VYSOK UEN TECHNICK V BRN

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA STROJNHO INENRSTV STAV VROBNCH STROJ, SYSTM A ROBOTIKY

FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF PRODUCTION MACHINES, SYSTEMS AND ROBOTICS

KONSTRUKCE POSTUPOVHO STIHADLA

DESIGN OF FOLLOW CUTTING TOOL

BAKALSK PRCE
BACHELORS THESIS

AUTOR PRCE
AUTHOR

VCLAV JUEK doc. Ing. PETR BLECHA, Ph.D.

VEDOUC PRCE
SUPERVISOR

BRNO 2010

ABSTRAKT
Pedkldan bakalsk prce se nejprve zamuje na strun uveden do oblasti sthn, jakoto jedn z technologi tven. Dle bakalsk prce pojednv o zkladnch zpsobech sthn kov. Jako posledn a stejn bod prce je popis konstrukce postupovho stihadla z produkce firmy Brano, a.s. pro velkosriovou vrobu vlisku. Tento vlisek tvo st uloen spojkovho pedlu, urenho pro automobilov prmysl. Klov slova: sthn, postupov stihadlo a jeho konstrukce, nstroj, vlisek

ABSTRACT
Presented bachelors thesis initially focuses on introduction to the cutting area, as one of the forming technologies. Further this thesis deals with basic methods of cutting metals. As the last and crucial point is a description of construction of follow cutting tool produced by company Brano in high-volume molding production. The molding is a part for storing clutch pedal which is designed for automotive industry. Keywords: cutting, follow cutting tool, construction of follow cutting tool, tool, stamping

BIBLIOGRAFICK CITACE
JUEK, V. Konstrukce postupovho stihadla. Brno: Vysok uen technick v Brn, Fakulta strojnho inenrstv, 2010. 40 s. Vedouc bakalsk prce doc. Ing. Petr Blecha, Ph.D.

ESTN PROHLEN
Tmto prohlauji, e pedkldanou bakalskou prci jsem vypracoval samostatn, s vyuitm uveden literatury a podklad, na zklad konzultac a pod vedenm vedoucho bakalsk prce.

V Brn dne 27. 5. 2010

...................................... Podpis

PODKOVN
Tmto dkuji panu doc. Ing. Petru Blechovi, Ph.D. za cenn pipomnky a rady tkajc se zpracovn bakalsk prce.

stav vrobnch stroj, systm a robotiky

BAKALSK PRCE OBSAH

Str. 8

VOD .......................................................................................................10 1 TEORETICK ST .........................................................................11

1.1 Sthn........................................................................................................ 11 Proces sthn ................................................................................................... 11 Stin plocha .................................................................................................... 12 Stin vle ........................................................................................................ 12 1.2 Dostupn metody sthn ......................................................................... 12 Technologie plonho sthn ........................................................................... 12 Technologie pesnho stihu .............................................................................. 13 Technologie sthn ty a sochor ................................................................... 13 Technologie ostihovn a drovn zpustkovch vkovk .............................. 14 Technologie dlen tenkostnnch profil a trubek ............................................ 14 Speciln metody sthn .................................................................................. 14 1.3 Konstrukn etapy vvoje postupovho stihadla .................................. 15 Potebn vpoty ............................................................................................... 15 Stin sla ......................................................................................................... 16

PRAKTICK ST ............................................................................17
2.1 Volba nutnch parametr .......................................................................... 17 Tvar vlisku ........................................................................................................ 17 Volba lisu ........................................................................................................... 18 Psek plechu ..................................................................................................... 18 Sled operac provdnch stihadlem ................................................................ 19 Samotn konstrukce stihadla ............................................................................ 20 2.2 Spodn dl nstroje ..................................................................................... 21 Zkladov deska ................................................................................................ 21 Bloky spodnho dlu............................................................................................ 21 Stin deska ..................................................................................................... 22 2.3 Podrobn popis provdnch operac ..................................................... 23 Stihac operace ................................................................................................. 23 Propad odpadu .................................................................................................. 24 Tvorba prolisu .................................................................................................... 24 Ohbn ............................................................................................................. 26 Kalibrace ............................................................................................................ 27 Odstien vlisku ............................................................................................... 28

stav vrobnch stroj, systm a robotiky

BAKALSK PRCE

Str. 9

Dopraven hotovho vlisku z nstroje .............................................................. 29 Veden psku plechu ......................................................................................... 30 Jitn psku plechu .......................................................................................... 31 Spojen spodnho dlu s dlem hornm ................................................................ 32 2.4 Horn dl nstroje........................................................................................ 32 Upnac deska .................................................................................................... 33 Stinky ............................................................................................................. 33 Vodc deska ...................................................................................................... 34 Hledky .............................................................................................................. 36

ZVR..................................................................................................... 37 SEZNAM OBRZK ............................................................................... 38 SEZNAM POUIT LITERATURY ......................................................... 39 SEZNAM PLOH ................................................................................... 40

stav vrobnch stroj, systm a robotiky

BAKALSK PRCE VOD

Str. 10

Od druhho ronku stedn prmyslov koly dodnes pravideln spolupracuji s konstruknm oddlenm nstrojrny firmy Brano, a.s. Nejprve jsem zde provdl pomocnou prci jako rozkreslovn detail, tvorbu vrobnch vkres apod. a jsem se postupn propracovval ke sloitjm projektm. Minul rok jsem dostal zadn svj prvn vcekrokov nstroj. Na zkladn zde zskanch zkuenost a dlouhodob spoluprce jsem se rozhodl zvolit tma bakalsk prce prv konstrukci tohoto nstroje. Jedn se o postupov stihadlo o 13 krocch zpracovvajc plech o tlouce 1,2 mm a ce 275 mm ve form svitku. Produktem toho stihadla je jedna ze soust sloucch jako uloen spojkovho pedlu, jeho cel sestava je dodvna automobilov firm Suzuki z Japonska. Prce je rozdlena na teoretickou a praktickou st. Teoretick rmec obsahuje vod do technologie sthn. Jsou zde vysvtleny principy a pojmy souvisejc se sthnm. Dle jsou zde uvedeny zkladn bn zpsoby sthn rznch typ a tvar materil a stroje, jen jsou k jednotlivm zpsobm sthn vyuvny. Teoretick st takt zahrnuje obecn postup konstrukce postupovch stihadel, kde jsou uvedeny jednotliv kroky, dle nich je vhodn postupovat za elem pozitivnch vsledk. Obecn popis konstrukce obsahuje nezbytn vpoet stin sly, bez kterho by konstrukce nebyla mon. Praktick st ji pojednv o popisu postupu konstrukce konkrtnho zvolenho stihadla. Jsou zde definovny a vysvtleny jednotliv provdn kroky stihadlem a rozebrna jejich problematika. Hlavnm clem praktick sti je popis jednotlivch dl nstroje a vysvtlen jejich funkce.

stav vrobnch stroj, systm a robotiky

BAKALSK PRCE 1 TEORETICK ST

Str. 11

V nsledujc sti bude pojednno o sthn jakoto o jedn z technologi tven. Bude zde vysvtlen princip procesu sthn a dle budou rozebrny zkladn pojmy, kter se sthnm souvis. V nsledujc podkapitole budou prezentovny hlavn typy dlen materil sthnm. V poslednm bod teoretick sti prce jsou stanoveny obecn postupy pi konstrukci postupovch stihadel.

1.1 Sthn
Sthn je jednou ze zkladnch technologi tven. Tvenm se rozum proces, pi nm dochz ke zpracovn polotovaru za psoben vnjch sil bez poruen materilu. Tven spad do oblasti beztskovch technologi, tedy nedochz pi zpracovn polotovar k bru materilu a vzniku tsek. Tvenm se zhotovuj bu polotovary uren k dalmu zpracovn, nebo i hotov vrobky rznch tvar a velikost. Tven hraje ve strojrensk vrob vznamnou roli, jedn se o velice efektivn technologii, kter se pedevm uplatuje v sriov a hromadn vrob. V souasn dob se vce jak 90 % vrobk zhotovuje nkterou z technologi tven. [1] Vhodami tven jsou tedy vysok produktivita prce, vysok vyuit materilu a pomrn vysok pesnost tvench vrobk. Nevhodami jsou vysok ceny stroj a nstroj a omezen rozmry konench vrobk. [2] Sthn pat do tzv. plonho tven, kde pevldaj deformace ve dvou smrech a tet hlavn deformace je zcela zanedbateln. [2] Proces sthn Sthn je nejrozenj zpsob zpracovn plech. Obecn je tento proces definovn jako oddlovn materilu protilehlmi bity no. Oddlen nenastane v pesn poadovanm mst, je to z dvod vlastnost zpracovvanho materilu, kter je elastick a tvrn. Dle zde vznik smykov napt, kter zpsobuje tlak no na cel ploe. Meme tvrdit, e proces sthn je velice blzk istmu smyku. [1]

stav vrobnch stroj, systm a robotiky

BAKALSK PRCE
Stin plocha

Str. 12

Sthn probh ve 3 fzch a stin plocha je rozdlena do 4 psem. Prvn psmo, tzv. psmo zaoblen, je oblast, kde dochz k prun deformaci. Velikost toho psma se pohybuje mezi 5% a 8% tlouky sthanho plechu. V druhm psmu, t nazvanm vlastn stih, dochz ji k plastickm deformacm a toto psmo zabr a 25% stin plochy. Nejir oblast na stin ploe vznik v tetm psmu utren. Zde dochz k oddlen materilu. Velikost tohoto psma souvis s mechanickmi vlastnostmi materilu, jako jsou tvrdost a kehkost. V poslednm tvrtm psmu dochz k otlaen od spodnho noe a dle k ppadnmu vzniku nedouc ostiny v dsledku vytaen materilu tahovmi slokami napt. tvrt psmo tak jako psmo prvn zaujm pouze zlomek z cel stin plochy. [1] Stin vle Vysok vliv na kvalitu sthan plochy zpracovvanho materilu m stin vle mezi noi. Velikost stin vle uruje pedevm tlouka sthanho materilu, ale tak i jeho mechanick vlastnosti. Ve vtin ppad odpovd velikost vle piblin 10% tlouky sthanho plechu. [1]

1.2 Dostupn metody sthn

V tto kapitole je clem strun definovat a popsat zkladn zpsoby sthn materil. Sthn je rozeno ve velik me a m velik rozsah zpracovn typ a tvar materil. Technologi stihn mohou bt zpracovny plechy, tyky, trubky mnoha profil, ale tak nap. vkovky. Sthnm mohou bt zhotoveny polotovary uren k dalmu zpracovn, nebo hotov vrobky konench tvar a velikost. Vechny typy technologie sthn budou nyn patin rozebrny. Technologie plonho sthn Jedn se o nejrozenj metodu zpracovn plech. Tato technologie spov pedevm v dlen plech vech velikost a tlouek na men psy. Sthn je provdno jednoduchm zpsobem pomoc dvou proti sob jdoucch no, kter se rozkldaj pes celou ku plechu. Noe mohou bt ppadn sklonny i naklonny dle poteby nebo za elem kvalitnjho stihu. Dle do tto technologie tak spad

stav vrobnch stroj, systm a robotiky

BAKALSK PRCE

Str. 13

sthn zkladnch jednoduchch vstik, kter maj kruhov i obecn tvar, jako jsou nap. podloky, vstiky tvar L, U apod. [3] Stroje pouvan pro dlen plech na psy se nazvaj jednoelov sthac stroje, kde nap. pat tabulov nky. Pro tvorbu jednoduchch vstik se pouvaj univerzln tvec stroje se stinmi nstroji, kde lze nap. zaadit klikov i vstednkov lis. [3] Technologie pesnho stihu Tato technologie je oznaovna jako nejdokonalej zpsob vystihovn, kde je dosaeno velmi kvalitn stin plochy a pesnch rozmr. Pesn vystihovn je sloit proces, kter se hod pedevm pro velkosriovou vrobu soust z plechu s uzavenou rou stihu. [4] Princip pesnho stihu spov ve funkci tzv. pidrovae, jinak tak ptlan des ky. Materil prochzejc nstrojem je nejprve seven mezi pidrova a stinici, teprve pot dojde k proveden pslun sthac operace stinkem. [3] Technologie pesnho stihu je provdna bu na jednoduchch postupovch nstrojch, kde se provd 2 i vce za sebou nsledujcch pracovnch kon stejnho druhu (nap. drovn a vystihovn) nebo na sdruench nstrojch, t nazvanch postupov stihadla. Postupov stihadla slou pro vykonn nkolika za sebou jdoucch pracovnch kon rznho druhu, nap. pesn vystihovn a ohbn. Pi vrob nstroje tohoto typu jsou kladeny vysok poadavky na pesnost, dle je tak nezbytn peliv drba nstroje. [3] Princip pesnho stihu bv nejastji vyuvn u postupovch stihadel, kde je polotovarem plech a na zvr vypadv ze samotnho nstroje hotov dl neboli vstiek, i v praxi pouvan termn vlisek. [4] Nstroje vyuvajc metodu pesnho stihu pracuj na strojch pouvanch i u technologie plonho sthn, tedy nap. vstednkov a klikov lisy. Postupov stihadla bvaj umisovna pedevm do hydraulickch lis. [3] Technologie sthn ty a sochor Tato technologie slou k rozdlen dlouhch ty a sochor na krat sti, tak aby mohli bt nsledn zpracovny dal poadovanou technologi. Tento zpsob dlen materilu se len na objemov sthn za studena a objemov sthn za tepla. [5]

stav vrobnch stroj, systm a robotiky

BAKALSK PRCE

Str. 14

U sthn za studena se jedn o oddlovn st materilu podle neuzavenho obrysu psobenm protilehlch no. Samotn oddlen materilu pi sthn doprovz lom. Nejprve, ne dojde k lomu a rozdlen materilu, tak zde psob ohybov napt a proto je vsledn stin plocha stiku nekvalitn a stiek je objemov velmi nepesn. Objemov sthn za studena je provdno na strojch, jako jsou profilov nky, automaty, i na specilnch zazench. [5] Objemov sthn za tepla je pomrn mlo vyskytujc se technologie. Bv vyuvna pouze v ppadech, jedn-li se o profily a tye velkch prezu a chceme -li pedejt vzniku trhlin na stin ploe. [5] Tye a sochory bvaj sthny na mechanickch lisech, nkch na profily, ppadn na automatickch tvecch linkch. [3] Technologie ostihovn a drovn zpustkovch vkovk Kad vkovek, jen vznikne zpustkovm kovnm, m vronek. Vronek je pebyten vytlaen materil, kter je bu po okraji vkovku, nebo tak v podob blny na mst pedkovan dry. Vronky jsou odstraovny prv sthnm pomoc ostihovacch nstroj na ostihovacch lisech. [3] Technologie dlen tenkostnnch profil a trubek Zkladn rozdlen tto metody sthn materilu je na sthn otevench i uzavench tenkostnnch profil. Geometrii noe a polohu sthanho materilu je nutn pro kad profil eit samostatn. Kad profil mus bt patin zajitn a nleit open v mstech, kde by mohlo dojt k deformaci nebo k zhroucen. Nap. trubka je pi sthn sevena po obvod pomoc elist. Tato technologie sthn se provd na profilovch nkch. [3] Speciln metody sthn Zde meme nalzt speciln technologie, jako jsou vystihovn a dlen impulsnm magnetickm polem, i dlen a vystihovn ultrazvukem. Tyto metody jsou mlo rozen a uplatuj se pouze u malosriovch vrob, kde jsou ast zmny vrobnho programu. [3]

stav vrobnch stroj, systm a robotiky

BAKALSK PRCE 1.3 Konstrukn etapy vvoje postupovho stihadla

Str. 15

Postupov stihadla vyuvajc technologii pesnho stihu jsou velmi nron na konstrukci. Komplikovanost konstrukce stihadla dokazuje mnostv asu strven ho konstruktrem na vvoji nstroje. U deseti a patncti krokovch nstroj to jsou piblin 2 msce, resp. 300 hodin istho asu v zvislosti na sloitosti tvaru vlisku. Dnes konstrukce stihadel probh na PC nejastji modelac v 3D softwarech, ppadn starm zpsobem kreslenm v 2D softwarech. Zpsob a postup konstrukce je pedevm individuln zleitost konstruktra, kter se ale mus dit podnikovmi normami firmy. Ped zahjenm konstrukce je nezbytn uren tchto vstupnch parametr, od kterch se nsledn navrhovn nstroje odvj: Tvar vlisku Volba lisu Materil psku Rozmry psku Forma psku, kterou je v nstroji zpracovvn svitek nebo plty plechu Po stanoven tchto bod, me bt zhotoven nstihov pln. Od nstihovho plnu se pak dle odvj samotn konstrukce stihadla. Vtinou se zan spodnm dlem nstroje, a po dokonen jeho vvoje se pechz ke konstrukci hornho dlu. Nkdy je volen zpsob konstrukce zrove spodnho a horn dlu po jednotlivch operacch, postupn od t prvn a po tu posledn. Zle na sloitosti tvaru vlisku, a tm pedpokldanch vzniklch konstruknch pot. Pedevm volba typu konstrukce zle na samotnm konstruktrovi, jeho zkuenostech a na tom, kter z konstruknch variant mu vce vyhovuje. Potebn vpoty Pi konstrukci je nutn uvaovat tak vpoty, kter zaru sprvn chod nstroje. Nejdleitjm vpotem je stin sla. Se stinou silou souvis volba lisu, ta mus bt provedena tak, aby lis bezpen zajistil potebn vyvozen poadovan sly. Dle se ze stin sly uruj pruiny, kter jsou uloeny v hornm dle nstroje a zajiuj pohyb pidrovae (ptlan desky). Ze stin sly stanovujeme parametry pro pruiny, jako jsou sla, jejich typ a celkov mnostv pruin.

stav vrobnch stroj, systm a robotiky

BAKALSK PRCE
Stin sla

Str. 16

Pi sthn je nezbytn vyvodit slu takov velikosti, aby dolo k oddlen materilu. [1] Teoretick stin sla se ur pomoc vztahu:

[mm] - stin plocha [MPa] - pevnost ve stihu

[-]

- souinitel otupen

Ve skutenosti pi sthn nevznik ist smyk, ale kombinovan namhn. stenm ohybem materilu se zvtuje stin plocha, proto se stin sla i s ohledem na otupen noe me zvtit o 15 a 30 % [1] :

Dle se pak uvd vpoet prce vykonan stinou silou [1] :

[m] [-]

- tlouka sthanho materilu - souinitel plnosti

V dnen dob jsou tyto vpoty u sloitjch sthacch operac provdny na PC pomoc specilnch softwar. Nejprve se zm celkov dlka vech stinch hran, kter se poslze zad do programu spolu s tloukou a typem sthanho materilu. Nsledn program sm vygeneruje velikost stin sly.

stav vrobnch stroj, systm a robotiky

BAKALSK PRCE 2 PRAKTICK ST

Str. 17

V tto kapitole je clem popsat konstrukn vvoj vcekrokovho nstroje sloucho ve firm Brano, a.s. Produktem tohoto nstroje je vlisek, tvoc jednu ze soust pro uloen spojkovho pedlu dodvanho automobilov tovrn Suzuki.

2.1 Volba nutnch parametr

Tvar vlisku Nejprve ped zahjenm konstrukce nstroje je teba znt tvar poadovanho vlisku (1). Tento tvar je uren dle potebnch rozmr a poadovan funkce vlisku jako sousti pedlovho uloen. Tvar vlisku, tak jako cel sestava uloen spojkovho pedlu, vznik ve vvojovm konstruknm oddlen. Zde je vytvoen 3D model cel sestavy v pslunm softwarovm programu. Je-li vvoj sestavy dokonen, me bt zahjena samotn konstrukce stihadla. Touto konstrukc se zabv nstrojov konstrukn oddlen.

Obr. . 1: Sestava pedlovho stroj spojky

stav vrobnch stroj, systm a robotiky

BAKALSK PRCE
Volba lisu

Str. 18

Znme-li tvar vlisku, je teba dle urit dal dleit parametry pro konstrukci stihadla. Jako prvn je nutn zvolit druh lisu, na kterm bude stihadlo pracovat. Druh lisu pedevm uruje maximln rozmry stihadla , dle pak zpsob upevnn stihadla ke stolu lisu a tak nejvt mon poet krok za minutu souvisejc s poadovanou, respektive potebnou rychlost produkce vlisku. U tohoto nstroje byl zvolen lis Heilbronn 320, kde slo 320 uruje nejvt mon tlak, kter je lis schopen vyvinout, tedy 320 tun. Psek plechu Dalmi dleitmi parametry jsou rozmry psku plechu, jen do stihadla vstu puje. Za pedpokladu, e psek plechu vstupujc do nstroje je ve form svitku, tedy zjednoduen eeno nekonen dlky, zajm ns pak pouze ka a tlouka sthanho materilu. Tyto parametry pmo souvis s tvarem vlisku. Tlouka sthanho plechu je pmo urena tloukou vlisku a v naem ppad odpovd hodnot 1,2 milimetru. Kdeto ka sthanho plechu me bt ovlivnna jednotlivm upodnm vlisk na psku. Uspodnm je myl eno takov sestaven vlisk na psku, aby dolo k maximln spoe materilu. Uspodn se provd nap. natoenm vlisku o urit hel, zrcadlenm vlisku apod. U toho stihadla je stanoveno jako nejvhodnj een natoen vlisku, a to o 3,5. Celkov ka psku pot odpovd 275 milimetrm. Uspodn uruje tzv. nstihov pln. Nstihov pln slou jako zkladn vstupn data pro konstrukci stihadla. Je zpracovn v softwaru AutoCAD a kreslen v 2D systmu. Autorem nstihovho plnu je fkonstruktr nstrojovho konstruknho oddlen. Nstihov pln uruje jak ji zmnn uspodn vlisk, tak i jednotliv sled operac probhajcch pi postupovm sthn. Operace jsou od sebe oddleny tzv. krokem. Krok je takov hodnota, kter odpovd vzdlenosti mezi jednotlivmi operacemi. Vechny operace maj mezi sebou stejnou vzdlenost neboli krok. Krok tak odpovd dlce, o kterou se vsune psek plechu do nstroje bhem jednoho jeho zdvihu. Krok mus bt volen takovm zpsobem, aby bylo mon z technickch dvod umstn vech potebnch a nezbytnch aktivnch prvk v nstroji. Tyto prvky budou detailn popsny pi rozboru jednotlivch sti nstroje. U popisovanho stihadla je uren krok odpovdajc rozmru 85 milimetr.

stav vrobnch stroj, systm a robotiky

BAKALSK PRCE
Sled operac provdnch stihadlem

Str. 19

U jednotlivch operac postupovho sthn nejprve dochz k zkladnm sthacm konm a to k drovn. Drovnm vzniknou dry jak funkn na vlisku, tak tak technologick v psku slouc nap. pro zajitn nsledujc polohy psku pomoc tzv. hledk. V prvnch krocch nstroje se tak vytv tzv. prolisy. U prolis nedochz k oddlovn materilu, pouze poskytuj vlisku zpevnn v potebnch namhanch mstech. Po tchto zkladnch operacch nsleduj tzv. obstihy. Obstihy se rozum sthn sloitch tvar, urujcch zkladn obrys vli sku. Po zhotoven vech obstih a zskn kompletnho obrysu sousti nsleduj ohybov operace. Jestlie jsou zhotoveny vechny potebn ohyby, je nutn zajistit kalibraci tch ohbanch ploch, kter hraj na vlisku funkn roli. Tedy kalibrace je dal operac po ohbn. Kalibrace je provdna z dvodu odpruen materil u a za elem dosaen pesnch ohyb odpovdajcch potebn toleranci. Po kalibraci se vtinou nechv z technologickho dvodu jeden voln neboli przdn krok, ve kterm se neprovd dn operace. Voln krok me bt vyuit u ppadnch vrobnch komplikac vlisku a nsledn eliminace tchto pot za elem zajitn sprvnho chodu nstroje. Zvrenm krokem je odstien vlisku o d psku. Provd se peruenm tzv. mstku, kter po celou pedchoz dobu zajioval spojen vlisku s pskem. U tohoto stihadla se mstek vyskytuje na obou krajch psku plechu. Mstek se vyznauje pomrn malou kou, z toho dvodu, aby svmi pozstatky po odstien zanechal minimln stopy na vlisku. ka mstku je rovna piblin 3 milimetrm. Pesto je nezbytn nutn, aby mstek zajistil stlou a permanentn polohu vlisku po celou dobu vech operac a po jeho clen peruen. Po odstien mstku vlisek propad na dopravnk, kter jej doprav do patin palety. Ostatn parametry Veker dleit informace a fakta o stihadle jsou uvedeny ve specifikaci lisovacho nstroje (Ploha 1). Jsou zde uvedeny zkladn parametry, jako je nap. ivotnost nstroje, pedpokldan mnostv vyrobench kus za rok, ppadn poet zdvih nstroje za minutu. Dle specifikace obsahuje veobecn poadavky na nstroj a pot nsleduj dleit informace o vech funknch st nstroje. V plohch takt nalezneme seznam jednotlivch technologickch operac (Ploha 2), ktermi vlisek prochz, i tzv. operan nvodku (Ploha 3) urujc zkladn dleit pedpisy pro

stav vrobnch stroj, systm a robotiky

BAKALSK PRCE

Str. 20

zachzen s nstrojem. Pi lisovn dl je nutno dbt na kontroln pln (Ploha 4), kter stanovuje periody men tch rozmr, kter maj bt pravideln kontrolovny.

Samotn konstrukce stihadla Jakmile je nstihov pln dokonen, je pedn se vemi patinmi informacemi o nstroji konkrtnmu konstruktrovi. V tento moment zan samotn konstrukce stihadla. Ta probh kreslenm v softwaru Unigraphics UG.6, podporujc 3D modelaci. Vchozmi poklady pro 3D modelaci nstroje jsou nstihov pln, vytvoen fkonstruktrem pouze v 2D systmu, a 3D model vlisku, pochzejc z vvojovho pracovit. Vstupnm krokem pro modelaci jednotlivch soust nstroje je vytvoen nstihovho plnu v 3D.

Obr. . 2: Nstihov pln v 3D Po dokonen 3D modelu nstihovho plnu dochz k rozvren konstrukce. Nejprve se konstruuje kompletn cel spodn dl nstroje, po jeho dokonen se pechz k modelaci horn sti.

stav vrobnch stroj, systm a robotiky

BAKALSK PRCE 2.2 Spodn dl nstroje

Zkladov deska

Str. 21

Zkladnm a nejvtm prvkem spodnho dlu je tzv. zkladov deska (1). Jedn se o dl, kter je vyrbn z pevn vtiny frzovnm. Zkladov deska je uloena na tyech podlokch (2), piem s kadou z nich je spojena tymi rouby s vlcovou hlavou.

Obr. . 3: Pohled na spodn dl stihadla Vechny podloky maj pesn brouen rozmr na vku, aby byla zajitna vhodn poloha zkladov desky. Podloky pesahuj zespod zkladov desky, jeliko tak slou k uchycen celho spodnho dlu nstroje ke stolu lisu. Uchycen je realizovno pomoc upnek, kter jsou uloeny v T-drkch stolu lisu. Bloky spodnho dlu Na zkladov desce jsou dle umstny vechny dal nezbytn sti spodnho dlu, kter jsou rozdleny do jednotlivch blok. Vechny bloky maj stejnou vku i ku, li se pouze jejich dlka. Dlka bloku souvis s potem operac vykonanch na kadm bloku. Celkov poet blok se vol podle dlky nstroje a tak, aby jeden blok nezahrnoval vce jak 2 a 3 operace. Poet operac na jednotliv blok tak souvis s jejich sloitost. U komplikovanjch kon je vysok pravdpodobnost prav jednotlivch sti samotnho bloku a s tm souvisejc jejich demont i v krajnch ppadech pln nahrazen. Proto tam, kde se vykonv bhem jedn operace nap.

stav vrobnch stroj, systm a robotiky

BAKALSK PRCE

Str. 22

vce ohyb najednou, odpovd jedn operaci jeden blok. Spodn dl popisovanho stihadla m celkem 5 blok. Poet i rozmry jednotlivch blok odpovdaj hornmu dlu. Stin deska Zkladnm prvkem kadho bloku spodnho dlu je stin deska (1), mezi n a zkladovou deskou (2) je umstna podloka (3). Podloka m pouze distann charakter. Jej rozmry a otvory nejsou funkn. Otvory pln pouze funkci propad i prchozch dr. Jedinm dleitm rozmrem podloky je jej vka. Tento rozmr mus bt pesn, a proto je brouen na adekvtn hodnotu, aby byla zaruena poadovan pozice stin desky. Vechny podloky maj stejnou mru a tou je v naem ppad 16 milimetr.

Obr. . 4: Pohled na spodn dl nstroje Stin deska je st nstroje, kter pmo pichz do kontaktu se zpracovvanm pskem plechu. Proto jsou na ni kladeny velk nroky na pevnost a otruvzdornost. Z toho dvodu jsou stin desky vyrbny z nstrojov oceli a zulechtny na patinou tvrdost. Pesn umstn stin desky na zkladov desce je zajitno pomoc kolkovch spojen. Dle je stin deska piroubovna na kadm bloku odpovdajcm potem roub k zkladov desce, aby bylo docleno pevn polohy. Ve vtin ppad je stin deska fixovna pomoc 4 vlcovch kolk a 4 roub s vlcovou hlavou. Vechny stin desky spodnho dlu postupovho stihadla maj totonou vku, jej hodnota je 36 milimetr.

stav vrobnch stroj, systm a robotiky

BAKALSK PRCE

Str. 23

Toton vka vech podloek i vech stinch desek, v podstat tedy samotnch blok, zajiuje nezbytn vytvoen jedn roviny. Na vytvoen jedin roviny neboli zarovnn v mst kontaktu psku plechu se stinmi deskami je teba klst velk draz. I mal nepesnost zde me zpsobit znan komplikace. Z tohoto dvod se jak podloky, tak i stinice brous na poadovanou hodnotu, aby bylo pokud mono dosaeno shodnch vek vech blok.

2.3 Podrobn popis provdnch operac

Stihac operace Stin deska neboli stinice kopruje nstihov pln (1). Slou k postupnmu oddlovn materilu, kter je nutn odstranit z psku pro dosaen vslednho tvaru vlisku. K odstien materilu dochz pi prchodu stinkem (2) stinou deskou (3).

Obr. . 5: ez nstrojem, drovac operace Ve stinici je otvor ve tvaru odstiku, kde otvor dle slou jako propad oddlovanho materilu. Stink je soust hornho dlu postupovho stihadla a m negativn tvar otvoru ve stin desce. Tmto zpsobem dojde k odstrann veho pebytenho materil z psku ponaje jednoduchmi otvory a po sloit sthan tvary. Jednoduch tvary, jako jsou kruhov i vlcov otvory, jsou sthny pomoc tzv. stinch vloek (4). Stin vloky jsou umstny ve stinici. Proti pohybu jsou

stav vrobnch stroj, systm a robotiky

BAKALSK PRCE

Str. 24

zajitny osazenm a opraj se o podloku nachzejc se pod stinic. Stin vloky jsou zavedeny z dvodu jejich snadn pravy, opravy i ppadnho nahrazen. Clem zaveden stinch vloek je tak unifikace, kter zajist rychl nahrazen stejn stin vloky pi souasn zmn nap. sthanho prmru, i celho tvaru. Stin vloky maj rotan tvar a jsou vyrbny soustruenm, ppadn se frzuje sthan otvor. U sthn tvar sloitjch se stinch vloek nevyuv, v takovm ppad jako nstroj slou pmo stinice. Otvory sloitch tvar jsou ve stinici vytveny elektroerozivnm obrbnm pomoc drtov pily. Propad odpadu Odstien materil neboli odpad propad celm nstrojem dol na dopravnk, kterm je z lisu vyveden do palety. Propad odpadu je zajitn ve stin desce (1) kosem o velikosti 3 stup, otvor se tedy roziuje a nehroz zde zablokovn propadvajcho materilu. Otvory v podloce (2) a nsledn v zkladov desce (3) spodnho dlu jsou pouze patin zvteny a konstruovny bez kos, z dvodu eliminace zaseknut odpadu a zjednoduen vroby tchto otvor.

Obr. . 6: ez propadovmi otvory Tvorba prolisu Nyn bude popsna konstrukce prvk pro tvorbu prolisu, kter vychz podle teoretickch pedpoklad deformace materilu . K vytvoen prolisu dochz

stav vrobnch stroj, systm a robotiky

BAKALSK PRCE

Str. 25

vytlaenm materilu (1) do drky (2) pomoc tzv. tlanku (3). Drka m negativn tvar prolisu a tlank je prvkem hornho dlu postupovho stihadla.

Obr. . 7: ez nstrojem, tvorba prolisu Pedchoz zdraznn teoretickch pedpoklad naznauje, e skuten deformace materilu bude odlin. Proto se zde setkvme s podobnm postupem jako u pedchoz operace sthn, a to s vyuitm vloek umstnch ve stinici. Vloka obsahuje drku, do n je materil vtlaovn. Vhodou tchto vloek je, opt jako u pedchozho ppadu, pomrn snadn demont, na rozdl od stinice, a nsledn zajitn pravy vloky za elem dosaen poadovanho prolisu v materilu.

Obr. . 8: Vloka pro tvorbu prolisu

stav vrobnch stroj, systm a robotiky

BAKALSK PRCE

Str. 26

Vloka pro tvorbu prolisu je proti pohybu zajitna dvma rouby, ktermi je pipevnna zespodu nstroje skrze zkladovou desku a podloku. Ohbn Nejen u sthn a pi tvorb prolis je vyuvno vloek umstnch ve stinici. Dal operac, kter se provd pomoc tchto element, je ohbn. K ohybu dochz mezi ohybovou vlokou (1) a ohybnkem (2). Ohybnk je soust hornho dlu nstroje.

Obr. . 9: ez nstrojem, ohbn Zdvodnn vyuit vloek se shoduje s pedchozmi ppady. Tedy snadn demont a jednodu manipulace s menm prvkem pi pravch. Ohybov vloka mus mt urit rdius. Tento rdius pozdji uruje na vlisku pechod mezi ohbanmi plochami. U popisovanho nstroje dochz ke dvma ohbacm operacm. Prvn operac je jednoduch ohnut packy vlisku o 90 stup. Ohban st vlisku smuje do stinice, proto mus bt ve stin desce patin uvolnn pro ohbanou packu a samotn ohybnk, jen operaci vykonv. V druh ohybov operaci se jedn o pomrn komplikovan kon. Dochz zde k vce souasnm ohybm najednou. Jednm z ohyb tto operace je ohnut okraj vlisku smrem k hornmu dlu nstroje, tedy od stin desky. V tomto ppad se vyuv tzv. vyhazovae (3).

stav vrobnch stroj, systm a robotiky

BAKALSK PRCE

Str. 27

4a 4b

3 4c

Obr. . 10: Ohbn s vyuitm vyhazovae Vyhazova je pohybliv uloen mezi temi ohybovmi vlokami (4a, 4b, 4c), kter vystupuj nad stinici (5) o velikost pslun ohban sti vlisku. Vchoz poloha vyhazovae je na rovni hornho okraje ohybovch vloek. Pi doln vrati nstroje, a tedy v moment dokonen ohybu, je vyhazova pln zasunut do stin desky. Pohyb vyhazovae zajiuj ti pruiny, nachzejc se v prostoru zkladov desky, kter zrove vytv potebn odpor pro ohybnk. Odpor kladen vyhazovaem pes psek plechu na ohybnk zajiuje poadovanou deformaci materilu v patinm mst a doclen vslednho ohybu. Kalibrace Jak ji bylo zmnno ve shrnut sthacch operac, ohban funkn plochy mus bt kalibrovny. Kalibrace je proces obdobn ohbn, avak hel ohybu materilu je pouze v dech nkolika stup. Pi kalibraci mus bt materil ohbn s ohledem na odpruen materilu, tomu je pizpsoben hel ohybu . V podstat tedy mme kalibrovac prvky konstruovny na odlin hel ne takov, kter bude ve skutenosti na vlisku. U popisovanho stihadla se provd dv kalibrovac operace. Ob jsou zajitny pomoc tzv. kalibrovacch kln. Jeden kln je umstn ve stin desce spodn sti nstroje a druh kln se nachz v horn sti nstroje. Jeden z kln (1) je vdy uloen nehybn a zajitn rouby, ale druh kln (2) je oton uloen na epu. Oba klny maj ikmou plochu, na kter pichz do kontaktu. Jeden kln se

stav vrobnch stroj, systm a robotiky

BAKALSK PRCE

Str. 28

z vnj strany opr o uvolnn v pslun desce a druh kln svou vnj stranou ohb materil.

Obr. . 11: ez kalibranmi klny Uspodn kln odpovd smru ohbanho materilu. Jestlie kalibrujeme ohyb smrem do stin desky, tak pevn kln je uloen ve stinici a oton kln je umstn v horn sti nstroje a naopak. Odstien vlisku Posledn blok spodnho dl u nstroje vykonv 2 operace, mezi ktermi se nachz voln krok. Prvn z operac je nyn popsan kalibrovn. Za nm nsleduje ji zmnn voln krok, kde jsou pouze zajitny potebn uvolnn ve stinici, aby nedolo ke kolizi s materilem. Druhou operac tohoto bloku a zvrenou operac celho nstroje je odstien vlisku od zpracovvanho psku plechu. Odstien vlisku je v tomto ppad realizovno pomoc dvou stink (1), kter jsou umstny po obou stranch psku. Kad ze stink peru mstek a odstihne st psku, kter slou k jeho veden.

stav vrobnch stroj, systm a robotiky

BAKALSK PRCE

Str. 29

Obr. . 12: Odstien vlisku Dopraven hotovho vlisku z nstroje Dalm dleitm konem tto operace je pesunut ji samostatnho vlisku z nstroje na dopravnkov ps, respektive do palety. V tomto ppad pichzelo v vahu vce konstruknch een. Jednm z nich je konstrukce tzv. na propad, kde vlisek po odstien propad otvorem skrze stinici, podloku a zkladovou desku pmo na dopravnkov ps. Nevhodou tohoto een jsou velk ztrty materilu, oslaben desek a asov nronost na vytvoen tchto rozmrnch vybrn. Dal mon varianta byla tzv. skluz, kdy dojde k vytvoen ikm plochy jak na stinici, tak na zkladov desce, po kterch vlisek sklouzne na dopravnk, ppadn pmo do palety. Komplikac v tomto ppad je tvarov velmi sloit a lenit vlisek, kdy hroz zachycen nktermi stmi vlisku o uvolnn ve stin desce. Zachycen i zaseknut vlisku me zpsobit nechtn pokozen nstroje. Zachycen vlisku me bt eliminovno rznmi metodami (nap. pouit vyhazovae i proudu vzduchu), kter zaru sklouznut vlisku a tm bezpen chod nstroje. U popisovanho nstroje byla volena varianta skluzu (1), kter se v tomto ppad jevila jako nejracionlnj een. Jako faktor zajiujc bezproblmov skluz vlisku byl zvolen vyhazova.

stav vrobnch stroj, systm a robotiky

BAKALSK PRCE

Str. 30

Obr. . 13: Skluz vlisku Veden psku plechu Psek plechu (1) je jitn a pidrovn tzv. vedenm. Psek plechu mus bt veden v urit vce nad spodnm dlem, proto je v tomto ppad pouito pohyblivch vlek (2), kterch je 8 na kad stran spodnho dlu. Psek plechu je uloen ve vysoustruen drce vodcho vleku a tm je zajitna jeho poloha.

Obr. . 14: Veden psku

stav vrobnch stroj, systm a robotiky

BAKALSK PRCE

Str. 31

Vleky se pohybuj ve vertiklnm smru a jejich pohyb je zajitn pomoc pneumatickch pruin. Vleky jsou opateny osazenm, kter uruje doraz neboli nejvy polohu vysunut. Psek u popisovanho nstroje je veden ve vce 80 milimetr, to je hodnota, do kter se vleky veden vysunou. Tato vka je nezbytn pro posunut psku o dal krok tak, aby nedolo ke kolizi ji ohnutch st psku s vystupujcmi elementy spodnho dlu nstroje. Po posunut psku o krok v dan vce je pro vykonn dal operace psek i s jeho vedenm pitlaen hornm dlem nstroje ke stinici, neboli ke spodnmu dlu nstroje a nastv tak doln vra . Jitn psku plechu Ji bhem prvnch stihacch operac dochz k perforaci na okrajch psku plechu. Tyto zuby pozdji slou k jitn plechu. Ped posledn provdnou operac, tedy odstienm vlisku z plechu, je umstno idlo (1). Toto idlo snm sprvnou polohu psku a to polohu dlkovou, neboli zasunut psku do nstroje , nikoli polohu vkovou. K tomuto snmn slou ji zmnn zuby, do kterch zapad speciln tvarovan zpadka, jen dv signl idlu o sprvn poloze psku. Nen -li psek ve sprvn poloze, nedojde k zapadnut zpadky do zubu a idlo nepovol lisu spustit horn dl nstroje. Tmto zpsobem se pedejde pokozen nstroje vlivem nesprvn polohy psku.

Obr. . 15: Jitn psku plechu

stav vrobnch stroj, systm a robotiky

BAKALSK PRCE
Spojen spodnho dlu s dlem hornm

Str. 32

Cel spodn dl je pohybliv spojen s dlem hornm. Toto spojen je zajitno suvn, pomoc 4 vodcch sloupk (1), kter se pohybuj ve 4 vodcch pouzdrech (2). Vechna vodc pouzdra jsou uloena a pipevnna 3 rouby k zkladov desce spodnho dlu nstroje (3). Vodc sloupky jsou nalisovny v kotevn desce hornho dlu nstroje (4). U tohoto spojen je kladen vysok nrok na pesnost, jak na prmry sloupk a pouzder, tak na jednotliv vzdlenosti pouzder a sloupk. Tyto pesnosti se dle podepisuj na monti nstroje, jeho ivotnosti a tak na pesnosti jednotlivch provdnch operac.

Obr. . 16: Pohled na spojen

2.4 Horn dl nstroje

Jeliko byly vechny operace podrobn vysvtleny v kapitole spodn dl nstroje, tato kapitola bude popsna strunj formou. Zkladnmi prvky hornho dlu nstroje jsou 2 desky o rozdlnch vkch, ale o stejnch vnjch rozmrech jak m zkladov deska spodnho dlu. Prvn z nich je upnac deska, pomoc kter je horn dl nstroje p ichycen k horn sti lisu. Druhm dleitm komponentem je vodc desky. Tyto dva stejn prvky hornho dlu a sousti s nimi souvisejc budou nyn patin popsny.

stav vrobnch stroj, systm a robotiky

BAKALSK PRCE
Upnac deska

Str. 33

K upnac desce jsou pevn pichyceny bloky hornho dlu nstroje. Poet a rozmry blok hornho dlu jsou toton s parametry blok nachzejcch se ve spodnm dle. Kad blok hornho dlu nstroje je sloen z kotevn desky, podloky a tzv. mezidesky. Kotevn deska slou, jak ji plyne z jejho nzvu, k ukotven vech element pichzejcch do styku se spodnm dlem nstroje. Jsou zde pipevnny vechny stinky, ohybnky a kalibran klny. Pipevnn tchto st je realizovn pomoc jednoho i vce roub rznch velikost, odpovdajc rozmrm pslunm elementm a poadavkm na n kladench. Nad kotevn deskou se nachz podloka, a nad podlokou mezideska, kter lcuje s upnac deskou. Podloka a mezideska zde pln pouze distann roli. Uloen a pipevnn jednotlivch blok je realizovno obdobnm zpsobem jako ve spodnm dle. Tedy vdy pomoc kolkovch spojen pro zajitn pesn polohy a pro zajitn polohy pevn piroubovnm nkolika rouby. Upnac deska, ale tak vechny desky jednotlivch blok mus bt, tak jako ve spodnm dle broueny na pesn rozmr, aby bylo dosaeno poadovanch a pesnch umstn. Stinky Stinky zajiuj spolu se stinou deskou oddlovn materilu, jak ji bylo zmnno v kapitole spodn dl. Kad stink (1) je opaten tzv. odlepovaem (2), kter zajiuje odpadnut odstienho materilu, aby nezstal - a u z jakhokoliv dvodu - pipevnn ke stinku. Odlepovaem se rozum tenk tyinka, vynvajc 5 milimetr ze stinku. Odlepova je opaten osazenm, kter slou jako doraz. Nad odlepovaem se ve stinku nachz pruina (3) zajiujc vrcen odlepovae do vchoz polohy a zabraujc pilepen sthanho materilu. Pruina je jitna, bu ervkem (4) nebo pmo roubem, sloucm zrove jako ukotven stinku. U delch stink se vyuv tyinka (5), kter slou jako distann len a je umstna mezi pruinou a odlepovaem.

stav vrobnch stroj, systm a robotiky

BAKALSK PRCE

Str. 34

Obr. . 17: ez stinkem Vodc deska V upnac desce jsou nalisovny ji zmnn vodc sloupky, zajiujc pohybliv spojen se spodnm dlem. Vodc sloupky prochz skrze vodc desku, na kterch je pohybliv uloena pomoc vodcch pouzder. Upnac deska (1) a vodc deska (2) jsou od sebe odtlaovny pomoc plynovch pruin (3). Krajn poloha vodc desky je zajitna pomoc roub (4) a distannch trubek (5), mezi ktermi je umstna podloka (6).

stav vrobnch stroj, systm a robotiky

BAKALSK PRCE

Str. 35

Obr. . 18: ez horn st stihadla Na vodc desce jsou zespodu pipevnny tzv. ptlan desky. Jejich funkce je patrn z jejich nzvu. Poet a tvary ptlanch desek odpovd blokm spodnho dlu. Vodc deskou spolu se vemi ptlanmi deskami prochz s patinou vl vechny stinky, ohybnky, kalibran klny a dal potebn komponenty pipevnn na upnac desku. Ptlan desky zajiuj spolu s vodc deskou pouze pitlaen psku plechu ke stinici. Teprve po pitlaen psku plechu dojde k pekonn odporu plynovch pruin mezi upnac a vodc deskou. A pot upnac deska, spolen se vemi komponenty k n pipevnnmi, sjd dol a dochz k vykonn vech operac. Pipevnn ptlanch desek k vodc desce je realizovno totonm zpsobem jako blok k upnac desce hornho dlu. Jedn se tedy o zajitn pomoci kolkovch a roubovch spojen zrove. Velik draz mus bt kladen na pesn vkov rozmr ptlanch desek. Jeliko tyto desky pichz do kontaktu s pskem plechu, je nutn, aby bylo dosaeno jedn roviny. K dosaen minimlnch vkovch rozdl mezi deskami napomh souasn brouen vech desek najednou.

stav vrobnch stroj, systm a robotiky

BAKALSK PRCE
Hledky

Str. 36

Hledky (1) jsou jednm z nezbytnch prvk hornho dl nstroje. Jejich funkc je zajistit pesnou polohu psku (2) bhem provdnch operac, kdy nesm dojt k jeho sebemenmu posunut. Hledky jsou umstny v ptlan desce (3) a opraj se o ptlanou desku (4). Rozmstn hledk v nstroji je tad, 2 ady po krajch psku a jedna uprosted, tak aby byla zaruena dostaten aretace psku. Hledky jsou jednoduch valcovit sousti, vyrbn soustruenm a opaten osazenm, pro zajitn stle polohy. Hledky maj podlouhl sraen pro bezpen njezd do psku a postupn vycentrovn jeho polohy. Hrot hledku zasahuje do stinice (5) spodnho dlu, proto zde mus bt vytvoeno uvolnn. 4 8

5 Obr. . 19: ez nstrojem, pohled na hledk Horn dl je opaten podobn jako stinky odlepovai (6), kde jejich funkce a uloen je toton. Tedy nad odlepovaem se nachz pruina (7), kter je zajitna ervkem (8). Avak zde jsou odlepovae uloeny v ptlan desce (3) a slou jako prevence, ped zachycenm psku plechu o horn dl nstroje, pi pechod do horn vrat. Zachycenm psku o ptlanou desku by dolo nejen k jeho deformaci a roztren, ale tak by mohl bt pokozen nstroj.

stav vrobnch stroj, systm a robotiky

BAKALSK PRCE ZVR

Str. 37

Stejnm bodem tto bakalsk prce byl popis konstrukce postupovho stihadla, jen byl rozebrn v praktick sti. Postupov stihadlo je nstroj, kter slou pro velkosriovou vrobu vlisku. Tato soust se uplatuje jako uloen spojkovho pedlu, vyuvanho v automobilovm prmyslu. Konstrukce nstroje probhala v 3D softwaru, kter zaruuje rychlou prci a vysokou flexibilitu pi zavdn ppadnch zmn. Pi konstrukci stihadla, jen vyuv metodu pesnho stihu, byly nejprve stanoveny zkladn parametry. Stroj, na kterm m nstroj pracovat, je hydraulick lis s nzvem HEILBRONN 320, jeho ton je 320 tun. Na vvojovm oddlen byl stanoven tvar vlisku, z nj se urily rozmry plechu vstupujcho do stihadla a byl vytvoen nstihov pln. Nstihov pln poslze poslouil jako zklad pro konstrukci jednotlivch st stihadla. Nejprve byl pomoc nstihovho plnu zkonstruovn cel spodn dl vetn vech provdnch operac. A nsledn byla realizovna konstrukce hornho dlu vyuitm ji zmnnho nstihovho plnu a spodnho dlu. V dnen dob je vvoj ve strojrenstv velice progresivn, technika se posouv rychlm tempem vped. Pedevm vvoj materil ovlivuje sv okol. Clenou sporou materilu ve zskv men rozmr , a to ne na kor snen kvality i ivotnosti, ba naopak. Dalm neopomenutelnm faktorem je as. Jakkoliv as navc zpsobuje dal nklady, a proto je clem doshnout maximln asovch spor. V tomto ohledu jsou postupov stihadla velmi vhodnou technologi vroby soust z plechu, jeliko i pomrn sloit dly lze vyrobit s vysokou sporou asu, kdy vznikne hotov soust, d se ci bhem nkolika vtein, vyuitm pouze jedn technologie. Proto jakkoliv dal technologick proces zpracovn sousti zpsobuje znan ztrty. Je tedy snahou konstruovat nstroje tak, aby bylo dosaeno vslednho tvaru sousti, pokud je to mon, pmo postupovm stihadlem. Vechny tyto poznatky byly clen aplikovny pi konstrukci postupovho stihadla, tak aby bylo dosaeno maximln spory materilu a asu pi souasn minimalizaci nklad.

stav vrobnch stroj, systm a robotiky

BAKALSK PRCE SEZNAM OBRZK

Str. 38

Obr. . 1: Sestava pedlovho stroj spojky ............................................................ 17 Obr. . 2: Nstihov pln v 3D ................................................................................. 20 Obr. . 3: Pohled na spodn dl stihadla ................................................................... 21 Obr. . 4: Pohled na spodn dl nstroje .................................................................... 22 Obr. . 5: ez nstrojem, drovac operace.............................................................. 23 Obr. . 6: ez propadovmi otvory ............................................................................ 24 Obr. . 7: ez nstrojem, tvorba prolisu .................................................................... 25 Obr. . 8: Vloka pro tvorbu prolisu ........................................................................... 25 Obr. . 9: ez nstrojem, ohbn............................................................................. 26 Obr. . 10: Ohbn s vyuitm vyhazovae .............................................................. 27 Obr. . 11: ez kalibranmi klny.............................................................................. 28 Obr. . 12: Odstien vlisku .................................................................................... 29 Obr. . 13: Skluz vlisku ............................................................................................ 30 Obr. . 14: Veden psku .......................................................................................... 30 Obr. . 15: Jitn psku plechu ................................................................................ 31 Obr. . 16: Pohled na spojen .................................................................................... 32 Obr. . 17: ez stinkem......................................................................................... 34 Obr. . 18: ez horn st stihadla .......................................................................... 35 Obr. . 19: ez nstrojem, pohled na hledk ............................................................ 36

stav vrobnch stroj, systm a robotiky

BAKALSK PRCE SEZNAM POUIT LITERATURY

[1]

Str. 39

DVOK, M. a kolektiv. Technologie II. Nakladatelstv CERM, s.r.o. Brno, ISBN 80-214-2032-4, Brno, 2001.

[2]

Kolektiv autor. vod do strojrenstv [online], ISBN 80-7083-538-9, Liberec, 2001. < http://www.ksd.tul.cz/studenti/texty/uvod_do_strojirenstvi/kap4.pdf>

[3]

NOVOTN, J.; LANGER, Z. Sthn a dal zpsoby dlen kovovch materil, Praha, SNTL, 1980.

[4] [5]

GUIDI, A. Pistihovn a pesn sthn. Praha, SNTL, 1969. NOVOTN, J. Sthn kovovch materil, Brno, SVTS, 1972.

stav vrobnch stroj, systm a robotiky

BAKALSK PRCE SEZNAM PLOH

Ploha 1: Specifikace lisovacho nstroje Ploha 2: Seznam technologickch operac Ploha 3: Operan nvodka Ploha 4: Kontroln pln Ploha 5: Vkres sestavy postupovho stihadla ezy Ploha 6: Vkres sestavy postupovho stihadla horn dl Ploha 7: Vkres sestavy postupovho stihadla spodn dl Ploha 8: Vkres sestavy postupovho stihadla rozpiska

Str. 40