In celebration of the visit of Their Majesties The Emperor and Empress of Japan to the Czech Republic in July 2002

VELVYSLANECTV JAPONSKA V R Praha 1, Mal Strana, Maltzsk nmst 6

JEHO VELIENSTVO CSA AKIHITO

Jejich velienstva japonsk csa a csaovna pijela ve dnech 6. - 9. ervence na nvtvu esk republiky
Jednalo se o vbec prvn nvtvu csaskho pru u ns od vzniku samostatnho eskoslovenskho sttu. Csa a csaovna pobvali pouze v Praze, v Lichtentejnskm palci. Na Vclavskm nmst poloili vnec u sochy svatho Vclava, na Staromstsk radnici pevzali symbolick kl od hlavnho msta, prohldli si Smetanovu s v Obecnm dom, proli se po Kamp a Karlov most. Praskm hradem je provedl sm prezident s prvn dmou. Vude, kde se objevili, byli srden vtni a pozdravovni. Nkolik len csask rodiny jsme mohli pivtat ji dve. V noru 1932 navtvil neoficiln SR bratr csae wa (Hirohita) princ Takamacu s manelkou. V povlen historii prvnm lenem csask rodiny, kter navtvil tehdej SSR, byl v dubnu 1985 nynj korunn princ Naruhito. A do samostatn esk republiky pijela v jnu 1996 princezna Sajako, kter o 4 roky pozdji, tak v jnu, navtvila Slovenskou republiku.
Titul tenn ( = vldce nebes) pijali japont vldci poprv v 6. nebo 7. stolet (v tom se nzory odbornk li) a od tch dob jej pouvaj vichni japont panovnci. Nelze jej pout pro oznaen csa nebo jinch monarch mimo Japonsko. Japonsk csask instituce je nejstar vldnouc monarchi na svt. Existovala ji na svitu japonskch djin zhruba v 5. stol.n.l. a od t doby pokrauje po musk linii dodnes, i kdy z historie znme nkolik csaoven.

JEHO VELIENSTVO CSA AKIHITO

rmu pslu svrchovan moc. Csa Akihito se narodil v Tokiu 23. prosince 1933 jako prvn syn csae wy a csaovny Nagako. Ml pt sester a mladho bratra. Jeho Velienstvo zskalo zkladn a stedn vzdln v Gakuin, tehdej kole Ministerstva csaskho dvora, kter se pozdji stala soukromou instituc. Bhem dochzky na zkladn kolu se musel se svmi spoluky na as odsthovat z Tokia kvli vlce. Na konci vlky, v roce 1945, pobval v horch Nikk. V roce 1952 vstoupil na Fakultu politickch vd a ekonomie univerzity Gakuin. Ve stejnm roce se konal obad pi pleitosti jeho dosaen plnoletosti a slavnostnho udlen titulu korunn princ, nae zaal vykonvat oficiln povinnosti vyplvajc z jeho postaven. Nsledu-

jc rok odjel na svou prvn zahranin nvtvu, aby se zastnil korunovace anglick krlovny Albty II., a podnikl rovn mnoho cest po Severn Americe a Evrop. Sv studia dokonil jako vynikajc student v roce 1956. Krom formlnho vzdln se csai Akihitovi dostalo zvltnho kolen v nejrznjch oblastech vdy, jako napklad japonsk djiny a stavn prvo. 10. dubna 1959 se korunn princ Akihito oenil se slenou Miiko oda,

7. ledna 1989, po mrt csae Hirohita (posmrtn zvanho csa wa), nastoupilo na trn Jeho Velienstvo csa Akihito jako 125. csa Japonska. Slavnostn obad dosazen panovnka na trn se konal v csaskm palci 12. listopadu 1990. Obadu se zastnili zstupci ze 158 zem svta, vetn panovnk, hlav stt a dvou mezinrodnch organizac. V japonsk stav stoj, e csa je symbolem sttu a jednoty lidu" a jeho pozice se odvozuje od vle lidu, kte-

Archiv Kancele prezidenta esk republiky

Archiv Kancele prezidenta esk republiky

dcerou renomovanho obchodnka. Cel nrod byl unesen tradinm svatebnm obadem a nslednm pendhernm procesm s korem a koskm speenm. Byl to jeden z nejastnjch dn v djinch povlenho Japonska. Korunn princ Akihito, oddan podporovan korunn princeznou Miiko, se zhostil svch oficilnch povinnost s novm elnem. Vrn dodroval po lta ctnou csaskou tradici a zrove se vnoval novm oblastem aktivit, kter psluely roli korunnho prince modern doby. Za jeho siln podpory byly v roce 1965 zahjeny Nrodn sportovn hry pro tlesn postien, kter pinesly postienm nov pleitosti, jak zaujmout roli plnohodnotnch oban spolenosti. Za asistence korunnho prince bylo zaloeno udlovn vron ceny za vynikajc prci v oblasti pe o handicapovan dti. Korunn princ s korunn princeznou se setkali se vemi japonskmi dobrovolnky astncmi se projekt v rmci svtov spoluprce ped jejich odjezdem do rozvojovch zem a sledovali pot jejich prci s velkm zjmem. Byla vytvoena Nadace korunnho prince pro studentskou vmnu mezi Japonskem a Havaj, kde ije velk mnostv japonskch emigrant. Korunn princ a korunn princezna spolen navtvili 37 zem ve vech oblastech svta, vtinou jmnem tehdejho csae a csaovny. Ve vech zemch, kter navtvili, byli srden vtni a lid pichzeli ocenit jejich skromn a upmn povahy.

Archiv Kancele prezidenta esk republiky

CSA M NYN SYMBOLICKOU A SJEDNOCUJC ROLI CSA NEVLDNE A NEPANUJE

stava z roku 1947 napsan Ameriany po porce Japonska v II. svtov vlce oznauje csae jako symbol sttu a jednoty lidu" ne jako hlavu sttu nebo panovnka. Csa nem dnou faktickou moc. Podle stavy Meidi, vyhlen v roce 1890, csa Japonsku vldl. Ml prvo suverenity a byl vrchnm velitelem armdy a nmonictva. Ped a bhem II. svtov vlky nadila vlda lidem povaovat csae za ijcho boha. Podle souasn stavy vykonv role stavou vymezen se souhlasem kabinetu. Tak nap. jmenuje ministerskho pedsedu a pedsedu Nejvyho soudu, navren kabinetem. Tak potvrzuje jmenovn sttnch ministr a dalch ednk a pijm zahranin velvyslance. Mezi jeho povinnosti dle pat vyhlaovat zkony a smlouvy, svolvat parlament a udlovat vyznamenn. Akoli stava zakazuje vyuvat csaskou rodinu politicky, vyvj csa asto neoficiln mezinrodn aktivitu ke zlepen bilaterlnch vztah. Zjmy Jejich Velienstev zahrnuj irok oblasti vdy a kultury. Zastuj se vronch pedvn cen Japonsk akademie a Japonsk akademie umn. asto v csaskm palci pijmaj uence a umlce, jako i leny obou akademi a nositele du kultury. Po mnoho let provd csa systematickou studii malch rybek gobi, kter ij ve sladkch, brakickch, i moskch vodch. Jako len Japonsk ichtyologick spolenosti publikoval v asopise tto spolenosti ji 26 pednek. Prv za prci v tto oblasti mu bylo v roce 1980 nabdnuto lenstv v londnsk Linnov spolenosti. Csa se iv zajm o produ a jej ochranu. Podporuje programy ochrany prody a aktivn se zajm o projekty zabvajc se ochranou ivoinch druh ijcch na pozemcch csaskho palce. Jejich Velienstva skldaj bsn waka (klasick forma poezie, kterou najdeme ji v antologii Manj z 8. stolet), co je v csask rodin starovk tradice. Ji jako korunn princ a princezna vydali sbrku svch bsn. Kadm rokem pod csa v palci pedtn poezie u pleitosti oslavy Novho roku. Pi tom se tradinm zpsobem recituje 10 bsn waka z asi 20.000 bsn, kter csa dostane od obyejnch lid. Pi tto pleitosti se recituj samozejm tak bsn Jejich Velienstev a ostatnch len csask rodiny. Kad rok csa Akihito, tak jako csa wa, osobn sz a sklz ri, tradin japonskou plodinu, na rovm poli na pozemcch csaskho palce. Csaovna chov housenky bource moruovho v hedvbnickm centru csaskho palce a sama je krm lstky morue po vzoru csaovny Eio, choti csaova prapraddeka.Takto vyprodukovan hedvb se uv k opravm starch textili historick hodnoty, kter csask rodina uchovv v pokladnici sin v Nae. V uritch dnech v roce, kter stanovuje tradice, vzdvaj Jejich Velienstva hold csaskm pedkm v palcov svatyni a modl se za tst a blahobyt japonskho lidu a celho svta.

JEJ VELIENSTVO CSAOVNA MIIKO

JEJ VELIENSTVO CSAOVNA MIIKO

ze zstupc csask rodiny, mluvch obou snmoven japonskho parlamentu, zstupce Nejvyho soudu a dalch, vyslovil svj jednoznan souhlas se satkem, kter byl vele pivtn celm nrodem. Po satku doprovzela korunn princezna Miiko korunnho prince pi nvtvch v cizch zemch, stla po jeho boku, kdy pijmal hosty, astnila se mezinrodnch akc a tak pispvala k rozvoji mezinrodnho ptelstv. Byla ptomna pi nejrznjch slavnostnch pleitostech v celm Japonsku. Dky setknm s vznanmi osobnostmi rznch sfr pochopila do hloubky rzn problmy. Csaovnou byla korunovna 12. listopadu 1990. Miluje hudbu. Sama hraje na klavr a na harfu a pi domcch koncertech rda doprovz csae hrajcho na cello a korunnho prince s houslemi nebo violou. Velmi se zajm o umn, zvlt pak o japonskou klasickou literaturu. Csaovna se vnuje tak dtsk literatue. V r. 1991 napsala Hadimete no jamanobori pvabnou obrzkovou knku, kter vyla v r. 1999 esky pod

Csaovna Miiko, nejstar dcera Hidesabura ody, bvalho prezidenta mlynsk spolenosti, se narodila v Tokiu 20. jna 1934. odovi jsou vzdlan rodina, ze kter pochzej dva dritel du za zsluhy v kultue, nejvy akademick pocty propjovan csaem vynikajcm uencm. Csaovna Miiko navtvovala zkladn kolu Futaba a crkevn stedn a vysokou kolu. V r. 1953 vstoupila na crkevn univerzitu Sacred Heart, kde studovala anglickou literaturu a ciz jazyky. Pi slavnostn promoci pronesla za svoji tdu e na rozlouenou. Za korunnho prince Akihita se provdala 10. dubna 1959. ad csaskho dvora veden pedsedou vldy a sloen

nzvem Poprv v horch, s ilustracemi Wako Takedy. V r. 1992 vyla v Japonsku a USA dvojjazyn sbrka bsn od Miio Mada, kter vybrala a peloila do anglitiny csaovna, pod nzvem Dbucutai (The Animals). Za tyto bsn udlila IBBY (International Board on Books for Young People) v r. 1994 Miio Madovi Cenu Hanse Christiana Andersena. Na podn IBBY pednesla csaovna na 26. kongresu v Novm Dill v r. 1998 hlavn pspvek, kter vyel dvojjazyn esky a japonsky s nzvem Mosty k lidskm srdcm. Vzpomnky na dtskou etbu. Csaovna tak rda vyv, plete a dl ostatn run prce. Miluje kvtiny a ve sv rezidenci se star o kvtiny a kee, kter dostala z celho Japonska i z ciziny. Csa a csaovna maj ti dti. Csaovna i pesto, e m mnoho oficilnch povinnost, vychovvala sv dti sama s lskyplnou p. Se svou rodinou se sna trvit co nejvce asu. Skromn a v pozad se csaovna vdy snaila vykonvat sv oficiln povinnosti s lskou a radost, a to j zskalo lsku a ctu nroda.

Archiv Kancele prezidenta esk republiky

JEJICH CSASK VSOSTI KORUNN PRINC NARUHITO A KORUNN PRINCEZNA MASAKO

Oxford University Press. Pi svm nvratu z Oxfordu do vlasti pijel princ v dubnu 1985 na soukromou nvtvu i do eskoslovenska. Vedl ho dvoj zjem: v souvislosti s jeho studiem obchodnch cest ve stedovku chtl poznat zemi, kde se tehdy tyto cesty kiovaly. Druhm dvodem byla hudba. Univerzitn profesor Josef Poliensk pro prince pipravil soukromou pednku o obchodnch djinch Labe a provedl ho knihovnou Josefa Dobrovskho v Kinskho palci v Praze. Princ jet navtvil Karlovu univerzitu, rukopisn oddlen Univerzitn knihovny, Pamtnk nrodnho psemnictv, Bertramku, Dvokovo a Smetanovo muzeum i hroby vznamnch eskch hudebnk na vyehradskm hbitov. Prohldl si tak sklepy z doby Karla IV. v Mlnku, byl v Tboe, eskch Budjovicch, eskm Krumlov i na Konopiti. Jeho velkou pozornost vzbudil rodn dm Antonna Dvoka v Nelahozevsi i Muzeum hudebnch nstroj na Mal Stran. Princ udivoval svmi znalostmi nejen dl tradinch eskch skladatel Smetany a Dvoka, ale znal i Jana Kubelka, Leoe Janka, Otakara Ostrila i Petra Ebena a Vtzslava Novka. Stejn pekvapiv byla jeho znalost i naich souasnch umlc, len naich pednch komornch soubor. Sm princ velmi dobe hraje na housle a violu a proto si zahrl na soukromm koncert violov part s nam Talichovm kvartetem. Po nvratu do Japonska pokraoval princ ve studiu na univerzit Gakuin, kde v roce 1988 zskal akademick titul Master of Arts". V ervenci 1989 dostal estn stipendium na Oxfordskou univerzitu, kde v roce 1991 zskal titul doktora obanskho prva.

KORUNN PRINC NARUHITO

se narodil 23. nora 1960 v Tokiu jako nejstar syn csae Akihita a csaovny Miiko. Po dovren sv plnoletosti v r. 1980 se zaal zastovat oficilnch povinnost a obad. V roce 1982 ukonil princ Naruhito studium historie na filozofick fakult univerzity Gakuin a v ervnu 1983 vstoupil na Mertonovu kolej Oxfordsk univerzity, kde studoval hospodsk djiny. Jeho vzkum, zamen na Anglii 18. stolet byl publikovn v

Do adu korunnho prince byl slavnostn uveden v noru 1991. 9. ervna 1993 se oenil a spolu s korunn princeznou Masako se zastuje mnoha akc a slavnost v Japonsku i cest dobr vle do rznch zem svta. Korunn princ Naruhito krom hudby rd hraje tenis, miluje tak hory a je lenem Klubu japonskch alpinist.

KORUNN PRINCEZNA MASAKO

se narodila 9. prosince 1963 v Tokiu jako nejstar dcera pana Hisaiho Owady, diplomata a nmstka ministra zahraninch vc Japonska, a jeho choti Jumiko. Je pravou internacionalistkou. V roce 1966 chodila do matesk koly v Moskv, do zkladn koly zaala chodit v Riverdale, New York. V r. 1969 se vrtila do Japonska, kde zkladn kolu dokonila na Denenfu Futaba. Tam absolvovala tak ni i vy stedn kolu. Po nvratu do Spojench stt vstoupila na Belmontovu vysokou kolu a po jejm ukonen byla zapsna v roce 1981 na Harvardskou univerzitu, kterou ukonila v r. 1986. Pot jet studovala na prvnick fakult Tokijsk univerzity a po sloen obtnch zkouek do diplo-

foto : TK Karel Vlek

matickch slueb zaala pracovat na ministerstvu zahraninch vc. V roce 1990 obhjila titul doktora filozofie mezinrodnch vztah na Oxfordsk univerzit. Pot se vrtila do Tokia, kde spn zahjila svou diplomatickou

kariru, na ni v lednu 1993 kvli rozhodnut o satku rezignovala. Korunn princezna Masako m velmi rda hudbu, horsk try, lyovn a tenis. Hovo plynn anglicky, nmecky a francouzsky.

Korunn princ a princezna maj zatm jedinou dceru. Princezna Aiko (Ta, kter miluje ostatn) se narodila 1. prosince 2001. M titul Toi no mija (Ta, kter respektuje ostatn).

JEJICH CSASK VSOSTI PRINC A PRINCEZNA AKIINO

PRINC AKIINO
se narodil jako druh syn csae 30. listopadu 1965. V beznu 1988 dokonil studia na prvnick fakult univerzity Gakuin.Vdy se ale hluboce zajmal o produ. Napklad v ervnu 1986 byl jmenovn prezidentem Ornitologickho institutu v Jamainu, v kvtnu 1988 prezidentem Japonsk asociace zoologickch zahrad a akvri. Od jna tho roku studoval postgraduln zoologii na St. Johns College v Oxfordu. V r. 1996 zskal doktort na Graduate University for Advanced Studies. Zajm se o dr-

bestv, zahradnictv a etnoichtyologii. Ve sv zvren prci vysvtloval pvod domestikovan drbee a model jejho rozen. Od konce listopadu 1985, kdy se konal v Csaskm palci dvorsk obad jeho zplnoletnn, pevzal rzn csask funkce a je ptomen na nejrznjch akcch a udlostech po celm Japonsku. V ervnu 1990 se oenil. PRINCEZNA AKIINO, dve Kiko Kawaima, se narodila 11. z 1966 v izuoce jako jedin dcera

Tacuhika a Kazujo Kawaimovch. Vystudovala psychologii na univerzit Gakuin. Velice se zajm o etnickou hudbu, tance a hudebn nstroje. Maj dv dcery. Princezna Mako se narodila 23. jna 1991 a princezna Kako 29. prosince 1994.

JEJ CSASK VSOST PRINCEZNA SAJAKO

princezny Sajako je vchova specilnch vodcch ps pro nevidom. Ani tlesn postien i oputn lid nezstvaj stranou jej pozornosti. Princezniny hlubok znalosti hudby jsou podloeny i jej vlastn zkuenost, kdy se uila he na fltnu, a zjem o tradin japonsk tanec mli monost ocenit potleskem i divci Nrodnho divadla, kde ji nkolikrt vystoupila. V programu princezny Sajako samozejm nechyb ani oficiln i ptelsk nvtvy zem celho svta. Princezna doprovzela csae a csaovnu pi jejich nvtv Thajska a Indonsie, navtvila Francii, Nmecko, Bulharsko, Ameriku, eskou republiku, Slovensko a dal zem. Pi sv ptelsk nvtv esk republiky v jnu roku 1996 byla princezna Sajako pijata prezidentem Havlem na Praskm hrad, setkala se s manelkami naich politickch osobnost, pan Klausovou, pan Dybovou a pan Dlouhou. V jejm nabitm programu samozejm

PRINCEZNA SAJAKO
Nejmlad ze t dt a zrove jedin dcera souasnho csae Akihita a csaovny Miiko, princezna Sajako, se narodila 18. dubna 1969 v Tokiu a m titul Nori no Mija (princezna Nori). V beznu roku 1992 ukonila sv studia na oddlen japonsk literatury filozofick fakulty univerzity Gakuin. Pole zjm princezny Sajako je nesmrn irok. Zajm se o produ jej domnou je ornitologie, jejmu vzkumu se vnuje v Jamainskm institutu v prefektue iba. Dalm nemn dleitm zjmem

nechybla ani prochzka Prahou, nvtva Karlovch Var a tamn svtoznm firmy Moser, koncert esk filharmonie, nvtva prask konzervatoe pro zrakov postien na Maltzskm nmst, setkn s dtmi v SOS vesnice i v neposledn ad setkn se studenty japanologie na pd staroslavn Univerzity Karlovy v Praze. Svou bezprostednost a laskavost si tato krsn, vzdlan a elegantn usmvav modern mlad dma okamit zskala srdce a hlubok obdiv vech, kte mli tu est se s n, by i jenom na okamik, setkat.

10

foto : TK Judita Thomov

PSN DVORSK ETIKETA A OBADY PROVZ LENY CSASK RODINY U OD NAROZEN. PSN PRAVIDLA PLAT TAK PRO ODV VECH ZASTNNCH.
akko no gi Obad pro prince pi dosaen vku 5 let. /Odpovd svtku ii-go-san (7-5-3) rozenm po celm Japonsku. Tehdy t a sedmilet holiky a ptilet chlapci oblkaj sv prvn kimona a spolu s rodii navtvuj svatyn./ Rittaii no rei je obad, kdy je princ formln prohlen za korunnho prince. Princ Naruhito se stal korunnm princem na sv 31.narozeniny a vyjdil sv rozhodnut akceptovat ivot a povinnosti korunnho prince. Snad nejdleitj ze vech ceremoni je intronizace csae. Sestv z mnoha obad, jejich clem je jednak informovat bosk pedky, nap. bohyni Amaterasu mikami, e nov csa dosedl na trn, a tak oznmit tuto skutenost japonskmu lidu i do ciziny. 7. ledna 1989 zemel csa Hirohito a tho dne se stal csaem tehdej korunn princ Akihito. 23. ledna se konal Kidicu hkoku no gi, obad oznamujc datum uveden csae na trn a Daidsai, slavnost provzejcch dosazen na trn a konajcch se v Csaskm palci ve svatyni zasvcen csaskm pedkm.

Korunn princ Akihito pi obadu akko no gi v prosinci 1938

Odpoledne tho dne se pak konal obad okui hakken no gi, kdy je vysln csask emisa do Svatyn v Ise a do pti mauzole (prvnho a OHIKINI poslednch csa) oznmit datum vztyen ei intronizace a slavnost Daidsai. Csa m na sob ohikini, co bval bn at csae v dobch minulch, ale dnes se nos pouze pi tomto obadu. Ltkou pouvanou v zim je bl kepr s aku vystouplmi vzory ibiku a v lt bledmodr se vzorem nazvanm Miedasuki mon, pipomnajc diagonln kostku. Pat k nmu bl kosode, rumlkov nagabakama, rumlkov hitoe a bl uigi lemovan rumlkovou ltkou. Na hlav uigi m apku se vztyenou ei tu sm nosit jen csa. V ruce m obadn nagabakama hitoe destiku aku. The Cultural Foundation for Promoting National Costume of Japan - THE TRADITIONS
AND FORMALITIES OF THE IMPERIAL HOUSEHOLD AS VIEWED THROUGH THE COSTUME

Typy korun kammuri (kburi, kan) 1. rjei no kan (se vztyenou ei, vyhrazena csai) 2. suiei no kan (se svenou ei, nosili civiln hodnosti bunkan) 3. kenei no kan (se svinutou ei, byly rznho tvaru, nosili vojent hodnosti bukan) 4. saiei no kan (s tenkou ei, byly rznho druhu a tvaru, nosili dvoan od estho hodnostnho stupn ne)

Princezna Sajako pi obadu akko no gi ve sv prvn hakam (tradin skldan kalhotov sukn) v prosinci 1973

Kakan no gi je obad pi dosaen plnoletosti. Pro korunnho prince se konal 23. nora 1980. Korunn princ dostal od csae apku Enbi no ei, jej ei vis jako vlatov ocas.

V.Winkelhferov - Japonsko. Djiny odvn

11

Hohei no gi je obadn nabdnut dar to svatyn v Ise a do pti mauzole. Csask vyslanec kr v ele dvou pomocnk a m na sob ikan-hitoe, co je zjednoduen forma sokutai. Tet pomocnk vzadu je odn do hi hitoe s kakko (rozdlenou sukn) msto sainuki, kter maj ti ostatn. Na hlav m jednoduchou kazaore eboi, vichni ostatn maj suiei no kan se svenou ei. Saiden tentei no gi, obad, pi kterm se vybere umstn rovho pole, se konal 8. nora 1989. 25. jna probhl inkoku kjn obtovn ersv sklizen re vypstovan na saiden. 12. listopadu 1989 dopoledne probhl obad Kaikodokoro omae no gi, kdy csa oznamuje sv nastoupen na trn svm csaskm pedkm. Na sob m bl h, ernou obadn apku bez odznak a destiku aku v ruce. Csaovna m bl dnihitoe a es osuberakai.

IKAN-HITOE

sven ei

sven ei hitoe

aku kaii a higi hakoe

sainuki kucu
The Cultural Foundation for Promoting National Costume of Japan - THE TRADITIONS AND FORMALITIES OF THE IMPERIAL HOUSEHOLD AS VIEWED THROUGH THE COSTUME

Obad Kaikodokoro omae no gi

12. listopadu 1990 odpoledne pak probhl obad Sokuirei seiden no gi, kdy csa vyhls sv dosazen na trn japonskmu lidu i ostatnmu svtu v Macu no ma (Borovicovm sle) v Csaskm palci. Na sob m odv sokutai nazvan Korozen no goh, kter sm pouvat jen csa. Korozen je hnd barva, v n je obsaena i lutoerven. H je z keprov ltky s vystouplm vzorem paulovnie, bambusu, Fnixe a bjnho zvete Kirin.

12

Csa Akihito pi obadu Sokuirei seiden no gi

DNIHITOE

es osuberakai stuka karaginu higi uwagi hitoe icucuginu mo nagabakama

The Cultural Foundation for Promoting National Costume of Japan - THE TRADITIONS AND FORMALITIES OF THE IMPERIAL HOUSEHOLD AS VIEWED THROUGH THE COSTUME

Obad Sokuirei seiden no gi

Csaovna je obleena do dnihitoe kurenai no nioi (rud vn). Jej dnihitoe sestv z blho kosode (mal rukv), rumlkov nagabakama a icucuginu (pt rouch sladnch do tho odstnu) v barv Kurenai na nioi, tj.nkolik odstn erven barvy, a dvojit tkanho blho uwagi se vzorem bezovch list. Uwagi je lemovno lutozelen. Kombinace bl a lutozelen se nazv iragiku no kasane, tj. barevn stupovn bl chryzantmy. Pes uwagi m csaovna karagoromo. To je kabtek z dvojit tkan ltky s purpurovm vzorem ibiku, borovice a jeba ve vzedmut vln. Karagoromo je lemovno purpurov a tato barevn kombinace se nazv kiku (chryzantma) kasane, vyvolvajc podzimn nladu. Na sob m jet blou mo a v ruce dr cypiov vj. Vlasy m ve stylu osuberakai. Po Sokuirei seiden no gi nsleduje ukuga onrecu no gi (prvod), Kjen no gi (banket). Ten trval a do 15. listopadu. Na nm byl pedveden dvorsk tanec taiheiraku. 14. a 15. listopadu (Ise ding goin-ecu no gi) navtvili jejich velienstva a ostatn lenov csask rodiny Svatyni v Ise. Daidsai je obad, kter se kon v kad e pouze jedinkrt. Pi nm csa vzdv dky svm csaskm pedkm, bohyni Amaterasu a ostatnm bostvm
Csaovna Miiko pi obadu Sokuirei seiden no gi

13

BUNKAN SOKUTAI
sven ei sven ei

aku

koen psek h sekitai me vek gjotai

itzu

uwabakama gui no hakama

itagasane

The Cultural Foundation for Promoting National Costume of Japan - THE TRADITIONS AND FORMALITIES OF THE IMPERIAL HOUSEHOLD AS VIEWED THROUGH THE COSTUME

Bukan sokutai byl formln odv pro vojensk hodnoste. Svrchn pl se nazv ketteki no h a vyznauje se tm, e jeho postrann vy jsou a dol neseity. V zim byly z kepru lemovanho hedvbm a v lt byly ze a, hedvbnho tylu. Jeho soust bylo kosode, gui no hakama, hitoe, uwabakama, itagasane, hanpi (vesta, kter sice nemla rukvy, ale jej ramena spadala dol a do poloviny pae; mvala vstih ve tvaru V, u dolnho lemu byla nait kratik skldan suknka) a h. Na nohou mvali lechtici itzu (ponoky) a kucu(boty). Nosili t koen opasek sekitai a me s viscm stapcem, toulec nazvan janagui a v prav ruce dreli luk. V zad mli zasunut kaii a higi. apka mla svinutou ei.

na nebi a zemi a pros je o mr pro cel nrod a o bohatou sklize. Nejen csa, ale i ostatn lenov csaskho dvora maj pedepsan formln odv. Bunkan sokutai nos lenov csask rodiny a dvort ednci pi obadech. Na sob maj kosode, gui no hakama, akome, uwabakama (z blho kepru s vystouplm vzorem krup a lemovan rudm hedvbm) a itzu (ponoky bez oddlenho palce). Jejich boty se nazvaj asagucu (mlk

boty). Maj itagasane, ornamentln me, obadn destiku aku v ruce a papr kaii a vj v zad. apka m svenou ei.

TRADICE A FORMALITY CSASKHO DVORA VIDN PROSTEDNICTVM ODVU

Od zmny jmna ry z wa na Heisei v roce 1989 oslavil csask dvr nkolik radostnch udlost. Nejdleitj udlost byl obad uveden csae na trn a Daidsai (oslavy dosazen na trn) ve druhm roce Heisei. Dalmi pak byly svatebn obad prince Akiino v tme roce, obad uveden korunnho prince do funkce ve tetm roce a svatebn obad korunnho prince v ptm roce Heisei. Vechny tyto obady se slavily tradinmi zpsoby. Lid mohli spatit krsu ndhernch rouch, zvlt pak sokutai a dnihitoe (dvanctivrstv roucho), a pipomenout si star csask dvr obdob Heian (794 - 1185). Pro Japonce je velkm potenm moci shldnout krsu tchto kimon pi ceremonich vedench stejnm zpsobem po cel stalet. Pesn napodoben je vlastn pokusem csaskho dvora zachovat tyto obady i pro budouc generace. Tit z tchto ritul a tradinch odv se mete znovu a znovu prostednictvm televize a nejrznjch asopis. Obad intronizace a Daidsai pat mezi obady, kter lze slavit pouze jednou v kadm obdob. Obady zahajuje Kidicu hkoku no gi (ritul, pi kterm se formln oznamuje datum intronizace a obadu Daidsai csaskm

BUKAN SOKUTAI
svinut ei

h higi a kaii me

janagui sekitai

hanpi

kucu

luk itagasane

The Cultural Foundation for Promoting National Costume of Japan - THE TRADITIONS AND FORMALITIES OF THE IMPERIAL HOUSEHOLD AS VIEWED THROUGH THE COSTUME

14

Svatebn obad prince a princezny Akiino (erven 1990)

pedkm pochovanm v csaskm palci) a ukonuje je Mikagura no gi (dvorn hudba a tanec vnovan csaskm pedkm). Vechny obady a roucha k tmto pleitostem maj hlubok vznam. Objasnn jejich vznamu je vlastn klem k objasnn historie japonsk kultury. Pi tak dleitch obadech jako je dosazen na trn, dosaen uritho vku korunnho prince nebo svatba u csaskho dvora, oblkaj mui jako formln odv vtinou sokutai a eny dnihitoe. Tyto odvy jsou naprosto stejn jako ty, kter nosila dvorn lechta pi formlnch obadech v obdob Heian. Soust sokutai bylo svrchn roucho heki no h. Rukvy svrchnho roucha byly velice rozmrn, visely dol podl cel postavy a tvoily od ramen mohutn tverce tkaniny, do nich se skrvaly i ruce. Pod h, kter mlo kulat, ponkud odstvajc lmeek, se oblkalo kosode, spodn at s rukvy u zpst sten seitmi a spodn roucho itagasane s dlouhou vlekou. Pod itagasane se nosilo akome s rukvy a pmo na tle mli mui obleeno jednoduch, nepodvkovan hitoe. Pod svrchnm odvem se nosila jet gui no hakama (spodn kalhoty) a uwabakama (svrchn kalhoty). Na hlav se nosila tuh lakovan obadn apka kanmuri. U pasu byl zaven me tai, v ruce dreli obadn destiku aku. Odv sokutai bv doplnn jet skldacm obadnm vjem higi z tence tpanho cypie a svazkem jemnho papru tat, kter se zasunuje do zad. Dnihitoe se skld z kosode, (dlou-

hho kimona, jeho rukvy byly u zpst sten seit a vytvely tak nco jako kapsu), pes nj se oblkaly kalhoty nagabakama (u neprovdanch fialov barvy) a pak hitoe, kter se stalo hlavn st odvu. Nosilo se v nkolika vrstvch, v dob Heian teba i ve dvaceti. Mimodn pe a pozornost se vnovala efektu z barevnch kombinac u okraje rukv, u lemu roucha a u lmek. Od konce doby Heian se poet vrstev ustlil na pti vrstvch a tento styl odvu se zaal nazvat icucuginu. Vrstvy jsou ladn do tho barevnho odstnu, piem nejspodnj vrstva je nejsvtlej. Uiginu byl at zhotovovan z ltky, je byla tloukem vytloukna do vysokho lesku a oblkal se pod uwagi, tj. nejsvrchnj at. Soust je i bohat skldan polosukn" mo pivazovan do pasu a zakrvajc pouze zadn st tla, a karaginu (voln stien kabtek oblkan pes odv, kter nabyl dleitosti jako symbol formlnho, ceremonilnho boru. K dnihitoe se nos es nazvan osuberakai. Jsou to dlouh rozputn vlasy, vzadu ozdobn svzan paprovmi stukami. Zdob se jet tzv. saii, kui a kanzai. Nesm chybt higi (cypiov vj) v ruce a nezbytn papr tat vloen v zad. Studie djin japonskch odv odha-

luje, jakou nesmrnou citlivost byli obdaeni lid v obdob Heian. Jejich smysl pro barvu doshl sv jedinen vyzrlosti v pozdnm obdob Heian, kdy sokutai a dnihitoe vznikly. Zvltn smysl pro krsu lze pozorovat v kasane no irome (sladn dvou rznobarevnch ltek pouitch na uigi, svrchn at, kter se nosil v nkolika vrstvch) a v oriiro (ndhern ltka vytvoen tkanm rznobarevnch nit). Smysl pro krsu a sladn barev v irome je opravdu jedinen. Ovlivnilo i vvoj technik barven, tkan a vyvn. Dalo rovn vzniknout technikm, kter umonily jejich penesen na mnoho st kimona, a to do takov mry, e vznikl nov zpsob odvn zvan emondo. Kultura kimona doshla sv nejvy rovn vytbenosti prv v obdob Heian, kdy veker sti kimona byly umlecky a barevn celkov sladny. Dkazem jejich vytbenho vkusu je i to, jakm zpsobem dokzali vyjdit svou lsku k prod a stdn ty ronch obdob. A skuten tak kulturu japonskho kimona, kter m svj pvod v dnihitoe z Heianskho csaskho dvora, zaloili Japonci, kte obdivovali tradici a velice si j vili. Kultura kimona je vpravd ztlesnnm vnmn lid a jejich citlivosti ke svmu okol v kombinaci se smyslem pro krsu, kter je Japoncm tolik vlastn.

Svatba korunnho prince a princezny (erven 1993)

Vydv: Japonsk informan a kulturn centrum, Praha 1, Hellichova 1 Oteveno pondl ptek, 10:00 12:00; 14:00 16:00 tel.: 02/5753 3546 web: www.cz.emb-japan.go.jp

15

GENEALOGIE CSASK RODINY

Csa Tai* (Joihito) Csaovna Teimei* (Joihito)

Csa wa* (Hirohito)

Csaovna Kodun* (Nagako)

Princ iibu* (Jasuhito)

Princezna iibu* (Secuko)

Princ Takamacu* (Nobuhito)

Princezna Takamacu (Kikuko)

Princ Mikasa (Takahito)

Princezna Mikasa (Juriko)

igeko* Saiko* Kazuko* Acuko

Csa Takamasa (Akihito) Ikeda

Csaovna (Miiko)

Princ Hitai (Masahito)

Princezna Hitai (Hanako)

Takako

Hisanaga imazu

Korunn Princ (Naruhito)

Korunn Princ Princezna Akiino (Masako) (Fumihito)

Princezna Princezna Akiino Sajako (Kiko)

Jasuko

Tadateru Princ Konoe Tomohito Mikasa

Princezna Tomohito Mikasa (Nobuko)

Princ Masako Kacura (Joihito)

Masajuki Princ Sen Takamado* (Norihito)

Princezna Takamado (Hisako)

Princezna Aiko Princezna Mako Princezna Kako Princezna Akiko Princezna Jko Princezna Cuguko Princezna Noriko Princezna Ajako