavína – univerzitní profesor („Kalendář historický“ –
zaznamenává významné historické události); „Bible kralická“

BAROKO (od pol. 16. stol. – 17. stol.)

• protipól renesance (pozornost obrací do vlastního nitra – tajemnost, duchovnost)
rozvoj duchovní lyriky, písní, legend, duchovních eposů (John Milton – „Ztracený ráj“)
ČESKÉ BAROKO – rozvoj lidové tvorby (písně, pohádky, loutkové hry)
• spjato s  protireformací  – bitva na Bílé hoře  vítězství Habsburků  násilná rekatolizace českého
obyvatelstva, kontrola kultury jezuity  velká část českých vzdělanců odešla ze země
Jan Amos Komenský (1592 – 1670)
• práce pansofické (vševědné)  – všeobecná Pedagogika podle Komenského
encyklopedie (nedochovala se) • odstranění mechanického učení
• pedagogické spisy: „Brána jazyků otevřená“, • názorné vyučování a opakování
„Škola hrou“ – učebnice latiny; „Svět v obrazech“ – • škola hrou
ilustrovaná učebnice jazyků; „Poklad jazyka • vzdělání pro všechny
českého“  – obsáhlý slovník, měl obsahovat
i vysvětlení gramatiky; nedochoval se
• alegorická, jinotajná próza – „Labyrint světa a ráj srdce“ – poutník putuje po světě, aby poznal jeho
povahu  ostrá kritika soudobé společnosti

KLASICISMUS (pol. 17. stol. a 18. stol.)

• znovu zdůrazňuje rozum a také pevný řád, hledá inspiraci v antické literatuře
Molière (1622–1673) – drama „Lakomec“ – stařec Harpagon (člověk, který zcela propadne touze po penězích
a majetku)
Jean de La Fontaine (1621–1695) – kritika společnosti – „Bajky“

8
PUBLIUS VERGILIUS MARO: AENEIS

1. Ze slov v nabídce vyber to, které se nejvíce hodí na vynechané místo v úryvku.

mrakům, bohům, poddaným, synovi

Kniha II. Aeneas odchází z Tróje

bohům
Otec tím přesvědčen byl, i zdvihl se z lůžka a takto pronesl vroucně k ………………… a vyzýval
tu posvátnou hvězdu: „Dále již prodlévati nelze! Kam velíte, bohové otců, půjdu, jen chraňte mi rod
a chraňte mi malého vnuka! Od vás je tento zjev a Trója je v ochraně vaší. Proto se podřídím, synu,
už neváhám putovat s tebou!“ Řekl – a jasněji bylo teď praskot požáru slyšet městem a ohnivý žár
k nám ve vlnách blíže se valil. „Drahý otče, už pospěš, mně pěkně se na šíji polož, sám si tě na
záda vezmu, to břímě mi nebude těžké. Ať už se cokoli stane, nás jediná společná zhouba, jediná
společná záchrana čeká. Ať Iulus malý mi běž po boku, manželka má ať zpovzdálí za námi kráčí.
(přeložil Rudolf Mertlík)

2. Vlastními slovy popiš, co se v úryvku právě děje.

Otec prosí bohy, aby zachránili jeho rod a vnuka, a předává Tróju do jejich ochrany. Z dobytého města i
.............................................................................................................................................................................
se svou rodinou prchá.
.............................................................................................................................................................................

3. Jaký podle tebe této scéně předcházel dějový zvrat? Vysvětli, na základě čeho ses rozhodl/a.
Trója byla dobyta a nepřátelé útočí i na dům Aeneova otce. Ten prosí o znamení a dostává ho – „vyzýval
.............................................................................................................................................................................
tu posvátnou hvězdu“.
.............................................................................................................................................................................

.............................................................................................................................................................................

4. a) Který antický hrdina se po trojské válce vydal na mnoholetou cestu domů?

a) Agamemnón b) Achilles c) Hektór d) Odysseus

b) Na základě úryvku rozhodni, zda Aeneas je také jedním z hrdinů, kteří se po dobytí Tróje vraceli domů.
Vysvětli.

ANO – NE Z textu vyplývá, že Aeneas je Trójan, takže se nemůže vrátit domů.

....................................................................................................................................................

Kniha VI. Kerberos
V protější jeskyni leží pes Kerberos, ohromné zvíře, štěkání z trojice hrdel se rozléhá královstvím ticha. Jakmile uvidí
kněžka, že krk se mu hady už ježí, z medu a kouzelné mouky mu předhodí uspávající koláč – pes tři hrdla hned rozevře,
zuřivá hladem, popadne hozený koláč, hřbet nesmírně protáhne, pak se na zem ten velikán složí a roztáhne po celé sluji.
(přeložil Rudolf Mertlík)

5. Na základě úryvku vlastními slovy popiš, jak Kerberos vypadal.

částečně VOŽ
.............................................................................................................................................................................

.............................................................................................................................................................................

35
STŘEDOVĚKÁ LITERATURA

LIDOVÁ, SVĚTSKÁ A NÁBOŽENSKÁ LITERATURA

O ženě zlobivé škodíť tobě i mně mnoho, potom do mého skončenie.

(…) ač ty sě chceš vždy zlobiti, Srdceť sě nemóže děliti,
Pakli k ní který hněv máš, hněvajíc sě i mě bíti. kdežť jest, tuť jest vší silú.
kup jí měšec, nuož i nový pás, Včeras velmi provinila, Pěkná, rač ustavičná býti,
a čímť bude viece rotiti, že si muže bíti chtěla; ač chceš slúti věrnú milú!
máš ji vždy dary krotiti, s právem by sě tiem styděla!“ S šěrým očkem sokolíku,
a čímť bude viece láti, Dobrotú svú jejie viny toběť jsem v tú službu poddán!
a ty jí máš vždy dar dáti. přěmóžeš i ty zlé činy. Najmilejší andělíku,
ty si mého srdéčka pán!
Pakliť jest nemilá proč, „Nezlosť sě tak, ani hněvaj,
a ty k ní pak vesele kroč, pokoj sobě i mně daj.
vždy s ní pěkně nakládaje, Snad sě já také rozhněvám,
netepa jie ani jí laje. i bude to škoditi nám; Hospodine, pomiluj ny
že budevě zle bydliti,
Když tě bude chtieti bíti, budú sě nám lidé smieti, Hospodine, pomiluj ny!
nemáš nic pryč ustúpiti; nebo že tě musím bíti. Jezukriste, pomiluj ny!
muožeš jie tiem pokusiti, Ty, spase všeho mira,
smie-liť to pak učiniti. spasiž ny i uslyšiž,
Hospodine, hlasy našě!
Kdyžť dá dvě nebo tři rány, Tajná žalost Daj nám všěm, Hospodine,
ještě nehněvaj sě na ni, žizn a mír v zemi!
zdaliť klamajíc to činí, Tajná žalost při mně bydlí, Krleš! Krleš! Krleš!
ještě nedaj jí v tom viny. kdyžť mi jie nelzě vídati.
Zleť bude, ačť sě to prodlí,
Bude liť velmi búchati, nebudu­‑l‘ u nie bývati.
tepruv hlédaj utiekati,
schovaj sě někde uteka Bych pobyl u nie do roka,
a svú duši v sě uvleka; zbyl bych smutka i všie núzě,
budiž tu, ažť ji hněvy minú, netbal bych na zlého soka,
potom bude mysli jiné. nechajžť bydlí ktož chce, v túzě.

Chovaj sě pak na večeři, Nepaměti, téť sě lekám,

ať tebe viec neudeří. byť mne ke škodě netáhla.
Rač pomnieti, za to prosím,
Mluv k ní velmi dobrotívě tys mocně v mé srdce sáhla.
a čině k ní milostívě, Jáť pomním jedinké slovo,
nehněvajě sě, ale směje toť mi přišlo k utěšení,
řci: „Máš zlé obyčeje; za sto let v mém srdci novo,
milá paní, ostaň toho,

1. Jaké rady dává autor muži, který má zlobivou ženu, v následujících situacích?
má jí koupit měšec nebo nový pásek
zlobí se na ženu – .................................................................................................................................................
má s ní pěkně jednat
žena je protivná – ..................................................................................................................................................
nemá odcházet, má jí ale odchodem pohrozit
chce muže bít – ....................................................................................................................................................
nemá se na ni zlobit, možná neví, co dělá
muži dá dvě nebo tři rány – ...................................................................................................................................
má utéct, schovat se a počkat, až ji to přejde
bije ho už moc – ...................................................................................................................................................
nemá se na ni hněvat, ale klidně jí říci, že jim její ošklivé zvyky škodí, že nemá
večeří spolu po výprasku – ...................................................................................................................................
riskovat, že se muž také rozhněvá a zbije ji
2. a) Může muž podle prvního textu uhodit ženu? Pokud ano, příslušný verš v textu podtrhni. ANO – NE
VOŽ
b) Co si o tom myslíš ty? ....................................................................................................................................

36
3. Popiš náladu muže, který složil báseň „Tajná žalost“.

Je smutný z nešťastné lásky, nemůže vidět svou milou, stýská se mu. Bojí se, že mu dívka nebude věrná.

U každého z následujících výrazů rozhodni, zda se týká písně „O ženě zlobivé“ (O), „Tajná žalost“ (T) či
4. „Hospodine, pomiluj ny“ (H).

H duchovní T smutná O satira (zesměšňuje)

T nešťastná láska O legrace T milostná

H prosba H modlitba O nadsázka

5. a) Kam bychom mohli všechny texty zařadit? Zakroužkuj dvě možnosti.

a) epika b) lyrika c) drama d) poezie e) próza

b) Svou odpověď zdůvodni.

Jsou to veršované básně, které vyjadřují pocity, náladu. Nemají děj.

MASTIČKÁŘ

Mastičkář praví: jakžto róžcě na siej tistě. Vy teprv jdete zejspánie

Rubíne, to ti vše jáz rád dám,
co jsi potřěboval sám.
Jedno na to všdy ptaj
a těch miest pýtaj
kde bychom mohli svój krám vyklásti
a své draho prodati masti.
Rubín praví:
Mistře, hyn jsú miesta sdravá
a v nich jest krásná úprava.
Tu rač své seděnie jmieti
a své drahé masti vynieti!
(…)
Rubín říká verše:
Poslúchajte, dobří luďie,
mnoho vám radosti přibude,
těch novin, jěž vám povědě,
jěž velmi úžitečné vědě.
A vy, baby, své šeptánie
puste i vše klevetánie,
v čas ti mlčěti neškodí.
Poslúchajtež, dobřě vem hodí:
přišelť je host ovšem slavný,
lékař múdrý, chytrý, dávný,
vám bohdá na všu útěchu.
Nenieť nic podobno k smiechu,
což praviu, věřte mi jístě,
Ni v Čechách, ni v Moravě,
jakžto učení mistři pravie,
ni v Rakúsiech, ni v Uhřiech,
ni u Bavořiech, ani v Rusiech,
ni u Polaniech, ni v Korutaniech:
právěť vešde jeho jmě světie,
krátcě řkúce, po všem světě,
nikdiež jemu nenie rovně,
kromě žeť prdí neskrovně.
I jmáť také drahé masti,
jěžť jest přinesl z daleké vlasti,
jimiž nemoci všeliké,
rány kakož koli veliké
zacělí bez pomeškánie.
Bóh jeho poraz, ktož jho hanie!
(…)
Mastičkář říká:
Slyšal sem, Rubíne, zvěstě,
že jsú sde tři panie u městě,
a tyť, Rubíne, dobrých mastí ptajú.
A zdáť ty mne, Rubíne, neznajú?
Zdáť mi sě, ežť ondeno stojie,
ežť sě o nich l‘udé brojie.
Doběhni tam, Rubíne, k nim,
a cěstu ukaž ke mně jim.
Rubín mluví k osobám (hry):
Dobrojtro vám, krásné panie!
a nesúce hlavy jako lanie?
Slyšal jsem, že drahých mastí ptáte:
hyn jich u  mého mistra pln krám
jmáte. – Ticho!
(…)
Druhá Maria potom říká verše:
Ztratily smy místra svého,
Jesukrista nebeského.
Ztratily smy svú útěchu,
ješto nám Židie odjěchu,
Jesukrista laskavého,
přietele ovšem věrného,
jenž jest trpěl za všě za ny
na svém těle ľutné rány.
(…)
Marie říkají:
Milý mistře, my sě mladým liudem
sľúbiti nežádámy,
proto také masti nehledány,
kromě náš smutek veliký zjěvujem tobě,
že náš Jezus Kristus pohřeben v hrobě.
Proto bychom chtěly umazati jeho tělo,
aby sě tiem šlechetnějie jmělo.
Máš­­‑li mast s myrrú a s tymiánem,
s kadidlem a s balšánem,
dobrý druže, tu prodaj nem.

37
STŘEDOVĚKÁ LITERATURA

Mastičkář říká: činil sem tuto mast z myrry a z tymiána, že je dlúho v hrobě hřbělo,
Zajisté, panie, když u mne té masti ptáte, přičinil sem k tomu rozličného kořenie, bude­­‑li tú mastiú mazáno,
teď jie u mne velikú pušku jmáte. v ňemž jest silné božie stvořenie. tiem bude šlechetnějie zachováno.
Letos den svatého Jana Jest­­‑li které mirtvé tělo,

1. Kolik postav vystupuje v této ukázce? a) 3 b) 4 c) 5 d) 6

2. Jaká je povaha ukázky? 3. Jak bychom dnes označili Rubínův projev?

a) napínavá b) humorná a) pomluva b) průpovídka

c) dobrodružná d) duchovní c) reklama d) reportáž e) informační sdělení

4. Jak Rubín charakterizuje mastičkáře a jaký skutečně byl?

Slavný lékař, moudrý, chytrý, proslavený v mnoha zemích, všude jeho jméno září,
Rubínova charakteristika – ....................................................................................................................................
nikde se mu nikdo nevyrovná, má masti, kterými vyléčí různé nemoci i poranění.
.............................................................................................................................................................................
částečně VOŽ  
tvá charakteristika – ..............................................................................................................................................
lstivý, vypočítavý, ulhaný, jde mu především o zisk, léčit spíše neumí
.............................................................................................................................................................................

5. Splň následující úkoly vážící se k postavě Rubína a řešení zapiš do pětilístku. V každém políčku může být
jedno slovo.
Rubín
VOŽ
Jaký je? (přídavná jména)

Co dělá? (slovesa)
věta o něm
o čtyřech slovech
synonymum

6. Co se má stát s člověkem, který by mastičkáře 7. K čemu potřebují tři Marie masti?

kritizoval?
Potrestá ho Bůh.
.............................................................................. Aby mohly pomazat tělo Ježíše Krista.
..............................................................................

Rubín v textu oslovuje tři Marie následovně: „Dobrojtro vám, krásné panie! Vy teprv jdete zejspánie a nesúce
8.
hlavy jako lanie?“ Jaký záměr se v tomto oslovení skrývá?

Lichotí jim. Chce je nalákat ke koupi mastí.

9. Jaký měl autor textu asi názor na potulné doktory?

Neměl k nim důvěru. Myslel si, že neumějí léčit a chtějí si pouze vydělat.

38
HRDINSKÉ EPOSY A ROMÁNY – PÍSEŇ O ROLANDOVI

CV CLXXI
Prostředkem pole hrabě Roland cválá, Již cítí Roland: jeho zrak je zastřen.
Durandel třímá, bije zleva, zprava, Ještě se vzchopí, naposledy vstane:
rozsévá zkázu v saracénských řadách. bez barvy, bledé jsou teď jeho tváře.
Hle, za sebou jen mrtvé zanechává Na poli před ním šedivý je kámen.
a v širé pláni krví rudne tráva. Udeří do něj mečem desetkráte.
Ruce i pancíř skrápí mu krev jasná Zaskřípe ocel, nezlomí se ale.
a jeho koni třísní plec i záda. „Ach, svatá Panno, pomoz!“ praví hrabě.
(přeložil Jiří Pelán) „Ach, jaký smutek, dobrý Durandele!
Umírám, již vás neostrážím dále.
V tak mnohých bitvách s vámi bojoval jsem
dobyl jsem s vámi mnohé štědré kraje,
nad nimiž vládne šedobradý Karel!
Ne, zbabělec vás nikdy nedostane!
Kdo nosil vás, byl chloubou svého krále:
není vám rovna ve Francii svaté.“
(přeložil Jiří Pelán)

1. Zakroužkuj, zda jsou následující věty pravdivé či nikoliv. 2. Uveď přídavná jména, která po-
dle tebe vystihují Rolandovu po-
Pláň rudne Rolandovou krví. PRAVDA / LEŽ částečně
vahu.
VOŽ
Zrak Rolandův je bystrý. PRAVDA / LEŽ statečný
.....................................................
Na poli devětkráte udeří mečem do kamene. PRAVDA / LEŽ silný
.....................................................

Hrabě Roland volá na pomoc svatou Pannu. PRAVDA / LEŽ věřící

.....................................................
čestný
.....................................................
Proti sobě stojí Frankové a muslimové. PRAVDA / LEŽ

Následující slova doplň na vynechaná místa

3. V úryvcích výše podtrhni všechna epiteta. 4. v úryvku CLXXIV ve správném tvaru.

hřích, srdce, nevěřící, smrt, zemřít

5. Odpověz na následující otázky.

vládce Franské říše

Kdo je to Karel Veliký? ........................................................ CLXXIV
smrt
Již cítí Roland, kterak ……………… se blíží,
muslimové
Co se myslí pojmem „Saracéni“? ..................................... srdci
jak z hlavy k ……………… sestupuje nyní.
Panna Marie
Kdo je míněn svatou Pannou?  ............................................ Hle, na návrší chvatným krokem míří:
tam ulehne pod rudou borovici.
smrtí Rolanda
Čím vrcholí děj ukázky? ...................................................... Pod sebe meč, olifant položí si,
nevěřících
tvář obrátí pak k řadám ………………;
aby až Karel stane na bojišti,
6. Co je to Durandel?
povědět mohl s všemi bojovníky,
zemřel pro Francii.
že jako vítěz ………………
a) kůň b) roh hříchy
Bije se v hruď a vyznává své ………………;
c) meč d) kopí pak podá Bohu pravou rukavici. 
(přeložil Jiří Pelán)

7. Jaký literární žánr je epos? a) epický b) lyrický c) lyricko­‑epický d) dramatický

39
STŘEDOVĚKÁ LITERATURA

HRDINSKÉ EPOSY A ROMÁNY – PÍSEŇ O CIDOVI

Na chybějící místa ve verších doplň hodící se

1. slova.
2. Pomocí čísel spoj k sobě se hodící dvojice.

přišli, zrabovali, postrádali, našli, vzali, zažívali  1 do prachu srazil 5 epiteton

 2 zrabovali 4 ohánět se
Minaya Álvar Fáňez se s koněm dobře snáší
a těch Maurů třicet a čtyři zabil:  3 Mauři 8 drží v ruce
ten umí máchat mečem, až samou krev má paži,
od lokte dolů se mu v krvavých stružkách sráží.  4 máchat mečem 1 metafora
Praví Minaya: „Teprve teď jsem šťastný,
že do Kastílie pošleme dobré zprávy,  5 krvavých stružkách 7 bez čepice, přilby
že můj Cid Ruy Díaz Maury do prachu srazil.“
Málo zůstalo Maurů naživu, většinou padli,  6 Kastílie 3 Arabové
ještě jich hodně pobili při pronásledování.
Už se vracejí věrní zrozence chvil šťastných.  7 prostovlasý 2 všechno vzali
Můj Cid na dobrém koni se vrací z bitvy zpátky.
Bože, jak mocný vous má! A jede prostovlasý, 6 země, dnes část
 8 třímá
kápi má na ramenou, meč pevně třímá v dlani. Španělska
Viděl své věrné, jak k němu pospíchají.
„Děkuji Bohu v nebi a též všem svatým,
že v této bitvě jsme porazili Maury!“ 3. Kdo v úryvku proti sobě bojuje?
zrabovali
Cidovi lidé tábor Maurů ………………,
mnoho štítů a zbraní a jiného zboží ………………vzali . Mauři křesťané
přišli
Když ……………… do ležení, kde byli předtím Mauři,
našli
pět set dobrých koní ……………… .
zažívali
A velmi velkou radost křesťané ………………
4. Čím vrcholí děj této ukázky?
postrádali .
a více nežli patnáct svých lidí ………………
vítězstvím nad Maury
(přeložil Miloslav Uličný)

5. Podle úryvku doplň následující text.

Maurů
Minaya Álvar Fáňez zabil 34 ………………………… sráží
. Krev se mu od lokte dolů ………………………… . Dobré zprávy
Kastílie
pošlou do ………………………… do prachu
. Cid Maury ………………………… padla
srazil. Většina Maurů ………………………… a ještě
při pronásledování
jich hodně ……………………………………… vous
pobili. Cid má mocný …………………………, prostovlasý
jede …………………………,
kápi
na ramenou má ………………………… meč
a ………………………… tábor
pevně třímá v dlani. Cidovi lidé …………………………
pět set
Maurů zrabovali a našli ………………………… dobrých koní.

U každého z následujících výrazů rozhodni, zda se týká Cida (C), Rolanda (R) či zda je pro obě postavy
6. společný (SP).

R umírá C děkuje Bohu za vítězství

C mluví ke svým bojovníkům C španělský hrdina

R žádá pomoc od Panny Marie R mluví k meči

C vítězí SP bojuje proti muslimům

R francouzský hrdina R bojuje za krále

40
LEGENDY – SVATOVÁCLAVSKÉ LEGENDY

První staroslověnská legenda o sv. Václavu

Časně zrána zvonili na jitřní. Jakmile Václav uslyšel zvon, řekl: „ Díky tobě, Pane, že ses mi dal dočkat tohoto jitra.“
I vstal a šel na jitřní. Hned v bráně jej dostihl Boleslav. Václav se naň ohlédl a řekl: „Bratře, včeras nám dobře posloužil.“
K uchu Boleslava se naklonil ďábel a zkazil jeho srdce, že mu odpověděl: „Nyní ti chci lépe posloužit.“ Po těch slovech
udeřil jej mečem po hlavě. Václav se obrátil k němu a řekl: „Co ti to napadlo, bratře?“ A po těch slovech jej uchopil
a srazil na zem. Tu přispěchal jakýsi Tuža a ťal Václava do ruky. Ten poraněn na ruce pustil bratra a běžel do chrámu.
Tu dva ďábli řečení Tira a Česťa ubili jej v bráně chrámové. Hněvsa pak přiskočil a probodl mu bok mečem. Václav
ihned vypustil svou duši se slovy: „V ruce tvé, Pane, poroučím ducha svého.“

Kristiánova legenda. Život a umučení sv. Václava a jeho báby sv. Ludmily

Vstane blahoslavený Václav, jenž se měl státi brzy obětí Kristovou, neboť prahl podle onoho svého svatého obyčeje
pospíšiti do chrámu, aby mohl co nejskrytěji pokleknouti k delší modlitbě, dříve, než by se sešel zástup lidu, (…) brzy jest
polapen do osidel úkladů. Neboť kněz toho kostela, jeden z těch, od nichž vyšla nepravost z Babylonu, hned jak spatřil
muže božího přicházeti, podle příkazu zločinců zavřel dveře kostelní. Povstanou i připravení úkladníci, totiž bratr s celou
svou ozbrojenou četou. A spatřiv bratra vyvolený vojín boží, chtěje mu díky vzdáti, obejme pažemi jeho šiji, a líbaje ho,
pozdraví ho slovy: „Buď stále zdráv, můj bratře, oplývej statky života pozemského i budoucího a ať tebe Kristus přijme
k své věčné hostině, jako tys včera mne a mou družinu s takovou štědrostí pohostil.“ Ale na to on odpověděl zpupně
a s posupným pohledem, vytasiv rukou meč, který měl skryt pod pláštěm. (…) Máchnuv mečem, udeřil ho do hlavy,
ale poněvadž tohoto moc Páně chránila, stěží dokázal, že mu krev vytryskla. (…) A tu blahoslavený Václav, zachytiv
svou rukou jeho obnažený meč, pravil: „Jak špatně jednáš, že mne zraňuješ!“ Když však zpozoroval, že on nikterak
neupouští od započatého skutku, konečně ho uchopil, jak někteří praví, a sraziv ho k svým nohám řekl: „Hle, vidíš ty,
jenž ses svým vlastním rozhodnutím zahubil, jako maličké zvířátko bych tě mohl rukou svou rozmáčknouti, ale daleka
toho budiž ruka služebníka božího, aby se poskvrnila krví bratrovou.“ A vrátil bratru meč, který mu odňal. (…) Avšak
onen bídník běže za ním, volal hlasem velikým: „Druhové moji, kde jste? Prašpatně pomáháte svému pánu a uboze mu
přispíváte, ačkoli je v takové tísni!“ A tehdy vyběhl celý zástup zlosynů z úkrytů (…) a zahubili ho přede dveřmi chrámu.

1. Co znamenají následující výrazy? částečně VOŽ

zákeřný člověk
úkladník – ................................................................... násilná smrt pro víru
mučednická smrt –  ....................................................
panovačně, nadutě
zpupně – ..................................................................... statky života pozemského – ..majetek, který má člověk
.....................................
během pozemského života

2. Jak bychom mohli označit větu „Nyní ti chci lépe posloužit“ ?

a) sebekritika Boleslava b) ironie c) prosté oznámení d) milosrdná lež

3. Kdy má svátek Václav? a) 5. 8. b) 6. 8. c) 28. 9. d) 28. 10.

státní svátek
Co je na tomto dni zajímavého? ............................................................................................................................

4. Zahraj si na detektiva a napiš, v čem se druhá výpověď liší od té první. V závorkách jsou stopy, kterých
se můžeš chytit.

1. mají jména 2. nejsou jmenováni

1. (vrazi) ................................................................................................................................................................
1. kněz není zmíněn 2. zamyká dveře kostela
2. (kněz) ................................................................................................................................................................

3. (chování Václava k Boleslavovi)  ..1. srazí ho na zem 2. srazí ho, mluví k němu a vrací mu meč
.......................................................................................................................
1. Václava zraní Tuža, Václav 2. Václav promluvil, Boleslav zavolal posily
4. (dění po sražení Boleslava) ................................................................................................................................
utíká, v bráně kostela ho zabili a před kostelem Václava zabili

41
STŘEDOVĚKÁ LITERATURA

LEGENDY – LEGENDY O SVATÉ LUDMILE

Kristiánova legenda. Život a umučení sv. Václava a jeho báby sv. Ludmily

Ačkoli pak byl blahoslavený Václav ještě útlého věku, u své matky přebývaje, proslul již v těchto dnech také duchem
prorockým a poznal všecko, co mělo přijíti, neboť mu to zjevil Kristus Pán v jasném vidění. Jednou za ticha nočního se
zdálo svatému a duchem naplněnému Václavovi, že zcela jasně vidí dům nějakého kněze Pavla, jenž setrvávaje věrně po
boku často jmenované Ludmily blahoslavené paměti velmi oddaně sloužil, – kterýžto dům byl utěšenými a prostornými
ochozy dokola obehnaný – jak je zbaven všech krásných staveb a docela liduprázdný. A tu on zapudiv tíhu tělesného
spánku a k bdělému rozjímání se probudiv, několika lidem oznámí moudrou řečí, co se mu zdálo, a vykládaje hned
prorockými ústy, jaký pravdivý smysl by vylíčené už zjevení pro budoucnost mělo, takto osloví ty, které svolal: (…)
„Nuže, zboření domu, které jsem viděl, věští šťastnou smrt svaté a ctihodné paní, báby mé Ludmily. Ta totiž v době
nepříliš vzdálené v šíleném spiknutí, jež matka moje, jak podle rodu, tak podle hanebných skutků pohanka, zosnuje
s několika pomocníky, stejně odhodlanými k zločinu, přepadena bude ozbrojenými ničemy, kteří tajně k ní přijdou,
a pro vyznávání jména a víry Kristovy podstoupí kruté těla umučení. (…)“

Utrpení Ludmily mučednice

Když se pak zešeřilo, řečení ukrutníci zamířivše k jejímu obydlí rozrazí bránu a vběhnuvše ke dveřím domu, v němž byla
služebnice boží, vylomí veřeje a vejdou dovnitř. I řekla jim: „ Bratři, proč jste přišli s takovou zuřivostí? Cožpak jsem vás
neživila jako syny? Své zlato, stříbro a drahocenná roucha dala jsem vám; a dopustila­‑li jsem se nějaké viny na vás,
povězte mi!“ Oni však nedbajíce mírumilovných slov stáhli ji z lože a vrhli ji na dlažbu. Tu s pláčem jim řekla: „Zadržte,
bratři, maličko, aspoň než dokončím svou modlitbu!“ A s rukama rozepjatýma modlila se k Pánu. Domodlivši se řekla
jim: „Zapřísahám vás, bratři, setněte mne!“ To totiž říkala, aby si prolitím krve zasloužila přijetí koruny mučednické.
Oni však nesvolili, nýbrž vložili provaz na hrdlo její a zardousili ji.

1. Kdo byla svatá Ludmila?

VOŽ

2. V jednom z úryvků je odkaz na člověka, který vraždu Ludmily přichystal. Cituj příslušnou část věty.
„(…) spiknutí, jež matka moje (…) zosnuje (…).“
.............................................................................................................................................................................

Jak se tento člověk jmenoval? a) Boleslav b) Drahoslava c) Drahomíra

3. Věděl Václav dopředu, že Ludmila zemře? V textu podtrhni větu, která to dokazuje. ANO – NE

V textech najdi slova odpovídající

4. Rozhodni o pravdivosti následujících tvrzení. 5. následujícím výrazům:
Ludmila znala své vrahy od jejich dětství. ANO – NE
oddaný
věrný – ...........................................
Zavraždili ji v noci. ANO – NE
příjemný – ..utěšený
...................................
Ludmila se před zavražděním nestihla pomodlit. ANO – NE pohanka
bezvěrec –  ....................................
Ludmila prosila vrahy, aby ji udusili. ANO – NE veřeje
zárubeň – ......................................
Ludmila chtěla, aby ji podřezali. ANO – NE  podstatou sice je, že chtěla, aby byla
prolita její krev, nicméně v textu se hovoří
Vrazi ji podřezali. ANO – NE o „setnutí“, nikoliv „podřezání“

6. Václav o zavraždění své babičky hovoří jako o „šťastné smrti“. Jak tomu rozumíš?

Jde o šťastnou smrt, neboť se Ludmila stane mučednicí.

.............................................................................................................................................................................

42
LEGENDY – VERŠE O UTRPENÍ SVATÉHO VOJTĚCHA, BISKUPA A MUČEDNÍKA
Jakmile však se biskup přiblížil k vznešené Praze,
zdvihl se hrad a veškerý lid mu v ústrety vyšel,
radosti proléval slzy jak národ nadevše věrný,
pravice, tolikrát poskvrněné, mu podává také,
slibují též, že všechny rozkazy splniti chtějí.
Avšak ochablost zlá již zakrátko slabochy zmohla.
Tak jako často pes, co vyvrhl, jazykem líže,
tak též neřestný lid zas upadl do starých hříchů.
Za každým zločinem pádí, jak strhuje každého vášeň,
nesmírná námaha dobrého otce je napořád marná.
Mezi zločiny těmi se přihodil žalostný skutek,
běda, ó žel! Čísi paní vznešená chycena byla
v cizoložství a samozvaný pak soud ji odsoudil za to.
Majíc odpykat trest dle zásluhy za svoji vinu,
unikši všem, ač měla svázány na zádech ruce,
do sídla biskupa ctného se rychlou utekla nohou.
Biskup cítil s ní lítost, jsa upřímně laskav a vlídný,
v klášter svatého Jiří ji docela potají poslal,
klíč pak věrnému strážci dal hlídati, aby se mohla
pod ochranou svatého oltáře alespoň ukrýt.
Chtěl jí buď zachránit život, neb sám chtěl o život přijít,
koruny mučednické tak dojíti, po které planul.
Zástup ozbrojenců, již k obému zločinu byli
hotovi, naplnil se zbraní hned dvůr biskupa celý,
hledaje ukrytou ženu a dychtě na smrt ji vésti.
Ke svým planým hrozbám dav urážky přidával četné,
káraje světce, že hájí neprávem cizoložnici.
Biskup, proti těm řečem jsa křížem ozbrojen svatým,
z lůžka vysokého se vzchopil s bezpečným srdcem,
blaženým mučednictvím jsa dychtiv ukončit život.
Spěšně jak ten, kdo prchá bázlivě před nepřítelem,
do středu nepřátel vnikl a zvolal radostným hlasem:
„Aj, tu jsem! Aj, mne snad hledáte? Vizte, tu stojím!“
1. Jak vypravěč hodnotí český národ?
jako neřestný
3. Kolik toho dodrželi? 4.
a) vše b) část c) nic
5. Co čekalo ženu, která byla nevěrná svému muži?
a) pranýřování b) vyhoštění z města
6. Zachoval se Vojtěch správně, když ženu ukryl?
VOŽ
7. Bál se Vojtěch smrti? V textu podtrhni větu, která tvou odpověď dokazuje.
Jeden ze Slovanů, co biskupa obklopovali,
ozval se hněvivě jménem všech a promluvil takto:
„Klame se naděje tvá, když naším zločinem hledí
dojít mučednictví neb života slavného konce.
Přání tvé se dojista nesplní, zato se stane
něco, proč mnohem více ty naříkat budeš a želet.
Jestliže na tato slova nám nevydáš cizoložnici,
máme tvé bratry přec a máme tvé příbuzné také,
na jejichž potomstvu nám lze sdostatek pomstít ten
zločin.“
Když tak vyli jak psi a štěkali na ctného světce – k čemu,
ach, lačné zlato je s to svésti smrtelné lidi! –
jakýsi zrádce z lidu, jsa lesklým podplacen zlatem,
z celého zástupu toho si odvolá několik mužů,
těm pak ukáže hned té hříšné ženštiny úkryt.
Všichni pak hlídače lapí a ruce mu na zádech sváží,
a když na lichocení se zdráhal vyzradit ženu,
konečně postrašen mečem ji vyzradil, třebas mu k tomu
nebyla svěřena; nic jí svatý neprospěl oltář,
ač se ho držela pevně, své ruce vinouc kol něho.
Jako je rvána ovce, již vlk byl uloupil dravý,
tak i ta žena dle rozsudku manžela rozhněvaného
smrtí splatila to, že hříšně užila těla.
Takové hrozné činy, ba mnohem horší se dály
od lidu prokletého, a výmluvnost učitelova
nesvedla s nimi nic svou řečí blahou a spásnou.
Zaplakal dobrý pastýř, že zmařena nesmírná práce,
zaplakal nad bídným lidem, jenž nedbal příkazů víry,
vrátil se do Říma zas, jenž svatých posvěcen krví,
aby i později snad cos horšího nemusel vidět.
Sluhou sluhů se stal ten biskup výtečný opět,
dřívější pastýřskou hodnost zas ochotně za klášter
změnil.
2. Z textu cituj, co Češi Vojtěchovi slíbili.
„(…) slibují též, že všechny rozkazy splniti chtějí.“
Na základě textu vypiš alespoň dvě příčiny zla.
ochablost, vášeň
..........................................................................................
c) vězení v klášteře d) smrt
43
STŘEDOVĚKÁ LITERATURA

CHORÁL

Svatováclavský chorál Ktož jsú boží bojovníci

Swaty Václave, Ktož jsú boží bojovníci
vévodo České země, a zákona jeho,
kněže náš, prostež od Boha pomoci
pros za ny Boha, a úfajte v něho,
svatého Ducha. že konečně vždycky s ním svítězíte.
Kyrieleison.
Kristusť vám za škody stojí,
Nebeské toť dvorstvo krásné, stokrát viec slibuje,
blaze tomu ktož tam pojde, pakli kto proň život složí,
život věčny, věčný mieti bude;
oheň jasný blaze každému, ktož na pravdě sende.
svatého Ducha.
Kyrieleison. Tenť pán velíť se nebáti
záhubcí tělesných,
Pomoci tvé žádámy, velíť i život složiti
smyluj se nad námi, pro lásku svých bližních. (…)
utěš smutné,
odžeň vše zlé, Nepřátel se nelekajte,
Swaty Václave. na množstvie nehleďte,
Kyrieleison. pána svého v srdci mějte,
proň a s ním bojujte
a před nepřátely neutiekajte! (…)

1. Ve „Svatováclavském chorálu“ podtrhni slova, která se nepoužívají v současné češtině.

2. Zakroužkuj správné odpovědi na následující otázky.

Co je záměrem „Svatováclavského chorálu“? Co je záměrem chorálu „Ktož jsú boží bojovníci“?

a) požádat sv. Václava o jeho pomoc a) povzbudit bojovníky v boji

b) vyjádřit strach ze sv. Václava b) vyjádřit sílu vojska bez ohledu na Boha
c) požádat sv. Václava o pomoc v boji c) zastrašit nepřátele

3. Následující výrazy přelož do současné češtiny.

pros za ny pros za nás pomoci tvé žádámy žádáme tě o pomoc

úfajte v něho doufejte v něho ktož na pravdě sende kdo za pravdu zemře

Jsou následující tvrzení pravdivá? Pokud odpovíš

4. ANO NE
správně, získáš tajenku.
Svatováclavský chorál je oslavný chvalozpěv sv. Václava. P Z
Chorál je lyrický literární žánr. A P
Autor vyzývá sv. Václava, aby vyrazil do bitvy. Ě T
Kyrieleison pochází z řečtiny a znamená „Pane, smiluj se“. R V
Svatý Václav zabil svého bratra Boleslava. Á O
Text se dá označit za modlitbu. N K
patron
TAJENKA: Svatý Václav je ……………… země české.

44
SOUHRNNÝ TEST

Do jakého časového rozmezí se zhruba řadí Jak se jmenuje první dílo psané ve
1. 9.
středověk? staroslověnštině?
a) 8.–18. století a) „Kronika česká“
b) 3.–13. století b) legenda „Život sv. Václava“
c) 5.–15. století c) „Proglas“

Které druhy textů v této době vznikaly v největší

2. 10. Kdo je autorem písma hlaholice?
míře? a) Konstantin
a) náboženské b) Metoděj
b) zábavné c) Konstantin a Metoděj
c) naučné

Která skupina společnosti se nejvíce zasloužila Jakým jazykem je napsána Kosmova „Kronika
3. 11.
o rozmach písemnictví? česká“?
a) šlechta a) česky
b) církev b) latinsky
c) prostý lid c) německy

4. Co jsou to legendy? 12. Kdo je autorem díla „Vita Caroli“?

a) texty o životě světců a) Jan Hus
b) lidová vyprávění o neobvyklých událostech b) Kosmas
c) texty o hrdinských činech vládců či vojevůdců c) Karel IV.

Který ze žánrů nepatří mezi středověkou

5. 13. Ze kterého rodu byl Karel IV.?
náboženskou literaturu?
a) Přemyslovců
a) legenda
b) Lucemburků
b) žalm
c) Jagelonců
c) kronika

6. Z jaké země pochází „Píseň o Rolandovi“? 14. Kdo je autorem „Dalimilovy kroniky“?
a) Německo a) Dalimil
b) Francie b) Jan Hus
c) Španělsko c) autor není znám

Které dva jazyky v 10. a 11. století soupeřily na Jaké jazyky užívali autoři na našem území za
7. 15.
našem území? vlády Karla IV.?
a) čeština a němčina a) čeština a latina
b) latina a němčina b) francouzština a čeština
c) staroslověnština a latina c) pouze čeština

Jak se nazývá duchovní sborová píseň sloužící

8. 16. V čem spočívala Husova reforma pravopisu?
jako modlitba či povzbuzení k boji?
a) žalm a) užíval pouze měkké “ i“
b) chorál b) zavedl diakritiku
c) hymnus c) zavedl pádové otázky

45
PÍSEMNICTVÍ
V ČESKÝCH ZEMÍCH

PROGLAS

1. Vyřeš následující křížovku a zjistíš, co znamená slovo „proglas“.

1) Hlaholice je druh ……………… . 1. P  Í  S  M   A

2) místo, kam podle pověsti přišel praotec Čech 2. Ř  
Í P
3) text o životě Ježíše Krista 3. E V A N G E L  
I U M
4) počet slovanských věrozvěstů ze Soluně na Velké Moravě 4. D V A  
5) jméno jednoho ze slovanských věrozvěstů 5. M E T O D Ě J
6) část datování 6. L E T O P O Č E T
7) Kníže Svatopluk ……………… Rastislava. 7. U V Ě Z N  
I  
L
8) poutní místo, středisko Velké Moravy 8. V E L  E H R A D
9) základ pro hlaholici – malá písmena řecké ……………… 9. A B E C E D Y
PŘ ED M LU VA
TAJENKA:  .......................................................................

Proglas Apoštoly pak se všemi Proroky,

Chci raději pět slov pověděti, kdo zajisté jejich slova zvěstují,
a svým rozumem je říci, budou schopni zabít nepřítele,
aby i všichni bratři rozuměli, dobré vítězství Bohu přinášejíce,
než deset tisíc slov nesrozumitelných. rozkladu těla hnilobném uniknou,
(…) těla, jehož život je jako ve snu,
Nahé jsou zajisté všechny národy bez knih nebudou padat, ale pevně stát,
a nemohou bojovati bez zbraní a že vůči Bohu se ukázali chrabrými,
s protivníkem našich duší, budou stát na pravici božího trůnu,
uchystáni za kořist věčné muky. když přijde ohněm soudit národy,
Národové, kteří nemáte rádi nepřítele věčně s anděly se radujíce,
a hodláte zápolit s ním mocně, ustavičně slavíce Boha milostivého,
otevřete pozorně dveře rozumu, písněmi z knih vždycky
když jste přijali nyní zbraň tvrdou, Boha opěvajíce, který se nad lidmi smilovává.
kterou kovají knihy Hospodinovy, Jemu přísluší všeliká sláva,
hlavu ďáblovu mocně potírající. čest a chvála, boží Synu, vždy
Neboť kdo přijme knihy tyto – s Otcem i svatým Duchem
Moudrost – Kristus jimi mluví na věky od veškerého tvorstva.
a vaše duše posiluje – Amen.

2. a) O čem se vypravěč v textu snaží čtenáře přesvědčit?

Aby přijali křesťanství.

b) Jak bys o tomtéž přesvědčil své kamarády? Doplň text. VOŽ

Chci vám říct, že je daleko lepší ......................................................................................................................... .

Bez knih ............................................................................................................................................................ .

Pokud se chceme s někým o něčem přít ............................................................................................................ .

Křesťanství je nástroj, kterým ............................................................................................................................ .

46
PANONSKÉ LEGENDY

Život sv. Konstantina – Cyrila

V sedmi letech vidělo dítě sen a vyprávělo jej otci a matce, řkouc: „Stratég shromáždil všechny dívky našeho města
a pravil ke mně: Vyvol si z nich, kterou chceš, za ženu a pomocnici věkem ti rovnou. Já jsem se na všechny podíval
a prohlédl si je a uviděl jsem jednu krásnější nad všecky se skvoucí tváří a ozdobenou hojně zlatými šperky a perlami
a všelikou nádherou. Její jméno bylo Sofia, to jest Moudrost. Tu jsem si vyvolil.“ (…)
Zatímco se filozof veselil v Bohu, naskytla se opět jiná věc a úkol ne menší prvních. Neboť Rostislav, kníže moravský,
z vnuknutí božího a po úradě se svými knížaty a s Moravany vypravil poselství k císaři Michaelovi, v němž pravil: „Náš
lid se odřekl pohanství a drží se křesťanského zákona, ale nemáme takového učitele, který by nám pravou křesťanskou
víru vyložil, aby též jiné kraje nás napodobily. Pošli nám tedy, pane, takového biskupa a učitele, neboť od vás se vždy
dobrý zákon šíří do všech krajů.

1. V prvním úryvku líčí sedmiletý Konstantin svým rodičům sen. Vysvětli ho.
Konstantinův sen byl podobenstvím značícím jeho budoucí životní dráhu – cestu moudrosti.
.............................................................................................................................................................................

.............................................................................................................................................................................

Život sv. Metoděje
Stalo se v ty dny, že Rostislav, kníže slovanský, se Svatoplukem vypravili poselství z Moravy k císaři Michaelovi
a pravili takto: „Jsme, Bohu díky, zdrávi. Přišlo k nám mnoho křesťanských učitelů z Vlach, z Řecka a z Němec, a ti nás
rozličně učili. My Slované však jsme lid prostý a nemáme, kdo by nás vedl k pravdě a její smysl vyložil. Nuže, vznešený
pane, pošli takového muže, který nám pořídí „všecku spravedlnost.“
Tehdy císař Michael řekl filozofu Konstantinovi: „Slyšíš, filozofe, co praví? Jiný to nemůže vykonat, leda ty. Hle,
tu máš hojné dary, vezmi si svého bratra opata Metoděje a běž. Vy oba jste Soluňané a Soluňané všichni mluví čistě
slovansky.“ (…) A tehdy zjevil Bůh filozofovi slovanské knihy. A on ihned sestrojil písmena a zhotovil překlad a vydal
se na cestu na Moravu. Metoděje si vzal s sebou, a ten opět s pokorou se mu podroboval a jemu sloužil a s ním učil.
A po uplynutí tří let, když vyučili žáky, vrátili se z Moravy.

2. Zakroužkuj správné odpovědi na následující otázky.

Který z bratrů měl na starosti misii na Moravu? CYRIL – METODĚJ

Kdo sestrojil hlaholici? CYRIL – METODĚJ

Kdo byl pomocníkem svého bratra? CYRIL – METODĚJ

Kdo působil jako opat? CYRIL – METODĚJ

Kdo byl označován za filozofa? CYRIL – METODĚJ

3. Na základě úryvků doplň následující text.

Rostislav poprosil byzantského císaře ………………
Velkomoravský kníže ……………… Michaela o to, aby na Velkou Moravu poslal

učitele křesťanství
…………………………………………… Vlach, Řecka a Německa
. Již předtím tam působili misionáři z ……………………………………………,
jim nebylo rozumět
jenže nebyli úspěšní, protože ……………………………………………………………… Konstantina
. Císař oslovil ………………………,
Soluně
jelikož byl ze ……………………… slovansky
a mluvil ……………………… . Hlavním úkolem Cyrila a Metoděje bylo vychovat na
své následovníky
Velké Moravě  ……………………………………………, tři roky. Pak z Moravy ………………
což jim trvalo ……… odešli .

Ve druhém úryvku se píše: „My Slované však jsme lid prostý a nemáme, kdo by nás vedl k pravdě a její smysl
4. vyložil.“ Jakou „pravdu“ má autor textu na mysli?
pravé slovo Boží
.............................................................................................................................................................................

47
PÍSEMNICTVÍ
V ČESKÝCH ZEMÍCH

5. Jakým jazykem se dnes hovoří v Soluni?

řecky

6. Napiš své jméno a jméno svého spolusedícího hlaholicí (jde o závěsné písmo – visí z řádků dolů).

VOŽ Ⰰ Ⰱ Ⱌ Ⱍ Ⰴ Ⰷ Ⱑ Ⰵ Ⱚ Ⰳ Ⱈ tvé jméno:

A B C Č D DZ Ě E F G CH ................................................................................................

Ⰺ Ⰻ Ⱓ Ⰽ Ⰾ Ⰿ Ⱀ Ⱔ Ⱁ Ⱂ Ⱃ
I I, J Ju K L M N E O P R jméno spolusedícího:
................................................................................................
Ⱄ Ⱎ Ⱋ Ⱅ Ⱆ Ⰲ ⰟⰊ Ⱛ Ⰸ Ⰶ
S Š Št T U V Y Y,V Z Ž

7. Proč se Konstantinovi říká též Cyril?

Protože jméno Cyril přijal, když vstoupil do kláštera.

KOSMAS: KRONIKA ČESKÁ

POČÍNÁ SE PRVNÍ KNIHA KRONIKY ČESKÉ

již složil Kosmas, děkan pražského kostela
I.
Po vylití potopy a po změtení lidí, kteří se zlým úmyslem stavěli věž, pokolení lidské, skládající se tehdáž asi
z dvaasedmdesáti mužů, bylo za takovou nedovolenou a nerozvážnou opovážlivost rozptýleno božskou mstou v tolik
různých jazykových rodů, kolik bylo hlav mužských. A jak víme z dějepisného podání, každý z nich se toulal a prchal,
a jsouce daleko široko rozptýleni, bloudili po rozličných krajinách světa, a ač jich den ode dne ubývalo na těle, přibývalo
jich mnohonásobně z pokolení do pokolení. A tak se lidstvo na Boží, vše řídící pokyn rozšířilo po okrsku zemském tolik,
že po mnoha stoletích konečně přišlo i do těchto končin Germanie. Celá totiž ona země, ležící pod severní točnou až
k řece Tanais a na západ, ač se v ní jednotlivé krajiny nazývají vlastními jmény, přece úhrnným názvem sluje Germanie.
O tom jsme se zmínili proto, abychom lépe mohli provésti úkol, jejž jsme si vytkli. Zatím však, než přijdeme k počátku
vypravování dějin, pokusíme se stručně vylíčiti polohu naší země české, a odkud dostala jméno.

II.
Podle učení geometrů se dělí povrch zemský na dvě polovice, z nichž jednu zaujímá pod svým jménem Asie, druhou
Evropa s Afrikou. V Evropě leží Germanie a v jejích končinách směrem k severní straně daleko široko se rozkládá kraj,
kolem dokola obklíčený horami, jež se podivuhodným způsobem táhnou po obvodu celé země, že se na pohled zdá,
jako by jedno souvislé pohoří celou tu zemi obklopovalo a chránilo. Povrch této země tenkrát zaujímaly širé lesní pustiny
bez lidského obyvatele, zněly však hlasně bzukotem rojů včel a zpěvem rozličného ptactva. Zvěře bylo ve hvozdech bez
počtu jako písku v moři nebo jako hvězd na nebi a nikým neplašena těkala cestou necestou; houfům dobytka sotva
stačila země. Se stády soumarů sotva se mohlo měřiti i množství kobylek, co jich v létě po polích skáče. Vody tam byly
čisťounké a k lidskému užívání zdravé, rovněž i ryby chutné a výživné. Je to divná věc a lze z ní uvážiti, jak vysoko se
vypíná tato země: nevtéká do ní žádná cizí řeka, nýbrž všechny toky malé i velké, pojaty arci do větší řeky, jež slove
Labe, tekou až do Severního moře. A poněvadž tato země za těch časů ležela nedotčená rádlem a do té doby ještě
do ní nevešel člověk, který by se jí dotekl, uznávám za vhodnější o její úrodnosti či neúrodnosti pomlčeti, než říci něco
nezaručeného. Když do těch pustin vstoupil člověk, ať to byl kdokoli – neznámo s kolika lidmi – hledaje příhodných
míst k lidským příbytkům, přehlédl bystrým zrakem hory a doly, pláně a stráně, a tuším kolem hory Řípu mezi dvěma
řekami, Ohří a Vltavou, prvá zařídil sídla, prvá založil obydlí a radostně na zemi postavil bůžky, jež s sebou na ramenou

48
 přinesl. Tehdy starosta, jehož ostatní jako pána provázeli, mezi jiným takto promluvil k své družině: „Druhové, kteří jste
nejednou snášeli se mnou těžké trudy cesty po neschůdných lesích, zastavte se a obětujte oběť příjemnou svým bůžkům,
jejichž zázračnou pomocí jste konečně přišli do této vlasti, kdysi osudem vám předurčené. To jest ona, to jest ona země,
kterou jsem vám – jak se pamatuji – častokrát sliboval, země nikomu nepoddaná, zvěře a ptactva plná, sladkým medem
a mlékem vlhnoucí, a jak sami pozorujete, podnebím k obývání příjemná. Vody jsou všude hojné a nad obyčej rybnaté.
Zde se vám nebude ničeho nedostávati, protože nikdo vám nebude škoditi. Ale když takový, tak krásný a tak veliký
kraj jest ve vašich rukou, rozvažte, jaké by bylo vhodné jméno pro tu zemi.“ Ti hned, jako z božského vnuknutí, zvolali:
„Poněvadž ty, otče, sloveš Čech, kde najdeme lepší nebo vhodnější jméno, než aby i země slula Čechy?“

1. Kterou událostí začíná Kosmova kronika?

biblickou potopou světa

Kolika jazyky po události z úlohy číslo 1 začalo

2. lidstvo mluvit?
3. V textu se hovoří o věži. Jak se jí říká?

72 a) babylonská b) assyrská c) egyptská

4. Vysvětli tvrzení, že věž lidé stavěli se „zlým úmyslem“.

Lidé chtěli být na úrovni Boha, vedla je pýcha.
.............................................................................................................................................................................

5. Doplň text.
tři
Lidstvo v Kosmově době znalo ………… Asie, Evropa, Afrika
světadíly. Nazývali je ……………………………………………………………… .
pět . Přibyla nám k nim ……………………………………………………
My dnes víme, že světadílů je ………… Austrálie, Amerika a neobydlená
Antarktida
………………………… . Germánie
Naše země ležela v oblasti nazývané ………………………… .

6. Proč se praotec Čech usídlil právě tady? Z textu vypiš důvody.

spousta včel, ptactva, zvěře a dobytka, čistá voda, výživné ryby
.............................................................................................................................................................................

.............................................................................................................................................................................

7. Je naše země dobře strategicky umístěná? Vysvětli.

ANO – NE Je obklopena horami.

...................................................................................................................................................

8. Co Kosmu na naší zemi udivilo?

Nevtéká do ní žádná cizí řeka, nýbrž všechny řeky z ní tečou až do Severního moře.

9. Co znamenají následující slova?

nazývá se
slove – ......................................................................... pohanské modly
bůžci –  ........................................................................
hluboký les
hvozd – ........................................................................ nepříjemnosti
trudy – .........................................................................

V textu se píše: „O tom jsme se zmínili proto, abychom lépe mohli provésti úkol, jejž jsme si vytkli.“ Jaký
10. stylistický prostředek je ve větě použit?

a) paralelismus b) majestátní plurál c) autorský plurál d) přenesený význam

11. Čím je podle tebe uvedený text specifický oproti dnešním historickým vědeckým publikacím?
Není historicky přesný, obsahuje i fiktivní prvky.
.............................................................................................................................................................................

49
PÍSEMNICTVÍ
V ČESKÝCH ZEMÍCH

KRONIKA TAK ŘEČENÉHO DALIMILA

„Proto radit chci vám bez lsti. Nepřejte si cizozemce, najde na vás na sta hříchů,
Soudit nebudu vás déle, ten váš národ zhubí lehce. dům vám vezme, skot i líchu.
když chcete mít muže v čele. Každý v cizině si stýská, Neměň své za cizí právo,
Ženská ruka je však měkká, a tak hledá srdce blízká. neskláněj se, česká hlavo,
od mužské vás trýzeň čeká. Každý k vládě zve si rádce, o to prosím naléhavě.
To poznáte v chvíli jedné, cizince jen hňup a zrádce. V jednotě je cesta k slávě.“
až váš kníže za poledne Cizák s cizáky se spojí,
k železnému stolu sedne. váš hlas před ním neobstojí,

1. Podtrhni výrazy, které charakterizují úryvek.

lyrika epika poezie
próza drama lidová slovesnost

2. Která postava výpověď v úryvku pronesla?

  a) praotec Čech   b) Přemysl Oráč   c) Teta   d) kněžna Libuše

3. Ke komu tuto výpověď pronesla?

k Čechům

4. Jakým způsobem bude vládnout muž? Z textu vypiš příslušné verše.

Železnou rukou. „Ženská ruka je však měkká, od mužské vás trýzeň čeká.“
.............................................................................................................................................................................

.............................................................................................................................................................................

5. Zakroužkuj důvody, kvůli kterým není dobré zvolit si za vládce cizince.

a) nemluví česky b) zve si rádce z ciziny
c) nenaslouchá Čechům d) půjde válčit do ciziny
e) bude Čechy považovat za špatné f) obere Čechy o všechno
g) bude uznávat cizí právo h) bude vyznávat jiné náboženství

6. V čem je podstata jednotného národa?

VOŽ Ve společném jazyku, zájmech a soudržnosti, v jednotě.

7. Na základě textu charakterizuj kněžnu Libuši. částečně VOŽ

moudrá, upřímná, hrdá, vlastenka, dokázala přijmout porážku, uměla se s ní vyrovnat
.............................................................................................................................................................................

.............................................................................................................................................................................

8. Jaký druh charakteristiky se v textu nachází? Jaký druh charakteristiky jsi v předchozí úloze použil/a ty?

text: PŘÍMÁ / NEPŘÍMÁ ty: PŘÍMÁ / NEPŘÍMÁ

50
 9. Jsme dnes, my Češi, úspěšným národem? Proč si to myslíš?

ANO – NE VOŽ
....................................................................................................................................................

.............................................................................................................................................................................

10. Uveď pět vlastností, jaké by podle tebe měl mít ideální vládce a u každé vysvětli proč. VOŽ

vlastnost zdůvodnění

KAREL IV.: VITA CAROLI

Vita Caroli (Život Karlův)

Svým nástupcům, kteří budou sedět na mém dvojím trůně, chci dát poznat dvojí život tohoto světa, aby z něho
vyvolili lepší. Představa dvojího života nám v mysli nejlépe vyvstane, užijeme­‑li podobenství o dvojí tváři, neboť jako
tvář, kterou zříme v zrcadle, je prázdná a není nic, tak také život hříšníků je prázdný a není nic.
(…)
Když pak budete kralovat po mně, ozdobeni korunou královskou, pomněte, že i já jsem kraloval před vámi a že
jsem obrácen v prach a hlínu červů. Podobně i vy upadnete v nic, přecházejíce jako stín a jako květ polní. Co je platna
urozenost aneb hojnost věcí, není­‑li přidáno čisté svědomí s pravou vírou a s nadějí na svaté vzkříšení?
(…)
Budete­‑li nenávidět lakomství, poplyne vám bohatství; k němu však nepřikládejte svých srdcí, ale shromažďujte
si poklady moudrosti, neboť v jejím vlastnictví je mnoho panování. Lakomec však nepanuje, nýbrž je poddán vládě
peněz. Varujte se špatného spolčování a špatných rad, protože „se svatými budete svatí a se zkaženými zkažení“;
neboť hřích je nakažlivou nemocí.
(…)
Nebuďte rozmařilí v jídle a pití, jak činí ti, „jejichž bohem je břich“ a jejichž slávou a koncem je hromadění hnisu.
Neposkvrňte ledví svých, ale bedra svá opásejte, pevnou myslí se opásejte uzavírajíce manželství. (…)
Střežte se tudíž všeho hříchu v útlém věku, neboť malá chyba na začátku velikou bude na konci.
(přeložil Jakub Pavel)

1. Kdo je autorem textu? Co o něm víš?

autor: Karel IV. VOŽ

2. Komu Karel věnoval svůj životopis?

svým nástupcům
.............................................................................................................................................................................

3. V textu vyhledej 6 rad, které vypravěč udílí.

Všichni zemřou, mají mít tedy čisté svědomí, aby šli do nebe.
1. ........................................................................................................................................................................ .
Nemají být lakomí, protože pak budou bohatí. Majetkem se ale nemají nechat ovládat.
2. ........................................................................................................................................................................ .
Mají se vyvarovat zkažených lidí a jejich špatných rad.
3. ........................................................................................................................................................................ .
Nemají být rozmařilí v jídle a pití.
4. ........................................................................................................................................................................ .
Mají být věrní v manželství.
5. ........................................................................................................................................................................ .
Mají si dát pozor na to, aby jako mladí nehřešili, neboť malá chyba na začátku bude velkou na konci.
6. ........................................................................................................................................................................ .

51
PÍSEMNICTVÍ
V ČESKÝCH ZEMÍCH

4. Proč Karel svůj životopis napsal?

Aby poradil svým nástupcům, jak být dobrými panovníky.

5. Co Karel míní „dvojím životem“?

Tímto pojmem míní život řídící se křesťanskými zásadami na jedné straně a život hříšný na straně druhé.

A tak, když jsme přišli do Čech, nenalezli jsme ani otce, ani matku, ani bratra, ani sestru, aniž koho známého. Také
řeč českou jsme úplně zapomněli, ale později jsme se jí opět naučili, takže jsme mluvili a rozuměli jako každý jiný Čech.
Z boží milosti jsme dovedli mluvit, psát a číst nejen česky, ale i francouzsky, italsky, německy a latinsky tak, že jsme
byli mocni oněch jazyků stejně jednoho jako druhého.
Tehdy náš otec odjel do hrabství lucemburského pro jakousi válku (…) a nám svěřil svou pravomoc nad Čechami
po dobu své nepřítomnosti.
Toto království jsme nalezli tak zpustošené, že jsme nenašli ani jediný svobodný hrad, který by nebyl zastaven se
všemi královskými statky, takže jsme neměli, kde bychom přebývali, leč v měšťanských domech jako jiní měšťané.
Pražský hrad byl zcela opuštěn, pobořen a zničen, neboť od časů krále Otakara II. byl celý ztroskotán až k zemi. Na
tomto místě jsme dali nově vystavět veliký a krásný palác s velikým nákladem, jak je dnes kolemjdoucímu patrno.
(přeložil Jakub Pavel)

6. Jaký stylistický prostředek vypravěč využívá? Proč?

a) autorský plurál b) majestátní plurál

Vyjadřuje jím své vysoké postavení – jde o panovníka.

................................................................................................................................

7. Škrtni jazyk/y, kterými Karel nehovořil.

česky anglicky francouzsky

italsky německy latinsky

8. Komu podle textu Karel vděčí za to, že uměl tolik jazyků?

Bohu
.............................................................................................................................................................................

Jaký názor má Karel na válku svého otce? Které

9. slovo v textu to dokládá?
10. Kolik let chátral Pražský hrad?

Nepovažuje ji za důležitou – „jakousi“. a) 25 b) 55 c) 95 d) 135

11. Na základě úryvků doplň následující tvrzení o Karlovi.

VOŽ Byl věřící, protože ............................................................................................................................................... .

Byl skromný, protože .......................................................................................................................................... .

Byl osamocený, protože ...................................................................................................................................... .

Byl vzdělaný, protože .......................................................................................................................................... .

Byl bohatý, protože ............................................................................................................................................. .

52
JAN HUS: LISTY Z KOSTNICE

Přečti si úryvek. Jaké jedno slovo se hodí na

1. všechna vynechaná místa v textu?
2. Co je tématem úryvku?

prosím nabádání k poctivému životu

………………… pánóv, aby své chudině milostivě činili a právě je zpravovali. ……………….… měšťanóv, aby své obchody
právě vedli. ………………… řemeslníkóv, aby věrně své dielo vedli a jeho požívali. ………………… sluh, aby svým pánóm
a paniem věrně slúžili. ………………… mistróv, aby jsúce dobřě živi, své žáky věrně učili, najprvé aby Boha milovali,
pro jeho sě chválu učili a pro prospěch obcě a pro své spasenie, ale ne pro lakomstvie ani pro světské zvelebenie.
………………… studentóv i žákóv jiných, aby mistróv svých v dobrém poslúchali i následovali a aby sě pilně pro
Boží chválu a pro spasenie své i jiných lidí učili. (…) Také ………………… vás, zvláště, Pražané, aby na Betlém byli
laskavi, dokud Pán Bóh popřěje, aby v něm Božie slovo kázali. Pro to miesto diabel sě rozhněval a proti němu farářóv
a kanovníkóv popudil, spatřiv, že jeho královstvie v tom miestě sě rušilo. Ufámť v Pánu Bohu, žeť to miesto zachová
do své vóle a učiní v něm prospěch větčí skrzě jiné, než jest skrzě mě nestatečného učinil. Také …………………, aby
sě milovali, dobrých násilím tlačiti nedali a pravdy každému přáli.

3. O co jde Janu Husovi v textu obzvláště? Proč?

O Betlémskou kapli, neboť právě zde se kázalo slovo Boží a narušovalo ďáblovo království.
.............................................................................................................................................................................

.............................................................................................................................................................................

Pro každé z následujících slov z úryvku (jsou vyznačena fialově) zakroužkuj výraz, který nejlépe vystihuje
4.
jeho význam.

zpravovali a) informovali b) starali se o ně c) posílali

mistróv a) učitele b) ministry c) řemeslníky
kanovníci a) knězi b) vojáci c) králové
ufámť a) doufám b) zoufám c) foukám
miesto a) město b) kaple c) místo

Co Jan Hus radí zástupcům jednotlivých profesí či skupin obyvatelstva? Jednotlivé rady přiřaď k příslušným
5. skupinám.

páni své učitele dobře poslouchat

řemeslníci věrně sloužit svým pánům a paním

sluhové být hodní na chudé a starat se o ně

učitelé své žáky věrně učit

žáci být věrní své práci a dobře ji vykonávat

Janu Husovi se připisuje změna pravopisu ze spřežkového na diakritický, který používáme dodnes.
6. Následující slova ve spřežkovém pravopisu přepiš do současné podoby.

wiernie věrně prziliʃʃne přílišné

kowarz kovář ʃwiet svět

53
 RENESANČNÍ LITERATURA
EVROPSKÁ

MIGUEL DE CERVANTES SAAVEDRA: DON QUIJOTE

Postarší šlechtic Quijana rád čte rytířské romány. Umane si stát se potulným rytířem a ztrestat veškeré zlo ve Španělsku,
přestože tělesně ani zdaleka nedosahuje rytířských kvalit. Má ale pevné odhodlání. Vyčistí staré brnění, vyrobí si helmu
z tvrdého papíru a osedlá svou pohublou klisnu Rosinantu, v jeho očích udatného koně. Sám sebe pojmenuje Don
Quijote. Protože každý rytíř z románu má krásnou dámu, pro niž vykonává hrdinské činy, zvolí si selskou dceru ze
sousedství a dá jí jméno hodné princezny, za kterou stojí za to bojovat, Dulcinea z Tobosa. Později získá sluhu jménem
Sancho Panza a společně putují Španělskem.

Kapitola 3., v níž se vypravuje, jak zábavným způsobem byl Don Quijote pasován na rytíře.
Zatímco hodoval, objevil se před krčmou miškář prasat a zapískal čtyřikrát či pětkrát na rákosovou píšťalu, což
utvrdilo Dona Quijota v domněnce, že je v nějakém skvělém hradě, že mu při hostině vyhrávají, že solená treska je
plno pstroužků, chléb nejbělejší, že lehké holky jsou velké dámy a krčmář mocný kastelán. I pochvaloval si v duchu
své rozhodnutí a rytířskou pouť. Trápilo ho však převelice, že není dosud pasován na rytíře.
Zkormoucen touto myšlenkou, zkrátil hubenou hospodskou večeři, zavolal si hostinského, zavedl jej do stáje,
zavřel za sebou dveře, potom před ním padl na kolena a řekl: „Nevstanu, statečný rytíři, z tohoto místa, neuráčí­‑li se
vám prokázat mi jednu velkou milost, o niž vás tu poníženě prosím. A jestliže mi vyhovíte, obrátí se to jenom k vaší cti
a slávě, ale i ku prospěchu celého lidského pokolení.“
Když viděl hospodský hosta u svých nohou a slyšel takové řeči, díval se na něho celý udivený. Nevěděl opravdu,
co říci a co udělat, a nutil ho tedy, aby hned vstal, ale on to neučinil, dokud mu hostinský neslíbil, že mu požadovanou
milost udělí.
„Neočekával jsem, pane můj, od vaší neobyčejné velkomyslnosti nic jiného,“ řekl Don Quijote, „a vězte tedy, že
ona milost, kterou jsem na vaší velkodušnosti již vyprosil, spočívá v tom, abyste mě zítra ráno pasoval na rytíře. Této
noci budu bdít ve vaší hradní kapli u svých zbraní a zítra, jak už jsem pověděl, splní se to, po čem tolik toužím, abych
měl právo jezdit po světě křížem krážem za dobrodružstvím ku prospěchu utlačovaných.“
Hospodský pověděl všem lidem v hospodě o tom pomateném hosti, jak venku zbraně střeží a čeká na pasování.
Udiveni bláznovstvím tak neobvyklým, šli se na něho podívat zpovzdáli a viděli, jak klidným držením těla měří chvílemi
svými kroky dvůr a pak se zase opře o kopí, zahledí se na svou zbroj a oka z ní hodně dlouho nespouští.
Vtom napadlo jednomu z mezkářů, že by mohl napojit své mezky, a to ovšem musel shodit z koryta všechnu zbroj.
Když uviděl Don Quijote, že se k němu kdosi blíží, vykřikl z plna hrdla: „Ať jsi kdokoli, opovážlivý rytíři, který se hodláš
dotknout zbroje nejstatečnějšího potulného rytíře, jenž se kdy mečem opásal, střez se toho, co chceš učinit, a nesahej
na ni, jinak splatíš svou nerozvážnou smělost životem!“
Mezkář nedbal těch řečí, popadl docela klidně zbroj a odhodil ji daleko od sebe. Když to Don Quijote uviděl, zvedl
oči k nebi, zaletěl – jak se zdálo – v myšlenkách k své vyvolené paní Dulcinei, a zvolal: „Buďte mi nápomocna, má paní,
nebudiž mi odepřena v této těžké zkoušce vaše přízeň a ochrana!“ Po těchto slovech vypustil z ruky štít, zvedl kopí
oběma rukama, praštil jím mezkáře po hlavě a srazil ho na zem v takovém stavu, že kdyby za onou první následovala
ještě další rána, nebyl by už mezkář potřeboval ranhojiče.
(přeložil Zdeněk Šmíd)

1. Zakroužkuj pravdivé tvrzení.

a)  Poté, co Quijote dojedl, zavřel se s hostinským ve stáji a ten ho pasoval na rytíře.
b)  Quijote donutil hostinského, aby ho pasoval na rytíře, a poté na dvoře zabil mezkáře.
c)  Quijote přesvědčil hostinského, aby ho pasoval na rytíře, a na pasování se šel připravovat na dvůr.

2. V textu najdi výrazy odpovídající následujícím významům.

osoba kastrující zvířata správce hradu vlastník mezka lékař

miškář kastelán mezkář ranhojič

3. Charakterizuj Dona Quijota pomocí osmi vhodných přídavných jmen.

částečně odhodlaný umíněný bláznivý pomatený

VOŽ
nebojácný statečný naivní spravedlivý

54
4. Najdi další čtyři záměny, ke kterým došlo kvůli pomýlení Dona Quijota.

zapískání na píšťalu
a) ................................................... hudba k hostině
– .....................................................
hubená hospodská večeře
b) ................................................... hostina
– .....................................................
hospodský
c) ..................................................... kastelán
– .....................................................
solená treska
d) ..................................................... pstruh
– .....................................................
lehké holky
e) ..................................................... vážené dámy
– .....................................................
mezkář
f) ..................................................... rytíř
– .....................................................

a) Na základě románu „Don Quijote“ vzniklo ustálené slovní spojení „boj s větrnými mlýny“. O jaký útvar
5.
se jedná?

 a) přísloví  b) rčení  c) pranostika  d) pořekadlo

předem prohraný boj, marný a zbytečný

b) Co zmíněné slovní spojení znamená?............................................................................................................

.............................................................................................................................................................................

6. Jak si myslíš, že příběh pokračuje? Děj dokonči.

VOŽ
............................................................................................................................................................................

............................................................................................................................................................................

FRANÇOIS RABELAIS: ŽIVOT GARGANTUŮV A PANTAGRUELŮV

V Rabelaisově románu „Život Gargantuův a Pantagruelův“ se vypráví o zrození a životě obra Gargantua, později pak
jeho syna, Pantagruela.

Grandgousier byl svého času veselý chlapík, neboť s chutí se díval na dno korbele, jak jen kdo tehdy na světě,
a potrpěl si na solená jídla.(…)
Dospěv v muže, pojal za manželku Gargamellu, dceru krále z Trantarie, hezké to a buclaté děvče. Dělali spolu často
zvíře se dvěma hřbety a vesele se na sebe třeli, tak že obtěžkala hezkým synem a nosila jej až do jedenáctého měsíce.
Neboť tak dlouho, ba i déle, mohou ženy nositi plod pod srdcem, zvláště když je to nějaké pěkné dílo a člověk,
který má vykonati svého času znamenité činy. (…)
Zatím co takto besedovali u plných korbelů, počalo býti Gargamelle v životě nevolno. Proto Grandgousier se zdvihl
z trávníku a dodával jí mysli šetrnými slovy, tuše, že jsou to bolesti porodní. (…)
Tu jedna ohyzdná babice z jejich středu, která měla pověst znamenité odbornice (…), dala jí stavící prostředek (…).
Tímto nevhodným zakročením byly uvolněny nahoře okraje dělohy tak, že jimi proklouzlo dítě, a dostalo se do duté
žíly, proniklo bránicí až nad plíce (kde jmenovaná žíla se děli ve dví), dalo se nalevo a přišlo levým uchem na svět. Sotva
se narodilo, nekřičelo jako jiné děti něě, něě, něě, ale hlasitě zvolalo pít, pít, pít, jako by vybízelo každého, aby pil, takže
to slyšeli po celém kraji i v Beusse (Pilbychov) a v Bibarois (Pijany). Vím, že sotva věříte tomuto podivnému narození.
Věřte si nebo ne, ale dobrý člověk, člověk rozumný věří vždy, co se mu říká a co stojí psáno, a je to proti zákonu, proti
naší víře, proti rozumu, proti písmu svatému? Já aspoň nenalézám v Bibli svaté nic, co by se tomu příčilo. (…)
Aby utišili maličkého, dali mu pořádně napít a pak jej donesli ke studánce a tam byl pokřtěn, jak jest obyčejem dobrých
křesťanův. Bylo mu přikázáno sedmnáct tisíc devět set a třináct krav z Pautille a Brehemondu, aby byl řádně kojen, neboť
nebylo lze nalézti v celém kraji kojné, která by byla stačila na ohromné množství mléka, jehož potřeboval k své výživě. (…)
Gargantua byl po přání svého otce od tří až do pěti let živen a vychováván ve všem náležitém řádě a tento čas prožil
stejně jako tamější dětičky totiž tak, že pil, jedl a spal; jedl, spal a pil; spal, pil a jedl. Den ze dne válel se v kalu, černil
si nos, stříkal si na obličej, zešmaťchával střevíce, často lelkoval a rád honil se za motýly, nad kterými vládl jeho otec.
Čural na střevíce, dělával do košile, utíral si nos o rukáv, slintal do polévky, do všeho šlapal, pil z pantofle a obyčejně

55
RENESANČNÍ LITERATURA
EVROPSKÁ

dřel se břichem o košík. Brousil si zuby o dřevák, ruce myl si polévkou, česal se skleničkou, sedal si na zem mezi
dvě židle, přikrýval se zmočeným pytlem, pil při polévce, vykusoval koláče, kousal směje se, smál se kousaje, plival
si často do umyvadla, prděl od samého sádla, čural proti slunci, (…) hrál si na nevinného, (…) zapřahoval voly za vůz,
lechtal se do smíchu, při ranní pobožnosti dával zpívat Magnificat a velice se mu to líbilo, (…) bral do zaječích, pil jako
duha, (…) darovanému koni vždy se díval na zuby, skákal páté přes deváté (…). Padala-li mračna, čekal, že mu pečení
holubi vletí do úst; dělal z nouze ctnost, (…).
(přeložila Jihočeská Theléma)

1. Podtrhni ty části textu, které naznačují Gargantuovu fyzickou velikost.

2. Na základě úryvku doplň následující text.

Grandgousier se oženil s …………………………
………………………… Gargamellou Gargantuu
a ta porodila ………………………… . Těhotenství trvalo
se mělo narodit výjimečné dítě
dlouho, protože ……………………………………………………………………………… . Porod byl nakonec dosti
levým uchem
zvláštní, neboť dítě z matky vyšlo ………………………… . Poté mu dali ………………………… . Použili k tomu
napít
mléko
………………………… 17 913 krav
ze …………………………, kojná
protože by se na takové množství nenašla ………………………… .

3. Ve kterých větách se vypravěč obrací ke čtenáři?

„Vím, že sotva věříte tomuto podivnému narození. Věřte si nebo ne (...).“

Autor v textu využívá přísloví i řadu rčení. Najdi pět příkladů, zapiš je ve správném tvaru a vysvětli jejich
4.
význam.
brát do zaječích
………………………………………………… utíkat
– ............................................................................................................
darovanému koni na zuby nekoukej – .................................................................................................................
………………………………………………… na darech se nemají hledat chyby
pít jako duha
………………………………………………… hodně pít
– .................................................................................................................
mluvit páté přes deváté
………………………………………………… mluvit chaoticky
– .................................................................................................................
dělat z nouze ctnost
………………………………………………… něco špatného uchopit jako výhodu
– .................................................................................................................

5. a) Co Rabelais knihou, z níž pochází úryvek, zamýšlel? Zakroužkuj správné možnosti.

a) pobavit čtenáře b) varovat před c) napsat satiru soudobé d) ukázat přednosti
rozmazlenými dětmi společnosti společnosti v 16. století

b) V textu vyhledej důkaz či důkazy, které každou ze zakroužkovaných odpovědí dokládají.

a) líčení porodu, skutky malého Gargantuy
.............................................................................................................................................................................
c) ironické tvrzení, že člověk rozumný věří vždy, co se mu říká a co stojí psáno
.............................................................................................................................................................................

6. Ke každému z následujících jazykových jevů přiřaď vždy alespoň dvě slova z textu.
ohyzdná babice
slova hanlivá –  .............................................................................................
korbel, dřeváky
historismy –  ..................................................................................................
pojal, jest
archaismy –  ..................................................................................................

7. Vysvětli následující výrazy.

sešlapávat
zešmaťchávat –  .............................................................................................
dřevěné boty
dřeváky –  ......................................................................................................

8. O jaký druh románu se jedná?

  a) pikareskní   b) satirický   c) historický   d) humoristický

56
GIOVANNI BOCCACCIO: DEKAMERON

PŘÍBĚH OSMÝ
Guiglielmo Borsiere vtipnými slovy pranýřuje lakotnost messera Ermina de‘Grimaldi.
Už je tomu hezky dávno, co byl v Janově jeden urozený muž; slul Ermino de‘Grimaldi a – jak se všichni domnívali –
vysoko převyšoval převelikými statky a penězi bohatství každého jiného velebohatého měšťana, jakého kdo v Itálii
vůbec znal. A jak vynikal bohatstvím nad každého jiného, tak lakotností a škrtilstvím nesmírně vynikal nad všechny
ostatní držgrešle a lakomce na světě; měl totiž pevně utažený váček, nejenom když měl druhého uctít, ale i tehdy, když
potřeboval něco nutného pro sebe sama, což není obecným zvykem Janovanů, kteří se rádi odívají vznešeně. Aby
nemusel utrácet, převelice si všechno odříkal i v jídle a pití, a tak se stalo – a po zásluze –, že jeho příjmení de‘Grimaldi
zapadlo a že mu všichni říkali pouze Ermino Lakota.
Za oněch časů, kdy tenhle člověk neutrácel a jen rozmnožoval své jmění, se jednou přihodilo, že do Janova přijel
jeden chrabrý žakéř, muž hezkých mravů a výmluvný; jmenoval se Guiglielmo Borsiere a v ničem se nepodobal těm
dnešním potulným zpěvákům, kteří by chtěli být nazýváni šlechtici a pány a chtěli by být ctěni jako oni, ačkoli k své veliké
hanbě vynikají zkaženými a hanebnými mravy a spíše by si zasloužili názvu „osli“, neboť nebyli vychováni na dvorech,
ale ve špíně a špatnosti mezi nejničemnějšími lidmi. Za oněch dob totiž žakéři vynakládali veškerý svůj um a námahu
na to, aby sjednávali mír tam, kde vznikla šarvátka či sváry mezi šlechtici, aby projednávali sňatky, příbuzenské svazky
a přátelství, aby vtipnými a veselými slovy rozptylovali mysl unavených a rozveselovali dvůr, či aby břitkými výtkami
otcovsky kárali chyby špatných lidí. A to vše dělávali tenkrát za pranepatrnou odměnu. Dnes se však snaží vynaložit
veškerý čas na roznášení pomluv od jednoho k druhému, na zasévání nešvarů, na vyprávění špatností a podlostí, a co
horšího, dělají to před lidmi, vyčítají si navzájem ať už pravdivé, nebo vymyšlené ničemnosti a hanebnosti a falešným
pochlebnictvím svádějí šlechtice k darebáctvím a zločinům. Bídní a nemravní páni pak mají v největší úctě a oblibě
takové, kteří hovoří nebo jednají co nejhanebněji, a dávají jim za to převeliké odměny. To je veliká potupa a hanba
dnešního světa a velmi zřejmý důkaz toho, že ctnosti opustily už tento svět a nechaly ubohé smrtelníky v kalu neřesti.
(přeložil Radovan Krátký)

1. Co je to „žakéř“?

potulný zpěvák

Doplň pětilístek na žakéře, jací jsou v době ukázky. Do každého políčka napiš jedno slovo tak, abys
2.
splnil/a úkol zadaný vlevo. Příslovce neodvozuj od tebou použitých přídavných jmen.

VOŽ žakéř

Jaký je? (přídavná jména)

Co dělá? (slovesa)

Jak věci dělá? (příslovce)

synonymum

3. Vypiš z textu všechna slovesa vyjadřující práci žakéřů v minulosti.

sjednávali projednávali rozptylovali rozveselovali

vynakládali hrávali dělávali

4. Do jaké skupiny žakéřů patřil Guiglielmo Borsiere? Odpověz celou větou.

Patřil do skupiny seriózních žakéřů ze staré doby.
.............................................................................................................................................................................

57
RENESANČNÍ LITERATURA
EVROPSKÁ

Napiš tři přídavná či podstatná jména vystihující postavu Ermina de´Grimaldi a pod každé z nich připiš
5. jedno synonymum neobsažené v textu. částečně VOŽ

lakomec boháč odříkavý

skrblík pracháč asketický

6. O jaký literární útvar se jedná?

 a) popis  b) vypravování  c) charakteristika  d) úvaha

7. Jmenuj alespoň jedno další dílo, v němž vystupuje postava typu Grimaldiho.

VOŽ Jan Werich: Lakomá Barka, Božena Němcová: O dvanácti měsíčkách, Molière: Lakomec,
............................................................................................................................................................................
Charles Dickens: Vánoční koleda

WILLIAM SHAKESPEARE: ROMEO A JULIE

Romeo a Julie, překlad J. V. Sládek a jako blesk se vrhli na sebe;

BENVOLIO: Ó nech mne vypovědít Milost tvoje neb než jsem tasit moh‘, bych rozved‘ je,
nešťastný průběh osudného boje: byl statný Tybalt zabit, a jak paď,
zde od Romea zabit leží ten, Romeo prchnul. Tak to pravda jest;
jímž tvůj Mercutio byl usmrcen. když jinak, smrt Benvoliův buď trest.
HRABĚNKA CAPULETOVÁ: Tybalt, můj synovec! Syn HRABĚNKA CAPULETOVÁ: Je z  přízně Monteků,
bratra mého! a náklonnost jej činí klamným; není pravdiv dost;
Ó kníže, choti, mého příbuzného krev prolita! ten černý boj jich dvaceti byl sveden,
Teď, kníže, právem meče za naši krev, všech dvacet zabilo tu život jeden.
krev Monteků ať teče! Ó synovče, můj synovče! Teď prosím, kníže, po právu zde čiň:
KNÍŽE: Benvolio, kdo první zde krev prolil? Romeem Tybalt sklán, Romeo zhyň!
BENVOLIO: Tybalt; Romeo Tybalta pak skolil.
Romeo přátelsky mu domlouval, Romeo a Julie, překlad Jiří Josek
by uvážil, jak malicherný jest BENVOLIO: Já vám snad můžu popsat, Výsosti,
ten sporu vznik, a vaší Milosti jak přihodilo se to neštěstí.
mu připomínal hněv; leč všechno to, Ten, co tu leží, oběť Romea,
ten vlídný hlas a pohled pokojný je vrahem vašeho Mercuzia.
a skromně přichýlená kolena CAPULETOVÁ: Synovec Tybalt. Mého bratra syn!
hněv nezřízený zkrotit nemohly Vévodo, muži, za ten strašný čin
u Tybalta, jenž k míru jako hluch chci odplatu. A proto po právu
svou břitkou ocelí se rozehnal, žádám krev za krev, hlavu za hlavu.
Mercutiovi míře do prsou. Ach, synovče!
Ten, rovněž prchliv tak, hrot smrtelný VÉVODA: Benvolio! Kdo začal?
svým kříží hrotem, vzhrdou bojovnou BENVOLIO: Tybalt, jehož pak zabil Romeo.
smrt chladnou jednou rukou odráží Romeo se ho snažil uchlácholit,
a druhou zpět ji sílá k Tybaltu, zlobu mu vymlouval a zaklínal se
jenž obratně ji k němu vrhá zpět. vašimi slovy. A to všechno mírně,
Romeo na ně mocně zavolá: pokorně, s klidnou myslí, ale marně.
„Dost, přátelé!“ a „Rozejděte se!“ Sveřepost nechtěla se obměkčit
a rychleji než jazyk, hbitá páž a Tybalt, ke vší smířlivosti hluchý,
jim srazí osudné jich čepele zamířil ostří na Mercuzia,
a vpadá mezi ně; však pod rukou který mu na zlost odpovídal zlostí.
již Tybaltův tu potměšilý bod S bojovým úsměškem chladivou smrt
stih‘ život statného Mercutia; odrážel jednou, vracel druhou rukou,
a potom dal se Tybalt na útěk. zatímco Tybalt zdatně kontroval.
Leč hned se vrátil zas k Romeovi, Pak Romeo se na ně rozkřikl:
v němž teprv nyní pomsta vzplanula,

58
 „Od sebe, přátelé,“ a než to dořek, Romeo potom utek. Tak to bylo,
byl mezi nimi a svou rukou hbitě a jestli lžu, ať umře Benvolio.
jim srážel zbraně. Jenže vzteklý Tybalt CAPULETOVÁ: To chcete věřit těmhle výmyslům?
pod jeho paží probod zákeřně Je zaujatý, patří k Montekům.
chrabrého Mercuzia, načež utek. Bylo jich na něj dvacet. Přepadli ho.
Však za chvíli se opět objevil Nejméně dvacet, dvacet na jednoho!
a Romeo, nyní už pomstychtivě, Chci spravedlnost. Za smrt Tybaltovu
se na něj vrhl jako blesk a Tybalt, ať Romeo je poslán na popravu.
dřív než jsem mohl zasáhnout, byl mrtev.

1. Který z překladů se ti četl lépe? Svou odpověď vysvětli.

  Sládkův překlad  /  Joskův překlad VOŽ

  ................................................................................................................

.............................................................................................................................................................................

2. O čem se v ukázce vypráví?

O souboji Tybalta, Mercuzia a Romea, v němž byl Tybalt zabit Romeem po tom, co zranil Mercuzia.
............................................................................................................................................................................

............................................................................................................................................................................

Jaká byla jména znesvářených rodů? Postavy Vyřešením následující přesmyčky zjistíš, kde se
3. roztřiď podle toho, ke kterému rodu patří.
4. děj odehrává.

Romeo, Julie, Tybalt, Benvolio

A E R N V O

Capuletové Montekové V ER O N A
TAJENKA:  ............................................................

Julie Romeo
................................ ................................
Tybalt Benvolio
................................ ................................

Porovnej poslední dva verše z obou úryvků a jejich smysl vyjádři svými verši se
5. zachováním rýmu.
Za Tybaltovu smrt oko za oko,
částečně ........................................................................................................................................
VOŽ ať popraven je také Romeo!
........................................................................................................................................

6. Jak říkáme době, v níž Shakespeare tvořil? Proč?

Alžbětinská doba, podle Alžběty I., která v té době vládla. Šlo o zlatý věk Anglie.

7. Následující archaismy ze Sládkova překladu převeď do současného jazyka.

zabit
sklán –  ........................................... zemři
zhyň –  ............................................ paže
páž –  ..............................................
byl hluchý
byl hluch –  ..................................... vypovědět
vypovědít –  .................................... manželi
choti –  ............................................

8. O jaký žánr se jedná? Zdůvodni.

a) komedie b) tragédie c) muzikál Má vážné téma a tragický konec.

......................................................................................

59
RENESANČNÍ LITERATURA
ČESKÁ

KRYŠTOF HARANT Z POLŽIC A BEZDRUŽIC: PUTOVÁNÍ ANEB CESTA Z KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO

DO BENÁTEK A ODTUD PO MOŘI DO ZEMĚ SVATÉ, ZEMĚ JUDSKÉ A DÁLE DO EGYPTA

O plavení se našem z země Svaté až do Egypta k městu Damiáta.

Téhož měsíce 23. dne, okolo dvou hodin na den, přijeli pro nás turečtí marináři k břehu na bárce, a nás k lodí
Caramusaly opodál na moři kotvemi se zdržující přivezli. Když jsme se do ní dostali, uhlédali jsme ji plnou lidu tureckého
a arabského, tolikéž jejich žen a dětí, že nám sotva patron místečko v ní vykázati mohl, a to bylo, coby tři osoby leže
směstnati se mohly, a nás bylo sedm poutníkův: tu každý může souditi, jak jsme se z tak malého prostranství radovati
mohli. Mněť jest prvé na mysli až do té chvíle leželo ono první s vojáky z Benátek plavení, a za obtížné jsem je sobů
pokládal: ale tuto byl bych polovici takového pohodlí rád přijal a na něm přestal, a více jsem na ně nespomínal.
Lodí Caramusala byla dosti veliká, však po vrchu nezabedněná a nepřikrytá jako lodí veliká. Měla tři veliké plachty
a dvě bárky přivázané; marinářův na ní bylo do dvanácti, tak ošatěných pacholíkův, jako jsem o Arabech při vypsání
hory Quaranteny v prvním dílu položil, totiž že byli nazí. (…)
Mezi tím ten celý den na té lodí státi jsme musili a na vítr očekávali, dobrou vůli sobě činíc s potravami nakoupenými,
za jiné nedržíce, nežli že se na druhý den do Damiáty dostaneme; a také abychom těm pohanům laskominy udělali,
zhojna jsme sobě vedli, až jsme všecko do večera (krom něco biskotův) vytrávili.

1. Popiš loď, na které se Kryštof plavil. částečně VOŽ

Loď byla veliká, však od vrchu nezabedněná a nepřikrytá jako lodí veliká. Měla tři veliké plachty a dvě
bárky přivázané. Byla přeplněna lidmi.

2. Na základě úryvku vyplň lodní lístek.

Caramusala
jméno lodi –  ............................................................................................
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
jméno cestovatele –  ..............................................................................
česká
národnost –  ...........................................................................................
země Svatá
cestuje z –  ……………………  Egypt, město Damiáta
do –  .......................................................
7
skupina čítá celkem osob –  ...................................................................

předpokládaná délka trvání cesty –  ..1....................................................

den

paluba
místo ubytování na lodi –  ......................................................................

3. Chovali se křesťané k pohanům zlomyslně? Svou odpověď dolož na základě textu.

ANO – NE „(…) abychom těm pohanům laskominy udělali, zhojna jsme sobě vedli (…).“
....................................................................................................................................................

Okolo druhé hodiny na noc rozkázal patron kotve vytáhnouti a všecky plachty spustiti, a tehdáž jsme se ve jmenu
božím od země linuli a tu celou noc dobrým větrem plavili.
Ráno 24. dne ještě jsme zemi Svatou viděli, proto že jsme se k polední straně jako vedlé země dávali. Potom se vítr
obrátil k půlnoční straně a nás dále na moře vehnal, tak že jsme již o polednách země neviděli; a po té se vítr pomalu
utišil, že jsme na jednom místě stáli. Před večerem povstal vítr k naší cestě příhodný, ale zas po některé hodině v noci
až do rána se utišil. (…)
Dvacátého osmého dne ráno na usvitě marináři vytáhše kotev, všecky plachty rozpustili; i plavili jsme se dobrým
větrem. Když bylo okolo snídaní, zahlídli jsme věže od Damiáty. Pročež Turci a ta jiná chasa hlavy své obyčejem svým
k zemi sklonili a modlitby své říkali; my poutníci také jsme pánu bohu z šťastného od těch bíd, v nichž jsme pod uši
tehdáž vězeli, vysvobození děkovali. Nebo v pravdě větší jsem nouze v těch málo kolikas dnech mezi těmi pohany
zkusil, nežli na vší předešlé i budoucí cestě. Místečko jsme těsné měli, ležeti jsme v něm nemohli, ale sotva jsme sedě
spali. Smradu od nečistot lidských, zvláště od těch, kteříž moři nezvyklí, všecky útory slabé a průduchy otevřené měli,

60
 okolo nás ze všech stran nečistili a neřád dělali, tak že by nebylo divu, aby sobě člověk byl všeho nezošklivil a nemoci
nedostal. Ale což bylo činiti, nežli trpěti. A jakož jsme prvního dne všecky potravy naše pojedli a je té chásce toliko
ukázali, byli jsme zase perně od nich pomštěni. Nebo nerci­‑li jídla žádného, krom biskotů, ale za dva dni ani nápitku
vody jsme neměli, z každého napití Turkův jsme prositi musili; někdy jí nám dali, a to smradlavé, které sami nechtěli,
a někdy i té nám uděliti se zbraňovalí. (…)
K tomu ti lotrovští marináři nelitostivě s námi zacházeli, a obzvláštně v noci někdy ledačíms na zapřenou na nás
hodili, nohami po nás šlapali, námi jako psy strkali; a jedné noci vylezl jeden z nich nahoru do koše a naschvále na
nás veliký skřipec, jakéhož u nás k stavení a jiným potřebám užívají, do několika liber ztíži spustil, tak že mezi nás
upadl a mého hřbetu zasáhl, a však božím řízením žádného škodně neuhodil; pročež jsem zkřikl a více se lekl toho
nebezpečenství, z něhož mne pán bůh vytrhl. Neb jest věc jistá, že koho by byl udeřil, bylby tu na místě zůstati aneb
o některý úd přijíti musil. Ale jakž se říká: máš­‑li škodu, o posměch se nestarej, to též ti lotři prokazovali: toliko se
nám smáli a posměšným na nás Christiano voláním nám utrhali, že ačkoli jsme v strachu a moci jich byli, dosti jsme
na sobě znáti dávali, že bychom se jim zase, kdyby nás více bylo, uměli odplatiti.

4. Lišila se nakonec realita od údajů uvedených v lodním lístku? Jak?

ANO – NE Cesta nakonec trvala pět dní místo jednoho.

....................................................................................................................................................

5. U každého z následujících výrazů rozhodni, zda se týká Kryštofa (K), či marinářů (M). Může se týkat i obou (KM).

KM pomstychtivý K žíznivý K oblečený M obratný K bezmocný

KM škodolibý M opálený K vystrašený M silný M surový

6. Napiš vlastnosti a pocity, které by mohl mít Kryštof s marináři společné. částečně VOŽ

odvaha, hlad, žízeň, věřící, nemají rádi cizince

Co znamená v textu zvýrazněný

7. Rozhodni o pravdivosti následujících tvrzení. 8. výraz „na zapřenou“?
Na palubě byly jen samé ženy a děti. PRAVDA / LEŽ
a) tajně
Na palubě byli jen Arabové a Turci. PRAVDA / LEŽ
b) ze zlomyslnosti
Plavba z Benátek byla náročnější než plavba PRAVDA / LEŽ
ze Svaté země. c) z pomstychtivosti

Loď měla tři velké a dvě malé plachty. PRAVDA / LEŽ d) se zapřením

Loď se na cestu nevydala hned první den. PRAVDA / LEŽ

9. Proč se marináři ke skupině poutníků chovali tak, jak se chovali? VOŽ

Protože marináři byli muslimové, kdežto poutníci křesťané.

10. Uvedený úryvek z cestopisu se zároveň podobá žánru deník. Vysvětli proč.

Text je psán po dnech a obsahuje osobní zážitky cestovatele.

.............................................................................................................................................................................

11. Které jiné cestopisy znáš? Uveď jejich názvy a autory.

VOŽ
.............................................................................................................................................................................

61
RENESANČNÍ LITERATURA
ČESKÁ

VÁCLAV HÁJEK Z LIBOČAN: KRONIKA ČESKÁ

Bořivoj a Ludmila
(…)
Při tom času, když hosté slavně hodujíce, kratochvilné věci rozmlúvali, přišly sú noviny knížeti a dar od krále
moravského Svatopluka prvé v té zemi neslýchaný: totiž sud vína výborného velmi veliký přivezen. Bořivoj učiniv
poděkování králi, mnohem větší a znamenitější dary jemu od stříbra i zlata poslal. Služebníci okusivše vína divili se
tomu nápoji prvé v té zemi nikdá neslýchanému; podali knížeti i jiným hodokvašenům, všickni ten nápoj chválili a od
toho dne najprvé v Čechách se víno píti začalo. (…)

1. Zakroužkuj správná tvrzení.

a) Bořivoj byl společensky výše postaven než Svatopluk.

b) Svatopluk byl společensky výše postaven než Bořivoj.
c) Svatopluk poslal Bořivoji dva sudy výborného vína.
d) Víno se pilo dříve v Čechách než na Moravě.
e) Bořivoj poslal za víno Svatoplukovi zlato.
f) Bořivoj ihned po obdržení daru víno ochutnal.

2. a) Urči mluvnické kategorie slova „hodokvašenům“.

podstatné jméno, 3. pád, číslo množné, rod mužský životný, vzor pán

b) Co slovo z první části úlohy znamená?

účastníci hostiny

Pokřtění Bořivoje
A v tom Svatopluk učinil slavné hodování (tak jako na krále sluší). Rozkázal za stuol posaditi jednoho každého vedle
jeho důstojenství. Knížeti pak českému prostřín jest koberec a ubrus na zemi a tu jest posazen. I optal se Bořivoj krále,
když bylo po stole, proč se jemu stala taková na králově dvoře neuctivost.
Král odpověděl: „A mně se vidí, že jest v tom tobě poctivost učiněna, neb jsi ty pohan a víry nemáš. Pohané tak
mají obyčej sedati: jestliže ty chceš se mnau za stuol sésti, musíš v víře Kristově mně rovný býti.“
Otázal se Bořivoj řka: „Co by mi pak to dobrého přineslo, kdybych já víru vaší přijal? Snad nic. A já kdybych to
učinil, obávám se, že bych na sě bohy rozhněval.“
Král tajně a rychle kázal zavolati biskupa svého Crhoty* (neb na ten čas v Velehradě jako v hlavním městě i královská
i biskupská stolice byla), kterýž když přišel, posadil se a Bořivoje před sebou stojícího vida, k němu řekl: „Což ty se
za to stydíš, že jsi byl na zemi posazen a za to se nestydíš, že skrze ty modly, kterýmž slúžíš, budeš těžce trestán od
Boha všemohúcího a snad budeš v věčném posazen ohni?
I odpověděl Bořivoj: „Co mám pak učiniti, abych toho všemohúcího (o němž pravíš) Boha nehněval a jeho se
uvaroval trestání, také i toho věčného ohně?“
Biskup odpověděl: „Přijmi víru Ježíše Krista, věčného Boha, a řád křesťanský na sě vezmi a opovrz své modly,
v nichž jsú ďáblové.“
I řekl Bořivoj: „Bych pak i tu víru i ten váš řád přijal, nevím, co by mi z toho dobrého přišlo, poněvadž žádný z mých
předkuov jeho nedržal.“
Odpověděl biskup: „Bořivoji, toto tobě P. Buoh, ten, kterýž stvořil nebe a zemi, slunce, měsíc, hvězdy, také i tebe
i všecky věci, kteréž jsú na světě, kázal skrze mne pověděti: Odpovíš­‑li se těch model i ďábluov těch, kteříž přebývají
v nich, pánem pánuov tvých učiněn budeš, všickni nepřátelé tvoji báti se tebe budu a rod tvuoj na časy budaucí
rozmnožen bude jako řeka, do kteréž vcházejí mnozí potokové. Neb království toto budaucím časem v rod tvuoj
a v město, v kterémž ty obýváš, přeneseno bude.“
To slyše Bořivoj řekl: „Jestliže tak bude, jakž pravíš, proč já meškám se pokřtíti?“
(* pozn. Crhota je Cyril, resp. Konstantin. Hájek jej ovšem zaměnil, biskupem za Svatopluka byl Metoděj)

62
3. Proč posadil na hostině Svatopluk Bořivoje na zem?

Protože byl pohan.

4. Následující slovní spojení přepiš vlastními slovy.

vyhnul se trestu
uvaroval se trestání –  ..................................................................................................................................................
zavrhni své modly
opovrz své modly –  .....................................................................................................................................................
nikdo z mých předků ho neuctíval
žádný z mých předkuov jeho nedržal –  .......................................................................................................................

5. Doplň následující text.

Velké Moravě
Říše Svatopluka se rozkládala na …………………………, Velehrad
jejím hlavním městem byl ………………………… .
Čechách
Říše Bořivoje byla v …………………………, Praha
hlavním městem byla ………………………… . V těchto dobách byl
Bořivoj
………………………… Svatoplukovi
podřízen …………………………  Bořivoj
.  ………………………… přijal na Moravě křest. Pokřtil ho
Metoděj
dokonce samotný ………………………… .

6. a) Seřaď události, jak šly za sebou, a získáš tajenku.

M 4 Bořivoje zajímalo, co dobrého by mu přinesla křesťanská víra.
L 1 Svatopluk uspořádal hostinu, na kterou pozval Bořivoje.
A 7 Bořivoj souhlasil se křtem.
L 6 Biskup řekl, co Bůh vzkazuje skrze jeho ústa Bořivoji.
D 3 Bořivoj se zeptal Svatopluka, proč ho ponížil.
I 5 Svatopluk tajně zavolal biskupa Metoděje.
U 2 Bořivoj musel hodovat na zemi.
LU D MIL A
TAJENKA:  ..............................................................................................................

b) Co o postavě z tajenky z první části úlohy víš?

VOŽ

7. Co nakonec Bořivoje přesvědčilo k přijetí křtu?

Ujištění, že bude pánem, nepřátelé se ho budou bát a jeho rod bude utěšeně růst.

8. a) Úryvek pochází z kroniky. V následujícím výčtu vyškrtni výrazy, které se s tímto žánrem nepojí.

bajky pověsti lyrika vyprávění popis historických událostí

epika legendy pohádky historická přesnost hodnocení událostí

b) Jaké další kroniky znáš?

VOŽ

63
 BAROKNÍ LITERATURA

JAN AMOS KOMENSKÝ: LABYRINT SVĚTA A RÁJ SRDCE

Kapitola VI. Osud rozděluje povolání.

I zejdeme po jakéms tmavém šneku dolů, a aj, v té bráně veliká síň plná mladého lidu, a po pravé straně sedící
zůřivý stařec a držící v ruce veliký měděnný hrnec.
1. I viděl sem, an k němu všickni od Brány života přicházející přistupovali a každý do toho hrnce sáhna a cedulku
s nějakým písmem vytáhna, hned do některé ulice města, jeden s radostí a výskáním běžel, jiný s zámutkem a stýskáním,
kroutě se a ohlédaje šel.
2. I přistoupím blíž a nahlédnu některým do těch cedulek a vidím, že tento vytáhl: Panuj, jiný, Služ; tento, Rozkazuj;
jiný, Poslouchej; tento, Piš; jiný, Oř; tento, Uč se; jiný, Kopej; tento, Suď, jiný, Bojuj etc. I divím se, co to jest. Všezvěd
mi dí: „Tu se povolání a práce rozdělují, k čemu se kdo v světě potřebovati dáti má. Ten pak zprávce nad losy slove
Osud, od něhož každý do světa vcházející instrukcí tím způsobem vzíti musí.“
3. Vtom mne Mámil z druhé strany drbne, abych také sáhl, návěští dávaje. Já prosil, abych nucen nebyl jednoho
něčeho hned (bez prohlédnutí prvé) chytiti, ovšem tak slepému štěstí, sedni mi co sedni, se poručiti. Ale povědíno
mi, že to bez vědomí a dovolení pana rejenta, Osuda, býti nemůže, takž já k němu přistoupě, pokorně žádost svou
přednáším, já že sem tím oumyslem přišel, abych sám všecko prohlédl, a teprv co by mi se líbilo, sobě vybral.
4. On odpověděl: „Synu, vidíš, že toho jiní nečiní, ale co se jim podá neb naskytne, toho se drží. Však poněvadžs
toho tak žádostiv, dobře;“ a napsav cedulku, „Speculare“ (to jest, Dívej se neb Zpytuj) dal mi a pustil mne.

1. Podle zadání níže doplň následující políčka.

částečně a) Do modrého rámečku doplň jméno postavy z textu.

VOŽ b) Vymysli, jaké jiné jméno, odpovídající popisu postavy v textu, by se k ní hodilo, a doplň ho do zeleného rámečku.
c) Ke každé postavě vymysli dvě slovesa popisující jejich jednání či chování a vepiš je do žlutých rámečků.

Našeptávač Zvědavec
poutník cestuje
Mámil zastírá
(vypravěč)
pobízí poznává

Chytrák Rozdělovač

Všezvěd vysvětluje Osud přiděluje

radí rozhoduje

2. Doplň následující dvě věty.

se jim přidělené povolání líbilo a chtěli ho vykonávat. .
Někteří běželi s radostí, protože  .............................................................................................
přidělené povolání vykonávat nechtěli.
Jiní šli se zármutkem, protože  ................................................................................................. .

3. Co znamená slovo „zpytovat“? V jaké souvislosti se toto slovo používá?

Hloubat, uvědomovat si, poznávat. Používá se ve spojení „zpytovat svědomí“: zkoumat a hodnotit sebe
......................................................................................................................................................................................
sama a své skutky.
......................................................................................................................................................................................

4. Co chtěl vypravěč udělat? Správnou odpověď zakroužkuj.

a)  Sám si napsat cedulku se zaměstnáním a předstírat, že si ji vytáhl.

b)  Ukrást cedulku šťastnému člověku.
c)  Nejdříve si cedulky prohlédnout a vybrat si, která by se mu líbila.
d)  Obelhat Osud a okrást ho o cedulku.

64
 Slova, jež lidé měli napsaná na cedulkách, roztřiď podle toho, zda by ti způsobila radost,
5.
nebo zármutek, či jestli by ti to bylo jedno.
VOŽ

radost zármutek ani jedno

6. V úryvku najdi výrazy odpovídající následujícím slovům.

schodiště šnek znamení návěští

7. Vlastními slovy popiš, co z textu vyplývá pro otázku výběru povolání. Vybíráme si povolání sami?

ANO – NE Podle textu nám povolání vybírá Osud.

.................................................................................................................................................

.............................................................................................................................................................................

Osud dal vypravěči na jeho přání cedulku s nápisem „Speculare“. Co by sis na cedulku nechal/a napsat
8.
ty? Proč?

VOŽ
......................................................................................................................................................................................

......................................................................................................................................................................................

Přečti si následující úryvek, popisující jednoho z vypravěčových průvodců, a na vynechaná místa doplň
9. vhodné výrazy ve správném tvaru.

procházet, uvést, stíhat, dohlédat, vyptávat, netrefit

procházím
„Jméno mé jest Všezvěd, příjmím Všudybud, kterýž všecken svět …………………………, do všech koutů nahlédám,
vyptávám
na každého člověka řeči a činy se …………………………; co zjevného jest, vše spatřuji, co tajného, vše slídím a
stíhám
…………………………, dohlédati
sumou summau beze mne nic se díti nemá, ke všemu ………………………… má jest povinnost.
uvedu
A ty půjdeš­‑li za mnou ………………………… netrefil
tě do mnohých tajných míst, kamž by ty sic nikdá ………………………… .“

10. Škrtni nepravdivá tvrzení o Janu Amosu Komenském.

Jeho vlastní jméno bylo Bohuslav Balbín. Mimo jiné napsal dílo „Brána jazyků otevřená“.

V Lešně shořela velká část jeho díla. Říká se mu „Učitel národů“.

Byl členem Jednoty bratrské. V 17. stol. působil jako rektor Karlovy Univerzity.

65
BAROKNÍ LITERATURA

JAN AMOS KOMENSKÝ: VELKÁ DIDAKTIKA

Trvajíce tedy při svém předpokladu o čtyrdílné škole určujeme školu obecnou takto: Účelem a cílem školy obecné
bude, aby se všecka mládež mezi šestým a dvanáctým (nebo třináctým) rokem věku naučila tomu, co potřebuje po
celý život. Totiž
a) hbitě čísti všecko v jazyce mateřském, tištěné i psané;
b) psáti nejdříve čitelně, pak rychle a konečně správně podle pravidel mluvnice jazyka mateřského; bude třeba
podávat jim ta pravidla co nejsrozumitelněji a podle nich zařizovat cvičení;
c) počítat písemně i počitadlem podle potřeby;
d) měřit správně jakýmkoli způsobem délky, šířky, vzdálenosti atd;
e) zpívat všecky obvyklé nápěvy, a schopnější žáci také počátky figurální hudby;
f) učit se nazpaměť většině žalmů a svatých písní, kterých se užívá v církvi každého místa, aby všichni, vyživeni
jsouce chválou Boží, uměli (jak praví apoštol) učit a napomínat sebe vespolek žalmy, zpěvy a duchovními písněmi,
zpívajíce s milostí v srdci svém Pánu;
g) ať znají dokonale mimo katechismus vypravování a hlavní výroky celého Písma svatého tak, aby je mohli říkat
zpaměti;
h) nauku o mravech, shrnutou v pravidla a objasněnou příklady podle chápavosti věku, ať znají, jí rozumějí a začínají
ji provádět skutkem;
i) ať zvědí o stavu hospodářském a občanském tolik, kolik by stačilo k porozumění toho, co vidí denně se díti doma
i v obci;
j) mají znáti hlavní rysy historie, jak byl svět stvořen, zkažen, obnoven a až dosud řízen božskou moudrostí;
k) z popisu světa ať se učí hlavním věcem, o klenbě nebeské, o kulatosti země visící uprostřed, o oceáně, jak vše
obtéká, jak moře a řeky se rozličně zatáčejí, o větších částech světa a hlavních královstvích evropských, zvláště však
ať poznávají města, hory, řeky a všeliké jiné pamětihodnosti své vlasti;
l) konečně ať poznají hlavní věci o řemeslech, všecko zcela obecně, buď jen za tím účelem, aby neukazovali hrubou
neznalost toho, co se děje v životě lidském, nebo také aby se později snáze ukázalo, k čemu každého pudí přirozená
náklonnost.

1. Vymysli tři věty, které by mohl pronést Jan Amos Komenský v úžasu nad dnešní školou.

VOŽ a)  ..................................................................................................................................................................................

b)  ..................................................................................................................................................................................

c)  ..................................................................................................................................................................................

2. Jedním slovem shrň každý níže uvedený bod z ukázky.

 d) měření  e) zpěv  g) náboženství

 h) etika  k) zeměpis  j) historie

3. Považuješ některé body v úryvku za zbytečné? Které a proč?

VOŽ
......................................................................................................................................................................................

......................................................................................................................................................................................

......................................................................................................................................................................................

4. Rozhodni o pravdivosti následujících tvrzení.

V úryvku je popis, jak ve své době fungovaly obecné školy. PRAVDA / LEŽ

Obecná škola měla být určena pro děti ve věku 6–12 let. PRAVDA / LEŽ

Ve škole se mají učit o historii od počátku světa. PRAVDA / LEŽ

66
KLASICISMUS

MOLIÈRE: LAKOMEC

VÝSTUP ČTVRTÝ
Harpagon, Eliška – jeho dcera, Kleant – jeho syn HARPAGON: Ale slyšeli jste to, slyšeli!
ELIŠKA: Odpusťte, ale opravdu jsme…
HARPAGON (sám): Pořád se mi tu plete, sloužidlo jedno
HARPAGON: Na nose vám to vidím: nějaké to slůvko jste
vyskákané! Nic se mi to nelíbí, že mi tu straší. To není
pochytili. Říkal jsem si zrovna, že se dnes člověk má co
maličkost mít v domě takové peníze. Není nad to, když
ohánět, aby sehnal nějaký ten krejcar a jaká by to byla
má člověk svoje uloženo, bezpečně a na slušný úrok,
trefa, takhle mít v domě třeba třicet tisíc.
a nenechá si než na to nejnutnější. Člověk má celý dům,
KLEANT: Nechtěli jsme vás vyrušovat.
a co se nastará, než v něm najde skrejš, aby byla aspoň
HARPAGON: Jsem rád, že mám příležitost, abych vám to
trochu spolehlivá. Těmhle kovaným truhlám totiž zásadně
vysvětlil. Ještě byste si mysleli bůhvíco, a že snad já mám
nevěřím a nikdy věřit nebudu. Podle mého je to zrovna
těch třicet tisíc.
špek na zloděje a to první, po čem jdou. Ale stejně nevím,
KLEANT: Nepleteme se do vašich věcí.
jestli jsem udělal dobře, že jsem těch třicet tisíc, co mi
HARPAGON: Kdyby pánbíček nebeský dal a já je měl, těch
včera vrátil jeden dlužník, zakopal na zahradě. Třicet tisíc
třicet tisíc! To bych si vejskal!
v domě, a ve zlatě k tomu, to už je sumička, která stojí za
(…)
hřích. (Za těchto slov se objeví Eliška a Kleant, kteří spolu
HARPAGON: … a nemusil si naříkat na špatné časy, jak
tiše rozmlouvají) Pro Boha živého, teď jsem to vyzvonil
jste to slyšeli.
sám! Tak se mi zdá, že jsem v rozčilení myslel nahlas. –
KLEANT: Vy si, tatínku, věru nemusíte naříkat. To je přece
Co je?
známá věc, že nejste zrovna chudák.
KLEANT: Nic tatínku.
HARPAGON: Cože? Já že nejsem chudák? To je lež,
HARPAGON: Už jste tu dlouho?
sprostá lež a pustý výmysl navrch. A každý, kdo o mě
ELIŠKA: Zrovna jsme přišli.
roztrušuje takovéhle věci, je podlec a lump.
HARPAGON: Slyšeli jste…
ELIŠKA: Nerozčilujte se!
KLEANT: Co, tatínku?
HARPAGON: To jsem to dopracoval! Vlastní děti mě zrazují
HARPAGON: Jen se nedělejte!
a táhnou za jeden provaz s mými nepřáteli.
ELIŠKA: Co?
(přeložil Erik Adolf Saudek)
HARPAGON: Co jsem si povídal.
KLEANT: Neslyšeli.

1. Charakterizuj Harpagona a vztah mezi ním a jeho dětmi.

Harpagon myslí jen na své peníze a nedůvěřuje ani svým dětem.
......................................................................................................................................................................................

......................................................................................................................................................................................

......................................................................................................................................................................................

2. Nahraď zvýrazněná slova z ukázky jinými, aby zůstal zachován význam.

sloužidlo sluha skrejš úkryt špek lákadlo

zakopal zahrabal trefa stěstí vejskal radoval se

naříkat bědovat chudák ubožák roztrušuje roznáší

3. Které české přísloví nejlépe vystihuje téma úryvku?

a) Kdo šetří, má za tři. b) Co tě nepálí, nehas.
c) Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění. d) Potrefená husa nejvíc kejhá.

4. Myslel si Harpagon, že je bohatý? Svou odpověď dolož citací z textu.

ANO – NE „(...) to už je sumička, která stojí za hřích.“

.................................................................................................................................................

67
SOUHRNNÝ TEST

Jaká století zahrnuje období renesance Které z následující tvrzení o „Bibli kralické“ je
1. 9.
a humanismu? nepravdivé?
a) 14.–17. století a) jejím autorem byl Jan Hus
b) 15.–17. století b) je psána tehdejší spisovnou češtinou
c) 15.–18. století c) jde o první ucelený překlad „Bible“ do češtiny

Co je základem heliocentrického názoru? Které z následujících vyjádření

2.
a) středem vesmíru je Země
b) středem vesmíru je Slunce
c) středem vesmíru je skupina planet
10.
o J. A. Komenském je nepravdivé?
a) je autorem vícejazyčného slovníku
b) část života žil v exilu, kde také zemřel
c) nikdy se neoženil, protože byl kazatelem

Co je předmětem Komenského „Labyrintu světa

3. Co je základní myšlenkou humanismu? 11.
a ráje srdce“?
a) opěvuje krásu lidského těla
a) kritika společnosti a jejího fungování
b) lidské osudy řídí Bůh
b) pedagogická práce o výchově
c) podstatné jsou lidské schopnosti a poznání
c) teologická práce o víře

Který objev se nejvíce zasloužil o rozmach Která postava nevystupuje v Komenského

4. 12.
písemnictví? „Labyrintu světa a ráji srdce“?
a) objevení Ameriky (1492) a) Všudybud
b) zjištění, že se planety točí kolem Slunce (1604) b) Mámení
c) vynález knihtisku (kolem roku 1445) c) Štěstí

Který z následujících výroků patří mezi

5. Kdo je autorem „Božské komedie“? 13.
pedagogické zásady J. A. Komenského?
a) Giovanni Boccacio
a) vzdělání má být dostupné všem
b) Dante Alighieri
b) učení je nutné zmechanizovat
c) Francesco Petrarka
c) učitel je tím nejdůležitějším prvkem

Jaké knihy jsou typické pro období humanismu

6. Co je to „Dekameron“? 14.
na našem území?
a) kniha obsahující sto příběhů
a) divadelní hry
b) sbírka sonetů
b) cestopisy a mluvnice
c) trilogie o duši a pravdě
c) pohádky a báje

Jak se jmenuje francouzský román, který Jakou část lidského chování Moliére kritizuje
7. 15. prostřednictvím hry „Lakomec“?
satiricky pohlíží na středověkou výchovu
a rodinu? a) vztah dětí k rodičům
a) „Zkrocení zlé ženy“ b) chamtivost
b) „Richard III.“ c) krádeže
c) „Gargantua a Pantagruel“

V jakých rolích se William Shakespeare Čím se vyznačuje „humanismus“?

8. 16.
proslavil? a) zaměření na dobročinnost, poukazuje na zásady
a) básník a dramatik mravnosti
b) básník a romanopisec b) zaměření na duši, nabádá k  pozitivnímu vztahu
c) historik a jazykovědec k Bohu a církvi
c) zaměření na člověka, zobrazuje pozemský život
i s jeho nedostatky

68