Professional Documents
Culture Documents
+ =
j 1
S *
,
(1.9)
kde [s] je relaxan doba,
+ =
, (1.10)
( )
2 2
S
1
) ( "
+
=
. (1.11)
Ztrtov initel tg [-] lze vyjdit jako pomr ztrtovho sla a relativn
permitivity. Po prav rovnic (1.10) a (1.11) vyjde:
( )
( )
( )
2 2
S
'
"
tg
+
= =
S
(1.12)
Grafick zvislosti relativn permitivity a ztrtovho sla na kmitotu, odpovdajc
vztahm (1.10) a (1.11), jsou uvedeny na obr. 1.2 plnmi arami. Zvislost
( ) f ' = plynule kles z maximln hodnoty
S
na nejni hodnotu
. Kivka
( ) f "= prochz maximem pi kmitotu
m
, kdy ( ) ' prochz inflexnm bodem
svho prbhu. Dielektrick ztrty se zmenuj pi kmitotech jdoucch k nule, stejn
tak pi vych kmitotech. V ppad diplovch ltek je tento proces dn tm, e
14
elektrick diply v polarizovanm dielektriku ji nesta sledovat zmny psobcho
elektrickho pole, vektor polarizace kles a tm klesaj i dielektrick ztrty. Oblast,
kde relativn permitivita kles s kmitotem, se nazv oblast kmitotov disperze.
Maximum ztrtovho sla
m
" nastane pi kruhovm kmitotu
m
= .
Obr. 1.2 Kmitotov zvislost sloek komplexn permitivity
pravou Debyeho rovnic (1.10) a (1.11) a vylouenm lenu , se zsk rovnice
krunice ve tvaru
2
S 2
2
S
2
' '
2
' |
.
|
\
|
= + |
.
|
\
| +
, (1.13),
jen m sted X se souadnicemi:
(
|
.
|
\
|
=
0 ;
2
S
X (1.14)
a polomr r:
15
|
.
|
\
|
=
2
S
r . (1.15)
Grafick znzornn rovnice (1.13), je uvedeno na obr. 1.3 a nazv se, podle autor,
ColehoColeho kruhovm diagramem[1]. Znzoruje kmitotovou zvislost
komplexn permitivity ve tvaru ( ) f "= pi konstantn teplot. Vynesenm hodnot
' a " do komplexn roviny opisuj hodnoty
.
Obr. 1.3 ColehoColeho kruhov diagram Debyova prbhu
Na obr. 1.2 jsou znzornny zvislosti ( ) f ' = a ( ) f "= tak rkovanmi arami,
kter odpovdaj kivkm pi distribuci relaxanch as. Pro tyto kivky ' a " plat
vztah (1.16):
( )
+ =
1
S *
1 j
(1.16)
I pro distribuovan relaxan asy lze sestrojit ColehoColeho kruhov diagram.
Takov diagram m posunut sted kruhu pod vodorovnou osu. Posunut osy zle
na initeli [-], vyjadujcm rozloen relaxanch as. ColehoColeho kruhov
diagram s distribuc relaxanch as je znzornn na obr. 1.4:
16
Obr. 1.4 ColehoColeho kruhov diagram s distribuc relaxanch as
S dalm vyjdenm komplexn permitivity piel Cole spolu s Davidsonem [2]:
( )
+ =
j 1
S *
,
(1.17)
kde plat pro parametr (0,1). Charakteristika tto rovnice je znzornna na
obr. 1.5, kde je patrn odlinost pro vy kmitoty.
Obr. 1.5 DavidsonvColev diagram s jednm distribunm parametrem
Dal pravu vztahu pro vyjden komplexn permitivity, kter je vyhovujc
pedevm pro ltky se sloitou strukturou, navrhli Havrilik a Negami [2] napklad
pro polymery. Jejich vztah (1.18) pak popisuje graf na obr. 1.6, kter znan
napodobuje prbhy zskan menm.
17
( ) ( )
+ =
1
S *
1 j
(1.18)
Zde [-] je parametr charakterizujc ku relaxanho spektra ( ) 1 , 0 a [-] je
parametr, kter charakterizuje asimetrii disperzn kivky ( ) 1 , 0 .
Obr. 1.6 HavrilikvNegamiho diagram se dvma distribunmi parametry
1.3 Navlhavost ltek
Povrchov elektrick vodivost (viz kapitola 1.1.2) tuhch izolant je podmnna
zejmna vlhkost adsorbovanou na jejich povrchu. Z toho vyplv, e povrchov
elektrick vodivost izolantu je zce spjata s relativn vlhkost okol a zrove je siln
ovlivovna strukturou izolantu.
1.3.1 Vlhkost vzduchu
Vlhkost vzduchu, nebo-li vlhkost okolnho prosted, m velk vliv na navlhavost
ltek. Mnostv vodnch par v prosted, ktermu je izolant vystaven, vyjaduj
absolutn a relativn vlhkost vzduchu.
Absolutn vlhkost [kg.m
-3
] je definovna jako hmotnost vodn pry m[kg]
obsaen v jednotce objemu. Je siln zvisl na teplot. Maximln absolutn vlhkost
vzduchu
max
[kg.m
-3
] je stav, kdy je za urit teploty vzduch nasycen vodnmi
parami. Vt vlhkost u nen mon, protoe by se srela jako rosa.
Relativn vlhkost [%] je definovna jako pomr absolutn vlhkosti vzduchu
k absolutn vlhkosti vzduchu s nasycenmi vodnmi parami pi stejn teplot a tlaku.
18
100
max
=
(1.19)
Relativn vlhkost suchho vzduchu je pod 50 %. Mezi 70 % a 85 % se jedn
o normln vlhk vzduch a nad 90 % jde o vlhk vzduch.
1.3.2 Vlastn navlhavost ltek
Navlhavost ltek, ili hygroskopinost, je schopnost pijmat vlhkost z okolnho
prosted. Jde tedy o adsorpci molekul vody na povrchu ltky. Pi adsorpci se
uplatuj elektrostatick sly (u ltek hydrofilnch), van der Waalsovy sly [4]
a chemick sly. Molekula vody setrvv na povrchu ltky po dobu
V
[s], kterou
vyjaduje rovnice (1.20). Po uplynut tto doby, kter je siln zvisl na teplot, se
molekula desorbuje.
|
.
|
\
|
=
k
W
A exp
V
(1.20)
Doba setrvn molekuly vody na povrchu ltky je t zvisl na vazebn energii W[J],
A[s] je materilov konstanta a k[J.K
-1
] je Boltzmanova konstanta.
Pokud ltku umstme do prosted s vy stlou relativn vlhkost a stlou teplotou,
zv se postupn poten mal obsah vlhkosti v jednotce objemu ltky a pibl se
k rovnovnmu stavu vlhkosti v ltce, kter odpovd relativn vlhkosti prosted.
Tento dlouhodob jev se nazv navlhn. Naopak pokud je ltka umstna do
stlho prosted s ni relativn vlhkost, dochz k vysouen ltky.
Mru navlhnut ltky pak urujeme mnostvm vody, kter je obsaena v objemu
ltky po procesu navlhn:
100
0
0
=
m
m m
(1.21)
kde [%] je navlhavost, m[kg] je hmotnost navlhl ltky a m
0
[kg] je hmotnost
dokonale vysuen ltky. [4]
19
1.4 Strnut dielektrickch materil
1.4.1 Teorie strnut
Strnut, kter je definovno vzrstajcm znehodnocenm dielektrickch materil,
trvale zhoruje jejich elov vlastnosti psobenm fyziklnch a chemickch pemn
v zvislosti na ase. K tomuto jevu dochz prostednictvm vliv a podmnek,
kterm je dielektrikum vystaveno. Strnut se vak vraznji uplatuje u ltek
organickch. U ltek anorganickch se a na vjimky neprojevuje.
Doba ivota izolanho systmu podstatn zvis na vlastnostech dielektrickch
materil. To zce souvis i se strnutm. Doba ivota izolanho systmu a potamo
i doba ivota elektrickho zazen, je doba, kdy je systm i zazen schopno konat
normln innost. Tedy innost, pro kterou bylo vyrobeno a vyuvno. Po uplynut
tto doby ivota zestrne materil v takovm rozsahu, e nen schopn dle zastvat
poadovan funkce.
Strnutm podmnn zmny vlastnost izolant se dl na zmny vratn a nevratn.
Vratn, tedy doasn, zmny odezn hned tehdy, pestanou-li psobit vnj vlivy,
kter zmnu vyvolaly. Materil pak po ase zsk pvodn vlastnosti. Vratn zmny
jsou fyziklnho charakteru. Nevratn (trval) zmny jsou dsledkem
komplikovanch chemicko-fyziklnch dj. Zmny jsou strukturlnho charakteru
a vlastnosti materil se trvale zhor. Zmny nemus nutn nastat v celm materilu,
ale mohou bt pouze povrchovho rzu. Potom se hovo o korozi materilu. Faktor,
kter zpsobuj pemnu dielektrickch a izolanch materil je nkolik. Zpravidla
jich vak psob nkolik souasn.
Faktory zpsobujc degradaci dielektrik:
teplota
vzdun kyslk
mechanick namhn
elektrick pole
klimatick vlivy
chemick vlivy
ultrafialov zen
aj.
20
Tepeln strnut organickch izolant je nejastjm ppadem strnut. Ostatn
faktory pouze dopomhaj k destrukci, zpsoben tepelnm namhnm. U izolant
pouvanch ve vysokonapov technice se uplatuje i vliv elektrickho pole.
Nevratn zmny, kter pi tepelnm strnut probhaj, jsou podmnny sri
chemickch reakc (oxidace, polymerace a polykondenzace, depolymerace a rozklad
nkterch komponent materilu). Tyto procesy se dj pi vech teplotch, i pi
pokojov teplot, ale s rostouc teplotou se tyto procesy urychluj. Nicmn pro
rychlost strnut nen rozhodujc kvantum dodan tepeln energie, ale rove
teploty.
U velk skupiny dielektrickch materil m pednostn vliv pomal oxidace
vzdunm kyslkem. Jeho efekt zle na druhu materilu, pstupu kyslku k izolantu
a na teplot. Oxidace m za nsledek strukturln zmny i vznik polrnch zplodin.
Ty zvyuj elektrickou vodivost a ztrtov initel. U organickch polymer se vlivem
oxidace trhaj makromolekulrn vazby, to m za nsledek pokles mechanick
pevnosti a asto i zhoren elektrickch vlastnost. S rostouc teplotou vzrst stupe
oxidace tchto polymer.
- Polymerace (ppadn polykondenzace) se vyskytuje za ptomnosti volnch
funknch skupin a vznikem trojrozmrnch zesovanch struktur (vznik
i oxidac). Strnut je doprovzeno bytkem mnostv zmkovadel
v syntetickch ltkch, ltka tvrdne, pozdji kehne, ztrc prunost, zhoruj
se jej elektrick vlastnosti, roste navlhavost, apod.
- Depolymerace je pi zvench teplotch doprovzena rozkladem
makromolekul. Vyskytuje se u vech polymernch ltek vetn buniiny, a to
i bez pstupu kyslku. Je charakteristickm faktorem pi vych teplotch.
1.4.2 Tepeln namhn
Jeden z prvnch pokus o seln vyjden ink tepelnho strnut a o algebraick
vyjden zvislosti strnut na ase provedl Montsinger [4]. Ten studoval dobu
ivota t
T
paprov izolace vodi v olejovch transformtorech. Mil bytek
mechanick pevnosti papru v zvislosti na konstantn teplot. Na zklad svch
vsledk pak stanovil rovnici (1.22)
21
[ ]
T T0 T
exp = M t t ,
(1.22)
kde
T
t [hodin nebo rok] je doba ivota izolace, M[h]a
0 T
t [hodin nebo rok] jsou
materilov konstanty ureny experimentln (
0 T
t je doba ivota
T
t pi teplot
= 0 C) a
T
[C] je trval teplota strnut.
Montsinger experimentln zjistil, e doba ivota
T
t izolace klesne pi naven
teploty o = 8 C o polovinu a naopak pi snen teploty o = 8 C se doba
ivota prodlou na
T
2t . Toto pravidlo je oznaovno jako Montsingerovo pravidlo
osmi stup. Grafick znzornn lze vidt na obr. 1.7.
Obr. 1.7: Montsingerovo pravidlo osmi stup v zvislosti doby ivota izolace (papr v oleji) na
teplot
Montsingerovo pravidlo osmi stup vak neplat veobecn. Plat jen pro papr
v oleji a pro zk rozsah teplot.
Podrobnj popis tepelnho strnut izolant z hlediska chemickho procesu
je dleit pro lep pedstavu o teorii strnut. Vraz (1.22) toti nen podloen
teoretickm rozborem, avak pi degradaci organickch ltek strnutm jde o soubor
chemickch proces. Tyto reakce se mus dit uritm teoretickm postupem,
ktermu podlhaj i vechny ostatn chemick dje.
Zajmavj pstup navrhoval Dakin [3] v roce 1948. Podle Dakinovy teorie zvyuje
inek teploty rychlost chemickch reakc, tedy plat vztah mezi rychlost degradace
a teplotou, a m tent tvar jako rovnice rychlosti chemick reakce, znm jako
Arrheniova rovnice:
22
(
=
T
A
exp '
k
W
R R , (1.23)
kde R[-] rychlostn degradace, ' R [s
-1
] je celkov poet vzjemnch srek reagujcch
molekul za jednotku asu, W
A
[J] je aktivan energie (hlavn) reakce zapojen do
procesu, k[J.K
-1
] je Boltzmanova konstanta a
= =
T
T
exp
B
A
R
C
t , (1.24)
' R
C
A = , (1.25)
k
W
B
A
= (1.26)
kde
T
t [hodin nebo rok] je doba ivota, W
A
[J] je aktivan energie, k [J.K
-1
] je
Boltzmanova konstanta a
=
T
T
exp
b
B t , (1.28)
kde
T
t [hodin nebo let] je doba ivota izolace, b[K
-1
] a B[hodin nebo let] jsou
materilov konstanty a
T
[K] je teplota strnut.
Rovnice (1.28) je tak oznaovna jako Bssingv teorm. Oproti Montsingerov
rovnici (1.22) v n lze konstanty b a B stanovit vpotem. Bssingv teorm se stal
zkladem pro hledn doby ivotnosti velkho mnostv organickch izolant.
Dleitmi zdroji informac o izolanm materilu jsou ry ivota a ry strnut
izolace. ra ivota je zvislost doby ivota na teplot, v n materil pln svou
funkci, nebo na teplot, v n je skladovn. ry strnut jsou grafickm
znzornnm prbhu hodnot sledovanho znaku v zvislosti na ase. Stl teplota je
zde parametrem.
1.4.3 Elektrick namhn
Pro elektrick (nebo-li napov) namhn byly prvn modely vyvjeny
v sedmdestch letech dvactho stolet. Ten zkladn uvd rovnice (1.29) a je
zaloen na nepmm mocninnm vztahu. V anglick literatue bv oznaovn IPM
(Inverse Power Model).
g
E C t
= '
I E
(1.29)
Nkdy se t IPM uvd v exponencilnm tvaru pi pouit jinch koeficient:
24
[ ] ' exp
E E
E h C t = , (1.30)
kde
E
t [hodin nebo rok] je doba ivota pi elektrickm namhn, C
I
[m.h.V
-1
],
C
E
[m.h.V
-1
], g[-] je konstanta zvisl na teplot a jinch ovlivujcch
faktorech, h[m.V
-1
] je initel elektrick odolnosti, tzn. schopnosti odolvat
elektrickmu namhn a E[V.m
-1
] je velikost psobcho elektrickho pole.
Grafickou formulac rovnic (1.29) a (1.30) jsou ry ivota, piem oba tyto modely
jsou vyuvny pro zkouky, kdy je namhn realizovno konstantnm psobenm
elektrickho pole.
Exponenciln tvar rovnice dle Dakin pouil k popisu doby ivota, kdy je porucha
zpsobena povrchovmi vboji. Krom toho studoval smrnice ar ivota, piem
zjistil, e pokud m ra ivota malou smrnici vi horizontle, je doba do prvn
poruchy o mnoho vt, ne udv prv rovnice (1.30). Proto nkolika pravami
dospl k formulaci rovnice:
[ ]
0
E E
'
' exp
E E
E h
C t
= .
(1.31)
Modifikac pejde rovnice (1.31) do tvaru:
g
E E
E E
t
t
|
|
.
|
\
|
=
0 t
t
E0
E
'
, (1.32)
kde
t
E [V.m
-1
] je prahov hodnota elektrickho namhn, t
E0
[hodin nebo rok] zna
dobu ivota pro E = E
0
a E
0
[V.m
-1
] je namhn, kdy me bt vliv elektrickho
pole zanedbn v dsledku jinho faktoru strnut. Nov pojet prahov hranice
strnut bylo pedloeno jako matematicky neuriteln doba ivota, kter odpovd
extrmn dlouh dob ivota pi psoben malch elektrickch pol. Pokud se izolace
nachz pod prahovou hodnotou, je zabezpeena vysok spolehlivost.
Prahov hodnota strnut je t potebn pro zmnu statistickho rmce ivotnostnch
model s ohledem na velmi krtk doby ivota nkterch materil. Tento postup
spojuje ivotnostn modely s vhou [hodin nebo rok], tedy s vznamem parametru
Weibullyho funkce:
25
(
(
|
|
.
|
\
|
=
h
E
exp 1 ) , ( f
t
E t , (1.33)
kde h [-] je tvarov parametr a
E
t [hodin nebo rok] je doba ivota pi elektrickm
namhn. Dkaz vychz z experimentlnho men meznho namhn na
neparametrickch modelech pi velmi dlouhch asech. Projevuje se stoupajcm
nebo klesajcm zakivenm ar ivota, kter jsou kresleny v logaritmickch nebo
semilogaritmickch souadnicch.
1.4.4 Kombinovan namhn
Problm tepeln-elektrickho modelovn doby ivota byl intenzivn zkoumn
v sedmdestch a osmdestch letech minulho stolet. Byly zkoumny dva pstupy,
jeden vychzel z Eyringova zkona a druh ze vzjemnho skldn tepelnch
a elektrickch model. Instrukce pro skldn kombinovanho, ili tepeln-
elektrickho ivotnostnho modelu je objasnno pes zvislost parametrickho
modelu elektrickho a tepelnho namhn.
Dalm zpsobem zskn kombinovanho ivotnostnho modelu je elektrick
ivotnostn model slouc jako zklad pro analzu souboru dat, jen pochz ze
zkouek ivotnosti materilu provedench za dan teploty a s rznmi rovnmi
elektrickho pole nebo naopak. H. S. Endicott [3] vysvtlil vztah tepelnho
a elektrickho modelu z teplotn reakce rychlosti zmny parametru jako funkci
elektrickho namhn (stejn pstup jako u mechanickho namhn), pepsnm na
Eyringovu [3] rovnici jako
( ) ( )
(
|
.
|
\
|
+
(
= S
k
k
B
k E R f exp exp , '
3
2 1
, (1.34)
kde S [-] je obecn namhn (elektrick nebo mechanick), k
1
[-], k
2
[-], k
3
[-] jsou
konstanty zvisl na ase, teplot i namhn, exponent 1 . Pokud ( ) 0 f = S ,
rovnice (1.34) pechz v rovnici tepelnho ivota ve form ve uveden Arrheniovy
rovnice pro tepeln namhn (1.24).
Pokud 15 , 273 ; tedy S = E, pak se jedn o ist elektrick namhn. Rovnice
(1.34) pak pejde do tvaru:
26
( ) [ ] ' f exp ) ' ( E h C E R = , (1.35)
kde ( ) + = /
3 2
k k h a [ ] = / exp '
1
B k C
. Potom plat e ( ) ' E R se rovn dob ivota
pi elektrickm namhn. Zkladn vztahy pro ivotnost elektrick izolace jsou
funkc teploty nebo elektrickho namhn (znzornno v rovnici (1.34)). Z toho
vyplv pm mra tchto rovnic v kombinovanm modelu namhn. Pepsnm
rovnice (1.34) zskal Simoni [3] prvn rovnici s dnmi okrajovmi podmnkami
[ ]
T T 0 K
exp T E b E h T O t t + = , (1.36)
kde t
K
[hodin nebo rok] je doba ivota pi kombinovanm namhn, t
0
[hodin nebo
rok] je doba ivota bez inku namhn, O[K] a h[m.V
-1
] jsou materilov
konstanty, E[V.m
-1
] je elektrick namhn, stanoven z rovnice E - E
0
, nebo
z logaritmu log (E/E
0
), podle zvolenho elektrickho modelu, tedy exponencilnho
nebo inverznho mocninnho.
T
T [K
-1
] je takov tepeln namhn, kdy jej meme
definovat jako
=
1 1
0
T
T ,
(1.37)
piem
0
[K] je teplota pod kterou me bt tepeln strnut zanedbno. Pi
pokojov teplot je toto pokldno jen za pravidlo. Z rovnice (1.36) vyplvaj
charakteristick koeficienty pro elektrickou izolaci: O a h pro tepelnou a elektrickou
odolnost, b pro rozsah kombinovanho namhn a
0
t pedstavuje vhu parametru.
Tento model byl pizpsoben pro nkolik rznch materil. Objeven existence
prahov oblasti a nsledn modifikace elektrickho ivotnostnho modelu znamenalo
nutnou zmnu v modelu kombinovanho namhn takovm zpsobem, e se ra
ivota klon k horizontle, zatmco namhn smuje k prahov hodnot. Sklon
k nekonen dob ivota pi elektrickm namhn a pi bn teplot okol vykazuje
existenci prahov teploty, kter nen ni ne bn teplota okol. Pak model
kombinovanho namhn (1.36) mus bt zmnn zavedenm jmenovatele
D jdoucho k nule, kter je znzornn v rovnici (1.38). V tomto ppad jde namhn
k prahov hodnot.
27
1
'
=
S
S
D . (1.38)
Zde S[-] je veobecn namhn (v naem ppad tepeln nebo elektrick) a ' S [-] je
prahov hodnota tohoto namhn. Rovnice (1.36) pak po nkolika pravch nabv
tvaru:
[ ]
1
'
'
exp
T T
T
c
T T
T
T T 0
K
+
+
=
E
E
T
T
k
E
E
T
T
T E b E h T O t
t ,
(1.39)
kde
T
' T [K
-1
] je prahov hodnota
T
T pro E=0 a
t
E [V.m
-1
] je prahov hodnota E pro
15 , 273
T
T , k
c
[-] je koeficient ovlivujc tvar rovnobnch ar, tedy konstantnch
r ivota, jen jsou zskan z ivotnostnho modelu, kter odpovd hodnotm E
a
T
T . Rovnice (1.39) plat pro materily, u kterch lze pozorovat prahov hodnoty,
zatmco (1.36) plat pro materily, kter tyto prahov hodnoty nevykazuj. [3]
1.5 Sloen materily
V oblasti elektrotechniky se stle astji pouvaj nov materily, kter jsou tvoeny
ze dvou i vce smsnch materil rznho chemickho sloen, jejich geometrick
tvary jsou spojeny v celm objemu materilu. Tyto materily jsou oznaovny jako
sloen, smsn.
1.5.1 Vlastnosti sloench materil
Vlastnosti sloench materil jsou prioritn zvisl na vlastnostech pouitch
surovin, avak vrazn zvis na mnostv sloek, geometrickm tvaru a orientaci
stic sloek, uspodn a rozloen v soustav.
Sloen materily jsou tdny podle nkolika odlinch aspekt, a to z hlediska
uspodn jednotlivch sloek v soustav, z hlediska geometrickho tvaru stic,
z hlediska smrovosti vlastn soustavy a mechanizmu zpevnn soustavy.
Z hlediska uspodn se sloen materily dl na matrin a statistick sloen
soustavy.
28
Je-li brn zetel na geometrick tvar stic tvoc sloenou soustavu, rozdlujeme
sloen materily podle nsledujcho kle:
1) vrstevnat sloen materily
2) sloen materily s vlknitmi plnivy
3) sloen materily plnn sticemi.
V otzce smrovosti smsnch soustav je poteba tuto smrovost zvraznit, nebo
naopak potlait, a to podle okolnost. To se e volbou soustavy, materilu
a orientac stic soustavy. Proto jsou sloen materily dleny na materily
s izotropnmi a anizotropnmi vlastnostmi. [4]
1.5.2 Permitivita sloench soustav
Permitivitu sloen soustavy lze vypotat pomoc nkolika vztah. Jeden z pstup
vyplv z Maxwellova [4] smsnho vztahu, kter je znzornn v rovnici (1.40).
' 2 '
' '
3
'
' '
2 1
2 1
1
2
2 S
(1.40)
S
[-] je relativn permitivita sloen soustavy, '
1
[-] je relativn permitivita prvn
sloky s objemovm dlem
1
[-], '
2
[-] je relativn permitivita druh sloky.
V praxi se nejastji vyuv Lichteneckerova [4] mocninnho vztahu (1.41), kter
lze pro dvouslokovou soustavu upravit na vztah (1.42).
=
=
n
l l
v
1 i
i i
(1.41)
l l l
v v
2 2 1 1
+ = (1.42)
Parametr l[-] zvis na tvaru a orientaci stic sloen soustavy, piem 1 ; 1 l .
Pro hodnotu 0 = l pak tento vztah pepisujeme do Lichteneckerova logaritmickho
vztahu (1.43).
' log ' log ' log
2 2 1 1 S
+ = v v (1.43)
29
2 Experimentln st
2.1 Zkuebn vzorky
2.1.1 Vlastnosti zkuebnch vzork
Pedmtem experimentlnho zkoumn jsou vzorky materilu ISONOM
NMN
0881. Tento materil je vyrbn firmou ISOVOLTA
.
Vlastnosti - ISONOM
NMN se bhem
strnut vyskytly relaxan procesy, kter jsou patrn z grafickch zvislost =f(f).
U vzork, kter byly vystaveny tepelnmu namhn, se u kmitotovch zvislost
ztrtovho sla objevily dva relaxan procesy. Intenzita obou relaxanch maxim se
zvyovala se vzrstajc teplotou men. S rostouc dobou tepelnho namhn se
polohy jednotlivch relaxanch maxim posouvaly smrem k nim kmitotm.
Tento posun lze vidt na obr. 3.6.
0
0,01
0,02
0,03
0,04
0,05
0,06
0,07
100 1000 10000 100000 1000000
f [Hz]
" [-]
0 h
100 h
250 h
500 h
Obr. 3.6 Zvislost =f(f) vzorku tepeln namhanho pi teplot 195 C; teplota men 150 C
50
U vzork vystavench elektrickmu namhn je patrn posun relaxanho maxima
smrem k vym kmitotm. To je patrn zapinno relaxanm procesem jinho
typu, ne u tepelnho namhn. Vzorky byly po namhn vystaveny vlivu relativn
vlhkosti okolnho prosted. Se zvyujc se vlhkost se intenzita relaxanho maxima
zvyovala. To lze vidt na Coleho-Coleho kruhovm diagramu na obr. 3.7, kter
ovem nem pomr os : shodn, ale v pomru 10:1 pro lep vypovdajc
schopnost. Vy vlhkost m za nsledek i zven dielektrickch ztrt v materilu.
To je zapinno vy povrchovou vodivost materilu Nomex
.
0,015
0,025
0,035
0,045
2,30 2,35 2,40 2,45 2,50 2,55 2,60
' [-]
'' [-]
0 h
100 h
33 %
55 %
Obr. 3.7 Zvislost =f() vzorku elektricky namhanho pi napt 1,55 kV; teplota men 23 C
Pi sledovn dielektrickch vlastnost kombinovan namhanch vzork se projevily
dje, kter svd o souinnosti degradanch proces bhem tepelnho
a elektrickho namhn. Vliv tepelnho namhn se projevil vskytem dvou
relaxanch maxim, vliv elektrickho namhn napovd posun tchto maxim
k vym kmitotm pi vy intenzit elektrickho pole.
Pi men na vzorcch s piloenmi a napaenmi elektrodami se projevil vliv
vzduchov mezery na men. Pi men vzork s napaenmi elektrodami byla
namena vy kapacita zkoumanho dielektrika co mlo za nsledek zven
hodnot relativn permitivity vzork.
51
Sledovnm vlivu zpsobu men z hlediska korekc se projevil parazitn vliv
kapacity pvod. Pi men se zapnutmi korekcemi byly namen relativn
permitivita dov o hodnotu 0,2 vy, ne pi men s vypnutmi korekcemi.
Zkouman materil Isonom
vlivem teploty.
Vlivem elektrickho pole u elektrickho a kombinovanho namhn nedolo
k prrazu materilu. Prrazn napt materilu Isonom
NMN je tm desetkrt
vy ne napt, ktermu byl materil bhem experimentu vystaven.
Pi kombinovanm namhn dolo ke zmn struktury papru Nomex
pi okraji
elektrod. V tomto mst byla intenzita elektrickho pole nkolikansobn vy, ne
v mstech, kde byla piloena plocha elektrod (viz obr. 2.3 vpravo).
52
4 Zvr
V pedloen diplomov prci byly zhodnoceny vlivy tepelnho, elektrickho
a kombinovanho namhn na dielektrick vlastnosti drkov izolace
Isonom