KFS FF UK

nm. J. Palacha 2, Praha 1, tel.: +420 221 619 227, e-mail: film@ff.cuni.cz

Vztahy mezi mdii Na ploe filmu me dochzet k mnoha medilnm relacm. Jeho podstatu vak lze chpat i jako intermediln. Proto je podstatn vymezit si rozdl mezi intermedialitou a jinmi druhy dialogickch kol a definovat mon mutace tohoto medilnho propojovn. Lze klasifikovat tyto vztahy mezi mdii:1 1) Intermedialita2 zahrnuje oproti jinm medilnm relacm skutenost, e v rmci jejich prniku jsou veker zastnn entity transformovny, jsou sjednocovny do novho celku. Nejedn se o jednotliv voln mixy, kombinace i penosy, ale vsledn forma mus bt jednolitm tvarem se svou vlastn kvalitou. Autor vytv konceptuln fze,3 vstavba prostoru v dle je dan strnm hranic mezi jednotlivmi umnmi. Transmediln relace lze definovat jako vztahy mezi mdii, kter jsou zaloen na principu transpozice nebo transferu. Tato relace se vyskytuje, pokud vedle sebe psob jednotliv formy, ani by dochzelo k jejich propojovn, k jejich vzjemn interakci.
>Jako pklady tohoto vztahu lze uvst bu osobu umlce psobcho ve vce mdich, kter se nenechv vrazn ovlivovat jednotlivmi koncepty odlinch oblast tvorby, zachycenou knihu v diegetickm obraze, kter psob pouze jako pedmt, nen nositelem promny vznamu, kulisu stvoenou z knihovny, kter sice charakterizuje postavy, ale obsah knih, ani jejich tituly nejsou zejm, nebo pesnou adaptaci bez vnitn transformace. Zatmco obsah knih v knihovn nen podstatn, tvo tedy vztah transmediln, televize uprosted tto kulisy m vpovdn hodnotu, jej obraz je podstatnou slokou narace. Televizn mdium tedy s filmem vstupuje do vztahu intermedilnho.

2)

3)

Multimediln relaci lze oznait jako vztah juxtapozin. Mediln formy jsou vedle sebe kladeny zcela voln, lze je jasn oddlit, ani by byla naruena jejich jednota.
> Jasn pklad nalzme v multimediln encyklopedii vyuvajc k doloen informac rzn umleck druhy, text, filmovou ukzku, fotografii, obraz. Jednotliv sti spolu kooperuj, ale mohou fungovat i zcela samostatn.

Petr S c z c z e p a n i k , Filmy, kter vid vlastn vidn. Brno, Masarykova univerzita FF stav divadeln a filmov vdy 2002. Petr Sczepanik vychz voln z tdn Erica Vose. Eric V o s , The Eternal Network. Mail Art, Intermedia Semiotics, Internal Studies. In.: Internal Poetics. Essays on the Interpelations of the Arts and Media. Erika-Brigitta Lagerroth (ed.). Amsterdam Atlanta, GA: Rodopi 1997, s. 325-336. 2 O tomto rovn G. Genette J. Kristeva 3 Tmto termnem oznauje intermdia Dick Higgins v pipojen pasi (1981) ke sv stati Intermedia (1965). Dick H i g g i n s with an Appendix by Hannah Higgins.Synesthesia and Intersenses: Intermedia (http://www.ubu.com/papers/higgins_intermedia.html), navtveno 14. 7. 2006). Budu se jm podrobnji zabvat dle v kapitole IV.2. Intermedialita filmu, vztahy pesahujc uzavenost dla, s. 111.

4)

Hypermediln relace4 jsou vztahy mezi globlnm hypermdiem a rznmi medilnmi prvky a formami, je jsou uvnit nj sov propojeny. > Tento spoj je
nejjasnji vidt na pkladu internetov st obsahujc mnohomediln dokumenty. Jejich propojen je mon dky jednotnmu digitlnmu kdu. Informace na sti jsou sice stle odlinmi mdii, navc na sob nezvislmi, ale jejich forma je peveden na stejn formt.

Strana z internetov encyklopedie IMDB. Mimo monost vyhledvn v irok sti (hypermedialita), jsou na jedn stran (multimedialita) textov informace o filmu, fotografie, internetov odkazy a filmov ukzka. Druhou rovinou pedstavuj reklamy, a to opt ve tech medilnch ztvrnnch (text, obraz, film).

5)

Poslednm typem jsou pak Mixed-media, kter kombinuj vrazov prostedky jednotlivch umleckch druh, i vleuj prvky jednoho mdia do struktury mdia druhho. Jednotliv sti lze oddlit, ale narozdl od multimedi nemohou po rozdlen samostatn fungovat.
> Jako mixed-medium lze chpat obraz, do jeho plochy je zahrnuta bse, jinmi slovy bse se silnm vizulnm prvkem. V kontrastu k tomu je pak vizuln bse, kter vak spad do oblasti intermediality.

Intermedia (Simply Tom)

Mixed-media (Jennifer Large)

Pojem hypermdia navazuje na poststrukturalistick teorie sledujc textov universum. Tmatem hypermediality se zabvaj Theodor H. Nelson, George P. Landow, Jacques Derrida i Roland Barthes.

Intermedialita filmu, vztahy pesahujc uzavenost dla

Film byl ji od potku chpn jako mnoina intermedilnho prniku. Ji Canudova sta o zrozen sedmho (i estho) mdia (umn) naznauje, e se film stv jakousi fli, do n se vstebvaj elementy starch umn.5 Ji na potku stolet byl film definovn jako prostor, kter vznik dky jedinenmu spojen vdy a umn, a kter je zrove podkladem pro konfrontaci jednotlivch umn za zachovn vlastn specifiky. Na monost, ale i vhodnost pestupovn hranic mezi jednotlivmi umnmi upozoruje pozdji Jan Mukaovsk.6 Intermedialitu sleduje jet ped vynlezem kinematografu. Jako pklad uvd bsnick symbolismus, je sm sebe oznaoval za hudbu slova, vyzdvihuje surrealistick malstv pracujc s bsnickmi tropy, m splc svou vpjku z vtvarnho umn v dob popisn poezie. Vvojov dleitost takovch pekroen hranic je v tom, e se umn u pociovat nov sv tvrn prostedky a vidti svj materil z nezvykl strany; pitom vak vdy zstv samo sebou, nesplv s umnm sousednm, nbr dosahuje toliko stejnm postupem rznch efekt nebo rznm postupem efekt stejnch.7 Tito dva teoretici tak v propojovn vid kladn hodnoty, obohacen filmovho tvaru, ale i nov nalezen specifickch prvk vypjench umn. Oba rovn zdrazuj ono hledisko transformace, prostor mezi umnmi pro n nen kol fragment, ale komplexnm tvarem. Tato problematika je velmi aktuln v prbhu djin filmovch teori. Nejprve se na jejm podklad vymezovala specifika filmu, filmov charakteristiky se dvaly do souvislosti s vlastnostmi jinch umn, aby bylo mon postihnout diferenciace a podstatu jednotlivch druh, pozdji dochzelo v oblasti teoretickch koncept k vzjemnm vpjkm terminologie a sledovn filmu v interdisciplinrnch souvislostech. Nyn je mon zkoumat film promnn novmi technologickmi monostmi. Ty umouj filmu snaz vstup na intermediln pdu a vytvoen smsi rozdlnch umleckch prvk tm bez omezen. Dosavadn uvaovn o filmu reflektovalo komunikaci mezi jednotlivmi mdii na jedn ploe, termn Intermedia vak definoval a umlec a teoretik Dick Higgins v roce 1965.8 Pokud toto oznaen nechpeme pouze v souvislosti s experimentlnm umnm, meme jeho definici sten vidt i jako obecn vymezen podstaty filmu. Pro Higginse je pojem Intermedia oznaenm medi, je spadaj do prostoru mezi mdii. V rmci tohoto prostoru pak vznik konceptuln fze, kter neoddliteln sjednocuje star mdia a na jejich zklad vytv mdia nov. Je tedy zejm, e komunikace na tto rovin umouje prv ono petven, objevovn novch aspekt starch umn. Z dialogu se rod nov tvar. Higgins k,9 e v tomto prostoru zrove vznikaj i nejlep souasn dla, kter konen popraj

Ricciotto C a n u d o , Teorie sedmi umn, In.: Iluminace 1, 1992, .1., srovnej s Ricciotto C a n u d o , The Birth of a Sixth Art. In.: Richard Abel (ed.), French Film Theory and Criticism, v. 1. Princeton: Princeton UP 1988, s. 58-66. 6 Jan M u k a o v s k . K estetice filmu. In.: Studie I. Praha Host 2000, s. 443 - 453. Sta je z roku 1933 7 Jan M u k a o v s k . K estetice filmu. In.: Studie I. Praha Host 2000, s. 443. 8 Higgins navazuje na vymezen bsnka Samuela Taylora Coleridge, kter jej uval na potku stolet k definici forem, je spadaj do prostoru mezi ji znm i mdii. Viz.: . Petr S z c z e p a n i k : Intermedialita. Cinepur, 22, 2002, s. 36., Petr Sczcepanik. Filmy, kter vid vlastn vidn. Brno, Masarykova univerzita FF stav divadeln a filmov vdy 2002. Dick H i g g i n s with an Appendix by Hannah Higgins. Synesthesia and Intersenses: Intermedia (http://www.ubu.com/papers/higgins_intermedia.html), navtveno 14. 7. 2006. 9 Dick H i g g i n s with an Appendix by Hannah Higgins. Synesthesia and Intersenses: Intermedia (http://www.ubu.com/papers/higgins_intermedia.html), navtveno 14. 7. 2006.

nezpochybniteln rozdlen jednotlivch mdi stanoven renesanc.10 V souvislosti s naruenm pesnch hranic ve spolenosti, politice i komunikanch monostech souvis i rozmlovn pozic jednotlivch mdi. Jeliko film je umnm, kter vznik prv v dob tto sociln, tdn i technologick revoluce, tedy v dob pdu pesnch kategorizac, stv se monost pro nov formy, je nejvhodnjm zemm pro vykroen jednotlivch umn smrem k nov syntze. Jako nejjasnj pklad jednotn fze umn je asto uvdn videoart. Je sice pravda, e jeho vznik je dn propojenm nkolika umleckch druh, lze vak pijmout i tezi, e film m k absolutn intermedialit tsnj vztah. Tuto vahu lze sledovat ve spojen s vnmnm dla. Aby
byla syntza jednotlivch umn na ploe umn novho komplexn, je teba uritho spojujcho momentu. Je mon ho vidt v jednotnm modu, ve stejnm kli i v paraleln vedench formlnch postupech. Jasnjm pojtkem by vak mohla bt narativn linie. Mentln konstrukt dla stvoen divkem na principech budovn prostoru a nvaznosti dje, kter jsou analogick k literrn naraci, je pak ji jen dotven prvky onoho jednotnho modu. Tedy obrazem i audiln slokou dla. Film by tak mohl bt chpn jako komplexnj fze, pesnj naplnn podmnky intermedilnho vztahu. Videoart je sice konceptulnm umnm, v mnoha bodech je podobn kinematografii, ale vtinou postrd klasickou narativn linku a strukturu fiknho literrnho svta. Zapojenm narativn struktury pak teprve dochz ke komplexn komunikaci mezi mdii.11

Spojovn definic filmu a intermediality je podpoeno i vahami Christiana Metze12 o mnohokdovosti filmu. Film je pro nj zprva mnoha kd, kter vtinou nejsou ve sv podstat filmov. Ty, kter se takto daj oznait, se pak li stupnm specifinosti, jejich zkladn podobu lze nalzt i v jinch znakovch systmech. Filmov specifick je pak kombinace tchto kd, kter formuje individuln textov systmy dla. Opt tedy vidme spojen rznosti do sobstan a originln jednoty. Metzovu mnohakdovost vak lze interpretovat i jako pouhou paralelnost jednotlivch systm. Takto ji vid Alicja Helmanov,13 kter se proti tomto pojet vymezuje a vce se pibliuje pojmu intermediality. Polsk filmoloka zdrazuje syntzu, promnlivost na zklad relac jednotlivch umn v rmci jedn fze. Vyzdvihuje moment rozpoutn vchozch kd v jednom celku, kter se stv novou kvalitou. Oproti pojmu intermediality vak opomj komunikaci mezi jednotlivmi kdy. Tato komunikace v jejm pojet zanik prv dky celkov pemn podstaty jednotlivch systm. Vzjemn interakce jsou vak podstatn k determinaci filmovch vznam. Film lze vnmat jako prostor, komunikt, kter zprostedkovv vztahy mezi jednotlivmi umleckmi druhy, je plochou vstebvajc nejrznj mediln relace. Zrove zajiuje dialog mezi tvrcem a pjemcem, mezi textem a divkovou mysl, mezi realitou a fikc. Film tedy nerozvj pouze vztahy v rmci svch hranic, inspiruje se jinmi mdii, promuje jejich jednotliv prvky a zrove zptn nabz jinm umnm sv specifick zobrazovac monosti, ale komunikuje i s irokm okolm. Dky intermediln schopnosti transformace nen film jen odvozenm umnm, ani shromaditm samostatnch umleckch fragment.
Dkazem toho, e ve filmu dochz prv k intermediln komunikaci a nikoli relacm jinho typu, me bt i jeho sebereflexivn schopnost. Nejsou tm mnny metatextov filmy o naten, ale ppady, kdy film do Myslm, e tento koncept zrove definitivn popr Lessingovo dlen umn. Pokud jsou mdia voln prostupiteln a spojovateln, nen mon jim jednoznan pidlovat odlin oblasti, piazovat je asu oproti prostoru. 11 Je teba dodat, e video podstatn pispv k umocnn intermedilnch vlastnost film dky sv schopnosti symbizy, analzy a autoreflexivity. Dnes me stejn tak dobe, i jet lpe, slouit internet, potaov programy i multimediln CD. Zapojenm novch mdi do prostoru filmu se zvrazuje potencil filmu stimulovat intermediln vazby. 12 Pevzato z Petr M l e k , Teorie intertextu a literrn kontexty filmu I. In.: Iluminace 5, 1993, . 2., s. 9. Viz. Christian M e t z , Language and Cinema. The Hague Paris: Mouton 1974. 13 Pevzato tamt, s. 9. Viz.: Alicja H e l m a n , Problemy interpretacji dziel filmowych. In.: Interpretacja dziea : Konferencja w Instytucie Sztuki PAN 5-7 listopada 1984 roku. M Czerwinski (ed.). Wroclaw: Ossolineum 1987.
10

st intermedilnch vztah vtahuje sm sebe, svou estetiku i star vznikl dla. Nen pak spojnic paraleln vedench umn s pevnm statusem, ale transformuje svou vlastn podstatu a zrove sm sebe na sv ploe komentuje. Dky existenci dvou text v rmci jednoho dla, dochz k dialogu, pro divka vznik nov smysl i forma. Pokud by nedochzelo ani k transformaci, ani ke komunikaci, pak by se filmov tvar rozbil, nebylo by mon uit sv vlastn formy, text by se roztpil na samostatn vrstvy, divk by nepochopil odkazy filmu, ani jeho smysl. Film VE STNU UPRA je sice filmem o naten, ale i mimo tyto scny pracuje s estetikou pevzatou z filmu UPR NOSFERATU. Myslm, e pokud by tyto dva texty spolu nekomunikovaly, divk by nechpal stylizaci filmu. Zrove jestlie by v rmci novho filmu nedochzelo k transformaci jeho podkladu, vznikla by pouh npodoba, nebo by jednotliv scny psobily jako neopodstatnle spojovan fragmenty.

VE STNU UPRA

UPR NOSFERATU

Pokud tedy lze na specifinost filmu pohlet jako na intermediln komunikt, pak je nutn si vymezit podrobnji pojem intermediality. Lze j chpat ve dvou vymezench licch se kou zbru. 1) Jako ir vymezen intermediality lze definovat propojovnm jednotlivch medilnch forem do pevnho, neoddlitelnho celku. Koncepty jednoho mdia nahrad v jejich funkci koncepty mdia jinho, a tm danou mediln tvorbu zevnit transformuj. Vsledkem tto fze je nov hybridn forma, kter ms strukturn rysy dvjch medilnch forem, ale souasn obsahuje kvality zcela nov.14 Jedn se o rzn vazby mezi formami, o technologick fze mezi aparty jednotlivch mdi, v rovin percepce pak o promny recepnch nvyk psluejcch danm mdim. Intermedialita v um pojet pak zahrnuje oproti prvnmu vymezen prvek reflexivity. Strukturn prvky rznch mdi se stetvaj, usouvztauj a vzjemn promuj, piem vsledn hybridn forma vzel z tto transformace reflexivn zviditeluje strukturn rysy a vzjemnou diferenciaci kolidujcch mdi.15 Jako
pklad mohou slouit Godardovy videografick eseje.16 Pomoc monte a manipulace s rychlost obrazu Godard zviditeloval rysy videografickho obrazu a zrove pomoc videa analyzoval kinematografii. Dal ilustraci tohoto pojet lze nalzt u Gustava Deutsche. Ve filmu WORLD MIRROR CINEMA pouv filmov materily z nm ry natoen v rznch stech svta ped vchody do kinosl. Experimanttor vybr z dokumentrnch psem nhodn kolemjdouc, kter povyuje na hlavn protagonisty minipbh a zobrazuje jejich mon ivotn osudy. Ve filmu nejen propojuje realitu s fikc, je jsou sjednoceny jednm stylistickm kdem, ale reflektuje i princip filmovho mechanismu, schopnost manipulace s dokumentrnm materilem i monost stvoit uml svt, kter je zdnliv reln.

2)

14 15

Petr S z c z e p a n i k , Intermedialita. Cinepur 11, 2002, . 22. s. 36. Petr S z c z e p a n i k , Intermedialita. Cinepur 11, 2002, .22. s. 36. 16 Tento pklad uvd ve svm textu Petr Szczepanik.

Na vztah mdi lze pohlet i v souladu s teoriemi remediace. Jejm zkladem je reprezentace a pepracovn jednoho mdia v druhm. Jay David Bolter a Richard Grusin17 remediaci vid jako zkladn princip djin mdi, odr se vak i v samotn podstat filmovho mdia. Teoretici zdrazuj hybridnost mdi, kter ukazuje, e kad mdium je na jedn stran st neodluitelnch prvk technologie, estetiky a sociokulturnch praktik, a na stran druh je syntzou reformovanch sloek danch mdi. Systm remediace se pak d dvma logikami imediac a hypermediac. Vnmn intermedilnch dl, kter spov na pepnn jednotlivch percepnch md, je vhodnou analogi k tmto dvma logikm. Na
neustl oscilaci divka mezi tmito dvma logikami je zaloeno mnoho filmovch dl, napklad filmy, kter se odehrvaj v irelnm svt, v trikovch filmech, i v postmodernch a experimentlnch snmcch, kter kombinuj jednotliv mdia na ploe prostoru filmu.

- Imediaci lze popsat jako draz na bezprostedn inek, zahlazovn faktu mediace.
> Ve vnmn filmu lze proces imediace popsat jako snahu o stvoen komplexnho svta filmu, o vybudovn jednolitho mentlnho konstruktu prostoru pbhu. Jinmi slovy, divk se sna mozaikovit svt spojit v jeden celek. Pokud sleduje trikov film i postmodern kol, imediace se odr ve snaze zapomenout na uit techniky k vytvoen irelnho svta i nevnmat jednotliv mdia rozdlujc plochu filmu. Divk se zmrn no do nevdom, vytv spoje mezi prvky jakkoli rozdlnmi, identifikuje se svtem fikce a opoutv se od itho prostoru s jeho logikou. Pijm prostor ilustrovan filmem, jako by to byl prostor reln.

- Hypermediaci lze definovat jako zviditelovn procesu mediace a kombinace rznch mdi, navozovn pocitu estetick slasti z kontemplace formlnch kvalit odlinch mdi.
> Pi sledovn filmu je pak tento proces pesnm opakem ke snaze zapomenout na zpsob tvorby. Divk si mdium jako takov uvdomuje, sleduje jeho vstavbu, peml o technice, pozoruje jednotliv fragmenty a mediln kombinace. Jednotn prostor analyzuje na jeho pvodn sloky. Stdn imediace a hypermediace18 na poli vnmn filmu, zde oznaen jako pepnn mezi syntetizujcm zapomnnm a vdomou analzou, lze konkretizovat na nsledujcch ppadech. Snmek LOLA B O IVOT ukazuje, jak lze v rmci jednoho filmovho prostoru kombinovat rzn mdia, rzn styly a odlin zpsoby filmovch postup. Ve filmu se objevuj obdobn sekvence pedvdn odlinmi mdii. Bh Loly ztvrnn tradinm zpsobem je nhle proloen animovanou pas. Na jednu stranu si tak divk uvdomuje rznorodost materilu (zde se blme hypermediaci), ale je schopen vnmat i jednotliv sti kole jako jednotn celek propojovan stejnorodou dynamikou a hudbou (zde k imediaci).

Jay David B o l t e r , Richard G r u s i n , Imediace, hypemediace, remediace. Teorie vdy 14, 2005, .2. s. 40. Jay David B o l t e r , Richard G r u s i n , Remediation. Configurations 4, 1996, . 3, s. 311-358. Petr S z c z e p a n i k : Intermedialita. Cinepur, 22, 2002, s. 36. Petr S c z c e p a n i k . Filmy, kter vid vlastn vidn. Brno, Masarykova univerzita FF stav divadeln a filmov vdy 2002. 18 Petr Szczepanik uvd postmodern videoklip jako kol nesourodch postup, kter zrove divk vnm bezprostedn dky spojen s rockovou hudbou a tancem. Viz.: Petr Sczcepanik. Filmy, kter vid vlastn vidn. Brno, Masarykova univerzita FF stav divadeln a filmov vdy 2002. s 51.

17

Na stejnm principu promn recepce jsou zaloeny i trikov filmy. Divk si na jedn stran uvdomuje digitln promnu obrazu, je oslnn dokonalost triku, zrove ho vak chpe jako soust svta filmu, pijm ho. V rmci narace se nesna digitln obraz rozebrat na pixely ani nepeml o fungovn jednotlivch st stroj. Neptele Termintora vytvoenho z tekutho kovu sice oceuje jako mistrovsk potaov trik, ale zrove ho chpe jako reln nebezpe zaujmajc svou lohu v rmci fikce.

TERMINTOR 2: DEN ZTOVN

Hypermediace, tedy vnmn jednotlivch st syntzy, naznauje sloitost komunikace na poli filmu. Relac mezi jednotlivmi mdii si vm i Higgins.19Aby divk pijal dlo, pochopil ho, mus pepnat mezi rznmi percepnmi mody, kter koresponduj s jednotlivmi umnmi. Stejn jako je dlo utveno sluovnm prvk jednotlivch mdi, je teba vzjemn nechat pronikat i tyto odlin mody, aby bylo dlo pln pochopeno. Problm intermediality je pro uvaovn o filmu podstatn. A u definujeme film jako mdium, jeho podstata je prv tohoto druhu, nebo pokud ho sledujeme jako komunikan prostor se zcela samostatnou kvalitou nezvislou na jednotlivch komuniktech. V djinch kinematografie i v jej reflexi se po celou dobu vrazn odr uvaovn o souboji mezi nvaznost na star umn a hlednm filmov specifiky. Jedna vtev tvr prce thne k nalzn inspirac v okolnch mdich, zatmco druh se sna nalzt vlastn
Viz.: . Petr S z c z e p a n i k : Intermedialita. Cinepur, 22, 2002, s. 36., Petr Sczcepanik. Filmy, kter vid vlastn vidn. Brno, Masarykova univerzita FF stav divadeln a filmov vdy 2002. Dick H i g g i n s with an Appendix by Hannah Higgins. Synesthesia and Intersenses: Intermedia (http://www.ubu.com/papers/higgins_intermedia.html), navtveno 14. 7. 2006
19

kinematografick tvar, obohatit filmovou podstatu ze svch vlastnch zdroj. Teorie reflektuje film jako spojnici jednotlivch druh, sleduje jejich nvaznosti, nebo se vymezuje k tmto teorim a chpe film jako samostatn nov mdium. Film po filmu Pokud zkoumme intermediln vazby a jejich vvoj do souasnosti, opoutme jednoduch propojovn nstroj danch umn a nr, zkladnch zapojovn umn do umn jinch a kombinovn odlinch medilnch monost, posouvme se do hlubch struktur intermediality. V souladu s digitlnmi technologiemi a jejich pnosy je mon pozorovat, kam se ubr film po filmu, jak je s nm zachzeno v okamiku, kdy na nj pohlme jako na jeden z vvojovch stup v poli vizuln kultury. Co se dje s filmem, pokud je umstn do veejnho prostoru, vyjmut z kina a penesen do galerie. Pro nzornost a jako vchoz bod dalho bdn je vhodn si nartnout zkladn monosti tohoto vvoje, pojmenovat vznikajc umleck druhy, kter ji zcela popraj monosti jakkoli specifinosti, jejich originalitou u nen ani tak pvodnost vtvoru, ale ukzka monho kombinovn a strn hranic, ke kterm vrazn pispvaj prv digitln technologie. Definovat druhy umn, nov koncepce, kter ji potaj i s virtulnm prostorem, s aktivnm divkem, jeho interakc a hravost, je psob na plnou klu smysl. Vznik tak nkolik lini umleckch fz: Nzev uit technologie Pestrukturovn povrchu (remapping) Zpsob tvorby - star filmy a ji znm materil jsou znovu petvoen do nov formy, nov struktury, vznik nov dlo z ji existujcch dl - formln, asov a prostorov pemovn dat, zmny rytmu i jakchkoli ostatnch stylistickch a stylovch prvk, kter byly pro dan dlo typick a charakteristick - teoretick zklad v teorich dekonstrukce
Martin Arnold: Piece touchee (1989)

Pklad

Pepisovn

- dlo je vyjmuto z kina a umstno do prostoru galerie; dky tomu je mon oteven asoprostorov promna a uit zcela odlinch struktur vyprvn, a to i v hlubinnch rovinch - dochz k promn klasickho narativu - asto je uvn multiscreen, obraz v obraze, vce monost vidn a zvukov promny, vce lini v jednom obraze i na jedn ploe - tato technologie propojovn vce lini, as i prostor, npodoba zdi galerie s vce obrazy a objekty, metoda multiscreenu je uvna i v rmci filmovho narativu

Grahame Weinbren, Frames, 1999

Mike Figgis: Timecode , 2000

Pekombinovn - interaktivn pouvn audiovizulnho materilu a odhalovn narativnho potencilu - podobn vytven scn potaovch her - zviditelovn procesu tvorby a odhalovn vstavby pbhu - metanarace iditeln obraz - vytvoen konstrukce k zen narativnho prostoru divkem, ten se stv centrlnm, promuje se z pozorovatele na zdnlivho tvrce, podstatn je jeho interaktivita

Ian Howard: SweetStalking, 2001 http://www.zkm.de/futurecinema/howard_werk_e.html

Jeffrey Shaw: Msto, 1995 http://www.zkm.de/futurecinema/shaw_werk_place_d.html

Interpolovn

Vnoen se (immersive)

- spojovn oddlench a vzdlench prvk do jedn formy, jednoho komplexnho dla - miz hranice mezi fikc a fakty, mezi aktulnm a virtulnm svtem - vznik mixovan realita prostorov, asov, audovizuln vztahy se spojuj do neoekvanch formac - divk vtahovn do hyperreality - podmnkou se stvaj digitln technologie, kter umouj odlin mdia pevst na jeden spolen kd - stejn princip jako umn, kter obklopuj divka a vthauj ho do virtulnho svta (Omnimax, IMAX, PC rozhran jako CAVE, HDM) - fyzick a imaginrn asimilace divka na zobrazovan prostor - reprezentace ekvivalentn k relnmu prostoru

Janet Cardiff: Playhouse, 1997 http://www.zkm.de/futurecinema/cardiff_werk_e.html

Michael Naimark: Be Now There, 1995 2000 http://www.zkm.de/futurecinema/naimark_werk_e.html

Vypotn

- obrazy z reality jsou generovan potaem, poteba uit softwarovch nstroj - vznikaj syntetick obrazov struktury - metarealismus

Shelley Eshkar, Paul Kaiser: Pedestrian, 2002 http://www.zkm.de/futurecinema/kaiser_werk_e.html

Propojen st

- vytv zcela nov sociln prostory - divci propojeni st, kter umouje nejen interakci, ale i komunikaci - dochz k realizaci virtulnch prochzek relnmi i fiktivnmi prostory - navazuje na internet a potaov hry, jejich taktiku, tvorbu a estetiku - ideologick svoboda - internet, potaov hry

Felix Stephan Huber; Udo Noll, Philip Pocock, Florian Wenz: A Description of the Equator and Some therLands, 1997 http://king.dom.de/equator/

Bez projekn plochy (screenless)

- filmov monosti jsou propojen s teori a technickmi strategiemi - vznik nov forma tvorby i zcela jin zpsob recepce, poteba vytvoit obraz nkde v mezi mysl a oima

Michael Schmid, Thomas Beth, Jrn Mller-Quade, LaserFilm, 2002 http://www.zkm.de/futurecinema/beth_werk_e.html

Sledovn odlinch monost prce s ji existujcm materilem, s neustlmi vzvami umleckm dlm, monostem jejich tvorby i tmi, kter smuj k divkovi a jeho vnmn, se odhaluje nov pohled na historii umn. Film po filmu se zrove stv mstem, kde dochz k totlnmu strn vemonch hranic, vetn hranice mezi realitou a fikc, je vlastn i jakmsi potkem rodcho se novho uspodn prostoru, a to jak v umn tak opt v it realit. Dky spletitm vazbm a novm nstrojm je cennm komentem k pohledu zpt na djiny umn a mdi. Vznik nov filtr, pes nho je mon sledovat konkrtn vznamy a funkce technologickch objev. Divk vstupujc do obrazu, ten, kter je nhle aktivnm tvrcem, je zrove prvodcem po djinch odvkch pn divka jako takovho, po minulosti relace pozorovatele a pozorovanho objektu. Tyto fze jsou zrove pnosn proto, e odhaluj jist principy tvorby, jsou asto metatexty, vyjadujcmi se k tomu, jak vbec vznik narace a jak se nsledn rozvj, jak dochz k efektu pocitu reality na zklad konstruovan fikce i jak je mon manipulovat s fantazi a pedstavami ohledn prostoru mimo rm. Nyn je mon pohlet na potek a vvoj djin vizuln kultury, respektive

historii intermediality, novm, promnnm pohledem, pouenm ze souasnho komente minulosti. Vbrov literatura: Bell, David; Kennedy, Barbara M.: The cybercultures reader. New York, London: Routledge, 2000. Bolter, Jay David; Grusin, Richard. Imediace, hypemediace, remediace. Teorie vdy 14, 2005, .2. s. 40. Bolter, Jay David; Grusin, Richard.Remediation. Configurations 4, 1996, . 3, s. 311-358. Cubbit, Sean. The Cinema Effect. Massechusetts: The MIT Press 2005. Grau, Oliver. Virtual Art: from Illusion to Immersion. Massechusetts: The MIT Press 2003. Grau, Oliver. Virtual Art: from Illusion to Immersion. Massechusetts: The MIT Press 2003. Higgins, Dick (with an Appendix by Hannah Higgins).Synesthesia and Intersenses: Intermedia (http://www.ubu.com/papers/higgins_intermedia.html), navtveno 14. 7. 2006. Lovejoy, Margot. Digital Currents: Art in the electronic Age. New York, London: Routledge, 2004. McLuhan, Herbert Marshall. lovk, mdia a elektronick kultura. Brno: Jota 2000. Petr Mlek, Teorie intertextu a literrn kontexty filmu I. In.: Iluminace 5, 1993, . 2., s. 7-31. Petr Mlek, Teorie intertextu a literrn kontexty filmu II. In.: Iluminace 5, 1993, . 23, s. 738. Rabinovitz, Lauren; Geil, Abraham (ed.): Memory Bytes. Durham and London: Duke University Press, 2004. Shaw, Jeffrey; Weibel, Peter [Ed.]: Future Cinema: The Cinematic Imaginary after Film. ZKM / The MIT Press, Cambridge, MA, 2002 Szczepanik, Petr. Filmy, kter vid vlastn vidn. Brno, Masarykova univerzita FF stav divadeln a filmov vdy 2002. Szczepanik, Petr. Intermedialita. Cinepur, 22, 2002, s. 36.

-ks-