IMMANUEL KANT (1724-1804) Ka' narodil se v Klovci (dnenm liningradu).

od roku t740 navtvoval tamnuniversitu' kde stupirodnvdy doval matemtiku, V lctech 1755-1796 zde a filosofii. pednel logiku, metafyzik ' ze. mpis,antropologii, etiku' Pvo' ryziku,p d agogiku' Mezi jeho ne posluchae znamnj Patil v letech 1762 1764JobannGottliied Herder stejnm dile, r,'''lce Ve svIn istho fuzunu (178I, I78,7z\, zko'l' poznIn motosti nempirikho pifodnchvdch n v matematice, a metafyzice' v ttosouvis]osti si klade ot.izku 'Jak jsou mon syn. teticksoudy apl''l'?..' kte se dotk nejen monostimaematickch poznatk'ale i podmn k monostizkuenosti'Pedevim jako vak v n jde o netfyziku obor odvodnnho vdD a o rozsahjeho plahosti. Snadproto lze s trocbou nadszky oznaitr,''''ku istho rozunu za ,'meafyzk! Pedloensvazekj e po vice ne sedmdestiltech zcela nompkladem Kantova hlavniho dla do a obsahuje kompletntext etiny vetdruhto }ydnspisu(1787)' n vechpasz prvniho vydn (l78l)' kt r Kant do drur'ho vy. dn nepevzal. Do svazku byly rovnzaazeny Kantovy rukopis.

n poznmky z jeho pirunho

Kantov}rm spi. K nejdleit.jim pat| sfJm Allgenei|1e NatuEe. s.'hichte lnd Theotie des fli ,nels (|155), Der einzis ngliche Be. weisgruntl zu ei ner De monstratiotl des DaseiB Gottes (1163\. SD, duchoidcoy ,loen sny etalizi r' (1766; esky 1922), De nlncli Lligibilistorna iensibilis atEe nte et plincpiis (I7,7o), K|hika istho |ozuu (1781; esky I93o)' Pft|e' gonena ke kad pt nefuh]zice' je se bude aci sl| dou (1,783' esky 19t6' l992r) Idea eobec. nch dj in e stoobanske|nahle. / (1784; esky 1990\' odpo| na otzku: Co je ta osfcen.1 (1184; ,esky 1993), Ziklab netayzib) ma(|185; esky 19901), kitika prakickeho rczunu (1788| esky 1944' 1996)' K|itikd sou.r nosti (I,790; esky 1975), Die Rel gion i nerhalb de/ Grcnzen der bloen l/ernun| ()793)' K n. nu nru (1,795,esky 1919,1999), Die Metaphysik der Sitten (1'79'7), Der Stteit def Fakultten (1798) anthfupologie in pruqnatscher Hinsicht (1798\. Nedokoneno ^ bez Lzy zrsialotz. oplls po. Jl&n'n (dilo z pozstalosti)'

KNIHoVNA NovovK TRADICE A SOUCASNOSTI Svazek36

IMMANUEL

KANT

KrllKa Clsrcno roz'umu

Peloil JaromrLouil ve spolupTci s Jim chotaema Ivanemchvatkem

PRAHA

200r

OIKOYMENH Hennerov 223 15000 Prah! s www.oikoymenb.cz

OBSAH

Pr?dnlu|a A druhdn v)dan

' '

13 15 33

I. o rozdlu rnezi istma empirickn poznnm '.'..'. 33 TT \,m uri apnornl po7nJ|ky a 'u mo ob). ejne rozvaovnnikdy bez tkovych poznatknen ', 35 III' Filosofie vydujevdu, kler urujemonost' p r i n c i p y a r o z s a hv e c ha p r i o m c h poznatk ,' '','','','',3,7

IV' o rozdlu mezi analytickmi a synletickmi soudy ' ' ' ' 'oud}a priorij.ou V' synelicke pnnctpy obsazenyjako

.19

ve vech teoretickch v d c hr o z u m u ' ' . . ' . . . ' . ' ' . ' ' ' ' ' ' ' ' . 1 2 o b e c n l o h a isth roz ' ''.''.'.'.'44 VII. Idea a ozvren zvltnvdy, kler je nazvna

vL

kitikou istho rozumu

41

dieseswerkes,urde Die Heraus?abe yomGoETHE INSTITUT INTER NATIoNES 8?,'d"'

I' TRANSCENDENTALNI

NAUK o ELEMEI.{TECH

o tlru mrtorrr "n,,,,,,,,.,',

D i L P R V NT m ' n s c e n d e n le s ]n le t i k a ' . ' . ' ' . ' . . ' ' . . ' . ' ' . ' ' . ' . ' ' . ' ' .5 ' '3 . vod 1 ''' ,.'''''.. ' '.'''..''' .'53 1. kapitola. O prostoru $lj 2-3 ..... .......... .. . . . . . . . . . . . . . . . . 55 2 .k a p i t o lo a ' a s$ e 4 - , 7 ' ' ' , ' , ' , ' , ' , , ' . , ' . , , . . . . ' . ' ' . ' ' . ' ' . 6 2 poznmkyk transcendentln obecn estetice 8 ' . ' ' . ' . . ' . ' ' . . ' 69 D-DRUH' Transcendentln logika ' ' '.'.'.''.''.11 U v o d 'I d e a transcendent lo lg ni k y' , ' '.''.'.''.'''' '' ''''1,l L O logice ulbec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . 1 ' t ll. O transcendenralnr logrce .. .. . .. .. .. .80 lII' o rozdlen obecn logiky na analytiku a dialektiku '' '' '81 IV' o ozdlen transcendentln losikv na tanscendentln
analytiku a dialektikl

Ivanchvatk'200l Louil' Ji chola, Tanslation o Jarom O OIKOYMENH,2OOI 035,1 ISBN 80,7298

83

Tanscendentlnanalytika ODDL PRVN.

84

85 K n l l a f a l ' A n d l y l I k dp o j l vech istch 1' sl' o vodtkuk odhalen 86 t o z v d l o v a c l c hp o I m 86 vbec ' . ' pouvn rozvaovn 1' kap'tola' o logickm 88 v soudech 9 '. funkci ozvaovn 2' kapilola' o logick $ pojne.h rozvaovacch 3. kapitola' o istch ''..'.9l . n e b o l i k a l e g o i c h$ 10 12 ' '' 100 p o j m r o 7 v a o v d c r c h o' d e d u k . l l . l y c h 2' a\| dedukce principech lanscendentln ]. kapitola' o 100 v b e c I ] 104 kalegon 14 .''.'' ' dedukci Pechod k transcendentln islch dedukce 2. kpitola' Transcendentln

pojmv dsledku Dodatek' o am bo|i|elexivnch zmny enpirickho pouynozy^oyn z a p o u v ln ra n s c e n d e n t ' l' n , ','',, ,',',','',,' '21o P o z n m k ak a m f i b o l i ir e f l e x i v n c p h o j m , ' ' ' ' , ' ' ' , ' ' ' 2 1 5 Transcendetln dialektika , '. , ' , ', , ', ', , ', ' ', ' , ' '228 oDD'I-DRUH. votl ,'','' ' ' '' '' '' ' .' 228 I ' o t a n s c e n d e n t l nz d m n ' ' ' ' ' ' ' ' ' ' ' ' ' ' ' ' . ' ' ' ' ' ' 2 2 8 II' o istm rozumujako sdle anscendentlnhozdn '' '' 23t

231

to7

,,' ,' ,' .' |21 zsad Knihadruh'Analytika soudnosti vbec '. ', ',,' ,' '' '' l28 vod' o transcendentln pojm ''.'.'l30 ich rozvaovacch l' 'o schematismu l36 rozvaovn ' '.. ' '. '. vech zsadistbo 2' st' systm soud , ' l37 zsadvech analytjckch l- kapitola'o nejvy soud l39 zsadvech synletickch 2' kapitola'o nejvy syntetickch vkladvech 3. kapitola'systematicky ' , 14l zsad istho rozvaovn ',,' ' ,',' '' '' .' ..' ''' ,,''' '144 ''''. l ' A x i m yn z o r u vjemu . . . ....... .. . 141 2. Anticipace ,'',' '153 3. Analogie zkuenoi subance ' 156 Zsadatrvalosti A. Pwnanalogie: posloupnosli B. Dnrhanalogie: Zsadaa5ov podle .'''''''''162 z k o nk a a u z a ] i t.y by| C. Tetanalogie: Zsadasouasnho psoben podlezkonavzjemnho neboli vzjemnos ' 't,i, ' , , ' ' , ' ' ' ' ' ' ' ' . . ' ' . ' ' ' , , ' , ' 1 7 3 mylen vbec'',,'','' ,'','1,78 4' Postulty empirickho '. , '''' ,, ' 183 vyvrcen idealismu poznmk zu sd , ,',''''''''.''.. .l90 kas y s t m obecn vech pedmt }'bec rozlien 3. st-o dvodu na ............ . .. 194 n a p h a e n o m ea noume

l' kapitola' o idejch vbec 238 2. kapitola' o transcendentlnch idejch ' ' '' '''' ''''''242 3' kapitola' systm tanscendentlnch idej ' '' '.' '' '' '' '2.l8

Kniha dru. o dialektick:jch sudcch istho ozunu , ' , ' , ' 25 1 l' sl' o paralogismech istho rozumu '',' '' ' '' '' ' ,'252 Vyvrcen Mendelssohnova dkazu trvalos due '' ''.' 260 psychologickho Zv rozeen paralogismu .'.'.''.''.''.266 obecn poznmka o pechodu psychoiogie od racionln k r a c i o n lk no s m o l o g i i '. .'.'''''.''.261 2. st. Antinomieis|ho ozumu 269
1 ' k a p i t o l a 's y s l mk o s m o l o g i c k c h i d e j ' , ' ' , ' ' ' . ' . ' , ' 2 ' 7 1 2' kapiiola A, n t i l h e t i k a i hro ozumu ,',',', ','' ',''21,7 jd P r v n r o z p o rt r a n s c e n d e n t L n ce hj ' ' ' ' ' ' ' ' ' , ' , 2 8 0 D r u h r o z p o l r a n s c e n d e n ! l n ic dh e j ' ' ' ' ' ' ' ' ' ' ' ' 2 8 6 T e t o z p o t r a n s c e n d c n t l n ic dh e j ' ' ' ' ' ' ' ' ' ' ' ' ' ' 2 9 2

tvrt rozportrarrscenrlentlnch idej ' ' ' . .296 3. kapjtola. o tom,jakn 'o'u. na tomtosv;; r o z p o rz u j e m '' '' '''''''' '','''',','302 4' kapitola' o transcendentlnch kolech isiho rozumu'pokudmusbt monojezcelavyeit'' ' , ' ', '309 5' kapitola'skeptickyvkladkosmologickch olzek pomoc vech lytranscendentlnch idej ,' ' ,'' ,' 3l3

jakolokl idealismus 6' kapitola' Transcendentln ' , ' ' . ''''.'',''''','' .' 316 d i a l e k t i k y k een k osnologick kosnologickbo rozhodnut 7' kapitola. K.itick samm '.' ''.' ''.''. '''','' .' 319 sporu rozums ue s e b o u princip ozumu istho Regulativn 8' kapitola. ' ' '. ' '. ' '.. '', ' ', ' '325 idejm ke kosmologickm vzhledem pincipu pouvn egula.ivnho empinckm o 9' kapitola. idejm .. ' ', '328 ke vem kosmo|ogickym vzhledem rozumu skldnjev ideje totality kosmologick I. Rozeen 129 v jeden svlov celek kosmologick idejetotalitydlen II' Rozeen danho celkuv nzoru' ''.' .' ,' ,'' '' '332 njakho tanscen. poznmka matematicko k een Z{vren poznmka k een idejapedbn dentlncb it d el jn 'c . 'h '.,'''''''''.' 335 dynamicko-transcenden idejetotali|y kosmologick lI'Rozeen ' ' '. ' '337 udlost zjejich pin svtovch odvozovn svobody' '. ' ' '' ' '. '340 Monost kauzalityprostedniclYm ' ' '. ' '. ' '.. ',,'342 idejesvobody vysvtlen kosmologick idejetotali.yzvislosti kosmologick IV. Rozeen jev vbec ',''''' '' .'35l kjejichexistencj vzhledem istho ozumu. ' ' . ' 354 poznmka k celantinomii zvren '''''''''.''. 355 rozumu Idelistho 3 . st' ''''.''''. ''355 l' kapitola. o ideluvbec idelu ''..''. ' 35,7 2' kapitola. o tanscendentlnm ozumu, spekulativnho 3. kapitola. o dkaze.h ' ',364 usuzovat na exislencinejvybytosti kter umouj dkazu ontologickho 4. kapjtola' o nemonosti .'..',,,''''''368 Boexistence'''''' kosmologickho dkazu 5' kapitola'o nemonostj '',''' '''.3,l4 ' ' Bo existence zdnve vech dialektickho odhalen a vysvllen nutn bytosti '.. '380 dkazech existence transcendentlnch dkazu ' '. '382 fysikotheologickho 6' kapitola. o nemonosti na theologie za|oen 7' kapitola. Kritika veke n c i p e c ho z u m u ' ' . ' ' . ' ' , ' ' ' ' ' ' . ' ' ' ' . 3 ' '8 8 s p e k u l a t i v np d ch

'''' ''.''.'394 diaLektice '..'.. Dodatek k |runscendentIn pouvn rozumu''''' '' '' '' '394 idej is!ho o regulativnrn ozumu ' ' . ' ' 408 dialektikylidskho o konenn clipirozen ll- TRANsCLNDENTcL\l \AUK o METoD ''.' '' .'..' ..'..',,',',,','''430 ,/. iJr Disciplna i s t hooz u m u ozumu v dogmalickm istho l. kapitola. Disc iplna pouvn ' ' rozumu' pokudjde o 2' kapitola' Disciplna istho j e h o p o l e m j c kp o u v n ' ' ' , ' ' ' ' ' ' ' ' ' ' . ' ' . ' ' . ' ' ' . ' , ' 4 4 5 rozumu uspokojenislho o nemonostiskeptickho sh eo sebou samm.'. ' '',',,,',',' ' ' '' '455 rozkmoten rozumu ve vzthu 3. kapilol' Disciplna istho ''' .''..''.'' 46| k hypo.zm vztahu ozumuve 4' kapitola' Disciplna istho ',,', ',,'461 k j e h od k a z r n oo .'.,',, ,,'4'74 2 ' . ' J l 'K n o n i s l h p o u n i ' poslednim uelu isLeho l ' k a p i I o l ao a e h oozumu . '..' ,' ,' ,',' ,' ,' 4'75 '',' ' .' 418 2' kapilola' o idelu nejvyho dobra v d n v e ' , , ' '' .' .'''18 3 ' k a p i l o l a 'o m n n ' a i s i b o r o z u m u . ' ' . ' ' . . ' ..''. '492 .l' idJ'' Architektonika ,',, ', ' ' ' '503 4 . J r D j i n y i s t h oo PLoHY Kritib) istho ro.unu, Texty z prvnho vydn vydn kter nebylypojatydo druhho L phloha.Piedmluva ll. pirloha Obsah pojm rozvaovacch IIl' ploba" Dedukceistch zhrenosti. dvodech monosti 2. kapitola'o pnornch P d bn poznmka 518 519 .519 520 ,.,1 ....' ''''. '''''',''''''''429

5r0

vkladspvnosti ajedin monosti ito dedukce slrun pocjh m istc h ozvaovac ' '' ' ,' '''''''' '' ''''''''''' '535 Iv' ploha'Paralogismy istho rozumu' .' ''.' .'' ''''''''''' '537 Prvnparalogismus ''' ,' ,'' ''531 paralogismus Duh ,' '''''''' '''' '' 538 paralogismus Tet '' '''''''544 c t v p a r a l o g j s m u s ''',' '','546 vaha o celku i s tn auky o d u 'i . ' . . ' . ' ' . ' ' . ' ' . ' . ' . ' ' . 5 5 4 poznmka Edin ', ,,','''., 56,7

Pedbn vysvtlenmonostikategoriijakoto poznatk priori k pedmtm vbcc 3' kapitola' o vzlahu rozvaovn a o nonosli poznvalje a pnon

o syntz ae p r e h e nv ze n a z 'n ''.''.''.''.''.''..'. 52l 2. o syntze eprodukce v obrazotvornosti ' '''''''''.' . '.521 ekognice v pojmu '' ' '' '' ''' '' '' '' ''.523 3 . o syntze

sttf

528

Srtnunff wirrffi
!rtl

!.t

Snmofiu9
!!. i6ni' !r!ri. tlit9ri!!.

.adnt,
i l.rll

' l 0 . t l l d n i 9 r' ! t o , }.l sj.hl!lllB

3D.9tl sin ui| lrlt.

!tl!.futtl 'lll.o.'

9Bi9ot er 5o'onn8!i.br( (ttc

r18f' vydn spisu listudruhho Faksimiletitulnho

De e autem'quaeagitur'petimus: ut homin s B I I De nobisipsis silernus:

Jeho Excelenci, klovskmu sttnmu ministTovi, y pnovi svobodnmu ot Zedl|tz

ac pro certohabeant, non sed opusessecogilent; eamnon opinionem, sectaenos alicuius,aut placiti,sed utilitatiset anpliludinis humanae rnoliri. Deinde ut suis commodisaequi ... in commune fundamenta ut benesperenl' neque '.' et ipsi in paemveniant' Praeterea consulnt nosaram u! quiddaminfinitumet ultramortalefingant, instaurationem quum reverasit infiniti errorisfinis et lerminus et animo concipiantt legitimus.l Baco de Verulamio, lrrrauratio magna.PraeJatio

MilostivpaneI

UL

Podporovalpodle svch monostr3st vd,znamen pracovat ve vlastnm zjn vaExcelenc:nebotento zjem o n nevyplvjen ze poaven ochrnce. nbrz mnohem dvmjho vzneenho vztahu milovnka a osvcenhozna]ce' Proto pouvm jedin prostedek' kterje do urit mry v mmoci, k vyjden svvdnosti za milos' tivou dvru'j mne vae Ecelence poc|i|a, abych mohl k lomuto A v pispt', zmru nm Temilostiv pozornosti. ktetoll vae E,celence poctila prvn B vI vydn tohoto da' vnuji nyn i toto druhvydn a s nm zrover i vechny osta.n plody svho litermho posln a zstvm s vrazem A vI neihlubctv

oddana nejposlunj sluebnk

| ,'Nepro sebe'ale veplosPchvci' o nizdcb, dD,aby 10vcchno prci,aby nb. zaskutenou Ijd nepovaovalijenom zanjakousPekulaci, jim bylo jasn'enohodl vytoit nja*ousektunebo soustavunzor a tvrze'nbre se snam vybudovatzkldy toho' co by bylo lovku jebo dstojnost' k ui1ku a co by posIilo Dle' by pamtliviFouce svho prce'joje pedn. ''' starali se o to' coje obecn''' a zaslnilise Prospcbu, poda' mi. Krom toho'amaj dvru' ese vechno a nepedstavuj si a ne chpoun obnoven vd lak,jako by to bylo nco,co se Povlee adoneko. nena a co Pesanuje lidsk sly,protoeje to ve skutenostijen konocneko nenh oylu ajeho zkonitmez'..'Francis Bacon' velikobnoe| d' i: No orqana,' Pnha |990]' str 51 52 (Pedmluva)' ve vydn A notto

v KrIovci dne23' dubna]787l

, ve vydnA nsleduje poten dal odstavoc: slekula. ''Komu Psob tivn ivot'tomuje pi jeho skromnchp.ch - Pochvalaosvcenho' povzbuzen dobrotivho soDdce mocnm ve snahch'jejich uilekjevelk' vzdlen, prochlid nap.oozneuznvo'..(Pozn' avak a protov och r zatokodslavceve vydnA zni: 'akovnDnui ajeho miloiv svuji.' '.. (Pozn ' vyd.) Pozomostivnujiledy tentospis a vjeho ochranu a vydn A| ,'dne29' bezna1781..' (Pozn'vyd')

12

l3

Pedmluva k druhmu vydn'

Zda se zpracovn poznatk,kterpat k innostirozumu, ubr po B vII spotehlivcest vdy inikoli, Ize vdy bzy posoudit podle vsledku' Jestlie tolo 7-pracovnpo mnohch ppravch a provedench opatench uvzne. jen co se pibl k svmueiua cli, a jestlie se pro dosaentohoto cle mus astjivrace| a vydvat se jinou cestou ' prv tak, jestlie nen mon.aby se rznspolupracovncishodli na zpsobu'jakm by mlo bt spolenho cle dosaeno . pak sj me. nebtjisli. e takovsludiumjet ani zdalek nenastoupilo spoleh. livou cestu vdy' nbr eje pouhm tpnm' slubou rozumu je u to' e se tato cesta pokud moDovyplr' i kdybychom se piitom mu. seli vzdt jako marnhoehokoli, co bylo pedtm obsaeno v cIi, kler byl pUat bez promylen' e se lo8'ka po ttospolehlivcest ubra]ajiod nejstarch dob, B VIII Ize vyvodit z toho, e od 'Jlo'?l4 nemobla udlatjedin kok zptky, nechcemeli ovem vydvat zajej zlepen Dapftlad odstrannnkterch posldatelnchsubtilnosi nebo zetelnjvymezen ped. nenltky. co je spvc elegance ne spolehlivosti vdy' N logiceje pozoruhodnjet to, e a do nynjkanebyla s to uini1ani krok vped, a e se tedy podle veho zd b! uzaven a zavren. Kdy seji toli nktemyslitelv novj dob pokoueliozit.a to tm' e do n zaadili jedBk psycholosick kapiroly o rozdnch po. znvacch schopnostech (o obrazotvonostj.dvtipu),jednak n . .i 5 Auto. do vydnB ',PedmlDvu., (A vII.xxII) ani ,'obsah.. (A xxl xxlv) z vydn jako pohuI (str.5l0-5l?) a II Gtr' A nepejal' Uvdmeje . yd.) 516)( . P o z nv

t5

Pe.lhlua

k dr|hhu !.!n

Pednlud

k dtuhnu ,|1nl

druhjisto. znch poan neboo pvodu .'ctl kapitolyo pvodu .iv atd')'jednak skep|icismu (o idealismu' vzr'reaentrt'nostl objekt jejich pinch a o prosted' (o pedsudccb o kapjoly ;nfupoLolick vdy. povahytto zvltn cch;.o;i.), p;k tak iniliz neznalosti !ed. nibl' vd .pIy\al)'nen'|o roz;llenl aly hlan|.e Doou.r'me.li. Iim.e ple'n u|en) vJ|7Lela Iogik} Hranle znerrorenr' JsoU ieilch dokazujepouzeformln vykld a psn n lx je vdou.kter por:lobn neboempiric apiorn (alje mylen loto mylen ;ravidla vekerho vdon na n2r v naem a objekt, pr:uoa nebo ie. at majatytoti a nicjiho' pekky), pirozen ina nahodil esej iak dobe dailo' po'lze dkovatza pednost. Logika ne od je ba povinna abs|rahovat oprvnna. dky n svomezenosti. rozvaovn v n tedy nimi, mezi rozdi poznn a vechobjekt nemaco actats nilimjinm nese sebousamrna svouformou'Pi. cesto'r se spolehlivou tdt pro rozummuselobt mnohem ozen, poto ta i s objekty; nbr se sebou' sm nejen vdy.mJi mtcodlai je li vd' a peds pedstavujejenjakousi jako propedeutika kl;gika ale zskse sice projejichposuzovn' eo po;akch. pedpokld psn vzato pojmenovn toto vdch. ktermjedn ve vatje musme nle' a objektivn P;kud se m v tchtovdchuplatnitrozum.musv nich bt nco pedmtu ke svmu se pak me poznn poznnoa piori'Rozumov (kter pojem ajeho pedmt lento e zpsobemibud vo'jm vztahovar tak usku|euje' eho nebo poze uruje, B x musbt dn odjinu) rozumon poznm je .orc''.ti,n rozumovm , duh Prvnzpsob samai'J&' pednesena musb1nejprve pruktickjm'IJ obou poom v nroz'rm st. toti ta obshuje, rnlo toho iast,jattoti loa* neto s n zdroj' pochZ zjinch piori. a to. co a zcela svj;bjekt uuje bez rozmyslu kdy dobe, toti Nehospodame nesmbt smeno' do co se dostaneme vydvmeto' co jsme pijali, anibychompot, a ojakou nklady unea pjmu by st byli s to rozliit,jak ;kch, je musme zktit. Matenatiki a Ilzika jsoD dva druhy leoretickho'rozumovhopo syobjeitv urovata priori. prvn nauka zcela ist' znni'kte| naj po' dle vaki na zkladjinchpramen ist' druhalespozsti znnnerozumovch' djiny lidskho dob' kam asahaj Matena|ika se od flejstarch nrod v vdy obdivuhodnm po spolehliv cest rozumu.t]brala l6

epro ni podobnjakopro ]ogiku se vakdornnvat, ek.Nesmme sob B X l krlovskou cestu,anebosiji spe nalzt onu bylo stejnsnadn Naopak se pouze sm se sebou' rozum co dlat sam otevt,v nm jet (zejmna u Egypan) tpala ema|ematika dlouho domnvm, npad "ol./,kterouvyvolal astn etuto zmnujetebapist mon minout jednohojedinho pi pokusu. po nmji nebylo mue a pedznamenn cestu.kteoubylo |ebase d.,a |ak byl nastoupen nekonench dlek. spolehliv postupvdy pro vechnyasya do nnohem dlei mylen, kler by]a Djiny tto revoluceve zpsobu mysu,a pbhonoho ast. tj ne objev cey kolem povstnho dochovan Avakpovst' se nn nedochovaly' livce' kterji zpsobil' nejmench objevitele nm Dio|eneh laertsk,n.zmiujedajnho mnn u klerpodle obecnho demonstrac' sloekgeometrickcb vzpomnka na a dosvduje. e dkaz nevyaduj. dn sarnyvbec noY cesty.se znnu' kter byla vyvolnaprvnstopouobjevutto nanejv dleitou. a tmse slalanezapomemuselazdtmatematikm (zt t|ojhelnk rovnoram?nn Tomu prvnnu nulelnou.? ' kdo seskoj1| svitlo|lzjistil toti'enesmB Xll useimenovalT'alr'J nebojakkoliji]rak). jen pojmutrojhel' v pouhm ptratpo tom,co vidl v obrazcinebo vlastnosti. nbr emusvlast'osti nfta, a z tohojakobyodelatjeho apriornch vytvet z toho, co do nj prostednictvm trojhelnfta konrukce)v nm znzomil' a e' aby pojmsm vloil a (pomoc pipisovat nicjiDho' neco nesmvci mohlncovdtapriomjist' pojmusm vloil' nutnplynez ioho,co do nna zkladsYho le se vydala po dlnici vdy' tvalomnohemdle, Prodovd je !o jen asi pldruhho co nvrh geni|nho Bacona stolet, nebo ( proto,e|idmu zsti eno objevpodntil' zsti verula|nskho ji byli na stop,jej spe vysvtlit rychle prob oivil' colze t Chci zde zmniipouzeprodo. ve zpsobu mylen. hnuv revoluc na i|icbich p|incipech' vdu'jeli zaloena "''1p
Tj' kolcm mysuDobr (Pozn'vyd.) nadje' ? sN. Dogens Laeios, yo tJ, n.izor! d okr Proslulchfrloso,I'24 27' pcl' ' Kl' Pelhimov l9952'(Pozn'vyd.) ev dopisechlistialu Goltfriedu pe' e mn schijtzoviz 25.6. l787 autor dkaz z EuktcidovasPisu.i.heia'|'5.'iz ^k. X,46- (Pozn'vyd')

t7

u ,dli4 Ptednluok.t uhfr po naklonnrovin koule s t'kterou Kdy GaIiIei rcch^|ya|1t zduhu nsturitou jako kdy Tortice.\i |cha1 sm zolil, prv tak hmotnostr znm pedem rovnou pokldal za j;jveljkost hmotnost, kovy pomoval jet pozdji sldl p*"itak kdy '""" vacel,9 "i"i*, " a opt odnmal n:,co ze .ilr v lovy ttm, iim jen to,co sm "."" " "u' ""lJ""*" Pochopili,erozumahl pirod;vdcm' svitto'vsem postupovat soud svch s emus Principy ;odle svh;pbnuvytv, na jeho odpovdala podu. aby i.r"a o"ar" ."-e"n"r' 'at.n a nutit jako Nhodn jr:""om vodtku' na vodit n c hat *".r * .ia"t', " planu.spo]uloti danho predem b z jakhoko|i oozo;vn, ucinna ro7umhled otem klery /akone' iina* ne.ou"i"eii" laanemnUtnm jedn se svmi uce v pod k Rozum muspistupovat a vyaduje. plal't7a mohou shoduji nimi orlnciova tenrehdv kdyt seievv s 7lkon |chto na ZkIad ktery .L . .\perimentem' l"r."i. " "i.r.. pouen, prody dostalo mu od prto,aby se uu'"n"r"r'mi.ut "i"" avai nikoli v roli ka,kter si ne h namluvitve,co uit | chce' na kternutsvdky'aby odpovdali soudce, v roli povolanho nbr tak za onu vd fyzika i A tak dokonce oizky, kte;jim pedkld. e ro. pouzenpadu. mylen svho ."uotuci ve zpsobu s xrv p,o.psnou uil n mus se od (nikoIiji to. co pbsnoval) v piirod zummhledat sm do n m. co v souladu s pouze by sm o sobnicnevdl, ao em uvedenana spolehlivoucestu vkld' Teprve tmbyla podovda vc nepouhmtnebylanim vdy. kdyipedtm po tolik stalet pnm' ozumov. zcela izolovanmuspekulativnmu Metohzice ' jakoLo pouhmj ato zcelapozv d , zkuenost se nadpouen mrrpoznn,je v nn je a na nzod' poj;y (nikoii jako matematika,kter aplikuje osud zatm nebyl kem Ly ma ut rozum sam svm vlastnm ceslurdy; spolehlivou tak,aby byla s to nastoupit pinivnaklonen by se. vdy'udrela osratni nevechn} oi.,toz. i" ...ury'it.u '.uri barvehubiclho njakho i tayly ui..t'''y o.rurni-ly zmi7elvjlcnu kdy hlavn zkch' do barsivi.Rozurn se v ntotidostvneustle potvrzujenej. zkony,kter chce oak se holedb)apriornnahlet vracet zpt' zkuenost'v metafyzice se musmenesetnkt bni kam se chcerne tam' cestanevede enastoupen neboizjiujeme'
metody'jejprlni , Neslcduji zde pes. postupdjin o'(perimentln potkynojsu ani dost dobe znmy'

Pkdnlu\a

L druh.nu 'Jan

jej metafy. Bxv pvrenc, A pokudjdeo shoduv nzoechjejch dostat' pedeeje spe bojitm. kter se zd bt ureno zika tak vzdlen, k tomu.aby na nm lovkcviilsvsly v bojov he' ale na vm si jetnikdy dnerrn nedokzalvybojovatsebemen kterm vtzstv vlastnictv' trval Nelze tedy sto a zaloiina tomtosvm pochybovat o tom,eposnjpmetafyziky byl adosudpouhm tpnm. tpnm mezi pouhmipojmy' a co je nejhor' je' ese zde dosudnepodato nalzt spolehlivou cestu cm to vak vdy? Nen snad takov cestanemon? Jak potom mohla proda potrestatnrozum nenavnm ptrnm po n jako jednmz jeho nejdleitjch kol? Ba co vc.mmejenve|mim|opin dvovat svmurozumu,kdy ns v jednomz nejdleitjch bodna nejenopout' nbrpomoc klam zdruje' a dokon. touhypo vdn Anebojsmetutocestudosudjenmjeli? Jakho ce podvd| ukazatele pout, pi optovnm hledn meme abychommli nadji'ebunebylijinped nmi? demeastnj' Mohli bychomse domnvat, e mat,ematika a prodovda, kter s nhlepovedenou revoluc stalytn, m nynjsou, byly dostpozoru. B xvl pfi,]dady popstatnchrysechzmny hodnmi na lo' abychomptali jim byla tak prospn, zpsobu mylen' kte a abychomje zde, pokud to analogiemezi nimi jako rozumovm poznnm a metafyzr kou dovo|' pinejmenm zkusmonapodobili. A dosudse mlo za to, poznn eveker nae pokusy se musditpedmtyiale vechny priori o nich zjistit pomocpojmnco' m poznn by se nae rozilo'nevedly za tohotopedpokladunikam' Proto se konen jednou pokusme'zda bychom v kolech metafyzikyneusplilpe, pedpokldali, poznnm, kdybychom ese pedmry mus ditnam poznn copece jen lpesouhlas s poadovanou monostjejich a priori.jem o pedmtech stanovit ncodve,nejsounm dny. M se to s tmprv tak, jako s prvnmi mylenkan| KoPemikoyni' kte- kdy nemohl s vysvllenm pohybu nebeskchtles postoupit kupeduza pedpokladu' e se c l hvzdnoblohaot kolem po_ zkusil'zda-liby nedoshl zorovatele spchu. kdybyolel divkem' ponechal a hvzdynaopak v klidu.Nynse memeo ncopodobnho pokusit v metafyzice,a to pokud jde o r'zo pedmt' Kdyby se B xvII jak bychomo n musel nzordituzpsobenost pedmtu, nechpu, (jakoobjektsmysl) mohli vdtnco a priori;dili se ale pednt uzDsobenost na nazac mohutnosti. ummsi tuto monost docela l9

l8

Pedfulua k d/hhu,.ldn l p o 7 n a l k y 'n e m o n ' l d o b i e p i e d s l 3 v i l 'M a j l I t s e ! a k | ) l o n / o } \7lahovat k neem! ''.t'.'.r.," u"'nyt,'le mu'Imjako pled.tavy pedpokl" bu a takmohu p"ocnichurovat.

Pedhlua k drvhnu Jdlihl jejich doslatenmi dkazy,co oboj nebylo na zklad dosavadnho p o z n v a c m o h u t n o s t i p o s t u p u m o n A ' v a k z t t od e d u k c e n a a prioi v prvn stimetafyziky plyne pekvapujczvr' kter je illk se zd po cel elmetafyziky, o nm pojednv jej duh n m enenikdy vyjt st,velmi kodliv,|otie s touto mohutnost zkuenos(i' cojepece p.v nejvlastnjm kolem z hranice mon zkouky B X X tlo vdy. Avak v ton prv spovexpeimentopan pravdivosti vsledku onoho prvnho hodnocen naehorozumovho poznn a pioi' toti e se ik pouze jev' ale e vc samu o sob ale nechv naopak stranou, a to jako pro sebe samu sice skutenou, nmi nepoznanou. To' co ns toti nut vyjt za hranice zkuenosti je si rozum nutn a vmprvem d a vechjev.je npod'nnn, ve vc c h samch o sob' aby tak byla ukon. ke vemupodmnnmu enaada podmnek.Ukazuje se tedy kdy pipustme'enaezku. poznn se dpedmty jakoto vcmi sanmio sob . e enostn nepodminn elze bez rc.poru becn)s|e|' Naproti tomu. kdy pipustme' e ne pedstava vc.jakjsou nm dny' se nedped. mty jakoto vcmi sammi o sob' nbr e tyto pedmty jakoto jevy se naopak d namzpsobem pedstavovn, pak se rczpor je proto teba hledat nikoli na vcech' nakolikje .rr Nepodmnn znme (iakjsou nm dny)' nbr spe navcech' nakolikje neznme' jakoto vcech samch o sob' Tak se ukazuje' e to' cojsme zpotku pijaIi jen zkusmo, je opodstatnn'1| Pot, co byl spekulativnmu B X X I rozumu upen jakkoli spch na tomto poli nadsmyslovho' jet sile nm zbv vyzkouet' zda se v jeho praktickmpoznn nenachzej data' kter by urovalaonen transcendentn rozumov pojem nepodmnnho' a tak by v souladu s pnm metafyziky nedosahovala s namapriomm pon!m. kterje ale non pouze v praktickm ohledu' za hanice veke monzkuenosti. spekulalivn rozum nm p i e c e \ ) d y p i | o m t op o u p u p o s k )l o v a l k I U t o ! m u l o l e np i n e j |] Tentoexperiment istho rozumuvykduje nnoho podobnosl s poku. sem .,.lld, kte.je nkdy nazvnpokusnour"/'t.' obecnale J'u!' |ickou he|odou' Me|alzikoaafralzd tz|oi|a,s poznna priori ve dva \elmi nei.inoloJe pl\l).loliZ \ po/nanv i . ! l ' a t o j c v a v p o / n l n i \ i c l sanch o sob',ial.tl'ta dv obojopt do Jollad! s nutnourozumovou iden aePod6aho a shled' o tento soulad sc neprojcvujc nikdy jinak jc lcdy p.avdiv' neskrzeono lozlien, kter

na /psob' s ohledem ldk ch tolpaltch n p,r.'... 'nouu'. sLejn} ..n' i.L. pedmty to, e za mm piori; nebo o njm mot'uncco 'ea;t a pedn|'' (jakodan jedinpoznvny je tot' v ttij.ou co :enost, pro|oe vysvtlen, snaz vidn pak okanit se rldtmiio pojmy,a je|:\oz roz,]aon, je vyaduje kte poznn. .t'". ,u.* je(l nejsou mI d!y "t.us.nn"t dle. orav.dr.mu'irn' sobepiedpoLladal v ap'iornich je vyjadeno plavidlo Toto ot"a.e'y, u ..al a prioi' iidil d byl nUln musi /kureno\lI piedmely u ^u''' i"i'..r.' liln'' t. \echny pou7e ro mysleny IIerej\ou piedml}. o ..i.. *.noa.' Pokudjde ve zkuenosti'(pi. dny bt nemohou zumem,loli nutn,ale vbec ne tak,jak je rozurnmysl).pak nm pokusy mysletle nejmenm k. ndhemzkuebn poskytnou i"it.t lv"r"t.. prJ." at musej) toti mylen, zpsobu metodu zmnnou ".i"r.., * p"tieaa.. priorijen 1o,co do nich samivkldme.'" a"a te o ve"ecnpznavame slibujespoleh|ivou rento pokusse podaipodlepna metafyzice pojmecha priori' o pojednv v n toti cestuvdy v;ej pivnsti, dnyjakoonm ve zkuenosti pedmty o '- xx iimi mohoutt odpovdajc docela dokeme to1i mylen zmnzpsobu pii.er.ne. o*y .to zkony' vybavit vce, priori, a co poznn a ;obe vysvtlit monost pedmt zkuenosti' jako hmu prody kte is;u a Driorizkladem
sPiv v nsledujcm: l Tato metoda napodobujc mctodD prodovdc s. d co rozumn Io' Po1rdi1nebo ,rd|i| Ponoc hledat Ddky istho

li. or.a.a", ,a"i, "'"' Cetake ildlliedm. po\ adim' ulenI l^lo '! o"-:'. p".*i"'.hZ

kdy rozumu'zejma vlyistho cr'""*" rip"arcbit zkouce *'ii""r"' nelze s,jejich zkuenosti, on hranicc sJ' nimi oavazuiemeza veker crpe|'men|,'s pI ov;de |a d e rjd 'ria. o l ; . r n r i a t <'o p r r r o a o r e o e k d \ i e i ' ' i ' r . ' * o ' . j p " t r " o ' - " p r i o il'o l e d v b u d em 7 n ci " n l c h d y . odlinch dvou ze zkouny b! .y.ez pr"d;ty mohly dan ve zkuenosti, "o,"ir*" "i, "ty ptiomty smya rzvaov rrieaisexl;.aaat:ao m y n e n e . t e d )v d } . I e l ei . o u P o U Z e , " a , o *u r " p ' * . i " n l " l o p i e d m Dk Ukle li zluinosu' h|antce pron'*aJlc|u za .'i'mu '.r*"ic.i' ,se. "''.'i'.". shod s prinke dochz hledisk dvojho veci z toho|o zxorrmani zJoii rozpor nevybnuteln vznik jcdinm hledisku ciocm.listct'orozumu'atepi onoho psPch vc ozhodne pak experiment tcDl .-".u se sebousamm'

20

2l

Pedhlua

k druhfru Jdn

P]?thlu\a k druh.nu \ydol

a pro ns zfovemuselnecbat pestoejej Pzdn. posto, menm vy dokoncerozumem stlevoln' bajsne tenloprostor tedv zstv paktickmi daf) dokemepokud to vyplnili B xxn zvni,abychomjej rozuu.': tohoto v onom pak spov rozrrmu spekulativnho kolttokritiky isiho po vzoru v n tm. e ato etafyziky, dosavadnmetodu pokusuzmnit o me. ' Je to traktt revo|uci plnou provedeme prodovdc ieometra jak jej obys' cel vak zove tartv sam; vdy ;d, nikoliiystm B xxlll se zetelem na jej hanice,tak pokud jde o celou jej vnitn stukfuru' a m to. eme rozumu.jetotizvltn spekulativnm Na istm jimi si zpsob, podle ruznosti vlastn mohutnost vymezovativou rozmanit vypotat pln tak dokonce a vybrobjektyk mylen, pln cel pedbn jimi si ukld koly,a tak nartvat zpsoby, bt ob' jej neme jde hanice, o toti Pokud s'stmumetafyziky' myslc subjekt n co nic, pisuzovno priori jektn v poznna je ozum vytvsm ze sebe;a pokudjde o jejich vnitnvstavbu, pro sebe existc oddlenou, principm zcela poznvacm v;hled m k tle organizovanm je v njakm jednotou, kad lnekjako v n 'kvli pincip nelze jednomu, a dn vechny kvli a ostatnm vern brt sjistotouv j?d'o,' ohledu.anibychomho zrovenezkouma|i pouvn rozumu. Napoti tomu istmu zerubnnoh|ednk celnu vd' dnjin dostat n m e se vzcn tst,jeho to m metafyzika jen mylen formou (nebo se zabv los'ka objekty kler m co dlat s na spolehlivou kdybyla toutokitikou uvedena vbec). ese me' pozna* pole n nIeejcch ' dokondo pln c l ho chopit vdy' B xxlv cestu j nerozmnoiteln dle potomstvu ako pouvn k ittak svdflo a dtje poui jmn'M totico dlatpouzes principya s omezenmijejich
l, Tak poskyt|y t|esbmu, co rop.r' pohybunebesrych ccntrlnzkony jistotu dokzaly exis' a zrove jen jako nprostou hypotzu. pi.ial pdu trit pitalivosti)' kter sy (N.wloro:l stalbu svlasvazujc tenci neviditln, zpsobem eodvil Kopelnk kdyby se vdy Deobjevcna, by zstala o;oltsnvJnm. a plece plJdivm- hIedd| PozotvnePohybyniko|iv ne piedkIa v reropedmtu\ po7oova(eIi' vjejich n1rr ie.try.rr pieamereitr. (ri'i.. o hyPo. podnesenou a anlogickou zpsobu myle' d zmnu jen abychDpozorilna Prvpokusyo takovou tak je jako hyPolzD' tz, sm nenzmna peo v pojednn jsou vdyhyPotedck' zmnu,k!r peds!v naich z uzpsobenosti apodikticky hyPotelcky' nb dokazovn pojm rozvaovn seaz elemcntch o Prostoru

je protojakoto jsouurovnyjimi K tto plnosti sarnmi' vn'kter yd^ ^mus bt mon o nci:nil actumreputans, zayzna zk|adn j] agendum. sj quid supeesset Avak,zept se nkdo,co je to za poklad,kter mme v myslu j e je sice vytbena kitikou' v takov metafyzice' odkzatpotomstvu pohldce nabude tohoto dla Pi letm stmulho stavu? ale uvedenado je abychom se vlastnjen n 8 at'y'' uitek z nho dojmu. tenri ji za hanice zku' nikdy neodvili ozumem totispekulativnm - a toje tak brzy stane prvn uitek'Ten se vak skutenjeho enosti .pozitiynn, s nimi se spekulativn e zsady, kdy si \t\domme. nevyhnuteln vyjtza sv hranice, majve skut nosti rozumodvauje podvmeli se na nb|e' n, zPn nikoli /oz'en' za nsledek hranice smyslo. toti broz, e se rozumu.skuten pouvn naeho ist B xxv a tak zcelapotla nleej, roz na vechno, vosti' kn vlastn je spekukitika' kter om z uje (praktick) pouvn rozumu'Proto ppad sice nesatin,jelikoale zrove lativnrozum, v danm pouvn rozumu'nebo praktick pekku, kteromezuje odstauje jeho pozitint a e1mi pin ve skutnosti zruenm, dokoncehroz prakticjakmile nutn pochopm ' e existuje naprosto uitek, dleit pouvn). pi nmse rozum rozumu(morIn istho kpouvn N za hranicesmyslovosti' p otebuje k tomu rozifuje nevyhnu.eln rozumu,ale pesto musbt siae dnoupomoc od spekulativnho jeho psoben' aby neupadldo ozpouse proti opanmu zajitn sebousamm' Upratttoslubkritiky /'o.'i,n hodno|uby bylo jejm protoe jako kat,e policie nepin nic pozitivnho, tot je kterho se musoba. nsiI. hlavnm zamstnnm pecezabaovat obvat, aby se mohl kadv klidu a bezpe njeden od druhho e v analytick sti kitiky se dokazuje. zabvatsvmi zleitostmi. jen jen podmn. jsou a t d y smyslovho nzou, prostor a as ornami jev, dn ozyaov^. dle,enemme vcjakoto kami existence poznn vc ne me bt B XXVI dve, pojrny,a tedy ani dn elem n ty k poznvat tedy nzo'a nememe tmto pojmm dn odpovdajc jen pokud je objektem dnpedmtjako vc samuo sob' nb nzoru,tj' ejej poznvmepouzejako jev. z tohopak smyslovho po. vbec monho spekulativnho vekerho ovemplyne omezen
!] ''Pokudby jet za yko ic...' zbvaloncolykoal, nepovaujc Lnc^Ns' F.sdkk pole' |I, 57. (Pozn'vyd')

22

23

Pednlua k druhrtu\.ln znn rozumu na pouh pedmly .t/josl'. Nicmn nm pitom zstv stIe vyhrazeno' co je ovem teba si pltmatovat, e lyt pedmty musmebt s 1o,ne.Ii rovnou r'o.Iial' tedy alespo m)Jle' jako vci sany o sob.]a Jinak by z toho totiplynula nesmysln vln' co sejev. Kdybychom pak pedpok]dali, B X X V I I ejev existuje bez nebo, e rozliovn vc jakolo pedmt zkuenostiod tch vcjako samch o sob, kler uinila nutnm naekitika' nebylo vbecuinno, musel by princip kauzali!y, a ledy podnmechanismus pi kauzality, plali! naprostoo vechvcechvbecjakotoo p. urovn sobcchpinch' Tedy o lmejsoucnu, napklad o lidsk dui' bych nemohl ci' ejej vleje svobodn. a zrove' eje podobena prodn nutnosti. lj' nesvobodn' ani bych se dostal do 7-jcvnho ' |oj' ozporu,nebov obou vtchjsem dujpojmall,./,e znamu jako vc vbec(jakotovc samu o sob). a bez pedchozkjtikyjsem ani nemohl init jinak' Pokud se vak kitika neml' kdy ns u chpat objekt ve dyojn iznanu' oi ]ako jey' nebo.jako vc samu o sob: jestlie je dle dedukce jejch rozvaovacchpojm sprvn, x tedy i princip kauzality se tk jen vc uvaovanch v prvnm v. znamu. toti pokud jsou to pedmly zkuenosli' avak iyt vci jevu (ve B XXVIII v druhmvznamu mu podrobeny nejsoui pakje tatvlc v podnmu viditelnch jednnch) mylenajako nutn odpovdajc nesobadn.'.a pece na druhstran jako nleejc zkou ^ po:ud vci samo sob a onomu zkonu nepodoben. a pornd svobodn, ani by v tom byl ozpor' I kdy svou dui pv v tomto druhm ohledu n m ohu pznd' spekulativnmrozumem (jetmnpakempi. rickm pozorovnm),a proto nemohu Po.ndt ani svobodujako vtast. no bytosti, kterpipisuji psobenve smyslovm svt - protoe bych lakovou bylost muselpoznvatjako renouco do jej existence' a pece nikoli v ase(co nen mon,nebosvmupojmu nenohu 1l K tomu'abychzo.'al njakpedmt' je nutn' bycbbyl s t dokzat zkuenosti' nebo na zklddsvdcctv jeho onost(a u zjeho skulenosti kdy sm sob co chci'jen n)Jl.l mohu, pomoc rozumu)' Avak apriorn tebac nemohu mylcnkou' nepotiem' tj' jen kdyjemjpojemmonou njakobjckt' i takodpovd ruilza to' zdd j v hlnuvechmonost platnost pojmupnkli i objcklin Gelu n'koli' Abychm vaktakovmu ce' leb nco prvni nonostbyla pouzclogick),k tomu,je monost' ncbo poznn' nbr zdrcjch hledatjcnv teoretickch nen tcb! Toto ',vce..vak plaktickch' i ve zdlojch

Pednlua

k druhnu ,.1nI

.' pestosi mohu svobodu,'l!Iet, rzn. ejej podloitdl nzo) pedstava v sob pinejmenm neobsahuje dnrozpor(mezi pedstavamismyslovmia intelektulnmi)' plat-linae kitick rozliopedstav, vnoboudruh a odtudpochzejc omezen jstch rozvapojm, ovacch a tedy tak z nich vyplvajcch zsad'PijmemeJi. e morlkanutnpedpokldsvobodu(v nejpsnjn smyslu)ja. (kdypraktick, kotovlastnoslna vIe v na m rozumulec pvodnusady' kler by bez pedpokladu svobody nebylyvubecmon, B xxlx jeho data a priori) a eby spekulativnrozun dokzal' vd jakoo e se tato svobodancd vbecmyslet' pak by musel onen morln pedpoklad nu.nusloupittomu,jehoopak obsahuje zjevnrozpor, a v dsledku toboby muselaJyobo&a s nmrvnost (nebobez pedjej opak dnrozpor)uvolnit msto pokladu svobodyneobsahuje prodnmu mechanismu' Takto vak,protoe k morlcenepotebuji nic vc ne !o' aby si svobodasamaneprolieila' a aby se tedy dala jednn(z ji. alespomyslet, takeby prodnmu mechanismuu tho nbo hlediska)neklad]a do cestyvbec dnoupekku' anibych ml dle zapotebji chpal:tak obhajuje naukao mrvnosti sv msto a naukao prod zasesv' k emu by vak nedolo, kdybyns kitika pedemnepouila o n nevyhnuteln nevdomosti' pokudjdeo vci samyo sob'a neomezila ve. co meme teoeticky poznaLna po]Jh jevy' Prv tentovklad o pozitivnm uitkukritjckchzsadistho rozumu lze ukzat na pojm\ Boha ajednoduch piozenosti na dt!e ' co ale pro strunost pechzm' Boha' sobodu a nesmr|elnost |edy B Xxx nefiohn Pedpokldat za nelem nutnho praktickho pouvn svho jeho vychloub rozumu.pokudzrove nezban spek!|atin ozllm n se mimodnmi poznatky. Na to' aby k nim dospI, muslotipoje]iko ut takov principy,kter' ve skutenosti pouzek ped sahaj jsouJi pestoaplikovnyna to. co neme mtm mol kuenosti' bt pedmtemzkuenosti, promuj to ve skutenosli vdy v jev, a tak prohlauj veker praktickrozen istho ozumuza ne' mon. Musel jsem tedy z.ni|vdn'abych zskalmstopro vir'!' piem dogmatismus metafyziky'tj' pedsudek. ev npostoupme Vpedbez kritiky istho rozumu'je pravm zdrojemnevry,kler odporuje veker moralit, nevry, kterje vdyvelmi dogmatick. Ne.ili tedy obtn zanechat v systematick metafyzice. zpracovan podle kitiky islho rozumu,urit odkaz potomstvu, pestonejde o da' kter by ml bt podceovn' sta se jen podvat na kulturu 25

24

Ped|hluo k druhfuu \dh

dn P.|lnlua k drahfru vudeposvt' sm pobudit Yru a prozetelnost'ktev pod rozen v moudrho a velkho Jtvoitek sta_ toto ve yeejnosti dvodech? Pak ovemtoto pesvden' spovajc na rozumovch zskvna nejennenarueno. nbr naopakjet vlastnictv zstv pouen, abysi dostv koln vnosti tm. es jehoprostednictvm dn lidskchzleitost. neosobovaly v tom,co se dotkobecnch prv tak hlub a obslhlej nhled. nejeten,k nmujes to dosp| je pro ns nejctyhodnjo' a aby se mnostv lid (kter snadnovelk tedy omezily pouze na kultivovntchto obecn srozumitelnch dkaz' Zmna se tedy lk jen a v morInm ohledudostatench (iakojsou kter by zde byly rdy povaovny arogantnch nrok ko|, pvem zIeitostech) zajedin znalce a dritele vmnohajinch ostatn pouit, pravd' ale kl od nich si z nich veejnosti sdljen takovch je (quod vultscire videi)''5 Peo pro mecumnescit, solus nechaj sebe filosofa. Ten i nadle B XxXIv postarno spekulativnfto !u i o oprvnnjnok rozumu' z n m vdy, toti kitiky zstv vlunm opatrovnftem Talo vdasetotinikdy veejnost. ui tak'anibyotomvdla'uitek. pvtak mlo nebo populrni nem lo vak ani zapoteb' neme stt jako si chce lid plnit hlavy agumentyjemn ve prospch spdanni pijdou subtiln pravd, mIo mu tak na mysl stejn uitench tak jeliko kad' proti se kola. stejnjako nmitky nim. Nap.oti tomu, j p ovinnost{ nevyhnuteln ocitv obojm. kdo sepovznk spekulaci' prozkoumnm p.v spekulativnho kitiky rozumu,aby dkladnm jednou musdvenebo provdy zabrnila skandlu' kter rozumu pozdjipostehnout ilid zozep' do nichsebezkitiky nuhzapltaj jist i duchovn' a kter (ajako takov nakonec konen metafyzikov podetnout touto kitikou lze samotn znehodnocujjejich nauky'Jedin is nu, \ olnomylenkskmu .' ko eny nat eia !ismu,a|aIismu, athe yect, pove' kte mohou bt veobecn kod|iv' blouznilstv a spe idealismu a skepticismu,kk, nakonec ^|erak isou nebezpen jen proniknout na veejnost' Jestlie vldy B xxxv pro kolya obtn mohou vdc' odpovdaloby mno' za vhodn zabvat se zleitostmi uznvai pi rnoud o vdujakoj o lid' kdybyupednoslovaly hemvcejejich svobodutakov kritiky' pomocnjedin mohou bt dlaozumu postavena smn despotismus na pevnzklad,neaby podporovaly
'5 ''chce buditzdn, nen'.'-Hotius' 'pisl!. ezn' co Podobnjakoj lae, II, l,8?. (Pozn.vyd.)

jej a sovna! postupuvdy jako takov pornoc spoleh|ivho rozunu rozumu tho bloumnm a lehkomyslnm tpnm B xxxl s bezzsadovm vdychtiv asu vyut lpe by mohla na to,jak tak bez kritiky, nebo vuky dostvtak zpsobu jse pi obvyklm dogmatickm mlde, pobodln mudrovala v tom. aby povzbuzen me zhy a ; tak velk jako na svt. nikdo tak, o nich nic nev vbec o vcech.o kterych vynalzpoutla do se dokonce aby nebo neporozum, nikdy niemu vd' Pede. dkladnch a tak propslastudiun n n;vch mylenek, pednost neocenitelnou kdy uvme tehdy, vm to ale vyjde najeYo Jdl<a' pt skoncovat asy po Yechny kritiky, dky nmeme nevdomosti dkazu pomoc nejjasnjho toti 'oyflr' zpsobem, nmitkamiproti mravnoi a nboensw s vekermi protivnk, jist jak metafyzikatoti byla na svt vdya bude se na nm je nebo rozumu, istho dialektika vikytovat i nadle. s n ale tak je' byla aby tedy vc filosofie pro nj prozen. Prvn nejdleitj metafyzika jednou provdy zbavena vekho kodlivhovlivu tm. zdroj omyl' e se odstan se musspekula. zmn na poli vd a p !'/d., s n dleit Pi tto pesto ve. zstv vlanictvvyrovnat, ve svm donnlm tivnrozum z nauk ml svt dosud pospch, kte i na emlidem obecnzle. B xxx tobylo dv ' aona v jakm prospnm stavu, v tme isthoozumu, y ^k.jem lid{' plp^d jen dnm ' onopol kol, ztrta postihuje o trvnna me dkaz zda dogmalika, ho Ti s; tohonejtvdojnj nebo dkaz jednoduchosti substance' z duepo smrti, odvozovan zaloemechanismu, proti dkazu obecnho namen vle, o svood a obsubjektivn mezi roz|iovn i kdybezmocnm n na subtilnm' odvo. existence' dkaz Bo dokonce jektivn nebo praktickou nutnost, promn|i. veho (nebo znahodilosti zovanzpojmunejrelnjbytosti poniknout nkdya koly a opustit prvnhohyba| l e), a z nutnosti vho se tak Nesta|oJi pesvden? vliv najej k v ejnosti a mtsebemen lidskhoozvaovnpro anelzeJi to ani kvlinezpsobilostiprostho naopak,co se toho nemusela tak subtilnspekulacinikdy oekvat, jeho pirozenosti, etoti patrn vloha lovku prvnho te,kadnu (Je|iko je nedostaten toh|o iyot bt nikdy uspokojen neme poslno'vyvolatnadji?1 ivo. vzhledemke vlohmvekerhojeho povinjasn vklad pouh nemusel B Xxx|.| burloucfl A pokudjde o to duh. nostv protikladu k nrokmnaichsklonprobudit vdomsobod,2 d' krsa onenndhern nemusel te, A konn' co se tohotetho

26

2',1

Pe.lhlua

k druhinu

yd.i,|

Piednl

a k d|uhnu ,dh

pro veejnost'kdy pokik o nebezpe hlul kol,ktespoulj na nikdy nevzala jej pece veejnost kter nkdorozthne ich pavuiny. poctit. tak nikdy ajejichztrtupotoneme vdom v jeho istm proti /o gma|ick e|odozrum! Krilika se nestav tj.dokazuj vdamubt vdydogmatick. vd(nebot poznnjako proti dosnatisnu. rj' po|i nb c psna priori zjistch princip). pozn. pouze vped s istm nroku.e budepostupoYat troufalnu pod]e princip' kterrozum (tj' s filosofickm poznnm), nmz pojm jimi k nim do. a oprvnn, ji dvno uv, zpsobu bez zkoumn je tedy dogmatickpostupistho rozumu D. spla-Dogmatismus jeho |Iastntmohutnoi'Tato nmitkanechcebt p.dchoz kriti}<f nzvempopu' p]y1kosti, a to pod honosnm mnohomluvn B XXXVI obhajobou kterdIs celounetafyzikoukt dokonce skepticismu. larityanebo na podporu pedbnm opatenm nutnm Ikilikaje spe k proces. dog. bt nutnzpracovna vdy' kler mus metafyzikyjako dkladn a ledy poadavk systematiDoi, maticky a podle nejpsnjch na nj tentopoadavek v souladus nroky koly(nikoli populn); provst kolzcela prio. svj nebo se zavazuje totilelze oslabovat. Pi uskuteoroumu' spekulativnfto kpln spokojenosti i,a tud metafysystmu pedepisuje kritika,tj. v budoucm vnplnu,kte Wo,a' slavnho metodou napt ditpsnou ziky. se tedymusme dal pklad filosofu'kte* jako pvn ze vech dogmatickch nejv!ho ducha dosudnevyhaslho (a dkytomuse stal v Nmeckupvodcem pincip' jakje tebadsled'm zete]nm stanovenm dkladnosti). se vys|hnm psnost dkaz pojm, vyzkouenou definovnm odvnchskokY usuzovnzachovvatspolehIivoucestu vdy' vbomhodil k tomu,aby tkovouvdu' wolffby se prvprotolak abv jakoje metafyzika, kdyby ho bylo napadlo, uvedldo tohotostavu. rozumu totiistho kitikou orgnu. si pro 10pedempipravilpdu je tebapitat dogmalickmu k tispe tentonedoatek B XXXVII samho; jak jeho jeho doby nejemu. a potosi filosofov mylen zpsobu Ti' kdo nemaj navzjen co vytat' doby, tak vechdob dvjch i metodu kitiky isthorozumu. vukya zroYe zpsob zavrhujjeho pouh,ad) odvrhnout pomlet nejakvbec na Dicjinho' nemohou prci ve hru.jistotu v mnn a filosofii ve filodoxii' a promnit ujtp]eitost' nechtljsem si nechat d1]h y&in, Pokudjdeo ota pokud monoodstraniltkoslia nejasnosli' abych,jak se sluelo, kter se pihodilapi z nichasi mohtavzejtnkternedorozumn, 28

posuzovn tto knihy - asi ne bez mviny - i bystrmmum' Ve jejicb dka, vtchsanch a v dvodech rovn ve forma v p]. nosti plnujsem nenael nic. co by bylo nutnozmnitl!oje tebapi. jsemje podobil. jsemje psatk dobruzsti dlouh Zkouce' kte ne pedloil publiku, zsticbarakteru vci sam, toti povazeistho rozumu.kte pravoustrukturu. v n spekulativnbo obsahuje veje jednomu orgnem. lotivejekvIi a kadjednollivoje kvlivem,B XXXVII a protose muspi pouit kad'i sebemen zvada'ajdeo chybu (onyl) projevit. neboo nedostaiek' nevyhnuteln v tto nemnnosli se tentosystn'jakdoufm'i nadleudr' K tlo dve mneopravuje nikoli domlivost' nbrpouejistota, kterou zpsobuje zkouka rovnostivsledku pi postupu prvkak celkuistho od 'ejmench postupu rozumua pi opanm od celku (nebo i 'en je pro sebedn skrze konen el rozumuv praktick oblai) ke kad sti, kdy pokuszmnitijen tu nejnen st vyvolvihnedozporynejenv sy je nbr i v obecnm lidskm rozumu. Pokudjde a|eo vklad' s!mu' teba.iel mnohovykonl a v tomtoohledujsem se pokusil v tomto vydn o zlepen' ktermajodslranit za prvneporozumn estetice, zejmna v pojmuasu' za druh.ejasnosti v dedukcirozvaovacch pojm' za letdajn nedostatek patin v dkazech evjdence zsad je istho rozvaovn' a konen Desprvn vklad para]oeism, jsou vytkny racionlnpsychologii.A potud (totiado konce prvnsti tanscendentln dialektiky) n zmny B XXXIX ' a nikoli dle'sahaj ve zpsobu vkladu'|6 nebo pli asbyl krtk a pod|emne se ve B X L
| Pokud jde o dodtky. dvak jen ve psobu dokaovn' mohl bych nazvat skutcnn lozenmpolze nov vyvcenPsycholo8ickho i/calisn! a psn (ajak jscm pcsvdcn, tak jcdin mon) dkaz objekiivn Ieality vnjhonzofu n str. lB] 27]. A u,ie idealisDlts Povaovn z hlc' (co !e skuteDosti diska podsttnchel melafyziky za sebenevinj ne' n)' zstvstle skndlem filosone a obecholidskhorozumuj emuse p'jat exhtenci vc mio ns (od ich pee mme vekeroultku k po. zDalkmip.o nvnitn smysl) pouzc na zk|adry,fl kdy koho apadne o npochybovat,c ncjsme sto Postavitproti nnu uspokojiqdka' Protoe sc vc vrazech tohoto dkazuod tct a k esl dce" vyskytuje Dritnejs nost, prosmobmnittuto v|! ak|o: b1nzoren e ',Tla 1nal 4knee n' vechn, urujcdi]ody h eristence, kler lze e nfr naLz|'jsau loli Pedaani ajako |ako !lduj san) nco |ralho' coje d kich odlin a e ztahu k ehu b, hohla bl urenojejich s|d|ih' ,o|o |fual !lduje ted' i m existence ase, nh se daj',' Poi |omuto dkazu prav

29

ldai Pedluak druhfrv n p ochopenze stranyY i znalch stinevyskytlodn zbvajc s pochvaloujim pestoeje nemohu kte, zkoumatel' B LI a nestannch
vedomPouzetoho.c si pl4c b.7prcsedn nam(ne:jsem doobn. n|do zda n.Ji5l. lu a]ejet vctl 7(r\ n.u. .n...'. '". o'.a.'"ur uneFich j\em vdom ('aJP si a|e s!l.J$tan.. cl nikoli' .i.1" *i ii "ap"'la. "e". i ti. u.cir"rnoiri u nem,dixy \ntlil .l!j.nos't. a loJe vlc' ne' bl .''aJ l.!oa| d e'nl.^C?. vdom;\; pi.d\vy.a Pieceje to rord/co .nf'rll - spjto s ou existeDc co k nemD' vztabu p.o"" tt*"' r"" 'ielt "attatl v ca\e i. LedyidentickysPoieo .doi e ex'stence ']. dino dne'To|o "" a nikoh \my a mimo mne' ie Io lcdy z*uienosr. v7BhUk ncemu ' domm s mm vnj to sPojuje nerozlun co .u*"otvornost' .*v.l, L"r"' emu " "ir.ai [ vzlahem ndzoru o sob smyslJejiz {.".r".' *u.i '"jt "iia"'. l d v m y s l uP o u 7 e s p o . i v n a r o 7 d t o m n f a J e h or e l ! l a 'kte.nem;mio jej saoujako podnka zkunost spojens vnit ; toD. e;e neroz|un sy exis .lon{d intelektuls4 h| s moznsti. coz se zde aeie' Kdybych ience' v preastue Ja;i.vn' tt;r doprcz v*hny msoudy a rozvavac nLoru' zerovcrirpojli urceni\vexlJrenccPomoci in|?kklualnho utrony. viak ne. Tat|o lmo necemu '.dom \zlhu I -.ru '""".,iir. w l. "ei'.i ! nmmebt alovinzor. vdom sicepedcbz, on; itetekiuln ale toto podmnku asD; a vzn a.ie snyslov exienco iedi urea',ie vo m nen' t.valm,je sma' zvisna nem rrJeni' a tJav vnitrnizt<usinost Tal'jf \fbe chpa| m usim mimo mne'e \7lahuk emu lud ie nim ( P o J . n . s mysIu \ n j | h o r c a l i l a n U l n ' t v t i i m o l n o . r i z * u s e n o .\r b . c i takjist vdomtoho,ecxistuj smyslu'tzn'jsem si pv s realilouvni.nho jako jse si vdo toho' k mm smyslm' se vztahDj vciio De' kte. Dimo pak 3|eobjkry n&orm (m danm v.ase' KlfJm ulen etiqujl .j Jemu'ani*oli n;e slul*n Jpovidaj|. tred |edyPatnk \nimuMysfu v kdmjednot je tobajepiPisovat'mu bt zhodnuto obrazotvornosti (dolon lku\eno5{vbec nich7se lo7|i(uJe l!vim onDad dIep|videt'podIe je vd) \ |a'e |dem zk ." ' uni.ini 'lus"noi' t oa oula7otvomosLi' Piiem ped. poznrnkD: ppojitjc lze K tomu existuje. skuten vni zkuenost s tnalou Pedaou|n.bol staaneeelo ln"talo v extc;ci entoto no Pd vechy a nestl.iako bt vehi promnliv me trvalDedstava co lNa|mu. k nemu 7|ahuje se pied'Lava a hmot}' i stav.lotoce Piece vc.jej.xis|encc nj ie a od|ilna od mchPied(tav redmu br niaka pouzejednu s n sPolu a ivo cxistcc m vlastn v !re. iutn obsaona ani vniEn,kdyby nebyla(zs kterby se nevyskylovala zkuenosl, iod'noD tvo'se zde d.hle vysvtlit tuto zkueno ove 'jak.. ii) zrcvcvnj' jehosous mrme vbecnco, co trv v ase' piaue t* mato' ;nto to' .jut< tvo nosts tm.co se mn, lojem zmny' m . Mnnajevta:''Tototrvt vc mn' Prctoe bt n ale eme (Pozn'vyd.) t!alm... leprvetmto bt urena v as me existnco

\d.a P.dnLuak .truhu 7jts. ejsemv7aI B xLlI mlslech njle2ejcllmenotal.smi i|/ na pi5|unch jist je vakspojena ohled najejich pipomnky's tmtozlepenm j stala ani by se kniha nedalo zabrnit, pro se ztrta tene. mal k plnosti ce]ku' leccos. co sicev jde nepat pli etoti objemnou. protoe me bt ui. peo postrdat, to bude nnoh ten co vak pedneseno zkrnebo muselo bt vypulno vjinm ohledu, ten i pochopitelnjmu mmu nyn'jakdoufm. cen,aby to udlalomsto jde dkaz, i o dvodyjejich pokud vty, a dokonce o vkladu,kter, pece a tam pednesu se vak tu v metod nic nemn, vlastnvbec pouskutenitjen pedelho, e se nedal od toho natolik odchyluje nahradit dle libosti kterou lze ostatn Tato mal ztrta, mocvsuvek. porovnnm s prvnmvydnm.bude,jak doufm' tene kadho v souvislostjs znmi pedevm vt sozumitelnost. vyvena nkterych knih' zsti (zsti pi pleitosti ecenzovn publikacemi jsem konstatovdnm zadostiuinnm pojednnch) s ve zvltnch jen na nbr e byl v nevyme|' val' e duch dkladnosti Nmecku je pe. B xl-u mylen, kter pekien tnem svobody mdnm krtk as vd kritiky, kter vedou k genialit. e lmit stezky a svdena o sv je odpovd nrokm kolya jen jako takoYje tr. istho rozumu, odvn ajasnhlavy od toho. nejv nutn.neodradily val, a tud spojuj mum. kte tak astn aby siji osvojily'Tmto zaslouiln nejsem vkladu si u sebe poznn tak talentjasnho s hloubkou eho ohledu pone'hvm, totomv poslednm pv vdom), aby dokonili jet ppad toti nen zpracovn. v tomto nedostaten snadtu a tam poe nebudu tu nebezp ' ebuduvyvrcen,alejistje nebezpe, jde poutt do sporu' od tto chv|e o mne.nemohuse chopen. Pokud pestoe budu pelivdbt vechrad, au od pte|'nebo od propouil pi budoucm s toutopopedeutikou abychjev souladu tivnk, ji jsem pi pracch tchlo dostpokroil Protoe vypracovn systmu' (tento ok ivota)' musm' edest tvrt ve vku mscdovrm pedloit prody a mrav svjpln a metafyziku chci'Ii uskutenit jako potvrzen rozumu a paktickho sprvnosti kr;tikyspekulatiYniho - etm to mu. ktesi pedse. a od zaslouilch nakldats asem j v tom. kterch se bylo mono nejasnost' vzali, oekvat ak objasnn to dle zpotku sotva vyvarovat' tak i obhajobucelku' s kadm B xLIv (nebo ne. bodechpolemizovat vklademlze v uritch fiIosofickm pesto pitom vkladmatematick)' me bt tak opancovanjako jakotocelek, nejmen pojat nebezpe' nehrozstavbsystmu, 3l

30

Pedhlua k .lr|hnu |.!h Je.li systmnov, mjen lnlo lid potebnou obratnostducha' aby si o nm zskali pebled. ajet mnz nich nchusijej osvojit' Zdn' liv rozpory se ovemdaj nalzt'srovnvmeli navzjem j ednotliv pak v tako. msta vytren ze souvislosli, v kadmspise. pedevrn vm.kter postupujejako voln e'Tyto rozpory vrhajn dan spis nepznivsvtlo'ale v och lovka'jen se spolhna ciz sudek, pro toho, kdo se zmocnil ideje celku' jsou velmi snadno eite]n. Pesto ale. pokud m njak teorie skutenobstt' pak princip akce sloupostu. a reakce' kter po i zprvu znamenal velknebezpe' pem asujen k tomu, aby uhladil jej nerovnoi. a kdy sej zbvaj populantou' moudrosta skutenou muov7nm svou nestrnnost, eleganci. meslouit k tomu. abyj v ktk dob zjedna] ' nIeitou

Uvod
I.17 o rozdlu mezi istma empirickm poznnm pochyb; 9,1 poznn zan zkuenos!. nenvbec nae o tom' eveker jinak poznvac mohut. k innosli nebo m by mIabt probouzena kter podncuj nae smysdfty pedmtm' nost,kdyby se taknedIo pedstavy. do pohybu vyvolvaj sten uvdj ly a samy sten aby tytopedstavy srovnvalo' spojovalo innost naeho rozvaovn' brubouliku smyslovch dojm a lak zpracovvalo neborozdlovalo, Te]yco do asu kter nazvmezkuenost? v poznnpedmt, poznn zkupoznn zkuenost nepedchz. a vechno v ns dn enostzan.
'7 Kapitoly I a II ''odu.,ve vydn nedujc text B (B 1 {) nahrazuj vydn A (A l-2): filosofie .J.' Idcat.anscendent! rozvovn'kdy zkuenostje bezpochyby Pdn produkt'kteryvytvnae zpracovvhruboultku sfryslvchpitkl' P.vprotoje zloenstprv. co do a ve svmprbhu sc ukazujenalolik nevyerpatel nmpoqenm pokolen ebudent ponn' eani spojenivotvoch budoucch novho pd' lze nasbrat na tto Nicmn to njkdynedostalek novchpoznatk' klor omczit.Zkuenost nen ni zda|ekajedin Polc' na nse d nae.ozvaov nikoli vk, eto nutn musbt tak,a nikli jinak'b n sicc k'co zde,ie, opravdovou obocnosta roD' ktery je tak Prv proto taknposkytuje poznatk neuspokojovn' Takov dostiv tohotodruhu'jejvcedrdn poznatky, vnitnnutnosli'mus bt veobcn ktcr maj zov charakter protojo na. potomsamyPro scbojasn ajist'a t evisle na zkuenoil je pouzc zc zkuonoi. vme poznalkya pliori' Naopakto' coje vypjeno poznvno,jak neboliempiricky' ftmqjen a posteriori pozoruhodn, ese i mez' ne k!. Nyn se ukazujc'coje Deobyejn slou enosti poznalky,kte musn1 svjpvoda prion a kte mchaj

xlove. v msci dubnu1787

32

33

vod

II' l|,Iline uritaPrio Pozndlk,'''

proto nepochz J zkuenost, pozn zan nae veker Pestoe byt lJk' e Jl\lby tomulotlmoh|o p'^e '.,r'.,enosti' i"iie co p "s..t'no loho' z doeninou bylo poznani i'' ioron.. i nuse,r.,l.non mohutnosl poznvac ''.u.. po.o.i aol.t' o l toho.co na(ev|an k|eryto 7e s b e. sama piidva podncen) 1..t"i.i,'rn' a"i.j o"*e n by nas dve' ltky zaktadni one od 8 2 , o.n"|r'lv.t. "..aisoiali jeho oddlovni' k a neuschopniI irouhc'i'l na neineupo7omil zkoumdni bIilho piinejmenim uyadUje orazlo.ite.: Vzi.ilaredy nepoznatek takov njak Exjste a kterounelz;jen tak odmnout: Ta dojmech] sm}slov h v\ech na aokonce 'a"''r' * *";.*"'. " je od ?,ry''l'i. io,e i.z,otty ,u,y'a^, poznatkya/'rioia odIlsujeme ve zkuenosli' toti) poslelIori' Zdroiea majrs I'tere r..l ooznarti]' ' po\|ihl piimien lo. aby na *'i ie(|dosturelt 'i* ""i olalky. o mnohm "'*'piedloen 7e poznaIku odvozenm ceL "m\;l anebo dosp| j\me L nemu \chopnI rotrzi*me' e la,oit z.t<usenosri /e beZproledn ho neodvo/ujeme ze iJ nam dan a priori'poloze jsme nicmen k|e pavidla' obecnho ' njai(eho 'i.]"""..'' "yt'''
\my!| Ikd)' oy u \ i ( l o sp l l e d ' l s \ . mn \ i c h s n dl e nt l o m u 'a b yz ] f L l n a v a'| u'i' t u ' m y d m . 7 b u d o u \ k ' c o n d | e 7 i P i . ( l o .."i '. ,r.**"u'.ioi'.i.e n i t n o l t z ( e | a p riori' s e | ) k t e l d y ' * . l s e p q . y pl".l"' .""'"v*Ic klel " ' ' " t ' proloze lo. 'f mzeneo Piedmk(h. 7P.bUJl zl'u<eno'ri, "a civic' ne 'e m}ede domnve' ncu a|e'po se levr'mvqum, "cr "lc' opnvd\ou obec i"'""' *"r'' 'r""no' ''la|o Lven ob.ahu;t eo . k y r ""eii" empiIickp o 7 n i n e m 7P n d mp o u h e p i'"""'"".-.. "iul "ke rozuu' kit'ky istho " ..1'o monosti zjinch vd). (nepochzejc jej nutrcsri 2' o 3' o jejm.zvreni' Plak' ci.{fhorozumu' o \ lech pBclPech rotli bvr a i"' im uccru. "eoou n-a E l . A * ' x x I I ' 2 0 uc*r"jce|''i '" p u m m k a r e n Id o k o n e | principy'jakco hraices hlede'nna sv .i"., z".)"..a "p.i".i Rozdleneta]ziky na metafyziku po roziat'u. co do tat o strrpne' dy amrav..' E II, Ak' XXIII' 20' (Pozn'vyd') b e2eme a Poedori' pokudii n.mme na 'dnou nurno.| D\u/oval dje s n o h o p p a d p t . v | d I o''j e \ ( l i 7 e n m v i d l oa o n o n N p i I k | . d l e nlo d k ) . u j f n c o ' p 'a k m u s i e ( i { o \ a l loutta.ni zpsobem phi. D' nahod|l' vlu co .\e' Ie aprioml 'ouhlasn;ln\.: DedpokIadd p o , c m ' ' . E l v ' A k ' x x I T '2 l ' P o Z n ui.ujejeho n u ' } l e r l ia p ; i o m

peza|i 7'ezkuenosti'Tak kme o lovku'ktepodoyn ami kopal zklady svhodomu|to mohl vdt a prioi,e se zt'tzn' nato, ase skuten ztil.Nicmn p|n apnori to pece nemlekat jenvdtnemohl'Nebo poznatek' etlesajsou tk'a protopadaj' kdy se jim odejmepodpra.muse|mu bt pece znm pedem na zkladzkuenosti' poznatky V ns]edujcm vkladubudeme ledy apriommi ozumt Datio zkuenosti. nbr nikoli ty' kter se nasktaj nezvisle ty, B3 jsou nezvisl na dpoJ'okad zkuenosti. Jejichopakemjsou kter poznatky,neboli poznatky.kterjsoumonjen a posteempirick poznatk dori' tj' na zkladzkuenosti' Z apriomch se al nazvaj pimeno 'Jrynjty, k nim nen Ybec nic empirickho' Tak napi je v.oua piori'nicmn klad vta:''Kadzmnam svoupinu..' pojem zmny je pojmem' kter me nebo nenvtou istou' bt jen ze zkuenosti. odvozen

II' Mme ufit apriom poznatky a samo obyejn ozvaovn nikdy bez takovch poznatk nen poznatek Jdetu o znak'podlenho meme bezpen rozliit ist od empiickho' Zkuenost ns sice u' encoje takov ionak' ale neu ns' eby to nemohlo vyskytne.|ise tedy'za pn. vta' btjin. kterje nylenzrovejako '!r' pakjde o soud a priori. nenJi nvc odvozena z njakjin\ry nez r,k|. je sama opt platn jako nutn vta' pak je naposlo^p|ion' Za duh' zkuenostndv jen svm soudm njkdy opavdovou neboli psnouobecnost. I]br (cestou ob c nost hypotetickou a komparativn indukce)' take se vlastn musci|jak jsme adosud pozorovali' neexistuje z toho nebo B a onohopravidladnvjimka'Jeli tedynjaksoudmylen v psn obecnosti, tj. tak.enepipoutjako monou vbec dnouvjinku' pak nenodvozenze zkuenosti' platnzcelaa piori' Empi. nbje p|atnosti rick obecnostjetedyjen libovoln stupovn od t.kter jako nap. platve vtinppad' k t'kteplal ve vechppadech' klad v vt|.'v c hna t]esajsou tk..; naprotitomutam,kde k njakmu psnobecnost, poukazuje soudupodstatn nIe tatoobec' pamen poznn' poznn nostna zvl.n totina mohutnost a priori' Nutnosta psnobecnostjsou tedy bezpenmi a od sebenavzjem

35

Uod je ale pi jejich Protoe poznnznaky aprjonho neoddlitelnmi omezenosoudune na empirickou nkdy snazpoukzat Douvn poukzatna ia iebo nahodi]ostneto je nkdy takpesvdivj soudupipisujeme'ne na ...]*"""nou ot".n*t, tterou njakmu pro sebe z nichje kad dv krilria. i"io nut"o"t.l".uano ".nn pouvat ' oddlen ;eomvln' takov existuj poznn skuten v tidskm i-'e snanouuzat, ze cbcemeli apriori' soudy ist atedy smysluobecn, v osnm num. chce \eI}mlemaliky: na v(echn} \l4| se jen podiv2| vd. 7 Dhklad ...'ii posloui rozvaovn|. pouzl'ani z nejb'njsfuo Lur.-y par'rua n. ,-. vt tto pinu;-v tad;zmnamusmtnjakou f.." "i.",;" spoJen1 pojem nutnho "]. zjevn piny tak obsahuiedokoncepojem eb} .e /ce|. pla\idla. lohoto obecno\l a pilsnou ' neik;n uinkem ? :d'|]. jJko HunP' d|a| to odvozo\al. iaytyct.omt.o.trleli .rraiit, a z odtud pedchzelo' co tm. s * se dje, sii. 'a.L'a"l.t'., spojo\al nu|nosli) 'Ubjeklivni /e id pou7e ooch/eilco 'oi"a'ro'i''" /v)ku ledy po L|ere ptlklady. podobn cn'ztl.t'o. mu||udl poznn, meme v naem zsad tiitycr' apriornch i'.zuii "xlslencl a doloitie zkuenosti. pro moost dokiatjejich neposlradatelnost jistotu. svou bt sama zkuenost mla tedv a p;i;ri' odkud by toti v7dy empts opt byIa poslUpuie' nlch/ pra.ldIa. podIe kd;bv ,echna ,'a povaoval \(e/i l7e tedy pra\tdIa E.pInct n"rrodiu: rrci". jsme ist "'"al e s tm, spoko'iit nicmn orvni zsay' zde se meme do]oilijd|o lnak vietnejejch mohulnosti '..rzwa".."" po."e"ac. pojmy i nkler dokonce \oudy' nyb nektele evial neien s|rrreenoy' 7e sveho,'kupostupn vypusl'le pori' pvod a mii,iak se ukazuje' lvrdo.l empilick.barvu' polmu/./?idve'co ie v nm ieo'inho pak zstane pecevm a i neproupno. dokonce nebomkkos| rhu, zcet^zm|ze|o\zaujmalo,a ien vypuii B p/oJlo,., ktery lleso (je ,yn pojm j ak empirickho ze svho kdyvypustte Podobn, ;emete' vlastnosti' vechny netles'ho' nebo hokoli objektu,atIesnho, ty. jen odejmout mu nemete pece zkuenost, o nichvs poulrje subk njak nco nebojako su,slancj pomoc nichi ho rnysltejako ne (akolitentopojem obsahujevceuren ;|^n.i pinleejcho s n nutnost, pesvdeni piznat. tedy pojemoqektu tec;' Nauste
ls sv' D' Hume' zolfuin o h1sknrozudu' yII oddl,pol. J' Moulal, Prana 199,str' 93 nn. (Pozn.vyd')

III' nb.f..iadu|e \.du ' se vm lenio pojemvnucuje'e m sv apriomsdlove va pozn.

III.Filosofievyaduje vdu,kteruruje monost, pIincipya rozsahvech apriomch poznatkj9

Jetmnohem vznamnj ne vechnopedchzejcje to' e urit poznatky opouljdokonce i pole veker monzkuenostia bud dojem' e pomoc pojm' jim nemebt ve zkuenostinikdy dn odpovdajc pedmt, roziujrozsah naich soudza vechny hraA prv v tchto poslednch pozntcch, kterpekraujhranice smyslovhosvta' kde nm zkuenostneme poskytoutvbecdn vodtko ani ospavedlnn, se sousteujptrnnaehorozunru,kter povaujeme za daleko vznannj. pokud jde o dleitost,a j j ich konenel za mnohem vzneenjne ve'co se merozvaovn nauit na polijev. Pitom se zde spe odvme v e h o 'd o k o n c e i kdyby nm hrozilo nebezpe. e se zmlme, ne bychon se lak zvanch zkoumn z njakbochoulostivho dvodunebo z podceovn a lhostejnosli vzdali',0 Tyto nevyhnulelnkoly islho rozumu jsou Bf, Jooda a nesnrtel ost' va, je:konenel, samho vetnvechjejch ppav'je vlan zamen pouze najejich roz. teen'se naz ne|abziko a jej metoda je zpok! do?natickci' j' podujmajc se dviv tak velkhopodniku bez pedchoz zkouky zpsobiloslii nezpsobilosti rozumu pro jeho proveden' Zd se sice pirozen. ejakmile jsme opustili pdu zkuenosti' nebudemehned z poznatk,kte mrne. pestoenevmeodkud, d vfujcezsadn'jejich pvodn z nme, stavtbudovu, ani bychom si naped pelivn zkoumnm zajistili jej zklady. zd se.edy. e jsme si ji dvno poloili otzku. jak vlastn nohlo rozvaovn ke ventmto apriommpoznatkmdospt ajak rozsah,platnosta hod-

nolu mohou mt'skuten tak nennic pirozenjho, rozummeli A a slovemp'ror'ri to, co by se mlo po pvu a rozumnst!:rozum' B 8 meJijm a]eto,co se obvyklestv.nen optnic pirozenjho a po.
], ve vydnA nen nadpisfui slo kapitoly.(Pozn'vyo'r ,o ve vydn A en'bvajc odstavce' cozn. vyu'/

36

37

nd no e t o ' z e t o l o / k o u m a n i n a\ e b em u s e l od a t t d l d l o u h o chooilelniih o7nalk}s .e m a r e m a ( i c kp po/na'k.jaIoj'oU c ; k a t .J e d ; a s lt c h t o

Iv' o rou!,luzianaLy|ickni a syi|elickhisoul, puje bezpen a prospn. osobujesi ozum'aniby to sm pozo. oval,pod toutouminkouprvo tvdi( vci zcelajinhodruhu,kdy pidv pojmy zcelaciz,a to ap om. ani rozurnk danmpojmm by se vdlo'jak k nin pichz,a aniby si nkdo takovouotzku vbecpipustil. Hnednazatku protopojednm o ozdlumezitmito dvmadruhypoznn.,L IV',z o rozdlumezi analytickymi a syntetickmisoudy Ve vech soudech' v nichjemyIen vztahnjakho subjeklu k predi ktu (kdyuvaujijen kladn soudy,nebo pak ap|ikace na zpomje je tentovztahmondvojmzpsobem' snadn)' Bu predikt' n. lek subjektu jako nco'coje v tomtopojmu (skyt) obsaeno; neboB le zcelamimo pojem, pestoe se s tmto pojmemspojuje' v pvnn ppadnazvnsoudanab)ticld ' ve &nhmsynteticlaJm' (kladn) Analytick soudyjsoutedy!y, v nichjespojenprediktu s 7 subjektem myIeno p.ostednictvm identity,ty pak, v nichje toto spojen my|eno bez identity'nazvejme soudy syntetickmi. PIvn B ll soudybychomtak mohli nazvatsoudy vJsy|lujttmi' d.|1h rozi. 'ljlc''''' nebo vysvtlujc soudy k pojmu subjektu nic nepidvaj, jej rozborem nbr lozleuj najehodpojmy, kter v nmji byly (i kdy konfzn) ny|eny' Naprotitomuroziujc soudypidvaj k pojmusubjektu pr d ikt. kterv nln vbec mylen nebyla dnm jeho rozboremby z nj nemohlbt vyvozen.Kdy napklad eknu: je to analytick t|esajsou rozprostrann.., .'vechna soud.Nemusm totipekaovat pojem,3kler spojujis tlesen, abychnael rozpro. strannostjako s nmspojenou' nbr sta, kdy onenpojemozle. nm,tj. jen si uvdomm rozmanitost, kterou v nm vdy myslm, abychv nmDaeltento predik!je.o tedyanlytick soud'Kdy na' proti tomueknu:,,vechna tlesajsou tk..,pakje pedikt n&o do'
rI ,'o syntetickohypotetickch a disjunktivnch pv soudecb, tak jako o katego.ickch, ne8ativnch soudech''.-E v, Ak. xxm' 2l' (Pozn'vyd') ,? Ve vydnA nens|o kapitoly'(Pozn'vyd') ,r ,.'Jcxistuji.janalytick soud;,Tlesocxistlje.je syntoticrysoud,..E V I , A k . X X m , 2 1 . ( P o z nv . yd.)

a vyvolvtakpznivoekspolehlivost, ."iiz "y^"a:l, ' Navc. povah} mohoub}t lieba /ceIaodline uuni""aa'* l 'r irnvcn'esroze jsmesijisti. e nebudem 7kUeno.ti' ta"'.i'i'.,"'l."tiri 7 okruhu je td|velL. poznalk ani na|ch rolsliot *.ullo 'ui"i.".'' ","*'' na ja\nymolporem' bi( z.l\lavenijen meme e ve svempo.Lupu pk opalrn'lle se mylenky 5v osnuieme.livak rre'y narazime' slvaly mn mylenky uniby se proio nae tot' ous". uvuo.ouut, v apriornm jak meme daleko prklad toho, stucty malema poskytuje ",wstentu.i. nm dospel' na zku(enosti' rj' nezlviJe ooznani' jen pokud 5e daj potud. po7nalky a piedmly litu' zuuy.'u '. *s.. proloe plehlednUla' \nadno byv okotno5| Taro v nzoru. oierlvest pouhho l'"ir"nv na'o, 'urn.tze byt dan a pliori' a nen' tedyod rnoci dka7em ta|ovym Uchvacen p"i-" ro7lilitelni' lemi l' s .iir'" by ho|ubice Lehk hran'ce' .idn pua loliovn L rozumu'ne'rai po. jeho ct. odpor vzduch, rozr lenr mohla,idy ve ivobodnem vzdu. daj|ov postoru lpe mnohem eby sejjet B 9 inout pestavu. pro|oe nem sv|' smyslov P/alor opuslil Podobne choorazdnm' mele.a odvailse na kitdlechidejitylo tesn roz"";ovanivyqru;e rar. Nevimlsi' rozvaovn' istho prostoru '"""" pr"t..tl. . p,a"^eho oporu' dnou neml nebo cestu. dnou esvni snahaminenajde poul 5v by mohl ktey a na opiit mohl 5e . r..,'i) ',l.s,u ooar.ruo. osudlid. vak ob\yk| Toje p"hnul Z mlsla' iii'.v..,'"'."""'i. tak bzy'jakjen esvoubudovudokon sho.zumu pi spekuci. poloeny zklady. dobe k n tak byly.li apak teprv;zkoum, mono, pokud seupokojili, abychom vmluvy. rotom se vatt eaajivselijak po7dnl a ne. od n|aLovou abychom anebo re uaouy' ia" o ori*taano.r 5lavn bhem ns a|e co odvalili' p|n radeji |ezoeenouzkousLrr dkIadno.ti. a co nm tichotl1dnlivou a pode7eni zuaiu;e*r srarosti spov rozumu naeho innosti st ie toto:veka, a mo;neta nejvt 'v nm innost Tato mme' ji pedmtech o rozborechpojmt.kte ne ob. nimjinm nejsou akoli kter, poznatk. poskytuje mn;stv (i kdy pojmech \ naich bylo co ,qo iasnrm neuo"lwitlenm loho. JiZ a]espo j.ou pteslohodnoceny' myleno. zpsobem' kont7nim iel pojmy.'kter pestoe nhledy. co do rormy,1ak ty byly novmi nbrje jen rozebrajmrne,co do materieili obsahuneroziuj. postu kte apiom dv skuten Poznn, B ]0 Jelikonm ta(ometoda

38

39

vot1

Iv' o |ozdlu ne.i analy|ickni a s!e|ickni saud,

Pipojen pojmutlesavbec' v pouhm neto, co myslm cela iinho \ynlehcki' \oud dta kko;ehoDr d iklulud7 Byla b} ,ot]C!), 7kuenostni Jako lako|?lsou Ise,htty'n|Pli.(?' analytick' soud zkuenosti na zak|da! chtt nesrovnalosr' v tom roti nesmimvyjil la hra. tylvoi|'vbc onen soud abych lomu' k Drolo7e ,nice ZI eno'lni zdn !'tlbec nepotiebuji polmu.raue k nmu "ueno jist j priori a nento e a je sv;decrvi'eial .,releso rozprostrnn.. nm ji ke zkuenosti, sou.l'Dve nese lotiuchln B l 2 zkuenostn mi ai pojmu, z nho v souduobsaeny ksvmu podmnky ve.hny uvdomiI 'pou' si zrove J lim pod|e ldsady ien vlvoiit predikjt zholdnic' Naproli neiekId o niz by mI Zkuenosl nurnt tot'oio "ouau, predikt te' nezahnuji tomu, pestoedo pojmu tlesarozhodn asli' pomocijednjeji piedmt Z|uknoJ|i oieceonenpoiemoinaeuje naleejni ll'ueno.|l iaLo piipojirjesl mo.hu iineasli|ee i nll le{ty pomociZnak po7nal anal)rtct]' mohunqjprve k Dr\ni' Poiemrlesd m)i ald'.kl l e isouvechny neplo.tupnosti.lvau roip;o'lran;oi' pi' e a tm. poznn' lenv v tomtopojmu' Nyn vakroziujisv
A| ''Zlob :l Nsledujc tcnttextydn ve ydnBnhraDje odstav@ v b e c ' o 7o\lno. p o 7 n d n I n a i f n e n s o u d ) l ) c n a l y l i l k y m l | c | e d Yi a . n ; ( i m u i n n\ o l U . nma t 'l e D l | ) m d m .i e j i m l t o 7 k l a d aa A 8 ;bl'pojem (ubjcl|Uje{t n.o rretnvmlrr u svnrri.Ict 'oudUm mn vcdlepojmU p | e d c l | . ' ' c D v o n o mp o j m U ' b yu N t l i , ". , ' " ^ ' " n I o p r e a ''*r'"in'.. pestopoznalojakok nu nleejic. ;ele' 5 tlm nebuddn / l u s c n o i n l c hs u d emorriiv.l nebol| v oi.oaae /ku\eno:l picdel!. |.letym\\|pomoc. orottemi'"ono i r oui up|na do r , L . ' rp i c d r a r u l c p o u i c e a ' r r e r oz k u r c n o ( r iP i e r o z e r o r i T 1.,." i en ( op o j e m p l n o u l | / e '0 7 n a ulje ooi.u r"" r.- u.iui"*^t'.nUjiprcdikt e k mohuPiPjovatje jinsti pomocjedijej sti' ;keost poznt pedem tlesa Dohu Pojcm pd sti' k t nleejc zkuenostilako tvaruatd'' kte neprostupnosti. anatvticky ;omoc znkro74roslrannosti. a kdy svpoznn' akrozifuji Ny! pojmu ylcny. v tomto isou'vecil tentopojemtlesa' z Fcn vybs!.ahoval na zkueost' zDt ie Do.lvm Zkuelostje 'akte' znakyje !dyspojena uvedenmi shl;dvm'' s e syn!zy monst zakld m se poje a na je lei mio tedy ono x' (Pozn'vyd.) pediklu tc a s pojme,4'.. pouhmi vysvtlujcmi mohtybt nzny soudyby tud " ',Aalytick - E vII' Ak. XX!I, soudyvaksoudyroziu.jci''. soudv,syntetick 21. (Pozn.vyd.) I U e m D i t i c } v cn o b n ' \ l t m .i a k oud n e n l7 d d n j Ik u ( e n o \ l n | .\h he b o l l A \ ' x x f l l . 2 | ' P o 7 n 'V ) d ) n r e r i c k y d o k ; z nE y\ ' .|.l l ' m o h o u . bsvi r

jsem pojemtIesa ke zkuenosti' z n abstrahova]' shledvm, hldnu je jj tedy ve vdy pjpojuji e s uvedenmiznaky spjatai te' a jako pojmu predikt prediktu k onomu J)t'l?'j.)' Monostsyntzy protoe s pojmemtlesa se tedyzakldnazkuenosti. te obapojmy, pesto pat'i kdyj n nenobsaen ve duhn' k sob tebaejeden nahodile'jako stijednobo celku. totizkuenosti' kterje sama syntetickm spojovnm nzor' Avaku syntetickch soud a priori tatopomcka zcelaa nap.oslo pojem,4' abycbpoznal njakjin s nm B t 3 chyb'Mm.li pekraovat spojenpojen B. co je to. ose oprm a co onu syntzu umouje' kdyzde nemmonu vhodu. ebychsepo nem ohldl na poli zku. po. enosti? vezmmesi vlu: ''ve'co se dje'm svou pinu'..V jmu neho' co se dje' myslmnjakouexistenci' kter pedchz urit asald' Z toho lze odvozovat analytick soudy'Pojem piny ale lezcela nimo onenpojemaI oznauje nco odlinho od toho, co se dje'nentud v ttoposledn pedstav vbec obsaen' Jak tedy dospvm k lonu' abycho tom' co se vbec dje' ekl nco od toho zcela odlinho' a abychpojempiny pestopoznvaljako k nmu n]eejc, to dokoncenutn',6 akoiiv onompojmunenobsaen? coje zde to neznmX. o nse rozvaovn opr, kdyse domnv. predlktB, ktejetomuto pojmuciz.kter emimo pojem nalz povaujeza predikts nm spojen?Zkuenost nicmn to bt neme. protoe uvedenzsadapipojujetuto druhoupedstavuk t pNn nejens vtobecnost, nejakoume opatitzkueno. nbr i s vrazem nutnosti, a ledy zcelaa prioria z pouhch pojm. Nuena lakovchto syntetickch, tj' roziujcch zsadch spov cel ko.en el poznn naeho spekulativnho a prioi; nebo analytick soudy jsou sice nanejv dleit a nutn' alejen k tomu.abychomdospli pojm' L lalovZielelno\ti J rozltene syn. B 1 4 ie7je pollebnJk be/'pene jakotoskutenmu tze novmu zisku.,?''
,5 ve vydnA nejsouobsacna slova|',1e zcela mimo oren pjem a..' 16vc vydn (Pozn'vyd.) A neFouobsana slola: ',a to dokonce nutn..' ,? ',syntetick p.iorijsou soudya obsaenyjako pnncjPyvo vccbtcore tickchvedchistho lozumu'..- EcLXxXIv, Ak. Xx I' 21. (Pozn'vyd') '3 V vydn nsleduje dal odstavec. kteryve vydB non: ,'Zdesc jehoobjasnnje tedy skrv uii tajcnstv," nmjedin s to zajistitbez

40

41

v' s,nkti|k !u4 J r'Otl ' vbec neuvauje o tom'jakjetotojedin slo, kter obsla sejet ppad rnylen zahrnuje. Pojemdvanctinenv dnm utm.esi pouze myslmono spojensedmi a pti| a asvjpojem takovho ozebm sebedle' slo dvanct v nmpestoneob. monho soutu jevm'Je tebavykoit za tytopojny vztsi na pomocnzorodpo. jednomuz nich. napk|ad vdajc svch pt prstebo(iak dopo. I!Ilje seqner e s Ar',,r''ce)! pt bod,a pak k pojmu s d mi postupnpidvatjednotkytaktonzorndanho pt. Nejprve sla totivezmuslo 7, a kdy si pro pojemsla 5 vezmujako nzorna _ k.er jsem pedtm ponocprsty svruky, pidvm nynjednotky _ 5 na zkladonohosvho ob- B ] shmul do jednoty,abychzskalslo k slu 7. a vidmtak vznikatslo ]2. v pojmusoutu razupostupn 7 + 5jsem sice myslel.e5 mli bt pidno k7,likoli vak, ese tento souet rovnslu 12.Aritmelick vtyjsou tedy vdysyntetick, co pracujemeJis sly ponkudvtmi; si uvdomme zetelnji' nebo pak sejasnuke'ea pojmyjakroL' nemo. bychompevracelisv prostednictvm pouhho hli bychomnikdy najt souet ozbou svch pojm' dokudbychoms' nephball na pomocnazo' geometri . vta: Prv tak nenanalytickani dnzsadaist Mj ''Pmkaje nejkatspojnicmezi dvmabody..je syntetick. jen pojempnoaosti oi neobsahuje nic kvntitativnho. nbr je tedy k nmu pidD zcela uritou kvalilu' Pojem nejkrat dIky navca neme bt dnm rozboem vyvozenz pojmupmky.Mus zde tdy bt pibrn ku pomoci nlizor' jehoposlednictvn j syntza jedin mon. je sice skuten Nkolik mlo zsad.kter geometi pedpokldaj' jako identick analytickch a spovajcch na zsadsporu.ty vak. jako lnkyvytvejc vty' oujen postupu, etz metodickho a nikolijako pincipy' napklad a = a' celek se rovnsm soE' nebo B17 (a + b) > a' lj' celekjevt nejeho 5t. A pecei tytozsady,pesto. esejejichplatnost pipu. zk]djenna pojmech.jsou v matematice tnyjenproto.ejelze znzomit. Tojen dvojznanost vyjadovn ns zde obvykle vede k domnnce, epedikt takovchapodiktickch soud mohl bt obsaen pojmu'a eje tud uv naem takovsoud analytick. K dannu pojmu Jj lt&r, pimysletjist predikt,a tato
srv. J' w' von se8no.' nan?8finde der Atithhelik, Geone|/i. un.! de/ B.on.trkchen Berechnuns, Halle 1773'?, str.27 a 79. (Pozn.vyd.)

jako principy jsou obsaeny soudya piori v.,, syntetick rozumu vdch teoetickch ve vech
soudy kou yechnysy|lktkke' zd se' e tato vta do | . MateD1ltick je pmopoozunu, ba e lidskho analytik sud unikalapozornosti jist a ve je nepopirateln jejich domnnkm. tebae tikladn vem \h|edli' Kdy toli, tilo analy|ikove svvchdedchvelmilvdn' podle 7asady.po'u \v usudky \echn} vyvozuj e matematikov namlouvalisi rovapodiktickjistoty), poYaha kad (ak ro vyaduje v tom se ale zsady' poznat ijin daly .';;, x y * "poru "".'a""av zsdy zklad pochopi! na d se sice vta miili, n;bosyntetick jin pedpokld jen e se tak, nbr o sob, ale nikdy sama sporrr, bt odvozena' vta,z nme svnte|ick vtyjsou rnatenatick evlstn je Pedevm nutnoPoznamenat. nutnosl' se vyznauj soudy,potoe a nikoli;mpirick vdyaprion, to vak nm se Necbceli zkuenosti' ze bt zskna R r5 kte; ;eme jej natenatiku. iJ'o! na svou tezi pak pipus|it,budi, omezm ale empirick, poznn ze v nnenobsaeno porn samjiz napoviaa, poznni pnoi' a is Douze 7 + 5. 12je l.l 'e vla si slcemohlimyslet. bychom Zpoalk; /asad} sedmia plipod|e a ze vypliv / pojmUsouctu anarytict poJem soulu e zjIstlme. bli . povimneme 'e.i .po.u'xayz,i urut piem v slojedin, sel obou ne spojen nic vc ia 5 neobsahuje
poznni: poliii\lhorozvo\lcho poslupv neome7encm lpo|ebhvy Deny p o. soud nlel|ckych s) on't| /ak|bd o*"no{| ' n"ti,'ro., ior'z oor.rit druh.a celtolo pdmtnty.klclcinDo'nym t|erykotijej|ch ri. nahlednoul v njakm ')slimD oznnl(ic't|;oil oaln |odl nejenlflmo nanou( doJ. pln nb hEnic. ozsahu pvoanlctr oddll' zdrol. oootertro o 7\|d|oslt. ise \y7na ur.ll Tolt[ piedb}n ien ic pt ka'de pounn pak tutootzkuijen znst, Dapadlo " KdYbv nkohoze st!ch myslitl rozumu isth veD systm vzdorovala mocne w Lio otazka sama jsou mohomnch potus' k(e ai Donaie dny a byla by nmuethIa \ l a s l n ! o e i il''' . m a m . v d l i ' | s l e ; ep o d n i l ; n } ' ' a i ' b y ( h , ve vydnA nejsouobsaony kaPitolyv a vI' (Poz'ryd')

vI' obeck loha islho rozunu pojmech-otzkou a|. ne. co mme nutnosttkvji v samotnch pojmu nyjlennr pidat, nbr co v nm Jiutennyslne. k danrnu pojmu eprediktpatk takovmu a lu se ukazuje, nejasn; tebae prostednictvm nb samn' v pojrnu ale nejako rnylen sjcenutn, nzoru'ktermusk pojmupistoupit' soudy a priofi 2' Prc(lovda (physic^)v sob obsahujesyntetick vtu: jen ,,Vevech uvedu nkolikvt,teba jako PrincipJ' ]ako pk|ad nebo: nemnn.., hmoty rnnostv svta zstv zmnch|lesneho navzjem pohybusi musbt akce a reakce pedvn ,'Pi vekerm je zejm nejennutno,a tedy.jejich vdyrovny'..V obou ppadech vty' v pojmu B ls apriornpvod.nbrlakto. ejsou to syntetick jej ptomnost v prostoru hmoty si totinemyslmtrvalost' nbrpouze pojem hrnoty. tedypekauji jej vypluje' skuten v tom snyslu, e abychk nmu apnornpimyslelnco.cojsem v n'' nemyslel'Tato nen analytick' nbrsyntetick,a pesto je mylena vla tud prodovdy' sti vtchist a takje |omui v ostatnch a poi, jako na vdu,o ni se lid 3. v meta.izice'1kdy'se na ni dvm kterje vakpestos obledemna povahu adosudpouzepokoueli' po. - majbt o'JaenJqntetick rozumunepostradateln lidskho pojmy. kter si znatb a prioi' vhec nm v n nejdeo to, abychom oatat(jeanalylickyYysv apnori o vcechdlme'pouzerozebrali, musi vali, nb.v ncbcernesvpoznnapiom roziovat'k emu pidvaj nco' co pojmu k danmu zsady.kter takov me pouvat jdou priori a soud a pomocsyntetickch v ncm nebylo obsaeno, saman n s to tak dalekon. dokoncetak daleko,e ns zkuenost polek..' mtnjakprvn j ako napftldve vt:,.svtmus sledovat. cIeses.o do sho A tak metafyzika pinejmenm a v addalch. vt a priori. v ze sanch syntetickch ozumu vI' obecn lohaistho fomulovatvcezkou' tm,kdy dokeme B19 velmi mnohozskmeji ji pesn Yyrnezme. jedinou e j d nu Tm toti, jako lohu. mn i komukoli usnadujeme jen prci, nbr sami sob neusnadujene zmru uinili jinmusoud, kdyby chtl zkounat, zda jsme svmu je pak obsaena v otz. ozumu is!ho inikoli. vlastnloha zadost. priori? a soudy syntetick ce|Jakjsoumon To, emetafyzika zstala adosudv takovm sta.!,u nejistoty a spoje eba pipsatpouzetpin, ejsmetutolohu, a dokonce r. snad ani ozd| mezi analytickni a s,nteticbjmi soldy . nenechali do svch proniknout mylenek dve'Na rozeen tto lohynebona uspoko. jivmdkazu, jejho emonost' vysvtlen se doadujeme' ve sku. neexistuje, zvisnynvzestup Daid Hu tenosti ipd met^fyz|ky' ''kte se ze vech fi|osof nejvce piblil tto loze'ale kterji ani zdalekanemyslil v dostaten uritosti a obecnosti. nbrzstal (princi sttpouzeu syntetick v'y o spojeninku sjeho pinami pium causalitatis), byl pesvden, e dokzal,e takovvta vbecB 20 nena piorimon' a podle jeho souduby ve'co n^zvmemeL^fyzi. kou, spovalo v pouhm rozumovm bludu o domnlm nahldnut vypjil toho.co si lovkve skutenosti ze zkuenosti a co nabylo dkyzvyku zdnnutnosti. Na tototvrzen' nic vekerou istou filo. sofii' by nebyl nikdy pipadl,kdyby ml ped oima nailohu vjej obecnosti' Pakby toti nahldl' epodlejeho argument by nemohla protoe nepochybn obsahuje syntetick apriomvty _ exis.ovat ani ped ktermto dnistmatematika' tvrzenm by ho nepochybn ochrniljeho zdravrozum' v rozeen ve uveden lohyjezovezahmuta monost is!' p zkldn ho pouvn ozumu a budovn vecb vd' kter obsapoznln hujapriorn teoretick o pedmtech' tj. zodpovzen otzek: 'Iakje onisl na|e|natikn? 'Iakje fion islp(rododa? jak U tchtovd' jelikojsouskuten pt, dny' se ]zejistpem jsou mon;nebo" mus bt mon'je dokznojejich skutenost'3| jejdosavadn co se vakmetafyziky te. mus patn vvoj- a po- B 21 jedin toe ani ojedn dosudpednesen metafyzice nelzeci,pokud jde o jej podstatn el' eskuten existuje vyvolva.u kadho odvodnnou pochybnost o jejmonoi.
]' Pokud jde o istou prodovdu' leckdo by mohl o lomto poslednm tven sta se vakpodvat na vty' kter 5evyskyt na Pochybovat' zatkuvlastn(empirick) fyziky' apklad na vtu o zachovnhmoty' vtu vtuo rovnosti o setNanosti' akcearekceatd''a brzy se pesvdme. oto, co Pedstavujjo physica pura(nebo .ationale)' kiersi jist zllou' abyby|a ve svm zknii.okm'jist vak celm rczsahu odd|en zpracovnajako

44

vod

v - IIea a rzrkn.|tn dJ''. Na vechny pokusyvytvoitmetafyzik|] dosuduinn do?noticl} se tedy meme a musme dvatjakona neuskutenn; nebo co je v jednomnebove druhn pokusuanalytick,tolipouhrozborpojm'kte jsou v naem rozumudnya pioi, to nenjet vbec eIemsamm'nb pouzeppravnm opatenm k vlastn metafyzice. toti snahou rozitsvapriom poznn synteticky' K tomuje rozbo pojmnezpsobil' protoe pouze ukazuje,co je v nich obsaeno, nikoli vak'jak k nim a prioidospvme, abychompak mohli urit jejich uplatnn tak na vechny pedmtyvekerho poznn vb c ' B 24 Nen takpoteba mnoho sebezapen, abychom se vechthto nro' kvzdali. protoenepopiateln a pi do8matickm postuputaknevy. hnuteln rozporyrozumuse sebousammpipravily vekeou dosaji dvnoojej vnost. vadn metafyziku Vt vytrvalosti budeteba k.omu' abychomse vnitnmi potemi a Ynjm odpoemnenechali odraditod toho,abychomvdu po |idskrozum nepostradatelnou, u nmeme sice odetnout kad vyraziv kmen'niko|i ale vymtit jinho, koeny,dovedlipouitm dosavadnm zcelapotikladnho pstupu. konn k spnmu a plodnrnu rustu' vII. ldea a rozvren zvltnvdy, kterje nazvna kitikou istho lozumul.! Z uvedenho vyplvideazvltnvdy, kterou |zenazat kfitikous. thorozu|nu'Rozum je oti mohulrcst' kter nm poskyljepnnci,y apriornho poznn' Protoje istm rozumem ten rozum,kte obsa. hujeprincipy'najejich zk|ad lze poznatnco zce|^ ^ piori. orga' ,lonistho rozumuby pakbyl souborem princip, na zkladkterch by se daly zskat a skuten vytvoitvechny poznatkya priori' B 25 ist Podrobn aplikace takovho organonuby nm poskydasystm istho
3,ve vydn A nen obsaen (Pozn.vyd') aninadPisani slo kapito|y' ]r Zatek odstavce ve ydn A z:''z ttvedenho vyplv ideazv|tn v d yl '| . t b y m o h l a s | o u i | j ' kk o n(ika i n hto o z u m u ' / t l l 5 t an I az)vaA || pozn, kad ktcnensmeno s nim cizorodm'Zcela istm so vak nazzejnapoznn' do nhosc nepimchala vbec dnzkuenost je ludmon nebo pitk. a kter zceta a pion. Rozum je pak mohutno' kternm poskytuje poznn.,. (Poz.. vyd') Piia.?, apomho

pece jen je vakteba v jistmsnyslu I na rentodruh poz||jn vda.ledy ne-lijko *r.ril"l" * a""v' ".eiblikaje skulen. Ltdskyolum naturalis'' !r.'pot'ioto pri'o'*u '|oha(metaph}ica pi tom pohnla ho ne poto.e by postupuje, totii neadriteln poteby, ak takovm nbrz vnitn oour'ei"sitnost.noi1oueanosti, pouvnm itaztam. nere nemotroubt zodpovzeny zkuenostnm tk byla' lid vech u pincipy. skuten .a*a .o"'." "i,t-1'.; njak " dob vsech la iarrnrrese nlctr'ozum rolvinul az k speku1ac'. " raL v}s(aveno l ona u nichvdybude'Pro|omusib| a merayzika netahzika jako pirozen Ioha?, j.jak zn]kaj ^"z" , ,, ;,a,"j* r oLa/ky'|lee si kldde ro',umu l|dskeho obecnho z piirozen-povahy jk nejlepe umi) /odpoedl' |{". ."" ..mkvtlsob .ii* .^rn tyto " zodpovdt pokusech dosavadnch se vakpi vech rotoe zdaje potek, nebo zda m svt njak piozen orzky.napklad rozpory.nelze se nevyhnuteln objevily vdy ard. vetnosil )ae oa ro7Ll' spokojil s pouhouprirolenouv|ohouk me|a|ylice'tj' s islou (al ji .ouou .oiulno'ri.n*ou. z njis'e vdy njakamela|yzik jde jistolu. pokud v ni zskat musibl mo7n nbrz vznikne' iakkoli) jisto(u tj' zskat piedmty. pozna'al i nepolnava( n ieii "cnoono't rozloaovat 7da nebo svjch otZek o piedmtech o iom. laa mrrze rozum nist mustedy o nich ncosoudit, schopn rozumje inen pevn meze'Tato pesn a stanovit nebo mu oziova|. bud sp;lehliv b} p. |ohy' obecn / v}!e zminne posle;nl olalka.kleravypIyva n"nyziLajako .da? ]ak l? mnznd e n|a |ak|o: poui vedenutnk vd;dogmatick le.ly nakonec rozumu Kritika t\rzenim' k neodvodnnrn vnl rozumubez klitiky vedenaopak vede ke a tud tvrzen' pravdpodobn postavit stejn lze B 23 potinim ozYl. velkou,odslraujc vyznaovat neme iato vda se tak jejich ozmaniiostje nem co inits objektyrozumu. protoe nost, pochzej kte lohami, s sarnm, pouze s nm nyurz neronetnl, vcod piozenost mu pedkldny a nejsou z nhosmho vhradn kdytedyrozumdve pirozenost] nbjeho vlastn n;ho odlinch. se.mu pokud.jdeo pedmty,kter poznal svou vlastnschopnost, abez. zce|^ nj snadn mus bt ve zkuenosti. ;ohou naskvtnout Pro zku. veke za hranicemi pouvn meze svho a pn uit;ozsah pokou' se o kter enosti, 46

47

Uo.l nejisl' ale dpimnohoa protoejenavc Protoe se tn ozumu. je ppadech to mo. a vjakch poznn roziovat nae zda lze vbec pouhmu posuzovn istho pokldatvdu vnovanou n.meme rozu. k systmu istho jeho zdroj a hrafic. aPopedeutiku rozumu, pouze |sho kriiikou by se mohlanazvat mu.Takov propedeutika na spekulaci'r4 by byl, s ohledem rozumua nikoli 'dl,lio!, ajejuitek naeho rozumu. negativn a slouilby nikoli k rozioYn skutenjen by jen k jeho tben, a chrnil by ho ped omyly. m se u nbr poznn' veker na7'ym zskalovelmi mnoho.Transcendentdlntm poznn ped' nam zpsobem nb Al2 kter se zabvnikoli pedmty. pioi'rl s)J'/m ta mon a pokud m bt totoponn vbec, mt tanscendentIn by se naz6| kovcbpojn Jiloso'?' Aie i toje pro jetplimnoho.Takov vda by toti muselav plnosti zatek poznna piori.a lnla by tak synteiick obsahovatjakanalytick. jeliko my plivelk ozsah' te, elu pro1o,pokud se naeho jak je k tomu' jt v analzejen tak daleko' nezbytnnutn meme v celmrozsahunahldliprincipy syntzya priori' Toto B 26 bychon jen tran. nazvatnaukou'nb. kter vlastntememe zkoumn. kritikou potoesi nekladeza cl samo roziovn scendentln jejich opravu,a m nm poskytnoulpu. poznik, nbrjen naich vechapriornch bodnotyibezcennosti bskkmen na urovn - je tm' m poznatk se nynbudemezabvat.Takov kritika je ozumua v ppad ppravou k organonu lud. nakolikje to mon, podlenho mohl byjednouurit alespo kjeho knonu, nespchu - vyloen systm filosofie pln tak synteticky bt -jak analyticky, v rozioYn rozumu'nebov pou. istho rozumu,au by spoval ba etakov Na fakl' eje to mon' hmvymezenjehopoznn. doufatv jeho rozsahua je mono systm nemus bt plivelkho dokonen' lze totipedem usuzovatji z loho, ezde nenped. nbr ozaon. pi.ozenostvc.kterje nevyerpatel' A]3 mten vcsoud. Rozvaovn. mmeJi nazetelipouze kter o pirozenosti jej pe. jeho poznn obsah- protoe a priori,je pak pedmtem'jeho skryt,a podle veho do zstat ce nesmme hledatvn - nm neme
]l vc vydnA ejsoD (Pozn'vyd.) slova:''s ohlcdemna spekulci'.' 3syd6nA: ,,T/ahsceadentl.n nazv veker Poznn kterse zab. (Pozn. pojmypodr vbec'.' naimi apriommi nikoli pedmry' nbr td.)

vI!' Ideao ro.refr dy..' zIlith mnnje doi mal na to, aby mohl bt v plnoslipodchycen, a s ohle' dem na svou cenu i bezcennost posouzen a podroben sprvnmu ohodnocen'3]? Nesmmezde oekvatkritiku knih a systm isthoB 27 ozumu' nbr pouze kitiku is! rozumovmohutnosli sam'Pouzc jeJi zkladem tato kitik' nme bezpenprubisk kmen pro oce nn filosofckhoobsdiu starch a novch dl tohoto oboru; v opanmppad posuzuje nepovolan djepisec a soudce eopodstatnn tvrzenjinch na zklad svch vlastnchtvrzen,kterjsou zrovn Iak TranscendentIn filosofieje ideou vdy']3 k nm kitika istho rozumu rozvrhnout cel plfu archit?ktonicb, tj, n^ zklad princip, a !o s plnou zrukou plnos|iajistoty vechst, kte. tuto budovu tvo' TranscendenlInfilosoe j systmemvech princip istho rozumu'r, Fakt' ese tato kitika samajetnenazv lranscendentln filosofi' tkvjedin v tom, e na to. aby byla plDmsystmem,by musela obshovattak podtobnou analzu v kerholidskhopoznn a priori. Nae kritika mus samozejm tak pedloit pln vet vechkmenovch pojm,ktertvo ono zmnn poznn.Nic. ist mnpodrobnanalzy tchto pojmsamch,jako i ptnho posou' zenpojn z nich odvozench, se prven zdrujeme,jednak pfoto, e B28 jeliko se nevyznauje by tento rozbor nebyl eln. problematinosl. A14 najakou narme u syntzy.kvli nse vlash cel kitika provd' jednak proto' e by bylo v ozporu sjednotou plnu zabvat se zajl' ovnm plnostitakov analzy a odvozovn,j ich jsme pece moh1i bt s ohledem na nzmrzprotni'Tuto plnostozboru aodvozen z apriornchpojm'je najbt v budoucnu dodny. lze ostatnsnad. no provst.jeIie jsou podrobn vyloeny pedevm jakoto principy syntzyajest]iez hlediska toho|opodstatnho elu nic necbyb' ]Ve vydn A zde odstavcc konnslcduje novnadpis: ''II' Rozvren transcendeitln filosofi e..'(Pozn vyd') ]7.,Ncsmme zde ockval kritiku knih a systm istho rozunu' nbr pouekritiku ist lozumov mohutnoisam' Bcz n totimusbl i ona kfitika bezjakhokoli prubskh kdene'a tedy celaneodvodDn'.' E IX' Ak. xxIII' 44, (Pon. vyd') 33VydnA: ,jc zdejen ideou.''(Pozn.vyd ) r9ve vydnA vtanen. (Pozn'vyd,)

48

19

vod

rozumu pal proto ve,co tvo transcendentln Ke kritice istho rozumuje plnouideou transcendentln filosofii. a kritika istho jde ve svanalze ne toutovdou samou,protoe filosofie.ale jet po' posouzen syntetickho pro pln jen tak datek;,jakje ezbytn znna priori. takovvdy je. aby do n neponipi ozvren Prvo;adou staost neboli aby v sob majnco empiickho, pojmy, kter kaly dn zsadymoality Akolinejvy ist' poinnbylo naprosto apriom nepai do Ilan. a i i l zailadn poimy piedavujapomI pozna|ky' pedpis nekladou i kdyla 7akladsvch nrosorie.;ebo 94 A l) "aenurni jsou vechny a sklonatd.,kte noimv libosti a nelibosti,dost piesto je musnutn zahmoutdo zpracovn emplrlckelo puoau, a lo bud'jakopekku' v pojmupovinnost|. mravnostr cist svsiemu kley nemslt pohnut. neboiako podnl. klerouie tebaDiekonar' filosofie filosofi iho,pouze spekukou'.orotoje transcenaentln ponvad obsahujepohnutky praktick, vechno rozumu' lativnbo pat k empirickmzdrojm kter k citm' vztahrrje kjednn,se toti poznn' hlediskasyz obecnho tedy mme tuto vdu rozvrhnout Jestlie nauku o .Iemenkch a 7A dnh, vbec.musobsahoyat z^ pv, stmu z tchto hlvnch dflby ml Kad ozumu. is|ho o netod n.,uk jet Pouzeto nelzevyloit. po to tu ale dvy pododdly, obshovat e jako pipomenut' pedbn i n vod uvst nutn zd bt se jednoho z snadpochzej poznn. kter dva kmeny lidskho existuj koene'toti sn,Jloyost a roza' nm vakneznmho spolenho, je nysle. Kdyby d.ny,duhm ;'dn' Prvnm jsou nm pednty by tvoily podmnky' pedslavya prioi, kter obsahovala smyslovost B 30 za nichjsou nm pedmtydny, pak by patila k transcendentl by pak muselapatnt naukao smyslovosti A ] filosofii' Transcendentln podmnky,za nichjsou k p/vnstivdy o elenentech'potoe za nich jedin dny. pedchzej |, priamety Lastemu poznn jsou myIeny.

TRANSCENDENTALNI NAUKA O ELEMENTECH

4 ve vydn A tazn: ''Akoli n.jvy zsady mo.ality a jej zkladn UMscendenlln nIoso. nepariid poznalky' aprioml Pislo Pojy Pi9dst.vlj iie' neboby pitlom use|y byl pedPokldln} Pojny |lbosti a nellbosll' ' dosta sklon a!d'' kter Fou echny.mpinckho pvodu'..(Pozn' vyd.)

50

Dl prvn Transcendentln estetika

poznnvztahuje E a prostedky'jimi se njak A ujsou zpsoby A l9 jm jakkoli, jen pece zpsob' se k nim vztahuje bez k pedmtm' jako prostedek. je ndzo."' prostedn mylen slou ajemuveker jen je pedn| toje vak uskuteuje tehdy, kdy nm dn Ten se vak pedmt u ns lid-a3jentak' e njakmzpoptmon alespo (receptivita) pedstavy zskvat sobemafikujenaimysl'a Schopnost jsou jakjsme tak' afikovnipedmty' senazvM)sl,'sl' Pedmty poskytuje nm tedydln) prostednictvm smyslovosti ajedinonanm nzory', zatmco ozyaoy nmjsou pedmty']l?ny ^znj pcchzej pojn)' veker inepmo mylen se vakmus'pno(directe)' (indirecte) prostednictvm znakal vztahovat nakoneck n. uritch jinak nm neme nebo bt dn zorm. au nstedyke smyslovosti' pedmtdn'
a' vo vydnA se 'Jranscendentln naukao e|ementech.. nedI a para !, ,'Nzorje kladen Proti pojmu'k'e. jc pouzeznakcm nzoru.obecn vjedlo ivm. musbtdno Tmse Du dost!vnau,.,-E x' Ak, XXIII, 21. (Pozn.vyd.) !] ve vydnA nejsouobsaena slova:',. alespou ns lid-..' (Pozn' * V PE doplnno: satna o sobPinou objektu.,.-E ,,NenliPodslava xI' Ak. xxII,44' (Pozn.yd.) a5Ve vydn znak..' A nejsouobsaeta slova:',prostednictvm uritch

$ l-

53

El.h.{J'

1' Estetika

L kaq.O Pfustoru a to 22 izo|ujenesmydovost, esteticetedy ejpe v transcendentln svch po. myslponoc Y , co pitom rozvaovn tak, eoddlme ' za druh. od tohoto jm,aby nezbylo nic jinhoneempiicknzo aby nezbylonic jinho ve,co patk poitku' oddlme nzorujet co nm me ne istnzor a pouh forma jev,coje to jedin, poskytnout.Pi tomto zkoumnse uke' e smyslovostaprion jakotoPrincipy apionzou formy smyslovho exist dv ist se nynbudeme zkoumnm nhopoznn. totiprostora as'jejich

pokudjsmejm afikovni'je na pedstavivost, B 34 inkempedmtu poitku vztahujek ped. A 20 poitek'$ Nzor, kter se proednictvm empirickho nzoruse mI!. se nzzv e pifick. Neur n pedmt poitku' rutei zatmco |o, nazvrnjeho To, co vjevu odpovd jevu me e roznanitost bt uspodnav uritch co zpsobuje' jedin vz^zch,11 Mz\omo! jevu. To' v emse mohoupoitky podata v emmohouzskatuitou ormu,neme bt samo opt vechjev dnajen aposteriori' poitkem' a protoje nm sice materie jejich pipravena priori a musji bt mus bt v mys|i a ale forma poitk' od vech mono zkoumat oddlen (v transcendentlnm vechny pedstavy, snyslu) nazvm fury,'' pat poitku' nic' k cist forma smyslovch v nichse nenachfu co je veker vbec apiom v mysli. v n nzor se p.otobudenachzet jevech v nazna v uritch vztazch' Tato ist rozmanitostdan nazv isn nzoen. Kdy |apk|ad B 35 forma smys|ovosti safra se j akoje sub' io' co v nmyslrozvaovn' zpedstavytlesavyloum pv patk poitku,jako ald'' a tki to, co v n stance. sla, dlit | nost A 2l je neprostupnost' tvrdost'barva atd.'jetmi z tohotoempiickho a tva. Ty patk istmu nzorucosi zstane' totirozprostrannost pedmtu v mys|i i nzoru.kte se nachz apriom bez skutenho pouh poitku. form smysl nebo totijako smyslovosti. principech vdu o vech apriornch smyslovosti nazmlranscen. dentIn estetikou'a\ Takov vda protomusexistovata tvoit prvn sttanscendentln naukyo elementech, v protikladuk vd,kter pincipy obsahuje istho mylen a kter se nazvtranscendentln B 36 loeikou.
46''Nzor se vztbuj - E XII, Ak' poilek pouzek subjektD... k objklu' XxI[,21. (Pozn.vyd.) a?Text: ,,rozmanitost jovu me v uritch vztazch.., vo bt usPoda jeuje nazrilna jako uspodan vzt!. vydnA zn: v uritch ''rozmanitost a3Nmcijsu dnesjedin, kdo puvaj ovo.Jl.ll./@k oznentoh, co jin nazvaj je pitom scestn kitikou vkusu'Dvode nadje'kteroupoja| posuzovD vynikajc analyk,a!n8a,./' etotikitick ksna se podid rozumovmPrincipm a ese jeho Pravid|apov na vdu' Toto silje nicmn marn' Zmnn P6vidla ikit.iajsou totico do svch hlavncb

Kapitola prvn O prostoru

2. Metafyzicky vklad Pojmu prostoru." na mysli) si B3? vnjho smyslu (kte je vlastnost Postednictvm ns a v propedmty.iakoexistujc mino p d stavujeme vechny jejich je vzjemn tvar,velikosta nebouriteln storu.v nm uren mysl naz vztah.I kdy vnitnmsmyslem'jeho prostednictvm duisamujako njak nebosvjvnitnstav,nenazrme sebesanu jen je nazn formouumoujc A 23 uilou objekt, tentosmysl pece pat pedsta. k vnitnm uenm' vnitnhosta!'trdue, takesi ve,co nazrat asjako nco mimo vujene v asovch vztazch' Nenmon
zdrojPouze epinck, nemohouPrcto nikdy ouit jako prio.n zkony. pod|cnichbycbomse mDselidit' jakmile vyolujeme sud vkusu'Tento pravidel zmnnch ' naopakvlastnm kafuene sprvnosti soudj Prubskm opt zaniknoul a vyhrad'tjo Proto j radno bud necha!loto Pojme.ovn bychom se zloe piblili jazyku nauce' ktr je opradovouvdu (m a di!d 'di a my|eD stch yslitel,u nich by|o dlen Pozn podlit se spekutalivn von{i velmi lavn)'t nebo se o toto pojmeov zfuti vpsychologickD filosofia chpat estelikuzsti v transcendnt|n, . ''vci lnman vyd') a mylen..(Pozn' b ve vyd. A nen txtu a zbyl st v!y' (Pozn'vyd.) uzvorkovn a, ve vydnA nen oznaen ''s 2'..ni nadPis'(Poa. vyd')

54

ELehehry,I. Estetika ns. prv lakjako je nelnon nazratprostor jako nco v ns' Co je j soucna? Jsou to sice pouh ure tedy prostor a as?Jsou to skuten n' nebo i vztahy mc7i vcmi, ale pece jen takov.kterby jim nle' ely i o sob,kdyby nebyly nazirny1 Nebo jsou takovmi vztahy, B38 klerjsou spjatyjen s formou samotnho nzoru, a tud se subjekliv! u7psobenost na myslj, bez nnemohou bllyto predikty pipisovny vbecdnvci? Abychom se o tom pouili,vylome nejprve pojem prostoru.50'l] vkLaden (.xposi|io) |ozumm zetelnou (i kdy ne podrobnou) pedstavu o lom' co Dlek njakmupojmu; netd. je pak lento vklad |ehdy' kdy obsahuje to, co pedslavuje .l.ri pojen jako ddn a priori.51 ]. Prostor nen empirick pojem' kler by by1 odvozen z vnjch zkuelost' Aby toti mohly bl urit poitky vztahovny k nemu mimo mDe o k nemu. co se nchz v prostoru najjnm mst,ne jsem j). rovn abych si mohl pedmty pedslavova!jako existujc mimo sebe navzjem a vedle sebc'sra tedy nejenjako rzn' nbr i ni ruznch nslcch. mus tu ubt zkladem pedstavap.ooru' Proto si nelze pedavu prostoru vypjitze vzlh mezi vnjmijevy pro. stedDiclvm zkuenosti,nbr sama lalo vnjzkuenostje mon lcprve dky zmnn pedstav' A 2'1 2'l. Prostorje nutnou pedstavou a priori, kteje zkladen vech vnjchnzo'Nikdy si nedokeme utvojl pedavu. e proor nen'pesloe si docela dobe meme myslet. e se v nm.c.achzej B 39 d! pedmty' Prostorje ledy povaovn za podmnku monosti

I kaP. o Praafu jev.a nikoli za njak z nich odvozenuren. aje to pedstavaa prl5" jevm zkladem'55 orj, kter je nutn vnjm 3'5] Prosto. nen diskurzivnm nebo' jak se k' obecnm pojmem vztahmczi vcmi vbcc' nbrje 1o istnzo' Z prv.lze si loli A 25 pedstavitjenjedenjednot poslo. a kdy sc mluv o mnoha prosto jednotnho prostoru' Tyto rech. rozun se tmjen stijedDoho a tho prostoru stjnemohou pedchzet tomuto jednotnmuveobshlmu jako jeho sousti (z nich by bylo monojej sloi', nbr mohou bt tnylenypouze uin. Proslorje bybstn jcdnoln ' zalmco rozmani je z^|oen vbec. pouze na tost v nm'a tedy i obecn pojem prostor jeho omezench' Z toho vyplv, e vzhledem k nmu maj vecbny pojmy prostoru za zklad apriorn nzor (kter nen empirick)' Tak vty, napklade soue! taknejsou zkladn geometrick dvou ran je vtne rana tet,nikdy odvozovny z obecnch v trojhelnku pojm sekya lojhelnka' nbjsou odvozovny z nzoru' a to a prlori a s apodiktickou jistotou. 4'l3 Prostor si pedstavujemejako nekonenou ./aro! velikost- Kt d pojem si sice musmemysletjako pedstltvu'kterje obsaena v ne B40 konenm mnostvrznchmonch pcdstav oako jejich spolen
,'Proslor ncn pojmem odvozenm ze zkuenosti' nbr je zkladem monvnjzkuenosli. Musm n pojc'n p.osloru' abych''''. (vta ne dokoncna') E xv. Ak' XXIII, 22' (Pozn' vyd,) 16 ve vydn A nsleduje nov odstavcc: ,'3. Na ttoapriorn nutnosti se zakld apodiklick jistola vech zkladnch geometrickch vt a monost jc.jich konstrukce a priori' Kdyby Lotibyla lato pedskva prostolu pojmcm zskanm a postcriori' kter by bylerpn z obecnvn,j ztenoi' pali by Prvn zsady malcmatickho definovn nebyly in jin ne vjeny' vy. znaovalyby se redy vekerounahodilostv.jcmua 10,c mezi dvma bodyje mon pouze jeda pmk| by nebylo n!tD'nbr by tak ui1apouze zku enost'co jc vzato ze zkuenosti.mjen koprtivn obecnolt' toti obcc nst zskano! jndukc'Daloby se tedyjen ci' epkudjsne adosudjiili, ncbyl nalezen prosbr, kter by nl vc nc ti rozmry'..(Pozn' vyd') l7 Vydn A: ',4'..(Pozn' vyd') 5l ve vydn A odstavcc zn: ,'5' Plostorje pedstvov jak nekon n jak jednstop'lak d.n veliko. obecn poje prosloru (ktc. je sPolen jcdnomu lolti) nemc,pokudjde o velikost' nic Uroval,Kdyby n7or ne. moh] posrupoat neomczcn' dn pojem vztah by neobsahovl princiP jcjich nekonenosti'.' (Pozn' vyd') J5

J0 vydn A: ',vylomeejprve p.ostoi' (Poz' vyo', 5] .'1' Prostr nen pojmcm' nbr nzoren. 2' Plostor nen empirickm ndzorcm' proto ve empilick meme,'' 3. Je nzorcm apriori''' 4. Prstor je subjcktivn formou,,,,.(Po7nmka ncn doknena')- E XIII' Ak' xxlll. 22. (Pozn. vyd.) 5, ve vydn A nenvtaobsaena'(Pon. vyd ) 5r vc vydn A nejsou obsacnaslova: ledle sebc.'' (Pozn' vyd,) '.a j. jak sc domnvl Leibniz, nbl ',Prostor nenpojmcm vnjchv1ah' spov v zkladu monoi vnjichvtah. Nuhost vzthu nich vi k n enu vnjimuje dkuem skulenh spden' ! nmjsme s vnjmi vcmi' proti idealismu. '- E XIV, Ak. XXII, 22. (Pozn. vyu.r

5',7

ELeen|,' I' Es,.|ika

I' kap o proofu

znak)' a kterje tud obs^hxje Pod sebou;a|e dnpojem si jako pedav mnostv lakov nememe myslettak. aby totonekonen vechny obsahovalv Jo,a' Nicmnprostorje takto mylen(nebo pedstava po. postoru Plivodn nekonenho existuj zrove)' sti je redy apiomnzo\ a n|ko|ipojen' sron vklad pojmu Postoru $ 3'j, Transcendentln pojmu kldd"d ozumm vysvtlen njakho TrunscendentInfr jako principu.z nho jinch syntetickch po. lze pochopitnonost poznatky znatk p.iori. K lomuto eluje teba' aby 1. takov z da. a nho pojmuskuEn vyplvalya aby 2' tylo pozna.ky byly monj n pojmu. za p d pokladu danho zpsobu vysvtlen tohoto postonr vda' kte uruje vlaslnosti a pe. Geometrieje synteticky' priori' pedstava prostoru. monjej sto a Jak asi musbt aby bylo B 4 l tak|opoznvat? Prostormusbt pvodn nzorem'nebo z pouhho jej pojmuse nedaj dn vty' pekrauj. odvodit kter a to se pece v geometriidje (vod. V)' Tento nzor se v ns ale musnachzet vnmnm pedmtu. a p ori. tj' ped kadm njakho a muslo tedy nikoli vtyjsou totivecb. bt ist. a empiricknzor'Geometrick (j.spojen jako napklad' ny apodiktick' s vdomm svnutnosti' e prostorm jen ti rozmryi takov vty vaknemohoubt empiric. kmi neboli zkuenostnmi soudy'ani z nich nemohou bt vyvozeny Ovod. rD. Jak se pak m vyskytovat v mysli vnj nzor' kter objektm sammpedchza v nmme bt jejich pojem ure' a pioi? jakojeho Zjevn ne jinak.e tak' en sYsdlopouzev subjektu' ormln zpsobilost bt afikovnobjek.y'a lmzskv^ bezprosted' nt pelstauo nich' Lj' nzo' ledy pouze jako forma vnjho Jtn]rjl' Jedinnae vysvtlen in tedy pochopitelnou nonosr geometrie jako syntetickho poznn priori' a Kadjinzpsob vysvtlen, ktery peoe totoneposkytuje, by se mu zdnlivmohl podobat' mebt od njna zkladlchtoznak zcelabezpen odlien'
5,ve vydn (Pozn A nencel E 3 obsae'

poj Ziyry zye uvedench Bj2 vlastnostnjakchvc o sob' ani A26 a) Prostor vbecnepedstavuje vzanmna pedmty' jejich vzjemnvztah,tj' nen.jejich urenm pod. vech od subjektivnch i kdybychomodhldli kter by zstalo, priori, nazrat ani nen mon tedya nzoru'Ped existencvc. mnek vc' ani relativn uren absolutn' jevvnjch vech b) Prostor nennic jinhone pouh forna podmnky za tto se podmnka smyslovosti ajen smysl. tj' subjeklivn pak receptivita subjektu. Protoe pro ns vnj nzorstv monn. ped vekerm nutnpedchz tj' zpsobilost bl afikovnpedmty' jak pochopit. mebt foma vechjev objekt,lze nazrnm tcbto prioti' vjerny'a tedya ajak me skutenmi dnav mysli ped vemi pedmty obsahovat jako ist vechny ureny' nzor,v nmmusbt jejich ped vekerou vztah zkuenost.e principy jsoucnech tud nluvit atd'meme o rozprostrannch o postoru, podmnku jen z hlediskaIoYka. subjektivn Nev z memeJi v vahl] ' bt pedm|y nzormonm' totierneme vnj kterjedinin prostoru lubec nic'6| Tentoprediktje ! pedstava neznamen afikovni, pokudjsou pedm. pokudse nm vcijev,,lj' vcempipisovn,jen
e ''Plosto.a d pojemnutnosti. T pak zove obsahujve svpedstv nc! nutnojakho Pojmu' Lz tolidokzat' e sijejirh nexistece v empiickm nzoru'Ten bt obsaena neodporuje' Nuhost taknee Tedy poje existencc' nikli vknutn exislenco' lli sice me obsahot - v objektu; pouzenutouPodtudje talo nutrcst envbec objektivn - E xvII' Ak- XX[I' 22pro veker vjefuyv subjektu'.' mnkou smyslov (Pozn. 23. vvd.) 6| ',sndjsu a prostol vzny vechny kdo v' stvocn bytoi' avak M.me!dl pouze to, oproslorje pouhousmyslooufornou' Nejd pojema P.iorj a o podmnk poskytuje urit litjje' ettosubjektivni a lak byvilhonzo.uneli poitky' bychompouhmprostednictv vdu aPriorD cho nemli ali epnickpedslavy'Nernli bychom 1ak o objektech."-E XVIII, Ak. XXIII,23. (Pozn.vyd.) :v PE doplnno] tak apodiklicky tvrdit, pes 'Jakto mohtMcndelsshn to Piznatprstoru objektivn roaljtu?,.-E xX' Ak' XXIII' 44. d]enena a ds,'l'P|ostora a5 se neobourozProstrat ''Pole pros|oru platpouze Pedmtysysl'tedy nikoli na Bohai 2' o tcbtopedmloch

58

59

Elefrfr|, 1' Dslelika

1.kap.O prosloru a k nemu vakneexistuje dnjinsubjektivn Krom prostoru pedsiava. vztaen kterby se mohlanazva!apriomobvnjmu jekrivn' vty a priori z |chtotinelzeodvozovat syntetick z dn jako z nzoruv prostoru (s 3).Protojim nepslu. psn vzato,vbec prostoru v tom,enlei kdy se shoduj s peds|avou dnidealita, pslunho druhu smysl' uzpsobenosti ejpouze k subjektivn brev,tna tepla, napklad zraku,sluchu,citu, a to dkypoitkm protoejsou tojen poitky' a nikoli nzory'samyo so. nm vak, kter poznat ho a pnoi. poznatdnobjekt, a tmmn b nedvaj poznmkyje pouze zabrnittomu' aby nkohonena B 45 clem tto padlo vysvtlovat idealituprostoru. kterouzavme,pomoczcela protoe barvy'chutatd'jsou pftld, toti napklad nedostatnch kter dokoncemo. prvempokidnyjen za zmnynaeho subjektu' v lomto lid rzn, a nikoli za vlastnostivc'67 hou bt u rznch jen jevem' napkladre' pvodn ppad se tolito, co bylo sno povauje v empirickm smyslu za vc samuo sob.kter se pesto
6 zbyl st A tkto:',Pro!oneme b lab subodstavce zne vydn jinou' Pjen jevovnvnas dnou jeklivnpodmnka vnjch vech vna' k objektivnm lrenm a tedyk objektuuvovanmu chuj vnanepat jako jev, brk zv1tn kler' pobenoi smyslovosti subjektu, dokonce je pov' vlastnoslit|cs'sjejicbna.emjsou Bay no.jsou objoktivnmi je uritm smyslu'tte zP modifikacemi zrakoho sPjaty'nbrjsoDjen pa jako podmnka vnjch Naprcti tomupostor sobomafikovnsvtlem' nulni objekt nutnkjojich jevu i nzoru'chDi a baNy nejsouvboc jedinmohousttobjekry podmnkami' sys|' A 29 za nich se !r nl pednty pdan n zv|tn uzp inky Jsou spojony s jeve pouzejako nhodn Proto tak nejsoudnmi sobenosti. Pedstavania priori' nbrjsouzalo vakdkonceje na pocitu (Iibostia nclibosti) enyna poitku' dobrchu jako ikupoitku' nee mta priori ani Pedstavu baryy,ani Nikdo tak pcdslavuchuti;prosto tedy se a|etkjen istfomy nzoru,nebsahDje (nic empirickho) prooruje vb.cdpoitek a vechDy druhya ure pedstavit oo' fl dokonce mus bt mono si priori' aj li vzniknoutjak pojmy tvar' aby Pro ns tak Pojmy vztah. JodindkyproorDje mon' pedmty'.,(Pozn' vyd') vc' by|y vnjmi ? ',isFj vci nino ns' Klitick idealisnus idealismus se tk existece ji ponechvnerozhodnutou e forma jejich nzoru je jen a pouze lvd, v ns'.''E XxvI' Ak. XXIII' 23' poznn monost a P.iori a mo z nho me bt nahldnut ''Idea|ismus' nostmatemaliky...E xxvll' Ak' XXII' 23' (Poz' vyd')

ty smyslovosli' stl forma ttoreceptivity' kterou nazvme smyslovost,je nutnou podmnkouvechvztah'v nichjsou pedmty nazrnyjako existujcvnns' kdyod tchtopedmtodhldneme'je tato forma is(m nzorem. kter se nazv prostor. Protoe tyto podmnky snyslovosti Dememe 2vl1n uinit podmnkami mo. nosti vc. nbrpouzejejich jev. meme sice ci, e prostor zahr. jevit jako vnj,dale nikoli vechny nuje vci, kler se nm mohou vechnyvci samy o sob' aujsou 'azrny, i nikoli. a aujsou nzrny jkmkoli subjektem. o nzorech jinch myslcchbytost toti nememevbec soudit. zda jsou vzny na tytpodnnky. kteromezuj n nzor a kterjsou pro ns obecn platD. Jestlie omezennjakhosoudu pipojme k pojmu subjektu,pak.enlo soud plat Depodmnn. vta: ''vechny vcijsou vedle sebe v prostoru..65 plalpouze s tm omezenm'e tyto vcijsou povaovnyza pedmty naehosmyslovho nzou-PipojmJi k pojmu podmnku a eknu: '.Vechnyvcijakoto vnjjevyjsou vedle sebe v prooru..,paktoto B1! pravidlo plat obecn a bez omezen'Nae vklady tedy I!rcalitu (tj. ,A28 objektivn p]a.nost) prostoru vzhledem ke venu tomu, co se nm zvnj ku menaskytnout j ako pedmt, ale z.ove| idealitu proso|, jsou.li v&i rozumem uvaovny samy o sob, tj' bez ohledu k uzp. sobenosti nasmyslovosi' zasr\me tedy enai|ickou rcalitu po. storu (s ohledem na vekefoumonouzkuenost), i kdy zoyen 1je ho transcendentln idealll'' tj. eprostorse stv nim. odhldneme. li od podmnky monostiveker zkuenosti'a pijmeme hojako nco' co mai za zk]ad Yci samv o sob.

jak pedmtcchnzoru'''..(Pnmkancndokonena.) - E xlx, Ak' xx[I, 23' (Pzn. yd') jevitjako vnj. se n mohou ! PE pozmuje a ", Autor slova ,'kter se nD mohouvdyjeviljon jako vnj.'' E XXI, Ak. xx[I' 4:l' ''kter * slova ''ai Ujsu nazny'inikoli, iaujsounaz.ny 'iakmkoli subjektem'. v PE zkcuje autor na ''a uFou nuny.iakmkolisubjektem.,. E XXII, Ak. XXIII,44. (Pozn.vyd.) 6JvtD',vechny vci pozmuje autor v PE na Fou vedlesebev p.ostoru.' -E xxlv' Ak' vcijsou v prostoru vedl sebenebojsounkde'.." ''vechny XXIII,45. (Pozn.vyd )

60

6l

ELffient!, L Estettka

2' kap' o ase n b o, jakje nazvn'obecnpojem'nbr 4. snendiskuzivn jednoho 32 jsou je[tstmi asy nzoru' Rzn istforma smyslovho jed bt dnajen prostednictvm kterme Pedstav, asu' a tho bt je ale nzor.vta' erzn asy nemohou pedmtu. nohojedinho pojmu. Tato z njakho obecnho se tak nedalaodvodit by souasn. bezpo. Je tud vyplvatjen z pojm. vtaje synteticka neme pedstav asu. v av nzoru stedn obsaena velinic vc.ne e kadurit neznamen asu 5' Nekonenost asu' B a8 dlch omezenjedinho prostednictvm nonjen kostasuje pedstava ioJ! Pvodn za zklad' tato omezen kter majvechna vaksi lze stisamy U eho proto musbt dnajako neomezen. jen j akoto uren pedmtu pedstavit jakoukoli njakho Yelikost a (nebo pojmy pedstava dna bt cel toho neme u skze omezen. mtza zk|adbezpo. musej pedstavy obsahuj', nbr pojmy dli sednnfuor' \ klad pojmua\u $ 5'..Transcendenllni transcen' 3, kdejsem1o'co je vlas|n vci se mohuodvola!na v tto vkladu' metafyzickho pro strunost zaadil do odstavc dentIn' Tady pouzedodvm'epojemzmnya s nmi pojempohybu(iako jen prostednictvm pedstavyasua v nl je mon zmny msta) (vnitnm)nzoem'dn kdyby tato pedstavanebyla apiornm zmny' tj. pojem, aujakkoli, by nedovolovalpochopitmonost (naptlad pedikt pro|ikladnch kontradiktoricky spojen monost vjednom a.me objektu'ob mst) vci na tme te byta nebyt vci YyskytovatB 49 se mohounajedn protikladn ure kontradik.oricky jen ase'oi tedy vysvtlujemonost po sob' N pojem asu pozna& a priori.kolikjich podvobecnnauka tolika syntetickch plodn' o pohybu.kterje nem

jevit, pokudjde o barvu.kadmu okujinak. Naprotitomutran' A 30 ne je pojemj v prostoru v kitickou pipomnkou' evbec scendentln je v prostoru. nic' co naz.no nenvco sob,a eani p.oor n n ormouvc,kler by jim snad psluela sammo sob' nbre pedmty o sobnm vbec nejsouznmy,a eto, co nazvme vnj. pedmty'nennic jinho pedstavy mi nepouh na smyslovosti. jejich fomoo j proslor'jejich pravkore]t vak' tj' vc samao so. vbec poznvn'ani neme b' nenjejichprostednictvm bt po. zDn,nacose al tak ve zkuenostinikdy neptme.

Kapitola druh

o ase

4. Metafyzick vklad pojmu asu3 B 46 1' as nen empirick pojem.kteryby byl odvozenz njak zkuenos. ti' souasnost nebonsledost by totisamy nebylyvnmny, kdyby jim apriom v zkladu neleela pedstava asu' Jen za tohotoped. pokladusi lze pedstavit, eje nkolik vcv jednom a tne ase (souasn) (po sob)' nebov znch asech 31 2' asjenutnou pedstavou. kteroumajza zkladvechny nzory' Pokudjde ojevy vbec' pesloe nelzeassm zrui., meme urit jevy zasuvyjmout.asjetedydn a priori' vekerskutenostjev je mon jedin v nm' vechnytytojevy mohouodpdnout, ale as jejich monosti) sm ako obecnpodmnka neme btzruen' B 47 3' Na tto nutnosti a pioi je zaloena tak monost apodiktickch zsado asovch vztazch neboli aximo ase vbec. asm jen jeden ozmr: rzn asynejsousouasn' nbr po sob (prvtak jako zn prostorynejsou po sob,nbsouasn)' Tyto zsadyne. mohoubt odvozenyze zkuenosti, nebo la byjim ne'dala ani psnou jislotu.Mohli bychompouzeciItaktomu obecnost. ani apodiktickou u vnmn; bn nikoli vak| tak tomumusbt' Tyto zsadyplat jako praYidla'za nichjevbec mon zkuenost, a pouuj ns ped prostednictvm' n'a nikoli jejn
ove vydnA nenobsaeno ozan',$ 4'.,aDinadPis(Pozn.vyd.)

6, Vydni A: ''(noboi pcdchzej'..'(Pozn'vyd') pedstavy u pojm d 70ve vydnA ei obsaen ce|$ 5' (Pozn'vyd')

62

63

Elenehtt, L Esletika

2' kap' o dse urenypodle prostorovchvztah'mohu vzhledem kprincipu vnitn ho smyslu zcela obecnci: vechnyjevy vbec.tj' vccbnypedmty vztazch' srnysljsou v asea nachzejse nutnv asoYch jak odhldnemeJi od zpsobu, sami sebe vnitn nazrne ajak prostednictvm tohoto nzoru pojmme v pedstvivoi i vechny vnjnzory' a beeme-li tudpedmty takov,jak by mIy b| samy o sob' pak nenas nim' asm objektivnplatnostjen vzhle j^ko Ped dem kjevm. protoeto ujsou vci, kterpedpok|dne '!al) Jyic J,n}Jldl asu a]e nen objeklivn' odhlneli od smys' A 35 lovosti naehonzoru, a tedy od tpedslavivosti' kterje nm vlastn' a n|n me.|io ceth b.as.je ledy pouze subjektivnpodmnkou n e h o( l i d s k h o ) n z o r u ( k t e r j e v d y l m y s l o v ' t j ' p o k u d j s m e afikovni pedmty)' a sm o sob. mimo subjekt.nenninPes1oje vzhledem ke vemjevm. a tedy i ke vem vcem, kter se mohou vyskytnoulvezkuenos! . tnobjektivn.Nememeci:.,Vechny ni u vcijsou v ase... protoe u pojmu vc vbecodhlme od kadho B 52 psobujejichnzoru' ikdy je tenlo nzo vlastnpodmnkou,za n aspat do pedstavy pedmt' JeJi pak lalo podmnka pipojena k pojmu a ft se| ..vechny vcijakotojcvy (pedmty smyslovho nzoru)jsou v ase... m iato zsada svou dobrou objektivnsprvnost Nae vklady ledy u?t'pirickou realitu as!., tj' jeho objektivn platnost vzhledem ke vem pedrntm,kter kdy mohou bt dny nain smyslm' A protoen nzorje vdy smyslov. neme nm bt ve kLlenosti nikdy dn pedmt, kter by nepodlhalpodmnce asu.Naproti tomu uprme asuvek nrok na absolutnrealilu. loti na !o, aby lp] zcela na vcech jako jejich podmnkanebo vlast nost' ani bychom bra]i ohled na formu naehosmyslovho !zoru' A 36 Takov vlastnosti,kternleej vcem o sob, nm taknikdy nemo. hou bt dny proslednictvm smysl' V lom tedy sp.ly transcen. dentln i.]ealita t^sn, podle nnenas- kdy odhldnemeod sub. jektivnch podmneksmyslovhonzoru - vbecnim.a pedmtm samm o sob (be' jejich vzlahu k naemunzo.u) nemebt pi tn anijako subsistujc' anijako inherujc' Tuto idealitu vaknelze. B53 prv tak jako idealltu prostoru' srovnvat se subrepceni poitk' nebozde pece o jevu samm,jemu tyto predikty inheruj, ped. pokldme' e m objektivn ealitu'kter pi subrepci poilkzcela odpad. ovems vjinkou ppadu.kdyje pouze enpirickou realitou'

poJmu s o' Za!ery / ecnlo a) as nen nco,coby existovalo samopro sebeneboco by psluelo a tedy to. co by zstalo, kdy bychom vcemjako objektiv.uren. jejich nzoru;v pvnm odhldi od vechsubjektiv.chpodmnek pedntu, ppad ale beskutenho by totibyl nm skutenm' jako uren A 3] Pokudjde ale o druhppad'nemohlby as nebospo. jako ped pedmty dnnalzajc se na vcechsamchpedchzet jejich podmnka pomocsyntelica bt poznvna nazrn aprjorn je vakzcelanepochybn kch vt.Tentodruhppad mon'pokud je as jen subjektivn podmnkou' kterjedinumouje vecbny n' jsmetotischopni pedstavit zoy' v tomtoppad si tutofbrmuvnit
n|]ro nililru pcd pedm|). d leJ} J pn|i' b) as nen nimjinm ne formou vnilnho smyslu, t.i' fornou nazrnns samch a neho vnilnho stavu. as toti neme bt B 50 urenmvnjchjev' nepat ani k tvaru ani k poloze atd.' nap.oli tomu ale urujevztah pedav v naemvnitnm avu. A prv proto' e tenlo vnitn zor nem dn tvar' sname se tento nedostatek nahradit pomoc analogi a znzorujeme asov sled pmkou. je pokrauje do nekonena a v nrozmanitosl tvo adu ' kter m pouze jeden rozmr. a z vlastnostttopmky usuzujeme na vechnyvlast' Dosti asuvyjma toho' e sti pmky jsou souasn, zatmco i asuexistuj vdy jen po sob' Z loho je takzejm. e sama ped. stava asuje nzorem, protoevechnyjej vztahy se daj ukzat na njkmvnjm nzorLl' A34 c) asje apriorn formln podmnkou vechjev vbec' Proslor jako istforma ve.h vnjch nzojejakoapriom podnnka ome zen pouze na vnjjevy.Naproti tomu, proloevechnypedstavy bez ohledu na |o' zda maj'i nemajza pedmt vnj vci, nle,ej pece samy o sobjako uren myi k vnilnmu stavu' ale teDtovni!n stav podlh fomln podnnc vnitnho )zoru, a |edy asu,je as apriompodmnkouvechjevvbec'a sice bezprostedn podmnkou vnitnchjev(naichdu). a prv tm zprostedkovanivnjchje' B5] v.Mohuli a priori ci: vechnyvnjjevyjsou v prostoru a a priori ]lvc vydnA nenobsaeno oznaen: ,,s ..,(Pozn vyd') b4

Elehe,,

I. Eetika

2-kap' o 6e nennimjinm ne formounaeho vnitnho nzoru''s Kdy mu as podmnku odejmemetuto zvltn na smyslovosti.zmiz i poj m pouzena subjek. A38 a tennebude lptna pedmtech samch' nbr asu' tu, ktery pedmty nazr' je tatonmitkavznena Avakpinou toho'pro takjednohlasn, nejsous to proti idea|it prostoru a to tmi,kdo vlastn nic pesvdi.B55 je toto:nedoufaj' vhouvst' eby mohli absolutn realitupostou prokzat apodikticky, poto potinim stojidealismus, podle nho pedmt podn dnpsn bt pro skutenost vnjch neme pedmtunaichvnitnchsmysl(mne dkaz'zatmcoskutenost jasn postednictvm a mho s.avu)je bezpostedn sna vdom' ony pedmty by mohly bt pouhmzdnrn.zatmcotentopedmt podle jejich mnn je n p opirateln nm skutenm' Neuvili vak'eobojpedmty anibychomsmIipopratjejicb skutnosl jakotopedstav- pat nicmn pouze k jevu' kter m vdy dv strnky.jednu' kdy je objekt uvaovnsm o sob (bez ohledu na povahavdy zpsob'jak ho nazrme' i kdyprvprotozstvjeho problematick). a druhou' kdy se pihlk form nzoutohoto ped. mtu.kternesmbt hledna v pedmtu samm o sob,nbr v sub' jektu'jemuse tentopedmt jev,pestoale nlejevu ped' tohoto mtuskuten a nutn' poznn, asa prostojsou tud dva prameny z nichmohoubt poznatky.Pokud jde o poznatky A 39 apriornerpny rzn syntetick o prostoru a jeho vztazch' poskytuje o tom skv| pklad pedevm jsou toti ist matematika' Cas a prosto ist formyvkeho smys- B 56 |ovho nzoru' a tak umouj syntetick vty a priori. Avak tyto pramenypoznna piorisi prv tm(ejsou pouze podmnkami smyslovosti) uruj svhanice, vztahuj se lotipouzek pm.m, pokudje uvaujemejakojevy, a n p edslavuj vci samyo sob'Plat - neplyne jev'z eho kdy pouzena ovni pole toto opustme dle jejich objektivnpouvn' dn prostou Tatorealita a asu echv jistotu zkuenostnho ostatn poznnnedotenu, n b o tou jsme si stejnjisti'autyto formynIeej lutn vcemsammo sob,nebo
75 pedslavy Mohu siceci:m nsledujjeda za druhou; to vak znanen jen tolik' e sijich'jsme vdomijako v asov pos|ouPnosti' tj. pod|efory vnitho smyslu.cas prolonennm sammo sob'ani njkm urenm' kter.emnIe objektivn'

pouzejako na jev: v tomtobodje lj' kdy na pedmtsm pohlme ve.', uvedenou k prvnkapitole, tietaie poatvatna poznamku $ 7.'J vysvtlen Proti ttoteorii, ktr asupiznv empiickourealitu' ale upmu jsem slyelmoudrmu vznet realitu absolutna transcendentln, jednomysln, ez toho usuzuji, emuspirozen nmitku tak uitorr jemu se zdajtyto vhynezvykl'Tato tene' lapadnoutkadho (dokazuje to stdn naichvlastjsou skuten A 3? nmitka zn:Zmny vetn vnjjevy' popra| vechny chtli nchp d stav, i kdybychom je jen nco as jsou v ase' tud jejich promn)'zmny a|e mon souhlasm dn obte. odpovd na tutomitkunein skutenho. je skute. toti nco skutenho,,a znn. ovemje as s nv plnm vzhlerealitu m subjekvn nzoru.astedy nou formouvnitnho j p d stavu asu a svch B 54 dem k vnitn zkuenosti,tj. mm skuten za nbr objekt' uen v nm' Nelze ho tedy povaovatza sku.en Kdybych ale objekt. jakm si pedstavuji sebesamajakoto zpsob. sm sebenebokdyby mnemohlanjakjinbytostnazl mohl nazrat uren. kt r si pak by nm tat podmnky smys|ovosti, rat bez tto poznn' v nm by se j poskytovala nynpedstavujemeako zmny' zb tedy nevyskytova|a. pedstava asu' a tedy ani zmny' vbec Po tom, jako nich zkuenost. podmnkavech empirick realita asu realita' pizna pouze absolutn bt asu co bylo eenove,neme

12yiz A 28-3oIB 4445. y PE doptnno: ,,Prostora asejsou jen logic v to' si Pcdavujeme ki formami naismyovosii' t.i'nespovaj jak bychomz nich chtliaPrionodvozovat vzthykonfzninebot skuten a to i konfznmzpsobem' syntelicka pravdivty? Prostonenznmo. pfudstv,nbr nzrn. syovost nenkofznost nbrje fomou naeho (Pozn'vyd') 23' Ak' Xx I' E xXv[I' vdoln'" subjktivn Pmnkou 7]Ve vydA nen ozna n : obsaeno ''! 7...(Poz'ifd') 7"',Pobnje coskule.ho ddna prcor' TodokeuJ ' e ie u pro\toru (tudi jednotliv nzo', kter je pecevdy v zkladu vci jako skutenost vc' nbrjenk naemu ke skutenosti Prostora asnePat skutenosti' (Po,.' vyd.) Ak' XXIII' 24. E xXIx, zDsobu Dedstaov!'..

66

61

Ekhentr, 1.Estetika jen naernu nzoru tchtovc'Naproti tomuti' kdo tvrdabsolutn nebojen za za subsistc' auje povauj realituprostorua asu. zkuenosti' Rohod. s principysamotn inherujc, se musrozchzet je obyejn (co matematickch strana nou.li se lotipro subsistenci pro sebelrvajc dv v' a nekonen prodovdc). muspijmout sku x istuj (aniby ale byly nm kter ne.vci (prostora as). Pjjmouli stano. proto,aby do sebepojly veskuten' tenm)jen prodovdci)' a pro. metayzit nkte raDy(k npat A 40 visko druh (Yedle sebenebopo sob)vyabstra. sto a asjimplatza vztahyjev pedstavovan konfzn' i kdyv tto abstrakci ze zkuenosti, B 5? hovn jistotuma. apodiktickou pak mus popt platnost, nebopinejmenm v pro. vci (nap*lad na skuten tematickch nauka piori s ohledem vbec nevyskyte a apriorn se a posteriori siou),jelikotatojistota jsou podle tohotonzoruj n vtvory obra' pojlny prostorua asu j ejich ve zkuenosti' z je. zdrojmus bt skutenhledn zotvornosti, jchvyabrahovanch vzlahudlalaobrazotvornost nco.co sice jejich veobecn s nimi rysy. ale co se bez restrikc'kter obsahje pole projevit'Prvnzskvaj to' esi otevj neme spojilaproda' jevpomatematick stranse prv kvlitmto .vrzen'Na druh pokou vyjtmimo kdyse rozvaovn podmnkm velmi zapltaj' ohleduzskvaj. totiv tom' totopole. Druzsice v tomtoposlednm a asu nesiavj do cesty' kdynechtj ese jim pedslavypros(oru jako o jevech'nbrpouzeve vztahuk rozvao. soudito pedmtecb pomatematickch vn]nejsouvaks to ani udat dvodmonosti jim chybpravdiva objektivn p|atn nzor znatk a priori (jeliko vty do nezbytnho souladus onmi zkuenostn A 4l a priori)' ani uvst povazetchtodvou pvodnch forem v na teoriio prav B 58 tvrzenmi' jsou ob tytoobte odstranny.?6 smyslovosti vcenetyto dva estetikaneme obsahovat e tanscendentln zejn z toho' evechny elementy, totiproor a as'je konen pojmy,jepaike smyslovosti. a to dokoncei pojempohybu' ostatn Pohyb nco empiickho. kter ob hlediskaspojuje'pedpokldaj V prostoru.pokud jej loti pedpokldvjem n h o pohyb]ivho' nen'Proto musbt tmto uvaujeme o sob.vaknic pohyblivho
?6,'Leibnizv promnil Plostora as intelektuln' ale konfzn systm pojmy.z nich se vakedpochoPit prion' nebo v toto nonostPoznna ppad nus ba pedchzet'.. E XXx' Ak' XXIII,24' (Pozn'vyd.)

obecn Poahk! k ||anscenIlenll esknce pohyblvm nco' co lze nalz Pros|oru je Podoc zkuenosti' frn to t d y bt empirickdatum. Podobn neme transcendentln este. pojem zmny mezi sv dala a priori, neboas sm se tika potat Demn.nbr mn se nco, co je v ase'Je k tomu tedy nezbytn vjem njakexistencea posloupno jejchuren' tudzkuenost']r

estetice 8''' obecnpoznmky k t.anscendentln I'', Nejprve bude nutn co monnejjasnjivysvtlit,jakje nae B 59 poznn mnn o zkladnm charakteru smyslovho vbec, bycbom A 42 lak pedeIi kadmu nesprvnmu vkladu. jinm ne chtli jsme tedy ci, e veker nnzor nennjm jevu]evci,kte pedstavou nazrne. nejsousamyo sobtm,jako jak se co je nazrme' ani jejich vztahy nejsousamy o sob takov' nmjev'a eby, kdybychom odstranili nvlastn subjek''neboijen povabusmysl subjeklivn vbec, zmizelyvechny vlastnosti, vechny vztahyobjekt v prostoru a ase. ba zmizelby i samoh prostor aas, a evcijakolojevy nemohou existovalsamy o sob'nbjen v ns' Jak se to m s pedmty o soba oddlen od veker lto receptjvity na smyslovosli. nm zs.v zcela skrJto' Neznne nic jinhone jak vci vDmme. je nm vlastn svj zpsob' zpsob' kter ajebo se musnutn dostatnikoli kad by.osti,nbrkad lidskbytosti' jsoujehoistmiB60 Mme co dItpouzes tmto nzorem' Prostora as formami'poitek vbecjejeho ltkou'Protoejedin formy meme poznata priori' lj' ped vekerm skutenm vjemem, nazv se tako v nzoristniltkaje v naem poznn tm,co zpsobuje, ese nzor nazvpoznnm aposteriori, tj' nzoem empirickm. Formy lpj jakhokoli na na smyslovostinaprostonutn'ajsounae poitky druhu.poitkypak mohou bt velmi rzn' I kdybychombyli s 1o A 43 pivsttenlo svjnzor k nejvynu stupni zetelnoi, nedosla|i
77,'Zv.: P.ostor a as maj objeklivrelitu, alenikoli vzhledcm k lomu' co vcemnle poznvac mimojcjich vztahk n schoposti' nb!jen ve vztah! k n'a sice k fo.msmyslovoi, pouzek vcmjakojevm'" fud E XXXI, Ak. XXIII,24. (Pozn.vyd) ?! ve vydnA nen obseno oznaen: ''$ 8'.'(PoZn'vyo,J l, ve vydnA nen bsaeo oznaen: ''I'..(Pozn'vyu')

68

69

Elenenry'I' Eetika ppad v kadm samcho sobble' bychomse k povazepedmt jen t'i.nai zpsob nazrn. nvlastn bychom totiplnpoznali pvodn podmnek ]p. a tu vdyjen na zklad smyslovost. vlastn pedmty To, cojsou postou a asu' jcch na subj k tu, tj. podmnek samy o sob, bychom se pesto nikdy nedovdli,a to ani pomoci jejichjevu, kterje nmjedindn. poznn nejjasnjho pedjinm nekonfzn nennim smyslovost To, ecel nae o vcemsamm sob, to, co nle stavouvc,a evposledobsahuje od sebeve pedstav, kter jako nafuomadn znak a dlch avakjen je pojmu smyslovosti nikdy odliit, zfalovnm vdomnememe Rozdlmezi a przdnou' teoriizbytenou inceloujejich ajevu' kter je pouzelogick a n t k se obpedstavou B ] zetelnoua nezetelnou zdaoz!n'bezpochybyobsahuje sahu.Pojemp/dva. jeho po!^ sp k ulace' Ale pi jeho tot, coje z nj s to odvoditta nejsubtilnj si t&h!o rozmanitchpedstav v my' bnm a paktickn pouvn ci, e obyejnpojm lence prva nejsme vdomi' Potonememe neme pvo se vbec pouhjev' nebo A aa je smyslova e obsahuje jevit. nbjeho pojen lev rozvaovn a pedstavuje(morln) jim sammo sob' Naproli kter nle vlastnostprvnchkon, nic' co by nohlo Ybec tomu pedstavaleleJd v nzoru neobsahuje o sob. nbje pouzejevem pedmtusammu nleetnjakmu jak jsme tmtonm afikovni. Tato rceptivita nehoa zpsobem. naprosto se nazv smyslovosta zstv poznvac schopnosti na pedmtusamho o sob,i kdybychombyli s to odlinod poznn ado zkladu' onen(jev)prohldnout zkou. pikla vekermu L i bnizovsko-wolffovsk filosofie poto h|edisko, zcela nespvn naichpoznatk mnpovahy a pvodu poznnn a intelektulnm rozdlmezi smyslovost kdy povaovala je zjevntranscendenlln a netkse jen pouzeza logick, zatmco B 62 formy zetelnostii nezetelnosti'nbr i pvodua obsahutchto povahuvcsamcho sob nepoznvme poznatk, kdy smyslovost ji vbec. Jakmilesi odmyslme nepoznvme pouzenezeteln, nbr nikde nalzt alri nememe zaloen, nenachzme svsubjektivn kter mu pipisujesmyslovn. pedstavovan objekts vlastnostni, je tm,co uruje forrnu zor, jeliko prv tatosubjektivnuzpsobenost objektujakotoje\'tl.

obecn po.adnk,

k lrsc.hden|li

ej|e|ice

to, co bytostnpat k jejich A a5 U jevovemobvykle odliujeme od toho,eho se tomulidsksmys|vbec' 'zou a co plalpro kad nhodile'jelikoto neplat o vztahusmyslo. to nzorudostvjenom jen o zvltnn postaven neboorganizaci toho i vosti vbe ' nbr nazvmeprvnmpoznnm takov onoho smyslu.V tomtoppad poznn poznn,kterpedstawje pedmt sm o sob' kdetoduh jenjeho jev. entorozd je ale pouzeempiick' skonpedstavuje meJiu nj (jak se to obvykle stv)a nedvmeJise na onenemjako na pouhjev' takev nm pi ck nzo optoak bychomnli) nja} vci sam o sob'pakje vbec nic, co by se tka|o nelzenalzt rozdlztracen, a my jsme i pestodle pesvdntranscendentln svt) eni,e poznvmevci o sob' akolinikde (ve smyslovm jinm nes jevy. dokoncei pi nejhlubm B 3 nemmeco dlats nim pedmt' Tak sice duhupi detiza svitu sluncena. zkoumnjeho vakvcsamouo sob,coje tak zvemepouhmjevem, tentod pojemdetjen fyzikln'jako to' co je ve ve. sprvn' chpeneli pomr pfusto znch ke smyslm' vn. obecn zkuenosti, za vech pedmt zouureno tak a nejinak' vezmeme.livaktenloempiick najeho souhlass kadm A 4 vbec a plme se. anibychomse oh|eli kapky. nebo ty jsou u lidskm smyslem'zda i on (nikoli detbv pecejakojevyempirickmi pedstavuje njak pedmt sm objekty) o sob' pakje otzka po vztaiu pedstavyk pedmlu transcendentln, jevy j sounejentytokapky'nbr a pouhmi i samyjejichkulat tvary' ba dokonce i postor'v nmpadaj'samy o sob nejsounim' ijsou sp pouhninodifikaceminebo podklady naeho nzo. smyslovho ru, zatmco transcendentln obj k t nm zstvneznn. je okolDruhoudIeitou zvltnost na transcendentln estetiky pze' no' esijako pravdpodobn hypotza nejenzskv uitou jakjen to lze poadovat nb eje takjist a nepochybn' od teorie, jistotup|nozejmili, zvoktem slouitjako organon. Abychomtuto lmetakovpiklad. nanrn sejejplatnost mestitoividnou a ktery B4 mposlouit v k vtmu objasnn toho,co bylo uvedeno 3'30 jsou samy o sob objektivn Ppokldejte tedy' e prostor a as a epedstavujpodmnkymonostivc samch o sob. Pak se ne prve ukazuje'ese u obou vyskytuja piorive velkm potu apo& ve vydnA n j sou obsa.nas|ova:.,'''a kterj e'''v $ 3...(Pozn'

10

Elehel|'

I. Eetika

obecn Dozndnk k tr'anscehdehtl|! lelr

ktermse zde vty' Platto zejmna o prostoru' diktick a syntetick vty geometrie budemezabvatjako vzorovmpkladem'Protoe jistotou' jako syntetick ptm a prioi s apodiktickou A 47 jsou poznvny vty a ose oprnae ozvaovn' aby do. se: odkud mte takov nutnma obecnplatnmpravdm?Nen splo k takovmnaprosto jin cestyneprostednictvm pojm nzor; neboprostednictvn bud a priori,neboa posleriori. Em obojvakjsoudnyjako takov piick pojmy, a prv lak i to' na emse zakldaj' totiempirick vtu'ana ppad' kdyje nzor,nm nemohou dt dnou syntetickou jen empirickou'tj. zkuenon vtou,a ta prolo nikdy nene tak prv obsahovat nutnost a absoluhobecnost' coje charakteristick prvnho pro pro vechny vty geomelrie' Avakco se te ajedjnbo prostedniclvm pou' stedku.totijak dosplk takovmpoznalkm neboplo'Iedniclv|m ni7ol pllon' Je Ja\ne' e/ pou. h)ch pojm hch pojmneme bt zsknvbecdD synletick' nbjen B 65 analytickpoznalek'Uvatejenv(u.epomocdvou pmeknelze dn prostor'a tedyani vytvoitdn uzavt obrazec'a pokuslese ji odvoditz pojmupmek vtu'eze tpmek a sla dv:nebotak je monobrazec.a pokustese to podobnodvodit pouze z tch|o pojm' vae veker snaenje marn a budete se musetuchit k nzoru'jak to geometrie tak vdyin' Dostanete ledy njakpedmt A a8 v nzoruljakbodruhuale tentonzorje, je to istnzor a priori' nebo nzor empirick?Kdyby to byl nzor empirick,nemohlaby z nj vzejt platnvta.jet pak vtaapodiktick' nebo obecn mD takovouvtunm zkuenostnene nikdy poskytnout. Mus1e si tedy dt svjpedmta priori v nzorua na tomtopedmtuzaloitsvou syntetickouvtu. Kdyby se ve vs Denachzela schopnostnazrat podmnka apriori: kdyby tatosubjektivn neby]a co do formyzrove obecnou podmnkou a priori' za njejedin mon sm objek'tohoto (vnjho) nzoru;kdyby by| pedmt(trojhelnk) nm sm o sob, bez vztahuk vaemu subjektu:jak bystemohli ci,e to, coje nutn podmnkch obsaeno ve vaichsubjektivnch konstukce trojhel. nfta, musnutnnleet tak tojhelnku sammu o sob?Ke svm pojmm(t pmek)byste pece nemohli pipojit nic novho (obje|iko B 6 razec)'co by se protomuselonutnnachzet pedmtu' na ten je dn ped vam poznnm, a nikoli dfty nmu.Kdyby tedy prostor (a stejntak as) nebylpoubouformouvaeho tzoru. kterobsahuje podmnky a priori,za nichjedinch mohoubt pro vs vci vnjrni

pedmty.je nejsou bez tcbtosubjektivnch podnnek o sobnim, nemohlibysteo vnjch objektech vbec nic synteticky a priori roz' hodnout. Je tedynepochybn' pravdpodobn, a nikolijen mon nebo e prostor a asjakotonutn podmnkyveker (vnj i vnitn) A a9 jsou pouhmjsubjektivnmi zkuenoi podmnkami vech naich n' zor,ve vzlahu k nimjsou tud veker pedmtypouhmijevy' po a nikoli vcmidanmi sebetmto zpsobem. Prvpro|olze o nich co se tejejich formy. ci mnohoa priori,avak o vci sam o so. b' kterousnadmajza zklad,nelzeci vbec Dic.3| II'3,K potvrzen tto teorieo idealitvnj'toi vnitnho smyslu, jako pouhch jev.me a tedy vech objekt smysl pede' slouit poznmka' vm eve. co v naem poznn patk nzoru(tedys v. jimkou pocilu libostia ne1ibosti a vle, kter vbec nejsoupoznalky), neobsahuje nic nepouh vztahy mstv noru(rozprostrannost), 7mnu tchtomst(pohyb) a zkony,jimijezmnaurovna (hybnB7 s1y)' Avak co je na tom kterm mstptomno nebo co to krom zmny msta ve vcechsamchvyvolv' m dno nenPosted. Dictvm pouhchvztah nenpoznvna vc o sob;z Loho|ze tedy jist usuzovat' evnj smysl-jeliko nmjehoprostednictvm nen . me dno nic nepouh pedstavyvztah ve svpedstav obsa. hovatjen vztahpedmtuk subjektu' a nikoli !o vnitn'co patob. jektu o sob's vnitnm nzorem se to m tak tak-Nejenepedslavy njch snysL \ nm |ovlastn ltku' j zaplujeme svou mysl, nbr as' do nho tytopedstavy klademe a klery pchz dokonce ijejich vdom ve zkuenos.i ajejakoto formln podmnka zkladem zpsobu.jakje v nysli klademe' obsahujeji vztahynsledlosti,souasnosti a toho,co je souasn (tvalost). s nslednost To vak.co jakoto me pedstavapedchzetped kadoumyIer'kovou in. nost'jenzo' ajesllieten neobsahuje nic jinho nevzt^hy'jefor. mou nzoru,kter jeliko nepedavuje nic kJomppadu,kdy je nco kladenov mysli - neme bt nimjinm ne?.psobem,jakje
3| ',o nDrnoiprostoru asu jakotopodmnkch a p.io.i leejcch . o sazedstran k cxistencivc' pestooba z bytosli'ke nenpedD tem smysl' 2 Boha' Mendehsohn' o Prodovdljak z n |ze nahldnout' e t1esajsou Pouhphaeonena'" E XXXII' Ak. xxIII' 24' (Poz.vyd') {, ve vydn A nojsou obsaeny sliII' III' Iv kapjlo|a n^zan ,,z^| ltanscendenlln (B 6-73). (Pozn'vyd') estctiky..

12

'73

Eleenry'I' Es|enkd klad n m svped. innost, totitmto B 8 mysl afikovnasvou v|astn je stavy,a tedy samasebou,tj. vnitnmsmyslemco dojeho ormy. smyslem'je takto vdyjeven' ve, co je pedstavovnovnjm a vnitn smysl by tedy bud neml bt vbecpfiputn'nbo subjekt, jeho prosted. kterje jeho pedmtem'by mohl bt pedstavovn jak by sm o sobsoudi|'kdyby byl niclvmpouzejakojev,a nikoli, jeho nzorpouhouspontaneitou, nzoem' tj. kdybybyl intelektulnm ptomtkvjenv otzce'jak me subjekt sm sebevnitn Cel obt je spoln pro vechny vdomsebe teoie. nazrat: samatatoobt je jednoduchou pedstavou J, a kdyby byla veker sama(apercepce) rozmanitost v subjektu spontdnn dlajen ]n', byl by vnitn nzo v lidskchbytostech vakvdom sebesamavyaduje intelektuln. javnitn vjem ozmanitosti ' jebyla subjektudna pedem, a zpsob' v nysli dnabez spontaneity' se mus dkytokmje tatoozmanilost M-li bt mohutnost vdom schop' mutorozlu nazYat smys|ovost. v mysli, pakji to musafina vyhledvat(aprehendovat) to. co le jehoformavak, vyvolatnzorsebesama, kovat,ajedin taktome v pedstav asu zpsob' B 69 kterlepedemv myslijako zklad'uruje jak je rozmanitostv mysli spojena; je|ikomys| nazrsebe samu podle toho,jak je zevnit afikovna'a nikoli, jak by se sobbezprope'dstavovala, tedy sebesamu'jak se sob stednspontnn naz jev'nikolijakje' nzor jak vnjch objekt' tak i sebenzor mysli m' Rkm.li| pedstavujev poorua ase tak' jak afikuj nae oba druhy pedmt smysly' tj' jak se J?y pak tmnem bt eno' e by tyto pedmty hy|y pom z&inn' v jeYujsou totiobjekty' ba i v|astnosti,kter jim pipisujeme' jako n&o skuten jenone vdynahleny danho' ve vztahu kdy lato vlastnost zvisjenna zpsobu nazrn subjektu pedmtu danho k nmu ten.opedmtjakoj.vse li od sebesama jakotoobjektu o Jo A tak nekm' tlesa se jen zdajbr nj1|o mne nebo e m duese jen zdli bt dna v nn sebevdoml kdy jejich tvrdm'ekvalita prostou a asu. v souladus njakopodnnku existence obkladu, tkv ve zpsobumhonazrn. a nikoli v tchto vina,kdybychz !oho'cojsem objektech o sob.Byla by to m vlastn podlenae. B 70 ml potat k jevu, udlalpouh zdn.s] To se vak nedje
3] Pdikty jevu ohou by! pipjsovnyobjektusammu j ve vztahD k naeu smys|u'apikladedenbNa nebovn rel zdnvakikdy

obecn Dozninky k |ra,scend.kl

ee|ice

kdyonn fo. smyslovcb nzor;naopak' ho pncipuid a lity vech zabrnit pipisljeme objeklin re( itu, nememe mm pedstavovn tomu, aby se tmvechnonepromnilo na pouhzd'' Kdy se toti jako na vlastnosti'kter se musco do sv na prostora asdvme monostinachzetve vcech o sob' a promyslm - li rozpory' do -jeliko dv nekonen v.i, kter nemohou nichse pak zapleteme inheruje'pesto co skuten substancm ani nim, bt substancemi vech vc, B 7l existence ba musbt nutnoupodmnkou musexistovAt, -' potom i kdyby byly vechny existcvcizrueny a muszstvat, etlesadegadoval dobrm]u Berkeleymu, nememe zazlv|' ovem vlastn ktertak byla ui existenci' zdn; ba dokoncei nai n pouh ne.vci a kte. realittakoY nnazvislouna o sobjsouc ' jakoje as, nesmysl, kteho v pouh zdn; r muselabt spolus nmpomnna se dosudnikdo neodvil' theologiinjakpedmt'kte Iv. Kdy si myslmev pirozen pro ns nene bt nejenvbecpedmtemnzoru, nbrktr nem. pedmtem n. dnm smyslovho naprosto ebt ani sobsammu jeho nzoruodstrnili z vekeho se sname, abychom zoru,peliv (nebo vekerm takovmpoznatkem mus podmnky a prostoru asu meze)'Jakm kter vdyvykazujenjak bt nzor,a nikoli n)l, asi postor uinili prvem to ale neme dlat' kdyjsme pedtm formami vcsamcho sob,a sice takovmi'kterjakopodmnky existencevc priori zbudou,i kdybychom vci samy zruili? Jakoto podmnky veke existence vbe.by tot'musely bt i podmnkami je init formamivecb vc, B ?2 NechcemeJi objektivnmi existence Bo. zpsobu formani uitho nezbvnIn,euinitjesubjek.ivnmi nzou'kte se nazv smyslovm'protoeto vnjho i vnitnho
jako prodikt'a to prv proto'eby ob. pdmtu neme bt Pipisovo jektu]'.o J.. piPisovaloto' co mu Pslujen ve vztahuke smyslm nebo kter by|y pvodn bec k subjeklu'jakonaP*lad ony dva prstence' Pi. pisovnysturnovi'To. co se vbec nenchz na objektusamm o sob'le od Pedstaq objektu'je vdy vjeho vzthuk subjekfu, a coje eoddliteln jevem' a lakjsou prediktyprstorua su PrvompPisovty pdmtm jako takom' v tomd zdn'Jostlie ap.oti tomupipisuji smysl a nen b8u, satumovi o Joprslence' rov jestliePipisu.ii lio so,e ervenou phdmtm Joe rczProstranno' ai bych pihlelk uri. v.m vnjm k subjcktua onezil podle toho svjsoud, a tnu vztahuicbto pedmt

'74

75

Elhefr!' ]' Eslelika jmjednai existence nen lj' ^kov zpsob' objektu nzo. Podn' pokudlomuozumme'jen pvodn nleet' bytosti) ru (a kterme ' nbrjeto zpsob zvistna exis'enciobjektu' a mon tedyjen tak' je afikovnatmto epedstavivost subjektu objektem samm' Nentak nutn, abychomzpsob nazrn v prostoru a ase omezovali na smyovost lidskchbylost] mon'ese v tomtoohledu muss lovkem nutn shodovatYechny konen myslcbytosti platnosti to nejsme s to rozbodnout)' Ani kvli tto veobecn akkoli nepestv bt tentozpsob nazrn smyslovost, a to prvproto'e je odvozen(intuitusderivativus), (intuitusorigina. nikoli pvodn rius),a nentud intelektulnm nzorem'kter'jak se zd, pslu jedin pvodn z prvuvedenho dvodu bytosli,nikdy vakbytosti jejexistencive co do sv existence i co do svho nzou(kteruruje vztahuk danmobjeklm) zvjs|' poznmkuje nicTuto posledn mntebapotat pouzejako vysvtlen' k na estetice nikoli jako zklad.z nhoje monojidokzat' Ziy r trans cendentliln es tetiry B73 Nyntedymmejednu ze sloek, ktejsou potebn k rozeen obec' nlohylranscendenlln f||osotie ]ak jsou mon syntetickety a priori ?, toiiist nzo|y a priori. tj. prostora as ' chcemeJi v aprioF nmsoudupekoitdanpojem'nalzme v nich to' co neme bt a piori odhaleno v pojmu. alev nzoru'ktermuodpovd a k.e me bt s onmpojnem synteticky spojen. z lohotodvodu neme dn soudnikdy dosptdl nek pedmtm platitjen pro smysl a me objeklymon zkuenosti.

Dtdruh
Transcendentln losika
vod logiky Idea transcendentrln
I. o logicevbec
polnanI vznikd 7e dvou ',akIadnichzdrojmys|i' l nich'. prvnim -g: Nae .. ] e m o h u l n o p i i j i m d l p i e d s t a v }l c e p t l v i t ad o j m ) l' a l m c od r u h i m je mohutnos| poznvat prostednictvm tchto pedstav njak pedmt (spontaneitapojm)' Pan mohutnostje nm pedmt dn, zarmco druhouje tento pednt n}I.n ve vztahu k onpedstaY (jako pou. hmu urenmysli). Nzoy a pojmy ledy tvo elemenry vekerho naehopoznn' a potonm ani pojmy bez nzoru' jen by jim uri. tm zpsobemodpovdal. ani nzor bez pojm nemohou poskytnout poznn. obojjsou bu ist, nebo empirick' '''!p'jctljsou rchdy' jeJi v nich obsaenpoitek(ktery pedpokld skutenou ptomnost pedstav pimen pedmtu);i'f'dvakjsou, nenli k dnpoitek. p o 7 n n i ' \myslo\ho cisli nalor prolo PoiteL mem n a 7 v d l| | k o u '. jejlm je prosednic|vim n&o na'ano. a iy " obsahuJepouze formu. ; .I p o j e mj e n o r m um } l e np v b e cJ ' edin n d 7 o yn e b o l iedmlu t\|e pojny jsou mon a priori, empirickpouze a posterion' recePtiituna mysli ' jej schopnostpijmatpedstavy.jeJi les||je nj akm zpsoben afikoyna' nazyeme sm]'slovos'-' pak schopnost vytvet pedstavy nebo|i Jpontaneita poz|je ruzaon ' s oh]'e. dem na naipirozenost mnebt nzor ydy jen snyJloyi. tj.je pouze zpsobem'jakjsme pedmty afikovni' Rozvaoynje naopak lo|) schopnosli' jlr l,,e piedml smyslotho nazoru n)J/?'' dne z lchto mohutnostmysli nesm bt dna pednost ped druhou' Bez smyslo-

76

'7',l

ELen.fl'

' LoEikd

rd' ]' o loBie bet psychologie' M tedyempi. podmnek. o kterychn5u empirickch rickprincipy, 1 kdyje obecnv tom smyslu,ese zabv poul pedmt. ym obecn logika ohleduna odlinosti ozovnbez zvltnch vbec' ani organonem ozvaovn protonenani knonem B 78 rozvaovn' vd. nbrje to pouze kathartikonobyejnho v obecnlogice tedy musbt ta st.ktem tvoit istounauku o rozumu. zcela oddlen od onsti,kler tvo lo8iku aplikovanou je vlastnvdou,i kdy A 54 st (i kdy stlejetobecnou). Jen pvn vkladnaukyo elem n tech ko|sk a suchou.jaktovyaduje strunou ozvaovn'v ttovd mustedy mtlogikovneusile ped oima dvpravidla: 1. Tato vdajakotoobecn logika abstrahujeod vekrhoobsahu jeho pedmt a nezabvse poznn a od odlinosti rozvaovacho nepouhouformoumylen. nimjinm enpirick pincipy,a nevy' 2' Jakotoistlogika nem dn kter (jak si liddosudnamlouvali), pjuje si tedynic z psycho|ogie vbec dnvliv. Je to dkazov tud nem na knon rozvaovn v nmusibL naproslo a pnorijisL' nauka a te To. co nazvmaplikovanoulogikou (v protikladuk obvyklmu vznamu tohoto slova' podle nhonobsahovaturitcvien' pravidla)'jepak pedvedenm rozvao. k nim istlogikaposkytuje pouvn in conceto'touza nahodilch vna pravidel jho nutnho brzdit nebo podporo- B 79 podmneksubjekfu,kte mohou toto pouvn jsou vechny Tato logika pojednv dny jen empiicky. vat a kter o pozornosti, o jejch pekkcha nsledcch,o pvo&romylu' o sta|ogikase rozpak, o pesvden atd',a obecna ist vu pochybnost, pouze nutn mravnzkony A 55 obsahujc k n m jako istmolka, k vlastnnauceo ctnosti' kter zkoum tyto svobodn vlevbec, city, sklony a vn'jim lid vce nebo zkony' kdy ]in pekej podlhaj, dt ptavou a dkazovou rnn a kter nm nikdy neme jako principy'stejn vdu,nebo vyaduje empirick a psychologick je vyaduje logika' aplikovan

by nebyl vosti by nm dnpedmtnebyl dn. bez rozvaovn jsou pojm bez jsou przdn, nzoy mylen'Mylenkybez obsabu (tj' pi. pojmy smyslovmi prvtak uinitnae sl;p'Prot; je nutn srozumitelnmi jako nzory nae udlat v nzoru) pojitk nim pedmt ' mysli ischopnosti mohutnosti ob tyto pojmy)' Dle. pod pivstji ' itj nazrat nic nedoke sinemorrousvrunkcevymnit' Rozvaovn vzejt me nic myslet' Pouze z jejich spojen a smysly edokou tu nbrje jejich podl smovat' Pv protoale nesmme B 7 pozn' peliv oddlovali od druh mohutnost abychomjednu ^ 52 ;ndYod, vbec, smysloYosti vdu o pravidlech Protorozliujeme a roz.iiovali' tj' logiku' vbec. rozvovn tj. s tetiku, a vduo pravidlech bud jako logika zmrem' s dvojm Logika pak mbt pstovna Pvn pouvn rozvaovn' nebojako |ogikazvltnho obecneho, vbec nich b z logika obsahujenaprostonutn pravidla mylen, se zabv bez nedochz k pouvnrozyaoyn.a ozyaoynm zamoval' me pedmt, na n se rozvaovn ohleduna znos. mme pravidla'jak obsahuje rozvaovn pouvn Logika zvltnho nazvat Prvnlogiku meme druh pedmt. sprvnmysleturit eiementmlogikou, druhou or8anonemti onvdy' Druh logika jako propedeutikavd. akoliz hleie ve kolchvtinoupedeslna je tmposlednm, k emu rozum dosp diska posfupulidskhoozumu a doopav je vdajidvnohotova ke sv v. totiatehdy,kdy pa. uvdt chcemeli toti etue. B 77 konalostipolebujejen posledn je do znan u vidla, jak se d o pedmtech vytvoit vda, musm my znt' logice v obecn neboaplikovan' obecn logikaje pak bu ist' nae roz" za nich od vechempickch podmnek. A 53 abstrahujeme od smys|' hry psob. abstrahujemenapktadod psoben vaovn atd.'a tedyi od zdroj panti,moci zvyku,sklon z}on obraznosti, z nichby nm mohly vzejt' Ybec, pedsudk, ba od vechpin em. poznatky' Takov nm mohly bt pvreny urit nebojiniby pouze za uitch okol. piickpodmnkyse totitkajrozvaovn zkuenost' nezbytn tchtookolnostje nostjeho aplikacea k poznn tedy co d|at vluns principy a priori obec|,, a|e ist lo?ika r| a rozumu,alejen s ohledemna formln aje knonemro.vao|, bt libovoln (empiricknebo obsahme strnkujejich pouv, Avakobecn losika se nazy lagikou aplikova' tanscendentln)' za subjektivnch pouvn rozvaovn na pavidla '1o!,jeJi zamena

78

EknentY. I Loeiko

od' II. o razdle\ obe.4 laBib na o,a|y|iku a dialek|iku oo l v J ) o t a c l h o a l o l u m o v e h o p o / n a n j'e j ' m 7 p r o . I d e uv d y i r | hr stednictvm myslme pedmly zcela a priori. Takov vda, kteby urovalavznik' rozsah a objektivnplahost lakovch poznalk,by se nruselajmenovat lanJrendenkiLn|ol|ka, nebot nco dlat pouze se zkony rozvaovna ozumu,alejen pokudjsou pnom vztahovny k pedmtm.a nikolijako v ppadobecnlogikyjak k empirickm, B82 takk istmrozumovm poznatkmbezrozdlu'

logice II. o transcendentl obsahupo' jak jsme ukzali,od vekerho obecn losjka abrahuje. jen losickou jeho vztahuk objektu. a zkoum tj' od vekerho znn, vbec' Protoe tj' formumylen vztahupoznatk. formu vzjemnho trnscenden nzory(jakdokazuje tak empirick ale exislujjakist' a em. tak rozdlmezi istm bylo by mononalz! tlnestetika), logika' existovala pedm!. v takovmppadby pirickn mylenn B80 obsahupoznn;nebot od vekerbo v nbychom neabstrahovali pedmtu mylen pouzepravid]a jstho ' logika,kler by obsahovala obsah'T. by mly ernpirick pozntky, kler vcchny by vyluovala pokudneme poznatk o pedmtech' naich A 56 kala by se lakpvodu Naprotitomuobecnlogikanems p. bt pipsntmtopedmtm' ' a j sou dny p' zkoumpedstavy co dlat.nb vodempoznn na a prion,nebojenempiricky pouzes ohledem vodnv ns samch vztahu'kdy uvddovzjemnho zkony,podlenichjerozvaovn kterou lze ped. tedy jen o ormrozvaovn, mysl' a pojedDv ha7eii odludko]| d u7poL /jedndl' "Iavam nsledujc na vechny nco' co se vztahuje A zde poznmenvm vahya co m smemtdobe na pamti,toliene kadapriomi lakov.pomonbrjen transcendentlnm' poznatek se nsnazva! (nzorynebopopedstavy poznvme' eajakjsou urit ckterho (tj.jen takovpo jmy) pouvny ist a priori nebojakjsou mon poznn nebojeho kterse tk monosti znatekje transcendent.I', jeho geometrick ureD a priori)' Ani proslor ani dn B 8] pouvn pedstavou, nbrtanscenden a priori proto nentranscendentln vb c nejsou poznatky o lom' etytopedstavy lze nazvatjen !lnmi pvodu. a o tom.jak se pestonohou a priori vzlahovat empirickho prosloru pouit na pedm. Podobn by tak zkuenosti' kpedmtm je li vak pouzena pedmty omezeno bylo lanscendentln: ty vbec a em. Rozdlmezi transcetdentlnm nazvse empirickm' A 5? smysl, a netkse vztahutchlo pirickm tedy patjen do kritiky poznatk poznatk k jejich pedmtu' v oekvn, eby snad mohly existovatpojmy, klerse mohou nzo. nebosmyslov nikolijako ist priori vztahovat k pedmtm a pojmy. tud nylen, kterjsou pouzejako innosti istbo ry' nbl pvodu' si pedemvytvmc ani estetickho avakani empiickho. 80

III' o ozdlen obecn logikyna analytiku a dialektiku

slar a proslul olzka' o nse soudilo. e s jej pomoc lze logiky pivstdo zkch' a takovpokusy byly inny,laketi se nuseli bu nechat dopadnou! pi ubohdialele. nebo pjznal svoji nevdomost' a tedy mamost celhosvhoponn. zntakto:co je prada? yk|ad ^58 slova pravda' lotjeje to shodapoznDsjeho pedm|en, zde p d pokldmejako dan; chceme vak vdt'jakje obecnajist krit' poznalku' rium pravdivosti kadho Je u velkm a nutnm dkazem chytrosti nebo moudrosti, kdy vme, nase mme rozumn ptt' JeJi ioti otzka o soM nesmys|D a vyadujeJi zbylen odpovdi, pak m kom zahanbentoho'kdoji vzn' nkdy jet tu nevhodu' e neopalrnhoposluchae svd k nesmyslnm odpovdm a e skt sulnpohled na to (jak kali a myiiel)' jak j eden doj kozla a druh pod nm drcednk' B 83 spovli pravda ve shodpoznnsjehopedmtem. mustmbt tenlo pedmt odlienodjinchi nebo.poznnje nesprvn, neshodu. je li se s pedmtem' k nmuse vztahuje' i kdy teba obsahuj nco' co by mohlo platit o jinch pedmtech. obecnm kitriem pavdivosti by pak bylo to. co by platilo o vech poznatcchbez ohledu na ruznost jejich pedmt' Protoe ale pitom abstrhujeme od vekerho obsahu poznn (vztabu k jeho objektu) a pravdivost se lk plv A 59 tohoto obsahu, je jasn' eje zcela nemon a nesmyslnptt se po znaku pravdivosti tohoto obsahu poznn' a etedy nelze uv dn postaujc' a pece z'roveobecn znak pnvdiYosti' Jelikojsmeji vye n^zvd]tobsah polnallu jeho lou' musime nyni iici: po prv divostpoznn co do ltky nelze poadovatdnobecn znak, nebo je to samo o sob rozporn'

8l

ELe.fi,'

' Logika

lqik!''' Iv' o o.d|e\ t/ansce,den|ln{ !mn,jak dt svnevdomosti, ba i svm loeika zddn;soistick pravdivos.i ntr tm'ese napodob metodad' yslnm klamm kteou logika obecnpedpisuje' a e se vyuijejej topika kladnosti, jako przdnho pedstn. Zde pak meme k zklovnkdejakho jista uiten eobecnlog|k^ varovn zaznamenat, chPanjako zdn.tj' |ogikoudia|ektickou' Jelikons orqanonje vdyoliko]u podnepouuje o obsahupoznn' nbrjeno formlnch totivbec ktejsou osta.nvzhledemk ped. mnkchshodys ozvaovnm' ji jako n. poadavek pouvat vst zcela |hosqn'neme mtm - alespo abychomtak roziovali a rozmnoovali stroje(organonu), podlenaeho tvrzen-sv znaloi. k niemujinmu nek vanivosti' podlelibostinapadal nebolak ve'co A 62 kterje s to zdnlivobhajovat ppad Tkov vklad v dnm neodpovd dstojnosti filosofie' pisouzeno_jako Proto bylo toto pojmenovn ,'dialektika..radji ktitika dialektickhozdn- logice a pli bychom si' aby i zde byla jako takovchpna. Iv. o rozdlentanscendentln Iogiky na transcendentln analytiku a dialektiku V transcendentlnlogice izolujeme rozvaovnakojsme ve v tran. B87 poznnvy scendentln est t ice izolovali smyslovost)a z neho pouzev roz. zdvihnemepouzetu st mylen, kte m svjpvod poznn vaovn' Pouvn tohoto istho se vak zaktdjako na sv jsou nm v nzorudnypednty' na kter podmnce na tom,e me bt ono ist poznn Bez.zoru totichybj vekermu aplikovno' poznnobjekty. a poznnpak ziLsrzcela pzdn. naemu Ta st transcendentln logiky, kter vysvtlujeelementyistho rozvao. vacho poznn a principy'bez nich neme bt mylen vbec dn pedmt,je tanscendentIn analytikoua zrove logikou pravdy. j rorineme pozn zd| odpoovat.ani by zrove ztratilo veker veker vztah obsah.tj' k njakmu objekhr' a tedyvekerouA 3 jen tchto pravdiYost' pouvat Rotoeje a|e velmi lkav a svdn istch poznatk rozvaovn a zsad.a to i za hranicemi zkuenosti, kternm pecejakojedin poskytnout me ltku(objekty)' na kterou pojmyozvaovn, mohoubt aplikovnyony ist ocit se ozvao' B 88 83

formy (anibychomvzali v potaz co do pouh Jde.li ale o poznn jakkoli obsah)'je prv takjist,elogika,pokud vykld obecn musprv u tchtopravidlechvyloit pravidlarozva-ovn. r r+ a nrrtn je totito, co tmto pavidlmod. kritriapravdivosti'Nespvn pravidlm svrnobecnm pitornprotie p;otoe rozvovn pouje, pravformy tkajjen se vak a tedysamosob.Tatokitia myien, vak jsou nikoli zcela sprvn, vbec.a potud divosli. tj' mylen forlogick pozna|ek zcelaodpovdal urit I kdyby toti postauj;' jet odporovat pece $tle me m, tj. n o dporoval sob sammu, svmupedmtu'Pouze logickkitriumpravdivosti.toti shoda a ro' zkonyrozvaovn poznatkus obecnni a formlnmi uritho veker podmnkou zunu, je conditiosine qua non, a tedy negativn kter s netkformy' a omyl. pravdivosti' nemejtdle l-ogika ale 0 prubskho kamene' dnho odhalitpomoc neme ;brobsahu' ozvaovn obecn logika tedy rozkld celou formlninnost logickho a rozumunajejprvkya vykldjejako principyvekerho nazyvat logiky proto meme Tulo st poznn' naeho posuzovn prubskm negativnIn nalytikou. a prv protoje pinejmenm nejprvevy' poznn musme jeliko veker kamenempravdivosti, co do formy' neje proa pomoctchtopravidelzhodnotit zkouet na pedmt poznali,zda s ohledem abychom co do obsahu, B 85 zkoumme pozna|ku' a se polilivn' pra\divo.t'Proloeale pouhj orma obsahujl zajistitpo. shodujes logickmizkony,ati zdalekanesta sebevce dovolitsoudit nesm si nkdo (objektivno pravdivost. znatkumateriln by si o nich pouzena zktadlogiky a nco tYrdit,ani o pedmtecb nimo logiku' a apolom s infomace nejdvezjednalzdvodnn v souvislcelek podle logic a spojen pokusilpouzeo jejich pouit Nicmn abyj podlenich pouzepezkouel' nebolpe, ich zkon, jak dt v m naim poznatkn umn, spornho v ovldn takovho bt.pokudjde je nco zavdjcho, i kdyrne ozvaovn, fornu ona obecnlogika' jet velmi przda chud'take A l o jejich obsah, byla pouitatakkaj^ko orsafun je polze klino 'en posuzovn. k|e objektivnch k pedstrn vytven. ipinejmenm ke skurcnmu jako domnlogika obecn zneuitabyla veskutnosti a tm lvrzen, se pak n^zvdialek|ikou. | o}anon tohoto uvali je vznam.v nmstamyslitel odlin Jakkoti zjeho skute. pesto mem nebo umn, pro vdu njakou oznaen n eto u nichnebylonic j inho porrvn s jistotouvyrozumt, B8 nho 82

Elenhry,

. I-8ikA'

]' ol1.!' Ano|,tikr

L kn. Analr"tika Pojn'i

pouh pouije fo pzdnm mudrovn epi svm vnv nebezpe, rozdflu e bude bez a materiln rozvaovn mlnprincipy islho ani dny,isnaddokonce nm pecenejsou kte souditopedmtech. mla bt by vlastn Protoe nemohou' bt dny dnmzpsobem je zne'uz. jejich ernpirickho po!I'' jenom knonemposuzovn po. jako neomezenho ji a obecnho organon vna. upla!ujemeJi syntetjcky rozvaovnm pouhm istm se s uvn a odvaujeme'li Pak by tedy bylo soudit.tvrdit a rozhodovato pedmtechvbec. st lranscendentln Druh dialektick' rozvaovn pouvn istho zdn a az\ se dialektickho bt kritikoutohoto logiky tedy nus proto, e by bylaumnm'jak vak nikoli dialektikou; transcendentln zcelascestn umn bohuel vyvolvat(co.je zdndogmaticky takov rozvao proto' eje kritikou nbr kejkl), metafyzickch rznch pouit' abyodhalovala najejich hyperfyzick vna ozumu s ohledem jejich jejich nrok na objevovn a neodvodnnt.oufalosti A 64 klamnost ejich dosahojepouze onichsetotopouvndomnv' a roziovn, posu' na pouh zsadm'a aby bo sniovala dky transcendentlnm klamem. sofistickm rozvaovnped istho zovna ochranu

jednota.kterounelze ozmnoi|dnmizvnjku B 90 sob dostaujc tvoitsystm, dodatky' souhmjehopoznn budepoto pichzejcmi jennbt zahmula uenjednou ideouajehoplnost a aikulace prubsk kmen sprvnostia pravosti nohou zrovepedstavovat poznn do nj nleejcch' cel tentooddltran sloek vekerych z nichjedna obsahuje logiky vaksestvze dvouki,li' scendentIn rozaoyn'druhjeho ..Jdd}' pojmy lsho

Kniha prvn Analytikapojm!,

rozumm nikolijejich analzu, neboliobvykl poAnalytikoupojn spovajc v rozkladupslunch stup ve filosofickchpojednn, pojm nbr dosud co dojejich obsahua dovdjcjke zetelnosti' mlo vyzkouenou a'lal u mohuhostirozvaovn sanho. C|emje, prozkoumali pojm abychom monost apriomch tm'eje YyhledmeA jen v rozvaovnjako pou vjejich mst zrodua analyzujeme isl vn ozvaovn vbec'To je toti specifickmkolemtranscen' B 9l
la,'vejsfre ponaenli' e zkueost sestvze synletickch v1a e vty posteriori' otzka,zda jsou mon syntetick nen olzkou' kter by vyadovala ecn' tyto vty jsou faktem'Lze sc ale P!!'jakje toto Protoe factummon' dtyto Jcstlie zkuenost sostv ze soud'je Dam otzka, (ist) empilick soudyvposledlepedpokliidaj soudya priori'za prvba. jej rozlen' lza zkuenosti pokudjsou v n soudyl za druh' obsahuj pokudob(nujekJomepojm J poqeiori i poJm) pnon' |ohouJe:Ja|\ Je " monzkucnost? v soudoch? l' co vbccptovd.ozvaovn 2' co pto. vdjsnysly empickch soudech? 3. co epinckm loznnprovd rozvaovn aplikovan na pedstavysmys|' aby z ich vytvoilo poznn objekt? Nejprvevidme, e zkuenostje onje P.ostednictvm syntc l'ckchvt a priori'Tud (1) imanentn: principyjsou souladu apdorn s je. (2) naDst je otzka: Jsoutak transcendentn? Prubskm J'ch pouviinmi kamene'zdajncolakzkuenost' s obec tj. daje ak!e'je experint jje poden jedinon nu vtou, bt te.to soud eDPincksoud.NemJi mylepod obecnprvidle soDzen nenohou'li z j bt odvozovny dn pojy, pkje to vitium subreptionis. otka;,P.o?'v povea leh kov.nosti,..E xxx[t' Ak. xxtll' 24-25.(Pozn.vyd')

odd|prvn analytika Transcendentrln

poznn na naeho apriomho vekerho B 89 Tato anlytikaje rozborem to: 1) aby |yto poznn' Jde o stho rozvaovacho elementy Pitom abynepaily k nzorua smys. pojmybyly ist, a nikoli empirick.2) a rozvaovn' 3) aby to byly elemenln lovosti. nbrk mylen nebo sloeod pojm z nich odvozencb pojmy a aby se odliovaly pole jejich zcela vyplovala pln a aby labulka byla nch, 4) aby dvou se ovem lelze s plnost vdy Na tuto istbo rozvaovn' jen cestou zskanho pouze na zklad odhaduagregtu spolehnout je tozv^ovacho prostednic.vim 'd?j? c? Iku proto pokus; monjen pojm' totopoznn kter rozdlen poznn a priori a skrzeni uren jednon jen jejich s,st,nu. zdjemnmu sPojen dky A 5 tvo' a tedy nbr veho empirickho' pln nejen od se odluuje ist rozvaovn o sob stl' sama Je to tedy sama smyslovosti. dokonceod veker 84

85

Elenht!'

- Ingika' I' ttd' Anal'|ikd'

I' kh' Poj,1,, I' sl

] ' kaP' o logickh rozaon| bec Pull pinejmenm kadho' lidskho rozvaovnje tedypoznn PozDn pojm, prostednictvm nikoli poznn intuitivn, nbrdiskurzivn' na afekcch' pojmy Vechnynzory -jakoto smyslov spovaj Funkcvakrozumnjednotu podizovn innosti tedy na fukcch' pedstav podjednuspolenou pedstaYu' Pojmyse tedyzaklrznch j ako smyslovnzoy podobn mylen naecepti. djna spontaneit j inak,ne pout vit dojm. Tchtopojm vakneme rozvaovn soud.Je|iko ejejich prostednictvm bezpostedn k pedmtu dnjin pedstava nepislupuje nenzor' nebudese pojem nikdy vztjhovat bezprostedn k pedmtu, nbrjevdyvztahovn k njak jin pedstavpedmtu(a je to nzor' nebo dokonceji pojem)'35 poznnm pedmtu, soudje tedyzpostedkovanm a ledypedstavou jehopedslavy'V kadm pllpro souduexistuje njakpojem, k1er pojm mnohopedstav' a mezi tmitomnohmi i uritou danouped. stavu,kterje pak vztahovna bezpostedn k pedmlu'Tak napi klad v soudu: vechna tlesa jsou delitel. se vztahuje pojem dli. pojmm;z telnho k rznmjinm tchjevakv tomtoppad zvl j v m' ktese nm nask- A 69 vztahovn k pojmullesa tenk uitm taj'36 Tyto pedmtyjsou iedy zprostedkovan pedstavovny po- B 94 jmem dlitelnosti' jednotynaich v c hny soudyjsou t d y funkcemi pedstav' jeliko k poznnpedmtuje mstobezprosedn pedstvy pouita vypedstava, krcrv sob zahmujetuto a mnoh dal, a a je tak shrnuta poznatk da monch vjednom' vechnykony rozva. yibec sj |ze ovn pevst ale meme n! soudy,takerozvauon[ jako,no''hosr Jo!.?n'Pod|etoho,cojsmeekli ve'je pedstavovat loti mohutnos. rozvaovn mohutnost pojmov myIen' MyIenje poznn' Pojmyjako prediklymonch soud se ale vztahuj k ped. pedmtu' stavnjakhojet neurenho Pojemtlesatak znamen nco'napklad kov' co me btprostednictvm pozn. onohopojmu no. Pojemtlesajetedypojmemjen proto,ejsouv nmobsaenyjin
15Autor slova''nbrje vdy vztahon pedmtu k njakjin Pedstav (alje lo nzor.n.bo dokonceji poje)..vPE Pozmuje na:''nbr na nja' koDjinou pedstavutoho Pedmlu' kter sama obsahujenzor bu zprcsled . E xxxv, Ak' xx l,45. (Pozn'vyd.) kovan'nebobezproedn"' l Autor slova',atenk u.itmjevm' kter se nm nasktaj{..v PE pozo. - E XXxvI' k' ujena:''a ten k Dritm nom' klese nm asktj.. XXIII,45. (Pozn.vyd.)

je logickmnakldnm s pojmyve filosofii ostatn dentln filosoiel pojmyakjejich prvnm zodkm vbec' Budeme|edysledovatist v nmjsou pichystny,aby byly rozvaovn, a vlohm v lidskm ped a tm rozvaovnm zkuenosti rozvinuty u peitosti konen je podmnek. na empirickch oprotn od vedenyve sv ryzostijako nich lpj'

cst prvn pojm rozvaovacch vech istch o vodtku k odhalen

objevujse mohutnost' njakoupoznvac Kdy uvedemev innos( pojmy'jein tutomohutnost roz podnt n1zn podle roznanitch pod v jednom vceimn poznatelnou a kte se dajshomdit dvtipem pojednn. asnebo s vtm kdyby|o po del obnm provdnojej ich pozorovn' Kde bude toto zkoumndovreno'ned postupunikdy s jistotouuit. mechanickho se podle tohototm jen pleitostn, v dnm se neobjevuj takto nachzme A 7 Pojmy. kte jen na jednot. ttbjsou nakonec sprovny podku a systematick B 92 - od podle velikosti svho obsahu podobnosli a uspodny zklad * do ad' kte jsou tYoenyrzn'jen jednoduchch ne k oitjm vjistm ohledu metodicky. i kdyjsou tvoeny systematicky, filosofie m tu pednost,ale takzyazek' yy. Tanscendentln jednoho principu' protoepochzejz ozy^. podle pojmy hledvat sv jednoty jakoio a nesmen' a musbt proto absolutn ist ovn podlejednoho pojmu neboideje' mezi sebou vzjemn spojeny samy pravdlo' podle |ze k^dm|) poskytuje nho spojen nm ale Takov jeho prioi vem tmto pojmu msto a rozvaovn urit a istmu zviselojen pojmndohomadyjejich plnost, cobyjinak vechno na libovlinebonhod' Kapitola pvn' o lo8ickm pouv rozvaovn vbec jako nesmyslov pouzenegativn Rozvaovn bylo veobjasnno nezvislena smy My vaknememe nazat A 8 poznvac mohutnost' nen mohutnost nzoru ' Krom nzoruvak B93 lovosti'Rozvaovntedy pojm. jin prostednictvm poznn ne dn zpsob n e xistuje 86

8',7

Elefuenl,, ]I. l-eika'

l' od.I' Afral'ika, I' ka' Pojr. 1' sl

2-kap' o lositk soudech uakci|ozaoh jedinen na ve]ikost, soudse soudem obecnp]atnm' mu,s ohledem pak se m soudjedinen a to pouzejakos poznatkem' k obecnplat. jakojednotkak nekonnu, aje tedy od nhobytostn nmu odlin. soud(iudiciumsingulae) Kdytedyhodnotmjedinen nejens ohle. p]atnost' nb i vzhl d em kjako velikosti,kterou dem najeho vnitn poznatky'jako poznatek m ve srovnnsjinmi vbec' pak se ovem platnch (iudiciacommunia) soud liodobecn azas|ousi v pln mylen vbec tabulcemoment zvltn msto(i kdy ovem Dikoli v logice'kterse omezujejen na uvn soud ve vztahunavzjem)' B97 2' Podobnmusbl v tanscendentln jet logice rozliovny so dy odsoud nekorcn kladnch, ikdy v obeclogicejsouneko. A72 nen soudyprvempiazovnyk soudm kladDn a netvo dn zvltn|en dlen' Logika totiabstrahuje od vekerho obsahu prediktu (i kdyby byl zporn) a pihljen k tomu.jeli tentopredikt pipisovn'ije s nmv protikldu' subjektu Transcendentln logika vak zkoumsoudlak s ohledem nahodnotu neboobsahtohoto logic. khokladenprostednictvm pouze zpomho prediktua zkoum takjak zisktoto kladen pin vledem k celkupoznn. Kdybych ekl o dui'enensmrteln, pak bych zpornmsoudem p'nejmenm zabrniluritmu omylu'vtou:.,Dueje nesmeln..jsem se sice jelikojsem z hlediskalogick formysouduvyjdil kladn, duizahr. nul do neomezenbo rozsahu neumrajcch bytost. ale protoe z ce]ho jednu st, rozsahumonch bytostzujmsmrteln kdeto nesmrleln druhou,nekm vta nic jinho, needuejejednou vcz tohonekonenho mnostv, kter zbvaj, kdyvechno sn. telnodstranm. Tm je vak'ekonensfravekerho monho jen potud'eje z n vyjmutoto, co je smeln, omezena a ve zbva. B 98 jcmpostoru jejhorozsahu je k]adena due' Tentop.ostorvakz. slY i pi tto vjimcestIejet jetvce nekonn a Ize odebrat jeho st' aniby se protopojemdue sebemn zvti| a byl urenA 73 kladn.Tyto z hlediskalogickho rozsahu nekonen soudyjsou tedy skuten pouzeomezujc, pokudjde o obsahpoznn vbec' a potud nesmj bt v transcendentln tabulce vech moment my]en v soudechvynechny. protoe unkce. pitomozvaoYn kterou vykonv. by mohlabt dIeit na polijeho istho poznn a priori. 3' vechnymylenkov jsou vztahya) pediktu vztahyv soudech k subjektu, b) dvodu k nsledku,c) mezi poznatkem, kterje ozdlovn,a vemi ]eny dlen' v pvnmdruhusoudjsou zkoumny 89

vztahovat kpedmtm' Je pedstavy, prostednictvm k.erychse me je kov tleso'.. tedy prediktemmonho soudu,napklad: .'Kad li nalezeny, dokeme Funkceozvaovn tedy mohoubt vechny jednotyv soudecb. Nedujc kapilolan. v p|nosti ukzatunkce ese to d doceladobeprovst. zornuke' Kapito|a druh- s 9.'' o logick funkci rozao|n soudech od veikereho obsahu souduvbec a vnujeme ! ]| tevrrzeauvralu1eme '.'' po7omo\I pouhe \h|edame' t nm lome lo7vaovan|' 7e |unLce my;. pod tyizhlav' z nichkad m pod lenv nm me bt zaazena pedstavit v nsledujc tbulce' sebouti momenty' Ty lze s vhodou

sten jedinen kIadn

4. Modalita soud problemalrcle asetorick apodiktick dlen se v nkterch,i kdy nepodsttnchbodech zdn. B 9 Protoe1o1o upozomit A7l liYodchyluje od obvykltechiky logik,nebude zbyten na nsledujc vci' abychom se vyhnuli zbytenmnedorozumnm' 1' Logikov prvem kaj,e pi pouvn soudv rozumovch sudcchlze s jedinenmi soudy nakldat stejn jako s obecnmi' Neboprvpro.o'ejedinen soudy nemajdn rozsah' neme bt jejich predikl vztahovn jen k nemuz toho' coje obsa n o pod po. jmem subjektu' z neho vak vyjmn-Predikt tedy plato onom po. jmu bez vjimky' ejnjako kdyby 10byl obecn platn pojen'kte by ml rozsah' o nmo celmpredikt plat'srovnvme.|i naprotito' 3?vy ydn A non oznaen: ',$ 9'.. (Pozn'vyd') 88 kategorick hypotetick disjunktivn

Elefua''

I!' Iagikd' ]' odd. AnaUIikA' 1. ka. Pjd,'

1. st

roza.odcch 3' ka7.o is|ch Pojnechhebolikaleqonch (antecedens a consequens) a vjejich vztahvytvsoudhypoletick (len charakte soudu spov disjunktivn relaci rovn recipon jen pkladu ve problematick. ve uvedenm dohomady dlen). n. existuje.., vyena asertoicky, ne' vtai ',Dokonalspravedlnost jej je jako non' e je pouze libovoln soud, u nho br mylena Takov soudy tud nkdo pijme' ajenom konsekvenceje asertorick. a pece'i kdypojatypoblemailcky' mohoubt i zjevnnepavdiv, se rnohoustt podmnkamipoznnpravdy' Tak m son Syt eistuje soudujen problematick vznam' d q slepnhod dis|Dnktivnm a pe' B l0] eby tebankdomohl tutovtu'a okmikpedpokldat. toti po cesly ve vlu vech cest' nich oznaen nesprW slo slou('jko pravou' vtajetedy Problematick nli tu se lze dt)k tomu,abychom (e lakov.ktervyjadujepouzelogickoumonost nenobjektivn'' volbu nechattakovouvtu platit,ili pouhlibovoln !i' svobodnou o |ogic. vty v rozvaovn'Asertock vta \rypovd pedpoklad tto jak se napklad v hypote. A 7 antecedens nebopravdivosti, kskutenosti problematicky ve vypremise. vyskytuje ozumoYm sudku lickm premise'a ukazuje'e tatovtaje s ozvaovnm aseorickyv ni vtu podlejehozkon. aseoickou Apodiktickvtamys| spjataji jako a priori jako uenou sammi'a tud tmitozkonyrozvaovn Protoe se zpsobem logickounutnost' nco tvrdc, a vyjadujetmto _ take sou. postupn o nem loto vechno vt|ujedo ozvaovn pak to pijmme aseorickyjako pravdmenapedproblematicky, jako tj' spjat s rozvaovnm' div, a konen to t\,dme nerozlun jako nutna apodiktick-' meme kat, e tyto ti funkce modality piedstvuj my|eni vbec pv LoIlk momenl Kapitola tet. $ 10. o isch rozaoacchpojmech neboli kateqorich jak ubylo vckrte n o' od vekerho B l02 obecn logika abstrahuje, obsahu odkudkoli'dod. poznn a oeMv, ejbudouodjinud'aji vny pedstavy, v pojmy' co se djeana|y' abyje nejprvepromnila ticky.Ped transcendentln a priori rozma. |ogikounaProtitomule aby A 77 nitostsmyslovosti, transcendentln estetika, kterouj poskytuje
,0 ve vydnA ne.oznaen: ',s l0...(Pozn'vyd') 91

dva ve druhm duhu sobnavzjem' pouzedva pojmyve vztahuvi Hypotetickvta: ,,ExistujeIi soudy a ve tetmdruhu vce soud' zl, budepotestn..' pak ten.kdoje tvrdojn dokonalspravedlnos!, : existuje..' vt: spravedlnost vztah dvou vlastn obsahuje ,'Dokonal vty samy o sob potrestn..' ob tyto Zdajsou zI bude ,'Tvdojn pou. Tmtosoudemjemylen pitomnerozhodnuto. pravdiv, zstv dvou nebo obsahuje vztah disjunktivn soud A konen, ze dsledek. sob navzjem'ale nikoli vztah vyplvn'nblo. vce vt vi sfru soudu souduvyluuje gickho protikldu'pokud sfrajednoho pokud soudy spolen vztah vzjemnos.i, pece zrove i druhho, a tedy poznn. DisjunkliYn soudpedstavuje vlastnho B 99 vyplujsfru je poznn, kde sfa kad sti vztah st sfry uritho A 74 vzjemn poznn do tcbto vzhledem k hrnu sfr ostatnch st doplkem nhod, napklad',svt exisluje bu dky slep st rozdlenho, piny..' Kad z tch.o vnj vnitn nutnosti, nebo z njak neboz jednu vbec poznn o existenci svta st sfy monbo vt zaujm poznatek zjedn sru' vyjmout tvo celou tuto a vechny dohromady a naopak ze zbvajcch' z tchtosfrznamenv|oitjejdo nkter jedn v disvyjmoutjej z tch ostatnch. sfry znamen vloitjej do junktivnmsouduje tedy uritvzjemnoslpoznatk' kter spov a|e pv tmve svmclt! uruj v tom. e se vzjemnvyluuj, jelikovzatyspoln lvocel obsahjednohojedin. prav poznn. poznatku' ve'co povauji za nutnpozname. A totoje tak ho danho k tomu, co nsleduje'33 nat vzhledem funkc'je se vyznauje 4' Modalita soudjejejich zce|azvl|n (n b okom velikosti.kva' nepispv k obsahu soudu B ]oo tm,enim soudu),nbrtk se vztahu nenji nic, co by tvoilo obsah lity a vbec' Problenatick sou' pouzehodnoiykopulyve vztahuk mylen jako pouze jsou poprn pedpokldme kladen a takov' v nich d} nebo (|lbo\o|n)' v nichje kladen Asetl,'c,tjsou takov, non (pt^\di\)' json povovno Apodik|ick soldy popr za skuten A 75 jsou povaujeme oba soudy'jejich v za,'!rn3, Tak ty, nichkladen
33''soudy a vty jsou rozdln' jsu asertorick' j sou verbis ty Plotoe vyd') exprea''. ExXXv[I' Ak' XX I' 25. (Pon. 3,stejnjakokdybymylen e funk.rozooh' bylo v prvnm Ppad funkcrozufuu'T^o ppad tetm druhm futc Jo!dJ'', a v pPad vkladu' poznmkas. dok vysvtln leprvev dalm s!ho

90

Elenenry']I' In|ika' l' dd' AnaL,|ika'l' kn' Pojnj, l. s| by byla trnscenden. pojmm ltku,bez n rozvaovn doda|aistm przdn'Prostor a tud pln obsahu, tlnlogika posta .jakhoko]j 'zoru a priori, zrovevakpat roznanitostistho a asobsahuj rnysl pi. na mysli. za njchjedin me receptjvity k podmnkm jmout pedstavy bt afikovn pednt a jimi protomusvdy tak mylen ale Yyaduje, spontaneitanaeho pojeln tchtopedmt' proli'pojali nejpve uritm zpsobem abychomtuto rozmanjtost poznn' Tuto innost nazvmsyntzou' a spojili,a tak z nuinili jejm pro. innost',| vznamurozumm B l03 s)'lezo!. v nejobecnjm jejich pedstavy a shrnuji rozma. stednictvm k sobpfidvmruzn je i'J'' nenili rozmanitost Takov syntza nitostv jeden poznatek. v prostorua ase)' a prioi (iako rozmanitost dna empiricky.nbr pedstavmusbt tyto pedstavynaPed vekeou analzounaich pojmy r'emohouvznikDout ped dny a s ohleden na obsah dn dna ale (a. u je tato rozmantost analyticky.syntza rozmanitosti kter zpotku me empiricky, neboa priori)vytvnejprvepoznn. a konfzn, a potebuje tedy analzu'i pestoje vak bt jetbrub prvky poznatklt a spojujejev uF syntza.m. co vlastnshromaduje vmal. chce. eho si musme A ?8 itobsah'syntzajetedytmpvnm, polku poznni. me ll soudil o prvntm 5veho jak v nsledujcm vk|aduuvidme'je pouhm syntzavbec, unkce due.,? slep, i kdynepostradaleln inkem obrazotvornosti, jsi vakjsmejen poznn' zd. bychomnemlivbec dn bez n funkce.kter ka vdomi' Pevst tuto sy^t^] na pojn, je n|cmn pat rozvaovna pomoc n fizyaoyn Lepve zjednv po znnve vlastnm smyslu' pojala obec', nm dv istpojemozvaovn, B 1o4 ists,|tt.a, jednot ozumm tu, kter se zakld na syntetick Touto syntzou (npadnjje potn se]) a prioi:tak je nae to hlavnu vtch principu pojm, protoe probh podle spolenho s,ntzou Podle
9' Autor slova ,Zo! v nojobec!jn vznaurozumm in.ost..YPE jejm pro' pozmujcna ',s]y/lr'.o! v obrcnvznamurozumm innost' vznikaj syntetick soudya.'' E xxXIX, Ak' xxII' 45' (Pozn' stiednictvm 9: Autor v PE slova '.pouhDinkem obrazotvomosti' sIeP' Pozmuje obraotvornosti' i kdynepostradateln funkceduo.. na .'pouhnikem fukceozvaovn. E xLI' Ak' xxIII, 45' (Pozn'vyd')

3. kdp' o klch rozaoac.h pojech neboli ka|eqrri.h

pojmem v syn. dekadiky)' Pod tmto se tedyjednota jcdnoiy (napklad slv nutnou' rozmanitosti tze pedstavyuvdny podjeden pojem (de Analylicky jsou zn pojednvobecn logikans o n logika)'Transcendentln o innost, pevdt a pojmy nikoli pedstavy'nbristousyntzu vaku poznn To prvn,co nm musbt no a priori za elem pedstav. je roz''d'?'toJ pedmt, istho nzoru;todn'h ^,19 vech ie paksyntza pomoc i kdytanmjet neposky. obrazotvomosti, rozmanitosti lto jednotu poznn.Pojmy' kter dvajttoist syntze tuje dn pouzev pedstav piiuj tto nutn syntetickjednoty' to a spovaj piedmlu danho d /a||adaji sena roztaovn' k po7nni Iie|| pedstavm soudu.d T funkce'kterdv jednoturznm pedstav n.o' a nazvse - B l05 jednotutak pouh rznch syntze rozvaovacm pojmem'Tedy tot rozva. obecnvyjdeno istm v nichproslednictvm analy. a sice ponoc tch innost' ovn, vn tak uskutnilo logickouformusouduv pojmech' tickjedno(y jednoly rozmanitosti v nzou vbec tan. prostednictvm syntetick scendentln obsahdo svch pedstav'a proto se nazvajistmi pojmy'kter rozvaovacmi se a priori vztahuj k objektm' coobec' ! logika nedoke' pojm. Tmtozpsobem vznik prv tolik istch rozvaovacch je se a priori vztahuj k pedm.m nzoruvbec' kolik bylo Y pedchoztabulceve vechmonchsoudech|ogickchfunkcjrozva' ovnje totizmnnmi funkcemipln vyerpno ajeho mohutnost je jimi zcela vytyena' Tyto pojmybudemepodle Aristotelanazvat ka|esoriemi' jeliko n]jmysl je v zsad toton s jeho' a to i pe. A 80 poveden sto,ese mu tentonmyslve svm zove velmi vzda.

,r ,'Lo8ick funkcejsou jcn formami vzlahu Pojmv myIen' Katogo. ncjsou PojDy,jimijsounjak nzoryurov.y vledem k syntctickjcd notjjichvdomjakoto jako DaP obsaon Pod jednouz tchtofuntc' - E xl-n' klad to' co musbtmylenojako st]bjekt' a nikolijako predikt.. k. xX[I. 25. pi rozvren kategori ystu' o nlytic kate8ori a pre ',o poDvn dikabili'o charkteristice pojml o inte|eklulnch' emPirickch! istch smyslovch pedstavcb lex on8inia: rozvaovac pojem'" E XLm' Ak' XXIII, 25. (Pozn.vyd.)

92

93

Eleen,r'

' lb?ika'

l' .!.!' Afill||ika'

]' k,' Pojh!'

]' sl

rozaoq.bh 3' kaP.o isth Pojnechnebolika|eqorich jetpt' a ppojil je ejich nael Pozdji se domnval, dikamenty)' Jehotabulkanicmn pod nzvempostpredikamenty. k !mpedelm nachzej i nkter mezi nimi Kom toho se nepln' i tak zstala prv prius, simul), (quando, ubi, situs;rovn smyslovoi ist mody (motus). kmenovho kter do tohoto jeden modus empiick tak i nebojsou mezi zkladn vbec nepat, ozvaovn soupisupojm (actio, passio)',s ^ nkLer ze z' pojmy odvozen potny i pojmy pojm zcela cbyb' kladnch s ohledernn podednjnenovanpojny je tedy tebajetpo. jako pav pojn, istho rozvaovn knenov ekategorie znamenat. pojny. kre nemohou bt v pl. prv tak i st odozen majlaksv ppad pominuty; v filosofie dnm tanscendentln nmsystmu kidckm pokusus vakmohuspokojiis tm,ese o nich A 82 v pouhm B 108 ale odvozen rozvaovacpo' nazvat tytoist' Budimi dovoleno (n predikament)' rozd od j]|y rozvaovn predikabiliemi is!ho a podzepojmy'lze pojmyodYozen ajednoduch MmeJi pvodn rozvaovrodokmen istho ppojit, vyznait tak pln a nsnadno jen o plnost systmu. nbr n.Protoemi zde ale nejdeo p|nost lze vak celjehoprincip, Tohoto cle toto doplnnnajindy. odlom apod. ruky uebnici ontologie vezmemeli do kem sndnodoshnout' adme.li napkladkategorii kauzality pedikabilie sy. innosti'tp. predi. predikabili ptomnostia odpou; nosti;kategoriivzjemnosti atd. Kate. pedikabilie vznikn' zanikn, zmny kamentm modality navz. nebo tak mezi sebou gorie spojen ist smyslovosti' s mody jem, jsou zdrojemvelkho pojm a piori'jemnostv odvozench jichzjitn z^zn^menn by bylo uipokud mono yerpajc a uetit' prac. si vak zde meme kterou tenou, a nikoli nepemnou pojednn tezmm zkm' se v tomto Definic tlhto kategori je pojmy rozeA 83 vkladu budu tyto v nsledujcm baebych rd ml. jen pro metod, kterou zde postailo nauku o brat do tmry,aby to by na mnnohly bt prvem B l09 zpracovvm istho rozumu ' v systmu jen pozomost bodu poadovny; od hlavnho odvdIy zde by vak docela pochybnosti a toky, kte lze zkoumntm, eby vyvolvaly
,5 Quando= kdy' ubi = kde' siius = msto' pnus = dve'simul = zove' = = mtus pohyb'actio=innost' Pasio t.post'(Pozn'vyd')

Tabulka kategori
B 106 I- Podle hlantitt jednota mnohottt vekero

3. Podle relace inherence a s'ubsislence (substantiaet accidens) kau.alita ^zis|ost (pina a inek) innm a tpm) 4. Podle nodality nonost nemonosL eIstence eex$telrce ulos' nhodilost Toto je tedy soupisvechpvodnch pojmsyntzy, istch kte,a v sob rozvaovn a priori obsahujea dky nimjedinm je rak jelikopouzedkynim me istm rozvaovnm' rozumtnemu jeho objekt. z rozmanitosti v nzou' tj' myslet Toto rozdlenje vytvo. principu,totiz mohutnosli A 8l eno systematicky z jednohospolenho Jo!..n (coje prv tolik jako mohutnostmylen), a nevzniklo apsojeho pojm dicky' vyhledvnm istch podniknutmnazdbh, jisti'jelikoje jen B 1o7 plnost si nememe bt nikdy dosaena indukc. jetnikdy nenah|dneme' anibychom uvili' etmtozpsobem jsou v istm pro ozvaovn ptomny prv tyto pojny. a nikoli jin. jJroel', pokusvyhledat pojmybyl hodenonoho tyto zkladn je .ak,jak dvtipnho mue' Jeliko princip,posbral ale nemldn na n narazil'a sebraljichnejprve deseta nazvalje k^|egorkmi (pe.
9. Autor pozmuje pojsynzy'ker.'na ,'istch v PE slova,,islch - E XLIV, ^k' XXII' 46- (Pozn.vyd') pojm' kter"'

94

95

1' kn'Pojny,]' d I.lika, l. odi' Anol,|ika, Elenenry,II' anibychom o nco ochu' jist nechatna njakoujinou pleilost' e uvedl'je zejm' cojsem mla, zmr.I z toho zovali npodstain je ale nejen rnon, vysvtlivkami plnslovnkse vemidoucmi obory jsou zde.je pouzenutnjevyplnlt d se i snadnouskutenit' tak minout jako je .a ptomn, ns nenech.jen topika, a systematick po. nm d snadno pat' a zrove kam kadpojemnIeit msto, j kter dosudprzdn., mslo, stehnout $ 11" kte. by snadmohly vahy, rozrnanit lze vst tabulce kategori o tto ozumovch vecb vdeckou formu pokudjde o dsledky. mtzvan nepostra' ba je uiten. neobyejn poznatk' e totitato tabulka navrhnoutp|n mme.li sti filosofie, v teoretick PlnLelku dateln na pojmecha priori a mme.li ji systematicky d} z^|oen urit ptincip. vyp|y ji safro sebou z toho' e rozlenitpodle urijch pojmy rozvaovn' elenen!rn plnvechny lato tabulkaobshuje e jejich a poukazuj v lidskm rozvaovn' symu i fomu B l l 0 ba dokonce y z^mlsponidin najejich ba dokonce tl]dnae.hly nonenty, vd.jakjsem o toln takpodI ukzku na jinm spekulativn |en z tchtopoznmek. Uvedmepaknk(e mst',3 (abulku'kter obsahujetyitdy e tuto Prvnt pozn ka ft' pojm.lze nejprve rozdlitnadvaoddy' z nichprvn rozvaovacch druhpak na i empinckho)' je zamenn pedmty nzoru(istho nebo sob navzjem' (buvjejich vztahu k pedmt existencitchto k rozvaovn). natenaticach kategori' druh Prvn oddl budu nazvat oddem Prvn oddlnem.jak je vid.,dn dynar''.l'c&kategori oddlem Tenlo rozdl oddlu. pouze ve d.uhm korelly' s tmi se setkvme povaze v rozvovn' dvod pecemusmtnjak
9',cojsou kate8orie? - o !m' esc vzbnuj jen k Podtm zkuenosti. zkueoi?..-E xLV. vznikaj? 2' Jak plt P.iori o pedmtoch l' Z oho Ak. XXIII,25. (Pozn.vyd.) ,7 v vydn yd') cel s 1l' (Pon, A nn 93|'K^t,]Me,oPh|sische der NduN'Jse'Jcha'' IRi8a A,on89/nde 17461.

rozaoacn 3' k1p' o isl.jch Pojnechnebolikate8orich tdje stejnpoet kalegori' Druh poznnka k,ev kad nebojinakje veker dlen rovn vybz k zamylen, 1' co toti pojm K alejet prostednictvm nutn dichotomick. tomu a priori prvnch vztik vdy ze spojen dvou ve e te!kategorie pislupuje, ld' sv jako B 1l] (totalita) nemnohost chpan nic jinho Tak neny..l?/oJl je jinho s negac, vzjenno jednoa' n|c ne realita spojen Iimitace ^ konen n |no v recipronm uren druhmi ' kauzalitasubance monost' kterje dna skze samotnou nennic jinhoneexistence' je poto pouh odvozen' a ni si vak'etetkategone Nemysleme pvn pojem spojen a druh ka!eistho rozvaovn. koli kmenov pojmu toti vyaduje zvlh actusrozva. goric k vytvoentetho jen je vykonvn pi ovacschopnosli.kter nentotons tm. (kter pojem pat prvnma druhm pojmu' Tak i/Jla k kategorii jsou pojmy vdymon tam' kde mnostv ajednoly nen vekerosti) (napklad mon v pedavnekonena). Nebo z toho'espojm nen dva pojmy, pojem''ii) a pojem subance' ne|ze]ethned vyrozu. v njak njaksubslance sttpinou neho mt 'll, tj.jak se me je jinsubstanci' actus Z toho vyplv,e k tomunezbytnzvltn ppadech' i v ostatnch rozvaovac schopnosti; a podobnj tonu jedin ktegoie' toti kaeqone ,.jen. Te|pozl'rnka' U jedn pod tetm nenshodas formoudis. B l]2 nos1', kter se nachz zhlavm. junklivnho v tabulce logickchfunkc' soudu'je s nmkoesponduje lak patmjakou ostatnch. si vimnout, e ve vech Abychom se o tto shodujistili,musme (sumaveho toho'coje v souduobsa. disjunktivnch soudechje sfra (podazen pojmy)' pedstavovnajako eno) celek rozdl n na sti jsou jedna pod duhou' myleny a protoe st neme bt obsaena takese navzjem ]ako vzjemn koo inovan,niko|i subordinovan. \el||j1 jednostrann jako y ad, nbrecipronjako y aqfegtu (je.li k]adenjeden dlen'jsou vechny ostatn vyloueny a prv len tak i naopak). jednavc nen protoe v celt! 'c' Podobn spojenjepak myleno jako |nek jako pin nbrje sYexistence' Poda.o,l'a druh yzjemn jako ztove a piazo'la pina tch s ohledem na uen jehosti oslalncb (napk|ad pitahu. vjednomtlese, se recipron j.si tak duh spojen neten' s nm ale odporuj'' coj docela''in se setkvne (dvodu k nsledku), v pouhm vztabupiny k inku

96

91

E|en.kly'

Il, Lo8ikd' l- od.!' Anal!|iko, l' kt' Pojfu!' I, sl

pojnechnebolikat.8onch 3' kap' o ischrazaoac{ch jd'ola pojmu' kteou meme na. pozonobjektujetotimylena j je j jednota pokud pouze kal itativ n e dnoto!' myl n a souhrnu ^| z jako tebajednotanmtuv njak poznatk' divadeln rozmanitch je ei i v njak bajce' Za duh v nm mylenaPavd'. v njk he' cm vcepavdivch dsledk z danho ',Jr vzhledemk dsledkm' je jeho plyne, vce znak tm objektih ea|ity. Mohli bychom pojmu pat pojmu kvalitativn nnolJ'znak. kter k njakmu to naz jako veli. jako ke svmu spo|nmu zkladu(nejsou v nm myleny v tom, e tato kost)' Konenza tetje io dokonalost, kte spo,v v vede naopak zptky pojmu kjednot a p|ns tmto mnohost celku jinm) pojnem (a dnn souhlas, meme naz co |c\,alita|ivn (tol.^|ito]u). Z |oho vysvt'e ti kategori kvantity' kter B l ]5 plnost vyaduj' aby jednotapi vytven kvantabylajednotouneho na. jsou zde Iogickmikritriimonostipoznn prosto stejnoodho. vbecpromovny' a to pouze za elem spojovln i nestej orodch v jednomvdom. poznatk totina pinciPu kvality poznn. Tak je (nikolijeho pojmu kitriemmonosti uritho objektu) deinice, v n jednota pojmu'pra|,diyos' vehotoho,co z nj Ize zprvu odvodit, a ko. nen plnostLoho'co z nj bylo odvozeno' pedstavujto' co je k vy tvoencelhopojmu potebn'Anebo je krittie h,potzy o\n srozumitelnost pijatho vysvtlujcho dodunebo|i jeho jednota (bezpomocn jez nj maj pradiost hypotzy)' ds|edk, bt odvozenyoejich vzjemn shodaa shodase zkuenosto, ^konen pblost jejich vysvtlujcho dvodu' kdy neodkazuj na nic vce, ani mn, nena to' co bylo pijato v hypotze, to, co bylo myleno a priori synteticky'podvaj opt a posteriorianalytickya souhlas s tm._ Transcendentln tabulkakategori ledy vbec nendoplovna o pojmy jednoty' pravdivoi a plnosti, jako kdyby snadbyla nedostaje zce|aodsunutB l l ten' nbr- jelikovztahtchtopojm k objektm stranou- pouze zachzens nini je podz n o obecnm|ogickm pravidlm shodypoznn se sebousamm.

s nim a poto dvod. opt ecIprocn neuuje nsldek \e kterm Rozvajeden celek (jakojej tvostvoitelsvtase svtem). netvo sfu p d stavuje rozdlenou si postup, kdy tent ;platuje B 1l 3 ovn jako d]i. vc njakou s' my\l' poimu' kdy2 tehdy' a tak niakeh; vyIutlj|. v7jemn clenyd|enl t.nou'e iu[;ut.o,. ' p-nim pipade ppad ve druhm jedn si rozvaovn sfe. tak jsou v spojeny akoli (jakolo jejich jako exist n ce sti, takov vci pedst;vujesti akoli nezvislena ostatnch, stivlun' kad nle ;ubstanc) jsou spojen vjednomcelku'

$ lz'
se vaknachzjet filosofii starchmys|itel v transcendentln pojmy'jeby podl ozvaovac ist je'dna kapitola,kler obsahuje mezi kategorie pesto platit o pednl"t' .: _ i tayz '" n"poraj mtechjako pojmy a priori: v tomto ppadby ale rozmnoovaly Tyto pojmy pedstavujevta oblben poet kategori,conenmon' Pestoe est ''tlm, verun, bonum'\@ quodlibet ens mezi $choiastiky: velmi uboze na dsledky s ohledem pincipu dopadlo tohoto uvn dob bv tento vty), takev novj (byly to sam tautologick myl n ka' kterse tak uvdnmjenz cty, pfincip v metafyzice zkoumn jkkoli przdn, si zaslou se zd a rr udrela. Iorrho v njakm e m zklad ns k dornnnce. pvodu a opravuje svho jak jen, neasto dje' se by| zklad a e tento rozvaovn oavidle yc ne. predkty transcend n tln Tyto domnle tlumoen. B 114 ;prvn vekerhopozn' a kritii j;ou nimjinm lo8ickrnipoadavky ne ' tolijednoty, rl/ 'ic1 vbeca kladou mu za zklad kategoiekvantlLy v|astnmly bt chpny Tyto pojmy, kte nnohosti a vekerosti' vc samch,uvaliovem jako k rnonos|i nleejc materiln jako nleejc jen vznamu ve formlnm ve skutenosti filosofov poznn a zrovez tchtokritn na kad poadavku k logickmu vc sam h o sob' v kadm vlastnosti udlali neopatm myien
,, ve vydnA nen cel $ 12' (Poa' vyd') lo,'Jakko|ijsoucnojej d no, prvdiva dobr(tj' dokona|)...(Pozn'

98

99

ElenI|' I' Ln?ika, ] ' odd- AndUlR'

! ' kn. Pojhy' 2. s|

ytlbec 1' kap.o pn.ipech|ranscende.|la .ledukce k pedmtm, ne. nusmevdt,jak se mohoutyto pojmy vz.ahovat zpsobu.jak Nazvmpoto vysvllen nili to na zkladzkuenosti' 'anscendentlilnde. se mohou pojmy a priori vztahovatk pedmtm' j ak byl ji od e a'lll dedukce,kter ukazuje zpsob' dukc^oz|iDji pojemzsknprostednictvm zkuenosli a reflexeo n'a poto urit nbrfaktu' dfty ktermu toto vlastnictv se netkprvoplatnosti' vzniklo. Mme nynjidvojpojmy zcela odlinho druhu.jo3 klerse na' B ]]8 v tom' e se pln a priori vztahuj k pedmtm, toti vzjemshoduj a asujakoto formysmyslovoslia ktegoejakoto pojmy prostoru Pokus o jejich empirickoudedukciby byl zcela pojmy ozvaovn' jejicb pirozenosti nebo marnou snahou' od|'nost tkvprvv bm. e ke svmpedmtm. ani by si projejichpedstavu vypj. A86 sc vztahuj JeJi tedyDutnjejich dedukce' budemuset bt ilyncoze zkuenosti' jedintranscendentln' poK tmtopojmm nicmn memeostatnjako k vekermu znn- vyhledat ve zkuenosti' neJi princip jejich monosti, tedy jejich vzniku' nebo piny po. alespopleitostn dojmy smysl prvnpodnt skytuj k tomu'aby se vzhledem k nim otevelacel po. znvac schopnost a aby se uskulenila zkuenost' kte obsahuie dva velmi nestejnorod elemenry |oti pozn^ ltku k ze snys|n a ' ormu k jejmuuspodn z vnjtnftozdrojeistho nazrn a istho my. jsou teprve pi peitosli len'kter ltky k poznn v innost uvedeny a vytvej pojmy.Takovptn po prvnchprojevechsnahyna poznvacschopnostipostoupitod jednotlivch vjemk obecnm B l]9 je bezpochyby pojmm velmi uiten l'ockovime a s|avnmu za to. e k nmujako prvnolevel cestu.Avakddllce istch pojm a priori se tmnikdy neuskuten, nebo ta na tto cestvbec nele' Tyto pojmy se totimuss ohleden na svbudouc pouvn. kter m bt zce|anezvisl na zkuenosti, vykzatdocelajinm kestnm ]istem netm.ki r y by svdil o pvodu z zkuenosti. Tentopokus jmenovat o tyziologict vozen,je se vlastn vbec neme deduk- A 8? ylaJ'' ce' nebo se tk questiofacti,budu tedy nazvatobjasnnm '?'.' istho je mon poznnJe tedy zejm'eu tchtopojm jedin transcendentln dedukce, v dnm ppad vakdedukce em'03V PE dophno: nejsouvypjey ze zkunosti ..'_ E xI-vIII' ',kto Ak. xxm' 2' (Pozn.vyd')

druh st rozvaovacch o dedukciistcb Pojm pvn. Kapitola

dedukce ybec1a, \ |3.,"' o prtncipech transcendentIn rozliuj nrocch' a domn|ch mluvo kompelencch A 8a Kdy prvnci (quid iuis) od otz. otzku opvnnosti prvnm sponr v konktnm re', n^zlaj dnkaz, u obou (quid kdy daj facti) a ky faktinosti Pou1. pvn nrok, dedukc. nebo tak pravomoc pokzat kter m po.im, aniby nm kdokoli odporoval' empirickch Yme mnostv pisuzovatjim njak za oprvnny dedukce se i bez a povaujeme aby. po ruce zkuenost' vdy mne nebo vznam, smysl a domnl i uzurpovan nicmn jej ' Exisiuj realitu ich objektivn B l ]7 chomdokzali pojmy,jako teba lJ' rj!d. kterse sice dky tmveobecn ped otzku postaveni pestovakjsmeobas pouvaj, shovvavosti v ne. ocitme de'dukci pak kvlijejich prvem? a se quidiuis,jakm dvod, z n. jeliko zete|n uvst dn nememe malchobtch, jejich ze zkuenosti' pouvn, a.o ani patma oprvnnost A85 hobybyla ani z rozumu. tkanivolidskho tvovelnipestr pojm. kter Mezi mnostvm pouvn je jsou k istmu ureny nkter, vak poznn.existuj tohoto a oprvnnost zkuenosti), (zcela na veker priori nezvisle a takovho k pvoplatnosti jejich uitvdyvyaduje dedukci;nebo my vakpesto jsou dkazyze zkuenosti nedostaten. pouvn
|0've lydnA neozn.n: vyd') ',s 13'..(Pozn, ]0!',vdom a ne. a vitnsy jsou lozdfln' ,Jmyslm'jesponaeitou jejn so pedstaa' Avak n zv'sl Da dnm Prostdnictvm Pedtu' obrazotvomosti)' mym, mi musbt da pede v zoru (Prosednic!m s ohlode na nijse afikovn'"- E xLvI' Ak' XXIII' 2. smyovnzora pon a kdyby ekdybynecxislovl dokzno' ,'Musbt mDs bt ve sbodveke.jevy, v s n subjekiu, nobyl formousDyslovosti by vbec vznaml2' z pouhchka!o8o.i neDly dn lak by: 1' kategorie vly a prio.i'... E xLvII, Ak' xx[I. 26' odvoditsyntetick nebylo mon

100

101

Ekbent!. I' Ibgika, 1' o.ld'Aka],|ika,1' kn'Pj,ry,2' l^t pojmy a prion nic na ist pirick, a etatonepedstaYuje s ohledem jinhonejalovpokusy,jimi se me zabvatjen ten,kdo nepo. tchtopoznatk' chopilrcela zvltnpovahu jedin monzpsobdedukceistho pipustme, e I kdy ale jet eje z tohoneplyne' piorije poznn zpsob tanscendentln. a pojmy pro' vejsme sledovali nevyhnuteln nuln' takovdedukce kjejich zdro. dedukce a prostednictvm transcendentln storu a asu B l2o ji a vysv.lili a urilijsme jej ich objektivnplatnosta Piori' Geomerrie a Priori k dru. postupujejistm krokemod jednohopoznatku nicmn potwzen psem ist' hmu. aniby muselaod filosofievyadovat po' pojmu prostou. Avak pvodu svho z}ladnho ho a zkonnho jen smyslovho vnjho uvn tohotopojmu se v ttovd taktk prostor m tedyveke is|ou formounzoru,v nm svla,jehoje . na nzou a priori bezprogeom t rickpoznn potoe se zak]d jsou poznnm samm'a prioi v ndny sl d n evid n ci' pedmty jde jejich rozyaoach|li formu)'Naprotitomus isini A88 zoru (pokud o depoteba pokusit se o transcendentln pojmy za| neyyhn]uLen po postor, ponvad vztahuj se dukci nejen pon samy, nbrtak smyslovosti, a nemluv k pedmtm obecn,beze vechpodmnek nbr pomocpredikt nzorua smyslovosti' a priori o pedmtech pojmy rozvaovac nejsou pomocistho myIen' A protoe ist v nzorua priori dn a nemohoupedvst zaloenyna zkuenosti ped vekerou zkuenosl' objekt,na nmby zaloily svou syntzu platnostia mezsvho ohlednobjektivn vzbuzujn j en podezen pojen prostoru, a Lo tfr' e pouvn' nbin dvojznanmi one, jej mimo podmnky smyo. B 12l ns svdjk tomu,abychom pouvali ponj byla nutn transcendntln dedukce' |ak vhonzoru, proe o nevyhnuteln nul uve'denve.A tak musbt tenpesvden neudljedinkrok na dedukce dve. nostitakov tanscendentln jinak postupujeslep,a kdy velijak poli istho rozumu'protoe z nvyel. Mus bloudil sema|am,musseotvrtitk nevdomosti' aby obpedemzetelnnahldnout' vaktak tuto nevyhnute|nou nebo nenakal nadnejasnost tam,kdeje vc samaskJylav hlubinch, pekek' kvIiodklzen aby se nepoddalpliychleozmzelosti jd nrok na n} edy istho A E9 potoe o to, bu se zce|avzdt vech je za hra' pole, totitoho pol, kter rozumu jako.o nejoblbenjho k donebo dovst toto kritickzkoumn nicemi mon zkuenosti' konalosti.

bc ,nhscedentlnt .le.lukce l. kap' o PrinciPch bez velknmahy ve jsme mohli na pojmechprostorua asu jako jak poznatky pestomusnutn pojny a objasnit, se tyto Pioi pedmtm na veker zkuenosti k a eumouj nezvisle vztahovat propedmt jejich syntetick poznn' Protoe se nm mejevitjen foemsmyslovosti,tj' bt objektem st d nictvm .akovchistch nzory, kter apiorn nzoru,jsou pros|ora asist empiickho jakoto jev,a syntza podmnky pedmt v nich B ]22 monosti obsahuj platnost' m objektivn obsaen podmnky' za nm naprotitomuneudvaj Kategorierozvaovn mohou nichjsoupedmtyv nzorudny, a pedmtyse nm tud jevit, aniby se muselynutnvztahovat k funkcm ozaon a ani podmnky tchtopedmt a priori' obsahovalo by tedy rozvaovn Proto se zde objevujeobt,se kteroujsme se na poli smyslovosti podmnbmyl.n ,|y n| objekti. lotijak by s'j ek|ivnt nesetkali, podmnky vekerho monosti nplatnost'|j. jakby mly poskytovat jevy mohoubt ovem poznn pedmt; nebo dny v nzorui bez A90 vezmme napkladpojem piny'kte znamen funkcrozvaovn' praYidla po njakn uritzvltnduhsyntzy'kdy je podle uritho jasn' pro zcelaodlin B-te A piorinen by mly klad n o njak jako jevy nco takovho (nebo obsahovat dkaznem m e uvdt protoe platnosltohotopojmumus objektivn bt mon zkuenosti, zda takov pojem n n dokzata priori)' a je proto a piorinejist' p7dny e Iiebd docela a nikdeme7ilev}nendchll 2dni piedml' pod' se pedmty smyslovho nzoru musshodovats fomlnni mnkami lecni v mysli a priori'je toi zejm z |oho smyslovosti' ' B 1z3 pro s;avk eby tojinak nebylypedmty dvody toho,ese nadto iozvaovn k synmusshodovat tak s podmnkami' kt r vyaduje jednotmylen, tetick nelze tak sladno nahldnout.'o5 Jevy by toti
lG slova,'pdleuritho y PE na ''Podleu!it pravidl.autor pozu''e ho pravidlaa prion' tj' nutn"' E XLx' Ak' XXm,46' (Pozn'!yd.) l05',I kdykm'e bych bez spojn pin nechpal ed z' a ink vbc pv elyto zny fuusbt takov'jakje ro7'aovn ? tohoneplyne' pro svpochopen po vyaduje, vbec avak bych neby|s to vysvllit,pro sb |e sledujs toulootzkoubych em|vbec co d|at'Pokudbych nem|pdepojempiny nutnostitakov setrvalosti. subjektivn nut nost'zvyk' by to jet oril' Imp|tovanutnos!by nut.ostn.dokazova' la.' E L, Ak. XXm, 26. (Poa. vyd.)

102

103

Ekhenl''

II' I.qika,

I' odd' Andb,ikd'

] ' kn. Pojfuy' 2' d

Pechod k tanscenden|ln

dedukci ka|egari

ppad i tak,ebyje rozvaovn mohlybt v nejhorm uzpsobeny pimenmi podmnkm a ve by se tak n1becneshledalo svjednoty' v ad jevnenachzelo nachzelove zmatku,takeby se napklad nic. co by nm poskytovalonjakpavidlosyntzy'a co by tedy pojmu piny a inku,takeby byl tentopojem zcela odpovdalo przdn' nicotn a bez vznanu' Jevy by nicmn i pesto posky. A 9l tovaly naemu nzoru pednty, n b o lzo nikterak nevyaduje funkce mylen. lm,e Kdybychom se chtli vymanz trampottchtozkoumn pftlady takov pravi bychomekli: zkuenost nm nabz bez ustn jsou dostatenm podntem k tomu' abychomod delnostijev.kter pojempiny' potvrdiliobjektivn platnost nichodlouili atmzrove pojmu.pak nm unik, e tmtozpsobem pojem takovho neme pinyWbe. vzniknout, pln a priorj nbre musbt bu za]oen B 124 v rozvaovn, nebose bo musme zcelavzdtjakopouh smylenky' Tentopojemtotijednoznan vyaduje. aby nco () bylo takovho (R\ p|yrc nutna pod|enaposto druhu.ez nj ncojinbo obecnho j:\s pravidla.]evy r|m poskytuj pklady' z nichje mon odvodit pravidlo,podle kterho se nco dje obvykle' avaknikdy to nezna. je tud piny men' etakovvsledekjenutn,; syntze a inku platno,kteoune|zevbec vlastn urit vyjdit empiicky,totie inek k pin nejenpistupuje'nbreje .o'.'o pinou kladen pravidlatak aplyne z n.Psnobecnost tohoto vbec nen vlstnost empirickchpravidel'kter cestouindukcenemohouzskatdnou pouitelnost' A 92 jinou ne komparativn obecnost' tj- rozenou Pouit pojm istch rozvaovacch by se vakzcela zmnilo'kdybychom s jako s produkty pouze nimi chtli nakldat empirie' g -l4.'* Pechod k transcendentIn dedukci katelori Jsou monjen dva ppady, kdy se synteli.kpedstava a jejpedmty mohou setkat, nutnse k sob vzjemnvztahovat ajakoby se vzjemnspolu s j t' Bu tehdy.kdypedmtsm umouje ped. B l25 vu' anebo tehdy' kdysamapedstavaumouje pedmt.JdeJi o prvnppad'pak je tentovztah pouzeempiricka pedstav nen nikdy mona priofi.To je mon v ppadjevu' s ohledem na to' co
'0ve vyd! A nonoznaen: vyd') ''$ 14'..(Pozn'

pak i kdy pedstava Jde.lj vako duhppad' z nj n]ekpoitku. o jej kauzalitprostednictvm vIezde Ybec sana o sob (nebo pesto je vzhledem nene)svjpedmt .a do eistenk nevy\' jako nebojedin a priori uujc, skze ni lzepoznatnco k pedmtu pedmt.Ex|stt'rj \^kdv podrnnky. za 'ichjejedin mon po' pedmtu; za pfl nzor' jm:e tentopedmt- ale znnnjakho poje ' jfije pedmt, kter tomuto 93 pouzejakojev - dn' za d]h je vakjasn' mylen' Z veuvedenho eprvn nzoru odpovd' ye podmnka, toti ta.za njedin mohoubt pedmy nazny, |e v mysli a priori jakotozklad formy objekt' vechny sk lenosti jevy se tedy nutnshoduj s .outoformlnpodmnkou smyslovosti, jen dkyn se mohoujevit' lj' bt empirickynazny po1oe a dy. Klade se pak otzka,zda takpojmy a priori nepedchz jj akoto podmnky, za nichjedinchje nconeJi zrovanazrno' pak pece jen jako pedmtvbec po- B ]2 myleno' nebo.pak se veker empirick jeliko bezjejich znnpedmt s 'akovmi pojmy nutnshoduje, jako|o pedpokladu nen nic mor' objektzkuenoJ''' vekerzkujmje nm nco dno, vakobsahuje enost krom nzorusmysl, jet poje'npedmtu' kteryje dn Y nzoru'iliktersejev:veker jako podmnky zkuenostn poznn budemttud a priori za zklad pojmy pedmt vbec'a proto bude objektivnplatnostkategori jakoto pojm a priori spovat v tom,ejedinskze n budemon (pokudjde o formu mylen' ' Kategorie se pak toti vztahuj zkuenost jejich prosteda priori a nutn k pedmtm zkuenosti, nebojen nictvm pedmt mebtnjak zkuenosti vbec mylen' pojm Transcendentln dedukce vech a prioim tedypincip, na A 94 kter musbt zamenoveke zkoumn, totiten' etyto pojmy (aji mus podmnky bt poznnyjako apriom monosti zkuenosti nzoru's nm poskyse v n setkvme. nebomylen'' Pojmy.kter jsou prv proto nutn' tujobjektivn princip monosti zkuenosti, Avakrozvjen zkuenosti' v n se s tmitopojmy setkvme, nen jejich dedukc (nbr protoe ilustraco, by pitompecebyly jen naho. dil.Bez tohotopvodnho vztahu k mon zkuenosti' v nmse B 12? vyskyt vechny pedmlypoznn' vztahpoznn by nebylomon k njakmu pochopit.|m objektu vbec
]l]? Nsledujctii odstavce nahlazujtoxt vo vydn A: .Jsou vak tip. vodnprameny Gchopnoi nobo mohutnosli due), tter obsaht' podmnky

104

105

Eldefrl,'

II' I.9ikd,

]' odd. Anab|ikA'

1. kn. Pjdy'

2' list

2' ko|,' TonsndntIh deduk.e isch rozaoacch pojfu

na ist a pro|oe zanedbal totozkoumn vblasnZoc?, protoe a po. z ntak odvozoYal pojmy rozvaovn narazilve zkuenosti,je pitom tak neiJl.dJ, ese s tmitopojmy odvilpokus stupoval jdou dalekoza hranicevekef zkuenosti. poznatk, kter o zskn David Hune pozna|' e aby to bylo mono provst,musely by tyto pojmy nutn mt aprionpvod.Protoesi vakvbecnedokzal jeo so. jakje mon. mysletpojrny' mus esi ozvaovn vysvtlit. nutnspojen ale pestov pedmtu spojeny, b nejsouv rozvaovn samopro. jsou' a nepipad| bt rozvaovn na to, e by tebanohlo pvodcem zkuenoi, Y n se setkvme tchtopojm stednictvm s jeho pedmty,odvozovalje - pod tlakemnouze ' ze zkuenosti asociacetch pojm (totize subjektin nutlosti, kter vzikla z ast tj' za objektivn' ve zkuenos.i a k| r je nakonecmy|npovaovna oyozo\^|je ze zDku). Polom vakpostupoval velmi dsledn'kdy k nimtytopojmydvajpodprohlsil' s tmitopojnya z{sadami, nt, nelz vyjt za hranice zkuenosti'Avak e'npirick odoze' na poznatk vdeckch se skutenost B l2s kter oba pipadli,se ned slouit prodo. matetutice a obecn a priori, ktermme napk|ad y is| vyvrceno' aktem 'd4 aje tedytmto bnyblouz. otevel vechny Prvnz tchtodvou slavnchmu na svstran.se nn,protoerozum, mJi jednou vechnypravonoci jinedudret druh vychvalovnm umrnnos; v mezch neuritm se zce|a odda| skepticisn !, protoe se domnval, ekonenodhalil za rozum'- My poznvac mohutnosli' obecnpovaovan klam na lidsk se nynhodlmepokusit o to, zda by neby|omonoprovst hranice. vykzat mu uit mezi obmatmitotesy. .ozum astn polejehoeln cel innosti' oteven a pestoponj zachoYat ,stlenkateqoi Jsou to po. Pedem bych chtIjetpedes|aI jejich pomocje nzor pedfrtn urenyzhle. jtny o pedmtu vbec,
jinmo. a samy nemohoubt odvozeny z dn monostivekor zkuesti a apercePce' Na nich se zakld: hubosti myi' totii M,J. obdz|ornos| rozmanitosti smyslu'2. ryn'ad tto l' aPnomJyaop rozmanitosti Pomoc Pomoc obrazotvornosti' a konen3' jedno|a t|osyn|zypomoc pvodn i transcendentl. vechny tytomohutnosti maj kromempinckho ape.cepce. kte se tk pouzeformy a.'o mon a priori.o nmjsmc J ol.' nPoui, dv mohuhosti s. A'95 de4 aa sdlsb |!ili vev prvnDdluspisu' druh vyd') pokumenahldoDt s ohtedem.aj.jich Povahunyn...(Pozn.

so|ldD z Ingicbhlintc souzen.Funkc l' tegorickho k ker defl je funk e vztahusubjektu k pediktu, naPklad v soudu:.,vechna logickmupouvn !lesajsou dliteln'..vzhledem k pouhmu pojm dmefunk. B ]29 va} zstv neueno. ktermu z obou rozvaovn prediktu. ci:''Nco ktermu funkci Meme toti tak a subjektu ci je pomoc Avak kategorie subslance kdyj tlesen... dlitelnho pojem.Iesa je ueno, jeho empiricknzormusbt podadm vdy chpnpouzejako subjekt,a nikdy jako pouh ve zkuenosti ostatnch kategoi' predikt;atakje tomui u vech

Kapitola druh.lo3 Tfanscendentln dedukce isf,jch rozaoyacchpojm s |5. o onosti spojen vtlbec

pedstav me bt dnav nzoru'kte je pouzesmyslo. Rozmantost v' tj. nennim vcnereceptivitou, a formatohoto nzorumebt pedstavivosti, v na aniby pestobyla nm apriornobsaena jinm nezpsobem' jakmje subjekt afikovn.Naproi omlu spojen (coniuncto) prostednic. rozmanitosti nememe vbec nikdy zskat tvmsmysl'a tedy neme bt zroveani spoluobsaeno v istB ]30 form smyslovho nzou' Toto spojenjetoti aktem spontaneity pedstavivosti. musme na rozdlod smyslovosti ajelikospontaneitu - a je veker nazvatrczao!nn' si je uvdomujeme, i spojen pojm' nikoli. ajdeo spojen a a rozmanitosti nzou'neboznch jde v prvnmppad o smyslovnebonesmyslovnzo- innost rozvaovn'kterou obecn nazveme rynrl'.JB, abychom tmzrove ja}o spojen upozomilina to' esi nic nememe pedstavit v objektu' anibychomto pedtm sami nespojili'a espolnje jedinouped. stavouze vechpedstav,kt r nendna postednictvm objekt' j to nbrme vhradnsubjektm samm' protoe bt uskutenna
jo3 Druh kapitol,nazva,,Trscendent| dedukceis!ch rolvao' vaccbpojm..(ss 15-27;B l29-l9)' nhruuje duhou a tetkaPitolu pojD.. htch rczvaovcch vyn A (A 95.l30). Textvydn A ',Dedukce jak plohD (Pozn'vyd-) uvd III Gtr.519_536)'

106

101

Anaulikq' 1. kn,Pajny' 2' li ELenet|,' u' Loqika' ]' odl' etatoinnomus sBadnosi zde povimneme, aktjeho sponlaneity' jednotna pro Yeker platna e rozbor, spojen stejn bt pvodn ji pesto vdy pedpokld; btjejm opakem, kter s zd dary.i,s, pedem neme .aknic nic nespojilo, tam, kde rozvaovn nebo jen J & o Proednictm bt pedstavivosti to rnoh|o rozkldat, nebo dnojako spojen' pojem spojen v sob obsahuj krom pojmu rozmanitosti Avak jet pojemjednoty spojenjepedstaYou i roznanitosti' ajejsyntzy neme tedy Pedava ttojednoty rozmanitosti.'s B l31 ry'li.l1jednoty pistupuje pedstav tm, e k vzniknout ze spojen, neboj d not Tato jednota' krcr rozmanitosti.pojem spojenteprve umouje. j d noty, pedchzvem pojmm spojen' vak nen kalegori apiom j j (s na vechny ka'egorie se zakldaj kterou sme i zmnili 10). nebo jednota jeji V spojen' a fud soud' avak tch logickchfunkcch pedpokld' Tuto myIena. Kategorietedy spojenji danchpojm jet jednotu(iako kvalitativn, ve. viz 12) musme tedy b]edat pojm dokoncesm zkladjednotyrznch totiv tom' co obsahuje vjeho logickn rozvaovn. a to i v soudech, a tedyzkladmonosti oouvn.
$ 16. o pvodn syntetickjed ot apercepce norj doprovzet vechnym pedstavy' nebo ono. J hyslm, nlus B l32 jinak by ve mn byla pedstava' kler by vbecnemohla bt mylena' coje tot,jako kdyby pedslava byla bud nemon'nebo by alespo pro nneby|a nim'Pedstava, kter me bt dna pede vmmy. |enn. se nazv nzor' y eker rozmanitost nzoru m tedy nutn zr^hkJd)sln\ rfie subjektu' v nm se tato rozmani|ostnach' z' Tato pedstava je vak akemspontaneity, tj. nemne bL poyao' na za nco' co nleke smyslovosti. Nazvm ji istou apercepct' ^byhjiod|ii| od apercepce enpifick, nebo takpyodn apercepc' protoeje onn sebevdomm, kt,e tm,e vytv pedstaw J',tl)J' l/m, kter musrnoci vechnyoslatnpedstvy doprovzet a kter je ve l0, Pcdmtcm zkoumn zde nen' zdajsoupedstavy samytoto' a zda p.oedniclvm Pokudje tedyjedna De bt mr|ona druh analyticky. o rozmoitosti'jo !ebapocovdyodliovat ddonjedn od vdo. Pedstavy (monho) vdom mdruh' a o syntal tohoto zdejedijde'

is|ch razaoacch dedukce Pojnli 2. Ln,' Tnnscen.kntlfr dal dnou bt dopovzeno a t,neme vdomjedna vekerrn jednotousebev. transcenltcntln Jejjednotun^zm pedstavou' poznn. apriom enajejmzk|adjemon dom,abychnaznail, jsou dny v njakm nzoru.by uritn p d stavy, kter Rozrnanit nepatilykjed. kdyby vechny vbec nebyly'!''' pedstavami, toti tzn-jako mpedstavy(i kdysi jich tebajako nomu sebevdom. podmnce. za takovchnejsemprv vdom)musnutnodpovdat jednom jedn obecnm sebevdom' v n.teet k sob mohou k|e se B 133 spojen Z lohotopvodnho protoejinak nenleely' by mnvbec v nzoru obrozmanitosti dan identitaapercepce Tato prbn tto syntzy. dky Ydom pedstav aje monjen syntzu toti sahuje j pedstavy' o sob toti rzn vdom, kter dopovz Empirick vztah tedy Tento se identit subjektu. se k a nevztahuje ozptlen vdomm' nbr tm, pedstavu doprovzm kadou tm. nevytv jejich jsem jed^u syntzy' si vdom tto pidvn ke duh a e e y jednon danchpiedsa emohuspojitrozmanilost Tedyjenomttn' peda' je tchto pedstajj iden|itu |,dofr e si mon' don, jen j jednota pedpo. mon za apercepce e anaL,tick samch, tj. v.h jedo.y''|o vechnytytopedstavy B l34 Mylenka: k|ad\ njak syntetick sjednocuji zge|amn, zn^'enI|d|otjako: v nzo|' |eej d^n mohu, a pes. je vjednomsebevdom, sjednotit neboje v nmalespo pedstav' pece vdomm samanenjet loe tatomylenka ry1zy proto.emohu jen monost pedpok]d;to znamen:jen syntzy tto nazvmjevechny pojmout vdom' pedstav dojednoho ozmanitost
'|0 Anlytick jednotavdon1c jako tako ve obecnmPojmm vfu,npk|ad kdysi yslm .r.'ol vbec'pedstalujj si tmu.itou nebokterme setkat vlastnost' se lze n nom se kterou(jakose znakem) jednotusi tdymohu Ped. ana|ytickou bt spojenasjinfri pdstavamil jednoty'Pdstaa,kter jen a zkldPodomyIen syntetic* stavovat jako spolcnni.an pedstavD' je povaoyn^ za nl..jc| bt mylena je komn obsahuj nco odlihh' o sobje k tkovmpedslavm' jednots jinmi (tebajen proe si ji musmnapodyet v syntetick jednoluY. honmi)Pedstavafri'nesi ji mohu mysletjako ana]ydckotr jednotape.. dom'kter z n i.coceptus communis'A takje syntolick pouvn ro2!.o oplatveker cepcc nejvy bodem'o ktery se mDs filosofie'ba tatomohDt vn' dokoncoi cet lo8ika a Po n transcendentln nos!je rozvaovn so'

r08

109

ELe6enD'I' lnqikn' ]' odd.Ana|rtika'l. kn.Pjh!' 2' s| mnohobarevn J' pedstavami ,'.|i1' i j inak bych ml totitak zn, jichjsemsi vdom'syntetickjednota nazan kolik mm pedslav. rozmanitostijakotoapion danj ldy zkladem identity apercepce vekemu n'! uritmu mylen' sam, kter apriornpedchz v pedmtech neme z nich bt zskno vak nen obsaeno a spojen je pijato vnmnm, a tm teprve do rozvaovn' nb napklad jedin kte samo nennimjinm ne mohutnost d|em ozvaovn' B 135 danchpedstavpodjednotu apriomspojovata uvdtrozmaitost poznn' v apercepc .ktejenejvy zsadou celnlidskm je sama identick,a tedy Tato zsadanutnjednoty apercepce sice pesto vak vysvtluje syntzu ozmanitosti dan v nanalytickvta. jako prbn nemys. zoru nutnou. bez nje ona identita s b evdom pedsta\ry liteln' hostednictvm J jako jednoduch nentotidna dnozmanitost; ta me bt dnajen v nzoru'ktery sod n li' na zk|ad v jednon vdom. Rozvaov. a me bt my|ena JPojn n'v nm by prost d nictvm seb v dombyla zrovednaveker jen mlskt a zo me rczm^nitosL, by nazralo; naeozvaovn mushledat ve smyslech' Jsemsi ledy vdomidentickho J ve vztahu jejsoumi dny v nzou' pedstav, k ozmanitosti neboje vechny jennu pedstavu' To je ale nazvm sy,' pedstavam|'vytvejcimi jako e jsem si vdomjejich nutn tot' apiorn syntzy, ktese jedno'ou apercepce' jjsou podzeny nazv pvodn syntelickou pedstavy,do nvakmusej B 1 3 6 vechnymn dan bt syntzou uvedeny' jednoD]ap?r.cpcc j? ' zsada syn!e|ick? s |.7 n?j vyg tn prinCip?n v?(k?r? ho poulvdn ro? vaovdni Nejvy zsadou monosrivekerho nzouve vztahuke smyslovosti byla podle transcendentln estetikyzsada,eveker rozmanitost nzoru je podzenaformlnmpodmnkmpostorua asu. Nejvy zsadoutho nzoruvzhledemk rozvaovnj zsada,e veker jed' podmnkm pvodn rozmanitost nzoruje podzena syntetick jsou podzenyvechnyrozmanit noty apercepce.'|| Prvn zsad
IlI Proslora s v@hny jejich sti jsou '.zor},a tedy singu|rn ped (viz transcedentl. stavy s rozmnitost, kterouv sobobsahuj estetika); jejedno a tot nejsoulo ledy pouh prostednictvm vdon Pojmy'jejich jkoby obsaeno je jako v mnohpedstavch' nb. naopak mnohopedstav

2. kdp' Traascend. ,ln .ledukce isch rzdoactch Pjhl,

zsadjsou zatmcodruh pedstavynzoru,pokudjsou nm ddIry, jednom vdoml v monje Jpoj pokud mus bt tehdy. ;odzeny poznno, protoeB t3? myleno ani bt nic byjimi nemohlo bez toho ;ebo hysu aneby] actus apercepce nemly spolen pedstavy by dan jm vjednom sebevdom' shrnuty ly by t\okt poantb. Tyto obecn eeno,rozaovnje nohnost- pedstav k objek]u. objekt vztahu danch v uritm poznatky spovaj je danho nzoru' pojmu rczm^njLost v eho sjednocena je vak tm. jednotuvdomv jejich pedstavvakvyaduje sjednocen veker k vytvvztahpedstav cojedin vdomje tedy tm, Jednota syntze' pak se jejich platnost, to' e nsledn objektivn pedmtu'a tedy ozvaovn' zakldsamamonost na nse tud poznatky! stvaj (edy je pvnm istm pecepce pvodnJ)nr.t'.l/jednoty Zsada j po ostaln zaloeno ce|jeho na kterm rozvaovn' poznatkem podmnkch smys' je na ve h zcelanezvisl a kter zrove uvn nzoru' smyslovho nzoru.Napkladpouhforma vnjiho lovho jen pfostor apriom jet poznatkem; nn njakm \,bec nn prostor. poznn' bylo mopomon Aby vak rozmanitost nzou poskytuje a tedy pnku, musmeji vds'' poznat, napklad nv prostorunco jednota take B 138 dan rozmanitosti. spojen syntetickyvytvoii urit jednotou pmky)' pojmu a tepve vdom(v i tohoto konnjezrove prosto). synt t ick jednotavdomje tmje poznn objekt (urit poznn, kterou potbuji nikoli podmnkou vekerho tedy objektivn nbr kter musbt podpoznal njak objekt, pouzeproto,abych jinm zpprotoe pro stt mne objektem, zelkad nzo,nli-Ii se v jednom nesjednotila se rozmanilost by sobema bez ttosyntzy vdom. analytick' i kdy Jak jsme ji ekli, tato poslednvta je sana jednotu nebo nek podmnkou vekeho mylen, in syntetickou jakmkoli nzoru mus v danm /,i/pedstavy nic vce, neevechny ptat J nohu k idenckmu podmnku, za kterjejedin splovat jako jako rndpedstavy, v ap r cepci spoj n synteticky a mohujeledy azn .I nysln. shmout dohromadypomocobecnho
sloe.i a taje tud.iakoby by obsaeno v jedn a v jejmvdom' Pedstav Talo v dsledkutoho je jednota vdomv nich ry'led.fu, a peo pvodn' jejichJin8!/4ilaje dleit (viz { 25)' pfi ap|ikaci

I10

111

Etenen,'' 1I' Ii|ika'

!, odd' Anal!|ika, l. kn' Pojfr,",2' sI

2 kaP' Transc.ndentln dedukce istch ra.aoarhPojft

Avak tato zsada pesio nen pincipem pro kadvbec mon apeF rozvaovn.nbrjen pro lakov. prostednictvmjeho ist jJ?,' jet rozma'itost' vbec dn dna cepce nen v pedstav Jl jeho sebevdomby byla zro. Takov rozvaovn'prostednictvm jeho B ]39 ve dna rozmanito nzoru, rozvaovn, prostednictvm pedstavy' by nevy pedstavy by z.ove existovaly objekty tto dovalo k jednot vdom zvltn ac|us syntzy rozmanitosti' kter je pouze mysl' ale nenazr'Pro lidsk potebuje lidskrozvaovn' ozvaovnje vak talo zsada nevyhnutelnouprvn zsadou' takesi pojem o njakmjintnmonm nedokemevytvoil ani sebemen ani o takovm' rozvaovn.ani o takovm,kterby s2mo nazalo, kler by mlo sice za zklad smyslov nzor. avak pece jen jinho na asua prostoru' druhu neljje len, kter spov 1a' Coje objektivn jednota sebedom je jednota apercepceje lakov jednota.pomockter TrunscenJentln vekerrozma.itost dn v nzoru sjednocenav pojmu objeklu. Proto jed. se |1axj objektiht jednoro! musbt odliovnaod subjekti no'y vdom, kle je llrien m ni|nho smyslu, jeho prostednictvm je nm ona rozmanitos! nzoru k takovmuspojendna empiricky. To, zda si mohu bt enPil,.t) vdorn rozmanitostij ako dansous. n, nebo danpo sob' zle na okolnostech' neboli na empirickch B l40 podmnkch.Proto se enpirick je'dnotavdom sama prosednictvm asociace pedstav lk jev a je zcela nahodil. Naproti tomu ist jen jako n7-or vbec'kter obsahujedanou roz' forma nzoru v ase. vdompouze prostednictvm manilost,je podzenapvodnjednot vztahu rozmnitosti nzoru konomujednonu J myslm' tedy nutnho je apriomm zkla. synrzyrozya'oni'ke prostednictvm ist jednota je objeklivn plat. dem empiricksyntzy'Jedin rozvaovac ni empiickjednotaaperc p ce, kterou zde neuvaujemea kterje za danch podmnekin concreto z prvnjednoty pouze odvozen' mjen slova subjektlvn platnosl' Jeden lovk spojuje pedstavu uritho jednota jinou; jednou vdom, kter se uplatuje a vc. druh s s v tom, co je empirick.nen vzhledem k tomu' co je dno, ani nL]tn' ani obecn plaln'

$ )9 ' I'tl gickd forma vech soudj e objektiyn jednotou apercepce pojm, kterjsou |chto soudech obsaeny Nikdy mne nemoh]auspokojit definice, klerou logikovpodvajo sou' du vbcc;je !o, jak kj,pedstava vzlahu mezi dvma pojmy. Ani bych sc s nimi pel o cbybnosti takovbovysvtlen' toli e se tk B 14] nanejvrdlgor'cti. soud.niko]i vak soudhypotetickch a djs. vztah mezi pojmy, nbr mezi sa junktivnch (je]iko !y neobsahu.j mohmi soudy, neh]ed na to, e z lohoto omylu vzelypro logiku jen. et nm neni d \ l e d L } ) '' p o / n d m e n v a m nnUhe nepl|Jemne v emtenio './''li spov' Llreno, Jestlje vak zkoumm vztah danch poznatk v kadmsoudu k rozvaovnodliuji od vztahu hlo bji ajestliejej jako nleejc podle zkon reproduktivnobrazotvomosti (kler mjen subjcktivn platno). pak zjiuji'e soud nen nic jinho ne zpsob'jak da! poznatky uvstdo ojetllvnljednoty apercepce' Na to m v tchto soudech slvkojest, aby odliilo objektivnjednolu danch pedstav B ]a2 od jednoty subjeklivn'Tolo slvko toli oznaujejejich vztah k p. vodn ap.rcepci ajejich utnoujednotu' ik]y soud sm je empirick. a rcdy nahodii' jako napklad''Tlesajsou tk...Tm sice nechci ci, e ty1o pedavy nleejv empirickm nzo! k sob nutn. v synlze nbre k sob nleej l, dsledkunu|njednoly^percepce nzor' tj. na zkld pincipobjektivnho urenvecb pedsiav, pokud se z nich mestt poznn' a e vechny tylo pincipy jsou apercepce.Jedin tm se odvozeny ze zsady lranscendentlnjednoty z tohoto vztahu s!v foud' |j' yz|ah platn objeklivnl' ktery se doa by ml pouze subjektivn tenodliujeod vzlahu tchpedstltv,jen platnost' tj' platnostna zklad zkonasociacepedstaY'Podletchto zkon bych mohl pouze ci| ''Pokud nesu njak tleso, ctmllak ]L]Rozvln syIgistickch figuch sc tk Pouzekale' naukao t}ech je jen vbuditflen sudk. a i kdy to umn'jak lozumovch 8orickch 7dn nejeobsaeno v pNnfiguc ukrytm beprostted vccdruh !udk' (consequenlie rozumovho nchsudk imcdiatac)mczi premisyistho lst, kdyby sudku' umnm dn zvltn neudlala by lato nukas tmto postavcn pro kategonck sej nepodailozskat vlun soudyjako soudy' k nimse musvtahovt vechny ostatn' cojc ale podles 9 nesprvn' 1ll

112

Elefrentr'

InsikL' ] ' odd' Anal'Iika,l, la' Pojh,' 2' sl

2' kaq, Tra8.efuen|Ln

ded"k.e istjch rozaodcch pojh!

eob mbt eeno' rn ovem: 'Jototlesoj tk..' te..;nikoli subjekiu' na stav bez ohledu jsou spojeny v objeklu'tj. tytopedstvy (by opakuje). sejakloli asto pouzeve vnmn a ne;soupohromad jako kateqorifut smyslolnzory podlhaj $ 20' Vechny jedin n.orech podmflkim, za nich se roz antost obsae shnout do jednoho vdom me pod je dna ve smysloYm nzoru' nutn nle kte B 1 4 3 Rozmanitost. dkynje mo jednotuapercepce, protoejedjn pvodn syntetickou je kteou rozvaovn' nzoru(t 17)'Avakonouinnost l je(!|'ota podz n a pojmy) n b o (ajsou to nzory. pedslav danch rozrnanitost .oz. (s veker 19)' je logick funkcesouzen pod apercepcivbec, ^zo\'je tedy urena manitost,pokud je dna v jednom empiickm totitou, ktercu je vbecpive'den jednou z logickch funkcsouzen, pkate8orie'at vak Tmito funkcemisouzenjsou do vdom' danho ( I nzoru l0). rozmanitost roznaniiostdanho pokuduruj je tedynutn podzena kategorim' nzou s 2I' Poz mka jeje obsaena v nzoru.kternazvmsvm.je pedB 1 4 4 Rozmanitost, jako nIeejc k n fu/jednotsebe. rozvaovn avovnasyntzou Kategorie tedyft' eempi. kategorie.1|3 vdom. cose djepomoc nzoruje prvtakpodzeno dan rozmanitostijednoho .ickvdom a priori, jako je empirick nzor podzenistmu sebevdom istmu - ve ve vt uveden nzoru,kteryje rovnapriom' smyslovmu pojm' v n rozv^oyacch |srch zat k ddukce byl tedy uinn nezvisle a smlsloosti poDze jsem musel jellko kategoiezr,|k^j jakm je rozmanitost od zpsobu' absthovat v rozvaovn .jet kleou pouzena tujednotu. nzorudna.abychpoble| empirickmu Pozdji(s 26) kategorie' v nzoruprostednictvm tvorozvaovn jakmje ve smyslovosti dn empiricknzor,uk. budeze zpsobu, Pedepisuje B l.l5 zno, ejeho jednotanenjin neta, kteroukategorie
je nm '1r Dkazn jedaotan.o'!' kteroD je ptedsr^on dvodeD je dna kter lozmanitosti' vdy zahrnuje syntzu pedmtdn' T v sob tkjijejvztahk jedlot apercepce. ! jakm nzoru'a obsahuje

podlepedchozho danho nzoruvbec s 20' a e tedy rozmanitosti vysvt|apriom tm, e se teprve budeplndosaeno zmrudedukce pedmtm naich smysl. ke vem piaost kategorie vzh|edem jsem jednoho pecejen ve ve uvedenm vak nemohl bodu od mus bt nzoru totiod toho,e rozmanitost abstahovat' .lkazu ale anezvislena n:jal(je dna' pedozaoac syntzou d|inajet pitom neueno' Kdybych ml toti na mysli rozvaovn' zstalo ozvaovn' kter by (iakotebanjakbosk by samonazralo kte pedstavo. pedmtynikoli pouz pedshvovalo,nbrjeho si dan n m ly samy zrovednynebovytYeny)' vnmby byly pedmty poznn vbec dnvznam'Jsou vzhledem k takovmu by kategorie jeho jen pravidlapro ozvaovn, spov v my' cel schopnost 1() mu byla dna kterpivdsyntzu rozmanilosti'je lj' v innosti, len. tedy Takovrozvaovn v nzoru odjinud.pod jednolu apercepce' jen spojuj a pod ltku samo o sob vbecnic nepo.n, nb objektu' tj. nzor' kter Inumusbt dn prostednictvm k poznn, rcz\ao|, e yytapriorn naeha Ale pro zvltnost .jednotu a v B l'16 prostednic|vm kategori' a to jen uritm zpsobern ape.cepcejen jako nen njakdvod. poiu, se d dle prvtakmlo uvst uritn nebo mmeprv tyio' a nikoli jinfunkcesouzen' monoci, pro prostor fomaminaeho monho nfu-oru. projsou aasjedinmi 22. Kate?orii nel.e poutk Poznn vc dnmjwm Zpsoben nejej aplikac na pedmty zkuenosti K poznnjsou M)Jle' Ji njak pedmta po.n!'va| je]nentedy |o1. jm je vbec njakpedmt totipotebn dv vci: za prvpojem, (kategoie)' dn-Kdyby to.inemohl mylen a za druh| nzor'jmje nzor'byl by takovpojemco do ormy bt pojmu dn odpovdajc pedmtu, a nebyloby jeho prosted. mylenkou. ale bezjakhokoli pokudje poznnnjak vci, protoeby' nictvm mon vbec dn na co by mohlabt mi znmo,neexistovalo ani nemoh|o existovatnic, vak smyov mmylenka Veke nm mon nzoje aplikovna' (estetika), pedmtu pomoc ozvaovaciho vbec istho tedymylen jen tehdy.je.li tentopojem pojmu se pro ns me slt poznnm je bu istm vziaen nzorem B 1 4 7 k pedmtm smysl. srnyov nzo (prostor nzoem 'obo' co je neboje nzorem empirickm, toti a s). jako pomocpoitku pedstavovno v proslorua ase bezprostedn

114

lt5

EledfirJ,

. I-8ika'

l. odd' AfiaL,|ika, l' kh' Pojh!,2.

3|

2' kaP' rranscenIlenllh|

.!e.!ukce islch rozvaodc.h pojn

poznatky zskatapriorn istho nzoru meme Urenm skuten. jen co do jejich fo. jakojevech (v matenatice)' avak o pedmtech v tlo musbt nazrny myl zda pitom mohouexislovatvci' kter pojmynejsou zdnmatematick dosudnerozhodnuto' fon.zs|v poznnypouzepotud'pokud nbrjsou tedysamypro sebepoznalky. pedstavitjen ve si meme vci, kte pedpokldme, eexistuj jso\ nzoru.vci v prostorua ase smyslovho form onohoistbo doprovzenmi ale dny jen tehdy.pokudjsou vjemy (pedstavami pedslav. empirickch pokudjsou dnyprostednictvm poitky), tud jsou aplikovnyna pojmy i kdy rozvaovc Z tohop|yne,eis - nm zjednvaj poznnjen teh. nzorya piori (jakov matematice) tedy i rozva. dy, mohouJi bt tyto nzory a jejich prostednicivm nm tud pojmy plikovnyna m pirick nzory'Kategorie ovac poznno vcechkrom prostednictvm nzod| neposkytuj ppadu,kdy mohou bt ap|ikony M enPiritlcj ndzor' tzn' ekaie. po.nn'o se ale nazv empirickho gorie sloujenk umonn po poznr|c dn pouvat poto nelze Kaego|ii zkuenost|. jako pedm' jsou jinm pedpokldny e tyto vci zpsobem ne tak' B t48 mon zkuenosti. ty

jedin tyto pojmy,mohlabt aplikovna a ony by tak mohly urovat njak pedmt'Jedin nl'j smyslov a empiick nzol jim meB ]49 zajlstitsmysl a vznam' nesnyslohonzoru jako dan' Pijmeme li tedy objekt nj^kho si ho samozejmpedslavitpomocvechtch predikt' meme jsou obsaenyji v pedpok|adu' nic' co nle kter emu nepslu rozprostrannm nebo ke smyslomuzorui e tedy nennm v postoru, enetvv ase, e se nemn(nepodlh sledu nm poznn'jestlie v se) atd.Jene to pecenen dn skuten uren pouzeudm,jak nzorobjektu'e,?'anibych mohl ci' coje v nm nepedstavil k mmu vlastnobsaenol ani tehdyjsem si totivbec pojmu monos'njakho rozvaovacmu objektu.protoe islmu jsem jsem nemohluvs'dnnzor' kter by mu odpovdal' nbr pitom Nejdleitjje moh]pouzeci,e nnzorp.o nj neplat' vakto' e na nco takovho by nemohlabt aplikovnani jedn jedin kategorie;napk|ad pojem substance, tj. pojem neho' co me existovatjako subjekt'nikdy ale jako pouhpredikt.vbec nevm, me.li existovatnjak vc, kterby odpovda|a tomutomyjeho pokudby mi empirick ppad lenkovmu uren. nzorneposkytl pozdji' aplikace. o tom vakYce 24' o aplikaci kategorina pedmD smyslybec ist rozvaovac pojmy se prostednictvm pouhho rozvaovnB !50 vztahuj k pedmtm nzoru vbec' bez ob|eduna to. zdaje lo n nebonjakjin' ale pes|osmys]ov 'zor. Prvprotojsouto pouh nylenk,v ponoc poz|yn li.h e dnuritpedmt' ormy. syntzaneboli spojen rozmanitostiv pedmtech nzoru vbecs vztahovala pouzek jednotapecepce. mo m se staladvodem nostiapriomho poznn' pokudse totozakldna rozvaovn' a by]a tedy nejentranscendentln' nbi pouzeist inlelektuln' Protoe vakmme uritou formuapiomho smyslovho nzoruzaloenou na receptivit pedstavivoi (na smys]ovosti)' me rozvaoyn :^koo sponlaneita vnitnsmyslprostednictvm urovat rozmanitosti obsae. jednoty apercepce' nv danchpedstavchna zklad syntetick jednotu a me tak ap.iommysletsyntetjckou apercepce rozmanitosti ye smyslovm jako dan podmnku' pod n nzoru musnutn nleet vechny pedmy (lidskho) naeho nzou,dkyemu pak kategorie 117

23
stanovujetoti hranice ve uvedenvta je rnimodndleit; prv pojm vzhledem k pedmtm pouvn istch rozvaovacch jako pouvn hanice ist estetikaurovala tak, transcendentln platnjako pod. nzoru'Prostora asjsou formynaeho smyslovho jak pedmty dny' a nesahaj tedy mnkymonosti. nln mohoubt plattedyjen p d ntech zkuenosli' a o dle nezapedmtysmysl, vbecnic: existujtotijen ve Za tmito hraniceminepedstavuj 'my\lecha mlmo nnemaj| adnou skutenosl i"te.ozvazouac' prostya vztahuj nzoru se k pedmtm pojmyjsou tohotoomezen je ajije podobnnaemu nzoru'inikoli' dleit pouze' vbec' pojm Toto dal ozen za aby bylsmyslov,a nikoli in.elektuln. nepome' nzoru nm vakk niemu hranice'?a?'o smyslovho pomoc przdn pojrnyobjekt' o kterch nememe Jsouto pak toti vbec soudit,ajijsournon' inikoli;jsou.o pouh onchpojm nemme k dispozici fomy bez objektivn reality.protoe my]enkov jednota apercepce' kterouobsahuj dn nzor,nakterby syntetick I16

I' kn'Pojnr,2' s| Loeika'l' odd'Andl,'ika, Elefuent!,II' tj. aplikaci realitu, objektivn jako pouh formy zskvaj nylenkov pedmty na a tojen v nzou, bt dny nm mohou B 15] na pedmty,je jeto nichjsrnes to mtapriorn nzo' jako jevy' nebo kterje mona nut. nzou, smyslovho Tatory'1zarozmanitoi (synthesis specio. syntzot] nazM bt n a priori' me figualivn k rozmani' vzhleden mylena kter by byla sa),na rozdlod syntzy' ozva. kategorii a kterse nazvsyntzou v poub tostinzoruvbec j poro 'ejerl ntln ob sou 'aJ.e/'de ' ovac(synthesisintellecfualis); dalho proto' zakldaj monost priori, i e nb a e samypostupuj poznn' apiornho synletick tk pouze pvodn syntz Pokud se vakfigurativn v ka. kterje mylena jednotyapecepce, tj. transcendent|njednoty. nazvat spojen pouze intelektu]nho od t g orich. musse na rozdI obrazotomosti' obruzoryomos. j e mohut. transcentlen|InsJn|zou si njakpedm!v nzoru,a to i bezjehopton. nostpedstavovat obazotvomost' nnzoje smyslov'nle 'oJr'. Protoeveker jedin ozvaovacm me dt podmnce' za n kvli subjektivn je pokud syntza alejej nzor' k sn}JloyoJlii pojmm odpovdajc jako pouze je nikoli smysl a kter uujc. projevemspontaneity, podle z formln strnky smysl a me tedyapriomurovt B ]52 urjteln, uroval apriom jednotyapercepce. pakje obrazolvomost schopnos ,]us b kategori nzori Prostednictn ajej syntza smyslovost, je pLsobenm rozvao obrazotonosti syntzou ' co transcendent]n vn na smyslovosl a jeho prvn aplikac(a zrove zkladempro nzoru' Tato aplikace)na pedmtynm monho vechnyostatn pouze jakoto rozvaovaci figurativn |i od intelektuln, se syntza je sponje obrazotvornost Pokud kter bez obazotvornosti. syntzy, a odliuji produktin obramtvornost |ak nazvmji obas taneitou, je podzenapou. ji tak od obrazotvomosti/eproduktint'jejsyn|za asociac ' a kterprotonepi totizkonm ze empaickmzkonm, do poznn a priori' a protoRepat monosti k vysvtlen spvnim nb do psychologie. filosofie, lanscendetln pi kadho ktermuselnapadnout vysvtlitparadox. Zde je namst (s 6),toti etentosmysldokon smys|u formyvnitnho vysvtlovn pedstavuje vdomj n tak,jak se sobjevme' naemu ce i ns sam tak'jak potoe se toti nazmejen B ]53 a nikoli tak,jak sarniosobjsme. 118

2 kaD.

,rrans.hden|Ln dedukeistjch zdoacch Pojfrli

spor'jelikobychomse isme vnitn']'tol, cose zd obsahovat je obvykl z lohoto dvodu chovat trpn; sob samm mtrselivi s mohut psychologie za toton vvdvat v,nJn)Jl v systmech (.ny je ' peliv rozliujeme) ak apelcepce nos je uovn a jeho pvodn vnitnsmysl' je rozvaovn To, m ji apeF podizovat v nzoru' tj' danou spojovalrozmanitost schopnos! pak rozva' spov)' Protoe ozvaovn cepci (na nsamaInonost nzoa neme tyto nzor samomohutnost ovnvns lidechnen jakoby pojrnout' aby ry' i kdyby byly ve smyslovostidny' do Je pak nenjehosyBtza, las|nho \zo]u, rozmanitost Jha spojovalo jinm nejed' brnopouzesarnoo sob.nim pokudje rozvaovn i bez smyslovosti, uvdomujeme kterousi.jakotakovou notouinnosti, je rozvaovn samo schopnoYniin urovat. avakpomockter pokud jde o formlnstrnkunzoru, smyslovourozmanitost'Pod povd tedy roz. s,nt.Jobrazotvornos|l nzerntranscendentln je jeho mohutnost' na as'nlr' subjektu' tkovouinnost vaovD aje.j B 154 prvemkme, evnitnsmyslje j afikovn'Apercepce o n vbec toton, nbr smyslen nen tedy s vnitnm syntetickjednota vzta. pod kategoiemi spojen apercepce sejakolopramenvekerho smyslovmnzo' 'll.ofll v?ca ped vekerm hujek rozmanitosti nProtitomu vnitnsmysl obsavbec; rem se vztahujek objektm a tedy rozmanitosti' bez spojenjeho hujepouhou/on' nzoru'avak jen prostednic. jet dn&rit|zo|, kre Je mon neobsahuje innost obazotvonoi transcendentln tvm vdomieho uen jejsem na. (syntetickm na vnitnsmysl). psobenm rozvaoYn zval figurativn syntzou' vnmrne' Nememe si myslel Toto vdomv sob lakneusrle y.dli' dnou ji v mylenkch krunici' pmku,anibychon dnou pedstavit ti roz. bychomsi vbec anibychomji oPsal',nedokzali nry prostoru, bodu l1!s1i/' ti kolmice. a do. anibychom z tho pn veden pedstavit ani as' kdybychom koncebychomsi nedokza|i nesledovali pmky (kterm bt vnj asu) obraznoupedstavou jej pomoc pouzeinnosyntzy sukcesivn uujeme rozmanitosti. Pohybemjako vni!nsmyst.a trnsledujeme sukcesitohotouen. objektu)'|''a tedy B ]55 innost njakho subjektu(nikoli jako urenm
vdy, a tedyani do nePat do ist Pohyb njakho obj.lfu v prostoru jen na phybliv' pozna! nco nelze a ncboi to, eje leometliel Priori' nbr j1i

119

Elehenry'I' I,qika, !' add'AhaU|iko'1' kn'Poj!' 2' .is| syntzou rozmanitostiv prostoru,kdy od rozmnitostiv prooru snrys! pouzeinnost' kteou uuj emewitr||{ a sledujeme abstahujeme je takdokonce pojemsukcese teprve vytven'Roz. podlejehofomy, j:| spojen nenalz ]ak hotov vaovn tedy ve vnitnmsmysl\] nbr,,r'.'je tm'evnitnsnysl afkuje.To, iak se rozmanitosti, je sebousammnazno (ne. odliuje od J. kter J, totij myslc, jako mon)' bo si ummpedstavilijin druhnzorupinejmenm jako tentsubjekt'to' jak a pestojsem s tmtodruhmJ toton ledy mohu ci: jako in! l igence a )J/r.subjektpoznvmJ jako n]l,'l objekl.pokudjsen si t dn v nzoru'pouzesamho ejn jako u jinch fenomn nikoli jak jsem pro rozvaovn' obn neorzk' to nen ani vce'ani mn nbrjak se sobjevm' jak vbecmohu bt sm sob objektem' a sice objektemnzoru b| lze objasnit pokud vjem' e to tak ale pestomus B ]5 a vnitnch -' tm'e si je jen pouhouistou smysl prostor formoujevvnjch ped. pedmtem vnjho nzoru,meme as. kterpecenenvbec Bez tohotozpsobu znzor. stavitjenj}o pmku'pokudji vedeme' nemohlipoznatjednotkujeho mry,a prv tak nn bychom vbec pro vechny vnitn dlkyasu nebo i asovch sek !m,euren vci pro. vdyvz1z toho,co nm poskytnouvnj vjemy musme ledy musme mnlivho' Uren Ynitnhosmyslujako jevu v ase prvtak,jakuspodvmejevy vnjch smysl v prosto uspodat pipustme' ejejichprostednictvm u.A protokdyo tchtojevech poznvme objektyjen potud,pokud jsme jimi vnjnafikovni' piznati o vnnm nazrme musme smyslu'ejehopostednictvm Jebou,|j'epokvd sebesamjen tak,jakjsmeafikovnivnitnJ4l,1/ jde o vnitnnzor'poznvm svjvlastn subjek'jenjako jev, a ni koli' jak je sm o sob'j]5
je klddzkuenosti' Avakpohybjako o!Jod',, u.it dlhy v prsrou ve vnjm nzoru vubec pro istactus sukcesivn syntzy rozmanitosti produktivn nejdo 8eonetrie' nbr stednictvm ob.azotvo.noia pat dokonce i do transcendentln filosofie. ||5 je mon pro v tom,e vnitn Nechpu, nachzet lolik obt smysljo polkytnou! kdactus afikovn nmi sammi' Piklad nm Pro to me je nm vdyuruje vnitn smysl Podle spojen' Pozons|i' Rodaon .ozmnitosti v rozvao ny, v souh|asu s vnitnm nzorem'odpodajcm jak silnjo lm tny obvykle vacsy'tze'Kad me vnmat sm v sob'

2' kaP. Trunsceideh|dlh dedukce kch rozaoacch pojn

25
syntzerozmanitosti pedslav vbec,a tedy v p B ]57 V transcendentln apercepce'jsem si naopak vdom sebe sam. vodn synte|ickjednot ho nikoli tak'jak se sobjevm, ani tak,jakjsem sm o sob' nbrjen tak, e jsefi. T^to pedstava je n'Ien, n|ko|1 nazrdn' Potoe pak k Pozndn ns samch je kom innostimyIen, kter uvd rozna. monhonzou v jednotu apercepce, potebn jet nitost kadho uritdruh nzoru' jmje nm tato rozmanitost dna, nen sice n vlastnexistencejevem (et mnohem mnje pak pouhm zdnm), ale k uenm existence|ldmedojtjen v souladu s formou vnit- B l58 nho smyslu pod1etoholo zvltnho zpsobu'jakje ona rozmani.o' kterou spojuji' dna ve vni.m nzorn' NePoznvn se edy Lak,jak jsen, nbpoUze tak' j^k se sob sammujv]?'' Vdom sebe sna nentedyjetani zdaleka poznnmsebe sama. bez ohledu na vech' ny kategorie, kler lvo my|e objek|u vbec spojovnm rozmanr tostivjedn apercepci' Tkjako k poznnode mneodlinhoobjeklu potebuji krom mylen(v klegorii) njakhoobjeklu 'teciet nzor, jm onen obecn pojem uruji'tak takk poznn sebe sama krom vdom neboli krom loho. e se myslm, potebuji v sobjet i nzor rozmanitosti' jm tuto mylenku uruji;a existi jako in.e. Ijgence' k.er sije vdoma pouze sv schopnosti spojovat, ale pokud B l59 jde o rozmnitost' kterou m spojovat' pod|homezujcpodmnce, kterou nazv vnitn smysl a jejmprostedniclvmmusznzorovat ono spojenjen v asovch elacch,kterjsou zcela vn vlastnch ]16 ono:J mys|m' vyjduje actus'jm uruji svouexhtenci'Eristenccje tedytmtakteDji dna,avak zpsob'jak bychji mlulovat' tj' jak bych v sob ml kls! .ozDanitostnleejc k tto oxistenci, !mjetdn nen, K tomunle nzorsebesamho'jcn (t'i' m za zkladforD danouaPriorn a9' kteljc smyova kternle k rccepljvit toho'coje uriteln' Pokud ncfu njak jin nzor sebesanho'kterby dva|o u,ujt e mn' spontaneityjsem si jen vdojet podaktcm4/col' prvtak'jako Jeho iaj dv ono uliteln' svou cxistencijako existenci Pak neohu urovat spontnn bytosti' nbrpedstvujisi jen spontaneit!svhomy|en, !j' urovn, a m oxistcnce zvst|e u.itelnjen smyslov'tj' je uriteln jen jako existencenjakho jevu. Tato sPontaneita pestozpsobuje, esc

t20

121

Elefifi'

II, In|ika'

1' otld' AbaL||ika' l' kn. Pojn,'

2.

2' kaP' Tro,s.cntlnla dedukce istch ozaoacchPojh

sebesamupoznatjentak'jak se sa. pojm' Protome rozYaovacch a neme bt intelektuln ma sobpouzejevvnzoru(kterneme kdy. a njkoli tak'jak by se poznval' samm). bt dn rozvovnm jej'd.or inteleklulnm' byl by \ 26' Transcendentln dedukce obecn monho, pojn zk enostnhopouynktch rozyIoyacch y hetafJzick na pvod vbec doloen kategori dedukcibyl apriom zkladjejich plnshody s obecnmilogickmi funkcemimylen' jejich monosl zatmco\ ta scenrlentlnriedukci by|^pedyedena ($20.2l ). Nyn vbec jako apriomch poznatk nzou o pedmtech posred.'ict!m k1t.8omonost apriompoznvat m bt vysvtlena a s\ce se vbec mohounainsnJsln naslq,nout, r'1pedmty. kte jejich nikoli z hlediskaformyjejich nzoru,nbz hlediskazkon j akoby pod pedepisovat monosl a m ledy btvysvtlena spojen, jejich schopnosti by Bez tto B 1 6 0 zkon, a dokonceji lak initmonou' promusbt ve,co se naimsmyslmme toti nebylo jasn. podzeno kter aprjon pochzejjedin zkonm' vbec naskytnout, sloen e slnt.ouaprchenzeozumm Nejprvepoznamenvm' vnm nzoru, m se stvmonm v empirickm rozmanitosli dan vdom toho'onzouoako jeYu). n,tj' empirick jsou/or,nanl vnjho smysa vnitnho prostoru a asu Pedstavy vdypimensyntformmmusbt nzorua prioria tmto lovho podle probhaljen samame ozmanitosti, nebo za aprehenzejevov pouzejakoapri pedstvovny a as nejsou formy.Avakprostor tto jako nzo,.J samy (kter obsahuj nzo]J, \t,r omforn) smysloYho jednoty apriorns 'uem a jsou tedy pedstavovny rozmanitost), Tedy dokon estetiku).l1? v nich (viz transcenden!ln tto rozmanitosti
|1'Proor pcdslavovanjko vya' pl.d'il (jak to skuien v 8eometrii oti shmut roz. obsahuje vce nepouhouformunzoru'obshnje dujefue) p.ds|Ay, firzom ai1osti' ktorj. dnapodleforemsmyslovos!'do jedn ^ke Jorha ndzoru d^poDzerozmanilost,z mcoIohdlnnzor po' pouze ke skytujejednotu pedvy' Tuto jednotujsem v eeticc Polal pedevemipojmy' akoli smyovosti.jon abychpipomnI'c pedcbz plostednictvm se syntzu' kte!ncnIe syslm'jejm samapedpokld

i spojen'B l ] vn, nebo v ns, |nd rozmanitosti ce ji jedno|a synt,] j pedstavovat uren ako ve, co si mme bt ve shod mus s lrm (a nzory niko|i zrove J tmito mus bt dna v prostorua ase, Touio syn. veker dprP?n.?' syntzy apriompodmnka v nich).iako nejednota spoje )eme bt ale dnjinjednota rctickoujednolou podlekate. ptvodnmYdon n.o|ubec danho nrozmanitosti je Poto Yek syn. pouze n^n snyslov nzor' aplikovanch gori, pro podzena kategoim. A vnmn, mon samotn dkyn.je iza, jsou je kategorie poznn pomoc vjem' spojench loezkuenost zkuenosti, a plattedy apriomi pro vechny monosti podmnkami pedmlyzkuenosti' nzorunjakho donu B 1 6 2 vytvm z empirickho tedynapk]ad Jestlie pak mi lohoto nzoru. rozmanitoi aprehenze vjem prostednictvm jednota prcs|on njiho smyslovho a utn k iomu za zkladslou jednoty rozmanitosti a j na zklad tlosyntelick zoru vbec, jakoby vak abstrahuji od foF tvar'Jestlie v prostoru vyznaujijeho jednota v rozvaovn svsdlo m prvtsyntetick my prostou, yelr v nzoruWbec, tj' kategori syntzy stejnorodho a je kategori naposto sho. tj. vjem' syntza apehenze, koJll.s n se ledy musona mznut vody. pak apr h enduji ]estlievnnm (vjinmpkladu) je se vi sobna. a pevnost). a tojako takov' dva stavy(kapalnos. jevu v nmkladu za zklad relaci' Avak v ase' chzejv asov j"d,'ol'r rozmanilosti,B 1 3 nutnsyntetickou ni| ndzor.si pedst^yuji (vzbledem k asov bt v nzorudna bez nby ona relacenemohla jako jednotu pod. jako apiom nslednosti) L'.ul' Tuto syntetickou
Protoe touto vakvechny a asu stvaj lePrvemomi' Pojmy Postru jsou tePlve d..J poslor (pokudovovni s}ntzou urujc smyslovst) nzoruk prosbru a ' nebos.iako tohotoapriornh nzoly' patjedota (s 24)' su' a nikoli k Pojmrozvaov |l3Takto se dokazlje' csyntza kterjo emPnick'musb! apebenze' a obsaen zce|a nutnve shodse syn!'zouapercepce, kte!je intelektuln ktr tam Pod jmne a pioriv kalegorii'Je to jodn a t spontaneita' podjnem vn spojen do rozmanitosti obrazotvolnosti' rozvaovnzd

t)2

t23

Elefuen'' II' I.9ika,

I' dd' Analjtiko'

1' kn' Pjh!'

2' .i

pojhli .!e.!ukceis|ch razaoacch 2' kap' Ttdhsceh.!l|lfi ien jako podavbec) zvis jako na pvodnmzkladu sv nutn zkonitosti (iako natura fonali(erspectata)'|aAni isl ozvaovac mohutnost, kter pedpisuje jevm a priori zkony prostednictvn na to, anovit vce zkon' nena kterch pouhch kategori,nesta proda bec jako zkonitost jev v pro$oru a ase' Zvltn spoy zkony jeliko se tkaj empiricky urenchjev nemohou bl pln od|oze'). pestoejim vechny vcelku podlhaj' z kaeqoi abychom se s nimi ytlc seznmili' avak Pisloupit mus zkuenost, o zkuenostivbec a o tom' co mebt poznno jako jej pedmt' ouen ony ,,a}ony d p|ori' 1amposkyIujp JIe d I n

od nr|zotuvbec spojnji,kdy abstrahuji rozmanilos mnku- za n od asu vnitnho nzoru, neboli kdy abstahuji formy svho stl - kdyji aplikujina pi'), pomoc kter kategorie vakpedstavuje jde pokud o jeho relaci v ase e svou smyslovost ruji ' fu se dje, yl.' i danost sama- co do v lakov danos. a tedy tato Aprehenze je -.je pojnll ^ak podzen^ .tahuink o Pin' monho vjemu ppadech. ostatnch tomui ve vech jevm.a tedy prod jako hmuvech Katego.iejsou pojmy,kler jev(natura pedpisuj zkonya priori' a klade maleialiter spectata),1|, jeliko se podlen nejsouodvozeny z prody aned se ledy otzk jako podle svbo vzoru(protoe byjinak byly pouzeempirick)'jak podlenich dit, rnus tj'jak mohoua priori mmechpat, ese proda prody, aniby je z nodvozovaly'Zde urovat spojen rozmanitosti je rozlulD lto hdanky' a jeho B 1 6 4 e zkony jevv pod mussouhlasiIs rozvaovnm rozmanitost vbec' nen apriornformou' tj' sjeho schopDosl v'ojoa s ormou o nic podivnj neto. e se tytojevy samy musshodovat tak mIovjevech' e smyslovho nzoruaprio.i. Zkony lotiexistuj pokud pouzeYe vztahuk subj k tu' jemujevyinheruj' spe existuj pouze prvtakjako anijevy neexistujo m rozvaovn. sob'nb ve vztahuk te bytosti'pokud m smysly.vcem smmo sobby jejjch zkoDitost je poznv' nutnnleel i mimo rozvaovn' kter jevy jsou jen popedstavami vc,kter zslvaj nepoznan' Avak pedstavy mohoubt o sob.Jakopouh nepodlhaj kudjde o to. m vakdnmu vyjma toho'kterpedpisuje spojujc zkonuspojen mohutnost' Rozmanitost smyslovbo nzorupak spojujeobrazotvor pokudjdeojednotujej nost.kterzvisna rozvaovn' intelektuln pokudjdeo rozmanitost syntzy. a na smyslovosti' aprehenze' Protoe \nlman. pak na s}nt/e \eLere aprehen/e,|avisi mon ona samJ - jakotoempiricksynlza - zvisna syntze vak transcendentln, a tedy na kategorich' musbtvechny mon vjemy'a tedyi ve'co jevy prody. B ] 5 me kdy dosptk empirickmu vdom,tj. vechny (chpan podzeny co do svho spojen kategorim' na nichproda
'|9''proda (Pozn'vyd') chpan materi|.' 124

g 2,7.Vsledektto pojm deduke rozvaovacch

pedmt, pomoc si,'Xl l dn ]eda kategori] nememe Nememe poznatdnmy|en pedmt' Iedapomoc nzor. kter onmpo. jmmodpovdaj' vechnynae nzoryjsou ale smyslov a loto po. je pokudje dn jeho pedm'.Empirick poznn z!nje empirick' a|ezk|enos' v dsledku loho ne|ne aptiom po. vat pouzeped. B t 6 6 nt, mon nos ti,|z) zkue je omezenopouze na pedmtyzkue. Avak to.o poznn, kter pevzatoze zkuenoi. nosti,nenprotojet veker nbr cose pojm jsou to tk jk islchnzor. tk istch rozvaovacch poznn, elementy kter se v ns nachz j a priori' Jsou pakjen dV jejchpedmt| cesty'jk|zemys|et 'lot'. shoduzkuenosti s pojny bud zkuenost umouje tytopojny, nebolyto pojmyunoujzkue!ost' Prvncesta pokategoie (tak neplat neplatpro ist smyslov B t6',1 jsou tedynezvisl Dzor)'nebo pojmy.kte tojsou apnom na zku' (tvzen, enosti epochzej z empirie,by by|onmjako generatio
|,0',Proda (Poz'vyd,) chpan formln'. ',] Aby se nkdo ukvapcnneznePokojovI nad povlivnevhodnmi dsledky vty,chcijen PfiPomenout, tlo e kategorio nejsouv n)len ome zovnyPodmnkani pole' Daeho smyslovho zo.u'nbr Dajneomezen ajcn r,o.'n tob' co si hysle' tj' uron objektu'vyadujc nzori Pi jeho nedostttkD e m osttn mylenta objektuslejet svojePravdiv a Uiten dsledkypro r'o!nrozunu sb)ekl@' |oto pouvn se vak' piotoe nenvdyzamena ure objektu' a todyna poznn' nbri na |]len subjeklu jeho chtni'zdejet nedvyk|dat.

125

lnsika, l od.l Analvtika ELenenty,Il. ePig.ne.e Zbv tedyjen druh cea (jaksi sysm aequivoca).',, ze stranyrozvaovn rozumu):e lotikategorieobsahuj istho umo. vbec' Jak ale kategorie vcker zkuenosti dvodymonosti nm pi sv aplikacinajevy monosti ajakzsadyjej ujzkuenost vklado transcendenllnm vcenseduj c poskytuj, o tomns pou pouvn soudnosti. mezijedinmidvmajmenovanni Kdyby nkdochtl navrhnout jetnjakoustedn nebylyani cestu' .otie by kategorie cestami poznn' ani priD pvn princjpya piorinaeho mJIen samostatn vlpen vlohy myIen nbr subjektivn ze zkuenosti, cipy erpan zazeny stvoitelem kter by byly nam nm zroves naexjstenc, podle prody' pesnodpovdalo zkonm lak, ebyjejich pouvn s,stnu istho nich probh zkuenost(!|1|dnhpreorhanho nelzedohld. hypotze rozumu) , bylo by (kom toho,epi takov jak dalekobychommohli uplatovat pedpoklad pedzjednanch nout, to' proti zmnn stedn cestrozhodujc soudm) B 1 8 vloh k budoucm ppadkategorimnedostvalou|nos|i eby se v takovm ' kler k je jich pojmubytostn kte vypovd Napftlad pojempiny, nle. podmnky uritho nsledku za pedpokldan nutnost ' by byl nepravjen na libovoln, subjektivn nut' nm vrozen div. kdyby spoval pra. podle lakovho enpiickpedstaYy nosti.totispojovaturit je spojen s p vidla vzjemnho vztahu. Nemohlbychpak ci:inek (tj' nutn)' enemohu tuto nb:jsemjen takzazen, v objektu inou a toje p.v to' co si skep. pedstavu mysletjinaknetaktospojenou, pejelnebo potomnen veker nae moudrost zakldajc tik nejvce platnostinaich soud nic nesamklam' objektivn se na dornnl (ktermus nutnost a nechybliby ani lid,kteby tuto subjektivn bychomse nemohli u sebenepiznali;pinejnenm bt pociovna) organizovnjeho od zpsobu,jakje s nikn pto (o' coje odvisljen subjekt. strun pojem ttodedukce (a s nimi i vekerho pojm teoreJe to vklad islch rozvaovacch jako poznn princip mon zkuenosti, tutozkue. a priori) tickho
|,2,'samovoln vznit.. (Poz.vyd')

2' ku.Aaalr|ikasdd a kone-B l 9 v proorua ase lec, e jako ev no ale objasuj "/r,vnj jako principu p|lvodni plynouc z synte vysvduje urovn n. toto prostoru ve vztahu k fomy rozvaovn apercepcejako tickjednoly pvodnm formmsmyslovosti' a asujako

protoejsme dlen na paragrafy, za nuin ]cn poludjsem poYaoval pedvst to' pojmy' Nyn, kdyhodlme s elemen!rnmi l!li co dlat jak se pouvaj' bude moci nvklad pokavt souvislebez tto pomcky'

Kniha uh Analytika zsad pesn podle nrtu. kte se naprosto obecn logikaje vybudovna poznvacch Tmito movych mohutnost' shodujes rozdlenm j logika tud ve hutnoshi sou: o.yaon,soudnosl a rozun' obecn zcel ve shod svanalylice pojdnv o Pojnech, soudecha kudccl' zahrnovnyA 1]l mysli.kterjsou s funkcemia podkemonchschopnost pojmenovn vbec. pod souhrnn rozvaovac schopnosti od vekerho B l?0 JeIikoznnn pouze formlnlogika abstrahuje (a formou poznn uje ist, neboempick) a zabvsejen obsahu (nebo]i poznnovbec. ve sv analytick me mylen diskurzivnho jeho ped. ormam sYj bezpen stizahrnovat i knonrozunu' pomoc pouhho pis' kter me rozlenn bt apriornnahldnut .ozumovchinnost v jejich momenty, a to bez ohleduna zvltn povahupoznn, pitomby|opoui.o' kter na urit obsah'totina Transcendentln logika.kterje omezena poub poznatky logiku v tomtorozlea priori,neme form]n ist poun ovn napodobovat.Ukazuje se on, e tra cendentIn ro.m! nenvbec platn' a etud nepat k logiceprav. objektivn st .{. tj' k analytice. zv|tn nbr e iako |ogikazd,lyyaduje scholastickho pod nzYemt.anscendent|n dialektik.o. systmu logice v d' Proto rozvaovn a soudnost majv transcendentln po. platnho, pravdivho sledku.oho knonsvho a tud objektivn

t26

tz'l

Elehqt, Il. lnsika. I odd.Analvtika 2. kh Zisadr Avakozumjepi svch sti' a pattedydo j ejanalytick uvn. poznn pedmtech a roziovat o a piori nco pokusech rozhodovat jeho zdnliv a diolekticti ! !L! za hranice mon zce|a a p|n zkuenosi A 132 obsahovat' m peceanalytika do knonu,jak nehod tvrzen se vbec ji u kter Jodosli' Anat,tikazsadb\de tedypouzeknonem prapodmnku apriorncb pojmy. obsahujc aplikovatrozvaovac rozooCin vlastnch .dsad Videl,na jevy' Proio budupi tematizaci innost oznaena bllde o\a n po|]vat nzedok| na soudnos|i, pesnji'

d' o traficendenkjln soLdhosti bec v | o h } j i . l o p r e d7 n e u | ( i m ' | : , '.. n e n I p i i n e d o . l a l k u t a k o v ep i t l o 7 e n ^ v | e . 'o]ik knch P l o l o m Z em | | l e k d i . s o u d c en e b o s t l n | k h | a v ; l]; p r a i d e ] ' es e v n l c h m e stl kJnkich' juriicLich ci po||lIck}ch a pesto se pijejich aplikaci snadnodopustchy. dkladnmuitelem, by. bu proto. e se mu nedostv pirozensoudnosti (i kdy ne roz' to, coje obecn'nikoli vAovn).je sice s to in abstactonahldnout ale rozliit, zda pod n spad njak ppad in conceto-' nebo tak pro takovsouze' kol prolo' e nebyl pomoc pklada skutench Toje takjedina velk uitekpiklad'e lon doatn Yycvien. ti bysl soudnost.Pokudjde ale o sprYnosta preciznost ozvaovacho nhledu, pklady mu obyejnspetrochu kod'proloe jen zdka adekvtn spluj podmnku pravidla (ako casus i' terminis)' Navc astooslabujsnabu rozvaovnnahletpravidla v obecnosti nezvisle n zvlinchokolnoste.h zkue' aco do jejich dostatenosti, jako toF nakonec navykajpouvaijich spe Doi, a tak rozvaovn mulek nejako zsad. Pftlady j sou tedy vodtkemposoudnos.' kter B l74 postdat ten' komu se k nnedostv pirozenhonadn' neme kdy redy obecn |oEika nemesoudnosii nic pedepisovat, A l]5 |ogikou se to m pece jen jinak' take se dokonce s |ranscendentb|( zd. e vIastn lohou transcende.tln 1ogiky je uritmi pravidly opravovat a zajiovatsoudnost pi pouvnisthoozyaoyn. se toti. e filosofie nen vbec nutn, i eje spenedouc,aby poznatka priori' a e se zajistila rozen na poli istch rozvaovn tedy nehod jako doktrna, pro.oe po vech dosavadnch pokusech jsme.m zskalijen malnebo vbecdn zem. ovemjako kitik je filosofie povolna k tomu' aby s vekerym svm dvtipema umnm zkouky (i kdy uitek z nje pak jen negativn)zabrnila chyb. toho mla istch nm kokm soudnosti(|apsusiudicii) pi pouvn pojmrozvaovn'ktermme. L,aNedostaEksudnoije v|astn ijak hloupost a od tatovvady nelz nechyb nic enleitystupo odpofroci'Tup neboomezen hlava,kte. zcela dob vyzbrc.jena' do. rozvaov vlastPojmy' me bt uenn nedosrvsoudnosti konce ak uenosti' JeIikose j ale i pak obyej polkvat ve|mivzdla mue, kte pi Dic ncobvyklho GecudPelri)'"nen jej provzovn plojevuj nelzenijaknaPravit' sv vdyaslo onennedos'atek' " ',podle Petr'. srv' PetrusRamus' /trirllio.es di@lec|icge'|554' (Pozl'

Uvod vbec soudnosti o tanscendentln

jako mohutnosl tvoit pavidla. vbec objasovno JeJi rozvaovn pod p^yidla. tj' rozliovat' mohuhostsubsumovat pkje soudnost pravidlu podlh(casusdataelegis)'l,]i nikoli. zda nco dannu pedpisypro soudnost a ani je vbec dn obecn logikaneobsahuje obsahu poneme obsahova!.Protoe|oiabstrahuje od ekerho pouhoubrmu ne analylicky rozebat znn'^ezb\Jnic jinho B 172 poznn formln a tak uskuteovat v pojmech, soudecha sudcch' Kdyby ale chtlaobecn pouvn ozvaoYn. pavidla vekerho tj.jakby se mlo subsumovat, ukzat'jakby se mlo pod tatopravidla by se to sttjinak zda pod n ncopat, inikoli. nemohlo rozliovat' pravidla' Totopravidloale prvproto'eje njakho neoptpomoc a tak se ukazuje'e soudnost, pravidlem,vyaduje znovu pouen je sice pstupno pravidly' ale e pou n a vyzbrojen rozvaovn je zvltnm kter vbecn c hce bt pouovn' talentem. soudnost specifik m takzvanho pouze pstovn. Protoje tak soudnost nb jehonedostatek neme nahadit dkola; vrozenho dYtipu. p|npo. rozvaovn njakmu omezenmu totikolame tebae pece pavidla pevzat z cizbonhledu' a takjkanaroubovat skytnout jen schopnostsprvnjich pouvat unisammu' musbt Ylastn pedepsat' si pravidlo'kter bychommu cht|iza tmelem a dn
',r ',ppad danho zko..(Pozn'vyd') t28

t29

lrsika, l. odd AMUtika.2 kn Asodl Ele^enry,IL to, ekom pravidla filosofii je ale zvltn Na tanscendentln rozvaopravidel)' kterje dnov istm (nebo obecnpodmnky spe na kterm bt apli' udatppad, pojnu. me zrovea prioi vacm po' kteroum v tomtoohleduped vemiostahmi B l75 kovno'Pednost, po. pv e v tom' (kom spov matematiky)' vdami uujcmi vzlahovata priori ' jednv o pojmech,kter se majke svm pedmtm nebo by aposteriori' protoneme dokazovat platnost 13 Jejichobjektivn pomo jejich Naopak mus nedotenu' zce|a ponechvalo dignitu to podmnky. za zrove doloi! znak doslatench obecnch.avak se s onmi pojmy' nichmohou bt pedmtydny jako shodujc tud by byly pojmy dn obsah' nemly ppad by tyto v opanm pojmy' rozvaovacmi anikoli istmi formami, pouhmilogickm pnn "r^b tanscendentln doktrnasoudnosti obsahujedv sti: jedin bt ist n mohou podmnce' za pojednv o smystov dJ' istho rozpojednv schematismu pouity, lj' o pojmy rozvaovac yao\ni roz' soud' kter z istch syntetickch st se tk druh a apriorn podmnek vyplvaj apriorn pojm za tcbto vaovacch istho o zsadch poznatk, tj.pojednv ostatnch tvozkladvech ozvaovn.

]' sl' o schefutisu

isch tzaoa.ch pojn.

pojmyjsouve srovnn s empirickmi(ba rozvaovac Avakist ^nememe se s ni' nzoryzce|anestejnorod se smyslovmi) vbec nzoi) v nzoru. Jakje tedy mon subsunPce setkat dnn nikdy mi na jevy, kdypece nikdo nbude pod poj\y, ^tedy aplikAckategoie meb}t na7irana ipros(ed.^ '.' kategorie Laulali|y e napirk|ad |\d|l. jevu] pl'o,ena \mys| v |ak d /vdn: liN a obsazena ona niclvim Je je dokttinu vlAtne prCinou' kter ini nuhou lanscenden!|n oI/la je j jak ukzala, mohou bt 'J ro.. toti zapo|eb, aby soudnosti, jinch jevy' vdch. pojny na ve vech nbec apljkovny aovac nejsou tak heterogenn obecn mylen, kde pojmy,ktermijepedmt jakje pedmt pedstavuj in concreto' od tch, kte tento odlin a pojmu podva! pokudjde o aplikaci zvltn vysvllen, nenteba dn, na pedmt' emusexistovat nco tetho, co musbt najedn Je tedyja-sn. jevem. \|ejnorode kalegori|' na druhe stran 5 a co umouje s 5lrJne pedstava Tato zprosedkujc mus bt ist kategorie najev' aplikaci (bezehokoli s.ranintelek|uIn' aM empjrickho), a pestonajedn je pedstavou Takovou '/anscendenlIn schdrub ffi)Jlov. stran jednoturozmanipojemobsahuje istou syntetickou Rozvaovac jako fomln podmnka rozmanitos.i dan vnitnmu toi vbec' as vechpedstav' obsahuje rozmanitost smyslu,a tedypodmnkaspojen nzoru.Transcendentln asov urenje nyn apriorn, a to v istm .tejnorod potud' pokudje s l'l?8ol' 'Llera yvr| Jehojedno|u) ^.'. pratidle'Na druh ob\ ne a z|o- n^ ap|iomim sran jevtake| : l/to . ..' v Lad pedstav nolod \j".n. ponvadz.aJje obsaen empirick prosted' rozmanitosti' Aplikace kategofi najevy protobudemon jakoto nictvm asovho uen' kter schma oztranscendentlnho jevpod kategoni' pojm vaovacch zprostedkovv subsumpci

prvn st pojm''l istch ozvaovacch schematismu o

A 137

B:Jl! Ve vechsubsumpcch pedmtupod njakpojern musbt pedstava

pedmLn stejnorod s pedavoupojmu' tj' pojem musobsahovatto, jenm bt pod nj subsumovn' je v pedmtu, co pedstavovno pod njakm PrY to toti znamenvaz: Njak pedmtje obsaen s istm pojmem'Empiickpojem ,al#e tak vykazujestejnorodost je pokud kte mylena lze kulatost' geom t rickm pojmemt!.'l. pojmu druhm. v v prvnn pojmu,nazrat
|,5',Ke kate8orim vymyslet dn nzorya anizbhy nzo si nememe vechnyzsady se tkaj r'brvech.ymusbt dny ve zkuenoi. js ohledem pouzeproto'ejsoumon na tbmu jedoty mon zkuenosli E L[I' Ak' XXIII' 27. rozvovn..z toho,e nejsmes to nahldnout kategori ''NoPochopitelno Pamen - E LIV, Ak. XXII, 27. jednotu apercepce." syntetickou

pmka'..E Lv' Ak' XXIII' 27. suje ''scbmatem objektu rozaovacho .'Monost njakho Po,imu'apklad objektu kate nebokate8oric commelcia, si ne|zemys|et a p.io.ii le si tud 8o.ie piny myslet pouzejov s podmnka'ni, a nich se me stt ve spojes rozva ovacm pojmemzkueost..-E LvI' Ak' xx[I' 27' rovaovn se nov schem.tisDe'kdyuluje vnitn smysl ,'synt podljednty E Lv[' Ak' xXI[, 27' (Pozn'vyd') apercepc'..-

130

131

II' I-|ika' 1 odd' Anal,,ika,2' ka' asad, D|enn,!, nebude, vzhledem k tomu,co bylo ukzno v dedukci kategori, jak tylo ist v otzce'zda maj doufm,nikdo vhat, se ozhodnout pouit' tj' neboi transcendentln pojmypouzeempirick rozvaovac pouze kje vzlahuj apriom zkuenosti mon zda sejako podmnky vcvbec roz. monosti vm'nebo zda mohoubt jako podmnky i na pedmtysamy o sob (bez restnkcena naismyslovost)' eny j smetoti vbec mon1,6 aeani nahldli. epojmynejsou V dedukci pedmt bujim' pokudn n dn njak nt njakvznam, nemohou vbec nemohou prvkm. ses!vaj. a ese tud z Dich neboalespo tkalvco sob(bezohleduna to, zda ajak by nm mohlybt dny): jakjsou nm pedmlydny'je ejedinzpsob. dle jsme nhldli' pojmy eist apriorn smyslovosii;a konen. modifikovnna takaprionj vedle funkce rozvaovn B 179 musv kategoriiobsahovat (zejmna vnilnho smyslu)' kter A l40 formjnpodmnkysmys1ovosti za nme b! kal g orie jedin apli obsahuj obecnoupodmnku' podmnku a istou Budemetutoformln kovna na njakpedmt. pouvn pojemve svm omeze'' na nije rozvaovac smyslovosti' pojmu a postup rozvaovn rozvaovacho ohoto naza| schnaem istho pi prci s tmito schmaiy budemenazva!sclrematismem obrazotvomostiljeliko samoo sobvdyjenproduktem schmaje jednotlivnzo..nb pouzejed. dn syntzy nen ale e]emjej rozliovatschma od smyslovosli,pece jen musme nota v uren .'...'je to obrazsla Kdy napft]ad kladuza seboupl bod. obrazu. pt vbec,jm me blslo pt' Naprotitomu,kdysi njak slo pedstavou metody, pakje totomylen spe nebosto,jenomrnyslm, jak si podle uritho pojmupedstavit v jednomobrazunjak mDo' kte bychmohlv po' ne tmto obrazem samm, .isc). stv(napklad porovnat' Tuto pedstavu ppad a s nn sotvapehldnout slednm jak opatitnjakmu pojmujeho postupuobrazotvornosti, B lso obecnho pojmu' paLschema|em Ioholo obra/'na7vm pojm ve skutenosti nejsou istcb smyslovch Zklademnaich vbec by nikdy Pojmutrojhelnku nbrscbmata' A l4] obrazypedmt, nebyl ad k vtn dnjeho obraz' Nedosahovalby totiobecnosti
|2slova ',epojny ejsouvbccmo.,. pozmnuje auto.v PE na ',e 'E LvIlI' Ak' xxm' 46' (Pozn'vyd') pojmyjsoupons bezesmyslu..'

I' list, O schen1tishu

istch tozaoa.ch Pojn

trojhelnky' tj' pa. pojmu' dfty ntentopojem platpro vechny kosoh]atd'' nbrbyl by vdyomezenjen najednustjeho vohl' schma trojhelnka neme existovltnikdejindene v myrozsahu' obrazotvomosti istch tvar lenkcha pedstavuj pravidlosyntzy Jet mnje mon, pedmt aby njakzkuenostn nebo v prostou' jeho obrazdoshIroYn pojmu'Ten(opojemse naopak empirickho jako k pra. vziahujek schmatu obrazotvomosti vdybezprostedn nzorupodleuritho pojmu'Napklad obecnho vidlu uennaeho pravidlo'podle nhodoke pojempsa znamen m obrzzotvomost tvar tynohho zvete' ani by se omezovalana obecnnartnout tvar.ktermi poskytuje zkuenost' neboi najakkoli 'jak zvltn znzoni|. Tentoschematismus monobraz.kte mohu i concreto pokudjde ojevy ajejich pouhouformu'je um. rozvaovn' naeho jeho pravchpostup nn skrytm v hlubinch lidskdue' se na B ]8] prod st kdy dohdme a postavme sije ped oinezakry' M. emeci jen tolik: oldz je produktemempirick mohutnosti produktivn obrazotvonosti' z^|mco pojm schma smys|oych (jakoto produktem obrazc v pooru)je ajakoby monogramem ist obrazo- A ]42 tvomostia priori.Jehoprostednictvm a podlenho se obazy teprve s!vajmonmi'obrazy a|e musb' spojenys pojmem vdyjen je pedstavuj, prostednictvm schrnatu' piem sarnyo sob se s nmne zcelashoduj' schmaislho rozvaovaci}o pojmuje naproti tomunm' co neme b' pevedeno do vbec dnho obrazu. nbrje jen istou pravidlujednotypodle pojm syntzou odpovdajc vbec' k(erou vyjaduje kategorie kterje transcendentlnm produkjen se !kuren temobrazotvomosti, vnitnho smysluvbec z hle. diska podnnekjeho fomy(asu) s ohledemna Yechny pedstavy. pokud by mly bt apriornspojenyv jednompojmu podlejed'oty Ani bychomse nynzdovali u suchho a nudnho rozebrn toho. co vbec vyaduj transcendentln schmata istch rozvaovacchpojm'vylome je radji podle poadkategori a ve spojen istm obrazemvech veliko (quanta) pro vnj smy je p.o B I82 storiavak istm pedmt obrazem vech smysl vbecje as' is tmschnatem (quantitas)jako veLikosti rozvaovaclho pojmuje iJ. lo] to je pedstavou,kter sh.nujedohromadysukcesivnpitn jednjednotky (stejnorod). jinm ne ke druh 51o tedynen nim 133

1lz

Elehentt,II tnEika, I o.!d Analvtik 2. kn Zdsad, nzoru vbec' stejnoodho njakho A 1,l3jednotousynlzyozmanitosti sm. as nzoru vytvm ev aprehenzi ktervznik trn, poitku pojmu to. co odpovd rozvaovacn Realitaje v istm (v ase)' byt udv njak pojemsm o sob vbec;|,? tedy to, eho (v Proase)' nebyt Negaceje to, ehopojem pedavuje njak asu a tho zakldna rozdlujednoho obouuensetedy tikladnost je jen nzoru' fomou as jako vyplnnho Protoe neboprzdnho' jev, je tm,co v tchtopedmt c h jakoto a tedy formoupednt pedmt vech matei poitku. nebolije t.anscendentln odpovd njak poitek m a|e Kad realitou)' jakotovco sob (vcnost, vypl. vce i mn me eho srupe nebovelikost,prosednictvm pedmlu' pedstav k te as, tj' vnilnsmyslvzhledem ovattent (rovnm nule=.egatio)'vztah a souvis' niem dokudse nerozplynev si lze kadou dkynmu pechodod ealityk negaci, B 183 lost' nebospe jako schma jako urit eality kvantum, a schma realitupedstavit je co vyplujeas, protoprv tmtonepetrilm kvantily neho' sestua to tak, e v a$e a ejnommmvy.venn reality v ase, jeho zmizen'nebo a k stupe, kle rn uii pujene od poitku' velikosti' poitku ak uritjeho od negace pozvolnastoupme je trvalostneho v ase' tj-jeho relnho substance A 144 schmatem kte uren vbec' jakoto substrtu m pirickhoasovho pedstava nbr (as sm neuplv, se m. zatimcovse oslatn iedy zstav, kte je sm Tedy asu' toho,coje promnliv. v nm uptvexistence v existenci' ij. nemnna l, odpovdv jevu nco nemnnho a souasnost a jenom vzhledemk n lze uitns|ednost substance, jevv ase.) ncorelnho' vci vbecje plny a kauzalitynjak schmatem po nm,je.li toto libovoln kladeno.nsledujevdy nco jinbo' pokud tatosuk. v sukcesirozmanitosti. tedy spov schmapiny pravidlu. njakmu cesepodlh kauzality sub' (reciprocity) nebovzjemn schmat mvzjemnosti je souasnost suburenjedn vzhledemkjejich akcidentm B ]84 stanc pravidla' obecnho druh substancepodle stanc s urenmi
|,7,'Poitek a co tvo je to, coje v naem poznbytostnempirick Pitekje form' asu. pedstav v kjeho syu vnitnho roalitu P.otikldu Avakpouzov lom obledu'jaksejeden aPnomIpoznn' ledy mino veker priori' nikoli co do co do kvality,mimo stup poitok od oatnch odliuje - E LX, Ak. XXIII, 27-(Pozn.!yd.) kvantity."

I ' l^t' o s.hhdishu kch rozooocch Pojnn

s podmn. monoslijeshodasyntzy njznchpedstav schmatem (napklad potiklady vbec nemohou bt vjednvci sou' kltmiasu pouze po pedstavy sob),a tedyuren nbrmohouexistovat asn' ase' vci v njakm je existence v uritm skutenosti ase' A ]45 schmatem je pedmtuve vekerm nutnosti existence njakho schmatem a in vidme, eschma kad kategorie obsahuje Z tohotoveho ve|ikosti vytven(syntzu) asu pedstavitelnm:v ppadschmatu pedmtu; v sukcesivn aprehenzi v ppad schmatu kvality samho poitku (vjemu) s pedstavou asu nebolivyplnnasu: v psyntzu (tj' e|acevzjemnvztah vjemve vekerm ase pad schmatu uren';a konen v ppad schmatu modapodtepravidlaasovbo Iily a jejchkategori se ukazuje as smjakokoelturenpedmtu. jinm neaprio. zda a jak patk asu' scbmata tedy nejsounim nni asovmi uenni la zklad pravidel a pod|epoadkategorise z|ah\k aso ad,k asoynu obsahu,k asovnu uspolidn. pedmfu. ^konenkasovnu hm' vech monch B ]85 prostednictvm Z tohoplyne'eschematismus rozvaovn nevede jinmu transcendentln synlzy obrazolvomosti k niemu nek jed. no|veker ozmanitosti' dan nzou ve vnitm smyslu'a taknepi jakoto funkci, kter odpovdvnitnmu mo k jednot apercepce smysluGeceptivit)' pojmjsou schmata istch rozvaovacch tedy A la opravdovmi a jedinmipodmnkami. zajakchIzeistm rozvaova cmpojmm zjednat Yztahk objektm. a dvajjimtedyvznam' Kategorietud pouit, nakonec nemaj dnjin nemon empiick nebo sloujenk tonu' abycbompostednictvm dvod apriorn nutnjednoty (kvli p. nutnmu sjednocen vekeho vdom v jedn vodn poddi]ijevyobecnm pravidlm apecepci) syntzy' umonili takjejich prbn spojen vjedn zkuenosti' poznatkyjsou vechnynae v celku veker obsaeny non zku enosti a v obecnm vztahuk nje transcendentln pravda'ktervelerou empinckoU pravdu piedch/ia umo,uje. P s to je vaknpadn' e akolischmata smyslovostivechny kategorie teprverealizuj'zroveje tak restiinguj' na B l8 . omezuj podmnky' (toti kter Ie mimo rozvaovn ve smyslovosti). Protoje schma phaenomenon vlastnjen nebolismyslovpojempedmtu ve shods kategori (N'n?ruJ estquantitas phaenomeno\ e^|j' sensatio 135

134

E|enen,!,

. I8ika' l. odd' Anal,|ika' 2' kn' Zsar!,' 2' d

kch sau.l anaLy,ic ]' kaP'o ncjr .sadech pozn' ozyaoac veker ist mustvoit zkuenosti vztahk mon jednom B l 88 proto zcela a v jej vbe vztah k smyslovosti ich priori, a a l poI! ozyao^n zsady vechny transcendentln vylo systmLl vn' nejenprolo' e obsahuj Apiornzsady se nazvajapriornmi ve vy jinch proto' nejsouzaloeny i e samy nbr soud' dvody jejich ne' vlastnostje Yakjet poznatccb' Tato a obecnjch ch bt A Ia9 dkaz neme i kdy rcnto Nebo povinnostidkazu' zprouje poznnobjektu' vekeho spe zkladem nbrje vedenobjektivn, poskyt'outdkaz ze ba nutn lomu,aby bylo mon, pece1onebrn by ioti poznnpedmtu vbec' Jinak zdoj monosti subjektivnch pouhm zskan ejde o tvrzen takovvta budila silnpodezen, se vztahuj ke kate. pouzena ty zsady.kter se omezme Za druh jsou prosto podle nich estetiky, gorim.Pincipylranscendentln jeY. tak i re vcjakoto a stejn vech podmlkami monosti a as kvcem samm vztahoYny bt strikcetchtozsad.etotinemohou pole zkoumn'PodobD tedy do nmi vymezenho o sob,nepat zsady'protoejsou ani matematick lohotosymu Detvo soust pojmu'Pesto B ]89 ozvaovacho z nzoru,a nikoli z istho odvozenyjen protoe i ony jsou syn. jejich pojednat' musme monosti zde vako poto, abychom sice hovoit o nich tetick soudy a priorii nebudeme jistotu, vbec co nemaj jejich sprvnosta apodiktickou dokzali je evident' poto' monost takovch abycbom ,apoteb, ale zmnme a dedukovatelnou. nchpoznalk a prioriuinilipochopitelnou a sice analytickch soud' miuv]to zsad muset Budemevaktak jmi j zabvme' A ]50 se vlastn v protikladu k zsadsoud syntetickch ' vesoud teoriisyntetickch proloeprv tatokonfronlac zbavuje povahu' zvltn nm zetelnjejich kerho a odhaluje nedorozumn soud Kapitola prvn' o nj} zsdd echanaLytickch k objektu poznnjakkoli a a use vztahuje Auje obsahnaeho jakkoli, je pece obecnou. podmnkou vekech i kdyjennegativn ppad v opanm naichsoud vbecto, e si samy nepotie; A]e ne.jsou tyto soudy samy o sob (i bez ohleduna objekt)nim' i kdynsoudneobsahujdnspor,mohouv nm bt pojmy spo' B l90 jeny tak, e neodpovdaj pedmtu.nebo tak, enm nendn ani 13',7

substantia phaenotas phaenomenon, conJlJ et perdurabile eum Jestlienjakou menon '-'aetefnitas necessitaspha n omenon atd')'1'3 pojern ped. pak'jak se zd' rozme podmnkuvypus!me, A 147 omezujc vznamu' tm omezen; kategorie by pak mly plati! ve svm istn beze vechpodmneksmyslovosti' o vcech vbec,jatjJol' mstoaby jejejich schmata pedstavovalajen lak'j4t J j "y; mly by tedy mt a mly byjt mnohem dl' vznam nezvisl na vekerychschmatech Po abstrahovnod vechsmyslovch podmnekvak zstvislm rozvaovacmpojmm ve skutenostiurit' i kdy jen logick v. znam pouhjednotypedstav,jim vaknendn dn pedml' a tedy anidn vznam' kler by nm rnohl poskytnoutpojem objeklu-l2, trvTak napklad substance kdybychon vypustili smyslovuren losti - by nadle nemohla znamenat Dic vc ne nco' co mebt myleno jako subjek| (aDiby to bylo prediktem nehojinho). nebol mi vbecnenazna' B 18? s touto pedavou si vak nemohu nic pot' m vc. kter nplatitjako tento prvn subjekl-Kate. uje,jaku.en psluej jsou tedy jen funkcemi rozvaovn'kter gorieibez schmat k pojmn, ale nepedavuj dn pedmt. Tohoto vznamu se jim dostv ze smyslovosti, kler ozvaovnrealizuje' i kdyj zrove

st druha rozvaovn vech zsadistho systm

jsme zkoumalilranscendentln z h]e. soudnostjen sti A l48 v pedchoz jedin za nichje transcendentln soud. diska obecnchpodmnek. pojmy k syntetickm sou pouvat ist rozvaovac nostoprvnna jednotsoudy, kolemvyloit v systematick dm'Nyn je nam opavdu a p.ioi uskukitick obezetnosti ozvaovnpi tto kter a bezpen k emu nm nepochybnposkytnepirozen teDje, jejich Jsou io totiprv kategorie. tabulkakategori. vodtkonae
l:3,'PDc?'jejcvc j. jec .e^|ila' J'dlosl a stda se kvnlj|A, Poi|ek vyd') se '!t'oJl ald'..(Po. lostv.jejevc se subance''' 'cc'osl jo jevc j,, ' objeklu... ! PE pozmujc na ''Pozn Autoslova ''pojemobjcklu.. (Pozn' vyd') 4' E LXI, Ak. xxtll'

136

Ele\ent!'

]I, Lb8ikd' 1, otld' AndLy|ika,2. ka' zisarl,'

2' .is

sou.! eh syate|ickch zsad 2' kap' o nej\| pochz Nedorozumn sjejmzmrem. zce]av rozpou lace je tud jejlho pojmu oddlime !ci od nejplve niak epred|ka| |en/ Ioho. uie jehoopak'klerynikdynepedsl! predrLatem spojime a pak' rrmro s onim sub. jen pediklu. klery b}l n)br subjek'u' ieho D;olIklad jsouprvnlt druh} predt. kd} a lo jentehdy. ietrem"ynteticky.pojen' je ktery nevzd. lovk. eknuJi: 'Njak ase' it kladenyv tme so'aJi;neboten' musu toho bt podmnka lan, nenYzdln... jinm v njakm bt urit me nevzdlan, kdo je v jednomase vzdln... nen lovk se vzdln' k nuJi ale|,'dnnevzdlan nynspooak ie tato vta anlytick, potoeznak (nevzdlanost) ze pak bezprosledn vt vyplv Negativn iuvyivpojemsub.iektu' podmnka Jo!asne. zsadys!ou'anjby k tomu muselapistoupit zsadytak' aby B l93 tlo ve zmnilformulaci projsem dvod, Toje tak vty. povaha analytick vyjdena v nbyla zeteln zsad echs,nteticbch soud Kapitola druh' o njry nemobec- A ]5'1 s nm kolen, soudje syntetickch monosti vysvtlen neme zntanijehonzev'v tr.n. co dlat'dokonce n logikavbec adokonce kolze vech' logicejeto ale tennejdleitj scendentln a prion' soud syntetickch jedinkol'pokudlze mluvit o monosti tohoto Po dokonen jakoi o podmnkch a rozshujejicb platnosti. svmu zadost dokonale logikauinit metoti tanscendentIn kolu rozvaovn' ozsah a hraniceistho urit elu,jmje pojmu'abycho nm nco u danho souduzstvm v anlytickm soudkladn'pipisujipojmujento. co v nm .ozbodl-MJi bt (enro z pojmujen opak toho'co pokud zpom,vyluuji ubyto myleno; v syntetickchsoudechvakmm z danho v nm bylo mylenopojmuvystoupit, abychve vztahuknmu zkoumalncodocelajinho' nikdy nenani vzta- B l94 Takov vztahtud neco v nm bylo my|eno' hemidentity,ni sporu,a soudsm o sobn l ze pokldatani zapav. A ]55 div' ani za nepavdiv. pojmu'abychom zdanho vystoupit Pipustme'Ii tedy,emusme jej syntetickyporovnalis njakmjinm pojmem'pak potebujeme onchdvou pojm' v2niknoul synle7a v emjedtn me nco tietl'ho. soud? jakoto vekerch syntetickch je mdium co vaktoto tet ped nae vechny v nmjsou obsaeny pouzejeden souhm. Existuj syntza se nazvas. forma ajeho apriom stavy,totivnitn smysl. 139

dvod, kteryby takoYsoudospravedloval' apriorn. ani aposteiom soud' peoeneobsahuje dnvnitnspor. a tak me bt urit pieceJen nepravdlvineboneodvodnny' predikt'ktej odporuje..' se nazv A 15 l vta: ,,zdn vci nepslu je jen egativnm ki.riemveker zsadouspou a obecnm. i kdy patjen do logiky' protoe plato poznat. pravdivosti. Potoale tak jako vbec' cchpouze opoznatcch bez ohledunajejich obsah'a k' esporje zcelaznehodnocuje a ru. pozitivn'tj. nejenabychom Tohotokritria vakmeme ut tak zaehna|i nepavdu a omyl (zakldajlise na sporu). nbrtak. aby. chonpoznali pravdu' Pokudje lotinjaksoud souden analy|icbm' aji zpornm'nebo kladnm'pak jeho praYdiYost musbt vdy poznatpodle mon doaten zsadysporu'v tom toti. co je jakojejeho to pojemji obsaeno a myleno v poznn objekfu' opakvdy sprvnpoprn' zatmco ten pojemsm musbt objektunutnpipotikladby potieil. B l9l znn'protoejeho objektu Proto i my musmenecha| plai spou i^ko obecn a pln zliadu princiP ekerho dosr^bjc anal,tickhopoznn|jeho vnosta po. pravdy'To' uitelnost vaknesahdl nejako dostaujcho kritia poznn' e tto zsadneme odporovat vbec dn aniby se sa. l52 mo znehodnocovalo, z ntoti in uit conditiosinequa non' avak pavdynaeho poznn' nikoli urujcdvod Jeliko vaknyn Inlne psn poznn, vzatoco dlatjen se syntetickou st naeho budeme poti sice vdydbtna to' abychom nikdy nejednali tto neporuiteln zsad'ale pokudjde o pravdivost takovho duhu poznn' nikdy od nnebudeme moci ekat dn rozhodnut' Pesto vakexistujejedn fomulace ttos|avn. t b ae v h o obsabuzbaven a pouzeform|n zsady,.ie obsahuje syntzu, kter pimchha' zn |akto..Je do nbyla z neopatmosti a zcela zbyten nemon' aby nco zroe bylo i nebylo... Krom toho' k n byla zbytn (pomocslova nenon) piwjena apodikrickj istota,kterou pece musbt mon pochopitz vty samotn, a vn se do n as, B 192 kdy se jakoby k: vc /4,kter'ie njak a, neme bt zrove (, prvtakjakon,n.a) po sono'.a' akoli me bt snadno obojm je m|ad. b' Napklad lovk' kter nene bt zrovestay' alejeden a tIovk me bt doceladobe vjednom ase mlad'a vjinmnikoli mlad' tj' star'zsada sporujako pouh |o8ickzsada A 153 vaknesm svvrokyomezovatjen vztahy;takovformuna asov

t38

Elefuen|J, II. Inqika' 1. odd' AnaL|ika'2' kn' Zisad,' 2' ds| pedstav je zaloenana obrazotvomosti, ale jejich syntetick jednota (k'er je potebn k soudu) se zakld najednot apercepce-V tchto mohutnoech bude 1edy nulno hledat monost synletickch soud. a poloe v c hny tyto ti mohutnostiobsahujzdroje apriornchped. stav. bude v nich teba hledat i monostislchsyntelickch soud, ba dokonce budou ztchto dvod nutn, mJi dojtk poznnpedmt, jezJe /a|o7eno p o u / en d s y n l 7 p e l e d \ | .' poznatek M.li ml njak objektivnrealitu, tj' mJi se vztahovat pedmtu ajeho prostednictvmzskat vznam a smysl. k njakrnu mus bt mon'aby byl pedmt njakm zpsobemd- Bez toho jsou pojmy przdna lovk pomoc nich sice mys|el. ale ve skute. nosti tmtomylenm nic nepoznal apouze si hls pedslavami' D! si njak pedml. pokud to nem bt mnnooptjen zp.ostedkovan, n ) b r m d . I l b y l b e / p r o . l i e d n e7 n l o l n e n jinho ne vzthnouljeho pedstavu ke zkuenosti(auje skuten, jsou .yto nebo i jen mon)' Dokonce i prostor a as,jakkoli ist je. jsou pojmy od veho empirickho ajakkolijist tak e v mysli pedstavovny pln a prior'' by pesto nemly objektivn plalnosl, smysl a vznam' kdyby.jejich nutnpouitnebylo ukzno na ped mtech zkuenosti'J j ich pedstaYaje dokonce pouhm schnatem, kterse vdy vztahuje k reproduktivnobrazotvomosli, je vyvolv pedmty zkuenosli' bez nich by prostor a as nemIy dn v' znam; a tak se to m se vemipojmy bez rozdu' je redy tm.co vemnaimpoznatkmpriom M onosl.kuenosti dv objektivnrea]itu'Zkuenostse vakzak|d na synt]etick jed.o tjev. tj. na pojmovsyntze pedmtu jev vbec,bez nby zkue. nostnikdy nebyIapoznnm.nbr pouhou rapsodivjen. kter by se nehodily do dnhokontextu podle pravidel prbn spojenho (monho) vdom' a tedy ani k transcendentln a nutnjednotper cepce' Zku n os! tedy m za zklad principy sYformy a pnori, loti obecn pravidlajednoty v syntzejev'jejich objektivnrealitajako. to nutnch podmnekme bt kdykoli ukzna ve zkuenosti,ba do. konc vjej monosti' Mimo tento vztah vak syntelickvty a priori vbecnejsou mon'protoenemajnic tetlho. toti dnpedmt, na nm by mohla syntetick jednotajejich pojm doloit svou ob. jekvnrealitu'

3, kaP' SJs|ea|ick kldd ech s|nk|ickch z!d.! k|ha ra.aon

B l95 t5

vbec neboo tva soudech o prostou Ako]itohov syntetickch poznvme produklivn obrazotvomost' kter v nm vyznauje ecb, vbec dnou nepotebujeme tedy a priori tolik' e k tomu skulen proor povaovn pestoby totopoznn. kdybynemlbt zkuenost, vc zkuenosti, nebylonim kter tvo]tkuvnj zapodmnkujev, syntetick se pouhmpeludem;proto se ony is. nezabvnm anebo k mon zkuenoi, i kdyje! zprostedkovan. soudyvztahuj' ajedin na nzakldaj obj k ' monosti !to zkuenosti, k sam spe sv syntzy' livnp]atnost je tedy zkuenost jako empiricksyntza ve svmonosti Protoe je jinsyntze' jedinm druhempoznn' k.ery dodv realitukad \e ^ '^. po7njn| a priorlpra\di\}lj' lhodu|e syn(el)jakoro |enlodUh I tnte' nrcvrc.nei coje nurne , objekrem' ze neob:ahuje ienpro(o. : l:l jednotzkuenosti \ubec' tick principem vekerych soudje tedyzsada| syntetickch Nejvym jednotyrozsyntetick nutnmpodmnkm Kad pedmtpodlh nzoruv mon zkuenosti. manilosti synletick soudy a prioi' vztahujemeli ioti Takto jsou mon a jej podmnky apriomho nzoru'syntzu obrazotvornosti formln zkuenost. apercepcik monmu nulnoujednot'rv transcendentln monos|izkuenoi yec rrmupoznn vbeca ftme pod\nky j sou souasn pednl zkuenosti' podmnkamimonosti a majtnd platnost'Ie v synletickm soudua prioi objektivn Kapitota tet. sy.ema'ck vklad echsyntetickch zlisad isthorozvaovn v netn vyskytuj Zs]uhuza to' e se vbec sady'.ie tebappsat vlun istmu rozvaovn' kler nenjennohutnotvorbypravi de]v/hledem k lomu. co \e dje' nbrzje izdrojem zawa'poaie.nicrrz ffi '''" je v(e(cokoli jakopiedm( podi7eno \e namme nasL} tnout) nuln pravidlm' nikdy nemohlipoznatpedmtod' Bez nich bychomtoti
l]o''Jak se pedmty pojmua piori?,.-E LXII. Ak' xX[I' 28' dpodle pojm'jako by pojed bt nikdy dokazovny z poubch ''Zsadynemohou nvalyo cech z monosti vjemuvc'.. E LXIII' samch o sob'nb.jen k, XXIII' 28. (Pozn'vyd.)

B t9 l5?

140

141

Elenenly' I' lnqiko, l' odd'AfuU|ika,2' kn'zisat!' 2. sl za jevm'Dokoncei prodn zkony'jsou.li povaovny povdaj c zrove vraz pouvn obsahuj rozvaovn, zsady empirickho uren na zkladprin. tuen njakho a tedy pinejmenm nutnosti. zkuenost' Nicmn cip,kter .je apriorna plat ped vekerou vym zsadn prodn zkonybez rozdlujsoupodzeny vechny jev' na zvlhppady !m, ejsou pouze aplikaceni rozvovn pojem'kterobsahuje principynm tedy poskytoj Jedintyto vy po pravidlavbec, zatmco zkuenost podmnku jakoby expoDent je pravidlupodzen' ppad, kter skytuje pova' rozvaovn nebezpe, eby byly za zsadyistho Takov nehroz; snadopravdu zsady.neboi naopak, ovnypouhempirick ajej nedostatek pojmovnuhost,kterzsadychakteizuje nebo jakkoli obecnsnadplat' v kad empirick Yt. lze snadnovnmat vak i ist zsadyapriori' Exisfuj tto zmnlehkozabnit' doke pro' pipisovalistmu ozvaovn. nerdzvt kte bych nicmn (by pro' nzo z istchpojm, nbr z istch vyvozeny B l99 toenejsou je vakmohu.nost tvorby ozaoyr' rozv^ovn): A lo stednictvm pojm. a|ejejich aplikacena zkue. Takovzsadym matemalika' platnost. takovho syntetic' ba monost nost,a tudjejich objektivn na istm kbopoznna priori (ieho dedukce)vdypestospov nbjen zsadypotat sady matematiky' Nebuduprotomezi sv p|atnost tchtomatematic. se monost a objektivn ty zsady,na nich je tud tebapokldatza principy kcb zsadapriomzakld,a kter tchto zsad, a budu tedy postupovat od poj'ni k zoru' a nikoli od n.o|u k wjmnm' pojm .ozvaovacch na monou zkuenostje Pi aplikaci istch jejich syntzyb\| natenatick, neho dynanicke| syntz^ pouvn n^eistencijevu vbec. Apnot toti zstimpouze na nzor, zsr1' zkuenosti naprosto n podmnky nzorujsou vakz hlediskamon empiric. zatmcoapriompodmnkyexistenceobjkt monho nutn, Protobudouzntzsadymate. khonzoruo sobjsou jen nahodil. pouvn nutn'tj. apodikticky'zatmco matickho bezpodmnen pouvn nutnoi zsadydynamickho budoumtsice tak charakte v njak a priori' alejenpod podmnkou. ebudou empirickymyleny a tedy jen zprostedkovan a nepmo'a nebudoutud B 2oo zkuenosti' obsahovatbezprostednevidenci (i kdy obecnjistota ve vz.ahu ke tmnebudedotena)' k|erje vlastnjenmatematickm A l] zkuenosti

3. kap' Seo|itk

ozyaon klad ech s'hk lickch zosa.! isho

zsadm'Lpeto vakbudememoci posouditav zvru vkladu systmu zJad' tohoto zcela pirozennvod k tabulce nm poskytuje Tabulka kategori jinm nepravidlyjejichobjek. pece nim ty nejsou zsad'protoe rozvaovnjsou tedy:j]' zsady istho pouvn' veker tivnho

3. Analogie

4' Postulty !bec ' empirickehonD|Ien abychn o pominu|rozdytkajc Tylo nzvyjsemzvolil s opatrnost. e au tchtozsad'Brzy se vakuke, se evidencea uplatovn jev B2a| podle kanti, kateEo| jde o evidenci' nebo o apriomuren pouze na formu)'jejich kategorie zamn a /dl'ryGdy se u druh pvn protoe dv mohou A ]2 li od dvou zbvajcch' zsadyse znan jistoty pouze diskuF zatmco dv zbvajc inhritivnjistoty, doshnout j istotypln. Prvndv zsadyproto zivn,i kdyv obou ppadech budu nazvat zsadami atenatickni, &nhd\ p^kzsaami dlna' lj1 M| bych snad ale poznam n at' e v prvnmppad B 202 nic]!mi'13\
)]| ''1' A,ifry nzofi' Pomiln, - Pura ist matematjka - dynamika plikovan matematika vjemD. n.dte. 2. Anticipaco ujen je ydon kjakho jeu (ped ekrifri poj' )' kuenoi l -'' ] ' A n | o s ize 1' ,zick.i 4. Postuliry.mpi,ickeho f t"o'os'" mylonv'lbec , P oi|e k,.pe sahuj e zkueno s|'.' E LXIV' Ak' xxII,28. (Pozn.vyd') |]2Autor slo ,'z!dami'ah'.tini.. PE pozmuje na ,'zsadamj ' -ELxy' ^k' XXm' 4' (Poz.. vyd') f'ziolo8ickni.. Irr Kad ebo J.2''Jpoj.' i (coniunctio)j bu Jlo.r (compositio)' (nexus).s|oejesyntzou rozanjtosti'je t soDe nep.t{ huln|j^ko k sob napkld dva trcjhelnky'kte.rczdlDjtverecpomocub|opky'

r42

143

Anabliks'2' kn.zsadJ,2'sl Elenefi!' II'In?iko']' odd. p. jako v druhm mm prv lak mlo na mysli zsadymatematiky, zabvmse pouzezsadami (fyzick) dynamiky; pad;sady obecn smyslu(bez ohleduna to' k vnitnmu ve vztahu rozvaovan istho jsou ma. jakpedstavyjsou v nm dny)' jejichprostednictvm tedysp tak Nazvmje vbec mon' zsady a dynamick iematick zkou nyn a buduje obsah ne najejich aplikci s ohledemnajejich v labulce' uvedeny poad, vjakmjsou matve stejnm 1' Aximy tizoru jsou een.in eLiiny'] Jejichprincipemje:yjechn! ndzory Dkaz''5 kte a ase' v prostou formy,nzo co do sv obsahuj. Vechnyjevy bt |edyaprehendovny' jim vem poskyluje zk]ada priori.Nemohou jinak neprostednictvm syn. vdon, tj. pijnnydo empirickho prostoru urilho kteroujsou vytvenypedstavy tzyrozmanitosli, jednoty syntetick a vdomm stejnorodho tj' skldnm B 2o3 nebo asu, rozmani. vdomstejnorod co je stejnorod). tto rozmanitoi(toho, st' pokudsejehoprostednictvm tosti,kterje dnav nzoruvbec,
ejnorollhove vem'co De sany o sob nePati nurn.T^kojc synrza lze op!.zd|itna hlediska.(Tulo syn!zu b| zkolmnoz fuo|e^a,icl1ho (ynld/u pvni /mena na , .'/iv'i P' h7 {oah z D|( a aa'.8o.4 s}nli1U Je n c \ u s \i e v e I i c i n ') / J l i m c od r u h an v e l i . l n ) i " l . ' / l v ' l ' D I u h c 5 p o i e n/ j^ko akcident lapklad auh' .! k sob Len, .ozailosti'Pol syntzou Pat je he j e !d' lebae k pin' a.ozmanitos! nbo inok subslanci, k njak spojen jako priori. Jeliko loto sPojen J'ej'ood' pcsto pedstavona nenlibovoln' nuvm je spojenn d'ndhickb, nebot sc tk spojen.J'sbt oPt rodlenona/lzila,lhl sPoj.n l.'. rozmanitosti' (Toto spojenme ne|ohzick'|j. njejich aP.iorn jev mezi sebou nav,jem L na spojen - Tto poznmka A. ve vydn nen obsaena v ohutnoi pozn') spojen

3, kdp''l. Ain, nzofu je pojmemvelikosti(quantum)' objektuteprvemonou, v pedstava jen projako jevu je tedy mon vjem njakho objektu i Dokonce jedno.y v danm smyslovm rozmanitos t syntetick slednictvm je myIenajednota rozmanidoen stejnorod kter nr2ou.pomoc jevy j e,tenziv. vechny sou veliinam i' ^ s|ce pojmu l'toJli, tj ' v tosti jako v prostopooe pedstavovny nzory fl)s bt eliinami. nmi prosto a as vbec. pomoc syntzy,jje urovn ase te ru nebo pedstavu pedstava celku v st umouje veliinu' n Takovou veliinou.l] Nedoki (a nutnjtedypedchz). nazvm exlenzivn j akkolikrtkou. anibychji v mylenkch seku, dnou sipedstavit postupn boduvechnyjej sti' A ]3 vytvel zjednoho bych vedl' tj' ani kadm' i sebemenm nzor' Podobnje to s a leprvetmzskalten postupod jednohookamiku Myslm si v nmjen sukcesivn asem' prostednictvm velb st asu ajejich pidvn kdyje k druhmu. pouhnzoje kvantum.j3'Protoe asov nakonecvytvoenourit jevjakoto je nzo exten. B 204 prostor' nebo as' kad bud u vech.jev (od poznnjen pomoc sukcesivn syntzy a me bt zivnveliinou jsou jako jevy vechny tedy u nazrny stik sti)v aprehenzi' pedemdanchsl),'r3 co ovemnenppad agregty(mnostv jen jsou kte nnie,tenziw jako veliin. nbr tch' vech druh pedstavovny a aprebendovny ''], takov
|36 pod kate8orie' Z kategolijako takovch subsumovat ',vjey musmc vn, kter s UsDzovat lzejen z monosli nelze vbec na nic usuovat. v njctus'ktery Urovn asu a v ase' me dtjen pros!dictv jen Podlenjak kategorje'.._E LXVI' Ak' XXIII' 28' uruje nzor'mon vykonaljen prostednictvm aprchonzo vechny vjemy meme ,,Protoe vjednolvdom povd v ase' syntzou stejorcdho'j ktorje vakjen pojomveliiny, poznat syujinak nenee a vniilnho Pcdmlylnjho jako veliiny ne ve zkuenosli' omezenpojmuveliiyna zkueno'.. E LXVII. Ak' xx[I, 28 29' (Pozn.yd') |3'''Protose pojemoxtenivn jo extenze' veliiny netkjentoho' v em tj' jen vnjho nzou. spokjeno m exlenzivnvelikosl s ohl d e na a dlkuasulvenhopjefun, ale i velikos1intenzivni'lj. s oh|edom (Pozn. vyd') stuPc E LXvm' Ak' xx[I' 29' tto Pjemnosti'.'lr{ Autor v PE zvoku 'E LxIx' Ak. XXIII' 4' (Pozn'vyd') knul' j3, jako takovouneee i nikdy ve vnmn ''Rozmanilost Pojmat' Proloevakp.ostora s jako takov bychomtak iniliv plostorua ase.

o axine.h ndzorv jevy jsou' s ohledemnajejich nzor' vechny ozoadn: istho ''Zsada (Pozn'vyd') .rlen.'yn. veliiny'.. 1r5 (Pozn. vyd') odstavec' nedujc nadpis Vyd.n A eobsahujo ,'Dku..

144

145

El.nent,' II' ln|ika' ]' o.!d.Anaulika' 2' kn-zsd.!y,2. sl produktivnobrazotvomosti pi vytve. Na tlosukcesivnsyntze rozproslrannosti(g o melrie) se svm' matematika zakld n tvarse podmnky smyslovho nzou a prioi' za vyjaduj aximy. kte jevu' pojmu vnjho istho schma uskutenit me nich sejedin Napklad mezi dvma body lze vstpouzejednu pmkui dv pmky prosto atd. To jsou aximy, kter se tkaj vlastn jen neuzavaj jako takovch. (quanta) v u in jde tj' odpovna otzku|..Jakje nco o velikost (quantitas)' Pokud ni dnaximy ve vlashm smyslu na neexistujs ohledem A l4 velk?.., jsou pesto synteticka bezprostednjist vt rzn z tchto slova. pidan ke stejnmun b o od stejnho stejn (indem;nstrabilia)' e jsou vty, jeliko jsem si bezpo. analytick odebrand stejn'to je identicks vytYcnm jedn velikosti B 2o5 edn vdom, e vytven vty a priori. Napoti tomu bt syntetick druh;aximy vak maj ale nejsou obecnja. syntetick, sice evidentnvty o vzlahu seljsou proto nemohou bt nazvny prv geonetrie, a kojsou obecnvty vta: vzorci. se]nmi nazvny ,,7 + 5 = aximy, nbby mty bt pedstav v ani si toti nertyslm vtouslo l2 12...nenanalytickou ?, ani v pedstav 5, ani v pedstav sloeniny z obou (o tom' e si mm slo l 2 nysletja,(o jejich souet, se J nem|nv. nebou analy. myslm v pedstav tickvtyjde pouze o to, zda si predikt skuten jen jedinen' je pece je syntetick, tato vta subjektu)''!0I kdy ale (tj. na syntzu toho. coje stejnorod syntzu Beemeli ohledpouzena jedinm jen jednm zpsob n' i kdy je dojt iednotek). mek n je souet seek, kde t eknu-li: ,,ze Poujn |chro se|obecn. pak zde sestrojit tojhelnk..' tet' lze dvou prvnch vtneseka vst krat. me kter produktivn obrazotvomosti, A ]65 mm pouhou funkci pod hly. Napoti protnat libovolnmi a necha|je i delseky jen jednm jedinm zpsobem,a podobn tomu slo7 je mon'aI je 7 s slem5. Takov vty slo12, kter vytvoeno syntzousla jich (nebo existovalo nekonen by B 206 tedy nesmme nazvat axirny vzo.ci. mnoho), nbrselnmi pooc pojm vbec rozmanitost neazrmo. mume slejnorodu Pojmat eliin'.' E LxX' Ak' xxIII' 29. (Pozn'vyd') |a0 - E LxxI' Ak' Xx I' 4' (Pozn'Yyd') k'tnul' utorv PE zo.kD |a'V PE doplnno: 7 ve vt7 + 5 = 12jc mon.,'.' tomuIslo ,.Naploti Ak. XXIII,46. (Pozn.vyd.)

jen4 3' kaP''2' An|icipace ve|miroziuje nae zsadamatematikyjev Talo transcendentln matematjku s celou lze totiistou zsad a priori'Jendiky tto poznD zkuenosti. cobez n nebylo jejpreciznoaplikovalna pedmty jrnnohspor'Jevynejsou a dokoncepodntilo samood sebetakzejm. proste'dnictvm vcmi sammio sob.Enpi.ick nzorje monjen nzoru. o istm aasu); co tedykgeometne nzoru(prostoru istho avmluvy'jakoebypedmty vhrad i o nzoruempirickm' platbez pravidlmkonstrukcev prostoru(na. smyslnemuselyodpovdat prostoru Tmtoti neobstoj' dlitelnosti a ihl)' nekonen pklad platnost objektivn a nevme matematice upne a spolus nmveker prosto a as u'proajak daleceji lze aplikovatnajevy' syntza umouje A ]6 jako bytonchforen vekerho nzorujelm,co zroYe jevu' a tedy kadouvnj nsledni veker zkuenost' aprehenzi v istm pouvn dokazuj e pedm!: aco matematika poznnjejch vechny nmil o poznnpedmt' to nutnplti o vnjzkuenosti. pouenho ozumu' kter B 207 nesprvn ky proti tomujsoujen vytkami podmn' od formln pokouosvoboditpedmty smysl senesmysln za pedmly to pouhjevy' smyslovosti a vydvje' akolijsou ky na ppad by seo nich rozvaovn' v takovm dan naemu samyo sob, se o nich a prioivbec nic, atudby synteticky ovennedalopoznat pojm prooru,a vda'ktertyto ich nedalonicpoznatanipomoc geomelrle' mon.i poJm} Ioll7 b} 'amuneb}la uruje' 2. Anticipace jemu j e je pedje|ve echjevech nli realita' Principemtchloanticipac elitosl, tj. njak stupe''4r mtem intenzin Poitku, Dkaz"3 je zro\e nm po Vjemje empiltcke vdoml' vdomi. tj' lalov (pouzefomlnmi) itek. Jevy jako pedmtyvjemu nejsouistmi
'A4|iiPace jenu vech vjeny jako tkov.zn nledovn:ve ZJada' ktel nliciptlje vker jevech m Poiteka eal''a' jmu na pedmtuodPod Gealitas Phacno. fr.non)' intetzin eliko' j' U!itstuPo'.'(Pozn' vyd-) ]arve vydn A nenndpis ',Dkaz..ansledujc odstv@' (PozD' vyd')

14

147

El.hehr',

!I. Ib,ika,

l. a&I' AfraL,tika,2'

kn' Zs,d,'

2. ti 3 kop,2 Ankip!' ? tj.n*

(nebo. bt samyo sob ty nemohou a as nzoryjakojimijsou prostor po njak materii obsahujjet Krom nzorutedy vbec vnmny). je pedstavovno nco existu(jejm prostednictvm objekt vbec pouze poitku, a to v jcho realitu tj. obsahuj v prostoru nebov ase), jen e subjektje to, jako subjektivn si |ze uvdonit pedstavu, z n vbec. od empiick. k objektu vz.ahujene B 2o8 afikovn,a tutopedstvu je promna' kdy realita z empi. k istmu monpostupn ho vdom (apiorn' vdon pouzeformln miza zstv rickho vdomzceta vytvlen veli. i syntza tedymon v prostoru a ase;je rozmanitosti a v istm nzoru. kdy se rovnnule' po odjeho potku kostipoitku obpak poitek jeho lbovolnou o sobnendnou velikosl'Protoe ani nzo jektivn pedstavou se v nm ani nzorprostoru, anenachz dn x tenzivn,ale pestonjakvel asu, nebudemu sice nleet lne empikost (a lo postednictvn aprehenzetohotopoitku.v n narstat od nu|y apo danou nu), a tedy ase rickvdomv uritm yel'loJ', ve shods nmusbt vemobjek'm vnmn' intenzivn elikost, poitek, pipisovnaintenziyn pokud toto vnmn obsahuje stupe vlivu na snysly' tj. ur't to, co poznn. pomocnhomohu a piori pozna.a urit Kad a toje bezpochyby poznni lze nazvatanticipac, patk empirickmu svjvrazqXtls'P.otoeale A 167 v7ll'am,\nmEp'l'oJ pouval v jevech existujenco' co nennikdy poznvnoa priori' a co tedy poznnm a poznnm apriomm' rozd| mezi empirickm B 209 tvo vlastn plynez toho,eprvonje v|ash (jakoltk vnmn), totipoitek anticipovno. Naprotitomubychomnohli bt vbec tm'co neme pokudjdeo tvar'takpokudjde o ve. v prostoru a ase,jak ist uren jev,protoe to' co apriompedstavuj Iikost,nazvatanticipacemi Pokud ale pece bt ve zkuenosti dno vdyjen aposteriom. me jako poit. poitku jen existuje poznat na kadm nco,co lze apriorn (anibynm muselbt njakzvltnpoitek dn),zaslou. ku vbec vznamu' ve z\ltnn ilo by si toto nco bt nazvnoan|icipac pv pedjmat v tom,co setkjej protoe zkuenost se zdpodivn jen z n.AIe tak se vci skuten maj' ltky,kteroulze erpat poitku vyplujejen jeden okamik Aprehenzepomocpouhho (nebeuJi nco vjevu' Jakoto totiv vahu sukcesimnohapoitk). kter postupujeod st ehoapreh n ze nensukcesivnsyntzou' poitku velikost'Nedostatek nemtedy extenzivn k celpedstav, jako przdn'lud by ukazoval A 168 v tme okamikuby tentookamik 148

je realita poitku, nzou odpovd se rovnalnule'To' co v empirickm phaenomenon); (realitas je negace' lo' co odpovdjeho neptomnosti' nula' Kadpoitekjeale schopenzmenovn, take me ubvat, B 2l0 zmizet.Mezi realitoua negac tk postupn vjevu je protonepetrjejich\zjemnozd| mnohamonch il souvislost mezipoitk' je stlemen ne rozdlmezi danourealitou a nulou,nebolinaprostou To znamen: Realitavjevu m Ydynjakouvelikost,s n negac. se protoeta vznik prostednictvmpouale nesetkvme v apehenzi. poitku vjednomokamiku, hho a nikoli sukcesivn syntzou mnoha poitk, a nepostupuje tedy od sl k celku.Realitam tedy sice ve' likost.ale nikoli velikostextenzivn. Intenzin elkostpakMzvm takovou velikost, klerje aprehendovna pouze jako jednota a v ktesi lze mnohos!pedstavitjen prostednictvm piblen k negacirovn nule'Kadrealita vjevu m iedy intenzivn velikost'tj. urit stupe' Pojmeme.Ii tutorealituja}o (a pinu j v u' napklad u poi|ku' nebojin realityv oblasti njak ,nny). pak tentostupe realityjakoto piny nazvme momedtem' napklad momentem te, jen tu 169 a |o proto,e tentostupe oznauje velikosl'jej aprehenze nensukcesivn, nbr okamit' Toto ale zde jen pfleitostn' tematizuji jet nebo kauzalitou se nyn nezabvm' Podletohom kad poitek, a tedyi kad realitav oblastijevu, a B 2]] je sebemen' njakstupe. tj. njakou intenzivn velikost, kte me jelzmenen. bt vdy a mezi reali|oua negacjenepelrit sou vislostmonch realita monch mench vj m ' Kadbava, napi klad erven, m urit stupe,!{ kter,jakkolijemal,nen nikdy tm nejmenm' jako u tepla, atakje tomui v ostahch ppad c h, momen. tu te apod. vlastnostveliin. podle nu nich nen mondnnejmen da (tj' dnjednoduch d|). se nazvjejichkontinuitou' Plostora as jsou quanta continua. protoe dnjejich d neme bt dn,aniby nebyl uzavenmezi hranice(bodya okamiky), a me bt tedy dn jen tak' e tentodlje sm optprostorem neboasem' Prostorse tedy skldj n z prostor, jen hranicemi, as z as. Body a okamikyjsou tJ' pouhmimsty jejich omezen; pedpokladem mstjsouvakony
,". ''Nekmnic vce'nee vcker ealilam njakupe'prv lak ]ako e kadvc n extenzivn velikost'..-E LxX[, Ak' Xx I. 29' (Poz' vyd.)

t49

ELeMnt|' I' I,lila, l ' o.Ll'Ana|,liLn'2' kn'z1sad,' 2' a z pouhch jimi majbt omezovnynebo urovny, nzory,kter jet postorem ped dny mohly bt kter by soust. A l7o ms|jakoze veliiny lze as. Takov ani aniprostor. btseslaven neme a asem' (produktivn obazotvomostD protoe syntza plJnulni, naz | jsme zvykl jehokontinuitu je postupem v ase, B 212 pi jejich vytven (.'uplvn'.) ' vrazem hlavn oznaovat .,plynut.. a tojak pokud veliiny' protokontinuln vechnyjevyvbecjsou tak pokudjde o pouh veliiny, jde o jejich nzor,tj' jako extenzivn JeJi synveliiny. intenzivn tj' jakoto a tedyrealitu), vjen (poitek, jew' jde a ni. mnoha jevu pak o agregt peruovan. ozmanitosti tza se nevytv jako agregt Takov kvantum' urit koli vlastnojev duhu' nbr uitho poduktivnsyntzy pouhm pokraovnm uritm 13 tola Nazvu.Ii peruovan syntzy' neustle opakovnm obsah j pokud tm rozumm tak sprvn, kvantempenz,nazvm je jedn n p etitou kter nicmn marky, ryzhostbrav hodnot nbrkaddIby mohl veliinou'v nnendn dl nejmen' mince. pro jetmen ltku tvoit minci, kter by vdyobsahovala tolik kulatch tolar..prv pod onmnzvem ,,13 Rozumm-lia|e jakkoti). pkje nevhodn jejich oznauji obsahstbra minc(aje je oznaitjako tj' jakojisl poet agregt, tolarua musm A 171jako kvantum je potu pfuce mus btjednota' kadho mnc. Jelikoale zk|adem je vdy konti jednota takov jev jakoio ajako urit kvantum, ten.o jevy' a jsou tedy vechny uje pokldmeza exlenzivn, Jestlie vta' pak by existovala veliinani' kontinulnmi neboza intenzivn, toti e dokazateln, evidenc B 213 kterby byla snadnoa s matematickou druhho) stavu do (pechod vci zjednoho njak zmna|a5 tak kad je kontiuln, kdyby ovemkauzalitazmny vbecn l eela zcela empirick fi|osofiea nepedpokldala mimo hanice.ranscendentln priori dnou informaa pincipy.Rozvaovnnm totineposkytuje je vc' tj' eje u uit stav ktermn ci o tom. monpina, proto, takovou mo' e stavu.a to nejen danho uje k opakuuitho (nebo priornch nm u mnoha tento nhled nost vbecnenahl se tk jen uitch poznatk chybo. nbrpoto,epromnlivost
|a5 islch vekerych objekl ''Monos(znny Prv tak jako nonost nzoru'ZD. pojm neme bt dnajinakneve smyslovm rozvovacch pozateln'..E LXXIIL Ak' xXI[' 29' (Pozn.vyd') na o soE ne

3' kap', 2' Aa|iciPace jda

jej zatmco pouiljedin zkuenost. o kterchns me ur n jev, ped je teba hl d at v tom, co se nemn. Pro|oezde vak pinu zkladn ne ist nic, m bychon si mohli Poslouit, sebounemme sPovat na niem zkuenosti. kter nemohou mon pojmy veker empirickm' nmemepedjmatobecnou podovdu'kter je bu. A l72 zkuenostech, anibychom poruili zkladnch dovna na uritch jednotusystmu' zsadam velk v]iv na an|i. nm ovem dkazy, enae Nechyb protoe nedostatk. vjen. a dokoncena odstraovnjejich cipovn jakkkoli nesprvn zvry.kte by z nich mohlybt uinit nm brn vyvozovny. a jeho B 2)4 njakstupe'rnez|nfl realitave vnmn Mli veke up'a mus.li mt ada stle mench negacexistujenekonen pitk' pak nenmon pestokad smysl urit stupe receptivity napostou nepi a tedy ani zkuenost. kter by dokazovala vnmn, jeYu.aubezpostedn' izpro. relnav oblasti tomnostjakhokoli (ajijakouko|i oklikou pi usuzovno'To znamen'e s!edkovan pzdnho prostoru a przd. nelzenikdy vyvoditdkaz ze zkuenosti za nhoasu'Napro nedostatekel'a ve snysloynnzol)oi prvneme bt sm vnmna za druh ho nelze odvoditani zjed. rozdlu stupnjeho reality' ani nesm noho jedinhojevu a z dnho jevu' Kdyje totice|nzouritho bi nikdy pijat pro vysvtlen prostoru nebo asuveskze e1n, tj. adnjeho st nen przdn, jimi jsou pece musexistova!nekonen mnoho rznch stup, jevmohou prostorneboas vyplnny'a intenzivn velikostiruznch jevech men bt v rznch nebo vt, i kdy extenzivnve|ikost nzoru je stejn' protoekadrealita m svjstupe,ktery se m pi nezmnn velikostijevu zmenovat v nekonen ad A ]?3 extenzivn up ak ni m u (tj' kpzdnot)' pozorujli B 2]5 Tmvichniprodovdci' Ukamesi to na pkladu' velkrozdlv mnostvruznch objemu(zsti hmotpijejichstejnm pohy. z hlediskat ivhy' zsti z hlediskaodporu kladenhojinou bujc se hmotou)' shodnz tohousuzuj' etentoobjem ( x tenzivn velikostjevu)musbt ve vech hmotch, by v rz| mie'Przdn. Koho by ale kdy napadlo'etito vtinou matematikov a fyzikov pedpokladu,o kterm za|o svjzvr na pouhm metafyzickm pitom tak pomtvrd ese ho vysthaj? Pijali toupedpoklad' e to' coje v prostoru ln(nechcizde ealitu nazvatneprostuPnost 151

150

Ele.h!''

' I,qiko'

1' odd' AnablikA'

2. kn. zsd.!!' 2' sl

3' kaP', 3' AnaLagie zkuenos|i v empirickn vdomvbe!'ve vnitnmsmysluIne toti A l? syntzu po vdom vyrst od nuly a njak vy stupe, take empiick velikostnzoru (napklad osvtlenploch)vyvo' stejnextenzivn jinch (mn poitekjako velk stejn agregt mnoba osvtlelv ploch) dohromady. Meme tedy pln abstrahovat od nch exten. B 2]8 poitku vjednomokamiku zivnvelikostijevu. a pecesi na pouhm rovnomrnho stupovn pedavovatsyntzu od nuly a po dan jsou jako poitky vdom. vechny tud takov dny sice empiick jen a posrcnori,ale tu jejich vlastnost' e majnjakstupe, lze po. ena veliinch vbec zna1apriori'Pozoruhodnje, meme apriom poznatpouzejednujedinoullalilu. totikontinuitu' Na veke kvavjevech)vaknemerne lit (na relnm apriompoznatnic vcne jejich intenzivn l,anll'!, totiemaj'jak stupe; vechno ostatn je penechno zkuenosti' 3' Analoqie uenos!i Jejich principem je: Zt'nost je nonjen prostednictvm pedsta| nutnhosp ojen vjen .|s Dkaz1 Zkuenostje poznnm, empirickm tj.poznnm. kter uruje njak objektpomocvjem' Je tedy syntzou vjem, kternensamobsa enave vjemech. nbrobsahuje synt t ickoujednotujejich rozmani tostivjednom vdom' Tatojedota tvoto, coje bytostn v poznn oletlti srny. (nejenv nzorunebopoitku tj' ve zkuenosli smys' B 2]9 l)'ve zkuenosti sice k sob pichzejvjemy jen nahodiIe, take z nich samchneplyne'a ani neme jejich spojen, plynoutnutnost protoe je jen seskupovnm aprehenze rozmanitosti v empiickm nzoru'ale nenchzse v ndnpedstava nutnosti spojenexisten'
' 'hdlo8i. .kue,oi .lcjichobecnouzddr! je: vechny jevy' co do svexistonco' jsou aPriom podzeny D.en.iejicb (Pozn' vzjemnho vztahuvjednomse''. Pravidl vyd.) |]?ve vydn A nenadPis.'Dkaz'. (Pozn'vyd') a edu,ic odstavoc.

pojmy)'je vljde slejn a mie to empirick nebovhou,protoejsou pedpokla. Proti tomuto velikost, tj. mnostvm. se liitjenextenzivn ve zkuenosti' a kterje tedy dvod du, pro njnemohlinajtdn dkaz'kter sice nem A l?'1 pouze metafyzick,stavmtranscendentln prostor, domnale pesb zcela vylac vysvtlitrozdlve vyplnn pedpokladu, rozdlnelze vysvtlitjinak ne lou nutnost ezmnn j e nutno pijmout'Navcm tu zslu. prostoj. pomocpzdnch kter pinejmenm mysletsi luto rozdle ozvaovn svobodu bu, skt jinm proda vynucovat njakou zpsobem, i kdyby si fu mIa B 216 nosti prostory vidme e akoli mohou bt stejn dokonale hypotzu. toti. kde take v dnm z nich neexistujebod, vyplnnyruznmihmohmi, ptomno, pece pi m ve reln te bychomse nesetkali sjejich bez zmenen kvalit svjstupe(odporui vhy)' kter se me pe. zmenovat, ne extenzivn velikostinebomnostv do nekonena jde do pzdn^ vypluje dn a z,iz. Tak me njakzen' kter prostor, napldad teplo,a podobn kadjinrealita(vjevu). ani by ponechvalo ve svchstup' sebemen st tohotoprooruprzdnou, prosto.tmito m n ' nchdo nekonena ubvat. a pestovyplovat ten|o vtmi' v mi stupnistejnjako njakjinjev Nehodlmzde dnm ppad tvrdit' e se .o tak skulen m s ruznost bmot podlejejich jen specifickvlhy' nbrchci ze zsady istho rozvann do|oit' A 175 epovahanaich vjem .akovzpsob vysv.len umouje a enesprvnpe'dpok]dme relnojevuco do stupn za stejn ajenom co do agregace ajej extenzivn velikostiza rjzn'a dokonce to apriom tvdme, dajn na zkladnjak zsadyrozvaovn. R 2|.1 Pro badatele zvyklho na transcendentln uvaovn' a tud opatrnjho' obsahuje tatoanticipacevjemu nicmn vdynconpadnho pochybnosti vyvolv urit meanticipo. o tom.zd rozvaovn vat takovou syntetickou vlu,jakoje vtao stupniveho elnho vje. vech, a tud o monosti vnitnho rozdu v poitku samm' abstra. hujeJi se od jeho empirick kvality. vznik tedyjetjedna otzka' ktersi zasloueen: Jakse zde me rozvaovn apriomsyntetic. ky vyslovovato jevech,a dokonc je anticipovat v tom' coje vlastn apouze empirick. totiv tom'co se tk poitku? r'dli'd pitku je vdypouzeempiricka nelzesi ji apriomvbec je odpovd pedstavit (napikladbarvy,chu atd.)'Avakta realita, poitkm vb c ' pedstavuje na rozdlod negace'rovn nule' pouze pojemo sobobsahuje nco'eho njak byta neznamen nic vcne

152

153

Elenent,'

. lb8ikd'

1' o.!.1' AnaUli*a'

2' k,' Zisady, 2' |isl

3. knp''3' Analoqie .ka.ns|i jejich je zvltnto. a syntzy ese neikajjev zsadch N tchto y.ldt] jejich pouze a k so. empirickhonzoru. nbr iqich e,isknce Zpsob,jakje ncoapehendoB 22l vzhledem k tto existenci. b navzjem syntzy uren tak,epravidlojeho bt apiom vno v je\Il, pak me pkladutento nsktajcm se empirickm zrovev kadm me ho z nj' Naproti tomuexistenci tj' rea|izovat nzor dvat apiom, po tto cestmobli dospt jevnelze poznata piori,a i kdybychom pecejen bychom usuzovali, k tomu,ebychomna njakouexistenci ji nemohli s uitost poznat,tj. anticipovat to' m se jej empirick odjinch' nzor1i protoe nazval matematickmi' Pedchozdv zsady,kterjsem pokudjdeojematematiku najevy'se tkalyjev. aplikovat opravuj jak by jevy nohlybt jak co do svho jich pouhoumonost' a uily, mate. vjemuvy|venypodlepravide| nzou,tak co do realitysvho veliin pout protolze v obou ppadech selnch syntzy; matick jako ve|iiny' z cca 200000 osvitA l79 Tak napk|ad a s nimi uenjevu poitk svtlaa urithoaprislunenho mohusloit stupe Mscem jej' Proto meme tyto prv zsady nazat orn, tj' zkonstruovat apriom maj Docela jinak se to musmts tmi zsadami.kter je}1] pravidlm' Jelikoexistence s konstruovat podizovatexistenci (katpouzejejho nm B 222 vz.ahua nebudou ned.budouse iatopavidla jin nepouze regulativnp\ncipy. Ne|ze moci poskytnoutdn je nm dn Jestlie u nich ponletani na aximy, ani na anticipace' Yjemu(i kdynenjakvjem v asovm vztahuk t'jakmujinmu je iento nebude monoapriomci'l1ei jin ajak velb urenmu), v psluexistence, vjem,nbpouzeto,jakje tentovjen, co do sv ve filosofii znam n aj nm asovm modunutnspojens tmdruhm. v matematice' analogienco velmi odlinho od tobo,co pedstavuj jsou to vzorce, kter vypovdaj rovnostvztahumezi V matematice jsouli dnyti leny dvmaveliinami |ake ajsou vdykons,itu|ivn, Ve filosofii vak mry,je tj' me bt zkonstruovn' tmdn itvt, k|,alitati. k|anti,a|ivnch, nb nenanalogierovnost dvon \zt^h nch, kdy ze ldanch len mohu poznat a aprionudat jen yz1a, A l80 fim lensI): k njakmu tvrtmu lenu, nikoli ale t.nto yt a znak'jak ho v n ovem pravidlo,eje ho tebave zkuenosti hledat, najt.Analogi zkuenostibude tedy jen to pravidlo, podle kterhom jednotazkuenosti (nikoli jako vjem sm' nbjako vzejtz vjem

aprehenze seskupuje v prostoru a ase. Protoe ale zkucejev,kter je poznnn prostednictvm objekt vjem, a vztahyv existenenost pedstaveny ve zkuenosti nikoli tak'jak ci rozmanitosti maj bt lud je rozmanitost v ase sestavovna. nbrjakjev ase objektivn. aj ' likoas sm neme bt vnmn'me se tedyuren existence objektv ase dtjen Pomocjejich spojen v asevbec'a tedy jen pomocapriomspojujcch pojm. vzhledemk tomu'e tylo pojmy je zkuenost vdyzroveYyjaduj nutnost' monjenprostednic. J. Lvimpi d slavy nulnho spojenivjem' jsou: tnn' slednosta souaJoJl. Ti mody asu Ti pravidl vech asovch vztah mezi jevy' podlenichme bt urena exisproto tencekadhojevu|4, z hlediskajednoty vekerho asu, budou ji umoovat' pedchzl kad zkuenosti a teprve B 22o obecn zsadavech tana|ogi spov nanutnjednot awcepce s ohledem na veker mon empickvdom(vnmni y kadn aJ?'a spov tedy protoe onujednofum a priori za zklad- na jednot vech jevpodle jejich vztahu v ase. syntetick Pvodn (souhmuvech apecepce se 1oti vzthujek vnitnmu ped. snyslu stav)'a sice apriomkjeho form.tj. k vztahurozmanitosti empiric. khovdomv ase' v pvodn apercepcim pak bt vechna .ato rozmanitos| podle svch asovch sjednocena vz'ah; nebo toto vyjadujejej transcendentln jednotaa priori'j je podzeno vechno' (tj.mmujednotnmu) co m pait k mmu poznn, a me se tud jed otou v asovm po mne stt pedmtem.To|tto syn|elickou vztahu vechyjefitL, kteni je urenaa p|io/i' je edyzkon, evekerempi' rick asov uren mus bt podz n apravidlm obecnho asovho A l78 uren, a analogie zkuenosti. o nichnynhlme pojednvat' mus bt takovmipravidly'
|a3 Autor nsledujc dva odstavcev PE krtnu| a Dstonich si zaPsat: s vokem asen v.ob' pokDdh myD, t.i' ''vta:'J smjse souasn s cel ase'kteryslm'nebosjeho fomou.by totibyla tutologick a P.zdn...'E LXXIV' Ak' xx[I' 29. se netk anj ''Princip setrvalostise netkvc samcho sob' tud jakoto subjeklupedsta!v! jev' samho o sob,tj. ape.cepce' nbrjon Pojem asuse toti netk vco sob' prv tak se ni netk subjekfuasu samho''. E Lxxv' Ak' xx[I' 29' (Pozn'vyd') Ia9 Autor ova ''uren existenco kadhojevu..v PE dopluje,'u.ena vztabem rcalityvjevu". - E LXXVI, Ak. XXIII,47. (Pozn.vyd.)

154

155

3' kaP',3'AnaLogie zkuenosli

Eleneh|!, ' Ib.ika' l' odd' Aaal,|ika,2' kh' Zisad,' 2' dst

empiricknzor vbec) a jako zsadanem plati. o pedmtech (ie. B 22.)ech)konsti1utin' po|]zeregulatini.Totale bude pIatit nb i o postultecb empirickho mylen vbec. kter se vechny ikaj pouhho (fomyjevu).vjemu(jeholtky) a zkuenosti syntzy nzou (vzjemnho vztahutchtovjem). totjejsou to pincipyjen regu. jsou konstitutivn, lativn a od malematickch pincip, kte se neli jeje vjisto'' v obou apriom' nbrjenY druhuevidence' tj. v jej (a tud intuitivnosti i ve zpsobu dokazovno' Co vakbylo pipomenuto u vech syntelickch zsada zde mus je toto|tylo analogie bl pedevm jedin v. zdraznno, majsYj znam a platnostnikolijako zsadytranscendentInlho pouvn roz. vaovn. nbrpouzejakozsadyjeho pouvn empirickho ajen A l8l jako takov mohoutedybt tak dokazovny; v dsledku tohonesmj btjevy subsumovny pmopod kategorie' nbrjenpodjejichsch. mata' Kdyby totipedmty,k nimse majtyto zsady vztahovat' byly vcmi sammio sob,pk by bylo zcelanemon poznato nich nco synteticky a priori.Protoe vaktytopedmty nejsounim vc nejevy'jejich poznnm, plnm v npecemusvechny zsady a priori nakonecvystit,je pouzemon zkuenost, nemohou mtony jednotyempjrickho B 224 zsadyz^ cl| ic jinho ne udt podmnky po. znnv syntzejev' Tatosynizaje vakmylenajedin ve schmatu jednotu' istho pojmurozvaovniprojeho jakoto jednotu syn1zy vbec' obsahuje kategone funkcineomezenou dnou smyslovoupod mnkou. Prostednictvm tchtozsadtedybudeme oprvnni skldat jevy dohromady jen podle analosie s logickou a obecnoujednorou pojm' a pokudjdeo zsdusamu, budeme sicepouva! kategorii, ale v pIoved n (v aplikacinajevy) budeme najejmsto klstjejschma jakotokl kjejmu poLlvni nebosp budemeschma k]stpod nzevformulevedleon kategoriejakojej podmnku. omezujc A' Prvnanalogie:Zsada rvalosti substance A |82 Substancepi veker zmnjetn a jej kantun se v p{rod ani nezy' uje, ani neznen uje'l50
nalos| i Isubstakc.]' ''Zisdda vechnyjevyobsahuj jakoto !o' co tlv (J!Jlana,). pedmt sm to, co se jakotojeho qren' mn' pouh jak pedmt tj' jako zpsob' oxistuje'q

Dkaz1 jevy jsou v ase, jakoto v nm v subslrtu(jako v trva| Vechny jako nzoru)si lzejedinpedstavit Jo!asnos|, i nd. formvni|nho v nmmbtmylena veker zmnajev, zst-B 225 Jled'oJr' Tedy as' se' protoejetm'v em v a nemn mohoubt nslednost a souasne tcb' " ',Mus bt ukzno' etato vta se nelk jinch substanc jce|znn psobovnajcn prostednictvm v nich hybnchPin' a e v pohybu'tud v promn lelac'.. E LxxVII' Ak' xX[I' 30' spojen (znousubsta.. vznik a znik jejen zmnoutoho'co zstv ''veker (a st nevznika neznik cc);substance |at Do)'..'E LXXVII' Ak' xxl , 10. dkysctNalu a jeho z'Rozd 'v nich ,'51dulze vnmatjen jon nich jakoto vci jsou, me bt totivnfu. stechjednoho a tho voken su' stdajejen rozdlovnm uu' Protomusexistovat nco,coje po cel s'potoo colokje vdyv zkldu dlen' Prcto.iosubstance sub. jejen zpsobem jebo existetce'.- E LxXx' Ak' t' co se mn, strtem' j akophoenonena mls btvedetk' aby se hodi|jen na sDbstnce ,'Dkaz vnjch smysl' tud z prostoru' ker je spoluse s\fm urenm p vochen jako Pohyb'nebokdyby s' v p.ostoru projevuje se vcker zmna prcj.. s jinn relacch, vovala jetn Pak by sDbjekts ohlodemna pojem zmnynemohlsetrvvat. ve v p.ostoru by tedy muselozilo mizet... E LXXX, AK. XX[I, 30. subslance setrvv,zatmcose akcidenly stdaj' ''Jestlie ajesrlieje jsou veker substance. kdy accidentia odst.anny, co Przdnsubstantialo' jc pak tD' co potrvv?v' co |ze ve ztuenostiodliitod toho, co so plomUje' j kvntou'a ta me bt lvaovnajenProstednictvm ve. Iikosti pouzerelativn'lro pistejnch inku vnjch relacch' kvantita se tedy hodjenpm llesa'.,-E Lxxxl' Ak. xX[I, 30 n' ''zde musepojednat o zmnch''. E LXXXII' Ak. xxII, 31' (Pozn, |Jl Nadph a PNn odavecvvydnBnhrazuj nedujc ,'Dl(az.. text

xx[I, 30.

pdn ahdlo.i. .DAaz Ilo v.echhy je\y j\ou \ ase' as7evzlah v #|Jl.n.l j.v|: ulovat dvojim zPsobem' bu ejsou po Jb' nebo. jsog souash' Pokudjde o PNn zpsob' je snaznjako dsd j nazr.jako idda' pokudjdc o druh, aso bjen." (Pozn' yd')

156

r5'7

kn'z.isad,,2'ds| Elen.nt', , l,eika' l' tld'A,aL'1ika,2' je\'tl'as po neme bt sebevak uren nostpfudstavovnyjenjako se musi tj. vjevech' pedmtech vnmn' z tohoplyne,ev vnmn. bt pedstavuje asvbeca na nmme kte nachz t substrt. na zkla. nebo souasnost sdn v aprehenzizaznamenvnoveker relnho' veho Avaksubsttem k tomutosubsirtu' d vztahujev je bt ve. na n me v'c, s!,Jla[ce, k existenci co nle tj' veho, jako ve vztahu trv a To, co uen' my]enojen co patk existenci, jevy. je vztahy mezi vechny asov nohoubtjedinureny k emu jakoto je jevu. substrt zstv v jevu, tj' relno tud substance zmny Ydytm' Vzhledem k tomu' e se tato substance veker ani kvantumv prod bt takjej mnit.neme v existenci neme ani zmeneno. zvteno' v jevu je vdy sukcesivn.a neustle Naeaprehenze rc7'nanitosti nikdy urii' tudnememe se tedy mn.Pouze jejmprostednictvn je souasn nebo zda tato rozmanitost iakotopedmtzkuenosti jest. |j' nco zstvanenili zk|ademnco, co dJ v nslednosti' en nimjinn veker zmna souasnost |teho B 226jcho a tnalho, (modyasu)'jak exis. to' co je trval. zpsoby neprvrozmanitmi jsou tedy mon souasnost vztahy(nebo asov tuje.Jen v trvalm je subs| tem jsoujedinmivztahyv ase)' tj' to, co t, A l83 nslednost uren asov pedsta\ry na ktermjejakkoli asu samho, empirick jako stl korell veker jedin mon' vyjadujeas vbec Tvalost nlsledovn' Zmnasetoli a vekerho vekezmny existencejev, (iakjako souasno nen samho. nbrjen jevv ase netkasu dn stisou. ponvad v nm nejsouvbec samho. modemasu jen po sob).Kdybychom chtIipipisovatns|ednost asn, nbr v nm njakjin as, muselibychomsi mysle.jet asu sammu' zskv Jedin tm.co je trval, by byla tato nslednostmon.'5,
fi, ''v.ion trvnnenmonpostednictvm vjomusukcesivnch ulen nen mon takjako vztahujejichdy k asu' a Prostednictvm Pro. P! asov kler saa vyaduje vztahuk ji. d uren' s!ednictv !.stor. existencenonadou n toho' eho Mn je naopakjen prostednictvm jako sv uren' tud stedk, ale co,ie v sob obsahujo Per durbilittem Tento dkz,jevedenjen z moostivjemu' oaln tak jako vechny vmatsubstanci aj.jzny' tm plati: syntotick dkay' Tn' kdc nemohu ale lam' kde ji nemohuvnmtjink neProstednictvzmn samch' nep|at p.oednictvm vnj. vbec mohuposuzovatjen a asjejzmny ajejtrvn

An,Logie 3' kaP',3. zkuenoi ady njakou po sobjdoucchstech aso\ e,isle ce v nznch je toti ponh v s|ednosti sam yeLikost,k|ero! n^zme|rvnrl' nejmen nem nikdy ani tu a zanajc a existencevdy mizejc vztah.cas sm veljkost.Bez toho,co tv.nentedy dnasov sub. tototrval najevechje poto neme bt vnmn; o sobovem podmnkou monosti ve. tud i asovho uren' vekeho strtem au tohoto trva|ho se lze vjem' tj' zkuenosti, syntetickjednoty ker jen jako na uritB 22? a vekerou zmnuv ase existenci na vekerou dvat a tv'Tmtrvalmve vechjevech toho.co zstv modusexis.ence (phaenomenon), ale ve. co se mn je tedypedmtsm,tj' substance jak tatosubstance nebotyto A 184 mnit,nlejenke zpsobu' nebome tud k jejich urenm. existuj, substance nejenilosofov' nbr do dob pedpokldali eza vech Zjiuji, zmnyjev koncei bnrozum tuto trvalostjako substtveker jenom filosof se a vdyji takbudou pijmatjako nepochybnou; kdyk| ''Pi vechzmnch ve svt o lom vyjaduje tochu uitji' st|bstancezigr^v ^ jen al.id,'y se mn...Nikde vak nenachzm vty' bajen zdkaje' jakj tto syntetick ani pokus o njakdkaz pece nle,na prYm nst mezi istmia pln a pioiplatcmi je ve skutenosti trval, taulolovta. esubstanceje zkonyprody' gjck. Pouze tato trvalostje totidvod m ' pronajev aplikujeme je kalegoriisubstance, a muselibychomdokzat'e ve vechjevech nepedstavuje nic vcneuren ncotvalho, na em to. co se mn, jeho existence'Ale protoetakov dkazneme bt nikdy veden jelikose tk syntetick vty a priori' ajeli- B 228 dogmaticky, tj' z pojm' ve vztahu vtyjsou platnjen ko se nikdy nemysle|o na to, etakov jen pomoc dedukce k mon zkuenosti, a mohoutud bt dokZny za zklad A l85 monosti zkuenosti, nen di\,l], etatovtabyla sice kladena jej (protoe poznn pociujeme veke. pi empirickm zkuenosti potebu), nikdy nebyladokzna' avak Jedenfilosof, byv otl'n: ''Kolik v dm?... odpovdl: ''odeti popela a dostee vhu od vhy splenho deva vhu zbvajcho
ch vc'takjakoj' ktormym' mydmsvou vlaslnexistenciim se|r valosttmiedy dokznnen'. E LxxxII' Ak. xxlll' 3l. quatum ani nco' dn sDbstance' Nen tud non ''V duinenmon co bychom mohli Drovt prostednictvm ohli je .jakhopedik(u nazvat s t rvalm...-E LxXXry' Ak' xxlll,3l' (Poz.vyd')

158

159

Elenefl,-' Ir' |ngika, I' add' Ahal,-|ikd,2' kn' Zasad,' 2. s|

3' kop.'3' Analogk zkueaoi pozitivn urovna'Pestoje vak kvlipodmnkm logjckhopou ozvaovnnevyhnuteln,abychom jakoby v abstrakci vn rraeho v existenci subs(ancemni(, i kdy substance odlouili !o, co se me zstv,a zkoumali to ve vztahu k tomu' co ie skutentrvala z jako kladn;proto lak stojtalo kategorie pod zh]avmvztahspe jejich podmnka'neeby sama obsahovalanjak vztah' Na ttotrvalosti se pak takzakld oprava pojmu zmny. vzr'ik a znik nejsou zmny loho. co vznik nebo zanik, znna je \|it zpsobuexisteDce exis|ence'kleneduje po njakmjinrn Zpsob pedmtu.Proto ve'co se mn,s'' ajen jeho sta se mn' tbo kter mohou pestvat Protoese tedy talo zmna tk pouze uren' meme i my ci ve vroku zdnliv pardoxnn: nebo takzanat. jen io. coje trval(substalce)' se mn' zalmco to. coje promnliv, B 23] protoejednauren pestvajajin zmnu. nbrsrd.n nezakou z^'aj' Zmnu lze vnmaljen na substancch a vznikn nebo zanikn v. A l88 bec neme bt monm vjemem, pokud by se netkalo vhradn ur. enneho' co trv. protoe prv toto trval umouje pedstavu o pechodu zjednoho stavu v druh a od nebytk byt, kterto avy tedy mohou bt empiricky poznvnyjenjako stdajc se uren toho' co zstv' Mjte za to' e nco zan bt naprosto;pak mustem asovbod' v nm to nebylo' Na co vak chcete tento bod upevnit, neJi na to. co ji existe? Njak przdn as'kte by pedchzel' nen toti pedmtem vnmn' Pipojte.li vak vznikn k vcem' kterbyly pedtm a trvaj a k tomu' co vznik' pak bylo vznikajc jenom urenm lchlo vcjakoto Ioho' coje trval. Podobn se to m i se zaniknm' nebozanikn pedpokld empiickou pedstavu asu. kdy njakjevji nen. Subance (vjevu)jsou substty vechasovchuren. Vznikn jednch a zanikn druhch z nich by zruilo i tu jedinou podmnku empirickjednoly asua jevy by se pak vztahovaly ke dvma asm'B 232 v nich by vedle sebe uplvala existence'coje nesmysln. J totije J' v nm mus bt vechny rz' asy kladeny nikoli najed. A ]89 Jl,' nou' nbrpo sob' jedinjsoujevyjako vci Tvnje tedy nutnou podmnkou' za n nebo pedmty uriteln v njakmon zkuenosti. coje ale empirickm kitriem toholo nutnho trvn a s nm substncialityjev. k to. mu nm d nsledujcvkld pleitost poznamenalve nutn' l6l

tedy pedpokldal, e dokonce ani v ohni ltka dmu'.. Jako nesporn jen jej forma zakounjakou zmnu.'lr r,uu"t"n."l '""unite' nbrPodobn byla vla: ,.Z niebo nevznik nic'. jen jinm dsledkem existencevlanho subjektujev' nepetrit zsady trvalosli. i spe vlastnmsubnazvat substanc, co chceme to' to najevu bt M-li uitkadouexistenci musbt mon strtem vechasovchuren, a pouze na nm. Njakmu jak v minulm,tak v budoucmase.jedin dt jmno substancejen proto, e pedpokldme ]evu tudmeme jeho exislenci ve vekerm ase,co nendobe vyjdeno ani slovem budoucho asu.Nicmn jeliko se tk spe toto slovo B 229 ,.trvalos., je spjata s nutnost,e nco pece neoddlileln nutnost trvat vnitn Gigni de nihilo nihil. in vraz zstane. tedy telto vdy, a tak al A ]86 bylo sta mysli|elneodvly, kter byly dv posse reverti,Ilr nil nihilum proozdluj' z nepoozumn nkte a kler dnes spojovali dliteln prvD vta by sob a e o vc samch e se tkaj toese domnvaj, (a to dokonce pin nejvy svta na prolieit zvislosti mohla je zde pokud jde ojej substanci).Tato obavje vakzbyten'protoe jejichjednola by nebyla nikdy jen o jevech v oblasti zkuenosti. e novvci (co do subance). vznikat chlli nechat mon. kdybychom pedstavovatjednotu asu. mejedin lo. co odpadlo Polom by toti jako m veker zmna prv emjedin to, substrlu loti identita jak si vc nen zpsob. tvalost nic nen tato Pesto bnoujednotu' jev)' (v oblai vc existenci pedstavujene Urensubstance,kter nejsou nimjinm ne jejmi zvltnmi zpsobyexistence.se nazyajakciden|y' Jsol) ydy reln,protoese kter vyjaduj tkj existence subslance (negacejsou pouze uren' na substanci tto realit tedy Jesllie Deho na substanci)' B 230 neexistenci pohybu (napftlad existenci zvIh exislenci njakou pipisujeme na jkoto akcidentu llky), nazvme pak tuto existenci ',inherenc..' toho Z kterou nazvme substance, ..subsistenc..' existence rozd od A 18? vk pramenmnobo chybnch vklad;pesnji a sprvnji mluvne' akcident jen jako 4sob. jakje existence substance kdy oznaujeme j53 - E Lxxxv, ne e zkDcnosli." v PE dopln.o| ',odkud !o ?Urit vyd') Ak' xxt' 47' (PozD. 'la ',Z nieho nevzniknic' ic v nicotunelze! tit'.. Penius' sdl!ry' (Pozn. vyd.) IlI, 84.

10

E)e.frtJ' Il Losika' 1' dd' Afla'|ikd'

2' kn' Zsad|' 2 ' ls

3' kap''J. Analgie zkenai jednoty'me bt nutnost syntetick Avakpojmem'klery obsahuje pojem'kter nenve vnmn. a tmje pojem jen istrozvaovac jako pi y a inku, inek v ase z nich pina uruje zahu fantaziipedchzet ndedek,a nikolijako nco,co by mohlov pouh (nebodokoncevbec Jen dkytomu'epodizujeme nebtvnnno)' jev, zmn,zkonukauzality'jetedymon a ledy vech posloupnost jako ony samyjsoutud sama'tj' enpirickpoznnjevi zkuenost zkona. pedmty na zkladprvtoboto zkuenosti monjen je vdysukcesivn. jevov Pedstavy st rozmanitostj Aprehenze je pedmtu. po i v druhn po Zda sob nsledu.i sob' nsleduj nen'clovk sice me v prvnmbod obsaen bodemreflexe'kte pokudsijje v. pedstavu' dokonce i kadou nazvat objektem' ve jev. pokudjsou (jakop- B 235 znamen u nikoli co vak toto slovo dom; pokud.jen oznauj njak objekt, to si zaslou objekty' nbr stavy) jen jakoto ped. zrove zkoumn' Pokudjsoujevy hlub Pedstavy 1j' od zahrnut do syntzy vdon' nijak se neli od aprehenze' mty jevse v mysli prolo kat:rozmanitost a musme obrazotvomosti, Kdyby jevy byly vcmi sammj o sob' ne' vytvvdysukcesivn' ze sukcesepedslavvyvodit.jak jejejich roz. mohl by dnlovk pedMme toti co initjen se svni manilostv objektuspojena. (bez napedstavy' vci samy o sob ohledu by mohly bt stavami;jak jejichpostednictvm to je zcela mimo oblastnaeho ns afiku.j)' poznn' Nejsou-Iitedyjevy vcmi sammio sob.a pestojsou tm jedinn, co nm me bt dno k poznn'ml bych ukzat'jak v jevech samch'jeli pedstava v nle rozmanitosti lpojen ase Tak napftlad apehenze rozmanitosti v aprehenzivdy sukcesivn. Na rozmanitosti v jevu domu,k.er stojpede mnou'je sukcesivnje vakotzka'je-li sukcesiYn tohotodomu ms! takozmanitost o sob, co ovemnikdo nepipust' Dmale nen.siupuji-li svj vbec dnouB 236 pojempedmtu akjeho lranscendentlnmu vznamu' jejtranscendentln je jen jevem' tj' pedstavou, vco sob' nbr ]9] pedmtje neznm;co tedy rozummotzkou:Jak me bt roz(kterypecenensm o sobnim)? manitost spojena v jevu samm povaovno V tto v sukcesivn aprehenzi. otzcejeto' coje obsaeno je vc za pedstavu, kte mi dn' ebaenen nim n souhr ale.jev' je povaovn za jejlch pedmt's nm m mj nem tchtopedstaY. pojem.kterodvozujiz pedstav Ihnedvidme aprehenze. souhlasit. ptt proto pravdspov ve shodpoznn s objektem , ese tu lze 163

posloupnosti Zsadaasov B' Druh analogie: podle zkona kauzality vechn,zm J se djpodle zkona sPojenPinya inku.|55 Dka.o jevy asov posLoup evechny zsadbylo dokzno, (v pedchoz uen a nebytn byim nostijsouvcetkujenznnan', !j' sukcesivnm n. kter sam, substance subsnce, kler trv' tudniko]i bytm nsleduje kte substance' tto nebonebytm sledujepo jejmnebyt, k vzniknnebo zanikn s z33 po j"]lln tti. jinmi slovy. enedochz laklo: ye. vyjd n a tak same'Tato sda by mohlabt sutsranc'e j,| je jen a1 o4 vzniknnebo zanikn ke srdn(sukcese) pojemzmnypedpokld' zmny,protoe loti nejsoujej subsiance a te. uenmi, protikladnmi existe se dvma ejedena tsubjekt dkaz.) nsleduje poznmce pedbn dy trv' Po t|o existuje ase po sob.tj' ev uritm Pozoruji, ejevy nsleduj spojrrji pedchozm stavu' njak ;v vc.jeho opak existoval v pouhho nen dlem oven spojovn tey vbstn dva v;emyv ase' obrazotvor. mohutnosti nbrproduktensynte$ck smyslua nzou, vztah. obra. no;d, kter uujevnitnsmysl s ohledemna asov lak' zpsobem dvojm dva stavyspojit vaknezmnn zotvomost sob sm o nebo as pedchz; ejeden nebodruh z nich v ase bt vnmna ve vztahuk nmu nelzejakoby empiricky na neme jen objektuurit,co pedchza co nsleduje'Jsem si tedy vdorn pozdji, a nikoli' stavdvea druh kladejeden toho,em irnaginace cojinmiovy 7namen' druhmu, stavpedchz ev objektujeden objek|ivnt v,ah po sob zstv vnmn pouhho B 234 e prosiednictvm uen' poznnjako jevneuren. MJi bt tentovztah nsledujcch nutn ureno' nlusbt mezi obmastavy mylentak' aby tmbylo pozdji,a nikoli naopak' kter ;nich musb! klden dvea kte
,zsada ltden podl ve, co sa ddj. (zaibl), pedpokldnco,po cmto nsteduje (Pzn' y.l') praidla''' uri|ho (Pzn' vyd') l56 chybj' odtavce ve vydnA oba nsledDjc

t62

2' kn' zljsad,' 2' list I-lika' t. dd' Andl!|ika' Elhenty,I]' jen po fonnlnch podrnnkcbempirickprvdivosti, ajev narozdl oa preastav ap.trenze si lze pedstavova|jakoloobjekt, kteryjeod jej tcillo pedstav odlin jen tehdy, kdy podlh pravidlu. kte jin aprehenze a kterinnutnm urit zpsob odljllj; od kad spojenrozmanitosti' To vjevu' co obsabujepodmnkutohoto nutnho je objekt. pravidla aprehenze, v Pokrome nyn naloze' e se nco dje, tj. e vznik nco, bt empiricky pozoo. nebo njak stav, kter pedtmnebyl. neme jev' v sob tento stav neob kter njak B 23? vno tam. kde nepedchz przdnm po njakm by nsledovala kter A 192 sahuje; neboskutenost' vc, lze av jemu dn by nepedchzel ase.a tedy vznikn, aprehenze jako sm' Kad przdn as prv m1o lak aprebendova! po njakmjinm ak udlosti je tedy vjemem, kter nsleduje jak jsem ve je aprehenze' pi syntze kad vjemu. Jeliko to tak jet neodliUje tm se jak udlosti aprehenze ulzal najevu domu, kter v uri!mje\'u, e kdy tak. odjinch udlost.Poznamenvm pak nsledujc . vnmnjako stav dvj o ahuje dn' oznauji ne. jen vjem zatmco nsledoval, po jako B, eB rne v aprehenzi Vidm nap. pedchzet' mu mejen nbr po a nsledovat, me klad n.jakou lod' plout dol po poudu' M vnmnjejho mista na jejho msta na toku hornm. po vnmn {tolnmtoku eky nsledu.je jevu mohla bt lo pozoovna tohoto a nen non, aby v aprehenzi eky' Pod v posloupnost' toku pak na honm nejdve na dolnm a poadje aprehenze je na toto reno a zde tedy vjem v aprehenzi vjemy v aprehenzi rnohly m pkladu s domem vzna' V pedchozn odspodu tak zat ale mohly zklad, skonit u odjeho stechy a B 238 zat jsem rozma'itost mohl aprehendovat prv tak a skoni| nahoe' a l93 danou v empaickm nzoru zprava izleva' Vad !chto vjemnebyl tedy dn uritd, kter by iDilnutnm' kde musrns aprehenz zat, abych rozmanitost spojoval empiricky' s tmtopravidlem se ale memesetkat vdy pi vnmntoho, co se dje. a ono inpoad po vjem(v aprehenzitoholo jevu) tl.fi,,'. sob nsledujcch Budu tedy muset v nem ppad odvozovat J'bjektiltt poslouP. od objektin|poslouPnosti jeyl, protoesubjek|ivn nost ^pehe^ze jeden jev od druhho' posloupnostje.jinak zcela neurita nerozliuje rozmanitosli v obo spojen Subjektivn posloupnost nedokazuje nic posloupnost bude tedy jektu, protoeje zcela libovoln' objektivn jedn pomoc aPrehenze nho v poad rozmaniiosti vjeYu. spovai

3' kaP',3' Analagic zkuenoi

rozmanitosti (loho' co se dje) nsledujepo druh(po tom. co pedchpodle uritho pravidLd' Jen to mne opravujek tvrzen.ei vjevu 7,) samm' nejen v m preheDzi' se vyskytuje urit posloupnost, co znam n asi tolik. e aprehenzem poupovatjen v ttoposloup Podle lakovhopavidlamus ledy to, co njakudlostijako tako. v pedchz, obsahovat podnnku k njakmupravidlu' podle nho B 239 lato udlo vdy a nuln nsleduje. nemohu vakjt naopak od ud losti zpt a urovatGomoc aprehenze)to' co pedchz' od nsledu A t94 jchookamiku se totidnjev nevraczpt kpedchozmu, i kdy se k njaknl Pedchozl,fll jevu vztahujei naproti tomu od danho asuse nevyhnule]npostupuje k urilmu nsledujcmu' Jeliko io' co nsleduje' je pece nco, musm to nutn vzlahovat k nemujin. mu, co pedchz a po emto podle ulitho pavidla,tj' nuhm zp sobem' nsleduje' tkeudlostjako to podmnn obsahujebezpen odkaz na njakou podmDku'kter danou udlosturujePedpokldejme' e njak udlosti nepedchz nic' po em by pavidla nsledovat' veker posloupnost vje. musela podle uri(ho m by pak byla urenajen v aprehenzi.tj' byla by urena pouze sub' jeklivn' Tm by vak vbecnebylo objeklivn ueno, kter z vj m vlastn mus pedchzet a kter nsledovat. Mli bychom takjen jakousi hru pedstav.kterby se nevztahovlavbeck dnmu objektu, tj' nae vnnnby vbec nerozliovalo' pokud jde o asov vztahy, jedenj v od jakhokolijinhojevu' protoesukcese v aprehendovn je vudestejn a vjevu'jak vme, nennic' co byji urovalotak, aby !m byla njak posloupnosl kladena jako objektivn nuh' Nebudu B 24o tedy kat,ev jevu po sob neduj dva stavy' nbrjen to, ejedna ]95 aprehenzensleduje za druhou' coje nco J!jelll''}o, co neuruje dn objek'' a co ledy vbecnene platit za poznnnjakhoped' mlu (dokonce ani vjevu)' Kdy tedy zjiujeme' esenco dje' vdy pilon pedpokldme, e lomu pedchz nco'po emto' co se dj , podle uritho pravidla nsleduje' Bez toho bych toti o objektu neekl, e nsleduje. Pouh pooupno v maprehenziloti neospravedluje dnouposloupnost v objektu' nenli ovem urenanjakm pravidlem ve Yzlahu k n. emupedchoznu' svou subjektivnsyntzu(aprehenze)inm1edy objektivn vdy vzhledem k njakmupravidlu, podle ktehojsou levy v sv posloupnosli' tj. tak. jak se dj, urenypedchozm sta-

164

165

1I-Ia8ika' l- odd' Anol,|ika'2' ka. asad,' 2' s ElefuentJ' je moni zkuenost nYem,ajedin a pou?eza tohotopedpokladu co se dje. eho' jsme adosud o postu. kter velnpostehm' zd se' to protie podlenich postehy. ' Jde o uinili rozvaovn pu pi uvn naeho n. shodnch a srovnn vnmn jsme byli nejprveprostednictvm pod| nho pravid|a, pivedeni k odhalen mnoha udlost B 241 stedk jevech' a tmjsme t p ve po uritch udlosti vdynsleduj urit piny' Tak by byl tento pojem A ]9 dostalipodnt.abychomsi utvoili poskytuje, totieve. nm pojempouzeempiricka pravidlo,kter zkuenost nahodiljako pinu, by bylo stejn co se dje'm njakou by vybsnn a nemly jeho obecnost a nutnost by t d y bylyjen sama: priori' zaloeny a protoe neby|y by opravdovouobecnouplatnost' jen induktivn's pojmempiny se to ale m stejnjakos ji. nbr a asem)' (napklad s prostoem pedstavami a prioi nmi istmi jen jako jasn proto' e pojmy vyjmoutze zku n osti kter meme jejich teprve pomocjsme zkuenost jsme je do zkuenosti vloili a pavidle adu jasnost urujcm ttopedstavyo vytvoili' Logick je tehdy' monjen jako je tomu u pojmu piny, ovem udlost. Pitom ale plat,e ohled na tuto kdyjsmeji pouili ve zkuenosti. jednotyjevv ase byl z. jakotopodmnku syntetick pedstavu pedchzel' apriom sam, a tudj klademzkuenosti neenikdy' ani ve zkuenosti' Jde tedy o to ukzatna pkladu, co zde se dje nco, (njak udlosti,kdy pipisujemensledoYn od tuto ns|ednost objektu- ozliujce pedtmnebylo) njakmu m toto ppadu, kdy postupuna apehenze kom B 242 subjektivnho totopoad ns nutdodrovat za zklad pravidlo,kter nsledovn j jin' nutnost' kter ba e to vlstn tato nenjak A l97 vjemspe pedstavusukcese v objektuteprve umouje. bt vdomi'Auale si tak meme Mme v sobpeda\ry,jich je jak*oli pesnnebo vm'pesto toto vdomsahjakkoli daleko a mysli v tchion h jsou to stlejenpedstavy, na tj' vnitnuren pipi. k tomu,etmtopedstavm vztazcb. Jak dospvme asovch jako pipisujeme vedle nodifikacm sujemenjakobjekt.neboli ejim vznam objektivn jejichsubjektivn ealitu? eality i jakousiobjektivn (toho.co bychom jinpedstav ve vztahuk njak spovat neme jinak znow vyvstne otizka: Jak nebo vypovdat), chtli o pedmtu vychzopt tato pedstavasamaze sebea jak zskvkomsubjakoto je j Ylastn stavumysli.jet jektivnho rren kte vznamu'

3. kap'' 3' Ahaloqie.kuenrsti jakou novou vlastnostzskaj Kdy zkoumme, objektivn? vznan yztahem pedhtu a co]e to za platnost,kte k njaknu ,^epedstavy pedmt espoje' e nedlnic vc'ne sejim m dov,shledme, je podizuje uritmu nutnma e uritm zpsobem p d stav in je pedstavm udlovn pravidlu; a naopak,eobjektivnvznam nim je B 243 pedstav nutn d. urit j en tm.ev asovm vztahunaich po A ]98 jev pedstav Tm si vdy sotJ' ozmanitost v syntze nsleduje pomoc pooup. tto nep d stavujemevbecdnobjekt,protoe je spolen od n. vemaprehenzm, nennco odlieno nosti,kte jinho.Jakmile vakvnmm.nebose pedem donvm, ev l' eho je njakvztah k pedchozmu stavu.z nhopedto posloupnosti jako pravidla,pak si nco pedstavuji slava vyplv podle uritho ktery njakpedmt' udlostnebojako nco,co se dje'tj. poznvm msto' kterlnu po pedchozmstavu musmdosadit v asena urit j inak' Kdy tedyzjiuji, ese nco dje'pakje bt pidleno neme pedstav Y prvad obsaeno, enco pedchz' je|ikop v !to vztah toti'e existujepo ve vztahuk tomuzskvj v svjasov svur't pedchozm ase'kdy jetneby|.Jev ale me uritm jen tm.eje v pedchozm umstn v tomto vztahuzskat asov pavidla' nco,po emvdy,tj. podle uritho stavupedpokldno odtud plyne:za prv'eadu nemohuobrtit'a to' co se ns|eduje. ekdyje pedadit za druh' tomu,po em to nsleduje; dje.nemohu tatourit udlostnevyhnutel.B 244 kladenstav,kterypedchz, njleduje podek' v nm n a nub. Mezi nimi pedstavamitak vznik uit ptomn na njakystavpedchozjakoA ]99 av (pokudvznikl) odkazuje najist,i kdyjet neuit korel!tto udlosli'jejedna,nebolina zpsobemjako korelt, k tto udlostiurujcm kteryse vakvztahuje v asov ad. ke svmu nsledku a nutnji se sebouspojuje a tud zkonemna smyslovosti, JeJi tedy nutnm omInpod. mnkou echjei ro, e dvj asnutn uuje asnsledujc nemohudosptjinak neprostednictvm asu oe|iko k nsledujcmu asu pedchzejciho)' pakje tak nepostradatelnm zkonen enpi. rickPedstay} asovady zkon. ekadouexistenci v nsledujcm jakotoudlosti ase minulho asu a etyto existence urujjevy jevy jejich existenciv ase nenastanou, pokudjim minul neur. tj' pokudji nestanov podle uitho pavidla. Jnonnajevechnene |otiempi|klcy po?na| tuto kontinuitu e vzjemnnvztahujedno|li.

r66

167

ELeneh,!, !I. I,|ika,

l. o&!' Aful,|ika,2'

kn' z'sad,'

2-

3' kaP''3' Afuloqie zkuenoi co do asunjakji jev' po nm nsiedujenutn.neboli podle B 247 pravidla'Naopak'kdykladuonopedchoz, a ta.oudlostby uitho nensledovala' muselbychji povaovaljen zasubjektivn potomnutn pod pesto pedstavoval tm n o objek- A 202 sv fantazie' a kdybych si hru pouhm (jakomonazvat snem. Vztahjew musel bych to tivnho. (co podle nsleduje se dje)' vjem). nhoje existence toho, co nch podlejistho pravidla pedchozm' nutn v ase a nm a tedy urena podmnkou platnosti piny k objektivn naich empivztab inkuje podmnkoujejich vzhledem vjern, empi. k ad tud rickch soud pavdivosti, vztahu v po. a tedy zkuenosti. Zsadakauzlnho rick jev (za proto plat pro vechny pedmty zkuenosti tak sloupnosti je protoe monosti podmnek sukcese), tatozsadasama dvodem zkuenosti' takov je tebaodstrapochybnos.. Zde se vak objevujejetjedna kterou spojen mezijevyje v na formulaciomezena nit. Zsadakauzlnho uvn ukazuje' ese hodtak najejichnslednost' akoli se pfi.jejm i inek mohou bt souasn' na jejich spoluvskyt a e pina napkladjin nevenku.ohlm se po pinB 248 V mstnostjje teplota jakoto jsou tedy pina kalnna'Tato kamna a nachzm roztopen pina v mstnoi; a in ktedy souasn se svminkem. teplotou neneduj po sob v ase' nbrobojje sousn' zkon pesto plat. psobcch pin v pod se odehvzrovese 20] Nejvt st je zpsobenajen svmi inky a asov nslednostink tm' e pinaneme vykonatv jednomokamiku. Avak cel svjinek v lom okamiku' poprY vznik'je vdyzroves kauza. kdy inek Iitousvpiny' protoe pedtm pekdyby ona pina na okamik stalabt,Wbec by k tomuto inku nedolo. zde je vaktebapozna. p/ti'; a tento vztah menat'ejde o asov ;d' nikoli o asov slane zachovn, i kdyby dnasneprobhl. asmezi kauzalitou piny ajejmbezprostednm inkem me bt,n'zlt]'(pina a i. pesto, nekjsou tedy souasn)' k inku zstv a|e vztah piny jde.|i o as'uriteln' na vycpanm pol. Povauji.li kouli' kter |e ii a vytlauje pak je pina v nm dolek, za pinu. zrove jejich s inkem. pomoc Pestoje vakoba rozliuji asovho vztahu vzjemnho dynamickho spojen' Kdy totipolom kouli na pol. t' pojeho pedchozm hladkntYarunsleduje dolek; mJi vak polt(nevm odkud)njakdolek' dnolovn koule po nm B 249 nensleduje.

a to prvn, ajejmonosti' zkuenosti nle ke kad Rozvaovn a nikoli, pedntuvbec monou. pedstavu co pro ni dl,je. ein ozvaoyn to tm' e Dje se pedmt zetelnou' pedstvu in B 245 e z nich jako d na jevy a jejich existenci'Kadmu pen asoY k ped. vzhledem msto v ase ap.iomur n totipiznv nsledku kter samm' s asem jevm, se neshodoval nho by bez A 200 chozm msta v a. Toto uren msto' om uruje.jejich stem ap vem sYm (nebo asu k abso|utnmu pevzato ze vztahujev pak bt neme se nb naopak'jevy samy si musnavnmn), ten nenpedmtem posloupnosti uinit v asov msta v ase a tato sv msta vzjemurit podle nsledovat mus nebo se dje' nyn nsleduje tj' to, co nutnmi, pede|m v obsaeno pavid]a po tom, co bylo obecnho uritho rozvaovn stavu' Z toho vznik ada jev,kter prostednictvm monch v ad poad a stlou souvislost tot nutnm vytva in (avnitnho nzoru jakje ve fo.m aprion dan nachzme vjem, msto' vjemy sv su)' v nmmusmtYechny zkuenosti' kterpat k mon To, ese ncodje.jeledy vjemem' kjeho mstu je se stv skutenou najev vzhledem e se dvn trn, jako podle bt jako kter n tedy na objekt, na uren. a v ase pavidla ve vzjemnm vztaho vjemvdy nalezen'Toto uritho poad, ale k'eto' co ped' do asovho co B 24 pravidlo,jakncourit (tj.nutn) nsleduje' podmnku, za n taudIoslvdy chz, obshuje zkuenosti. toli mon tedy dvodem dvoduje A 201 zsadadostatenho posloup. v pokudjde vztah asov poznnjev. ojejich objektivnho Dkazn dvodttovty se vakzakld pouze na nsledujcch roz. poznnpatsyntza empirickmu momentech. K vekemu je tj' vdy sukcesivn' kter obrazotvonosti, manitostipostednictvm co do po vak nen' sob' Posloupnost pedstavyv n vdynsleduj vbec v obrazotvomosti poad(co muspedchzet a co nsledovat), pedstav dozadu' lze sledovatjak uen a adu po sobnsledujcch syntzou apr h enze Gozmanitosti JeJi vaktatosyntza tak dopedu. jevu), podek uren nebo pesnjieeno pakje v objektu v danm je - je v nm podek sukcesivn Podle tto syntzy. objekturuje' nco pedchzet, kladeno. mus aje'Ii ono musnco nutn syntzy poznn jinhonutnnsledovat'M-|i tedy mvnmn obsahovat dje' pak to musbt emudlosti,totiese nco skuten njak je uren pirick soud,v nmsoudme' ensledek ' tj. epedpokld 168

r69

ElefuenJ' I' Lolikd, ] ' o.!d. A8l,,ik'

2' kn- ?sdd!' 2. sl

3' kap''3' Analoqie zkuenosli a trva- A 20 v emPirickou nutnost zvr' ktest nout,je totibezpen tedyv pojemsubs|ancejakotojevu' existence, Io' co sete pouh vzniknsazkoumnji Kdy se nco dje,je pedmtem mo o sobbez ohl d u na to, co vznik.Je tebazkoumatjism pezapedpokladu. etento s.a\,tr do tohoto stavu. njakho chod z nebyt kvalitu v jevu. Toto vzniknse netk'jak dnou siav neobsahuje jejho (nebo nbr ta nevzik)' bylo ukznov kapitoleA, substance stavu'Je to tedypouhzmna,anikoli vznik z ni h o.Jeli tentovznik cizpiny' k se mu stvoen. povovn za inek njak z nieho jelikopouhjeho To ovemne|zejako udlostmezi jevy ppustit, Na druh s.ran jest|iesena zruilajednotu zkuenosti' monostby jako na vci nbr tyto vci dvmnikoli jako na fenomny, vecbny pestoejsou pouhho to sub. B 252 rozvaovn' o sobajako na pedmty na ciz pi za zvisl co do jejich existence stance.lzeje poYaoYat in; co by ale potoms sebouneslodocelajinvznamyslov a ne. pedmlyzkuenosti. hodi]oby se to najevyjako mon ponto tom.jak se vbec me nco A priori nemmeani nejmen jakje mon' aby po jednomstavu v j d non okamiku mni1nebo zna. A 20? slav opan' K tomuje zapoteb nsledovalv jinmokamiku nabtjen empiricky' napklad sil. ktermeme losti skutench jev uritch sukcesivnch znalostihybnchsil, nebo' coje tot, (jakopohyb), zln. Nicmn formukad kter takov slyohlauj. j inho vznikn njakho stavuje. ny. podmnku, za nmejakoto jakkoli). (a se promuje, dinprobihat ujejej obsah'tj. srav'kte a priori tud smch(toho.co se stalo)'lze posuzovat sukcesistav podmnek'|5' podlezkonakauzalitya asovch pechzze stavu a do stavu ' lise B 253 Jestlienjak substance po okamik druhho stavu od okamikuprvnhostavu a nsteduje nrn' Podobn se tkdruh stavjakotorealita (v jevu) liod pvnho jako se li slavu'v nm D od nuty;tj. i kdyby tentostavnebyl'stejn se stav liil od stavua jen co do velikosti.zname|atozmna,e y pedchozm z a yznik b,kte stavunebyloa vzhledemk nmuse A208

vzhlepoadjetedyjedinmempiricknkitrieminku asov pinou stou' skleniceje kier pedchz' A 2o4 deln ke kauzalitpiny, jevy souasneovinu, akolijsou oba pnvody nad horizontln nsleduje vt ndoby' njak z sklenic vodu naberu toti iakmile voda v n' mla kte hladiny' stavu vodoovnho zmna nco.toti ve sklenici' nabv stav, kterho konkvn dob,v ten k pojmusay ajeho proTato kauzalitavedek pojmuinnosti, Jelikonechci svjkitick zm' k pojmusubstance. stednictvm poznn a priori,smova| pramen pouze syntetickho kte se tk (nikoli roziovn' po. pouze vysvtlovn se tkaji s rozbory,kter sy. budoucmu jejich celkov vklad njakmu jm' penechvm me v bohat jak*oli podobnou analzou se s rozumu, itm; istho Pestovak druhutoboto uebnicch i v dosudznmch setkvneji pokud substance se subslance. kilrium empaick nemohunezmnit j v u' nbr lpe trva|osti postednictvm projevuje nikoli zdnliv innosti. prosttednictvm a snadnji ajedin substance' aktivitaa sa' tamje tak tud B 25o Kdeje innost, jev. se to Tkto plodnho zdroje onoho hledat sdlo v n musme ozumi substanc o tom. co vyslovit se mme ale kdy snadnoekne. ji taksnadn nen. kruhu.odpov A 2o5 me.a vyhnoutse pitombludnmu je co innho' t,aloJ' tla usuzovat rovnou Jak chcemez innoi (phaenome. substance znak a zvltnch pecejeden z podstatnch u ale een nepedstavuje ve, ekli toho. cojsme ;on)? Z hlediska (pi pouhm zpsobem obvyklym i kdy obli'' tlo o|azkylalovou cinnost neii|eln. poimyj byIa lcela il by s lchZenl anal)|ickm e k tomu' vzhledem k inku' kauzalily subjektu znamenvztah kterym promnlivm' v dje, tud v tom, co se inek spov veke poslednm subj k tempomnlivho je as sukcese,je vyznaovnjako jakoto tj' substan e . Podle principu v stdy, substt .o, co lrl veker zmnyjev. je prvnm dvoden vdy kauzality totiinnost pak bychom potoe mn. se sm v kter tedybt subjektu. a neme kter by tuto subjekt' njak dal innost a dal museli poadovat je m pirickm innost dostatenm toho v dsledku zmnuuova|. anibychommuseli jeho trvalost subjektu, B 25l kritemsubstanciality vjem. co ani tmtozpsobem pomoc srovnvanch teprvehledat velikosti kter by odpovdala s lakovou zevrubnost' nelze Dovst vzni. vekerho pvn kauzality pojmu' subjekt a ps; obe'nosti jev) zanik. (v vzniknout, ani ani neme sm oblasti kna zanikD

|5? vbec' nbr o z. nemlDvmo zmnztah Dobe si Povimnte, n avu. Proto pla(' e kdy se njaktleso pohybDjerovnomm'emn vbec ho vak'kdysejeho pohybzrychlujeizpo svj stav (pohyb)l

170

171

ElemarJ'

II' Ingika' 1' odd- Analytik,'

2' kn' Zsal1,' 2' sl

3' kaP.'3' And]o8i zkuenoi postupvnmn poznn empirickho a Yeker veke pstek vnitnho smyslu' tj.postup nicjinho ne rozIenuren neznamen jak jevy. pitom chtj' bud nebo ist Pedmty mohou bt. v ase. nen postup vase ve a sm o sob u dle uren Tento uuje nzoy' a jsou dny jeho syntzou' ale nin,tj' jeho stijsou jen v ase ped pechod ve vDmn' kle smfuje k ne. n' Kad dny nejsou poto prostednictvm v ase,je urenm asu tvo.by mu,co nsleduje jetiko j vdy ve vech svch stech uitou as lohotovjemu' a postupuje tvorbaYjemujako jistvelikosti skzevechny velikost, stupe'z nichdnnentmnej. st pn od nuly apo jeho urit poznat apriom zkon zmn' pokud Zde se ukazuje monost men.n' jen jejfo. B 256 jejich jde o fomu ' Anticipujeme svou vlastnaprehezi, je poznat priori' protoe musbt ovemmon a mInpodmnku vekemi danmijevy' dokonceped v ns ptomna podmnku monosti Podobnjako as obsahuje apriom smyslovou postupu takje od toho.coexistuje. k tomu,co nsleduje, kontinulnho jednoty apecepce prostednictvm apriornpod. A 2]1 takozvaovn jevy v tomto po vech nst monosti kontinulnho urovn mnkou a to skrzeadupin aink' kdepiny s sebounevyhnuteln ase, poznn vzth nesouexistenciink, a in tak empirick asovch p|ahym plo kady cas(obecn)' a tedyobjeLtivn byt c. Tet analogie:zsada souasnho pod|ezkona vzjemnho psoben neboli vzjemnosti vechny substance,pokud mohou bt nnn} y pros|oujako sou. jsou ve vztahuprbnho asn, zjemnho Psoben.l33

njakvc z jednobostavua do nja Ptmese tedy,jak pfuchz as jinhostavu' M z i dvmaokamiky existujevdyurit kho a mezi dvma stavy v t.hto okamicchjevdyuritrozd' kter m vdyoptvelikostmi)' vechny stijevjsou njakouvelikost(nebo probhtedy v uri.m Kadpechod z jednohos.avu do duhho je obsaen z nichprvnokamik kte rnezi dvmaokamiky, ase, stav. zatmco okamikdruhuruje uruje stav.z nhovc vychz, zmny,a tedy asu urit obajsou tedy hranicemi do nhodospvsoust celzmny' mezistavymezi obmastavy'ajako takovjsou kter po cel as'kdy ona Kad zmna m vknjakoupinu. Ta.o pina tedynevyvolv probb, svoukauzalitu. znna uplatuje v ui(nljednou vjednom okamiku). nb. nebo svou zmnu nhle B 254 poteni}o okamiku a ake roste as od ase, take stejnjako tm _ je (b prosted' vytvena velikost eali.y a) zavren v ,. i svmu jsou obsaeny a pokler mezi prvnm stup. nictvn v c h nich jsou prostednictedy monjen Vecbny zmny slednmstupnm' (vmnepetit nazv se,je-li rovnomr' innosti kauzality.kte vytvenbrjejirni Z tchto moment zmnnesestv' A 2o9 momentem. najakojejichinek' vech zmn'jeho zk|adjendeTakovje tedyzkonkontinuity jsou nejmen' jev z s.' kter ni as' ani v ase nesestvaj dujc| prochz pijejzmn vemi tmito stmijakoto pesto vci a stav v jevu, stejn zdn tozdtl elna ke svmu dalmg st^vn' elenenty jako dnrozdlve velikosti as, nen'n'ejn'j. a tak vyst nov stav reality z prvnhostavu' v nm ona realita nebyla' pro. jejch nekonnch stup' jejich zjemnozd. stednictvmvech rnenne ozdfl mezi nulou aa' lyjsou dohromady prodovd. vta pinst uitek me tato Nejde nm zde o to'jak jakje pezkoumat' takov Bylo by vak velmi douc nmu bdn. pody' poznn mon zcela tolik roziovat nae vta,kter se zd prvn pohled skuten priori, pesto' e se hned na ukazujejako a a to i otzky' B 255 a sprvn,take bychomsi mohli myslet,e ns to zprouje jakje mon' nrok na roziovn Existujetoti tolik neoprvnnch je tebapovaova. poznn pomoc za obec. naeho istho rozumu, e bt naprosto nedviv a bez dokla. A 2to nou zsadu,ev tvci musme niemu ta. d,k|er nm me opatit dkladn dedukce'nesmme pijmatani na zklad nejjasn.iho kovmuvit a nic takovho dogmatickho dkazu. t72

Dkaz,
Vci jsou Jo'daJ' tehdy. kdy Y empirickmnzoru m nsledovat vjem jednvci po vjemu d:uh posloup. B 257 rccipron(co se v asov jak bylo ukzno u druhzsady)' Tak mobu nosti jev s!t neme' ,zsdda .jfusli' vechnysDbance, pokudjsou sd!as4se acbzej v prbn vzjem nosti(|j.ve vzjemm psoben ezi sebou)'..(Pozn' vyd.) l59Ve vydn (Pozn'ryd.) A nen obsaen nsledujc odstavec.

El.hent'' II' I,lika, l' .ld' AfuUlik,' 2' ki' Z15ad,'2' s| naopaknejpNezemi Zemi, nebotak Msca apot nejpre vnmat pedmt mohounsledovat tchto vjemy a potomMsc.a protoe bylje ale exissouasn Toto eexist souasn. s;dav'kn, vnmat, vak nememe sm ase'as tencrozmanitosliv tme jejicb poznat' e nelze ase, z toho,evcijsou kladenyv |me take obrazotvomoi syntza ecipron. vjemy mohoupo sobnsledovat ptomn z tchtovjemjenjako kad v aprenzl by tedypodvala tak, epnikoli al v s;bjektu' kdy tam druh vjem nen,a naopak. i dru. v tme ase jsousouasn, tj. ekdyjejeden'je objekty slun jeden stdav po druhm h, coje nu!'k tomu,aby vjemy rnohly uren pojemrecipronho rozYaovac tud Potebujeme nasledovat. mohli sob' abychon nezvislena zroveexistuj tchtovc.kte rt Iak pi d slaoval a v objeklu' zaloen \|edvjemje hc|, 7eleclpronl v nm substanc, jako objektivn'Nicmnvztah tuto souasnost je vztahem je obsaen v druh. jejichdvod uren' B 25s j d na obsahuje v druh uren dvod obsahuje vztahrecipron ;livu, ajestliete1o psoben' sou. nebolivzjemnho sutstanii,;de o vztahvzjemnosti pozno ve zkuenosli tedy bt neme v p.ostou byt substanc asn psoben] to je vaktak jejich vzjemnho jinak neza pedpokladu jakoto pedmt zkuenosti. vcsamch podmnkou monosti Podlee. ase' vjednoma tme pokudexistuj v.i jsou souasn, e pn jednon Podle toho' ase? a tme ejsou v ho vakpoznme, znamen' podek' to syntze;prehee ttorozmanitosti nehrajeroli ; mme postupovatod pes B, C, D k ', nebo taknaopak od E (v poad' kler posloupnosti v asov k ' Kdyby totiloo syntzu ve vnmn apreh n zi zat v o, nebyloby mon u a kon zan a ne' asu by patilok minulmu zptk, potoe u Ea postupovat apreh n ze.j mohloby ubt pedmtem
|m.'Prostor svmi mo. bytos!s vekermi Myslc vzjemnost. umouje v pro. vk nen relac jcn syu' pat vnit.mu jejicb k inok hulnoi' s tlem' vz commorciu due toho e pochopile|n s!ou'v dsidku jsou ieos| v.o sob samch musmt bu jakou tet s[bstanci' v n a visobnavzjeDve vztahu,tak jak to chPespino ;b iako accidentia Iedin prostorje nePochopiteln. ismus'nebo,kdy sj netk'zst jako phaenofu.na. yz|j.^nos!i' tles PojmJi phaercnehon fron Pouz nohutnostv.itlho sDys|uve vz. bt poznac kter isou ve mn' me Lxxxvl' Ak' xX[I,32 smysluvnjho'..-E iemni vztahus mohutnostmi vyd') ;' Go.

3' kap'' 3. Anq!9iez|eaosti by A 212 substancjakoto.iev rozmanitosti Mteli pak za to, ev urit na duhou dn by nepsobila izolovan. tj. bvla kadz nich zcela vlivy, pak pravm'ejejich dn by od n recipron a nepijmala vjemu a e existence B 259 pedmtem monho b,tt by nebylo souasn vst cestouempiick ppad nemohla jedn by v dnm substance e by by|y toti u^{te, druh' Kdy k existencisubstance syntzy postupujc v ase pak vjem prostoem, by oddlenyzcela pzdnm prostednictvm nsledu. k druh mohl sice ttosubstanci od jedn ale nemohlby rozliit'zda tentojev jcho existenci, vjemu uritjej po prvnm, nebozdaje s nmnaopaksouasn' objektivn nsleduje uruje zde tedy musbijetnco' m existence vedle pouh ' pro. v ase msto 8 uuje msto B' a naopakzasenco,m v ase si lze empiricky pod touto podrnnkou mylen toejen substance je vak nemu pedstavovat j ako e''s''jct souasn'Msto ase uen. Kad nebopinoujeho tm, cojejeho pinou uovnojen bt jen co do me tedy mus(ielikonsledkemneho substance v duh substanci. kauzalitujistch uren obsahovat svch uen) v sob'lj. mJi btjejich kauzlitydruh substance a zroveinky musse ob non zkuenosti, byt rozpoznnov njak souasn vz A 2l3 nachzetv dynamick (bezprostedn nebo zprostedkovan) je to' bez jemnosti' s ohled m na pedmtyzkuenosti ale vechno pro B 260 nutn nebylamon, o tchtopedmtech eho by samazkuenost je jsou.li mezi aby souasn! tedy nutn. v jevu. vechny substance psoben. nebolive vzjemnm vzjemnosti seboubyly v pbn znamenat dvojznan a me v naemjazyce slovo ,,vzjemnost..je ve duhm My je zde pouvne neboi ,,commecium... .,communio.., by nemohlabt nikdy bez n smyslujako dynamickouvzjemnost, (conmunlo spa.ii).Na avzjemnost poznnaani mstn empiicky ejenom kontinuIn ich zku n ostechsi lze snadnopovimnout' prostoumohou vstnaimysl od jednoho vlivy na vecbmstech okem pedmtuk druhmu; esvtlo,ktese pohybujemezi nam mezi nmi vzjemnost a nebeskmi tlesy,vytvzprostedkovanou j j ich souasn byt; enememe a tmitopedmty'a tmdokazuje tuto zmnu)'ni by nm mateie empiricky zmnit msto(vnmat dokamsta'a materi ene vudeneumoovala vnmnnaeho pso. vzjemnho prostednictvm svho zovat svou souasnostjen pedmt i tch nejvzdlenjch b n . a na zkladtoho koexistenci je kadvjem (ievu A 2la (i kdyjen zprostedkovan)' Bez vzjemnosti

tl4

1',75

*I
Elenekn, II' Loeika' I' odd' AfuL,tika' 2' ka' L'sad,' 2' ri v Drosloro) oddlen od druhhoa etz empirickch pedstav' tj. zku. novhoobjektu zcela od zatku'ani by u kadho B 26l e;osr.bY zanal souvl. pedslava i v tom nejrnenm empirick pedchoz s nm mohla pr'd poprat vbec n c hci vztahu' Tm vasovm set' nebo s nm bt n proo. neboten jetvdy mebt tam, kan vjemy vbecnedosahuj, a kde tedy nedochz k ernpirickmupoznn souasnho naimonouzkuenost. byti potom vak nenobjektem pro vekeou poznmka. Vecbny je poslouit nsledLljc Jako vysvtlen me 7 k u s e n o \ li se m si ndj d k o , l o v m o z n e ob.aen v) v nai| mysli pedmty .ja. majili (communio) a apecepce, chzet ve vzjemnosti si navzjem mus spojen' pedstavovny bt souasn kotoexistujc tato sub M.|i tak celek' a tvoit urovat sv msto v iednom ase, nebo bt zk]ad njakm objektivnn jeklivn vzjemnost spovatna jn substance jakoto vnmn jevm mus substalcm, vztahovna k jakolo dvodu umoovat vnnn druh a naopak' aby sukcese. kte. vdy ve vjemecb jakoto prehenzch je. nebyla pipisovna jako objektm' nbr aby si lyto objekty bylo mono pedstavovat reln Yzjemnost je vliv, tj. vak vzjemn To existujcsouasn. bez nby se empirick vztah souasnho A 2l5 (commercium) substanc, byt nemohl ve zkuenostivyskyhout. Prostednictvm tohoto comale pesto ve spojen- slo n B 262 mercia tvojevy - jsou |i samostatn, jsou mon na rzn kompozita celek (compositum reale)' Takov vechnyostah'jsou nich vychz j zpsob'Tidynamick vzlahy, z J k o m p o / i c e ' k,o n ' e k v e n c e ledv !7lah inheence 3' kaP ' 3' A|oloBie.kuenoi \ m y . l u ' r o l u m i m e ! / a j e m n ' v z l a hj e t c o 9 j ! ! P i j r o d o J | e m p l l | c k m . .'' j e l | c h p o d | e ' \|s|ujl exl.tence n u l n i c h p l a \ i d e l .! ' p o d l e 7 a k o n E .]o zkony. a to zkony a priori, kterteprve inprodumo. tedy uril noui empirick zkony pak mohou exislovat a bt nalezeny jen po. slednictYm zkuenosti,a to dky onm pvodnmzkonm' pod]e nich je teprve mon i sama zkuenost' Nae analogie pedstavuj tedy vlastn jednotu prody ve vzjemnm vztahu vechjev' a to jednotupod uritmiexponenry'kle nevyjaduj nic jinhone vztah asu(pokud v sob zabrnuje vekerouexienci) kjednot apercepce' kter meprobhatjen v syntzepodle pravidel' Dohromady tedy ftrj: vechnyjevy se nachzejvjedn prod a mus se v nnachze!, potoebez ltoapriornjednoty by nebyla mon adnjednoa p t ni' uren iiedml / ] ' J ( e n o s t 'd . I e d ya n i a d n d o zpsobudokazovlr'jehojsme pouili u tchto lanscendentl. zkon,a o jeho zvltnostlje teba uinitpoznnku. nch podnch pokusu kterje zrove velmi d]eitjkopedpis p kadmjinm vty a piori.Kdybychom dokazovat intelektulna zrove syntetick chlli 1yto analogie dokazovat dogmaticky, lj. z pojrn loti e se ve,co existuje' nachzjen v tom, co je lval.e kadudlost ped. B 2a pokld v dvjmstavu nco' po emnsleduje podle uritho A 2]7 jsou stavy pravidla' a konen'e v ozmanitosli, kter je sotlasn' souasn ve vzjemnn vztahu (tj' nachzejse ve vzjemnosti) podle uritho pravidla ' bylo by veker naenamhn pln marn'od jednobo pedmtu ajeho existence nelze |oti vbecdojt k existenci jinho pedmtu. nebo k jeho zpsobu existence' pomoc pouhch pojm tchto vc' abychom je rozebrali' jak chtli' Co nm tedy zbv? Monost zkuenostijakoto poznn' v nm nm nakonec mus moci bt dny vechnypednty' mli pro ns mjejich pedstava objektivn realitu. v tomto tetm pak' jeho byton forma jednot apercepcevechj v 'jsme mli apriom spov v syntetick podmnky prbnbo veker a nutnhoasovho uren existence v oblasti jev' bez nho by bylo nemonsamo empirick asov uren'a nalijsme pravidla syntetickjednoty a prior'. jejich pro. stednictvm jsme mohli zkuenost anticipovat' Jeliko tato metoda dosud chyblaa v bludnsnaze dogmaticky dokazovat synletickvty, kterzkuenostn pouil naehorozvaovnvykazujejako sv principy' se slalo' ebyl tak asto, a vdy marn' innpokus podat dkaz B 265 zsady dostatenho dvodu' Na ob zbvajcanalogie nikdo nepo'

nezsadami Nejsounimjinm zkuenosti. Tojsou tedy1 analogie jeho tj. podle jev mod, pod] vech tech v ase existence uren jako (velikost tj' trvn)' existence' k veliin sammu vztahuk asu jako v (po konen ase sob). a ad urit podle vztahuv asejako jednola (souasn). urenje sovho Tato veker exislence hrnu veskze dynamick,tj' asnenchpnjako to, v emby zkuenost Toje totinemon, mstokad existencijej urovala bezprostedn jmby nohlybt vnmn' protoeabsoluh asnenpedmtern tak. e tm' co a priori drenypohromad.Je to spe zkuenosti jehoexisten. zjevmsto kadrnu pro vechen as uuje a s platnost je jedinm' dky emu je pravidloozvaovn, kter tm ce v ase. jednotu vztah' jevsynteiickou co do asovcb existence nezskat 1',76

171

2' kn.zisa.Jy.2' d Elenen|'I|' lnqik,' 1' o.ld.Analy|ika' ebo chyblovodt. pouvali,|6| 218 mysl l , ebaejich lidvdymlky mezeruoz. vyznait kadou a odhalit me klerjedin ko kategori, pojmech, tak v zsadch. v vaovnjak 4. Postlll(ity empirickho mylenvbec (co do nzkuenosli podmnkami s formlnmi 1' To. co se shoduje zolu a po:m)' je no,' (s poitk m )' podmnkami zkuenosti s materilnmi B 26 2. To, coje spjato je sku|ecn' podmnek podleobecnch se skutnm je ueno sept 3. To, eho je (existuj e)nlae''@ zkuenosti,
jevy spojeny' Je '6' Jdnota svtovho celku, v m maj bt vechny vQch sub\lan.i' v7jemno\|i pnJdle 7\Jd) zif|m Douhm d\ledken lajne b y jato ijeden n e ( v o i | ) | 7 o | o \ a n e . b } l ) ' o u . \ n i n . b o i l ' d y b y }'le; is;u lv|i ). . e I e k ' a k d y b y J e j i c h s P o t e n Ii v l a i e m n i p \ o b c n it o 7 m a n t l o l iu jakoto vztahu z tohoto eohli bychom nutn. nebyl byt' souasnmu oouz.. idcaInhousuzval na ono spole Jato,to n tel' Na Pi\lu(nm m ' l l r m e n l c m c n eu t a z a t i ' ' e v z a i e n o j e v l a ' k t a d e m m o n o s l eDDirickho pozn' tj' poznn koexistence' a o kexistenceje tm' z ho podmnku' usuzujee Da zjemnostjakoloje,j vlaltn zPttr |6,,,N nahodilost Pron|ivhse usuzuje poure toho' o - podle druh analogie kad slav jeho exisEce vdy vyaduje jak dvod' a nikoli obr;' totie tento stav mus t dvodPloto' ejc nhodn' Jako abso. jako |tn nhodn nazvc to' co cm dn doslate dvod' nikoli

3' kdP''4' Pos|uLd,enpinckho 4!leatlb.c

vysytlen epoj n' knmujsouA 219 s vyznaujtou zvltost' Kategoemodality jako predikty, pokudjdeo ur. ani v nejmenm nelozvjej' pipojeny jehovztahkpoznvacmohutnosti' vyjadujpouze objektu' nbr en ji zc l a p]n, je pojemvci pestose mohuu tohoto pedmtu I kdy je.li skuten' jeJi pouzemon' jet neboi skuten. nebo' zda tzat, je dokoncei nutn?V objektusamm tmnejsoumylena dndal vech nbrsejen ptme.jak nr l n (o objektvztah(vetn uen, pouvn, k em. a kjeho empirickmu svch uen'k rozvaovn soudnosli a krozumu (pijeho aplikacina zkuenost)' pirick nim vcenejenvysvl. Prv prototak nejsou zsadymoda|ity a nulnosti v jejich empirickn lenmpojmmonosti'skutenosti pouvn, vech a tmzove restrikcemi kategori na pouzeempi. jejich pouvn pouvn, ani by pipoutly nebodovolovaly ick NemajJimtto.ikalegorie vznampouzelogick B 26? tanscendentln' formu n)Jk1 nbrmaj.lise a nemaj'|ijen analytickyvyjadovat skutenosti nebo nutnosti'pak se mus lkat vcajejich monosti, jednot'v n jedin vztahovat k mon zkuenosti a kjej syntetick jsou pedrnty poznn dny. aby jejich pojem souhlasil A 220 Postultnonosl' vctedy poaduje' s formlnmi podmnkami zkuenosti vbec' objektivnformazkueje zapoteb nosti vbec vekeou kter totiobsahuje syntzu, k po' pokl. znnobjekt' Pojem,kterobsahuje njakou syntzu, musme d^rz^ przdn a ^k zz pojem' kter se nevztahujek dnmu ped. mtu'pokud ovem tatosyntza nepat ke zku n ostibujako od n vypjen' pojnen'nebojako takov'na a pak se nazvempiricbn jakotoapriorn n podmnce (jejforma)spov' zkuenost vbec ^pakje b ktPoje' kery pestopatke zkuenoi, protoe s jeho
poje jeho bsolDtn pat nDtnosti?sem t vta,e 8inrius'odkld pochz vekcr ne8acejsou omezenmi' Toje syntetick eloda rozua'',- EXC|y, k. xxl[. 32 n' je Promnlivm substancm' nbr akciden ''Nahodilostncpipisujcmc tm' Pinm..,E Xcv' k. Xxlll' 33. dyve vztahuke zkuenosti' hyPo!z' MonosthyPotz' ',Ti kitria skutenos! vo plospch toho'co je nryleno hyPotzy' Jejichnutnost mus b! jist'..- Excvl' Ak' xxll,33' (Pozn'vyd')

nikdyPln'..E LxxxvI, Ak' xxII' 32' ppad, kdyneD v tomto - E je o'., nzoru' btdn v odPodajcm ''To'ieho Pojemm LXXXV I, Ak. XXITI,32.
je mon',.- E ,'To, co mc bt my|eDo eueDv njak ase'

LXXXIX. Ak. XXIII, 32. v de,je skute.,.E xc' Ak' xx[I' 32' 'o' co je ueo je (exis|e)nutn... pojmuasu samho, prostednictvi coje ureno ''To' , E XCI. Ak. XXII, 32. Protiidealhmu'.''E xcll skuten. vascaProstoru'jo ,,To'cojeureno Ak. xx I,32. ale T p|at nebohyPoteticky' bu absolutn' num' skuienje ,,veker mys|et'.. E vco sobnlze nahodilos! jcn o noumonechl ncbo absolutn

xcnl, Ak.xx[I, 32.

vji'ch vcech'jo zevrubn lody mimo na mylenky 'Jo' co oxistuje, jakotococeptus on. pojmDens lealissimum Tato viajc Pricipem u.eno'

1?8

l't9

Dleenl,' II. Iagika' 1' odd.Analllika' 2. kn, z/isa.\,2' ast objeklem sc ]ze setkatjcnom v n.odkud bychom loti bra]i chaakter pedmtu,kter bylmylen apriornuritmsynle monostinjakho ktetvo formu empiric. pojmem. se tak v syntze. nedjeJi tickm pojmu nesmbt obsaendn e v takovm poznn objekd? kho je podmnkou, ale k objektivn realit pologickou nutnou B 28 spor. sice jmu. tj' k monosti takovhopedmtu. jak je mylen pomoc toho v pojmu obrazce' kter je uzaven dvna pojmu' to zdaleka nesta. nen dn spor, nebopojmy dvou pmek a jejich pinkami. tak popen dn obazce' Nemonosttoti nespov 22] prnik neobsahuj jak je konstruovD v prostoru, tj' pojmu. nbr v tom. v samohm jeho kter vak opt naj svou prostoru urench. a v podmnkch protoeobsahujapriom monch vc, objekliYn realitu, tj' tkajse formu zkuenoslivbec' a vliv tohoto postultu A nyn se podvme na iroko ui.enost vc, kterje stl' takeve'co se na n monosti' Kdy sipedstavm z njakholako. nenohu bez dalho mn, se tk pouzejejho slavu. Nebo si pedstavuji poznat, takov vc mon. eje vhopojmu nikdy vdy a nevyhnuteln kdy to klademe. tak, e nco' coje uzpsobeno bt bez ozporu po tom nsledlrjencojinho, pak 10 lak ovemme (iako kauzalita) na nvlastnost myleno; zda s vak njak takov mohu rozsoudit. Konen si iak monvci vyskyluje, nelze takto (substance). uzpsobeny tak. e stav kterjsou B 269 pedslavovat ruznvci jednvyvolv urilnsledek ve stavu duha naopak; zda ale me 1kov vztah njakmvcem pipadnou!, nelze z tchto pojm.kter vbecpoznat' Jenom z to obsahujnjakoupouze libovolnou syntzu, vzlahy vjem v kadzku ho ledy, e tyto pojmy apriom vyjaduj ^ 222 enosti,poznvmejejich objek'ivn realjtu' tj.jejich lanscenden|ln pravdivosll to ovemnezvisle na zkuenosti,bynikoli nezvisle na jakmkoli vztahu k form zkuenosti vb c a k syntetickjednot' v njedin mohou b{ pedmty empiricky poznny' Kdybychom si vak chtli vytvoit zcela novpojmy subanc,sil' z ltky. kteou nm poskytuje Vnmn'ani i vzjennho psoben bychom pevzali ze zkuenosti i jen pklad jejich spojen' zabedli bychom v pouhpeludy. jejich mono nen sama po sebe vbec protoeu nich nepijmmeza uilelkuzkuenost. nimvyznaovna. Takov vybsnn pojrny ne' ani si od n tyto pojmy nepjujeme. mohou zskatchaktersvmonosti apriom'jako ho zskvajkate. gorie, tj' jako podmnky' na nchzvis vekerzkuenost'nbrjen

3' kap',1' Postullit, ehPirickho n,ka bet

samou' ajejich aposteriorn'jako pojmy. kterjsou dny zkuenost a empiricky, nebo neme B 2?0 mono musbt poznna bu aposteriorn bt poznna vbec' substance' kter by byIa trvale ptomna v pro vc..mezi storu, ani by ho vakvyplovala (iako ona ,.zprostedkujc hmotou a myslcbytost,kterou chtli nkte zavdt)' nebo njak zvltnzkladn schopnost namysli pedem ua.1/a. (nikoli snad pouze vyvozovat) budoucnost. nebo konen mohutnost te mysli nachzet se sjinmi lidmlve vzjemnostl mylenek akkoli vzdlen by i byli), to jsou pojrny. jejich monoslje zcela neodvodnn' A 223 prolo nene bt zaloena na zkuenoi a jejch znmch zkonech. a b z nje tojen svvoln spojovnmylenek,ktersi neme i kdy neobsahujedn prolimluv - init nrok na objektivn reapedmtu'jak si tu chceme 1itu.a tedy na monostnjakho takovho myslet' Pokudjde o realitu,jist se samo sebou zakazuje myslelsi n jlkou takovou realitu in concreto' anibychom si vzali na pomoc zku jen n poilku.jakomaterii zkuenosti. realita toli me s1avt enost; r netk se lbmy toho vztahu' s nbychonsi ovemmohli pohrvat ! mylenkch' Ponechvm a]e stranou ve' ehononosllze odvozovatjen z to ho. coje skuten ve zkuenosli,a zvaujitujen monostvcpomoc apiomchpojm,o nich nepestvm tvrdit, e nemohou nikdy po- B 2?l chzetjenom z takovch pojmpro sebe' nbr mohou existovat vdy jenjako formln a objeklivn podnnky zkuenostiYbe ' Zd se sice' jako kdyby monost trojhelnftu mohla bt poznna je toti uritnezvisl)' z jeho pojmu samho o sob (na zkuenosti nebomu skulen meme dtnjak pedmt zcela a piori,tj. zkon. stuovl ho; ale protoeje lo jen forma pedmtu, zstvalby pesto pouhn produk|em fantazie' a monostjeho pedmtu by zstval A 224 je tebajetneho s!le problematickjako nco, k emu vc' toli e njak takov obrazec je vbec myien za podnnek, na nich spo' vaj vechny pedmty zkuenosti' e je prostor formln apriorn podmnkouvnjch zkuenostaeprv ttvoivsyn.za, pomoc nkonruujeme trojhlenk v obrazotvomosti,je zcela totons tou, kterou pouvme v aprehenzi njakhojevu,abychom sio nm ulvo ili zkuenosh pojem, to je zpsobenojedintm,co s pojmem troj helnka spojuje pedstavu o monostinjaktakovvci' A tak nen monostkontinulncbveliin,ba dokonce veliin vbec'nikdyjasn ' pojm samch. protoevechlyjejich pojrny jsou syntetick'nbr

180

181

EledentJ, ' I,8iko' I. odd'A,oL,|ika'2' ka' zsab' 2. s| pedjakoto fomlnchpodmnekuen B z72 je jasn az |cho Pojm pedmty' tak hledat vbec; a kde by ml lovk ve zkuenosti mt jejm prostedpojmm. ne.li ve zkuenosti, kterby odpovdaly jedin dny? Monostvcsice meme jsou nm pedmty nictvm samuzkue. ani bychomprvpfudesali a charakterizovatji' Pozna| podnn. nost. avakuinittak rnempouze ve vztahu k fomlnm jako pln a pritud ueno pedmt, km, za nichjev nnco vbec ori, ale pestojen ve vztahuk nim a uvnitjejichhanic' ^ 2z5 Postult Poznvat Jttllanos'vc vyaduje,aby by| dn vjen, ate. pvbezprosi vdomi,i kdynemusbtdn dy poitek,jehojsme jeho al m bt poznna, poitek pedmtu existence samho, stedn vjemem'a to skutenm s njakm pecejen souvislost tto existence ve relnspojen osvtlujveker podle analogizku n osli, k|e vbec. zkuenosti y pouhnpojnu yci ne|zeobjevit dnznakjej existence'Nebo aby vc i kdy je tnto pojem tak pln'' nunchyb ani to nejmen, pestonem exis. se vemisvmi vnitnmiurenmi, byla nylena tk se jen ozky.zdaje vm vbecnic spolnho' nb tence s tn ppad po' nm takovvc dnatak,e by jejvjem mohl v kadm vj m u, znamentotijeho B 273 jmu pedch"et.To, epojem pedchz k pojmu|tku'jejedinm pouhoumonos|; ale vjem' kterposkyluje lze poznati pfudjejmvnznakemskutnosti.Existencivci oven vjemy s nktemi a priori.pokudsouvis mnm. a tedycomparative (tj' pod|eanalogio'Pak toti podle zsadjejich empiri k hospojen a my mzkuenosti s naimivjemy v mon 226 existencevci souvis od neho skutenho emek vci dost podle vodtkaonahana|ogi vjem' Tak poznvmeexistencimagnetick vjemu v ad monch pilin' eleznch vechna tlesaz vjemurozposten ltky pronikajc orgn, nememe bezi kdytuto |tku,vzhledemk Povazenaich vje. naich prosledn smyslovosti a z kontextu vnmat' Podle zkon narazilii najejich bezprostedn bychomtoti ve zkuenosti n vbec smyslybyly j m njijejichhubost empiicknzor'jen kdyby nae Tedy kam adosahuje zkuenostivbecmj. se vaks fomoumon vnmna jeho postup,lam takdosahujenepoznnexistence vc' nebo nepostupujemeJipodle zkonempiB 274 Nezanmeli zkuenos! euhdnemenebo vyricksouvislostijev,marn se honosme' njak v&i. Mocnounmitkuprotitmtopravidlm' bdm existenci 182

|1b.c n!Ieh{ 3' kap.'4. Postulryepirickho idealisnus, pto jak zprostedkovan dokzatexistenci,vakvzn jeho to Prav msto.t63 vyvrcense zde protonaskt v)rcen idealismu'Idalismus (mm na mysli n'l'dln idealismus)je teorie, ktetvd, pedmt v Prostoru mimo nsje bud pouzeproblematic. eexistence je prnn ypem nepravdiv a nemon| ^ nedokazateln, nebo k problematick idea|ismls DJca'v' ktery prohlaujeza nepochybn jen jedinempiricktvz en(assertio),toti: JJi. n; druhmtywnje poh|alje pfosto se vemi ide^|isr|ns Berkeleyv' doqnoticb ]en jako jejich podmnka' pat za nco'coje neoddliteln vcmi' k nim postoru proto vechny vci v za pouh nemon, a m i samoo sob je povaujemeJi prostor idealismus nevyhnrrte|n, fikce' Dogmatick ple psluet nebo tnla vc m samm o sob; za v|astnost. kterby jako je je pod. prostor pomyslem' stejn vechno' eho ttonauky vakvyvrtili v transcenden. Dvod k tomutoidealismujsme mnkou. kter v tomto oh| d u nic tInestetice'Problematickidea|ismus, je pomo bezprostedn zku. B 275 nemon, aby se netvd, kom toho,e je nai vlastn existenci' dala dokzatnjakexistence mimo enosti pimen zpsobu mylen; toti ozumn a opravdufi|osofickmu nese pro nj nalezne dosta' nepipustit dnrozhodujc souddve' prokzat' mus e o vnjch ten dkaz'Poadovan dkaztedy v.ech nme i zkuenost, a niko|i jelantazijn pedstav'; toho ovem jinak.nekdy s to dokzat'ei na' nebude mono doshnout budeme je po enitn, Descafia lepochybn zkuenost monje za ped. pokladuuJ.'zkuenosti' Po ka ylo|n{ lastne,ktence dofuzuje Pouh' ayakempiricky uren exktenci Dednl v Drostoru mimo nne.

|3 ve vydn A tatovtane.' (Pozn'vyd.) | vc vydnA non (B 27+'2'|9)'(Pozl. odd ''vyrcenidea|ismu.. vyo.)

183

E!e.fr|,'

' ln8ita' l ' odl,' Analy|ika' 2' kn' zlsa.l,' 2' s|

3' kaP.' 4. Pos|uld|! ehpinckho n,Len !bec

Dkaz uren Kad asov v ase' ur n existencejako Jsemsi vdomsv bt Toto trvalale neme p d pokld nco .r'alo ve vnmn. teprve me bt uena m existencev ase ve mn, protoe nm je tedymonjen prostedtohototrvalho tmto trvalm''6Vnmn pouh l,ac' mimo mne,a nikoli prostednictvm 2 l ' nictvm njak je tedy Inon v ase Uen m existence vci mimo mne. njak J.ay vnimm mimo vc'kter jen postednictvm existenceskutench tohoto vdomm monosti spojeno s v vak nutn vdom aseje B 276 sebe' mimo mne vc i s existenc nutn spojeno uren| Je tedy asoYho mvlastn existenceje jako s podmnkou tj' vdom uren, asovho jinch vcmimo mne' vdomm existence zrovebezprostednn je zejm. ehra,kteroupstodkazu pozn ka'zpiedchozho ]. pedpo. poti nmu. Idealismus obrac se oprvnn val idealismus, zkuenost a e jedinou vnitn zkuenostje bezprostedn kldal. stejn to nespolehliv' vnj vci. ale inil poiuzl' usu.uje na zn se jako vdy' kdy usuzujme z danchink na 'r'|piny ' po|oe vcem, pina pedstav,kterou non myln pipisujemevnjm vnj zku' dokzali. e nicnn i v ns samcb' Nynjsme me bt jejm prostednictvm lze je pouze a e vlastn bezpros!edn|6 B 27? enost nikoli zkuenost. i kdy v ase, tj. vnitn vlastn existenci uritnai
'65Tuto tuje teba Pod]opdmluvy k vydnB obmnitnsledovn: dvodyn bt nzorem ve m. vechnyurujc '.Toto trvalvak neme jsoutotipedstvami vya. a jako takov kter |a !o mnnatzt' existece' a vo vztahuk nmuby mohlo coje od nich odlin dujsamynco !.valho' jojich Idnltoto lralvyadu',e tcdy i m existencev ase' bt ureno v nm se stdj'.. viz B Xxxlx' (Pozn'ryd.) '6 v pedchozpouce v@i exist.nco jch nn(be?prosled\ dm do abtm.' i toho|o pedpokldino, br dokazovno. a u monosl vnin smysl'a dn otzka by z|a:Mmojen nikoli' Jdoli o tutomonost' ekto joDvnjsmylenouPodavu? Jevakjasn, vD,i!smysl' nebommo mysli v n tj.pedkldalisv si ncojako lnjijendomIe|i' Du. abychom roz sny mt a s jeho pooc bczprostedn oru, muse ji njak vnj pouhooreccptiitu vnjho nzolu od sPotaneity' kter chakterizuje liovt njakvnj smysl' kadousmyIenku. Kdybychomsi totijonnamlouvali obrazotvomost kler D bt urena mohutnost' zniilo by to smunazEc

je jej vdom. peda\a Jd ken. kter yjaduje vdom' oveme je v ker mylen' 'm' co v sob bezprostedn doprovzet me nenjeho a tedy ale prolojet zahmujeexistencisubjektu, Pozn.n{m, poznnm, pat tj' zkuenost. Ke zkuenosti toti ani empirickm jet ppad i nzor, v tomto existujcho kommylenkyneho musbt subjektuen' tj' k asu' vnitnnzor,vzhledemk nmu. potebn pedmty' zcela vnj take nslednjevnitn K tomujsou jen prostednictvm zpostedkovan a zkuenost sama mon.jen vnj zkuenosti ' po. zkuenostn 2. poznlinka. s tmtose dokonaleshodujekad pi poznvac asu' Nejen' e ve. na mohutnosti uovn uvn vnmatjen prostednictvm zmn ve vnj. uren meme kerasov (pohyb)v pomruk nemu v prostoru(napl vztazch stlmu ch na zemi). nbr nemme B 278 klad pohyb slunce vzhledemk pedmtm pojmusub. co bychommohlijako nzor podloit nicjinhotrvalho' z vnj zkus|ance'nehno|u. Ar.i |atotrvaloslvaknenerpna nb s pedpoklda priorijako nutnpodmnka kadho enosti' uen, tud ijako uren vnitnho smyslu'pokudjde o nai asovho vlastnexistenci,a to pomocexistencevnjch vc' Vdommne jen intelektuln v pedstav vbec nen nzorem' nbr samho "I pedstavou myslcho Toto J potonem ani spontaneity subjektu. prediktnzoru' kter by mohljakoto'/val slouitjako nejmen je teb^ koreltasovho vnitnm neProstup' urenve smyslu'jakm jako nosI D hmoty enpirickho nzoru' vdom 3' pozndnfu. z toho,ek monosti uritho n5sanchje poadovna vnjch pedmt' existence neplyne'ekadnzorn pedstava vnjch v zahmujetakjejich existenci. nebo tatoped. (ve stavame bt docela dobe pouhminkem obrazotvornosti snechstejnjakov lenstv). Takovoupedstavou se vakstvjen jsou' jakjsme ukdkyreprodukci nkdejch vnjch vjem, kter jen prostednictvm zali' mon pedmt. skutenos.i vnjch zde jn mlo bt dokzno. evnitnzkuenost vbecje monjenprosted-B 279 nictvmvnj zkuenosti vbec. To' zda je tato nebo ona domnl zkuenost pouhousmylenkou' musme zjistitpodlezvltnch uren zkuenosti a Domoc shodvs kritrli veker skuten zkuenosti'

184

r85

Elfu^t,'

' lnqika, I ' odd' Anarylifu' 2' kh' Z15ad!, 2. s|

!I.n{ b.c 3' kap''4' PouLd|r e4Pinrkho jednot jev jako syntetick zsa' ob tyto vty patk dynamickm zsadykauzality(v analogich dm' Prvnvtaje vlastndsledkem modalitya pidv ke kauzlDruhvtapatk zsadm zkuenosti)' i pojemnutnosti. Tatonutnostjevakpodzena nmuuren Pravidlu (zmn)dn v ad jevr Princip kontinuitynedovoluje rozvaovn' vech empirickch A 229 skok (in mundonon datursaltus)'jale i v hrnu nzorv prostorunedovolujednoumezerunebo trhlinu mezi dvma jevy (nondaturhiatus)'''o vyjdit i tak,edo zkuTuto vtulze toti vakuum,|7'nebo co by se neme dostatnjc,co by dokzovalo enosti j ako stempiick je alespo pipoutlo JdeJi totio przdsyntzy. (mimosvt)' si meme mysletmimopolemon zkuenosti no,kte pak to nepat do pravomoci pouhho rozvaovn ' kteozhodujejen jese tkaj poznn. vyuit danchjev k empirickmu o otzkch. pekmuje kte sfru mon zkualeje to kolem ide|nho rozumu, przdno B 282 a obklopuje; enosti a ch e soudito ton' co ji sanu ohraniuje proto musbt uvaovnov transcendentln dialektice' Tyto tyivty (in mundo no datur hiatus,non datusakus, non daturcasus,non datur fatum)bychon nohlisnadno'podobnjako vechnyzsady pedvst poad pvodu. v poad'je odpovd transcendent|nbo pidlit jej ms|o. ten to vak kategori, a kad N uzkuen vichnise urit udIsm,neboktomu snadno objev vodtko. shod. nou alespo na tom' e v empirick syntze nepipust nic. co by mo. jejich rozvaovn hlo naruit i pokodit a nepetritou souvislost jetoli' A230 pojm. v c hjev'tj.jednotu rozvaovacch Prvroz\aovn jednota v n tm, v em se s!vmonou zkuenosti' mus mtvechny vjemysvmsto' o|zky' zda je pole monostivt nepole' kter obsahujeve skuten, a zdaje totooptvt nemnostv toho'co je nutn'jsou pestovakspadaj oprvnn' a musm je eitsynteticky, do pra' vomociozumu. chtjtotici pblintolik, evechny vci ako jevy) dohromady jejj patdo hmua kontextujedin zkuenosti' kaddan vjemjen st, kontext neme bt spojovn take tento
'e,Je svtse nevyskytDje vyd.) skok..(Pozn' 1'0,,nexistuje (Pozn'vyd') mzra.' u|,'vacuum ev nm nen se li od vacuummetaPhysicum t'n, Physicum dninek'..'EXcv[' Ak' XXIII' 33' (Pozn'vyd')

a nikoli nuinostiv existenci' tt'poslult se tk materiln Konen pojm. ale Protoe jen pouh nutnosti ve spojen a logick fomln p|n poznna pedmt bt neme smysloYch dnexistence a prioi,totive vztahukjin udan a prioi.al jen compaative existenci,ktemusbt obdosptjen k takov A 227 existenci,meme jejstjedanvnmn: zkuenosti' nkde v souvislosti saena jen z pojm' ale vdy pak bt nikdypoznna existence neme nutnost podle zkon zkuenosti. vnmno. a obecnch ze spoj n s im,coje j inch kteby mohlabt,pod podmnkou Neexistuj dnexistence. pin ink zdanch poznnajako nutn' ne existence danchjev, poznat' nen nutnostjedin meme podlezkon kauzality. To, eho pozn. a (substanco' existencejejich stav, vc nb B 280 tedy existence podle empikt r jsou nm dny v vnmn vmeje zjinch stav, obs. plyne, e kritrium nutnostije kauzality. Z toho rickch zkon vje. e ve' co se dje'je pouzev zkonumon zkuenosti: toti eno jen tch pinou. Poznvme tud nu|nost svou vu apriornureno y j jejich v exispiny nm dny' a znak nutnosti sou ink ptod, zkuenostj, a dokonceani tenci nesahdl' nekam sahpole mon protoe nevcjako na substance existenci substanc' v nm neplato jako co neboli na nco, se na empifick inky' lze nikdy pohletjako jen podle vztahjev dynamickho se tedytk A 228 djea vznik' Nutnost nonostiapriomusuzovat zkonakauzalitya na nm se zakldajc (piny) na njakoujinouexistenci(inek). z njak dan existence je to je zsada'kter podizuje ve, co se dje' hypotetickynutn; pavidlu b z n zkonu'tj' nutn existence, zmny ve svturitmu je slepou nPoto vta:,'Nic se nedje by neexisrovala ani proda. podnm zkonem. apriornm hodou..(inmundonon datu csus)|7 v pii. plodnm zkonem i !a| .dna nurnosL Pv lakje apriomim je podmnn, a tud sozumiteln.. rod nenslep,ale to nutnost B 2 8 1 (non datufatum).!3 ob vty jsou takovmi zkony' jimi je ha podizoynapirozenosti vc tB'ko jevi,, neboli' coje tot' znn jednotrozvaovn' zkuenosti v nmjedin mohoupatit k jedn
j6','ve (Pozn.vyd.) svtse nevyskytuje nahodilos. j,'neexistuje (Pozn'vyd.) osud..

186

187

Elehefrry']I' Lo|ik,' ]' odd'Analylika'2- kn.Zisab,2' s| jinmijevy' neboemojevjemymohoupatit k vcezkueB 283 s dnmi (vjejobecn nostem nepouzekjedn mon zkuenoi souvislosti)' Rozvaovn vbecjenpravid]o'a jn apriomdv zkuenostj tak podle subjektivnch podmnek a formlnch smyslovosti i apercepce, jedintutozkuenost kter umouj' Jinformy nzoru(neprostor (nediskuzivn a as)'a stejntak i jinfomyrozvaovn formy poznnl)'i kdyby byly non' mylen neboli pojmovho si neme. me vbec vymysleta pochopit, a i kdybychom to dokzali,nepatily poznn' by ke zkuenostijako kjedinmu v nmjsounm pedmty dny. Rozvaovn nens to rozhodnout, zda se mohou vyskytnout vjemy nety. kter patk veker A 23l takjin na mon zkuenosti. pole materie. a tedyzda me existovat i njak potoe plnjit m co dlatjen se syntzou toho' co je dno.ostatn.velmi npadnje ubohostnaich obvyklchsudk' s jejichpomocutvme velkou (vechny imonosti. kde zaujmveskuten pedmtyzkue nosti)jenmloust' mon..] z tohopod|e logickch .'veskutenje pravidelkonverze pirozenvyplvjenpartikulrn vta:,,Nco z to. je skuteD..' je B 28'1ho. co je mon' coznamen asi tolikjako: ,,Mon mnoh' co nenskuten'..To sjce buddojem,jako by se dal poet monho rovnoustanovitjakovt nepoet skutenho' to proto, eabychomzskaliskuten' musse k monmujet nco pidat;j vaklenlopdavekk monmu neznm. To, co by sejet mlopidat k monmu. by totibylo nemon. K mmu ozvaovn me nco pistoupitjendky shods form|nmi podnnkami zkuenoi, toti prostednictvm spojen s njakm vj m em; coje vaks tmto vjemem je skuten. spojenopodle enpirickch zkon, i kdyto nenhned bezpoedn vnmno. e ale v prbn souvislosti s tm,co je mn j in adajev, 232 dno ve vnmn.jmoninjak a tedyvcnejedna jedin vezahrnu.jc zkuenost, se ned usouditz toho. co je dno, a jetmnohemmn, kdy nm neni dno nic, ponvad bez ltky jen za pmnek, kterjsou nelze vbec nic myslet'To' co je mon samy pouzemon, to nenmoft v lidnn ohkd!. v lomto smyslu se ovemchpeotzkapo lom. zda monos| vcsah dl. ne kam me sahatzkuenost' zmnil jsen se o tchtoo.zkchjen proto,abychneopomenulj co B 285 podle veobecnbo patk rozvaovacm mnn pojmm. Absolutn (kterplat monost ve vecb ohledech) vakve skutenosti pounen hym rozvaovacm pojmemav dnm ppad nepipout empirick 188

3' kaP'' 4' PoLLl,ty ePnickho nylen|bec

pouvn, ale patjedin rozumu.kter pekrauje veker mon pouvn rozvaovn' Protojsme s tu nuseli empirick spokojitjen alejinakjsme celouvc ponechali s kitickou poznmkou, ana dal v temnot' zkoumn Ponvd chci nyntenlotvnbod a spolu s nmi systm vech jet rozvaovn uzavt.musm projsem zsadistho uvst dvod, pincipymodalitynazval prv postulty.Nechci zde uvat tohoto v.azuve vznamu'kte|" mu dali nkte novj filosofit autoina A 233 jim pece vlastnnle. rozdlod matematik. etotipostulovat jistou bez znamenasi tolik jako vydv. njakouvtu za bezprostedn ospravedlnnnebo dkazu; nebo kdybychom mli u syntetickch vl. yzh,|edem jkkoli snadjsou evidentn, pipustit'eje smme k zva. nostijejichvrokuspojits bezpodmnnm souhlasem b z dedukce. veker kitika ozvaovn by pak byla ztracena' A protoe nechyb nroky'kterm opovliv seneprotiv aniobecnvra(kter vak nen dnrn kreditiYem)' byloby nae rozvaovn oteveno kadmu blu' B 28 du' aniby mohloodept souhlas tmtovokm, poaduj, kter tebae neoprvnn' alepestos tmt tnemjistoty' abybylypiputny jako skuten aximy' Psiouplli t d y k pojmu njak vci apiom synteticky njak uren, nus ppojen' btbezpodmnen neji dkaz jejho takoY vty' pak alespo dedukce oprYnnosti t!zen. zsady modalityvaknejsouobjektivn ponvad syntetick, pre. diktymonos, skutenosti anutnostiani vnejmenm neroznnouj pojem'o nmjsouvypovdny' pedmtu toti tm.eby k pedstav jet jsou takovjen nco pidvaly.I kdyjsouvdysyntetick, sub- A234 jektivn'tj. k pojmuvci Gelna)' jinak nic nekajipipojuj o ktem poznvac sflu i schopnost. v ntentopojemvznik a v nm sv sdlo'a to tak' ekdyje pedmtv rozvaovn ve spojen s fomI' nmipodmnkami zkuenosti' nazvse monn; nachfu-li se v sou. jako materi vislosti s vnmnm (poitkem smysl) ajeJi jeho pro. je-|iuro' ednictvm pakje objektskut n; urovn rozvaovnm' vn souvislost podle pojm'nazvse nutnm.Zsady mo. B 28? vjem dality tedy neftajo njakm pojmu nic jinho,nejakou innost poznvac je vytv|en. mohutnosti Postultem se v matematice nazv praktickvta' kterneobsahuje nic vcnesyntzu, pomoc s jej si njakpedmtnejprvedvme a vytYme jeho pojem,napft|ad abychomna njak rovin pomocdan ry opsali z danho bodu kunici. a takovvta nembt dokznaproto,epostup. kter 189

.I
2' ka' asdd,' 2' li Elenk|y, . Ib|ika, l. odd' AaL,|ika' vytvme' obrazcetepve pojemtakovho prvtm, m vyaduje,je pojem protoe postulovat i zsadymodality. stejnmprvemmeme jak je vbec nbrudvajjenzpsob, A 235 vcvbecnerozmnouj,'], schopnost'I7] s poznvac spojovn zsadl7a obecn poznmka k systmu vci nejsmes to nahldnout dn emonost B 28E Je velmi pozoruhodn. nzor' dispozicinjak jenpodlekategorie, vdy musme nlk nbr e pojmu rozvaovacho istho objektivn realitu na nmmohli abychom nelze elace'zpouhchpojm kategorii doloit'Vezmmesi napklad jen jako jak subjekt' existovat prv' nco m.e za vbecnahldnout, j inchvc'tj.jak ncomt!e btsubstanc' uren a nikoli jako pouh jinho, tudjak bl nco e ncojest, musproto, nebo,za druh,jak
|7zPrstedfii.Nb skutefuslinjakvci ocmkladu vc nePouze jo,i vo skutnosti nikdy ob. vaknikli v. e.'; neboi ta nemc monst. ale Do.o byl jen plnnonost' Je|iko vc'neobshova]ajej shova! (*jeho epirickmupouvn)' poic vci vc Yztabuk rozvaovn uritou je skurenost s vnmnm' rcve l' co vc sPojuje

zsad obeca Doznnkak sys|u existeJi vcev ' jak nebo,za tet, vbec b! pinou, nco me taknaopak' pro a stejn plyne ostatn, nco z toho,ejetujednaz nich. To. vzaje mnosl substanc' vzniknou( urila tim|o7Dsobem iak me vc s mno. me bt nJak napikIad:Jak tiolatrproosumi*ategorie. tvot veliinu? atd. Dokud nm ledy ha jln;i sEjnorod, tj' j ak me myslne njak kategori chbnazor,nevime,zda prostednictvm A tak odpovdat' objekt nkdenjak vbec me objekt zdajim tak poznatl.J' nbr vbec samyposebenejsou ekategorje se potvzuje. majz danchnzorpoznatky je; pouh nyIenko om', kter bl u|voena B 289 neme kategoi plyne' z poubch utvoi!.odtud tak je sub. kad exislenci vta:,.v vta,jakonapklad syntetick dn pouh a nikolijako subjekt, existovatjenjako tj. nco,co me stance, V kdtego. je tch|o a|d' predik'l nebo: ..Kd vc ulcileLvantum'. pielJo' k lomu'abychom slou,lr nlc'co by nmmohlo nen vbec ;tlch nepodanikdy ilidanpojema spojilis nmnjakjin'Potose tak pojm dokzainjakousynterozvaovacch ilo z pouhchistch m njakou nahodile, co existuje vtu|,,Ve, napk|ad tickouvtu,jako ebez nikdy dostatd| nek dokazoyn' pinu'..Lid se nemoh|i pochopit'|j. vbec nahodilho existenci vztahubychomnemohli tohoto poznatexistenci bychomnikdy nemohliapiorn pomo rozvaovn je podmnkou eprvtentovztah tak vcii z tohoale neplyne, iakov vcsamch'Podvmeli se tedy zptna ndkzzsady monosti jen pro objekty dokzat ejsmemohlijejplatnost kuzality,zjistme, pedpokld nja' co $edje(kadudlost), mon zkuenosti:,,ve, pouzeja|o mohlldokazat zd5adu a siceldk.ejsmeIuto Iou piinu..' a tedyjako pincipPoznnnj^kho zkuenosti, princip monosti Nelze V ,lP'ic knnzoru' a ^ikoli z pouhchpojm. objektu danho pinu..je mus mtnjakou coje nahodil, popt, vak evta:',ve, pakj alepojemnahodi-B 290 pojn; pes6 kadmu zcelajasnz pouhch ne. modalityakonco,eho kategorii lho chpntak,eneobsahuje relace(iakonco'co kategorii tak,eobsahuje bytsi lze nyJl?l)' nb. jinho)' uvede' jenjakonstedekneho apakje ovem me existovat jako m svo' existovatjen nsledek' s viou:''co me n vtaidentick se odvo|vme existence, ji pinu... pklady nahodil Mme-|iuvst opak'115 ve srutenosti vdynazn'y. a nikoli pouzenamoiosLrnyslet
|'5 Myet nebyt nevy. hmotyje snad.'a Peo z toho stamyslilel s!vD danho by a nebyt Ba dokonceani s!dn vozovali iei nahodilost'

pojm' vly a p.'ori P.ostdnictvm onsyntetick ''vpoed: Jakjou jak prostednictvm konst.uk.epojm?..E XcIx' Ak' xxm, 33' combintona'.. Ec' Ak. xx[I' 33' ..o onosti arscha.cteisticvc! m! vdy njak e. ek !mto postulinmusme ''Je pozouhodn' provzekjakoablonu' nebo pohyb toholo bu lec chanickprostede*: p.ovzkukolcm bod..,_E cI' Ak' XXII' 33, vty a priori se tkajjen zsdy a vbec syteti.k ,,o tom' ovechny odPo pedmt a ekdybychocbtlij1nadto' ejifr nee zkuenoi' vdat dnnzor'.' E cII' Ak. xxIII' 33 34' zkony ncu njc vc e zkony' jejich rozvaovc .'o tm' eist jedin vtbec, zkony prostednictvm zkuenost a niko|i zvltn mo 'ie pdmt zkuenoi. o tom, ese ncntobaPodivovatnad t' ezko.y jev(klel'jsou pouzev ns)maj v ns'Ba dokonce, eani sv msto a Pvod p.otoe bychomho Pozna|iv jim ne|zcPoznatzkon s jeho nutnosl, zkony ncjsoutakovfri z. n v naem v|astnm' chefuick rozvaovn kony'jakmijsouPravidlaP.ody'.._ E cI[' Ak' xXIIl' 34 (Pozn'vyd') |7a (B ve vydn ne',obecnpoznmkal symuzsd..obsacna 288 294).(Pozn.vyd.)

xcv[I, Ak.xxIII.33.

|7]''Dospvme vty a Priori?..- E syntetick 'yn k vt:Jtkjsou mon

190

t91

ElfreL,^' II. b\ika'

1' odd. Analytik'

2. kn. zsd.,,2'

li

ob.cn |oz,nka k s,u sad katego. nm smyslu se vak dntval nornenachz.A konen, ii zjennoi' co do ]ej monosti' nelze pouhm rozumem vbec pochopit' a objektivnrealitu tohoto pojmu tedy nelze nahldnout bez ]rzou, a sice bez vnjhonzoru v prostoru' Jak bychom si toti mez x istence chtli myslet monost'e existujeli vce substanc, jedn nco recipron(jako inek) plyDout pro existenci druhcb' a e tedy,jeJi nco takovhov prvn substanci' musbt i v ostatnch nco' co ne]ze pochopitjen z exislence poslednsubstan- B 293 substancch je podmnka vzjemnosti; avak mezi vcmi' kterjsou To toti ce? sv subsistenci zcela izolovan,je 1o naprosto nepochopiteln. dky pznal kdy Ilibniz substancmsvla vzjemnost s ohledem na P.oo jakje mysl samotn rozvaovn. poteboval k zprostedkovn to. nimi njak boslvo; ze mezi samjejichexistencese mu toti prvem zdly nepochopiteln' My si vak meme monost vzjemnosti Gubancjakotojev) uinitdocela dob pochopitelnou'kdysije pedavme v prostoru' a ledy ve vnjmnzou. TeD u toti a prioi obsahuje vnjformln vztahy jako podmnky moDostirelnch vzlab (v akci a reakci. a tedy ve vzjemnosti)' Prv tak snadno lze dokzat' emonostvcjako vllln' a tedy objektivnrealila katego. rie velikosti. mebtukznalakjen ve vnjm nzoru' apouzeje. ho prostednictvmpak mebtaplikovna i na vnitn smysl. Abych se vak vyhnul plin rozvlnosti.musm necha. doplnn odpov' dajcchpftIadna ten. CeI tato poznmkaje velmi dleit, nejen aby potvrdila naeped. chzejcvyvrcenidealismu,nbrdaleko vc proto, aby nm' budeJi eo s.bePoznn nz zk|adpouhho vnitnho vdoma o uren na B 29'1 pirozenoi bezpomoci vnjch enpirickchnzor'ukzala hranice monosli takovho poznn. Z celttokpitoly proto plyne zvr: vechny zsady istho rozvaovnnejsou dIe nimne apiornmi principy monosti zkue. losti' a vechnysynteckvty a priori se vztahujpouze na ni, ba sam a j e j l c hm o n o s l \poiv/ i c e ] an a ( o m ( ov , , l d h . '

jen dfty njak kterje jako takov mon B 29t Zmnaje vakudlost,

z toho, tedypoznvme Nahodiiost pin' jejnebytje tedymon. jako piny; pijmli se njak inek existovatjen e nco me pinu. e m njakou pkje tvrzen. poto njakvcjako nahodil. vlou' analytickou je, ena to, abychomozumlimo. pozoruhodnj ovem Jet jejich objek|iyn realitu. a tedy prokali nosti vcpodle kategori, potebujeme nj nzory' dokonce pouh nzory,ale vdy nesta k tomu' pojmyrekce, zj|sme' eza pv, is vezmemeli napklad y n. |rvalho abychomdodalipojmuJ!sta'encoodpovdajcho pojmu)' potebujelne rea'itu tohoto zoru (a tmdokzali objektivn prostor to' uruje nzo v prooru(nzor hmoly).nebojedin ^jak as. a tedyve'coje ve vnitnnsmyslu'neustle coje trvl, zatmco jen nu jakonzo. Znzomili..r'r p]yne. Za duh, ek tomu,abychom jakoto pohyb pojmu ''Qdl'ry. musme si vzt za pkld odpovd tak si meme znzomitzmny' ba dokoncejedin zmnuv prostoru, jejichmonodn pochopit. Zmnaje neme ist rozvaovn v exislenci protikladnch uren vzjemnkontradiktoricky spojen stvu vci plyne njak B 292 .iedn vci' Jakje mon, e z danho a te rozumbez pftladunejen protikladn vci' lo neme dn stavte nzoemje npochopit, ani uvaova!' A tnto nbr bez nzoruo lon jehoexistence (iana rznch mstech or pohybubodu v prostou' in nzornou; uren) nm zmnu tepve koto sled protikladnch zmny,musme si a'j si mohli mysleti vnitn nebo k tomu,abychom jako forrnuvnitnho pmkya vnitnzmnu smysluzobrazitpomoc si tedy ttopmky (pohyb m )' a zpstupnit si znzornit vedenm stavech sukcesivn existencins samchv rznch Pomocvnjho pedpokld' ev nzoekadzmna nzoru'vlastnmdvodemje, zmnu'Ve vnitco vbec umouje vnmatjijako rujenco trvalho'
veker zma'vbec nedokazujo nahodiloll njak vci, v nm spovi Napkld klid njkho tIesa' tohotostavujakoby ze skutnostijehoopaku: pohybuz lobo' e po johophybu'nedokazDjeje nahodilost kternsleduje klid jc opakempohybu.Tentoopakje zde totijcnlogick a netlo reln ! rotik|od. Abychfr dokz^li nahodilost pohybu' Duseli bychon dokzat' e okamikumon' aby tlesobylo 'dnJlo pohybu bylo v pedchzejcm v klidu '"/ld}. a nikoli e je v klidu po; noboi tk obu ob protiklady dcla dobe k@xistoval'

t92

)93

Eletuent!, II lrsil<a, I. odd Anolrtit- 2 kn Asad,

3' s|' o.loduoz|ien ech Dednl,i'., o novch objevechneustleiv A 236 a tm' e moeplavceb|ouzncho p|anmi nadjemi' zaplt ho do dobrodrustv, kterch neme nikdy do konce. Ne se ale odvme ni zanechat'ani je dovst na toto zempisnch prohledali moe,abychomjeve vech kch a pesvdjet pedtm tamv ncodoufat, budeuitn. kdy ilise,meme.li pohledna mapuzem'kterouchceme pv opustit, upeme a zeptme se za prv'zda bychom s s tm,co v sob obsahuje'v nejhorm ppadnemohli spokojit'nebo zda bychom nebyli nuceni se s tm spokojit'neexistuje-|i unikdejinde pda' na nbychomse mohli usadit;za druh. zjakhotitulu vlastnobvmetuto zei, a zda se meme ctitzajitniproti vem neptelskm nrokm.I kdyjsme tyto otzky v prubhuanalytikyji dostaten zodpovdli, sumrn posli! pesvdivosl pehledme naeho vkladutm'ejejichruzn momenty spoj v jednon bod. vidlijsme' e ve'co ozvaovn r p samoze sebe,aniby si vypjovalo ze zkuenosti' nein za jinm elem nepouze pro j i jsou apiorn pot b u zkuenos|i. Zsady istho rozvaovn, a B 296 jen konstitutivn matematick zsady)' nebo regulativn oako .ako zsadydynanick)' neobsahuj tm nic nejen ist schma mon A 237 jen ze syntetick zku n osti. jednota !tozkuenosti toti pramen jednoty' kterou rozvaovnpvodna smo od sebe udluje synlze obazotvornosti ve vztahuk ap r cepci a k nse jevy jakotodata monho poznn musa priori vztahovatl? a s n se musshodovat' jen apiom I kdy |atorozvaovac pravidlanejsou pravdiv,nbr jsou dokoncezdrojemvpravdy' lj' shodynaeho poz'n s objekty, jakoto a to tm' eobsahuj dvodmonosti zkuenosti hrnu ve. kerho poznn, v nm nm mohoubtdnyobjekty, pestonepok|dmeza uspokojiv nechatsi pedkldatjen to, coje pravdiv. nbr spokojenibudemet p ve tehdy.ase dozvme, co toume vdt'jl7
'?6,'Monost pjy njak elze nahldnout bez Pkladu zzkuenosti' dnpojemredy nenlm' co bychommohli pouvat mimo moou zkD' enost' Jen v nje tebaho nah|oljako mo a pouzev nme bt ped pokldn'.. E cxv' Ak' Xxn' 35. (Pozn'vyd') |7]Aulor slova v PE: ''lo' coje p.avdiv' nbr sPokojeni budem teprve tehdy'a se dozvme to' co touhe vd.PozDuje na,'to'co je pravdiv' jakkoli mlo toje' nbrspokojenibudemetcpNe tehdy, ozne sv Poznn'..-E cxry' Ak. XXIII' 47' (Pozn'vyd.)

st tet vbec vechpedmt o dvodurozlien na Phaenomenaa noumenarT5' si a peliv ozvaovn jsmenyn pocestovali zemiistho e Nejen ji tk vciv n zmfilia kad jejst' nbrjsme poh|dli kadou

ji uzavela a samaproda ostrovem Tatozelnje vak msto. ;ilijej obklopen hranic'Je to zempravdy(pvabnjmno)' B 295 do nemnncb mnoh kde sdlem zdn, vlasinm ocenem, a boulivm rozleblm pedstr novou zemi' ledov kra tajc mnoh tes' mlhami zahalen
s ,ou pedchz Km ash on synlotickho otzka| Poznn (jo.|itatovc u.o. kategorii a Driori?JeJi eo.iak vciprostednictvn jsou takov vty pouzc amlytick kategonemi)' vina pouzerozume' lud (Poz' vyd') 34' Ak' xxm' E clv' aneposkytujiPoznn'.' estvaj ci' otlelajsoujevy.T|esa ,,|. o jeu a.l!n.z. JAkeme pedsta. Ije a analzy pouh syntzy z z pouhchrelac'Ducsestv Jje jako itetigonce." E cv, Ak' Xxl' 34' numenon' - intel'g'bitia'" E Foucna' esibi1ia ,,syslo jsoucna- ozvaovac CVI. AK. XXII, 34, jo Poznat'"- E cvII' Ak' mydet' le neDemc ''NouDen meejen XXIII, 34. pojmunoj.elnj bytoi' ',vci o sobsije tebamysletprcsednictvm E cvIII' k' xx[I' 34' kDenost'..vekerou protoo tavyluuje si |zo myslet v postoru ncboli .elek substanc ,'Mundusphaenomno je plotoe jako obtn' noufueon mundus snadno'alo myslet tcnlo celek XXI' 34-35. clx' k. izolovny.,.-E v n substancejsou jsoucly. I sm jsen noboozvaovacmi vcijsou smys|ovmi ''Tyt E cX' Ak' xXlII' 35' jedinjsoDcno abytst' ktersamalebe nenazr'.'jejich prstedniclv byly vci aby k !omu' samy neou ,,Kate8orie lj' aby po. poznny,nbr k tmu' aby Podalynzoryv prooru a ase' daly jcvy." - ECXI, Ak. XXII,35 kategori u&o skutn pozn. .'Dosudse mloz to' eprostednictvn roz fomami pro Dveden vmc' Nyn ale vme'ejsou Pouzemylenko!ni EcxII' Ak' Xx[I' 35. percePce'.,podsyntolickoujcdnolu Daitostinzo a s ohlcdem jsoubylostmiajsoucny'kte!samaajkauzalilu ,'Nounena mjv|i, samho' tj. prostednict rozvaovn rzvaovn svho objkty jim Protoo is!iinteligencemi. tj' oumonajsou katcgorie' a pak i osttn urit' Mopodmnky' n m emej.myslet Yeke! smysto a1eodmme nonjas'. E cxIII' Ak' xx[I' 35. (Poznvyd.) takovho no neho

194

t95

ELeh|et''

InBikd' ] ' od:l' Anal,|ika' 2. kn, Zsod!

pedn|' ' 3, s|'o dadurazlienyeth

Nenaumeli se ledy tmtokitickm zkoumnn nic vc' ne co by. itudlati sami rozvaovn chom pi pouze empiickmpouvl zd se, e Prospch' k'er z nj od sebe i bez tak subtilnho ptn, nevyvnklady a ppravy.Na !o lze ovemodpovdt' e erpme, nekodrozjovnnaehopoznn vc ne ta' pemoudelost d; vdy p d em, jet dve, ne se pusti do uitek chce znljeho B 191 kter pojem o tomto uitku' jeho zkoumn a ne si meuinii sebenen vhoda' kterou lze urit existuje Pece vak byl oividn' i kdyby a nejneochot. i tomu nejtkopdnjmu na srdce kls! A 238 vysvtlit toti ta' e zkoumn, tansceDdenilnch t'tkovch uednkovi njmu pouvnm' kler nesvm enpirickm zamnanjen rozvaovn velmi poznn' sice me vIastnho svho pramenech peml o hanice urit si toli nedoke' rozhodn postupovat. alejedno spn a co u je a vdt' co vistn pat do jeho sfy vlastnho pouvn k|er zkoumn, jsou hlubok prv ona zpoteb mimo ni' K tomu olzky zda uit to rozliil. rozvaovns Nenlivak isme Dodnikli. si bt nikdy jisto svmi nlsou,li nelsou v:et.o trorizontu' neme pekraujehranice sv kdy neustle nbr. vlastnictvm' roky a svrn potat a alby,me do blud (coje a zabed nevyhnuteln) oblasti vtkami' jen s nejruznjmi zahanbujcmi vechnysvzsady a piori,ba i vechny r|.ne roz^ovn e edy je vta' ale nikdy lranscendeniln' pouvatjen empicky, svpojmy, vhled na oteYr pesvdenm' poznna s pokud me bt kter' pojmu zsa" pouvD Y njk TraDscendenth dsledky.|73 B 298 zvan dje takov.epojem je vztahovn k vcem vie. a k vceh sanjn o Jo,',, zatmco empirick pouvnje takov. e je vztahovn A 239 polze k jevm' |j. k pedmtm monrh.jeno.''. Z toho j e vak Kad pojem ya. zejm'eje monvdyjenempirickpouvn' (myleno vbec' a pak. za druh' pojmu prv. formu logickou duje. za Bez pedmtu vziahoval. nmu by se pedmt. k i monost zskat je przdn. i kdy st]e zc h a obsahov nem pojem dn smysl

v lom' e z nhodncb jetobsahuje logickouunkci, kterspov pojmu v n. pojem' vak neme b| dnjinakne vytv Pedmt dat ped pedmlem, me li mon ist apriorn nzor|sjet zoru.aje jen posted. platnost. oD sm zskatsvjpednt, a tedy objektivn jeho je pouhou pojmy formou. vechny empirickho nzoro rrictvm ' jakkoli jsou priori, non i a se tedy vzta. zsady' a s nimi i vechny zku n osti' Bez nich nzorm' tj' k datm mon hujk empiickm jsou jen plarnost' oba. nbr hrou.au dnou objektivn nemaj espektive hrou s jejich pedstavami. neborozvaovn. zotvonoi, pojmy' a to nejprve v jejich B299 ma'ematick Jako pftlad si vezmmejen islchnzorech|''Prostorm ti rozmy.., .'Mezi dvmabody lze pmku..atd' tyto zsadyi ped. v pouzejednu Akolijsouvechny j pedmtu,m se ona vdazabv. tvoenyv mysli p]na priori' 240 stava pestoby neznanenaly v,namnenohli vbec nic' kdybychomjejich pedmtech). Protoje tak t b a vdy ukzatnajevech (empiickch pojen 'rn}slom,|j' |kz^Ly nzoru objekt' ktery mu !..lil abstraklD ponvad Jrt')Jl,tj' odpovd. bez nj by pojemcak se k)postrdal pln 1ento poadavek konstruo' zal by bez vznamu'Maternatika (i kdyvytvoenm vnmtva.u' kterjejevem pupnm smyslm hledv tlo vdsvouoporua smyslv potu, a priori)'Pojen veliiny poet poitadla nebo v rkch a tekch, vakv prstech, kulikch zsadynebofo.mulez takler mmeped sebou. Pojmy a syntetick kovch pojn jsou vdy vytvoeny a priori; ale jejich pouvn pedmtm hledat nikdej indeneve a vztahk dajnm nelzenakonec j (co do formy)a prjorjobsabuj . zkuenosti' ej monost Ze se lo lak ale m i se vemikategoriemia z nich odvozenmi B 300 zsadami,'{| vysvtz ioho' eani jednujedinou z nich nedokeme jejfto objektu,|3r f..'lnl3, de'inovat, ij' uinit srozumiielnou monosl
'30Autor dov ',a je li monistapriorn na nzo.v PE pozmuje - E cxvIII, Ak. XXIII' 47' istsmyslovnzor... ''ajeli plo ns mon '3' v PE dpln:''Jejichonosrnemene _ E cxlx, Ak' vysvtlit." xXIlI' 4?. (Po. vyd') |3:ve vydn (Pozn,vyd') A nen slovo,,rel.'' |3]vc vydnA ncjsou slova: ,'tj' uinitozumitclnou monojejh objcktu. (Pozn.vyd.)

|]3 E cxvl, Ak' xxul' 4?' (Pozn' blouznn'.' v PE doplnno| ,,Poti

l', Autor sloa,'k vccm ibec d kceh sanh o sob.v PE pozmu,je kternm nejsou dny v dnzoru' tudktelnejsou na,,k pedmtm' sfuyslovmi Pedmty..'- E cXvII' Ak' xX[I' 47. (Pon' vyd')

196

t9'7

Eleh,n'' II' ]ngik!, I' odd'Ana!ik,' 2' kn'Zasad, anibychomse hnedneodvolvali na podmnky smyslovosti. tedyna A 24l formLlj v ,na nise kategoie nakonec omezitjakona a zsadymus jedinpedmty. zhcej sv Nebo kdytuto podmnku odstranme, kategorie veker vznam'tj. vztahk objektu. a my saminedokeme pomoc pkladu pochopit.jak dnho vc se takovmipojmyvlas! je Pojemve|ikosti vbec neme nikdovysvtlit'jedin snadtk' e to takov uren njak vci, s jehopomocsi lze myslet' kolikt je ve Yci kladenojedno' Avak toto ,,kolikrt..sezakld na suk. (stejnoodho) cesivnm opakovn, a tedy na ase a syntze v nm. Realitumeme na rozdlod negace vysvililjen tehdy,kdysi mys. lmeas veho byto' kterjebunm vyplnn'nebo cakotohrn je przdn'PominuJi trvalost(kterje existenc ve vekem ase)'
|3a Yc vydnA nsleduje odstavec'ktery ve vydnB neni:,'ve,pi vk|adu prto tabulkyktc8ori,jsme si defi'ci kad z nich odpusti|i' n l 'kterse tkPuzejojichsyntotickho pouvn'ji nej'nutnou a |o vk se nesmzbylenmi inyvystavoat odpovdnosli' kterouby si mohl !otii!. prvidlofrud.osti:noPou Nobylato dn vmluva'nbrd'lleit tt shneddo definovn a nepokouet se o plost nebopeizost v uren pojmu neboji pedstt'lz'li vystait s jednm ncbo nko|ikajehoznaky a nen.Iik vkladu z.ova teba p| vet vochznak. kter tvo cel poje. Nynso !akukazuje' e dvod tlo opatmosti |eje hloubji, toli v to' ejsmekatego.ie nemohlidefinovat, i kdybychomchtli' nbr'e podmky jo charakte.izDj A 242 odstranme Ii vechny smysloosti'kter jko pojmymonho pouivn' je jako pojmyvc cmPirickho a berene.lj vbec (a tedyjako pojmyt.ansccndentlniho pouvno, nmusme u nich dlatnic vc' nepovaovat logicko funkci v soudechza podnk! monosrivc safuch' A to ipesto'eneeme ni v nejnenm ukizat' kdeje lze apliko' vat kde majsvjobjekt'a tedyjak fuohoDl istm toz^on bez (Pzn' vyd') smyovostinjkvznam objektivn pltno'.. . Mn zde na mysli .elnoudcnnici' tj' niko|itakovou, kternzunjak vci pouze podkldjin a srozumitclnj s|ova'nbrtkovou'je obsahujejas,'at' podle ho |zc j.j P.dn| (dennitum)vdys jiolou Poznata kteruoUje vysvdoan Re|n Pojemap|ikovt' vrby protoby|takov'kterby ozfujDoalnojen tk Pojem'nbr , jeho objek|i4 reaLi|uTohoto druhujsou tenatick vysvt|en' kte. zobrzuj pedmt pod|ePojmuv nzom.,.- v PEje k PoznDce dop|nno: a^ doloi| t ''MstoyyJyeal bychommohli pout n. Pkladen'.. - E CXX(l)' Ak' xx[I' 47. (Pozn. vyd.)

pedm|.' ' ech |ozlien 3' li'o dt.odu subjektu' nic vcnelogick pedstava mi z pojmusubstance nezbude nco,co me ealizovattak. esi pedstavm kterouse domnYm B 301 predikt neho) ' Avak A 243 (a pitomto nen pouzejakosubjekt existovat by tatologickcharak. podmnkch. za nich nevno dnch nejene vci;Isale nedse s nanidle nic udlat' njak leristikamohlapatit ponvad se jejmprostednic. dsledek, ani z n vyvodit sebemen vbecdnobjekt' na kter by se dal tento pojem tvm neuruje zpojmu ncoznamen. tedy.zda.entopojernvbec pout. a nevme po nem as'kde nco nsleduje stanou piny bych (ponechm.li neeje to nenael nic jinho. jinmpodlepravidl)v ist kategorii a tak n j en eby nehojinho' na existenci lze usuzovat nco.z eho a inek' nbr' se s jeho pomocDedalanavzjemrozliitpina podnnky' o nich pecebrzy vyaduje protoe tatomonostusuzovat kter by se pojemvbec dnuren' neobsahoval by tento nic nevm, rn njakou hodilopro njakobjekt'Domnlzsada| ,'venahodil jako kdyby mIasvou v|astn psob pinu.. sice velmi dleit, pod 'nahodiptmJi se|,'Co ozume samao sob;nicmn hodnotu mon,..pak bych rd to to, eho nebytje lm.?..a odpovdte-|i| ,.Je kdy si v ad j v nenebyt. chcetepoznatmonost vdl, z eho kternsleduje existenci, pedstavujete dnou sukcesia v nnjakou po nebyt(nebonaopak)'a tedy njakousldu' Tvrzen'e nebyt B 302 je lotijAlov odvolvn se n logic- A 244 njak vci si samoneprotie, monosl kterje sice pro pojemnutn,ale pro reInou kou podmnku, substanci existujc v mylenkch mohu kadou ani zdalekanesta. ale nemohuz toho vbecvyvozovat zruit,anibych si protieil. vjej existenci' tj' esamao sob tto substance objektivn nahodilost pochopil, evzhle. |zesnadno me nebt. Jde'|io pojemvzjemnosti, -jak substance, tak kauzality nepi. kategorie dem k tomu,eist prvtakmIopi. poutjdn vysvllen, kter by urovaloobjekl, vztahutchto pout kauzali|a Ye vzjemnm totovysvt]en recipon jet (comme i um)' nedokzal existenci a nutnost substanc Monost, jinak ne pomoc zjevnch lautologi. kdy se pokouel nikdovysvtlit jejich definicepouzez istho rozvaovn' Jen nezkuenho erpat hra, kter zamuje logickou a uspokojit alebn totime ok|amat
j35 zsad'.-Ecxx(2)' systnu Y PE doplno| ,,viz obecnouPoznmkuk Ak. XXIII, 47. (Pozn.vyd.)

198

t99

Elefuenr!, ' I,gika' l' rl.!'Afrdu,ika,2'kn' Zsady monost|s monost za transcendentln Pojn! (esi sm neprotieo 'l3 pojmuodpovd njakpedmt).j3'. v.' (e
|3V PE poznuje utor slova ''za trascendent|n monos!..na.,za rclnoumonost..'E cXxI' Ak' Xx[I' 48' (Pozn'vyd') |37 vokesyslovnzoredin,kter Jednm slovem, kdyodslranmo mme)'nedse dn z tchtopjn nim doloit'a nedse tak u dnho z t.htopoj dokzatjeho reln fion' Pak zb je lo8'.id onosi' tj' e pojem(yIenka)je mon| o to zde vak ejde'nbr sp o to' zda se pojemvztahuje k njakmu objektu' a tedy'zdancoznamen. ve vydn A poznmka ncn'(Pozn'ryd') I13 ve ydnA nslodujeodstavec| ba dokonce ''Je nco zaejcho. protismys|nho v ton' eby mlexhlvat pojen' kterpecemust njk vzam,jenby se vakvbec nedalvysvdil'Avak zdepnDj s ohledem n kale8orictakov zv1tn okolnosti'ekate8orie moboumturilvznm pcdmlujcn prcstednictvmobecn po.!hhk!' A 245 a vztah k njakmu snysIo p.otoe Tato podnkavakbyla z is karegoie vyputna' Pece neme pod po. obsahova! nic vc nejenlo8ickoufunkci pdovn ozni(osti jen. Poe z tto unkce' tj' z formy pojmu'ale vbec nelzepoznata roz|iit' kted bjekt pd ni pat'protoejsmo prv od smyslov pod abstrahova|i mnky' za klerpod ni mohouvbecpednty patit. KategoioProto Potebu. j kom istho pojmu- ur rozaovacho svaplikacena smyslovost (schma) vbec pojy' s jejichpooc a bez tchtoucn to nejsoud by ohl bt njkpdmt pedmt' a odlien odjinch nbje to Po?nn jcn tolik zPsob' jak yslet jk pdmt k Donmnzorm ajak mu podlenjak (zajet funkcerozvovndtjeh vznam da|ch nezbytnch pd{nek), rj. deinoat ho: ony samy tedy nemohoDbt defiovny. Logick jdnotu funkcesoud vbec' pitakn a mnohos!' a Popen'subjekta pre. dikl, nclzc definovat' ai bycho snodoPustili kruhu'ponvad tatodefi ni.e by Pocemuse|a bt samasoude uselaby utytounkco obsahovat. cistka(e8orie tdy nejsounic jinho pokudmus 'e pedstavy vcvbc, jejich nzo. bt rozmanitost pomocjedn mylona nebo druh z tchto je uren' logickchfunkc: velikost kte lzysletjen pomoc soudu'kter (iudiciumcommune) je Uren' A 246 m kvntjtu kte. lzo mysletjenv kla l" realita je musb' ve vztahuk zon - po. dnmsoudul sDbstancej uren' slednm subjeken vech osrtnch uren. coje !o vakza vci' kvlini usfre Pouvat sp tuto e njakoujinou funkcj, zstv Pitom zcela neDreno; kategorictedy nemajbez pdnnky smyslovho nzoru' k n obsahujsyntzu, vbccdn vztah k Dritnu objektu' nemohouproto dnbjektdefinovat' a samyo sob tud p|atnost ani Demaj objektivnch (Pozn.vyd') pojm'.. (Pozn-vyd') soud.. " ''obecn

3, |is|' o dodu tozlien{ ech Pedn|.''

plyne,eist Z tohonespom pojmynelzenlld, po. B ]o3 rozvaovac jen enpiricbJ.|3, a ezsady ist. transcendentln.nbdr uvat ho ozvaovn se mohouvztahovatl{ k pedmtm smysljen v souvislosd s obecnmipodmnkami mon zkuenosti, nikdy se vak (bezohleduna zpsob' jakje m nemohou vztahovat k vcemvbec eme naza)' Tanscendenllnanalytika mpototendIeit vsledek, e rozvaneme ovn a priorinikdy vykonat vcne anticipovat formumon zkuenosti vbec, a e jeliko to, co nenjevem, neme bt ped. mtem zkuenostirozvaovn neme nikdypekoithranice smyslovosti'vjejich mezch nm pednty mohoubtjedindny.Jeho A 247 zsadyjsou poub principyexpozicejev a pyn nzev ,.ontologie... kter si osobujeschopnost podva!v syematick naucesyntetick poznatkya prioio vcechvbec (napikladzsadukauzality). mus uvolni(msto skomnmu nzvupouh analytikyistho ozvovn. jrn MyIenjekon, vztahujeme dan nzor k njakmu ped. B 304 mtu.N n li druhIohoto nzoruv dnm ohledudn,pakje pedmt pouzetranscendentln a rozvaovc pojemnemjinneaanscenjednotu dentln pouit' to|i zajiovat mylen rozmanitosti vbec.l,L Pomocist kategorie. v nse abstrahuje od vech podmnek smyslovho nzorujakoto tohojedinho' kteryje pro.s mon, nen tedy uren dn objekt, nbrl,,je vyjdeno pouzemylenobjektu vbec podlejeho rznch mod. K pouvn pojmupak patjet i funkce soudnosti, najejm zkladjeuit pedmt pod pojemsubsumovn. a ledy pinejmenm podnnka. formln za kler ne bt nco v nzoru dno' Jestlie tatopodmnka (schma) soudnosti chybi pak vekersubsumpce odpad;nebo pak nendnonic, co by mohlobtpod pojem subsumovno' PouhtranscendentIn uvn katesorineD
|3,v PEje doplno: z puhchkaie8orinelze ''tj' odvodildn zsady"' - E CXXII, Ak. XXIII,48. (Pozn.vyd.) '{ v PE je doplnno| - E cxxlv' Ak' ',maj1' uovat poznn... XXIII,48 (Pozn.vyd.) |,I v PE pozmlje autor slova ''.ozmaitoi vbcc..n,'rozfuanjtosri v monm nzoruvbec... E cxxv' Ak' xxIII, 48' (Pozn'vyd') ],' v PE doplnno: - E cXXvI, Ak. tud nic poznno,nybr..' .'objekt' xxlll' 48' (Pzn' vyd')

200

z0l

El.natt,

. lnsika, ! odd.Analvtiko 2 kn Asad,

p.dfr||i''' 3' |i-o do.fu rozlienech jich monoslipoznat' p.obenemintlektun zor' a pedmty lozvao jsoucny'a za takov je te' nzoruby byly pouhmip.obleatickni vacho jsoucna'.- E cxxxl' Ak' ba Pokldat!eko.oumeanebo ro,vovac

a|93 rc|dn urit'nebo vbecdft nvn tedy ve skutenosti pedmt.Z toho plyne. eistkat g oie A 24s jen co do fomyuriteln a ezsadyistho zsada pioi syntetick ani k dn nedospv jen empirick pouit, transcennikdy vakpouit maj rozvaovn zkuenosti n m ohou nikde existovat a emimo pole mon B 3o5 dentln, synt t ickzsadyapriori' dn bez foF kategorie, MIi bychom se tedy asi vyjdit takto:ist vznam' podmnek majpouzetranscendenLln smyslovosti, mlnch pouit, protoe to je samo o sob trans e ndentIn a nemajdn podmnky' za nichby se totichybvechny nemon. Kategorim podmnky po (v soudech)' ponvadjim chybformln daly pout subsumpcijakhokolipedmtupod tyto pojmy. Jelikotedy (iako mt pouit a transcendent|n mtempirick kategorie) nemaj ist pouit. vbec dn kdyje izolujemeod veke nemaj nemohou, dndomnlpedmt; tj. nelzeje aplikovatna vbec smyslovosti, jsou sp jen istou vbec vzhledem k pedmtm formourozvaovn dal njakobjekt ani by se pouzejimi samotnmi a k formmylen, |,5 mysletnebourit.l,l'
'93v PE pozDuj pouvn a..Da''pouviln aDtor ov ''vbec d. a'.' E cXxvII' Ak. xxIII' 48' (Pozn'iTd') abychomncopozna|i' 1q,Monostnjak nzou' a lo .i bt dajen Proodnictvm .ebo nzoru a priori' Prvnje empirick,druh pinoj. bu empi.ickho, phaenonen,'NenfroD dn teorotick m.nm syslov.oba se tk^j prktickvztahk subjckfu'Pokudenphe poznn noumen, a|.jo mon nocnon...- E cxxvll. Ak. xxm.35 ' p vdom.ozumu nachz nco'co so Prost ,Jelie se v nem istm potud jhokonm' naPklad k noumenm' zkolu kuzality'pak nlemc pinejDenm r{t dnouzlost ns samch'a|e meme a|e nemefu pipustit, ejeto non'... E cxxlx' k. xx l' 3. bylostijsou vla!! ty,jim Povd j n intelekul' ,,Rozvaovac zor' Protoe nae rczvaovn nens to nazt. enDrc ns tcnto intelektuln nzor nim' N.zbv nm tedy nic jiho nerozvaovac Pojmy' Ty Fou ale jen myIcnkovDi kdybychomjecht|iaP|ikovat na objekt forrnami, take, nzoru,nemohla by bt nahldnuta mono' bez pk|adu ze smyovho jim nco EcXXx' Ak' Xx[I' 3r' me odpo!dat'.,budjsou. nebo nejsoudny ve smys. ''Pedmtynesmyslovho Poznn vdt' lovm nzoru'Pokudpltto PNn' paktojso sicejevy'a|enememe inte| k tuln zda mohoubt poznnyijinm zPsobem' a tedy zdaje mon co do je. nzo.' Pedmty. klelnebylydny ve syovmnzoru'nemohu

xxIII.3'

vid|i'e pojemPiny ou k tomu'aby uroval ',Na konci sadjsme jejichjev; pakje k ni. odstranme'li as' vztahasov ndednoiv prbhu

E cxxxl' Ak.xxm' 36'(Pozn' emu'..ryd-)

|95 Nsledujc tyiodstavce nahrazuj tentotext vydnA| 'Jevy'jsouJi jako pedmtymylenypodlc jodnoty kategoi' pbanomen' se nazvaj jsou pouzePedmty rozovn' pestomohou A 249 Pijm |i vakvci'kter (tedycoE intuituinte|. btjako takov d.y nzru' i kdyne smyovmu (intel|'8ibilia)' azvlyby se takov vci noumena lectua|i)'" pojm M|i bychomsi tedymyslet,e lranscendentIn esletiko'l omezen jo!nabz dlen u sm od sebeobj k tivn rcalittlnouDena ospravdluje pedmt a tdy tak dlen svtana svt smys na Phaenomena a Douena, (mundusse.sibilis & intel|i8ibilis)'a sice tak' e lov a svtlozaovn formy ezetelnho nebo ele|nho rozdlmezi nii se netkjen |o8ick jak mohoubt naemu poznnjedn vci' nbrrznho zpsobu' a t pvodn poznn dny a podlenhose samyo sob,co do druhu'navzjem li.Kdy nm totismysly nco pedstavuj Pouzotak,jak se to je,p^k ne Pece musbt loto nco taksam sb vca pedmtenjakho tj' mu bt non v nmsc snyslo!honzou' tj. rozvovn' Poznn' evyskytuje dnsyovosta kermnicmn naProsto objektiw .ealitu. jok jsou' zaIe to pozDn'jm nmjsou Pedmty t|ko' Pedstavovny tmcop empirickmpouvn aehorczvovnFou ciPoznny,jak A 25o (ktcr je omezenona sDy pouvn J" '/. Krom empirickho kale8ori pltn podDnry)by tedyoxistovalojeljedno Iov ist' a peceobjekiivn pouvn' ene ist a n.mohlibychomtrdil'cojse adsudpedst.|i, poznatkynejsouv|stnninvc nejen Pri.cipy exPozice rozvaovac jevu,b kte nesahaj ni a prioridl ne k formln Donosti zkuenosli' nebo v duchu zde by se ped nmi otevelodocelajinpole' sljakoby Dy|en .ozvaon 2a. kter by mohl trae ist Gnad dokoncev nm naz.an). mnvat ohemulechti|eji. n m n ulechti|e' bajet jsu !e skutesti pedstavy prostednictv Vechnynao rozvaovi jevy nejsounim vztahovnyk njkmD objektD' a protoe vc nePed. jako Podmlu smys|ovho stavai' vztahujeje rozvaovn k nemu n2oru; 1o!onco j vakjen. tBnsc.ndontlnmob.iehem.Ten vakzamel! nco' co se rcvn x. o nmvbec nic nevmo. a (vzh| d em k nynjmu uspodn na h orozvaovn0 nbr to,co eslouit ani vbec nic vdtnememe' jen jako koelt jedno'y aporcoPco v smys|ovm n. k jednotozmanitolti zoru,j h o prostednictvm do pojmu rozvaovn tutorozmanitost sluuje objekt se n d vbec odlouit od smy Pedmtu'Tento transcendcntl lovchdat.Prctoe pak unezbvnic, pomoc to ^ 251 eho by by| myIen. N

202

203

EknntJ' 1l' Ingika, l' odd' AnaL'|ika' 2- kn. zasadr tedy pedmtpoznnsm o sob'nbrjeD peds'avajevpod pojdem jcjich rozmanitosti'd pedntD prostcdnictv vbec' a lze ho urit Prv dky nmu nepcdstavuj kategoie dnzltD' Pouze.ozvao. vndn objckt' nbr slou.'cn k lomu' abychomtranscondentIn objok! (pojemnoho pomoc t1bec) by' uovali toho'coje dn ve smyslovosti' psobeh emPirickypoznvlipod pojny pedtjevy' chon tmto jsme jsoucejet pro Jde li vako piu' eusPokojeni substrtem pidalijet smyslovosti k fenomnm noumea, kterme mysletjenht .ozvaovn' sPov lato pinajedin v tomto: smyslovost ajejpole' toti polcjcv'jcsamarozvaovnmomczcna v tomsmyslu'ese nevztahujo kv' cem sm o sob'nbrj n ke psobu',iak se n vci s oh|ede. nai To byl sledetcel subjellivnPo!ahujev'. tlanscendeDtln estetiky a plyne to pirozen tak zpojujevu vbe.: eu usdpovdat nco'co nenoso' jev nee b jevem' povad bt inpro ebe a mimo naiped. A 252 stavivost' tud, nem li vzniknoutbludnkuh, udvji slovo 'jev.'vztab k ncmu, cho bezprcstednpedstavaje sicesmyslov' aleco mus btsamo (na n o sob'i bettpovhy na smyslovosti se zakld forDa naeho (tj' njkm pedmle)' nzoru)' nm coje a sny!sti nevisl' Z loho pak vznikpojcmnoumena, kterya|evbec eipozitivnia nezna. menurit vci,nbrje! myIen pi nm njak neho vbec' Poznn abstrahuji od veker fomy nyslo!ho nzoru'Aby vakslovo''noumenon'. znamenalo njakopravdov kte.je tebaodliovat od vech feo Piedmt, mn' k tomu nea, abych svoji myIenku or'loJ'il od vechpodmnek smyslovho nzoru'nbr abychml navcdvod /,.dr'oklda|njakjin druhzoru'nejelent systonzor'Pod nm by mohl bt lakovped Dtdnl neboijinakje moje fryl n ka p.zdD'i kdybczrozPorn. ve jsne sicenebylis lodokzat'csmyslov nzorjejedinonn,orvbec' jsmeni dokzat' je mon nb eje takjenPo4.J, ale nemohli e tak jin dluh nzoru' a i kdyme nae myle abst.ahovat od kad smys puh fo.ma Pojmua zda Pi A 253 |vosti'postozstv otzk' zda to pak nen tomiooddlen vbec bdenjak objckt'" objekl' k nu vzthujijevvbec,jc pedmt' t.alscendentlni tj' z.ela neurit myIenka nebo vbec'Tntopedml so ncmle n^zar nu. je s o sob' a nemD o nm n.roni prolocncvm'm jin Pojem'ne pojempedmtumyslovho jcvy nzoruvbec'kteryje tedy pro vochny c j n y 'N e m o h D s i h m y ' | e lP o m o c zjdn *ale8orie la . | | i ' p I J l lo f m p | . tickmneoru' ttery u\d|podpjempidmlu vbcc' pou/nl*aleEorie lsre je sice monr tj' bezrozpor, le ne vbecdnou plato' objektivn protoe se netkdnho jednoluobjektu; nzoru'kterby tmmlzskat ebo kategorjejepecc PouhfDnkcemylen'jojm prostednictvm mn pdldn' nbrje'i nendn pouzemyleno' co mo bt dno v n zoru."(Pozn.vyd.) | ''vystaven (Pozn'vyd.) intelektulnmu nzorD'.

pedm|.'. 3. dsl'o dodu |ozlieb ech To vakm za zkladklam'jehose lzejen zt vyYarovat. Kate. pvodu ze smyslovosti'jako z n nepo. gorienepochz j co do svho chzejomy n.oru, prostor a asizd se tedy' edovoluj aplikaci pedmtysmysl' za vechny Nicmn samy opt nejsou rozenou jjnfi nen,Ienkonli obsahuj apriom logicni,m lonnani' kte rozmanibst'je je dna kou mohutnost spojovat dojednoho vdom v nzoru.a zde moboumt odejmemeJijimnzor' kteje po ns B 30 jedin mon- jetmen fomy' vznamneony ist smyslov jejichprostednic.vm je pece alespodn njak objekt' kdetozpkterje v|astn naemu ozvaovn' nesob spojovn rozmanitosti' v nmjedinm znamen vbec nic' nepistoup'li k nmuonennzo' pojmuje nicmnji me bl tatorozmanitost dna' v naem obsa' jako jevy nazvme pedmty ekdyurit smyslovmijsouceno' odliujeme zpsob'jakje nazrme' odjejich uzpny (phaenomen), sam o sob,take bu pv tytopedmty co do tto uzpsobenosli neboijin mon vci' sobenosti' i kdyji v nich pmonenazrme, pedmty vbec nejsouobj k ty naich snysl, klademejakoto kter jakoby proli onm a nazvfieje oz. pouzerozvaovnm mylen jsoucny(noumeny)' Vznik tmpak otzka.zda by nae vaovacmi pojmynemohlymtvznams ohledem isl rozvaovac na tatonou' poznn. menaa zda by nemohly bt druhemjejich

v PE pozmujc aulorslova',princiPy cxPoziccjevu.. na ''Pri.ciPy syn - E cxXxII' Ak. xxlll' 48' (Pozn'vyd.) jeu... tzy .ozmanitosti v PE pzujeaDto. !akjen,.na''totoncojato. ova ''lotoncoje to pedmlnzoruvbecjejen,.' E cXXXIv' Ak' XX[I' 48' (Pozn. . E v PE doplnno| fomou' alo d.m poznnm..' 'jen Dylenkovou cxxxv' Ak. XxtI' 48' (Pon.vyd') v PE pozmujea dopluje autor vt! ''zda 10poto nenpouh fom vbec zbudenjakobjekt.. na ,'zdato Pojmu a zda P' tomtooddlen nkdeJ?!/i Pak nen Pouhtbma pojmu ?o .d4 pi tomtoodd|en monos! intclektuInho nzorune zb njakhonfu.ot, ncbo me nikdo doloit'a mohlo by so tedy snadnot' e by neexisloval dn vzhledem povaova|i takovdruhPoznD' k nmubychom nco za pedt' Pozitivnpoje umeatedy lvd co' oho monost eme bt doka...- Ecxxxvll, Ak' xxlll,49' (Pozn'vyd.) Autordov'je sic o,.v PE pozuje na ,je sice|ogickyo,.' - E CXXXVIII, Ak. XXIII,49. (Pozn.vyd.)

204

205

El^t,'

Zisa.lr ' lnEi'a, l' .u. Analy|ik,' 2. 1<n'

pl.dfr|ri'.. rozlieaech 3' tio dodu jsoucna, ale B ]09 jsoucnm ozvaovac odpovdaj sice uit smys|ovm smys|ov nazrac k nimnae i rozvaovacjsoucna, mohouexistovat mohutnostnem vbecdn vztah' ^ naeozvaovac Pojmy' jako pouhmylenkov fomypro nsmyslov nzor' k tomutonzouani noumenon' musbtjako tedyco nazvme nedosahuj; v nejmem takovhpno jen v 'e8a.ivn' smyslu. my. kategon' z empirickhopoznnveker odejmuli (pomoc posed. pfudmtu,nebo poznnnjakho len,nezbudevbecdn nzorunelze nic myslet,a okolnost,etatoafekce nictvmpouhho pedstavy k nja. vztahtakov ve mnje,jet nezakld snyslovosti kmuobjektu. vynechmJi naopak vker nzor' zbv jetforma A 254 pedmtu rozmnost mouruji njkmu tj' zpsob'jm mylen, sahaj dl nesmyslovnzorpotud' tud nho nzoru'Kategorie (smyslozpsob na zv|tn aniby se ohlely myslobjektyvbec, vt sfu tm ale dnou vosti), v nrnjsousnad dny' Neuruj protoenelze pedpokldat, nm takto mohou bt dny' pedmt, njakjin nesmyslovzpsob za mon anibychompovaovali oprvnni. n&oru' K tomuvaknejsmev dnm Ppad dn spor a kte. B 3l0 Problematickmnazvm pojen' kter neobsahuje je to jako vynezen souvis sjinmi poznatky' danchpojm tak poznat.Pozpsobem vakpojem.jehoobjektivnrealitunelze dnm jako pedmtsmysl'nnoune a'tj| cj'kternembt mylena ]e| jako v samao sob (pouzepomocistho rozvaovno'nenvitb jedinn mopecenelzetvdit, eje o smyslovosti nebo becozpom; nm druh m nzoru.Tento pojemje navcnutn k tomu,abychom smyslov nzor neroziovali aza hranice vc samcho sob' a aby(ebo poznn ty p|atnost smyslovho chom tedy omezili objektivn prvProto'abyse tm A 255 senazvaj noumena k nim nedosahuje, ostatn' co roz. nemohou rozit svouoblastnave' eonypoznatky naznailo, myslo. Monosttakovch noumen ale nakone stejn vbec vaovn (prons)przdn'tj' mme a oblastzasfoujevje nelz nahldnout rozvaovn, kte sahpoblena|iclq d|neony jew, a|ednnzor' jm by nmbyly dny pojemnjakho monho nzoru' ba ani dn d^|o asef. a na nby se roz\ao\n pedmty mimopolesmyslovosti jenneznn poJme'n, aby s ome- B 3ll pout' .f,dy Pojem nouenaje ro'ctJ jen pouit' Nic. m tedy negativn smyslovosti, a zovaladomlivost smyslovos, svvoln, nbr souviss omezenm mn nenvymylen klst mimojejrozsahncopozifvnho. aniby vakbylomono

vy. kter me Hned zpotkuse tu ale ukazujejist dvojznanost, n^zv njak pedmt kdy oz\a!vn vo|at velk nedorozumn: vytvsi ove mimo t n to vztah ohl d ujen fenomnem. v uritm jeti pedstavupednu'! sa,fihoo sob, ap.st^vujesi tedy' esi pedmtu.A jeliko rozvaovn pojn) i o takovm y|ve B 3o7 nte jinpojmy nekategorie' myslet musbt mon dn neposkytuje pojmii' pomoctchtoistch rozvaovacch p d mt o sob alespo do.e|aneur k tomu,aby pokldA|o tak ale svdno Rozvaovnje jsoucna jakoto co s nachz neho' pojemnjakho rozvaovacho bychom za l.i'ry pojemjsoucna,kte zcela mimo naismyslovost. poznat. zpsobem pomoc mohli uritm rozvaovn Rozummeli pod noumen m njakouvc, tl.zinen objekte a. zpsobu nazrn ttovci nzoru, kdy od svho ehosm}slovho je s||yslu. Rozumrneli pak nolJnenon neqativnm to abstahujeme, nesnJslovhonzoru, pak pedpokldme a|e pod nmobjektnjakho zpsob nazrn, totiintelektuIn'kter nm vaknen uritzvltn jeho s to nahldnout, a to by bylo nouvlastn monost ani nejsme a v smys|u' m n on Pozij',m je t d y rovnnaukouo noumenecb v negaNauka o smyslovosti si rozvaovn mtrs mysletbeztohosmyslu, tj' o vcech. kte tivnm jako jevy' nbr jako fud nejen zpsobu nazrn, to vztahuknaemu je vjejich odlouv i samy o sob'zrovevakchpe,euvauje.li pout protoe svch kategori' |y maj neme u nich vbec B 3o8 enosti, v prostoru a ase' a tutojed. vznamjen ve vztahukjednot nzor pojrn pomoc apiom spojovacch obecnch notumohouurovatjen pouhou prostoru Kde nen mon tato na idealitu a asu' s ohledem jednotaasu,tedyu noumen, vbec nelzepout. ba tam ukategori nahldnout ani monost dokonce veker vznam. ne|ze toti ztrcej jim majodpovdat' jen na to' co odvolvat vc'kter smm se poto jsem uvedl na za.kuobecnpoz,m]q k systmu zsad pedchoz zbezroznjak vci vak nikdy ne|ze dokzapolze sti.Monost jejhopojmu' nb jen tak' etentopoj m dolome nzoponosti tedy chtIi kat g orie aplikovat rem,kte mu odpovd. Kdybychom na pedmty,kter nejsoupovaovny zajevy' museli bychomvyjt jinho potom z nzoru nesmyslovho'a by byl takov pedmt noupozitintm v smyslu' Ponvadtakov' toti inte|ektuIo nzor nenon je naprostomimo naipoznvacmohutnost, neme ani poun ka' pedmt pekaovathanice zkuenosti. tegoriv dnm Ppad 206

2A

Etetuenrt,II lneika. I otld Aaalrtikd,2 kn. zlisartl a nounena a dlensvtana smys' Dlcn pedmla phaenornena proo poziinl,n J,n)JlL', vbec n ne|za lov svt a svt rozvaov na smyslov a intelektuh lze; pojmy dlit pipustit, i kdy ovem pedmt' a nelze pipisovat dn pojmm nelze nebointelektulnm je tedy vydvat za objektivn platn'odhldnemeJi od smy' jak A 25 vysvtlme, e nae kategorie (kt r by byly jedinmi zbvajcmi kdy kjejlch vztahu pojmy pro noumena)jetvbecnco znamenaj. nco vc nepouzejednola k njak'nupedmtu musbt dnojet by mohly bt aplikovny? mylen, totinjak monnzor, na kter problematicky. zsiv pouze Naproli tomu pojem noumeDa.chpan jako meze pojen vytyujc nejen ppustn, nbr i nevyhnuteln inteLigibiln smyslovosli' Potom vak noumenon n n dn zv|sr Problmemse naopak v samo roz. Pedmt pon^eozyaovn' vaovn.k nnu by patil, proioe by poznval svjpedmt nikoli B 3l2 diskurzivn pomoc kategori.nbr intui|ivn prostednictvmnja' kho nesmyslovho nzou' a to jako pedm!' o jeho monosti si se pedstavu' Naemu ozvaovn nejsme s to udla1 ani sebemen tj. nae rozvaovn dostv tmlo zpsobemnegativnho rozen, nen smyslovost omezovno' nbromezuje naopak tulo smyslovost tm. e vci sAmy o sob (zkoumannikoli jako jevy) nazv nou neny'Avak hned takslanov samo sob meze' neboje nepoznv prosiednictvm kaiegoi.a mysl je lud jen pod nzvem neho zc l a jin pouvn myslite] Nkdy nachzmve spjsech novjch vaz muDdus sensibilis a intelligibilis,|,'kterse zcel odchyluje od A 25? smyslu, v nmje pouva]imyslitel sta' s !m sice nejsou dn ve shod pote. Dejdelako nic vc !eoprzdn slovkaen' avak s tm se nkteryn zllbilo nazvat hmjev'pokud je nazrn'smyslo. vm svtem, a pokudje podle obecnch zkonrozvaovnmylena B 3l3 jejich souvislosl, svtem rozvaovn.Tcoretick arononie. klc se l, ve vydniA ncjsouslova|''\ Po.ilihfr (Pan. \yd') s,1|slu..' l,? Mst tohotovrazunesmme j^k pouvat vrazu'''''elekt@lnsr,'' nebo senzuln dje; neboi intelektuln vkladechobecn so ! nmeckch jso! jen Poz'alt)' co vakne bponzePed,kn jednohoi druhho tohotovy druhDnzoru, tcdy objekty, se ms (bez ohledu na toponost - vo vydni A tatopo jadovn) nebo senzibi1nm' nazvatinteligibilnm (Pon. vyd') znmkancn'

3' . o dt!odu|o.lienech P..Inl''' zabv jen pozorovDn hvzdnhonebe' by tematizovala prvn svt, zalmco kontemplativnaslronomie (vykldan napkladpodlc*oP"/ 'lt.'?Jtl}o syslmu'nebo dokonce i podle N?t'lonoch gravitanch zkon)by tematizovala svldruh' toti inteligibiln-Takov peku. covnslov je ale pouhou sofiickou vmluvou, abychom se vyhnuli otzce tm' e jej smysl pro sv pohodl zlehme. nik obtn Pokud jde o.ievy' potebujeme ovem rozvaovn i ozum;je vak otzka. maj'li takjet njak pouit.kdy pedmt nen jevem' a v tomto smyslu ho chpeme, tedy kdyje mylen o sob jako pouze inteligibi]n (noumenon)' tj. dan pouze rozvaovn,a nikoli smys. ozvao' lm.N mslje olzka, zdaje ved]e empirickhopouvn jet njak vn (dokoDce i newtono|skpedstasvta) mon pouvn pro kterby noumenon pIatilojako njak transcendentln. piedml Nd luloolalkuj.me odpovdli,,aporn Kdy tedy ekneme: smysly nm pedstavujpedmty,jak se jet' A'258 zamcorozyaoyn,jatr'jso'. nesm se tento druh vaz chpat v transcendentlnm vznamu. nbrpouze ve vznamu empirickm, toti tak' jakjsou tylo pedmty pedstavovnyjako pedmty zkue. B 3]'1 losti ve veobecn souvis]ostijev' a nikolijako nco' msnadjsou mimo vztah k mon zkuenoi, a ledy mimo vztah ke smyslm v bec, tudjako pedmty istho rozvaovn'To se totinikdy nedo. zvme, stejnjako nm zstaneneznmo'zdaje takov transcendentln (mimodn)poznn vbecmon'a pinejmenm' zdn jako tako v podlh naim obvyklm kategorim' Rozvaona shJsloo mohou pro ns urovat pedmy jen e sPojen. K]yje oddlme, pak mnenzory bez pojm' nebo pojmy bez nzor' v obou ppadech vakmme pedstavy. kte.nelze vzthnout k dnmu ped. uritmu Jestlijet nkdo po vech'chto vkladech vh vzdt se pouhho transcenden!Inho pouvn kategori'aje vyzkouv njakmsyn. telickm tvrzen' Analytick tvrzenloti ncposune naerozvaovn dle' a protoe se v nm rozvaovnzabvjen tm.co uje v pojmu myleno' ponechv nerozhodnuto. zda m tento pojem sm o sob vztah k pedmtmnebo zda znamenjen jednotu mylen vbec(kte A 259 r zcela abstrahujeod zpsobu'jak nm mebt pedmt dn). Roz' vaovn se spokoj s tm' e v' co jeho pojem obsahuje' a je mu lhostejn. kam snad sm poukazuje' Nechto tedy zkus s njakou syn- B 3l5 tetickou a domnle lrnsc n dentln zsadou,jako napklad:,'vech.

208

209

EleheJ' II' lngika,

l' .I.l' An,l!|ikd

Dodatek, o anibolii relexinch Poj''.

uren..; nebojako njakjej .'ve no, co je. existujejakosubs|ance piny..atd. jako toti sv vci, njakjin inek existe nahodil najrfipojmypla. Nynseptm:odkud chcevzttytosyntetickvty, o sob o v e ch samch nbr zku n osti, ve vztahu k mon titnikoli vtavdy vyadusyntetick (o noumenech)? Kdeje tu ono tet'je',3 logickou vbec dnou je, aby v nm spojilapojtny,kter nevykazuj Nikdy nebudes to svou vtu dokzat'ba (analytickou) pbuznost? takovho vzhledem k monosti je vc,nedoke se ani ospravedlnit pou ozvaon, ,!| na empirick by bral zetel isho tvrzen.ani prostho soudu'A takje po' a smyslovosti zektistho a imse pln pedmt naprosto zbavenvech jem|9 istch, pouzeinleligibilnch jak by rnly jej ymys|e dn zpsob' |'oi Ne|ze zsad ich aplikace. pro pecejen nechv n mylenka, kter bt dny, a problematick jen jako prostor aby em. przdn k tomu, slou volnmsto, urit by v sob obsahovala ovem, ani A 20 pirickzsady omezila' intak tchtozsad' mimo sfru a vykazovalanjakjinobjektpoznn

Dodatek pojm o amfiboliieflexivnch pouvn rczvaovn zmnyempirickho v dsledku transcendentln za pouvn pedmty sammi' aby pmoz nicb se nezabv B 3rc ha Geflexio) poutme do senejprve mysli,v nm pojmy, nbrje stavem zskala

podmnek, za nichbycbom mohli k po. subjektivnch vyhledvn rznm peds.avk nain vztahu danch Je to vdonr dospt. .jnm bt sprvnurenjejich pomoc nhojedin me poznn, zdrojm naich dalm zkoumnm vzjemnvztah'Prvnotzkaped kadrn poznvacmohutnosti k sob pat?Je to pedstavje tato:v kter neboovnva? ada sorrdr1je nebosmysl)' co Je spojuje lo',vaovani ale nepedchz' 2' sklon;protoejirn pijataze zvyku neboutvoena pedpokldse, e vaha, kiticky nens|eduje A 21 nebopo nich a|espo zkoutuj' Ne vechnysoudy vyadnjjak majpvodv rozvaovn' |93 je'.v PE pozmu,i na ''to to| nzofi,j.',' Autor s|ova''onotiet, vyd.) ECXxxIx, Ak. xx l,49. (Pozn.
19,Altor ovo ''pojem..v PE Pozmuje na ''pozivn poj.' n po.rat.l". -E CXL, Ak. XXIII,49. (Pozn. vyd.)

je.jich jsou.|i zamenou na dvody pravdivosti; ', tj' pozomost nebo bezprostednjist.napklad:'.Mezidvmabodylzevstpouzejednu B 3]7 pmku.., nelzeu nich uvdnjet znakjejich pravdivosti' bli nejak vyjadujony samy. Nicmnvechnysoudy' ba vechna vyaduj poznvac srovnn njakouvahu' |j' |oz|ien schopnosti, pojmypat'1e innost,j spojujisovnn pedstavvbec k ndan v nje s poznvacsilou a schopnost' srovnvnprovdno' apomoc jako nleejc n rozliuji'zdajsou pedstavy navzjemsrovnv!ny j ako nleejc kistmu rozvaovn nebo ke smyslovmu nlzoru, na' zym |ranscendenlIn vl1hou' vzah, v nmk sob mohou pojmy je zahemtotonosli^ rznosti.shod, za uritho stavu mysli paLiL' (lky a rozPoru' nitnho^ njho, A koenuri,elnho a uren a formy).sprvn u.en toholovztahu zYisna tom'v kterpoznvac schopnosti. zda ve smyslovosti,nebo v rozvaovn, k sob pojmy pa' subjek|in Rozd| |ezi tmito dvmaschopnostmi totiznamen velk rozdlve zpsobu'jak si mmeony vzthymyslet. pojmyz h|ediska Ped vemi objektivnmi soudysrovnvme |oto-A 162 pedstavv jednompojmu)'abychon noJll,ol(mnohch mohli utvoit jejich /i.u obecn so\dy, neboz h|ediska oJll, abychom mobli utvoit soudyJl i n4 nebozjitxjefie'z]^seshoduj. zeho mobouvznik- B 3l8 noutrkl1soudy, nebozda s|p|otie,zaz z eho mohou optvznikaotsodyzpom atd'z tohoto dYodu bychommli,jaksezd.uve den pojmy nazvatsrovnvacmi pojmy (conceptus compmtionis)' Protoe a]e'nejdelio logickouformu'nbr o obsahpojm' tj.o to' zda jsou vci samytoton' neboruzn' zdajsouve shod'n b o v rozporu atd.'rnohou mtvcidvoj vztahknapoznvacschopnosti, vztah toti ke smyslovosti a k rozvaovn' a protoe to, kam pat, zlev tomto
,m ',soud v souh|ase s .cflcxivnmipojmyje' s hledeh na vci o sob' pouz analytick' vdml urov.' vjovech'jc synte1ick'.' ECXLI' Ak, xx[I,37. (Pozn.vyd.) r0'''K logicl.kvantit patto, zdtytpojmy o vcechdka?ujiednu atut vc,3tedydnou peoexis. mnohost, nebozdapi pln idenlilpjm tuje mnohovc'dkynlnoi mst'..-E cxLII' Ak' XXIII' 37' (Pozn'vyd,) ,@ ''Pojmyrelil' kter jsou ve shod' si navzjem neplotic' Mohu proto ci' evci jso! ve shod,jsou.li spolu v jednvci?Nemohoubt dv protikladnUren njak zmny ve vci o sobvz.icmn v lozPoru' le - E cxLIII, Ak' XXIII' 37' (Pozn.vyd') phaehonefioh e sbod,|,'

2to

2ll

El.hYltr'

ll In.ika,

I odtl' Analvtika

Doddtek. o anrtbolii reJlexinichPojn '' merick rznost dna u dky samotnmu prooru jako podmnce postou.i kdyje snad !jakjinsljzce|a vnjchjev' Jedna s( podobn a s n lhodn' se totipesto nachz mimo ni, a prv tm se postor'A toto mus 1iodts!i' k nsepidv, aby vytvoila vt j akkoli je to plati!o vem,coje na rznchmstechprostoru souasn' snadjinak navzjem podobna shodn2' Shada a rozpor' Ie.||ealita pedstavovnajen jstmrozvaovnm (realiias noumenon)' nelze si mezi realitami myslet dn roz. por' tj' lakov vztah' v nm by spojenmvjednom subjeklu lavzjem ^ 265 ruily sv nsledky, take by ti bez t by1a nula':osNaproti tomu re]n vjevu Gealitas phaenonenon) me bt Ye vzjemnmrozporu' B ]2] a kdy se spoju.je v lme subjek|u.mejedno zcela nebo zi zruit nsledek druhho. jako kdy dv sly pohybujc se po te pmce jeden bod bud thnou, nebo tlaopanmsmrem' nebo jako kdy rozko vyvaujeboIe',s 3. vni|n a vnj. Na pedmtu istho rozvaoYnjevnitnjen to, co nem (co do svexistence)vbecdnvztah k nemuod nj odlinnu. Naproti lomu vnitn uen njaksubstantiaphaenome. non?orv prostoru nejsou nic vc ne vztahy,2o3 a ona sama je zcela a plDhrnempouhch relac' substanci v prostoru znme jen dfty silm, kterv nm psob' bu aby do njjinvtahovaly (pita]ivost). nebo aby jim brnily do nj proniknout (odpudivos! a neprostupnosl)i a neznmejin vlastnosli' je by tvoily pojem substance'kler sejev v prosloru a kterou nazvme hmotou. Naproti tomu kad substance jko objek' istho rozvaovnmus mt vnitn uren a sly, je se tkajvnitnrealily' Avakjakjin vnitnakcidenty si mohu myslet ne ty. kler mi poskytuje mj vni!n smysl, toli to. co je bu samo A 2 'n}l',,n' nebo je s nm analogick? Zejni. udlal proto ze vech
1l]lv PE doplnno| ',neboproli realit jjen n.gace rovn nule''. E

ppad'a zpsobu,jak k sob majpati!. bude noci uritjejich vZ. jemny vztab. ti' vztah danch pedav k jednornui druhmu7-psobu a zda jsou pslunvci ioznn' jedin transcendentlnreflexe; nebo ruzn.shodnnebo rozpornatd', nebude mono zjisti| ioton ihned z pojm samch pouhm srovnnm (comparatio)' nba na zklad rozli n druhu poznn,k nmu pat,prostednictvmtan. ' elogicki scende'tln vahyGeflexio)' Bylo by tedy sice Inonoci od pozn. pi zcc] abstrahuje n je nebol se pouhou komparac, '.r' s nimi teba potudje tedy pat, a pedstavy dan k n schopnosii, A 23 vac jako TrdJc n se ejnorodmi' jejich v mysli podle sdla B 3l9 zachzet dvod ale obsahuje samch) (ke pedmt e tk rcflexe dentIn mezi sebou' a velmi se iedy lj monostiobjeklivnkornparacepeds|av k nreflexe pal, poznvac schopnost, proloe logick' od reflexe j zbavit se neme Tato transcendenllnvahajepovinnost, nent' pouijeme' priori. Nynji a nco usuzova! o vcech kdo chce nikdo, vlastni}tokoluozvaovn',0r a nemlo tm osvtlmeuren nm njak pedmt ukzn vcekrl' r. ost' l.Ji a 1, Totol,os| (qualitaset quaniitas)'pak je tento vnilnmi urenmi s tmi ale vdy pesn t, ane. Y-dy rozvaovlin. pedmt istho platili za pedmt, je'li to vak jen jedn^ (nunerica ident'tds); nbr vc' n to mnoho jev, nezlevbecna srovnvnpojm.nbr i kdyje snad s ohlease rzno msttchtojv v tme dem na tyto pojmy ve tolon. je dosEtenm dvodem numerick rznosti samotnhopedmtu dvou kapek vody zcela abslrahovatod veke. Gmysl).Tak memeu (kvality e jsou nazirny sou. a kvantity), a sta' rznosti A 24 r vnitn je pokldali za numericky ruzn' abychom .znch mslech' B 320 asnna jey tud za inlelligibi]ia. tj' o sob' za vci samy po^oya| Leibniz ped (i pto konfznojejich kdyje istho rozvaovn za pedmty zsada nemohlabljeho pak ove'n a fenomny), ltv oznaovaljako iklnost i (pil.lpium identitatisindiscemibilium),e poprnal o ner ozli nem vzhle. ponvadjsou to ale pedmty smyslovosti a rozYaovn jejich je mnohost a nu' pouit' enpiick nbrjen dem k nim ist' 2or',Tytovty zjevnu' plaljcno !cecb' a mezi nini eproor a as vzjemnpo jako jovech; by ncposkytovaly rebojinak i o ns samch' o vcccho sob." E cXL]v' Ak' vty,jako ty' v nichmluvme tikldn XXIII, 37. (Pozn.vyd.) :N ',principidentilynelozliitclnho.. (Pozn'vyd')

CxLv' k' xx[I' 49'(Pozn. vyd')

ko'.. E CxLvI' k' xxIII. 37,(Pon' vyd')

:06 ,'Tto nedo.ozumnvedk tomu' c vckerpatosta zlo vc svt se klade do pouhch ne8ac, tj' do hchu a bo]osti' a e realita se cen tak Yyso

20r se substnce.'(Pozn' vyd') 'jevc 703,'vprostoru zatmco ve vnitnnsmyslusam vnitn Fou savnj' vzthylabsolut.ochyb''. E cXLv]II' Ak' XXIII' 3?. (Pon'vyd.)

z1z

213

EIa,J, II.bgika, ]' odd'AaLllika je chpaljako noumena, ba dokoncei ze sousl protoe B 322 substanc, pedstavi. j d noduchsbjekty silamiaschopnostmi obdaen hmoty. v myl n kch totisubstancm vosti,jednm slovem,'ondJ; odejmul i Jla.nos.' tud vnjelaci, ve. co me znamenat zA zk|aA e. 4' Ltka a orina. Toto jsou dva pojmy, kterslou pouvnm spjatys kadm aprotojsouerozlun dalreflexi' ke zatmuriteln' nco, o je vbec Prvnpojemznamen rozvaovn' se (oboj smyslu,v nm v transcendentlnm co druhjehouren2o rozdflumezi tm'co je dno,a zpsobem,jak od vekeho abstrahuje speci je to ureno). kdysi nazvaliobecnoltkou,zatmco Logikov pojmy nazvat logickou soudulze dan fick ozdl formou. v kadm kopuly)formousoudu. vztah(prostednictvm ltkou(k soudu).jejich jak (essentialia) Itku;zpsob. tvojehosousti v kadmjsoucnu byla jsou ve vci spojeny, Vzhledemk vcemvbec ormu. bytostnou alejej monosti' realitapokldnaza 1tkuveker tak neomezen pojm j podle (neeace) se transcendentlnch za onu formu' omezen A 267 vyaduje' aby nco toti nejpve vc od druh. Rozvaovn lijedna v pojmu),abychomto mohli njakmzp. B 323 bylo dno (pinejmenm rozvovnpedchz sobem urit'Z tohoto dvoduv pojmu istho vci (mondy) aj . nejprve tlka form,a poto klb'jz pedpokldal vztah jich vnitnpedstavivost, aby na jejmzklad vyloil vnj jejich staY (toti pedstav)' Proto monda zaloilna n vzjemnost jako dvody byl mon a nsledkya postor byly prostora asmon jen postednictvm zatmcoasprostednictvm vz|ahusubstanc, muselo Tak by tomutak skuten vzjemnho uren. spojenjejich ozvaovn moh|obt vztahovnobezprostedn bt, kdyby ist vcsamcho sob. a as byly uenmi k pedmtm a kdyby prostor pedm. veker v nich uujeme to vakjen smyslovnzory, Jsou-li uzpsobenost ty pouzejakojevy, pak ormanzoru(jakosubjektivn a tedy smyslovosti)p d chz ped vek r ou ltkou (ped poitky). jevy a Yemi ped vemi a tuposto pedchzej datyzkuenosti' a as filosof nemohl Intelektualistick naopak teprve umouj' to zkuenost e by forma mla pedchzetvcem samm,a tak snst mylenku,
,B ''p|n doiexistence pnncipza|oe'onajednot u.ejejakoto je ur n a v ase ea|ita obsahuje a Plostoru'v nouenechproro nejvy - E cxl'lx' Ak' To' co,iefomln'je n.jl.p." m.terii a formudokonalosti' XXIII' 37' (Poz' vyd') 214

pojn''. refiexinch Dodd,ek. o an,r|iblii sprvn'kdyp d po' Jehovahabylacelkem monost' urovatjejich ped- A 28 jakjsou (i kdyv konfzn lakov, kldal, evci nazrme je vaksmyslovnzor zcela zvltn subjektivn stav)' Ponvad vnmn aje B 324 vekerho v zkladech podmnkou, kte.a priori spov vyplv z toho' eformaje dnasamapro co do svformy pvodn. eby mla mtza zkladltku omyl pedpokldat, sebea je naprost (n b oli vci samy,kter sejev,jak bychommuselisouditpodlepou. nzor monost tto ltky naopakpedpokldformln hcb pojm): jako dan' (as a prostor) Poznmka k amfibolii reflexivnchpojm pojmu pidlujeme njakmu msto, kter Budimi dovolenonazvat transcendentlnnl v istm rozvaovn, nebo bud ve smyslovosti, pojmupslupodle kler kadmu tohotomsta, ,r ' '. Posuzovn jak jeho pravidla. mstoPro vechny pouYni a to|o tznho zpsobu neboli nauku' pak top'k!, pojmy urit'by tvoi|otranscendenfuilnt tm,eby ped istho rozumu chrnila sofistikou kterby ns in pojmy pat' vlastn poznvac dan schopnosti vdyrozliila, ke kte pat poznatk, meme pod mnoho hlav, n Kadpojem'kad |azva lo?icwn hste ' Na nich se zakld Aristote|ovalogickli pouvat k.omu, aby se podvali' a enci .opila' kteroumobli uitel nej hodilopro njakou D_y. zhlavmi mylen lpe co by se pod pslunmi A 269 jakmsi dkladnosti mudovat zdnm danoultku, aby o n mohli s vanitnebomnohomluvn uvede. nic vcne topikaneobsahuje Naprotitomutranscendentln kate8oktere se od sovnvn a rozliovn' ntypojmy vekerho nenpedmt znzomnv tom. co tvo .i litm,es jejich pomoc jejich pomoc jeho pojem (velikost'rea|ita). znzornno nbr eje s pojmu pedstav, vc kter v e l svozmanitostipouze sovnn jistou naPed vahu'tj' pedchz j . Toto srovnvnale vyaduje pat, pedstavy vc totizdaje mysl uen msta, kam sovnvan vjevu. ozvaovn' nebozdajepodvsmyslovost ist Pojmy mohou bt logicky srovnvny, ani bychom se staalio to, nebo noumenak rozvaovn, kam patjejich objekty,zda jakoto jakotofenomny ke smyslovosti.chceme.li vaks tmito pojmy vahu' pistupovat vyaduje to nejprve transcendentln k pedmtm' pedmty' pojmy zda poznvac su maj tyto slouitjako kteou Pro

215

Elenzntr, IL lntika,

L odd. AaaLytika

Da.lalek o anJibolii relerivch Paj. ' n e m o h l or o d o p d d n o uiri n a k .n e , 'Z e \ v o u r a r a d un e r o / l " r t e l n " . r rk.r e | r i ] / : plat pouze o pojmech vc vbec'pouil takna smyslovpedm|y (nundus phaenomenon)1L0 a domnval se' e tm doshl nenalho prodovdnho poznn' samozejm. znm li kapku vody rozen podle vech jejch vnitnch urenjako vc samu o sob' nemohu nechat plalit dnou kapku za odlinou od druh' pokud je s n cel pojem t|odruhkapky toton.Je li vk kapka jeven v prostoru' pak m svmstonejen v rozvaovn(mezi pojmy)' nbri ve smys nzoru (v prostoru)'a v nmjsou fyzikln mstavzhle. lovnvnjn vc zce]a lhoejn a jedno msto me dem k Vnitnm uenm pojmout vc, klcrje co do podoby plnshodn s njakou jinou vc v msl l'' stejn jako kdyby sc vnitn od 11o vci sebevce liila' Mnohost a odlinoslpedmtjakolo jev inrzno mstbez dal. chpodmDek,ji sama o sob, nejen monou.nbr i nulnou' onen zdnliv zkon tedy nen dnm zkonem pody' alejen analytic. km pravidlem'jm se vci srovnvajpomocpouhch pojm' h J,uh: jasada. ? e e a | l |U y a | o / t o p o u h dk | a d } ) . l | o g i L k yn i | d y . ' . ^ . I en e l f t a v b e .n | c : ; i ' i 1 p l o I I l e|L ' J e / c e I ds p I i v n d v e l a o v / l a h up o j m d .- . \ecl sum 'nl o piIll'JeJn|'' njbke o s o b e ' u n i n e m J m e\ : b e c , J d n ) pojem)' Reln rozporje loti vudetam, kde A B = 0. tj' tam. kde jeJi jedna realjta spojen s druhou v njakm subjektu. ruprvn realita inek tdruh'co ns neuslle upozoruje na vechnypekky a reakce v prod' kter pece mus bl nazvny.ealitates phaenomena,?ll proloese zakldajna silch. obecn mechanika m' e dokonce udvat empirickou podmnku tohoto rozporu v praYidle r priori. kdy pihlk protikladnosti snr' Je to podmnka, o n pojem ealily vbecnic nev' I kdy pn lEibniz |nto transcendentln vtu nevyhlaovalzovna s pompou novzsady. pouvlji k novm tvrzenmajeho nsledovnciji vslovn zaadili do leibnizosko wor lo'skl}o systInu.PodIe tto zsady nejsou napklad vechna zla jinm nensledky omezenosti s|voen. nim tj' negacemi' ponvad tyto legce j sou jedinm rozporem reality (v pouhmpojmu vci vbec je tomu lakskulentak. nikoli vak ve vcech jakoto jevech)' Jej pivrenci rovn povaujnejen za mon'nbi z^ piozen
rl0 2|] 'jevc se svt''(Pozn' vyd.) ,'reali!yJcv.'(Pozn vyd')

pro ist nebo pro smyslovost' Bez ttovahyuvme rozvaovn, p o j m ) v e I m I s y n l e l i c l / U \ a d y . 7 m I n n e n e j j ' l e J \ 7 n t k a l Id o m n | ^ .^ . e t l e r 7 d k | d d jp l o u z en a l r a n . n e m z e k J | | | c k y r o / u m u / n a l a ; j i' k l e r c ':' tozvaovni m f i b o l I i . | j ' n a / a m n i s l h o o b j e k | u scendenljln| topiky' a tud oklarnn amf Z nedoatku takovlranscendentIn pojn, vybudoval slavn Leibniz intelektuln sy boli reflexivnch povahu poznv vniln vc' kdy sr1u J!la, nebo spevil. e vechnypedmly srovnval jen s rozvaoYnm a s abstraktnmifor. pojmnm mlnmi pojmy svbomylen'Nae tbulka ef.lexivnch poskytuje tu neekanouvhodu. e odhaluje charakteristickznaky motiv loholo zvllniho vechsljeho systmua zroYe i stedn zpsobumylen,kter se nezakldal na niemjinm ne na nedoro zumn.Leibniz srovnval vechnyvci navzjemjen prostedniclvm pojm a nenaelpirozen dnjin rozdly ne ly' sjejich pomoc pojmy' Podmnky smyslovhonzou rozvaovnrozli jc sv ist s jejich zvltnmirozdly nepokldal za pvodnlnebosmyslovos! byl podte nho jen konfznm druhem pedslavovn a dnm 7dloiempedslav. J e v b y l p r o n h o p e d s ( d t o u . i J l r n ? . . . ^' z v l n | n i m o l o b " ' k o I s i e o z v d o v ; n m l | ( i Io d p o 7 n a t k u c o d o l o g l c k e o m y ' :'; ; .; o p o j m U p l o l o / e p i e J s | i t a p i l J b \ y k I e m n e d o d l k u n a l y z y v n a d vci uritoupms ved]ejch peds'av. kterje rozvaovns to od nj oddlit' Jednn sloveft Leibniz jey intelektualizoyal, podobn jako l'c. podle svhosystmunooso'? (smm'Ii pout|ohoto v' razu) vechnyrozvaovacpojmy senzualizoval,tj. ^evydvalje za nic jinho ne za empirick nebo abstraktnreflexjvn pojmy' Msto aby oba hledali v rozvaovn a smyslovosti dva zcela rzn zdroje ped. stav, kler by vak J-' ye yjennn spojen moh|y s objektivn plat. nostsoudit o vcech, zstvalkadz tchto velkch mujenujednoho z obou zdroj' kter se podle jejich mnnYztaboval bezpro. s'edn k vcem sarnmo sob' zatmcoduhzdroj nedlal nicjinho' ne e pedstavy prvnhozdroje bud mll' neboje podal. '?/,l. tedy srovnvat snyslov pedmty mezi sebou jako vci vbecpouze v ozvovD'zjitoa1,za Pn' zda je m ozyaoyn pokldat za toton,nebo zn.Protoe ml na mysli pouze jejich pojmy' a nikoli jejich msto v nzoru. v nm mohou bt pedmty msto tchto pojm .iedin dny' a pln opomenul transcendentln (zdaje teba objekt potat mezi jevy' nebo mezi vci samy o sob).

216

217

Elenentr,ll. Ingika, L o.U.AnaLltika znepokojivho rozporuv jed. realilubezjakhokoli vekerou sluovat jinou vru ne Zsadu sporu p."toe neznaj 'dnou |.|}| ^ ",- "o.;.""."". je pojemvcisam vsak Za\adu v7jemn ne/naji (Lterou zruen|' a Podmnky k to. ru inek druhho, jmy, kdy jedenrelndvod jen ve mu, abychon si njaktakovdvodpedstavili'nachzme smyslovosti. Za tet, dtvodem lzibnizov) monadologienennic jinho' ne e pouzeve vztahu tentofilosof chpal rozdlmezi vnitnma vnjm musmtnco vnitntho'co je |edy k ozvaovn. substncevbec tedy prostovech vztah, tud i sloenosti' Jednoduchostje vnjch zklademnitemostivcsamcho sob.Avaknitemostjejichstavu tvaru,dotykunebopohybu(vechnatato neme spovat ani v mst, jsou tmto substancm vnjmi vztahy), a poto nememe uen jin vnitnstavneten,pomoc nhosami vnitn pipisovatdn uujem svjsmysl,toti stapedslav' Aakyznikly mondy'je ale |tkucelho universa'Jejichinnschopnost majtvoit zkladn jsou je pouze pedstavch' vlastn v sob sav m inn spov mctt' Aon muselbyt l, i bn|Zovim principem Prv prototak Pospo. fy. harmonk. a nemohljm bl dny li|osli subs'aAe| ried<i?dnand : ]:|< ,... jen je t pojlmno vniln' p d sla. Ponevad ve lj' svmi zicky ljv' nachzetv naprosto vami, nemohlse stav pedstavjednsubstance pedstav dnm spojen se stavem druh substance' nbr innm pina, psob kte na vechny dohromady' musela uinit nja}tet jejich vztahyvzjemnkoespondujcmi' Nein tak pi.om njakm jednotlivm pleitostnm ppadzvl a v kadm uplatnnm jednotou jedn (systema piny' pispnm nbr ideje assistentiae)' p|a|npro vechny, vnmusvechny zskat svouexistenci a tvalost i vzjemnvztahpodleobecnch zkon. a tud pouko za tvrt' Lejbnizov^ s|ayn o ase^Prostoru' \ n|y|o klamu transcen. formy smyslovostiintelektualizoval' vzeIa z tho pedstavit pomoc pouhho dentln eflexe'chci.li si rozvaovn pojmujejich vnj vztahy vci me se to sttjen prostednictvm vjemnhopsoben' a mm.li spojitjedenstavte v.i s njakm jinmjejmstavem' me Tak se to sttjenv du dvod a nsledk. jako urit si tedylzi,'iz myslelprostor d v Pospolitosti substanc a j j 'ch r"";"l. ay*.i.t. nasledek srav. Avak to zv|tni a na v. | .," |]] ^ cech ne7v'sl' co se zdajl oba' asa proor. o sobmlt. pfipisova|

pojn'., Dodalek'o dnfbolii refle,in{ch e to, co je pouhou formou pojm, ktezpsobuje, chto konfznosti zvltn' o sobjsouca vcem vztah, se za dynamickch Pokld prostor a as inteligibilnformou pedchzejc Tak byly nzor. samm vci vakbyly (substanc samch o sob. ajejich stav) vc spojen (substantiae Pesto chtILeib. noumena)' substancemi inteligibilnmi protoe nepiznval d. pojmy smyslovosti najevy, tyto niz aplikovat i empirickou nzory' dokonce nbrvechny druhnzou, n zvltn nic a smyslm neponechal p d mt,hledalv ozvaovn pedstavu pedavy rozvaovn' prci msta znetvoovat ne opovenhodnou ozvaovn moh|incosyntetic' istho Ikdybychon vkpomoc ycech (co ovemnennon) sa cl' o Jobl o ' pesto by ky ci tak jevm. vci samy kte nepedstavuj vztahovat k nemohlo se to vbec pi ppad protobudumuse. transcendeno sob.v tomtoposlednm smyslovosti' svpojmy vdyjen za podmnek tlnvazesrovnvat vc urenmijev' proslora o sob'nb as ul.enimt a raLnebudou imb} moh|ybl t(i o sob'to nevima ani to vdtn p olrebuji.po. ",., ; # nevjevu' naskyrnoutjinak njakvc se mi nemenikdy nvad pojmy'Hmotaje substatia reflexivnmi i s ostatnmi Tak zachzm pro. stech hledmve vech phaenomenon''', To' coj vnitnnle' psob a kter ovem incch, kter a ve vech oru. kte zaujm, smysl' Nemm tedy sice nic namohoubt vdyjen jevy vnjch vnitnlho, co samo prostovnitnho' nb vdyjen ncokomparativn podl vnitn.. vztah' vakono ,.naprosto opt sestvz vnjch ta vbec u hmoty stejnpouhoufikc;nebo istho rozvaovnje objekt, Avaktransc n detln istho rozvaovn' nenpedmtem je snadzkladem hmotou'jepouh tohotojevu a kternazvme kter co toje, i kdyby nm to nkdo nerozumli, nco,u eho bychomstejn netomu'co odponiemujinmu mohlci' Rozumt toiinememe e vnbecn.nahlne vdnaimslovm v nzoru' Majli stnosti, rozvao! nech6. ntek vc, znan\en?t tolik, e pomoc istho peme,m by vci,je se nm jev' mohly bt samy o sob'pakjsou zcela nemstn a neozumn; chtj toti, abychom byli s to Poznvat po. vci i bez smysl' tud nazrat. a abychomtedy mli mohutnost poznvac linejenco do stupn' A 278 schopnosti znn, kter se od lidsk A tedy,abychomnebyli lidmi' B 334 ale dokoncei co do nzorua zpsobu' mon. tn ani ci,jsouJi vbec nb o nichnememe bytostmi,
'|,,jevcse substan.e.. (Poz.vyd') 219

218

Elen.nry, It.I-Bika,1.odd. Analrtika pronikdo pak'jakjsou uzpsobeny' Pozorovn a ana]zajev mn jak daleko se postupemasu vdt' nitra prodya lovkneme pekauj dos(ane' Nicmn ony transcendenlln otzky.kter hra. pestonenohli nice pody, bychompi ton vem nikdy zodpovdt' i kdyby nm byla odkyta celproda,ponvad nm n n dno pozojinhonzoru nenzor]] rovat svou vlastnnysl pomocnjakho vnitnho pvodu naeho smyslu'v nm totispov lajemstv na smyslovosti. Jejvztahk objek(ua lo' coje transcendentlnm dvojednoly.je bezpochyby dem lto ukrytoplj hluboko,neabychom my' ktedokoncei sebesamy znmejen prostednictvm vnitnho jako jev. mohli pout smyslu.lud lak nevhodn nstrojzkoumn k tomu,abychomnalincojinho nestlejenjevy' jejichnesmy' jsmepece .]ovou p''nu vyp;Ird|' chllI co dl tutokitiku sudk z pouhch akt reflexenesmrn uitnou' je to' e ona kritika zeteln ukzuje nicolnost vechsudk o pedmlech. kIel nav7iem \lo\na\ame poulev ro/vaovani. a 7a. L;.- ro\epoLv7u|e Io.co j\me 'enu i hla\nLladllna srdce: 7e dko|i '. ' jako vcclsJmyo \ob podobjekly spolu'?ahmuo cis|eho Jevynei\ou rozvaovn' pecejsouto jedin' poznn v em me m1nae objek' livni ledIllu. ln|i. tde pojmm odpovida nlol' Jestliejen logickyreflektujeme' srovnvme v rozao!n nazjem pouzesvpojmy' zda oba obsahuj zcela tot nebozda si proti. e, zda je v pojmunco vnitn obsaeno nebo zda to k nmu pi' je dn a kteryje pouzezpsobem' stupuje' a tak' kterz oboupojm jak si mmedanpojemmyslet.Aplikujili vaktylopojmynnjak pedmt (v anscendeDtlnm vbec smyslu), anibychble uril. zda je pedmten snyslovho nebointelektulnfto nzoru,ihnedse uk. (tj' ez tohotopojmunememe ou urit omezen vyjt), kler ve kerjejich empiick pouvn znemouj' a prv tmdokazuj, e jakotovci vbec pedstavapedmtu nensnad]en nedoslaten, nbresi bez smyslovho uen tlo pedstaYy a nezvisle na empi' rickpodmnce. samapoll A etedymusme bu od v kerho pedmluabslrahovat (v logice).neboho musme, pokud njakpi. jmeme'mysletpod podrnnkami smyslovho nzoru'ono inteligibiln B 33 by proto vyadovalonjak zcela specificknzor' kter nemme' A 280 a kdyten chyb, nen pro nlJ tentopedmtnim, napoti tornuale nemohou bt an'jevy pedmty sammio sob' Kdysi totimyslm pouze vci vbec, neme ruznostvnjch vztah znamenat rznost 220

pojn''' Dadatek. o anibolii reJle\ihch vc samch' r'brje naopak pedpokld, a neliili se pojemjedn vci vnitn vbecod pojmu tdruh.pak pouze k|adu.jednua tut vc do rznch vzlah. Dle. pistoupenm pouhhokladu Geality) kjinmu kladuje pozitivita rozmnoenaa nicj nenodatoani zuevbecnavzjem protieit'atd' neme no: relnve vcech si n]d

nesprvnm vkladu Pojmy eflexemaj'jakjsme ukzali' pi urilm pouvn rozvaovn,ebyly dokonce s to svstjed. lakov vliv na filoso k domnlmusystmu intelektulnho noho z nejdvtipnjch poznn' kterse pokouuritsvpedmty bez pomoci smysl'Pr' amfiboli tchto pojm,ktery v potoje odhalenklamu zapiinnho pro spolehliv podncuje tvorbu nesprvnch ,sad' velni uiten hranic rozvaovn' slanovena zajitn pojmu obecn nleneboprotiYe, Musme sice i :co njakmu B to tak nle nebo protievemu zvltnmu'kterje pod tmlo A pojmem obsaeno(dictum de omni et nullo);,1r bylo by vak nesmysl' nmnit tuto vtu tak, by znla: Co nenobsaenov njakmobecnmpojmu. nen obsaenoani ve zvltnchpojmech' kterjsou pod nmi neboty jsou zvltnmipojmy prv proto' e v sob obsahuj vc. neje mylenov pojmu obecnm'Na veuvedenzsad je pak skutenvybudovn cel .?'u '. intelektuln syslm; spo1u s n pi pouvn ozva. ledy pad i on. a to veln vech dvojznnost ovn.kterz n Yyplvaj' Zsada nerozliitelnosti se vlasln zakldala na pedpokladu, e rozlien'nelzeje kdy se v pojmu njakvci nenachzvbecdn najtani ve vcech samch:a tedy vech.y vci' kterse od sebeneli (nu' ve svm pojmu (co do kvality nebo kYantity).jsou pln toton mero eadem).?|1 Ponvad vak u pouhhopojmu njak vci bylo abstrahovlo od mnoha nutnch podmnek nzou, pedpokld se z podivn ukvapenosti . e to. od ehose abstrahuje,se vbecnikde lenachz, a vci se nepiznv nic. necoje obsaenov jejm pojmu' B Pojem jednkychlov opy prostoruje o sob zcela toton.asi A ho myslm kdekoll a kdykoli' Dv kychlov stopy se vak v prostoru 1'r ,'een (Poun. yd') o kadm a dnm.. ,'a ''!o!on vyd.) co do sla' numencky idenlick..(Pon'

337 28]

]38 282

22)

T
Ekhet'' u' I,qika' I' odll' Anal,tika

pojn..'' o anfrboLiireJle'iflch Dodo|ek, e!i!' pojemvci vbec. Zde se totivkazruje, ncovcne nepatilo (neprostupn me obsahovat rozprostannost) trvaljev v posloru substrtem jen vztahy.a|enic zcelavnitnho' a peceme bt pr\rnm nemohu ovem vnmn. Pomocpouhchpojm vekerho vnjho pojmy prv proto' vzta. e myslet nic \.njfto, neho vnitnho bez tchto vc nejsou pedpokldaj vci naprosto dan a bez pece h nco' co pouhpo. Potoejevakv nzoruobsaeno vbec mon' jem vci vbec nabzjen substrt' kterby po. a co nm neobsahuje prostor. poznn' uil ktery pojm vbec toti nebyl mocpouhch nebo i rel' ze samch formlnch, co obsahuje. sestv spoluse vm. naproo vnit' pk ci| Ponvad bez neho ncb vztah, nemohu pohoc pouhch pojh' iak nen nho si nelze dnouvc pedsLait jsou podtmitopojny' ani j.. kter obsaeny ani ve vcechsamch, vnitjich nzoru nic njho, za zklad nco naprosto co by nemlo podmnek nezbvech nzoru, B 34l abstrahovali od Kdyjsme toti ni}to. jeho jinho vbec a vzjemn pojnu nic nenitro v nm v pouhm je jedin mon jehoprostednictvm 1o'coje vnj' Avak vztahy, je pouze nevysky.uje u vc' na abstrakci' se tatonutnost, se zakld jsouli v nzorudny s |akovni vyjadfujpouh vzta. urenmi' kter A 285 proto. e to nejsou vci a to hy. aniby mlaza zk|adnco vnitnho. samyo sob,nbrpouzejevy.Auznmena hmotcokoli'jsou to vnitnmi urenmi hmoty'je jen vztahy(to'co nazvme vechnojen vztahy, a trval vnitn); mezinimijsou ale 1samostatn komparativn jimije nm dn urit od pedmt'To. edle nemm.abstrahuji.li jakoto pojem vci vbec nic' co bych myslel,neru !cbtovztah, jevu' anipojempedmtu to ruvekerou in abstracto' ale zcelauril pomocpouhchpo. pedmtu'kterje uriteln monost takovho jm,tj. pojem noumena'samozejm ns zar'kdy slyme' e jen ze samchvzth' Takov vc je a|etak njakvc pr sestv jen pouhmjevem a nelzeji vbec kategorii mysletpomocistch Prvtak si vztahuneho vbec ke smyslm' samases!vz pouhho pouhmipojmy. myslet vztahy nepochybn nememe, zaneme.li je pinou uren druhho;nebo B342 vcin abstractojinak, neejeden protoe pojem vztah Nicmn, sarnch. takovje nrozvovac jak si pak abstrahujeme od vekerho nzoru,odpadce| zpsob, formasmysurovat svmsto, odpad toti me rozmanit navzjem ernpirickou A 28 Iovosti (posto)' kter pece pedchzped vekerou kauzalitou.

tato pouze svrni msty(numerodiversa)|5 od sebe li.pestoe je pojmu' jsou dn objekt tohoto podmnkami nzoru' v nm msta Nepatsice k pojmu' ale pece patk celsmyslovosti'stejn tak s njakm kladem vci, kdynen rozporani pojemuit neobsahuje pojmy svm spokladn nemohou Pouze spojenonco zponho. je v nm jenmzpsobit ve smydovm nzou' dn zruen' ovem (pro'ikladn podmnky (napklad pohyb), se nachzej dna ealita Jsou to abstahovno' smry),od nichbylo v pojmu pohybuvbec jen ovemnenlogick' a dfty podmnky, umouj rozpor. kter udlatnulu' A nelzeci' evenit lze z neho zcelapozitivnho proto.emezijejmipojmynen ve vzjemnm souladu keealitaje je \nilrek\ub\lllem vech '.d"y .,p*'' " Podlepouhy.hpoim 9 ]:: ^ ,o, pododevech vnejiIch ulcni. JestIle tedyabslrdhuji vzrah' neboIi pak vci vbec' mohu se pouzepojmunjak mneknzoru apjdruji vnjch vztah, a pestotu mu zbtpojem abstrahovat od vekerch nb co znamenjenvnitnuren. toho' co nendnmYztahen' je nco' co je na. vci (substanci) odtud, zd se' plyne' ev kad protoeje vem vnjm urenm, teprve pros.ovnitl a co pedchz protonm takovm'co v sobjineob. Tentosubstrtje unouje. (nebo tlesn vci vnj vzlahy,a je 13yjednol]uch sahujedn jsou pece vdy jen vztahy,pinejmenm vztahystjsoucch mimo vnin ur n neta, k.er neznmednjinist sebe)'A potoe nejenjednodu. mmedfty svmu vnitnmu smyslu'je tentosubstrt pel. vnilnn smyslem) uren s nam ch' nbri (podleanalogie nondani' evechnyYci by by|y v|^srn B 340 stayahi' To znamen. pedstavami'To veby neboli jednoduchmibytostmiobdaenmi kdyby k podmnkm' za nichnm jed:nmohou bt A 284 bylo sprvn' nzoru a od nich istpojem abstrahuje' dny pedmtyvnjho
,|l,'zdlnco (Pozn'vyd') dosl' nDmerickyodli.' 2|Kdyby tu chtl nkdo pout bvyklvytky' e pinejenm real' proti sob' use| by pece Uvst jak ttes noumenanenohou psobit pkladtakov realiiy ist a prosl smysl'abychoD lozunli' zda njak nco' ebo zhola nic' Avak dn takovrealitavbecpedstavuje Pklad nee bt vzt odjinudneze zkuenosti, kle! nm neposkytuje ikdy vc taktalo vt nezamen nic vc'ne e pojcD' ktc obsa' nephaeomena, je to vta' o ktcr jsme nikdy hDjesam klady' neobsahuje ic zpornhoi

222

223

Eletuent!, - Ingika' I od'l Andlvtika pedmtyony vci, kler Rozummeli pod pouze inteligibilnmi schma' bezeveho kalegori' istch prostednictvm jsou myleny2l7 objekPodmnkou mon' vci nejsou pak takov iu smyslovosti' je pouze pojm toti lozvaovaccb naich vech pouvn tivnho kdy pedmty dny' a nm nzoru,jmjsou smyslovho druhnaeho pojmy ozvaovac nemaj abstrujeme. nzoru smyslovho od tohoto vbecdnvztah k njaknuobjektu'Ba i kdybychomcbtli pi. jmout njakjin druhnzoru.neje tentonsmyslov'pestoby dnv. k nnu vbec funkcenemly vzhleden mylenkov nae nesmyslovho njakho pedmty jimi rozummejenom znam'Pokud a o nich tedy nikdy kategorieneplat, nzoru' o nich ovemnae mupojem). pak oven (ani ani poznn nzo, mtdn nememe Nekaj vznarnu. negativnm pouze v tomto pipustitnoumena sme vc. ne endrubnzoruse netkvech lotivlastnnic jinho. jeho je proto objektivn e a naich snysl, B 343 nbrpouze pedmt tedy mslopro njakjin druhnzoru' platnostomezen,a zstv poPotomje ale pojemnoumena objekty' a tedy i pro vcijakojeho eje ci ani nememe je vci, o kte pedstava tzn' to A 28? blematick. duh 'z'oune dnj'n neznme ani eje nemon,jeliko mon, ale ani jeden jin pojm ne kategorie, druh svjsmyslova dn pedmtu. Proto jakmukoli mimosmyslovmu z nich nenpimen za mylen pole pedmt svho jet pozitivn roziovat nememe jet jev ped. pijmat kom a svsmyslovosti hranicepodmnek dnemaj protoe ony pedmty tj. noumena, mylen. mtyistho piznat' e musrne kategori toti vznam. U pozitivn n vykazateln by dat smyslovosti sob a bez vc samch o k poznn samy nesta ktermby formamijednotyrozvaovn' byly pouze subjektivnmi produktem smys. o sob nensamo MyIensice vak chyblpedmt. jet vlastni proto nem ale omezovno, l.a poiud nensmysly ani pak je bez objektu' nebo pouit bez pistoup n smyslovosti, a is! potoe to zna. |'akry objekt, za ozn^i Ani noumenon nememe pro nzor pedrntu docelajin jen pojem problematick men prv problmem. proto samo kierje nejenae, rozvaovn, B 3.r4 a docelajin je to loha, objektu,nb Pojem noumenatedy nenpojmemnjakbo
,|? Dtor slova ,'kter na ''nmi Ponjsou yleny..v PE pozmuje vny..'-E cL' k. XXII,49' (Pozn'vyd')

Dodatek' o db,jiboliireflt{chPj.'' Na otzku, n smyslovosti. souvis s omezenm kter nevyhnuteln pedmty od tohoto nzousmyszcelaoprotn zda mohouexistovat jen neufit' se smys|ov A 288 toti takto:potoe lovosti, lze odpovdt jinpedmry, zbv msto i po vcbez rozdlu, nzor netkvech pojmu a ty potonemohoubt zcela popeny, ale z nedostatkuuritho (jeliko se pro n nehoddnkategoie)nemohou bt obhajovny ani jako pedmty ponaerozvaoyn' protoomezujesmyslovost, aniby poto oziovalo Rozvaovn pole, varuje, se nepokouela sahatpo a zatmco onu aby v|astn sv vcechsamcho sob,nbrpouzepo j v ech' myslsi ozvaovn objekt'kter pedmtsm o sob,alejen jako tanscendentln urit je pinoujevu (snlud anijako nenjevem) a nene bt mylen tytopojmy velina, anijako realita, anijako subsknceatd.(ponvad urujo ' o tomtoped. smyslov formy,v nichpedmt vdyvyaduj nchzjen v ns neboi mimo naprosto neznmo, zda se mtuje tedy jet nebo by zbval' zruen zrove se smys|ovosl ns. zda by byl objek. oznaovat smyslovost odstranili' chcemeJi tento B 345 kdybychom jako noumenon prolo,ejehopedstava nicnm v tom nensmys|ov' z nich rozva. P.otoe vak na ni nememe ap|ikovat dn nebrn' pro pedstava przdn pojm' zstv ns tato a neslou ovacch jinmu poznn ne k vyznaen branic neho smyslovho k niemu prostou' vyplni( moou ponechn kte. nememe ai 289 ak uitho zkuenost' ani istmrozvaovnm. ozvaovn tedy nedovoluje'aby si rozvaovn Kitikaistho pole pedmt vedle tch'ktese mu mohounasktat vytvelonov jakojevy. a nedovoluje mu, aby si vysnvalo inteligibiln svty.baani je pojem' kte k tomu nejPravdto' aby si vytvelojejich Chyba' podobnji i kdy ne ospavedlnna' svda me bt urit omluvena, pou. v rozporuse svm urenm spov v tom, erozvaovnje pedmty' vno tanscendentln a e tj' mon nzory' se musdit (nanichjedin ple pojm' nikoli ale pojmypodlemonch nzor jejich je platnost)' Pinou vakoptto' eaperspov objektivn pedchzkadinu monmu uritmu uspocepce a s n mylen smysdnpedstav' Myslmetedy nco vbec a uujeme to zsti pedstavovan ped- B 34 lov' ale pestoodliujeme obecna in abstacto jedin jeho n^znL zby nm proto zpsob' mt od tohotozpsobu jak ho urit pouzepomoc kt r je pouhou rnylen' Jde sice o zpsob' jak logickoufomou bez obsahu' ale pestose nm zd bt zpsobem' 225

224

Elefi,J' Il. lnqiLn, l' o.Id'Anal!|ika na nzor omeaniby se ohlel existujeobjekto sob (nounenon)' smysly' zenna nae jet,. musme ana|ytiku, Pipojit iranscendentln A 29o Dve neopustme zvl dleit to o sobnennijak nco,co by se mohlo- tebae jm byva pojem. Nejvy(i systmu' Dieslozdai nulnekv|iplnosli piedslavuie ro7dleni obvykte ilosofie. iahajovanarranscendenrln dlen vakkad Protoe a na to, co je nemon. na d, coje mon' pedpokldnjakrozdlenpojem,musbt uvedennjakjet je chpn problevysi pojem, a tmje pojem pedmtu vbec(kte kategoie nejist'jeli to nco.nebonic)' Ponvad naticiya zstv buderozli. vbec, k pedmtm jsou jedinpojmy,kter se vztahuj pedmlu,totizdaje to nco' nebo nic' postupovat uitho ovn podledu a nvodukategori',|3 a jednoho stojpojem' ktery ve veho'mnohho B ,]47 1. Proti pojmn vilbe pojmu,jemu neodpovd ru' rj. pojefi ldnho.Pedmt ped. j pojmem bez poto tj. nim' nzo, dn oznai|E|n apotat monostem' k nelze jakojsou kte noumena, mtu, (ens nebo rationis)'', zanemon ani kolijcpotonelzevydvat ktesi jako jsou tebaurit novzkladnsly a schopnosti' pbez ale lak jsou beze spou, my|eny sice a kter myslne A291 pod motedy zahrnovny bt a nesmj kladu ze zkuenosti, 2. RealiLaje ,1co,za|mconegaceje ni.' Negace je toti pojmem pedmtu,jako je teba stn,chlad (nihil pnedostatkunjakho vatiwm).4 ped. neno sob dnm 3- Pouh forma nzoru bez substance jevu)' jeho podmnkou ormln mtem,nbrpouze oakoto jsou sice nco jako fomy k.er jako istprostora istas,
lls 'J'ejvy vbec..-E cLI, Ak. XXII, 38' Pojmjc Pojempedmtu (Pozn.vyd.) '', ',ylenjsoucno' (Pozn'vyd') pomysl.. 20 ,'privativ nic..(Pozn'ryd')

o anfibolii t.ll.,inbh Pj.'' Doda|k' pedmty,kter by byly na. a|esamy nejsoudnmi nazrn, zrny(ensimaginarium).!,L,,, je nic, potoe sm B 348 4' Pedmtempojmu' kter si sm Protie, jako tebaplon ob. nemonm, pojemje nim, a tedy nm (nihil negativum)-''1 stranch o dvou mzec dlen s nm soubn Tabulka tohotodlenpojmu ''il'o (nebo takto: vyplvsamood s b e) by tedymuselavypadat pojmu,,neho..
A 292

jako 1. Przdn poj en bez pedntu' ensrationis,

nihil privativum, 4' p|zdn peda bezPojnu, nihil negativum.

ens imaginarium,

vidme,epomysl('l) se od ne.vci('4) litm'eponysl nesm je to pouh vmysl (|ebae bezmezi monosti,protoe bt potn jelikojoj pojem je potikladem monosti' ne-vc rozpom)'zatmco rudokoncesebe sma.oba jsou vakprzdnmi pojmy. Napoti B349 ('3)jsouprzdndata (2) a ens irnaginarium .omunihil privativum ani si pedstavit dno svtlo,nemerne Nenli srnyslm k pojmm. jsoucna'nememe si pedrozprostrann tmu,a nejsou.livnmna prostor'Jak negace, tak poubformanzorunejsou'postavitdn dn objekty. kud nen dnoncoelnho'

,,' ,'zdnliv (Poz.vyd') jsoucno.. ,,'ve vydn za slove o 2 dky vo A je zvorka''(ensima8ineium).' ?zr,'negativn nic,.(Pozn'vyd')

226

227

*
EletuenD, IL IDBikd,2. odd. Dialekt*a

Uod'1' o |tscendetlnd zd.n{ jen nepozorovanm na ozvaovn' Dochztak v|ivemsmyslovosti a odv. B 35l s objektivnmi dvody soudusplvaj k tomu,esubjektivn jako by se tlesosamood sebestle stejn djj od jejich uren,,,s pmoae kdyby na n zroven p sobila pohybovalo tmsmem' pohyb v pojin slavjinmsmru,k.erby zmnilajehopmoary A 295 na h orozvaovn innost Abychomrozliilizvltn hyb zakiven. bude tebadvatse na myln soud od sly,ktese do nj vnuje, jako na diagonlumezi dvmasilami,jesouduruj dvmarznmi jakoby svraj inek urit hel. a ozloitonensloen smry,kter a smyslovosti.co se must inky rozvaovn na jednoduch protanscendentln vahy'jejm v istch soudech a priori ponoc pedslav vykzno kad stednictvm budecakji bylo naznaeno) jejmsto i vliv a tmbuderozlien sle, kterjodpovd, v poznvac tchtosilna ony pedstavy' pojednvat zn(napklad o empirickm Nam kolem zde en p pouvnjinak spv-B 352 empirickm kter se Yyskytuje optickm)' a kterymje psobenm obazotvornosti nch pravidel rozvaovn nbrnmeco dlatjedin s transcenden. svdnanaesoudnost, nenvbec kLer o|ivuje zsady,jejichpouYn tlnmzdnn, ppad v n peslo bychom n zkuenosti, i kdy v tornto zaloeno jejich prubsk a kter ns sam kmen spvnosti' mli alespo po' od m pirickho vem vaovnm kitiky zcela odvd navzdory ozaon. ns v albroziovn i istho uvn kategoria udruje mon zku. Zsady,jejichaplikacese pohybujezcela v hranicch hra. A 296 z^m.o y.kte maj tyto budeme nazvat ''n'nentnni, enosti, Tmito zsadamiale nice pekraovat, nazvernetranscendenhmi. nkategori'kte n efrys|mtranscend n|dIn po]u nl nebo znevv je pouhouchybousoudnosti,je dena na uzd nenkitikou n|eit istmu rozhranice oksku, na nmjedinmje a nehld dostaten jimi zsady, kter ha;nbr myslm skuten vaovnpovolenajeho sloupystrhneme a zmocn. od ns oekvaj. ev c hny ony hranin pdy, vbec linie. slova 'ran. me se kter nezn dn demarkan proto zsady isho neznamenaj to. scend.ntlnt ^transce de''n
',5 syslovost podzen jako objekt'na kterozvaovn .ozvaovn T smyslovostjevak aplikujosou funkci'je zdrcjemretnch Poznatk' pncu,ie'liho lozvaovna ']vodem omy|u'ovlivujeli .amotnpostuP

oddl druh dialektika Transcendentln

Uvoda zdn .o transcendentlnm e nazvalilosj}o! zd,jn'.roneznamen' A 293 Dialektiku\trbecjsme ve
je naukono pravdpodobnoJ.i; ta je loti pravdou' avakpavdou po. dvod' Pravdpodobnostn poz.nanou na Zklad nepostaucch tud ale protojet ne klamn' anesubt znnje sice nedostaten' ztotoovat logiky.Jet mnmeme od analytick sti odlrhovno B 35o j.v ^zdnL Prada nebo zdnnejsou totiv pedmtu' pokud je n^zLze tedysice sprvnci' v souduo nm.pokudje mylen. rn,nb spvn' nbr avak niko|iproto,evdysoud esmyslyse neml, jako onyl' a tedyi zdnjakoproto,enesoud vbec' Pravdustejn v soudu'tj.jen ve vztahupe'dk onylu,lze protonalztjen to svdn zcela ve shodse zozvaovn' V poznn' kterje A 294 mtuk naemu (potoe neobsanenomylu. V pedstav smysl kony rozvaovn' pody se ale nenomylu' zdn schopnost hujednsoud)rovn Protoby se zkon. neme samaod sebeodchlitod svchvlastnch jin piny)' ani ani rozvaovn samo pro sebe (bez vlivu njak by s neliloproto,e' smyslysamypo sebenemlily;rozvaovn (soud)mustnto jedn.li pouze podl svch zkon'pak inek Ve shodse zkony rozvaovnje vak zkonm nutnodpovdat' pravdy.Ve smyslech nen vbec dformln strnka kad za]oena pak kom tchto Ponvad n soud' ani pravdiv' ani nepavdiv' j in nemme' plynez toho'eomyl vznik poznn dvou zdoj dn
,ra',Dosud jsme dokzati' ktegori c mcme Dysletjonprostedictv (a pnri) s imipeo e ealo nae a , nich odvozench Pojm' Poznn Nyn naupuj me dosahovatdle nek pedmtonzkDenosti' to s|ibuj'. E cL[' Ak' vdy' psychologie. kosmologie a thelogie,kter XXIII, 38. (Pozn.vyd.)

228

229

Eknen|y,Il' LosikA' 2-otd' Dialek|ika poui., rozvaovn' k|erjsme vevyloili'majmtjenempirick pekraujc nikoli transcendentIn, tj' hranice zkuenosti' Avakzsa. B 353 jejich pekao. pikazuje da.ktertytohranice odstrauje. ba dokonce vn,se azvtansce denl'l. DokeJinae kilikadojt ak tomu' eodhal zdnlivost tchto domnlch zsad'pak budemonnazvat pouvn zsadypouzeempiickho v protikladuk tanscendentnm in ahenh tmi zsadan| |stho rozvaovn' Logick zdn' ktespov v pouhmnapodoben rozumovformy (zdnklamnchsudk). vznik jen z toho' se nevnuje dost pozornosti pravidlu. logickmu Jakmi|e se tedytotopravidloZost na A29,1danppad' zniz zdnpln. Naproli tomutanscendentln zdn nezmiz, i kdyjsmeje uodhalili a ponoc tanscendentIn kritiky jeho nicotnost' (Napklad zetelnnahldli zdnve vt:svt mus mt njak polekv ase.) Pinou toho je' e v naemrozumu (zkoumanm jsou z. subjektivnjako lidsk Poznvac mohutnost) jako pravidla a maximyjeho pouvn, k|adn kter vypadaj pln objektivn zsadya kvlinimdochz k tomu,e subjektivn nutnos! pojmje pokldna uri|ho spojennaich ku prospchu ozvaovn za objektivn nut.osturen vcsamcho sob.Je to jl&z, kter se jako se nememe nelze vysthat' B 354 vbec stejn ubnit tomu,aby se nm moe nezdlouprosted vy neu behu,ponvadjeho sted vidmedky sv|elnm paprskm venejeho beh,nebo dokonce prv tak'jako neme ani astronom zabrnittomu'aby se mu Msc nezdlp vchoduv6.i kdyse tmto zdnm nedoklaml' Transcendent|n dialektikase tedy spokoj s tm,eodhalzdn tanscendentnch soud a zrovezabn tomu,aby ns klama|o; ni' kdy a|e n m e dokzat'aby dokonceoako logickzdn, zmze|o A 298 a peslalo bt zdnm.zde toti mm co inits pirozenou a ^eyyhnlJtelnouiluzt,, ktersamaspov na subjektivnch zsadch a podsolv nnje jako obj k tivn' zatmco lo8ickdialektika m pi een klam' nchsudk co dlatjens uitou chyboupi dodroYn zsad'neboli pi jejich napodobovn' se stojenm zdnm Existujetedyprozen a nevyhnuteln dialektikaistho rozumu,nikoli takov,do kter se z nedostatku vdomost sm zaplete njaknedouknebokterouumle vymyslelnjaksofista'aby zmtl rozumn lidi, nbr takovdialektika,kterlpneodstaniteln na lidskm rozumu'a i kdyjsne odha. B 355 li|i jej a|bu' nepestane ho balamutit a neust|e sthvat k chvilkoje tebavdyznovuodstraovat vm bludm, kter

rozunu jako sak ,ruscendenfuilnho o!l' II' o is|n zdn

zdn II. o istm ozumujako sdletranscendentlnho A.. o rozunu ybec poznn a kon. nae zan u smysl, odtudjdek ozvaovn veker pispvalo vyho' nic co by u rozumu.nadnjse v ns nenalz jednoLuA 299 pod nejvy ke zpracovn ltky nzou a k jejmupiveden poznvac schopnost' mylen' Mm.li nynobjasnit tuto nejvy rozpacch' Existujeu n _jako u rozvaovn ocitm se v uritch pouvn, od ve. tj' logick nebo rozum abstrahuje nejenfomln' pouvn. protoe ale i reln on sm obsakerho obsahupoznn' pojm a zsad'kter nepej mani ze smysl' ani hujezkladuritch Prvnozumov mohutnost byla ovem logikyji dvz rozvaovn. (narozdl zprostedkovanho usuzovn no vysvtlenajako schopnosl jeho druimmediatis); avak od bezprosednch sudk' cons q uentiis nahldnuta nen' Ponvad h schopnost. ktertvoi pojmy' tnjet je B 35 mohutnost, se zde ale ozumdl na ]ogickoua transcendentIn poj m tohotozdrojepoznn'kter pod teba hledat i njakvy pojmylze s rozvaovacmi sebouoba pojmy zahme'a podle analogie k pojmutranoekvat' e logickpojemnm zroveposkytnekl pojm nm zrove scendentlnmu a etabulka funkc rozvaovacch poskytne pojm' i rodokmen rozumovch roz. v prvnstina transcendentIn logiky jsme vysv|lova|i pomoc rozum od vaovn mohutnos.i tvorbypravid I ; zde od|ime rozvaovn tm.eho budemeMzvat nohutnost{tvorbyprincip' je dvojznan jen njakpo' A 300 vraz ''princip.. a obyejn znamen znatek'kte me bt pouitjakoprincip'akoli sm o soba podle principiumnen. pvodu Kadobecnvta'dokonce svho to dn pevzataze zkuenosti. pr . i kdyby byla (indukc) ne bt vy protoa|ejet misouv rozumovm sudkul samanen'principem' Matematick aximy (napklad axim:.'mezidvmabodylze vstjen jednu pmku..) jsou dokonceobecnmipoznatky a pfiori' a lze je protopvem nazvatprincipy, a to s ohledem na ppady' ktelze pod pmek n subsumovat' Protovaknemohujet ci'etutovlastnost jen v is. B 357 vbec a o sobpoznvmz princip' nbeji poznvm

230

23L

Ele.k|y,Il' I,gika' 2. d.l' Dialek|ika poznn, v nm Poznnmz pincipbych proto nazvaltakov suv Kad rozumov pojm poznvmzvltn obecnm. ponoc pnncipu' poznatku z njakho uitho dekje tak formouodvozen zpsobuje' e premisatotiobsahuje vdynjakpojem'kte vy podle pojmu. z nho pod podmnku se tohoto ve'coje subsurnovno premisouv rozumovm pak vy pincipu pozn.Ponvad uritho bt kadobecnpoznateka ponvadnfi rozao!n sudku me poskytujetakov obecn vty a pnori, mohoubt i tyto poznatky_ pincipy' pouvn nazvny s ohledem najejichmon o sobco rozvaovnsamy A 3ol Zkoummeli vaktyto zsadyistho z pojm. Apri pak nejsou nim mn nepoznatky dojejich pvodu' kdybychom si nepibralina pomoc nebylynon' om by tolivbec vbec' zkuenosti nebopodnnkymon ist nzor (v rntematice), ppad nelzev dnm Na !o, e ve. co se dje,m njakoupinu, jak meme tatozsadanaopakukazuje, usouditz pojmudnvbec; pojem' urit zkuenostn teprvez toho.co sedje,zskat poznalky dn syntetick nm tedy neme obstarat RozvaoYn nazvmprincipyv' kter ajsou to vlastn.yto poznatky, B 358 z pojm, bec; zatmcovechnyobecnvty vbecmohou br nlzvny po\ze principy. komparativnmi pni kter kdy 'spln: e se nm snadjednou- bhv Je to star jednou mslonekonen pecejen zkon rozmanitos obanskch jejich principy'nebojedin tajemstv' v ton me spovat najderne - jak se k simplifikovat.Avak tyto zkony jak zkonodrstv za Dichsarnase nsvobodyn podmnky. budoupakjenomezenmi co je zcela nam budouse tedy tkatneho' sebouzcela souhlas; prostednictvm onchpojm sami memebt vlastnm d|em a eho podlhaj pinou' to.jakprincipm pedmtysamyo sob. Nicmn pirozenostvca j ak by tato piozenost mla bt A 3o2 jak jirn podlh je co do svho nroku ne.li nm podle pouhchpojm, urovna pak pinejmenm velmi protismyslnm. Ale ajise .o nenonm. pp d sebou)' s tn m jakkoli (nebo zkounno tom mmejet je o sob) z tohovysvt, epoznat k z princip nejmenm Gamch jinho pouhrozvaovac poznatek' ve kte sice me Dcopln ne pedchzetjinmpoznatkm' avaksm o sob form principutak v pouhm ani neobsahuje dn syntetick) nespov mylen, ceJi podlepojm' obecno

d' II' o is\h,.ufru jakb dle |ru8cenden|ln{ho z.lli^

JeJi rozvaovnmohuhost vytvet jdnotu jevprostednictvm B 359 pravidel,pak rozumje mohutnost vytvetjednoturozvaovacch pavidel prostednictvm prin i p' Rozum se tedy nikdy netknejpedntu' nbrrozvaovn' pve zkuenostinebonjakho nebo m jednotu a pioi, pomocpojmdt jeho ozmanitm poznatkm kteou lze nazvatrozumovoujednotoua kterje zcela jinhodruhu' ne jakou nm me poskytnout rozvaovn' je nakolik jsme ho Takov obecnpojem rozrrmov mohutnosti, (kter mohli uini. srozumitelnm bezjakchkolipiklad budouuvedenyav nsledujcm vkladu). B . o logicken pouynrozumu Rozliujeme mezi tm, coje poznvno bezprostedn' a tm,co sejen A303 vysuzuje' Bezprosledn poznvme' ev geometrickm obrazci' ktery je ohranien temi pmkami'jsou ti hly;e se vaktyto ti hly dohromadyrovnaj dvmapravm.se jen vysuzuje. Jeliko souzen potebujeme neustle' a konen si na n prolo zcela zvykme.nepo. -jako u tak' ji nakonectentorozdla povaujeme zoujeme asto - Za be/prosedn vniman ,/Van}ch smysotch kam nco.cojsme pouzevysoudili'V kadm sudkuje,e&*r vta' kterje zkladem.B 360 a njak jin, l.oi dis|edek. kter je vyYozena z onprvnvty. a kopodle nhoje pravdivo druh vty ne' nen zvr (konsekvence). ji v prvn prvn'JeJi zvr obsaen vyhnuteln spjatas pravdivost vt tak, e z n me bt odvozen bez zprostedkovnnjakou tet (consequentia pedstavou. nazvse bezprostednm immediata); rad ji bych ho nazvalrozvaovacm zvem. Je.li vakktomu,abychom za zklad' jet dospIik dsledku' nutn krom poznatkuvzatho jin njak soud,nazv se takov zvr rozumovmzvrern've l.vichni lidjsou sn'ln' jsou ji obsaenyvty: '.Nkte lid jsou smrteln..! smelncijsoulid..; .'Nkte ''Nic' coje nesmeln. jsou prvn A 304 nenlovk.., a tyto vty tedy bezprostednmi dsledky vty.Naprotitomuvta:',vichniuencijsou smrteln. nen obsaena (nebo pojem uenc v soudupod]oenm tomutosudku se v nm vbec nevyskytuje)' a 'ato vtaz nj me bt odvozenajen njakm zoosledkuicm soudem.

232

233

Elenentr,

l-sika 2 od.l Diakktika

jako sak mnscenden ilnh zd|i^ rozu^u od,II' o isln takjako roz. v plnou souvislose sebousamm. uvedl rozvaovn a uvdtak tutoroz. podizujerozmanitost nzorupojmm, vaovn objektm dn A 306 vak nepedpisuje ve spojen' Takovzsada manitost poznvat vbecjako a urova|je dvod monosti zkon a neobsahuje se zsobou pouzesubjektivnm zkonem hospodaen takov, nbje jeho pojm snitjejich kdymmesrovnvnm naeho rozvaovn, proto poet' anibychon pouit na co nejmen mon veobecn kter samchtakovoujednotu' vyadovat od pedmt byli opvnni ^ zroet|oB 363 naeho rozvaov^|, vyhovuje pohodla roziovn maxim dvat objektivnplatnost'Jednmslovem' o|zka zn' zda zsady obsahuje syntetick rozuma piorl, rozum sm o sob'tj. ist se asi tytoprincipyzak|daj' apravidla,a na em ns dostal n v jeho sudcch Formlna logick poslupozumu pouujo tom,najakm zkladbudespvatj j ich transcencendln pomoc poznn istho rozurnu. principv syntetickm to^lmoy sldek se nevztahujena nzory' aby je poddil Zb p1]' podizujenzorkategorim)' nbrvztapravidlm (jakorozvaovn huje se na pojmy a soudy. Pestoe se tedy istozumvztahuje i na vztah'ale pedmty, nemknim a kjejichnzorudnbezpostedn obracej kter se bezprostedn ajeho soud, tk sejen ozvaovn a jejich nzoru, aby jim urilyjejich pedmt'Jednota A 307 ke smyslm zkuenosti, nbrse od njakoto mon rozumutedy nenjednolou podstatn li'To, e v ' co se dje' m n' odjednoty rozvaovn jakou pinu, poznan rozumem. Tato a pedepsan vbec nen zsada a nevypjuje si nic od rozumu, zkuenosti zsadaumoujejednotu pojm tako. B 364 nemohlz istch zkuenosti kterby bez vztahuk mon jednotu poskytnout. vou syntetickou obecnou podZa d !h'rcznnhled ve sYmlogickmpouvn jism nennim mnkusvho soudu(zvru),a roalmov sudek pod. prostednictvm subsumpcejeho nm nesoudem uskutennm pemisu). pravidlo(vy Jelikoje pak toto pra' mnkypod obecn rozumu, mus se hledat'jdeli to' vystaveno te zkouce vidlo opt prosylogismu). vidmeovem, podmnka podnnky(prostednictvm je n^|z (pi po!|l, vbec logickm evlastnzsadourozumu kterm nepodmnn' podmnnmu poznn naeho rozvaovn to k dovrena' budeieho iednota

pomoc tozvaolin( nejprve myslm sudku rozumovm V kadm poznaz^ druh, soud|,opodazuji u|l ]Jir pravidlo (neiior).z26 poznalek A konen, &i!j, svj pravidla(ninor).',? tek podpodmnku (conclusio)','l tud a pnoiozume 'vz|ahnezi pravid|a B 31 prediktem premisa uritmpoznatkema jeho podmnkou,ktery pedstavujevy Ty sudk' druhy ozumoYch jakotopravidlo,tedy vytvrzn pokud se live soudyvbec, jsou tedy trojstejntak,jako vechny kate8o' jmvyjaduj toi: vztahpoznatkuv ozvaovn, zpsobu, ' ozumovsudky rick.b"oletick ^disjunl''v dje.zadnukonkluzijakosoud'u nho mm,jak se asto Jestlie ktermije totimylen udanch. mm 7jisdt,zda neplyneze soud jin pedmt, ozyaoy^ |\zen pak hl d m ve svm njakpln za uritch tohotozvu'tzn' hledm,zda se v mmrozvaovn pravidla'Najdu.li pak podle njakho obecnho podmn k nenachz alzeli objekttohozvrupod danoupod' takovoupodmnku 3o5 njakou ktetplatt mnku subsumovat,pak je tento zvr odvozen z paid|a. i Po jinpednt, poznnZ tohoje Yidt'eozumse v usuzovnl poznn na co nelrozvaovacho pevst velkou rozmanitost sna podmnek)' a doshnouttak jejich pincip(obecnch poet men nejvyjednoty' ro?unu c 'o isl?nPou|van| pojm a soud, zdojem pakjet zvltnm B 362 Lze rozumizolovat?Aje jen vztahuje prostednictvm kterch se a z nho kterpochzej je to pouzepodadnmohutnost poskytujc da. anebo k pedmtm' pro. logickou ajejm kter se nazv uitou formu, nmpoznatkm jen sobnavz. jsou ozvaovac poznatkypodizovny stednictvm jinm' vym podizuj jem a j j m prostednictvm pavidla se nij pravidel)' podmnku ve nich (jejichpodmnka zahmuje svsfe jen otzky' Tojsou nakolik toho lze doshnoutjejichsrovnvnm? jimi se nynzabvmejen pedbn' ve skutenostije rozmani.ost poadavkem ktermujde o to' aby princip rozumu, pravidela je-dnota
?16 prcmisa..(Pozn' vyd') ''vy '','ni (Pozn.vyd') Plemisa'. ',3,'zv.(Pozn. vyd')

234

235

Ek.nty,I' l.qika' 2. d.l' Dialek|*a rozunu sttpincipem btho Tato logickmaximase vakneme je jinak netm,epedpokldme| JeJi dno nco podmnnho' v pedmtua jeho spojen) i cel ada vzjemn dna (tj' obsaena podmnek, kteje tud smanepodmnn. A 308 podzench rozumuje vakz.ievnJ)nteticlli'rcbot Takov zsadaistho podmnce' ale nikoli podmnn k njak se sice analytickyvztahuje mus tak vyplynout rzn synteticnepodmnnmu. z te zsady k jen jeliko nev' m co dlat nich ist rozvaovn nic B 35 k Yty,o jsou jejich vdy poznn a syntza pedmty mon zkuenosti' s existuje'me bt podmnn. Nepodmnn vak,pokud skuten je vech kter odliuj od zvl' na zklad tch uen, zvaovno proto poskytovat ltku k mnoha synteticpodmnnho' a mus veho km vtmapriori. pincipu istho rozlmu zsady vychzejc z tohoto nejvyho je ne' jen em h'-' tj. nikdy transcenaen budou vakvzhledem ke principu' pouvat tomuto m piricky tak,aby odpovdaly budemon jinnepouvn v c h pouvn Toto empirick tedy budepln jejich je ptotoe (jejich po\!n zce|a irunefu{' zsad rozvaovn jen je je ona zsad^, e ada monostzkuenosti). zdali tnatem (v vc vbec) sah a k nepodmnek syntzejev' neboi v myl n plynou dsledky z n podmnnmu, objeklivn sprvn. inikoli;jak pouvn rozvaovn. nebozda naopakdntakov A 309 pro empirick platn vbec nbrexiste jen rozumovvla neexistuje' objektivn podmnkm pedpis pibliovat postupn vym logick se ke stle jejich plnosti, poznn ns moa vnet tak do naeho nejvypo jednotu; pravm, poteba zda-li, byla tato rozumuz ne. nou rozumovou povaovna za transcendentln zsaduistho ozumu' B 366 porozumn plnost na ad podkter ukvapenpoaduje takovouneomezenou omyly a bludy se snad v tomto mnekv p d m|ech samch;jak jejich vy premisabyla ppad vloudily do rozumovch sudk' je (a petic pevzataz istho ne postultem) rozumu monsp jejm podmnkm: a kte stoupaj od zkuenosti vzhru k toto bude nam v tanscendentln dialektice, kterounynhodlme ryIo. ko|em jejsouukyty hlubokov |idskm rozumu.Rozdit z jejchzdroj. lmeji do dvou knih, z nichp'n bude pojednvato transcendentnch pojrnc ozumu,za|flco druh se blde |kat tanscendentistho ncha dialeklicbich rozumovchsudk M nich za|oencb'' 236

1. kn. o Pjh.ch k|ho |ozunu

Kniha prvn rozumu o pojmech istho

pojm pecejento A 3]0 Ause to m s monost z istho rozumujakkoli, vysouzen' po' nejsoupojmypouzereflektovan. nbr Rozvaovac jmy jsou sice tak myleny a priori ped zkuenost a za elem zku' B 361 ale pokud majnutnnleet k monmu empirickmu venosti, dom. neobsahuj nic vc nej d notu reflexeojevech' Pouzes jejich pedttu. pomocjemon poznn a uren njakho Jsou tedy m prvnm, pojmy o pedmtech' co poskytuje ltku k usuzovn a dn z nich by mohly bt usouzeny'jim a prio.i nepedchzej. J j ich na tom' ejejich objektivn realitase naprotitomu zakldvhradn protoe aplikacimusbt vdymono ukzatve zkuenosti' tvoin' telektulnormu veker zkuenosti' pojem..vakji pedbn ukzuje'ese ten.o Nzev ,,rozumov ponvad pojemnebud omezovatna ob|ast uvnit zkuenosti' se tk jen st (snad poznn'jehoje pozn kad ernpirick se tkcelku k nmu mon zkuenosti nebojej empiick syntzy)' sice dn A 31l pece vdy skuten zkuenost nikdy plnnedosahuje. ale k nnu pat.Rozumov pojmy s|ou k pochopent'stej ]ako ozaoac (vjemm). po]mys|ou k porozunn Jestlie obsahuj n p odnnn' pak se tkajneho. pod co patveker zkuenost. co vaksamo pedmtem nikdy nen zkuenoi; tkaj se neho. k emu rozumYe svch zkuenostnch sudccb vede a podle ebo hodnot a odmuje pouvn, stupesvhoempirickho co vaknennikdy lnkem B 368 pojmy i pestoobjeklivn p|atnost' empicksyntzy. Majlli takov (sprvn vyvozen pojmy).D Izeje nazvatconceptus ratiocinati nemajli, pakjsou zsknypinejmenm skokem' neboli pedstnm (pojmypro usuzovn, a mly by se nazvatconceptus ratiocinantes mudrovno'Protoe to vakme bt dokznoav knize o dialektickchsudcch istho rozumu. nememe zde na tojet brtoh|ed' pojmyrozvaovn nbr takjakojsme ist nazvali kategoriemi pojmyistho opame rozumupedbn novmnzvem'budemeje
,,, Aulor slova ''objektivn pojmy)..v PE platlost''' Gprvnvyvozen - Ak' xxm' 49. (Pzn' vyd') kul.

237

I kn Pojnry DiaLektika, Ebnent!, IL Loqika.z. odtt. idejemi,a tentonzev nynvysvllme nazvattranscendentlnmi azdvodnme' Kapi|o|a prvn. o idejch ybec jazykse myslitelasto ocit v rozpacch naich 3]2 Pes velkbobatstv by se pesnhodil pro jeho pojema pi jehone. kvlivrazu'kte nejenpojin,a|e stt opravdusrozumitelnm dostatkuse neme si oso. kte B 369 dokonceani sm pro seb ' Razit nov s|ovajeloufalost' je poto jazycch, je sp h ' a m zdkakdy v zkonodstv buje prostedku, rozhlednout zoufalmu shneme k tomulo dve ne radno, zda se tamtetopoj m vetn a uenmjazyku, mvm se v njakm pouvn a i kdy se snadjeho star pimenho vazunenachz, pece ponkud pvodc rozkolsanm'je vinou neopatmostijeho stalo (i kdyby mlo je lepupevnit vznam, kte.mu byl pevnvlastn nejist, zda lidtehdym]i na nyslipesnt)' epokazit zstat prcijen nesrozumitelnmi. tm, ese staneme svou pouzejedno pojmu vyskytova|o Poto, kdyby se snadk uritmu pesnhodk tomuto jedin vznamu se vji zavedenm slovo,kte je velmi d. pbuznch pojm od ostatnch A 313 pojmu,jehorozlien nepouvat synonymicky, pakje nm nepltvat, ani ho radno s lei, jen pro zmnu,mstojinch, peliv mu uchovvatjeho zvltn nbr jinak se snadno vaz nijakzvl potoe slane. ekdyjeho vznam, jinch vraz pozornost. ztc se mezi spoustou na nbr nepotrt kterou byjedinon vznamy, ztral se i mylenka, velni odchylnmi s zachovat. byl mohl ejm ozuml nco' tak,eje nasnad' B 37o Platnpo|!a|y|azuided pekauje peYzato ze smysl' nbr co daleko nikdy nen co nejen pojrny,]imi se zabv^| Aristokls, je|iko se dokone i rozvaovac jim odpovdalo' Idej jsou nenachz nic, co by ve zkuenosti nikdy k monm zkuenostem pravzory vc a nejen kle samch' u nho jako kategorie.Pod|ejeho mnn rozumu. vyplynuly z nejvyho nenachz ktery seale nynji rozumu1idskmu, odkudsejich dostalo nynvelmi zatemnn pvodnm stavu, nbr mrrs tytosta, ve svm (kte se nazvfilo. dejes nmahouvyvolvi zpt vzpomnm abych litermho zkoumn, do dnho sofie).Nechci se tu poutt vrazem spojoval. filosof se svm A 3l4 zjistil smysl,kterytentovzneen 238

nbec l. kaP' o idajch -jak v obyejnm jen, enennic neobvyklho oz. Poznamenvm spisovateli srovnvnm uitmu hovoru,tak ve spisech porozum| pedmtu, nesi rozuvyslovil o svm dokoncelpe' mylen k ' kte pojemdoslat n mlu. neuril, a protoobas nl on sm,protoe svj vlastnmu zmru' vil neboi myslelproti svmu poznvac schopnost Pla'n si velmi dobe povimltoho,enae podlesyntetick polebunepouzeslabikovatjevy ct mnohemvy zkuenost' a enozum se proze- B 3?1 iednoty'aby je mohlastjako jdou mnohem povzn kter dl' nejen k poznatkm, nmzpsobem nmje s to poskytnjakpedmt'.iej aby se s nimi mohl shodovat ppad a kter nicmn majsvou realitua v dnm noutzkuenost, smylenky' !o nejsoupouh tj. co ve vem. coje paklick,,ro Platn nachzelsvidejezejmna jejsouzv|t.A 315 poznatkm. kte optpodlh se zakldna svobod, pojmy ctnostize zkuenmproduktem rozumu'Kdo by chtl epat jako pkladk nedo. nosti,kdo by chtIto, co me slouilnanejv vzoremzdrojepoznn ('ak to mnozsku. konalmu vysvtlen. uinit a okolnost ten uinili).ten by udla|z ctnoslijakousi podle asu promnlivou' jako pravidlo nepouilelnou, dvojznanou n.vc. Kad vzo B 372 si naprotitomuuvdomuj ' ekdyjemu nkdopedstavenjako jen ve svvlastn vdy hlv' onen ctnosti,m pestoprav oiginI Takovm dajn vzor s nmsrovnva pouzepodle nj ho hodnot' vzhl d em k n mo. vzoremje vakideactnosti, sice mohouvechny npedmtyzkuenosti slouitjakopklady(dkazy uit splnitelnosti toho,co pojemrozumupikazuje). ale nikoli jako pravzory'To, jedntadekvtn nikdy nebude tomu'co obsahuje isL4 idea e|ovk nedokazuje, e by v tmylence bylo nco chimricctnosti,vbec Kadsoudo morln hodnot inehodnotje totimonjen kho' pibliovn se prostednictvmtto ideje;taje tudzklademkadho pekkyv lidns od nsebevc oddaluj k mravn dokoalosti, aji pirozenosti'jejsou stupn neuiteln. sk co do svho
,3oP|a!n ovemlozi1 jen svjpojemlakna sPekulativn Poznatky, prv i na matematiku' ko|i kdybyly diinyist a P|na priori' a dokonce v tomtoho vak ta ncm svjpedt nitde jindo e v aoai kDenosti' stejntak jako v nystick dedukci (chtoidejncbo v Pe nemohuns|edovat, e'kterou na tomto hn' k'eym je takika hypostazova|'ltebaevzneeoD poli Pouval' onovyjditummnjm povue vc byby|o docelajist oimenim zDsobem'

239

!I' lb8ia' 2' odn'Dialek'ik,' 1' kn' Poi,r' Elehefrty, 316 jako dajn npadn Ptarnsk republika se slala pslovnou jen v nozku mt sv sdlo me kter dokonalosti, pkladvysnn tvrzeni' filosofovo smnm rnyslitele. a Blc,tr shledv zahIivho na t.hto nikdy dobe nevldl' kdyby neml ast kne eby dn mylenku sledovali tuto kdyby udlalilpe' idejch' Lidby nicmn pomoci) bez mu nechv dle a postaviliji (.am,kde ns tenvten ji pod ve|mi ubohou jasnho svtla,neaby sildo dky novmu jako zbystranou odsouvali zminkouneproveditelnosti B 373 a kodlivou pod1e zakonn' tenou'zzen, kde exis|\:e nejttlidsk syoboda koeristoat se svo lovkLne kterzpsobuj. Jyoboda kadho blaenost' kde exi$tujenejvt bodou druhchLid(nikoli takov, je pinejmenm nu.nou pece samaod seb ) ' ta se ji dostav nebo nvrhustavy poloit za zk|adnejenprvnmu ideou,kteroumusme sttu' nbi Yemzkonm.a ptom musmezpotkuabstrahovat nevyhnuteln monani nepochzej pekek, kte od ptomnch pravchidejv zkono. jako spe ze zanedbn piozenosti, z lidsk nedstojnjfto a ilosofa nic kodlivjho Nelze totinalzt drstv' potiec idejm' dajn odvolvnse na zkuenost ne hanebn as kdyby byla v pav neexistovala. kt,er by pecevbec zkuenost, pojmy hrub podle ideja kdyby najejich ms! ona opaten A 3l? uinna nezmaily kaddobr nysl prv poto,e byly erpnyze zkue. a vlda zzenytak,aby odpo. nosti.mvceby byly zkonodrstv by ovembyly tresty' a tu je pak docela vdaly ttoideji, tmvzcnj rozumn(iak tvrdPlatn), eby pi dokonalmusponzkonoI kdy k tomu snd drstv a vldy nebyly vbecdntesty nutn. B 374 nikdy nedojde' psto je zcela sprvn idea, ktetoto maximum vytyvztahylid neustlepibli pravzo, aby se podlenj zkonn ujejako bt ten nejvy Jak totime mon dokonalosti' ovalynejvt bt na nmse muslids|vo zastavit,a jak velk tedy me stupe, to nikdo propast, kter nutzbudemezi ideou a jejmprovedenrn' a nem urovatprv proto, ejde o svobodu'kter me neme kadoustanovenouhranici pekroit. kauzalitu Avak nejen tam. kde lidsk rozum ukazujeskutenou pinami ('ednnajejich pfudmt), a kde se ideje stvajpsobcni totiv mravnosti, ni pokud jde o podusaml!, id Pbtn p. jejhopvodu zve' pravideln z idej. Rost|ina' dkazy vem zeteln pody) zeteln (tedy pravdpodobn i cel d svta uspodn stvojsou jen dnjednot|iv podle idej a e sice e mon A 3l8 ukazuj'

I' k4|,' o iI!.jch bec

idejinejdoko' podmnek sv existence za kokrtnch enneodpovd jako neod(stejn dnloYk druhu pedstavitele svho nalei}to jako pravzor svho povdideji lidskosi'kteroudokoncesm nese rozvao. jednn e ony idejejsouv nejvym nicmn ve svdui)' ureny a ejsoupvodnmi a prubn nezmniteln vnjednotliv. je sm a je' B 375 ve vesmru vca ejenomcelekjejich spojen pinami pepjatost tohoto Kdy si odmyslme din onideji pln adekvtn. od pak je vzlet filosofovaducha stoupajcho vyjadovn, zpsobu du kjeho architeksvtovho fyzickstnky zkoumn popisnho kter si lj. podle idej'silm' spojen z hlediska el, |onickmu pokudjde o principy mavnosti. ctua nsl d ovn; avak zaslou leprve kde idejesamuzku n ost(dobra) a nboenstv, zkonodrsiv blpln vyjdeny'v tom m teba v n nikdy nemohou umouj, jen proto. eji Platn zcela zvllnzsluhu' kterounepoznvme jejich platnost pavidel' prvpodle on.h empirickcb posuzujeme Pokudjde totio pro' jakotoprincip mlAbt zrovnajimi zruena' do rukoupravidloaje zdrojempravdy;jdeli du' dv nm zkuenost (bohuel|) matkouzdna je na' A 3]9 zkony,je zkuenost vako mravn co fuim dlal.z|oho. co se b zkonyo om. nejve zavrenhodn dll nebochttjetmomezovat. jejichRleit ve sku. provdn Msto vechtchtozkoumn. ne tak okza. se nyn fitosofie. zabvme vlash npl tvo tenosti a zpevoprac, totioitbvnm ne nezslunou lou, ale protojet v nse nach. B ]7 budovy,pdy, po ony majes{tn mravn vnmpdy ptrajc mam' vyhloubilrozun kter krt chodbiky, zejvelijak nejistou. in onu stavbu po pokladech, a kte pevnou nadj, ale s jeho principya dejejsou pouvn ozumu, istho Transcendentln poznat, bylj s to nleit abychom dkladn co nynmusme tedytm' neod' Avakdve, ajeho hodnotu. vliv isthorozumu uritaocenii jin na prosm le filosofie ty' pedbn vod, tento lom stranou aby' je obyejn setkvme). (m vc, ne s m se eeno sdci vzali v vkldempesvdeni, jestliemajbt tmtoa nsledujcm neocital aby se nadle pvodnn vznamu, vjeho ochranuvraz'd d oznanepodku vrazy,kterymijsouv bezstarostnm mezi ostatnmi pece ne. Nemme netrpla' pedstav, a vda tm druhy ovny ruzn pedstav' pimench kadmu druhu pojmenovn nleit dostatek jinho' Zde jeje- A320 nkteho do vlastnictv abychommuselizasahovat poda (epraesentatio)' je jich ebek odtvopdslalavbec 241

2.40

Elenatr, ll LoBika 2. odd Didlektik, !' kn Pojn, se (jako|o PercePce'k|e6 zena pedstavas vdomm(peceptio)' je (sesapoirkeh pouze subjektu' tk modifikacestavusubjektu) j bud je (cosnitio)' Ten pozna|kn pexepce B ]77 tio),zalmcoobjekiyn vztahuje (intuilus Nzor se ve] conceptus). nzoftm, nebopojhen a jejednot]iv;pojemse vztahujek ped' bezprostedn k pedmtu bt vce prostednictvm znaku' kter me mtu zprostedkovan. pojen' jebn /J'. a ist enpirick' nebo Pojem vcem spolen. smyslovosti), (a nikoli v istm obaze v rozvaovn m-li pvodjen se nzv notio' Pojem, kterbyl utvoenz tchtonotionesa kte pojmem' i/eo&'nebolirozumovm pekrauje monozkuenosti'je pipadat nesne' mus Tomu, kdo sijednou zvykl na toto rozliovn, nelze ozna barvyideou'Tu pedstavu erven slyrli nazva! siteln, pojem)' itanijako nolio (rozvaovc idejchBl Kapitola druh. o t/dnJcenclentlnch pouh analytik nm poskytla pklad'jak me 32] Transcendentln prioi' pojm a zdroj istch poznn obsabova| logick formanaeho spe anebo ped v kerou zkuenost' pedmty pedstavuj kter poznn empirick umouje kterjedin syntetickoujednotu, B 3?8 udvaj nzor) vytvo (promnn v pojemsyntzy Forma soud pedmt. ve zkuenosti. pouvn rozvaovn veker kter d ila katego.ie, aplikujemeJije sudk' eorma rozumovch Prv lak lze oekvat' zvlr zdrojem pod]e kategori, bude nzor na syntetickou .jednolu pojmy rozumoYmi istmi neme nazvat a piori,kter nchpojm princip pod|e uro. b\don nebo|itranscendentl ni idejeni a k|e zkuenosti' v ce]kuveker rozvaovn vatpouvn pojmo. ve veobecnosti spovala Funkce rozu'nuv jeho sudcch je je v celm kter sudek soudem' vhopoznna sm ozumov je priori' Vtu: smrteln..' uren a ',Gaius A 322 rozsahusvch podmnek Hledm vak pomocrozvaovn' bych mohl zskati ze zkuenosti (tvrzen je vbec) predikt podmnku. za l dn pojem'kterobsahuje
,]| ',ve zkuoni se nememe sctkat! dmirozumvi pojmy' pedv' dnzkuenosl ktery nee napkld s Pojnem jednoduchho, jakhokoli druh'l' nepodmi.nn se v ni setkatai s absotutn a neeme systovho st'ale''''.(Poz. objekt idejesc sicetkaj Kosmo|o8ick k nen dokonen,)E cLtII' Ak xxIII, 38' (Pozn'vyd.)

2 kap' o nanscendehldltch idejch toholo soudu (tj' v lomto ppad pojem lovka);a kdyjsem svoji vtu pod tuto podmnku vzatou v celmjejm rozsahu (.'vichnilid poznn svhopedmtu jsou smrteln..)subsumoval, uriljsem tn (''Gaius je smeln..)' Takto omezujeme v zvru rozumovhosudkupediktna urit premise mysleli pod uritou B pedmt' kdy jsme ho pedtm ve vy podnnkou v celmjeho ozsahu' Tato dovrenvelikost rozsahu ve e se azy obecno (lniversalitas)' v syn. vzlahu k takovpodmnc tzenzoruj odpovd 'eji?/ojl (universits),nebo|i to|aLitapod nek' Transcendentlnrozumov pojem tedy Dendnmjinm po. jmen ne pojmem lo'al'ry podnhek k danm! podnnnmu ' Protoe pak jedn\ nepodnnn unouje totalihr podmDek, a naopak totalita me bt is!rozumov pojem podmnekje sama vdy nepodmnn' obsahuje li dvod vbec vysvtlen pomoc pojnu nepodmnnho. syntzypodmnnho' Kolik pak existuje druhvzlahu. kler si rozvaovnpedstavuje A prostednictvm kategori. lolik bude i rznch is!ch rozumovcb kateqoick pojm' a bude tedy teba h|edat' za pt,nePodmnnost subjeklu. za llruh' nePodnnnost hypote|ick syntzy v njakn disju|lk|ivn sy|. njakad). a za '?t' nepodmnnos syntzylen tzy stv njakm JyJl//'l&. Exis!e toii pv tolik druhrozumovch sudkn'z n|.h kad postupuje postednictvm prosylogisrn k nepodmnnmu'jeden druh k subjektu' kter sm ji len prediktem, druh druh k ped. pokladu. kter dle u nic nepedpokld' a tetdruh k agregtulen B dlen. k nim u dle nen zapoteb nieho.m bychom rozdlen pojmu dovrili. Pro'o jsou ist ozumovpojmy totali|y v syntze podmnek nutnalespo jako lohy a jsou zaloen v pirozenosti lidskhorozumu, abychom dovedlijednotu rozvaovnpokud mono pojmm ak nepodmnnmu. ikdy se sDadtmto transcendentlnm pouit nemajtud dn odpovdajcho in concreto' a nedostvjim jin elne dvat naemuozvaovn smr. v nm pouitlohoto je zrove uvedeno mru rozeno. rozvaovn.kdyje na nejvy zcela v soulad se sebou samm. jako A Kdy zde ale mluvme o toialil podmneka o nepodmnnm pojm' narme opt na o spolenmzkladu vech rozumoYch posldt' ale zrove ho nememe spolehli. vraz, kter nemerne v pouvatkvli dvojznanosli.kler na nrn lp nsledkem dlouho.

379

]23

380

32a

243

EL.nen|,' II' Logika'2, rtd' Diolek|ika'I' k,' Pojn, z m|aslov' je ve svm zneuvn' s lovo absolutn dobho :e jednn pojmu.pro kler nemmev te prapvodnm vznamuodpovdala ' rozkolsan jin slovo' Jeho ztrta nebo - co je tot ei dn i ztrtupojmu,a sice pojmu'kler . proto s seboumusnst B 3 8 1 uYn - nelzepostrdat jelikonozum bez velk kody vetmizamstnv po'uslovo l',solutnyn pro veker usuzovn' transcendentln ci o njak san o so. pouzek naznaen' encoplat vrneastji b. ^ ledy ni|ll ' y toft|n vznamluby absolutn monzllafren^|o |o nejmen coje ve sku|enosti samoo sob(interne)' !o,coje mon jl-,co meme pedmtuci' Naproli tomu slovo..abso' o njakm k oznaen !obo,enco plal za Yech pouvme obas tak lutn'. no,' by (neomezen. moc),a absolutn napklad absolutn okolnost h' coie e ec h ohledec a|oto,co je mon v tomtovznamuznamen vci ci.Tyto Yznamy se njak co mohuo monosti A 325 opt'r jvel, je Tak napkladto' co je vnitn nemon' ovemasloprolnaj' a tedy absolutn.Avak ve vlin i za vechokolnost, nenon jsou tyto vznmy od sebe nekonen daleko' a v dnm ppad samoo sob. z toho,ekdyjencomon ppd nemohu usuzovat Ba absolutn nut. vech a tedy absolutn. o to mon za okolost, .ie ppadech nezvis na vnitn rozhodn nostibrzy uku, eve vech zajejsynonymum ' To' eho nutnosti, a etedynesm bt povaovna v vech nemon tak toboopakje ovem B 382 opakje vnin nemon, absolutn nutn; nemohuvaknaopak ohledech, a ono samoi tud nutn' tohoopakje yni' emon usuzovat, ecoje absolutn 'tj' e nutnost; nebo tato vnitn aJolirtnnutnostvcje jejich yn' je v urllych vyalem. piipadech s nm nuInos| docelpt7dnym pojem;naprolitomuvraz o nutnosti spojovat sebemen nememe (ve vztahuke vemu monmu) v sob vci ve vech ohledech njak ztrtapojmu'kterm ve spe. zcela zvltn uren. Protoe obshuje filosoiivelk ublatnn. neme bl filosofovinikdy lhostej. kulativn uchov'n vemu nebude lhostejn ani uren apeliv n. doufn, razu'na nmjetenpojemzvisl' vilnamu v tomtoro/ienm A 326 slovo dJo]&/'/ b du tedy pouivat nebovezvlhm a budujeklstprotitomu,coplatjenkomparavn podmnky' na urit zatmco ono ohledu; nebo.oto s]ovojeomezeno rozumovpojemse tk vdyjenabsolutn tota' Transcendentln podmnek nekonjinde ne u naproo ne. lity v syntze a nikdy 244

2, kaP' o lronscendenldlnch idej|ch podminneho. ! tudm ti' nepodmnenho ist oh]edu' ro,,um |oli7 penechvnaemu vechno rozYaovn' kter se vzthujenejprve B 383 k pledmtm nzoru.nebo spe k jejich syntze Y obrazotvornosti' Jedinist rozum si vyhrazujeabsolutn lotalituv pouvn rozva' pojm ovacch a sna se dovst syntetickoujednofu, kterjemyIena v kategorii, k naprosto nepodmnnmu' Tuto jednotuprotomejednd,o jev jako tu' kteou fle n^z\at rczunovou stejn vyjaduje ' katego.ie' nazmjednotou rozvaoyac' Ro^!m se tud vztahujejen k pouvn ozvaovn, a sice nikoli' pokud loto obsahujedvod (nebo mon zkuenosti absolutn totalit podnnek pojem'ktery nen by se dal pout ve zkuenosti, protoe dnzkuenost nennepod. jednotu.o nnen mnn)' nbr aby mu pedepsal uitou ozya ovn pojema ktersmfujek tomu,aby s ohledem dn na kad pedmtshmulavechny rozvaovac v aJolutn innosti celek' ob- ^ 32J jektivnpouvn istch rozumoYch pojmjepoto vdytranscen. ponvn den,n'zaLmco pojmmusbt istch rozvaovacch vzhledem jen na kjejich povaze ydyinnnenn,ptoLo'e se omezuje Ideourozummnu'n rozumovpojem' ktermu neme bl d. dn odpovdajc pedmt ve smyslech' Nae ist rozumov pojmy. jsou tedy tz's.ndentlnni ieje. o nichjsmeadosuduvaovali, mi' Jsou to pojmyistho rozumu'nebo Yeker zkuenostn poznnB 384 povaujza uren absolutn tolaliloupodmnek' NejsouvynyIeny li' bovoln,nbrjsou nm ukldnysanou pirozenost rozumu, a vztahujse protonutnk celmu pouvn rozvaovn' A konen, tran. jsou scendentln ideje transcendentn a pekrauj hranjceveker zku n osti.v nse nikdy neme vyskytnout pedmt. kter by jim byl adekvtn' Jmenujemelinjakouideu,ftme. pokudjdeo objekt (jako pedmtistho rozaovn) elni dnoho. avak pokud jde o subjekt(tj' s ohledemna jeho empirickypodmnnou skutenost), elni nIo. prypro, pojemuritho eideajakoto maximanikdy neme bt odpovdajcm zpsobem dn in concreto' Jelikotoloje vlastncelm l em pouhho spekulativnho pouvn rozumuaje- ,{ 328 liko pibliovn se k pojmu,kterho se vakpi jeho uplalovn je tot, jako kdyby byl pojemzce|amy]n.k se nikdy nedoshne, o takovm pojmu,ejetoj?' ida' Tak bychommohli ci:Absolutn jevJej ' ida celek vech a' potoe nikdy nememe natnoutjeho obaz.zstyproblmenl. kter nem dn een. Naproti tomu, 245

|' kn' Pojn'^ ElenenyII. Lo|ika,2' add' Didlek|ika, jde zcela a jedin o jeho jeliko pi paktickmpo nvn roza'oyn rozumu dna prktickho pravidel, ne bt idea podle B 385 uplatovn nepostradale]nou in conceto' baje i kdyjen zsti' skuten' kdykoli je rozumu. Jejuplatovn praklickhopouvn podmnko kadho tedy mezch, a v neurilelnch avak a nedostaten, vdy omezen vdy pod vlivem pojmu absolutn pInosli. Praktick idea je prolo vdy nanejvplodn a s obledem na skut n jednn nevyhnuteln kter ho vedek !omu' aby nuln' istrozum v n m dokonce pinu' o moud. pojem;proto neneme vytvel skutento.co obsahujejej jen prv proto' eje jakoby nb pohrdaY eje |o idea| ikat, roi pvodn' jedno|y musjakoto monch el. vech 1o idea nutn pinejmenn omezujcpodmnka slouit jako pravidlo vemu prak. A' 329 rozumovch pojmech Peoe ledy musme o traDscendentlncb je povaovat za jsou jen ppad v d'm ideje, nesmme cl |o pedm!uren. nene bt dn zbylen a nicoln'I kdyjimi toti pes|o mohou bl naemurozvaovnvpodstat a nepozoovank pouvn, s jebo pomoc slce a.jednoznanho lonem ozenho jeden pozna]o svmi pojmy. ale pedrnt vc, ne by nepozn ani o je Nemluv ani o lom' e v tomto poznn vedeno lpe a dl. B 386 pece prodnch pechod od transcendentlnrozumov pojmy umouj mohou mor]nm pojm k pojmm praktickm a e imto zpsobem spekulativnmi rozumo. idejm samm zjednat oporu a souvislosl se v 1ze oekvat nsledujcm vmi poznalky' Poueno lomlo vem vkladu' v souladu s namzmrem nechme nyn prktick ideje stranou' a budeme tudzkouma! rozumjen ve spekulativnmohledu. a vjeho rmci jet eji,toli jen v ohledu transcende!tlnm' Zde se pak musme dt lou cestou,jakou jsme se ubrali ve pi dedukci kate gori;toti vyloit logickou formu rozumovhopoznna zjistit. zda se j snad rozum nestv zdrojem pojm'kterumouj pokldat objekty z hlediskajednnebo druh samy o sob za apriorn synteticky uren 'unkce rozumu. logick fbmy poznn.je A 33o Rozum zkoumaDjako mohutnost urit mohuhost usuzovat, tj. zprosledkovan soudit (postednictvmsub soudu pod podmnkudanhosoudu)' Dasumpce podmnky monho r e m i s u 'm a i o r ) .s u b s u m p c e n s o u d t v o o b e c n p r a v i d ] o( v y p pre podmnky jinho monho soudu pod podmnku pravidlaje nl

2. kaP' o |rcncendehl|iln{ch idejch

misa (mino'' skutensoud. kte vypovd platnos! praYidla y J,l. suno'anm PPad,je zvr (conclusio)' Pravidlo to(ivypovdnco B obecn pod uritoupodm.kou' Dan ppadje pak prv podmnkou pravidla' Je tedy teba to. co pIatilo pod onou podmnkou obecn, povaovatza platn i v dannppad(kterobsahujetuto podmnku)' vidme, e ozum zskv njak poznatek prostednictvm snadno innost rozvaovn. kter tvo adu oodmnek' Jestlie k Yti ,,vechna tlesa jsou prom'Iiv''. dospvmjen tak, e zannyzdlenjmpoznalkem (v nm se pojem 'lesa jet nevyskytuje' ale je p/omnli.I jesr|ie klery obsabujejeho podmnku):''Ve sloen postoupm pal pod podmnku prv k blivt. kter od ttovly jsou jestlie sloen..,a od !topejdu k let vty| .'vechna llesa (promnliv) s danm: ''Vech. vt. kter spojuje vzdlen poznatek poznatku A na t]esajsou tudpromnliv..' pak jsen dospl k uritmu (premis)' (zvru) posledniclvmady podmnek v kad ad'jej nebo hypotetickho soudu)je dn' lze pokra. exponent (kategorickho ovat; pv ta1o rozumov innost vede lud k ratiocinatio poly ve kter]ze bu na slanpodmnek syllogistica' jeje adou sudk' (per episyllogis- B (pe. prosy]logismos), nebo na stran podmnnho mos) postupovatneomezendaleko' B.zy si ale vimneme,e etz nebo ada prosylogism'tj' vyvoze. nch poznatk na straD dvodnebo podmnek danhopoznatku' jinmls|oyy zestuPnadd rozumovch sudk' mus ml vi rozu. mov nohutnosti jin vztah ne ada sestupn, |j' rozumov postup prostedniclvm episylogism na slran podmnnho' Jeliko v prv. Dn ppadje poznalek (conclusio) dnjenjako podmnn'neme k nmu rozum dosptjinak neza pedpokladu.ena stranpodmnek jsou dny vechny leny ady (totalita v ad premis)' nebojen za tohoto pedpokladu je da' soud a priori mon; naproti tomu na stran podmnnho. neboli na stran zvru' je my|eB']e^yznikajc pedpokldan nebo dnl, a myd se lud A ada' a nikoliji ada zl.7 jen potencilnpostup' J . li proto njak poznatek povaovn za podmnn' mus rozun pokldal adu podmtek ve vzeupn linii za dovrenou a co do jej totalily za danou. Jestlie se vak na tent poznatek zrove dvmejako na podmnku jinch poznatk,kter navzjem tvo adu zvr v sestupnlinii' mebt rozumu zcela B lhostejn,jakdalkotento poup a par|eposteio sah a zdaje vbec to|ala tlo ady mon, protoe k zvu, ktery ped rozumen l '

]E7

33l

388

332

3E9

246

tl

241

Elehenl,' I' LaEika' 2' odtl' Diakk|ka' 1 kh. Pajfuy ho toti urujazajiujujeho takovou adu nepotebuj - Dos(alen dvody a parte priori' Al u pak m ada premis na stran podmrtek njakou n,n/ podmnkujako tu nejvy. i nikoli, a je tedy a parte pno|i neohranien, muspesto obsahoYattota|itupodmnek.ato i za pedpokladu, e bychom nikdy nemohli dospt k iomu' abychom je pravdiv' mJi bt to pocbopili' A cel ada musbt bezpodmnen podmnn, na kterse dvmejako na zvrz n plynouc' pokldno za pavdiv' To|o.je poadavek rozumu' k|er svjpoznatek ohlauje jako aprio.n urena nutn' a to bu srn o sob' a pak nepotebuje kter dndvody.nebo je'lj odvozen jako lnekady dvod' je sama nepodmnnp.avdiv.

3. kaP' syn I rais..ndenldlnch

idej

Kapito|a tet. s}J'/m rrunscendentInch idej N . t a . t " . r . g " k . 0 d , r l e t r , r u .t , e , u r b ' r , a h u j eo d v e i k e , e h oo b s a h u po/nu nIJ odID\u jen nepravdiva /danlve otmach rolumovich u\Ud' k,nbro lanscendentln dialektiku' kter m obsahovatpln apri om pvodurilchpoznalkz istho ozumu a vyvozench pojm' jejich pedmt neme bt vbec dn empiricky. a kterjsou tedy zcela mimo mohutnost islhorozvaovn.Z pi.ozenho vztahu' kter musmt tanscendenl]n pouvn naeho poznn k pouvn togickmujak v sudccb. tak v soudech.jsme odvodili. eexistujjen ti druhy dialektickch zv' klerse vztahujke {em druhmsud. k,pomocnichme rozum dospt odpnncip kpoznatkm. a e ve vechjejeho kolen poslupovat od podmnn sy'tzy. kter zstv vdy svzna s rozvovnm' ve k nepodmnnsyntze' kte neme nikdy doshnout' V kadm \ / I a h u 'I l e r y m o h o u m l t n a s ep i e d \ | d v y i.e o b e c n y m : l ! , . l a h k i u b j e k f u '2 l v l l a h k o b j e L l ma ' s i c e b u d ' a k o k | e v mn ' ebo . .l 'l d g - j : . r m y s I e n l! b e c ' K d y 7 t o l o p o d l o z d e l e n spojIme idko k piedmtm s pedchzejcm. pakjsou vechnyvztahy pedstav' o nich si me' me udlat njak pojem nebo ideu' troj: l) vztah k subjektu. 2) vztah k rozmanilosti objektu danvjevu. 3) vztah ke vemYcem vbec' pojmy vbec maj co dlal se syntetickou jednotou vechny ist pedstav' zatmcopojmy istbo rozumu (transcendentln ideje) s n podmnnousyntetickoujednotou vechpodmnekvbec.Z toho ply. ne, e vechny transcendent]n ideje Ize zaadit do tt td, z n|ch |. ] i l

je.notu (nepodmnnou) n,s l ichosub' absolutn pn1 tdaobsahuje jednory jektu, druh da ady podnnekieu a te| se |k abso|nrn jednotupodnnekech per[n| nylen tdazahrlujeabsolutn vbec' jevGv' je pedmtempryc/iolo8'. souhmvech Myslcsubjekt je pedmtem podmnku obsahuje nejvy toj,flolos'?, a vc' kte je ped. bytost)' veho, co me bt myleno monosti oytost vech ideuk transcenden. is ozum nm tedyposkytuje m|emtheolo?ie' tln nauce o dui(psychologiara.ionalis).ideu k transcendentln 'Losmologla a konen ldkeia." l r."^*" ! li| vde o svl ralionJlt,' '-poTnanr rrrn.cendenrali.). DoLonce ani Boha rtheologra denlJlnrmu pouh projekt jednnebo druhz tchto vd nepochzybecz roz. vaovn. i kdyby bylo spojenos nejvym logickrnpouvnm od sudky' aby mohlopostupoval rozumu.tj' se venimyslitelnmi jednohopedmtu (odjevu) ke vem apo toholopouvn ostatnm je pouzeistna pravm syn|zy' nbr nejkajnj lnky empirick istho rozumu. vtvolemneboproblmem jakmody istch kapitolevylome' rozumovch V nsledujc jsou zahrnuty v pojm pod lyto li druhy |ranscendentlnch idej. podIepola.lIkaIegoi'. cl\L} rolum 5e toliZ kIadbudepo\lupoval pmok pedmtm' nbk jejich rozvaovacm nikdy nevztahuje pojmm' v plnm vkladuzeielnukzat, Prv tak budemonjen jak rozum pouzeprostednictvm pouvn funkce'k!esyntetickho jinak pouY rounovmu sudku, musnutn ou ke kategorickmu jednol.y subjekl!'jak logick podosptk pojmuabsolutn nJslcho mumtnutn zanslek stupv hypoietickch rozumovcb sudcch podmnek, ajknakonec ideunaprosto nepodmnnho v ddedancb vst k nejvy. B 393 muspouhformadisjunktivnho rozumovho sudku pojmubtosli ech rozunovmu by|ost. mylenka. kterse zd 33 mu krajnpradoxnbt na prr'npohled idejnenvlastn mondn ob. U tchto lranscendentlnch jektin jsmemohli nabdnout Idejetotive dedukce,:ako\ u kategoivztah k dnmu skutenosti nemaj objektu.kter by mohl bt dn jako s nimi shodn'prv proto' ejsou io jen ideje.Avako jejich z povahynaeho rozumujsmese mohli pokusit. subjeklivn odvozen v tto a to jsme tak kapitolevykonali. neabsosnadnovidme, eelem istho rozumu'en nicjinho (^t 'l4 \ inherence. depende.tce, lutntotalita syntzy Jlran Podnnek 249

248

Elefuenly,

' Ibeikd' 2' dd' Dialek|ika

|zh| sudcchnh 2. kn' o dialektikch toho druhujako mezi logickn a transcendent]nm dem pbuznos! jejich pokat je a zodpovz n mus postupem, takjednou z otzek. ji jsme cle do. A ]38 vak svho Pedbn n prbh tchlo zkoumn' jsoujinak pojmy' B 396 kter rozumov transcendentln shli,protoejsme jin pojmy, mezi aniby byly v leorichfilosofobvykle vmchny pojm' z to dokza]ivyzvednout odlieny od rozvaovacch nleit postaven. uvjejichpvod' a tmzroveudat hoto dvojznanho peshnout. jejich pesnpoet' apedstavitje kternaprosto nemohou 'o7umu vyznaeno a \) |m b}lo Jislemu t sys|emalicke souvi\lo\|l. pole. zvl|n mezeno

nebokonkurence), a enem nic spolenho s absolutD plnost na strunpodnnnho'Toalitu toti potebujejedin k tomu'aby mohl ji tak poskytovat celou adu podnnek pedpokldat' a apriorn roz. vaovn' Je li vakjednou njak pln(a bezpodmnen) dan podmnka dosa-ena, nenjitebadnho rozumoYho pojmukvli pokaovn ady:nebo.rozvaovn dl kad kok smremdol, od k podmnnmu, B 394 podmnky samood sebe'Transcendentln ideje|ak s|oujen ke stouPnyzhi'. v ad podmnek, k nepodmnnmu' Pokudvakjde A 337 tj' kprincipm. o J.i/'Poy k podmnnmu ' exislu.'e sice velmi rozien logick pouvn .ozvaovacch zrkon, k nnu sahnrozum'ale vbec pouvn dn tanscendenrln' a kdysi udlmenjakouideu o absolutn (takovho tolalil takov syntzy progressu)' napk]ad ideu o celad vech b'ldo'clc/i promnsvta, pakje 10pomysl(ensrationis)' kterjepouzelibovolnnylen, a ni. koii ozumem nutnpedpokldan podmnnho ' K monosti se to.i sice pedpokldtotalitajeho podmnek, nikoli vaktotalitajehon. siedk. A proto nen|akovpojem dnoutranscendentlD ideou' s njedin zde pecemmeco dIat' Nakonecpozorujeme' emezi transcendettlnmi idejemisamni prosvt urit souvislost ajednotaa eist roumuvdjejichpro stednictvm vechny sv poznatky v urit systm' Postupovat od po' znnsebesama(due) k poznn svtaajehoprostednictvm k prap' vodnbytoslije postup tak pirozen'ese podoblogickmu postupu B 395 rozumuod premisk zvru.,r, Zdali je v nm v skrytuskuten zkla
2r:Vlastmclcm melafyzickho bdnjsoujen tii ideje:B!h' soboda a nesnielnast' a|o tak' edruhpojeD' sPojen s pnm' m vst k tetnu pojmujako k nutnmu zvru'Ve' m se tatovda zabvjinak,j slou pouzejkoprostcdek'jak dspt k tmtoideja kjejicb realit. Mebfyzika nepotebuje idje k1iProdovd' nbr aby prdu pekrcila' vhled do lchto idej by uiil /'eolo8n] no&! a. sPojenmobu, i ndboBr, 1!d i neJvy ely a existenco' zvisli Pouz .a spekulativn rozumov ohutnosliajinak na niemjinm' Pi systematickm vkladuonchidej by byl uveden podekjakoto pfi jejich rozpra. avk rynlc'i.l nejvhodnj; cov' kte.mu utn Dus Pedchze!'bude 1outoelu pimenj posiupaualyllcl, ktertentopodekobc'abychom tak ohli uskDtenit nvelk pln,a lo tm,ebudeme postupva! od toho'co nn bozprostedn posky1uje zkDelost' tj' od naub o duikha"ce o sla odtuda k poznD Baha. yeydn Apoznmkanon' (Pozn'vyd')

Kniha druh istho rozumu o dialektickch sudcch

idejeje nco' o em Lze ci' e pedmtem pouh transcendentln nemme dnpojem' tebaebyla tato idea v rozumu vytvoenazcela nuln podle jeho pvodnchzkon. Ve skutenostitoli ani nen monpro pedrni, kter m odpovda!poadavku ozumu.vytvoit rozvaovac pojem' tj' lakov pojem. kter lze ukza! a znzornit riziken nedorozumnbychom A 339 v monzkuenosti, Lpe a s menm se vak vyjdili, kdybychom ekji, eo objektu, kter odpovdnja B 39? k ideji. nemememt dnpoznn' i kdy o nm meme mt problematick pojem' (subjektivn' realita istchrozumovch pojmse Transcendentln pak zakld pinejmenm na tom, ejsme k takovm idejmpivedeni nutnm rozumovm sudkem'Exis! tedy takovrozumovsudky, kterneobsahujdD enpiick premisy a jejich proslednictvm usuzujeme z neho'co znme' na nco jinho' o em sice nemme zdn pece jen pipisu pojem. ale emuna zklad neYyhnutelnho jerne objektivn ealitu' Takov sudky j teba vzhledem k jejjch toz]Jmcvmi;ako|ivzhle ozuruiskmi ,e vs]edku nazvat spe dem k svmu zdroji se urit mohou nazvat rozumovmi sudky, protoepece .ebyly vybjeny, ani nevznikly nhodou' nbr vypl' vaj z povahy rozumu' Jsou to sofis(ikace' vytvoen nikoli lidmi' nb istm ozumem samm' od nich se nemeosvobodii do. konce ani ten nejmoudejzevechlid. Ten se sice mon dokepo

250

251

Eleneh|!, I]' L,ikd, 2' &L Didlektikd, 2' kn' sudky

] ' lis|' o Pafuloghmech

is|horozuu

velk nmazevyvarovat omylu' ale nikdy se nene zce|azb^vit zd. n,kte ho nepelit sou a ob|uzuje. Existuj tedyjen ti druhytchtodialeklickch rozurnovch sudk' A 340 a tolik je i idej'do nich stjejich zvry' v rozumovn sudku B 398pnn tdyvsuz|tji z anscendentlnho pojmu subjektu' kte neob' sahuje nic rozmanitho' na absolutnjednotu tohotosubj k tu samho, o nmtakto nemm vbec dnpojem.Tento dialektick sudek bu. du nazvattanscendent|nm paraloqisnem.Dru tdadialektic kch sudk'lje zaloena pojmuabso|utn na transcendentlnm |ota|ity ady podmnek k danmujevu vbec, a z toho,e najedn stran jednot mm onepodmnn syntetick ady vdynjakpojem, kter jednoty. si smpro.ie. usuzujina sprvnosl opan o kter ovem ta. knemmdnpojem-stav ozumu pi lchtodialektickch sud cch budu nazval an''o'' istho pod|e|etho rozumu' A konen, druhurozumskch sudk usuzujiztotalitypodnnek, zanichmohu mysletpednty vbec, pokud mi mohoubt dny, na absolutn jednotuvech syntetickou podmnek monosti vcvbec. tj' z vc, podlejejichpouhbo kter pojmuneznm. transcendentlnho usuzuji na bytostvechbyto,kterouznm pomoc njakho transcendent. nhopojmujet mn a o jejbezpodmnen nutnosti si nejsems lo udlatdnpojem. Tentodialektick rozumov sudekbudu nazvat ilelen jstho |o^m|L st prvn o paa|ogismech istho rozumu233
A 341

seznamu kteryneby|vev obecm Nyn se dostYme k po.jmu' pesto pojm kter k nim mus bt po. uveden, a transcendentlnch pohlaovali proto mnili a onu tabulku sebemn tn, anibychom ji za nedostatenou. radjisoud:J ,l)s. Je to pojem,nebo,chcete-li. je pojm hybatel vech vbec' tud l''' snadno vakvidme,e to v po.'mech vdy spoluobsaen' a eje tedy tchto i transcendetlnch' j ako ony' i kdyneme mt aje pvprotostejntanscendentln v ko B 400 protoe k tomu,aby uvd| zvltn msto, sloujen dn je jaktoli jako pojen A 342 psluejc ist tento k vdom' Avak mylen pesto (od smyslovchdojm)' slouk roz. od vehoempiickho pedstavivosti. Jl' jakoto dvou pedmt danchpovahouna lien pedmtem To' coje vnitnho smysluanazvmse due' myslcjsen myc pedmtem vnjch smysl' se nazvtlo.vraz ''Jjakoto psychologie, protoj i oznauje pedmt kterse ntLe rczat bytos. racionln naukouo dui. nechci'|io duivdtnic vc'neco me pojmu' pokudse vyskytujeu veho mylen z tohoto bt usouzeno (ktermneuruje a in concreto)' zkuenosti ble nezvislea veker druhu;nebo Rac'onl'lnnaukao duije skutn pokusem|ohoto emkdyby byl mezi poznvaczklady ttovdy pimensebemen vjem mhovnitnho piickprvek mhomylen' njak zvltn enpiricki naukao dui.Mme stavu,nebyla by to ji racion|n,nb
Byl by jejich prostedictvm rczeno!..levbcc? A konon: Poznn E CLIV, Ak. XX[r, 3E. K form kterje fomln esprvn. ''Plgismusjerczumovsudek' ptto, emaiorje obocnouvtou'a tak' epreisy neFou tauiolo8ick' soDdema obsahujev sob laqto|ogii.Tenlo Maior je tu vakjedinn dv premisy'.. E cl-v' Ak' XXIII' 3E. sylogismus D tudjen jakotoodality: 'J jsem': postupDj od existence ,'Pealo8isy zanaj ase' Tedy 'J k elci,by existenci.eurovaly coby bylo empirick' jednoduch' jsem.jako substance, co do kvanlitys ohledom na co do ka|ity vlastnho |edyasem mho sebeuF svtwn idcntick'asfrhotvnj oYn.. E.c -LvI' Ak-xxm.38 39' je subanc' jednoduch, dytym.'us btjinak ',vta| 'A existuje' poznvna prostednictvm vjemu'a to Pinej znak: za PN'pros!ednictvm jsou twalia tet' prostednictvm v asei za druh' vtastnost, kter menm prosted postednictvznzornnjejich st v prostoru a aselza tvrt' vm'.. E neboo ni.h aPriorn nictvmvjemu.Zde takkapocitujikate8orie' CLVII, Ak. XXIII, 39. (Pozn.vyd.)

!192 Logick paralogismus spov ve formln nesprvnosti rozumovho

sudku. au jejinak jeho obsahjakkoli. Tanscendentln paralo. gismusm vakpro formlnnespvn usuzovn transcendentln dvod. Nesprvn sudek m.mtozpsobem dvod v povaze|idsk' ho rozumua obsahuje nevyhnutelnou, i kdy nikoli nepekonatelnou iluzi.

,]l ,,o!zkouje: Poznv t.anscendenl|n objekt (J) Prostednictv istch kategori' anibych 2!a|jeho vlastoi?vskutku ho tmpoznvm, nebo n pouzejeho ne8ativ Pojem? DIe: Mhly by b! kate8oriena tomtoobjektupoznvnyp.ostednictvm vjemu,nebojsou apriomv ny.

252

253

ElenenJ' ]I. Loqika' 2, d.!' Diatek|ika' 2, kn' sudkJ vdu. kter byla zbudovnana j edinv!:J' tedy ped sebou dajnou zcela zde meme nebo neodvodnnost n)sl1n' ajejodvodnnost filosofie' Nikdo vhodn zkoumat ve shods povahou transcendeniln by se neml pohorovatnad tm, e tato vta, kter vyjaduje mvn' B 401 mn sebe sama, se pesto opr o vnitn zkuenost'a e tedy racio' A 3 4 3 nln nauka o dui.k|erje na n zbudovna, nikdy nenist'nbrje sten zaloenan empirickmprincipu' Toto vnitn vnmntoli nen dle nimjinm ne pouhou apercepc,loti J m)slm, k|er pojmy, v nich se ft: dokonce umouje i vechnytranscenden|In J myslm substnci, pinu atd':r! Vnitn zkuenost vbec a jej monost.neboli vjem vbecajeho vztab kjinmu vjemu' anije dn rozd a uren' totinemebtpovaempiricky njakjejicb zvltn ovn za empirick poznn' nbr mus bt povao z^ poznn empirickho vbec, a pal tak ke zkoumn monosti kadzkueI te Dejmenobjekt nosti' Toto zkoumnje ovemtranscendentln' vnmn(napklad libost nebo nelibost), klery by se pidal k obecn pedstav sebevdom,by okamit promnil racionln psychologii je edy .I ryjsl 135 ]edil text racionln psycholo Eie' z nhom tlo rozvlnoutcelou svou moudrost.snadno vidme,e tato mylenka, neme mli bt vz.ahovna k njakmupedmtu (nnsamnu)' p.edikly' ponvadi obsahovalnic jinho nejeho transcendentIn vdy a ten nejmen empirick predikt by zniil racionlnistolu!to jej nezvislost na kadzkuenosti. B 402 proto' A 344 Budeme zde postupovatpouze podle vodtkakategori'avak eje tu nejprr'e dna vc, J jakoto myslcbytost, nebudeme mnit jakje podno vjejich tbutce' ale v uvedenuspodnkategori. ,]a v PE doplnno: zakldaj na se vechny ,'vtyracionln Psychologie pojednvaly by o pedmtu ,Jjscm.' Kdyby k nim byl lotiPidnjen s, dl' nekam zkuenosti' a ve'co by ta}tobylo vytveno'by nedosahovalo doshuje rento ivot... E cl-vm, Ak' XXII' 39' je identick' mylenek, existuje'substance'realita ,'J' bjekt a sDbjekt j souist jkolo jednota v joho vokeD vdom' o sob !o ve I'.'] subjeklu idetick vry'.. E cLIx, Ak' xxIII' 39' (Pozn'vyd') ,r5 ,''J nysln, je apriornvta' Jto pouh kate8oriesubjektD'inte to tedyempiick vta'orky:Je lektuln niizo.be'nkde'a ,nkdy.'nen v tto vt bsaena ktegonerel]ty?Je z n mono vyvodit objektiv z vry?,.- EcLxI, Ak. xxlll' 39. (Pozn'vyd')

rozunu ]' st'o Pa/abqnnech htho vc samuo sob,a bu. kterpedslavuje substalce' kategori zaneme naukyo duTopikaracionln poad odzadu. dem tak sledovatjejich obsahovat'.ie vbec me co ve ostatn, bt odvozeno z n nus i, poto nsledujc: 1' Dueje
2. Pokudjde o kvalitu, je

v nichexistuje, asech' 3' v ruznch je numerickyidentick' (nikoli mnohoso. tj.je tojednoJ

4. Je ve vztabu v prostou.,rl k no',l pedmtm o dU!i\/nlkai'Ztchtop.1'keouZe\kla. pojmyi.l nauky Vsechny l4?] chpan neuznjva' subs|ance. princip tatovda ddnima dny JIn) inateril' pouzejako pedmtvnitnhosmyslu,ns vede k pojnn jej identit^ jako jednoduch pojmu ik'r'p tibility k substance nos''; yechny ti vlapersonaliu; tyto jakoto subsa^ce |vai intelektuIn jej.rzlahk pro. pedmlm v znamenaj spi|itualitu.. nostidohromady ped. yyt psychologie tud racionln s tlesy; coftmecium storn jako principivota e ji v hmot'tj' pedstavuj myslc substanci stavuje spinlualitou' jako dui(anima)a j ako z k|adan,nalily. k|e'o,ezen naukyo duparalogismy transcendentln K nsepak vztahujtyi pfiozenosti je ozumu o povaovna za vdu istbo i,kter myln tvoit nic jinhone B 401 na myslcbytosti' Jej zklad vakneme J' A 346 j d noduch a co do obsahusamaposebezcelaPzdnpedsLay^
,] slov ',Duejcsubstance.'v existujejako PE poznil autorn.'Due subs!ace',. E cLxI. Ak. xxIII' 50. (Pozn'vyd') ,r7 tcn,klerpro transcendentln tchtovr neDhodne abstraktnost poedniuveden sfrysl' a love noubodne' lehccjejicbpsycbolo8ick Pro vys!lleoa zd' ptke kategoieJisn.c, to najdedostate atribut due na omluvulatinskch vkladu'ostatD v nsledujcD vodnno iraz' kte vraz nmeckch pronikly DstsouznaDch v rozporus dob!mvtuem ejsemchtlradjiubrat musm uvst' i v celm dle, kaDitole do textuv tro zliljeho jazyka, ne abych sebeen neszumitclnost co z pvabu

254

255

2' b, sudk! Elenenl!, I]. Ib|iko' 2' odd' Diatekikl' je nelze ani ci. eje to poj m , nbrjen tolik, e to pouh o kter J, Pomoctohoto nebo on, pojmy doprovz. je vechny vdom, nic jinhone *to ono t"eo, tt".J.ysl, vaknenpedstavovno je x, kte poznvnjenproed' mylenek subjekt transcendentlu mt nememe jsoujeho predikty. a o nm kte niclvmmylenek, v pojem.Kolem tohotoJ se |ome neustlm bez nich nikdy dn vdy o nm ncousoudili.si musme abychom protoe k tomu. kruhu, j ppad se v tomto Je to nepjemnost, predsta"ou' uz postouzit.jetro pedstavou, zrove o sob samo nen vdom protoe neezbavit. pedstavy formou nbrje objekt, zvltn njak kterby oznaovala ci. o n mohu nebojedin poznatkem nazvna i pokudmbt vbec' myslm' nco jejm prosledniclvm e vbec pod n epodmnka' zdt divn, Hned zporetkuse ale mus zro. m subjeklu' je pouze vlastnostmho tud a kte ncomyslm, vt' na zakldat dovolit si meme a e co mysl, ve plailt pro ve. e toti soud' obect a apodiktick njak kter; se zdbt empiick, Po rnn' vypovd seb v dom to vrok m'tak.jak co myst,:e B 405 ve. a priori pipisovatvechny je, e vcemnutnrnusme inouovem jedin mysime. za nich.je podmnky. pedslavuj A 34? vlastnosti'kte pedstalupomonej men zsktanitu nemohu myslcbytosti o dn pedTakov pomoc sebevdom' pouze nbr zkuenosti, c vnj na vdom mho jinmne tohoto penesenm nim mtyt'rdnejsou j vta:,'J bytosti. myslc pedstavit ako takto iinvci,kteesi lzejen nikoli pokudby snad problematicky; ;yslm..je alepitomchpnajen sun)' (kartesinskcogito, ego q ne; ak existence mohlaotiahovat em jak vlastnosti zjistili. bycbon jen pouh monosti, nbr co do sv exis. vly plynoutprojejsubjekt(aji takjednoduch moho; z tto inikol'. tu.je' poznnmyslcch rozumovho istho Kdyby zklademnaeho si na pomocbrali kdybychom cogito' vc ne vbec bylo cosi bytost podnch vyvoditelnch nich a z myl n ek i;ozorovn hry naich kter.' psychologie' z toho empirick by J, vznikla rnyslcho zakon k slouit by snad mohla smys]u vnitnho by byla druhem 'zrclasje vlasl takov aby odhalovala ktomu, alnikdy rysvitlovnjehojev' zkuenosti k mon nepat vbec oakoje vlastnostjedno' B 40 nosti,kte bytostech pouit o myslcch dpo',t'icb, ani by ns nemohla duchho), racio' |edy dn by to jde jejich pirozenost; nebyla pokud o vbe., n/'hpsychologie.

/unu 1' dst' o paralo9isnechisth fbrmu A 3a8 obsahuje vta|J nyslm (chpapoblematicky) Protoe vechny kategoie vbec a doprovz soudu ozvaovaciho kadho jejasn,e sudky vty mohouobsahovat z tto jako jejich hybate]' jakoukoli vyluuje ke jen transcendentln pou'vn rozao^nl, ve' postupu po cojsme ukzali si tom, pmszku n osli a ojeho jl pedstavu. ji pznivou Budeme nememe pedemdlat dnou predikament vecb prostednictvm tedy kitickm zrakemsledovat zkoumatv nepetrit budeme ale pro stunostje naukyo dui, ist zvitnaiobezel obec' poznmkam pedevm Nstedujc poznattm,epou' zdn objektnemohu druhusudku. nostu tohoto z hlediskajednbrjentm'enjakdannzorurm ze myslm, veker nyl n . sebe samatedy nepo. spov noty vdom,v n jako nbtm'ejsemsi sebe myslcho' fu si uvdomuji znvm|m. se z t elem k funkci myle. vdomnzorusebesamajakourenho v mylen o sobprotojetnejsouroz. B 407 Vechnymody sebevdom (kategoiiemi)' nbrpouhmilogickmi pojny objekt vaovacmi poznatdn pedmt, a tud ani mylen neumouj funkcemi. kter je j ako pedmL'objektem rcn domurujcho' nbr mne samho (dJi sejeho jmjen dom vnitnho nzoru J, tj' mho uritelnho jednoty aperpodmnky spoji|podl obecn rozmani.ostv mylen cepce). loho vztahu. slrb]ekem 1' ve vechsoudechjsem dy urujcn musm bt v my. Nicmn to, J, kterymyslm' kte vytvsouds mylenm lenpokldn vdyza J'je,tt a za nco' co nenspjat 'd nticlaiyta]nezn^. ba dokonce pouzejakopredikt'jeapodik.ick, jsem pro sebesamae,istujc bytost m n to vak,eJjako a'jell i data.kte velmi daleko,vyaduje nebolisl'Ja'c' Toto tvzenjde pouze (beru.li v vahu vbecnevyskytuj' ba non se v mylen (v nm)vbec kdy najdu. vcedat.ne bytostjakotakovou) myslc j e singuldr, kte mylen, a tmiJ kadho 2. To, eJapercepce, logicky jednona adu subjeknl,a et d y oznauje se ned rozloi( v pojmumylen' aj to tedyanalytick duchsubjek|je obsaenoji co B aoE substanc, emyslc Jje jednoducho|l vta;neznamen to vak,
,r3 ve vydnA nen zbyl vty ''ale pro''' souvis|osti'..-odslalce. podrobnj verzi texlu z vyn A (A kte.nsteduj(B 40G432), nahazDj ji jako pohuIV (str.537-566)'(Pozn'vyd') 348-405).Uvdme

256

257

kh' sudlc! Elenent'' ]l' Ibeika' 2' Itd'DioleL.|ika,2, k nzom' se vdyvztahuje Pojemsubstance by byla vtasyntetick. zcela mimo ajsou tedy btjinnesmyslov' u mne nemohorr kte vlastn mluv' se tu o nmjedinn ajeho mylen, pole ozvaovn kdyby ByIo by to i divn' kdyse l(. eJje v mylenjednoduch' pedstav, takkajakon. ze vech mi zde bylo dno pmov nejchud jakzjeven, tolik pozomosti'kdymm v tom' to, cojinak vyaduje vcevak'kdy coje v nm substanc,jet co podvnzor' rozliit, (iakoje tomuu me bt i jednoduch zda tatosubstance mm poznat, steekhmoty). jj semsi p veker rozmanitosti' mnesamho 3' vta o ideDtit avak ta' samcb. aje tedyanalytick; i v pojmech vdom,jeobsaena j ehopedstavch' si mohubt vdomve vech to ideltita subjektu,j kterymje dn jako objekt'a ne. samho, se netknzoru subjektu vdom id n tity osoby,kterouse rozum identitu me tedyznamenat jako myslc znn jejchstav. jeho vlash substance bytostiv kad vty|'J myslm..' s pouhouanalzou nevystame najej dokzn soudy, kter se na pslunm syntetick by to vyadovalozn B 4o9 nbr nzo]u zak|d^j. jako existencimyslc by. existeci 4' Vta: ''odliujisvou vlastn pati moj tlo)..jeovn tostiod jinch v. mimo mne (k emu myslmjako ode vci, kter analytick;neboj'/ vci jsou takov zda je toto vdo. mne odin vzhledem k tomu ale jetvbeclevm, ve mn mo. bez vcmino mne,kter mon mmne sanhovbec jako pouhmysli a zda tedymohuexistovat hou vyvolvatpedstavy, bych byl lovkem)' cbytost(ani v mylen vbec se tedy nezskalo samho A.alzou vdomnne jakoto l-ogick objektu' mnesamho vb c nic' pokudjd o poznn pokld za metafyzick uren vbecse nespvn vklad nylen objektu. jedinmkamenem ki|iky by razu celna velkn, ba dokonce a priori dokzat'evechny bylo, kdyby existovalanjakmonost substancemi' a etedyjako bytostio sobjsoujednoduchrni myslc dvodu) majosobnost (coby by| dsledek tho dkaznlho takov hmot.Tmto i nezvislena veke ajsou si vdomy svexistence bychomtotipecejen uinilikrok za hranicesmys|oYho zpsobem anikdoby nm pak nemohl vstoupilibychomdo oblastinol','en B 4lo svta, si, co se v na pivlastovat prvopostupovatv ndl, usazovat upat j ako pt. myslc bytost vta: astn hvzda komubudejeho ,,Kad 258

rozunu 1. sl'o ParuloExnech,iho substance..je toti synt t ick vtaa priori'p.oto tkovje jednoduch pekauje pojem,kte e'za pv' n za zk|ad, a pidv k mylen pipojujek onomupojmupedikt !be. zpsob za druh' exis|enL?| kterneme bt dn v dn zkuenosti' syntetick oednoduchosti). vtya priori by tedybylymon a ppustn nejen'jakjsme tvrdilimy' mon zkuenosti, a sicejako principymo. ve vztahuk pedmtm nostitto zkuenosti sam' nbr mohlyby se tkati vcvbec a sa. rcho sob'Ten'odsledekby skoncoval s celoutoutokilikou api. vepi stam' Podvme.li se vakna vc ble' kazovalby ponechat nebezpe zde nehroz' zjistme. etak velk V postupuracionlnpsychologievldne paralogismus. kterje vyjdennsledujcm rozumovm sudkem: jako subjekt' to ani neexistuje bt nyI.nojinak ne Co nene jinak neiako \ubiPkt' \ubslaar|' a iP lPd\ Myslc bJtost' zko nan Pouze jako takoy' neme bt ny- R 111 Ienajinak nejokosubjekt' Tedy i eaistuj. jenjako tako' tj'jako sbstance' premisese mluvo bytosti.kter me ve vy bt mylena vbec pre. v kadm ohledu. tud i tak'jak mebt dnav nzoru'V ni mise je vako .tobytosti e'jen pokud zkoum sebe samujako jen ve vztahuk mylen subjekt' ajednotvdom, ale nikoli zrove jmje dna myIenjako ve vztahuk nzou' objekt'Zvrje tedy vyvozen per sophismafiguraediclionis,,],tudpomocklamnho }d sudku
,r,,'sofisma pdl4 ze zpsobu ei..-sofismata se tradin dIna sofismata tnlqi4 (i4 diclione) a so|sfra|a ex |sLe,es (e'|ra di.'lo'.m)' Prnjsou j^zyk^a spdajpod nnapklad schna|a |slexes z^|oen^ n^ zne!i (fa|laciaigufue.!i.tihis)' zaloennapklad a dvojna.osti tormnu' (Pozn.vyd.) ra Mylon vo zcola odlinm se v obou pemisch vznamu:ve Pojm jak me premilese chpetak'jk se vztahuje (tody vyI k objektu vbec bt jen tak' jak jo vo vtabuk sebe. pemise dno v nzoru);zatc v ni je pedstavovn pouze vdom'piem en mylendnobjekt' nbr (jktofr myleni)' vztah k sobjakoto sDbjektu v pn premisese jinak nejkosubjeklylztmco mluvo vcech'kter nelzemyslet ve druh se nehovo o a...n' nbro n}len (a od kadbo objektu se abstmhuje)' v nmje J vdysDbjektem vdo' Nelze Protodojt k zvru:''Neohu

259

Elenehl'' I!' blika,2'

odd, DidLeklikd,2' kn' su.1k,

l' o Paralosisnech n|ho ro.una sti.a ledy ani dnoumnohost)' neuplynul by mezi jed. totid nm okamikem, v nm jetje' a druhm okamikem' v nm ji en'vbecdnas. i kdy dlri co nenmon' Neuvlilvak'-e piznme tutojednoduchoupirozeno - neobsahujetotirozmanitosl pece j mino sebe' a Lvd a^i dnouextenzivnvelikosl - nememe ani niemu jinmu existujcmu upt velikost intenzivn' tj' urit stupe eality. pokudjde o vechnyjejrnohutnosti'ba vbeco vech' no to. co tvo exislenci' Tento stupe,kler se meprostednictvm vech nekonenmnohch nichstupzmenovat,a dajn sub' ance (vc' jej trvalost nen nijak zvljisl) tak me bt ptom nna v nic; nikoli sice dlenm, a]e postupnm ochabovnm (remis sio) jejch sil (tudelanguescenc, smm li poutte'to vraz)' I v' dom m toti vdy ljak stupe, kter se meneustle zmenovat',a, a mjej tud i mohutnostsebevdom, a stejn tak i vechny B '1l5 _ jako pouhhopedmtu vnitnho ostatnmohutnosti' Tvalost due smyslu tedy zs!v nedokzan, a dokonce nedokaza@ln, pestoe jej 'rvalos! v ivot' kdy si je mys|cbytost (jako lovk) zrove pedmlem vnjch smysl'jepo sebe.iasn. Tm se ale vbecnein zadost racionlnmupsychoiogovi, kter se pokoudokzatjej abso. luln tNalost iza hranicemi ivora z pouhch pojm':.]
,a, Jasnos! ncn'jak kajlo8ikov' vdo jakpedstavyl u!stupe vdom toti frus bt i v mnohch tech pedstavch. i kdy nea k jejich vyvoln' Bez vdombychom loti Pi spojovn lench pedav nemohli mczi nimi rozliovt'co ale doiremeu znak mnohch pojm (jako,io rozdn mczi pojmem prva a pojmem spravedlnosti' ajako rozliuje budebn ule. ty. kdy se mu jich vc fantazii vybav noho najednou). Pcdstavaje jasn tehdy' kdyj j dom sta k aedohh jejdlinoi o) jinch' sla.li toto vdomi k odlien'ale nikli k vdom odlinosti' musela by se pdst'vd nadlo nazvat temnou' Existuje tedy netonenmnostv sluPvdom a kjeho zmien ,ar Ti' kdo se domnvaj' e ji uinili dost pro to' aby zavedli njakou novou monost'kdy tNaj n ton' ejim nelze prokza' dn rozpor v je jich pdpokladech (akojsou vichni ti, kd v' e nahlej monost my. leni po smni, postoemajjeho pkldjen u epirickch zol v lidskm ivot)' mohou bt uvedcni do rozpakjinmi monoi' kternejsou o nic odvnj' Takovjc napkladmono dlenj.adah subance e ace subsianc' naoPak splvn (koalice) vicero substancv jednu jedoduchou' I kdy toti dljtelnost pedpokld nco oenho'pece u1n nevyaduje

B 1|2

paralogismu zcela agumentujako slavnho To' eje totoodhalen poznmku k syna obecnou podvmeJjse uke. sprvn' se zeteln kde bylo o noumenech, na kapitotu zsad a vktadu stematickmu jako po sebe sama existovat vci. kter me dokzno,e pojem dnou ob' jako vbec predikl. neobsahuje pouh subjekt,a nikoli nleet vdt,zda mu vbecme jektivnreali|u.tj. e nememe exis. zpsobu takovho monost protoe netahlme njakpedmt, poznndn Wbec pojen neposkytuje tence'a tedy,e nm tento njakobjekt'kterme oznaova! MJi se |edypojmemsubance nu mus bt.jakonepostradaieln b! dn,a mJi se st!poznatkem' pojmu. poloen za zklad njaktrval podmnka reality objektivn je pedmtjedin dn' ve vnit eho nzor,loti to, prostednictvm pouze vdom mho nebo Jje nic tvalho, B 413 nmnzoruvaknemne pod. jen nutn chyb nm u mylen, li se redy zastavme mylen; pro tj' pojem substance' mnka.kter by nm dovolova|aaplikovat jakoto bytosti. myslc subjeklu,na ns samotn sebeexiujcho jednodlrchost s n spojenzcela odpadspolu s objektivn substnce je v pouboulogickoukvalitativn tohotopojmua promnna eali|ou je subjektsloen' ini. vbec, aji jednotusebevdom v rnylen koli. vyvrcen M endelssoh,toya dkazu tnalosti due jm eobvykl argument' filosof si brzy povimnu], Tentodvtjpn (pipumeJj' ejejednoduchrnjsoucnem) edue m bt dokzno, je s ohledem na zmr zabezpit jej nutnemtLe zaniknon|dIenm. pedpokldat' e proioe by bylo monojel navnnedoslAten' Phaidon!!|se pokusil v e syD exislovati zmizentm' by mohlapestat popttm,esi zni n m, kte by byla opavdovm tutopomjivost, jsoucnovbec pestat neme exi ejednoduch dokazovat' troual a tedy ztrcetsvou neme zmenovat' tovat.Protoese totivbec v nic (nemv sob ^r^ksepostupnpomovat B 4l4 existencipostupn,
se moh! sv existence nbrjcn: nejako subjkt.'' exislovatjink ,'V ylen m jen jako subjck!sudu'.'cojc identickvta' kler o zPsobu pouvat nek vbec nic' existence 1a] sele, Moses Mendelsoh' P,adon oder iib.r die Unerb|ichkei|.let Berli 177' (Poz'vyd')

260
f,

261

E!.hent,' Lt,I,8ika' 2. odd' Dialektika'2' kn' sudkr y sJnte|ick vtyj ako sys|m veuveden vezmeme li nynnae jak se laknus jakotoplahpro vechny myslcby. souvislosti' postupujemeJi s vtou|''vech. tosti brtv racionlnpsychologii,'t jsou subslance.. od kategorie relacev je B 4 l 7 ny myslc bylostijako takov jich ad dozadulak dlouho, narazme nako. dokud se kruhneuzave, j si jsou v tomtosystmu nez. bytost' nec na existencimyslcch vcech nejeDvdomy,nbkterou lakmohou visle na vnjch subance) urovat na trvalost,je nutnpatk charakteu B 4l8 (s ohledern je prvv tomtoracio. Z tohoale plyne,eideaLismus ze sebesamch. pinejmenm nevyhnuteln' onenprobIematick' nalistickm systmu B 4]
sloeno ze substanc,nb. pouze ze p Gznch mohuho) jcdn a resubstancc' slcjn jako si mene vechny sly nohutnosli duc' dokonce i mohuhost vdomi, nyetjako zpola zmizcl' alc tak, e by sub bcz lo7poru pedstail i ruto stance je dy zbvala' lak si iak meme zaniklou poloviujako zachovanou, avakDikoli subsnnci' nbr mimo ni' a e by pak mimo ni vznikla njak zlln subance' protoe ve' coje v prvn substanci reln'a n (edy njk stupe,tud celjcj oxtonce' by tk. e by nic echyblo Mnohost' ktc by1arozdlone'tti bylo roPIeo exislovala u pedlm' alc niko1i.jako mnohost sbenc' nbrjko mnohost jako kvantum existence v slbaci' jedota substce bylaje k!drca1ity, v urit mno. zpsobemexislence' kler byl tto dlenm pouze plomnn stv subsistence'Tak by ale mohlo i vce iednoduchch subslancopt sply' nout v jednu, picmby ncpilo Daznal nic nejistmnostvsubsislence' proloc jcdna substanc. by obsahovala stupe eality vecb pedchzejcch dohrodyi on e by jednoduch substancc' ktcr sc nm jevjako hota (ikoli ovcm njakm vzjcmnm mechanickm nebo chemick jeho by bylo tolo psobenm' ale Pece njak n neznm psobenim, poh jevem) mohly lakvm ./,ndni.ln dleim rodiovskch d!jakoo ihlehzihch eliih ytvet dtskduc' za!mcoby ony .odiovsk due nahrazovaly svj od.hod opt koalic s novou ltkou thodruhu' Jsom dalek toho, abych piznval podobnm vPlodm moku sebemencenu nebo platnost; ve uvedenprincipy analytiky n takdostaten drazn Pikazu,lnepouvatkate o ne oako ktegorii subance) jinak ne ve zkue nosti' Jestlieale racionlista dost odvahy k tomu, aby z pouhmohutnosti mylcn'bcz njakho trvalhonzoru' jmby by1 dn podmt' udIat D' jakou pro sebe exjstujcbytostjcnProto' e mujedota aPe.coPce v ylen edovolujejj vysvtlit z nehodoenho'mstoby radj' piznl' e mo nost yslic pirozenosti vysvtlit neun' pro by n|b nak|iaLista oprvnn ke stejnopovi'livosti a neohl poutsvoji zsadu pi zachovn frmlnjednoty zkuenosli k opanmu elu'akoliji me na podportr vch monosr udt pvtak mdlo?

rozuhu 1' sr'o Paraloqis\echilho mvlasin nezbytnk uren vnjch vcYbec a nenili existence je i oapjmna anibychombyli zce]azbyten, x istence v ase. dkaz' kdy s to podatjej sledujemeJi naproli tomu anab''cri poup' jehozklademje existencijako vta' kter v sobjiobsahuje vta:,,J myslm..jako j i' abychom poznalijej a rozebrme'Ii obsahuje tedymodalitu, danou, pouzetmto svou existenciv pro. obsah.tolizda ajak loto J uruje pojmem pak by vty racionl'naukyo duinezana|y storua ase, tatoskunbrskutenost, a ze zpsobu'jakje myslc bytostivbec, -. - pot, ve'coje v nempirick mylena co bylo vyloueno tenost jak ukazuje B 1l9 myslcbytosli vbec' by bylo vyvozeno to, co nle tabulka: nsledujc
3' j ako j edno duch s ubj e kt:

1. jako id.nticbj subjekt v kadm stavusvho mylen' vtnen ureno' zda mohuexistovat v tlo tabulce vjej duh Protoe jako prediktnjakho subjek!' a niko]izrove a bt ny|enjenjako jinho pouzelogickya zstv chpese v npojemsubjektu subjek|u' ve substancj' inikoli' Nicmn neureno. zda pod nmmneozumt J - v pedvtse stvabsolutnjedno.a apercepce'jednoduch tet lvoc myse vztahuje veker spojovn a rozdlovn, stav,k n i pro sebe, i kdyj semjet nic nezjistilo uzpsobenosti len d|eil ajejjednodusubjektu' Apercepcejenco relnho nebosubsislenci u v jej monosli' v prostoruvakn n nic rel. chostje obsaena nebo body (tojedin' co je v prosioru nho. co by by|ojednoduch; jednoduch) jsou pouhmihranicemi'ale samy nejsounim' co by prostoru' Z tohotedy plyne nemonost B 420 sloui|ojako k vytven yystlen jakotopouhho n pirozenosti mysI ma,erialistickho v prvnvtpovaovDa chosubjektu' Proloejevakmojeexistence jelikose tamneprav:,.Kad x is'e.. (co za danou, myslcbytost by o nich tedy vypovdalojejich absolutn nutnost, a kalo by zrove jako je to empilck p|i nbrjen. e,istuji mys|c..' mnoho), .'J ped vzhledern k mm vtaa obsahuje uritelnost mexistencepouze potebuji nejprve nco trvastavmv ase' Ponvad k tomuale opt pokud ve vnitnm dno, nen nzoru lho,co mi, se myslim' vbec

262

263

Elenentt,l l. Insika, 2-odd.Diakktika,2. kn. Usudk, jednoduchho mon uit zp' tohoto sebevdomvbec nenpomoc jako jakm nebo akcident. Nen.|i zdajako substance existi sob, |edymat.rialkmuss oysvtlitmou existenci'pakje na tom stejn j jakkoli, zpsobem. a A z ednm i spiri|ualismus. ie takov. jdeJi povaze vbec o monostjej poznalnic o na due, nememe samoshtne exrstence, pomocjednoty vdom abychom A jak by tak mlo bt rlon, jen ji potebujeme tm' e nevyhnuteln kterou sami poznvme - pekaovalimezezkuenosti (naexistence zkuenosti k umonn druhynzoru ale s ohledenna vechny a pomoc empirick, B 421 v ivot). dokonce i na piro' vty|,Jmy$lm... roziovali svpoznn neurit vbec? zenost vech myslcch bytosl kte by psychologie tedyneexistejako do,ttna. dnracionln j a. pouze k naemu sebepoznn, nbr nm zajiovala njakdodatek rozumuna tomtopoli ne. ko disciplna,ker vytyuje spekulativnmu stannevrhldo nru bezdu. pekoiteln hranice.aby se najedn aby se-bloumaje koldokola chmu mateialismu, ana stran druh, pro njnenv naem ivotdndvod' nezlratilve spiritualismu' npomn, abychomtoto zdrhn Racionlnpsychologiens spe otzky sahajc za rozumudt nm uspokojujc odpovna zvdav povaovali sv sebepoznn obrtj]i hraniceivo.a za pokyn,abychom praktick poteb'kter- i pepjat od neplodn spekulace k plodn zkuenosti pecejenberesv kdyje vdyzamenajen na pedmty principy z vy oblastia uruje nae chovntak' jako by toto nae urensahalo nekonen dalekozahranice zkuenosti, a tedyza hanice ivota. tohoto psychologie vd vznik Z tohoveho vidme, eracionln za svj pouhmu nedorozumn. Jednota vdom, kterje zklademkategori. je v nbrnaza nzorsubjeklujakoto objektu'a na tenje aplikovna jednotou B 422 kategorie pouze v '')len. substance. Jedno.a vdomje vak jehoprostednictvm samotnm nendn dnobjekt'a nelze |edy na n kategoriisubstance kte vdyji pedpoklddannzor pout, a tentosubjekttud nelze vbecpoznat.subjekt kate8ori pojemsebesamajakoto neme tedytm.ejemysl'zskat objektu kategorii nebo, aby je myslel, musjinpoloitza zklad svist pe.e mlo bt Yysvtleno. sebevdom, kter Prv |ak neme sub' jekt, v nmm pedstava pvodn po. asu svjzklad' uovatjej a kdy nenmon toto druh, mocsvou vlastnexistenciv ase,

I ' d- o Paralogiwe.h

islhoozunl

rnyslc nepipad v vahu ani lo prvn, toliurensebe sama(iakoto pomoc vbec) kategori''{* bylosti pokuso poznn' pekrauje kte hranicemon zku. B 423 A tak se mn enosti a pitompat k nejvymu zjmu|ids|va. mmeli zan vdit psnost spekulativn filosofli, ve zklaman oekvn; kitiky Yak B 42.l pitom lm,ezrovedokazujenemonovypovdat nco dogma. poskytujero. tjcky o pedmtuzkuenojza hranicemizkuenosti' zumu v tomtojebozjmu nikoli nedleitou slubu' totieho prv tak chrn i protivem monm opanm tvrzenm. To se neme stt jinak, neesvou vtubu apodikticky dokeme, nebo- kdy se to - spovaj-li nepoda- vyhledmezdroje ttonemonosti' kte pak podizovat v nutnch mezch naeho rozumu- mus tmu zkonu protivnka. zeknut se vech nrok Dadogmalick tvrzen i kadho pedpokldn Pesto se tmpro oprvnnost, ba dokoncenutnost pouvn rozumu spo. budoucho ivotapodle zsad praktickho jenbo pouvnm sjeho spekulativnm neztrat ani lo nejmen; n b o spekula'ivn dkaz by beztaknemohlmtna bn lidskrozumnikdy
B lak u bylo no, vt,'J ysln,.je epirick bsahujev sob pak by vtD Nemohuvk ci: ,'ve'co mysl'exiuje..| nebo ,'J existDji,.' schoPnost mylendlala ze vech bytost, kte!jivlastn' nutn bytosti' Proto tak nelzc noji cxhtcncipovaoval za vylozcnou z vty: sc ''Jii myslm..'jak prcisi ',ve, dotvl D"J.a/'?s (ponvdd vy Pak by usel pedhet co yd' existuje'.)' nbrje s n identjck. Taro vta vyjadujeneDrit emPirick nzor,tj' vjem (m exis Pecejen dokazuje'e zkldemtto jc poitck' vty pa!ke smyslovosti), tcnci|n klery ovem ktc vakped plostednictn chzkuenoi'je m u.it objoktvnDn katogorie asu, existence v ,iet nenkatgori' krerjako tkovnemvztank dnnu jeho poje nme o n neurit danmu objeklu, brjenk takovmu' pojem,i nikoli' Neurit chcemevdt,je li kladeni mio ten1o vjem tu pouzonco znamon .elnho' co by1odno'a sicojen k my|en vboc' tedy nikolijakojev' tak nikolijakovcsamao sob(noumenon)' nbrjako n.o' co vkutkD exi$tuje Je si toti a vtou to jako lako!oznaeno''J myslm..je teba vinu! ekdyjse nazval vtu ',J mym,.epirickou,nechtl jsm t ci'eJdje v nempirickoD pedstavou] naoPakjeto podstava ist protoe patk ny|en inlelektuln' vbec' Nicmn bez njak empi.ick pedavy' kterposkytuje yle ltku' by se pece acts ''J mym..ne jn pdnkoDaPlikaco noboli Pouvn uskuten'|' a empirick,ie ist intelektul ohutnosti'

264

265

2' kh'sudb Didlek|ika' 2' odd. I' Lagika' Elefren,-' udretjen vliv' Je totinalolik vralk,ei samakolaho me vt jako ku kouit.a on tedyani nepetit dokudho nech tak dlouho. zkladnu'na n dnou trva|ou neposkytuje och v jejchvlastnch pro obecnlid si by bylo mononco budovat'Dkazypouiteln onch hodnotua odstrannm svou nezmenenou B 425 pitom zachovvaj jelzskvaj na jasnostia nelenm pepjatost spe dogmatickch oblas.i,totido jeliko pesazuj ozumdo jeho vlastn pesvden. je zrovedem prody'Tento rozumje pak a|e kte du et. speku. roziovat jako praktickmohutnost oprvnn sm o sobtak a i. exienci za hranicezkuenosti rozuma s nmnaivlastn lativn prody. analosie soid pod|e by byl om z en na podmnky vota.ani s piroz.nostt ichbytostna tomto svt- u nich musrozum ozn, d' dn ena nich nelzenalzt nutnpijmoutjakozsadu, nebos ohledem dnpud.kterby byl postradateln nou mohutnost, nbre vepesnodnee|n' a tud na potebudisproporn, ' muselby bt Iovk, kterpecesm v ivot povdsvmu uren jedinm tvorem,kterby eltoho veho' konen me obshovat vlohy' nejenpokudjde o schopnosti byl z tohovyat'Jehopirozen pedevm o morln zkon v nm' nb a podnlyjakjich pouvat, kteryby z tohomohl vekery uitekaprospch, |oti dalekopesahuj u, aby simsto ho mravn zkondokonce erpat, take v tomtoivot posmrtn vilpouhho slvy,nadeve stnu odmn'ba i msto B 426 vech lovkse navcctvnitDpovoln smIen. vdomPoestnho zekneli se mnohav. na tomtosvt, k tomu,aby se svmchovtm svta'kterym v ideji' lepiho sttseobanem hod,uinilzpsobilm povzen stlevzrslaTentomocn,nevyvratiklndkazndvod. jcn poznnm ped sebou'a s vhledem veho' co vidme elnosti neomezenoi mo. i s vdomm urit tud na n z mmos! stvoen. neomezenosti odpo' vetn tto naichpoznatk' nhoroziovn - tentodvodvdyjetzbY' i kdy se musme puzen vdajcho pokraovn sv exist n ce zpouh. nutn vzd!nadje. enahldneme poz'n ns samch' ho teoretickho Zvr to.een psycholo{ickho paralo?ismu zaloeno na zmnideje Dialektick zdnv acionlnpsychologiij je ve (ist pojmem vbec' kte inteligence) s myslcbytosli rozumu mon zkue' vech sebe samamyslmza elem ohledechneurit' 266

obec@ Poz,dnka o Pechodu.'' k racion.i!4i kos6olagii nosti,anavcjet abstrahuji od veker skuteD zkuenosti ausuzuji z toho' esi mohu bt vdom svexistence i mimo zkuenost a jej podmnky' empirick Zamujitedy nonou aJtakci od svempi- B 427 rjcky uren exience s vdomm domnlemon samoatn exis. v sob tencemhomyslcho J a domnvm se. eto substanciln poznvmjako transcendentIn subjekt,i kdy mm v mylenkch pouzejednotu vdom'kter je zklademvekerho urovjako pouh formypoznn. ko| vysvtlitspoleenstv dlre s tlemvtastn nepat do tpsyje tu e'protoe chologie.o n ta m v mys]u dokazoYa. osobnost due i mimo totospolenstv(po smr|i). aje tedy ve Ylastnm smyslu s|oaanscenden|n' akoli se zabvobjektem zkuenosti, ovemjen pokudpes'vbtjejmpedmtem' Avaki na to ]zedtpodlenae postaujc ho systmu odpov.Jk znmo'pot' kteroutatoloha zpsobuje' spov v pedpokldan pedmtu nestejnorodosti vnitnho smyslu(due) s pedmtyvnjch protoe pod. smysl' formln mnkou nzorup d mtu ve vnitnm smys]ujejen as. zatmco u vn je toutopodmnkou pedmt cb i prostor'UvmeliYak. e oba jen tak'jak sejeden druhypedmt se navzjem neli viln,nbr druhmu vnjnj"y a eby ledy 10, vc samao sobtvo B 428 cojakoto zklad jevu hnoty' rnon nemuse|o pak tato bt tak nestejnorod, j in ne po zm|z a nezb dn ta.jak je vbec mon spoleen. slvsubstanc'jej eenje zcelamimo oblastpsychologie a bezev pochybyi mimo oblstvekerho poznn,jak lidskho len sndno usoudna zkladloho.co bylo v analytice eeno o zkladnch silch

obecn poznmka o Pechodu od rucionInpslchotoqie k rac ionln kosmoIog it vta: .'J myslm... nebo:,,Jexislujijako nyslc..je empkick.z. kladem takov vtyje vakempiricknzor,tud i mylen objekt jako jev' a tak se zd' jako by podle na teoriebyla due zce|aa naprosto'dokoncei v mylen, promnna vdom vjev, a tak by se nae samojakopouh zdnnemohlo ve skutenosti kniemu vz.ahovat. MyIen' brnosamopro sebe'jepouzelogickoufunkc, tud ryz spontaneitou spojovn v pouze monm ozmanitosti dan nzoru, a nepedstavuje ppadsubjektvdomjakojev' pouze B a29 v dnm 26',7

Elen.itl''

. In8ika' 2' t1d' Di4lek|ikd' 2' k,. Ufudk'

|ozubu 2' ds|Arti,amie is,ho (ovemjen ve vztahuk inteligibilnmu tvnitnmohutnoiurovalo svtu' mylenmu) psychologiiani pokusyv racion|n vechny To by vaknepivedlo kteroumi nejdv nohutnosti' o kousek dl' Dfty onobdivuhodn morlnho zkona.bych totisice ml princip uen zjevuj vdon je ist predikt? intelektuln' a|epomocjakch kter sv existence, mimusbtdnyve smyslovm dnchjinch ne tch,kter Ponoc nzoru; a takbychse znovuocitl tam,kdejsembyl v racionlnpsycho. abychdodal vznamsvm logii, totiu potebysmyslovchnzo' piny pojmm substance, atd',pomocnichjedin rozvaovacm poznn;takov nzorymi vknikdy nemomohumto sobsamm zkuenosti' Pestoby mnetoopavo. se za hranice houpomocidostat je pouit kterto va|o aplikovat tyto pojmy v oh]edupaktickm' a to analogickypodle pece vdyzamenona pedmtyzkuenosti, jejich vznanu v pouit teoretickm, tolina svoboduajej subjekt' jeliko tmrozumnjen logickfukce subjektua pediktu' dvodu jednn jimijsou urovna podle onchz' B 432 neboinky a ns|edku. podle prodnch kontak. emohoubt zrovevdyvysvtlovny pochzej z pln podlekategori substance a piny' tebae zkon. jinhoprincipu.To bylo eba ci'jen abychomse vysthali nedorojako jemu je snadnovystavena ns samch naukao n|fuotu zumn, poutjevu' v nsledujcm vkladubudeme mtpeitostji

n to, zdaje smyslov'i proto,evbec nebere ohledna druhnzou, ani jakjsem' ani jak se Tm si sm sebenepedstavuji. intelektuln. jen jako od kadobjekt vbec. sobjevm,nbrmyslmsi sebe jako jehodruhunzoruabstrahuji. Jestlie si tu sm sebepedstavuji zPsoby neoznaujtyto neboijakol,'od nyIen, Jj k mylenek. jsou nebo kategoiemi nebopiny. pedstaYovn kategorii substace jsou (souzeno tehdy,kdy aplikovny na n tyto funkce mylen po.nat' smyslov nzor, ktr bych ovemmusel lnt,kdybych se chL| Nyn si vakchci bt vdom sebe pouzejako mychoa to' jak je by J ranou'V tomtoppad v nzoru,nechvm dno mv|astnJ ale nikoli pokud myslm'pouhmje. mohlo bt mn, ktermyslm, jsoucnen sa v pouhm mylenjsen mne samho vemve vdon nic dno. n n k mylen nn, o nmmi tmvakjet i j ako mys. lolik, co:..J exisluj Avakpokudvt:,,Jmyslm..k existenci nbr uuje pak v n J nenpouhoulogickoufunkc, lc., (kterje vakzrovei objekten)' a nenmonbez vnit. subjektu objektniko|ijakovc nzornmvdypedstavuje nhosmyslu.jeho B 430 samuo sob, nbrpouzejko j v . v torntoJ tedy unenpouh mnesami receptivita nzoru.tj. mylen mylen, nbr spontaneita v tomtonzoruby subjektu. na empiricknzortbo ho aplikovan svch logickch pak myslc J muselohledatpodmnkyPouv' pinyatd',aby sejako objek'sm o subslance' funkcke kategorim tak druhsv pomoc J' nbraby oznaovalo sobneoznaovalojen coale nenmon' tj. aby se poznvalojako noumenon' existence' nic ne data protoe vnitnempiricknzoje smyslova nenabz jevu' kter nemohouobjekt istho don poskytnoutnic, co by se exislence,nbrmohou slouit vztahovalok poznnjehooddlen pouzepro potebuzkuenoi' ovem za pedpokladu'eby se jednouvyskytl nikoli ve zku. is. o pouvn nb v uritch apriomplatnchzkonech enosti. (tedynejenv logickchpra. tkajcch s na existence tho rozunu' osob zcelaa priofi pedpokldali' vidlech) podntk tomu,abychom ejsme ohledn svvlas|n{ektence zkonoaim a e tuto existenci pakby se trn kterouby byla tak samiurujeme, odhalilaspontaneita, podmnky uiteln nae skutenost, anibychomk.omu Potebovali na exis. nzoru;a zde bychomsi vimli,eve vdom empiickho slouit k tomu,aby to nai tenceje a priori obsaeno nco,co me jen smyslov.pecejen vzhledemk jis. B 43l existenci,plnuitelnou 268

st &uh rozumu Antinomie istho

dajsme ukza|i' veker tanV vodu k druhmu oddlunaeho sud. rozumuse zakldna dialektickch sc n dentlnzdnistho druzch nm logika podv ve lecb formlnch cch'jejichschma kategori vy- A40 vbec' takjako se logickschma rozumovch sudk jadfuje tymifunkemi vechsoud' Pr'nd' tchtoozumlskch jednoty subjek|ivnch podnnek \e. sudk se tkal nepodmnn kerch pdstav vbec(subjektu, nboli due)ve shods ka|eeoric. jejich vy premisa vyj adujejako pincip i.n' rozumovmi sudky, argumentutedy B 433 vztah prdiktu k subjektn' Druh d|uh dja|ek|ickho 269

kn'sudk,'2' Di,Iektik!,2' Ekhe,|,' IL l-!ika,2' odd. s h,pote'icbni ozInovi svm obsahem' pod|eana|oE|e uin jednotu podmnek vjevu' stejn objeklivnch sudky nepodmnnou jako je tmatem ve tetsti.nepodtetthodruhu. o kie pjde jednota pedrnt vbec. podmnek monosti mnn objektivnch paralogismus. pokudjde o ideu etranscendent|n Je ale zvltn, zdna epi vyvolv pouzejednostrann naeho mylen, subjektu pojm ' zdnvyp|lajcz ozumovch tvrzenopaku nelze najtdn popt svou pneumatismu, akoli tenneme vhodaje zcelana stran pzniv v ohdojemrozp]v vadu,toti ese pes vechen ddinou kitiky v pouhdm' nivzkouce na objek|ivn Zcela jinak to vakdopad,kdyrozun aplikujeme - svjprincip ne. _ jak se domnv A 407 rynllz'l jev,kde sice uplatuje jednoty s velkou pesvdivost' podmnn ale brzy se zapletedo eje s ohledem na kosmo]ogiinucen od svho takovch rozpor, poadavku ustoupit' lidskho rozumu' lotizcela Zde se toti ukazujenov fenomn pirozenantithedka, nadkterounemusnikdo hloubat a umlevyn. ve kter se ozum ocit sm od sebe'a sice nevy' nbr B 434 letnstrahy. pesvden' hnuteln,m se sice chrnped bludemdomnlho bu se oddatskeptick beznadji' avak zrovese ocil v pokuen vzdor a tvdojn szetna urit tvrzen' nebopijnoul dogmatick je posou' dvodmopan strany a spravedliv anibyposkytl s|uchu zdav filosofie,akoli by se onenvzdor dal dil' oboj znanen sm. i lstho ozumu' nazattakeutha|1as pmjevyoztky a rozvratu, kter vyvolal lento Dveneukeme rozumu,pedlome urit rozpor mezi zkony (antinomie) istho vysvt|it metodu'jipi zpra. vklady.ktepornohou a ospravedlnit pedmtupouvme' vechnytranscendentln ideje' covnsvho je se tkajabsolutn totalityv syntzejev, nazvmPojn, sla' prvkv|i nepodmnn anje zaloen i po. A a08 a to zsti tto totalit' jem celku svta.kte je sm takjen proto,e tanscenideou.zsti dentn idejeusilujpouze o syntzujev. a tedyo empirickou syntzu' podmnek absolutn totalitav syntze vechmonchvc B 435 zatmco je naprooodli. vbec k ideIu ozumu,kte budepodntem islho n od pojmusvta'i kdyse k nmuove vztahuje. Tak jako se te. psycholody paralogismy istho rozumustaly zk|adem dialektick gie, uk nm antinomie istho rozumutranscenden!In zsadydo(acionln'kosmo|ogie. mn| ist nikoli proto, aby je tato vda 2',70

] ' kap' S'5| kosfu|oqicl.ch

idej

nzev poto,jak unaznauje platnmia osvojilasi je, nbr shledala ve svm osl. kter se pedvedlajako ideu' rozpo..abyje ,,rozumov sJety' neda slou|t zdani' a|efa|enm uj'cm' KaPitola pIvn. s)s'm kosmolo?ickch idej podle pesnost se systematickou Abychom mohli tytoideje vypotat je jen e rozvaovn jednoho principu, musm e' .a prv,poznamena|.' pojmy, a transcendentln vzniknoutisl z nmohou iou mobutnost' 409 pojmy nevytv' nbre nanejv dn a erozum vlastnvbec omezen mon pojn} od nevyhnutelnch os|obozujero.aoyac avak za kanice empiickho. se je tak ozit zkuenosti, a pokou je B 43 kter s nm'Dje se to tak. ek podmnnmu' pestove spojen pod. dno, vyadlrjerozum na stranpodmnek(za nichozyaoyn jednot)absolutn jevy syntetick totalitu'a tmin izuje vechny tak proto'aby dodalenpirick ideu' in transcendentln z kategorie (iese jejlho ozvjen ak nepodmnnmu prostednictvm syntze jen v ideji) abso|utn plnost' nbr ve zkuenosti, nikdy nevyskytuje je ain i cel Rozum to vyadujepodle z^sady:Je.li dno podmnn, jebopo. souhm podmnek'a tedy i to, co je Mprosto nepodnnn' jedin mon' Transcendentln bylo ono podmnn stednictvm jinnnekategoriemi roznmi ideje tedy nebudou,z4 p/'4 nim do tabulky'kterbude sestavit a budeje mon ak n p odmnnmu, jejich zh|a' nebudou se k tomu Avak, pod|e zB druh' uspodan jen ty' v nichtvosyntza uritou nbr kategorie, hodit vecbny podzech(nikoli pi^zench)podmnek adu' ^ sice adn^vzjem po. absolum totalitu,jen podmnnmu. Rozumpoaduje k njakmu podmnnmu, ne- 4]0 k danmu adu podmnek kud jdc o vzestupnou nsledk' ani tehdy'kdy poadujeji tud, kdyje eo sestupnlinii s tmito nsledky. se mluv o agre8tupodmnekkoordinovanch ji pedpo. B 437 jsou totivzhledemk danmu podmnnmu Podmnky je tebapovaovatje za dan, namsto kldny a spolus podmnnm monni' svpodrnnky nsledky nein toho, abychom- protoe nbrje naopak pedpokldaj- pi postupu k nsledkm(nebo zda byli bez starosti' podmnky k Podmnmu) pi sestupu od dan jej ovbec nen otzka totality kon, i nikoli' ada Pedpok|adem 211

E!enea|,'

II' Ii|ika'

2. odd' Dialek,ika' 2' kn' sudk!,2,

lt

l' kap' s'stn koshaLo4ickch idej

nutnmyslme si tak okamiku zcela uplynul asa k danmu asu' Nicmnu budoucho jako dan (i kdy ne nmi uriteln). je popochopen jak dosptk ptonnosti, je]ikonenpodmnkou, totizda ho nechme s nmnalome. ptomnosti zcelalhostejn,jak n, o. ve Mjmeadum' nekonena' pokraovat do nebo ;kde skonit, je zrove samo k /'l, ale jako vzhledem je podmnn kte n dno n k (l. t' ' td.)' ada stoupod podmnnho o; nech podmnkou o (p' q' a podmnnmu podmnky n k od sestupuje a podobnnech za povaovatn mohl prvn abych adu, pk pedpokldat musm atd.); jen prosted(totality podmnek) mon je A 4]1 dan'a podle rozunu o, p, t]' ad na nsledl)jc nezle onady, ajeho monos| nic|vm za nbrjen za danou' povaovna bt nemohla B 438 ' k.erby prototak dabilis. - ponajc tou' kterpostupuje a.ly na stanpodmnek. syntzu budu nazpodmnkm' jevu jejenejbli k vzdlenjm danmu od ^tregrcsin(, zatmco. kter postupujena stranpodnnnho Prv. nazvupog?Jjy,syntzou. k vzdlenjm, nsledku nejbliho Kosmologick do consequentia' druhst od antecedentia. nvychz se antea tkaj syntzy totalitouegresivn ideje se ledy zabvaj je to libo. se consequentia' Tkajli a nikoli consequentia. cedentia, po. ponvad k pln istho rozumu. vo|n,a nikoli nutnpfoblrn poebujeme zntdvody, toho,cojedno v oblastijevu, chopitelnosti a nikoli nsledky. sestavilitabulkuidej.veAbychon tedy podle tabu|kykategori as a po. naich nzor' quanta vech zmeme.za pv,dv pvodn proto ad)' a (a podnnka vech asj sm o sobada formln sto' rozliovat ante. je v nm teba vzhledem k danptomnosti apriom (toho budouciho,}' (tominul) od consequentia podmnky cedentiajako podk danmu !_499Transcendentln totalityady podmnek ideaabsoluin ozumoY asu. Podle minulbo seprototkjenvekerho mnnmu nutn jako podmnka okamiku danho idej j e tedycel uplynulas v samm o sob nen nm jako dan.Pokudvakjde o prosto, mylen ^|e nikoli aqregt, tvototi a regreseml dn rozdlmezi progresem bod asov Ptomn existsouasn. vechnyjeho sti dd!, nebo podninn' povaovatjen za asu k uplynulmu bych mohl vzhledem vznik adfty ponvad tentookamik ale nikdy za jeho podmnku, pedchzetohoto (nebospe skze uplvn asu uplynulmu tomuto podzeny prostoru nejsouvzjemn ' Jelikosi vaklsti iclhoasu). 272

jednast podmnkou sti. a pro monostijin nbrpiazeny,nen _ adu'Nicmn storsm o sobnevyiv_na rozd od asu dnou je prostoru, pomoc nho aprehendujeme' ozmanitch st syntz v t' adu.A protoe pobh a obsahu.je pestosukcesivn' tedyv ase ponaji (napklad proor stopnaputu)jsou' to ad agregovanch pimy|edypodntnkou hranice pedcho. ce jednm danm, dal je tebapovaovat ady podmn k za syntzu i mee prostoru zch. podmneksamao sobne. A 4l3 pestoe se stana podnnnmu, kdanmu v dsledku eho se zd^'ee. lepodmnn' na kter li od strany, jsou toton' prosto. B.l40 vakjedna st Protoe gresa progres v prostoru se musme prostou dna.nbrpouzeomezena' st ru nenduhou jako na podmnn, pedpokl. omezenprostodvatt na ka-d na podmnku sv hraniceatd.S ohledem dajc njakjinprostorjako regresem a transcendentln omezenjetedy postupv prostorutak v ad podmnek se tk i prostoru' totality syntzy idea absolutn totaljevv prostorupvtak.jako se Mohu se ptt po absolutn na v upIynulm ase' LzeJi ovem lotalitje\,l] mohupttpo absolutn pozdji. budemon rozhodnout odpovdt, tyto otzkyvbec j' hno'a. je |edy rlm podmnnm. realitav proston, za druh, jsou jeho sti'a stistjsou jeho vnilnmipodmnkami vzd' absolul regresivn synlza'jej take tu existuje lenmipodmnkami, vzniknoutjinaknedokorozum,a kte neme ntotali.upoaduje jehoproslednictvm realitahmotyrozp|y se me na|mdlenm. nmjed v to,co unen hmolou'nb noutbu v nic, neboalespo a postupk nepodmnnmu. I zdeje fud adapodmnek noduchm. B4 relnho vztahumezijevy' kategorie pokudjdeo kategorie za tet, ideu;tj' za transcendend|n substance se svni akcidentyse nehod podmn' postupovat regresivn k rozum dvod na ni nem s ohledem (pokudinheruj substanci) navzjem njak km' Akcidentyjsoutoti j vlastn nejsou vak o substanci' a netvo adu. JdeJi koordinovny jsou Co by existence subslance sm' nbr zpsobem subordinovny, byl rozumu, pitomjet zdt, eje ideou transcendentlnho se rnohlo pojem nic neznamen poiem Protoe vak t n to subancilnaby jinhone pedmtu pojemsubsistujcfto vbe ,pokudsi jmmyslme predik.' zatmco zdeje pouzetanscendentln subjektbeze vech v n pakjejasn, e subsLancilno v adjev. ejen o nepodmnnm plat ve spoleenstv, Tot o substanc h tvoitdn |nek. neme expoa nejsouseazenypodle dnho kterjsoupouhmiagegty

273

2. kr' su.!k,,2' s! E|ed.it,' ]I' I,gikn' 2' od.!'Dia\ek|iko' jako podmnky svmo. jeliko si nejsounvzjempodzeny nentu, jejich nikdy nebyla hanice prostoech, o dalo ci nosti.;ose urit pon. jinm prosto m . zbv|Edy vdynjakm o sob,nb urena inku' pin k danmu poskytuje adu zekareloiekauzaliy'kter k pinm od inkujako podmnho B '!42 v nm m epostupovat rozumu' otzku jako podnnkm, a tak zodpovdt a nuhhoneplynedn skutnho monho, z pojm za tvtt, 4l5 povaovoza podbt vdy Lo Mhodil existenci m aa' |edae pod j podle pavidla odkazujena podmnku' rozvaovn mnn, vy njakou podmnku na odkazuje a tuto nutn, njetotonahodil ady najdenepodmnnou podmnku' arozum pouzev totalittto ideje,a to podle tydruh Existujtedy jen tyikosmologick rozmnitosti nutn tvov syntze vybeemeJi ty, kter kategoi' adu:
B zl43

I' kap.s,s|nkosfulgickchid.j eidea absolutn totalityse netk A 4l Nejprveje zde t b a poznamenat, jev,\d jinhoneexpozice ese neLk istho ozvao. nieho Jevy jsou zde tedy zkoumnyjako vachopojmu celktrvc vbec. podmnekjejich monosti' abso|utn plnost dan a rozum poaduje pokud tyto podmnky tvo adu' a tedy naprosto(tj. ve vechohlesyn'zu'pomocnichme btj v exponovnpodle dech) plnou zkon rozvaovn. pokraujc syntzepodmnek, v aza druh' rozum hled v tto a sice regesivn, aje lo hlednja. B 444 dch,vlastnjento nepodmnn, jako celek udnou v ad pemis' kter dal n p ed' koby plnosti pok|daj.Toto nepodntnnje ydy obsaelo v absoluh total v obrzotvomosti' Avak talo naprosto iad}' kdysi ji pedstavme lovkneme'alespo dokonalsyntzajeoptjen ideou;nebo pedem- vdt,zdaje takovsyntzamoni ujev'Kdysi vechno pomoc pouhcb pojm'b z istch ozvaovacch Peds.avujeme podmnek pod' smyslovho nzoru'meme rovnoucj' ek danmu je dna i ce|ada navzjemsubordinovanch podnnek; mnnmu je dno jedin prostednictvm podmnn podmnek. nebo U pouhchje\t1se setkvme se zv|tnm omezenm zpsobu'jakjsou dny podmnky' totise sukcesivn syntzou rozmanitosti nzoru,kterm 417 je jet problmem' pln' Avakzatm zdaje tatopl. bt v regresu nost smyslov mon' Rozum vakm ideu ttoplnostibz ohledu na j piazovat pojmy.Jemonost nebonemonost adekvtn empirick liko tedy v absolutn totalitegresivn syntzy rozmanitosti v jevu ji pedstawjjako (podlenvodukategori' kter adu podmnek k daje nepodmnn podmnnmu) nmu nutnobsaeno; i kdypone- B 445 zda ajak m bt.atototala uskutenna, vychchmenerozhodnuto, je vlstn z tu ozum od ideje.otali.y'pestoejeho konenm clem jej sti' nepodhnn, ^tji ce| ady' nebojedn nepodmnn si meme myslet bud tak, eexislujepouze Toto vechny v celad' v n by t d y by|y |nky bez vjimky podmjejich nn' ajen celek by byl napros.o nepodmnn, a pak se tento je nazv nekonenm; nebo ono absolutn nepodmnnjen eges jednoust podzeny' tto ady'jjsou ostatnjej Inky avak ona jin podmnce je ada sama dn nepodlh',4' v prvnmppad
,4?Abso|utn jc colok ady Podmek k njakmu danmu Pod.nmu podnky' vdynepodmnn, ponvad vzhledom nimo niji nejsoudn

plhos| 1' Absolutn sloen je', danho celku vech 2. Absoluh{ plnost danhocelku v jew' 3. Absolutnt plnost njauho jeyu ybec'

4.Absolutn Plnost zdvislosti eristence toho,co je y jew pronnli.

,l5..Abso|!tn v.i o sobsam aje rozmanirosti totalitu totala znamen jako pouhm pedstavD' s nimise k jevm nm, co i Ploti vhledem jcn v Progresu, a niko|imio nj o sob...-E cLxV' Ak' xxm' s.tkvme 40. (Pozn.vyd.) 16 sDbstanci mysl t si formu svta'tj. commercium 'Non nijak obn j^koph^e^ofu.na, n.bot jsou v prostor a ale;avaksubsbnce j.ko noumna JeJi tato onosl svtaje Pak nevysvt|ite|n' ncmaj exist n ci, a monost - E cLXvI' Ak. xxIII' 40' pcdPok|dna, me existov vcc svt...

274

275

Elefieat,'

II' I48ik3,2'

odd' Dialek|ikL'2'

kn' su.!k,' 2' st

2. kap' An|ithetika isthoro.unu

a pestozcela tj'je nekonen' 4l8 a partepriori bez hranic(bezza.ku)' neko. nazvn dokonen a mebt v nnennikdy avakregres dan, prvn ppad njak jen existuje potenlialiter' ve druhm B 44 nenm potken naz k uplynulnu asu ktery se vzh|edem lnek ady. syta,vzhledem k prostoruhranict sla, zh|edefi k stm njakho jednoduchn,yzh]edem k pinm v jeho hranicch celku danbo pomnli(svobodou), vzhledem k existenci ^bso|n|n sPontaneitou prodn nuhos|' vch cabso|nt| splvaj'Prvn vraz Mme dAazy:svt a proda'kter obas jejich syntzy jev ve vech a totalitu celek znamenmatematick jak pomoc jako pos.upu syntzy v to v malm' tj. velkm. s|ejn dlen' T n t svtje vaknazvnprodou,,a3 skldn tak pomoc za dynamickcelek a nehledmelina agegaci A 419 pokudje povaovn ji vytvoili jako uritou veliinu' nbr neboase, abychom B 447 v postoru jev' jednotu podmnka toho' co se v erlj&'.l Pak se hledmeli na piny vjevu svobokauzalita a nepodmnn dje,nazvpinou. podmnn kauzalitase v um smyslunazvrodn dou,zatmco a nepodv existenci vbec se nazvnhodnm' pinou' Podmnn j.v|l piodn n^zv se rn mnn nutnm. Nepodmnnnutnost jsem venazvalkosmologickmi Ideje'jimi se nynzabvme, proto,esvtem se rozum hmvechjev a eta. a to zsti idejem, jevy' jsou jen zst| na to nepodmnn mezi knaeideje zameny v transcendentlnm smysluabsolutn i prolo,eslovo ,,svt.. znamen hmu existujcch vca my zanfujemesvoupozomostjedi totalitu (i kdy vlastnje v egesu k podmnkm). syntzy A 420 n na plnost
jn Tentoabsolutn celoktakov ady je vk k nimby noh| bt podmnn' problematickm pojem'jcho monost musbtzkou' ideou'nobospe jak by v nD mlo bt obsae.o podmnn na' a sicz blediskazpsobu' jako vlatn trascendentln idea'o ktercujdo' ,43Ptoda chpan jako pirczens' rj' ddj..|ie (ornalitet)' znam.n principukauza]ity' !ci podlevnitnho NaProtitomD souvis|o uren njak prodou hmjev'souvisejcch zcela subs|aa|ie !ru|erioli|er)tozDme prvnm poze' kauzality' v vznmu mluvne o vnitnho Podlo Prjncipu tohotoslovajen adjeklivnlna' nosti tokuhmoly' ohn td' a pouvDe proti tomu, *dy m|uvne o vcech prody' mme na mysli njal. xistujc

vzhledem k tomu' tyto idejejsou navcvechny tanscendentn, a ako1i co do druhu nepekauj svjobjekt, totijeYy, nbrmajco pestodovdj dlatpouzese smyslovm svtem(nikolis noumeny)' vekerou monou zkuenost' synlzuake s.!pn', kter pekauje podlemho vechny po a takje meme nn zcelavhodnnaz\at jny s|a.Pestohych-vzhledem k rozdumezimatematicky a dyna- B 448 pvn dva micky nepodmnnm. k nmu regressmfuje nazva| pojmy sYtav um vznamu (pojmy svta ve velkma malm)' z^Lmco zbvajcdv^|nnscenden|nnipojy prody' Toto ozlio. jet vnnemzatm zvltn dleitost' vakpozdji me nabtna

Kapito|a d|!h'Atttithetika stho rozumu JeJi thetikou kad souhmdogmatickch nauk.pak antitheiikou ozu. mmnikoli opan do8matick nbrrozporzdnlivdogma' tvrzen' (hesin cum ntithesi), tickchpoznatk anibychompiznvalijed' ped pednostn nomu druhm njak nrokna souhlas. Antithetika se A 421 tedy vbec nezabv tvrzenmi, nbr zkoumpouze ''ednostranmi vzjemn spor veobecnch rozumovchpozna.k a jeho piny. je Tanscendentln antithetika zkoumnm antinomie istho rozumu, jejchpin pouzep po. a vs]edku' Jestlierozumneuplatujeme nvn ozv^ova.cch zsad na pedmty zkuenosti,nb troufme B449 si ony zsady roziovatza branice zkuenosti, pak vznikajdialekticke pouky'kter nemaj nadji,eje zkuenopotvdi ani se nemus obvat'ejeYyvrt. a kadz nichje samao sobnejenbezrozporn, nbr dokoncenachz v pirozenosti ozumu podmnky svnutnosti, jeneprotikladn pouka m a'etst pro svtvrzen prv dvody tak platn a nutn. otzky' kter se pi takov dialektice istho rozumu piozen jsou tyto: 1' Pj kterchvtchje vlastnist nabzej' rozum nevy. podoben hnuteln antinomii?2'Na jakychpinchje tatoantinomie za|oena? 3.Zla|i a jakmzpsobem zstv i pes tentorozporrozumu otevena cestakjistot? Dialektick pouka istho rozumuse proto musod vechostatnchdialektickch vt liittm,ese netklibovoln otzky,kterou 422 klademes uritm svvolnm myslem, nbr tk se takov otzky,

276

z't7

Elefient,, II.Ingika' 2' o.a' DiaLeklik,'2-kn' su.!<,'2' x na nimuskad|idskrozum ve svmvvoji nutnnaazit; a za jen njak potikladu druh'e tato pouka veln svho nevytv jakje nahldneme' vyumlkovan zdn. kter zmizhned, nbr tvo B 450 pirozena nevyhnuteln klam' kteryns stlejet klame'i kdyns unepodvdia mebttedy sice znekodnn, a|enikdy vyh|azen' Takov dialektick naukase nebudevztahovatk jednotrozvapojmech' ovn ve zkuenostnch br kjednotrozumuv pouhch jejpodmnky' jeJi tatosyntza jednot' idejch' adekYtn rozumov jsou (protoe podle pravidelv pvad shodovat se njakosyntza jednota s ozvaovnm' a pece se m zrovejako jejich absolutn pro rozvaov p|i shodova| s rozumem) velk. aje'li tatosyntza jsou pro ozum p|i pfimenrozvaovn' mal' z toho tedy mus vzniknout rozpor,ktemu se nelzevyhnout, a to zkoumejakkoli. Tato rozumsk tvrzenledy vytvej dialektickbojit,kde vt' z kad strana, kterm povolen podniknout podlehne tok, a urit jsou si i statn A 423 ten. kdo je nucenpostupovat pouzedefenzivn' Poto ryti' ase zasazuj za dobrou, nebopatnou v , jen tehdyjisti'esi odnesouvnec vtze'kdyse postaraj o to, aby mli pednostn prvo na posledn toka nebylipovinni vystavovat se novmu vpadupro. tivnika' snadno si lze pedstavit,e lidna toto kolbitodedvna vstupovali dostasto' ena obou stranch byla vybojovna etn v. pokud 1o B 45l tzstv, avak o poslednho, kte spor rozhodl,bylo vdy postarno o to' aby bojovnk za dobrouvc sm podrel bojit, a to tak. ejeho potivnftovi bylo napt zakzno vzt do rukou zbr. jeli to dobr' Jakonestrann soudcov musme zcelapominout otzku, nebopatn vc, o kterouzpasnci bojuj. a nechatje,aby svjspor rozhodlinejprvemezi sebou'Mon,ekdyse navzjem vceunav. ne si ukod' sami od sebenahldnou nicotnostsvhospoua ro. zejdousejako dob pte|. jak pihlet Tulo metodu, spou tvrzen' nebok nmu spe sami dt podnt' nikoli proto,aby byl konen rozhodnut ve prospchjedn nebo duh strany' nbrpoto, abychomzkouma|i,zda nenjeho pedmtpouhmbludem,za ktermse kad mamhona pi nm A 424 neme nic zskat, ledae by se mu hnedzcela vzePel;tentopostup, pravm' meme nazvat skeptickou metodou' Tato metoda se zcela || od skePticisnu jako zsady urnIeck a vdeck nevdomosti,kte podkopvzklady veketho poznn, aby mu pokud mononikde neponechala dnouspolehlivost a jistotu.skePtick metodase toti 278

2' kaq,An|i|he|ika is|ho to.unu tkjistoty;tm,ese pokou v podobnm spou, mylenm na obou piu stranchpoctiva vedenm s rozvaovnm, odhalit nedoro. zumn, aby -jako to in pi B 452 moud zkonrci - z rozpak soudc prvnch pro poueno sporech sami sebenaerpali nedostatcch a ne. pesnoslech ve svchzkonech' pi apli' Antinomie'kt se objevuje kaci zkon'je pi na omezen moudrostitou nejlep zkoukou nomothetiky' nebo umouje'aby ozum.kte si pi abstraktn spe. kulaci snadnonevimne svch chybnchkok' byl upozornnna momenty v urensvch spom zsad' Tato skeptickmetodaje vakpodstatn v|astnjedin transcenjinmpoli ?koumn dentln fi|osofii'a na kadm vyjma tohotos lze ovembez n obejt' v matematice by jej pouit nemlosmysl, protoe v n nelzeskrytani uinit nenpadnmi dn nesprvn tvr' zen,jeliko dkazytu musvdypostupovat podle vodtka istho nzou, sice prostednictvm vdy evidentn syntzy' v experimen-A 425 tlnfilosofii sice me bt odkladkvlipochybmuiten' ale neme v n aspodojtk dnmu nedoozumn, kter by se nedalo snadnoodstran' a ve zkuenosti musbt nakonec posledn obsaeny prostedky k ozhodnut sporu,ajibudouna|ezeny dve, nebopoz. dji' Molka nm me svzsady spo|us praktickmidsledky poskylovattak in concreto' pnejmenm v monch zku n ostech,B a53 a tak se vyhnoutnedorozumn p|ynoucmu z abstrakce. Naprotitomu transcendentln |vnen - kter si osobujdokoncenhledy pesahujc - nejsouani v takov pole veker mon zkuenosti situaci,eby jejich abstraktn syntza mohlabt apriori dnav njakm nzoru,ani nejsouuzpsobeny tak, aby nedorozumn mohlo bt odhalenoprostednictvm njak zkuenosti. TranscendentIn ozumtedy nepijin prubsk pout dn kmen ne pokus sjednotit vechna sv twzenpod sebousamm'a protonejprve povst svobodnou a nepo. t|aovanou sout tchtolvzenmezi sebounavziem.a tu hod|me

,a9Alinomie nrleduj po sow podle poadtran$.ndnli|nch idej,ktr

279

Elehlnty,

, L8ika' 2' odd' Didleklika'

2. kn' sudb)' 2'

2. kap. Antithetikd, L anti4amE

Pnn rozpor Teze

;;; s v e l m a e o a t e'| . a s ed c o d o p r o . l o l uj c l J t e u / a e nv h r a n l c i c h

trans cendentInch idej Antrteae je Jar co ao easu.uk v prosoru' nybr7 svInemapo.alek anIhdnice lji nekonen' co do prostoru

Dk].
danmu Pedpokldejme, e svt nem potekv aseike kadmu ada po sob nsle. a tedy nekonen okamiku tedy uplynula vnost. dujcch stav vc ve svt' Avak nekonenostnjak ady pece sukcesivn synspovprv v tom, e nikdy nemebt zavena lzou' Nekonen uplynul ada udlost ve svl tedy nen mon' poteksvtaje nutnou podmnkoujeho existence'To bylo teba tud dokzatjako prvn' Pokud jde o drxno{ st1eze'pedpokldejme zase opak svt tak bude nekonenmdanm celkem souasnexistujcchvc- Avak velikost njakbol'dn'a' kternen dno uvnit uritchhnic ka. s | | 'a r o . a . n . * ^ . ' ' . . * . Z e m e m ) ' I e |J i n a t n e 7p o m o c l 5 y n l 7.} L ^1 i 9 " , o r a I i r ur a k o v e h ok v d n l a m Z e m e m } \ | e tj e n p o m o c l z a v r i e n e5 y n | e , } k n sam.,5] Abychom nebo opakovanm pidvnm uritjednotky si mysleli svt, kter Yypluje vechny prostory' jako jeden ce|ek' nekonenho svtapovaovna nuselaby bt sukcesivnsyntza st z zavrenou'tj. nekonen asby musel bt povaovn za uplynul Nekonen vypotnm vech koexistujcchvci co nen non. agregt skutenchv proto nemebt povaovn za dan celek' nen co do rozsahu v pro. a ledy ani za celek dan Jouasn' st tod je uzaven ve svcb hranicch;to jsme mli sronnekonen'nb dokzatiako druh'
:50Na njakneulitkvantum se fuee dvt jako na celck, kdy je uzavcno do uritch hranic' i kdy nesnnejeho totalitu konstruovat m. jeho ' U hranicc toti ulujjehop|no' enm' tj. skcesivn syntzou Protoeodevj ve' co je avc' :5|Pojcm tolalily nenv tomto ppdd nijinm ne pedstavou zavie. p.otoetD' eleto poje neeme abstlahovatz n nsyntzyjehoist' zoru colku (kter je v tom'o ppad nemo)' mene ho pinejmenm v ideji pochopitjen pomocsyntzypostupujc a k zavren nekonena.

Dkaz
potekje existence' Ponvad esvt m potek' Pedpokldejme, j pedchzs,v nm vc nen'musel pedchzeti njakas' vznik. V przdnm ase ale neme v nmsvtnebyl'tj' przdnas' vzhle asu neobsahuje dn st takovbo noutnjakvc, protoe podmnku' podmnku neexistence njakouodliujc dem k jinsti jin (a u pedpokldme'e vznik sama od sebe.nebo z njak sm zat mnohoad vc'avaksvt piny)' Ve sv.tedysice me asu neko. k minulmu mtdnzatek. aje ledy vzhledem neme pijmmenejprveopak,totie antiteze, Pokud jde o druhoust a omezen' Nachz se tak v pzdnm' konen svtje co do prosloru prooru. setkvali bychom se tedy nejen se vztahem neomezenm 4ll ycv postoru' nb i se ztaiem !c k prosto|l,' Jelikoje pak svt B A 429 pedmt dn nzoru'a tu mimo njse neYyskytuje absolutnc | ek. ve vztahu' svta, s nm by setentosvtnachzel ddncorrelatum prostoru vztahem tohotosvtak -.d' byl by vztahsvlak przdnmu i ohanien svtaprzd. pedmtu'A.yak |akovvztab,tud nmu je nim; vbec omezesvttedy nen co do prostou nm prostorem' je nekonen.,ll n. tj' pokudjdeo ozprostranno.
,5' ',Kosmoto8ick nutn bytostije dkazem dkaz existence PNbo by U nho dkuemo hybateli' kte Przn' baiele'nebojet obecnji'je pojempolku vdy Pedpokld as' pak muszanat i kauzalila,protoe Dsela v toto se hybte|jet nomohlt kauzlitu, v nm adanobyla. potom.'. E cLv[I, Ak' xxIII' 40. (Poa' vyd') psobittep.ve tedyzat 2J3 avak nzoru(formlnm Dzo.m)' Proo.je pouzeformou vnjho Prostorexis pedmtem' zvnjku. nenskutm kler mibt nazrn (vyplujlebo ohran'ujo' nebokler ped vemi rujc vcmi,ktor ho uruj jcho form odpovdajc poskytuj enPilick hzoL nenpod spe urit' jim nepouhoumonost prcstor.. vjchjev, zvem ''absolutn i

280

281

Eledenty, tI. Iagika' 2' odd' Dialek|ika' 2' kn' sudky,2'

ts,

2 |ap' Anl helil' l' onlinoni.

Poolmkak pnn antinomii L K teai

B 4 5 8, . , . jsem nehleda| dn si odpolujc(ch argument ;l lo-U lchtotjemn jako triky' tebaabychpodal njakak se ft) advoktsk dkaz, prolivnka ve svj prospch kterby vyuva| nepozomosti a ochotn pochopen souhlasils jeho odvolvnm se na njakpatn zkon' aby pak mohl najeho vyvrcen zaloitsvvlastnneopvnn n. roky' Kadz tchlodkazje vyvozenz povahyvci a vhoda'kterou by nm mohly poskytnoutchybnsudkydogmatik na obou je ponechna stranch. stranou ' Zdnliv jsem mohl tuto tezi dokzati tak' ebych podle zvyku dogmatik nejprveuvedl njak chybn pojem nekonenosti dan je takov velikost' nad ni (tj' nad mnostv elikosl| Nekonenli danchjednotek'kt r jsou v n obsaen) unenmonvt. Avak ponvad dn mnostv nennejvt' lze vdypidatjetjednu nebovcejednotek. Protonenmon ani nekonen danve|ikost' ani ady. tak co do rozlohy)nekonen svt'a svtje ak co do up|ynu| tedy z obou stran ohranien' Tak bych mohlpostupovatve svm dkazu; tentopojem se ale neshoduje s tm'co rozumme nekonenm jak je velk'tedy jeho pojem celkem.Nepedstavujeme si pod nn', !_1!9rc pojmemmuina, nbr je tmmyl n pouzejeho vztah k libo. A 432 jednotce, je nekonen voln pedpok|dan vzhledemk n celek vt nekad slo' A podletoho'zda s pedpokldjednotka vt nebo men. bylo by i samo nekoneno vt nebo men; nicmn pro|oe nekonenost by zstvala samao sobstlet, x istuje pouze ve vztahuk tto danjednotce, i kdyby se takovem vbec nepoznavelIkost la absolutn ce|ku,o k|e. 7delal nenii . ' j takov' e suk. pojem nekonenosti Prav (transcendentln) cesivnsyntzajednoty neme bt pi promovn uitho kvanta nikdy ukonen.,'Ztohozcelanepochybn e vnost skute. Plyne' nch'po sobns|edujcch slav neme uplynout k uitmu danmu (ptomnmu) okamiku'a e tedy svt musmtpotek.
,5, Toto kvatum (danch jednotek)' jo vt tak obsahuje nostv kter nekad poj m nekonena. s|o' coj matematick

Poznmka k prvn atinomii II. K antitezi je ,aloen na \vla ady a hrnu dan svtov DkaZ nekonenost| *j]i prdn as' tvoiit hanici svta pipad by musel lom. e \ opanm a tedy i przdn Prostor. Je mi ovemznmo, e se poti tomuto dsl d ku hledajvmluvy, kdyse tvrd,ejsou docela dobe mon hranicesvtaco do sua prostoru'ani bychomproto potebovali prosto svta nebo absolutn asped potkem pedpokldat absolutn posledn st s svt,coenmon. se mimoskukn rozpostrajc Profiloso z k'n'.o, kolyjsemdocelaspokojen' tohotomnn pedmtem. vnji}onzorua nenskutnn storje pouze fomou je nb zvnjku, anennikoreltenjev, by mohlbtnazrn kte (sm pro seb ) jevsamch. Prostorse tedynemeabsolutn fomou pedmprotoe nen urujclho' v existenci vcjakonco vyskytovat pedmt. Tedy vcijakojevy uruj nbrjenformoumonch ten' (velikosti jeho monch predikt e ze vech prosto,tj' zpsobuj, jako prosto nco. ale naopak a vztahu)ty iony patke skutenostii na vc s oh|edem skutenost uovat co x istuje pro sebe' neme (a Proor nim skutenm' sm o sobnen velikosta tvar.ponvad jevy.avak vymezen btUri| ledymlte neboplzdn5" ujep|n' A /l plo oren' k|eryle ii\ jevy nemohou b}t vymeenyn.jabn prcizclnnm n toto ve'pakje ovem plt o ase. Pipustme-li mimo n. Tot
pisloupit k danmjevm'Efr' bud exiuj li o sob'nebo ohou.ti jet (z vnmn n a P!zdnho pirick nzor s. ledy neskldzjev a postoru spojeyvjed v syntze' bjsoujen druhho zoru)'Jednonenkorcltem nzorujakoltkaa forma'chc.Do.|i jedenz chlo emPirickm om a !me vznikaj mio vochyjevy)' vn tohodnhho(Postor dvoufakto postavit ncjsouonmi lnjho nzoru'kter vak p.zdDen z tohovelijak przdnmprosto. vjey, jako naPft|ad pohyb nebo klid svta v nekonem ee bt nikdy vnmno' ztahD obou' ktor vzjenho ru, coje uen poyslu' proto je takprediktem Pouhho ,J' snad.o si vimneme.ese m chce l.i: Prz.la P|os|or,je.Ii ohrdhi. je,'rld p|ostor d svdt4 neodPoruje on Pi j menmlranscende. (i kdy se thned bt s ohledemna n Piputn llnmprincipa mo netvrd iohomoost)'

282

283

Elehaly' I' lnqika' 2' odd.Dialeklika,2' kn. sudb,2. sl Pokud jde o druhoustteze,odpadsice tkost s nekonenou, pesto a uplynuv adou,nebo ozmanitost co do ozprostrannosti nekonenho svtajednaJo.liaJ''' Nicmn, abychom myslelitota' Iitutakovho mnostv, nememe se odvolvat na hranice, kler futo tolalitusamy od sebevytvej v nzoru'nbr musme ospravedlnit svjpojem' k|,e v 'akovmppad neme postupovatod celku k ur. itmu mnostv st. ale musdokazovat monost celku sukcesivn syntzou st. Protoe tato syntza by pak muselatvoit nikdy ne' zavitelnou adu' nelzesi mysletjej ped n a tud totalitu anijejm prostednictvm' je totism pojem totalitypedsta. v tomtoppad vou zavren syntzy st, a to|ozavren, a tedy anijeho pojem,nejsou mon'

2. kap.Artithetika,L antiaomie e musmetyto dv ne-vci' przdn prostor mil|osvt spon, pijmout' pijmme-li a przdn asped svtem'bezpodmnen ji postoru neboco do asu. hranicisvta'a co do njakou s pokoume vyhnoutonomu Pokud jde o vytku'pomocn klme' mli svt(v asu a prostoru) hranice, dsledku apodle n vcco do jemusnekonnprzdnourovat existenciskutench jen v ton'emsto jich velikosti, pak tato vytkaskryt spov na mysli bhvjak inteligibiln svt,a msto smyslovho stanme jpedchz prvnho ptku (existence, as nebytosi myslme exisenciytbec, ktenepedpokkid.i ye syt dnoujinou podnnk4 e sv.ovho celku,a tak msto hranicrozprostrannosti si myme''ze vyhnoutasu se sname a prostoru.Zde je vakejen o mundus ppad phaenomenon, nelze v dnn a oj h o ve|ikosti'u nho podmnek abstrahovat od zmnnch smyslovosti. anibychom znii|i jeho jsoucno'Je-li smyslovsvtomezen' nachz se nutnv neko. przdnu' Pokoume.Ii prostovbec se toto przdno' a tud nenm jako podmnku jev,odstanit' a priori monosti odpadne cel smy je nm vakdn jedin tento svt.Mundus loze lov svt. v na jinm neobecnmpojmemsvtavbe , intelligibilis,6' nennim v nmabstrahujeme od ve.h podmneknzo! tohotosvta,a s ohle. mon dnsynteticM dem najeho pouhpojemprotonenvbec vta,ani kladn,ani zpon'

,o,jevcIn (Pozn'vyd.) se svt., ,l ,,zu svt,.(Poz' vyd')

284

285

El.he,ty' I' Ip|ikn,2' odd' Di\tektikd,2'kn' sudb' 2. s|

antinonie 2. kaD. Antith.tik.,2. tansc endentlnc h idcj Antiteze

43 st a nikde B vc ve svtse neskldzjednoduchch dn sloen A 435 nic jednoduchho' v nm neexistuje

Druh roqor Teze

B 462 st a nisubs.ance ve svtse skldz jednoduchch Kadsloen A 434

neboto,coje z nhos|oeno' kde n e xistuje nicjinhonejednodrrch, Dkaz

Dkaz se skldzjednoduchch vc (ako substance) sloen Pedpokldejte: ve, co se skldze subslanc' vnjvztah, a tud kad hotoe st. potu z kolika se jen v Prostou, st, je mon musse ze stejnho Prostor se pak prostor. to zaujm. i kter skldat skld to sloen, jednoduchch prosto. Kad st sloenho nbr z st, neskldz pedmtu ledy muszaujimalnjakprostor'Uplnprvni stiveho jsou vakjednoduch. zaujmuit Jednoduch tud sloenho je postor'zahrpak z^]jm \lit vechno rc|n, prosto.Poto jeL mimo sebe' a je pfvk. se n^chzej na\zjem nuje rozmanitost (nebo nikoli z akcident (iakoto eln sloen) sice a tedysloen. sebe), ale ze substanc' navzjem mimo subance btbez |y nemohou cosi potie. sloen ze subanc; bylo by totojednoduch vbec nicjednoduchho' e ve svt neexistuje Druh vtaantiteze' jednoduchho!_t!: jen neho naprosto e existence zde m znamenat tolik, vnmn' ani vnj' nebo z dn zkuenosti bt vysvtlena neme jej je jednoduch pouhou objekideou' ledy ani Witn, a e naprosto a nem mon zkuenosti, vykzat v njak tivnrea|itunelzenikdy toti' pouit pedmt' Pedpokldejne ani tedy v x pozicijev dn pedmt ve nalzt ideu by|o mono e by pro tuto transcendent|n pedmtu pak muselbtpoznn by nzortohoto zkuenosti; erpiick prvk jako takov,kterneobsahuje nach. vbec dnou rozmanitost jednotu' pak v Protoe a spojench zejcch se navzjemmimo sebe vyvozovatjej plnou n | ze rozmanitosti z n u vdomovnsi takov pro absolutn simpli. nzoruobjektu' cojevak nemonost v njakm nelze soudit plyne simplicitu odtud,ena tuto nutn, citu naposto jako je jakkoli' nco takovho Protoe tedy vjemu,au z dnho mon jednoduch dno v njak bt nikdy objektneme naprosto za hrnveker zkuenosti, smyslovsvt vakmusbt povaovn nen v nm nikd dnonicjednoduchho. mon zkuenosti' 287

!M

substance n s kldaly z jednodueby se sloen Pedpokldejme. pak po zruen veker slo n ostinezbvala chchst, by my|enm jednoduch (protoe ani dn sti neexist) dnsloenst a jednoduch, nzstalo by tud vbecnic, a nebyla by tedy dn^dn nebo zruit veker s|oen' Bud tedy nelzev mylenkch substance' jakhokoli jeho po cho b z sloen' t.j' zruen zstat ncoexistuj mus prvnm ppad vak sloen nesestvalo opt v by cosijednoduchho' (protoe relacsubstanc' u t.h je slo n jen nahodilou ze substanc jsoucna pro sebe)' trval tyto substance musexistovatjako bez n jen pedpokladu, pak ppad zbv druhpi tento odporuje Jeliko jsoucno pad, totie se sloen ve svt skld z jedsubstanciln s''53 noduchch plyne,evci ve svtjsouzcelajednoduch z tohobezprostedn jsoucna' esloenostje pouzejejich vnjm stavema e ozum je je mus jako pvn subjektyveker kompozice,a tud musnysl t jako jednoduch j pestoe tyto soucna mysletped toutokompozic nememe z toholostavuspojen nikdy pln elem n trnsubstance

,53''v inte|ektuln ke konci' oblasti'jestlie bylo eke dlen Pvedeno p' ve smyslov oblai neme bt d|en zstv lo' co jejednoduch. tezbvnic'.- E cI-vII' vcdcnokc konci nikdy' Je.|iv mylekch z.ueno' Ak. XX I,40. (Pozn.vyd.)

286

Elendt,'

It. 1b8ik,,2' odd' Dialektika, 2' kn' su.lk,' 2' s|

2. antitonv 2. k p. Antithetika. Tato druh vla antitezejde mnohemdl neprvn' ktevyluuje jednoduch druhje odstrauje pouze z nzou sloenho, zatmco nikoli z pojmu tak mohlabt tatovtadokzna z celprody;proto nbrjen zjeho vztahu pedmtu vnjho nzo.u(sloenho)' danho vbec. zkuenosti k non Pozndmka k druh a tinomii Il. K antitezi

Poznd ka k druh antinomii l. K tezi 9J9! r"rru"rm sklada7 jednoduchch ce|ku'k|eyse nuln ri o niakem ^ jako |j' vIasblcomposirum. celel ",o cu.u'.o,u....'.jen subslanci|n je-|i (alespo v my' jednotu dna kte rozmanitosti, nahodilou spojen.a tmvytv |enkch) oddten. je Dydna do vzjemnho jedno' Prostor bychom vlastn nemli nazvatcompositum'nbr jehosti j soumonjen v rmcicelku,a nikoli celek totum'poDvad ppad by se mohl nazvatcom. v krajnm pros.ednictvm st. reale. To je vakjen sub. vak compositum positum ideale,nikoli (aniz elnch ze substanc postor slo n inou nen tilnost.Ponvad nesm zbvat zrum' v veker sloen pakjesdie nm akcdent), jen jako (a je prostou tedy hranice len non nic, ani bod; nebo B 1-9necehoslozenho;' jednoduchch z se ledy nesk|daji Po.tor a cas A e0 md.liji n|apouze substance' L slvunjak ea"ri'Ani to' co pa| tj. uit (napftlad neskld zjednoduchho; zmna)'se kou velikos( jednoduchch Nae zmn. prustkem mnoha stupezmny nevznik je j d noduch existuj platjen o vcech' na ze sloenho usuzovn stavu neexisfujsamostatn. samy pro sebe' Avak akcidenty njakho jako jednoduchbo vehosubstancilnho sousti Dkaznutnosti vbec, meme tedy snadno zne. a tm celou zleitost sloenho''5a na pli a chceme ho upltovat daleko hodnotit, kdyho rozifujeme jak astji stalo. bez rozd|u. sejiskuten vechno sloen je ve sloenm nutn kter o jednoduchrn' Mluv[t zde os|atnjen vldst. je]ilo te souast| rozloeno' o|o me bil v nJako ste dno. m| Leibni7'by se ovem 'y^". no'as aL ho pou'val : i].q ". ^*, "'""" jako je jednoduchho. tykartentakoveho Je danobezpros'iedn jed.
,5avydn A: ,j d noduchho jako sousti veho slbstancilho a s|o

je pouze B_1q. dlitelnosti hmoty,jejdkaz vt o nekonen Proti tto jsou podezelji monadist. k1.3 uvdj svn|i|ky matematick, nechtj uznatza nhledydo matematick dkazy tm'en j jasnj monosti formlnpodmnkou povahy prostoru, nakolik je skuten pouzejako na zryz ^b. veker hmoty,nbre se na n dvaj pojm, ktenelzevztahovat ke skutenn slraktnch, ale libovolnch vymyslet njakjin vcem' stejn jako kdyby byIo vbecmon nzouprostoru,a jako druh nzoru, nekterje dn Y pvodnm veho toho' a piorizrovenetkala kdyby se uren tohotoprostoru Dopejemelijim poto,eto tentoprostorvypluje. co je monjen jed. bod'kterjsou sluchu,muselibychomsi vedle matematickch pouzehranic prostoru. nbr mys|etjet noduch, ale nejsoust' e ale maj tu pednost' fyziklnbody. kterjsou sice takjednoduch' jako sti vypluj' Ani prostoru tentopostosvou pouhouagregac tohotonesmyslu, s nm bych zde opakovalobecnajasn vyvrcen chttjenpomoc se tak asto setkvme'stejnjako je zcela nam poznamenpojm odnudrovatevidencimatematiky. diskurzivnch matematikou' dje s tak ! 1!9 vm jen, e kdyje tu filosofie ikanovna proto. e zapomn' e v ttootzce se jedn pouze o jevy a jeji.h podmnky k istml] rozvaoyacnu ' Zde totinesta Pojhu s|onho (hmoty)j e teba nbrk .oru sloenho nalztpojemjednoduchho' podlekon smys|ovoi, a tud nalz. nzorjednoduchho, a lo nen ze vbec I kdy o celku sestvajcho smys|. mon. ani u pedmt pouzeistnozumem, vdyp]at. eped k.eryje mylen substanc, mtnco jednoduchho' .akovho celku musme kadmsloenm jako empirick phaenomenon,,, kte neplat to o totumsubstantiale
,, ''substanciln'jevc se celek..(Pozn'vyd.) 289

288

EleentJ,]l' ln|ikn' 2' add'Didlek|ik,'2' ka' sudky,2' li (napklad v s b evdom', a nikoli jako prvek slo. noduchsubstance chci mohli lpenazvat atomus'A protoe ktebychom enho, jako jen k sloenmu' jednoduch se zete|em substance dokazovat nazvat tanscenantinomie jeho elementy, mohlbych tutotezi druh ji pouito dvno slovo by|o vak toto atonistikou'Pobe dent|n1 jev (molecutlesnch vysvtlovn zpsobu k ozna n zvltnho pojny, nech se nazvdialek. empirick larum).a tedypedpokld ti cko|!zs^donn onadol o8i e.

2, kop. Ahtnhetikd, 2. @tilomi.

jeho st nenjed' edn m tu nutnouvlastnost. nzor v prostou prostoru. Nicmn modnst protoe nenjednoduch noduch. tm' vyhnouttto tkosti ese nepokoueli natolikbyst, nadistbyli pedmt vnjiho nzo' monosti eby kladli proorjako podmnku nbre pedpokldalipedmtya dynamickvztah sub' ru (t|es), jako podmnku urit prostoru. o tlesech mmeoven vbec stanc pojem pouzejako o j v ech; ale tlesajakojevy nutnpedpok]daj a tatovytkaje vech vnjchjev' monosti prostorjakopodmnku jako ostatn vev tran. odmtnuta byla ji dostaten poto man, Kdyby to by|y vci samyo sob,pak by ovem esteticescendentln platil' monadis| dkaz 1ouzvltno. em proli Dll! tvzen se vyznauje Duh dialeklick rozumskch kter se jakojedinze vech tvrzen' sobdogmatick pokou otevendokzatskuteno na pedmtuzkuenosti lYrzen idejn' toli ioho. co jsme vepjsoudili pouze transcendentlnm smyslu. toti,e pedmtvnitDho absolutn simplicitu substance; substanc' Ani bych se zde nyn J, je naproojednoduchou myslc (protoe posouzeno podrobnji)' pozna to bylo ve do loho poutl pedmt' ani bychom menmpouze,ekdyje n.o mylenojenjako (jak se to dje pro uren syntetick kjeho nzoru pidvali njak pedstav bt v takov zcelaholpedstavy J)' neme stednictvn pomoc Jelikopredikty' postieno nic rozmanitho a dn sloen' pouzenzoryvnitnho smys' myslm'jsounavc nichtentopedmt lu' neme s v nich ani vyskytovatnic. co by dokazovalonjakou prvkvn sebenavzjem'a tedyreIn slo n 'Jen seberozmanitost - protoe neme subjekt'kterymyd' je vdomtedy zpsobuje. me zrovesvm vlastnm objektem' samo seberozdlit (akoli je nebol vzhledemk sob sanmu rozdlit v sobobsaen ureno; jednotou'NicmnjeJi tentosubj k t zkoukadpedmtabsolutn mn .lJl'!jako pedmtnzou' pak by pecejen vykazovalslo jevu' Tak al musbt zkoumnvdy,kdychceme enostve svm vdt.je li v nm njak rozma'itost prvkni sebe na|z|jjen,i nikoli.

290

291

Elehenty,I]'Lo|ika' 2' odd' Didlek|ika'2'kn' su.,k,' 2'

2. kop. Antithetik4, 3. onti4onte

Tet rozpor Teze jedin. b|od. 7 nimohou 7kon nen poate pi'odnich P-l]i xauz"rrra ^"". jel pijmoul j j 'ch v}svttenje nulno jev}svl' K uesLerr uozeny prost d nictvm svobody' kauza|itu Dkaz podleprod. ne kauzallta dnjin eneexistu.je Pedpokldejme,

transcendentdlnc h dej
Antileze

B]11 nbrv ve sYt dnsvobodanen. se djepouzepodleprodnch zkon.

Dkaz eexistujeJyoodaY transcendentlnm Pedpokldejte' smyslujako zvltn druh kauzality,podle kter mohou probhat udlosti svta' |oti mohutnostzat nepodrnnn njak stav' a tedy i adu jeho nsledk; touto spontaneitou pak naprostozane nejenurilada. nbri uren tto spontan i ty sam k vytvoenady, tj' kauza|ita. jednnureno takenepedchz nic. m by bylo toto probhajc jednnvakpedpok|d podle stlchzkon' Kadzatek stav, jetnejedn.a dynamickyprvnatek jednnped. kdy pina pokldstav' kternems pedchzejcm stavemte piny vbec dnou kauzln souYislost' tj' dnn zpsobem z nj neplyne' TranscendentIn svobodastojtedy proli kauzInnu zkonu,a podobn spojen psobcch pin' sukcesivnch stav pod|enho nen mon Lll! jednota zkuenosti, s nm se tedy ani v dn zkuenosti nesetkvlme, je tud przdnm vplodem nylen' Nemmeprotonic ne musmhleda.souvislost a d P'od ' v n svtovch je sice udlost' svoboda (nezvislost) pody. od zkon osobozenn od donuce't, ale takosvobozenm od vodlkayech pravid ] ' Ne]ze toti ci, edo kauzalitybhu svtavstupuj msto prodnch zkon zkonysvobody.Kdyby toubyla svobodaurena podle zkon, jinm nep' nebylaby svobodou, nbropt nim rodou' Poda a transcendentln svobodase tedy ]i podobnjako zkonnosta bezzkonnost. z nichprvnsice zatuje naerozvaovnobt hledatpvod udlostvad pin ponvad stleYe. jejich kauzalitaje vdypodmnn, ale jako odkodnn nm ibuje p|nou a zkonitoujednotuzkuenosti' zatmcoalba svobodysice sljbujebdajcmu ozvaovn uklidnn v adpin,jeliko ho vede k nepodmnn kauzalit' kterzanjednat samaod sebe, ktervak - protoeje jejedin samaslep. petrhv vodtko umo Pravidel, ujenaprosto souvislou zkuenost. 293

pak ve,.o Je /#j . pedpokldnjakpedchzejc nchzkon; Pednsleduje' pravidlanevyhnuteln stav.ponmto podleuritho co se stalo(co vzniklo v ase' stavvaksm mubt nn, chzejc kdyby to bylo vdy'neby|by jeho nebylo).protoe nebo to pedtm stle.Kauzalitapiny' existovat byl by muse| vznikl. nbr nsledek co se udlilo jejm postednictvm se nco dje'je tedy samanm, njakpedchzejc zkonaopt pedpokld a co podle prodnho optnjakjet ten ale prv tak pedpokld stav ajeho kauza]itu, se tedy vedje podle pouhchprodnch star stav atd' Jest|ie prvni za(ek' nikdy vak ody njaksuballem|' *i'r"i. '"t."t' ien ? 1]1 *" ^ jedna / druh vbec redy neexistuje pochzejrcich a na stranepiin prv v tom, ese bez dnplnostady. Prodn zkon vakspov piny nic nedje'vta' e by veker aprion uren dostaten ve odporuje tud kauzalitabyla monj n podle podnchzkon' n m e bt samasob,a prototatokauzalita obecnosti sv neomezen pijatajakojedin. prostednictvm se nco Je tedy nutno pijmoutkauzalitu'jejm jet njakou dnbyla dle urovna takovho dje,aniby pina podle nutnchzkon'tj' je nutnopijinou, pedchzejc pinou - toti, |o' e adajev' kter projmlu|absolufusponlaneitu p1in je s to zat sama od sebe -, a tedy zkon, bh pod|eprodnch svobodu.bez ndokonceani v bhu prodynen transcendentln pin nikdy pln poadjev na stran

292

li 2' kn.udkr,2' Elehent,' It' Lo|ika' 2 odd, DioLek|ika' Poznmka k tetafitino, ii I K tezi [4 1.2n"".n6"n161ni 1deasYobodyneivosice ani zdalekacel obsah A aa8 empirick' sti jmna, kterje z vt pojmutohoto psyclrologickebo jako jednn vlastn spontaneity nyi.z tvorrjenom otsatr absolutn pro urazu kamenem pestoje vakvlastnm zkladjeho imputability, pipustit takov pote. m li na nepekonateln filosofii, kte nar v otzcesvobodyvle co uvdlo To. kauzality. duhnepodmnn je ledy vlast' jen l/d..'r do rozPak. rozumodjakiYa spekulativn pijmoutnjakoumohut ientIn^ kse pouzetoho,zda musme vcnebosta. adu sukcesivnch nost,kterby samaod Je}e zanala bt s to zodpo' nennutn mon' v'otzku,jakje takovmohuhost se u kauzalitypodleprod. spokojit a to p;vtak.jakoje nutn Ydr, poznvme. etakovkauzalitamus s tm,eapriorn nchzkon exis. jak je urjt prostednictvm monost, 1 kdy pedpokldna' bt nechpeme' jinho. zpsob na dn neho existence lencekiadena plvn|ho TutonU|no pou/e/kUeno.tl pl|drzoval 'e poto d mu\|me nakolik dokzali,jen vlasln sice ze svobodyjsme v ad;jev zatku vzniku svta,zatmcona vechny je to douc pro pochopitelnost podlepouhcb na posloupnost dvat.jako stavyse mzeme nasteduiici !mvakpecejen bylo dokzno(i kdy Protoe E!! Dodnichzkon' je A a50 nitoti nat,tednuto)' od sebe, je s to zat sana pln e ad! v ase ady co do kauzalitysamo. zn nrn nyndovolenonechatzanat tohotosvtapiznvatmo. a substancm svta bhu i uprosted statn se pitom zdrovalnedo' j;dnn A nenechme ze svobody' hutnost mtjen ve svtme ada protoe sukcesivn e toti rozumnm, jeliko ve svtpece vdynjakstav prvnzatek. kompaativn zatek dnabsolutn svtanon za bhu nen vcpedchz podle asu' prvnrn zatku o absolutn zde toli ad' emluvme (napklad) J s tlie podle kauzality' prvnm zatku o absolutn nbr pin vlivu prodnch nynzcela svobodna bez nutnurLljcho jejcb pirozench vetn udlost, touto zan kesla, v;tanuze svho je talo plnnov ada,tebaeco do asu do nekonena, nsledk ady. Toto rozbodnut pedchzejc njak udlostjenpokraoYnm ink pouhch posloupnosti v Prodnch a intotivbecnele jde-li piny' prodn Urujc pokaovnn. a nenjejichpouhm 294

2. kap. Attithetika, J. antiftohie

Poznlimka k tet antinomii ll. K antitezi prody(transcendent|n obhjce vemohoucnosti yziokra.ie)by D_!1 z odporuk nauceo svobodhjil svou vtuprotijejmrozumskm zvmnsledovn|/?pijnute-Ii ve svt nic na|enaticb pnnho co do asu'nenustehledat ani nic dynanic|q pnnh, co do kauz'alit,' pvn Kdo vm pikzal vymysletsi njaknaprosto av svta,a tm potek postupn absolutn uplvajc ady jev.a abystesvob. poskylli njakbod klidu vytyit razotvomosti hraniceneomezen prod?hotoesubstance na svtvdybyly - pinejmenm si tako-, nein v pedpoklad vynucujejednota zkuenosti nntak dnou pot pipustit'evdyexistovalo i stdnjejich stav' tj. adajejich zmn' a etedy nelze hledatdn, ani matematicky' ani dynanicky prvnzatek' pvodu Monosttakovho nekonenho bez prvnho Inku' vzh|edem k nmuby veostattt pouze nsledovalo'nelze pokudjdeojeho monost' \rysvtlit' vakprototutohdanku Chcete-li pody pak zjistte, odhodit. ejstenuceniodvrhnout mnohozkladnch syntetickchvlanost (zkladnch sil)' kt r prv tak mlo pochopit' dokete a nakonec s vn lnus sttpohorlivou samamo- E_!2 nostzmnyvbec. Kdybystetotinesh|edali nazkladzkuenosti, e skutenje' nikdy byste si nemohli a priori vydumat'jak je takov posloupnost nepetrit byta nebyt non. I kdy se transcendentln mohutnos| svobodyprozatm z noDze pipout' aby promny svtamohlyzat, pecejen by musela bt tato pinejmenm mohutnost mimo svt(i kdybudevdytroufalou opovlivost pedpokldat mimo hmYech pedmt' monchnzor kteneme bt dn v dnm monm vjemu)'Avak pipisovat substancm takovoumohutnostve svt samm neme b. nikdy dovoleno'ponYad by Pak z vt stizrnizelasouvislostjev vzjemn se nutnurujcch zkon' kterounazvPodle veobecnch me prodou, a s toutosouvislost pravdy, by zmizel i znakempirick kte odtiuje zkuenost od snu.vedle takov bezzkonn mohutnosti jejzkonyj sou svobodysi toti |zesotvajt mysletprodu, protoe vlivem svobodyneustl mnny, a haj v , kterby byla podlepou. je tmmatena hprodyPavideln a ovnomm, a stv se nesou. vislou.

295

2' kn' su.!I.,'2' st Elendl'' I' I.,ik!,2' odd.Diatek|ika' inky' tmitoprodnmi vldnoutnad zcelapestvaj o tutou.l|ost, proto mus a nikoli z nich' onch,avak Tato udlostsicensledujepo _ pln na kauzalitu nazvna ale s ohledem bt - sice ne co do asu. pvnm zalkemv ad jev. pin na njak se v ad podnch odo|at Poreba ro1Jum! v lom. evichnifilosoze svobodyse jasnpotvrzuje pvn zatek koly)se ctili nuceni pijmout fovstarovku(vyjma p ikejsk tj. njakousvoprynho hybaelu' pohyb svt^njakho k vysvtlen prvna samaod sebe pinu, kter tuto adu stav bodnjednajc z pouh njakprvnzatek se totivysvtlovat Neodvaovali zaala'

2. kqp, Aitithetiko,4.

Btinonie

Ctvf rozpor Teze

tr anscendentInk h iacj
Anttteze Nikde' ani ve svt'ani mimo svt,neexistuje naprosto nutnbytost !l!! A 453 jeho pina' .iako Dkaz P d pok|dejte'esvtsm je' neboev nmje njaknutnbytost' Potom by by| v ad jeho zmn bu njak zatek,klery by byl nepodmnnnutn,tudbez piny'co odporuje dynamickmu zko. jevv ase; nu uren vech neboby ada samaby|a bezjakhokoli _ zatku' - akolive vechsvch stech nahodila podmnn pesto by byl v celku naprostonutn a nepodmnn' co si samo protie' ponvad existence njakho mnostv neme bt nutn' nem-linutnou existenci o sobanijedinjehost. Pedpokldejte naopak, enjaknaprosto nutnpina svtaexisy ad p{in !_!!l jako nejvy tuje mimo svt. Pak by tatopina |nek jejich existenci a jejich adu' Pak by A 455 promn svta nejprve zanala,6
,63s|ovo ,'zaat.. se pouv ve dvojmvznamu' Pnn znan je dkti. (infio njakou n.' protoo pina zan du stavjako svjinek' Druh (fi() v pin vznamje P4Jiyn Plotoekauzalitaza sam' UsDzujilu z prvnho vznamu na druh-

! 4!q Ke svtupatnco,coje - bu jako jeho st' nebojakojehopina

A 452

- naproonutnym Jsoucnem'

Dka. jevobsahuje zrovei adu zmn' smyslov svtjako celek vech Bez tchto zmn by nm totinebyla dna dokonce ani pedstava Ka zm' sva.155 asov ady j ako Podmnkymonostismyslovho p|echz ^z^n podmnce, kte co do asu na je vakpodzenasY pk na pedpokld s ohledem je nutn.Kad podmnn'jej dno' nepodmnnmu' svou existnci plnouadu podmnekak naprosto jedin je absolutn nutn. Mus tedy existovtnco absolutn kte samo nutnho, existuje-li njak zmnaj ako jeho nsledek' Toto nutn bylo mimo svtu' za pedpokladu,e by vakpatk smyslovmu tento svt. odvozovalaby totiod nho ada svtovchzmn svj palfila k smys]ovmu potek. aniz by vak\ama talo nutnpina !j!] ^ .,' ady me bt asov Protoe toli7atek svetu'To vaknenimon'
,5l asjko formln onostizmnjim sice objektivn Ped. PodDnka vdomje tato Pcdstava pce.ien chz, vak subjoktivn a ve skutenosti dn tak jako kadjin' toli jen z podntujem.

296

291

rl
Elemenry,II' Ijeika' 2 al1d'Di.lek|ika' 2' kn sudk! 2' is' podmnka zatku urenjen tm' co asovpedchz, mus nejvy je existenc' jet nebyl(nebo zatek v ase, kdy tento as existovat jetnebyla)' Pat tedy ji pedchz as,ve ktermvc' kter zan. k asu, a tedy kauza]ita nutnpiny zmn, a tedy i sama lato pina, je pouzejakojeho neme tud (ve non forma)' kjevu klerm as jev.I vecb ve hnu bt mylenaoddlen od smyslovbosvtajako (ajije je nuhho !o cel tedy obsaenonco naprosto svt sann svlov ada sama' lebo njak jej st). 2. kap Ahlnhelika,,l.ahtihonk ale taknuse]a zatjednata jej kauzalita by patila do asu,avak prv proto do hmujev'tj. do svta;nsledn by nesmIaona sama' pedpokladu. Ani lato pina.leetmimo svt' co odporuje naemu ve svt' ani mimo nj (ale v kauzlnmspojens nm)ledy nendn naprosto nutn by!o.

Poznmka

ke tt antinomii L K te.i

Po.nmka

ke tyrt antinomii II. K antitezi

j|| j \ o U .n a ' n e s m I m/ d e p o u l tZ a d n i I. . ' e u n r ' a " r - " r . . . i . l e n c i n u l n e h o f t 7 k o s a " l a g , . A ) d ] g u n ? n ] ' k | e | y | o | i , p o \ I u p u j eo d p o d m i n . )in) v pojmu' jeliko na nepodmnn 5e nho v jevu k nepodmnnmu dvnejako na nulnou podmnku absolutntotality ady' Pokouetse ze ve.hjsoucen vbecnlejinmu o dkazpouh ideje nejvyfto principu rozumu, a proto o nm budeme muset hovoit samoatn' i kosmologick dkazneme dokzat existenci nutnhojsouc' najink' ne e zrove ponech nerozhodnuto.zda je jm svt sm. nebo njak od nho odlin vc' Abychom to to|i zjislili' pote. ji nejsou kosmologick a nepostupuj bujeme k tomu zsady' kte v ad jev, nbjsou to pojmy nahodilch jsoucen vbec (pokud jsou uvaovna jen jako pedmty rozvaovn);dle potebujeme princip'jak takovjsoucna s n'ltnm jsoucnem spojit pomocpouhch pojm'co vepat do l7nscendentn fi|osofie' pro ni tu dosud nen Jestlievakjednou zanemedkazkosmologicky' a to tm,e mu polome za zklad adu jev a regres v ttoad podle empirickch zkon kauzality. nememe od nj pozdji utcia pejtknemu.co v b e c n e p a l i d o l e l o i a d y z'a p o d m i n k uL o u , m u s i b }r ia|ojeii|anek . p a v v v } / n d m u ' v j d k mb ) | a c h p a n a n c o I o m ( e eo'"o"jno :.; : : .. podmlnnh e|ace ko J e h op o d m n c e v rade tlera mla k l l on e j t y j i l podmncev nepetritm postupu Yst'Pokudje tento vzlah smyslov a patli k monmu empirickmupouvn rozvaovn'mene vypodmnka nebo pinatento regres uzavt jen podle zkon

Domnvme li se, e pi stoupnv adjev narme na obte'po' E 1!! L u dj d e o e x i e n c i n e j d h e naprosto n u l n en e j v y j p l i|.iny' ne.mji.e tyto obtezaklda! napouhch pojmech o nuh existenci vci vbec, a bt tedy jen ontologick' nbnus vychzel z kauzlnho spojen s adou jev' aby k n pijaly podmnku' kter je sama nepodmnn' a mus tedy bt kosmologicka odvozenpodle enpinckch zkon' Mus se toli ukzat, e stoupnv ad pin(ve smyslovmsvl) nemenikdy skonit u njak empiricky nepodmnn podmnky a e kosnologickagumenlnahodilost] av svt jeho znn vy znv proti pijel njakprv! a tuto adu naprosto prvotn zahajujc piny' v tloantinomii se vak objevuje zvltnkontrast' e roli z thoE 4!! dvodu' z nho se v tezi vyvozovala existence njakprabytosti, se v anlitezi vyvozujejej neby!'a sice s toupsnost' Nejprve se ftalo. E|istuje nutn.bJ,os|. potoe cel uplynul asobsahuje adu vech podmnek, a tud i nepodmnn (nutn).Nyn se k Neeistuj. nutn bylosl, pv proto' e cel uplynul asobsahuje adu !dn ve.b podmnek(k'erjsou tedy dohromady opt podnnn). Pina tohoje nsledujc: Pvn ffgumeDt hledjen na aJolutn totalitu ady podmnek' z nichjedna urujedruhou v ase'a zskY tm nepodlnnn nuln. Drub argument bere naproti tomu y nvah]unahodilost (po|oe kadmu prvku ady veho toho. co je v aJovad \!en pedchz as'v nm musbt podmnkasama op! urenajakopod. B 489 mnn)'m vechnonepodmnn a vekerabsoluinnutnostzcela 41

298

299

Elenen''I' lbgika,2- odd.Dial.ktika,2-kn. su.!k!,2' s| jsoucno jen jako patc k asov ad, a nutn smyslovosti.a |ud lnek svtovady. za nejvy mus bt povaovno P s to si liddovolili takovskok (p dpaoLs eis dIIo.yvos), tj' nahodilosl, Usuzovatitotize zmn ve svtna empirickou uinit' pinch, tak vzea zskali na empirickyurujcch najejich zvis|ost podmnek, zc l asprvn'Po o takbylo adu empirickch stupnou a dnnej. dnprvnpotek toevakpitom nebyli s to nalzt pojemnahodilosti a pijali istou vylnek, opustilinhleempirick ad'jej kategorii,kter dosuddvala podntpouzek inteligibiln piny' kierpakbyla naexistenci naproonutn se zaklda|a plnost -jeliko nebylavznana dn podmnky'i smyslov osvobozena psoben. Tentopostupje podmnky kauzln zat samasv oda9ov vkladu. lze usouditz ns|edujclho neoprvnn,jak vaknaposto je to' ehokontadiktorick smyslu ka|egoie Nahodilv istm vak nelzevbec usuzovat protikladjemon. Z empirick nahodilosti B 488 na nahodilost je co se mn, tohoprotiklad(iehostavu) inteligibiln' A 460 jinmase to nenkontra. skuten' tedy i monitud v njakm aby stavu'coby vyadovalo' diktorick protikladpedchzejcho v nlt byl pedchzejc stav' mohl bt na jeho mst v tme ase. jeho protiklad,na kternelze z ttozmny vbec usuzovat'Tleso' by|o non A' z toho kter bylo v pohybu,bylo , a kdy se zastavilo, pak, e po stavu nsledujestav protikladnstavu ' nelze vbec usuzovat, ekontdlktorick protiklad avu ,4 je mon ' a EstaA je tud ase' kdy k tomuby bylo teba'aby v tme nahodilinebo vak pohyb.mohlbtmsto nhoklid'Nevme nic vc,nee existoval v nsledujcm aseskuten byl klid' a tudbyl i mon'Avak jinmase nejsounavzjern pohyb v jednom ase a klid v njakm pro(ikladn' uren' tj' zmna' sukcesepotikladnch kontadiktoricky ppadn d okazuje nahodilostpodle pojmistho tedy v dnm vst k existencinutn bytostipod|e rozvaovn, a neme tedy |ak jen emPirickounahodi' pojm istch ozvaovn' zmna dokazuje ktepatdo pe. los|,tj' enov stv by sm pro sebe'bez piny' Tato vzlriknout. delho asrr, nemoblpodle zkonakauzalityvbec - i kdy je pijmna jako naprosto pina v tto num' sepestomus jev' podobvyskytovat v ase a patitk ad
,16 ''Pechod dojinho rodu'.. (Pozn' vyd')

2. k@. Antith.tikd, 4. ontibmi.

odpadaj' zpsobusuzovnv obou argumentech pitom zcela odpovdi prostmu lidskmu rozunu' kteryseastjiocit v situaci'e se dostane sm se sebou do sporu, kdy svjpedm| zy^\jeze dyon odlinch stanovisek' Pn yon Mairun povaoy^| spo dvou slavnch astronom, kter vznikl z podobn lkostis volbou stanoviska'za fenomn pozorubodn dostaten na to, aby o nm napsalzvltn pojednn'Jeden totisoudi|' eMsc se ot kolen s oa' protoe je k Zemi pivrcen stle tout stanou; druh so|,dt|' eMsc se neot kolensosy,pv proto.eje k zbmi pivrc n stIetout stranou.oba sudkybyly spvn. pokud jsme zaujali stanovisko' z nho chtlkad z nich pohybMsce pozorovat'

300

301

II' tb,itn,2' odd' Diatek|ikl,2' kn' su.!b' 2' st Elefuehry'

3' kaP' o |on' job n rozM

4 |onto 4 roQoru 1jjed

o tom,jab rui rozum K^pilola tet' na lomlosvemrozporuj?n ideji'klee htukosmologlckch diaIektlcLou celou za. t.ay mame | 1?l -", . byl danodpo. mo7ne lkuieno\lI v njdke abyjlm rrlbecnedo\olu|l, je v sou]adu fozum myslel ani to, aby pedmt, ba nedovoluj vdjc (ak libovoln Yy' pece nejsou kter zkuenosti, s obecnmizkony postupujc je v nepetril nutn veden k nin nbr rozum mylen, zkuenosti bt podlepavidel syntze, chce.li !o, co me empirick podmnek a uchopit jen od vech podmnn' osvobodit vdy ueno pedavuj tvrzen Vechna tato rozumsk totali!' v nepodmnn poblmy a nvyhnuteln vyei!tyiprozen prv tolik pokus potoe ani vc, anim' toljk. a rozumu,jich tedymebtprvjen syntzu a kter empirickou pedpoklad' nenvc ad synie|ickch priori omez''lj' hranice svouoblstza vechny skvlvbojerozumuroziujcho jsme tezch. kter obsahuj pedstaYilijen v suchopmch zkuenosti D_9)pouzedvodjeho nrok, a oproili jsmeje, jak se slu oprvnnch akoli cel ndhe. veho empirickho. filosofii.od na transcendentln s nm' Avak vjejich spojen me zazitjen tvrzen ra rozumovcb pouvn rozu. pokaujcm oziovn ap]ikacia v filosofie v tto povzn a k tmto se apostupn napoli zkuenosti mu, kdyzan kter by zanechalahodnotu idejm.ukazujedojnost' vzneenm jinch pod sebou- kdyby dokzlasv lidskch vd hluboko vech -, jeliko nae nejvt slibuje' e zdvodn vypjat nroky obhjit jde v se nakonec pokud posledn ely. nich o oekvn a vhledy' sjednotit. otzky' zda m svtpotek snahyrozunu musvechny jeho .ozlehlostiv prostoru;zda nkde v as a zda existujhranice a neznii' J, njaknedliteln myslcm exis.e. a moni v mm apomjiv; zdaFem ve svch telnjednota, anebozdaje vedliteln jednnch bytosti'vedepnebozda mne.stejnjakojin svobodn, svta'ane. zda existuje njaknejvypina rodaa osudja koen, pi pedmtem'u nhose musme vemsvm bo jsou poslednm vci a jejich d, to j sou otzky, za jeji.h pemlen zastavit prodn sv vdyi nebo ta mu s ohledem rd vzdal cel een by se matematik 8-122 poskytnout dn ely lidstvaneme na nejvy a nejnlhavj
302

Kmm loho,ematematika' uspokojen' talopchalidskho ozumu. nm poskytujenvod jak ve ve|km. stejnjako v malmrozumt jako i v obdivuhodn jednot prodv jejm du a pravidelnosti' jejchhybnchsil' a da|eko ptompekrauje oekvn filosofiesta. jen na obecn vjc zkuenosti' spov v|astn dstojnost matematiky v tom. edv podnta povzbuzenk pouvn rozumu pesahujcmu vekeou zkuenost a zsobuje filosofii,kte se Lakovmi leitostmi tmi ejlepmi materily' pomoc pimenchnzor zabv' aby podpoilaozumovzkoumn' pokudto j n povaharozumudovoluje. (mon pro pro praktick Na netst spekulaci a|ena tst uen ozum ve lovka) shledv'eje svchnejvtch oekvnch v zajettakov pro a proti,eani kvlijeho cti, a dokonce zmti dvod ani kvlijeho bezpenosti nenmon, aby se sthl zpl a pihlel jako njak pak' aby tomutozpasulhostejn bojov h ' jetmn pouze pikazoval sm.Proto ho pedmt sporu Ye|ni zajm,nezh. v mu nicjinho'nepemlet sm u sebeo pvodu tto nejednot. nosti rozumu se sebousamm' o tom' zda na n teba nenesevinu q!29 pouh pojehoobjasnn neporozumn' sice rnon na oboustranch odpadnoupyn nroky' ale zato by mohla nad rozvaovnm a smysly nas|oupit EvaI,klidn vldarozumu ' Toto dk|adn objasnnprozatmjet odlome a nejprez. pidali' kdybychommuseli me' na kteroustranubychomse nejradji podle zaujmoutstanovisko. Jeliko v tomtoppad nepostupujeme logickho zkuebniho kamenepravdy'nbfjenpodlenaeho zjmu. _ i kdys ohledem budetakov zkoumn na spom prvooboustran nic nevye pes.ouiten v tom, nm umon pochopit. po se astnci tohotosporu pidali radji na jednu nena druhoustfanu. aniby to pitomzpsobil njakvjimen pedmtu. nh|ed Takov jin vedlej zkoumnrovnvysvtlnkter vci' napkladzelotick zpaljedn stany a chladn tvrzen prolidochotn duh, jsou projevuj svjradostnsouhlass jednoustranou. a proti druh pedemnesmiiteln pedpojati. posuzovn Existuje vaknco, co pi tomtopedbnm uruj nae hledisko'na jehozkladje lzejedin provst s patinou dprincip, kladnos'a to je srovnn z nichob stranyvychz'j'Ve vechtvrzenchantiteze pozorujeme dokonalou stqnorodost zpsobu my|en a naProstoujednotu maximy' totipincip islho e|h|irismu, !_19! A 466 jevve svt.nbri pi een a to nejenve vysvtlovn transcen-

303

Ele^e,'

' Idgika,2.

d.!. DidLktikd, 2. kn. sudk!' 2' 5t

3' kap' o loh' jak h |ozun ^alofr,o sd loqoru zdjeh

tezevychz j Naprotitomu tvrzen idejo svtsamm. dentlnch jev. ale kladou ady uvnit vysvtlovn zpsobu nej n z empiri;kho jednoduch' jejich nen maxima principy,take i;telektuln se; jet znakn dognatismem rozliujcho Naz;u ji podlejejhopodsttnho rozumu. istho kosmose pi urovn nebolina stan..r?, dosraliJm!' Na stran idej' projevuje. loel k ch rozumovch 'Za;ru. sdn Lazdytobe pruki. k.aJPn' Lteryupimn u|i|y je To' e prospn' mu chpe,co lovi,pokudskuten snl;jc jednoduch, je a m tud J sv m ne;aty poiater' ze rnmyslc samovolnm ve svm piiozenost' e'ie tolo Ja zroveli neDomiieicl e a konen. nutnosL. i"n:ni"vouoanea ze 'e polved nadplrodni ve od n prabytosti, odjedn tvosvl. pochz ;el d vc,kte jsou zkladn spojenlto vechno odvozuje svou jednotu a eln tyto o Antitezens olupuje vechny kamenymorlky a nboenstY. zd. ens on olupuje' opory,nebose pinejmenm se pojeyllje1 spekulativnzjem oz]Jn\,. zl d|uh'na ||ostan B19 Kdy rolitlanscendenlaln timlozpso. a pou'vme idejep' |jlmame A oo, aodvo7eni ietzpminekpostihnoutzcelaprio tem' mrtzemecet co anti od nepodmnnho' pochopit tak' ezaneme podmnnho ena otzku doporuenm, pro ni je velmi patnm ieze nedoke; nensto datodpovd'klerby nepi. synlzy rkaise podminekjej od danho otazk} Podle n musimestoupa| pouirelaatstnetronecne jet menstici' vedek stice kad vymu, knjakmu ;otku jetnjakoujinou iad ud|ostm vdynad sebou.iakopinu optojin' ani se vdyopraj vbec existence udlost,a po.lmnky prabytosti doshlynepodmi vci jakoto samostatn by kdy v njak postavena opory' nnho z4 tet. |^tos!an^ m i vhod]u PopLlarit} , k13t uritnen tou v ide. nenachz Prostrozvaovn doporuen' stjejho nejmen pot. ani tu ejmen potku veker syntzy jch nepodmnnho nestoupat k nsledkm, spe ponvadj beztakzvyklpostupovat jeho se (nad monost prvnho absolutn v pojmech a dvodm, k me ktermu pevn ke i bod, zrove levu a nachz nezaml) od podstoupn svchkok. zamcov nenavnm pipojii vodtko je vdy za|ben, dn na|zt Protoe m;nhok podmnceneflf]e jednounohouve vzduchu 304

! 49! Na stran n pll'Jl1ll' neboli alit . e, se v uen kosnologickch idejnenacbz| h pr ' d Lakoypaktickzjem plynouc z istchprincip morlkaa nboenstv. rozumu'jakobsahuj spo se zd' epouh ob zbavuje veke empirismusje sfly a vlivu. Neexistuje-|i dn od jeli svtbez potku. pvodnbytost, svtaodlin a tedyi bez stvo. vle tele'nen'|inae svobodn a nae duejestejn dlitelna ponjako hmota' pak ztrcej vekerou jej c platnosti ''l orln ideje a zsa' dy a hroutse spolu s lansceruIentlilnni idejem| kterpedstavovaly jejich teoretickou oporu. Naproli lonu nablzlempirismu. spekulativnimu /jmu lozumu jsou velmi lkav daleko pevyuj urit vhody' kter ty' kter me nabdnout dogmatick uitel ozumovch idej'Podl e mpirismu pohybuje se rozvaovn vdyna svzvltn pd'totina poli sa. pojejich mch monch zkuenost' ptrat zkonech me a s jejich pomocme donekonena roziovat svbezpen a srozumiteln poznn'Zde ne ^ m znzoovat svjpedmt - jak sm o sob' jejich tak vjeho vztazch. v nzoru'neboa|espo v pojmech' obraz me btjasn a zetelnp d |oen Y podobnch danchnzorech' Nejenerozvaovn n m zapo.eb opou.t tentoetzprodnho du' aby se zamilo na id j e' jejich pedm'y nezn,protoe mu 9121 jakoto vci nemohou mylenkov bt nikdy dny;nbmu ani nen dovoleno opustitsvou prci a pod zminkou,e je nynukon n a, pejtdo ob|astiidealizujcho rozumua k trnscendentnm pojmm, pozorova. kde unemus a bda.podleprodnch zkon' nbme jen vynlet a bsnit,aosjislotou' eneme bt vyvrceno skuteyzno protoe nostmiprody' zrovnanajejsvdectY nen e ' nbr ji smpomjet' podizovat neboji dokonce vy autorit, totiautorit istho rozumu' jako Empirik pro.onikdy nedovolpUmout prody njak obdob pr\l' naprosto ani nebude pi pohledunajejrozsahpovaovat njakou hranici za nejzaz nebopechzet od prodnch p d mt,kter me pomocpozorovn a matematiky ana]yzovat a v nzorusyDteticky urit(tj.od rozprostannho), k tm pedmtm, kter neme ani mysl, ani obrazotvornost nikdy in concretoznzornit(tj' k ied. noduchmu). Nemesouhlasil ani s !m, aby se dokonce 1 prod pedpokldala psobit mohutnost nezvisle na prodnch zkone.h(tj. svoboda)' a tmbyl zuovnkolozvaovn ptratpodle vodtkanut305

Ekncn1y' II. Lolika' 2, at.Didkktika' 2. kn, sul1b'2' .'t s 8 n r . n o t a r i d " t o o . z n ' k J i " v ' \ n " k o n e cn e m / c pipUil an' lo' :rby. na-0 v p l z b y l o ' l i |p . ro'o/ m j m o p l ' t o c J ' I l ' \ ' e d a l l r ' c c e h o .r'o.'p''.in, pedmty poskytuje nm toli ona podu;jedin nc nezn;e !ic vc a mens pouitojejich zkolech. jin zmr, ne Nem.li;vem empirick ilosof se Svou aniilez sv zneuznvajcho ozumu a opovlivost potlai1pemoudelost kde am' ^ dnn c p."ue po'tini o t.ot"atujc|no Poo.umhm a to. co ponecbvme s ohledem vlastn porozumenl poznn kon, za podporovnspekulavydvat chce na praktick jem v platnosli, petrhl nit iyzic' pohodllosii' vyhovujejeho tv;ho zjmu, aby, kdc ro p oznn,jinav. o o z i o v n e j d e a pod zmilkou, kch zkoumn vlsi. po7!vme jejich prostednictvm ideje' zal na lransceDdentl s 1mto spo. cmpirik pravm, sc tedy' n jen to, e nic ne|me|kdyby skrom v nrocch, jeho umrnnoi zsadou maxim kojil, byIa by oz. naeho rozen monho nosti v lvrzench a zrove nejvtho je zkuenosti. uren. toli zvl vaovnpomoc uitele.kter nn Pcd' v takov; ppadbychom toti neby]i zbaveni intelektulncb zleitostil pouzc by. PokLada ry poiebnchpro naepraktick chom je nemohli ncchat vystupovat okzale pod titujem vdy a rozu. B - l l i m o ' e n o r u t r t e a up J n e v a o / . k U l e n \ Pp e k J I i I i v n il . d l n l n e m cn i . o, ' ' kdy 1 \ d e p o i i h n o u r Z d d n vI i n y I ' | d m e | c / p i e d m . I 7 ( u ( e n o \ | | J o nov a na pokou kter se pckromejej tlranice, nem syntza, n a n m by n z o r u , s u b s l r t poznalky' dn z k u e n o s tn i ezvisl mohla b! provdDr' Takto ale' kdy se empirjsmus sm slv vzhleden k idejm ak lo jeho vtiDou bv) dogmatickm a zpupn poprto, co je mimo Sfru zde zas]ou pchou, kter si poznatk'sm se proviuje nazrajcch pokrn o to vc, e se tm praktickmuzjmu rozumu psobnenahradite]nkoda' Po|lk1ad nezj ePikureismei|e 1\ Plalonisnen je rento:
:& stlejejet otzkou, zda Er'itl.j nkdy pedk1dal v zsady jak jinm spekula nc maxiani ob.jcklivntvrzcn' Pokud vak.ebyly nim d filosofickho prok7al v ni.h opradovjho povn lozumu, tivnho jev muse cha ne kterkoji jin staro!k fuudrc' To, e k vysvlIovn ptupoval tak' jako kd)by pole zkoumn nebylo rmczeno dnou hlanici nebo potkcmsvta]c ltku s!ta musmePedpokldat lakovou'jak us bt, kdy o nchceme bl poueniProstcdnict zkuenosli;e nc1zoped

jak n rjzu,nnu lo,l1oln1 3 kaP' o lon1' |0?Paru.qen o h J | | k ' || \ j ( n e / v J I d I cI ' I k '/ c P | l / ! ' , , . . , ' p , J ' u , u j e l p o d . ::l: p o r u j e v e d n | ' : ' i . e \ n e p r o . p e . hp r j \ e . / a L I m . ar l a l a n t ' n d s n x sice nabzvbornprincipy kpraktickmu pouvn, avakprvtm dovoluje rozurnu, aby se vc vcm. V emjc nm jedin dopno spe. kultivn vdn,oddvltlidc]istickmuvysvllov! podnchj ev' a proto zanedbval fyzikln bdn' A konen'pokud jde o etmoment, k Dmu lze pi pedbn volb mezi obm svcmise stranami pihlet.je velmi zaejc, popularit, pestoe bycbom oekvali' c e empirismus 'e net zdrav lidsk rozum se dychtiv chop nvrhu, kter slibuje, e ho poznatky ajejich rozumovou bude uspokojovat pouze zkuenostnmi souvislo. zatmcolranscendentln dogmatika ho utstoupatvzhru k p o m m '' | e l J ' | l c | Up | . t | " . U j I n j \ l e d J r o / u m o \ e\ . h o p n o ' I || l " k ! ) ( h \ | d \ ' k l c | .J . . ' J . T ) l I e 1 | r e J / b h I e iA (\ i \ d k p l . v | oj c h o : ;! I ' p h n u l k d 'Z J I i \ ) J . t ) | o / u m . e l o l ] / n d c n : / ' v l d k U v m p n \ l n \ e n . ' kdy sc nad nj nemenijak vyvyovat ani ten nejucnj Iovk. Jesllie nemurozLlmmIo Debo nic. neme se ani nikdo jin ho ledbat, e tomu rozum Vc,a i kdyo tom neun mluvit zrovna podle pavidel koly jako jin. pesto o lom medialekticky mudroval ne kone! vc' proloe se pohybuje mezi pouhmi idejemi, o Dichloho lid nanlluv nejvce prv prca' e a nith nic ned'za|n.o jde.|] o bdn v prod' museli by zccl zmlknout a piznat svou nev. jsou redy sihm doporuenm domost' U pohodl a,jeitnost tchto zsad. Navc' akolii]osofovibudc ve1mizatko pjjmou! nco jako zsadu, ani by si to mohl sn ped sebou ospravedlnit' nebo dokolce zavdt pojmy'jejich obieklivn realitu nelze nahldnout' pro zdrav lidsk rozum nen nic obvyklejho.Ten chce mt nco, od eho by mohl s dvrouvyjt' obt s pochopenmsamotnhotohoto pedpo. kladu jej neznepokojujc' ponvad mu to (nevdoucmu' co to zna' men chpal) nikdy ani nepijde na mysl' a povaujeza znmto, coje
pokldai dnjinvytvicn udilo. ejakje urenonemnnmi piod nmi zkonyia konen. e pitomncsm bt pouitadn od svtaoddlen pina, tojsoujel i dnes elmi sprvn,a1cDlo dodrovan zsady ozii' iovn spckulativnfilosofie, jko i lyhlodvn PIincipt mo!lky nezvnle n cich pomckch'.ni by proto sl bt len' kLI paduje' abychom ony do8matick vty lqhorali' zab!,fre.li s9 pouhou spekuIac,obviovn z roho' c jc chcc PoP a| '

306

301

Elen.ntJ' I!' Lo8ika'2' od.l.Didkktika' 2' kn.sudk!,2' 5t spe' u nj veker A konen pouvn bn' mu diky astjnu e namlouv, rozum si zjmu a praktickmu zjemustupuje kulativn nut ve skutenos.i vit ho pijmout nebo nahl a rozumtomu,co B 502 pouzejehoobavya nadje. lascendentln.idea. Takje enpirismus A414 popularitu' a auob. vekerou zcela pipraveno ozumu iizujcho praktickch zsad, z hlediskanejvych nedostatk sahujesebevc a zskoly peko hanice tebaobvttoho,enkdy nen se vbec pze velkho davu' obci a vnostv i k o moc vt je co do svpovahy architektonick' U' dvse na Lidsk ozum a proto systmu' jako na soustnjakho monho poznatky vechny po. zamlenmu kadmu principy.kte takpipoujentakov jednom v systmu nachzetse neznemouj znatku pinejmenm jsou vak loho druhu' antiteze vly na pohromd sjimi poznatky' ped existuje ' Podlenich zcelaznemouj stavbypoznn edoven jeho sti jet stav,v kad njakstar kadn stavemsvtavdy pedchz udlosti sti.kad jsou vdy jetjin' opt dliteln je optjinou' a v existenci njakjin, ktebyla prv tak zplozena njak nepodaniby se uznvala vbecvevdyjen podmnn, ic mnna prvnexistence.Ponvadtedy antileze nikd nepipout jako absoluttt kte by mohl slouit pvnho a ani dnpotek, budovapo7nn niak pln 7allad sravby'jeza danchpedpok|ad po2rduJe ljemroZUmu{k(er r.loJearchilek|onicki .a"*..l"a' }|!] ^ ",, jednotu p|roprioti) a ozumovou nbrzis|ou nlkoli empirickou. v tezi' tvrzen obsaen vechna zenmdoporuennpro zjmu odci a brt v vahu Kdyby se vaknkdo dokzal veho pouzepodleobsahu nsledky, tvrzen rozumubez ohleduna vechny e nachzel- za pedpokladu' jejich dvod, pak by se takovlovk jinm vchodiskuz ttsn,nese pihlsit by nevdl o dnn kolsa. neustle Ze spomchnauk v jakmsi kjedn.neboke druh jcmstavu' Dnes by mu tvzen, elidsk vleje sobodn, pipada|o - kdy etzpiodynePerui{eln vzal v vahu ztra nepesvdiv; je ' a eve polh proda nesebeklam nen by ml za to, esvoboda zmizelaby tatohrapouhho a kjednn. k inm Kdyby pak ale dolo prin. snu,a on by volil sv obazy rozumujakostnov sp k ulativnho zjmu' Protoese vakpro pemlejc cipy jen podle praktickho pouzezkouas aby vnovalajist pecejen s|u, c bytos| a bdaj stranic. se pitomod veker vlastnho rozumu,ale oprostila n svho nelze osta|nm' piedlo'laL posou7eni kosr' a sve poznam|yveiein

4' kap' o banscenden|.ilnch ljkolech is|harozuhu'.'

nikomuzazlvat, ajetmn pak brnitv tom,aby nechalvystupovat svteze a antitezetak.jakjsou schopny nezastraovny dnmi B 504 A 416 jeho vlastnho vyhrkami hjit se ped pootci stavu (totistavu slabchIid). Kapitola tv' o 'rdnscende tInch kolech istho rozumu. pokud musi bt monoje zcela vJeit chlt rozeilvechny kolya zodpovdt vechny otzky by ped. stavovlonestydatou velkohubost a vstedn nanyIenost, take by. chom se tmnutnihnedpipraYilio vekerou dvru' Nicmn exis' tujvdy. kjejich pirozenosti pat, ekad otzka,kterse v nich vyskytne'musbl zcela zodpovditeln z toho,co ji vme.protoe odpov muspramenitz Lch zdoji,z nichvzela otzka,a kde v dnm ppdnendovolenovymlouvat se na nevyhnutelnou ne. vdomost' nb.jemon poadovat een' coje ve vech nonch ppadech prvo a co bezpldy,musmevdt s ohledem na pravidlo' potoe se to lk naich povinnost, a k tomu. co ne eme vdt' nemmetak povinnost.,5 dnou Naprotitomu ve }ysvtlovn p- !l!! jevnm mus rodnch adavczstat nejasn a leckter otzkamus zstat neeiteln. protoe to, co o prodvme.nesta ve vech ppadech ani zdaleka k tomu,co mmevysvtlit. Meme sepakptt, zdali se v transcendentln fiIosofiivyskytuje njakotzka'tkajc se objektupedloenho naemu ozunu' kterje prv tmtoistn ozumem nezodpovditeln' jejmurozhodnmu a zda se meme zodpovzen prvemvyhnouttm,eto pidmejako naprosto nejist (ze veho toho,co meme poznat) k tomu,o em sice mmenatolik pont'abychommohli vznst onu otzku.aYak zcela nm chybj prostedky nebo schoplosti. abychomna ni mohli nkdy odpovdt. Tvrdm' etranscendentln filosofie se od veho sDekulativnho poznani1ii tou zvlitnosli' evbec 2dnoraz ka. kter; se ryk nja. khopedmtudanho istmu rozumu,nenprv pro tenlo |idsk
,65''U kd je !ebaukzat'e kdyby byty pedmly smy antinomie pojmnyjak vcisamyo sb' nedalby se tentoopo. tijak.ozeit'Tud kdyby nebylve - E uv.de vta dokzna'dal by se z lobo usuzovat'., CLXX, Ak. XXII,40. (Pozn.vyd.)

308

309

kn su,1k,'2' 2' od.t Dja\ck1ika,2 Elemeh|,'I!' La&a S e n a il c v y h n u t e I n o u a e d ! v y m I o u v n rozum !ceite|n zbavi1povin nevlomos1l nezbadltclnou hloubku lohyns neme pojem' ktery' nm nosti dkladn t pln na ni odpovdt' Prv t ilit zpsobilmina olZns toti mustak umoujeoi7ku vznst. ku odpovdt.jcliko pedmt se mimo dan pojem vbecnevyskytuje I i a k o \ o n o a d ep r . i \ aa b e T n r i v i ) " r r - " . c e n a e n . . ' tr n' 't o . l ' ' " ' i a r , . 1 ' o U / a d l c ' I n en e / k ^ ' m o I o | ' ] ! i .. . | " v e np o / ' J o v d | J \ p ' j k o | L i c Io J p ^ . F ' . t e o r . z k ) ' L rn ' c n / r ] / e m e a i.ilosofse]im nelm vyhnout vd lkajcse povahyjejich pednrtu, ue m l o t u i ! a i o , e s e l y l o t m . e s e v y m l u v n a n e p r o n i k n u t e l n o t oizky mohou tkalien kosmologickch idej' Pedmttoti musbt dn empiricky a otzka se tk pouze toho. nako]ikje piren ideji' Jc.li pedmt transceldcntln, a lcdy sm neznm lapklad zda ( d u e )j'e n j a k o l o n c o ,j c h o j e v e m ( v n S s a m c h )j e m y l e n kter o sobjedDoduch bytosli zda existuje !,jakpinvechvc, jc naprosto Dutn atd' . pak je teba, abychom kc sv ldeji hledali piznal, e je !m neznm' avak njak pedmt, o ktermmeme 'e \''|\ l},?nJcJi'IUu K o ' m o I o g i .k c ' d | e ' n . m o / n ) p ' . ' r o 1elre ! .' ;.0""' s }n I e / J piedpoL | ' | J ' |.|v l| i J m l1 e l | | | | J k o U / \ | ' I i n o s | |/ .. |1.'hou potcbnou k jeho pojmu jako dnou' a otzkr, kter z nich vznik, se totalilu' tkjcn postupu ltosyntzy,pokud m obsahovat absolu1n bt dna ve zkuenosti. a ta u len nimcmpilckm. nebol neme a nikoli Jelikoje tu epouze o vcijako pedmtu nonzkueDosti. kosmologickolzky jako o vci samo sob, oe]ze na lranscendentn pedmtu otzka se netkdnho odpovdatnezvi!|e !a ideji, nebo ncbudeme se pti po samhoo sob' l'okud jde o monou zkuenos!. tom, co mebt dno v njak zkucnosti in concreto' nbr co je
,.'6Na orzk!'jak charikter m transcendentl.pedt. ncmeme sice .lt dnou odpod'.toti cj'nk knla |kd,nl' x|e ncme ici' e sama p|oocncm dn pcdnt' Poto.jsou tak vech!y oldzko neh(i srn:-sL' nauky o duizodpo!diielna skulenzodlovzen. otzky transcenden1ln ebol sc lkaj llansccndentilnho subjcklu vech wi!nch jev' kter sm ncnje!e' a kicq] tcdy nen /r'n jako pedt. a plo kter dn z kategoi (jich se tat otzka vlastnrk) ncnachz podmnky, Me zde ted} pi pad. kdy p1at vcobecnvrok, c {]niodpovdje tak odpovd' toti c oli7ka po charakteuneholakovho, co ncmebt y1cno pomc d ktcr nhonlilho prediktu' plotocje kladeno zccla mio sfrupiedml. p z d n ' a n j c o ! . m o h o u b I d n y ' j e , c e l a nm

kjlech is|ho ro.unu',' 4. kaP' o buhs.hdeldlnch obsaenov ideji' k nse m empjrick syntzapouzepiblioval; tuto oizku tcdy musbt monozeiljedin z ideje' neborje pouhtn neme odmtala sva1ovat odpovdnost 'rvorem rozunu, kler tud jl n neznm pedmL' j ak se,prvu Zd, e njak vda me B 5OE Nento nic tak nrimodnho' Aa8a vechdojejhocclku pal. een poadovatn oekvatvesmsuril cch o!zek (quxestionesdonesticlc)' i kdy snad monje!nebyly filosofie existuji jetdv ist ai nalezeny. Vcdle tanscendentln m pouze spekulativn obsah, zatmcodruh m vdy.jedDa rozLlmov 'l!] tematkd t norlk!1. s]yc1snad nkdy praktick: .:ljl. obsah podIn]ek poklda]o za neznalostj e by se kvli nevyhDuteln nkdo, jak jc v racionhch pesn prmru ke kunici zcela vzlah nejist, pomoc racionlnch sel neme slcch? Ponvad iiracionlnch ncbyl dosud a pomoc se] iracionlDch b1 udn zcela kongruenr! jistdou tko. l7e poznat a]espo nemono s nalezcn, soudilo se' e principecb Ve vcobecnch mrav vhoecn,a lzn,'' !o dokzal' ponvad lyto vtyjsou bud docela nicoln nemcbt nic nejis!ho. vyplvat pouzc Z naich rozumovch pojm' a nesmysln,nebo mus prodovd nckone! nnostv domnnek, Naproti iomu v existuje jsou ped j prodnjevy is totu' poe u nich nelze nikdy oekvat jsou na nlich pojmech, k nim tedy nm dny nezvisIe nrty. kter poio nrimo ns' Prv nbrje nenklv ns a ncn immy]en. B 509 n c I Z e o e k v a t Spo' '181 n a l e z e n 'a a D i neme bt v mlohd ppadech A analytiky' lehliv vysvtlen tch10otzek' otzky tranScendentln poznn. pon' sem nepotm' kterse tkaji dedukce nachoistho jistot pedmt' soud.kterse tkaj vad nyn pojednvmejen o a nikoli pvodunaichpojmSamch' pinejmeDm Nebudeme se tedy moci vyhnout zvaznosti njakho ped Iocnch otzek rozumu !m,esi budenrcslo. kritickhoeen vat na zk nrezesvhoro7umu l cse zdnliv pokornm sebepozlli nm piZnme' eje nad sly naehorozumu rozhodnout' zda existuje sv! od vnosti.cbo m njik poteklzda je svk]v proor do nekonena vyplnnjsoucny. Debo zda.jeuzaven v uri!chhranicchl dlitelndo zdaje ve svt nco j ednoduchho' nebo zda nus bl ve ze svobody, nebo zdaje nckoDenaizda existuje vytven a psoben 7da existuje njak Zcc1r ve ze!zeno prodnmdem, a korren nepodmnna o sob nutn bytosl' nebo zda je ve ve svexistenci podmnn, a tudvlrjnzvisl a o sob nahodjl.vechny tyto

310

311

2' kn' sudk!, 2. st Eledenry, ' Ib|ika' 2' odd' DiaLek|ikn' pedmtu. bt dn nikdejindene tkaj kte.neme otzky se toti totality syn|zy toli naprostonepodmnn v naichmylenkch, jev'Jestlieotom v|sinchpojm ci nedokeme na zkladnaich g-!.1! ni poznatnic jistho. svalovalvinu na vc' ktese ped nesmme (protoe se mimo nai nmi skryv;nebo takovvc nm nemebt musme hledal ideu nikde nevyskytuje)vbecdna' nbrpinu a o npesto tYrdohlavpedpo. v na ideji sam' kterj e neeiteln, pedmt' Jasn vklad dialek' kldme' ej odpovdnjak skuten pojmusamm' v naem by ns brzy pivedlk pln tiky, kterexistuje jistoto tom..iak mmeohledntakov otzkysoudit. problmech lzepostavit'za Poti va vmluvna nejistotu v tchto odkud p.v, tutootzku,na kteroumuste alespo zeteln odpovdl: Jsou se zapllte do |akovchtkosl? mte ideje.pi jejicheen vysvtlit'a u eho mtedkytmto snadjevy tm,co jimi potebujete idejmhledatjenprincipynebopravidlajejich expozice?Pedpoklpedvmi zcelaodhaleni vaim a vdom dejle'eprodaje smyslm nic skryto;a pesto veho' coje pedkldno vaemu nzoru.nezsta|o pomocdn nebudete zkuenosti s to in concretopoznatpedmt i zav. svch idej(nebo to kom tohotoplnho nzoru vyaduje Bltl enou jejabsolutn syntzu a vdom totality. cone|zezskat dnm A 483 empiickmpoznnm); vaeotzka tedy neme bt k Yysvtlen njakho vyskytujclho se jevu vbec nutn'a tedy neme bt kla. denajakobypedmtem samm.Tentopedmtse vlmtotineme potoe nikdy naskytnout, neme bt dn v dn mon zkuenosti. vy zstvtese vemimonmivjemy dyy zajetpodmnek, at po. a nedospvte k niemu nepodmnnmu, abystezjisstoruneboasu' ptku synttili. zdaje tolo nepodmnn tebahledatv absolutnm potku' zy, nebov absolutn totalit ady bez j akhokoli celek v emje ale vdyjenkomparativn' pirickm vznamu Absolutn celekvelipvodu' podmnnosti kosti (vesm)' dlen' existence vbec' s vejestli je lze uskutenit pomockonen mi otzkami,jako napklad' syntzy' nebo syntzy. kter m pokraovat do nekonena, se dn mon zkuenosti ne!k.Ani v nejmenm bystenapklad n m ohli vysvtlitjevy njakho tlesalpe'nebo i jen jinak, kdybystepedpokldali' se skld z jednoduchch' anebovdybez vjimky ze s|oench st; nebo.nikdy se nemete setkat se zcelajednoduchm jevem' a prvtak mlo se vm nkdy m naskytnout njaknekojen kdyjsou podmnky vysvtlen. nen s|oenina. Jevy vyaduj

5' kap' Skeplitb klad kosnolo8iclch

tzek'.

jejich vysvtlen dny ve vnmn, ale ve,co na nich kdy me bt B 519 v absolutnmclttj, samo vjenem nen.Je to a|e vlastn A 484 dno shnnl. je poadovno tetocelek'jehovysvtlen v tanscendentlnch ko. Jelikosamo een tchtokol se nikdy neme vyskytnoutve nemete zkuenosti' ci' eje nejist' co je teba v tomto ohledu je toti piknoutpedmtu. v pedmt pouzeve vaem mozkua mi. mo nj neme bt vbec dni protose mtestaratjen o to,abyste byli jednotnisamise seboua vyvarovalise amfibo|ie. kterz va idej vypedstavu lvdomnIou nehoempiricky danho, a tud pedtak staw objektu'kte m bt poznvnpodle zkon zkuenosti. Dog. eenje matick tedy ne snadpouzenejist, nbr nemon' Avak kritickeen, kter me bt zcelajist,vbecnezkoumotzku objektivn' nbrpodlezklad poznn' na nichje zaloena. K^pito|a p.skepticbj klad kosmo|oqicbich otzek pohoc vech ty transcendentlilnich idej RadIbychomUstoup|II od po)adavludosahnout do8malick odpov.di : ::: ^.", na naseolazky.kdybychomjipiedem chpaIi. )e a odpovedopadne jakkoli' nainejistotu j n prohloub a ns uvrhnez jednnepocho. pite|osti jetvt. do druh, zjedn temnotydo njak a mon dokoncei do rozpor. Pokud nae otzkavyadujejen kladnounebo je prozrav zpomouodpov, ponechat domn| dvody odpovdi stranoua nejprveuvit, co bychomvlastnzskali,kdyby odpov dopadla v prospchjed strany, a pak naopak'staneJi se,ev obou ppadech je to odvodnn vznikneirnesmysl(nonsens), vzva, abychomkriiicky zkoumali otzku samua podvalise' zda se sama nezakld na njakm neodvnnm P d pokladu a zda si nepohr. va s njakou'deou.ktersvou nesprvnost pro7radi ph apl|kaci . 'spe a svmids|edky' neje.li vy]oena samoaln' velt ujtek skep. :;# ^ -"" Iickho Zpsobu nakIddani s oL7kmi, kter i st rozum kIade cisremu rozumu.spov jmse m m s malm vynaloenm v zpsobu' sil zbavit velkho do8matickho bemene,abychomna jeho msto postavi|i stzlivou kritiku, kte jako pravkathaikon astn odstra. nbludvetn jeho doprovodnho jevu, mnohovdn.

3r2

313

2' st Ek'na1l,' II Lagikd'2 o.jd Dideklika,2 kn sut:ltL' Kdybych tedy mohl o n]akkosmologick ideji pedem nahld !out' c au by se pik]oni1a na kterouk()1istraDu nepodmnnho pesto by byIl pro kad /o.aofacpojenl v rcgresivn syntzejev, jeliko ona b P\i fe\ki' rcbo PIii ndl.l. pak bych chpi], e bt mo kte m zkucnosti, pedmtcm s idea rn pecc co dlatjen przdn docela b! mus pjme! pojmu !mu rozvaov.tcmu ho pl. u,j nchod' ai k n pcdmt sc tento a bez vznamu' potoe klcr svta, pojm jc ppad vech jak skulen chci' A to 7psobuji. do nevyhnuteln rozum prolo zapltaj pr.Lv t;k, pokud na nich lp. Pedpokl.idejtetoti.dr"r' e sl nen Pa|.k, pakJe tato ldea v sukce' pro v pojem Pill elk'i nebotento pojem, jen spov vDosi' u p l y n u l o u c e l o u o b s h n o u t 1likdy s i v n m r e g r e s u .n e m c je p.o v ro7 idea pak zase ona Pedpokldejte. e sv! n P1tek, P ^ . .te\ p , / / i J n ' l 1 n r e g I c ' L l ?: " : ' . , " i " . ' p o r e I n .r u l n e . r ' | p . r i c L . ' n A .. . ' ' | | /\ / d ) o p L l J } . | ' r e n | | \ n L | eil |icd.ha,,i' fi'JpokIad'|.'d.. vm ukl' rozvaovn pouvn nepodmnn'a zkon empirickho podmDce' a svi je tedy pro asov d ptt sc po njakjet v)r tento zkon zjevnpfli mr]' na otzku po velikoi svta Prv trk je tomu i s dvoj odpovd ^ neame,en' pakje pro J./i 'otis|nekonen Z hledilka postoru, Ii ko'ei' a omercny' elk' Je kad mon empi.ick poj.n PIi Przdn postornen jel tuto mez? ptte: Co uruje pak se prvem bi ani pod. a neme vc Djakm po Sebe cxistujcmkorellcm podmn empi.ickou a tm mnkou. u n bysle nrobli Zat s!t, (Kdo me mt toti mDkou' kler by tvoi1a stnon zkucnosli' syntzy enpirick totalita zkucnost napro przdnoiy]) Absolutn po]mem' ylo kuenostnm , b y l e p o d n r D nb a ] e v d y v y a d L l j ea pll ftali ' o me.en svt jc |edy p|l.)poj em nno. ,j druh,k^lzdje \ posioru(hmota)se skld. '\ekoneh m.|1 p Ii e|k a pojenr vdy take rcgres djenje pro v ld J' jednoduchho) (u u njakjeho i Ps'dl. pak tolo d?ln1prostou len !o. pl; ndli' Tento B 5] je tento pojem pr(r ileu nepodmnnbo jsou v !m ob pipoutegresk dalmstem'k!e. A a88 !i vdy jet ji e ve' co se ve svldje' nennim Za |et' piedpak]'e.|i. je piny opt nm ne nsle]kempr'ln.. ,kon, pak kauzalita vdy nn' co sc dje' a vynucuje si v regtes kje!vyipin'

5' klp' SkPfu.k |kku|bnob!ickch al.ck ' t t d prodluovnady podmnek a part priori bez konce. Pouh psobc P''lodd je ledy pro kad vpojem v syntze svtovch p l i elki' n|l|os Vo1le li obasudloi 7plsoben |h|i sdnni' tudlvoen .e prod|ho zkona pronslc J'o}o' ptk vs podle nevyhnute|nho duje ot7ka ..pro?'' a nut vs podle kauzlnhoZkont zkuenoslijt 7r lenlo bod, a zjiujete. e takov lota1itt spoicnjc pro vnuln enrpirick poje'n l'lij'ndl.' Za il|r, jesllie pcdpokldtc njak ,ldplos/o 'lll'1jsoucno (a ujc to svt sm. ncbo nco ve Sv!,nebo pinasvta), pakje k]a .letc do asulckonen vzdlenho od kadhodanhookamiku. ponvrdjinak by bylo zvisl n a n j a k ] i na s t a r c x i s t e n c i P ' otom je vaktalo exislence pro v empjrick)' pojem nepinren a l''!-l,j |.ltl;' ne abyste kn nkd} mohli postupnmregresemdospt. J e . l i v a k p o d l e v a c h om n n v e .c o p a t k e s v t u ( a u j a k o B 5 t 7 A 189 podmnn, ncbo j{ko pon&a)' aho.]iL' pak je kad vm dan cxislence pro v pojem /'1l' '7l.', nebo vs st]e nut rozh1ct se po njak.jin exislenci. na nje zvisl' ict Vc vcchlchto ppadechjsmeekli, e './dsveldjc pro empitick rcgrcs, a tedy pro kad Inon rozvaovacpojcnr bud pli velk. nebo pljma1' Projsn1ese levyjdili opana neek1i,e v prv. Dn ppadje empirick pojcm pro ideu p|inral. zatmcove dru' hmplivelk' a e vina proto spov spicDi empirickmregresu. misto abychom obalovvali kosmologickou ideu, e se !n ''pli mnoho..nebo ''plimlo'' odchyluje od svhoelu' toti od mon zkuenosli?Dvod byl lenlo: Mo! zkueDostjeto, co jejedin s to dt naimpojnm rellitui bcz nje kad pojemjen ideou bez pravdy a bez vztahu k njkmupcdnrtu.Proto byl mon empirick pojcm mtkem, podle nho muscla bt idea posuzovna' totijeJi pouhou 'deou 1ponyslem. nebo lnJi ve svt svjpedmt' Jc! o 1on toli iiknre. eje ve vztahu k nemujinmu plivclk Debo pIi mal' co je pijmno jen kv]i lomuto poslednnu a mus bt podle nho upravcno' K hkmstarch dialektickch kol pati1aj tato otzka: B 5 t 8 ' c j c I o u I ep | | | | .A 190 ] c \ l I i / e . o u In ee D r o d e u | | I od ul o u ' . ' ' r . m c | | c | ve1k,nebo eje da pi n1al?v lomro ppdje lhostejn' pro co se rozhodnete,protoenevrc,kler 7 tchto dvou pcdrnlje tu kvli dL'hmu' Naproti tomu nleeknete,e njak lovk jc p.o sv aty pilidlouh. nbr e atyjsou pro nj pliktk'

314

tt5

2' b' 'udlry' 2' II' Ib|ika' 2, o.ld'Dialek|ikd' E!fienry, podezen, ekosmo. k odvodnnmu Dosplijsme tedy alespo jese ocitlave vz. dialektick|vrzen, idejea s nimi vechna logick jemnmsporu' maj nejsp za zk|^dpzdn^ pouze smylenpons a to.opodezen jen nm dn p d mt t&hto idej, zpsobu,jakje ji me pivstna sprvnoustopu,jak odhalit albu'kter ns tak dlouho mtla',? KaPitola est.Irdnsc?ndentdlnidealismusjako kl k eenkosmologick dialektilq dostatnprokzali'eve'coje na' esteticejsme v transcendentln mon zkue. a tedy vechnypedmty na zrnov prostoru a v ase, jinm pfudstavami' tak kter jak nejevy, nin nosti,nen U.pouhmi jsoucna neboada zmn' tj' jako rozprostrann si je pedstavujeme, existenci' Toto dnou na sobzalornou rnyIenky nemajmimonae Realista v tanscenDen naz\ntranscendenth{midealisnenr'163 na smyslovoivci vznamu vytvz tchtomodifikac dentlnm o sob, a tedy . pouhchp.dsta d| ci samy o sob. subsistujc Byla by to kivda, kdyby nm nkdo chtl podsouvattentoji dvno zvltn kte lm,epedpokld empirickidealismus, zprofanovan jsoucen v nm. prostoru.pop existnci rozprostrannch skutenost v tomtoohledudn a neuznv zpochybuje, neboji pinejmenm Pokud jde o jevy prkazn rozdlmezi snema pavdou. dostaten
16? ob prvnvtya potiklad P|i ,,v kosmologickchidejchka,i je bud v sevn'nebo lo. Prvkaj:v@hno mnoho, ob druhP|i vn a n@xistuje jako m potk, zatm.o by ly kati nebo vechnonen ve vbec dnm se' vc saDa o sob napklad v druhchse k pni nlo' Potomohoubt ob Pravdiv' je Pravda (v je nut!). amto nebonezisl ve svtbuzis! vechnoje mimo s!t..,- E cLXx' Ak. xxm' 40-4l. o f orech' totoo nouenech '63obasjse ho nazva|i o6.ilhtn ide^|isfrefr, ^bychjej odliil od ncbo Pop sanu ktef zpshybuje fu|.tilntho, |j' oby.jnhoidca|ismu' vc' v ad ppad se zd bt vhodjPouvattchto existenci vnjch j akmuko|i ndorozumn' vraz' aby se zabri|o e veuvedencb (Poz.. vyd.) A nen' Poznmkave vydn

jako kl.., 6' knp' T|dhscenden|ln idealisbus v. neshledv v nich,jakotoskutench vnitnhosmyslu v ase, ba dokoncetvrd,ejen tato vnitnzkuenost cech, dnouobtl objektu (samho o sob dostatn dokazujeskutnou existenci svho uenm)' $e vmtmtoasovm idealismusnaprotitomu pipout' eped- B 520 N transcendentln jsou skutenprv takov, jak jsou v prostoru nzou mty vnjho jak je pedstavuje vnita vechny zmnyv asejsou takov' nazrny, nzoru' kter nan smysl' Jeliko prostorje uformou takovho ajelikobez pedmt v nmby neexistovala dn 492 zvmevnjn' rozprostrannjsoucna v nm empirickpedstava' Ineme a musme povaovat Avakani tento za skuten, a prvtak se to m i s asem' jevy nejsousamy o sob prostorsm a as'a spolu s nimi vechny |'dnmvcni, nbjsoupouze pedstavami,a vbe nemohouexisloval mimo naimysl, a dokonceani vnitna smyslovnzona pedstavuje mysli (iako pedmtuvdomo,jej uen sukceserz. v ase, en tm vlastnm nchstav J tak'jak existuje o sob'neboli je pouzejevem' kter by| dn subjekten' nb transcendentlnm smyslovosti tto nm neznm bytosti' E,\istencetohotovninho jevu jko taktoo sobexistujc jeho protoe vci neme bt pputna, podmnkouje kteryneme njak vci sam as, bt urenm o sob' V proslorua asejevakempirickpravdivostjev dostat n zajitnaa dostaten odliena od pbuznosti se snem'pokudoba spvnB 52.l a dsledn vjednzkuenosti' souvise.ipodle empirickch zkon jen Pedmty zkuenosti nejsoutnd niuy danysany o sob, nb ve zkuenosti, a mimo ni vbecneexistuj. To' e mohouexistovat A 493 je dn]ovk obyvatel Msce,tebae nikdy nevidl' musbt ovem piputno, ale znamento jen tolik. ebychomse s nimi pi poktoku zkunosti mohli setkat;nebo monm ve'co s podle zkoje skuten' postupu nempiickho nachz v kontextu s vnmnm, obyvatel Mscejsou tedyskutentehdy, kdyse nachzej v empi' rick souvislosti s mmskutenm vdomn, protohnednejsou i kdy skuten o sob' tj' mimo tentopokok zkuenosti. Nennm skuten postupod dno nic nevnmn a empiick vjemukjinm monm vj m m' Jevyjsou toti samyo sobpouhmi pedstavami' skutenmi pouz ve vnmln, kte nenvskutku nim jinm neskutenost pedstavy'tj' jevu. Nazvat njak empirick njakjev skutenou vcped jejm vnmnm znamenbud to' epi pokraujc zkuenosti musme na takovvjem narazit, neboto nem

!L!2

J16

317

D|encnl!, ]I. Losika' 2' odd. Dialek|ika' 2. kn, sudk| 2 Iis| vbecdn vznam' kat toti.ejev exlstuje sno sob, bez vzta. by bylo samozejm mo!' zkuenosti, a mon hu k naim smys]m Reje alc pouze ojevu v prostoru vcj sam o sob' B 522 kdyby byla e o jen vc samch o sob. nb nen urenm a ase'z nich anijeden (jevy), sob' ne' o co obsabuj tud to. A 494 urenmnasmys]ovosli; nbr jsou to pouhpedstavy, kter'lcjsouJi dny v ns (ve vnn nt. nemohou se vyskytova! nikdejinde. smyslovnazricschopnostje vlas!njen rcceptivitou, 5chopnosti nechat se uri!m zpsobemafikovit pedstavami, jejich vzjemn vztah je istmnzorem prostoru a asu(vesms fomami nasmys ]ovoi) a kler se nazvrj,jsou.li v tonlo vztahu (v prostoru a ase) podle zkon jednoty zkuenosti.Pedn\' Ne. spojena uriteln pedstavje nm zcela ncznm' a nememeji smyslovpila tchto tedy nazratjako objekt;nebotakov pedmt by nesml bt pedsta vovn ani v prosloru' ni v aseako v pouhch podrnnkchsmys lov pedstavy)' a bcz tchto podmnek sl nememcmys1et vbec dnnzor' Peslo memenazvt pouhou inleligibiln pinujev vbec transcendclllnm objeklem' jelr abychom mli nco' co od ob' povd smyslovosti jako receplivit' Tomuto transcendentlnmu monch B 523 jektu memepipisovat cel rozsah a souvslosl naich vjen a kat'e je dn sm o sob ped vekerou zkuenosl.Jevy vak podle nj nejsou dDy samy o sob. nbrjen v ttozkue'osli' A '195 proloe jsou to pouh pedsiavy, k|er znamenaj njak skuten pedmtjen jako vjemy. kdy toli tento vjem souvis se vemi ostat nmi vjemy podle pravideljcdnoty zkuenosli' Tak memeci. e pedm vci uplynulhoasujsoudny v transcendenllnm skuten jen jsou v mj. pro mne ajsou skuten to ale pedmty tu zkuenostil vjem !ulm ase,pokud si pedstavuji, e regresjvada monch podle empi(ajipod vldou djilr, nebo ve stopch pina ink) ad slovem bh svta,vede k uplynulasov rickch zkon,jednm jako podmnceptomnbo asu'kter je pak pedstavovnjako sku zkuenosti' a ne sm o sob' take tenjenv souvislosti njakmon vechny udlosti. je od nepam|i uplynuly ped moj existenc.lre. prodlouenetzu zkucloi, p. zDamenajnic jinho ne moDost vzhnrk podmnkm.kler !eD1ovjem co lomnm vjemem ponaje, do asuuruj-

sparu,' razhodnu| kosmaloqickho 7' kaP' Kritick Jestlie si pak pcdstavuji vechny existujcpedmtysmysl ve a ve vechprostorechdohromady,pak lakovpedmly vekermase nzor ped kueno.nb tato pedstava nen B 524 do obou nekladu vjej absolutnplnosti' mon zkuenosti ne mylenkou nim.jinm pedstavani) (kternejsou nepouhmi pedmty v njsou ony Jedin ped zkuenost, zna. A 496 kadou mou li vak, e existuj dny' kme msr' zkuenosi,ke kter nchzej v t sti men 1ojen tolik, ese Pjnaenpiickch podmDek tep|epastoupit - \m!m ponaje' na kter lnky' nebo tkjak dalece na toholo pokroku' a tedy toho' a mn proto narazil,je lranscendeD!lD, tkovl!ky mohu v regresu jde jen o pravid]o ni vlstn nejde' nbr nuln nez!m' Avak o Nakonec pedmty, totijevy' dny' postupu zkucnosti,v njsou mi je takcelkem jedno' eknuJi. e bych pi empiickmpostupu mohl v prostou narazi! na hvzdy, kterjsou stokrt Vzdlenjne ty ktervldm. nebo kdy eknu, e se takovhvzdy ve sv. nejzaz. tovmprostoru mon vyskyluj' i kdyje dn lovk nikdy Devidl i kdyby byly dnyjako vci samy o sob, loti bez nebo neuvidi nebo vbec,pesto pro mne nejsou nin, tud vztahu k monzkuenosti nejsou dnmipedmty.jestlienejsouobsaenyv ad empirickho bt prv tytojevy poui. regresu'Jen ve zcelajinm v7tahu.kdy naj ty ke kosmologickldeji absolutnrocelku, n kdy se tedyjedn o otz B 525 ku' kter pekruje hanice monzkuenosti, nabv rozliovn zpsobu.jak chpeme skutnost zmnnchpedmtsmysl.na z' Aa97 vanosti.totimmeli pedejtzludnmubI du' ktemusnevyhnu. pojm' teln vzejt z mylnhovkladu naichvlaslnch zkuenoslnch

kosmologickho sPoru Kapitola sedm. r)'ill.k rozhodnut ro?.umuse seoou samlm na dialektickm afgumentuI Ce] antinonie istho rozumuspov je dnai pln adavech jeho podmnek' Ped' Je-lidDopodmnn' jsou nm dny jako podmnn. mty smysl tud '.. atd' Pomoc jebovy premisase zd bt tak piro. tohotorozumovbo sudku, je pak podle rznch (v syDtzejev)' podmnek zen a samozejm, kter pv idej. tvo.Iiuritou adu,zavedeno tolik kosmolosickch nevy. postuluj d' aprvtmuvdjrozum absolutn tolalitutcbto klam. hnut l n se sebousammdo sporu'Avakdveneodhalme 319

318

E]enent'' ]l Ingika' 2, dd' Diakk|ik,' 2' kn.Usu. |!,2' d musme sena to pipravitospra. argumentu, rozumskbo B 526 nosttohoto vyskyt' pojm' kter se v nn uritch vedlnnm a vymezenm jist: y|a je jasn Je.ii dno a nepochybn s|edujc za Pr' podmnek vech a je e9es ad pry |m podmnn, nm zadn A 498 jm ji ft' eje pojem podmnnho toti podmnnmu; k tomuto vztapodmnce;jelitatooptpodmnna' k njak nco vztahovno prostednictvm podmnce, a tak dle vzdlenj huj se k njak se vbec obvat len tady' Tato vtaje tedy analyticka nemus je sledovat ono postulten ozumu kiiiky. Logickm transcendentln kte pomoc spojen. podmnkami rozvaovn' spojenpojmu sjeho jakjen v nIntakdaleko. je obsaenoji pokaovat v pojmusamn, toje mon. vcmi sa' prv tkjako jeho podmnka ,l", jsou.li podmnn je podmnn nejen rezes rnmi o sob. pak nm' byloJi dno ' zadn je pro|oeo ^ udna. k podmnce, nb.podmnka tmskutenji ryol dnai pln adapodmnek' ady,je tmzrove platovech lenech je pedpokld, e dno podmi i nepodmnn, anebose spe tud jen pod' prostednictvm ady. syntza on kter bylo mon nn, pouhho rozvaovn. kter si syntzou sjeho podmnkouje mnnho zdali ajak meme na to' ani by se ohlelo B 527 vci pedstavuje'ja,tjJo!. dosptk jejich poznn'Mm.li naprotitomu co dlat s jevy' kter jakoto kjejich pouh pedstavy vbec dny.jestlie nedospji 499 nejsou nebon j sounimjinmne m pirickmi poznn(tj' kjevm samm' pak poznatky). pak nemohu v tme smysluciIJeli dnopodmnn' jsou knmu dnyi vechny ppad podmnky (akojevy)' a v dnm jejich ^dy.JeJ oti ena absolutn totalitu nemohuusuzovat tud j (vprosto. jsou v aprehenzi inmneempirickou syntzou samynirn eje.li vakvbec neplyne' ajsou tedydnyjeny '?Z 1oho ru aase), jevu)' je (v pedpokldna a tmzrovespoludna dno podmnn nbrta se kter pedstaYujjeho empirickoupodmnku' i syntza, ppad vakme a nikdy bez nj' v takovm vyskytuje avregresu, me s j istotouci. ena ltostranje /e8J k podmnkm'tj. pokaujc chybt neboeje zadna' a enemohou empificksyntza. namsL, podmnky' regresem dny. kterjsou lmto je zejm, pemisakosmologickho ozumovho Z Loho e y vznamu ist kategorie' v tanscendentlnm sudku berepodmnn vznamu ozvaovacho zatmco nipremisa so chpev empirickm pojmuaplikovanho a nsl d n' etu narme na onen na pouhjevy.

ksholoqickha spo|u''' 7' kap. Kritick rozhadnu| dialeklick klam' kter se nazv sophisma figurae dictionis' Tento B klam vak nen umle vyvolan' nbr jde o zcela pirozen klm A ped rozumu. Kdy je ioti nco dno jako podmnn, obyejnho premis ) podmnky ajejich du jakoby //. pokldme tm (ve vy Jlelo, protoe lo nen nic jinho ne logick poadavek. abychom premisy' a ve spojen pod k njaknu danmuzvru pijali pln tu nelze zjistit dn asovpodek;jsou sjehopodmkou mnnho pedpokldny o sob jako danzroe' DIe je ejn plrozen (v nipremise) pohlet najevyjako na Yci o sob a zrovejako na prepouhnu rozvaovn'jako se to sta]o ve vy pedmty dan podmnek abstrahoval od vech nzoru, za nichjedin mise' kdejsem mohou bt pedmty dny' Pitom jsme ale pehldlijedenpozouhod. sjeho podmnkou n rozdl mezitmilo pojmy' sy.tza podmnnho (ve podmnek vy premise) vbec neobsahovaly asov a cel ada pojem sukcese' Naproti tomuje empirick syntza a ada omezen'ani jevu je (kter v premise podmnek v oblasti ni subsumovn) nutn po sobi zde, stejDjako tam'jsem tud sukcesivnaje danjen v ase nemohl pedpokldat absolutnbral''& syntzya jejm prostednictvm repezentovan ady' ponvadtam jsou dny vechnylenyady o so' B (bez podmnky)' b asov zdejsou vak monjenpomoc sukcesjvje provedeme' nho regresu' ktery dnjen tm' e ho skuten A 528 500

529 50l

Po dkazuttochyby v argumentu' kter je spolen kladen za jako takov (kosmologickm zklad tvrzenm), lze ob sporn strany protoe odmtnoul, nejsous !o opl svjpoadavek o dnopod. statnn dvod' Tmvakjet nenjejich sporukonen tak,ebybyly jednaznichjsou ve vci sam' usvdeny' eobnebo kterouobhajuj ji nedokzaly (v zvru)'v neprvu' tebae zaloitna solidnch dka. jednalvrd: zech.Nic se nezdze.inj' nee ze dvou vt' z nich a druh:''svt nem potek' nbrexistujeod ,'svt m potek..' vnosti,.. pecejednapravdu'Je.Ii tomuale !ak' pak proto, musnt ejasnostje naoboustranch stejn'a pestose nikdy nepoda zjistil' na kter stranjepvo, a spornadletrv,i kdysoudn dvr rozumu pikzal obna strannklid. Nezbvtedyjin prostedek' jak tento spor dkladn nee budou a ke spokojenosti obou stranukonit' kdyse umj navzj m tak krsnvyvracet konen ob usvdeny z toho'ese hdaj pro njc za nic a ejimpouzejist lranscendentIn 530 zdnpedstralo skutenost tam,kde dnnen. Po tto cestk urov' B A 502 nnspou, kle nelzerozsoudit' se nynvydme' 321

320

2' kn' s"!llc''2' tlsl I' I-eika,2' odd'Di'lek|ika' Elenehry'

7' ka|' Kn|ick razhodfut kosholoqickh sPo|u'''

jako subtiln dialektik Znnz EIeje by| ji Platneh oste kn umn.tut za to' ese pokouel aby ukzalsv opovlivsofista pomocstejn silnch nato a hned doklzal' argumenty zdaniivymi viu nic (patm nho nebylo to u e bh Tvrdil, vyvrtilopt argument enenani v po' ani nekonen' jinhonesvt)nenani konen, ani nepodobn. vci ani podobn' dnjin iybrr, ani v klidu, enen poptdv zce|a e chtl zdlo, posuzovali. se vci v t Tm. kdo ho mu toto vak, e by si Nemyslm non. nen vty. co pro(i c si co se vysvtlmbl z vt brzy Pvn prvem vytkat' Lylo mono ovem musel universum. i rozuml pokud slovern te. ostatnch (v klidu),ani ejemn mst na svnl ani trvaleptomno ci.enen j\ou v Univelsu. 7alimco vechnd m|a po(o/e ien (ze se pohybuje,' obsahuje vesm Jestlie mst. na dnm nen tolo univ sum samo jin ci ani podobn' ni nepo. ve'co existuje, pak taknenn j i yc' s n by moh' bt neexistuje dn mimo nj B 531 dobn,protoe pedpokldaj protikladn soudy navzjem dva A 5o3 sovn;n'Jesilie pak padaj ob dva bez ohledun podmnku' njakouneppustnou neno' protoe rozporem skutenm (kter vlastn dnm svj rozpor platit' vt kad z tchto mla njedin podmnka' za odpadta nep pjemD' nebo von bu tleso ekl: Kdyby nkdo ,'Kad vbec, a tak jet jemn.., tetmono'loti,enevon pak existuje tleso Ii:,,Kad eknu nepravdiv' vly protiecsi mohoubt ob vel non (vel suaveolens nebo nevonpjemn.. bud vonpjemn' potikladn' a jsou kontradiktoricky navzjen oba soudy suaveolen', protiklad' jeho kontradiktorick je snadnepravdiv, zatmco jen prvn *' pjemn... v sobzahmujei ltesa, neYon tlesa to|i: ',Nkter (pe disparata),6, ybec. potikladu .J'dla ped.hzejcm v neon soudu u odporujcho pojmu !lesa(vn) jetnhodnpodnnka proto Duh soud zruena' s nm tedy zrove zachovna,a nebyl prvnho. proiikladem nebylkontradiktorickrn je bu nekonen' nebonen k nuli tedy|,,sv!co do prostou jelie vtaje neprav. prvn (non mus bt, nekonen estinIinitu'..' pavdiv. nen nekonen..' jej proklad: ,,svt div, kontradiktorick
,6, ''prostednictvmodlinchvc' (Pozn. vyd.)

Tm bych zruil pouze nekonensvt, ani bych kladl njak jin. B 532 ioti konen.eknuli vak: ,,svtje bu nekonen, nebo konen A 504 (ne nekonen)..' mohly bybtob vty nepravdiv'Pak totipovauji tenlo svt sm o sob co do Yelikosti za urit'jeliko v protikladnm jen nekonenosta s n snad i jeho zcela oddlenou tvrzen nerum pdvn svtujato skutn vci samo sob uren, existenci. nb ktermebl rovn nepravdiv,kdyby loti svt neml bt vbec by i co do svvelikosti neml bt dn ani rtnjako c o sob, and jako nekonen'ni jako konen' Budi mi dovoleno, abych snl nazvat takov protiklad dialektickou opozic, zatmcoprotiklad rozponopozicanabtickou' Ze dvou dia|ekticky navzjem protikladnch soudtedy mohou bt oba dva nepravdiv,a to proto' ejeden du hmunejen prode, nbrft o nco vc' neje k protikladu teba. Povaujemeli vty| ..svtje co do velikosti nekonen.. a..svtje co do sv velikosti konn..za navz,jemkontradiktoricky protiklad. n,pak pedpokldme, e svt (ce| adajev) je vcsamou o sob' Svt loti zstY' i kdy zrumnekonen' nebo konn regesv ad jeho jev.Pokud vaktento pedpokld, neboli toto transcendentl. n zdn. odmtnu a popu, e je to vc sama o sob' pak se konta. B 533 A 505 diktorick protiklad obou tvzen zmn v protiklad pouze dialektick' a proloe svt vbec neexistuje o sob (nezvisle na regresivn ad mch pedstv)' neexistuje a,ijako njabj o \ob nekonen. a|\i jako njak o sob konen celet' svt se nachzjen v empirickmegresu ady jev a sm pro sebe se nenachzvbecnikde. Jeli proto tlo ada vdy podmnn, pak nen ikdy dna cel. a svt tedy nen nepod' nnn celek' a proto neexistuje ani jako takov, a to ani s nekonenou' ani s konenouvelikost' To' co zde bylo eenoo prvnkosmologickideji. tolio absolutn IolalIt v e I i t o ' l i v j e \ u ' p l a L i' o \ e c h o \ | . n I c h ' a d u p o d m | n e k| 7 e nalztjen v regresivnsyntze san' nikoli ale o sob v jevu jako v njak zvltn, ped veken regresem dan vci. Prolo tak budu muset ci: Mnoslv st v njakmdanmjevu nen o sob ani ko' nen, ani nekonen, protoejev nennim'co by existovalo samo o sob' a stijsou dny teprve prostednictvm regresu dekornponujc syntzya v nm. kterto regres nenikdy dn naprostocl'anijako konen.ani jako nekonen.Totp|ato ad vzj m n nadaze. nch pinnebo od podmnnexistence a k nepodmnn nutn

Eledent''

' lnlka'

2' odd' Dialek|ikd' 2' b. s!dk}, 2'

E' kap' Regu]a|i\princiP iharz'fufu'''

b}l o \oH pova}o\na nikdyneme codo sve|olalil} ktera !l]1 existenci. A )Uo jaLo poloeje iada subordinova. anl za netonnou' ani za konecnou. ped nmajaregresu, avak dnajenv dynamickm nchpodmnek vbec existovat' neme o sob vcsamch ko pro sebejsoucada jeho idej je kosmologickch u rozumu tud ntinomie istho roz. je a eje zdnlivm pouze dialektick kdyse uke, zruena, platj n kter totality. poem'kter vznik aplikacideje absolutn ped' v jako podmnka kter existujjen vcsamcho sob,najevy, regr s u' jinak ovem v sukcesivnm stav,a pokudtvoadu,exis.uj opravdov' i naopakepat vakmeme an.inomie vbec ne' z tto jen kritick a doktrinlnprospch: sice n dogmatick,ale pece ideali. meme totis jej pomocnepmodokazovattanscendentln pm dkaz v trascentu jev'pokud by sd nkohoneuspokojil JeJi svto sob v tonto dilematu: by spoval Dkz dentln estetice' je PrW' stejn nebonekonen. celkem'pk bu konen, existujcm (podle je vaknepravdiv veuved n ch dkaz jako druh tvrzen vechjev)je esvt(hm i tvrzen' Je tedynesprvn B 535 tezei antiteze). jevy nim nejsouvbec celek' z tohopak plyne,e A 50? o sob existc jejich pomoc transcen' cojsmechtlicive mimo ne pedstavy, ideality. dentln dkazy vidme z n.evepodan Tato poznmkaje dleit' ebyly odvodnn' alby, nbr nebylydn antinomie tynsobn je v sob totiza p d pokladu, e by jevy nebo smyslovsvt' kte kter z toho byly vcmi sammio sob.Rozporvt' vechny zahmuje, je njak ne. byly vyvozeny,vakodhaluje.e v tom pedpokladu jakoto pedmt prav povahyvc pravda, co nspivdk odhalen skep. dialektik tedy vbecnepodporuje Transcendentln smysl. v dialektice skeptickoumetodu,kter me ticismus'le podporuje rozumu nechmeli agumenty podatpklad svvelkuitenosti' Ty nm-i kdynakov jejichnejvt svobod' protisobvystupovat nco prvto. co jsme hledali_ pestovdyposkytnou necnepinesou soud.,'o naich slouit k opraven co budetak uitenho,
,7o,'v prvnskupin protoe vtjsou ob dv nePladi!' ant'nomickch je.v druh skuPin tota|itu lud absolDtn kajvc eje Pralda' tvrd k opanmu jsou ob viy pradiv' neje poadovno nebo kaj mn' intelektuln oblaslje zaovnaso se. me stt, e ncbose tvrzn. zuln.'.'E clxxl' Ak' xx[I' 4l. (Pozn.vyd')

rozumu Kapitola osm. Reg ld.ivn princip stho vzhledem ke kosmolngicbm idejn
B 536 kosmologickou zsadoutotalitynend'o maximumady A 508 Ponvad me bt podmnek ve smyslovm svtjakotovci o sob' nb y jeho re9resnpolze zaddno,zachovvsi zmnnzsadaistho taktoopravenm vznamu stlejet svouplatnost, ozumu i ve svm jako sku. myslet{otalitu v objektu nikoli sicejako fi',? pikazujc iedy pro subjekt' toti nbrjako problm po ozy^o\^n' tenolll' s plnoslv ideji zahjilregr s apokaova|vnm va' aby v souladu podmnnmu. Ve smyslovosti. k danmu tj' v postoru d podmnek je totikadpodmnka, ke kter rneme Y expozicidanch a ase' jevdospt.optpodmnn. protoejevy nejsoupedmtysamy o somohlopojevovat naposto nepodmnn. b. na nichby se ppadn jsou jen empirickmipedskYami,kter nbr musv nzoru vdy nalzt svoupodmnku. kterje uruje co do prostoru neboasu' zsa. da rozumuje tedy vlash:en pruidlen.kte nm pikazujepostu. jevregresivn. povat v ad podmn k danch Tomutoregresu nen B 537 a 509 nikdy dovoleno'aby se zastavilu neho napostoepodmnnho. pdnciponoizkuenosti poznn Nento ledy d a empiickho pedrnt snysl' a tedy ani zsadarozvaovn, nebo kadzku' enostje uzavena(podledanho nzoru)ve svchhranicch; neD to p,'/nc,p rozumu' umoujc ani d1 konstitutiv|' roziovat pojem smyslovho sYtaza hraniceveker mon zkuenosti' nbrje to pokraovn zsadamaximln monho a roziovn zkuenosti, podle nnesm platitjakoabsolutn' dnempirickhanice Je tedy principem rozumu' kter jokotopnidlo posrhje to' co se m y e' stranysit' a|e neanticipuje to' co je y objektupedka. 8r' z na dm regresemdno o sob' P|ooj] rczvm requlativnn pinclpem jako|odan rozumu, zatmcoZsadaabsolutn totalily ady podmnek' v objektu(vjevech) samm o sob.by byla konifuilvnm kosmolo" gickm principem,na jeho nicotnost jsem chtl prv tmtorozlr jak sejinak ovnm upozornit, a tmzabnit. nepipisovli, abychom nevyhnuteln (pomoc dje objektivn transcendentln subrepce),,?| realituideji' ktersloujenjako pravidlo.
,71,,kln vpovdi.. (Pozn' vyd')

324

325

Eleent,'

' Logika' 2 o.ld. Didleklik1' 2, kn. sudk!'2'

ds|

fozumu,'' 3' kaP. RequLarin{ Prin.ip istho po ru bel . .,^ p o s l u p o v a l^ dj e d n o h o r o d | o v s k h I i n l i p I o 7 e n im 2 e l e . l p l o / e n i \ e m y s l e l ', e t d L s v e l e' k u | e i . i : i t o n c e a d o c e l ad o b i e m z e ( e n postupuje' Rozum zde toti nikdy nepotebujeabsolulntotalilu a dy, potoe takovou nepedpokld jako podmnku a jako dLl,1ost(da. co mebt dDojen v mo. tum)' lbrjenjako nco podrnnnho, noi (dabile) a co sebez konce pidv' zcelajinak se to m s kolem zjistit, jak daleko sah regres. kter sloup od danbopodmnnhok podmnkm v jedn ad' zda.li moh]] ci' eje to pos|up zpt do nekonena' nebo e je tojen postup dalto (in indefinilum) a mohuJi stoupatod sahajc zp| neuriteln nyn ijcchlid v adjejich pedk do nekonena'nebo zda mohu jen ci, e aujsem el zptjakkoli daieko, nikdy se nenajde dn enpirick dvod, dky nmu bych mohl povaovat adu za ome. zenou, takejsem oprvnn a zrove povinen nadle vyhledvat ke z tch praotcjehopedka i kdyho zrovna nemusmped. kadmu pokldat. ftm !ud: Byl-li nm dn v empirickmnzoru celek, pak regres postupuje v ad svch vnitnch podmnekdo nekonena'JeJi vak dn ien jeden Inek ady' od nho m .egres k abso'utn totalit vzd t e p r \ e p o : i u p o v i l ' p a k . e n d s k t ac e s l a l p l j e n d o n e u r | l D <" ' o deIenI hrani. ; ';. niak l a l k y d a n eU v n l ' j e i i c h I e n o s l 'i i n i n d e i | n i l u m '' ' n j a L e h lo e l e ' a )l J k m u \ | m el i c i . 7 e p o s f u p u i e d o n e L o n e nT da ' lo Ial kaje totidna zcela' a tedy se vemi svmi monmi stmi'v ernpi' rickm nzoru' Ponvad je pak st toholo ce|ku jeho podmnkou a podmnkou ttostiopl stttostiatd.. a v tomlo eg s u de. kompozice nen nikdy nalezen dn nepodmnn(nedliteln)len tto dy podmnek,tak nikde nennejenempirick dvodpestats d lenm.nbr vzdlenj lenydlen'jem pokaovat,jsou empiric. ky dny dokonce ped tmtopokaujcm dlenm'tj' dlenposlupuje do nekonena. lovkanenve svabso. Naopak ada pedkuritho Iutntotalit dna v monzkuenosti'avak.egres pece jen poslu. puje od kadho lnku tohoto plozen k vymu, takenenachzne dnou empirickou hranici' kter by njak lnekpedstaYova|ajako zcela nepodmnn' Proloe vak ani lnky, kterby pro to mohly obsahovat podmnky' nejsou dny v empiickm nzoru celkuji ped regresem. nepostupuje tento regres (d|endanho) do nekonena, nbr do neuriteln k danm' dlky pi vyhledvn vcech lnk kierjsou vdy aovu dnyjen podmnn'

rozumu'Je Mme.Ii nleituritsmysl tohotopavidla istho je' n\b|j B 5'! Diede\slm obJck| irci' co enamnemze IiebaoolnJmendt, q 5|a 'to* po. k plnemu dospli i" t,"ao,:*oi,cnp!nrb relrP.abychom pravidlo konstifu' jmu objektu'Kdyby se totistaloto prvn'bylo by ' v d. ozumu nikdy mon tivnmprincipern'kternenz istho podmnek njakho chtt ci' eada ppad m tedynememe nm n b opak by nebonekonen; podmnnhoje o sobkonen danho myslela kterje vylvoenajenv nsam, totallty. pouhideaabsolutn jelikoby adjev byla bt dn ve zkuenosti, pedmt. kte neme rozumu syntze.Idea nezvislna empirick realita udlena objektivn pouzeuit pedpisovat v adpodmnek synlze tedybuderegresivn pod. vech navzjem prosledniclvm postupuje pravidlo.podlenho lebae tobonebudenikdy do. podmnek k nepodmnnmu, zench vb c neYysky. ve zkuenosti se toti nepodmnn Naprosto saeno' ady' je pak pedevm syntzu tebapesnurit Z tmtoelem dvou obvykle pouvme nakolik nennikdy pln'Za tmtoelem vraz, ktermajnco rozliovai'anibychom vakbyli schopni plog'estaJijenI n|'Malemalikov olo rozlliovu odtodni| Jplavn m oh o l n l B a d a l e l o p o j m e c h ( l i l o \ o o \ ' J so uh olc i " l i " ' r " . ' ' | ]f """'" ^ -'' Ani bych'e vyaz: proges\u\ |n Indeini|um'r'' pouze rohopripu'tit roz. takov pochybnost, kte tmlo filosofm zkoumnm zd.oval pouvn samho' ineplodnho ajeho dobrho liovn doporuily, zmru' pokusm se tylo pojmypesndefinovaiz hlediskasvho do neko. bt prodloueDa o pmcelze oprvnnci. e me dalekho a neuiteln nekonenho nena, a zde by bylo ozliovn in indefinitum)przdnousubtilitou'Akoli je postupu(progressus dodain indefinihrm' ekneme.li,,vedte ru.., sprvnj, totj uit nic vc ne: neci: in infinitum, protoeprvnvraz neznamen zatmco druh:nikdy jnemte pesaL prodluujteji, dokud c&."e, lpestoje vak (cojslepilom nemlizrovnav myslu)' prodluovat pmku prvn vraz,jeji ejen o honosti'zce|a spyn'nebo ostatnch A tak se to m i ve vech prodluovat do nekonena' mete k podm od podmnky ppadech. o progresu' tj. postupu kdeje ejen postupjde v adjev do nekonna' V sestupn nnmu; tentomon
,7,,'postup (Pozn vyd') do nekonena.. ,7r ,'Po!tDp (Poz. vyd') do neurita.'

326

32',1

kh' su.lb' 2' sl Ir' lnlikA' 2' o&, Dialek|ifu,2' Elehen'' pil piiregesu in infinitum.lak v zadnm l oboulchtopilpzd'jak nedivme se ndlutoiadupodmlneL reqresu in rndejrnitum, Jdkona ne danouv objektu'Nejsouto vci.jejsoudny samy o sob' konen tojednyjako samm' kt r jsou dnyjen v egresu nbpouzejevy, jak velkje tatoadapodm podmnky druhch' oizka tedyjinezn' nebo snao sob nebonekonen, nek samao sob'zdaje konen, nbrjak mme vykonatempirickregresajak daleko nennirn' ovem iohotopokaovnje Mezi pavidly v nm mmepokraovat. po vznamn rozdl'Jeslliebyl celek dn empiricky'pakje non Nebyl.li podmnek zptlo nelon?na. v adjeho vnitnch stupovat pomoc re. enpirickho vakdn empiricky,nbm b| dn teprve je mo|' pos|upoat do nekonena k je. pak mohupouzeci,e gresu. jsen mohici:empiric ppad v prvnm podmnkmady. t vym (dekompo. regresem nekolik obshnu ky je dno vdyvcelnk, jetmohu postupoval dl. ve druhm| v reg.esuvdy zic)izatmco nepodnnn' protoednlennendn empirickyjako naprosto jako mon po len a ptrn njakvy a vdytedyjeipipout nu|n. vice c|en iady 'akzl' ale Zde nUln' Tdm bylo nuhe nm iaho Je prolo,e7ddna 7kusenost neohraniuje *",Lt. * p" |{{ ' . ,' "".lanclchpla'. naploslo tjem'Lleryvd.empIr|cky egres Bud rori'nemate absolurne' povaovat za dovren' anebo svjreges ohraniuje, a pak nesmte vaidu' ale pak nene bt mte njaktakovvjem ohraniujc to. .o nco va ady' kteroujste proli(ponvad lento vjem st od |oho'coje imohlaniovno)'a y re. o/uan'rye'musbt odlie^o podmnce' pokaovaldli k t.o a takdleregresu dy mule ve svm jejich apli. pa!in lyto poznmky v nsledujc kapitole osvtlme kac' | 2+ .,'Kapito|a devt' o empirickm poulinrequlatiynho prncipu rozumu vzhledem ke yemkosmologclcjm iam jak jsme ji vcekt ukzali,neexistuje dn transcenden. Potoe, jak istch rozvaoYacch' tak rozunovch pojm; tlnpouvn neboabso|utn totalita ad podmnekve smyslovmsvt se zakld pouvn pouzena transcendentlnm ozumu, ktertutonepmn' pied. nou upInost vyaduje od toho.co samjaLo vcsamuo sob ji, svl n'c tako\ho neobsahuje' neme byl oo|1ad.a'sa*smysIovy 328

poun| p,ihcipu rozufuu',' 9' kaP' o ebpirickh re8ulalin{ho velikosli ad v nm, totio tom, zda jsou ome. nikdy eo absolutn zen. nebo o Jo neomezen, nbrpouzeo tom,jak dalekomme postupovat v empiickm pi odvozovn regresu zkuenosti zjejcb podmnek' abychomse podle pravidlarozumunezstavi|i u dnho jinhozodpovzen lchtojeho olzek,neu loho' kter by by|opipedmtu' men Ie to tedy je platnost rozunovhopincip jako payid|a postupu a velikostimon zkuenosti' kterjedin nm zbv.kdybyladosta. jeho neplatnost jako konstitutivn jevsamch pok!'na ten zsady o sob'Dokeme.Iionu platnost nahldnout bez pochybnost, zcelase tmukon tak sporozumu se sebousamm,jeliko kitickou anal' zou bylo zrueno nejenzdn'kter ho rozdvojovalo se sebousamm. nbrse najeho mst odhalili smysl'v nm se rozumsm se sebou jedin a jeho nepochopen shoduje vyvolloonenspor;a zsadajinak dialektic|di se mnv dokt|'nln A skuten, IzeJi tuto zsadu ovit co do jejhosubjektivnho vznamu.totiurovn nejvtho monho pouvn rozvaovn ve zkuenosti' pimenm ato zpsobem jejmpedmtm, jako kdyby tatozsadajakonjak B 545 pakje to tot' 5r? axim (coje z istho rozurnu nemon) pedmty a priori urovala samyo sob;neboani ona bynemohlamtohledn objekt zkuenosti vt vliv na roziovn a opravovn poznn, naeho ledae by se prokzalajakoinn v nejim zkuenostnm pouvn naeho roz.

I' Rozen kosmologicke iae bfulity skdnje jeden sytov cekk zde' slejnjako u zbvajcch kosnologickch otzek,je z6k|adem regulativnho principurozunu vta,ev empirickm regresu se nelze se(atse ?}'uenost absolutn hranice, a edys dnoutakovou podmnkou'je by byla enpiricky naprcsto nePodnnru. Dvodemtoho zkuenosti muselybt ohranieny nim, neboli Je. ebyjevy takov przdnem, na nby mohl pokraujc regres naraz prostednictvm njakho vjenu' conen mon. Tato vta'kterkprvtolik,ev empirickm regresu dospvm vdyjen k njak podnnce,kteroptmusbt povaovna za em' B 54 A 518 piricky podmnnou, pavidloin terminis: obsahuje eaubych tak doel jet v vzeslupn ad sebedI, pttpo njakm vdyse musm

i i.i]

329

Etefueh|,' II Lalika,2' o.ld' Dial.klika,2'

kn' sudb,' 2. |js|

9' kaP' o enPnickhPaulih teplalinhoP|inciPuro.uu.. hranici, nbr kadjev lnmejako podmnnpodizovat njakmu B 5 4 8 jinmujakojeho podmnce' K n tedy musmepostupovatdle, co.je A 5rO regressus in indefinitum' kter pro'oe v objektu dnou velikost neuru.je je teba dostalen zetein odliit od regresu in infinitun' Nemohu tedy ci: svtje co do minulhoasunebo co do prostoru nekonen'Takoypojefr velikosti -jako dannekonenosti jeloti empiick' a nen tud. pokud jde o svtjako pedmt smysl,vbec mon'stejn tak neeknu, ereg.s oddanhovjemu ke Vemu tonu, co tento vjemjak v prostoru,tak v uplynulmasev njakad ome' ^je' postupuie .ro nekonena; Debo to pedpokld nekonenou veli. ko svta; neekru ani, eje kon"Ii. neboabsolutnhranice rovn nen empiricky mon' Nebudu tedy moci nic cj o ceimpedmtu zkuenosti(o smyslovmsvt)' nbrjen o pravidle, podle nho m bt zkuenost v souladu se svm pedmtem uspodna ajak m poupoval' N kosmologickou otzku' pokudjde o velikost svta,zntedy prv. n a negativn odpovd nsledovn: svt nem dn prvn potek v asea dnounejzazbraniciv p.oston' v opanm ppadby toti byl zjedn strany obranien przdnm asema z druhslrany przdnm prostorem' JelikoJako.iev Deme B 5 4 9 bt dnm z obou, nebojev neDv. samou o sob, muselo by b! mon vnmntohoto ohranien plnprzdnm asern nebo przdnm prostorem. jimi by byly dny tyto konce svta v monzkujakolo obsahov zcela przdn. vak enosli'Takov zkuenost, nen mon' Absolutn hranice svta tedy nen mon empiricky. a pfoto nenmon vbec'17l Z toho pak zrove plyne ilddn. odpovd,: Regres v ad svtovch jev' jako uren velikosti svia, postupuje in indefinitum, co zDa meD tolik'jako esmyslov svt nem dnouabsolutnvelikost' ale e empirick regres (jmmebt svt !a slran svch podminek 1Jlvimnne si' e dkaz tu by1vedenzcelajinmzpsobcm' nejak by1 lcden vezmnn do8mticIdkaz v anteziprvndntinomie. Tam jsmc \myslv sv1 pokldli podle obccnho pedsla a dogatickho psobu vovnd vc' ktcr byl sama o sob ve svtotalitdna ped vekerm regresem' aupclijsmej, tdyby nczaujnala prory' vekery as a vechny jakkoliurit bec msto v obou Proto tam lakzn1zvr ijnak nezdel tamse totilsuzovalona skutcnou nekonenosl svt,

lenuttoady, aji ho budu moci poznat ve zkuenosti,i vym nikoli. K rozeenprvn kosnologick loby pak nepotebuji nic vc ne velikosti svlovho rozhodnout. zda v tom regresu k nepodmnn celku (co do asua prostoru) mohu nazvat toto nikdy neomezen s|oup\poupem do nekonena' neba jen neurit.ln pokraujcm rc8r s .n (in indefini!um)' Pouh obecl pedslava ady vech mjtulchstavsvta. stejn jako vc, kterse zrove nachzejve svtovmprosloru, nennim jinm ne monm empirickm regresem'kter si i kdyjetneur. . \ z n l k n o u |p o j e mt a k o \ e m o e . ' ' - . l | e m } s l i m a p o m o c |n h o 7 J e d i n e h ! i e m u ' : " C e l e l s v ta m a m o \ i e m v 7 d }J e n p o o m r n e k k d d n e m u * a y .| ] ] '; ' nIa ' l u | on e m o h u \ pojmu'v/ddnmpl|pxdviaklto.c|ek r / o r uP podle on, a urovat luto velikost regresu velikosti usuzovalna zjeho pomoc velikosti pojem velikosti utvoit svla nusm si nejprve nbr vc, ne e od kadho nn vak nevm nikdy regresu' o empirickho postoupilj l vdy enpijcky podmnek musm lnku ady danho (vzdIenjmu) lnku' Velikoslcelku jev tm k njakmuvymu proto nen zcela urena' a nememetedy aDi ci, e tento regres postupuje do nekonena.protoe by !o anticipovalo lnky' k nim tak velk, nedospl. a pedstavovalo by sijejich mnostv regresje1 uroalo by syntza dosp|' a k nmu neme dn empirick e lud velikost svta ped regresen (i kdy jen egativn)' co nen nzoru' mon' Tento svt mi totinendn (ve svtotalil) v dnm a proto ni nemebt dna rni jeho velikost ped regresen' o vell. ci vbec nic. ani 10' e v nm kosli svta o sob tedy nememe probhegressus in infinitum, musimejen podle pravidla. kterv nm uru.je empiick regres. hledat pojem.jeho velikosti' Toto pravidlo vak nek nic vc. ne e aji jsme dospli v adempirickch podmnek sebedl - nlkde nemme pedpokldat njakou abso]utn
2r4Tato svlov ada tcdy ncmebt ani vt,ani menne moD empirick rcgrcs, naDmjedinmse kldjejpojem' A protoenm rento urit pojem ncmcdt dn ulit nkneno' ale prv tak mIo i njak je z lobo jasn' c vclikost svta neene koneno(naproo ohrdnien)' chpa! ani jako konenou.ani jako nekonenou'p.otoe rcgres (jeho pro dnou z obou no stednictvn si velikost svta pedavujemc) ncpipout

330

331

kn's"dky'2' Diakk|ika,2' Elenenry' II'Laka' 2' o&1' jedin dn) m svpraYjdlo. poupovat lnku ady od kadho toti 'esl 'ai \ldalenej{mu u \7dy L nejdkmu podmnneho . ^ |ako/to le|e7u diin. nebo/ p|yne7 nasivla\ln| 7ku.eno.ti' nebol plbhu .b...]i! . '.. pi|.in,'a nikde\e pyin oljenl neodiAalmo'hho u ie|iLh ueint..t pouvn coje ostatntakten svhorozvaovn' empirickho jedin a pravzpsob prcerozumuse svymiprincipy' e8res' kterby v uF dnurit empirick Nentmpedepisovn pokaoval. eu ijciho lonapklad itm druhujev bez pestn anibychom v jedn ad vzh.u' vka musme od prarodi stoupat stoupat v ad nebeskch njakprvnpr, neboemusme oekvali je Dutn nejzaz slunce:nbr njak tles'anibychompipoutli dnskuten pouze poslup od jevk jevm'i kdynevyvolvaj na to' aby se vdomco do stupnplislab vjem osouli pro nae pat' protoe zkuenosti i bez ohleduna to k mon stalyzkuenost), vekerpotekje v ase a vechny branicerozprostrannhojsou Tudjen V prooru.Prostoraas ale existujjen ve smyslovm svtjevy ye sy'jsoupodmnn, aYak Jy' sm nenani podmnnm' 7psobem ohanien' ani nepodmnnm k danmu Prv proto' eani svt.a dokonceani ada podmnek je po. jdko podminDemu' a m ol'ol bvl \velova iada n*dy dny Ce|?. -'.. jem vetirosti jen le8rerem. ped \ njdkm a ntkolt nim ko. s'era dan i i]i jen uro\ne. lektl\nlm nloru onen regre.\at.pov]y likosli a neposkytuje nm |edydnuri po:em.a tedy ani pojem velikosti,kterby byla, pokudjde o uritou mru'nekonen. Nejde (iakoby danho)' ledy do nekonena nb do neurit dlky' aby uritou velikos(,kler se stv skutenou teprve dodal (zkuenosti) tmto regresem' II, Ro.een kosmologick ideje totaliJ dlen n?jakchadan?hoI clku v nd.ou DlmJi njakcelek' kte.je dn v nzoru'postupujj od podmn jeho monosli'Dlen5t (subdivisio nho k podmnkm nebo decompositio)je regresemv ad tchtopodmnek'Absolutntotalitatto ad) by byla dnajen tebdy' kdyby regresmohl dosp a k jedno. postupujc dlcin stem. Jsouli vakvechny stiv kontinuln pak Postupuje dekompozicivdyoptdliteln, dlen' tj' regres. od podmnnho podmnky k jeho podmnkm in infinitum;ponvad

9' kap' o hpnickn rcquld|inh Po,h PrihciPur.umu''' je (sti)jsou obsaeny v podmnnm samm a jelikopodmnn B 552 -jsou v hraniccb podmnnho zc | a dno v nzou uzavenm tak A 5 U podmnky protonelzenazvat vechny dnyspolus nm'Tentoregres pouzecestouzptin indefinitum,jak pedchzej to dovolovala cko rnologick idea, kdy jsem ml postupovat od podmnnho k jeho podmnkm'kter byIy dny mimo n. tud nikoli zrove s nm, nb kter k nmupistupovaly teprvev empirickmregresu.Nehled ppad na to' v dnm Den dovoleno ftat o celku' kteryje dliteln donekone'i, nnohast. Akolijsoutoti ese skIdznekonen v nzoru celku obsaeny vechnysti,nenv nm obsaeno cel delenl.k'erspovjen v postupujc dekompozici, neboli v regresu jenadu tepve samm' vytv'Ponvdje tentoregres nekonen, jsou sice vechny (i),k nimdospv, Ieny obsaeny v danm je celkuj ako a8.84,,ale nen v nmobsaena cel ada dLen ' k|e sukcesivn nekoen a nikdy nen pedstavovat cefu,a protoneme dn nekonen mnostv a dnjeho shmut vjeden celek. Tatoobecnpipomnk se d velmi snadno pedevn aplikovat na je takovmcel prostor'Kad prostonazran ve svch hranicch pi vdekompozici kem'jehostijsou vdyoptprostory, aje tud dlitelndonekonenA. Z toho takdocela pirozenplyne druh aplikace na vnjjev B 5 5 3 (tleso). uzavenve svch hranicch Dlitelnosttohoto|lesase za. prostoru' kld na diitelnosii kterznamen monost t|esajako roz. prostrannho celku'Tlesoje tedydliteln donekonena, aniby se vakpoto skldaloz nekonen mnohast. JelikotIesosi jako substancimusme pedstavovat v prostoru' zd se sice' epokudjde o zkon dlitelnosti prostoru. tlesosmose v ton budeod nj liit;nebo lze nanejv pipustit,e dekompozice neme z prostoru nikdy odstranit veker pak by ve. sloen, nebo kerprostor, na nmjinaknennic samoatnho, dokoncepominul (co nenmon); nicmn pedpokldat, e kdyby se v mylenkch zruilo veker sloenhmoty' nemlo by zbvatvbec nic.to se nezd slui.eln s pojmemsubslance, kter by vlastnmla bt subjek.em vekerho sloen a muselaby zbvatvjeho elementech, pestoe by prvjejichspojen v prooru,dfty nmu vytvej urit !l s o, bylo zrueno.Avak s m, co se j eyutlaz sllbstanc'se to nem tak,jak bychomsi o njak vci sam o sob mysleli na zkladistho roz' vaovacfto pojmu.To, co se vje\,unazvsubstanc, nenabsolutnm

d Elefren,!,tI. Inlika' 2. o|ld'Dialek|ika'2' k,' sud|cy,2'

A 52

prificipufozuhu''' |e?uld|ik|h 9' kap' o enPirickn PoLn

!ll1

jinm ne nbrtvalmobrazemsmyslovostia nim subjektem, nic nepodmnnho. v nmse nikdenevyskytuje nzorem, plat bezpochyby donekonena Jakkoli vaktotoprvidlo postupu pla|it. pestoneme jevu j akoto vplnprostoru' pouh u subdivize kter byly v danm st' kdyje chcem vzthnouti na mnostv z nbo dlajquantum m rozlieny, celku ji uitmzpsobem (organizovanrn) roz|ennm ev kadm Pedpokldal' discetum' do. st a etak p rozkldn optozlenna. celku je kadst jednm slovem'eje (en uml sti, vdynov nachzme nekonena i kdyjemyslit l zcelanemysliteln, donekonena'je celekrozIenn dono' n.eby slibmoty mohly bt pi jej dekompozicilenny v prostoru se totizakld dlen danhojevu konna. Nekonenost tj' uit dlitelnost' pos!ednictvm dnapouze jen na tom,ejejejm tytosti samyjsou st, zatmco mnostv neuren o sobnaposto ne jen subdiviz. zkrtkacelek sm o sobjet dvny a urovny jde kter mnostv' dlenvtomtocelkuurovat rozdlen'Protome pokaovat. Naproti jak v dlen regr s u daleko bodlme daleko, tak pr\e je7 b}Iorolleneno donekonecna..' rlesa. romuu organic*eno P ||l ^,', jeho celekjako jiz ro7dleny poJmu pied\|avuieme pomocitohoro _ samoo soburit. regresendlen v nm- ped vm a nachzme st' m si sami proti me'jeliko mnostv avaknekonen (nekone' vvoj se pokldza nikdy nedovritelnou tentonekonen dle za dovrenou' Nekonen shmut nou)adu,a zrovev uritm od a je neoddliteln pouzejev jako quantum continuum n oznauje jeho nekonen dvod protoe prvv tom spov prostoru, vyplnn je discretum' Jakmilevakje nco pija'o jako quantum dlitelnosti. j ednotek: vdyovnuritmu tud se tak v nm ueno mnostv tlese. v njakm rozlennm Jak daleko tedyjde organizace slu' s jistotou a i kdyby zrovnanedospla rne zjistit pouze zkuenost' alespo Y mo pecenusbt takov sti sti, k dn anorganick dlen vbec sah transcendentln to' kam a zkuenosti. Avak n pincipem nikdy rozumu vc zkuenosti, nbr.ie nen njakhojew. v rozprostrannho sou' v dekompozici empirick regres nepoYaovat jevu naprosto dovren' pkozenost tohoto za ladu s

1,ar?na ro!ndnka k i??nI matnaticko transcendentInchidej a perlbruipozruimka k eendynamicko |ruhscende\|Inchirtej

B 55 idej Dspodali antinomii .{ Kdyjsme pomoc Yech transcendentlDch 5r8 j smepoukzalina dvod dojedn tabulky'v n tohoto isthorozumu ho pekont' kte spoval v tom, rozporua najedinprostedek'jak e ob prolikladn (vrzen byla prohlena za nepravdiv'pedstajako patc podmnky vovali jsme si vude k svnu podmnnmu podle prostorovch a asovch vztah' coje obvykl pedpoklad bnho lidskho rozvaovn. na kterrn se pak tak zce|azak|ada| onen rozpor' v tomto ohledu byly i dialektickpedstavy totality v a. podmnmu k danmu vechny l1o duhu.By|a o d podmnek vdyada, v n byly podmnka s podnnnmjako lenyte ady J/"ioodl' zatmcoreges nebyl nikdy mylendovr. spojn' a tud en'an b o by muselbt kdyby k tomumlo dojt jeden o sob podmnn lenmyln povaovn za prvn,a tedy za Depodmnn. Nebyl tedysice vude zkoumnobjekt'tj' to podmnn. ale pecejen B 55? ada podmnek k nmu.pouzeco do svv l ikosti. a v tom spova]a A 529 porovnvnm, obt. kterounebylomono odstranit dnm nbrjen p|nm rozetnutm uzlu.Tatoobt spovalav tom,erozumto nae' pli krtk'take mu rozvaovn inil bu pIidlouh. ^nebo rozvaovn nikdy vy.ovnat' se sjeho ideounemohlo jedenpodstatn rozdl'jenpanujemezi Pitom jsme ale pehldli pojmy, kter povitna objekty' tj' rozvaovacmi rozum zam| ideje.toti e podle na tabulkykategori uYeden vedv z nich z^ameli3j ,raten,tickou. zmgo dzbajcd,n&nickou syntzl jev. jsme mohli tentorozd doceladobeopomjet, protoe A dosud pedstav takjakojsme v obecn vech tanscendentlnch idejvdy jen u podmnekvjel, prv tak jsneani ve dvou mate. zstvali maticko{ranscendentlnch idejchnemIidn Jinpednt ne pedmtvjevu' Nynvak' kdypostupujeme k d}'amicbin ozvaovacmpojmm' pokudmajodpovdat ideji ozumu, nabvtoto rozlien na vznamua otvrnm zcelanovouvyhldkuna spor' do n. hoje rozumzapleten' nanesprvnch Dve.kdystavI oboustrann pedpokladech, byl tentospoodnl u|; nyn'kdyse snadv dyna.

334

335

Eleefiy' II' Lo?ika' 2. tld' Didkktika' 2' kn.sudkJ,2' dst k|e m,eexl.lovdt laIo\) piedp^tIdd' obieruje micta anrinomii 99! A )JU pr\ nedosaek pro(oze doplnI soudce lo7umu a 'o..uetr ' na'okem -' bt me vdon na z obou ran nebrala dn kte nchdvod. pi v ma se sporu oboustran'roynn' co tentospork zadostiuinn nedaloudlat. antinomii tematick

9' kdp' o ehpnickfu pau.inrtquld|ivnhr P|inripu rozunu..

jedno.y' potoe u nich nenachzme dnou maticky nepodmnn jevem ajako takov podmnku ady jev'leda tu, klerje samatak tvospolus oslatnmi Inekady' m' Rozeen kosmoloqick ideje totalitJ odvozoyn ||tuv)Lh udalo\!i ? Je]i. h pr n Pokudjde o |o' co se dje,meme si mysletjendvojkauzalitu, bu kauzalituna zkladpod}' nebokauzalituze Jvobob' Pnik^n zalitaje spojenmjednoho stavus njakmpedchzejcn avem ve smyslovm svt'po nmdruhstav nedujepodle uritho pra. vidla' Jelikoje vakla uzalita jeylza|oeaa n^asovch podmnkch' a pedchzejc stav, kdyby byl existoval vdy,by nevyvolal dn inek' kteryvznik teprve v ase'je piny i kauzalita toho,co se dje nebo vznik, znikl. a pod|ezsadytozvaovn samaopt vyaduje njakou pinu''?? 5l Naprotilomu svobodou v kosmologickm smyslurozumm schop' B .\ 531 nosl zat njakstv J/nod sebe' jehokau'za|ita tud nenpodle jinpin, podnhozkona podzenaopt njak k.e by ji co do asu urovala. svobodaje v tomtovznamuistou transcendentln ideou'kter'za prv. neobsahuje nic vypjenho ze zkuenosti. a jej pedmt'za druh. neme ani bt urit dn v dn zkuenosti' proloeje veobecnm zkonemsamoln monosti veker zkuenos.i, totieve,co se dje'a tedy i kauzalita piny, ke se sann udIa nebovznikla.musmtoptnjakoupinu;tmjpak celpolezku. enosti'ase rozkld jakkoli daleko.promnnov soubrnpouh prody. Ponvad ale takovn zpsobem nelzenikdy zskat absolutn totalifupodmnek v kauzInm vz.ahu,vytv! si rozum ideu spontajednatsamaod sebe,aniby bylo tebapeneity, kteme zat jinou pinu. deslatj njakou kterbyji podle zko.a o kauzInm spojen op(urovala kjednn'

s nahodilm' nutnho mick syntze Z loho ply'e. e v matematickmspojenad jev do nj neme vstoupiljin nesn)sloy podmnka,tj. takov, kterje sama soust ady; naproti tomu dynamick ada smyslovch podmnek pipout ady, nbr kterjejakoto 1nestejnorodoupodmnku,kter nenst ! ! 2 polze inteti?ibInmimo ni' Tm se vybov ozunu ajevmje nada A 531 ani by tm byla adajevjako vdypodmnnch ieno nepodmnn, zmalena a v rozporu se zsadami rozvaovnperuena' podrnnkujev mimo jejich Tm, e dynanick ideje pipout,j adu' tj' takovou. kter sana nen jevem' dochz k nemu.co se naproo liod vsiedku mtematickantinornie' Ta totizpsobila' ob protikladn dia]ektick tvrzen' eza myln muselabt prohlena Naproti tomu pln podmnnostdynanickch ad' kter je od nich jev neoddliteln,je spjata s empiricky sice nepodmnnou' jakoto .^\e i nesfr,slovou podmnko. vyhoYuj e jednak rozaovln,jednak116 rozumu, A dia|ektick argumenty, kter hledaly tak i onak nepodmi vl) t d L o d p d d a i i 'k d e 7 l or o / U m o v ' pouh}chjevech. 9j.!! ntnou rorat.ru A ).2 t y 7 n a m um o h o u b ) l o b . d . p r a | d ? o ' e d | e v akto oDlvenm nikdy stt u kosmologickch idej.kterse tkajpouze mate. neme 2' Rozvaovn podmnku' k!e. by mzi'/.) dnou toti nepipout (vje' k podmnDmu Kdyby se vakdala by|asmaempirickyePodnnn adyjevjako by tedy nepati|ado ktor ) vymysletBl.l'8i'lPodmnka, adacnpinckchpodJnek'pak na.uea jcjlen' ani by tmbyla sebemn jako .,'it) nepo.lnnh' t^ke by takovpodkamohlabt piPutn n e d o c l i m y ' l e 8 r e \ n l k d e e m p r | c l . y b ) l I mk o n L t n u J l n |

jsou oven vechny ejnood potud, e se pi ady podnnek nich hled pouze na j ejich rozshlo, j,zd^ jsol! pimen idej i' nebo zdaje tato idea pro n plivelk nebo pli mal' Nicmn rozva. jen J)1ztl ovacpojem, kte je v zkladu ichlo idej,obsahujebud veliiny. vjejm skldn (kese pedpokldu kad s|ejnorodho lze pinejmenstejnjako vjejm dleno 'nebo i nestejnorodho'kter mppustitjak v dynamicksyntzekauzjnhospojen'tak v dyna.

,'' ''spojen ink s pinami se vbe.nehod na vci mio snyslov svt' nebojakDo bt Bh pinou' tj' bt byto?. E CLXXII, Ak, XXm' 4l' (Pzn' !yd.)

336

331

2, sI lI Llika,2' oIlt]Dialeklik,2' kn' sudl<J' Elcm.hJ' ideji sobody se ena t|,o transcendentl zvltn. Je neobyejn pedslavuje vlast' zakld ijejpraktick pojem a etaio idea v n tak jej po monostj' n moment obl,kterodedvna provzely otzku B .^2' n a d o n u ' a / e l iba\.le s , o b " a a , p a t . t t 't P a l ] f / ! ] e n e , , ! \ ' \ | o .I ',." t . h d )'|d)/ )e 'lJlka Llbo\le 'uu.l '.y..o'*'' Ielo.i/ 'all/od ji na Patatolicb bohnutkami smysjovosli)l pokud \ze paiolo|icky )'.ovdl, nazv se ]ibovlzvec(arbitrium brutum)' Lidsk libo vle je sice abitrium sensitivum, ale nikoli brulum, nbr ]ibeum, protoe smys]ovo neinjej jedDn nutnm a lovkujc vlan mohUlno urovatse sm, nezvisle na donucovnsmyslovmipod. n!y' sladno zjis!me, e kdyby veker kauzalita ve smyslovm svt v asepod]e typu' byIaby kad udlosi urena by]apouze prodDho nutnch zkon njakou jinou udlost,a probe jevy, pokud uruj libovIi, by musely inilkadjennnjako svj pirozen Dsledek svobody zrove vekerou transceDdent]n nutnm, znlilo by zruen pedpokld, e i kdyse nco praktickou svobodu' Tato svoboda 1otj nestalo, pesto se 1o | nlo, a e tedy pin toho v oblasli jevu aby v nalibovli nebyla kauzalita schopna nebyla natolik urujc, adokonce protijejich chpinch, vyvolat nezvisle na onch prodn podku urovnopodle empiric moci a vlivu, nco' coje v asovm adu udlost zc l a s^na/d:;ebe. kch ' 7kon.ledv abY Dcrohlazat

regulalinha 9. kaP' o ehPnickjn Poun P|inciPuazunu', jeliko nenaj co init s njakm pedntem, pokud jde o jeho vcli. | \ . ' \ l 'n } b r / j e n s J e h o l J i v ? ' . i u n i c h m / e m cd b \ l r a h o v a || o d D . ^ . \eLko.ri rrd) podnrnck d 7e ru ide pou/e o dlnamicl) vrrahood ; \r; takcji v otzce prody a svobody narme mnky k podmnnmu' exislovat vbec mon.a pokud no, zda me na pot'je.li svoboda a zda tedy jc prodnho zkona kauzatiiy, zrovc se veobccnost muspochzet 'ld' ve sv! sprvn disjunktivnvta' ekad inek pijedn a 1e ud]osti se sp z prody' n.o ze svobody' anebo,da pomu'sprvnostzsady zrove vyskylovat obojl v rznm neme souvisIostivechud]oslsmyslovhosvta podle nemlnch o pln podnch zkon je jist ujako zsada transcendentlnaDalytiky zkrcen'Na mstjetedy pouze otzka, zda i pes dn r nepipout inku. kter je urenpodle prody' existovat to meohledn tho tl|ksvoboda, anebo zdaje svoboda onm neporujtelnmpravidlem zcela vylouena'sice veobecn,avakklamn pedpoklad dJolltn reality je zde naz odhaluje svj zhoubn vliv' jm mate rozum' Jsou.Ii tolijevy vcni sammi o sob' Delze svobodu zachrnil' P. pinou udlosti kad urujc rodaje pak plnouao sob dostaten podmnka ttoudostije vdy obsaenajenv adjev. kterjsou /akona Jesllie poJIepi'rodnIho ie\y ni. D <,. vLeln s \ h ou c I n I u n u l n j \ o u ' . k u l e n e Iot| n i k o ] ii a ; i l . ' p d kn e p o k l j d J m / ed n i c v | .' n e 7c | m podle empiric. vci o sob' nbr za pouhpedslavy, ktersouvisej kch zkon, pak mus mft samy jet zklady' kter nejsou jevy. Takov inteligibi]n pinavak nebude co do sv kauzality urena se jev a mohou b! urenyjinmi jevy. skzejevy' akolijej 1nky Tltto pinaje tedy' vetnsv kauzlity' mimo adu, zatmco jej inek tedy me v ad empirickch po{tmnek. iky se nachze.j bt, pokud jde o jeho inteligibiln pinu,povaovn za svobodn' a pece zrove' pokud jde o jevy, za jejich nsledek podle nutnosti pody:toto rozlien, kterse muszdt, kdy se o nm mluviobecn se vakpi aplikaci vyjasn' a Zcela abslraktn.krajn subtilna temn. souvjslost Zdejsem chtl toliko poznamenat:Je]ikoplat,eprbn vechjevv jednomprodnmkontextujenepomjnutehm zkonem' musel by tento zkon kdybychom ch!li tvrdojntrvat na realit jev vekerou svobodu nutn vyvrtit. Poto tak ti, kdo v tomlo ohledu sdlejobecnmnn.nikdy nebyli s to dosbnout 1oho. aby navzjem slouiliprodu a svobodu'

I - ]il
"

/ | ' u \ e n o \ l il' o l i / k l o mo,tn lnlumuod\a/LjIclhoselyl|| /1 hIanILe tansftndent|n' mu, e nae loha vlastn^en fyzialo8ick. |1b| Proto se otzkapo monosti svobody sice dotk psychologie' aYak jeliko spov Da dlalektickch argumentechpouze ihorozumu ilosofii' zamstnvatjedin transcendentln mu i se svm eenm odmtnout dt n to uspo' Abych k tomu tuto filosolii - kter Deme kojivou odpovd uschopnil' musmse !ejprve pokusi'ble Ur]tjej postup pilto lozensledujcpoznmkou' aas fbrma. Kdybyjevy byly vcmi sammi o sob' a tudpros(or mi existence vc samch o sob, pik by patily podnlky s podmi ad. a odtud by v danmppad nnmvdyjako lenykjedn a te tak p]ynu]a aDtinonie, kter je spolen vem transcendenllnm idejm. toti e by talo ada musela bt pro rozvaovnnevyhnuteln pli ve]k nebo pli mal. Avak dynamick roumovpojmy' jimi se v ltoa v nsledujc stizabvme. maj tu zvltlost. e '

' .,m se serra\ rmc t ,o/pol(eno"rl t ne:emu. o* r,",'. zae'",1y

338

339

El.fuen,' II' Ipqiko,2' odtt'Dialektika,2'kn' Usudlq'2'

9' kap' o ePnikn piacipurozuu'.' rc8ula|ih{ho Pouin podmnkm kter sm nepodlh smyslovosti, ani sm nenjevem. Prvnchaakter bychomtakmohli nazvatcharakleem vci |akov v ob|astijevu' druhcharakterem tvci sam o sob' Tentojednajc subjektby nebyl co do svho inteligibilnho cha' pozen podnnkm jejen podmnkoujev, akteru asu, nebo as nikoli vak vc sancb o sob' Ne|znikalo ffii nezanikaab, y nm jednn'tud !l!q by nepodlhal lidn ani zkonu vekerho asovho A 540 promnlivho, uren, zkonuveho etotive,co se dje,m so:u pinu l,j'c' (pedchzejcho jeho kuza' stavu)'Jednm slovem, 1ita'pokudje intelektuln. by se vbec nenachzela v ad empiric. kch podmnek' kler in udlostnutnouve smyslovm svt.Tento inleligibiln charakter by sice nikdynemohlbt bezprostedn poznn, jen to' co sejev.ale pecejenby muselbt potoe vnmal dokeme v souladus empirickmcharakterem je' ,,1)l?'', slejnjako musme vm vbec klst v mylenkch za zkladtranscendentlnpedmt' te. bJeo tom.coje sm o sob.nic nevm co do svho empirickho cbarak.eru by tedy by| lentosubjektja' kotojev podzenvemzkonm urn pod|ekauzlnho spojen, a potudby nebylnimjinm nesl smyslovho svla,jej inky by jako kadjinjevnevyhnutein vyplvalyz prody'Tak,jak by vnjjevy vplva]ydotohoto subjektu, tak,jakby by|jehoempirick charakte, tj. zkonjeho kauzality, poznvnve zkuenosti, lak by s muselydt vysvtlitpodleprodnch zkon tatvechnajehojedn. n| a vechny nleitosti kjejich dokonalmu a nutnmu uren by se muselynachzet v mon zkuenosti' co do svho inleligibilnho charakteru by vakmusel bt tentosub' ! !!9 jekl (akoli o nm nememe mtnic vc neobecn pojem)zptotn vekerho vlivu smyslovostia urovn prostednictvm jev; a po. nvadse v nm. pokud je nounenon' nic nedjea nevyskytujese v nm dnzmna,kter by vyadovala dynamick asov uren, a tedyani dn spojen sjevy jako pinami, byla by tatoinn bytost jednnsvobodna nezvis|na veke ve svm prodn nutnosti, jak se nachz pouzeYe smyslovm svt. Zcela sprvn bychomo n kali' svinky ve smyslovm svtzan samaodsebe' aniby tojednn zana|o vlsam;atoby platilo,ani by protosmIyin. ky ve smys]ovm svtzanat protoe samyod sebe' v tomjsou vdy pedueny empiickmi podmnkami danmiv pedchzejcrn ase, ale ovemjen prostednictvmempirickhocharakteru(ktry je pouze

Monos|kauzalit} p|os|ednictvn syobodr ve spojens obecnm zkonem prodn nutnosti L;;; To. co na njak.n pedn|usmydnenisamojevem. na. smys|ovem -'sv| tedy lo. co muslmeve \myslovm )m inrclryib al]h'Je.|l|e pedmtem kternen povaovai zajev, m samoo sobi schopnost, pestome bt pinoujev. nzoru,pomoc n to vak smyslovho pak mtlene kauzali|u lo bytosti zkoumat ze dvou stan' jednak j ako jejho jednnjakoto vci sam o sob' jednak inteliqibiln z h|edik^ jakotojevu ve smyslovm jako senzibilnz h|ediska jejchink subjektubychom si ledy udlali jak svt' o mohutnosti takovho pojemjeho kauzality'kter se spolen empirick,tak intelektuln jak si rnysletmo v tomt inku','3 Takov dvojzpsob vyskytuj pedmtu snysl' neodporuje ani jednomuz pojm. hutnost uritho zkuenosti'Protoev zkladu tchto kter si tvomeo jevech a mon jev- jeliko lo nejsoudn vci o sob ' musbt njak tan. piedmr. pouhepeds(avy. nic nebrnI Lreryje urjalo . . - \cendentdln piedme|u piiik|i lrom romu' abychom lomuto transcendenla|nmu .'. pestoe vlashosti.dfty ni5ejev' klernenIjevem' se tallaz7dfu{. pina vak s jejminken setkymev ob|astijevu. Kadpsobc mlls mrI]it charakkr, tj' zkon svkauzalily, bez nhoby vbec nebyla pinou. v danm subjektusmyslovho svta bychom tak sh|eda|i,z^ py, enpirick charukter' jmby jeho jednn jakoto jevu veskze souviselas jinmi jevy podlestIch prodnch zkon a mohlaby z nich btjako ze svchpodmnek odvozena, a ve spojen jedn jedin podku.Za s nimi by tedy tvoIaleny ady prodniho druh bychomtomutosubjektumuselipiznatjerinlelieibilntcha. rakter, dky nmu:e sice pinou onchjednnjakotojev'ale
,73''Transcendcntln definice: ivotje kauzalitou njak bytosti Pedstav je u.itelnost pedstvivosti vzhl d em k jcjich Pedmtm' dacschopost s ohledemna tuto kauzalu'Je li tatoP d stavivost rozumem'je vle uri telost rozumov kauzalilyvzhledem k pedmt' lj' je dc scbopno' je vIe vl'ajeho kauzalitase nazvsvo M'li rozum kaLtzalitu. istou bodou'Piny a vbec dn nzory nebovztahy'kter odpovdaj kate8o poznat'nybr je musmo .im' eeme brtze zkuenosti' Tu to' zdaje svoboda mon'nelzezjislit'. - E cLXx[I' Ak' Xx[I' 4t' (Pozn'ryd.)

340

341

2' kn' sudb' 2' list Elenent!,II' I,8ik4' 2' add'Diatektika' jen jako pokaovn a jsou mon jevem inteligibilnftocharakteru), a proda'kadve tedy svoboda pin. by se Tak ady podnch - souasn jednn a bez u tch svmplnmvznamu,nachzely je jejich inteligibilD, s srovnvneJi jakhokoli rozporu podletoho. pinou. nebosenzibiln vysvtleni kosmoloqick ideje svobodJ ve spojen s yeobecnou Prodnnutnos|1, nd\tinie\enInaleho neiprtenaclnoul ro*zo*r ;..rn,a vhodn |.!]! .,-' pehldnou( mohIilim |pe ploblemu' ab}chom l.an.cenden|aIniho na een, ty momenty Nyn rozeberu postuprozunu pi jeho een' zYll' buduzkoumat a kad hlavnzle, nich ekau. m njakoupinu' co se d.je, zkonk.eve, Prodn ji v ase vzhle pedchz a kler kter pi|y, |j.jednl1, za|ih rro muselo vdy.nbr nemohlosamoexistovat dem k .'i'luu inku udlosli mezijevy' aetedyvecbny se !dl'' m sYouurujcpinu du' Tento zkol,dity jsou empiricky ureny v jednomprodnm produ a mohou poskytovat ped. nmujevy vbecteprve yt,]ej je zkonemrozvaovn, od nhose pod dnou mty zkuenosti' zminkounelze odchlitnebo, nho njakjev vyjmout'ponvad a tm ale monouzkuenost, bychom jej postaviIi mimo vekeou Bl_] od|isiliod veLh 7 neIpouhotl piedn| audlali mo/ne7kuieno\|i a preruo. smysrenku jako etzpin' kter vypadjen I kdyto ale taktobezpoedo totali|u. absolutn nedovoluje dnou kjejich podmnkm v regresu pekonnaji ve ve. nebobyla vbec nezdruje, pestons tatopot zmuje kdyse v adjev posouzen rozumov antinomie' obecnm nerea]ismu' klamutranscendentlnho UstoupmeJi na nepodmnn'
,7q,o' co se spekulativn podait,totipivst rozum filosofii nemoh|o prklick rozun' ni' umouje .elnnu mimo pole k ncmu z smyovsti kon' kte. se na syslov,Prosilednictvm ktcrnen totidtexistenci, je or1n' pokudji proste&ictvmsvobodypi Tto existence zak1daj. dn snadneexiujevbec cbez smysl Jinak bychompedpkldali, Ak' pedmty E cLXxIv' sn}sl'.' vci ne nzor, a tedy ani d'ji XXIII,41 42. (Pozn.vyd.)

9' kaP' o ehPnickn Poudnrequlatinho PlinciPu rozunu'.' zbude ani proda, ani svoboda. Zde u se klade jen otzka, zda je kdy v celad vechudIost uznvmejen prodnnutnost peo mon'abychom se na tut udlost. kterje njedn ran pouhm prody,dvali nadruhstranjako Dainek jnkem svobody, anebo zda se mezi tmito dvma druhy kauzality lachzpmrozpor. Me7i pl|c|n'ml v ob|dstijev b t n | c 'c o b y m o h | o . . - ^ i | s l en e n Z e 7a| n | J a k oiu d d un a p r o s I o a \ d n o d J e b e K d i d e i e d n a n i j a k o i l o Ie!' ::;j ^ pokud vyvola!a njakou u d d i o s l .j e s a m o u d a I o \ | nebo ptipadem' "-kter pedpokld njak jin siav' v nrn se nachz jeho pina. a tak je ve' co se dje' jen pokrovnm ady, a v tnen mon dn potek.kter by se udl sm od sebe' vechny inyprodnch pintedy v asov posloupnosti samy opt pedstavujinky.kter v asovad prv tak pedpokldaj sv piny' od kauzlnho spojenjevnelze oeky^t jm by vznikalo podnjednn, dn nco'co zde pedtmnebyIo' jevy' je vak rak Jsou li inky nutn, aby i kauzalitajej ich piny' je sama takjevem. by]a jen empirick? A nen kte (totipina) naopak mon'i kdy s u kadhoinkuv oblasti jevu poaduje spojen s jeho pinoupodle zkon empirick kauzaIity' aby tato empjrick kauzalita sama - aniby sebemn peruilasvou souvislost 5 prodnmi vcmi byla inkemnjak nikoli empirjck, nbr inteligibiln kuzality. !j' njakhoz hlediskajev pvodnho jednn njakpiny'kter by tedy nebyl v tomto ohledu.ievem, nbby bylaco do svmohutDostiinteligibiln.i kdyjinak se mus-jako l nek prodnihoetzu - potat zcela ke svtu smysl? vlu o kauzalit mezijevy potebujeme k tomu, abychom byli s |o vyhledvala udvat prodn podmnky prodnchudlost,tj' piny v oblastijevu' Pokud se to pipouta neoslabuje se to dnouvjim' kou' m rozvaovn- kterpi svmempirickm pouvn vid Ve v i e c h u d a l o s l eh ( j e n o m p i I l o d u a k t e | ej e t ' o m u u k e . p . a " n n o- l : , : - ., !\e' co m7e p o / a d o v d |a . / l k | n | ! y s v I | e nm I o h o ub e z p r e t a ; e l pokaovat' Neznamen pak pro n ani tu nejmen jmu.i kdyby to nakonec ml bt pouh vmysl, pedpokldmeli, ese mezi prodnmi pinami vyskyluj i takov,ktermaj mohutnost,jeje pouze iDteligibiln,je]ikojej uren k jednn nikdy nespov v empiic. kch podmnkch' nbr v pouhch dvodechrozvaovni ale tak' e jedn Lto piny abldJllj'! odpovdvem zkonmempirick kauzality' Takto by loti byl jednajc subjekt jakoto causa phae

342

143

E]ene|t,' !I' Loikd'2' ottd'Di\lek|ik4'2' kn. udl},2'dst jejchin. zvislostivech v nedliteln nomenonspojens prodou v ob. (se kauzalitou v svou subjektu tohoto nost, ajen phaenonenon pova. bt by musely jevu) podmnky, kter urit by obsahovalo lai - budemeli stoupat pedmtu k transcendenod empiickho ovny jen dme tm'co me se toti Pokud tlnmu pouzeza inteligibiln' prody. nemusme si dlat jevy praYidlem pinou, toli bt mezi jevu jejich my. souvislostije a tchto kvlitonu.jak dvod starosti je neznm' kte nm empiricky subjektu' len v transcendentlnm B 574 Tenlo inteligibiln o|zek,|b| netkempirickch dvod se vbec 546 tohotomylen j n mylen a i kdyse inky v istm rozvaovn, jevech vyskytuj'musblnicmn v ozvaovn a jednnistho podlepodnch v oblastije\,ll ze svchpin vysvtliteln dokonale jako jejich empirickncharakterem zkon'dmese totipouz jenje tran. chrakter' princjpem vysvtlen. a inteligibiln neivym jako zcela nezm. pomjme pinou empirickho' scendentln charakteru empirickho ovem udvnpouzeprostednictvm nen.|i je loYk jako svho znaku.Ap|ikujmeto na zkuenost' smyslovho jednou pjednn z podnch svtaa potudtak zjev smyslovho zkony' Jako takov in'jejichkauzalitase musdit empirickni oatn musmtlovki empiickcharakter'stejnjako vechny poznvmena zklad sil prodn vci' Tento empi.ick charakter p.ojevuje U neiv n b o ve svchincch' kter lovk a mohutnosl, dvod mysletsi njakou prodynemmedn pouzeivoin iv Jedinlovk. ktel nejakosmyslovpodmnnou' mohutnostjinak poznv jinak poznv celoupodu pouze prostednictvm smysl, pouh a sice v innostech apercepce. sebe sama i postednictvm potat k srnyslovmdo vbec kter neme a vnitnchurench. jednak ale - to.i jmm'a je ovemsm sobjednak fenomnem. pedmtem. po. s ohledemnajistmohuhosti- pouzeinteligibilnm E !l! nvad jeho jednnnelze vbecpotat k receptivitsmyovosti. ozum a rozumemj zejma nazvme rozvaovnm Tyto mohutnosti Ii od vechempiricky a vznanm zpsobem se zcela zvltnm pouzenazkla. podmnnch svchpedmtech uvauje si|,protoeo pk pouv sv rozvaovn. kter d ideja podle nich takuruje (ato i ist) pojmyempincky'

principutounL'', rcgula|i^|ho 9' k,p' o enPnickh Puln( pinejmenm e my si u nj To. e m tentoozumkauzalitu,,3o je zejn pedstavujene' z inpeatiyi,kter ve vem nco takovho povdjlclm palti\kem kondnt ukadame si|miako Pravidlae kterse nco lnl' l' vyjadfuje uritdruh nutnostia spojens dvody, jinak nevyskytuj' prod Rozvaovn z nmepoznatjen to, v cel aby v n nco nlo bt jinak, co ' nJ' bylo nebo bude. Je nemon, vztazch to ve vech tchtoasovch skutenje. ba ono,,mbt.. ne pouzebh prody naprostodn nem pokud mme na och ptt.co se m v pod dt,prv tak vznam'vbecse nerneme jako se nememe ptt'jak vlastnosti m mtkruh' nbrmeme se ptt'co se v prod kuh m' dje'nebojakvlastnosti jehodvodem nennic Toto ,,mb.vyjadujemonjednn' jinhonepouhpoiem./aLmco pouzepirniho dvodem Ladho i;] vd}mus ovem musibLpodle dn bt njd*y Jev'ToIoJednan jestlie prodnch podmnek k nlnu ono ''m bt..smuje; mon. prodn podmnky libovIe nbr avak tylo se netkaj uren sn. jevu. prozepouzejejhoinku vsledku v Aje sebevc a oblasti ajesebevc smyslovch nchdvod' kter mnepodncuj k cn.en. podnt. yo|at |1bjen njak zdaleka stejn nedokou ,rui b.' je podmnn proti ne nutn' vdy chtn, nmu stav ono .'mbt..' pedmt pouh vykl rozum.mrua cI,ba zkaz a ctu. A sejedno smyslovoi(o pjemn), aneboo pedmtistho rozumu(o dobr). je rozumneustoup tomudvodu' k.ery dn empiricky'a nepodd se jak pedstavuj v vytvsi s plnou du vc, se oblastijevu. nbr jimpizpsobuje vlastndpodleidej. spontaneilou svj empirick jednn' podmnky, podle prohlauje a nichdokonce za nutn kterse peston J 'ala amonani nestanou. pedpokld. U Ye.h nicmn e rozumby mohl mtvzhledemk nim kauzalitu'nebo bez tohoby neoekval od svchidejinky ve zhenosti. zaslavmese Ledy a povauJme ale\po 7a mone. e rozumm.i . '-'Lute.nkauzallrupokudJde o jevy: pie\lo mus|- al je sebevicro. i; '. . ' /umem pojevoval protoe :vjempi.ickchalakler. kazdptina jako inky' pedpokldpravidlo'pod|enho nsleduj uritjevy a kad pravid|opoaduje kte tvo uritou stejnorodost ink'
23o K !mtoslovmaDtorv PE dopluje:''tj' eje pinou skutenosti svchobjekt' Tto kauza|ita fi'osofii ale se nazvvle'v transc n dentln od vIe abstmhujeme'.. E cLXXv' Ak' XXIII' 50' (Pozn'vyd.)

344

345

Elfrenr,' I' La|ikd' 2' odlL Dialeklik4,2. kn, suIlkr' 2' sl

9' kaP- o ePi|ickfu pou.ibregul1tinho PrintiPu

tozufuu. '

kter meme oznaovat pojem piny (jko urit mohutnosti)' - jakojehoempjrick charakter' ktery nusli vyplvatzpouhchjev je stl,za.mco podleruznostidoprovodnch ony inky se objevuj podobch' podmnek Y promnlivch a zsti onezujcch charakter' kter kadho lovka m ernpirick Napkladlibovle ne uritou kauzalitoujeho rozumu,pokudtalokau. nennimjinm pravidlo,na v oblastijevu njak zalita vykazujeve svch incch jej jednn a ich co do nho meme chpal rozumov dvody zklad jejich druhuijejich srup principyjeho libo. a posuzovat subjektivn tentoempirickcharak'ersm musbt odvozenjako vIe'Protoe zkuenost' z kter nm napovd inek onchjeva zjejich pravidla, jsou takvechnajednn lovka v oblastijevu urena z jeho empi pin podledu prody' rickho charakteru a jinch spolupsobcch jeho prozkounat vechny pojevy libovle a do a kdybychommohli Ell! samho jedno jedin jednn' Iidsk kter zkladu, neexistovalo by A 550 jislotou jeho pedchzejcch podmnek ped nedokza!i s bychomz povdta poznatjako nutn' Pokudjde o tentoempirickcbarakter lovka 1edyneexistujednsvoboda.ajedin podle nj meme jen jak pokud pozorujene v zkoumat' ho a se dje antropologii jehojednn. piny sBame se fyziologickyprozkoumat hybn jednnch ve Kdy ale uvaujeme o tche vztahuk rozumu,a to nikoli ve vztahuk rozumuspekulativnmu, abychomje co do jejich pvoduy)Jl,J'l'li' nbrjedin proto.abychomje samy pokud je jejichpinou jedn rozum ry,'o'l'i jednm slovem. srovnvmeJi jin v pr.dlr'.rr' pravidlo n s rozumem ohledu' naleznemezcela a d.neje d pody ' ze se oti mor,nenlo sli, vechnoto. co se podle pirozenho bhu pesto sldlo a podle svch empirickch dvod nevyhnuteln stt muselo.Nkdy vakzjiujeme' nebo se pinejmenm domnvme' e zjiujeme' erozumov idejeskuten jakotojevy' a e se prokzalykauzalilu,pokudjde o lidskjednn poto. pinami. tatojednn udlanikoli ebyla uen empirickmi proto, nb ebyl uenadvody rozumu' Bll9 Pedpokldejme' ebycbon mohli ciIRozum me kauzlnp. A 551 sobitajevy' Moh]o by se pakjehojednnjet nazvat svobodnm. (smyslovm kdyje ve svmempirickm charakteru zpsobu) zcela je opt ueninteligibilnm pesDuren a nuh?Tento charakte (zpsobem charakterem mylen)' Zpsob mylen vakneznme, n. pomocjev, broznaujemejej kier vlastn dovoluj bezprostedn

pak' Jednn poznatjen smyslovzpsob(emplrickcbarakter).,3' je pin' pesto z tohoto pitat mylenjakojeho zpsobu musmeJi zkon, tj. tak. e vbec neplynepodl empirickch zpsobu rnyIen jevu pedchze]y podmnky istho rozumu. vnitnhosmyslu by v jejich jen ||ky' isty rozum ne. nbr tak. ev nm r'edchzej jako forn asu' a tud aDi pouh inteligibilnmohutnost podlb v inte|1. posloupnosti' Kauzalitarozumuneznil.li podmnkn asov v urilem ase. abyv}!o gIbilnlm chalakleru. nebo .nadanine7|n ..^ " piodnimu JlnaI b} |oti/b}|dsamJpodl|,ena laIanjak uinek' ;;;; by pdk pokud Iddy .o dod.u. a kau/Jllla Uruie kau/|ni la|onulev. mt Lze tedy ici: Jesllie rozumme a ne svobodou' byla prodou, j{poneipr! zan pakje mohutnost' kauzaljtuvzhledemk jevm. Podmnka' kterje njak empirickady ink' smyslovpodmnka objevuje se tu v ozumu, totinensmyslov,a samatedy nezn' podntnka e empirickch adchposld^|1: tedy to' cojsme vr vech nepodmnn. by mohlabt samaernpiricky sukcesivn ady udlost jey] (v oblastiin.eligibilni-bo). zde totil e nino ad]u Tab podmnka podmnce asovmu dn smyslov a dnmu a nepodlh tud piny. prostednictvm p d chzejc uren palpojin sirncetak k adjev'Io. Pestopv tatopiDa m empirickcharakter, kterj (emvkje smjevem'JeholibovIe loin' Nendnou z podmnek'je pirickou)pinou vechjeho z podmnek' v souladus tmto charakterem. totidnou vka uruj v ad prodnch ink a nedilaby se kter by nebyla obsaena jejich zkonem.podle Dho se nevysky'ujevbec dnempiricky jednn| v.ase' Zadn |U. co se dje dan nepodmInn laulaIild loho. Drr (prolo/e je l/e vnlmaI jenjakojev)/ainat samo ; 1 ! napro\to d|' neme cj.eped tmstavem, v nm od sebe.Avako ozumu nememe tentostav uuje libovli'pedchz njakjin' v nnje urovn jeliko rozum sm nenjevema nepodlh podmnkm sm. Nebo

23| (odnna v|ash noralitajednn a vina) dokoncei oralita naeho odPovdnosti v|stnhochovn-m protozstv zcelsk'yta.otzky na se mohoutktjen epirickho charakteru' Kol'k z tohoje istninkem plod a nczavinn vadtem' slobody a kolikje iebapipsatn vrubpouh peramentu' podob(merito fortunae)' neme nikdo jistit' nebojehoastn posoudit. a prorc ani zcelaspravedliv

346

34',7

Elemen|,'I' logika' 2. o.I.1' Diakk|ika,2' kn' Usudk'' 2' smyslovosti, nenachz se v nm - dokonceani pokudjdeojeho kau. zalitu dn posloupnost, asov anelzetedyna njaplikovat ani dy' namickzkonprody' kteryuruje poad podlepravidel' asov Rozum je tedy trvalou podmnkouvechsamovolnchjednn. jimi se lovk projevuje. Kad z nich je pedureno Y empirickm cbarakteru Iovkajet dve, nese stane. Pokudjde o inteligibiln jehojeempirickcharakter chaaktet' pouzesmyslovm schmatem, nep|at pedtn nebopoton, a kad jednnje bez ohledu zde d na asov vztahk jinmjevm bezprosednm inkem inteligibilnho cha.akteru istho rozumu,kter tudjedn svobodn,aniby byl v etzuprodnch pin dynamickyurovn Ynjmi i vnitnmi, aYak co do asu pedchzejcmi dvody'A na .uto jeho svobodu pohl tjen negativnjako nememe na nezvislost na empirickch (nebo. podm|nkch tim by |Jlo mohuhost piesla]a rozumu byt pi|| . ..' jako nou nybr po7'l'vn 'akd na mohu|no!| |ev)' rozumu zahajovu l ;. .. ;;: samod seb iaduuda|ost ak. ev nm samem nicne/an. nbr2 e rozumj akoto nepodmnn podmnka jednn kadho samovolnho nad sebounepipout dn v ase pedchzejc podmnky, ale e jeho inek pestov adjevzan, nikdy vakv n neme |voit naprosto prvnzatek' Abychom regula.ivn princip rozunu objasnili pklademz jeho empirickho pouvn, nikoli abychomho potvrdili (nebo takov jsou pro transcendentln dkazy twzen nepouiteln), vezmme nja. jednn, ksamovoln npkladnjakouzlovolnou le,pomocn vn s l njaklovk do spolenosti uit zmateka klerouzkoumme nejprveco do pohnutek'z nich vzela, a pak posuzujeme. nakolik me bt vetn svch nsledk tomu lovkupitena' v pvnm ppadzkoummejeho empirick charakle ak jeho pramenn, kter hledmev nesprvn vchov,patn spolenosti. zstii ve jeho povahy,v jeho nestydatos, zlomyslnosti zsti to svalujeme na Iehkomyslnost a n ozvnost a neopomjme ani pleitostn pod. nty' v tom vempostupujeme stejnjako vdypi zkoumn ady urujcrch p|in prozenho danho inku' kdy'jsme piesvdeni' ! <ql piesto pachatele krme' a 5ice ne {{r: e tmby]o jeho jednnl ureno' .'.. kv|ijeho po\a/e'ne kvIi neastn okoIno\lem' kterena nj pso. bily' ba dokonceani kvlijeho dvjmu zpsobu ivota,nebo se domnvme, e podobujeho ivotamemponecbatzcela stranou a na uplynulouadu podmnek jako kdyby neexisse meme dvat,

9' kap' o enpirickh requlalil|ho Puin Principurozumu'-' jeho invzhledemk pedchzejcmu tovaly' a poYaovat stavu za jako kdybyjm pachatel naprosto nepodmnn' zahjil zce|asm od sebe adu nsledk' Toto pokn se zak| }a zlkourozumu, p! jako na pinu. em se na rozum dvme kter moh|aa mla urit jmenovan chovnIovka bez ohleduna vechny podempirick mnkyjinak. Kauzaliturozumutedy nepovaujeme snadjen za kon. kurujc, nbrsamuo sob za plnou. i kdyby smyslov pohnutky jednnpipisujeme nebyly pro' nbrdokonceproti.Uveden jeho inteligibilnmu charakteu, kte nesenyn,v okamiku. kdy le,ve' keou vinu; rozumtud byl bez ohleduna vechny empiick pod. mnkyinu pln svobodn' a injetebazcela pipsatna }Tubne' dbalosti|ovka' Na tomtosouduo odpovdnosti dobevidne' co pi nm mena mys|i'to'jero7um nenlvl Lou\myslovo5ti vbec dfiko\n. 7e 5e . ^' I kdyse men nemni jat' se ukazuje ve ::* i j h o projevy ' (olizpsob. ^ ,," 'ch uinclch|. Ee v nmnepedch/i dn slav.kterby uroval stav nsledujc' a etudvbecnepat do ady smyslovchpod' mn k ' kter ple prodnch injevy zkon nutnmi' on, rozum,je jednnch ptomn ve vech lovka aje za vech asovch oko|nost t' sm vaknenv ase, i kdy se ocit v njakm novmstavu, v nmpedtmnebyl; s ohledem na tento stav je rozllm tujc, ae nikoli uriteln' P.oto se emohu p!!:Po jinak?, ''e .ozum neuil jinakj.y}? Na to vaknen nbrjen: Po svotrkauzalitouneuril mon dn odpovd'Njakjitl inteligibiln charakter by byl toti zpsobilnjakjin empirick charakter, kdykme,s pachatelsi mohl - bez ohleduna cel zpsob jak aposud vedl - le ivota, peceuetit' pak to znamenjen tolik, se lenachz bezProsedn v moci jeho rozumu a erozum nenve svkauzalit podzendnm jevu a asov podmnkm posloupnosti' Znamento tak, easov je rozda sicejednmz h|aYnch jevvi ozda sob navzjem, le jevy' a tud potoe ani piny' nejsouvci samy o sob' neme asov ozdznam n at dnrozdfljednn ve vztahuk rozumu' svobodnych jedn;i' pokudjde o jejich kauzlitu. -B-+ Pii posu7ovn .,,' jen k inLeIi8jbiln mem ted}proniknou| piiin' a|enikoIi3azi; poznat.eje svobodn, meme tj. uren nezvislena smyslovosti, a takto me bt smyslov nePodmnnou podmnkoujev.Povak inteligibilncharakter poskytujeza stvajcch prv tyto okolnost to natolikpekaujevekerou mo. Jevy a tentoempirickcharakter, 349

348

Eknenry' II. Iblika' 2' add'Dialektika,2'kn' sadc'' 2' ba i vekerjeho otzky odpovdat, rozumuna takov hutnosinaeho jako se je Ld)b}chom jen |o e |ako\eo|a/k)b} kl:i't' oortneni vnqjsho smys]oveho naseho predml pil|.pro namIranscendenlni ptostoru,^^e 1jakjin. Avak nazoruposkytqe pravje |,zo ta nebo nezavazuje, kteloujsm; m]ieit.ns k tomuvbec loha, vJedprodn nutnost a svoboda kladla pouzeotzku'zda si protie Ukzalijsme odpovdli. no. uie*z"j.anani. u nu tojsmedostaten jinmu druhu zcela vz1ahk u svobodyje mon toii, eponvad svobody nutnosti ese zkon tto nutnosti. podmneineu prodn nezYislena sob existovat mohousvobodaa nutnost ;etk. a poto ruit' se navzjem a nemus

9. kap' o fupnickL Poun requld|inho Principa fu.uhu''.

|v ' Rozeenkosmologick ideje totalit, zislosti je vzhleden k jejich existenci vbec vpedchozmoddlujsme zkoumalizmnysmyslovho svtavjejich B 587 A 559 je dynamick ad' v n kadznna jinzmn podzena n.jak jako svpin' Nyn nm tato ada stavsloujenjako vodtko, abychomdosp]ikexistenci, kte me bt nejvy podmnkou ve' ho pomnlivho. totiabychom dospIi k 'l'1 ],'oJ''' Nejdepitom o nepodmnnou kauzalitu, nbr o nepodmnnou existenci subance sm. ada,kteroummepedsebou.je tedyv|astnjen adoupojm, a nikoli adounzor, pokudjejedenpodmnkou druhho.

skutenost dokazo\at ejsmetmnech!li poznamenat, ovem Musme jev B;.8 svobodyial'o redn naeho plicinU ker obsahuJi 7 mohunosll. ^..o o Lranscenden|ilni Krome|ohololIz.eb} nelo ,rnv'tout'o "ueru' m co dlat pouze s pojmy, nemohloby se to ani zk;umn.kter usuzovatna co'co nikdy nememe ze zkuenostl podait,protoe Dlejsrne nezkon. podle zkuenosinch bt myleno nesm vbec to by se nm taknechtli dokazovtani nonosl svobody.nebo po'nat mo)nos| pojm a prionnem'eme prolo'e z pouh}ch podaiilo. se zde hovo. o svobod kauzality' ani dn relnhodvodu dnho n chcerozumnepodmn. ideji,pomoc jenjako o tanscendentln smyslov v oblastijevu prostednictvm n zahjit adu podmnek se svmi vlastdo antinomie piem se ale zaplt nePodmnnho. To pouv noz^oy|' pedpisuj enpirickmu nmizkony'kter zl elo, bylo nm i vlun jedin, mohli vykonat na em co jsne pinejzdna e proda zakldna poubm to. ese tatoantinomie neodpoujekalzalit ze svobody',3, me|:\n

2, ''Morlkje tm'co - za Pedpokldu plavdivosli- zcel pedpokld je pak svoboda dokz.a...- E cLXxvI' p.avdiv' morlka Je.li svobodD' Ak. xX ,42. (Pozn.vyd.)

Jeliko v hrnujev je ve promnliv, a tud ve sv existenci podmnn'snadno vidme, e v ad zvislch jsoucen se nikde ne me vyskylovat dnnepodmnn len'jehoexistenceby byla na' prosto nutn' a etedy. kdybyjevy byly vcmi sammi o sob a kdyby p r v p r o l oj e j i c h p o d m n k a p a l i i I a5 p o d m i n n ) n v d yk I e d n a lee . .^. i a d n a z o n' e m o h I a b y n e j a I an u l n b y t o s l j a k op o d m i n k ae \ i . l e n c e il jev smyslovhosvta nikdy exis10vat' Dynamick regres se vak od matematickho regresu odtiujetou zvltnost' e jeliko matematick regres m vlastn co initjen se skldnm st vjeden celek nebo s rozkldnm njakhocelku vje. ho sti podmnky ttoady mus bt vdy pokldny zajej sti. a tedy za slejnorod'a tudzajevy, zatmco v dynamickmregTesu, kde nejde o monostulvoit njak nepodmnncelek z danch st nebo utvoit nepodmnn stiknjakmu danmucelku, nbr o od vozen njakhostavu z jeho pinynebo o odvozen nhodnexis tence substance samz nutnexistence substance,nemuspodnnka s podmnnmnutn tvoitjednu empirickou adu. Ze zdnliv antinomie, kterou ped sebou mme, nm L|d.zby jetjedno vchodiskoI pestoetotiob vzjemn si protiec Yty mohou bt v iznch kontextechzrove pravdiv,take vechnyvci smyslovho svta jsou naprosto nahodil,a maj tudtakvdy jen empiricky podmnnou x istenci, existuje i neempirick podnnka celtady' tj' njak nepodmnnnutn bytost. Tato bytost by to.i jako inte|igibilnpodmnkavbecnepatila k onad jako jej lnek B 5 8 9 A 5r (dokonceanijako nejvy Inek) aniby neiniladnlnektady

350

351

ll
2' s| Eleflenry, II.1,8ika,2' oIld'Diakktikn,2' kh' sdl.'' cel} \myJo\y svl n ' brzby ponech\ala e m p I r i c k yn e p o d m I n n y m p r o c h a z i \ i e m i c l a n k )' | ' k | e r d p"a.'"ne e\|\lenL iJi" ..pi.itv " nepodmnn njak jevm za zklad rJnto zpsot, jrmz se tlade kauzality nepodmnn Gvobo. existence.by se tak liil od empiricky sama patila vc ppad svobody v dy) z pedchozhooddluv tom, podnnek jen ady pece do iozio prlna Gubslantia phaenonenon) 7au'mco7de by a oo||/ei?i( kau.ati!a b':|a m} lenajako ineIigiblln|' s m y \ l o ! e h os v l J i a d u m l m o n u ' n u u l ' o . t r n y s I e n a7 c e l J .u*to l;t jako co je jedin int l igibiln' a pouze Qako ens extranrundanum),8r nahodilosti zkonu ;ono,jak zabrnit tomu' aby sama nepodlhala a zvislosti vechjev. ,(, e ye Re8ulati princip o^lml tedy vzhledem k naIoze a e nesmysvm svt m vejen ernpiricky podmnouexistenci v I a s t n o \ h} le / j e h o z j d n d e podminnn a u t n o ' | . e v n mn e v } . l \ y l u J u n e m u s ell b y c h o m p l o n j / n e e r i , r u i ez a d n y c l a n e l ' i a d y p o d m I n e k . podnnku empiickou vdypedpokldat.a kdybychon mohli. i hledat exis. v moin zkuenosti'a e ns nic neopravuje.abychom njakou ji nebo adu' tenci odvozovali z podmnky lecmirno empirickou a samostatnou. i v ttoad sampovaovali za naprosto nezvislou Tento DrinciD ale zrove nedovoluje, abychom proto poprali' ecel b }t o i ( k l e r lj e p r o | o Intellgibiln r " t oi u u . t } . s y r . a I o e n .v n j a k e !!4 A 56' o o . u o b o , . n u o a i s e c h e m p i l l c k y c hp o d n I n L ' a b . a h u j en a o p a kd . vechtcbto jev). vod rnonosti nutnou Pitom ale vbecnemme v mysludokazovat nepodmnn pouze lnte monost existenci njakbytosti' nebo na n zakldat ijen jako ejn nbr svta, ligibitn pojmnky existencejev srnyslovho empirickch linii nijednjstrane omezu;eme rozum, aby neopoutl l\odvysvtlen'je oomnek a nezapltalse o transcendentnch pou. nelze vyjdltin ioncreto' chceme na druhstranomezit i zkon mo' o rozvaovn tak' aby neozhodovalo ze empi;ickho uvn za neno. nosti ;c vbec,a aby to, coje inteligibiln'nepoh|aoyalo jev tm tedy se ' Ukazuje nr' proto. eje nelze poutk vysvtlovn jejich vc a vech nahodilostvechprodnch po;ze, ebezvjinen libovolnho vedle iempirickch) podmnekmedocela dobe obstt i kdypouze inteligibilnpodnnky, etedy ped}oktadunjaknutn. rcqulatiahaPrinciPl |zuhu''. 9. kaP' o frPnicknPou.1hi ' a el,Jd mezi obma tmito tvrzenminendn opravdov ozpo dn takov n'prosto nutn pradi.I kdyby nebyl ob nohont, n e l / e v a d n m p |pad \ J m a o s o b m o / n a ' l o loltd7ovaci b}lo.l . v . e h o p a li| t. " l o h o ' c o n a h o d l | o i" , ' a v | s | o s l l vyvo7ovJl 7 obecn ;;. l' v } \ o / o l a l / p r i n c i p u . p o d l e ' ! l u ' | ^ n e | , ' e a n i 'myJovemu obdobne jeho jednotlivholnku' po nho se n m me zastavovat u dnho na mimo svt' kudje nhodn. a n m me se odvolvat njakou pinu pouvn svou zvltn ces. a Rozumjde svou cestou pi empirickm ' transcendenllnm tou pi pouvn Smyslov svt obsahuje pouze jevy' ale ty jsou jen pedslaYami' Ajeliko nltimipedmly v nm kterjsouopt smyslov podmnn. njkdy nejsou vci sany o sob, nen se emudivil, e nejsme nikdy oprvnni skoitz njakholenuempirickady' au z klerhokoli' mimo oblasl smyslovosti,j ako kdybyjevy byly vcmi sammi o sob' je by existovaly mimo svj trnscenden|ln zklad a kterbychom mohli opustit, abychom hledali pinujejich existence mimo n. To by se ovemnakonec muselo stlu nahodilchl,a./. nikolivak upou a nem' hch r,dJtayvc,jejich nahodilost sanjejen fenomnem fenomny. resresu ne k tomu, ktery uuje e vstk dnmujinmu empirickmu re. |j' k regresu. kter je empirick' Ani neomezenmu gresu v adjev. ni obecnnahodi]ostijej ich ady vak neodporuje' l a k l a di e \ ' ' j ' / k l a d s m y \ I o v h oe < o , m } . I i m e . l i s i n e l a k y i n l e l I g I b l I nZ . \ e l i ' t l e r y b y b y I ( ) 5 \ o b o 7 e no }d j e h o n a h o d i l u s l lT ' o b y l o a l e l d k t o ; 6 4 jedin.cojsme mlidokzat' aby se zruilazdnliv antinomie,a to se |akdalo udlatjen tmlo zpsobem'Jeli totikadpodmnkaeho. vdy snyslov (co doexis'ence). a prv pro1opat koli podmnnho k ttoad. pakje i ona sama opt podmnn(iak |o dokazuje antiteze by tedy musel tvr! antinomie).Rozun' kley vyadujenepodmnn' bu zstatv rozporu sn se sebou, nebo by se muselo to. coje nepod mnn, klst mimo adu, do inleligibiln oblasti' jej nutnost dn empirick podmnka ani nevyaduje' ani nepipout' kterje tedy vzhledem k jevmbezpodmnen nutn' Pipus!me liist inle]igibiln bytost' nentm empirickpouvn rozumu (pokud jde o podmnky existence v smyslovm svt) nijak larueno' ale postupuje podle principu obecnnahodilosti od empi. rickch podmnekk podmnkm vym' k(er.jsou opt vdyjen em pirick' Tato egulativn zsada ale prv tak mlo vyluujei pedpo. klad njakinteligibilnpiDy,je nensousl ady. kdyjde o ist

!3r ,jsoucno mimos!tsk..(Poz' !yd')

352

353

Elfrenl''

lngika'

2' odt\' Diolek|ika' 2' kn' sudk,

3' ' I.IeListih |zuhu inteligibilnch vcech, o nich jakoto samch o sob nemme ani to nepoznvme jinak ne poznn' Protoe to. coje nahodit. nejmen je vak e o vcech. ktevbec prostednictvm zkuenosti, zde budeme muset odYozova|jej ich znanemajbt pedmty zkuenosti, pojmvc vb c ',3l Prvn o sob. a to z istch lost z toho, coje nutn svnov kok, ktery inmemimo smyslov svt' ns proto nut zat B 595 poznn zkoumnm naposto nutnbytosti, a od pojm ttobylosti A 567 odvozovat pojmy vech ist inteligibilnch vc. Pokusme se o to ' sti v nsledujc

pak toti pina Iteligibi]n na ely). rozumu(s obledem pouvn zk|ad nezn a jen onenpro ns pouzetranscendentln znamen je je pod. vech jeho na exislence' snyslovady vbec' monosli nutn' ady nezvisla vledem k nnepodmDn smyslov mnkch Bj] l bec aninllde ne}on. a tudl'| nihodilos|l. neodporule 'rejineome/ene ^ ,o, podminek empirickch c,.i.u '.g'..u ' iad rozumu celantinomii istho zvenpozn^nk^k podmi pojm pouzetotalita rozumoYch naich Pokudje pedmtem rozumu ve slubch meme co s nimi svt a to. nek ve smyslovm ale pestotos' ideje sice transcendentln. vykonat.potudjsou nae yak (o pitompece je n nepodmnn to, co gick K|ademe.|i holo ' svt,a ledy smyslov zcela mino se nachz do toho, co vlastnjde), ?ndPn!. cavajI |yo ide]e tran\, se 7kueno\l. vest(elou moZnou mimo (kter pouvn rozumu empiickho k dovren nni' Nes|oujen pesio hodnou nsledovn)' ale sice neuskutnitelnou, zstv ideou pedmty'jejich a samysi vytvlej nbr 7.ela se od nj odpoutvaj jejich nespov realita objektivn zkuenosti a nepochz ze ltka priori. Takov pojmech a v istch ady, nbr empirjck v dovren jist lze pedm., kter pouze inteligibiln maj ideje transcendentn jinak nic nevme' vak o ktem objekt, pipustitjakotranscendentln jejmirozvcuitelnou Pro to ale, abychonjej mobli myslet,jako dn dvody na sv stran predikty, nemme a vnitnmi liujcmi !191 (jelikojenezvislna vechzkuenos'nch pojm c h)' a pro to' abyA 56 chom mohli njak takov pedmt pedpokldal. nemme sebemen pouhmpomysl m . odvit s tohotokoku ns aje tud opvnn' antinomie. tvt idea,kteroupodntila nut kosmologick vakpesto nbr vdy vbec nmdYodnn. v sob zcela a sama Existencejev, od podmnn, ns totivyzv, abychomse poohldlipo nem pedmtu, n. u po njakm inteligibilnm tud vechjev odlinm, Pokud jsme si ale jednou dovolili pedho(atonahodilosi kon' mimo oblastveker pro sebe existujc skutenost pokldatnjakou si pokldatjevyjen za nahodi| zpsoby'jak pakje teba smyslovosti, jsou pedstavuj inteligibiln samy inteligencemi, bytoi' kter takov podlenpoul ne ana]ogie' pedmty' Nezbvnmt d y nicjinho pecejen njakpojemo pojmy, udlali abychom si vmezkuenostn

tet st rozumu Idelistho

Kapito|a pfyn' o ideIl| vbec pojnt!, .aovacch eprostednic(vm istch vejsme nahldli, u1becdnped. podmnek smyslovosti. si nelzepedstavit bez vech mty, protoepodmnkyobjektivn reality chybj a v ozyaoasch pouh forma mylen. pojmechje obsaena Nicmnmohoubt in pokudje aplikujeme najevy! v nich totimaj concretoznzornny, jinm pojmu' kter nennim psnvzato ltku ke zkuenostnmu jsou vakod objek.ivn pojmemin concreto. /dJ nerozvaovacm najt dnjev' na vcene katego|ie. Ne|zetoti realityvzdlenyjet nmbychom si je nohli in concretopedslavit' obsahujuitou B 596 jnedosahuje poznn. dn mon empirick a rozum m A 568 plnost, jednotu'k n pi nich na mysli jen uritol't se pokou syslematickou piblit niby j kdy pln doshl. empirickymonoujednotu. realityvzdleno Zd se vak, ejet vceneideaj od objekvn ro' co nazv^m idelen a pod m rozummideu nejenin concreto' nebodokonce nbr vc,kterjeuriteln, in individuo'tj'jednotlivou prostednictvn idejesan' urena
,3a''svoboda pedslavujeejvt obt, P.oloezrovepodlo danho svtu'se svtemintelek zkona sPojujebytost,kto. pat ke smyslovmu tulnm' a tm tedys Bohem."- E cLXxvlI. k' xxIII' 42' (Pozn'vyd')

354

355

Ekhenry, tI. Lo|ika' 2' rdd' Dialektika'2' k4' sudb' 3. li vech bynejenrozen zahrnuje Lidstvo v celsvdokonatosti pi.ozenosti a tvonpojemo n' pat k tto vlastnost'je tostnch ideadokonalho coby bylanae s jejmiely, akpln konguenci pojmupatk obecnmu i ve, co kromtohoto nbr obsahuje ]idstv, Iovka me bt pece ideje|nebo{k ideji nejdokonalejho uren pedikt puprotikladnch vhodnjenjedenjedin'To, z kadho rozvaon{' co je pro ns idelem, byl.op|o Platna ideou boskeho jednotlivmpedm|em v rozvaovacn istm nzoru,neboli tm vech a pravzorem z kdho druhumonchjsoucen nejdokonalejm v oblastiievu' noodobenin piIznaL. eIid'Ly takdalelo'mu\|me Anl/ bychom Je \sakpou||l : .; ' sicenemdj| |vo. nblz|ak idealy' Ller rozum obsahuje nejen ldeje' je jako pece praktickou pldlr'nJi ^|e l'aj sfu slu idel,' ivou (jako egulativnprincipy).a jsou zkladem monostidokonalosti j ednn.Mo|n pojmy nejso naprostoistmirozumovmi !itch jejich zklad tvonco npirickho (to.ilibost i pojny' proloe nelibost)'Pesto nm mohous ohledemna princip.jmrozum sla doceladobe slouit novujemeze svobod'kterje samabez zkon. (kdytedy hledme pouze najej fomu)jako pftlad istch rozu' jsou v celsvistot movchpojm' ctnost a s n lidsk moudrost je (stoikv) kter existuje Avak mudrc idelem' tj' lovkem, ideje. jen v mylenkch' pln se shoduje Takjako avak s ideoumoudrosti. uroidea poskytujepayjdlo' s|o!ide|]ako prazor pi prbnm jin mtkone pitom nemne dn vnkopie' Pro sv jednn se srov. chovn toho.oboskho lovka v ns.Je to mtko' s nm pestoe nvme,podle nhose posuzujeme. a tak se napravujeme, ho nikdy nememe doshnout. Tyto idely'i kdyjimvdynepizn vme objeklivnrealitu (existenci)'nelze protojetpovaovat za pouhe pieIudy' ped'taUj ml|to rozumu' nybr/ nepo.lradale]n . -.. porieluie poiemroho.co je te slem druhuzcela dolonale.ab) i ..]]i' trtery podlenehomil| a hodnotll stupe a nedo.lalL} loho.coje nedoko. pftladu' Avak chtt relizovat idel na njakm tj. v oblasti nal. jevu.jako tebaidel nudrce v romnLl, nenmon a nadtoje v tom jeliko protismyslnho povznejcho. pirozen nco a mlo meze, pekej pi takovm kter nepetrit plnostiideje. znemouj pokusukadou iluzi' a dlaj tak i to dobr' coje v tto ideji obsaeno' podezelm pouh a podobnm smy|ence'

2' kdP' o tra8ceh.]ntInh

idedlu

Tak se to m s idelemozumu' kterse musvdyzakldat'a u. pojmecha slouitjako pravidloa pravzor'a u nsl d ovn,i itch posuzoYn. Docelajinak se to m s vtvoryobrazolvomoi. o nich vyjdit,ani utvoitjejichsrozumiteln pojem'Jsou se nikdo nedoke ' pestoeje podle to jakobymonoqrah,'je pedstavu.j nelzeurit p.avidla pouzejednotliv zjistite|ho dnho rysy, a tvospe mnc nrt se podl rznch zkuenost' neurit obraz'Mali a fy. ziognomov tvrd. eje majv blav'pr jsou to nesdliteln stnov neboi soud' Tyto vtvorylze nazva|. obrazyjejichpodukt' i kdy jen v penesenn jsou pr ne' smyslu' idely smyslovosti'protoe B 599 vzoremmonch m pirickch nzor'i.apitom neposkytuj dostinm A57 kter vysvtlita ovit' dnpravidlo' by bylo mono pokudjde ojeho idel.jejeho prbn Naopakclemrozumu. ur. jejby podle pravidell protosi rozum myslpedmt' en apriornch prbn podleprincip' po to ve zkuenosti bylo mon urit akoli je podmnky pojem chybj dostaten a sm lranscendentn':35 Kapitola druh. o ta scendenuilnim idctu (Protot pon transcendentale ) Kad k tomu,co smneobsahuje, neuren a pod' Pojen je zh|eden |hzszd uri|elnos|i, oi zsad,em\ z kadedojice nazjen jen jeden. kontradiktoricky protikladnch prikt me pipadnout Tato zsadase zkld na zsadsporu,a je proto pouze |ogickm pincipem' kterabstrahuje od vekerho obsahupoznn a nem na jeho logickouonu' zetelinicjinhone
,35,'Dslodn zpsob ylen' Dokzlijso' evechny pedmty zkue nostijsou pouzejeYy'Mimo obl pednt zkuenoslj mus tcdy cxistovat ncoskuteho, spekulativn zPsob le epipout, bychomto Poznn mohli urovat' proto b2 nzor, kter Fou u ns smyslov' Jdevdyo pou hou my|enkovou formuI a existnci toho.co .ozumemmyme'bychom , Pouhychpojm nenoh|idokzt.sobodaY P.aklick ob|dti ale poskytuje skuten zkon nebolikauzalitD, kternen epirick' aje tedy skutenost' ktcrdkysvkva|itskDtenost eho nejendokuuje' mimo oblastsmysl nbrjilakuttuje'Jednota'''.,(Poznka nen dokonena')E cLxXVIl, k' xxm, 42' (Poz,vyd')

356

35',7

Elenert!' tI. lngika' 2' odd,Didleklika'2' ka' sudky,3' d jetzs^d prb. co do svmonosli Kad v. vakpodlh jsou.li .cl. pledIkat fun). un-r. poav niz )| mu\|?c ic.h ! 929,eno , se ne. jeden 7sada piipadnout' Tao ", 'o.na'any \e s\imi opdL}' vc v n kad e se krom toho' zakldjen na zsadsporu;nebo protiecm zkoum ve vztahuke dvma vzjelnnsi Pediktm' j^ko|o nonosti uvdse v njetkadvc do vztahuk veke jako protoe monostje takov predikt vcvbec, hmuvech vc zsada kadou pedstavuje tato podnnka a priori pedpokldna' n na veke kter monost z podlu, tak,jak odvozujesvouvlastn a nikoli se tedy tk obsahu, uren Princip prbnho monosti',3 pre' je vech pouze logickformy' Tento princip zsadousyntzy zsadou vci' a nenjen pojemnjak majtYo pln dikt, kter je mylenjeden jejrn ze dvou prostednictvm pedstavy. analylick ped. pled'kl' led) ulcIlylranscendentln plo|lkladn)ch ob\ahuje k|elama apriome no..nosl. pottaa.rorizpreapok|ad||ky rroIek?rou |.6!] ^',. vc'. kad obsahovat ddlaDlo.l /aj'imonost ya: ve ea;ujc je Prbn urenonek jen |o' e zkadho existuj. musvemu la'.l' predikt pru vzjemnprotikladnch pru vech fronch cmuvdyjedertpipadnoui. a|e i to. e z kadho ttovty nejsou Prostednictvm predikt mu Ydyjeden pslu' pouzelogicky,nbrvc sanje mezi sebouprediktyporovnvny predikl' vechmonch porovnvnas hrnem t.anscendentln ve uvedenvtachce ci asi lolik: Abychompoznali njakouvc k|adn, nebozpompoznatve, co lz , a tmji - a pln, musme nikdy zn. pojmem,ktery n m eme tud uit' Prbn uenje co dojeho totalily,a zakldse tedy na ideji' kter zomit in concreto jen pedepisuje pravidlo rozvovn rn svsdlopouzev rozumu. pouvn' projeho dokona| nonos|i pokudjejakopod. I kdyje pak tatoidea'rnuveker na predi kad vci - s ohledem uren mnkazkladempbnho
216Tuto koreltu, toti vc vzthujc ke spolenmu zsadou se ledy kad p.edik k vker monosti, kte. - kdyby se (jakolo|lk ke vemmonm jedin coje afinituveho' vci'by dokzovla v idejijedn t)nacbze|a jejho zevrDbnho en. Urit.lhosl identity dvodu on' Plostednictv ednho ob..,ost' (unilealitao zsady vylouen kadho Pojnu podlh e., podl prodikty, zatmco !/c.' njak lenu mezi dvmaprotikladnmi (uDiversito vech monch nebolih.nu h ?troJli Prodikl'

2. kaP' o transcenden||bh idelu

neurila my pomoc nnemysl kty, kterho majtvoit. sanaje! me nic vce ne hm vech monch prediktvbec.pece p bli. rnzkoumn zjjslme' e tato idea jako pvodn pojem vyluuje jsou jakoto odvozenji dny prostednic. B 02 predikt'kter mnostv tvlnjinch nebo kternemohou slt vedle sebe. a e se tbak po. jmu urennu pbn a prioi, a tm se s1vpojmem jednollivho pedmtu. kter je prbnurenpouhou ideou, a mus bt tud ozl]fi)' nazn ideIem isho predikty uvaujeme nejen logicky. nbr vechny mon Jestlie tj' uvaujemeli je. co dojrjich obsahu'k(eu nich i transcendentln. lnebt mylenapriori,7jislm ' enktemi z nich je pedstavov. no byt' zatmcojinni prostnebyt' Logick zpor' kter je ozna' ovn sivkem '.ne..' se neve psn Yzato nikdy k pojmu. nbr jinmu pojmu v soudu, a nesta pouze kjeho vztahu k njakmu tedy ani zdaleka k tomu' aby oznaoval njak pojem. pokud jde o jeho obsah. Vraz .'ne'smeln..nm Ybecneme dt poznat' eje po. moc nho pedslavovno prostnebyt pedmlu. nbr ponechv vekerobsah nedoten' popen naproti tomu znaTranscenden!ln pi!amen nebytsamo o sob' j ehoprotikladernj e transcendentln kn, kterje nm. ehoby| vyjaduje ji pojem sm o sob. a co je jako rea|ita(vcnost),jelikojedin jejm proedproto oznaovno (jsou vc. nictvm ajen tak daleko, kam a sah,jsou pedmty nm B 603 ni). P.oti nim stojc negace znamen pouh nedoslatek' a kdeje tato negace mylenasama' lam si pedstawjeme zruen veker vci' Nikdo si vak urit nene myslet njak popen' ani by mtl pilakn' Ten' kdoje slep od naroz-en' neslouiloza zklad opan si neme udlat ani sebemen pedstavu o |emnot'protoe.em d nou pedslavu svtla; divoch nempedstavu o chudob, protoenezn blahobyt' Nevdom si nenvdom svnevdonoi.protoenev,co jeto vdnatd'23? vechny pojmy negacjsou tedy odvozen, zatmco rea]ity obsahujdata a takftajc ltku, neboli transcendenthobsah k monostia kprbnmu vechvc. uren .3l Pozorovn a vPoty astronom ns nauily mnohoobdivuhodrho. jej ale tmnejdleitjhjo uritto, e nm odhaljlyprops|nedhosli' velikos! by si lidsk rozumbez tchtoznalost njkdy nebyl s to pedstavili pemlen d n us vyvolatpolratnouzmu v ureni konench cl pouvn naeho ozumu'

358

359

Elenenl,'

' t..ika,2'

o.!d' Dialek|ika' 2' kn' sudx'\' 3. s|

2. kap' o traBcendenl.1lhn

idedlu

Jesllieje.edy pbnmu uren kladenv naem rozumuza z. klad urit t.anscendentln substrt. kteryobsahujetakka celouzso. v(echn} pled|kjry bu latky' 7 nl) mohou byl erpjny mon. vecl pa]. ^ ^, !-9y1 nen| .ub\IIdlem |Imlo nicjinho nez 'deJ \ekerenstta |omnts reaIil} .' "' tudoIea||IalIs)' vsechnu popieni paL nej5ou oprJvdo\ niim ]|n}m 'e onezenni'protoe kdyby nerniyza zklad io, coje neomezen (toti vesmr), nemohla by bt taktonazvna' Tmtovlastnictvm veker pedstavovn pojemvi.i realityje tak san o sob jakotoprbn urena pojem ens realissimum je po' jmem jednotlivho jsoucna,potoe jeho uen obsahujeze vech protjkladnch monch predikt vdyjedenpedikt,totiten,kter nle vhradnbyt.Transcendentln 'd.?lje tedy zkladempr. bnho uren' s nm se setkvme nutnv vem. co existuje, a co jeho monosti'na ni tvonejvy a plnoumateriIn podmnku musbt zptnpevedeno co do obsahu- vechno mylen ped mt vbec' Je to ale tak tenjedinopravdov ideI'jehojelidsk je obecn rozumschopen, protoejen v tomtojedinm ppad pojem vciuren veskze sebousammarozpoznnjakopedstava njakho individua. Logickuren pojnuprostednictvm rozumuse zakld na disju.ktivnmrozumovm sudku. premisa Y nmvy obsahuje logickdlen(dlenrozshuobecnho pojmu)' zalmconi premisa ! 09romeujetentorozsahna jednu sta zvr urujetoutost onen pojem' obecn pojeln reality vbecneme bt a priori rozdlen' ponvad bez zkuenosti neznmedn urit druhy reality,je by byly pod onmroden obsaeny' TransceDdentln penisa vy pru bnho uren vech vcnen tedyninjinm piedstavou ne hmu Yeke eality,a nentedy pouze pojn m . kter zahnuje vechny predikty- co dojejich transcendentlnho obsahu pod sebou,nt,r je pojmem,kterje zahrnuje! Jo,' Prbn uren kad vci je zaloeno na omezovn.ohoto ekercns|va ea|iy ' totipokudse z n nco vci pipisuje,zatnco to ostatn se vyluuje' cose shodujes formu] premisya s urenm disjunklivn vy ped' .'bud - anebo.. mtujednmz len tohotodIenv ni premise',33 Postup,jm
,33,'Princip urenpouze k:Mli bture pje njak vci' me bl Drenjenjednm ze dvou p.edikt: nebonoa.' vta o zevrubnm uren aby kad vc (jakoto exis!c' tj' vzhledem kevemu monu) Poaduje,

rozumkladeza zkladsvho uen ve'ch monch vclascend n je jeho poslupuv disjunktiYnch idel' tud analogick tln rozu. movchsudcch;co byla vta,kteroujsem ve,l,poloil za zktad dlen systematicknu vechtanscendentlnch idej,podle nho ideje vznikajpatalelna ve shod se temi druhy nscendentln rozumovch sudk. Rozumse samo sebou,e rozum ke svmu ci' totiabv si Ded' pou7e pn]bne sldvovdI nuln v.'.nepredpokladj'ex!ienc' l]Ienl 9:9: ^ ,. j.oucna' ra|o veho kle'eb) odpo\lddlo ldeaIU. pledpok nybrz ladpou. ze jeho ideu' a to pro(o'aby odvodil z nepodmnn totalityprubnho uren totalitupodmnnou, tj' lotalituomezenho' Ide|je mu (prototypon) tedypravzorem vech vc,kter z njjako nedostaten kopie (ectypa)erpaj vechnu ltku pro svou monost, a i kdy se ideluvceimnpibliuj' peojim vdychybnekonen mnoho k tomu'abyjej doshly' Takje tedy veker monost vc(s ohledemna synlzu lozmani. toi co dojejhoobsahu) povaovna za odvozenou, ajedinmonost lobo, co v sob zahrnujevekerou realitu.se povauje za pvodn' Nebo vechnapopen (cojsou pecejedin predikty. pomoc nich se d veostatn odliit od nejrelnjhojsoucna)jsou pouhrni ome. zenminjak vt a nakonec tnejvy reality,a protoji pedpokl. dajajsou z n'co do svho obsahu' pouzeodvozen' Veker rozna' nitostvcjepouzeozmanitm zpsobem'jak omeziipojemnejvy jejich spolen reality'ktertvo jakojsou vechny substralum. stejn obazcemon pouzejakoruzn jak omezitnekonen zpsoby. pro stor' Proto se tak pedmtidelu,kteryse nachz pouzev rozumu. jsoucneu (ens originarium)'a nemJi nad s b ou n^z podnm dn vyjsoucno, jsoucnen (enssummum); nazv se nejytn d protoe vlechno o5la(nl podminne podnim'le 7vantaL^ ,^. JejaLozlo isou(ncn echjsor?nrcnsent|um''Vechna latoo,nacn nezname.*:; najIale objeklivn v7lahnjakeho s|u(eneho piedmIu k jlnmve. yzah cem. nb ideje k poJ'd',. a pokudjde o existencijsoucna s tak vjimenou pednost, ponechvaj ns v naprost nejistot'
byla urenvzhledemke v.mmonm - E cl-xxlx' p.ediktm''. xxIII,42 (Pozn.vyd.) r3'Viz A 304/8360 n. (Pozn.vyd.) Ak.

360

361

Elefuent'']I L.{ika' 2' odd Didkklika' 2 kn.sulk!,3. Protoe nelzeci, epvodnjsoucnosestv z mnohaodvozench bt.jimi jelikoje kadm z nich ji pedpokldno. a neme .jsoucen, jako jsoucna rnyslet pvodnho idel muset buderne tvoeno, tud

2' kaP, o |ansccnden|ln lelu

jednoduch' jin monosli z tohoto pvodniho Psn vzato' odvozovn kad jsoucna nebudeme takmoc|poyaov^|za ome.o'njeho nejvy realily' ajakoby za je.jdler Pvodnjsoucno by toti potom bylo odvozenchjsoucen' co podle pedch povaovno za pouh agegt p s toejsme si to tak zpotku v prv. mon. nen zejchovkladu realita zakld monost Nejvy pedstavovali' nstinu nnr hrubm na zpsob hrnu'a oza nikoli rla zpsob zdtlad!, vech vc spe j soucna' nbr vje. pvodnho omezen nikoliv manitoslvc spov naesmyslovost. pak nleela i cel by k nim ho plnchnsledcch' patit jev' k ideji nej. neme kter v oblasti reallty vetnveker ' n 8 l e d i e n . e n l J k . i |eii ^ ^ ^ v ) ' ( | h o i \ o u .n a I a l o ue v. ede. l I p d k l u l o . v o u l d e ul m . 7 e j i h } p o s l d / u j e m Zkoumame : : : * ^ ,"" p r o \ ' e d ntc. p v o d n i j . o u c n o u r . i l b u d e m e m o c l dale' nym rpsobem jednoduch' jako jedin, sobsta. pojmu nejvy realiiy lvm pouhho ald'' jednm slovem. budemeje moci uri|v jeho nepodmi n' vn jsoucna je po. !n dokonalosti vemi predikanenty' Pojem takovho smysiu, a takje idel istjmemBol'l' mylenho v transcendentlnm ?olo8i", jak jsem 1oji uvedl ho rozumu pedmtem transcendentln Avk toto pouvnlranscendentlnideje by u pekroilo hra' ppustnosti'Rozum ji toti k|dl za zkld pr. nice jejho uren reality' ani by vbec.a to jen jako pojer, Yeke uenvc bnho a byla sama objektivn byla dna poadoval' aby vecbnatato realita pomoc shrnujeme nho pouhm vmyslen' vc. Tolo poslednje jako v Djakm v idelu ideje uritm a realizujeme rozmanitost sv A nenme oprvnn' jsoucnu' nemme dn k emu zvltnm jak hypotzy. lakov prost pijali monost je ani k tomu, abychom vyplvaj' e idelu z takovho i vechnydsledky.kter o tom svd tato idejedin kvli nim byla vc vbec, uren se loti prbnho potebn, nijak netkaja nemajna laniten nejmenvliv'

popsat postup Nestavakjen naeho rozumujeho dia]ekliku' ale E_04 A 581 se snailodha1it ijejprameny, aby mohlob!vysvlleno toto musme je rozvaovn; idel, o nrn zdnsamojako'ofenomn mluvme. a nikoli jen libovoln totizaloenna piozen, ideji' Proto se ti: vechnymonostivc za Jak dospvozumk tomu, e povauje odvoz n odjednjedin monosti, kterjim slou z^zk|^d, tori od je obsaena pak pedpokld. nejvy reality' a o t -e monosti v n. jakm jsoucnu? papvodnm zvltnm nabz odpovd se sama z vah o transcendentln analytice. Mo' je obsaena no pedmt smysl v jejich vztahuk naenu mylen' kde me bt nco (totiernpirick forma)myleno a prion, ale to. co (kter tvoltku,nebolirealitujevu poitku). odpovd mus bt dno; bez ioho, co je dno,bychom nemohlivbecnic myslet,a nemohli jeho monost.29' bychom si tedy ani pedstavovat Pedml smysl jen me bt prbn uren. kdyje porovnnse vemipredikty je\u a pokudjej kladnnebozapom peds|avuj' Ponvad) v nm ale . .^ vm j eu vu| ' tIZrea|no.bezneho,by m u s i b ) | d n o | o . c o t \ o i i t c s(a lo ::i'; ''"". nemohla b)l \ec \bec myslena' aviaklo. v emJe danolelnoviech jev' jejednavezahrnujczkuenost' musbtltkakmonosti vech jako dan v jednomhmu, pedmt pedpokldna smysl najeho jedin zaklda. vekernonoslempirickch omezovnse me jejich pedmt, vzjemnozdlnost a jejich pln uren. skuten nm tak pedmty nemohou bt dny dnjin nepedmty smys. l.a nikde jinde ne v kon|exlu mon zkuenosti;|ndipo ns nen pedmtem nic neto, co jako podmnku svnonostipedpokld pirozen brnveker empiick reality' Kvli urit iluzi to pak povaujeme za zsadu'je musplatit o vechvcech vbec. akoli vlastn plaljeno tch'kterjsou dnyjako pedmtynaich smysl' v dsledku tohobudemepovaovat pojm empirickprincip naich o monosti vcjakojev'po vyputn tohotoomezen, za transcen. dentlnprincip monosti vcvbec' pro Dvodem' tutoideuhmu veke eality hypostazujeme,je to, edislributin jednoru zkuenostnho pouvn rozvaovndialek. licky promujeme v ,tol t l',ljednotuzkuenostnho ce|kua si j ako jednotlivou lentocelekjeYu myslme vc' kterobsahuj e veke.. ' jl zmin;n lou empinckou ealiIu' co7se pak ploednlclvim tran. LA:ll
19|y iz A 220-z24|B 266 2,7z' (Przn' y d')

'"o V,z A ll4 n/B l9l

362

363

E!freff',' ' La!ik,,2. odd, Dialektika,2' kn. sudk,' 3' s|

3. kaP' o .!kazech spekula|iaho /zu^u.'' Rozum\e ledyohltipo poimubytosl'.jqji e\i'lence ly.e vyz* B-{p . 'oJ jakouJe nepodminena v}tenoslI .ola|a lakovou nutnosl' Ne.inllak proto.aby pak z jejho pojmua priori usuzovat (nebo na jejexistenci kdyby si na 1otroufal, mohl by vbec bdatjenmezi pouhmipojmy, n neml by zapoteb klst jim za zklad njakoudanouexistenci), nbrjen proto' aby mezi Yemipojny monch vcnaeltakov pojem.ktervsobnemnic' coby odporovalo absolutn nutnosti ' To' epece musexistovat nco naprosto nutnho, povauje totirozum upo prvnmsudku zajist']estlie tedydokeodstranit ve'co se s toutonutnost neshoduje' a njedno.pakje prv lotojednoonou naprostonutnoubytosl' aujej nutnos'chpeme. ji tj' dokeme odvoditjedin zjejfto pojmu,inikoli' Zd se pak' eto. eho pojemv sobobsahuje ke kadrnu ..pro?.. odpovdaj c.'proto.., kter v dnm ppada v dnm ohledunen jejako podmnka defektn a kter ve vechohledechdostaujc' je prvprotovhodnou bytosl. co se te absolutn nutnosti. a to z toho dvodu, e ta _ tm,em vechny podmnky ke vemu monmu samadnou podmnku nepotebuje, ba ani ji mtneme, a tedyale. spov jnom bodvyhovuje pojnu nepodmnn nutnosti, v nm se jln pojem. I neme tyrovnj je nedo'en !-!'^.:1 Zadn ploloe L(ery. -,"" d potiebn doplnni. nevykaluje 7adny lako\i znaknezavrslo.ti na vech dalch podmnkch. Je pravda,eodtudjet nelze s jistotou vyvozovat. eto' co v sobneobsahuje 'u nejvyave vech ohledech plnou podmnku, musprotobt samo co do svexistence podmnn; nemto vak na sobtojedin znamen nepodmnn existence, kter slourozumu k tomu.aby pomocpojmu a prioripoznalnjakou jko DepodmnnoU' bytost Pojem bytostis nejvy reali|ouby se tedy ze vech pojmmonchvcnejlpe hodil pro pojemnepodmnn nutn bytosti. a i kdy mu pln nevyhovuje' stejn nemrne dnoujinou volbu,nbrvid' me se nuceni se jej pidrovat, ponvad existencinutn bytostine' smme nechat padnout;pokudji ale pipustme' nejsmes to najt v ce' lm poli monostnicjinho. co by si mohloinit odvodnnj nrok na existenci vyznaujc pednost. se takovou Pirozenpostuplidskho je tedy nsledujc: ozumu Nejprvese pesvduje o existenci 'ejalnutn bytosti. v t ozpoznv ,e' podmnnou existenci' Potom hled pojem nebo nezvislho na v"!terchpodmlnkch a nacha,'ijej v lom' co je samopo.lauJIc s

vydv za pojemvci,jestojnavrcholumo. subepce scendentln podmn. poskytujereln jejich uren k plnmu vech vc' nosti o dka.ech sPekulaiynho ro.umu, K^pito|a Let. bytosti kter umoujttsuzovat na e,istenci nejy nco,co by poteburozumupedpokldat Bez ohleduna nalhavou jeho pojm' uren pln slouit k prbnmu mohlo rozvaovn pouze pedpokladu lehce,co je na iakovm pozorujerozum ap|i neaby se pouzejm nechalpemluvit. e a smylen, idealizujc .LU' je liebaoLam/i| u7nat ,|d L9ll pounl vil\ol \veho vlas|nho m}s|enl A )o jInemu pro}ebe h|eda( nucen kv|l ne.emu td1b) nebyl iernou byro'r. kter podmnnho k nepodmnnmu' v egesu od danho spoinut le kter pojmu dno jako skuten' sice neno sob a podle svho jako jeho dvod' Pi. jedinme uvdnch adu podmnek dovit jmse ubrkadlidsk rozun' i ten nejbnj. rozenpostup. postuprozumunezan akoline kadv nm vytrv'je pak tento: exi'r a zakldse tedyna nem zkuenosti nbr u bn u pojm, Da jcm-Pdabn zkuenosti se vakpropad,pokud nespoY Ta samaale kolsbez opory,jeJi nutnho' skle absolutn nehybn vesama pzdn prostora pokudnevypluje kolem n a pod njel reality pro njak/oi?, tj' nen co do sv msto takjet a ponechv pipustit'e tak ajeto cokoli.pak musme nco exisfuje, Jestlie pod podmntotiexistujejen ncoexistujet''''.To, coje nahodil. jinho.co je jeho pinou' a o tom plattentsudek, kou neho a prvprotoplalbezpod. kternennabodil' a tak dle,akpin. postupkpra. zakldrozumsvj Na tomtoargumentu mnennutn' pvod.bytosti'
,,, Pestoeje nejpNeje bytostipouhpedstava' teto idel neelnj je - po' je h)2osla.ovd'' a konon obieklem'pot realizoli,,j'je ninn jednoty personiJiko. dokonc. postupu ro!u k dovren mocproenho jednotazkuensti ne regltivn d'jak oslatn bzy lkeme;protoo smyslovosti)'brve sPojejejich v jevcch samch(v pouh obsaea ( pet.epci)'zd se' ejednota pros!ednictvifr rozaaa rozmnitosti (monost) v njkm vech vclo ejvy reality a zevrubnuriletDos! tedy nj^k inteliqeaci' ejvym rozvaovn,

364

365

ka's"dk!'3' Diatektika'2' l.eikz' 2' odi' Elenenty,11' vekerou ealitu' ij' v tom. co obsahuje podmnkou veho ostatnho, po je tik absolulnjedno(ou s sebou a nese Veskeensl\o be7hranlc jemjedin, bytosti: atak rozumsoudi enejvybytost toti nejvy nutn. prazklad vech vcnaprosto existujejako.o jeJi e o o.hodo. zvaznost, Tomutopojmu neize uptuilou jednouexistencinjak nutn bytosti vdn,loti tehdy,pipustmeJi na kte' najej stranu. e se musm pos|avit se na ton, a shodneme.li ji nememe ispe potom volit vhodnji' rouji chcemekls| nebo nucenidt svjhlas absolu.njedvolbu' nbrjsme nemmednou ale nonosti' Jest|iens zdroji v a lity jako pvodnmu notpln rozhodnout se a my bychomradjinecbalice|outu vc nic nepohn k souhlasu' t.i' nedonut dokud ns pln vha dkaz neozhodnutou' vne a co si jen kolik tohoo tomtokolu pokudjdepouzeo pofou.n, zvr nem.zd se' zda. potomveuveden e vme| namlouvme, potebuje pze, kteby vynahradila podobu a vhodnou leka tak jeho prYncb nrok' nedostatek vetak,jak to zde ped nmi l ' tolie UznmeJi totiza dob phpad pou7eod me Iv nejho|slm exbtence ddn * *lp.* P !] ^ ,"" "a "ei"t'e nu|n o eIistencinjakenepodmlnne vla"rn; odvod spravny'v vekerou realitu bytost, kter obsahuje za duh, e musm bytos|ii nepodmnnou. ae podmnky' povaovatza naprosto a s ni vechny pak nutnost, z to' pojem vci, kter m absoluh nalezen tmbyl tud pojem bytosti, kter vyvozovat, e si omezen vbec nelze ho ovem protie. Akolitotivje' nutnost realitu.s absolutn nemnejvy ji obsahuje jm pojmu zrovnanenaleznu veke' nepodmnn' kter prv proto e vbec vyvozovno' podmnek' neme bt odtud rost jeho ci v hypopodmnn' obdobn nemohu existence musbt (totipodpodmnka sudku:Kde nenurit tetickm rozumovm je nm podmnn' po'im), to Naopak tam nen ani mnkaplnosti prv povaovat omezen bytosti ponechno vli Yechny ostatn na nejsme s to odvoditj j ich nutn' i kdy zrovna tak za nepodmnn Takto by nm vak pojmu' kter o nich mme. nutnostz obecnbo pouen nutn o vlanostech argument neposkytl sebemen uveden k niemu' bytostia nebylby vbec jemunemohou vno\t' urilv}7ndma Pk\|o maIenloargument odnaly' Piedpok|dejte nedostatenoi hned letoobjekllvnI :."" :l bit kv1i pov|nno.tl' \ zcela kler by b)ly idejilo7umu Iol|, 'e by exislovaly podn(' tj' beze vech by ale pi aplikaci na ns samotn, sprvn, 366

fuzuhu'.' 3' kaP'o llkazech sPekulativnho nejvy byrealitu'pokud bychomnepedpokldali n m ly dnou poskytnout praktickm zkonm innost a d. kter by dokzla !os!, pojmy. kte, povinnost dit s tmito Pak bychom tak mlj raznost' byly by pestopodle mdostaten, i kdyby nebylyprvobjektivn pojmynejlep s ostatnmi naeho rozumu zvan a ve srovnn ka n ozhodnost pesvdivj' volit tu vyved|a speku. Povinnost by a nej jejho pomoc praktickho dodatku, ba rozum by vhn uritho lacez jko soudce dnou omlu\,u, nejshovvavjho nenael ani smu sebe pohnutek, i kdytebajen kvlinedostatekdyby se z nalhavch soudu,nad npece nmu nahldnut, nediltmitodYody svho pinejmenm neznme dn lep' protoe Tento argument, i kdyje ve skutnostitranscendentln' je pesto tak posl na vnitnnedostatenosli nahodilho, spov mysli'jakmi|ese k n lidsk a pirozen' vyhovujei tnejbnj jak se vci mn, vznikaja zanikaji mu nkdy doslane'lovkvjd, jejichslavy'mu.ejimi(njakou pinu .'^ /Ie\po ledyonysum).nebo u k'dph.iny.kle kdy m7e byL!e 7kuno"lidna' se l/e :;; Jen/e pr\em klasl lu n?i. Km ledy mmevlm opl plal na Jeji p|tnu nedo tbytosti, )j kauza|itu netam' kde je tak syrchovan.Lj. je psoben pojem|ze a iej kter pvodn schopna kadho monho rysu vezahrnujc takve|mi snadnovytvoit na zk|adjedinho pinu povAujeme tedy za naprosto dokonalosti' Tu|o svrchovanou vystoupitak l' nutnou,p.otoe eje naprosto nutn shledvme, pokaovat pes ni jet dl' U vech nrod a nevidme dn dvod j prolo vidmeprosvtat tmnejzaslepenjm mnohobostvm urit jiskikymonotheismu, a hlubokspek nimje neYedlopemlen jese v prbhu postup kulace'alejen piozen bnho rozvaovn, asu dl tmozumnjm. stvalom jen i druhy dkaz ze spekulativnho rozumu jsou mon Bo eisence vechnycesty,po nichse s tmto myslemdme,znaj bu uri. povahou poznanouzvltn tou zkuenost a jejm pros.ednictvm naeho od nj pod]e zkon kauzlity smyslovho svta a stoupaj vzhru pin ak nejvy mimo tentosvt;nebokladouempiricky anebo konen la 7akladjen neur.lLou 7kuenost. |J'njakou eYislncil . '^ pi'ny absrrahujI nejvy' od ve.kele 7ku(eno\|i d naexi\|encinjak fi;l

36',t

2, kh' sudk,' 3' Eknekq, r Leika, 2' b.ttj'Di1lekika, je fJsikotheo. usuzujzcela a priori z pouhchpojm'Prvn dkaz je ontologick' vce tchtocesl Iolick, druhkosmololick arte nen. a ani bt neme' prvtak mlo cestpod erozumtohona empjrick Dokeme' a enamrozpnsv kdla'aby se jako na cesttranscendentln, Co se vak svta smyslpouhoumocspekulacedostal za hanice ke zkou. pedloeny nus bt tytodruhydkaz v nm podkute' postupn se rozifujc pijm kte ne ten. prv opan mn, bude e- akoli nejprve kladli' Ukese loti. rozuma v nmjsmejetak -je transcen. nicmnpolze to pochz zkuenosti podnt ze prvn vech co urujep sil a v vede tomtojeho pojen, co rozln ientdin zkoutedy jej Zaneme Yytyil' si rozum pokusech cl, takovch po co me a potomse podvme' dkazu' mnmtanscendentlnfto dod2tek' jeho uinit empirick sly zvten dkazn dkaz ontoloqickho Kapitola tvrt.o n,'onosti Bo existence
592

4' kaP. o nehonai onta\oqickho dka.uBoe'n|ence potebuje' aby nco povaovalo za nutn'mi jet ani zdaleka neob jasuje' zda si pak pomoci pojmu nepodmnnnutnhojet myslm Bajet Yc:o tomto pojmu' ktebyl fornulovn odvn nazda. bh, ale nakonec se stal zcela bnm' jsme se naYc domnvali, e jsme ho vysvtlili pomoc mnoha pklad,take vechny dalpo adavky tkajcse jeho srozumitelDoi se zdly bt zcela zbyten' Kad vta geometrie' napklad: .'Trojhelnft m !i h]y..'je naproo nutn, a tak se mluvi o pedmtu' kte le zcela mimo sfru naehorozvaovn'jako kdybychom docela dobe rozumli' co tm pojmem o nm chceme cj' vechny pedkldan pklady bez vjimky jsou pevzaty jen ze soud,a|e niko|i z c A z jejicb exis1ence',,rNepodmnn nutnost soudale nenabso]uln nutnoslvc.Absolutn nutnost soudu ie toti jen podminnon u u t n o \ Lv u s o u d u 'V s e u i e d e n " : : ; ; i c| nebopedikaf! .. \ l dn e I t k a I d ' el l | h I y nuten ' } b l , '7 e 7 a p | e d p o k I d J u ' I s o un d p o \ l o eexistuje trojhelnft(je dn)' jsou (v nm) nutn takii hly- Nic' mn tato logick nutnost prokzala tak velkou moc iluze' e kdy jsme si utvoili o njakvci pojem a priori' klery byl takov' ejsme dojeho rozsahu spoluzahmuli podle svhomnntakjehoexistenci, byli jsme pesvdeni'e z toho memes jisiotou usuzovat:jeliko objektu tohoto pojmu nuln pslu existence, tj' pod podmnkou' e jako (exislujc)' tuto vc kldu danou nutn se pak klade jej existence (podle zsady identity)' a lto vc je tudsama naprosto nut'. pro' jej existenceje spolumylela v Ijbovoln pijatmpojmu a pod 1oe podmnkou' ekladujeho pedmt' Jestlie v njakmidentickmsoudu zrumpredikt a ponechm subjekt. vznikne protimluv' a proto km: onen predikt pslu to. muio subjektu nutn' Zrun lj vaksubjekt zrove sprediktem. ne. vznikne dnprotimluv. \ebot j ineexk|ujenic ' emu by bylo mono protieit'KIst trojhelnk, a pesto zruitjeho ti hly' si potie; ale zruit lrojhelnkvelnjeho t hl nen dnmprotimluvem. 2' P | ; v l a l j e l o m u i s p o j m e md b " o | u h n u l n e u 1 r o . i r 'l e s r t i ; ez r u l I r e f;
r,r je to nalytick nebo syntetick soud? soud: .,4' objekr v' ','Jjem.: bec' existuje''je vdy soude synlelickm nene bt poadovn a priori; soud: 'Jjse'. tedy enpoznni subjektu.nbr pouze vdonm peda vy objeklu vbec'. E CLXXX' Ak' xx[I' 42+3 (Pozn' !yd')

!-?sZ toho, co bylo dosud eeno, snad'o vidme.epojem absolutn

rozumovmpojmem'tj' pouhouideou'jej bytostije istm nutn eji rozum vya. nendokznatn' zdaleka realitaje objektivn d s]oui ji'|. up|nosli' b) nedo\a,lteIne \ede k aJe/nsldke du]e' ien nd Jby roz(|lla ne'' ome/|la' aby o,,\d/ovanI Ie \ple k lomu' \ |ane z da. e sud k protismysln, c a na n zarej pedmty. Takje nov vbec na njakounaproonutnouexistencise nm zd nexistence pod. le zroveproti sob mme vechny a spYn, bt nalhav mrou pojem takovou s utvoit si chcene kdy mnkyrozvaovn,

za vechdob lidmluvili o absolutn nutnbyroi a nenamhali se s tm,aby poznali, zda ajak lze vc toho druhu vbecmyslet. nb 1o jim speo to, aby dokzali jej existenci' NominIn deinice lohoto . e h on e b ) | . n d d n i ' l o r | / ej e l o n e { o | a k o v h o D o i m ui e \ i c e p l n o p o } ' u d c h y | i e i s l ' ide podmlnky' P 9 l ] * " i . " z " . . r ' ' " ' a L n e j s m eo n i c ^ ,", v c il a n a p l o . t o n e b } t l n e j k e k t . ' . ' n . . o z n u i ' , u b } c h o mP o v d 7 o v a l i jsou vdt, toti zda si chcem prv tm' co nemysliteln, a kler To' e slovem i nikoli. pomoc toho.o pojmu vbec nco myslme' dy kter rozaoyn nepodnnn odhodrn vechny podmnky.

368

369

DLenent,' II' !'alika,2

olld. Dia|klika 2 kn sudk'-' 3, s|

4' kaP o nenonsli a|oloqickha .!i]kaz, Berklence

jej existcnci, zrutevc samu se vemijejmi predikly; v em by protimluv? Vnj! nennic' emuby seprotieilo' tedy ml spovat lebo tato vc nem bt vnjnnut!i vnitn taknen njc. lebo se zruenmvci samjste z.ove zruili ve vnit!' v1a: ,,Bhje je nutnm souden' vemohoucnost nemebt zru. vemohouc... bytost,sjejmpojmmje ena'pokud kladete bostvo'tj' nekonenou olen Bh toton'Jesllie ale eknele: B'' ne,i polom nendna ani ty byly vechny ani dnji]rzjeho predikt;nebo vemohoucnost, nen sebemenproli. zruenyzovese subjektem.a v ttomylence mluv pedik!njakho soudu zrove se vidlijste ledy, ekdy zrum prediktjak aje !ikdy vzniknout vnitnrozpor. subjektem,neme koli' Nezbv vm tedy dn vmluva, ne e musteci: Exisluj subjekty, ktervbecnemohou bt 7rueny'a kler tedy mus zslat' jako ci' e existuj naprosto nulnsub. To by ale znamenalo tot jektyi a to je pedpoklad' ojeho sprvnostijsem prY vyslovil po. chybnosl a jeho moDosljs1emi chtli ukzat' Nedokeme si toti p o j e mn e l J k ev e l . . I L e r ab y k d } b } b y l a / r u i e n a . e u d j as l ebemen'I B 6"4 tremi \\)mr predrkaly a be/prori ,r"lrmlu!. f n . o b e , ' d n e c h r lp ''' pouh).hc|'tyLhpojnaplioll-an l d n y mlu\Unemume pomo.I znak nemonosti' dn loProti vem imto obecnm zvrm (k'erm se neme vk vzept) na mne apeliljete pomoc jednoho ppadu' kter pro. hlaujeteza dkazjnem:c peo existujejedcn, a sice jen tento je pedmtu samo v so' den po.iem,u nhoje nebyl,neboli zruenjeho bytosti. T m, jak kte' b protimluvem, a !o je pojem nejelnj vekerou relitu a jsie oprvnDi pedpokldat takovou bytost jako pedbn souhlasm' i kdy pojem' jeD sm sob monou (s m jetani zdaleka nedokazuje monos!svhopednlu)',,a neprotie, realil'. je pak spoluzahrnutai existence: existence ledy ve ''veker E 12! Ie i vnitn JeJi tedy lato vc zruena,je zuena v pojmu monho' A 597 mono ttovcj. cosi protie'
2,] Pojem je on vdy' kdy si neprriei'Toje logick znak monoi, ktern se pedmt pojmu lii od nihil ne8a1ivum..Peo to vak mebt poc kler pr7dnpjen. nenli zvldoloena objeklivnlealita syntzy, je len pojem vytvoen; co se vak zakld'jak bylo ukzno ve.b vdy a principech monzkueosti,a nikoli na zsadanalz} (na zsad sporu)'

odpovdm: Dopustili jste se ji protim]uvu, kdy jsle do pojmu vci, kterou jste ch!Ii myslet pouzc co do jej monosti_ al u pod jakmkoli skrytm nzvem , vlojli pojem jej exislence' Kdy se vm 1odovol' zdnlivjste svou pi vyhrli, ale ve skuienoijste nic neekli' protoejste se dopustili pouhtautologie'Ti se vs: Je vta: jako monou' a.je jak chce) ',Tato nebo ona c (k|eoupipoutm .riJl'j..analylick, nebo synt t ick? Je-li anlylick' pak existenct vci ke svmylenceo vci nic nepidvte' ale pak by muselabt bu mylenka' kler je ve vs' vc samou' anebo jste exislenci jakoio paic k nonosti pedpoklda1i. n potom jste dajntuto exislenci odvodili z vnit monosti'co nennic jinho ne[boh tauto]ogie' slovem,'realjta,.' kterzn v pojmu vcjjinak ne ''existence..vpojmu prediktu, se nic nevye' I kdy |oj, nazeeker kladen (lho. jejmlpredik|y co kladete) kladlijste vc se vemi stejno' ''realitou..' ji v pojmu subjektu a pijali ji jako skutenou'a v pediktuto jen opkujete. PipustteJi naopak' jak mus po prvu pipusti1 kad B 626 A 598 rozumn ]ovk'e kad existencilnvla je syntetick,jak potom chcete tvrdil, e predikt existence nelze bez potinluvu zruil, kdy tato pedno nlespeciln jen !alytickm soudm,j j ich cha rakler spov prv v lom? Mohl bych sice doufat. e tuto mudrlantskou argumentaci beze vech okolk vyvrtm pesnm urenm pojmu existence' kdybych lcbyl zjistil' e iluze spjat se zmnoulogickhoprediktu 7a reln (tj' za uren njakvci) vzdoruje takka j akmukoli pouen. Jako lo8icbj Predilait frte s|ouitve' co chceme, dokolce lze predikovat s'lbjekt o nm sammjlogika toti abstrahujeod vekerho obsahu' Avak !/ri?n/je predik'' kter pislupuje k pojmu subjektu navc a roziuje ho. Nesm v nm tudbt u pedem obsaen' Byl zjen nen dn |eln predikt' tj' pojem nebo' co by mohio pistoupit k pojmu vci. Je to pouze kladen njakvci nebo je to pouze uritch urensamch o sob' v logickm pouvn yenohouc kopula soudu' Vta: B,iie obsahu]edva pojmy' j maj sv objek(y: ''Bh.,a ,.vemoboucno..l slvko .je.. nen dn dal
Ttojsmc !arovni Pcd okamitmusuzovnn7 monostipojm(z logick (na monost!elnou)' mnostj)na monostvc " negativnnic (Pozn. vyd.)

\ yiz A.22o'224n266-212, (Pzn'yd') 171

310

Elernenry, II. Lo1ikl'

2' od.t' Didteklikd' 2. kn sfulk!, 3' list

1' kdP' o nenakos|i onb|oqickh ll|kazu Bo. exislence |elrceje my]enjako obsaenv kontextu veker zkuenosti'P{iem pedmlu totinensvm spojenms obsahem veker zkuenostiani v nejmenm rozmnoovn.ale naemylenzskv lmto spojcnm B 629 A 60! vnmn'chceme li naproti tomu myslet exis. nco navc' tolimon tcnci jedin pomoc ist kategorie, nen divu, e nejsme s to uvst dnznak. pomoc nho bycbomji rozliili od pouhmonosti' Atedy npojem pedmtu obsahuje'co chce a kolik ioho chce, musme z n.jpesto vysloupit. mmelj mu pikDout existenci' U ped m!smyslse to dje spojenms nkterm z mcb vjempodle em piickch zkonialepro objek|yistbo mylenneexisluje vbecd. ! prostedek,jak poznatj ejich existenci, potoe ta by musela bt po. znna naprostoa priori' Avak naevdomvcke| exience (aje d' no bezproslednvnmnm' nebo prostednictvm sudk kter spojuj ' nco s v.mnm) nlezcela a plnkjednot zkuenoi, aexienci mimo toto pole ne1ze sice prohlsit 7a naproo nemonou' ale tato exjstencese stv pedpokladen' kter nelze nimospravedlnit' Pojem nejvy bytoi .ie v mDoha ohledech velmi uileDou ideou] ale prv proto' eje pouhou ideou' je zcela nezpsobilk tomu' aby. chom pouze s jeho pomoc roziovali svponnloho, co exisluje' ! q!! A 602 Tato idea nedokeani tolik' aby ns pouiIao jeho monosti' An lytick znak moDosti.spovajc v tom, e pouh kladen (realily) neplod spor' nelze sice tomuio pojmu up|i aeprotoe sPojovn vech relnch vlastnostv njakvci je syntzou.o jejmonoi nem'ieme a priori nic usuzoval - reality !m totjnejsou specificky dny' a i kdyby se tak stalo' vbeleobsahuj soud' protoe znak monosti syDtetickchpoznatkn1usbt hledn vdy jen ve zkuc nosti, k nale neme patit pedmt njakideje:, s|aynLeibniz ne vykonal tudani zdaleka to, mse holedbal' kdy ioti chtl apriom nahlet mo!osl lak vzneen idelnbytosti',,: Veker Dmaha a prce, vynaloenna slavn ontologick (karte zinsk) dkaz?$existencenejvybytosti z pojm,byla tedy marn' a lovk pouhniidejemi zbohatnev pozltcchprv |ak mlo'jako k']p c vejnn' kdy k vkazu svpok1adn hotovosti pipenko]ik nu1'.tby tak vylepiljej av. ,,5 G' w' Leibniz' PnibJoP his.he Shl i.|,h ' Iy ' sn 295 n' (Pozn'vyd ) ,9. v'zR' Descartes' '4h} o p|n ' Pha |97o,str'89 98, (Poz!' |ilosoii

' p o u / e l i m ' c . ' k | . d ep r e d i t |d J . / d ' ' t ' u b p*ail,' -"i.. | '" . !] " 1 u l / j e t < r uV ' e r m u l i p a k . u b i e k l l . ' B h ) d o h l o m a d }5 e v ( e m i j e h o p r e . a eknn ,,B|]hje', n.bo dikty (mezi n pat i .'vemohoucnos!..) ''Bh exisluje.., nepipisu.ji pojmu Boh dn nov predikt' 'br pouze kldu tento subjekt sm o sob se vemijeho predikty, a tedy |en|oPedmt, do zah! k svmupoj''&' oba musi obsahovat pesn k pojmu, ktery vyjaduje pouhou monost'nebo( tot, aprolo neme si jeho pednt myslm jako naprosto dan (pomoc vrazu 'je..). nic nic vce ne to' coje dle pibt. A tak neobsahujeto. cojc skuten' pouze mon'sto skulenchtolarneDDic vc ne sto tolarmo. nch' sto monch lolar toti znamen pojem, zalmco sto skute. nch lolarznamen pedmlajeho kladensamo o sob' a v ppad, e by pedml obsahoval vce nepojem. pak by nj po.jemnevyjad. pojmem' Ve oval pedmt cei a nebyl by tedy jeho odpovdajcm tola.vce ne pouh stavu mhojm! vak znamen sto skutench nen v ppadskutenosti pojem a tolar(tj' pouzejejich monost)' pouze analyticky. nbr pistu. toti pedmt v mm pojmu obsaeD mhostavu) syntelicky' aniby puje k mmupojmu (kteje urenm tmtobytm mimo nj pojem bylo onch sto mylench tolaru sebe mnrozmnoeno' A l | | i l e d y n e j a \ o u v c m } s | | m p o m o c It o | | | ' e | } c ha i a L ) c h | o l i ^" ::: ' d o k o n c ei \ p n : b e / n e m u r i e n l ' ' n e p l b U dk e vc.'ame lim' ||e.llIal Jinakby toti neexis ejetdodmi ,,Tato vcjeJ'... ani to nejmen' co jsen myslel ve svm pojmu' nbvce' aj tovalo pesn tot. bych nemoh] tvrd. epedmt mhopojmu prv existuje' Myslm.li si dokonce v njakvci vekerourea]itumimo jedn,pakj ona chy. bjcrealita nepibude' eknuli:,Jakov nepln vc existuje..'nbr oDa vc existuje prv s tnto nedoatkem,jakjsemji myslel'jinak by to1iexistovalo nco jinhp, ne co jsem myslel' Myslm-li si tedy ealltu (bez nedoslalk)' zstv vdy njakou bytost jako nejvy jetolzka, zdaexistuje. iniko]i' I kdy toii v rnmpojmu nonho relnho obsahu vci vbec nic nechyb' pecejet nco chyb ve vzlahu k celmu mmustavu myIen' totiepoznn onoho objektu je montaka poslcriori' A Zde se takukazuje pi.a pot, kter je v tom obsaena'Kdyby lo o njak pedmt smysl' Demohl bych zamnit existenci vci s pouhm pojmem vci. Pomoc pojmuje toti pedml myten pouze jako ten. kter se shodu.ies obecnmi podernpirickhopoznn vbec,zatmcoponoc exis. mnkami monho

312

3',73

Elenlr' II' Lolika,2' odd' Diakktika,2' kn' sudk'' 3' .sl

5, kaP' o nftonos|i koshoLoqickha dkazu Boexk|efrce

Kapitola p.o neonosti kosmolo?ickho dkazu Bo existence

B_il1 Je poubounovotoukolsk chtt zcelanepirozenm' uenosti anm

A 603

D-'

pedrntu' kte j idejeexistenci navren vykouzlitze zcelalibovoln nikdy nezkoueli. cestou bychomto louto ve skutenosti odpovd' pedpokldat k existenci ozumu poteba naeho kdyby nepedchzela postupo vzhru za. pi (u eho bychomse mohli vbec nco nutnho mus bt nutnost tato stavit),a kdyby nebytrozum nucen .jetiko a apriornjist'hledat pojem' kler by takov po nepodmnn pokud mono splovala dvalnm poznatnjakouexistenci adavek v ideji nejrelnj pln apriori' vilo se,etakovpojembyl nalezel poznn toho'o em k uritjmu a tak se tatoideapouilajen bytosti. ji e to musexis. nebo pem]uveni odjinud, byli lidpesvdeni tentopirozen bytosti.Pitom ale zstali toYat'toti z ideje nutn postuprozumu' a mstoaby u iohoto pojmu skonili.snailise jrn ml pece pouze aby z nj odvodili nutnostexislence.kteou za1' kterynein dkaz' ontologick nean odtud pak Yzeel doptovat' kolani regu|rnmu rozvaovn' a zdavmu ani pirozenmu zadost Kosmolosicb dkaz'kter budemenyn zkoumat, zacbovv spo' zneJ' aby usuzovl ale msto jenabsolutn realilou, s nejvy nutnosti jako dkaz, pedchoz ontologick exisience eality na nutnost vy njak bytostina nu.nosti nepodmnn z pedemdan usuzujenaopak do kolej jej neomezenou realitu,a polud pivdvepinejmenm jen nebo ozumujcfto ale pinejzda ozumnbo, uriho nevm' kter m nejenpobn' zpsobu usuzovn, pirozenho menm pesvdivost a kter nejvt rozvaovn nb i pro spekulativn kter piTozen theologie, zjevn razi zkladnlinie vechdkaz sledoYat. ajepitomzdobme jsme dosudsledovalia i nadlebudeme K tomuto kolika chceme. tolikaratolestnia kudrlinkami, a zakvme mundi,,,] a contingentia dkazem t kler Leibniz n^zval dtjka:.;l], 7kouice a podrobimejej svoupozornosl nyni upeme
:,] ',z ahodiloi svt,.(Pozn. vyd')

Dkaz zn takto:Jestlie nco existuje, pak nus existovat i njak naprosto nutn bylost' Pinejmenmexistuji j sm; exis|uje tud 7kuienosl' n u t n d b y t o s ( 'N i i l p r e m I s do b s a h u J eu l | | o u absoluIn o v b e c n a n eho nuln.; p r e m i s a u s u d e k , | e / L u e n o ' t l e t t " t e n c i vyjl 7a'n/ ak u s e n o . l i 'a p l o l o n e n e d e n, c e l a h o ' " " D k a l | e d yv | d . l n ponvad priori a se pedmtu vekermon nebo ontologicky; a zkuenostik ,'svt..'nazv se ten|odkaztoJlo logicbj dkn.em. vlastnost Protoekosmologick dkazabstrahujeod vechzvltnch jimi by se tento svt mobl liit od kadho pedmt zkueDosti, odiienod fysi sv!a'je u svm pojmenovnmdostalen monho kotheologickho dkazu. kter potebuje ke svmu zdvodnnv sledky pozorovnzvltnpovahy nehosmyslovhosvta' bt definovna pouze Dkaz pak postupujetakto| nutn bytost me jednmjedinm zpsobem'tj' pokudjde o vechnymon protik|adn predikty, prostednictvm vdy jen.jednoho jedinho z nich: z toho plyne' e mus bt svm pojmem rcoJla urena.Mon je vak pouze jeden jedin pojem njakvci' ktetuto vc urujenaprosto y|L o s tJ le . d p r i o r l .a l l m j e p o j e me n ' l e a l i * | m u m 'P o j e m n e J e l n |b m z eb y m y s | e n d n u ' n ab y ' o s ' ' i l e d y j e d i n m p o j m e m 'p o m o c In h o z | y|o exiujenuIn' Z ehop I y n e '/ e n e j \y b v tomto kosmolo8ickmgunentu se spltlolik vymudrovanch rozum vynaloil vechnosv zsad' e se zd. jako by zde spekulativn mon transcendentln dialektickumn na to' aby vyvolal nejvt blud' Jejich pezkoum! nicmn .a okamik odlome' abychom nejdv odhalili lest dialektickhoumn.kter vydv star argument v pestrojen za nov a odvolv se Da souhlas dvou svdk, toti jednoho istrozumovhoa d.uhhoovenhoempiicky' pestoe je tojen ten prvn sYdek sm' ktery pouze zmnil svjala hls' aby byl povaovn za nkoho jinho' Aby si zajistil opravdu pevn zklad' vychz tento dkazze zh enostia dodv si m tvnost'jako by se liil od ontologickho dkazu' kter vkld vek r ou svou dvu pouze do istchpojm a priori' Kosmologick dkazvak ttozkuenostipouvjen k tomu, aby uinil jeden jedin kok, toti krok ,,3Tentosudekje pli vykl zn' ne abychoho tu museliobn prodnn dat Je zaloen zko.u kauzality'e na domnle transcendentlnm c ,anod'll m svou piu' kter'je li opt nahodil'us mtprv lak pin njako!piu' skonit u njak amusada navzjem Podzench naprosto piny, nutn bez n by tatoadanebylapln'

^.l ; ' 'n .

.-, ;;

374

375

Dialektika,2' kh su.|kJ, 3. |ist Elcnenq'II'Logika,2' odd. vlashosti m tatobytost,o lom Jak k existencinuhbytoi vbec' pouit' protozde ozum empirii zcela empiick dkaz a ns neme B 1 5 opout pojmech: mu ml pd po pouhch totijak vlastnosti a se A 607 lbec.lj' vcmi k|ela vc me/l viemimoinml dbsoIutn nu(na b)lo.l (requisita) potebn podmnky k absolutn nutnosti? v sob obsahuje v pojmunejrel. Rozumje pesvden, etytopodmnky najdejedin nutnoubytost' Je nj bytosti,a vyvozujez toho:taje tou naprosto epojembytosti'kterm nejvakjasn. epitom pedpokldme' nutnosliv existenci, tj' vy realitu,pln vyhovujepojmuabsolutn elze z prvusuzovat na duhou' Tulo vtu' kterouhjil onto]ogick pijmme rgument, tedyv kosmologickm dkazu a pedpokldme, akolijsme se jej pece chtli vysthat'Absolulnnuhosl je toti exjstenceodvozen z pouhch pojm'eknuli tedy, e takovm pojmemjepojemensrea]issimum' a sice lmjedinm'kterse hodk pak musm lakpipustit'eji lze z nutD existenciajej adekvtn. je tedy psn nho odvodjt.V takzvanm kosmologickm dkazu pojn vzatop c ejen ontolo8ick z poubch tm'co obsahuje dkaz vekerou dkazn slu'a ona dajn zkuenostjpln zbyten' Ieda snadk tomu,aby ns pivedlak pojmuabsolutn nutnosti. nikoli ale' abyji na njak urit vci doloila'Jakmilese toli totoslanenam clem.musme okamitopustit vekerou zkuenos. a hledat mezi ! ]! istmi pojmy.kte podmnky z nich asi obsahuje monosti absolutn nutn bytosti. Je li vaktaktonahldnuta i jen monost takov bytosti, pak je dokznai jej existence; nebo.to znamentolikjako| Mezi jeje absolutn vnnonmje jedDo. nutn' tj' |atobytostexistuje Vechnyklamy v usuzovn se nejsnze odhal'kdyje prozkou. pravidel'Zdejejedentakovvklad: mmepodlekolnch Je'Ii sprvn Yta:''Kad naprostonutnbytosi je zrove tou nejrelnj byto..(v em spov nervus probandi,,,kosmolo' gickho pakji musbt mon jako v c hny kladn dkazu)' soudy - alespo peraccidens obtit; tedy:''Nkter nejre|nj bytostijsou zrovenaprosto nutnni bytostmi'.. Avakjedno ens realissimum se od njakhojinho v dDm ohleduneli' a co tedyp|a o nktech pod tmto bytostech obs.ench pojmem.to plattakr el'Budu tedy (v tomto ppad) moci soud aproslo obrtit' tj...Kad nej,9 ,'podstata, jdro dkazu.'(Pozn' yd')

5' kaP.o \enonosti kosfuoloqickho dkazu Bo exis|ence je vaktatovta urena bytostjenutnoubytost'..Ponvad relnj pojmy a priori' muspouhpojem neeInj pouzeistmi bytosti tak absolutn nuhost tto bytosti; coje prvio' co tvrdil obsahovat qill ontologickdkaz'a dkazkosmologickto nechtlpipustit.a !o A 09 -i ' podk|dal. i pesto'eto kdyskyt svmsudkm Je tedy druhcesta,po nse vydv spekulativD rozum,aby do. jako 'a prvn' kzl existencinejvy bytosti'nejenstejnnesprYn kterzasluhujejet nbr i tu vtku'edopout ignoatio elenchi'3m sIibuje toti,ens povedepo Dov stezce,ale po maloklice ns pivdoptzptkyna tu starou'kteroujsme kvlinov opustili' o nco vejsem uvedl' ese v tomtokosmologickm argumentu skrvce] bnzdo dialektickch opovIivost' kter me transcen. dentln kitika snadno odhalita zniit' chcije tejen uvst a nechat ji na zkuenm teni, aby dle plral po nesprvnch principecb Patsem napklad: 1) Transcendentln zsadausuzovn z naho pii.lnu' nebo|| dilehona njakou 7a\dda. Ller m tznamjen ve smyslovm svt.ale mimo nj je zcela bezesmyslu.Pouhintelek. tulnpojem nahoditho neme toti vytvoitvbec dnou syntetic. kou vlu,jakouje vta kauzality; principnem mimo smyslov 1ento sv' vbec dnvznamanznaksYho pouit;zde by ale ml slou' it prvk tomu'abychom hranice smyslovbo svtape}Joi].i ' 2\ zsadausuzovat z nemonosti nekonen ady pin danch za sebouve !_9!.! A 610 smyslovm svtna njakouprvnpinu; k tomuns vakprincipy uvnrozumu neopravujani pak neme Yezkuenos. Tmmn p]atnotakov zsady roziovat za hranicezku n osli (kam nelze lento kauzIn etzecvbec prodlouil)'3) Falen sebeuspokojen rozumu v pedstav'e tulo adu dokonme plnmodstrannm vech podmnek. bez njcbvaknendnpojem nutnostimon, a protoe pk unelze nic pochopit'povaujeme toto dokonen za dovren pojmu' 4) Zmna logickmonosli svho pojmu veke sjednocen reality(bezvnitnho sporu)za transcendentln monost' Ta ale vyadujenjak princip, kler zaru poveditelnost takov syntzy' Tento pincipse vakopt me vzlahovatjenk po|i mo nchzkuenost td'
rfo - chyba sPoYajc dokzovn. tom'e se pfi dokazov ,,neznlost hjak tezepejdek dokzovn (Pon. tezejiD'jen vnjkov vyd) shodn'

376

3',7',7

kn' sudk,'3-s| Ir' b,ika,2' odd'Diakktika,2' Elefuent'' se pouzek tomu,abychon smrje dkazu Trik kosmologickho pojrn' aprio pomocpouhch nutnbytosli existence vyhnulidkazu sevakpovau' k emu veden ontologicky. by muse]bt k(e dkazu, ze sku@nexis. usuzujeme jemez zcela'ezpsobil' Za tmelen _jak jen tojde na vbec) (znjak zkuenosti za zk|Ad |en.e\za pak nemme podmnky jejnaprosto podmnku' U tlo lutnou njakou ! ql9 zapotebvysvrlovatjej monost.Je-li totidokzno.etakov Chcemeli pak je otzka zcelazbyten. pojejmonosti existuje, bytost (aknehledme to' bytost. a to co dojejpovahy, urit tutonutnou ble exisk !omu'abychomzjejhopojmupochopiiinutnost co postauje kdybychom!o dokzali' dnempirick pedpoklad tence;nebo podmnku Naopak hledmejen tu negativn bychom nepotebovali. absolutn nutn. (conditio by dn bytos!nebyla sinequanon),bezn jinchdruh najeho z danho dsledku sudk To byjist lou vech kteroupo' dochz k tonu, e podmnka' {tvod. zde vaknanetst Yjednjedin me bt nalezenajen pro bsolutn nulnost, dujeme je ve'eho pojmuobsahovat muselave svm bytosti.kte. by tud a priorina tutonutnost tedysudek eba. ainilaby kabsolutnnutnosti vci |ento Kter s tousuzovatnopak: monm' Tj' muselbychbttak nutn;a nemohuJitakto taje naprosto pojem(nejvy reality)nle. d. pipustit'chci.li se vyhnoutontologicknu usuzovat(comusm svnovcestztroskotala jsem opl tam' kazu).pak jsem i na tto o.z. vyhoYujevem bytostiurit odkudjsen vyel'Pojemnejvy njak vci vysjovit'aje urencb kter lze o vnitnch km a pioi, pojemozna. ponvadobecn E 04Sprototak kternemobdoby, idelem, A 612 jako individuum monmi vcmi' meziYemi zrove ujetutbytost jedi jejvlastnexistence' setu vlastn o n Vbec vakneeolzku nutn kte pijal existencinjak mlo jednat.a na dotz lovka. bytosti a chttby jen vdt,kter ze vechvctedy za ni musbt zdeje nutnbyto... povaovna. by se n d alo odpovdt: ,,Toto do. pii,?'d'existenci bytostio tnejvy Nechjenm dovoleno jako rozumu abychom pinu vech monch ink' statenosti vysvtlen, klerouhled' Avakj| tak da' usnadnilijednotudvod ek1i: leko, ebychom dokonce ,.Takobytos|existuje nutn,' nenji ppustn nbrdrzou domIivost hypolzy, skromnmvrazem eio poznvmejako o nem tYrdme. Kdytoti apodiktickjistoty' takono po' nutnosl vyznaovat musse absolutn naprostonutn, znn' 378

5, kdP' o nhonosti koshIqi.kho

dk.zv Bo eris|ete

transcendentlnho ideIuspov v tomto:bu nalzt cel Ioha tutnostinjak pojem. anebok pojmu njak k absolLltn vci jej absolutn nutnost. Ummelijedno' musme umti duh; rozum toti jato naprosLo jen lo. co ie nuln poznta nutn 7e svho pojmu' Ale . -. nboJl pie\ahuje v{echn}. zcela Ity nei pomi(\nhy u.pokojil v lom ::ii ' . ejnJakonlc nezmZou viechny polus} lo bodn(elo7v7ovan. je kYli jeho nemohoucnosti' ukoneji. tto j ako potebujeme Bezpodmnen nutnost, kteou taknevyhnuteln je pro ]idskrozum opravdovou posl d nho nositelevech pro' Yc' past'Dokonceani vnost' aji1all r ljako sebestralivji vzne. v. enou.ro| nevyvolvv na mysli zdalekatakovouzvra; nebo je. Nemf)eme nostpouze'neil lrvnv., ale nenese se ubrnitmy. Ience, kteou vakzrovenejsmes to unst: e by byto, kterousi pedstavujemejako nejvymezi vemi monmi' san k sobka|: do vnosti, mimo mne nennic neto. co je ,.Jjsem od vnosli pouzez mvle;aak nm odkudhem |edyj1.. Zde se pak pod nmi vehrouta ta nejvt dokonalost'stejnjako ta nejmen se ped spekulativnm bez opory vznej rozumem' kteryto nic nestoj, jednubytostprvtakjako pekky kdynechzmizetbez nejmen prodn projevuj Mnoh sly.kter svouexistenci uritmi inky, je Dememe pro ns nevyzpytateln, zstvaj nebo sledovatdost dal k o pomocpozorovn' Transcendentln objektjakotozklad jeva stejntak dvod' prom nae smyslovoslspe tyto nejin B 9r2 jsou a zstvaj podmnky, pro ns nezbadateln, nejvy akolivc samaje koneckonc dna'jenomne nahldnuta' del istho rozumu vaknememnazvatne.badatelnn'poroe svou rea|itunemus ovovatjinm zpsobem nepotebou rozumudovrit pomocnho jednotu.Proloe vekerou syntelickou tedy ideInendn jako myslitelnpedmt' nenjako takovani nezbadateln: spe musmtjako pouhidea svsdloa een v pirozenosti rozumu,a mustedy bt jej probdat' prvv ton'ejsmeu vech mon Rozum toti spov svch pojm' m'na tvrzen s to vydatpoet z jejich objektivnch' - subjektivnch nebo jsouli pouhmzdnm dvod.
30' viz A' von Hller' U'ollknnenes Gedich| iiber die Eigkei| (|,136), ,\: Ha eB A.dichte,L.Hinel (vyd.), sv. m, 1882,str. 15l. (Pozn.vyd.)

3',79

Elennry' II' L8ika' 2. odd' Dialek|ika'2' k,, sudk!,3'

o.Ihak4a |s1k| diakk|ickh zdi,''' jako nepodmnn v toto dovren nedoufat, tj' nepijmat nic empirickho a nevyhbat se tak dalmu odvozovn' Takto mohouob vedl sebejakopouzeheuristick zsadydoceladobeexistovat a /e. jinmuneformlnrnu neslou niemu zjmu |ulatin pnc]py. k|e rozumu.Prvnzsadatoti k:MIi bys.efilosoovat o prod. J'a}o ,a)b) ke vemu, co pat k existenci' prvndvod, byl njaknutn a to pouzepoto'abystetm'eptrtepo takov ideji, totipo njakm prvnmdvodu. poznn domnln vnelido svho syslematickou jednotu' vs vakvaruje, Druhzsada abyste za takov nejvy dvod je Ei{ nepijmali dn z uren, kterse tkaj exist n ce vc.tj' abyste nepijmalijako absolutn nutn, nbr abyste si vdynechvali oteve' noucestukdalmu odvozovn a nakldaliprotos tmto urenm stIe jako s podmnnm. Jest|ie se ale musme dvat na ve'co na vcech vnmme'jako paktakne|ze napodmnn nutn, dnou vc (i kdy je dnaemp'ricky)povaoval za absolutn nutnou. z toho a|e yyp|,e Lo absolutnnutn mustepijmout jako existujc mino syel. protoeto m s|oui(j n jako princip nejvt jednoty jev. j akojejich svrchovan mon dvod' avy k nmunen' ete eJvelnikdydospt, ponvad druh pravidlovm pikazujepo. vaovat pinyjed.otyvdyza odvozen. Yechny empirick povaovali Filosofov starovku vechny formy prodyza nahodil'hmotuvakpodle soudubnho rozumuza pvodn a nutnou. Kdyby ale zkoumalihmotunikoli jako substrtjevi,nb sanu o so} co do jej existence' idea absolutn nutnosti by okamit zmizela. Neboto nennic, co by rozun naprostovzalo na tuto existenci' Naopak:rozum m lakovouexistenciv myIenkch kdykoli a bez jen odporuzuitAbsolutnnutnost hmoty vakby|a obsaena tak v mylenkch' Zklademtohoto sebeklamu tedynuse|bturit egu-E_@ A 618 lativn princip. Nejvym empirickmpincip m jednotyjevje ve (je skutenosti rozprostrannost a neprostupnost dohromady tvopo. jem hmoty)a ten - nakolikje empiricky nepodmnn - no sob vlashosti regulativnho pnncipu.Nicmn.jeliko kad uen hmoj ejreInost. ty, v nmspov je inken (dtud i neprostupnost' jem)' kte jet pece mus mtsvoupinu' aje tedyvdy odvozen, jen se hmolanehod za ideu nutn bytostijako principuveke odvo' jednoty, pro.oekadz jejch relnchvlastnost je jakoto zen jen podmnn odvozen nutn,a me tedybt o sobzruena, rn by vakbyla zruena i cel existence hmoty.Kdyby se to a|enestalo' 381

odhalen a yysvtlen lliaLektckhozdin ve vech transcendenuilnch dkazech existence nutn bytos,i dkazybyly transcendentln' tj. byly Y d eny oba dosud uveden principech' nezvisle na enpiickch I kdyse to.ikosmologick djej pestonenvyvozoynz nJak vbec' kaz zak]dna zkuenosti zvltnpovahy. nbrz istchrozunovch principve vztahu prostednictvm vdomvbec' k exis.enci, dan empirickho a opou pouhe poJmy' \ak t dokonce 'en'o nvod' ab} se opie| o isL coje : ";. '' ''. v |chIo pii.Inou lrnscenden||nch dkazech diaIekt'ckho' i kdy/ pirozenho pojmynuinosti zdn, kte spojuje a nejvy reality'a to' co pece me btjen ideou,realizujea hypostazuje? coje pinou neYyhnutelnosti' s n mezi existujcmi vcmi pedpokldme nco jako nutn o sob,a pece zrovezden couvmeped existenc propast? takov bytostijakoped njakou co si poneme, aby rozum v tto vci porozuml sm soba dospI z kolsavho stavuplachho a vdyoptodvolvanho souhlasu keklidnmu nhledu? J velni pozoruhodn' epedpokldmeliexistencineho' nememe se vyhnoutsudku, enco existuje i nutn'Na .omtozcela (i kdyprotojet pirozenm nikoli bezpenm) sudku s zakldal jkkoli kosmologickargument' Naprotitomu,kdy pedpokldn pojem vci. zjluji, e si jej existencinikdy nemohupedstavoval jako naprosto nutnou a e mi nic nebrn, a u exis.ujecokoli,nyslel pedpokl si ijej neby.a ek existujcmu vbec sice protomusm jedno.livouvc samusi nemohumys|et dat nco nutnho' ale dnou jato o sobnu'nou' To,'ndmena. eLes|u 7p|k podmnkam e\i\. ::;; loan' nemohu nikdydo'l'ant pijal njakou bych nulnou bylo.l' ale nikdy nemohu u tlo bytosti..air' Jestlie si musm k existujcm vcemvbec mysletnco nutnho, ale pitom nejsemoprvnnmysletsi njakouvc samuo sobjako nutnou'nevyhnuteln z tohoplyne,enutnost a nahodilost se nesmj (ka(vcisamch' potoe by dochzelok spoudnZ !chlod vou zsadprotonenobjektivn. ppad nbr to v nejlepm mohou btjen pincipy subjektivn principhledatke vemu, rozumu.Najedn stran coje dnojakoexistujc, nco'coje nutn' tj. nikdy nepeslvatjinde neu apriomdovenho vysvt|en, a|ena strandruh tak nikdy

380

Eleften|,' ]I' Lo8ika' 2. odd' Dialeklika,2'

kfi' sudk', 3, lht

6' kop' o nehonoi hsikolheoLaqickho dkazu

coduh re. zkladujednotyempiicky. {toshli bychomnejvybo ve, plyne, hmota a vbec co e se princip zakazuje' z toho gultivn jako pouhho prapvodn bytosti z ideu nutn patke svtu.nehod jednoty.nbr etakovbytostmusbt principunejvt empirick jelikojevy vdy svtaajejich existencimeme kladenamimo sv!. jako nutn bylost neexistova' kdyby dn zjinch, klidn odvozovt jakokdyb}chom odvolen|' piesro s|a|e usiloval o p|nost ta. a mtze.e }!] ^"'' (akotoU pedpo|]dali' 7kIad b}los| njakou lakosvrchovan jinm ne nim bytostinenpodletcbtozkoumn Idel nejvy podle nhomme chpatveker pfincipe|nozumu' ftgulatiynm spojenve svt tak, jai(o kd,by pochze|o z jednzcela postaujc apodle piny, na nm zaloilipavidlosystematick nutn abychom ve vkladu svta,a nen|vrzenm obecnchzkonnu(D .iednoty ped' Zroveje vaknevyhnuteln o sob nuinexistence. njak tentoormln tanscendentln subrepce slavovatsi prostednictvm Nebo principjakokonstitutivn a mysletsi tutojed'otuhypostaticky' pvodn veker 'vary,jejsou protoe umouje tkjako je prostor' - prvprob povaovn za nco,co pouzejeho ruznmiornezenmi nutna pro sebesamajako apriomdanpedmt' existujenaposto j pouze principemsmyslovosti, tak se takzcela pirozen tebae jednotupodyne|zena d^ zpn s!v.e jelikosyslematickou pouvnnaeho rozumu.leda e sobproblsitza principempirickho pbylostijakotosvrchovan vezmemeza zklad ideu nejrelnjl jako skuten pedmt, a tenlo, iny lato ideaje tmpedstavovna jato nurny, je je piedslavovan podminkou, zase prorore svrchoranou kon\1jI!tiv,l] To(opodvren.e |!]| netotrze rc3atalrv prindp be frn ^ ""' projevu]e v tom'ze - LdyZse nynIdIvm na Lulo.vrchovanou b)os' napos.o(nepodmnn) nub' kter byla vzhledemke svtu vbec jako na vc o sob - nelze tuto nutnostvyjdit v pojmu a v mm podmnka pouzejakofomln my. rozumuprotonus bt nalezena podmnka a hypostatick existence' len, nikolijako materiln Kapitola est. o'emonosti hsikotheoLogckho dkt1zu njak enence vbec Nenili pak ani pojemvcvbec ani zkuenost prostedek poaduje, zkusit, vykonat to, co se zbvjetjeden s to ptomnho tedy zkuenost vc svta' za nm uritl a zkuenost,

kte by nmbylo zdvodnn, jejich povahaauspodn. neposkyiuj bytosti' o existencinejvy dopomocik pesvden s to bezpen Kdyby dkazem. bychomnazva|i Takov dkaz )sikotheoloEickn ozumu pak by z pouhho spekulativnho nebyl monani tentodkaz, bytosti'kteby dkaz exience uspokojiv vbec dn nebylmon ideji' nJsi tran.cenden|lni odpovidala ena luto ;;; po7njmkch bl7y nah]edneme. Po v(echl)t uveden}ch ' Neboi lak by velml .nadnoua pjdnou odpo!d otazkul7e oe|aval ideji?Zv|tnost kle by odpovdala mohlabt nkdydDazkuenost. neme pece prv v tom. ese s n dnzkuenost ideje spov naprostosobstan idea nutn. nikdy shodovat'Transcendentln nade velk' tak vysoko poYznesen pvodn bylostije (ak neznn jeje vdy podmnn. ejednak nikdy nememe veempirick. ve zklrenosti dostltky, abychomtakovpojemnapl' nashromdi! mam jednak podnnnm a vdybudeme mezi neustle tpeme niii' empiick dn zkon njak k nmu nm nepodmnnm' Ptratpo vodtko. ani sebemen neposkytuje ani pklad. syntzy by|a v tomto e!zupodmnek. nachlze|a nejvy bytost Kdyby se jim je jejich lnky' prv takjako ni dy a by sama lnkem pokudjde ojejjet zkoumn. dal by vyadovalajet nadazena, vy zklad' Chcemeli ji naopakod tohotoetzuoddlit,a nezahl. p'n' bytosl'do ady prodnch novatji - jako pouhouinteligibitn jet kdyv c hjak mostpakme postavit, aby k ndospl, rozun a rozi ba veker syntza k pinm, od ink ny zkonypechodu ne k mon ^.^ k nlcemu !,Ub ne.miujl po7njni iovan'naeho ilnemu mt njaky" \vla. a mohou piedmlm \m) s|o\ho ledy k /kusenost'. a ;,; jen vzhledem k nim? vznam divadloozmanitosti, laknesmm Ptomn svtpednmi otevr pov nekonenosti podku,elnosti a krsy'aji je sledujeme poznatcch' po jeho e dokonce i dlen v neomezenm . stou,nebo pozbvveke e ozvaovn, nae slab kter o tom mohtozskat vech. velkmi divy. nezmrn a tak nadto]ikemi svoupronikavost j ne mylenky u nemaj ztrcej svou slumit' a dokonce na sla ale v nmm, mus rozplynout hanice'take nsoudo celkuse dn pin. el a vidme etz ink divu'vude o to vmluvnjm ve vznikna zanikn.a jeliko nic nea prostedkl' pravidelnost poukazuje v nm se to nynnacbz, vstoupilosano od sebedo stavu, jako pinu, ininut. jinou kte vc na sYorr dl na njakou to Vdy

382

383

Etenen|,'II' La|ik!,2' odd' Dia\eklika,2'kn' su.,ky'3 |is| nou prv takovou dalotzku' Tnto zpsobem by se proto cel vesmr musel propadnout do popastinicoty, kdybychom n p edpo' kldali nco' co by existovalo smo pro sebe' pvodn a nezvisle' trvn nahodil, a co by zrove zajioYa]o mimo ono nekonen jeho tuto jakoto pvodu' velkou si mme pina Jak vekeenstva svl ne. vci svta) myslet? na vechny pinuG obledem nejvy ! l! znme, pokudjde ojeho cel obsah;jet mndokeme ocenitjeho A 23 kdy u co nm vakbn' coje mon' ve]ikost porovnnmse vm, nejzaz a svrcbovanou potebujeme s oh]edem na kauzalitu njakou bytost' abychom ji zrove Dekladli, pokud jde o stupe dokonabsti, nad vejin non1 To frem snadno provst' i kdy oven jen pojmu tak, e si v nm jako v jedin lehkm natnutmabstraktnho dokonalosti' Tento substanci pedstavmesjedDocenyvechnymon pojem. kter vyhovuje poadavkunaehorozumu' e se nem pltvat principy. sm v sob nepodlb dnm sporm.Prospv dokonce lomu, aby se pomoc nvodu, kter takov ldea dv s ohledem na rozumu uvnit zkuenostia nikde podek a elnost'ilopouvn potizkuenos1i' nenrozhodnm zpsobem abychomjej vdy zniovali s ctou.Je to Tenlo dkazsi zaslou, I l d . t e m Ul 0 7 u m u n e J p i m e n j i . e j j a . n e j sa i be,nmu l e n n e j \ t a s ln dkaz.oivuje sludium prody tak. jako on sm vdtomuto studi'r za svou existenci a dostv od nj neustIenovou slu. Vn ely a mysly tam. kde by je naepozorovn samo od sebe neodhalilo' a pomoc vodtk zvltnjednoty, jej princip le mimo produ' zase zptky na roziuje naepoznalky o n' Tyto pozDatky ale psob B--2 svou pinu totin ideu, kterje vyvolv a stupujvru v nej u e \ l d e n i \ y i s I h os t v o i i t e l e a t n e / d o l n m p Bylo by pro|o nejeD beznadjn'ale i zcela mam pokouetse to. muto dkazu nco odejmout' Rozum' kter je neustle pozvedn tak ikdyjen empirlckmi mocnmi a pod rukamase mu stle mnocmi, spekubt dnmipochybnoshi subtiInabstraktn dkazy,neme lace sraendol lak, aby nemohl bt z kadhioubavnerozhodnosti vytren stejnjako ze sna-tm, eobrtsvjpohled k divmpro dy a k majesttu vesmru'Tojej pak pozved od velikosti k velikosti' velikosti. od podmnnbo k podmnce.ak nejvyi k |nejvy stvoileli' mu a nepodmnnmu

dnkdzu 6' k,P o nenokos|ihsiko|hel.ickh potiozurnnosti hnednic namtat a uitenosti I kdynememe musme naopak doporuoval a povzbuzovt, nbrjej tohotopostupu' noky' kter by si chtltentozpsob scbva|ovat pecejennememe na souhlas, kterynepoa tak init na aPodiktickoujistotu dokazovn pze Podobn neme dobdnou nebocizpodporu' tebujevbec ppad eouhavho kodit, sn.li dogmatickou rvci v dnm a skomnosti,na tn vry'jepostauje na tn umrnnosti mudrlanta bezpodmnen se podrobit. E-! i kdy zroYnanepikazuje k uklidnn, 4.625 neme nikdy sm dokzat dkaz Tvdm tedy.e fysikotheologick ontologickmu bytosti,nbrmusvdypenechat existencinejvy (k nmu odstra. vod). aby tentonedoatek sloupouzejako dkazu jedin nondkaz ledy le jetobsahuje nil' ontotogickdkaz (pokudvbec dkaz existuje). kteryneme nkdenjakspekulativn minoutbezpovimnul' dnlidsk ozum jsou n. dkazu fysikotheologickho Hlavnmonenty zmnnho podleuri. c: 1) vudeve svtj souzeteln znakyuspodn sleduj proveden v celku nepopsate|n s velkou moudrosl tbomys|u, co do ozsahu' 2) Toto co do obsahu. i bezmez.velikn rozmanitm vcemsvtazcelaciza vzna nichjen nahodi|e. uspodnje eln vcby se nenohla samaod sebe-pomoc ruzncb tzn.epirozenost konenm spojujcch se prostedk slditk uritm takrozmanitch e|m. kdyby k tomutyto v&i nebylyzcela sp c iln vybrnya po. principempodle idej'je le rozumnm uitynjakmpodajcm (nebovce v jeho zkladu.3)Existujetedyvzneena moudrpina plodnostijakojje pin)' pinou svtanejendfty sv ktermusbt je psob proda' vemocn nbri jako inteligence' sleppsobc piny ]ze usuzovatz jednoty dfty svJyood' 4) Najednotu tto B 654 jednumn st svtajako s]oek stavby;a to A 626 vzjemnchvztah pozorovn. dIejen s pravdpo. s jistotoujen tam.kam asahnae podlevech dobnost zkon analogi ' produkty prody tm, co vylvlidsk Zanalogie mezinkterymi podle produznsiluje a nu!ji, aby nepostupovala umn,kter poddila svch el, nbr se tm naim(na zkladjejichpodob. prozenrozun' epoda nosti s domy,korby,hodinami). usuzuje a vli' totirozvaovn budemtza zklad prv takovoukauzalitu, (kletep. psobcprody kdyodvozujevnitnmonos. svobodn od ve umouj veker umn, a mon dokoncei sm rozum)jet jinho, Tento zpsob usuzovn umn. njakho i kdynadlidskho

384

385

odtl'Dialektika,2' kn' sudk,' 3' s| Elcnent,' Ir' Lo8i1@,2' kritiku. Ani bychom se by asi nesnesl pliostrou transcendentln kvli tomuto zvru, musme rozumem peli pirozenm s zde vak zde pinu nememe njakou mmeliji uvst pesto piznat, e v. elnmi podle s takovmito analogie postupovat be4enji ne jejich p. piny i zpsob jedinmi. znme u nich dokonale tvory. soben' Rozum by jinak nemohl sm ped sebou ospravedlnit snahu pechzet od kauzality, kterou zn. k temnm a neprokazatelnmvykternezn. dvodm. svtlujcm a souladnost tolika prodnchpo. Podle tohoto zvru by elnos! B 6 ] . c h " d r t m u . e l J d o k a z o v J l p o u ' , en d h o d i l o s l o r m } ' n i k o l i h m o | y 'I i ' . o. l i e b a .a b y \ e p o s l e d n l m u b y l o l i b y l oj e l . u b . t o n . er e ' ' e c ' K t o m U podek pro takov byly dalo dokza!, e by vci svta samy o sob i .o do kdyby nebyty a harmonii podle obecnch zkon nezpsobil, vya. co by ale moudrosti, J1sl.Jlan.e produktem njaknejvy lidskm analogie s dovalo zcel jin dkazy ne dkazy na zklad s'aitele svta'kre umnm.Dkazby tedy mohldoka?-ovatnanejv kterou zpracovv' nikoli ltky. by bytvdy velmiomezen ppadnosi je vak ani zdaleka jeho podzeno. To ve ideji a1es|voitete svta' toti dokzatjednu na tak velk zmr, kter mme na zeteli, nesla na. chtli dokazovat naproslo sobslanou pabytosl. Kdybychon k njakmu transcen. hodilosl hmoty sam,museii bychom se utci se vakprv zdebylo teba vystiht' dentlnnu argumentu,eho lze ve svt Tento sudektedypostupujeodpodku aelnosti,je jako od uspodnzcela nahodilho'k existenci pubn pozorovat, piny nm vakmusumonit piiny.k|emnodpovd'Pojem tto poznat o n nco zcela xri itho, a nemie ro Ledy bt dn jin pojm bytost vlastn vechnu ne pojem bytosti, kter jako zcela sobstn jednn slovem vekeou dokonalo' Predikty moc, moudrost atd', B a|| md o c ' .a . . v ib o m o s | .n ' amlo(i' i^xo'',a.i,a*o', '.Zasn'.....nesmlm n^o \ c s d m ao . o p o j e md \ | a . h e n e l l a i i . . o l a n.po'ry tujiioany u.Ity pedmlu' kter bje' nbrjsou tojen relativnpedstavy o velikosti pozorovatel (sYta) sovnv se sebou samm a se svou chpavost, pedmt, nebo vzhle. a kterdopadnou stejn velebn, au zvtme pozoujcsubjekt' Kdejde o v l ikost (doko. dem k nmu zmenrne nalost) vci vbec,tam neexjuje dn uritpojem, leda ten. kter obsahuje vekerou nonoudokonalost, a jen vekerost (omnitudo) realityje v tomto pojmu urenapln'

6' k,P, o neno,os|i .lkazu ,siko|heoloqickho Neobvmse, eby si nkdomohl namlouvat, enabl Yz|ahjm velikostisvta(jakco do rozsahu. pozorovan tak co doobsahu) k ve. vztah svtovho du k nejvy moudrosti. vztahjedmohoucnosti, j ednotstvoiteleatd. Fysikotheologienm noty svta k absolutn poskytnout pojemsvrchovan piny poto neme dn urit svta protobt postaujcm principem theologie, kterm tvoit a neme zkladnboenstv' Udlat krok k absolutn totalitempirickoucestouje zcela a najej vaklidpesto Ve fysikotheologickm prostonemon' dkazu prostedku pes tak irokouL!! Jakho tedy uvaj, aby se dosta|i dlaj. A 629 propasl? Kdyjsme dosplia k obdivuk velikmoudrosti, moci atd' stvo. ilele svtaa nememe dl, opoutme najednou futoargumentaci'je se opro empkick dvody' apecbzme k nahodilosti svta, kterou jsme hnedna zatku vyvozovaliz jeho du a elnos.i' od tto na - pouzeza pomoci|ranscendenttnch nynpostupujeme hodiloslivak pojm k existencineho naprostonutnho a od pojmu absolutn p.vnpir'y pojmutho, nutnosti k pln urenmu nebourujcmu pojmu toti k vezahmujc reality'Kdy tedyfysikotheologick dkaz pokusuuvzl' peskoil ve svm najednou v ozpacch k dkazu kosmologickmu' ajeliko tenje pouzeskytm dkazem onto|ogickm' provedlsvjzmr skutenjen islm rozumem' pestoe hnedzpojakoukoli spznnost tkupopral s nm a vevsadi|na evidentn dkazy ze zkuenosti' protovbec Fysikotheologov nemaj dvod reagovat na transc n . dentlnzpsobydokazovntak podrdn a shlet na n s do. ml ivostj asnovidnchznalcprodyjako na pavuiny temnch hloubal' pokusili zkouet Kdyby se totijen sami sebe, zjistili by, e pot' prody co na pd a zkuenoi uraziliznan kus cesty, a pitom B 58 30 jet se stle nachzej stejndaleko od pedmtu'kter se zd bt jejich ozumu na dosah'najednou tu|opdu opoutj a pe h zej do e pouhchmonost, kde se' jak doufaj, na kdlechidejpibl jejich empirickmu tonu' co se celmu ptrn vymklo' Kdy se pak domnvaj. pevnou pdu etakovm mocnmskokemkonen zskali pod nohama, pojem(kjeho vlastnictv roziuj tentonynjiurit pili'aniby vdli'jak)na cel pole stvoen.Idel, kterbyl pouze produktem istho vysvlluj pomoc zkuetoi. rozumu, navc i kdy

386

381

II' Logika'2' o.!d.Di.Icktika'2' kn.su.!k!'3. s| ELeenty' dost uboze a hluboko pod dstojnostj h opedmtu,aniby byli dospli po ochotnipiznat' ek tomutopoznatkunebopedpokladu jinstezcene po stezcezkuenosti' kosmolo' dkazu dkaz fysikotheologickho Tak ie tedy zkladem jsEnce jedin jedn ex gick a jeho zkladempak ontologickdkaz cestjl jakoto kom tchtot bytosti:a protoe prabytosti nejvy je ontologick pstupn dndal' rozunu nenspekulativnmu pojmjedinm mo. ozumovch samch istch sevajcze dkaz vysovty'povznesen li vbec mon njakdkaz nm dkazem'je pouvanl rozvaovn' empl|cke ko nad ekere theologie zaloen Kapitola sedm. '(rjlj&a eker principech rozumu na spekulativnch
]1

lheologie'.' 7' kaP' Kitikaeker Transcendentln theo|ogie bu hodl odvozovatexislencipraby(ani vbec by ble vypovdala ncoo svt,k ntostize zkuenosti pato ^ nazyse kosnolheolo8'. anebov' e mutatozkueno pouhch pojm. prostednictvm poznjejexistenci bez sebemeniho pispn zkuenosti, a nazvse ontotheoloqi. pvodce \s\z!je na vlastnosti a existenci svta Pirczen theolosie na tomtosvt,v nm mu. se nachzej z povahy.du ajednoty'je pijmoutdvojkauzalitua pslun pravidla'toti produ a svo sme k nejvy intelig n ci' bu bodu.Po.ostoupod lohotosvtavzhru principu pirozenho, k vekerho nebo vekeho mravnho du iako se n^zhsikntheologi{' v ppad a dokonalosti' v prvnm ppad morln theolo8i'3o] dr\]hn pod pojmenBoha.jsmezvykl rozunt nejennjakou Ponvad vnou produ'kterje zklademvechvc'nbr slep psobc nejvy bytost.kter m bt prostednictvm rozvaovn a sYobody E !!! 33 stvoitelemvechvc,a jedin .entopojem ns takzajm,mohli bychompsn vzatouptd l s'ovl vekerou vruv Boha a piznatmu jen obhajobu prabytosd piny' njak nebosvrchovan Proloevak Dikdonesm btjen proto'e slnetouf nco lvrdit,obviovn'eto je mrnj chce zcela popt' a sprvnj ci' e d?ia Boha, (summa ^|e theista \ Boha iho in|elligentia). vyhl d me nynmo. pokus nzdoje vech tchto rozumu' poznnjetakov po. spokojmse zde s vysvtlenm' eteoretick pomocnbo poz,ym praktick poznn znn, |o' co jes,. za|mco je takov,pomocnho si peds|ayuji, co bl m' Podle tohoto roz' je teoretick pouvn Iien ozumu to' pomocnhopoznvm a priori (jakonutn). pouv' praktickje encojest;za!mco to' pomocnhopoznvma priori,co se stt m. Jestlieje pak nepochybnjist.a|epouzepodmnn' encojest. nebo m b(,me k tomubt urit podmnka bu naprosto nutn,n b o me bt jako je pod' libovolna nahodilpouzePedpokldna' v prvnmppad je pedpokldna mnkapostulovna (per thesin)'v druhm ppad (perhypothesin)' paktick Ponvad zkony' kterjsouna' existuj
r0rNiko|i thcologickou fumvn zkony'kter morlkou; nebo la obsahuje exicnci nejvyho orln theoloBieje v|dce s 4 za|n.o P,eripoklLidaj' pesvdenm zko. oexislenciejvybytoi' kte. s. zakldna mravnch

!9 Jestlie pak j to|opoznn poznn prabylosti, rozumm ,'theologii'.

(theologia ationalis), nebotheologi ozumu z pouhho bu theologi pedmt svj bud (theologia evelata)' Prvnz nich uvuje ze zjeven pojmy transcendentln prostedniclvm istho rozumuskrze sam ens entium)]@ a nazvse (jakoto ens rcalissimum, ens originarium. nebo pomocpojmu' kte. si vypjuje |heo|oEi transcendentIn, (na nejvy inteligenc ' a muselaby se nadue)jako z pirozenosti j d in tanscendent]n pirozeno..' Ten, kdo pipout 7'yat rheo|og.i je nazvnde'o!, ten,kdo pijmi theologiipirozenou. theologii, meme ovem eexislenciprabytosli lieBro!' Deistasice pipout' je pouze pabytosti poznatpouhmrozunen, ale enpojemtto jem vekerou realiejejenpojmem bytosti' toti transcendentln, tu' kteroual nejsmes to bleurit'Theistatvrd'erozumje s to jako bytost'kte pod|eanalogies prodou' toti pedmtble urit jinch vc. pazklad vech a svobodobsahuje diky rozvaovn ponze Pinu pedstavuje sv|a Deista si tedy pod toutopabytost ! !9 (zstv jejpirozenosti, nebokvli zd kvlinutnosli nerozhodnuto. 32 jej svobod), pedstavuje zatmco theista si pod toutoprabytost Pd.

rd,'pvodn jsoucno'ncjlelnj jsou.o'jsoucnoFoucen..(Pozn'vyd.)

388

389

tlcaen

!I' I,ea' ) odd D!.ktlko' 2 Ln' sudk\' 1 a

7' kaP, K|i|ika eker heoloqk.''

B !!? pro'ronutne tylolkon) nutn (mora|nl mu\i bil je.tl|e zkon},. A 6.a ptedpo*taaoji \v7da. podmlnku monosti eY|\tencij!ko nejatou prooe podmnn, od to tato existen.e s|y z!j,c Postulovna' je samo a piori po. podmnce. postupuje urit k tto nhosudek zko. e morln ukeme, nuh'v budoucnu znvnojakonaprosto nbreji takbytostinejenpedpokldaj' ny existencinejvy - prvem,i kdyovem nutn ohledunaprosto protoejsou v uritm usuzovn jen prakticky, tentozpsob postuluj; nynjet nechvne Mluvme'li pouzeo tom' cojest (a nikoli o tom.co bt m)'je ono jako jeje nm dno ve zkuenosti, vdytakmyleno podmnn, pat, poznnajako neme bt proe podmnka,je knmu nabodil, potebl', pouzejakovdynutn. i sp slou nutn.nbr naprosto poznn pedpoklad rozumovho vak libovoln a priori a sm o sob njak pozna absolutn nutnost podmnnho' M.|i tedy bt neho priori' pojm z a poznn. me se tak sttjedin vci v teoretickm coje nemu existcmu' piny ve vztahu k nikdy vakve smyslu dno ve zkuenosli. ped' pok\d se |k njakho poznnjeJpekulatin' Teoretick t nel/e dospl Zdn pojm prdmelu' k nlm mlu nebolko!ch P ^ -!!] o,' po|i po?h.jnpihody' polnnIj k|adeno spekulatIvnl zkuseno"ri j j ich predikt jinch pedmt nebo proloeto se netkdncb v mon zkuenosti' mohoubl dny netch,kte zsada' podle nse m usuzovatz toho,co se dje (z empiicky je pincipem jako z inku poz.npody' na pinu' nahodilho)' poznn' Kdy od ntoti abstap.incipemspekulativnho nikoli Yak jako podmnku zkuenosti mon hujeme od zsady,kler obsabuje - vypovdat ji - kdyvynechme o na. ve empirick vbe.'a chceme takov syn. ne.imenospravedlnn vbec, nezstane nm ani bodilm p j t od neho' bychom mohli vty,abychom z npoznali.jak tetick (nazvanmu pinou)' v takovm zce|aodlinmu cojest. k nemu piny prv pouvn pojem tak jako pouze spekulativ'n ztrc jeho ealita by se dala vznam' objektivn pojemnahodilho veker in concr t o' uinit Dochopitelnou
3MTj' K|nke 1 996' rozunu, Ak v ' l 2 4 n ' ( e s k y | P r a h Prak|ickho ( P o z nv . yd.) nn.) sl.212

nepat Kdy usuzujeme z existence ya./ve svt najejich pinu, po\yn k sPekulatin(mu rozumu, ponvad to k Pirozennu, ^b| pin vci Samy neYztahujek empjncky nahodit Gkovto pouvn (substance)'nbrjen to' co se deje, tedy jejich Jta']. To' esubstance . a m a | ] l t J c i h m o l d I i e c o d o . v e e x l v e n c e n . h o d i l d .b y m u ' e l o b } l . l o 7 u m o ! y mp o 7 n d l k e mK d } b ) v r J k b } | a i e . J e n o o : pou,'e spekuldli\nIm ''"' . p s o b u j e hs a J e h op r o m n a '| e j J b } c h / l o h o op o l e n | o | o m e \ v l dZ kter by mla bt od svta zcelaodlin' pak chtl usuzovat n pinu, by to byl opt jen soud spekulativnilo rozumu' protoejeho pedmten zde nen vbecd! objekt monzkuenosti.Poton by ale zsada kauzality byla pouitazcela v rozpou se svm poslnm. pro. toe pla1pouze uvnit pole monzkuenosli' a mimo ! ji nclze pou|. b:l dokonce nem vznam. Tvrdm tedy, e vechny pokusy o pouze spekuIativnpouvn rozumujsou. pokudjde o theologii, zcela neplodnaco do svvniln napro. povahy nicoln.Dle pak tvrdm' epincipyjeho pouvn du nevedou vbec k dntheologii. a e tedy' pokud neklademe za zklad morln zkony nebo je nepouvmejako vodtko' nene existovat vbec dn theologie rozumu' Vechny syntetickzsady rozvaovn maj toli jen imanentn pouit, ale poznn nejvy pro kternaerozvao. bytoi vyadujejejich pouitlranscendentn, vn nen uzpsobeno' Kdyby ml empirick zkon kauzality vsl k pvodnbytosti' musela by ta1obytost patit do etzce zkuenost. je nlchpiedmel:polombydleb}ld-|alo!echn ) v) samop|^ . omocd I y n a m iI p o d m l n n ' A | e i k d y b ) . h o mp .I .e h ou k M d v / | h u : : i l '. '. i tok /a hanlce l k u i e n o \ l i 'l a k y u|nk k j e j i c hp i l i i n J m d o \ " | | | s pojem bychom takovm postupen zskali? Pevm bychom nezs' kalipojen nejvy bylosti. nebo zkuenostnmnikdy neposkytneten (kler m podat svdectv o jeho nejvtze vech monch ink pin)'M.li nm bt dovoleno jen proto' abychon ve svm ro ur. zumu nenechali nic przdnho- vyplnil tento nedoslatek plnho en pouhou ideou nejvy dokonalosti a pvodnnutnoi. pak to lze vymhat pvem sice z dobrvlepipustit. avaknebylo by to mon nespomhodkazu'Fysikotheologick dkazby ledy snad moh] do. cela dobe dodat vhu jinm dkazm(jsouli vak takov dkazy k dispozici) tm, e by spojil spekulaci s nzorem' Sm pro sebe vak spe ppravuje rozvaovnnatheologickpoznna dv mu k tomu pm a pirozen smr, nee by ''' mohl tenlo kol dokonit'

390

391

ELenen|''II' Lo|ik,,2' odd'Didt.k,ika,2' kn' su.!k,' 3' sl tran' otzkyumoujjen ztoboje dobevidt'etranscendentln iskter se skldaj ze samch tj' odpovdi, scendentIn odpovdi' je pmsi' vak zde pojm priori, enpirick lch a bez sebemen poznnza vekenaeho otzka zjevn syntetick a vyadujeroziTen m odpovdat k exislenci bytosti. kte totia rhanicezkuenosti, B" vyovnat Podle adn Zl'ueno\t' |!! *s' p."ne ia.;.. ii se nikdy neme '. -, poznanl priori veker a dka', synteticke ve utedenych Je ale jen dky (omu'e vyjadujeformlnpodmnkymon zkumon platnost' vztahuj imanentn tj. a vechny zsadymajtedyjen enosti, pozn. nebolinajevy' Theologie se pouzena pedmlyempiickho protonepod nic ani tran. vytYoenpouzespekulativnm rozumem postupem' scendentlnm vechny veuve. v pochybnost Kdybychoma|echtliradjiuvst o vze ne abychom si nechalivztpesvden den dkazy analytiky. pestose nememe vzpi k dkazm' tak dlouhopouvanch dvod poaduji' ospravedlnili abychomse alespo rat vyhovtvzv. v n j akho peskit vekerou osvcen si troufme v tom,jak a na zk|ad mocpouhch idej.Prosm'abych byl ueten monouzkuenost zpracovn starch. Akolizde toti novchdkaz nebovylepenho pouzesPekulativn prvmnohoco volit.jeliko vechny dkazy nen dkaz' a ne. nakonecpecevyv jedenjedin,totiv ontologick plodnost obtovn musmse zovnaobvat,e budu njak zvl bez po' dogmatickch obhjc onohorozumu'kterby si m| stait moci smysl;akoli rove nechciodmtat'anibychse protopova. v kddem pokusu|ohoto zo'ar za prr1is uojo\nho vylvu odh|ovat 'B--@ ' "-' a proloe druhu chybnyzavr J ulazotl |akntcotnost Jehonarokl tst u tch.kdo si ji nikdy nebudezcela vyvrcenanadjeve vt popesvdovn' sPrvnm zvykli na dogmatick trvnnajedinm ozvaovn adavku, totiaby se lidobecn azprozenostilidskbo pramen poznn ospravedlnili v tom,jak .o vetn vechostatnch poznn ozvjeli zcelaa naposto a pioia roz. chtj zadit'aby sv ani iovalije atam, kam nesahdnmonzku n ost. a tud jenby zajistilnjakmu pojmu'kterjsme si sami dnprostedek' vymysleli'jehoobjektivn realitu'Aurozvaovn dosplok tomuto j h o pedmtunalezena pojmujakkoli' neme pece bt existence poznna.iJlnc objektuspo. analytickyv tomtopojmu,ponvad prv v tom' eje tento objekt kladen sm o sob nimo nylenku' v pojmu Je ale zcela nemon' abychomvylisamiod sebez njakho 392

7' kaP'Kritika eker theoloqie-'' (pornoc a dospli - anibychoms|edovali empirick spojen nho jsou nm ale vdydny Pouzejevy)'k odhalen novchpedmt bytost. a nadpiozench Pestoe rozum ve svmistspeku|ativnm pouvn zd^|eka na tentovelk zmr,totidosptk existenci nesta nejvy bytosti, p_!!! pece je velmi uiten v iom' eje s to opravovat poznntto bytosti - v ppad.eby mohlobt erpo odjinud-' uvdtje v sou|ad se sebousamma kadminteligibilnm elem, a oitbvatjode ve. ho' co by mohlobt v rozporus pojmempvodnbytosd, a ode vech pms empiickch omezen' Transcendent|n theologie zsiv tud b z ohleduna vekerou - pecejen dIeitm svou nedostatenost negativnm uitm naeho rozumuajeho stloucenzurou' pokudm co dlatpouzes istmi ide. jemi, kter prv poto nepipoutj jinnetranscendenttn dn jinm.monpraktickm kritrium' Kdyby lotiv njakm ohledu a zcela sobstan bytostijakotosvrchovan Pedpoklad nejvy inteligencenkdy bez odporuhjil svou platnost, bylo by nanejv pesnuit dleit jko tentopojempojeho tanscendentln strnce pojem nu'na neelnj bytosti, a odstranitve,co se nejvy realit jevu (k antroponorfismu p' co ptk pouhmu v irm smyslu slova)' a zroveodklidit z cestyvechna jsou opan tvrzen' aji atheisticw' deistick nebo antrcponorfrckli'y akovm kilickm je to velmi snadn, postupu jelikotyt pomocnichn' dvody, zorndokazujeme nemohoucnost lidskbo rozumu'pokudjdeo obha' jobu 'vr.eni existencelakovbytosti,nutnpostauj takk tomu. ! q!9 A 641 abychomdokzali nedostatenost kadho opdcnho ,rzen' Nebot odkud si chce nkdo' a to pomocist spekulaceozumu, opatit nhIed. dnnejvy bytostjako prazklad vehoneexistuje? Nebo ej nepat dnz vlastnost. kter si podle jejich nedk jako analogick pedstavujeme s dynamickmi e|itami myslc bylosti?Nebo eby v tomtoposlednm ppad muse|y bt tytov|astnosi tak podzeny jesmyslovost vem omezenm, nevyhnuteln ukld inteligencm, kter znmeze zkuenosti? Nejvy bylost zstv pouvn tedy pro ryze spekulativn o. zumu Pouhm, ale pesto bezch,b ,h ideIen, pojmem,ktr uzavr a korunuje jeho poznn, c | lidsk ealitasicen m e objektivn bt touto cestoudokzna,a|e ani vyvrcena.A kdyby m|aexistovat jeby mohla tentonedostatek morIn theologie, potomby nahradit,

393

Elen kry, . tngiti,2. odd Dialektika _ dokazovala jen problematick theologie pedtm transcendentln kontrolou pojmu a neustlou urovnmjejho svou nepostradatelnost ve shod se nen vdy a klamn smyslovost rozumu,jenje asto jako',nu!nost..,,,nekonenost... svmi vlastnmiidejemi' Pedikty ''vnost mimo svt (nikoli jako duesvta)..' ''existence 'jednota... prostoru..' !-]9 bez podmnek ''v asu.., bez podmnek .,vudyptomnost jsou ist btjejich a protome tanscendentln, mohoucnos.atd' brnjen z tran' lolik poebuje. pojem,kterkad theologie oitn theologie'3ol scendenLln

poun{ Do.!a|e*, o /e8Lla|i\n idej|is|ho roztnu a prvprotoza klamn' Nebo nikoli idea ovnyza transcendentn' jej poze pouvn me bt vzhledem k vek r samao sob.nbr (transcendEnr,), zkuenostibu p",t raujtc nebo vl!''n '(im. mon manentn''Podl toho'jestliji zamfujembu pmona njakped. nebojen na pouv rozyaovn m., kterj zdnliv odpovd' vbecvzhledemk pedm.m, s nimi m co dlat' vechnychyby nedostatku nikdy a|e subepce se pitom vdymuspitat soudnosti, naemu rozvaovn neborozumu. pmona pedmt' Rozum se nikdy nevztahuje nbrpouzenaoz. pouvn' vaovn a jeho prostednictvm na svvlastn empirick Nevy|y lady pojmy (objekt|). br je jen pod a dv jim onu jednotu.kterou mohou mtpi svmnejvtm monm rozIen' tj' ve je z^. vztahuk totalitad, kterouozvaovn vbecneid'nb jehop|osted ictvt|n,ldyady pod. meno pouze na ono spojoyn, mnek podle pojm .nikaj{' Ro,llm m iedy vlastn za pedmt jen D q 2 pizpsoben pedmtu' rozvaovn ajeho eln a lakjako rozvao. pomoc pojm' vnsj d nocuje rozmanitost v objektu tak rozumsjedpojmpomocidej'a to tm' e nocuj ze svstranyozmanitost stanovujeuritou kolektivnjednotujako cl innost rozvaovn' jsoujinak zamstnny pouzejednotou kter distibutivn' Tvdmtedy' etanscendentln ideje nikdy nemajtakovkonsti' lutivnpouit' aby jejich prostednictvm byly dny pojmy uritch jsou b pouzerozumsk pedmt; a v ppad' j im tak rozumme' (dialektick) pojmy.Na druh stran ale majvborn a nepostadateln nutn pouit, regu|ativn totizamfuj rozaovn k jednomu jeho pravideldo uitmu paprskyvech cli' kvlinmu se sbhaj jednohobodu.kter ako|ijeto pouzeidea (focusimaginarius). tj. je|iko bod. z nho pojmy rozvaovn ve skutenosti neychzej' lezce|amimo hranicemon zkuenosti pestoslou k tou, aby jirn opatil kom nejvtho rozen i tu nejvtjednotu. z tohosice vznik ktam' jako by tyto paprsky vychzely z pedmfusamho, ktery poznn (takjako jsou vidt by |eel mimo pole empirickymonho objekty za zcadlem),ale tato iluze (kterlze pece zabrnit, aby ns je nicmnnepostradatln nutn. chcemeli kom Ped- E_013 Reklanala) 45 mt'kterjsouped nmi, zrovevidt i ty' kre |e aleko za - uzpsobit nmi' tj. h cemeJi - v naem ppad rozvaovn k pouit (sti mon zkue. za hranicemi kad veke dan zkuenosti nosti)'a |edyi k nejvtmu rozen' monmu a nejzzmu

Dodatek dialektice k anscendentln rczumu pouvn idejistho o regulativnm potvzuje nejen pokus istho rozumu vech dialektickch vsledek

etotivechny analytice. to, cojsmeji dokzali v transcendent|n j sou zkuenosti, vyvst mimopolemon kter nscbtj naesudky' pouuje o ttozvltnosti: nbrns tak klamn a neodvodnn, vechnytyto lidsk ozum m pitom pirozen sklon pekraovat ideje j sou nupirozenprv tak,jako jsou hranice, a transcendetln rozdflem. etak prozen ovem s tn kategoie, rozvaovn naemu pojm s jejich ob' jako kategoie vedouk pravd,tj' ke shodnaich jekty, vyvolvaj idej pouh, zdn'jehoklam lze avakneodolateln kritikou' i tounejostej sotYa odvtit a mus sil, mus bt eln v piozenosti naich ve,coje zaloeno pokudsejen dokeme pouvnm' sjejich sprvnm to btv souladu 7amen|' ji*ho neIvIastnjl a nallljejich nedorozumenI 96ll vystrhar A@. veho ocektn| 5vedobmtlpodle ldeie led}budou transcendentlni myln polit,akoli- chpeJi se jejich vznan r,a tey imanentn vc- mohou bt v aplikaci pova. a jsou-li brny za pojmy skutench
3o5 no. pak myilel' Pin j . dndkaz Boexistence' ''NeexistujeJi jeho ve|k prvdPodobno?T enPlo takov objek' vbocdnstoj. menm odporujetomu' co j n a nenlouto cestouani mo.PravdPodobo je nutnosub vci jako hypo(zy utn' vekernut.o njak absolutn jektivn' rozumuponaisPekulci'..-E cLxXXI' Ak' XXIII' totipotebou 43. (Pozn.vyd.)

394

395

Didl.ktika El.n.htr, - Lgika,2. o.ld. poznatkyv c l mjejich rozsahu' svrozvaovac Pehldneme.li shledme'e to, co o nich rozum zcela specilnpikazuje a co se je JyJlana.'noJl poznn' tj' jeho souvis|ost zaloen uskutenit' sna najednom principu'Tatojednotarozumuvdypedpokldnjakou poznn ideu, totiideu ormycelku poznn'kter pedchzuritmu j j msto je a prioiuruj podmnky' kad sti st a obsahuje jednotu postuluje plnou a vztah k ostatnm stem. Tato idea tud poznna diky n toto poznnnezstvpouze nahoozv^v^cho ponb stvse systmem vzjemnpopojenm dilm agregtem' Nememe vlastnci. e tato ideaje pojmem dle nutnchzkon' jednotytchtopojm, pokud eje pojmempbn objektu,nb pravidlo'Nentomutak. by tatojednota s|ou rozvaovnjakoto si je na pod rozumovpojmy byly z podyeany. nbr spe potauieme polnn nedos|a|en tk dlouho. vynucujeme a se za . --pit,oau \olva nach7 neodpovd' Piiznv se. e se kde aotua;i. i iji is!.i?em.' id oda' cisry vzdu.h ald' Peslo po( b uj m e jejich jen pojmy (tedyty' je maj- o se pln istoty te svjpvod v rozumu)' abychomnleiturilipodl.kter m kadz tchto prodnch pin vechny na jevu. a tak pevdme |tky na zeminy pouhou na ti)' na soli a holaviny na akoby slu)a koen oakoby pomoc na vodu a vzduchjako na nositele(jakobyna stoje. nichty psobo, pedchoz abychomvzjemn chemick inky onchltek vysvtlilipodle idejemechanismu' Nebo i kdyse tak ve skutnos|i nevyjadujeme, lze takovvliv ozumu na rzn dl n podovdc velmi snadnoodhalit. pakje ono z obecnho' Je'li ozumschopenodvozovatzvltn ji samo o Jo,ejlJta dan' a vyaduje se pak je']' soudno obecn Toto nazvm k subsumpci,a ono zvltnj m nutn uovno' pouvnm pijmnojen apodiktickm rozumu.Aneboje to obecn je sice je je pouh ^ ro idea, zatmco to, co zvltn, Probkbuticky jist, jet pravidlaje vzhledem prok tomutodsledku a|e obecnost ppadech, kter blmem'Tak se pomocpravidla v nkolika zv|tnch ppad zkoui' zda z nho vyplvaj. a v lakovm . -.- jsou vechnyjist. jestlie jeIzeuvst' vechny ppdy' plynou se 7d. e zvltn z nj A 11j! '' - usuzujeme na obecrostpravidla.odtudale potom na jeho plahost pro vehny ppady,kte o so& ani dny nejsou.Toto nazvm hy' pottickm pouvnm rozumu. 396

Do.!'.L o e8ulo|i44 idj, klho |ozunu Poun Hypotetickpouvn rozumu na klad idejjakoto problema.ickch pojmnen vlastnkons|itu,iyn'poloe nenupraveno tak, aby z nj - budeme.lisouditse v pavdivost vyplynula Psnost jako pjato jak obecnho kter bylo hypotza; toti chceme Pravidla, _ vyplvajcez tep|jatzsady dsldky' kter znt vechnymon - dokazujjej obecnost?Nbrtato zsadaje jen r g ulativn, aby pod| monostisjedno o vala zvltn poznatky,a pibliovala tak pravidlaobecnosti. pouvn jednoty Hypotetick roajmu se tedy tk systematick je poznatkrozvaovn prubsbjfi a taoiedno|a kanenen pravdijednota(jakopouhid a ) je vos.'jeho pravide|' Naopaksystematick povze projektovanou iedotou,na nise nesmmedvatjako na danou o sob' nbrpouzejako na problm. Tato j d nota slouk tomu, po abychom nali rozmanita zvltnpouvn rozv^ovn |j^k princip a s jeho pomoctoto rozvaovn pouvalii v ppadech,kter nejsoudny' a iilijetak souvislm' Z toho je ale pouze vidt' esystematickjednota,neboli rozumov E-6 648 j d nota rozmanitho je lo8'cbn principem' poznn ozvaovacho abychom pomohIi rozvaovn idejemi tam, kde samo n d ospv jeho pravidel soulad k pavidl.n'a abychomrove zjednali znosti jednrn (systematick pod principem soulad)'a trn, nakolik se to jen pfudnt d uinit' sol'lvislost. Kdyby ale vlastnosti nebopioz n ost je jako takovpoznv' byly o sob u.enyk sys. rozvaovn'kter jednot' a kdybychom mohli futo jednotu v uit tematick mie postu|ovata pioi' i bez ohledu na njak takov zjem rozumrt' a tdy ci, evecbny poznatkyrozvaovn (mezi nimi i poznatky mon empirick)tvo rozumovoujednotu a jsou podzenyspolenm Principm'z nichmohoubt bez ohleduna svounlznostodvozeny, byla by to |ral\cendentln zsada ozumu,kter by inila systematickou jednotunutnounejensubjektivn a |ogicky'jako metodu, nb i ob. jektivn. vysvtlmeto na ppad,kdeje ozum taktopouvn' Mezi nizn jednotypodle pojm jednotakauza|ity duhy ozvaov pattak substance' kterse nazvsilou' Na prYn pohledvykazuj rznj v y jedna te substnce takovounestejnorodost, ezpotkurnusme pedpokldal |m tolik rznych siI !lo subshnce. Lo|ik se projevuje. -ink' v 1idsk mys|ijsou ro napk|ad vdom' obrazotvomost' it' i L-

39t

lrsika 2 odd Dialektika Etetueaty,Il atd'zPotku libost,dost scbopnost, rozliovac dvdp, vzpomnn, pokud rznost tuto zdnlivou pikazuje logick maximazmenovat identitu a pe. skytou odhalme monotm,epomocsrovnvn se. nen.li obrazolvornost spojens vdomm vzposvdme i rozv^ovm ba mon schopnost. rozliovac dvtipem, rnnnm, logika vbecnea rozumem'Idea niakzkladn sly'I! n^k problmem systeexiste'je pinejmenm zda nco|akovho zjiuje' poaduje sil' Logick princip rozumu pedstavy rozmanitosti matjck vcejevjedn prv tutojednotu' a m pokud rnono uskutenit tmpravdpodob. navzjemideniickch, a duhsy bude shledno projevyjedn a te sly' ne rznmi ninjinm enejsou njbude, silou. stej (komparativn) nazvatjejich ziladn kte.ou meme sil. postupujeme i u ostatnch zkladnsly musbt opt navzjemsrovnvny' Komparativn jejich soulad. radi piblilijednjedin abychomjetm,eodhalme je vakpouze jednota zkladn se' Tto rozumov kln,tj' absolutn na|e. enjaktakovslamusbtskuten Netvrdme' hypotetick' vy(}en len' nbreji musimehledalv ',ajmurozumu'lotl ]tvli poskytovat nam me pav|dld' l(ler princip plo ozmdnita P9+ jisych ^ vn(et ",' zIrrleno"t'a e tam' kde ie lo mone'mu.im lImtozpsobem jednotu. systemAtickou do poznn pony oz^o. transcendentln Kdy ale pozornsledujeme pouze nenurena sly vbec vn,ukazujese, etatoidea zkladn objektivn jako problm pouvn, nbepedstr k hypotetickmu sil je postulovna rozmanitch systematickjednota kvlikter realitu, pinciprozumu'Anibychomtoti apodiktick a vytyovn substance souladozmanichsil, ba dokoncei kdy se nm ho kdy vyzkoueli e bude n p oda odhalit'pestopedpokldme, po vechpokusech ppad a to nejen- jako v uvedenm teba takov souladnalzt. jed' systematickou nbr rozumpedpokld substance. kv|ijednot stupni notu rozmanitchsil i tam, kde se se|kvs mnohav jistrn protoe zvltn zkony silami' jako na hmotvbec. stejnorodmi jsou podzeny se stvnejenekonomic. a sporaprincip obecnjm pody. i vnitnm zkonem ozumu. nbr kou zsadou logickprin. mohlexistovat tak nelzeodhadnout,jakby skuten transc n . cip rozunovjednotypravidel,kdyby nebyl pedpokldn jednota princip,s jehopomoc by se takovsystematick dentln jakotovzc na objektechsamch pijmalaa priori jako nutn. 398

Dodatek, o |qulo|inn po'n idejistho rozuu

B 619 Nebojakm prvemme rozumpi logickm pouvn vyadovat. abychom s rozmanitost sil, kteounm dv prod a poziat. zachze|i j6ko s pouhouskryloujednotoua odvozovaliji, pokud na n zle, z njak zkladn sly' kdyby bylo dovolenopipustit, eje prv tak mon' e by vechny sly byly nestejnorod a eby systematick jednotajejichodvozen prod neodpovdala? Potomby totirozum postupoval pmo protisvnu ponvad uren' by si kladl za c ideu, kterby uspodn p.odyzcelaodporovala' Nememe ci ani to, erozum nejdv tutojednotupodleprincip rozumuod nahodil po. vahyprody pevzal'zkon rozumu'kte pikazujehledatjednotu,je totinutn,potobez nj bychomnemlivbec dnrozum a bez rozumu bychom nemohli ani koheent pouvat pi rozvaovn' jehonedosdl|u bylhomnemli dnidos|ale.n} ,'nak pr;v. empiricke divosti' Musmepotopedpokldatsystematickou jednotuprody jako naprosto objektivn pla.nouanutnou' T n to transcendentIn pedpoklad nachzm tak podivuhodnm zpsobem ukyt v zsadchilosof, tebae ti v nich takovoed. pokIad tdy nero,'polnali nebo sam'sob nepl i7nali' fakt' ze teitera jednotlivch rozmanitost vcnevyluuje identittt dr,.hu;ese s roz. mdnilmi druhymusl/acha/el urenImi n- l-!:9 Pou/ejako s r,nymi A D./ tollka mlooff' j|mi \akJakos ur.enlmiJes| vysrchie/e ard'' ese tedymus hledaturit systemalickjednota vech monch em. pifickch pojm,pokud mohou bt odvozovny z vych a obec' 1o veje kolnm njch pojm pravidlemi logickmprincipem' bez nhoby neexistovalo dn pouvn rozumu,nebo usuzovat jen pokud jsou kladeny za zk|ad z obecnho na zvltn meme. jimjsouzvltn obecn vlastnosti vc, vlastnosti pzeny. To, ese takovsouladnachz i v prod. pedpok|daj ale filo' sofov ve znmm pravidle, kolnm (pincipy) epotky nesmj bt zbyten zmnoovny (entjapraelernecessitatem non essemultiplicanda)'r6 Tmje eeno, epirozenost vcsamaposkytuje llku k ro. jedno.'a enm zdnliv nekonen zumov rznost nesm brnit v tom, abychomza n tuilijednotuzktadnch vlastnost, z nichlze jen pomoc odvoditrozmanitost jednot, vcerho uren' Po tto teba. ejepouhouideou's lidve vech dobcbpdilis takovou horlivost, 16 ''Jsoucnabychomnem|izmnoovat' pokud k lu nejsmenuceni'..

399

Eletuertr'U lbgika 2 odd Diakktikd ji povzbuzovat' By|oji po n mmit'ne dost dvod e mli spe na zredukovat soli vechny mohli mnoho,kdy chemikov dosaeno se rozdl tento i na a dokonce a zsadit; Jva navni aruly, na'tvsel jedn z. te a projevy l7n a*al jenlaLo na \aliely nebo cntejr 99l o o5. a dokonc i ko\)se riuJir ru'xv.no'n druh}zemin lutlu tamen. na p;ku\il| pievst na lii drllhy'a nakonec dva:anis lmvak Dostuon nu|ila kteje my|enky' se 7bavit iJJ.".t'ri 'p"r"i."i. nemohlI " "or"aponaar njak dokonce jedenjedin rod, ba i"a tc.ito uaietami 'e je lo jen b} st \nadmohlmyslet. lovek prlncip' spolecnl ieiicir co si uetiili nejvicen. abychom rur.l07umu' iu,r.o"y.tono.i.r.y ' ped.ot'y, a z" je to lpot"tick pokus,kte podali se dod jednoty pravdpodob. na tto vysvjtleni pvpomoc ooHdanemrr od ideje' rozliit velmi snadno vakd se zm sobeck Takov ;osti' podpovd etatoozumovjednota kaid pedpokld, Dodlen n n s to tebae iod sama etu rozum rceb,nbrczkazuje, jednoty' tto hanice stanovit - ani ozdly tak velk se nm nabzeji' Kdyby byly mezijevy, kter co nb podobal)' * t^t a r"..y r""m v se mohou navzjem -' jsoucen ani ". e bJ do obsahu,tj' co .lo ozmanitostiexistujcch jednoho nebylos to zjistitsrovnvnn rozvaovn lidsk neibvstei jist pedslavit)' (ppad. ktersi lze podobnost s .urrymseber"ensi ne \ isloval' a do\onceby neetis9 !!] oat tv toqicl(vzakon lodvbec A 65a obecni pojem'ba dokoncean' iouat ani iadr'y po; m rodu 'nJaky dnerozvaoiini' iez n co dlat pouze s takovmi pojmy' Logick pnncip, m-li njaktanscendentln princip rodtedy p;edpokld pedmty' kte pouze zde rozumm tyt upiircuan nu lri.oau (m zkue. mon principuse v rozmanitosti j;u;m dny)'Podle tohoto a priorl (i kdy hnednedokeme stejnoodost pedpokld nutn ;osti enpirick dn bez n by nebyly mon uriljejspej'ponvad zkuenost' dn anl a tedy ooimv. . kler poslulujeldent'lu.s(oiloti Prri togiiremu principurod. a odltnostI princip d.lhtl. kt r y poliebujerozmanitost iinv DrinciD. naemu rodema kIey onr.auni l.l'.h shodupod lmt "eii'u., pozom n pedpisuje'e nem sledovatshodumn rozvaovn v mohutnosti) l . nebolirozliovac Tato sada (ostrovtipu od|inosti. (dvtipu) a rozumtu hj pincipu prvnho mi omezujelehkonyslnost (obecnosti) jednak o.Ja! zjem protikladn zjmy , dva nav;jem k oz. (uritosti) se zelelem obJa''r zjen vzhledemk rodn'jednak 400

Dodalek, o re8ula,itld

po|h{ id.j| is1ho rozufuu

ponvad v prvnmppadtoho sice rozvaovn mnitostidruh, ve druhm pipd my\Imnoho loho my\ll ^ ^^ /'odsvmipojmy'zatmco llm vcpiimo ',l/'.' To se rakepro]evUJe ve veImilozdrlnem zpsobui i{ leni piirodovdc. 7 nichjednil ktei my speku Id| |vn Jsoupievn '. jakoby neptelt vi neslejno.odosti, vdyhlednajednoturodu, zatmco druz(pevn empirikov) se neustle sna rozloil produ ozmanitosti. do tolikei ebyselovkpomalu muselvzdtnadjena j ejch jevpod|e posouzen princip. obecnch je zejm logick zkladem tohotoposlednho zpsobu mylell princip' ktesi klade za cI dosptk systematick plnostivech poznatk' j je pod Tm'eponaje rodemsestupuji k rozmanitosti' nm snad obsaena. podobnjako se mu snam se systm rozit' v prvnmppad, snam kdy stoupmvzhru k rodu' zajistitjed. pojmu'kteroznauje notu.z rozsahu njakrod, lze .otiprv tk jako ne|zepozn^|. jak mlo poznat'jak dalekomejtjeho dlen, dalecejedlitelnhmota'vneJi'jak me postor. zaujmout Kad rod yyad\je t\dLz dtuhy, qro dnhya|e rtlznpoddruhy' ^ je. jenby nemlvdyoptnja. likomezi tmiposlednmi nen dn' (rozsah jakoto kou sfru coceptus communis)' vyaduje rozum bhemcelho svhoroziovn. abychom dn druhnepovaovali sm -jelikoje to vdypojen, o sob za ejni' ponvad kterv sob obsahuje pouze to' co je spolen rznm vcem |entopojem neme btzcelauren, a tud ani pmovztaen nanjak individuum,!-!! nb musp sebouvdyobsahovatjin pojmy'tj' poddruhy' Tento zkospecifikace 1zevyjditnsledovn: entiumvarietates nontemere s se miuendas.!' snadno ale vidme. ei tentologickzkon by zstal bezesmyslu a ap|ikace. kdyby neml za zklad trnscendentln zkon speciftkace' ktesice nevyaduje na vcech, kter se mohousttnaimipedmty, sk\terc! nekonnost co do znost'nebok tomu nedv logick princip' ktehj pouze neuritost |ogickho ozsahu. pokud jde o mon rozdlen, dnpodnt,pesto vaknaemu rozvaovn pod kadm ukld h|eda. druhem, poddfuhy kteryse nm naskytne, a ke kad rozdnosti jetmen rozdilnosti' Kdyby totinebyly ni pojmy' n b yly by ani pojmy vy. poznvvejen po. Rozvaovn
e' ''rozmanitost jsouconby nomIa bt umenovna bez uven..(Pozn'

401

Elehehlv, II. Insiko, 2 odd. Didlektika

razuu Dodakk' o regulo|iynh ideji istho Poun pokaovat v kladen mnov bod. z nich kad m opt nekonena poddruby podleprincipusp obzo; tj' kaddruhobsahuje svju (podhoizont cifikace a logick horizontse skld jen z mench ozsah(individu). K z. nikoli ale z bod. kter nemajdn druh). tj. k rodm, kterjsou ur n y prv tolikapojmy,si nm horizontm, jedenspoen} je ^ . \(dk l/e my\leljdko odvozen horizonl. z nho o:q !iechnyp,ehledneme vys(im 7 sriedu a krery rodem. ie Jako Jednoho i l o d e m j e o b e c n y p l ah vo )ri7on|.kterje'. ' | 7 | o n e ln e mneltyislm pojmu a zahrnujepod sebouvekerou z hlediska nejvyho uren rody' druhya poddruhy' roznanitosijako K tomutonejvymu stanoviskumne vede zkon homogenosti, ke vem nim a k jejich nejvt rznosti zkon zatmco slanoviskm rozsahuvech pospecifikac . Ponvad se ale tak v celm monch jmnenacbznjc przdnbo. a mimo nj se nememe s nim setkal, vyplv z pedpokladuonobo obecnho obzoru a jeho prubnho rozdIen zsada.non daturvacuumformarum'r03 tj' neexistuj ruzn pYodn a prvn rody' kte by byly jakoby izolovny a navzjem (njakmprzdnmmeziprostorem) oddleny'nbrvechnyroz. jednohojedinho manit rody jsou jen stmi svrchovanho a obec. nho rodu;az tto zsadyplynejakojejbezprostedn dsledek: datur continuum formaum.r@ rznosti tj. vechny druh spolutsnsoused a nedovoluj dn pechodk sobnavzjemskokem'nbrjen pro. ednictvm vech mench stup ozdlu'pomoc nichlze od jed' jednmslovem'neexistuj ohodosptk druhmu; dn druhynebo poddruh). lIelb) si byl} na\/ajemv pojmurolumU)nejbli}l. n}br ^ ^^ jel'Ie jeiichZ v'd) j\oUmo/ne melidruh)' odIinos( od pnnlho a dru. : ::l je mensl heho druhu nezv/ajemny ro/dllle{hlo druh' Prvnzkon tedybrn utptse v rozmanitosli ruznchpvodnch roda doporuuje stejnorodost; drub zkon napro.itomu omezuje lentosklonk stejnorodosti poddruh, a pikazujerozlien dvenese se svm obecnmpojmemobtme k individum' Tetzkon sjed. nocujeony dv tm. pecejen pedepisuje ei pi nejvt rozmanitosti jednoho slejnorodost. pechodem a to stupovitm od druhu k dru hmu'co naznauje vtv'pokud uit druh pbuznos(i rznch vechny vyrazilyzjednohokmene'
r03 (Pozr. vyd.) forcmneexisluje" ,,vakuum ]o,,'exhtuje kontinuunfo.e,.(Pz' vyd.)

nikdy n p ostupujeponoc pouhho ani pi dlentud mocpojm; pojm' PoznnjeWv jejich pl. pomoc nich vdy nzoru,nb ozvaovn'vyaduje prostednictvm (k!erje monjen nm uren a vyaduje pokaovat. neustle v nje teba pojm. specifikacijeho abstraho' nich se od ruznostem' zstvajcm postupk vdyjet k \ pojmu rodu poimu v|ce aJeil druhu' vdlov vpjil 7e /kuienostl. t nemieme si Iu reniozakon'pecrikace 9 9:: ^ o, Informace' po\|.}lnoul tak daIeko.ahle 'kui.no.' nmnem7e o.otoz" .Empirick zastav, brzy rozmanitho pi rozliovn specifikacese specifi zkonen transcendentlnm pokud nebylaupedchzejcm rozmanit takoY aby vedena k tonu' kace jako principemrozumu i kdy se zrovnanezjevujesrnyslm' hledalaa vdypedpokldala' druhy (na vdlna ruzn zeminy se jet K objevu'e absorbujc pravidla rozupedchzejcho zeminy)'bylo |eba peDn a muriatick produ pedpokldal kdy uloilhledatruznost, mu.kteryrozvaovn schopnost ese tatorozmanitodala luit'Rozvaovac lak bohatou, rozdnosti, prod existuj v totimmepv tak za pedpokladu. uritoustejnorodost' tj. za podmnky,e objekty prodyobsahuj me bt shmutopod jednm toho' co ponvadprv rozmanitost 7zmstnvat rozvaovn' pojem pouvat |ento pojmem. unouje principem J/"'/'o' l' pdu po rozvaovni Rozum tedypipravuje sej. ro.dInosti 2' zsado! rody, pod vymi /oddjl' rozmanitho jednotu dovril. druhy.a by luto systematickou pod nimi norodho ktery|lka7Uie J' /a|onan'lo \'ech pojm. k |omuieil' pripoluje B q86 nlvnul\Diechod jinmu d ro druhu. druhuke ka/demu od ti7dho A .q poq"pnyn pl In. nalyval pnncipy me'ne TyIo ro/dllnoi' n;''r.r.m ptincipem kontinuity cipem hono|ennosti' principem sPeciikace a pot co jsme forem' Tetprincip vznik tm' e prvndva spojme' k vy' sioupnvzhru v ide.ji,jakpi souvislost systemalickou zavrili loti vech' Pakjsou druhm' nim rodm, tak pi sestupovnk m po' vesms ponvad navzjem spznny, mezi sebou ny rozmanitosti po. jeho se roziuje uren odu' svrchovanho chzejz jedinho vech stup' stednic|vm jednotupodzenou tem logickm pincipm Tuto systematickou jednotliv Na kad zpsobem. nsledujcm ]ze smystovznzoni! -jako divka stanovisko nabod,kte rn pojemse meme dvatjako si z nj lze pedstavit vc,kter mnostv svjhorizont,tj' urit Uvnit tohotohorizontumusbt monodo a jakoby pehldnout. 402

403

ElenesD' I' Ibgika' 2. dd' Dialek1ika (formaum logicaum)r|0 Tento |ogickzkon continuispecierum zkon (lex continui in natura),rjL transcendentln vakpedpok]d na pedpisemjen svdno onm rozvaovn bez nho by bylo uvn potichd|m. pod pmo jeliko postupovalo smrem by scest, anikoli trans e ndentlnch' na istch Tenlo zkon tedymusspovat tento zkon ppad by toti v druhm zkladech' na empirickch poznnprody on vaksyematinost pichzel pozdji nesystmy! neskryvzmr vytvoil' za tmitozkonyse tak psn vzatoteprve nm tato j e jako pouh pokusynjak zkouc - pestoe podrobovat !_!!9 souvislost tam, kde je namst' poskytujemocn dvod'abychom jednotuza odvodnnou' a ony povaovalibypotetickyvymylenou nich nb vidme na svj uitek i v tom(o ohledu , zkonytedymaj pin, ink rozmanitost posuzuj zkladnch e sponost zeteln, pimen prody sam o sobjako pbuznost lnk odtudplynouc samy a cprod-Tyto zsady se tedy doporuuj rozumu a odpovdaj prostedek metody. pmo'a nikolijenjako foremje pouhouideou,pro snadnovakvidme'etatokontinuita pedmt ve zkuenosti' a to nE"n nelzevykzatodpovdajc ni vbec jsou tvoit a mus tedy prod skuten oddlen' proto,e v druhy jejich p. pbh kdyby byl stupovit discre.um. a o sobquantum me. nekoneno obsahovat opavdov muselyby buznostikontinuln, mon; by leelymezi dvmadanmiduhy,co nen zilnk, kter jeliko pout v empirii' nijak urit n'' tento zkon nemene pod|e bychom mli a afinity, nho znak nevykazuje ani sebemen jejich pouze obecn poad odlinosti' nb potud sledovat stup ejemmehledat. upozoruje. L-994 Kdybychompeskupiliprvuv d enprincipyco dojejich poad' A 662 pak by abychom je uvedli v soulad s je]ich Pou{n ve zkuenosti, jedn afrni|a ajed. ^si yo| roz]nanitost' principy systenatick oty by|y v nejvym stupni vakchpalijako id u z nich bychom ofu'kadou nejprve kterjsou Rozumpedpokldrozvaovacpoznatky' plnosti. jde j d notu' podle kte idejjejich a hled aplikovnyna zkuenost, rozmani. doshnout' Pbuznost kam me zkuenost mnohem dI.ne jeho rznosti v pncipujednoty. s tknejen obsaen bezjmy tho,
]l0 ''zkonkontinuity (logickch yd') forem).'(Pozn' druh r'| ,.zkonkonlinuilyv prod.'(Pozn' vyd.)

Dodotek' o requlatinn Pou|.iLl idej isth rcunL

vc.nbrjet mnobemvcepouhchvlastnost a sil vc'Kdyje proto prostednictvm nm napklad (jet zkuenosti ne pln opraven) dnadrhap|anetjako kruhov'a my shledme odchylky,ped pokldmejev tom' co me podlestlho zkonazmnittentokruh pomoc nekonench mezistup vjeden z tchtoodchylnch obh, tj' pohybyplanet' kter nejsou kuhov, sebudouvlastnostem kruhuvce nebomnpibliovat a stanou se elipsou'Komety se ve svchdra. vc'jeliko pozoovnsah) hchIijet se (kamanae v kruhuani je s elipnevacej; my ovem usuzujeme na drbuparabo|ickou, kte soupft'u/na. aje.Ii deli osaeIips}hodn prolaend. adn natepolo. ^ ^. ovniji nero/|liodpadbo|y' podvedenim Ta|dospname on(h prin. : ::l . clp k lvarove rod lchlodrdh. ptreine "'. lim d|eda|e k1ednotne Jednot vech zkonjejich pohybu(toti ke gravitaci), odtudpak roziujeme sv vboje apokoume se vysvtlit lmt principem i vechny rznosti a zdIiv odchylkyodonchpravidel'Nakonecpipojujenedokonce vc.nekdy me potvrditzkuenos!' .otie si podle pravidelp. buznostipedstavujeme dokoncehyp r bolickdhy komet,po nich tatotiesazcelaopoutj naj slunen soustavu, a putujce od slunce ke slunci.spojuj ve svm obhuvzdlenj ipto ns nekonenho vesmru. kterdpohromad dkyjedn a ie hybn s|e. coje na tchtopincip c h pozoruhodn a co ns takjedin upou. tv, je to' e se zdajbt transcendentln' Tebae pouh obsahuj ideje'jemempirick uvn rozumu nsledoval a j imise me.oto uvn di'jen jakobyasymptoticky' tj'jen sejim pibliovat, aniby jich kdy doshlo'majtyto principyjako synletick vty a prioinicmn objektivn' i kdyneuritou platnost a sloujako pravidlomoje taks dobrmvsledkem nzkuenosti' skuten pouvme pi /pracovn 7kuenostijaLo heunsl|cke 7\ad) ' a to I pieo.enej\me. ' ^^ \lopodd|jejichllanscendenu|nidedukci.co,tje'potudjdeoide|e'Jdk :: bylo ukzDove. vdynemon' jsme mezisadami ozv^ovn1 V transcendentln analytice z|i oya|idynanick zsady. jakoto pouze regu|ativ\ prilcipy nzoru, od zsadma|enaticbch'jejsou vzhledem k principm nzorukonsti iutivn'Neh|ed na tojsou ovem zmnn dynamick zkony vzhle' dem ke zl!.noJ.i konstitutivn' protoe pojny,bez a priori umolj nichdn zkuenost neexistuje' Napoti tomuprinciPyistho rozu. mu nemohou bt konstitutivn ani vzhledemk empkickr| pojnn, ponvadjim neme bt dnodn odpovdajc schma smyslovos.

404

405

ELefreh!, , Ingikd,2' odd Dialek|ika

Dadakk, o rc .ulalinft Poun idcj islho nzunu

ti a nemohou mt tuddnpedm! in concreto. Pokud vak ustou pn1od empirickho pouvntchto princip jako konitutivnch pouvn a s t)m zsad' jakjim budu moci i pesto zajistit egulativn i njakou objektivn platnost, a jak vznam metoto egulativn pouvD mt? Rozvaovnje pedmtem rozunupvtak. jako je smyslovost pedmtem rozvaovl' 1ohou rozumu je syslematizovat jednotu prv tak, jako rozva. rozvaovn vechmonch emplrickch kon ovnpropojuje rozmanitojev pomoc pojm a podizujeji empi \;a| be/.chemdt.my\. |ckym / a I o n ml' k o n } r o / v d l o v d n i j \ o u | a k P J n o Ia sJmJ o 'be '.!,itra' p ' A i n ] u f r . a r " . t , i e | - "| .]] "*'.l,'. jdc podmlnk) a z o \J n l s v c p o | m y o ' ,'a ni.h7 md o,,! J lo idk po}.ud systematicky spojovat.lk pokud jde o stupe'j ak dalece to m uinit' systematickoujednotu vechpojmroz. Pestoe vat pro prbnou yao.A pece me musbt schma, \elze v nzoru nalztdn jmje idea nai' dno alespo njaka,'aloson takovhoschmatu. poznn v jednom principu' l',li dIena sjednocovnrozvaovacho si lze toti myslet uril' kdy se a absolutn nejpl!j To neivt rozmavynechaj vechnyomezujcpodmnky, kterplod neuritou nitos!' Rozumov idea je tedy analogon smyslovho schmatu'le s tm rozdlem. e aplikace rozvaovacchpojm na toto rozumov schmanen zrove poznnm pedmlu samho(jako je tomu pi nbrjen pravidlem i najejich smyslov schmata)' aplikaci kategoi pou\ n oza.o\n' principem systematickjednoty vekerho Protoe pak kad zsada, kte naemurozvaovna priori stanov plat,i kdyjen nepmo' i o ped prubnouj ednotujeho pouvn. rozunu objeklivn realitu mtu zkuenoj. budou mt zsady istho takvzhledem k nmu. Nebudou ji vak mt proto' aby na nm nco uroab, nb ]e aby naznailypostup' pomoc nho se mestt B 94 empirick a uri!zkuenostnpouit rozvaovn samo se sebou A 6 pln souladnm' a |o t,k, e je' nakolik je to non' uvedeno v sou' jednoty a z n odvozeno' vislost s principem prubn Vechny subjek(ivnzsady' kte se nevyvozuj z povahy objektu' nbr ze zjmu rozumupokudjde ouritoumonoudokonalost pozn. n tohoto objektu, nazvm miMni o^]m!. Tak existuj maximy spekulalivnfto rozumu' kterse zakldajpouzenajeho spekulativnm zjmu' i kdy se nezdt, ejsou to objektivnprincipy '

JsouJi pouze regulalivn zsady povaovny za konstitutiv., mo. hou btjako objekiivn principy ozpomi povaujemeli je vak pou' ze za naxiny. rc to opravdov rozpor' nbr jen nz"zjmy |oz mu'je zpsobuj roztrku ve smlen' Rozun m ve skutenostijen jedenjedin zjem, a spojeho naximjejen vrazem ruznosta vz. jemnm omezovnmmelod' jak tomuto zjmu vyhovt' Poto pe|d \ jed oho sofisty spezjem o o.nd'itos (v soui d d u s p l I n c t p e m\ p c l i | k ( ) . 7 a | i m . \ ,u d r h P h op r e \ | a d a/ a i e m . . ' o l d ' o l l l \ s o l | a d u\ p | l n c i p e m dgregace| K ' aZd) / nich ie pi.\d. :'.:. i bjeklu' a piilom ho /akI.idd .en' )e 5vJ 5 0 u d / j ' ( a I z n a h l d n u lo pouze na vti menpchylnosli k jedn z obou zsad. z nich l i d n d n e s ' o j in a o b j e k l i \n l c h l a k I a d e c h 'n ) b r l j e n n d / j m u r o / u m u ' a kterby proto mly bt nazvny spe ''maximami..ne ,,principy..Kdy vidm'.jak se rozumn muovdostvajdo vzjenDho sporu kvli charakleristice lid, zvat nebo rostlin, ba dokonce tles z ne. rosh e kdy napkladjedni zdrazuj zvltna na naemp. vodu zaloen nrodncharaktery. nebo j rozhodna ddin rozdly rodin' ras a!d'. zatmcodruz se celou svou moudroststavjza lo. e proda v tomto ohledu vytvoila zcela a naprosto stejnvlohy a e vechnyrozdly se zakldajjen na vnjch nahodilostech-, tak sta vzt v vahujen povahu toho pedmtu' abych pochopil, e pro ob slranyje pedrnt skyt plihluboko' neaby mohly mluvilna zkla. d poznnpirozenpovahy objektu'Nen to nicjinho ne dva zjny rozumu' z nich sijedla st.ana bere k srdcijeden zjem, druh stranx zjem druh, ajde tedy o rozdl mezi maximou prodnromanitosti nebo maximou prodnjedno'y. kter se daj docela dobe spojit' Pokud jsou vak povaovny za objektivn nhledy. podncujnejen 5 p o r 'n y b r 7 v } t v d i e j iI p i e k a , k y ' I t e r eo d d d l u j ip r a v d ul a k d l o u h o 'U . je naezen prosliedek' iak.porn Zajm} .jednolil a rozum v lomlo bod : :;i uspokojit. Prv tak se to m s obhajobou nebo poprnmonoho povstnbo zkona, kter pochz od Leibnize3,1a kreby| jedinenpodpoen Ronnetem,3|3 kter nen Jde o zkan kontinuln hierarchie rvoen'
]|, viz G' w' Lcibniz' N,!eaux essais sur L'eh|endehent hunan\ in: Gesdhfrehe Schrilefr'yI'str' 307' (Pozn' vyd.) 3|1ch.Bonnel, Betrach|ungen iiber die Naur. pe|.l' D' Titus' Leipzig 176' str' 29-85' (Pozn' vyd')

406

40'7

EknenJ'II' Lo.ika' 2' odd.Didlknka jinm ne nsledovnm ze zjml) zsady afinjty vyp|vajc nim jej toti pmdy nm uspodn a nahldut do rozumu;pozorovn jako takov tvrzen. stupn objektivn vbecnemohly poskytnout jsou jeme jaknm od sebepli daleko ukzatzkuenost, hierarchie, pod v sam tak irok tvo obyejn a ne zdnliv malozd|y pi (zejmna velik ozmanitosti propasti,es takovmi pozorovnmi n l z ablzkosti) vdy snadnnalztjistpodobnosti vc, kdy musbt podl jako se zmry prodyvbec potat' Napotitomumetoda'kte podek,a maxima'kterpovauje principuh|edv prod takovho neureno v pod vbec. i kdyzstv takovpodekza zaloen jsouovenopvnnm avbommregulatiYnm kde'nebojakdaleko' daleko,neaby se mu principem rozumu'Tentoprincipale sahpli vyrovnat. Nic ale pitom neuruje' nebopozoovn mohly zkuenost jednot' jen rozurnu pedznauje cestuk systematick nbr o konenmcli Pirozen dialektiky lidskho rozumu B - l Ideje istho rozumu nemohoubt samy o sob nikdy dialektick. A 9 e nm z nich vzejdenjak muszpsobit' Pouzejejich zneuvn ozumu' naeho klamn zdn.Jsou nm totiuloenypirozenost pv nok ne. na spekulace dvrvech a tentonejvy soudn ppad sm obsahovatnjakpvodn klamy a alby. m v dnm uren v p]ozenmzaloezejm tedy budou mtsvdob a eln o nerozumu.sofistick s b ranka vakjakoobvykle ki n naeho nejvnitjch srovnalostecha rozporch a nadv na v|du,do jejch jejm vlivmby vakmla plnnens 10proniknout, b|ahodrnm za svzachovn, a dokonceza svou kultuu, bt i ona samavdn aodsuzovat. kteriumouie v|dukat anibychom pojemnememe s jistotoupouvat' dn apriorn rozumunedo. provedlijeho tanscendentln dedukci'Idejeistho jako kategorie,majlli vakmt volujdnou dedltkcitho duhu j n a nemaj-|i obje|livnp]atnost njakou. i kdyl neuritou alespo . - ^ (entiaradonisratiocjnantis)' jen prizdn ptedstavovat smylenky Pak !|]| ^ e "," musi bt bezpodmnen monjejicbdedukce'i za pedpok|adu' provst Ta. s kategoriemi. kteroumeme by sevelmi odchlilaodt, rozumua tennyn kolu istho kritickho kov dedukcejedovrenm pevezmeme'

pirozen di.lek|ik, Iidskh tozunu Dolatel!o ko$enn.|i Je velk rozdl v tom. je-li nco mmurozumu dno jako Pedn| vbec,nebo ]e j^ko Pednt ideji, v pynmPPad smuj m je to skutenjen ve druhm schpojmyk tomu,aby pedmt urily; pedmt'dokonceani hypotema,jemunenpmopdvn dn vztahuk tto kter sloujen k tomu,abychom si pomoc ticky' nbr jde jedno. ji pedmty' pokud ojejich systematickou ideji Pedstavili je pojem pouhou nejvy inteligence tud nepmo' Tak km' e tu, v tom' e se vztahuje ealita nem spovat ideou' tj' jeho objektivn pedmtu (nebo.v takovm vznamu bychom,jebo pmok njkmu jen poplatnost nemohli osPravedln), nbrje to schma objektivn jmu njak podmnek ozumov vci vbec' uspodan nejvt Podle jednoty'sloujen zskalico nejvt systema|ickou k tomu,abychom jednotupi empirickm pedmt pouvn ozumu' kdy zkunaeho jakoby jako pedmlu tto ideje odvozujeme imaginrnfto enosti jeho zkladunebopiny. Potomse napklad k'es na vci svta E q99 musrnedvattak' Ji,to l/)b, svou existenci mly od njaknejvy A 611 inteligence'Takto je idea vlastnjen heuristickm,a nikoli osten. mme(pod zivnn pojmem'a udvnikoli'jak pedmtje'nb.jak pojmu) pedmt vbec utven a spojen zkuenosti vedenm tohoto ideje ^|e lkzat, e i kdy se ti transcendentln hledat'Mier,e.|1 (psycholo8kk.i' kosnolo?ichi ^theologick) |evd^huj pmo na d- za pedpokladu pedm| a jeho uen, a pesoe n odpovdajc y pedn ! ideji |yto ideje edouvchna pravidexistencetakovho a zkuenostn la mPirickho pouvn rozumu k systematickjednot poznnvdy roziuj a nikdy s nmnemohoubt ve spou'pakje nutnou,a mol rozumu posfupovatpod|etakovch idej.Toto je tedy rozumu,a to ni. transcendentln dedukce vech idejspeku|ativnho ko|j j^ko konsuti|rchprinciproziovnneho poznnna vce j ^koregulatinch pedmt, nb nekolik nm me dt zkuenost. jednoty poznn principsystematick rozmanitostiv empirickm je vbec, kte tak ve svch vlastnch hranicch vzdlvnoa kori. govnovce,neby bylo mon bez takovchidej'pouhmpouvnmsad ozvaovn' vyjdm se zetelnji' /qpIvbudeme podle jmenovanch idej !l@ A 612 jevy' innosti jako pin i p spojovat(v psycho|ogii)vechny a e. ceptivitu na mysli podle vodtkavnitn zkuenostitak' ja&o } tato v ivot) trvaleexismys|by|ajednoduchou kter(alespo substanc, (ujes osobn jejstavy,k nimpatstavytlaj n id n |itou' zatmco

408

409

Elehentr, IL lngika, 2. o.ld. Dialekiika

Dodatek o krnehh cli Pirozen didlektik, lilskho razufuu

mn.Zn dfuh musme (v kos. iako vnjpodnnky. se nepei prodnchjev mologii) sledova! podmnky vnitnch,jako i vnjch jako kd,bloto zkoumnbylo o so. zko|!mn. v nikdy nezavritelnm b nekonen abezprvnho nebo posledn}olenu'Pestoenesmme poprat vn vechjev jejich pouze inteligibiln pvDzklady' ne smme je zrove nikdy dvat do souvislosti s prodnmi vklady' co protoeje vbecneznme. Konen a za li,'r se musme na ve' (vzhledem k theo patit do souvislosti mon zkuenosti vbecme |o.i|). dya|ak,jako uyby tato zkuenost tvoila absolutn' avak skJz jednotu' naskrz zvislou avdy v rmcismyslovho svta podmnnou jako (smysloY nl vechjev svt sn) u)) hrn zoelale |ak, jeden jedin svchovana poslaujc zklad mimo svj rozsah. toli p. v o d nd l ' v l l |l o l u m . v e v / u h u I n m U ^ ' ^ n e i 3 k )l a t o b ) 5 d m o s I d t n ) p o u 7 n a n l ' a i ? / ' o l / u m u ! | e h on e i \ t ( i m :' ^ ; . i l d I m e v e s r e l e m p | | | L k d j a l ' p t e d m l y \ d m y byly \leil} 7 onoho prav/or! if ro/tienl ak' vekerho rozumu. To znamen:vnitnjevy dueneodvoz'ljemez n. jak jednoduchmyslc substance' nbr odYozuj m eje podle ideje jednoduch bytosti navzjem jeden z druhho' svtov d a jeho inteligence' systematickou jednotu neodvozujeme z njak nejvy nb z ideje svrchovan moudr piny si berem pravidlo, podle ve svtnejlpepoutrozumu nholze pi spojovnpin a ink jeho k vlastnmuuspokojen' Nic nm tedy nebrnpedPokLlid ryl'o ideje |akjako objektivn a hypoatick' vyjmajedin kosmologick.kde rozum nafna uri' tou anlinomii' kdy chce takovou ideu relizovat (psychologick a lheologick idea takovou antinomji vbecneobsahuj'' Nen v nich loli dn rozpor' Jak by nm tedy nkdo mobl pop.aljejich ob. .icktivnrealitu' kdy toho v o jejich monos'i prv tak mlo na to' abyji popral'jako my na to. abycbomji hjiIi? K lomu' abychom nco pijali, nicmn nesta, e lomu nebrn dn pozitivn pekka' Nemenm bttedy dovoleno' abychom pouze na zklddvry ve spekulalivn rozum, kter rd doYruje sv podujet' zavdli jako piekraut j ie L e r en J e p i e d m e | y\ m } s | e n k y 'k t e . ' ^ ^. k u t e ( n ea u l i p o j m y ' p i e s l o ez d n e m un e p o l i i e C | M ' alI b| ledy piiiimny niLoli = ^ " ' - . a m y o . o b e . n y b r z m a p l a l i l p o u l e j e j ilc eh JllljakoeaIitaschmalu poznn pegulaiivnhoprincipu systematickjednoty vekerho rody. Majbt tud kladeny za zklad pouzejako analoga skutench pedmtu vc' nikoli vakjako takovsamy o sob' Rumepodmnky

pojem, ktervaktakjedin umo. ideje,je omezujnrozvaovac ui, abychom mohli mto njakvci uritpojem. A nynsi myslme nco. o emnemme - pokud jde o to, co by to bylo samo o sob vbec dn po.jem' ale u eho si pece jen myslme njak vztah k hrnujev' kter je analogick tomu' jak vztah majjevy mezi se' j'oucna' neroziuieme ea k o v a i d e a l o I ed} piedpohIaJaml J e s | i le non zkuenosti'nbr oz. poznn za hranice objekt vlastn sv jednoty' jen jejich jednotu pomoc systematick empirickou iujeme konstitutivn' poskytuje Idea lud neplatjako schnak nnm idea nbr pouze jako regulativn princip' Nebok]ademe'li njakou vc nen t1o ideji. njaknco nebo njakskutenjsouco' odpovdajc pomoc jet poznn vc roziovl ebychom chtlisv tm eeno, pojn' Toto jsoucno je toti kladeno za zkladjen transcendentncb t t d e I l .a n i k o | i s d m o o s o b 'J e l u d I Z k | J d e n oj e n p r o l o . a b y c h o m ' ^ , je pi " ! yladi||| syslenalicko Ud n o l u .k I e l an a m m a s I o U l i lj k o v o d i ( l . o ;,';' vak nco ikali o tom. co rozumu, ani bychom empirickmpouvn je zkladem ttojednoty. nebo jak je vnitn vlastnosttAkovhojsouc. l a | oj e d n o l as p o i v ' na' na nem1ako napir jedin je uritpojem' kter nn dvpouze Tak tanscendentln a smyslu s|oya deisticbj ' |j' spekulativnpojem o Bohu. v nejpesnjm platno takoYhopojmu' rozum nm nedv do rukou ani objeklivn empirick realita zakld svou nbrjen ideu neho'na emveke jednotu mysleljinak ne podle a nutnou a co si nememe nejvy analogie s skutenousubstanc.kter by byla podle zkon rozumu myslet vudejako njak pinouvechvc, pokud seji pokoume zYl|npedmt, a neodkldme radji s|ranou _ jsouce spokojeni Yechpods pouhou ideou egulativnhoprincipu rozumu - dovren pepjat. coje mnek mylenjakonco, coje pro l'dskrozvaovn zrove se zmrem dokonal systemalickjednoty ale nesluiteln meze' pinejrnenm rozum neklade dn v naempoznn.j

bytost.ne. njakouboskou Proto se stv,ekdypedpokldm jej doko. pojemani o vnilnmonosli nejvy mm sice sebemen B-,19! jej existence, pesto vakmohu uinitzadost A 6?6 nalosti ani o nutnosti a rozumuzjednat vemostalnm otzkm,je se tkajnahodilho' jednotu(kterouje teba pokud jde o nejYy dokonal uspokojen' pouvn, pijeho empirickrn nikoli ale pokudjde o tento vyptrat) zjen,a nikoli pediokladsrn'To dokazuje, eje toj h o spekulativn 411

410

El..hrj'

' Inqika,2'

odd' Dialek|ika

|idsuho toz|nu c i piroze .lialektiky Dodo|ek. o konehd hamoniea jednoty idej nejvy n rozun, kte je poslednictvm podmnky proto pinou vyn c hvm vechny omezujc ce|ku svta. jen pod prazk|adu ockanou takovhoto abych umonil tuto ideu, jednotu pomoc v svta a n nejvy rozmanitosti celku systematickou spojen rozumu,kdyse na vechna dvm mon empirickpouvn jeho je ntozum jato rozumu' y to byla opatennejvyho lak, pobytostist napodobeninou' Myslm si pak tuto nejvy s|abou jen pojm, na kter mohoubt psnvzato aplikovny stednictvm pedpoklad vakani onen transcendentln smyslovsvt;ponvad jinu ne elativnmu pouvn, rn totipo. nemm k dnmu jednot mon zkuenosti, smmsi docela skytovatsubstrt nejvt je odliujiod svta pomocvlastnost' dobe myslet bytost,kteou palpouzek smyslovmu ohledutotinepoaduji' svtu.v dnm a nejsem ani oprvnn poadovat.abych tento pedmt svideje po. pojmy D '^a nemamdn lnval v rom' m ie snadsamo sob'Na to toti substance. kauzalily.ba dokonce i nuhosti exis|ence; ;; a i pojmyreality. bezJak. zacej veker vyznamajsou jen pr:izdnymi nzvy pojm Myslmsi hokoli obsahu, kdyse s nimi odvm mimo oblastsmysl. jen elaci njak mn o sob zcela neznm bytostik nejvt syste. j d not celku svta,abychji uinilschmatem egulativnho matick pouvn pnncipu nejvtho monho empirickho svhotozumu' obtmeli nynsvjpohld na tanscndenln pedmttideje' vidme' e jeho skutnost samu o sob nefieme pedpokldat na zkladpojm eality' substance' kauza|ity atd''ponvad tyto pojmy nelzeani v nejmenm aplikovatna nco.coje zcelaodlin od smyslovho bytostijako svchovan svta'Pedpokladrozumuo nejvy jednoty pinse tedy nysl pouze elativn,za elem systematick je n&o v ideji' o nmnemme m smyslovho svta, aje to pouh sice po. samoo sob dnpojem.Tm se takvysvlluj , Po jakotoexistujc' tebujeme ve vztahtr k tomu,co je dno smyslm mto tto ideu njak o sob'prabytosti' nikdy vaknememe pojem' prabytosu a jejabsolu!n 'lmoJ'l' sebemen vs|edek Nyn meme celtanscendentln dia|eklikyvemZe. D '^e ozumu. kter;;; teln pedvea ptesnu't konny eI idejislho .''' cist \e slvaj z neporozumni a z neopatrnosli' diaIektickmijen n sm sebouajin rozum se ve skutenosti nezabv ninjinm ponvad zamstnn mu nejsoudny pedmtyp.o ani mtneme, jednotu zkuenostnch pojn' nbrpoznatky rozvaovnpro jednotu

. --: ::]' .''

^ .^i ;n

jeho nahldnu'co ho opravujevychzel z bodu' ktery le lak daleko pedmty v jednomplnm mimojeho sfru' aby odtudpozoovalsv celku. pijednom a tomt Zde se pak ukazuje ozdflve zpsobu mylen je dostisubtiln, pedpokladu, ozdl, kter nicmn v tanscendeni|n fi]osofiivelmidleit' Mohu mtdostaten dvod ncopedpokldat (suppositio pijmoutto naprosto relativn re|ativa)' anijsem oprvnn jdeli pouze o e(suPpositioabsoluta)'Toto rozli n je sprvn, gulativn princip,u nhosice poznvme nutnost samuo sob'nikoli pijmme vakjej zdroj' a k nmu njaksvrchovan zkladpouze jako poto, pincipu, mysleli obecnost abychomtms vt uritost j soucna'kte napklad kdysi mys|m existencinjakho odpovd pouh'a sice transcendentln ideji' Existenci ttovci totinikdy piedpok|dat nemohu samUo \ob' plo|oe dnepojmy'pomocl n'chbych sj mohl njakypiedmtuit myslet'na lo nea a pod. jsouideou mnky objektivnlp|hos|i mychtr'ojm vyloueny' samou Pojmy reality,substance, kauzality, dokoncei nutnosti existence, ne, poznn majkom ppad' kdy umouj empick pednjakho mtu' vbec dnvznam,kter by uroval njakobjekt' Mohou t d y sice bt pouityk vysvtlen monosti v& v smys|ovm svt' nikoli vak k vysvtlen mo.osl| celku svta samho,ponvad z. klad takovho vysvtlen by se muselnachzet vn svta,a nesmI by jsouctud bt pedmtem mon zkuenosti. Takov nepochopiteln no' pedmtpouh ideje' mohu pijmout ve vztahuke smyslovmu svtu' i kdyje nemohupijmoutsamoo sob.Jestlie m totin j pouvn vt mon empirick mho rozumuza zklad ideu (systematickyplnjednoty' o n brzy promluvmuritji)'k.er neme je bt samao sobnikdy adekvtn znzomna ve zkuenosti, tebae jednotuk nejvymu nevyhnuteln nutn'aby pib|i|a empirickou monmu stupni' pak jsem nejenoprvnn,nb i nucentuto ideu realizovat'tj. stanovitj njakskut np d mt' alejenjako n&o j samo o sob niklerk neznma jemupouze dvmjako vbec' jednoly ve vztahuk lloempirick jednol zk|aduonsystemalick jejsou analogick hkovvtasrnosti. pojmm v empi. rozvaovacm pouvn' rickm Podleanalo8ie s realilamive svl, se substancemi, s kauzalitoua s nutnost, si tedy budu moci mysletbytost,kter toto vev svrchovan dokonalosti vlastn. A ptotoe se tatoidea zakld pou;enammrozumu, budusi moci myslettutobytostjako JanoJra'. 412

4t3

lL In|ika,2 oA. Dialektika Elenenry, rozumuje pojmu roalmu, !j' souvislostiv jednomprincipu'Jedota jednotaneslou rozumuob' jednotousystmu, a tato systematick nbrsubjeklivn na pedmty' jektivnjakozsada, abyji rozioval poznn' mon empiick na veker jako maxina,aby ji rozioYal rozva. rozumposkytnout kter me spojen, pedmt' systematick podporuje nicmn nejenjeho roz' pouvn. ovn k empirickmu syPinciptakov zrovejeho sprvnost' osvduje nb iovn, (princijednoty je tak zpsobem a]eneuitm objek.ivn, stematick princip'aby nco rozhodoval pium vagun): nikoli jako konstitutivn jako pouh re8ulativn zsada pedmtu' nbr aby pmm svm o podporovala upevovalem. (do neurita) a maxima do nekonena novchcest'kte ozvaon rozumuotevrnm pirickpouvn rozpou se z nezn,aniby se pitomnkdy dostaldo sebemenho pouvn. empirickho kony jednotujinak, ne e !l!9 myslettuto syntetickou Rozum ale neme A 681 bt dn jej ideji zrovenjakpedmt, kter ale neme pipe pkladdottikdy neposkytuje zkuenost nebo dnou zkuenost; ratio. bylost(ensationis Tatorozumov konal systematickjednoty' pijmna naposto je tedy pk pouhou ideou' a nen sice cinatae)3'l kla. nbrjejenproblematicky asana o sob jako ncoskut nho' ji pomo postihnout dch (ponvad nememe za zklad den vc pohlelina veke spojer' pojm), abychon rozvaovacch bytosti svj smyslovhosvta tak. jdko kd,b' m|y rooz|]mov abychom na tom zaloili to vakpouzez tmelem, zktad.inme jednotu,kterje pro rozum nepostradateln. empiricsystematickou a nikdy poznnpak v kadm ohledupospn, kmu rozvaovacmu pekku ' bt na zajist neme mu jestljeji povaujeme za zeuznn' idejej okamit vznam tto pouh pedpoklad skuten za vci nebo o njak skuten tvrzen uspovci' jbychomchtli pipisovatroli zkladusystematickho jakou povahu o sob zcela nerozhodnuto, svta; spe nechme dn pouze pojmm' a stanovme si vynyknaim kter se mjeho klad, jednu ideujako hledisko, roziovat onu z nholz jedina vlun jednoLul pro tak b|ahodnou a rolvazovn Drc rozum lak bylos|nou onoho jeantms|ovem'talo tlanscendentln vec Je pouzeschmatem f,*,.]]!
]1a (Pozn'vyd') mylonD,. 'jsoucnomylen 4\4

cliPiiro.en Dodakk, o koaean diaLektik'Li.kkho rozvdu principu.pomoc regulativnho nho rozum'pokudto zIe na nrn' jednofuna vekerou roziuje systematickou zkuenost. takov idej jsem j sm, zkouman pouzejako Prvnmobjektem proda(due)' myslc Chci'li vyhledatYlastnosti. s nimiexistuje njak myslc bytosto sob. musmse obrtitna zkuenost, ale ze vech kategori nemohu aplikovat na tentopedmt anijedinou'ledae jej j schma nlzou' Tm ale nikdy neobdrm dno ve smyslovm vechjev vnitnho systematickoujednotu smyslu.Mstopojmuzkuje)' kter ns neme enosti tedy (o tom, co dueskuten da|eko jednotyvekerho chpese rozum pojmuempirick mylen' dovst' a tm,etutojednotumyslbezpodmnen apvodn' dl z nrozu' - sama mov pojem (ideu)jednoduch substance' kter se nachz (osobn identick) ve spoleenstv s ostatnmi skuo sobnemnn pojem vcmi mimo sebe. tenmi Jednm slovem,dl z nrozunov jednoduch samostatn inteligence'Pitom a]e nem na zeteli nic je'dnoty principy ne systematick ve vysvtlovn duevnch .iinho jev, jako vjednomjednotnm totizkoumat vechna uren subjektu. jako odvozen jednotn vechny sy (pokudmono) zjedn zkladn jedn sly'vekerou zmnujako nleejc k avm a te trval by- B 7 1 1 A 683 jako zcela odlin tos.i,a vechny si pedslavovat od Je, v postoru kon ''!)rl" onajednoduchost substance atd.by mlabtjen sch. principu' a nepedpokld mtemk tomutoegulativnmu se' e by byla skutenm zkladem duevnch vlastnost' Tyto vlastnosti mohou jako totispova. i na zcelajinch zkladech' k.er vbec neznne' bychomnemohlipoznatduisanu o sobvlastani pomoctchto pedpokldanch predikt. i kdybychomjeo nchtIinechat veskze pla|it,jeliko tvopouhou ideu. kterousi in concretonelze vbec pedstavit' psycbologick vzejt Z takov idejepak neme nicjinho ne pospch'pokudsejen vyvarujeme pipustili' j e toho,abychom nm vc nepouhouideot'.tj' eje pouzere]ativn vzhledemk sy' stematickmu pouvn rozumu'pokudjde o jevy na due' zde se jsou docelajinho tolidn empiick zkonytlesnchjev' kte druhu,nevmuj do vysvtlovn toho' co patpouz. pedniln J''.}Jl. Nepipoutj a pase tu adzbk| hypotezy o tvoen nien lingenezitr'5 du atd. zkoumntohotopedmtuvnilnho smyslu budetedy provdno vlast. zcela ist a bez smovn s czorodmi
lll,'Pevtlovn.. (,'De!emPsychosis.') (Pozn' vyd')

415

^ "'"

".*iil*";irs**l*.'."'*l**lr:nlx;"*Jffi"*' opo. regutativnft

:.##";#f.lxi,JJ:':li"jl.,,cha l:i:".,"l: duchovn o sob due nem-|i i zeplat.
ien iil" iii'i'ii * .'u smys:,}.''',i::"Ji".J 'dn vbec "tl otlka *.a" w i.*""'i. "to

Ele entt ll Lgika 2 odn Dillektit! bu.le snait pevdt vysvtlu. nomi. Rozumovzkoumnse navc

Do.Iakk,o konefin cIiPiroze,diol.l<liky li.lskho rozunu k|adly'jakobykonstituvn, skutenou tolalitutakovch ad.To ostatn k tomutotmatu lze najtna mstvnovanm antinomiiistho

lm*i''uai: "s"r'nv :,1:".':l'r::lH*','.Till'lllll-11lil;;:

::xl#':'.*:n''"r" :xn:*l :lt:i,*;*j;Il

".. . il.r'".l' tj' abychom monosti. .ysleli co do jejvnltin

,-ii$i,{'.";*::l*iii..ff :thr:i'"r"J*#1.i"# Joii'|a T:]J#;:; i:l:lilii J:ft.jl]i:.'''T """.*. lli

ltl*i*in"*'\:f"T.[il*::J1i:'*?9.{lt?.]!i :litlx;'ll;;*"'":;*'x1iil::i]JJ:lT;i]iJi..'l.,'H; H".i:'n""'1;#*lfJ#illi;*T';$:.#t"illl#:*".":*: ;"i;l:lmrs::'n:::;::jil:"};#\:i:],'il'.."..[ j"ni*."'#l*nlryi$i*"1i1*i,''#:fi;

v (v regesunebo v progresu) mam

**i*}llrl*"";:'*i#i*i"::l;*#j};*; r.ae jJ,'Hxu;['Ti,iJ,i.i';;;ia'. .""'zouan.

'Iil"*t.:"'';t*::l*iffiill*i:u:i::'Tl#G *:: ::;litf':J; :"}"l';': ;:r:fi *}:{tll'x;':ux'*
viz A 510 nn'/B 538 n' (Pozn'vyd') 3!6 tohotoobatu K znamu

:"'':l]!*i

Tetideouistho rozumu,kte pouzerelativn obsahuje pedpo. k|adurit bytostijakojedin a zcelapostaujcpiny vech kosmo. 1ogickch iad.je '07umoy pojen Boha'Nemme neJmensi dvod pedpoklda| piedml ltoidejebe7podm'nene w*dPokladat e |1|^1 ^ ooo c'lr'!lJ'P o \o' Neboco ns m'epiiml'neboiJen op.unir I tomu' abychomvili neboobhajovali njakoubytost- naneiv dokonalou a ze svpirozenostinapostonutnou- na zklad pouhho jejho pojmusamho o sob'kdyby to nebyl svt'vzh|edem k nnu me jedinnutn? bt tentopedpoklad A zde sejasnukazuje, eideatto jako vechny bytosti'stejn spekulativn ideje,nechc ci nic vc,ne enm rozum pikaznje zkoumatveker spojensvta podl pnncip systematickjednoty. tudja*o } bylo vechno vzniklo ist zjedn jed'nvezahmujc bytostijakotosvrchovan a zcela postaujc piny. z tohoje zejm.eclemozumupitom neme bt nic jinho jeho empinckho n jeho vlastn formlnpravidlo roziovn pouvn' nikdy vakrozer! pes vechnrhranice epirickhopo. un' a ese edy za routoideou neskvkonstitutivnprincip jeho pouvn zamenho na monou ztuenost. Nejvy fomlnjednotou, kler se zakldjedinnarozumovch pojfrech' ie eln jednotav., ^spekulatiynzjem rozumu in nut. nm' abychom s na veker uspodnna svt dva|l lk,jako kd,b, v7elo le lmrunejvylhorozumu' Tko pnncIpto|i ottr nae. ..'mu rolumu. apllkovnemu na polezkutenosli' doce| nov v}hidky : H na spojovani vcs\la podleteIeoIogickch zkon. abychom rk'... jednot'Pedpokladnejvy dospIik jejich nejvt systematick jedinpiny inteligencejako celku svta,a|eovem pouze v ideji, me tedybt rozumuvdyuiten' a pitommu nikdy neme ko' dil. Jestlie pokudjde o tvar zem (kterje kulat,ale trochu toti, zplolI)]|3 pedpokldme, ehorva, moe atd' pedstavuj sam
]17 vi 8' kapolu''Anlinonie istho lozumu..'A 508-5l6/8 536 544' (Pozn.vyd.) 3|l vhoda, kte.oupin kDlovittlat z.m,jo doa! nzna. M. |okdoale v' ejedinjejzp|ot| jakoto sf.oidu zabrauje tomu' aby vuPky Pevniny ebo j mcnch hovyvench nejsPe zemtesenD'

416

411

Elenentr.Ir' Lasika 2 add.Diakktika ce ulnitspotl slvoitelc' memenatto moudrzmry njakho pouhhore8l pedpokladujako u tohoto Zstanemcjijen tu objev' omyl' Z tohoto ani dokonce n ukodit nerne pricipu' l'l'vn,o lic vc, ne e plynout ppad v nejhom loli pedpokldu neme (nexus finali'. souvislo jsmc teleologickou oekva]i se tam. krte Dachzsouvslostpouze nechanicknebo fyzick (nexus effeclivus)' !].L9m v takovm ppd po,bvme pouze jednu daljednotu. ale A 688 neznimc'Dokon rozumovou jednotu v jejm empi.jckmpouvD samho dotknoulzkona vbec vak leme se ce ani lento nespch alatoma Izc loti njakho I kdy ohledu' v obecnma tel o logickm usvdjt z omylu. vztahuje li uritdzvechotla k njakmue' lu, u nho ]ze zelcln ukzat, e z Dj neplyle, pesto je naprosk) zazenprody- au enjak Da jednom ppad dokzd|. nemon j (lkask) fyziologie roz. el' Proto jakkoli nem vbecdn souslavy d znalost el iuje svou velmi omeenou empirickou j pouze ist rozurn, vnukl kterou organickholla pomoc zsady' vech se souhlasem a zrove a 1o polud. e piiom docela smle. vechno svj uitek m c na zveti rozumncb lid pedpokldme. a dobr cl'Ten!o pedpoklad. ml.li by bt konstiltltivn, by el dosvadnpozorovn.Z toospravedlnil nae mnohem dl, ne me principen rozumu. kter je regulaiivnm ho tedy zejm.e Denne eln kauzality svrchovan ideje umouje,abychom proednictvm jednot, a jalo ) lato systematick piDysvta dospli k nejvy podle jako nejmoudbyla nejvy inteligence svrchovan pina veho' zmru pinou ej'1ro B--Jl1 odchIme-li se v'tkod tohoto omezenideje na pouhregulalivn opou. pomlen' protoe zpsobem pakbude rozum znm pouv!, pro z.amen obsahova! orientan 1pduzkuenosti,kter pece mus jeho poltup, a odvauje se jt za ni k nepocbopitelnmua nevyzpy' tatelnmu'ped jeho vkou ho nulnjm zvra,ponvadodtud zku. pouvn odpovdajcho vid' eje zcela od7lut od vekerho

diakktib" lidskho |ozunu Dado|ek' o konea cliPnozcn Prvnchybou'ktervznik z !oho.eideu nejvy bylosli nepou. je (co povahou pouze regulativn. nbr v rozpou s ideje) vme je (iglava chyba ]nho rozumu ratio)'.', Tak meme konslitutivn. /sddJ' pojmeno\ tl"li /pl\obJie' e \\" /koLmani pnrod) al LadoL ' p o \ J U j e m / e J n a p l ' \ ' o U I o n ; e n e J I o l U m . e l U d i "''" di iejdlekol''

i.'' u l . o l/ . e l d . p | n l l P r o l o t p s y c h o " ; ' ' o d e b | k a s p d n k uj'a | . ok d )b ) s v j logick idea' je.li pouvnajako konstjtulivnprincip k vysvtlovn jev na due,a pobm dokonce k roziovnnaehopoznn tohoto subjektu i za hranicemi veker zkuenoi (ojejm slavu po smrti). je sice pro n rozum velmi pohodln' ale zrove zcela kaz a nive kerpirozenpouvnrozumu v souladu s nvodem zkuenosti'Na. pkad beze dogmatick spiritulisla vysvt]ujejednotu osoby trvajc zmny vzdor vem 7mnmjejch stavZjeilnoty myslcsubstance' o nse domnv,eji pozDv bezprostednve svrnJ' N zjem o vci' je se maj odehrvat a po !a smrli. vysvllUje z vdom o nemalerilnpovaze naehomyslcfto subjektu atd.' a pyn se od vrac od vehopirozenhohlednpi. tchto naichvnitnchjev na zklad fyziklnch dvod' kdyjakoby na zklad mocnhovoku |ranscendentnilorozumu - v zjmu svhopohodl.ale se ztrtou - ignoruje imanentnpoznvac zdoje zkuepoozumn vekeho je nosti' Jetzetelnji pak tento nepzniv nsledek patrn u dog' m d l l \ m un a i i | d e i e o ne|\yiliInle|lgenJ ( ln a n i m } | n Zaloenm ^.'. l h e o l o g i c k e m . ) . t e m u p i r r o d ) , r y s r l o r h e o l o g i e r .Z d e r o l i i s l o u , t r : i ; \sechn} e,n iml u e l } . I l e r e . e u k a /v up j li I I o d e a j ' o u i a s | o p i i d ] n jn sammi' k !omu. abycbom si zkoumnpinvelmi ulehi]i,a to tm. e mstoabychom j e hledali v obecnch zkonech mechanismuhmoty' odvolvme se rovnou na nezbadateln radek nejvy moudrosti' Namhn rozumu pak pokldme za skonen, kdy pohrdme jeho pouvnn' kterpece nikde nem vodtko' leda kde nm je napov d prody a prbhzn1npodlejejch vnitnch a obecnch zkon. Ttochyby se lze vyvarovat. kdy z hlediska el pozorujeme nejen
3|9Tak nazvali staidialckilkov k1amnsudct, kleI nl: Je Ii ti sou zcno' c sc mzlto nemoci uzd!vit' pak sc takstane' aiseobrlnalkae' i nikolj' c'.?ro k' e se tak zmnn dluh uslzovn nazv P.oto' c pokud sejm dme, pak nczbude v ivot dnmsto p.o pouYn lozu hu." Proto nav'm sofislick argumenthlhoozumutntjmnem. J izciceto, De ata' l2-I3 (Pozn' vyd')

7emskou osu Poslupn a v nedlouhdob vrazn nclychlily. k emuby uil dochzelo' kdyby nebylo vzdutzemv obllsti lovnku tak ohromnou hory ncmenikdy znatcln vyvsizjcjpolhy horou, cji pohyb dnjin vzhlcden k ose, A peslo se toto moudruspodnbez rozpak vyslluje kapalnzensk hnoty' lovnovhou nkdej

418

4t9

I Lgika 2' odd Di,Lektika Ektuentr' povahu jejichslavbu, pevnin, prody. napftladozdlen sti nkter nbr ivin' v ios|linn a polohuhor, neboi jen organizaci nejvy k ideji jednotuprodyve vztahu ky tuto systematickorr Nebopotom klademe podza zk|ad zobecnne' inie\igeaceicela zvltn nebylodn v souladus obecnmizkony' z nich eln-ost jen zeteln vcenebo mn vyab' nbrbylo pro ns ustanoven jednotyte|eoprincip systematick regulativn a mme vyznaeno, vjebo pieden. nbr uovat \aknesmtme kler spo|enl' l;sickeho pod|e obec. spojenl l}/icko.mechanicl 9j]! oc".u"-i '.i..len sledova| Ao", pouivani nae princip U.elnJednoty me lo|z ldk Jen nvcl zakon aniby mu v njakm kdykoli rozit, rzumrr vzbledem ke zkuenosti jmu' zpsobil ppad vkladu zmnnho t'ruhou chybou, kter plyne z nesprvnho vahy povrcenm jednoty,,je vznikl cbyba systematick principu jednoty ,l.reqov .Q q o ationis). systematick Idea ratio. iperveisa g ulativnprinciphledalive k tomu,abychonjljako ;h slouitjen pokud by se o n dalo nco a zkon, podle obecnch vc spojen vc vili, ejsmese pib|ili tm ceou, abychorn zjisiit empiickou nikdy nedoshn m e'Msto ovem j;jho i kdy t pouvn, plnosti pincipuelnjed. e skutenost tm' a zanme tohovc obracme je ne. ponvad o sobnaposto pedpokldme, a noly hypostaticky an|ropomo!' urujeme iteligence nejvy pojem tkov zbadateln, mstoabychom vnucujemeely, n' Prod lak nsilna dikttorsky - hleda|icestoufyziklnhozkoumn'take je - jak by se sluelo jednoty prod pouzek doplnn ktermlaslouit nejenteteologie, B !l poare prody. nybr) nyni spi;ek 7ru(en psob' 7akon' obecnych o',, ex|stencitakov totldoka7ovat piipavuje o svj el' 'e i.ozumoem " _ z prody'Ne. piny podle tohotoelu svrchovan inteligentn v prod.tj. elnost nejvy totiapfiompedpokldat memeJi k todovedeni potom bt jej chceme podstat.jak jakoto k c nleej k nejvy pojejm ebku ji se pibliovali a hledali mu, abychom nutn' k|erje absolutn k dokonalosti, stvoitelejakoto dokonalosti prlncip vyaduje, abychom poznateln? RegulatiYn aprion a tud jedjako|prodn jednotupedpokldalinaprosto systematickou je tak a prioi,a ledy nejenempiricky'nbr nol', kterje poznvna pedpokldna' jako plynoucz podstatyvc'i kdyjetneurit' je prodn podajc bytost, zk]adnejvy ktuau-li u& pr"d". "u (oti vczcela piozenosti jednotave skutenosti Jednotaje zruena'

pno.en Dodat.k' o kolendcli .lialeklik' lidskho razufru ciza nahodi1 a neme bt poznna z jejchobecnch zkon' odtud vznik v dokazovn pedpokldme.o, co bludn krub' ponvd mIobt vlastn dokzno' jednotyprodyza kon. Povaovat regulativn principsystematick jako pinu stitutivn a pedpokldat hypostaticky to' cojejen v ideji D2 k|adeno pouvn za zkladjednotnho rozumu,znamenjen uvdt rozumve zmatek' Podovdjde naprosto samasvouceou' sledujc pin etz podnch pod]eobecnch zkon' sice za ideou stvor leie,ale neproto'aby od njodvozovala elnost. po n se vudepd' nbr aby z tto elnosti' kterje h]edna v podstat prodnch vc, a pokud mono v podslatvech vcvbec, poznalajehoexistenci, tud aby ji poznalajako napostonutnou'A u se j tuto elnosl podapoznat. iniko]i,ide' a prYtak ijej uvn, zslvaj vdy sprvn'jen kdyse omeznapodmnky regulalivnfto principu' je dokonalo(vidn plnelnjedDota absolutn)' Nenachz meJi tutodokonalosl v podstat vc,kter tvocel pedmt zkue. nosti,tj. vekeho naeho platnho objektivn poznn' tud v obec' podnch nch a nutnch zkonech'jakz tohochcemeusuzovlp mo na ideu nejvy a naprosto nutn dokonalosli prabytosli'kterje zdrojemveke kauzality? Nejvt systematick. nsledovn i eln jednotajekolou, a dokoncezklademnonosti pouv. nejvtho lidskho rozumu.Jejideaje tedy ne.ozluiteln spjatas podstatou naeho rozumu'Prvtideaje tedypro ns zkonodm, a takjejen P:31 A 695 pirozen pedpokldat njakzkonodm rozum (intellectus a.che' typus)'ktejodpovd a odnhojeteba odvozovat vekeou syste' jednotu jako pedmlu matickou prody Daeho rozumu' Kdyjsme pojednvali o antinomiijs|ho rozumu,eklijsme' e vechny otzky'kter isl rozumklade,musbt naprosto zodpovdi telnr]o a e onlouvn je v mnoha se mezeminaeho poznn, kter prodnch j ako opvnn, otzkchstejnnevyh'uteln zde neme bt dovoleno.protoezde nm otzky nejsouk|adenypi.oz n ost vc'nbrjedin pirozenost rozumu uspo' ' a pouzeojeho vnitnm dn' s ohledemna dv otzky' na nicbm istrozum nejvt zjem,meme nyntotona prvnpobledodvn prohlen potvrdi., a lmsvouvahu ojehodialektl(e zcela do!rsit r:0viz A 476-484,ts (Poznyd.) 5o4_5l2. 421

420

Elenenr!,rt. LoBika,2.odd DiaLektikd Ptme-li se tedy (se zetelem k traDscendentlnlheologii)']?| ?4 n c oo d 5 \ e I ao d l I i n e h o 'c o o b \ d h u i el d k I a d s v . , " , " e 'l a , | . .,j "'i'rure \polen| " ' " r o v e h oi a d lnl podle.Jbecn}ch / a k o n p . ak odpovd u a teho i njak a tak mus existovat souhrnemjev' sy|je tol| bezpoch,br' jejich transcenden!ln zklad' lj' zklad mysliteln pouze istynroz. za je ito bytost substan. ' KlademeJi si . za druh,ozku. vaovnm jeJi nutn atd'' pakodpovdm, ? li nejvt realitou' c, vyznauje se Zdnon zkategori' pomoc vznam. tato ot.ka em vbecdn pedmtu.nelze pojem o njakm takovm nichsepokoumudlat si n m aj dn smy a tyto kategorie lotipouvatjinak ne empiricky, tj. na svt smys. non zkuelosli, sl, Dejsouli aplikovny naobjekty pipusti!' a]e pojm, lze pouh nzvy kter l.Mimo tulo oblastjsou to porozumt' Zn.li otzka, pomoc !ich nelze niemu za tet' zda si pinejmenm podle dna. myslet smme luto od svta odlinoubytost j a } ' op e d . p a L l . l m : a l e j e n ?an4 ' p i e d m e l y7 k u s e n o s l | ' o d p o ! ^.^- 1o8l? j e n ' v p o k u d t o n j a | i nam ne t 'o L i z |e : ] " ; m tv i d e j i . a n i k o | | e a | l t ^ e d n o l ) " - z n a m l s u b : l \ y s | e m d t | c kj v i J u a i e | n o s l i u l poladanI ' pincipem zko'r' svbo svta, kter mus ozum uinit regulativnrn vitek meme bez obav a mn prody. Bajet vce:v ttoideji si regulalivnmu dovolit urit altropomorfisny,kterjsou zmnnmu pmo ne. se vbec principu prospn' Je 1o totivdyjen idea' kter prin' kregulativnmu od svta. nbr vztahuje k njakbytosli odlin jeho jednoty postednictvm sch svta' ale tojen cipu systematick matu, toli schmalu svcbovaninteligence, kte je podle svcb moudr/ch zmrtvcemtohoto svla' Nemlo tm tedybtmyleno. mje lento prazkld jednoty svla sm o sob. nbr jak mme u s nm, i spe sjebo ideou. zachzet ve vztahu k systematickmu jde vn ozumu.pokud o vci svta' p.ece jen pedpokldat (bude nae tzn po. Memea|e ako jednoho kraovat) moudrho a vemohouchotvrce svta?N l o chybn4 a nejen o, nbtakovho tvrce pedpokl dat musme' A ne roziujeme tm pecejen svpoznn za hanice monzkuenosti? 3:|To,cojscm ji dve ideji ajcjm vlastnm urn eklo psycholo8ick jakotoprincipupouzc k regulalivnmu pDvn rozuu' mnc zbavujepo. podlen zabvltranscendentln i1uz' vinnosti, abychscjct zv1 obm jednotuvokor rozmniti vnitnhosmyslu hypo' si onu systematickou srarickypedslavujeme' Postupse piton velni podoblomu' k!e. sleduje kritikav ppad lheolo8ickho idclu'

Dadatek' o koheih cli Pirozen diakktiky

Lidlkho tozunu

v .adnn prirad?' nedpoklJdall l'me l.JIi' ]en nco'u .eho nemme : ' # |isll ran\cenden|dln| / d n } p o j e mo l o m . . I m ' e t o \ a m o o s o b aelnmu du stavby sv pedml);ale ve vztahu k syslEmalickmu ta' kter musrnepedpokldat, kdy studujemeprodu'jsme si mys' lell onu llm neznmou bytos| jen na zklad analos' s inteligenc a doko. (empirickm pojmem). t.j'obdaiiijsmeji, pokudjde o ely prv lmi vlanostmi. kter nalost, je se na tomto pojmu zak]daj, podle podmnek mohou obsahovatzklad takovsystematickjednoty k pou'l naeho rozumu naehorozunu' Talo jdeaje |ey vzhlcdm j piknout vak na. Kdybychom chtli sit zcela zdvodnna' na prosto objektivnpiatnost,znamenalo by to. ejsme zapomnli' e to' co myslme'.jepouzebytostv ideji. Kdybychom pak vyli odnjakho zkladu. kter vbecnelze zjistil pozorovnm svta, pozbyli bychon empi' tm schopnost aplikovat lento princlp zpsobemodpovdajcm pouvn rozumu ' rickmu Avak (budeme se tzat dl) mohu takto snad pecejen pi rozumpojmu a pedpokladu nejvy by|osti? nm zkoumn svta pouvat proto vzata rozumem za zklad' smm prv byla tato idea Ano mohu, l i m ' v } d d v a l / d m e l y i e o d p a k u i e I n m / J d|e /di|/enIpodobna ie 'o/u. i# j e v | o h ' k nImve \ / p r o \ l l e d n l c l I t m Z \ | a n n i c h l | / b o 7 s k | e i' | d } pro vs mus mt m l e udlat, ale tak. e svl smuj? Ano, i !o ve ke platnost, e bosk moudrost lak zadila ekneJi nkdo. stejnou regulativem Debo e idea nejvymoudrostije svm nejvym elm jednoty pi zkoumn prody a priDcipen jej systematicka eln podle obecnch prodnch zkon'a to i tam' kde je nepozorujete'tzn' ei tam' kde je pozorujete'vm musbt plnjedno. eknete.li: ,,Bh nebo: ..Prodato tak moude zadila'.. to tak ve svmoudrosti chtl... kleou cbtlv rozum poloil Nejvtsystematick a elnjednota' jako regulativnprincip za zklad vekermu zkoumn prody' byla ideje nejvyinteligence totiprv tm,co vs opavovalo Yychzetz jako ze schnatu regu]ativnho principu' a kolik elnosti nyn podle potvrzen oprvnnosti sv tohoto principu ve svt nachzle,toliker ne ideje m!e' Protoe vak znnn pdncip neml dn jin el sice za tulo hledat nutnou a nejvt monoujednotuprody,budeme jednotu mt co dkovat _ do t mry, Dakolik j doshneme _ ideji nejvybytosti.nememevak-anibychomsedostalisamise .s ' .e "b o u d o r o z p o r u p o m | j eo l b e .n e 7 k o n }p i i r o d ) ' k d ) j e n k \ l in i m j i b y l a ; ? ; ; '' Ialo idei po|o,'end / d / d k | d d .a d l t a | s e n a . e l n o s | p i o d y j d l o n a

422

423

ELenenty, 11. IrBika,2. o.ld. Dialektikd

Do.lo|ek, o konenm cIiPnz.hdiakk|ikylidskho rozunu

prvoped. hyperfyzickou' Nem|ijsmetoti nahodilou aco do pvodu pouze nb vlastnostmi' pokldatnad prodou byto se zmnnmi jevy bytosti'conn umoniloPovaovat klstj za zkladideu on spjal' podleanalogie za systematicky navzjem s kauzlnm uenm nejenopvnni mysletsipinu svtav ideji Pv polojsmetak j emnj (bez nhoby se o n nedalo pomoc ho antropomorfismu ]', ci za|be^ myslet vbecnic), totij ako bytost' kter m rozvaov a vIi atd''nbr podobn m tomuodpovdajc dostivost a nelibost, j pipisovatinekonenou dokonalost, ktertedy dalekope. meme na zkladempirick znalosti krauje tu,k n meme bt opvnni jednotytotichce. svtovho du' Regulativn zkon systematick do nekonena. abychomprodustudova|i tak,jako kd,by se yude' jednota' a eln i pi nejvt rozmanitosti nachzelasystematick i kdytohoz tto dokonalosti svlazvmenebodoshnemejen Nebo ji vude naeho rozumu'abychom mlo, pestopatk zkonodrstv ppad a v kadm to pro ns musbt v. hl d ali a pedpokldali, prody podle hodn, nikdy vak neme bt na kodu zadit zkoumn p12 lohotoprincipu.vzhledemk tto j pedstav' z z!k|ad by]apo|oena je tak j^sn, pvodce' idea nejvyho e za zkladnekladuexis. tenci a znalosl lakovbytosti' nbrjen jej ideu. a tak v|astnne' pouzez jej ideje'tj' z pirozenosti bytosti'nb odvozujinic z tto podn. vcsvta'Takse zd' eurit' i kdynerozvinut vdom pouvn pojmu' skomnou tohotonaeho rozumovho covalop.av efilosof vech dob'jelikoti mluvo moudrosti a pei a sprvnou prodya o bosk moudrostijako vrazech' ba dvaj o souznanch prvnmu pednost' pokudjdejeno spekulativnrozum, vrazu'pfotoe jsme oprvnni' zabrauje troufalostivtho tvrzen. nek jakmu pole' toti na podu. a zroverozumodkazuje zptnajehospecifick nezdlslibovatnicmenhone ist rozum.kters nm zpotku poznatk zkuenosti' tak neobsahuj rozen za hranic veke jesdie principy'kte sice mu sprvn rozumme nic ne regulativn jakme pouvn poaduj vtjednotu, ne doshnout empiick ozvaovn, ale prv tm'ecljeho snaen odsouvaj tak daleko, !l!! dovdjjehosouhlasse sebousammpomocsystematick jednoty A 742 na nejvystupe' Pokudjim vakrozumme nesprvn a povaujeme je za konstitutivn principytranscendentnch poznatk' vytvejpo. a domnI vdn, mocsice skvlho, a|eoidnho zdnsebeklam a tmvaktak vn rozporya spory. 424

vker lidskpoznntak tedy zan nzory, nich postupujek po. jmma kon idejemi'I kdym vzh|edem ke vemtmtotem elementm zdrojepoznn a priori. kter se zdajna pvnpohledignoovat hraniceveker zkuenosti' dkladn kitika ns nicmn pe. pi spekulativnn svduje' erozum neme pouvn tchtoe|e ment nikdy pekoitpole mon pos|nm zkuenoi a e vlastnm je, pozvac tto nejvy mohutnosti abychom vyuvali vecb metod Ajejch zsd}ouze ke sledovn n j hlubho nitraprody pod|e vech jednoty' z nich n j dleitj je princip el, monchpincip abychomvaknikdy nepekaovali hraniceprody'mimo np/o nas nen nic nepr'dny poor.Krlt'cke 7koumn vsechvet, kler mohounaie polnanl rozsiiit za han|ce sku|en ztuseno"ti'nas Y ]]l ^,"' v transcendent|ni anaIytice doaten pesvd. ||o'ze nikdynemohou vst nikdy dl nek mon zkuenosti. a kdybychomnebyli nedviv dokoncei vi nejjasnjn poukm. abstraktnm a veobecnm kdyby ns nelkalyneskuten vyhldky,abychomodvrh|i a svdn pouto tchlo pouek' pak bychomovemmohli bt zpotni navnho vyslchn vech dialektickch svdk, kter nechvtranscen. dentn rozum vystupovatve prospchsvch pepjatchnrok. Ji jistotouvdli, evechnojeho pedemjsme totis aprostou pedstrnje sice monmno poctiv.ale mus bt naprosto k niemu, protoese tk poznn'kterneme dnlovknikdy zskat' potoe Nicmn, eem nebude konce,dokudnepijdeme na pravou pinu tohotoklamu' jmme bt podvedeni ten nejrozumnj lovk' aprotoe analzavekerho neho poznn transcendentnho v jeho elementy(jakoto sludiun n vnitnpirozenosti) m sam o sobnemalou pro filosofapakje dokonce hodnotu, povinnost, bylo |edynejennutnodkladn prozkouma! totocel, i kdymamiy zp^covn spekulativniho rozunua k jeho prvnm zdrojm,nbrbylo tak radno- protoe dialektick zdnjeklamn nejenco do soudu, al i svdn pirozen a vdy co do zjmu,kterna lakovm soudumme, B 732 a zstane takov i pro vechnu budoucnost poditjakoby podrobnA 7o4 aktatohoto procesu a uloitjedo archivulidskho rozumuk zamezen budoucch podobnho omyl duhu'

425

II TRANSCENDENTLN NAUKA O METODE

DVm-|i se na hm veho poznn istho a spekulativnho rozumu !l! jako na j d nu budovu'o nv sob mmepinejmenm ideu,mohu ci,ejsmev transcenden||n nauceo elementech prov d li kontrolu stavebnlho materilu a uri|i, na jakou budovu, o jakvce a pevnosti' posta' Ukzalo se ovem, ei kdyjsmemli na mysli v,kte by saha|a ado nebe, zsobamaterilu srailajen na obytndm, kter byl dostprostoma vysokprv lak na to' abychomzskalipehled o svchaktivitch na rovni zkuenosti, eVak onenpvodn odv. n zmr muselpro nedostat k materiluselhat,a 10jsm ani neho' voi|i o zmat n jazyk, kter muse|o d|nky kvlionomuplnu ne. vyhnuteln je do | ho svta, rozkmotit a rozprit aby stavIi kad podle svhoprojektu' Nyn nm nejde o maleril, nbr o p|n, zvl jsme varovni,abychomse nepoulli a protoe do kdejakho nejasnhoprojektu,ktery by teba mohl pekraovalveker na monosti. a pestoe nememe odstoupit od budovn pevnho jde nm sdla, tedy o to' abychom navrhlibudovu,kterby odpovdala zsobm'je jsou nm kdispozici, a kterby zroveodpovdala poteb' na Transcendentln naukou o metod tedyrozumm stanoven form|nlch podmnek plnho sysrmrt istho rozumu'Bua... rniru to.to !1l A /U ohleduco dla( s dis.'p!inou' krinon"n' archi|ekrozi*oa a Lonetne s djinani isLho ozl,' a bude teba vykonat v lranscendenllnm ohledu to. o co pod zvemprakticklo9ilq, pok\,d jde o !vnoz. vaovn vb c , ko|y sice usilujl avak co patn praktikuj. vzh]edem k tomu' eobecnlogika se neomezuje na dnzvltn druh ozvaovaciho poznn (napftladna ist ozvaovac poznn', ani pedmty'neme na urit tato |ogika- aniby si vypjovala poznatky z jinch vd - dlat nic jinho,nepedkldatodvodnn monch nelod a echnick vrazy, klerpouvme pi systmatizaci rznch vd a kter uednka seznm napedsejmny,jejichv. znamapouvn m poznatteprve vbudoucnosti. 429

rcz,mu 1 .is' DisciPlna i!1ho Kad snadno pipust. e lemperament a rovn tal n ly, ktersi rdydopvaj svobodn a neomezen pohyb (napklad obrazolvor. nost a vtip), v mnohmohledu potebujdisciplnu' e by vak i ro pedepisovat svou disciplnu vem ostal. Zum. jemu vlash pslu se ovem nm snahm, m] smjet njakoutakovou zapoteb,me Rozum se tak skutena dosud vyhbal takov. zdt zaejc' poenost'. mu pokoen prv prolo, e pi dstojnosli a Dapost pojmout podezen' e sejed. tak vystupuje, nikdo nemohljen s nimi pojmy' slovy ms. nsto s a se hru se smy]enkami n o lehkomyslnou empiricky nen leba dnkitiky' pon. U rozumu pouvanho podrobeny trvalzkouceprubskmkamenem vadjeho zsadyjsou kitizovat rozum. jeho se pouv 91tt zkueDosti' Rovn nen teba pojmy rozunov okamit zobrazeny in v matematice.kde mus bt se lm ihned ve neodvodnn alibovolD nzoru. a concrelo v islm nzor neani empirick. ani ist stv zievDm' Avak tam. kde pouvn pijeho vidilelnch mezch' loti udrujrozum v njakch pojm' potebuje tak podle pouhch tam rozum transced n tlnm, pekraovnz. sklon k moc njakou disciplnu,kter by krolilajeho zkuenosli a brnila mu ve vselccb a omylech' kch hranic mon rozumu m codlatpouze s tmtonegatjvnm ei cel filosofie istho uitkem' D omyly lze pekonacenzurou A jej|ch pinykilikou' klam rozumu'cel systm Ki1e se vaknachz jako v istm jsou pod propo.jeny a sjednoceny mezi sebou dobe a blud, kter je nega zce|^ zvlh' a sice dol. spolenmiprincipy. tam zej, tivn zkonodrstY,klerz pirozenosti rozumu a pedmtjehoist ho pouvn vy|v pod nzvem disciplna jakoby systm opalrnosti a sebekontroly, ped nm neoboj dnfalensofistick zdn, nbrmus se okamit bez ohledu na vechnydvodyjeho piklovn - prozradit. Je si vak teba dobe pamatovat. e v ttodruh sti kanscen- El99 n.',l12 rozumu na obsah' nbr dentInkitiky nezamuji disciplnu istho jen na metodu poznn z istho rozumu' To prvn se staloji v nauce mnoho rozumu j e toho sice na jednstran o elemenlech' Na pouvn podobnho, aje aplikovn najakkoli pedmt' na druhstranje ale ' pece od kad. zrove m-li bt transcendent]n toto pouvn ho jinhotak bytostn odlin'ese bez varujcnegalivnnauky dis' ciplny,jejena to zvll zamen, nelze vysthatomyl' kternus

Cst prvn rcZumu istho Disciplna

V lidsk vdychtlvosti Se negativnsoudy, kterjsou takovnejen co do Iogick formy, nbr i co do svho obsahu, netzvltnct: dokonce se na n dvme jako na zvisliv neptele naehopozn. o I o z l i e n id . l e I i e b al e m lu | t e v a c r n op u a u ' r r e r 1 n e U \ l u esl1uje lil' by. n | .d i e l lolerovu a p o I o g r ea ' b 1 c h o md o ' a h I ia I e ' p o j e ] i c h chornjim zjednali pzea vnost' l'8'.k], sice memevecbny vty. kler se nm zachce' vyjdjt negaivn' ale pokud jde o obsah naehopoznD vbec' zda je n. jakm soudem roziovno nebo omezovno, maj zporn soudy lu zvltnlohu, e pouze zabrauj onJLu' Poto jsou lk negalivn poznatku. sice velmi prav vly. ktermaj zabraovatnepruvdivmu div' ale zato przdn, tj' svmu eluzcela nepimen' protoe v nich pece nikdy nedn onyl mon' a prv protojsou aslo e Alexander velik by enka. Jako vta onoho kolskho smD' zem' bez vojska nemohldobt dn zatmco poznnpi zk, monho Kde vkjsou branice naebo a koda podnt k souzen siln, a zdn, je se nabz,velmi svdn z omylu znn.tam m 'ega'lv inrukce. kter sloujen k 1omu, aby ns chrnila ped omyly, jetvtvznam ne mnohpozitivni jrnby se mohlo nae poznn zmnoit' Pinucen. ke| pouen. omezuje a nakonec zcela pollaujen sil sklon odchylovat se od od tllt!ry' kte. nm jislch pravidel, nazYne disciplnou' T^ se |i 1o \ P d n o t a ' z b y p r o l o r u | l di l n o u ' j i m a p o u ' ' e7 i e d n a ln j a k o |d . ' , ' . " ' J . ' ' K u l \ d i e n ll d I e n t uk. | e l y m j i , . m o d s e b en u l k n i\ e ( e d y d i \ c i p ] | n an e 8 a l I t n l p s p v e L . . : - / a I i n c o p r o j e v i r 'p o s | . 1 t u j e kultura a doklrna pspvekpozi!ivn'
r:, Dobe vn' c v eikol se disciPLnaztato'nlje s .'ycvikem..'Nicm n cxistuje mohojinch ppad'kdy je pNn vra.jakoto kze' peliv od dluhho'jkotoPo!.u', a tksana povaha vci yaduje,aby od1ion pro tento rozdl byly zachovy jedin vhodn vrazy. Pcji si prto. aby nebylo nikdy dovoleno puvatonoho slova v jism ne v nc8atinm v

B . ']] ".

9 ] l ^ ."

430

431

M.loda, 1'

1. kaP. DisciPLB isthorozMv

doM|ick

Pov.a

sice metod, kter takovch up|atovn nutnvypiynoutz nevhodnho zde nikoli' jinak ozumu odpovdaj,jenom KaPitola prvn. DiJciplna isthorozumu v doqmatic kmPo tn pklad'jak se istrozum Matematika nm poskytujenejznamenitj Pkladyjsou sm od sebe,bez pomoci zkuenosti' rozifuje astn kt si pirozenlichot'e pro tut mohutnost, zejmna nakaliv, jednom jakeho ji ptpad' bude mil i vJInych' v dosralo se srjn |s|' ^... pou|p'oto douf,e se budemoc|v transcendentlnm Hi1 '.tv.o.um ^,.' p'v tak {.as a dkladn' uani.o'sirouat ialo se mu to podilo metody' kdyzde pouijete zejmna matematickm, v pouvn velminm tesvouuitenost. kterv mat m aticetakjasnprokzala jak dospt k apo. se dovdli,jeli metoda' abychom dy zlenatom, toto. diktickjistot, kteou v poslednvd nazvmematematickou, jistotuve filosofii' pooc nbledmeprv takovou n s metodou, nazat doenAtickou' by se v nmusela a kte poznnz pojh' poznnmatemaozumov FilosoJickpoznn ie pojmt' Konruoa njak pojem ale je poznnmz ko|1s,|!kce Lick po. a priori. Konstukce znamenvyjdit nzor'kte mu odpovd, je tld ]akoto nzo jmu tedy vyaduje nz,npirick nzo' kLe jakotokonstrukcepojmu (obecn jednottivn objektern' nicmn pro vechny p|atnost obecnou vyjadovat pedstavy) musv pedstav kon. pojem pat. Napk|ad trojhelnk pod kte tento nzory, mon pojnu bujen tomuto pedmt odpovdajc tm, e znzomm stuuji t obrazo. v istm nzoru.nebos pomoc obrazotvomosti s pomoc ppadech ale pln v obou pape, v nzoru empiickm' na tvomosti Jed. vlor z njak lkuenosti. prio, vypj.'I si k tomu ani bych a je vyjdenl piesio bloui k a empiicky. non'""t.nl oblazec norriu -B41] ^ ,'. v ppad empirickho ponvad pojmubez ujmy na j h o obecnosti. jsou mnoh pojmu, ktermu konstrukce na akt se vdyhledjen nzou protose od lhostejn. a hl, zcela velikost stran a napik|ad uren' nemn, abstahuje' pojem trojhelnka tchto rozdfl,kte jen v obecnm, zatmco poznn tedy zkoumzvltn Filosofick v jed. ba dokonce ve zvltnm, poznn uvauje obecn malematick prv tak priori prostednictvm ozumu, pestovaka a not|ivm,

jistmiobecnmi podmnkami tak,jakoje totojedotliv ureno kon. strukce'musbt pedmtpojmu'jemu totojednot|iv odpovdjen jako jeho schma' mylenjako obe.nuren. v tto fomt d y tkvpodstatn rozd mezi obmatmitodruhy jejich malerienebopedmt' poznn, nikoli v rozdlu rozumovho Ti. kdo chtliroz|iit filosofii od mat m atikytak' eoon kali'em pouz z^ objek| po\ze kalilu, za|mcao kvantitl., zmovali i. poznnjepinou nek za pinu. Forma matematickho toho' ese pouzena kvanta'Jenompojemvetikosti totopoznn me vztahovat v na,7oru I7eloI| kon\truovat' tj' vylott a pnon' 7"i... r*ri.y * | l.a ] . podatv adnm nedaji na7oru nev empi'|ckem. ftotoje lze Jinm prostednictvm pojm. poznatjen Tak nikdoneme rozumov zskat pojmueality. nzor'jen by odpovdal odjinudneze zkuenosti a nikdy se na zkuenosti nemepodlet a prioize sebesamaapedjejm empirickmvdomm' Tvar kuele budeme moci znzomitbez veho empirickhopispnpouze podle pojmu' ale barva lohoto kuelenm bude musetbt dna pedemv tionzkuenosti' Pojem piny jko na pikladu' ktemi nabz vbecnemohupedvst v n'zou zku jako mate' enost atd' ostatnfilosofiepojednv o velikostech stejn matika,napklado totalit,nekonenu atd.Matematika se takzabv jako prostory rozdlymezipmkamia p|ochami rzn kvali|y'akontij akoto jednouz jejchkvalit' I kdyale maj nuitourozprostrannosti jak s nmpornoc v takovchto ppadech spol npedmt, zpsob' je pi filosofickmzkoumnzce|a jin nepi rozumu zachzej, pouze obecnchpojm' matematickm' Filosofickpoznnse dr zatmcopoznnmatematick nem s pouhmpojmem vystait' pojemzkoumin concreto, a poto spchokamit k nzoru'v nm pes|o vak ne m pirlcky. nybrpouze rakovm nazoru' kIe leJ : . l11 ' v nm 7n7om'la pnon. tj' 7konsrruo!a|: mustto. co vrplv z obec. nch podmnek konstrukce'pltit takobecn o objektukonstuo. vanhopojnu. Dejmefilosofovi pojemtrojhelnka a nechmeho' aby svm zp. hl k hlupavmu' M tedy sob m zjistil'jakje vztahsoutujeho jen pojemobrazce'kte je ohranien temi skami,a s nmpojem jak d|ouho prv tolika hl. o tomtopojnu ne nynpemlet' pojem chce' nic novho vaknevybd. Me rozebrat a ozejmovat pijtnajinvlastnosti, nebo hlu, nebo sla seky. ti, ale neme kter nejsouv tchtopojmechvbec obsaeny' Nech se nyndo tto

432

433

Me|odd.

]'

] ' kap' DisciPlno ,is|horo.unu dogfuolickh Poudn

konstruovat. Prootzky pust geometr' Ten zaneihned trojhelnk toe v, e dva pavhly indohromady pv tolik' kolik souet ktermohou bt vedeny zjednoho bodu napm vechslynchhl, trojhelnftaa dostane dva ce, prodloujednu stranu konstuovaDho styn hly,ktersedohromady rovnajdvmapravm' Potom rozdl vnj z tchto hltak, e vede rovnobku s protilehlou stranou yn hel,ktery se ovn vnit' m mu vznikne vnj troihelnka, ald- Veden neusttenzorem dospje takto nmu hlu v trojhelnku B 7 4 t e t l c e mu s u d k rozie(eni a ldlove obecnmu L naposto ia\nmU Matematika ale konstruujenejen velikosti (quanta) jako geometrie. nbr i pouhou velikost (quantltas)'jako algebra, piemzcela ab. pojmu od povahy pedmtu' ktery m blna zklad takovbo strahu.ie velikosli mylen' vol si pak urit oznenpro vekerzpsoby jako stn, odmocodtn, konstruovn YeIiko vbec (sel). ovn atd.; a pot.co na zkladjejich 3znch vztahzavedla obec' n pojem velikosti, znzorUje vekerprocedury. jimi je' podle uritch obecnch pravidel v nzoru, vytvena a mnna velikost' Kde m bt njak v l ikost dlena jinou. spojuje malematika dohro mady symboly jich obou znamnkemvyjadujcmdl n aid'' a do spv tak prostednictvm symbolick konstrukce pv tak spn jako geometlie prostednictvm ostenzivn neboli geometrickkon. strukce (pedmtsanch) tam, kam by diskurzivn poznn posted. nictvm pouhch pojn nikdy dosplnemohloco mebt pinoutohoto tak odlinhopostaven.v nm se nachzejdva misti rozumu. z Dichjedense ubrsvou cestou poJm l n a l o n u J ea p l l o l i n a z a I l s J p o i m " d d u h \c e s l o u n a / o l ,k l e p o o r . ap ' or | l a n \ c e n d e nlln uI n a u I y j e l a l o p i i i n a ' i a s n s i ' " . u ' . a . n 'Bj 1 '' '9 ^ vel), klere mohoubll vylvoien) pouhlm ror rae nen' o onatrricke borem pojm (zde by byl filosof visvmusoupei bezpochyby ve vhod), nbr o vty syntetick,a sice takov. kter mus bt po. totjpihletk tomu' co si Ye svm pojmu znvny a piori' Nesta (to totinen nirn vc nepouhou de. nyslm skuten trojhe]nka j! kterv nm sice vlastnosten, za nj k mm naopak finic', nbr jinak' nen mon To vak pe.e knmu nleej. ale nejsou obsaeny, oe e svj pedmt uruji na zklad podmnek bu empirickho' nzoru. Prvn postup by mi poskyt|jen empi.ickou vtu nebo istho (Drostednictvm men hltrojhelnka), kter by leobsahovala

dnou obecnost. tmmnpak nutnost. a o takovchvtchzde nen vbec eDruhmpostupemje matematick konstrukce, a to v naem jejm ppad geometrick, prostednictvm konstrukce spojujiv is. je tmnzoru prv takjako i v nzoru empirickm to rozmanit, patk schmatu trojhelnka vbec' tud kjeho pojmu'To je ale po musbt konstruovny vty. stup.jm obecn syntetick zbylen b}ch prolo l lo\otova l' lj dislurzlvnpiem}sleIotro|uhel. ^ '. n|ru. d aniv nejmentm b}chtimnepostouplda|. ne7k pouh defintci':.7iq kleou bychml\plvn naopak 7a(n'Ex|\luJe \|ceIlnscendenlalni jedinfilosofoYi' pouhch pojm' na zklad kler se poda syntza ale nikdy nelk niehojinho ne vci vbec. u se tj. toho' za jakch podmnek patitk mon mejej vnmn zkuenoi. v matematic. jako takov po kch lohch se vak lomto a po existenci vbec ne ptme.nbrptmese po vlastnostech pedmt sanch o sob,a to pokudjsoutytovlaslnosti pedmt' spojenys pojmemtchto Na 'lvedench pkladechjsme se pouzesnailiozejmit'jak velk pouvnm rozdlje mezi diskuzivnm rozumuprostednictvm po. jm a intuitivnm jejjch konstrukc' pouvnm zprostedkovanm jak pina Nynje pirozen na mst otzka. in takov dvojpou jakch vn rozumu nutnm' podle podmneklze poznat' zda se jenplvnim'nebo posupule i druhym lp\obem' veker nae poznn vztahuj sevposled e vdyk monm nzorm, je njak pouzeje.iichprostednictvm nebo pedmtdn' Apriom (neempirick) pojemvkv sobobsahuje bud ji njakist nzor' polom a me bt konstruovn' neboneobsahujenic nesyntzu mo. nch n7or' k|elnejsoudn) a priori a poromosemmeme po. ',. " mocInho\ynlelic|} a a priorisoudlt. dlejend'skur,,Ivn. n zkIade ffi pojm' prosliednictvlm pojmu' a nlkd}inluili\n. |onsLrukce Ze v c h nzor pak nen dn a priori dnjin nepouhfona jev,to|i prostora as'a pojemtchtoforemjakolok\anl |ze z zornita priori v nzoru'tj. konstuovat.je' a to bu spolus jejich kva' (pouhou litou (iejichtvaem)'nebopouzesjejich kvantitou syntzou stejnorod pomocsla' pro. rozmanitosti) Ale malerii jev'jejn stedniclvmjsou nm ,.l v prostoru a ase dny' si lze pedstavovat jen ve vnmn' tuda posteriori.Jedinpojem. kter pedstavuje lento empirick obsahjev a priori, je pojem yacj vbec'piem syntetick poznn poskytnout apriorn .to vci nm neme nic vc 'e pouh pravidlosyntzy toho'co nm me dt vnmn a poslerio.

434

415

M.lo.!a- ]' li

l ' kaP' Disciplna is|hoazunu do8natickt

Poun

| ]|| ^ ,'

: ;;; '' '.

potoe pedmtu' ten musbt nzorrelnho ri, nikdy vakapriom nutnempiick. jejichnzorneme vbec' bt vty,kter se tkaj vc syn|etick vty protonelze Transcendentln dn a priori,jsou tanscendentln' pojm' pojm' nbjenna zk|ad apiomch nikdy zskat konstrukc obsahujpouzepravidlo,podle nhose m empincky hledaturit nazom a priori 'y"..n.t.l 1.anoru loho'co neme by| piedslaveno vaL v dnm pnpade zn7oroval anI (!i'jednoly vJem/' Nemohou jedenjedin ze svch pojma piori'nbrin to jen a posteriori' postednictvm zkuenosti. k| r je mona podle onchsyntetic. kch zsad. pojmusouditsynteticky' musme z nj vystou. MmeJi o njakm pit. a sice k nzoru,v nmjedn.Kdybychom toti zstali t u loho, pouze vysvtloval v pojmu obsaeno' byl by !o soud analytick a coje skuten obsaeno' od pojmuvakmohu by jen 1o.co je v mylence jt k odpovdajcmu islmu neboempirickmu nzoru'abychv nm posoudila a priori neboa posteriori poznal,cojeho pojemin concreto je racionln poznn pedmtunle' Prvnzpsob a ma.ematick pojmu,druhzpsobjepouzeempirick prostednictvm konstrukce (m c hanick)poznn, kte nm neme nikdy dt nutn a apodik. pojem vty' MohI napklad analyzovat svj empiick tick bych bych tm zskal nco vc' ne e mohu vypotat ve, co si z|ab' ani pi tomtoslov skuten vy. myslm'Tm sice dochzk |ogickmu jeho rozmnoen poznn, lepen mho ale nezsk se tak dn nebo pdavek' Mohu vakvzl ltku,kterse tmto slovemoznauje' a za. jeJIvjemy. kou(e k'ee mI ndbIdnou n1/n synlelicke. dleempllcke vry'Maemd|i.k pojem llojhelnfta bych7konstluoval. |j.piedv d I priori' v nzoru a a touto cestoubych zskalsyntetick. ikdy ra. pojemnjak cionlnpoznn' Kdyje mi vakdn tanscendentln reality.substance' sly atd.' .ak neoznauje ani empirick' ani ist (kter nzor,nbrpouzesyntzu empirickch nzor tud nemohou piori)' poslupovat bt dny a ajelikosyntza neme a priori k n. zoru' kte pojmu odpovd. neme najeho zklad vzniknoutani jen zsadasyntzy3z3 dnurujc syntetickvta' nbr monch vtaje tedy syntetickm empirickch nzor' Transcendentln rozu::3Proednictv pojmupiny vychzm 2empinckho skuten Pojmu njak udloi (ese ncodje)'ale ndospvm k nzoru'k'er zDzoruje

movm poznnm na zkladpouhchpojm' a je tud diskurzivn. jelikose tmstv teprvemonouveker jednotaempi. syntelick poznni dn rickho nzortmale nen dn a priori. LxislujIledy dva zp\oby pourvn| rozumu' lre'ej.ou 'e t"e. |.|l A ,zJ po\lupuve|m| od|l(ne' lo be/ oh|edu poznni na obecnosl a ieho JpltomItylvaien|' 7psobm spot"cni' L,si,. p.oro. Jel j'ou obma e v jevu. jmnm jsou vechny pedmtydny.jsou dv sloky: 1ormanzoru (ptostora as)'kter me bt poznnaa urena pln a priori' a ltka(to'coje fyzick) neboliobsah'kterznamen nco.co se v prostorua ase nachz'a tud obsahuje existencia odpovd poitku' Pokudjde o ltku' k.ernm neme bt jakolo uren dna nikdy jinak ne empiricky, nememe mta priori nic jinhoneli neuren pojmysyntzy monchpoitk' patJikjedlot apercepce (v mon zkuenoi). Pokudjdeo onu, meme sv pojmyv nzoru urila prioi !ak. e si vytvmev postorua Ase pedmtysamy pomocstejnorod syntzy jako pouhkvanta' tm,eje "!a^ljeme Prvnzpsob se nazvpouvnm je|iko rozumu podle pojm. ne' meme dlatnjc vcnezaazovat jevy pod pojnypodlejejichrel. nho obsahu'kter paknenohou j inak neempiricky' bt urovny tj' i posterioli d!\akpodleonch jdko'|opravideI pojm empirILk -]] B pouivdnIm rozumuskrzekonstruLcipojm. 'nte,'} ': d(]hi zp.obje ^ '" |y|o pojmy. proloze se llajl na,'ou pnon' prave Jellko mohou byt proto takdny jako uren v is!m nzou a priori a beze vech empirickch dat'Posouditu veho, cojest (njak vc v prostoru nebo v ase)' zda ajak da|ece to je uri! kvantum, inikoli. zda si v nm musme pedstavitnjakouexistenci.nebojej nedoatek.zda toto nco (ievypluje prostora a' j njakm prnm substrtem, nebo pouhmurenm' zdmjeho exiencenjak vztahk nernujinmu jako k pin neboinku. a konen zdajejeho existence izolovan nebo ve vzjemn zvislosti s jinmi, posouditmonost' skutenost a nutnosttto existence, anebojejich opak:toto vepai k fozumo. nupo.nn z pojm] a nazy se poznnrj'rtIosoicb ' zamco
pojeh piny in conceto' nbrk sovm podmnkm vbec,kter by m o h l )b l t n a l e z e nv )e z k u , r n n r n J a k o p o d m r n yp o \ i d a J i c i p o J m ot d ui r n y pn PoUpDii lcd) j.n Podle pojm a neohu po'tupovlPro\liedni.him \on strukce pojm, proloe poje je p.avid|em syn!zy vjem' kter nejsou jst mi nzory' a nemohoubl tud ddry,a pio\.

436

43',7

Me|oda, l ' ds|

] ' kap. Discplnais|ho rozunu .Iognalickh pou{n{ a nejjasnj varovn stlejet nevzdv zmru poniknoulza ha. nice zkuenostido lkavch konin intelektulna, je nutno odstranit jetjakoby poslednkotvu fantastick nadje a ukzat' e poyB poskytnou| matematickmetody nm v tomto druhu poznn neme sebemen vhodu' leda lu, e by se tm zelelnji odhalily slabiny matematickmetody a e matematika a filosofie jsou dv naprosto znvci' tebaesi navzjem podvajruce v prodovd,a e tedy postup jednnikdy neme bt napodobovnduhou. Dkladnost matematiky je zaloena na definicch, aximech a dem o n . ' r d c i c h 'S p o k o j i m\ e \ | m ' eu t i ' e d n )l ( c h l oe l e m e n L ^neme b l t I o m \ m } s l u .j a k j e c h p e m a l e m a l i L . lilosofiiani vyko. *?,] '. ' n.in'ani napodoben: 7 e 8 e o m e l r n e p o \ l a ! l \ e | | | o s o l l ip o m o c s v e melody nic ne domekyz karet a filosof v oblasti matematiky rne pomoc svmetody vstjenplanei' pestoefilosofie spov prv v tom' e zn svhranice. a e ani matematik.nen'|ijeho la|entji od pody plizk a omezenjen najeho obor' neme varovn filo. sofie odmtat'ani se pes n penet' |' o deinicch. DeJinonl m znamenl. jak lo u sm vraz Da. znauje'psn vzalo jen tolik, co znzomit pvodnmzpsobemzevrubn pojem njakvci u\.nitjeho hranic.],sPodle takovhopoa. davku nemebl tmp'r'. pojem vbec definovn' nbr pouze explikovn' Ponyad nm toli mme jen nkolik znk uritho ' e n In t k d ) i l s ( e . d r u h us m y s l o t c hp e d m l n ' Iere ^.. /da sIpod sIovemt -o o l n a . u j e t e n | } 7p l e d m e | . nemy\||mejednov ui c e a i l n d y m e n e / M k u '' .. 'ak si mzejeden loholopiedmtu T | o v m k y \ | e |v p o j m u 7 l d l a l \ r o . mjeho hmoinosli. ba.vy. tuhostije!tu vlastnost,Ene.ezay, zam. co jin lid o n nemus nic vdt. Uritznaky pouvmejen tak dlouho, dokud st k roz]iovn' Nov pozoovnnaproti tomu nkterznaky vypoutj ajin pidvaj; pojem tedy nikdy nelemezi bezpenmihnicemi. A kemu by takmtobt dobrdefinovat ta. kov pojem? JeJi napkladeo vod ajejcb Ylastnostech, nebude. 315 Z?vrubhs| znaen jds^ost a dostatenost znahl; u /rraaic ide o prcciz je jich udnjen tolik a ne vc'nekolikjich t zevrubDmu nos!'s n pojmu p^1'' podnos| hranicnenodnkudodvozcno, Pak |1k'etoto stanoven a nevyadujo tedy ddal dkaz, coby Pedpokldnou definiciuinilo nezpsobilou s!!navrcholuv c h soud pedtu. o njakm

definovatv prostounjaknzo piori(tvao' dlit as(trvn). jedn vci v ase a pro' a te nebopoznvatpouzeobecnosyntzy je innost (s|o), ro' velikostnzoru vbec s.oru a z toho plynouc matema. pojm a nazYse |nnosi konstrukce zua! prostednictvm velk spch, kter m rozum v oblasti matematiky'piozen pak pi' sam' probouz e se poda- neJi matematice oekvn' - usDl teIiko.|m. erozum i mlmoobIa.t neimenslm ieiIme|od po;myna nazory'krer me |.|ast a prioli. cm7 pie'eae 'secny |*J!J - '." "ve s di| panem pl|ody' |omu'st tlo.otie Naproli se '|anetakiftairc aniby do. kurzivnmiapriornnipojmy v prodvelijakfuuje. r a |itu nzomoua priori,a tmji ovt' Nezd s kzala uinitjejich sebedvry a eby v tomtoumn nedost]vlo vak, eby se mistrum pokudjde o jejich dovednost' veejnos.nesdelaYe|ikoekvn, zabva.. sotva kdy totio matekdyby se mli toutovcnkdy zat kdysi vbec nevimlispecific. maticefi|osofovali(!kto kol!). pouvn rozumua ne. rozdlu mezijednm a druhmzPsobem kho pravidla'ktersi zamyslelise nadnm.Bna empirickypouvan msto axim. odkud s vypjuj od obecnho rozumu. uplatujloti jim ale dostalopojm prostoru a asu'jinise (jakojedinmipvod nezle, a podobn zbyten zabvaj, na lom jim vbec nInikvanty) pojm' a tmi po istch rozvaovacch seji'n zd ptraipo pvodu jen pouvat. platnosti, v tom vemjed. nbrjechtj rozsahujejich jim byly vykzny' najdocelasprvn'nepekaujlihranice'kter o|i hanicepod,' Dostvaj se tak ale nepozorovanz pole smyspojm' a dokonce transcendentlnch lovostido nejist ob|asti istch, (instabilistellus,innabilisunda)],a nedovoluje ani stt' kde jim pda jen nahod|| kroky. z nich a.ne/acho. antpIavdt a kdese dajI d|al *!ll1 ,' ^ poslupv malematice znamena v anl nejmensi 7||mcojej'ch sopu' po. ket i nejvzdlenj hlavncestu.po n budemoci s dvrou rozumuPi jeho vytkli jsme si za povinnosturithraniceistho jistotou. pouvn pesn a s ale ponvad snazeo transcendent|n ohledu na nejdraznj tentodruh snab m tu zvltnost, ese bez
]]a''zom' vla, v nelzeP|ou.-ovidius' Pone. na Dinelzevstoupit, ')' I' l, Praha 1974.(Pozn.vyd,)

438

439

Me|od?, 1' sl

]' kaP' Dis.iPlM nho rozMv doM|icknpoudn ponkudslevit z psnosti poadavku, svho a celou tuto poznmku omezme na to. efilosofick definicevznikajpouzejako x pozice pojm, danch zatmco definicemtematick vznikajjako konstrukce pojm, kterjsou utvoenypvodnm zpsobem' Filosofick definice tedy vznikaj jen analyticky, ozboem (iehop|nos. nn nikdy apodiktickyjist)' zatmco definicematematick vznikaj synteticky. Ma. tematickdefinice proto svjpojem samy /o1 zatmco fi|osofickho po\ze vystluj t. z ioho p|yne,e: a) ve fi|osofiinesmme napodobovat matematiku v tom,ebudene pedes|at definice'ledasnadjenna zkouku' Jde v n toti o rozbory jen konfzn' pojm' pedchzej danch kter. i kdyzatm a nepln jsme zskali expozicepedchz plnou, take z nkolikaznak. kte z rozborujetnedokonenho, meme na leccosusouditdv,ne dospiem;kp|n eIpo7ici' lj' kdefinici l.ani.,ro"..' '. r'ro.oni *9J!,,| jako'|ovymezen mus def'nice. ze(e|nost' do spe uzava| ne2'. "' zanat'r, Napoti tomu v matematice nenvbec dnpojernped je teprvedn' Matematika d f inic ajejm prostednictvm tedy mus j vdy zala definic zanat' a tak mie. b) Matematick definicese nikdy nemohou mlit' Neboje|ikoje pojem dn nejprvedefinic'obshuje prvjen to' co v nm m bt definic myleno' Avakpfustoe pokudjde o obsah. s v nmneme, vyskytovat nic nesprvnho, peceobas me, i kdyjen zdka, dojt k pochyben ve form(vyjden), totis ohledemna preciznost. Tak vysvLlen| ma obecn kunice' k je |o kila lni?.jej ve.hny body ^ . ^ jed'nho v7d|enosli Ieive stejn od jednoho bodu(od sledu,. |u : 11 ^ ',. vp|ynu|o chybu. edo nj 7bylen urenl titl}' Musi toti' e\ir|ova|
3,6Filosofiese heD chybnmidennicemi'rejmn takovmi' kte' sicc lkuten obsahuj elementydefinice' ale jetne v Plnoi' Kdybychom s dnnpojmemnmohli podniknout vbec nic dve' 'e bycho jej defi. nova|i'vyPadaloby to se vnn|osofovnm velmi pat.'Protoe a|e'kam a eleenty (rozboru) sahaj'lre je vdydobe a bzpePou!' mohou bt i nedosiaten definice. tj. vty' ke. psnvzato jt nejsou dofinic.mi' alc jinakjsou pavdiv a Pibliuj se jim, veli uiten pouity'v mateatice jsou to definice ad esse (d inic,,ad esse.'zskvpojem s''byt..)' ve filosofii ad e|ius ose (definic,,adne|ius ess,. s ',byt..ji oxistcho pojmu''vylepuje..)' Dospt k nim je Pkn' a|eaoveli obtn' Prvnci stlejet hledj defiicisvho Pojm! prv'

pi. nb me se zdrovat u toho'co si lidmyslpod ovem ''voda..' jsou s nm komek pokusm, a slovo s nkolikamlo znaky' kter spojeny' pro ns pedstavlje jen o.ruren{, aniko|i pojem vi' Udajn jinm neuenm nim vzato' definicenentud slova.Dle, psn jako naplaladpo' dna priori danpojemneme bt dejnovn, jem substance. piny, prva,spravedlnosti atd'Nikdy si toti nemohu pojmu btjist,ezetelnpedstava njakho (jet konfzn) danho ledae vm,e.'etatopedstavapedmtu byla podrobnozvinuta, adekvtn' Ponvad a|epojemtohotopedmtu me tak'jakje dn, obsahovatmnoho temnchpedstav' kterpi rozboru pomjme' je ZevrubnosL rozborumho . -'- i Ldyje pi aplilaci vd}Poliebujeme' vdy problemaLlcka pomoc vhodnch pi. ajen ro,,man'l}ch ].l . *,." <ak uddme bt u|nna n'kdy apodik|kb f|o! Pra|derodobn"' Mstovrazu ''definice.. radjivraz! expozice, bych pouval kte pedbn zstv vmrdo stlejet a pi nm mkritik nechat jistmryp|atit'a pestomts ohledem jet najeho zevrubnost urit pochybnosti. Jeliko ledy ani empirickpojmy' ani pojmydan a priori ji nelibovoln mylen nemohoubt definovny' rczbyaj d|l pojny' na nichlze tento ppad umlkousekvyzkouet. V takovm mohu svjpojem vdydefinova.,nebo pece vdt,co jsem musm chtImyslet'jelikojsemjej sm zmmvytvol'a nebylmi dn ani pi.ozenost mho rozvaovn' ani prostednictvm zkuenosti. Ne. mohu vakci' ejsem tm definoval njakopravdovpedmt' jako napkladpoZvis.li totipojemna empirickch podmnkch' jenlodnchhodin' nejsous mto libovolnmpojmemonenpedm| ajeho monostji dny;ani z nho nepoznm, zda m vbec njak pedmt'a budelepnazvatm (mho vysvtlen deklarac projektu) pedmtu nedefinic ' Nezbvaj pojmyvhodn tak dnjin k defi. je novnne takov' kte njakoulibovolnou syntzu, obsahu.j me bt konsluovnaa piori' Proto pouze matematikam deinice. k|ery matematika mysll.lobra/uje Lot| tak apnoriv nazoru ...^ Pedmt' piedm|jislneme a rento obsahova( ani vce' an| mn nepojem. j+ ..'' (j ponvad v)s\llenm pojmu pvodn|n byldanpiedm| zpsobem' anibychomjeho vysvtlen od neho odvozovali'Nmeckjazyk \empro yazyeryo.ice' exPlikoce' deklaruce a deJinice c vc ne jedno slovo: ''vysvt|en.. - kdyjsme lErklrung]'a proto musme totiodepe|iestn nzev ,,deinice.. ilosofickmvysvtlenm

440

441

Meloda' I' 5 bt sladno z ondefinicea me pouka. kteje odvozena zvltn dokzna,e kadlinie, jejvechnybody lestejndaleko od je kivka (eani jednajej st nenpm)'Ana. jednohojedinho, zpsobem' rozmanitm tomuchybovat definicemohounapoti lytick nebosejim v pojnu vlastn neleely. znaky,kter kdybu pinej pl. tvobytost' rys definice'protoe zevrubnosti, kte nedostv bt tak docelajisti. Ve filosofii no rozboupojmu si neneme deinovn napodobovat' protonelzematematickou metodu sady' pokudjsou bez. apriom z' o imech.lsov |o syntetick synteticky' prostednjist' Jedenpojemse vaknedspojits drul]m pro|oe k tomu,abychommohli vyjtza n. a zovebezprostedn' poznatek'JeIiko jak pojem,je nutnnjaktet,zprostedkujc poznnz pojn, nebudemt dnou filosofie je pouze rozumov napoti |omu nzev,,xim..' Matematika kterby si zaslouila zsadu, rovin.Me !en.eti body levdyv jedn B 76l aximy m' napklad pojm v nzorupedmtuspojovat konstrukce totiprostednictvm zsaNaprotitomusyntetick A 733 jeho prediktya priori a bezprostedn. neme bt nivta:,,ve, co se dje.m svoupinu..' da' napklad kdy bezprostedn ,jistpouze z pojm'protoese musmtotipo. ve asovho uren po nem tetm'totipo podmnce ohldnout zkuenosti. a nemohulakovouzsadupoznatpmoa bezprostedn jinhone jen z pojm. Diskurzivnzsadyjsou ledy nco naprosto vdyjet tj. aximy. Diskurzivnzsadyvyaduj zsady intuilivn, njakou dedukci. kterou mohou zsady intuitivnzcela a naprosto evi podat. zsadyjsou prv z tohotodvodu ajeliko intuitivn zsadypi veker svjislotpece nemohou dentn. cofilosofick nekonen mnohok tomu'aby njaksyn. nikdy pedstra!. tak chyb rozumubyla tak evideDtn tetick vta is!ho a transcendentlnho jako vy.iadujeme) vta' se tvrdohlav edvakrt djsou tyi' oak i ur. v tabulce zsadistho rozvaovn' Zmniljsemsice Y analytice, axi. nebylasamadnm il a\imy nzoru;ale zsada tamuveden axim slouilajen k tomu.aby udalaprincip monosti mem,nb filosofii v lranscendentln vbec, a sana bylajen zsadouz pojm. matematiky' Filosofietedy musbt totiukznadokoncei monost pl 7alady nikd} absolum nema 7ldn a\imy a nesml sve apriom| ^. ^ jde 'e pokud pavomoc. o mus sniil k tomu. ab} svou Lazovar. nybrz i,*g . . n osnraved|n tl dkladnou dedukc. 442

1' LaD' Dncipltna

h|horrzunu doqdali.k1

Pu{n

dkaz, kterje intuitivn'se 3. o denonstncch']e^apodiktick u, cojest'nikollale. nsovem zkuenost demonstac' me nazvat empirick d. eby to Wbec nemohlobtjinak. Protonm nemohou pojm kazndvodyzjednatdnapodiktickdkaz'z apriomch jistota'tj. vzejt nzorov (v diskuzivnm poznn' ale nikdy neme j ist.Jenommatemati. evidence' i kdyje snadjinaksoudapodikticky z po. potoe nevyvozuje svpoznn demonstrace, ka tedy obsahuje bt dn a priori jm,nbrzjejichkonstrukce. tj-z nzoru,kteryme pimen pojmm'Dokonce poslup algebry s jejmi rovnicemi' pravdivost spojen s dkaredukce zskv z nichs postednictvm charakteris. aleje konukc konstrukc, zem,nensice geometrickou pojmy' zejmna tickou. v npomocznkv nzoru oznaujeme a anibychomse ohl | ina heuristiku, pokudjde o vztahyvelikost, z nich vechnysudkyped chybani tm,e je k^d z.jiujeme vhody mus bez tto poznn naproti |omu se Filosofick objasnn. (prosednictvm jelikomusobecn vdyzkoumat in abstracto obejt, (jed. tnconcrelo obecn utaova| ma|emaLtka m,e pojm). zalimco "'., kdejetad} apl'on' nazoru)'apie\topomoci.i(|epiedstav) nolIivm -';i (po pomocpouhch doY vst dkazy lz kok vidt' Protoe chybn akroa n|ichni nazvalbychje radji v mylenkch), mocpedmtu jak Ji raz (diskurzivnmi) d'az}' spe nedenonstraceni. kte' v pedmt nazoru' pos(upuj|ak' e ukazuj nalnacuje' nehod' pak plyne.e se pro povahufilosofie vbec Z toho veho popekyPovala dogmatickm rozumu, aby v oblasti istho hlavn pece du dojejho a stuhami matematiky, zdobila se tituly stupem spojens n' To nepat,tebaem vechnydvodydoufat v sestersk maitjej je poeti| musspe nikdy uspt' kter neme troufalost, vdom s\ych mez. a po. kte si nen bludy rozumu, zmrodhalovat spepojm pivdt domlivost naich objasnn mocdostatenho ve svch dkladnmu sebepoznn. ke skomnmu, ale kulacezptky pokusechse tedy rozum nebudemoci dvatped transcendentlnch jako kdyby cesta, kteouurazil. vedla pmo k cfli' sebe tak dviv. na svzkladnpremisy,aby a nebudemoci tak odvnspolhat zPt a dvat pozor na to, zda se astji se ohldnout nebylo nutn by|yv pr'ncjpech chyb}' ktel v sledusudk neobjevujl nhodou ^. , pincipy piesnjI dino. :;T |yto nutnosl bU pieh|dnuty. a neprobou7t vat.nebozcelazmnit' 443

M.|oda. 1' ti

2' kop' Disciplna pokud jde ojeho Pohdickpoutvli, is|ho ,ozu^u, llt' N ozum je toti(subjektivn) sm systmem, ale ve svm D-]! A 738 pouvn, prostednictvm istm pouhch pojm,je pouzesys!mem bdnpodle zsadjednoty,jeholtku me poskytnoutjedin zkuenost' o zvltnmetodtfanscendentIn filosofie se ale ned nic ci, protoe zd mme co dlt jen s kitikou naichmajetkovchpomr, zda vbecmeme stavtajak vysoko meme vyvst svou stvbu z tltky' kterou mne k dispozici (z isthapriomchpojm)' Kapitola druh' Dtsciplna istho ro.ufuu, pokud jdc o jeho polemick pouvn Rozum se musve vem, co podnik'podizovat kice a nemejej svoboduomezovat dnm zkazem,aniby kodilsm soba ani by vyvolva|vi sobsammu nepzniv podezen' Nic tedy nen tak dleit a z hlediska uitkutak svat, aby se to mohlo vybnout tto zkubn a postrzujc pohldce, kteneberedn oh|edyna osoby' Na ttosvoboddokoncespov i existencerozumul ktenem dnou dikttoskou jehovrok nennikdy nim dstojnost, nb vc nesouhlasem svobodnch oban, z nichkad musmtmoB'167 nostvyjdit bez zbransvpochybnosti, ba dokonc svveto' i7i I kdyse rozum neme kflt|cenikdy pmo 4'|ar, pestonem dvod seji dyoddl'c|sr o7um sia|e nen ve svm dogmatjckm (niko|i matematickm) pouvn natolik vdom nejpsnjibo dodr' ovnsvch nejvych zkon,aby se nemuselukazovat ped bitickym 7.atem vyho a soudcovskho rozumuve sveprostote. ba zce|a zbavenveker dogmatick vnosti, kteou si osobuje. Zcela jinakje tomu,kdynem co inits vroken soudce, nbr s nrokysvho spoluobana. a m se hjitpouzepoti nim' Potoe ty. to nrokychtj bt prvtak do8matick' jako onen i kdyv popn, souhlasn vok'hl a nachz rozumospavedtnn 'df' dvQoje pojistkou proti kadmu o.3,'kter ovlivovn a zjednv pr.vo. platn je se nemus vlastnictv, bt dnch cizch nrok, i kdy neme bt zrovnasamodostaten dokzno'(d' dle|,dv.3,'
r,] ''z h|ediska (Pozn'vyd.) |ovka.. r'3,,2hlediskapravdy"(Pozn.vyd.)

vechnyapodiktick vty (a ujsou dokazateln, nebo i bezpo. jist)dlmna do8mataa mathata' stedn Pmsyntetickvta z pojnje dognate\ fiaproti tomu stejn vta utvoen prostednic. (vmkonstrukce pojmje nathnatem. Ana|yick soudy ns ps vzato neu o pedmtunic t,/., neco uv sob obsahujepojem, kter o nm mme, potoepoznn neroziujnad pojem subjektu' nb tentopojem pouz vysvt|uj.Nmohou se proto, j ak je zejfi,r'az. vat dogmaty (kerto slovo bychom snad mohli pe|oitjakopouky). jazykovmzemale mohouze dvou zmnnch ve shods bnm druhsyntetickchvt a prioi nsttentonzev jen ty' kter tvo soust filosofickho poznni a sotvabychomnazvali,,dogmaty.. vty aritmetikyn b o geometrie. Toto pouvn ledy potvrzujeono vy' svtlen, kterjsme poda|i, totie dogmatickmi se mohounazvat jen soudy na zklad pojm, a nikoIi soudy na zklad konstrukce pojm' cel istozumpak neobsahuje ve svmpouze spekulativnm pouvn ani jedenjedin pm synteticksoud vytvoen na zklad pojm' Postednictvm idejnentoti jakjsme ist rozumschopen, uk7ali. vbec adnich synretictch soud. k(er by mely objekIiVn ..,. platnosr' Pros!edniclvim ro7vaovaclch pojm sice vytyuje b z pen : ;H zasady'aIe nikoli pimoz pojn. nb vd}jen nepimoprostled. nictvmvztahu tchto pojmk nemu zcela nahodi|n|J, otikmo. n.kuenosti ' les||iemonouzkuenost (ncojako pedmt monch zkuenostopedpok|dme,pak jsou oven tyto zsady (pmo)apo' diktickyjist, samyo sobvakvbec nemohou bt a prio poznny. Nikdo tak n m edkladn nahldnout vtu|,,ve,co se dje, m svou pinu.. pouzez tchtodanchpojm. Nenpoto dnm dogmatem'i kdyz jinho hlediska, totivjedinoblastisvho monho pouvn, tj. ve zku n osti, rnbt zcelaurit dokznaapodiktic. ky. ALoli mUs bl dokaZana. na7se ?d'adou'a n|ko|ipouiLou' a to proto'e m tu zvltn vlastnost, e samat p ve umouje svj dkazndvod, toti zkuenost, a v nmusbtvdy pedpokldna' Neexistujli ve spekulativnm pouvn istho ozumuani co do obsahuvbc dndogmata'p^kje \ eke do4inlickd netoda, a by byla vypj n a od matematik, neboby to mlabt njakzvlh mana, samapro s b e nevhodn'zakrv totijen chyby a omyly a matefi|osofii,jejm je stavtvecbny v|astnm e|em kokyozumu do nejjasnjho svtla'Metodavakme b\dy jen sys|ema. 444

445

Meloda' I. s|

2' kap. DisciPlng is|horozun/, Pokud jde o jeh Polehick po|.ik{

jeho pak obranu istho rozumurozumrn Polemickmpouvnm nejdeo b' poprn' v tomtoppad vt proti jejich dogmatickmu nbrjeo to' e bt i nepravdlv' nemohla zda by snadjeho tvrzen jistotou(ba i jen s vt pravdpodob. !l!! nikdo neme s apodiklickou i kdy k vtm njak' MmeJi toti tmio tvrdit opak' nost) nikdy vyproenho njakho pak nejsme driteli u opvnn' nedostaten jeho ne' jis.,e nikdo nikdy neme doklzat aje p|l vlastnictv oprvnnost. em vbec existovat a skliujcho, Je v tom cosi znepokojivho pece ped. ktery a e ist rozum' rozumu njak antithetika istho mbtve sporu se se. vechny spory' soudndvrpro avujenejvy takovou zdn]ivou p d sebou mIijednu bou samm'vejsmesice pfoloe na nedorozumn' nlithetiku. ukzalo se vak'espovala jsmejevy pokldali- ve shods ob c nm pedsudkem zavci samy jednm jejich syntzy plnost absolutn o sob,a pakjsme poadovali (kter ne. obma zpsoby stejn vakbyla nebo duhm zpsobem jev jev d. vbec ekvat' U vt: mon), coale nelzeu ''Rada prvnzatek.. a..Tatoadaje abso. hth o sobm njakabsolutn to tedy tehdy nebyl sku. |nn a sana o sob bez iakhokolizatku.. vty totimohou docela |,en rozpor rozumuse sebousamm;ob (ja. protoejy) do svexistence nejsouco spolen, dobeexistovat jsou jevy) pro' rozpomm| a nim. tj. nm samy o sob vbec koLo dsledky' to jejich pedpoklad pirozen musmtozpom !_z!9 Na takovnedoozumn vymlouvat a spor rozumLr se vaknelze t\dilo| theisticky neme bt urovnntm,eby se napklad .'E'J. p|oti tomu atheisticky: 'Jveexistuje udn nejby|os|,,,a tuje nejy y}1y'os'..; absoco mysl'se vyznauje nebov psychologii: ,,Ve' jednotou, pomjejc materiln tvalou a |i se tedy od veker Iutn jednoiy.., nennemateriln proti emu by nkdojin namtl| .'Due jednotou pomjivosti... z Pedmtotzkyje zde a neme bt vyjmna jeho pirozenosti odporuje'a ozco totiprost vehocizorodho, vaovn m co initjens vcni sanni o sob,^nikoli s jevy' Bylo nalzl opravdov rozpor,a to tehdy'kdyby ist by zde ovem mono po. kal nco, co by se blilodvodu rozum na stranpoprajc kri.iky dkaznch dvod, na nich zitivnho tvrzen; nebo co se te mene tyto dvodykritikovi stavten, kdo dogmatickysouhlas, dogmatismu doceladobe piznat,anibychom se vzdvali vt' pro 446

zjem,jehose potivnpece mluvpinejmenm zjemozumu' nkvbec neme dovolvat' kter tolikJtvyslovili vten a pem. Nejsemsice tohomnn, liv lid (iako napkladst.lz r )' proto ctili abinu dosavadnch jetnalezneme dkaz' totielze doufat'ejednou eviden|n d. jes. kazy tchtodvou kardinlnch vt naeho istho rozumu| .'Bh posmtn ivot..' Jsemsi naopakjist, ese to nikdy nesta. 9119. a ',Existuje potakovsyntetick tvrzen, ne. odkud chce totirozum vz|dvod kterse nevztahuj na pedmty zkuenosti a jejich vnitn monost? Je vaktak apodiktickyjist' ese nikdy neobjev lovk' kteryby mohl pravdpodobnost, se sebemen nekuJi dogmaicky, rdi oPak' pouzepomoc vzhledemk tomu'eby to pecenohl dokazovat ist ho rozumu'muselby se lotipokusitdokzat'enejvy bytosta sub' jekt.kter v ns mysl'jsoujakoisl inte|igence nenon. odk]udby vakchtl vztznalosti'kter by ho op.avovalysoudittaktosynteticky o vcechza hranicemi veker mon zkuenosti? Meme tedy bt zcela bez staosti, e nm nkdo jednou dokeopak; takeprv poto nemusme uvaovalo kolskchdkazech. nbrmene v kajsou doce|ajistve shodse spekupijmat dmppad vty' kte lativnm zjmemnaeho rozumuvjeho empirickm pouvni a navc jsou 1ojedin jak ho sjednotit prostedky' se zjmempraktickm' Na svho protivnfta(kterho pokldatjenza kitika) mme zde nesmme je ho musneomylnzmst' Nemusme pipavenonon liquet']:, se pitom bnitodplat.kterou snad proti nm chyst'jeliko mme v zloze neust|epipravenu subjekvnma\imu ozumu,kier potiv. B_111 jeho nftovi nutnchyba podjejochranou m m epihlet vem pzdnm kouskm s k|idema lhostejn. v tomtosmys|uvlastnneexistuje vbec dnantithetika istho rozumu'Jedin vhodn pro ni by bylo totimono bojit hledatna poli ist theologiea psychologie; tatopdavaknelnese dnho bojovnka v plnzbojia se zbanmi, kt r ch by se bylo tebabt' Me vystupovatjen s posmchem nebovychloubnm, nadnimi se jako nad dtskouhrou' To je utujc lze usmvat poznnka. kter
3,, ',Netjs.o' vc ne.jasn... msk jej fomu|, zkatkou N. Prvn na hlsovac tabulcedvli porotci najevo'e pro nejasnost vci nemohou .ozhodnout' (Pozn'vyd') tj' zdruj se hlasovn'

44',7

M|oda, ! ' sl

razuhu,Pokud 2' kap' DsciPlina is|ha Poun ide o jeho Polefuick a zroYenu kdyjej velni vynej, ljdna rozumu dopoutj' sebe piznal svslabiny. kler se mu pi zkoumn brn'aby upmn fl)e od' se naopakzeptaliPiestleyho, samavyjevuj'..Kdybychon po\l tozumua odmtaj. vlun zsadmenPirickho danho jakpohnutky jakoukolitanscendentn m]'eslrhnul spekulaci' cho pile vekerho nboenstv dva zkladn takov 'iakosvobodua ne. (nadj ptho ivotajeu nhojen oekvnm na due smrtelnost a hortivm zzraku vzk n z mrtvch)'on. kterje sm zbonm ne. zjen ozuiju' nemohl by odpovdtjinak nboenstv. uitelem je pedmty pokoume odejmoul uit inna jma. kdy se iemu po/na| ul. ^..' pilrod) kIele /Jkonm hmolne ' jedlnm' J.me. to pe.n j po\ m)s|i \e |ed n menovanho Zda|o b} nespraved|iv o\lou7e| .i|' :. /:" ' lv'7eni s uelem nbo2en\I\l. |.|et dokae sloult.vepalado,(nI leIe. mui proto,esi nevrady' kdy zabloud a ub]it dobomyslnmu prokzati nemn pz vak musme pole prodovdy' Tuto mimo Huno. a co do mravnho charakleru bez|jhon'mu dobe smleicmu y'. kternen protoe m pvem s to opust svouabstrakh spekulaci' v oblasli za to. e jej pedmtlezcela za hranicemiprodovdy idei' istch vzhledemk nebezpe' Co je tedy pitom tebauinit'pedevn pirozenj' nic spv. hroz obecnmu blahu? Nic nen kter odtud jen poto vy' kter mte uini| Nechte lyto lidi nj nerozhodnut, jednm slovem' prokili talent, hlubok a nov zkoumn' ko.at; ppad pro rozum zisk' sh. prok li jen rozum,budeto v kadm rozumu' nepo prostedcch svobodnho nete.lipojinch prostedcch nen pro vel z rad, zaneteJi svolval obec. kter spustte.li kik o j vbec pochopen, ako kdyby 1o o haen ohn' takov subtiln kony enenvbec o tom, co z tohoje pro obecn zesmnte se. Nebo jdk daeko prospjne nblz me..dobro neboil'od|'v' Jeno Lom' \e vekereho od zaimu' d zda r# rolumdospl s\spe|ulac'. abstrJhuj ' nlm meme \bec poilat' se mu\|me v}mnou 7a nebo ho sp|\e ali praktick zleilosti zcela vzdt' Prototedy.msto abystedo toho pihlejte lomutosporu- kteryje pro bojujc namhav' ale meem, pro vs zbavn, urit nekvavm vsledkumusdo. a kterpi svm padnoulpro vae stoli. nhledyblahodm . radjiklidn z bezpen ce kritiky' Je totizcelanesmysln oekvat od rozumupouen. a pi ve pospch kte stany mustolo potom mu pedempedpisovat' uen dopadnout' Nadtoje rozumji sm od sebetak dobe zkrocen

odvahy' Na co by se totijinak chtl spolhat' oDtdodv ozumu omyly' sm vechny je jedin povoln odstranit kyby byl on. kte vlastnictv? a pokojn by mohldoufatv m ani v sobrozvrcen, ve, co zaizuje sana proda,je k nem!dobr'Dokonce i jedy vlastjinjedy,kte vznikajv naich k tomu,aby pemhaly slou (lkrlk sbrce p|n protochybtv dn a nesmj nchvch, pouze spekula. naeho a domlivosti proti demagogii Nmitky n)' ozu. lohoto pilo,,enos| jsou ukldany nam dokonce rolmu tlvnho odmti' nesmme kte posln a el, dobr mt sv mus tedy mu' a - tebae souli. pedmty postavila mnoh pro ns prozetelnost Po Br+ seji s;alm nejvyslm 7jmem lak ysoko.eje nm doplinoserk| A ,aa a nmi sammizpochybo. v njakm nezietelnm se s nimi tmejen jsou drdny n uspo. jm pohledy spe ptajc vnmn. vanm k takovm vzhledem se odvovat eje uen Myslet si, kojovny? pochybn' ba mon pinejnenm tvrzen'je vybldkm opovlivch je po. vak uiten pochyb vecb Vdy a beze dokoncei kodliv' svobodu' p|nou rozumu jak zkouejcmu tak bdajcnu, skytnout o svjvlastnzjem, kte je pvtak aby mohl bez pkek peovat jako kdytylo meze meze, stanov tm, esvmnhledm podporovn pletou ciz ruce' aby rozum vci se do vdy trp, kdy a ktery roziuje' ktermu podle zmr. svch jeho chodu pirozenmu proti dily ho jen Nechte potosvhoprotivnfta hlsat pouze rozum a potrejte zjmu) vci (praktickmu zbranmirozumu.Jinak budtekvlidobr nikdy nedostane sporu pouze v spekulativm nebo ta se bez starosti' nic nejistou antinomiirozumu' zrovedo hry' spor pak neodhaluje - musbt nutnvyslechnuta pirozenosti tkv vjeho kter'jeliko jeho pedmtuze zkoumnm ro?um spor kultivuje a vyzkouena. To' coje pitom omezuje. tn, e ho soud opavujejeho dvou strana B ]l-1 pevn ln. mluvili e aby tn' Na lo' .(' ^b, n.n' A ,oJ "po,ne, 7byvjeste vam toho loli ro2umem. piea nejpilsnJm oipravedtnene dost, i kdyjste se teba m$e|i vzd|e]ydn. Dayida Hu,'u' jakoby stvoKdybychomse mli zeptal!||yho pohnulo k tomu,abystepodlo' vs pro vyven souzen: enho ,,co pro tak ln pochybnost lovka pracnvymylench mil pornoc jeho posta k obhajob a urrozumu pesvden' enhled a uiten snaha dostat ne by: odpovdl ,,Nic pojmunejvy bytosti?.., itmu odpoproti nsil'jeho se dl a zove rozum v jeho sebepoznn 448

u9

Me|o.!o, ]' a dren na uzd' e vbec nemte zapoteb svolvat stre,aby ! sti,jej znepokojiv pevaha se vm zd nebezpen,kladly ob. ansk odpor. V ttodialektice neexistuje dnv!7v,pro n byste sili dlat staroi' Rozum takov sportakve]mi potebuje,a pli bychom si, aby byl vcdenji dve a s 'eonezenm veejnm svolenm.o to dv by loli byla vznikla zal kri!ik, po jejmobjevenby vechnylyto tenjce musely samy sebou odpadnout' jeliko sokovby se nauili nah]e! svou zaslepenosta pedsudky' ktejerozdvojily' v lidsk pirozeDosti exisluje urit nepociivost' kte vak mus n.|onec"bsahovdlako\e..opo.ha/ /p l l|ody v|huIdobr)m J\ Ilavelndod'\ skIyva| .le 'kule.n.msIen u . e t mI, o | l 7 . k I o n pa! nzory. kterse povaujza dobra chvlybodn' Dky urit tomuto sklonu jednak se skva!. jednzk budit pzniv dojem se Iiddocelajist nejen .'vil'ro'dll. nbr postupni ponk fronlizo. vdli' protoenikdo nebyl s to proniknout za masku unosti' poe. nosti a mravnoi. a nachzel prolo pro sebe sama kolu npravy v do. mnle pravch pft]adech dobra. kterko]em sebe vidl' Nicmntato nejsme, a vyjadovat Dzory' kternemme' vloha tvilse lepmi, sloujen jakoby pr.ov'.on' k tomu. aby lovka vymaniia ze stavu surovosii a nechala ho osvojit si nejdv alespo ,nanry dobra' kter nebopotom' kdy se pravzsadyji rozvlnuly a pely do zp zni mus b! onlt licomrlosl krok za krokem rozhodD sobu myen, ponvadjinak lae srdce zkaz a pod cizopasnm plevelem potna, krsnhozdn ned vzejtdobrmusmIen' a pokryteclv nachzm Je mi lto, e lutnepoclivost. pedstrn o y ' | e n l 'I d e p e c el i d n a l l e I ln a m n o l t p o i e \ e . h ' p e k u I a l i \ n I hm IestIl7e h e m m e n p i e k a ' ) e kd n e p r | n a s | | m \ b e c7 d d n } p r o s p . h . - ; " l \ c . l u ! | ' o l e \ i e n e a n e p o | - r y l e ' v e m ) s l e n k y 'C o m / e ",lt'.t. ne sdlovat si dokonce i pouh bt loli pro naenzory kodlivj myleDky zfalova', zastrat pochybnosti, kter clme visvm kterns samy neuspoko. vlastnmtvrzenm,nebo dodvat dkazm. jistoty? Pokud tyto lajnpikle zatm vyvolvjen juj, zdn naprosl ppadspekulativnchsoud.kter soukrom jeitnost(coje obyejn snadno apodiktickou jisto|u)' pak a nezskvaj zvltn zjem nebud jim pecejen odporuje J eejnn souhlasefi Jeitnojinch' a vci nakonec tam, kam by je bylo pivedlo' avakmnohen dve' {tospvaj a upmnost.Kd vakm obec zato, ese dvlipn nejryzej smlen

2' kaP' DnciPlna k|ho rozunu, Pokud jde o j.h Pok8i.k

po'tlin

B--. . "o

. -. ^ ";

mudrlanti nezabvajnimmenm ne podvracenmzklad veei. nhoblaha' tan Dejen odpovd'jak se zd' zdravmuozumu'nbr iam je takdovoleno, ba dokonceje chvlyhodnpomhat dobrvci spe nepravdivmi dvody' neponechatjejmdajnmprotivnkm byjen tu vhodu' aby nai vzvu k umrnnostisniovali na pouh praktick pesYden nutili ns piznat nedostalek spekulalivn a apodiktickjistoty' Nicmn bychom mli mt napamti. e s mys. lem obhajoval dobrou vc sejist ned slouitnic hene zludnost. pie|vu i L a d p o d v o J ' e s e p n , ' v ' | / o V d n,lo , u . . ' y . n a . i " o a . i p o u r ' . !'.| . p e t u l d . e m u \ | v " e d l l p o c l I v e '| ej i . l l o n e ; m e n ; rc.o | z e p o z r d o r a r ' . ' " Kdybychom mohlisjislotou spolhat alespona tolo mlo, byl by spor spekulativnhorozumu o dleitch otzkch tkajcch se Boha, ne smrlelnosti (due)a svobody bud ji dvno ozhodnul, nebo by byl velmi brzy doveden ke konci' Ryzost smlense tak aslonachz v obrcenmpomru k hodnot vci sam'a la m mon vc upm. ncb a poctivch protivni'k ne obhjc' Pedpokldm tedy tene. kte chtj' aby dn spravedliv vc nebyla hjena protiprvn. s ohledem na nije nyn rozhodnulo:pokud kJility nehledIme n a l o ' c o 5 e d e j e 'n b l Z n a l o . c o I o d j e n a ( i c h, ' a s a d by se sprvndt mlo, nemusvlastn dn polemikaistho rozumu existovat. Jak mohou toli dv osoby vst spor o vc, jej realitu neme dnz nich ukzat ve skuten. nebo i ien mon zkuenostj. a nadjejideou ob hloubajjedjn proto' aby z n vydobyly nco y'. ne ideu, toti skutenost pedmlu samho? Pomocjakhoprosted ku chtjvybednout z tohoto sporu, kdy dnz nich nens to uinit svou vc pmo pochopitelnou ajistou, nbrob dokpouze napa' dat a vyvracet vc svho protivnka? To je toli osud vech tvrzen i ' l h or o / u m U ' l e - p I o u / e p i e k l d . U j I p o d m I n k } \ e i k e | m o i n e l _ ' . : ^ 7 k u i e n o 5 t l 'm I m n n Z5 e n i k d e n e n d c h a / | d k a zp l a \ d l v o s I l .p r i l o m vak mus upltovat rozvaovaczkony. kterjsou urenypouze k empiricknupouvn,bez nicb se ale ned ujnitv synletickm mylenanikrok - protivnkovineuste odhalujsvslabiDy.anaopak mohou Gil ze slbch strnek svhoprotivnita' Na kitiku islho rozumu se meme dvai iako na Drav soudn d \ rp r o v ( e c h n y j e h o\ p o r y . n e b o rd o n i c h . p o i u a ' e r t a j i u e z p , o stedn objekt,nen zrove zapletena,nbrje ustanovenak tomu' aby urovalaa posuzovalaprva rozumu vbecpodle zsad, klerych se mu dosta]opijeho prvnm ustaven'

450

45)

Metod,' 1' d Bez ttokitiky se rozum nachzjakoby v pirozenmstavu a ne' jin^kneylkou ' a nroky uplatovatnebo zajiovat nesv tvzen Naproti tomu kritika' kter erp vechna rozhodnut ze zkladnch nikdo zpo pravideljeho vlastnfto ustaven,jejich vno neme svj v nm nemme stavu' zkonnho poskytuje mr chYbovat.nm pioze. v prvnm. tenice kon po.J' m nejako spor vsijinak nmstavu' je y,.li.stdjmse chlub ob strany a po nm nsleduje lchno.ll ' e . e d o v c iv l o i l d ' | ]|l rarrnouFn neji.u m. kler).jedndva -,. ' . J , d ? ' t ' n l o Jlavu ie z a l r m c or e d l u h m Jen/ n mu\i po\kylovdt spory pou. m'Nekonen vn zdoj spor protoepostih[je sm klid hledali konen nut, abychom ns tak ;e dogmatickhorozumu na kter se v zkonodrsiv' a rozumu sanho v njakkitice lohoto j e s t a v e m b e 7. p i i r o / e n } s l d t 7 e H . b b P J l v r d | ' n m/ a I l a d a :I a k] d k o vld podobili aby se opustit, mus nutn prv a nsil a e lidjej zkona, kteriedin omezuje naisvobodujen potud' aby nohla exis druhho'a prv tm i s obecnm tovat spolu se svobodou kadho K ttosvobod pat pak i svoboda pedkldat veejn k posouzen sami rozeit' ani bysv mylenky, svpochyby, ktersi neunme oban' a nebezpen njacnepokojn chom proto byli vykienijako d. nenzl rozumu. kte prvu lidskho To lkvji v pvodnm v nm m rozum' lidsk jinho sm obecn soudce ne opt nbo kterho pljt veker zlepen' protoe od nj mus kad svjhlas, a okle Je n stav schopen. je takov prvo svata n s m bt nijak uit nebezpen je pohlaovat za ovno' Tak velmi nemoud t souhlasu na ty, kdo seji toky odvn tvrze' nebo opovliv u I b c e . n . b o t o / n a m e n ap i t p i s o v a li l m d | e . ! ] n e i " e ' i ' d n e i | e p l l s l o A /J. neobyejn . enjaka l | | 'K d } 7 s l } s m I ; . l ' k ' e l o ; b i v b e c n e m ]m v|e' nemonost lidsk sYobody hlava dajn dokzala nemonost js t n dostiv t'r Boha' existence ivot a nemonost nadie na p! posune m e aulora o k vm' nebood lalentu onoho knihu st. nedok. toho veho Vn' e nic z nlihledy d|' Ji pedem docelajist ji dkazy mm nevyvratiteln zal, ne poto, e bych si myslel, e kter mi kritika' vt' nbrproto. etranscendentln lchto dleitch ]roviz Th. Hobbes'l,.ia'lan' pel' J' Merrl,Praha] 94l ' kap' l7' str'20 l 206 (Pozn.vyd.)

2' kap DisciPLna ktho rozuhu' Pokudjde ojeho Palenick Pouih

odhalila vechnyprameny naeho istho rozumu. mne plnpesvdila' e tak,jakoje ozun v tto oblasti zcela nezpsobilke kladnn tvrzenn' stejltak mlo' bajetmnbude vd(, aby nohl o tchto olzkcb tvrdit nco zpornho' odkud chce toti onen dajnvol. nomylenk br! sv vdn. napklad e neexistuje dn nejvy bytost? Tato v|a Iemimo pole non zkuenosti.a proto takzl hranicemi vekeho lidskho poznn' Dogmatickboobhjce dobr vci potitomuto neptelibych vbecneetl, poloe vm pedem' e bude napadat zdnliv dvody ioho duhhojen proto. aby zjednat prchodsvm vlastnm-olepan blud navc neposkytuje tolik ltky I nov)m U\aham|a}'o b l u J , a r ! / e j l c |a d u c h a p | n !ymyslen)' Dog ^ ."^ ma(Lk} odplce nabo'|enslv I \ l l ' i c e ! l y m : , : 1 bI ) n J p r o l it o m u v n o v am - '. /psobem adouL I p o / o r n o \ l d d d | p o d n lk r z n y mo p r a r a m i e i i t h zsad' aniby se ho bylo teba sebemn obvat' Avak nemla by snad bt ped lkovmi spisy varovna alespo nlde, kterje svena akademickmuvyuovn'a nemlo by se j brnit v pedasnm poznn lak irebezpench v!. dokudjej schop nost soudnosti nedozraje' nebo spe, dokud nauka, kterou j chceme vtpit'pevn nezakoen'aby byl s to inn odpoovatvemupe. mlouvn k opaku. ajipichz odkudkoli? Kdyby ve vcech istho rozumu muselo zstatpi dogmatickm postupu a odbyt prolivnkby bylo vlastn polemick' tj. takov'e bychom se poutli do bilek a vyzbrojovali se argumenly pro opan lvrzen'pak byjist neby|op|o tu chvt!nic ozlmnjho' ale zrove narpdlo poetilejho a neplodnjho, ne postavi! rozum mldee!a njak aspod kuralelu a nejmnejn dlouhojej cbi|ped sve denm. Jest]iej ale pozdji bud zvdavost, nebo hlas dobov mdy pihrajtakovspisy do rukou. odol pakjettakovrnu pemlouvn? Ten' kdo s sebou nepinDic ne dogmatickzbran, aby elil 1o tm s\eho proIIvnikau ' tdo nedokde l o l v l j e l 5 k r y I o ud i a I e k l i L u ^ . ^ ^ l l e r a I e / i t I e h o v I a \ I n l m n i l r u ' l e I n | J k jn ru a lkto \i e h \ o u p e i ev' i d | : / . '. nastupo!a| 7 d n l i t e d v o d y .k r e l m a j i l h o d u n o ! o \ l i ' p r o l i z d a n . livm dvodm. klerji u nemaj,nbr vzbuzlj spe podezen'e zneuvaj lehkovmost mldee. Domnv se. e nen lepzpsob' jak ukzat. e ji odrostl dtsk kzni. ne kdy se penese pes ono dobe mnn vfiovn a vypije jakje dogmaticky zvykl _ v dlou. hch doucchjed,kter dogmaticky zkazjeho zsady'

452

453

Meb.lo' 1' as V akademjckmvyuovnse musodehrvai pm opak toho, co obeznnense s kri se nm tu rad.alejen zapedpokladu dkladnho jej principy pokud mono rozumu' K tomu. abychom tikou istho dialek. i pi lrejvtm brzy uvedli do obhu a ukzalijejich innosi tickmklamu.je toti naproo nulnzamit ony - pro dogmatika lak stran toky proti jeho sice jet slabmu'ale dfty kitice osvice mu rozumu, a nechalho, aby se pomoc lchlo zsad pokusil Pezkouetbezdvodntvrze protivnftova jedno po dnrhm'Neme mu vbecpij1zalko rozptlitje v pouh dm' a velmi bzy poci proli podobnm kod]ivm vlasln slu. s n se bude moci zabezpeit pravdpodobnost' klamm,klerpro nj musposlzeztratit vekeou m u\ib)r/houbne r i a e r y k e , e n i l , b u d o \ u n e p i r r e l o t u t l a y ; r y r e i f . "!l ' utovou " | ' ' ] e n o u l . . r n ' ' p e \ u I J l | n ls t a v o u .I d } b ) s n a J 7 a m y ( | e I avl' nemusse niehoobvat' nebov n vbecnepotebujebydlcl' M ped sebou naopak jetvyhldku do praktickoblasti' kde me pdlr, aby na npostavil svjrozumn a odvodnndoufat v pevnj spsn systm. rozumu ludneexlstujedskuten polemika ' V oblasti istho s peludy' kte se perou s vlaslnmi stiny. ob strany jsou zipasnci neboj{tou za hranice prody. v n se pro jejich dogmatickchvaty nevyskytuje nic. co by se dalo uchopi| a dret' Bojovali dobe; stny, kterrozsekali, srustaj jako hrdinovna Valhale - v okamiku op! dohromady, a onise mohou znovu veselit v nekrvxvch bojch. Neexistuje vak ani dnspolehliv skeplick pouvnistho rozumu, kterbychom mohli ve vechjeho sporech nazYat zsadou neu|rality' Popi.ho ^I (ozum proti nmu sammu,podvat zbran obma stranm a potom klidn a s posmchem pihlet jejjch nej. hIediska dobe. nbr vnivjmu zpasu, nevypad z dogmatickho Nicmn kdy vidme a zludDbosmlen' dl dojem kodolibho nepekonatelnou zaslepenost a velikv tch rozumbrad' kte se jin rady, !l!! dnou krilikou, nen skuten nedali oiimet Ir umrnnosti A 757 nez postauit p.oti velkohubosti na jedn stan njakou jinou velko. hubost' kter se zakld na stejnch prvech. a to proto' aby se rozum nad odporem neptele pinejmenm zaazil. 7apochyboval trochu o suyct. t.ouralyct na.occh a poskytl sluchu kritice. pln se oven spokojii s !mito pochybnoshi a pestat s !m.e budeme dopouova! pesvden a piznn svnevdomosli nejenjako lkproti dogmatic k domlivosti' nbrzrovejako zpsob'jak ukonitspo rozumu

j.]e ojeho |olehik 2' k4t1' Dhciplhdis|ha rc.uhu, Paku.! Pouidhi v dnm ppa. se sebou samm.je docela marn pokus'jen lreme d zjednalrozumu odpoinek,nbrje to nanejvpoedek,jak jcj vyburcovat zjeho sladkhodogmalickhosnnk lomu' aby svjstav podrobilpeIivjmu zkoumn' Jeliko se ale tato skeptick manra. jak se Yyvlknou!z nepjemnho sporu rozumu' zd btjakoby nej. klii cestou' j ak dospt k trvalmufilosofickrnuklidu' nebo alespo ccstou pohodlnou. po nse rdi vydvaj ti, kdo se domnvaj.e zesmovDm a opovrhovnm vemi vzkumy lohoto druhu si do daj vnosti filosof' povauji za nutnvyliltenlo psobmylen vjeho pravmsvtle' o nemo|losti skePtickho usPokojen is|ho |ozumu r o - k n n t i ? n e h o , e < e b o u\ a m l m

-86 V e J ' ' m I n e \ d o o i{ n e n l . l ll d l o n e v d o m o \2 I' * . " po,"""a iako : n J I n a j 'm | ' I J ' | b y m e / k o m a n Iu | \ o n o ! d I I ||.inoL' ]o e'\ p | \ ev I d s | np kterje vyvolv. Veker nevdomoslJe bud,.evdomosto vcech, nebo nevdomosto uren a hanicchmho poznn. JeJi nevdo. most nhodn, mus mne pohnl' abych v prvnm ppad zkoumal vci (pedmty)' a to dosrati.k), v druhm ppad hanice svho monhopoznn' a to /.r'c,t)' Avak to' e je m nevdomo na prosto nutn' a potomne od vehodalihoptrnosvobozuje' se ned 7jisrit empiicky' PL,zarudu ,, lybr jedin kriticky' odhaLenn py' nch pramennaehopoznn' Urenhranic naehorozumu se tedy jeho omezenost.kter je me dtjen podle dvod a priorij Zatmco i s t n e u r i t m p o z n n mn a D e v d o m o s t ij.i n e l z e n i k d y p h p e k o n a t ,m eb t p o z n ! a i a p o s t e r j o r i 'p o d ] e t o h o ' c o n m p i vckerm vdn vdyjel zbv pozna!' ono vdno vlstn ncv . l o m o \ | . .k l e | | e m o / n . i e d i n e d | | \ }k J | | | c |o/unu \Jmeho'je led) - . ' ''Jo'' /dlim.o /ihl"nI i e n o m e , , Ii e i e n ' , l n a ' l 4 ' n n m i n e . / e i l c | ' : ] : o \ ' I h J IU \ u l o \a n . ' k L e d 7 n J\ ) t h / l J e ' l I i 7 e\ | p i d . | ' | (d a l e k o m 7 stavuji zemsk povrch (na zklad smyslovho zdn) jako njak tali' nemohu vdt.jak da]eko se rozpros!r'zkuenosl mne vaku: apijdu kamkou, vdy kolem sebe vidm njak prostor,v nmbych mohIjt dl. poznvm tudmeze svakluln znaiosti Zcm, njkdy vak hranice vekerho monhozempisu' Doel IiJsem ale iak da. leko, abycb vdl.e Zem.je koule a ejejpovrchje plochou koule, molru i z jedljej malsti' napklad o veUkosli jednoho siupn,

454

455

Me|rda' I, povrch D o z n J |D r m Jr p o m o c l n l p l n eo h r d n l c e n lZ e m ' | j ' I e i A i L J } 7 i . e m n e \ e d o m ) ' p o kudJde p r | nI .p a p o d l ea p n o m l c n ur.Ite nev nejsem pecejen obsahovat, talo plocha o pedmlty' kterme a mezevelikost ojej dm, pokud jde o rozsah, kter m, a poznn se nm zd bt 1' 'secrr moznyct' piedmi pro nae to' co zahruje cel toti rovinou, kter m svj zdnliv horizont, o l u m o \ y m p o i m e ma b . o piedme| d co ismenazvall o b J e mI c h l o lurnl totality. ie nemozne doshnoutjej m piricky a vechnypokusy A pesto m principu byiy narn. uritjej ap;iori na zklad uritho B=8! 'ie.t'rly or"zt'l na\eho.i:|ho n | o l e } e lm l m c o b } I o / u m un d L o ' ^ 'ou h l a n l c i pi|pdd n bl e h o r " n r nh o r i z o n r n . ebJ\ k-rdinIm sla Dad Hune by| jednmz tchto geograflidskhoroz'rmul vydil tm' domnval se, evechnyony olzky dohronady doslaten Zab' s to urit' eje vykzal nimo hranice rozumu. krcrvak nebyl sprvn, o n zcela vai se irede'iirn zas,aou kauzality a poznamenal piny e jej pravdivo (ba ani objektivn plahost pojmu psobc priori' poznn a na vbec)se nezaHada na vbecdnmnhledu, tj. v ejmenm ani e proto takcelou aulorifu toholo zkona netvo jeh; nuho, nbrpouh obecn upotebitelnos|v procesu zkuenosti a odttrd plynouc subjekliv' nutnost. kterou nazval zvykem' z ne tlo zsadu zpsobempekau schopnosti naehorozumu pouvat jcrnvekerou zkueno vyvodil pak Hume nicohost vehovychlou. p i e k a i o v a l h l a n l c ee m p l n e ' kIel}udajn r7umU, b.inI Tento druh postupu, kdy jsou fakla rozumu podrobena zkouce a podle uveni vtkm, |ze n^zatcenzurou rozumu' Nelze pochy. yebovat o tom. etato cenzura nevyhnu|elnvede k 20 chybnoem o t l ok. p o u l e d u h y L ] ! i r . . . . . r ' u n t . . " a . n l n l m u 7 i \ a n |/ a \ a d ' T o | e v i a t A ,,'I o z u mu. nedo!riuie ft\nl \lot ve ve.|i.leho t ' r e r rd r l o o n i z d n l e k d prv zmnn pz;anprojeho dlsk vk. byl ao8,,dtj.k' Druh. o opatr.oi soudnosti,zmoudeldiky zku. kokje Jtp'i.tf a svd zrala mu Nynje ale nutnjettetkrok, kter pslujen enosti' nsoudnosti, kter m za zklad pevna ve svobecnosti osvden max imy; totipodrobovathodnocennikoli fakta ozumu. nbrrozum a priori' kistm poznatkn sm v c l jeho rnohutnostia zpsobilosti co ne' cenzura. nbr ir''la rozumu, jjsou nejen meze, nb| ' b ,l p l i n c I p llanc rolumu ne.nadjen pledpol'ldan}n Urcl| jednom i druhm v jako nevdomost pv nejen tak dokazovny, uritho otzky mon pokudjde o vechny nevdomost, bod, nbr

2' kop. DisciP|,a isthoo.uu' Pokadjde ojeho Palenick Pluyn

polidskroa]m rnstem odpoinku' kde se druhu'Takje skepticismus putovnm pln rne zamysletnad svm dogmatickm a nartnout volit svou ceu s vt krajiny. kde se nachz'aby mohl napt jistotou.nikoli vakpbylkempro trvalpobyt' n b o ten lz nalzt jislol'au\ ji\lolpolnan 'am}ch'nebo ^.^^ pedmI Ienv naprosle t JbloI po,/nani piedmt hrdnIc. u!niti niLhZIe ve(kere nae uZa. ffi plani'a' jej Nrozum nen snadnjakdo neurita rozprosten pirovnvn ke meze poznvmejen obecn'nbrmusbt spe je.j polon lze zjis1itze zaklivenobloukuna jejmpovrchu sfe' (z povahysynletickch vt apriori)'z nho ale lze sjis|otou udati ob. (mino pole zkuenosti) sah a ohranien tto sfy' Mimo .uto sfru pro nj nennic objektem' ba dokoncei olzky po takovchdomn Ichpedmtech se lkajjensubjektivnch princip zevrubnho uro' \ani \l'ah.t'ere se mohouv}.L}lovat pojm} mezi rolvd,'ovacimi uvnit tto sfry' jsme Jak ukazujzsady rozvaovn. kter anticipuj zkueno' poznn skuten drilelisynletickho a priori. NenJi si pak nkdo vbecs to vysvtlit monos!tchtozsad' me zpotku sice po. cbybova'.zdajsou nm skuten a priori dny' ale nesm to hnedvydvat za jejich nemonona zklad pouhch rozvaovacch sil' povaovat a vechny koky' kter rozurnpodlejejichsmmicein' za jejichpvod nicotn' Me pouzeciIkdybychom nahleli apravos!, dovedli bychomurilrozsaha hranicesvho rozumu;nese tak ale -:l \ldne. v(echsvylh r!r7enr odraruje se ro,,um na.lepov rakove po : . '. dob b} byIanapo\| poch}bn'lo testeredogmalicke fi1o\oiii' kterjdesamasvoucesloubez kritiky rozumu.7,celajist odvodnn; jen protoby vaknemohlb' takovpostuprozumuzcela odmtnut, kdyby byl ppraven a zajitn lepm zdvodnnm. Jednoutotijsou vechny pojmy'ba vechny otzky' kter nm ist rozumpedkld' nikoli snadve zkuenosti' nbr optjen v rozumu'a musprotopi. poutt rozl tn pochopen a co do svplatnostinebo nicotnosti' Nejsmelak pod oprvnni odmtat zminkousv nemohot]cnosti tyto koly' jako kdyby jejich een skuten tkvlo v pirozenostivc jedin ozumzplodil a vzprat sejejich dalmu ponvad zkoumn. je sany tyto ideje ve svm ln, a protopovinenvydatpoet zjejich platnosti neboz jejich dialektickho klamu'

456

45',1

Me|o.la !' .is Vechno skcptickpolcmizovlrje vlastn Damenojenpotjdog pokauje ve svm poslupu, ani by pojal matikovi - kter {tstojn pvodnm objektivnmprincipm.tj. bez kitiky ' ke svm nedvru jen aby ho vyvedlo z konceptu a pimlo k sebepoznn' vzhledem nezna k lomu, co memevdt, a co naproti tomu vdt nememe' V .hn} J ' l c e | d n i c p o | f m | Z o ! d n \ | b m o ' o b e n J p o \ L o a o -3 m.nd toto v , ' o ) L/ k l l d I t k L a ' p o k U ' y t o l u m J l s u u *p''*a.". a"g.d|Lke Je | - "o v | | v n l l o d h ^ d | d nl o \ i a k n m i e n i l J \ p n d l o b i l cen/u|e'']o le.ne n nj a inlt si snah svch budoucch zumu doufal v lepvslcdek prvech lidskho rozumu o neme rozepi nrok' Pouh cenzura tedy nikdy ukonit' a pokudjdc ]el1koHuhe je asi ze\cch skeptiknejduchaplDj' provr nl vyvoln dkladn metoda o vliv, kter ne mt skeptick ji pokud se !o se vyplat ky rozumu, beze sporu nejvznamnj, moudho i bludy tohoto pedvs! postup sudk hod po mJel pece zatly' kdy eIpo siopch pravdy' mue,kte a venho lln si asi myslel' i kdy to nikdy ph nerozvinul' e v soudech druhu pekaujeme svjpojem pedmtu' Nazvaljscm tento uritho druh soudry'el'.*i,!' Nelze pochybovat o tom, e mohu vyjtpro. stcdnictvm zkuenoi za svj pojem, kter u mn' Zkucnost je sama takovou syntzouvjem,k|er mjpojem' kter mm prostcd' nictvm jednoho vjemu, rozmnouje pomoc jinch, pistupujcch B-:]'|".' \,1} ' e m j / e m e | | I/ d " v e | U J m ya p r i o r id l U l v l a k \ c | | m e7 oJ/ o p o / r ' | n | ' 'i...nr Ia| \\e P o k o u l l m e ' o | o b u d | n m u . | | . l 1r " jde bt alespo ojekten| zkuenosti, o to, co me vaovn,pokud rozumu. a to vzhledem k ta nebo dokonce prostedniclvm istho kovm vlashostem vc, nebo i Yzhledem k existenci lkovch ped m!,kler se ve zkuclostinemohou nikdy vySkylovat' N skeptik ne.ozlioval tyto dva druhy soud.i kdy 10 ml udlat, a povaova] naeho poj mze sebe samch ajkoby samorozen toto rozmnoovn pr zkuenosl, (velnrozumu)' ani by bylo oblkno ozvaovn jebo principy za domnl apriorn mo za nemon.a lud vechny pochzejcm ze snylen.a shledval' e nejsou nimne zvykem jsou jejch lj' o sob e to pouze empirick' zkon' tud zkuenostia nahodil pravidla.j imi pipisuj eme donnlou nutnosta obecnost' Pro vly se vak odvolval na obecn uznvanou potvr7entlozarejc Protoe ns totidnrozvaovac zsadu o vztahu pinya inku. vstod pojmujednYcik existenci nehojinho, mohutlo neme

2' kaP' DiciPlna is|ha razunu'PakuI!jde 0 jeh) Polenick Plun e z toho me vyvo co je tm dno obecn a nutn, byl pesvden, zova1' ebez zkuelosti nenme nic' co by mohIo npojem rozmno it a co by ns opravovalo k takovmu soudu' kter ozmnouje ' ' k I l . / " ' " J " i ' ' . | ' j " L , " ' " \ d m dT ' o',,e'Iuncn : ' p Ij o | | ' e b e \t ;( t | j 'l ' l' 'i ' . n l o / p o t l . | ' .' ' J l I m U |-||1c J ' j J a \ i I \ l d n ' I | 'n e T i e i J d n e r o / \ J ' o vn uhodnou!, a je' mn na to mezkonit usoudit z pojm' kterjsme pedtmo tchto vcech mli' Takovmu zkonu rrs me jedin zkuenost'Naproti tomu v transcendentln Dauit logice jsmc vidli' ei kdy nememe nlk.ly y j bezprostet)n za obsah pojnu, ktcrje nm dn' peslo memepha prioripoznat zko! spojov! tetmu'Iol.j' k nanzk sjinmi vcmi, alejen ve vzlahll k ncmu enosli, tedy pecejen a priori' Jestlietedy vosk, kter byl pedtmtu. h' taje' mohu a priori poznat, e muse]o pedchzei nco (napklad tep]o)'po cm tn'ledovalo pod1enjakhos!lhozko sluDcn n a ' i k d y b e z z k u e n o s t ia b e z p o u e n zkuenost bych nemohl pinu'ani z pinyinek' a priori &].ill poznat ani z inku Ne' sprvn takusuzoval z nahodjlosti naehourenpodLe kona nanahodilost :to'a samhoa zamoval vystupovn z pojmu k mon zkuenosti(kterse dje a priori a tvo objektivn realilu pojmu) za syntzupedmtskuten zkuenosli'kterje ovemvdy empirick; lm vakudlal z principu af.inity' kter m sv sdlov rozvaovn 'I vypovIdd p o ' e n | 'p d \ o n u I n e 'n | d l od ' o c I a ( e ' n . m . e ' e l k j \ j m e '. " en v leptoJuk|.vnI o b a , | o I v o r n o 'd | |k L e r em Z e\ } j a d i o \ a l j e l n J i" 7 r 7 hodil' r vbecne objeklivn spojen' mue Avak skeptick pobbuze! toho1ojinaknanejvdvtipnho vznikla hlavn zjednoho nedostatku.kter sdlel se vemidogmitiky, toti e nepojednalvechnyapriorndruhy syntzyrozvaol'nsyste. maticky' Pak by byl toti zjistil' e napklad aDi bychom sc Zdc 7miova]i o oslatnch sada Itvalosi ani.ipuje zkuenost prv lik, jako zsada kauza]ity' Tm by byl zskal monost naznait urit hra nice tak priori roziujcmu se ozvaovna istmurozumu' j. onezlj e' ^ni Protoeon vaklae rozv ^on by jeohruniaal' a vyvolv sice veobecnounedvru.ale nepindnurit po' ponvad znn na nevyhnuteln nevdomosti, nkter zsady rozva' ovn podrobuje cenzue' ani by toto rozvaovnpo]oil na zkuebnvhy kritiky s ohledem na celou jeho mohutnost' a kdy roz vaovnodepc to, co skute.nen s 1o vykonat, jde dl a upr mu vckerouschopnosta priori se roziovat, tebaecelou tuto schopnost

158

459

Me|od.' l. 1

3' kdp, Dkcip!{na is|hzqdu e zlqhu k h,Pot.|ib

toti kadskepticismus. protoho potkvto, co po nezhodnotil; jeho jeliko nmitky spovajjen pedmtem pochyb, ese sm stv B_f2S kte by mohly a nikoli na principech, na faktech, kterjsounahodil. A 78 prva tvrzen. zeknut se na dogmatick nezbytnho doshnout odvodnnmi n PonvadHume lakneviddnrozdlnezi proti nimjsou ozumu' a dialektickmi troufalostmi roky rozvaovn -jeho zcela zvltn jeho toky, ct ozum pece hlavnnameny je'i zado. naruen, nb rozmachpitom nebyl ani v nejmenrn -, a e on sm _ pes. projehoroziovn nen uzaven vn epostor je zcela odvrcen od bt nikdy toe tu a tam piskpnut neme ajet nestupse totistrojme k obran Proti tokm svchpokus' Naprotitomupln hlavu na prosazen svchpoadavk. nji szme plynouc pesvden o jispehled vekerho majeiku rozumu a z toho vych nrok ru vechen vlastnictv a mamostivech tomalho ale sm se svmomezenm' spora ved k tomu,ese rozumpokojn nespomm majetkem. ktery nezmil sfnrsvhorozaoy. Ponkitickho dognatika, poznna zkladprincip' protoh.anicesvho monho na neuril jak nb to hodl zjioYat peden' mnohozme' ktertedy nevji pro tohojsou tyto skeptick toky n j en nepokus' cestouPouhch pi jednom NebojeJi pistien nbrdokoncezhoubn. bezpen, B121jedinm nedo. mylnostvak tvzen, kter nen s to ospiavedlnit,jeho jak. tvrzen' padpodezen na vechnajeho kevyvoditz princip, koli jsou snadjinakpesvdiv' ke zdav mudrlanta vychovvdogntickho A tak skeptikpsn dosplasem'nemu. samotnho rozumu'Jestlie kitice rozvaovni svvlastnic. dalho napaden. n b opotomrozliuje sse bt dnho dn nroky zcela mimo n. na co si nein tv od veho,co |e do dnch sporu.skeplick tak neme br zap|ete a kvliemu ^|e v otzkchrozumnuspokajujc' metodasamao sobtaksice nen je prprayn. pece opatmostrozumua upozor. schopnpobouzet jeho prvo. prostedky' mu mohouzajiovat ovatho na inn kte pIatn v|astnictv'

K^pito|^ tiet. DscipLnaisthorozumu ye yztahu k hypotzm Ponvadpak dky kitice naeho rozumu konenvme. epi jeho pouvn istma spekulativnm nememe vdt ve skutenosti vbecnic' nemIaby snadtato kitika poskytova.ir pole hrPotzm, aby nm by|odovo|eno alespo bsnita mnit'kdyune tvdit? Nem-li obrazotvornos. blouznit,nb bsnit pod psnmdo' B 7 9 8 A1lrc pedevm hledemrozumu'mus existovat vdynco naprostojistho a nevybsnnho, tedy nco,co nenpoub mn'ao je nonost je pedmtusamho' Potom sice ppustn uchy|ovat se k domnnce, pokud jde o skutenost p d mtu' aby vaktato domnnkanebyla docelaneopodstatnn. mussevysvtlen uvdtdo souvislosti s tm' co je skuten dno' a co je tudjist' a potoms tatodomnnka naProto si vako monostidynamickhospojennememe apriorpojem a kategorie n udlatsebemen istho ozvaovn neslou jen k tom\ abychom k tomu,abychom si je vymleli' nbr mu poro' zumli,nememe si tam,kde na takov ve zkuenosti spojen narazme'prostednictvm kate8orivymyslet ani jednu jedinou novou pedmtu a empiicky nedoloitelnou vlasttost njakho apoloitjiza podsouvat zklad njak dovolen hypotzy; nebo to by znamenalo pojm rozumumsto vcpzdn vmysly.Nenprotodovolenovym|e| pvodn si napklad njak nov slyischopnosti' napklad rozvaovn, kter by dokzalonazrat svjpedmtmimosmyslov, nebo rozpnavostbez jakhokoli dotyku nebo njak nov druh sub. stanc,napklad takovsubstance'kt by existovaly v prostoubez jeby se neprostupnosti' a nsledn ani dn spoleenstv substanc' D2 liilood vech ve zkuenosti: tchspoleenstv, s nimise setkvme nendovol n o mysletsi nco ptomnhojinak nev prostoru' dn rrvnjinak nev ase'Jednmslovem: nrozum me pouvat podmnkymon pouzejako podmnkymonostivc; zkuenosti v dnm ppadsi vakneme vytvet zcela nezvisle na nich njak pojmyjakoby sm' ponvad pojmy by by|y sice bez. takov rczpom' ale zrovebynemlypedmt'

460

46r

Me|odd' ], s pojmy jsou pouhmiidejemia nemaj Jk jsme ekli' rozumov njakvy. avak proto jet neoznauj pedmt v dnzkueDosti, Jsou bsnnpedmty, kterby byly zrove povovny 7a mon. myleny pouze problematicky, abychom ve vztahu k nim ako k heu po. rislickm fikcm) zdvodnili regulativDprincipy systematickho ]Jn e zkue'ostj' odbldneme li od toho' jsou to ozyaon pouze pomysly, jejich monost nelze dokzt, a z nich se tedy ani pos!edDictvm nja ned vychzei pi vysvtlovn skutenchjev jednoduchou. jako abychom n)sll dui dovoleno Jejist khypo!zy. principem svho posuzovn jejch vnitnch jev mohli podle lto schopnostmys]i. i kdyje ldJeuinitplnoua Dutnoujednolu vech NicmnPijn dlii lahldnout' iD concrelo to ihned teba lejsme s pojem) by byla nejen ne jako jednoduchot' substanci (1ranSceDdentn q-$a dokazaleln vta (jako je Dedokazatelnchmnoho fyziklnch hypo tz).nbbyla by to i vla vytvoen zcela svvo]na n'tslepo,pro' vyskytovalv d! zkuenosti' toe lo, co jejednoduch. se neme trval objekt smyslovho nzou. jestlie rozumme substanc zde a j?dsodlchho je|u' Pouze !jakho monost nelze vbecnahldnoul smyslovho vlashosti v'c pouh inteligibiln nebo inieligibiln bytosti dnho opodstatnn zklad na pijmouljako domnnku svta nelze ho rozumovhooprvnn'pestoeje (i kdy nenme o jejich mo. pojmy) nelze ani dnm domnle lepm noi i nemonoi dn popt' Dhledemdogmaticky K vysvtlen danchjev lze uvs!je! takovvci a dvody,kter byly dny do souvislosti s danni vcmi a jevy podle ji znnch pi|,by byla pouita k vyhyPotza. zkont jeyn. Transcendent\n by tedy neby]a vbec rozumu. pouh idea svtlen prodnch vc na zklad znmch em. emu proloe by se b, dnm vysvllenm, msi. emu vysvtlovalo nerozumme, pirickch princip doslalen jen vlastD sloujl bypoizy by takoY nerozunme vbec' Princip vzhle. rozvaov! pouvn podpoe k uspokojeDozumu ' nikolik

3 kaP. DisciPlna n|hotozuhu e .lahu k hrPo|fu

vysvtlovnyjen musbt v prod d a elnosl demk pedmlm' B_!9 piodnrmr a dot''n.ei L}nej pilIo.lntrh /JLn' a na/Jklad dvody A .'meIeiir \ne'ilelniil j\^u plIlom jen yllIdlni. i\ou h}pole/}. poLUd se na boskho odvolvn tj' hypotza, ne njak hyperfyzikln toti byl pin. pedpokld' To by slvoitele,kterse za tmloelem pomi!uli najednou rozumu(ignavaratio).kdybychom cip lnho jejich objektivn realitu,alespopokud jde o jej piny' vechny 462

'nonost. lze poznal postupujczkuenost. bychom si odpoinu]i v pouhideji'jeje pro rozun velmjpohodln' Avakpokudjde o ab solutn tota1ilu vysvtlujcchdvod ady tchlo pin' nemeto v7hledem k objektmsvta pedslavovat vbecdnou pekku.pro toeu nich nelze -jeliko nejsou njm nejevy - v syntzead pod' mnek nlkdy oekvatDic dovrenho' Transcendentln hypotzyspekulativnho pouvn rozumu a svo. boda nahrazovatnedostatek fyzikInchvysvtlujcch pin pinami hyperfyziklnmi nemohou bt vbecdovoleny; a to zi proto, e rozum se tak vbec nedostane dl a piprav se o cel sv dalpo. uvn,z1 proto, e tab licence by ho nakonec mus l a pipravi! o vechny plody obdlvDjeho zvltnpdy,tj' zklrelosti' Nebo stane.li se nm tu r tam vysv|lovn prody oblnm.mme vdy k dispozici tralscendentnvysvtlen,a to ns onoho zkoumn zba' vuje, a naeplrn skonnikoli n.thldnutn' nbr naprostou ne ! !!2 pochopitelnost prjncipu. kier bylji pedem vymylen tak, e musel obsahovatpojem toho, coje absolutnprvn' Druhou douc podmnkou pijatelnosti njak hypozyje, e postauje k tomu, aby z n bylo monoapriorn uritnsledky, kler jsouji dny' Jsme.li nuceni pibrat za tmtoelempomocnhypo tzy' bud !o podezen, e jsou pouhm vmys]em, poloekad z nich pro sebe vyaduje stejnospravedlnn'jak potebovala z. kladn myIenka'a neme b1 tud.Ieitmsvdken'Lze Ii za pedpokladu' e existuje nekonen dokonal pina vysvdi! ve. keou e]nost. podek a velikos!. k|erse ve svt nalzaj. pak pi odchylkch a vadch. je se alespo podle naich pojm projevuj, potebuje sama talo hypotzajetdalhypotzy. aby se dala proli tmto odchylkm a vadnjako p.oti nnitkm obhjit' JeJi napadna jedloduch samostahost lidsk due,ktcr se stala zkladem jejch jev' kvli potm' je vyvolvaj jej projevy ne nepodobn zmnm n l a k eh m o l y ' | - l i \ l ua u b byl polo|any nd pmol no\e . ^^h y p o I e / y ' k I e l e s i c c n e j ' o u p r o . L } \ l e h o / d a n | .d I e n e | / e j e i J l k o | | ' ' l U ': o v | l ' o | o d \ l J l n e n a i e p o u 7 ed o m n c n k Jp i l j a l a j a L o h I a v n id ! J J ' jcj majty'o novhypotzypotvr7ova!' Pokud uvedenpklady rozumovch tvrzen (net1esnjednota due.1existence n j vybytosti) nemajplatitjako h ypDtzy ' |lb ]a. ko apriom dokzan dogmata,pak o nich neneb! vbece' V ta. kovm ppad by toti by1o teba postarat se o to, aby mI dkaz

463

Me|oda. 1' dst

3. kaP' DisciPlna is|horr.ufuu e .tdhu k h!P|.n

takovch chit uinitskutenost apodiktickoujistotu demonstace' pedsevzetm pnvdpodobno! je toti stejn nesmyslnm ie]polu|'e vrjako pouzePravdpo. geometrickou jak;;ht dokazovat njakou me bud vePo. zkuenosti, od veker dobnou'Rozum' odlouen prolo poznatvbec; neboio neme a jako nutn, znvatjenapriorn sejakhokoli nbrje bud zdrenm nenjehosoud nikdy mnnn' soudy pravdpodobn j a Domnnky istotou. apodiktickou nebo soudu, ioho. co dvody vysvtlujcmi btjen mohou vcem nle, o tom.co podle empi. vyvozenmi bt nsledky mohou je skuten nebo dno' vjejich zkladu'neboli iictycl zatont z toto, cojejakolo skuten Mimo tuto oblast jen zkuenosti' pedmt v ad co se vyskytuje ledae bychomse o njako s mylenkami; hr! si tolik, /|''. znamen najdenepravdu' n mon e na domnvali, soudu cest iak neiist h)po. rolumune{xlstujI ![,.-a r rayr u o,. i.lho vnichola7ek P ^,,o "pekulali pipu.ln' jeho \I)' pie'lo /cela /a|ozen} byly Je te;y' na n.chzb} pecejen hjili' tj. hjili je popole ppad abychomje v krajnm obhajobou ale ne. mickou potebu.i kdy nikoli pro dogmatickou' pou' nb po sY tvrzen. dvod dkaznch rozmnoovn ozumm vt. kte. maj bt kter protivnka. nhled zdnlivch hvyvracen vak roalmu vty z istho syntetick vechny na kodurou hjme, idej'toho realituuritch len, kdo tvrd ejestlie majtu zvltnos|, jistotu, toho na druh me vt zjednal lto nikdy nev tolik, aby Tato opak' aby obhjil mlo. prv tak jeho vdt protivnk stran z nich dnho ovem neupednostuje ,o'no.idctutia"rcu.ozumu sponesmiitelnch prav bojit to poznn, a zdeje v spekulativnm po'ebu, m roznm jde praktickou pokld o e r'Brzy se vakuke. sp k ulace bez co by nebylv oblastipouh pestoprvopijmoutnco, protoe p d pokldat, oprvnn dvod ostate;nyctrdkaznch o ni spekulace' jsou jmu dokonalosti na pedpoklady takov vechny nco' vlastn rozum Tam tedy nestar' se vakpraktickzjemvbec ani nemohl a pro co by skuten dokazovat nesm eho opravnnost JeIlkoZlenIoho\ak tedypro|tvn u"es' Dokazovdtma *az P!0j zeany A,,' jehoneby||. abymohldokaza( prav takmto. piedmtu i o ipornm m |en'kdo e vhodu se, tvrd. ukazuje jako ten,kdojeho skuienost (melior est conditio pedpoklad jako praktickynutn ;co obhajuje pro dobsvou pout v sebeobran M totipovoleno possidentis).rrl
]]l,,vhodnj je Postavendilele.. (Pozn' vyd')

pouvjeho potivnft proli n.tj- hy. rou vc tchprostedk' .iak potz, poslenjejiho nbrjen kter vbec nemaj slouit k dkazu' protivnk pIi pedmtu ukzat,e mlo rozum sporu' neaby si mohl namlouvat' ejehospekulativn nhl d m ve srovnn s nam pednost. Hypotzyjsou tedy v oblasti istho rozumu povolenyjen jako prvozakldali' vlen zbran, nikoli pro'o' abychom na nich njak nbjen abychom totoprvobnili'Potivnka tu ale musme hledat j n u sebe.speku]ativn vdy rozumje totive svm transcendentl' nmpo|!vl o sob di,aleklick. Nmitky. jich bychomse mohli jsou v ns samch. obvat. Musmeje vyhledvatjakostar' i kdy poadavky, nikdy nepromlilelD abychomna vykznjejichnicot. nosti zaloilivn n' Vnj klid je pouzezdnliv' Zrodekpo' chybnost' kter&v v pro n oi lidskho rozumu,musbt vym. vymtit. cen;jakjejvakmeme kdy mu neposkytneme svobodu' ba E lqq ani potravu'aby vykvetl.a tak se odhaliI'abycbom ho potomvymtili jet i s koeny?Penlejte tud sanio nnitkch' na kter nepie| dn neptel'aposkybtemu dokonce zbran nebomu uvolntenej pl' Nemtese pitom h o bt' vhodnj msto, kter si jen me mete vakdoufat'etak zsktetrvalv|astnictv' kt r ji nikdy nebude mono zpochybnit. K va pln vzbrojitedy pali hypotzy istho rozumu'kter. jsou to jen olovn 'ebae zbraneliko nebyly zocelenyd|1| pestovdydokou prvtolikjako zban'je zkonemzkuenosti)' proti vm me pout protivnft'Jestlie.edy vzhleden k hypotetick jinmnespekulativnm (v njakm ohledu)nemateriln a dnm pirozenosti tlesnm zmnmnepodlhajc due narazte na nmitku' e zkuenost se nicmn zd dokazovat,ejak rozvoj' tak padek naichduevnch sil jsou jen rznmi nodifikacemi naichorgn, m t e slutohoto dkazu oslabitpedpokladem, enae tloje pouze jevem' na kter se jako na podmnku fundamentlnm v naem souasnm stavu(v ivot) vztabujecel mohutnosl smyslovoi,a s n i vekemyIen, a eodpoutnod tlaznamen konectohoto smysjejbopopouvn lovho va poznvac schopnosti a je potkem uvn intelektulnho. Tlo by se tedy n m lo pokldatza pinu!_!.!! 4179 pouzezajeho omezujc podmnku' mylen. nbr a bylo by je tud (ebapovaova. sice za podpou smyslovho a animllho ivota. le |mvc i za pekku ivot istho a spiritulnho' Zvislostsmyslo' 465

464

Metoda' I |is|

ro.u4u ez|ghu kj.ho dka.n 4' kaP.DisciPlao istho pouzeodmtav ivrzenm a zpom'takje pecejen vdy'kdychce jako dkazy opaku'jeho nrok nemn tyto svnmitky uplatovat protivnftaa pijaljeho pyn nekdyby peel na stranu a domliv' pouvn rozumunemaj Z tohotedyvidme'epi spekulativnm jen relativn p|atnostjakodomnnkysamy o sob' nbr hypotzy princip vzhledem k opanm transcendentnm tvrzenm' Roziovn je pv zkuenosti n mono vc vb c toli mon tak transcen' dentnjako obbajoba objektivn rea]ity takovchpojm, kter nemo. hou mtsvpedmtynikde jinde neza hranicemiveke mon zkuenosti' To' co ist rozum asertoricky soud'musbt (jako ve' poznv) co rozum nutn' neboto nenvbecnic' Ve skutenosti tud jsouovemjen rozumneobsahuje dn domnnky' Mylen hypotzy plineimen{'m pob|ematickm| \oudy. kLe nemoho'] bt \}vrceny'^.'^ i kdyov(em nemohou byt anInlcmdokazany'a nejsou 'o ted}ia : :l] . '\oukomamnn|' Pie\|o vsknemohou by|7hledem k oZvajlcim se (a pro vnitnuklidnn' dostdob postrdny' skupulm v tto kva. litje ale musme zachovat a opravdu peliv brnittomu.aby nevy. j akousiabsolutn upovalyhnedjakosamyo soboven a obden platnost ve smylenkch a aby Deutopi|y.ozum a albch'

nic by nedokazovala charakteru na tlesnm vho a aninlnhoivota Vy vakmetejt ogn' na stavunaich ivota o zvislosticelho nebodosudne. nov, bujetnevznesen' jeldl a pij|na pln pochybnosti' ozveden dostaten .vor plozen' kter u tidprvtakjako u nerozumnch Nahodilost na vld' naje. obivy' na zpsobu ale tak pleitosti. asto na zvis velkoupe i na neestech'je jich nladcha npadech, asto dokonce tvora. tvn rozprostrajcm vnosti se o do pro domnnku kkou jeho|\orzp! za^| za tak bezvznamncha n svobodtak zcela Avakpokudjde o trvncelho oko]nosl. Da pospasponechaDch ponvad nahodilost neznanen, (zde obt mnoho na zemi), tto rodu se d cel k ; pavidlu,jm podzena njakmu 1 tak vjednotlivostije jednotlivho indi. u kadho povenou, oekvat na zd sejis| bt ale pin. Ioti tomu bys.e tak nicotnch inek od vidua tak moc je ivot e veke hypotzu' poslavit transcendent|n opl mohli a eani !_!.9!vlasin jen inteligibiln, ezmnm suvbecnepodlh A 780 smrt: etentoivotnenniukonen ani nebude narozenm, nezaal pedstavou istho duchov. tj' smyslovou pouhmjevem. vc ne m odpo. kter pouhm obrazem' svtje e ce] smyslov nfto ivola,a jako sm o sob. poznn a nem nynjmu zpsobu vd naemu vci nazrali e kdybychom realitu; objektivn njak sen. dnou ve svt duchovncb se (vetn vidIi bychom ns samch)'jabjJo!' zo. ani nezaalo spoleenstv opravdov naejedin bytos's nm pouhchjev) atd. u smrt tlesnou ani neskon zenm' ako p.oti obranu stavmejako co zde hypoleticky o tom vem' Pestoe pestoe to vn nelvrdme' ani to to nejmen. nevmeani toku, jen poJfrrlen oban le kvli rozumov 'dea' nenani vecho j elikoprotivnftovi jem,pestopitompostupujeme docelarozumn. vydv kdy myln vechny monosti, e vyerpa] kter se domnv, nemo. jejich empiickch podnnekza dkaznaprost nedostatek prv mlo m'le tak e vme'pouze ukzujeme. nosti toho' v co monch celou oblast pouhch zkon zkuenosti pojmoutpomoc nco zskatpro svjrozum vcsamcho sob' jako my meme prostedky ob. hypotetick Kdo takov mimo zkuenost. odvodnn podezi| bt plo|lvn'ka. ne.m 9-!!| racr proti rroufa|ostl dr/e popiaiiclho A,' ja|o v pdv opui je' jakmile m|neni' osvoj'r van,2eby si ie chel odprce. Jako je totiteba namylenost svho odrazil dogmatickou cizm kdyse nkdo chov vi a umrnn' povaovat za skomn 466

Kapitola tvrt.DiJctplna istho rozuml1 jeho e ztah k d.kazn Dkazytranscendentlnch a synletickch vt se mezi vemidkazy poznn syntetickho a priori vyznauj tou zvltno, e se u nich rozumnesm prostednictvm pmona pedml. svchpojm obracet platnosttchtopojm nbrmusnejdve dokzatobjektivn a mo' nostje.jichsyntzy pravidlo a pioi' Nejde snadjen o nevyhnuteln opatrnosti' nbrtk se to podstaty amonosti dkaz vbe ' Jestlie jt a priori za pojemp d m.u' pak to nemohu nm udlatbez zvlt. nhovodtka'kterse nachzmimo nj. v matematice vede mou syntzu nzor a priori' a protomohoubt vechny vyvozeny sudky be7plostredn 7 (is|ho V transcendenrlr. p-"""i. p"r" ! |ii nJzoru' e' L i m t o mcod|arpou, s'p eo j m }r o l v a o \ a nj t vod|tkemon'.'. pojem zkuenost' Dkaztotineukazuje'edan pojem (napklad

467

Me|odd. ]' st

4' kaP' DisciPlna iho |oz4n4 e zldhu kjeho rllik.zh ejednoduch v abstrakcije zcela odlin logismus odhaluji zjitnm' od jednoduchho v objektu a e J' kler v pvnn\znarno I sob neobsahujeWbec dnourozmanitosl. mebt ve druhmvznamu' v nm znamen dui samu' velnikomplexnm pojmem, e toho (oti me obsahovt a onaovalvelmi mnoho/odJ?o. Ale na to. abych lento paralogismus pedem tuil (nebo bez takovho pedbnho podezen'' lnnnbychom pro|i tomuto dkazunepojali vbecdn musm ml naprosto nuln k dispoici stIkritrium monosli tako' \ i c h s ) n | e | l c k ) c ht I . t I e l m 3 j d o t u/ o \ a l v I c ' n e n a m m , ' e po. Toto kritrium spov v tom, e dkazpodle nj skytnout zkuenost. prediktu pmo. nbrjen prostednic' nen veden k poadovanmu tvm principu monostiroziovatndan pojem a priori a k idejm a ly realizovat' BudeJi tato opatmo uplatovnavdy' kdy se ped lm, ne se pokusmeo dkaz' lejprve moude poradmesami se se. bou' zda a sjakodvodDDouadjmeme oekvatlakovroze. n I p l o \ | e d n i c l v I m . i \ I e hlo o l u m u ' a L d e \ ( a k o v y . hp i i p a d e c h hodId. ^ ".. m e v 7 | I y t on h | . J ) . t | e l e n e | / eo d \ o d i l i p o j m a n i a n l l c i p o v a t ve :;l: ./lahu k mon 7 k u n o ' l ip . ut ' i m ) e m eu ( e l i I m n o h o l Z k e h o a pes.o neplodnhosillm. erozumu 'episoudme nic. co zjevn pekauje jeho schopnosti. nebo naopak tento rozum' kter se pj zchvatech svspekulativnvnpro roziovnnerad nechv one zovat' poddme kzni zdrenlivosii' P/npavidloje tedy tolo: nepokouet se o dntanscendentln dkazy,aDibychom byli pedem uvili, a v kladnn ppad ospra vedlnili, odkud chceme Yzt zsady. na nich hodlne lyto dkazy postavit' jakm prvem od nich memeoekval spn zvry' Jestliejsouto zsady rozvaovn(napkladzsadl kauzalily)' pakje marnpokouet sejejich prostednictvm dospt k idejmjstho rozu' mu. neboony zsady platjen pro pedmty monzkuenosti. Maj'li to bt zsady vytvoenna zklad istho rozunu, pakje opt vech. na nmaha marn' lebo rozurn takovzsady sice m' ale jako ob. Jektivn zsady jsou vechny dialeklick a mohou v krajnm ppad platit jen jako regulativn principy sys.ematicky souvislho zkue' nostnho pouvn'Jestlie vak takovdajn dkazy u existuj, . ^.. p o \ l d v l e p r o l i t o m u I ok I a m n e m U p r e s \ d . e nn i on ||quel'..ve /raIe + : ]r, ',nenjso' vc nenja!n...msk prvn formule'(Pozn'vyd')

toho. co se dje) vede pmo k 'jakmu jinmu pojmu (k pojmu p. iny),nebolakov pechod by byl neospavedlnitelnmskokem. n br ukazuje' e sama zkuenost, a tedy iobjekt zkuenosti by bez takovhospojennebyl mon.Dkaz by tedy musel zrove ukzat poznn vc' k uritmu monost' jak dospt syntetjcky a apiorn jejich pozomosti se dkazy pojmu' Bez tto kternebylo obsaenov sv behy .am' necestou strhla val iako voda. kter divoce a cestou pesvden' jsou ZdnIiv nhodou svedeny skrytou asociac' kam je povaovno pinch asociace a kte v subjektivnch klerspov pochybnosti. vyvit nen vbecs to za pochopenpirozen a1.inity, krocch doavil' kterse mus.iak sc slu,po takovch odvnch jak pokusy do. zDalci veobecnpinvaj' vechny Proto lk byly' tran. dvodu marn.a dokud nevystoupila kzat vtu dostatenho scendentlnkitika, odvolvali jsme se radji protoe jsme pece nemohli tuto zsadu opustit vzdorovit na zdrav lidsk rozum (to je be/nudjnd n e 7d b ) c h o m l. r idy doka,/uje / 'e \ e c t o 7 u m u .ste. krer 9 l,P on ^ dkazy s e p o k o u ' e t 'o n o u ed o g m a t i c k rozl]mu' JeJi vak v!a' o nm bt veden dkaz'tvrzenmislho a cbci.li dokonce prostednictvmpouhcb idejjt za svzkuenon jel ospravedl. pojmy. musel by v sob tento dkaz obsahovat spe nnlakovhokoku syntzy(pokud by byl vbecmon)jako 'utnou podmnku sv dkaznsly' Jakko]i pravdpodob! tedy meb! pirozenosti na myslcsubstancez jednoty dajndkazjednoduch jen vyvolv neodbytnou pochybnos., e -je]iko apercepce, pece pece nendnm pojmem. kler by mohl bt absolutnjednoduchost vzlahovn bezprostedn k njakmuvjemu' nbr rnusbtjakoto jak mne n pouhv. idea pouze usouzen _ nelze vbccnahldnout. nyLen' bi obsaenov ekern dom, klerje, nebo alespo me akolije potud jednoduchou pedstavou' pivst k vdom a poznni njak vci, v u 1jedin meb! mylenobsaeno' Kdy si toti pedstavmslu tlesa v pohybu, pakje pro mne lleso absolutnjed. notou a m pedstava o nn je jednoduch' Tulojednotu proto mohu vyjdit i pohybem bodu, ponvad objem tlesa pitom nehraje roli i Jed d mZe b y l m } i I e n a km d l ' j a k c h c e m e .a | e d y' J a | . o o b s a e nv p i e s t on e b u d uu s u / o v d r . te kdvz mi neniddno l o h o a l e n o m b o d e Z I 'f.f E 'jmyleno |esd m . b e o n o | ] e \ o n | ci I n h o n e z h y b n a5 l n e ] a k hto jako jednoduch subance, protoejeho pedstava abstrahujeod v prooru' a je tedy jednoduch' Pslunpara velikosti zaujmanho

468

469

Me|oda' !' st

4' kaD' DnciDlna hho ro.unu e z,dhu kjeho dkazrin|

hned proniknoutjejich albu'mte soudnosti.a i kdy nedokete ktervm v nich pouitch' dedukcizsad prvopoadovai pestopln nikdy pouhho rozumu pochzet z tyto zsady bt majili neme a vy zabvatse rozvjenim poskytnut' A tak nemteani zapoteb soudnm mele vakped zdn, neopodstatnnho kadho vracenm hromad. zkony'najednou rozunu. kterpoaduje dvoem kritickho dlalekiiku' skok nevyerpatelnou vekerou. co do n odmtnout !ran. eke kad dkzje' transcendentlnch Dru'o, zvltnosl jen jeden jedin usuzovat Nemm.li d)k^z' nalz vt lz scendentln pojmu nbrna zklad nzoru.kte njakmu na zklad pojm, empi nebo nzo v matenatice, ist nzor.jako aujeto odpovd. poskytuj rozmanitou jako pak nzory prodovd, mi tylo v rick, vcenejenjednm vtm,kteroumohuspojoYat llku k synletickm yychze jednoho jeliko bodu mohu z c ne smfi zpsobem a cestami. vtruznmi dosptkte via ale vychzpouze z jednohopojmu Kad transcendentln ped podmnku monosti pojmu syntetickou vypovd a podletohoto jedin. jeden protoe mimo me btjen dvod tedy rntu'Dkazn dkaz tedyneme ulcen: cim b} mohlbyl piedmel po:em ii; nen' 9 ll9 ,oo "ic. pojmu'ktepedmelu vbec podIe tohoto uien| nic vrc ne'7 ob*ahorat " jedin. jeden analytice je v |ranscendentln pouze Napftlad r tak pinu.. z jedin jsme odvodili zsadu: dje, m njakou ,,ve'co se nja. vbec, toti e u.en pojmu dn podmnky monosti objekiivn jako by patc ke zkuenosti' udlos! tedy tato k udlos.i v ase, dyna. podzena takovmu pokud njakmu by nebyla nebylamon. dvod; pravidlu' Toto je pak lkjedin mondkazn rnickmu je jen prostednictvm zkona kauzality pojmu n b o dky tomu,e platnost' tj' prav. pedmt'm pedstavovan udlostobjektivn uren zsady, napklad pokusy dkazy tto o.jin divost'Vyskytly se sice i neme" zkoumme'litutozsadudkladnji' nicmn z nahodilosti; j pedchz tj' existenci. ne dl. znmkunahodilosli me najtjinou dkznmu se tak vdyzptk tmu a vracme ne x istencepedmtu. jednoduch..' je dvodu' M.li bt dokznavta: ,'ve.co ysl' v mylen. nbrsetrvvme obsaen se u ozmanitosti nezdrujeme jejednoduch mylen a k nmujevechno pouzeu pojmuJ. kte bo dkazem vztahovno.Prv tak se to m s transcendentlnm !ztahu pojm nejreal. pouzena vzjemnem .-''L.*.' tr*y | !|] '' "potv.i " ni| nikdeilnde' bth|edn a nuln bytos(i a neme

Touto varovnou poznmkou je kika tvrzeni ozumuvelmi osla. bena' Kderozumpracuje s pouhmi pojmy' tam je monpouzejeden iedin dkaz,jeli vbec njak mon. vidneJi proto dogmalika si btjjj. enem vbecdn. vystupova| s deseti dkazy'meme jeden' kter by nco apodikticky dokazoval Kdyby ml toti alespo vc c h istho rozumu), k emuby poteboval oak tomu mus bt ve je jen obdobou myslu onoho pslovenho ty ostatn?Jeho mysl advokta soudniho dvora:jeden argumenlje pro |oho' druh pro ono. ho, toti aby vyuil slabin svch soudc,kte.anjby se poutljdo pod.obnosta aby se tzleitostirychle zbavili' chpou se toho prv. nho.co se jim prv namane' a podle toho rozhoduj' ozumu'jeJi vzhledem k tan. Te''h zvltnmpravidlem istho discipln' je okolnosl' e scendenllnm dkazmpodroben urit jeho dkazynesmjbt nikdy apagosick., nb musbt vdy oJ,en .i!n' Pm' neboli ostenzivndkazje ve vechduzchpoznnten. o pravdivosti zrove i nahldnutjejch ktespojuje s pesvdenm sice vyvolatjistotu' niko. zdroj;naproti lomu apagogickdkazme li vak pochopeDprvdivosti, pokud jde o souvisloslj s dvodyjej B 818 vchodiskem z nouze monosti. Apagogick dkazyjsou proto spe 790 ne postupem, kter inzadost vem zmrum rozumu. Pesto lllaj tyto dkazy co do eYidence pednost ped pmmi dkazy. p.oloe rozpo s sebou nese vdy daleko vc jasnosti v pedstav ne to nej 1ep spojena vc se !mpibliuje nzomosti demonstrace. apagogickch dkaz v rznchvdchje Vlastnpinouuvn zejm loto: Jestlie jsou dvody' z nich n bt odvozeno urit poznn, pli rozmanit nebo h]uboko skryt' pokoumese k nim poniknout pros!ednictYm jejich Dsledk' Avak modus ponens. usuzovat na pavdivostnjakhopoznn z pravdjvosti jeho nsledk je ppustn pouze tehdy, kdy jsou vechnymonnsledky z nho potom mohou mltylo nsledky pouzejeden odvozenp.avdivinebo jedin dvod,ktery je tedy takpravdiv' Tento postupje vakneprovechnymon nsled. vediteln, protoeje nad naesy nahldnout ky njak pijat vtyi pesto Uvmetoho{o zpsobu usuzovn' i kdy ovemsjistou shovvavost, totijdeli o to' dokzat nco pouze jako hypolzu, kdy pipoutmesudekpodle analogie: jestlie se |olik nsledk' kolikjsme jich jen vyzkoueli' shoduje s pedpokldanm dvodem' budou se s nm shodovat i vechny ostatnmon nsledky. Tmto zpsobemprolo nikdy nelze promnit njakou hypo- ! ! 1 2

4'.70

411

M.|a.la' ]' li

1' kaP. DisciPlna is|hotzuhu . z|ah| kjeho dk?zd

kter Modus tollensrozumovchsudk, tzuv dokzanoupavdu' psn' nl dvody' dokazuje nejen zcela ale i mi' usuzuj z nsledk jen jeden njak vty vyvozen i modn iehce' Me.li bt totiz jedin nepavdivnedek,pak je lato Yla nepravdiv'Mstoloho pochzeli ostenzivnm dkazu celou adu !edy.abychomv njakm poznatkuposled. vst dvod, kter me k pravdivostinjakho nictvmplnho nhldnuljeho monosti' sta. abychomnalimezi jedin nepravdiv. plynou z opakutoho|opoznatku' nsledky'kter pakje i tentoopknepravdiv, a tedypoznatek, kteryjsmemli dok. zat'je pravdiv' jen v 1ch dokazovnje ale ppustn vdch' Apagogickzpsob padsouat pedstavch ton' kde nelzeto. coje v naich subjektivn' pe coje objektivn' tolipoznvn toho'coje v pedmtu. Kde vak vld poznntoho' coje v pedmtu, tammusasto dochze!ktomu, pouzesubjektivnm podmnkm e opaknjak v.ybud odporuje my' protiejen Ien' nikoli ale pedntu' neboeob vtysi navzjem za podmnky, kterje mylnpovaovna za objektivn. a prosubjeklivn je onapodmka loe nepavdiv' mohoubtobvtynepravdiv' ani usuzovat z nepravdjvostijedn na pravdivosidruh' by bylo mono E_!24 je jsou v n apap.oto tak nemon; a 792 V malematice tatosubrepce gogick V prodovd se v nve dkazy namsl' sice lze ponvad z vl stizabrnit zakld na empirickm nzoru onomuskoku pozorovn. ale i tak je v n tentozpsob doka. adou srovnYacch pokusy iho ro. zovnvtinou nevznamn' Transcendentln provdj mdia dialeklickho zumu se ale vechny uYnit vlaslnho nabz' nebo zdn'tj' subjektivna, kter se rozumuv jeho premisch dokonce vnucujejako objektivn'zde pak neme bt, pokud jde o synletick vty,vbec dovoleno'aby rozum sv tvrzen ospravedl' jinym \ yvrcen ova] |im'el yvra|| opdl' Bud toll nenitoLo n'im protikladnho nepouhoupedstavou spou mnn se subjektivnmi podnnkni pochopitelnosti nam rozumem,co vbecnim nepispvk tomu,bychomprotozavrhli vc samu(takjako napftlad pochopi! naprostou rozum vbecneme nutnostexistencenjak bytosti,a protose vzprkadmu spekulativnmu dkazu nutn nej' prvem'ale monosti prabytosii vy bytosti.!ju,t'v takov Ja,l1 o sob se vzprcpem), aneboob strany'jak ta tvrdc. tak ta poprajc' vychzej-podvedeny transcendentlnm klamem- z pop_!4 jmu pedmtu.kt r y nenmon. platpravidloi Za lchtookolnost
A 793

nonentisnullasuntpraedicata,]33 tj' nesprv.jejak to, cojsne tvrdili o pedntu kladn.tak to, co jsme o nm .vdili zpom,a apago. gicky, vyvrcenmopaku,nelze dosp!k poznnpravdy' Tak na. pftlad'jestiie se pedpokld' esmyslovsvtje dn ve sv tolal sn o sob,nenprayda, e musbt co do prostoru'd,nekonen, je nepravda' protoe l'eo konen a omezen. oboj Jevy (jakopouh pedstavy)' jsou kter by pestoby|y dnysany o sob(jakoobjekty)' totinm nemonm, a nekonenost tohotosmylenho celku by sice byla nepodmnn, ale protieila by (ponvad najevechje ve podmnn) nepodmnnmu velikosti,kterjepece v pojmu uren pedpokldno' Apagogickzpsob dokazovnje tak lou vlastn albou. ibyii vdychlcholeniobdivovatel dkladnosti naich dogmatickch ro. zumbrad:jtojakoby ampin, kterchceobhajovat est a nespom prvo strany. kleroupijal za svou' tm.eje ochoten porvatse s kadm.kdo by o lom chtlpocbybovat, akoliv takovmchvstnm se nezjisdnic o vcl' nbrjeno ppadn sleprotivnft' a to lakjen na strantoho, kdo se chov agresivn'Divci, kte vid, kadje hnedvtzem' hnedpodlh, si to berouasto za zminku.aby skep. B 422 ^1% ticky zpochybovali sm pedmtsporu'Nemajvakk tomu dvod a stana n zavolat: nondefensoribus ististempus eget'r3" Kadmus pednst svouvc pomoc prvnho dkazu vedenho prostednictvn t.anscendentln dedukce dkaznch dvod' tj' pmo, aby bylo vidt, co mohounrokyjehorozumusamy pro sebeuvst. oprJi se toti jeho pfotivnko subjektivn je ovemsnadn dvody, ho vyvrlit' je to bez vhody pro dogmatika'kterje obyejn aYak prv tak vyznavaem subjektivnch pin soudu.a soupejej me stejnm zpsoben zahnat do zkch' Postupujlivakob stranypno. bud samyzpozorujobt' ba nemonostnalzt prvn nrokposv lv.ze. Da budou5e nakonecmoci odvolvaljenna promlen, nebokritika snadnoodhaldogmatickklam a donutistrozun, aby se vzdal svch nrok. vyhnanch pokudjde o spekulativn pouvn. pli vysoko' a slhl se dovnit hranic svvlastnoblasti, totina pdu praklickch zsad.
]r3',o ejsoucn'] (Pozn.vyd'] nelzcnic predikovt., ]]a''Bez tkovychobrnc se doba obejdo'.. ver8itius,,4.n.N, II, 52l. (Pozn.vyd.)

412

413

Me|o.lo' 2' li

povn nd.ho rozunu lu islho I' k,p' o Posled1n

B 825 pouvn vbec existuje spvn Jestlie tud ohledujendisciplnou. ^7 jehokinon' existovattak rozumu.pak musv tomtoppad istho (katspekulativnho pouvn rozumu'nbr a | n to knonse nebude jehopoun tedynynzkounat' a to budeme Paktickho.

Last oruna lozumu Knon istho

pouvn nic nedo9 ! 4 Pro lidsk ozum je pokouj istm ve svm c. Ystelky j et kze,aby zvldl sv uritou dokonce a potebuje ke, jej to vak duh stan Na odtudpochzej' kte a vystihalse aleb, a mus v to, e me Y sebesama, a vnuk mu dvru optpovzn ciz pipustil njakou tuto kze vykonvatsm. aniby nad s b ou spekulativn sv stanovitpro kterjenucen ehranice' kontrolu. a tak pro kadho pouvn. zrove omezujrozunskvychIoubn pepjatch zbylo zjeho zprvu ve, co mu snadjet Tm me tivnka. Ten n j vta monjedin poadavk, zajistitproti vemtokn' rozumuje tedy patrnjen negativni. filosofie istho uilekveker jako nb jako organonk roziovn. Tato filosofie toti nes'ou pravdu. mjen tu aby odhalovla hranic'a msto k vytyen disciplna omylm' tichouzsluhu.ezabrauje poznat. zdroj pozitivnch nkdemuspecejen existovat Nicmn asijen z nedorozumn rozumua kter pat do oblastiistho k,kter Bp! zaYdvaj jsou ale clemhorlivho ve skulenosti podntk omylm. A 796 n p otla. pin by totijinaknla bt pipisovna Jak sil ozumu' Rozum zkuenosti? dost zakotvitakdesizcelaza hranicemi iteln Dv se jsou pro nj zvl zajmav' pedmty,kter pronsleduje prchaj. Prav. aby sejim piblil.ale ony ped nm cestouspekulace, na jedincest,kter mu jet tst slndoufatve v( dpodobn pruktickho' \l|L zbv'totina cestsvho pouvn zsadsprvnho souborapriornch Knonem ozumm je Tak obecnlogika ve sv vbec' poznvacch mohutnost uri!ch alejen co do pro rozvaovn a rozumvbec' sd knonem analytick Tak byla transcenden' obsahu' od vekerho formy,n b o abstrahuje nehotto jedinje schop' tln analytik knonemisho rozyaodn, poznatk a priori. Kde vaknelze dn no pravdivchsyntetickch pout dnoupoznvacs|u.tam neexistujednknon. Podle poznn je veker is syntetick dkaz v c h dosudpedloench N e xisnemon. pouvnzcela spekulativnm tho /oz!'nu ve svm (kter ozumu dn knonspekulativnilopouvn tujetedy vbec logikaje v tomto je veskze dialektick)' cel transcendentln nbr 414

pouvn istho Kapitola prvn' o posLed t elu naehorozumu pirozenosti. aby pekraoval uritm sklonemsv Rozumje pobnn pou. pouvn v is|m a aby se odvaoval hranicezkuenostnho pouhchidejk nejzazm hranicm vekerho vna prostednictvm kuhu, v systema' svho poznn a dochzelklidu teprvev dokonen pro sebeexistujcm celku-Zakldsepak tatosnhapouzena dckm, jeho spekulativnm najeho z. zjmu' nebonaopakjedina vlun jmu paktickm? ve spekulativnm ozum tst, o nse ist Ponechmte stranou jejichrozeen ped. a ptm se jen po tch kolech' ohledusna, inikoli, a vzhleden konen el rozumu'a uho dosahuje, stavuje Tyto pouzehodnotuprostedku' ostatn ely k nnu najvechny B_,W. ely budoumuse.podle pirozenoslirozumuoptpedsta a ?98 nejvy podporovatten zjemlidstva'kle vovatjedno.u, aby mohlyjednotn podzen zjmu' unen dnmu vynu rozumuv transcendentlnm Konen zmr,k nmu spekulace svobodyvle'n . pouvn nakonecsmuje,se tk t pedmt: je a existence Boha. Pokud jde o tyto ti pedmty. smelnostidue a sotvaby kvli pouze spekulativn zjem rozumujen velmi na|' ptrn, prci transcendentlnho zpasc nmupodstupoval navnou protoe pece ze vechobjev'kter by s neustlmipekkami, dn'k'eby in v tonto ptn mIy bt uinny, ne]zepout prokzal svou uitenost. I kdyje snad concreto'tj. v podovd, piny naeho vlesvobodn' me se to pece tkatjeninteligibiln |e1ze ozum chtn. Podle nedotknuteln zkladnmaximy' bez n projev pouvn praktikovat, fenomny vle' v empickm nesmme jinak nejakoostatnjevy prody'toti tj' jednn, nikdy vysvtlovat dupodl jejchnemnnch Za druh, tebalzenabldnouti zkon' (a s nijej nesmrtelnos''nememe povahudue s npotat chovn jako s vysvtlujcm dvodem, a to ani pokudjde o jevy tohotoivota' 475

M.|oda' 2' .i npojem budoucftostavu,protoe ani s ohledemna povahunaeho je pouzenegauvn. ne po. piozenosti a ani v nejmenm netlesn ltku k zvrum,ledakta ani neposkytje vhodnou znnnerozifuje, ale filosoje ne' ikce.kter za bsnick kovm'je 'ze povaovatjen nejvy dovoluje.I kdyby byla, za tet,dokznaexistencenjak svta v uspodn inteligence' vysvtlilibychomsi tmsice elnost ppad odvo bychomnebylioprvnni ale v dnm ad veobecn, instilucia podek, neboje kde nejsou zovatz tohonjakouzvltn - odvn je nu1nm pravidlemspekulapedpokldat' patm nebo piny pirozen a nevzdvat se pouYn rozunu nepomjet tivnho pouit proto'abychomnco.co ve zkuenosti toho,o emse meme poznn zcelapesahuje' Jed' nae znme,odvodili z tobo,co veker pro spekulativn ozum vdytran. nrnslovem,tyto ti vty zstvaj pouit, imanentn tj. pouitp. a nemajvbecdn scendentn ohleduui. pustn pro pedmtyzkuenosti, a pro ns tedy v uritm - zkoumnyo sob. zcela mam. a pitom pedslavuj ten. nbr jet rozumu. namhn naeho kajn obtn k vdn, Jestlietedy lyto ti kadinlnvty vbecnepoteb'ujeme 9_!2! a pestonmje nozum budounejsp dleit nalhav doporuuje' A 800 jen pozIenosti paktick. |asn j ve. co je mon dilry svobod' Jsouli vakpodmnky Praktick mtpitomozum d. vleempirick' neme vkonuna svobodn jednoty pouit neregulalivn a me slouiljenk vytvoen njin k slouenvecb zkon, napklad v nauceo rozumnosti empirickch jsou nm ukldny nalmisklo'y' v jeden jedin el. el, kter yzjemnsladn jak k n dospt'pak prostedk' ! blaenost. |oi dodal k dosaen lvo cel kol rozunu, kter nm proto neme jinnepragmatick zkony el doporuovanch smys|ydn pln a priori' isi zkony uren svobodnbo chovn'a tedy dn je dn rozumem praktick zkony - jejich el Naproti tomu ist pln a priori a kter nbr nepikazujs empirickoupodmnnost. - by byly produktyistho rozumu.Takovho druhu bezpodmnen jso]u pat jedin k prakticpyno 'ln( zkony' Tyto zkony tud pouvn istho rozumua dovoluj knon. krnu nazozumuje tedyv tomtopodniku. kterlneme cel vzboj jen na ti zmnn probl ve skutenosti zamena vat istou filosofi, vzdIenj ny' Tyto problmy samy optsleduj urit c, toti'.o je'].i p| nle Bh a svt' Jelikose mne rlIat, slobodn. existuje-li
A 199

I
| ' kaP. o Poslednn eluis|hopokfraeho razunu

p_q

jsou po' !_!32 ve vztahuk nejvymu elu, to.o vetk naeho chovn A 801 pi zizovnnae. slednm clemprody'ktero ns moudepeuje ho rozumu'jen zleitosti morln' pozornost pedmtu' vnujeme svou kterje transcendenJeliko je filosofii ciz,335 namstjist opatmost, abycbom nezabedli do tIn jednotu podrobnost nenaruili systmu' na druh s.ran ale tak, a -jestlie tohoo svnovltceeknemepIi mlo jne. abychom pokudjde pesvdivost' zstali nic dluni' o zetelnost a Doufm.e pokudmonoblzko!oho'coje tm'ese bududret obojho doshnu transcendent|n. aponechmzcelastrano!to. co by snadpitombylo psychologick. tj.empirick. Zdeje tedytebanejprvepoznamenat. epedbn budupouvat jeho lansceDden. pojmusvobodyjen v praktickm smyslua pomiDu ve'Transcendentln vznam tlnvznam'o nmjsme pojednali jev' ! !!! neme bt empiricky pedpokldnjako vysvtlujc dvod A 802 pro rozum problm' nbsm pedstavuje Pokud to.ivleneme jinak ne smyslovmipodnty'tj' patoloqicky, je polze bt uena (abi|ilm I brulum)' Naproti tomu vle,kter me bt .ec podntech, pohnutkami' uen n z visle na smyslovch tud kte si jen rozum' se nazvsobodno!y'll- (arbitrium pedslavovat doke vl' liberum). a v . co souvis se svobodnou a ujako dvod' nebo jako ds|edek. se nazvpraklick. Pakticksyobodame bt do. kznazkuenost. Lidskou vlito'i uruje nejento. copodncuje. tj. pekonvat bezprostedn afikujesmys]y'nbr mmeschopnost vliv tchtopodnt pomoc pedstav na dostivosti o tom.coje i vzd. lenjiuiten nebokodljv' Tylo vahy o tom' coje vzhledem k ce. 1mu naemu stavudouc. tj. dobr a uiten' se vakzakldaj na rozumu.Ten tedy vydv tak zkony.jejsou imperativy' tj' objek\nmi kaj' co se rui stt' i kdy se lo mon zkony sobody,kte nikdy nestane.a Ii pojednvajjen se tmod ptrodnch .dkon,ker o |om'o J.l,j;proto se tak zkonysvobody nazvajzkony prak' tickmi'
335 Vechny praktickpojmy se tkj pedmtlibosti nebo nelibosti, lj' slai a skzn' a tud - pinejmenmnepmo - Pedmtl) naeho citu' Protoe a|e cit nenpedstavovacschopnostvc' nb. lemifro vek.u poznvac lchopnost' nleejelementy naich so!d' pokud 5e vztahuj na slst a strze. do Draktick filosofie. a ikli do bmu filosofie tanscenden. tln'kter mco dlat poDze s istmipzntky a priori.

416

471

Met.ld' 2. li

I'l

dbft''' 2' k,P' o idedLu aej!{h

!_!11 Zda ale nenrozumsmpi tchtokoech, pomocnich nm pe. A 603

jinmi vlivy a zda to, co se ve vztahu depisujezkony,op!urovn z hlediskavynemebt podntm nazvsvobodou, k smyslovm pin to se ns v prak. psobcch op|prodou, a vzd|enjch ch jen pedpis n^ cho\n' tickoblasti,kde se zprvu temerozumu to pouhsp k ulativnotzka.kteroumeme netk,nbrje vbec je-Ii nzjem zamenna to, co mme inemmekonat'odloit j akojednu tedypoznvneve zkuenosti Paktickou svobodu stranou. vle' pin, totijako kauzalitu rozumu pi urovn z prodnch poaduje tohoto rozumu nezvislosl svoboda zatmco transcendentln na vech uru' (vzhledem iniciovatadyjev) kjeho kauzalit samho jcch pinch svta, a potudse zd bt protiprodnmu smyslovho a zstv tedy promon zkuenosti, i proti veker zkonu' tud net. pouvnse tentoproblm v praktickm Avakrozumu blmem. rozumummetedy co dlatjen se dvmaotz k; v knonuistho rozumua vzhledem zjmu istho se tkajpraktickho kami. kter toti:Je Bh?Existu.je knonjejich pouit' k nimmusbt mon jedn. kteou meme. sYobody' pt ivot?otzka transcendentln E_!]2li se o praktick zcela lhos|ejn odloitstranou'se tk zleitosti, vklad uv vdn a lze o n nalzt dostaien pouzespekulativnho istho rozumu. antinomii KaPito|^ &nh' o idelu nejwhodobra jako urujcm isthorozumu dvoduposlednho elu pouvn vedl polem zkuenosti. spekulatiYnm Rozum ns pi svm plnuspokojen' po poli nalzt nikdy neme a ponvad na tomto pivedly ns nakonec idejm, kter kaoval odtudke spekulativnm sice uia splnily tedy svjkolzpsobem optzptky ke zkuenosti Zby nm naprosto neodpovdajcm' tenm, ale naemu oekvn pokusItotizjistit' zda se s istm rozumern setkvme takjetjeden pouvn. k idejm' zda vede v tomtopouvn takv praktickm jejsrneprvuvedli, el istho rozumu' kter dosahuj nejvych paktickho zjmuposkytnout to' z hlediskasvho a zda nm neme poskytnout zcela a naprosto co nm s ohledemna zjem spekulatiYn odmt' 478

tak paktick)se Vekerzjem mho rozumutak spekulativn' v nsledujcch techolzkch: spojuje z' Commltek,t? 3. v co snn llouat? B 8tl 5

jsme (jak si lichotm) Vyerpali Prvn otzkaje istspekulativn' odpov' s nse vecbnymon odpovdi n i nalikonen praktick' m ovemrozum musspokojit.a neh|edili na zleitosti na nbyla cel tato tak dvod bt spokojen'od onchdvou el' jsme vakzstali prv tak snahais!ho rozumuvlastnzamena, jako kdybychomtuto prci z pohodlnosti hned na zatku vzdleni, je pinejmenm a znm to. e odmtli' Jednli se tedyo vdn'jist neme nikdy dos.at' se nm bo.pokudjdeo ony dv koly' je pouzepraktick. Jakotakovme sicenleetis' Druh otzka nb morln'a netmu rozumu,ale pestonentranscendentln' protonai me kitiku samuo sobzamstnvat. et otzka,toti: ,,J s tlietedydlm,co dlatmm, v co potom prakticki teoretick zrove, a to tak,epraktick smm doufat?..'je otzky teoretick, otzka sloupouzejako vodtkok zodpovzen otzky spekulativn' a vznili se tatoplivysoko, k zodpovzen yeker a z hlediskapak. r|ae douiin se totiupnk blaenosti je prvlm'm je vdn a podn . . lickch el a mravnho zkoDa po7nnivcl'NdJe dochzinakonec : :ia 7aton z hledisLa(eorelickeho '. '.' mo7nyelt' k zvru. encoj?lco Ur.ujepo.|ednI Protozenecose n slt; zatmcopkodnzkon vede k zvru, enco je (co psob jako nejvy pina)' p/otoe se ncodje' po. Blaenos'jeuspokojenm vech naich sklon ak extensive' pokudjde ojejich stupe. kud jde ojejich rozmanitost, tak intensive. ba i protensive, z hlediskajejich|rvn'' Praktickzkon motivovan zkonem (pravidlem rozumnosti)' bkenostnaz\r, pa9matickm je pouzesnha ' zatmcozkon' pokud x istuje' jehopohnutkou (mravnm hodenblaenosti, azymmorlnm zkonem). Prvnrad, pod t ' druhpikazuj ' co je tebadlat,chcemeJi se na blaenosti jak se rnmechova!.abychom hodni' Prvnse zakld byli blaenosti j inakne principech, prostfudnictvm nebo zkuenosti na empirickch nemohuvdt' ani jaksklony majbt uspokojeny'ani na kterch

479

Me|o.ld' 2'

dobru''' 2, kap'o idelLnej,h na smyslovsvt'ovemjako v tom smyslu,ese vzlahuje let),nbr pouvn paktickho v jeho paktickm pedmt rozumu na istho jejich pokud v svobytost nm' a na corpus mysticumrozumnch jednotu pod plnou systematickou mravnmi zkonytvo bodnvle kadjin bytosti. tak se svobodou o sob.jak samase sebou, je rozumu' se (kalyprak. .,' odpo!dna pn nl 7 otou otazeki.leho " anc. ho(len |oho'bvl J/hsII)' i;;9 7ajmu. /nla: ia o't,-"" l'Leho \e ne n b yI Druhaol/kapak,,nl'chovm.Ii Iak'ab)chb]aeno\li Pi odpovdi hoden,smmtak doufat'ese na nbudumoci podlet? rozunu, kter tento zkon na tuto otzku jde o to, zda principy istho pedepisuj. s nmnulnspojujtak tutonadji' a piori kmtud. eprvtak,jakojsouna klad rozumuv jehopa't' pedpoklprincipy' tak je taknutn tickn po!y|lr|ntlnoln jeho ponvn teorctickn' e kad 1 dat na zklad rozumu v Y tme'vjaksej stalhodensvmchov dvod doufatv blaenost nerozlun mravnoslijese systm mblaenosti nm,a etedysystm v ideji istho rozumu. spjat'avakjen pojmuabra. v jeho sv.,tj. ve svtmorlnm' v inteligibilnm (od sklon)' pekek si pak tak lze mysmavnosti hujeme od vech poporcionln s moralitoujako blaenosti spjat let takov systm nutn,protoesvoboda. mrvnmizkony zstipodncovan,zsti obecn blaenosti' a ozumn omezovan- by byla sama pinou takovchpincippvodci bytosti by tedy byly samy pod vedenm blahaa zroveblabadruhch'Avaktento svho vlastnho t.valho sebe.amuie pouzeideou.;.;izp.ou.a.n' ffi syslm moralit}odmujcI 7avis| na podmnce' etd'dy konato' co konatm. lj e!<echna jednnrozumnch z jedn bytost se djtak' jako kdyby ychze|a jednotlivcovulibovliv sob vekerou nejvy vle,kterobsahuje zkona nebo pod sebou'Jelikovakzvazekplynoucz morlnho jednotlivmlo. v platnostipopouvn svobodykadm zstv ani z povhy vkem,i kdyby sejinpodletohotozkonanedili,nen jednn samho ajeho pomruk mravnosti vcsvta,ani z kauzality v jakmvztahubudoujeho nedky k blaenosti' Uveden ureno, s nepetritou snahou uinit se nutn spojen nadje. ebuduastn, poznat, klademe-li za zkladpoublaenosti hodnm'nelzerozumem rozu' kte ze produ' nbrsmmev n jen doufat.jestlie 'jvy pikazuje jednat pod|emo|nch zkon, bude zrove kladen za podyzkladjako pina 481

jejich uspokojen zvis'Druh zkon abstahuje pinch podnch jejich uspokojen a zkoumpouze prostedk a prodnch od sklon za nichjesvoboda podmnky, a nutn bytostivbec ozumn svobodu a/''. zkladprincip, blaenostina jedinv souladus rozdlovnm poznvna a bt pouhch idejch na pinejmenm zakldat se tedy " 9 !.-I ^ ou pln kIer 7akony' .i5lemora]n| e(istui| se,eskuten Domnivm uuii pohnulky' li' na blaenos|| 'bez empiric|e p,io,i na oh|edu o a etyto bytoi vbec. ozumn svobody tj' uvn konninekonn' pedpo. za (r.e]en po|ze hypotericky' p|k^z!j beQodnne zkony nutn' ve vech ohledech tedy ajsou el), empirickch kladujinch na nejen protoe odvolvm se pedpokldat' prvem vtu mohu Tuto kadho mavn soud i na nbr moalist, nejosvcenjch dkazy myslet. kdysi chcetakovzkon zeteln lovka, spekulativnm ve svrn i kdy nikoli tedy obsahuje istrozum toti molnm praktickm, pouvn v uritm pece vak pouvn. jednn' kter principy takovch toti pincipy nonosti zkuen,Jl'. v |idskch djinch. vyskytovat pedpis podle mravnch by se mohla noci dL, majdt'mu se t^k ese takovjednn Jelikopikazuje. jednoty' jejich loti systematick duh zvltn bt mon a mus t d y podlespe. p1ody jednotamorln' Naprotitomusystema|ickjednota potoe rozumm bt nemohla, dokzna ipoznmu kulatiynch Pinc k cel vzhledem nikoli ale vbec, k svobod vzhledem sice kauzalitu principy sice mohouvyvolat svobodn prod.a moln .ozumov B !! iednni. tudtimaj piirodn| rozurnu Pr|nclp} .iseho 7jkony' a]en'kotr o 'uo v pouzi. pou)i\ 7eimna ale paktictem ni. ie s\m ..utuu obi.*.'uni vnmorlnm' zkony (iak tak svt, kter by byl v souladuse vemimravnmi nutnch ^ z hlediska bt ne roatmnchbybsri z hlediska Jo'ody je tedy Ten norln''' n^zym sten b| m), mravnosti zkon! v abstrahuje od protoe se nm svt. pouzejako inteligibiln myl n pekek moality vech (el), i od a dokonce vechpodmnek pirozenosti). Potudjetedy lidsk nebonepoctivosti v nm(od slabosti a m mt me praktickou ideou, kter skuten poubou,ale pesto jakje je jej to mon. ideji' tto takovvliv na smyslovsvt.aby ale realitu, m tedy objektivn pipodobnila' Idea morlnhosvia p d nt jako njak vztahovala na kdyby se nikoli v tom smyslu, mys. takovnzorsi vbe nedokeme nzoru(nebo inteli8ibilnho

480

Me|a.!a' 2' .i vle' spo. Ideu takovinleligence- v nje morln nejdokonalej - naz. na svt pinou veker blaenosti jen s nejvy velebno, hoden (jako kdyjsem stavu' vztah k mravnosti vm. nakolik mpm nejvyho Jen v idelu .tobra. /)'' i!\eleh nejvyho bt astn), ist ozum nachzet dvod prakticky nutnod|ttho dob^e y m]e odvo/enhodobr' |on lnle]lgibt]. p'v| nejv}(lho t." I " lli ^ ,, "p.i."i "t." 5 l . a m i s e b en u l n m u s i m e o l u m e m n i . ot . l ' n o r a l n i h u s v l aP o l o 7 e pedst;vovatjako bylosti palck takovmusvtu. akolismysly nm nepodvaj nic jjnho ne svtjev. budeme muset pijmout onen chovn ve smyslovmsvt. ajli' rnorlnsvtjako dsledeknaeho ko nm tento svt takov spojen neposkytuje' budeme ho muset ivotjsou tedy dva pedpo' svl' Bh a pt pijmoutjako n pt klady,jenelze odlouitod povinnosti, kterou nm ukld istrozum na zklad svch princip. by Mrvnost sama o sob' a nikoli blaenostvytv systm.|edae moralit' blaenostbyla rozdlovna zpsobempesn odpovdajcm jen v jnleligibilnm svt, pod moudrm stvoilelem To je ale mon a vldcem. Takovho stvoitele a vldce. vetn ivota v takovm je rozurn nucen pijmout' svi, kter musme povovat za pt, vmysly' protoe jinakby muselpovaovatmorln zkony zapzdn jejich nutn nsledek. bez onoho pedpok|adu by musel odpadnout kler s nimi t ozum spojuje. Proto tak kad lovk povauje mo|nzkony za pikzd1, jimi by vk nemohly bt' kdyby se p i i m e e n en s l e d k y .a n e o b s a . 5vmpra!idlem a prion nespojoval} tke nemohly. pokud by P*1l tro"aty u |edy rrislb, a hrozh'To b} vak ^ " ' " n e l e r e l yv n e j a t e n u l n eb l r o . l i j a k o n e j v y i n m d o b r u .k t e r a j e d r n a le \ jednotu umonit' to takovou elnou pokud v nm bereme zetel jen na rozumn y, Leibniz |azya| bytosti a na jejich vzjemnvztahy podle morlnch zkon pod vl. p|ody' je|iko dobr, ffl''laJl' a odliovalji od e dou nejvyho rozumn bylosti sice podlhajmor|nm zkonm' ale neoekvaj dnjinnsledky svhochovn. nejak vyplvaj z bhu prody naehosnyslovho svta-r]Vidi se tedy v i milosti' kde na ns pokud sami neomezmesvjpodIna n svou ekvekerb|aenost. nehodnoslbt lastni.jeprakticky nutnou ideou rozumu.
]]6o' Y' Leibniz' Pr''.iDr,rod, d frilosli'in: Monadolo8ie a jin Prce' Praha I982, str. 145 155. (Pozn. vyd.)

.lob]o' '. 2. kaP' o idlunej'rho dvody zrovesubjektivnni zkony,pokud se stvaj Praktick Posuzon rlla:imy' jednn. zsadami. se nazvaj lj' subjektivnni podleidej, nsledovn se dje a ns]edk co dojejistoty mavnosti jejchzkofi se idmLimani' ivotabyl podzenmravnmma. aby cel nzpsob Je nutn, aby se to stalo'jestlieozumneximm' Zroveje vaknemon' zkonem,kterje pouhouideou,njakoupsobc spojs morlnm je ur naemu chovnve shods tmtozkonemVystn pinu, \ n' . .,. nebo nejvysim.e|m. aiji) v Iomlo' nalm plesn odpi'vIdaIici plo nA nyn| ;;;l jJkem ilnm /lvol' Be/ Boha |edya be7svLa'jen,jc ''''' \ice idejem|dvnosli i|e v nj dou|3me. ne!ldileln)' J'oLlnadherne pedsevzet a ko. a obdivu.nikoli vakpruinami pedmtysouhlasu by cel el. kterje pro kadourozumnou nenapluj nn,protoe a prioriuren a nutn. tmto istm rozumem toslpirozena prv dobrem. nozum ani zdalekadokonalm Blaenost samanenpro (a pokudnen spojena sijisklon pejesebevc), Rozumji neschvaluje lj- s mraYndobrmchovnm'samotn bt astn' s oprvnnm jelIe dlouho nen mravnosta s n pouhoPftnnbt tastn kdo se nechoval musten' dobrem. Aby tolo dobrozavril. dokonalm jako blaenosti mtmonost doufat. ese na nbudepodflet' nehodn' kdyby se od vech soukomchzmr' Dokonceani rozumoprotn svjvlastn zjem na msto postavil aniby pitom bra| v vhu blaenostjinn'neme bytosti,kter by mla rozdlovatvekerou ideji.jsou ob strnkybytostn spojeny' nebolv praktick souditjinak; jako podmnka podl na umouje i kdy tak, e morlnsmlen umouje na blaenosltepve blaenosti, a nikoli naopak'e vyhldka |oIo piipad \myleni V po\lednim by loli, nebyIo moralni sm}slen|' ^ "'^ celeb|d/eno.tl. Iterneu/n\'krcmelo,u. l ::. molalni' a led}anihodno vIa\n'ho nemav. ne7Io.Je7pochdll/ na;eho mu iddnejln ome7eni nho chovn' rozumnch mravnosti Blaenost tedy v mepesnodpovdajc jako jedin blaenosti hodny pedstavuje bytost. dkyn se slvaj zcelapodlepedpis nejvydobro svta'do nhose musmepenst ovemjen inteligibilnm istbo, rozumu'Tentosvt.je ale praktickho pirozenosti vctako. smyslovsvt nm v ppad svtem'protoe jednotuel vou systematickou neslibuje' Realila tto systemalick j d noty tak nena pedpokladu neme bt zaloena na niemjinm rozun' vyzbrojen nejvyho pvodnho dobra'jelikosamostatn 483

482

Me|oI!4' 2' d

2, kaP' o idell

nej,hodobra,''

pinou.zakld. udruje a dovluje nejvy naprosto postaujc veobecn.i kdy ve smyslovmsvt e]nosli podle nejdokonalej pro ns velmi skryt d vc. Talo morlntheologiepak m ped spekulativntbeologitu zvlt. n pednost' e nevyhnuteln vede k pojmu jedn jedin' naposto ^ tozunn prabytosti,na ni ns spekulativneologie nejdakonalej eodk!]zuje ani z objekynchdvod,nemluv o tom, e by ns o n mohla pesvdi|' Ani v transcendentln.ani v pirozen theologii loti nenachzme- ans v nich rozum vede jakkoli daleko'jedin B !11 vznarnn dvod k pijetj d n Jedjr'bybsti, kteou bychom pedA 815 adili vem prodnmpinma v nbychom zrove mli dosta. piny'Kdy ten dvodinitvevech ohledech zvisltyto prodn jako jednoly nutnhozkona svta naproti tomu z hlediska mravn jedin medodai tomuto zkonu pim k1er uvaujeme o pn, a pro ns tudi zavazujci slu' mus to btjednajedin en inek, svrchovan vle' kter v sob vechnytyto zkony zahmuje' Jakjinak bychom toti chtli nchzet mezi znmi vlemi dokonalou jednotu el? Tato vlemusbt vemocn,abyj byla podrobenac I pro. da i jej vztah k mavnosti ve svt: vevdouc'aby poznva|a nei a jejich morln cenu; vudyptomn'aby niternj obsah smIen poteb' kterou poadujenejvy byla bezprostedn blzko veker dobro svta: vn, aby v dndob nechybla tato shoda prody

jednotael v tomto svt intelig n c' Avak tato systema|ick nazvnjen smyslovm bt jako pouhproda kter - akolime jako syslm tj' molnmsvtem svobodyale inte|igibilnm, svtem, jednotvech k eln tak gratiae)r3? vede n v yhnuteln G g num zkon' tvotentovelk celek' podle obecnchprodnch vc..ie jednotpodle jednotael vede k eln st j n jako systematick praktickrozun a sjednocuje zkon' obecncha nutnchmavncb pouvnm rozumu' s onm M li bt svtv souladu se spekultivnm' lozumu' lolt, potao\all ,'a nehodne bychom sebe.amy s* ! !.t1. ^"." "et'"u mor|nim, t yst1'o dobra' vilune na idej i nej ?alo'enem s oouzivanim pro. j ako vznikl z ideje.Tak se veker j'teba si ho pedstavovat el, a kdyse maxibdnzamujena fomu systmu dovdn
' l ' , ' n em I I o | ' . ( P o z ' y d ' )

vak mInroz' stv se fysikotheologi. Tato fysikotheologie protoe zaala mravnm dem jako jednoiou zaloenouv podstat pkazy pen svobody' a nikoli vytvoenounahodile vnjmi prody priori elnost na dvody' kter musbl a nerozlun spjaty s vnitnmonost Yc'a m na lrunsce den|dln| |heolosii'k]f,rpo. vauje idel nejvy ontologick dokonalostl za pincip syslemalick jednoty,ktespojujevechnyvci podle obecncha nutnchp jedn proto-e zkon' vechny rodnch vychzej z absolutn nutnosti jedin prabytosti. pou(n{ K ]akIl:u sho rozvaovn merne shnout. dokonce jsou vak i ve zkuenosti' kdy si nestnovme ely? Nejvy ely ely moralily' a ty nm me dt poznatjen ist rozum'Jimi opajejiL Ilenia podle h nj\odunememe poui| a|eniJdk ueIn 7ndlosli. . pi|rod) pillodi ..ma ne!lo'ilaU.el. ii same. o poznanI. do nho ide.Il noujednotu' nebo bel I bychom Jokonce \aminemeIi Zadny ro,,um' ponvad bychompro nj bez pednl'kter by poskytovalyltku k takovmpojmm' nemIidnou kolua dnou ku]turu' ona el. njednotajevak]rutn a zakotven v podstat vlesam, a tatovle podmnkujej !edy.je obsahuje plikacein coDcreto. mus tak !ako. vbt. a takby nebylotranscendentln stupovn naeho rozumov. pinou' pouzeinkem ho poznn nbr praktick elnosti, kteou nm ukldist rozumV djinch lidskho rozumu poto zjiujeme. edve ne byly morlnpojmy dostaten oitny a ureny a dvenebyla sys1e. matickjedDota el nahldnuta podlenich. a to na zkladnutnch princip, mohla znalostprody,a dokoncei znan stupekultury jen hrub rozumuv mnohjinch vdch.vytvoit zsti a kolsav pojmybostva' zsli projevits ohledem na tu|ootzkupodivuhodnou lhostejnosl'Hlub zprcovnmlavnchidej,kte si vynutil mi modnist mravn zkon naeho nboenstv, zaostilopozomost rozumuna tentopedmtdity zjmu,jejns rozum nutil o njpro. jevovat' a aniby k tomupisplyjak rozen prodn poznatky, tak sprYn a spolehliv lranscenden!ln nhledy (k(erchbyl za \(echdob nedoalek) !)I\ohlolakov}pq.. t"i'tr uyl"i' ".y ! !.ai ''.'. nynlpovaujeme 7a\prav'y' a to nlLollpo|o' ena\o jehosprat no\Ii pesvduje spekulativn rozum' nbtproto' edokonalesouhlas s morInmi rozumovmi principy.A tak m nakonecpecejen vdy islrozum,i kdyjenve svm praktickm pouvn, tu zsluhu.e 485

484

Me|a.la' 2. nl

3' kdP' o nnn, dn{a e

pouhspe. me poznn, o nm zjmemspojuje nejvym s nam nein dokza. z nj sice rn kulaceien blouznit,le neje uplatovat, podstatnch svch nutnpedpoklad ndogma'ale pecejen naprosto el' bodu'toti Kdy ale nynpraktickrozumdoshltohotovysokho jakotonejvyho se vbec dobra'nesm prabytosti pojmujedno|n opovitvychz t z tohoio pojmu a odvozova.z nj sany morln sv empinck podmnky zkony,jako kdyby se pozvedlnad vechny poznn novch pedmt. aplikacea vyvihlse k bezprostednmu ns nutnost Prv tyto zkony to lotiby|y. jejichi|n paktick vldce piny nebo moudrho piYedl k pedpokladusamostatn a poto se inek' dodali k onmzkonm svta.a to proto,abychom 7 pouhe a od\ozen operdlvaljako na nahodile na ne pak nememe vbec zadn} nemli vte' nl bychom / ;kov o vlire' nrroli zejmrna 9*] ^ Pokud m plk. onch Zakon. neu|voiilipodle ldybychomjej "'- pojem' j edn^i za zyazn povaovat nebudeme tick rozum pvo ns vst, jako na nbr budemese na n dvat proto,ejsou to pikznBo, jsme k tomuvnitn zavzni.Budemestu' Bopikzn,protoe jednotoupodle principrozumu' a jen dovat svobodupod elnou pokud budeme ve shods Bovl' potudbudemevit. ejednme sa. rozum z povahyjednn zkon -jemu ns u povaovat mavn jedn lm'e a slouit mu,j ak j smepesvdeni, mch za posvtn' Morln podporovalto, coje v ns i vjinch na svtnejlep. buderne pomhat naplovat nae pouit. toti m tedyjenimanentn theologie a ne. el, poslnzde na svttm,ebudemevyhovovatsystmu opustme blouzniv' nebodokonc rouhav.vodtkomorInzkoivota,abycbonjej rozumu,pokud jde o dob. zpsob nodrnho bytosli,coby vedlo k tan. na ideu nejvy napojilibezprostedn pouh poui!' kter vakmus'stejnjakopouvn scendentlnnu a zmait' rozumu zvrtit posledn ely spekulace K^pito]ratet.o |nnn,ydn a ve

jen zvlt se pak nazvPesden . ]e.|i odt\odnno a domnn povahou subjektu, kme'esi lovk ncond,/o!.v.. protoe Nco si namlouvatje zaloeno na pouhm zdn' lovk za poklddvod pouzev subjektusoudu'kterexistuje Poto objektivn p|atnost, domnnm. kte m takovsoudjensoukromou aje lud se ned sdlet. PravdivostYakspov ve shods objektem, vzhledem (con. rozvaovn souhlasn k nmuprotomusb! soudy kadho sentientia uni tetio. consentiunt inter se).3]3 Prubskmkamenem - ajeto nco,o em je lovk pesvden, domnn neboco si pouze je pll. namlouv- je ty vnjkov monostje sdlovat a shledvat nm pro kadlidsk rozum.v tomtoppad se totipneimenm vech piedpok|ada. e dvod souhIasu soud. bez orrreau na 'oz"o'r *9-! '''.' mezisubjekly' budespoital na spo|enm,/kIad.lot'7 na objek|u' pravdivost s nmse budouvechny soudyshodovat a tmdokazovat Podle toho,cojsme ekli, sice ne]ze pesvden subjektivn od|iit od toho'kdysi subjekt nconamlouv.jestlie m na zetelidomnn pouzejakojev svvlastn mysli' ale pokus,k.ery podnikme s ozvajinch - toti.zda dvody jejsou p|atn pro ns, oYnm domnn' majna ciz rozumstejninekjako na n-' je pecepostfudkem, pesvden, i kdyjensubjektivnm' ne sice k vyvoln ale k odhalen pouh soukomplatnostisoudu'tj' neho v nm' cojsme si pouze namluvili. pij. MemeJinavcrozvinou.subjektivn ]''')soudu,kter mmejako jeho objektivn di'ad}, a tud vysvtlilklamn domnn jko udlostv namysli. anibychomk tomupotebovali zntpovahu pakodhalujeme objektu' zdnanebudemejm u k|amni' akoli stle jsmejet jestlie dojistmrypokoueni' pina subjektivn lohoto pirozenosti. zdnvZv na jato pro tadho Nic nemohu l|dil.tj' vy\lovovdl plalni ^^.^ nu|n \oud.ne|o' co 7psobuje pielvdeeni' Namlouvat si mohunco sm : ll! '. '-sobe' kd}Emi lo d| dobe. alenemohu a nemm Lochlt uplatovat l Domnn nebolisubjektivnp|atnost soudum vzh|edem k pesvd. (kter en zrov platobjektiw). nsleduj c ti snlpn.nnn, vru
rr3 ,,vci' *ter jsou shodn s njakoutetvc' se shodDj i navzjem.. (Pozn.yd')

!_!1! kterse me rozvaovn. udlostv naem domnvatje urit 820 N.o se piny i subjektivn ale vyaduje dvodech, zakldatna objektivnch plat pro kadjednotlivce. domnn takov Jestlie v mysli soudcho dostaten objektivn rozumem, ho, kdoje obdaen Pakjejeho dvod
486

487

Metol1a' 2' s|

3' ka\. o nnn' dna e druhmppad vak vou nuhou. llka mus s nemocnm' kter je v nebezpe, nco udlat' i kdy nezn jeho nemoc. Dv se na p' a nenapad' ejsou to souchotiny' znaky soud,protoeho nic lepho je podlejeho Jeho vra dokonce i vlanho soudu pouze nahodil'jin by to mon odhadl lpe' Takovou nahodilou vru' kter je ale z. pouvn poedkk jistm jednnm' nazvm kladem skutenho pra? atickouv|ou' Bnm prubskm kamenem toho, zda to' co lovktvrd,si pou. ze namlouv' nebo zd2 je to alespojeho subjektivnpesvden' t.j' pevn vra.je J.ta' Casto se stv. enkdo vyslovuje svvly s ta. kovou sebejistotoua umnnost. a se zd' e dai zcela stranou ve kerobavy z ornylu. szka ho zaraz' Mnohdy se uke' e vrohodnost toho. co si namouv,mu stojza to, aby vsadil jeden dukt' ale nikoli deset dukt'Na ten pvnsi totijet toufne, ale u destho si uvdom' ehosi dve neviml' eje totidocela dobe mon. se !_!:l A 825 rn|iI' Jestliesi v duchu pedslavme' e bychom ml' kvli nemu dt v szku tst celhoivota, n lriumfujcsoud rychl ocbabuje' stvme se velmi nesmImi a objevujeme najednou. e tak daleko ne va nesh' A lak m pragmatick vra jen jeden stupe, kler mebt podle rznosli zjm' kte.jsou pitom ve he. velk' nebo takmal' totoevak tebaenememe.jdeli o njak konktn objekt' - pece podniknout vbecnic, a naedonnnje tedy pouze teoretick jen memev mnoha ppadechpojmout v mylenkchapedstavovat si njak podnik' pro kter se domnvmemt dostaten dvody'jen kdyby existoval prostedek jak doshnou' v t vci jistoty, existuje tedy i V teoretickch soudech analogon praktickch soud,njejich ji n^zv^tdokttinln vrou' dom.|ost se hod slovo {a' M]'eme Kdyby tobylo mon pomoc njakzkuenoslizjistit, d bych vsadil vechensvjmajetek na 'o' e alespo najednz planet, ktervidme. se nachzej obyvatel'Proto km' e to nen pouh mnn.nbr siln vra (projej sprvnost bych dl v szku mnohvhody ivota)' e existujtakobyvateljinch svt. Musme piznat. enauka o existenci Boha pat k doktrinln ve' !_.!L1 A 826 Akoli toti nemusm.pokudjde o leoetick poznn sv]"a, haizoat nic, co by tuto myIenkunutn pedpokldalo jako podmnku mho vysvtlenjev svta' nbrjsem naopak povinen pouvat svhoo. zumu tak' jako kdyby ve bylo pouhou prodou' je eln jednota

rd,tobjektivnnedostatenm Mnntie jak subjektivn, ^ dn' dos.a' Je.li domnn vdomo. sije svnedostatenosti domnnrn,je n d za objektivn osta. povaovno jen subjektivn aje.li zrove ujc subjektivn' domnndostau'icjak nazvseo'. A konen ten' senazv dosttenost se nazvy'd'''l' Subjektivn tak objektivn. (pro kadho) ' (wo dostatenostj/s,o.o& nne). objektivn Pesdentn se nebudu zdrovat' pojm tak srozumitelnch vysvtlovnm Dco'dfty ^|espo dovolitnnit' ^nibychltI Nikdy si nesmm emuzskv soud, sm o sob poblematick'spojens pravdou' je pecejen nm vc nesvvolnou kter,akolinenhne pln, bt kom tohojist' mus spojen smyl n kou'Dle, zkon takovho pak je vejen hrou Pokud toti ani o nm nenm nic nemnn' rozu. z istho vztahuk pravd'v soudech antazie bez sebenenbo o dse tyto soudy neopraj dovoleno,'il. protoe mu nenvbec pllol|. polnvano a md b}t ve' nuhe. coje '"av,t"s.*'u. Pl|l ^ .,' "ybl jiJlo|u' Iudluplnou uyaduje obecnod nulno!t. a p''ncrp "po1eni s pravdou' dn spojen ppadse v nm nenachz v opanm vdt.nebose m!it:musme v ist natemaliceje prolo nesmysln Prv lak se to m i se zsadamimravnosh' vekerho souduzdret' jednn mnn. na zkladpouhho njakho odvit kde se nesrnme vdl' ro musme nbr e to dooleno, ]e pouvn rozumu znamen Naproti tomu pi transcendentlnm plimlo, zato vdnplimnoho'v pouze spekula sice mnn subjektivn soudit,protoe neneme tivnmsmyslu zde (edyvbec jako ty, je jsou s 1ovzbuditvu,si ve spekulativ. dvody domnn, jelikose edaj nezvislena dn uznn, nchotzkchnezaslou mesdlitjinm' ani ve stejn pomociani udret' veker empirick y po\zepraktickn neposlau.jc teoreticky btovem ohledume Tmtopraktickmhl d iskempakjebuhle. domnnDazvnovrou. je namst pro libo. vhodnost disko'llodnos'''nebohledisko,'/iravoJi; nutn. ely napoo mravnostpro ely, zatmco voln a nahodil podmInL} k Jeho dosaeni pdkJsoU \ } lCen. njak ue| Je.li|ednou jen pece kom. dIe subieLlivn' Talo nUlnost nutn hyporericry Je !-|}j ^ .," podminkach' zd parariun postaeu;ici.jes|Ite nevim o dnychjinych postaujc naprosto vak elu dost'nout;je dalo lohoto nichby se zntjinpod. jestlie vms jistotou,enikdo neme a pro kadho, je mjped. ppad prvnm v v d ly kvytenmu cli' kter by mnky, jistch pouze vrou've podmnkch nhodnou poklad a domnn o 488

489

Meloda' 2, sl

3 kaD o nnh' d,a ie jednot el pod morlnm zkonem' Je]iko vak je vedly k te mravnpedpis zrove mou maximou Gozum lotipikazuje. ejm ivot,ajsem si bt)' budu neob'omn vit v existenci Boha a v pt jist, e tuto vru 'eme nic zviklat. protoetm by byly vyvrceny samy mnravn zsady, kterch se nemohu zci. ani bych se stal ve hodnm opoven' svch Vlastnchoch zn rozumu potulujcihose za znaen vech clidostivch Po nm toho tak zbvjet dost. abychom veke zkuenosti hanicemi N I k d os e o t i e m v p r d k l i c l e m o h I e du spokojeni' r | | m b}l mell dvod D a<' p l i i l | u t d 7 | v o l l neboije\|IiL eo / e / e j e B h n e b u d em o c i p } s n i l l | m . \ e m I i ' l d | o u h oh l e d a l 'V e c h n o o v | ' p a k i e l o p r J v l e n m u z . k ( e r h j pouhhorozumu) neme (pokud pedmtu njakho vdn se tk uvidm tak doufat' e dky jeho pouen sdlit' aj bych ledy mohl protoe peale nen, rozen' Tak tomu sv vdn obdivuhodn jeliko jj'soo]u' ta se zakld a svden nen/o8i.to, n' norln nesmmci ani: na subjektivnchdvodech(na morlnm smlen)' jsem jes..a|d.' morlnjist.. nb|: si 'J ,./" mor|niist' eBh morlnm smv svtje s mm ald' To znamen] vav Boha a onen prv tak mlo lenm takpropletena'ese ztrty toholo srnlenbojm vra. jako nebezpe, vyrvna eby mi nkdy mohla bt Na povenouje pilom pouze |o, ese tato rozumov vra zakld opumeJi ji a pijmeneJi nna pedpokladu morlniho smlen' jakou v.u' kterby byly mravn zkony zcela lhostejn. stane se otzji plk sice ji pouze pro Mohou spekulaci' ka, klade rozum, ko]em jetpodporovat silndvodyna zklad analogie,ale ne takovdvo' V " lechI d y . i t m / b y s e m u . e l o p o J d a l I t o n e j / J r y l e j i ip o h y b o v j n i ' . . ".' o l ; 7 k ; c hv a L n e n l/ a d n ) L | o v t p r o . t \ i e h o / J j m u ' I k d } bs)' l o l i " ; ''': . ; " \ m } | e n l o d m o r . i l n l h o p i i I b l 7 n e d o s l a l t Ud o b l h o oddeten zjmu. i taktoho zstvdost' aby se ukzalo' ese 'oj' Bo existence a budoucnosti. K tomu loti nenpoteba nic vc' ne epinejmenm ilot neme pedstrat j'Jlol ' e ldn ako by|ost ^ dn p ]], Lidskmy m (a vm'c tomulak nDtnje bylosti) u kad rczumn pnozen zje na morlit,i kdy.n !luna prakticky pevujc' a dokonce rzum velmi uen|i!m' Upevnte zesiltetentoz.jem a shledle osvcenjm a to' by s p.aktickmzjne spojovaltakzje spekularivn' Nestarte Ii sc vako to' abye lidi npeddIa1i- alespozPola vicil dbrmi'eudlte z Dichnikdy anilidiupmn

pecejen tak dleitoupodmnkou aplikace ozumu na produ. eji e mi o tom zkuenostavic ponemohu vbecpominout. tm spe, dvadu pftlad' Neznm vak dnoujinou podmnkuttojednoty, kter by z n dlla nYod ke zkoumn prody, ne pedpoklad' e to inleligence. uspodala nejvy el ve tak podle nejmoudejch Pedpoklad moudrho tvrce svta je lud podnnkou sice naho. toti abych ml njak elu, dilho, ale peslo nikoli nedleitho vodtko pi zkoumn prody' Uitenosttoholo pedpokladu tak J nic proli nim neme | s l e d k }m y c h p o | u \ . v e I m ' . a s t o p o t v , ' u j bt rozhodujcm zpsobem uvedeno. take bych kal pli mlo' Dokonce i v tomkdybych chtl svdomnnnazvat pouze mnnm' to teoretickmohledu lze ci, e pevn vm v Boha' Ale tato va pesto nen v psnmsmyslu praklick' nb musi bt nazvn! Eill dokt.inln vrou' kterou nvsI1"olo8iepody(fysikotheologie) a a2'1 vudenutn Yyvolvat. se zetelem ke zmiovanmoudrosti a vzhle' vbav Iidskpirozenosti aj tolik nepinen krtdem k vten dvodk doktrinln ve v budouc kosti ivota lz nalzatdostaten ivot lldskdue' vraz vry je v lakovch ppadechprojevem skromnosti v objt' llvn ohledu. al takprojevem pevnosti dvryv Jubjektivnn ob'|e. domnnnazvalijen hypolzou' du' Kdybych chtlpouze teoretick klerou bych byl oprvnn pijmout. tak bych u tm naznaoval' e pojem o povaze pinysvla a o onom svt. ne mm dkladnj o lom mohu skulenprokzat' cokoli totipijmu i jenjako hypotzu. musm vdt - alespo co se Ylastnosl le lolik, e si nemusm jen jeho existe ci's|o\o''va.. se ale tk yy|eijehopojeh' nbr jen vod.ka' ktermi poskytuje njak idea. a subjektlvnhovlivu na ktermne u t|oideje pidruj' podpou mch ro^rnovch innost' ohledu' i kdy nejsem s lo vydat o n poetve speku]atiYnm

kler obtemi, vra ale m v sobcosikolsavho; Pouhdoktrinln jsme l kdy se viry vyIuovni. z leLo .ao .p.r"t*' * * | ^ !|" "yskyluji' """ t< nr nevvhnurelne slle znovuvracIme' n^proslo nutn, e Zcel;jinakje tomus y,i?u norIn'Zdeje toti zko. dm mavnm e se ve vech ohledech nco mus t, toti se mho n. a podle vekerho stanoven nem' elje zde nevyhnuteln jedna.iedin se podmnka, za n ten.o el souvis monjen h|eduje Bh prak|ickou platnost, toti eje ely, a tm n vemiostatnmi jeby podmnky, vm.enikdoneznjin a pt svt.Zcelajisttak

490

491

Metoda

3' st' Archi|k|hikd k1horozuh,u

by to muselobt dokzno by musel protoe k emu neexistuj. ppustit, e obojjenemon' tud apodikticky pouhmozumem, To by jist lovkdn rozumn nevezme kteryna sebe a toje kol, dobr podntit moralitu a by1anelatinl.a'kler by sice nemohla mocn by toti mohla mohlaby ale vyvolatjejichanalogon, smlen, popuknut zlho smlenzadroYat Nkdo by se ale mohl otzat,zda je lo vechno'co istozum Neumvytvo. vhledyzahranicezkuenosti? kdynm otv doke' i bn oz. dokza|o ! !t9 it nic vc,nedva lnkyvry?Tolik by urit A 831 radilos filosofy! by se o ton vaovn. a ani Nechci tu vyzdvihovatzsluhuo lidsk rozum'kterousi filosoie svkitiky' i kdyby 1onakonecmla sil dky namhavmu zskala vkladujet n b o o tom se v nsledujcm bt zsluhajennegativn. lid' kter se tk vech aby poznn, Nebo snadpoadujete, zmnm' filosofy? a bylo vm odhalovnojen pekaovalo bn rozvaovn potvrzenm sprvnostinaichdo. Prv to. co kr!e.je nejlepm nco.co nemohlnikdozpvu se tmodhaluje tvrzen.jeliko savadnch rozdlovn ze ska.ickho nelzeobviovat pedvdat' loii eprodu a e vemlidem bez rozdfu, se toho,na emzle dar(kajcch lidskpiroze. elm filosofie to vzhledemk podslatnm nejvy jmproda obdaila i to nej dovst dl nevodtko, nosti neme rozvaovn. bnj

Cst tet lozumu istho Architektonika

A 832

! !!q Afchi|ektonikou Protoe teprvesy. vytvetsyslmy. ozllmn umn

vdu'tj. co z pou tm, codl z bnhopoznn stematickjednotaje je achitektonika naukouo tom. poznn tvosystm, hhoagregtu vdeck, a nle tedynutnk nauc o metod. coje v na m poznn bt pod vldou .ozumunjakourapsodi, Naepoznatkynesmj protoepouze vnm mohouposilovalapod systm, nbrmustvot vakrozummjednotu porovatpodstatn rozumu.systmem ely podjednuideu'Tatoideaje rozumo. poznatk, rozmanitch shmutch jak celku, Pokudje jm apriornuren vm pojmem formy uritho vdeck vztah st mezi sebou' tak i vzjemn rozsahrozmanitosti, 492

rozumovpojemtedyobsahuje el a formucelku'jen s nmsouhla. s'Jednota elu' k nmu se vztahuj vechny sti'je se v ideji elu vztahujoptk sobnavzjem' zpsobuje' epi znalostitchostat !_!.!.! jednotlivou nchlze kadou postrdat a e nedochz k dnmu A 833 pidvn nahodi|mu nebo neuritmu stupnidokonalosti, kter by (arti. nem|asvhraniceuren a priori' celek je tedy rozlenn (coacervao); culatio)'nikoli nakupen me sicenrstat vnitn(per jako (perappositionem)3.j iDtussusceptionem),4 nikoli ale vnjkov zvectlo' knmursten dn dnepibv' nbr kad se slv bezezmnyproporc pro svely silnj a zdatnj. Ideapotebt'jek proveden principu elu schna'j.a zk|^d podstalnou apriorn urenou rozmanitoa uspodn st' schma' podleideje.tj' na zkladhlavnho kter nen ozvreno elu rozumu, nbr empiicky'pod]e (jejich nahodile se nabzejcch zm rnno' jednofu, stvnelzepedvdat)' tvo ,echnickou za|mco schma, krcr vznikjen v dsledku ideje(kderozumapriomvytyuje l y.a ne. je od empirie), "ro,co naz. oekv tojednoarchitektonickou. vme vdou' a eho (nonogramma) schma musobsahovat obys B 862 a rozd|en celku v lnkyv sou|adus ideou' tj' apion. neme vzniknouttechnicky, v dsledku podobnosti rozmanitosti nebo z nahodilpoteby poznnin concre.ok rznmlibovolnm vnjm e|m' nbrarcbitektonicky, v dsl d ku pbuznosti a odvozen jedinho z jednoho nejvyho a vnitnho elu, kterincelek teprve monma kter mustentocelek bezpen a s ohledemna principy odliovat od vech ostatnch' Nikdo se nepokou vytvoitvdu,aniby mu za zk|adneslouila njakidea' Pi jejmzpracovvn ale schma ba dokoncedeinice - velmi zdka vdy' kteje dnabnedna potku odpovd svideji; nebota Iev rozumtljako zrodek, v nmjsou ukrytyvechny sti jet velni nerozvinut a sotvarozpoznateln pozo mikroskopickm ovnm. Kv|itomunesmme vdy,protoejsou pece vechny vy' tvoenyv uritmobecnm zjmu.vysvllovat a uovat podlepopisu, kter o nich poskytl jejich pvodce, nbpod| ideje, kterou na. j d noty st chzme v rozumusamm' na zk|ad prozen kterjej
r{ ',z vnitn (Pozn'vyd') piy.' ]a' ,'PiPojovnm (Pozn.vyd zvjku..

493

Metodo \d}' a sto e pvodce D v o d c . h l o m a d i l P a k s e t o ( i u k a 7 u i e . k | e r o u\ i s a m i l d e j e . L o l e m n i loudi i \ledovnicb iiho neitldIenj a | k u lac|s}\tema o b . h ' ,i /tv l d n i u i u . n ' . 'o p . o ' o a n l L | n.tyt, ". lickou iednotu) a hranice vdy' svtte a celek archi. spatit v jasnjm e ideu rneme Je oatn. l r o l u m u t e p l ! e e h d y ' k d } m e p o p(o d I eU c e I lekbn;k} narlnou nilru - lapsodlcky B 8 3 d ] o u h v c a s - p o d r e n i r o d u i d e l e s t r y t \ n d e m A 835 n se vztabujcpo. shromazdovailjako sta'ebn materil mnoh k Zd se..e znatky, ba doko;ce a pot.cojsmeje technicky sestavili. a e q u i v o c , . ' ,' byly uruien1 iako ceni l generario ,*.;'i.rn' 7 k o m o l e n . asem ph ojml 'p|vU / p o u r ' e r ' o* r y n u r ' n u r ' . o m a d n y c p. v plnosti'Je tomu tak i pesto' e vechnymly svschmajako systm vojnzrodek v pouze serozvejcmozumu' a potojekad ve(hnyJ'ou d e j e 'n ) b n d \ e b ep o d l e u | tl l e n n e i e ns o h t e d e m p o l n n | 'o p t i a t o lid\kho v syslmu m e z rs e b u t a l e u e l n e "pojen} l I d s k e h ot d n i . \e{keeho c l d n k v ( l k U , a d o v o l u J la r c h i t e k | o n i L u \ lim' e o b l n aM ' } .e 7de\pokojme n e b v | ab v d o | o n c e a n r p i l l l vedokonmesvj kol, toti e pouze nartnemearchi|ektoniku t d .i.'o fo.xn ' d lacneme od |oho bodu. e \e Leleho po'7nan7 d| I ia v y r 7 |\ e d v a k m e n }' o b e c n i o i e n n a ( i p o 7 n j v a c im o h u t n o \ \ y ip o z n r c h i r e d n r mi e r c . ! n ' R o / u m e m / d e \ s a k m y s l i m c e l o u poliemplnl , n a v a c rm o h u t n o s ra . ' t a ' l m r e d }r a c i o n a I l l u

A rchnek|oiika i|tho rozunu 3. s|' - i kdyby ml v hlav vechnyzsady, poukya dkazy, Wo4l,il, ', pesto na prstech vetn celsoustavya uml vespotat |enn jin nepln histotick pozn wowovy i|osotie| nem dn defia soudjentolik' kolik mu bylo dno.NevyhovujeJimu njalc nice. nev.kde m vztjinou' vzdlal se podle cizhorozumu' Na. podobovac u nj nevzniklo mohutnosttoti nenplodjv' tzn.poznn vzato, poznn' pesto rozumu' a i kdy to bylo' objektivn rozumov . je vidno subjektivn pouze poznnm historickm'Dobe ve pochopila pamatoYal si, tj' nauil se to, a je sdovmodlitkemij(tj' poznatky. Iovka. Rozumov kterjsou takovmiobjektivn cho jen zpotku mohouvznikat z vlastnftorozumulovka)' smjnst jen |ehd} | subiekl|vn. byly erpan} z obecnich * . . lenlonJ7ev lest]le plamenlL rolumu'z nichzm7e I k|lIka' bddo|once i zavrenl /droj # princip' poznn' tj. z nauenho poznn pochz Veker rozunov ledy bud z pojm' neboz kon. prvn poznnm se nazv flIosoickm' druh mate. strukcepojm; rozdlu mezi nimijsempojednalji v prvnsti matickm' o vnitnm poznatek Podle tohome bt urit objektivn i|oso. tohotodlu.!5 jako je tomu u vtiny poslu. histoick' fick' a pesto subjektivn za hraice po cha a u vech' kdonikdy nepohldnou kolya zstanou poznn ce| ivo' posluchai' Pestoje aIepodivn' ematematick platit za ozumovpoznn tak. jak jsme se mu nauiIi' me tak vidme poznn, subjektivn a etakovrozdl.jak u filosofickho se je v tom, ezdrojepoznn. u nj nevyskytuje. Pina z nichme jedin erpat. uitel neIe nikde jinde nev bytostncha pravch principech rozumu'a tudnemohou btposluchaem zskny odjinud'a ani snadnemohou btpoprny' asice proto'ezde kpouvn rozumudochzjen in concreto' i kdypestoa priori' Toto pouitje lotizaloeno na istm' a prvprotobezchybnm nzorua vyluuje veker k|am a omyl' ze vechrozumovchvd (a piori)se tedy meme uitjedin matematice, nikdy vak filosoii(ledahistoicky)' pokudjde o ro7um'm}em y(e /i/oJolovdl' Je Uit nanejt je ledy syememveskerho i-/'1oso'? iIosoickho eolnani' Mu. il; .''. pledobId7 plo simeji chapat objektivn. Jeslli,epod nl lo7umme posuzovn pokus vech o filosoovn. Tentopedobazm slouit
]al viz prvnst''TranscedentI nauky o metd.'azva.ou ,'Disci (Pozn'vyd') plna isho rozumu...

(olik llty'nebo - |dyJe ji' nahlomadno Job ri".r ' lvru' nvnelri ale mozna' budov nejen dch iav .i.-tvr u'u" '.in 7hcench

obobsahupoznnzkoumanho od vekerho abstrahuji Jestlie poZnanl bud'hIs. ve\kere hledl\kd nar.;eze subjtIvnlho ! o," !l.| ';etri"ne. ^ je cognitio e{ dali\.'" po''nani Hi\toricke .acronln|' nebo ro'ck. je cognitioex princlpiis.]aPoznnnm poznn aciontn zatmco je jen dno odkudkoli' ov m pro poznvajcho bt pvodn me pokudpoznvj n to|ik,kotik mu bylo dno odjinud'bez historicl, neboz Yyprvn. zkuenost bezpostedn na to, zdaje zskal oh|edu Proto ten' poznatk)obecncb (prostednictvm pouovnm nebo i systm napklad systm. kdo se;snvzato4'l njakilosofick
r], ,rznik iho (Pozn.vyd') z neivho.. l43''pozn z d.(Pozn.vydJ !4,,poznn (Pozn'v}d.) z princip..

494

495

Metoda

j' ds|'Achi|eklonikd

islhora.uL

velmi jejbudovaje asto filosoie, subjektivn kad k posouzen vdy' Taktoje filosofiepouhouideoumon rozmnita promnliv. po pibliovat se sname alej dnain concreto, ktersice nikdenen tajedin, smyslovost cestchtak dlouho,abudeodhalena rznch dopno- pi. lovku to poda_ budeJi se a a stezka, silnjzaostl A do tdoby se nelzed. kopii oiginlu. dosudnepovedenou b|it se pozn? ji je? a podle eho vlastn Kdo kde uitl nebo. nfilosofii v sledovn rozumu cviit talent tj. pouze filosofovat. se uit Meme pokusech, ale vdys Y. pincip na j istchexistccb jeho obecnch jejich iradou, erozrrmm prvo zkoumatony principysamy' co do nebozavrhovat' pamen, a potvzoYatje, pojnem, totjpo. tohkm je pojem filosofie]ajen potud ale A kterj hlednojen jako vda' aniby jeho jrnemiystmupoznn, bylo nco vc nesystematickjednola vdn,a tedy losicu elem Jvuloipoj.n filosofie (con' poznn. Existujevakjet dokonalost kdy vdyvychzel'zejmna nz v kterho tento z ceotuscosmicus). nco \i piedsratoli a \ ldeaIu,/oJala ! ! i"itiae iatotv oer"onIf|kotaIi o'.' lzrahu \ s kerho \dou o tilosoie v ohledu i" o,u"zo'' lom|o te rozumu(teleologiarationis lidskho Lielm poznini t podstatnym zkonodnbrjeho rozumu. umlcem nikoli a filosofje humanae) se nkdo sm aby domliv, velmi by bylo smyslu cem. v takovm pravzoru' kte je vyrovnal se, e se holedbal nazval filosofem a pouzev ideji' obsaen a prodovd cpokoili v rozuno. by matematik Jakkoli vten filosofic. v poznn jakkoli logik pokroi| mnoho by vmpoznna vak existujejet jen Ideln ozumu' mistry pestojsouvichni km. a pouvjejako jeden uitel' tyto umlcezamstnv kteryvechny Jedin lidskhoozumu' podstatnely podpoil k tomu,aby nstroje sm nikde potoe vak on se filosofem; nazvat tohobychommuseli v kadm a to jeho vude, zkonodrstvje idea zatmco nenachz. jakou ble. pouzeideje a urme lidskmrozumu.budemese dre| podIe piedepisuje ilosofie el 7 hlediska sysrematict<ou iednotu P |9l . .." !? pojmu toholosvroveho
]a6v PE PiPojo:'Jdealista' idoa..- E cLxxxII' Ak' xXfII, 50' (Pon'

ely' Nejvym protojet |minejvymi nejsou Podslatn ely jednotozumu) btjen el me systematick z nich (pi dokonal podzenmi' jedin' Potojsou bud elem nebo ely konenm' prostedky' Ko. elu nutnnIeejjako klerk onomunejvymu |ovka, a filosofie' nennic jinhonecelposln nenm elem se nazvmorlkou.Pro tuto pedkterpojednvo tomtoposln, pokusyrozumu' ped vemi ostahmi ilosofie nost,kteroum morln pod slovem .'filoso.vdy zovea pe ozumlistamyslitel pomoc rozumu dojemsebeovldn moralistu, a ujen vnj devm je to filosof,i kme, e dneso nkomanalogicky zpsobuje. ejet vdn' kdym pouzeomezen lidskho rozumu(fi]osofie)m jen dva pedrnty' Zkonod.stv mrvn zkon.lak tak obsahuje tedyjak prodn produ a svobodu. nakonecale ve filo ve dvou zvltnch systmech' zkon;zpolku co Filosofieprodyse tkveho. systmujedDomjedinm. sofickm co bt n' filosofie mravjen loho. JPJli rozumu,nebo rozu' !_!e z istho vekerfilosofie je bu poznnm 841 princip' Prvnse nazv movm poznnm na zkld empirickch fi ]osofi' duh emplrickou istou, (prpravou)' kte Filosofie is!ho rozumuje b\ Propedeutikou poznn z hlediskavekerho istho zkoumrozumovoumohutnost istho a pi'i,^ n^zyse kri''to!. neboje' za druh'systmem prvtakjako zdnlivbo) filo. rozumu(vdou)' a celek(opravdovho se na. poznn rozumuv systematick souvislosti z istho sofickho filosofii bt dn i celist z netahzikou. Ako|itento nzev me veho loho' co kdy me bt vetn kriliky a zahmova!jakzkoumn is.ch filosofic. a prjori poznno.(ak i vklad toho.co tvosystm empirickho, a lise ledy od v kerho kch poznatk tohotoduhu, jakoi mat m atickho pouvn rozumu. spekulativnho^praktickhopoMetafyzika s dl na met^yzikl'l uvn istho rozumu' a je redy b|!.Inetayzikouprody. ebo ne' pody obsahuje vechny ist.ozumov tah]zikou mnd' Me|afyzika (a tedy s vylouenm pojm matemaliky) o r o e. principyz pouhch principy' obsahuje kter poznn vech vc' Metafyzika mrav lict,, je ption nutnmMoralita veker ton' a , ekofuin a a ini uruj ]e
b.atosti.jak doshnout uritch libovolnchel' Pak urujijejl pod|ekolskch poj hI|.

3a1 Stofr pojned se zd. nazv Pojem, kte se tk toho' co kadho druh nutn zajm; pokud se tedy.a.jkou vdu dvmjen jko na uit

496

491

Meto'la

3' sl' A rchit.ktonikd is|hotozufuu

ptna priori bt odvozena me kle zkonilostjednn, redyjedinou kt r morlkou' istou je vlastn mrav Prdo metafyzika z princip' B_ podnnce)' (na empirick dn !l! !;n zaloena anlropologii n dn A 842 rozumuje pak to. co se obvykle nazv Metafyzika spekulativnho pestonle J,')Jl!; pokud ale istmravouka melafyzikoul' !ri'n poznn z istho filosofickho a sice kmeni lidskho, k zvltnmu mravouku odsouvme zde j i kdy rozumu'ponechme onennzev, nepa elu ranoujakonco,co nJnk naemu jsou co do svho pozna|ky, kter abychom Je mimodndleit, jzolol,al' peliv se vystftalitoho, a odjincb, odlin druhua pvodu obyei pi pouvn aby splynulyvjednu smssjinmi, s nimijsou maternatiko. co d]j pi roboru ltek, Co dlajchemikov n spjaty' vcepovinnost mnohem !ojejet nauceo velikoslech. ist vv; sv m njak podl, kter filosof' loti aby byli s !o s.jistotouurit neboli rozvaovn' pouvn na roztkanm druh poznn zvltn od okamiku' rozum jeho vlash hodnotu a vliv' Protonemohllidsk ale metafyziku' peml t ,nikdy postrdat myslet,i spe kdy zaal o.l veho cizorodho' oiBou zovejinebyl s to poda|doaten lidsk rozum; vdy je prv tak starjako spekulativn Idea takov nebopo. au se !o dje scbolaickrn, a kter rozum nespekuluje'
B !l] oulamim zp.ouem] M u . l m e v r a k u / n U | e r o z l i ( e n tl ( h l od v o j l c h o *o. \ n d s lm o c i ' . t . . . n . n n i i . t ' o p o 7 n a n i - / n i . h 7 J e d n )j . o u p l n d p i o n jen a poslerioi ze zkuenosti zstalodozatmco duh lze erpat a. p r o t o n e m o h l o ' , p o \ o I a n I J e n\ e l m I n e z t e l e l n koncei U m}\li(el poznn,tud druhu nikdy vstkvytyen hranic njakhozvltnho a tak silnzamstn. pravou ideu v{ty,kter takdlouho ni uskutenit vala lidsk rozum. Jesdie jsme ekli' e metafyzika je vdou o prv nch principech ]idskhopoznn' nemysleli jsme tm dn zcela zvltndruh ponn, nbr jen urit stupe jeho obecnosti, jm jsme je tedy mohli zetelnodliit od empirina'neboi mezi empl. nejin.Al kde a proto vy obecnj. rickmi principy jsou kter (kdy neozliujemeto' co je pomme v ad takovbopodazovn jen a poslerioIl) l n a n o p l n a p | o r i 'o d I o h o ' c o m eb i ( p o 7 n a n o |nky od posledn uinit ez, kter by oddlil p,''s| a nejvy Co bychom ekli tomu, kdyby cbonologie stia podzenchlnk? dovedla oznaovatsvtovepochy jen tak, eby je rozdlila na pvn Patpt.deststoletald' takk tm staleta pak na ta nsledujc? prvnn?,ptali by se lid'Prv tak se ptm ij| Patpojem rozprostra'

nnhodo metafyziky? odpovdte] AnoI AIe' ale a pojem tlesa nebokdy lo L2 tak?Ano! A pojem kapalnhotlesa?Tady se zaazte. takto pjdedl' bude do melafyziky pati! vechno'Z tohoje vid|' e urovatpouh stupe podazenosti (zvltnho branice vdy neme pod obecn).nbr v naemppad jen naprost rznorodosta od pvodu'Zkladn ideu metafyziky na druhslanzatemnilo to' 1inost j ako poznna piorije do uri| mtry stejnorods mate. e rnetayzika je sice matikou. a talo slejnorodos!.pokudjde ojejich apriornpvod, innavzjem pbuznmi. ale pokud jde o zpsobpoznn u prv' tj. usuzovnu druh'tj- pouzepomoc z pojm've srovnnse zpsobem konstrukce pojm a priori' tedy pokudjde o rozdl mezi filosofickm a matematickm poznnm,tak se zde ukazuje tak zsadnnestejnoro. dost' kteroujsme sice vdy njak clili. vaknikdyjsmeji nedokzali pevs!na zeteln kilria' Tm se pak slio, ejeliko se filosofov sami mlili pi rozvjenideje svvdy, nemohlo mt zpracovn !to vdy dnuii cl a dnou bezpelousmrnici' Filosoovzstali pi lak svvolnrozvrench projeklech nevdom'pokudjde o cestu. po nby se mli dt, a vn se mezi sebou peli o objevecb, kler Uvedli tk svou vdu v opovren dajnkad na sv cest ujni. nejprve ujinch' a nakonec i u sebe samch. poznn a priori tvo tedy dky zvltnpoznvac ! lll vechno ist A 845 mohuhosti. v nmejedinmt svsdlo' zvltDjednotu'a neta. jednot fyzikaje onou filoso.i' kter m toto pozn! v systemalick pedstavoval' spekulativn stfilosofie, kter si tenlo nzev pYedevmpisvojila' loli ta, k|eo\ naz\me netaJzikouPrody akre uvaujeo ven' pokud to jes' (nikoli o tom. co bt m)' apriom na zklad pojm.se pak dInedujcmzpsobem:3a3 smyslu se skld z rranscendentln Takzvan me|afyzika v um istho rozumu' Prvn nauka zkoumjen /o.va az)ziolosie 'filosolie odnarozum sm v systmuvechpojma zsad. kterse vztahuj bJ bJb dny k pedmtmvbec,a.i by pedpokldala objekty,k|e (ontologia)' Druh nauka zkoum r'odu, tj. hrn danch pedmn (au jsou dny smyslm' nebo' chceteJi' njakmujinnu druhu 3a3 tdtet ',Buduji dlit s ohleden na tdy ktegorii'takev kad poskytujcidou vdy:l. becn ktego.ie, kter v sb zahrnDje ob ostatn' onlologie'2' naukao prod, 3' kosolo8ie'4' iheologic'..'E cLxxxIII' Ak. XXIII,43. (Pozn.vyd.)

498

499

Mefu.1a

3' s!'Archnektonika ktho rozunu Pvodnidea filosoieistho rozumu toto dlen sama pedepisuje' je odpoyd jejmpodstatnmeJde tedy o dlen4/c''t|onick, lm' a nikoli pouze lc'ni.k4 zzen podle nhodn vnmanchp buznos!ajakoby nazdabh.Prv proto je a]e taknemnn a zko. V tomto dlense ale objevuje nkolikbod. ktervyvolvaj nodrn. pochybnosti a kterby mohly oslabovat pesvden, zdaje v sou1adu Za prv,jak mohu oekvatpoznn a pjori, tedy metafyziku' o pedmtech' pokud jsou dny naim smysIm,lud a posleriori? { j a L | z e p o d | ep l I n c i p l llln/eno \.ld do'pel k |d' l:': a p r i o r jp o , ? n ap . "." . ] a a a ] n i y j | o | o g | :o d p o \ e d ' ' , n l :l e , , k u \ e n \ Iji n e b e r e m e nr. 'rc, ne co je nutnk tomu' abychom si dal' njak objekt bud vnjho. nebo vnitnho smyslu. To prvn se dje pomoc pojnu hmoty (ne. proupn neiv rozprosiannosti). to druhpomoc pojmu myslc bytosti (v empirick vnitn pedstav| ''J myslm'.)' V cel metay. zice tchto pedrnt se jinak musne zce]a zdretempjrickch prin cip' kteby rdy k pojmu pidalyje| njakou zkueno.aby z toho mohly o tchto pedmtechnco usoudit' Zadruh, kdypadla nadje,edoshnemeneho uitenho a prj oj, kde zsta|aempiricl"i psycholo|ie' ken]^ metafyzice odjak iva sv msto a od n se v na dob oekvalypro objasnnmeta. fyziky takvelk vci? odpovdm: Zstane tam. kam muspatitvlastn (empirick) nauka o pod, toli po bokual,li*ovdfiiosofie' pro ni obsahujeis!filosofie principy apjori,kter tedy musbls onou sice spojena' ale nesm s ! bt smovna.Empirick psychologie ledy m'rsbt z metafyziky zcela vyhotna, aje z n taku kvlijej ideji vy]ouena' Pro kolnpo!ebuj tam nicmnjet s11e budeme muse1 p I i / n J ! an l j a kk yo u l e k i i k d } / I o e p i / o d d ' 'l i e | o n o m i c k y c h len]u |:.; ^ /e l ' I e n e n It d k b o h a I a 'a b y v y d a l a n o ' a m o ' t a t n e " . r c h n u | e l . p o n v d dJ studium. a peceje pesplidleit nato, abychonji zcela vyloujli nebo pipojilijinam' kde by byijet mD doma nev meiafyzice' Je tedy pouze dvno pijatou cizinkou, kterna njak asdopejeme pobyt, nese bude moci nas!hovatdo svhoviastniho pbytkuv n. jakzevrubnantropologii (v pndnu empirickprodovdy)' Takov je tedy obecn idea metafyziky' kter protoe se od n zpotku oekvalo vc, ne bylo mono oprvnn podovat. a vichni se po njak askochali v pjemnchvyhldkch nakonec upadIa ve veobecnopovren.jeliko se lid ctili ve sv nad.ji

(akolijen physiolo8iarationalis)'Po. a je tedyyziolosnnzon)' prodybu zkoumn rozumuje pak pi tomlo racionlnm uvn nebo transce . i |pe. b! inanentn. fyzick'nebo hyperfyzick, bt.jej pouvn se tk pody. pokud me d"ntn Prvnzpsob se (in concrelo)'pouvn druh poznnaplikovnona zkuenost vekeou zkuenost kter zkuenosli, spoj n pedmt tk takovho B !7a prekraluie\ |Lo 'e pdkjednd o 'pojen|' }/io|og|| t|d45c.nd?nhl A 8ao pilLem/ Iili,l. ncbo ln./Jl] \!j piedmel bud nd irrere ' ot'teaem re ped' pekauj. a to ke svmu monou zkuenost vakob spojen je pody. veker lj ' |ranscend.ntlntn fyziologi Prvn spojen mtu' je yziologi s njavekerprody souvislosti sv|a.nh Poznnm pozndnn Boha' j'transcendennilnm kou bytost nadprodou, jako hmvech Imanenh fyziologienaprotilomu zkoumprodu tudtak' jak je n, dna' ale jen s ohledemna pedmt smysl. bt dna' Existujvak me za nichnm vbec apriompodmnky. jen dvojpedmty!to vnjch smysl' a tud pody: 1' Pedmty jejich nhn' tlesn proda' z' Pedmtvnitnhosmyslu. due' a s ohledem na jej zklad1 pojmy tbe., Proda nys||c' Metafyzik^ principy prodyse nazv,'zito', a protoe m obsahovatjen tlesn pi myslc poznn a priori' nazvsehzikou ftcionln.Me|afyzika je zde podnte. piny a z prvuYeden ody se nazvpsycholos'', prody . b^rcznjen racionln Poznn mys|c skld ze !yhlav. se podletohotodIen Cel systm metafyziky nchst' toli z: ). ontoLo?ie'2'rotionln fJziolosie' 3' racionLn ' D.uh st' toli nauka o povaze 4. racionln theoloqie koshologie ' physIcd p\ychoIogtd altonali'., i'.r.t'o 'o,u.u' mJ dv3 oddIl}' Y !-! A 847

]1, Nedomnejte nazv se. plos, c tmmysl to' co se obyej nefilosofiprody' Mctafyzika physicagenerlis a coje spe matomatjkou p.ody se toti npros|o1i a neme taknabdnou! ani od matematjky' jako na, pestojc vakvelmi dleit' nhled zdalekatolik loziujcch poznn na pokDdjdeo klitiku istho rozaovcho vbccap1ikovatelnho -jeliko pirodu' Z nedostatku tto kritjky zatili dokoncemalenatiko pojmy- nukuo prod ve skDtenosti vakmetfyzick sdIejjist obecn, pi krilice tchto zmiz'niby se n.poorvan hypotzai, kter Pnncip je zcela aruilopouvn matcmalikyna toto poli (kter lmsebefun

500

501

M'to'1a podvedenj' z ce]hoprbhunakritiky jlme se nohli doslalcn bt zkladnoporou nboen e i kdy melafyzika neme pesvdit, a e lidsk rozunr' Stv'mus pece vdy zstatjeboobrannm tiem. kterje dialektickji smovnim svpirozelosti, se nikdy neme obejt bez takov vdy' kter ho drna uzd a pomoc vdeckho ji by bezzkonn a zcela evidentnhosebepoznnzabraujespouti. spekulativnrozum zcela nepochybn atropi]jak v molce' tak v n. boenstv'Memesi ledy bt jii, e - jakkoli odmtav nebo po o d I e j e J i p o l J h ) ' I e d L p o ' t l , , o \ Jp r ' , a " ' e ' . l v a h | | ,k d o n e U m e j v U i | n k . | i d e\ e k n | b u d o uv d ) nahd|ly(h podl" |e|ich nybri pou,,e vraceljako ke zhrzenmilcnce' ponvad v n rozum mus jeliko v njde o podstatnely nenavDpracovat bu na zskn d. sprvnch nhled'kterjiexistuj' kladnhonhledu' nebo na njen vak Melafyzika prody' prvtakjko metafyzika mrav'zejmna vlastnkdia. kte pedchz se pouvat kriiika rozurnu,odvaujciho naz. co meme jako prpraa (popede! licky)' j sou tedyjedintn' vat filosofi v pravn smyslu ova' Filosofii jde vlastDjen o moud rost. ale prosiednjctvm vdy' Je to jedin ccsta, kter' je.li jednou proraena.nikdy nezarosle a nedovol dn zbloudn' Malematika. prodovda. dokonce i empirick znalos! lovka najsice velkou cenu jako prostedky. vtinouk nahodilm. ale peo nakonec nut' lldstva' Dociluj toho vakjeD prosted. nm a podatnm elm nictYn rozumovbopoznn z istchpojm,kter- aje nazvme jakkoli nenvlastn nimjinmne melafyzikou' *','ry lidskho veker Prv proio je takmelayzika zavrenm ' o / u m u r j o t " I " k o v dj e n e p o ' r r a d e l n r . I k d y z j e i i v l r v i a L o r r ov e d ) o l | // k o u n a \ I r J n o u 'M e t a } / i l ' J r .e|}pone.hame nz]i.r. konLretnu maxim, ktermus u nkte ro,um co do jebo clemen!a nejvych pak zkladje rch vd tvojt dokonce zkladjejich no'oJti' u vech jakolo pouh spekulace slouspe e |etafyzika ' To, ]ich Poun poznn,nenjejcen neby rozila k tonu. aby zabrniIaonylm, na jmu, nbr j to dky jejmu cenzurnmu adu' kter zaji.uje dodvna obecn podek a svomost' baprospch vdeckobce' spe ajej odvna plodnzpracovnbrn tomu' vnosti a dstojnosti obecnblaenosti' abychom se vzdalovaliod hlavnhoelu,

1' sl' DjiD nhorozuhu

( ast ct na

rozumu Djiny istho

o u / ep | a z d n e m l o . L | e l e' . y . l m u , ' l " . * : ! ] ie I e n | on d l e v l d e o ' ' n a U p zaplnno' omezm se pouze na to' e v a kterv budoucnu musbl pirozenosti istho z hlediska z fanscendentlnho hlediska. toti ozumu. zpacovn istho rozumu, pehldnu celek dosavadnch v budovu troskch' kter mInuzraku sice pedkld budovu, alejen i kdy se to pirozen nemohlo sebhnoutjinak. e Je dosti zvltn, tm' m bychom my nynradji lid v dtskmvku filoso]ezanali koni]i' toli estudovali nejprve ponnBoha a nadji v onen sv!, nboen' nebo dokonce vIastnoi tohoto sv!a'Pestoenezpracovan prod' z dob zbyly zvyky, k1erjet skpojmy mohly udrova!star jejich v lom, aby se stito nebrDilo osvcenj nho avu nrod. snadno navlovala svobodnmuzkoumn tohoto pedmtu' a ljd jak prostedku' a spolehlivjho hldli, e neme bt dkladnjho .c /||bIL \ v l e m ' b ) | | s d \ln| ^^ db).hom n e \ i d i l e l n em o c | .k l e r a v l J d n e j ' o b a m 7irola' Iheo]ocie o. ip J l . s p o n a o n o m ' ! l 'n e , 'b e / h o n n / ffi, . l | ) l " I k d p r o | op i e d . l J v " td | } d ! h n d c | ' ll.pe !yLhodi.LJ \ iPch db. srraktnch rozumovch zkounn,kterm se pk lid v kaddob vnovali' Zprvu byla theologie vlastn tm. co postupn zalahovalo pouh spekulativnrozum do podniku, klery se stal pozdji tak slavnm pod nzvem melafyzika' Nechci nynrozliovatdoby, naklerpipadla ta iona zmna v metafyzice' nbr chci jen letmo nrhou! rozdlnost jdej, kter daly kvli nmu podn1k hlavnm revolucm'shledvm pitom trojel. scn b ) | ) 7 o ' n o v d n }n e j p o \ \ t n e l i j/ m n } n d | l o |' Pokud j.le o pednt ye.h naich rozumovch poznalk, by]i ]ed|i po\ze senzulnni fiIosoh' d|z pouze ilosoh intelektudln i' Epikros by moh| b| zmnn jako nejvznamnjfilosof smyslo' Tento filosof inte]ektlna. vosli, zatmcoPlalZ'' jako nejvznmnj dobch a udrel tozdI kol,jakko]ije sub|iln'zaaljjv nejranjch se dlouho bez peruen'sloupenci smyslovosti lvdili' e jedin v ostatnjevmysll stou smyslovch pedmtechje skutenoa e ve penci intelektulna proti tomu namlali. e ve smyslecb nen nic ne

B !.l ^ o.u

I i-: A -

502

503

Metodd

rozunu 1 .k. Djin, is|ho stv,jak vyzvednou! pravdu z Dmokitovy hluboksludny. Quod sa' pio, salis est mihi;non ego curo, esse quod Arcesilas aerumnosique .Ije m o h o u\ p o k o j e n solonel IPel.iU'|' ] e j i c hh e ' I e m 'p i I n m . , c h v a | ) h o d n , l ta ' n i z b y ' e . l J r a | i o \ e d u n e b o . e p | e l l |d o l e j h 7 a . " i. leito' Pokud.jde o pznivce J.lnliJll.l1 metody' mohou postupovatbud dognaticlq'nebo skePtick}' v kdInppadmaj vakpovinnost po' stupovatryJ/?tl'a'lc'b' Jestlie'ujmenuji. pokudjde o ty prvn'povstnho Wolfra' ^ pok'Jd jde o y dt||h'Daid H a' nemusm vzhie. kri|ick'cesiz dem ke svmunynjnuzjmujmenovat ostatn'Jed|n je jel oleven!' Jesllie byl ten ochoten a mI dos| lrplivoi projt tuto ceu se mnou' menyD srn posoudil' zda by nebyIo tnono zlib Ii se mU pispt svn dlem k tomu' aby se talo stezka zmnila na hlavn silnici doshnoutjetped koncem toboto stolet cle. jeho nebyla S 'o dosbnout mnoh slalet: toti pivst lidsk ozum k plnmu uspokojenv iom' co sice vdy zamstnvalo jeho vdychtivost, a]e dosud marn'

} ^{ "!,'.

' " , " d 7 o v d n l p o / n . v d p r d \ d u 'P l o I o d | e j e ( l en e u p l a Il i ,a""' ;'.'iz .v " a l o u a c | np p r u n r" '. . o l m m r e J | l l U ' b r | d v ; a l u n | .h i e n / o s n t d ' zatmco u tch druhch by|^ mrstick' stoupenci smyslovosti p1. pon||i i |e|ek,uIn Poj,'), ale uznvali pouze J.nzibiln pedhry| stoupenci inteleklulna poadovali, aby prav pedmty byly pouze rozvaovnbez inteli 8 ib iln , a h]i|i nazr1prostednictvmis!ho je podlejejich mnnpouze zaternuj' doprovodu smysl'kter istcbozumovch poznatk,lo o to' zda 2' Pokud jde a poJ jsou odvozeny ze zkuenosti'nebo zda maj svjzdoj ' nezvisle Da n \ o^!m]J' A|istotelsmebt povaovnza pedstavitele,'ipi' rik, za|mco PIan za pedsayi|e|enoalos' Incre. kter v novj dob nsledoval prv!ho zuvedench myslilel,a.'}n. kter nedoval druhho (i kdy v doatenmodslupu od jeho nrystickho rozhod nebyli ovemje! s to dov lento spor k dnmu systmu)' postupoval alespo ve sys!mu sm svm senzulnm nu!' Epikros hranice mnohem dslednji(nebol svmi nzory nikdy nepekraoval pot protoe ten druh' Locke, zejmna ne Arislotels a zkuenosti) pi zael pojmy zkladn vty ze zkuenosti' vechny a co odvodil J n e s m | e Ino\l ' t e e \ | \ l e n c i B o h a l d k d a | e k o 2 ' e l ! l d i | , i e ] i c hD o u / | ! n i ' i i " " . m o / n e 7 k u e. p i e d m e l } l e , l 7 . e l d / d h r a n i c e m i |] i"i. '!' i "o sk d j / a l \ e . l e j n o ue \ i d n c I j c | o " - - n o s l i rm , e m e n j a l ( om UJ|emd||ctou d ' Mme Ii nconazva! metodou' mus to bt 3. Pokudjde o eodu v tomlo oboru prod' postup podle zzJdd'Metody. kler ny! panu.j Na|uralk|a rozdlit n^ na|u|llistick ^ scientiick' nho bdn' lze otzkch' kter d sdou' e v nejYzneenjch istho rozumu se pomoc bnho rozumu toho lze bez vdy 1vo kol metafyziky, (kter nazv ..zdravm rozumem..) dokzat vc ne pomoc speku. lace' Tvrd tedy. e velikos! a vzdlenost Msce memebezpeDji uritod oka, nepomoc matemalickch oklik' Pouh misologieje tak zanedbvnvechum' pevedenana zsady. a coje nejnesmys]nj' jako prad postedk vychAhje a metoda. jak loziovat lch se jde hlubho nhledu u naturalist' poznn.Pokud totio ndostdlet jim nco k ti' Rd se obecnm rozumem, ani by nen dvod klst svou nevdomostvelebilijako me'odu' kter by mIa obsahovattajem. 35a l' Locke' Esej o Lidskfu rozuu,1y' l 0 ' 1 ' P l a h a 1 9 8 4 's l r . 3 3 7 '

]5|',co znn.10 mi sta, jtt namou! nechcik njakm Arkesilam a chu dkm solmptit'.. Persius,sa''ry'IIl,78-79,Prahal990. (Pozn.vyd.)

504

505

$r
!.!
--{&L-D!t!

Wr]ff]sernnn
Snmonuel Sont
?rol.ret $ !t!.lag

qi9o,
!r'6. so!{n E .D!.{ cro6
t?E ! listuprvnho vydnsPisu Faksimiletitulnho

Peddluya vak pod sprvoudo8natik' \|d|^ despotitk'' Protoe Zpotku, barbarstv' zvrhlo na sobneslojet slopystarho totozkonodstv kiz v plnoua'?archiia skePtiko' se poslupn ns]edk m vnitnch pravideln obdlvn podobnjako nomdi, ktesi oklivkad jednotu ' Protoejich ale natst pdy' rozbjeli as od asu obanskou vdy znovu tomu,aby se dogmatikov bylojen mlo,enohli zabrnit i kdynikoli podleplnu, s nm nepokoueli o jejoptovn obdln, dob se sice uzdlo' ese prostedby vichnisouhlasili'v novj (od slavnho l-o.la)r5r niclvmurit'.'olo8' lidskho rozvaovn onch spory skoncuje a ese pln rozhodne o oprvnosti se verni klovny nrok; ukzalo se vak'e akolibyl pvodondajn jejtroufalost zkuenosti' dkyemu musela odvozenz lzyobyejn j qenealoqie prvem vzbuzovatpodezen, epeo - potoe ao uplatovat byta vskutkupisouzena nePrvem by mohla stlejet pro. A x ervotoem svnroky, m veopt upadlo do zastaralho' chtli filosofov |ez|ho do8natisnu, a odtuddo pohrdn' z nho tutovdu vymanit'Nyn,kdyvechny cesty(jakjsmesi namlouvali) lhostejnost' 1^ika selhaly' panujeve vdch znechucen a npost pedehra chaosua noci' a pece zrovei potek' i pinejnenm petvoen uplal. brzkho a obrodytchtovd' pot co se stly patn pl ovanou temnmi' konfznmi a nepouite]nmi' Je totimampokouet se peds|rat loJl?j'oJr vi bkovm zkou. mnm'jejich pedm' en!,ebt |idskpirczenosti l'{os,Ei. oni dajn indiferens! - i kdyby se sebevce snailiskrvattm' kolskouezamnza populrntn' za pedpokladu'esi vbec ncomysl- totinevyhnuteln upadaj zptdo metafyzickch tvrzen' vi nim pece dvali najevotolik opovren' Nicmn tatolhostejvd a postihuje prv nost-je se objevuje uprosted rozkv.uvech ty' jejich znalost bychom se mohli' kdyby njak byly k nn' ze jev. ktersi zas|ou po. A XI veho nejmn zci- pecejen pedstavuje
r5]srv' J' t.cke' 'J?j o lidJkhrozufru'I' 1' 2' Pha 1984'(Pozn'vyd') l5aMnnijsou nlosofie,upednoujc b autoinm@k osvcensk lidsk rozum ped spokulativDm tznn a popu|rn filsofii ped neta. fyzikou.Jsoujifui napklad: J. A. Eberhaid(l?39-l809)' J. G. Feder(l?40Friedrich N i c o l a i( 1 7 3 3 l82l), Christian G a . v e( 1 7 4 2 - 1 7 9 8 ) C,h r i s r o p h (l?29-1786).(Pozn.vyd.) l8l l) a Moses Mendelssohn

L PdLoHA
Pedmluva A vll Lidsk rozumm zvltn osud,pokudjdeojedendruhjeho poznatk: je zaiovn nebojso'l mu ukl. otzkami'kter neme odmtnout' na n anl odpovdt, dny jeho vlash pirozenost' avakneme jeho schopnos!' protoe pekauj vekerou ny' Zan zsa Do tchtorozpak se rozumdostvbez vlastn v prbbu nevyhnuteln a zro. dami'jejichpouvnje zkuenosti sloup s nirni (jak 1o ve jejim prostednictvm dostaten oven' podmnkm' vyaduje i jeho pirozenost) stle ve'k vzdlenjm jeho prce muszstat vdynedokonena, A VIII Jelikovakvid,etakto je nucenhledattoit protoe otzky nikdy nekon. u zsad'kler pekaujveker pouvn mon zkuenostn a kter se zrove zdaj takneproblematick' eje s nimi srozumn i bnlidskrozum' a rozpor' z nichlze sice poznat, emus Tm vakupaddo temnot pochzet zjakchsi skylch ornyl, kter vaknens to odhalil,p.o. pesahuj roe zs^dy hraniceveker zkuenosti a ne, je po\y' kmen.Bojit tchtonekonench spor se uznvajjijakoprubsk nazv netahzika ' yechyd' Byly doby' kdy bylanazyn^klonou li a povaujene pak si totoestn pojme'ovn vzbledem za injivIi' k mimodn pedmtujist dleitosti svho zaslouila' Dnespat k mdnmu tnu dobyjobecn opovrhovat a nae zapuzen a oputn matrona nak' je j^koHekab:Modo A\x e maximarerum, totgeneris natisque potens..' nunctrahorex!I. inoDs.r'
35:',Kdys ncjmocnjjse byla ze vech a vldkynskzennostv ze pry'.. ovidius, Pronln)' XIII, 508a dt' ''' nynjsemoloupena vleena . yd.) 5 1 0 ,P r a h a1 9 7 1 ( . P o z nv

510

511

I' Pi|ohd

Pedlua

nbrzral Nen toti dlemlehkomyslnosti, zornostia zamylen' vdnm, zdnlivm zdro^| Jod'oJ'i doby'rll kter se ned d|e vech svch ze a vyzv rozum.aby se optujal tohonejobtnjho zajioval by kter aaby dosadilsoudndvr' totisebepoznn, kol, neod' jeho spravedliv nroky a byl by zroves to odbtvechny vroky. nb poadavky, a to nikoti njakmimocenskmi A xII vodn; dvo. Tmtosoudnm zkon. a nemnnch na zkladsvchvnch roz1]mu'356 kri|ikaktho nes am^ nicjinho rem nen nbrkitiku ronnikolikitiku kniha systm' vakpod Rozumm me poznatkm, o kter ke vem vzhledem vbec mohutnosti zumov rozumlm roz. neziste na ekeftzkuenoi' Kiikon|Dd Ds|o^| jak j ejch a uren vbec metafyziky inemonosti o monosti hodnut a hranic'to veale na zkladprincip' rozsahu pamen, takjejho kte nm zbyla.jsemse nynvydal lichotm cest,jedin, Po tto ozun pi jeho kter vech omyl. pekonn si. e isem na n nael dosuduvdlydo sporus nmsamimo obla zkuenosti pouYn tebatm.ebych ozumu se otzkmlidskho mm' Nevyhbaljsem specifi. nbrjsem je v plnosti se vymlouvalnajeho neschopnost, kde rozumnesouhlas odhalilmsta, a kdyjsem koval podleprincip, Zodpovzeni spokojenosti' kjeho pln rozeiljsemje A xlII sm se sebou, jak dogmaticky tak, oekvala vbec nedopadlo sice otzek onch

rJsNkdy slchme na doba nad mylenv zpsobu nky nadmlkosl v c d ) \ e z d j . e m i v a | ' e b y s l \ d ) . j e i m d ' |d o b r i dd||Jdne uDddre v \ l k u\ e b e m n z aslout ' l) l d' I u | o J' 7 ; k l a d')' a k o m a l e m | i kP i i r o d o v e da d ji prodovda dokon. uchovvaj' dkldnosti vu eou nbr ie si aoDak Pon' c; Pekonv'v tduch by se nynuPlatnili v jinch druzch vzhledemk bsenci dba|ona op.avujejichpnnciP' kdyby sejen od potku psn k.itjka' spie a konen tto oPravyjsou lhoejost a pochybnosti' Necpochje vlast. epochou mylon' zpsobu d'taz.E dkladnjho vyhnout 5e frusvepodidit'N.',o.,Jlsoj chce obyejn kiliky, kter s odkazem na svou Pajv.lnost' zkono.]l'| s odkazem na svj haj,J/', nrokna Deped vzniiot podeze a emohD AvakpotombudoPrvnn sv snst pouze co dokzalo prokazuje lou' kterou rozu ctu' stranou pekoDn. a veej svobodn ]56 oznoval od Henry Homa' u nho Temn ''kitika., si Kan! vypjil o krse' H' Hone Lord Kafies' GrufuJst?'e kriliku vkusu' tj' kitiku soud d.r c/'l'l. Del'J' N' Meinhard'sv. I_m' Lcipzig 1763 176,(Pozn'vyd,)

nebo ta by rnohlabt ukojenaledanjakmi blouznivvdychtivost, kouzelnnisilami. V nichse nevyznm'Avaktentovsledektak ozumu' Povin'tost uren naeho urit nebyl zmrempirozenho vkladu'i kdyby z nesprvnho zruilalbu' kterVzela filosoiebylo blud' Pi vychvalovan a oblben pi tom ml bt odstrann sebevce podrobnostech na a odvasi dal velmi zleet zamstnnjsem lomto loba' kter metafyzick ci, e neme existovaijednajedin uji se jejmu po. nebyl alespo een by ozeena. nebo k by zde neby|a e tak dokonaloujednotu, rozum tak skuten tvo kI. ist skytnut jedinou jednu jeho vech pro ze princip nedoaten by byl sta' jsou mu ukldnyjeho vlastn pirozenost. a mohli by. otzek,kier jen potoe pak zcelajist nestail ani princip zahodil, by chom tento z oatnch' na dnou pozoruji nevoli, A xlv Kdy to km,zd se mi, ev obliejitene jak vychloubanmi a nese zd. nadtmito, smenou s opovrenm ummnjpecejsou noky nesrovnateln tylo skomnmi nroky'A progamu autorai ioho nejprostho nenroky kadho ' ktery ped' jednoduchou piozenost nebo nutnost d? r, edokazujeteba roz lidsk Ten se loti ho{edb' e prvnho njakho Poi' Jl,'d' j pokorn zkuenosti' o em poznnza vechnyhranice mon Mstotohomm co mschopnosti' doznvm,e!o zcelapekrauje jehopod. jeho mytenm' istm dIa.pouzes rozumen samma s protoeji sebe' nach' nernusm hle'da! dalekokolern obnou znatost ji poskyte pklad protoe logika mi i obyejn zmv sobsamm a jejjednoduch konydajpln a systematicky loho, e se vechny kdy mi vyjmenova!.zbvjen otzka, kolik toho s rozumempodm, veker zkuenosti' ltka a opoa budeoda.a jednotlivhoe]n a o .l' Tolik o plnoJr'pi dosahovnkadho kter nm vj . l' el dohromady,el' kldd'osl' pi dosabovn pirozenost poznn, nbsana neukldnjak libovoln mysI' je lrtol naeho kritickho zkoumn. kte poadavky. kte lze prvemklst na autoa'jen se A xv Za podstain je podniku, tebpovaovatjet dv vci tka' pout do tak nejis!ho jcse/oal naeho a zetelnos|' zkoumn totijistotu vyslovil jsem sm nad sebousoud:epi tomto co se j/ory te, ppad n1nll a eve'co se v dnm dovoleno druhuzkoumnnen je z^kzan po. pi tom i jen podobbyporze, zbo, kter se nesm jakmile se objev'musbt zaba. cenu a kter. dvat ani za nejni

512

513

I' Piloh, e kterymplatita priori.totismprohlauje. veno'Kadpoznatek' p|atpro vcto mnohem ajet za naprostonutn, chcebt povaovn a tedy maj b! mtkem. poznalk a priori'kter vech islch uren j istoty (filosofick) ' Zdajsempak veker apodiktick sano pkladem sudkutene' zcelapenechno vci slibuji,budi vykonal,co v tto nikoli vk' sv dvody' aby pedloil protoe aulorovipouzepslu, jejich inek u svch soudc' Aby se vaknco neza aby posuzoval budemu nepochybn oslaben tohotoinku, A xv] vinnnestlopinou tebajen vedlejiho msta. i kdy se !kaj aby sm oznail dovoleno, a aby zavas nedve, kter by mohla zavdalpodntk urit elu, soudi ta zmezil vlivu, kteryby v tomtobodmohlamtna tenv elspisu. pokudjdeo hlavn pochybnost, nejmen je by byla dleitj pro poznn mo Neznm dnzkoumn. pro a zrovezvnj hutnosli,kterounazvmerozvaovnm, ne ta' kterjsempodnikl pouvn, pavidel a hranicjejho slanoven nzyemDedukceis' analytiky..pod sti.'Transcenden!In v druh nmapojni tato zkoumnmnetakstla nejvce rozaovacch ch - jak doufm_ nikoli mam' kte je z^|o.na Tato vaha, hy, avak k pedmponkudhloubji,m vakdv strnky.Jednase vztahuje ob. a m pokzata uini(pochopitelnou rozvaovn tmistho pat k mm jeho pojm jektivn p|atnost a priori;prvprotobytostn islho rozvaovn n zkoumn Druh strnkajezamena elm. na nichse schopnost, a poznvacch co do jeho monosti samho, je tento I kdy v ohl d uho tedy subjektivnm zakld. a zkoum xvII samo A nopatknmu velmi dleit' hlavnho elu vkladz hlediskamho otzka:Co ajak mnoho potoe otzkoust]ezstv hlavn bytostn, zkuenosti?, a rozumpoznatn z visle na veke mohourozvaovn tato mon? Potoe a nikoli otzka:Jak je sam^ ,sLk mohutnost a potudse piny k danmu inku, druhotzkajejakoby hlednm jak nen' (i kdy tomu tak ve skutenosti ponkudpodobhypotze kdy sidovoluji zd se,ezde mmeppad' pijinpeitosti), uku leni m'itjinak' v tlovci tedytak dovolitsvmu n'il' a musm e kdyby u nho noje subjektivn pedemupozornjt, musmtene je oekvm, pestozsk pesvden, dedukcenevedlak plnmu jde pedevm. plnou slu' svou kterou mi .u dedukce. o objektivn posta IC na stranch ppad ijen to. co se v krajnm k emu [A] 92^93. 514

Pedfulua co se konenterere'pJl'' m tenprvo poadovatnejprve diskurzin (|ogicko) zetelnost, pros| ednict| m PoJmi, ale potom prostednictvm nzor,t]' m A'xl|| (estetickou) zeteLnost, tak''!'i' jin vysvtlivky in concreto. o disprvo poadovatpklady nebo dbal. poloese tkala podstaty kurzivn zetelnost jsem dostaten mho zmru. To vak zrove bylo nahodilou pinoutoho' ejsem ale pece nenohl vyhovl druhmupoadavku'ne sice |ak psnmu' jen oprvnnnu' Kdy jsem postupoval ve svpci' byl jsem tm neustle na rozpacch' jak bych se ml k t vci stavl' stle se mi zdly potebnmi pklady a vysvllivky' a proto se tak skuten objevovaly v prvnm nrtuna svch mstech.jak se patilo' ve]mi brzy jsem vak nahldl rozshlost sv lohy a mnostvpedm|, iimi bych se ml zabvat,a protoejsemsi uvdomil' eji samy ty|o pedmty v suchm,pouze scholastickn yk|^dnby mdo znan rozily.nepokldal jsem za vhodnjelvce je roziovat pftlady a vysvtlivkami, kterjsou nutnpouze pi poplllarizaci' A |o tn spe.e tato pce by rozhodn nemohla bt pimen populrn poteb a epro opravdovznalce vdy nentoto usndnntaknutn' i kdyje vdypemn' avakzde by mohlo mt za 'sledek dokonce opak toho, co jsem zamlrl. opat r'asson sice k| Mme.li A xlx velikost knihy nikoli podle potustnn,nbr podle asu'kterhoje o lecklerkn|ze ci, leba' abychom j porozumli.meme ebJ b}la mnohem kat,kb, neb,Ia tak krtki'151 Na druh stran vak. jeJi namcetn srozumilelnost njakhorozshlhocelku spekulativnfto poznn' kter se odvozuje zjednoho principu' mohlibychom stejnm vem ci: Leckter kniha by bJIa mnohen jasnj, kd,b, nechlla bt takelnijas .Pomickyjasnosti a zetelnosli sice pornhaj s. '?c, ale stoozptyluj'pokudjde o c?le't. Nedovoluj totitei' aby dostaten rychle zskal pehled o celku a zTovesvmijasnmi barvami zakvaj a innesozumitelnou artikuIaci' neboli stavbu sys!mu'na npece nejvce zle'mmeJi bt s to posuzoYatjeho iednotu a sDrvDost-

]5?viz J' Teason, Pl'l'JoPhie, nach ihren all9eneinen Einuse auJ alle G.8ftdfule des Geis|es Md de| Sit|en' pel' !' ch. Gottsched' Be.lin 172' str' l17' (Pozn' vyd')

515

l' Ploha Zd se mi. epro tene me bt nemalm|kadlem spojit sv m'li nadji' e podle pedloenho nvrhu snaen s siIm autora. velk Metfyzikaje AXX pln a pitomtrvaledokonnjak dleitdflo' jezde o npodme,jedinou podlepojm' vd' ktersi me ze vech jen slibovat .akovdovren, a to v krtkm ase a s vynaloenm prolo nezbudenic neto, malho. silNa potomstvo ale spojenho podlesvchzmr' ani by vakmohlo aby ved'ddt.'cb uspodalo alespoY nejmenm rozmnoitjej obsah'Nentotininvcene po. systematicky uspodanm inventen yeho oho, co vlastnme mocis|ho |ozumu'zde nm neme nic uniknout.protoe to. co je to rozum vytv napostoze sebe sama' s leme skrt' nbr rozumemsammvyneno na svtlo.jakmile jsme jen odhalili jeho - a to na princip' Dokonaljednotatohotodruhupoznatk spolen pojm' zkladsamchistch na kter nem vliv ani dnzkue. nost,ani njakzvltndzol' kterby k njak zkuenosti vedl a 1yto - in poznatkyrozioval a rozmnooval |utobezpodmnenou pl. nostnejenmonou. nbinutnou.Tecumhabila et noris'quamsit tibi curtasupellex.353 A xxl (spekultivnho) Doufm' etakov systm istho ozumu sm podm po nzyem Me|afJzika prody' Tefio sysl.fr bude mt,i kdy nebudeani z polovicetak obm' nepomm bohat obsah.nem tatokitika, kterpedevn nus vyloit pramenya podmnky mo. nosti onmetafyzikya odplevelita urovnatzcelazarost|ou pdu' Po. kudjde o kitiku' oekvm od svho tene talivost a nestrannost Joldc?. pokudjde o sym'oekvm od.j dobrouvlia podpou ponocnka'nebotikdy jsouv kitice vechnypr|,clp) sys|mu vyloeny.pesto patk plnostisystmu i to. ev nm nechybjdn od. pojmy, kte vozen ne|zea prio.i odhadnout' nbrkter musbt postupn vyhledny. vzhledemk tomu,ev kriticebyla vyerpvaj provedena cmzpsobem pojm, poaduje celJ)n'r'zd se dle v systmu ovn i to, aby byla tmt proveden^ zpsobem i analza, co]e snadn a spe zbavaneprce' Jet musmpoznamenat nco o lisku' Proloesejeho zatek po A xxII nkudzpozdil,mohljsemdoat k nahldnut asijen polovinuobtah'
353 . Pcrsius' jak chtrnou v sob;pak uzn' vbavuvlastn... ',Pobvej (Pozn.vyd.) .!ar,ry,IV.52,Praha 1990.

Pe.lfrlud

v nich se vyskytujenkolik tiskovchchyb' kter vaknepouuj ana tu,kterse objevuje na stra' [A] 379.tvr' smys]textu. dek zdola. kde je tebast Jpecilickymso skepicky' Antinomie istho rozumuna anch do tabulky, a to IA] 425 a IA] 461je uspodna pokauje .ak' eve, copatkl', stlena lev slran'almco to' co patk anl'r"zi' pokrauje n stranprav. cojsem tak uspodal proto' aby nohly bt snadnji porovnvny navzjem Ytaajej pro. tiklad.

516

5r7

II.P{LoHA
Obsah
,'' '' .'l AXXII vod ' I1 ,' ,' '' .' I' Transcendenllnna ta o elementeth ' 19 eetika '' DlPn Transcendent|n 22 ]' kapitola. oprosorn.' '''..''., '','' ''.''.30 ,' 2' kaPitokL o ase lo n? i k a ' ' ' , ' ' ' ' . ' . . ' ' . ' ' ' ' , ' ' ' . ' 5 0 D l ! l | u h 'T a n s c e n d e / | ,1.oddl' Transcendentlndn'b,kd ve dvou knihch ajejich rznchstecha kapitolch ' '.. e yal) 2. odd. Transcendentlndialek|ika .. .. .293 a kapilolch knihch ajejich rznchstech

IrI.PfuLOHA
Druhst pojm rozvaovacch istch Dedukce
Kapitola druh' o apriomch dvodech monoi zkuenosti3s9 aby by] njak pojem ulvoen pln a pri. A 95 Je zcela rozporna nemon. ori 3 pitom se vztahoval k njakmu pedmlu. akoli by sm ani nepatii k pojmu monzkuenosli a ani by neses'val z jejch e1e. ment'Neml by pak toti dn obsah. protoe by mu neodpovdal dn nzor. jeliko nzory vbec,jimi nm mohou bt pedmty Apriompojem' dny' tvopole nebo cel pedmtmonzkuenosti. kteby se ktakovmu pedmtu nevzlahoval, bybyljen logickou for. mou pojmu. nikoli vakpojrnem sarnm'jmby bylo ncomyleno. Jestlie tedy exisluj istapriorn pojmy. pak pochopiteln ne' mohou obsahovat njc empirickho:nicmnmusbt istapiornmi jejich podmnkami monzkuenosti, na njedin mespovat Chceme-li tedy vdl, jak jsou monistrozvaovac pojmy. musme zkoumat, jakjsou tyto apriom podmnky, na nicb spov A 96 monost zkuenosti a kter le v jejm zklad. abstrahujemeli od veker empirinostijev' Pojem. kter by vyjadoval tuto formln by se nazval a objektivn podmnku zkuenostiobecn a dostaten, jednou po. ist rozvaovac pojmem' MmJi rozvaovacm istm nebo jmy. mohu si vymleti pedmty, ktersnad ani nejsou rnon' jsou sice o sob mon. ale nemohou bt dny v dnzkuenosti' lak, e ve spojentchto pojmse vynedochz vym]en K tonuto pal k podmncemonzkuenosti(pojem pesto nutn ch nco, co

xxlv

', ',' '' '705 nalka o netod tI' Transcendent|n ,,','','.708 '.'.'' l' st D 'is.'pln di s t h o ',' '795 rozumu .' ' rn' istho 2' sl' h rozumu ,',' ''.'..'. ',, ' 832 i kia 3 . sA t 'r c h i t e k | o n 852 ',''.'..'',',''' oo 4.st D ' ujin} j s t rh

359 vi pozn' 108,str' l07' (PozD.yd')

518

519

r
I Piloha
2' d' 2, kaP' o aPrioch dvodeth nanoi .kuenoi

ducha)' nebo teba tak. e ist rozvaovacpojmy jsou rozjovny Vce,ne mezkuenostobshnout (pojem Boha)'Ikdy elenentJ vech apriornch poznalk, i svvolnch a nesmyslnch smy]enek' nemohou bt vzaly ze zkuenosti(nebojinak by to Debyly poznatky a priori). pesto mus vdy obsahovat ist apriom podmnky mon zkuenoi a jejho pedmtu' nebojinak by jimi nejen nemohlo bt vbecnic myleno,nbony samy by bez dat v nylen nemohly ani Tylo pojmy. kterv kadzkuenostia priori obsahujist myle. n,nachzme v kalegorichajejich doatenoudedukc a ospavedl. A 9? nnmjejich objektivn platnosti je u to, kdy meme dokzat, e myslet si njak pedmt memejedinjejichposledniclvm' Proto e,jeale v takovmylence obsenonco vc nejen pouh mohu nost mylen,je v n toli obsaenorozvaovn,a protoe je teba vysvtlit' jak se meono samo jakoto poznvac mohutnost vzta. hoval k objektm'musmenejprve posoudit nikoli empirickou' nbr kanscendentlnpovabu subjektivnchzdroj'ktertvo apriom z. klad monostizkuenosti' Kdyby byla kadjednotliv pedstava druhpedstav zcela ciz ajkoby od n izolovan a oddlen. nikdy by nemohlo vzniknoulnic j ako poznn.kterjecelkem porovnanch spo.jench lakovho ped stav' Jesllietedy pipisuji smyslovosturitousynopsi.p.otoeje vje jm nzoru obsena rozmanito. pak ttosynopsi vdy odpovd fujak syniza a je\ rccep|ivita spojen se sPontanei'o! meumo ovat poznatky' spontaneila je pak zkladem lroj syntzy, kter se je zk|aden apre' nutn vyskyluje ve vekerm poznn: pedevm n n .? pedstavjako nodifikac mysli v nzoru. d|e pak Je]icheprc' d!rl.? v obrazotvomosli a nakoDecje zkladem jejich rckognice v po jmu. Tylo syntzynm poskytuj vodtko ke tem subjektivnn zdo. jmpoznn' k|er umoujsamorozvaovn a jeho pros!ednictvm A 98 i vekerouzkuenostjako enpirick p.oduktozyaoyn' Pedb,l poz!mka Dedukce ka'egori je spojena s tolika obtemia nut ns proniknout tak hluboko k prvnm zkladm monosti naebopoznn vbec,e jsem povaoval za vhodnj- abych se vyhnul ozvlnosti njak podrobnteorie, a pesto pi tak nutnmzkoumn nic nezanedbal

nsledujcni tym' body tenespe pipravit 'e pouit,a teprve v nejbli nsledujc' tetkapitole mu pedloitsystematick vklad lchto rozvaovacch pvk. Proto ase ten a do 1doby ned odradit nejasnosl,kler je na neprolapan cesl jet zpotkune. vyhnuteln' avak kter by se mla. jak doufm. ve zmnn kapitole na zklad plnhopochopenodanii' ]' o syntze aprchen.e na?'rn

A naepedstavy pochzejodkudkoli, ajsouvyvolny vlivem vnj. vc. nebo vnilnmi pinami, ch avznikly apriori, nebo empncky jakojevy' pesto tleejjako modifikace mysli k vni!nmu smyslu A99 a vechnynaepoznatkyjsoujako takovnakonec podzenyformln podmncevnitnho smyslu, toti asu, v nmmusbt celkov uspo dny, spojeny a uvedeny do vzjemnch vztah' Toto je obecn poznmka' z nje teba v nsledujcm vkladu vychzel' v kadmnzoru je obsaenarozmanitost, kterou bychom si vak ,jako takovou nemohli pedstavit, kdyby mysl v posloupnosti dojm nerozlioval as.nebokad pedstaajakoto obsa.n jedno|n jinm ne absolutnj ednotou' Aby okarnikunene b nikdy nim se z tlo rozmanitosti ala jedDota nzofu 0ako teba Y peds|av prosloru)' je neprve nutnji projt a pak shmout. Tuto innostnazym s|ntzouaprehen.e, protoeje zamena pmo na nzor, kter sice poskytuje rozmanitost' avakbez syntzy,k n! nzo\ dochz. si rozma.itost nelze pedslavitjako takovou, tolijakoto obsaenou Tato syntzaaprehenzemusprobihat a priori, tj' Vzhledem k ped stavm' kternejsouempirick.Beznbychom totinemli a prjori ni pedslavu p.ooru, ani asu, protoe ty 1zevytvoitjen pomoc synt. A ]oo zy rozmanitoi' kterou poskytuje pvodnreceptivita smyslovosti' Mme tedy is|ousyntzuaprehenze' 2' o s,ntze reprodukce obrazotyomosti

Zkon podle nhosepedstavy, kter po sobastonsledovaly ne. bo se dopovzely.nakonec navzjem sdruuja tm se spojuj!ak, e j d na z nich i bez ptomnostipedmtu vytvpechod mys1i k druh pedstav podle uritho pravidla je sicejen empinck' nemnnho

520

521

I ' Ploha

2' .sl' 2, kaP' o aPriorn.h dl1odech onos|i zfuenai

pedpokld'ejevy samyjsou sl(u. Avak tentozkon reprodukce jejicb pedstav pravidlu a ev rozmanitosti podzeny takovmu ten pravideli nae podle urilch nslednost nebo existujedoprovze nic' vykonat nenohla nikdy by totibeznich empirickobrazotvomost v nitr'r ukryta tedy zstat by a musela schopnosti, co by odpovdalojej Kdyby byla ru. mohutnost. neznrn mysii jaio mrtv a nn samrn kdyby lovk tk. hned hned lehk, em. hned m;lkained erven' byla v nei zem podobu, kdyby zvec hnedjinou ml hnedtakovou, nemla snhem' led m a plody. hned dni v roce pokrytahned A ]ol delm si pi vzpomenout pleitost vbec obrazotvornost by mojeenpirjck slovem uri!m se Kdyby rumlku' na !kou pedaverYenbarvy kdyby se t vc nazvala hnedlato,hnedjin vc' anebo ;znaovala pravidlo'ktermu platilo njak pitom hnedtak, hnedjinak' aniby existovatdn by ji nernohla jsou jevy podzeny samy od sebe, reprodukce' empiricksyntza sarnututo eprodukcijev'a io us tedy bl nco,co umouje j ednoty ' Na tuto syntetick nutn zklademjejich tm,eje apriomm vcm1 nejsou e.jevy ihned,uvmeJi' vakpipadneme mylenku se nakonec pedstav' kter pouhouhrounaicb sammio sob.nb enn ani dolo' Pokudale meme vnitnftosmyslu. stYurenm p. kom poznn dn nzoryneposkytuj apriom nae nejist prkter umouje oznanitosti. spojen takov padu,kdy obsahuj ped obrazotvomosti reprodukce pak se tatosyntza ienousyntzu pij. musme principech' a zakldna apriornch zkuenost vekerou sama tvoi kter ob.azotvornosti, syntzu tanscendentln moutistou (ajako iakovnutnpedpokld zkuenosli zkladmonosliveke vedu mylenou jev)'Je ale zejm'ejestl!e A 1o2 reprodukovate|no nebosjjen druhmu poledne k odjednoho pmku ichci mysletas nutn uchonejprve pak musm v mylenkch slo, pedstavit njak pedvak jednu Kdybych po druh. pe{tstavy povat tyto rozmanit asu nebojednotky pedel seky pmky, (pvn sti sti chzejc je pi po a nereprodukoval po sob)vdyzapomnat pedstavovan pedcel vzniknout by nikdy nemohla nsledujcm. ;tupu k stem ty nej' ani ba dokonce mylenek' stava.ani dnz veuvedench a easu' p d stavy pooru zkladn ist a prvotn repo. je tedy nerozlun spjatase syntzou syntzaaprehenze monosti zklad tvotranscendentln syn!za dukce'Ajeliko prYn nbi apriom poznatk' (neienempirickch vbec vech Doznatk 522

istch)'pai eproduktivn syntza obrazotvomosli k transcendentl. nm innoem mysli a s ohledem na ni nazveme tuto mohutnosttran. scendenlIn mohutnost obzotvornos!i. 3' o s},n|k rekuEni!:? v Pojnu Bez vdom.eto' co myslme'je tol' cojsme mysleli ped chvl'by A ]03 byla veker reprodukce v ad pedstav marn' v nynjmstavu by loti lo o novou pedstavu, kter by vbecnepatila k aktu.jm mIa bt postupn vylvoena. a jej rozmanitost by nikdy nelvoila ce]ek, po|oe by postrdalajednotu'klerou.jme zajisutjen vdom'Kdy. bych pi ponzapomnal, ejednotky. ktermm nyn na mysli. jsern postupn pjdva]jednu k drub.pak bych nepoznal ln.o suk. jednotky kjednotce' e vznik mnoslv,a tud cesivnm pidvnn bych nepozna]ani slo. nebo pojem slajezaloenpouze na vdom ttojednotysyntzy. K ttopoznmce by nm mohlo poskytnout nvod ji sano slovo jedno ydom,kter sjednocuje ''pojen... Toto slovo loli ozna|Jje postupn naraDou a pak iak eprodukovanourozmanitost do jedn pedslavy. Tolo vdom mebt astojen slab.takeozmanitost spojujeme pouze v inku, ale nikoli v sammaktu, ij. bezprostedn, pi vytven pedstavy; avak bez ohledu na tyto rozdly mus vdy A ]o4 existoValjedno vdom' i kdy se mu nedostv dostaten jasnosti' a bez nho Dejsouani pojmy, ani poznDpedmt vbecrnon. A nynje teba' abychom se srozumit l n vyjdjli o tom, co se mn \ r d z e m . . p e d m lp i e d s ( d t ' \ y s e i ' m e i e | | t 2 e j e v } 5 d m y n e j s n u jinn ne smyslovmi pedstavani a e samy o sob, v tne njm ohledu. nesmj bt pokldny za pedmty (existujcmimo pedstavivos!)' co se tedy rozum tm,kdy se mluv o njakmpedmtu, kter odpovd naernu poznn' aje proto od nj odlin? snadno lze nahldnout' e tento pedmtje !eba myetjenjako nco vbec=x' proloe kom poznnnemme nic, co bychom proti nmu mohli klst jako nco' co mu odpovd' Zjiujeme ale. enaemylenkao Yztahu vekerho poznnk jeho pedmtu obsahujeurilounutnos.. nebo pedmtje povaovnza n. co'co nedovoluje' aby naepoznatky byly nahodilnebo libovoln.n. br co vyaduje. aby bylyuritm 7-psobem a priori ureny'Majli se toti vztahovat k njakmupedmtu' mus se ve Yztahu k nmu mezi

523

I' Ploha

2' s|,2' kLD' o lDnohch dodech noboi zkueaoi

kterouvzni. tvoittu j ednotu, shodovat, tj' mus l05 sebounavziemnutn k pojempedrn.u' pedstv' naich Jelikovakmne co dla|pouzes rozmanitost odtinm (pedmt), protoe m bt nm a ono x. jejim odpovd je jasn'ejednota, od vechnaichpedstav'nenpro ns nim' bt ninjinm neformln nutnou,neme kteou pedmtin jedno|ouvdon v syntze ozmanitoslipedstav.kme pak, e nzou vytvoili lehdy.kdyjsmev rozmanitosti pedmtpoznvme jednotu'Tatojednotavaknenmon,pokud nzor ne. syntetickou podlenja. lakov funkcesyntzy mohlbt vytvoenproslednictvm nulnou dprlorn rolmJnilosIt reprodukcI Llereinl Ieho prJvIdIa. Napklad tro.j. sjednocuje. pojem,v nm se rozmanjtost a umouje eje sestaven pedmt tak,e si uvdomme. si myslmejako helnk pravidla'podle nho|ze |akoynzo ze t pmekpodle uitho ekerou rozmanito kdykoli vytvoit' Tatoj"dno|apraidla |tuje Pojmem apecepce' kte umoujjednotu a omezujejinapodmnky, jednotyje pak pedstava pedmtux. ktermyslmproslednic. tto predikt trojhlenka' tvmmylench nebo pojem'a ujejakkoli nedokonal poznn vyaduje Veke A lo co sloujako obecnm' formaje vakvdynm nejasn;jeho Pra. kter co dojednotyrozmanitoi. vidlo. Napftlad pojemtlesaslou jev'Pra jako pavidlo pro nae poznn vnjch je v nm mylena. jevpedstavuje btjen proto,eu danch vidlen nzou vakme nutnoueprodukcijejichrozmanitosti,a tudsyntelickoujednotu neho mlmo ns v jejich vdom'Pojemllesatak tvopfi vnmn nepostupnosli. a s n i pedstavu rozprostrannosti nutnoupedstavu Kad nutnostm vakvdy za zklad njakout.anscendentln tud i pro vech naich nzor' rozmanilosti podmnku' Pro syntzu pedmty mus zkuenosti' pojmyob.jek| vbec, a ledy i pro vechny zk]adjednotyvdom'bez proto existovatnjaktranscendentln dnpedmt; mysletk naimnzorm nhoby si nebylo mon pojemtakovounutnosyntzy nebo ten nennicjinhoneto, eho vyjadtuje. ne podmnkou nendD.jin a transcendentln Touto pvodn do uren naeho sebe sama co aP,,'.?pc ' vdom A 1o,1 tnnscendentlnt promnliv av pouzeempiick' neustle vnmn stavujepi vnitnm j v nenntrvalm nebo poudu nene bt dnm vni!nch tomto

nm J' obvykle se nazy v|'it tm snJslen nebo enpi|ickou aPer. j ako numericky cepc('To,co si mmenulnpedstavovat identick. si mysletpoednic.vm empiickch dat' Mus n m emejako takov existovatpodmnka. kter pedchzvekerou zkuenost a kt r ji jejmprostednictvm samo.nouinmonou, toli podmnka' se pedpokldd \|v pl|nym' taLo!ylran5cendentlni Bez jednoty vdom- kter vemdatm nzorpedchza ve - v ns jsou vechny jedin mon pedstavy pedmt vztahuk n poznatky'dnjejich nemohou vzniknoutdn spojen a vzjemn jednota.Toto isl' pvodn, nepromnliv vdomfuzfr |run scendentln aPercePc. T o' esi totopojmenovn zaou'je zejm ji z toho, e dokoncei ta nejist jednota'toti jednota objektivn je moD jen proto.e se nzo.y pojm(prostora as)' apriornch je tedy prv tak vztahujk n' Numerick jednota tloapercepce jako je proorov a asov apionm zklademvechpojm' roz. manitost zkladem nzo smyslovoi' Prv tatotranscendentlnjednota apercepce vakvytvze vech l08 monchjev' kter se mohouve zkuenosti vdy vyskylovatpohromad'zkonitou souvislost vech l.htopedstav' Tatojednoiavdom by totinebylamon,kdyby si mysl pi poznvn rozmanitosti ne' mohlabt vdomaidentityfunkce,pomocn rozmanitost synteticky spojujevjeden poznatek' Pvodn a nutn vdom identitysebesama je tedy zrovevdomm jev prv tak nutnjednoty syntzy vech je nejenin na zklad pojm'tj' na zklad pravidel'kter nutn reprodukovtelnmi, nbuuj tn i pedmtjejichnzoru'tj. po. jem neho' v emnutnsouvisej' MysI by si totinemohla myslet' a to apriom.id n titu sebesam V rozmanitosti svchpedstav, kdyby jejmpostednictvm n m la na zeteli identitusvinnosti' podi. je empirick)transcendentln (kter zuje vekerou syntzu aprehenze j d not a kterteprve podlepravidela prion' umoujejej souvislost pesnji uit pojmy pedntu bec' Nynbudememoci tak nae vechnypedstavy pedstavy pedmt majjakoto svj a samymohoLl jsou jedin pedstav. bt opt pedmty.iinch pedmty. Jevy kler l09 nm mohoubt dny bezprostedn' a to, co se v nich bezprostedn vztahujena pedm..se nazvnzor.Tyto jevy vaknejsouvcmi pedstavami. sammio sob'nbjen kter majoptsvjpedmt' ji jej potonazvatneempi Ten tedy nememe nazrat' a meme pedntem rickm'tj' transcendentlnm X

524

525

III' P|oha

2' sl' 2. kaP' o.Pto

ch do.lech fuonoli uebai

je skuten (kter pedmtu pojemtohototranscenden!lnho ist vem naim poznatcch stIetmDje tm.co me nalch ve vech pedmtu' tj. njakmu vztah k vbec zjednal pojmm empiickm vbec dn obsahova| jeho objektivn ealilu. Tento pojemneme jednoty, jinhone on nzor. a nebudese tedy tkatnieho urit tatoroz. nakolikje poznvan ozmanitoi, v mus nachzet kterse vak nen nim vztah pedmtu' Tento k njakmu ve vztahu manitost jed'otou vdom, syntzy jinm nenutnou aje tedynutnoujednotou funkcemysli' tj' spolovattulo prostednictvm spolen rozmni{osti povaovat tutojednotu musme pedstav' Jeliko vjedn rozmanitost pedmtu), bude poznnbylo bez (protoejinakby zaapriomnutnou naeho realita pedmlu. tj' objektivn se vztah k iranscendentlnmu zkon,kter poznn, zakldat!a lranscendenllnm empirickho dny prostednictvm najbtjejich pokud nm t. evechnyjevy' jejich pravidlm syntelick podizeny apriomm pedmty'musbt jejejicb vztahv empirickm nzorujedi! mo. jednoty.podle nich ponnkm nutnjednoty podzeny ve zkuenos|i n, tj' emusbt podzeny formlnm pouhrn nzoru v prv tak.jako.jsou apercepce podnnkm se s!v onm ba e dky proslorua asu. podmnkm poznn teprve monmkad 4. Pedbn yysvtlen monosti kategori jaAotoPo?naIA a prnri v pr' vjemypedstavovny vechny v njsou Jejenjednazkuenost' jeden prostor a as, prv takjakojejen souvislosti, a zkonit bn vzlahy byta ne. vechny formyjevu a vechny v nmse nachrcj pak jsou 10jen tehdy o rznch zkuenostech' byt.Jestliemluvme jedn Prbn veobecn zkuenosti. pat a te pokud k vjemy. a tou j d nota prv formu zkuenosti vytv vjem toti a synletick jev jednota pojm. jinho zklad na ne syntetick nen nic pojm by byla zcelanaho' na zkladempirickch Jednota syntzy A tll pojmy na njakn transcendentlnm nezakldaly djl,a kdyby se tyto jednoty, nae due byIa naplovna mon, e by bylo by zkladu zkuenost' Poton by mohla vzniknout by z nich kdy zmtjev, ati pedm!m' ponvad by mu poznn k vztah ale lakodpadlveker by tedy zkon' Jednol podle obecncha nutnch chyblo spojen 526

a tedyby nikdy vakpoznnm. nzoem, byla sice bezmylenkovitm pro ns neexistovala' vbecjsou zrovepodmn' zkuenosti podmnky mon APiorn D\eden kate80' Tvrdm'eve pednt zkuenosti' kami monosti .'].y. jinm podmnkani ne nirn onou rie nejsou ztlenosl Pro podnnk} '.o!. Jsou tedy len' tak ]ako prosto| a asponI obsahuj myslmek jevmobjekty.a maj i zkladnimi pojmy,jimi Ybec platnost: cobylo prv to, co jsme chtli proto apriornobjektivn se zakldDa ba dokoncenuhost tchtokategori Avakmonost. kpmonjevy smyslovosta s ni vechny kl r mveke. vztahu, podmnkm pbn v n musbt vepjmen vodnapercepci, funk. A l t 2 obecnm jednotysebevdom, |j' v ' musbt vepodzeno v njedin me aper na zkldpojm, cn syntezy'lotisyntzy identitu'Napftlad a Dutnouapriorn cepce dokza!svou naprostou (toho,co v asov jinm nesyntzou ad pojempinynen nim jednoty' kter ^bez |akov sjinmijevy) na zklad nsleduje, Pojn, a obecn, pravidloa podizujesi jevy' by prbn m svapriorn Tyto vjem neexistovala' vdomv rozmanitosti nutnjednota |ud objekt nemlyby tud k dn zkuenosti, vjemyby pak a]eDepatily ne tj' byly by mn neslepouhroupedstav' a nebylyby nimjinm pojmy ze zku. ozvaovac vechnypokusyodvozovattyto ist jsou tedyzcelaplan a pipisovatjimpouzeempirickpvod' enosli Nechci se ani zmiovato tom. enapftlad pojempiny a marn. poskytnout dn zkuenost'j kterouneme obsahuje rys nutnosti. ncojinho. nikoli nsleduje epojednomjevu obyejn ns sice u' vak' e to po nm musnsledovatnutn,ani e z toho meme na nsledek'Ptm usuzovat apriorna zcelaobecnjakoz podmnky pravid|oasociace,kLer se vak:Na emse zakld ono empirick vedo t A pecejenpijmout, kdyildme, ev adudlostje musme neped. nic, emu by podzeno pravidlm, e se nikdy nestane m.y Plm se:Na po en by to vdy nensledovalo? ncojinho a chzelo sama pojatjako prodn zkon. zakld ajakje pravidlo, em se toto pokud asociace rozmanitoi, mon? Dvod monoi tato asocjace ozn^niJsn, Ptm se tedy'jak si v objektu, se nazafinitou spov jsoujevy jev prostednictvm prbnou afinitu vysvtlujete ejm pod patjt)? nls n podzenystlm zkonma

lll

527

l' Plha vechnymon Podle mch zsad.ievelni dobe pochopiteln. Nu. monmu sebevdorn. patk celkovmu jevy jakoto pedstavy pedstavy jako od lanscendentln meii;k ideltitaje vakod nj se nic pvodn percepce nebo bez tto aje a pr'oijist, neoddliteln nutn mus bl identita Ponvadpak taio nemstt poznatkern' jev m tato synt. pokud se rozmanitosti ' veke v syntze obsaena jeYy podzeny apriomim vechny poznnm,jsou za stt empiickm pi' prbn (apehenze) jim musbt jejich syntza podmnkm. b pod|e n ne podmnky, men-Avk pedstavaYeobecn ' p naz^ kldena'se (tedystejnm zpsobem) njakozmanitost yechny tak klade|lablnus,nazvse zkonen. 'l'l?n, a jestlie podle nutnchzkon' spojen v prbnm jevy tedy nachzej se A t 14 'aldy al'''d pouhmdsledkemje afl'4 jejm v trunscendentaln mladit eby se proda velmipodivna nesmysln. Znto ovem ba principu,tj' podleprincipuapercepce. subjektivnho podle naeho zviset. Uv. okonceeby na nm mla,pokudjdeojej zkonitost. vcnesouhmemjev' etatoprodanenosobnim vak, me-li ped' jen uritm mnostvm vco sob,nbr nendnou etud divit, eji spatemepouzev radikln stavmysli' Pak se nebudeme aperv lrnscendentln poznn' 1o!i naeho vekerho mohutnosti veker objektem nazvat sejedi' me dkyn cepci,v onjednot, i my po. tj' prodoula eprv proto meme zkuenosti, mon nutnou. cobychomsi takjako znvatlutojednotuapriom, tud zdrojch na prvnch nemohlidovolit,kdybybyla dnao Jo4 nezvisle Nevdl bych pak !oti'kde bychom mli vztsyn. naeho mylen. j ednot v tom ppad prody.protoe veobecn vtyo takov letick by se prodysam' Jeliko od pedmt bychomsije muselivypjit dn by odtudbt erpna to ale nohlo sttjen empiricky,nemobla je vakani zdalekanesta na nutnou jen nahodil, .iinjednotane o prod' kdymluvme kteroumnme, souvislost. Kapio|ate'o yztah to.yaov k pedmtm bec a o mol|ostipoznat je a priori A 1l5 To, co jsme v pedchozkpitole vysvtlili oddlena jednotliv' zdro' jednotn Existuj ti subjektivn a souvisle. hodlmenynvyloit vbec a poznnje zkuenosti je poznn, monost na nichspov

k Pedn|ii bed.' 2' dst'3' k,P. o z|ahuro.aon j ch pedmt | J,,FloyoJ t, obfazot|,onost a aPercepce| kadou z tch(o mohutnostlze zkoumatjako empirickou' toti v aplikaci na dan jevy' ale vechny tak tvo elementy nebo apriorn zklady' kter teprv samo toto epiick pouvnumouj' sn)Jlovofl ped. stavuj j evy empiricky ve nnuin. obrazotomo y asociaci (areprcd\kci)' apercepce en,piricken vdom ideni,|ytchto reprodukovanch pedstav sjevy' jimi nnby|y dny' rnd rckoqnici' vekerho vnmnje Apriomm zkladem istnzor (ideJi o vn je pedstaY. mn zkladem forma vnitnho nzoru' as)' apiornm zkladem asociace je lst syntzaobrazotvomoi a apriornm z A ]] kladem empiickhovdomje istapercepce, tj. prbnidentita sebe sama ve vechmonch pedstavch' ChcemeJi tedy sledovl vnjtn dvod tohoto spojenpedstav a k onomu mstu' kde se nus vechnys j t' aby teprve v nm zskaly jednotu poznn k njakmon zkuenosti. musmezat u ist apercepce. Jakkoli nzory nejsou pro ns nima ani v nejmenm se ns netkaj,nemohouJi bt pijaty do vdom, au se do nj dostvaj pmo' nebo nepmo.a jedin prostednictvmtohoto vdomje mo. n poznn. Jsme si apriorn Ydomi prubnidentity ns samch vzhledem ke vem pedstavm. kterkdy mohou nleet k naemu poznn.jako nutnpodmnky monosti vekerchpedslav (protoe tyto pedstavy nohou ve mn pece nco pedstavovat j n tm, e spo|u se vemi ostatnmipedavami patk jednomu vdom,a tud v nm mus moci bt spojeny)' Ten'o princip je apriom j ist a lze ho naz\at transc endent.jlnn p rinc ipen jedno veke ozmanitosti naich p d stav (tud i pedstav v nzoru)' Jednota rozmanitosti v sub. jektu j vak syntelick, a istapercepcetedy poskytuj princip syn. ]1? jednoty rozmanitosti ve vekem tetick monm nzoru'3@ rr Tlovly je si leba zvl vimnut' neboije vctmidIeit' vechny pedaymajnutn vztahk n'1n! epirickmu dom ncbokdyby bo nemlya kdyby vbec nebylomon sije uvdmit'znamenalo by lo, ev bec neexisluj'Kad emPickvdomm vaknutn v,tah k transccn (kte' pedchzkad dentInmD vdo zvlt'zkuenoi)' toti k vdom mne samjakoto k pvodn pe.cePci. Je tedy naprosto nutni aby v mm poznn veker (nne sama).V nm se vdom Ieelo k jednomuvdom nachz (vdom)' synletickjednota rozmanitosti kterjepozvna aPriom a tvozklad synletickch !t a priori' kter se rykaj istho prv mylen' takjko prostor as lvozkladtakovch vt' kter se tkaj fo.myPoubho

528

529

III' Ploha

2' s|'3' kaD' o .|ahu rozaon k Dedh|,nbec''.

1l 8

Tato synt t ick jednot vak pedpokld nebo zahrnuje syntzu, ajestlie m bt pvnjednota apriom nuh, musbt i druh j ednota jednola apercepcese tedy vztahLlje $ynlzoua priori' Transcendentln jako k apriorn podmnce monosti k istsyntze obrazotvornosti skldn rozrnanitosti v njakmpoznni' Apriorn vak Yekerho obnzotvomosti, nebot repro' me existovat jen p.odl k,iyn s}n|za Pincip nutn na podmnkch zkuenosti. duk|ivn synza )e z^|oena ped apecepci je jednoly isi(poduklivn' syntzyobazotvomosli poznn.zvltzkuenosd. tedy zkladem monostivekerho Syntzurozmanitosti v obrazotvomosti nazvme transcendentln' kdy se bez ohledu na ozdlnost nzor netk niebo jinho ne syntzynazvme 'ran apiornfio spojenrozmanilosti' ajednotu tto scendentln.kdy si jlpedslavujeme ve vztahu k pvodnjednot apercepcej ako apnomnutnou' Jelikojedlrot apercepcetvo zklad monosti vekerch poznatk,je lranscenden1lnjednota syntzy poznn, pomoc monho obrazotvomosli istou formou vekeho nprob musb1 apriorn pedstvovny vechnypedntymon zkuenosti. Jednota aperceprc ve vz,ahu k slnlze obrazolomosti je roza4. vn' a | jed\ora \e yz|ahl] k transcendentln s|ntze obrazotof. apriompo. v rozvaovnjsou tedy ist roz.aofi' nosti je ist syntzy obrazotvornosti znatky, kter obsahujnuhou jednotu ist vzhledem ke vem monmjevm' Tmito poznatky jsou vak *ale' 8ori", tj' istrozvovac pojmy; empirick poznvac schopnost lovka tudnutn obsahuje rozvJovn,kterse vztahuje ke vem pedmtmsmysl' i kdy jen prostednictvmnzoru a jeho syntzy prostednictYmobazolvomosti,jemu jsou ledy podzeny vechny jevy jako data monzkuenosti' Jeliko tento vztah jev k mon zkuenostije rovn nutn (protoebez nho bychom proslednictvm e^lJiickdofu podlon m! bt vekcr zn nzoru'syntetickvt' je tou naprosto prvna syntetickou spojeov njakjednomsebevdofr. vakzapomenout' e pouhped' vbec' Nesmme my1cn zsadounaeho (jejich pedstavm kolektivnjednotu ve vztabukc vem os!tnm stava.I.je zdaje ato vdonm'NenPito podsiatn' transcendentlim umouje) ani n vdm)nebotemn'ba dokoncenezle Pedslavtjasn(empilick lo8ick nbrmonost vdomskute' ton, zdaje toto transcedeniI aporcepcj pon se nut zakld n vztahuk tto Iormy vekerho Jdto

l]9

jevnezskvali vbec dn poznn, a jevy by se ns tud vbec plyne netkaly)' z tobo.eist rozvaovnje proslednictvm kate gorifomlnm a syntetickm principem veker zkuenosti a ejevy majnutn vztah k rozyaoyn' Nyn se podvme na nutnousouvislost mezi rozvaovnm ajevy, je zprostedkovna kte kategoriemi tak, ezaneme zdola.toil od empine.Prvn. co je nm dno'jejev' klery-jeJi spojen s vdomm A]2o se nazvvjemem(bezvztahuk njakmu' alespo monmu vdom by se pro nsjev nikdy Demohl sr'! pedmtem poznn, a tud by pro ns nebyl nin, a protoe sm o sobnemobiek|ivn ealitu a exis' tujejen v poznn' nebyl by pro ns vbec nim)' Protoe ale kad jev obsahuje uritou rozmanitosl, a rznvj m y se |edyv mysli na. chzejosobozpt]en ajednotliv'jenulnjejich spojen' kter ve smyslovosti sam nemohou nt. Ex'stujev ns tedy inn mohuhost syntzy ttorozmanitoi' kte.ou nazvmeobrazotvornost a jej bezp.ostedn innost uplalovanou ve vjemech nazvmaprehenz'3l obrazotvomost m to.ispojitrozmanitost nzoruv jedenobft,.;na do sv innosti dojmy,lj' aprehendovatje. Ped tedymuspojmout Je vakjasn, edokonceani lato aprehenze rozmanitosti by sama A 12] nevytvoiladnobraza ani dnou souvislost dojm, kdyby neexistoval subjektivn dvod ke spojen vjemu,od nhomysl pelak ji. nmu vjemu.s nsledujcmi vjemy'a tak ke z.zornn cel ady vje. m'tj- kdyby neexistovala reproduktivn mohutnost obrazo.vomosti, kt,ejrovn pouzeenpirick. Kdyby se vakpedstavyreprodukovaly bez vzjemnho rozdlu' tkjak se dostalydohomady, nevznikala by dnjejich urit sou. visIost, nbrpouzeneuspodan nhromadn, a nevznikalo by tedy vbecdn poznn. Jejich reprodukce proto musmtnjak pra' vidlo. podlenbo se njakpedstava spojuje v obrazotvornosti spe s toutopedstavou nes jinou. Tento subjektivn a enpirick zk|^d reprodukce podlepravidelse nazvaJoc'acpedstav.
36|Ani jeden psychologdsrld nePonyel na to' e obrazotvonost je nutnouingrodienc samotnho vnmn' A to zsti proto,etto mohutnost by|an omezovnajen na .eprcdukci. prolo,e se vlo'cnm zsti smysly nejenposkytuj dojmy' nbreje i skldaj dohromady a vytvei obrazypedm!' covyaduje kromschopnoi recoptivi/ dojnjet nco nvc'totifunkcijejich syntzy'

530

531

I' Piloha Kdyby ale tato jednota asoclace nemla i njak objektivn zklad' eby jevy byly obrazotvomostaprehendovny takeby bylo mon, jinak ne pod podmnkou monsyntetjckjednoty ttoaprehenze, pak by bylo tak nmzcela nahodilm, kdyby se jevy hodily do I kdybychom toti mli mohutno vje. souvislosti lidskch poznatk. anahodil' zda A 122 my asociovat, pesto by zstvaloo sob zcelaneurit bylo by mon e by nebyly' v ppad. jsou tak asociovateln;a dalo v m mysli n by se o mnostvvjem, ba i cel smyslovost, kjed' anep^rcho oddlenho vdom.ale nalztmnohoernpirickho o,'ll vdom mne sama, co vak Den mon'Jen proto toti' e apercepce)'mo vechnyvjemy zahrnuji dojednoho vdom (pvodn njak objek. jsem tedy existovat sijich vdom' Mu hu o nich ci' e pede vemi empirickmi poznateln tivn zklad, tj' zklad apriorn dokonce n'rlnost monost, ba zkony obrazotvomosti,na nmspov pokldny za j v y prbn tak' ejsou zkona platnhopro vechny podlhaj jsou kter a o sob asociovateln lakov smyslov data.kter spojen v reprodukci' Tento objek obecnm pavidlm prbnbo asociacejevDazvmjejich alnitou. A' mt)ene tivn zklad veker mi maj kte jej nalztjeDv zsadjednoty apercepcevechpoznatk' jevy vstupovat do nleet'Pod|e ttozsady mus naproslo vecbny jednotou apes mysli nebo bt aprehendovny !ak. aby souhlasily bez syntelickjednoty v jejich spojen' cepce, co by nebylo mon kterje tudi objektivn nutn' (empirickho)vdom v jednom v. objektivn jedno|a vekerho A |23 je apercepce) tedy nutnou podmnkou dokonce veke. dom (pvodn vnmna afinita vecbjev (tsn nebo voln) je nut. rhomonho nrn nsledkem synizyv obrazotvomosti'kter se apriom zakld na pravidlech. obrazotvomoje tedy takmohutnostapriorn syntzy'a proto ji jen a pokud je jejm elem nzvme produktivn obrazotvornost, jev jejicb me bt v syntze' nutn jednota v ker rozmanitosti funkc obazotvomosli'Je proto sice zarnazvna !anscendentln nicmn z dosavadniho vkladu pesto zejm' e pouze po. ejc. ednictvm ttokanscendentln funkce obrazotvornoi se stv monoudokonce afinitajev,s npak asociaceajejm postednictvm koneni epodukcepodle zkon,tedy sama zkuenost'potoebez pojmy pedmtnesply. unkce by vbecdn ttotanscendentln nulv v iednu zkuenost'

2' ds|,3' kaD'o y.tahurozaoin k pedh|n bec',, Trval a nemn J (ist apercepce)ioti tvo korelt vech na. ich pedstaY' nakolik si jichjen meme bt vdomi, a veker vdo' m pat kjedn vezhmujc is! apercepci prv tak' jako veker smyslov nzor jakoto pedstava pat k jednomu istmu vnitnmu A ] 24 nzoru, loti k asu.A prY tato apecepcenus pistoupit k ist obazolvo.nosti. aby uinila jej funkci intelektuln. I kdy je toli syntza obrazotvomosti sama o sob apriorn'pestoje vdy smyslov, protoe rozmanitost, napklad tvar njakho trojhelnka,spojuje jen tak'jak sejev nzoru' Na zklad vztahu rozmanitosti kjednot apecepce budou ale moci vznjknout pojmy patc k rozvaovn. ovemjen dky obrazotvomosli, kter se vztahuje ke smyslovmun. Mme tedy istouobrazotvornos|jako zkladn mohutnosi lidsk due' mohutno, kter je apriofnm zkladem vekerhopoznn' Jejmprostednictvmuvdmedo vzlhu rozmanitost nzoru na iedn stran s podmnkounutnjednotyist apercepceDa strandruh. ob kajnosti, toti smyslovost a rozvaovn,mus prostednictvm tto transcendent1nfunkce obrazotvornosti nutn navzjem souviset' protoe jinak by sice poskytova]y jevy, ale dnpedmty empirickho poznn' a tud dnou zkueDos!'skuten zkuenost.kter sev z aprehenze. asociace (reprodukce) a konen z rekognice jev, obsahuje - v ttoposledna nejvy funkci (v rekognici pouze A t25 empirickch p.vk zkuenosli) pojmy. klerumouj formlnjed notu zkuenoi a s n vekerouobjektivn platnost (pravdivost) em. pirickhopoznn.Tmito zklady rekognice rozmanitosli jsou, pokud jde Pou.. oon1u zkuenosti bec ' ka|e9orie'Nanich se tedy zakld veker formlnjednot v syntzeobrazolvomoi a prostednictvm ttojednotyi veker empirickpouVn lchto kategori(v rekogni. ci' reprodukc'' asociaci a aphelzi)a dol k jevm' protoety mo hou nleetnaemuvdon' a tud nm samm' jen prosledDictvm tchto element poznnvbec' Rd a pravidelnost v jeve ch, ke n^7'me prodo&. do nich tedy vnmesami, a ani bychom je v nich nemohli nlzt.kdybychom je do nich my nebo pirozenost namysli pvodn nevloili. Tato jednota prody m bt toti nutnou, tj' apriorn uritoujednotouspojen jev' Jakbychom ale mohli b! s to apriompoznat syntetickoujedno. tu' kdyby v pvodnchzdrojch poznn namysli nebyly a priori obsaenysubjektivnprincipy takovjednotya kdyby tyto subjektivn

532

533

III ' Plohd

2' d' s|run,:klad sPrdnosi..' nol apercepcerozmanitosti pedstav (urovatji totina zk|adjedn jedin pedstaYy) je pravidlem a mohutnost tchto pravidel je rozvaovnm'vechny jevy jsou tedy jakotomon zkuenosliapriom obsaenyv rozvovna svou formln nono od nj zskvajprv tak' jko jsou jakoto pouhnzory obsaeny ve smyslovoi' je. j l m p r o s l e d n l c (Ilm j s o uj e d l n c o d o o r m ym o i n e ' Jakkoli pehnan a nesmysln to snad zn.knli' e rczzo!n samo je pramenem prodnch zkon, a tedy pramenem formln jed. noty prody' je takovtvrzen pece jen sprvna pimen svmu pedntu. totizkuenosti'Emplrick zkony jako takovsice v d' nrnppad nemohou odvozovat svj pvod z istho rozvaovn, stejn jako nemebt nezmrn rozmanilosljev dostatenpochopena z istbmy smyslovbo nzoru' ale vechny empirick zkony jsou.jen zvltnmiurenmi istchzkon rozvaovn,za A ]28 nich ' a podlejejich normy -jsou vbecteprve mon'Jevy pitom zskvajzkonitou formu a vechny,bez ohledu na rznostsvempi. rick forny' mUs vdy odpovdat podmnkm istformy smysloje tedy v kategoich jednoty isirozvaovn zkonem syntelick jev. jej vech a intak zkuenost co do forny teprve a pvodn monou'v transcenden!]n dedukci kategorijsme Yaknemli vyko. na( vc ne objasnit tento vztah rozvaovn k smyslovosti a jejm prostedniclvm ke vem pedmtm zkuenosti. tudobjasnit ob. jektivn p]2inosljeho is'cb apriomch pojIn'a slanovit tak jejich pYoda pravdu'

podmnky nebyly zrove objektivn platn'jelikojsou to principy ']: l26 monosli' jak vbecpoznat njak objekt ve zkuenosti Rozvaovn isme ve objasnili rznm zpsobem:jako sponta' neitu poznn (v protikladu k receptivit smyslovosti).jako mohutnost myslet. nebo takjako mohuhost tvoi! pojmy' nebo i soudy. vechna talo objasnn,podvmeJi se na n zblzka.vychzej nastejno.Nyn neme rozvaovn chaake|izo^| jako mohutnost p idel' Toto je plodnja vce se pibliuje jeho podstat' snyslovost oznaen nm dv pravidla' ozyaovn nm dv fomy (nzoru)' znraco jev prohledvnn za tm elem, se neustle zabv Rozvaovn pokudjsou objektivnf6r pravidla' Pravidla, nalezlo njak aby u nich (a tud nutn doprovzej poznn pedmlu)' se nazvaj zkony' I kdy se mnoba zkonmunezkueno'jsou j en zvltnmiure nmi jet vychzkon, z nich ty nejvy im jsou podzeny samotnho a nejsou pochzej apriom z rozvaovn vechnyostatno jevm jejich z. tus naopak dodvat pevzaty ze zkuenosti.nbr nen Rozvaovn tedy prv umoovat. tm zkuenost konitost, a pouze mohutno vytvet si pravidla na zkld srovnvn jev; rozvaovnje samo zkonodJstvmpro produ,1j'bez nj by vbec A l2? nikde neexistovala proda.tedy syntetick jednota ozmanitostij v podle pravidel' Jevy jako takovtoti nemohou existovat mimo ns. nbr exisiujjen v nasmyslovosti' Tato smyslovostje vak jako obsahovat' mon pedmt poznn ve zkuenosti,se vm,co me jen v jednot apercepce'Jednota apercepceje tedy tanscendenilnm dvodemnutnzkonilos|i vechjev ve zkuenosli' Prv tato jed' 162 v rovovac schoP ,'To' e zkoy P!od'majvlastnsvjpvod prv tk lojako s Ploslorema d' nostia e se s nimi mimo ni setkvme tvrzen,e zkony prodypoznve se' dokazujeji i jinak uznvan ppad kdyby muselybt vypjeny v opanm a priori ajakotonutn| - bychoje moh1i jen jko nahodil' co by 10alepak bylo zvDjku Poznt nenutno'jejmProstod. vcea im mn za zkoy? Ncjsou nim jsoujevy uvdnydo obecn souvisloslis vdomim,a to jen p.oto' nictvm v aPercepci dna pedmtyjako a za tmelemje tako, abychom Ponvli - E LI' Ak' jejichjednoty... aprio forfuajejichnzorua zlovepodnka XXIII' 2-27' (Pozn'vyd') ]l slov ''Pravidla, pozmuje v PE n ''Pra pokudjsouobjektivn.. auto - E LII' Ak' XXIII' 46' vidla' pokud pedstavuj oxiltenci jko nutnou..'

strunvklad splvnosti ajedin monosti ttodedukce ist} ch ro7va)ot acichpojm Kdyby byly pedmty,s nimim co dlat nae poznn, vcmi sammi o sob'nemoblibychommtonich vbec dn ap.iompojmy' odkud bychonjetotimli vzt?Kdybychomjevzali z objektu(ani bychom nyn znovu zkoumali' jak by nm mohl b! lento objekl A ]29 znm)'byly by naepojmy pouzeempirick, a nikoli apriorn. veme meJi je z ns samch'neme to. coje pouzev ns, urovat povahu pedmtuodljnho od nichpedstav, tj' neme to bt dvodem, prom existovat njakvc, kter pslu nco,coje v naich my lenkch,a pron j sou spe pedstavy naopakvechny przdn' M.

534

535

lII' Plohd

co dlatpouzes jevy' pak je nejenmon' m l i naprotitomu vude ped. poznn apriompojmy empirickmu i nutn. aby urit nbr tvo totipedmt'k|er pedchzely' Jevy, jakolotakov. mt se mimo nasmyslovosti modifikace v ns,protoepouh existujejen ns vbecnevyskytuje'samotnpedstava e vechnylyto jevy, jsou vech'y ve zabva!. pedmly.jimi se merne vechny tud jejicb pr. J Yyjadfuje identickho mho mn.tj' ejsou urenmi A n ttojednot vjedn a te aperc p cijako nutnou' bnoujednotu pedmt poznn vdom se zakldi forna vekerho e. monho jako psluejc je rozmanitos! k jed. jmprostednictvm myiena v smyslov patrozrnanitos| obsaen Zpsob,jakm nonuobjektu)' po' Yekermu (nzoru) tedypedchz kjednomu vdom, pedstv tvoapriom forma,a dokonce intelektuIn pedmtujakojeho znn pokudjsou myleny(katevbec, pedmt A t30 formlnpoznnvech a jednola pomocisl obrazotvornosti gorie)' syntza rozmanitosti pedchzej vekermu apercepci pedstavve vztahuk pvodn vech pojmy jsou tedy apriorn poznn'ist rozvaovac empirickmu n!ln mon, ba JotonLeve \ /lahuke /kuieno\|l Isou Jenprolo'e jj.m nes jevy'jejichmonost poznn nemco dlats nim nae ped a jednola (v pedstav exislujev ns samcha.iejichspojeD pojrny mustud lozvaovac mtu)se nachzpouze v ns' isi pedchzeta co do formy ji teprve umoova!' zkuenosti veker pro. byla tak monch dvod' ze vech Z tohotodvodu. iedinho kalegoi' vedena nae dedukce

tV. PRILOHA
Pn)nptlralo7ismus _ paralogismus substanc ialit,3d To' eho pedstavajeasolu|nm subjek,ennaich soud, a co proto neme bt pouitojako uren njakjin vci'je J'rJlan..J jakotomyslc bytost Jsemabsolutnn subjektenvech svch j ako monch soud' a ta'opedstava mnesamho neme bt pouita jinvci' prediktnjak Jsemledy,jakoto myslc bylost(due)' s'bstdl,c. Kritika Prvnho paruloqismu istpJl,cholo8ie v analytick slitranscendentln logikyjsme ukza|i'ejst k^1e gorie (a mezi nimi i kategorie substance) samy o sob nenaj vbec dnobjektivn vznam'pokudjim nenpodloen njaknzor' na 319 jeho rozmanitostmohou b1.jakofunkce syntetick jednoty apli kovny' Bez iohojsoupouhmifunkcemisoudubez obsahu' o kad vci vbecmohu ci, eje subanc, pokudji odliujiod po'lhch predikt a uren vc'Ve vekem naem myIenje pak Jd sub. jekrem'jemu mylenky inherujjenjako uren' a totoJl' neme bt jinvci' Kadtedymus pouitojako uren njak nutn povaovat sebesamaz substanci, avak mylenjen zaakcidenty sv existence a za uren svho stavu. Jak mm a|epouvat tentopojem substance? ppad v dnm z nj nemohu usuzovat, ejakoto mysIc bytostsmo sobtnn, e ani nevznikn' ani nezan'ku'lpirozenm zpsobem, a jedink tomu mi pece me bt pojemsubstanciality mho myslcho subjektu ui' ten, nebojinak bychho mohldoceladobeposlrdat'
rtuViz pozn.238,str.257.(Pozn.vyd.)

5r6

53',7

lv' Ploha K tomu. abychom mohli tyto vlanosti vyvozovat z poub ist kategorie substance, lobo chyb !o]ik. e trvalosl danhopedmtu ze zkuenosti,chcemeJi na Dj aplikovat musmevzt za zklad spe empjricky pouiteln pojem J!'sldn.a' V navt jsme vak ne vychzeli ze zkuenosli.nbrusuzovali jsme pouze z pojmu vzlahu, jakoto spolenrnu subjektu' jemu mylenk J A 35o kler m veke inheruje. Ani kdybychom o !o usilovali, nemohli bychon takovou lrvalos| dnm bezpenm pozoroYnm prokzat' J je totj sice obsaenve vech mylenkch. ale s touto pedstavou nen spojen nzor,jm by se J odliovalo odjinch pedmtnzoru' sebemen Memetedy sice pozorovat.ese lato pedstavavdy znovu objevuje pi vekcmmylen'nikoli ale' eje njakm Im a trvalm n. zorem. v nn by se mylenkys'daly ako promnliY)' psycho Z toho p]yne, e pvnrozumov sudek transcendentln logie nm pisuzujejen jaksi domnl 'ov nhled, jesllie vydv za poznnrelnhosubjektu inherence' stl logick subjekt mylen mt sebeme'znalost, protoe v' o nm nemme. a ani nememe dom je to jedin. co dl ze vech pedstav myIenky a v nm se tudmus vechny nae vjemy,jako v transcendentlnm subjektu nachzet' K-romtohoto logickhovz'amu J nemme dnpoznn subjektu samhoo sob' klery by byl jako subslrt v zkladech lohoto nechat y|\ Dueje sub J' jako i vech mylenek'Pesto meme s/c docela dobe platil. kdy se smmes tm' e Ds tento pojert pouito dnn z b. dl a e ns neme nevede ani v nejmenm 35] nch zvr rozumsknauky o dui'jako napklado nepelrilm trvn duepi vech zmnch, a dokonce i po smrti lovka' e ledy tento pojem oznaujesubstancijen v idejl, nikoli Yakv realit'

2. paraLoEisnus

K r it i ka dr u h ho paralo 8i smu t rans c endefitInp s,c ho Io8i e Totoje AchilIova pata vechdialektickch sudk ist nauky o dui. Nen tojen soistjckhra' klerou si vymyslel njak dogmatik' aby dodal svnlvzenm povrchn zdn pravdy, nbr sudek'kter zdn. ]iv snese dokonce i tu nejpsnj zkoukua nejt pochybnosti pi zkoumn' Zdeje: Kd Jl,e subslance je agregtem mnoha substanca inno nehosloenbo'nebo to, co je v nm jako |akovn obsaeno' je agregtem mnoha innost nebo akcident'ktejsou mei o.o mno' stv substancrozdleny. inek. kter vznjk ze soujnnostimnoha innchsubanc'je sice non, ale pouzejeJi vnj (jakoje nap. A 352 kladpohyb tlesajednotDmpohybem vechjeho st)' Avaks my. lenkanijako akcidenty' patcmik njakmyslcbytosli vnitn' se 1omjinak. Pedpokldejme to|i,eby nco sloenho rnohlo mysleti pak by kadjebo stmusela tvoil stmyleky, a lep.ve vechny dohromady by obsahovaly mylenku celou- To.je vak protimluv. Nebovzhledem k tomu. epedstavy.kterjsourozdleny mezi rzn bylosli (napkladjed'otliv slova njakhovee), nikdy netvo ce' Iou mylenku (ver),neme bt mylenka nikdy obsaenav nem slocnmjako lakovm. .]e tedy mon jen v jedn substanci, kter nenagr g tem mnoha substanc, a je tud naprostojednoduch'ls Takzvan nervus probandi]6tohoto argumentu spovve vt: v absolutn jednot myslcho subjeklu mus bt obseno mnoho pedstav' aby vylvoilyjednu mylenku'Tuto vtu vak neme nikdo dokz^r nd zklad Pojn'' cm by loti chtl zat,aby to dokzal? s vtou: ''Myl n ka me btpouzeinkem absolutnjednotymyslc 35] bytosli'' nelze zachzet' jako by by]a anlytick' Jednota mylenky' kter se skld z mnoha pedstav. je toti kolektivn a mese ist pojmov vztahova! jak ke kolektivn j ednot subslanc, kter na ni spolenpsob(iako je pohyb tlesa sloenm pohybem vechjeho sl)'tak k absolutnjednot subjektu' Podle pravidla identity tedy r6jJe velmisnadn dt toutodkazuobvyklou kohkoupodobu' P.o mj eI pouzejehodvod, ale postujeuvst populrnm ovem zpsbem' 16,'podstatadkazu' jehonejsilnjiarozhodujcst.' (Pozn'vyd')

Druh paraLo ?isnus

paraLogismus simplicit)

mnoha Ta vc. najejinnostse nelze nikdy dvatjako na souinnost ir]'nchc'je j ednoduchd' Due neboli myslcJje takoYou Yc' Tud-'. atd'

538

539

Iv' Ploha nutnostpedpokladujednoduch myIenkynahldnout nelze u sloen je zaloena monost synteticnahl, na em substance-Nikdo. kdo pevzt odpovd. jakjsme vy'oi]i ve, se neodv kch vt a prio' poznna a pln a priorj synteticky nost za to, e by talvta mla bt po.jm' na zklad pouhch my. Tulo nutnou jednotu subjektujako podrnnkumonosti kad loti Zkuenost nm lenky ale taknelze odvozoval ze zkuenosti' pojem e abso]utn nedv poznal dnou nulnost. nemluv o !om. jednoty sah daleko zajej sfru'odkud tedy mme tulo vtu, o ni se opr cel psychologick rozumov sudek? Je zejm.echceme.li si pedstavjtnjakou myslcibylost' musme tkna mstoobjektu'o kte. sami sebe pesadilnajej msto,a podstrit rm chceme uvaovat, svj vlastn subjekt (co se nestv v dnm A ]5a jinm druhu zkounn)'a e absolutnjednotu subjektu v njakm mylence poadujemejen proto' e by jinak nebylo nlono ci: J myslm (rozmanitostv njakpedstav).I kdyby se totimylenkaja. ko celek dala rozdlit a rozdat mezi mnoho subjekt'pesto neme bt rozdleno a rozdno subjektivn Jd, a toto J pece pi kadm pedpokldne' mylen - prv tak ja Fomln vla apecepce: .I mysLmzde tedy zlsy -jedinm zkladem' na nm se racio ko v pedchozm plogismu nln psychologie odvaujeroziovat svpozalky' Tato vla ovem nen zkuenost,br formou apercepce, kier doprovz kadou zkuenostipedchz.Pesto ale musbt zkoumla zkuenosta kad poznn vbec'jakojeho poDzesubjek vdyjen ve vztahu k monmu nepvem dlme podmnku monosti po. |in( podmnka, ze kte znn pedmt, loti pojen myslc byiosti vbec, protoe si tuto pedstavit' anibychom kladli sebe sams formul bytost nedokeme jin inteligentn bytosti. svhovdom na mslo kad Avakjednoduchost mne samhoakoto due)nenlakskuten v kad mylence nbr je u obsaena yo.ena z ty ,,l mys]'m..' 355 sam'VtaJjse,, jednoduch m\sb povaovnaza bezprostedn vraz apercepce' lakjako je domnt.kartezinsk sudek ,.cogito' ergo tautologick, protoecogito (sum cogitans) bez. sum..ve skutenosti prosted' vypovd skutenost' ono J jsen jednoduch y^k nezna. men nic vc. ne e tato pedstava J v sob neobsahuje sebemen rozmanost a eje to absolutn(i kdy pouze logick) j ednota.

2. ParalaEisdus

je tedy zaloenpouze na Tento tak slvn psychologickdkaz jednotpedstavy, pouzepro poui kterudv pavidlo nedliteln eJ doprovzejc vn slovesave vztahuk osob-Je vakzejn, jen transcendentln' ani by subjektinberence mylenku oznauje jel nepoznav.i jeho vla\|nosl' jdkoukoll a ani a vbec /a7namenalo nco vbec(transcendentln o nm nic nev'Znamenjen njak prvpro jehopedstava mus b| samozejmjednoduch subjekt). jako lelzepedsta. nic neurujern , si zce|auril to' ena nm vbec pouh njak nco'Avak nepomocpojnu vit ani nic je'dnoduho jednoduchosti jednoduchost pedstavysubjeklujetnenpoznnm je'li nebo od jeho vlanostse zcela abstrahuje' subjektusamho, przdnmvrazemJ (ktermohu pouzeobsahov pln oznaovn na kadmyslc subjekt)' aplikovat je, epostednictvm ale logic- A 35 J si myslmvdy absolutn' Jist nikoli vak.etmpoznvm kou jednotusubjektu(jednoduchosl)' jednoduchostsvhosubjektu'stejn jako vta .'J jsem skutenou ktegorii'kterounemohu in con neznamen nic ne istou substance.. pout' lak takjemi dovolenoci: ''Jjsemjedno' creto(empiricky) jej pedstav nikdy neobsahu. duchsubstance... tj. takovsubslance, je syntzu nek Tenlopojem, neboi tatovta'nm vak rozmanitosti. jako protoe pedmtu sm zkuenosti, to nejmen o mn sanm ani by mu funkcesyntzy' a tedyani pojemsubstance sepouvjenjako se tud bez objektu'a platjen o pod. byl podloennzor' Pouv pedmtu' poznn. nikoli vako njakm oznaitelnm mnce naeho pokusu' vtypodrobme uritmu Domnloupotebu tto pirozenoslidue m o jednoduch Kadmuspiznat'etvrzen tohototvrzen rozliitlento njakoucenujen tehdy.mohu-lipomoc je hmota kte hmoty,a zbavittakduipomjivosti' subiektodveker Ve veuveden vl nejde vlastn o nic jinho' vdypodrobena. vyjadujetak tak,e,,due nentlesn... Mohu'Ii aproto se vtinou vtrcionIn naukyo duipi A 35? pak ukzat'ei kdytto kardinln soudu (na zk|ad vznamupoubho rozumovho znme v islm (''Vechno, platnost co mysl,je vekerou objektivn istch kategorio jednoduch pesto pout' pokudjde ned vbec substance..), a ona se pak pbuznost s hmotou, to znamen tot, o nestejnorodost i due jako kdybych tentozdnliv psychologick nzor vykzal do oblasti pouvnpouhch idej'ktermse nedovrealityobjektivnho 541

540

Iv. PIaha dokzali'etIesajsou nevvratn esteticejsme V transcendentln vnjho smyslu,a niko]ivci samyo sob'v sou. pouhjevy naebo nen tlesn' co subjekt prven ci, en'nyslc ladus tmrneme j ako pedmtvnilnihosmys. znamen. epokudsijej pedstavujeme vnjch smysl. poludneme bt pedmtem lu, nebolipokudmysl' jen tolik' emezi Tmm bt eeno v prostoru. bt jeven tj' neme jevy se nikdy nememe bytostmijdto setkats myslcmi vnimi vdom, dostiatd.nememe laloy'n', neboli ejejich my]enky. smyslu'Tentoargu. vejevcvDilnho vnjkov, nebotolo nazrat argu. zd bt taktmpirozenma populrnm ment se skuten oz. pipadaloi to nejbnj se zd' odedvna na kte,jak A 358 mentem, due zajsouc velmi zhy povaovat zaaloji vjovn a dkynnu na zcelaodlin od tl' souvislost a pohyb,zkr!. neprostupnost, I kdyby rozprostrannost, poskytovat' nebylymy. smyslyvbec ka ve.co nm mohouvnj ne' a ani by nic takovbo lenkami.cilem' sklonemneborozhodnutm' pedmty vnjho nzoru,jist by pe protoe to nejsou obsahovaly, a co afikujensmysl vnjchjev nco,coje zkladem !o mohlo1oto tak, e zskv pedstavyprostoru.hmoty' tvauatd'' bt zrove jako transcendentln jako noumenon (nebolpe mylenek subjektem jakm toto nco afikuje prostednictvm zpsobu' p d mt), !ebae vllatd.. dnnzor o pedstavch, smysl. nezskvme nvnj pouzeo prosloruajeho urench' Toto nco vaknenrozpro' nb protoe vechny tytopredikty ani sloen. nen neprostupn strann, a jejfto nzoru,pokudjsne lakovmi(nm se lkjjen smyslovosti jinakneznmmi) neumoobjeklyfikovni.Tyto vrazyvakvbec jen to' e mu jako ujpoznat.o jak pedmtjde' nbrumouj jeJi uvaovn smyslm, sm o sobbez vztahuk vnjm lakovmu. jev'Jedin pre' A 359 nemohoubt pipisovnyjako prediktyvnjch mu neodporuj' Protose a my]en' dikty vnitnho smyslu,pedstavy jednoduchosti piputn svpiro. lidsk dueani prostednictvn zenostidostaten neli od hmoty,kdy se na ni vzhledemk jejmu pouzejakonajev. dvme se tak slu) substrtu 0ak Kdyby by]a hnota vc samouo sob' lii]aby se jako sloen jsoucnozce]aa naprosto Hmo1a.je od duejakojsoucnajednoduchho' jeven, jehosubstrt nelze poznatpomocd vakpouze vnjm je by se daly uvst' ped' Mohu o nm (ud urit nch predikt' 542

2 ParaLoEntuus jak afikujeDae zpsobem. tebae pokldat, ejeo sobjednoducb' a tudslo' rozproslrannho, smys]y,v ns vyvolv nzor neho jvzhledemk vnjmu sam o sob. enho' a etedy v substanci jsou obsaeny mylenky'ktersi rozprostrannost. smyslu pslu vlastnho vnitnho smyslupedprostednictvm svho vdom m jednom prv co se v oh|edu bylo to. zpsobem by stavit.Takovm jinrn myslc bytos|' ohiedu zrove v njakm nazv tlesnm. jejich znaky jko jevy' avak jejmylenky sice nazrat nememe pouze jevu platii e mysl due(iako pestal vrok, v ano.Tm by jakje lo bn' emysl by se ftalo' druh substanc)i spe zvltn je (sanoA30 je jako vnitn vnjjev rozprostrann' ]id. !j. to, co a mys]c. nbrjednoduch kternensloen' o sob)subiektem, meme obecn lakov hypotzy' Avak anjbychompipoutIi je u bytost samu o sob' rozumm myslc poznamenat, ekdydu (kter nen hmo'a zdaje due tho druhujako samaotzka. nevhodn pedstav v ns)' i nikoli: ro dnouvco sob,nbrien duhem pirozenosti ne zumse totisamosebou,evc samao sobje.iin pouzejej av. kterznamenaj u.en' vakmyslc J s hmotou'nbs tm'coje in!e1i Nesovnvejme proloe vak hmota; vn.ihojevu nazvanho gibilna coje zkladem e se od nho due ani ci' nic nevne,nememe o inteligibilnm v nem vnitnli. pirozenosti poznnnjednoduch vdon tud nen Jednoduch jako od od hmoty pokudse tmm tentosubjekltiit naeho subjektu, sloenhojsoucna. ppad' k tonu. aby vjedinm Jestlie se vaktentopojemnehod pedmty s vnj pi sovnvn mne samho kdy ho lze pout, toti (o jeho pak pirozenosti, a rozliujc co do zkuenosti, uril zvlln (nzev pro A ]] pedstrt, e vme,e mys]c J' due meme neust]e jejednoduch; proto se pedmtvnitnho smyslu)' transcendentln pedmty. pouna skuten a neme t d y tentovraz ned vbec ani v nejmenm rozit. na poznn psychologie se tak i se svou hlavnoporouhout c l racionln jinm prv tak m|ojako v njakm v tomtoppad a my meme pomoc pouh or. subjektivn doufat'epoubmipojmy(a tmmn pojm, bezevztahuk mon zkueny vech naich totivdomm), rozitsv nhledy. zvlt kdyjesm fundamentln nosti.meme 543

Iv P,loha ese \ nim nel7e D o i e mi e d n o d u . h Pp h r o . ? n o J t j l a k o \ e h o d l u h u . L n' l"ir.ut :aane 'rul.no'ri' a e edyvbecnee\i.fuje ce\ta. Iak " pojmu dostat' nujako k objektivn platnmu

3 PanloBismus je tedy pouzefor asech v rznch Identitavdommne samho vbec jejich vzjemn souvislosti. a mchmylenek mlnpodmnkou pece v nm numerickouidentilu mhosubjektu. vaknedokazuje zmn'kter mohlodojt'bez ohleduna logickouide'litu J' k takov jet doYolujepi jeho identitu'i kdystle unedovolujepodret by mohlo v kadm J. kter pisovattomutosubjektustejnznjc mylenku stleuchovvat jinmstavu,dokoncei pi zmnsubjektu, nsledujci pedvatsubjektu a takji tak subjektu, pedchzejcho starch kol,eveve svtpl)re a nic ne A 364 I kdy vtanktercb peston n jakmile pijmemesubstance, p|^tit, nemtLe z sa|, |rval ze My sani lotineneme sebevdom' tatovtavyvrcenajednotou pojako i nikoli' due trval' o tom. zdajsme vdom soudit svho jsme si Ydomi' to,eho J potmejen identickmu ke svmu nvad jehojsme si v ase. e celm nutn soudit, musme ovem Prolo to vak cizholovka njakho ze stanoviska vdomi,jsme toton' ne. ev dui k lomu, potoevzh|edem platn prohlsit neneme. za je vechkter pouhou pedstavu J' teda dn trvaljev, nachzme zdatotoJ (pounikdy rozhodnout, nememe a spojuje. ny doproYz kterjsoujm mylenky' takjako ostatn neplynepv h mylenka) setzovny' navjem neboli A 35 a jej pedpoklad,tvalost epesonalitu Je vakzvltn. musmeza tchtookolnoslteprvedokazovat' due. substanciali|u nevypl sice by z tohojet Kdybychomji totimohli pedpokldat, vdov nnepetritho vala trvalost vdom.ale pece jen monost personalitu' ktern p estv po jakm subjektu. cou sta trvajcm
167 smruarazna stejnoukouli' pedv Prunkoule' kter v Dmm stav(kdypihlmo pohyb' a tedy cel svj svj koulicet Pouzek ms. 1to htm v Prostoru)'Pedpkldejmonyn PodIoanalogi s !ito tlesy pak vdom' pedstavy vctnjejich vnDkala z nich byjednadruh subslanle, z nichby prvnpedvla mysletcelouadu tchtosubstnc. sibude mon vlasin av vtn svj tatoby pedvala sjstvvohjehovdomdnh' prv pedval tak slavy by a tato tet pedchzejc tet subanci' t stau vlastnho ajejich vdomdal veln svho pedchiejcch substanc vech substanc' kter stav byla vdomavech by si lud substnce n'Posledn n protoe substance d jako ony vlstnch av' ped svych n zDity' se vdo,a pestoby ve vechtcbtostavechnebyla byly pecsenyvetn

pesonaut! Tetparalogismus paraloqsmus je asech' v znch sama sebe identity numerick To,co sije vdomo
y te 'e osobou' atd' si Due jevdoma'.osoba' tedy Dueje

Kritika tetho partlto lismu tanscendentln psychologie pedmtupo. vnjho Chci li pozna|numerickouidentitunjakho v onomj v u, na nse'jako to tval tudlr sledovat a :oz mocizku;enosti, jeho a budupozorovat jako uen' ostatn ve na subjekt vzlahuje j jsem pedm. Jene y mn' to oa|ni v nm.e '"l'o i6.n11u 6.ltg, \mys]u' a ve\kery(a\je pouzeformouvnitilho smys]u iem vnrtinrho idennumericky na vztahuji uen ze svchsukcesivnch Protokad sameno' mne nzoru vnitnho ve fom tj' ase. J ve vekerm tick za v tomto ppadby nemuselabt personalitaduepovaovna v co a\e. \etu ie sebevdom pln identlckou nrbrzza vvrozenou. e vlc' ne' nic |oti' net* prion' skute.n pl;| a plo. l;|piinou' ajsem si vdomtohoto po cery;as,rrayjse sl vdomsebesamho. na tom.leknuj|. jednol a ne7lez meho J. purr' r ,u iul 'e..t'o, io ve mnejako indi\idualnljednotneboe se nacha, ecel lentoas ase' se nachzmv iomto vekem identitou i se svou numerickou v. vlastnm v mm nalzt nevyhnuteln te.ly Identituosoby lze pedmt (iako lovka druhho z hlediska dom'Kdyse vakpozoruji pede pozoovatel o mn tentovnj uvauje jeho vnjirrro nazoru;, jen ve mn' pedstavovn idJ vlastn v ape.cepcije vsim u;ase, nebo pedvechny dopovz e J pipust, pozorovaiel I kdytedy vnj nebude identitou, ase. a to s naprostou v kadm vdom ,e :o: stavyv mm Jeliko mne samho. trvatost na objektivn usuzovat z tohotedyjet se nachz kter nen as. umisuje, do nhmne pozorovatel as, v jeho smyskteise nachz nbrjetoas, smyslovosti' v mvlastn poto nen vdomm, je s mm kier nutn spojena lovosti' Identita, sub.jektu' mho nzorem tj. s vnjm s jeho vdomm, spojena 544

545

]v' Ploha na njakasperueno. existovat'kdyje jejpsoben samaihne{t ped nume. co by pedchzelo nim, nendna nm vak Tatotrvalost aper. z identick vyvozujeme krcrou samch, ns i.lentitou rickou pi (a po n by sprvnm teprve vyvozena z n teptve nbrje cepce, jedin kteryje pouiteln pojemsubstance, pos.upu muselnsledovat ppad neplyne empiricky)'Proto pak tatoidenlilaosobyv dnm nemohlabl nm sepoznvm' asu' Y ve vdomveho z identityJ due' anlsub\lancldlIIa /alozend nanvye lze pojako pojem a.jednoduchho' podret substance tze stejn pokudje ij. transcendentln' pokudjepouze personality, dre!i pojem je nmjinak neznm' atevjehouenchje jednolousubjektu. kter potudje len|opojem a proednictvm apercepce' prubn spojen sejmvak Rozhodn pouvn. po praktick tak nutna dostaten prosted jako svho sebepoznn ozenm vychloubat A 36 nem m e lrvn subjektu pedst nepetrit nm kter rozlrmu, nictvm istho pojem se ponvad tento pojmu J, pouhho identickho na zklad postoupit ani dle nm a nepornh sebe samho 1o kolen neustle y jedi|l poznn'Je nm sice zcela na synte.ickm orzceza]'oen (transcendentln objekl)' je vc sama o sob m hmotajako neznmo' ji j j pedstapokud si evu. akoto pozorovatjej trvalos! ale pestolze vaknemm'kdychci pozorovt jako nco vnjho. Protoe vujeme koreltsvchsrovnn pedstav' dnjin pi vech pouh stdn J podmnkami svhovdom. jen s obecnmi samho sebe neopt jin Podtulologick' ne odpovdi vechny otzky nemohudt na jako objektu' psluej mn sammu kter vlastnostem, souvmloti svjpojem a jebo jednotua pedpokldmtak to, co jsme se chtii doYdtnrparatogismus paralo8ismusideali, (njhoy.tahu) jako na pinu danchvjem' Existencetoho.na co lze usuzovatjen je :enprcblenatickouexistenc, jevy j sou tohodruhu,ejejich existencinelzevn. A 36,1 vechnyvnj na p. usuzovatjako mono nbrjena njedin matbezprostedn, inu dnchvjem. je tedy pob|ematick' smysl pedmt vnjch Existencevech vnjchjelu a naukao nse nazv nazvmidealitou Tulo nejistotu 546

4. palaLogishus jistot pedmt se tvrzeno mon idealis us, ye sonn s nm vnjch nazvd,ldl'J'''J ' smysl paralo ginu |ranscendentIn ps,choloqie K tika tyrtho premisy'Prvem meme tvrdit'ebez' zkouce Nejprvepodrobme jen to' co je v ns samch'a ejedin moje prostednlze vnmat vnmn' Existence vlash existenceme bt pedmlempouhho (berem li pedmtu nen slovo mimo mne tedy skutenho ,'exis' nbr vznamu) nikdydnapno V vnmn' tence..vintelektulnm ji jako pi. pouze modifikaci vnltnhosmysIu' meme si k nmu' pouze Poto nebolina ni lze usuzovat. mysletjakojebovnjpinu, vnmn v nejum smysluna ak Descartespem omezilveker jsem. Je iotijasn'e -jeliko to 368 vlu: J (jakoto myslc bytost) a poto vnj nenvemn- se s nmnemobu setkalve sv apercepci' je apercepce' vjemu'k'ery vlastnjen urenm ani v dnm najejich existenci Vnj vci tedy vlastnnemohuvnmat' nbr vnitnho vjemu' kdy se na nj dvm mohu usuzova!jenze svho jako na inek'jeho pjnouje nco vnjfto' ovemusu. nejbli je vdynejist, ponvad pinu zovnz danho inku na uritou jednu pinu. Ve vztahuvjenu kjeho p. inek mohl ml vcene vniln'nebo in 1ud zs|v vdyproblematick, zdaje talopina vjemy pouhou hrou vnj' nejsou.li ledy vechnytakzvan Ynj ped. vnj naeho vnitnho smyslu'nebovztahuj li se na skuten pinejmen. vDjch pedmlje mtyjako na svoupinu' Existence pouzevysouzena vech s dk, zatmco m a vystavuje se nebezpe je pedmtvni!nhosmyslu (J sm se vemisvmi pedstavami) jeho je vnmn bezpros!edn a existence neproblematick. Idealistou |edy nesmne rozuml toho' kdo popr existencj vnj pedmt ch smysl' nbrpouzetoho, kdo nepipout, ejepozn vmebezpostednm vnmnm' avak vyvozujez toho,eani pomoc A 39 veker mon zkuenosti se nem m enikdy pln ujistit o jejich pokud jde o jeho klann zdn. Ne vylomnparalogismus, je musmnapedpoznamenat, e teba rozliovat dvojidealismus. transcendentln a empirick' Trunsce dentli|nnidealisnen e.h jevrozumm podleljevechny povaujeme ped. nauku. za pouh

541

Iv' PLohd

4' paalog^fuus

stavy.a nikoli za vci samyo sob,a podle njsouasa postorjen smyslovmiformamina h o nzoru,a nikoli posebedanmiure. o sob.v protikladu vcsamch objektjako nebopodmnkami nIni na kterpohl realismus. idealismuslojlransunden|In k tornuto smys (nezYisle na na o sob asa prostorjako na nco dnho (pinnjjevy si ledy pedstavuje realista lovosti)'Transcendentln kter existuji jako sob. jejich skuteno) vci samy o pustme.li mimo ns se tud smyslovosii,a nachzej nezvisle na ns a na rea pojm' Je to tentotranscendentln rozvaovacch i podleistch kdy nebo idealisty, roliempirickho lista'kterpakvlastnpedsl ekdyby mly bt vnj' myln pedpokldal. smysl o pedmiech ez to. shledv, samyo sob,i bezesmysl. muselyby mtexjstenci aby neanato' uinila smyslovpedstava hotohlediskadnnae jistou' pedm| skutenost bt empirickn eaidealislanaprolitomume A 3?0 Transcenden!In pipoutt listou,a tedy,jak bv takn^zh, dualistou'Lj' me a ped. sebevdom existencihmoty.aniby vystupovalz pouhho ono cogito.ergo pokldalnco vc nejistotupedav ve mn,1ud jej ne. vnitnmonost' sum' Proloetotituto brnotu,a dokoncei je snyslovostinim, pro bez na chv pltitjen pro jev. kternen je nj hmotajen druhempedav (nzorem)' se nazvjvnjmi' Ja''in a to nikoli proto, e by se vztahovalyk neJj pedmtm je vemimo prostor' v nm na \ztahuj vjemy e o sob'nb Wor' proslorjev ns' sebe, zatmco idealismusjsme se vyslovili hned na Po tento transcendentl' zda pijmouiexis. vhn. v na naucetedyodpadveker zatku. naeho tenci hmoty a pokldatji za dokzanouna zkladsvdectv o lom' po. prv tak jko odpadpochybnost pouhho sebevdom. jako myslcbytosti. svch nnesamho klda!zadokzanouexistenci tedy tyto pedstavyi j pedstavjsem si totipece vdomi existu.j jevy' jsou Yakpouh sm, kterje mm. vnjpedmty(tlesa) jejich ped jinm ne drhemmch pedstav' a nejsoutedy nim jen poednictvm tchtopedstav'ale od mty se stvajnm vnjvci tedyexist prvtak' jako A 3?l dlenyod nich nejsounim' sYdectv existujij sm, a obojexistujena zkladbezprostednho epedstavamne samho pouzes tmrozdlem. mhosebevdom' jako myslcho subjektuje vztahovnapouze k vnitnmusmyslu' jsoucna'se vzlahujI rozprorann oznauj pedstavy. kter zatmco 548

vnjch pednt tak k vnjmu smyslu.Na skutenost mrnprv pedmtu vnit' tak mlo zapoteb usuzovatjako na skutenost mho pedstavy' nl-ho smyu (mchmylenek)' nebojedno i druhjsoujen jejichbe7.prosted (vdon' je zrovedostatenm vnmn dka. zemjejich $kulenosli' Transcendentln idealistaje|edyempirickmrealistou a piznv proto. hmotjakotojevu skulenost, kler se vak nemus vyvozovat, je bezprosledn e vnmna. Naprotitomutranscendentln realismus \e nurne piipu\rit ideals ocitat rorpacrch a crlr5e nucen empiiicl,) povauje pedmty mus.ponvad vnjch smysl za ncood smysl jsoucnaexis. pokld za samostatn samchodlinho a pouhjevy pedslavy lujc mimo ns;potom ovem ani pi nejlepm vdom na o tchtovcechnenjet vbecjisto' eexistujeli pedstava, exisluje pedmt'Naproli lomu v naem i j odpovdajc nejsou syslmu tyto vnj vci' lotihrnolave vech svchpodobch a promnch. nimA 372 jejichskuteDoslijsme vc ne pouhmijevy'tj' naimi pedstavami, si bezprostedn vdomi' pokudvm'jsouvichni Jeliko. psychologov. ktese hlsk em. pirickmuidea]ismu. transcendentlnmi realisty.postupovalizcela ds]edn' kdypiznvali empirickmu idealismuvelkou dleitosl jako jednomuz problm' s nmsi lidsk rozum tkodoke po' jevy jko na pedstavy'kter radil' skuten' dvme.Ii se na vnj jsou v ns vyvolvnysvmipedmty jakolovcminachzejcmi se jakjinak mimo ns. nelzeci. bychommohli poznatjejich existeci' pi ktem nepomocsudku z inku na pinu' musvdyzslat pak sice spom' zda sepina nachzvns,nebomimo ns' Mene je nco z naichvnjch pipoult'e pinou nzo'co m bt v transcendentlnm smyslumimo ns' le nen to pednl'jak rozummepod pedstavou hmoty a tlesnchvc;nebo tyto ped.nty jsou jenomjevy' tj' pouhmidruhypedstav' kter se vdynachzej jen v ns a jejichskutenost se zakld na bezprostednm vdom pvtak' jako se na n zak]d vdommch vlastnch mylenek' je neznm Transcendentln pedmt s|ejn 'ak vzhledem k vnitnmu nzoru.jakovzhledem k nzoruvnjmu. o nm vaktak nen e, A3?3 nbmluvse o empirickm pedmtu, kterse pak n^zy njn. pokud si ho pedstavujeme v prostotu,a vnitnm, pokud si ho ped. pouzev idJo',' v.ral; prostor stavujeme i as se vaknachzejjen 549

Iv' Plha jeliko dvojznan. a|e!raz nino 'lJ je nevyhluteln Ponad yec jako Jdua o Joddlenod nco,co existuje znamenjednou ns,jednoun.o. co patpouzek vnjmuj?''' budemepro zabezje vlastn nadhozena v nn pojmuv druhm vznamu, peen tohoto n pi. nzou. rozliovat vnjho psychologick otzkarealitynaebo v tran. nazvat se tak mohly tch, kter by pedmty od v'j r'.b je kler J vcmi. pmo nazveme tm, e a !o smyslu. scendentlnm prostoru' ach.ejt jsou v ns jako jsou sice apriornpedstavy,kter Prostoa as pedm' njak skuten dve, ne nzoru smyslovho formy naeho pedstavovali si ho poitku' abychom prostednictvm mysl ur nai toto i re1n' toto hmotn v onch smyslovcbvztazchlnicmn ne. vnmn' a postoru. pedpokld nutn v bt nazrno nco,je m prostoru, nem neho Y skutenost vnmn,je vyznauje zvislena tedy Poitekje dnou obrazotvomost' ebt vytvoenoani vybjeno podle ioho'je.li prostonr ase, v njakou skutenost A 374 to, co vyznauje nzoru'Je-]i k tomuto'nebok onomudruhusmyslovho vztahovna je'li aplikovnna pedmt jednoudn poilek (jen se 'azv vjemem. vybjen bt dfty jebo rozmanitosti me vbec' aniby ho uroval), v prostou mimo ni pedmt' k'ery nem libovoln v obrazotvomosti vezmemelijen poitkyjakolibost msto' dn empirick neboase jakojsou barvy' teplotyatd'' poitky vnjch smysl, a bolest,neboi nm je jist' prostedniclvm eho vnmnje tm' e pak nepocbybn pedmty nzoru smyslovho nejprve dna, mmeli musbt ltka (abychom pro lentok| zali pedpok|d myslet. Toto vnmntedy Za pv'vjemjeto jen u vnjchnzor) v prostoru. ncoskutenho j je pedslavou pouh monosti prostor pedstavou ako skutenosti, ti pedstavovna vnjm Za druh, lato skutenos|je pospolnho byt. jinm ne proor nen nim postoru' sm v za tet, smyslem,tj. platitjako skutnjenom to.co pouhou pedstavou, tud v nm me a naopakto' co je v nm dno' lj' pomoc A 3?5 je v nm pedstavovno'r6l
363 vtu si musme dobe zapmatovat: avakspriinou Tuto Pardoxn' Prostorsm totinen v prostorunennic' necoje v n pedstavovno. v ped. obsaeno pedstavou, ro' coje v nm'musbt ne a tud nimjin nic kron loho' co 5e v mskutcn s!a!' v prosioruncnvbec Pedo n, vc me existovaljenv pedav stavu.ie' Tat vt, eloti njak protoevci' poho!Iivosti, s nimi sv zaet' ZdcvakPobv mus ovem tj. Pedstvy. mmeco dlat'nejsouvcio sob'nbrjejevy'

1' Paral.ismu

pedstavovno. vnnn v nn tak skutenje; nebo kdyby to v nm nebyloskuten' tj.be7-prostedn dnoempirickm nzorem' nemoh. protoe lo by to b. ani vybjeno, realilu nzor vbec nelzea pioi Kadvnj vjem tedy dokazu.je bezpostedn nco skutenho Y prostoru'neboje to spe ono skutnsamo' a potudje tedy empick realismusmimo pochybno'tj. naimvnjm nzonlrnod' povdnco skutenho v postoru' s postorovem se vemisvje pouzeve mn. je mi jevy.jakoto pedstavami ale v tomtoprostou Dicmndno pedmt re:no neboliltkavech vnjho nzou sku ten vmyslech. a nezvislena vech a je tak nemon' aby tomto proJror! bylo dno nco nino ns (y t^nscendentlnm smyslu)' protoeprostorsm nenmimo naismyslovostnin. Ani ten nej. psnj poadovat, idealislatedy neme abychomdokazovali.e pedmtmimo ns (v psnn naemu vjemuodpovd smysluslova)' A 37 pedmiexistoval' Ani kdyby totitakov nemoh]by btpedstavovn jako ncomino a nazrn ns,ponvad pedPokld takovpedslava jenje pouhoupedstavou' proslor,a skutenosl v prostoru' nennic jinhonetentovjem sm' Relno vnjch jevje tedy skuten j n ve vnmn a dnmjin.n zpsobem skuten bt neme' pak me Z vjem vzniknout, pouh a u pomoc hry obrazotvor- poznnpedm.. nosti,nebo prostednictvm zkuenosti Pi(om pedstavy'jim ovem mohouvznikal klamn pedmly neodpovdaj api nichje.ebapipisovat klambud alb (ve snu), obrazotYomosti (u tzv' smyslovho nebochybsoudnosti k]amu). Abychomse lu vy hnuli nesprvnmu zdn' dne se pravidlem: To' co je spjato s n. jakn uje en podle ehpiticbch zkon, je skutenr]0 ovem .ento k]am'prv.akjko obrana proti nmu'postihuje prvtak idealismus jako dualismus'jeliko se pi tom jedn pouze o formu zkuenosti' K tomu,abychon vyvrtili empirickidealismusjko nesprvn zpo. chybnn objektivn rea]i.ynaich vnjch vjem, postaji to, e
16,,'Pedfuty vnjch smysl obsahuj ktad urovn vnit' Pro asov nhosmys|u' tud i pro vnitn zkuenos1' i kdynikoli pro zkladvdo'..,. (Poznknen do*onena')E CLXII' Ak, xxlll' 39' (Pozn'vyd') ]?o Pravidloje druhm poultememPirickho myle vbec' viz A 218/ B 266. (Pozn.vyd.)

550

551

Iv Plha v prostoru' a eproor dokazuje skutenost bezprostedn A 3?7 vnjvjem _ akolije o sob pouhouformou pedstav_ m pesto' pokud jde jinm ne pouhrni jevy (k|er taknejsounim o vechnyvnj vnmn n n dokonce e bez realitui rovn, pedstavami), objektivn vnj smysly mjpodle nae sen, a e tedy a monani smylenka pedmty skuten zkuenost, odpovdajc vzejt dt, z nicbme je ten'kdopopldexistenci Jl p ''c' hmoty, idealistou Dosnaticlcm ji pooe povauje za nedokakdo ]i zpochybuje. bn idealis|ou en, me bt lakovmjenproto'ese do idealista zatelnou' Dogmatick nmitkou spory'as takovou nachz hmotysm mnv' ev monosti sud. o dialektickch Nsledujc kapitola co do inn. Demme zatm jeho k pospou vzhledem vnitnrn rozum v cch,kter pedstavuje pome nm jmmo monosti zkuenosti. loho,co patdosouvislosti pouze kternapad skeplickidealista. i tutoobt'3]|Avak odst.anit hmoty, o kterm si existence a nae dokazovn naeho tvrzen' dvod prohlauj za vnmn, na bezprostednm eje zak|dme myslne, je dobodincemlidskho rozumu potud, e ns nut' nedostaten. obyejn zkue krku A 378 abychombyli pozorni pi tom nejnenm jen nezahmovali zskvme skokem, nosti,a abychomto' co mon vlasinictv' Uit k , kter zde tyto hnedjako poctivnabytdo svho - pokud je nmitkypinej' nynzejm'Nutns toti idea|istick -' abychom tvrze do svch nejobyejnjch zaplst se nechceme pokldali vnitn. nebovnj' vjemy,a use nazvaj vechny nae k lomu' abyjen za vdomtoho,co se tk na a dle srnyslovosti, nbr za vci samyo sob' pedmty nepovaovali chomjejichvnj jen za pedstavy,jicb vdomitak.jako bt bezpostedn si meme prolo' vnjmi pedstavy. se vaknazvaj Tyto pedstavy kadjin j prosto' vnjn. Jehonzorem e kternazvme ese tkajsmyslu. jinm nedruhemvnitnpedstavy. kter aI sm opt nennim vjenynavzjem spojuj. v nsejist nelze vci o sob.pak vbec NechmeJiplatitvnjpedmtyjako jak bychomnlidosptk poznn.jejich mimo skutenosti pochopit, v ns' IoYk to pouzeo pedstavy, kterjsou se oprme ns,jeliko a cel sebev' nbrjenv sobsamm' vn sebe. tipecenemeti
37'v vahupipad zvltdruhy iozpor tn idej' kte. sc scendentltrch hoty' viz A 434-445/8462.473'(Pozn.vyd') tk d|itelnosti

v]as|n uteni' skepdomi ndmtudineposkyluje nIc ne'' pouzene (hoptt kler nam lbva' toli lick ideaIlsmusje |ocisIe. tedyjedin prok/alt estece vechjev' se IdedIll} i(mev llanscendentalnl kterou je jsme pedpokl' tehdy nemohli A 3?9 nezvisle na tchtodsledcch' nsledkem vyskytuje v nauPtJi se tedy |obo dat' se pak nkdo'zda ce o duijedin dualjsmus'odpov zn|oveme!, ale jen v em. pirickmsmys|u. substance vjevujenm skutendna tj.hmola.jako ve vnjm v souvislosti smyslu.prvtak.jakoje mys|c zkuenosti, J jakoto subancev jevu dno vnitnmu smyslua podle Pravidel' do souvislostinaichvnjch kte tato kategorievn i vitnch vjempi tvorbzkuenosti. musbt jevy takoboustrann spjaty jak se mezi sebou.Kdybychomvakchtli pojemdualismurozit' obyejn stv,a chpatho v trascenden|nm smyslu.nemlby ani pneumatismus on' ani jemu protikladn na jedn sran' nebomate rial'sm'J na s.randuh' sebemen zklad'je]ikojeho pojmyby se pedstavovn pedmt. pak urilychybn a rozdlnost ve zpsobu povaov tom' cojsou o sob' neznm' bychom kter nm zstvaj pomoc vnitvali za rozdlnost tchtovcsamch. J. pedstavovan n|hosmysluv ase. a pedmtyv prolloru mtmomne.jsousice sp c i protoalejet nejsoumylenyjako fickyr7, zcelaodlinjevy. odlin ynjch jev'jako vci' Transce\dentliln objekt' ktEje zk|^den vnitnho nzoru'nen samoo sobani hmotouani 38o i to,co je zkladem jsoucnem'nbr njaktn nm neznmmzk]a' njakmmyslcn jak prvnho' pojem tak i dnl. kter nm poskytuj empiick demjev' hho druhu' nutsouasn kitika' zslatedy,jak ns k tomuoividn Jestlie pravidlu nehnatsvoLzkyd|e ne neme vrni vestanovenmu pak ns zkuenost s to poskytnoutjejich objekt, !am,kdeje nm mon naich snysldo ptrnpo poutt se u pedmt tak ani nenapadne tom, msnadjsou samy o sob' .j' bez jakhokolivztahuk naim jevy za v i samyo sob aji bee Jestlie ale psycholog smyslm. pouzeajedin hmotu'nebo jako mateialista uen pijn do svho jsoucna (totipodle formy naeho jako spiritualistapouze myslc posebeexistujc nebojakodulistaobojjakoto vnitnho smyslu), jak by -, o zPsobu, mudrovat tolo myIn chpnneustIe vci nutho
17,ve vydnA| ''skepticky..' Aulor luto tiskovouchybu zmiujev ped. (Pozn' (iz !yd.) A XXII)' mluv ke sPisu

552

553

Iv. Ploh. Vco sob' mohlo samo o sob existovatto, co pece nendnou vbec' vci pouzejevemnjak nbr nauky o dui vahllo celku ist dsled|q tchto paraLoqism reIektujc syslus 'd' A 3s] Porovnvm J i 'taukuo duijako fyzio|ogiivitnho eme_ zjiuj pedmt vnjch snysl. ukou o tlesech Jakofyziologi po. poznat t n empiricky kmm toho.ev obounaukchlze mnoh poznno pecejen mnoh bt vd ne rozdl, ev duh zouhodn jsoucna' neprostupnho apriom, z pouhhopojmu rozprostrannho bt apno.. neme z pojmumyslchojsoucna, ve vdprvn. zatmco je toio| A rozdlu tohoto poznnovbec nic. Pinou n synte.icky stlsmyslu nco pecej n jev vnjho obsahuje koli obojjsoujevy, jako skrco nm poskytujenjaksubslt ho nebo zstvajcho, pojem' syntetick a tedy urit vajc se za pronnlivmi uenmi' jejedinou for. as, kter totipojemprostorajevu v nm, zatmco a dv nn n v ykazuj ' nzoru' nic trvalho vnitnho mou naeho nikoli vakulnpedmt' v tom. poznvatjen zmnu uren, tud proudua nic trva' je to.ivechno v kontinulnm co nazvmedu, je proto takjednoduch' J' kte lho, snadkrom (musli to b03?r rozmanitost' ani dnou obsah,a tud nem dn etatopedstava njak eeno' oznauje nebolpe zd' epedstavuje, proe se tak poznn rozumov A 3s2 jednoduchobjekt.Kdyby se dalo vytvoit ist jsoucnavbec, museloby to|s J br nzoem. o povaze mys|cho vbec(ped vekeou kter - proto by byl pedpokldn pi mylen _ jako vty a prioi' syntetick nzor poskytoval zkuenost) by nm pedmtu' pojmem njakho Nicmntoto J nenani nzorem'ani pedstavy doprokterneob nbrpouhou fomouvdom,3?a pidli se totijet ncojin. tak na poznatky, vzet,a povyovatje psycho. pedmtul!ku.cel racionln ho. co poskytn k pedstav lidskho rozumuse schopnosti vechny logiejako vda pekraujc
37] ova 'kom ius.lito bt)..' E cLx I' Ak' Xx[I, Autor v PB ktl s0. (Pozn.vyd.) 3?a na ''nbr pouhou fomou vdom.vPE pozmuje Auto. slva ''nbr -EcLXIv' Ak' Xx l' 50. (Pozn' vdo'klerje nm neznm..' ob.jektem

dhd o celku kl nauk o .|ni..' a nm nezbvnic jinhonestudovatsvou duipodle tedy hout nejdoudl' ne a dretse v mezch otzek'kte vodtkazkuenosti vnitn zkuenost s to prokzatsvj obsah. kdeje mon psychologie nepinl dn uitek. kle by rozi I kdyracionln poznn' oval nae nbr sejako lakovskld ze samchparalogis j pestouptdleit e totinem negativn uitek' m, nememe k naim dialek bt povaoYna za nic vc neza kitick stanovisko ozumu' tickmsudkm bnho a pozenho pouzena is- A 383 potebujeme K emu vlastn naukuo dui'zaloenou principech?Bezpochybypedevm k tomu, aby' tch ozunovch Tentokol myslcJproti hrozbmateialismu' chomzabezpili sv vakplnozumovpojemnaeho myslcho J' kterjsmepoda|i. Je omylem si myslet' e by s nmbyla spojenanjak lotinaprostm veker obava'ekdybychomodslanili hmotu,bylo by |mzrueno myslcch bylo;naopak se.jasn ukamylen. ba dokonc existence musodpadnout zuje' kdybychodstranil myslc subjekt' cel ties' j inn nejevem ve smydovoslinaeho sub. n svt' kternen nin jektu a uri.m pedstav. druhemjeho Tmsicenepoznvm totomyslc J lpe co dojeho vlashost' ani jeho trvalost. nejsems to nahldnout ba dokonceani nezvis|ostjeho jeY. vnjch transcendentlnm substrtu existencena ppadnm nebo tentosubsltje mi prvtakneznmjakoono J' poIvadje ale mon. e pinu nadjena samostatnou a pi vechmonch zmnchmho stavutrvalouexistencisvnyslcpirozenosti bych zsksemnohoji bral odjinudnez pouhch speku|atjvnch dvod' piznnsv vlastn mohuodvr. tm'ei pi svobodnm nevdomosti protivnka tit dogmatick (oky spekulativnho a ukzatmu' etoho 38a o mm subjektu neme nikdy vdto tolik vc.aby mi m oekvn upra|. ne o nm mohuvdtj.abychsejich drel' psychologickch pojm Na tomtotranscendentlnm zdnnaich jsou pak za|oeny ti dialektick otzky.ktetvovlastn cl aciojinak neponoc psychologie ve n|n a nemohou bt rozhodnuty uvedench zkoumn. toti| 1)otzkamonosti spolenstvdue 5 or' ganickmt|em'tj' animalitaa staYdue v ivotlovka' 2) otzka pi narozen zatku tohotospo|eenstv, tj. due lovka a ped nm' pi smi lovka 3) otzkakoncetohotospoleenv, tj' due a po n (otzka nesmtelnosti).

554

555

Iv' Ploha pi tchiootzlcch se domnvme ob!e' kter Tvrdm, evechny sepokoumebudit nachzetaj'mijakotodogmatickminmitkami jak mt bn poznnpirozenosti vc'ne m!jist dojemhl[bho hypo pouhm nsledkem kterho na bludu, rozvaovn, spovaj a pijmme to v te stazujeme to' co existujepouzev mylenkch' jako pedmt myslc subjekl' aby. existujc mimo kvalit skuten nejevem' mli za kter nen nimjinm chomtotirozprostrannost' jakousi vlaslnost vnjch vc a subsistujc i bez na smyslovosti ]85 probh i mi pohyb kte skuten chpalijakojejinek. abychom s du vzbuzuje mo naesnysly, o sob' Hmola.jejspoleenstv pouh forma nebo urit pochybnosti, nen totjnicjinbone lakov jak pedmt pomoc nzoru' kter neznm zpsob' si pedstavovat Mimo ns tedyjistmebtnco' em'l nazvme vnjm smyslem' brnolou;avak v te kvalitjako tentojev'kternazvme odpovd jev to nen pouzejakomylenka v ns,tebae |o tato mimo ns.nbr jako na]zajc pomoczmnnho se mylenka smyslu pedstavuje plnodlj. mimo ns.Hmotatedyneznam n njakdruhsubstance, vnitnho smyslu(due). nbrjenne. n a heterogenn od pedmtu jev jsou (kt r pedmt nm samy o sob neznm)' stejnorodost je.jich po. pedstavy ve sovnn s .mi' kte nazvmevnjmi. ostatn my. tmek vnitnmu smyslu'i kdyprv takjako vechny lenky patpouze k mys]cmu subjektu'obsah'ljvaktu klamnou pedmtyv postoru, odluuj sejakoby vlastnost. e kdypedstavuj pecesm prostor'v nmjsou od due a vznej se mimo ni' akoli jinm nepedstavou' jejprotjek se v te nazr'y,nennim vbec spokvalitneme mimo duj nachzet. otzkou ledyji nen mimo ns, s j inmi znmmia cizorodmi subslancemi A 386 leenstvdue Vni|nho na vnj nbrjen spojenpedstav smyslus modifikacemi mezi sebouspojovny smyslovosti' a to'jak mohoubt tytopedstavy podlestlchzkon vjednzkuenosti' 'ak. aby spolusouvisely jevy pohromad jako poub Dokud podrujeme vnitn a vnj pedstavy ve zkuenosti, nenachzme nlc protismyslnho a nic' co by ns na vzjennosti obou duhsmysl zarelo' Jakmilevakvnj jevy hypostazujeme a peds|avy'nbry te a uje nepokldme y je jako kvalit, vjakjsou ns' k|ademe vci exis|ujc Pro sebe i ni' jejich innosti' je ukazujjako jevy ve vzjern. ,lo ndJ' piem kter pakdovme nm vztahu'vztahujeme ke svmu myslcmu subjeklu, psobcch pin urit charakter mimo ns' kterse n c hce shodovat 556

dhd o.elku is| hauk| o dui..'

sje.jich inky v ns' protoetento charak(erse vztahuje pouze k vnj' msmyslm. zatmco tylo inkyse vzlhuj k vnitnmu smyslu' piemtyto smyslyjsou. tebaesjednocenyvjednom subjektu'pes. to nanejve nestejnorod' Nemme pece dnjin vnj inky ne jin sly ne snahy, jejich inky jsou zmny zmny rnstaa dn vztah v prosloru' v ns jsou vak inkymylenkami, kte. mezi sebou nemaj nic lakovhojako vztahy msta' pohybu, lvaru i pro. A 387 sloovch urenvbec' a ny lud zcela ztrcnevodtko pin, pokud jde o inky'kterby se mly kzl ve vnitnm smyslu jako tmito pinamivyvolan.Mli bycbom vak uvit' etlesa nejsou pedmty o sob,jejsou nm ptomny' nbrpouhjev kdovjakho neznmhopedmtu' e pohyb nen jnkem ttoneznmpiny. nbr pouzejevem jejho vlivu na naesmysly, e tedy oba tyto jevy nejsou nmmimo ns' nbr pouze pedstvami v ns' a tud e pedstavy, nbrepohyb sm (a 'u nikoli pohyb hnoty v ns psob i prostednictvm d hmota. kter sejeho in poznatelnou)je pouhou pedstavou' cel obt,kterou si sami zpsobujeme' vede nakonec k otzce| Jak a zjak pinyse pedstavy nasmyslovosti nachzej v I a t o \ mv / a j e m n e m s p o j e n ' . e l y ' k ' e r en J l i v u m e \ n j n m in i / o r y si memepodle empirickch zkon pedstavovat jako pedmty mimo ns? T1o otzka vbecneobsahujedomnlou obt'jakvysvtlit vznik pedav ze zcela cizorodch psobcch pinnachzejcch se mimo ns' vezmene.Ii za pinumimo n$ jeyy fljzknezfr piny'opavu nesprvnho vkladu' kterje v tchto soudecb zako' enn nsledkem dlouhhozvyku. nelze dovstihned k takovpocho. A 388 pitelnosti' jakou lze poadovat v jinch ppadech,kde pojenneza. temuje dnnevyhnutelniluze' Proto bude mt toto naeosvobozo' vnrozumu od sofistickch teorijenstlu zetelnost,kter je nutl k jeho plnmu uspokojen. Myslm. eji mohu podpoit nedujcmzpsobem' vechjy nnitkJ |ze tozd|ina dognatick' bitick a skePtick ' Dogmatick nmitkaje ta, klerje namenapoti njakyu'i' kitick proti d't.ll njakvty. Prvn nmitka vyaduje nahldnut povahy pirozenosti pedmtu' aby bylo mono tvrdit opak toho, co o tomto pednlupedstrona vtal nmitkaje tudsama dosmatick a ped. str. e zn povahu vci' o nje e, 1pe ne protivnk. Kritick nmitka - ponvad nechv vtu v jej hodnot i bezcennosti ne. dotenoua napad pouzejejdkaz - vbecnepotebujeznlpedm|

557

Iv' PLaha znalost namlouvat;ukazujejen' jej tvrzenje lpenebo si jeho lep nikoli, eje nesprvn'skeptick nmitka stavvtu aje. nepodstatn. j protiklad vzjemn poti sob jako nmitky o stejn zvanosti' kadou z nich stav stdavjako dogma a druhou jako nmitku proti A 3s9 n'nu;je tedy na dvou protikladnch stanchzdnliv dogmatick. aby vekeysoud o pedntu zcela zniila'Dogmatick nmitka prv tak jako skeptick mus pedstrattolik porozumnsvmupedmtu. kolikje ho nutnhok tomu, abychom o nnnco tvrdili pilakvajce nebo popajce'Kritick nmilka naproti lomu pouze ukazuje. e na podporu svhotvrzenpijmme nco nicotnhoa pouze domnlho. a teorii vyvrac tm' ej odnm zklad' kler si neprvem osobuje, anibyjinak chtla nco tvrdit o povaze toho pedmtu' Podle obecnch pojm naehoozumu jsme vzhledem k tomuto v nm se nachznmyslcsubjekts vcmi mimo ns' spoleenslv' a dvme se na njako na pravdiv.nezvisle na ns exis' dogmatit tujcpedmty' podle jisthotransc n dentlnho dualismu' kter ony vnjjevy neporjakopedstavy k subjektu.nbrje klade' takjak nm je smyslov nzododv. mimo nsjako objekty a od myslcho subjektuje zcela oddluje' Tato sub.epceje pk zkladem vechteori mezi du a tlem a nikdy se neklade otzka' zdaje talo o spoleenstv objekiivn realitajev plnsprvn' nbr se pedpokld. eje p. jak m bt vysvllovna a chp' pustn. a mudruje sejen o zpsobu. kterbyly v ttovci YymyIenyajsou A 39o na' Existuj ti obecnsys!my. jedin mon:sys|n ped.jednan skuten yzickholiu, sysm na.lpirczen asis|ence '315 harnonie a sy|m r'5 Pod1etcoric f}zickhovlivu jsou due tIo proednictv svch pozcnch schopnol v7tahu'Tato leorie by1a ve vzjemnm kauz1nm pipisovnR' Descaovi' J' Lockovi' ch. wolrovi' A' G' Baumgaltenovi (MetaPhysna'Ha||e Ma.tinu Knutze. 1757a' {g '3-76) d Kantovuuiteli noi (Cohnen|ario philosoPhica de cnhelcio heatis el corPoris Per infl|. fun physicun erPlicando'Knj8sber8l735)l podle t'ibnizvy teorieped harmnise due i tlo dsvmi lanmizkoy' Bhjejich zjednan (izMonadologie !k koord'nuje v zjmuharmonickho bhusvr innosti ' systnu nadpirozen asj Prah 1982'$s 78 8t)i pod1e okasionalislickho by a sebemohlyvjeDn a tIupirozcn schopnosli'jii tencechybdui psobit, tieb Boasistece' !j' jeho kauzality K touto zProstcdkovnje N' Malebranche nadpiozen asist.ncebyl pedevim stoupencesystu (De Laecherch d.la ri,l,l674'l75). (Pozn'vyd')

ahd o celku iste aauk, d!i'..

s hmotoujsou due vysvtlovn spoleenstv dva zpsoby Posledn je pedstavou b. poti prvnmu, kter tomu na nmitkch zaloeny jev jako 1o, co se nmitekje, e obsahen tchto nhorozvaovn' pedstav pinou psobenm neme bt svmbezprost d nm hmota. s tm' jakoto vak nemohou heterogennho druhu' Potom ink zcela pojem hmoty, pod pedmtem vnjch smysl. spojoval co rozunj jinm nejevem' a je u tedy samao sob pouhou kter nennim pedmty'nebo vnjmi pedstavou, kterbyla vyvolna n.jakni pedmt (ievy)nernopedstavy vnjch ftali, e nmtajcbyjinak pedstav mysli, co by byla zc I a nepinami Y na houbt vnjmi jednou aby to' co uznal nikohonenapadne. smyslnnmitka,protoe poto pinu. upravit povaoval za vnj Mus za pouhoupedstavu, (transcen. zsadtak.eto' coje opravdovm svou teoriipodlenaich neme bt pinou pedmtem naich vnjch smysl' dentlnm) pak A 3 9 1 podjmnem hmota. Protoe rozumme tchpedstav(ev),kte pedstrat. ev nco o transcendenln odYodnn nikdo neme jejejich tvrzen ne. naproslo pedstav naich vnjch smysl' pin vytepovatel naukyo fy. titodomnl Kdyby vakchtli odvodnn. pedslavytranscendentlnho dualismu zickmvlivu podlebn povaovat hmotujakotakovouza vc samuo sob(a nikoli za pouh jev njk neznm vci) a svoji nmitkuupravitlak. aby ukzali.e jinou kauzali|u pedmt, dnou kteryo sobnevykazuje takovvnj pinou pedstav' neme bt nikdy psobc nekauzalitupobyb' jako prostednk' tetjsoucno nbrese protomuspibrat njak psoben' tedyalespo kores aby zavedlomeziobmneli vzjemn ebypijali ve pak by zahjilisv vyvracentrn' pondenci a harmonii, a tak svou svmdualismu pov s6osr' fyzickhopsoben, nbri svjvlastn nmitkou vyvrace|inejen piozenpsoben' mys. pedpok|ad. Vechny tkosti. kter s tkaj spojen dualistick toti bez vjimky pouze z on lcpirozenostis hmotou.pochzej pedslavy' e hmotajako takov nen zskan dualistick skokem jevem, tj. pouhoupedstavou njakneznm mys|i' k| r odpovd p d mt, nbre je tmtopedmtemsammo sob' jak existuje mimo n:s a nezvisle naveke smyslovoi'

r'

chyba, neplavdiv vchoz teze.' (Pozn' vyd') ',k|adn

558

559

Iv' Ploha pijman vlivu tedynemeblvzne' Proti obecn teoriifyzickho dn dogmatick nmitka' Pijme'Ii totipotivnft, ehmota sena jen pedstavami. jej jsou jevy' pohyb pouhmi a tedy samy me a jen pedmt na smyslovosti ne. nachzet obt v !om, eneznm pinou pedstav pedstrat nco ho vak ne bt v nsl takovho ponvad ped. ani to nejmen' o njakm neznmm neopravuje mtunikdo nemci,co by mohl nebonemohldlat'Podle naich ideatismus ve uvedench dkaz to a|emustentotanscendentln pokudnechce pedavyzjevnhypostazovat nutnpipustit, a klstje jako opavdov vci mimo sebe' Poti bnmu uen o fyzickmvlivu lze nicmn vznstod. vodnnou kr'clo nmitku'Takov dajn spoleenstv mezi dvma myslc a ozprostrnnou' m za zkladhrubdualis. druhysubstanc, jinm nepouhmi kter pece ne.jsou nim mus a in substance. pro sebe' Ne. pedstavami myslcho subjektu'vcmi' kter existuj sprvn chpan teoriefyzickho vlivu tedyme bt pln vyvrcena jen tak' ejejd'ikazodhalmejako nicotna zskan skokem. Povstno!zka o spoleenstv myslcho a rozprostrannho by A 393 tedyvystila, odmtnemeJi Vechny domnnky'polzev oizk]u,jakje njak n,slt(tn subjektu becnon njnzor, toti nzo prostou (jehovyplnn, tvaa pohyb)'Na tuto otzku vakneme najtdnIovk odpov a tuto mezerusvho vdnnememe pouzeoznait pipeme nikdy vyplnit' nb. tm'evnjjevy tran. pedmtu' scendentlnmu k.erje pinou tohoto druhupedstav. kte. r a|e vbec neznme. ani o nm nikdy nezskme dnpojem'Ve vech lohch. kter se mohouna po|i zkuenosti vyskytnout, zachjevy j akos pedmty zmes tmito sammio sob'ani bychomse sla' rali o prvotn zkladjejichmonosli (jakotojev)' Pekrome-li vak jejich hranici'stanese pojemtranscendentlnho pedniu nutnm' Rozeen vech spor nebonnitek' kter se lkajstavu myslcho jsoucnaped tmto (ivoten) spoleenstvm nebopo zruen takovho (po smrti)'je bezprostednm spoleenstv ds] d kemvaho tomto jsoucna'Nzor, e myslc spoleenstv myslcho a rozprostrannho subjektmohl mysletPedjakmkolispoleenstvm s tlesy,by se dal vyjdi. tak' ePed zatkem tohotoduhu smyslovosti, dkynmu A 394 se nm nco jev v prostoru. pedmohly bt tyt transcendentln mty' kter se v nynjm stavujevjakotlesa'nazny ze|ajir!m zpsobem' Avaknzor,edue mepo vek r ho zruen spoleen' ^ 192

aha o c.lku ist4auk o dui'''

pokraovat stvs .|esnm svlemjet v myl n ,by se pak projevil j m v tto pestat form:i kdyby ml existovat ten druhsmyslovosti, jev jako se nm transcendentln a dosudzcela neznm pedmty jet jejich poto je hmotnsvt' en 7-ruen veker nzo a docela dobe mon' elyto neznm pedmtyjsou myslcm subjektem nadlepoznvny'i kdyov m ji niko|ijakotot|esa. pincip Nikdo sice neme na zkladspeku|ativnch uvst ani se. potakov bemen dvod tvzen, ba ani neme dokzatjehono' ji potlzepedpokldat; nost' nbrmlte prv tak mlo me avak nkdoproti nmuvznst njakouplatnou dogmatickorr nmitku'Aje jevtoho to.kdo chce.o absolutn a vnitnpin vnjch a tlesnch totiv prvtak mlojakoj inkdojin' Neme se tedyodvod nntvit ani.ev,v em zle vnjchjev skutenost zanynj ho stavu(za ivota)' tud ani' eponm (po smrti)pestane existovat podmnka vekeho vnjhonzoru, nebolii mys|csubj ksm' t 395 jsoucnaajeho Takje tedy cel spoo charakter naeho myslclho spojen s tlesnm svtempouzedsledkem !oho' ese mez r a, ob. sahujc to' o em nic nevme. vyp|uje paralogismy ozumu,jeliko ze je' z eho svch my|enek dImevci a hypostazujeme vznik do. mnl vda'a tojak z hlediskatoho,kdo m pozitivn stanovisko, tak z hlediska loho, kdo m stanoviskonegativn, protoejeden se do. mnv,e nco vo pedm.ech. o nichnem dn pojem' |ovk druhdl ze svchvlastnch pedstav pedmty, a oba se tak to ve vnm kuhu dvojsmysl a protimluv' od ttodogmatick alby, kterudruje tolik liddomnlou blaenost v podlu teori a systm, ns neme osvoboditnic nestzlivost psn. ale spraYedliv kitiky' kter omezujevechlynae spekulalivn n.oky pouzena pole mon zkuenosti' nikoli snadlacinmposnchem kvlitolikrtsel. havm nebozbonm vzdychnm nad omezenost naeho Pokusm rozumu'nbstanovenmjeho hanic podle bezpench zsad,kter s nejvy pipnaj spolehlivost svnihil ulterius]?'naHeku|ovy sloupy'kter vztyila samaproda. aby nrozumpokaova|vplavbjen tak daleko,kam asabaj vdypevn behy zkuenosti, kterou 396 nememe opustit,anibychomse odvilina bezbeh ocen'jen ns neustlmi klamnmivyhldkami nakonec nut, vechno abychom obtn a zdlouhav namhn vzdalijakobeznadjn.
]'7,,nicdalho' nic za danouhanic.(Pozn' vyd') 561

560

lv. Ptloha

nauk! o dui''' aha o celku is|

dlunijasn a obecnvklad trantenm A dosudjsme zsta|i v paralogis. pirozenho zdnobsaenho a pece scendentlniho. jejich jako systematickho i ospravedlnn rozumu, mech istho ebude. Bez nebezpe' kategori' paralelnho s tabulkou uspodn' jsme pedbhat' se na nebo ese budemesami nevhodn me nejasn Pokusme se vkladu zhostit' zatkuttokapitoly nemohli takovho splnitnyn. tutopovinnost v tom' e subiek|ivn spatovat vekerho zdd' meme Pinu je pov o\na za pozni objekfu'Dle jsme v vopodmnkamy|en dialektiky ukzali' e istozumse zabv du do transcendentln pak Ponvad podmnnho. podmnek danho pouzetotalitou syntzy zdn' bt empirick rozumu neme dialektickm zdnmistho m pirickhopoznatku'bude se dialek kter s vyskyl u uritho mylen a budouexistovatjenli A 397 tickzdntkatobecnapodmnek pouvn rozumu: istho ppady dialektickho vbec' mylenky podmnek njak 1' syntza podmnek mylen' empirickho 2' syn.za my|en' podmInek islho ]' syntZa istrozunse ve vechtchto ppad c h zabv pouze absolutn totalitou ttosyntzy,tj. tou podmnkou.kter je sama nepodmnn. zdn'kter Na lomto dlenje zaloenotaktrojtranscendentln poskytuje ideu k prv dialektikyna tistia dvpodntk ozdlen rozumu, totiktranscenna istm tolikazdnlivmvdmzaloenm a theologii.Zde mme co dlatjen psychologii,kosnologii dentln s prvnvdou' vztahumy' od vekerho abstrahujem Proto pi myl n vbec rozvaovn'' neboistho objektu(aji smysl, lenky k njaknu ('l) nijak objektivn' vbec njak mylenky n n syntzapodmnek je to pouz syntza kterje vakmyln mylenky se subjektem, nbr pedstavu objektu' njakho povaovna za syntetickou veke. o podmnkch plyne,edialektick sudek z tohovakt je je samo nepodmnn, chyby se nedopout vbec, rhomylen nbre obsahunebo objektuabstahuje), od kadho A 39s v obsahu (nebo j n ve forma emus bt nazvnparalogismem. chybuje

mylen. kterprovzveker dlejedinoupodmnkou, Ponvad je J v ob c n vt ,,Jmyslm.., m ozum co dlats toutopodmn. Je to a|ejen formlnpodmnka. kou, pokud je samanepodmnn. pi nabstahuji mylenky, od njak totilogickjednota kad jako pedmt. pedstavuji p d mtu, a kterousi nicmn vekerho jednotu. kte myslm, toti.J.. samoa jeho nepodmnnou je po|oil rzu v ' kt r mys|?. mi nkdo otzku: Jakho Kdyby potoe nejmen, odpov ni apiom odpovdt ani to neumm na (nebo. mon vysvtluje myanalytick odpov m bt syntetjck poznn na em toto mylen vak dn ir toho. len,neposkytuje een vakvyaduje spov)' Kad syntetick co do svmonosti Prv taknikdo v tak veobecnloze zcelavynech. nzor'kterybyl jej mus bt za vc, zodpovdt olzku: Co to neme v cel obecnosti jeje pohybliv?v tomtoppad totinen dnaneproupn rozpro. neznmdnou s|rannost mota)'Akoli na onu otzku veobecn ji ppad pesto vjednotlivm mohl d.. se mi zd. ebych odpov, J myslm. Toto Jje |oti A 399 to ve vt.kter vyjadujesebevdom: pak pvnsubjekt, atd. Toto vechnoby ale tj' substance,jejednoduch pra. pouh vty, kler by vak bez obecnho muselybt zkuenostn podmnky monosti myl n vbec. vidla,jeby vyjadovalo apriom (kter predjkty nejsou empirick). nemohlyobsahovat dn takov nhled soudc o povaze Takto se mi stvmjzpoiku tak oividn pojm' podezel, i kdyjsen myslc bytosti. a to na zkladistch hnedjeho chybujet neodhalil' ptrn po pvodu kter si jakoto mys. Avakdal tchtoatribut, pipisuji, Nejsou nim Yc lc bytostvbec me tutochybuodhalit' ped. pomoc nenyslm uit kategoriemi, nichnikdy neistmi jejich nutnou k tomu,abychnjak mt'nbpouzejednotupedstav nzo'u, kte m za pednt uril.Sama kategoriemi neme bez prostednictvm poskytnout pojem pedmfu. dn nebojen zklad, kategorie mylen. nzoruje dn pedm|kleje pak prostednictvm ped. mus mi bt vjevu' Jestlie njakouvc problm za substanci jejho trval od tm dny predikty nzoru,pomocnichrozliuji pomnlivho (vc samu)od toho'coje k n pouzepi a substratum pojeno.Nazvmli njakoncjednodttchou jev!, rozumm tm,e A400 jej nzorje sice stjevu. a|esm nembt d|enatd' JeJi vak jen v pojmu' a nikoli v jevu, nemm nco poznnojakojednoduch

562

563

Iv, PLaha

ahaa celkuis,inauk|o lui'', _,e nePoz|uiv sebesano Postednictm zenakadjinexistence nich vechny epozny kateqorie a posednictvm kok8on, nb jednotapercePce. e poznyp|osled' tud pedmtyv absolutn pedpokl. eto, co musm ]e sicezcelazejm, nicttns b e samho' jako dat, abych vb c njakobjektpoznal,nemohusamo poznvat J (od myslclho se 1iod uritelnho J (myleno objekta eurujc piroz ' Nicmn nen od pedmtu' tak'jako se Iipoznn subjektu) v syntze mylenek bludunepovovatjednotu njho a svdnjho j d notu v subjektu|chtomylenek' Mohli bychomjej za vnmanou (apperceptionis substan|ia' vdom subrepc bypostazovanho nazvat paralogismus v dialektickch rozuchcemeJi logicky pojn n ovat pre. sprvn o dui. maj'li ovem sudcch racionlnnauky movch v nm za sophisma figu.ae dictionis,]78 meme ho oznait misy, pouzetranpouv kjej podmnce vy premisa kat g orii vzhledem pouvaj kategorii premisa a zvr tut zatmco ni scendentln' pod podmnku kte byla tuto subsumo. vzhledem k dui' empiricky je pojemsubstanceA 403 v paralogismu substanciality vna-Tak napklad podmnek pojmemi kter m bez smyslovho intelektulnm istn v pouze tj' vbec dn' niprenise transcendentlnpouit' nzou vni|nzku. veker tentopojemaplikovnn pedmt byl vakprv pedem a z^ zk|^d zata pod. by vak byla stanovena enosti' ani jeho proto trvalost, a byl pouit aplikace in concr t o. toti mnkjeho tebae to zdebylo neppustn' empiricky, tchto konen ukzali systematickou souvislostvech Abychon v s istm tvzen ozumsk nauky o dui souvislosti dia|ektickch je pro. vimnme si. e tatoapercepce rozumem'a tedyjej plnost, jde pokud vdnave vech kategori alejen o ty rozvaovac tdch pojmy. kter v kad z tchtotdslou ostatnm za zkladjednoty (ni. pokudjde vnrnn lzn' o subsis'enci, realitu'jednotu v monm je pedsta. e zde roznm vechny koli mnohost) a exist n ci, ana|o, jsou jsoucna'kter myslcho vujejako podmnky monosti njakho poznv toto: Duetedy samao sob samynepodmnn'
]?3 - K vkladutohotopojmu ei,. viz Pozn'239' st.. ze zpsobu ''sofisma 259. (Pozn.vyd.)

j n svho poznnpedmtu'nbr vbecdn tmve skutenosti pojmu.kte si vbec dlm o nem. co nennzorujako takovmu protoe zcelajednoduch' dostupn' Rkmjen'r si comyslmjako vce' to nconeumm ci nejen' eje skuten (J) je tedy substanc v pojmu,je jednoduch Pouh apercepce pouky nespom v pojmua'd.' a.akjsou vechny ony psychologick ppad poznno vlastn dui tm ale v dnm nen to, co sprvn. o predikty vdt, vechny tyto vbec neplat o nzoru, chceme nebo kler a prototak nemohou mtdn dsledky, by byly aplikovnyna jsou pedmtyzkuenosti; predikty one' tyto tud plnprzdn. pojem substance due lrv mne loti nepouuje o tom, e samapro je ji bt neme vnjch nzor. kter sama sebe,o tom, e st prody dIena, a nsledkemdnch zmn tedy neme ani vznik nout'ani zaniknout; to vechnojsou vlastnosti. kter by mi moblyinit duipoznatelnou v souvislosti se zkuenost a poskytovat mi pouen jejm pvodu a budoucmstavu. Kdy ale na zklad pouhka' A 40l o -jeliko pak je jasn tegorieeknu: Dueje jednoduchsubstance. pojem hol ozvaovac substance neobsahuje nic vc neo, edan jko subjekto sob'aniby optbyla pre. vc m bt pedslavovna jinvci ' ez tohoneplyne nic pro trvalost due a e diklemnjak neme tutotvalost dodat, a etk prolo atributjednoduchostij urit poueni nejsmeani v nejnem duipi promnch o tom,co me postibnout' svta Kdyby nm mohl nkdo ci, eje to jednoduch pakbychom stice hmo|', o n mohli z toho' co o n u zkuenost' jej.rvalost povahou odvodit a spolus jejjednoduchou takjejnezni. itelnost. zsad(J mys o tom m vakpojemJ v psychologick lm)nekani s|ovo' v n'smysl. pozn. odtud vakpochz' esejsoucno.je domnv vatsebesamoprostednictvm istch kategori, a sice prostednictvm jednotu? vyjadujpod kadm tch' kter svm zhlavm absolutn je Apercepce samazklademmonosti kalegori, kter ze svs.rany nepeds|aulj nicjinhonesyntzu rozmanitosti v nzoru'pokudm jednotupedsta' talo syntza v apecepci Protoje sebevdom vbec jednoty'a pecesamonepodmn' vou toho'coje podmnkou veker protoci o myslcm n'Meme J (o dui)'kter sebemysljako A 402 substanci jako ncojednoduchho,jako nconumericky identickho po vechen as ajako koreltveker existence. z n musbt vysou. 564

565

Iv' P oha A 404 1. NePodnnnoujednotu ztahu, tj. sebesamu'nikolijako inheujc, | b j ako subsistujc; 2. Nepodnnnoujednotu kvality, jednotu 3. NepodmInnou tj. nikoli jako reln celek, mnohosti v ase, jakojednoduchou:?, nb tj. niko|i jako numericky n1zn subjekt v rznch asech, jakojeden a subjekt] |b jedno|u ?'Ilj/.nce v prostoru, 4' Nepodn{nnou jako tj' niko|i vdom vcevcmimoni, j enjako don ektencej san, ,bt jen zatmco vdom ostatnch vc jako vdom jejchpedstav'

poznmka Edin
vydn rozumu byl peloenz akademickho Spis rlta ktho in: Kant,s . Ka ' Kntik det rcinen vernukt' Zwe'te A|Jfl^Ee|,78,7, Akademieder wissenKniglich PreuBische gesannelte Schti|en, (vyd.), sv' III' Belinl904 (=Ak'). schaften z|. Kanr, kitik der einen ver' Text prvnho\rydnbyl pe|oEn (|'78|),i'|Kant's ?esanelte schrifren,Kniglich PeuBische nunt (vyd.).sv' IV' Belinl903. Akademiederwissenschalen z oku 1781 slovn strana okajch textuje v ppad 1' vydn B. z oku|787 psmenem psmenem A. v ppad2- vydn oznaeno jsou tojhoduhu: Poznmky pod arou poznmkyz vydn v roce l78l a v roce 1787' 1) utoovy poznmky z jeho punho exemple spisu 2) Autorovy rukopisn z vydn z roku 1781(= PE). Tyto pozmkybyly peloeny Vefnunft(l. Aufiage)' |, Kant. Nachtritge zu Kritik deeinen D u tsche Akademieder wis. sc}'rfun, ini Kant,s gesanmelte senscbaften zu Berlin (vyd'),sv' XXIII, Berlin 1955,st'20_50. Poznmky jsou opateny mskmi slicemipodle Erdmannova (=E)' slovn se onezuj na pek|adlatinskcha ec. 3) Poznmky vydavatel rozdl mezi vyd' nejdleitjch kcb souslov a na zachycen stylistickch pav. nmi,pokud tyto rozdly sahajnad rmec pekladu svazek. tvo samostatn a ejstky k Bibliogaie

405 Rozum j mohuhosttvoit principy. Tvrzenist psychologieneobsahuj empiick predik{ty o dui,nbrtakov, kter' kdyse na. skytnou.majuovat pedmtsm o sob,nezvislena zkuenosti, tud pouhmozumem' Tyto prediktyby tedy sprvnmuselybt z3loenyna principech a obcnch pojmech myslcch jsouprodnch cen vbec' Mstotohoshledvme, jednotlivp d . ejev c hny d stava''J js m ..' kte. se prv proto,e vyjaduje(neuit) istou formuli veker mzkuenosti, oh|aujejako obecnvta,kterplat pro vechnymyslc je ve Yechoh| d ech jed. bytosti,ale protoe notliv'zdnlivobsabuje jedno!u absolutn podmnek myten vbec, a tak se roziuje d|'nekam by mohladoshnout mon zkuenost.

]7'Ncmohu nynjet ukzat'jak zdejednoduchost odpovdkate8orii reality'vylom to v nedujc jinho sti u P]eitoi rozu''ovho pou

56

567

IMMANUEL KANT Kritika istho rozumu

Jako 36' svazek v ad lY' ihoyna novok ad,ce a ,ouasnoi \yda|o nakladatelsrv olKoYMENH' Z nmeckho originluKn kder rcinen v.muJl' y. danho v rmcIakadem|ckho vydan Kaniovy(nsp|. \nak|ad2tektvim GeorgRelme' Bertin |9oj- l9o4' peloilJaromrLoui|ve spoluprcis Jim Chotem a lvanemChvatikem' Te\t l k torovi Jindich Karfu k axarel Novotny'odpovdn redaklorAle av||cek' I echnickredakce JanaDvoltov' ob]ku navrhlZdenk ZieBIer' sazba Mtoslav d Ina. Tisk Aloptin! Praha'P.vni vydni' Praha2ooI