UilIVERZTTA J. E.

PURTYNE V INNE
Folulto prodovdcck

oBEcN GoMoRFoLoGlE
II

l.

loromr Damol

Suttrl pedogogicl mllodotrlrtrl

?mho

-3ANTRoPoGENN onouonrolooln

1.

vod

Antropogenn geonorfo1ogie je dl vda obecn geonorfo1ogie. Podle

L. Zapletala (L974/L975, s. ?78) antropo8enn geonorfologie studuje, charakterizuje e vygvtluje norfoJ-ogii i sloenantropogennho relifu,

konstatuje nebo vdecky vykld jeho genezi a studuje geomorfologick proceoy' jini antropogenn relif vznik, vyvj se zanik.
Strun nenetedy ci, e antropogenn geonorfologie studuje sloky georeiifir (genetclcy stejnorod pl-oc}ry a tvary) wtvoen innoet
lidsk spolenosti (tzv. antropo8enn tvary) a pochody, kter zpeobujjejich vznik a vvoj (zejnna antropogenn geomorfologick pochody) v prosto_
ru a age.
objekten gtudia antropogenn geonorfologie jgou tedy sti (aloky)
georeJ-ifu vytvoen pnn nebo pepnn psobenn lidsk spolenosti.
Pednten antropogenn geonorfologie jsou pak jednak vazby roezi prodnn
a antropogennni slokani georeli.fu a jednak vazby roezi jednotlivmi
antropogennui tvary; Podle M..Konenho (1980, d. 22) jsou pednten stu-

die antropogenn georrorfologie

- v unsoyslu vechr1y pnnebo nepnvlivy lidsk spolenoeti na
georeIif pevnin a dna ocenu (tzv. antropogenn morfogeneze),
v
- irhsrnyo1u gtudiun vzhledu, vzniku a gt entropogenneh tvan geore1ifu, 9tejn jako prostorovo-agov aspekt registrace, vyholnocen a
prognzy vech antr9pogennch trangfornac v zen(tzv. antropogenn
norfoskulptury

).

Napnost vtina entropogennch tvar geore1ifu dnes vznik technic(nap. zemnrni praceni). Antropo8enn tvary vznikaj nkdy nepraceni
kni
nyslnou, ale vtinou ilneE plnovitou innoet lidek apolenoeti. 1ovk
ee tak stv stle vce geomorfo}ogickn initelen, kter ovlivuje pr_
bh geonorfologickch pochod na vtin povrchu pevnin a rrytv antropogennni (technogennrri) geonorfologickni poehod3l avrzn tvery georelfu. Antropogenn io"'y georeJ-ifu jsou dnes vznamnou g}okou kultr:rn krrajirty' a to slokou velmi dynanickou. V gouagnn obdob vdeckotechnick
revoluce vliv lovka na georelif znan vzret a neomezuje se jen na ovlivovn norfoskr:$,ury, a1e zaeahuje dnes i do norfostrukturxr.
Antropogenn geonorfo1ogie pi evn vzkurnu pouv jak uretod obecn
geonorfologe' tak i svch vlastnch netod. Jsou to zejrnna norfografick,
norfonetrick, morfoynanick, kartografick, paleogeografick, statiotick'
archeologick a dal netody. Po1e P. F. tr[olodkina (1981l g. 506) m antro_
pogenn geonorfologie i svoj vlastn metodu, tj. antropogeonorfologickou
ana1zu, kter 8tuduje mechanisnus interakce prodnch a antropogennch
geonorfologickch poehod p fornovn a vvoji antropogennho geore]-ifu.
Antropogenn geonorfologie pinozen studuje vvrlj antropogennch tvar i v historickn aspektu. V souvislosti s trn je nolin hovoit o antropogenn etap v histor vvoje geonelifu. Toto oprvn?ln vyplv z naledujcch skutenoet:

-4pihldnut k antropogennm zmnm v georelifu nelze hodnotit dynaniku gouasnch geomorfologickctr poehod' fakta ukazuj, e dnes nernne prbh prodnchgeomorfologickch poctrod, ale antropogenn ovlivnnch (nap. odnosovclr na svazch, akrrmulanchv nivctr ek ap. )
b) bez gtudia interekce prodnch a antropogennch geomorfologickch pochod nelze pro8nozovat dal vJfuoj georelifu, tzn. nelze prognozovat ani
vvoj kulturn krajir1y,
c) antropogenn sloly georelifu rLeejt k jeho progresvnn slokn, intenteantropogennch pochod Ee stle zvyuje a poet antropogenneh
tvar v soueann georelifu gtle stoup,

a)

bez,

) vazby nezi prodnni a antropogennni geonorfo1ogickni pochocly a slokani georelifu v kulturn trajin 3e proto stvaj gtle sloitjni.
Antropogenn geono':fologie n proto stle vt praktick vznan pro
zenv5fuoje kulturn krsji\y a een vazeb prody a spolenogti v prog_
toru a aee. Tn antropogenn geonorfoIogie piepv k een probln
ochrely prody e ivotnho proated (nap. znenenintenzity urychlenlro odnosu pt]dy na polctr, omezen geeuv pdy, zabrnn vzniku antropo_
lennch zentegen ap.). Souasn je antropogenn geonorfoIogie progreov_
nB PrYkeE i v rnci 6ou8tew geomorfologie jako vdy. Je to zdvodnno tn,
e vzhleden ke gvnu objektu a pedntu 9e entropogenn geomorfo1ogie nae}f,z ne stylu prodnch, epoleengkch a technickch vd. Vznik antropogennch tvar je zvial na apoleerrskch pochodech (nap. plnovn) a
c1ech epolenoati. Souasn antropogenn tvary vznikaj pevn technicknl pochody a geonorfologov proto ei nue osvojit i jist zna].ogti z technicLch vl. Je vcobecn uznvno, e prv vdy na atyku jednotlivch
vdnch'oborvykazuj nejvt dynamiku ve svn vvoji. Totplat pro
a.ntropogenn geonorfologii' kter se v povlenn obdob intenzvn toztj
a poet publiLac z tohoto oboru obecn geonorfologie neustle atoup.

-r2. Antropogenn geomorfoJ.ogick

pochody.

a jini rrytvoen tvary

Po mnoho stovek roilion let byl georelif notelovn pouze prodnni

geonorfologickmi pochody, kter ponoc negativn zptn vazby vyrovnvaly
znr1y vyvolan pobyby zensk kry, kolsnn podneb a vvoje bioty. Dynanick rovnovha tohoto prodnho georelifu rne bt kvantitatvn vyjdena holnotani tzv. geologickho (nornlnho) oclnosu.

Ped zhruba 3r5 rniliorry let ee vak na Zeni vyvinul lovk jako nov
initel ovlivujc vvoj geone1ifu. Pr1soben lovka na georeJ-if ge
dlouho neliilo od peoben prodnch initel nap. zvat. Od neolitu,
tj. potku zeudlotv, vak zaa1a lidek spo1enost ovlivovat prbh
prodnch geonorfologickch pochod novn - antropogennn - zpsoben. V
souasnm- ji znnnm - obdob vdeekotechnick revoluce je pak lidsk

epolenost vznann;in a nnohly rozhodujcn geonorfologickn inite1en na

85 povrchu pevnin. Kvatitativn nebt nar.uen rovnov1y prodnho
georelifu innost lidsk spo]-enosli vyjQeno hodnotam tzv. urychlenho odnosu.
V souasn dob se v].iv 1idsk spolenosti na georelif projevuje h].av_
n teni zkladnni zpsoby, a to
a) pum nebo nepum ovlivovnn prodneh geononfologickch pochodr1,
a to jak jejich zrychlovnn, tak i zponalovnm,
b) neplnovanrn (neznrnn) lytvenn povrchovch tvar, kde veclle 1ovka zpravidla apolupsob i proda (nap. poklesn povrchu poddolovanch obJ.ast. )
'
c) p]-novityn (znrnn) vytv'ents novch antropogennch tvar antropogennni (technogennni) geonorfo1ogickrni pochody, tj. antropogenn degradac' planac, akuqulac e rekultivac.
H1avn zpsoby psobenlovka na georelif jeou uveder1y v tabulce l.

-o-

3. ovlivovn prodnch pochod vfiven psobenIidsk spo1enoati

r. v. Kotlov (1970' s. 40) d1 georoorfoIogick pochody na
a) prodngeomorfologick pochody a jevy, kter nebyly ovlivnny innogt
1ovka,

b) antropogenn - prodn geomorfologick pochody a jevy' k nirn nIeej

prodnpochody a jew, kter jsou kvalitativn a kvantitativn zrnnr1y
innoet lovka (st endogennch pochod, exogennni pochody jako jsou
svahov, fluviln, kryogenn, krasov, rnarinn a lakustrinn' eolick
poahody

c) antropogenn (technogenn) geonorfologiek pochody a jevYr jejich vznik

a existence je zce1a vyvolna lidgkou innost.
Ve skutenoeti vak na pevninch je naprost vtina exogennch geomorfoJ'ogickch pochod vce i un ovlivnna innost lovka' kter - jak
ji bylo uvedeno - dooahuje v obdob vdeckotechnick revoluce globlnho
rntka a pesn odlien prvn a druh skupirry exogennch geonorfotogickch pochod se gtv et1e obtnj.V souaannobdob Iovk alokonce
zankva1itativn s kvantitativn ov}ivovat i st enilogennch pr:odnch geonorfologickch pochod.
Znrn peoben nasocislistick spolenosti na georeIif a prod_
n geomorfologick pochody snuje ke z1epqvn ivotnho proste naicb
oban.

3.1 Ovlivnn prolnchendogennch pochod

Pi gtudiu antropogennho ovlivnn endogennch geonorfolosi"t"n pochod je teba odliit pochody zasahujcnekoneolidoven pokryvn tvarg
od pochod, kter zasahuj konsolidoven hornirry zemsk kry. V tto sti
skript ee budu zabvat pouze poctrody, kter zasahuj konaoIidovan horniry
zenak kry.

V tto souvislosti neneroz}iit zejnna dva zklaln typy ovlivovn endogennch pochod, a to
a) perozd].en gtgtickch tlak na povrchu georelifu,
b) perozd].en dynanickch tlak v zensk ke.
K antropogennrou perozdlen atatckch tlak na zenskn povrchu doc}tz zejnna pi vstavb velkch vodnch ndra rozshlch rostskclr
aglonerac. Nejvce dajo antropogennn ov1ivnn endogenneh pocholby1o zskno pi nench a pozorovnch na velkch vodnclr ndrch (pehradnch ndrch).V dsledku zatenpovrchu ternu vodnrri hnotarni docb'z k antropogennn polvbn zengk kry (k prohbn povrchu, porybu ker
podl z1on aP. ), kter jaou roety doprovzer1y antropogennroi zentesenrni
(B. Gtz, L96g). v SSR by1o sledovno prohnut zenek kry v ob1asti vodn
nlre orlk. Poyby zde byly zaznanenny nejen opakovann nivelanB rnenn v okol ndre, ale i sledovnn gtability podolskho uostu, jeho kon_
etrukce vykazovala ot1 znrry (L. Loyda' 1980' s. 297).
Nejznroj je pklad vodn ndre Mead, kter byla vytvoena vstavbou pehrady Boulder (Hoover) Dam na ece Colorgdo v USA. S vstavbou pe_

v roce 1930 e v roce 1935 vznikJ.a pehradn ndr o bbbrady bylo zapoato
:jenu 3?r5 knJ e hloubce vody a }5O m.' }Inotnost nadren vody incca
3175 . 1o1o tun. Pehrat]p ndr ae rozkld na prkanbrickch bidtlicctr,
ulorulch, paleozoickch eedmentech a paleozoickch a tetihornc.h vyvelinch. .Igou to ted3r konsolidovan hornir1y zensk kry' kter jaou poruer1y
zloay. Geologickmi uetodami vak nebyly ne tchto zlonech v pliocnu a v
kvartru prokzr\y pobyby (D. s. Oarler, 1945).
V roce 1935 byla na potku zaplovn pehradn ndreprovelena v
nkolika linich nap nilr peen nivelan nen. Napoutnrdre
bylo ekoneno v roce 1939. Po naputnby1a v leteeh 1940-1941 nivelen
nen opakovna. Men prokzala' e pd statickln zattenlm voou v pehran ndri ilo1o k prohnut zengk kry a o Or78 n. Souasn zaalo docbzet k otesD zengk Lry. Pnvn otes byl zaznamenn v z 1937 pi
hIoubce vody v nttri mer. 1oo n. Y letEch 1937-1944 ttolo agi k 600o otesD. Vtlna ohniek zemteaen leela. v hIoubkch do 6-8 kn a M (ne8nitudo) = do 3r5. Pouze u tech oteg bylo naneno M = 41L-5. Epicentra zenteeen neleela v oblaeti nejvtho prohnut zenBk ktJr' ale v blzkogti
z1on.

Pozorovnfuv letectr 1939-19'1 a nenfina seianogrefrr urngtnu na

peb':edn hrzi \ylo zjitno' e exiotuje zk vazba nezi nnoetvnotes zensl kr17 a geznnn kolgnn hledirv vody v pelrradn rrdri. Nejvtpoet otea pipadal na nsce erven a ervenec, |tty byla nejvy
rove vod3r v ndri. Ne;ben eeignick aktivita byla v beznu pi nininlnctr stavcch vo{y. Tato periodinoat v;rnizel'a po postaven{ talctrpehrad ne cee Colorado, ei to petrra Elenirrg Gorge a Glen Canyon (Porell J,ake). lYto ndre upravily ptok vody o rrdre ![eait. Poet zenteaen
ron kleel na po1ovinu (R. B. Tizttel, Lg72. e. 5?).
Z uvedlenho vyplv' e vgtavba ndre a naplnn pehradnho jezera
u!Ie qrvolaIo aentessn, kter neneoznait jako antropogenn (un1)
zentegen.

i1r

Z Agie bv uvdn pkl4petrradJ Mangla v Pakigtnu. tle to aypan

hrz vycok 11' D' kter natlruje rrdr o objenu 7r2 kD3. Pebnadn tlego
je zaloeno na jlovcch a jlech. Usazenir1y jsou rozbity zIolny. V zen
brla zenteaen ji pe<l gtavbou pehrady. Stevba pehradln hrze zapoa1a v lednu L962 a gLonila v roce 1968. Se zaplovnn ndr'e zapoall
v rtnoru L96?. ne. zaplovn rrdrg vzroatla aeienick aktivita a zvil
cc poet oteg zenak kry. oteoy doaahova\r Eex. M = 316.
s1lnji ae projevi\y otesy zemsk kry v gousedn Indii pi naplovn pehrenho Jezere za peh'atou Koyna, kte ttolo k antropogerrnmu zentcccn c geonorfologickni daledly. Piton zentegen zde nebylo vbec
oclvno a oblart sla povaovna pvodn za ageismickou. eka Koyna je
t GalBa do vulkanick Deknek tebule, kter je tvoena trappy 2ooo m.
Y roclnrr nebo ve atednu niocnu byly trappy rozlnrry v dsledku ventiHrag! i lrorizontlnch tlak na kry. Vertikln pot'yby na zlonech do.abl' nonot 6tovenetr. Pehrada Koyna Lepoblzpadnbo zlouovbo
ea.ir tabule, na nn z1onov svah alosahuje vky 18oo-21oo n. .Iak jsen
jll rrvel, bylo pvotln etavebn ngto povaovno za seigmic}ryr neaktivn.

-8:

Teprve po antropogenn vyvolann zeruteserr bylo stualien historickch Bateril zjitno, e v ninulosti dolo i na Deknsk vulkanick tabuli k zenteeenm.
Stavba pehrady byla zahjena v roce 1954 a ukonena v roce L962. ehradn ze ;e gravitan z betonu a n vku 1o3 ro. Objen vody v pehradn
ndri je 2178 tn3. K prvnn otesn do]-o ji pi napoutn v roce Lg62)
kly hlatina vody v pehradn ndri doshlg vky 72 m a objen or85 }cn3.
Epicentra ae rozkl.dala jednak pno pod pehra1n zdt a jednak pod pohradni ndr o" ,r*'t"nosti 40 km od pehradn zdi. Prvn otegy nly intenzitu pod 4 stupn MCS v roce 1963 doshly intenzitu 5-6 gtuP Mcs
(R. R. Tizdel t ]1972, s. 5Ii V. D. Lontadzq, Lg'.'7, B. 444).
Dne 4. 6. 196, dolo k silnnu otesu v dob' kdy trloubka vody u pehradn zdi doshIa 1O0 n a objen vody v ndri 2ro kn3. Da1dva siln
otesy ngledovaly za sebou v roce 1967. Pi druhm otesu v noci z Lo.9.
na 11.9.1967 nlo zeroteaen M = 614..v t dob byla pehnadn ndr ji
zcela zaplnna. Intenzita zentesen pekroila hodnoty, e nini byLo potno v projektu. V hrzi agi 3'6 n pod korunou se objevi horizontln
trhliny a nnostvvody odvdn z pehradn zdi dreneni se zvti].o z
225 na 45o 1 . g-1. Podvodn televiz byly zjitrry trtrlrry i na nvodn
stn pehradn zdi. Zentesen zcela zniilo nsto Koynanegar rozloen
1'5 kn o<l pehradn zdi. By1o 117 nrtvch. Ukaa1o se, e se intenzita otes zvyovala prv v dob' kdy nastaly nonzunov det.Neby]oto nhoiou, protoe po rnonzunovch detchqe ndr rychleji zaplovala (Zd. Kuka1, 1982, s. 97). Epicentrun Ieelo 3-5 kn jin od pehradn zdi a zemtesen zachvtilo psno o polonru asi 7oo klo. osa psna byIe protana
ve gmru osy pehradn ndre. V dsledku zentesen vznikla na povrchu
ternu v oblagti epieentra ada trhlin a z]"om o dlce 10-60 n a ce od
nkolika cn lo 0,4 n. VertikIn pobyby podle tchto dislokac doshly a
0r1 m. opakovanni nivelanni rnenroi v letech 1968 a L969 a jejicr grovnnn s nive].anni nenni provedenni aei ped 1oo lety bylo zjitno
probnut ternu v nstech pehradn ndre losahujcmax. a or42 m.
Vedle znnnho zentesen lo1ov neLedujcch letech jet k ad dalchglabch otes. 0d z 1964 do L2.9. 196? bylo'v pemu pehradn
ndre zjitno 154 oteg 8 M = 2 a 3. ohniska zentegen leela v
hloubce .3-' kn. Dne 13. 9. L967 bylo zentesen ' M = 5'5. Nejvt poet otes a si1n zemteeen 13.9 a 10. L2. Lg67 byla v obdob, kdy ee
v pehrad udrovala po del dobu hlana na vysok rovni. Pot v dal-

chletech hladina leela nea Eeisnick aktivite se eni]-a. Znovu ge'

aktivita zvi1a v roce 1973' ky bylo znovu dosaeno naxinln rovn vody v ndri. V tomto obdob by1a ada otes 8IIl9Xo M = 5r1 (I. G. Kissin,
1982' e. 8o). Na pronikn vody z pehradn ndre do blubch vrstev deknskch trapp ukazuje ekutenost, e hork Preneny v oko1 pehrady jsou
ve.spojen e vodou v ndri. Nap. bork premen Tural, kter je vzdIen
25 kn od ndre nI zprvu atlou vydatnoat 1'3 1 . !-l. Po naplnn nlre ee vak vydatnogt pranene Y roce L962 zvila nl Io'' 1 . s-1. Podobn
zvgen ylatnoeti'by1o zjitno i u lalchp.raurn (L. Loyda, l98o, s.
300).

v SssR do1o ke zvenpotu otee zengk kry pi nap1ovn pe-

- 9hradnho jezer za penrdou Nurek na'ece Vach. Pehreda nIet' k nejrrynna naplanet a jej vka je 3oo n. Objem'pehradn ndre.'je 1Or5 knJ
V zenstavby dolo v. roce 1956 k zemesen s M = 5r3. V roce 1967' ktly
pi napoutn rrdre vola doshla hloubky 40 n dolo ke zvenpotu otes zenek kry. V noru L97?, kdy hloubka vody u hrze doshla ;ii roo n,
bylo zjitno vrazn zvennstnchotes zeulsk kry z dc}savadnch 3-4
za 1o dn na 30 a 40 (v. E. Lon'tadze, L977, s. 449). V posled'nn kvartlu
1972 bylo zaregistrovno ]-33 otes. Piton byIo pozorovno znenen prnrn trloubky ohnisek zemtesenl. v gr% otes 1ee1o ohni'sko v hloubce
nen le 5 krn. $r1o zjitno', e v roce L972 se ve Vachskm okresu Eeisnick aktivita zvlapedevn v nejhlubsti ndre u pehradnh
tIeee. srlo rovn zjitno, e veJ-k nnostvs1abch otes v oblasti
ndre nejsou cozvuk3l t silnch zentesen, ke ktern do:Lo pobtrpe_
hrady v listopadu 1972.
V prosinci 1972 a v lednu 1973 se seignicita postupn sniovala a
znovu ee zvila v noru a beznu 1973 po rychIn snenhladirry vody v
ndri. .Ie zajnav,e k otesn dochzelo pouze pi rychIro Enenh1alir5r. Stejn seignick jevy ae opakovaIy pi rych1n gnenhladirry v
'rpnu 1974 a v b'eznu L975. Kdy hladina p$nule klese}a o 20 n (nap.
v nonu-dubnu 1974 nebo v letnu-beznu 1976) poet oteg zengk kry se
nezvyoval. K novnu zvenpotu otea ilolo v lt L976, kdy se }oubka
vody nhle zvlao 8o n. ohniska zemtesen lee1a pod vodn rrdr
(I. G. Kiesin, L982, s. 8?).
Zajnavjsou i daje z irte;erpehrady na ece Sulak v Dageatansk AssR. Pehradn- nrz n vku 231 n a pehradn ndr objen 2'8 kB3.
S naplovnm ndre bylo zapoato v grpnu L974 a napoutn bylo zakoneno v roce 1976. Ped naplnnm peh::adn ndre by1y v okol pebrady
elab oteay zengk kry v potu agi 7 otee za msc. .Ii v prbhu nap1ovn pehradn nttre dolo ke zvenpotu otes, zejnna na konci
roku 1974' kily bloubka vody v ndri doghIa 125 n. V lednu 1975 bylo zaregitnovno 97 otee. V nsleclujcch nscch poet otee se snil.
Znovu vak vzrostl v envnu I97r, kdy do1o k dal-nunapl-nn nilre. Poet eilnjchotea in1 v roce 19?4 celken }2o, v roce Lgilr- 3591 v
roce 1976 - L56, v roce L977 - 8? a v roce 1978 celkem "l2. T.ngmen to, e
po dokonennaplovn rrdre v roce 1976 se poet otes zensk kry
znovu anl.V oblasti irre;atpehrad5l do].o bhen napoutn ke dvna ei1nn zemteaenm. Prvn zentesen byl'o 23. L2. 19?4 a rnlo M = 5.
Epicentrum zentesen LeeLo
kn od pehradn hrze, ohnigko bylo v
giln
bloubce 5 kE. Druh
'-?
zentesen
bylo 9. Ielna L975 a n]'o velikost
u = 5r2. Epicentrrrn zentegen Ieelo 18 kn od pehratln hrze. Nkte
autoi vak pocrrybuj o pnvazb rnezi naplovnn nlre a obna silrr.nl zenteeenni, protoe i dve bvala v Dagestnu zentegen (1. G.
Kiesin, 1982' 6. 8?). ada jinch vak uveden zenteeen povauje za unle q7volar antropogenn zemtesen.
Antropogenn zentesen jeou znma rovn z ecka. Ped roken 1929
byla v prbstoru Athn pozonovna jen slab zemteEen. Silnjzentegen ge zaala objevovat a'po roce 1929, kdy byla naputna pehnadn rrd::

-Lot[anethonog na ece Marathn asi 25 b gv. od Athn. K pnvnn otegr]n <t1o

pi hloubce vody v ndri 44 rn (N. . Niko1ajev, Lt|J, e. 7). Ko1sn vodly
v ndri vyvolalo v ].etech L929-L963 celken 10 antnopogennch zenteeen
g M = 6 a vce. K vtin tchto zemtesen dolo v dob weokch rovn
hladirv vody v n<lri. Epicentra zentesent LeeLa blzko pehradnch nlr(V. D. Lomtadaet 1977 s. 444).

'

Pehrada Krenast by1a vystavna na ece Akheloe

'' ecku. tle to sypan pehracta vysok ].63 n. Pehradn ndr rn objen 4175 kn3. Zkladovou
pdu tvo tetihorn flyov hornir1y. Agi 11 kn od pehrady ]-etektonick ot6lk fLyovch hornin s jurskni vpenci. Poblstavebnho ngta
vyatupuj ternIn praneny. zen je eeisnickv aktivn. Epicentra zeutegen v ]'eteeh L95L a 1965 se nachze].a vdy n!e po toku eky aai 40 kn
od gtavebnho msta. Pehradn ndr ge zaala zaplovat od 21. 7. Lg6,

velni rychl.fu tenpen.

Ji v arpnu 1965 by]-y zaregisirovrry. eLab podzenn otesy. Poet
otes se zvil v prosinci 1965 a zejnna v Ielnu 1966 (I. G. Kiasin,
L982) s. 83). Dne 5, 2. 1965 pak lo1ok zeutegen e ld = 6'3. Epicentrun

zentegen lee1o u aevernho behu pehradn ndre' ohnisko hylo v

hloubce 2o kn. I[oubka vody t_ho ne u pehradn hrze byla 12o n. Zemtegen vyvolalo seauYJr ne avazch dolelry Akre1oa vznikly geigmotektonick tnhlirry ve flyovch horninch. $r1o znieno "?5o-28o lon'po&ozeno 21 5oo staveb. V prbhu roku ].966 ilolo k daln26o0 oteg'ln v
b}zkoati'pehradn ndre nebo v okoInch honch gz. od ndre. Mezi'nni
byly dal4 otesy s l vtn (8. bezna, 3. dubna, 4. kvtna' 11.' er' V. D. Lontalze, L977, s. 443). V dalch
vgnce; B. R. Tizdelt 1972, s. 51;
leteeh se geismick aktivita zvtovala' kdy ee zvyovaIa Lladina voly
v ndri (I. G. Kissin, L98?, e. 83). ohnieka zentegen lee1a v }oubkch do 20 kB. I u tto pehrady ae projeviIa spojitoet mezi vodou v ndri a okolnrni tern1nni prameqy (L. Loyda, 1980' g. 303).

Z Francie je nonuvat pklatl pehrad Monteynard a Grarrdva1.Pehradg Monteynard ha ece Drac jin od Grenoble ve Francii je klenbov o vce L55 n. Pehradn ndr ur objen or275 km'. ,Je postavena na ju:nekch
slinitch vpencch. Stevba zaaIa v roee 1951 a byla dokonena v roce
L96. Zaplovn ndre zaalo v kvtnu L962 a by1o ekoneno v dubnu 1963.
Do zatku naplovn ndre nebyly v prostoru stavby zaznamenrty eeisnick jevy a vyjnxou jednoho otee v kvtnu 1962 aai 12 k!0 od pelrrady.
Seienick aktivita zaa1a nrotit itn po naplnn ndre. Dne 25. dubne
1963 po dvou nevelkch oteEech doro k otesu t = 4r9. otee zpsobit
kody v okolnctt sdlech. Pot byly zaregiatrovny datotesy, a to v toce 1964 pak 9 otee, v roce 1965 pouze l otes, v roce 1966 vek 23 ote9r Y roce 1967 celken 16 otes. Nejsilnj z nich dne 24. erpna 1966
nl M = 413. otesy byly soustedrry bezprostedn kolen pehradn zdi
( R.R. Tizdel , L972' atr. 52) a k obrna sihn otesn dolo pi naxinlnn naplnn ndre.
Ron pi nairoutn pehrady GrandVal na ece Truyre v Massif Cenzaznamenna entropogenn zentesen. Pehrada je klenbov a waok 88 m. Perradn ndr n objen o'28 kn'vocly. Je zeloena na krysta-

tral byla

-11 lckch bidlicch. ltavba zaala v roce 1948 a by1a zakonena v roce 196o'
Pi naplovn nlre dolo k otegr]n neteIk ntenzi_ty. K prvnn otegr]n
dolo pi hloubce vody v ndri 78 n (N. I. Niko1ajev' 19731 . 7).
V literatue je agto uvdn pklatl pehray Vaiont' na kter do1o
vliven aesuvu k veIk kataetnof g obtni na l'iekch ivotech (grov. Zd.
Kukal, 1982; Q. Znuba - V. Mencl' 1969).
Pehrada Vaiont v ltlii na atejnojnerur ece je klenbov a rn vku
265r, n. Nilr nla pvodn objen 0117 kn3. Pehrada byla poatavena na jrrckch vpencch a dolonitech. Jej bze let 462 n Ro llo a koruna '|2rr5 8
oo !t. Stavbe byla zakonena v roce 196o. Se zaplor nn nrE by1o zapoato ji bhen stavby a koncen roku 196o hloubka voc[r v ndri doela 13o D.
Ceo1ogic}y je zennlre eIoeno z dvou odlinch 8t oddlench z1oubn. Vetrodn poklesl st je tvoena flyen a tvrtohornni jezernni ugazeninani. Zpadn zdvien et je tvoene Bagvnnijurekni vpenci pokrytni tvntotrornni pokryvnni tvary
Zeal rovn ody v ndri do nadnogk v}v 65o n vyvolalo v roeo
196o celou erii podzennch otea, kter byly zaregiotrovr1y eeismografem
na hrai. S poklesen hJ.adiny na potku roku 1961 otesy usta\t.. V roce
1962 poEraovalo naplovn ndre, kter po dosaenr tt"v 645 a Do IDo
pot 70o D rro Bo bylo doprovaeno ce1ou adou znan eilnch oteg. V roce
1963 v gouvigloati e pokIeo.ern h1atlirry oteay znou uetaly a obnovily ee pi
novn zdvihu hladirry na ttu 7].0 n l. !!o Pi rovni hlatlirry ?1o n to lllo
(tj. 12'5 n pod Dax. nonou hladnou) tlo].o na pehradnn jezee k uvEden
kataetrof (Brov. nap. z. Kuta1, 1982).
z Afriky je v literatue uvdn ppad pehrady Kariba na ece Zanbezi
u hranic uez Zanbi a Zinbabre.
Pehrada je klenbov a vysok L25 n. Pehradn rlrn objen 160'4 d.
Zkladovou plu tvo prekanbrick rry. V oblagti petrradn ndre
ge dle vyakytuj jursk a kdovueazenir5r a vyveIiny, kter wpruj
rift v prekanbrickch kryatalickch bdIicch. (szegl bylo pokldno za
seisnie$l kldn.Vatavba pehrady zaala v roce L954 a ekonila v roce
Lg62. S neplovnn ndre byLo zapoato_ prosinci 1958 a skoneno v srpnu
1963. Ilnotnogt vody v ndri je 116 . lo11tun.

rrapIvn ndre bylo od kvtna 1959 loprovzeno podzenrrni oteay. Za

3 ro$r bylo zanegigtrovno 2ooO oteg e epicentqy v riftu. Poet oteg ae
zvil od bezne Lg62, kity vka vody v ndri oe}a 11o n. K nejvtou
potu oteg pak doLo v dob od ervne do z 1963. Kulninace bylo ilosaeno 3' dn po plnnzapLnn ndne. od 14. 6rpne do 8. J.ietopadu byla zaregistrovar ada otes, z nich otesy 23. a 21. z! 1963 nry M = 6 a 6rL.
Pot ngledovalo nkolik eet nenctr oteg a aituace ee rrklitnila, i kdy
otcey pokraova\t v zvis].osti na novni vody v pehrada ndri. Znovrr
dolo'ke zvenseisnick aktivity na podzin 1971 (I. G. Kieain, 1982' e. 81).
Pevldajc poet epicenter se nacbzel v obIagti pehradn ndte. Ve uvclen hDotnoot vody ytrtvolala'prohnut zenak Lry o L2-2o cm. Ze tevn
pinu entropogonnch zentegen v tto oblasti je povaovno zven
tlaku podzennch voil. V oblaati pehrady ae vya}ytuj z1ony vedouc podzenrr
vodu, co vedlo ke zventlaku v trloubce v souviElogti g naplovnD vodl-

-L2 n ndre. Zventlaku podzenn vody vyvoIalo znr5l v napjatu stavu skalnho nasvu ' a vedlo k antropogennmu zentegen.
U pehrady Hendrik Verwoerd na ece Oranje v JinAfrice zaa]-a aeis-

nick innoet a po 6 ngcch od potLu napoutn a pokraovala a do

doby, kdy by].a dosaena stl vka hladir1y vody v ndri. Pehredn tleso
n vku 66 n (L. Loyda, 1980' g. 3o3).
V Auetrlii byly zjitrry otesy u pehrady Telbingo' jejt pehnadn
tleeo n vku J62 m. V obdob 13 Let pet stavbou dolo v zenpouze k
jednonu oteau zemgk kry. Napoutnpehradn ndre zapoaIo 1. kvtna
I9?1 a ji 19. kvtna 19?1 zaaly se objevovat prvn oteoy zemsk kqy.
Do ervence 19?1 jich by1o 39. Pozdji o!esy uetaly, protoe hladina vody
v rdrige uatliIa (L. Loycla, 1980' e. 3o3).
otesy by\y pozor:ovny rovn pi napoutn ndru pehrad:
- Mauvoiain ve vcar6ku. Jedn ge o klenbovou pehradu poatavnou ng kq'stalickctr bidllicch a vysokou 237 g. Nlr n objen o'}8 kn';

Contra ve vcareku.Jetrr ee o klenbovou pebradu vJrsokou 23o rn. Ndr

n objen oro9 lB3;
-Varra8ambe v Auetrlii. .Iedn ae o gravitan pehraclu vyaokou 13? n a ntlro ob jenu 2 ro3;
_ 0roviL1e na ece Feather (Ka1ifornie, USA)...Iedn ge o aypanou hrz weokou 326 n a ndn o obeahu 4r3 km3. .Ie zaloena na aofibolitech s polohani'r].a g ilani kenene a kalcitu. Je to zeug intenzitou zenteaen 7-8 tCS. Stevba zapoala v r:. 1962 a akonila v'roce 1969. Po raplnn
rdreae podatatn aktivizovale aeignick inrroat a oteey o1y velikoat'
M = 115.

- v narlidov republice (I. G. Klsein, 1982) u pehradJr ltainfengLlaru;

- u ntrIanic v Kanad;
- u ndrCanellee s pehradnl iwzt rryeokou 15o n a Canerillaa s peb:rad=

,nn tlegen vyeokm 49 n vE panlcku (o. Horak, L976, g. 185)i

- u ndre ored Fodda o pehraln h:lz vyaokou 89 u v AJ-raku;
- u ndrg Kulobe s pehradn hrz vysokou 18o n a Kamafuga v .Iaporrsku;
- u rdre Berrmore a pehradn hrz vyaokou 96 n na Novn Zlarrdu;
- u ndr Eucumbene a pehradnl rulzt vyeokou 116 n a Blolering s pehradnn tleeen rrysokn 113 n v Austrlii.
E:rigtenci elabch otea a jejich agovou korelaci Ize eanozejn
zJietit jen u adr{' v jejich blzkoati jeou natalovr1y seianografy, a to
ncn zdaleka vude (L. Loyda, 198ol a. 3o3).
Uvealen pklady rrkazuj, e pro vznik antropogennch zenteeen vyvlar1ch vatavbou a naplnnn pehnadn{eh nitrjeou zejn nutn nkter
pedlpoklaily. Pouze or3 % ze zh:tuba 11 00o pehra s pehratlnn tlesen qln ne 10 vyvolalo antropogenn zenteeEn. Avak u pehrad a pehradn
l:rrz vyne 90 n ji to. bylo !o% a u pehrad a pehradn ndr hlub
ne ].4o tnto poet'inil 21% (R.K. Mark .- E. D. Stuart - Alexanden' 1977).
Zejn ganotn perozdlenl zattenna povrchu ternu nevgt k antropo_
gennn potybn zeuek krlr (prohnutn, po}r.yb0n ker), ale nemue nutn Vvg;

_13lat zeratesen. Svdo tom skutenost, e nap. po naplnn Vi1ejsk

pehradn ndre v Blorugk SSR v roce'1973 doIo k pokJ.esn zensk k47
s rychloett a 7 nm. rok-l, a1e nedolo k antropogennm zentesenn. Poclobn daje uvd E. K. Indrikson (1973) z oblasti pljavinak pehradn ndre na eee Daugav. Bovn z oblast velkch pehradnclr ndr u Bratska
a Krasnojargka v SSSR nejsou znma antropogenn zentesen (A. A. Nikonov,
L976). Pro vznik antropogennch zentesen v].ivem perozdlen zated
na povrchu ternu jsou nutn tyto pedpok}ady:
a) napt v zemsk ke a ptonnost zlom,
b) vslqyt rozpukarr;cr hornin g nonoetinfiltrace vody do hloubky'
c) vskyt heterogennch hornin na dn ndre, kter usnaduj pot\yb vody do
hloubky zensk kry pod tlakem.

Potek seisnickch jev ve vech ve uvdnch ppadech zeteln

eouvlse]. s naplovnn pehradn ndre. Nebyla pozorovna vazba na stavbu
samotn pehradn hrze. S postupnn zvyovnn hloubky vod;r v ndri rogt1
poet otes, velikost a intenzita zemtesen. K prvnn otesn do1o nap.
u ndre ![arathono6 v ecku pi hlobce vody 44 ur, u ndre Grandval ve
tr'rancii pi hJ-oubce 78-m' oued Fod<la rr Alrupi h}oubce 80 m, atd. (N. I.
Niko1ajev' 1973' g. 7). Seisnick aktivita se vak zejnna projevila, kdy
hloubka vody v pehr'adnn jezee byla vt ne 1Oo m. Vyjnku tvoila pehratle Vaiont. Po dogaennax. hladirry v ndri otesy pokraovaly'a'to
nkdy i po J.ouhou dobu - nap. ndr Mead. Jejich velikost vak postupn
kleeela. K oivenote dochzelo pi kolsn hladiny vody v ndri.

Seienick aktivite nen vdy v pm vazb na hmotnost vody v ndri.

Vstavba nkterch nlrnenla pn vliv na zerntesen (nap. G1en Cavon na Coloradu v IJSA, Grande Dixence na ece Rhne ve vcareku, Daniel
Johngon v Kanad a dal). Pravdpodobnost vyvoln antropogennlro zenteeen vak vzrst g velikoet ndle a objenen vody v n (I. G. Kissin,
L982, s. 95).
Seianick ektivita zejn rovn prno nesouvis g hloubkou vody v
pehradn ndri, tebae hIoubka n jiat v1iv na stupe seisnick aktivity (R. R. Tizdelr1 , s. 53). Vtina antropogennch zenteeen je spojena s pehradnni nlrerni hlubnine 1oo m. Sesnick aktivita prokazuje
pnou Eouvsloet na geologick Etruktue; zejnne na ptonnoeti zlom.
!{agnitudo antropogennch zentesen nikdy nepevi1o M = 6r5. .]ednaIo se
tedy o zemtegen rual a gteln velkoeti. Nejaetji k otesm o M = 6'
a vce doehzelo po srii sIabch otes. Frekvence otes vzrst v prbru delho obdob. ln 5e zentektonicky stabilnj, tn je toto obdob asov del. ohniska antropogennch zentesen vtinou J..eEt v
hloubce do 5 kn. Byly vak pozorovr1y ppady, e se postupn ohniska pene1a do vtch hloubek, nap. u pehrady Koyna byla nejttve ohniska v
hloubce o-I0 kur a pozdji v hloubkch 60-70 kn (I. G. Kissin, 1982' s. 94).
Pi zentegench vznikal.y i povrehov seienotektonick tvaqr, jako
oteven'trtrIirry' poaur\y ker ve ver:tklnni horizontlnn gmru (nap.
Krenasta v ecku, Koyna v Indii).
Yznik rnechanisnu antropogennch zenteeeri pi napoutn petrradnch

-14ndr 1ze vysvtl'it

a) pton psobenrnhnotnosti vody v pehradn ndri na

znnu napt v
zlonovch znch, himotnogt vody nepno vyvolat polyby ker zengk kry podl zlom,

b) nepnn peobenn perozdlen tlak v zensk ke }rnotnoat vody a jejn psobennjako epouovho meehaniznu v ppad pvodnch ve1kctr
prodnchnapt'
c) psobennzvenhot1ydroetetickho t'Iaku podzennch vod v horninch
potl ndr, kter vyvoIv snenefektivnho napt podl zn osIaben a anenpevnoeti honnin' voda psobjako spoutc mechanigmug napt' kten ji v zemsk ke exiatuje,
d) naruenu rovnovfui nezi vnitnn tlgken pehtch podzennch vod v
hloubce zemsk kry a tlakeu nadlonch bornin v tektonic$t poruenclr
znch (V. D. Lomtadze, L977l s. 449).
V oblastech vakytu entropogennch zentesen je zpraviitla registrovn velk poet otea zengk kry. Epicentra jsou eoustedna v tektonickch znch. Siln zenteeen zpravidla nagtv a po nnohe oteeech.
Pod1e r. G. Kissina (Lg82. 8. 94) je prv teto gkutenost pznanm tTraon
antropogennho zente'gen. Zejn deformace hornin pi antropogennch zentesench vyvoLanch perozdlenn t].eku na povrchu ternu probhaj ji-.
nak ne u pirozench zerntesen.

Z hledigka hodnocen antropogennch v1iv na enilogenn pochody'je zajnav'e vslyty antropogennch zenteeen se nachzej' jak v potvblivch epigeosynkJ.inlnctr oblsatech g intenzvnut neotektonickni PobbJl
tak i na stabi]-nch platforrnch s nal5lni nebo dnni }rodnotani neotektoniekch poryb. Vznik antropogennich zentesen u dolnchnadt u}azuje
rovn na strukturn kontrolu nch dol. Praktic}y kadn dol
je vzno na linii E1abogti v zengk ke (prrklinovou zn,', z}ony). hv
tato struktu:rn kontrola je pinou, e perozdlen tlak na povnchu
georelifu spolu s prosakovnn vo{y podl prrklin a zlom nevst k antropogennm zentegenn v ngtech, kde v honninch exietuje pirozen nap

t.

Perozd]'en etatickclr tlak na povrchu ternu rnevyvolat i vatavba veIkch sdeInchaglonerac. V oblasti noskevsk gdelnaglonenace
v SSSB docMz k pokleeu zensk kr.y' zatnco v jejn oko1 eristuje kruhov zna kornpenzanchzdvih. Nap. za obdob 1936-1950 inil pokles
pevnch boit ve gtedu Moskvy 12 E'il; na okrajch aglonerace pouz 516 ruo.
NsJ.edujc-nivel,ace zjiatily, e a pogtupnou vstavbou meta Ee run
obryey pokleeov oblagti (A. A. Nikonov, t9?9, s. 1'9). opakovan niveIace
v letech 1936_}9'0 a 19'0-1958 zjiatila, e kompenzanzdvihov zna n
ku 1o-3o kn a docMz! v n! ke zdvih ].'o-1 ,8 rom. rok-l (s. I. Golc,
197].' Lg72). V danu ppad !oskw nejde o ahutnn ugazenin pod zatenn nerr;rgkJrnikonetrukceni, e zejn o tektonick po$by qrvolan
innost.].dgkspo1enosti (A. A. Nikonov, 1976, g. 138).
Rovn v Ta].lin dochz k pokleen v rmci intravilnu, zejmna v
netech nad starmi doLnivypInnni nocnni vrgtvami ugazenin. V obdob 1879-1964 4lch1ost poklee tennu vzrgtala a doshla max. a 36 nm .

_Lrrok-l. V letech Lg6B-Lg6g inila l0 nro . rok_l. Zajmav je, e k pokIesvn ternu ve nst dochz na zen,kter ee celkov zved s rychIost
2,5 nn. rok-l(A. A. Nikonov, 19?99 s. 159). I v tomto ppad je teba potat g potvby zensk kry, protoe pot'yby nelze zceLa vyevtlovat jen kongolidac nocnch vrgtev kvartrnchusazenin nebo erpn podzemnPvody.
K prozdlen dynarnickch tlak v zemgk ke doctrz zejuna pi werpvn a naerpvn velkch nnogtv tekutin.

v roce 1961 byl v Denveru v USA asi 3o kn od zlomovho elnho gvalru

Rocky Mountainsvyvrtn 3 67L n hlubok vrt. V beznu 1962 zeali do vrtu
pod tIaken erpat tekut odpady. Vrt je unstn v tektonickn psnu' kde
krystalinick hornirry Rocky Mountains jsou zdvieny a peenyknuty pee eedinentrn honnir1y. Sauotn vrt skonil v rozpukanch rulch. Za obdob
eeisnickch nen Laa2-L962 by1y v obiasti Denveru nauer1y jen 3 eleb
otesy zengk kry. Ji msc po zatku naerpvn odpal od vrtu zaala
seisuick aktivita, kter trv dogud. Za obdob L962 a l-968 bylo naneno
610 otes, z nich jeden nl M = 3 e pozdji dokonce M = 5 a 5r4. aeov
goulal s potken otes a zven seiEnick aktivita v obdobch naerpvn velkho wtogtvkapalin ukazuj na pinnouvazbu (.r. H. Healy - B.
![. Hanilton a C. B. Rateigh, 19?o, a. 2o7). Kad rnec by3-o do wrtu naerpvno 27 nition litr kapalnch opada docMzelo k vce ne 50 otesm.
Epicentra leeIa v proEtoru Y]rtu a ohnieka v hloubce 415-5)' km. V polatat
otesy vznikly ve zlomovn pemu pno podl vntem. Vzrst tryttroetatickho
t]'aku v rozpukanch rulch na zlomovn panu vyvolal snenefektivnho
napt na pukIinch a snenpevnosti hornin. Unetnohnieka je kontrolovno ji dve existujcni puklinami v nulch. Poloha ohniska pak eoublag se znou naxinlnho rozpukn v krystaIckch horninch.
V roce 1975 byLy ve Stepnn Krynu severn od nata Sinferopol v SSSR
dopLnrry zsoby po,dzenn vody unlou infiltrac nkolika destek tisc n3
voly. Po zilvihu hIadiny podzenn vody ve vodonosn5ieh vr'stvch o 5-L2 m rlo1o dne 7o Brpns L975 k zentesen o M = 3. ohnisko zeutegen lee].o
v hloubce 30-40 kn v do1Sa}gira 35 kn gevern od nsta Sinferopo1u. Epicentrun se nacltzelo zhruba v mst unl inf}trace. K dalnotegrn do1o v listopadu L977 a v grpnu 1978. Zmlnn obIagt Krymu byla dve pokIdna ze ageigmtckou. Zemtesen bylo zeju vyvolno antropogennn pero?dlenn tlak v zengk ke. Povrchov tvary pi zentesen nevznikly
(M. V. Komarov - E. S. teng}ov, 1980' e. 96).
K perozd].en tlak v zemsk ke vak nedojt i pi erpn kapa1in a plyn ze zemsk kry. Intezvntba ropy a zernnho plynu vyvo1al-a
v kvtnu 197]- na starogroznnskch ropnch po1ch asi 16 kn od nsta Groznyj
v SSSR antropogenn zentegen. V epicentru zentesen byIy znierry obytn
a adninistrativn budovy.
Ropn loiska -na Btarogroznnskm naleziti ee d1 na svrehn a spodn. Svrch loigka jsou vzna na karagangk a oraksk pskovce. Spodn
loieko se pak vyskytuje v rozpukanc}t vpencch svrchn kdy.
Tba svrchnbo loieka ropy v pskovcch zaala ji v ninuln gtolet.
Loieko souvig g artzekou pnv a progtory uvolnn tbou zennho pIynu

-15a nopy jsou pod tlakeur zaplovrry volou. hoto nedoch k uvolovn
napt a poklesn povrchu ternu.
Spodn loisko ge naehz v jinch geoIogickeh podnnkch. Kanbonty
tvo1 antk1in1u. Svrchnokdov vpence losahuj v antiklinle nocnosti
cca 32o m. Pi vzniku vrsy by1y vpenee znsn rozpukny. Navc tektonick pochody vytvoi1y'v horninch znan t1aky, zejrnna na vrcholu antk]-inIy.

Tba na spodnn loisku zeafa v polovin edestch let, a to od potku 8e znanou intenzitou. Pvon tlat<y v hornin byly urinrodn vysok
(a.6814.l{Pa), a to pi tepLot a l5roc. Bhem tby tlak klesal g 1. ledna 1971 inil 44 MPa. Vzhleden k rydrogelogickn podrrnkn voda nesta
zapIovat dutirry uvotn tbou.zemnho plyntr a ropy. Do1o proto k uvo1_
nn napt v trornineb. Navc ropa p tb odn z hornin znanr.roostv tepla. Teplota ropy pi a,tvrt doeahuje 12ooc. Koubj.nac ulroInn
napt v horninch a ztrty tepla dolo na naleziti v kvtnu 1971 k antropogennnu zentesen (G.!. Sueharev, lg72, etr. 123). v IFA vedla tba ropy
k otegs' kry ve welnirrgtonskch ropnch polch ve att Ka].iforne. ba
vyvolala 8 obdob otee, kter zpeobi\y na povrchu vznik zlon. Z1oqy pokodily gtovky vrt' v nchpi jedaon aentegnn otdob{ 'o'1ok usryk_
nut a o 22rB cn. kody pevyova\y st}u Loo nilin I1S dolar (D. R. Coateo' 1981 in K. J. Gregory - D. E. '{al]-irrg, 19&L' s. 174). Antropogerrn zentesEn' jsou rovn uvdna z tebnoblaeti roPy Gooae v Ieiasu. Na povrehu vzn1ly zlontrl tt]'ouh a ?oo n, podle nich doIo k pofurbu ker.
Antropogenn zentgsen by].a zjitna rovn v delt Ptldu v ltlii'
kde tba ntanu v roce 1951 wvolala erii otee zensk trJr.
VMnn vody pod tlaken do vrt k zakn ropy v loigku Rangeay v Uinta Bagin v Coloractu (tEA) vyYo1alo adu otee zensk k$'. Injekce vo{y
zaaIy v roce L957 a v listopadu 1962 seisnologick gtanice unptrve
vzdlenoeti 65 kn od ropr\ch pol zaale zaznanenvat slab zenteeen v
tto oblesti. od listopau 1962 do ledne 197o byIo zaznamerrno aei 1ooo
otca' z ne}ll 32o n1o l{ vyne 1. Bolla zjitna vazba mezi firekvenc
otes a onogtvBvody vMnn ito vrt. oteay rovn nsledova\y za injektvody do rop4ch pol Snipe Leke v Kanad (U. o. Milne _ lil. J. Berry,
1976). 0tcsy vyvolalo i erpn aolarrky u Dale pobINeu Yorku v IFA (D.
R. Coates' 1981 in K. J. Gnegor.y - D. E.'{a11ng, 1981l g. ].66).
V ropnch po].ch Ing1ewood v Ka].ifornii v IAvedlo vrnn elan voly do vrt v ropnn loisku k aktivizaci z1on a ke irerqn potvbr]rn. zen
je tvoeno tetihornni usazEninani g loia}y roPl kter vak byla wtena v tietch letech. Zbytek ropy nebylo nontehdejni netodani vytit.
ilzenl je pr"otnut adbu z1on s prokzanni potryby v obdob tvrtohon (A.
Ivan, L977l s. 33o). V zembyla v roce ]'951 dokonena peh::ada Beldwin
Hug g vodn ndr! o objenu 946 ooo
v roce 1954 byl proveden pokuo o
'3. vhnn pod tIakem clo vrtu. PokuE
zgkn zbx'ajcropy ponoc alarr vody
byL ninodn epn,a proto v roce 1957 byr zahjen rozehl projekt.
V roce 1963 ji ftrngovalo 22 injeknch vrt (D. H. Hani].ton - B. L. ilee_
han, '1972). V roce 1957 dolo v dsledku injeknch prec k oivnzlonu.
V r:oee 19'53 pak do].o k oivendalch 8 zIon. Kern pobyby vak nebyly

-17provzeny otegy. Dne 14. prosince 1963 dolo k havrii pe}rradnho tlega
a bhen nkolika hodin voda zeplavila obce po pehratlou. Pinou havre
bylo oivenzlonu pod pehredn ndr.Dno pehradn ndre byIo pokry_
to pro vodu nepropuotnou vrotvou, kter vak byla zlonem poruena; Voda aaala proaakovat do propuetnch poillonch psk,co vedlo k havrii pe_
hrady. Eylo znieno 277 dqn a zat5lnulo 5 osob (D. R. Coateg' 1981 in K. J.
Gregory'- D. E. Talling, 1981 e. 166).
Dloubo znn jeou oteey zeuek kry spojen s alolovnrn (dlnoteey). !|ap. v dlnnrevru Witwatergrand zrrnbo ne;rnuunidoly dolo v
roce 197l L 1600 antropogenn podnnn;in otesr)n o M = 2ro-4r2. Dlnoteay nohou doghnout a U = (D. R. Coateg' 1981, in K. J. Gregory - D. E.
Ue11ln8' 1981' a. 18o). Yiz' tkapitola 5.2.
K rrytvoen dynanictch tlak a vzniku antropogenn vyvolar1clr tektonicLch potvb dochz pi podzennch jadernch vbuch.NejIpe jaou tato dynanick ovlivnn endogenrrch pochod popana z pokusnro po\ygon! uSA
ve gtt l{evada. Katl z oemi vbuch jaderr1ch nloo eIe orL a LrZ
negatur1y TtrT rryvola1 zenteaen o l[ = 5-6. Na povrchu ternu by3' doprovzen oivennpobyb podl eligtujcchzlon. Takto antropogenn v'yvolan
vertikln po}vby inily a LrZ n. liorizontln pot'yby doail.y or1! n. Maxinlndlka oiveqch zlon inila or3-8 kn. Poryby podI zlon jeou naledlen uvolnn prodnchnapt v zengk ke' kter exiotovaly v hor_
nirch ji ped vbuchgn. Jaderrn vbuch sIouil jako epou{ov nechanismus.
Uluo potybo na zlonecb veniLly pi podzennch jadernch vbuchnad epicanttT/ l pokleay loaahujchloub\y a nkolika metr.
Porobn je v literatuE popsn vLiv vbuchu jadern nloe v evad
o sle 1'). negatuny TtrT na konci roLu 1968 (R. c. Bucknan, 1969). K vbuc}ru
tlolo v hloubce 1'4 kn v tufech pliocennho at. Pno nad mgten vbuchu
vznit\y drobn tnhlir1yn$ovrchu v okrubu 45O n o,d epicentra. Souasn vak
vbuch indukova]. por'yby po znqch zlonech do vzd1enosti 516 kn od usta
vbuehu. Nkter antropogenn oivenzIony nebyly v pol1ybu v poaletlnch
7 lllionech let' i kaly v zemjsou znn zIony postiltujctvntoborn
luviln usazenir5r. Vbuch nl za nglelek nko].ik deetek tigc otes
zeBtL kry o lt = 1'3-4'2' kter trvaLy nkolik nac.8y1y lokalizovny
v nkolika rovrrobr1ch zlonovcb zncb v hloubce 0-6 }m a do vad1enoati
13 tn. Seisnotektonict dis].okace na povrchu vznikaj souasn s vbuchen.
K oteglB v ilaledku dynanickch tlaL vak docMzt po de]'dobu.
Ved1e jadernch vbuch mohou na napt v zengk ke paobit i vbucby kIagickch trhavin. Pkladen je velk vbuch trbavin, ke kternu dolo 5. dubna }958 nezi ottrovem Vancouver a zpadnn pobenKanady' ky
by1o pouito 12'0 tun trhavin. otesy zeIBBk kry wvolan vbuchen byly
za'znanenr1y v okruhu 1ooo kB (P. F. Leggett' 1969). Vbuch v1rvolal znny
napt v horninch na ponrn velkou vzcllenogt.

-183.2 ovlivnn prodnch Iogennch

poehod

3.2.1 Urychlen prodnchexogennch pochod

a) urychlen zvtrvn
Za poa1ednch 1o0 let ge spalovnn fosi1nch paliv dogta1o do atnosf_
$' 3'6 . 1011 tun Co, , mvzroet1a jeho koncentrece v ovzdu o L3%, Ron
se Qo atnoefry doatv 15O ni1in tun S0rl co se rovn.2oo uilinBtun

H2so4. V <lsledku tchto zneitn atoosfry se sniuje pH atnoefrickcr

srek a nsledovn i pH povrchovch vod a pd. Znrry chenickro sIoen
atrnosfry a vot se projevuj antropo8enn zvenou koroz. V prnystovch
Bgtech elezo rezev 3x rvch].eji ne v ostatneb rostech a 2ox rych1eji
ne na venkov. Konoze hlinikovch konstrukc je ve mstech 1o0x vt ne
ne venkov. (ychLeji ee i rozruuj kanenn otavby, sochy ep. (F. v. Kotlov,
1978, s. 18).
Zven $reeIoet srkovch s povrchovch vod, Pd} vede k urychlen
chenicktro zvtrvn v krajin. Na druh stran na prodn zvtrvac
ploces psob
- rozptlovn 4oo nilion tun unlch hnojiv a 4 nil. tun biocid za rok,

lcter nEn prliln reakci,

- zevodovn a odvodovn rozshJ-ch oblast, s tm spojen zmr1y cheniznu

podzenncb vo (nap. zasolen) a pd,
- zneitn podzenncb vod odpady z prrlnys1u, nat, zendlstv ap.
Polle F. v. Kot].ova (1978' e. 61 ) je cherniznus polzenrrch vod antropogenn
znnn na 5 povrchu pevnin. Pirozen tyto znny naj za ns]-edek i zrorr.y
zvtrvacch pochod.

b) urychlen svahovch pochod

Sva}y tvo vtinu povrclru pevnin. V prodnch podnnkch je vtina avah ve stavu rovnov5l. Tato rovnovha je vak naruovna, a to nejrznjnizpsoby
- zennmi pracemi, jako jsou zezy do svah nebo naopak zatovn svah
sypaninani' nznni inenrakni konatrukeemi ap.,
- tbou neroetqch gurovn' nap. lony ap.,
- znnami vodnho reimu na avazeh, nap. znnami vegetanho krytu, za-

vodovnn, otlesnnm,
- vibraceni a oteay na svazch, nap. pi provozu gtroj' vbuch ap.
Urychlen avahovch poclrod' ae vrazn projevuje urychlenn prodnch sesuv (obr. 1) a vzniken antropogennctr (rulch) geguv. Podle nezinrodn
stetigtiky je v souagn dob aei 80s sesuv spojeno s innogt Lidsk apolenogti. Na jinn pobe Krynu v SSSR ge za obdob L962-l972 zvi1 poet seguv z 359 na 429' tj. o L9r)%. Pinou je hlavn antropo8errn peo_
ben na sval5l . .,'e1kov plocra zenpostienho sesouvnn se zvtila o
42rL% (F. F. Kotlov, 1978' s. 78, 79). v tgeobdob se poet antropogennch geeuv vyvolanctt zezy o svah a zeterlnsvab konstrukceni zvtil z 121 na 162' tj. o 34%. Podobn je tonu na ernonogkrn pobe Kavka_
zu, pobeernnonoe u odsy, v Povol,ve Stedn Aeii ap. (F. v.

Kotlov,1978).

_19_
Stejn antropo8enn pirry urychlov{n geguv a vzniku antropogenrrch aesuv pozorujene i v ssR.

obr. 1 Pklail kernho geauvu v jlovch zeninch

Yysvtliv$l: 1. odlur
_j
olagt-geguvu.
kry jlu odllen
s';yni1i ;"I; . ; J- j" ; ' ;i" 2.
;Mi3 r i'ili
Y babenn proud_
o vclku antropo8ennn urychlen svabovch pochod ve. vltrkcb teplcb
oblaetech cvil lajx. B. Janaon (1982' g. 38) z dolllgeta v Tenzanii.
Pvodnvcgetan pokryv byl tropick Iee. Po zerndlekn oavojen po jenom tropic}n deti vzniklo v dolvce ne 1ooo geguv, z nich 4?s bylo
na polcb' 46% na pastvineh a pouzg 7% va zbytcch leaa.
Z Pra}ry je znn pklad letengk gtra. Letn je tvoena laviceni
pakovce vlokani jIovltcb bdlc (tzv. letensk aouvratv ordovickho ct). Vrctvy joou velni nepznlv naLlonrry smreu k ece pod }en
3o-4ooa navc jet kryty cut. To gamo o gob ji zpeobuje, e cvah je
piropen neEtabi].n. Navc byla jet gtabilita poruena ttevbou cilnice
ngd nreaovn behen Vltavy. Dedov sr\y v roce 1941 pak byly spouovn neclranLcnen a dolo k antropogenn podnnnnus9llVgo Silnice byla
zavalena sccutmi nateri\t a doprava byla na d].ouho peruena. ,''et dnea
jaou na letenak ctrni pi poh1edu z protjhobehu Vltaw vidt jzw
po tecuvoch (Zd. Kukal, 1982, g.163).
Antropogenn podnnn geouv v Praze zpeobil kody' aIe byl ponrn
naI. Jgou vek popany u ng dal ppady, kdy alnice veden v zench
nclylnch k geeouvn bvaj porueny jak prottnni, tak uurni eecuvy,
byle-li pt jejich stavb poruena stabilita svahu (Q. Zruba _ V. lencl,
L969t 6. 17). K prvnn ppadrln n1e giInice cto Dnebohu u lnichova Hraalit nebo nkter eilnice na Mledoboleglavaku (nap. do Holch Vrctr) a
nnoh cildice ve lyovobIesti Karpat ap. K druhn ppadrln rrlenap.
povItavak ai].niee u tchovica Vranho, cilnice u Neznova u
$lna nad,
Yltavou ap. Nkdy bylo nutno i opuetit eleznin trad pro ohroengoguvJr
]

-20-

a t vznikl udrovac nklady. U rrs nap. eIeznin tra abokliky_

Bezno na atecku byla postavena v roce 18?3 a oputna ji v roce 18?9.
Tna vedla na svazch do]-et<y Ohe a trp}a sesouvnm tak, e ponrn
na1 provoz zdaleka neetail krt sanan prce a ulrovacnklay (Q.
Zruba - V. Mencl' 1969' s. 18). Sesuvy Bohou pokodit i tune1y na elezninch tratch. U ns byl sesuvem pokozen pedzez a st tunelu u Podolince na Slovensku (Q. Zruba _ V. Mencf, 19691 8. 19). V roce L975 se
v roilov u Senil gesul neep trati. tra uyla pevedena, seguv pokrao_
val a pehradiI ku01eku. Nadren voda zatopila nkoIik dorn (Zd. Kuka1, 1982, s. 167)
Pklaly sesut nep a hrz jsou uvedenJ na obr. 2.
Zvaa je otzka stability svsh pi stavb plavebnch a derivaneh
kan1. Kenlov stavby rryadujaeto hlubok zezydo evah a tn zpsobuj rozshl gesuw, kter nkdy olrrouj i funkci kanl. Znro jsou
obrovak gesuvy vznikl pi gtavb Pananakho kan1u v zezu Cu}ebre. A1e
i u ns nap. pi stavb derivanch kan1 na Vhu se v nkolika eecch
wgkytly oesuvy' kter;m ge uugela pizpsobit i cel koncepce vodnho dla.
Na pklad derivankanl u Mikovna Vhu by1 otr:roen v net starho
fogilnho seguvu' jeho aktivita se obnovila po oteven zezu pro kanl
(Q. Zruba - V. Mencl' 1969, s. 2o).
K ad nebezpench seauv doIo tak pi un1n sniovnhladirry
starch jezer v A1pehi kter byla zapojovna ne nov budovan vooni dla
k vyuit vodn energie. Tak nap. pi stavb vodnho dla Davos - Klogters
ve vcarsku by1a v roce 1923 snenah]-adina Davoakho jezera o 1l m. Toto snenvyvolalo e'e6uv znansti nplavovho kuele v rozgahu
T"k pi unlm snenhladirry jezera Spu1lersee v IroLeku
9oo ooo
'J.
do].o na nkolika secchk sesouvn beh (Q. Zruba - V. Mencl' 1969'

s. 26).

Rovn na bezch pfehradnch ndrnevet kolgnhladirv Y soUvisloeti 9 provozem vodnho d1a k oivenstarch sesuv. Navc entropo_
genn abraze na bezch vodnch ndrne naruit gtabilitu gvah a wvolat antropogenn (unl) EesJrvy. Srov. tkapitolu 3.2.1g.

J v ninulch 8toletch nesprvn zaLoea lony zpeobi1y kataetrof1n aesuvy. Louy na nagtkov bid].ice zpsobily v roe 1618 skeln geguv
na gvabu lrory Monte Conti severn od jezera Ingo i CoDo. $tlo znieno
&steko P].eurs a zat5lnu1o 2430 obyvatel (Zd. Kukal, 1982, s. 170).
Neodpovdn zaloenl lonu ne pokryvaskbidlice na gvahu do1u
obce Eln ve vchodnn vcarsku by1o pinou skalnbo oeguvu dne 11. z
1881. Lon byl zaloen bez jakctrkoli hornickctr a lonaekch zkuenost
a zaezaL se 50 rn h1uboko lo evahu hory Plattenberg. Vratvy pokr5fuaskch
bdlic se pke eklnly do dola po vrgtevneh plocMch zaa1y sjdt bloky hornin. V 1omu do1o k vratevnBu oesuvu dlouhnu 180 n a vyeoknu 6o m. Zalngtna lonu nebyIa zajtna a ji v roce 1876 bylo zejm,
e dochz k pohybfuo po vrstevnch plocMctr. T 1onu se objevi1y ve1k zvlnn trhlirry. CeJ.ch pt 1et Ee trhlirv zvtovaly a lokonce v nich nizel
potok. Dne 8. z 1881 nla nejvttnhlina jku3 n. Rychlost pot5l-

-2L-

Obr. 2 -Pklady sesuv rspa sypan }rrze podIe .I. aluda. L955.
Vyevtliv}y; 1. gegtbok{l (gvah) napu. 2. tozilaii g:
n hrzer 3. gvennepu po rozbedlh'horninh poaibzt

-22-

bu po vrstevnch plochcb se natolik zvila a potryb by1 provzen zvukovoi

eekty, e prce v lomu byla zastaob...
Dne 11. z{ ].881 v 17 hodin 15 rrinut do}o nad lonern k nevelknu seguvu. Ze L7 ninut se uvolni]- dal seguv. Po daIch4 ninutch ee s rachoten urvala hmota ska].nch bdlic nad lomem. Skeln lonky ee ztily na dno
1omu a poton v podob kenenito-bahennho proudu oe pot1ybovaIy na dno dol.
Proud by1 1l5 kto dlouh, 40o-'oo m irok a 5 a !0 rn nocn. ry19 v nm
112 ooo n] neterj.}u. Proud se po1ybova1 rych1oot 18o kn . hod_l. Materl
ponrui:. osadu Untertal a zniil et obce Elrn. Za}rynulo 115 oBob. Proud se
poryboval i proti sklonu ternu a vybh1 na protj svah doIdo v}cy
1Oo n. po%yry znierry ale byly zaplnrry kanenito-bahenn h$otou proudu
(Zd. Kukal., 1982, s. 1701' B. A. Bolt a ko1., 1978' s.2521 T. Walthan'
L982, s. 75).

Tba uh1 byla pinou skalnho cen ve mst Frar v provincii

Alberta v Kanad. Horsk hbet Turtle je sloen z pevngch paleozoickch vpenc, kter jeou nasunuty na ponrn nkk souvrgtv kdovch pakovc
a bidlic. Vpence tvo antiklinlu, kter se sk1n do ledovcovho dol'
emrem po svaru a znav nn le nsto Frank. Vpence jsou uklonrry
'oo
jsou
siln zvrgnn a jet pkeji uklonn rozpukrry. Kdov hornirry
n do do1.Tvo i dno dol.Relativn vka gvahu nad rogtem je 9oo n.
V kdovch bid}icch s vrstvani pokovcje uheln sloj mocr 4 n.
V roce 1901 zaela jin od ngta Frank pi vchodnn pathorakho
hbetu Turtle tba uhl. Tba probhala to].ani n]-ce pod povrcben' kter rozdlily sloj uh1 na pile. V jnu 1902 doshly to}y hloub$r 7oo n
a pi1e zaaly seselat. V dubnu 1903 dochzelo Ye tolch k borcen eloje
uhl na seku 45O n' kde toly byly nety v hloubce 120 n pod povrchen.
Dne 29. dubna 1903 ve 4 hodirry rno dolo k zeslen tlak. Hornci opusti1i pracovit a za 10 ninut ge st horgkho gvahu ztila do lo1.Vce
na 28 nilion n3 vpence ee ztilo do dola segut gkeln su zavaliIa
na dn do].plochu vce ne 2r5 fu?. Zllcent probhlo nejednou, a to velmi rych1e. Sesut rrrota se po$bovala rychloet 160 kn. hod_1 , proletla
vzdlenost asi 1l5 kn a vyletla na protj gvah do]-do vly asi 1oo 0.
Byl zasypn vchol do achty, rozruena e}eznice egi v dlce I'5 ku podl
pobetiehho ocenu a zniena ada dou ve nst. Zalrynulo 76 obyvatel.
Spouiovto nrechanisnem aeauvu byla tba uhl. Y uklonnch wpencch
vak by1o znannapt, k jeho uvolnn piepry rovn klinatick podrnnky v horch (snh a nrznouc voda v trh].inch). Klinatick vlivy vak
saqy o gob nenoh1y zpsobit zcen (Q. Zruba - V. Mencl' 1969l s. 98i
T. Walthanr, l-982, e. 77-79).

Nejvtantropogenn podnnn seauvy jsou v SSSR vzny ne povrcho-

v dol.y.
V Baturlindskn uhelnn dolu na Ura}e vznik1 v roce 1946 sesuv o objenru 1 nilin
V roce 1957 na vchodnn oknaji lonu vznikl sesuv dLoub
'3.
630 m a irok 12o n. Sesuv probhl poll2 eqykoveh ploch. Dlka porubn
ronty v roce 1957 inila vce ne 3 kn' ka lonu 400-5oo m, hloubka
9o-1o0 n. Stupn jednotlivch ez byly vysok 10-12 n' ka pracovnch
p1oin byla 1o-2o m.

_23_

Na Bogoslovekch uhelnch lonech v Bakirek A'SSR vznikly sesuw o

objenu 5_1o nilion n3. Da1Eesuvy vznikly na Kaqyburunsknrudnm lon,
v Magnitogorsku, v lomech na Krivn Rogu' v kurgk nagnetick anonIii v
Jerno1ajevakn 1onu, v Sokolovsko-sarbejskn 1omu ap.
Piny gesuv v lonech jsou:

a)
b)
c)
d)
e)

nadnrn vka ez,

f)

znrry reimu'podzeronch vod

podezn a roznyt ttup t5ldrononitory,

ptencvrchn gti ez vsypkou,
rozvolnn hornin v dsledku zvtrvn, aufze, clef1ace ap.
dynanick zaten ez pi prci dInchgtroj a dopravy,

(F. V. Kotlov, L978, s. 195).

Katagtrofln antropogenn podronn gesuv 7oo nilion n3 nateri].
na ploe 8 kn2 vznikl v hornickn ngt Angren v Uzbeck sSB. Pinougeeuvu by1 zval prostor uvo1nnch v nevelk hloubce pod powctrem ternu
podzennn splyovnn asi 3l? nilion n3 uhl. Seeuv vznikl na svahu o ek1onu l-5-2oo (M. !fiatula, Lg7g,

e.

139).

Antropogenn v}iw mohou bt rovn pinou ztekucen genzitivnch

jl (tzv. quick clatrla v anglicky psan Iiteratue). Zludnn znakem tch_
to svahovch pocbod je, e poetihuj zcela ploch zeni ge aklonen mennae 50 a e naj zpravilla velni rychl prbh (Q. Zruba - V. Mencl,
L969, s. 1O1).
V rroce 195o o1o ke ztekucen eenzitivnclr jlve nEt Surte u do1 eky G6ta v jihozpadnD vastu.Seauv zniil znanou st neta. Bezproatedn pinou ztekucen by1y otesy pi prci beranidJ-a, kter zatloukalo do jl pilot4l (B. A. Bolt a kol., 1978' s. 26I) . Za 3 ninuty ee
ztekueen jly penstily na vzilIenogt 130 n. $l1o znieno 31 don' rozruer1y silnice a eleznice. Natgt za$nul pouze 1 obyvateI.

V roce 1965 do].o ke zteLucen gen'zitvncb jlve net Nico1e v

prov1ncii Quebec v Kanad. uEto ee nacbz na jinnoknaji do].ely
Sv. Vavince. Je pogtaveno ne trase eky l{icole' kter je ptoken eky
Sv. Vevince. Teraga je tvoena jennozrnn5ni pe}y o mocnoati 2r5 m, kter
spovaj na Benzitivnch jIech. Dne 12. liatopadu 1955 to].o ke ztekucen jI,kter atekly do eky. Vytvoil ee anfitetr o rozmrech 1o0x2oo n
n. Pol5lb trval jen nkolik minut. Bla zniena kola a
a o hloubce
'-1o
Zarynuli ti obyvatel.. Bezprostednn stimu].en pro ztekucenkolik don.
jl
ve nst mohlo bt pokozen nstak kanalizace, vibrace pi jzl
n
aut nebo pi oprav kanaIizan st (T. talthan' 19821 9. 94 a 95).

Siln ot66 ner5rvolat ztekuben i dalchhonnin. Pi gilnn vbuelru v couvgloctse etevbou kanlu v GoJ.odnoj stepi v IJSSR tloIo ke ztekucen epna. Pnou byla vce be 25% vltrkoat apra. Ztekucen spra
zeela zaplnila krter vznkl vbuchen (E. . Novikov, Lg76, s. 82).
Hospodlck innoat Ibvka - zejnna v horakch obIaetech - ur5rchluje vznik bahenn g kenenito-bahennch prouil. v 19. e prvn poIovin 2o.
gtolet negativn innogt lidgk apolenoeti v horskch obIaetech eouvl-ge-

_24_

la pedevm s kcenrn stron v 1ese., nadurrnou paotvou dobytka, nesprvnn obdlvanm svah ap. v pos1ednch desetiletch k tmto pinnurych1enho vzniku bahennch proud pigtoupila tba a pnnysl. Ryctrl vvoj
technckch prostedk vede pi c}rybch v projektech nebo nespnvnm vyutvn prodnch zdroj k urychlen pochod tvorby bahennch proud. Podle S. M. Flejrnana a V. F. Perova (1976, s. 282) poet bahennch proud
v souvislosti s hospodskou innostepo}enogti vzrst a ke katastro_
fickm jevn.

Hlavn pirryurychlenho prbhu znnr1ch pochod jeou nsledujc:

a) rozruen svrchnch vrstev zensk kry zennni a tebnmi pracemi, zejnna pomoc vbunin.

Pi etavb konunikac, pi tb v lorrech ap. jsou rozruovan

plochy zbaveqy rost1innho pokryvu a porllhajodnosu. Pi trhacch pra_
cch se horniny nakypuj a doetvaj se do nestlho stavu. }to prce
tvedou k aktivizaci sesuv, kter dodvaj nateril do bahennch
proul. Nap. prce ve vpencovch lornech na okraji Novoroseijska provelenbez reku}tivace zpsobily vznik bahennch proud z nateril
skrvek. Na okrajctr nsta do]-o ke kodm. Na sousetnch svazch s podobnni prodnnipodrrnkani, ale nn postienroi innogtIovka
prouly nevznikly. Nadnrn rozruenhornin trhacnei praceni pi stavb
elezninch trt Koneonolsk-Sovgava, Novokufrck-Abakan v3rvolalo bahenn proudy i v nstech, kde dve nebyly. Bahenn proudy vznk\y na
svazch podezanch stavbou gilnice Frunze-o. V dgledku nadnrnho
rozruen hornin trhacni pracemi pi stavb gilnice lrkutsk-ita
'vznikly v ervenci 1971 bahenn proudy, kter zpsobily problny na e1eznintrati ko1em Bajkalskho jezera (S. M. Flejnan - v. F. Perov'
1976, s. 283).
b) nesprvn eituovn a zaloen hald a vsypek na evazch nebo na dn dol. Ha1dy a vsypky jaou asto ve etavu nerovnov}5l a jsou zrirojen
natenilu pro bahenn proucly.
Dne 21. jna 1966 doio ke katastrofickn gesuvn hald a vzniku bahennho proudu ve nst Aberfan ve Walesu (velk Britne). Meto Aberfan
ge naehz na dn dol,v nm vychzej na povrch uheln sloje. Uheln
sloje joou dobvny adou hald. Na svahu eklonu 13o jsou nad mstem noznstr1y ha1dy hluirry, a to ve vzdlenosti 1oo_2oo n nql okrajen ugta.
Svah je tvoen rozpukanrni pskovci. vrotw pakovce ee ok1nj pod hlen 50 na jv. a pekrvaj uhelnou sloj, iejpodIo tvo pro vodu nepropuetn jly. Do1n st svahu a lno do].je pekryto tillen. Pznan;fo rysem je vskyt mnoha drobnch pramen.
Haldy nad metem zaa1y vznikat v roce 1916. V letech 1916 a 1933
vznikly haldy oznaens1y 1-3. K dnrn problnnnedochzelo. V roce
1933 zaaIa vznikat halda , 4. Tato halda by1a umstna na nst, kde by1o nkolik pramen. v roce 1944 dolo ke vzniku geguvu' kter peel v bahenn proud. Ha1da . 5 by1a umstna nad otevenrn odvodovacm kan]-en.
V roce 1955, kdy ji na hgldu nebyJ.a vyvena hluina, dolo k defornaci
baldy, ale seauv nevznikl. Ha}da . 6 byIa unstna na suchrn nst, a1e
jej sypn bylo perueno v dob, kdy pathaldy se v dsledku deformace
dogtalo na zensousedn farr1y. V roce 1958 zaa1i sypat haldu . 7, kter

_2r_
byla unstna mezi dvna da1ni hatrdani. V nst bylo nkolik praroen.
Na halu byla vozena hluina sestvajc ze snsi Ionkjlovitch bitl_
Iic a j1. Nevc by1y na ha}du voerry vpr\y z prdla, kter n1y rz

jennozrnnch zernin.
K prvnnu gesuvu do1o v roce 1963. Vznik} nevelk bahenn proud.
odlun oblaat byla znovu zaeypna lrluinou. V prbhu roku 1966 docMze1o k etlEu gesedn agi 18o n vysok haldy. V 7 hodin lne 21. jnt
1966 vrcrro1 haldy rychle poklesl o 3 11. Qy}a peruena prce na ba1l.
V 9 hodin dolo k dalnu poklesu haldy o 3 m. V 9 hodin 10 ninut pak tlo1o k aeguvu a vznikl bahenn proud. 'Nejprve seaouvn problralo pomalu,
pot se vak behenn pr:oud po1yboval po evahu rychIost 15-30 km . hocl-l.
Po 600 n bahenn proud znii1 dva dony na farn' potom petnul kgnl a
eleznin trad a pohbi]- okraj ugta 10 n vrstvou bahnitho materilu.
okraje byly tvoerry tn suclrfu lonkovitn naterilem.
Pinou vzniku aeguvu a bahennho proudu byly jednak rrysok srtry
(15oo m'n . rok-l)l dle zanedbn odvodnn bze ha]-dy, co vedlo k nasycen dolnch st ha1d vodou (Bolt a kol' 1978' s' 2'4) ' K nasycen vo'
dou piepvala ptounost jennozrnnch vprk. Pi ungtn hal$ byla zanedbna vechny bezpenostn opaten. Za5lnulo 144 obyvatel, z toho
].16 dt ve kole (Zd. Kukal, L982, g. L?51 T. Waltlran' 1982, d. )'|-Lo2).
M. v. Syrovatko (1956) popsal gesuw a bahenn prouly v povnchovch
doIech n9 anglengkn uhelnn loisku v Uzbeck ssR. v povrchcvcr dol'ech
dochz
- k intenzvnnu gegouvn na aktivn porubn front,
- k geEouvn vnitnch voyPekr
- k obnovovn stareh sevna neektivnch porubnch frontcb.
I{avc v angrenekn ubelnn Ioisku, podobn jako na dalch relnch 1o-

iacclrStedn Aaie, lecchv lenitn georelifu' vznikaj bahenn

proudy. Y Angrenu na jae 1954 vznkly bahenn proudy na gvazch o gklonu
vtn 25 a 3oo' kten byly E1oer5l z noc4ch vrgtev spraovch }in (l.
V. Syrovatko, L956, c. 98). Pinou gegouvn ne aktivn porubn front
na ezech byJ.o zanedbn odvotlnn a vzbledem k zikLn-nechanickn
vlactnogten hornin pli pkrsvat5r cz. U vnitnch vsypek hoflnota
aklonu gveh nczvia podle M. V. Syrovatp (1956' s. 103) ani tak na
vce vnitn veypll jako apena litologicku sloenlrornin' hlu
vnitnho ten v zvialogti na vlrkogti zemin. Pozornoat je teba podle
t{. V. Syrovatky i. j56) vnovet i zvrstven veypek. Nap. na Kauyburtrnakn lonu rstvili v zkladu jIy e na n psky. Kdy vka vnitnch odval doehle 17 a ].8 n vznikl;l eeeuvy. Sva\Y vBypky Be ugtlily na 8k1onu 15-160, zatmco projekt pedpokldal gklon 3ropi vce 43 n. Sesurry
ae po\ybovaly rych1o6t ].o a 7Q cm . den-l.
V roce 1959 nohutn behenn proud zavali1 velkou'et hornickho
cdla Saon v SevErn ogetii a zpgobil znan koly. Bahenn prou vzniLl
z hluirry chaotic\y nev].en v obIagti rudnlro dolu a upravrenek tovrrry nal cdle do koryte e}y Sadon za adu let.
Nap. v doIcly uukulan u Tyrr1yauzu v Kabardino-Ba1karsk A'SSR
zaaIy vznkat bahenn Froudy v lob, kdy ge.ne svazch zaal.y hronadit

-26-

haldy hluirv z dol. Bahenn proudy zavelovaly silnici Baksan-Terskol,

take ji by1o teba penstit na prav beh eky Baksan (s. M. Flejnan V. F. Perov, I)J6, s.2841 F. V. Kotlov, 19?8, s. 75).
V dsledku kcen les na svazch dolo k aktivizaci svahovch pochod' kter pak v kvtnu 1970 wvolaly bahenn prouc1 z odpadu nranorovch
1on sypanch do koryta eky Betoiv (F. V. Kotlov, 1978, e.14; S. M.
Flejnan _ v. F. Perov, L976, e. 284).
c) v nkterch ppadech jsou pinou vzniku bahennch proud chyby v pro_
jektech. Nap. v Kijev v Ukrajinsk SSR byly do znur stre Babij Jar
hlubok 53 n a irok60-200 m l5ldrouechanieku zpsobeu nanyty psitoblnit nateri}y z okolnch zennk.Na jae 196l se ve stri nachzely
4 nilirry n3 nater}u. Nejvt mocnost naterilu byla 30 n. V roce 1961
ge hnota da1a do potybu v podob ohronnho bshennho pnoudu snrem k Dnpru 8 rychlost 5 ,n . s-l .Do rajonu Podo].a se dosta]-o 7oo ooo n3 materi_
lu. Mocnost zennho va1u pi ststre byla 6 n. Pinoupodle F. v.
Kotlova (1978, s. 75) bylo
a) neproveiten drena nevyeuennanytho roaterilu,
b) naawtB materilen byly pekryty vcbozy vodonogncrr vrstev povltavskho a charkovgkho horizontu,
c) ptok srkovch'vod do stre pevyovaI kapacitu kanalizanho systBUr

d) hrze, kter n1y zalret neqyt nateril nebyly dostaten,

e) odtok vody z nanytch nateril probhal ponaleji ne se potalo.
V nenpodob ge nenes podobnni jevy setkat i v ssn. Po letch vznikl bahenn proud z odpadk uloench v dolnezi obcemi ebrov
a Yrenov v Alanovek vrchovin. "Pinou byla nedostaten propoten
tlr:en srkovch vol. Bahenn prou pokryl v dlce nkolika aet rnetr
dno dol.
d) wtvcn teraa na gvezch e holni a nezaroat].j'Bi stupni. Na jn
Morev se alnes buduj zendlek teracy ve eprach, spraovch hJ.nch,
svahovch hlncr' jlecr ap. jejiclt stupn jsou vystaverryr psoben
'
evahovclr' Luvilneh a eolickch
poctrod. Pi vtcha dlouhotrvajcch etch uena necbrnnch a vegetac nepokrytch stupnch dojt
ke vzniku bahenneh proud.
e) budovn kan1 na svazch a zejnna unikn vody z tchto kan1 (F. v.
Kotlov, 1978, s. 42).
Urychlen gufze byla pinou havrie pehrady Taton Dam ve stt
Idabo v USA (D. R. CoateE' l98} in K. .I. Gregor7 - D. E. alling, 181, s.
184).

K urychlen sufzi docMz pi naznut zvodnnho horizontu pi v_

kopech, prkopech, dlnchdlecb, er1pn v7 ze gtudn a vrt, odvodovn krajir1y dreneni ap.
Drenn gouatave v zelogtovore v loakv byel postavena v souvislosti
ee zvennh1adir1y eky loav5r e pno ocDre&l zenped zanenm. Za obdob 1937-1960 inil prnrn vlr .tic 20366 tun ili 10 71o rn3 ninerlnctr stic, co odpovit prhr'nfu odruu oa cel ploe ve vi 2r1 mm.

_27 -

Sufze vyvolar erpnn podzennsh vod by1a pinou pokozen

nkterch builov v Baku (F. v. Kotlov, L978, a. I72). Urychler sufze p_
gob i pi urychlen kragovch pochod (viz kapitoJ.u 3.2.1d).

Ko}snhJ'adirry podzenn vody v lebedinskn dolu kunEk nagnetick

anontrie bylo pinou guze v srii cenouranskeh psk.Na etupnch ezu re vytvoily gufzn etudn a jes}yn o prnru orr-3,o n. Ne precovnch ploineh vznik$ zvrtgl o prnru 3-lo n, kter byly htubok 6-? n
(F. V. Kotlov, 1978, s. 196).
K eufzi rovn dochz v ropnch vrtech. Spolu g ropou' zennu pJ',y_
nem a vodou nrrohdy z wt je vynen peek. Tento typ urychlen sufze
dosahuje znanch rozmr. Vnoe psku z jednoho vrtu na Balachangkn ].oigku ze 6 ngcinil L, ,4o E3, z jinho vrtu bylo za den wnegeno
38oo n3 peku (F. v. Kotlov, 19?8' s. 2o4). Na zpadn lJkrajin v dgledku
antropogenn eufze a vnosu psku vznikl zvrt o prnru 35o-4oo m, kter se zaplnil vodou (F. v. Kotlov, 1978, s. 2o5).
V horskch oblastech s rozvojem zinn rekreace lidak spolenoat ur'5lchluje cen gnhov lavirry. Zttta stability enhov pokrvky nutn
pro zz'en snhov lavirry nenagtat bu nh]-e nebo ponalu. Napt ve

gnhov pokrvce vzrgt kadrn pitennpovrchu. Pirozen5in pitenu je proto nov enh nebo navt anh. Antropogenrr vznikaj nb1 pitenpovrchu snhov pokrvky nap. jzdou retreantrl na lychnebo od-

gtelen. Lidek epolenoat nepsobit ns ponalou trtu atability i progtelnictvn vegetanho pokryvu ne gvazch. Neko'aen tnva na Evazch
zpaobuje hlailk povncb, na ktern anh Lloue. Antropogenn urycten

lavinovch pocrod n geonorfologick naledty.

Naruen vegetan pokrvky na evazch neurycbJ.it i jinak ponal
gvahov pochody, jako jaou plivpo}\yb zvtralin, go1if1ukce ap. Ur1rchlen plivhopo}rybu' zvtrelin nevst k naledkB znzornn5u na obr.

3.

"'r/2

Y/Zm
:2;:
.z//..

obr. 3 Znzotnnl v1iv9 plivhopo\ybu zvtbalin na povreh

ternu, vegetaci etevby

-2Ac) ulvcblcn fIuvilnch eroznch a akunulanch pochod, zejnna odnoau

pdy.

Za posledneh 1o ooo let lidsk epo}enost rrykceLa 2/3 pvodnlesn

pokr.v}yl tj. cca g . 1o7ru2 Iegn p1oct5r. Geonorfologick vznan treaa, zejnna pro povrehov odtok vody a fluviln pochody, je o.brovek a veobecn znn. odlegnn nn zsadn ponry ve svahovn a fluvilnn aubeyatnu gaorelifu. Wch1 povrchov otok na od1esnr1ch plocMch je zejnna za pvalovch dedpinou urychlenho odnoeu pdJl bahennch proud a acauv. Ji znenen hugtoty zakmenn zrryuje urychlen5i odnoa PdYl
jak je patrn z tabulky 2 u jalovcovch Ies Uzbeck ssR.

je nal. Podle G. I. Charajvilitro (1965)

nedochz v ob]'aeti Kavkazu (okol Tbiliei) k odnoEu p{y v lese ani pi
intenzit sreL ?"| nn . nin|l zatmco na aouseainch odleenn5ich svazch
dochz k urychlenmu onogu ji pi intenzit arek 1r2 nn . nin-l. Docbz tak nap. k zajmavnujevu, e lev ptoky eky Kubn tekouc z
odnog pod pirozen;|n 1esen

horekch zalesnqctr aevernch svah Ve1kho Kavkazu oboahuj nn plave-

nin a splavenin ne prav ptolry tekouc z rovinnho, al'e zendls}y obdlvanho zen(L. c. Elondarev, L971, c. &L).
Podle H. Il. Bennetta (79rr) rryp\ynulo a nen ve att Ohio (txSA) t
e odnos v lese inorool n . rok-ll Pod travnat5ln porosten prriin
0'006 nm . !ok-l, na poletr ae stdnn osev in 2ro nm . rok-la na polch s monokuIturou kuLuice pak 1313 nn . Tok-l. Vykcenn lesa e pen_
nou na pole oszer kukuir5tni nonokulturani dolo k urychlen odnosu pdy 11 6O0 x.

Y tabulce 3 jeou daje o odnogu pily na pokuan stanici v Karpatectr

v PLR (T. Gerlaeh' 1966). Z tabul\y vyPlv' e go rrykcen lesa se ne po-

li zvi1

odnoe L5 666 a 3o 0oo x.

Uen uvederr v tabulce 4 ukazuj' e jpaotve dobytka polotatn

nn trodnoty infiltraco a povrchov}ro odtoku ve stepnch oblestech, a tn
i rychIoat eouasrylch prodnch geonorfologckch pochod.

e)
b)
c)

Geonorfo]'ogov obvykIe rozliuj

plonou u4yclrlenou erozi, tj. plor1 eplach,
gtrukovou ur1rch1enou erozi' tj. kEy na povrchu vznikaj atru}y (obr.4)
gtrovou urychIenou eroai, tj. kdy na povrchu vznikqj gtre (ovragt).

sr zl 6, L9 iNzvoelovvqydronelionaech' rozliuje jelnak enozi

plonou
jednak
a
erozi v5lnolnou. V;boln eroze je pak v norn podle intenzit6l rozdlena d].e na eroa rhovou, v5oo1ovou a strovou. Potepeobblzkost
termnu eroze vfuoln a eroze vuolov.
s. N. Silvegtrov (19?o) navrhl, aby ternneu ovrag a balke by$ ozna_
ovny jen eroan rlry (atrze) antropogennbo pvodu. Pod}e nnntohto
autora ge termnen ovrag naj oznaovat Pouze eouaen erozn r}ry (stre)
vznikl v dgledku naruen pirrozenbo vvoje tvar georelifu, kter lyatluje protierozn opaten. Nejvt tet oweg na zenSSSR nen star! ne nkolik get let a aouvig a p1o4n zendlsk5m oavojenn zen.

Urvchlen odnos pdy se projevuje nejen odnosem na evazch, aIe

-30urychlenou akunuIac na dolnch tocch a v stchek. V extrnnch ppa_

dec}r vede urychJ.en odnos ke vznku georelifu intenzvn rozezanho 9treni (balandg), k obnaenska|nho povrcbu (nap. v oblasti krasu v r]ugoslvii) anebo k uvolnn sypkch hornin a jejich pevt eoIickui pochody.
Urychlen oclnog pdy na gvazch je v ad ppadvyne rychlost
pdotvornch pochod. Dochz tak k degtrukci pdnho profi1u, co n nepzniv ekononick deled\y pro innost lidsk spolenoeti. Podle M. N.
Zaslavskho (19791 8. 3) urychlen odnog pdy znii1 za pos]ednch 10o let
okolo 2 niliard rektar pdy, co je vce ne in dnenplocha orn pdy
na Zemi (1'47 roilar he). Pib1in na 1/7 povrchu pevnin by1a tak znenonna zendlsk vroba, pp. pagtva. V eouaen dob kan rokem na
Zeni v ds]-ealku urychlenho oclnoau pdy ubv 6-7 nil. ha pdy.

R. F. F1int a B. J. Skinner Q97'lr 3.569) uvdj, e olnoe pdy v

urbanizovanch oblastech a pi vstavb silnic je 2o o0o a 40 00o x vy

ne odnoe pdy pod legen.

Ye stedn gti ssn 5sou k dispozici daje z povod e!ry Trkoarrky
ve Stedonoravskch Karpatech (V1. Vanek' 1963). Povod Trknarrk3r m rozloru 375 kmz, z toho 77r8s povnchu tvo pole, L7r5% lesy a 4r?% zastavn
ploct1y, komunikaee a da1.odno6 pdy v povod in v prnru 3r3 m .rot-rl
zatnco tvorba pdy postupuje pouze s rychlost o'1 nm. rok-l.

hnrn hodnota oclnosu na polch v NDR se porybuje od or4 do

-'t
eo je 20-L900 x vce ne v pvodnch pirozench podron32 nn . rok-^,
(J.
kch
H. Schultze, 195}_1952).
L. B. Leopold (1956) uvd, e odnos z po] je v povod Great Lakes
50 x a v povod eky Miesissippi 75 x wne je tzv. geologick norrnl_
n e'oze. V rovinnn zenpobenirv Coastal Plain v eever:n sti
ettu Miesiseippi (UsA) je nnostvpdy odnen z po]- 1o x a 1o0 x
vyne z jinak stejnho ,zeut pokqytho lesero (R. H. Meade, 1969l g.
1269). Velikost odnogu pi jinak stejnch fyzickogeografickch podnnkch
zvis na typu zemdlsk plodiny a na zpsobu obd1vn. Zkonitosti
jsou patrn z tebulek 5 a 6.
Urych1en avahovch geonorfo).ogickch pochod 1idskou innost a
transport neterilu do vodnch tok zpsobuje annu luviInch pochod,
zejnna na dolncr tocch a pi Bt. Zejnna v ninnchoblastech dochz k urychlen akunulaci. Ve stedn st ssn uyta slovansk edlt
v 8. gtolet naeho letopotu budovna na trcch dolnch niv pod1
vodnch tok. odIesnn hornch st povod a aatek zeurdlstv v tchto oblastech v 11. ]'2. gto1et zpeobil rozkolsnprtokna vodnch
tocch, vybeovn vodnch tok a vznk povodn. Sdla byla oputna a
pekryta 3-5 rn nocnou vrstvou jennch povodovch sedinent.
Nzornn pkladern vlivu lovka na fluviln akumu1aci je oblast
Chesapeake Bay v USA. olesnn spolu s nesprvrmi zpsoby zendlstv
zpsobi1o urychlen odnos pdy a pnos splavenin a plavenin do eky Potonac. Kdysi ist voda je r1yn kaln a dve hlubok pstaw pi gt

-31 -

byly zaplnr5t usazeninan. Pantnky Linco}na a Jeffersona r5ln stoj na

nst, kde v roce ].711 by1 v stelq Potomac pstav pro ve1k lod (R.
H. Meade, 1969, s. 1266)
Napnen vodnch tok vede ke zkrcen d]-ky toku, a tn k prohlubovn koryta. Nep. pvodnd1ka eky Tisy v ssn a v MLR byla 1429 knr.
Po proznut 112 velkch neandn se dlka zkrtila na 977 kn. Sklon kory_
ta se zvil o 37% (E. Fels, L9r4). Regulace eky Rn provdn v letech
117-18?4 vyvolala prohlouben a zaznutkoryta do olnnivy a o 7 ur.
Prnrn rychloet proudu se zvila o 3ffi (L. Bauer _ H. Weinitschke,
Lg67, s. 147). V geku nezi Duisburgen a Arnheinen pi prnrnn zrychle_
1 proudu o 30% dosahuje onos na dn ron oko1o 5 cn (M. llatula, 1979,
s. la). Souasn se zeznutn Rna dolo k poklesu hladirry podzenn vody
v dolnniv (H. Wi1helny, 1972, s. 168) a koneolittaci nivnch usazenin
(tzn. k pokleeu povrchu ter:nu). V letech 1933 a 1935 se v deledku proz_
nut meandr zkrtila d.lka dolnho toku eky Mississppi o 13%. Zvti].
se sklon koryta eky a jej rychlost, zejnna za povodn (T. Walthanl 1982r
a. 115). Urychlen akunulace plavenin a splavenin v koryt vede k nutnosti
zvyovat hrze vodnh tok. Klagick ppady jsou v n,VSR a Japonsku.
Ve l,SR je eka Songhoi lernovna hrzeni dlouhui l4o kn, kter obsahuj
12o nilion n3 zeuin. okoIn tern je za vyeokch stav nkolik netr pod
rovnbladirry vody v ece.
tcnt pochody jsou pno nebo nepno ov].ivovny lidskou spolenost,
a to vatavbou jez a pehral a pravoni tok, kter naj za cl
- odgtrann zp1av na vodnch tocch,
- odatrann behovch nclra smrovou stabi].izaci tok,
- gtabilizac dna tok,
- pravu ponr podzennch vod,
- unonn zagtnptoka odvodovacch kanl,
unonnplavby'
unonnodbr vody nap. pro zv1at5t ap.

cinet ovlivnn nch pochod se neprojevit dvna zpsoby,

- ze prve znnami reinu vodnho toku a nch sedinent,
- za druh znneni koryta vodnho toku (pdorysu' v].sstnost ap.).
Znny koryta vodnch tok pak optn uryc}rluj prodngeonorfologick pochody.
Chuang-che v pekladu znamen tute eka. Nzev pochz od toho, e
eka v dlce tn 4@o ku protk uprosted hor a spraovch tabul seYern r1y.V dalectku odlegnn a obdlvn je v tto oblasti obrovsk ottnoe epraovlro naterilu. Kdy eka doshne Kchaj-feng zhruba 4ffi objenu
tvo plavenirry. od Kchej-engu eka tee jet 8oo kn snren t noi pi
Vcrotlongknin,kter v podstat pedstavuje obrovsk nplavov ku_
e]'. Sk].on povrchu kuele je pkej ne sk].on vlagtn delty Chuang-che.
Delta se rozkld po obou stranch poho Tchaj-an, kter 'pravdpodobn
by1o kdyei o8trovem. trta delty je 8oo kn. Od Kchaj-engu se eka dl
na 15 ranen. Pokad'kdy vody Chuang-che wstupuj z beh dochz k
rozshln povodnn, ale po skonen povodn se eka vrac do jednoho z to-

-32$rt (obr. l).

-C

Pektn.':-T' '.:

fr;'-

] ..i:'X.i}:.'ii'

ttttl;
\
.\
ttll\

11t tr

--

v.
)','. *"En"*
obr. 5 Znny toku ety Chuang_chc ve Ychoonskninpodle
T. Walthena, 1978, a. 119
Chronologie znn koryta .erv je agi nsledujc:
2396 p. D. l'. po eiln povodni eta tgkla tto lizatlozlivu u nata
Tchien-tin
602 p. n. 1. opakovn veIkch povodn vedlo ke gtavb prvnclr brai
eka tekla apolen o eIou Cbuaj-che pno do utho noe
69 p. n. I. ve Vchoilonsknin ji byLa vytvoena ggrrlta ocbannch hrz, ale eka pokraovala v nrrn koryt v proatonr
nezi aouasnu por1rtem a nejcevernjn Loqrte do lnslho zlivu u usta Tchen-tin
1324 n. l. se eka vrtila'do jinho kor5lta a apo1u g .ekou Cbrraj-cbe
tekla do Iutho noe
185]. n. l. eka se vrtila n gever a tek1a dnenn tolyten
188? n. 1. v daledku silnch povodn za5rnulo 2 ooo ooo lil
1931 byle njvt povode v higtorii a zalurnulo 3 ?oo ooo lid

-33-

1938

194?

n. 1. unle rryvolan povodn zaatavily tocjaponak vojaka' eka

Chuang-cbe tekIa novn koryten' aIe souagn za}5rnulo okolo
n. 1.

5o0 000 rnstnchobyvatel,

po oprav hrz ge eke vrtila cto goueEnho kor1yta. Rozmrry

povodn je obtnstenovit.

Pi kadvt znn toku se jej stpensovalo zhruba o 435 k+. Povode v roce 1933 nepatila nezi nejvt, peato ee v niv eky uloilo
zhruba 17 niIiard tun hlrry.
Se zizovnm ochrannch hrz zaa1i obyvatel ji ped 2loo Iety.
Ochrann hrze je teba neugt].e pestavovat. Hrze jsou postaver\y z ngtnch hlin. V souvigIosti a neustln zvyovnn htzt eka Chuang-che r1yn
tee ve Vchodonsk nin15 n a nsty a 75 m nad okolnn tgnnem.
Mezihrz, tj. zen.mezochrann5rni hrzenit improtk vodn tok dogahuje ky 20 k!! (T. Walthan, 1982, s. 1l8).

Pinou tchto antropogennch znn f].uvilnch pochot na YchodonEk ninjsou plavenir1y, kter se neustle usazuj v nezhrz.no_
ve vody v ece se neuatle zvyuje a ped rarv stoj neustI hrozba
povodn. Vzhleden k poIoze eky nen Cbuang-che na seku dIouhn 6'0 kn
dn ptoty. Lial ij v neustl hrozb. V ninnejsou dnwvE_
nir\Yl kle by bylo nonse uc5lit v dob povodn, kter jeou trnito antnopognnniinnogtni jet zesilovr5r.

tn2. piu].in do roku

2ooo p. n. 1. eka Chuang-che tek].a v rovni nir5l,kterou v;rtvoi1a
avni npLavy. Poton' byly pootever1y hrze, avak eka stle modeluje za
povodn ninu.V ppad protnenhrzt ee prodnvIivy jet zesiluj (T. Wa1than, 1982' e. u9).
Katloron zatpn p1-oeha m rozsah

agi

83oo

efry (odleenn' urbenizac gp.) jsou pinou, pro v prbhu 19. stolet a v prvn polovin 2o. stolet byLo nutn
zv;lovat hrze na ece Mississipp v USA. Povod eky ge nozprostr od
Pennsylvanie do Monter\y a zahrnuje ploctru 4ir% 'zeml vlaEtnch Spojench
stt anerickch. V dob ped potken 18. stolet dochzelo na ece k povodnn, kter vak jen nkdy se rrylvaly pes behov (agradanovalyi
Tento etav znali francouzt osadnci v Louisian. Zven tlak na pdu
v gouvislogti t vzrsten obyvatelstva na potku 18. gtolet vedl k unl_
nu zvyovn behovctr val a jejich penn na ocbrann hrze. Zvyovn
Znny fyzickogeografick

-34e prodluovn hrz vedlo k tonu,'e dnes doln tok Mississippi je 1eno:
vn goustavou hnz. Dohronady n systrn l'glz! dlku vce ne 3 2oo kn.
Kad hrz je vysok 9 n a v zkladech n ku 90 m. Budovn btz! zilo pirozen koryto. Mezihrz, tj. pruh zeunezi ochrannni brzeroi,
jn protk vodn tok, n kuPouze 1/3 pvodnhokoryta eky. V de]-ed_
kg toho hladina eky pi povodnch stoup ve ne dve. eka pot prohlubuje ev koryto. hogran zvyovn ilu:z vycMze1 z pedpokladu, e
je teba upravit doln tok eky a zabrnit zaplavovnt zabz. Poetupn
vak bylo zeju, e mus bt upraverry odtokov ponry v celm obrovEkn
povol.Povodn na dolnn toku zaaly bt chpny gten jako voda odtkajc z pol ve stt ohio nebo v pkop silnice ve stt Dakota, rnsto
aby zashIa do pdy a dosta1a se do vodnch tok s aoovn zpodnn.Voda odtkajcpovrchov zpsobuje, e povodov vlna je gtle vya ug. Zattm co na do1nn toku byIy zvyovrry hrze v povod e\y dolo k

- odlesnn
'
- penn pvodnlesn pdy a travnatch poroet na ornou pdu,
- odvodnn bain a vlhkch zen(wet1ands) na farny' voda odtk dbeneni nstor ab infiltrovala pdou (rnezi 1950-1970 2% banv IJSA byla
zavezena nebo ovodnna),

- nadnrn Paotva, kter rozeuje vegetaci,

- k vstavb konstrukc vecb druh: budov, ttldnch, asfaItovanch a
betonovanch si]'nc a ulic a deIchkonstruke, u vech e pkopy a rigoJ.y urenni k zac}5lcovn a otvdn vody.
tyto znrry zviJ.y a zi1ypovodovou vlnu a tak zhori]y po_
nry ten pnobhajcgeonorfoLogick pochody.
Vechny

od roku 193o se podailo ponkud zponalit tyto poehody ponoe opetEn' jako jeou

- orbe po vrstevnici,
- wbudovn zasakovacch ps na poLch,
- po rozptlenou zele nezi lr1y orn pdy (R. F. Flint - B. rr. Skin_
n'e?, L9'17, s. 585).
K nadnrn vodn etozi clocMz v horskch obIasteeh. Rozvoj lyaskho sportu v zin vedl ke'etavb lsnovek a vlek. Jen v Krkonocb je dnea
v provozu asi 4o velkch ajezdowch trat a nnobo cvinch louek s lyaakni vJ'e(y e lanovkani. Odlegnn p1ocha sjezdovek inila v roce 19?9

-357o ha a lo roku 1990 se n zvina 18o ha. Vtina z nich

je na pkrctr

svazctr, kter joou z h}ediska odnosu pdy ve1ni citliv. Svd o tou antropogenn urychlen odnogu na pkrch svazch Jetdu. V Peci.pod Snkou vznikly na s,jezlovch tratcbr stre a c1 spolu s dojezdem i netup
u sjezdovch trat Vysok svah a Zahrdky by}y odnosem znan pokozer1y.
Vzhledern k cit1ivosti 'ekosystn na pkrch horskch svazch se tyto kody vznklantropogennn urychlenn eroze tko napravuj (V. Kalietov,
L979).
Rovn znny druhovho sloenles v horskch ob}astech naponhaj
urychlen odnoeovjch pochod na horskch svazcrr. I zde se asto linieni

etvaj cegty naruen lopravou deva nebo turistikou. v cltKo Jigergk hory na svazch Me1 Jizersk lou}y vznikly z pibliovacclr ceEt
pi svozu deva dlouh gtie, kter naruujrein nlkch podzennch vod
a naj vIiv i ne honsk raelinit (J. Demek, 1979, s. 253). K urychlen
oclnogu pispvaj rovn vvraty gtrom os}abench exkalaceni z pru3rs1u.
Holirry, kter vznikly po vvnatech stron oslabench exhalacerni na gevernn svahu Jizerskch hor jsou na obr. 6.
otnogu

glocnleench porogt na pkrch svazch l{rubho

Jeaenku by1y pinou rozshleh devastac po si1nch detch1. ervna
1921' kdy od 19'30 do 21r3o hodin spadlo 18o nn srek. Na pkrch svazch univDean vznikly erozn rt'y a bahenn protrty. rra bahennctr
proud byla 15 a 1o0 n, lIka4oo-7oo n. P1ocba postien bahennni a kanenito-bahennni proutly by1a asi 20 ha (E. Hoek, 1970' e. 18)
Zmny drrrhovho

'Je teba ni na nysli, e pevn gt 1es ttrubho Jegenku by1a

ve stedovku vykcena pro poteby doJ-, kter ti1y rudy jak v Irubn

Jesenku, tak i v okolnch geonorfo1ogickch jelnotkch. Na rrykcench

plochch pak vznkly druhotn Ieay zejnna gnrkov monoku].tury. tyto dtu-

hotn leay uaj ji nnohen rnenodolnost vi katestrofickm pochodrr.

Jejich odolnogt je jet gniovna antropogennni zsatry. Je to nap.

vetavba cegt' kter se stvaj linieni soueteujcni povrchov odtok.

Dokonce na pkrch svazch, kde je na1 mocnost zvtralin a svahovch aedinent ge tyto po1n cegty nn v vozy a po oputn i ve stne (nap.

na svazch hlavnho trbetu obrcench do sedla Sktek). V gouaendob

je odolnost gxnrkovch porost vi katastrofickm pochodrn sniovna ex_

haleceni, kter eniuj odolnost porost vikdcn,polonm a urych1uj

i geonorfo1olick pochody jako zvtrvn vliven zvenkyselosti ply.

-36-

Wl* fW
r+,ii

.!,ii

ffi
",#

F*,ffii

h
o

.q

(,
j

o
o

l<

'
a

r.

{t

n)

d
t

.A

o
o

d
r{
d

{
o)

p(r
d

.1

o
o

o5

o
t

o
>r

{J

r{

.!l

lo'

..{

.{0L
ko
a
{to
J4
>: ts!

.eo
.{ +t
oo
}h
\o

lr

Pourn nal pozornost byla

zatn vnovna vlivu lesnch prac na u_

rychlen fluvilnch odnoeoveh pochod (6rov. !. Buzek, L977t s. 9?). i.
E. lagahan (L972) povauje za zvLt nebezpenho initele v destrukei
lean pdy leen konunikace. odnog naterilu z cest vliveu vodn eroze je
vc glorrnanJ'ch zenehattu ldaho (US) a 22o x vyne z okolnho za_
lccnnho tErrnu. Na nepzniv odnosov poory v zalesnnch zenchp_

-37sob nejen leen prce pi odlesovn a nenrn roziovn patn udrudrovanch Iegnch konunikac, ale tak rst ploch monokultur snrku, kter nIce koen (obvykle do 25 cn) a pi vvratech obnauje a nalrypuje
pdu' kter pak snadno pod1h fluvilnuu urychlenrnu olnosu (srov. L.
Buzek, 1977, s. 98). Na_obr.7 je tbou pokozen lesn cegta v povod
oetravice v Moravskos1ezskch Bes(ydech.

ffi

obr. 7 Tbou a dopnavou deva tkui atroji pokozen lesn ceste

v povod ostravice nad pehradou Sance v lioravgkoslezskch Bee$lech je zdrojen plevenin a splavenin, kter zanej pehradn ndr - Foto J. Denek' 1979
Na obr. 8 je pk1ad tkch stroj' kter se pouvajclnes pi tb deva.

K znanfu znnn clochz v urbanizovanch oblastech.

Ve Velk Britnii je zhruba los povrchu ternu pokryto stavbani rz_
nho druhu. v usA pouze dlnice oe avni betonovroi a asfa].tovanni povrcl5l zabrait L% povrchu Ettu (P. F. Leggett, 1969). Tato skutenogt se
nezbytn Bus projevt v reinu odtoku snkovch vod.
l. G. Wolman e A. P. Schick (1967) uvdj odnos naterilu 5o ooo tun
kn-2"
rok-I z unbanizovanho zernve srovnn8o-2oo tunami . km-2.rok-l
.
z okolnho neurbanizovanho pr:ootoru. Velk odnog z urbanizovan oblasti
je dsJ.dekrozru-en povrchu bhen stavebnch prac, vzniku velkch ploeh
obnaench zenin, odnogu zemin nq ko].ech a pseeh etroj ap. Tento veJ.k
odnos nevyvolat potenepo toku (viz tlle). Souasn pokryt povrchu betonen' asfalten' dladiceni ap. znenuje infiltraci v urbanizovanch

-38-

obr. 8 Pklad tkch stroj, kter se dnes pouvajpi tb a

doprav deva v naich leech - Foto J. Denek, L979
zencha nevat k poklesu hlediny podzenn vody (R. U. Cooke - J. D.
Doorrrkanp' L974, g. 1'). Ulice' silnin kanJ'y a rigoly jsou kor?ty q}'chLe odvdjcni srkovou vodu, zejnna z 1jkovch de. Tento qrchl
oltok vody do kanalizece vede ke zven! povodovch v1n a vznku svrznch Bgtgkcb (urbanizanch) povoln. Navc bheu tottoto rychlho
odtoku se do odtkajcvody dostvaj rznzneiiujc ltky aplchnut s povrchu, kter nohou nt korozivn inek.
V urbanizovanclr zenchse nejlpe projevuje entropogenn rz atrovetoze' a to jak v jdrech net, tak i v jejich zzem, kde pinou
vznilu gtr je rozorn svah, vznik vkop a prkopr.rozuenvegetanho pokryvu, svenanhu z mst lo eroznch rh, nik vody z vo6ovodnch d a kanalizace ap. v sdlech lovk zeunui praceni agto neruuje povrch ternu. objeviLy se nov terur5r jako sdeln a ngtsk eroae (F. Y. Kotlov, 19?8, s. 1O1).
V zend1ekch oblastech SSSR se obvykle ovragi/ zvtuj rychloet
nkolika netn za rok. Na zenTo1gogredu se vak zvtujrxrchlost
7-8 n . rok_l, zatnco v okoln voln krajin rychJ.ost 3-4 n . rot-l. zem ad'y rnst v SSSR je znan rozezan ovregy. Ve ostech Povolsou3teva ba]-ek a ovrag zauju 1o-3@ povrehu intravilnu. llnoat'vt ovreg
je v intravilnu nst Gorkij, Uljanovek' saratov, Dnpropetrovsk, Kursk,
Brjansk' Charkov, Stavropol a v da1ch(F. V. Kotlov, 19?8' g. }o1).

-39-

NejvtnychIost rstu ovrag. v SSSR byla popsna z Tjunensk oblasti RsFsR' kde in 9o-1oo m . rok-I(F. v. Kotlov, 1978, s. 1o1).
Nkte geomorfo1ogov (nap. B. F. Kosov, ]-957i F. v. Kot1ov, 197s)
definovali cestn erozi jako jeden z druh antropogenn urychIenho fluvilnho linernho odnosui Na nezpevnnch cegtch' na silninch nspech,
v pkopech a rigoleeh vznikaj tekouc vodou struky a stre (ovragy).
Zejnna v horskch oblastech v dsledku naruovn nezpevnnch cest
potiyben tur.ist dochz k cestn erozi, pi nobnaen pda podlh odnosu agto a na skaln pod1o(J. Dernek, 1969, s. 254). V ninnch
oblagtech e cegty eroz urn v vozy. Stedovk po1n cegty v Dyjskosvrateckn velu jsou dnes oputn a vozy se znnily ve stre (ovragt).
Stre jsou asto zarostl kovitou vegetac' nap. trnovnky. oputn je
i cel ada nladch vozz doby ped koIektivizac naeho zendlstv,
kter probhajzhruba rovnobn ge stedovkni vozy. nory toti byly
p1i zkpro nodern zendlsk stroje. V vozech v kdovch pskov_
cch esktebule lze v pskovci pozonovat i koleje voz. Ved1e r1voz
dnes v mnoha ppadech vede nov poln cesta pro souasn zendlsk gtro;e. ast atarch vozv okot sdel je zasypvna pevn52ni konunlnni
'
odpady ( Denek,1960).
Pod urbanizovanni oblastni nedojt k rozenkoryt vodnch tok v dsledku netskch povodn. Zastavn povrch s rozshJ-;foi asfaltova-

nni a betonovni plochani urychluje odtok srkovch vod, zejmna bhen

boukovch lijk nebo nh}ho tn gnhu. Nap. pod nstern Philadetrphia
ve stt Pennsy1vana v IJSA jsou koryta 4 x rne na gtejn ploe v
okofnn neurbanjzovanm zen.Nap. v Patuxent Basin ve stt ![aryJ-and
(IJSA) po lijkovn deti byly povodrr korxlta pod nsty rozena o 5& ycc nc koryta v zendIskn zen.Znna koryt byla 3x vt ne a neurbanizovann zen.Naopak pi vstavb ve ngtech' kdy jsou obnaeny lronniny a kdy dochz k penaovn zemin ge nepodetatn zvit nnostv
plavenin a splavenin v korytech pod urbanizovanni zenni(K. J. Gregory,
1981 in K. J. Gregory - D. E. Walling, 1981, e. 132).
Rozenkoryt vodnch tok pod urbanizovanroi oblastni uvdj
rovn T. n. I{gmrner (L97?) a L..B. Leopold (].973).
t
K s1otmvztarn dochz na vodnch tocch s vodnni ndren (srov.
nap. A. Ivan, L97?). Ve vodnch rrdrch dochz k zac}5lcovn splavenin
a gti plavenin. odhaduje se, e velk nlre nohou zac}rytit 95 a 98%
pinenho naterilu. Materi1 se aato usazuje v podob le1t. Vybudovn vocln ndre tak z geomorfologickho lrlediska pedstavuje vznik nov
ngtn erozn bze' Zkuenosti ukazuj, e vIiv tto un1 ngtnerozn
bze nepevit vlir4y jinch' prodnni pochody vzniklch rostnch nebo doaeqch erozneh bz (A. Ivan, 1977, s. 326). N4. Slapsk doln
ndt na V1tav zatopenn dolzce].a odstranila vliv nstn e doasn erozn bze Svatojnskch proud, kter vznikl-a v nstech vt odolnosti
hornin v koryt eky. Vodn ndr n vliv jak na vodn tok nad ndr!, tak

pocl nlr.

Ve smru proti toku ned pehradou nezdka dochz k urych}en zptn

-40-

egralaci. Zptn agradace souvig de zanenn ndre, zejnna s rstem

delty pi stvodnho toku do ndre. Dlka un1e agralovanho seku je
zpravid1a lna1 a in pouze nkolik kilonetr (A. Ivan. 1977, s. 326).
Ve snru po toku je geonorfologick inekndr s}oitj. Vola vypoutn z vodn ndre obsahuje jen nlo spIavenin, ppadn i ln
eplaveniny. Proto voda pod ndrnezdka rnodeluje koryto. Pi vych
rychlostech vypoutn vody dochz v koryt ke kavitaci. Menmi bylo
zjitao, e odnos v koryt pod vodn ndrneinit a l) er, . rok-l.
Nap. pod pehradou E1ephant Butte v t]SA byla patrn degradace koryta eky na vzdlenoet 25o kn pod pehradou (K.'J. Gregory' 1981 in K. .I. Gregory - D. E. Wal1ing, 1981, s. 131).
Zejnna nepzniv na ponrar koryto pod vodn ndr peobobjen
vody pi krtkodobm pnovozu pikovch vodnch elektrren v mstech' kde
pod clektrrnou nejaou vyrovnvac ndre. S tnto jeven se setkvali nap.
pi provozu pikovvodn elektrrrry na Vranovgk dolnndri ped poetavenm vyrovnvac ndre u Znojna. Ve}k objen vody pi provozu elektrrny vedl k roz iovn kor.yta Dyje a k Dolnn Vgtonicn, zpsoboval bon

erozi' vznik behovch ntr ap.

K urychten vodn erozi nedochzet i na zavodovanch pozemcch,
zgjnna pi brzlov zvlaze a psovn peronur Tato zv].ahov eroze se
podle s. F. Kragnova a L. F. Litvina (1978' g. 72) neprojevovat
a) p1onn eplachen, kter un jenn stice PdJ,
b) etrukovou eroz, zblav gtruek vysok nkolik cn 9e nezpt_
pou eroz pot5rbovat proti svahu rychlost a nkolik m za holinu,
c) vzniken drobnch etr (nikroovrag), pi vystnovrag vznikaj
drobn nplavov kuely.

Vzhleden k nerovnosti svah dochz ke stdn zn odnosu a zn akuBulace. Podle uveench autor je zvlahov e?oze ne zavlaovanch polch
jednn z vedoucch antropogennch pochod ve Stedn Asii.
Odpedov vody z prnyslu a nst zvyujninera].izaci vody ve vodnch
toc{ch' nge zvyuje nap. jej korozn schopnogt. Pkladen je Dunaj
(erov. tab. 7).
Celkov eneei' e urychlen odnos pdy a zrych1en fluviInch
poc}tod je vyvolvno:

a) znnani relifu lidskou innost, a to podezvnnn svah, vkopy, odvaly, vojenskou innost(vojensk rnikrore}if)'
b) znnani vegetanho krytu, wkcenn les, pory 1es, rozornn travnho pokryvu ap.
'
c) znnani strukturxl pd vliven orby, nadmrn pa'gtw, nevhodn5mi oeevy,
rrysouenm ap.

'

d) znnaui povrchovho odtoku, zvtenn kritickch rychlost tok pi praveh tok' unlrn enennerozn bze proznutm meandr, ap.,
e) znnani nikroklinatu pdy.

-41 -

d) urychLen krasovcb

pochod

'K urychlen kraeovch poehod'v karbontech dolo v tebnoblagti

Far uest Rand pobI,Johanesburgu v Jilroefrckrepubliee. V okol tohoto
mata se naehz 8-16 kn irokdolVanderfontain, v ktern \edoly
na zleto. Prvn doly by}y otever1y v roce 1938. Dnes vak doshly rekordn
hloubky 3'8 km. Zlato se nachz v mlo nocnch proplgtcch kemenc, pevn vc epodnoproterozoick gerii Uitwatersrand. Hlavn loiska le v
hloubee 900 n. Na nich lesvrchnoproterozoick hor:nr1y pedetavovan
hl.avn a 12oo n mocnn eouvrgtvm dolonitickcr vpenc. Poton ns1eduj
bid].ice grie Pretoria-kemence a lvy. Vechna tato gouvrstv ee gklnj pod lrlen 6-12ojinn emr:em. Karbonty tvo vtinu dna dol.Hornr\y gtie hetoria vychzej jin od doIa kernence svrchnho proterozoike zvan Black Riff vyotupuj eevern od o1. Na tchto hornnch Ee
nachzej ogtrvkovit denudan zbytky pskovc,jlovitch bidtic se
sIojeni kamennlro uh1 grie Kanoo. Nejnlatlni usazeninani jsou tvrtohorn pgky a tn$l. Dolonitick vpence jsou vtinou pokryty pokryvr\ni tvary mocnoeti 1o-r5o n (nejagtji koten 1oo n). .Tgou to zvtralirry
srie Karoo a dolonit e lonky kenitcr bidlic, dle ps}ry, jly s oxi_
dy nanganu. Na nich spovaj tvrtohorn psky a tnky. PznanB tvacn je rovn vekyt svislch eyenitovch il' kter naj nocnost 3o-60 rn.
Maj snr zhruba S_J a protnaj nap dol.
Povrcrov odtok v dolsnuje na zpad. Dolonitick vpence jsou
vak neobejn propustn a v doldochz k intenzivnnu pohybu podzem_
nch vod. Znnnsyentovly d]. souvrgtv dolonitickcb vpenc na
odd1en bloky. podzernn voly se hronad v kalnbIoku a vyclrzej na povrcb jako praner\y pol hranic ayenitovch il.
Velk rnnogtvpodzenn vody v karbontech podgtatn ztovalo dolovn. Proto v patlestch letectr zaali dnnovat jednotliv bloky karbont. Olvodnnnlo za ngledek urychlen krasovch pochod a ke vzniku
nejvtch entropogennch zvrt v karbontech a pokryvr\ch tvarec}r na
evt (R. M. Foose, L967).
Mezi prosincen 1962 a norem 1966 vzniklo 8 zvrt o prnru vtn
ne ,o n a hloubce pea 30 n. Ne.jvtnhle vznikl zvtt nl prnr
L25 n e hIoubk-u 50 n. V roce 1962 vznik]. zvrt se svisl5ni gtnani o pnnru 55 n a hloubce 30 n, kter doslova pohltil pravnu r:udy. Zabynulo
29 Ldt. V roce 1963 vznikI 6 n hlubok zvrt ve ust Car1etonville a v
roce 1966 pak zvrt o prnru l22 m a hloabce 5119 ro. Ke ztrtn na obyvatelgtvu nsta nedolo. Bhe odvodnn karbont poklesla hladina kragov voly z pvodnch asi 1@ n pod povrcherr a ne 550 n pod povrchem v oko.

1 lo1.

Ce}kov v zenvznikly gtovky rzn velkch zvrt. I kdy ji lve

v olonitickch vpencch existovaly krasov jew, je zete]-n urychIen
krasovch pochod entropognn innoet. Ve vtin ppad je vznik zvr"t
bezprosteln spjat ee snennhlaclirry krasovch vol.
Lze rozliit 4 typy antropogennch zvnt, a to
a) irokn1k_ zvrty, ;ato je znnn 6 n trlubok zvrt ve nst Carle-

-12tonville; tento

t5lp vznik ponaln poklesen krasovho povrchu; tento

,'r9 vznih pedevn v pokryvqch rtvarecb v prbhu odvodnn v zviclooti na puk1ittcb v kcrborteclr, zvrt v Carletonvi1le by} vzn
ng protblou aneniBuY Larbontech Lontrolovanou pukIineni,

b) cenzvt, }ter vzni}aj v dalettku vytven dutin ns rozbran

uczl potrryvnBi tvary s larbontJr, Pi vertiklnn ovottovn jeou
spodn vf'tw puttinani transportov4t do slelnho nagYur vznik dutin|t ktcr tG aoen ztlt; o traBoportu,poklYvqcb tvara zvtralin o
atalnbo Datu avd obaen zakalcn erpanvod3r v dolecb,
c) oiven pirozen zvrrtgl, kde entropogenn odvnn vyvo1 oivena
zeatLen prodnho Lracovbo pochodu'
d) lk zvrt v polryvr\eh tvarcctr, kter jaou cpojerrgr e ponrenu voovonch a Lanellzanch d pi poLlcec}r ternu a B t louvleejcn urychlgnm }ragovch pochod v sdlach (T. a!.tban, 1982' a. 1?2).
Pi crpn voff z vpencovch 1on v Herahey Vallcy ve ctt-Fcnncylvanla v IISA dolo rovnke vzniLu zvrt. crpnn 20 nJ. den-r vod5l
z 1oo0 dolo ke galenhladiry kracov vo{y o 1o n. v roce 19'19 nalr
pracovat nov erpac atanice a Neina voily ec cnileo 50 n. Pranery
v otol dolu wcclrIy a po uecierpn zaaly vznilat na powctru ternu
rvrty. Zvrtry uly prrlur o1]-6 m a hloubLu oal 0'6 do 3 n. tst 1oo rvrt0 vznlLlo na dn dolpotota Sprirrg Creek, }ter pln vyacbnul (K.
OrcgorT - D. E. Ualling , 1981).
v Sssn ocMz k uryehlen vvoje Lraeovch pochod v Larbrtccb v
d0p19{tku 1id9l innoctl na velkch ploc}tcb. Uryehlen pocbod tragov!
v tarbortech a adrovci je patrn v rnnoha ngtech a prryclwch otclscch sssR' jako jsou nata iloskva, Podolsk, Tula, cekino, allln, Ltov,
severo_llralek, Kujbyev, Kaza, Perts, Ufa, B1agoveencl, Krrngw, AlnetJevek, OLtjabrckij, Z.elenodolel, VolsLij, Elec, KureL, Arzana., Pavlwo,
crcacbovo a dal(8. v. Kotlov, Lg78, s. L22l.
V loalv je vyvinut pohbe\ krag v LarbonsLch vpcnech a o1mlteb. Kraa jc rznho9t - pedjurak, petlgtaciln, pogt8leclln. s
Lerbontovn krasem couvaeufze, kter ce rozvjv pstc}ra jlwtch jurstch q tvrtohorncb usazeninctr spovajcchna zlragovln povrchu vpeac. Karbortov Lrag oe vyvjpotalu. Ur1yclenkraaovcb pocbod v Ioakv couvig e neletlujcnjevy
a) s intcnzvnn a dlou}rodobn cr1pnn podzemrrch vod (asi 9oo @o n3 .
den_l v roskv a 2r8 ni!.in
dco-l v noalevek cdelnaglmcraci;
v ds1edLu erpnse rrytvoil'3.depresn kuel o pronr 15o b'
b) 8e anennnapjat hladirv podzcnn vod3l v karbonsl5cb zvodnn5cb borzontech o 19O n,

c) s rozdlem v poloze hlatliqy podzcnrr vod5r u je(botlivcb er?acchobjekt, co rryvoIal vertiLIn filtraci,
d) g ustnugnennblediry nlkc}r podzerncb vod o 5-32 mt
e) s kolgnn hladin podzennch vo v gouvislosti s ngrovnomrn5in odbren
vody v rozsezt 5-L5 .m,

-43f) c

niken vody z vodovodnch

et, vodojen, kanalizanch st ap.,

8) ae zvennagresvnoeti podzennch vod a ntenzifikacrozpoutn

krasovch lrornin v dg].edku zneitnvoil agreovnni slokani zneitn atnosfry, vodnch ndr'pd ap.,
b) g artivzac' }rydrodynanickch pochod, co vyvoIalo sufzn odlnoa nerozpustnch vpln krasovch puklin a dutin a souaen vyplavovn na_
teriI z nerozpuotnho plt pokryvnch ueazenin na povrchu vpenc
a penoc nincrInch stic auf6z do puklin a dutln ve vpencclt,
eh)ae gtatickJ'Er a dynanickn zatennpovrchu vpenc, co vedlo k ce_
n dutin ve vpencctr.
Na zcnloekrry je zanapovno vce ne 1oo kraaovch tvar. Krasov
pochody zpsobujpokleay povrchu, vznik cench tvar (nap. zvrt) a
nalednou defornaci budov a zazen.
Exietuje vazba nezi fogilnn a souaaqn kraeqm. K defornacn budov
a ineqrsLch st' kter byly wvoIr1y antropogennn vliven v poslednch
lctcch' dochz v natech' kde krae byl "pipraven" tllouhodobn psobenn
prodnch kraeovch pocboal (F. v. Kotlov, L962).
Urtrlch!'cn krasovch a cufznch pochod ve nstech Dzerinsk, Pavlov
e dalcb eouvie g niken vody z vodovodnch gt a nkeuprovozn vodtrt
Pod zvo{y. Ve ngt Pavlov vznikly nplavov zvrt o prr}Eru 15-20 n
(P. V. Kotlov, 1978, c. 131).
PoIe N. A. Gvozdckho (L9T2) wkcen leg v poho Gornoj Krlrn
v
a AbcMzii na patKavkazu apolu s paatvou dobytka a rozruovnm
rostlinnho krytu urycblilo kreaov poctro{y v tchto oblagtech. Ve cvch
dcletlcch vecllo ke vzniku holho kragu.
K urycblen Lrasovch pochod0 v karbontgch dolo rovn na zem
gevgrouralaktro barr:itovho l.oiaka. Bauxity le na Bouvrgtv akragovlch dcvonatch vponco. Kraeov povrch je pokryt pokryvnJ|ni tvarT o
nocnoat 1-1o' n. Urychlcn kracovch pocbod v karbortech bylo vyvolno sncnnobeahu vody v toubkch 140-260 u, erpnn dlnchvod, odvodnnn ponoe dren,odvodcu nch vo ponoc betonoveh karrl e
kolano bladlny podzennch Yoa o 20 a vcc netr. Snenladiqy podaeurrch vod ca nalgdek wenrychloati proudn poilzq3& vod (a
do bodnot o'8-5 E . 8-I. Tn docbz L urvttgasufze
trfoZ"
"oo"o
jejicb
pustnch vpln z Lraaovch trhlin'a dutin,
roznry zde dogahuj znar1clr hodaot. Souaan ee urtrtc_hluje aufze v pokry.vnch tvareeb
r n polchu pokryvnch tvarvznikaj zvrt4r. cenpokryvnch tvart
do vcllcb dutln ve vpencctr- uvolnnch eufz - bv r5tch1. Nk{Y
za iten Be na 1 Inz vytvoilo a 36 cen3tch zvrt o hloubce vce ne
80 n.

v latech I9J6 a 1969 na ple 4'4 kn2 v5rnapovno 526 nptavovch

(krasov-cufznch) zvrt v pokryvqch tvarcch, zejnna v rltlolch tk
Vagran a Koloaga. Ke vzniLu 29 cench zvrt doIo pno v betonovm
oblocntanlu. Do rvrt tak zatkalo a 30 ooo n3 vody za trodinu. Za_
tLn vody z-pokoaench kanl tak aitn aktivizovalo kl.aaov a gufz-

-44-

n pochody.
Krasov tvary vznikajc urychlenrni pochody jsou hlavn vzny na ob1agti depresnch kuelpodzeurnch vod a asov souhlas s i'ntenzvnnsn_
ennhladirry podzenn vody.(F. v. Kotlov, 1978, e. 13o).
Znanje antropogenn uryeh3.en krasovch pochod v karbontech v
mstech, kde do krasovch hornin se dostvaj agresvnodpadn vody ze z'vod, .achet, prdel, praven rud ap. Techno1ogick nik odpadnch vod s
obsaherr srsnv Troickn paprenskn zvod pobl msta Kalugr zviL ob_
sah srenv podzennch vodch. V karbonskch vpencch, kter tvo zkladovou pdu tovrqy urychIenn krasovch pochod vznikly krasov dutrry, kter zpsobily deforneci budov a technologickho zazen zvodu (r. v Kotlov,

l-978, s. 131).

Rovn urychlen krasovch pochod v so1nm a sdrovcovm krasu probh v SSSR na velkch plochch. Antropogenn krae se vyvj v nsteeh, kde
pirozer5i rein podzennch vod je znnn vstavbou vodnch ndtt a da1ch
5ldrotechnickch steveb na krasovch horninch.

V soustav Kamek' Bratsk a Kujbyevsk pehradn ndre byla zjitna antropogenn podnnn aktivizace krasovch pochod v]-ivem proniknut
sladkch vod z ndr do kraoovch hornin, vliven kolen hladin ve vodnch
ndr v souvislogti s jejich provoznn rei'men, a to v rovinrr;iclr nrch
v rozlBez 6-10 n a v horekch a o 8o B' abraze na bezch ndrtvench
krasovmi horninami. V benn psnu Karnsk pehradn ndre z jednoho bnho netru be}ru tvoenho sdnovcem postupuje do ndre roztok cbsahujc
cce 8o tun sranza rok. v dsle}u rozputn a abraze sd'rovce vznikaj
v prbhu jednoho a dvou let v benur psrru jeskyn d1ouh 4o a 50 m.
Jeskyn a dal krasov dutirry uaj objen destky a stovky
Ro"po.rtn
'3. pehradn
krasovch hornin a vznik pevis vyvolv pak cen. Na Kansk
ndr.i tato antropogenn vyvolan cen naj vku 1o-1' rr. Na Bratek
pehradn ndri je vka zcench betr 3o-4o n a ka zcench sek
?O-25

m.

V oko1 Kazan v].iven Kujbyevsk pehradn ncdr.e ve zkrasovlch

pernskch usazeninch do1o k urych1en krasovctr pochod a vzniku zvrt.
V dsledku paoben vod z ndre ee obnovily krasov pochody na fosilizovanctr ).oka11tch u vznikly nov zvrty (F. V. KotJ-ov, 1978l s. 129).

K znannu urych1en pochod solnho krasu dochz v nstech tby eoJ.i erpnn solan$ v rrnci tby loisek eo1i vyJ-uhovnn. V SSSR jsou
tyto jew zejnna rozerry v pedura1skn okrajovn pro}qrbu v okol ngta
Solikansk a vegnice Krasnyj .Iar, sneninPrikaspijskaja vpadina, v kotlin Bachnutekaja kotlovina v oko1 togt Artenovgk' Slavjansk, Nowj Karfa_
gen'' v Zakarpat (kotlina Verctrne-Tiasenskaja kot1ovine), v Zakavkaz! a
ve Stedn Aeii. Loskakanenn ooli (halitu) naj nejvt rozsah v angarsko-lenekn okrajovn profuibu (vce ne or6 ni1. t-2), v pikaspick syneLllze a v peuralg.kn okrajovn prohybu (vce ne or3 nil. kn2).
Ve mst Slavjansk v 1JSSR v ctr]g}edku erpn so1anky vznikly podzenn
dutiny (obr. 9). Zavalenn podzeuch dutin vznikly na povrchu zvrty. Y
gevern sti meta v oblaat tebnbozvodu dolo k poklesu ternu na

Otr
!a .t
t

>.d
R
bt.
o
6d

o&

ot
o
l'a
,
cn.(\l

r'EC!
a:'
'o
L

'ao
>.P
d

Ae)
I,'D
t
d-{
+rJ

oo

rloE
E

EC
O .r{
N-t
.to

5'
o

kFl

o..
a

.r{ >
g ..{

.dH
tt ir
oro

o>

ot0
a>D

.ElAro
r{ C.t
OH
ll
.t

B
.F
o(
(hA
or

m ffi ts

p1o9 1o0 ha. Polonr gnenirvbyl 135o

n. v leteeh 19r2-L9r4 probtrala

gevern
nivclace v
ati Eate. f,ariuln poklee tchto dvou let inl
or32 n. $lchlost pokteau Y nLterch uatech byIa a 1 nm . nsc-l. Ia
Porchu ternu Yznikly rozevu trtirry dlouh 2 lm a irotne povrcblr
o'I8 n. Ntter budorry rozngtn podl trhlirry by\y znsn polozev.
V nstcch nejintenzvnjbo vyluhovn kraeoveb hornin vznta1y
svrtry o pr':nru L5-45 n a hloubce 4-9 m. Prodn pochody golnho trasu
sde by\l urvchlerv a kombinovrry a tDou soli rrylulrovnn (F. v. Kotlov,
1978,

a.

123).

K jet intenzvnjnpochodr]n solaho kraau docMz na zen!lt

l{gvyj Karfagcn v IISSR (obr. 1o). f,sto je rozloeno v kotlin Becbtrtse_
ja Lotlovina t Donek oblagti. V tto oblasti ae rrysl5ulc r< rloj r-

-46-

li o celkov rnocnogti 25 a v sedinentrnn souvrstv nocnrn 1oO ru. Nadlo

sloj je tvoeno anlrydriten a slr1y. Dobvrslojse provd vrty, do
nich ee vhn glatk voda a erp se solanka. Nejdve se v solr5ich slojch vytvoiLy odlen kraeov dutirry a pot jejich spojen souvisl dutina. Zavalen dutin vyvoIalo poklesy ternu.
Poklegn povrchu ternu vcelku probh pozvolna. Jen nkly lochz
ke 1zniLu cench zvrt. Maxinln hodnoty poklesu ternu doshly 7ro rn.
Zvnty vznikaly v Ietech 1941' L949t 19'o' 1953 a 19'4 (F. v. Kotlov' Ig?8,
s. I25).

100

200tn

obr. 10 'dle
povrchu na zenneta Novyj Karfagen v SSSR po'!-odnoty--oegedn
F. V.'Kotlova; 1979, s. Iz?
Vyevtliv}y: Hodnty praedn v cn ze obdob 1940-1955. 1. hodno1OO-2O0, 3. 2OO-300, 4. 400-500, 5. 500-600, 7. 6O0Q-O-lOOr.2.
7oo' 8. zvrty

V oblasti So1- Ilecke v orenburgsk oblast pi patjinhoUra1u

uvedcn lo provozu eoln acrty tn 1o x zintenzvnilo pochody golnho
kragu. Na verchnekanekn ]'oisku draseInch sol jsou krasov dutirry vzny na star vrty a souasnachty. Ped zahjennc tby draselnch so1
byla tro pt gtolet erpna eolanka z povrchu eolnch aloj. V ds}edku
naruenrydnogeologickho reinu vznikly krasov dutirry o roznrech etovck n3 (F. v. Kotlov, 1978, s. 126; Gidrogeologija ssSR, 1973).
V oko1 neta Tr'rzla v Boen (srRJ) zaala tba soli v roce 1886. Z
pLocl1y 1 kB2 by}o vycrpno 17 nirin rn3 solary a vyteno 17 roilin
tun soli. Poklegy tcrnu a trhlirry na zenmsta by1y patrn jet bhen
druh svtov vI$. Nkter budovy se alefornova1y, dochzelo k trhlinn
v z\Iadech buov (F. v. Kotlov' 1978' s. 126).
Ve Velk Britnii jsou nejznnj ppady urychlenho solnho krasu
spojeny E tbou soli v hrabstv Cheshire. Cheghirek novina je ps zhruba
30 lB irokho pIocrro zenna oeveru Ualesu rnezi Kanrbrickn pobon
na zpad a Penningkn potron na vchod. Nadnogk vky povrchu Be potvbuj kolen 15o n. Na rovin se nachz vclk poet nevelkcb jezer, tter vznikJ.y v daledBu eolnho kreau. }lk ternnaneninyuaj tu
do 20o n a hloubku a 10 u. Zprvy o poklesecb ternu se ilatuj ji o roku 1533. Loigke go1i byla objeverra v Chegbiru v roce 1670 pi fufed.n
uhl. od t doby zaaIa tba ao1i, kter ge souatedila koler rtt roFtvich a ingford.
Povrctr tarnu je

v oblasti aate Nortrich tvoen pleietocennni aorrv(tillen)

kovl'ni hlinani
a interglacilnni usazeninani. Pokqrvn tvar5l laj prnrnou noenogt 15 n. Pod kvartrnni ugazeninan Lekeupersk alr1y triasovho st. Keuper m mocnost egi 12oo n a je tvoen aleurity,
jly' billicemi a pakovci. Ilalit ee vysktrltuje ve dvou horzontech. Mocnoet evrchnho horizontu in 300 n a dolnho horizontu 20o n. Pod kvartrnnipokryvnni tvary je kraeov ploeha na halitu, Xter je rozputn
do hloubky 75-140 n.

Tba aoli erpnrnsolank;l- zaala v Cheehiru v roce 1682. V 18. a

19. gtolet byly w\opny etovlry nalclr achet. 1to achty nly takovou
konBtrukci, e je bylo teba po.krtkrn obdob exploatace opugtit. Pitou
na strpu tol zstala el.
v 17. a 18. stolet probhala tba erpnnsolanky z kopanch -achet.
Y polovin 19. gtolet ge zaala erpat eolanka ze starch oputnch actret. Tato metoda vak vela k etnn havriB a eenn oputnc}r achet.
Ott nolu 1930 se pouv nov netoda, kter zabrauje cen oputnch achet a vzniku pokles na povrchu ternu.
Je gamozejn' e nekontrolovan tba provdn v podotat v letecb
17.8o a 1930 vedla k urychlen kraeovho pochodu a ke vzniku antropogenn
podnnnch krasovch gneninna povrchu ternu. Jednotliv tol-y a acht by1J ual a kad z nich byla v innosti do doby ne ge zaal bortit
Btrop. Poton ee achty opoutly a zaa1y ae plnit vodou. Voda rozpout].e
pile nezi achtani, cp vedlo k jejich zavalen a prosedn pov'rchu ternu nad dlnndlen.. Vznitsaly zvrty zaplnn vodou, kter byly nebez-

-48-

pen pro sougetn d1nd]'a. Antrpogenn vzniklch snenin je veJ.k

poet a naj rznroznry. Sneninawtton vzniLl kolen roku 1790 v
Nortwiche a snenir5rzvan Upper a Lowr vznik} ko]-en r. 1820 ve Vriing-

fordu nleejnezi nejvt krasov tvary v Chegbire. Plocha kadsnenirry je vt ne 4ooO n2. Ploch povrch CheehirEk roviny naponhal neuetluru rozovnzvnt v souvia1osti s intenzitou erpn eolarrky.
Hlavnn problnen by1 zvrt tl/itton' kter vznikl uprogted prnyslov
oblasti 19. stolet. Posledn velk krasov snenina vznikla zavalenn
achty v roce L928, co n1o za nsledek znienpoglednho innho do1u achty Adelaide Mine v Nortuichu.
Zvrly zaplnn vodou ge mohou vyvjet i ve znan vzd].enosti (a
nkolika kn) od mgta erpn solanky. Piton k njvtmu rozpoutn go]-i docMz zejm tam, kde sladk voda poprve se doetv do solnch sloj.
Pkladen vzdlenho''prooedn v Cheehiru je ppad Bil1inga-Green, kde
ol roku 19oo destky rektar zendlek pdy pok1esly a byLy zatopen;r vodou.
Pokozerry byly i konunilace ainenrsk gt.
Poklesy ternu defornuj drenn oygtEy dlnchdl' kter je teba
neustle opravovat. Dne 21. ervence I9O7 v dgledku proaedn povrchu
doIo pokozen plavebnbo kanlu v Nortwichu. Voda z kan].u zcela zmze1a a 1od zstaly na auchu. eleznin trai nezi nety Crewe a Liverpool
byla postavena v Nortwichu v roce 1866 ns rovni ternu. Neugtl poklecy
ternu a s tn souvieejeopravy trati zpeobily, e v roce 1882 eleznice vella ji na nspu vysokn 9r2 a (T. Walt}ran, 1982' s. 147).
z |Js^ je popsan ppad' kdy erpn podzennch vod pi tb ropy v
ob]-asti jezera Sauer ve gtt Texas nesporn urych1ilo pochody eolnho
kragu. Rno 9. jna 1929 dolo k.poklesn ternu. Pok}ee zaal ponrn
pomalu' ale postupn ge zrychloval a po pti hodinclr doshla hloubka krasov snenirry tm 30 ro (T. Wa1tham, l-g82, s. 145).

e) urychIen kryogennch pochod

Antropogenn naruenpovrchu ternu v oblasti dlouhodob zn::z]. pdy
vyvlvaj nebo urychluj kryogenn a dal geonorfologick pochody a nn
krajinu, gsto ve smru nevhodnrn pro ivot a innoet epolenosti.

Vznik a vvoj kryogennch pochod, k nin potrne'geomorfologickexogenn pochody souvieejcse geznnn a dlouhodobn (vce ne dvouletm)
pronrznrn hornin a zenin, je vyvolno tepelnou bilenc povrchu ternu a
zvat ne ad aloek krajinn sfry. ryogenn pochody se roavjej i za
hranicen dlouhodob zmrzl pdy. Souvis to mino jin i se ekutenost,
e jnhranice oblasti dlouhodob zmrzJ- pdy je velni nest]. a jej poIoha zvis nejen na znnch podneb' a1e i na innosti lidek spolenosti
(J. Brown - N. A. Grave' 1981, 9. 9). Rozvoj nejvnaznjch kryogennch
pocrod, jako jeou ternokrgs g ternoeroze, zvs{ pedevn na ptonrrosti
podzenrnho ledu v pernafi:oetu. Prodn kryogenn pochody vyvolan zmne_
ni podneb, eukces rostlinstva, vvojen georelifu probhaj pona1u. Ant_
ropogenn naruenpovrchu r6rvolv znan urrychlen kryogennch pocbod

(obr.11).

-49-

>r

o.

.c

o
cv,
g.l

d<
"{
.v
'O)
EY
oo
ot
..a
.ad Ja
CtsJ
.d>
d

>r.
>d
A

g
0, {,
P0r

8f
o!

.o

oo

.t
'N
Lo.
{t

a.or{

u
.a
tlN
o
sro
0.D

oo
A!

o
.
OJ

\tr O
>-i
oo
5 ),D
d
l{
_l .
ON

Eo
o
tt

tp
O.d
a
E(, .

! !e

'rC!
>o
O O. 9"
ro

6'*

E6
N ol

,. &:
ii:i.ii:ii:i:i!::iii.i.r!!:ir'l

ffi

*iilii*;.l*

t l
iii&i* t
i.,',,.,r

.o

d.lE
.{l'

*E3
'

t{

xaruen povrchu memerozdlit na bodov a plon.Bodov nanrer je

nep. u wt' adel. Plonje pi gtavb eilnic, ropovod ap.
V prbhu antropogenn urxlctrlencb kryogennch pochod zpravidla uIcr rozliit lslealujcfze
- poten ?z, kter probh veloi r'5rchle v prvneh 2-3 letech Po naruenternu' intenzita kryogennc}r pochott je znan, v tto tzi doe$z k anan5b znnu georelifu,

o'uedn fzi zpornalen prbbu antropogenn urycblench kryogerurch pochod,

-50- fz ustlen povrchu ternu na noV rovnovze a postupn piblen se

t?ohlosti antropogenn vyvolan5ich pochod rychlosti prodnch pochod
(cca Io let po naruenrovnovlty permafrostu).
Elavn pinou rozvoje a urychlen kryogennch pochod je naruen
novnov}5l perrnafnostu zmnou tepeJ.n bilance zenskho povrchu. Nap. naruennebo plnrozruennechovho nebo raelinnho pokryvu na severu Sibie zvtuje radian biIanci povrchu o 5 a l5%, co m za nsledek zvenEtedn non teploty o or7-2rooc a zvtenmocnosti innvrstvy 2 x
a 3 x. Intenzita antropogennch naruen tepeln bilance p, trornir a zenin je v kvantitativnn sn1yslu o nkolik d vyne pi jejich pirozench znnch (P. I. Melnikov - A. V. Pavlov - N. A. Grave, L977).
Y zvisloeti na typu entropogennro naruennovnov}5l permafrostu a
rovn zrry d1ouhodob zmr.z). pdr kde k naruen docllz!, nese tepeln
bilance znnit jak pozitivn, tak negativn. Proto stejn pinarryvolv
v jednch podnrrkch zventeploty permafrogtu a vznik nebo zeslen trnokrasovch pochod, ternoeroze, eo1if1ukce apo a v jinch podnnkch sn1en teploty permafrostu a vznik pochod nrazovho vzdouvn, vznk nrazovch
trhlin' taryn ap. (.I. Brown - N. A. Grave' 1981' g. 12).
Antropogenn urxlchlen kryogennch poc}rod nebt vyvolno
a) naruennrostlinnho a pdnhopokqrvu

V zn tajgl a v leoostepn zn Zpadn Sibie vyvo1v urychlen

krryogenneh pochod kcen lesa, a 8 tn eouvisejc zhutnn a znenen
mocnogti snbovho pokryvu na holinch. Ns1ealken je pok}es prnrnron
teploty pdy a vznik ostrvkperrnafrostu. Vznikaj tak ku1turn krajiny s
pznanmi jevy nrazovho vzdouvn a a nrazovn trhlinami (o. V. Makejev,
Lg77).
Na paitch pdch n antropogenn rozruenpovrchu za nsledek urychlen eolckc}r pochod a vznik psrovctt pesyp (tzv. tukulany ve

etednn ,Jakutsku ) .
Na nctr ninch pobenctr nin severovchodn ati SssB' kter
jsou tvoeny hlnani s ledovni klny' pokrvtch tundrou a lesotundrou' lI&ruena odgtrenn vegetanho pokryvu lryvolv zvtenmocnosti irur
vrstvy. Zvtuje ee hIoubka roztn per'nafrostu v 1t a dochz k intenzvnnu rozvoji termokrasu a termoerozi. Vzni} kupovit{r tko prchodn
relif s bajdaracby, atreni ns wttch ledoveh klnech a eneninani
zaplnnni vodou (L. . igarev, L9?r).
Vzkuny na pokuen;ich plochch v oko1 neta Jakutska ukza\y , e wpi uebovn necbovho a gnhovho pokryvu vede ke zven prJ.esa
kcen
nrn teplty hornin a zemin. Za 4 roky pozorovn se teplota pdy v hloubce '3 n zvila o 1r3o a zvyovn teploty pokrauje (s. I. Zabolotnik,
1978). Avak souagnvykcen lesa a rozruennechovho a enhovho po_
kryvu vele k ochlazen bornin a zenin. Za 4 roky pozorovn se teplota v
hloubee J n, snif'ave srovnn s pirozenn staven o rrzoc.
Ve atedojakutgk tajze wkcen lesa a rozruennechovho a snhovho pokryvu zpsobuje rozvoj ternokrasovho pochodu. Tento se vak rozvj

-5Lponeleji ne a Bevernch oblastectr v dgledku suchosti podneb. Pesto

vaL v zerinch s yyeokJn obsahen podzennho lettu vznikaj kupovit povrctry bajdarach,sufzn gtudn a jeskyn na vytvajcch ledovctr klnech a tern se gtv nevhodn nap. pro zendlstv. Vsledkem od].esnn
je zver citlivoat pdy ke zmnn teploty vztuchu a glunenhozen.
v lt je obnaen povrclr celkov teplej ne pda pod lesem v ds].edku
Letabgorbce zten tnavna nezastnn;fun povnchem a v dgledku nedoatatku ochlazujchoefektu vody vypaujc ge z rostlin (erov. tabulku
8). Urychlen tergrokraaovho pochodu v]'iven rry'kcen Iesa a rozruen rnechovho pokrTvu v tajze stednho Jakutska je patrn na obr. 12. Patrn
jcou podzenn ledy v hloubee aai 1r5 n pod povrchen ternu.

ffi

rri'tffi6,-;'ffi-e

obr. 12 Urychlen ternokrago pochod v tajze stednho Jakutska

Jeou patrn podzenrr le<l.y. - Foto J. Denek, 197o
b) naruen hornin a zenin zennni tebnni pracemi
Odkopy a vkopy' it1nla a vzoik hald a vsypek na povrcbu ternu
jaou vnni naruenniprodneh podnnek a naj znar1 vLiv ve vech
znacn ttlouhodob znrzl Pdl zejnna v oblaatech se znann obsahem podzeunho ledu (obr. 13).
Pi otvrce do.bvn loigek uitkoYch neroet povrcbovm nebo h1ubiann zpaoben a pi g tm spojen v5ftstavb objekt, znnclr pracech pi
vatavb paIrrncbIetitnch ploeh, tmunikac ap. docMz nejen k tozruenvegetanch potryvu a odnosu hornin, aIe i k naruen gtruktu$r

-52-

Obr. 13 Naruen pgvrchu ternu tebnni praceni v oblaEti nrazov

pout v zon dloulrodob zmrz! pdy na geveru Sibie
Foto J. Denek, 1969
bornin {ynanicrch a vibrann psobenn pracujcch stroj, k urychlen
fluviIneh pochol v alglealku wpoutn odpadovch (aeto tep1'ch) vod
ap. Zvten nrrostvplavenin a spIavenin ve vodnch tocch spoJ.u s oteplenn vody roziuje tento entropogenn vliv daleko za hranice oblaEti
zennch a tebnchprac. Ngledken je zaadn zmna krajirry. V ob1agtecb
e vyeokn obgaheln podzennho 1edu, zejnna na aeveovchod sssR' dochz. k takovnu urychlen kryogennch, termodenudanch, tetnoerozneh a
termokraaovch poclrod, e vznikaj "nen krajir1y s bajdaracbr g
roznkLni zennami' 6e8uvy ap. Dochz k proeedn povrehu te:lnu (l,. A.
igarev, Lg7rr.
Pod ha].dani, vsypkani a silnnni nspy v ob]'astectr e ponrn rrysokou tep1otou permafroatu vznikajt za 2-3 roky taliky. Navc zpravidla tyto
ent'opogenn tvany naruuj bydro].ogick r.ein pi)-ehlho ternu a v tchto netech se nadruje vodal Fod nt ' vznk talik. Pi spojen tctrto talik e taliky pod haldan, vsypkarni a nspy dochz k rozvoji ternoknagu.
Pe tb uheln;ich eloj v oblasti dlouhodob zmrzl p(y povrchovn
zpeoben vznikaj poblporubn fronty v dg]-edku degradace permafrostu
poklesy ternu, vznikaj a 60 n hlubok sneninya taryny (J. Brorrn N. A. Grave, 1981, g. 1?).
Plnovit se vyuv urychlen ternokrasovch pochod pi tb ne_
rostncr suroVin v oblaetech pernafrostu. Urych]-enho tn pernafrostu do-

-53oebuje v tchto tebnchoblastech }o-3o m. Pouv se pitorn nahvq

hornln a zeuin prou, borkou vodou. vhnnou do vrt, elektrickho ohevu,
p\ynoveh a naftovch hok
'qp. Pf degradaci pernafrostu dochz k urycblen eoliflukci, bahennn proulrlm, sesuvn' a vzniku lttt na rrytvajcch ledovch kInec}r.

o) naruenurbanizac
V aillech dochz ke znn cel ady initel prodnho proated.
Znan itiv uaj v gevern a gtedn zn dloubodob zmtz! pday znEry "b"''oeti a vlagtnoEt Enhovho pokryvu v gdlech. otlstreovn snbu
vede ke anen! prnrn ron teploty pdy, co je pznar1 jev pro nEta
v aevern a gteatn zn pernafrogtu. Pouze v jin znE pernafrogtu, kde
dloutrodob znrzl hornir\y naj ponrn vysokou teplotu, nsto zpsobuje
rventeploty ptya cegradaci permafrostu. Technogenn znr5r tepeln
bilance ve ngt Vorkuta v SSSR vedIy k sten degradaci pernafrogtu na
-90.s zeungta.'

d) nanrenpol1yben vozidel, vstavbou a pouvnn konunikac

V nctech, kde v Ietnn obdob pi stevb silnice buldozerT pouze wLcely gtrory a pli nenarui$ vegetanpokryv a huuzn vretvu pdyl
roenoat inn vrstvy se jen nIo liila od nocnoeti v okolnn 1ege. Rozrulen vegetanho a pdnlropoknyvu vak znan zvilo mocnog inn vr.tvt dolo k urychlen ternoLraeovch poclrod e geguv (.I. Bnown - N. A.
Grve, 1981, B. 43).
Elavn pirry nar.uen rovnov}5l pernafroetu pi nasypovn rsp
pro silnice a p\ynop a ropovoily jsou3,
a) Lonccntrace plonhoaplaehu lo pkopa rigo1 e lglealujctennoerozc e fluvitn erozo zenin s vysokn obgaben ledu, po<tl ai].nic vznikaj na vytvajcch ledovch klnech terrnoenozn stre, sufzn dutir1y ap.
o)
v zeninch s v;reokn obsahen podzemnbo ledu, kter jsou potkeu
"*op,
hronadn grkovnebo tavn vody a tvo tak obnigka termokraau,
c} nahrouatln zru j a rvjsnhu kolen rrcp a tn zventeploty per,

na'froetu,

d) vznik talku pol napem.

H. l[. French (Lg75) popsal antropo8enn urchIen termokraaov pochod
na piatvc 6tze na ogtrov Banks Island v N. W. T. v Kanaa. trrov
drba byla poetavBne v letech L959-L962. V prb}ru nkolika 1et po Po6tavcn probhalo velni intenzvn wtvn lelovch klna vznikly bajdaraclt3/ vyeok 1'0-1'5 n. le narueneh p1ocMclr byla mocnost innvrstrry
vto or1_or2 n. Ternokraeov pochod probh - i kdy s nenintenzitou jet tlocud.

c) urvchlen eoliekch

pochod

Zurv pvodnhoveget'anlro krvtu a vznik 1'46 . to7rm2 orn plyrrytvcj pzniv podnn\y pro urxrchLn eolick odnog a akunulaci. Urychlo6t vtrn odnog odnog (deflace) ge saBozejn nejce patrr\ v poloiu-

-14chch e guc\ch oblastech' ale projevuje Be i v nrnnpeu a na pobech.

Ertnnnnippady jsou ilern boue" ve stepch a prrchznnnch 1ovken v pole. Prach z "ernch bou" je unen na ve1k vzdlenogti, nap.
z jihu SSSR a do Rununaka, Polska a k Baltgkmu noi. v SssR mly "enn
boue' v letech 1893' L928 a 1960 katastrofick prbh. V roce ].928 ern
boue" zachvtila plochu 40 . 1o6ha a odnes1a z zemSSSR na zenPLR a
RsR t'5 . Io7 tun pdy. "ern boueo na jihu SSSR v roce 1960 zpsobila
penstn 2' }o3 prachu (cca 3r7' . 1o10'tun). v roce ].96o odrresla "ern
boue" na gevennn Kavkazu a na jihu tJkrajinek SSR vrstvu pdy nocnou
7-10 cn a nety obnaila skaln podlo.v UsA "ern boue" v roce 1934
odnesla pdu z 3 . 1o8ha a zcela znehodnotila 4t5 . lo7rra PdJ. Y Zpadn
sibii poet dn g prachovni boueni za obdob L94o a 19?o ini1 v prrnru or2 a 34 za nok pi rychlogti vtru od 6 do 46 n . g-1.
v sR byly pranboue popar5l z oblaati Brch Karpat a Vizovick
vrchoviny (R. veh1k- Z. vehlk,L964; R. ve}k,Lg65).

Analza "enqch bou" za oMob 1939-1948 a 1963-]-966 v Altajskn

(SssR) ukazuje, e
a) poet "erntrfch bou" ee postupn zvtuje,
b) 'pranboue" dve vznita]y jen na jae, dnee po cel rok,
c) dlka lpr.arr.ch bour ae prodluuje,

kraji

pi rychlostech vtr vce ne 5 n . s-l,

gle
i pi nen
vtru.

t) ilve vznikaly

rryn vzirira5

V Burjatek l6sR plocha polvblivch eolickch pekse od roku 1920

zvi1a 4-5 zl na jihu repub1iky 6-7 x. V povole\y Selenga plocha po\ybltvclr pskvzroatla v ].etech L937-L9r6 z pvodnch1? ooo ha na
lOO OOO ha (L. G. Bondarev, 1974, c. 111).
Poud Sahara n v aoueen dob plochu vce ne 1 uilin hektar.
Y ninu1ostl vak Sahara, zejnna jej okrajov gti, byla ob5[vna. Vykcen les a znien vegetanho pokryvu (nap. nadthrnou paatvou) vedly
ke vzniku pskovch pesyp, kter zasypaly vechno, co lovk vytvoil
aa dIoub oblob. V eouaen dob ae Sabara rozliruje a rychloet l kn .
rok-lcnrem na jih. Pojen degertifikace ge zejnna roziI po roce 1972'
c nhln rozen.Sahary jinrnamrem do dvjzrry Sahelu. Ret
populace v $vodn seniaridn zn vedl k nanrn pastv v suc\ich podun_
Lch. Nadnrn paotva naopak vedla k poruen citliv biologiek rrovnovtry pdy' k eolickuu odnogu horn sti pdJ, ke ztrt otruktulv pdy a
zmenen jej retennschopnogti.

Poltybl'iv paky na Zeni pohbily velk poet nst', veenic, Ion, jezef' kanl, ek, plantap. Na jibovctrotl rnu pi etavb eiIniee
Deli zbytky pti po}rbench eteovkch nst, jejich znik archeologov dvaj do eouvigloBti g degertifikac (F. Y. Kot1ov, Lg78, g. 135). V

Ireku jcou po}rybliv peky uvolnn antropogennn paobenn rozer\y po_

blugt Hilla, Divnija, na o1nn toku Eufratu a na dalchmstech.

Bychlogt poltybu barchan je 3o-4o n . rok-l.
V novn Jinn Walegu v Auetrlii je na

rnogkm

pobena vzdlenoct

-558oo kn celken 173 lon hlubokch do 50 n s vsypkani. v d1nchzvolech

ge zpracovv rutilov a zirkonov psek. Hospodsk rryuvnaktivizovalo deflaci a pottyb pesyp (F. v. Kotlov, 19?8l s. 136).

K oivenpotryb pobench pegyp docltz vlivem jejich rozruovn

pi vgtavb rekreanctr zazena potrybu r.ekreant.
Deflaci vak pozorujene i na veypkch a haldch' kter nejeou rekultivovr1y. Znen ee tak zvyuje pranoat v okol.
v sssn jsou rozshl zen,v nich dochz ke znanmu rozvoji eolickch geonorfologickch pochott. Plocha pout, polopouta step doeahuje
6 nilin nn2, t3 . 26% z celkov plochy sttu. Plocha orn pdy dosahuje
242 nilirv ha. Za poalednctr 65 1et ee plocha orn pdy zvti]-a vce ne
2 x. Y prrlnru ron eo]r1ck pochody pokod5-6 nirin ha posev, z toho zce1a zni o''-1'' he. Vcelku za poslednch 10 let Ee deflace zviLa
5-].o x' v nktercb oblastech 10-15 x (F. V. Kotlov, 1978' s. 135). Def1ace je znan rozena ve Stetln Asii, Kazachstnu; Zpadn Sibii, na
severnn Kavkazu, na jihu lJkrajir\y' v {lolnn Povol'v Bakirii a v jinct
gtech Sssn (F. V. Kotlov, 19?8' g. 135). Na llkrajaz 4219 rniln hektar zencllak pdy je ohroeno eolickni pochody 416 nil. ha. v eouean
tlob 1118 nilin he pd vhodr1ch pro pastvu na Eevernn Kavkazu je obroeno delac.
Studi'un pskovch poutSSSR rrkzalo' e pottybliv pgky vznikaj
pedevn v daledku patnhospodek innoati lovka. Porybliv pgIy
vznikaj pouze kolen stualn' cegt' sdel, tj. tan, kle nadnrrr pastva skotu nebo cbaotick doprava rozruuje eJ.ab vegetan a pdnpokryv na pecch, uvoluje je a zpsobuje, e pekovrnoty jeou dostupn pro pensovn vtrem (A. V. Sidorenko' 1t6f' g. 35).
v ssn je urychlenou vtrnou eroz ohroeno v echch 26%, na Morav
45% a na Slovensku 24% zentl].sk pdy (u. HoL' 19?8' e. 22).

f) urychlen narnnch a lakuetrinnch

pochod

l{ospodsk innoEt spoIenoeti na elfu a na pobech ocen a jezer vyvolv zeglenpsobenvln a proud na elf a pobea enenodolnost beh vi olnoeu. Hospodek innost spolenosti petv chod
abraznch e akunulanch pochod a roorfo-litodynanick podnrrky benho
pema, nn pinozen pochod pbengedinentace usazenin, vznik a vvoj
pJ'a elfir' naruuje rovnovhu v nnosvnnos. Ternny pouvanv
benm psmu v souvisloeti a pJ..t jsou na obr. 14.
H"e a nlirty na elfu znenujenergii vln postupujcch k pobe
a chrn pobeped rozru'ovnn narinnni e lakustrinngri pocho{y. Pi
irokpli se abraze neutralzuje. Proto vechr5r znr1y p::odnch podnnek, kter znenujpnos lonkovithonateriIu do benho psma, nepzniv psobna bilanci nnos, gten nebo zcela rozruujpJ-e,
ale rovn snujodolnost pobevi odnosu a v podgtat vyvolvaj
gntropogenn urychlenou abrazi. Znm je pH-ad z Erypta, kde zac$cen
nater]'u unenho Nilen v Agunsk pehrad se projevilo rozruovnn

telt Nilu urychlenou abraz. Podobn v. jin Kalifonnii zpadn od Ios

-16Angeles byl v letech 1950-1970 vygtavn na dolnch tocch ek znan

poet petrrad' kter zadrujpsek
a trk. Vs1etlken je, e na pobectyb vce ne 1oo ooo t'o'J
blro materi}u, kter dve pinely tyto vodn toky. Y dgledku to-

ho.docMz k redistribuci naterilu

na plctta tn pln by$ znieny ple dleitpro rekreaci
(,J. L. Place, L9T2).
Pznan je vvoj na jedn
z velkch ek Severn Aneri}y na ece Colorado. Na tto vce ne 2ooo b
dlouh ece by1a vyetavna ada pehrad, kter nleejk nejvtn na
naplanet. o nktench jsen ce
znni1 ji v jin eouvieloati kap.
3.1. Znan gt vody je rovn rryuvna pro zavIaovn pol a ga
a gt je veena potrubn do ngt
ne zpadnrr pobeIJSA. Dve eke pinela do Kalifornsktro zLvu velk BnoBtvplevenin a aplaYenin. Nyn tyto nateriIy gg ukldaj v pehradnch ndrch'
pp. v zavodoveecb karlech.
Dve ge v atety uk!'del 1 lrl3
rnogza 25 Let. l$n by bylo poteba pro uloen1 ril3 nnog
25oo let. Naruen rovnovl5l lidekou innoetulo za nglcdek u-

rC

r5

C)

'o

'N

i
!'r

c
.E

a,

)N

:9
L
(!

lo

c
c
o
r!{

al
t
rL

a-

itr

rc
a,

rJL

ro
g

ral

.t

'e
?
Qo

jt
c

'a)

.o
'L
E'

'.

'gl
\-

L
.o
i5
Dl.J
Bo.

,p';

.r{

N
.d
A

a
$r
'
D

o
3

.d

rit

o
.
o
o

to

s5
or=

rt

t
rychlenou gbrazi v ctttv. Ji
I
za lot po poateven pctrrad u_
rl'chlen
abraze rozruila atdo
'
hloub}v 2' kt! (E. A. lfovikov, 19?6, g. 1o8). Tba trku a pelnr z pobIench vod VclL Britnle ved1a Le zvtcn toub$l vo{y rra alfir' ke zled
vry vln a k ur1rchlcn abnazi pob'. Rozaeh antropotenn nnoatl na
elfir rrlaauje tlba 4r5 nilia n 3 trko a paku na elfu v roce Lg66,
plera tba r:o6tc at' o 6 ron (I. P. Jolliffe' L972).

Rovn v SSSR Wry na rnoba elcb rlctcchdo no a ocen poataveqy

pebrady a TodB ndrte, Lter cnily pnor cplavenn do oo e ooeDso
Dokladeu toho je zanen vodncb ndr} plaveninani a oplavenirraDi' !apovn ilnovcb usa'enin E' gtac1onrnni Denri blance nnoc a zenaho roedlcn ugaienin na pobccb'cledovn ni8Face oznaeqcb trk
ap. A}tivLgeee abresc ne pobeernboBoce oouvis ae znaru guat
nnoatveplaveniu pireqch ekgi do rov' nootetkon pirozenbo w-

-17ivovnpl.' tbou plovhomaterilu, tbou trkna elfu ap.

Za posIednch 45 let bylo z pl.t ernomoskho pobevyvezeno vce
ne 40 ni1n tun tnku, paku a alch gtavebnch nateril pro vetavbu pobe- MnoctY abraz odnesenho naterilu na ernomogkn pobe
in za obdob ot roku 1940 agi 5o nilin n3, plocha rozruench pl
16 k!n2. trtapirozench pIse v ad mst na pobe znenila ?-3 x,
v mnoha p'padech byly pIe abraz zcela znieny (F. V.' Kotlov, 1978, s.
109

).

Mezi Tuapse a Al}erern ae kapl't kad rok znenovala o or6J n.

Za 30 let plov nateri} na seku Kudepsta-Poou re zrnenil o 115 niIiard
Znenenrozsaru a p1nrozr:uen plje rovn zam na erno_
'3.
noskn pobe o Anapy do Baturoi, v oblast,i Odssy a na jinch rnstech.
V seku nezi Tuapse a Adleren v dlce ]-@ kn na pl postupuje ron
1?o ooo
t'ko, ale ztrty in 32o OOo n3 v dgledku tby pno staveb_
'3
nictv, odnosu a otru'trk. V roce 1914 se nezi Tuapse a Adlerem rozprostnal pe irokple o celkovm objenu trk14 nilin m3, ale v
roce ].967 se objeu znenil vce ne 2 x (na 5l9 ni1.
'3). Na seku z Tuapae do Adlera inila ron tbe trk12o ooo .3 ., seku Gagra-Suchu_
"
ni agi or5 nil.
Jirr otl Odssy ge tilo kolen ni]_inu
n3 nnoe z
'3.
ple a elfu. Znenuj
se ple dnestrovekho limanu a Jevpatorije, znize1y nnoh ple jinhobehu Krymu a Kavkazu (F. v. Kot1ov, 1978' s. 111).
a'
Utlaje v tabulce 9 charakterizuj znrry ek a ploch pJ't v seku od
Tuapse do Adleru za obdob 1914-1968. trra p].'t ge za toto obdob zneni_
La z 50 na 20 m' tj. v prmru 2r5 r. Plocha pL{ se znenila z 3 oo9 o0o
o" 1 3'8 ooo rn2, tj. znenovala ee ron o 30 OoO
v oblasti Soi
'2
'2. oclnoeu v gouvienoe roznuovaIo ron 4 m behu. V Soi doIo k zeslen
logti s vatavbou mola v toce 1936' kter nIo vliv na pot1yb splavenin a
vznik pL.Na jih ocl mola podatetn zeglil olnoe sediment. Dgledkem
bylo plnrozruenpL6t pvodn irokch 3o-4o n. Souagn e tn na geven o patavu ne aeku od ganetoria Riviera do Dagonysa, llouhn 5 b,
zaela akumuleee. za L0 let u aanatoria Riviera, kde dve uoe sehalo e
k betonovn pobennetnn vznikla trkov terasa irok 6o n.
K velkn devagtacm pJ-e a pilhajchobehu a ochrarrnch zazen
dolo pi bouch v Atlleru v lete'ch 1968-1969. Abraze zesliIa postupnn
aeglabenn proudu lonkovithonaterilu anujcho ze geveru na jih snrem k Adleru. houd byl zadrovn nolen v Soi. V ds].edku vatavby pehrad na ekch (nap. Kraenopoljansk pehrada na ece Mzyrnte), ndr na
nalch ekch a potocclr' q7dldn beh a dna nnohcb ek (Soi, Maceata, Agura' chogta' Bzyb' Ingun a daIch)ge znenil pnos lonkovi_
tho naterilu a znenilo vyivovn pL. ByIy rozruerry pIe v ob].asti
Gagry v tsledku zmenen pnosu naterilu z ek Peou, Mzyrota, Bzyb, ovevara. Na ece ove-vata vznikl bahenn proul. Vyvolalo to nutnogt vybudovat na ece'hrz pro ochranu net"a Gagy. Pro ochranu pobe byIy postavengr vhor1y. aet 5icn vak byla rozruena zinn bou.
Znm je rozruovn beh u znnho ernonoskho letoviska na pgt
Kavkazu - Pcundy. P gtavb rekreanchobjekt dolo k c}1ybn (!'. v.
KotLov' L978, s. 113). Pi giln boui v r. 1969 byIy rozruerry ple, n-

bea svis]. ochrann

*:*rs-i"t uorrrrch v letech t97o a 1972 byly
rozrueny p!e. Pinou"rr.
byla rovn tba nateri1u z koryta r{qr azyu.
V oblasti oessyubv ron asi 1 n pobe. K antropogennn inite1t3n' kte aktivizuj abrazi pat
- vatavba pehrad na Dunaji a Dnstru,
- zasypvn eLtt na pobe,
-.likvidace nalctr vodnch tok,
- zstavba pobea agfaltovn ploch v sdlech,
- oclesovn svah,
- stevba potlnoskch kan1, kter zactrycuj proud nnos,
- tba naterilu na elfrr a z pL!,
- prohlubovn plavebnch ceat aP. (F. v. Kotlov, 1978, g. 115).
K antropogerur urychlenfir abraznrn pocholn docMz na bezch urnlch vodnch ndr (nap. lvbnk'pehradnch ndr9p. ). vgtavba voalnl ndre znamen znan zsah do krejirry a geore1if jako eloka krajirry
ee pizpsobuje novfu podnrrkrn. V ad ppad toto pizpsoben znamen
nozshl znr5l ve tvaTu evah v daledku antropogenn rryvolan abraze. Dl-

ka abraznch beh na nkterch vodnch nclrch dosahuje a 7o% celkov

dlky benry (V. D. Lomtaclze, L9771 g.52). Tak nap. na Cinljanak
pehradn ndri v SSSR, kde celkov dlka benry je 66o kro, tvo
abrazn betry 482 kn' li. ?t celkov d1ky ben ry.
vvoj ebraznch pochod na bezch vodnch ndr se v podatat tl
gtejnni zkonitostni jako na bezch ocen a jezer. Abrazn poctrody jcou
ovlivovrry pronni podnnkani jako jsou

e) vlestnogti hornin na bezch, ;'e5icn uloenap.,

b) norfografick vlaetnosti svahu, nap. jeho skIon, orientace vi pevIdajcnugnru vLn ap.,
c) hydroLogickni podnrrkani jako jsou nap. roznry vodn ploc}{r, intenzta a velikogt vln' pbenproudy, llkaobdob pokryt lailirry vodn
ndre leden ap., vka vtrnctr v1n se na ndrch potrybuje e do 3$
n (nap. ne Kujbyevsk vodn ndni v SSSR),
d) kIinetickni ponry, jako jaou nap. enr, sla a frekvence vtr, d1ka
chladnho a teplho obdob roku ap.
Vedle tchto prodnctt po<lnnek vak na ndrch psob antropogenn podnnky jako joou
a) rein irutosti rdre,zejnna kolen hlailirv voy v ndt, jeho roz_
sah, frekvence ep.,
b) vgta'ba objekt na bezeh ndre jako pistvac plocl1y, moIa, r'ekreanobjekty ap.
'
c) oehrann opaten na bezch jako jsou vhor1y, ocbrann zdi ap.,
d) innost lidgk spolenoeti na evazeh - zenillstv, rekreece sp.,

-59tn epojeq vznik vln

A},tazn pocbody na bezcb arjL rytvoen profilu tvahu (behr)'
}.le, !y odpovdal Profllu rovmv\r avabu v novcb - antropogenn vytvoeqclt - podlnLch. Pocbod5l probhajdo}ud nsn dogaeno relativn gtabillc) Plcvba na n&rtch

aa

$r 3v.bo v novcb $drologct5lcb a lydr.odyrrrnicleh podnnrch. Tvoj proflrr romovlty je vat naruovn prv innoat lovLa, nap. gunna ko_
lcnl lrladiry vody v ndrli podle poteb epolenoatl (vroba eleltrick
.n3't3' ocbrana proti povoalnB 8p.)o llladina u pebradncb ndr kolg
2-3 n v niu1ebrldolnch ndrchb do roo-17o u v bors\lch rdrch.
V borzontlnn gpru netolsat a ito 15 In (A. B. Avatjan' 19?9' g.lo5).
Plrodcn sg tJrto tkutenotti proJenrJ v nodelaci breb vodncb rdr.
&p. na DrrProvrL pehrdn ndri z,a 13 lct o.napuatan taabraz
nnnbo pcna docbla Boty 14o_18o n. ten na ClnlJanrL pehrailn
nrt utzala, e vcd1e urYcbleqch abreznch pocbo na cvazeh dochg
L urychtcn rvahovch poclrod. Svas tvoen eprab6r1y vodar podncr1y a
vznlLa\y babcnn proudly (v. D. Loptadze, L977, g. v5). Y j1cb nctcob na
brgclt tvoer1ch epraeui docMz ie vzni}u trblln romoblqcb c bcn
rorr a L ccn bloL cpra(nap. rra BnnrrgL pebradn Dabl). Pod!on rrrvchluje vzn.k cesuv rrebo eLtivizaci gtarch- Jr atabll1zovaqob
ecsw, Ltrr na gvazclr crletova$ ji peat postavern ndre.
Abraie vcdc t vyrovlvn rdreza obdob l9r9-L963 ce zL!tlla z
povodncb 25oo In na 21oo to (A. B. Avaljan, L979t g. 1o9).
Vcdle abraac na bezch vodncb tt psobi aluntrlace a vznllaJ
aatropogcnn! podnna akrrnrr1an tvaly (plg aP.).
f) uychlrn illagerrsttclsch pocbod v horninch
c Lonciacl bornin e L a tn apojennu pollecu powctur tornr no

doJt pod otatickm tla&en

buov.

ZcJnna konsoliilaee naveL de vat Le znanfu poL1eeo ternrr. od

potlrr r. 1849 do dne}a byIa zavezena zhrube L/3 ztop San Branccco
kotuoBay v Baltf,ornit. Navly v oblagtl xsrtet Street v San Erancircu
'e
.tlalen
brilov tax, e terp
llilova\y za obdob 1864 do 1964 pod ltatic\
potslccl o 3 n (D. R. Coatec, 1981 in K. iI- GregorT - D. B. IaLLing, 1981t
e. 169).
K poLlccb povrchr terntr v rozalcb oblactoch Bvropy' sie a Severn rncrtty vtdc rgvotlova pM ne nLtercb tvpectr ugazen'n (nap. na
eprach).Y lBA vedl tvto pocboy L poL1egfu o L-2 n a lct okonce e
o 5 n. lento pocbod jei naava bilroLopolidaee a projenrje ge vE spraoh'
cpraovcb lncb' ciltecb ap. V dsleilhr poLlea ternu $rdroLonsolidac
docMz t poLoacngavodfovaccb aazen (nap. zavodovaccb kanl),
otualn' silnl'c' potrubnctr vgden a do. v tlsA t nejvtntodB dochzl
v llan .Ioaquln Yaaley, kile .L \ldroloogol.idaci ttochltz na ple 5oo b. Da1 oblactl joou Eeant xountain a rzenBiverton ve ymingu, goba Bil-lingc
v f,ontan , na nplavoveh rrrelcb gloeqcb g ugazenin baberrnch prorrd
u ncta Pboenil v lrizoa, v ad zenv povod e\r llissorrr.i' pobl Pasco v3 ctt Uaghington (D. B. Coatea, 1981 in K. .r. Gregory - I). E. Ual}lrrg,
1981, s. 168).

-60-

$ldrokonsolidace spraovch hornn v SSSR se vys$rtuje na I'lkrajin,

v jin a stedn sti RSFSR' v Zpadosibisk rovin, ve Stedn Asii,
v jinn Kazachetnu po V {Jkrajinsk sSR sprae zaujroajplochu 38o ooo
tgr2 (o3% plocry republiky), ve Stedn Asii a v jinn Kazachstnu 25%
pJ-oclry. (szenl, v nich dochz k sesedn povrchu v1iven !rydrokonsolidace

zaujuraj 15% p}octry

,'zemt SSSR.

V dsledku t5ldrokonsolidace docMz k pokozen budov a konstr'c

v mnoha oblaetech SssR. Poklesn ternu v dsledku hydrokonsolidace
sprain v ssSR o'1_3,o n. V Samarkand prosedn dosahuje 2 m, v Gololnoj gtepi or6 n, v Takentsksde].nagloneraei 2r5-3r0 n, v Terskokuurskn okresu ?r5 m, v povot stednho Dnpru l-r5-2'ro m, v povod Severskho Donce 1r5 m. Ve1k sesedn povrchu o lr5-2ro n bylo zmapovno
po obou stranch zavlaovacch kanl, na bezch vodnch ndta do
vzdlenosti 120 n od benry.

Sesedn zenin v dsledku trydrckonsolidace je provzeno urychlenou

sufz, vznikem epraovho pseudokrasu' aesuvy ap.
Pi prosakovn vody do zemin uredojt k bobtnn zemin a wzvednut povrehu ternu.
P. Legget (1976) popsal ppad vytlaenzenin o 3 m ve ngt PaintRock ve gtt Texas (IJSA) v dsledku }5rlratace an\ydnitu v jIovitch
bidliccb.a zvten objenu pi jeho penn v edrovec. Antropogenn
bobtnn zenrin psobilo deformace ternu a pokozen budov v ad nst
v 9SSR jako jsou Ker, Krasnodar, Rogtov na Donu, Taganrog, Volgograd, Ba_
ku' Dnpnopetrovsk, Soi, Kijev atd. (.. v. Kotlov, 19?8' g. 1?o).
Pi erpn podzenneh vod vznikaj depresn kueJ-y, v jejich pro-

storu dochz vlivern

znrn obsatru

vody ke znnm {yzikln-mechanick5ich

vlastnogt honnin a k jejich liagenezi. Na povrchu ternu vznikaj enenir\Yl jejich rozrrry zvisej jelnak na velikoeti eil, kter je lyvolvaj a jednak na vlastnosteeh hornin (stlaitelnogti ap.). Dochz tak k antropogennn poklesr3n od nkolika cm do10n (nap. v Mexico City). P1on5
r:ozgah anenin se po\ybuje oct nkolika ha do vce ne 13 5oo knz. Nap.
v Tokiu^rozaah pokIes je 3o9 kB2, v osace 9o tn2, ve Velkn Lorrdn
18oo kB2, v oblasti San.Ioaquin Valley (ttsA) 13 5oo knz. uaxinlni toubka
Eneninje v Londn o13 ro, v Moskv o'35 m, v Houetone (LtsA) or8 m, v
Terasu J-r2 n, v osace 2r2 m, v Toki'u Tlo m, v Long Beach (usa) z16 m, v l[erico City 91o n a v San Joaquin Valley 1o n. V Tokiu a oeace ee v obdob

druh gvtov vIky znan znenilo oderpvn podzenn vody a :rozvoj

antropogenncr gneninse zastavil. V poslednrn obdob Lg65-LgT> ini].a
rychloet pokJ-esvn v Tokiu Or19u. nok_I a v osace or2 n . rok-1 .

&yctl rst Mexico Cty vedl rovn k nadnrnnu erpn polzenn voily. Poet obyvatelstve meta rychle etoupal z nn ne L/2 nilinu v roce
L895 na 1 ni].in Y roce L92o, na 5 niIin v noce 196o a na 10 nilin v
roce 1975. Vola byla erpna ze zvodnn5lch pska trk,kter byIy oddIerry poloharr jl a giIt. Hloubka etudn se po1ybuje od 6o do 5oo u.
Pokleg povnchu ter.nu in a 9 g. Z tabul$l 9 wpIvl e rychJ.oet pokleen povreltu ternu e ngt ge neust].e zvyuje.

-61 -

ff"

7s lce ne 8oo 1et existence Xoskvy by1y z hornin pod uaten vyteny
vell objery vody. .Iet ped 1oo lety byb' lavnnzdrojen prc.zsobovn
nsta vodou tvrtohorn ueazenir1y. v dsledku enenhladiqy podzeun vody dolo Le konsolidaci zemin a gesedn povrclru ternu. Bohuel v minulclt stoletch nebyla provedena pesn nivelace pro stanoven bodnot sealn povrehu. od roku 1870 zea1 vrtat hlubok vrty lo karbons\clr hornin.
Znaren to, e hospodak innogt spolenosti zaghla tlo hlubchvrgtev
zerck kry. Srovnn nap trydroisofups zvodnr1ch vrgtev 8 nap poklee ternu na zeg! Moskw jaen prokzaIo v?jennou vazbu zmn stavu hornin a
innost littgk spolenoeti. Pokles hladirr v karbonskn zvodnnn horizontu doahl ne potku eedndeetetr let naeho stolet v Noakv 4o-5o n
(E. . l{ovikov, L976, s. 88).
Poklea napjat hlairv podzenn vody v Londn (Velk Britnie) v
d0sletu nadnrnho erpn zaal koleu roku 1820. V roce 1843 inil po_
tles jt 7 t5 g a kolen .r:o}u 1936 ji loon. Vytvoen depresn kue1y kole! D6t odbru podzerur vody vedly ke znnn rydrodynaniekho, chenickbo a teplotnho reinu zvoitnn5lch vrgtev. Znnila se ngta rryivovnl odtoLu a vtoku podzennch vod. V okol Londna wroizely nkter pralleny a
vtrlsch\y nlter nenvodn toky. u3to dvjho ptoku podzeunch vol
do ek zaaly se z ek itopIovat infiltrec zsoby podzemn vocly. Souaan dolo "ke korreolidac hornln, z nlc|t byIa vyerpna podzenn voda. od
roku 1865 o roku 1931 pokleaIa gtedn gt Lorrdna o 0'o6-0'18 n. Nejvtpokles ae potrybuje od or2t-0r3 n. Poklesy pokrauj (E. A. Novikov'
L976, c. 89). Vcelku tento pok1eg je vtne poklea wvolan statickrn
zatennbutovani i dynanicku zattennv ds1edku vibrac vyvolar1ch
ustskou dopravou (E. A. Novikov, ]-976, g. 9O). Podle dIouhodob prognzy
n poklee gtedu Lonttna doghnout k roku 2 o00 honot ko1en o'45 n (E.
A. lovikov, 1976, g. 91).
Pton nejvt zempokles ternu v dgledku nadnrnho erpn
podzenn vody je gnenina San Joaquin Val1ey v Kalifornii (UsA) kde po'
}1eel tern na zeno rozloze 13 5oo tn2. pronern enenpovrchu ternu.je 1 n. zendlouh 112 kn pok1eslo v prmru vce ne o J n (a max.
potleaen Lolen 10 n). Celkov objen kongolidovach zenin je 186 kn3. K
poLlesfu zaalo docMzet ve dvactch letech, kdy zaalo erpn vo{y pro
zavodo'rn. $rchlost pokles stoupa}a a to polovir1y padestcb ]'et, kdy
tinilo na zpadn straa snenir1y or55 m.'rok-l. V letech L963-I966 ae
r1cblost poklean gnilana or33 n . rok-1. v roce 1973 byl uveden lo
prooau tzv. ka1iforosk aquadukt, kter pivd vodu do eneninyze Bertra gti Ka1ifornie. Illadina podzenn vody se umlou infiltrac oil tto doby zvila o 60 n a pokleant ,zem se zastavilo.
Dal zerase znanni poklesy je snenina Santa Clara Valley v Kalifornii ((EA). erpnvody pro zavodovn zpeobilo pok1es ternu o
2r4 n zg obdob 1934-1967. erpnvody zaalo v roce 1916 a zvlose
n 4r9 nilin * 1819 nJ za rok na potku edestch let. V prbru
'3
btailina artzekch vod kIesla o vce ne 75 v a
tohoto obdob napjat
celtov objeu korrsolidovanch zenin 35o uilin m3. Poklesy vyvolaly dor
Lonce nutnogt zvit hrze pod1 ztoky San Frencisco Bayl aW bylo za-

-62bnnno zaplavovnl poklestho zeat.

Rovn zemkolen' Houstonu a Galvestonr: v Texagu (IJSA) poklealo v

deledku erpn{ podzeurn votty od roku i94o. Ko1en roku 1943 se pokleev
souotedily v pednst Paaader5r a pruh irok 13 kn a louh 29 lo pok1esl o o'3 o. Pot se r1rch1ost pokles ternu zvila a v roce 1954 poklesy ji zasItly dvojnsobn velik zem.Prnrr1 pokles povrctru ternu nll Lr2 m. V roce 1973 nax. pok}es povrchu ternu ini]. 217 n a _
zem o prnru 97 kD pokIeslo vce ne or3 m. lfa povrchu ternu se obje_
vly rozeven trhlir\Y. V roce 1973 inilo nnostv er:panvody 1r! niln ,3 .' den. Dolo k zaplavovn si pokleeIho rtzen pri anlrtt.
K poklesn povrchu ternu v dsledku erpn podzenn vody dolo i
v Jtnch oblastech USA, jako jsou Savannab (gtt Georgia), 8loy-Pocacho
(stt Arizona), La6 Vegas (tfevada)' Denver (Colorado) a dal (D. R. Coa_
tee 1981 'n K.
"I. Gregor'y D. E. Walling, 1981' o. 1?3). V oko]. leg
'
Vegas dolo Vliven erpn podzennch vocl k pokleeu povrchu ternu v okrubu 8 kn v poitob tuelovitenenir1y, kter pesn odrt tvar depreonho kuele vzniklho erpnrr vody.

Velnl zajnav ppad uvd D. R. Coatea (198r in K. .I. Gregory _

D. E. te11irr8' 1981' g. 174) z Lover Santa Gnuz Bagin a Salt River Valley
Basin ve stt Arizona v I'ISA. Ve enenin Lorer Santa Gruz Baein v dglsdku erpn voy pro zavodovn klesla hladina podzenn vodtrr za obdob
L9L1-L972 o 48 n a ve sneninSalt River Va1ley o 42 m. Msty poklee
hledirv vody v obou gneninch dokonce peshl 1oo n. Pegn nivelace
opakovan v letec}r 1948 a 1967 vak.ukzaIa zdvih povrctru zem! o 613 cn
ve sneninLorer Santa Gruz Bagin a 7 r5 ctt}. ve gnenin Salt River Valley. Zdvih byl-zjitn na zeno rozloze 8 o7o ]r;r2, z nho bylo rryerpno 4135 . tol3tg vody. Zdvihov oblaeti odpovaj zennkde krycta_
linick horrniny 1eblzko povrchu ternu. cledree tedy o od1ehen
fundanentu v da1edku erpnpodzenn vody v nadlonchugazenineh a
nsled konpenzanzdvih. Dve ne dolo k erpn vody byly tyto snenir1y poklesov5lmi zenni.
Ke konsolidacl zenin a k poklearln povrchu ternu v sdlech vede rovn
dynamlcL zatenrrap. dopravou. Bylo zjitno, e vbrace qlvolvan
ngtakou dopravou saltaj a do b]-oub$ 7o n ( E. A. Novikov, Lg76, g. 8o).
hoto v nktercb Betech Nizozem jsou dory u dlnic nak1onr5r suren
k tnto konunikacn (hobleqy inenernoj geologii, L97o). V Leningrad
byla provedena nen na budovch postavench ped vce ne Loa Lety. ?'kladov pda pod builovani byla lrnotnost budov ji dvno konsoliovn.
Pesto vak v poslednch letech docttz! znovu k potlesu tchto budov. Prnrn poklea budov za obdob l:gL]-Lgzl inil or3 m . rok-l a za obdob
L92?-L9r3 se zvtil na 2r2 nn- Pot se jet e dalnzrycblerim gedn. Elavn pinou je {ynanick zat!enzkledov ptty nstskou dopraYou v ulicch Icningradu (F. v. Kotlov, 1963). Konsolidace zemin vbrace-

ni

zpaobenni dopravou me zaahnout

rozghle

j zem.
v fioskv v obdob 19o1a.

opakovan nivelace. pevnctr bod na buctovcb

1936 ukzela, e tory v uliech s intenzvn mstskou dopravou sed!.y

:r5-

_63_

v ulicch ge slabou dopravou pouze 9-29 un. V souasnlob v !aoskv je nstsk loprava mnohen intenzvnja jez rcvn mnohen t
auta' trolejbuey a tramvaje. Proto pochody sedn ternu v dsledku vibra_
c rryvolvanch dopravou jsou v iogkv jet silnj. Pesn daje vak
nejsou k iapoziei (E. A. Novikov, L976, e. 81).
K pokleau ternu docMz pi odvodnn raelin. l{a vchodnn pobe NtgJ;e v ob]'asti 'agh dolo k prvnn pokleen pi oilvodnn ji ped
4(D'lety. u BlDg Poct bylo prvn erpadlo poataveno Y roce 1848. Za 12
let po}leel povrch raelln o 1'5 n a pot v dalch8 letech o o19 n. CgItov polleo rolu 1932 b!'1 2r7 m. xocnoat, raelin ge v dgledku rryscMa
znenila z 6j7 n na 3r4 n. Ped odvodann meta tvoen si1ty byla o
2rL m nLt ne povrclr raelinit. Po odvodnn dolo k inverzi georel1fu a zentvoen silten jaou o 3 n ve ne povrch raelinit.
v tIsA pedctavuj Evergladeo na Florid nejvt gouvigl zeutvo_
cn organickni prlani na gvt. zeujnaj plocbu 7 ?7o tn2. sn1ovn
hledin'y podzenn vody zaalo v roce 19o6 a v dslealku biocben'ckch reakc v organlckclt pdch doIo ke znrn objenu pd. Povrclr terau pokle'l
o 1 n za 30 1et. Po 40 Ietecb zmna objenu organichch pil inila 40.
Druh ve1L oblaat raelin v USA se nachz na aoutolu ek Sacranento a San r.Ioechin ve gtt Ka1lfornie. V toato zenbylo odvoilnrro vce
nc 1 ooo to2 rael'in. Ped sto lety na potku oavodovn se zeDnacMzelo nad hladinou cvtovbo ocgnu. V roce 1953 v dsledtu odvodnn
43 nn a

a pokleou ternu byla vtna zen3 n pod hladinou svtovho ocenu.

ochrann hrze vytvoi\y taIovit prohnut ostrov v ocenu (D. R. Coatea, 1981, in K. J. Gregoqy - D. E. Ual1ing, 1981, e" lB4).

8)

zvr

Hlavnn clen studia antroPogenn uqrchlerr.ch geonorfologickch pochod je rrypracovn vdec}ch zkletl a netod tzen! tctrto pochod v

rnci kulturn krajiny. Pro doaaentohoto cJ.e je teba rozpracoyl ,Llady geonorfoIogickbo prognozovn. ho prognzotn je teba zrt
a) kter ur5rchIan geonorfologick poohoyvdanm zea! psob,
b) jak je dynanika ur'5lchlench geoaorfologickch poctroil a smr jejtclr
vvoje'
e) jak je nonost velrytu dalchur3rcbler1ch geonorfologictch pocbo
v dsledku snru vvoje cgl ku]'tura krajirry.
Prognra urychler1cb gemorfolo6ickch pocbod a jejicb dcleL v
Lulturn krajtn nus spovat oa
a) znalosti prbbu prodncbgsonrorfologickch poctrod a ce1bo Y'hlaalu'
geaesg a et gsorell'fu danbo aektonr krajnoettg,
b) znalogti trenil vvoJe lid6k spolenooti, zejmna trend bospodcl
inaosti spolenosti dann sektorrr trajim atty (tba, ?*l6L.t)
rekreacc ap.).
Pi progngovn je teba vnovat pozornost zejnna urtrrcbleqlb g3onorfologickn pochoilfu, }ter ohrouj nebo omezuj innoat apolenostl'

-61 v dan kulturn lrajin) urvchlgr\ odnog pJl entropogenn seauv;' ap.).
VedlE kvalitatvnbo hodnocen urychIenctr geomorfologickch pochod by
nla pro6nza zahrnovat i kvantitativn hodnocen.

3.2.2

Zponalen prodncherogennch pochod

a) zponalea svahoveb

pocbod

Lid* spolenoat zpoaeluje prodnEvahov pochody rznni technc}ni aebo biotechnicLoi proetedky jako jeou terasovn avatr, oovovn svab (povrctrov nebo podzenrr - nap. voorovqloi vrty), zatravovn
a zalecovn svah ap. K9 zpooslen svahovch pochod vede i jejich poL4't asfaLten' b6ton9n ap.
ZLladnni opatenni v oblsetech a urychleqni svahov;toi pocholy
jsou:

a) zacl1ycen a odveden povrclrov vody pitkajcna ohroenzennebo

rryvrajc ve evrchn 6ti svab (nap. v odIun oblasti sesuv),
b) werpn vody ze studn na obroenn zene odveden vody z bezodtokch snenin(nap. v sesuvn oblasti)'
c) zaplnn a zadugn tlblin ternu, do nohby nola zetkat voda,
it) podpovrchov odvodnn ovab drcreni,tolani nebo horizontlnni vrt.
Povrchov voda se odvd odvodovacni pkopy. $to antropogenn
tvalv se upravuj poitle druhu zonln tak' aby jejich svat1y i dno byly do-

etaten pevn a neby$ naruovrv odno6en.

Zstovae va1y jaou nsypyr kter se gizuj u pat seeuv v akumu1an oblasti. Jsou naaypvny z vkopk rzqch v].aatnoet, v urbanizoaqcb oblaetech se pouv i vkopek ze staveb' gtavebn run nebo popel
(Q. Zruba - V. tenel, L969t g. 146).
UrYchlen svahov po}\yby lze ganovat l rogt}inn5lm poroeten.' Zatravnn povrctru evahu znenuJe vllost pdy a do toubky agi 2r5 n a vliv kovln zasahuje a do hloublcy vt ne 3 u (Q. Zruba - V. Mencl, 1969, a.

L'5,,

ExiBtuj i dalzpaoby zponalen nebo zadren urychlertch

avahopochod.
pouvaJ
zrubn a oprn zdi'
V eesuvn5lch oblaetecb ae
vc}r
erubov zdi, atabilizace hornin kotvenn, zabezpeen gvahu beranrrni pi-

lotani a dal.

G. Bunza a R. Chrjsta (1981) gtudovalt vliv odgtel gnlrovcb 1avn

v horskch oblagtech."odstely 1avin v horcb zabrauj vzniku velkcb lavn, kter naj nepzaivvliv na odnoo n lvazch a hopodakou 'nnoct
lidgk opo1enostl. Studien bylo zjitno' e oilBte1 lavln nevyvolv urlyctrlen svahovch pochod, zejnna urycleq odnog pdy. Uena p'oto tonto antnopogenn zsah lo avahovch pochoil povalovat za zponalen avabovc}r
pochod. Pkladl lavirry je na obn. 15.
Proti urychlen }1ydnokoneoldaci epraae pouv tchto opaten:
a) ochrana spraped proeakovnn vody a zvyovu Jejicb vltocti'

-65-

7,,"

,':,,

G.. 1'

Snhov Iavina pod1e

C. bbletona a J. Thornea,

L9?9

l6.

32o

r) op.tan k odatrann jistch vlagtnost zenn (nap. injelt)'

C) Ionctrukn pizpeobovn ataveb vlaetnoeten zenn a zabrnn proea-

kovn vo{y a vodovod, kanalLzace ap.

d) odtlen spra(F. v. Kot1ov, 19?8' g. 166).

b) aPmalen fluvilnch pochod

Ltdpk spolenoet zponaluje fluv1ln pocbodJr rznfui zpsoby, a.to
- proctdty zvyujcni iniltrac pwrebov odtkajcvotl5t a sniujcll povrcbov odtok, jako jeou aap. vgakovac pay na svazch bbr.
t6)r
- blotecbnickni proatedp zabraujcuineruovnbeh vodote, nap.
caeovnn beh 6tlo4| (viz d1e),
- tcbnick5mi prosted$r zabraujclni zablubovn vodote nebo naruovn beh (grov. nep. obr. 17)r
- tcchnic\ni proetedsl zac$cujcniplaveniry a spIavenir5/.
Foille sl zr 682o je eleu opevan koryta vodnch tok zajistit jebo
rtebilitu a odolnogt vi
- inkDproudcvody 'v kor1rt,
- irfuvlnn vodr zpsober4n vtrem, plavidly nebo vtoken z objettu,

-66-

obr.]6 Vsakovac ps podle M. Holho, 1978'

e.

213

- poruen svahu, jeho 8k1on neopodovd nechanickn vlastnoaten zenit1y'

- poruen gvahu vytkajcnEbo stkajcvodou (grky' vraeejc ae
inunoyan voda),

- intu chodu splavenin, ledu a jinch plovoucch pednt'

- inknchenicklro paoben vodl zejnna zneitn,
- inknpoddolovn ap.
K opovnn dne se pouvajpralv' pohozy, ttovn' dlaba z Iouov-

lro kamene na sucbo, ne ceuentovou maltu nebo do betonu, betonov prv$r nebo zhoz' pop. drtokauenn matrace.

Pro zvenodolnoatl svah koryta se pouv tchto druh opevnn:

a) ve8etanch
_ oset'
- drnovn,
- vrbov zky nebo gazenice a jinch devin' vrbov PoklYl
- haov povzky a vIe}ry, haov a heotrkov vIce,
- povzkov roty'
- rohoe z vrbovho prout,
- zpletov plt\y'
- haiotrkov etavby ap.
b) nevegetancb
- pohozy' zhozy, rovnanit1y,
_ trkov koberee,

kamenn dlaby' betonov

dlaby a tvrnice,

_67_

- vylehen dlaby'
_ rohoe z betonovcb tvrnic,
- drtotansrur natraee,
- oclrrenn et',
- rbenzi l
- devn a elezobetonov aruby,
- stablizace koryta - cbenick' prya$ic'
- asfaltobctorV,
_ rrte z plactickch hnot ap.
c)

injekt' iviceni'

komblnovar1ch

ovenpohoz5l
oLven cruby.

zbozy, rovnanir1y a dlaby,

f,ben z se z}izuit- zejuna na zsstavnch aecchtok a ve atanqch

pmrech (podl konunikac). Vegetan doprovod naponM vlrodnnrr a e]._
nnu zalenn toku do trajirry.a aouagn neplnit funkci opevnn nap. u devin a vhodn koenovm aystuen, ochnan3l hrz pe in}y
vln ap. (erov. obn. 17). [rtv ranena a ternnoneniny, kter zgtanou
po prav sterbo toLu ge podle stt z: 6820 naj zasypat pebytken oateri!'u z vtopu' povrch urovnat' pokrt vrgtvou ornice' ppadn oivlt vegstaQt.
U toH e neetlm torytem, zvlt t'rkonoa\ch, lze eouctedit tok
tlo koryte ponoc gousteovacch ataveb pnctr (vhon) a podLr1ch nebo ponoc ucnrova ovlvujcclrpnou cirkulaci vody.
Ocbrann hrze se navrhuj a provdj tak' aby uroonily nekodnodvdn velkch vod a pzniv ovlivova$ vvoj hlavnho kor1tta. ochrarrn
hrze 6e stavj piblin rovnobn a goubn se snren odtoku (proudnlo). Trasa ochranneh hrz u neatabilizovar1ch tok tvo obalovou ru ueandrujchokoryta, avak pata hrze nus bt od Lorrxvnclr beh
dostaten vzdlen. Tak opevnn hrze v tchto ngtech nua bt doctaten odo1n a tleao hrze bezpen proti nonmupodenlet. Pod1 ety
Chuang-che jsou ochrann hrze Bxistujc ji v roce 603 p. n. 1. Y roce
69 aaeho letopotu byIe vytvoena jednotn goustava oclrrarrnetr hrz.
Brze ee stav\y pvodn v dogteten vzdlenogti aai 25 b nearrilrujeho voduho toku. Uezibrz oe z ve].k sti obd1valo. ho ochranu tto pdy podl vodnbo toku ge postavily dalIwze, tenkrte j bl{e
vodnnr toku. aeen se staly tyto trrze hlavnni oc}rrannn }rrzeni.
Vlhleden k bIzkosti toku je vak veIni obtntyto neaprvn urnstn
hrze udrovat.

e)

lakustrinnch pochod
Podobn jato pi zponalovn luvilnch pochod pouvajse i na
pobech ocen, jezer a uulch ndrt biotecbnick a teclrnick prostedlgl pro zpomaIen ir1n na pobe- zejnna abraze -rjako jaou nap.
unl vlnolary, nola, vhorv , oclrrann zdi ap.
lrnl vlnolary jeou hrze z louovho kanene nebo betonov objekty unatnv uritvzillenogti oil benry a tvocpekku, na nse
zpona!.en marinneh a

-68Unl v1no1aoy se etevj pro utlumen energe v3'n, kter nabhajna betr. Souasn ee vak stavj za elen
hronedn a udrenrnoaza vlnolamen. Pro utlurnen energie vIn ge stavj nattvon unl vlnolan5r, tj. vlnoIaqy, jejich koruna vynv nad prnrnou hladinu ocenu, jezera nebo vodn rdre.ho zact5lcovn nnoe
ee etavj podvodn unl vlnolaly, jejictr koruna je pi prnrnn gtavrr
hladirry pod vodou. V pdorysu jaou vlnolengl zpravidla ungtr1y rovnobn
o en arou v loubce 2-4 m. tnohdy jaou vInolany spojer'y s behen p nui lrrzeni, aby nevznikaly pbenproudy za vlnolamets. v nkterch
ppadech ee stavj 2-3 rovnobn ady vlnolan.
lurou vlr1y

a ztfcei svoji energ"ii.

Vhorry jsou pn konatrutce (hrze z lomovho kamene, devn krabice zaplnn lonovl'n kamenem - sruby, piloty ap. ) atavn v ppalech,
t<ly eratujpbenprou{y neaouc rnosy pollpobe. Konetrukce
zadruje nnosy a oclrrauje betr ped odnoaen. Vhor5l nohou vst ke vzniku

g!'t na ctrrnnm seLu.

ocbrann zli jeou potl1nkonstrukce podl benrY' kter chrn
pobeped rozruovnm. Pedgtarruj praktic}il un1 grub. Zdi nohou
bt postave\y z jelnotlivch betonovc}r blok nebo nobou pedstavovat celistvou betonovou ze, pp. Egtaveny z ].onovho kmene. Vnjstna zdi
nebt cvisl, naklonn, stupovit nebo prohnut. Ze nebt nepropuetn pro vodu nebo gten propuatr. Stavj se jak na rostl pd'
tak i na pilotctr. V obou ppadech se v pedpolt zdt provd opevnn
ternu lonov5b kanenen, panely ap.

d) zponalen eolicLch

pocho

V souaan dob doctrzt k tozovnpouta vt psky pokrvaj

gtIe vtploctty. Proto zponalen po}vb vyvolvar1ch lefIacje vnovna znaa Pozolnogt. Pouvajge rznprosted$l, z nich nejvt vznan
naj blotechnick progtedky, zejnna zPevovn povrchu Yegetec.
PeLLani proti vtru se zeglabuje r1chloct vtru nebo je proud
vtru zdvihn vzhru nal povrctr pEy. Intenzlta odonoau pdy vzret nrn ge vzdlenost ve gnru po vtru na neebrnn ploe. ochrena Pdy
ped u$tchleqni eolic\5lni pochody je zaloena.na pedpoklau' aby ryc}t1ost vtru byla snenane bodnotu nenne je Lrltick r5lcbloat. Vzdlenoct po gmru vtru, ve kter ae inn ant rycblost vtru' znan kolc podle Yty e propuBtnocti pekty (ul. paek, L97o, a. 136).
Rozezrvme ti zpaoby zponaIen eo!'ickch pochod anlenm ryclrlosti vtru' a to
a) oehrana ped vtren pouoc tzv. patitelel5cb netod. Pole ge psov
len patovnu jednoIetch vkov rozdlqcb kulturrrch ro8tlin. Mezi pey nzkch rogtlin se patuj pey rostlin qych,nap. kukuice,
sluneaice ap. $to pay ae nazvaj kuliey. Tnito kulieani jaou vytvoeny podnn}y pro anenintenzity eolicLch pochod a patovn
kuItur nchylttch k pokozeadef].ae'
b) ochrana ped eoIic\fui pochody obaanui u1ui zbranani' jako jeou
penoan plot{Y z rtos, tulch hnot, hlinkovcb fli ap.,

-69c) ochrana ped eolickni pochody ocLrannmi lesnni pay - vtrolany.

Vtrolany ee zakldaj nejaetji v r.ovinch. vytvej pekku vzdunnu proudn a vyvolvaj nuceql vstup vzduchu pi obtkn.V pzenn vretv ge intenzita proudn vzduchu znenuje a tn vtrolam
chrn pdu ped odvvnn a v zimnn obdob zpsobuje pravidelnj
rozloenanhu v chrnnm zeu.Souagn znenuje q1par z pdy. Pod1e huatoty ae rozliuj vtrolany nepropustn, polopropuetn a propustn. Kolen r. 1950 byIy u na zakldny ochrann 1esn pey ve velkem rozsahu. Osvdily ee v SSSR, gle rovn nap. v rlaponsku (M. Ho1'
1978, s. 2O8).

obr. 17 Pklady prav vodnch tok:

1. prani totr, 2. prava jednoro behu zhozem, 3. prava
obou beh, 4. oltrzovn vodnho toku