Lace Guide - CZ

Gnter Verheugen
len Evropsk komise
Michel Barnier
len Evropsk komise
Nov praktick nvod pro peshranin spoluprci je zveejovn v okamiku, kdy je program PHARE zamovn na stejn priority a metody, kter jsou platn pro programy financovan ze strukturlnch fond Evropsk unie. Pechod ke strukturlnm fondm a souasn dokonen reforem roku 1997 - to je stednm motivem novho sdlen Komise Proven PHARE 2000 - intenzivn pprava pistoupen z 27. jna 2000. S ohledem na budouc rozen Unie je mono tento nov koncept odvodnit ze dvou hledisek: Za prv m bt pistupujcm zemm umonna realizace prvn generace integrovanch regionlnch rozvojovch program na podporu hospodsk a sociln soudrnosti v rozen Evrop. Z druh m bt tmto zemm poskytnuta podpora pi vytven potebnch sprvnch a rozpotovch struktur pro spnou realizaci opaten v rmci strukturlnch fond po pistoupen. Aby bylo mono tchto cl doshnout, je pro obdob 2002 - 2006 zavdno vcelet strategick plnovn pro ty zem, u nich kvalita vlastnch nrodnch rozvojovch pln a nrodnch program ospravedluje pevzet / poskytnut podpory. Navc k ve uvedenmu budou prostedky z nrodnch program PHARE nyn pouvny i pro opaten, kter v dosavadnch 15 lenskch sttech odpovdala opatenm pro clov oblasti 1, a sice v rmci pln integrovanch regionlnch rozvojovch program, co pedstavuje rozhodn krok smrem od podpory jednotlivch projekt ke globln strategick koncepci. Souasn bude sprva od roku 2002 decentralizovna, jakmile budou splnny urit pedpoklady. K tomuto elu bude poskytnuta technick pomoc pi budovn sprvnch kapacit v pslunch zemch. Nadto Komise zmnila v oblasti peshranin spoluprce metody program PHARE-CBC v pistupujcch zemch v rznm smru tak, aby bylo dosaeno vtho souladu s programem INTERREG v 15 lenskch sttech. To pispje k vt efektivit akc podporovanch Uni v souvislosti se specilnmi problmy phraninch region.
Nejprve bude partnerm na hranicch umonno, aby sv programy plnovali dlouhodob od roku 2002 do roku 2006. Pro tento el jsou pro toto programov obdob stanoveny smrn stky. To vytvo pedpoklady pro spolen peshranin plnovn v rmci program PHARE-CBC a INTERREG. Za druh maj bt peshranin programy financovan z programu PHARE-CBC po vzoru INTERREG a strukturlnch fond lpe integrovny do obecn regionln rozvojov politiky pistupujcch zem tak, jak je definovna pedevm v nrodnch rozvojovch plnech. Za tet budou v rmci PHARE-CBC intenzivnjm aplikovnm takzvanch podprnch schmat, kter jsou koncipovna tak, e jsou pmo porovnateln s opatenmi programu INTERREG, odstranny dosavadn rozdly ve velikosti projekt, jestlie pistupujc zem disponuj pslunou kapacitou pro kontrolu a sprvu financ. Mimoto se budou mstn akti v regionu intenzivnji podlet na definovn a realizaci programu. Dle budou tmto zpsobem zvteny monosti zapojen pistupujcch zem do transnrodnch kooperanch program v rmci INTERREG, a to zejmna v oblasti Baltu. Aby bylo mono tyto nov monosti pln vyut, bude nutno zvit absorpn kapacitu v pistupujcch zemch vetn phraninch oblast. Zlepen vkonnosti realizanch mst, mstnch a regionlnch ad a ostatnch aktr obansk spolenosti v phraninch oblastech je podstatnm pedpokladem spn spoluprce. Mnoh pirozen zvis na samotnch pistupujcch zemch, zda vybuduj sv sprvn kapacity a zajist, e se decentrln sprva obecn a zejmna u novch program peshranin spoluprce stane skutenost. Jsme poteni, e tmto nvodem dvme tm, kte se peshranin spoluprac v praxi zabvaj, do rukou uiten nstroj. V tomto smyslu pejeme uivatelm nvodu / pruky mnoho spch pi jejich dalm sil o podporu peshranin spoluprce mezi phraninmi regiony souasnch a budoucch lenskch stt Unie.
Gnter Verheugen
Michel Barnier
Podkovn Vznik pruky LACE umonily iniciativa a praktick zkuenosti mnoha evropskch phraninch region. ada region poskytla pm pspvky ve form pklad. Texty pruky napsali pnov Jens Gabbe, Dr. Viktor von Malchus, AGEG, a Haris Martinos z LRDP. Pklady shromdil pan Roland Blomeyer, LRDP. Akoliv bylo vynaloeno znan sil k tomu, aby byly informace obsaen v tto pruce proveny, je vzhledem k povaze dokumentu takka nemon garantovat pesnost vech daj. Laskavho tene proto prosme, aby ppadn komente a poznmky adresoval sekretaritu AGEG, kter zajist pravu budoucch vydn pruky.
vod AGEG a Evropsk komise spolupracovali od roku 1990 aktivn na projektu LACE (Linkage, Assistance and Cooperation for the European Border Regions, tj. Zapojen, pomoc a spoluprce pro evropsk p hranin regiony), tj. poskytovali evropskm phraninm regionm informace a poradensk sluby. Shrnut a en dobrch praktickch pklad, jako i podpora vytven st mezi phraninmi regiony pedstavuj jdro aktivit projektu LACE. Tyto aktivity pisply neocenitelnm zpsobem k podpoe peshranin spoluprce. Navc usnadnily realizaci projekt z program INTERREG I + II a Phare CBC a usnadnily tak ppravu na budouc programy INTERREG IIIA- a Phare CBC. Je douc, aby praktick pruka poskytla dleit informace a rady velkmu potu lid z phraninch region po cel Evrop, a to jak zkuenm praktikm, tak tak lidem, kte jsou v oblasti peshranin spoluprce novky. Pruka by mla bt pouvna ve spojen s WWW strnkou LACE a s dalmi na sti realizovanmi aktivitami, jako jsou napklad studijn nvtvy a vm ny. Tmto zpsobem me ten doclit maximlnho uitku. Zkuen praktici mohou pracovat s vybranmi kapitolami pruky. Pracovnci, kte jsou v oblasti peshranin spoluprce novky, zskaj nejvce tm, e peliv a systematicky prostuduj vechny sti pruky. st A podv detailn informace o pozad a souvislostech. Takov informace jsou mimodn uiten pro toho, kdo hled nov peshranin aktivity. st B se zabv strukturami peshranin spoluprce, st C dleitmi oblastmi peshraninch aktivit, jako jsou nap. doprava, turistika a hospodsk rozvoj. Ob sti obsahuj adu pklad, kter jsou zajmav pro vechny uivatele pruky. Rozen projektu LACE v roce 1996 a 1999 na stty stedn a vchodn Evropy, kter bylo umonno dky podpoe ze strany Evropsk komise v rmci programu Phare CBC, bylo dalm podntem k pepracovn pruky. Byly zaazeny dal pklady z dobr praxe ze stt Phare, jin pklady byly aktualizovny. Peshranin spoluprce se i nadle v cel Evrop rychle rozvj. Vzhledem k takovmu dynamickmu vvoji nem e bt praktick pruka nahlena jako statick nstroj. AGEG proto plnuje pravidelnou aktualizaci pruky coby soust aktivit LACE na sti. Aktivn ast phraninch region v tomto procesu je jedinou zrukou trvalho vznamu a kvality tto pruky.
A1 Dvody peshranin spoluprce
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci
__________________________________________________________ KAPITOLA A 1: Dvody peshranin spoluprce

PEHLED:
Tato kapitola pojednv o historickm pozad problm, s nimi jsou konfrontovni lid a instituce v phraninch regionech.. Popisuje aktivity peshranin spoluprce realizovan v poslednch 50 letech s clem pekonat pomoc peshranin spoluprce historick hranice. Navc obsahuje tato kapitola strun pehled o loze region coby motoru rozvoje peshranin spoluprce v Evrop.
HLAVN BODY:
Barirov inek nrodnch hranic vznikl jako dsledek historickho vvoje v uplynulch tech stoletch, a byl zeslen vojenskou, sprvn, sociln a hospodskou politikou. Vsledkem byly znan nevhody pro obyvatelstvo, regionln / mstn instituce a sociln partnery v phraninch oblastech. Prkopnick skupiny v phraninch regionech, zejmna na hranicch mezi N/S/FIN, NL/D a D/F/CH, ji od roku 1950 iniciovaly a rozvjely peshranin spoluprci s clem pekonat historick bariry a odstranit rozdly, nerovnovhy, jako i problmy souvisejc s okrajovou polohou a zpsoben barirovm inkem nrodnch hranic. Tyto prkopnick skupiny se ji tehdy zaaly zabvat znanm mnostvm patn umstnch investic a hledaly een kadodennch absurdit, kter vyplvaly z nekoordinovanch innost nrodnch ad. Peshranin regionln a mstn sdruen pro vybran tmatick oblasti, koly a problmy dotkajc se astnk na obou stranch hranice, byla nejranj formou struktur peshranin spoluprce. Tyto aktivity vedly v 60. a 70. letech k vytvoen peshraninch svaz, kter zasteuj innosti v nejrznjch oblastech. Nov pomry na konci 80. let a v prbhu let 90., vytvoen Jednotnho evropskho trhu, vnitropolitick zmny ve sttech stedn a vchodn Evropy a jejich stle intensivnj pibliovn a asociace k EU rozily a prohloubily peshranin spoluprci. Regionln politika EU zaala nejprve zejmna prostednictvm iniciativy Interreg a pozdji prostednictvm programu Phare CBC (tak prostednictvm program TACIS CBC a MEDA) vrazn urychlovat peshranin rozvoj a podporovat peshranin programy s clem odstranit problmy, kter brn evropsk integraci. Prv tak byly na regionln rovni na prakticky vech hranicch v rmci EU a mimo EU ve vech asociovanch sttech vytvoeny peshranin struktury psobc coby dlouhodob pracujc organizace.
A 1 Dvody peshranin spoluprce
__________________________________________________________
Zdroje a odkazy na literaturu:
! Council of Europe: Regional Planning. A European Problem, report of the Consultive Assembly, Strasbourg 1968. ! Council of Europe: Air Pollution in Frontier Areas, Resolution (71) 5, adopted 26.01.1971. ! Council of Europe: Confrences Europennes des Rgions Frontalires - La Coopration des Rgions Frontalires Europennes. (Rap. V. v. Malchus), AS/COLL. From (72)1 Strasbourg 1972. ! Council of Europe. On Cooperation between Local Communities in Frontier Areas, Resolution (74)8 adopted on 27.02.1974. ! Berichte des Europischen Parlaments zur Grenzberschreitenden Zusammenarbeit (Gerlach 1976); Poetschki (1980); Boot (1984); ABL C293 (1876); EU Dokument 1 - 140/4/83 vom 20.02.1984. ! Council of Europe: 2nd European Symposium on Frontier Regions - The Cooperation of European Frontier Regions: State of Question and Recent Developments, Parliamentary Assembly, AS/COLL. From (75)L. ! Hansen, N.: Border regions: a critique of spatial theory and a European case study, in: Annals of Regional Science, Vol. 11 (1977). ! Council of Europe: European Outline Convention of Transfrontier Cooperation Between Territorial Committees of Authorities, Madrid, 21.05.1980, European Treaty Series, 106, Strasbourg - Edition 01.1983. ! Council of Europe: European Regional/Spatial Planning Charta, adopted by the European Conference of Ministers Responsible for Regional Planning, 20.05.198j3, Strasbourg 1983. ! Gabbe, J.: EUREGIO - regionale grenzberschreitende Zusammenarbeit auf kommunaler Ebene (Regional Transboundary Co-operation at the Municipal Level), in Staatsgrenzenberschreitende Zusammenarbeit des Landes NRW, hrsg. vom Institut fr Landes- und Stadtentwicklungsforschung des Landes Nordrhein-Westfalen (ILS-NRW), Dortmund 1985. ! Regional Transfrontier Cooperation - Special focus of Archiv des Vlkerrechts, Bd. 27, 3. Auflage, Tbingen 1981. ! Kommission der Europischen Gemeinschaften (Hrsg.): Europa 2000 - Perspektiven der knftigen Raumordnung der Gemeinschaft, Luxemburg 1981. ! Europische Charta der Grenz- und Grenzbergreifenden Regionen, Arbeitsgemeinschaft Europischer Grenzregionen, 1981, berarbeitung 1995. ! Akademie fr Raumforschung und Landesplanung (Hrsg.): Grenzbergreifende Raumplanung, Forschungs- und Sitzungsberichte, Bd. 188, Hannover 1992. ! Ratti, R.; Reichmann, S. (Hrsg.): Theory and Practice of Transborder Cooperation. Basel and Frankfurt a. M. 1993. ! Veen, A. van der; Cappell, R.; Batey, P.M.J. (Hrsg.): Regional networks, border regions and European integration, in: European research in regional Science, London 1993. ! Cappellin, R.; Batey. P. W. G. (Eds.): Regional networks, border regions and European integration, London 1993. ! Europische Kommission (Hrsg.): Leitfaden der Gemeinschaftsinitiativen 1994-1999, Luxemburg 1994. ! Malchus, V. Frhr. v.: Artikel Grenzberschreitende Raumordnung, Handwrterbuch der Raumordnung, hrsg. von der Akademie fr Raumforschung und Landesplanung (ARL), Hannover 1994. ! Croos, R., Schmitt-Egner, P.: Europas kooperierende Regionen, Baden-Baden 1994. ! Baltic Institute, The (Hrsg.): Vision and Strategies around the Baltic Sea 2010, Karlskrone/S 1994. ! Meyer, R. P.; Jansen, P.G. u. a.: Grenzbergreifendes Raumordnerisches Leitbild fr den nordrheinwestflisch/niederlndischen Grenzraum Gutachten, ILS-Schriften 86, Dortmund, 1995. ! Ratti, R.: Problmatique et stratgie de dveloppement des rgions frontiers, in: Auenwirtschaft, 50. Jg. (1995), Heft 2. ! Klein, R.: Grenzberschreitende regionalpolitische Zusammenarbeit im Rahmen von INTERREG und PHARE, EUREG (1995), Nr. 2. ! Krautzberger, M.; Selke, W.: Perspektiven der bundesstaatlichen Raumplanungspolitik in der Europischen Union, Wien 1996. ! Eger, G.: Region, border, periphery, in Eger, G.; Langer, J. (Hrsg.): Border, Region and Ethnicity in Central Europe, Klagenfurt 1996. ! Accord de Karlsruhe in: La Revue de Coopration Transfrontalire no. 1, Mars 1996. ! Gabbe, J.; Martinos, H. a.o.: Practical Guide to Cross-border Co-operation. Second Edition, hrsg. by the Association of European Border Regions (AEBR), Gronau/D 1997. ! Contributi, pp. 5-12, Firenze 1994.Ahrens, K.: Freundschaft ber Grenzen, Biblioteca della Riviste di Studi Politici Internazionali, Vol. II:
__________________________________________________________
! Faludi A. (red.): Ruimtelijke planning en ordening in een federale staat: Wat gebeurt er bij de buren? Amsterdam 1997. ! Martinos, H./Gabbe, J.: Vade Mecum Grenzbergreifende und interregionale Zusammenarbeit an den Auengrenzen der Europischen Union, Gronau 1997. ! Arbeitsgemeinschaft Europischer Grenzregionen (Hrsg.): Die EU-Initiative INTERREG und zuknftige Entwicklungen, Gronau 1992. ! Gabbe, J.: Gemeinsame grenzbergreifende Kriterien fr Programme und Projekte, Verffentlichung der AGEG, Vortragsmanuskript vom 17.01.1998 in Aigen/Obersterreich, Gronau 1998. ! The WEB/Yearbook 1998 North European and Baltic Sea Integration, General Editors: L. Hedegaard, B. Lindstrm, Berlin-Heidelberg-London-Paris-Tokyo 1998. ! Graute, U. (Editor): Sustainable Development for Central and Eastern Europe, Berlin, Heidelberg, New York 1998. ! Roch, L.; Scott, J.; Ziegler, A.: Umweltgerechte Entwicklung von Grenzregionen durch kooperatives Handeln, hrsg. vom Institut fr kologische Raumentwicklung e.V., IR-Schriften 24, Dresden 1998. ! Martinos, H./Gabbe, J.: Institutionelle Aspekte der grenzbergreifenden Zusammenarbeit, AGEG, Gronau, Mrz 1999. ! Brunn, G.; Schmitt-Egner, P. (Hrsg.): Grenzberschreitende Zusammenarbeit in Europa, Baden-Baden 1998. ! Gabbe, J./Martinos, H.: Die Zukunft maritimer Zusammenarbeit, LACE/AGEG, Gronau 1998. ! Clev, H. G.; Clev, K.: Grenzberschreitende Raumordnunsaktivitten (Kap. 2.2.2.); Scott, J.: Grenzberschreitende Planungsorganisationen (Kap. 2.2.3.), in: Akademie fr Raumforschung und Landesplanung (Hrsg.): Grundriss der Landes- und Regionalplanung, Hannover 1999. ! Lott, Th.: Neue Formen der grenzberschreitenden Zusammenarbeit: zugleich ein Beitrag zu Artikel 24 Abs. 1a GG, Europische Hochschulschriften, Diss. Univ. Gieen, Frankfurt 1999. ! Gabbe, J./Stumm, T.: Grenzberschreitendes Finanzmanagement, LACE/AGEG, August 1999/Januar 2000. ! Casteigts, M, (Hrsg.): Evaluierung grenzberschreitender und interregionaler Vorhaben in Europa, Baden-Baden 1999. ! Gabbe, J./Stumm, T.: Arbeitspapier: Interreg IIIA: Modelle fr das Programmanagement, LACE, November 1999. ! Association of European Border Regions (Ed.): Final Report LACE-TAP First PHASE (1996-1999) Technical Assistance and Promotion of Cross-Border Cooperation Related to the Community Initiative INTERREG IIA, Gronau 1999. ! Europische Kommission Ausschu fr Raumentwicklung (Hrsg.): EUREK Europisches Raumentwicklungskonzept, Luxemburg 1999. ! Europische Kommission: Mitteilung an die Mitgliedstaaten ber die Leitlinien fr eine Gemeinschaftsinitiative betreffend die transeuropische Zusammenarbeit zur Frderung einer harmonischen und ausgewogenen Entwicklung des europischen Raums Interreg (99/C.../...) Brssel 2000. ! Confrence franco-germano-suisse du Rhin suprieur Deutsch-franzsisch -schweizerische OberrheinKonferenz (Hrsg.): lire et construire lespace du Rhin suprieur Atlas transfrontalier pour amnager un territoire commun; Lebensraum Oberrhein ... eine gemeinsame Zukunft Raumordnung fr eine nachhaltige Entwicklung ohne Grenzen, Strasbourg 1991. ! Stumm, T./Gabbe, J.: Eine operationelle Anleitung fr die Ausarbeitung und das Management von INTERREG IIIA.Programmen 2000-2006, LACE/AGEG, Mrz 2000. ! Association of European Border Regions (AEBR) European Commission: LACE INFO SHEETS on Cross-Border Cooperation, Issue 1-12, 1997/2000. ! Association of European Border Regions (AEBR) European Commission: LACE-Magazine, No. 1-5 (1997/1998-2000).
Ohledn dalch informac k uvedenm dokumentm kontaktujte prosm sekretarit AGEG/LACE, AGEG, tel.: +49 2562 702 19, fax: +49 2562 702 59.
__________________________________________________________
Historick souvislosti Evropu charakterizuje nejen velmi rozmanit, a mnohdy pesto spolen kultura a historie, nbr tak mnostv hranic. Z pestr mozaiky historick krajiny, jej koeny sahaj do stedovku, se v 19. a 20. stolet vyvinula charakteristick struktura evropskch stt. Vtina tchto stt existuje dodnes a kad z nich se individuln rozvj. Pouze nkolik stt m hranice, je existuj v nezmnn podob del dobu, jako je nap. hranice mezi Portugalskem a panlskem, kter je nejstar zemskou hranic v Evrop. Hranice nov vznikl v Evrop v poslednch tech stoletch - v pobaltskch sttech a na Balkn jet ped nkolika lety rozdluj mnohdy regiony a etnick skupiny, je vlastn pat k sob. Vznikaly tak nepirozen hranice zaten strachem ped vojenskmi intervencemi, co vedlo ke vzniku velmi slab osdlench phraninch oblast. Hospodsk aktivity, obchod a obyvatelstvo mly sklon k postupnmu posunu smrem do vnitrozem nrodnch stt. Dopravn cesty vedly pedevm z vojenskch dvod asto pouze paraleln s hranicemi. V phraninch oblastech s prodnm bohatstvm, jako jsou uhl a ruda, se rozvinul ve spojen s vysokou hustotou osdlen vznamn prmysl pinejc blahobyt, co bylo opt pinou dostivosti na stran soused a vedlo k resentimentm a vlkm. Odhldneme-li od vjimek, vyvjely se phranin oblasti spe smrem k perifernm, strukturln slabm oblastem s omezenm dopravnm spojenm. Tyto hranin bariry byly zesleny prodnmi hranicemi, jako jsou eky, moe a poho. Politick ideologie a snahy jednotlivch vojenskch blok promnily nkter z tchto sttnch hranic po roce 1945 v nepropustn opona). hranice (elezn
Odlin politika na obou stranch hranice, pedevm v oblasti prva, sprvy, dan, hospodstv, kultury a socilnch zleitost podpoila pemnu sttnch hranic ve skuten citeln bariry mezi nrodnmi stty. Lid v phraninch oblastech, kte byli nejvce doteni dsledky historickch konflikt, si vypstovali vzjemn strach a animozitu. Tyto pomry negativn ovlivnily ochotu spolupracovat a ztuj navazovn kontakt. Pekonn historickch pekek prostednictvm peshranin spoluprce Peshranin spoluprce mezi bezprostedn sousedcmi phraninmi regiony m v Evrop mnohdy ji dlouhou tradici. V nkterch zpadoevropskch sttech, jako jsou ecko, panlsko a Portugalsko, byla vak peshranin spoluprce poprv umonna a v 80. letech, a to dky dalekoshlm politickm zmnm, zaveden demokratickch systm a dky lenstv v Evropsk unii. V zemch stedn a vchodn Evropy mohl srovnateln proces zat a po roce 1989. Ji v 50. letech, krtce po 2. svtov vlce, se zstupci mnoha evropskch phraninch oblast spojili, aby projednali odstrann hraninch barir a monosti peshranin spoluprce. Motivem byla pedevm touha po zlepen ivotn rovn, po trvalm zajitn mru, jako i snaha odstranit hranin bariry, omezen a jin faktory, kter vedly k rozdlen lid a instituc v sousedcch phraninch regionech. Tyto snahy zahrnovaly
__________________________________________________________
pekonn prodnch pekek stavbou most a tunel. Po 2. svtov vlce si lid v rznch phraninch oblastech (nap. na hranici D/F, D/NL a ve skandinvskch zemch) uvdomili, e chtj-li t tak, jako obyvatelstvo ve vnitrozem, mus omezit nebo zcela odstranit tyto negativn vlivy hranice. Zhy vak zjistili, e kvli chybjcm zkonnm a administrativnm kompetencm doshnou na komunln / regionln rovni jen velmi malho spchu. Dsledkem bylo zaloen komunlnch / regionlnch svaz na obou stranch hranice dle pslunho nrodnho prva, kter se zabvaly spolenmi zjmy a usilovaly o optimalizaci peshranin spoluprce. Takov nrodn svazy na obou stranch hranice se mnohdy spojily v peshranin zasteujc svaz (Euregios nebo podobn struktura). Piblin od roku 1960 trvale orientovaly svoji politiku na vech politickch a administrativnch rovnch na zlepen sociln kulturn a ekonomick situace obyvatel phraninch oblast a na omezen i odstrann hraninch barir. Brzy se ukzalo, e obyvatelstvo v phraninch a peshraninch regionech oekvalo een problm, za n byly odpovdn pedevm nrodn vldy, nap. v oblastech: veejn sprva a plnovn, rozdln administrativn struktury, zemn plnovn, organizace a metody; dan, sociln zabezpeen, vzdln a vchova, konkurence, dojdn za prac a veejn sluby; jazykov vzdlvn a uznvn kvalifikace; budovn silnic, veejn zazen, infrastruktura a ivotn prosted.
Problmy v tchto oblastech vedly asto k chybn umstnm investicm na obou stranch hranice a k etnm absurditm v kadodennm ivot. Od potku 70. let uskuteuj phranin a peshranin regiony svoji politiku ve stle vt me za pomoci pracovnho sdruen Evropsk phranin regiony (AGEG), zaloeno 1971. Toto sdruen navzalo tsn kontakty s Radou Evropy, s Evropskm parlamentem, Evropskou komis, a s nrodnmi vldami. S phraninch a peshraninch region se stala vznamnou silou pi rozvoji spoluprce na vech evropskch hranicch, pi evropsk integraci a pi rozvoji evropskch podprnch program ve prospch phraninch region v cel Evrop. Regiony jako motor peshranin spoluprce Koncem 80. let se staly nrodn hranice dky zaveden jednotnho evropskho trhu a dky demokratickmu vvoji ve stedn a vchodn Evrop jet volnjmi. Vznikla ada phraninch a peshraninch region, je se pipojily k AGEG. Objevily se i nov monosti spoluprce, jako nap. stavba novch spojen (mosty, tunel) mezi Franci a Velkou Britni, jako i mezi Dnskem a vdskem. Oteven hranic a vznik hranic novch obrtily pozornost k petrvvajcm problmm na hranicch. Bylo zejm, e cl - toti integrace Evropy - vyaduje speciln politiku ve prospch hraninch region tak, aby byly odstranny problmy na hranicch, je brn evropsk integraci.
__________________________________________________________
Vyzkouen nstroje regionln politiky EU se nabzely coby een nejprve v jin a zpadn Evrop: specifick regionln podpora phraninch oblast byla od roku 1989/1990 zaloena na plnech a strategich peshraninho rozvoje a na pslunch operanch programech v rmci vznamn nov iniciativy spoleenstv pod oznaenm Interreg.1 Regionln a mstn orgny v phraninch regionech reagovaly mimodn rychle na pzniv podmnky pro poskytovn podpory. Peshranin regiony (nap. peshranin struktury na regionln rovni) byly vytvoeny tam, kde dosud neexistovaly. Na vech vnitnch a prakticky na vech vnjch hranicch EU vznikly - dle ve popsanho modelu Euroregios nebo dle podobnch struktur nrodn regionln a komunln svazy na obou stranch hranice nebo i pes hranici. Tyto svazy sleduj dlouhodob cle a strategie. Pro een peshraninch prvnch problm vyvinula Rada Evropy v 80. letech smlouvy a modely. EU dle usilovala o harmonizaci v mnoha zkonodrnch oblastech. Nrodn vldy podporovaly tento vvoj provdcmi smlouvami na bzi rmcovch konvenc Rady Evropy a specilnmi zkonnmi pravami. Ve stedn a vchodn Evrop zaala peshranin spoluprce po oteven hranic v letech 1989/1990 z pochopitelnch dvod zprvu ponkud vhav, s velmi prozravou a opatrnou ppravou. Zejmna na tchto po dlouhou dobu neprodyn uzavench hranicch se ukzala nutnost peshranin spoluprce, v n jsou zahrnuty vechny aspekty souit obyvatel, obc a region s clem odstranit geografick nevhody phraninch oblast, jako i znan
1
rozdly v hospodsk vkonnosti, pjmech, infrastruktue, atd., a to pedevm podl vnj hranice EU, ale i mezi dotenmi stty. Lid na obou stranch tto hranice museli mnohdy tak nov pochopit a naplnit ivotem spolen historick vdom a najt nov vce evropsky orientovan zpsoby mylen. Dalm problmem jsou etn phranin oblasti s meninami, je vyaduj mimodn citliv pstup. Dnes ji existuj etn phranin a peshranin regiony (Euregios nebo podobn struktury) v nich jsou realizovny peshranin iniciativy a pilotn akce takka ve vech sttech stedn a vchodn Evropy. Regiony jsou podporovny peshraninmi programy v rmci podpory EU pro stedn a vchodn Evropu (Phare-CBC a TACIS-CBC). Tyto hranin regiony se velmi rychle pouily ze zkuenost Evropsk Unie na poli peshranin spoluprce a rozvinuly krok za krokem spoluprci se sousedcmi oblastmi na mstn, regionln a nrodn rovni. Hlavn motivy tto peshranin spoluprce jsou: pemna hranice coby dlc ry na msto setkn soused; pekonn vzjemnch pedsudk a animozit mezi obyvatelstvem phraninch oblast, je jsou vsledkem historickho ddictv; budovn demokracie a funkn regionln a komunln sprvy; pekonn nrodn perifern polohy a izolace; podpora hospodskho rstu a ivotn rovn; rychl zalenn do resp. piblen se k Evropsk Unii. Ve stedomo je ve sttech sousedcch s EU podporovna peshranin spoluprce prostednictvm programu Meda.
viz kapitola A.4
__________________________________________________________
EUROREGION Organizace sdruen regionlnch a mstnch instituc na obou stranch sttn hranice, nkdy s parlamentnm shromdnm; peshranin organizace s trvalm sekretaritem a s odbornm a sprvnm personlem a s vlastnmi finannmi prostedky; dle soukromho prva, zaloeno na elovch nrodnch svazech nebo nadacch na obou stranch hranice dle pslunho platnho veejnho prva; nebo dle veejnho prva, zaloeno na mezisttnch smlouvch, kter upravuj lenstv oblastnch instituc. Zpsob prce: strategick spoluprce zamen na dal rozvoj, nikoli opaten orientovan na jeden ppad; zsadn peshranin, nikoli nrodn phranin region; dn nov sprvn rove; centrum vech peshraninch vazeb: oban, politici, instituce, hospodstv, sociln partnei, kulturn podniky, atd.; rove slouc k vyrovnn rozdlnch struktur a kompetenc na obou stranch hranice, jako i z psychologickho hlediska; partnersk spoluprce jak vertikln (Evropa, stt, region, mstn) na obou stranch hranice, tak tak horizontln nad rmec hranic; realizace peshraninch rozhodnut na nrodn rovni dle postup platnch na pslun stran hranice (zamezen kompetennm a strukturnm konfliktm); peshranin ast politik a oban, instituc a socilnch partner na programech, projektech a rozhodovacch procesech; vlastn iniciativa a pouit vlastnch prostedk coby pedpoklad pro podporu z tet strany. Npl peshranin spoluprce vymezen pracovn oblasti dle spolench zjm (nap. infrastruktura, hospodstv, kultura), spoluprce ve vech oblastech ivota: bydlen, prce, voln as, kultura, atd. sociln kulturn spoluprce jest stejn dleit jako spoluprce v oblasti hospodstv a infrastruktury, realizace smluv, dohod a ujednn, kter byly uzaveny na evropsk rovni a mezi stty, a jejich zaveden do peshranin praxe, poradenstv, podpora a koordinace peshranin spoluprce zejmna v nsledujcch oblastech: turistika a rekreace hospodsk rozvoj agrrn rozvoj transport a doprava inovace a transfer technologi zemn plnovn kola a vzdln ochrana ivotnho prosted a prody sociln spoluprce kultura a sport zchranstv a ochrana proti / pi zdravotnictv katastrofch energie komunikace hospodaen s odpady veejn bezpenost
A2 Dosavadn zkuenosti
__________________________________________________________
KAPITOLA A 2: Dosavadn zkuenosti
PEHLED:
Prvn st tto kapitoly obsahuje veobecn principy peshranin spoluprce. Specifick tmata a problmy peshranin spoluprce v rznch typech phraninch region jsou pojednny ve druh sti kapitoly. Zde jsou phranin regiony rozdleny do rznch kategori, jako jsou phranin regiony na vnitnch a vnjch hranicch EU, jako i regiony u zemskch a nmonch hranic.
HLAVN BODY:
Filosofie peshranin spoluprce spov v trval spoluprci dvou sousedcch phraninch oblast. Spolen peshranin spoluprce neznamen, e jeden z partner jedn nejprve samostatn na nrodn rovni a nsledn se sna zapojit partnery na druh stran hranice nebo s nimi spolupracovat. Peshranin spoluprce zahrnuje vechny oblasti kadodennho ivota, rozvoje spolench program, priorit a akc. Zahrnuje tak rozshl zapojen spoleenskch skupin, sprvnch rovn, atd. Principy peshranin spoluprce vyvinut AGEG a podporovan Evropskou komis jsou: rozshl vertikln a horizontln partnerstv, subsidiarita dan zapojenm a odpovdnost na regionln a lokln rovni; pprava spolench peshraninch rozvojovch koncept a program, realizace peshraninch projekt. Typy phraninch region se li v dleitch ukazatelch, jako jsou nap. stupe homogenity regionu; rove rozvoje a statut podpory v rmci strukturln politiky EU, jako i programy pro stty stedn a vchodn Evropy; pirozen geografick skutenosti (nap. horsk hebeny, eky, nmon hranice) a poloha na dnench a budoucch vnjch hranicch EU nebo mezi pistupujcmi stty. V clovch oblastech 1 (v mn rozvinutch regionech) vedla chybjc peshranin a nrodn dopravn infrastruktura k tomu, e lensk stty a regiony dvaly vysokou prioritu projektm v oblasti infrastruktury. V clovch oblastech 2, tedy v regionech, je jsou doteny zmnou struktury prmyslu a problmy na trhu prce, jako i v zemdlskch oblastech s velmi slabou ekonomikou, kter vyaduje diverzifikaci, je kladen draz spe na mkk akce. Phranin regiony na dnench vnjch hranicch EU vznikly nov v roce 1995 na zklad pistoupen novch lenskch stt. Existuj podstatn rozdly mezi regiony na hranici s vysoce rozvinutmi stty, kter nejsou leny EU, jako jsou nap. Norsko a vcarsko, a regiony na hranici EU se stty stedn a vchodn Evropy. Iniciativy Phare-CBC a TACIS CBC vedly k poslen programu Interreg, a sice monost financovat peshranin akce na vnjch hranicch EU se zemmi Phare a Tacis. Existuj vak znan pekky v praktick kooperaci mezi programy. Program MEDA vytv monosti pro kooperaci ve stedomo. Nmon hranice jsou svdkem rostoucho mnostv peshraninch aktivit, zejmna v oblastech ivotn prosted a doprava. EU podporuje tyto aktivity v rmci Interreg A pouze v odvodnnch vjimench ppadech, avak poet vnitnch a vnjch nmonch hranic, u nich pichz podpora v vahu, se v porovnn se stavem ped 10 lety podstatn zvil.
_________________________________________________________________ A 2 Dosavadn zkuenosti 10
__________________________________________________________
! Europische Charta der Grenz- und Grenzbergreifenden Regionen, AGEG. ! Mitteilung C (90) 1562/3 an die Mitgliedstaaten zur Festlegung von Leitlinien fr die von ihnen im Rahmen einer Gemeinschaftsinitiative fr Grenzgebiete aufzustellenden operationellen Programme (INTERREG) (90/C 215/04) (Abl. Nr C 215 vom 30/08/90, S. 4). ! Community Structural Funds 1994-99; Regulations and Commentary, Commission of the European Communities, August 1993. ! Mitteilung an die Mitgliedstaaten ber die Leitlinien fr die von ihnen aufzustellenden Operationellen Programme im Rahmen einer Gemeinschaftsinitiative fr die Entwicklung von Grenzregionen, grenzbergreifende Zusammenarbeit und ausgewhlte Energienetze (94/C180/13), Amtsblatt der Europischen Gemeinschaften Nr. C 180/60-68, 1.7.94 siehe Anhang D2. ! Informationsbltter Nr. 1-10, AGEG. ! LACE Issues Papers, AGEG 1992/93. ! LACE Good Practice Papers, AGEG, 1994. ! LACE-Magazine Nr. 1-5, AGEG. ! Martinos, H./Gabbe, J.: Institutionelle Aspekte der grenzbergreifenden Zusammenarbeit, AGEG, Mrz 1999. ! Gabbe, J./Martinos, H.: Die Zukunft maritimer Zusammenarbeit, LACE/AGEG, November 1998. ! Martinos, H./Gabbe, J.: Vade Mecum: Grenzbergreifende und interregionale Zusammenarbeit an den Auengrenzen der Europischen Union, LACE/AGEG, 1998. ! Gabbe, J./Stumm, T.: Grenzberschreitendes Finanzmanagement, LACE/AGEG, August 1999/Januar 2000. ! Gabbe, J./Stumm, T: Arbeitspapier: Interreg IIIA: Modelle fr das Programmanagement, LACE, November 1999. ! Mitteilung der Kommission an die Mitgliedstaaten ber die Leitlinien fr eine Gemeinschaftsinitiative betreffend die transeuropische Zusammenarbeit zur Frderung einer harmonischen und ausgewogenen Entwicklung des europischen Raums, Kommission der Europischen Gemeinschaften, 25.01.2000. ! Stumm, T./Gabbe, J.: Eine operationelle Anleitung fr die Ausarbeitung und das Management von Interreg IIIA Programmen (2000-2006), LACE/AGEG, Mrz 2000. ! Verordnung (EG) Nr. 1260/1999 des Rates vom 21. Juni 1999 mit allgemeinen Bestimmungen ber die Strukturfonds. ! LACE Phare CBC Assessment Reports, AGEG, 2000. ! LACE Phare CBC Position Paper and Action Plan, AGEG, 2000.
Ohledn dalch informac k uvedenm dokumentm kontaktujte prosm AGEG/LACE, AGEG, tel.: +49 2562 702 19, fax: +49 2562 702 59.
__________________________________________________________
Obecn principy spoluprce Od konce 80. a potku 90. let dochz v Evrop k procesm, je stle trvaj. Jsou to: postupn odbourvn vnitnch hranic EU od 1. ledna 1993. Tento proces byl doprovzen posunem dosavadnch nrodnch sttnch hranic na dnen vnj hranice EU s jinmi stty. Byl zeslen pistoupenm Rakouska, vdska a Finska k EU, snaha o navzn kontakt smrem za nov vnj hranice s clem usnadnit intelektuln, politickou a ekonomickou vmnu se tetmi zemmi, nap. se vcarskem, Norskem, zemmi stedn a vchodn Evropy a zemmi stedomoskmi, skutenost, e pijmnm dalch novch len do EU se dnen vnj hranice EU stanou novmi vnitnmi hranicemi a dosavadn hranice ve stedn a vchodn Evrop se stanou vnjmi hranicemi EU. Peshranin spoluprce mus, m-li bt a zstat efektivn, zaloena iroce a mus bt uskuteovna od samho potku spolen: Mly by bt zapojeny vechny aspekty dennho ivota: hospodstv, prce, voln as, kultura, sociln zleitosti, bydlen, plnovn, atd.; Mus probhat kadodenn a pravideln a dle mus zapojovat od samho potku partnery ze vech oblast na obou stranch hranice; Mla by bt realizovna na vech rovnch, tj. na nrodn, regionln i mstn rovni. Toto pojet peshranin spoluprce zahrnuje nutnost spoluprce na vech rovnch, jako i zavdn koordinovanch proces mezi tmito rovnmi. Jinak se nen mono vyhnout kompetennm sporm plynoucm z rozdlnch a mnohdy nesluitelnch sprvnch struktur na obou stranch hranice v cel Evrop. Tato nejintenzivnj forma peshranin spoluprce je ji nkolik desetilet praktikovna v rznch evropskch phraninch regionech. Sdruen evropskch phraninch region (AGEG) vytilo mimo jin nsledujc principy spn peshranin spoluprce: partnerstv, subsidiarita, existence spolen peshranin rozvojov koncepce nebo programu, spolen struktury na regionln / mstn rovni a vlastn finann zdroje.
Tyto procesy maj bezprostedn vliv na vechny phranin regiony na dnench a budoucch vnitnch a vnjch hranicch EU. Vedly k podstatnmu geografickmu rozen a k intenzifikaci peshranin spoluprce.
Tato spoluprce probh ve form komis vldnch a komis pro zemn plnovn nebo na regionln / lokln rovni ve form peshraninch euroregion nebo seskupen s podobnou strukturou. Ty mohou bt organizovny s nebo bez oficiln Tyto principy jsou veobecn mezisttn smlouvy. uznvny a pedstavuj tak zkladn Tyto trendy s sebou pinesly nov pedpoklady pro evropsk podprn vzvy a nutnost drazn se vrtit k programy. filosofii, z n peshranin spoluprce ped takka 40 lety vyla. _________________________________________________________________ A 2 Dosavadn zkuenosti 12
__________________________________________________________
Peshranin spoluprce tedy neznamen, e sousedc phranin regiony nejprve - vzjemn nezvisle a na nrodn rovni - rozvinou vlastn programy, priority nebo projekty, a teprve nsledn kontaktuj resp. zapoj sv partnery na druh stran hranice. Nesta toliko vzjemn odsouhlasit nrodn plny nebo pipojit nkolik nvrh na projekty, a vznikl dokument oznait za peshranin projekt nebo program. Dle by nemla bt peshranin spoluprce provozovna pouze proto, e jsou k dispozici vnj zdroje financovn, i kdy jsou takov zdroje samozejm vznamnou pobdkou a pispvaj k urychlen spoluprce.
Pi spoluprci pes nrodn hranice je nutno jasn rozliovat nsledujc druhy spoluprce: peshranin spoluprce, interregionln spoluprce, transnrodn spoluprce. Dle je uvedeno vzjemn porovnn tchto tech typ spoluprce.
Transnrodn spoluprce Interregionln spoluprce - spoluprce (mezi stty, - spoluprce (mezi - pm sousedsk pp. za asti region) k spoluprce regionlnch regionlnmi a mstnmi jednomu odbornmu a mstnch instanc podl institucemi) pevn v tmatu (nap. zemn hranice ve vech jednotlivch sektorech plnovn), vztaeno na oblastech ivota, pi (ne ve vech oblastech velk souvisejc zem zapojen vech aktr ivota) a s vybranmi aktry (ne se vemi - spe organizovan, - Organizace je zpravidla aktry) jeliko existuje del ve vvoji. tradice (regionln / - Organizace dosud nen mstn) v poped, nebo zatm - Propojen je sotva neexistuje dlouh - propojen v rmci organizovno, existuj tradice. Evropskho sdruen vak urit snahy v region (AGEG) - Propojen pedevm v rmci mezinrodnch rmci Shromdn organizac (nap. evropskch region Evropsk Rada, (VRE), ale nap. tak v Seversk rada, CRPM) rmci Konference evropskch pobench region (CRPM).
Peshranin spoluprce
__________________________________________________________
Partnerstv a subsidiarita Princip partnerstv zahrnuje dva prvky: vertikln partnerstv na obou stranch hranice, jako i horizontln partnerstv asto rznch partner nad rmec hranice. Vertikln partnerstv zahrnuje vazby k a mezi rovn EU, nrodn rovn, jako i regionln a mstn rovn v regionech na obou stranch hranice. Vertikln organizace / struktury vytvoen k tomuto elu by mly doplovat ji existujc struktury, a nikoli jim konkurovat i je nahrazovat. Horizontln partnerstv zahrnuje vazby mezi tmito partnery (organizace / struktury) na obou stranch hranice. Tento princip je zaloen na parit partner bez ohledu na velikost zem, fyzick nebo hospodsk vznam nebo jin ukazatele, jako je nap. poet obyvatel. Aby bylo mono vybudovat tento typ horizontlnho partnerstv, mus bt pihldnuto k cel ad pot v souvislosti s rozdly ve sprv a finannch monostech. Zkuenost ukazuje, e peshranin spoluprce dobe funguje a je mimodn spn tam, kde se iniciativy chop mstn akti a pevezmou odpovdnost. Princip zdola nahoru a respektovn pravidel pro horizontln a vertikln partnerstv umouj peshranin spoluprci na principech subsidiarity. V tto souvislosti znamen subsidiarita tak poslen regionlnch a mstnch instituc coby nejvhodnj sprvn rovn pro peshranin spoluprci. Regionln a mstn instituce maj flexibilitu potebnou k tomu, aby vybalancovaly nadle existujc rozdly ve strukturch a kompetencch na obou stranch hranice, resp. aby je v peshraninch strukturch vyrovnaly. Na evropsk rovni nebo mezi sousedcmi stty byly uzaveny etn smlouvy o peshranin spoluprci. Pouze phranin a peshranin regiony mohou naplnit tyto smlouvy praktickm obsahem a uvst je v ivot. Obte pi praktick spoluprci na regionln / mstn rovni plynou asto z faktu, e dohody uzaven na vysok (evropsk, bilaterln nebo multilaterln rovni) jet nebyly promtnuty do nrodnch zkon. Peshranin koncepce a strategie Partnerstv a subsidiarita jsou v procesu vypracovn a realizace spolench peshraninch strategi a koncepc mimodn dleit. Pedstavuj zkladn pedpoklad pro vytvoen rovnoprvnch strategickch rmcovch podmnek a perspektiv pro spolenou trvalou a dlouhodobou spoluprci. Tyto spolen koncepce a strategie respektuj pslun existujc nrodn a evropsk programy a plny. Vytvej podmnky k pekonn izolovanho mylen na obou stranch hranice a k vybudovn spolen perspektivy pro peshranin regionln rozvoj. Tato perspektiva umouje partnerm od samho potku rozpoznat spolen problmy a ance v souvislosti s negativnmi a positivnmi vlivy hranice a nalzt odpovdajc potencily spolenho rozvoje. Peshranin koncepce jsou obvykle zaloeny na tzv. SWOT analze (analza slabch a silnch strnek). Tato analza identifikuje ance a priority rozvoje tak, aby bylo mono vyut existujc siln strnky a redukovat slab msta. Takov analza vede k programm se specifickmi kvalitativnmi, finannmi a asovmi prioritami, jako i oblastmi innosti. Stedndob operan programy trvaj asi pt let. Vedle oblast innosti obsahuj ji konkrtn
__________________________________________________________
mon opaten k peshranin spoluprci, kter je mono promtnout do pozdjch projekt. Specifick tmatick oblasti a problmy spoluprce u rznch typ phraninch region Obecn Phranin a peshranin regiony v Evrop vykazuj zeteln rozdly v geografick velikosti, hustot obyvatelstva, hospodskch parametrech a stupni rozvoje (infrastruktura, sla regionlnho hospodstv, charakteristika pracovnho trhu, atd.). Regiony je mono klasifikovat dle rznch kritri. Takto vznikaj urit typy phraninch region, kter jsou specifick uritmi tmatickmi oblastmi a obtemi. Hodnocen region dle typ phraninch phranin regiony na hranicch mezi kandidty vstupu do EU a na novch budoucch vnjch hranicch Evropsk unie, phranin regiony u nmonch hranic,
piem se tyto typy mohou vzjemn pekrvat. Dleit kritria, kter rozliuj jednotliv typy phraninch region, zahrnuj: Stupe homogenity peshraninho regionu. Nkter phranin oblasti charakterizuje spolen identita nebo regionln povdom, v rmci kterch probh peshranin spoluprce coby pirozen proces. Tato spolen identita me vyrstat z historickch, kulturnch, jazykovch geografickch a podobnch koen (nap. euroregiony NL/D; Portugalsko/ Galicie, E/P; FIN/S/N DK/D; Irsko/Severn Irsko, GB/IRL; Itlie/Slovinsko, Alsasko /Baden/Basel (F/D/CH)) a / nebo z hospodskch souvislost nebo z pslunosti k regionu (Srsko / Lotrinsko / Luxemburg). Takov pslunost me mt pvod v existenci spolenho regionlnho pracovnho trhu v peshraninm regionu nebo v doplovn msta a vesnice, piem msto na jedn stran hranice zsobuje peshranin zemdlsk zzem na obou stranch hranice (nap. Enschede v EUREGIO, Triest v Friuli-Venezia-Giulia, ttn v Pomoanech). Jinm phraninm
vznamn. Zahrnuj zejmna oblasti, ve kterch probhaj sociln ekonomick zmny v sektorech prmysl a sluby, zemdlsk oblasti s neprogresivnm rozvojem, problematick oblasti ve mstech, jako i kritick oblasti zvisl na rybolovu. 3 Financovn v rmci clov skupiny 3 se tk region, je nespadaj do clov skupiny 1.
V peshranin spoluprci je mono rozliovat mezi nsledujcmi typy oblast: phranin regiony v Evropsk unii v clovch oblastech 11, kter se nachz na vnitnch a vnjch hranicch Evropsk unie, phranin regiony ve vnitrozem Evropsk unie s pokroilm hospodskm rozvojem, ale se specilnmi problmy (clov oblasti 22 a 33),
Do clov skupiny 1 pat regiony, jejich hrub hospodsk produkt na jednoho obyvatele (HDP), meno standardn kupn silou a potno dle daj spoleenstv, je byly k 26. beznu 1999 k dispozici za posledn ti roky, in mn ne 75 % prmru spoleenstv. 2 Do clov skupiny 2 pat regiony se strukturlnmi problmy, jejich hospodsk a sociln pemna m bti podporovna dle lnku . 2. vyhlky o strukturlnch fondech, a jejich poet obyvatel nebo plocha jsou dostaten
__________________________________________________________
regionm takov spolen identita chyb, a u z historickch, kulturnch nebo hospodskch dvod (nap. sti panelsko portugalsk hranice, hranice ecka na Balkn) a / nebo z geografickch dvod, napklad kvli moi (Nord-Pas-de Calais, F a Kent, UK) nebo kvli horskmu hebeni (Pyreneje, Alpy). Stupe podpory a statut podpory phraninho regionu v rmci evropsk strukturln politiky: Existuje poad pi poskytovn podpory ponaje nejmn rozvinutmi oblastmi z clov oblasti 1 v rmci EU (zemdlsk, asto perifern oblasti, v souasn dob tak nkter regiony se silnm poklesem prmyslov vroby) pes ponkud lpe rozvinut regiony z clov skupiny 2, pevn ve stedn sti unie, a po nejsilnji rozvinut regiony, kter se rovn nachzej pevn ve vnitnch oblastech EU. Poloha podl hranic EU: Phranin regiony na vnitnch hranicch EU a regiony na vnjch hranicch, kter se bu nachzej na periferich a jsou mn vyvinuty (nap. ecko / Balkn, Nmecko / Polsko a Nmecko / esk republika, Rakousko / Maarsko), nebo je se nachzej v siln rozvinutch oblastech Evropy (nap. Itlie / vcarsko, Nmecko / vcarsko, Rakousko / Itlie, Skandinvie, atd.). Calais (F)/Kent (UK), Wales (UK)/Irsko, resund (DK/S) / Ostrovn spoluprce (S/FIN) a eck ostrovy. Rzn kombinace tchto a jinch faktor vytvej mnostv rznch typ phraninch a peshraninch region v Evrop. Specifick tmatick oblasti a problmy, se ktermi jsou rzn typy phraninch region konfrontovny, jsou v dalm textu strun vysvtleny. Kritriem, dle kterho je mono phranin regiony lenit do skupin, je stupe rozvoje s pihldnutm ke klasifikaci z pohledu evropsk strukturln politiky ve spojen s polohou regionu na vnitn / vnj hranici EU, jako i na zemskch / nmonch hranicch. Mn rozvinut regiony na vnitnch zemskch hranicch Phranin regiony na zemskch hranicch, kter jsou genereln oznaovny jako mn rozvinut, tendenn odpovdaj regionm, kter jsou ve strukturln politice EU klasifikovny jako clov oblast 1. Dodnes pat tyto regiony k nejmn rozvinutm zemdlskm regionm, pro kter je charakteristick i perifern poloha v rmci nrodnho hospodstv a v EU. Regiony Interreg v clovch oblastech 1 zahrnuj asto velmi velk programov oblasti jak z hlediska geografickho, tak tak z hlediska finannho objemu. Genereln plat, e nen nedostatek idej nebo iniciativ na poli peshranin spoluprce. Pot spov spe v tom, pevst tyto ideje do konkrtnch projekt, protoe mnohdy stle jet mus bt pekonvny politick problmy a kompetenn obte. Vzhledem ke stle jet siln nrodn
Prodn geografick znaky jako jsou nap. hranice tvoen horskmi hebeny (jako jsou nap. Alpy, Pyreneje, Skandinvie), nebo nmon hranice (Sardinie, (I)/Korsika (F), Nord-Pas-de_________________________________________________________________ A 2 Dosavadn zkuenosti 16
__________________________________________________________
ovlivnn realizaci program Interreg-I a IIA asto chyb potebn flexibilita k tomu, aby mohly bt uspokojeny speciln priority rznch phraninch region. Chybjc regionalizace tchto program Interreg se stv velmi zjevnou. V poslednch letech bylo v tchto otzkch dosaeno postupnho zlepen. Phranin regiony jsou v programu Interreg IIIA prostednictvm autonomnch subprogram pro jednotliv peshranin oblasti / regiony cestou partnerstv a subsidiarity stle silnji zapojeny do rozhodovacho procesu. U phraninch region v clovch oblastech 1 je obecn v poped: dal zlepen infrastruktury pro dopravu a komunikaci v a mezi phraninmi regiony, kter tvo zklad pro trvalou peshranin spoluprci a s tm spojen nov hospodsk aktivity, lep vyuit specifickch regionlnch rozvojovch potencil (regionalizovan peshranin operan programy), diverzifikace aktivit v zemdlskch oblastech, kter pedchz dalmu odchodu obyvatelstva, podpora peshraninho propojen, zlepen kvality lidskch zdroj, een problm ivotnho prosted, zejmna v zemdlskch oblastech, peshranin zemn plnovac politika, realizace peshraninch organizanch forem. peshraninho pracovnho trhu nebo vhod stanovit pro nov investory. V phraninch regionech Irsko / Severn Irsko bezpenostn otzky dlouhou dobu podstatn ovlivovaly politick a hospodsk rozvoj. Napjat situace odrazovala investory od usazen se v tomto regionu. Soubn probhajc iniciativa spoleenstv PEACE zamstnvala pedevm sprvn kapacitu a politick zjmy tchto mst natolik, e bylo mono vnovat programu Interreg IIA odpovdajcm zpsobem mn pozornosti. Nov politick situace vedla k podstatnmu zlepen klima. Je ale jet pli brzy na to, aby bylo mono hovoit o praktickch vlivech a vsledcch. Spolen kultura a jazyk dvaj vechny monosti ke spolen iniciativ a spoluprci. koly peshranin spoluprce jsou stle vce a vce delegovny na regionln / mstn partnery. Hlavn pekkou ve vztazch mezi jinmi pobenmi phraninmi regiony Korsika / Sardinie, Korsika / Tosknsko, Puglia / zpadn ecko a Andalusie / Maroko jsou dosud stle jet pomrn slab peshranin kontakty. Spolen zjmy existuj pedevm v oblastech ivotn prosted a lepho vyuit nmonch potencil (nap. turistika). Pomrn tsn spojen vznikla v poslednch letech mezi Walesem a Irskem. V phraninch regionech severn Francie / jin Belgie (Hainault) hraje pedn roli zvldnut nsledk restrukturalizace starch prmyslovch odvtv. Spolen prvky jazykov a kulturn jsou dobrm pedpokladem pro skuten peshranin spoluprci. Phranin regiony v ecku, vchodnm Nmecku, vchodnm Rakousku jako i ve vdsku a Finsku
Pro phranin regiony na hranici Portugalska a panlska pedstavuj infrastruktura a komunikan monosti, je stle jet vyaduj zlepen, bariru. Navzdory strukturlnmi zaostn a okrajov poloze se stle lpe da krok za krokem pln vyuvat vhod rozenho vnitnho trhu EU, nap. pi peshraninm obchodu, u
__________________________________________________________
jsou pojednny hranice. v oddle Vnj hospodsk a sociln pemna m bti podporovna dle lnku slo 2 vyhlky o strukturlnch fondech, a jejich poet obyvatel nebo plocha jsou dostaten vznamn. Zahrnuj zejmna oblasti se sociln ekonomickmi zmnami v sektorech prmysl a sluby, zaostvajc zemdlsk oblasti, problematick oblasti ve mstech, jako i krizov oblasti zvisl na rybolovu. Lpe rozvinut phranin regiony se nachz na vech zbvajcch vnitnch hranicch a dotkaj se zdaleka nejvt sti celkovho obyvatelstva phraninch oblast uvnit Evropsk unie. Charakteristick je, e ve vtin z tchto phraninch oblast (star EU resp. spoleenstv se 6 leny) zaala peshranin spoluprce dve ne v ostatnch stech Evropy. Pslunost regionlnch a mstnch instituc ohledn realizace projekt a program Interreg se zapojenm socilnch partner je rozvinuta. V nkterch ppadech ji existuj dobe fungujc organizan struktury se snahou o integraci zaloenou na bilaterlnch prvnch mluvch a mezisttnch smlouvch. U phraninch region ve vnitrozem EU jsou v poped: zlepen peshranin spoluprce malch a stedn velkch podnik (star prmyslov vazby se zhroutily, nov se navzdory vnitnmu trhu EU jet dostaten nerozvinuly), een strukturlnch problm pracovnho trhu (skryt nezamstnanost v dsledku monostruktury trvajc destky let), odstrann infrastrukturnch barir (velk prostory nap. v Alpch a Pyrenejch, jako i chybjc spojen ve vech phraninch oblastech),
Slab osdlen nkdej clov oblasti 6 existovaly pouze krtkou dobu po pistoupen vdska a Finska k EU. V programovm obdob 2000-2006 byl tmto oblastem pislben statut clov oblasti 1. Tyto regiony maj mn ne osm obyvatel na jeden tveren kilometr (0,4 % obyvatelstva EU). Nachzej se ve stedu a na severu Skandinvie a jejich plocha pedstavuje asi polovinu obou zem, ale ve Finsku pouze 16,6 % a ve vdsku pouze 5,0 % celkovho obyvatelstva. U tchto slab osdlench region jsou v poped: postupn odstrann perifern polohy v jednotnm evropskm vnitnm trhu, mimo jin odbournm dosud existujcch nevhod v infrastruktue a pekonnm velkch vzdlenost, zlepen stavu vzdln (vetn univerzit) a monost najt zamstnn, pedevm u mladistvch a en, zlepen dosud pomrn slab rozvinutch kooperanch st, nov vstavba a rozvoj socilnch zazen (navzdory pomrn vym nkladm) s vyuitm peshraninch spdovch oblast.
Jin phranin regiony na zemskch hranicch Lpe rozvinut phranin regiony zahrnuj irok spektrum oblast, ponaje oblastmi, je nevyaduj z pohledu strukturln politiky EU podporu, a po regiony spadajc do clov oblasti 2. Do clov skupiny 2 spadaj regiony se strukturlnmi problmy, jejich -
__________________________________________________________
een socilnch problm v souvislosti s rostoucm potem osob dojdjcch za prac, een problm ivotnho prosted, je jsou dsledkem tradinch hospodskch struktur (prmysl a zemdlstv), peshranin pe o ivotn prosted a produ, jako i o kulturn ddictv. logistika, recyklace odpad, turistika), zlepen peshranin spoluprce v oblasti ivotnho prosted s pihldnutm k potebm zemdlstv, turistiky a zemnho plnovn, een kadodennch hraninch problm, intenzivnj spoluprce v socilnm sektoru (spoluprce nemocnic, zazen poskytujcch sluby, sprvnch instituc, atd.), odstrann mezer v doprav v phraninch regionech (chybjc spojen mezi nrodnmi a evropskmi dopravnmi osami).
Pitom je v jednotlivch phraninch oblastech kladen draz na rzn oblasti aktivit: V Pyrenejch a Alpch je prioritou pekonn prodnch geografickch barir, a s tm spojen perifern polohy, a dle transitn funkce v rmci EU. Proto jsou upednostovna opaten na podporu infrastruktury a komunikace, zejmna pak investice ohledupln k ivotnmu prosted smujc do budovn eleznin st a st telekomunikan. Dalmi stejnmi body jsou rozvoj turistiky a s tm spojen zachovn kulturnho ddictv na obou stranch hranice, jako i vytven novch pracovnch mst v zemdlstv (horsk oblasti). Ve stedu a na severozpad EU (Francie / Nmecko; Francie / Lucembursko / Nmecko; Belgie / Nmecko; Belgie / Nizozem; Nizozem / Nmecko; Francie / Belgie / Anglie) maj phranin regiony nsledujc priority: zlepen peshranin spoluprce mezi malmi a stedn velkmi podniky, zlepen peshraninho profesnho vzdlvn a endogennho potencilu pracovnch sil k vytven novch pracovnch mst tak, aby byly odstranny desetilet trvajc monostruktury a skryt nezamstnanost, rozvoj peshraninch strategickch koncepc, nap. agrrn marketing,
V severn sti EU (vdsko / Dnsko / severn Nmecko a severn Nizozem / Nmecko) jsou prioritami: peshranin spoluprce v hospodsk a technologick oblasti, spolen rozvoj venkovskho prostoru a nzko poloench pmoskch oblast pi respektovn ekologickch aspekt, rozvoj clench opaten v oblasti pracovn politiky a trhu prce, clen odstraovn stle jet existujcch mezer v dopravn sti (nap. s ohledem na hlavn evropsk dopravn osy).
Regiony na vnjch hranicch Phranin regiony na vnjch hranicch jsou znan rozdln co do problematiky rozvoje a i v dalch charakteristikch, vetn stupn politickho rozvinut. Tyto regiony mohou nleet k nejrozvinutjm regionm ve stedu Evropy (hranice EU se vcarskem) a na severnm okraji Evropy (vnj hranice s Norskem), ale tak k nejmn rozvinutm regionm na vchod EU,
__________________________________________________________
kter soused se stty stedn a vchodn Evropy. Vstup Rakouska, Finska a vdska do EU s sebou pinesl velk kvantitativn a kvalitativn zmny ohledn phraninch region na vnj hranici EU: Evropa m nyn zemskou hranici s Norskem, s Ruskou federac, se Slovenskem, Maarskem a Slovinskem. Peshranin spoluprce na vnjch hranicch Evropsk Unie je nejen velmi rozdln, nbr tak velmi rozmanit a komplexn. Navc jsou tyto phranin regiony asto konfrontovny s rychlmi zmnami v sousedcch phraninch regionech. Na dnen hranici EU rozliujeme nsledujc kategorie phraninch region: phranin regiony se zemmi EFTA (Norsko a vcarsko), phranin regiony na hranicch se zemmi, je jsou ekateli na vstup do EU (nap. Estonsko, Polsko, esk republika, Maarsko, Slovinsko, Bulharsko), phranin regiony na hranicch s jinmi, mn rozvinutmi zemmi (nap. Albnie, Rusk federace, Maroko). Peshranin spoluprci charakterizuj nsledujc hlediska: velk vzdlenosti a perifern poloha ve Skandinvii, hospodsk rozvinut je nadprmrn resp. odpovd prmru Evropsk unie, phranin regiony jsou vznamnmi prchozmi znami nebo mezinrodnmi tranzitnmi znami (Dnsko, vdsko, Finsko, vcarsko), existuj struktury, instituce a programy pro peshranin spoluprci.
Existuj institucionalizovan postupy, jako i bilaterln mluvy. Na sttn / regionln rovni se etablovala pracovn sdruen, jako jsou Nordkalotten Mittnorden, ARGE-ALP, Alpen-Adria, Cotrao nebo Rada Bodamskho jezera. Soubn s tm vznikly v poslednch letech peshranin formy spoluprce na regionln a lokln rovni (nap. euroregiony a jin peshranin struktury ve Skandinvii, jako i na hranici mezi vcarskem a Rakouskem, Nmeckem, Franci, Itli). Phranin regiony na hranicch se stty EFTA kladou draz na nsledujc klov body: ekologicky etrn infrastruktura (prioritou jsou eleznice, peveden transport), spoluprce v sektoru turistika, spoluprce malch a stedn velkch podnik, podpora kulturnch vazeb a ochrana kulturnho ddictv, clen spolen opaten k ochran horskch region, nap. k zabrnn dalmu odlivu obyvatelstva, podpora hospodskho rozvoje a lidskch zdroj.
Na vnjch hranicch ecka, vchodnho Nmecka a vchodnho Rakouska se jedn o clov oblasti 1. Vtina oblast ve vdsku / Finsku patila naproti tomu dosud do clov oblasti 6, a v period 2000-2006 se staly clovmi oblastmi 1. Phranin regiony se stty EFTA se nachzej na hranicch vcarska s Franci, Itli, Rakouskem a Nmeckem, jako i na hranicch Norska se severnm Dnskem / vdskem.
__________________________________________________________
Peshranin spoluprci na vnjch hranicch EU se stty stedn a vchodn Evropy, jako i ve stedomo charakterizuj nsledujc prvky: Existuje siln vle dle rozvjet peshranin spoluprci za rmec informanch kontakt a organizanch forem, piem si nrodn stty zachovvaj pedn roli, Peshranin spoluprce, je dve z politickch dvod chybla, in trval pokroky, zejmna na regionln a mstn rovni. Na vnj hranici EU k pobaltskm sttm, Polsku, esk republice, Slovensku, Maarsku, Bulharsku a Slovinsku se v krtk dob rozvinuly euroregiony a jin formy peshranin spoluprce, a jejich poet stle roste (takt v Rumunsku, je s dnenmi hranicemi EU nesoused). Konflikty mezi sousedcmi stty nebo rmcov politick podmnky stle jet brzd peshranin spoluprci nebo ji naruuj (viz phranin regiony EU sousedc s Albni, FYROM nebo s Ruskem). Vzhledem k rozdlnm geografickm, hospodskm a prmyslovm parametrm mus vechny phranin oblasti na vnjch hranicch bojovat s masivnmi hospodskmi rozdly (asymetrick prmysl a obchod, neparitn stav v oblasti mn a mezd, chybjc infrastruktura hranin pechody, problmy se ivotnm prostedm). Pohyby obyvatelstva (z politickch a hospodskch dvod) ovlivuj psychologicko politick klima v tchto phraninch regionech. Mlad demokracie a sprvn struktury mus bt dle zlepovny. vybudovn mladch demokraci a sprvnch struktur, zlepen infrastruktury a oteven novch hraninch pechod, zlepen v oblasti dopravy a zlepen komunikan st, ekonomick rozvoj, odbourn hospodskch disproporc na obou stranch hranice, zlepen ochrany ivotnho prosted ve vech oblastech, jet intenzivnj spolupsoben v budoucch programech Interreg a v jejich zen, lep zkombinovn prostedk EU s prostedky z PHARE-CBC jako i TACIS-CBC.
Na vnjch hranicch ecka (viz t cl 1) se regiony stle vce koncentruj na: rozvoj specifickch regionlnch endogennch potencil, rozvoj peshranin dopravn infrastruktury, zejmna rychl oteven dalch hraninch pechod, skuten peshranin projekty, zpracovn specifickch peshraninch otzek ivotnho prosted, intenzivnj regionln a mstn ast na programech a procesech Interreg-/Phare CBC.
Speciln pro peshranin spoluprci na hranici Finska / Norska s Ruskem navc plat: odbourn znanch rozdl v ivotn rovni a ve strukturch (politickch a administrativnch), een otzek prva a vlastnictv coby pedpoklad pro trvalou spoluprci, postupn budovn hospodskch vazeb (dosud takka zcela chyb), pekonn psychologickch barir pednm nrodnch poznatk /
Regiony na vnjch hranicch se stty stedn a vchodn Evropy usiluj speciln o:
__________________________________________________________
informac coby pedpoklad vybudovn dvry. pro
__________________________________________________________
Peshranin struktury ve stedn a vchodn Evrop v roce 2000 V roce 2000 ji ve stedn a vchodn Evrop existovaly etn peshranin struktury. Tyto struktury jsou co do elu, kompetenc a kapacity znan rozmanit. Pitom je mono rozliovat dle nsledujcch kritri: dle geografick polohy na hranicch k EU (na vnjch hranicch EU), dle spoluprce mezi phraninmi oblastmi asociovanch stt a dle spoluprce phraninch oblast na budoucch vnjch hranicch EU s Ruskem, Bloruskem, Ukrajinou a Moldvi. Podobn jako v severn, zpadn a jin Evrop je nutno u peshraninch struktur diferencovat mezi: - euroregiony a podobnmi strukturami, - pracovnmi sdruenmi rznho druhu. V souasn dob existuje - dle znmch informac - na vnjch hranicch EU (26), na hranicch mezi kandidtskmi stty na vstup do EU (16) a na budoucch vnjch hranicch EU (8), tedy celkem asi 50 peshraninch region a pracovnch sdruen. Vtina euroregion a podobnch instituc ve stedn a vchodn Evrop byla zaloena na vnjch hranicch EU se stty: Estonsko (EST/FIN), Polsko (D/PL), esk republika (C/CZ), esk republika (A/CZ), Slovensko (SK/A), Maarsko (HU/A), Slovinsko (SLO/IT) a Bulharsko (BG/GR). Jedn se o nejvce rozvinut peshranin struktury ve stedo a vchodoevropskch zemch. Pedevm s podporou program Interreg a Phare-CBC dolo na vnjch hranicch EU k spnmu rozvoji euroregion. K pkladm hodnm vyzvednut pat euroregiony North Karelia (FIN/RF), Pomoany (D/PL/S), Pro Europa Viadrina (D/PL), Bober-Nisa (D/PL), Nisa (CZ/D/PL), Elbe-Labe (CZ/D), Krun hory (CZ/D), Egrensis (D/CZ), Bavorsk les / esk les (A/CZ/D) Zhorie-Weinviertel (CZ/A/SK). Nejstarm z tchto euroregion je euroregion Nisa zaloen v roce 1991 v itav (D) na hranici mezi Polskem, eskou republikou a Nmeckem. Na hranicch mezi kandidtskmi zemmi na vstup do EU ve stedn a vchodn Evrop, ale tak na jejich vnjch hranicch k Rusku, Blorusku, Ukrajin a Moldvii vzniklo mezi lety 1990 a 1999 nkolik euroregion nebo peshraninch pracovnch sdruen. Od severu k jihu k nim pat nap. region Alksne-Peskow (LV/EST/RUS), euroregion Saule (S/LT/LV/BLR), euroregion Niemen, euroregion Bug (PK/UKR), etn euroregiony na esko / slovensko / polskch hranicch, euroregion Carpathian (HU/PL/SK/UKR /RO), euroregion Vh-Dunaj-Ipel (SK/HU), euroregion Dunaj Drava-Sava (CRO/HU), euroregion DMTC/DKMT (RO/HU/YU), nia-Slan (SK/HU), euroregion Hz Kht (HU/RO, euroregion Upper Prut (RO/MOL) a euroregion Dunaj Jih (BG/RO). Dal phranin a peshranin regiony byly v poslednch letech aktivn, jet vak nemaj vechny douc stabiln struktury z pohledu prvn formy, organizace a financovn. Tyto regiony se vak v mnohm - a to nutno vyzvednout piuily od euroregion a sdruen ze zpadn sti Evropy, napklad v oblasti vytven struktur a program peshranin spoluprce. Je douc, aby mohly bt podporovny phranin a peshranin regiony ve stedn a vchodn Evrop,
__________________________________________________________
a to pedevm v nsledujcch oblastech: - poslen peshraninch struktur a sekretarit, - rozvoj program, realizace program v obdob 2000-2006 a finann management, jako i - v rozvoji projekt pro specifick sektory pomoc regionlnch semin, poradenstv a poskytovn informac. Nmon hranice Regiony s nmonmi hranicemi se nachz jak na vnitnch, tak na vnjch hranicch EU. Zahrnuj regiony na rznm stupni rozvoje, od region, je spadaj do clov oblasti 1, a po regiony, je nemaj v rmci evropskch strukturlnch fond dn clov statut. Pouze nkter nmon hranice je mono podporovat v rmci programu (4 nmon programy v rmci program Interreg I a 17 nmonch program podl vnitnch a vnjch hranic EU v rmci programu Interreg IIA). Seversk zem maj v oblasti spoluprce na nmonch hranicch mimodn dlouhou tradici. Klovmi prvky, je pispvaj k intenzivn peshranin spoluprci na nmonch hranicch, jsou: Mal vzdlenost mezi behy phraninch region, jako i dobr komunikan spojen (pstavy, provozovn pvoz), tzv. Gateway (brna) funkce umouj volnou pepravu zbo a osob, jako i mezinrodn pepravu. V nkterch ppadech, kdy jsou phranin regiony vzjemn velmi blzko, byla pstupnost dle zlepena vytvoenm pevnch spojen mezi dotenmi behy (nap. tunel pod prlivem La Manche mezi Spojenm krlovstvm a Franci, most pes resund mezi Dnskem a vdskem), co ve sv podstat vedlo k sten pemn nmon hranice na hranici zemskou. Siln historick vazby a podobn kultury (nap. mezi Dnskem / vdskem / Finskem, mezi Estonskem / Finskem nebo mezi Irskem a Walesem);
Priority nmonch hranic zahrnuj pedevm nsledujc aspekty: Veobecn zlepen dopravnho spojen zejmna v regionech clov oblasti 1 (nap. GR/I) tak, aby byly pekonny obte s pstupnost. Takov opaten se dotkaj druhu dopravy (pvozy, vlak, atd.), doby cestovn mezi phraninmi regiony, nklad, vzdlenost (blzkost region na obou stranch hranice) a specifickch hledisek: funkce Gateway coby hlavn eleznin a transitn spojen s internacionlnmi trhy (nap. Finsko / vdsko); mezery v dopravn infrastruktue a komunikan s propojujc oba phranin regiony (pstupov body); monitorovn, ochrana a management ivotnho prosted a spolen management prodnch zdroj, poslen peshranin spoluprce coby hospodskho sjednocen (jednotky). To se tk zejmna nmonch phraninch region, je se nachzej v bezprostedn vzjemn blzkosti, a u kterch existuj siln historick a kulturn vazby (spolen aktivity v oblastech hospodsk rozvoj, turistika, spoluprce podnik), vzkum a vzdlvn (nap. ostrovy land), Pro regiony, je jsou vce vzjemn vzdleny, je vzvou rozvoj kontakt a propojen mezi nejrznjmi ady a organizacemi v rmci interregionln spoluprce.
__________________________________________________________
realizovny s vysokou peshranin spoluprce. Mezi vnitnmi phraninmi programy na nmonch hranicch existuj znan rozdly, kter je mono v podstat lenit dle geografickch hledisek (viz tabulka 1). Vech pt program skupiny Sever (Fyn-Kern, Storstrom-Ostholstein, Oeresund, Aland a KvarkenMittSkandia -S/F) m trval regionln / mstn peshranin struktury, kter odpovdaly za prakticky vechny technick aspekty rozvoje a management program Interreg-IIA. S vjimkou resundu existuje pro vechny programy spolen bankovn et pro pspvky ze strany EU. Situace ve ve uvedench regionech je v kontrastu se temi jihoevropskmi programy (ecko - Itlie, Korsika Sardinie, Korsika - Tosknsko), je jsou zcela nedostaten rozvinuty pokud jde o peshranin institucionln uspodn. Existuj vak prvn znmky dleit iniciativy ze strany zkladny smrem k vytvoen trvalch struktur na regionln / mstn rovni. Ti zpadoevropsk programy (Irsko Wales, Rives-Manche a Kent-NPC) pestavuj urit mezistupe, kdy ji byly uzaveny specifick peshranin dohody o zen program pro ely Interreg. Tyto mluvy nezahrnuj spolen struktury, namsto toho zavd koordinovanou prci kompetentnch centrlnch a regionlnch / mstnch vldnch ad, jako i socilnch partner na obou stranch hranici v rmci spolench komis a pracovnch skupin. Tmto zpsobem jsou rozvoj programu a technick aspekty zen programu mrou
V rmci Interreg IIA nejsou pouvny dn peshranin struktury a postupy pro rozvoj program a zen program u vnjch nmonch program. Jedinou vjimkou je vdsko / norsk st programu Kvarken-MittSkandia(SF/S/N), kde je tzv. Kvarkov rada odpovdn za zen programu. Jedn se vak o smen program, kter zahrnuje jak vnitn a vnj hranice EU, tak tak zemsk a nmon hranice. Na nkterch hranicch ji existuj peshranin struktury nebo nov iniciativy, kter by se mon mohly v budoucnu podlet na zen program Interreg. Pkladem je jihovchodn Skne (S), kter se chce podlet na programu pro POMOANY (D/PL). Celkov vak neexistuj, resp. je obtn vytvoit pro vnj nmon programy skupiny Jih iniciativy, mstn / regionln peshranin struktury. Obecn eeno, existuj vysoce rozvinut a pln funkn peshranin struktury a postupy v programov skupin Sever, naproti tomu ve skupin jih takov struktury a postupy chyb. Programov skupina Zpad se z tohoto pohledu nachz na pli cesty vechny ti programy doshly - bez vytvoen specifickch peshraninch struktur vznamnho stupn spolenho zen.
__________________________________________________________
Tabulka 1: Nmon programy Interreg IIA
__________________________________________________________
geografick oblast vnitn hranice EU vnj hranice EU
__________________________________________________________
Sever 9-Fyn-K.E.R.N. DK/D 12 - Bornholm DK/zem Baltu
10 - Storstrom-Ostholstein DK/D 56 - Finsko/Estonsko SF/EST 11 - Oeresund DK/S 50 - Ostrovy (Archipel) SF/S 51 - Kvarken-MittSkandia SF/S/N ___________________________________________________________________ Zpad 35 - Nord-Pas-de-Calais/Kent Transmanche F/GB 36 - Rives-Manche F/GB 40 - Irsko - Wales Irsko/Velk Britnie ___________________________________________________________________ Jih 27 - ecko - Itlie GR/I 31 - panlsko-Maroko E/MRC 33 - Korsika-Sardinie F/I 34 - Korsika-Tosknsko F/I 44 - Itlie - Albnie I/A
45 - Gibraltar GB/MRC ___________________________________________________________________
A3 Prvn nstroje usnadujc peshranin spoluprci
__________________________________________________________
KAPITOLA A3: Prvn nstroje usnadujc peshranin spoluprci
Pehled:
Tato kapitola podv pehled o monostech aplikovn vhodnch prvnch nstroj, kter mohou usnadnit nebo brnit peshranin spoluprci obecn nebo v souvislosti s peshraninmi projekty nebo specifickmi projekty. Do tto oblasti spadaj multilaterln a bi- / trilaterln mezisttn mluvy, jako i lokln mluvy nejrznjho druhu (nap. konvence, protokoly, smlouvy).
Hlavn aspekty:
Seversk smlouva (1977) o peshranin spoluprci mezi obcemi byla jednou z prvnch mezisttnch mluv. Multilaterln mezisttn smlouvy, jako nap. Madridsk rmcov konvence Evropsk rady se svmi dodatkovmi protokoly, se ukzaly cennmi pouze podmnn, a to s ohledem na znan rozdly v mstnch a regionlnch sprvnch strukturch a prvnch systmech sousedcch stt. Regionln a mstn smlouvy, jako pracovn protokoly, vedly k zaloen etnch peshraninch pracovnch sdruen na vnitnch a vnjch hranicch EU, jako i ve stedn a vchodn Evrop. Pekky a omezen prvnho charakteru na vtin hranic stle jet brn asti regionlnch a mstnch instituc na zen peshraninch program. Bilaterln smlouvy (jako nap. smlouvy Beneluxu, nmecko - nizozemsk, nebo smlouva z Karlsruhe) usnaduj prci peshraninch struktur a realizaci peshraninch program na veejnoprvnm zklad. Spoluprce na konkrtnch projektech je v nkterch ppadech usnadnna evropskmi nebo nrodnmi prvnmi nstroji (nap. EWIG, smen hospodsk spolenosti).
A 3 Prvn nstroje usnadujc peshranin spoluprci
28
__________________________________________________________
! Kapitel B.2: Strukturen fr eine strategie-orientierte Zusammenarbeit auf strategischer Ebene. ! Kapitel B.3: Strukturen der Zusammenarbeit auf Projektebene. ! Nordic Council: Agreement on Cross-Border Cooperation between Denmark, Finland, Norway and Sweden, (1977). ! Council of Europe (1989): European Outline Convention on Transfrontier Cooperation between Territorial Communities or Authorities, Madrid 21.V.1980, European Treaty Series No. 106, Strasbourg: Conseil de lEurope, Division des Publications et des Documents. ! CONVENTION BENELUX: Concernant la Cooperation Transfrontalire entre Collectivits ou Autorits Territoriales De Benelux-Overeenkomst Inzake Grensoverschrijdende Samenwerking. ! Council of Europe (Edt.): Declaration on the legal aspects of transfrontier co-operation, Strasbourg 1988. ! Kommission der Europischen Gemeinschaften (Hrsg.): Die Europische wirtschaftliche Interessenvereinigung (EWIV) Ein neues Instrument fr die wirtschaftliche Zusammenarbeit in der Gemeinschaft, Bruxelles 1989. ! DEUTSCH-NIEDERLNDISCHES Abkommen zwischen dem Land Nordrhein-Westfalen, dem Land Niedersachsen, der Bundesrepublik Deutschland und dem Knigreich der Niederlande ber grenzbergreifende Zusammenarbeit zwischen Gebietskrperschaften und anderen ffentlichen Stellen vom 23.05.1991. Verdrag tussen het Koninkrijk der Nederlanden, de Bondsrepubliek Duitsland, het Land Niedersachsen en het Land Nordrhein-Westfalen betreffende grensoverschrijdende samenwerking tussen regionale overheidslichamen en andere openbare lichamen van 23 mei 1991. ! Vereinbarung ber das NL-NRW/Nds-EU-Programm Interreg II. ! Ministerie van Binnenlandse Zaken (Hrsg.): Nederlands-Duitse Overeendkomst grensoverschrijdende samenwerking, Den Haag december 1993. ! Bauer, J.: Vertrge der Lnder der Bundesrepublik Deutschland mit auslndischen Staaten ber Fragen der kommunalen Zusammenarbeit, NWVBl.2/94, S. 41-50. ! Grotefels, S.: Die Novellierung des Art. 24 GG, DVBI. 15. Juli 1994, S. 785-792. ! Rahmenabkommen zwischen der Republik sterreich und der Italienischen Republik ber die grenzberschreitende Zusammenarbeit von Gebietskrperschaften, Wien am 27. Jan. 1993, kundgemacht in BGBl. Nr. 421 am 30. Juni 1995, S. 241 f. . ! Council of Europe (Edt.): Additional Protocol to the European Outline Convention on transborder Cooperation between territorial Communities or Authorities Explanatory report, Strasbourg 1995. ! Accord de Karlsruhe, in: La Revue de Coopration Transfrontalire, no. 1, Mars 1996. ! Abkommen zwischen dem Land Nordrhein-Westfalen, dem Land Rheinland-Pfalz, der Wallonischen Region und der Deutschsprachigen Gemeinschaft Belgiens ber grenzberschreitende Zusammenarbeit zwischen Gebietskrperschaften und anderen ffentlichen Stellen, Mainz am 08. Mrz 1996. ! Auswrtiges Amt der Bundesrepublik Deutschland (Hrsg.): Das Karlsruher bereinkommen Wegweiser grenzberschreitende Zusammenarbeit, Bonn 1997. ! Halmes, G.: Regionale Integration in Europa, La Revue de la Coopration Transfrontalire, n 7Sept./Oct. 1997, S. 23-34. ! Staatsministerium Baden-Wrttemberg (Hrsg.): Das Karlsruher bereinkommen in der Praxis Bestandsaufnahme und Ausblick, Begleitheft und Dokumentation eines Workshops am 15. Juli 1998 in Freiburg i. Br., Stuttgart 1998. ! Brunn, G/ Schmitt-Egner, P.: Grenzberschreitende Zusammenarbeit in Europa, Baden-Baden 1998. ! benelux (Edt.): Grensoverschrijdende samenwerking, Studiedag Trnhout 30. Oktober 1196, Gent 1999. ! Martinos H./Gabbe J.: Institutionelle Aspekte grenzberschreitender Zusammenarbeit,( Mrz 1999)
Ohledn dalch informac o uvedench dokumentech kontaktujte prosm sekretarit AGEG/LACE, AGEG, tel.: +49 2562 702 19, fax: +49 2562 702 59 nebo Evropskou radu, editelstv pro prvn otzky, oddlen Spoluprce pro mstn a regionln demokracii, tel: +33 388 412 859, fax: +33 388 412 784.
29
__________________________________________________________
Vhodn prvn nstroje peshranin spoluprce Nejen v lenskch sttech Evropsk unie, nbr tak v cel stedn a vchodn Evrop se v uplynulch letech rychle rozvjela peshranin spoluprce mezi ady a veejnmi institucemi na regionln a mstn rovni. Byly pouity rzn typy prvnch dohod, vetn protokol a smluv, kter usnaduj peshranin aktivity nebo vytven peshraninch struktur. Pm ast pedevm peshraninch region (regionln / mstn instituce) na zen peshraninch program je vak stle jet omezovna adou pekek a omezen prvnho charakteru, nap.: Protoe neexistuje jednotn nstroj veejnho prva, kter je genereln vhodn pro peshranin spoluprci a prvn platn pro celou Evropu, jsou aktivity a provdn specifickch program nadle urovny bilaterlnmi smlouvami nebo dohodami mezi stty, kter zvis pedevm na politick vli zastnnch stt. Nkter nrodn prvn systmy umouj regionlnm a mstnm institucm, aby se pmo astnily peshranin spoluprce a podle toho aby se astnili i zen program. ast regionlnch instituc na mezinrodnch dohodch je proto v Evrop velmi rozdln, co m opt vliv na stupe centralizace / decentralizace pi zen peshraninch program. Peshranin spoluprce, kter je zaloena na soukromm prvu, me dit programy, je rozvj a realizuj veejn instituce, protoe je dna kontrola veejnch financ. Veejnoprvn formy spoluprce vak jdou dle a garantuj demokratick spolupsoben.
Nejrznj typy dohod - vetn konvenc a mezisttnch smluv - jsou tud i nadle zapoteb k tomu, aby obecn usnadovaly peshranin spoluprci a trvale zajiovaly spolen programy. Tak v oblasti ekonomick spoluprce existuj specifick nstroje evropskho (nap. Evropsk hospodsk zjmov sdruen) nebo nrodnho prva (nap. elov svazy, smen hospodsk spolenosti), kter usnaduj spoluprci na rovni projekt. Multilaterln smlouvy Tyto smlouvy pat k nejdleitjm a dlouho existujcm nstrojm, je si kladou za cl vytvoit rmec pro peshranin spoluprci. Na prvnm mst nutno uvst mezisttn smlouvy zabvajc se regionln integrac (nap. smlouva uzaven v roce 1977 o peshranin spoluprci severskch stt). Na druhm mst je nutno uvst smlouvy uzaven mezinrodnmi organizacemi, jako je Evropsk rada (Madridsk rmcov konvence o peshranin spoluprci regionlnch a mstnch instituc, kterou do konce roku 1999 podepsalo 33 stt. Dodatkov protokol ratifikovalo do konce roku 1999 14 stt.) Tyto nstroje stanovuj urit poet rmcovch podmnek pro mezisttn smlouvy nebo smlouvy mezi regionlnmi / mstnmi instancemi. V kadm ppad jsou inn pouze
30
__________________________________________________________
omezen (jako Madridsk rmcov konvence), protoe netvo samostatn smluvn podklad pro peshranin spoluprci, nbr vytv rmcov podmnky, je mus bt promtnuty do nrodnch aplikanch zkon (jako nap. Smlouva z Anholtu z roku 1991 nebo smlouvy z Karlsruhe z roku 1996). Nadto existuj znan rozdly v mstnch a regionlnch sprvnch strukturch, jako i zkonnch systmech podepsanch stt. V ad ppad proto nen mon: uzavrat pm smlouvy mezi pslunmi regionlnmi rovnmi k vytvoen trvalch nstroj spoluprce, kter jsou kryty veejnm nebo soukromm prvem, nebo poskytnout nrodnm institucm vhradn kompetence v zleitostech veejnho prva pi peshranin spoluprci. Bilaterln a trilaterln smlouvy V rmci smluv a protokol existuje monost peshranin spoluprce vhradn mezi nrodnmi ady. Tento druh spoluprce probh v mezisttnch komisch, kter sleduj rzn akn plny, operuj v rznch geografickch oblastech a obecn jsou obeznmeny s poadavkem na spoluprci na poli zemnho rozvoje (viz kapitola C1) nebo v jin exaktn definovan oblasti spoluprce. Mezisttn smlouvy o rozvoji a podpoe peshranin spoluprce existuj od 60. let ve velmi rznch formch, ponaje jednoduchmi smlouvami o dobrm sousedstv na hranicch, pes smlouvy o zemnm rozvoji a po strategick dohody o peshranin regionln podpoe a mezisttn aplikan smlouvy Madridsk rmcov konvence, kter umouj genereln veejnoprvn peshranin spoluprci mezi mstnmi a regionlnmi instancemi. Pklady mezisttnch smluv o dobrch sousedskch vztazch, porozumn, ptelstv a sousedstv jsou smlouvy mezi: - Maarskem a Ukrajinou 1991, - Maarskem a Slovinskem 1992, - Maarskem a Slovenskou republikou 1995, - Maarskem a Rumunskem 1996. Polsko uzavelo se svmi sousednmi stty (D/CZ/SK/UKR/BLR/LT/RUS) v obdob mezi roky 1990 a 2000 smlouvy o peshranin spoluprci. Speciln sousedsk komise mezi Franci a vcarskem k prav sousedskch problm v kantonu eneva a departementech Ain a Haute-Savoie byly zavedeny na zklad smluv ji roku 1973. Jin smlouvy se zabvaj specilnmi oblastmi, jde nap. o smlouvy o prevenci a pomoci pi katastrofch a tkch nehodch (Rakousko Slovensko 1999, o zsobovn vodou (Slovinsko _ Chorvatsko 1996), o zamstnn v phranin oblasti (Rakousko - Maarsko 1997), o veejn zdravotn pi (Norsko vdsko 1993), o turistice (Rakousko - Maarsko 1980), o jadernch zleitostech (Finsko - vdsko 1987). Zvltn oblast mezisttnch smluv jsou Komise pro zemn / regionln plnovn (Intergovernmental commissions to develop regional planning) doporuen evropskou konferenc ministr pro regionln rozvoj. Tyto komise se od 60. let rozvinuly pedevm v zpadoevropskch sttech, jako nap. ve sttech: - BENELUX 1969, - Belgie - Nmecko 1971, - vcarsko - Nmecko 1973,
31
__________________________________________________________
Rakousko - Nmecko 1974, Nizozem - Nmecko 1976. mstn ady autorizovny k tomu, aby v zleitostech ve sv kompetenci uzavraly mezinrodn smlouvy samy, pokud je tak v souladu s nrodn jurisdikc. S ohledem na vhradn pslunost pro zahranin politick otzky provd nrodn ady dozor a vyhrazuj si prvo veta, nebo udlovat svj souhlas. Mimoto mohou stty dohodnout, uzavt smlouvy, je maj za cl vytvoit genereln zklad pro regionln a mstn peshranin spoluprci. Peshranin konvence BENELUX-z let 1989/1997 a nmecko - nizozemsk smlouva z roku 1991 a smlouva z Karlsruhe 1996 jsou ti pklady mezisttnch aplikanch smluv na zklad Madridsk rmcov konvence. Vytv monost peshranin spoluprce mezi regionlnmi a mstnmi ady a uritmi institucemi na veejnoprvnm zklad. Srovnateln smlouvy jsou uzaveny nap. mezi stty: - Rakousko - Itlie 1993, - Finsko - Rusko 1995, - Francie - Itlie 1995, - Francie - panlsko 1997, - Litva - Blorusko 1998. Nadto existuj nov tak smlouvy mezi evropskmi regiony bez asti stt, jako jsou nap. smlouva z roku 1996 mezi zemmi Severn Porn Vestflsko (D), Porn Falc (D), nmecky mluvcm sdruenm (B) a regionem Valonsko (B), je je piblin srovnateln se smlouvou z Anholtu z roku 1991 (D/NL). Tato forma sttnch smluv / dohod me obsahovat i precizn pravy ohledn zen program spoluprce. Vyvinula se v krtk dob v nejvce vyuvan nstroj peshranin spoluprce ve vech aspektech a stupnch peshraninho programu, tedy pedevm pro:
Protoe mohou komise dvat toliko doporuen, je jejich schopnost realizovat relativn omezen. Specilnmi programy EU - INTERREG IIC (1997-1999) a INTERREG IIB (2000-2006) jsou jejich oblasti psoben dle omezeny (srovnej s kap. C1). Ponkud ir rozsah kol a tak silnj schopnost realizovat maj zpadoevropsk smlouvy, dle nich jsou zavedeny vldn komise na podporu peshranin spoluprce, jako nap. v oblastech: - Francie - vcarsko (eneva)1973, - Francie - Nmecko - vcarsko 1975, - Francie - Nmecko - Lucembursko 1980, - Francie - Itlie 1981, - Francie - panlsko 1994. Tak ve stedoevropskch a vchodoevropskch sttech byly v 80. a 90. letech vytvoeny vldn komise pro ely regionlnho plnovn, a sice na zklad mezisttnch smluv, jako nap. mezi zemmi: - Rakousko - Maarsko 1985, - Nmecko - Polsko 1992, - Slovensk republika - Polsko 1994, - Slovensk republika - Maarsko 1995, - esk republika - Polsko 1995. Tyto smlouvy tak mohou regionlnm adm umoovat, aby se podlely na spoluprci mezi nrodnmi ady. Toto een je pouvno pedevm ve federlnch sttech. Zde dvaj dohody o spoluprci mezi rznmi rovnmi veejnch instituc monost spolupracovat, a to speciln pi zen peshraninch program a projekt. Ve vtin ppad jsou regionln a
32
__________________________________________________________
vypracovn; provdn sledovn; financovn; kontrolu.
Nmecko - nizozemsk dohoda o peshranin spoluprci (smlouva z Anholtu z roku 1991) umonila podepsn dodaten dohody o managementu a decentralizovanou realizaci peshraninch program Interreg mezi Nmeckem a Nizozemm. Smlouvy na regionln a mstn rovni Hodno uveden je podepsn etnch pracovnch protokol, kter vedlo k vytvoen mnoha pracovnch sdruen na vnitnch a vnjch hranicch Evropsk unie (Communaut de Travail des Alpes Occidentales COTRAO; ARGE ALP; ARGE Alpen Adria; Communaut de Travail des Pyrnes CTP; Communaut de Travail du Jura CTJ; a Communaut de Trabalho do Norte Portugal Galicia).
33
PRVODCE LACE
KAPITOLA A 4: Iniciativy a programy na rovni EU
PEHLED:
V tto kapitole jsou pedstaveny hlavn iniciativy a programy Evropsk unie, kter podporuj peshranin spoluprci v phraninch regionech EU, zem stedn a vchodn Evropy a nelenskch zemch ve Stedomo.
HLAVN BODY:
Interreg je nejrozshlej z iniciativ Spoleenstv, kter podporuj Strukturln fondy EU.
Pro obdob let 2000-06 je tato iniciativa oznaovna jako Interreg III a podporuje ti druhy peshranin spoluprce: Oblast A: Peshranin spoluprce Oblast B: Nadnrodn spoluprce Oblast C: Meziregionln spoluprce pro ni vyhrazena velk st dotac Interreg III. Je pokraovnm program Interreg I (1990-93) a Interreg IIA (1994-99).
Peshranin spoluprce (Oblast A programu Interreg) je nejstarm typem spoluprce a je Iniciativa Phare CBC (peshranin spoluprce) byla zahjena EU v roce 1994, aby podpoila
peshranin spoluprci v regionech zem stedn Evropy, kter hrani s Evropskou uni. Od prosince 1998 se tak zabv phraninmi regiony na hranicch mezi stedoevropskmi kandidtskmi zemmi. Iniciativa Phare CBC odpovd Oblasti A iniciativy Interreg.
EU poskytuje podporu v rmci iniciativ Interreg (Oblast A) a Phare CBC prostednictvm

program peshranin spoluprce, kter jsou zaloeny na spolench strategich a peshraninch dcch strukturch. Tyto dva nstroje spadaj pod rozdln smrnice a postupy EU a nejsou zcela koordinovny.
V ad dalch ppad je podpora EU poskytovna projektm peshranin spoluprce, kam pat: Tacis CBC (zabv se zpadnmi phraninmi regiony Ruska, Bloruska, Ukrajiny a Moldvie) MEDA (zamuje se na podporu nkterch phraninch region nelenskch zem ve Stedomo) CARDS (nov nstroj z prosince 2000, kter nabz podporu peshranin spoluprci v zpadobalknskch zemch) projekty AEBR LACE (sov a technick podpora pro phranin regiony)
LITERATURA:
Smrnice Evropsk komise tkajc se iniciativy Interreg III: OJ 2000/C 143/08 (28. dubna 2000) Smrnice Evropsk komise tkajc se iniciativy Phare CBC: 2760/98 (prosinec 1998) Smrnice Evropsk rady tkajc se projektu Tacis: 1279/96 (4. ervence 1996) Smrnice Evropsk rady tkajc se projektu MEDA: (27. listopadu 2000) Smrnice Evropsk rady tkajc se projektu CARDS: 2666/2000 (7. prosince 2000)
A 4 EU Iniciativy a programy na rovni EU
Strana 1
PRVODCE LACE Podpora EU peshranin spoluprce Od roku 1990 Evropsk unie finann podporuje peshranin spoluprci mnostvm iniciativ, program a projekt. Prvnm z tchto nstroj byla iniciativa Spoleenstv Interreg, kter zaala v roce 1990 a kter se tk phraninch region EU. V roce 1994 nsledoval program Phare CBC (peshranin spoluprce), kter se zamuje na regiony zem ve stedn Evrop. Iniciativy Interreg a Phare CBC se v 90. letech znan rozvinuly a v obdob let 2000-06 budou podporovat vznamn programy. Mezi dal, mn rozvinut nstroje EU, kter podporuj peshranin spoluprci, pat projekty Tacis CBC (zamen na phranin regiony zem bvalho Sovtskho svazu), MEDA (podporuje nelensk zem ve Stedomo) a CARDS (nov programy pro zem na zpad Balknu). Od roku 1990 poskytuje Evropsk unie finann pomoc rovn projektm AEBR LACE, kter se sousted na poradenskou innost a vmnu zkuenost mezi phraninmi regiony. Iniciativa Interreg (1990-1999) V roce 1990 se rozbhla iniciativa Spoleenstv Interreg, kter pochopila vzrstajc vznam phraninch region a peshranin spoluprce v celkovm procesu evropsk integrace. 31 schvlench operanch program Interreg I (1991-93) tvoilo rozmanitou skupinu phraninch region s rznmi zkuenostmi s peshranin spoluprac v EU: operan programy na vnitnch a vnjch hranicch EU; zaostal regiony Cle 1 a zkladn regiony EU; regiony se zkuenostmi s mstnmi a regionlnmi strukturami a spoluprac (programy zdola nahoru) a regiony s centralizovanjm pstupem k peshranin spoluprci (programy shora dol). Celkov dotace EU uren pro Interreg inila 1 082 milion a byla pouita na projekty z nejrznjch odvtv, jako je doprava a komunikace, ivotn prosted, obchod, turistick ruch, rozvoj venkova a kolstv. Evropsk rada navzala na spch iniciativy Interreg I a na svm summitu v Edinburghu oznaila peshranin spoluprci za prioritu pro iniciativy Spoleenstv pro nov obdob Strukturlnch fond 1994-99. Iniciativa Interreg II se skldala ze t oblast: Interreg IIA se jako hlavn oblast zamovala na peshranin spoluprci s celkovm rozpotem 2 562 milion ; Interreg IIB si kladl za cl dokonit vstavbu vybranch energetickch st (bval iniciativa Regen) a bylo mu vyhrazeno 550 milion ; Interreg IIC byl zahjen v roce 1996 a zamoval se na nadnrodn innosti v prostorovm plnovn a dalch oblastech. Pro jeho ely bylo vylenno 413 milion . V rmci iniciativy Interreg IIA bylo podno a schvleno 59 operanch program, kterm byla poskytnuta celkov dotace EU ve vi 2,6 miliard , co pedstavuje nejvy finann pomoc ze vech iniciativ Spoleenstv. Kdy pipotme spolufinancovn (ze strany sttnch, regionlnch, mstnch i soukromch finannch zdroj), zv se toto slo na 4 miliardy . V prbhu 90. let poskytl Interreg na peshranin spoluprci kolem 6,5 miliard , m umonil realizaci nkolika tisc dalch peshraninch projekt. A 4 Iniciativy a programy na rovni EU Strana 2
PRVODCE LACE
Iniciativa Interreg IIA poprv zahrnovala vechny phranin regiony podl vnitnch i vnjch hranic EU. Poet vnitnch a vnjch hranic se zvil dky vstupu Rakouska, vdska a Finska do EU. Podrobn pehled operanch program nm jasn ukazuje, e vzrstal vznam vnjch hranic EU 35 program se tkalo vnitnch hranic EU a 24 program se zamovalo na vnj hranice EU (zem stedn Evropy, Rusko, Norsko, vcarsko, Kypr a Maroko). Pidlovn financ v programech Interreg IIA Phranin regiony na Regiony Cle 1/6 Dal regiony vnitnch hranicch 1 065 milion 600 milion vnjch hranicch 795 milion 105 milion celkem () 1 860 milion 705 milion
Celkem 1 655 milion 900 milion 2 565 milion
Druhm faktorem, kter ml vliv na znan rozen iniciativy Interreg IIA, byl silnj draz na spoluprci na nmonch hranicch. Interreg IIA podporoval celkem 16 nmonch operanch program, zatmco Interreg I pouze 4. Vtina tchto program Interreg IIA (11) se tkala vnitnch hranic EU. Dotace EU pro operan programy dosahuje u nkterch region Cle 1 100 milion . Nejvy dotace byly pidleny regionm na panlsko-portugalskch hranicch (552 milion ) a na vnjch eckch hranicch (310 milion ). Vech 59 operanch program se z hlediska finann pomoci li. Nap. 30 z tchto program zskalo dotace v rozmez 5 a 25 milion . Nutno dodat, e vtina nejvtch program m celosttn podobu a tk se cel sttn hranice. Interreg III (2000-06) Program Interreg bude nejvt iniciativou Spoleenstv pod ztitou Strukturlnch fond EU pro obdob let 2000-2006. Programu bylo pidleno 4 875 milion . V dubnu 2000 vypracovala Evropsk komise formln smrnice1. Program Interreg III bude pokrvat ti oblasti: Oblast A: peshranin spoluprce pokraovn program Interreg I a IIA; Oblast B: nadnrodn spoluprce, kter pedstavuje rozen programu Interreg IIC; a Oblast C: meziregionln spoluprce nov oblast, kter reaguje na rozen prostoru pro spoluprci, dve zahrnut v programech typu RECITE a Ecos-Ouverture.
Cle tchto t oblast byly definovny nsledovn: Oblast A: Peshranin spoluprce mezi sousednmi orgny, kter povede k rozvoji peshraninch hospodskch a socilnch center na zklad spolench strategi udritelnho zemnho rozvoje. Oblast B: Nadnrodn spoluprce mezi nrodnmi, regionlnmi a mstnmi orgny s clem podpoit vy stupe zemn integrace velkch skupin evropskch region. Snaha o dosaen udritelnho, harmonickho a vyrovnanho rozvoje Spoleenstv a vy zemn integrace s kandidtskmi a dalmi sousednmi zemmi.
OJ 2000/C 143/08
A 4 Iniciativy a programy na rovni EU
Strana 3
PRVODCE LACE Oblast C: Meziregionln spoluprce vedouc k lep efektivit politik a nstroj regionlnho rozvoje a soudrnost na zklad tvorby st, zvlt u region, kter se rozvjej pomalu nebo kter prodlvaj transformaci.
Zkladn principy vech t oblast iniciativy Interreg III jsou: Spolen peshranin/nadnrodn strategie a program rozvoje Partnerstv a pstup zdola nahoru Komplementarita s hlavnm proudem Strukturlnch fond Integrovanj pstup k realizaci iniciativ Spoleenstv inn koordinace mezi iniciativou Interreg III a externmi politickmi nstroji, zvlt z pohledu roziovn. Oblast A pedstavuje nejstar formu spoluprce nap sttnmi hranicemi a je j vnovna velk st2 finannch zdroj programu Interreg III. A na nkolik vjimek3 se oekv, e vvoj, schvlen a realizace program spadajcch do oblasti A bude probhat oddlen od program oblasti B a C. Nkter ustanoven v nov Smrnici, kter pojednvaj o Oblasti A, evidentn navazuj na programy Interreg I a IIA. Pro astnky, kte se ji zapojili do rozvoje a zen program Interreg, budou tato ustanoven znm. Pat mezi n: Metoda urovn vhodnch oblast. Stejn jako u program Interreg I a IIA jsou vhodn oblasti uvedeny v ploze Smrnice (a na mal zmny se jedn o stejn oblasti jako v programu Interreg IIA). Mra vhodnch oblast, kter zstvaj na rovni NUTS III, s ustanovenm, e ve zvltnch ppadech me bt a 20% programovho rozpotu pouito v sousednch oblastech NUTS III. Velmi irok kla vhodnch innost. Smrnice pedkld seznam prioritnch tmat (viz rmeek ne), kter jsou spolu s vhodnmi opatenmi rozvedena v ploze. Je vak zdraznno, e se jedn o ukzkov seznam a e je k dispozici pln soupis vhodnch innost pod ztitou Strukturlnch fond.
Nkter ustanoven Smrnice pichzej s novmi poadavky, kter se vyznauj vznamnmi zmnami v obsahu nebo drazu, jak uvidme v pehledu ne. Zkladnmi podmnkami jsou spolen strategie a spolen rozvoj program. Vechna opaten a operace mus vychzet ze spolench program pro pslun regiony. Novm dleitm poadavkem je navc zzen spolenho bankovnho tu alespo pro vechny dotace EU. Spolen zen realizace program prostednictvm peshraninch mechanism pedstavuje klovou podmnku pro pijet programu Interreg IIIA Evropskou komis. Novou Smrnici charakterizuje princip irho peshraninho partnerstv a draz na pstup zdola nahoru, eho lze doshnout vvojem od stdia vypracovn spolench strategi po zaveden danch innost. Od peshraninch struktur na regionln rovni, kter jsou zaloeny na regionlnch/mstnch orgnech v phraninch oblastech, se oekv, e budou dit a hodnotit programy ve spoluprci s pslunmi sttnmi orgny.
2 3
Oblast A zsk 50-80% dotac;Oblast C obdr 6%; zbytek bude pouit pro Oblast B. Oekv se, e programy iniciativy Spoleenstv Oblasti B, kter se tkaj region Baltskho moe, budou tak zahrnovat opaten Oblasti A.
Strana 4
PRVODCE LACE
Oblast A me obsahovat dva typy program: Prvn typ se tk jednoho samostatnho programu pro celou hranici, kter v sob v ppad delch hranic obsahuje nkolik podprogram na regionln rovni (nap. panlsko/Portugalsko, Nmecko/Polsko); Druh varianta bude pro jednotliv sti hranice nabzet programy na regionln rovni (nap. na rovni euroregionu apod.), jako je tomu ji u program Interreg I a IIA na hranicch D/NL, NL/B D/F, F/UK, na mnoha hranicch ve Skandinvii a dalch. Na zklad poadavk, kter vyplvaj z Obecnch pedpis Strukturlnch fond, bude existovat spolen peshranin monitorovac vbor, kter bude dohlet na pslun program. Spolen dc vbor, kter budou tvoit lenov peshranin spoluprce, bude odpovdn za operan zen realizace kadho programu nebo podprogramu, vetn konenho vbru a schvalovn projekt. Obecn pedpisy Strukturlnch fond tak vyaduj zzen dcho orgnu s celkovou odpovdnost za zen spolenho programu a zzen platebnho orgnu pro spolenou finann administrativu. Smrnice tak pot se spolenm technickch sekretaritem, kter by pomhal dcmu orgnu pi plnn kol operanho zeni. Finann dc systm bude jednodu a prunj, pouije-li se jedin Strukturln fond (ERDF). Dky vt sfe psobnosti pokryje innosti, kter jinak spadaj pod ESF, EAGGF a FIFG. Krom toho budou vechny dotace ERDF (a nejlpe i sttn dotace) pevdny na jedin et programu, ani by se finann prostedky ERDF dlily mezi lensk zem. Evropsk komise vyzvala lensk stty, aby pedloily programy iniciativy Spoleenstv do listopadu 2000, a mnoho z nich tak uinilo. V potench mscch roku 2001 by mla bt podle oekvn pedloena ada dalch program. Komise tyto programy bn posoud a schvl do pti msc od data podn. Celkem se oekv asi 52 program iniciativy Spoleenstv, kter budou v rmci Interreg III schvleny. S realizacemi program tto oblasti se pravdpodobn zane v polovin roku 2001.
Strana 5
PRVODCE LACE Phare CBC Program Phare CBC (Cross-Border Cooperation = peshranin spoluprce) byl zahjen v roce 1994 s clem podporovat peshranin spoluprci mezi regiony v zemch stedn Evropy a EU. Program je uren pro takov regiony stt stedn Evropy, kter hrani se lenskmi zemmi EU. V obdob let 1994-99 zahrnovaly programy Phare CBC 15 sttnch hranic a zskaly dotace ve vi 1 miliardy , co je vce ne inily pspvky EU uren pro obdobn programy Interreg IIA. Programy Phare CBC podporovaly zejmna innosti v oblasti infrastruktur (doprava a ivotn prosted) a hospodskho rozvoje. Nkter programy tak podporovaly mal obansk projekty a dal drobn akce. Pvodn pedpisy Komise, tkajc se iniciativy Phare CBC, vznikly v roce 1994 jako protjek iniciativy Interreg. Pedpisy zajiovaly chod program Phare CBC na hranicch mezi zemmi stedn Evropy a lenskch stt EU. Takov podobnosti program Interreg a Phare CBC se vak doshlo jen v omezen me. V roce 1998 Komise zavedla stvajc pedpisy, kter d programy Phare CBC4 a kter sleduj nsledujc cle: Podporovat spoluprci peshraninch region v zemch stedn a vchodn Evropy se sousedcmi regiony zem EU a pistupujc zem a pomoci tak pekonat specifick problmy, kter se mohou z jejich pozice ve sttnm hospodstv objevovat. Tato spoluprce by mla bt spojena se zjmem mstnch lid a mla by probhat zpsobem, kter je etrn k ivotnmu prosted; a Podporovat vznik a rozvoj st spoluprce na obou stranch hranic a zzen vazeb mezi tmito stmi a rozshlejmi stmi Spoleenstv. Nov pedpisy iniciativy Phare CBC zavedly nkolik klovch parametr u program peshranin spoluprce tkajcch se hranic zem stedn Evropy, kter zstvaj platn do dnench dn. Jedn se zejmna o tyto: rozila se geografick zpsobilost adatel zapotenm hranic mezi 10 kandidtskmi zemmi stedn Evropy; byly nov ureny vhodn innosti pro programy Phare CBC (viz rmeek ne); byly pedstaveny nov plnovac a realizan nstroje: spolen programov dokumenty; spolen vbory pro spoluprci; a spolen fondy malch projekt. Programy Phare CBC byly v letech 1999 a 2000 pipraveny podle tchto novch pedpis, ale nemly vhody jako obdobn innosti spadajc pod iniciativu Interreg. V novm obdob Strukturlnch fond EU by mly programy Phare CBC spadat do Oblasti A program Interreg. Peshranin strategie a spolen programov dokumenty se pipravovaly bhem vtiny roku 2000, zvlt po zveejnn Smrnice EU pro iniciativu Interreg III v dubnu 2000. V nkterch ppadech ppravy stle pokrauj. V obdob po roce 2000 budou vechny phranin regiony mezi zemmi EU a zemmi stedn Evropy zahrnuty do novch spolench programovch dokument, kter budou na stran EU schvleny podle pravidel Strukturlnch fond a procedurlnch pravidel (jako jsou C.I.P.) a na stran zem stedn Evropy podle pravidel a procedur Phare. Podobn pstup je uplatovn v phraninch regionech mezi jednotlivmi zemmi stedn Evropy, kter spadaj pod iniciativu Phare CBC. Tam jsou spolen programov dokumenty ji pipraveny
4
Pedpisy Komise 2760/98
Strana 6
PRVODCE LACE nebo se pipravuj. (I v ppad, e ob strany uplatuj spolen pravidla a procedury, budou muset formln finann otzky schvalovat pro kadou stranu oddlen).
Prioritn tematick okruhy iniciativy Interreg IIIA a) Podpora rozvoje mstskch, venkovskch a pobench oblast. b) Podpora podnikn a rozvoje malch podnik (vetn podnik psobcch v turistickm ruchu) a iniciativ mstn zamstnanosti.
c) Podpora integrace trhu prce a socilnho zalenn. d) Sdlen lidskch zdroj a zazen pro vzkum, technologick rozvoj, vzdlvn, kulturu, komunikace a
e) zdravotnictv za elem zven produktivity a pomoci vytvet stl pracovn msta. Podpora ochrany ivotnho prosted (mstn, globln), zvyovn vyuitelnosti energie a podpora obnovitelnch zdroj energie. zlepen informanch a komunikanch st a slueb, zlepen vodohospodskch a energetickch systm.
f) Zlepen dopravy (zvlt opaten vedouc k formm dopravy, kter jsou etrnj k ivotnmu prosted), g) Rozvoj spoluprce v oblasti prva a administrativy pro podporu hospodskho rozvoje a sociln
soudrnosti.
h) Zvyovn lidskho a institunho potencionlu peshranin spoluprce pro podporu hospodskho rozvoje
a sociln soudrnosti.
innosti, na kter se vztahuje iniciativa Phare CBC

zmrnn administrativnch a institunch pekek, kter brn volnmu pohybu osob, vrobk a slueb pes hranice, a zven bezpenostnch aspekt takovho pohybu, b) zlepen infrastruktur, zvlt komunikanch systm, a zajitn mstnch dodavatel vody, plynu a elektiny poskytnutm vhod v phraninch oblastech, c) ochrana ivotnho prosted, nap. likvidace odpadu, pe o ivotn prosted a ochrana ped zneitnm, a een problm zpsobench blzkost vnjch hranic, d) opaten pro rozvoj zemdlstv a venkova se zvltnm zjmem o podporu projekt peshranin spoluprce, e) opaten v oblasti energetiky a dopravy zamen na dokonen rozvoje transevropskch st v souladu se smry pijatmi Komis, f) innosti spjat se spravedlnost a domc komunln politikou, g) podpora obchodn spoluprce, podnikovho rozvoje, finann spoluprce a spoluprce mezi institucemi zastupujcmi obchodn sektor (nap. obchodn komory), h) pomoc pi investovn a zajitn podprnch slueb a zazen, zvlt pi zskvn technologi a marketingu malch a stedn velkch podnik, i) opaten pro zajitn vzdlvn a zamstnanosti, j) mstn hospodsk rozvoj, vetn rozvoje turistickho ruchu, k) opaten na podporu spoluprce ve zdravotnictv, zejmna sdlen zdroj a zazen na peshraninm zklad, l) rozvoj nebo vytvoen zazen a zdroj pro zlepen toku informac a pro kvalitnj komunikaci mezi phraninmi regiony, vetn podpory peshraninho rdia, televize, tisku a dalch mdi, m) kulturn vmna, iniciativy spojen s mstn zamstnanost, vzdlvnm a prokolovnm. a)
Strana 7
PRVODCE LACE
Koordinace iniciativ Interreg (Oblast A) a Phare CBC Od zahjen iniciativy Phare CBC v roce 1994, kter vznikla jako protjek iniciativy Interreg, se v dcch systmech Interregu a Phare CBC objevilo mnoho rozdl. Tyto rozdly vedly k nutnosti koordinace peshraninch program a innost spadajcch pod tyto dva nstroje EU. Pi koordinaci se vychz pevn z mateskch pedpis, ktermi jsou Interreg i Phare CBC zeny: v ppad iniciativy Interreg jsou to Pedpisy Strukturlnch fond a v ppad iniciativy Phare CBC jsou to Pedpisy iniciativy Phare5 a obecn Finann pedpisy pro vnj pomoc6. Hlavn rozdly meme shrnout nsledovn: Programy Interreg maj pevn zajitn finann pspvky z fond EU po celou dobu trvn programu, zatmco programm Phare CBC jsou (v nejlepm ppad) pouze oznmeny rmcov nvrhy; Programy Interreg schvaluje Evropsk komise pouze jednou na cel vcelet obdob (v souasn dob je to 2000-06), zatmco programy Phare CBC vyaduj kadoron schvalovn Komise; Individuln projekty iniciativy Interreg Evropsk komise schvalovat nemus , zatmco projekty Phare CBC jsou Komisi obvykle pedkldny pro pedbn chvlen / doporuen, s vyjmkou velmi malch projekt; Na projekty Interreg se nevztahuj dn omezen velikosti, ale projekty Phare mus v souasn dob erpat alespo 2 miliony (s vjimkou tch, kter jsou financovny z fond malch projekt v rmci program Phare); Urit innosti, na kter se vztahuje iniciativa Phare CBC, mohou bt pouity jen v malch projektech (innosti j a n viz rmeek).
Phranin regiony a AEBR (Sdruen evropskch phraninch region) opakovan daj Evropskou komisi, aby pehodnotila pravidla, kter se tkaj iniciativy Phare CBC a piblila tak Phare ble k iniciativ Interreg. Nov pedpisy Phare CBC z prosince 1998 udlaly v tomto smru prvn krok tm, e zavedly spolen vbory pro spoluprci, spolen programov dokumenty a spolen fondy malch projekt. Tyto zmny jet poslila Smrnice Evropsk komise pro Interreg III, kter obsahuje oddl pojednvajc o koordinaci iniciativ Interreg a Phare CBC a ostatnch externch program pomoci. Rozdln dc systmy iniciativ Interreg a Phare CBC vak znesnaduj sjednocen obou stran pi realizaci program a projekt. Ve snaze pekonat nkter tyto problmy pijala Evropsk komise dne 27. jna 2000 zprvu pana Verheugena, komisae odpovdnho za roziovn, s nzvem: Zprva o Phare 2000 Poslen pprav na lenstv. Tato zprva ohlsila zmny, kter povedou k vvoji peshranin spoluprce Phare smrem k iniciativ Interreg. Zmny vejdou v platnost v roce 2001. Zahrnuj vt vyuit grantovch nvrh, kter se budou tkat projekt s nklady od 50 000 do 2 milion . To omez pedbn schvalovac poadavky Komise na individuln projekty a zru omezen velikosti projekt. Zprva tak potvrdila dal existenci spolench fond malch projekt, z kterch budou erpat projekty s nklady menmi ne 50 000 . Nov pravidla, kter se tkaj realizace program a projekt vetn
5 6
Pedpisy Rady 3906/89 Finann pedpisy Rady 21/12/1977, OJ L 356
Strana 8
PRVODCE LACE grantovch nvrh, jsou obsaena v dokumentu Evropsk komise Praktick prvodce pro smluvn postupy Phare, Ispa & Sapard7. Phare CREDO Program Phare CREDO vznikl v roce 1996 s clem povzbudit a podpoit peshranin spoluprci vchod-vchod, kam spadaj phranin regiony a spoleenstv mezi jednotlivmi zemmi stedn Evropy a mezi zemmi stedn Evropy a nov vzniklmi nezvislmi stty bvalho SSSR. K kolm programu CREDO patilo povzbuzovn dobrch sousedskch vztah a sociln stability v phraninch regionech, podpora peshranin spoluprce, kter by pispla k rozvoji hospodstv a danho spoleenstv, a pomoc smujc k decentralizaci v zemch stedn Evropy. Projekty vhodn pro tento program zasahovaly do mnoha odvtv, jako je hospodsk rozvoj, sociln-kulturn spoluprce, mstsk a regionln sluby, lidsk zdroje, ivotn prosted a mstn a regionln vldy. Pjemci, kte splovali podmnky, byli rozdleni mezi veejn a soukrom sektor a nevdlen organizace. Program CREDO rozil na mnoha hranicch prostor a monosti pro peshranin spoluprci. Podpoil ryze peshranin projekty s partnery na obou stranch hranice. V mnoha phraninch regionech byl ale tak patn vnmn vinou svch sloitch a byrokratickch struktur a veden, relativn nzkho celkovho rozpotu, prodlev v realizaci a nedostatku programovho pstupu podobnho jako u iniciativ Interreg a Phare CBC. Proto se Evropsk komise rozhodla na hranicch mezi kandidtskmi zemmi zruit program CREDO a zahrnout tyto regiony do iniciativy Phare CBC (viz ve). V souasn dob (prosinec 2000) ale nen jasn, jak formy podpory programu Phare budou k dispozici pro peshranin spoluprci v dalch phraninch regionech zem pijmajcch Phare, kter nejsou do iniciativy Phare zahrnuty. Tacis CBC Program peshranin spoluprce Tacis byl zahjen v roce 1996 s clem financovat peshranin innosti na zpadnch hranicch zem pijmajcch Tacis, kter soused se zemmi EU a zemmi stedn Evropy, tj. zpadn phranin regiony Rusk federace, Bloruska, Ukrajiny a Moldvie. Program Tacis CBC se zamil na phranin st, nap. vybaven hraninch pechod, ivotn prosted nebo peshranin spoluprce na mstn rovni. Sem spadaj i Baltick mal projekty. Program z roku 1997 obsahuje Iniciativu budovn regionlnch kapacit, jej realizace byla svena AEBR (viz ne). Tacis CBC je soust irho programu Tacis, kter se zabv zajiovnm pomoci hospodsk transformace a obnovy v Novch nezvislch sttech a v Mongolsku. Pedpisy rady z roku 1999 podporuj peshranin spoluprci mezi Novmi nezvislmi stty a EU/zemmi stedn Evropy a mezi Novmi nezvislmi stty navzjem. V pedpisech se uvd, e peshranin spoluprce by mla v prvn ad slouit k: pomoci phraninm regionm pi pekonvn konkrtnch rozvojovch problm, kter pramen z jejich relativn izolace; Dokument Praktick prvodce mete nalzt na webovch strnkch SCR Evropsk komise: http://europa.eu.int/comm/scr/tender/testing/practguide/annexes_en.htm
7
Strana 9
PRVODCE LACE podpoe propojovn st na obou stranch hranic, nap. vybaven hraninch pechod; zrychlen transformanch proces partnerskch stt formou spoluprce s phraninmi regiony v zemch EU nebo v zemch stedn Evropy; a omezen peshraninch rizik a zneiovn ivotnho prosted.
Programu Tacis CBC chyb programov pstup a konkrtn regionln nebo dal institun dohody, kter by se tkaly innosti programu. Tacis CBC proto neodpovd programm Interreg (Oblast A) a Phare CBC. Ukzalo se, e je v souasn dob prakticky nemon doshnout spn koordinace mezi peshraninmi innostmi, kter spadaj pod program Tacis a dal podprn nstroje EU. CARDS a MEDA V prosinci 2000 pijala EU nov pedpisy8 , kter se tkaj pomoci zemm na zpadnm Balkn (oznaovan jako CARDS). Mezi tyto zem pat Albnie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Federln republika Jugoslvie a bval jugoslvsk republika Makedonie. CARDS bude inter alia podporovat rozvoj uho vztahu mezi pijmajcmi zemmi navzjem, mezi nimi a Evropskou uni a mezi nimi a zemmi, kter kandiduj na pijet do Evropsk unie, v souladu s dalmi nstroji pro peshranin, nadnrodn a meziregionln spoluprci s nelenskmi zemmi. Z toho vyplv, e programy Phare CBC pro Albnii/ecko a bvalou jugoslvskou republiku Makedonie s eckem budou nahrazeny novmi programy spadajcmi pod CARDS a zrove mohou bt pipraveny nov programy, nap. pro Chorvatsko/Slovinsko, Chorvatsko/Maarsko a Bulharsko/bvalou jugoslvskou republiku Makedonie. Formy peshraninch program CARDS a jejich koordinace s iniciativami Interreg a Phare CBC zatm nejsou znmy. EU tak nedvno upravila pedpisy, kter se tkaj programu MEDA (finann a technick pomoc nelenskm zemm ve Stedomo). Pestoe v programu MEDA existuj monosti podpory EU pro peshranin innosti, nejsou zde dn programov nebo institun opaten srovnateln s programy Interreg (Oblast A) nebo Phare CBC. M-li se doshnout spn koordinace s programem Interreg na hranicch jako jsou panlsko/Maroko, Gibraltar/Maroko, ecko/Kypr nebo ecko/Turecko, jsou takov opaten nezbytn. LACE Projekt LACE (Pomoc a spoluprce pi tvorb vazeb pro evropsk phranin regiony) je aktivita AEBR, kter byla zahjena v roce 1990 spolu s iniciativou Interreg. Jeho clem bylo sledovat evropskou peshranin spoluprci. Projekt LACE-TAP (Technick pomoc a podpora peshranin spoluprce) pokrv obdob realizace iniciativy Interreg IIA (19992001). Od svho potku je projekt LACE zce spojen s innost iniciativy Interreg. Podporuje peshranin spoluprci a peshranin struktury v rmci EU a aktivn se zapojuje do procesu posilovn tvorby st mezi phraninmi regiony. Dle podporuje pedvn know-how a zkuenost mn vysplm phraninm regionm. Projekt LACE-TAP je zen sdruenm
Pedpisy Rady 2666/2000
Strana 10
PRVODCE LACE AEBR a jeho nklady jsou hrazeny sten granty EU a sten AEBR a regionlnmi pspvky. V obdob let 1996-97 a 1999-2000 Evropsk komise financovala podobn aktivity v zemch stedn Evropy v rmci projektu LACE-Phare CBC, kter d sdruen AEBR. Nsledujc seznam shrnuje innosti a sluby projekt LACE-TAP a LACE-Phare CBC. Hlavn innosti projekt LACE
Tvorba st mezi odbornky, kte jsou zapojeni do peshranin spoluprce (Interreg a Phare CBC), umoujcch vmnu know-how a zkuenost. Webov strnky obsahujc publikace LACE, profily phraninch region, informace o programech a projektech. Pracovn setkn, semine a konference organizovan v phraninch regionech zajiuj ideln prostor pro tvorbu st, stejn jako pro diskuse a rady ohledn postup, realizanch aspekt, program a struktur peshranin spoluprce. Publikace vydvan jako vsledky vzkumu, kam pat technick dokumenty (nap. praktick prvodce a pruky), informan letky, barevn asopisy uren pro ir veejnost (v rmci LACE-TAP) a informan bulletin LACE-Phare CBC. Poradensk innost uren phraninm regionm a Evropsk komisi zahrnujc odborn zprvy (nap. Institun aspekty peshranin spoluprce, diskusn pspvek o budoucnosti nmon spoluprce, studie o zen financ). Kancele LACE v 10ti phraninch regionech EU v rmci LACE-TAP a 6 informanch mst v phraninch regionech zem stedn Evropy byly zzeny za elem poskytovat informace o programech a projektech, strategich atd., it informace o praktickch zkuenostech, pomhat organizovat pracovn setkn/konference, zajiovat peklady a pomhat vytvet st mezi phraninmi regiony. Vdeck technick vbor tvoen vdeckmi pracovnky z univerzit a vzkumnch stav, kter zajiuje odbornou strnku pi een strategickch a politickch otzek a tvorb publikac.
Vce informac zskte na adrese: http://www.lace.aebr-ageg.de
V dubnu 2000 Komise tak povila sdruen AEBR realizac RCBI (Iniciativy budovn regionlnch kapacit) v rmci programu Tacis CBC. RCBI zahrnuje zpadn phranin regiony Rusk federace, Bloruska, Ukrajiny a Moldvie. Iniciativa zajiuje dlouhodobou a krtkodobou technickou podporu, hodnotc zprvy o phraninch regionech, kolc semine a studijn pobyty.
Strana 11
PRVODCE LACE
KAPITOLA A 5: Technick poadavky
PEHLED:
Tato kapitola se zabv technickmi poadavky peshraninch program podporovanch Evropskou uni, zejmna tch, kter jsou zaazeny pod iniciativy Interreg (Oblast A) a Phare CBC. Zabv se: prbhem peshraninch strategi; obsahem a strukturou peshraninch program; poadavky pi hodnocen program; ukazateli pi monitorovn a hodnocen.
HLAVN BODY:
Peshranin strategie a programy by se mly pipravovat na zklad peshraninho
partnerstv a mly by obsahovat spolenou strategii a jednotn program pro ob strany hranice. Program by mla provzet Dohoda Interreg uzaven mezi partnery.
Program by ml obsahovat (strategick a operan) cle, priority a opaten (zaloen na
typech innost, kter vyhovuj odpovdajcm pedpism EU). Jedna smrnice se vnuje JPD (spolenm programovm dokumentm), kter jsou vyadovny u program na hranicch mezi EU a zemmi stedn Evropy a mezi zemmi stedn Evropy navzjem.
Obecn poadavky hodnocen program Strukturlnch fond EU, kter se vztahuj na

peshranin programy (pedbn, prbn a konen hodnocen). Programy peshranin spoluprce by mly dky svm charakteristickm vlastnostem dodrovat zvltn metody pi monitorovn a hodnocen: pedbn hodnocen, vetn specifikace analzy SWOT a komplementarity s hlavnmi programy; definovn kvantitativnch a kvalitativnch ukazatel (pro uren vchodisek a men vstup, vsledk a dopad); zdroje informac.
LITERATURA:
Smrnice Evropsk komise tkajc se iniciativy Interreg III: OJ 2000/C 143/08 (28. dubna 2000) Smrnice Evropsk komise tkajc se iniciativy Phare CBC: 2760/98 (prosinec 1998)
Evropsk komise, Nov programov obdob 2000-06: Metodick pracovn listy (o
monitorovn a hodnocen) - http://onforagio.cec.eu.int/wbdoc/docoffic/working/sf2000_en.htm
A 5 Technick poadavky
Strana 1
PRVODCE LACE
Peshranin strategie a programy

Postupem asu se strategie peshraninho rozvoje staly oblbenmi mechanismy zen hospodskho a socilnho rozvoje v phraninch regionech. Takov strategick rmec pin budouc vizi a uruje cle a priority rozvoje phraninho regionu. Tento typ rmce navc pot s plnovanou a integrovanou innost, nikoliv s jednorzovmi a nekoordinovanmi kroky. Ucelen peshranin strategie zajiuj pirozen rozvoj povznesen nad kadodenn problmy a tvo vhodn rmec pro finann programy. Formulace strategie regionlnho rozvoje jednotlivch region je dleit, avak jet dleitj je spolen pprava takov strategie v peshraninm regionu. Tato poteba vyplv z faktu, e v peshraninm regionu jsou zastoupena odlin sttn zem a je teba minimalizovat efekt hranin zvory. Tak je nutno mezi obma stranami regionu zmenit rozdly v rozvoji a pjmech. Dve se spoluprce mezi astnky v peshraninch regionech soustedila zejmna na otzky, kter se tkaly fyzickho plnovn a mon sten dalch vc. Dnes je zejm, e probh plodn vmna na irokm poli nejrznjch otzek a problm, ponaje sociln-kulturn spoluprac, pes otzky kolem ivotnho prosted a kone problmy hospodskho rozvoje. Dleit je, e formulace peshranin strategie umouje spolen rozumt problmm a pleitostem a spolen je rozvjet. Pprava spolen strategie peshraninho rozvoje dv obma stranm hranic pleitost ke spoluprci a spolenmu urovn budoucnosti jejich peshraninho regionu. Pome tak kad stran pochopit tu druhou a posl organizan, obchodn a dal vazby, kter ji existuj, k prospchu vech zainteresovanch stran. Spoluprce a spolen innost v ppravn fzi takov strategie navc zajist pevn zklad pro nastupujc spolen aktivity pi definovn programu, jeho realizaci a monitorovn, stejn jako pro vvoj dalch, ist spolench projekt ryze peshraninho charakteru. Zkladn kroky v pprav strategie ukazuje diagram ne. Mezi dleit pedpoklady skutenho peshraninho rozvoje a innho zen peshraninho programu pat navzn peshraninho partnerstv, kter je podloeno formln dohodou. V ppad program Interreg/Interreg, Interreg/Phare CBC a Phare CBC/Phare CBC by se mlo jednat o irok peshranin partnerstv, ve kterm by mly figurovat regionln a mstn orgny a pslun sttn orgny. Sloen a funkce takovch partnerstv se budou liit region od regionu, podle odlinost ve strukturch, pravomocch a tradicch. Do partnerstv by se tak mly vhodnm zpsobem zapojit sociln partnei a dal relevantn orgny. Partnerstv by se mlo rozvjet od potku, tj. od fze vypracovn spolen strategie a po realizaci jednotlivch operac. Dobr pklady z praxe nm ukazuj, e u tradinch sttnch program posta bn programov dokument, ale v ppad peshraninch program by ml bt dokument doplnn samostatnou dohodou, kter by pekonala rozdly ve sprvnch systmech obou stran hranic a podrobn by vyloila pedpisy a smrnice EU. Mezi partnery peshraninho partnerstv by bylo vhodn uzavt komplexn dohodu Interreg (nebo Intereg/Phare CBC nebo Phare CBC/Phare CBC), pestoe to pedpisy a smrnice EU nevyaduj. Tato dohoda by mla vzniknout souasn s navrhovanm programem, aby se mohly vytvoit podmnky realizace, kter by se blily podmnkm tradinch sttnch program. Dohoda by mla definovat lenstv v monitorovacch a dcch vborech, vytvoit spolen postupy pro vechny podprogramy, urit orgn(y) pro zen financ a mla by eit otzky
Strana 2
PRVODCE LACE finannch zvazk mezi sttnmi a regionlnmi/mstnmi partnery. Mla by se tak dotkat otzek jako je spolufinancovn a loha stvajcch peshraninch struktur, jako jsou euroregiony. Seznam hlavnch bod takov dohody ukazuje Tabulka A.5.1. Pro kadou sttn hranici bude sestaven jednotn program (spolen programov dokument v ppad program Interreg/Phare CBC nebo for Phare CBC/ Phare CBC). Program mus zahrnovat ob strany hranice a dan phranin region mus chpat jako jednotn socilnekonomick a geografick subjekt. Kad takov program by ml podle pojet danm smrnic Evropsk komise pro Interreg IIIA, obsahovat podprogramy na regionln rovni, kter budou z hlediska zen samostatn (tj. kad z nich bude mt vlastn dc vbor a rozhodovac pravomoc pi vbru projekt). V oprvnnch ppadech (nap. velmi dlouh hranice a dobe fungujc spoluprce zaloen na dobe zavedench peshraninch strukturch) smrnice pot s tm, e bude sestaven jeden program pro jeden peshranin region (nap. na rovni euroregionu).
PROCES PPRAVY STRATEGIE

SOUASN SITUACE & SWOT
VIZE
MONITOROVN & HODNOCEN
CLE /PRIORITY REALIZACE
OPATEN / PROJEKTY
Strana 3
PRVODCE LACE
Npl a struktura peshraninch program

Peshranin programy by mly obsahovat systematick popis a rozbor. Popis souasnho stavu by se ml tkat peshraninho regionu jako celku a ml by zahrnovat: Vet rozdl, rozpor a monost rozvoje; Podrobn rozbor jednotlivch sektor; Popis z hlediska schopnost konkurence a inovac, malch a stednch podnik, zamstnanosti a trhu prce; Popis stavu ivotnho prosted regionu; Popis vyuvanch finannch zdroj, hlavnch vsledk operac z minulho programovho obdob a jejich hodnocen.
Popis stvajc situace by ml bt zakonen systematickou analzou SWOT, kter by mla hodnotit spolen cel peshranin region. Analza SWOT by mla vnovat zvltn pozornost problmm (kam pat slabiny a hrozby), kter jsou spjaty s hranic, a spolenm peshraninm potencilm (kam pat siln strnky a pleitosti). Peshranin strategie a programy by mly bt spojeny s ir politikou regionlnho rozvoje a mly by vystupovat jako rozen a doplnk hlavnch tradinch program, kter v ppad lenskch stt EU spadaj pod Strukturln fondy a v ppad kandidtskch zem pod iniciativu Phare a dal pedvstupn nstroje (ISPA, SAPARD). Rovn je teba brt v vahu vhledy evropskho prostorovho plnovn. Strategie dlouhodob peshranin spoluprce by mla obsahovat pedstavu o budouc podob peshraninho regionu, popis strategickch cl a hlavnch priorit a opaten pro dosaen tchto cl. Z praktickho hlediska je teba, aby byly hlavn body analzy SWOT (problmy a potencily) spjaty s hlavnmi oblastmi innost, kter mohou podporovat nstroje EU. Tmto zpsobem mohou bt ureny hlavn programov priority a opaten. To znzoruje Tabulka A.5.2. Kad priorita a opaten se me dle rozvjet z hlediska operanch cl, clovch skupin, hledisek vbru projekt, oekvanch vsledk/ukazatel a monch opaten. Tento ppad ukazuje Tabulka A.5.3. Priority by mly bt poetn omezeny (eknme maximln 5) a mly by obsahovat rmec opaten vlastn realizace. Nsledujc pklad ukazuje, jak by mohly priority a opaten vypadat. Vdy by mla bt zmnna koncepce vech opaten technick podpory nutnch pro ppravu, monitorovn a hodnocen programu, pokud mono formou rozepsn priorit a opaten.
Strana 4
PRVODCE LACE
Pklad programov struktury (priority a opaten) Priorita A: Vylepen infrastruktur - opaten 1: doprava - opaten 2: ivotn prosted - opaten 3: veejn sluby Priorita B: Podpora rozvoje podnikn a obchodn spoluprce - opaten 1: prmyslov parky, obchodn inkubtory - opaten 2: podpora malch a stednch podnik, vrov plny Priorita C: Zemdlsk a venkovsk rozvoj - opaten 1: venkovsk rozvoj Priorita D: kolen a zamstnanost - opaten 1: odborn kolen - opaten 2: zprostedkovatelstv Priorita E: Obansk akce (fondy malch projekt) Priority a opaten realizace / technick podpora
Spolen programov dokumenty (JPD)

Pedpisy Phare CBC z roku 1998 a smrnice Interreg III vyaduj, aby byly pro regiony na hranicch mezi zemmi EU a zemmi stedn Evropy a mezi zemmi stedn Evropy navzjem pipraveny spolen programov dokumenty. Tento dokument bude shodn s jednotnm programem, kter se vyaduje u vnitnch hranic EU v rmci iniciativy Interreg. Z toho dvodu mus obsahovat spolen rozvojov strategie a priority danho peshraninho regionu, kter se mus chpat jako jednotn ekonomick a geografick subjekt. Pedpisy Phare CBC z roku 1998 a smrnice Interreg III pinej adu zsad, kter vedou k pprav JPD: Ppravu a monitorovn realizace spolenho programu (JPD) bude zajiovat peshranin struktura - spolen vbor pro spoluprci; Program bude v ppad peshraninho regionu chpanho jako jednotn socilnekonomick a geografick subjekt obsahovat: spolenou rozvojovou strategii; spolen priority; a spolen opaten (bude-li to mon). Vechny innosti, kter budou pi realizaci JPD pouity, mus mt jasn dopad na druhou stranu hranice;
Strana 5
PRVODCE LACE innosti provdn v rmci iniciativ Interreg a Phare CBC mus bt zapojeny do irho rmce politiky regionlnho rozvoje (zejm. sttn rozvojov plny kandidtskch zem nebo vhledy evropskho prostorovho plnovn); Klovmi body jsou partnerstv a zapojen regionlnch/mstnch initel regionlnch/mstnch orgn a socilnch partner (pstup zdola nahoru); Je teba zajistit koordinaci a komplementaritu s hlavnmi pedvstupnmi programy pomoci (Phare, ISPA, SAPARD) a Strukturlnmi fondy.
JPD bude schvlen Spolenm koordinanm vborem (JCC) jako celek. Pot bude pedloen Evropsk komisi ke schvlen. U program Interreg a Phare CBC se bude pi pedkldn a schvalovn uplatovat jin postup. Obecn bude nadle existovat zkladn rozdl mezi obma nstroji. Zatmco u program Phare CBC budou JPD hrt nadle pouze orientan lohu, v ppad program Interreg zskaj prvn zvaznost formou Programu iniciativy Spoleenstv (CIP). U program Interreg budou JPD/CIP pedkldny Evropsk komisi pslunmi lenskmi stty. Jakmile Komise program schvl, zsk program samostatn pspvek z Evropskho fondu regionlnho rozvoje. Komise tak me po dohod s pslunmi lenskmi zemmi pidlit schvlenmu zprostedkujcmu orgnu celkovou dotaci pro cel program nebo jeho st. Kad program CIP bude provzet programov doplnk, kter uruje plnovan opaten pro realizaci priorit a kter schvaluje monitorovac vbor danho CIP (tj. JCC). Tento doplnk mus bt zasln Evropsk komisi nejdle ti msce po rozhodnut Komise o schvlen CIP a je platn po cel obdob 2000-06 s tm, e me bt pehodnocovn a upravovn podle Strukturlnch fond. U program Phare CBC bude JPD odesln Evropsk komisi koordintorem Phare v dan zemi a pot pedn dcmu vboru Phare k projednn a diskusi. (V ppad JPD, kter se tkaj hranic Phare CBC/Phare CBC, budou Komisi pedkldat nvrhy koordintoi Phare obou zem paraleln). Programy JPD, kter spadaj pod Phare CBC, jsou vnj programy Evropsk unie poskytujc pomoc a vyaduj kadoron schvalovn systmem finannch nvrh a memorand, kter kad adatelsk zem pedkld Evropsk komisi. Proto se v ppad grantovho systmu Phare CBC vyaduje kadoron schvalovac proces, zatmco u program Interreg probh schvalovac zen jednorzov pro cel sedmilet obdob.
Strana 6
PRVODCE LACE
Obecn poadavky hodnocen

Hodnocen programu je jeden ze zkladnch poadavk Strukturlnch fond a dalch finannch nstroj EU. Hodnocen je nejpnosnj, tvo-li pevnou soust kadodennho zen programu a/nebo projektu. Obecn meme rozliit ti druhy hodnocen: Pedbn (ex ante) hodnocen se provd ped zahjenm programu a hodnot se vhodnost programu a v nm navrhovanch innost. Konkrtnji posuzuje kvalitu strategie a cl, vnitn a vnj souvislosti programu a plnovanch opaten. Tak uruje alokaci finannch prostedk, definuje cle a ukazatele, vsledky a dopady. Prbn hodnocen, kter se provdj bhem realizace, zjiuj, zda program a jeho innosti probhaj podle asovho harmonogramu a zda budou plnovan vstupy nebo cle dosaeny v urenm ase. Takov hodnotc studie oznaujeme jako mezidob nebo stedndob hodnocen. Bhem tto fze mohou bt navrhovny korigujc innosti. Konen (ex post) hodnocen se provd po dokonen programu a posuzuje celkov i konkrtn dopady programu a v nm zahrnutch innost na clov skupiny. Konen hodnocen by mlo srovnat dosaen vsledky s pvodnmi (ex ante) cli a mlo by posoudit a vyetit, pro dolo k nesrovnalostem. Vstup hodnocen by ml poskytnout vstupy pro plnovn dal fze programu nebo projektu. Me vst k novmu uren innost nebo jejich modifikacm anebo k vbru novch clovch skupin nebo innost.
Hodnocen program peshranin spoluprce

Programy Interreg maj povinnost provdt hodnocen na zklad pedpis Strukturlnch fond. Evropsk komise pipravila pro vechny typy program v novm programovm obdob 2000-20061 obecn metodick doporuen, kter pojednv o pedbnm hodnocen a ukazatelch pro monitorovn a hodnocen. Obecn doporuen, kter se tk Strukturlnch fond, vak nen dostaujc a pln pijateln pro programy peshranin spoluprce. Poteba existence vlastn metody hodnocen program peshranin spoluprce (Oblast A iniciativy Interreg a podobn programy jinch finannch nstroj, zvlt Phare CBC) pramen ze specifik tchto program. Jedn se zejmna o tato: dvojitost cl, kter se tkaj jak regionlnho rozvoje, tak peshranin spoluprce a regionln integrace; nadnrodnostn charakter institunch systm, kter jsou zapojeny do pprav a zen realizace tchto program; rozdly v dostupnosti informac, kter na mnoha hranicch stle petrvvaj; a v ppad vnjch hranic EU rozdly v pedpisech, kter se na kadou stranu hranice vztahuj. Nap. na stran EU pedpisy vyplvajc z iniciativy Interreg a na druh stran vyplvajc z program Phare/Tacis CBC.
Nov programov obdob 2000-2006: metodick pracovn listy. slo 2: Pedbn hodnocen zsah 20002006 Cle1, 2 a 3. slo 3: Ukazatele pro monitorovn a hodnocen: Orientan metodologie.
Strana 7
PRVODCE LACE Evropsk komise tato specifika hodnocen program peshranin spoluprce rozpoznala a vydala konkrtn smrnici pro hodnocen program Interreg IIIA2 jako doplnk obecnho metodickho doporuen, kter se zabv hodnocenm program Strukturlnch fond.
Pedbn (ex ante) hodnocen

Pokud m pedbn hodnocen splovat standardn poadavky Evropsk komise, mlo by postihovat nsledujc aspekty: Pouen z minulch zkuenost, kam pat hodnotc studie pedchozch program. Kontext danho zsahu, kter se dotk obou rozmr peshraninch program: regionln rozvoj a peshranin regionln integrace; a na zklad spolen peshranin analzy SWOT, kter rozpoznv problmy spojen s hranic (tj. problmy zpsoben efektem hranin zvory nebo relativnm perifernm charakterem regionu) a spolen potencil rozvoje. Zkladn a celkov konzistence dan strategie, kde se hodnot relevance, vnitn konzistence a zejm. komplementarita se souvisejcmi hlavnmi programy a politikami. Urovn cl (kterho lze u program peshranin spoluprce doshnout obtnji ne u hlavnch program Strukturlnch fond, zejmna kvli pechodn povaze mnoha cl/dopad - tato omezen lze vyeit tm, e se vytvo systm konkrtnch ukazatel Interreg/CBC a pouije se smen balk kvantitativnch a kvalitativnch metod pro celou oblast hodnocen - lpe ne se spolhat na samostatn ukazatele). Hodnocen oekvanho dopadu3 (kter nelze v mnoha ppadech vhodnm zpsobem zmit ve smyslu konenho dopadu (nap. hrub domc produkt nebo pracovn msta), jako je to mon u hlavnch program - m-li bt zachycen dopad danho programu, vetn pechodnch dopad a kvalitativnch prvk, mus bt urena komplexnj a jemnj sada soustava mr) Systm realizace, tj. hodnocen naplnn poadavk plynoucch z pedpis a smrnic EU, nap. peshranin partnerstv v dob ppravy programu, spolen struktury pro zen jeho realizace, spolen rmec monitorovn a hodnocen.
Ukazatel
Pi pedbnm hodnocen by mly bt ureny ukazatel, kter slou pi sledovn vvoje realizace danho programu a kter mohou ve stedn a konen fzi pomoci urit programov: Vstupy (nap. vykolen lid, podniky, na kter se vztahuj opaten programu); Vsledky (nap. zven kvalifikace, zven obchodn aktivita);
Pedbn hodnocen a ukazatel pro Interreg (Oblast A): http://onforagio.cec.eu.int/wbdoc/docoffic/working/sf2000_en.htm 3 Mla by se tak vzt v vahu komplementarita a proporcionalita. Pokud je program peshranin spoluprce mnohem men ne hlavn regionln rozvojov program stejnho regionu, nen tento aspekt pedbnho hodnocen tak dleit.
2
Strana 8
PRVODCE LACE Dopady (nap. snen nezamstnanosti / zven zamstnanosti).
Ukazatel dosaench cl tvo zklad monitorovn a hodnocen programu. Ukazatel by mly sledovat strukturu programu a jeho zsahovou logiku, tj. mly by odpovdat odlinm rovnm: rove opaten (operan cle); rove priorit (konkrtn cle); Programov rove (globln cle). Tabulka A.5.4 ukazuje, jak mohou bt ukazatel vystavny, aby odpovdaly zsahov logice programu. U kadho ukazatele by mlo bt mon urit jeho hodnotu jet ped zatkem realizace programu, tj. urit jeho zkladn (vchoz) hodnotu a jeho nsledn dosaenou hodnotu (co umon zmit vsledky nebo dopady). Urovn a pouvn ukazatel by nemlo pedstavovat dn mechanick kon. Mly by se pouvat tak, aby poskytovaly dostaten jednoznan a smyslupln obraz stavu peshraninho regionu ped, v prbhu a po realizaci programu. Nap. v ppad navrench/vybranch ukazatel dopadu by bylo vhodn v pedbn fzi zjistit, jestli jejich vchoz hodnoty odpovdaj relnmu obrazu phraninho regionu, tj. ovit kontext zsahu, a potom mohou bt pouity jako ukazatel kontextu/dopadu. U program Interreg (Oblast A) a jim podobnch, kter maj urit specifika, je vhodn pout ukazatele kontextu/dopadu jak pro: vchoz hodnotu sociln-ekonomick integrace (nap. dojdjc pracujc, podniky obchodujc na druh stran hranice), tak pro vchoz hodnotu peshranin spoluprce (nap. stvajc peshranin kontakty, fra, struktury) a nsledn mit dopad z hlediska oiven peshraninho trhu prce, zven obchodn aktivity a zintenzivnn institun spoluprce. Tabulka A.5.5 slou jako pklad konkrtnch ukazatel pro Interreg/CBC, kter mohou bt vyuity pi men programovho kontextu a dopad. Neexistuje jednotn sada ukazatel, kter by se mly pouvat pro vechny programy peshranin spoluprce v Evrop. Projektanti a dc pracovnci kadho programu by mli v kontextu jednotlivch peshraninch region a podle typ innost danho programu vybrat nejvhodnj ukazatele. Je teba vybrat jak kvantitativn, tak kvalitativn ukazatele. Tabulka A.5.6 pin pklad ukazatel Interreg/CBC pro kadou oblast innost (pedmt priorit), kter jsou uren ve smrnici pro programy Interreg IIIA. Krom ukazatel specifikovanch pro Interreg/CBC mohou projektanti a dc pracovnci pout dal standardn ukazatele, kter navrhla Evropsk komise pro hlavn programy Strukturlnch fond (viz ve).
Zdroje informac
Obecnou vlastnost ukazatel pro Interreg/CBC (jako jsou ty uveden v pkladech tto kapitoly) je, e vyaduj zvltn sbr informac, nap. formou przkum. Me existovat nkolik vjimek v ppadech, kdy mohou bt pouity obecn statistick zdroje (nap. peshranin
Strana 9
PRVODCE LACE dojdn pracujcch), ale nen pli pravdpodobn, e budou dostaten aktuln a podrobn, jak to vyaduj jednotliv etapy Interreg4. Pro nkter typy innost (nap. jednorzov fyzick innosti jako je vstavba chybjcho spoje mezi stmi infrastruktur) a nkter dal kvalitativn ukazatele (nap. podpis peshraninch dohod) nemus bt sbr dat tak dleit. Informace pro takho innosti bn pochzej z programovch zpis a monitorovacch zprv. U jinch aspekt, jako jsou aspekty nzorov, me bt sbr informac mnohem dleitj. Protoe m-li bt men vsledk/dopad peshraninch programovch zsah smyslupln a hodnovrn, mus se jakhokoli pozorovn peshraninch nzor provdt s vysokou kvalitou a zkuenost. Zskvn informac z informanch zdroj je spojeno s velkmi pekkami a vnmi dsledky. Plat nsledujc: zkladem je metoda vbru, kter by mla zamit na co nejni poet ukazatel a jejich maximln relevanci; ukazatel se mly spojit podle clov skupiny, aby se zjednoduil sbr dat (nap. obchody mohou dostat otzky, kter se tkaj nkolika men/ukazatel); sbr specilnch dat na peshraninm zklad by ml bt pipraven formou standardizovanch a lehce opakovatelnch przkum nebo skupin respondent; od potky by se mly brt v vahu dsledky sbru informac na rozpoet programu, kter by ml obsahovat odpovdajc finann pokryt.
LACE1573
Mla by vak snaha zavst a pouvat dva systmy a zdroje informac pro stejnou skupinu ukazatel (nap. poet nvtvnk v opatench tkajcch se turistickho ruchu) i v ppad vnjch hranic. Programy Interreg a Phare CBC by mly podporovat pizpsoben zdroj informac potebm peshraninho monitorovn a hodnocen
Strana 10
PRVODCE LACE Tabulka A.5.1: Seznam hlavnch bod dohody typu Interreg (hranice Interreg/Interreg, Interreg/Phare-CBC, Phare-CBC/Phare-CBC)
Oblast
Aspekty/otzky, kter by mla dohoda definovat
Obecn
Smluvn partnei Geografick oblast Pedmt a trvn Zapojen socilnch partner a nevldnch organizac dc orgn/realizan kancel platebn orgn/platebn kancel Strategick cle Konkrtn programov kritria projektu - peshranin charakter a dopad - princip partnerstv - tvorba kapacit - celkov finann zajitn obou stran hranic Vhodn innosti Vhodn adatel Podmnky pro spnou realizaci (zvren zprva, kritria a postup pro schvlen projektu) Vhodn nklady Typ dotace a pravidla spolufinancovn (max. pspvek od EU a z jinch zdroj) Strategie odchodu a udritelnost Monitorovac vbor programu - Sloen - Rozhodovac postupy Spolen technick sekretarit programu - Odpovdnosti dc vbor (pro kad podprogram) - Sloen - Odpovdnosti - Rozhodovac postupy Rada (pro kad podprogram) - Sloen - Odpovdnosti - Rozhodovac postupy Spolen technick sekretarit (pro podprogram) - Sloen - Odpovdnosti
Obecn kritria projekt
Struktury
kad
Strana 11
PRVODCE LACE
Technick zen Jasn dan postup dn - Pijet a zpracovn dost o grant (nap. role sekretaritu) - Pihlky - asov harmonogram Postup hodnocen a schvalovn - Orgny odpovdn za rzn kroky hodnocen / schvalovn - Kritria vbru Postup monitorovn a hodnocen - Orgn / orgny odpovdn za monitorovn / hodnocen - Postupy tvorby zprv (zprvy o postupu prac a vron zprvy) - Zptn vazba vsledk hodnocen na plnovac proces Zamlen informan a propagan opaten (nap. informace pro potencionln pjemce, profesionln organizace a ir veejnost) Orgn odpovdn za zen financ Principy monho perozdlen dotac mezi podprogramy Pidlen konkrtnch funkc zen financ (nap. podzenmu orgnu nebo bance) Spolen bankovn et etnictv Vyuit rok na bankovnm tu EU Smluvn podmnky s partnery projektu Platebn postupy etn a revizn postupy Proplcen
zen financ
Finann administrativa
Finann zvazky
Revize
Strana 12
PRVODCE LACE Tabulka A.5.2: Znzornn hodnocen, jak mon oblast innosti5 pispvaj k problmm/potencilm
Doprava & telekomunikace Rozvoj podnik & malch a stednch podnik oblasti innosti: Spoluprce mezi obany & institucemi ivotn prosted & energetika Prvn a sprvn spoluprce
Vzkum, technologie, kultura & zdravotnictv
Rozvoj mst, venkova a pobe
Trh prce & sociln zalenn
hlavn body SWOT:

Problmy
Problm . 1 Problm . 2 Problm . 3 Problm .
V V V

V

m

V

V
Potencil
Potencil . 1 Potencil . 2 Potencil . 3 Potencil .
V
5
Prioritn tematick okruhy iniciativy Interreg IIIA
: velk vliv
: men vliv
Technick podpora
Strana 13
PRVODCE LACE
Tabulka A.5.3: Programov matice

Priority 1. Prostorov struktura 2. Ekonomie, technologie a inovace 3. Prosted, proda, krajina ivotn prosted, proda krajina Zemdlstv Turistick ruch Voln as v. st 4. Trh prce 5. Socilnkulturn integrace
6. Technick podpora
Opaten
Rozvojov plnovn Infrastruktura Doprava Prmyslov oblasti
Spoluprce malch stednch podnik
Peshranin trh prce a St
rozvoj
Poslen socilnkulturnch st Ochrana kulturnho turistickho ddictv a
Studie
zen programu
Cle
Realizan organizace
Clov skupiny
Kritria vbru projektu
Vsledky Ukazatel
Strana 14
PRVODCE LACE
Tabulka A.5.4: Ukazatel a zsahov logika programu
Zsahov logika Programov rove Hlavn programy Snen nezamstnanosti v clovch skupinch
Globln cle
Dopady
Pklady ukazatel specifick pro Interreg/CBC (1) specifick pro Interreg/CBC (2) Zven potu dojdjcch pes Zven mry zamstnanosti hranice / nbor na druh stran v clov skupin hranice
rove priorit Konkrtn cle Vsledky
Zlepen prceschopnosti clovch skupin pomoc kolen
Zlepen peshranin prceschopnosti pomoc dvoj kvalifikace (procento lid s dvoj kvalifikac)
Zven potu pracovnch mst v turistickm ruchu, vetn prac vykonvanch clovmi skupinami
rove opaten
Operan cle
Vstupy
Finann zajitn kolen danch clovch skupin
Poet lid s dvoj kvalifikac
Zven potu turist
Projektov rove
Programov operace
kolc projekty
Peshranin kolc projekty
Projekt na podporu peshranin turistiky
Strana 15
PRVODCE LACE
Tabulka A.5.5: Pklady ukazatel kontextu / dopadu specifick pro Interreg/CBC Typ ukazatele
1. 1.1
Definice
Styky / spoluprce mezi organizacemi, kter jsou odpovdn za pohotovostn sluby, ochranu ivotnho prosted, nemocnice, vyuvn prodnch zdroj apod. Styky / spoluprce mezi socilnekonomickmi organizacemi (nap. obchodnmi komorami, kolcmi agenturami, univerzitami apod.)
Men
INSTITUN SITUACE Stupe spoluprce v oblasti zkladnch veejnch slueb
1.2
Stupe spoluprce v jinch oblastech
% organizac s: neformlnmi styky; ad hoc fry; dohodami o spoluprci (nap. mezi hasii) formlnmi peshraninmi strukturami % organizac s: neformlnmi styky; ad hoc fry; dohodami o spoluprci; formlnmi peshraninmi strukturami
2.
2.1
FYZICK SITUACE (Infrastruktura a veejn sluby)

Propojen st: Dopravn st (silnice, eleznice) St veejnch slueb Telekomunikan st Energetick st Peshranin veejn doprava Peshranin potovn sluby Peshranin telekomunikace Odstrann chybjcch propojen (nebo integrace st) Dokonen a zprovoznn chybjcch propojen
2.2 2.3 2.4
Peshranin sluby pro cestujc Cena / frekvence pepravy cestujcch Cena / rychlost potovn sluby mezi sousednmi regiony Cena za telekomunikan sluby mezi sousednmi regiony
Dostupnost peshraninch slueb pro cestujc Cena / frekvence Cena / rychlost Cena
Strana 16
PRVODCE LACE
3. 3.1
SOCILN-EKONOMICK SITUACE
Peshranin spznnost / aktivita oban Obyvatel na jedn stran hranic rozumj / pouvaj jazyk druh strany Obyvatel z jedn strany hranic navtvuj ptele, kulturn zazen/akce, nakupuj atd. na druh stran Podniky na jedn stran hranic s obchodnmi zjmy na druh stran Pracovnci zapojen do peshraninch aktivit Studenti zapojen do peshraninch aktivit % populace hovoc jazykem druh strany % populace sleduje mdia druh strany: rdio, TV, tisk % populace a frekvence % s kontakty na druh stran * % prodvajc vznamnou st (nap. % obratu) svho zbo/slueb druh stran * % pracujcch na druh stran * % s dvoj kvalifikac % studujcch na druh stran * % studujc pro zskn druh kvalifikace
3.2 3.3 3.4
Peshranin obchodn aktivita Aktivita peshraninho trhu prce Aktivita peshraninho vzdlvn
Strana 17
PRVODCE LACE
Tabulka A.5.6: Pklady ukazatel vstupu / dopadu specifick pro Interreg/CBC s. 1. 1.1a Vstup Vstup Vsledek Typ ukazatele Definice
Men* / Vlastnosti
Zdroj informac
Podpora rozvoje mst, venkova a pobe Zaveden spoluprce mezi 1 plnovacmi odbory: plnovac fra (QL) spolen pracovn skupiny (QL) spolen studie (QL/QT) spolen plnovac smrnice nebo plny (QL) Intenzita a kvalita rozvoje mst, Vyrovnan rozvoj phranin(ch) Dosaen vyrovnanho rozvoje 2,3 venkova a pobe oblasti() z hlediska nap. staveb (QT), zven pracovnch pleitost (QT), kvalita ivotnho prosted (QL) atd. Rozvoj podnikn, malch a stednch podnik, turistickho ruchu a iniciativ zamstnanosti Peshranin st malch a stednch podnik Peshranin st malch a stednch podnik Styky / Spoluprce s malmi a stednmi podniky Mal a stedn podniky zapojen do peshranin spoluprce Poet malch a stednch podnik zapojench do peshraninch projekt (QT) Zven podlu malch a stednch podnik, kter maj: dohody o spoluprci (QT) joint venture (QT) Struktury pro spoluprci mezi turistickmi kancelemi (QL) Spolen informan sluby 1 3 Plnovac systmy Spolen plnovn pro phranin regiony (nebo konkrtn pro mstsk / venkovsk / poben oblasti)
1.1b
Vsledek
2. 2.1a 2.1b Vstup Vsledek
2.2a
Vstup
Marketing kvalitn turistiky
Spolen marketingov strategie a marketingov aktivity
Strana 18
PRVODCE LACE (QL) Spolen propagan akce(QL) 2,3
2.2b Vsledek Marketing kvalitn turistiky Poet turist
Zven potu turist: kvalitn turistiky (QT) u nvtvnk, kte pobvaj na obou stranch hranic (QT) Zzen spolench slueb zprostedkovn prce (pracovn agentury, databze volnch mst & monosti kolen) Zven: potu (nebo procenta) osob kolcch se na stran hranic potu (nebo procenta) peshraninch pracovnch mst Vytvoen a provdn zemnch smluv o zamstnanosti (QL) Poet (a kvalita a relevance vzhledem k clm) peshraninch projekt / iniciativ pro rozvoj zamstnanosti (QT & QL) zzen struktur pro peshranin spoluprci (nap. st, fra) (QL) Zven: potu peshraninch projekt
3. 3.1a Vstup
Integrace trhu prce a podpora socilnho zalenn Sluby trhu prce Spolen sluby zprostedkovn prce (nap. EURES) nebo propojen zprostedkovatelskch slueb Lid dojdjc za prac nebo kolenm 1
3.1b
Vsledek
innost trhu prce
2, 3
3.2a 3.3b
Vstup Vsledek
zemn smlouvy o zamstnanosti Projekty/iniciativy rozvoje zamstnanosti
4. 4.1a 4.1b Vstup Vsledek
Peshranin zemn smlouvy o zamstnanosti Projekty/iniciativy rozvoje peshranin zamstnanosti (zamen na peshranin integraci trhu prce) Spoluprce v oblastech RTD, kurs, kultury a zdravotnictv Spoluprce mezi organizacemi Projekty RTD Spoluprce mezi vzkumnmi centry a podniky z obou stran hranice v RTD Rozvoj peshraninch projekt RTD vzkumnmi centry a
1 1
1 3
Strana 19
PRVODCE LACE podniky z obou stran hranice RTD (QT) zven kvality peshraninch projekt RTD (QL) poet organizac zapojench do peshraninch projekt RTD (QT) poet podanch akc (QT) poet astnk (QT) Zven potu (nebo procenta) obyvatel zapojench do kulturnch innost na druh stran hranice (QT)
4.2a 4.2b
Vstup Vsledek
Kulturn akce Kulturn innost
Peshranin kulturn akce (festivaly, vstavy) Obyvatel zapojen do kulturn innost (ne pouze projekty Interreg) na druh stran hranice
1 3
5. 9.1a Vstup
Ochrana ivotnho prosted a obnoviteln formy energie Systmy tsovho voln Zaveden peshraninch systm tsovho voln (nap. v pmoskch oblastech, st ek, v lese) dohoda o spoluprci s organizacemi ochrany ivotnho prosted atd., kter reaguj na tsov voln (QL) instalace sovch monitorovacch stanic (QL) Omezen: potu ppad nouze (QT, QL) ztrty na ivotech a materiln kody zpsoben ppady nouze (QT, QL) Dokonen a provoz praven (QL) Procento snen zneitn n vody (QT) Dokonen a provoz chybjcch 1
9.1b
Vsledek
Systmy tsovho voln
Ppady nouze
2, 3
9.2a 9.2b 6. 6.1a
Vstup Vsledek
prava vody Zneitn ek
Instalace praven vody Ptomnost zneitn v pehranin/ch ece/kch Zkladn infrastruktura peshraninho zjmu eleznin infrastruktura Vybudovn chybjcch
1 3
Vstup
Strana 20
PRVODCE LACE peshraninch trat mezi elezninmi stmi Doba pepravy mezi vtmi msty obou stran hranice a pohodl cestovn Spoluprce organizac, kter odpovdaj za veejnou dopravu peshraninch dopravnch slueb (autobusy, eleznice) trat (QL) Snen doby pepravy (QT) a zven pohodl cestovn (QL) studie proveditelnosti (QL, QT) spolen pprava koordinovanch jzdnch d (QT) 3 1
6.1b 6.2a
Vsledek Vstup
Zskan spora asu a pohodl Sprva veejn dopravy
6.2b 7. 7.1a
Vsledek
Peshranin sluby veejn dopravy Prvn a administrativn spoluprce Pekky jednotnho trhu (nap. kter ovlivuj peshranin spotebitele) Ppravn prce (pilotn projekty, studie) pro een problm, kter se tkaj peshraninch spotebitel
Sluby veejn dopravy
Zaveden a provoz peshraninch slueb veejn dopravy (QL)
Vstup
7.1b
Vsledek
Pekky jednotnho trhu (nap. kter ovlivuj peshranin spotebitele)
Uvdomn spotebitel a stnosti
1 spoluprce (nap. zzen pracovnch skupin) (QL, QT) dokonen studi a pilotnch projekt (QL, QT) spolen/dvojjazyn publikace o prvech spotebitele (QL, QT) 3 zven uvdomn o prvech spotebitele (QL, QT) 2,3 pokles stnost spotebitel (QT) 1
8. 8.1a Vstup
Spoluprce mezi obany a institucemi Spoluprce mezi obany a (soukrommi, dobrovolnmi) organizacemi Styky / spoluprce mezi obanskmi organizacemi, nap. mldenick skupiny, skupiny za obansk prva, spotebitelsk organizace Poet osob a organizac zapojench do peshraninch projekt (QT)
Strana 21
PRVODCE LACE 8.1b Vsledek Spoluprce mezi obany a (soukrommi, dobrovolnmi) organizacemi Znalost sousednho jazyka Znalost sousednho jazyka Technick podpora Vstup Vsledek Studie proveditelnosti / ppravn studie Peshranin projekty Peshranin studie Nov nvrhy peshraninch projekt Poet a kvalita vypracovanch studi (QT,QL) zven potu ryze peshraninch projekt (s rovnocennost peshraninch partner) zlepen kvality pekldanch grantovch projekt (QL) a mra spnosti (QT) Zzen a provoz peshraninch programovch struktur (QL) spnost ryze spolenho zen programu (spolen rozhodnut obou stran pracujcch dohromady ve vech fzch dcho procesu) (QL) Vzjemn znalost a porozumn historie, tradic atd. hlub vzjemn znalost historie, tradic atd. (QL, QT) hlub vzjemn porozumn (QL) Poet astnk jazykovch kurz (QT) Zven podlu (urit sti) populace s dobrou znalost sousednho jazyka (QT) 3
8.2a 8.2b 9. 9.1a 9.1b
Vstup Vsledek
Jazykov kursy Vyuit sousednho jazyka
1 3
1,3
9.2a 9.2b
Vstup Vsledek
Peshranin programov struktury Peshranin programov struktury
Tvorba struktur program peshranin spoluprce Spolen peshranin zen programu
1 1,3
* nebo potvrzen o plnn cl v ppad kvalitativnch ukazatel QL: kvalitativn QT: kvantitativn 1: programov zpisy/monitorovac zprvy 2: statistick zdroje 3: przkum / studie
Strana 22
KAPITOLA B 1:
Etapy spoluprce a vhodn struktury
Pehled:
V tto kapitole jsou pojednny vhodn struktury (euroregiony, pracovn sdruen, atd.) peshranin spoluprce, jejich rozvoj a stav spoluprce. V souvislosti s rozvojem bude diskutovna spoluprce orientovan na jednorzov ppady, jako i spoluprce zamen na rozvoj a strategii. V souvislosti s etapami rozvoje bude pojednno poten stadium vypracovn peshraninch analz, koncepc a strategi a dle pokroil stadium zen a realizace peshraninch program a projekt.
Hlavn body:
- Jednorzov aktivity a iniciativy jednotlivch osob nebo skupin osob jsou na potku jakhokoliv typu
peshranin spoluprce. Z nich se vyvj euroregiony a pracovn sdruen. - Peshranin analzy, rozvojov a strategicky orientovan spoluprce jsou zapoteb pro vyuit endogennho potencilu phraninch region. - Pravideln kontakty se sousedcm phraninm regionem jsou vznamnm krokem ke spoluprci. V ad ppad dochz k vytvoen peshraninch informanch st a podobnch kontaktnch mechanism. Jsou-li peshranin struktury zapoteb, maj tendenci bti nejprve leh a nezvaznj. - Vvoj peshraninch koncepc a strategi znamen spoluprci mezi partnery na obou stranch hranice od samho potku. Partnei spolen vypracuj sociln ekonomickou analzu peshraninho regionu a spolen stanov strategick cle pro budouc spolen rozvoj, jako i hlavn akce. Peshranin struktury, jako jednatelstv a trval pracovn vbory, jsou dleit k tomu, aby zajistily kontinuitu a podporu tohoto strategickho procesu. - Vlastn rozvoj a provdn programu jsou nejvce rozvinutmi etapami peshranin spoluprce. Vyaduj struktury s technickmi / administrativnmi a finannmi, ale tak politickmi rozhodovac mechanismy. K tomu, aby byla vytvoena vhodn struktura - nap. pro realizaci programu v rmci INTERREG nebo iniciativy Phare CBC ze strany EU - mus bt spn zvldnuto mnostv praktickch problm. - Hlavn zsady rozvoje pslunch struktur vychzej ze zkuenost s dlouholetou peshranin spoluprac v Evrop: - Peshranin struktury by mly bt vytveny pouze k tomu, aby odpovdaly poadavku na prohlouben a rozen innost v rmci spoluprce. Nemly by bt prvnm krokem peshranin spoluprce; - U peshraninch struktur s rozhodovacmi pravomocemi by mla existovat parita mezi partnery z obou stran hranice (nezvisle na ploe, potu obyvatel); - Rozdly ve strukturch a kompetencch pedstavuj v cel Evrop pro peshranin struktury nejastj pekky. Proto je nutno hledat specifick regionln a praktick een pro kadou peshranin situaci; - Peshranin struktury nejsou novou peshranin sprvn rovn. Jsou peshraninm stedobodem a kontaktnm mstem k poslen efektivity peshranin spoluprce mezi mstnmi / regionlnmi a nrodnmi institucemi na kad stran hranice.
B 1 Etapy spoluprce a vhodn struktury 2
Zdroje:
Kapitola A.1: Dvody peshranin spoluprce Kapitola A.3: Prvn nstroje usnadujc peshranin spoluprci. Evropsk charta pro phranin a peshranin regiony, AGEG (Ohledn blich informac kontaktujte prosm sekretarit LACE, AGEG: tel. +49-2562-702-32/22/36, fax: +49-2562-1639). Gabbe, Jens: EUREGIO-peshranin spoluprce a zkladna. U pleitosti sympozia k peshranin spoluprci v Evrop, jednn expert 3./4. prosinec 1986, Straburg, 1986. Gabbe, J./Martinos, H., a dal: Institucionln aspekty peshranin spoluprce, Gronau, bezen 1999.
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci ___________________________________________________________________ Od jednorzovch aktivit k dlouhodob strategick spoluprci Politick, kulturn a sociln rozmanitost vedla v Evrop ke vzniku irokho spektra sprvnch a prvnch systm, struktur, zkon a jurisdikc. Rznorodost systm a struktur me init kadodenn peshranin spoluprci velmi obtnou. Tato situace mus bt pekonna a phranin a peshranin regiony mohou psobit jako mosty nebo kontaktn msta mezi nrodnmi stty s jejich strukturlnmi zvltnostmi. Regiony, kter jsou tm nejvce doteny, maj nejen pm zkuenosti s tmito problmy, nbr tak zkuenosti pi podpoe a realizaci spoluprce se vemi zastnnmi partnery na obou stranch hranice. Stvajc struktury pro peshranin spoluprci se mohou siln odliovat pokud jde o genereln cle (ad-hoc spoluprce nebo dlouhodob trval spoluprce) a tak stupe spoluprce. V obou ppadech jsou k realizaci iniciativ a program pouvny rzn procesy, metody prce a postupy. Druh a zpsob spoluprce mohou bt takt velmi rozmanit. A u jsou zvoleny jakkoliv struktury: jejich vsledky v kadm ppad zvis na angaovanosti a dve lid. ast aktivnch jednotlivc m na vech rovnch spoluprce zsadn vznam. Zahrnuje politiky, odbornky ve veejnch institucch (nap. regionln ady, msta a obce, vzdlvac zazen), vdce, jednotlivce ze soukromho sektoru (nap. podniky, profesn svazy a spolenosti), z odbor a spoleenskch seskupen. U pracovnch struktur nalzme dv zsadn formy: B 1 Etapy spoluprce a vhodn struktury 4
- jednorzov zamen aktivity Spoluprce, kter probh za uritm elem, nap. k napojen peshraninch st pro vmnu informac nebo k realizaci uritho opaten (stavba mostu pes hranin eku); - strategicky a rozvojov zamen spoluprce, zrove nikoli jednorzov zamen na vyuit endogennho potencilu phraninch region prostednictvm peshranin spoluprce, k podpoe novch hospodskch aktivit, k vytvoen pracovnch mst, k ochran ivotnho prosted a k sociln kulturnmu rozvoji. V tomto ohledu je mono nahlet na peshranin region jako na samostatnou identitu. Je zejm, e pi vech snahch o peshranin spoluprci jsou vzhledem k rznm stupm spoluprce zapoteb tak rzn struktury. V tto souvislosti je mimodn dleit vdt, e vybudovn peshraninch struktur neznamen v prv ad vytvoen prvnch instituc - u vbec ne instituc dle mezinrodnho prva. Vybudovn struktur znamen v prv ad spojen partner a organizac na regionln / lokln (a v nkterch ppadech nrodn) rovni, kter ji existuj, jako i vytvoen trvalch monost (politick, technick, administrativn struktury) ke spoluprci, jako je nap. vybudovn spolench sekretarit nebo jednatelstv. Takov spoluprce probh ve tech etapch: obeznmen se s partnery, vyvinut strategi a zen program.
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci ___________________________________________________________________ pispvaj k rozvoji pochopen pomr v Obeznmen se s partnerskmi sousedc zemi. To m zsadn vznam regiony pro vypracovn zemnch pln, v otzkch ivotnho prosted, a pro Obvykle zan peshranin potebn rozhodnut v rmci spoluprce jednotlivmi iniciativami, a hospodskch opaten nebo pi to i kdy jsou cle dlouhodob. asto realizaci projekt v oblasti zvis na jednotlivch osobch, kter infrastruktury. in potebn prvn kroky. To plat zejmna pro hranice s citlivou politickou Jednorzov zamen aktivity stoj nebo historickou minulost, s velmi na potku jakhokoliv druhu rozdlnm kulturnm zzemm nebo s spoluprce. Mohou tvoit zklad pro problmy etnickch menin. dlouhodobou, strategicky zamenou peshranin spoluprci. Tyto Pi prvnch kontaktech m prvoadou jednorzov aktivity vytv st a vedou prioritu nastolen ovzdu dvry. v nkterch ppadech i ke strukturm s Dvru je mono budovat pouze multiplikanm efektem, protoe postupn. Poznat partnery na druh pedstavuj platformu pro podporu stran hranice znamen zskat znalosti veobecn peshranin spoluprce. o jejich historick minulosti, tradicch a Nadto je mono vyuvat peshranin zvycch, o politickch a prvnch informan st k navzn prvnch strukturch, o prvnm systmu a tak kontakt mezi aktry v regionech, ti - a to m nejvt vznam - ovldnout pot t z vhodn spoluprce. jejich jazyk. Vypracovn dvojjazynch informac o specifickch tmatickch oblastech Nstrojem, kter me bt v tto prvn (nap. ance na trhu, producenti) a fzi pouit, jsou rzn peshranin fra statistik tento proces dle podporuje. a st, kter jsou tvoeny po obou Tyto informace nejen zvyuj povdom stranch hranice a podporovny z v phraninch regionech, ale dld t jednoho jednatelstv. Tyto st slou cestu k navzn kontakt mezi ji nejen jako mechanismus k usnadnn existujcmi aktry na obou stranch spoluprce v oblasti infrastruktury, nebo hranice ze soukrom a veejn oblasti k podpoe obchodnch kontakt, nbr (pedevm mal a stedn velk tak k pekonn podstatnch pekek podniky), mezi podniky, inovanmi (nap. na kulturn, sociln, vzdlanostn centry, turistickmi kancelemi nebo a jazykov rovni). Nabz tak een k vzkumnmi stavy univerzit. odbourn kadodennch hraninch problm. Peshranin spoluprce v Veejn, soukrom nebo obecn sociln kulturn oblasti plat dle prospn instituce mohou bt do zkuenosti coby stejn dleit, jako budovn takovch peshraninch st spoluprce sociln ekonomick. asto zapojeny. Spoluprce me probhat se teprve tak vytvo zklad pro ad-hoc, bu na zklad dohod nebo spn peshranin projekty v oblasti prostednictvm pleitostnch hospodstv a infrastruktury. pracovnch skupin nebo na zklad Peshranin spoluprce v kulturn smluv na mstn nebo nrodn rovni. oblasti dosahuje vtinou velmi rychle Takov pomrn voln spoluprce viditelnch vsledk, kter vznamn me vzniknout mezi mstnmi orgny, B 1 Etapy spoluprce a vhodn struktury 5
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci ___________________________________________________________________ prmyslovmi a obchodnmi komorami, peshraninho regionu. Pitom stoj v zamstnavatelskmi svazy, odbory poped spolen problmy, tmatick oblasti a obecn zjmy / poteby v nebo jinmi skupinami, kter rznch peshraninch oblastech, a spolupracuj se svmi partnery na druh stran hranice. mn geografick nebo administrativn faktory. Rovn volba nzvu regionu je Z rznch jednorzov zamench dleit! postup je mono odvodit nkter Clem peshraninch rozvojovch obecn zsady pro zahjen spn peshranin spoluprce: koncepc je poskytnout informace a analzy pro integrovan a dlouhodob - Peshranin spoluprce by mla (cca. 15 - 20 let) pstup, kter definuje probhat co nejble obanovi na specifick cle a priority rozvoje, v jejich rmci mohou bt realizovny regionln a mstn rovni; jednotliv projekty. V druhm kroku - Do prce by mly bt zapojeni zvolen jsou z tchto dlouhodobch strategi vyvinuty krtkodob operan programy politici (nrodn, regionln a mstn a 1 je-li tak relevantn i evropt); (cca. 3 - 5 let). - Spoluprce by mla bt zaloena na partnerstv a subsidiarit (smrem dovnit i ven, tj. za asti vech, kdo mohou pispt k peshraninmu procesu uvnit a vn regionu); Peshranin struktury se svmi orgny, spolenm jednatelstvm a se spolenm rozpotem mus bt rozvinuty coby vsledek a nstroj intenzivn spoluprce, nikoli samoeln. zen a realizace programu Realizace dlouhodob peshranin spoluprce zamen na konkrtn koly vyaduje funkn peshranin zen. Pitom mus bt zohlednny jak odpovdnosti a pslunosti, tak tak kvalitativn a asov priority. Pi realizaci rozshl peshranin strategie existuj rzn komponenty, je mohou bt zpracovny bu pouze s pomoc EU (nap. iniciativy spoleenstv INTERREG, Phare-CBC, TACIS-CBC) nebo s pomoc nrodnch instituc (nap. nrodn podprn programy) nebo je zvldnou peshranin regiony samy na komunln a regionln rovni. Vzhledem k rozdlnm strukturm a prvnm systmm v Evrop mus bt pro praktick zen takovch peshraninch projekt a program vdy nalezena specifick een. Jak peshranin strategie, tak tak realizace princip partnerstv a
1
Rozvoj peshraninch Koncepc a rozvojovch strategi Strategick a na rozvoj zamen spoluprce vyaduje dlouhodob sil. Je zaloena na analze stvajc situace, dosavadn peshranin spoluprci a na potencilu k hospodskmu a socilnmu rozvoji evropskho, tj. peshraninho regionu. V tto analze jsou definovny hlavn smry, cle, priority, akcenty a oblasti innosti peshranin spoluprce. Jednm z prvnch krok je vymezen B 1 Etapy spoluprce a vhodn struktury
viz kapitola A.5
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci ___________________________________________________________________ 2 subsidiarity jsou podstatnmi vysoce rozvinutm stdiu spoluprce pedpoklady pro spn zen nalhav zapoteb. peshraninch rozvojovch koncepc / program a projekt na komunln V peshraninch rozhodovacch rovni. Tyto zsady se mus odret v strukturch (pracovn sdruen nebo praktickch eench, kter jsou pro euroregiony), a veejnoprvnch nebo kad phranin region vytvoena a soukromoprvnch, by mla bt pi aplikovna v rznch fzch plnovn obsazovn pslunch orgn zaruena parita len z obou stran a realizace programu. hranice. Krom toho by se mli na realizaci program a projekt podlet vichni dleit akti z obou stran Tento dlouhodob a trval pstup hranice (ady, sociln partnei, slou k aktivaci a vyuit existujcho ekologick svazy, atd.), kte mohou prakticky pispt k peshranin endogennho rozvojovho potencilu phraninho regionu prostednictvm spoluprci. K tomuto elu jsou vhodn peshranin spoluprce. Clem je zejmna pracovn okruhy (vbory), ve podpora novch hospodskch aktivit, kterch jsou projekty plnovny, rozvoj novch hospodskch zklad, rozvjeny a realizovny. V nich nen vytven pracovnch mst, a dal poetn paritn zastoupen nutn, a to podpora peshraninho rozvoje zejmna tehdy, jestlie poet partner evropskho phraninho regionu ve mus bti rozdln s ohledem na rozdly vech oblastech ivota. Tento v nrodn sprv, strukturch a strategick pstup - specifick pro kompetencch na obou stranch hranice. Tato irok ast vech konkrtn region k rozvoji phraninho resp. peshraninho kapacit peshraninho regionu regionu podporuje EU celou adou zaruuje: iniciativ a program, zejmna pak 3 programy INTERREG a PHARE-CBC. - skuten peshranin hlavn smry V takovm stadiu spoluprce je dleit a oblasti innosti; vytvoit stlou peshranin organizan - peshranin charakter program a strukturu, aby mohl bt tento proces strategickho rozvoje a provovn projekt; trvale monitorovn. Me se tak dt - splnn kritri EU pro INTERREG, formou pedstavenstva, vytvoenho pro peshranin strukturu / region, Phare-CBC a poadavk nrodnch jako i formou stlch pracovnch pln a ustanoven, jestlie jsou tyto / nebo ve form dobe rozvinuty; skupin a peshraninho jednatelstv s - vyvenost program co do oblast pracovnky z obou stran hranice. Takov peshranin a rozhodovac innosti a projekt uvnit struktury, jako i finann a technick peshraninho regionu; podprn systmy (zevnit a z vn phraninho regionu), jsou v tomto - poskytnut finannch prostedk z obou stran hranice (nap. pro nrodn, regionln a mstn 2 viz kapitola A.1 spolufinancovn program EU); 3 viz kapitola A.4 B 1 Etapy spoluprce a vhodn struktury 7
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci ___________________________________________________________________ decentralizovan pravomoci, zda jsou kapacity k uskute n n obeznmeny s realizac programu jako je INTERREG, a zda je mono jim peshraninch projekt; pmo svit finann prostedky nebo do jak mry za n mohou ruit. peshraninch priorit - sledovn bhem realizace; Zatmco vytvoen skutench p eshrani nch struktur v krtkm ase eln vyhodnocen program a je mimodn obtn, mohou bt projekt. nkter praktick dohody uzaveny velmi rychle. Peshranin zen Hlavn zsady pro vytven program a realizace projekt je mono vhodnch struktur krtkodob doclit pouze v rmci soukromho prva, dlouhodob pak v Dlouhodob, clov orientovan rmci prva veejnho. Bez vtch peshranin spoluprce vyaduje dve obt je mono nejprve zaloit nrodn i pozdji trval a zvazn spolky / spolenosti na obou stranch peshranin organizan struktury. Tyto hranice, piem tyto subjekty vychz struktury by mly disponovat ze stvajcho veejnho prva v kad technickmi / administrativnmi , zemi. Tyto regionln / mstn struktury finannmi a rozhodovacmi nstroji, a dle nrodnho prva (berliky dle sice v souladu s jejich rostoucmu nrodnho prva) slou k uzaven koly. V rozhodovacch grmich peshraninch smluv na zklad nesoucch politickou nebo dc soukromho prva, s jejich pomoc je odpovdnost by mli bt partnei z mono vytvoit spolenou peshranin obou stran hranice zastoupeni stejn 4 strukturu. na principu parity, a to nezvisle na velikosti, potu obyvatel a jurisdikci. Pomrn dalece rozvinut struktury spoluprce na nmecko - nizozemsk Personl, kter je v rmci jednatelstv hranici jsou asto oznaovny jako nebo sekretaritu obeznmen s vsledek zvltnch politickch a peshraninmi koly, se mus geografickch faktor. I kdy to me odpovdat peshraninmu grmiu. To bt sten pravda, jsou pesto napomh pekonvat pekky, kter vechny zkladn pedpoklady v cel se mohou vyskytnout vzhledem k Evrop toton: pedevm prvn silnm nrodnm zjmm a struktury se mus orientovat dle provinnmu mylen. Je to jedin cesta rozdlnch regionlnch / mstnch a k dosaen peshraninho regionlnho nrodnch poadavk. e je to mon, konsensu, kter je intern se v uplynulch letech ukzalo nap. na akceptovateln a navenek vrohodn. hranici mezi panlskem a Portugalskem, na hranici Nmecka s Chybjc peshranin organizace / Polskem a eskou republikou, v struktury a strategie mohou vst pi Rakousku, na hranici Irska a Severnho podporovn phraninch region ke Irska nebo v severnm ecku, ale tak znanm pochybnostem na evropsk a v asociovanch sttech, jako jsou nrodn rovni: nap. jak dalece je mono penst na phranin regiony
4
viz kapitola A.3
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci ___________________________________________________________________ partner. Polsko, esk republika, Slovensko, Maarsko, Slovinsko, Rumunsko, Strategick peshranin spoluprce v Bulharsko nebo stty pobaltsk. rmci pevnch struktur (pracovn Stle se opakujcmi chybami, kter sdruen, euroregiony, atd.) je omezuj peshranin struktury a zamena nikoli na vytvoen nov spolen zen program, jsou pokusy peshranin sprvn rovn, nbr harmonizovat kompetence a struktury slou jako, centrum a motor na obou stranch hranice a vzjemn peshraninch kol a kontakt. je pizpsobit, takzvan coby Titm je pitom peshranin servis pedpoklad peshranin spoluprce. pro obany, hospodstv, oficiln Takov snahy zaberou mnoho let a instituce a sociln partnery. Tmto mohou se ukzat jako zpsobem je mono pro peshranin kontraproduktivn. euroregion uinit velmi mnoho, a u jako advokt pro peshranin Nebo dn stt uvnit nebo vn EU zleitosti nebo pi zen nebude mnit sv kulturn a historicky peshraninch program a realizaci vznikl struktury nebo kompetence pouze kvli phraninmu regionu. Je konkrtnch spolench projekt. mnohem dleitj vyut monosti, je Peshraninho akceptovn a existuj na obou stranch hranice, a dt kompetenc je mono doshnout se cestami, kter ji na obou stranch pedevm spnmi politickmi a hranice existuj. Pro vechny partnery praktickmi aktivitami. Klovmi prvky astnc se peshranin spoluprce je pedevm dleit, kooperovat v rmci jsou partnerstv a subsidiarita, jak vertikln (zdola nahoru a obrcen), nrodnch rmcovch podmnek. To se tak tak horizontln (pes hranice) mimodn zeteln ukzalo u rznch mezi rznmi strukturami a bilaterlnch nebo trilaterlnch kompetencemi. To ukazuje, e aplikanch smluv Evropsk rmcov euroregiony nepebraj kompetence konvence k peshranin spoluprci jinch a u vbec nejednaj proti sttu; mstnch orgn a instituc Rady naopak: regiony respektuj partnery na Evropy (smlouva z Anholtu, smlouva z obou stranch hranice a jejich stvajc Karlsruhe, atd.). sociln, kulturn, historickou a hospodskou rove a rznorodost. Peshranin regiony by rovn nemly chybovat v tom, e se budou pokouet dlat ve samostatn. Peshranin zen projekt je zajist nutn coby propojen vech nitek, avak realizace jednotlivch projekt by mla zstat kolem instituc, organizac, svaz a vech ostatnch orgn / instanc a socilnch partner, kte ji uplatuj svoji odbornost na kad stran hranice. To nejen sniuje administrativn zaten peshranin prce, ale posiluje tak peshranin bzi regionu a angaovanost vech B 1 Etapy spoluprce a vhodn struktury 9
B2 STRUKTURY PRO SPOLUPRCI NA STRATEGICK (PROGRAMOV) ROVNI
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________
KAPITOLA B 2: Struktury pro spoluprci na strategick (programov) rovni

PEHLED:
Tato kapitola se tk hlavnch faktor, kter napomhaj nebo brn rozvoji peshraninch struktur. Seznamuje ns s adou podrobnost rznch prvnch dokument a postup, kter mme k dispozici pi vytven peshraninch struktur. Zvr kapitoly se zaml nad tm, jak peshranin struktury jsou vhodn pro zen programu Interreg a dalch souvisejcch program EU.
HLAVN BODY:
Vznik peshraninch struktur ovlivuje mnoho faktor. Mezi pozitivn faktory pat existence celkov ochoty partner ke spoluprci, rmcov dohody a podprn programy na podporu peshraninch innost. Mezi negativn faktory pat omezen regionlnch nebo mstnch orgn sttn legislativou a rozdln pravomoci mezi jednotlivmi rovnmi sprvy v sousednch zemch. Na multilaterln, bilaterln i trilaterln rovni existuj rzn formy prvnch dohod (tj. konvence, smlouvy, protokoly, dohody), do kterch jsou zapojeny sttn a/nebo regionln a mstn orgny (viz t kapitola A.3). Nkter z tchto struktur vyaduj vznik novch organizac (novch prvnickch osob), existuj vak i ppady neformlnch struktur, kter nemaj dnou prvn formu. Nkter struktury jsou stl, zatmco ostatn vznikly pro ely zen uritch program EU, zejmna program Interreg a Phare CBC. Peshranin struktury se mohou vrazn liit z hlediska rozsahu funkc, zpsobilost (technickch, finannch, rozhodovacch) a elu. Nejbnj typy peshraninch struktur jsou: - Euroregiony (a obdobn struktury v severskch zemch), kter pedstavuj dn zzen prvnick osoby, jsou vceelov a maj rozshl oprvnn. Mnoho z nich hraje klovou roli pi vvoji a zen program Interreg I, IIA a IIIA ; - Pracovn spoleenstv (a obdobn sdruen), kter jsou zaloena na pracovnch dohodch, maj omezen oprvnn a pi zen program Interreg I a IIA byla pouita jen zdka (ale aktivn se podlela na studich a na pprav projekt). Ze smrnic programu Interreg IIIA a Pedpis programu Phare CBC vyplvaj nov poadavky na spolen zen program, co vyaduje vn pojatou peshranin spoluprci na regionln nebo mstn rovni.
PKLADY:
EUREGIO (D/NL) EUREGIO RHEIN-WAAL (NL/D) STORSTRMS AMT / OSTHOLSTEIN (DK/D) ARGE ALP (A/D/I/CH) ARGE ALPEN-ADRIA (A/CH/D/H/HR/I/SLO) COMMUNAUT DE TRAVAIL DES PYRNES (E/F) PAMINA (D/F) KENT NORD-PAS-DE-CALAIS (UK/F) COMUNIDADE DE TRABALLO GALICIA-NORTE DE PORTUGAL (E/P) COMUNIDAD DE TRABAJO EXTREMADURA ALENTEJO (E/P) EUROREGION ELBE / LABE (D/CZ) PROVENCES-ALPES-COTE DAZUR (PACA) / RHONE-ALPES / LIGURIE / PIEMONT / VAL DAOSTE (F/I) EUROREGION POMERANIA (D/S/PL) EUROREGION TATRY (PL/SK) EUROREGION NESTOS MESTA (GR/BG) DKMT EUROREGION (RO/HU/YU) EUREGIO WEST NYUGAT PANNONIA (A/HU) EUROREGION NEMUNAS NIEMEN HEMAH (LT/PL/BY) HELSINKI-TALLINN EUREGIO (FIN/EST) EUROREGION WEINVIERTEL-SOUTH MORAVIAWEST SLOVAKIA (A/CZ/SK)
B 2 Struktury pro spoluprci na strategick (programov) rovni
10
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ FAKTORY, KTER NAPOMHAJ NEBO BRN ROZVOJI PESHRANINCH STRUKTUR Dal pokrok v peshranin spoluprci vyaduje stl a zvazn peshranin struktury. Zkuenost ukazuje, e nejdve nastupuje spoluprce a struktury ji teprve nsleduj, obvykle jako postupn proces pizpsobovn a nachzen pragmatickch een pro mnostv prvnch, sprvnch a politickch problm. Tento proces by neml bt zamen na vytven nov peshranin rovn sprvy. Msto toho by ml bt povaovn za peshranin stynou plochu nebo burzu mezi relevantnmi rovnmi sprvy, kter existuj na kad stran hranice. Termn peshranin struktura neznamen vdy zzen novch organizac, nato zzen samostatnch prvnickch osob. Pomrn asto to pedstavuje celou klu rznch mechanism, kter zahrnuj pizpsoben, provzn a spoluprci mezi existujcmi orgny a mnostv formlnch i neformlnch dohod. Existuje mnoho faktor, kter ovlivuj vznik a rozvoj peshraninch struktur. Toto jsou nejdleitj z nich: Pozitivn faktory: - rozshl zkuenosti s peshranin spoluprac; - dohody vztahujc se ke konkrtnmu zmru; - rmcov dohody (nap. mezinrodn smlouvy); - dostupnost finannch program pro podporu peshraninch innost. Negativn faktory: - veejnoprvn omezen mstnch nebo regionlnch orgn, kter jsou dna nrodn legislativou; - rozdly ve strukturch a pravomocch rznch rovn dohod a sprvy na obou stranch hranice; - nedostatek politick vle, zejmna na sttn rovni, k odstrann existujcch omezen, nap. pomoc nrodn legislativy nebo bilaterlnch smluv. Na multilaterln nebo bilaterln i trilaterln rovni existuj rzn formy prvnch dohod (tj. konvence, smlouvy, protokoly, dohody) zahrnujc celosttn a/nebo regionln orgny. Mnoho takovch dohod vytv vhodnou zkladnu pro vznik a fungovn peshraninch struktur na strategick rovni. Takov dohody pedstavujeme v dalm textu. RMCOV DOHODY Mezinrodn smlouvy mohou poskytovat vyerpvajc rmec pro peshranin a meziregionln spoluprci a to jak pro veejn, tak pro soukrom organizace. Rzn typy mezinrodnch smluv, konvenc a dohod byly vyuity pro podporu peshranin spoluprce na mstn, meziregionln, mezivldn a nadnrodn rovni. Na zklad tchto smluv se mohou peshranin aktivity uskuteovat mezi veejnmi orgny na rznch rovnch (nap. mezi stty a regiony, regiony a provinciemi, regiony a mstskmi radami, mstnmi orgny a mezinrodnmi organizacemi) a mohou se tkat mnoha rznch oblast spoluprce. Na multilaterln rovni ji byla uzavena cel ada smluv. Jedna z prvnch multilaterlnch dohod byla
10
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ Helsingforsk smlouva Treaty of Helsingfors z roku 1962, kter vytvoila prvn zklad pro spoluprci mezi severskmi zemmi. V tto smlouv se seversk zem zavazuj k tsn spoluprci v prvnch, kulturnch a sociln-ekonomickch otzkch i v oblasti technick infrastruktury a opaten na poli ivotnho prosted. V roce 1977 stanovila Nordick smlouva (Nordic Agreement) o peshranin spoluprci mezi mstskmi radami, kterou uzaveli Finsko, Dnsko, vdsko a Norsko, e spoluprce mezi mstskmi radami pes sttn hranice by se mla uskuteovat ve stejn me a stejnm zpsobem jako mezi mstskmi radami v rmci jednoho sttu. Dle se uvd, e kad smluvn strana by mla dvat podnty k nezbytnm zmnm v nrodn legislativ, aby se takov spoluprce umonila. Rada Evropy poskytla rmec hlavnm smlouvm pro peshranin spoluprci v Madridsk rmcov mluv o peshranin spoluprci mezi zemnmi spoleenstvmi nebo orgny1 z roku 1981 (a v nslednch protokolech). V hlavn sti mluvy, kterou ratifikovalo pes 25 stt (duben 2000), se smluvn strany zavazuj (v rmci svch nrodnch zkon) k ad kol: odstraovn prvnch, sprvnch a technickch obt pi peshranin spoluprci (lnek 4); uven monosti poskytnout regionlnm a mstnm orgnm zvltn materiln prostedky za elem zapojen do peshranin spoluprce (lnek 5); a pedvat odpovdajc informace ostatnm smluvnm stranm (lnek 6); svm vlastnm regionlnm a mstnm orgnm (lnek 7); a Rad Evropy (lnek 8).
1
V dodatku mluvy se navrhuj modelov smlouvy a dohody o peshranin spoluprci upraven pro poteby regionlnch a mstnch orgn. Zabv se pti rznmi modely mezisttnch dohod a esti modely rmcovch dohod nebo smluv obecn pouitelnho nebo modelovho charakteru; berou se v nich v vahu rzn stupn centralizace a rozdly ve sprvnch strukturch zastnnch stt: Prvn skupina se tk modelovch mezisttnch dohod2: pro podporu spoluprce; o regionlnch konzultacch; o mstnch konzultacch; peshranin peshraninch peshraninch
o smluvn peshranin spoluprci mezi mstnmi orgny; o orgnech peshranin spoluprce mezi mstnmi orgny.
Druh skupina rmcovch dohod se tk dohod, statut a smluv mezi mstnmi orgny: rmcov dohoda o zzen konzultan skupiny mezi mstnmi orgny; rmcov dohoda o koordinaci pi zen peshraninch mstnch veejnch zleitost;
lnek 2 Rmcov smlouvy definuje termn zemn spoleenstv a orgny jako spoleenstv, ady nebo orgny, kter vykonvaj regionln nebo mstn funkce.
viz: Council of Europe (1989): European Outline Convention on Transfrontier Cooperation between Territorial Communities or Authorities, Strasbourg: Conseil de l'Europe.
10
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ rmcov dohoda o zzen soukromoprvnch peshraninch sdruen; rmcov smlouva o zzen sprvnch orgn pro peshranin spoluprci mezi mstnmi orgny; rmcov smlouva o poskytovn dodvek nebo slueb mezi mstnmi orgny v phraninch oblastech (veejnoprvnho typu); rmcov dohoda o zzen orgn pro peshranin spoluprci mezi mstnmi orgny. protokol k Rmcov mluv se vak tmto faktorem nezabv. Ani Rmcov mluva, ani dodatkov protokol jako takov nestanovuj smlouvu o peshranin spoluprci, ale pouze rmec pro spoluprci. Pklady z nkolika phraninch region ukazuj, e mus bt uzaveny dal smlouvy mezi dvma nrodnmi stty, aby bylo regionlnm a mstnm orgnm umonno zapojen do pm peshranin spoluprce. Pes tato obecn omezen poloila Madridsk mluva prvn zklad pro vzrstajc spoluprci a umonila nedvnou ratifikaci nkolika dvoustrannch smluv. Takov mezinrodn smlouvy, kter poloily zklad pro peshranin spoluprci mezi mstnmi nebo regionlnmi ady, vely v 90. letech v platnost v nsledujcch ppadech: Konvence Beneluxu - BENELUX Convention (podepsan v roce 1986, platn od roku 1991); Nmecko-holandsk peshranin smlouva - German-Dutch CrossBorder Treaty (podepsan v roce 1991, platn od roku 1993); Vdesk dohoda mezi Itli a Rakouskem (podepsan v lednu 1993, platn od roku 1995) a msk dohoda (podepsan v listopadu 1993, platn od roku 1994): Karlsruhsk dohoda - Karlsruhe Accord tkajc se peshranin spoluprce mezi Franci, Nmeckem, Lucemburskem a vcarskem (podepsan v roce 1996, platn od roku 1997). Bayonnsk dohoda - Treaty of Bayonne mezi Franci a panlskem (podepsan v roce 1995, platn od roku 1997).
1.12.1998 veel v platnost dodatkov protokol k Madridsk mluv, kter obhajuje zizovn stlch instituc pro peshranin spoluprci bu s veejnoprvnm nebo se soukromoprvnm charakterem a s prvn zvaznmi rozhodovacmi pravomocemi. Tyto stl instituce by zemnm sdruenm a orgnm umonily: uzavrat smlouvy o peshranin spoluprci s zemnmi spoleenstvmi a orgny jinch stt; stl orgny pro zizovat spoluprci jako veejn nebo soukrom prvn osoby. Rozhodnut pijat tmto orgnem pro spoluprci by byla prvn zvazn pro zemn sdruen a pro orgny, kter smlouvu uzavely.
Hlavnm omezenm pro praktick vyuit Madridsk rmcov mluvy jsou rzn rovn centralizace a rozdly ve sttn sprv a prvnch systmech mezi partnery v phraninm regionu. Tyto rozdly znemouj pm pouit systm a model Rmcov mluvy. Dodatkov
10
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ Nmecko-holandsk smlouva3, podepsan v kvtnu 1991 a ratifikovna v roce 1993, je pkladem rmcov dohody, kter umouje nejvysplej formu zapojen regionlnch a mstnch orgn do peshranin spoluprce a umouje regionlnm orgnm uzavrat veejnoprvn nebo soukromoprvn dohody na peshranin rovni. Tato dohoda je zaloena na siln politick angaovanosti na vech tech rovnch (sttn, regionln i mstn) a byla navrena s primrnm clem rozvoje praktickch nstroj, kter by umonily regionlnm a mstnm orgnm zapojit se do spoluprce. Smlouvu podpoil i fakt, e v jurisdikci mezi Nizozemm a Nmeckem, ani v oblasti pravomoc mezi holandskmi a nmeckmi orgny neexistuj velk rozdly. Stejn tak napomohlo to, e regionln a mstn orgny v obou zemch byly seznmeny s prvnmi formami a s monostmi pro regionln a mstn spoluprci, kter z nich vyplvaj. Nmecko-holandsk smlouva zajiuje tyto tyi typy spoluprce na subregionln rovni: mezi regionlnmi a mstnmi orgny mohou bt uzavrny veejnoprvn dohody; jeden mstn nebo regionln orgn me jednat jmnem druhho v ciz zemi; ustaven Arbeitsgemeinschaft (pracovnho spoleenstv) jako fra
Smlouva mezi Spolkovou republikou Nmecko, spolkovou zem Doln Sasko, spolkovou zem Severn Porn-Vestflsko a Nizozemskm krlovstvm o peshranin spoluprci mezi zemnmi sdruenmi nebo orgny a jinmi veejnmi orgny.
pro pijmn rozhodnut, ale bez oficilnch pravomoc; ustaven elovho svazu ffentlich rechtlicher Zweckverband (sprvnho sdruen pro konkrtn veejn sluby na zklad veejnho prva) s prvn subjektivitou, kter me na peshranin rovni jednat jmnem svch len a pedstavuje nejvestrannj formu spoluprce.
Smlouva tak poskytla rmec pro ratifikaci konkrtnch dohod o zen a realizaci programu Interreg na holandsko-nmeck hranici. Ty zahrnuj nizozemskou vldu, nmeck spolkov zem (Doln Sasko v ppad Ems-Dollart; Severn Porn Vestflsko; a Doln Sasko v ppadech EUREGIO, euregio rhein-maas-nord, Euregio Rhein-Waal), holandsk provincie a phranin regiony. V ppad Euregia Rhein-Maas se stejn dohoda vztahuje na odpovdajc belgick orgny. Tyto konkrtn dohody vytvoily rmec pro dc struktury a postupy financovn operanch program Interreg I pro vech pt phraninch region4. Druhm pkladem je Konvence BENELUXu the BENELUX Convention z roku 1989, kter poskytuje veejnm mstnm orgnm v Belgii, Nizozem a Lucembursku nov prvn monosti realizace peshranin spoluprce, ale bez jakchkoli zvazk. Navrhuj se dv een: prvnick osoba na zklad veejnho prva, vychzejc z holandskch princip spoluprce mezi obcemi, a vce limitovan spoluprce zaloen na sprvn dohod bez vytvoen prvnick osoby.
Viz Agreement on the NL-NRW/Nds - EC Interreg Programme (pro referenci viz A.3)
10
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ ZVLTN DOHODY Bilaterln a trilaterln dohody mezi nrodnmi vldami se asto uzavraly za elem vytvoen zvltnch struktur pro mezivldn spoluprci, jako jsou ad hoc pracovn orgny nebo spolen instituce. Nkter z nich jsou nzorn popsny v dalm textu. Mezisttn komise byly zakldny v cel Evrop od 60. a 70. let. Tento mechanismus peshranin spoluprce byl doporuen v roce 1970 po prvn konferenci evropskch ministr pro prostorov plnovn organizovan Radou Evropy v Bonnu. Od t doby byly tyto komise ustanoveny podl mnoha hranic v zpadn Evrop (nap. Nmecko/Francie, Nmecko/ Nizozem, Nmecko/Rakousko), ale od roku 1991 tak podl hranic se stedn a vchodn Evropou (nap. Nmecko/Polsko a se svmi sousedy Maarsko, Polsko, esk Republika, Slovensko a Bulharsko). V zvislosti na ad faktor vykazuj tyto mezisttn komise rznou rove intenzity prce a pokrvaj rzn geografick jednotky (nap. ustanoven jedn komise mezi dvma stty pro cel phranin region nebo subkomis, jako v ppad D/NL (1976)). Obecnm clem mezisttnch komis je zlepen peshranin spoluprce v oblasti prostorovho plnovn. Mezisttn komise navc pracovaly i v dalch oblastech plnovn, kter se vou na vstupy prostorovho plnovn a ovlivuj je. To zahrnuje oblasti: prostorov plnovn na obou stranch hranice, zejmna ve vztahu k veejnm pracm; regionln hospodsk rozvoj; ivotn prosted a jeho ochrana; dopravn infrastruktura, provoz a hromadn doprava; veejn sluby a veejn zazen (nap. vchova a vzdlvn, vodn a odpadov hospodstv).
Na sttn rovni se uzavraj dal typy dohod nebo protokol, ktermi se zizuj konkrtn organizace se zamenm na konkrtn oblasti spoluprce, nap. zzen komise pro vyhlen a sprvu spolenho prodnho parku (Lucembursko/Nmecko (1964), Nmecko/Belgie (1971), Nmecko/ Nizozem (1976)); vzjemn pomoc pi prodnch katastrofch (nap. Nmecko/Francie (1977), Belgie/Nmecko (1980), Belgie/Francie (1981), Belgie/ Nizozem); ochrana ivotnho prosted (nap. eka Rn Francie/ Nmecko/ vcarsko/Lucembursko/ Nizozem; enevsk jezero Francie/vcarsko (1977,1980) nebo spolen poskytovn informac a konzultac o zazench pro jadern technologie a prevenci katastrof v phraninch regionech, nap. Nmecko/Francie (1981), vcarsko/ Francie (1979). V decentralizovanch sttech se mohou nkdy zastovat spoluprce se zstupci centrlnch ni jednotky. orgn i Ve federlnch sttech (nap. Nmecko, Rakousko) maj orgny na nich rovnch (spolkov zem) urit pravomoci a mohou vytvet mezinrodn dohody se zahraninmi sttnmi orgny nebo se stty. V unitrnch sttech vyaduj obvykle prvn dohody, kterch se zastuj mstn a regionln orgny, schvlen na sttn rovni, nap. schvlen Conseil dtat ve Francii. Bilaterln 10
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ smlouvy mezi veejnmi orgny, kter nejsou na stejn rovni, maj asto za cl zen konkrtnho projektu, 5 napklad : Dohoda podepsan mezi Lucemburskem a spolkovou zem Porn-Falc z roku 1958 o provozu vodn elektrrny na ece Our; Portugalskem6 a v Itlii). V tchto situacch, kde byly dohody uzaveny pod psnou kontrolou nrodnch vld, byly regionlnm a mstnm orgnm nebo peshraninm institucm udleny pouze omezen pravomoci (nap. plnovat a navrhovat projekty). V jinch ppadech (nap. v severskch zemch) bylo regionlnm nebo zemnm orgnm prvn udleno povolen uzavrat mezinrodn dohody v rmci jejich zvltnch pravomoc, i kdy pod dohledem sttnch orgn (kter si asto ponechaly prvo veta, nap. Nmecko). Tato situace koresponduje s pmm aktivnm zenm a sledovnm peshraninch program regionlnmi orgny. Formln dohody V mnoha ppadech vytvoilo uzaven smluv na sttn rovni nebo prava sttn legislativy podmnky pro vznik u spoluprce mezi regionlnmi a mstnmi orgny, kter byla v nkterch ppadech formln zahjena na zklad uzavench dohod nebo smluv. Do roku 1992 byly v nkterch lenskch sttech Evropsk unie, nap. ve Francii, Itlii nebo panlsku, mezisttn dohody nutnou podmnkou, aby se regionln orgny mohly zapojit do peshranin spoluprce. Avak v roce 1992 byla situace ve Francii modifikovna Joxovm zkonem (Loi Joxe) a francouzskm regionlnm a mstnm orgnm bylo poprv povoleno zapojovat se do uzavrn peshraninch dohod a vytvet peshranin orgny (smen hospodsk spolenosti a
6
Dohoda z roku 1977 mezi vcarskem a nmeckou spolkovou zem BdenskoWrttembersko, kter se tk rybolovu v doln sti Rna. Praktick rozsah zapojen nich ne sttnch, regionlnch a mstskch orgn do mezinrodnch smluv se velmi rzn a zvis na prvnm a sprvnm rmci dotynch zem. Tyto rozdly v pravomocch se odrazily v rznch sprvnch strukturch (sahajcch od velmi integrovanch po naprosto oddlen), kter maj podstatn vliv na kadodenn zen peshraninch program jako je Interreg. Na zklad zkuenost z Interreg I lze rozliit nkolik typickch situac. V nkterch ppadech si sttn orgny podrely vhradn pravomoc podpisovat mezinrodn dohody (nap. ve Francii). To obecn odpovd situacm, kde jsou peshranin programy zeny centrln s malm vkladem ze strany regionlnch a mstnch orgn v oblasti plnovn a realizace programu. V nkterch konkrtnch ppadech maj regionln orgny sttn souhlas k uzavrn mezinrodnch dohod, i kdy pod ztitou nrodnch vld, nebo se zastuj na realizaci tchto dohod, ale bez nezvislch prvnch pravomoc (nap. mezi panlskem a
5
Rada Evropy poskytuje pehled vech dohod a protokol, kter byly uzaveny.
To je ppad v P/, kde nkolik region podepsalo spolenou deklaraci o spoluprci; nap. regiony Extremadura () / Alentejo (P); Norte (P) / Galicia (); and Andaluca () / Algarve (P).
10
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ seskupen veejnho zjmu), kter zahrnuj regionln a mstn orgny v partnerskm regionu stejn rovn. Tyto dohody vak nesmj bt v rozporu s pravomocemi a zvazky francouzskho sttu. V dalch lenskch sttech, jako je Nmecko a Nizozem, se tyto dohody poaduj pouze tehdy, je-li spoluprce zaloena na veejnm prvu. Jin pklad, kter se zakld na holandsko-nmeck smlouv, dovoluje vytvet Zweckverbnde (sdruen) a dal formy organizac mezi mstnmi nebo regionlnmi orgny na holandsko-nmeck hranici. Na zklad dohody byly reorganizovny stvajc euroregiony, nap. RheinWaal a Ems-Dollart. Pracovn dohody V Evrop existuje na regionln a mstn rovni velk mnostv pklad, kde odpovdajc regionln a mstn orgny podepsaly protokoly a pracovn nem dohody, z nich vtina mezinrodn prvn zklad (nap. Communaut de Travail des Pyrnnes (CTP), Communaut de Travail des Alpes Occidentales, Communaut de Travail du Jura, Comunidade de Trabalho Norte de Portugal-Galicia; ARGE-ALP, Alpen Adria atd.). Tato sdruen maj tendenci k vytven pracovnch struktur, kter se skldaj z ady pracovnch skupin v nejdleitjch oblastech (nap. doprava, ivotn prosted, turistick ruch atd.); skupiny se schzej nkolikrt do roka. V nkterch ppadech byly tyto dohody uzaveny pod ztitou nrodnch vld (nap. Comunidade de Trabalho Norte de Portugal Galicia) a v jinch ppadech bez jakhokoli formlnho potvrzen ze strany stedn vldy (CTP mezi Franci a panlskem). Otzka legitimnch struktur prostednictvm nrodnch vld vak me bt rozhodujc pro otzky monho zapojen subjekt na regionln rovni do zen program, jako je Interreg. V prbhu Interreg I byla nkter sdruen (nap. Comunidade de Trabalho Norte Galicia) zapojena do plnovn a zen programu Interreg, zatmco jin (nap. CTP) nikoli. V Evrop existuje dlouh tradice takovch dohod mezi regionlnmi a mstnmi orgny. Ty byly pizvny, aby dily veejn sluby, nap. dopravu, vodn hospodstv a itn odpadnch vod mezi sousedcmi msty a lokalitami, napklad: Konvence mezi sttn radou v Basileji a mstskou radou msta Lrrach, kter byla uzavena za elem odvdn odpadnch vod z Lrrachu do Rna; Msta Ventimiglia (I) a Menton (F) podepsala prohlen o zmru, kter v kombinaci s konvenc o peshranin spoluprci (podepsanou na regionln rovni mezi italskou provinci Imperia a francouzskm dpartmentem Alpes-Maritimes) poskytl prvn zklad pro vytvoen spolench veejnch slueb v phraninch mstech.
TYPOLOGIE STRUKTUR PRO PESHRANIN SPOLUPRCI V souasn dob existuje velk mnostv peshraninch struktur, kter se vyznauj velkmi rozdly ve svm elu, pravomocch a oprvnnch (vetn rozdln mry zapojen do programu Interreg a dalch program a projekt). Nsledujc typologie pehledn shrnuje hlavn vlastnosti 10
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ struktur s vceelovm zamenm a stvajc (nebo potencionln) zpsobilost pro vykonvn funkc na programov rovni. Euroregiony a podobn orgny Mnoho orgn pro peshranin spoluprci znme jako euroregiony (nebo euregia). Pestoe nejsou z pohledu prvn formy a organizace zcela stejn, maj mnoho spolench vlastnost, a to zejmna tyto:
jsou stl; maj vlastn identitu oddlenou od svch len; maj vlastn sprvn, technick a finann zdroje; maj vlastn vnitn rozhodovac pravomoci.
Geografick rozloha euroregionu je vtinou urena mrou socilnekonomick integrace, a nikoliv pouze sprvnmi celky. Orgny pro peshranin spoluprci v euroregionu nepedstavuj novou rove mstn nebo regionln vldy, ale prostor pro vzjemnou komunikaci stvajcch orgn z veejnho a soukromho sektoru. I kdy euroregiony tvo zklad pro vechny regionln a mstn aktivity peshranin spoluprce, realizaci vtiny projekt vetn pln a program peshranin spoluprce zajiuj pslun orgny a dal organizace podle celosttnch pravidel. Podrobnj seznam vlastnost euroregion uvd Tabulka B.2.1. Prakticky vem euroregionm Evropsk unie byla pidlena vznamn loha v programu Interreg na vnitnch i vnjch stranch hranic EU. Jejich geografick rozloha byla vytvoena tak, aby vyhovovala elm programu Interreg IIA. Jejich uspodn zajiuje vechny nebo nkter funkce, kter jsou nutn pro realizaci pslunch operanch program. Vtina euroregion nebo podobnch orgn vznikla na hranicch Nmecka
s Nizozemm, Belgi, vcarskem, Rakouskem, Polskem, eskou republikou, Franci a Dnskem. Euroregiony tak existuj na hranicch Belgie a Holandska (Euregio Scheldemond), na hranicch Itlie a Rakouska (Euregio Tyrol), na hranicch ecka a Bulharska (Euroregion Nestos/Mesta) a na hranicch Francie a panlska (Euroregion Midi-Pyrnes, Languedoc-Roussilion, Catalunya) (viz Tabulka B.2.2a) Narst tak poet struktur ve stedn a vchodn Evrop, kter jsou tvoeny na podobnch principech a pouvajc oznaen euroregion (viz zarmovan text ne). Krom toho existuj regionln struktury pro peshranin spoluprci v severskch zemch, kter maj mnoho spolench znak s euroregiony, zvlt v oblasti identity, zdroj a lohy v programu Interreg IIA. Takovch struktur existuje osm (viz Tabulka B.2.2b). Na zklad Nordick smlouvy existuj sdruen mstnch orgn, zzen jako stl a vceelov, s vlastnmi zdroji pochzejcch od svch len. Hlavn rozdl, kterm se li od nmeckoholandskch euroregion, je mnohem vt geografick rozloha ady severskch struktur (nap. North Calotte, N/S/SF). 7 Kroky nezbytn pro zzen struktury euroregionlnho typu meme pehledn shrnout nsledovn (v ppad, e neexistuje mezinrodn dohoda o peshranin spoluprci pro pslunou hranici):
7
Ve Skandinvii vznikly pslun struktury a zemn celky programu Interreg na zklad integrace oblast, kter spojuj urit specifika a historick tradice spoluprce. Napklad North-Calotte se skld z pti phraninch oblast. Podobnm zpsobem byly sten propojeny MittSkandia a Kvarken.
10

na obou stranch hranic vznikaj sdruen regionlnch a mstnch orgn (mstskch, krajskch atd.), kter jsou ureny pro ely peshranin spoluprce, na zklad nrodn legislativy (veejnoprvn nebo soukromoprvn), sdruen se nsledn dohodnou na peshranin spoluprci (vtinou na soukromoprvnm zklad), kter zahrnuje alespo nsledujc:
euroregionu. Regionalrat pedstavuje v tomto smru prvn krok. Meme se setkat s celou adou oznaen podobnch orgn. Nap. na hranicch Irska a Severnho Irska (UK) existuj ti peshranin svazky (neformln sdruen) mstnch orgn (okresnch zastupitelstv v Severnm Irsku a hrabstv v Irsku) s nzvy: EBRC (Komitt vchodnch phraninch region); ICBAN (Irsk centrln phranin s); a NWRCBG (Severozpadn peshranin regionln skupina). Hlavn spolen znaky tchto struktur meme shrnout takto:
jsou stl; nkdy maj samostatnou identitu (nap. ICBAN v IRL/NI), ale asto si ponechvaj identitu svch len (nap. Pracovn spoleenstv Galcie a Norte v E/P); zdka maj funkce obsazen vlastnmi lidmi, na postu pedsedy se obyejn stdaj zstupci len, kte zrove tvo sekretarit, vbor nebo pracovn skupiny; schzej se jednou za as a nemaj k dispozici vlastn finann ani personln zdroje. zdka provdj rozhodnut nezvisle na svch lenech uvnit organizace, tj. astnci ve vborech, pracovnch skupinch atd. peshraninch struktur vystupuj jako zstupci svch vlastnch orgn.
* stejn podl zastoupen v dcm orgnu (rad, vboru); * finann pspvky sdruen do spolenho rozpotu; * spolen ad.
v ppad, e ve zmnn dohoda o spoluprci umouje na veejnoprvnm zklad zastnnm veejnm orgnm pevst na peshranin orgn odpovdnost a zvazky, ale bez konstitunch prv, me dohoda tak zahrnovat zen program a projekt Interreg. V opanm ppad bude nutn pro Interreg uzavt samostatnou smlouvu s kompetentnm orgnem lenskho sttu.
Pracovn orgny
spoleenstv
dal
Ve velkm mnostv ppad se regionln nebo mstn orgny nebo jin organizace dohodly na spoluprci, nap. podpisem protokolu o spoluprci nebo prvn nezvaznou dohodou, a vytvoily urit druh struktury, vtinou bez vlastn prvn subjektivity. Nejastji se tyto struktury oznauj jako pracovn spoleenstv (communaut de travail) a nejastji je tvo regionln orgny. Pkladem jsou: Jura (F/CH), Pyrenes (E/F) a Extremadura/Alentejo (E/P). Dalm typem takovch orgn je Regionalrat (regionln rada), kterou tvo volen politici ze zastnnch regionlnch orgn z obou stran danch hranic (nap. Rakouskomaarsk rada zzen v roce 1993, kter zahrnuje upy Gyr-MosonSopron a Vas, msta Gyr, Sopron a Szombathely (H) a spolkovou zemi Burgenland (A)). Regionalrat podporuj tematicky zamen pracovn skupiny. Spoluprce mezi Rakouskem a Maarskem si klade za cl vytvoen
Obyejn jsou tyto struktury zameny na innosti strategickho plnovn a/nebo na rozvoj uritch projekt a nebyla jim dosud pidlena vznamn loha v programu Interreg. Pkladem orgnu, kter se omezen zapojil do programu Interreg I, me bt zzen adu technick podpory na panlsko-portugalsk hranici (Gabinete de Initiativas Trasfronterizas, GIT) pracovnm spoleenstvm Extremadura/Alentejo. Projevuje se vak tendence vzniku geograficky mench a e zamench spoleenstv, kter by hrla vzrstajc lohu v uritch projektech a funkcch programu Interreg IIA, jako nap. ji zmnn ti svazky na irsko-britsk hranici a Pracovn spoleenstv Galicia / Norte / Galicia (P/E).
10
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ Nkter tyto struktury pedstavuj velmi rozshl skupiny co se te potu len a dan geografick rozlohy, nap. COTRAO, ARGE ALP, AlpenAdria nebo Pracovn spoleenstv v Pyrenejch. Jako takov je nen snadn slouit s cly programu Interreg IIA (pestoe mohou mt blzko k programu IIC) a jejich lenov tak usiluj o ast v dalch formch struktur programu Interreg. Meme se tak setkat s peshraninmi orgny, kter coby nevldn organizace spadaj do soukromho nebo dobrovolnho sektoru. Pkladem me bt sdruen Cooperation Ireland mezi Irskem a Severnim Irskem, kter v roce 1979 zaloily vznamn osobnosti z komern, obchodn, profesionln a akademick sfry. Sdruen vytvoilo a realizovalo velk mnostv projekt na podporu peshraninho porozumn a spoluprce v hospodsk, spoleensk a kulturn oblasti. Struktury charakteristick pro Interreg nebo jin programy EU Posledn kategori jsou struktury vytvoen speciln pro ely programu Interreg. Tyto struktury existuj v t i on form pro vechny vnitn hranice a tvo je minimln monitorovac vbor operanch program a sekretarit. Podobn existuj pro vechny vnj hranice se stedoevropskmi zemmi spolen programov a dc vbory (JPMC). Pestoe prvotnm elem vzniku tchto struktur je zen realizace program Interreg, existuj ppady konsolidace a pemny na stl peshranin struktury, kter nsledn slou k dalm innostem peshranin spoluprce. Dobrm pkladem toho je PAMINA na francouzsko-nmeckch hranicch. V tomto ppad sehrlo dleitou lohu zzen Informan a poradensk kancele pro peshranin zleitosti v lednu 1991. Kancel poskytuje informace a rozborov sluby veejnmu i soukrommu sektoru. Spolen ji financuj na nmeck stran spolkov zem Rnsko-Falc a BdenskoWrttembersko a na francouzsk stran department Bas Rhin. Tabulka B.2.3 pehledn shrnuje hlavn znaky peshraninch struktur a jejich mon role pi rozvoji a zen peshraninch program EU.
10

Peshranin struktury ve stedn a vchodn Evropy v roce 2000 Ve stedn a vchodn Evrop vzniklo dosud nkolik peshraninch struktur, kter maj rzn cle, pravomoci a oprvnn. Nedvn przkum popsal asi 26 struktur na vnjch hranicch Evropsk unie, 16 mezi zemmi usilujcmi o lenstv a dalch 8 na vchodnch hranicch tchto kandidtskch zem. Vech tchto asi 50 peshraninch region vzniklo za podpory AEBR, bu jako euroregion nebo jako pracovn skupina i sdruen (viz Tabulka B.2.2c). Vtina euroregion a podobnch instituc ve stedn a vchodn Evrop vzniklo na vnjch hranicch EU s Estonskem (ES/FIN), Polskem (D/PL), eskou republikou (A/CZ/D), Slovenskou republikou (SK/A), Maarskem (HU/A), Slovinskem (I/SLO) a Bulharskem (BG/GR). Tyto euroregiony se spn rozvinuly za podpory program EU Interreg a Phare CBC, jak ukazuj nsledujc pklady: - Euroregiony Karelia (FIN/RF), Pomerania (D/PL/S), Pro Europa Viadrina (D/PL), Bober-Neisse (D/PL), Nisa-Neisse-Nysa (CZ/D/PL), Elbe-Labe (CZ/D), Erzgebirge-Krun Hory (CZ/D), Egrensis (D/CZ) a Bavorsk les /esk les/umava (A/CZ/D). Nejstar z tchto euroregion byl zaloen na hranici t stt Polska, esk republiky a Nmecka v roce 1991 leny Euroregionu Nisa jsou: - Sdruen polskch mstnch orgn Euroregionu Nisa; - Regionln a mstn sdruen mst a obc v severoesk sti Euroregionu Nisa; - Sdruen nmeckch mstnch orgn Euroregionu; Euroregion m ti sekretarity, jejich editel zce spolupracuj. Nejvy orgn euroregionu Rada (3 x 10 osob) vol tlenn veden. Euroregion Nisa a dal dobe zaveden euroregiony ji hraj aktivn lohu v realizaci phraninch program EU, zejmna prostednictvm fond malch projekt. ada euroregion a peshraninch pracovnch skupin i sdruen se tak objevuje na vnjch hranicch kandidtskch zem. Mezi n pat region Vr/Alksne-Pskov (LV/ES/RF), Euroregion Saule (S/LV/LT/RF), Euroregion Jezern oblast (LV/LT/BLR), Euroregion Niemen (PL/LT/BLR/RF), Euroregion Bug (PL/UKR/BLR), euroregiony na esko/slovensko/polskch hranicch, Karpatsk euroregion (HU/PL/SK/UKR/RO), Euroregion Vh-Dunaj-Ipel (SK/HU), Euroregion Danube-Drava-Sava (YU/RO/HU), Euroregion DMTC/DKMT (RO/HU/YU), Euroregion nia-Slan (SK/HU) a Euro-Rgi Hz Kht (HU/RO). Pklad, kter ilustruje tuto kategorii, je Karpatsk euroregion velmi rozmanit peshranin struktura, kter se rozkld v phranin oblasti mezi Polskem, Slovenskou republikou, Maarskem, Ukrajinou a Rumunskem. Euroregion zaloily mstsk samosprvy a provincie, kter le v tomto regionu. Nejvym orgnem je Rada Karpatskho euroregionu, kter se skld z 15ti len a v jej ele stoj pedseda. Spolen sekretarit d vkonn editel, kter koordinuje innosti jednotlivch nrodnch kancel a sektorov zamench pracovnch skupin euroregionu. Dal nedvno zzen peshranin struktury jsou dosud ve stdiu tvorby pslunch prvnch, organizanch a finannch dohod. Pesto vak u nich meme vidt znateln pokrok dky zkuenostem, kter zskali od zkuenjch euroregion, zvlt v oblasti struktur a plnovn peshranin spoluprce. Tyto snahy aktivn podporuje projekt AEBR LACE-Phare CBC.
10
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ STRUKTURY PRO ZEN PROGRAM EU Rozvoj plynouc z iniciativ a program EU Zahjen vznamnch finannch program EU, kter se poprv objevily v roce 1990 jako Interreg, zrychlilo rozvoj peshranin spoluprce a definovalo nov poteby dohod mezi institucemi, kter by umonily rozvjet a realizovat peshranin programy. Interreg I se skldal z 31 operanch program v obdob let 1990-93. Tyto programy se vyznaovaly velmi rozmanitmi vlastnostmi, co se te velikosti a dohod mezi jednotlivmi orgny, a meme je rozdlit do dvou zkladnch kategori. Prvn kategorie se vyznauje pstupem ze zdola nahoru. Programy vznikly na zklad mnohaletch zkuenost a na zklad stvajcch peshraninch struktur jako je euroregion na holandsko-nmeckch hranicch. Z toho dvodu na tchto a jim podobnch hranicch zajioval rozvoj a realizaci program dan euroregion ve spoluprci s orgny lenskho sttu. Programy mly regionln nebo mstn dosah a odrely v sob geografick vlastnosti tchto struktur. V jinch ppadech vedla nov iniciativa spoleenstv k vytvoen novch struktur, speciln uren pro ely programu Interreg (nap. PAMINA na francouzskonmeckch hranicch). Druh kategorie pedstavovala pstup ze shora dol, kdy byly programy sestavovny sttnmi orgny bez asti peshraninch struktur, i kdy v nkterch ppadech takov struktury existovaly (nap. Pyrnes na panlsko-francouzskch hranicch). Na regionln rovni vznikly peshranin struktury, jak to pedpokldaly smrnice programu Interreg, za pomoci LACE, vetn Pracovnch spoleenstv Galicia/Norte, Extremadura/Alentejo a Centro/Extremadura na portugalsko-panlskch hranicch. Realizaci tchto program vak dily pslun sttn orgny, v nkterch ppadech s omezenou koordinac peshraninch stran (nap. Portugalsko/panlsko), v jinch ppadech s lep koordinac a vtm nasazenm regionlnch a mstnch orgn (nap. Kent/Nord Pas de Calais, UK/F). Interreg IIA (1994-99) byl ve srovnn s programem Interreg I mnohem rozenj, a to v potu program (59 operanch program) a v geografickm pokrytm. Velk podl na tom mlo zapojen vhodnch region tech novch lenskch stt a bval NDR, ale tak zahrnut vtho potu vnitnch nmonch hranic. Vsledkem toho byly: velk skupina program, kter se tkaly vnjch hranic (28); velk skupina moskch program, kter se tkaly vnitnch a vnjch hranic (16 operanch program). Ve stanovch programu Interreg IIA Komise apelovala na lensk stty a regiony, aby pedloili integran programy a zdily spolen institun struktury. Pestoe ne vechny lensk stty vytvoily skuten integrovan peshranin programy, pisply tyto smrnice pinejmenm k lep koordinaci pi pedkldn program a jejich zen. Tento trend v mnoha ppadech podpoil uspodn peshraninch instituc, zvlt tch, kter se tkaly
23
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ vnitnch zemskch hranic 8. Podlely se na tom zkuenosti zskan z programu Interreg I a zkuenosti ze spoluprce severskch zem z dob ped lenstvm v EU, kter Evropsk unie pevzala. Co se te rozsahu program, stle petrvvaj ohromn rozdly. Kdy z celkovho pspvku EU v hodnot 2 565 MECU odmyslme pspvky na nejvt programy na panlsko-portugalskch hranicch (552 MECU) a na vnjch hranicch ecka (310 MECU), zjistme, e dalch 6 operanch program erp mn ne 5 MECU kad. Co se tk geografick rozlohy, smuje trend k menm zemnm celkm a bn jsou programy na regionln nebo mstn rovni. Jedin vhradn sttn programy jsou ty na panlskoportugalskch a panlsko-francouzskch hranicch. Program pro vnj hranice ecka obsahuje samostatn oddly pro ecko-bulharsk a ecko-albnsk hranice a de facto pro hranice mezi eckem a FYROM (Makedoni)9 (pro kadou z nich jet existuje samostatn program Phare CBC a JPMC viz ne), stejn tak pro spoluprci s Kyprem. V roce 1994 byl vyhlen program Phare CBC (Cross-Border Cooperation Peshranin spoluprce), kter pedstavoval dleit pokrok v otzce vnjch hranic EU. Zamil se na phranin regiony stedoevropskch zem s lenskmi stty EU. Program Phare CBC probhal ve stejnm asovm obdob jako Interreg IIA (tj. v letech 1994-1999) a vztahoval se na 15 sttnch hranic (v 17ti programech) 10. U programu Phare CBC dolo k vznamnmu pokroku v uspodn instituc, tj. pro kadou hranici se zdily spolen programov a monitorovac vbory (JPMC), kter se skldaly ze zstupc pslunch zem, aktivn zapojen do slueb Komise a zodpovdn za program Interreg a Phare CBC. Tento posun byl vznamn v mnoha ohledech: zdili se vbory JPMC, kter zaali pracovat na vech hranicch zabvaj se jak programovmi, tak implementanmi koly a skldaj se ze zstupc regionln rovn (nap. euroregiony). Peshranin struktury na kad sttn hranici vznikaly rznmi zpsoby a dnes se v mnoha ppadech sna rozvjet dal spoluprci na vy rovni s JPMC a na ni rovni s rznmi dalmi slokami (nap. oborov pracovn skupiny v Maarsku/Rakousku a euroregiony v Polsku/Nmecku). Zstupci stedoevropskch zem se na zklad tchto dohod astn jako pozorovatel setkn monitorovacch vbor doplujcch program Interreg (nap. maart zstupci se astn setkn rakousk komise Interreg). Navc byly zzeny Fondy malch projekt jako soust prakticky vech program Phare CBC, jejich zen je sveno euroregionm nebo rovnocennm strukturm regionln nebo mstn rovn.
V roce 1994 vznikla nov Iniciativa Spoleenstv, kter byla uren pro Severn Irsko a phranin hrabstv Irska, Zvltn program na podporu mru a usmen (Mrov program), kter v sob obsahoval podprogramy pro rozvoj peshranin spoluprce. Pi realizaci programu byly pouity vysoce decentralizovan postupy, kam patil i souhlas Evropsk komise, aby osm zprosedkujcch finannch orgn dilo 30% programovch fond. 9 FYROM se stala zpsobilm partnerem programu Phare CBC po pevzet programu Interreg IIA pro ecko (jeho vnj hranice). 10 LACE Vade Mecum on Cross-border and Inter-regional Cooperation on External Borders of the European Union, September 1997.
24
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ V roce 1996 Evropsk parlament vyhlsil novou smrnici pro Tacis a vylenil samostatn rozpoet, co umonilo vznik programu Tacis CBC, kter zahrnuje inter alia phranin regiony Ruska a Finska. Program se realizuje na zklad bnch postup Tacis a nevou se k nmu dn institun zmny v oblasti peshranin spoluprce. Tot plat o programu MEDA, kter byl vyhlen v roce 1997, kter ale postrd zvltn podporu pro programy peshranin spoluprce. Hlavn funkce peshraninch struktur v programu Interreg IIA U vech operanch program meme rozpoznat mnostv pvodnch poadavk, kter se tkaj struktur a postup spojench s programem Interreg. Svj pvod maj: v poadavcch stanov Strukturlnch fond (tkajc se nap. ppravy program, monitorovn a hodnocen); v podstat danch program (nap. v poteb vbru projektu a tvorb smluv s projektovmi manaery, pro pevod programovch fond); Hlavn funkce peshraninch struktur, kter vychzej z tchto poadavk, shrnuje Tabulka B.2.3. Struktury Poadavky stanov Strukturlnch fond11 perostly v nkolik zkladnch spolench dcch struktur, kter najdeme ve vech programech Interreg IIA. Konkrtn se jedn o programov monitorovac vbor a programov nebo vborov sekretarit. Monitorovac vbor se vdy skld ze zstupc pslunch lenskch zem a Komise. Vbory se mohou liit se ve dvou hlavnch oblastech: v podstat lenstv; v prvn ad v zstupcch na regionln nebo mstn rovni a v druh ad v zstupcch nesttnch orgn (sociln partnei, soukrom nebo dobrovoln sektor). rozsahem pidlen zodpovdnosti: bu je zodpovdnost omezen na minimum, kter je definovan ve smrnicch, tj. je zena na veobecnou kontrolu realizace na programov rovni (monitorovac vbor tvo spolen s njakm dcm vborem duln systm veden vboru, kde m dc vbor na starost zen programu a m tak konenou zodpovdnost za vbr projektu); nebo je rozena na vechny aspekty realizace programu a v mnoha ppadech m konenou zodpovdnost za vbr projektu. Stejn tak se za spolen orgn povauje sekretarit, alespo v tom smyslu, e zodpovdnost za funkce sekretaritu pijmaj spolen pslun lensk zem. Jednotliv sekretarity se mohou liit ve sv podstat tm, kdo je provozuje a kde jsou geograficky poloeny.
11
Art 4 Smrnice Rady (EEC) . 2081/93, pozmujc Smrnici (EEC) . 2052/88
25
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ Z hlediska povahy orgnu rozliujeme tyto struktury: stl peshranin organizace, nap., euroregion nebo podobn organizace; spolen struktura zzen kompetentnmi orgny pro ely programu Interreg, nap. PAMINA; neexistuje spolen struktura, ale jej funkce vykonvaj kompetentn orgny lenskch zem. Z hlediska polohy mohou sekretarity bt: na jedn stran danho peshraninho regionu, kde slou obma stranm; na dvou mstech na kad stran hranice, z nich kad slou jin sti phraninho regionu; mimo dan() region(y), nap. v hlavnch mstech pslunch lenskch zem (jako jsou Atny). Vechny ostatn struktury potebn pro vkon ne uvedench funkc nejsou ustlen a jsou zizovny kompetentnmi orgny lenskch zem rznmi zpsoby. Mezi n mohou patit poradci technick podpory, technick skupiny nebo projekn konzultanti, programov manaei, dc vbory atd. Obyejn takov subjekty vyaduj, aby orgny pslunch lenskch zem zdily spolen struktury nebo aby tyto funkce pidlily spolenm strukturm euroregionu nebo podobnch orgn. V nkterch ppadech se to dje prostednictvm formln dohody programu Interreg mezi kompetentnmi orgny lenskch zem a relevantnmi regionlnmi nebo mstnmi peshraninmi strukturami. Funkce Rozvoj programu EU apeluje na lensk zem, aby pedloily jednotn operan program, kter se tk vnitnch hranic. Dal poadavky vyplvaj ze zkladnch princip spoluprce a pomoci EU a ze zkuenost v oblasti program peshranin spoluprce. Nsleduje souhrnn seznam krok12 (s oznaenm typickch alternativ v zvorkch): ppravn prce (peshranin studie a koncepty/strategie, analzy SWOT atd. nebo jejich nezbytnost); rozvoj koncepnch program vetn pln financovn (spolen nebo kombinac samostatnch st pipravench oddlen kadou stranou a nslednou integrac, nap. opaten v nkterch operanch programech, kter se netkaj peshranin spoluprce, zapojen socilnch partner apod.); hodnocen ex ante (pedbn); pedloen koncepnho programu Komisi a nsledn schvlen se zmnami nebo beze zmn. pprava dohody o postupu realizace programu (jet ne se program zane plnit nebo nezbytnost takov dohody) Realizace programu
12
Pestoe je tento seznam vytvoen na zklad program pro vnitn hranice, jedn se o zkladn kroky, kter meme vyut i u program vnjch hranic, ani bychom ve vech ppadech pouili stejn postupy.
26
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ Akoliv EU vydala mal mnostv pedpis, eho nsledkem existuje mnoho vznamnch rozdl mezi lenskmi stty a mezi jednotlivmi programy, meme vysledovat nkolik zkladnch krok, kter plat obecn. Informan podpora a poradenstv pro eitele projekt Tyto funkce se nemus objevovat ve vech programech. Pokud jsou k dispozici, mohou bt ureny pro rzn struktury (nap. sekretarit, vvojov pracovnky, oddlen technick podpory) na obou nebo jen jedn stran hranice. Pedloen nvrhu projektu dosti o projekt jsou pedkldny bu jako reakce na (veejn nebo neveejn) vzvy k podvn dost nebo na zklad uzavench/internch postup. Podmnky k podvn dost se mohou liit na podle: funkce (potovn schrnka nebo smrovan na informan/poradenskou slubu); msta (jedno nebo vce mst v dan oblasti), kde mohou bt dosti podny; a termnu (stejn nebo rozdln konen termny pro ob strany hranic, u vech opaten nebo jen u nkterch z nich). Hodnocen projektu (hodnocen dost o projekt) dosti se mohou znan liit v tchto bodech: km byl podn? Je projekt podn spolen obmi stranami hranic nebo oddlen jednotlivmi stranami (nap. orgny lenskch zem)? Nebo kombinace obou monost? Jak pouv mtka? Na rovni programu/opaten/projektu (vychz z ji schvlenho operanho programu)? Dal bn sttn mtka? provd se pedbn vbr? Postupuj vechny projekty dl (nebo jsou doporueny jen ty, kter proly pedbnm vbrem, a ostatn jsou v prvn fzi vyazeny)? Vbr projektu Zvren vbr nebo potvrzen pedbnho vbru obyejn vykonv peshranin orgn (spolen struktura nebo vbor), ale v praxi se mohou vyskytnout vyjmky (u opaten jinch ne peshraninch v ppad nkterch program Objective 1, nap. E/P). Stejn peshranin struktura me zkombinovat a jako jedin krok provst zvren hodnocen projektu, vbr projektu a jeho formln schvlen. Schvlen a tvorba smlouvy Projekt formln schvaluje bu jedin peshranin orgn, kter provd vbr, a/nebo ho schvaluj kompetentn orgny lenskch zem a to oddlen. Tak jsou rozdlovny dotace EU a sttn finann prostedky. Zprvu o schvlen a smlouvy mohou vyizovat stejn nebo rzn orgny. Ke schvlenmu projektu se ve bu jedin smlouva (podepsan s partnerem, kter projekt d a kter
27
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ provd nsledn platby dalm partnerm na dalch stranch hranic) nebo jednotliv smlouvy pro kadho partnera na kad stran hranice. zen financ Zde se setkvme s nkolika funkcemi, jako jsou: platby, kontrola a finann zodpovdnost. Mohou se liit v zvislosti na zvltnch pravch pro program Interreg (nap. spolen bankovn et pro dotace od EU a eventuln tak pro sttn dotace) nebo v zvislosti na bnch sttnch systmech (kter se pravdpodobn li). Monitorovn Bn bude monitorovn spojeno s technickch a finannm vedenm danho programu. Provd se bu spolen nebo oddlen (otzky koordinace). Vyhodnocen programu a posudek Vyhodnocovn bn provd Komise spolen s pslunmi lenskmi zemmi (vetn regionlnch a mstnch orgn13) v rmci zkladn spoluprce. Pat sem: pedbn hodnocen, prbn hodnocen, nsledn hodnocen; posudek programu a mon pravy.
Strun popis vslednho stavu programu Interreg IIA Tabulky B.2.4, B.2.5 a B.2.6 popisuj stav zen peshraninch program v rmci Interreg IIA. Z tchto tabulek meme zskat adu sudk a zvr, kter se tkaj institun strnky rozvoje a zen program v rmci Interreg IIA. Rozvoj programu Peshranin koncepty, strategie a programy pevn vtiny (vce ne dv tetiny) vnitnch zemskch phraninch oblast pipravili spolen (zejm.) regionln a mstn partnei. Tot se tk zhruba stejnho pomru program vnitnch nmonch hranic. V ppad vnjch hranic existuj peshranin koncepce a strategie u tm dvou tetin oblast, ale regionln a mstn orgny jsou do tchto program zapojeni hlavn na konzultan rovni. Technick zen Podobn ve valn vtin (asi dv tetiny) vnitnch zemskch phraninch oblast se vechny tyi klov dc funkce vykonvaly prostednictvm spolench innost a struktur. Stejn situace byla u tm poloviny program vnitnch nmonch hranic. V ppad vnjch zemskch phraninch oblast se u tm poloviny vech program
V ppad holandsko-nmeckch hranic provdj euroregiony vyhodnocen sami a tuto innost kontroluj nezvisl konzultanti.
13
28
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ provdly spolen informan a poradensk funkce, ale jen u malho potu oblast byly provdny spolen ostatn funkce (nap. spolen vbr projektu). zen financ Programy vnitnch zemskch hranic se vyznaovaly vysokm stupnm integrace zen financ, kdy nco mlo pes polovinu operanch program mlo spolen bankovn et pro dotace EU. Tot se tk jedn tetiny program vnitnch nmonch hranic (a jen jednoho vjimenho ppadu na vnjch hranicch). Peshranin struktury Prakticky ve vech phraninch oblastech existovaly ve velk me peshranin struktury na regionln a mstn rovni: vnitn hranice (zemsk a nmon) a vnj hranice, liily se vak ve sv povaze a funkcch. Struktury chybly na velk sti vnjch hranic ecka, v malch stech panlsko-portugalskch hranic a na nkolika vnitnch nmonch hranicch. Z hlediska zpsobilost a zkuenost byly daleko nejrozvinutj struktury na vnitnch hranicch. Ve dvou tetinch vnitnch zemskch phraninch oblast hrly dleitou lohu v peshraninch konceptech a strategich a pi rozvoji program regionln a mstn peshranin struktury. Podlely se tak na zen operanch program Interreg IIA. Tot plat u asi poloviny program vnitnch nmonch hranic a v daleko men me u vnjch hranic.
29
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ STRUKTURY PRO ZEN PROGRAMU INTERREG IIA A SOUVISEJCCH PROGRAM EU Nov smrnice pro program Interreg Program Interreg je nejvt iniciativa Spoleenstv pod ztitou Strukturlnch fond EU pro obdob let 2000-2006. Programu bylo pidleno 4 875 milion ECU. Dne 28. dubna 2000 schvlila Evropsk komise Smrnici, kter se tk tto iniciativy (Interreg III)14. Program Interreg III pokrv ti oblasti: Oblast A: peshranin spoluprce pokraovn program Interreg I a IIA; Oblast B: nadnrodn spoluprce, kter pedstavuje rozen programu Interreg IIC; a Oblast C: meziregionln spoluprce, kter navazuje na programy typu RECITE a Ecos-Ouverture. Oblast A se tk podpory integrovanho regionlnho rozvoje mezi sousedcmi phraninmi regiony. Jedn se o nejdle trvajc formu spoluprce nap sttnmi hranicemi a je j vnovna velk st finannch zdroj programu Interreg III. A na nkolik vyjmek, nap. u uritch nmonch region, se oekv, e vvoj, schvlen a realizace program spadajc do oblasti A bude probhat oddlen od program oblasti B a C. U nkterch opaten v nov Smrnici, kter pojednvaj o oblasti A, je patrn znan nvaznost na programy Interreg I a IIA a pro astnky, kte se ji zapojili do rozvoje a zen program Interreg, budou znm.
Nkter dal opaten ve Smrnici zaznamenala vznamn zmny v obsahu nebo vznamu. Spolen zen realizace programu pomoc peshraninch mechanism pedstavuje klovou podmnku pro pijet programu Interreg IIIA Evropskou komis. Novou Smrnici charakterizuje princip irho peshraninho partnerstv a draz na pstup zdola nahoru, eho lze doshnout vvojem od stdia vypracovn spolench strategi po zaveden danch innost. Od regionlnch a mstnch orgn v phraninch oblastech a od peshraninch struktur na regionln rovni se oekv, e budou dit ppravy program ve spoluprci s pslunmi sttnmi orgny. Budou mon dv varianty programu. Prvn z nich bude pedstavovat jedin program pro celou hranici. Tento jedin program se me na regionln rovni skldat z nkolika podprogram. Druh varianta bude pro jednotliv sti hranice nabzet programy na regionln rovni, jako je tomu ji u program Interreg I a IIA na hranicch D/NL, NL/B D/F, F/UK a dalch. To odpovd modelm, kter obsahuje pracovn dokument AEBR/LACE Interreg IIIA: Modely zen program. (Viz strun vet model v Tabulce B.2.7) Na zklad poadavk, kter vyplvaj z Obecnch pedpis Strukturlnch fond, bude existovat spolen peshranin monitorovac vbor. Tento vbor bude dohlet na spolen dc vbor podle lenstv v peshraninm spoleenstv. Ten bude odpovdn za zen operac implementace kadho programu nebo podprogramu, vetn konenho vbru a
14
OJ 2000/C 143/08, 23.5.2000
30
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ schvlen projekt. Obecn pedpisy tak vyaduj zzen dcho orgnu s celkovou odpovdnost za zen programu a zzen platebnho orgnu pro finann administrativu. dc a platebn orgn me bt spojen. Vdy by to mli bt spolen orgny zzen kompetentnmi veejnmi orgny, kterch se program tk (viz Tabulka B.2.8). Finann dc systm bude vce integrovan, kdy se pouije jedin Strukturln fond (ERDF). Dky vt sfe psobnosti pokryje innosti, kter jinak spadaj pod ESF, EAGGF a FIFG. Krom toho budou vechny dotace ERDF (a nejlpe i sttn dotace) pevdny na jedin et programu, ani by se finann prostedky ERDF dlily mezi lensk zem. Koordinace program Interreg IIIA a Phare CBC Tato smrnice m zvltn zjem o phranin regiony zem stedn Evropy a jejich soused v EU, a to ze dvou dvod: zmny v programu Interreg maj velk vliv na program Phare CBC, kter byl vytvoen na zklad programu Interreg; nov smrnice se poprv zabv koordinac program Interreg a Phare CBC. Smrnice nabd k efektivn koordinaci programu Interreg s externmi politickmi nstroji EU, zvlt z pohledu roziovn. V tomto smru se provdj nkter klov zmny, kter byly uvedeny v pedpisu Phare CBC . 2760/98. Programy Interreg a Phare CBC bude zasteovat jedin program (Spolen programov dokument, JPD), akoliv jejich ppravu, schvlen a realizaci budou dit dva odlin soubory pravidel a postup. Programov prce a monitorovn realizace JPD bude provdt integrovanm zpsobem Spolen vbor pro spoluprci. Vt vyuit Fond malch projekt a jejich zahrnut do peshraninch projekt pispje k decentralizaci rozhodovn smrem dol na regionln a mstn rove a podpo ryze peshranin projekty. Akoliv jsou stanoveny poadavky na spolen struktury pro programy Interreg IIIA a Phare CBC, stle mezi nimi petrvvaj rozdly a je teba eit vznamn problmy, mezi kter pat: Program Phare CBC coby finann nstroj stle postrd vceletou koncepci, jakou m Interreg pi rozdlen financ se pot s kratm obdobm (2000-02) ne u programu Interreg. Omezenj rozsah monch innost v programu Phare CBC nkter druhy innost s menm dopadem jsou pijateln pouze pro mal projekty pod ztitou fond malch projekt (SPF), nap. rozvoj mstnho hospodstv a zamstnanosti, vetn turistickho ruchu, komunikac a mdi, kulturn vmny a spoluprce ve zdravotnictv. Psn limity velikosti projekt u programu Phare CBC mimo fond malch projekt bude jen ve vjimench ppadech povoleno snen poadovan minimln stky 2 milion ECU na projekty Phare. Na rozdl od programu Interreg budou projekty Phare CBC vyadovat schvlen Evropsk komise. Spolen programov dokument mus splovat dva soubory ne zcela kompatibilnch poadavk Strukturlnch fond/programu Interreh IIIA a pedpis Phare. Aby bylo mono pipravit a realizovat program, kter bude zcela spolen pro Interreg IIIA a Phare CBC, bude jist nutn vylepit jejich koordinaci a zajistit vt srozumitelnost. Nkter takov vylepen pislbila nov smrnice a nsledn byla ohlena v dokumentu Komise
31
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ Phare 2000 Review Strengthening Preparations for Membership (27.10.2000). Pi nejmenm vak v pravidlech Interregu a Phare zstane oddlen zen financ danch program15. Koordinace programu Interreg IIIA s dalmi externmi programy EU Dodnes neexistuj dn spolen struktury nebo koordinace v institunm uspodn mezi programy Interreg IIIA a Tacis CBC. Tot plat o koordinaci mezi programem Interreg IIIA a innostmi peshranin spoluprce programu MEDA a novmi pedpisy CARDS, kter zajiuj podporu inter alia peshranin spoluprce nelenskm zemm ve Stedozem a v zpadn sti Balknu.
15
Urit omezen monosti spolenho zen se nabzej ve stedn fzi program, kdy je mon povit vbrem a schvlenm projektu jak Interreg, tak Phare CBC na zklad lnku 12 Pedpisu . 1266/99, kter se tk koordinace nstroj ped schvlenm.
32

LACE1570
Tabulka B.2.1 Typick znaky euroregionu - AEBR / LACE16 ________________________________________________________________

Organizace slouen regionlnch a mstnch orgn z obou stran sttnch hranic, nkdy s parlamentnm shromdnm; peshranin organizace se stlm sekretaritem, odbornky a administrativnm personlem; podle soukromho prva na zklad sttnch sdruen nebo nadac z obou stran hranice podle pslunho veejnho prva; podle veejnho prva na zklad mezinrodnch dohod, kter tak stanovuj lenstv regionlnch orgn. Systm prce rozvoj a strategicky orientovan spoluprce, dn opaten na zklad individulnch ppad; vdy peshranin orientovan, ne jako sttn phranin region dn nov rove sprvy; centrum peshraninch styk; oban, politik, instituc, socilnch partner, organiztor kulturnch akc apod.; vyvaovn rozdl struktur a pravomoc na obou stranch hranic vzhledem k psychologickm otzkm; peshranin spoluprce na vertikln (evropsk, vldn, regionln, mstn) i horizontln rovni; realizace peshraninch rozhodnut na sttn rovni a s ohledem na postupy, kter je mono provst na obou stranch hranic (vyvarovn se konfliktm kompetennch a strukturlnch pravomoc); peshranin ast oban, instituc a socilnch partner v programech, projektech a procesech rozhodovn; pm iniciativy a pouit vlastnch zdroj jako pedbn podmnky pro pomoc a podporu tetch stran. Npl peshranin spoluprce definice oblast innosti podle spolench zjm (nap. infrastruktura, hospodstv, kultura); spoluprce ve vech oblastech ivota: ivotn styl, prce, voln as, kultura apod.; stejn draz na sociln-kulturn spoluprci jako na spoluprci hospodsko-infrastrukturln; realizace dohod a smluv a jejich potvrzen na evropsk rovni mezi zemmi; poradenstv a koordinace peshranin spoluprce, zvlt v nsledujcch oblastech: regionln rozvoj; turistick ruch a voln as; hospodsk rozvoj; zemdlsk rozvoj; doprava; inovace a sdlen technologi; ochrana ivotnho prosted koly a vzdlvn; a prody; spoluprce v sociln oblasti; kultura a sport; zchrann sluby a zdravotnictv; pedchzen katastrof; energetika; komunikace; likvidace odpadu; veejn bezpenost.
16
AEBR-LACE Working Paper on the EU Initiative Interreg and future developments, ervenec 1997, str. 36.
33
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ Tabulka B.2.2 a: Euroregiony v Evropsk unii
Nzev EUREGIO Euregio Rhein-Waal Euregio Maas Rhein Ems-Dollart-Region Euregio Rhein-Maas-Nord Zukunft SaarMoselle-Avenir Benelux-Middengebied Scheldemond EuRegio SaarLorLuxRhein Euroregion Nestos-Mesta Euroregion Neisse/Nisa/Nysa Euroregion Elbe/Labe Euroregion Erzgebirge Euroregion Pro Europa Viadrina EUREGIO EGRENSIS Euregio Bayerischer Wald/Bhmerwald Euroregion Spree-Neisse-Bober Inn-Salzach-Euregio Regio BODENSEE Euroregion Pomerania Regio TriRhena EuRegio Salzburg-Berchtesgadener LandTraunstein EUREGIO via Salina Region Snderjylland-Schleswig EUREGIO Inntal EUREGIO Zugspitze-Wetterstein-Karwendel Midi-Pyrnes, Languedoc-Rousillion, Catalunya STEDISKO Euregio Karelia Euregio Watteninseln Datum zzen 1958 1973 1976 1977/1997 1978 1979 1984 1989 1989 1990 1991 1992 1992 1992 1993 1993 1993 1994 1994 1994 1995 1995 1997 1997 1998 1998 1998 1999 1999 1999 Hranice D/NL D/NL D/NL D/NL D/NL D/F B/NL B/NL D/F/LUX GR/BUL D/PL/CZ D/CZ D/CZ D/PL D/CZ A/D/CZ D/PL D/A A/CH/D D/PL D/F/CH D/A D/A DK/D D/A D/A E/F D/F FIN/RF D/DK/NL
34
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ Tabulka B.2.2 b: Struktury typu euroregio ve Skandinvii17
Nzev Rada resund Komise resund Rada North-Calotte Rada Kvarken Mittskandia Storstroms Amt / Kreis Ostholstein Lbeck Islandsk/Archipelago Sdruen - Skrgrden Spoluprce ARKO Bornholm-jihovchodn Skne Oestfold/Bohusln/Dalsland Tornedalsrdet Estonian-Finnish 3+3 Regionln spoluprce Euroregion Baltica Rada pro spoluprci phraninch region VruAlksne-Pskov Euroregion Pomerania Euroregion NEMUNASNIEMEN-HEMAH Euregio Helsinki-Tallinn Euroregion SAULE Euregio Karelia Euroregion Zem jezer-Ezaru Zeme Datum zzen 1964 1994 1971 1972 1977 1977 1978 1978 1980 1980 1987 1995 1996 1996 1995/97 1997 1999 1999 1999 2000 DK/S S/FIN/N FIN/S FIN/S/N DK/D S/FIN S/N DK/S S/N FIN/N/S EST/FIN/RUS PL/S/LT/LIT/LV/DK/RF EST/LV/RF D/PL/S LT/PL/BY/RF EST/FIN LT/LV/RF FIN/RF LT/LV/BY Hranice
17
Dalmi orgny peshranin spoluprce jsou MittSkandia a Barents Council. Nejsou to asociace mstnch a regionlnch orgn, na kter by se vztahovala Nordick smlouva. Maj vak sekretarit a jsou uritou mrou zapojeni do zen iniciativy Interreg. Jedna nov peshranin struktura se pipravuje v Severn Karlii v Rusku.
35
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ Tabulka B.2.2 c: Euroregion-typov struktury zaloen v letech 1990 a 2000
v zemch MOE
Nzev Euroregion Bug Euroregion PRO EUROPA VIADRINA Euroregion Spree-Neisse-Bober Euroregion Neisse-Nisa-Nysa Euroregion Glacensis Euroregion Praded-Pradziad Euroregion Silesia/Slezsko Euroregion Tnsk Slezsko - Slask Ciezyriski Euroregion ELBE/LABE Euroregion Erzgebierge Krunohoi Euregio Egrensis Euregio Bayrischer Wald/Sumava-MhlviertelBhmerwald Euroregion Waldviertel - Budowice Jin echy Euroregion Weinviertel-Sdmhren-JinMorava-Zahrie Euroregion Bl-Biele Karpaty Euroregion Beskydy Euroregion TATRY Euroregion Istria Euroregion Vagus-Danubius-Ipolia Euroregion Ipelsky-Ipoly Euroregio Neogradiensis Euroregion Sajo-Rima-Slan-Rimava Euroregion Koice - Miskolc Euroregion Hajdu-Bihar/Bihor Euroregion Danube-Krs-Maros-Tisza Euroregion Danube-Drava-Sawa Upper Prut Euroregion Middle Prut Euroregion Lower Danube Euroregion Euroregion Danube East Euroregion Danube South Euroregion Danube 21. stolet Euroregion Nestos-Mesta Euroregion S Polis-Kent
Hranice PL/UKR/BY D/PL D/PL D/PL/CZ CZ/PL CZ/PL CZ/PL CZ/PL CZ/D D/CZ CZ/D D/CZ/A A/CZ A/CZ/SK SK/CZ PL/SK/Y PL/SK HR/SLO SK/H SK/H SK/H SK/H SK/H H/RO H/RO/BiH H/HV/BiH RO/MD/UKR MOL/RO RO/MOL/UKR RO/BG RO/BG RO/BG/BiH GR/BUL GR/TR
36
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ Tabulka B.2.3: Seznam charakteristickch znak peshraninch struktur
Aspekty Stl struktura (monosti) Regionln a mstn orgny Orgny na sttn rovni Ostatn orgny (nap. sociln partnei) Shromdn/rada na politick rovni Oficiln rada/vbor Sekretarit (spolen, na jednom mst) Sekretarit (oddlen, na nkolika mstech) Sprvn a sekretsk (vlastn personl) Technick (pracovn skupiny sloen z len) Technick (vlastn personl) Finann zdroje (vlastn zdroje ze lenskch pspvk) Finann zdroje (z projekt, zajitn slueb apod.) Sbr informac, vzkum, studia Pprava strategi, pln, program Zskvn informac, rad a podpory (obecn pro peshranin spoluprci, konkrtn pro programy a projekty) Vvoj projektu Realizace projektu Programov sekretarit Oceovn projekt, jejich vbr, uvdomn o schvlen Pnos pi vvoji programu Jako soust vvoje programu Propagace programu Informovn adatel Technick podpora Vvoj vlastnch projekt Podpora/koordinace rozvoje dalch projekt Realizace vlastnch projekt Pjem a zpracovn dost o projekt, pprava zprv pro vbory atd. Podpora poradnch (nap. odvtvov pracovn skupiny ) a rozhodovacch (nap. dc vbor) orgn Podlet se na lenstv v poradnch a rozhodovacch orgnech Nabzet zkladn lenstv v poradnch orgnech vetn dcho vboru Vystupovat jako platebn orgn Podporovat platebn orgn Sbr a tdn, tvorba zprv Provdn monitorovacch kol dit koly hodnocen Formln lenstv v monitorovacm vboru zen programu (mon funkce stl struktury)
Sloen
Organizace
Vybaven
Funkce / sluby / pravomoci
Finann sprva Monitorovn a hodnocen
37
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ Tabulka B.2.4: Institun aspekty program Interreg IIA pro vnitn hranice
INTERREG IIA A SLO OPER. PROGRAMU
ROZVOJ PROGRAMU Spolen rozvoj: konceptu/strateg ie regionlnmi partnery: CS programu regionlnmi partnery: OP rozvoj ze strany sttu konzultovan s regionlnmi partnery: (OP)
TECHNICK ZEN
FINANN ZEN
PESHRANIN STRUKTURY
Fze projektu: vvoj/rozvoj: DTA podn: SU oceovn: AP vbr/schvlen: SA c: spolen postup
Spolen bankovn et: pro dotace EU: EU pro sttn dotace: MS existujc ale nezapojen do iniciativy Interreg: ES zapojen do / sten odpovdn za Interreg IIA: IN odpovdn za Interreg IIA: IIA
1 Maas-Rhein B/D/NL
CS OP
2 Zpadn Flandry B/F
CS OP
cDTA (Euregio-TA, regionln projektov manaei) cSU (Euregio) cAP (rada Euregio) cSA (dc vbor) DTA (pomoc sekretaritu) SU (regiony) cAP (technick vbor) cSA (dc vbor) cDTA cSU (oba peshranin technick tmy) cAP (technick tmy a technick monitorovac skupina) cSA (monitorovac skupina)
EU (ING Bank) MS
II A (Euregio)
--
3 PACTE B/F
OP (na zklad Interreg I)
--
II A (Euroregio) ES (COPIT=crossborder cooperation on spatial planning peshranin spoluprce prostorovho plnovn; stl komise pro vnj vztahy mezi departement du Nord a provinci Zpadn Flandry) ES (COPIT= crossborder cooperation on spatial planning peshranin spoluprce prostorovho plnovn;
28

4 Ardennes B/F OP (smen komise) cDTA cSU (2 technick tmy Interreg) AP (regiony) SA (Partnersk vbor a monitorovac vbor) cDTA SU (regiony) cAP (technick skupina) cSA (monitorovac vbor) cDTA cSU (rada Euregio) cAP (Technick peshranin pracovn skupina) cSA (monitorovac vbor) DTA (oddlen) cSU + cAP (sekretarit) cSA (monitorovac vbor) cDTA (projektov partnei) cAP + cSU (sekretarit) cSA (dc vbor) DTA (konzultace) SU (regiony) cAP (sekretarit) cSA (monitorovac vbor) cDTA cSU (sekretarit) cAP (pracovn skupina) cSA (monitorovac vbor) cDTA cSU (spolen sekretarit) cAP (pracovn skupina) cSA (monitorovac vbor) cDTA (konzultace) cSU (sekretarit) cAP (pracovn skupina) cSA (monitorovac vbor) DTA (konzultace) SU (regiony) AP (regionln sttn orgny ---
5 PED B/F/L 6 Scheldemond B/NL
CS OP CS OP
--
--
EU (Gemeentekrediet van Belgi)
II A (Euregio Scheldemond) ES (obchodn komory; nemocensk fondy; Mezinrodn fakulta Schelde; stl konzultace mezi East ZeeuwsVlaanderen a Waasland; peshranin vlmsko-holandsk spoluprce) IIA Middengebied ES (region Sonderjylland-Slesvig) ES (Regionln komise Saar-Lor-Lux-Westpfalz; setkn na nejvy rovni v Lux/Rh-pf; mstn spoluprce; Euregio SaarLorLux; spoluprce SaarLorLuxRhein) II A (rada Pamina)
7 Middengebied B/NL 8 Snderjylland/ Schleswig DK/D 13 Saar-LorWestpfalz D/F 14 PAMINA D/F
CS OP OP OP
EU (Gemeentekrediet van Belgi) EU (spravovan komunou Sonderjylland) EU (Saarlndische Investitionskreditbank) EU (departement du Bas-Rhin)
OP (ad Pamina na zklad Interreg 1)
15 Oberrhein -Mitte-Sd D/F/CH 16 Alpenrhein/ Bodensee/ Hochrhein D/A/CH 17 Nmecko/ Lucembursko D/L
CS (OP) (OP)
EU pro F/D (Landesbank BadenWrttemberg) --
ES (Konference v Oberrheinu; TriRhena)
ES (Regio Bodensee, Rada Bodensee; Mezinrodn konference Bodensee; Komise prezident parlamentu; Komise len parlamentu) ES (Regionln komise Saar-Lor-Lux-; setkn na nejvy rovni Lux/Rh-pf; mstn spoluprce; Euregio SaarLorLu;)
(OP) (Saarland, Rh-Pf a ministerstvo prostorovho
EU (Landesbank Rheinland-Pfalz)
29

plnovn v Lucembursku) CS OP CS OP CS OP CS OP (OP) a sekretarit) cSA (dc vbor) cDTA (sekretarit Euregia) cSU (sekretarit Euregia) cAP (sekretarit Euregia) cSA (dc vbor) cDTA (sekretarit Euregia) cSU (sekretarit Euregia) cAP (sekretarit Euregia) cSA (dc vbor) cDTA (sekretarit Euregia) cSU (sekretarit Euregia) cAP (sekretarit Euregia) cSA (dc vbor) cDTA (sekretarit Euregia) cSU (sekretarit Euregia) cAP (sekretarit Euregia) cSA (dc vbor) DTA (oddlen) SU (regionln orgny) AP + SA (regionln orgny) SA (dc vbor oceovn regionlnmi orgny) cDTA (bezpodmnen) cSU (jeden nebo oba regiony) cAP (peshranin pracovn skupiny; dc vbor) cSA (dc vbor) cDTA (GIT spolen hodnocen/vbr projektu pro nkter peshranin aspekty) DTA (pro jin aspekty, jako je nap. doprava, regionln orgny) SU (regionln tvar sttnch ministerstev) AP + SA (dc vbor) DTA (oddlen)
18 Ems-Dollart D/NL 19 EUREGIO D/NL 20 Rhein Waal D/NL 21 Rhein-MaasNord D/NL 22 Bavorsko / Rakousko D/A
EU MS (Norddeutsche Landesbank) EU MS (Investitionsbank Nordrhein-Westfalen) EU MS (Investitionsbank Nordrhein-Westfalen) EU MS (Investitionsbank Nordrhein-Westfalen) --
II A (Ems Dollart Region: pln odpovdnost)
II A (EUREGIO: pln odpovdnost)
II A (Euregio Rhein-Waal: pln odpovdnost)
II A (Euregio Rhein-Maas Nord)
IN (Euregio Bavorsk les/esk les; Inn-Salzach Euregio; Euregio Salzburg/Berchtesgardener Land-Traunstein) ES (Euregio Allgu; Euregio Zugspitze; AG Unterer Bayerischer Wald; smen komise Horn Rakousko-echy) IN (Comit de Travail des Pyrenees) ES (Euregio mezi Catalonia, Languedoc-Roussillon a MidiPyrenees; dohoda o tstrann spoluprci mezi Euskadi, Navarre a Aquitaine)
29 Pyreneje E/F
CS (nkolik na regionln rovni)
--
30 panlsko / Portugalsko E/P
CS (nkolik na regionln rovni)
--
IN (pracovn vbory: Galicia /Norte, Centro/Extremadura, Extremadura/Alentejo, Castilia y Leon Centro/Norte) ES (pipravuje se: Andalusia/Algarve)
32 Alpes
CS
--
ES (spoluprce v zen lyaskch svah)
30

F/I 39 Irsko / Severn Irsko IRL/UK (OP) CS (kad sdruen) (OP) SU + AP (regiony) cSA (monitorovac vbor) cDTA (c krom projekt pro infrastrukturu) cSU (oba sekretarity Interreg) cAP + cSA (pracovn skupiny jednotlivch aspekt) DTA SU (ministerstva region) cAP + cSA (dc vbor) DTA - c for SF/F SU + AP (sekretarit) SA (monitorovac vbor)
--
IN (Spoluprce North a ti sdruen:, ICBAN, NWRCBG, EBRC)
41 Itlie / Rakousko I/A 51 Kvarken/ MittSkandia SF/S/N
OP
--
IN (rada Interreg) ES (Euregio Tiroly a pracovn skupina Westtirol., Engadin a Vinschgau) II A (rada Kvarken)
CS (OP)
EU (spravovan Vsterbotten v Ulmea)
31
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ Tabulka B.2.5: Institun aspekty program Interreg IIA pro vnitn nmon hranice
INTERREG IIA A SLO OPER. PROGRAMU ROZVOJ PROGRAMU Spolen rozvoj: TECHNICK ZEN Fze projektu: FINANN ZEN Spolen bankovn et: pro dotace EU: EU pro sttn dotace: MS existujc ale bez odpovdnosti k iniciativ Interreg: ES zapojen do / sten odpovdn za Interreg IIA: IN odpovdn za Interreg IIA: IIA PESHRANIN STRUKTURY
konceptu/strateg ie regionlnmi partnery: CS programu regionlnmi partnery: OP rozvoj ze strany sttu konzultovan s regionlnmi partnery: (OP)
podn: SU oceovn: AP vbr/schvlen: SA c: spolen postup
vvoj/rozvoj: DTA
9 Fyn/K.E.R.N DK/D
CS OP
10 Storstrm/ Ostholstein DK/D 11 eresund DK/S
CS (poprv 1992/3) OP
CS OP (Oeresund Committee)
27 Greece/Italy
--
cDTA (projektov partnei) cSU (sekretarity) cAP (sekretarit) cSA (dc vbor) cDTA (projektov partnei) cSU (sekretarity) cAP (sekretarit) cSA (dc vbor) DTA cSU +cAP (sekretarit) cSA (pracovn skupina Interreg pro projekty do 68,000 ECU , dc vbor pro projekty nad 68,000 ECU) --
EU (spravovan komunou Fynen)
II A (Fyns Amt-KERN; spolen v komun Pln 1996)
EU (Storstroms Amt; et v Den Dansk Bank, Nykobing F.) --
IIA (dn konkrtn struktura ale odpovdnost na regionln rovni)
II A (vbor Oeresund)
--
--
32

GR/I 33 Korsika / Sardinie F/I 34 Korsika / Tosknsko F/I 35 Nord-Pas-deCalais/ Kent F/UK 36 Rives-Manche F/UK --CS OP SA (monitorovac vbor) SA (monitorovac vbor) cDTA (spolen broury a propagace) SU (sttn orgny) cAP a cSA (spolen technick skupina a monitorovac vbor) cDTA (spolen broury a propagace) SU (sttn orgny) AP (sttn programov vbory) cSA (spolen technick vbor) cDTA (pleitostn) (podpora od mstnch koordinanch tm) cSU (sekretarit) cAP+ cSA (u mench projekt spolen pracovn skupiny) AP+SA (u dopravnch projekt sttn orgny) cDTA SU (sekretarit) AP (sekretarit) SA (monitorovac vbor) DTA c for SF/S SU (sekretarit) AP (4 poradn pracovn skupiny) SA (dc vbor) -----IN (Euroregion: NDPC-Kent-Flanders-WalloniaBrussels) ES (ARC MANCHE; BDTE=peshranin podprn struktura pro SME; partnerstv mst; dohoda o spoluprci mezi NPDC a Kent CC 1988) ES (ARC MANCHE)
CS OP (technick skupina: spolen na sttn/regionln rovni) CS
--
40 Irsko/Wales IRL/UK
--
ES (Partnerstv Irskho moe)
50 Islands SF/S
CS OP (Ostrovn spoluprce) CS (OP) (rada North Calotte Council; zapojen mstnch orgn a socilnch partner)
EU (bankovn et lands authority) EU (vdsk centrln banka)
II A (Ostrovn spoluprce)
52 North Calotte SF/S/N
II A (rada North Calotte)
33
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ Tabulka B.2.6: Institun aspekty program Interreg IIA pro vnj hranice
INTERREG IIA A SLO OPER. PROGRAMU ROZVOJ PROGRAMU Spolen rozvoj: konceptu/strateg ie regionlnmi partnery: CS programu regionlnmi partnery: OP rozvoj ze strany sttu konzultovan s regionlnmi partnery: (OP) TECHNICK ZEN FINANN ZEN PESHRANIN STRUKTURY
Fze projektu: c: vvoj/rozvoj: DTA podn: SU oceovn: AP vbr/schvlen: SA spolen postup
Spolen bankovn et: pro dotace EU: EU pro sttn dotace: MS existujc ale nezapojen do iniciativy Interreg: ES zapojen do / sten odpovdn za Interreg IIA: IN odpovdn za Interreg IIA: IIA
12 Bornholm DK/Baltik 23 POMERANIA D/PL 24 Brandenburg D/PL 25 Sasko D/PL/CZ 26 Bavorsko / esk republika D/CZ 28 Vnj hranice ecka
OP CS (OP) CS (konzultace s Polskem) (OP) (OP) CS (nkolik strategi) (OP) --
cDTA (konzultace) cSU + cAP (sekretarit) cSA (dc vbor) cDTA (zdka) SU (Euregio) AP (dc vbor) SA (projektov vbor) cDTA (zdka) SU (euroregiony) AP (euroregiony a ministerstvo) SA (dc vbor) cDTA (zdka) SU + AP (euroregiony) SA (dc vbor) DTA (oddlen) SU + AP (bavorsk orgny) SA (dc vbor) 3 JPMC s regionlnmi zstupci a et zstupci v
---
ES (B7, Four Corner Cooperation, Euregio Baltyk) IN(Euroregio Pomerania) ES (deutsch-polnische Gesellschaft; deutsch-polnische Wirtschaftsfrderungsgesellschaft) IN (Euroregio Spree-Neie Bober; Euroregio Pro Europa Viadrina)
--
----
IN (Euroregio Elbe-Labe; Euregio Egrensis; Euroregio Erzgebirge) IN (Euregio Egrensis; Euregio Bavorsk les / esk les) ES (Euroregio Nestos-Mesta)
34

GR/BG/FYROM/A L 31 panlsko / Maroko E/MOR 37 Jura F/CH FYROM/SPF -CS (OP) CS (zkuenosti z Interreg I studie), OP (technick skupina) -DTA (projektov partnei) SU (Dep de Belfort; CTJ) AP (technick vbor) SA (monitorovac vbor) cDTA cSU (regiony na obou stranch se stejnm textem) cAP (smen pracovn skupina) cSA (monitorovac vbor) Kad italsk region s vlastn strukturou; nap. Valle dAosta: CDTA cSU (regiony na obou stranch se stejnm textem) cSA (smen pracovn skupina) DTA (projektov partnei) SU (italsk regionln orgn) AP + SA (pracovn skupiny rady Interreg) --DTA (projektov partnei) SU (regionln orgny) AP + SA (rada Interreg) DTA (projektov partnei) SU (rakousk regionln orgn) AP + SA (peshranin koordinan vbor) ---IN (Communaut de Travail de Jura) ES (s mst; dohoda o spoluprci mezi CTJ a Belfort) ES (franko-enevsk regionln vbor; Euregio Lac Leman, rada pro enevsk jezero; Communaut de Travail des Alpes Occidentales)
38 Rhon-Alpes F/CH
--
42 Itlie/ vcarsko I/CH
OP (zapojen 5ti region a 3 kanton)
--
ES (Conseil Vall-Valle dAosta; Euregio Insubrica: Tessin-Lonbardy;; Mont Blanc-territory; Communaut de Travail Alpes Occidentales)
43 Itlie/Slovinsko I/SLO
OP
--
ES Euregio Itlie/Slovinsko ve stdiu pprav
44 Itlie/Albnie I/AL 45 Gibraltar UK/MRC 46 Rakousko / esk republika A/CZ 47 Rakousko / Maarsko A/H
--CS (koncept tstrannho prostorovho plnovn) (OP) CS (OP)
----
--ES Euregio Bavorsk les/Bhmerwald/Mhlviertel, Euregio Weinviertel-Sdmhren/Zpadn Slovensko (1998); Euregio Waldviertel/Jin echy) ES (Regionln rada; pipravuje se Euregio Burgenland; Rakousko-maarsk komise pro prostorov plnovn)
--
35

48 Rakousko / Slovensko A/SK 49 Rakousko / Slovinsko +A/SLO 53 Barents SF/S/N/RUS CS (OP) DTA (projektov partnei) SU (rakousk regionln orgn) AP + SA (pracovn skupiny rady Interreg) DTA (projektov partnei) SU (rakousk regionln orgn) AP + SA (pracovn skupiny rady Interreg) CDTA SU (sekretarit) - c pro SF/S AP (sekretarit) - c pro SF/S SA (sten: monitorovac vbor) c pro SF/F DTA (konzultace) SU + AP (sekretarit v regionlnch sdruench) SA (dc vbor) DTA c occasionally SU (sekretarit v regionlnch sdruench) AP (dc vbor) SA (pracovn skupina) DTA SU (regionln sdruen) AP (Vbor pro zen meziregionlnch program) SA (monitorovac vbor) cDTA SU (sekretarit) AP (vbor pro zen program) SA (monitorovac vbor) cDTA SU (sekretarity) AP ((vbor pro zen program) -ES (Euregio Weinviertel-Sdmhren-Zpadn Slovensko, pipravuje se euregio Gyor, Bratislava)
CS (OP)
--
(euroregion ve stdiu pprav)
(OP) (celosttn vlda a provincie)
EU pro SF/S (Regionln rada v Lapland)
II A (BEAR=Barents European Arctic Council Barentsk evropsk arktick rada) ES (Barentsk rada; 1992 dvoustrann dohoda o peshranin spoluprci mezi Finskem a Ruskem)
54 Karlie SF/RUS 55 Petrohrad SF/RUS
56 Finsko/Estonsko SF/EST
CS OP (3 regionln sdruen, finsk orgny a Rusko) CS OP (3 regional associations, St. Petersburg, Leningrad Oblast and Finnish social partners) CS (OP)
--
II A (Regionln rada Severn Karlie spolen s Karelskou republikou v rmci TACIS) ES (Euregio Karlie ve fzi vah) II A (Regionln rada Severn Karlie)
--
--
II A (regionln sdruen jinho Finska and regiony v severnm Estonsku)
57 Ett Grnslst Samarbete S/N 58 Inre Scandinavia S/N
CS, (OP)
--
ES (phranin vbor stefold-Boslein)
(OP)
--
ES (spoluprce ARKO)
36

SA (sekretarit pro projekty do 30 000 ECU) SA (monitorovac vbor) cDTA SU + AP (sekretarit) SA (dc vbor)
59 Nordens Grna Blte S/N
CS (OP)
--
ES (vbor Mittnorden)
Tabulka B.2.7: Pehled model zen programu
Model 1
Model 2
Spoluprce v rmci iniciativy Interreg pro rozvoj a zen programu (regionln / mstn peshranin spoluprce)
tvoen regionlnmi/mstnmi orgny a dalmi orgny, kter spolufinancuj program (nap. orgny lenskch zem na sttn rovni)
Dohoda iniciativy Interreg mezi spolupracujcmi leny (k pedloen Evropsk komisi) Program(y): pro kadou sttn hranici nebo st dlouh hranice pro kadou sttn hranici nebo st dlouh hranice
Jeden program
Samostatn programy
se samostatnmi (z hlediska zen) z nich kad pokrv jeden phranin podprogramy, region/st regionu z nich kad pokrv jeden phranin region Operan zen: dc orgn programu koordinuje u kadho podprogramu nsledujc struktury: dc orgn pro kad program:
37

jeden dc vbor jeden sekretarit pslun odvtvov pracovn skupiny, atd. jeden dc vbor jeden sekretarit pslun odvtvov pracovn skupiny, atd.
Strategick zen:
Monitorovac vbor
programu
Monitorovac vbor pro kad program nebo jeden spolen monitorovac vbor
pro vechny skupiny program dan hranice Kontaktn msta pro Evropskou komisi: pro kad program pro kad program jeden orgn pojat jako dc orgn jeden orgn pojat jako platebn orgn pro jeden orgn pojat jako dc orgn, kter dan program (me bt spojen s dcm pracuje coby generln/koordinan orgnem) sekretarit pro vechny podprogramy jedin dotace EU splatn na jedin bankovn jeden orgn pojat jako platebn orgn pro et platebnho orgnu dan program (me bt spojen s dcm nebo orgnem) pro kadou skupinu program dan hranice jedin dotace EU (s rozlienmi stkami pro jednotliv podprogramy) splatn na jedin jeden orgn (nap. euroregion nebo podobn bankovn et platebnho orgnu (kter je struktura), kter pracuje coby pevede na samostatn ty jednotlivch generln/koordinan sekretarit pro vechny podprogram) programy a zastupuje dc orgny vech program v Komisi jeden stejn orgn pojat jako platebn orgn pro vechny programy ve skupin samostatn dotace EU pro kad program splatn na rzn bankovn ty platebnho orgnu
38
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ Schma B.2.8: Schma zen programu se samostatnmi podprogramy EVROPSK KOMISE platby DOHODA O PROGRAMU INTERREG mezi leny peshranin spoluprce, kter podrobn definuje strategick zen na programov rovni a decentralizuje operan zen na podprogramov rovni kontrola Bankovn et, Podprogram 1 platebn pkaz dc vbor, Podprogram 1 Peshranin regionln struktura 1: Sekretarit Pracovn skupiny Bankovn et, Podprogram 2 dc vbor, Podprogram 2 Peshranin regionln struktura 2: Sekretarit Pracovn skupiny Bankovn et, Podprogram X platby dc vbor, Podprogram X Peshranin regionln struktura X: Sekretarit Pracovn skupiny ADATEL/VEDOUC PROJEKT 39 Strategick koordinace programu a podprogram zprvy ast Monitorovac vbor, Interreg IIIA panlsko Portugalsko
Platebn orgn
dc orgn
platebn pkaz
technick zen
platebn pkaz
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ PKLADY PESHRANINCH STRUKTUR
39
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ EUREGIO (D/NL) Typ organizace: EUREGIO je nejstar strukturou peshranin spoluprce v Evrop. M 128 len (okresy, msta a obce). Oblast EUREGIO zahrnuje zem Mnsterland (okresy Coesfeld, Borken, Steinfurt a Warendorf, msto Mnster) v Severnm Porn - Vestflsku, hrabstv Bentheim, msto a okres Osnabrck a sti jinho Emsland v Dolnm Sasku, jako i Twente, Achterhoek, Nord-Overijssel a jihovchodn Drenthe v Nizozem. Ji po desetilet pracuje EUREGIO na peshraninch aktivitch v nejrznjch oblastech, kter vychz z peshraninch koncepc rozvoje. Prvn takov koncepce byla vypracovna ji v roce 1972 s finann pomoc EU a nrodnch ministerstev hospodstv. EUREGIO se pmo podl na plnovn a realizaci ady rznch program a projekt, vetn programu INTERREG. Zaloeno: 1958 Struktura kompetence: lenov z obou stran hranice jsou vdy pln zapojeni. Valn hromada len: Valnou hromadu tvo zstupci 128 len, valn hromada se schz nejmn jednou ron. Rada EUREGIO: Rada EUREGIO je coby peshranin parlamentn shromdn (s peshraninmi frakcemi) nejvym politickm orgnem EUREGIO. Pedstavenstvo: Pedstavenstvo sloen vtinov z ednk hlavnch sprv resp. z dcch ednk EUREGIO odpovd mimo jin za provdn unesen valn hromady a za ppravu a provdn rozhodnut rady EUREGIO. Pracovn vbory EUREGIO: Rzn pracovn vbory se zabvaj nejrznjmi tmatickmi oblastmi, jako jsou zemn plnovn a doprava, hospodstv, trh prce, ivotnho prosted a zemdlstv, kultura, zdravotnictv, ochrana ped katastrofami a zchranstv, a zpracovvaj praktick zleitosti / problmy. Poskytuj technickou pomoc pi peshraninch programech a projektech vetn pomoci, kter je financovna programem INTERREG. Kad pracovn vbor je sloen ze zstupc veejnho a soukromho sektoru, jako i z hospodskch a socilnch partner z obou stran hranice. Jednatelstv (sekretarit) EUREGIO: Spravuje bc projekty v peshraninm regionu (nap. poskytuje poradenstv a informace), provd propagaci a pispv ke zvyovn povdom, podporuje profesionln, obchodn a koordinan pracovn vbory a grmia EUREGIO. Krom toho pomh pi rozvoji npad na projekty, pi realizaci projekt, jako i pi hledn a zprostedkovn potencilnch partner.
Kompetence ve vztahu k INTERREG: EUREGIO vypracovalo operan programy pro INTERREG I, II a IIIA. Operan programy jsou zaloeny na ji existujcch peshraninch rozvojovch strategich, kter byly z tohoto podntu upraveny. Pro realizaci programu INTERREG byla pokad uzavena speciln dohoda mezi EUREGIO a nrodnmi vldami a regionlnmi instancemi, kter jsou odpovdn na obou stranch hranice. Takov smlouva 39
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ pevd kompetence ve vech oblastech realizace programu INTERREG pro EUREGIO na EUREGIO. Nvrhy na projekty jsou podvny k rukm EUREGIO (sekretarit / jednatelstv), kde je proveno, zda nvrhy na projekty odpovdaj kritrim EU na peshranin spoluprci, jako i nrodnm rozvojovm clm a poadavkm na spolufinancovn. Rada EUREGIO a pedstavenstvo projekty hodnot. EUREGIO je zastoupeno a disponuje hlasy v dcm a monitorovacm vboru INTERREG. Mstn / regionln managei projekt odpovdaj za realizaci projekt, piem pracovn vbory EUREGIO a jednatelstv poskytuj technickou pomoc a podporu. Technick odpovdnost za finann zen byla penesena na investin banku NRW. Banka spravuje peshranin prostedky EU, jako i pslun nrodn spolufinancovn na jednom bankovnm tu pro cel program a uzavr pm smlouvy s projektovmi partnery. Siln strnky peshranin spoluprce: Struktura EUREGIO je dobrm pkladem siln decentralizovan a integrovan struktury na zklad principu horizontlnho a vertiklnho partnerstv pi plnovn a realizaci peshraninch program, pedevm pak programu INTERREG. EUREGIO pokrv vechny oblasti peshranin spoluprce. Kontaktn adresa: EUREGIO, Enscheder Str. 362, D-48599 Gronau , Tel.: +49 25 62 70 20, Fax: +49 25 62 702 59
40
O rg aniza n sch m a -
E U R E G IO
N L- o bce a m sta
n m eck m sta, o kresy a o bce
zstupci nom inovni zem t radov +
valn h ro m ad a len
volba
INT ER R EG dc vbor (E U+nrodn+ reg. .+ E UR E G IO )
R ada EU R EG IO 41 N L a 41 D len
1 5 NL a 7 D vyslni
p raco vn vb ory
rada tvo
p ed staven stvo 32 len :

1 5 NL a 1 5 D len , jednatel + prezident rady E UR E G IO
jednatelstv
vys l p eds edu
41
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ adatel 1c 1a

poradenstv stran EUREGIO jednatelstv
6b
vystav doklad o podpoe zale doklad adatelm, jako i jednatelstv na vdom
IB (investin banka) NRW
Jestlie dost o projekt neodpovd kritrim nebo nem potebnou formu: rada ze strany jednatelstv a nov podn dosti.
dost o projekt
6b
Proven dosti o projekt dle danch kritri (INTERREG, nrodn programy, atd.)
Jestlie dost o projekt odpovd kritrim a m potebnou formu: pedn do pracovnch vbor.
1b jednatelstv EUREGIO
6a
rozhoduje dle dohody o INTERREG-II o celkovch nkladech, kter mohou bt podpoeny
proven a pedn korespondence /

dleitch formul dodatench krok
dc vbor
5b 5a
2a
koordinace a realizace ppadnch
pslun pracovn vbory s odbornky

posouzen plnovanho projektu a doporuen
2b 3a 4a
doporuen usnesen, kter projekty schvlit / zamtnout
3b pedstavenstvo
4b rada EUREGIO
rozhodnut o realizaci projekt
Schma 1: Informan tok od dosti k rozhodnut o podpoe

42
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ Euregio Rhein-Waal (NL/D) Typ organizace: Peshranin veejnoprvn elov svaz na zklad NL/D dohody, s 54 leny (obce a regionln instituce dle veejnho prva). Zaloeno: 1963
Struktura a kompetence: Rada Euregio: Nejvy instance s politickmi a ednmi zstupci vech lenskch instituc. Vdy po 4 letech volen pedseda (stdav NL a D) rady Euregio a lenov pedstavenstva. Pedstavenstvo: Pedstavenstvo sloeno ze ty len, piem je usilovno o rovnomrn pomr nmeckch a nizozemskch len. Pipravuje usnesen rady Euregio a provd je. Jednatelstv: Odpovd za sprvn koly, organizaci a schzky rady Euregio, pedstavenstva a pracovnch skupin, jako i za organizaci peshranin spoluprce, aktivity a projekty. Informuje lensk instituce, extern instance, podniky a obany. Obsazeno 16 pracovnky na pln vazek (NL/D).
Kompetence ve vztahu k INTERREG: Vypracovn a realizaci programu Interreg pro Euregio Rhein-Waal koordinuje veejnoprvn elov svaz Euregio Rhein-Waal. Euregio Rhein-Waal vede mimo jin jednatelstv pro spolen monitorovac vbor pro EUREGIO, euregio rhein-maas-nord a Euregio Rhein-Waal. Nvrhy na projekty jsou pedkldny jednatelstv Euregio, kter prov projety obsahov, jejich vazbu na program Euregio Rhein-Waal a z hlediska formlnch kritri. Pedlo nvrhy na projekty pslunm vborm Euregio. Pedstavenstvo pedlo nvrh rad Euregio. Rada Euregio rozhodne o tom, kter projekty budou navreny k financovn z programu Interreg. Jednatelstv pedlo doporuen rady Euregio dcmu vboru Interreg, kter rozhodne o vi podpory. Euregio nominuje pedsedu do dcho vboru a vede jednatelstv. Jednatelstv koordinuje realizaci programu a provd adu projekt, na kterch m zjem cel region. Siln strnky v oblasti peshranin spoluprce: Veejn instituce Euregio Rhein-Waal je nezvislou silnou peshranin strukturou dle veejnho prva s vlastn prvn subjektivitou a s vlastnm personlem. Je dobe vybavena k tomu, aby rozvjela a provdla programy Interreg ve sv oblasti psobnosti. Kontaktn adresa: Euregio Rhein-Waal, Emmericher Strae, D-47533 Kleve, Tel.: +49 28 21 79 300 Fax: +49 2821 79 30 30, E-Mail: INFO@EUREGIOO.ORG, Internet: www.EUREGIO.ORG
43
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ STORSTRMS AMT / OSTHOLSTEIN (DK/D) Typ organizace: Souasn sprvn struktura, kter byla vytvoena pro plnovn a realizaci programu Interreg, navazuje na nmecko - dnskou komisi, kter byla zaloena na podporu peshranin spoluprce ji v roce 1970. A donedvna se peshranin spoluprce koncentrovala pedevm na zlepen infrastruktury. V roce 1977 uzavel tento hranin region dohodu o kulturn spoluprci. To vedlo v roce 1989 ke schvlen rezoluce o a) spolen lobby pro pevn spojen (most / tunel) mezi obma stty a o b) zahjen spolench projekt, kter vytvo nov pracovn msta a vykompenzuj negativn inky zaveden evropskho vnitnho trhu na trh prce v obou phraninch regionech. V roce 1991 schvlila EU Komise tomuto regionu, do jeho oblasti podpory nyn spad i svobodn hansovn msto Lbeck, podporu na peshranin spoluprci, a sice z prostedk iniciativy Spoleenstv INTERREG. Tato podpora byla dle usnesen pracovnho vboru Dnsko - nmeck region Vogelfluglinie, kter nyn vykonv lohu monitorovacho vboru, pouita ke spolufinancovn prvnho peshraninho projektu pod hlavikou INTERREG a ke zzen spolenho dnsko - nmeckho sekretaritu. Od roku 1995 bylo mono dky podpoe z prostedk iniciativy Spoleenstv INTERREG II A ve spoluprci pokraovat. Tm ml region INTERREG anci navzat na dosavadn spnou spoluprci v rmci programu INTERREG I. Rozvoj peshranin spoluprce pod hlavikou INTERREG II bylo mono rozit na podstatn vt okruh aktr, jejich prce se tm sten pevn etablovala. Struktura a kompetence ve vztahu k INTERREG: Monitorovac vbor: Monitorovac dnsko - nmeck vbor je sloen z dnskch a nmeckch zstupc nrodnch, regionlnch a mstnch ad, hospodskch a socilnch partner a ppadn ze zstupc ekologickch iniciativ a podobn. Vedle toho se prce monitorovacho vboru astn zstupce komise EU, jen m poradn hlas. Monitorovac vbor rozhoduje ve vzjemn shod. Monitorovac vbor sleduje a podporuje realizaci programu. dc vbor: Vedle monitorovacho vboru se dc vbor skld ze zstupc sprvnch orgn odpovdajcch za program. K tmto orgnm pat ad Storstrms, okres Ostholstein, hansovn msto Lbeck, jako i jednatelstv sekretaritu INTERREG. Mimoto psob coby pozorovatel zstupce Komise EU. Krom toho byla nabdnuta ast v dcm vboru zstupcm nrodnch vld a zemsk vldy
44
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ Schleswig-Holstein. Krom toho jsou s poradenskm hlasem zapojeni hospodt a sociln partnei. dc vbor rozhoduje ve vzjemn shod o podpoe jednotlivch projekt. Ji pod hlavikou INTERREG II byl v regionu zzen vbor, kter realizoval sprvu programu na pracovn rovni. Spolen technick sekretarit / jednatelstv: Spolen sekretarit INTERREG se skld z manager programu pi adu msta Storstrms, pi rozvojov spolenosti Ostholstein GmbH (s.r.o.) okresu Ostholsteins a spolenosti Wirtschaftsfrderung Lbeck GmbH (s.r.o.), kter slou jako extern msto snadno dosaiteln nositeli projekt z oblasti Lbeck. Sekretarit pln sv koly v zk spoluprci, ve shod a peshranin. Sekretarit koordinuje mimo jin zasedn monitorovacho a dcho vboru, odsouhlasuje nvrhy na projekty z regionu, odpovd za bnou sprvu projekt, spravuje na spolenm bankovnm tu prostedky INTERREG a provd informan a propagan innost.
Siln strnky v oblasti peshranin spoluprce: Tato struktura je dobrm pkladem prun, decentralizovan a integrovan struktury pro demokratick zen peshraninch aktivit. Kontrola a rozhodovac pravomoci se nachz z vt sti v rukou regionlnch a mstnch instituc. To zajiuje vysokou mru vertiklnho partnerstv a na zkladnu orientovan pstup pi urovn oblast spoluprce. Pravideln schzky pracovnk sekretaritu zajiuj spolen s dlouholetmi zkuenostmi s osvdenmi sprvnmi strukturami, jako i s kadodennm kontaktem pomoc modernch komunikanch technologi realizaci programu tak, e vzdlenost ji nehraje roli. Kontaktn adresy: Storstrms Amt, Internationalt Sekretariat, Marienbergvej 80, DK-4760 Vordingborg, Tel: +45 55 34 01 55; Fax +45 55 34 03 55 Entwicklungsgesellschaft Ostholstein, INTERREG-Sekretariat, Rntgenstrae 1, D-23701 Eutin Tel: +49 4521 808 10, Fax +49 04521 808 11
45
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ ARGE ALP (A/D/I/CH) Typ organizace: K pracovnmu sdruen Alpsk zem Arge Alp nle 11 region: ti rakousk zem (Salzburg, Tirol a Vorarlberg), dv nmeck zem (Baden-Wrttemberg, Bayern), ti italsk zemn sdruen (autonomn provincie Bozen- jin Tirol a Trient jako i region Lombardie) a ti vcarsk kantony (Graubnden, St. Gallen a Tessin). Zaloeno: 12. jna 1972 v Tirol
Struktura a kompetence: Konference f vld: Konference f vld projednv spolen zmry a cle, definuje pracovn programy zamen na klov oblasti, a schvaluje doporuen lenskm zemm jako i rezoluce smrem ke spolkovm a centrlnm vldm a k institucm evropsk spoluprce. Pedseda Arge Alp: Funkci pedsedy vykonv vdy na dva roky f vldy jedn z lenskch zem. Pedseda zastupuje Arge Alp navenek a zajiuje trvalou innost zamenou na spolen cle a na aktuln zmry. Komise: Ppravou a realizac usnesen konference f vld se zabvaj tyi komise: pro kulturu a spolenost; pro ivotn prosted, zemn plnovn a zemdlstv; pro hospodstv a prci; a pro dopravu. Vkonn vbor: Vkonn vbor je sloen z dcch ednk lenskch zem a z jednatele. Vbor se zabv zkladnmi otzkami ohledn obsahu, organizace, koordinace a financovn innosti Arge Alp. Jednatelstv: Jednatelstv podporuje orgny pracovnho sdruen pi plnn jejich kol. Jednatelstv zejmna organizan podporuje zasedn, zajiuje sprvu financ, vede centrln dokumentaci a poskytuje informace, jako i spolupracuje s jednatelstvmi jinch evropskch regionlnch organizac.
Kompetence ve vztahu k INTERREG: Arge Alp je zkladn st pro leny, kte psob v bilaterlnch programech v rmci Interreg IIIA. Arge Alp je dle zapojeno do vytven a realizace alpskho programu pod hlavikou Interreg IIIB, lensk stty se aktivn podl na projektech v rmci Interreg IIIB. Kontaktn adresa: Geschftsstelle ARGE ALP, Amt der Tiroler Landesregierung, Landhausplatz, A-6010 Innsbruck, Tel: +43-512-508.2340, Fax: +43-512-508.2345, Email: f.staudigl@tirol.gv.at, Internet: www.argealp.org
46
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ ARGE ALPEN-ADRIA (A/CH/D/H/HR/I/SLO) Typ organizace: Pracovn spoleenstv vychzejc ze spolen deklarace, kterou v roce 1978 podepsali lensk regiony. Ve smyslu tto deklarace byla dne 24. listopadu 2000 plenrnm shromdnm pijata aktualizovan Organizan a metodick pravidla pracovnho spoleenstv Alpen-Adria. Pracovn spoleenstv se v souasn dob skld ze 17 len: Baranya, Bavorsko, Burgenland, Friulia-Venezia Giulia, Gyr-Moson-Sopron, Chorvatsko, Korutany, Lombardie, Horn Rakousko, Slovinsko, Somogy, trsko, Ticino, Trentino Alto Adige / Jin Tyroly, Vas, Veneto, Zala. Pracovn spoleenstv nem vlastn spolen administrativn apart a nen tud prvnm subjektem. Administrativn a organizan servis poskytuje generln sekretarit (do roku 2000: evidenn msto) se sdlem: ad zemsk vldy Korutany, Klagenfurt. Propagan innost provd pro spoleenstv autonomn region Trentino - jin Tirol. Jednacmi jazyky jsou nmina, chorvattina, slovintina a maartina. Alpen-Adria grmia pijmaj usnesen konsensuln, vslovn nesouhlas je hodnocen jako veto. Zaloeno: 20. listopadu 1978 v Bentkch
Struktura a kompetence: Shromdn: Shromdn hlav vld lenskch zem je nejvym rozhodujcm orgnem. Pedsednictv se std v abecednm podku na dvoulet obdob. Shromdn se schz na plenrnm zasedn jednou ron a stanovuje strategick priority. Svolvn a organizace zasedn plenrnho shromdn a komise dcch ednk pat k povinnostem jednatelstv u pslun pedsedajc zem Alpen-Adria; Alpen-Adria jednatelstv jsou zzena ve vech lenskch zemch. Komise dcch ednk: Komise dcch ednk je koordinanm grmiem plenrnho shromdn. Pedsedou komise je zstupce pslun pedsedajc zem sdruen Alpen-Adria. Pt odbornch komis: Stl komise jsou odbornmi specilnmi grmii plenrnho shromdn, jsou koordinovny komis dcch ednk: (1) zemn plnovn a ochrana ivotnho prosted, (2) hospodstv, doprava a cizineck ruch, (3) kultura a spolenost, (4) zdrav a sociln zleitosti, (5) zemdlstv a lesn hospodstv. V rmci pti odbornch komis psob stl pracovn skupiny a doasn projektov skupiny. Pedsednictv v komisi trv ti roky, v pracovn skupin pt let, piem se pot s automatickm prodlouenm.
kolem pracovnho spoleenstv je spolen informativn a odborn zpracovn a koordinace otzek, na nich maj zjem lenov. Spoleenstv se zabv zejmna nsledujcmi tmaty: transalpsk dopravn spoje, provoz v pstavech, zskvn energie a jej penos, zemdlstv, lesn hospodstv, vodn hospodstv, cizineck ruch, ochrana ivotnho prosted, ochrana prody, pe o krajinu, zachovn kulturn a rekrean krajiny, zemn plnovn, rozvoj sdli, kulturn vztahy, kontakty vdeckch zazen (lnek 3 spolen deklarace z roku 1978). Pracovn spoleenstv funguje jako platforma pro vzjemnou vmnu informac mezi leny a neleny EU, a usiluje o vybudovn most nad rmec hranic EU. V souvislosti s programem INTERREG vypracovvaj a pedkldaj grmia inn v rmci Alpen-Adria nvrhy projekt a vyvjej pslun iniciativy. Od roku 1978 bylo vytvoeno cca. 170 spolench zprv a publikac o zemnm a dopravnm plnovn, ivotnm prosted, domcch a prmyslovch odpadech, umrn
47
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ lesa, ochran pd, atd. Kadoron se konaj sportovn a kulturn akce pro mlde, symposia a vstavy. Kontaktn adresa: ARGE Alpen Adria, Amt der Krnter Landesregierung, Vlkermarkterring 21, A-9020 Klagenfurt, Tel: +43 463 536 28 21, Fax: +43 463 536 28 20, e-mail: post.alpeadria@ktn.gv.at, http://www.alpeadria.org
48
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ PYRENEJSK PRACOVN KOMUNITA (E/F) Typ organizace: Pyrenejsk pracovn komunita je orgn peshranin spoluprce. Sestv se z 8 len: stt Andora, 3 francouzsk regiony (Aquitaine, Languedoc-Roussillon a Midi-Pyrnes) a 4 nezvisl panlsk kraje (Aragn, Catalogne, Euskadi a Navarre). CTP se zastnila rznch peshraninch akc, napklad: pprava zevrubn studie o doprav v Pyrenejch, vydn turistickho prvodce, akc na podporu ochrany ivotnho prosted v phranin oblasti (Kampa ist Pyreneje), podn Dn zamench na nebezpe hor , Kampa Bezpen Pyreneje, Setkn Pyrenejskch center pro vzkum a inovace technologi, Vzvy k podn nabdek v projektu I+D, atd. Datum vzniku: Zpis o vzniku byl podepsn v Pau dne 4. listopadu 1983. Struktura a kompetence: Pedsednictv: Pedsednictv CTP je zajitno podle abecednho poad jmen len a pedsednictv trv po dva roky. Konference pedsed: se skld z pedsed jednotlivch lenskch region. M za kol urovat obecnou politiku, strategick smovn a urit priority jednotlivch innost. Plenrn rada: se sestv ze 7 zstupc z kadho z 8 lenskch region. Schvaluje kadoron pln akc, hlasuje o rozpotu a zplnomocuje Koordinan vbor. Koordinan vbor: je tvoen pedsedy jednotlivch lenskch region, nebo jejich pmmi zstupci, a Generlnm tajemnkem. Dozr na realizaci plnu akc, spravuje rozpoet a d evropsk programy, koordinuje innosti komis a pipravuje zasedn Plenrn rady. 4 Pracovn komise: Infrastruktura a Komunikace, kolen a Technologick rozvoj, Kultura, Mlde a sport, a Trval rozvoj.
Kompetence v oblasti Interreg: Regionln rada Aquitaine (kter pedsed CTP) byla zmocnna a povena vypracovnm a zavedenm Jedinenho Dokumentu Programovn (DOCUP) programu Interreg III dl A Francie panlsko. Pro vypracovn DOCUPu budou v prvn fzi nejprve vytvoeny tematicky zamen pracovn skupiny na zklad ty pracovnch komis CTP, rozench o zstupce francouzskch departmn a Stt. Probhajc projekty: Komise Infrastruktura a Komunikace: ast na Pozorovateln paovn pes Pyreneje, pehled silninch a elezninch tunel v Pyrenejch, pijet a zveejnn spolenho
49
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ postoje k velkm komunikanm infrastrukturm, digitln kartografick databze CTP (SIG), aktualizace Schmata letitnch infrastruktur. Komise kolen a Technologickho rozvoje: Vzva k podn nabdek ve vci projekt I+D, Praktick prvodce pro vmny u a stist. Komise Kultury, Mldee a Sportu: Prvodce Pyrenejskmi muzei, Prvodce Pyrenejskmi archvy, Mstsk dobrodrustv, Setkn Pyrenejskch spisovatel, Komise Trvalho rozvoje: Pln koordinace st Informace z Pyrenej (PIRINET), S Informanch bod- Evropa a Vesnick kiovatky Pyrenejskho masivu, symposium o obnovitelnch energetickch zdrojch a program Pyreneje 2000. Kontakt: Sekretarit CTP (Torre del Reloj) E-22700 Jaca, Tel.: +34 974 36 31 00 / Fax: +34 974 35 52 29 / E-mail: ctpiril@jet.es
50
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ PAMINA (D/F) Typ organizace: PAMINA je prun integrovan struktura, kter byla vytvoena pro zen programu Interreg. Jej nejsilnj strnkou je peshranin sekretarit s pracovnky ze vech partnerskch region, kter je situovn na francouzsko-nmeckch hranicch. Vedle region obsaench v jejm nzvu sdruuje PAMINA sti nmeckch spolkovch zem Porn-Falcko, Bdensko-Wrttembersko a francouzsk region Alsasko. PAMINA byla zaloena v roce 1988, kdy zstupci sttnch a regionlnch orgn podepsali spolenou deklaraci, kter byla zamena na podporu vt spoluprce. Byla vypracovna spolen koncepce rozvoje tto oblasti. Koncepce poskytuje strategick pln pro peshranin innosti regionu. Po takka deseti letech kooperace PAMINA se uvauje o reform struktur. V souasn dob je pipravovno zaloen peshraninho elovho svazu REGIO Pamina. Tm m bt dosavadn neformln kooperace postavena na trval prvn zklad. Clem je tak efektivnj a transparentnj propojen grmi a aktivit v prostoru PAMINA. Zaloeno: 1988
Struktura kompetence: dc vbor: Zaloen v roce 1988 za elem monitorovn pokroku rozvojov koncepce. Sdruuje zstupce regionlnch vld z peshraninho regionu, zodpovd za celkov smr politiky a m rozhodovac pravomoci. Sekretarit: Zaloen v Lauterbourgu (F) v roce 1991 v bval celnici. Byl poven adou kol vetn vytven a en informac o partnerskch regionech a tak proto, aby psobil jako koordintor a prostednk mezi rznmi subjekty na obou stranch hranice. dc vbor a pracovn skupina vykonvaj nad sekretaritem dohled. Sekretarit je financovn spolen vemi partnery. Pracovn sdruen PAMINA: Pracovn sdruen je zaloeno na kooperan dohod z 18. dubna 1997 a je sloeno vdy z deseti komunlnch / regionlnch politik z kadho ze t dlch zem PAMINA. koly spovaj ve vmn informac a poradenstv v regionln politickch peshraninch otzkch se zamenm na zemn plnovn, dopravu, hospodstv; spolen projednn pln a opaten; vypracovn spolench stanovisek a iniciovn spolench opaten.
Kompetence ve vztahu k INTERREG: Operan program pro Interreg I pro prostor PAMINA pipravila pracovn skupina a schvlil ho monitorovac vbor. Pro realizaci programu byl zaloen dal, nezvisl monitorovac vbor, jeho leny jsou zstupci na rovn nrodnch vld, regionln a mstn rovni a zstupci Komise EU. Monitorovac vbor se schz dvakrt ron, schvaluje projekty a provd celkovou kontrolu tkajc se podstatnch zmn a modifikac ve vztahu k realizaci programu. Pracovn skupina podporuje monitorovac vbor tm, e projekty poadujc financovn v rmci Interreg posuzuje a provd jejich pedbn vbr. Mstn vedouc projekt odpovdaj za realizaci projekt, zatmco technickou pomoc a celkovou koordinaci zajiuj ve zmnn orgny a sekretarit PAMINA (kancel PAMINA).
51
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ Vedle sv role, kterou je roziovn informac o regionu, kancel PAMINA dle usnaduje a udruje spojen s vedoucmi projekt a poskytuje jim rady pi realizaci projekt. Lokln initel pedkldaj vechny nvrhy projekt pmo sekretaritu. Tam jsou projekty posouzeny z pohledu shody s nrodnmi, regionlnmi a peshraninmi kritrii dve, ne jsou postoupeny pracovn skupin a monitorovacmi vboru ke konenmu schvlen. Phranin region zaloil spolen et u Dpartement Bas Rhin (Doln Rn), na kter je poukazovn pspvek EU. Dotace sttnho a regionlnho spolufinancovn se poukazuj pmo vedoucm projekt. Strengths with Regard to Cross-Border Cooperation:Siln strnky z pohledu peshranin spoluprce: Tato struktura vytvoila pm kontakt mezi sttnmi a regionlnmi orgny na obou stranch phraninho regionu a vykazuje vysokou rove transparentnosti. Sekretarit s spchem poskytuje a roziuje konkrtn informace z irok tematick oblasti, kter se ve na hranice. Dle usnaduje a koordinuje kontakty mezi rznmi partnery v phraninm regionu a zabezpeuje praktickou realizaci programu Interreg. Kontaktn adresa: Informations- und Beratungsstelle fr grenzberschreitende Fragen, Im alten Zollhaus, F67630 Lauterbourg, Tel: +33 88 94 67 20, Fax: +33 88 54 68 90, www.pamina.com
52
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ KENT NORD-PAS-DE-CALAIS (UK/F) Typ organizace: V roce 1987 podepsali Kent County Council a region Nord-Pas-de-Calais smlouvu o spoluprci a vypracovali ppravnou studii s finann pomoc Komise. Na zklad tto studie nsledn pipravili nvrh operanho programu pro Interreg I. Datum vzniku: 1987 Struktury a pravomoci: Peshranin strukturu pro realizaci programu Interreg meme shrnout nsledovn: Spolen monitorovac vbor zased dvakrt ron. Dohl na realizaci programu a schvaluje nebo zamt dosti projekt. Tvo ho zstupci francouzskch veejnch orgn (sttn, regionu NPC, department Nord a Pas de Calais), britskch veejnch orgn (GOSE, Kent CC, Kent District Councils), zstupci dobrovolnho a soukromho sektoru a zstupci z Evropsk komise. Spolen technick skupina sloen z ednk a odbornk francouzskch a britskch veejnch orgn, kter se schz tyikrt za rok. Posuzuje doporuen, jak projekty ocenila francouzsk a britsk strana, a pipravuje je pro spolen monitorovac vbor. Spolen sekretarit provozuj realizan orgny (GOSE a odpovdajc francouzsk regiony ze svho psobit ve Velk Britnii a Francii); Dva ednci pro projekt Interreg poskytuj informace a rady navrhovatelm projekt a zajiuj podporu ve uvedenm strukturm programu.
Kontaktn spojen: Kent County Council, European Team/Economic Development, Springfield, Maidstone, GB-Kent ME14 2LL, Tel +44 622 671 411, Fax +44 622 691 418, Website: www.kent.gov.uk
53
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ COMUNIDADE DE TRABALLO GALICIA-NORTE DE PORTUGAL (E/P) Typ organizace: Zklad pracovnho sdruen tvo zkladn smlouva podepsan obma regionlnmi sprvami a schvlen obma nrodnmi vldami v Madridu a v Lisabonu. CCRN decentralizovanm sprvnm mstem portugalskho ministerstva pro plnovn, Xunta de Galicia je provdcm orgnem autonomnho regionu Galcie. Zaloeno: jen 1991
Struktura a kompetence: Prezident: d radu a zastupuje pracovn sdruen. Funkci prezidenta sdruen vykonv kad dva roky stdav jeden z prezident obou region. Koordintoi: Jsou dva Hlavn koordintoi a dva Technit koordintoi pro oba regiony, kte se zabvaj organizac a zenm trvalch aktivit Pracovnho spoleenstv, stanovenm priorit a koordinac aktivit sektorovch komis. sekov komise: Pracovn spoleenstv m trnct sektorovch komis. Deset z nich je tvoeno pedstaviteli Regionlnch sprv, seskupench dle sfry innosti: zemdlstv, ivotn prosted, prodn zsoby a uspodn, vzdln, kolen a zamstnn, vdeck vzkum a univerzity, kultura, majetek a turistika, mstn rozvoj, oivovn ekonomiky, rybolov, zdravotnictv a sociln sluby, regionln a mstn sprvy, dopravn infrastruktura. Ti, skldajc se z zemnch komis pro spoluprci (Val do Limia a Val do Mio), ve kterch psob zstupci mstnch sprv z pohranin oblasti. Jako posledn je specifick komise, tvoen Atlantickou osou severozpadn sti poloostrova, zahrnujc vech 18 hlavnch mst evropskho regionu Severn Galicie v Portugalsku.
Kompetence v oblasti Interreg: Pracovn spoleenstv nemlo pm oprvnn pro veden INTERREG I a II; zabvaly se jimi centrln sprvy (Ministerstvo hospodstv v Madridu a Ministerstva pro plnovn v Lisabonu), co se uskuteovalo na rovni regionu. Pracovn spoleenstv se zastnilo ppravn fze a vkonu projekt, fz, ve kterch probhaly konzultace s mstnmi ady obou region, se socilnmi a hospodskmi jednateli, universitami, obchodnmi komorami atd. Pracovn spoleenstv vykonalo projekty spoluprce v rmci INTERREG I a II. Investovalo se do akc, pispvajcch k rstu pohrani dky investicm do infrastruktury spojen jako nap. Nov mosty pes eku Mio, silnice druh tdy, dlnice, ale navc byla sfra innosti rozena nap. o ivotn prosted zaloenm Nrodnho parku pohranin oblasti Xurs-Gres; v ekonomick oblasti byl zaloen Fond rizikovho kapitlu pro spolen pouit za elem rozen soukromch investic do podnikatelskch projekt, kter by prospvaly ekonomice obou region. Navc byly zskny dal zkuenosti ve sfe vzdln, kultury, majetku, zemdlstv atd.
54
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ Trumfy pro peshranin spoluprci : Pracovn spoleenstv zpracovalo a schvlilo Strategick pln 2000-2006 pro spoluprci mezi oblastmi pohrani, Galici a Severnm regionem Portugalska. Na zklad tohoto strategickho plnu a dle instrukc madridsk a lisabonsk vldy se astnme zpracovn subprogramu Galicia- Sever Portugalska, kter tvo soust Operativnho programu panlsko-Portugalsko, pedloenho obma vldami pro INTERREG III v paragrafu o spoluprci mezi pohraninmi regiony. Rzn sektorov komise zpracovaly etn spolen projekty spoluprce mezi pohraninmi regiony za elem zskn podpory ze strany tto spoleensk iniciativy. Kontaktn spojen: Komise pro koordinaci severnho regionu Portugalska, Hlavn sekretarit pro vztahy s EU a zahranin vci (Comisso de Coordenao da Regio do Norte de Portugal, Secretara Xeral de Relacins coa UE e Accin Exterior), Ra dos Fens, 5 baixo, 4150 Porto, Telefon: +351 22 6086300 Fax: +351 22 6086305, e-mail: ctgnp@ccr-n.pt, http://www.galicia-nortep.org Rada Galicie (Xunta de Galicia), Rua Rainha D. Estefnia, 251, 15706 Santiago de Compostela Telefon: +34 981 541025, Fax: +34 981 541011, e-mail: galicia.portugal@xunta.es
55
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ COMUNIDAD DE TRABAJO EXTREMADURA - ALENTEJO (E/P) Typ organizace: Koordinan vbor regionu Alentejo je decentralizovan orgn portugalskho Ministerstva plnovn, zatmco Junta de Extremadura pedstavuje regionln vldu autonomn oblasti Extremadura s rozshlmi politickmi pravomocemi. Pracovn spoleenstv (Comunidad de Trabajo) vychz ze smlouvy o spoluprci mezi dvma regionlnmi orgny, kterou schvlily dv centrln vldy. Smlouva obsahuje neformln dohodu, kter uruje hlavn smry institucionln spoluprce, a smrnice, kter uruj zpsob, jak se plnuj projekty, na kterch maj zjem oba regiony. Pravomoci regionlnch orgn na obou stranch hranic se ale li. Datum vzniku: Leden 1992 Struktury a pravomoci: Strukturu Comunidas de Trabajo tvo: 1 pracovn skupina: Je to stl orgn, kter d innosti zasteen smlouvou o spoluprci. Skld se ze zstupc obou region; panlt lenov asto zastvaj politick funkce v rmci Junta de Extremadura. Pracovn skupina se pravideln schz a zstupci z jinch skupin a svaz se mohou po pedchozm pozvn zastnit zasedn. Pedsednictv pracovn skupiny se mn dvakrt ron a stdaj se v nm politit zstupci z obou region; 11 odbornch vbor: Odborn vbory se skldaj z politik a civilnch pracovnk a pracuj v oblastech, kter byly smlouvou o spoluprci ureny jako prioritn. Tmito oblastmi jsou: zemdlstv, turistick ruch, nrodn ddictv, prmysl, infrastruktura, ivotn prosted, vchova a vzdlvn, univerzity, kultura, zdravotnictv, mlde a sport. Vbory jsou koordinovny pracovn skupinou. ad peshraninch iniciativ: Tento ad, Gabinete de Iniciativas Transfronterizas, dopluje rmec pracovnho spoleenstv a hraje vznamnou roli v podpoe jeho innost.
Pravomoci ve vztahu k Interreg: Pracovn spoleenstv Extremadura/Alentejo navrhlo program peshranin innosti pot, co vytipovalo a naplnovalo adu projekt, kter jsou v zjmu obou region. Tyto projekty jsou postoupeny nejvym politickm orgnm v kadm regionu, kter z nich vyberou projekty, kter povauj za nejvhodnj pro zalenn do programu Interreg. Spoleenstv Comunidad de Trabajo pihlsilo do Interreg I a Interreg II nkolik projekt, kter pokrvaj urit oblasti. Mezi projekty, kter byly iniciovny Komis, byl projekt adu peshraninch iniciativ (Gabinete de Iniciativas Transfronterizas). Siln strnky z pohledu peshranin spoluprce: Prce Comunidad de Trabajo pi vytipovn a realizaci projekt pomh regionlnm orgnm na obou stranch hranice rozvjet peshranin rozvojovou strategii s clem vtho zalenn do iniciativy Interreg. Kontaktn spojen:
56
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ Gabinete de Iniciativas Transfronterizas de Mrida, Paseo de Roma s/n, mdulo B, 2 planta, E-06800 Mrida (Badajoz), Tel: +34 924 38 56 92, Fax: +34 924 38 53 95 Gabinete de Iniciativas Transfronterias, Estrada das Piscinas, 193, P-7000- 758 vora, Tel: +351 266 74 03 75, Fax: +351 266 70 65 62
57
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ Pracovn spoleenstv Junta de Extemadura Koordinan komise regionu Alentejo PEDSEDNICTV Stl pracovn skupina Odborn vbory
Turistika
Nrodn ddictv
Zdravotnictv
Vchova a vzdlvn
Zemdlstv
ivotn prosted
Prmysl
Infrastruktura
Podpora kultury
Mlad lid a sport
Univerzity
CCRA18 odbor regionu ALENTEJO
Junta de Extremadura odbor autonomnho regionu Extremadura
ad peshraninch iniciativ (Gabinete de Iniciativas Transfronterizas)

18
Koordinan komise regionu Alentejo
58
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ EUROREGION ELBE/LABE (D/CZ) Typ organizace: Euroregion Elbe/Labe byl zaloen v ervnu 1992, aby veobecn pozvedl peshranin spoluprci a aby povzbudil jej lohu ve vech oblastech hospodskho a spoleenskho ivota. Euroregion se skld ze dvou nezvislch sdruen: na nmeck stran je to Kommunalgemeinschaft Oberes Elbtal/ Osterzgebirge e.V. (registrovan spolek) a na esk stran Klub Euroregion Labe. Tato dv sdruen uzavela veobecnou dohodu o spoluprci. Ob sdruen zastupuj zjmy svch len (mstskch ad) v otzkch peshranin spoluprce. Zaloeno: 1992
Struktura a kompetence: Organizan struktura se skld z nsledujcch orgn: Rada: Je nejvy politick volen orgn s rozhodovacmi pravomocemi. Rada projednv a schvaluje strategick priority pro spoluprci. Schz rady se astn zstupci jak celosttnch a regionlnch orgn esk republiky a Nmecka, tak i Evropskho parlamentu. Prezidium: Skld se ze dvou prezident obou sdruen, dvou viceprezident, dvou dalch volench len a dvou vkonnch editel obou sdruen. Prezidium zodpovd za celkov zen a (strategick) veden innosti Euroregionu a na pracovn rovni zastupuje Radu. Sekretarit: Skld se ze dvou samostatnch ad na kad stran hranice, kter jsou zeny vkonnmi editeli jmenovanmi svm pslunm sdruenm. Sekretarit zodpovd za vechny organizan a technick otzky, zejmna za koordinaci tematicky zamench pracovnch skupin. 7 pracovnch skupin: Kad skupina se zamuje na jednu z nsledujcch oblast: rozvoj regionu, hospodsk spoluprce, turistika, doprava, ivotn prosted, veejn zdravotnictv a sociln pe, kultura a vzdlvn a sport a tak na prevenci a likvidaci katastrof. Tyto pracovn skupiny sdruuj zstupce regionlnch a mstnch orgn a dal rozhodujc mstn initele; projednvaj a plnuj projekty a jsou do urit mry i zapojeny do jejich realizace.
Kompetence ve vztahu k INTERREG: S vhledem na ppravu operanch program pro Interreg zadal spolkov kancl Svobodnho sttu Saska ppravu rozvojovch koncepc pro kad z Euroregion na nmecko-esk hranici. Tyto strategicky zamen studie byly vytvoeny v zk spoluprci s Euroregionem a byla ustavena speciln pracovn skupina, jejm kolem bylo monitorovat tyto prce. Na zklad vzvy k podn nvrh, kter vyla od spolkov zem Sasko, podal Euroregion celou adu nvrh projekt, z nich nkter byly zaazeny mezi opaten operanho programu pro Interreg III.
59
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ Kontaktn adresa: Euroregion Elbtal/Osterzgebirge e.V.m Emil-Schlegel Strae 11, D-01796 Pirna, Tel: +49 3501 520 013, Fax: +49 3501 527 457, www.oberelbe.de/euroregion/struktur.htm
60
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ PROVENCES-ALPES-COTE DAZUR (PACA) / RHONE-ALPES / LIGURIE / PIEMONT / VAL DAOSTE (F/I) Typ organizace: V rmci operanho programu Interreg II mezi Franci a Itli (pokrv phranin oblast v regionech Provence-Alpes-Cte dAzur (PACA), Rh ne-Alpes, Liguria, Piemonte a Valle dAosta) dolo v roce 1990 ke standardizaci zen a vbrovch procedur a byly vytvoeny spolen struktury pro spoluprci v ele s francouzsko-italskou komis. Tyto mechanismy jsou v souladu s obecnmi pedpisy Interreg II, tak jak byly schvleny francouzskou a italskou vldou a pedsedy tch italskch region, kter se astn celho procesu. Zaloeno: 1994
Struktura a kompetence: Smen komise: Skld se z: na italsk stran : zstupce centrln sttn sprvy zstupc regionlnch giunte; na francouzsk stran: jeden (nebo vce) zstupc za DATAR, regionln Prefektury a Regionln Rady; zstupci Evropsk Komise se tak astn schz Smen komise. Smen komise m roli programovn a sledovn. Je povena vbrem projekt a pidlovnm fond poskytnutch Evropskou Uni. Stl technick vbor je orgnem Smen komise a je poven ppravou a realizac rozhodnut Smen komise. Stl sekretarit: astn se Smen komise a zastupuje DATAR za francouzskou stranu a za stranu italskou zastupuje regionln ady. Vbr projekt V prvn fzi jsou vechny projekty podan do francouzsko-italskho programu Interreg II posuzovny Stlm technickm vborem, kter je zodpovdn za celou phranin oblast (4 francouzsk leny tohoto vboru ustanovuje Commission Mixte, 4 italt lenov zastupuj jednak zainteresovan regiony, jednak centrln vldu). Souasn posuzuj projekty odpovdajc teritoriln pracovn skupiny (sever, sted a jih Alp) pro kadou podoblast. Ve druh fzi jsou projekty pedloeny tmito dvma orgny sekretaritu, kter vypracuje souhrn nvrh a postoup je k rozhodnut Commission Mixte.
Kompetence ve vztahu k INTERREG: Bhem programu Interreg II byly prostedky EU pidlovny samostatn francouzsk a italsk vld a tak finann kontrola byla provdna oddlen. V rmci programu Interreg IIIA, pro obdob 2000/2006 se plnuje, v rmci programu Interreg III, poslen nstroj pro oiven, asistenci, trval sledovn, hodnocen a kontrolu. Strengths with Regard to Cross-Border Cooperation:Siln strnky z pohledu peshranin spoluprce: V ppad francouzsko-italsk peshranin spoluprce jsou procedury spoluprce, zen a sprva programu mimodn sloit. Commission Mixte je prsekem postup v tomto modelu provzanch nrodnch struktur pro peshranin spoluprci. Kontaktn adresa: DATAR Alpy, Komisastv pro plnovn a ekonomick rozvoj Alp, Tel: +33 04 92 53 21 12, Fax: +33 04 92 53 21 11 F-05000 GAP,
61
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ EUROREGION POMERANIA (D/S/PL) Typ organizace: EUROREGION POMERANIA (Pomoany) spojuje nmeck a polsk oblasti a od nora 1998 tak oblasti vdsk. Cel region se rozprostr na zem o rozloze pes 41.000 km a poet obyvatel pekrauje 3,5 milinu. Zaloeno: 15. prosince 1995 ve ttn (Polsko)
Struktura a kompetence: EUROREGION POMERANIA m od poslednho podpisu smlouvy v Lund (vdsko) dne 26. nora 1998 tyi leny: msto ttn komunln elov svaz obc zpadnch Pomoan POMERANIA (s cca. 92 polskmi msty a obcemi z vojvodstv Zpadn Pomoany) komunln sdruen Europaregion POMERANIA e.V. (registrovan spolek, se dvma msty a esti zemskmi okresy Mecklenburg-Vorpommern a Brandenburg) svaz obc Skne (s 33 vdskmi komunami) V rmci innosti EUROREGIONu POMERANIA se pravideln setkvaj zstupci na komunln rovni. Zstupci polsk, nmeck a vdsk strany pracuj spolen ve sttnch a regionlnch vborech a v pracovnch skupinch. Jednm z pednch cl je pitom iniciovn a sladn projekt a akc v phraninm prostoru - viz organizan struktura dole. Clem spoluprce v EUROREGION POMERANIA je zahjen spolench aktivit k rovnomrnmu a vyvenmu rozvoji regionu, jako i ke sblen obyvatel a instituc v zastnnch phraninch oblastech. Tchto cl je dosahovno zejmna: 1. Zvyovnm ivotnho standardu obyvatel regionu, zejmna spolenou podporou hospodskch investic a program, opatenmi k profesnmu vzdlvn a pomoc program boje s nezamstnanost; 2. Podporovnm mylenek evropsk jednoty a internacionlnho porozumn; 3. Spoluprac a vmnou spoleenskch, vdeckch, profesnch, kulturnch a mldenickch skupin zejmna pak podporou forem, kter slou ke vzjemnmu poznvn obyvatelstva phraninch region; 4. Udrenm a zlepenm ochrany ivotnho prosted, rozvojem venkovskho prostoru; 5. Budovnm a pizpsobenm infrastruktury potebm peshranin a regionln dopravy; 6. Rozvjenm hospodsk spoluprce, vmnou know-how jako i transferem technologie; 7. Zzenm komplexnho informanho systmu pro vmnu dat v rmci euroregionu; 8. Rozvojem koordinovanho peshraninho zemnho plnovn; 9. Spoluprac pi boji proti porm a nsledkm prodnch katastrof, jako i pi havarijnch situacch; 10. Podporou een problm s pekraovnm hranice.
62
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ Kontaktn adresy: Kommunalgemeinschaft Europaregion POMERANIA e.V., E.-Thlmann-Str. 4, D 17321 Lcknitz, Peter Heise, Tel: +49 39754 20580, Fax +49 39754 21053 info@pomerania.net Komunalny Zwiazek Celowy Gmin Pomorza Zachodniego POMERANIA, Al. Wojska Polskiego 164, PL 71-335 Szczecin, Urszula Berlinska, Tel +48 91 486 07 38, Fax +48 91 486 08 25, kzcgpz@poczta.onet.pl Sekretariat des Rates der EUROREGION POMERANIA, Al. Wojska Polskiego 164, PL 71-335 Szczecin, Artur Zllner, Tel +48 91 486 08 15, Fax +48 91 486 08 11 zollner@polbox.com Kommunfrbundet Skne, Box 53, S-221 00 Lund, Stig Alund, Tel +46 46 71 99 39, Fax +46 46 71 99 30, kansliet@skane.komforb.se Website: www.pomerania.net
63
E U R O R E G IO N P O M E R A N IA O rg a n iza n stru k tu ra
le n o v
S d ru e n m s tn c h a d P O M E R A N IA e . V .
M s to t tn
e lo v s d r u e n m s t n c h a d z p a d n P o m e ra n ie "P O M E R A N IA "
S d ru e n m s tn c h a d S c a n ia
L c k n itz
t tn
Lund
N m ecko
P o ls k o
vdsko
R a d a E U R O R E G IO N u
3 6 le n ra d y
le n r a d y
12
le n r a d y
12
le n r a d y
12
p e d se d a
p e d se d a
p e d se d a
P e d s e d n ic tv o
ta je m n k
( t tn )
P r a c o v n s k u p in y
E k o n o m ic k s p o lu p r c e d o p ra va a in fra s tru k tu ra V c h o v a , k u ltu ra a s p o rt
v e n k o v a a iv o t n h o p r o s t e d
T u ris tik a , o c h ra n a
S p o lu p r c e m s ts k c h s p r v a in s titu c
V e e jn p o d e k
64
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ EUROREGION TATRY (PL/SK) Typ organizace: Peshranin sdruen Euroregion Tatry vzniklo v srpnu 1996 na zklad iniciativy mstnch orgn. Sdruen tvo dva orgny: Polsk sdruen Euroregion Tatry v Nowem Targu a Slovensk sdruen regionu Tatry v Kemarku. Euroregion Tatry pracuje v souladu s nsledujcmi principy: partnerstv, rovnost zapojench stran, uchovn sttn, regionln a mstn identity, spoluprce zaloen na dobrovolnosti, rovnost pslunch orgn, shoda v procesu pijman novch nazen a zkon. Euroregion usiluje o rozvoj a kultivaci polsko-slovenskho phraninho regionu. Datum vzniku: Srpen 1996 Struktury a pravomoci: Kongres: nejvy orgn Euroregionu, kter sdruuje zstupce obou zem a kter zased alespo jednou za rok. Rada: nejvy vkonn orgn (tvo ho 12 len z obou stran hranic). V jejm ele stoj pedseda a je volena kad dva roky. Revizn vbor: kontroln orgn volen kongresem. Sekretarit: na kad stran hranic pracuj dva ady. V ele kadho z nich stoj sekretarit, kter odpovd za sluby administrativnch struktur Euroregionu. Pracovn skupiny: zizuje je rada pro een aktulnch problm. Celkem pracuje pt pracovnch skupin: hospodsk, pro ochranu ivotnho prosted, kulturn, informan a pro sport a turistiku.
V roce 1999, na zklad dohody s Realizanm orgnem programu Phare CBC, Euroregion poprv pouil dotaci vyhrazenou pro Fond malch projekt CBC ve vi 120.000 EURO. Tato finann pomoc usnadnila realizaci 26 projekt, kter se tkaly spoluprce mldenickch sdruen, folklru, kultury, sportu, turistiky, vdy a umn, stejn jako spoluprce v oblasti sociln-ekonomick a propaganch innosti. Kontaktn spojen: Euroregion Tatry Office in Nowy Targ, Al. Tysiaclecia 37, 34-400 Nowy Targ, Tel +48 18 266 9981, Fax +48 18 266 9981, www.euroregion-tatry.sk, www.euroregion-tatry.pl
65
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ EUROREGION NESTOS MESTA (GR/BG) Typ organizace: Systm vychz ze zdvojen, zrcadlov struktury sprvnch orgn, jedny na eck stran a jedny na stran bulharsk, spolen s nkolika spolenmi sprvnmi a operanmi strukturami. Kad strana, jak eck, tak bulharsk, mus pracovat v souladu s pslunmi sttnmi zkony a pedpisy. Krom toho se kad strana dr sv vlastn cesty podle toho, jak sttn legislativa pohl na jejich prvn formu. Ob strany se nicmn shodly na tom, e z hlediska prvn struktury jde o nevdlenou a nevldn organizaci. Datum vzniku: 1992: Podpis pedbn dohody pro zlepen peshranin spoluprce; 1997: eck phranin sdruen eky Nestos a Bulharsk phranin sdruen eky Mesta podepsaly protokolrn smlouvu o peshranin spoluprci. Struktury a pravomoci: V bodech, kter jsou pro ob strany spolen a kde maj spolen sprvn struktury, se objevuj tyto dv zkladn pednosti peshranin spoluprce: (a) spolen plnovn innost a spolen vystupovn na mezinrodn rovni (b) realizace doplkovch innost se stejnmi plny a cly Prvn zmnnou vhodu umouje existence Spolen sprvn rady, zatmco druh vhoda vychz z innosti esti spolench pracovnch skupin. Kad strana hranic m nsledujc sprvn strukturu: Monitorovac a hodnotc vbor Je to nezvisl tm vysokch ednk z mstnch, regionlnch a sttnch sprvnch struktur. Na eck stran je to zstupce realizanho orgnu Interreg, zatmco na bulharsk stran je to zstupce Phare CBC PMU. Vbor se schz jednou ron nebo podle poteby. Generln shromdn: Na kad stran hranic se shromdn skld ze socilnch partner a vech organizac, mstskch ad, sdruen atd., kte se stali leny a souhlasili se statutem organizace. Je to nejvy shromdn organizace s politickmi a rozhodovacmi pravomocemi. Uruje celkov strategick smr organizace. Sprvn rada a Spolen sprvn rada Je to vkonn orgn organizace na kad stran hranic. Jejm kolem je realizovat rozhodnut a postupy, kter vzely od Generlnho shromdn. Radu tvo pedseda, 2 mstopedsedov, vkonn tajemnk a pokladnk. Pravideln se schzej a e jednotliv problmy. Spolen sprvn rada je prvn spolen orgn, kter se zabv spolenmi innostmi peshranin spoluprce. Vkonn sekretarit: Tvo ho vkonn tajemnk a jeho tm odbornk a pomocnch pracovnk. Sekretarit provd kadodenn koly. Vkonn sekretarity 66
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ na obou stranch zce spolupracuj, zatmco souasn dohlej, podporuj a koordinuj prci spolench pracovnch skupin. Pracovn skupiny a spolen pracovn skupiny: Na kad stran hranic pracuje est pracovnch skupin. Kad z nich se zabv jinou tematickou oblast. e praktick problmy a podporuj prci organizace. est oblast innost, kter se v Euroregionu Nestos-Mesta provd, jsou: Oblast innosti A: Komunikace, Vmna informac a Sovn; Oblast innosti B: Hospodsk spoluprce, Doprava a Infrastruktura; Oblast innosti C: Turistika, Voln as; Oblast innosti D: Kultura a spolenost; Oblast innosti E: ivotn prosted a zemdlstv; Oblast innosti F: Sdlen technologi
Kontaktn spojen: Mr. Alkis Papademetriou Euroregion Nestos-Mesta C/o Drama Chamber 40 Lambrianidis Street GR-661 00 Drama, Greece Tel +30 521 23346 Fax +30 521 38344 Website: www.dramanet.gr E-mail: euroregion-nm@dramanet.gr
67
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ eck strana Monitorov n Monitorov ac a hodnotc vbor Sprva Realizace Generln shromdn / Euroregion Nestos Mesta Bulharsk strana Sprva Realizace Generln shromdn / Monitorov n Monitorov ac a hodnotc vbor
Sprvn rada
Spolen sprvn rada
Sprvn rada
Vkonn sekretarit Pracovn skupiny Spolen pracovn skupiny
Vkonn sekretarit Pracovn skupiny
68
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ DKMT EUROREGION (RO/HU/YU) Typ organizace: Regionln spoluprce DKMT pedstavuje organizaci sprvn typu. Iniciativy k jejmu vytvoen se objevily v roce 1992, ale formln byla zaloena a v roce 1997 jako organizace pro spoluprci mezi mstnmi vldami devti partnerskch kraj: z Rumunska: Timi, Arad, Cara-Severin, Hunedoara; z Maarska: Csongrad, Bekes, Jasz-NagykunSzolnok, Bacs-Kiskun; z Jugoslvie: Voivodina. Hlavnm kolem tohoto Euroregionu je zvyovat monosti, jak rozpoznvat finann zdroje, pomhat pi vypracovn a realizaci program pro peshranin rozvoj a s jejich pomoc posilovat hospodskou, sociln a politickou soudrnost zapojench region. Euroregion DKMT vznikl pedevm za elem podpory projekt regionlnho zjmu. Hraje lohu v peshraninm informanm a konzultanm fru. Tm mstnm orgnm partnerskch zem umouje rozvjet a zvyovat rove peshranin spoluprce v souladu se strategi peshraninho rozvoje a usiluje, aby se vce zapojily do iniciativy Interreg. Struktura a pravomoci: Pedsednick frum: tvo ho devt povench zstupc rad partnerskch zem; pedstavuje vnj politick zastoupen spolench zjm s rozhodovacmi pravomocemi. Pedseda: na mst pedsedy se kad rok stdaj zstupci vech t zastnnch zem. Sekretarit: pracuje pro pedsednick frum (rozhodovac orgn), pipravuje podklady pro rozhodovn, provd administrativn prce, kter souvis s funkcemi orgnu, pomh pi prci pedsedovi a koordinuje innosti pracovnch skupin. Pracovn skupiny: e odborn problmy u innost, kter souvisej s Euroregionem a pipravuj nvrhy a doporuen pro forum a veden. Kontaktn spojen: Secretariat DKMT Euroregion, Tabor Ut. 7/b, Szeged, Csongrad County, Hungary, Tel +36 624 20 723, Fax +36 624 25 157 Mr. Nicolae Grosan, CCIA Arad, Str. Closca 5, CP1-111, 2900 Arad, Romania, Tel +40 5725 3200, Fax +40 5725 4200, ngrosan@arad.ro www.euroregion-dkmt.freehosting.net/
69
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ EUREGIO WEST NYUGAT PANNONIA (A/HU) Typ organizace: Prvn peshranin spoluprce vznikla dne 05. listopadu 1992 mezi zem Burgenland a maarskmi okresy Gyr-Moson-Sopron a Vas, jako i statutrnmi msty Szombathely, Gyr a Sopron ve form regionln rady. Intensivn spoluprce, je vychzela ze 6let aktivn prce regionln rady, vedla k zaloen EUREGIO West/Nyugat Pannonia dne 7. jna 1998 na ustavujc valn hromad. EUREGIO West/Nyugat Pannonia zahrnuje phranin region EU (Burgenland) a dva regiony zem, je jsou kandidty na pistoupen (Gyr-Moson-Sopron a Vas). Pokraovn v ambiciznch zmrech vedlo k prvnmu ustavujcmu zasedn dne 21. ervna 1999, kde dolo k prvnmu rozen. Coby dal len byla zapojena obec Zala. Zaloeno: 1998
Struktura a kompetence: Presidium: Pro zajitn flexibility i pi kadodenn prci a kvli rychlmu reagovn na krtkodob rozvojov trendy bylo zaloeno presidium. Presidium tvo nejvy politit reprezentanti partnerskch region. Toto grmium rozhoduje mezi politickmi konferencemi o spolench projektech, vetn jejich finannho vypodn. Rada: Pedn lohou rady EUREGIO je vytvet politick a hospodsk rmcov podmnky nutn k zajitn optimlnho fungovn jednotlivch instituc. K tomuto elu stanovuje celkem 40 reprezentant ty partner nejen politick direktivy, nbr rozhoduje tak o podstatnch rmcovch podmnkch dotkajcch se celho regionu, vetn financ. Sekretarit: Hlavn koordinan nstroj byl vytvoen zzenm sekretaritu EUREGIO. Sekretarit tvo koncilium ty sekret, po jednom z kadho partnerskho regionu. Sekretarit udruje trval kontakty a slauje spolen zjmy. Pracovn skupiny: Dleitou centrln lohu m v organizan struktue EUREGIO osm pracovnch skupin, kter byly zzeny pro vechny hospodsk a sociln otzky. kolem pracovnch skupin je nejen pprava rozvoje, nbr tak aktivn vd psoben pi budouc realizaci spolench EU program a projekt. Bylo zzen nsledujcch 8 pracovnch skupin, piem kad z partner pedsed 2 pracovnm skupinm: zemn plnovn, zemn rozvoj, doprava a informace hospodstv turistika, kultura a spolen kulturn ddictv ochrana prody, ivotnho prosted a vod veejn bezpenost a ochrana ped katastrofami zdrav a sociln zleitosti vzdln a mlde zamstnanost
70
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ Cle: Na bzi tohoto EUREGIO maj bt v budoucnu diskutovny a v konkrtnch projektech realizovny spolen hospodsk, sociln a kulturn zleitosti, jako i otzky infrastruktury. Pednostn mus bt zintensivnnm spoluprce podporovn rozvoj partnerskch region na obou stranch hranice. Kontaktn adresa: Amt der Burgenlndischen Landesregierung Stabsstelle Europabro und Statistik Burgenland GmbH WHR Dr. Heinrich Wedral Europaplatz 1 A-7000 Eisenstadt Tel: +43 2682 600 2826 Fax: +43 2682 600 2927 Email: post.europabuero@bgld.gv.at ulrike.martinek@rmb.co.at Regionalmanagement Mag. (FH) Ulrike Martinek Technologiezentrum A-7000 Eisenstadt Tel: +43 2682 704 2438 Fax: +43 2682 704 2410 Email:
71
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ EUROREGION NEMUNAS NIEMEN HEMAH (LT/PL/BY) Typ organizace: Euroregion NEMUNAS - NIEMEN - HEMAH pedstavuje svaz phraninch region Litvy, Polska a Bloruska (Litva: mstsk ady kraj Marijampole, Alytus a Vilnius; Polsko: kraje Suvalki a Bialystok; Blorusko: kraj Grodno). Byl zzen v roce 1997 na podporu phranin spoluprce. Litevt partnei Euroregionu zdili ad Euroregion NEMUNAS Marijampole bureau. Strukturu Euroregionu tvo vysoce decentralizovan a integrovan struktury, kter jsou zaloeny na principu horizontln a vertikln spoluprce v plnovn a realizaci peshraninch program. Euroregion pokrv vechny oblasti peshranin spoluprce. Datum vzniku: 1997 Struktury a pravomoci: Rada Euroregionu: radu tvo tyi zstupci z kadho partnerskho regionu. Pedstavuje nejvy orgn Euroregionu. Pedsednictvo Euroregionu: pedsednictvo tvo dva zstupci z kadho partnerskho regionu. M za kol zastvat koordinan a reprezentativn funkce jmnem rady v obdob mezi jejmi zasednmi. Sekretarit Euroregionu: sekretarit je vkonn a sprvn instituce, kter disponuje koordinanmi funkcemi v rmci Euroregionu. Provd kadodenn prci a obecnou propagaci, zvyuje povdom o Euroregionu, poskytuje odbornou, kancelskou a koordinan podporu rad, pedsednictvu a pracovnm skupinm. Pomh tak s rozvojem projektovch viz a realizac projekt a dl prostednka mezi potencionlnmi partnery. Pracovn skupiny: podle rozhodnut vznikly tyi pracovn skupiny pro spoluprci v oblasti hospodstv, socilnch vc, turistickho ruchu a ochrany ivotnho prosted, prostorovho plnovn.
Kontaktn spojen: Euroregion NEMUNAS, Vytauto str.28, LT 4520 Marijampole, Lithuania, Tel. + 370 88 51147, Fax + 370 43 91240, E-mail: gsk@mari.omnitel.net Website: www1.omnitel.net/euroreg-nemunas/
72
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ Euroregion NEMUNAS NIEMEN HEMAH (LT/PL/BY)
Veejn ad Euroregion NEMUNAS Marijampole bureau, LT
ad marszalka kraje Podlaski, PL
Vkonn vbor kraje Grodno, BY
Rada Euroregionu Auditorsk komise Pedsednictvo Euroregion
Sekretarit Euroregion
Sttn ad na litevsk stran
Sttn ad na polsk stran
Sttn ad na blorusk stran
Pracovn skupiny
Hospodstv
Sociln vci
Turistika a ochrana ivotnho prosted
Prostorov plnovn
73
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ HELSINKI-TALLINN EUREGIO (FIN/EST) Typ organizace: Euregio Helsinki-Tallinn pedstavuje s peshranin spoluprce, kter vznikla mezi mstem Helsinky a regionln radou Uusimaa na finsk stran a mstem Talin, krajskou vldou Harju a svazu mstskch ad kraje Harju na estonsk stran. Datum vzniku: 22. ervna 1999 Struktury a pravomoci: Mezi leny Euregia pat: krajsk vlda Harju, msto Helsinky, msto Talin, regionln rada Uusimaa a svaz mstskch ad kraje Harju. Euregio Helsinki-Tallinn vybudovalo nsledujc institucionln strukturu: Frum zvauje cle, principy a obecn smry spoluprce v rmci Euregia a tvo ho politit zstupci len. dc vbor pipravuje pracovn harmonogram, d prci sekretaritu, svolv zasedn fra a lenm pedkld nvrhy s ohledem na finance. Kad strana jmenuje jednoho pedstavitele a jeho zstupce. Sekretarit Euregia m na starost operan politiku, pedkld nvrhy dcmu vboru a pipravuje zleitosti ohledn financ Euregia. Kad strana jmenuje jednoho pedstavitele.
Pro obdob let 1999-2001 stoj v ele dcho vboru i sekretaritu zstupci msta Helsinky. V nsledujcm obdob 2002-2004 to budou zstupci msta Talin. V prvnm dvouletm obdob bude mt regionln rada Uusimaa na starost administrativu sekretaritu. Euregio Helsinki-Tallinn vypracovalo pro obdob let 2000-2002 akn pln, kter se tk tyech okruh: 1. innosti v rmci program Interreg a Phare: Meziregionln metropolitn rozvoj Rozvoj a zen dlho aknho plnu Metropolitn rozvoj programu Interreg IIIA v jinm Finsku a koordinace s programem Phare 2000+/CBC. 2. Studie a technick podpora pro ppravu spolench strategi, vzkumnch program a przkum rozvjejcho se obchodu a vzjemnho psoben ve Finskm zlivu. Kontakty s projekty baltick spoluprce, nap. Baltick paleta, Urbanistick systmy a st v oblasti Baltickho moe, Via Baltica, Vrobn trojhelnk Finskho zlivu, Baltic 21. 3. Rozvoj slueb informanch a komunikanch technologi (ICT) pro podporu meziregionlnho styku a sovn; Rozvoj webovch strnek Euregia do podoby vstnku a fra pro hledn partner; Lobovn za kvalitnj a levnj sluby ICT mezi msty.
74
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ 4. Organizovn politickho dialogu a kadoron konference Euregio Forum, stejn jako specilnch pracovnch semin, kter se zabvaj aktulnmi problmy. Euregio tak sestavilo priority pro meziregionln metropolitn rozvoj a definovalo koly pro ppravu a realizaci program Interreg IIIA a Phare 2000+/CBC. Seznam priorit bude soust regionlnho programu Interreg IIIA oblasti Uusimaa. Kontaktn spojen: Euregio Helsinki-Tallinn, Tel: +358 9 47 67 411, Fax: +358 9 47 67 4300, E-mail: info@euregio-heltal.org, Website: http://www.euregio-heltal.org/
75
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci __________________________________________________________________ EUROREGION WEINVIERTEL-SOUTH MORAVIA-WEST SLOVAKIA (A/CZ/SK) Typ organizace: Euroregio tvo nsledujc lenov: regionln sdruen Weinviertel, sdruen mst a obc Jin Moravy a sdruen mst a obc Zhoria/Zpadnho Slovenska. Datum vzniku: 12. z 1997 vypracovala stedn sprva tech zem v Hohenau an der March deklaraci, za elem vybudovn peshranin struktury. Dne 1. prosince 1997 byla v Mistelbachu podepsna dohoda mezi regionlnm sdruenm evropskho regionu Weinviertel, sdruenm mst a obc Jin Moravy a sdruenm mst a obc Zhoria/Zpadnho Slovenska. V lt 1999 bylo zaloeno regionln sdruen Zhorie jako oficiln partner pro EUREGIO. Struktury a pravomoci: Strukturu Euroregionu tvo Shromdn Euregia, dc struktura, 7 studijnch skupin a Monitorovac vbor Euregia - viz ne uveden struktura. Od podzimu 1998 provozuje regionln veden ve Weinviertelu slubu Euregio, kter vyizuje dotazy, podv informace a zabv se peshraninmi projekty. Organizuje a podporuje rzn akce, semine, vstavy a konference. Z toho dvodu je sluba Euregio vznamnm inicitorem v phranin oblasti Hornho Rakouska. Nstrojem na podporu inovanch mylenek v oblasti peshraninch sociln-kulturnch aktivit je Fond malch projekt Euregia. Fond je k dispozici vem regionlnm a mstnm institucm, organizacm a spoleenstvm na hranicch s eskem a Slovenskem. Existuje tak fond malch projekt, slouc pro poteby peshraninch innost na Jin Morav a Slovensku. Kontaktn spojen: Regionalassociation European Region Weinviertel, LH-Stv. Dr. Hannes Bauer, LAbg. Mag. Karl Wilfing, c/o Weinviertel Management, Dipl.-Ing. Hermann Hansy, Hauptstrae 25, A-2225 Zistersdorf, Tel: ++43/2532/2818, Fax ++43/2532/281818, weinregio@magnet.at Regionlne Zdruenie Zhorie, Inforeg Zhorie, Jn Hladk, SK-90051 Zohor, P.O.Box 3 Tel: ++421/7/65961552, Fax: ++421/7/65961552, inforeg@max.sknet.sk Sdruen mst a obc jin Moravy, Regionln rozvojov agentura jin Moravy, C/o Dr. Vladimr Gapar, CZ-64804 Brno, Vstavit 1, arel BVV, Tel: ++420/5/41159538 Fax: ++420/5/41153055, rrajm@ohkbrno.cz http://www.EUREGIO-weinviertel.org
76
77
B3 Struktury pro spoluprci na rovni projekt
KAPITOLA B 3: Struktury pro spoluprci na rovni projekt

Pehled:
V tto kapitole jsou popisovna mon een ohledn vytvoen nutnch struktur pro spoluprci na rovni projekt, jako i pklady z tto oblasti. Nkter een se odvolvaj na mezinrodn prvo nebo prvo EU, nkter na nrodn zkonodrstv, dal pak na specifick dohody a praktick ustanoven bez zkonnho rmce.
Hlavn body:
- Ne vechny peshranin projekty potebuj k rozvoji a realizaci vlastn peshranin strukturu, jakou jsou nap. euroregiony nebo pracovn sdruen. adou takovch projekt se mohou zabvat stvajc organizace a orgny na obou stranch hranice. Avak genereln lze ci, e vazba na peshranin strukturu na strategick rovni (nap. EUROREGIO) me bt pnosem. - Je-li zapoteb peshranin struktura na rovni projektu, existuje nkolik mlo monost realizace na odpovdajcm prvnm zklad. ada een je realizovna pomoc pragmatickch ustanoven bez prvnho podkladu. - Jedinm mezinrodnm prvnm nstrojem je EEIG (Evropsk hospodsk zjmov sdruen). Tento nstroj je vhodn spe pro iniciativy z oblasti obchodn a hospodsk spoluprce. Z pohledu regionlnch a mstnch instituc se dosud neukzal coby vznamn pnos. - V nkterch zemch, pedevm ve Francii, je mono vyut pro vytvoen peshranin kooperan struktury na rovni projektu nrodn zkony. K tomuto ely byly vyuvny smen hospodsk spolenosti a veejn zjmov sdruen. - Mezisttn dohody specilnho a obecnho charakteru, jako nap. Rmcov mluvy / dohody mohou pedstavovat vhodn prvn podklad tam, kde existuj. - Programy INTERREG IIIA by mly obsahovat ukazatele rovn projekt, s jejich pomoc je mono zvit kvalitu peshraninch projekt. Pracovnci odpovdn za vyhodnocen projekt by mli provit projekty z pohledu obsahu a zamlenho pouit a ukazatel projektu.
Pklady:
EEIG ECOM(UK/IRL) EEIG Institut pour la Coopration Rgionale et l'Administration Europenne (Euro-Institut EWIG/GEIE) (D/F) EEIG EUROCORP (B/NL/F/E/UK) Mixed Economy Society - Menton-Ventimiglia (F/I) Pklady struktur ad-hoc: * Strstroms Amt/Ostholstein (DK/D) * Oberrhein Mitte Sd (D/F/CH) * West Flandern/Nord-Pas de Calais (B/F) pan lsko / Portugalsko
__________________________________________________________________ B 3 Struktury pro spoluprci na rovni projekt 2

telematikcentra (GR/B) centrum pro neuro-fuzzy-technologie pro KMU (D/NL) Svaz pro dopravu bez hranici (A/D) Nmecko - polsk spolenost na podporu hospodstv (D/PL) peshranin transfer technologi v oblasti PAMINA (D/F) televizn magazn Hier-Her (DK/D)
Pehled
Podobn jako na rovni program pin spoluprce na rovni projekt rzn formy formlnho uspodn. V praxi byla vyvinuta ada funknch model spoluprce na rovni projekt. e stvajcch monch zahrnuje mimo jin: een
prva nebo prva EU

Evropsk hospodsk zjmov sdruen (EEIG) Koncepc EEIG je prvn subjekt dle prva Spoleenstv, kter umouje zakldat sdruen jednotlivch podnik nebo jinch prvnch subjekt. Sdruen je ureno pedevm pro mal a stedn velk podniky. Tento koncept schvlila Evropsk ministersk rada ji v roce 1985. Avak aby byl ponechn lenskm sttm dostatek asu k zaloen sdruen EEIG, vstoupila prava v platnost a v roce 1989. Podstatn loha sdruen EEIG spov v poskytnut vhodnho prvnho nstroje pro rozvoj hospodskch aktivit mezi podniky nad rmec nrodnch hranic tak, aby byly podpoeny hospodsk aktivity len. EEIG by mlo pispvat ke zven obecn hospodsk vkonnosti svch len zvenm rovn vroby a aktivit, a dle by mlo zvyovat konkurenceschopnost. Zpracovn spolench kol na bzi takov spolenosti s vyuitm stvajcch, jako i novch kol probh s clem zvit konkurenceschopnost a efektivitu. Do souasn doby byla EEIG zaloena ve vtin lenskch stt mezi podniky a organizacemi ze vech oblast prmyslu a slueb2. Aktivity tchto EEIG lze popsat mnoha pklady, kter ozejmuj nutnost spoluprce v
Nktermi oblastmi uvdnmi v tchto pkladech jsou: komunikace, ivotn prosted, doprava, sluby, maloobchod a technologie.
2
Nstroje vychzejc z mezinrodnho prva nebo z prva EU, jako je Evropsk hospodsk zjmov sdruen (EEIG), kter bylo vytvoeno na zklad prva EU pro ely spoluprce v hospodsk oblasti; V nkterch ppadech je mono vyut nrodn een, jako jsou smen hospodsk spolenosti. Tak je tomu napklad ve Francii a mon i u nkterch sousedcch zem; Specifick mezinrodn dohody a mezisttn nebo multilaterln 1 smlouvy uzaven mezi nktermi stty umouj spoluprci mstnch a regionlnch instituc. Praktick dohody ad-hoc bez prvnho podkladu, jako jsou spolen pracovn skupiny, umouj zen jednotlivch projekt, kter jsou soust spolench peshraninch program.
een na zklad mezinrodnho

1
viz t kapitola B2
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci nsledujcch oblastech: podpora aktivit / slueb, vmna informac, vzkum, vvoj, odbyt a marketing. Meze EEIG Akoliv neexistuj dn omezen ohledn asti veejnch instituc v EEIG (pokud spadaj pod zkon lenskho sttu), obsahuje koncepce EEIG nkter pekky peshranin spoluprce. Piny: jejich (EEIG) uren k ist hospodsk spoluprci bez zvaznosti pro jin formy spoluprce; jejich charakter a prvn forma; speciln prvn vztahy mezi EEIG, tetmi partnery a veejnoprvnmi institucemi; omezen managementu. partnery a veejnoprvnmi institucemi, kter nemohou dit lenov EEIG, nbr speciln nrodn zkon. Tam, kde jsou pesto veejnoprvn instituce astny na soukromoprvnch uspodnch, ji nen dno pm zen nrodnm prvem. V tomto ppad se prvn vztah d v prv ad pslunou spoleenskou smlouvou, teprve pot je mono aplikovat ustanoven Spoleenstv. Nrodn prvo je pouze konzultovno pot, kdy jsou tyto dv opce pouity. Vztahy mezi tetmi partnery dle pslunho nrodnho prva nejsou mon; pro tento typ vztah by byl zapoteb nov reprezentativn orgn. Pro EEIG to znamen podstatn omezen peshranin spoluprce, protoe EEIG nejsou schopny dit velk kooperan program (co velmi pravdpodobn bude vyadovat kontakty s tetmi partnery dle veejnho prva) bez vytvoen njak dal struktury. Vzhledem k prvn konstituci neme EEIG pevzt zen jednoho ze svch partner. Me bt inn toliko podprn tak, e rozvj hospodsk aktivity len. Vi svm lenm nedisponuje vlastn prvn subjektivitou. Veejn instituce nemohou delegovat hospodsk aktivity na EEIG. To znamen, e akoliv me EEIG zskat podporu od EU, nesm samo dit hospodsk aktivity. To dle omezuje vyuit tohoto nstroje coby institucionlnho rmce pro peshranin aktivity. Navzdory tmto omezenm byla EEIG zaloena rznmi aktry, jako jsou mstn instituce a podniky, jako i
Co se te podstaty a prvnho charakteru EEIG plat, e zkonn podklad, kter zavazuje EEIG vhradn k podpoe hospodskch aktivit, omezuje i jejich zbru v oblasti peshranin spoluprce. Navc mohou EEIG jednat toliko dle soukromho prva. Z tohoto dvodu nejsou tato sdruen schopna pevzt prvn funkce regionlnch / mstnch instituc. Proto nen mono vytvoit pro EEIG njakou formu dle veejnho prva. Dal omezen pi pouit tohoto nstroje pro ely peshranin spoluprce spov ve zvltnch prvnch vztazch mezi EEIG, tetmi
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci jednotliv osoby dle soukromho prva. Pklady hodn uveden, kdy veejn instituce zaloily EEIG: ENARCT projekt v Irsku (mezi Derry City Council v Severnm Irsku a Donegal County Council v Irsku) a EUROCORP EEIG. Posledn uveden sdruen sdl v Belgii, kde bylo teprve nedvno zaloeno EEIG ze strany belgick spolenosti pro podporu hospodstv Vlmskho Brabantu (GOM Vlaams Brabant) se soukrommi podniky z Velk Britnie a Francie, jako i ze panlska a Nizozem. EEIG, kter jsou zaloena , p edstavuj soukrommi institucemi nekomplikovan i kdy omezen een peshranin spoluprce na rovni projekt. Pklady na konci tto kapitoly ukazuj nkter een, kdy bylo EEIG zaloeno coby nstroj k usnadnn peshranin spoluprce jak v soukrom, tak ve veejn oblasti. Smen hospodsk spolenosti mohou mimo hranice nrodnho sttu jednat jako uznvan soukromoprvn organizace, mohou vyuvat veejn prostedky (nap. kapitl veejnch instituc), jako i zastupovat veejn zjmy. Jako takov jsou zajmavm nstrojem peshranin spoluprce, s jeho pomoc mohou veejn instituce kooperovat. Finann prunost smench spolenost je vak omezena rznmi faktory: nap. striktn veejnou kontrolou finannch podl a dohod uinnch s nrodnmi institucemi. Nejmn 50 % kapitlu a opt nejmn 50 % hlas v pedstavenstvu mus pipadat na veejn instituce. Dle mus bt zaloen tohoto nstroje schvleno lenskmi stty, z nich partnei pochz. Smen hospodsk spolenosti mohou bt vyuity v peshranin spoluprci na rovni projekt. Dobr praktick pklad se nachz na francouzsko - italsk hranici mezi francouzskm mstem Menton (v regionu PACA) a italskm mstem Ventimiglia (v provincii Ligurie). Veejn zjmov sdruen Veejn zjmov sdruen (OIV) jsou nstrojem, kter existuje ve francouzskm prvu teprve krat dobu. Pvodn byla urena k vdeckmu vzkumu a vvoji technologi, pedevm pro vztahy mezi univerzitami a podniky. Pozdji byla pouvna i v sociln oblasti, ve zdravotnictv, ve vzdlvn a v oblasti zen.
een dle nrodnho prva

Smen hospodsk spolenosti Smen hospodsk spolenosti jsou nstrojem dle francouzskho prva, kter je pouvn i v nkterch jinch lenskch sttech Unie. Tyto spolenosti zskvaj a vyuvaj prostedky / fondy a provd veejnoprvn koly. Na smen hospodsk spolenosti se mohou podlet jak veejnoprvn instituce, tak tak mstn a regionln instituce nebo soukrom organizace.
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci zahranin veejnoprvn instituci. Nejsou vak oprvnny uzavrat dohody s institucemi stejnho druhu na druh stran hranice. Takov ast m respektovat kompetence a mezinrodn zvazky francouzskho sttu a vyaduje speciln souhlas nrodn vldy. V praxi umouje zkon ast zahraninch zemnch orgn ve francouzskch smench hospodskch spolenostech za pedpokladu, e je dosaeno majority francouzskho kapitlu (viz pedchzejc bod). Dleitou novinkou v tomto zkon je oficiln uznn a zaveden prvnho nstroje: Groupment d'Intert Public (GIP) umouje ast zemnch orgn ze zahrani na zen projekt a program. Bez ohledu na monosti tohoto novho prvnho nstroje nebyla dosud ve Francii zaloena dn peshranin GIP sdruen.
Ve Francii vznikaj veejn zjmov sdruen na zklad smlouvy mezi soukrommi a veejnoprvnmi zazenmi. Sdruen mohou zapojovat regionln a mstn zemn orgny. Veejn zjmov sdruen je z tohoto dvodu oprvnno uzavrat smlouvy mezi veejnmi institucemi, soukrommi osobami a neziskovmi organizacemi (ve veejnoprvn a soukrom oblasti). Sdruen me provdt irokou paletu innost, jako: dit veejn zazen (v rozenm smyslu) nebo provdt spolen vzkum a technologick vvoj mezi soukromm a veejnm sektorem. Francouzsk veejn zjmov sdruen lze povaovat za dynamick nstroje zen projekt. Umouj zzen zvaznch struktur. Omezen spovaj v tom, e OIV sdruen ru dle francouzskho prva a podlhaj psn kontrole ze strany nrodnch ad (pedevm pi finann kontrole operac). Psn kontroln postupy ve spojen se zdlouhavm rozhodovacm procesem pedstavuj hlavn pekku pro pouit tohoto nstroje pro peshranin spoluprci. Ve Franci podntila debata o peshranin spoluprci ady k nvrhu zmny zkon o veejnch zjmovch sdruench tak, aby byly oteveny pro peshranin spoluprci. V tomto smyslu vytvoil nov francouzsk zkon z nora 1992 (Loi Joxe) dodaten kompetence pro veejn instituce na peshranin rovni (lnek 133). Poprv se mohou francouzsk zemn orgny podlet na
Praktick dohody ad-hoc

Praktick ad-hoc struktury vznikaj bez oficiln / prvn smlouvy nebo zklad. Ve vtin phraninch region jsou dohodnuty na podporu prce managementu pi realizaci peshraninch projekt. V nkterch phraninch regionech existuj informan ad-hoc struktury ji del dobu v rmci st nebo zjmovch sdruen, kter se astn peshranin spoluprce resp. maj na n zjem. Po zaveden programu INTERREG coby podprnho programu pro peshranin
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci spoluprci se nkter z tchto organizac / st chopily iniciativy a na vzvu nrodn vldy pedloily nvrhy na peshranin projekty. Pracovn struktury peshranin spoluprce, je byly zzeny v evropskch phraninch regionech, jsou rzn povahy, jeliko zapojuj rzn aktry a smuj k rznm clm / pln rzn koly. Vzhledem k rznm clm a zmrm mohou bt takov ad-hoc struktury vytvoeny ke splnn rznch kol, nap.: na podporu procesu plnovn projektu (nap.v ppad ecka a Bulharska byla vytvoena ada spolench pracovnch skupin, kter definuj oblasti innosti / projekty spoluprce v rznch oblastech, nap. v hospodsk oblasti, v oblasti ivotnho prosted a spoluprce mezi mstnmi ady); na podporu zen projektu pi realizaci peshraninch projekt. Podpora zahrnuje adu kol, vetn vypracovn pracovnho programu (sestv z vcero fz), jako i definovn a pidlen specilnch kol, sledovn a kontrolu postupu projektu, jako i ex-ante a ex-post vyhodnocen tak, aby bylo mono urit potebn nsledn aktivity; coby nabdka obecn podpory nebo specilnho poradenstv v uritch oblastech spoluprce, a tedy poradensk funkce pro stvajc kooperan struktury, nap. spolen jednatelstv nebo existujc peshranin pracovn skupiny. Na tchto poradenskch strukturch se me podlet ada rznch aktr, a sice v zvislosti na clech a druhu / velikosti projektu. Zastnn mstn akti jsou rovn rzn, a to podle zdroje / typu / tma projektu, nap.: mstn a regionln instituce, mstn sprvy, sociln partnei, mstn spolenosti, kter jsou aktivn v oblasti spoluprce (nap. spolky na ochranu prody, kulturn spolky, atd.), mstn podnikatel, vzdlvac zazen, univerzity, technick koly, technologick centra, technologick parky, prmyslov a obchodn komory.
Zvr na tma prvn ustanoven

V souasn dob neexistuje v lenskch sttech Evropsk unie jednotn nstroj pro peshranin spoluprci na rovni projekt. Existuje ada nstroj odvozench z prva EU (nap. EEIG) nebo bilaterln kooperan praxe (nrodn zkony, dohody ad-hoc, atd.). V tto souvislosti nutno poznamenat, e vtina nstroj popsanch ve v tto kapitole je zaloena na kooperanch iniciativch, nap. na nrodn a/nebo na regionlnch snahch, kter se tkaj jednotlivch oblast a situac spoluprce. Tyto nstroje tud podlhaj ad omezen
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci dle nrodnch zkon nebo bilaterlnch prvnch rmcovch podmnek, v rmci kterch spoluprce probh. Konkrtn typ peshranin spoluprce (jednotliv projekty, programy postihujc nkolik oblast, programy) uruje pouit nstroj. Spoluprce na projektech je z tohoto dvodu jednodu ne je tomu u program, protoe zahrnuje pouze nkter jednoduch kontakty nebo dohody. Spoluprce na rovni projektu je tud mnohdy prvnm krokem k iniciovn dlouhodob, trval a integrovan spoluprce v rznch oblastech vzjemnch zjm a poteb. Pi peshranin spoluprci na rovni projekt je nutno pihldnout ke dvma dalm dleitm faktorm: doba trvn (pouit rznch projektu dlouhodobch a krtkodobch nstroj) a vhodnost nstroje s ohledem na typ innosti a cl projektu. Povaha a typ kooperanho projektu (obsah, cl, doba trvn, atd.) dle uruj spolen s druhem prvnho nstroje v rmci nrodnho prva stupe (intenzitu) spoluprce. Z ve uvedenho je mono uinit nsledujc strun zvry: Peshranin projekty nejsou genereln tkopdn a nevyaduj nezbytn formln institucionln een (viz ad-hoc struktury nebo ada dohod mezi loklnmi institucemi a jinmi aktry, kter jim umouj pipravovat, dit a realizovat peshranin projekty); Kooperan projekty vak mohou bt spojeny s institucionlnm rmcem nebo se strukturou spoluprce (nap. EUREGIO, porovnej s kapitolou B.2.). To je uiten zejmna tehdy, kdy jde o dlouhodob projekty s vtm finannm objemem. Nebo takov projekty vyaduj vysokou mru finann kontroly a formln asti, pro kterou je struktura nezbytn nutn; Urit nstroje jsou vhodn spe pro specifick oblasti peshranin spoluprce hospodskho a obchodnho charakteru (nap. EEIG). V zvislosti na konkrtnm ppadu a nrodnch zkonech mohou bt spojeny s jinmi nstroji (nap. smen hospodsk spolenost ve Francii, Societ Per Azioni v Itlii nebo Regies v Portugalsku); Pokud jde o aktivity peshranin spoluprce mezi veejnoprvnmi, zejmna regionlnmi institucemi, je Francie jedinm lenskm stte EU, kter vytvoil speciln nstroj, Veejn zjmov sdruen (Groupment d'Intrt Public, GIP), pomoc nho mohou bt realizovny projekty peshranin spoluprce. Tento nstroj vak teprve mus prokzat svoji efektivitu v praxi.
Poznmky ke kvalit budoucch peshraninch projekt

Budouc programy Interreg IIIA by mly klst draz zejmna na kvalitu peshraninch projekt, jejich vliv na
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci hospodstv a vhody stanovit, na koherenci a na peshranin vznam. Proto je dleit, aby bylo spolen ji v ptm programu Interreg IIIA definovno, jak je peshranin vznam projektu. Nkter zkladn otzky mohou pi vypracovn vhodn definice napomoci: Vychzej tyto projekty ze spolen regionln sektorln strategie (turistika, odpady, ivotn prosted, infrastruktura) ? in tato spolen kritria projektu pro konkrtn sektor projekt jasnm a zetelnm (nap. zamen na pracovn msta, infrastrukturu, turistiku, KMU, hospodstv)? Jak je minimln rozsah projektu a jak je maximln rozsah projektu, napklad minimln pod 50 nebo 100.000 Euro a maximln nesm bt projekt tak velk, aby vyerpal cel sektor (nap. silnice by oderpala tolik penz, e by pro ostatn projekty programy ji nic nezbylo)? V em spov peshranin charakter projektu? Jak vypad mon rozvoj projektu, jeho ivotaschopnost z hlediska hospodrnosti, pracovnch mst apod.? Jak vysok je vlastn regionln podl coby dkaz toho, e existuje skuten poteba? Jedn se o projekt s phraninm vznamem nebo jde skuten o peshranin projekt? Jak je definovn peshranin projekt (nap. obsahov, organizan, personln a/nebo finann spoluprce partner z obou stran hranice)?
Vyerpvajc definice peshraninch projekt, kter stav na zkuenostech z peshranin spoluprce na nmecko nizozemsk hranici, zn: Peshraninm je projekt tehdy, kdy se ho obsahov, organizan, personln a finann astn partnei z obou stran hranice. Obsahov znamen: Nmecko / nizozemsk kooperace co do obsahu a cl projektu, a to i tehdy, kdy existuje pouze jedno nrodn stanovit. Organizan znamen: Spolen nositel z obou stran hranice, pod vedenm jednoho z partner coby adatele z pohledu prva. To plat i tehdy, kdy existuje pouze jedno nrodn stanovit. Personln znamen: Spolen realizace projektu nositeli z obou stran hranice. Finann Nositel znamen: projektu vlo regionln podl na projektu ve vi nejmn 20 % spolen. Finann podl regionln rovn mus bt zajitn i tehdy, kdy se stanovit projektu nachz pouze na jedn stran hranice. Nadto plynou do projektu vedle regionln nmecko / nizozemsk kvty tak finann prostedky nmeckho a nizozemskho ministerstva hospodstv ve vi maximln 30 %, kter pedstavuj tzv. spolufinancovn. To plat i pro projekty, je maj pouze jedno nrodn stanovit.
Projekty Interreg IIIA, je jsou realizovny pouze v jednom lenskm stt, mus splovat
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci nejmn jedno z ve uvedench kritri. Existuj rozmanit kvalitativn a kvantitativn ukazatele projektu, jsou vak miteln rznou formou. Bylo by smyslupln vyvinut ukazatele pro kadou oblast innosti, a tyto ukazatele tak odsouhlasit s nositeli projektu. Tak je napklad vytvoen pracovnch mst v rmci budovn infrastruktury (stavba silnice) mon krtkodob smyslupln, avak po dobudovn silnice mohou bt pracovn msta opt ztracena. Naproti tomu jsou pracovn msta v rmci kooperace KMU zajitna spe dlouhodob. V oblasti turistiky jsou pracovn msta miteln vtinou pouze nepmo tak, e je zjitno, zda obor turistika jako takov zaznamenal vzestup, co ale nelze pisuzovat jen a pouze programu INTERREG. V kadm ppad by mly vechny budouc projekty Interreg IIIA obsahovat ukazatele projektu ve form hodnotc matice tak, aby zahrnovaly pedevm nsledujc body: synergick efekt; soulad s peshraninmi plny a programy existujcmi v rmci Euroregion; pidan hodnota projektu; pspvek projektu ke zlepen situace na trhu prce; pspvek projektu k odstrann hraninch pekek; euroregionln inek projektu (nap. zvhodnn stanovit, akceptance mezi obyvatelstvem). Interreg odpovdn za budouc vbr projekt by mly provovat projekty pi jejich podn z hlediska peshraninho vznamu, monho budoucho vvoje a vlastnho regionlnho podlu. Nadto je nutno provit, zda mohou projekty zskat podporu dle nrodnch pln, program a ustanoven. K zamezen velkm byrokratickm nrokm by ml ad, v jeho oblasti m nositel projektu sdlo, vypracovat hlavn stanovisko, zatmco pslun ady v sousedc zemi poskytnou pouze vedlej stanovisko, a to pouze k bodm a kritrim, kter dan msto me vhradn provit (napklad osobn nklady, je vzniknou v sousedn zemi). Navc ke kritrim obsaenm ve stanoviscch Interreg je mono vypracovat specifick regionln kritria, ke kterm mus projekt pihlet.
Struktury
Evropsk hospodsk zjmov sdruen (EEIG) ECOM (UK/IRL)
Typ organizace:
Evropsk obchodn komora (European Chamber of Commerce) je Evropskm hospodskm zjmovm sdruenm.
Zaloeno:
1993
Struktura kompetence:
Organizace existuje ve form EEIG byla zaloena prmyslovmi a obchodnmi komorami v Derry (Severn Irsko/GB) a Letterkenny (IRL).
Sprvn rada: Vkonn pedstavenstvo:
Kad prmyslov a obchodn komora jmenuje leny tohoto grmia. Odpovd za bn provoz. Je sloeno z prezidenta a viceprezidenta sprvn rady, jako i z hlavnho jednatele (posledn jmenovan odpovd za ob fililky v Derry a Letterkenny). Vkonn pedstavenstvo stanovuje priority a strategie, d projekty a jejich financovn, a zamstnv personl pro rozvojov koly. Jak v Derry, tak tak v Letterkenny byly zzeny fililky, kad se svmi pracovnky pro rozvojov koly. Jsou zeny pracovnky pro rozvojov koly a odpovdaj za vzkum, finance, st, personl a zen specilnch tmatickch zjmovch skupin (Special Interest Groups SIGs). Sdruuje zstupce jinch evropskch partner.
Fililky: Pracovn skupiny:
Technick vbor:
Finann prostedky pro ECOM byly poskytnuty adou nrodnch a mezinrodnch sponzor, jako nap. British Telecom, Telekom Eiram, International Fund of Irland/IFI, Allied Irish Bank, Industrial Development Authority, daras na Gaeltachta.
Kompetence ve vztahu k INTERREG:

ECOM zskal vznamnou podporu tak od programu INTERREG. Pro rzn projekty poadoval ECOM finance pmo z programu INTERREG. Tyto finance pokrvaj oblasti jako angaovn managera projektu, vypracovn informanho listu, analzy SWOT (slab a siln strnky) regionu, ppravu semine na tma INTERREG a zaveden European Success Award / Evropsk cena za spch. Jin peshranin projekty podpoil program INTERREG v men me v oblastech, o kter se staraj (SIG) speciln zjmov skupiny (nap. nalezen mezer na trhu pro peshranin podniky v oblasti potravin a npoj, analzy slabin trhu, vcvik a vzdln (vhodn balc techniky) pro regionln emesln podniky a podniky zabvajc se vrobou drkovho zbo, zjitn telekomunikanch poteb a propojen obou digitlnch st pes hranici).
Siln strnky z pohledu peshranin spoluprce:

Vznamn mstn podniky jsou leny specilnch zjmovch skupin, kter tvo zklad aktivit ECOMEEIG. Odpovdnost za peshranin spoluprci je tak na mstnch hospodskch podnicch. Bylo vytvoeno pt specilnch zjmovch sdruen (odvy a textil, potraviny a npoje, informan technologie, emeslo a drkov zbo, prvn sluby). Clem je umonit zastnnm podnikm zintensivnn jejich peshraninch aktivit.
Kontaktn adresa:
IT Centre Ard O'Donnell Letterkenny IRL-County Donegal Tel.: +353 - 74 - 247 95 Fax: +353 - 74 - 248 11
Institut pro regionln spoluprci a evropskou sprvu - EWIV (D/F)
Typ organizace:
Institut pro regionln spoluprci a evropskou sprvu (EWIV, angl. zkratka EEIG) je nmecko francouzskm evropskm zjmovm hospodskm sdruenm. Tento evropsk institut byl zaloen adou francouzskch a nmeckch veejnch orgn a instituc, a sice: zem Baden-Wrttemberg, francouzskm sttem, regionem Alsasko, departementem Bas-Rhin (Doln Rn), Communaut Urbaine de Strasbourg, mstem Kehl, Universitou Roberta Schumanna ve Straburgu, Akademi Kehler a odbornou vysokou kolou pro veejnou sprvu v Kehl. lohou evropskho institutu EWIV je poskytovat a podporovat vzdln, vzkum a poradenstv k poslen spoluprce mezi Franci, Nmeckem a sousedcmi zemmi v regionu Horn Rn. Teoretick a praktick vzdlvn zahrnuje peshranin spoluprci a hlavn tmata v souvislosti s evropskou integrac.
Zaloeno:
1993
Struktura kompetence: Management:

Management je zen jednm francouzskm a jednm nmeckm jednatelem (se sdlem vdy ve Francii a v Nmecku), piem kad z nich je oprvnn rozhodovat. Zastupuje leny EWIV (s kompetencemi s ohledem na prvn statut, finance a rozpoet). d kolegium len. Vdeck a vzdlvac poradn sbor odpovd za stanoven cl EWIV v oblasti vdy a vzdln. Sbor je sloen ze zstupc lenskch kol a univerzit, jako i esti zstupc veejnch zazen.
Kolegium len: President: Poradn sbor:

Spolufinancovn z programu Interreg pro projekt Evropsk institut inilo 919.551 ECU. 50 % celkovch nklad nesly stty / regiony (zem Baden-Wrttemberg, francouzsk stt, region Alsasko, departement du Bas-Rhin). Rozpoet zahrnoval sprvn a personln nklady.

Jde o prvn pklad EWIV, kter je zameno na vzdlvn, vzkum a spoluprci mezi veejnmi institucemi v peshraninm regionu. Je zmrem, aby prce Evropskho institutu vytvoila zklad pro ir peshranin spoluprci orgn, kter nabzen sluby vyuij.
Kontaktn adresa:
Euro Institut Institut fr regionale Zusammenarbeit und Europische Verwaltung-EWIV Fachhochschule fr ffentliche Verwaltung Kehl Kinzigallee, 1 D-77694 Kehl Tel.: +49 - 7851 - 89 413 Fax.: +49 - 7851 - 89 474
EWIV EUROCORP (B/NL/F/E/UK)
Typ organizace:
EWIV /EEIG/ EUROCORP sdruen. m prvn formu evropskho hospodskho zjmovho
Zaloeno:
1990
Struktura kompetence:
EWIV Eurocorp bylo pvodn zaloeno pti stranami z pti rznch zem.
Valn hromada: Sprvn rada: Vkonn editel:
Je sloena z len EWIV a odpovd za vechny zmny dohod, vron uzvrku, vylouen a pijmn len. Sloena ze zstupc lenskch organizac. Kad zstupce m jeden hlas. Sprvn rada rozhoduje vtinov. Je volen sprvn radou z jejch len. Odpovd za realizaci usnesen sprvn rady a realizaci kol v rmci sdruen.

EWIV Eurocorp usiluje o vytvoen stabiln platformy pro vmnu vybranch nvrh v oblasti vzjemnho obchodu mezi leny a to za stanoven honor. Tato metoda se u podnik pracujcch v phraninm regionu ukzala jako spn. Tyto aktivity vak dosud nebyly financovny ze strany programu INTERREG. EWIV umouje svm lenm vmnu informac o monch partnerech (nap. velikost, finann data, produkty, trhy, kvalita obchodnho nvrhu, profil partnera, mra dvryhodnosti, atd.).

Aktivity EWIV Eurocorp jsou vhodn pro peshranin spoluprci tm, e poskytuj informace o obchodnch monostech podnikm sdlcm a pracujcm v regionu a/nebo v peshraninm regionu.
Kontaktn adresa:
GOM Vlams-Brabant. Socite de Dveloppment Rgional du Brabant-Flamand Toekomstraat 36-38 B-1800 Vilvoorde Tel.: +32 - 2 251 51 71 Fax: +32 - 2 252 45 94
Smen hospodsk spolenost MentonVentimiglia (F/I)
Typ organizace:
Smen hospodsk spolenost (Socit d'conomie Micte des Alpes Maritime, SEMAM) byla zaloena mezi msty Menton, region PACA (F) a Ventimiglia, Ligurie (I) s clem rozvinout peshranin aktivity a spoluprci.
Zaloeno: Struktura a kompetence: Spolen komise:
1990 (Menton/SEMAM smlouva)
Vytvoena obma msty s podporou SEMAM. Komise m poradn pravomoci. Je sloena z volench zstupc obou mst a z mstskch ednk. Jej lohou je sestavit pracovn program a dle pm peshranin sousedsk spoluprce (Coopration Transfrontalire de Promixte, CTP) s clem vytvoit spolenm plnovnm prostor pro rozvoj iniciativ. Usnesen pijmaj parlamenty obou mst. Tato organizace je dcm a rozvojovm nstrojem obou mst pro peshranin spoluprci.
Mstsk parlamenty: SEMAM:

Smen hospodsk spolenost m poradn a dozrac funkci v souvislosti s projekty INTERREG I, je spolenost pro phranin region pipravila. Poadavky na projekty jsou pedkldny spolenmu vboru, kter nese odpovdnost za francouzsko - italsk operan program Interreg (zpadn hranice). Projekty podan obma smenmi hospodskmi spolenostmi zahrnuj: vytvoen peshraninho inovanho centra pro hospodstv (Trans BIC Riviera); zaloen univerzitnho centra a francouzsko - italskho technologickho institutu pi univerzit; spolen postup v boji proti zneitn mstskho prostoru; sladn francouzsko / italskch pln rozvoje mst, jako i realizaci a koordinaci peshraninho projektu EURES (Euroguichet-social)*.
* viz kapitola C 2 Hospodsk rozvoj

Peshranin projekty regionu Menton-Ventimiglia jsou zpracovny metodou jeden projekt za druhm. Smen hospodsk spolenost podporuje tak projekty, kter uvdj v ivot jin akti phraninho regionu (nap. mstsk sprvy, instituce regionu a departamentu, prmyslov a obchodn komory, soukrom investoi).
Kontaktn adresa:
SEMAM Agence de Menton, Agora Rue de la Rpublique, 12 A F-06500 Menton Tel: +33 - 93 - 28 58 36 Fax: +33 - 93 - 41 33 57 SEMAM Bureau de Ventimiglia Via Mazzini I-Ventimiglia Tel.: +39 - 184 35 77 Fax: +39 - 184 35 77
Pklady struktur ad-hoc
Storstrms Amt/Ostholstein (DK/D)

Operan programy INTERREG-I a II zahrnuj v tomto nmecko - dnskm phraninm regionu pouze relativn mlo projekt. Pro kad ze schvlench projekt byl vytvoen speciln nmecko dnsk pracovn vbor, jeho hlavnm kolem jsou podpora a sledovn projektu. Tyto pracovn vbory jsou sloeny ze zstupc regionlnch a mstnch zemnch orgn, kter se projektu astn a/nebo jsou jm doteny.
Horn Rn Sted Jih (D/F/CH)

V nmecko - francouzsko - vcarskm phraninm regionu byly vytvoeny podobn projektov skupiny pro vechny projekty v rmci program INTERREG-I a II. V ad ppad existuj tyto projektov skupiny ji po del dobu jako st / zjmov skupiny, piem mnoh takov subjekty tyto projekty iniciovaly. Specifick koly jsou siln zvisl na typu projektu, akoliv jsou tyto projektov skupiny ve vech ppadech poveny plnovnm a realizac projektu v zk spoluprci s jednatelstvm.
Zpadn Flandry / Nord-Pas de Calais (B/F)

Ponkud vce rozvinut struktura na rovni projektu byla vytvoena v peshraninm regionu zpadn Flandry / Nord-Pas de Calais. Zde byla vytvoena speciln struktura pro zen projektu v souvislosti s aplikanm vzkumem pro spoluprci v oblasti zdravotnictv. Projekt se zabv detailnmi vzkumy v nsledujcch oblastech problm: prvn aspekty peshraninho poskytovn slueb ve zdravotnictv; existujc infrastruktura / zsobovn; existujc poteba slueb ve zdravotnictv.
Na tomto projektu se podlela ada partner. Aby bylo mono efektivn koordinovat rzn zjmy / poteby, byla vyvinuta rozshl struktura, kter sestv z dcho vboru (Comit du Pilotage), kter je sloen z rznch aktr zastnnch na studii. kolem vboru je zajistit veobecnou koherenci ve vztahu k prbhu prac a vdajm z rozpotu (prce a rozpoet jsou sloeny ze t fz). Navc byl zzen monitorovac vbor (Comit de Suivi), kter koordinuje prce a dozr nad dcm vborem. Bn prce / vzkum jsou realizovny dvma vzkumnmi bukami (Cellules de Recherche). Ty jsou sloeny z jednoho vzkumnka, koordintora a z expert na danou odbornou oblast (spolupracuj s pslunmi partnery a jsou na podn k dispozici).
panlsko / Portugalsko
V rznch phraninch regionech podl panlsko / portugalsk hranice byla zaloena spoluprce mezi mstnmi podniky a prmyslovmi a obchodnmi komorami dalece na informan bzi, nap. ve form semin a workshop, ve kterch dochz k vmn nzor a zkuenost k jednotlivm tmatm: nap. investice do phraninho regionu, nalezen obchodnch partner, atd. Nkter z tchto kooperanch / ad-hoc struktur jsou posleny v rmci podpory z programu INTERREG - IIA za pomoci specifickch nstroj a/ projekt, nap. zzenm peshraninho fondu rizikovho kapitlu. Obecn vsledky tchto funkc a partnerstv v rmci tchto ad-hoc struktur se zdaj bti velmi dobr, akoliv jsou obtn miteln. Podpora lehkch a prunch struktur stimuluje bnou spoluprci v rmci existujcch program, jako i spoluprci mezi rznmi mstnmi aktry ze soukromho a veejnho sektoru. Navc je podporovn rozvoj novch idej ke spoluprci, kter budou realizovny v novch projektech a nvrzch, ale tak zmr, kter mohou vst k novm nebo k rozen stvajcch st.
Telematick centra Interreg IIa (GR/I)

Telematick sluby jsou provozovny ecko / italskmi centry pro poskytovn slueb s pstupovmi body v Patrasu a Igoumenitsa (GR), jako i v Bari a Brindisi (I), s hlavnm clem rozvjet a poslit hospodstv a turistiku region Puglia (I) a zpadn ecko, Epirus, Ionsk ostrovy (GR). Spolen sluby se tkaj elektronickho obchodu, on-line marketingu a pe o zkaznka, zprostedkovn technologi a poradenstv, jako i dlkovho vyuovn. Zatmco na italsk stran se sluby orientuj vhradn na KMU, chce eck centrum nabzet i veejn sluby, jako nap. sluby z oblast kultury, turistiky a ivotn prosted. Zmr je realizovn ve dvou fzch: pt ppravnch studi: realizovatelnost a schopnost existovat, peshranin spoluprce, sluby poskytovan centry, infrastruktura, organizace centra na eck stran; koncipovn a rozvoj slueb a pilotn provoz center. V budoucnu budou sama centra, jako i dal partnei podle podmnek na trhu nabzet rozen spektrum slueb, kter mohou usnadnit peshranin spoluprci. Zmr je orientovn na dlouhodobou udritelnost takovch slueb nad rmec periody, kdy je poskytovna podpora z programu Interreg.
Centrum pro neuro - fuzzy technologie pro KMU - INTERREG IIA (D/NL)
V centru pro neuro - fuzzy - technologie (univerzity / vysok koly v Mnsteru a Enschede) jsou provdna vzkumn a vvojov opaten v oblasti proces a techniky regulace: fuzzy - logika otvr nap. racionalizan potencily a potencily pro zlepen kvality a spory energi; neuronln st napodobuj prci lidskho mozku pi identifikaci ei, zpracovn obrazu a v technice regulace. Pomoc neuro - fuzzy technologie jsou vyuity vhody obou pstup a jsou potlaeny jejich nevhody (nap. nestrukturovan ukldn vdomost, chybjc schopnost uit se). Projekt INTERREG zahrnuje: clen poradenstv malm a stedn velikm podnikm o neuronln / fuzzy technologii, vvoji pkladnch een problm, jako i zkladn vzkum / vvoj pro konkrtn aplikace, peshranin projekty mezi firmami (nap. transfer novch technologi, patentov prva, atd.), vykolen firemnch praktik, propojen transferovch mst v regionu. Bhem 4 let bylo poskytnuto poradenstv piblin 500 malm a stedn velkm podnikm a byla jim nabdnuta specifick, na konkrtn firmy zamen een problm v ppadech, kdy bn metody selhaly, nap.: dal rozvoj a zavdn diagnostickch / prognostickch systm ke sledovn stroj na zklad fuzzy logiky a neurlnch st; elektrotechnika, 200 pracovnk; vvoj patentovanho fuzzy polohovho kontrolru (nap. plnc zazen), elektrotechnika, 7 pracovnk; vvoj inteligentnch fyziklnch senzor; firemn projekt, elektrotechnika; 200 pracovnk; V projektu bylo vytvoeno 6 pracovnch mst. V regionu na obou stranch hranice ji bylo zavedenm fuzzy technologie zajitno nebo nov vytvoeno 200 pracovnch mst. Bylo zzeno vce ne 20 pracovnch mst pro mlad inenry s hlubmi znalostmi o fuzzy technologii. Udren a nov vytvoen pracovn msta znamenaj investici do budoucnosti lidskho kapitlu firem v oblasti inovativnch technologi. Souasn je odborn personl vzn k regionu a tm je vytvoen zklad pro vznik dalch do budoucnosti orientovanch pracovnch mst. Pozice na trhu a konkurenceschopnost speciln malch a stedn velkch podnik v EUROREGIO na nrodnch a mezinrodnch trzch mohla bt vrazn poslena. Pro svtovou vstavu Expo 2000 v Hannoveru bylo Centrum pro neuro - fuzzy -technologie vybrno jako demonstran projekt.
Dopravn svaz bez hranic INTERREG IIA (A/D)

EuRegio Salzburg - Berchtesgaden - Traunstein (D/A) s asi 500.000 obyvateli je povaovn za atraktivn hospodsk stanovit v Evrop, kter vyuv sv ance i peshranin. Peshranin Dopravn svaz bez hranic Zem Salzburg- kraj Berchtesgaden vznikl v roce 1997 pot, kdy byl nmeck kraj bez speciln mezisttn smlouvy zapojen do rakouskho dopravnho svazu. Od t doby mohou vichni obyvatel tohoto Euroregionu jezdit z jakkoliv zastvky do jakkoliv autobusov zastvky na obou stranch hranice s jednou jzdenkou a za stejn tarif. Dle byl vypracovn systm tarifnch psem a byly instalovny elektronick pstroje na vdej jzdenek. Pomoc peshraninho dopravnho svazu a novho dopravnho modelu jsou spojeny dva dosud rozdln systmy veejn dopravy, maj tedy jak prvn, tak tak finann jednoho jmenovatele (jedna jzdenka - jeden tarif). Kad jzdenka je ukldna jako datov vta a je lenna dle modelu tarifnch psem (coby plstev). Byly zohlednny problematiky mn a smnnch kurs, jako i rozdln daov sazby a rmcov prvn podmnky. Vnosy z jzdenek jsou prostednictvm Salzburgsk svazov pepravn spolenosti pidlovny zemm, zemnm institucm a dopravnm podnikm. Dosavadn vsledky: Poty uivatel veejnch pepravnch prostedk stoupaj, hospodsk vhody regionu se zvyuj a stejn tak je posleno i propojen / kooperace s hlavnm centrem Salzburgem.
Nmecko - polsk spolenost pro podporu hospodstv (D/PL)

Nmecko - polsk spolenost pro podporu hospodstv je akciovou spolenost se sdlem v Gorzow (PL). Akcioni jsou nmeck spolkov zem a vojvodstv na nmecko / polsk hranici. K oblastem kol pat: podpora a monitorovn konkrtnch kooperanch a investinch zmr na obou stranch hranice, poradenstv a informovn o obchodovn mezi Nmeckem a Polskem (nap. o specifickch zkonech), spolupsoben v rmci vytven infrastrukturnch rmcovch podmnek pro peshranin spoluprci, shromaovn a pprava informac o stanoviti, ukazatel a nabdek, organizace vstav, kontaktnch a kooperanch burs, jako i informanch a vzdlvacch akc pro podnikatele a jin vedouc pracovnky. Celkem bylo od potku spn uzaveno celkem cca. 50 kooperanch projekt, nap.: modelov projekt Textil: Prvn nmecko / polsk kooperan projekt od designu pes marketing, odbyt a servisn innosti pro spolen kolekce vysoce hodnotnch dmskch odv. modelov projekt Hospodsk databanka: Dleit informace pro kooperan a investin rozhodnut pedevm pro mal a stedn velk podniky na obou stranch hranice. Spolenost zaznamenala citeln ohlas z phraninch region s konkrtnmi pnmi ve vci peshranin kooperace a investic. Zejmna bylo mono spn zaloit spolen podniky, piem lze vychzet z pedpokldanho vytvoen 1075 pracovnch mst.
Peshranin transfer technologi v oblasti PAMINA (D/F)

Clem je podporovat peshranin transfer technologi tak, aby bylo dosaeno synergickch efekt 1 mezi KMU , a aby byla zlepena jejich mezinrodn konkurenceschopnost. S nabz obshl, specifick odborn informan a poradensk sluby, napklad (1) obshlou nmecko - francouzskou on-line databanku, (2) peshranin poradenstv pro KMU, jako i podporu spoluprce mezi podniky, (3) organizovn peshraninch akc (semine, studijn cesty) pro zainteresovanou veejnost, (4) spolenou veejnou propagaci a marketing pro region vi irm obchodnm kruhm, (5) zzen regionlnho klubu PAMINA coby informan a oteven struktury a (6) stabiln praktikantsk msta pro mladistv. Projekt doclil poslen a rozen peshraninch kontakt mezi podniky v oblasti technologie a inovace, jako i mezi jinmi aktry innmi na poli technologie a inovace. S je zaloena na solidnm partnerstv mezi veejnm a soukromm sektorem. Pro KMU, kter hledaj informace a poradenstv, je s uitenm startovnm mstem, kter nabz vynikajc kontakty a odborn sluby. Pro KMU, kter jsou ji zapojeny v peshraninm projektu, je vhodou pedevm zprostedkovn schopnost, vy prunost a nov trn ance. Regionln klub PAMINA poskytuje monost diskutovat peshranin aspekty obchod a souasn slou jako frum pro vvoj novch npad na projekty. Byly vyvinuto Centrum slueb pro podnikatele, kter informuje i ty nejmen podniky o vhodch peshranin spoluprce.
Televizn magazn Hier-Her (voln Sem a Tam) INTERREG IIA (DK/D)

V regionu Schleswig/Snderjylland m bti rostouc kooperace podpoena pravidelnm, samostatnm a nezvislm televiznm poadem sousedcch nmeckch a dnskch televiznch stanic, program bude spoluprci prbn dokumentovat a podporovat. TV magazn slou pedevm k nsledujcm elm: - vzbuzen zjmu o sousedy, poznn jejich kultury, historie, mylen a zpsobu ivota, - podpora ovzdu tolerance pi spolenm ivot na hranici, - propagovn komunikanch monost zlepenm jazykovch, mstnch a regionlnch znalost, propagace regionu. Spolen a dvojjazyn televizn magazn Hier-Her je od roku 1997 vysln dvakrt msn na regionlnch programech na obou stranch DK/D hranice vdy mezi 18.00 a 20:00 hodinou, a to spolen se zajmavmi, aktulnmi a informativnmi reportemi. Na vrobnch nkladech se podl program INTERREG-IIA. Nov vrobn podmnky vedly k novm pracovnm mstm v regionu a ke zlepen kvalifikace pracovnk televiznch stanic; poet divk stle roste. Obsah magazn je pouvn jako uebn materil ve kolch. Peshranin magazn Hier-Her byl v roce 1997 ze strany GD XVI Evropsk unie vyznamenn cenou Prix Circom Regional.
kleine und mittelstndische Unternehmungen = mal a stedn podniky
C1 Plnovn rozvoje zem
KAPITOLA C 1: Plnovn rozvoje zem
Pehled:
Tato kapitola se zabv rznmi rovnmi a formami peshranin spoluprce, jako i opatenmi k zintenzivnn politiky peshraninho zemnho plnovn. zemn plnovn, je je v Evrop nov oznaovno jako plnovn rozvoje zem / prostoru, je zde znzornno jako horizontln aktivita, a tvo v ad oblast a u ady akc rmec pro spoluprci v phraninch a peshraninch regionech.
Hlavn body:
Plnovn zemnho rozvoje v peshraninch regionech je procesem, kter zahrnuje jak proveden spolen sociln ekonomick analzy / hodnocen celho regionu, tak tak ppravu spolench rozvojovch pln a vypracovn peshraninch provdcch program a projekt. V oblasti plnovn zemnho rozvoje existuj dv zkladn rovn spoluprce - sttn / regionln a regionln / mstn - , kter, vzhledem k rznm nrodnm funkcm centrlnch nebo federativnch vldnch systm, mnohdy nen mono vzjemn odliit. Vldn komise nebo komise pro zemn plnovn / pracovn skupiny existuj v mnoha phraninch oblastech. Jejich prce vychz z dohod / sttnch smluv mezi pslunmi vldami. Komise pro zemn plnovn vak obvykle nemaj dostaten rozhodovac pravomoci. Regionln a mstn zemn plnovac ady asto nemaj formln edn pravomoci. To plat tak pro euroregiony nebo peshranin pracovn sdruen. V praxi vak zce kooperuj se sttn rovn a vypracovvaj vlastn koncepce zemnho rozvoje. Prvn (tj. mezisttn dohody, odsouhlasen zemnho plnu) a organizan opaten (koordinace a rozvoj v rmci komis pro zemn plnovn) jsou vhodn k zintenzivnn peshraninho zemnho plnovn. Praktick akce ke zlepen politiky peshraninho zemnho plnovn jsou osvtleny na nkolika pkladech.
Pklady:
monosti peshraninho rozvoje pro euroregion Rhein-Maas-Nord (D/NL) sociln ekonomick analzy katalog problm v phraninch oblastech (NL/D). zlepen psemn zpravodajstv o prci v phraninch regionech vypracovn regionlnho a peshraninho plnu vypracovn peshraninch osnov zemnho rozvoje pro velk zemn a vypracovn peshraninch program zemnho rozvoje analzy a vzkumy v nmecko - polskm pohranin (PL/D) teritoriln plnovac studie (I/A) peshranin analza stvajcho stavu (SLO/A). studie o zzen chrnn mezinrodn nmon oblasti mezi Korsikou a Sardini (I/F) studie o rozvoji regionu Bratislava (SK/A) peshranin koncepce zemnho rozvoje (D/NL) peshranin perspektiva zemnho rozvoje EUREGIO (D/NL) zemn pln pro trval peshranin rozvoj ivotnho prostoru Horn Porn, 1999 INTERREG III Phare CBC zemn koncepce (D/CZ) koncepce Viadrina 2000 (D/PL).
___________________________________________________________________ C 1 Plnovn rozvoje zem 2

! Council of Europe: Regional Planning. A European Problem, report of the Consultive Assembly, Strasbourg 1968. ! Council of Europe: Confrences Europennes des Rgions Frontalires - La Coopration des Rgions Frontalires Europennes. (Rap. V. v. Malchus), AS/COLL. From (72)1 Strasbourg 1972. ! Council of Europe: 2nd European Symposium on Frontier Regions - The Cooperation of European Frontier Regions: State of Question and Recent Developments, Parliamentary Assembly, AS/COLL. From (75)L. ! Hansen, N.: Border regions: a critique of spatial theory and a European case study, in: Annals of Regional Science, Vol. 11 (1977). ! Council of Europe: European Regional/Spatial Planning Charta, adopted by the European Conference of Ministers Responsible for Regional Planning, 20.05.198j3, Strasbourg 1983. ! Gabbe, J.: EUREGIO - regionale grenzberschreitende Zusammenarbeit auf kommunaler Ebene (Regional Transboundary Co-operation at the Municipal Level), in Staatsgrenzenberschreitende Zusammenarbeit des Landes NRW, hrsg. vom Institut fr Landes- und Stadtentwicklungsforschung des Landes Nordrhein-Westfalen (ILS-NRW), Dortmund 1985. ! Malchus, V. Frhhr. v., u. a.: Staatsgrenzen berschreitende Zusammenarbeit des Landes NRW, ILSSchriften, Bd. 1.036, Dortmund, 1985. ! Kommission der Europischen Gemeinschaften (Hrsg.): Europa 2000 - Perspektiven der knftigen Raumordnung der Gemeinschaft, Luxemburg 1981. ! Europische Charta der Grenz- und Grenzbergreifenden Regionen, Arbeitsgemeinschaft Europischer Grenzregionen, 1981, berarbeitung 1995. ! Akademie fr Raumforschung und Landesplanung (Hrsg.): Grenzbergreifende Raumplanung, Forschungs- und Sitzungsberichte, Bd. 188, Hannover 1992. ! Ratti, R.; Reichmann, S. (Hrsg.): Theory and Practice of Transborder Cooperation. Basel and Frankfurt a. M. 1993. ! Veen, A. van der; Cappell, R.; Batey, P.M.J. (Hrsg.): Regional networks, border regions and European integration, in: European research in regional Science, London 1993. ! Cappellin, R.; Batey. P. W. G. (Eds.): Regional networks, border regions and European integration, London 1993. ! Europische Kommission (Hrsg.): Leitfaden der Gemeinschaftsinitiativen 1994-1999, Luxemburg 1994. ! Malchus, V. Frhr. v.: Artikel Grenzberschreitende Raumordnung, Handwrterbuch der Raumordnung, hrsg. von der Akademie fr Raumforschung und Landesplanung (ARL), Hannover 1994. ! Baltic Institute, The (Hrsg.): Vision and Strategies around the Baltic Sea 2010, Karlskrone/S 1994. ! Meyer, R. P.; Jansen, P.G. u. a.: Grenzbergreifendes Raumordnerisches Leitbild fr den nordrheinwestflisch/niederlndischen Grenzraum Gutachten, ILS-Schriften 86, Dortmund, 1995. ! Ratti, R.: Problmatique et stratgie de dveloppement des rgions frontiers, in: Auenwirtschaft, 50. Jg. (1995), Heft 2. ! Klein, R.: Grenzberschreitende regionalpolitische Zusammenarbeit im Rahmen von INTERREG und PHARE, EUREG (1995), Nr. 2. ! Krautzberger, M.; Selke, W.: Perspektiven der bundesstaatlichen Raumplanungspolitik in der Europischen Union, Wien 1996. ! Gabbe, J.; Martinos, H. a.o.: Practical Guide to Cross-border Co-operation. Second Edition, hrsg. by the Association of European Border Regions (AEBR), Gronau/D 1997. ! Ahrens, K.: Freundschaft ber Grenzen, Biblioteca della Riviste di Studi Politici Internazionali, Vol. II: Contributi, pp. 5-12, Firenze 1994. ! Faludi A. (red.): Ruimtelijke planning en ordening in een federale staat: Wat gebeurt er bij de buren? Amsterdam 1997. ! Arbeitsgemeinschaft Europischer Grenzregionen (Hrsg.): VADE MECUM Grenzbergreifende und interregionale Zusammenarbeit an den Auengrenzen der Europischen Union, Gronau 1997. ! Arbeitsgemeinschaft Europischer Grenzregionen (Hrsg.): Die EU-Initiative INTERREG und zuknftige Entwicklungen, Gronau 1992. ! Gabbe, J.: Gemeinsame grenzbergreifende Kriterien fr Programme und Projekte, Verffentlichung der AGEG, Vortragsmanuskript vom 17.01.1998 in Aigen/Obersterreich, Gronau 1998. ! The WEB/Yearbook 1998 North European and Baltic Sea Integration, General Editors: L. Hedegaard, B. Lindstrm, Berlin-Heidelberg-London-Paris-Tokyo 1998. ! Graute, U. (Editor): Sustainable Development for Central and Eastern Europe, Berlin, Heidelberg, New York 1998. ! Roch, L.; Scott, J.; Ziegler, A.: Umweltgerechte Entwicklung von Grenzregionen durch kooperatives

Handeln, hrsg. vom Institut fr kologische Raumentwicklung e.V., IR-Schriften 24, Dresden 1998. ! Arbeitsgemeinschaft Europischer Grenzregionen (Hrsg.): Institutionelle Aspekte der grenzbergreifenden Zusammenarbeit, Gronau, Sept. 1998. ! Brunn, G.; Schmitt-Egner, P. (Hrsg.): Grenzberschreitende Zusammenarbeit in Europa, Baden-Baden 1998. ! Arbeitsgemeinschaft Europischer Grenzregionen (Hrsg.): Die Zukunft maritimer Zusammenarbeit, Gronau 1998. ! Jansen, P.G.: Grenzbergreifende rumliche Entwicklungsperspektive EUREGIO, Kln, Oktober 1998. ! Clev, H. G.; Clev, K.: Grenzberschreitende Raumordnunsaktivitten (Kap. 2.2.2.); Scott, J.: Grenzberschreitende Planungsorganisationen (Kap. 2.2.3.), in: Akademie fr Raumforschung und Landesplanung (Hrsg.): Grundriss der Landes- und Regionalplanung, Hannover 1999. ! Arbeitsgemeinschaft Europischer Grenzregionen (Hrsg.): Grenzberschreitendes Finanzmanagement, Gronau 1999. ! Casteigts, M, (Hrsg.): Evaluierung grenzberschreitender und interregionaler Vorhaben in Europa, Baden-Baden 1999. ! Malchus, V. Frhr. von: Grenzbergreifende Zusammenarbeit auf dem Gebiet der Raumordnung mit den Nachbarlndern Deutschlands, Manuskript, Stand 1999. ! Association of European Border Regions (Ed.): Final Report LACE-TAP First PHASE (1996-1999) Technical Assistance and Promotion of Cross-Border Cooperation Related to the Community Initiative INTERREG IIA, Gronau 1999. ! Europische Kommission Ausschu fr Raumentwicklung (Hrsg.): EUREK Europisches Raumentwicklungskonzept, Luxemburg 1999. ! Europische Kommission: Mitteilung an die Mitgliedstaaten ber die Leitlinien fr eine Gemeinschaftsinitiative betreffend die transeuropische Zusammenarbeit zur Frderung einer harmonischen und ausgewogenen Entwicklung des europischen Raums INTERREG III, Brssel, den 07.04.2000 KOM (2000) ... endg. ! Confrence franco-germano-suisse du Rhin suprieur Deutsch-franzsisch -schweizerische OberrheinKonferenz (Hrsg.): lire et construire lespace du Rhin suprieur Atlas transfrontalier pour amnager un territoire commun; Lebensraum Oberrhein ... eine gemeinsame Zukunft Raumordnung fr eine nachhaltige Entwicklung ohne Grenzen, Strasbourg 1991. ! European Union Regional Policy (Ed.): Spatial perspectives for the enlargement of the European Union, Authors: Prof. D. Biehl u. a., Brssel-Luxemburg 2000. ! Arbeitsgemeinschaft Europischer Grenzregionen (Hrsg.): Eine operationelle Anleitung fr die Ausarbeitung und das Management von INTERREG IIIA.Programmen 2000-2006, Gronau 2000. ! Association of European Border Regions (AEBR) European Commission: LACE INFO SHEETS on Cross-Border Cooperation, Issue 1-12, 1997/2000. ! Association of European Border Regions (AEBR) European Commission: LACE-Magazine, No. 1-5 (1997/1998-2000). ! Regierungs-Rapport S/DK: resund en region bliver til, Kobenhavn K3 1999. ! Europische Kommission-Ausschu fr Raumentwicklung (Hrsg.): EUREK-Europisches Raumentwicklungskonzept, Luxemburg 1999. ! Bundesamt fr Bauwesen und Raumordnung (Hrsg.): Raumordnungsbericht 2000, Bonn-Bad Godesberg 2000. ! Europarat-CEMAT (Hrsg.): Leitlinien fr eine nachhaltige rumliche Entwicklung auf dem europischen Kontinent Entwurf - , Strasbourg 2000.
Ohledn dalch informac k uvedenm dokumentm prosm kontaktujte sekretarit AGEG/LACE, AGEG, tel. +49 2562 702 19, fax.: +49 2562 702 59.
Pehled Tato kapitola se zabv zemnm plnovnm v phraninch a peshraninch oblastech. Tato horizontln aktivita zahrnuje posouzen regionlnch a nadregionlnch skutenost a vypracovn a sestaven pln rozvoje (politika, akce a monosti realizace) pro peshranin oblasti coby geografickou jednotku. Pln zemnho rozvoje pedstavuje rmec peshranin spoluprce a obsahuje nkolik tmatickch oblast a akc, kter jsou pojednny v sti C tto pruky (tj. hospodstv, doprava, ivotn prosted, atd.). Praktick realizovatelnost zemnho plnu souvis se strukturami a procesy, je jsou v phraninch oblastech zapoteb. Tato kapitola popisuje nejprve dosud proveden progresivn kroky na podporu zemnho plnovn v souvislosti se zmnami plynoucmi z evropsk integrace. Pot se koncentruje na rozvoj, rovn a formy spoluprce, jako i na typy a pklady realizovanch opaten ke zintenzivnn peshraninho zemnho plnovn. Programy Interreg IIA a Interreg IIIA podtrhuj vznam spolench peshraninch zemnch pln a peshraninch program. Nadto bylo zemn plnovni zahrnuto coby nov opaten do program Interreg IIC a IIIB. Opaten: Studie v kontextu s rozvojovmi plny podtrhuje poadavek v tom smru, aby byly phranin oblasti nahleny jako jedna integrovan geografick jednotka.
Od evropsk regionln politiky k politice zemnho rozvoje Regionln politika EU byla poktna rozhodnutm Rady na zklad lnku 235 Smlouvy o EHS z roku 1975, tedy ped vce ne 25 lety. Od t doby je clem regionln politiky pispvat k vyrovnn hlavnch regionlnch nerovnovh ve spoleenstv. Za tmto elem byl mimo jin vytvoen Evropsk fond regionlnho rozvoje (EFRE). zemn dimenze hrla v tto regionln politice zpotku spe vedlej roli. Poslen regionln politickho zamen nastalo v souvislosti s Aktem o evropskm sjednocen (EEA), kter vstoupil v platnost 01. ervence 1987. Pro regionln politiku maj vznam zejmna lnky 130 a-e zkona o ES. Ve druhm odstavci lnku 130 a text odkazuje zpt na preambuli smlouvy o ES a dopluje tak cl prvnho oddlu specilnm clem pro oblast zemnho plnovn: Spoleenstv usiluje zejmna o zmenen rozdl mezi rznmi regiony a o snen zaostalosti oblast postiench nejvtmi nevhodami. Smlouva podepsan v Maastrichtu o Evropsk unii dne 07.02.1992 (EU) jde jet o krok dle. Tato smlouva zavd v nov vytvoenm lnku 130d smlouvy o ES kohezn fond, kter m pispvat a finann podporovat zmry v oblastech: ivotn prosted, transevropsk st a dopravn infrastruktura. Maastrichtsk smlouva o EU stanovila velmi jasn nov akcenty pro evropskou politiku zemnho plnovn, a sice v nsledujcch oblastech: vybudovn demokratick kontroly ze strany Evropskho parlamentu ve form prva veta pi utven strukturlnch fond (lnek 130d smlouvy o ES);
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci zaveden veobecn platnho principu subsidiarity (lnek 3b smlouvy o ES); vytvoen regionlnho orgnu Vbor region (AdR) s monou pmou ast regionlnch a mstnch oblastnch instituc (lnek 198a-c smlouvy o ES). ministr pro zemn plnovn (CEMAT) zabvala otzkami zemnho rozvojem dle ne 20 let, pedstavuje zemn rozvojov pln (regional/ spatial planning; amnagement du territoire), tj. zemn vymezen vyjden hospodsk, sociln, kulturn a ekologick politiky doten spolenosti. Na tto do znan mry obecn formulaci se mohlo v letech 1982/83 shodnout vech 22 nkdejch lenskch stt Rady Evropy. Pesto i dnes existuj znan rozdly v interpretaci pojm zemn uspodn / plnovn nebo zemn rozvoj. Proto se lensk stty od roku 1994 shodly v rmci evropskho politickho jazyka na pojmu, kter je neutrln vi tradici a je zejm, toti na pojmu politika zemnho rozvoje: dle tohoto vymezen jde o politiku, kter pispv k rozvoji uritho zem dle uritch zsad a clovch pedstav (osnov). Na zklad Evropsk charty pro zemn uspodn, ady jednn a politickch debat ministr pro zemn plnovn od roku 1989, na zklad dokumentu ES Evropa 2000 a EU dokumentu Evropa 2000+ se ministi EU pro zemn plnovn na sv informan porad ve dnech 21./22.9.1994 v Lipsku dohodli na takzvanch Zkladech evropsk zemn politiky. V tomto smyslu jsou hlavnmi koly zemnho rozvoje: podpora hospodsk a sociln soudrnosti EU (trval, hospodsk a sociln pokrok) snenm rozdl v rozvinutosti rznch region a vytvoenm vyven zemn struktury; dle trval rozvoj, kter udr jak ekologicky etrn hospodsk rozvoj, tak tak zachov dnen zdroje a jejich funknost pro pt generace, a zrove umon vyven rozvoj zem pi
Nadto obsahuje smlouva obecn pedstavy o rozvoji zem Unie ohledn vytvoen prostoru bez vnitnch hranic a podpory hospodsk a sociln soudrnosti, kter maj bt konkretizovny prostednictvm nsledujcch cl a opaten: snen rozdl v rozvinutosti region (lnek 130a smlouvy o ES); vybudovn transevropskch st (lnek 129b, odstavec 1 smlouvy o ES); udren, kvalitativn zlepen a ochrana ivotnho prosted (lnek 130r, odstavec 1 smlouvy o ES); obezetn a racionln vyuvn prodnch zdroj (lnek 130r, odstavec 1 smlouvy o ES); respektovn nrodn a regionln rozmanitosti (lnek 128, odstavec 1 smlouvy o ES).
Tyto kompetence vychzejc ze smlouvy umouj Unii intenzivnj psoben v oblasti zemnho plnovn, akoliv smlouva neuvauje se samostatnou kompetenci pro politiku zemnho rozvoje. Dal smry evropsk zemnho rozvoje politiky
Dle Evropsk charty zemnho uspodn vydan Radou Evropy v roce 1983, na kter se rada usnesla pot, kdy se Konference evropskch
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci zachovn rozmanitosti a vech lidskch aktivit. Pi konkrtn realizaci tchto cl na evropsk, nrodn, regionln a komunln rovni je nutno vnovat pozornost regionln rozmanitosti Evropy a takto danm zvltnostem, jako i pslunmu stupni rozvoje danch region. Existujc koncepce zemnho rozvoje pedloen Evropskmu parlamentu v obdob 1983 a 1990, jako i strategick dokument Evropa 2000 vypracovan Evropskou komis nezohledoval dostaten vvoj ve stedn a vchodn Evrop po roce 1989 se vemi jeho dsledky. Proto se ministi zemnho plnovn EU na sv informan schzce v Lisabonu v roce 1992 a v roce 1993 v Lttichu dohodli, e je nutno: pro cel zem spoleenstv vypracovat pedstavy ve form strategickho dokumentu Evropa 2000 (Evropa 2000+); transevropskm stm a mstskm stm coby dleitm plnovacm nstrojm na evropsk rovni dt do budoucna mimodn zemn politick vznam; podporovat vypracovn evropsk koncepce zemnho rozvoje. plnovn (osnovy) pro budouc rozvoj osdlen. V nsledujcch letech byly vypracovny dleit scne a analzy pro odborn posouzen rozvoje zem. V roce 1997 byl v Noordwijk/ NL za nizozemskho pedsednictv v rad pedstaven prvn nvrh EUREK European Spatial Development Perspective First Official Draft. Tento nvrh vedl v Evrop k irok veejn debat na rovni vld, parlament, nevldnch organizac, jako je nap. AGEG, a na rovni region. Dokument EUREK z roku 1999 je tak vsledkem celoevropsk diskuse. Politick cle a opce navrhovan v EUREK jsou zameny na zemn strukturln vvoj v 15 lenskch sttech EU a smuj pedevm k: zemn orientaci politik spoleenstv; polycentrickmu zemnmu rozvoji a k novmu vztahu mezi mstem a venkovem; stejnmu pstupu k infrastruktue a vdomostem; obezetnmu nakldn s prodou a s kulturnm ddictvm.
Dal cesta k evropsk koncepci zemnho rozvoje (EUREK)
Dokument Zklady evropsk politiky rozvoje zem vypracovan lenskmi stty EU spolen s Evropskou komis, kter je vsledkem informanho setkn rady mistr pro zemn rozvoj v Lipsku (1994), pedstavuje politickou Pi aplikovn EUREK, tedy pi bzi pro dal spoluprci v oblasti realizaci cl a opc chtj lensk stty zemnho plnovn v Evropsk unii. V zce spolupracovat s Evropskou Lipsku bylo mono v roce 1994 komis. Pro peshranin spoluprci stanovit hlavn principy zemnho jsou vznamn pedevm opaten a ___________________________________________________________________ C 1 Plnovn rozvoje zem 7
Debata o dokumentu, jako i o samotnm programu EUREK ukzala nutnost trvalho dalho rozvoje EUREK. Napklad rozen EU a zintenzivnn dialogu se stty stedomo mlo znan vliv na evropsk zemn rozvoj, mimo jin tak na rozvoj zem na vnitnch a vnjch hranicch. Tit budoucho pepracovn EUREK je v problmech zemnho rozvoje, je souvis s roziovnm EU.
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci projekty, kter jsou uvdny v kapitole . 4 dokumentu EUREK. Na tchto doporuench se intenzivn spolupodlela AGEG. Do tto oblasti pat zejmna kapitoly 4.4 a 4.5 o peshranin spoluprci, kter jsou uvedeny vtou: (180) Regionln a oblastn instituce pat ke klovm aktrm evropsk politiky zemnho rozvoje.1 Na cest k integrovanmu rozvoji zem doporuuje EUREK do budoucna ti rovn zemn spoluprce: rove spoleenstv, transnrodn / nrodn rove, regionln / mstn rove. podpora trvalho a vyvenho zemnho rozvoje EU; zlepen ink politiky spoleenstv na rozvoj zem; zlepen transnrodnho zemnho plnovn vypracovnm priorit rozvoje pro velk souvisejc zem nad rmec sttnch hranic. v zemnm
Programy spoluprce plnovn: -
Na rovni spoleenstv jsou peshranin programy a osnovy pro integrovan rozvoj zem podporovny podprnmi programy EU, napklad.: hospodsk a sociln soudrnost pomoc vyhlky o strukturlnch fondech, a formou spoluprce se stty stedn a vchodn Evropy, jako i se stty stedomoskmi, mimo jin prostednictvm program PHARE a TACIS.
prostor Severnho moe, prostor Baltskho moe, atlantick prostor, jihozpadn Evropa, zpadn stedomo a jin Alpy, Adrie-, Dunaj-, stedoa jihovchodn evropsk prostor (CADSES), severozpadn evropsk metropoln prostor.
Vechny tyto programy by mly podporovat i peshranin spoluprci, kter je popsna pro regionln / mstn rove v kapitole Metody a opaten peshraninho plnovn rozvoje. Protoe v koncepci EUREK nebylo mono v dostaten me zohlednit stedo a vchodoevropsk stty, usnesla se konference evropskch ministr odpovdnch za zemn rozvoj (EMKRO CEMAT) projednat Osnovy pro trval rozvoj zem na evropskm kontinentu, na kterch se usnesla Evropsk rada. Na dokumentu bylo pracovno pod vedenm vysokho komisae CEMAT od roku 1997, a byl odsouhlasen v rmci 12. konference ministr odpovdnch za zemn rozvoj (7./8. z 2000) v Hannoveru. Tyto osnovy obsahuj mimo jin nsledujc zsady a principy politiky trvalho rozvoje zem pro cel evropsk kontinent - vetn Rusk
Transnrodn / nrodn rove je pitom podporovna pedevm programy INTERREG III B. Ty se len do oblast: spoluprce pi veobecnm rozvoji zem, snen nsledk zplav, pedchzen suchu. Dleit cle transnrodn politiky:
Evropsk komise (vydavatel.): EUREK Evropsk koncepce zemnho rozvoje, cesta k vyvenmu a trvalmu rozvoji Evropsk unie, pijato pi informan porad ministr pro zemn uspodn v Postupimi, kvten 1999, strana 46.
1
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci federace - tj. plat pro vechny lensk stty Rady Evropy: podpora vyvenho sociln ekonomickho rozvoje, zlepen konkurenceschopnosti region, ochrana pirozench a prodnch ivotnch podmnek, rozvoj regionln identity a rznorodosti, spoluprce v oblasti politiky zemnho rozvoje a relevantnch k zem se vztahujcch odbornch politik.
Politika zemnho rozvoje by mla v budoucnu pispt v Evrop zejmna k: vytvoen atraktivnch rmcovch podmnek pro soukrom investice na mstn a regionln rovni, kter jsou kompatibiln i s veejnmi potebami (veejno soukrom partnerstv), a urychlen integrace evropskch hraninch oblast prostednictvm rozvoje metropolnch region, propojenm mst a trvalm rozvojem dopravnch monost (mstsk st) a k vytvoen panevropsk dopravn st.
Pi navrhovanch rozvojovch opatench, kter maj takka vdy vznam pro peshranin regiony, nabv mimodnho vznamu poadavek zintenzivnit transnrodn a peshranin spoluprci coby nstroj k intenzivnmu propojen hospodskho rozvoje a zemnho plnovn.
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci Metody a opaten peshraninho plnovn rozvoje Peshranin zemn plnovn / uspodn chce napomoci pekonn vech negativnch ink hranic na phranin regiony, kter souvis s mrou propustnosti hranic. Peshranin plnovn pitom zahrnuje spoluprci v oblastech zemn plnovn, plnovn rozvoje zem a mstn plnovn. Peshranin plnovn rozvoje, kter clen psob na rozvoj spolenosti, na hospodstv a na prodn, vytvoen a sociln prosted v phraninch regionech, je provozovno v rmci evropsk politiky zemnho rozvoje, v rmci nrodnch zemnch pln, zemskch a regionlnch pln a v rmci mstnch stavebnch pln. Nejdleitj prvn a odborn zklady pro peshranin zemn plnovn byly stanoveny konferenc evropskch ministr odpovdnch za zemn rozvoj v rmci Evropsk charty zemnho uspodn (1983) a v Rmcov konvenci ke zlepen peshranin spoluprce oblastnch instituc (1981). ada lenskch stt Rady Evropy uzavela v rmci aplikovn rmcov konvence v poslednch letech bilaterln a trilaterln aplikan smlouvy (porovnej s kapitolou A3). Od z 2000 je nutno pihlet i k Osnov pro trval zemn rozvoj na evropskm kontinentu. rmci INTERREG II C existovaly coby transnrodn spoluprce lenskch stt v Evrop sedm (7) Veobecnch program a dva (2) Programy k zamezen zplavm a boje proti suchu (Interreg Rhein-Maas- aktivity IRMA a Francie / Itlie). Nadto existuj jet tyi pilotn projekty dle lnku 10 EFRE pro realizaci transnrodnch operanch program pro zemn uspodn (severn periferie, zpadn stedomo, jin Alpy, jihozpadn stedomo). Kvli zjmu lenskch stt o transnrodn spoluprci je tato jak je uvedeno ve - vedena dle v agend programu Interreg IIIB v period 2000/2006. Pi peshranin spoluprci pi plnovn zemnho rozvoje je nutno jak je zamleno v EUREK - rozliovat pedevm mezi temi rovnmi jednn / kon: sttn rovn, kde za pomoci vldnch nebo zemn plnovacch komis probh peshranin zemn plnovn rozvoje; regionln / komunln rovn, kde mimo jin probh regionln zemn plnovn, piem kompetence jsou v jednotlivch sttech rozdleny rzn; mstn plnovn rozvoje.
Mimodn vznam pro peshranin spoluprci a zemn plnovn se sousedcmi stty mly bilaterln a trilaterln vldn a zemn plnovac Evropsk komise ji od roku 1990 dohody uzaven piblin v 60., 70. a poskytuje prostednictvm program 90. letech. V t dob byly uzaveny Interreg I a Interreg IIA prostedky na dohody mezi stty Beneluxu, podporu peshranin spoluprce, m Nmeckem, Nizozemm, Belgi, je umonna i podpora peshraninho Franci, vcarskem, Rakouskem a zemnho rozvoje mezi bezprostedn Polskem. Na zklad takovch dohod sousedcmi oblastmi. Od roku 1997 je byly zaloeny vldn zemn plnovac navc prostednictvm programu a regionln komise, kter za Interreg IIC podporovn inovativn poslednch 30 let - v rmci svch pstup k integrovan politice zemnho monost pisply k plodn rozvoje na transnrodn rovni. V peshranin spoluprci v oblasti ___________________________________________________________________ C 1 Plnovn rozvoje zem 10
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci plnovn zemnho rozvoje. Jejich lohou je pedevm dlouhodob stanoven pevnch forem edn peshranin spoluprce na pslun plnovac rovni, a sice na principu subsidiarity. I regionln / komunln spoluprce pi zemnm rozvoji byla v poslednch desetiletch vrazn prohloubena a rozena. Konkrtn projekty podpoila EU v rmci program Interreg I a II. Tak jsou to ve stle vt me euroregiony, kdo vn do osnov zemnho rozvoje sv pedstavy a positivn tak ovlivuj a konkretizuj regionln a nrodn zemn plnovn na obou stranch hranice. Zde euroregiony v poslednch letech pkladn spolupracovaly se sttnmi plnovacmi ady a usilovaly o sladn stynch mst v zemnch plnech sousedcch zem. Na zklad partnerstv a subsidiarity v oblasti plnovn bylo dosaeno peshraninch spch pedevm dky: vypracovn peshraninch smr a osnov za asti obc a region; peshraninch vybudovn prodnch park; dopravnm plnm na vech evropskch hranicch; peshraninch vybudovn prmyslovch a emeslnch park, zsobovn vodou, likvidace vody odpadn a zsobovn elektinou; vnesen zemn plnovacch vah a cl do peshraninch rozvojovch a aknch program regionln politiky a do operanch program Interreg I, IIA a IIIA. sektorlnch hledisek. I odborn plny vychzejc z odbornch zkon mus bt v souladu s cly, zsadami a smry plnovn rozvoje zem. Pro peshranin koordinaci zemnch pln mnohdy postauje vasn poskytovn informac a zapojen souseda, jako i sladn zemnch pln rozvoje, jejich zvaznost dosud kon na sttn hranici. Tam, kde nepostauje, aby se zemn plnovac ady samy drely zvr a doporuen zemn plnovac komise, protoe rozvoj hraninho zem ohrouj elementrn rozdln zjmy, mus bt zastnn stty pipraveny zajistit zvaznost pomoc sttn smlouvy (nap. o spodnch vodch, hndm uhl, surovinch). Mimodn zintenzivnn peshranin spoluprce na vech plnovacch rovnch je v budoucnu zapoteb za pomoci: precizn analzy souasnch a budoucch problm zemnho rozvoje; analzy prvnch pekek a omezen, kter stoj v cest peshranin spoluprci v oblasti plnovn; prbnho peshraninho informovn a monitorovn zem za pomoci sociln ekonomickch analz; stanoven osnov a hlavnch smr peshraninho zemnho rozvoje a program pro celkov rozvoj v kontextu s vvojem sousedcch region a obc; realizace rozvojovch program (INTERREG III) na zklad specilnch smluv; vypracovn odbornch pn rozvoje (nap. pro dopravu, turistiku, voln prostor a osdlen); vymezen vznamnch mstskch region (mstskch st) v
Je douc, aby dolo k dalmu zintenzivnn peshranin spoluprce v oblasti zemnho rozvoje pi silnjm zapojen obc a region. Pitom je nutno se vyvarovat tomu, aby se sttn odborn plny peshranin zamovaly a slaovaly vhradn dle ___________________________________________________________________ C 1 Plnovn rozvoje zem
11
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci phraninch oblastech, a pomoc regionln spoluprce v peshraninch oblastech, u kterch dochz k prorstn vtch center pes sttn hranici; pravidelnho peshraninho slaovn vech zemnch pln a opaten; provrky, zda existuje v phraninch oblastech prostor pro zemn politick opaten; vymezen chrnnch oblast a biotop, peshraninch prodnch park a pomoc peshraninho plnovn krajiny; sestaven sananch program za elem zlepen ivotnho prosted; specilnho peshraninho plnu pro phranin regiony, kter jsou mimodn doteny vstavbou velkch (transevropskch) dopravnch os; sladn mstnch pln v phraninch obcch. Stedndob je douc vytvoit spolen peshranin regionln plny s pmou zvaznost pro vechny veejn plny, m by vznikla pokroil forma peshraninho zemnho plnu, do nho budou pot zapracovny mstn peshranin plny. Vechna zemn plnovac a regionln politick opaten by mla bt v budoucnu kvli lep realizovatelnosti zalenna do regionln peshranin koncepce rozvoje a do operanch program. Dobr pklady takovch pln existuj mimo jin na hranicch mezi Nmeckem a Franci a vcarskem, Nmeckem a Nizozemm, Nmeckem a Polskem, Nmeckem a eskou republikou v rmci programu INTERREG IIIA. Zde dochz k do budoucnosti zamen regionln peshranin spoluprci v oblasti zemnho rozvoje a regionln politiky.
Regionln, peshranin monosti rozvoje v euroregionu Rhein-Maas-Nord (D/NL)

Hlavn body: Posouzen regionlnch, peshraninch monost rozvoje pro euroregion Rhein-Maas-Nord. euroregion Rhein-Maas-Nord (D/NL)
Region:
Zahjen projektu: duben 1993 Rozpoet:

celkov nklady: ECU 280.000, vetn: subvence EU ve vi nrodn subvence ve vi regionln subvence ve vi msto Mnchengladbach ECU 140.000 ECU 84.000 ECU 56.000
Management:
Kontaktn adresa: euregio rhein-maas-nord

Stadt Mnchengladbach D-41050 Mnchengladbach Tel: +49 2161 253 115 Fax: +49 2161 252 931
Popis:
Euroregion Rhein-Maas-Nord uznv mimodn vznam a potebnost peshraninho plnovn zemnho rozvoje a rozvoje regionu, protoe se coby stanovit mn ze stanovit na vnitnm trhu mezi dvma perifernmi oblastmi na obou stranch nrodn hranice v sousedstv hospodsky vznamnch oblast (uzly: Eindhoven [NL] a Rhein/Ruhr [D]) v centrln stanovit v Evrop. Protoe se dvj nstroje zemnho rozvoje pli siln orientovaly na pslun oblasti, byla pro euroregion Rhein-Maas-Nord vypracovna modern strategie rozvoje pouiteln ve 21. stolet. Nadto jsou analyzovny vechny vvoje vyvolan odstrannm pekek.
Vsledky:
V prosinci 1993 byl na zklad podrobnch sociln ekonomickch analz uspodn workshop za asti mnoha rznch organizac, mst a ministerstev s nslednou diskus expert. Vsledky workshopu byly integrovny do projektu. Takto vznikl vsledky byly zapracovny do smr zemnho rozvoje a do cl a opaten operanho programu Interreg II pro euroregion RheinMaas-Nord. Osnovy / hlavn smry pihl k rostoucmu peshraninmu funknmu lenn loh, k rychlm strukturlnm zmnm v technick a hospodsk oblasti, ke vzrstajcmu objemu dopravy a ke zhorujcm se podmnkm ivotnho prosted.
Prvky dobr praxe

Projekt obsahoval mechanismus kter zajioval, aby bylo mono zapojit na peshranin bzi mnoho rznch organizac z phraninch oblast. Vsledky analzy zemnho rozvoje a konzultac byly coby zemn plnovac osnova zapracovny do strategie a do operanho programu pro INTERREG II (1995-1999).
Vypracovn peshraninch smr zemnho rozvoje a peshraninch program zemnho rozvoje pro velk zem
Dobrmi pklady vypracovn peshraninch vzor / osnov zemn plnovacho rozvoje jsou: model Bodamskho jezera (A/D/CH), 1982, aktualizace 1994/95. Prvn globln nvrh struktury stt BENELUXu z roku 1986, kter byl v letech 1994-1996 aktualizovn a v roce 1997 vydn jako Druh globln nvrh struktury stt BENELUXu. Nvrh obsahuje peshranin pln stt BENELUXu, jako i mstskou s, s dopravn a modely pro oblast tvorby krajiny, oblast turistiky a rekreace. Model pro zemn rozvojov programy" v oblasti Saar/Lor/Lux, 1995. zemn plnovac osnova pro zemn rozvoj na nmecko - polsk hranici" (D/PL), 1995. Alpsk konvence (A/CH/D/I), 1991. Peshranin zemn plnovac osnova pro hranin zem Severn Porn - Vestflsko ( Nizozem posudek (D/NL), 1994.
zemn plnovac osnova / smr pro hranin zem Severn Porn - Vestflsko / Nizozem" byla vypracovna v letech 1993 a 1994 pro nmecko - nizozemskou zemn plnovac komisi UK-Jih. Dokoneno v roce 1997. V letech 1995-1997 byla vypracovna zemn plnovac osnova pro severn hranin oblast UK-Sever na nmecko - nizozemskm pomez. Osnova pro UK-Jih obsahuje: informace o koncepnch zkladech "peshraninho zemn plnovacho vzoru" vhledy od budoucnosti, ance a rizika, jako i koly regionlnho rozvoje v nsledujcch oblastech: demografick vvoj, vvoj mstsk krajiny a venkovsk krajiny, dopravn tok a dopravn st, prmysl, rekreace / kultura, jako i zvren doporuen pro plnovn zemnho rozvoje osnovu plnu zemnho rozvoje pro phranin oblast s nsledujcm obsahem: - vodtko pro peshranin spoluprci - vodtko pro "regionln strukturu, msta a obce" - vodtko pro "mobilitu a dopravn systmy" - vodtko pro tvorbu krajiny, oblasti rekreace a ivotn prosted" euroregionln oblasti akc z pohledu zemnho plnovn, lenno do modelu ty "aknch oblast"
Peshranin koncepce rozvoje (SLO/A)

Hlavn body: Peshranin analza souasnho vznamnch aspekt vvoje. Slovinsko, Rakousko stavu a analzy strategicky
Region:
Zahjen projektu: 1996 Rozpoet:

program Phare-CBC: Interreg-IIA: 40.000 Euro 67.000 Euro
Management / smlouva:
Ve Slovinsku: Herr Ivo Piry V Rakosuku: Ministerium fr wirtschaftliche Beziehungen und Entwicklung Kotnikova 5 SLO-1000 Ljubljana Tel.: +386 61 1783 571 Fax: +386 61 178 3522 Herr Roland Arbter Bundeskanzleramt, Abt. IV/4 Raumplanung und Regionalpolitik Hohenstaufengasse 3 A-1010 Wien Tel.: +43 1 53 115/2911 Fax: +43 1 53 115/4120
Popis:
Bhem sociln ekonomickho hodnocen slovinsko - rakouskho pohranin vypracovanho pro Phare-CBC multi-annual indicative programme (MIP) bylo zjitno, e metody a statistick zdroje pro shromaovn dat na obou stranch hranice se vzjemn velmi odliuj. Aby bylo mono vytvoit zdrav zklad pro vcelet plnovn peshraninch aktivit, pro ron uzvrku MIP a pro dal zemn, ekologick a sociln ekonomick plnovn, musela bt pro tento projekt vypracovna peshranin analza stvajcho stavu a peshranin strategie. Tyto dokumenty obsahuj nsledujc body: koncepci spolenho rozvoje peshranin analzu souasnho stavu a informanch systm analzy uritch, strategicky dleitch rozvojovch otzek
Slovint a rakout konzultanti realizovali projekt financovan z program Phare-CBC a InterregIIA. Peshranin dc vbor byl za rakouskou stranu tvoen zstupcem adu spolkovho kancle a zstupci zem (trsko a Korutany), slovinskou stranu zastupovalo ministerstvo pro hospodsk vztahy a rozvoj, jako i dva zstupci phranin oblasti. dc vbor uruje npln innosti a metody prce a monitoruje studie. Nadto jsou tomuto vboru pedkldna hlen o postupnm stavu.
Vsledky:
V roce 1995 byla slovinsk st projektu zaazena do programu Phare-CBC. Pdavn program byl zaazen do rakouskho programu Interreg-IIA. Jeliko byl projekt zahjen ped krtkou dobou, nejsou jet k dispozici jeho vsledky.
Prvky dobr praxe

Projekt nabz monosti k vmn know-how a zkuenost na rovni expert - nad rmec PhareCBC / Interreg-IIA - a vytv zkladnu pro dal plnovac a peshranin aktivity. Soust projektu je - stejn tak pi zaloen dcho vboru - povinnost kooperovat na rovni slovinskch a rakouskch expert a na rovni nrodnch / regionlnch ad.
Studie o zzen mezinrodn nmon chrnn oblasti mezi Korsikou a Sardini (I/F)
Mezi Korsikou (F) a Sardini (I), v oblasti Bouches de Bonifacio, je zizovna nmon chrnn oblast. Dva nrodn parky, kter ji existuj na obou stranch hranice, jsou integrovny do nov chrnn oblasti. Ped zzenm chrnn prodn oblasti byla provedena studie vhodnosti financovan z programu Interreg. Spolen dc vbor podporovan dvma technickmi komisemi (jednou francouzskou a jednou italskou) byl zaloen pod dohledem ad pro ivotn prosted na Korsice a Sardinii. Korsick ad pro ivotn prosted jmenoval editele chrnn prodn oblasti. Cle studie: stanovit velikost nov chrnn prodn oblasti Analza potebnch prvnch pedpoklad k zajitn stavu, kdy editel chrnn prodn oblasti disponuje pravomocemi k tomu, aby mohl zashnout proti externm faktorm naruujcm chrnnou prodn oblast (nap. prvo udlovat pokuty zneiovatelm ivotnho prosted, jako i vydvat ustanoven na ochranu veejnoprvn prodn chrnn oblasti). studie o potu, dvodech a etnosti nvtv (turist, jachty, lod s pasary) analzy moskho a terestrlnho ivotnho prosted analza historickch a architektonickch staveb studie o vzjemnm psoben sociln ekonomickch aktivit v regionu v chrnn prodn oblasti
Detailn studie sociln ekonomick situace v chrnn prodn oblasti se ukzala jako nutn, protoe chrnn prodn oblast zvis na spnm vztahu k tmto externm faktorm, a je nutn i pro dal existenci tohoto jedinenho ekosystmu. Je nutno vypracovat pln, kter vzjemn slad a optimln vyv poadavky ze strany: turistickho prmyslu, nmon plavby (tankery pedstavuj mimodn nebezpe) a sousedcho prmyslu, jen je zneiovatelem ivotnho prosted.
Protoe chrnn prodn oblast v mnoha rznch smrech ovlivuje peshranin hospodstv Korsiky a Sardinie, byla studie financovna v rmci programu Interreg-I.
Kontaktn adresa: Institut de Gographie et dAmnagement

UMR TELEMME Universit de Provence F-136 21 Aix-en-Provence Tel.: +33 42 59 29 00 Fax: +33 42 64 01 58
zemn uspodn pro trval peshranin rozvoj ivotnho prostoru v Hornm Porn (CH/D/F)
Nzev:
zemn rmec pro mandtovou oblast konference o Hornm Porn. Region Alsace jmnem konference o Hornm Porn a jej pracovn skupina zemn uspodn 1996-1999 Studie byla spolufinancovna leny konference o Hornm Porn a podpoena ze strany EU v rmci programu INTERREG-II.
Nositel projektu: asov interval: Financovn:
Kontaktn adresa: Rgion Alsace Direction Gnrale des Services

35, Avenue de la Paix Tel: 0033 88 15 68 67 B.P. 1006/F Fax: 0033 88 15 68 15 F-67070 Strasbourg Cedex Serveur Internet: http://www.cr-alsace.f
Popis:
Horn Porn je vzhledem k vlivu nmeck, francouzsk a vcarsk sti mimodn rozmanitm zemm, kter m od roku 1965 bohat zkuenosti s peshranin spoluprac. Od obdob 1975/91 byla sttn peshranin spoluprce institucializovna v "Konferenci Horn Porn". Konference Horn Porn usilovala relativn rychle o to, aby byla v Hornm Porn v rmci programu INTERREG IIA provedena analza souasnho stavu zemnho rozvoje a uspodn, aby bylo uvaovno o dalm rozvoji. Pomoc rozshl analzy souasnho stavu, vyhodnocen silnch a slabch strnek a rozvojovch scn byl vytvoen "orientan rmec zemnho rozvoje pro oblast Horn Porn". Tento orientan rmec, kter byl znzornn ve form pehledn knihy s mapkami, tabulkami, obrzky a zdrojovmi daji, m slouit vem aktrm v Hornm Porn coby podklad pro irokou veejnou diskusi a dle jako podklad pro utven budoucch ivotnch a hospodskch podmnek, pro vytven pracovnch mst, utven ivotnho prosted a pro spoluprci mezi msty na hornm Rnu. Je snahou Konference Horn Rn vthnout do diskuse o budoucnosti irok publikum. Vichni nositel mandtu, sociln a spoleent partnei a vichni obyvatel by se mli formou koment a nvrh aktivn podlet na definovn hlavnch bod a smr pro utven budoucho ivotnho prostoru na Hornm Rnu - v srdci Evropy.
Vodtko (osnova) pro zemn uspodn
Nzev:
Vodtko pro zemn uspodn vypracovan subkomis Jih nmecko nizozemsk zemn plnovac komise (UK-Jih) pro hranin oblast Severn Porn- Vestflsko / Nizozem (D-NL) 1995 duben 1997 Subkomise Jih zastoupen nizozemskm sekretaritem v provincii Limburg a nmeckm jednatelstvm pi ministerstvu pro ivotn prosted, zemdlstv a zemn rozvoj zem Severn Porn - Vestflsko.
Doba projektu: Management:
Kontaktn adresa: D-40190 Dsseldorf, Tel. +49 (0) 211-4566-0 Popis:

Vodtko pro zemn uspodn vypracovan nmecko - nizozemskou zemn plnovac komis UK jih vychzelo pedevm z peshranin zemn studie. Obsahuje speciln osnovu / vodtko pro budouc "peshranin spoluprci" subkomise Jih, ti tmatick nvody pro "zemn strukturu, msta, sdlit", "mobilitu a dopravn systm" a "krajinu, voln prostor a ivotn prosted". Dle jsou zde obsaena regionln vodtka pro tyi skupiny peshraninch aktivit v oblasti zemnho plnovn a rozvoje.
Vsledky:
V osnov / nmtu peshranin spoluprce je uzavena mluva o utven budouc spoluprce v oblasti zemnho rozvoje a regionlnho plnovn mezi Severnm Pornm - Vestflskem a Nizozemm. Krom toho je upravena spoluprce subkomise Jih s jinmi peshraninmi grmii, nap. s Euroregiony. Pro ti tmatick vodtka se sttn komise shodla na aplikovn zkladnch princip, jakmi jsou "decentrln koncentrace sdli", "vyvarovn se doprav" a "peshranin propojen krajinnch struktur a funkc volnho prostoru".
Prvky dobr praxe

Sttn vodtko pro zemn uspodn potvrzuje pedn roli euroregion v peshranin spoluprci a vyjaduje nadji, e tato vodtka pro zemn rozvoj naleznou odezvu v rozvojovch koncepcch euroregion. Zkladn mylenky tchto vodtek / osnov by tud mlo bt mono realizovat v rmci regionln politickch projekt v euroregionech.
Peshranin koncepce rozvoje zem
Nzev: Doba projektu: Management:
Peshranin koncepce rozvoje zem pro oblast subkomise Sever nmecko - nizozemsk zemn plnovac komise (D/NL) 1996 duben 1997 Subkomise Sever (UK-Nord) D-NL zemn plnovac komise Dr. Paul G. Jansen & BRO Adviseurs
Kontaktn adresa: Dr. Paul G. Jansen, Stadt- und Regionalplanung,

Bachemer Str. 115, D-50931 Kln-Lindenthal, Tel. +49 (0) 221-403047; Fax: +49 (0) 221-4060688
Popis:
Zkouman oblast zahrnuje zem mezi severnm Nizozemm a nmeckou hranin oblast spolkov zem Doln Sasko, jako i st zem (EUREGIO) zem Severn Porn - Vestflsko. Analzou celho zem a vyhodnocenm slabch a silnch strnek byly pro hranin oblast a jej sti vypracovny ti zemn plnovac vchoz situace a smry aktivit. Z nich byla pi zapojen regionlnch aktr, jako i regionu Ems-Dollart vypracovna strategie pro vodtka a zemn perspektivy, jako i rmec pro strategicky dleit projekty.
Vsledky:
Pro ti klov oblasti: venkovsk prostor a mstsk uzly, mobilita a dopravn systm, prodn a kulturn krajina, byla formulovna "zemn plnovac vodtka", v nich jsou uvedeny a ozejmny hlavn prvky budoucho rozvoje severnho nmecko - nizozemskho pomez, o ne je douc usilovat. Tyto koncepce nemaj pmou prvn zvaznost.
Prvky dobr praxe

Koncepce rozvoje zem sice nen peshranin prvn zvazn, ale mla by v budoucnu napomoci a usnadnit koordinaci rozvojovch opaten na obou stranch hranice. Z tohoto dvodu byl tak vypracovn peshranin spolen definovan rmec jednn / postup pi strategicky vznamnch projektech, a byly uvedeny perspektivy rozvoje a oblasti akc.
Perspektiva peshraninho zemnho rozvoje EUREGIO (D/NL)
Nzev: Doba projektu: Management:
Perspektiva peshraninho zemnho rozvoje EUREGIO 1997 1998 Mstsk a regionln plnovn Dr. Paul G. Jansen, Kln Tel.: +49 (0) 2562//702-0 Fax: +49 (0) 2562/702-59 e-mail: into@euregionet.de
Kontaktn adresa: EUREGIO

Postfach 11 64 D-48572 Gronau
Popis:
Perspektiva peshraninho zemnho rozvoje EUREGIO je plnovac koncepc pro celou oblast EUREGIO. Je vsledkem interaktivn regionln diskuse mezi vemi nositeli veejnch zjm a se socilnmi partnery. Koncepce usiluje o dva strategick rozvojov cle: - poslen sociln kulturn a hospodsk integrace prostoru optimlnm vymezenm anc vnitnho trhu EU a endogennch potencil, - rozvoj peshraninho regionu ve funkn region s trvalm zemnm rozvojem, pi nm jsou podporovny intraregionln interdedendence a spolen definovny rozvojov cle a opaten.
Vsledky:
Ken vvoj EUREGIO do roku 2015 je osvtlen pomoc modelu strategickho rozvoje. Do rozvojovho modelu jsou promtnuty rozvojov cle EUREGIO, hlavn smry rozvoje a potencily rozvoje. Ty vedou ke koncepci / akcm pro hlavn smry rozvoje: mezinrodn a regionln napojen, hospodsk a zsobovac struktura, a prodn a kulturn krajina. Koncepce tvo podstatn zklad pro program INTERREG III A pro EUREGIO.
Prvky dobr praxe

Z rozvojov modelu a koncepce akc byl spolen s regionlnmi aktry a socilnmi partnery vypracovn pln akc pro rozvoj oblasti EOREGIO. Tento pln obsahuje nvrhy rozvojovch projekt, kter by mly bt realizovny uvnit regionu za asti komun, komor, svaz a dalch regionlnch aktr v krtkodobm a stedndobm horizontu.
zemn koncepce INTERREG III Phare CBC
Nzev:
zemn koncepce vypracovan v rmci programu INTERREG III Phare CBC pro bavorsko - esk pohrani (D/CZ) z 1998 prosinec 1999 zadavatel: Bavorsk sttn ministerstvo pro zemsk rozvoj a otzky ivotnho prosted, Mnchen; Ministerstvo regionlnho rozvoje esk republiky, Praha. LARS consult Mnchen, Techn. Universitt, Chemnitz, WMEB Birmingham
Doba projektu: Management:
zhotovitel:
Kontaktn adresa: Bayerisches Staatsministerium

fr Landesentwicklung und Umweltfragen, Postfach 81 01 40, D.-81901 Mnchen, Tel.: +49-(0)89-9214-0
Popis:
S pomoc vdc a regionlnch aktr, jako i za rozshl asti socilnch partner z danho prostoru a dc skupiny byl vypracovn koncept zemnho rozvoje: popis zem se sociln ekonomickm vvojem, analza slabch a silnch strnek, hlavn smry a strategie rozvoje pro peshranin hospodsk rozvoj, trval rozvoj zem a ivotnho prosted, infrastruktury a lidskch zdroj, jako i rozvoj institucionln, opaten a nvrhy projekt i s ohledem na rozen EU smrem na vchod.
Vsledky:
Koncepce zem byla vypracovna na zklad regionlnch peshraninch koncepc rozvoje. Obsahuje: - celkovou koncepci pro trval zajitn budoucnosti phraninho zem, - konkrtn projekty pro realizaci podpor v period 2000 2006. Phranin oblast m tak k dispozici obshlou koncepci pro erpn prostedk EU, z n je mono vypracovat Spolen programov dokument (JPD) dle Phare CBC-VO a operan programy ve smyslu INTERREG III A.
Prvky "dobr praxe

Hlavnm motivem pi vypracovn koncepce rozvoje zem byla partnersk spoluprce mezi svobodnm sttem Bavorsko a eskou republikou na stran jedn a angaovan spoluprce komunlnch politik, sprv, svaz a oban na stran druh. Pstup "zdola nahoru", kter EU poaduje, bylo tud mono pkladnm zpsobem naplnit.
Koncepce Viadrina 2000
Nzev: Region: Doba projektu: Management:
Koncepce rozvoje a akc Viadrina 2000 euroregion Pro Europa Viadrina (D/PL) duben 1998 listopad 1999 veden euroregionu
Kontaktn adresa: Euroregion Pro Europa Viadrina

Karl Marx-Str. 23 D-15230 Frankfurt (Oder) Tel.: +49-335-685-1963 Fax: +49-335-685-1962
Popis:
Koncepce Viadrina 2000 je pokraovnm koncepce rozvoje a akc z roku 1993. Koncepce pihl k vvoji a do roku 1999, k rostoucmu potu len euroregionu a k novm administrativnm strukturm na obou stranch Odry. Analza sociln ekonomick situace pedstavuje plochu a obyvatelstvo k 01.05.1999, dle analyzuje zamstnanost a nezamstnanost, hospodskou strukturu a hospodsk rst v prmyslu a zemdlstv, infrastrukturu a podv informaci o stavu peshranin spoluprce.
Vsledky:
Dleitm vsledkem je analza slabch a silnch strnek euroregionu a z n odvozen hlavn smry regionlnho rozvoje v oblastech: hospodsk kooperace, infrastruktura a ivotn prosted, komunln a regionln rozvoj, zven regionln identity a podpora evropsk mylenky. Z hlavnch smr plynou odpovdajc hlavn body pro erpn podpory v letech 2000 2006, kter zahrnuj i klov oblasti: zemn plnovn, rozvoj mst a obc a regionu. Pslunmi oblastmi aktivit jsou: peshranin regionln plnovn, rozvoj profesionlnho regionlnho marketingu, kvalifikace pracovnk a spolen rozvoj mst.
Prvky dobr praxe

Koncept Viadrina 2000 vytvoilo spolen a peshranin veden euroregionu, grmium a lenov. Je vsledkem intenzivnho dialogu a procesu utven nzor v euroregionu a pihl k zmrm zemnho plnu, k nzorm ad pro ivotn prosted a socilnch partner, a slou proto jako podklad pro program INTERREG II A na nmeck stran a pro program Phare-CBC na stran polsk. Vypracovn konceptu mobilizovalo v mimodn me lidsk potencil v euroregionu, ukzalo t monosti a meze euroregionu.
KAPITOLA C.2: EKONOMICK ROZVOJ

Pehled Tato kapitola zahrnuje peshranin spoluprci v oblasti ekonomickho rozvoje. Je zamena na roli malch a stednch podnik a na dleitost inovace a technologi pi posilovn konkurenceschopnosti. Rozeznv poteby a problmy, kterm el mal a stedn podniky v phraninch regionech a podmnky nutn pro jejich rozvoj, analyzuje roli inovace a technologi a rovn pleitosti peshranin spoluprce v tto oblasti. Hlavn body Mal a stedn podniky vphraninch regionech pociuj konkrtn nevhody, kter jsou zapinn okrajovm umstnm v nrodn ekonomice nap. problematick obchodovn, slab fyzick a ekonomick infrastruktura, slab rozvoj peshraninho partnerstv, st a kontakt. Tyto nevhody spojen s obecnmi problmy, kterm mal a stedn podniky el, se jev jako pekky v jejich rozvoji a konkurenceschopnosti; Ppravn kroky a vytvoen fra a st, kter usnaduj navzn kontaktu, poskytuj podnikm pleitosti k prozkoumvn vzjemnch zjm a vytvej nutn prvotn podmnky pro efektivn spoluprci; V mnoha phraninch regionech vyvstv poteba vyvinout nov postoje a podporovat vzdlanost v podnikn stejn tak jako poskytnout nutn podprn organizace, kter budou pomhat pi zahjen podnikn; Vzkum a inovace hraj klovou roli v ekonomickm rozvoji a regeneraci. Phranin regiony stoj ped konkrtnmi koly, jejich snahou je podporovat inovaci, nebo podpora vzkumu a inovace v malch a stednch podnicch je ivotn dleit. Pklady Telematick stediska v zpadnm ecku, v Epiru, na Inskch ostrovech a v Itlii (GR/IT) XIV Kongres Baskickch studi Informan spolenost (E/F) S Obchodnch komor Drama a Kvala (GR/BUL) Saln Pirevino (F/E) Obchodn frum Galicia/Norte (E/P) S investor v Antarktid (FN/SE/NOR) Obchodn navtvenky (BG/RO) Nov most (BG/RO) Statistick informace pro Euroregion Galicia-Norte (E/P) Obchodn stedisko Inter-Balkn a ern moe (GR) Rozvoj obchodnch schopnost (FIN/SE) ACUMEN Program pro rozvoj meziregionlnho obchodu (IRL/NI) Rozvoj peshranin spoluprce, Stedn Makedonie (FYROM/GR) REDIT Technologick jednotka (E/P) Wirtschaftspark Deutschlandsberg mit Technologiezentrum (A/SLO) Kombinierter Verkehr-Terminal (D/PL) Rizikov kapitlov fondy (ES/P) A vybran pklady projekt z informanch strnek LACE II a VIII
PEHLED
1. Souvislosti Ekonomick rozvoj, konkrtn podpora a rozvoj malch a stednch podnik mus bt chpny v irm rmci realizace jednotnho evropskho trhu, uveden EURO a je kladen zven draz na sociln a ekonomickou soudrnost. Strukturln politika Evropsk Unie (EU) poskytla pomoc specifickm regionm, konkrtn mn rozvinutm, aby se spn astnily tohoto rozvoje. Prolomenm barir jsou poskytnuty vt pleitosti v pstupu k produktivnm zdrojm, k rozvoji podnikn na novch trzch a pro inovaci a technologick rozvoj. Tyto pleitosti mohou znan pispt ke konkurenceschopnosti v ekonomice EU jako celku stejn jako k regionln konkurenceschopnosti phraninch a peshraninch region. V souladu s koly, kter vedou ke zven rstu, konkurenceschopnosti a k rozvoji zamstnanosti v EU, byly ureny nov oblasti zamstnanosti, u kterch je potenciln intenzivn rst zamstnanosti a rozvoje drobnho podnikn. Nstroje informan spolenosti jsou rovn zkladem pro pleitosti k novmu podnikn ve vlastnm prvu (tj. modern sluby pro podnikn atd.), jeho rozvoj me lze vylepit kompetenci a kapacitu podnikn a poslit zklady mstn a regionln ekonomiky. Nyn zde existuj nov nstroje zaloen na novch technologich a na informan spolenosti, kter mohou pomoci vylepit schopnost a innost drobnho podnikn a snit inky fyzick vzdlenosti od trh. Udritelnost je rovn klovm tmatem, jeho kolem je vytvoit ekonomick innosti a pracovn msta, kter jsou konkurenn na irokch trzch, rozvinout schopnost pijmout zmnu a udret konkurenceschopnost tak, aby zde bylo srovnateln udrovn a podporovn vysoce kvalitnho prosted. 2. Rozvoj drobnho podnikn v souvislosti s peshranin spoluprac Poteby a potencil pro rozvoj drobnho podnikn v phraninch regionech Poteby a potencil pro rozvoj drobnho podnikn v peshraninch regionech se li v zvislosti na typu a charakteristice peshraninho regionu zahrnuje rove rozvoje, typ oblasti, struktura kontakt a peshranin obchod. Venkovsk a mn vyvinut okrajov regiony (typicky regiony pod Clem 1 v EU a mnoho region ve stedn a vchodn Evrop) el nejvnjm problmm restrukturalizace a rozvoje regionln ekonomiky. Problmy zahrnuj potebu rozvoje novch pstup a vzdln k podpoe podnikn, poteby restrukturalizace ekonomiky od tradinch zemdlskch innost k rozvoji a zahjen novho podnikn atd. Toto se asto dje s chybjcmi strukturami nebo regionlnmi/mstnmi zprostedkovatelskmi orgny, jako jsou regionln rozvojov agentury a infrastruktura stedisek a slueb k podpoe provozu. Vyvinutj phranin regiony v EU a ve stedn a vchodn Evrop jsou lpe umstn z hlediska vyuit vhod novch pleitost pro rozvoj drobnho podnikn, kter vznikaj z globlnch trend a prolomenm barir. Jejich vhoda je v infrastruktue (jako jsou komunikace a eleznice, objekty, rekrean stediska a sdlovac technika) - to vechno m velk vliv na psun pracovnk a podnikatel do tchto region, blzkost a pstup na potencionln trhy, a prmyslov tradice, na kterch lze stavt. Avak mohou
rovn elit problmm restrukturalizace jako je prmyslov restrukturalizace, ztrta ekonomickch innost, kter nejsou nahrazovny novmi innostmi a investicemi, a tak pli strukturovan velk firmy to je typick pro regiony pod Clem 2 a prmyslov regiony ve stedn a vchodn Evrop. Co se te kol, tyto typy region rovn potebuj podporovat vzdlanost v podnikn a pevzt iniciativy a rozvoj drobnho podnikn a nov schopnosti, kter budou podporovat rozvoj novch sektor a novch funkc na zklad drobnho provozu a st. Rozdly ve vnitn charakteristice peshraninch region maj za nsledek rznou strukturu poteb a rzn potencil pro rozvoj drobnho podnikn. Napklad peshranin region me bt charakterizovn jednm rozvojovm plem urbanizanm stediskem kter se me chovat tak, e se zam na rozvoj novho podnikn a slueb, vchovu a kolen, marketing a ostatn sluby pro podnikatele. Rozvoj drobnho podnikn v novch oblastech zamstnanosti se me tkat rozvoje novch specializac na zklad vlastnch vrobk a marketingu, turistiky, informanch technologi zkladnch slueb, kter vyuvaj vzdlen pstup a sluby pro nov prosted. V dalch ppadech me mt phranin region jeden nebo vce rozvojovch pl a mohou tak vzniknout situace, kter lze charakterizovat spe jako intenzivnj konkurenci mezi drobnmi podnikateli pro regionln trhy ne jako vzjemn doplovn se a spoluprci. Phranin regiony na vnjch hranicch EU a ve stedn a vchodn Evrop el zvanjm problmm v rozvoji drobnho podnikn, od velkch rozdl na rovni rozvoje ekonomiky k existenci formlnch barir v obchodovn jako je clo a rzn administrativn a zkonn reimy. Toto se
zhoruje obecnm nedostatkem infrastruktury, kter by podpoila rozvoj drobnho podnikn jako jsou regionln rozvojov agentury, vda a technologick vybaven, atd. Navc zkreslen obchodu, investic, toku prce a ern ekonomika me mt za nsledek hlavn rozdly v sociln-ekonomickch podmnkch pjem, mzdov rovn, ceny. Typick problmy drobnho podnikn v phraninch regionech Rozvoj drobnho podnikn el ad tkost a pekek. Typick obecn problmy jsou: nedostatek toku informac na trhu, nedostatek slueb, norem a postup, tkosti v pstupu k financm za odpovdajcch podmnek (vstupn kapitl, kapitl na rizikov obchod); mal schopnosti a dovednosti, nedostaten inovace a schopnost dit inovace atd. Navc k tmto obecnm problmm el drobn podnikn v phraninch regionech uritm tkostem nebo nevhodm, kter jsou zapinn hraninm a okrajovm umstnm v nrodn a evropsk ekonomice, tato situace se pozdji odraz v mnoha (ale ne vech) phraninch regionech. Na druhou stranu tyto faktory zmenuj vyhldky pro rst a tak se zlepuje konkurenceschopnost. Specifick problmy drobnho podnikn v phraninch regionech zahrnuj nsledujc: omezen trhy a deformovan struktura obchodovn m za nsledek provozovn samostatnch a konkurennch obchodnch center na obou stranch hranice, co je astj ne soustedn se na peshranin regiony - na ekonomick subjekty v regionu a vytvoen silnho a irokho regionlnho trhu; nedostaten znalosti jazyka, administrativa a konkurence na druh
stran hranice omezujc peshranin provoz; chyb uzaven kruh - dodavatel a distribuce v peshraninm regionu a je zde absence vazeb, kter zahrnuj region jako celek; slab fyzick a ekonomick infrastruktura, kter by vedla k vytvoen podprnho prosted pro rozvoj podnikn ve spojen s relativn izolac od center, kter konaj rozhodnut, a od trhu. Toto se konkrtn tk mn vyvinutch a okrajovch region; omezen pstup ke specializovan technologii a modernmu vzkumu a rozvoji (R&D) slueb a stedisek pro drobn podnikatele ve form technologickch stedisek, vzkumnch institut, aplikace vzkumu a rozvoje v regionech stejn tak jako slab zkladna znalost a pslunho kolen k podpoe innost pro rozvoj spolen ekonomiky; odlin administrativn struktury mezi stavodrnmi slokami peshraninho regionu, kter pispvaj k nesouladu v podnikatelskm prosted a ke zkreslen investic, toku zdroj jako je prce a trh (nap. rzn formy a ve dan, systm socilnho pojitn, potovn a telekomunikan sluby a nkladov struktury, mzdy a ceny atd.). Pokud existuj velk rozdly v makroekonomickch podmnkch, tento problm se komplikuje (odr se v mzdovch tarifech, cench, smnnch kursech). Toto se konkrtn vztahuje na vnj hranice EU; na druhou stranu tyto faktory vytvej podmnky, kter napomhaj k neformln ekonomice (nap. paerctv) a dal zkreslen a nevhody zkonnho obchodu; nedostatek pleitost ke kontaktu a spoluprci, kter jsou nutn ke zobecnn podmnek pro ivotaschopnou a petrvvajc regionln ekonomiku
v phraninch regionech. Toto konkrtn zahrnuje znalosti mezi podnikateli a strukturami prostednka tkajc se pleitost pro spoluprci na druh stran hranice, rozvoje st spoluprce a peshranin institucionln struktury, tyto mohou poskytnout spolen sluby a podporovat tak rozvoj drobnho podnikn a pomoci rozvinout a zeslit sektor drobnho podnikn v regionu. Tyto problmy jsou nejvce vyslovovan v phraninm regionu, kde je fyzick kontaktn hranice (nap. moe v nmonch phraninch regionech, horsk hebeny jako hranice zem). 3. Typy krok podporujcch drobn a stedn podnikn v peshraninch regionech Rozvoj drobnho a stednho podnikn je dleitou politikou ve svch vlastnch prvech a zahrnuje irok rozsah podprnch aktivit jako jsou: informace, rady, kolen, finann pomoc a fyzick stediska (obchodn inkubtory, vstavy, stediska R&D). Zde jsou poskytovny obecn sluby, kter jsou k dispozici vem podnikatelm a sluby specialist, kter jsou nabzeny vbrov specifickm kategorim malch a stednch podnik (tj. rst orientovanho obchodovn, podnikn ve specifickch sektorech atd.). V peshraninch regionech se tato oblast politiky vztahuje na uzaven neplnho kruhu a tm vytvoen uzavenho kruhu co se te vazeb mezi dodavateli a vrobci a rozvoj sil a schopnost drobnho podnikn s ohledem na vstup na nov trhy a toto pispje k rstu a rozvoji peshraninch region. Rozvoj peshraninho obchodu a obchodnch partnerstv vytv nov pleitosti pro peshranin regiony. Rozvoj st nebo vytvoen skupin drobnch podnikatel v phraninch regionech
umouje drobnm podnikatelm vybudovat kapacitu a slu v oblasti: rozvoje irho sortimentu vrobk, zlepen kvality a zdokonalen schopnost drobnch podnik tak, aby odpovdaly rychle se mncm poadavkm trhu; realizace spor z velkovroby tak, e se budou nklady dlit a sn se nklady na jednotku, tm se zlep konkurenceschopnost; a uitek ze srovnatelnch nklad na obou stranch hranice. Typick peshranin kroky podporujc rozvoj drobnho podnikn zahrnuj nsledujc: pprava a kroky o nzk intenzit, kter se orientuj na vybudovn rmce, kter bude urovat rozsah spoluprce, vytvet pleitosti pro kontakt mezi zprostedkovatelskmi strukturami a podnikateli a obecn podporovat zvyujc se spoluprci. Specifick typy krok zahrnuj: podporu a oiven innost vetn ptelskch nvtv, poznvn partner, obchodnch fr, dlen, konferenc, vetn typovch studi a vzkumu atd., tak lze rozpoznat problmy a potenciln spoluprci a poskytovat tak informace o rozvoji innost podporujc rozvoj peshraninho podnikn. Tyto typy kontakt vytvej podmnky, kter jsou pzniv pro rozvoj nejtrvalejch vmn informac a zkuenost a neformlnch a formlnch podnikatelskch st a zprostedkovatelskch orgn; speciln/tmatick semine a jednn spolen s pedchzejc adou innost mohou vytvoit dobr sociln-kulturn zklady, kter povedou k spnmu udritelnmu rozvoji ekonomiky; informan a poradensk sluby asto poskytovan regionlnmi agenturami v peshraninm regionu, pleitosti peshraninho trhu, obchodn a investin
pleitosti a rozvoj spolench podnik vetn slueb zaloench na informatice a komunikanch technologich databze, internet, telemarketing atd. stejn tak jako nstroje jako jsou adrese spolench obchod a podpora specifickch obchodnch akc jako je lobovn a reprezentan mise uskuteovan jmnem podnikatel mezi investory a podpora potencionlnch trh mimo region; peshranin kolen podnikatel v sektorech nebo pro funkce v regionlnch specializovanch obchodech nebo v konkrtnch tmatech - zlepen schopnost drobnho podnikn v peshraninm regionu (nap. marketing, aplikace novch technologi), kter jsou spojen s ostatnmi slubami (nap. podpora spolench podnik) a stedisky (R&D, demonstran centra atd.); spolen sluby specialisty ve sfe trhu a marketingu, obvykle nabzen skupinm nebo stm drobnch podnikatel, kter provozuj sv innosti v doplkovch a nekonkurennch obchodnch sektorech. Tyto mohou zahrnovat: rozvoj spolench marketingovch slueb spojench s kvalitn znakou, spolen nkup, spolen prodej a distribuce; spolen stediska a sluby pro podporu rozvoje novch a vylepench vrobk, a vrobnch postup, aplikace novch technologi ve vrobnm procesu a veden a vylepen zkouek a kontroly kvality. Tyto mohou bt zaloeny prostednictvm rozvoje modernch stedisek a slueb v regionu (nap. R&D, technologickch stedisek, Center pro inovaci obchodu atd.); regionln investin fondy zahrnuj zahjen innosti, pomoc pi podnikn vstupn kapitl a rizikov kapitl (nap. spolen peshranin obchody, pleitosti k regionlnmu podnikn),
pedchzen obtnostem ohledn zskn kapitlu. 4. Vzkum, inovace a technologie v kontextu peshranin spoluprce Nkolik studi zabvajcch se ir oblast zjistilo, e pokud se provozuje podnikn na jedn stran hranice nemusej bt znma fakta o existenci dleitch vzkum a technologickm rozvoji nebo o mezinrodnch spolenostech v peshraninm regionu. Inovace a technologick rozvoj v peshraninch regionech jsou dle brdny neadekvtnmi informacemi a poradenskmi slubami a bohuel rovn minimlnm pstupem k informacm a komunikanm technologim (nap. prostednictvm ppojky ISDN, databze atd.), tak lze jen tko a vytvoit konkurenn cenu a vzkum potencilnch poadavk. Pokud by lo tmto pekkm pedejt, vyhldky by byly pravdpodobn dobr, protoe me bt dosaeno nemal pidan hodnoty aplikovnm objektivnho zen strategie pro peshranin spoluprci do vzkumu, politiky pro inovace a technologii. ir rozloen peshraninho regionu (geograficky s ohledem na obsah projektu) je tak chpno jako solidn zklad pro innj pouit zdroj. Podpora rozvoje a inovace na rovni EU EU nkolika zpsoby podporuje vzkum a inovaci. Ne uveden priority tyto zleitosti siln podporuj na bzi peshranin spoluprce: Souinnost mezi vzkumem a regionln rozvojovou politikou; Pln evropskho prostorovho rozvoje se zamuje na zvyovn konkurenceschopnosti znevhodnnch region tak, e je znmo, e pstup
ke znalostem a odbornosti je rozhodujcm rozvojovm faktorem. Zvltn podpora pro znevhodnn regiony (nap. aplikace zvltnho nsobitele pro phranin regiony, extern hranice atd.) prostednictvm vzkumu, technologickmi a inovanmi programy tak, aby byl kompenzovn zvyujc se trend pro mstsk aglomerace. Rozvoj regionlnch inovanch strategi s clem neutralizovat rozdl v technologich mezi regiony Evropsk unie a ve stedn a vchodn Evrop; Rozdlen financovn s tm, e se zvauje vytvoen peshranin st, kter vede ke konkrtnm projektm a zajiuje trval pracovn msta.
Jak je zdraznno v Zeslen soudrnosti a konkurenceschopnosti prostednictvm vzkumu, technologickho rozvoje a inovace (AEBR, nor 1999), do specifickho peshranin vzkumu, inovace a do technologi je nutn zahrnout: Zlepen schopnosti porozumt a nakldat s tmatem technologie a inovace v phraninm regionu; Strategie jak vylouit neuzaven kruhy v phraninm prosted tak, aby bylo mon zajistit v celm regionu uskuteniteln spolen vzkum a strategie inovace; Podpora technologi, kter jsou etrn k ivotnmu prosted a napomhaj drobnmu podnikn. Na zklad studie specifickho peshraninho regionu o silnch a slabch strnkch vzkumu, inovace a technologie, je nutn vyvinout spolenou strategii jak maximln vyut sdlen endogenn (vnitn) potencil a tak vytvoit regionln informan infrastrukturu. Pokud se bude postupovat v duchu inovace, ve skutenosti se bude vytvet technologie, kter je etrn k ivotnmu prosted, kde budou sttn
ady a initel, zprostedkovatelsk organizace, vzkumn instituce, soukrom instituce, podniky atd. tit z intenzivnch peshraninch vazeb a tak se bude formovat pevn zkladna pro spoluprci. Potvrdilo se, e regionln peshranin s je obzvlt vhodnou strategi pro spoluprci ve vzkumu, inovaci a technologii. U tchto st se klade draz na faktory vazeb organizac jako jsou mal a stednch podniky, soukrom organizace a sprvy, kter budou umoovat vmnu informac, rozvoj znalost a vytvoen novch vazeb. Toto vyaduje klov zastoupen ve spolenostech, vzkumnch institucch a zprostedkovatelskch organizac. Tyto formy st, ve kterch se uskuteuje penos technologi a peshranin kontakty t z aplikace novch technologi. Krok za krokem pozitivnj klima pispv k zaloen podnik, zskv nov a vytv peshranin trh; konenm clem je, e tyto podniky mohou rozit svj vliv a expandovat na trhy. Prostednictvm spolehlivch spolench strategi a nstroj, vzkumem a technologiemi lze urit tmata specifick pro dan phranin region a rovn umstit peshranin region na stejnou rove se sousednmi regiony a ostatnmi regiony v Evrop. Uren pleitost pro spolen vzkum a technologick rozvoj Nadjn oblasti pro vzkum inovac a technologie mohou bt zvl dobe rozvinuty pes hranice, kde jsou znalosti, odbornost nebo zdroje k dispozici na obou stranch. Me vzniknout doplkov uitek pro: Podniky s podobnmi technologickmi poadavky (vzkum a rozvoj, penos odbornosti a konzultace);
Podniky, kter si vzjemn vhodn vyrbj komponenty; Pleitosti k rozvoji spolench vrobk nebo k proniknut na nov trhy; Nov dodavatel a souvisejc obchodn innost; Vzjemn vztahy prostednictvm peshranin technologick st Podobn poadavky pro extern sluby ve vzkumu, inovacch a technologii; Peshranin spoluprce mezi univerzitami a vzkumnmi instituty (nap. mezi teoretickm a aplikovanm vzkumem nebo mezi lkaskou fakultou a technickou univerzitou specializujc se na rehabilitan technologie).
Postupy pro vytvoen st Byly vyzkoueny a otestovny rzn mechanismy: Poskytovn informac. Toto je hlavn prioritou jakkoliv peshranin spoluprce ve vzkumu a technologich, zdroj informac je nap. Internet, peshranin databze, informan peshranin listy, lnky nebo zprvy (dvojjazyn). Zprostedkovn prvnho kontaktu. Kontaktn obchodn dny nebo diskusn fra, kter se uskuteuj stdav na obou stranch hranice, potvrdily svou cenu. Zprostedkovat jednotliv kontakty s monmi astnky peshraninch projekt v oblasti technologie a vzkumu je stejn dleit jako uskuteovat dny otevench dve ve vdeckch institucch, kter budou zameny konkrtn na obchodn podniky a jejich zjmy s ohledem na vzkum a technologie. Tmatick dny, kter podaly vdeck instituce nebo obchodn organizace byly rovn spn. Semine a kongresy daly astnkm anci vzjemn na sebe
psobit, piem jsou zvni mluv z oblasti vzkumu a technologie Zskn blich kontakt prostednictvm mechanismu zahrnuje: - peshranin diskuse kolem kulatho stolu o technologickch tmatech, kter zahrnuj mal poet zainteresovanch podnikatel (vetn monosti zahranin asti) a pomhaj pi vmn informac o vzkumu a technologickm rozvoji; - kolen vedoucch pracovnk se stlou skupinou podnik, kter organizuje pravideln jednn, kde vdy jeden vedouc pracovnk prezentuje klov aspekty vzkumu a technologick tmata. Spolen rozvoj technologickho projektu. V dlnch (o potu osmi
maximln deseti zstupc), jsou zde potenciln astnci projekt se stejnmi zjmy (jsou ji znmy), spolen se e technologick problmy nebo zjmy podncen njakm technologickm problmem, kter se tk vech. Protoe pesn obsah projekt nen jet znm, toto zakld metodu pro uren budoucch spolench cl, kter budou formulovny do iniciativy. Dokonen detail technologickho projektu. Toto je pirozen dsledek pedelho mechanismu. Ve vtin ppad ji byli astnci projektu ureni. Jakmile je program spolenou peshranin projektovou skupinou dokonen, je nutn nvrh projektu podpoit a pot jej realizovat.
INFORMAN LISTY LACE: VYBRAN PROGRAMY

Mnoho program Interreg IIA zahrnuje prioritu ekonomickho rozvoje a je kladen velk draz na rozvoj malch a stednch podnik dle na vzkum, inovaci a technologie. Ne jsou uvedeny vybran programy. Kompletn informace je k dispozici v Informanch stranch II a VIII.
Interreg IIA program .49 Rakousko/Slovinsko (A/SLO) Hlavnm clem tohoto programu na vnjch hranicch EU je rozvoj ekonomiky peshraninch region. Toto zahrnuje spoluprci v rozvoji fyzick infrastruktury (tj. vda a technologick zazen), podpora technologickch skupin malch podnik a spoluprce mezi obchodnmi komorami a poskytovn slueb malm podnikm. Kontakt:Amt der Steirmrkischen Landesregierung Landesbaudirektion, Referat fr Landes und Raumplanung Stempfergasse 7 A-8010 Graz Tel: +43 316 877 2512/2170 Fax: +43 316 877 3711
Interreg IIA program . 51 Kvarken-Mittskandia (SF/S/N) Program Interreg IIA pro Kvarken Mitskandia zahrnuje vnitn nmon hranici EU na severu Baltickho moe mezi vdskem a Finskem a vnj zemskou hranici EU mezi vdskem a Norskem. Strategickm clem je zeslit soudrnost regionu, vylepit spoluprci a podpoit rozvoj regionu. Kontakt: Kvarkenradet Box 443 S-90109 Umea Kvarkenradet Handelsesplanaden 23A SF-65100 Vasa
Interreg IIA program . 13 Saar-Lorraine-Westpfalz (D/F) Program Interreg IIA pro peshranin region Saar-Lorraine-Palatinat Occidental, kter zahrnuje vnitn zemskou hranici EU mezi Nmeckem a Franci. Tento program konkrtn upednostuje rozvoj ekonomiky, vzkum a penos technologie.
Kontakt: Ministerium fr Wirtschaft, Verkehr, Landwirtschaft und Weinbau des Landes RheinlandPfalz Bauhofstr. 4 D-55116 Mainz Tel: +49 6131 16 22 33 Fax: +49 6131 16 21 00 SGAR Prfecture de la Rgion Lorraine Place de la Prfecture F-57036 Metz Cedex 1 Tel: +33 3 87 348962 Fax: +33 3 87 32 71 78

Informan listy LACE II a VIII obsahuj informaci o nkolika dobrch projektech z praxe v oblasti ekonomickho rozvoje, ne jsou uvedeny vybran prvky.
Organizace pro nmecko polsk ekonomick rozvoj (D/PL) Organizace pro nmecko polsk ekonomick rozvoj je akciov spolenost zzen vsouladu s polskm prvem a zahrnuje partnery na obou stranch hranice. To zahrnuje spoluprci na rovni vnj zemsk hranice EU mezi Nmeckem a Polskem, podporu poskytuj programy Interreg IIA a Phare CBC. Clem organizace je vylepit ekonomickou spoluprci v phraninm regionu a poskytnout sluby malm podnikm. Kontakt: Polsko-Niemieckie Towarzystwo Wspierania Gospodarki S.A. PL-66100 Gorzw Wikp Tel: +48 95 204513 Fax: +48 95 204744 TWG Am Karlsbad 11 D-10785 Berlin Tel: +49 30 254 5920 Fax: +49 30 254 59299
InterComm (IRL/UK) Projekt Inter-Comm je podepen sub-programem pro ekonomick rozvoj v rmci programu Interreg IIA Irsko/Wales, vnitn nmon hranice EU. Tento projekt zahrnuje spoluprci mezi 10
obchodnmi komorami a zajiuje rozvoj novch slueb pro mal podniky na zklad novch informanch technologi. Kontakt: Wexford Obchodn komora Kancel Ballast Crescent Quay Wexford Ireland Tel: +353 53 22226 Fax: +353 53 24170
Projekt Bothnia (SF/S/N) st programu Kvarken Mittskandia, kolem tohoto projektu je shromdit organizace ve veejnm a soukromm sektoru v oblastech Vasa (SF), Umea (S) a mskolvik (S) s clem vyvinout spolenou strategii jak ochrnit ivotn prosted, v oblasti inovace a vytvoit spolenou image kompetentnho dynamickho peshraninho regionu. Kontakt: Kvarkenradet Box 443 S-0109 Umed Kvarkenradet Handelsesplandaden 23A SF-65100 Vasa
Stedisko pro technologie Neuro-Fuzzy pro mal a stedn podniky (D/NL) Stedisko pro technologie Neuro-Fuzzy pro mal a stedn podniky je podporovno programem Interreg pro EUREGIO (nmecko/holandsk hranice) a zamuje se na vzkum a rozvoj technickch dcch provoz. Kontakt: EUREGIO Enscheder Str. 362 D-48599 Gronau Tel: +49 2562 702 0 Fax: +49 2562 702 59
Kontaktn kancel pro organizaci obchodnch akc Alentejo (P) - Extremadura (E) Centro (P) Podnikatelsk frum v regionech Extremadura (E), Alentejo (P) a Centro (P) podporovan programem Interreg IIA panlsko/Portugalsko. Clem projektu je podpoit peshranin 11
spoluprci mezi malmi podniky s clem zvit konkurenceschopnost, vytvoit spory z velkovroby a vylepit povdom o irch obchodnch pleitostech vyplvajcch z jednotnho trhu. Kontakt: Director del Gabinete del Presidente Junta de Extremadura Plaza del Rastro s/n E-06800 Mrida Tel: +34 24 38 15 22 Fax: +34 24 38 15 14
Nstroj pro kontrolu kvality prmyslu zpracovn ryb (SF/N) Tento projekt zahrnuje partnerstv mezi Stediskem pro vzkum rybolovu v oblasti Tromso, Norsko, soukromou firmou specializujc se na technologick vzkum ve Finsku a zvody na zpracovn ryb v Norsku. Partnei spolen vyvinuli nstroj pro kontrolu kvality, kter by ml vst k vylepen vroby. Kontakt: Rada v severnm Carlotte Box 8056 SF-96101 Rovaniemi Tel: +358 16 330 1231 Fax: +358 16 346 658
DAL PKLADY PROJEKT

Peshranin regiony EU a ve stedn a vchodn Evrop poskytuj bohat zkuenosti jak lze kroky peshraninho ekonomickho rozvoje uskutenit v praxi. Ne jsou uvedeny dobr pklady z praxe. Vzkum, studie, strategick rozvoj Telematick stediska v zpadnm ecku, Epiru, na Ionskch ostrovech a v Itlii (GR/IT) ecko-italsk telematick stediska zahrnuj adu partner z oblast Patra (ecko), Bari a Brindisi (Itlie). Hlavnm kolem tchto stedisek je poslit regionln ekonomiku v oblasti Puglia (IT), v zpadnm ecku, v Epiru a na Ionskch ostrovech prostednictvm rozmstnm telematickch slueb. Zamenm se na rozvoj vztah peshranin ekonomiky v turistice a v obchodnm sektoru, zajiuje projekt funkn a technickou kompatibilitu poskytovanch slueb a pln spolen iniciativy, kter se tkaj komunikace a podpory. Navc eck stedisko pot s poskytnut
12
slueb pro veejnost a slueb pro ivotn prosted jako jsou webov servery, databze vetn systm monitorujcch zneitn vody a ekologick katastrofy. Projekt zahrnuje zpracovn pti ppravnch studi a nvrhu a dle rozvoj slueb jako jsou elektronick obchody, on-line marketing, zkaznick sluby, technologick a konzultan zprostedkovatele a distann studium. Oekv se, e stediska budou pln funkn vpolovin roku 2000. Dokonen projektu vznamn pispje k rozvoji mstn ekonomiky a budou poskytnuty novtorsk sluby a een dobe adaptovateln do peshraninho kontextu. Rozpoet: EURO 2,175,000 Kontakt: p. John Garofalakis, University of Patra, Dept. of Computer Engineering and Informatics, 265 00 Rio Patra, Tel +30 61 997 866
XIV Kongres pro baskick studie Informan spolenost (E/F) Spolenost pro Baskick studie (SEV) organizovala svou nejvt akci v dob od 25. do 27. listopadu 1997 s clem poskytnout frum pro debaty a strategick rozvoj informan spolenosti v tto sti phraninho regionu panlsko/Francie. Krom toho, e frum prozkoumv budouc pleitosti v tto oblasti, nabz t zkuenosti jinch zem v oblasti toho, co lze doshnout v informan spolenost. Hlavn tmata tto akce zahrnuj nsledujc: Informan spolenost a metody komunikace Role informan spolenosti v obchodovn Informan spolenost a sluby pro obyvatelstvo Informan spolenost a vzdlvn Po skonen tto akce byla vydna kniha a CD-ROM. Na konferenci bylo pomoc videa pedstaveno est oblast San Sebastian, Bilbao, Vitoria, Pamplona, Baiona a Madrid, co podpoila francouzsko-panlsk nrodn telekomunikan spolenost a Euskaltel - Baskick telekomunikan spolenost. Konference byla rovn penena internetem a umonila tak ast mnoha instituc z celho svta. Rozpoet: Kontakt: 150.253 EURO Jos M Vlez de Mendizabal, Eusko Ikaskuntza Sociedad de Estudios Vascos, Palacio Miramar Miraconcha, 48, 20007 Donostia San Sebastin E- Gipuzkoa, Tel +34 943 310855, Fax +34 943 21 39 56, ei-sev@sk.ehu.es
Societe DEtudes Basques, Facult Pluridisciplinaire 29-31, cours du Comte de Cabarrus, F- 64100 Baiona, Tel +33 5 59 52 92 99, Fax +33 5 59 31 05 18, eusko.ikaskuntza@univ-pau.fr
Animace, kontakty, potaov s 13
Potaov s pro obchodn komory v oblasti Drama a Kavala (GR/BUL) Tento projekt se zabv rozvojem obchodu v peshraninch regionech, podporuje vmnu informac, inovace, poskytuje konzultan sluby a modernizuje stvajc infrastrukturu. innosti projektu zahrnuj: Vyuit stvajc infrastruktury komor pro konference, poskytnut podpory pro vron trh v oblasti Kavala se snahou rozit jej a vhledov rozvinout a na balknsk trh; Vyuit bulharsk podprn kancele, kter byla vytvoena v rmci INTERREG I a podpora spoluprce mezi organizacemi na obou stranch hranice atd.; Rozvoj st mezi obmi obchodnmi komorami na zklad shodnch zjm komor a jejich lenmalch a stednch podnik. Dokonen projektu vznamn pispje k rozvoji mstn ekonomiky a napome rozvoji malch a stednch podnik tak, e bude projektu pomhat ve spoluprci v ecku a tak na peshranin rovni. Rozpoet: Kontakt: Mr. Grimbas, Chamber of Commerce of Drama, L.Lambrianidi 40, 66 100 Drama, Tel: + 30 521 22750/ 23346
Saln Pirevino (F/E) Saln Pirevino je vron mezinrodn trh s tradic ji od roku 1996, kter je podporovn Vstavnmi parky v Tarbesu (F) a Instituc pro trhy v Barbastro (E). Trh se uskuteuje kad rok v jednom z mst s clem soustedit mal vrobce vna v phraninch regionech, kte se nemohou astnit veletrh ve velkch mstech. Tato nevhoda, se kterou se mal a stedn podniky v tomto sektoru phraninho regionu potkaj, je pevn zpsobena velkou vzdlenost od pslunch trh, clem projektu je vyvinout spolupracujc st mezi vrobci, tak lze zprostedkovat ir znalosti o rznch vrobcch nabzench v phraninch regionech stejn tak jako pleitosti pro spolen innosti firem. Clem trhu je vytvoit spoluprci a podpoit dobr image vrobk z Pyrenej. Konenm clem je rozvoj jednotlivch obchod s vnem v phraninch regionech a vznik specializovanch trh ve stedn Evrop a severskch zemch. Posledn trh v roce 1999 pilkal 75 vlastnk vinnch bar/restaurac a dal profesionly v tto profesi a vce ne 20 dovozc ze severskch zem a ze stedn Evropy. Rozpoet: Kontakt: Alain Fontaine, Parque de Exposiciones de Tarbes, 64000 Tarbes, Tel +33 5 62 93 55 52, Fax +33 5 62 93 55 54 Francisco Lacau Pascau, Institucin Ferial de Barbastro, Avda. Estacin s/n, 22300 Barbastro, Tel +34 974 311919, Fax +34 974 306060, info@ifeba.es
Obchodn frum Galicia/Norte (E/P)
14
Tuto akci, kter se uskutenila 9.-10. jna 1998, organizovalo Obchodn sdruen Portugalska (AEP) v Porto a Konfederace obchodnk Galicie (CEG). Clem bylo zvit povdom a rozit znalosti v obou regionech tkajc se ekonomiky a nabzench obchodnch pleitost. Na tchto jednnch se objevovala nsledujc hlavn tmata prezentac a diskus: Textil a odvy Metalurgie a strojnictv Devo a nbytek Stavebn konstrukce Obansk vybavenost Akce byla spojena s vstavou vrobk a slueb. Tato konference se projevila ve zven povdom o sti mstnho podnikn a pleitostech, kter nabz region a stvajc veejn a soukrom podprn organizace. Byl vytvoen seznam zvr o potebch rznch sektor. Rozpoet: Kontakt:
AEP, Av. Boavista, 2671, 4100-135 Porto, Tel +351 2 6172257, Fax +351 2 6176840, http://www.aiportuense.pt CEG, Rua do Vilar, 54, 15705 Santiago de Compostela, Tel + 34 981 560699 Fax +34 981 565788, comunica@cesega.com
S investor v Antarktid (FN/SE/NOR) Celkovm clem tohoto projektu je rozvinout s v regionu severn Calotte, kter bude podporovat a poskytovat sluby pro kompletn inovan/investin postupy, tj. od vytvoen mylenky k vvoji obchodnho produktu. Snahou je psobit proti velkm spolenostem umstnch mimo region, kter kupuj patentovan obchodn inovace. Ji uinn kroky zahrnuj rozvoj st firem se spolenmi marketingovmi schopnostmi a kontakty a spolenou servisn st, m je poskytovna pomoc investorm, vrobcm prototyp a vrobnm spolenostem. Pekky zpsoben vzdlenost a nrodnmi hranicemi ji byly tmito kroky znan zredukovny. spnost projektu se projevila navenm kontakt s tm 350 investory a bylo zaregistrovno 785 novch investic. Bylo vytvoeno sedm novch spolenost a 34 pracovnch mst, co se vznamn odr v ekonomickm rstu. Rozpoet: Kontakt:
Brynolf Tjarner, S-97186 Lulea, Sweden, Tel +46 92 09 60 11, Fax +46 92 09 61 79, brynolf.tjarner@bd.1st.se
Obchodn navtvenka (BG/RO) Obchodn komory Dobrich a Constanza spolupracuj v rznch oblastech ji od roku 1991 a
15
jejich innost rovn zahrnuje vron obchodn vmnn jednn. Obchodn komora v Dobrichu (BG) a obchodn komora pro plavbu a zemdlstv v Constanze (RO) ji v tomto projektu, kter podporuje podnikn, spolupracovaly. Projekt obchodn navtvenka byl pirozenm rozenm tchto dvjch vazeb, vytvoench v rmci programu Phare Credo. V obdob od ervence 1998 do kvtna 1999 byl projekt zamen na odstrann pekek v obchodn spoluprci mezi podniknm v Constanze a Dobrichu. Projekt zamen na tyto instituce ovlivnil obchodn peshranin innost, jmenovit banky, agentury pro dovoz-vvoz a organizace podporujc obchod. Byla nabdnuta pleitost pro podnikatele nauit se vce o pravidlech dovozu-vvozu, o legislativ zahraninch investic a zskat informace o pjkch a dalch finannch aspektech v sousedn zemi. Celkovm clem bylo poskytnout dostaten informace o podporch podnikn tak, aby byly zaloeny peshranin vazby a aktivity. V rmci tohoto projektu bylo vytitno mnoho publikac, kter byly distribuovny mstnm podnikatelm. lo o broury, informan letky a katalogy. Projekt byl rovn podpoen mnoha podnikateli, kte se zastnili veletrh v sousedn zemi, a byla vytvoena databze spolenost podnikajcch v phraninch regionech se zjmy na druh stran. Rozpoet: EURO 44,626 celkov nklady; EURO 38,365 Phare grant Kontakt: p. Irina Frigioiu; Obchodn komora pro prmysl, dopravu a zemdlstv Constanta, 84; Mircea cel Batran str. MF1; RO-8700 Constanta; Romania; Tel +40 41 618 348; Fax +40 41 619 454; mailto:office@ccina.ro
Nov most (BG/RO) Nov most je projekt, kter byl podporovn programem Phare Credo, financovno v roce 1997. Partnei z Bulharska mstsk ad Oriahovo a Obchodn komora Vratza, spolen s Obchodn komorou Oltenia Dolzh v Rumunsku. Celkovm clem projektu bylo vytvoit obchodn vazby mezi dvma regiony, podpoit obecnou peshranin spoluprci a dobr sousedsk vazby mezi mstskmi ady a Obchodnmi komorami a rozpoznat pleitosti pro mon vybudovn mostu spojen mezi regiony Oriahova a Beket. Bhem trvn projektu bylo vytvoeno mnoho aktivit tak, aby byly ve uveden cle splnny. Bulharsko vypracovalo studii o obchodnm potencilu malch a stedn velkch firem. Navc byla vypracovna studie o realizovatelnosti ekonomickho a turistickho potencilu pi vybudovn mostu a byla pipravena zprva pro pslun agentury ve veejnm sektoru. Nakonec byly sestaveny projekty pro budouc most spolen s prvotn technickou studi. Rozpoet: 34.285 EURO celkov nklady; EURO 30,835 Phare grant Kontakt: p. Hristo Ivanov; Mstsk ad v Oriahovo; 20 G.Dimitrov; 3300 Oriahovo; Bulgaria; Tel +359 91 712 131; Fax +359 91 713 371
Informan a poradensk sluby pro ivnostnky
16
Statistick informace pro Euroregion Galicia-Norte (E/P) Clem tohoto projektu bylo vytvoit nkolik statistickch a informanch publikac o tmatech vztahujcch se k tomuto Euroregionu s tm, e pro zveejovn vsledk v regionu budou v maximln mon me vyuity nov informan technologie. Projekt podpoil nsledujc publikace: Roenka s obecnmi informacemi o regionu Galicia-Norte, Adres podnikatel a maloobchod, Adres zazen a slueb, Obchodn vmny, kter jsou v souasn dob funkn mezi obma regiony, Adres pleitost zahraninch investic a stvajc pozice, Situace v peshranin zamstnanosti, Webov strnky pracovn spolenosti regionu Galicia-Norte, Sociln ukazatel v Euroregionu, Obchodn vztahy s ostatnmi zemmi EU, Oekv se, e pokud budou k dispozici maximln informace o regionu, budou vytvoeny vt obchodn pleitosti a monosti zamstnanosti, co vyst v dal ekonomick a sociln integraci obou region. Rozpoet: Kontakt:
INE, Edifcio Scala Rua de Vilar, 235 9/10, 4050 PORTO, Tel +351 22 6072000, Fax +351 22 6072005 IGE, Rua Ramon Piero, 27, 15072 Santiago de Compostela, Tel +34 981 541321, Fax +34 981 541323
Obchodn centrum Inter-Balkn a ern moe (GR/ostatn zem) Obchodn centrum Inter-Balkn a ern moe je organizac, kter je financovna iniciativou spolenosti Interreg II. Jejm clem je poskytnout informan sluby eckm spolenostem a organizacm tak, aby byla podpoena peshranin spoluprce s podobnmi institucemi na Balkn a v zemch na pobe ernho moe. Centrum m k dispozici kompletn rozsah podprnch slueb pro obchod, jako jsou organizovn konferenc, dlen a obchodnch jednnch jak v ecku, tak v zahrani. Navc toto stedisko vydv ekonomick prognzy, obchodn rdce a msn noviny, kde je popisovn rozvoj sousednch zemch Balknu a pobe ernho moe. Ji od svho zaloen byl DIPEK zen jako spn instituce pro peshranin spoluprci. Organizuje rzn akce, kterch se zastnilo mnoho eckch a zahraninch spolenost, m napomh k vytven spoluprce mezi eckmi spolenostmi a jejich protjky na druh stran hranice. Rozpoet: Kontakt: 1.600.000 EURO p. Mavridis, DIPEK SA, Helexpo, Pavillon 15, 54632 Thessaloniki, Tel +30
17
31 291 107 Rozvoj obchodnch dovednost emesln vroba a emeslnci Skargardssmak (FIN/SE) Clem tohoto projektu je pomoci mstnm umlcm a emeslnkm uit se t v jejich domovskch komunitch tak, e se budou podlet na obchodnch dovednostech, rozvjet st a spolen marketingov podniky. Kroky ji uinn k dosaen tohoto cle zahrnuj organizovn srie semin a dlen pro zahjen a rozjezdu jejich vlastnho podnikn, kad po dobu 2 a 3 dny tyikrt do roka. Probran tmata zahrnuj financovn, obchodn koncepty, marketing, vztahy k zkaznkovi a s v regionu stejn tak jako analzu vroby a pleitosti vvozu. Informace o projektu a vrobcch a nabdnutch slubch je rozena mezi potenciln odbratele a soukrom spolenosti, hotely, restaurace a dal organizace zamen na turistiku. Aby prodali sv vrobky a sluby, emeslnci se zastnili vstav organizovanch v rmci projektu a vytvoili spolen marketingov katalog s clem expandovat se svm modelem prostednictvm internetu. Rozpoet: Kontakt: 266.577 EURO celkov nklady; EURO 130,345 Interreg Henrik Beckman, Mariehamm, Alandsk ostrovy, Finsko, Tel +358 18 25000, Fax +358 18 22 160, henrik.beckman@ah.aland.fi
Spolen odborn sluby ACUMEN Program pro rozvoj meziregionlnho obchodu (IRL/NI) Program Acumen se tk rozvoje peshraninho prodeje/obchodu. Podporuje mal a stedn podniky tak, aby se zvil peshranin prodej, a rozvj dal formy obchodn spoluprce na obou stranch Irska. Acumen podporuje mal a stedn podniky, kter se zabvaj vrobou nebo obchodovatelnmi slubami a jsou umstn v esti hraninch hrabstv Irsk republiky a celho Severnho Irska. Program je financovn Mezinrodnm fondem pro Irsko (IFI) a programem Interreg II. Je aktivn podporovn hlavnmi agenturami pro ekonomick rozvoj a program ji podpoil vce ne 100 spolenost, co vedlo ke zvenmu peshraninmu prodeji pes 10 milin . Program Acumen poskytuje dva hlavn typy podpory: Konzultace: Pokud chce spolenost pevzt vznamnou novou peshranin iniciativu, Acumen bude napomhat konzultan podporou. Typy aktivit, kter lze podpoit jsou: plnovn a uskutenn prvnho trnho vstupu na nov peshranin trh v Irsku, rozvoj peshraninch spolench podnik nebo uspodn strategickch obchodnch alianc, pehled a vyhodnocen stvajcch obchodnch peshraninch aktivit spolenosti a rozvoj peshraninch obchodnch pleitost s neirskmi partnery. Acumen bude financovat 64 % nklad na konzultace (doba poskytnut konzultace je maximln 32 dn). Podpora marketingu/prodeje: Pokud ji firma zahjila vstup na peshranin trh a me odvodnit 18
zamstnn pracovnka pro rozvoj trhu na pln vazek, Acumen me napomhat tak, e pro tuto pozici poskytne plat za prvn rok, a to ve vi 50 % ze zdaniteln mzdy maximln do 10.000 (auto a dal vdaje zaplat firma). Oekv se, e vechny firmy, kter se zastn programu Acumen, zaplat pedem dohodnut podl na celkovch nkladech jejich vlastnho projektu. Ve vech ppadech bude celkov rozpoet projektu jasn dohodnut ped zapoetm projektu. Rozpoet: 2.794.693 EURO celkov nklady; EURO 698,355 Interreg Kontakt: p. Willie Maxwell, Acumen, Obchodn komplex Omagh, Gortrush Prmyslov zna, Great Northern Road, Omagh BT78 5LU, Tel +44 1662 250404, Fax +44 1662 250416, acumen@iol.ie
Rozvoj peshranin spoluprce, stedn Makedonie (FYROM/GR) Tento projekt pro peshranin spoluprci byl zaloen v roce 1998. Projekt se zamuje na ti hlavn innosti: Rozvoj podprnch kancel malch a stednch podnik s clem poskytnout technickou pomoc a konzultan sluby obchodnkm, kter zajm rozvoj peshranin spoluprce se sousednmi zemmi. Poskytovan sluby zahrnuj informace o finannch tmatech, investicch, daovch zkonech, podpoe vvozu, spolench podnicch a subkontraktech; Vypracovn studie na tma jednn se subdodavateli v sousednch zemch v Bulharsku a ve FYROM. Studie zkoum prvn rmec subdodvek a poskytuje detailn instrukt o vhodch a nevhodch takov praxe. Navc jsou zde typick studie prezentace vybranch eckch spolenost, kter zadaly subdodvky v Bulharsku a ve FYROM. Studie rovn zahrnuje hodnocen nsledk subdodvek s ohledem na regionln a nrodn ekonomiku; Organizovn mis na Balkn a ve vybranch zemch stednho Vchodu. Tyto mise by mly bt organizovny komorami a mli by se zastnit lenov veden a podnikatel, kte jsou leny komory. Podprn kancel pro mal a stedn podniky funguje ji od zatku roku 1999 a je umstna v prostorch Komory pro mal a stedn velk podniky v Soluni. Navc tato komora realizovala misi do FYROM, kde se skupina podnikatel zastnila trhu v Skopje v roce 1999. Rozpoet: 109.000 EURO Kontakt: p. K. Liodaki, Komora pro mal a stedn podniky v Soluni, Aristotelous 27, 546 24 Thessaloniki, Tel +30 31 241 668/241 689/ 241 158
REDIT Technologick jednotka (E/P) Technologick jednotka REDIT je organizace, kter byla zaloena, aby poskytovala informace a poradenstv podnikm v regionu Galicia/Norte v oblasti technologick infrastruktury, kter je jim k dispozici. Jednotka je zena Institutem pro inovan technologie a rozvoj v regionu Braga,
19
Portugalsko. Projekt se zamuje na ti sfry: Rozvoj informanho systmu, kter bude obecn podporovat inovan technologie v peshraninm regionu; Organizovn podprnch kampan, kter budou informovat obyvatelstvo o obchodnm potencilu inovanch technologi; Zaloen tele-konzultanch slueb. Souhrnnm clem je zvit rove inovan technologie mezi firmami v regionu a firmm poskytnout systematick pstup k poradenstv a podporm. Rozpoet: 335.565 EURO Kontakt: IDITE-Minho Instituto de Desenvolvimento e Inovao Tecnolgica Minho Av. Dr. Francisco Pires Gonalves 4710-911 BRAGA Tel +351 253 619740 Fax +351 253 612957 Http://www.idite-minho.pt
Spolen stediska Hospodsk park s technologickm centrem (A/SLO) Na zklad problm, kter maj s dodvkami dva velk podniky psobc v oborech keramika a elektronika a kter zamstnvaj pes 2000 pracovnk, rozhodla obec Deutschlandsberg ve trsku (A) o zzen prmyslov zny s technologickm centrem. Prvn pozemek prmyslov zny bylo mono prodat v roce 1997, piem zainvestovan pozemky jsou zameny zejmna na poteby obchodnch podnik a vrobnch firem. Technologick centrum, kter zskalo vedle podpory z nrodnch a veejnch zdroj podporu tak z prostedk programu Interreg IIa, se naproti tomu zamuje pedevm na mlad podnikatele z oblasti vzkumu a vroby. Po oteven v z 1998 dokzalo centrum bhem jednoho roku pronajmout vechny prostory. nklady: EURO 1,390,000; 8,32 % z Interreg IIa
kontakt: Stadtgemeinde Deutschlandsberg, Hauptplatz 35, A 8530 Deutschlandsberg Tel. +43.3462.2011-246, gemeinde@deutschlandsberg.at
Kombinovan dopravn terminl / centrum pepravy zbo Euro Transport & Trade Center - ETTC Frankfurt (Oder) (D/PL) Logistick a pepravn centrum ETTC se nachz pmo na hranici Evropsk unie se zemmi stedn a vchodn Evropy, a m prvotdn polohu, nebo spojuje pozemn silnice, eleznin trat a n plavbu. ETTC se tak nachz na nejdleitj dopravn ose zpad - vchod z Pae, pes Antverpy - Amsterdam Duisburg Hannover Berln Pozna Varavu do Moskvy. Zmr iniciovan komunln je zamen na: 20
propojen interkontinentln a nadregionln dopravy a usnadnn pm peshranin dopravy; vybudovn uzlu s rznmi druhy dopravy, zejmna pak s vyuitm dopravy silnin, eleznin a n; podporu hospodskch aktivit poskytnutm ploch v dopravnm uzlu. Projekt zahrnuje dv dl stanovit: (1) U Frankfurtsk brny je budovno logistick stanovit, kter poskytne nejmodernj a inovativn techniky pro skladovn, dopravu a distribuci zbo. Na netto ploe 20 ha vznikaj zainvestovan arely, kter mohou vyuvat jak dopravn podniky, tak tak servisn organizace a podniky. (2) Terminl pro kombinovanou dopravu (KV) vznik na sti mstskho nkladnho ndra a zahrnuje plochu 6,6 ha. Slou jako pekladit kontejner a je plnovn tak, aby umooval dal rozen. Projekt stav na integrovan koncepci rozvoje dopravy, kter konkrtn pispv k trval udritelnosti pevedenm dopravy ze silnice na eleznici, jako i koncentrac dopravn plochy. Zmr spn spojuje poadavky mstn peshranin dopravy s poadavky nadregionln, nrodn a mezisttn dopravy. rozpoet: EURO 7,110,000 (EU pspvek KV- Terminl/Gateway) kontakt: Hans-Joachim Bischof, Stadtverwaltung Frankfurt (Oder), ETTC-Arbeitsstab, Goepelstr. 38, D 15234 Frankfurt (Oder), Tel +49 335 552 99 50/51, Fax +49 335 552 99 59, Stadt.frankfurt.oder.OB@t-online.de
Investin fondy Rizikov kapitlov fondy (E/P)
Tento projekt zaal v z 1999 a je spolenou iniciativou Pracovnho spoleenstv Galicia/Norte a dvou dalch firem s rizikovm kapitlem jedna v Porto (P) a jedna v Santiago de Compostela (E). Fond byl zaloen a rizikov kapitl je nabdnut do novch a rozvjejcch se obchod na obou stranch hranice. Fond je spravovn spolen organizac SODIGA, firmami s rizikovm kapitlem na panlsk stran hranice a spolenost Capital PME, co je jeho portugalsk ekvivalent v Porto. Legislativn prosted obou zem je respektovno ve vech transakcch. Projekt je podpoen spolen obma spolenostmi s rizikovm kapitlem a kapitlov injekce nepeshne 45 % z celkovho kapitlu novch obchod. Firmy musej podnikat v peshraninm regionu a ve sv innosti maj peshranin prvek. Fond se v souasn dob primrn zamuje na prmyslov sektor, ale jsou vzaty v vahu pleitosti pro firmy v jinch sektorech. Rozpoet: EURO 5,000,000 celkov nklady; 50% Interreg Kontakt: PME Capital Av. Dr. Antunes Guimares, 193, 4100-079 Porto, Tel: +351 2 6102087, Fax +351 2 6102089, e-mail: pmecapital@mail.telepac.pt, http://www.pmecapital.pt Sodiga, Rua Ourense n6, 15701 Santiago de Compostela, Tel +34 981 21
566100, Fax +34 981 566183 Comunidade de Trabalho Galiza-Norte de Portugal, Rua Ranha D. Estefnia, 251, 4150-304 PORTO, Tel +351 2 6086300/23, Fax +351 2 6086305, http://www.galicia-nortept.org LACE1564final
22
C3
Doprava a infrastruktura
KAPITOLA C 3: Doprava a infrastruktura
Pehled:
Tato kapitola se zabv hlavnmi otzkami a problmy peshranin spoluprce v oblasti infrastruktury souvisejc s dopravou. Dopravn politika EU podporuje coby strategick cl vybudovn efektivnch dopravnch systm. Hlavnmi prvky jsou eleznin trat, dlnice, letit a komunln st (telekomunikace, odpadn voda, plyn, proud). Nadto se tato kapitola zabv mkkmi opatenmi, nap. plnovnm dopravnch st, marketingem a peshraninmi prostedky veejn dopravy. Hlavnm tmatem tto kapitoly je dopravn napojen zem, protoe phranin a peshranin regiony pikldaj vem aspektm tto oblasti znanou vhu.
Hlavn body:
Hlavn smry a osnovy pro transevropsk st (TEN) jsou pslunm rmcem pro budouc dopravn opaten (vstavbu) na nrodn rovni a na rovni Spoleenstv. Rozvoj zkladnch dopravnch zazen a dal infrastruktury teprve vytv fyzick pedpoklady pro peshranin spoluprci, nap. v clov oblasti 1, jako i ve stedo a vchodoevropskch phraninch oblastech. Do tto oblasti spadaj projekty evropskho (nap. TEN), nrodnho (nap. pstavy, eleznin trat a dlnice) a regionlnho (nap. silnice a cyklistick stezky) vznamu. Integrovan plnovn (jako i kolen a marketing) je zapoteb k odstrann typick okrajov situace mnoha phraninch oblast, a k oteven novch potencil rozvoje, kter jsou vsledkem omezen hraninch barir. Chybjc spojen k hlavnm dopravnm a zsobovacm stm omezuje vtinu phraninch oblast. Odstrann peshraninch mezer v dopravnch stch (chybjc spojen) a napojen na tyto st pat ve vtin phraninch oblast k rozvojovm opatenm s nejvy prioritou. Na vnjch hranicch EU, jako i mezi stty stedn a vchodn Evropy mus bt zzeny etn, avak jednodue pouiteln hranin pechody. Zzen vceelovch dopravnch zazen a mkk akce, tj. marketing a veejn dopravn prostedky, pedstavuj ve vtin phraninch oblast nov vzvy..
Pklady:
stavba mezinrodnho mostu ve Valena, (P/E) peshranin pilotn projekt ve veejn doprav, Emmen/Meppen, (D/NL) stavba hraninho pechodu Radomierzyce-Hagenwerder, (PL/D) zlepen pstupu k mostu na ece Guadiana, (P/E) nov pvoz v euroregionu Elbe-Labe (CZ/D) modernizace kanlu Ballinamore-Ballyconnel, vodn cesty Shannon-Erne (IRL/UK) regionln energetick plnovn (AL/GR) studie vhodnosti pro letit (D/F/CH) logistick vzkumn centrum (NL/D) istc zazen Guben/Gubien dopravn svaz bez hranic EuRegio Salzburg-Berchtesgadener Land-Traunstein
C 3 Doprava a infrastruktura
55

! Kommission der Europischen Gemeinschaften: Die Gemeinsame Verkehrspolitik Aktionsprogramm 1995 2000, KOM (1995), Brssel 12.07.1995. ! Kommission der Europischen Gemeinschaften: Grnbuch ber Seehfen und Seeverkehrs-Infrastruktur, KOM (1997), Brssel 10.12.1997. ! Europische Kommission: Mitteilung Kohsion und Kolleg, Brssel, KOM (1998). ! Europisches Parlament: Bericht ber das Grnbuch der Kommission ber Seehfen und SeeverkehrsInfrastruktur , KOM (1997) vom 28.10.1998. ! Kommission der Europischen Gemeinschaften: Die gemeinsame Verkehrspolitik Nachhaltige Mobilitt: Perspektiven fr die Zukunft, KOM (1998) 716, Brssel 01.12.1998. ! Stockmann, U.; Hltgen, D.: Europische Verkehrspolitik Strategien fr ein integriertes Verkehrssystem, Hrsg. von den SPO-Abgeordneten im Europischen Parlament, Bonn 1978. ! Jarzembowski, G.: Die Europische Vekehrspolitik, Bestandsaufnahme und Perspektiven, Hrsg. v. der EVP-Fraktion im Europischen Parlament, Brssel 1998. ! TINA Secretariat (Ed.): First TINA Progress Report, TINA, a Common Transport Infrastucture Needs Assessment in the candidate countries for accession, o.O., 1998. ! Europisches Parlament: Entwurf eines Berichts ber die Mitteilung der Kommission zum Thema Kohsion und Verkehr (KOM (18) 0806 C4), Berichterstatter P. Crampton, Brssel 11.03.1999. ! Deutsche Verkehrswissenschaftliche Gesellschaft (Hrsg.): Supranationale Verkehrspolitik Konfliktpotentiale im europischen Raum, Bergisch Gladbach 1999. ! Erdmenger, J.: Artikel Verkehrspolitik in: Jahrbuch der Europischen Integration 1998/99, Institut fr Europische Politik, Bonn 1999. ! Europische Kommission (Hrsg.): EUREK Europisches Raum......-Konzept, Brssel/Luxembourg 1999. ! European Union European Commission Regional Policy (Ed.): Spatial perspectives for the enlargement of the European Union, Authors: D. Biehl a.O., Brssel-Luxembourg 2000.
56
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci Pehled 1. Problmy a obecn vvoj kvli nedostaten poptvce infrastruktura vybudovna pouze v minimln me. V hust osdlench a hospodsky rozvinutch oblastech (nap. star regiony s tbou uhl a vrobou oceli) to byly v minulosti pedevm vojensk a politick dvody, kter vedly k podceovn peshraninho budovn (dopravn) infrastruktury mezi silnmi nrodnmi stty a/nebo pozdji mocenskmi bloky (vchod zpad). Dopravn spoje pekonvajc poho a vodn toky (i tunely a mosty) byly technicky pouze obtn realizovateln a pedevm byly natolik finann nron, e se v phraninch oblastech vtinou vbec nerealizovaly.
Mobilita nle ke klovm funkcm na spolenosti. Doprava a infrastruktura pat vedle vzdlanostnho, vzdlvacho a inovanho potencilu k nejdleitjm modernm faktorm stanovi v dotenm regionu. Pomoc novch dopravnch technik, modern logistiky a zlepench telekomunikanch monost jsou hlavn nrodn centra a vhodn poloen evropsk regiony rychle dosaiteln a podniky se ji nemus usazovat v uritch regionlnch titch. Je zjevn, e evropsk phranin regiony: se stle jet nachz v okrajov nrodn, nkter pak v evropsk okrajov poloze; jsou zrove vystaveny konkurenci na evropskm vnitnm trhu; el na vnjch hranicch EU specilnm problmm (nap. Schengen) a na druh stran maj slouit jako mosty k sousedm. V tto souvislosti pat zlepen v doprav a zlepen infrastruktury k nejdleitjm opatenm v phraninch a peshraninch regionech. Nebo bez peshraninch, velkoprostorovch a interregionlnch silninch, elezninch a lodnch cest , jako i bez leteck dopravy je peshranin spoluprce prakticky nemon: chybj toti fyzick pedpoklady pro takovou spoluprci. Dlouhou dobu patn a v nkterch phraninch jet stle nedostaten vstavba infrastruktury m pedevm ti dvody: V asto dce osdlench a odlehlch phraninch oblastech je
A do 70. let tohoto stolet neexistovaly koncepn snahy o pekonn infrastrukturlnho zaostvn phraninch oblast prostednictvm clench investic. Zmna nastala postupn v 80. a 90. letech, a to pedevm dky: silnj roli, kterou zan politika EU hrt v dotench vcnch oblastech, vzniku evropskho vnitnho trhu, oteven stedn a vchodn Evropy, opatenm evropsk regionln politiky a dky koheznmu fondu, iniciativ Spoleenstv Interreg, strukturlnm podporm od roku 2000 a do pistoupen pslunch kandidtskch zem, za pomoci t finannch nstroj: obnovenho programu PHARE, zemdlskho fondu na podporu EAGL (SAPARO: Special Action for a PreAccession Aid for Agriculture and Rural Development), a za pomoci novho strukturln politickho nstroje pro ppravu 57
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci pistoupen (ISPA) od roku 2000 (7 miliard Euro na cca. 7 let, tj. 1 miliarda Euro ron ponaje rokem 2000). Prakticky ve vech 59 programech Interreg IIA z let 1995-2000 lze nalzt v souvislosti s hlavnmi tmaty zemn plnovn a infrastruktura koncepn snahy o zlepen dopravy nebo infrastruktury (nap. doprava, energetick st, telekomunikace). Titm program jsou nejchud oblasti Evropy: V tchto clovch byly rozvojem oblastech 1 infrastruktury v mnoha ppadech teprve vytvoeny fyzick pedpoklady pro trvalou hospodskou a sociln kulturn spoluprci. Ale tak ve stedn Evrop a ve Skandinvii existuj monosti zlepen peshranin infrastruktury a peshranin dopravy. A u konkrtnmi opatenmi (chybjc spojen) nebo koncepnmi studiemi (z nich jsou nsledn odvozovny financovan projekty pro phranin oblasti). V severn a stedn Evrop byla rozpoznna nutnost vybudovat coby doplnn dobe rozvinutch spoj mezi severem a jihem tak velk dopravn koridory spojujc zpad s vchodem: nap. nejprve zlepenm stvajcch hraninch pechod, stavbou most a tunel (DK/S), rozvojem peshraninch informanch technologi a plnovnm novch dopravnch koridor do budoucna. V mn rozvinutch jihoevropskch regionech byl kladen draz na zkladn peshranin infrastrukturu v silnin a eleznin doprav (vetn hraninch pechod), a dle pedevm na stavbu most a tunel. Na vnjch hranicch EU a na hranicch ve stedn a vchodn bylo vedle rozen Evrop existujcch hraninch pechod mimodn dleit vytvoit pedevm nov hranin pechody pro interregionln a mezinrodn dopravu. Ponaje rokem 1990 jsou dopravn st mezi zpadem a vchodem opt spojovny a vedle elezninch a silninch hraninch pechod, byly vytvoeny i vyhrazen hranin pechody pro cyklisty a chodce. Jeden aspekt se vak dotk vech evropskch hranic: roste intenzita a objem dopravy, a to dky zvyujc se mobilit a rostoucmu mezinrodnmu obchodu dve uvnit EU pedevm na osch sever/jih s pekonnm Alp a Pyrenej, dnes tak na siln se rozvjejcch spojch zpad/vchod. To vede v dotench oblastech k podstatn vy intenzit dopravy pes hranice. Pro velk nrodn projekty v oblasti infrastruktury vak genereln plat, e mus bt pouity Mainstream financovan ze programy, strukturlnho fondu EU uvnit EU nebo v kandidtskch zemch pedevm z program PHARE, ale tak SAPARD nebo ISPA. V tchto programech je pro takov investice do dopravn infrastruktury k dispozici podstatn vce pennch prostedk ne v programech INTERREG IIIA nebo PHARE CBC. INTERREG IIIA a PHARE CBC by naopak mly bti pouvny pouze pro skuten zmry v oblasti peshranin infrastruktury (v zkm koridoru na obou stranch hranice, coby chybjc spojen). 2. 2.1 Dopravn infrastruktura Evropsk dopravn politika transevropsk st dopravnch cest
58
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci Dopravn politika EU se v poslednch deseti letech velmi siln vyvjela. Vykazuje po zemdlstv nejvt aktivity v oblasti sekundrnho zkonodrstv Spoleenstv. Pedevm realizace cl aknho programuSpolen dopravn politika (ervenec 1995) Komise vedla k silnjm snahm o efektivitu a kvalitu integrovanho dopravnho systmu na vnitnm trhu EU, jako i k intenzivnjm vztahm se tetmi zemmi. Tak nabvaj veobecn cle, tj. prohloubit a rozit politiku EU tak v oblasti dopravy a stle rostouc velkoprostorov transnrodn mobility osob a zbo, mimodnho vznamu. Vedle tohoto aknho programu zskala v poslednch letech pro sjednocenou Evropu a peshranin spoluprci mimodn vznam nov oblast, a sice transevropsk st dopravnch cest TEN. Rozvoj transevropskch dopravnch, energetickch a telekomunikanch st (TENs) pat v EU mezi opaten s vysokou prioritou. Je tak patrn ze: zaazen TEN do Maastrichtsk smlouvy, vysoce postavench zapojen pracovnch skupin v Evropsk rad, zpisu do bl knihy Komise o rstu, konkurenceschopnosti a zamstnanosti, jako i z financovn transevropsk dopravn infrastruktury prostednictvm TENrozpotu 1995-1998 ve vi 1.344 milin EURO. Tak Agenda 2000 zdrazuje vznam TEN pro zem usilujc o pistoupen ze stedn a vchodn Evropy, jako i pro rozvoj rozenho evropskho vnitnho trhu. Pro budovn TEN hovo pedevm nsledujc dvody: Roziovn a budovn TEN slou dleitm clm Spoleenstv, jako i bezvadnmu fungovn vnitnho trhu a k poslen hospodsk a sociln soudrnosti. Roziovn a budovn TEN v cel oblasti Spoleenstv mus zajistit dlouhodob nosnou dopravu osobn a dopravu zbo za co mon nejnosnjch ekologickch a bezpenostnch podmnek, a mlo by integrovat vechny nositele pepravy s pihldnutm k jejich kooperativnm vhodm. Existujc kapacity mus bt optimln vyuity a st rznch nositel dopravy v kadm sti TEN - pro dopravu silnin, eleznin, vnitrozemskou lodn, nmon a leteckou, zbo a osob - tak integrovny pro kombinovanou dopravu.
Hlavn smry TEN tvo obecn rmec pro podporu opaten lenskch stt a ppadn opaten Spoleenstv. Dleitm clem TEN v oblasti dopravy s postupnm asovm horizontem a do roku 2010 je integrace pozemn, nmon a leteck dopravn infrastruktury tak, jak jsou coby s uvedeny na mapch a pslunch schmatech. Zkladnmi prvky jsou vedle sestaven a doplnn sovch pln tak peshranin plnovn, rozvoj a vstavba. Pi vech opatench v souvislosti s vstavbou TEN mus bt provedeny provrky ekologick nosnosti. Nadto mus bt pi vypracovn koncepce dopravnch koridor dbno na to, aby byly na TEN napojeny vechny lensk stty a vechny regiony. Prioritu maj nsledujc opaten: vytvoen a vstavba hlavnch spoj a mezispoj; budovn infrastruktury pro pstup k sti za elem napojen izolovanch, uzavench a odlehlch oblast; 59
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci optimln kombinace a propojen rznch nositel dopravy s pihldnutm k ivotnmu prosted pi budovn st. trat konvenn eleznin st vetn elezninch spoj pro kombinovanou dopravu. Hraje dleitou roli pi doprav zbo a osob po eleznici, pro realizaci kombinovan dopravy a umouje napojen jinch pepravc, jako i napojen na regionln a mstn eleznin st. S poskytuje uivatelm vysok standard kvality a bezpenosti, a to dky sv kontinuit, postupnmu budovn interoperability, zejmna v dsledku technick harmonizace. Ve sv bl knize Strategie revitalizace eleznic ve Spoleenstv stanovila Komise akn linie strategie, kter m zastavit souasn pokles zjmu o dopravu osob a zbo po eleznici, a m vst k tomu, aby byla eleznice skutenou alternativou dopravy silnin. Toho lze doclit zejmna: finannm sanovnm elezninch podnik pevzetm dluh lenskmi stty; zaveden trnch sil a provozu dle komernch hledisek, rozenm prv k dopravnm cestm na celou peshranin dopravu osob a zbo a vytvoenm transevropskch volnch cest pro zbo FREEWAYS; integrac nrodnch elezninch systm, kter se vyvinuly dle poadavk nrodnch stt, a vedou tak k potm pi peshraninm provozu.
Pi budovn st tetch stt rozhoduje Spoleenstv ppad od ppadu dle vhodnch ustanoven smlouvy, zda poskytne podporu pro zajitn koherence TEN se stmi tetch stt a pro zajitn interoperability. Evropsk parlament a Rada rozhodly v roce 1996 o zmrech Spoleenstv pi budovn TEN. Rozhodnut pedstavuje (dle lnku 129c smlouvy o ES) cle, priority a zkladn rysy akc plnovanch v rmci TEN a do roku 2000, a uvd investin zmry, na kterch existuje spolen zjem. Je stanoven investin rmec cca. 400 miliard Euro. Tm by mly TEN v budoucnu vrazn pispt k rozvoji vnitnho trhu EU. Byl zzen vbor pro informace a zpravodajstv, kter provuje dal rozvoj TEN. 2.2 Smrnice pro dopravy (pepravce) nositele
Dle lnku 129c smlouvy vytvo Spoleenstv speciln smrnice pro dleit pepravce, v nich budou uvedeny cle, priority a hlavn smry dotench akc. Silnin s TEN se skld z ji existujcch a z novch dlnic a z existujcch silnic pro dlkovou dopravu s jednotnm standardem slueb a bezpenosti. Specifick zmry v oblasti budovn silnin dopravy TEN jsou ve smrnici uvedeny indikativn (rozhodnut 1692/96/ES). Celkov s zahrnuje i infrastrukturu pro zen dopravy. eleznin s TEN se skld z vysokorychlostn eleznin st a z
Pro zlepen nabdky na pepravu zbo po eleznici navrhuje Komise vytvoit centrln msto pro trn uplatnn FREEWAYS. Komise povauje za nutn zlepit piazovn, stanovit nkladov orientovan hrady, zkrtit asy pro pekroen hranic, a stanovit kvalitativn kritria. S vnitrozemskch vodnch cest TEN se skld z nejdleitjch ek a kanl, jako i jejich spojen. 60
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci Umouje dopravn propojen prmyslovch region a vznamnch center a jejich napojen na nmon a vnitrozemsk pstavy. Vnitrozemsk vodn cesty mus odpovdat minimlnm technickm pedpokladm. K transevropsk dopravn sti nle tak Jejich nmon pstavy. infrastruktura poskytuje pro pepravu osob a zbo adu slueb, pvozn sluby, jako i pepravu na krtk a dlouh vzdlenosti vetn poben lodn dopravy. Komise pijala v roce 1997 Zelenou knihu o nmonch pstavech a infrastruktue pro nmon dopravu. S leti TEN se skld z leti, je se nachz na zem Spoleenstv, jsou k dispozici pro obchodn leteckou dopravu a vyhovuj uritm specifikacm. Mezinrodn uzly a uzly v rmci Spoleenstv tvo jdro transevropsk letitn st. Zajiuj spojen mezi Spoleenstvm a ostatnm svtem v mezinrodn doprav. informan spolenosti. Telekomunikan st by mly umonit volnou vmnu informac mezi soukrommi osobami, hospodskmi subjekty a sprvnmi institucemi, a pitom chrnit soukrom. Spoleenstv podporuje propojen st v oblasti telekomunikac a infrastruktury, budovn a rozvoj interoperanch slueb a aplikac, jako i pstup k tmto slubm.
4. Rozvoj TEN V poslednch letech doshla Komise znanho pokroku pi budovn TEN, zaznamenala vak tak znan rny a velk pekky pi realizaci cl a opaten TEN. Positivn je nutno hodnotit mimo jin: schvlen dleitch smrnic TEN a prvnch zklad; dleit ale nikoli spektakulrn pokroky v ad projekt TEN; financovn TEN ze strany veejnosoukromch partnerskch subjekt; zahjen ppravy pro zapojen stt stedn a vchodn Evropy do EU, nap. rozhodnutm panevropsk dopravn konference (Helsinky, 1997) o zahjen a pokraovn v procesu TINA (= Transport Infrastructure Needs Assessment / hodnocen poteb dopravn infrastruktury)
3.
Penos energie a telekomunikace
Spoleenstv podporuje tak propojen, interoperabilitu a budovn energetickch st TEN (rozvodn elektrick s a si veden zemnho plynu), jako i pstup k tmto stm, mimo jin s cli: realizovat vnitn energetick trh; zajistit zsobovn energi; podporovat vyuit obnovitelnch zdroj energie.
Nevhodami je mimo jin, e: rada nedoshla dohody o naven rozpotovch zdroj pro 14 pednch zmr; ada vld lenskch zem EU stle jet nevid rozvoj TEN z celoevropskho pohledu, nbr z
Vstavba a budovn telekomunikanch st TEN by mly zajistit informan tok a vmnu informac v EU, a umonit vznik C 3 Doprava a infrastruktura
61
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci nrodnho hlu a nedv tud TEN douc prioritu. Komise proto doporuuje: pokraovat v analzch finann situace pednch dopravnch zmr a silnji zapojit soukrom hospodstv; pozvednout pnos zmr TEN pro Spoleenstv v oblasti dopravy; doplnit prvn rmec na rovni Unie; zvit sil v lenskch sttech ve vci koordinace, zjednoduen a urychlen schvalovacch proces; sestavit zvazn asov a finann pln pro 14 velkch zmr TEN tak, aby byla vyjdena politick vle projekty realizovat; u sladn rznch finannch nstroj EU, pomoc kterch je TEN podporovn, co pepokld snahy jak na rovni Spoleenstv, tak tak na nrodn a regionln / mstn rovni. Iniciativa Spoleenstv Interreg IIIA podporuje oblasti na vnitnch a vnjch hranicch EU pi een mimodnch rozvojovch problm, pi budovn kooperanch st pes vnitn hranice a pi hledn monost spoluprce se tetmi zemmi. K opatenm, kterm je mono poskytnout podporu, v oblasti dopravy a infrastruktury pat mimo jin: zsobovn energi a vodou; rozvoj telekomunikac; zlepen dopravnch cest v mstech se zaostalou infrastrukturou; odstrann malch peshraninch dopravnch mezer (chybjc spojen); doplnn a napojen na TEN v oblastech: energie, telekomunikace a doprava.
Nelze nechat bez zmnky, e k napojen st dopravn infrastruktury EU na sousedc stty - coby celkovmu procesu rozvoje panevropskch dopravnch cest a infrastruktury - aktivn pispv tak Economic Commission for Europe (ECE) v enev a Evropsk konference ministr dopravy (European Conference of Ministers of Transport =CEMT) v Pai. CEMT schvlila v dubnu 1997 obshlou rezoluci o panevropskch dopravnch stch, kter deklaruje spolenou politickou vli k praktickm inm. 5. Integrovan plnovn
Pro zskn podpory mus bt zmry Interreg zaazeny do cl a opaten peshraninch operanch program. To pedpokld integrovan plnovn, kter zajist splnn poadavk phranin oblasti, vyuit rozvojovho potencilu a vyuit finannch monost plynoucch z rozen vnitnho trhu a v souvislosti se zmnami ve stedn a vchodn Evrop. Pro zlepen infrastruktury v phraninch oblastech hovo ti skupiny argument: 1. Rostouc objemy dopravy a pistoupen novch len vyaduj dobr spojen s TEN stejn jako peshranin interregionln spojen; 2. Zazen pro kombinovan transport, silnice, eleznin trati a kanly, jako i infrastruktura pro turistick aktivity slou k podpoe regionlnho hospodskho rozvoje;
62
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci 3. Budovn regionlnch rozvojovch potencil zvis pevn na specifick charakteristice phraninch region; dobr vnitn a vnj pstupnost je tud zapoteb k uplatnn rznch funkc regionu. Pi realizaci program Interreg I a IIA mlo budovn infrastruktury relativn vysokou prioritu, a to pedevm v clovch oblastech 1. V rmci programu Interreg IIa byly stanoveny nov priority: klst vt opaten; draz na mkk rozvojem (st) dopravnch center; multinrodnch
vyuit informan a komunikan techniky pro trval rozvoj zem.
Tak v tchto opatench bude program Interreg IIIB v letech 20002006 pokraovat.
dvat vt prioritu nvrhm z regionln / mstn rovn.
V tchto prioritch pokrauje i program Interreg IIIA. Genereln ji nemaj projekty dopravn infrastruktury (pedevm velk projekty) erpat nejvt st prostedk programu. Pro tyto ely jsou pedevm a v dostaten me k dispozici prostedky z EU strukturlnho fondu a z fondu ppravy rozen Unie. Jestlie program Interreg IIA podporuje infrastrukturu, mly by bt v prv ad zohlednny specifick hranin problmy regionu, mlo by jt o vhody pro phranin regiony a nikoli pouze o rozvoj nrodnch nebo mezinrodnch infrastruktur prochzejcch phraninmi oblastmi (nap. v clovch oblastech 1). Dal vznam zskala infrastruktura od roku 1996 dky iniciativ Spoleenstv Interreg IIC v oblasti podpory transnrodn spoluprce pi zemnm plnovn. Tato iniciativa chce podporovat mimo jin trval dopravn a komunikan systmy, nap. prostednictvm: zlepen transnrodnch dopravnch spoj;
U program na vnjch hranicch EU a na hranicch stt stedn a vchodn Evropy pikldaj vldy a regiony dopravn infrastruktue relativn velkou vhu. To se odr i v dosavadnm silnm erpn prostedk programu Phare na peshranin spoluprci (Phare CBC), jde nap. o zlepen dopravn infrastruktury (obnoven spoj ke hraninm pechodm, modernizace hraninch pechod). Zejmna na tchto hranicch je dal rozvoj peshranin dopravn a komunikan infrastruktury povaovn za dleit pedpoklad pro zlepen kontakt a rozen trh. Ve sv Agend 2000 Komise konstatuje, e spn integrace novch lenskch stt do vnitnho trhu EU zvis do znan mry na vstavb a modernizaci jejich dopravnch st. Komise zdrazuje, e s investinm programem je nutno zat ji v ppravn fzi. Podstatn pspvky ze strany EU mus bt poskytnuty pedevm pro dopravn koridory souvisejc s TEN. V rmci novho rozvoje programu Phare dolo proto od roku 1998 k zeslen podpory prioritnch investinch zmr v oblasti dopravn infrastruktury ve sttech stedn a vchodn Evropy. Od roku 2000 jsou tyto investice navc podporovny novm nstrojem strukturln politiky pro ppravu pistoupen (ISPA). Tato opaten pispj k rozvoji panevropsk 63
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci dopravn st ve sttech stedn a vchodn Evropy a souasn podpo soudrnost v irm evropskm kontextu. Nadto byl v poslednch letech v souvislosti s rozenm EU na vchod a pedevm na pozad panevropsk dopravn konference v Praze, na Krt a v Helsinkch 1997 zahjen tzv. proces TINA (=Transport Infrastructure Needs Assessment). Skupina TINA sestvajc z vysokch komisa (Senior Officials) lenskch a pistupujcch zem (MCs a ACs) vypracovala v poslednch letech ve spoluprci se stlm sekretaritem TINA nvrhy budouc dopravn infrastruktury ve stedn a vchodn Evrop. zamen cl pi budovn infrastruktury v hraninch zemch v souladu se spolenmi pedstavami o struktue, s regionln politickmi potebami, jako i v souladu s evropskmi vahami (TEN) , a nikoli pouze na zklad odbornch technickch kritri (nap. intenzita dopravy a dopravn toky); spolen koordinace plnovn infrastruktury na obou stranch hranice; odstrann existujcch mezer v peshranin infrastruktue (chybjc mezi spojen) regionlnmi, nrodnmi a transevropskmi osami a stmi; budovn rozshlch infrastrukturnch spoj v phraninch regionech ke zmrnn nevhod z perifern evropsk nebo nrodn polohy (jin Evropa, Pyreneje, Alpy, stedn a vchodn Evropa, severn Evropa); rozvoj multifunkn peshranin dopravn infrastruktury vetn dopravnch st; zlepen dopravnho toku a odstrann zkch dopravnch mst; budovn peshraninch st pro veejnou dopravu osob; vstavba resp. budovn hraninch pechod na vnjch hranicch EU ve stedn a vchodn Evrop ke zkrcen ekacch as a k urychlen pepravy; rozvoj produknch a marketingovch aktivit v dopravnm sektoru nad rmec hranic; vstavba resp. vytvoen peshraninch energetickch, 64
6. Vhled Ve svm sdlen KOM (1998) 716 poukzala Komise jet jednou na cle spolen dopravn politiky a poaduje trvalou mobilitu jako perspektivu budoucnosti. V tomto smyslu jsou v obdob 2000-2010 dleit nsledujc koly: vytvoen trval mobility permanentn provovn; zven efektivity konkurenceschopnosti; zlepen kvality a bezpenosti; zven vnjch ink v Evrop a ve svt. a jej a
Ke zlepen napojen a zpstupnn oblast na obou stranch nrodnch hranic a pedpoklad pro peshranin spoluprci mohou pispt vznamnm zpsobem zejmna nsledujc opaten v oblasti infrastruktury:
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci vodnch, telematickch a komunikanch st na regionln a mstn rovni; odstrann barir souvisejcch s hranic pi vyuvn tarifnch systm pro energetick, telematick a komunikan st; budovn informanch a komunikanch st a souvisejcch slueb, jako i budovn databank; budovn spolench zazen pro vzkum, rozvoj a transfer technologi.
Tak v oblasti dopravy a infrastruktury se phranin a peshranin regiony stvaj mosty k sousedm na vnitnch a vnjch hranicch a zrove se stvaj prubskm kamenem na cest k Evrop bez hranic.
65
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci Shrnut aktivit a typologie potencilnch oficiln a neformln hranin pechody; zlepen napojen na zsobovac s (telekomunikace, voda, odpadn voda, elektrick proud); zlepen fundamentln peshranin infrastruktury v mlo rozvinutch phraninch regionech; rozvoj nebo peshraninch prostedk. modernizace dopravnch
Integrovan strategick plnovn: politick a plnovac technick koordinace dopravn infrastruktury mezi rznmi ady a rozvoj dopravn strategie coby sti celkov peshranin strategie; rozvoj databank a kontrolnch systm; jednn a pravideln kontakty mezi ednky a experty z oblasti dopravy a ze souvisejcch oblast.
Dal peshranin zlepen: zlepen pstupu k existujcm hraninm pechodm, letitm a jinm dopravnm zazenm; rozvoj multifunknch zazen, nap. pekldkovch center a kontejnerovch terminl na silnicch, elezninch tratch a vodnch cestch.
Analzy a studie: analza zkch mst v peshraninch vodnch a elezninch infrastrukturch a jinch problm; studie Spoleenstv o napojen a o rozvoji infrastruktury ve veejn doprav vetn leteck dopravy / leti; studie o novch monostech peshranin spoluprce, tj. o lep logistice a multifunkn doprav; analza frovch a efektivnch cen v peshranin doprav za elem efektivnho vyuit infrastruktury, a snen dopravn zte. v dopravn a
Produkn a marketingov aktivity, jako i zlepen: rozvoj a podpora zazen dopravnch podnik na obou stranch hranice a zlepen podmnek pro podniky, kter se hodlaj v oblasti usadit; vypracovn spolen marketingov a podprn strategie pro dopravn podniky sdlc v regionu; Mus bt zajitno co nejlep umstn investic; rozvoj dopravn image celou phranin oblast. pro
Odstrann mezer zsobovac sti:
C 3 Doprava infrastruktura
66
Informan listy LACE:
Vybran programy
ada program INTERREG II A obsahuje klov body a priority rozvoje peshranin dopravy a infrastruktury. Pitom je kladen mimodn draz na integrovan strategick plnovn, analzy a studie, odstrann mezer, jako i na zlepen peshranin dopravn a zsobovac st. V dalm textu je poukzno na nkter programy. Dal informace jsou obsaeny v informan broue 6/1998 a v databance projekt LACE.
INTERREG IIA program . 18 region Ems-Dollart (D/NL) Program INTERREG II A oznauje region Ems-Dollart jako nrodn perifern zem s nzkou hustotou osdlen a prmyslu a se slabou infrastrukturou. il peshranin spoluprce prmyslovch a obchodnch komor, ad a obc od 60. let vedla v roce 1977 k zaloen regionu Ems-Dollart (EDR) coby spolku, kter se v roce 1997 pemnil ve veejnoprvn elov svaz. Dleitm clem INTERREG II A program je optimalizace infrastruktury prostednictvm externho plnovn rozvoje a napojenm na mezinrodn dopravn s, jako i internm dopravnm zpstupnnm. Kontaktn adresa: Eems-Dollart Regio Secretariaat Molenstraat 5 Postbus 3 NL-1693 ZG Nieuweschans Nederland Tel.: Fax: +31 597 521510 +31 597 522511
69
INTERREG IIA program . 23 Pomoany (D/PL/S) INTERREG II A program zahrnuje nmeckou st zem euroregionu POMERANIA (Pomoany), ke ktermu nle od roku 1995 komunln elov svaz obc zpadnch Pomoan (PL) a od roku 1998 tak pes nmon hranici komunln svaz Skne (S). Rozhodujcm pedpokladem pro vyuit potencil stanovit, jako i zven hospodsk sly nmeck a polsk sti euroregionu Pomoany je pekonn perifern polohy napojenm na mezinrodn infrastrukturu (vchod - zpad, sever - jih), vybudovn hraninch pechod a rozen pstav, zejmna pstavu ttn. Nutnost a nalhavost budovat dopravn infrastrukturu pro tento region byla pln uznna tak v rmci programu PHARE-CBC, 1994 Polsko - Nmecko. Kontaktn adresa: Kommunalgemeinschaft POMERANIA e.V. Ernst-Thlmann-Str. 4 D-17321 Lcknitz Tel.: +49 39 75420580 Fax: +49 39 75421053 Sekretariat EUROREGIONU POMERANIA ul. Wojskka Polskiego 164 PL-71-335 Szczecin Tel.: +48 91 4860815 Fax: +48 91 4860811
INTERREG II A program . 28 Vnj hranice v ecku (GR) INTERREG II A program zahrnuje eck phranin oblasti na vnjch hranicch EU, nap. na hranici s Albni, FYROM, Bulharskem a Tureckem. Dleitm clem je podpora peshranin spoluprce se sousedcmi zemmi. K tomu je zapoteb pedevm vybudovn zkladn infrastruktury, jako jsou silnice, peshranin eleznin doprava, letit a budovn telekomunikan st. Kontaktn adresa: Ministry of National Economy Nikis 5 GR-101180 Athen Tel.: +30 1 3332446
68
INTERREG IIA program .38 Rhne-Alpes (F/CH) INTERREG II A program zahrnuje francouzsk phranin oblasti departement regionu Rhne-Alpes (Ain, Haute-Savoie) a na vcarsk stran hranice kantony eneva, Waadt a Wallis. Hlavnm clem programu je peshranin spoluprce v oblastech hospodstv, infrastruktura a ochrana jedinenho ivotnho prosted. Pitom jde pedevm o vytvoen prmyslovch oblast a peshranin infrastruktury: stavba leti, TGV spojen, mstsk drha, dlnice a spojen pes enevsk jezero. Kontaktn adresa: Secrtariat Gnralaux Affaires Rgionales Prfecture de la Rgion Rhne-Alpes 31, rue Mazenot F-69003 Lyon Tel.: Fax: +33 4 72616060 +33 4 78626992
INTERREG II A program . 55 Jihovchodn finsk region (SF/RF) INTERREG II A program zahrnuje oblasti na jihovchod Finska, vchodn od Helsinek, a Leningradskou oblast vetn Petrohradu (RF). K dleitm clm programu pat opaten k budovn evropskho dopravnho koridoru pes tzv. brnu do Ruska (gateway) na finskm zem. Pitom jde pedevm o budovn hraninch pechod a zlepen dopravnho spojen, vetn dopravy po vod. Kontaktn adresa: Etel-Karjala lkinhallitus Raatimichenkatu 18 SF-53 100 Lappeenranta Tel.: Fax: +358 5613 001 +358 5613 0250
69
INTERREG II A program . 44 Itlie - Albnie (I/ALB) INTERREG II A program zahrnuje nmon hranici v jin sti Adrie, na hranici EU, v provincich Bari, Brindisi a Lecce (I) a v pobench provincich Albnie (ALB). Nejvy prioritu maj rozvoj dopravnho a komunikanho systmu, jako i spoluprce s Albni pes nmon hranici. Specifick opaten v oblasti infrastruktury: - rozvoj pstav v Bari (I) Vlora (ALB), - budovn st pro leteckou dopravu v Albnii, - spojen pomoc kabelu se skelnmi vlkny a budovn telekomunikanho sektoru. Kontaktn adresa: Giunta Regionale Puglia (Bari) Assessorato Affari Communitari Tel.: 0039 080 5404563 Fax:0039 080 5404563
INTERREG II A program . 31 panlsko / Maroko (E/MRC) INTERREG II A program zahrnuje provincie Cadiz a Malaga v Andalusii a msta Ceuta a Melilla, panlsk enklvy na africkm kontinentu. Titm programu je nmon prostor mezi Evropou a Afrikou a podpora dopravnho spojen prostednictvm t skupin opaten: dopravn napojen a propojen podporovanch oblast, telekomunikace, rozen pstav v: Algeciras, Cdiz, Ceuta, Melilla.
Kontaktn adresa: Subdireccin General de Administracin FEDER Direccin General de Planificacin Ministerio de Economa y Hacienda Paseo de la Castellana 162 planta 19, despacho 16 E-28071 Madrid Tel.: Fax: +34 915 837400 +34 915 835224
70
Informan listy LACE : Vybran projekty Informan broura LACE 6/1998 a databanka projekt LACE obsahuj informace o rznch projektech z oblasti doprava a infrastruktura. Nkter z tchto informac jsou shrnuty v nsledujcm textu.
Peshranin datov / informan dlnice mezi Mons (B) a Valenciennes (F)
Peshranin kooperan prostor Hanaux/Nord-Pas-de-Calais/Picardie (F) je siln poznamenn poklesem tradinch hospodskch aktivit. Zlepen irokopsmov telekomunikan infrastruktury je povaovno za mon smr clen politiky k hlubok restrukturalizaci a modernizaci hospodstv v phraninm zem. V roce 1994 bylo zahjeno budovn 54 km dlouh vysokokapacitn linky na bzi skelnch vlken mezi msty Valenciennes a Mons. Protokol o dohod definuje cle zmru a stanovuje potebn finann prostedky, jako i detaily peshraninho vyuvn infrastruktury na bzi skelnch vlken. Evropsk hospodsk zjmov sdruen (EEIG) pevzalo bnou sprvu vech administrativnch, finannch, technickch a reklamnch zleitost pi vyuvn tto infrastruktury. Konkrtn prce na telekomunikan lince byly ukoneny v zvru roku 1995. Ji krtce pot bylo mono zaznamenat intenzivn spoluprci obchodnch komor, univerzit a mstnch televiznch stanic. University poadovaly ji dve dal ppojky. Ale tak dal akti (nap. kliniky, mediln sektor a informatika) maj stoupajc zjem o vyuvn tto infrastruktury. Nsledn projekt provdn pod hlavikou INTERREG II A pedstavuje Vybudovn vysokorychlostn telekomunikan linky na bzi skelnch vlken mezi univerzitnmi uzly Valenciennes a Mons. Klov cle jsou (1) funkn vyuvn vysokokapacitn st na bzi skelnch vlken, (2) rozvoj peshranin spoluprce v oblasti digitlnho zpracovn obrazu, jako i slueb souvisejcch s komunikan linkou, (3) umonit transfer technologie mezi dotenmi stanoviti a prmyslem, a (4) podpora synergi pi vyuit novch pstroj pro digitln zpracovn obrazu. Do konce prosince 1997 byly provedeny test vhodnosti pro optick penos signlu mezi dvma phraninmi hlavnmi uzly, test innosti spojen ATM 155 Mbit/s, jako i analza jejich spojen se zbvajc st. Dky pouit technologie ATM je nyn mono penet po peshranin informan dlnici vechny formy informac (text, obraz, zvuk) s vysokm vkonem; novm spojenm se penosov rychlost zvila a na 20 obrzk za sekundu.
71
Dopravn svaz bez hranic Interreg IIA (A/D) Euregio Salzburg-Berchtesgadener Land-Traunstein (D/A) s asi 500.000 obyvateli je povaovn za atraktivn evropsk hospodsk stanovit, kter vyuv sv peshranin ance. Peshranin dopravn svaz Land Salzburg-Landkreis Berchtesgadener Land vznikl v roce 1997 pot, kdy byl nmeck okres bez speciln sttn smlouvy zaazen do rakouskho dopravnho svazu. Od t doby mohou vichni obyvatel tohoto euroregionu cestovat z jakkoliv autobusov zastvky do jakkoliv autobusov zastvky na obou stranch hranice s jednou jzdenkou a za jeden tarif. Byl vytvoen systm tarifnch psem a instalovny elektronick pstroje pro vdej jzdenek. Pomoc peshraninho dopravnho svazu a novho dopravnho modelu byly na spolenho jmenovatele uvedeny dva dosud rozdln dopravn systmy, lic se jak prvn, tak tak finann (jedna jzdenka _ jeden tarif). Kad jzdenka je ukldna coby datov vta a je pot lenna dle systmu tarifnch psem. Byla zohlednna problematika smnnch kurz, jako i rmcov prvn podmnky a rzn daov sazby. Vnosy z jzdenek jsou pes Salzburskou dopravn spolenost rozdlovny zemm, zemnm institucm a dopravnm podnikm. Dosavadn vsledky: poty uivatel prostedk veejn dopravy osob stoupaj, hospodsk vhody regionu, jako i propojen / kooperace s centrem Salzburg jsou posilovny. Kontaktn adresy: Euregio Salzburg-Berchtesgadener Land Traunstein Sgewerkstr. 3 D-83345 Freilassing/Obb. Telefon und Telefax: +49 8654 497181 Bayrisches Staatsministerium fr Wirtschaft, Verkehr und Technologie Prinzregentenstr. 28 D-80525 Mnchen Tel.: +49 8921 622582 Fax: +49 8921 622760
72
Zlepen dopravnch spoj v Pyrenejch INTERREG IIA (E/F) V roce 1988 schvlilo pracovn sdruen Pyreneje (CTP): - vytvoen dvou vysokorychlostnch trat na atlantickm pobe a na stedomosk stran, - pemnu obou konvennch elezninch trat v zpadnch a vchodnch Pyrenejch a stavbu konvenn, mezinrodnm normm odpovdajc trat pes centrln Pyreneje. Schma silnin dopravy pot s vytvoenm st rovnomrn rozloen po celch Pyrenejch, tj.: - poben dlnici na atlantick a stedomosk stran (E5/E70/E80 a E15); - sten nov stavby dlkovch silnic v centrlnch Pyrenejch skrze oblasti Cerdagne (E9) a Somport (E7), - dv paraleln silnice na severu a jihu Pyrenej. Ob poben trati na atlantick a stedomosk stran pokrvaj pes 80 % pyrenejsk dopravy. Bylo dospno k nzoru, e propojenm obou trat pes centrln Pyreneje, tj. Toulouse s Barcelonou a Pau se Zaragozou, me pispt ke zlepen dopravy a ke zlepen hospodskch a socilnch vztah. V roce 1991 se Francie a panlsko dohodly na stavb 40 km tunelu pod prsmykem Somport. Z mstnho hlediska m vznam vy bezpenost cestovn, z mezinrodnho pak lep spojen horskch oblast s jejich sprvnmi a hospodskmi centry, regionln pak zlepen komunikace mezi regiony oblasti Andours-Garonne a dolm Ebro, nadregionln lep spojen mezi Aquitni, Midi-Pyrenes a panlskmi regiony a mimoto zohlednn nutnch podmnek pro zachovn ivotnho prosted s deklarovanm clem, toti aby se tra nepemnila v hlavn dopravn osu. Kontaktn adresa: Comunidad de Trabajo de los Pirineos Torre del Reloj Calle Ramn y Cajal s/n E-22 700 Jaca Tel.: Fax: +34 974 355 229 +34 974 355 229
73
Studie dopravn infrastruktury (IRL/UK) Tento zmr je peshranin realizovn Irish Central Border Area Network (ICBAN) a Nord West Region Cross-Border Group (NWRCBG). Vsledek studie by ml na zklad analzy pnos a nklad poskytnout jasn doporuen pro budovn dopravn infrastruktury. Doporuen zveejnn v roce 1998 obsahovala cle v oblastech: - budovn hlavnch silnic a zachovn regionlnch silnic, - podklady pro investice do pstav a leti, - strategick posouzen cel dopravn infrastruktury. Kontaktn adresa: Irish Central Border Area Network (ICBAN) c/o Town Hall Enniskillen, Co. Fermanagh Northern Ireland Tel.: Fax: +44 8 1365 325050 +44 8 1365 322024
Pstav ve ttne a budovn na Ode (D/PL) Pstavy ttn/Swinovjscic tvo dohromady nejvt pstavn komplex na Baltu. Od roku 1997 se pot s novou organizac a se zvtenm pstavu. K tomu pat vedle rozen pstavu tak nov silnin spoje, vstavba elezninch a silninch most a vybudovn potaovho systmu zen lodn dopravy. V tomto pstavnm a nm komplexu euroregionu Pomoany je ji dnes pekldno pes 25 milion tun zbo ron. Pot se i s vstavbou mezinrodnho jachtovho a zbavnho centra na Babickm jezee. Kontaktn adresa: Szcecin-Swinovjscic Port Authority ul. Bytomska 7 PL-70-603 Szcecin Tel.: Fax: +48 91 430 89 99 +48 91 462 4842
74
eleznin spojen Helsinky - Petrohrad (SF/RF) Toto eleznin spojen bylo postaveno ped 130 lety jako jednokolejn tra. Dnes je nejdleitjm lnkem finskho spojen zpad - vchod, a m vysokou prioritu v TEN projektu Seversk trojhelnk. V rmci programu INTERREG se pot pedevm s vstavbou hraninch ndra, kter bude usnadnna pouitm stejnho rozchodu. Vybudovnm elezninch trat a pstavnch terminl se eleznin provoz na trati Helsinky - Petrohrad ji vrazn zlepil. Do doku 2006 budou pln zpstupnny finsk phranin oblasti jin a severn Karlie. Kontaktn adresa: Finnische Staatsbahnverwaltung Arja Aalto Suomalainen ratakallintokeskus SF-00100 Helsinky Tel.: +358 9 5840 5121
Zlepen pstupu k mostu pes eku Guadiana (P/E) Guadiana tvo prodn hranici mezi Andalusi a Algarve. V minulosti existovala pouze patn peshranin spojen. Most dokonen v posledn dob pouila ada nvtvnk Andalusie a Algarve (v roce 1994 pes 4 miliony smrem do Algarve). Most je nejdleitjm spojenm mezi obma phraninmi oblastmi. Most m proto znan vznam pro regionln hospodsk rozvoj. V rmci optimalizace vyuit mostu mus bt zlepeno napojen hlavnch silnic. Hlavnm clem projektu je vyvinout dobrou silnin s, jako i stimulovat hospodsk vvoj v obou phraninch oblastech. Dobr spojen zajiuje lep pstup k trhm na obou stranch hranice. Tento projekt byl podpoen ze strany Commisso de Coordenaco da Regio do Algarve (CCR Algarve) a nrodnm adem pro stavbu silnic Junta Autnoma de Estradas (JAE). Celkov investice inila ECU 20,5 milion, 70% tto stky financovala EU. Kontaktn adresa: Commisso de Coordenaco da Regio do Algarve Praca da Liberdade P-8000 Faro Tel.: +351 89 822287 Fax: +351 89 803591
75
Nov pvozn spojen v euroregionu Elbe-Labe (CZ/D) Euroregion Elbe-Labe je oblbenou rekrean oblast. Jeho turistick potencil se zvil otevenm hranice mezi eskou republikou a Nmeckem. Dosud jedinm peshraninm spojenm v dol Labe byla silnice ve milce. Tento silnin pechod byl spojen s adou problm, protoe byl vyuvn pro vekerou dopravu, cyklisty i pmi. V obdob dovolench a o vkendech dochzelo k peten a zcpm se znanmi ekacmi dobami na hraninm pechodu. Navc jsou nmeck a esk hranin kontrola vzjemn vzdleny jeden kilometr. To je zejmna pro cyklisty a p velmi nepjemn, protoe mus absolvovat cestu spolen s automobily. Nov pvoz mezi CZ a D v oblasti Schna byl oteven v roce 1997 a t se rostouc oblib. Ron je pepraveno cca. 300.000 cestujcch. Nov hranin pechod spojuje tak eleznin stanici Schna (D) s obc Hensko (CZ), a zkracuje tak ekac doby ve milce. Navc nov spojen, kter vychz ze Schna, zatraktivuje eleznin tra Meien-Pirna-Schna a mrn tak dopravu pes milku. Projekt podporuje hospodsk rozvoj phranin oblasti, odlehuje ivotnmu prosted a podporuje turistiku. Proto se oekv, e na nmeck stran bude na pvoz napojeno vcero silnic, elezninch trat a cyklistickch stezek, zatmco esk strana usiluje v souasn dob o rozen eleznin osobn pepravy z Dna do Schna. Projekt byl podpoen z program PHARE (EURO 200.000) a INTERREG IIA (EURO 577.200). Odpovdnost za projekt pevzala obec Reinhardtsdorf-Schna, co zajistilo ast mstn rovn ve fzi ppravy a realizace. Oekv se, e projekt povede ke zlepen horizontln a vertikln peshranin spoluprce mezi mstnmi a regionlnmi orgny a institucemi. Kontaktn adresa: Euroregion Elbe-Labe Emil-Schlegel-Strae 11 D-01796 Pirna Tel.: Fax: +49 3501 520013 +49 3501 527457
76
Modernizace kanlu Ballinamore-Ballyconnell, vodn cesty Shannon-Erne (IRL/UK) Tento velk projekt v oblasti infrastruktury spojuje irsk vodn cesty v Shannon se severoirskm Erne (UK). Projekt se zabv modernizac vce ne 100 let zanedbvanho systmu kanl Hlavnm clem je stimulace dlouhodobho hospodskho rozvoje v phranin oblasti, poslen nadregionlnch struktur a vytvoen dobr zkladny pro peshranin spoluprci a komunln rozvoj. Zemdlsk pda tto venkovsk oblasti m patnou kvalitu. Proto zde existuj pouze mal selsk dvory, a atraktivn krajina trp odlivem obyvatel. Pln hospodskho rozvoje spojuje modernizaci vodn cesty s rozvojem turistickch stedisek - speciln s pjovnm lun turistm, s kanoistikou, rybaenm a s p turistikou - jako i s vdeckmi a archeologickmi zjmy. V roce 1989 byla vyhotovena studie vhodnosti. Stavebn prce zapoaly na potku roku 1991 a projekt byl dokonen na jae roku 1994. Projekt zahrnoval rozshl stavebn prce, vetn konstrukce novho kanlu (minimln ka 13 m, hloubka 1,55 m, dlka 62 km), restaurovn a obnoven 16 zdymadel, jako i 34 most pes kanl. Kanl byl proveden tak, aby pispl ke zlepen ivotnho prosted, protoe projekt zahrnoval tak zachovn mokin, ochranu ivotnho prosted a zlepen kvality vody. Tento projekt Spoleenstv byl realizovn Irskou a Severoirskou vldou (UK). Byl financovn ady a temi komunlnmi sprvami. Nadto byly konzultovny zjmov skupiny a mstn obce. Dle byly vyvinuty sprvn, drbov a marketingov struktury pro maximln vyuit hospodskch vhod vodn cesty. INTERREG I podporoval projekt stkou 12 milion Euro. Nadto byla zskna podpora z operanho programu pro turistiku (IRL), jako i z mezinrodnho fondu pro Irsko IFI. Celkov nklady inily 38 milion Euro. Kontaktn adresa: Office fr Public Works 51 St. Stephens Green IRL-Dublin 2 Tel.: Fax: +353 1 6613111 +353 1 66110747
77
Regionln energetick plnovn (AL/GR) Tento projekt zabvajc se energetickm plnovnm se tk spoluprce mezi Albni a severozpadnm eckem (regiony Epirus a zpadn Makedonie). Projekt je zamen na posouzen vyuitelnosti regionlnch a nrodnch energetickch zdroj v rmci energetick politiky, na rozvoj spolen strategie, podporu navrhovanho energetickho plnu a na vmnu zkuenost v energetickm sektoru mezi Albni a Evropskou uni. Projekt trval 19 msc. Dleitmi koly bylo shromdn existujcch odbrovch studi, dat a informac. Nadto byla posouzena stvajc situace, vyhotovena vodn zprva, jako i vypracovno doporuen pro nadregionln energetick pln. Projekt byl doplnn programem z Ioannina (GR) a Tirany (AL) na rozvoj kolstv a informanch slueb v rmci en vsledk ve uvedench analz. Nadto poskytuje kolc a informan sluba detaily o spolenm energetickm plnu, jako i o transferu informac a know-how v energetickm sektoru, vetn aplikovn a vhod informan technologie a databanky. Projekt byl podporovn synergickm programem Evropsk unie. dc vbor projektu je tvoen eckmi a albnskmi pracovnky (zstupce nadace Egnatia Epirus Nrodn technick univerzity Albnie, jako Albnskho centra pro management a rozen EU). Kontaktn adresa: Egnatia Epirus-Stiftung Voriou Ipirou 20 GR-453 33 Ioannina Tel.: Fax: +30 651 72165 +30 651 31224
78
Dopravn svaz bez hranic v regionu resund (DK/S) Smen politick skupina byla povena vypracovnm cl komise resund: splnn snu o bezhraninm dopravnm svazu v regionu resund. Studie mla analyzovat nsledujc otzky: konkurenceschopn dopravn systm v regionu, pm dopravn spoje mezi adou mst na dnsk a vdsk stran resund, odstrann barir prostednictvm stavby most; pouvn mostu m bt stejn cenov vhodn jako pouit pozemnch silnic, investice mus bt spolen koordinovny a plnovny, systm jzdenek a zdann mus bt sjednocen.
Clem projektu bylo vypracovat zprvu o dopravnm svazu pi zapracovn aknho plnu s doporuenmi ohledn dopravnho svazu, mtnho a spoluprce sprv. Tato zprva pispla vznamn k tomu, aby bylo mono po dokonen pevnho spojen (tunel/most) nad resund v roce 2000 eit dleit problmy. Kontaktn adresa: resundskomiteen Gammel Kongevej 1 DK-1610 Kobenhavn V Tel.: Fax: +45 33 220011 +45 33 220023
79
Peshranin rychlodrha Kungspilen (S/N) Clem tohoto projektu je zzen dopravnch spojen pro pracovnky dojdjc mezi vdskem a Norskem. V roce 1993 pedloila kooperace ARKO prvn nvrh na regionln rychlodrhu s clem zlepit monosti prce, slueb a kulturn vmny nap. podl trati Kristinehamn Karlstad Arvika Kongsvingar Lillestrm Oslo. V roce 1996 byla kooperaci ARKO pislbena podpora z prostedk INTERREG: Peshranin spoje skupina tvoen leny z SJ, NSB, Vrmlandstrafik AB, Nedmark fylkeskommune a kooperace ARKO - mla vypracovat rozhodnut o technickch eench, vpotech, cestovnch studich, nvrzch na financovn, nvrzch ohledn mstn dopravy, atd. s clem zahjit v letech 1998-1999 testy v regionu Kungspilen. Kontaktn adresa: ARKO Cooperation S-673 93 Morokulien Tel.: +46 571 23388 Fax: +46 571 23398
Uzel Kvarken (SF/S/N) Clem tohoto projektu je pprava a zzen virtuln informan bze pro podniky v regionu Kvarken. Tato bze mus fungovat jako spolen obchodn centrum pro astnky, kte vyuvaj Internet. Clem je podporovat obchod a nalzt peshranin partnery. Kontaktn adresa: Regional Council of Ostrobothnia (sterbottens frbund) PB: 174 FIN-65101 Vasa Tel.: Fax: +358 6 3206500 +358 6 3206550
80
KAPITOLA C4: TURISTIKA Pehled

stednm tmatem tto kapitoly je potencil pro rozvoj turistiky jako cesta k diverzifikaci a pestavb phraninch region. Tento potencil je zaloen na strategich clen (speciln zamen) turistiky. Zatmco nkter phranin regiony mus eit problmy spojen s masovou turistikou, maj jin regiony, zvlt pak ty, kter zaostvaj v rozvoji, zpravidla dobr, ale ne zcela vyuit potencil pro turistiku. Hlavn innosti na podporu rozvoje turistiky v phraninch oblastech se sousted pedevm na spoluprci na strategick rovni (tj. przkum pleitost a navrhovn spolench strategi), nsledovanou vytvenm spolench produkt cestovnho ruchu, marketingovch strategi a podprnch slueb.
Hlavn body
Turistika me psobit jako katalyztor strukturlnch pemn a rozvoje phraninch region, a tak pispvat k rozvoji nejrznjch oblast, vetn trhu prce (nov kvalifikace, alternativn zamstnn), infrastruktury a vybavenosti (silnice, doprava, ubytovac zazen a zazen k trven volnho asu) a investic a novch lokalit pro podnikn; Strategie rozvoje turistiky mus vychzet z koncepce trvale udritelnho rozvoje a uvdomn si potencilnch slabin spojench s negativnmi nsledky turistiky (dopady na ivotn prosted, zemdlstv, mstn spoleenstv apod.) Rozhodovac procesy a manaersk postupy turistickch projekt mus zahrnovat aspekty tkajc se ivotnho prosted; spn rozvoj turistiky v phraninch regionech vyaduje spoluprci na strategick rovni (plnovn produkt, trh apod.) a na rovni praktickch akc/projekt zahrnujcch irokou klu zjm (veejnch, soukromch, spoleenskch); Obecn pijman stav siln konkurence mezi phraninmi oblastmi je teba nahradit mylenkou, e phranin regiony mohou spolen nabdnout ojedinl produkty nebo soubory produkt; spn strategie rozvoje turistiky se tkaj vytven rznorodch produkt a slueb, kter turisty nejenom v prvn fzi pilkaj, ale kter je tak v dlouhodobm horizontu udr jako stl klienty. Dle se spnost strategi tk efektivnho zaclen segment trhu a poskytovn slueb stoprocentn kvality.
Pklady Pohranin opevnn - msta peshraninho setkvn (E/P) Pohostinn Irsko (IRL/NI) Cyklistick stezka Ledek (IRL/NI) Fhrverbindung (D/CZ) Drfliche Erneuerung (D/CZ) Spoluprce mezi Regionln turistickou federac kraje Languedoc-Roussillon a oblast Garrotxa (F/E) Severozpadn cesta (IRL/NI) Turistick mapa oblasti Galicia/Norte (E/P) Vytvoen center turistickch slueb a informan potaov st (PL/LT) Erlebniskonzept Reiten (A/SLO) Letn turistika v oblasti Skanland (DK/SE) Livonsk perly (ES/LV) A vybran pklady projekt z informanho listu III projektu LACE
Pehled
1. Kontext mimoevropskch turist ve svm celku.
Tato kapitola se zabv peshranin spoluprac v oblasti turistiky. Turistika je v Evropsk unii povaovna za dleitou sloku aktivit zamench na regionln hospodsk rozvoj a za vznamn zdroj pracovnch pleitost. Tato skutenost byla potvrzena Maastrichtskou smlouvou, kter jako prvn uznala, e by politika EU mla zahrnovat opaten v oblasti turistiky. V naprost vtin phraninch region se turistika stala dleitou slokou rozvojovch strategi a koncepc a je jednou z priorit jejich operanch program Interreg. Evropsk komise vydala v dubnu 1995 Zelenou knihu, kter popisuje roli Evropsk unie v rozvoji turistiky a jejm clem je vyvolat diskusi o zpsobech maximalizace efektivity asistenn role EU v rozvoji turistiky. Zkladn nstroje, kter EU vyuv pro podporu turistiky: Strukturln fondy EU prostednictvm hlavnch rmc podpory Spoleenstv, jednotnch programovch dokument a nkolika iniciativ Spoleenstv (pedevm programu Leader ve venkovskch oblastech a programu Interreg) jsou hlavnm pspvkem k rozvoji turistiky v EU a sna se o dosaen ekonomick a sociln soudrnosti, v souladu s jej definic uvedenou v lnku 130a Smlouvy. Politika vnitnho trhu prosazujc tvorbu podmnek pznivch pro rozvoj takovho obchodovn, kter bude mt potencil k podpoe turistiky realizovan v rmci Spoleenstv a bude prosazovat mylenku, aby se Evropsk unie stala clem
Rozvoj turistiky me napomoci pi een typickch rozvojovch poteb a slabch strnek phraninch region - tyto poteby zahrnuj propagaci rznorodch hospodskch aktivit v phraninch regionech, vytven novch pracovnch pleitost, zvyovn potu pracovnch mst a zskvn novch dovednost. Tento rozvoj me tak pinst prostedky pro zchranu prodnho a kulturnho ddictv regionu a me zvit rozsah i kvalitu mstnho spoleenskho vybaven, slueb a mstn infrastruktury. 2. Poteby a priority v phraninch regionech
Poteby a priority phraninch region tkajc se turistiky vykazuj velkou vzjemnou zvislost. Kvalita ivotnho prosted je klovm faktorem pi vytven potencilu pro rozvoj regionln turistiky - typu turistiky, kter se me rozvjet (tj. masov turistika zahrnujc jak letn turistiku v pmoskch oblastech, tak zimn turistiku v horch zaloenou na lyovn/zimnch sportech, nebo clen/speciln zamen turistika zaloen na kulturnm ddictv nebo nabdce rznch aktivit a venkovsk turistika), jako i kvality turistickch produkt a typu nvtvnk, kter me ta kter nabdka pilkat. To plat pro rozvoj venkovsk turistiky, kter me bt zaloena na masovm cestovnm ruchu i na cestovnm ruchu speciln zamenm, piem zde jsou klovmi faktory krajina, jej tvnost a istota ivotnho prosted, i pro mstskou turistiku, kter stav na kulturnm ddictv a monostech trven volnho asu, piem v tomto
ppad jsou klovmi faktory pedevm kvalita architektonickho prosted, infrastruktury a slueb, vetn dopravnho spojen regionu s ostatnmi oblastmi. Phranin regiony, zvlt pak ty, kter zaostvaj v rozvoji, maj zpravidla dobr potencil pro rozvoj turistiky. Rozvoj tohoto potencilu a jeho vyuit mohou psobit jako katalyztor strukturlnch pemn a rozvoje tchto region a mohou tak pispt k rozvoji mnoha dalch oblast. Obzvlt se jedn o: regionln hospodsk rozvoj: turistika je v phraninch regionech asto relativn novou oblast hospodsk innosti a me podporovat diverzifikaci regionlnho hospodstv a tvorbu doplkovch hospodskch aktivit a pjm, a to pmo v rmci sektoru, nebo nepmo vytvenm novch trh pro mstn produkty a sluby rozvoj regionlnho trhu prce: turistika veobecn vyaduje intenzivn zapojen pracovnch sil, a tak je atraktivn zejmna ve smyslu potencilu pro vytven novch pracovnch pleitost. Rozvoj turistickho prmyslu me stimulovat vytven novch pracovnch mst a alternativnch pracovnch pleitost a me pomhat pi een problm spojench s nezamstnanost v phraninch regionech, jako jsou napklad problmy zpsoben zmnami v innostech kolem hranic a ztrtou pracovnch pleitost v tradinch sektorech, stejn jako nedostatenm vyuitm uritch skupin obyvatelstva a jejich nzkm zapojenm do trhu prce (nap. en, zemdlc s stenm pracovnm vazkem atd.). Turistika v prbhu tohoto procesu tak napomh vytven novch dovednost.
rozvoj infrastruktury a vybavenosti: modern turistika klade poadavky na vysokou kvalitu infrastruktury a slueb, vetn st silnic, eleznic, leti, telekomunikac, turistickch informanch stedisek, ubytovacch zazen a zazen volnho asu. Rovn vyaduje efektivn (veejn) sluby, jako napklad lkaskou pi, veejnou dopravu a obchody. lokality vhodn pro investovn a podnikn: existence takov infrastruktury a vybavenosti v kombinaci s vysokou kvalitou ivota a ivotnho prosted m zptn vliv na pitalivost phraninho regionu pro investin zmry spolenost. Z hlediska kvality ivota a ivotnho prosted maj phranin regiony zpravidla komparativn vhodu ve srovnn s regiony, kter se nachzej v hlavnch hospodskch centrech.
Mra, do jak me turistika psobit jako katalyztor hospodskho vvoje v phraninch regionech, je pomrn hodn zvisl na charakteristickch rysech danho regionu ve smyslu vlastnch zdroj pro rozvoj turistiky (mosk pobe, hory, kulturn ddictv), propojen tchto souasnch zdroj a drazu, kter kladou mstn strategie a aktivity na propagaci turistiky, a peshranin spoluprci. 3. Typick problmy phraninch region
Problmy tkajc se turistiky, ivotnho prosted a infrastruktury jsou zpravidla vzjemn propojen. Klovm tmatem, obzvlt ve venkovskch phraninch oblastech, je propagace rozvoje takovch typ turistiky, kter jsou sluiteln s udritelnost vysoce kvalitnho ivotnho prosted a kter se buto v nkterch ppadech sna vyvarovat existujcm
problmm zpsobenm masovou turistikou a patn naplnovanm rozvojem infrastruktury, nebo se tyto problmy sna eit. Hlavn tkosti nejsou spojen pouze s propojovnm rozdlnch zmr a strategi (tj. integrovn ohledu na ivotn prosted do strategi rozvoje turistickho prmyslu), ale i s tm, e k tomuto propojovn dochz v situaci, kdy je teba pekonvat barirov efekt zpsoben existenc sttnch hranic. Barirov efekt sttnch hranic m tradin negativn dopad na rozvoj turistiky v phraninch regionech, a to takov, e tyto regiony nebyly po mnoho let schopn vyuvat svj turistick potencil. Hlavn problmy spojen s rozvojem turistiky v phraninch regionech lze shrnout do nsledujcch bod: nedostatek informac o potencilnch silnch strnkch phraninho regionu jako celku, kter me sehrt roli zklady pro rozvoj rznorodch turistickch produkt, piem lze pln vyut existujc investice do turistick infrastruktury a slueb a nsledn plnovat nov rozvoj; problm existujcch nebo potencilnch konflikt mezi rozvojem turistiky a dalmi aspekty rozvoje na obou stranch hranice, obzvlt v oblastech s masovou turistikou. Jde o tendence vedouc k plin zvislosti na turistice, vytven novch zvislost a nerovnovhy v regionln hospodsk struktue a nesrovnalost ve smyslu negativnho dopadu na ivotn prosted a nedostaten integrovanosti do mstn kultury a zpsobu ivota mstnch spoleenstv a lid. nedostatek peshraninch kontakt a propojen mezi veejnmi institucemi, pslunmi asociacemi zodpovdnmi za rozvoj turistiky a jinmi organizacemi vetn soukromho sektoru, kter by vytvoily, rozvjely a
podporovaly spolen aktivity v oblasti turistiky, obzvlt pi vytven dostatenho potencilu a zdroj, kter by mohly investovat do turistickch produkt a trh nov kvality; slabiny v dopravn a hospodsk infrastruktue potebn pro rozvoj turistiky; tyto slabiny v prvn ad prodrauj dosaitelnost phraninch region a nedostatkem vnitnch spoj a infrastruktury nsledn odrazuj turisty od toho, aby se do tchto region vraceli v rznch ronch dobch (tj. nepekonvaj problm spojen se seznn turistikou). Mezi tyto slabiny pat hranin pechody (silnice, cyklistick stezky, turistick cesty atd.), veejn peshranin doprava, st ubytovacch a jinch turistickch zazen a sluby, kter nedosahuj kvalitativnch standard poadovanch turisty, obzvlt z vych pjmovch skupin; nedostatek dovednost a know-how potebnch pro podnikn v oblasti turistiky v phraninch oblastech, kter by umonilo poskytovn slueb vysok kvality a efektivn marketing tchto slueb na turistickch trzch. Velkou slabinou tkajc se rozvoje turistiky, obzvlt v okrajovch venkovskch regionech, je nik pnos ve form pjm a pracovnch mst, kter mstnm firmm a lidem z phraninch region odvdj podnikatel a dopravn a cestovn spolenosti, kter nesdl v regionu a na kterch jsou mstn firmy a lid zvisl. pocit konkurence mezi regiony na obou stranch hranice, kter ztuje spoluprci. Takov pocit je ovem v kontextu dlouhodobho rozvoje turistiky v phraninch regionech namnoze zcela zavdjc. Turistika se stle vce vyvj jako globln trh, kde konkurence pichz z mnoha zdroj a nejenom pedevm ze sousedcch oblast. V tomto kontextu se spn
strategie rozvoje turistiky vztahuj k vytven rznorodch produkt a slueb, kter by turisty v prv ad pilkaly a z dlouhodobho hlediska je v regionu i udrely; za dal se vztahuj k efektivnmu zaclen segment trhu a dodvn slueb stoprocentn kvality. 4. Typy innost na podporu peshranin spoluprce
Je teba, aby se strategie a aktivity v tchto oblastech politiky v phraninch regionech soustedily na vzjemnou propojenost rozvoje turistiky a ivotnho prosted. Proces regionlnho rozvoje nen touto vzjemnou propojenost pouze ovlivovn, ale peshranin spoluprce v obou oblastech me tak pinst vzjemnou synergii. Spolen odsouhlasen strategie je tedy ivotn dleit pro maximalizaci pleitost a minimalizaci hrozeb. Zvaovn efektivity upozoruje na potebu strategickho pstupu zaloenho na zhodnocen problm a potencilu, identifikaci peshraninch priorit a pijet dlouhodob perspektivy. Klovm faktorem je zajitn integrace aspekt ivotnho prosted do rozhodovn a managementu turistickch projekt. V zvrech Vron konference LACE, kter se konala v roce 1999 v Joensuu na tma, jak sladit rozvojov pleitosti se zjmy ivotnho prosted a zemdlstv, se uvd: Upednostnit formy udritelnho rozvoje turistiky obecn znamen, e bychom se mli vyhnout innostem, kter jsou kodliv pro ivotn prosted a zemdlstv. Tmto zpsobem doshneme harmonick koexistence mezi turistikou a zemdlstvm ptelskm k ivotnmu prosted. Peshranin regiony asto maj spolen historick a kulturn tradice a atraktivn krajinu. V obou ppadech mohou mt phranin oblasti uitek ze spoluprce -
spoluprce me pomoci pi roziovn kly turistickch produkt a slueb a pi jejich diversifikaci, me pinet spory z rozsahu a efektivnj marketing, me tak pomhat lpe eit specifick problmy a koly rozvoje turistiky - jako je napklad een problmu seznnosti, dlouhodobj zamstnanosti v turistickm prmyslu v phraninch oblastech a zvyovn turistick nabdky mimo tradin sezny spojen s rozenm turistickch produkt. Hlavn typy innost, kter se vztahuj k podpoe rozvoje turistiky, zahrnuj nsledujc body: spoluprci na strategick rovni se zamenm na spolen plnovn rozvoje turistickch produkt a slueb nabzench regionem, trhy a marketing a integraci peshraninho turistickho rozvoje do jinch aspekt politiky obzvlt dopravn infrastruktury a slueb, ivotnho prosted a rozvoje lidskch zdroj. Spolen prce na rozvoji strategi zan spoluprac na cel ad ppravnch innost, vetn audit turistickch zdroj (prodnch zajmavost, infrastruktury, slueb), identifikace silnch a slabch strnek, pleitost a hrozeb (SWOT analza), urovn pedmtu podnikatelsk innosti, sektorovch studi, przkumu trhu a identifikace spolench priorit a cl (nap. een aspekt seznnosti) a pleitost pro aktivn spoluprci; spoluprci na specifickch projektech v rznch oblastech za asti nejrznjch typ organizac a provozovatel v turistickm sektoru vetn regionlnch turistickch informanch agentur, mstnch orgn veejn sprvy, poskytovatel turistickch slueb, dopravnch spolenost, obchodnch firem a mstnch spoleenstv. innosti vykonvan na tto rovni zahrnuj spoluprci pi: propagaci regionu za jeho hranicemi (nap. prostednictvm regionlnch turistickch organizac),
rozvoji st cyklostezek, turistickch cest a tras, turistickho znaen, mapovn turistickch cest a zajmavost; vytven spolench turistickch informanch systm o slubch a ubytovacch zazench, dopravnch spojch atd.; spolenm rozvoji, vyznaen a sprv spolench zdroj, jako jsou nrodn parky, ple, pmosk oblasti, jezera atd.; spolenm marketingu a vytven peshraninch st poskytovatel turistickch slueb (ubytovn atd.); spolench vzdlvacch kursech za elem zkvalitnn turistickch slueb, vetn jazykovch znalost; a rozvoji slueb podporujcch turistick prmysl. Dleitost role, kterou sehrv turistika v mnoha phraninch regionech, byla mnohokrt vyzdviena bhem Konference
LACE v Joensuu, ze kter vzelo nsledujc poselstv: Turistika je zkladnm prvkem hospodskho rozvoje phraninch oblast; Je teba se soustedit na rozvoj odpovdajc infrastruktury, kter by phraninm regionm pomohla maximalizovat jejich turistick potencil; Kvalita turistickch produkt ve vtin region mus bt zlepena, aby se maximalizovala pidan hodnota sektoru; Spolen marketingov strategie a siln turistick podprn st se mus stt prioritou vekerho budoucho sil peshranin turistiky.

Mnoho program Interreg II A zahrnuje jako jednu z priorit tak turistiku. Nsledujc st uvd shrnut vybranch program. Podrobnj informace jsou k dispozici v Informanm listu III projektu LACE. Program Interreg IIA . 17 Nmecko -Lucembursko (D/L) Vhodou tohoto regionu jsou jeho prodn krsy - hory a n dol. Proto se mus rozvjet nov pleitosti pro mkkou turistiku zaloenou na tchto pznivch prodnch faktorech. To lze mimo jin uskutenit pedjmnm trend, jako jsou druh przdniny a na kulturu orientovan dovolen. Takov innost provdn v peshraninm kontextu vyaduje integrovan pstup, ve kterm mus hrt dleitou roli pizpsoben a zlepen peshranin infrastruktury. Turistika ji dnes pedstavuje dleit hospodsk faktor v tomto phraninm regionu. Proto je tak 20% tohoto pspvku EU v rmci programu Interreg ureno pro rozvoj turistiky. Pklady projekt realizovanch v tto oblasti zahrnuj: Evropsk institut pro turistiku (the European Tourism Institute - ETI), jeho hlavnm kolem je zlepit hospodskou strukturu tohoto phraninho regionu a pinst nov podnty pro rozvoj peshranin turistiky v regionu. Vsledkem tohoto projektu bylo vytvoen 15 novch dlouhodobch pracovnch mst; Prce na dol Mosel (Europische Tal der Mosel), kter se pokouej o vytvoen prostorovho pojet turistiky zaloen na obnoven kulturn a prodn identity regionu. Obecnm clem tohoto programu Interreg II, kter je tak zce spojen s prostorovou strukturou oblasti, je udriteln rozvoj. Z peshraninho pohledu jsou proto prioritou aktivity zamen na itn vod v ekch a v prodnch parcch. Opaten tohoto programu budou tak smovna na zachovn a obnoven prodnho prosted zasaenho prmyslem, turistikou a zemdlstvm. Pklady projekt zahrnuj: Vstavba spolench peshraninch zazen na itn a pravu vod; Nhrada rychle rostoucch jehlinatch les lesy smenmi s maximlnm pihldnutm k prodnm podmnkm a okolnostem jejich rstu. Kontakt: Luxembourg Ministre de lAmnagement du Territoire 18, Monte de la Ptrusse L-2946 Luxembourg Tel. +352 478 69 15 Fax +352 40 89 70 Saarland Ministerium fr Wirtschaft und Finanzen Am Stadtgraben 6-8 D-66111 Saarbrcken Tel. +49 (0) 681 501 42 03 Fax +49 (0) 681 501 42 93 Rheinland-Pfalz Ministerium fr Wirtschaft, Verkehr, Landwirtschaft und Weinbau Stiftsstrasse 9 D-55116 Mainz Tel. +49 (0) 61 31 16 22 33 Fax +49(0) 61 31 16 40 31 Program Interreg IIA . 26 Bavorsko-esk phranin region (D/CZ) elezn opona pemnila po druh svtov vlce tento phranin region z hlediska esk republiky na 40 let v naprosto okrajovou oblast. Proto byly spolen peshranin aktivity zamen na podporu rozvoje turistickho potencilu tohoto regionu a na poslen
peshranin turistiky a ochrany ivotnho prosted buto tm neuskuteniteln, nebo byly ve svm rozsahu velice omezen. Podpoe turistiky, kter by mla napomoci socilnmu a hospodskmu rozvoji, byla proto pisouzena v peshraninch rozvojovch plnech velice vrazn role. Doposud nebyl pln vyuvn ani turistick potencil na obou stranch hranice, ani peshranin turistika. Prodn prosted a krajina vak poskytuj ideln pleitosti pro turistiku a krtkodob innosti spojen s vyuvnm volnho asu, kter obratem pispj ke zlepen hospodsk struktury oblasti a zv aktiva, kter me tato oblast nabdnou. spn kroky byly ji podniknuty. Zahrnuj peshranin cyklistick a turistick stezky, peshranin nmecko-esk informan centrum, kter se zabv pedevm turistickmi zleitostmi pmo na hranicch v Euroregio Bavorsk les/esk les, spoluprci mezi nmeckmi a eskmi termlnmi lznmi v oblasti Euroregio Egrensis, peshranin venkovskou skupinu, kter se zabv rznmi projekty v oblasti ivotnho prosted, spoluprci mezi muzei na obou stranch hranice, kter organizuj spolen putovn vstavy a mnoho dalch peshraninch turistickch a kulturnch udlost (festivaly, koncerty orchestr, nmecko-esk sympzia). Pklady innost, kter se v souasn dob pipravuj nebo plnuj, zahrnuj peshranin skupinu mstn veejn dopravy, kter tak rozvine turistick potencil, a tematick archeologick park. V celm phraninm bavorsko-eskm regionu se investuje velk sil do petvoen oblasti v turisticky pitaliv zem vhodn pro aktivity volnho asu spojen s vyuitm mstnho prodnho prosted. Buduje se vce spolench rekreanch oblast, vznikaj iniciativy zamen na vytven prodnch park a rezervac. Jednou z konkrtnch priorit peshraninho rozvoje je tedy zlepen konkurenceschopnosti turistiky se souasnm respektovnm specifickch rys regionu. Kontakt: Bayerisches Staatsministerium fr Wirtschaft, Verkehr und Technologie Prinzregentenstr. 28 D-80538 Mnchen Tel.:+49 89 2162 2610 Fax:+49 89 2162 2685 Im alten Zollhaus F-67630 Lauterbourg Tel.+33 88 94 67 20 Fax +33 88 54 68 90 Program Interreg IIA . 33 Korsika-Sardinie (F/I) Kroky, kter jsou v oblasti turistiky v souasn dob podnikny, se tkaj t hlavnch oblast: Propagace pmosk oblasti prostednictvm rozvoje jachtastv a dalch vodnch sport, jako i zavdn novch turistickch produkt. Specifickm zmrem je pracovat na dokonen, racionalizaci a integraci st korsicko-sardinskch pstav a pokusit se tak o diversifikaci, propagaci a poslen turistiky vztahujc se k pmoskm oblastem; Rozvoje turistickch a kulturnch cest a turistickch produkt (architektonick a historick trasy, golf, stezky poznn a prodnch krs, propagace historickho a kulturnho ddictv v provincii Sassari a kraji Jin Korsika); Podpory marketingu turistickch produkt a rozvoje spolen klientsk zkladny na obou ostrovech (propagace, marketing a prodej spolench projekt spojenm aktiv pmosk oblasti a vnitrozem regionu, stejn jako propagac spolenho image obou ostrov)
Kontakt: Prfecture de Corse, Secrtariat Gnral aux Affaires Corses Palais Lanrivy Cours Napolon B.P. 401 F-20188 Ajaccio Cedex Tel.+33 4 95 29 00 00 Fax +33 4 95 21 19 10 Regione Autonoma della Sardegna/ Centro Regionale di Programmazione, Viale Trento 69 I-09123 Cagliari Tel. +39 70 6061 Fax +39 70 660110 Provincia di Sassari/ Amministrazione Provinciale Piazza dItalia I-07100 Sassari Tel.+39 79 22 38 00 Fax +39 79 23 00 74 Program Interreg IIA . 34 Haut-Corse/Provincia di Livorno (F/I) Turistika je hlavn oblast spoluprce mezi Korsikou a provinci Livorno. V rmci programu Interreg je rozvoj turistiky podporovn nkolika aktivitami, jako jsou nap.: Przkum a analza zamen na identifikaci marketingovch strategi a rozvoj spolench turistickch produkt, jako je napklad co nejlep vyuit pstavu (zlepen pijet v pstavnch mstech vyuvanch k rekreaci a zlepen jejich zzem, organizovn nmon turistiky spolu s infrastrukturou a logistikou) nebo rozvoj starch center, jako jsou Bastia a Leghorn. Budou provdny strukturln prce zamen jak na poskytovn slueb turistickm agenturm, tak pmo turistm. Turistick agentury z obou region budou navc podporovny, aby spolupracovaly na propagovn a marketingu spolench produkt. Uzavrn partnerstv mezi provozovateli turistickch slueb pi organizovn spolench akc (pehldky, vstavy atd.) Zlepen podmnek pro nmon dopravu, zven jej bezpenosti a rozen nabdky slueb, kter se k nmon doprav vztahuj, obzvlt pokud jde o poadavky tkajc se vysokorychlostn nmon plavby a podstatnho zven rekreanho vyuvn lod. Vzhledem k zkmu propojen mezi turistikou a kvalitou ivotnho prosted byla pijata rzn opaten, kter se tkaj obou oblast: Metoda vyuvajc geografick informan systmy pro vytven turistickch produkt a sprvu kulturnho ddictv. Tato metoda spov ve vytven turistickch produkt, kter jsou nejlpe pizpsobeny specifickm podmnkm, a to nejenom z pohledu charakteru urit krajiny, ale tak ronho obdob a motivace klient. Vzkumn prce a vmny zkuenost, kter pomhaj pi zpracovn projekt na ochranu pmoskho prosted a efektivnho vyuvn prodnch zdroj. V ppad pmoskch park jsou nap. poadavky na ochranu a zachovn tohoto prosted uvdny v soulad s hospodskmi poadavky, zejmna turistikou a prodnm ddictvm. V souasn dob se zakld park Tosknsk ostrovy. Vmna zkuenost v oblasti protiporn prevence a prevence vznamnjch rizik. Kontakt: Service Rgional pour les Affaires Corses, Prfecture de Rgion, Palais Lanrivy Cours Napolon, F-80188 AJACCIO, Tel. +33 4 95 29 00 00, Fax +33 4 95 21 19 10 Regione Toscana/Giunta Regionale, Dipartimento Sviluppo Economico, Via di Novoli, 26, I50127- Firenze, Tel. +39 55 43 83 639, Fax+39 55 43 83 064
Program Interreg IIA . 39 Irsko/Severn Irsko (IRL/UK) Po 25 letech nsil v regionu potebuje oblast turistiky projt rozshlm rozvojem. Tato situace je povaovna za pinu stavu, kdy je region, pes znan zdroje a potencil pro rozvoj turistiky, jednm z nejmn rozvinutch turistickch region v Irsku a Velk Britnii. Turistick projekty zskaly pod programem Interreg I z Evropskho fondu pro regionln rozvoj 16 537 MECU (21,8% celkovho pspvku EU). Pod programem Interreg IIA je na turistiku (zvltn opaten vychzejc z Priorit regionlnho rozvoje) ureno z Evropskho fondu pro regionln rozvoj 17 MECU (10,84% celkovho pspvku EU). Toto opaten podporuje projekty, kter rozvjej prodn potencil regionu a zkvalituj ubytovn a sluby pro turisty. Vt draz se klade na marketing a rozvoj kvalitnch produkt a slueb. Fondy EU podporuj peshranin marketingov kampan a vytven doplkovch turistickch produkt a slueb, vetn dalho rozvoje center kulturnho ddictv a kulturnch turistickch akc. Tyto innosti jsou povaovny za velice dleit pi een problm spojench se seznnm charakterem turistiky. Nabzej tak rznorod turistick produkty zamen pedevm na pilkn turist ze zmo. Rozpoet: 615 000 Euro (400 000) - celkov nklady Kontakt: Mr. Pat Collum, Fermanagh Tourist Information Centre, Wellington Road, Enniskillen, Co. Fermanagh, Tel: +44 28 66320121, Fax: +44 28 66325511
INFORMAN LISTY LACE : VYBRAN PROJEKTY

Informan list III projektu LACE obsahuje informace o nkolika vzorovch projektech realizovanch v oblasti turistiky. Shrnujc informace o tchto projektech jsou uvedeny ne. Od pobe k pobe (F/UK) Tento projekt zahrnoval vytvoen spolen strategie v oblasti turistiky pro regiony Boulognesur-Mer a Shepway District (Folkestone) poben oblasti na obou stranch Kanlu La Manche. Priority se soustedily na mylenku prosazovn tohoto peshraninho regionu jako jednoho ucelenho turistickho cle a na zlepen zazen pro pijmn turist. District de Boulogne-sur-Mer 3 Bd Daunou BP 755 F-62321 Boulogne-Sur-Mer Tel: +33 3 21 10 36 36 Fax: +33 3 21 10 36 06 Shepway District Council Civic centre Castle Hill Avenue
10
Folkstone UK- Kent CT20 2QY Tel: +44 13 03 85 22 74 Fax: +44 13 03 85 25 02 Via Julia Augusta (A/I) Via Julia Augusta, historick msk cesta, spojujc rakousk region Krten a italsk region Fruili Venezia, tvo zklad tohoto projektu, kter se zamil na vytvoen spolench marketingovch strategi a propagaci kulturnch zdroj a umleckch emesel tohoto phraninho regionu. Byla tak vytvoena spolen znaka produktu. Kontakt: Regione Autonoma Friuli-Venezia Giutia Presidenza della Giunta Regionale Direzione Regionale degli Affari Comunitari e dei rapporti esterni Via S. Francesco 37 I-34132 Trieste Tel: +39 40 637872 Fax: +39 40 3775025 Egnatia (GR/AL) Projekt Turistika Egnatia nabz podrobn informace o turistickch aktivitch na obou stranch ecko-albnsk hranice. Clem projektu bylo maximalizovat vyuit novch technologi pro rozvoj turistiky. Finln produkt obsahuje mapy, fotografie a texty vztahujc se k regionu a vyuv zvuku, obrazu a video zznamu. Kontakt: Egnatia Epirus Foundation 7A, Tzavella St. Ioannina GR- 45333 Tel:+30 651 723 15 Fax: +30 651 366 95
11
Pklady dalch projekt

Phranin regiony EU a stedn a vchodn Evropy maj bohat zkuenosti s praktickou realizac peshraninch turistickch aktivit. Pklady nkolika vzorovch projekt jsou uvedeny ne. Vzkum, studie, vytven strategi Pohranin opevnn - msta peshraninho setkvn (E/P) Tento projekt vede Nadace pro historick ddictv zem Kastilie a Len ve panlsku ve spoluprci s partnery v celm regionu a v portugalskm Centro region. Clem tohoto projektu je vybudovat cestu, kter bude spojovat opevnn postaven podl zpadn hranice provinci Salamanca a Centro region, piem msto Rodrigo je zvoleno jako stedn kontaktn a setkvac msto. Opevnn, strategicky rozmstn podl hranice, slouila v XVII. a XVIII. stolet jako obrann body. Oekv se, e stavba takov cesty zmno pleitosti pro kulturn i venkovskou turistiku v regionu, a tm vytvo nov pracovn msta. Mnoho lid nyn oblast projd po hlavn sttn dlnici. Oekv se, e by se dky tomuto projektu mohli v oblasti zastavit. Region tak trp seznnm charakterem turistiky, proto je clem projektu stavt na celoron turistice spojen s velkmi mstskmi centry, jako jsou Cimbra, Lisabon, Valladolid a Madrid. Hlavn aktivity projektu jsou zameny na: Vytvoen informanho centra na Cest opevnn, kter bude propojen s putovn vstavou; Systm znaen cesty a pstup k dalm pamtkm; itn a ppravu cesty samotn; Publikovn propaganch a informanch materil; Navren a vytitn spolenho loga, kter bude pouvno podl cel cesty a na odpovdajcch publikacch. 420 000 EURO - celkov nklady; 315 000 EURO Interreg II Junta de Comunidades de Castilla y Len, Plaza de Castilla y Len 1, 47008 Valladolid, Tel +34 983 41 11 21, Fax +34 983 411269
Rozpoet: Kontakt:
Pohostinn Irsko (IRL/NI) Tento program je zamen na 20 vedoucch pedstavitel oblasti turistiky ze Severnho Irska a Irsk republiky, kte budou vybrni ze soukromho i veejnho sektoru. Program bude realizovn jako pilotn projekt v Severo - zpadnm regionu. Je navren tak, aby vedoucm pedstavitelm turistiky pomhal ve tech rovinch: sektorov, organizan a individuln.
12
Klovm poslnm programu je facilitace rozvoje strategickho plnovn v oblasti turistiky. Mezi nejdleitj cle pat: Podporovat a facilitovat rozvoj strategickho plnovn pro skupinu tvoc na peshraninm zklad jeden celek; Podporovat rozvoj efektivnch strategi pro kadou z organizac reprezentovanch astnky; Zvit kvalifikaci astnk v oblasti zen strategickho rozvoje jejich organizac ve vztahu k turistice;
Program bude obsahovat nkolik klovch doplkovch prvk, kter byly navreny za elem maximalizace efektu uebnch postup a vmny nejlepch praktickch zkuenost, jako je nap. analza poteb, pobytov workshopy, budovn tmu a setkvn s trenry. Program bude zajiovn specialisty na rozvoj managementu a turistiky, kte maj odpovdajc odborn znalosti a zkuenosti a kte jsou zapojeni do specializovanch odbornch st. Vsledky zahrnuj vytvoen strategickho Plnu rozvoje turistiky pro Severo-zpadn region; vytvoen strategickho plnu pro kadou zastnnou organizaci a zven vdomost a kvalifikace jednotlivc. Rozpoet: Kontakt: 200 000 EURO - celkov nklady Joy Allen, Economic Co-operation Programme, 7 Botanic Avenue, Belfast BT7 1JG, Tel +44 1232 321 462, +44 1232 247522, jallen@co-operationireland.ie Vytvoen a integrace turistick struktury Cyklistick stezka Ledek - (IRL/NI) Tento inovativn projekt nabz cyklistickou stezku, kter vede phraninmi oblastmi Fermanagh, Leitrim, Cavan a Monaghan a je prvn stezkou tohoto druhu v regionu. Stezka zahrnuje nkolik tras, kter berou v vahu vechny stupn zdatnosti - od nezkuench cyklist a rodin po cyklisty zkuen a fyzicky zdatn. Byly vytvoeny ti typy tras: bn trasa, trasa pro aktivn cyklisty a trasa pro nron. Pro tylenn a poetnj skupiny mohou bt trasy pizpsobeny tak, aby vyhovovaly jejich specifickm potebm. Protoe je Stezka Ledka prvn dlkovou cyklistickou stezkou v Irsku, byla zvolena speciln tak, aby nabzela ve svm okol mnostv dalch doplkovch aktivit - a u neformln, nebo jako soust plnovanho programu. Jedn se nap. o plavbu na knoi nebo kajaku, umn a emesla, horskou turistiku, vodn lyovn a jzdu na koni. Zkladn st stezky vede oblast jezer v kraji Fermanagh a Leitrim, okolo jezer a ostrov, ek a potok, lesnatou krajinou a venkovskmi parky. Projekt byl zahjen v dubnu 1998 a doprovzelo ho vydn mapy stezky a prvodn broury. Turistick rada Severnho Irska a Rada Failte odsouhlasila, e vtina ubytovacch zazen podl Stezky Ledka bude nabzet sluby typu Bed & Breakfast (nocleh se sndan). To vak lze uzpsobit rznm potebm a nabzet sluby na rovni hotel, ubytoven nebo luxusnho ubytovn v soukrom. Stezka je pln znaen a vede po cestch, kudy nejezd motorov vozidla.
13
Vsledky zahrnuj viditeln zven potu cykloturist, kte navtvuj region v rmci turistickch zjezd, tdennch dovolench a vkendovch pobyt. Rozpoet: Kontakt: 507 895 EURO - celkov nklady Pat Collum, Fermanagh Tourist Information Centre, Wellington Road, Enniskillen, Co. Fermanagh, Tel 01365-320121, Fax 01365-325511
Spojen pomoc pvozu (D/CZ) Zzen pvozu mezi obc Schna v Sasku (D) a obcemi Herrnskretschen/Hensko v echch (CZ) obnovuje pechod, kter byl uzaven s rozdlenm Evropy v roce 1945. Pedtm bylo spojen provozovno po dobu 600 let. Vychzeje z principilnho oteven hraninho pechodu pro p v roce 1994 pedstavuje projekt pokraovn politiky otvrn hranic realizovan obma zemmi. Pvoz pes Labe je spojovacm lnkem peshranin turistick stezky, jej propojen bylo umonno vybudovnm pistvacch mol a zakoupenm plavidla. Turist profituj z projektu od roku 1997. Bhem pouhho 1,5 roku od uveden do provozu pouilo pvoz, kter je v provozu denn a po cel den, vce ne pl milinu cestujcch. Projekt je soust vtho konceptu, kter hodl atraktivn hranin zem turisticky vyut. Od roku 1994 bylo se saskou ast vytvoeno celkem 28 turistickch stezek. 29. turistick / cyklistick stezka, kter je plnovna pro dal sek Labe, bude soust kontinentln cyklistick trasy z Hamburgu pes Drany do Prahy. nklady: kontakt: EURO 770,000; 75 % z EFRE Euroregion Elbe/Labe, Kommunalgemeinschaft Euroregion, Oberes Elbtal/Osterzgebirge e.V., Emil-Schlegel-Str. 11, D 01796 Pirna, Tel +49 3501 52 00 13, Fax +49 3501 52 74 57
Obnova vesnice (D/CZ) Rekrean obec Oybin (D) se nachz bezprostedn na hranici s eskou republikou a m 1.700 obyvatel. Vzhledem ke sv atraktivn poloze je povaovna za perlu itavsk pahorkatiny a tud pitahuje turisty z nedalekch Dran (D) a z eskho phrani. Dva stavebn koncepty maj napomoci kvalitativnmu zlepen cest uvnit obce a jejmu napojen na hranici a obec lpe zpstupnit. Jako prvn bude rozena s komunikac pro p a pro dopravu, a sice rozenm hlavn ulice, zzenm parkovi pro turisty a novch chodnk. Opaten je plnovno pro obdob od ervna 1999 do listopadu 2000. Za druh je plnovna renaturalizace ky Goldbach, kter je dnes jet kanalizovna. Jej odlehen a vrcen do pvodnho koryta je doplnno cestami pro p. Tato opaten nejen zv turistickou atraktivitu obce, nbr i zkrt vzdlenosti. Renaturalizace ky snad povede i k obnov lun krajiny. S obma opatenmi je spojeno lep napojen na hranin pechody a na peshranin turistick stezky. nklady: kontakt: EURO 2,717,523; EFRE 66,3% Gemeinde Oybin, Freilichgrathstr. 8, D 02797 Oybin, Tel +49 35844 70224
14
St/struktury spoluprce mezi provozovateli turistickch slueb Spoluprce mezi Regionln turistickou federac regionu Languedoc-Roussillon a oblast Garrotxa (F/E) Na zem oblasti Garrotxa na severovchod Katalnska (panlsko) se rozkld prodn park znm jako Sopen zna Garrotxa se 40 sopkami. Park poprv navzal kontakty se sousedn Francouzskou turistickou federac v roce 1995. Od t doby Iterreg pomohl prohloubit partnerstv mezi tmito dvma organizacemi. Hlavn dvody spoluprce jsou: Spolen pstup na nedalek turistick trhy v Barcelon, Montpellier a Toulouse; Vytvoen spolenho turistickho produktu; Vmna osvdench zkuenost a odbornch znalost.
Nrodn park zaloil v roce 1996 turistickou asociaci, kter vychz z princip udritelnho rozvoje. Jejm clem je propagace a organizovn turistiky v oblasti Garrotxa. Mezi partnery v rmci asociace pat 21 samosprvnch mst a obc oblasti, Hospodsk rada Garrotxa, prodn park, obchodn komora a pedstavitel vech soukromch firem a organizac, kter v oblasti provozuj turistick sluby - hotely, restaurace, kempy, ubytovn na venkov, firmy zamen na aktivity volnho asu provozovan v prod, atd. Firmy plat pspvek asociaci, kter m svj rozpoet a ron program innost. Mezi vstupy asociace pat asopis Sousedc turistika, kter byl vydn v roce 1996 a 1998 spolen s Turistickou federac regionu Languedoc-Roussillon ve francouztin a katalntin. Ob organizace se tak spolen astnily obchodnch veletrh v Barcelon, Montpelier a Olotu. V roce 1997 zorganizovala Garrotxa semin o trvale udriteln turistice, na kter byli pozvni partnei z Francie. Oba regiony se tak spolen zastnily dvou komunitnch iniciativ - program LEADER a ADAPT. Turistick asociaci zem Garrotxa se podailo pivst za jeden stl partnery z veejnho a soukromho sektoru, kte spolen vytvoili strategii pro celou oblast. Ve spojen s prohlubujcmi se vztahy s francouzskm partnerem jsou podmnky pro rozvoj peshranin turistiky velice pzniv. Rozpoet: Kontakt: Generalitat de Catalua, Plaa de Sant Jaume 2, 08002 Barcelona, Tel +34 93 4024600, Fax +34 933024631
15
Spolen marketing a propagace Severozpadn cesta (IRL/NI) Clem tto na turistiku zamen iniciativy, kter vznikla v roce 1989, bylo rozvinout turistickou dopravu podl trasy vytyen nap okresy Armagh, Dungannon, Omagh a Strabane. V roce 1992 byl projekt rozen i za hranice, take trasa nyn vede z Dublinu do North Donegalu a jej dlka je okolo 240 km. Ze strategickho hlediska je hlavnm clem vyuit jmna trasy jako znaky spojujc turistick zajmavosti, msta a zazen, kter dve turist nevnmali jako cl svch przdninovch cest. Dublin a Donegal na obou koncch trasy jsou ji dobe zavedenmi produkty, take phranin regiony, kter le mezi nimi, zmaximalizuj sv vlastn produkty tm, e budou lkat nvtvnky, aby trasu pouvali ke svm cestm a aby se zastavili i v jejich regionu. Marketingov cle jsou uvedeny ne: Pokraovat v budovn povdom o Severozpadn cest a propagovat jej uvn jako turistick trasy z Dublinu do Donegalu; Bhem t nsledujcch let maximalizovat turistick vdaje podl Severozpadn cesty, aby bylo dosaeno zven pjm z turistiky; Podpoit ast a aktivn zapojen soukromho sektoru pi poskytovn, propagaci a marketingu svch produkt; Vyut intenzivnji zaclen marketing upozorujc na novou nabdku produkt k proniknut na trhy, kter byly ji pro Severozpadn cestu identifikovny.
Tato marketingov skupina propaguje turistickou trasu vedouc z Dublinu pes Severn Irsko do Donegalu. Skupina pouv vrazn turistick produkty sdlen obma zemmi, aby uvedla na trh Severozpadn cestu. Hlavnm clem je zvit povdom o znace a zvit poet turist v oblasti. Mezi vstupy pat: Marketingov manaer provedl kompletn zmnu znaky trasy a vytvoil sadu turistickch informac o ubytovn, zajmavostech a aktivitch s trasou spojench. Sada obsahuje i mapu trasy. Zajitn komern sponzorovn dotisku turistick mapy. Spojen se spolenost Texaco vystilo do uveden reklamnch lnk v irskm celorepublikovm tisku a webovch strnek na Texaco Web Site. Bylo zajitno natoen 20 dl serilu BBC podl trasy. Seril bude uveden na stanici BBC 2. Cestovn agentura McNamera Tours, Murphy Travel vyuila Severozpadn cestu k vytvoen produktu nabzejcho aktivn dovolenou pro turisty se specilnmi zjmy. Velk nmeck provozovatel turistickch zjezd pouil Severozpadn cestu jako nabdku rozeslanou v hromadnch potovnch zsilkch, ve kterch propagoval cesty za poznnm ddictv kesanstv podl trasy Severozpadn cesty. Spolen propagace, do kter se zapojila skupina Sperrin Tourism, Christian Heritage Ireland, Ulster American Folk Park a skupina Dun Laoighaire 1500 Rozpoet: Kontakt: 430 000 EURO - celkov nklady Ann-Marie McSorley, The North West Passage, 1 Market Street, Omagh, Co. Tyrone BT78 1EE, Tel/Fax +44 1662 250033
16
Turistick mapa oblasti Galicia/Norte (E/P)) Celkovm clem tohoto projektu je propagace spolench turistickch produkt v phraninm regionu prostednictvm spolen marketingov a propagan strategie, kter zahrnuje nvrh a vrobu turistick mapy oblasti Galicia/Norte upozorujc na zdroje, turistick produkty a turistick stezky - vetn Santiaga de Compostela -, trasy zamen tematicky na vno, umn, ivotn prosted a kulturn ddictv. Management projektu zajiuje Pracovn spoleenstv Galicia/Norte, kter tsn spolupracuje s jednou turistickou organizac v kadm regionu. Prvn vydn mapy mlo 100 000 vtisk, piem cel nklad byl ji rozdistribuovn. Mapa byla vydna v galicijsk, panlsk, portugalsk, anglick a nmeck mutaci. V souasn dob se pipravuje zmnn a pepracovan vydn, kter bude k dispozici i ve francouztin a italtin. Rozpoet: Kontakty: 21 750 EURO - Interreg II TURGALICIA, Estrada de Santiago-Noia, Km 3, E- 15896 Santaigo de Compostela, Tel +34 981 542500, Fax +34 981 537588, turgalicia@xunta.es ADETUR, Praca D.Joao I, 24-4 Dt., P-4000 Porto, Tel +351 22 3393550, Fax +351 22 3393559, adetur@mail.telepac.pt Comunidad de Trabajo Galicia/Norte de Portugal, Rua dos Feans no 5 baixo, E-15706 Santiago de Compostela, Tel +34 981 541024, Fax +34 981 541011, galicia.portugal@xunta.es Centra turistickch slueb a potaov informan st (PL/LT) Projekt podporovan v rmci programu Phare Credo m za cl zlepit pstup k informacm o turistickch produktech a prodnch zajmavostech v peshraninm regionu. Bude vytvoena digitalizovan turistick informan s, kter bude k dispozici v poltin, anglitin a nmin. S bude obsahovat 20 informanch kiosk, kter maj bt nainstalovny s odpovdajcm vybavenm. Navc bude o systmu publikovna broura a propagan materily, vetn CD ROM a videa o turistickch zajmavostech v peshraninm regionu. Projekt obsahuje nsledujc komponenty: Vytvoen st center turistickch slueb: dohoda o umstn a naplnovn dvaceti digitalizovanch informanch kiosk; vbrov zen na instalaci a vybaven kiosk; vytvoen, adaptace nebo nkup digitalizovanch informanch kiosk; nkup hardwarovho a softwarovho vybaven pro centra turistickch slueb; Pprava softwaru a databz: adaptace existujcho softwaru, instalace a testovn novho softwaru; shromaovn informac a jejich zachycen v databzch; vbr a pprava fotodokumentace pro ely databz a dalch propaganch materil (broury, CD ROMy, videa); peklad informac do cizch jazyk; Semine, vcviky a pprava propaganch materil (organizace dvou semin v peshraninch oblastech; organizace ty ptidennch blok tkajcch se obsluhy systmu pro zamstnance center turistickch slueb; pprava broury o informanm systmu;
17
pprava propaganch materil (CD ROM a videa o turistickch zajmavostech v peshraninm regionu na zklad informac dostupnch v informanm systmu). Rozpoet: Kontakt: 311 800 EURO - celkov nklady; 246 700 EURO - grant Phare Elzbieta Dorota Niedziejko, Suwalska Izba Rolniczo-Turystyczna, 16-400 Suwalki, ul. Kociuszki 45, Tel + 48 8756 65872, sirtski@polbox.com
Vytven produkt/slueb peshranin turistiky Jezdectv a hypoturistika (A/SLO) trsko se svmi vce ne 13000 komi disponuje znanm potencilem, kter je mono vyut pro regionln turistiku. Na druh stran nabz prodn a kulturn krajina rmcov podmnky, kter jsou z hlediska volnho asu velmi cenn. Proto bylo ji potkem roku 1998 zahjeno budovn jezdeckch stezek, kter by mly pi dokonen na jae 2000 doshnout celkov dlky asi 1000 km a bt tak nejvtmi svho druhu v Evrop. Stezky vychz ze dvou pvodn vzjemn nezvislch turistickch tras ve vchodnm a jinm trsku. Konkrtn opaten spovala nejprve ve smluvnm zajitn a ve vybudovn kooperac mezi jzdrnami, hotely, gastronomickmi a zemdlskmi podniky. Pot byla zzena orientan s a s znaek doplnn mapami. Podkladem pro trn uplatnn bylo organizovn celkovch paket, v rmci kterch poskytuj a slauj sv sluby vechny zastnn podniky. S tm souvis tak vypracovn konceptu, na jeho zklad jsou organizovny akce na tma Ve o vnu. nklady: kontakt: EURO 60,175; 70% z Interreg IIa Landesfachverband Reiten & Fahren, Glacisstr. 69/1, A 8010 Graz, Tel +43 3463 4950, Fax +43 3463 5950
Letn turistika v oblasti Skanland (DK/SE) Celkovm clem tohoto projektu je vyuit rozshlch vdomost v oblasti zimn turistiky pi vytven koncepce pro letn turistickou seznu. Projekt chce do prosince 2000 poskytnout mstnm adm v Engerdalu, Alvdalenu, Malungu, Torsby a Trysilu kapacitu 145 000 novch lek pro letn ubytovn, a tm tak vytvoit 78 novch celoronch pracovnch mst. Projekt Skanland m bt hybnou silou pi prci na dosaen ronho nrstu v potu letn ubytovac kapacity o nejmn 10%. Odhaduje se, e to povede k vytvoen 150 novch celoronch pracovnch mst do roku 2 002. Projekt se skld ze t st: (1) zlepen managementu a marketingu (2) plnovn v oblasti kultury, ivotnho prosted a vytven produkt a (3) rozvoje lidskch zdroj.. Rozpoet: Kontakt: 730 000 EURO - celkov nklady Mats Edvardsson, Skanland ek. Frening, Sweden, Tel +46 280 88 954
18
Livonsk perly Rozvoj potencilu samosprvnch obc (ES/LV)
estonskch
lotyskch
phraninch
Projekt podporovan v rmci programu Phare Credo zalo modern s turistickch tras v oblasti historick Livonie rozkldajc se v regionu Jin Estonsko/Severn Lotysko, kter zaru lep pstupnost prodnch a kulturnch pamtek regionu a pispje k rozvoji turistiky v rmci cel oblasti. Projekt zahrnuje plnovn, ppravu a realizaci spolench peshraninch turistickch tras. Navc dojde k dalmu rozvoji rekreanch stedisek v phraninm regionu a k jejich napojen na rekrean s mstnch mst a vesnic. Zrove bude zajitna zk spoluprce mezi mstnmi ady a zamstnavateli. Bude vytvoeno spolen centrum pro projekty tkajc se sprvy rekreace a rozvoje turistiky. Projekt zahrnuje nsledujc kroky: Systematick mapovn turistickho potencilu: identifikace neatraktivnjch a nejefektivnjch mst pro s tras a rekreanch center, vetn zhodnocen jednotlivch mst, prodnch zdroj, silnic, komunikac, mst pro odpoinek a oberstven, personlnho zajitn, slueb, doplkovch aktivit, pln regionlnho rozvoje atd. Mapovn turistickho potencilu s pouitm metod systmov analzy. Sout Turistick trasy v mm okol: organizace srie sout pro ky kol o nejkrsnjch a nejzdravjch mstech a trasch v jejich okol vidnch jejich vlastnma oima. Srie vcvikovch semin v Estonsku a Lotysku pro zamstnance informanch center, mstnch firem podnikajcch v oblasti cestovnho ruchu a partnery projektu/pracovn skupiny na tma mapovn potencilnch clovch trh v oblasti turistiky. Dal aktivity zahrnuj systematick hodnocen turistickch zajmavost a przkum trhu v oblastech, ktermi se projekt zabv; projektovn turistickch tras a zjezd; projektovn st turistickch center a tras; mezinrodn konferenci o phranin turistice; navren a publikovn Lotyskho turistickho atlasu. 110 728 EURO - celkov nklady; 49 999 EURO - grant Phare Toivo Poldma, Helme Local Authority, 20 Tartu Street, Torva 68606, Estonia, Tel +372 76 33 332, helme@helmevv.torva.ee
Rozpoet: Kontakt:
LACE1566 final
19
KAPITOLA C.5: IVOTN PROSTED

Pehled Tato kapitola je vnovna peshranin spoluprci v oblasti ivotnho prosted. Zabv se hlavnmi problmy, kter jsou dsledkem dvj pe o ivotn prosted v phraninch regionech a uvd nejrznj typy aktivit, na kterch phranin regiony spolupracuj. Pat sem vzkum, plnovac innosti a kontrola zneitn, oistn ekologick akce, racionln vyuvn energie, vvoj strategi a zazen na zpracovn odpadu a recyklace. Hlavn body Otzky/problmy ivotnho prosted maj v podstat peshranin charakter (nap. zneitn ovzdu, ek) a je mon je inn eit pouze na peshraninm zklad; spn a trvale udriteln rozvoj phraninch region vyaduje integraci zjm ivotnho prosted do nejrznjch aspekt politiky peshraninho rozvoje (ekonomika, turistika, technick infrastruktura atd.); Vytven povdom o ivotnm prosted jako spolenm zdroji a een potencilnch konflikt mezi hospodskm rozvojem a ivotnm prostedm je obzvlt dleit v phraninch regionech zem stedn Evropy a v phraninch regionech zem EU zahrnutch do Cle I; een problm pokozovn ivotnho prosted a rozvoj novch peshraninch pstup (vetn vzkumu, vybavenosti, slueb a struktur), kter by zabrnily vzniku takovch problm v budoucnu, je nalhavm kolem pro nkter phranin regiony.
Pklady Pehranin projekt mezi chrnnmi oblastmi (E/P) Peshranin mezinrodn prodn park (E/P) Sicherstellung der Wasserversorgung (A/SLO) Krun hory - obnova lesnch porost (CZ/D) Projekt Pskovsk jezero (EST/RF) Obnova pokozench lesnch oblast (D/A) Spolen prava odpadnch vod, Rheinland-Pfalz-Saarland-Lorraine, (D/F/LUX) Krompach odpadn vody a zsobovn pitnou vodou (CZ/D) Spolen opaten na ochranu proti lesnm porm (D/PL) Plnovn a prava lesnch ekosystm (E/P) Mezinrodn mosk rezervace (F/I) Peshranin vzdlvn v oblasti ivotnho prosted moe (F/UK) Databze pro zaloen Ekologickho centra v Stanca Costesti (RO/MOL) a vybran pklady z Informanho listu III projektu LACE
PEHLED
1. Kontext Hospodsk rozvoj: politika a aktivity tkajc se hospodskho rozvoje se mus soustedit na udriteln vyuvn prodnch zdroj; mus tak zajistit, aby prmyslov a vrobn aktivity nepokozovaly prodn prosted ani ekologickou rovnovhu oblasti. Kvalita ivotnho prosted je dleitm faktorem atraktivity regionu pro nov investice a hospodsk aktivity zaloen na sektoru slueb, vyuvn istch technologi, rozvoji trhu a marketingu regionlnch vrobk (obzvlt potravin a produkt mstnch emesel), stejn jako prmyslovch odvtvch novch slueb v oblasti turistiky a vyuvn volnho asu. Vysoce kvalitn ivotn prosted pomh vytvet z phraninch region atraktivn oblasti, do kterch lid pichzej za bydlenm a prac, kde se usazuj a kam se vracej jako nvtvnci. Rozvoj turistiky: vysoce kvalitn ivotn prosted (ist a atraktivn) je vdy dleitm faktorem pro rozvoj a udren turistiky v phraninch regionech. Otzky spojen s trhem prce: vytven a udrovn vysoce kvalitnho ivotnho prosted vyaduje specifick dovednosti a know-how v oblastech, jako je pe o ivotn prosted, recyklace a management turistickch projekt etrnch k ivotnmu prosted. Rozvoj technick infrastruktury: poadavky, kter EU klade pi hodnocen vtch projekt rozvoje technick infrastruktury na zhodnocen jejich dopadu na ivotn prosted, ukazuj, jak dleit je prevence negativnch vliv takovchto projekt na prodn prosted. Peliv plnovn by mlo pispt k omezen dopravnch zcep a zneitn a k sporm energie. Dky nmu by rozvoj infrastruktury
ivotn prosted m pm vztah k hospodskmu rozvoji region a je z obecnho hlediska dleitou oblast aktivit v peshraninch regionech - obzvlt ve venkovskch phraninch oblastech. Kvalita ivotnho prosted regionu (voda, vzduch, fyzick povaha krajiny, stavby a infrastruktura) je klovm aspektem kvality ivota jeho obyvatel a m stle vt vliv na potencil rozvoje novch hospodskch innost a zamstnanosti. Draz, kter politika klade na prosazovn udritelnch forem rozvoje v oblasti turistiky a hospodsk innosti, zahrnuje snahu o omezen innost, kter pokozuj ivotn prosted a prodn zdroje, stejn jako snahu o prosazovn aktivit, kter maj na ivotn prosted pozitivn dopad. Je teba, aby pe o ivotn prosted v phraninch regionech a jeho zkvalitnn probhaly v kontextu peshranin spoluprce, kter umon efektivn een problm ovlivujcch region jako celek a prosazovn spnch pstup zaloench na principu udritelnho rozvoje. Prosazovn udritelnho rozvoje vyjaduje rostouc porozumn pro nutnost integrace otzek ivotnho prosted do regionlnho plnovn a rozvoje. Tyto otzky se stvaj pirozenou oblast peshranin spoluprce, protoe problmy spojen se ivotnm prostedm, jako je nap. zneitn vzduchu a nch tok a dsledky budovn vtch projekt v oblasti infrastruktury, nelze v phraninch regionech vymezit sttnmi hranicemi. Pe o ivotn prosted a jeho ochrana ovlivuj ostatn aspekty rozvoje peshraninch region, a proto mus bt do tohoto rozvoje integrovny, a to obzvlt v nsledujcch oblastech:
neml pokozovat atraktivn scenrie, krajinn prvky a ekosystmy (nap. nevhodnmi typy staveb a silnic v ekologicky citlivch oblastech, atd.) 2. Typick problmy v phraninch/peshraninch regionech Charakteristickm rysem venkovskch peshraninch region je relativn neporuen prodn prosted, co je dno jejich pomrn nzkou rovn hospodsk aktivity. Nkter z nich, nap. oblasti na moskm pobe, ale mohou stt tv v tv problmm zpsobenm masovou turistikou; jin phranin regiony prochzejc poklesem prmyslov innosti jsou vystaveny problmm prmyslovho zneitn (ovzdu, n toky) a chtrn staveb. Mezi hlavn koly pat hledn zpsob, jak chrnit a udrovat prodn prosted, jak napravovat kody zpsoben na ivotnm prosted a zrove podporovat hospodsk rozvoj. Rznorodost problm, se ktermi se jednotliv peshranin regiony setkvaj, zvis na fyzickch charakteristikch a druhu hospodsk innosti provdn na obou stranch hranice (nap. zemdlstv, prmysl, turistika atd.) Peshranin regiony se tak potkaj s problmem spojenm s vytvenm a rozvjenm strategi a innost, kter mohou bt v rozporu s nrodnmi prioritami sousednho sttu, nebo je v dostaten me neodrej. Hlavn problmy peshraninch region v oblasti ivotnho prosted jsou: potenciln rozpory mezi strategiemi a aktivitami hospodskho rozvoje (nap. pilkn novch prmyslovch zvod, nkter primrn prmyslov odvtv, kter mohou zpsobit zneitn ivotnho prosted) a ochranou ivotnho prosted v regionech, kter zaostvaj v rozvoji; v regionech, ve kterch dochz k padku prmyslu, een problm tkajcch se zneitn prodnho
prosted prmyslovm odpadem a chtrn prmyslovch budov a objekt, co dle vede ke patnmu image regionu a potm s pivdnm investic prostednictvm novch hospodskch podnik a turistiky; v ppad phraninch region na hranicch stedoevropskch zem s jinmi zemmi stedn a vchodn Evropy nebo s lenskmi zemmi EU, mnohostrann problmy tkajc se peshraninho zneitn ivotnho prosted, sprvy prodnch zdroj atd., kter se dotkaj pedevm ek a jezer pekraujcch hranice; ve specifick oblasti problm zpsobench rozporem mezi ivotnm prostedm a turistikou me mezi hrozby patit: pelidnn, ke ktermu dochz vdy, kdy poet lid v uritm mst nebo lokalit peshne kapacitu oblasti; dopravn zcpy a zneitn zpsoben velkm potem turist cestujcch do oblasti automobily; fyzick kody, kter turist zpsobuj na prodnm a kulturnm ddictv. Turistick zazen mohou tak ovlivnit charakter historickho msta nebo malho msta; nedostatky v infrastruktue, zazench a slubch nebo jejich nerovnomrn rozvoj ve vztahu k efektivn a hospodrn likvidaci odpadu (prmyslov odpad, zemdlsk odpad a odpad z domcnost); nerovnomrn rozvoj je zpsoben nedostatenmi investicemi do novch typ zazen a technologi, kter by odpovdajcm zpsobem reagovaly na vzrstajc a mnc se nroky kladen na likvidaci odpad. Typick nehospodrn een spov v budovn samostatnch zazen na zpracovn odpad na obou stranch hranice msto spolench zazen, kter by eila spolen poteby a problmy; problmy s pokozenm ivotnho prosted zpsoben neefektivnm a
nespnm eenm zneitn (prmyslovho, zemdlskho) v minulosti. Problmy se tkaj pedevm vnjch hranic EU, obzvlt oblast na hranicch s prmyslovmi regiony stedn a vchodn Evropy; nedostatek informac a patn pedvn informac o zdrojch v ivotnm prosted a problmech v peshraninch regionech, kter by zde mohly slouit jako zklad pro rozvoj strategi, plnovn a implementaci jak npravnch, tak preventivnch opaten; nedostatek technickho know-how, kvalifikace, zdroj a specializovanch instituc a technologi, kter by v peshraninch regionech eily problmy spojen s pokozenm ivotnm prostedm, kter by monitorovaly ochranu ivotnho prosted a zajiovaly jej kontrolu a kter by mezi lidmi, podniky a institucemi v peshraninm regionu vytvely povdom o otzkch ivotnho prosted - tzn. vytven povdom o ivotnm prosted jako o spolenm zdroji peshraninho regionu - a kter by prosazovaly integraci pe o ivotn prosted a koncepce udritelnho rozvoje do irokho spektra provdnch rozvojovch aktivit; nedostaten znalost struktur, plnovn, omezen a postup tkajcch se ivotnho prosted na obou stranch hranice. 3. Typy aktivit prosazujcch peshranin spoluprci Je teba, aby strategie a aktivity v phraninch a peshraninch regionech uznaly vzjemnou souvislost mezi ivotnm prostedm a hospodskm rozvojem a dalmi aktivitami, jako je turistika a jej rozvoj. Spolen dohodnut strategie je tedy ivotn dleit pro maximalizaci pleitost a minimalizaci
hrozeb. Zvaovn efektivity stav do poped potebu strategickho pstupu zaloenho na hodnocen problm a potencilu, identifikaci peshraninch priorit a pijet dlouhodob perspektivy rozvoje. Je klov zajistit, aby aspekty ivotnho prosted byly integrovny do rozhodovn o rozvojovch projektech a jejich sprvy. Vzjemn provzanost turistiky a ivotnho prosted byla tmatem vron konference LACE v roce 1999 v Joensuu ve Finsku. Zde se jednalo o strategich zamench na sladn rozvojovch pleitost turistiky se zjmy v oblasti ivotnho prosted a zemdlstv. Zkuenosti z peshraninch region, kter se konference zastnily, ukzaly pnos, kter m prosazovn mkk turistiky etrn k ivotnmu prosted pro zkvalitovn a ochranu prodnho prosted, piem zrove poskytuje dleit rozvojov pleitosti. Protoe vtina problm spojench se ivotnm prostedm a ekologi m peshranin dopad, vyaduje i jejich een peshranin spoluprci. Hlavn typy aktivit v oblasti ivotnho prosted jsou: aktivity zamujc se na een stvajcch problm, vetn likvidace zneitn; me jt o aktivity malho rozsahu (nap. klid neupravench mst, pl atd.), nebo aktivity kter zahrnuj vt projekty (nap. likvidace silnho zneitn vodnch tok, een vnch problm spojench se zneitnm ovzdu); odstrann chtrajcch objekt vetn nalezen novho vyuit pro star prmyslov objekty a budovy; een nsledk neadekvtn likvidace odpad a jejich ukldn. Tato kategorie aktivit m v ppad phraninch region zem stedn a vchodn Evropy vysokou prioritu; aktivity zabvajc se vvojem novch postup pi een peshraninch problm ivotnho prosted a jeho
ochrany, udrovn a zkvalitovn. Ty zahrnuj irok spektrum innost na rznch rovnch, vetn studi hodnotcch stvajc podmnky a zdroje, vzdlvn v oblasti ivotnho prosted, zvyovn povdom o tto oblasti, informac podvanch na kolch, v podnicch a v mstnch organizacch a informovn nejir veejnosti, pilotnch projekt, kter se uskuteuj v podnicch a jinch organizacch a tkaj se ochrany ivotnho prosted, likvidace odpad, spor energie atd., vvoje novch vrobnch technologi a vrobk, kter jsou etrn k ivotnmu prosted, propaganch aktivit zamench na omezen opad a nalezen novch zpsob jejich recyklace, specifickch ekologickch aktivit tkajcch se zachovn ohroench druh rostlin a
zvat, spolenho plnovn a koordinace slueb zabvajcch se ppady nhlho ohroen (nap. povodnmi). Efektivitu bude podporovat strategick pstup realizovan na peshraninm zklad, kter bude zamen na pi o ivotn prosted - pedstavujc spolen zdroj - a jeho ochranu a na podporu aktivit pispvajcch k naplovn cl strategie. Jej soust bude: prosazovn pstup, kter budou zahrnovat zjmy tkajc se ivotnho prosted do ostatnch oblast politiky; aktivn podpora irokho vyuit udritelnch forem rozvoje prostednictvm informovn; zvyovn povdom o otzkch ivotnho prosted; vzdlvn; vcvik; technick pomoc a monitorovn.

Mnoho program Interreg II A zahrnuje jako jednu z priorit tak ivotn prosted. Nsledujc st uvd shrnut vybranch program. Podrobnj informace jsou k dispozici v Informanm listu III projektu LACE. Program Interreg IIA . 10 Storstrm-Ostholstein-Lbeck (DK/D) Tento peshranin region pekrauje nmon hranici mezi Dnskem a Nmeckem. Program Interreg II A specifikuje est priorit, mezi nimi je i ivotn prosted. Jedna desetina pspvku EU na program je vyhrazena pro tuto prioritu. Peshranin vzdlvac projekt Kvalita a pe o ivotn prosted v malch a stednch podnicch se zamuje na zemdlsk sektor, pstitelsk kolky a potravinsk prmysl. Skld se ze semin pro ir skupinu malch a stednch podnik a nsledn podpory se zvltnm drazem na marketing kvality a systm pe o ivotn prosted. Evropsk standardy a pedpisy, kter se tkaj kvality managementu, pe o ivotn prosted, ekoaudit atd. nabvaj na stle vt dleitosti ve vech oblastech ekonomiky. Tento vzdlvac projekt pro mal a stedn podniky m poskytnout podnikm know-how v oblasti kvality a pe o ivotn prosted. Projekt d spolen peshranin skupina pro spoluprci (Grn-Center Storstrm a Technikzentrum Lbeck). Oekv se, e tato spoluprce v dlouhodob perspektiv pispje k zaloen Centra pro kvalitu a pi o ivotn prosted v oblasti Baltskho moe. Kontakt: Storstrms Erhvervscenter, Marienbergvej 80, DK-4760 Vordingborg. Tel: +45 55 34 01 55, Fax: +45 55 34 03 55. Entwicklungsgesellschaft Ostholstein mbh, Rntgenstrasse 1, D-23701 Eutin, Tel: +49 4521 80810, Fax: +49 4521 80811.
Program Interreg IIA . 17 Nmecko-Lucembursko (D/L) Jednm z dleitch obecnch cl tohoto programu Interreg II, kter zce souvis s prostorovou strukturou oblasti, je poteba udritelnho rozvoje. Z tohoto dvodu hraje v programu dleitou roli turistika a otzky ivotnho prosted (mkk turistika). Z peshraninho pohledu pat mezi priority odstrann zneitn nch tok a prodn parky. Opaten programu jsou tak zamen na zachovn a obnovu prodnho prosted, pokud bylo pokozeno prmyslovou innost, turistikou a intenzivnm zemdlstvm. Pklady takovch projekt jsou: ! stavba spolench zazen na itn a pravu vod; ! nhrada rychle rostoucch jehlinatch les lesy smenmi pi souasnm respektovn prodnch podmnek a podmnek jejich rstu.
Kontakt: Ministre de lAmnagement du Territoire, 18, Monte de la Ptrusse, L-2946 Luxembourg, Tel. +352 478 69 15, Fax +352 40 89 70 Ministerium fr Wirtschaft und Finanzen, Am Stadtgraben 6-8, D-66111 Saarbrcken Tel. +49 (0) 681 501 42 03, Fax +49 (0) 681 501 42 93 Ministerium fr Wirtschaft, Verkehr, Landwirtschaft und Weinbau, Stiftsstrasse 9 D-55116 Mainz, Tel. +49 (0) 61 31 16 22 33, Fax +49(0) 61 31 16 40 31 Program Interreg IIA . 26 Nmecko-esk phranin region (D/CZ) Peshranin rozvojov pln Bayrischer Wald / Bhmer Wald / Mhlviertel, financovan v rmci Interreg I, kter je zaloen na principu udritelnho rozvoje, byl vytvoen spolen Nmeckem, Rakouskem a eskou republikou s clem zachovat ekologick modelov a pilotn oblasti a peovat o n. Ji v roce 1992 byl uznn UNESCO jako pilotn projekt programu lovk a biosfra. V rmci programu Interreg II stav esk a nmeck regiony na tto dvj prci a rozvjej spolen aktivity v oblasti ivotnho prosted, jako jsou nap.: vytvoen a rozvoj peshraninch informanch a organizanch struktur; implementace spolen vytvoench program v oblasti ivotnho prosted, vetn kontroly zneitn; podpora peshraninho vzkumu v oblasti ivotnho prosted. Tyto iniciativy posl peshranin spoluprci a jej institucionalizaci, zejmna v oblasti prody a krajiny. Spoluprce se zamuje na zabezpeen a zlepen kvality phraninho regionu, zachovn a zkvalitnn venkovsk krajiny a prodnho prosted jako aktiv, na kterch bude zaloena jak turistika, tak kvalita ivota mstnho obyvatelstva. Kontakt: Bayerisches Staatsministerium, fr Wirtschaft, Verkehr und Technologie Prinzregentenstr. 28, D-80538 Mnchen Tel: +49 89 2162 2610, Fax: +49 89 2162 2685. Program Interreg IIA . 39 Irsko/Severn Irsko (IRL/UK) Ochrana ivotnho prosted je dleitou prioritou tohoto programu Interreg IIA, kter bylo pidleno 21,4% z celkovch finannch prostedk z Interreg IIA. Projekty schvlen v tomto programu zahrnuj mal odpadn systmy, pepravn zazen, zkvalitnn stavebnch prac, mal zsobovac systmy, monitoring kvality vody, databze, studie a vzkumn projekty v oblasti ivotnho prosted a vytvoen strategie pro pi o kvalitu vody. Bylo schvleno nkolik projekt, kter podporuj inovativn pstupy pi sbru, likvidaci a recyklovn odpad a jsou zamen na snen mnostv odpad likvidovanch prostednictvm zavek. Probhaj dva projekty, jejich clem je navrtit kontaminovanou pdu zpt k hospodskmu vyuit. Navc se pracuje na peshraninch projektech, kter jsou zameny na zlepen kopatibility se smrnicemi EU pro oblast ivotnho prosted. Draz je kladen na tvrd aktivity
(zsobovn pitnou vodou a odpadn systmy, spe ne na vmnu pracovnk a know-how) a paraleln projekty (na rozdl od spolench peshraninch projekt). Kontakt: Mr. Eamonn Naughton, Interreg Office, The Courthouse - Armagh Business Centre, Unit 22 - 2 Loughgall Road, Armagh BT61 7NJ, Northern Ireland. Tel: +44 1861 527 317, Fax: +44 1861 526 717
INFORMAN LISTY LACE : VYBRAN PROJEKTY

Informan list III projektu LACE obsahuje informace o nkolika vzorovch projektech zaloench na spoluprci v oblasti ivotnho prosted. Shrnujc informace o tchto projektech jsou uvedeny ne. Peshranin ochrana ivotnho prosted v Karelii (SF/RF) Clem tohoto projektu je peshranin vyuit prodnch zdroj, kter se nachzej na obou stranch hranice Karelskho peshraninho regionu, ale i za tmto zemm. Protoe je projekt zaloen na principu dosaen udritelnho rozvoje v peshraninm regionu, budou stvajc chrnn zem zachovna a konsolidovna. Zrove se plnuje i vytvoen novch zem. Souasn je clem udret a rozvjet prodn zdroje pro ely turistiky, protoe vyuit tohoto potencilu bude mt obrovsk hospodsk vznam pro rozvoj regionu. Kontakt: The Regional Council of North Karelia Siltakatu 18 SF-80100 Joensuu Tel:+358 13 259 110 Fax: +358 13 259 1130 Mezinrodn mosk Archipelago (F/I) prodn rezervace Bouches de Bonifacio/Maddalena
Tato mosk prodn rezervace pokrv vtinu nmon peshranin oblasti mezi Korsikou a Sardini. Je to prodn oblast vjimen ekologick hodnoty, kter vyaduje nejenom vysokou rove ochrany, ale je tak velice hodnotn jako turisticky pitaliv msto. Soust projektu je vytvoen infrastruktury a zazen, kter budou zajiovat sprvu, monitoring, organizan uspodn a propagovn rezervace. Contact: Office de LEnvironnement de la Corse 17 Bd du Roi Jrme F-20000 Ajaccio Tel: +33 4 95 21 85 19 Fax: +33 4 95 51 44 50 Regione Autonoma della Sardegna/Provicia di Sassari Administrazione Proviciale Piazza dItalia
I-07100 Sassari Tel: +39 79 22 38 00 Fax: +39 79 23 00 74
Pklady dalch projekt

Phranin regiony EU a stedn a vchodn Evropy maj bohat zkuenosti s praktickou realizac peshraninch aktivit v oblasti ivotnho prosted. Pklady nkolika vzorovch projekt jsou uvedeny ne.
Vzkum, studie, vytven strategi Peshranin projekt mezi chrnnmi oblastmi (E/P) Tento projekt zapojuje regiony Kastilie-Len (E) a Norte (P) a jeho partnery jsou portugalsk nrodn parky Montesinho a mezinrodn park Duoro, spolen s odborem ivotnho prosted oblastn sprvy regionu Kastilie-Len. Clem projektu bylo vytvoit strategii pro chrnn zem v rmci peshraninho regionu, vetn systmu jejich zpstupnn pro veejnost, kter by pispval k ochran prodnho prosted. Zahrnuta byla i strategie rozvoje venkovsk turistiky a ochrany ped lesnmi pory. Rozpoet: 998 000 EURO - celkov nklady, 748 500 EURO - Interreg, 249 500 EURO regionln pspvek Kontakt: Parque Natural Do Montesinho, Bairro Salvador Nunes Teixeira, Lote 5- Ap 90, P-5300 Braganca, Tel +351 73 381234, Fax +351 73 381179 Consejera de Medio Ambiente De La Junta de Castilla y Len, Dir. General de Medio Natural, Calle Rigoberto Cortejoso 14, 47014 Valladolid, Tel +34 983 419988 Peshranin mezinrodn park (E/P) Tento projekt podporuje vytvoen mezinrodnho parku - Gers-Xurs v peshranin oblasti Galicie/Norte. Projekt vychz ze stvajcch park, kter se nachzej blzko sebe na obou stranch hranice. Byl sestaven rozvojov pln, kter navrhuje spolen aktivity. Uskutenila se i ada doplkovch aktivit, kter tuto mylenku dle rozvinuly. Jsou to: srovnvac studie manaerskch pln obou park, kter identifikuje pleitosti pro u spoluprci; vytvoen spolenho projektu na znovuzaveden chovu koz;
projekt popisujc stvajc stezky pro chodce a trasy pro jzdu na koni, kter spojuj oba parky; dva semine a publikace spolen broury.
Projekt pomohl vytvoit soubor standard a opaten podporujcch ochranu prodnho prosted obou park. Spojil tak lidi podobnho smlen z obou region, kte se zajmaj o pemnu parku do zazen spolenho pro cel peshranin region. Projekt podpoil vt vyuit park ze strany veejnosti a pedstavil mylenku ekoturistiky, kter by vyuvala stvajc turistickou infrastrukturu kadho z phraninch region. Dleitm aspektem projektu je propagace mylenky ekonomickho a kulturnho rozvoje, kter zachov prodn ddictv obou oblast. Rozpoet: Kontakt: Parque Nacional Peneda Gers, Quinta das Parretas, P-4700 BRAGA, Tel +351 53 203480, Fax +351 53 613169 Zajitn zsobovn vodou (A/SLO) Alpsk eka Mur je nsledkem regulace pro vnitrozemn plavbu a tby trku pro stavebn ely existenn ohroena ve sv funkci coby zsobrna vody. Navc maj sousedc zem Rakousko a Slovinsko rozdln pedstavy o budoucm vyuit eky. Tento komplexn problm m napomoci vyeit projekt, kter si vytkl za cl vypracovat diskusn a plnovac podklady, a kter byl zahjen v roce 1995. Optimln sladn rznch poadavk na vyuit eky analyzuje zkladn interdisciplinrn studie, kter m slouit jako zkladna pro vvoj een a strategi. Dleitmi dlmi projekty jsou zhotoven digitlnch barevnch fotografi a digitlnho modelu povod; shrnut ekologickch odklad do GIS modelu; a vypracovn koncepce zlepen rovnovhy spodnch vod, zsobovn vodou a rozvoje turistiky. Ke stabilizaci hladiny spodn vody slou konkrtn stavebn opaten na reaktivaci paralelnho vedlejho toku, ky Mhlbach. I u eky Mur se rakousko - slovinsk komise pro phranin vody zavzala stabilizovat dno. nklady: kontakt: EURO 1.685.117; 32 % Interreg Wasserverband Wasserversorgung Bezirk Radkersburg, Halbenrain 125, A 8492 Halbenrain, Tel +43.3476.4004-270, Fax +43.3476.2793
Likvidace zneitn/chtrajcch objekt Krun hory - obnova lesnch porost (CZ/D) Krun hory byly prvnm regionem ve stedn Evrop, kde se objevila ekologick katastrofa lesnch ekosystm, kter vznikla v dsledku lidsk innosti. Zneitn vzduchu zpsoben prmyslovou innost je hlavnm faktorem, kter vystil v postupn rozpad rozshlch monokultur norskho smrku vysazench po vykcen smenho porostu smrk, jedl a buk pi tb elezn rudy v minulm stolet. Po zmn politickho reimu a nslednch zmnch v politice prmyslovho rozvoje se snila energetick nronost prmyslov vroby jak v
10
esk republice, tak v Sasku. To mlo za nsledek vznamn snen zneitn ovzdu v tomto regionu, kter uvolnilo cestu rozumn obnov lesnch porost. Obecn cle projektu zahrnuj: obnovu stvajcho lesnho porostu a optimalizaci vzorce lesnho ekosystmu a jeho stability; stimulaci vroby vysoce kvalitnho deva a zven vtnosti; stimulaci dalch funkc a vhod lesnho porostu jako vegetan pokrvky, kter by mla nejpznivj ekologick a klimatick rozmry; klimatick cle a dal ekologick efekty, vetn rekreace. Stanislav Nmec, Lesy esk republiky, Rud armdy 738 Osek, esk republika, Tel +420 417 937 301. Euroregion Erzgebirge/Krusnohorie. V., Am St. Niclas Schacht 13, 09599 Freiberg, Tel +49 37 31 /78 13 04, Fax +49 37 31 / 78 13 01 Projekt Pskovsk jezero (EST/RF) tvrt nejvt jezero v Evrop, Pskovsk jezero, pokrv dv tetiny hranice mezi Estonskem a Ruskem - co je z hlediska sttnch hranic v Evrop uniktn situace. Jezero ohroovaly zneiujc ltky a prmyslov odpad, kter znamenaly nebezpe pro vyuit jezera jako zdroje pitn vody a rekreanho zazen. Mstn obyvatel se rozhodli jezero zachrnit. Na zatku v roce 1993 navrhoval Projekt Pskovsk jezero srii opaten, kter by eila zneitn jezera. Brzo vylo najevo, e spoleenstv ijc okolo jezera a jejich komplexn strukturu ovlivuj jin sociln, politick a ekologick zmny. Dramatick snen hospodskch pleitost bylo jet zhoreno ztrtou trh a vrobnch zazen, zejmna v zemdlstv. Tuto situaci eila ada novch doplkovch socilnch a ekonomickch projekt. Podpora mstnch samosprv a neziskovch organizac umonila vytven komplexnj rozvojov koncepce pro tuto oblast. To vedlo k zaloen Centra pro peshranin spoluprci a udriteln rozvoj, kter vzniklo v roce 1998. M estnct zamstnanc, kancele na obou stranch hranice a sponzorsky je podporuje 20 organizac. Pomh mu tak Rada pro spoluprci phraninch region Lotyska, Ruska a Estonska. Projekty se sousted na zvyovn povdom a integranch projekt pro dti, zejmna pro ty, kter nepochzej z estonskho prosted. Je tak poskytovn vcvik vdm osobnostem spoleenstv a neziskovm organizacm, kter pracuj na rozvoji obansk spolenosti a posilovn demokracie. Rozpoet: Kontakt: 162 654 EURO - celkov nklady Jevgenia Victorova, Centre for Cross Border Cooperation, Veski 59, Tartu, 50409 Estonia, Tel +372 7 42 10 01, Fax +372 7 42 11 62
Rozpoet: Kontakt:
11
Obnova pokozench lesnch oblast (D/A) Clem tohoto projektu je obnova pokozench lesnch oblast v regionech Tannheim a Pfronten na hranici mezi Rakouskem a Nmeckem. Lesy v tto oblasti zniily zplavy a hmyz kdci. V dsledku toho se snila zsoba pouitelnho deva, byla omezena ochrann funkce les a byla ohroena zamstnanost v oblasti. Projekt se sna o vytvoen integrovan koncepce obnovy pokozench st les. Mezi specifick aktivity pat opaten na obnovu lesnch porost a budovn nebo obnovu lesnch cest, kter by umonily pstup k horskm vesnicm. Dan opaten jsou, celkov vzato, navrena tak, aby byla obnovena ochrann funkce les, tj. aby chrnily vesnice ped zplavami a lavinami a/nebo aby omezily kody zpsoben prodnmi katastrofami. Opaten maj dle zajistit diversifikaci pjm ze zemdlsk innosti a zabezpeit pracovn msta v zemdlskch a lesnch podnicch a innostech a zrove vytvet pracovn pleitosti i pmo prostednictvm tchto aktivit. Projekt je zaloen na pstupu vytven opaten zespoda, kter spojuje jednotlivce a instituce z obou stran hranice. Rozpoet: Kontakt: Mr. Werner Ehelechner, Referat III/5, Bayrisches Staatsministerium fr Wirtschaft, Verkehr und Technologie, Prinzregentenstrasse 28, D 80538 Mnchen, Tel +49 89 2162 2690, Fax +49 89 2162 2685 Dodvky pitn vody/jej prava a likvidace odpadu Spolen prava odpadnch vod, Rheinland-Pfalz-Saarland-Lorraine, (D/F/LUX) Vybudovn istiky odpadnch vod nedaleko francouzsk samosprvn oblasti Dorst, v regionu Bitche (Bitscher Land) umonilo een dvou problm prostednictvm integrovanho pstupu: vybaven malch a roztrouench francouzskch vesnic v tomto regionu infrastrukturou a systmem pro pravu odpadnch vod, kter odpovdaj souasnm standardm; vyuit spor z rozsahu vzniklch napojenm nmeckch samosprvnch oblast na budouc zazen, co povede ke zven jeho kapacity. Prfecture de la Rgion Lorraine, Secrtariat gnral pour les Affaires rgionales 9, place de la Prfecture, F-57034 Metz, Tel +33 3 87 34 89 81/87 34, Fax +33 3 87 32 71 78.
Rozpoet: Kontakt:
Krompach odpadn vody a zsobovn pitnou vodou (CZ/D) Krompach le v oblasti hygienickho psma, kter chrn podzemn zdroje vody patc k povod dvou ek. Z jin sti vesnice je voda odvdna do eky Svitavky a ze severn sti do ptoku eky Mandavy, kter tee pes nmeck zem. Kanalizan systm se skldal z kanl a erpac stanice, kter pevdla odpadn vody do istiky postaven v roce 1952 pro 500 obyvatel. istika nebyla pln funkn a voda z n byla vypoutna do eky Svitavky.
12
Projekt pomohl obnovit kanalizan systm a rekonstruovat systm dodvky pitn vody. Obecnm clem bylo omezit kontaminaci podzemnch a povrchovch zdroj vody v povod Mandavy a vytvoit pedbn podmnky pro dal rozvoj vesnice Krompach. Projekt se navc snail, podle doporuen spolenho peshraninho vboru pro hranin vodn toky, vytvoit pedbn podmnky pro dodvku pitn vody do msta Kurort Jonsdorf v Nmecku. Rozpoet: Kontakt: Mgr. Frantiek Machytka, starosta, Obecni ad, Krompach, esk republika Schsische Staatskanzlei, Ministerium fr Bundes- und Europaangelegenheiten, Archivstrae 1, D-01097 Dresden, Germany
Spolen plnovn/koordinace pohotovostnch slueb Spolen opaten proti lesnm porm (D/PL) Lesn sprva ve mst Peitz (D) a jejich kolegov ve mst Zielona Gra (Pl) spolen vytvoili akn pln prevence a kontroly lesnch por. Tato peshranin oblast, kter se rozkld po obou stranch eky Nisa (Neisse), je hust zalesnn. V obdob od roku 1991 do roku 1996 zde okolo edesti por zniilo tm 2000 hektar lesa. Aby se dala takov ekologick katastrofa zvldnout, bylo poteba zavst rychl a koordinovan opaten. Proto v roce 1993 Euroregion Spree-Neisse-Bober zadal o finann podporu z programu Interreg. Polt partnei, kte vychzeli z tto prce, vytvoili v roce 1996 akn pln spolench aktivit s pouitm fond program Phare. Zpotku se prce soustedila na vmnu informac mezi specializovanmi dodavateli slueb. Projekt tak uil, jak spolupracovat. Pot byla ustavena koordinovan opaten smujc k prevenci a kontrole por. Nakonec byla zahjena spolen kampa v obou jazycch zamen na zven povdom veejnosti o tto problematice. V rmci kampan byly publikovny vysvtlujc broury a vyvena upozornn, kter obyvatelstvo varovala ped nebezpem lesnch por. Rozpoet: Kontakt:
Mr. Helmut Moelle, Euroregion Spree-Neisse-Bober, Medizinisches Zentrum Industriegebiet, Forster Str. D-03172 Guben. Tel +49 35613133, Fax +4935613133.
Spolen pe o prodn zdroje Plnovn a prava lesnch ekosystm (E/P) Tento projekt, veden ministerstvem ivotnho prosted v kraji Kastilie-Len, je zamen na zachovn mstnch les a maximalizaci jejich uitku. Region m jeden z nejbohatch a nejvce rznorodch lesnch fond v EU - 20% regionu je pokryto lesy a dalch 27%
13
pokrvaj jin porosty. V poslednch letech se tmto lesm dailo dky politice ochrany ivotnho prosted a obnovovn lesnch porost, kterou prosazovala regionln vlda. Pe o lesn ekosystmy m maximalizovat prodn bohatstv regionu a zrove nabdnout pleitosti pro udritelnou turistiku a rekreaci. Tato aktivita pichz v ase zvyujc se poptvky mstnch obyvatel po pstupu do okoln prody. Je tak v souladu s obecnmi cli, kter se tkaj zachovn tchto dleitch prodnch zdroj produkujcch vlastn mikroklima a deov vzorce, istcch vzduch a zastavujcch erozi a vysouen oblasti. Provincie Salamanka a Zamora uplatnily tento pstup, kdy jde zrove o ochranu ivotnho prosted a o zvyovn lesnho bohatstv, v prbhu 37 iniciativ zamench v prvn ad na proezvn a itn les. Tyto iniciativy dily orgny mstn samosprvy v malch mstech v celm regionu. Rozpoet: 12 941 898 EURO - celkov nklady, 9 015 514 EURO - Interreg, 3 926 383 EURO - regionln pspvek Kontakt: Junta de Comunidades de Castilla y Len, Plaza de Castilla y Len 1, 47008 Valladolid, Tel +34 983 41 11 21, +34 983 411269
Mezinrodn mosk rezervace (F/I) Mezinrodn mosk rezervace pokrv vtinu nmon peshranin oblasti mezi Korsikou a Sardini. Je to prodn oblast vjimen ekologick hodnoty, kter vyaduje nejenom vysokou rove ochrany, vetn poteby lepho povdom o rysech a trendech tto oblasti, ale kter je tak nadmru hodnotn jako msto pitaliv pro turistiku a msto s velkm potencilem pro vzdlvn a vytven novch pracovnch mst. Podpora z Interregu umonila nkolik iniciativ: vytvoen infrastruktury a zazen, kter zajist sprvu, monitorovn, organizovn a propagaci rezervace; organizovn a propagaci rezervace.
Smlouvu o zaloen Mezinrodn mosk rezervace podepsali ministi ivotnho prosted Francie a Itlie a prezidenti region Sardinie a Korsika. Kad ze stran se m stdat pi vytven spolenho manaerskho plnu pro tuto oblast. Z hlediska ivotnho prosted m pozitivn dopad projektu zahrnovat zven monitoring, lep organizaci a koordinaci aktivit v rmci rezervace a iniciativy na ochranu jak moskho, tak suchozemskho ivotnho prosted. V sociln-ekonomick oblasti bude pmm vsledkem vytvoen nkolika stlch pracovnch mst pro kvalifikovan zamstnance, kte budou zodpovdn za sprvu, propagaci a poskytovn informac o tto prodn oblasti. Rozpoet: Kontakt: Corsica: Office de lEnvironnement de la Corse, 17 Bd du Roi Jrme F-20000 Ajaccio, Tel +33 4 95 21 85 19, Fax + 33 4 95 51 44 50
14
Sardinia: Regione Autonoma della Sardegna/Provincia di Sassari, Administrazione Provincale, Piazza dItalia, I-07100 Sassari, Tel + 39 79 22 38 00, Fax +39 79 23 00 74. Vzdlvn/vcvik/zvyovn povdom Peshranin vzdlvn v oblasti moskho ivotnho prosted (F/UK) Vzdlvac centra Mer Nausica Centre a Canterbury Environment Education Centre jsou vybavena modernmi telekomunikanmi systmy, kter jim umouj realizovat spolen vzdlvac aktivity. Vcvik je uren uitelm zkladnch a stednch kol, kte si nejenom obohat sv znalosti biologie a multimedilnch technologi, ale pedaj je i svm studentm. Rozpoet: Kontakt: Mr Verlin, Nord/Pas de Calais Region Prefecture, 2 rue Jacquemars Gile, F-59039 Lille Cedex, Tel +33 3 20 30 58 92, Fax +33 3 20 30 58 92 Ms Hazel Long, South East Government Office, Bridge House, 1 Walnut Tree Close, Guildford UK - GU1 4GA, Tel +44 1483 88 25 46, Fax +44 1483 88 25 29 Databze pro zaloen Ekologickho centra v Stanca Costesti (RO/MOL) Tento projekt podporovan z programu Phare Credo je zamen na zvyovn povdom a podporu peshranin spoluprce mezi krajem Botosani v Rumunsku a okresy Edinet, Riscani a Briceni v Moldvii tkajc se ochrany ivotnho prosted eky Prut. V rmci projektu bude pipravena databze a bude vytvoeno ekologick centrum v Stinca Costesti, kde budou vyuity evropsk zkuenosti s monitoringem istoty ivotnho prosted. Centrum bude poskytovat daje orgnm spravujcm danou oblast za elem omezen faktor zneitn v phraninch oblastech. Projekt je dle zamen na poskytovn dokumentace pro vytvoen broury o vznamu prodn chrnn zny Emil Racovita. Projekt m nsledujc sloky: organizovn tematickch pracovnch skupin zodpovdnch za rzn aspekty implementace projektu v Rumunsku a Moldvii; workshop pro rumunsk a moldavsk odbornky, kter jim m umonit sdlen zkuenost s monitoringem ivotnho prosted; zorganizovn semine pro partnery projektu na tma Ekologick problmy v peshranin oblasti eky Prut v kraji Botosani spojenho s nvtvami v ternu a zorganizovn workshop na vmnu zkuenost, vetn nvtvy v Evropskm institutu environmentln energie v Dnsku; zorganizovn nslednch konferenc v Moldvii a Rumunsku za asti zahraninch odbornk; publikace broury Chrnn prodn zna Emila Racovity a jej mezinrodn vznam pi ochran biodiverzity;
15
studie proveditelnosti a zaloen monitorovacho systmu zneitn vod pro eku Prut a jej ptoky. 88 184 EURO - celkov nklady; 68 305 EURO - grant Phare Constantin Agapi; Botosani County Council Romania, Botosani 1-3, Piata Revolutiei street 6800 Romania, Tel: +4031514712; consiliu@petar.warpnet.ro LACE1563final
Rozpoet: Kontakt:
16
KAPITOLA C.6: KOLSTV, VZDLVN A ROZVOJ TRHU PRCE

PEHLED:
Tato kapitola je vnovna spoluprci pi vmn, en a zpracovn informac o pracovnm trhu (na co se klade velk draz) a rovn nejrznjm rovnm spoluprce ve kolskm a socilnm sektoru a v oblasti odbornho vzdlvn. Phranin regiony el v kontextu evropsk integrace a Jednotnho evropskho trhu specifickm problmm; jde zejmna o reakci na ztrtu zamstnn v dsledku omezen hraninch formalit. Jednou z klovch akc na cest k vytvoen peshraninho pracovnho trhu je rozvoj integrovanch peshraninch vzdlvacch a odbornch kurs a vzjemn uznvn zkouek a osvden.
HLAVN BODY:
evropsk phranin regiony el spolenmu problmu, jak prosadit kvalitativn rozvoj lidskch zdroj a vt efektivitu peshraninho regionlnho pracovnho trhu a tak podpoit regionln pestavbu a rozvoj; mnoho problm v oblasti kolstv, vzdlvn a rozvoje pracovnho trhu m svj pvod v procedurlnch rozdlech a rozdlech ve sttn sprv mezi jednotlivmi zemmi. een nkterch problm mobility pracovnch sil vyaduje zkonnou pravu na celosttn rovni (nap. zkon o pracovnm pomru, danch, socilnm zabezpeen atd.), zatmco jin vznikaj na zklad nedostatenho vzjemnho uznvn kvalifikac a obtnho pstupu k informacm (o monostech vzdlvn, kolen, zamstnn a o uchazech o pracovn msta) v praxi; hlavn innosti v peshraninch regionech sahaj od tradinch pstup, jako: vmna informac a osob jako soust vukovch a vzdlvacch program; spoluprce mezi kolskmi a vzdlvacmi stavy na obou stranch hranice a prosazovn kontakt a druebnch vztah vedoucch k rozvoji peshraninho porozumn; k vysplejm akcm na vy rovni, jako: spolen iniciativy, vetn studi o pracovnm trhu a plnovn; zzen spolench struktur pracovnho trhu; spolen informan systmy; spolen kolsk a vzdlvac iniciativy (obsah studia, rozpracovn uebnch materil a uebnch metod) a iniciativy a sluby v oblasti nboru do zamstnn v peshraninm regionu.
PKLADY:
Peshranin setkvn na tma vzdlvn dosplch (E/P) Euro-Team (D/DK) Srovnvac studie o podmnkch vstupu pracovnk na peshranin trh prce a jejich socilnm zabezpeen (E/P) Vzdlvac kurzy pro marock vedouc pracovnky (UK/MRC: Gibraltar) Pemstn tdy (ES/P) Odborn vzdlvn v oblasti hotelovho managementu a stravovn (D/CZ) Vzdlvac s na podporu regionln turistiky v oblasti vchodn hranice (IRL/NI) Vzdlvn prostednictvm peshranin spoluprce (I/AL) Vvoj vrobk a hospodskch podnik v oblasti emesel a designu (IRL/UK: Ireland/NI) Centrum pro spoluprci mezi evropskmi universitami (D/DK) Collegium Polonicum (D/P) Spolen (SE/NOR) EURES Galicia/Norte (E/P) Eurocity (S/SF/N: North Calotte) Sluby v oblasti pracovnho trhu v regionu resund (DK/S) A vybran pklady z informanho list LACE IV a IX
C 6 kolstv, vzdlvn a rozvoj trhu prce
PEHLED kolstv, vzdlvn a rozvoj trhu prce jsou v procesu podpory opravdov peshranin spoluprce klovmi oblastmi a hraj tak stedn roli pi dosahovn evropsk integrace, nap. prostednictvm podporovn peshranin mobility pracovnch sil, student aj. Spoluprce v tchto oblastech je vak sloit a asto jsou pro ni typick praktick pote, kter mvaj ir kontext ne peshranin a je nutn se jimi zabvat jak na nrodn rovni, tak na rovni EU. Peshranin regiony se prosazovnm integrace a zrove nutnost reagovat na praktick pote, kter vznikaj odstrannm formlnch pekek, ocitaj na uritm rozhran. Ve smyslu politickho rmce EU zahrnuje spoluprce ve kolstv, vzdlvn a rozvoji pracovnho trhu jak oblast sociln politiky, tak oblast politiky kolstv a vzdlvn. V potenm stdiu se Evropsk sociln politika zabvala volnm pohybem pracovn sly a podporou poskytovanou migrujcm pracovnkm. Dolo i k poloen zklad Evropskho socilnho fondu. Jednotn evropsk akt (Single European Act - 1987) a Maastrichtsk smlouva o EU zaloily koncepci evropskho obanstv. Tato legislativa navc dala najevo, e vichni obyvatel EU maj prvo t v kterkoliv lensk zemi a povat stejnch pracovn prvnch podmnek jako sttn pslunci hostitelsk zem. Dal aspekty, o kterch bylo v rmci EU rozhodnuto, se tkaj vzjemnho uznvn kvalifikac a spoluprce v oblasti odbornho vzdlvn. Opaten pijat ve vech tchto oblastech jsou nezbytn dleit pro podporu peshranin spoluprce ve kolstv a vzdlvn a pi vytven jednotnho peshraninho trhu prce. Politika zamstnanosti EU tak ovlivuje rozvoj phraninch region a je dleitm zdrojem informac o iniciativch v oblasti kolstv, vzdlvn a trhu prce. Podpora zamstnanosti a snen nezamstnanosti v EU, zejmna strukturln a dlouhodob nezamstnanosti, jsou na pednch mstech programu EU. Napklad Bl kniha Evropsk komise o rstu, konkurenceschopnosti a zamstnanosti1 klade velk draz na: podporu mstnch a regionlnch iniciativ a podporu rozvoje malch a stednch podnik v novch sektorech zamstnanosti; integraci socilnch skupin tce postiench nezamstnanost; podporu vzdlvn pi zamstnn a dalho vzdlvn zaloenho na koncepcch uc se spolenosti a celoivotnho vzdlvn. Zasedn Evropsk rady v Essenu v roce 1992 poloilo zklady Evropsk strategie zamstnanosti. V roce 1997 vyzvala zasedn Rady v Lucemburku a Amsterodamu k intenzivnj spoluprci mezi lenskmi stty pi boji s nezamstnanost a zvyovn zamstnatelnosti. Lucembursk summit vedl k dohod o prvnm souboru Smrnic pro podporu zamstnanosti zaloench na tyech prioritnch tmatech i pilch. Ty vytvej zkladnu Evropsk strategie zamstnanosti a politik zamstnanosti jednotlivch lenskch stt. Strategie je poprv podepena tak zahrnutm kapitoly o zamstnanosti do Amsterodamsk smlouvy. Uveden tyi pile jsou: zlepen
1
Bl kniha o rstu, konkurenceschopnosti a zamstnanosti: Unie a cesta vped do 21. stolet. 1995 Bl kniha o sociln politice. 1996. Bl kniha o kolstv a vzdlvn: Uen a vzdlvn - cesta k uc se spolenosti. 1996
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci zamstnatelnosti; rozvoj podnikn; podpora adaptability podnik a jejich zamstnanc a politika rovnch pleitost pro mue a eny. V souasn dob existuje 22 smrnic, kter se opraj o uveden pile. Kad lensk stt zpracovv Nrodn akn pln zamstnanosti, ve kterm se uvd, jak budou smrnice naplovny. Poteby a priority Poteby a priority phraninch region v tto sfe zahrnuj vytven vdomost a dovednost, kter budou podporovat vnitn rozvoj regionu. Draz je kladen zejmna na podporu restrukturalizace upadajcch sektor (primrn a tradin prmyslov odvtv) a na vyuit pleitost pro vytven pracovnch mst v sektorech novch slueb (nap. turistika; oblast volnho asu; ivotn prosted; sluby pro jednotlivce i spoleenstv, obchodn sluby). Mezi dal poteby pat zlepovn stvajcch dovednost a vytven dovednost novch (nap. informan a komunikan technologie, marketing a management), kter povedou ke zven konkurenceschopnosti, zlep pstup soukromho sektoru na trhy a budou podporovat vkonnost a innost veejnho sektoru. Tyto obecn rozvojov poteby vychzej ze zkuenost vech phraninch region a jsou jim spolen. Phranin regiony maj tak specifick poteby, priority a potencil v oblasti kolstv, vzdlvn a rozvoje trhu prce, kter se li podle typu a vnitn charakteristiky danho regionu. Mn rozvinut phranin regiony mus asto elit mnohostrannm obtm spojenm se kolstvm, vzdlvnm a trhem prce. Takov tkosti zahrnuj nerovnosti ve struktue obyvatelstva s nedostatenm zastoupenm ekonomicky aktivnch vkovch skupin a sthovnm lid z oblasti kvli nedostatku pleitost, patn vzdlvac infrastruktue a neodpovdajcm slubm, kter bu pln chyb, nebo nejsou vhodn pro mstn podmnky. Pokrok v oblasti informanch a komunikanch technologi stejn jako nov formy slueb (nap. dlkov vzdlvn) sice mohou pomoci pi een tohoto problmu, mstn lid ale nemusej disponovat zkladnm vzdlnm, dovednostmi a informacemi, kter potebuj, aby mohli tchto slueb vyut. Peshranin regiony, kter se potkaj s vnmi problmy spojenmi s padkem prmyslu, potebuj projt procesem adaptace (nap. osvobodit se od zvislosti na jedinm prmyslovm odvtv a velkch podnicch) a rozvinout rznorod dovednosti a pstupy, kter budou podporovat nov sektory a alternativn formy hospodskch aktivit (nap. samostatn podnikn, mal podniky, atd.). Navc kvalita kolstv a vzdlvn je asto na velice nzk rovni a m nevhodnou strukturu, kvli kter se neum vyrovnat s novmi poadavky, zatmco ztrty pracovnch mst a zmenujc se pleitosti v tradinch sektorech (nap. uebn obory, pracovn msta v prmyslu) kladou zven nroky na zamstnvn obyvatelstva a vzdlvac sluby. Regiony se tak li svm vnitnm charakterem. Oblasti, kter maj siln potencil rozvoje a funguj jako jednotn peshranin trh prce, kde pracovnci, studenti aj. denn cestuj pes hranice, maj lep pozici pro vyuit novch pleitost. Mohou mt tak uitek ze zven vkonnosti trhu prce. Spolen plnovn a management mohou pomoci pi zlepovn poskytovanch slueb a
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci spory vznikl zavedenm velkovroby mohou sniovat nklady na jednotku. Kontext, ve kterm tyto regiony funguj je zpravidla pzniv. Mohou zavat rst alespo v nkterch mstnch sektorech a pravdpodobn doshnou obecnho porozumn potebm a prioritm. Mezi n mohou patit spolen strategie pro rozvoj lidskch zdroj, kter budou zamen na uspokojovn stvajcch a budoucch poteb phraninho regionu, a spoluprce mezi vzdlvacmi, kolskmi a marketingovmi institucemi pi plnovn a poskytovn slueb. Takov popis bude nejastji platit pro phranin regiony v srdci Evropy, kde je peshranin spoluprce nejvce rozvinut (nap. na hranicch mezi Nmeckem a Dnskem). Blzk kulturn spznnost, vetn spolenho jazyka nebo astho bilingvismu, urit tak povedou k takov spoluprci. V regionech, kter jsou rozdleny geografickmi barirami (moe, poho atd.), kde jsou kontakty tko uskuteniteln a mn ast, nen spoluprce v tto oblasti tak rozvinut. Tyto bariry mly velice asto historick a politick dsledky, kter vytvoily rozdln rozvojov vzorce a rozdlnou ekonomickou strukturu v kad ze stran peshraninho regionu. Mohly tak vst k siln konkurenci mezi obma stranami na stejnm trhu (nap. v oblasti turistiky), jak je tomu nap. mezi Irskem a Walesem a Sardini a Korsikou. Regiony na vnjch hranicch EU maj, pokud se tk spoluprce v oblasti kolstv, vzdlvn a trhu prce, specifick pote. Na nkterch vnjch hranicch chyb zkladn pedbn podmnky pro spoluprci v tto oblasti, protoe formln pekky pi vstupu do zem (ve sttech, kter nepat do Evropskho hospodskho prostoru) omezuj pohyb osob pes hranice. K formlnm pekkm se navc pidvaj dal faktory, jako jsou velk rozdly v sociln-ekonomickch podmnkch (rove plat, parita kupn sly), kter mohou bt pro rozvoj peshranin spoluprce obzvlt nepzniv. Vsledkem me bt nelegln migrace pracovnk, kte nepovaj dn sociln ochrany, existence neformln ekonomiky a nzk mzdy nebo tlak na jejich snen, zejmna v zamstnnch, kter nevyaduj speciln dovednosti. Tato situace me naopak jet zhorit mnoh sociln a politick problmy (nap. rasismus, tlak na mstsk a sociln sluby, nedostatek odpovdajcch slueb atd.) Typick problmy peshraninch region v oblasti kolstv, vzdlvn a trhu prce Typick problmy, ktermi trp peshranin regiony v oblastech rozvoje lidskch zdroj a trhu prce, jsou: ve smyslu nedostatky pizpsobivosti a dleitosti veobecnho a odbornho vzdlvn pro podporu procesu rozvoje uvnit phraninch region; nedostatek nezbytnch/zkladnch zazen, jako jsou mstn zkladn koly, zpsoben nzkm potem obyvatel a vysokmi nklady na jednotku; tyto faktory vyplvaj z rozdlen regionu hranicemi, kter od sebe obyvatelstvo v oblasti spolehliv oddluj; strukturln vysok nezamstnanost zpsoben padkem prmyslu a snenm nebo plnm vymizenm pracovnch mst vztahujcch se k existenci hranice; migran toky smujc ven z phraninch region, zejmna mladch lid z venkovskch a
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci perifernch oblast a z oblast na vnjch hranicch EU; problmy spojen s neleglnmi imigranty/uprchlky, zejmna na vnjch hranicch EU. dvky, zdravotnho zabezpeen atd.) a nrok na stipendia atd. a kulturn a jazykov bariry.
Krom toho v mnoha oblastech zpsobuj problmy i rozdly mezi systmy sttn sprvy. Jsou to: rozdly ve fungovn pracovnho trhu a v politice zamstnanosti, kter vyaduj regulan een na celosttn rovni (nap. v oblastech pracovnho prva, dan, socilnho zabezpeen atd.); v obsahu vuky a rozdly vzdlvn (v osnovch), v dlce studia a metodch, poadavcch u pijmacch zkouek, spolench standardech, kontrole kvality a udlovanch kvalifikacch, co m za nsledek nedostaten vzjemn uznvn kvalifikac, osvden a vzdlvacch kurs; nedostaten povdom a znalosti o pracovnm trhu a strukturch odbornho vzdlvn (rozhodovacch postupech, nazench, kompetentnch orgnech atd.); rozdly v zamen politiky a nstrojch, pouvanch pi een problmu nezamstnanosti (nap. pstupy k vyuvn fond na podporu v nezamstnanosti pi umsovn nezamstnanch nebo pi programech pmho vytven pracovnch mst); nedostaten pstup k informacm a poradenskm slubm pro ty, kte hledaj prci, vetn informac o volnch pracovnch mstech, vzdlvn a kolen, ivotnch a pracovnch podmnkch v sousednch zemch, vetn daovho systmu a systmu socilnho zabezpeen (nap. pdavky a nrok na dchod, dvky v nezamstnanosti, nemocensk
innosti na podporu peshranin spoluprce v oblasti kolstv, vzdlvn a trhu prce Phranin regiony maj obecn vce zkuenost s eenm praktickch strnek a kadodennch problm spojench s pohybem osob pes hranice. Klovm kolem peshranin spoluprce v tto oblasti je vytvoit takov podmnky, ve kterch bude fungovat jednotn peshranin trh prce. To znamen, e zamstnavatel budou moci hledat a zamstnvat kvalifikovanou pracovn slu a ti, kte prci hledaj, budou mt pracovn pleitosti odpovdajc jejich dovednostem a zkuenostem (a nebudou nuceni odchzet do jinch region nebo pijmat prci, kter je pod rovn jejich schopnost). Aby toho bylo mon doshnout, mus bt rozvinuta peshranin spoluprce mezi kolskmi a vzdlvacmi zazenmi a zprostedkovatelnami prce, kter bude podporovat spolen plnovn a poskytovn slueb. Mezi n by mly patit i sluby spolen pro cel region (informace, vzdlvn a kursy) a vzjemn uznvn kvalifikac a vzdlvacch a kolcch zazen, prostednictvm kterch jsou tyto kvalifikace zskvny. Typy aktivit spadaj do dvou irch kategori - ppravn aktivity uren k navazovn kontakt a aktivity pokroilej, vpravd peshranin povahy. Nkter z potench ppravnch aktivit zahrnuj: kontakt mezi navazovn kolskmi a vzdlvacmi zazenmi a zprostedkovatelnami prce, vetn aktivit, jako jsou setkvn, studijn nebo
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci seznamovac cesty, vmny zamstnanc, vzkum atd.; vmny informac a lid v rmci irch vcvikovch nebo vzdlvacch program (nap. vmny v oblasti vuky cizch jazyk a v jinch specializovanch oblastech, kde je jedna strana hranice vce pokroil nebo m lep vybaven atd.) nebo v rmci pracovn praxe/pracovnho zaazen a tak vmny zamen na spolen poznvn systmu zkouek a kvalifikac; spoluprci mezi kolskmi a vzdlvacmi institucemi, kter me zahrnovat zakldn specifickch program/kurs, vmnu a poskytovn informac o poskytovanch slubch (kursech), spoluprci mezi zkladnmi a stednmi kolami, vysokmi kolami a jinmi orgny (vetn hospodskch komor), s ohledem na vytven podmnek, ve kterch lze rozvjet spoluprci v jinch oblastech (socio-kulturn, hospodsk a obchodn spoluprce). trhu prce (vzkum pracovnch dovednost a poteb trhu prce) a ppravy spolench strategi a pln; trval spolen plnovn a poskytovn vcvikovch a vzdlvacch kurs (osnovy, materily, vukov metody, vcvik v dovednostech, kter budou astnci kursu pedvat dl jako lektoi, nbor astnk kurs/student atd.) ve specifickch institucch, disciplnch a sektorovch oblastech a dovednostech, kter stavj na existujcch silnch strnkch a rozvjej nov specializace v peshraninm regionu; to me tak zahrnovat vytven novch spolench zazen (vzdlvac centra); vytvoen spolench struktur pracovnho trhu a informanch a manaerskch systm, vetn sbru a en sdlench informac, spolench databz, zazen umoujcch pstup k tmto informacm v centrech po celm regionu a iniciativy a sluby, kter pomhaj pi nboru do pracovnch mst dostupnch v peshraninm regionu poskytovnm informac a poradenstv zamstnavatelm, tm, kte prci hledaj aj. a poskytovnm informac o monostech vzdlvn obecn; informan a poradensk sluby se tak mohou zabvat praktickmi strnkami peshranin mobility, vetn socilnho zabezpeen, pracovn prvnch podmnek, pstupu ke stipendim, ubytovn atd.
innosti pokroilej a vpravd peshranin povahy zahrnuj management dovednost, kter jsou v peshraninm regionu k dispozici, a integraci opaten v oblasti kolstv, vzdlvn a trhu prce do celkovch strategi a program regionlnho rozvoje. Mezi innosti v tto kategorii pat: kontinuln spolen aktivity, kter budou poskytovat informace o rozvoji slueb pro cel peshranin region, vetn audit jejich stvajcho poskytovn, vzkumu
Charakteristika peshranin zamstnanosti (vce informac viz. Informan list IX) nejvt peshranin pohyb pracovn sly na vnitnch hranicch EU je mezi Nmeckem a Lucemburskem (odhaduje se, e denn dojd do Nmecka 78 000 pracovnk); k nejvtmu peshraninmu pohybu pracovn sly v Evrop dochz na hranicch vcarska s lenskmi zemmi EU; vznamn oboustrann pohyb pes hranice je mezi Belgi a Nizozemm a Belgi a Franci; pohyb pracovn sly pes hranice mezi Irskou republikou a Severnm Irskem se zvyuje dky pokraujcmu mrovmu procesu a silnmu hospodskmu rstu, zejmna v Irsk republice; dky novmu mostu pes moskou inu se zvyuje potencil pro pohyb pracovn sly v rmci regionu resund; peshranin regiony s nmon hranic se navc potkaj s tkostmi zpsobenmi asovou a finann nronost nmon dopravy; stle vce pracovnk pichz do EU ze zem stedn a vchodn Evropy (mnoho pracovnch innost se odehrv v neformln ekonomice).

Mnoho program Interreg II A zahrnuje jako jednu z priorit tak rozvoj lidskch zdroj, se silnm drazem na innosti v oblasti kolstv, vzdlvn a pracovnho trhu. Nsledujc st uvd shrnut nkterch program. Dal informace jsou k dispozici v Informanch listech IV a IX projektu LACE.
EUREGIO (D/NL) stedn prioritou programu EUREGIO na nmecko-dnsk hranici je rozvoj lidskch zdroj. Program zahrnuje mnostv dobe fungujcch peshraninch projekt v oblasti rozvoje pracovnho trhu, kolstv a vzdlvn. Kontakt: EUREGIO Enscheder Str. 362 D-48599 Gronau Tel: +49 2562 7020 Fax: +49 2562 1639 E-mail: info@euregionet.de
Brandenburg (D/PL) Program Interreg II A Brandenburg se tk vnj hranice EU mezi Nmeckem a Polskem. Hranice, kter byla dve oznaovna za uzavenou, se v souasn dob stle vce otevr dky narstajcmu peshraninmu obchodu a pohybu pracovn sly. Hroz vak, e nedostaten peshranin propojen mezi kolskmi a vzdlvacmi institucemi bude dal spoluprci znesnadovat. Program klade velk draz na opaten zamen na lidsk zdroje, zejmna na iniciativy podporujc vzdlvn a vytven pracovnch mst. Prioritn oblasti zahrnuj vzdlvn a vytven novch pracovnch mst (nap. nov pracovn msta a udren existujcch pracovnch mst), kolstv a kulturn iniciativy (nap. spolen vzdlvac zazen, jazykov vzdlvn). Kontakt: Ministerium der Justiz, Potsdam Tel: +49 331 866 3371 Fax: +49 331 866 3399 Euroregion Pro Europa Viadrina, Frankfurt Tel: +49 335 685 1963 Fax: +49 6851962 Euroregion Spree-Neisse-Bober e.V, Guben Tel: +49 3561 3133 Fax: 49 3561 3133
Jura (F/CH) Jde o vysoce rozvinut peshranin region mezi Franci a vcarskem, kde ob strany hranice sdlej spolen rysy, zejmna v kontextu vysokho potu Francouz, kte dojdj do vcarska. Lidsk zdroje jsou hlavn prioritou programu, kter klade siln draz na rozvoj vdeck a hospodsk spoluprce vetn peshraninho transferu vdomost. Kontakt: Secrtariat aux Affaires Rgionales, Besancon Tel: +33 3 818080 Fax: +33 3 81832182
Rakousko/Maarsko (A/H) Od pdu elezn opony proel rakousko-maarsk peshranin region vznamnm ekonomickm rozvojem dky sv poloze brny stedn Evropy mezi vchodem a zpadem. Na obou stranch hranice existuj relativn dobe vybaven kolsk a vzdlvac zazen, jejich spojen potencil ale nebyl doposud vyuit. V rmci phraninho regionu byly jako vznamn oblast s velkm potencilem pro peshranin spoluprci identifikovny otzky trhu prce. V tto prioritn oblasti lidskch zdroj byla ji zavedena dv opaten, kter iniciovala lep vmnu zkuenost mezi kolskmi a vzdlvacmi institucemi tkajcch se osnov, uebnch a vzdlvacch metod a pstup, stejn jako posilovn peshranin st. Kontakt: Regionalmanagement, Eisenstadt Tel: +43 2682 704 2426 Fax: +43 2682 645 9577
Severn Calotte (SF/S/N) Severn Calotte je phranin region na severnm okraji Evropy, kter si vybral rozvoj lidskch zdroj a trhu prce jako prostedky pro pekonn sociln-ekonomickch problm a pro vytven uch vztah mezi obyvatelstvem ijcm na obou stranch hranice. Program Interreg II A se zamuje pedevm na rozvoj a transfer technologi v rmci phraninch region. Kontakt: Lapplands Forbund, Rovaniemi Tel: +358 16330 1000 Fax: +358 16318 705 Lnsstyrelsen I Norrbottens Ln, Lule Tel: +46 920 96000 Fax: +46 920 96179
Barents (SF/S/N/RF) Program Barents zahrnuje oblasti v severnm Finsku a severnm vdsku, kter soused s Norskem a Ruskem - Norsko se rozhodlo k asti na tto spoluprci v rmci programu Interreg v roce 1995. Lidsk zdroje jsou dleitou prioritou tohoto programu, kter klade velk draz na zlepovn obecnho vzdln i specializovanho know-how, jazyky, kulturu a vzdlvn v oblasti masmdi. Zvltn pozornost je vnovna sprv, slubm a vzdlvacm systmm, jazykm, odbornmu a univerzitnmu vzdlvn, vmnm odbornk, uitel a student, zejmna s Ruskem. Region Barents m tak adu vzkumnch zazen, kter maj bt vyuita pro zintenzivnn mstnho rozvoje a vytven novch pracovnch pleitost. Kontakt: Interreg II Barents-Secretariat, Rovaniemi Tel: +358 16330 1000 Fax: +358 1631705
resund (DK/D) Zprovoznn mostu v regionu resund otevelo pracovn trh a umonilo vzkum a adu peshraninch projekt zamench na identifikovn a pekonvn pekek peshranin spoluprce. resundsk pakt o zamstnanosti je jedinm peshraninm paktem v EU. Jeho kolem je koordinovn zleitost tkajcch se zamstnanosti a pracovnho trhu. Contact: resundskomiteen, Kbenhaven Tel: +45 33 121222 Fax: +45 33 120722
Nmecko/Lucembursko (D/L); Evropsk rozvojov pil (B/F/L); Saar-LorWestplatz (D/F) V regionu, kde se peshranin zamstnvn stalo hlavnm faktorem pracovnho trhu, existuje vysok stupe peshranin mobility v oblasti bydlen. Sprvn, legislativn, socioekonomick a jazykov rozdly vak petrvvaj a brn dal integraci pracovnho trhu. Kontakt: SGAR: Tel: +33 387 348962 Ministerium fr Wirtsschaft, Verkehr, Landwirtschaft und Weinbau des Landes Rheinland Pfalz: Tel: +49 6131 162233 Ministere de lAmnagement du Territoire, Luxembourg: Tel: +352 478 6915
Stedn a jin st hornho Rna (D/F/CH) Region hornho Rna je hust obydlen a m dlouholetou historii pohybu pracovn sly pes hranice, kter se jet vce zvil s deregulac pracovnho trhu. Nkolik priorit programu Interreg II A zahrnuje i otzky trhu prce, jako je nap. peshranin vzdlvn a vytven peshraninch studijnch kontakt. Kontakt: Secrtariat Gnral aux Affaires Rgionales, Strasbourg Tel: 33 2 88322900; Fax: +33 3 88256498 Staatsministerium Baden-Wrttemberg, Stuttgart Tel: +49 711 2153 472203; Fax: +49 711 2153 510
Irsko/Severn Irsko (IRL/UK) Na hranicch Irska a Severnho Irska dolo k velkmu pohybu pracovn sly pes hranice, zejmna od doby, kdy zaaly bt viditeln vsledky mrovho procesu. Patrn je to zejmna v uritch sektorech, jako je stavebnictv, kde je zven peshranin mobilita reakc na rozdln ekonomick podmnky na obou stranch hranice. Z programu je financovna ada vzdlvacch a vcvikovch projekt, kter jsou zameny na zlepovn dovednost pracovnk v phraninm regionu. Kontakt: Interreg Development Officer, Monaghan Tel: +353 47 71251; Fax: +353 47 71258 Interreg Development Officer, Armagh Tel: +44 1861 527317; Fax: +44 1861 526717
Rakousko/Slovensk republika (A/SK) Bval hranice vchodnho bloku mezi Rakouskem a Slovenskem se pravideln otevr peshranin spoluprci. Program Interreg II A podporuje aktivity v oblasti kolstv, kultury a pracovnho trhu, kter napomhaj intenzivnj spoluprci. Kontakt: Amt der Niedersterreichischen Landesregierung, Tel : +43 1 53110 4329 ; Fax : +43 1 53110 4170 Amt der Wiener Landesregierung, Tel : +43 1 4000 82582 ; Fax : +43 1 4000 7215 Amt der Burgenlndischen Landesregierung, Tel : +43 2682 600 ; Fax : +43 2682 61884
INFORMAN LISTY LACE: VYBRAN PROJEKTY Informan listy LACE IV a IX obsahuj informace o nkolika vzorovch projektech v oblasti rozvoje kolstv, vzdlvn a pracovnho trhu. Shrnujc informace o tchto projektech jsou uvedeny ne. Informan list IV
Peshranin spoluprce v oblasti politiky trhu prce (A/HU): Projekt zahrnuje penos know-how mezi rakouskmi zprostedkovatelnami prce a jejich protjky v zpadnm Maarsku ve vztahu ke strategim EU, metodm a nstrojm v oblasti politiky trhu prce. Projekt je propojen s kursem managementu, kter je financovn z Phare CBC a je zamen na integrovn nezamstnanch do trhu prce. Reginnov Tanacsado Alkotmany H-9000 Vasvar Tel +36 94 370 742 Fax +36 94 370 743 AMS Burgenland Perlmayerstr. 10 A-7000 Eisenstadt Tel +43 2682 692 Fax +43 2682 69282
Spolen trh prce v regionu resund (DK/S: resund): Projekt je zamen na vytven novch pleitost a posilovn peshraninho hospodstv v kontextu zprovoznn novho mostu pes moskou inu. resundkomiteen Halbergsgade 14, 1th. DK 1057 Kopenhagen K Tel +45 33 12 12 22 Fax +45 33 12 07 22
Keltsk vazby (IRL/UK: Wales): Projekt se soustedil na vzkum a vytvoen akreditovanho vzdlvacho programu zamenho na oblast ubytovn a stravovn, kter byl specificky upraven pro poteby personlu palubnch slueb trajekt psobcch v Irskm moi mezi Irskem a Walesem. Vzdlvac program vedl ke zlepen kvalifikace a dovednost personlu trajekt. Liz Kennedy, Project Co-ordinator Tourism Research Centre, DIT Cathal Brugha Street Dublin 1 Ireland Tel +353 1 874 6058 Fax +353 1 8748572 Arfon Rhys, Director Coleg Menai Bangor Gwynedd LL57 2TP Wales Tel +44 1248 370125 Fax +44 1248 370052
Pprava a vyuit peshraninho typu uebnice v oblasti hornho Rna (D/F/CH): Projekt je zamen na rozvoj u spoluprce v oblasti vzdlvn a zlepen peshraninch kulturnch vztah. ADIRA 3, quai Kleber F-67055 Strassbourg Tel +33 3 88 52 82 82 Fax +33 3 88 75 64 59 Bezirksregierung Rheinhessen-Pfalz Friedrich Ebertstr. 14 D-67433 Neustadt/Weinstrasse Tel +49 6321 99 24 44 Fax +49 6321 99 29 07
FEMPEX: mstn opaten v oblasti vzdlvn a zamstnanosti (E/P): Projekt je zamen na program vzdlvn a zamstnanosti, kter dila organizace Gabinete de Iniciativas Transfronteriz a Merida-Evora. Bhem ady kurs dolo k vmn know-how a zkuenost tkajcch se mstnho trhu prce a zvyovn zamstnanosti. Gabinete de Iniciativas Transfronterizas Merida (GIT) Pza. de San Juan de Dios s/n E-06800 Merida Tel +34 24 38 1755/58 Fax +34 23 38 13 77 e-mail: git@audinex.es Gabinete de Iniciativas Transfronteiricas Evora (GIT) 593, Estrada das Piscinas P-7000 Evora Tel +351 66 74 03 00 Fax +351 66 2 65 62
EURES: Jedn se o projekt, kter byl koordinovn DGV Evropsk komise a zahrnoval poskytovn peshraninch informac a poradenskch slueb a rozvoj peshranin st mezi kompetentnmi ady a poskytovateli slueb v oblasti trhu prce. Institut Universitaire de Technologie Departement Franco-Italien, STID 8 Avenue Laurente F 06500 Menton Tel +33 4 93 28 02 76 Fax + 33 4 93 57 70 75 Informan list IX Projekty pispvajc k poslen peshranin zamstnanosti (D/F): ada spolench projekt organizovanch universitami. Projekty jsou zameny na vytven spolench universitnch akademickch titul, na jazykov vzdlvn atd. Conseil regional de Lorraine, Mission Action transfrontaliere et Relations europeennes Tel +33 387 33 60 00 Ministerium fr Wirtschaft, Verkehr, Landwirtschaft und Weinbau Des Landes Rheinland Pfalz Tel +49 6131 162 233
Peshranin informan a poradensk centra (Infobest) (D/F): Projekt podporuje peshranin mobilitu prostednictvm poradenstv poskytovanho veejnosti, vytvenm peshraninch vazeb mezi podniky a pomoc poskytovanou peshraninm projektm. INFOBEST Kehl/Strasbourg BP 10, F-67017 Strasbourg CEDEX Tel +33 388 766 898 / +49 7851 9479 0
Podpora en - podnikatelek (D/DK: Fyn/Kern): Projekt na podporu en v podnikatelskm sektoru prostednictvm rozvoje novch poradenskch a vzdlvacch aktivit. Dorrit Munk Jorgensen Aben Datastue for Kvinder, Fyns Amt Stationsvej 36 DK-5000 Odense C Tel +45 66 13 93 66 Fax +45 66 13 93 99 Heike Rullmann Pro Regio GmbH Bredtstedter Strae 56 D-24768 Rendsburg Tel +49 43 31 72 29 6 Fax +49 43 31 72 34 2
Cesta k integrovanmu trhu prce (DK/S: resund): Projekt zamen na rozvoj trhu prce a integraci v kontextu zprovoznn novho mostu. Oresundkomiteen Holbergsgade 14 DK-1057 Kopenhagen K Tel +45 33 12 12 22 Fax +45 33 12 07 22
Kursy portugaltiny v Extremadue (E/P): Projekt na zlepen peshraninch kulturnch a hospodskch vztah prostednictvm kurs portugaltiny. Pedpokld se, e zlepen schopnost komunikace podpo pohyb pracovn sly a rozvinut peshraninho trhu prce. M. Ignacio Corrales Romero Presidencia Junta de Extremadura Jefe de Servicio de Accion Exterior Gabinete de Iniciativas Transfronterizas Merida-Evora-Coimbra c/Adriano 4-4a E-06800 Merida Tel +34 924 381350 Fax +34 924 381377 e-mail: git@audinex.es
PKLADY DALCH PROJEKT

Peshranin regiony EU a stedn a vchodn Evropy maj bohat zkuenosti s praktickou realizac peshraninch sociln-kulturnch aktivit. Pklady nkolika vzorovch projekt jsou uvedeny ne..
1. Kontakty, vmny, vytven st
Peshranin setkvn na tma vzdlvn dosplch (E/P) Hlavn hospodsk zmny, kter s sebou pin globalizace a mnc se ekonomick struktury okres v regionech lecch na panlsko-portugalsk hranici, vytvoily nov peshranin pracovn pleitosti. Vzrstajc vznam vzdlvn dosplch je odpovd na mnoho z tchto vvojovch trend. Z programu Interreg II A byla financovna ada pravidelnch spolench peshraninch setkn na tma vzdlvn dosplch. Mezi hlavn tmata tchto setkn pat: dlkov vzdlvn, hodnocen program vzdlvn dosplch, zlepovn gramotnosti dosplch ve venkovskch oblastech a zveejnn osvdench pklad z praxe a materil, kter se vztahuj ke vzdlvn dosplch na obou stranch hranice. Kontakt: Junta de Comunidades de Castilla y Len, Plaza de Castilla y Len 1, E-47008 Valladolid, Tel +34 983 41 11 21, Fax +34 983 411269
EURO-TEAM (D/DK) Tento projekt poskytuje studentm metody a praktick pklady, kter se vztahuj k odstraovn pekek spoluprce v rmci stavebnho prmyslu. Aktivity projektu zahrnovaly spolen plnovn a vmnu informac o standardech ve stavebnictv v obou zemch. Projekt umonil dnskm a nmeckm um oboru tesastv a zednictv pracovat spolen na rekonstrukci jedn budovy v Nmecku. Tato spolen prce poslila porozumn stavebnm metodm pouvanm na obou stranch hranice a pinesla i vzjemn kulturn porozumn. Navc byly zorganizovny peshranin konference a setkn s tematikou stavebnictv. Kontakt: Ms Grethe Hermann, Industri-og Hndvaerkerskolen (Industry & Tradesman School), Kringelborg All 7, DK-4800 Nykbing Tel +45 54 84 77 00, Fax +45 54 847784 Mr. W. Germann, Fachverband Baugewerbe Innung Ostholstein e.V., (Construction Trade Organisation of East Holstein) Siemensstr. 12, D-23701 Eutin Tel +49 45 215170, Fax +49 45 2174620
2. Vzkum, studie, rozvoj strategi
Srovnvac studie o podmnkch vstupu pracovnk na peshranin trh prce a jejich socilnm zabezpeen (E/P) Tento projekt zahrnoval hlavn studii, kter analyzuje legislativn prosted v peshraninm regionu Galicie/Norte, a to v oblasti zdravotnch slueb, socilnho zabezpeen, zamstnanosti, profesnho vzdlvn a odborn vuky. Hlavnm clem bylo poukzat na pekky a najt een pro peshranin mobilitu pracovn sly. Rozpoet: Kontakt: 140 725 EURO; 75% Interreg Instituto de Gesto Autrquica do Porto Escola Galega de Administracin Pblica, Rua de Belos Ares 160 Ra Madrid, Pol. Fontias s/n, P-4100 Porto Tel +351 22 6001312, Fax +351 22 6009621, igap@mail.telepac.pt
3. Vmny osob a komponent vzdlvacch a vcvikovch kurs Vzdlvac kursy pro marock vedouc pracovnky (UK/MRC: Gibraltar) Peshranin spoluprce mezi Gibraltarem a Marokem je ztena tm, e neexistuje spolen jazyk. Pokusem o boj s tmto problmem je projekt, kter byl vytvoen, aby podporoval kontakty na akademick, sprvn a obchodn rovni. Klovm aspektem projektu je vytvoen ady dotovanch rezidennch kurs, kter budou zameny na vzdlvn v obchodn anglitin, obchodnch dovednostech a informanch technologich pro marock obchodnky a jin odbornky z Maroka. Projekt sten reaguje na studii proveditelnosti vytvoenou Britskou radou, kter v Maroku identifikovala obrovskou poptvku po kursech anglickho jazyka. Kursy podan v rmci projektu kombinuj anglitinu s dovednostmi v oblasti informanch technologi, prezentace, vyjednvn, managementu, obchodu a komunikace. Partnery projektu jsou Ministerstvo kolstv a vzdlvn v Gibraltaru a zstupci soukromho sektoru obou region. Kontakt: Mr. Francis Sheriff, European Programmes Secretariat, DTI, Suite 771, Europort, Gibraltar, Tel +350 52052, Fax +350 71406
Pemstn tdy (ES/P) Tento projekt dv pleitost studentm technickch, umleckch a/nebo profesnch obor instituc vyho vzdlvn v severnm Portugalsku a Galicii, kte se mohou astnit sti programu (teoretickho a/nebo praktickho) v institucch po obou stranch hranice. Studenti, kte se astn programu, se tak pi pobytu v hostujc zemi zastn kursu s nzvem Evropsk obanstv. Na zatku kadho kolnho roku vytvej osoby zodpovdn za projekt v kad z instituc pln a ur nejvhodnj termn pro vmnu student poslednho ronku. Typickm pkladem vmnnho pobytu je dvoutdenn program skupin panlskch a portugalskch student, kte si vzjemn vymn tdy. Tohoto programu se zastnilo ji nkolik kol, jmenovit - z regionu Norte v Portugalsku: Escola Professional Agrcola de Ponte de Lima, Escola Sec. Dr. Jlio Martins, Escola Profissional Amar Terra Verde and Escola Sec. Padre Benjamim Salgado. Z Galicie: I.F.P. Xinzo de Limia, IESP z F. Asorey (Cambados) a studenti odbornch kurs hotelovho managementu, kuchastv a mechaniky v Pontevedra a Lugo. Projekt je povaovn za spn, protoe roziuje horizonty mladch lid, nabz alternativn pohledy na jejich vzdlvn, obohacuje jejich dovednosti a pedstavuje jim koncepci evropskho obanstv. Rozpoet: Kontakt: 36 500 EURO Direco Reg. Educao do Norte Rua Antnio Carneiro 8, 4300 Porto, Tel +351 22 5191100, Fax: +351 22 5103151 DG Ord. Educativa e Form. Prof. San Lzaro 107, 15771 Santiago de Compostela, Tel +34 981 546562, Fax +34 981 546542
Odborn vzdlvn v oblasti hotelovho managementu a stravovn (D/CZ) Hlavnm clem tohoto projektu, vytvoenho v letech 1996/1997, byl rozvoj lidskch zdroj prostednictvm peshranin spoluprce v oblasti kolstv a odbornho vzdlvn. Konkrtn projekt zahrnoval program realizovan na Stedn odborn kole ve mst Pirna - Sonnenstein v Nmecku, kter dal 100 studentm - z toho 40 echm - pleitost zastnit se odbornho vzdlvn v oblasti hotelovho managementu a stravovn. Na konci tetho roku tohoto odbornho vzdlvn navc budou studenti (nmet i et) oprvnni k zskn kvalifikace z Mezinrodn obchodn komory v Dranech. Po ukonen programu mohou et studenti pokraovat ve studiu i dal rok v st nad Labem a Teplicch a zskat kvalifikaci uznvanou v esk republice. Kontakt: Kommunalgemeinschaft Euroregion Oberes Elbtal / Osterzgebirge e.V., Emil-Schlegel-Str. 11, PS 85, D-01782 Pirna Tel.:+49 (0) 35 01 / 52 00 13, Fax: +49 (0) 35 01 / 52 74 57 e-mail: euroregion.elbe-labe@t-online.de Komunln spoleenstv, Euroregion Labe, Lidick nmst 8 CZ - 40001 st nad Labem Tel.: +420 (0) 47 / 5241437-8, Fax: +420 (0) 47 / 5211603, e-mail: erbanova@mag-ul.cz
4. Plnovn a realizace spolench vzdlvacch kurs; kursy na podporu peshraninho trhu prce
Vzdlvac s na podporu regionln turistiky v oblasti vchodn hranice (IRL/NI) Vzdlvac s na podporu regionln turistiky byla zaloena v roce 1997 jako peshranin partnerstv mstnch orgn, rozvojovch agentur, instituc dalho vzdlvn a soukromho sektoru. Jejm hlavnm clem je pomoc pi budovn kapacity regionlnho turistickho prmyslu prostednictvm koordinovanho a clenho pstupu ke vzdlvn, kter obratem posl povdom o regionln turistice a zv hospodskou prosperitu astnk vzdlvn, zamstnanc a regionu. S uskutenila adu kurs vetn rozvoje managementu, komunitnho managementu, praktickho marketingu a technickch strnek pe o zkaznky. Projekt umouje skupin potencilnch zamstnanc, kte ji disponuj uritmi dovednostmi, aby si doplnili dovednosti, kter v souasn dob v turistickm prmyslu chyb. Zrove konsoliduje a udruje nabdku pracovnch mst v sektoru. Projekt se zamil na skupiny, kter jsou v stvajc dob znevhodnny, jako jsou nap. nezamstnan, eny, kter se vracej do zamstnn a mohou ke svmu nvratu na trh prce potebovat nov dovednosti. Peshranin spoluprce je poslena prostednictvm fr, kter byla ustanovena na podporu propagace turistiky a vytven pleitost pro peshranin spoluprci v oblasti turistiky. Kontakt: Mr Gerry Mills, East Border Region Tourism Training Network C/o Newry Institute of Further & Higher Education Patrick Street, Newry, Co. Down, Northern Ireland Tel +44 1693 252 629
Vzdlvn prostednictvm peshranin spoluprce (I/AL) Clem tohoto projektu je rozvoj a poslen peshranin spoluprce v oblasti nmon hranice mezi Itli a Albni. Projekt se pokou eit nedostaten vazby mezi regiony iniciovnm vzdlvacho programu zenho Odborem kolstv regionu Puglia. Prvotnm clem tohoto projektu je poskytnout albnsk veejn sprv odbornky vybaven dovednostmi nezbytnmi pro koordinaci rznch akc vztahujcch se k rozvoji oblasti. Mezi n pat prostorov plnovn, programovn akc, koncepce integrovanch projekt, jejich implementace a nsledn aktivity a hodnocen. Projekt m trvat do roku 2 000; do tto doby bude potvrzen vbr profesionln vzdlvac instituce. Kontakt: Giunta Regionale Puglia, Salvatore Dictaso, Presidente Via capruzzi, 212, I-70124 Bari Tel +39 80 540 1111, Fax +39 80 522 4827
Vvoj vrobk a hospodskch podnik v oblasti emesel a designu (IRL/UK: Irsko/NI) Projekt je zamen na poslen zkladnch dovednost osob pracujcch v emesln vrob v phraninm regionu. Irsk emesln vroba zaznamenala v poslednch letech vznamn rst obratu a pracovnch pleitost, kter ale ml jenom mal vliv na ekonomiku phraninho regionu. Dva hlavn problmy se tkaj plinho rozptlen firem, kter se zabvaj mstn emeslnou vrobou, a nedostatku dovednost, kter jsou pro emeslnou vrobu klov. Zdroje z Interreg umouj deseti astnkm vzdlvacho programu z obou stran hranice zskat dovednosti v oblasti rozvoje podnikn. Projekt zrove smuje k vytvoen malho centra emesel v phraninm mst Carlingford. Projekt bude mt dopad na rozvoj a diversifikaci mstn ekonomiky a vytvo turisticky atraktivn program v phraninm regionu. Kontakt: Carol Gilliland, Co-operation Ireland, 17 North Road, Monaghan, Ireland Tel +353 477 1979, Fax +353 477 1981, E-mail lace@indigo.ie
Centrum pro spoluprci mezi evropskmi universitami (D/DK) Hlavnm clem projektu je navzn u spoluprce mezi Universitou Jinho Dnska a Universitou msta Flensburg (Nmecko) prostednictvm t novch spolench kurs vyho vzdlvn: jazyk/pedagogika, inenrsk kurs v oboru export a management energetiky. Kursy jsou navreny jako tylet a bilingvn vzdlvac program. V kadm z tchto t novch kurs, kter byly zahjeny v z 1998, bylo okolo ticeti student. Mezi vstupy projektu pat vytvoen asi 26 novch pracovnch mst a intenzivn peshranin aktivity mezi dvma institucemi zapojenmi do projektu. Nklady: Kontakt: 1 908 886 EURO Andreas Cornett, University of Southern Denmark Handelshojskole Syd HHS, Grundtvigs Alle 150, DK 6400 Sonderborg Tel +45 74 43 42 25, cornett@sam.sdu.dk, http://www.hhs/dk/ University of Educational Research, Flensburg, Germany, Muerwiker Str. 77, D 24943 Flensburg Tel +49 461 31 300
Collegium Polonicum (D/P) Collegium Polonicum pedstavuje novou formu peshranin spoluprce v oblasti vzkumu a vuky. Univerzita Adama Mickiewicze (AMU) v Poznani a Evropsk univerzita Viadrina (EUV) ve Frankfurtu nad Odrou provozuj kolegium spolen. Vdeck zazen je oteveno i dalm evropskm vysokm kolm. Obsahov profil je zamen dle obou nosnch univerzit. Rozhodujc kroky ke zzen Collegium Polonicum ve Slubice (Polsko) byly uinny v roce 1998, a to jak postavenm budovy, tak tak sestavenm vukovho programu. Dne 10. ervna 1998 byla nov budova otevena - nachz se pmo u Odry, kter tvo hranici mezi Nmeckem a Polskem. Tm zaaly dva studijn licencovan bhy podan AMU. Zrove se do tletch studijnch obor politologie a ochrana ivotnho prosted zapsalo 45 resp. 43 student. Zrove zavedla EUV ti nstavbov studijn obory: srovnvac stedoevropsk studie, ochrana evropsk kultury a modern management rozvoje mst. Do tto oblasti plynou prostedky z evropskho programu TEMPUS. Opaten je chpno jako budovn instituce a pomh Collegium Polonicum k tomu, aby se profilovalo jako Center of Excellence. Krom toho je Collegium Polonicum danm kongresovm centrem. Jen v roce 1998 se zde konalo 16 konferenc, vtinou k peshraninm tmatm. Tento vvoj pokraoval v roce 1999. Mimo jin svolal euroregion Pro Europa Viadrina v rmci 3. brandenburgskho hospodskho tdne na erven 1999 regionln konferenci, v z 1999 se konalo z podntu speciln hospodsk zny Kosrzyn/Slubice a nmecko - polsk Spolenosti na podporu hospodstv a. s. spolen nmecko polsk investin frum. nklady: kontakt: M EURO 40 celkov nklady, 6,200,000 Interreg II a 15 MEURO Phare CBC Ewa Bielewicz-Polakowska, Collegium Polonicum, ul Kosciuszi 2, PL 69-100 Slubice Tel +49 335 5534 16 412
Spolen (SE/NOR) Sloyd pa tvers je projektem spoluprce mezi konzultanty, kte pracuj pro prmyslov stavebn odvtv zabvajc se stavbou tradinch dom. V rmci projektu budou zorganizovny spolen kursy designu, kter nau emeslnky, jak navrhovat nov produkty. Bhem kurs bude projektov manaer spolen s konzultanty stavebnho prmyslu pracovat na vytven st. Aby byla zajitna dlouhodob kontinuita projektu, budou nort i vdt konzultanti k dispozici a budou poskytovat informace a poradestv i po ukonen projektu. emeslnci, kte se zamuj na tradin produkty, se asto ocitaj na rozhran mezi obchodnky a prmyslovou vrobou. Poteba kreativity je velice dleit, ale tak je nezbytn zachovat tradin dovednosti a pedat je mladm generacm. Projekt zahrne vmnu informac, vytvoen spolench podnik a novch pracovnch pleitost v regionu. Rozpoet: Kontakt: 516 600 SEK Liva Kaiser, County of Jaemtland, Sweden, Tel +46 63 14 25 00 Randi Breiset, Cottage Industry Consultants in Nord-Trondelag, Norway Tel +47 74 82 86 72
5. Struktury pracovnho trhu, manaerskch systm a slueb vetn databz, informac, poradenstv a nboru
EURES Galicie/Norte (E/P) V rmci projektu EURES byla vytvoena peshranin kancel, kter bude reagovat na poteby informac tkajcch se peshranin mobility pracovnk a firem. Kancel byla otevena v roce 1997 a bhem prvnch esti msc sv innosti obdrela vce ne 650 dost, z nich se 500 tkalo otzek zamstnvn. Bhem t msc roku nsledujcho nalo 25 - 30 osob z obou stran hranice zamstnn dky informacm poskytnutm kancel EURES. EURES poskytuje adu hodnotnch slueb vem spoleenstvm v peshraninm regionu, zejmna v oblasti legislativy, socilnho zabezpeen, dan, zamstnanosti a odbornho vzdlvn. Kontakt: EURES Transfronteirio Norte de Portugal-Galiza, Edificio Ex-alfndega Av. De Espanha E-4930 Valena, Spain Tel + 351 51 826105, Fax + 351 51 826104
Eurocity (S/SF/N: Severn Calotte) Partnersk msta Torne (vdsko) a Haparanda (Finsko) le na protjch bezch eky Torne v jin sti Laponska. Pestoe m jejich peshranin spoluprce dlouhou historii, stle jet existuj pekky brzdc peshranin pohyb pracovn sly. Pat mezi n jazykov problmy a mal znalost systm pracovnho trhu a zamstnvn. ady prce v obou mstech na tyto problmy reagovaly vytvoenm spolenho projektu na podporu vt mobility pracovn sly a zrealizovaly spolenou vizi pod nzvem Eurocity. Ta je naplovna poskytovnm informac a podporou st spolenost, ad, asociac a koordintor vzdlvn z obou zem. Vstupem projektu bylo podstatn zven mobility pracovn sly v obou smrech. ady prce tak zorganizovaly semine pro zamstnavatele a uchazee o prci na tmata: daov zkony, pravidla dvek v nezamstnanosti a sociln otzky v obou zemch. Vsledkem bylo patnctiprocentn zven v pomru uchaze, kte nali prci v zahrani. Contact: Marja Ketola, Storgatan 92, S-95331 Haparanda, Sweden, Tel +46 922 61469 marja.ketola@pt6.tempo.mol.fi
Sluby v oblasti pracovnho trhu v regionu resund (DK/S) Tento projekt byl zahjen na pelomu let 1998/1999. Jeho clem bylo pokrt vzrstajc poptvku po prci a zlepit pohyb pracovn sly pes inu resund. Celkem byly zaloeny 4 kancele, dv ve vdsku a dv v Dnsku, z nich kad mla jak vdsk, tak dnsk zamstnance. Kancele, kter jsou ureny pro uchazee o prci i zamstnavatele, nabzej krom nborovch slueb i informace o ivotnch podmnkch, legislativ a situaci na trhu prce. Pozornost kancel se sousted na osoby dojdjc za prac pes resund, na odvtv, kter maj problmy s nborem pracovnch sil, a na budouc generace, kter budou vstupovat na pracovn trh. Kad ze stran se sna v ppad nborovch tkost podporovat druhou stranu prostednictvm spolench iniciativ. Projekt ji vyvolal znan zjem mezi uchazei o prci, zamstnavateli, mdii a dalmi organizacemi. Bhem prvnch dvou msc byla rove nvtv i vsledk nboru vysok, piem hlavn pohyb pracovn sly smoval ze vdska do Dnska. Kontakt: The Nordic Council of Ministers, Store Strandstraede 18, DK 1255 Copenhagen K, Tel +45 3396 0200, rhj@nmr.dk
KAPITOLA C.7: ZDRAVOTN A SOCILN SLUBY PEHLED: Tato kapitola rozebr potencil pro peshranin spoluprci v oblasti zdravotn a sociln pe a uvd typologii aktivit jako i celou adu pklad. Pklady spoluprce se dl do irch kategori vmny informac/navazovn spojen; kolen; vzkumu a vvoje; vyuit a rozvoje spolench zdroj. HLAVN BODY:
Phranin regiony, kter jsou asto dce osdleny a trp pomrn patn rozvinutou zdravotn a sociln p, mohou jen s obtemi zabezpeit poskytovn zkladn zdravotn a sociln pe pro obyvatelstvo dan oblasti. Schopnost phraninho regionu poskytovat kvalitativn lep a rozmanitj pi finann efektivnji lze znan poslit cestou spoluprce zvlt vyuvnm spolench zdroj (nap. nemocnic, domov pro pestrl, sanitnch a pohotovostnch slueb). Praktick problmy ve spoluprci vyplvaj ze zkonnch pekek danch vnitrosttn platnmi zkony a pedpisy a vnitrosttnm plnovnm (nap. plnovac a pojiovac programy, kter se vztahuj pouze na pispvatele/obany dan zem, rozdly v kompetencch). Dleitm prvnm krokem na cest k dialogu o budoucch opatench a projektech spoluprce je peshranin inventarizace stvajcch zazen v phraninm regionu spolen s enm informac o strukturch, kompetencch, administrativnch a finannch postupech.
PKLADY: Prevence dtsk razovosti v komunitch (IRL/NI) Rozvoj komunit pro poskytovn zkladn pe v phrani (IRL/NI) Srovnvac studie pstup ke zdravotn a sociln pi (E/P) Vzkum komplementarity systm zdravotn pe (F/B) Program spolenho peshraninho kolen Rychl lkask pomoc (IRL/NI) Zchrann horsk sluba (F/I) Zubn hygiena a lba v ecku a Albnii (GR/AL) Schma peshranin vmny pracovnch sil (IRL/NI) Rdiov asistence pmo do domcnost (E/P) Spoluprce mezi nemocnicemi v Selestatu a Offenburgu (D/F) Peshranin vzkumn stav rehabilitanch metod (D/NL) Stedisko pro urovn povrchovch a bunnch vlastnost pomoc mikroskopick a spektroskopick analzy (D/NL) Zzen peshraninch lkaskch stanic (GR/FYROM) Vzjemn vmna v rmci lkaskch slueb pro veejnost (S/N) Vstavba peshranin lkask stanice (D/CZ) C. 7 Zdravotn a sociln sluby
PEHLED Peshranin spoluprce by mla zahrnovat veker aspekty ivota lid: bydlen, zamstnn, voln as, dopravu, ivotn prosted atd. Rozvoj sociln a kulturn peshranin spoluprce mus bt povaovn za stejn dleit jako spoluprce v hospodsk oblasti a v infrastruktue. asto je tomu tak, e peshranin sociln a kulturn spoluprce ve skutenosti tvo zkladnu spchu v ekonomickm sektoru. Dobr zdravotn pe a poskytovn sociln pe pat mezi dleit zkladn spoleensk hodnoty ve vech evropskch regionech. Zdravotn a sociln pe vak vce ne jin sektory na spolenosti podlhaj vnitrosttnm pedpism. Hranice mezi stty vedly k odlinm zkonm a pedpism v sociln pi, danch, programech zdravotnho pojitn atd. Mnoho phraninch region trp nedostatenm rozvojem a tm, e jsou vnmny jako vzdlen a perifern i v celosttnm mtku, co se asto projevuje nzkm potem obyvatelstva, odlivem mladch lid a vym potem na sttu zvisl populace (dti a star lid). Venkovsk oblasti a oblasti s klesajc populac trp asto nedostaten rozvinutm sektorem slueb, kdy nkter z tchto slueb jsou limitovny nedostatenou poptvkou. Z tchto okolnost vyplv, e phranin regiony maj obte zabezpeit poskytovn zkladn sociln pe, nemaj k dispozici zkladn zdravotnick zazen atd. Oteven vnitnch hranic EU pedstavuje nov monosti pro spoluprci v oblasti sociln pe a C. 7 Zdravotn a sociln sluby
v sektoru pidruench slueb. Aby bylo mon udret rozsah a kvalitu zdravotn pe, sociln pe a s nimi spojench zdroj v perifernch regionech, je nutn pijmout v phraninch regionech vhodn tvr een. Problmy Vnitrosttn orientovan a historicky podmnn zkony a pedpisy v socilnm sektoru ztuj monosti nalezen obecnch een pro vechny phranin regiony, zvlt v tch zemch, kter maj nkolik soused s velmi odlinmi systmy. Zkonn pekky jsou pinou vzniku praktickch problm v peshranin spoluprci ve zdravotn pi a socilnch slubch. Jde o:
rozdly v rozvren odpovdnost (sanitnch slueb, slueb rychl pomoci, policie); plnovac a spdov oblasti sociln pe a socilnch zazen, kter plat pouze ke sttn hranici; sttn finann pspvky na pojiovac programy atd., kter je mono platit a vyuvat pouze v rmci danho sttu.
Z tchto dvod jsou napklad lkov kapacity nemocnic v phraninch oblastech plnovny pouze pro poteby na vnitrosttn rovni. Obecn eeno jsou tato lka rovn k dispozici pouze pro pispvatele z tohoto sttu. Pestoe plat nazen na celoevropsk rovni, e lid na cestch mohou v ppad onemocnn a nehody vyut slueb lka a nemocnic v cizin, programy zdravotnho pojitn v phraninch regionech zaujmaj v tomto ohledu velmi restriktivn postoj. Vyuvn lkaskch stedisek, nemocnic atd. v phraninch oblastech obyvateli
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci ijcmi v blzkosti hranic podlh psn kontrole. asto vznikaj problmy, kdy dojde na hrazen tu: nkter nklady na dlku pobytu a poskytnut sluby jsou zpochybovny nebo proplceny pouze sten. V mnoha phraninch regionech proto dochz k uzavrn soukromch dohod mezi nemocnicemi, aby bylo mon ve zvltnch ppadech vyuvat nemocnin lka. Toto plat zejmna o vyuvn jednotek intenzivn pe pacienty v ohroen ivota nebo pacienty, kte nalhav potebuj odbornou pi. Kdy je vak lkov kapacita nemocnic pli asto obsazovna pacienty ze sousedn zem a lka tud nejsou k dispozici vlastnmu obyvatelstvu, vede to zase k problmm spojenm s poskytovnm pe pacientm vlastnho sttu a ke stnostem. Pekky brnc vyuvn socilnch zazen na druh stran hranice jsou zaloeny na propotu nklad, kter se mezi jednotlivmi zemmi znan li, a na skutenosti, e pojiovny nemohou odhadnout , kter nklady a v jakm rozsahu je mono oekvat, pokud jde o veobecn vyuvn slueb na druh stran hranice. V dsledku toho jsou veobecn pedpisy zamtny a pojiovatel jsou ochotni eit pouze jednotliv ppady na pragmatickm zklad. Nadto jsou sociln zazen financovna rznmi zpsoby a za podmnek, kter se v jednotlivch zemch propastn li. Existuj pklady nemocnic, ve kterch nejsou veejn subvence zahrnuty do vpotu nklad, nap. nemocenskho adu. Na druh stran hranice pak je situace pesn opan: nemocnice mus pi vpotu dennch sazeb brt v vahu veejn dotace a finann pomoc. To vede k rozdlnm a navzjem velmi C. 7 Zdravotn a sociln sluby odlinm sazbm nklad, kter z pochopitelnch dvod nemohou pojiovny hradit. Problmy vznikaj tak v oblasti poskytovn peshraninch slueb rychl pomoci, jako jsou rychl lkask pomoc nebo hasii. Poty personlu a sanitek jsou nap. veobecn propotvny v rmci vnitrosttnch poadavk a vyuvn personlu a zazen k poskytovn peshranin rychl pomoci a sanitnch slueb na druh stran hranice pak vede k mezerm v jejich vnitrosttnm vyuit, kter je teba odpovdajcm zpsobem vyplnit. Peshranin vyuvn domov pro pestrl, rehabilitanch klinik, kol, klinik apod. nar na podobn pote. I zde se kapacity propotvaj v prvn ad pouze tak, aby vyhovly pedevm vnitrosttnm poadavkm, a zazen jsou financovna na vnitrosttn rovni. Dal specifick problmy, kter vznikaj v perifernch venkovskch phraninch oblastech, se tkaj udren dostatenho mnostv obyvatelstva pro provoz zazen, jako jsou nemocnice, domovy pro pestrl, koly, sluby sociln pe a specializovan sluby (nap. modern sanitn vozy). Podobnm problmem je dosaitelnost tchto zazen mstn hromadnou dopravou, co je problm, k jeho vyeen by mohlo pispt peshranin vyuvn vrtulnku a dalch slueb rychl pomoci. Dalm faktorem, kter nelze pehlet, je nedostatek informac na obou stranch hranice o stvajcch zazench, systmech, administrativnch strukturch atd. v oblasti zdravotn pe, sociln pe, policie, slueb rychl pomoci atd.
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci EEN
Je nutn pestat uvaovat v mezch sttnch hranic a vhodn vytvoit nov spdov oblasti, postavit rentabilitu socilnch zazen a slueb na nov peshranin zklad a zabrnit tomu, aby venkovsk oblasti, zvlt pak ty, kter le v perifernm pohrani, vykrvcely. Je teba rozvjet dvoustrann a tstrann een specifick pro urit regiony. Zkladnm poadavkem je it informace o zazench, strukturch, administrativnch postupech, vchozch podmnkch atd. sociln a zdravotn pe v sousedn zemi. Za tmto elem je v prvn ad nutn provst peshranin inventarizaci, do kter se mus zapojit vechny odpovdn sloky na obou stranch hranice. Tato inventarizace je nutnm pedpokladem pro zahjen dialogu a pro dohodnut praktickch opaten v rmci zdravotn a sociln pe, pijatelnch a doucch na obou stranch hranice, bez ohledu na vechny rozdly a obte. V nsledujcch letech bude na evropsk phranin regiony vyvjen siln ntlak, aby pijmaly postupn een problm v socilnm sektoru na dvojstrannm a tstrannm zklad. Tato een mus brt v vahu konkrtn situaci v jednotlivch phraninch regionech. Bude teba doshnout vhodnch a ivotaschopnch een, kter zaru efektivn vyuit zdroj. Dky finannm restrikcm na celosttn rovni jsou v poslednch letech regionln zazen sociln a zdravotn pe pod tlakem. To by mohlo bt impulsem k vytvoen peshranin soudrn regionln sociln pe, peshraninch socilnch zazen atd. Klov vznam zde maj: C. 7 Zdravotn a sociln sluby
peshranin vyuvn nemocnic, jako jsou spoluprce mezi krevnmi bankami a pesuny pacient. Nkte obyvatel phraninch oblast budou moci pouvat nemocnice umstn za hranic, pokud tyto budou pro n nejvhodnj a nejbli; spoluprce mezi slubami rychl pomoci a sanitnmi slubami vetn s nimi spojench dalch zkladnch slueb; plnovn spolench centrlnch zdravotnickch zazen, maximalizujcch tmto komplementrnost slueb; peshranin spojen kapitlu pojioven k vyrovnn plateb v ppadech peshraninho poskytnut zdravotn a sociln pe.
V souinnosti s orgny, kter financuj sociln pi a sociln zazen by mly bt stanoveny potenciln oblasti studia, vypracovny zkuebn projekty a rozpracovny monosti financovn. S ohledem na plnovn zdravotnickch a socilnch zazen by se mlo ve stedndobm horizontu uvaovat o plnovn a vstavb spolench zazen, financovanch na obou stranch hranice s peshraninmi spdovmi oblastmi a monostmi financovn. Krom toho by mlo bt umonno vyuvn zchrannch vrtulnk. Peshranin plny rozvoje by mly zahrnovat sluby prvn pomoci a zchrann sluby, tak aby byl k dispozici personl, vozidla atd. Zrove by mly bt upraveny vnitrosttn plny, aby poskytovn
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci personlu a zazen pes hranice mohlo bt realizovno bez problm. Vt zazen v sektoru zdravotn a sociln pe v phraninch regionech by mla bt podrobena eten v tom smyslu, aby se zjistilo, zda je mon se v budoucnu vyhnout duplicitnm investicm a zda je mon plnovat racionlnj peshranin zazen. Krom toho by mly phranin regiony zodpovdat za projekty relativn velkch zazen, kter se mohou stt rentabilnmi pouze tehdy, pokud budou vyuvna obyvatelstvem na obou stranch hranice. Kadodenn praxe v phraninch regionech opakovan ukazuje, e peshranin spoluprce ve zdravotn a sociln pi je nepostradateln pro ivot zdejch obyvatel. Je pochopiteln, e finann stavy v oblasti socilnho pojitn budou zpotku akceptovat spoluprci pouze v jednotlivch ppadech, nebo nemohou odhadnout finann dsledky obecnch een. Dlouhodob vak bude vyadovna v sektoru zdravotn a sociln pe, ve slubch rychl pomoci a sanitnch slubch a mezi polici a orgny innmi v oblasti drog veobecn spoluprce, zaloen na pevnch zkonnch a finannch ustanovench. Tato spoluprce by mohla rovn zahrnovat zzen spolench peshraninch pojiovacch fond, upravench pro poteby peshraninho regionu.
C. 7 Zdravotn a sociln sluby
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci PKLADY PROJEKT Peshranin regiony EU a stedn a vchodn Evropy sktaj bohatstv zkuenost s tm, jak lze peshranin aktivity na poli zdravotn a sociln pe realizovat na praktick rovni. Ne jsou uvedeny poetn dobr a praktick pklady.
1. Vzkum, studie, rozvoj strategi Prevence dtsk razovosti v komunitch (IRL/NI) Tento projekt se zamuje na prevenci raz mezi dtmi v rodinch z nich sociln-ekonomickch skupin k dnenmu dni z tohoto projektu zskalo uitek ji vce ne dv st rodin, co v sob zahrnuje clenou specializovanou pomoc, kolen prvn pomoci a poskytovn vybaven ze skladu bezpenostnch pomcek. Pedpokldan vsledky jsou nsledujc: Prevence raz mezi dtmi v clovch skupinch a rozenm prevence do ir komunity prostednictvm vukovho programu. Sjednocen pijatch strategi prevence raz pes hranice a v rmci management vech ty zainteresovanch dcch orgn zdravotnch a socilnch slueb. Zlepen pracovnch vztah s mstnmi komunitami. Kontakt: Ms Cathy Mullan, Project Manager, WHSSB, Gransha Park, Derry, Northern Ireland, Tel:+44 1504 860086
Rozvoj primrn pe v peshraninch komunitch(IRL/NI) Tento projekt se zamuje na organizan zlepen v poskytovn zkladn lkask pe v phrani nsledujcmi kroky: Zzen pilotnch pracovi (poslench odpovdajc infrastrukturou, kter bude dodvat sluby zamen na zkladn lkaskou pi) Zajiovn osvden praxe ve smyslu irokho a pln integrovanho tmu zkladn lkask pe Zuitkovn novch technologi k propojen pracovi (hlavn tch, kter se nalzaj v izolovanch komunitch) s ir st zdravotnch a socilnch slueb, m bude zajitno, e komunity, jim se tato pracovit vnuj, budou mt k dispozici potebn sluby na rovnocenn rovni. Pedpokldan vsledky zahrnuj: Zlepen slueb, pokud jde o clenou populaci; Spoluprci mezi partnery zkladn lkask pe, veobecnmi lkai, lkrnky atd.; Lep zuitkovn poznatk vyplvajcch z problm v oblasti slueb zkladn lkask pe v phrani. Kontakt: Mr. Eugene Gallagher, W.H.S.S.B., Gransha Park, Derry, Northern Ireland, Tel: +44 1504 860086 Mr. Tom Kelly, N.W.H.B., Markieviez House, Sligo, Ireland, Tel: +353 55105
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci Komparativn studie pstupu ke zdravotn a sociln pi Tento projekt, kter vznikl v roce 1996, pedstavuje studii vstupnch podmnek pro zdravotn a sociln pracovnky v phrani v oblasti Galicie a Norte. Souhrnnm clem projektu je poskytnout podnt pro sladn legislativy, tak aby obma populacm byly poskytovny rovnocenn sluby v oblasti zdravotnictv, socilnho zabezpeen, zamstnanosti a profesnho kolen. Vsledky studie byly vydny a distribuovny do odpovdajcch organizac. Jej autoi doufaj, e zviditelnn pekek skuten peshranin mobility pispje nakonec k posunu v oblasti pedpis a jejich adaptac se zlep situace v peshranin spoluprci. Rozpoet: Kontakt: 140 725 EURO, z nich 75 % pochz z Interreg Instituto de Gesto Autrquica do Porto, Rua de Belos Ares 160, P-4100 Porto, Tel: +351 2 6001312, Fax: +351 2 6009621, igap@mail.telepac.pt Escola Galega de Administracin Pblica, Ra Madrid Pol. Fontinas s/a, 15703 Santiago de Compostela Tel: +34 981 546040, Fax: +34 981 546336
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci Vzkum komplementarity systm zdravotn pe (F/B) Vedle vytipovn oblast potenciln spoluprce v euroregionu Nord-Pas de Calais West Flanders, kter by vedla k omezen nklad a efektivnjmu vyuvn zdroj v euroregionu, jsou vsledky tto studie zajmav i pro Association Internationale des Mutualits (Ptelsk spolenosti nebo pojiovac spolenosti), kter se v souasn dob zabv sledovnm toku peshraninch slueb pe v rmci EU. Tlet studie, zadan Evropskou komis (DG V), byla realizovna 3 vzjemnmi pojiovacmi spolenostmi: 2 leny Fderation des Mutualits Chrtiennes (B) a Mutualit du Nord (F). Vzkum byl zen nsledovn: dc vbor, kter se schzel dvakrt ron a byl sloen ze zstupc hlavnch vzjemnch pojioven, zodpovdal za monitorovn pokroku ve vzkumu, en informac mezi zastnnmi orgny a udrovn soudrnosti celho vzkumu. Vbor byl rovn zodpovdn za financovn a projektov rozpoet. Podprn vbor zodpovdal za koordinaci peshraninho vzkumu v souladu se smrnicemi dcho vboru. Pracovn skupiny, jedna francouzsk a jedna belgick, provdly prci, kter vedla k naplnn cl studia. Kad skupina se skldala z vzkumnho pracovnka, koordintora a nkolika odbornch poradc, jejich poet se liil v zvislosti na zkouman oblasti. Vsledky:
demografick studie obou region, pehled epidemiologickch studi vzniklch v obou sttech, s odkazem na oba regiony, soupis tvrd (nemocnice, kliniky atd.) a mkk infrastruktury (personl, evropsk a vnitrosttn legislativa tkajc se zavdn zazen a slueb, oficiln odborn poadavky na personl); zzen databze obsahujc: poptvku obou region po zdravotnch slubch a rozmstn poskytovatel pe, poptvku mstnho obyvatelstva po slubch vn regionu, poptvka obyvatelstva z jinch region po slubch uvnit regionu, obtnost pstupu k peovatelskm slubm v peshraninm regionu a okoln oblasti; vytipovn mn rozvinutch oblast v rmci infrastruktury zdravotnch slueb euroregionu Nord-Hainaut a vytipovn doplkovch oblast s potencilem pro synergie; formulace doplkovch projekt a studie jejich proveditelnosti; zapojen orgn innch v sociln ekonomice a zajitn jejich asti pi realizaci projekt. celkov nklady 184 305 EURO, 50 % regionln partnei, 50% Union Gnrale Mutualit du Nord, Boulevard Denis Papin Tel: +33 20 58 1000, F-59015 Lille, Fax: +33 20 58 10 39
Rozpoet: ERDF Kontakt: 18/20/22,
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci 2. Spoluprce mezi slubami rychl pomoci (nap. rychl lkask pomoci)
Program spolench peshraninch kolen sluby rychl lkask pomoci (IRL/NI) Tento projekt se zamuje na synergii v een hlavnch nalhavch situac v rmci sousedcch phraninch oblast. Navrhuje vytvoen ady kolcch program pro opertory slueb rychl lkask pomoci a jejich personl, aby byly sladny uvan postupy, a to s drazem na maximalizaci vyuit dostupnch zdroj bez ohledu na jejich lokalizaci provozn pomoc poskytuje C.A.W.T. Pedpokldan vsledky zahrnuj zlepen peshraninch een hlavnch incident v phraninch regionech cestou koordinace pln, kolcch program a organizanch poadavk na plnn zjitnch poteb. Toto bude hlavnm pnosem jak pro clovou populaci, tak pro monost sjednocen oboustrann pijatelnch pstup v dalch phraninch oblastech. Kontakt: Mr. Jim Christie, Northern Ireland Ambulance Trust, 12-22 Linen Hall Street, Belfast, Tel: +44 1232 246 113
Zchrann horsk sluba (F/I) V horch nejsou nebezpe, nehody a zchrann akce limitovny hranicemi. S vzestupem alpinistick turistiky se horsk netst stvaj stle astjmi a organizovn zchrannch akc je stle sloitj a finann nronj. V oblasti vzdun zchrann sluby se ady v Haute Savoie (F), Swiss Valais (CH) a Val dAoste (I) dohodly na organizovn spolen sluby se zkladnou ve stanici Chamonix. Kadoron je z tto savojsk zkladny realizovno 850 zchrannch vrtulnkovch let. Kontakt: Mme Marcori, DATAR, Equipe Affaires europeennes, 1, avenue Charles Floquet, F-75007 Paris Tel: +33 1 40 65 11 58, Fax: +33 1 40 65 12 39Dipartamento per il Coordinamento delle Politiche Comunitarie Via del Tritone 142, 100187 Roma, Tel: +39 6 482 67 66
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci 3. Spoluprce mezi slubami (nap. nemocnicemi)
Zubn hygiena a lba v ecku a Albnii (GR/AL) Projekt zahrnoval vvoj a vybaven mobiln jednotky zubn pe uren pro nvtvy kol ve specifickch phraninch regionech, obzvlt v Albnii. Zzen tto mobiln jednotky bylo doprovzeno kolcm programem pro albnsk zubae a zubn laboranty. Jednotka, personln obsazen jednm eckm zubaem jako instruktorem a jednm zauujcm se albnskm zubaem, provdla nvtvy ve kolch a dodvala km informan materil o zubn hygien a oeten. Vsledky: Prostednictvm tohoto programu byla tato mobiln zubn jednotka vybavena a zaala vykonvat svou innost a poskytovat oeten velkmu potu phraninho obyvatelstva. Podstatnmu mnostv albnskch zuba a zubnch technik se navc dostalo teoretick a praktick prpravy v novch technikch zubnho oeten, materilech a vzkumu. Prvky osvden praxe: neziskov organizace z oblasti socilnch slueb a vdeck jednotky z oblasti zdravotnictv spolupracovaly na zlepen zdravotnch podmnek v phraninch regionech. kola zubnho lkastv pi Univerzit v Atnch podpoila tento projekt spoluprce mezi klterem Holy Monastery of Simonos Prtras v Agio Oros a Ortodoxn crkv Albnie. Rozpoet: Kontakt: 600 566 EURO Prof Nikos Kafousias, Dental School of the University of Athens, Drakontos 7, 161 21 Athens, Tel: +30 1 723 0153
Schma peshranin vmny pracovnch sil (IRL/NI) Tato podprn aktivita organizuje v rmci ty komis rzn pstupy k zskvn povoln, zamen na pomoc obtn vzdlavatelnm osobm, kter jim je poskytovna v jejich domovech. Pilotn oblasti se li v rmci kolcch model pro peovatele, model zprostedkovn a dodavatel poskytujcch profesn podporu. Tento projekt zlep kvalitu ivota obtn vzdlavatelnch osob a peovatelm nabdne zamstnn. Tento projekt tak zv kvalifikaci uchaze a zlep informovanost komis o potebch obtn vzdlavatelnch osob. Oekv se, e komise vybuduj na tchto pilotnch pstupech tradin a dobe rozvinutou praxi. Kontak: Dundalk Tel: 042 29 230 Mr. Martin Sweeney, S.H.S.S.B, Tower Hill Hospital, Armagh Tel: +01861 522381 Nebo Mr. Leo Kinsella, NEHB, Gilligan House, Dublin Road,
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci Pm rdiov asistence do domcnost (E/P) Tento projekt, zahjen v roce 1995, m za cl spojen dvou organizac ervenho ke ve panlsku a Portugalsku. Projekt Pm rdiov asistence do domcnost existoval ji dve ve panlsku, ne vak v Portugalsku. Nadnrodn aspekt projektu zahrnoval zzen radiokomunikan st, umoujc koordinaci akc z jedn centrln poplachov stanice v Badajoz (E). V roce 1996 byl projekt dle rozvinut. Portugalskmu ervenmu ki byl pedloen nvrh na zaveden jeho vlastnho projektu rdiov asistence v oblasti Alentejo, a to na obdobnch zkladech jako u panlskho projektu. Tento nov projekt se zamil na rozen projektu Rdiov asistence jak do oblasti Extramadura, tak Alentejo a na zahrnut uivatel s obtemi ve fyzickm pohybu. Je podporovn rdio-telekomunikan st, co umouje koordinaci mezi existujcmi portugalskmi zdroji a Centrln poplachovou stanic ervenho ke v Badajoz. Projekt se zpotku zamil na komunity v lokalitch Evora, Beja, Portalegre, Estremoz a na panlsk stran na ty komunity v oblasti Extramadura, kde v souasnosti erven k operuje. Projekt vytvoil nov zklad pro spojen panlskho ervenho ke a jeho portugalskho ekvivalentu. Je nadje, e v budoucnosti budou uivatel tchto slueb moci vyuvat obou slueb, panlskch i portugalskch. Rozpoet: Ptas Kontakt: celkov nklady 2 704 000 Ptas, pspvek Interreg 2 000 000
Cabinete de Initiativas Transfronterizas Merida-Evora (GIT), Paseo de Roma s/a Modulo B 2a planta, E-06800 Mrida Tel: +34 924 38 5373, Fax: +34 924 38 5395, Cortiz@prejuntaex.org Oficina Provincial de Cruz Roja Espaola, C/Padre Toms 2, E06011 Badajoz, Tel: +34 924 240433
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci Spoluprce mezi nemocnicemi v Selestatu a Offenburgu (D/F) Tento projekt se zamuje na prohlouben profesionlnch kontakt na osobn rovni mezi pedstaviteli nemocnic v Offenburgu (D) a Slestat (F) v rmci prbnch kolen a vzdlvn. Projekt m navc tak za cl rozvinout vmnu informac s ohledem na prci nemocnice a prohloubit a rozit znalosti technickho jazyka. Budou organizovny nsledujc aktivity: Spolen organizovn vmnnch jazykovch kurz Realizace rozmisovn student stednch zdravotnch kol na praxi Shromdn a uspodn dokumentace bn lkask terminologie Vmny mezi odbornmi pracovnky z obou nemocnic Organizace konferenc na lkask tmata definovan tmito nemocnicemi Celkov dokumentace

dvma
Vsledky budou zahrnovat: adu vmn a setkn mezi odbornky z nemocnic stejn jako stedokolskmi studenty zdravotnictv, lingvistick kolen v sektorech medicny a zdravotnictv a vydn francouzsko/nmeckho slovnku lkask terminologie. Mezi dal vsledky bude patit i zen rozmisovn osob dle zamen na specifick zleitosti jako AIDS nebo diabetes. Rozpoet: Kontakt: 77654 celkov nklady 150 000 EURO, 50 % z toho ESF Dr Franz Hahn, St Josefskrankenhaus, Weingartenstr. 70, DOffenburg, Tel: +49 781 471, Fax +49 781 435 40
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci 4. Rozvoj a spoluprce v rmci spolench zazen a slueb (nap. specializovanch zdravotnch/vzkumnch centrech) Peshranin vzkumn stav novch rehabilitanch metod (D/NL) Hlavnm clem projektu je zajistit peshranin propagaci rehabilitanch technologi a zvit efektivitu rehabilitanho lkastv v rmci EUREGIO. Specifickm clem je zzen institutu rehabilitanch technologi v EUREGIO pro oba stty. Spolupracujcmi partnery jsou Nadace pro rehabilitan stedisko Het Roessingh v Enschede (NL), stav biomedicny Univerzity Twente (NL) a katedra ortopedick fyziologie Univerzity v Mnsteru (D). V souasnm stadiu bude probhat spolen rozvoj rehabilitanch technologi a bude zavdna peshranin pe a zahjen kolc program. V dalm stadiu budou technologie a programy otestovny a podle poteby upraveny. Peshranin vzkumn stav bude pracovat v tchto oblastech: zen vzkumnho programu rehabilitanch technologi v nvaznosti na ji realizovan vzkum. Vzkum by ml bt uplatnn v praxi do pti let. Zzen peshraninch stav rehabilitanho lkastv, ve spoluprci s Nadac Het Roessingh a klinikou a poliklinikou technick ortopedie a rehabilitace na Universit v Mnsteru, Vytvoen spolenho orgnu pro kolen lka a zdravotnk, kter bude odret rostouc poptvku po rehabilitanch technologich a mobilit v dsledku kvantitativnho nrstu starho obyvatelstva v Evrop. V rmci projektu se pot s rozvojem peshranin organizace zdravotn pe, co umon pacientm pstup k len v stavech, kter nejvce vyhovuj jejich potebm. Oekv se, e zzen tohoto vzkumnho stavu pinese kladn hospodsk vsledky, nebo bude podporovat zakldn malch a stedn velkch odbornch organizac v rmci EUREGIO. Krom toho doshne spolen peshranin stav rehabilitanho lkastv znanch spor nklad. Rozpoet: EURO Kontakt: celkov nklady 1 725 000 EURO, pspvek Interreg 862 000 EUREGIO, Enschederstrae 362, D-48599 Gronau Tel: +49 2562 70 232, Fax: +49 2562 70259
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci Stedisko pro urovn povrchovch a bunnch mikroskopick a spektroskopick analzy (D/NL) vlastnost pomoc
Fotomikroskopick a spektroskopick technologie umouje provdt analzu povrchovch a bunnch vlastnost molekulrnch struktur a pi pouit elektronovrastro-mikroskopick metody m vy rozliovac schopnost. Spolen stedisko pro urovn povrchovch a bunnch vlastnost pomoc mikroskopick a spektroskopick analzy bylo zzeno stavem biomedicny Univerzity Twente (NL) a stavem lkask fyziky a biofyziky pi univerzit v Mnsteru (D). Dan technologie je zvlt vhodn pi: zkoumn innosti (novch) lk, rozboru krve a krevn plazmy, kontrole kvality potravin a pi hmotnm rozboru lkaskch produkt, jako jsou protetika a implantty. Stedisko bude poskytovat cenn sluby malm a stednm podnikm, kter nemaj know-how ani prostedky, aby si mohly podit nutn vybaven. Krom nemocnic a laborato provdjcch rozbor krve budou stedisko vyuvat i spolenosti inn v biolkask fyzice a potravinsk a zemdlsk podniky. Zavadn tto technologie vyvinut a zpstupnn stediskem zv schopnost malch a stednch podnik v EUREGIO konkurovat mezinrodnm spolenostem. Rozpoet: EURO Kontakt: celkov nklady 800 000 EURO, pspvek Interreg 400 000 EUREGIO, Eschederstrae 362, D-48599 Gronau Tel: +49 2562 70 232, Fax: +49 2562 70259
Zzen peshraninch lkaskch stanic (GR/FYROM) Tento projekt se zamuje na podporu phraninch region s ohledem na zvan problmy ve zdravotnm sektoru, zpsoben bu jejich vzdlenou zempisnou polohou, nebo poetnmi leglnmi i neleglnmi vlnami pesunu obyvatelstva, zvat a zbo. Tento projekt tak navrhne spoluprci se sousednmi zemmi na poli vzkumu a vzdlvn, stejn jako podporu vmnm zkuenost v oblasti zdrav, aby se tak mohla rozvinout ecko/balknsk komunikan a koordinan s, soustedn kolem peshraninch zdravotnch stedisek pro veejnost. Pro een v oblasti ady nakalivch chorob a dalch problm spojench se zdravm obyvatelstva v tomto phraninm regionu bude zzeno nkolik Stanic veejnho zdrav. etz Stanic veejnho zdrav bude zaloen jako systm pstupovch bod, kter se budou zabvat vnmi nakalivmi chorobami a dalmi problmy spojenmi se zdravm obyvatelstva v phraninch regionech. Oekvan vsledky zahrnuj rozvoj infrastruktury regionlnch zdravotnch slueb, rozvoj strategickch pstup k een zdravotnch problm v phraninm regionu a zlepen ivotnch podmnek pro obyvatele phraninch region. Rozpoet: Kontakt: celkov nklady 1 800 000 EURO Ms F. Tsaousi, Ministry for Health and Welfare, Department for Technical Infrastructure Tel: +30 1 8254608
Vzjemn vmna v rmci zdravotnch slueb pro veejnost V phraninm regionu je mezi obyvatelstvem zeteln identick patologick jev, spovajc ve vysokm potu srdench a vaskulrnch phod. Projekt m za cl rozit cestou spoluprce mezi Strmstad (vdsko) a Fredrikstad (Norsko) znalosti o monostech lby chronickch chorob, kter je zena samotnm pacientem. Ve Strmstad se projekt zamuje na jedince s vysokm rizikem srdench a vaskulrnch phod. Rozvj pedagogick metody a prezentaci znalost lidem se zdravotnmi riziky. Projekt ve Frederikstad spov v rozvoji spoluprce pi vzjemn vmn informac mezi astmatiky a pracovnky zdravotnickch a nemocninch zazen. To m zvit spoluprci pacient tkajc se jejich lby a dodat jednotlivm pacientm lep kontrolu nad svou chorobou. Soust projektu je plnovn spolenho lebnho a vzdlvacho stavu a rmce pro spoluprci s vymi vzdlvacmi institucemi a zdravotnmi slubami v Dalsland. Dle jde o vytvoen kolcch a vzkumnch organizac, kter budou z projekt ve Strmstad a Fredrikstad vychzet jako z model pro ir regionln spoluprci. Rozpoet: Kontakt: 600 000 SEK (ERDF) Public Health Services of the Local Authorities/Municipalities, Bohuslandstinget (Sweden), http://server.liku.no/interreg/prodkat.html
Vstavba peshranin lkask stanice (D/CZ) Lkask stedisko v Dippoldiswalde (D) se nachz v oblasti tsn sousedc s eskou republikou. Region le v oblasti dleit pro turistiku, zvlt pro zimn sporty. Zvazky lkask stanice vi turistickmu ruchu a mezinrodn peprav jet zvyuje jej poloha v blzkosti dlnice E55 a hraninho pechodu Cnovec/Zinnwald. Vybaven a rove stvajc lkask stanice jsou velmi patn a pacienti esk nrodnosti jsou asto peveni do sousednho eskho okresu Teplice. Na problematickm seku dlnice E55, vedoucm pes hranice, je asto nutn spolen zsah pohotovostnch slueb z obou stran hranice. Nov lkask stedisko v Dippoldiswalde podpo mstn lkask sluby a nmeck erven k. Tento pekrauje konvenn pole sv psobnosti tm, e se zapojuje do peshranin spoluprce s eskm ervenm kem okresu Teplice, vetn spoluprce na specifickm projektu prevence AIDS, vedenm Ministerstvem zdravotnictv a socilnch vc Saska (Schsisches Ministerium fr Soziales, Gesundheit und Familie), za finann podpory EU. Efektivn organizace a zabezpeen pohotovostn lkask sluby je dleitm zvazkem spolenosti. Po realizaci tohoto projektu se oekv, e spoluprce v tto oblasti bude i nadle pokraovat a rozvine se do irho rmce pidruench organizac. Stane se tak pkladem pro dal peshranin spoluprci mezi dobrovolnmi organizacemi innmi v oblasti poskytovn prvn pomoci a lkastv. Rozpoet: 1 000 000 EURO pspvku Interreg II
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci Kontakt: Euroregion Elbe Labe, Zehistaer Strae 9, Tel: +49 3501 520013, Fax: +49 3501 527457, D-01796 Pirna
KAPITOLA C.8:
KULTURA A MDIA
Pehled Tato kapitola prezentuje klov tmata a monosti spoluprce v sociln-kulturnm sektoru a jsou zde uvedeny pklady, jakm zpsobem se tato spoluprce realizuje ve stvajcch peshraninch regionech. Je kladen draz na to, e sociln-kulturn spoluprce nen dleit pouze pro zlepen podmnek dennho ivota v peshraninm regionu, ale hraje vznamnou roli v rozvoji dalch forem spoluprce (nap. infrastruktura, obchodn spoluprce), nebo je asto prvnm krokem v rozvjen mezilidskch kontakt. Hlavn body Sociln-kulturn spoluprce zvyuje vzjemn povdom o rozdlech a spolench aspektech kultury, spolenosti a tradicch, co jsou dleit faktory pro rozvoj ekonomiky a dalch forem spoluprce v peshraninch regionech. Nejbnj formou spoluprce jsou innosti lid-lidem, jako jsou organizovn kulturnch a sportovnch aktivit. Ustanoven trval struktury pro vmnu informac s ohledem na kulturu, historii a ekonomiku phraninch region me bt dleit pro rozvinut strategie pro ir spoluprci. Zkuenosti v phraninch regionech ukazuj, e televize, rozhlas a tisk jsou hlavnmi pomocnky v procesu spoluprce. Peshranin sociln-kulturn spoluprce v kad oblasti ivota je zkladn podmnkou pro trvalou spoluprci v oblasti ekonomiky, ivotnho prosted a infrastruktury.
Pklady Stetnut hudebnk (E/P) S muze (A/SLO) Kulturn cesty: Cesta ortodoxnho klternho ivota (GR/AL/FYROM/BUL) Mezinrodn vmna mldee (A/SLO) Sasko - esk hudebn festival (D/CZ) Kongresov a vstavn centrum v Monodendri (GR/AL) Zzen meziregionlnho kulturnho a umleckho stediska (HU/SLO) Ekologick farma a dtsk przdninov tbor (D/PL/CZ) Rdio Pomerania (D/PL) Sami Rdio (N/SF/S) Citoyenett Transfrontralire (B/F) Alps-Danube-Adriatic (Central Europe) Program spoluprce: RTP-TV Galicia (E/P) Peshranin asopis (PL/UKR) Program severojin mdia (IRL/NI) A dal vybran pklady z LACE informanch strnek V
C 8 Kultura a mdia
PEHLED
Souvislosti Evropsk Unie a ir Evropa, kter se stle vce spojuj, jsou ovlivovny ne pouze svou spolenou histori a kulturou, ale rovn svmi nrodnmi hranicemi. Tyto jizvy historie vytvoily pestrou smsici na historick krajin, kter se asto rozprostr pes hranice historickch region a nrod. Na tyto jizvy z historie bychom nemli zapomnat, ani bychom je nemli obnovovat. Role, kterou hraje peshranin spoluprce v procesu evropsk integrace, je proto rozhodujc. V prvn ad pomh zmrnit nevhody vznikl tmito hranicemi. Za druh pomh pi procesu pekonvn nevhody perifern pozice ve vlastnm stt, kterm peshranin regiony trp, a za tet pomh vylepovat ivotn standard mstn populace. Peshranin spoluprce proto mus zahrnovat vechny oblasti ivota a ji kulturn, sociln, ekonomickou strnku i infrastrukturu. Znalost a pochopen sociln-kulturn charakteristiky sousednch zem je pedpokladem vybudovn dvry. Peshranin sociln-kulturn spoluprce v kad oblasti ivota je zkladn podmnkou pro setrvalou spoluprci v ekonomice, v oblasti ivotnho prosted a infrastruktury. Zahrnuje probhajc proces odstraovn nedvry a pedsudk a budovn dvry v sousedn phranin regiony. Toto je proces, kter mus bt znovu uveden do praxe kadou nastupujc generac. Znalost celho peshraninho regionu a jeho struktury geografickch, ekonomickch, sociln-kulturnch a historickch C 8 Kultura a mdia podmnek je proto dleit ke zven povdom o podobnostech a rozdlech v kultue, spolenosti, tradicch a rozdlnm zpsobu ivota. Tyto znalosti jsou klovm pedpokladem pro aktivn ast sociln-politickch skupin a obyvatel ve vech typech peshranin spoluprce a v kad oblasti ivota. Peshranin sociln-kulturn spoluprce rovn usnaduje proces nalzn takovch regionlnch nebo mstnch organizac (asociace odbornk, odborov svazy, veejn a soukrom podniky, regionln a mstn ady atd.), kter se musej skuten aktivn angaovat v procesu rozvoje peshraninch region. Zkrtka, peshranin socilnkulturn spoluprce obohacuje sociln, kulturn a ekonomick ivot, kter sdlej obyvatel. Proto m rozhodujc inek na kvalitu ivota populace na obou stranch hranice. Zrove vylepuje atraktivitu oblasti jako msta obchodu a jej schopnost pitahovat potencionln investory. Dkazem je mnoho projekt, kter jsou soust 59 program Interreg IIA a vtina program Phare CBC. Kulturn a mediln v Evropsk Unii 2.1 Kulturn politika Akoliv lensk stty EU povauj kulturn politiku za vlun nrodn zleitost, ji v roce 1977 byla vydna zprva o kulturn politice. Od roku 1982 se stvaj kulturn aspekty stle dleitj st politiky EU a byly pidleny prvn finann dotace. Na zklad zkona Single European Act byla ustanovena v roce 1992 politika
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci Rada ministr pro kulturn zleitosti. Paraleln s navenm rozpotu dotac, byl v roce 1992 rovn pedstaven rmec evropsk kulturn politiky. Zkladem pro iniciativy EU tohoto typu je lnek 128 Maastrichtsk dohody o Evropsk unii (1992), kter stanovuje pslun pravomoci a oblasti oprvnn zskat podporu v rmci kulturn politiky EU. Konkrtn 4 poaduje, aby v politice ve vech zemch EU byla vzata v vahu kulturn oblast (tak jak je znmo z lnku o kulturnch znalostech). Rada ministr pro kulturn zleitosti mus uinit jednoznan rozhodnut o kultue tak, aby umonila realizaci kulturnch program EU (nap. Raphael, Kaleidoskop, Ariane, Mdia). Opaten byla uinna rovn pro hlavn projekty s kulturnm zamenm, jako je lnek 10 Vyhlky Fondu pro rozvoj evropskch region (European Regional Development Fund) sla ukazuj, e ze vech kulturn orientovanch iniciativ je pouze mal st podpoena zvltnmi kulturnmi programy EU a programy EU pro oblasti sociln a vchovn a e valn vtina je podporovna strukturlnmi fondy EU konkrtn Fondem pro rozvoj evropskch region. Vyhodnocen program Interreg I a IIA demonstruje, e poteba podporovat sociln-kulturn projekty je zejm ve vech evropskch peshraninch regionech, jako nap. ve fondech pro mal projekty nebo projekty lid- lidem. Proto je mon zaadit nepebern drobn iniciativy do podpory Interreg a Phare CBC a toto bude mt dlouhotrvajc efekt na peshranin spoluprci. Toho je dosaeno zejmna vytvoenm klimatu, kter podporuje pesun obyvatelstva a podnikatel do peshraninch oblast a kter zlepuje jejich parametry z hlediska uspokojivosti umstn podnikn v nich. Takto se kultura stv dleitm faktorem pi umsovn podniku. Na pkaz evropskho parlamentu (EP) v roce 1996 sestavila evropsk komise zprvu s titulem Soudrnost politiky a kultury (COM (96) 512). Tento dokument byl zamen na nsledujc tmata: nejdleitj hlediska a prvn zkladnu pro evropskou kulturn politiku, vznam kulturn politiky v regionlnm rozvoji a zamstnanosti, hranice: potencil a vyhldky do budoucnosti. Evropsk komise rovn zdraznila blzk propojen kulturnho ivota (veejn, kulturn a sociln-kulturn instituce divadla, muzea, umleck galerie a historick mstsk/vesnick objekty a venkov) a kulturnch podnik (hudba, umn, literatura, film a televize, architektura, umn a emesla, ochrana pamtek, turistika). Zejm nebude dlouho trvat a Strukturln fondy EU budou vyuity pro podporu kulturnch iniciativ, kter jsou navren pro podporu ekonomick a sociln soudrnosti a harmonick rozvoj spolenosti. Ve sv vzv k pedloen nvrh kulturnch iniciativ (C (95) 253/11) podala komise ti interpretace pojmu kultura: kultura jako zkladn zdroj zamstnanosti, a to jak prostednictvm aktivit, kter jsou trvalm kulturn-historickm ddictvm, tak prostednictvm kulturnch produkt, kter pmo i nepmo mohou ovlivnit zamstnanost (sluby, mal a stedn podniky). kultura jako narstajc a dleit faktor ve vylepovn potencilu
C 8 Kultura a mdia
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci oblasti pro umstn budoucch investic, kter nepispv pouze k vylepen image a atraktivnosti regionu, ale rovn oivuje mstsk a venkovsk oblasti; kultura jako podpora sociln integrace, posiluje sociln soudrnost lnku 130 f-g Dohody EC (o politice ve vzkumu a technologich). Z pohledu tto sociln-politick funkce mus jakkoliv mediln politika, konkrtn ta, kter se dotk peshraninch region, doshnout celkovou rovnovhu mezi kulturnmi a obchodnmi poadavky. Na rozdl od kultury jako takov jsou mdia prvnm a pevn ekonomickm produktem, a tak jsou upravovna pravidly jednotnho evropskho trhu. Zde jsou hlavn priority mediln politiky EU: 1. Vytvoen evropskho medilnho trhu sladnm vyhlek na stran dodvky. Toto zajist, e penos televiznch produkt za hranice, kter je v praxi nevyhnuteln (zvlt v ppad bezprostednch soused) neporu pravidla sttu, kter signl pijm. Zklad pedala Rada ve vyhlce EC Televize bez hranic v roce 1989. Avak vce dostupnjch nvrh, kter uinila Komise v letech 1995/96 nebylo Radou schvleno. 2. Podpora audio-vizuln infrastruktury ji od roku 1980 potvrdila, e je filmov a televizn produkce v EU povaovna za nstroj prvotnho vznamu v kulturn komunikaci a identit, v roce 1994 Komise pedloila Zelen dokument zamen na poslen prmyslovho programu a naven rozpotu fond pro program MEDIA v druh fzi - rok 1996-2000. 3. Standardizace pedstavenm televiznho standardu pro televize s vysokm rozlienm (HDTV), aby se pedelo problmm rozdlnch televiznch systm
V rmci tto regionln politiky se Evropsk Unie sna integrovat kulturn a rozvojov opaten. To favorizuje pstup zdola nahoru, kter se nsledn zdokonaluje opanm postupem (hodnocenm cl a iniciativ zdola nahoru a pot seshora dol). Programy Interreg a Phare CBC odhalily, jak je dleit doplovat ekonomick opaten socilnmi opatenmi, co napomh v procesu dosahovn stanovench ekonomickch cl. V tomto smyslu Interreg IIA a Phare CBC nabzej znan potencil ve fondech pro mal projekty a v projektech lidlidem. Avak realizace tohoto potencilu je vdy omezena podmnkami vyhlek Strukturlnch fond a Phare (a Prvodcem pro Interreg a vyhlkou pro Phare CBC) a zpsobem jakm jsou tyto dokumenty vysvtlovny v rznch nrodnch souvislostech. Navc rozdly mezi opatenmi Interreg a Phare CBC pedstavuj dal tlak na zmry phraninch a peshraninch region kombinovat financovn z tchto dvou zdroj pro jedinen projekty peshranin spoluprce. 2.2. Mediln politika Prvn podklad pro mediln politiku EU je v lnku 128 Dohody EC (o kultue) a v lnku 59 a 60 Dohody EC (o volnm pohybu slueb) a
C 8 Kultura a mdia
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci (tylet pln innosti od roku 1993). Evropsk Komise nahl na informan multimediln spolenost jako na velkou pleitost pro Evropu s ohledem na obchodn aspekty a potencil, kter by vytvoil evropskou identitu. Navc spolen projekty jako jsou nap. kanl EURO-News s ptijazynmi zprvami, evropsk umleck kanl ARTE a bohat peshranin programy tkajc se rznch tmat, podporuj proces pinen evropskch rozmr do mdi jako soust naeho kadodennho ivota. 3. Cle a iniciativy vedouc silou tto spoluprce, protoe zde existuje zkladn zjem zskvat praktick vsledky. Dleit cle pro hledn socilnkulturn spoluprce v phraninch a peshraninch region zahrnuj: peshranin spoluprci ve vech kulturnch oblastech, rozvoj v kulturn prioritnch oblastech na regionln rovni a vylepen poskytovn regionlnch atraktivit, lep pevzet kulturnch zdroj na zklad nabdky obou phraninch stran, vylepen informanch systm, tkajc se nabzench kulturnch zdroj, projekt, umlc, atd. poskytovn stedisek pro vuku jazyk sousedn zem pro vechny typy vzdlvn, uveden a vylepen phranin dopravy malho rozsahu ve specifickch phraninch regionech (tch, kter nejsou pokryty Schengenskou dohodou) s clem uskutenit socilnkulturn kontakty, een sociln-kulturnch problm, kter byly vytvoeny zvyujcm se potem obyvatel dojdjcch za hranice (cestovn z obchodnch i soukromch dvod), vvoj kulturnturistickch/kulturn-historickch projekt
Akoliv evropsk a nrodn struktury poskytuj rmec, skuten peshranin sociln-kulturn spoluprce se uskuteuje na regionln a mstn rovni. To, co me bt asto evropskou teori pro ty, kte ij daleko od hranice, je praktickou, kadodenn skutenost pro obyvatele v peshraninch regionech. Prv oni mus nst nsledky hranice, kde ij. Navzdory jednotnmu evropskmu trhu je na evropsk problmy, kter se koncentruj v phraninch oblastech, nahleno jakoby pes lupu. Pekky, kter je nutn pekonat, zahrnuj administrativn struktury, prvn systm, sociln prvo, sluby nebo neeln investice ve slubch a socilnch oblastech. Proto je velmi nalhav vytvoit regionln rove v sociln-kulturn sfe peshranin st a spolen strategie tak, aby bylo mon o tchto problmech systematicky jednat (bilaterrn nebo trilaterrn) a nalzt een v partnerstv s pslunmi nrodnmi ady. Hranice a peshranin regiony jsou
Praktick iniciativy navren k podpoe peshranin socilnkulturn spoluprce vyplvajc z ve uvedench cl zahrnuj: ast jednotlivc, veejnch instituc a politickch a socilnch organizac (nap. koly, crkve, knihovny, kulturn spolenosti,
C 8 Kultura a mdia
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci muzea, stediska pro vzdlvn dosplch a mldee a orgny zabvajc se ochranou historickch pamtek atd.) na obou stranch hranice, trval a pravideln en informac o historickch, socilnkulturnch, geografickch, strukturlnch a ekonomickch podmnkch peshraninho regionu, kolen expert (motivace) v jejich povinnostech ve vech pracovnch a soukromch sfrch, podpora partnerstv, mldenickch setkn, rodin, sportovnch udlost, studijnch konferenc, ekumenickch setknch, udlost s konkrtnm tmatem atd. tkajc se tmat peshraninch region, zahrnut jazyka sousedn zem do uebnch osnov vech typ vzdln, vytvoen stejnch prv a zskn hlubokch jazykovch znalost nebo dialektu sousedn zem, co je nedln soust peshraninho regionlnho vvoje a prvotn podmnka pro komunikaci, vvoj dvojjazynch peshraninch uebnch materil (nap. v oblasti geografie, historie) pro vechny rovn vzdlvn, podpora menin nap. prostednictvm vzjemn povinnosti respektovat kulturu druhho nroda a poskytnut nutnch stedisek pro pomoc v tomto procesu (koly, knihovny atd.), sestaven map peshraninch region, kter poskytuj celkov pehled o oblasti, publikac, spoluprce v oblasti spolench mdi, trval zveejovn tiskovin a peshraninho regionlnho rozhlasu a TV program, zaloen peshraninch tiskovch spolenost, rozvoj a spolen podpora hlavnch regionlnch a trans-regionlnch organizac/stedisek k povolen peshraninho podnikn a vyuit (divadla, orchestry, tanen skupiny, kulturn-historick stediska atd.) vytvoen Kulturn a mediln st k navzn medilnch a kulturnch zdroj nabdnutch regiony v konkrtn zemi a jejch sousednch hraninch oblast, tak lze nabdnout doporuen tkajc se pstupnosti (autobusov i vlakov linky, silnice) a peshranin tarif (kulturn seznn jzdenky, karty do knihovny atd.).
C 8 Kultura a mdia

Mnoho program Interreg IIA obsahuje sociln-kulturn nebo podobn priority. Vybran programy jsou shrnuty ne. Kompletn informace je k dispozici v LACE informanch stranch V. Program . 1 Interreg IIA Euregio Maas-Rhein Maas-Rijn Meuse-Rhin (B/D/NL) Vzkum trhu veden v rmci Interreg I prokzal, e pouze 4 % populace v peshraninm regionu je seznmeno s nzvem Euroregio Maas-Rijn. spch, nebo nespch peshranin spoluprce zvis na angaovanosti a aktivn asti oban. Proto program Interreg IIA nabz nov pleitosti pro dal sociln integraci v tto oblasti Euroregio s clem zeslit vazby mezi sub-regiony. V tto souvislosti se Euroregio Maas-Rijn zabv dvma hlavnmi oblastmi: vytvoen st a zprostedkovn komunikace mezi populac a veejnmi institucemi podporovnm a zven kontakt a akc, distribuce informac o peshraninch aktivitch, vvoj a podporovn Euro regionlnch mdi; dohody o sociln politice a zdravotn pi pro hlavn projekty; pslun oblasti nabzej obanm vybrat si zdravotnick sluby, peshranin pomoc pro zvisl na lcch, pomoc v domcnosti a pe o star obany, Euro regionln nouzov systm a ambulantn sluby. Na tyto dv oblasti iniciativ bylo poskytnuto celkem 10,6 milinu EURO (15%) v obdob 1994-1999 program Interreg II-A, 5,3 milinu EURO (50%) poskytla EU. To ukazuje jak je skuten dleit oblast priority sociln-kulturn integrace pro peshranin spoluprci. Kontakt: Euregio Maas-Rijn, Limburglaan, 10, NL - 6229 GA Maastricht, Nizozem Tel. : + 31 43 897492, Fax : + 31 43 617522
C 8 Kultura a mdia
Program Interreg IIA . 16 Alpenrhein/Bodensee/Hochrhein (D/A/CH) Priorit 4 (vchova a kultura) programu bylo pidleno 15% z celkovch zdroj. Toto je vznamn naven z Interreg I, kde bylo vzdlvn a trhu prce pidleno pouze 21.000 EURO (tm 1% z celkovho rozpotu). Interreg IIA oslovuje pomal rozvoj peshranin spoluprce ve vchovn a kulturn sfe podporovnm vmny informac a dialogem a zprostedkovnm informac a komunikan technologie. Projekty s pevldajcm kulturnm tmatem jsou chpny jako dleit pspvek k rozvoji spolen kulturn identity mezi mstnmi komunitami ijcmi v peshraninch regionech a podpora integrace Evropy. Pklady projekt podporovanch Interreg IIA zahrnuj: Triangel je nmecko/rakousko/vcarsk peshranin divadeln festival mladch, kter prezentuje hry ze t zem. V roce 1997 se festival uskutenil mezi 14. a 22. ervnem a pilkal 8,500 divk na rzn akce, kter se uskutenily ve mst Konstanz a St-Gallen. Interreg II poskytl odrazov mstek ve financovn v nadji, e se festival stane pravidelnou akc. Nmecko-vcarsk projekt Brckenschlag podporuje vvoj peshranin regionln identity podporovnm dialogu lid-lidem a vmnou know-how v kulturn sfe. Toto zahrnuje rzn innosti peshranin spoluprce mezi komunitami, kluby, spolenostmi, umlci, mldenickmi skupinami. Jakobsweg je projekt, kter roziuje historickou vtev poutn cesty Santiago de Compostela severovchodnm vcarskem a severozpadnm Nmeckem. Trasa bude opatena smrovmi tabulemi a informanmi nstnkami. Budou organizovny vstavy a publikace tak, aby byl prvod zveejnn a bude kladen draz na historick hledisko pouti. Kontakt: Regierungsprsidium Tbingen, Referat 21, Konrad-Adenauer Strasse, 20, D 72072 Tbingen, Nmecko Tel. : + 49 7071 757-0, Fax : + 49 7071 757-3190 REGIO Bro Bodensee, Benediktinerplatz 1, D - 78467 Konstanz, Nmecko Tel. : + 49 7531 527 22, Fax : + 49 7531 52869, e-mail : regio.bodensee@online.de
C 8 Kultura a mdia
Program . 29 Interreg IIA Pyreneje (E/F) Tento program podporuje rozmanit innosti v sociln-kulturn sfe a zahrnuje nsledujc: vytvoen dvojjazynch nstroj pro informan a komunikan ely, tak bude poskytnuta pomoc pro ob strany hranice, aby se zem navzjem lpe poznaly; podpora peshraninch akc; vmny navren pro povzbuzen spoluprce v oblasti zdravotn pe a vzdln; podpora vytvoen a rozvoje vzkumnch st, kter e peshranin tmata; vytvoen databanky pyrenejskho image; pokldka kabelovch st; strategick studie zkoumajc perspektivu problm vznikajcch Hertzovm pjmem program vyslanch panlskmi televiznmi kanly; vytvoen peshraninch turistickch produkt, kter se tematicky tkaj kultury; kulturn akce, kter pomhaj na obou stranch hranice k lepmu vzjemnmu poznn.
Kontakt: Secrtariat aux Affaires Rgionales, Prfecture de la Rgion Midi-Pyrnes, 7, Boulevard de la Gare -Quai de lEtoile, F - 31 500 Toulouse, Francie, Tel. : + 33 5 61 33 40 00, Fax : + 33 5 61 33 36 81 Ministerio de Economa y Hacienda, Direccin General de Planificacin, Paseo de la Castellana, 162, E 28046 Madrid, panlsko, Tel. : + 34 1 583 51 00, Fax : + 34 1 583 0 62
C 8 Kultura a mdia
Interreg IIA program . 57 Ett Grnslst Samarbete (N/S) Cel peshranin region je pokryt jedinenmi lesy, jsou zde jezera a kanly, velk mnostv kulturnho bohatstv, jako jsou kresby ve skalch, hranin opevnn, stedovk kostely, fascinujc strm lemovan pobe v Skagerrak a atraktivn msta a vesnice, kter spojuj tradin trhy s modern prmyslovou histori. Hlavn turistick atrakce zahrnuj kanl Dals, opevnn Fredriksen (vybudovan v letech 1661-71) ve mst Halden a historick msto Fredrikstad. Clem je pebudovat, zachovat a rozvinout kulturn ddictv regionu ve snaze poslit jeho kulturn identitu a zvit kulturn orientovanou turistiku. Byly rozvinuty nsledujc iniciativy: spolen kulturn akce; zachovn a upevnn pirozenho prosted vylepenm pstupu ke kulturn historii; informace a marketing regionu v masovch mdich; vvoj kulturnch instituc. Vyhodnocen spnosti opaten, pro kter byla vylenna celkov stka 7,22 milin EURO v letech 1996-1999, zahrnuje hlavn ukazatele jako jsou poet nvtvnk, vcedenn pobyty, vytvoen pracovn msta a podan kulturn akce. S ohledem na cle a kulturn/turistick priority bylo uskutenno mnoho projekt. Tyto projekty zahrnuj divadeln pedstaven, multimdia v peshraninch regionech, plavba regat v peshranin oblasti, nstnn kresby z doby bronzov na silnici E6 a mnostv pedbnch studi. Nejdleitjm projektem je ekomuzeum Grnsland spolen projekt muze v celm peshraninm regionu, kter zahrnuje velk mnostv malch projekt zelen plochy/krajiny a nvtvnick stediska. Kontakt: Interreg IIA Sekretariatet, Bohusln/Dalsland-stfold ,EU-Kontoret, Lnsstyrelsen Gteborgs och Bohus Ln, Box 799, 451 26 Uddevalla, vdsko, Tel. : + 46 0522-81783, Fax : + 46 0522 511 948
C 8 Kultura a mdia
LACE INFORMAN LISTY: VYBRAN PROJEKTY

LACE Informan listy obsahuj informaci o nkolika dobrch projektech v praxi v oblasti sociln-kulturn spoluprce a tyto jsou shrnuty ne.
Ekomuzeum Grnsland (S/N) Tento projekt shromdil vdsk a norsk mstn ady pro turistiku, kulturu a zamstnanost na jednu st vdsko/norsk hranice. Podporuje mal projekty, kter udruj a podporuj venkov a historick objekty v regionu. Pro povzbuzen nvtvnk byly vytvoeny informan tabule a na mnoha mstech byly distribuovny broury a mapy. Kontakt: Lnsmuseet I Gteborgs och Bohus Ln Box 403 S-45119 Uddevalla Tel:+46 522 656531 FAX:46 522 656505 Halden Historike Samlinger (N) Rod Herregard N-1771 Halden Tel: +47 69 185411 Fax: +47 69 186510
Kultura a turistika v regionu Kvarken (SF/S) Dleitou prioritou programu Interreg IIA v peshraninm regionu Kvarkem vdsko Finsko je podporovat spolenou turistiku a kulturn innost s clem vytvoit kulturn identitu Kvarken. Hlavn podporovan projekty zahrnuj organizovn hudebnch akc, spoluprce mezi hudebnmi spolenostmi a orchestry vetn Hudba v Kvarken II, co je srie peshraninch hudebnch koncert, Opera v Kvarken tyi pedstaven Hendlova Orlanda a Jazz Kvarken 32 koncert v peshraninm regionu. Kontakt: Interreg Secretariat Kvarken Pob 443 S- 90109 Umea Tel: + 46 90 163 729 Fax: +46 90 163 719 Interreg Secretariat Kvarken Handelesplanaden 23A SF-65100 Vasa Tel: +358 6324 2201 Fax: +358 6324 2209
C 8 Kultura a mdia
S historickch mst a mst s opevnnm (B/F/UK) Vytvoen st opevnnch mst a mst ve mstech Kent, Nord-Pas de Calais, v oblasti zpadn Flandery zahrnuj vytvoen silnic a pin kolem kadho opevnn, pipravu broury ve tyech jazycch s mapami a dalmi praktickmi informacemi o vech mstech a vzdlvac materily o mstech pro turistick agentury a uitele. Tento projekt tvo soust ir spoluprce mezi temi regiony a m dlouhodob cl vytvoit jednotn produkt pro turisty mezi temi regiony, kter bude zaloen na mstnm opevnn a jeho historii. Kontakt: Provinciebestuur West-Vlaanderen Mevr. Griet Hoflack Koning Leopold III-laan 41 8200 Sint Andries Tel: +32 50 40 31 11 Fax: +32 50 40 31 10
Desde la Raya: Peshranin rozhlasov programy Tento projekt ml za cl zvit povdom o peshranin spoluprci mezi panlskem a Portugalskem. Rozhlasov programy zahrnovaly prezentaci rznch mst na obou stranch hranice a dle diskuse o irokm rozsahu tmat, jako je prmysl zpracovvajc korek, zemdlstv, turistika, vchova, panlsk flamengo a portugalsk fado. Program byl vysln dvakrt tdn. Vrobu podpoily mstsk ady pslunch panlskch a portugalskch mst svou ast a poskytnutm prostor. Kontakt: GIT Merida Gabinete de Iniciativas Transfronterizas Paseo de Roma s/n Mdulo B, 2 planta 06800 Mrida (Badajoz) Tel: 00 34 924 38 5692 Fax: 00 34 924 38 5395 E-mail: git@prejuntaex.org GIT Evora Estrada das Piscinas 193 P-7000 Evora Tel: +351 66 74 0300 Fax: +351 66 26562
C 8 Kultura a mdia
Program televiznch magazn Hier-Her Hier-Her je pravideln, nezvisl televizn vysln vyroben sousednmi televiznmi stanicemi v nmeckm regionu Schleswig a v dnskm regionu Sonderjylland. Celkovm clem je poskytnout pravideln tok informac z obou region, aby se zvil zjem veejnosti o sousedy na druh stran hranice, nabdnout nhled na kulturu a historii a zpsob ivota v obou regionech, a tm podpoit toleranci mezi obyvateli ijcmi v peshraninm regionu a poslit komunikaci zlepenm znalost jazyka, vdomost o mstn oblasti a regionu jako celku. Kontakt: TVSyd (DK) Holding El-Vej 2B DK-6000 Kolding Tel: +45 76 30 31 32 Fax: +45 76 30 31 89 NDR (D) Kiel Landesfunkhaus Scleswig-Holstein Postfach 3480 D-24033 Kiel Tel: +49 4319 876340 Fax: +49 4319 876413 Sto setkn na obou stranch hranice (D/PL) Probhalo v letech 1995-1999, tento projekt podporoval akce a udlosti malho mtka mezi organizacemi a obyvateli euroregionu Spree-Neisse-Bober. Byl zskn grant na projekty v oblasti vchovy, kultury, mldee, sportu a sociln zleitosti ve vi 1500 Euro. Mezi financovanmi projekty byly prvn Euro sportovn festival euroregionu, akce nmecko/polsk Kunstplenair, dtsk filmov festival a umleck dlny. Kontakt: German Office Euroregion Spree-Neie-Bober Uferstr. 22-26 D-03172 Guben Tel: +49 3561 31 33 Fax: +49 3561 31 71 Polsk kancel Euroregion Spree-Neie-Bober Ul. Piastowska 18 PL-66-620 Gubin Tel: +48 68 59 5647 Fax +48 68 59 5647
C 8 Kultura a mdia
OSTATN PKLADY PROJEKT

Peshranin regiony EU a stedn a vchodn Evropy poskytuj bohat zkuenosti, jak mohou bt peshranin sociln-kulturn innosti uskutenny v praxi. Ne jsou uvedeny dobr pklady z praxe.
1. Kontakty, vmna, vytvoen st
Stetnut hudebnk (E/P) Tento projekt zahrnuje oblast Galicia (E) a Norte (P) a sestv se z nkolika akc, kter jsou zameny na peshranin spoluprci v hudb. astnci diskutovali tmata, jako je kultura coby faktor v socilnm a ekonomickm rozvoji, pedchoz kulturn innost v obou regionech a rovn pleitosti pro formlnj politiku v oblasti kulturn spoluprce. Ji od prvnch akc se objevilo mnoho oboustrannch vazeb mezi hudebnky na obou stranch hranice. Kontakt: Comunidade de Trabalho Galiza-Norte de Portugal; Rua Rainha D. Estefnia, 251; P-4050 PORTO; Tel: +351 2 6086300; Fax: +351 2 6086305; Rua dos Fans, 5 Baixo; E-15706 Santiago de Compostela; Tel: +34 981 541002; Fax: +34 981 541003; http://www.galicia-nortept.org
C 8 Kultura a mdia
S muze (A/SLO) Pt archeologickch muze z jinho trska (A) pedstavuje znan potencil, kter dosud nen kulturn a turisticky vyuit. Mal finann prostedky a personln zzem dosud neumoovaly vypracovat a nabzet zjemcm hodnotnj sluby. S pomoc Interreg IIa je od nora 1998 realizovn projekt, kter si nejprve vytkl za kol vypracovat koncepci muze zamenou na nvtvnky. Propojen muze umon sladit akce nebo je provdt spolen. Do tto oblasti spadaj i akce zamen tak, aby byl u nvtvnk vzbuzen aktivn zjem o minulost hraninho zem, jako jsou napklad historick toulky, workshopy ve kolnch tdch a nebo muzejn slavnosti. Aby z propojen profitoval cel region, je usilovno o spoluprci s kulturnmi a hospodskmi podniky. Vzhledem ke spolen minulosti je projekt zamen na zk kontakt s archeologickmi muzei na slovinsk stran. Spolen trn uplatnn usnaduj peshranin logo a vyhotoven propagan mapa. nklady: kontakt: EURO 218.023; 80% z Interreg IIa Museumsverband fr Kulturvermittlung Sdsteiermark; Bahnhofstr. 12a; A 8430 Leibnitz; Tel +43.3452.86.884; Fax +43.3452.86885
2. Uen se historii soused, kultue a jazyku
Kulturn cesty: Cesty ortodoxnho klternho ivota (GR/AL/FYROM/BUL) Projekt zahrnuje zpracovn publikac tech turistickch/kulturnch prvodc, kter vyl vechny kltery v regionech Epirus, Crete, vchodn Makedonie, zpadn Makedonie, stedn Makedonie, severn a jin Aegean stejn tak jako v phraninch regionech Albanie, FYROM a v Bulharsku. Navc ti dokumentrn filmy vykresl vechna hlediska ortodoxnho/klternho ivota na zklad daj uvedench v turistickch/kulturnch prvodcch. Tento projekt umonil rozvoj peshranin spoluprce v rznch oblastech, mezi crkvemi, mstnmi ady atd. tm vznik monost navzat kontakty se sousednmi zemmi, kter vyst v lep pochopen mstnch spolenost a kultury. Rozpoet: Kontakt: EURO 454,974 p. Z. Kazazaki; Ministerstvo kultury; Zstupce pro vchovn akce; Atny, ecko, Tel +30 1 8201781
C 8 Kultura a mdia
Mezinrodn vmna mldee (A/SLO) Vzjemnou izolac obyvatelstva Rakouska a Slovinska ped rokem 1990 trpla pedevm mlde. Projekt si klade za kol organizovat vzjemn poznvn. Titm je poznn pracovnch a ivotnch podmnek a kultury, jako i navzn osobnch kontakt. Clem projektu je odbourat vzjemn pedsudky a dostat do povdom spolen prvky obou nrodnch seskupen. trsk a slovinsk mldenick organizace provdj konkrtn akce. K tmto akcm pat exkurze a nvtvy, hudebn veery, spolen turistick a ekologick vkendy, atd. Mezinrodnm setknm mldee pedchzej jazykov kurzy tak, aby byli mladistv pipraveni pro pm kontakty. Dle jsou provdny spolen projekty, jako je nap. zaznamenvn a sbr nrodnch psn na obou stranch hranice, zveejnn trsko - slovinskho sbornku psn. Konala se vstava na tma tolerance. Projekt byl po celou dobu trvn 1995 - 1999 spolufinancovn z prostedk Interreg IIa. nklady: kontakt: EURO 114.947; 25% z Interreg Steirische Landjugend; Krottendorferstr. 81; A 8052 Graz; Tel +43.316.8050-7150; landjugend-request@mail.lk-stmk.at
Extremadura - Alentejo kuchaka (E/P) Clem tto knihy je propojit regiony Alentejo a Extremadura nahldnutm do jejich tradin gastronomie. Kniha analyzuje rozdly a spolen hlediska mezi obma kulturami ppravou tradinch pokrm a psad. Kniha byla vydna ve panltin a portugaltin a byla distribuovna mezi mstn obyvatelstvo. Rozpoet: Kontakt: s/n.EURO 9,000 Interreg IIA Contribution Gabinete de Iniciativas Transfronerizas de Mrida; Paseo de Roma Mdulo B / 2 Planta; E-06800 Mrida; Tel +34924385302; Fax +34924385395; cortiz@prejuntaex.org
C 8 Kultura a mdia
3. Aktivity/Akce
Sasko - esk hudebn festival (D/CZ) Pod heslem Kultura coby spojujc mylenka! se kon od roku 1995 ron cca. 65 koncert saskch, eskch a mezinrodnch umlc. Festival je nejdleitj kulturn udlost celho hraninho prostoru mezi Saskem a echami. Koncerty se podaj na zmcch, hradech, v klterech a v historickch kostelech. Z tohoto koncertnho programu ji vzely impulsy k peshranin turistice - v Dranech a v Teplicch vznikla v koordinanch kancelch festivalu pracovn msta. Nvtvnci akc navzali a prohloubili kontakty, a to jak obyvatel, tak umlci a podniky z phranin oblasti. kontakt: Frau Ulrike Tranberg; Schsisch-Bhmisches Musik Festival e.V.; Tiergartenstrae 36; 01219 Dresden; Germany
Frau Sylvia Gojowy, Schsisches Staatsministerium fr Wirtschaft und Arbeit, Postfach 10 03 29, 01073 Dresden, Tel +49 351 564 8338
4. Stediska
Kongresov a vstavn centrum v Monodendri (GR/AL) Kongresov a vstavn centrum Monodendri je msto, kde pstup k modern technologii pro ely prce a dalho stediska je poskytnout frum k diskusi o tmatech, kter regionln, peshranin a Balknskou oblast. Navc organizovn rznch vstav maleb, fotografi, emesel atd. hlavn vak z Epiru a Albnie. maj mal skupiny vzdlvn. Clem jsou zajmav pro stedisko plnuje z rznch region,
V rmci projektu je vyuita turistika a kultura tak, aby se zeslily vazby mezi albnskmi a eckmi phraninmi regiony. Bylo odhadnuto, e tento pklad peshranin kulturn spoluprce me bt rozen tak, e bude zahrnovat ostatn sousedn zem, jako jsou Bulharsko, FYROM atd. Rozpoet: Kontakt: 502 EURO 454,974 celkov nklady; EURO 272,984 Interreg IIA Instituce Rizareio; Vas. Sofias 24; Atny - ecko; Tel +30 1 7219
C 8 Kultura a mdia
Zzen meziregionlnho kulturnho a umleckho stediska (HU-SLO) Tento projekt je podporovn programem Phare Credo, bude zaloeno kulturn a umleck stedisko pro poslen rozvoje umleckch a kulturnch aktivit v slovinsko-maarsk phranin oblasti. Clem projektu je zvit povdom o etnickch a kulturn-historickch tradicch obou region a rovn zvit kvalitu ivota okrajovch skupin a zvit tolerance mezi obyvateli na obou stranch hranice. Rozpoet: Kontakt: 9000 EURO 327,449 celkov nklady; EURO 251,264 Phare grant Darko Vueko; Onej-Drustvo Prekmurske Pobude; Trg Zmage 4, Murska Sobota, Slovinsko; 386 69 27 130; ONEJ_DPP@HOTMAIL.COM
5. Ostatn projekty lid-lidem
Ekologick farma a dtsk przdninov tbor (D/PL/CZ) Na zem nkdejho zvodu na vrobu nkladnch automobil, kter pedstavuje plochu 22.000 m, se pokusili nkdej pracovnci a pomocnci po politickch zmnch v roce 1990 udret tradici podnikovho internho rekreanho stediska. Zskali podporu obce Hainewalde (D), kter se nachz v hraninm trojhelnku pouze 10 km od polsk a esk hranice. Prvn projekt byl zamen na podporu ekologickho vdom mladistvch ze t zem, jako i na vytvoen vzjemn dvry. Pi srii nkolikadennch pobyt vznikly ekologick ozy (8.000 m), ekologick laborato a mobiln ekologick stanice. Druh kovsk a mldenickch projekt, kter bhem trvn v letech 1996-1999 zskal podporu z programu Interreg, se koncentroval na podporu vytven socilnch kompetenc a na prohlouben znalost o spolenm domov. Pitom byla v poped tmata souvisejc s ivotem na venkov a pirozen zklady trojzem, jako jsou nap. velikonon zvyky obyvatel. Celkem 68 internacionlnmi projektovmi tdny prolo celkem 3,771 astnk. Zaloenm registrovanho spolku Eurohof byl vytvoen pedpoklad pro dal existenci. nklady: kontakt: EURO 593,354; 80% z Interreg IIa Eurohof Dreilndereck e.V. Sachsen; D 02779 Hainewalde; Germany; Tel +49.35841.2355; http://www.schullandheim.de/lvb/slh/sn015.htm
C 8 Kultura a mdia
6. Mdia - Rozhlas
Rozhlas Pomerania (D/PL) Rozhlas Pomerania je msnm rozhlasovm magaznem, kter je vyrbn spolen nmeckm veejnm vyslnm NDR 1 Radio Mecklenburg-Vorpommern a polskou mstn rozhlasovou stanic Ploskie Radio Szczecin. Program je vysln v nmecko/polskch phraninch okresech. Radio Pomerania zahrnuje vmnu mstnch zprv a ob studia zpracovvaj zprvy, kter jsou zahrnuty do magazn vyrobench v partnerskm regionu, nap. pbhy z nmecko/polskho pohrani a evropsk magazn. Radio Pomerania vid svj hlavn kol v tom, e pispv k lepmu pochopen mezi nmeckmi a polskmi obyvateli a podporuje dobr sousedsk vztahy. Poskytuje takov sluby jako jsou informace o kulturnch udlostech a dopravn zpravodajstv na hraninch pechodech vetn rozhovor a ivch diskus na tma zajmav pro peshranin region a je dleitm programem pro Euroregion Pomerania. Ob rozhlasov stanice podepsaly dohodu v ervenci 1997, kter vymezuje odpovdnosti kad strany, konkrtn finann dohodu. Polsk strana poskytuje studio pro vrobu program, zatmco nmeck strana kryje nklady na nmeck a polsk redaktory a cestovn vlohy nmeckch redaktor. Technicky je program spolen plnovn a vyrbn jednm nmeckm a jednm polskm redaktorem. Nmeck projektov partner je financovn prostednictvm Interreg IIA, zatmco je polsk partner spolufinancovn z rznch zdroj prostednictvm dotac z vrobnch stedisek. Rozpoet: Kontakt: 17489 EURO 40,000 Interreg IIA p. Angelika Stangneth; NDR Studio Vorpommern; Knopfstr. 29; Kreiswald; Tel +49 3834 5777 0; Fax +49 3834 898839 Polskie Radio Szczecin; Mr Zbigniev Plesner; Niederzialkowskiego 24; PL-71410 Szczecin; Tel +48 91 4230 051
C 8 Kultura a mdia
Sami Rozhlas (N/SF/S) Obyvatel Sami jsou etnickou skupinou ijc v Norsku, Finsku, vdsku a na poloostrov Kola v Rusku. Sluby rozhlasu Sami - nrodnch vyslacch spolenost ve Finsku (YLE), Norsku (NRK) a vdsku (SR) spolupracuj prostednictvm pravidelnch vmnnch program, kter jsou zapracovvny do dennch program stanic. V praxi ti stanice Sami vyslaj ve stejnou dobu 30 minutov rann programy ale na rznch frekvencch od pondl do ptku. Rozhlas Sami NRK a YLE spolupracuj dle tak, e sdlej dal hodinu. Celkem doba produkce rozhlasu Sami stanic v Norsku, Finsku a vdsku pesahuje ron 200 hodin. Programy zahrnuj non zprvy a aktuln norsk zprvy Sami. Programy jsou vyslny v oficilnm jazyce Sami a nkdy v dialektech Lule a jin Sami a je kladem draz na dtsk programy tak, aby vychovvaly mlad Sami v jejich vlastnm jazyce. Zavedenm digitlnho audio vysln (DAB) zizuj ti rdia Sami v roce 1999 plnou slubu rozhlasovch kanl Internordic Sami. Dalm plnem je pedstavit denn televizn vysln Sami a zaveden pehledu zprv Sami na Internetu. Kontakt: p. Nils Johan Heatta; NRK Sami Radio; Kautokeino; PO Box 248; N-9520 Kautokeino; Tel +47 78 469 200; Fax +47 78 469 223; www.nrk.no/samiradio/engelsk.htm YLE Sami Radio; PO Box 38; SF-Enare; Tel: +358 697 67 12 61; Fax: +358 697 67 12 65 SR Sami Radio; PO Box 178; S-98123 Kiruna; Tel:+46 980 188 00; Fax: +46 980 192 79
C 8 Kultura a mdia
7. Mdia - TV
Citoyenett Transfrontralire (B/F) Citoyenett Transfrontralire je peshraninm TV projektem, kter je vyslan walloonskou TV stanic NO-TELE (B) a televiz C9 (F). Projekt zahrnuje vrobu 16 TV diskus mezi ky na obou stranch francouzsko/belgick hranice. Hlavnm kolem projektu je podpoit mylenku evropskho obanstv mezi mladmi lidmi (11-20 let) rozenm jejich znalost a zjm v kadodennm ivot na druh stran hranice. Kad ze 16 program zahrnuje rzn tma (nap. spolenost, ivotn prosted, vylouen, obanstv ve kolch atd.) a zahrnuje rzn koly a vkov skupiny. Diskuse mezi ky je zaloena na satelitnch vazbch mezi dvma pslunmi kolami. Projekt je financovn regionln vldou Walloon a Interreg IIA. TV stanice maj peshranin projektov tmy, kter jsou odpovdn za vrobu a redakci program. Programy jsou vyslny souasn obma TV stanicemi. Kontakt: Jean Pierre Winberg; NO-TELE; Rue du Follet, 4C; B-7540 Kain; Tel +32 69 89 19 19; Fax +32 69 89 19 20
C 8 Kultura a mdia
Alps-Danube-Adriatic (stedn Evropa) Alps-Danube-Adriatic je nejstar peshranin mediln spolenost ve stedn Evrop. Spoluprce probh ji od roku 1982 a dnes zahrnuje kolem 30 regionlnch TV veejnch vyslacch stanic z devti zem: Rakousko, Nmecko, Bosna/Hercegovina, Chorvatsko, Maarsko, Itlie, Slovensko, Slovinsko a vcarsko. Mediln partnerstv bylo podnceno zaloenm pracovn skupiny AlpsAdria (I/A/SLO/HU/D) v roce 1978, kter podporuje regionln peshranin spoluprci. Zakldajcmi leny partnerstv Alps-Danube-Adriatic byla regionln TV studia rakousk vyslac stanice v Styrii, Carintii a v hornm Rakousku, dvj TV studia v Ljubljani (Slovinsko), Zhebu (Chorvatsko) a regionln studia RAIs v Trieste a Venice. Dv maarsk TV stanice se spojily krtce pro roce 1982 a ostatn nsledovaly. Konkrtn v pedchzejcch letech a ped politickmi zmnami v roce 1989 nebyla spoluprce mezi mdii bezproblmov z dvod zkladnch rozdl mezi politickmi systmy zastnnch zem. Bez ohledu na tyto obtnosti byla spoluprce spn, protoe byly programy zamen na nepolitick tmata, kter byla zajmav pro vechny jako jsou tradice, kultura, rodinn ivot, cestovn a proda. Mezi partnery neexistuje psemn dohoda, co pomohlo vyvarovat se prvnm problmm. Tato spoluprce byla zaloena na gentlemansk dohod. Kad stanice vyrb zprvy a programov pspvky na sv vlastn nklady. Spolen porada redaktor, kter se uskuteuje kad dva msce td programov pspvky a reviduje konen programy. Partnei jsou povinni vyslat program tak jak bylo dohodnuto, avak jsou pouity rzn styly prezentace a pslun jazyk. Kontakt: ORF Steiermark TV; Dr. Gnther Ziesel; Marburgerstrasse 20; A-8042 Graz Tel +43 318 470 411, Fax +43 316 470 412
C 8 Kultura a mdia
Program spoluprce: RTP-TV Galicia (E/P) Tento projekt, kter probh od 1997, vyrb srie experimentlnch program prostednictvm produknho tmu tvoenho RTP (Radio Television Portugal) a TV Galicia. Kad program m formu programu magaznu/zprv na zklad novinek z oblasti sociln a ekonomick z obou region. Bylo vytvoeno osm program, kad trv 30 minut. Vsledkem tchto program je rozen povdom o sti mstnho obyvatelstva v phraninm region a o ivot soused. Rovn se upravil obecn nzor na peshranin spoluprci a poslily se vazby mezi obma regiony. Rozpoet: Kontakt: EURO 120,000, 75% pochz z Interreg II Comunidade de Trabalho Galiza-Norte de Portugal; Rua Rainha D. Estefnia, 251; P- 4050 Porto; Tel +351 2 6086300; Fax +351 2 6086305 Calle dos Fans, 5 Baixo; E-15706 Santiago de Compostela; Tel +34 981541002; Fax +34 981 541003
C 8 Kultura a mdia
8. Mdia - Tiskoviny
Interregionln tisk - Presse Interrgionale (D, F, B, L) Interregionln tisk - Presse Interrgionale (IPI) - je nezvislm sdruenm profesionlnch urnalistek a urnalist ve velkoregionu Srsko /Lotrinsko /Luxemburg (Saar-Lor-Lux) / Wallon / Rheinland-Pfalz. Sdruen m v souasn dob 116 len (stav: 06.2000). Clem je podporovat peshranin spoluprci urnalistek a urnalist. K kolm sdruen pat zprostedkovn kontakt nad rmec hranic, vzjemn pomoc pi hledn informanch zdroj, upozornn na aktuln udlosti, vmna informac k tmatm s peshraninm vznamem a k dleitmu profesnmu rozvoji, jako i o realizovanch akcch. K tomuto elu slou tak internetov nabdka s aktulnmi dennmi titulky z velkoregionu a nkolik databz. Coby kontaktn msto slou jeden spolen sekretarit. Zde jsou vyhodnocovny regionln noviny. Krom toho obdr kad len tdn termnov kalend a msn obnk s IPI novinkami. IPI m prvn formu registrovanho spolku - registrovno v Saarbrckenu od ervence 1994. Stanovy vslovn definuj clovou pemnu na evropsk sdruen, jakmile budou existovat pslun pedpisy EU. Vznamnmi akcemi IPI byly dosud mimo jin tiskov konference s Romanem Herzogem, Jean-Claude Junckerem, Robertem Collignonem, Victorem Billionem, Bernadette Malgorn, Philippem Leroy, Oskarem Lafontaineem, Reinhardem Klimmtem, Peterem Mllerem a Kurtem Beckem, semine o vyuit internetu, komunikaci ve velkoregionu, semin francouztina coby odborn jazyk pro urnalisty a urnalistky, jako i nvtvy redakc, instituc a podnik ve velkoregionu. Z poven veden velkoregionu Saar-Lor-Lux, Rheinland-Pfalz, Wallon, francouzsky / nmecky hovocho spoleenstv Belgie vydv IPI mezinrodn tiskov prkaz. kontakt: Herr Dr. Michael Kuderna, IPI, Deutsch-Franzsisches Haus, Am Ludwigsplatz 6, D-66117 Saarbrcken, Tel: +49 681 560 70, Fax: +49 681 510 35, ipi-presse@t-online.de, http://www.ipi-presse.org
C 8 Kultura a mdia
Peshranin asopis (PL/UKR) asopis je vydvn od roku 1997, polsko-ukrajinsk Euroregion byl ustanoven v roce 1995 a rozen v 1998 o blorusk partnery. Rovn poskytuje informace o peshraninch strukturch podl polskch hranic vetn Euroregionu Niemen a karpatskho Euroregionu, kter byly zaloeny v roce 1997 respektive v 1993. EUROREGION PRESS je vyrbn v Lublinu, Polsko. K zskn maximlnho potu ten jsou lnky vytitny v poltin, rutin a anglitin. Vrobn nklady jsou kryty inzerc a prodejem. Jedno vydn bohat barevn ilustrovanho asopisu obsahuje 50 stran. Nklad kadho z deseti vydn byl 3000 kus. V souasn dob je v redakci est zamstnanc: ti novini, dva pekladatel a jeden ukrajinsk korespondent. Clem asopisu je informovat o rozvoji oblasti a seznmit tene se strukturou peshranin ekonomiky a s jejm obsahem. Zajmavm prvkem jsou pravideln rozhovory s mstnmi lidmi o rznch aspektech modernho ivota. Dleit pro obchodn spolenosti je, e EUROREGION PRESS zahrnuje detailn zpravodajstv o nkterch ekonomickch sektorech, kter je doplnno o praktick rady pro peshranin obchodovn. Prezentace mstnch ad a veejnch spolenost pomh vce pochopit peshranin souvislosti. Jsou rovn podvny zprvy o kulturnch udlostech, podpoe spoluprce a dobrch sousedskch vazbch na kulturn rovni. Kontakt: Izabella Wlazlowska, Odpovdn redaktor; Euroregion Press; Redakcja; ul. Rynek 8; PL - 20-111 Lublin; Tel/Fax +48.81.534.29.89; bohema@home.pl
Dreiland-Zeitung (D/F/CH) Dreilandzeitung je tdenn barevn ploha peshraninch novin, kter je zamen na tene z tnrodnho regionu severozpadnho vcarska (CH), jinho Badenu (D) a horn Alsace (F). Noviny byly zaloeny v roce 1991 v Basle. Clem novin je poskytnout informace o mstnch kulturnch udlostech obyvatelm kte ij a pracuj v tnrodnho peshraninm regionu. Noviny jsou vydvny jako tdenn ploha k Basler Zeitung, kter maj nklad 130 000 vtisk a jsou prodvny v regionu Basle. Mal st je rozeslna pedplatitelm v jinm Badenu (D) a v regionu horn Alsage (F). Noviny se vydvaj v nmin a ve francouztin. Navc od prosince 1999 peshranin vydn zahrnuje dvoutdenn noviny Dreiland-Page (Dreilandsk strnky), kter jsou zameny na peshranin spoluprci. Kontakt: p. Hans Peter Platz, odpovdn redaktor; peshranin redaktor: p. Peter Schenk, Basler Zeitung, CH-4002 Basel, Tel +41 61 639 11 11, fax 0041 61 631 11 96, e-mail: schenk@baz.ch
C 8 Kultura a mdia
9. Vytvoen st
Severojin mediln program (IRL/NI) Tento program je uren pro urnalisty a jeho obecnm clem je podpoit tiskov a mediln zpravodajstv tak, aby se vyvarovala nepochopen a nslednmu stereotypnmu charakterizovn a tendennosti ve vztahu k partnerm na druh stran hranice, co pispv k lepmu porozumn mezi lidmi v Severnm Irsku a Irsk republice. innost zahrnuje mediln konferenci Sever-Jih, kter se kon dvakrt do roka, konference pro studenty urnalistiky a nkolik pracovnch vee pro redaktory hlavnch lnk. Od roku 1996 se ji uskutenily tyi mediln konference Sever-Jih s ast vce ne 100 zkuench urnalist. spch konferenc spov ve vytven konstruktivn a dvrn atmosfry bez vstupu politickch partyzn a urnalist tak mohou oteven hovoit bez ohledu na jejich nrodnost, politick nzor nebo vyznn. Program byl vyvinut a je zen neziskovou organizac Co-operative Ireland (Spolupracujc Irsko), kter podporuje sociln, kulturn a ekonomickou spoluprci mezi Severnm Irskem a Irskou republikou. Konzultace poskytuje nezvisl mediln skupina, kter se skld z piblin 11 novin ze Severnho Irska a Irsk republiky. Program byl zaloen Odborem pro centrln spoleensk vztahy (Central Community Relation Unit) - kancel vldy Spojenho Krlovstv Velk Britnie v Severnm Irsku, Rozhlasem a televiz Irsk republiky (RTE), Televiz Ulster (UTV), Nezvislmi novinami, Mezinrodnm fondem pro Irsko a Programem EU pro mr a smen (EU Peace and Reconciliation Programme). Kontakt: p. Sharon Woods; 37 Upper Fitzwilliam Street; IRL-Dublin 2; Tel +353 1 661 05 88; Fax +353 1 661 84 56
C 8 Kultura a mdia
KAPITOLA C. 9: ROZVOJ ZEMDLSTV A VENKOVA

PEHLED: Tato kapitola popisuje hlavn tmata a monosti spoluprce v oblasti rozvoje zemdlstv a venkova a poskytuje pklady realizace v peshraninch regionech. Draz je kladen na to, e spoluprce v oblasti rozvoje zemdlstv a venkova hraje dleitou lohu v rozvoji peshraninch region, kter jsou asto umstny v okrajovch oblastech, kde je zemdlstv hlavnm ekonomickm sektorem.
HLAVN BODY: V evropskch peshraninch regionech zemdlstv asto pedstavuje hlavn oblast ekonomick innosti a pedstavuje zde velk mnostv pracovnch mst na druh stran tyto phranin regiony asto el vnmu zvyovn nezamstnanosti, kter je zapinna ztrtou pracovnch mst v zemdlstv; Otevenm hranic se problm v oblasti zemdlstv a rozvoje venkova neme samostatn vyeit, ale vyaduje jednotn peshranin pstup to se rovn vztahuje na vnj hranice EU se stedn a vchodn Evropou, obzvlt s ohledem na pipojovac proces EU; Inovan pstupy jsou zkladem pro peklenut slabch strukturlnch a institucionlnch strnek v zemdlskm sektoru, nap. podpora rodinnch farem a udritelnho a k ivotnmu prosted etrnho zemdlstv. Peshranin spoluprce v zemdlstv a rozvoji venkova me zahrnovat irok rozsah innost od spolench vzkumnch studi a jednotn rozvojov politiky po konkrtn aktivity v oblasti farmstv a rozvoje venkova, nap. spolen zavdn novch chov dobytka a pslun marketing nebo zavdn pln venkovsk turistiky.
PKLADY: Projekt povod eky Blackwater (IRL/NI) Partnerstv Tyrone/Donegal (IRL/NI) Oiven Weinstrae (A/SLO) Ballyclo (IRL/NI) Hygienick kontrola (E/P) Podpora ekologickho zemdlstv (A/SLO) Vmna k a uitel v oblasti zemdlstv (D/DK) Odborn rozvojov program pro zemdlstv-potravinsk prmysl (IRL/NI) Vylepen kvality a prosted pro mal a stedn podniky v zemdlskm sektoru (D/DK) A vybran pklady z informanch strnek LACE VII
C 9 Rozvoj zemdlstv a venkova
PEHLED
Souvislosti Vtina z 59 program Interreg pro regiony se tk podpory peshranin spoluprce na vnjch a vnitnch hranicch EU a zahrnuje oblasti, kter maj v prvn ad venkovsk charakter, obvykle nsledkem jejich okrajovho umstn ve sv zemi nebo v Evrop. Zemdlstv a lesnictv hraj vznamnou lohu ve vtin tchto peshraninch region. dce osdlen oblasti s malmi vesnicemi a malmi a stedn velkmi msty jsou typick. Bylo oveno, e pro rozvoj je velk vhoda, pokud je na jedn stran hranice jedno nebo vce stedisek nebo mstsk aglomerace - tato stediska mohou hrt hlavn roli v regionlnm trhu, kultue nebo poskytovn obansk vybavenosti. Konkrtn je pi vytven peshraninch rozvojovch projekt v rmci Operanch program Interreg (Interreg Operational Programmes) nutn vnovat pozornost pomru hustoty obyvatelstva a vyuit dostupn pdy. Venkovsk oblasti v phraninch regionech V prbhu poslednch nkolika desetiletch se instituce jako je EU a OECD pokusily nalzt kritria a definice, podle kterch odli jednotliv vesnick oblasti. Pes mnostv nesrovnalost se shoduj v tom, e rozdl mezi mstkmi a vesnickmi oblastmi spov v obyvatelstvu dan oblasti. Evropsk vesnick oblasti mohou bt rozdleny nsledovn: venkovsk oblasti s relativn hustotou osdlen mezi 100 a 150 obyvateli/km;
venkovsk oblasti s hustotou osdlen mn ne 100 obyvatel/km; dce osdlen vesnick oblasti s hustotou osdlen obecn men ne 20 obyvatel/km. Venkovsk oblasti s relativn hustm osdlenm lze nalzt pevn v srdci Evropy v zemch Beneluxu, Velk Britnii, Nmecku a Itlii. ideji osdlen venkovsk oblasti se nachzej hlavn v Irsku, Rakousku, ecku a Portugalsku. A konen venkovsk oblasti, kter maj nejni hustotu osdlen jsou pevn ve Skandinvii, ale tak v zemch jako je Skotsko, st Francie, panlsko a ecko. Co se te zaazen venkovskch oblast do regionln ekonomiky, m velk vznam vzdlenost od stediskovch oblast. Peshranin regiony s venkovskmi oblastmi mohou bt proto definovny nsledovn: Phranin regiony s dobe integrovanmi, relativn hust osdlenmi venkovskmi oblastmi, dobrm zemdlstvm, populanm rstem, relativn dobrou zamstnanost v sekundrnch a tercilnch sfrch od malch po stedn mstsk oblasti; Phranin regiony s dce osdlenmi venkovskmi oblastmi pobl vtch mstskch center, kter rovn maj vt poet malch a stednch stedisek a proto relativn dobrou zamstnanost a obanskou vybavenost; Phranin regiony s izolovanmi vesnickmi oblastmi vzdlenmi od vtch center, dk osdlen, patn obansk vybavenost, nzk zamstnanost a obtn podmnky pro zemdlstv (klima, velk vzdlenosti, patn dopravn spojen).
Takov znan rozdln okolnosti maj rzn inky na prosperitu obyvatel ijcch ve venkovskch oblastech regionu. Vzkum v sti EU ukzal, e hrub domc produkt (HDP na hlavu) ve venkovskch oblastech je obecn mezi 8% a 30% pod nrodnm prmrem. Nejvt rozdly byly nalezeny v izolovanch vesnickch oblastech (1986-1995). Zde byl rovn zjitn nejvt rst nezamstnanosti a nejvt pokles potu obyvatel zamstnanch v zemdlstv, zejmna v dsledku migrace z tchto oblast. Rozvoj probhal rozdln v dobe situovanch venkovskch oblastech a phraninch regionech s vtmi globlnmi stedisky. Jako pklad lze uvst Tyrol (A), oblasti na francouzsko/italskch hranicch Alp, provincie Lucemburska (B), vchodn Bavorsko (D) a severovchodn Irsko (UK). Tyto venkovsk oblasti v nkterch phraninch evropskch regionech proly v poslednm desetilet dynamickm rozvojem v EU. Takov pklady dokresluj, e i venkovsk oblasti mohou vyrovnat nevhody vyplvajc z danch podmnek. Zlepen prosperity, pjmu a zamstnanosti ve venkovskch phraninch oblastech zvis pevn na speciln, regionln, peshranin dynamice, jak je uvedeno ne: stupe identity regionu a sociln soudrnost; mra peshranin spoluprce a integrace, spolupracujc atmosfra a spolupracujc metody ve veejnch a soukromch stch; situace v prokolovn, dovednostech a odbornosti; ivotn podmnky v regionu; stvajc a uskuteniteln regionln peshranin struktury. C 9 Rozvoj zemdlstv a venkova
Zmny ve struktue zemdlstv V poslednm desetilet se farmstv ve venkovskch oblastech drasticky zmnilo. Snil se nejenom poet lid zamstnanch v zemdlstv, ale rovn poet farmskch ivnost. Vtina produktivn pdy, kter je k dispozici, je vyuvna pouze nkolika farmami, a tak se zvila prmrn velikost farem. Ve velikosti farem a veden v Evrop jsou znan rozdly, tato situace se rovn dotk phraninch region. Integrovan politika pro vesnick oblasti V poslednch dvou desetiletch Evropa poctila potebu aktivn podporovat zemdlstv a ekonomiku zpsobem, kter m diverzifikan, vyvaujc a decentralizan inek. I tak se bude rozvojov politika pro venkov v rmci EU velmi liit. To zvis na pirozench a ekonomickch okolnostech, kter ovlivuj zemdlstv a historick a politick rozvoj spolenosti. Pro tak velk rozdly ve venkovskch oblastech je nutn aplikovat rzn podpory ekonomiky, piem budou vzaty v vahu srovnateln vhody kadho jednotlivho regionu a jeho mstn potencil. Pokud by mla bt spn, mus takov venkovsk politika rovn zahrnovat iniciativy, kter vybav oblast nutnou infrastrukturou a posl pozici malch a stednch mst ve venkovskm prosted.
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci Stvajc rozvojov venkovsk oblasti politika pro V dalm obdob innosti Strukturlnho fondu bude poet clovch oblast snen na ti: Oblasti pod Clem 1 pokrauj beze zmny, prioritami jsou oblasti s nejvtmi problmy v zamstnanosti, vrob a infrastruktue (prmrn HDP 75% v EU); Oblasti pod Clem 2 - pro regiony prochzejc ekonomickou a sociln promnou; Oblasti pod Clem 3 (mimo Cl 1 a Cl 2) pro dal rozvoj kolen, pokraovn kolen a systm zamstnanosti. Tato hlavn st podpory bude doplnna tymi iniciativami EU, z nich jednou bude rozvoj venkova. Specifick politika pro venkovsk rozvoj bude pokraovat ve vech evropskch regionech. Co se zemdlstv te, navrhuje Komise pokraovat a konsolidovat zemdlsk reformy z roku 1992, nahradit podprn opaten (vysok ceny) pmmi dotacemi a doplnit tento proces souvislou politikou pro rozvoj venkova. Reformy, kter byly pedstaven a rozen do norem vtiny evropskch trh, by mly pomoci vylepit konkurenci v zemdlstv. Tyto reformy by rovn mly zahrnovat ochranu a zachovn ivotnho prosted a vylepit bezpenost pro zkaznky. Vbor rovn navrhuje novou a konsolidan politiku pro venkovsk oblasti, kde dv vysokou prioritu farmaen, podpora iniciativ v oblasti ivotnho prosted znamen trval rozvoj ve venkovskch oblastech: Bylo navreno, aby: stvajc pstup k integrovanm rozvojovm regionlnm programm - Cl 1 setrvv;
Po dobu innosti Strukturlnho fondu (do 1999) poskytla strukturln politika EU speciln podporu pro regiony pod Clem 1, 5b a 6. Tyto regiony zahrnuj vce ne polovinu z celkov oblasti EU a prakticky 35% populace. V regionech pod Clem 1, 5b a 6 je pro vtinu iniciativ, poadovanch pro dosaen integrovan politiky pro venkovsk oblasti, oprvnnost zskat podporu a ji ze Zemdlskho fondu (EAGGF), Regionlnho fondu (ERDF) nebo Socilnho fondu (ESF). Avak pedbn analzy venkovskho rozvojovho programu pro tyto clov oblasti doporuuj potebu novch pstup k podpoe evropskho rozvoje venkova prostednictvm programu 2000. Konkrtn vznam takov podpory byl a stle je iniciativou Spoleenstv (Community) LEADER, kter pracuje s clovmi regiony na mstn rovni. Projekty byly financovny prostednictvm globln strategie, realizovaly je mstn vbory ve venkovskch oblastech s ast mstnho obyvatelstva a mstnch firem. Hlavn koly iniciativy LEADER byly: podpora pkladovch mstnch rozvojovch iniciativ ve venkovskch oblastech; podpora inovac, ukazujcch nov pstupy k rozvoji venkova, kter mohou slouit jako model a lze je penst do jin oblasti; zven potu vmn, zkuenost a sdlen odbornosti; podpora peshraninch projekt spoluprce mezi mstnmi podnikateli ve venkovskch oblastech, kter dokldaj solidaritu mezi regiony. Budouc politika EU C 9 Rozvoj zemdlstv a venkova
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci ve venkovskch oblastech, kter se v budoucnu pesunou do novho Cle 2, budou financovna opaten, kter byla dve pod Clem 5a a 5b podporovan EAGGF; ve venkovskch oblastech, kter v budoucnu nebudou zahrnuty do Cle 1 ani 2, bude trn politika podpoena a doplnna strukturlnmi opatenmi pro venkovsk rozvoj. Integrace politiky rozvoje venkova peshraninho renovaci venkovskch oblast ve vech stech peshraninch region. V phraninch regionech bude rovn nutn podpoit udriteln zemdlstv etrn vi ivotnmu prosted. To vyaduje inn vyuit zdroj, uchovvn zneiujcch ltek v uzavench cyklech a maximln snen odpadu vypoutnho do vody, zem a vzduchu. Konkrtn vyuit pdy zvis na stvajcch mstnch podmnkch (jako je pda, klima, podzemn voda). Velkochov dobytka bude mon pouze v uritch oblastech a bude organizovn tak, aby byly dodreny mstn podmnky. Rodinn podniky produkuj vy kvalitu vrobk, a proto bude peliv zvena podpora jejich iniciativ. V mstech, kde v regionu existuj alternativn pracovn msta, je provozovn farem vhodn pouze jako druh zamstnn. Vytvoen novch pracovnch mst na venkov me proto pispt k ochran zemdlsky orientovan oblasti. Konkrtn jsou pro zabezpeen zemdlstv ve venkovskch oblastech pobl hranic vznamn nsledujc cle a projekty: sledovn zmn ve struktue zemdlstv a ochrana rodinnch farem, kter jsou typick pro region na obou stranch hranice; vylepen peshraninho regionlnho marketingu pro rodinn farmy; podpora pmho peshraninho marketingu prostednictvmi individulnch vlastnk a spolupracujcch spolenost; zpracovn vrobk farem v phraninch regionech vyuit alternativnch zdroj pjmu pro farmaen tak, e se pedejde pekkm spojench s hranicemi; poslen peshraninch iniciativ pokraovn kolen a optnho zakolovn;
Sdlen problmy v peshraninm rozvoji mohou bt vyeeny mnohmi formami spoluprce vetn podpory rznch sektor ekonomiky prostednictvm pkladnch prax a penesenm know-how. V podmnkch rozvoje venkova to me znamenat nsledujc typy projekt: vylepen vrobnch technologi; iniciativy zaloen na sdlenm nebo podobnm kulturnm, jazykovm, historickm i geologickm ddictv; vytvoen novch trh pro prodej mstnch vrobk; rozvoj uritch typ vroby nebo slueb; budouc snahy by mly zajistit lep koordinaci s Interreg ohledn potencilu pro podporu venkovskch oblast prostednictvm integrovanch program pro phranin regiony. Abychom se vypodali s problmy, kterm el peshranin regiony s venkovskou strukturou, vyvstv zde poteba nalzt integrovan een, kter pomohou poslit pslun oblasti. Toho lze doclit pomoc peshraninch spolenost, kter zahrnuj regionln entity (ady, podnikatele a mstn populaci). V budoucnu bude nutn vyut a vylepit nov metody pro C 9 Rozvoj zemdlstv a venkova
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci vyuit potencilu pro optn vyuit nebo nalezen novho vyuit pro objekty bvalch farem - pspvek ke spolen identit peshraninch region; podpora peshraninho farmaen, kter bude operativn a udriteln; intenzivn koordinace mezi provozovnm zemdlstv a zachovn prody, ochrana biotop, zve a rostlinnch druh v peshraninch oblastech. Tyto aktivity mus vystit do aktivn a integrovan politiky obnovy venkovskch oblast, kter rovn zahrnuj phranin regiony s peshranin orientac. Pokud toho m bt dosaeno, je teba neomezen podporovat mstn iniciativy bez ohledu na nrodn hranice. Obyvatelstvo, podniky a instituce v takovch venkovskch oblastech znaj nejlpe omezen a pleitosti ve sv oblasti a prvn pijdou s projekty a mylenkami. Clem takov politiky by mla bt spoluprce mezi ady a inicitory na obou stranch hranice, co lze pozdji prun a eln upevnit v rozvoji a nakonec realizaci projektu. Soust tto regionln a zemdlsk politiky EU je poskytnut vznamnch zdroj pomoci, tm, kte si jsou schopni pomoci sami.

Mnoho program Interreg IIA zahrnuje prioritu rozvoje venkova / zemdlstv. Ne jsou uvedeny vybran programy. pln informace je k dispozici v informanch stranch LACE VII.
OPERAN PROGRAM INTERREG IIA . 4: ARDENY (B/F) Program Interreg podporuje pestavbu farem tak, aby se mohli farmi pesunout do novch vrobnch oblast. Hlavnm clem je podpoit rozvoj kvalitnch vrobk specifickch pro venkovsk oblasti a vyvarovn se vrobnch nadbytk tak, e bude nalezen odbyt vroby organizovnm prodejnch iniciativ. Dal priorita zahrnuje rozvoj vrobk zamench na nepotravinov prmysl. Dle jsou podporovny spoluprce farm a lesnk (sdruen farm/lesnk, nkupn konsorcia a prodejn sdruen). V nvaznosti na Interreg 1 program rovn podporuje iniciativu kolen v tradinch obchodech, konkrtn v lesnictv a mstnch emeslech (kovotepectv, vroba koberc, vroba bidlicov krytiny atd.). Kontakt: Ministre des Relations Internationales de la Rgion Wallonne et de la Communaut Franaise de Belgique 38 rue de la Loi, B 1000 Bruxelles Secrtariat Gnral aux Affaires Rgionales Prfecture de la Rgion Champagne Ardennes 2 rue Jessaint, F 51036 Chalons en Champagne Tel: 03 26 70 32 00, Fax: 03 26 21 08 40
Interreg IIA Operan program . 8 Snderjylland- Schleswig (DK/D) V rmci programu Interreg II podl dnsko-nmeck suchozemsk hranice existuje mnoho projekt, kter e rozvoj venkovskch oblast, nap. : rozvoj peshraninho turistickho plnu pro okres Tnder/Sdtndern a turistick projekt Vadehavet; podpora peshraninch projektovch kancel pro politiku trhu prce v regionu s editelstvm ve mst Aabenraa (DK) a v Flensburg (D), jednm z cl je stimulovat trh prce na obou stranch hranice zvenm standard kvality v turistice a v zemdlstv v regionech na zpadnm pobe ; zaloen Evropskho stediska pro meniny (ECMI) ; podpora dnsko-nmeckch regionlnch kancel za elem vytvoit trvalou spoluprci mezi ady peshraninho regionu Schleswig/ Snderjylland tak, aby byla poslena vechna hlediska peshraninho rozvoje. Kancel Interreg uinila dva pokusy ke zzen zemdlskch vysokch kol se zamenm na ekologii, zatm bezspn. Regionln kancel (Regionskontor) podporuje organizovn phraninho regionu, a co je nejdleitj, prci Regionln rady, jej vkonn a pracovn skupiny a komise, kter zpracovvaj detaily spolench projekt. Jeden z hlavnch cl pracovn skupiny jsou venkovsk oblasti. Tato se zabv peshranin spoluprac v oblasti zemdlstv a podporuje ekologick zemdlsk praktiky, kter jsou v regionu rozen. Kontakt: Ministerium fr Bundes- und Europaangelegenheiten des Landes Schleswig-Holstein Hohenbogstr. 4, D-24105 Kiel Tel.: +49-431-988-0, Fax: +49-431-988-2130 Snderjyllands Amt, Amtsgrden Skelbaekvej 2, DK-6200 Aabenraa Tel.: +45-74-335050, Fax: +45-74-335151 Regionskontor, Region Schleswig/ Snderjylland Haervejen 11b, Bov, DK-6330 Padborg Tel.: +45-74-670501, Fax: +45-74-670521
Interreg IIA Operan program .25: Sasko (D/PL/CZ) Z pti oblast innosti a skupin iniciativ, kter jsou zahrnuty do Interreg IIA program Sasko bylo 20% z celkovch poskytnutch financ pidleno zemdlstv. Tato stka bude rozdlena stejnm dlem mezi subkategorie venkovsk oblasti a lesnictv. V subkategorii venkovsk oblasti je podporovna srie spolench opaten, kter pomhaj eit problmy v phraninm regionu. Opaten mohou bt realizovna v sasko-polskch i v sasko-eskch phraninch regionech a budou se sousteovat na nsledujc oblasti: Peshranin spoluprce pro plnovn zemdlsk struktury Vmna informac a odbornosti pro Euro-regiony Ore Mountains (Rudn poho) a Egrensis s ohledem na nov pravidla partnerstv ve venkovskch oblastech. Zkladnm zmrem tchto iniciativ je pomoc esk republice s privatizac zemdlsk pdy, vytvoen zkonnch struktur a realizace pln pro restrukturalizaci venkova Spoluprce na partnersk bzi mezi sttnmi technickmi kolami ve mst Zug a zemdlskou kolou v Chebu, v Ore Mountains Peshranin vmna student mezi zemdlskmi kolcmi zazenmi Spolen semine o rozvoji vesnic a venkovskch oblast Podpora emeslnch vesnic, kde mohou umlci pedvdt a praktikovat tradin emesla Specifick sdruen sponzorovala kolem 45 iniciativ, co zahrnovalo sdlen odbornosti a vmnu student a 900 lid. Existuj plny pro dal ti iniciativy, kter podporuj peshranin plnovn a 16 jinch peshraninch projekt. Clem subkategorie lesnictv je podpoit spoluprci mezi sousedcmi eskmi a polskmi okresy v otzce rehabilitace zniench les. Specifick opaten obsaen v programu Interreg zahrnuj: nvrh a realizaci spolenho programu pro rehabilitaci les uren a rozvoj peshraninch lesnickch oblast peshranin spoluprci jak na mstn, tak na regionln rovni v oblasti lesnictv a lesnch sprv praktick pracovn zkuenosti pro mlad sprvce eskch a polskch les pedan Saskm lesnickm vborem. Specifick opaten zahrnuj konzervaci zeminy vpnnm, co bude provedeno na zhruba 100.000 ha zem a nov zalesnn cca 5.000 ha vymcen pdy pokozen toxickmi emisemi. Navc byly vypracovny plny pro realizaci opaten k vylepen les na cca 150.000 ha chrnnch les a pro 20 novch vmnnch iniciativ. Tato opaten, navren tak, aby byla efektivn na obou stranch hranice, by mla zajistit ochranu a zotaven les, jejich estetick funkce a jejich funkce jako uitenho zdroje. Vzjemn kontakt by ml rovn pispt k vylepen kvality odbornho vcviku. Kontakt: Schsisches Staatsministerium fr Landwirtschaft, Ernhrung und Forsten, (Referat 21) Dresden, Germany, Tel +49 (0) 351-56-46-830
Interreg IIA Operan program . 30 panlsko/Portugalsko (E/P) V rmci zemdlskch opaten programu Interreg IIA existuje sub-opaten Homogenizace a redukce obchodnch barir v rozshlch peshraninch oblastech s chovem skotu. V rmci tohoto sub-opaten byl vyvinut zajmav peshranin projekt mezi oblastmi Extremadura a Alentejo. Projekt je zamen na trhy skotu ve mst Zafra (Extremadura) a Beja (Alentejo). Ob oblasti jsou historicky dleit, pokud jde o rozshl pastevectv a dal zemdlsk innosti. Podpora Interreg je zamena na zven standardu v sektoru prostednictvm podpory vrobk, komercializac a diverzifikac. Msto Zafra v Extremadue je trhem se ivm hospodskmi zvaty v jin Evrop ji po vce ne 600 let. Trhy, kter se dky umstn vyvinuly spolen s oblastmi Andalucia a La Mancha, jsou dleit pro ovce, kter tudy pechzej ze zimnch na letn pastviny. V portugalskm mst Beja se kon nejdleitj zemdlsk udlost jinho Portugalska Ovibeja trh, kter podporuje a zvyuje zemdlsk vrobky. Trhy ve 13. stolet slouily jako shromaovac msta pro hlavn ekonomick innosti uskuteovan v t dob : iv zvata, venkovsk emesla a trh se zahraninmi vrobky. Tradice petrvvaj dodnes. Celkovm clem je vylepit tento dleit sektor a podporovat vrobky. Trhy jsou zamen na trh EU jako celek a na Severn a Latinskou Ameriku. Ve mst Zafra je nyn editelstv kolcho stediska spolenosti pro chov ovc v jinm a zpadnm panlsku, Stedisko pro tvorbu cen prasat je v Iberii. V tto oblasti je umstno est vybranch chovatelskch spolenost. Tyto se staly stediskem dokonalosti a vymuj si informace a praxi se svmi portugalskmi sousedy a se vzdlenou Severn a Latinskou Amerikou. Prvn trh podporovan Interreg byl zahjen ve mst Zafra v roce 1994. Zde farmi, dobytksk spolenosti, obchodn a trn informan sluby a vrobci z obou stran hranice zskali monost vymnit si mylenky, problmy a informace. Vstava zobrazila vrobky a zazen pro zvata a vstavn klece pro dobytek. Od prvnho konn v roce 1994 se stal trh pravidelnou peshranin akc, kter se uskuteuje ve mst Zafra nebo Beja kadch est msc. Clem tto akce je vytvoit spolen trh a vyvinout vrobky, vymnit si informace a zkuenosti a nakonec vyvinout spolen odvtv marketingu a komercializace. Akce zahrnuje nsledujc innosti: Technick dlny pro vrobn spolenosti; Spolen vstavy vrobk (vetn uzen unky, salm, sr, oleje, vna) Spolen vstavy pvodnch plemen skotu a jinch zvat Mstn gastronomie ochutnvka v mstnch restauracch, asociace vrobc, mdia a dal spolenosti a jedinci zajmajc se o mstn vrobu jdla.
Trhy nabzej pleitost pro peshranin regiony pedstavit rozsah nabzench vrobk spotebitelm, vrobcm, politickm pedstavitelm. Posledn rok trhy ve mst Zafra navtvilo vce ne milin nvtvnkm a akce trvala jeden tden.
Praktick prvodce pro peshranin spoluprci Takov irok podpora zvyuje profil regionu, sektor jako takov a irok rozsah vrobk spojench se sektorem. Tyto akce pivdj obchodn zstupce, mstn a regionln vldy a vrobce z obou stran phranin oblasti, aby si vymnili know-how, informace a dobr pklady z praxi. Je poskytnuto prosted, kde se setkvaj skupiny odpovdn za zemdlskou politiku na regionln rovni ve panlsku a Portugalsku pmo s vrobci a diskutuj tmata, kter zajmaj ob strany. Vedlej aktivity ve form kulturnch a rekreanch innost v dob konn tchto akc a prodej mstnch vrobk zpsobuje zven ekonomickch aktivit v oblasti a vytv kulturn aktivity, kter zahrnuj celou spolenost. Spolen ron rozpoet pro oba trhy je cca 3.500.000 peset (21.000 ECU). Interreg financuje 75% z tchto nklad. Kontakt: Juan Soler/Rosa Cobo, Programa Interreg IIA, Ministerio de Economa y Hacienda Paseo de la Castellana 162, E -28046- Madrid Tel: +34 91 5835224, Fax: +34 91 5835272 Irene Veloso, General Director, Direco Geral do Desenvolvimento Regional Rua de So Julio, 63, P-1100 Lisboa Tel: +351-1-8881941, Fax:+351-1-8881111 Kontakty na projektovou skupinu: Manuel Martn Bellido, Jefe de Servicio de Produccin Agraria, Consejera de Agricultura y Comercio, Junta de Extremadura, Avda de Portugal, s/n, E-06800 Mrida Tel.: + 34-924382600 Fax: + 34-924382800 Jos Luis Verdasca, Chefe de Diviso Direco Regional de Agricultura do Alentejo Quinta da Malagueira - Apartado 83 P-7001 Evora CODEX Tel.: + 351-66-734685/92 Fax: + 351-66-33187
Interreg IIA Operan program . 41 Itlie-Rakousko (I/A) Program Interreg podporuje vzkum dopad rznch zemdlskch aktivit na alpsk ekosystmy, konkrtn je vnovna pozornost vlivu intenzivnho zemdlstv na erozi a vodn zdroje. Vzkum rovn hodl urit, zda upednostnit pirozen zalesnn a neobdlanou krajinu i nov zalesnn z hlediska ekonomickho a ekologickho. Program je zamen na rozvoj devastv, kter v souasn dob upad, ale reprezentuje velk potencil pro peshranin oblast. Rovn podporuje vmnu odbornosti a zkuenost z kulturn, zemdlsk a lesnick praxe, podporuje marketingov strategie, ppravn prce v peshranin iniciativ v oblasti spoluprce a informac (ovoce, zelenina, mlkrensk vrobky, devozpracujc prmysl atd.). Kontakt: Mag.Walter Grimm Amt der Tiroler Landesregierung, Abt.1 c EU-Koord. Michael Gaismaierstrae 1 A-6020 Innsbruck Tel: + 43 512 508 36 30, Fax: + 43 512 508 36 05 Dr. Wolfgang Bauer & Dr. Martha Garber Autonome Provinz Bozen Sudtiroler Landesverwaltung Landhaus I, Crispistr. 3 I- 39 100 Bozen Tel.: + 39 0471 99 31 60 Fax: + 39 0471 99 22 99 Sdruen mst a obc jin Moravy, Regionln rozvojov agentura jin Moravy, C/o Dr. Vladimr Gapar, CZ-64804 Brno, Vstavit 1 arel BVV Tel: ++420/5/41159538 Fax: ++420/5/41153055 rrajm@ohkbrno.cz
Interreg IIA Operan program . 46 Rakousko esk republika (A/CZ) Existuje mnoho aknch oblast a rozpracovanch projekt, kter ukazuj spchy programu priority rozvoje venkova: Peshranin kolen v zemdlstv a lesnictv v oblasti energie, ivotnho prosted a uchovvn, jednn o takovch tmatech jako jsou alternativn metody pstovn plodin, postup k organickmu zemdlstv nebo ekologickmu lesnictv. astnci pochzej z jinch ech a oblasti Waldviertel. Kursy se uskuteuj stdav v obou zemch. Peshranin rybsk farmy v oblasti Waldviertel s clem stabilizovat trn cenu kapr prostednictvm koordinace s rybskmi farmami v jinch echch, a tak ochrnit obivu tchto farem. V prbhu tto prkopnick prce se peshranin region stal mezinrodnm stediskem rybskch farem. Spoluprce v oblasti zemdlstv ve tech zemch Euro-region Weinviertel-jin Morava-zpadn Slovensko si klade za cl poslit mstn farmy a spoluprci mezi farmami tak, e se vypodaj s sten historickou neochotou spolupracovat a povzbudit vytvoen spolupracujcch trnch struktur. Na zklad sdlen odbornosti v oblasti novch surovin, specializovan vroby a prmyslovch technologi pro zpracovn byl vytvoen rmec projektu a iniciativ, kter pinesou do regionu pidanou hodnotu. Kontakt: Amt der Niedersterreichischen Landesregierung A-3109 St. Plten, Landhausplatz 1 Tel.+43 2742 200 4329, Fax: +43 2742 200 4170 Amt der Obersterreichischen Landesregierung A-4010 Linz, Annagasse 2 Tel. +43 732 7720 4823, Fax +43 732 7720 4819
Interreg IIA Operan program . 54 Karlie (SF/RF) Vzhledem k tomu, e je oblast zahrnut do programu dce osdlena, (m dv vt a devt mench mst), prakticky se vechny programov iniciativy tkaj rozvoje venkovskch oblast. Konkrtn jsou zahrnuty projekty zamen na podporu nsledujcho : mal a stedn podniky ve venkovskch oblastech; vechny iniciativy byly navreny tak, aby byl podpoen rozvoj zemdlstv a vroby, zpracovn zemdlskch vrobk a export do Ruska rozvoj udriteln turistiky.
Bezpochyby vechny tyto iniciativy vyaduj blzkou peshranin spoluprci, kulturn spoluprci, eliminaci jazykovch barir a een rznch problm, kter vznikly na hranici. Kontakt: Regionln spolenost v Kainuu Kauppaktu 1, SF-87100 Kajaani/Finland Tel.: +358-86-628641, Fax: +358-86-628 648 Regionln spolenost v severn Karlii Siltakatu 18A, SF-80100 Joensuu/Finland Tel.: +358-73-229361, Fax: +358-73-221196 Regionln spolenost severovchodn Botnia Kauppurenkatu 8, SF-90100 Oulu/Finland Tel.: +358-81-3214000, Fax: +358-81-321 4013
Interreg IIA Operan program . 59 Nordens Grna Blte S/N Z pohledu dkho osdlen se vtina iniciativ tk rozvoje venkovskch oblast. V oblasti se vylepuje ivotn standard a ekonomick struktura, toto se konkrtn tk nsledujcho: spoluprce mezi zazenmi pro vy vzdln - vylepen strategie v oblasti lesnictv, turistiky a ivotnho prosted; kolen, nsledujc kolen a vmna zkuenost; iniciativy mstnho rozvoje ve vech peshraninch oblastech - turistika, przdniny na farmch a kulturn vmny. Iniciativy podporujc meninov skupiny jinch obyvatel Saami, hlavnm clem je : vmna kulturnch a dalch informac vybudovnm st a vytvoen spolenho pracovnho trhu s novmi pracovnmi pleitostmi. Kontakt: Lnsstyrelsen Jmtlands ln, S-83186 stersund, Tel. +46-63-146 000, Fax: +4663-102 590
LACE INFO-STRNKY: VYBRAN PROJEKTY

LACE Info-Strnky 7 obsahuj informace o nkolika spnch projektech z oblasti rozvoje venkova a zemdlstv viz ne.
Kulinsk a emesln vrobky (B/F) pln nzev projektu je Podpora trhu kulinskch a emeslnch vrobk z francouzskch a belgickch Arden a m v podstat dva hlavn koly. Prvnm je zorganizovat konkrtn akce tohoto typu, pilkat irokou veejnost a propagovat mnoho mstnch vrobk od kulinskch po umleck a emesln. Druhm clem je uskutenit spoluprci a vmnu mezi jednotlivmi podnikateli a obchodnmi partnery na obou stranch hranice. Kontakt: Region Wallonie, Bruxelles, Tel +32 2 211 55 11
Postupy nakldn s odpadem (I/F) Tyto kooperan projekty jsou zameny na dv hlavn oblasti venkovsk innosti, kde je kladen men draz na ivotn prosted : zpracovn dobytch vkal a trusu a zpracovn vody pouit pi vrob sra. Kontakt: Assessorato dellAgricoltura, Forestazione et Risorse Naturali, Servizio SATESSA, Dott. Giorgio Vola (Coordinatore Servizi Agricoltura), Loc Amerique 127/ A, I-11020 Quart (Aosta), Tel +390 165 77 61 11, Fax +390 165 76 57 18 SUACI Montagne Alpes du Nord, Mr. Gerard Larrieu, 11 Rue Metropole, F-73000 Chambery, Tel +33 4 79 70 77 77, Fax +33 4 79 85 07 79
Kultivan metody pro ovoce a zeleninu (D/A/CH) Clem projektu je prostudovat a vyvinout kultivan metody pro ovoce a zeleninu, kter jsou etrn k ivotnmu prosted v peshraninm regionu Bodensee-Hochrhein (nmecko/vcarsko/rakousk hranice). Kontakt: Ministerium fr Lndlichen Raum, Kerner Platz 10, D-70812 Stuttgart, Tel +49 711 126 2151, Fax +49 711 126 2909 Eidgenssische Forschungsanstalt, CH-8820 Wdenswil, Tel +41 7836 111, Fax +41 7806 341
Udriteln farmaen ve vzdlen oblasti Saska ve vcarsku (D/PL/CZ) V phraninch esko/polsko/nmeckch regionech byla realizovna srie projekt Interreg IIA se zamenm na peshranin rozvoj zemdlstv a udriteln farmaen. Kontakt: Grenzberschreitende Agrarstrukturelle Entwicklungsplanung, Landkreis LbbauZittau /Oberlausitz, Zittau, Tel +49 3583 7215 49 (Herr Hesse) Euroregion Elbe Labe, Zehistaer Strae 9, Tel: +49 3501 520013, Fax: +49 3501 527457, D-01796 Pirna
Integralp Znakovan stezky (I/A) Interreg IIA program podl rakousko-italsk hranice obsahuje projekty zamen na cykloturistiku, znakovn stezek v prod a kulturnch objekt v dol Horn Pusteria (Upper Pusteria) a ve vchodnch Tyrolech. Dle byla vypracovna analza dopadu zmn ve farmaen v horskch regionech. Kontakt: INTEGRALP, Themenwanderungen im Hochpustertal und Osttirol, Autonome Provinz Bozen, Abt. Forstwirtschaft, Bozen, Tel +39 047 9953 00
Chov obrlench ovc (A/SLO) Aktivity projektu Interreg na vnj hranici EU mezi Carinti (Rakousko) a Slovinskem zahrnuje uchovn std ovc, kter maj pezdvku obrlen ovce, co je speciln plemeno vyznaujc se ernmi skvrnami kolem o. Clem projektu je opt pedstavit tento mstn chov v peshraninm regionu a zajistit znaku kvality I. Kontakt: p. Anton Petschnik, Vellach 16, A-9135 Bad Eisenkappel, Tel +43 423 88169 p. Muri Primos, Drustvo rejcev ovc jezersko-scolcavske pasme, Zgornje Jezersko 57, 4206 Jezersko, Slovnia, Tel +386 64 44 11 46, Fax +386 64 44 10 16, E-mail : Seite@siol.net
Kultura a ekonomie Samen (S/N) Projekn innost v rmci Interreg IIA region Nordens Grna Blte podl vdsko/norsk hranice m za cl zajistit kulturu Saami bez hranic a podpoit ivobyt nrodn populace severn Skandinvie. Podporovny budou konkrtn innosti muze Saami, v souinnosti se zvenm rovn znalost v mstnch komunitch a vvojem informanho systmu. Kontakt: Lnsstyrelsen Jmtsland Ln, S-83186 stersund, Tel +46 63 146 000, Fax +46 63 102 590 Nord-Trondelag Fyleskommune, Flkets Hus, N-7700 Steinkjer, Tel +947 74 14 10 00, Fax +947 74 14 10 51 Sor-Trondelag Fyleskommune, Fylkeshuset Munkegt. 10, N-7004 Trondheim, Tel +947 73 99 64 15, Fax +947 73 99 64 10
DAL PKLADY PROJEKT

Peshranin regiony EU a stedn a vchodn Evropy poskytuj bohat zkuenosti, jak lze peshranin innosti v oblasti rozvoje venkova a zemdlstv uskutenit v praxi. Ne je uvedeno nkolik dobrch pklad z praxe.
1. Vzkum, studie, strategick rozvoj Projekt povod eky Blackwater (IRL/NI) Projekt povod Blackwater byl zaloen z dvodu uren rozdl zpsobench umstnm na hranici a v okrajov oblasti vzdlen od administrativnch stedisek. Prostednictvm strategie pro rozvoj venkova zaala tato peshranin iniciativa komplexnm zpsobem hledt na pirozen vazby v nkolika sektorech mezi phraninmi regiony nap. ve spolenosti, ekonomice a turistice. Douf se, e spolenm pstupem lze region rozvinout citlivm a udritelnm zpsobem pomoc pirozench vazeb, zdroj a za pomoci obyvatelstva v regionu. Projekt je v souasn dob zen zstupcem zamstnanm na pln vazek, kter pracuje jako tajemnk peshraninho vboru rady a je zodpovdn za realizaci specifickch projekt. Nejprve regionln rady zaloily pracovn vztahy, tyto rady zvolily estn subjekty, kter zaaly pracovat na peshraninch zkladech. Je mon, e se mezi tmito temi vbory roz povdom o potencilnm rozvoji, toto povdom vytvoilo spoleenstv. Projekt povod Blackwater pevzal povod eky jako dc jednotku, se snahou snit dopady okrajovho regionu. Kontakt: p. Simon Brown; Okresn rada Dungannon; Circular Road; Dungannon; Co. Tyrone Tel +44 1861 72 03 15
Partnerstv Tyrone/Donegal (IRL/NI) Partnerstv Tyrone/Donegal je dobe zavedenou peshranin rozvojovou spolenost, kter si klade za cl urit, rozvinout a podpoit inovan iniciativy ve venkovskch spoleenstvch Tyrone a Donegal. Zmr se uskuten ve dvou vlnch nejprve je teba doshnout udritelnho rozvoje prostednictvm vylepen socilnch, ekonomickch, kulturnch podmnek a podmnek prosted pro vechny v dan oblasti a ve druh vln petvoit tuto spolenost na pikov stedisko peshraninho rozvoje na evropsk rovni. V souladu s pokyny Rady mstnch akcion a dvou pslunch organizac LEADER (LEADER companies) Donegal spolenost pro mstn rozvoj a Partnerstv 2000 pro venkov v zpadn Tyrone, bylo spn pedloeno nkolik peshraninch projekt vetn nsledujcho: Projekt pro emesla Milnium tento dvoulet projekt zamstnv pracovnky rozvoje emesel a pomh v podnikn v emeslech v oblasti rozvoje novch podnik a pleitosti vroby. Pracovnci rozvoje emesel poskytuj podnikatelm pmou podporu, vyuovn a kolen. Projekt je rovn zamen na vytven aktivn peshranin st pro emesla a pomh v podpoe sektoru mstnch emesel na obou stranch hranice. Program pro pesun vrobk napluje poteby malch a stednch podnik ve vesnickch phraninch regionech. V rmci tohoto projektu je poskytovna pomoc 15 pvodnm spolenostem z oblasti Tyrone a Donegal. Jejm clem je rozvinout nov pstupy a podnikn a rozit zsobrnu tradinch vrobk pijetm vrobk, kter byly spn na jinch trzch. Navc je poskytovna pomoc pro rozvoj vvoznch schopnost. Rozpoet: Kontakt: 362,000 celkov nklady (financovno Interreg IIA a Mezinrodnm fondem pro Irsko) Hugo Sweeney; Omagh Business Complex; Great Northern Road; Omagh; hrabstv Tyrone; N. Ireland BT78 5LU; Tel +44 28 82 249494; Fax +442882250962; ENTRE@dial.pipex.com Genevieve Gavin; Donegal Local Development Company; 1 Millenium; Court; Pearse Road; Letterkenny; hrabstv Donegal; Tel +353 74 27 056; Fax +353 74 212 57; dldclk@iol.ie
2. Diverzifikace zemdlstv a pidan hodnota
Oiven Weinstrae/vinask stezky (A/SLO) Mezi pti vinaskmi stezkami ve trsku (A) se Schilcher-Weinstrae vyznauje svoj mimodnou rozmanitost, co je dno plnou hospodskou samostatnost zde sdlcch vina. Navc sah tradice mstn odrdy vna modr Wildbach a do keltskch as. V projektu Schilcher & bl kon se jedn o nvod, jak propojit ji bc projekty, jako i o dal rozvoj a kvalifikovn vinask oblasti Schilcher. Ke konkrtnm opatenm pat rozen a podpora kulturn nabdky v oblastech gastronomie, zemdlstv, voln as a kultura. Do tto oblasti spad tradin a naun oznaen 60 km dlouh vinn stezky, vybudovn novch enk, program orientovan na ron obdob dc se zejmna vinnm cyklem, jako i kulturn podniky, jako jsou nov divadeln jevit nebo prostory dokumentujc umleck emesla. Na ochranu znaky kvality Schilcher Schutzmarke Weies Pferd byla pro vinae provedena kvalifikan opaten. Vinask stezka je spojena s jinmi turistickmi stezkami, na kterch jsou aktivn slovint partnei. Projekt byl zahjen v kvtnu 1998. nklady: kontakt: EURO 271.075; 30,3 % z Interreg IIa Tourismusverband Weststeiermark; Ettlendorferstr. 3; A 8510 Stainz; Tel +43.3463-4950
Ballyclo (IRL/NI) Program Ballyclo je pojmenovan po dvou podprnch organizacch, Rozvojov sdruen Ballyhaise, spolenost Cavan a Venkovsk stedisko Clogher Valley, spolenost Tyrone. Jeho clem je zlepit pjmy malch prasech farem (typicky s mn ne 30 kusy) a zvit kvalitu jejich prasat. Selata z tchto prvotdnch chov budou mt speciln prodejn cenu, co bude mt pzniv efekt na ir vesnickou ekonomiku. kolen managementu, chovn program, program pro marketing a sociln programy jsou rovn nabdnuty zastnnm farmm a jejich rodinm, m je poskytnuta pomoc v zajitn dlouhotrvajc ivotnosti jejich podnik. Tento sociln program prostednictvm Plnu pro rozvoj strategie spolenosti zprostedkuje dodatenou peshranin a spoleenskou iniciativu mezi obma regiony. Stimulace obou handicapovanch phraninch oblast bude zajitna v podpoe ekonomick a sociln regenerace oblasti, a tak bude udren dlouhotrvajc rozvoj regionu. V rozpt 3 a 5 let bude vytvoeno osm novch pracovnch mst. Mezi obma komunitami budou vytvoeny vazby mezi farmi, jejich rodinami a rznmi zemdlskmi a vesnickmi organizacemi na obou stranch hranice a vylep se vzjemn psoben. To povede k vylepen socilnch a ekonomickch hledisek v obou lokalitch. Projekt rovn klade draz na spoluprci peshraninch komunit, m pomh odstranit bariry socilnho zalenn a oslovuje potebu vybudovn dvry a schopnost v obou tchto komunitch. Rozpoet: Kontakt: 4,870,000 celkov nklady, 1,000,000 pspvky z Interreg II p. Martina Grey; Ballyclo Ltd.; 47 Main Street; Clogher; Co. Tyrone BT76 0AA; Tel +44 16625 48814; Fax +44 16625 49418
Hygienick inspekce (E/P) panlsko/portugalsk peshranin region m pevn zemdlsk charakter a vznamn pispv do GNP (HNP), konkrtn do regionu Castilla Y Len/Norte. Tento projekt zen Regionlnm ministerstvem pro zemdlstv a Spolenost pro iv invent v Castilla y Len je financovn Interreg II a zamuje se na subsektor dobytka, nebo tento subsektor je dleit na obou stranch hranice. V letech 1995 a 1997 se uskutenily hygienick kampan zamen na ohrady pro dobytek a ovce. V prvnch kampanch byla vechna stda skotu testovna na mon vskyt tuberkulzy, perineumonie a ostatnch nemoc a veker infikovan kusy byly zlikvidovny. Podobn tak bylo uinno u std ovc. Tyto innosti vyaduj spoluprci mnoha lid a zazen, konkrtn ad a technickch tm veterin a laborato v regionu. Dle je zapoteb spoluprce hygienickch stanic v obou provincich, aby byl zajitn standard a zskan vsledky byly pesn zaznamenny. Vsledkem uvedench kampan byl znateln pokles vskytu tchto zvecch nemoc a farmm byla poskytnuta inn a efektivn inspekn hygienick sluba. Rovn byla zvena pidan hodnota vrobku, nebo farmi nyn mohou deklarovat sv zvata jako zdrav a bez nemoc. Rozpoet: Kontakt: PTA 122,130,874 celkov nklady; PTA 91,598,159 Interreg IIA Junta de Comunidades de Castilla y Len, Plaza de Castilla y Len 1, E-47008 Valladolid, Tel +34 983 41 11 21, Fax +34 983 411269
3. Aspekty ivotnho prosted na rozvoj zemdlstv a venkova
Podpora ekologickho zemdlstv (A/SLO) Na podporu udritelnho obhospodaovn zemdlskch ploch zahjil refert zabvajc se ekologickm poradenstvm v rakousk phranin oblasti projekt, kter m u zemdlc vst k pochopen problmu a k ekologickmu zemdlskmu hospodaen. Clem je zlepit kvalitu spodnch vod, co se positivn odraz v kvalit ivota a v rekrean hodnot regionu. Proto byla v dubnu 1994 pi okresn zemdlsk a lesn komoe v Leibnitz (A) zzena vzkumn laborato, kter na dost rolnk provuje vzorky vody jako i vzorky hnoje na obsah nitrt. Souasn slou jako poradensk kancel pi individulnch dotazech pedevm v oblasti hnojen. Nadto provd zkouky v ternu a analzy. V Mariboru na slovinsk stran pracuje laborato se stejnm kolem. Po ukonen podpory bude projekt schopen dle se samofinancovat z pspvk zemdlskch komor a z poplatk hrazench rolnky. Je usilovno o propojen rznch poradenskch mst na obou stranch hranice. nklady: kontakt: EURO 65,407; 80 % z Interreg IIa LFI Steiermark; Hamerlinggasse 3; A 8010 Graz; Tel +43 316 8050 1309; cimerman@lfi-steiermark.at
4. Vytvoen st/Vmny/kolen
Vmna k a uitel v oblasti zemdlstv (D/DK) Na zklad diskus v pracovn skupin zemdlstv v rmci regionu Snderjylland/Schleswig byl vypracovn projekt, kter m napomoci vzdln k v oblasti zemdlstv, rozit znalosti o podmnkch a praxi v agrrnm sektoru v celm phrani, zejmna pak znalosti o ekologickm zemdlstv, jako i napomoci seznmen se s kulturou sousedc zem. Mladm zemdlcm je proto umonna 3-12 msn praxe v sousedc zemi, piem pobyt je zapotvn jako odborn praxe. Spoluprce zemdlskch kol probhala nejprve na rovni uitelskho sboru, kter absolvoval intensivn jazykov kurs, zskal znalosti o komplementrnm vzdlvacm systmu, jako i provdl spolen exkurze a projekty. astnci projekt se rekrutuj ze zjemc o dal vzdlvn. Celkem se projektu astn ti koly. Prvn opaten budou zahjena v lt roku 2000. nklady: kontakt: EURO 98,768; z toho 50% z Interreg IIa Berufliche Schule des Kreises Nordfriesland in Husum; Auenstelle Bredstedt; Theodor-Storm-Str. 2; D 25821 Bredstedt Tel +49 4671 9134 40; Fax +49 4671 9134 19; ivolquardsen.lwk-bredstedt@t-online.de
Odborn rozvojov program pro zemdlstv potravinsk prmysl (IRL/NI) Tinctidenn Odborn rozvojov program pro zemdlstv potravinsk prmysl si klade za cl poskytnout odborn rozvoj zemdlstv potravinskho prmyslu s clem pipravit organizace na zen zmn a zlepovn odbornho rozvoje. Program byl realizovn prostednictvm srie semin a dlen vedench kvalifikovanmi a zkuenmi koliteli. Zavdc program umouje astnkm posoudit sv schopnosti a kompetence ve vztahu k jejich organizanm potebm. Bhem kurs kad astnk rozvine pracovn pln pro penos znalost a dovednost zpt do sv organizace. Cel kurs je navren tak, aby poslil vytvoen st a zajistil, aby dochzelo k vzjemnmu psoben mezi regiony, organizacemi a disciplnami a aby zskan znalosti a schopnosti byly vyuity a pinely uitek zastnnm organizacm. Program zahrnuje : Povdom o evropsk zemdlsko-potravinsk politice a o programech Mezinrodn rozvoj zemdlstv a svtov trhy Tmata organizace dopady politiky, strategick plnovn, plnovn projekt a veden projekt Schopnosti veden oddlen lidskch zdroj, systmov analza, administrativa a finance Schopnosti personlnho rozvoje komunikan schopnosti, schopnosti vyuit asu veden (Time management) a prezentace Informan technologie systmy IT, aplikace IT a zen informac Program vylep konkurenceschopnost organizac zahrnutch do zemdlstvpotravinstv a pispje ke zzen vazeb a st mezi organizacemi a jednotlivci v regionu a za hranicemi. Program podporuje vytvoen novch podnik a pleitosti marketingu pro organizace. Zatmco bude program pispvat do ekonomickho rozvoje regionu, bude rozvinuta odbornost astnk a dle se posl vazby mezi ASA a NIIAS. Rozpoet: Partnei: 24,450 celkov nklady P. Nuala McNally; Spoluprce Ireland; 7 Botanic Avenue; Belfast BT7 1JG; Tel +44 28 90 321462; Fax: +44 28 90 247522

Lace Guide - CZ

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Lace Guide - CZ

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Gnter Verheugen

len Evropsk komise

A1 Dvody peshranin spoluprce

Praktick prvodce pro peshranin spoluprci

__________________________________________________________ KAPITOLA A 1: Dvody peshranin spoluprce

A 1 Dvody peshranin spoluprce

Praktick prvodce pro peshranin spoluprci

A 1 Dvody peshranin spoluprce

Praktick prvodce pro peshranin spoluprci

A 1 Dvody peshranin spoluprce

Praktick prvodce pro peshranin spoluprci

A 1 Dvody peshranin spoluprce

Praktick prvodce pro peshranin spoluprci

A 1 Dvody peshranin spoluprce

Praktick prvodce pro peshranin spoluprci

viz kapitola A.4

A 1 Dvody peshranin spoluprce

Praktick prvodce pro peshranin spoluprci

A 1 Dvody peshranin spoluprce

Praktick prvodce pro peshranin spoluprci

KAPITOLA A 2: Dosavadn zkuenosti

_________________________________________________________________ A 2 Dosavadn zkuenosti 10

Praktick prvodce pro peshranin spoluprci

_________________________________________________________________ A 2 Dosavadn zkuenosti 11

Praktick prvodce pro peshranin spoluprci

Praktick prvodce pro peshranin spoluprci

_________________________________________________________________ A 2 Dosavadn zkuenosti 13

Praktick prvodce pro peshranin spoluprci

_________________________________________________________________ A 2 Dosavadn zkuenosti 14

Praktick prvodce pro peshranin spoluprci

_________________________________________________________________ A 2 Dosavadn zkuenosti 15

Praktick prvodce pro peshranin spoluprci

Praktick prvodce pro peshranin spoluprci

_________________________________________________________________ A 2 Dosavadn zkuenosti 17

Praktick prvodce pro peshranin spoluprci

_________________________________________________________________ A 2 Dosavadn zkuenosti 18

Praktick prvodce pro peshranin spoluprci

_________________________________________________________________ A 2 Dosavadn zkuenosti 19

Praktick prvodce pro peshranin spoluprci

_________________________________________________________________ A 2 Dosavadn zkuenosti 20

Praktick prvodce pro peshranin spoluprci

Regiony na vnjch hranicch se stty stedn a vchodn Evropy usiluj speciln o:

_________________________________________________________________ A 2 Dosavadn zkuenosti 21

Praktick prvodce pro peshranin spoluprci

_________________________________________________________________ A 2 Dosavadn zkuenosti 22

Praktick prvodce pro peshranin spoluprci

_________________________________________________________________ A 2 Dosavadn zkuenosti 23

Praktick prvodce pro peshranin spoluprci

_________________________________________________________________ A 2 Dosavadn zkuenosti 24

Praktick prvodce pro peshranin spoluprci

_________________________________________________________________ A 2 Dosavadn zkuenosti 25

Praktick prvodce pro peshranin spoluprci

Tabulka 1: Nmon programy Interreg IIA

45 - Gibraltar GB/MRC ___________________________________________________________________

_________________________________________________________________ A 2 Dosavadn zkuenosti 25

A3 Prvn nstroje usnadujc peshranin spoluprci

Praktick prvodce pro peshranin spoluprci

A 3 Prvn nstroje usnadujc peshranin spoluprci

Praktick prvodce pro peshranin spoluprci

A 3 Prvn nstroje usnadujc peshranin spoluprci

Praktick prvodce pro peshranin spoluprci

A 3 Prvn nstroje usnadujc peshranin spoluprci

Praktick prvodce pro peshranin spoluprci