50 npad

pro dti,

jak pispt k zchran planety

Sophie Javna, The EarthWorks Group

jak pispt k zchran planety

50 npad pro dti,

50 npad pro dti,

jak pispt k zchran planety

Sophie Javna, The EarthWorks Group Ilustrovala Kateina Janatov Akropolis 2012

Odborn lektorky PhDr. Kateina Janakov, Ph.D., a Bc. Jana Prkov (kap. 39)

Pvodn nvrh grafick pravy vznikl jako absolventsk prce vateliru Knin grafiky VOG, Hellichova, vPraze.

Sppravou knihy nm tak pomohli a podporovali ns: Vclav Clek, Milan Havel a Elika Pakov. Dkujeme.

2009 by John Javna. Translated edition: 2012 by Sophie Javna, The EarthWorks Group Translation Luk Novk, Filip Hanzlk, 2012 lllustrations, Graphic & Cover Design Kateina Janatov, 2012 Filip Tom Akropolis, 2012 ISBN 978-80-7470-017-0

VEM HOLKM AKLUKM

Je spousta vc, kter dospl dlat mou, adti vtinou ne: koukat na telku do plnoci, jt ven vtriku akraasech, ikdy tam pr, ped vee jst sladkosti Tenhle seznam by mohl pokraovat donekonena. Jednu hodn dleitou vc ale mou dlat jak dospl, tak dti: chrnit nai planetu. e se vm to njak nezd? Mon si myslte, e ochrana ivotnho prosted je moc sloit vc na to, aby to zvldly dti. Jene to nen pravda. Pokud se rozhodnete, e chcete sniovat zneitn, zachrnit njak zve ped vyhubenm nebo detn prales ped vykcenm, vbec nic vm vtom nebrn. Ktomu, abyste doopravdicky pomohli planet Zemi, sta zmnit pr vc uvs doma nebo zmnit pr nvyk. Afakt se utoho nebudete nudit! Jestli chcete vdt, co pesn byste mohli udlat, bude se vm hodit tahle knka. Je vn spousta npad avychytvek, kter mete vyzkouet doma nebo ve kole. Ataky super vci, kter mete ukzat kamardm. No asamozejm iuitelm, pro ne? Mon budete koukat, jak jsou dospl zvdav na to, co si dti mysl, zvl kdy jde obudoucnost Zem. Tak se nebojte adejte vem kolem vs vdt, e vs zajm, co se sna planetou dje. Mte monost to ovlivnit ajet si utoho ut legraci! Dky, e chcete pro Zemi nco udlat anezapomete: vichni vm drme palce, protoe je to pece taky nae planeta! Moc vs zdrav Sophie Javna (15 let) P.S. Pota je bezva vc nejen na hran her. Vknce najdete spoustu link na web, kter se vm mou hodit. Tak se na n urit mrknte, jo? Ajak na to? Sta, kdy zadte adresu www.akropolis.info/napady anajdete si tam kapitolu, kterou potebujete.

PEDMLUVA PRO RODIE AUITELE

Kdy jsme se ped dvaceti lety rozhodli napsat 50 npad pro dti, jak pispt kzchran planety, nebylo knek pro dti, kter by pojednvaly oochran ivotnho prosted, mnoho. Vtch nkolika, kter existovaly, autoi zpravidla sv tene mentorsky pouovali nebo se vnich psalo, co budou dti pro ochranu prody moci udlat pozdji, a budou velk Nm ale pipadal takov pstup nevyhovujc. Jak jsme napsali u vtehdej pedmluv: Zvlastnch zkuenost vme, e dti jsou ochotn zapojit se do ochrany prody, ato sobrovskm zpalem. Potebuj ale informace, povzbuzen avdom, e mohou opravdu neho doshnout, nco zmnit. Nam clem tehdy bylo napsat pln nov typ environmentln pruky takovou, kter by ped dti kladla skuten koly avysvtlovala jim, jak smysl m jejich plnn. Takovou, kter by malm tenm jasn ukzala, e to, co dlaj (nebo nedlaj), me pinet vznamn pozitivn vsledek tady ate. Ne jsme tedy jakkoliv npad do na knihy zaadili, ptali jsme se sami sebe: Je to nco, co mohou dti dlat samy, bez dosplch? Apinese to okamit efekt, ktermu budou schopny porozumt? Zd se, e to, oco jsme se snaili, se povedlo. Pestoe od roku 1990 byly publikovny stovky podobnch knih, je 50 npad pro dti, jak pispt kzchran planety stle nejprodvanjm titulem mezi environmentlnmi knihami urenmi dtem. Knaemu asu zjem oknku neupadal ani pesto, e a dosud nebyla nikdy aktualizovna. Protoe vak chceme, aby tenm pinela kvalitn arelevantn informace, rozhodli jsme se pro toto nov, upraven vydn.

Novch 50 npad
Bohuel se ukazuje, e vtina environmentlnch problm, kterm jsme se ped dvaceti lety vknce 50 npad vnovali, petrvv. Proto jsme knku neobmovali nijak zsadn. Asi ptinu npad jsme nahradili jinmi asamozejm jsme zaktualizovali seln daje astatistiky. Tam, kde to bylo mon, jsme pidali informace

oaktivitch konkrtnch kol anov jsme do kad kapitoly vloili oddl To budou kamardi koukat. Nejvtm pnosem novho vydn jsou ale pidan odkazy na internet. Vdob, kdy jsme knihu vydali poprv, byl internet vplenkch, dnes je jednm znejdleitjch nstroj podporujcch vzdlvn. Take zatmco vroce 1990 jsme tenm, kte by mli zjem odal informace, nabzeli adresy atelefonn sla, dnes nabzme odkazy na web. Dnes, dvacet let po prvnm vydn knihy, se zd, e nae dti potebuj nalhavji ne dve dostatek informac amotivace, aby se zaaly samy starat obudoucnost planety. Doufme, e nov vydn 50 npad jim avm pome oboj najt.

Poznmka keskmu vydn

Na americk prvn vydn zroku 1990 s velikou rychlost vporevolunm hladu po kvalitnch knihch o ekologii reagoval esk svaz ochrnc prody a vroce 1991 vydal knihu 50 npad pro dti kzchran Zem (v pekladu Zuzany Mareov aspedmluvou Olgy Havlov). tl ernobl knka se tehdy stala kultovn prukou a na celou generaci dt (dnes u mladch rodi) mla zsadn vliv. Pi pprav naeho vydn jsme shli kaktualizovan verzi knihy zroku 2009 ado urit mry jsme ji pizpsobili eskmu prosted. Protoe si myslme, e esk dti zajmaj i takov problmy jako teba istota ocen, ponechali jsme beze zmny vechna tmata knihy. Adaptace naopak byla nutn vppad nkterch text v oddlu To budou kamardi koukat a zejmna v oddlu Na vlastn oi a ui (s odkazy na nejrznj webov strnky). Dle jsme tak adaptovali statistick daje. Autorkou ilustrac a grafick pravy naeho vydn je keramika, ilustrtorka agrafika Kateina Janatov (1983). Jej nvrh pvodn vznikl jako absolventsk prce vateliru Knin grafiky na Vy odborn kole grafick v Praze a v roce 2010 uspl v souti Nejkrsnj esk knihy vkategorii studentskch prac.

CO SE KOLEM NS DJE

MN SE KLIMA
Tepl peina
Planeta Zem kolem sebe m nco jako teplou peinu. Je toti obalen vrstvou plyn, kter funguje jako sklenk: pout slunen teplo dovnit anedovoluje mu, aby uniklo zptky do vesmru. Ato je dobe, protoe jinak bychom tady zmrzli. e voda zaplav spoustu ostrov a pobench oblast.

Ato jet nen vechno

Mou se pihodit idal vci. Kdy stoupne teplota ocen, vymou nkte mot ivoichov. Bude vc hurikn. Na mstech, kde se dneska pstuje obil azelenina, bude tak horko, e tam neporoste nic.

Jene
Tovrny, elektrrny aauta jednoho ztch plyn vypoutj do vzduchu moc. Jmenuje se oxid uhliit (CO2 ).

Nejnovj zprvy
Led kolem pl u taje, ato mnohem rychleji, ne si vdci mysleli. Co bude dl? To nikdo nev Ale u bychom stm mli zat nco dlat!

Velk zmny
Vdci tvrd, e tenhle oxid uhliit mn klima Zem. Pod plynovou peinou se kvli nmu toti dr tepla a moc. k se tomu sklenkov efekt nebo taky globln zmny klimatu (globln oteplovn).

Co by se mohlo stt
Jak se teplota na Zemi zvyuje, teba i jen o pr stup, roztv led kolem severnho a jinho plu. Kvli tomu me stoupat hladina mo a hroz,

Proti globlnmu oteplovn me nco udlat kad dokonce idti. Teba etit energi, tdit odpad, chrnit stromy avysazovat nov. Vthle knce najdete spoustu uitench rad, jak na to.

10

25

CO JE VKOI, TO SE POT

Tipnte si: Co ztchhle vc se povauje za odpadek? a) vko od jogurtu b) slupka od bannu c) paprek od bonbonu

Hdanka: Jak je rozdl mezi ulic apopelnic? Odpov: Kdy je ulice pln odpadk, tak dn! To nen moc velk legrace, co? Kdy kolem sebe vidme obaly od sladkost, plechovky, star noviny ajin smet, skoro to vypad, e se nikdo nestar ani oto, jak vypad jeho nejbli okol natopak ozbytek planety Zem. Ale to jet zdaleka nen to nejhor. Odpadky toti mou bt nebezpen pro zvata. Dokonce je mou izabt. Take ne pt odhod na zem njak svj bordlek, zamysli se nad tm.

Atohle jste vdli?

Nejrozenjmi odpadky jsou cigaretov nedopalky neboli vajgly, obaly od sladkost ajinho jdla, lahve aplechovky. Kad ztchhle vc me ublit zvatm. Mal zvata, jako veverky ajin hlodavci, obas pi hledn potravy prozkoumvaj odhozen plastov obaly (teba kelmky od jogurt). Jak vnich sld po zbytcch jdla, mou jim obaly uvznout na hlav. Zvata pak umou hladem, protoe se nemaj jak najst. Jeleni ajin zvata si asto poeou jazyk oplech zotevench plechovek, kdy se sna napt vody, kter do plechovky naprela.

Odpov: a) b) ic). Mezi odpadky meme potat skoro vechno, co jen tak odhodme na zem.

102

Jin plastov obaly zpsobuj to, e ptci, ryby adal zvata se do nich zamotaj jako do pasti audus se. Kad rok lid na zem odhod miliardy cigaretovch nedopalk, kter obsahuj mimo jin taky plasty. Zvata si je asto pletou spotravou asnd je anebezpen ltky obsaen vnedopalcch je mou izabt.

Jak me pomoci ty
Odpadky vyhazuj jen do odpadkovch ko nebo do popelnic, ne na zem. Kdy vid, jak se na zemi povaluj odpadky, seber je avyho do nejbliho koe. A pjde skamardy nebo srodii na vlet, vezmte ssebou pr przdnch pytl. Dvejte do nich nejen vae vlastn odpadky, ale ity, kter najdete cestou. Zavrej popelnice akontejnery, aby odpadky nemohl vtr rozfoukat pookol.

Ve kole
Vyhlaste ve va kole velk klid. Vyrate s pytli na odpadky do okol koly a zlikvidujte vechno smet, na kter narazte. Porate se stdn uitelkou nebo uitelem otom, e by se vae kola zapojila do projektu Ekokola. To je program, ve kterm se naute mimo jin ito, jak sniovat mnostv odpadu, kter ve va kole vznik, azlepovat celkov vliv koly na ivotn prosted. Najdte si odkaz slo 1

103

To budou kamardi koukat

Jak dlouho vprod vydr odpadky? Nejsp mnohem dle, ne by si tvoji kamardi mysleli. Zkus se jich tedy zeptat: Kdy jen tak odhodte njakou vc na zem, jak dlouho bude trvat, ne se rozpadne astane se zase soust Zem? 1) Kus papru? (odpov: jeden msc), 2) vlnn ponoka? (jeden rok), 3) hlinkov plechovka od limondy? (nejmn 200 let), 4) slupka od bannu? (3 a 5 tdn), 5) jednorzov dtsk plena? (20 a 30 let), 6) bn plastov obal (teba obal od suenek)? (450 let), 7) sklenn lahev? (Opravdu, ale opravdu dlouho. Mon a milion let), 8) baterie? (100 let), 9) plastov taka? (10 a 20 let, pokud nen ze specilnho biologicky rozloitelnho plastu), 10) PET lahev? (To by trvalo tak dlouho, e klidn meme odpovdt, e PET lahve tu snmi budou navdy).

Na vlastn oi aui
Na thle strnce americkho akvria klikni na odkaz Adeadly diet (Smrtc potrava). Oteve se pohybliv obrzek sndobou plnou nejroztodivnjch kus plast. Pedstav si, e to vecko je plast, kter vdci nali uvnit kostry jednoho albatrosa. Protoe za cel svj ivot spodal takovou hromadu plast, u se mu do aludku nevela dn albatros potrava, atak zahynul hlady. Zkus rozeznat, kter vci denn poteby se do aludku ptka dostaly: 2 Nali jste na vlet zrann zve nebo oputn mld? Rychle zavolej na nejbli zchrannou stanici ivoich: 3 Jak dlouho se rozkldaj rzn odpadky? Zkus si tipnout vkvzu: 4

Odkazy hledej na strnce www.akropolis.info/napady

104

DETEKTIVEM VE fASTfOODU

Eko-experiment slo 5

Kdy si ve svm oblbenm fastfoodu dte hamburger ahranolky, uvaujete otom, co vechno knim dostanete? Ale ne, nemyslm keup, tatarku nebo speciln barbecue omku mm na mysli vechny ty krabiky, pytlky, ubrousky, kelmky adal vci, kter pak hned vyhodte. Tak se na to mrknem, co kte?

Co budete potebovat
pr kamard penze na nkup jdla ve fastfoodech seznam fastfood restaurac ve vaem okol

Jak na to
Pro tenhle experiment potebujete koupit jdlo znkolika rznch fastfood restaurac. Naplnujte si tedy experiment na vkend, kdy nemte obdy ve koln jdeln. 192