VYSOK UEN TECHNICK V BRN

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKANCH
TECHNOLOGI
STAV ELEKTROTECHNOLOGIE
FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION
DEPARTMENT OF ELECTRICAL AND ELECTRONIC
TECHNOLOGY
PSOBEN VLHKOSTI NA VLASTNOSTI
IZOLANCH MATERIL
VYSTAVENCH TEPELNMU A ELEKTRICKMU
NAMHN
THE MOISTURE EFFECT ON PROPERTIES OF INSULATING MATERIALS
EXPOSED TO THERMAL AND ELECTRICAL STRESS
DIPLOMOV PRCE
MASTER'S THESIS
AUTOR PRCE Bc. MICHAL JANOEK
AUTHOR
VEDOUC PRCE Ing. ZDENKA ROZSVALOV
SUPERVISOR
BRNO 2008
VYSOK UEN
TECHNICK V BRN
Fakulta elektrotechniky
a komunikanch technologi
stav elektrotechnologie
Diplomov prce
magistersk navazujc studijn obor
Elektrotechnick vroba a management
Student: Janoek Michal Bc. ID: 89284
Ronk: 2 Akademick rok: 2007/2008
NZEV TMATU:
Psoben vlhkosti na vlastnosti izolanch materil vystavench tepelnmu a elektrickmu namhn
POKYNY PRO VYPRACOVN:
Seznamte se s metodou dielektrick relaxan spektroskopie ve frekvenn oblasti a prostudujte
zkladn vlastnosti dielektrickch materil vystavench inkm stdavho elektrickho pole.
Pozornost vnujte pouvanm ivotnostnm zkonm pro tepeln a elektrick namhn.
Sestavte pracovit pro realizaci vcefaktorovho namhn a vzorky drkov izolace podrobte
tepelnmu a elektrickmu namhn psobenm rznch teplot a intenzit elektrickho pole. Vzorky
nsledn vystavte psoben rznch relativnch vlhkost. Ke zjitn aktulnho stavu izolanho
materilu vyuijte metodu dielektrick relaxan spektroskopie ve frekvenn oblasti a zamte se na
vyhodnocen sloek komplexn permitivity.
Posute vliv ink elektrickho a tepelnho namhn na dielektrick vlastnosti materilu v prbhu
navlhn. Podejte monou fyzikln a matematickou interpretaci zjitnch vsledk men.
DOPORUEN LITERATURA:
Podle pokyn vedoucho prce.
Termn zadn: 11.2.2008 Termn odevzdn: 30.5.2008
Vedouc prce: Ing. Zdenka Rozsvalov
prof. Ing. Ji Kazelle, CSc.
pedseda oborov rady
UPOZORNN:
Autor diplomov prce nesm pi vytven diplomov prce poruit autorsk prve tetch osob, zejmna nesm zasahovat
nedovolenm zpsobem do cizch autorskch prv osobnostnch a mus si bt pln vdom nsledk poruen ustanoven 11
a nsledujcch autorskho zkona . 121/2000 Sb., vetn monch trestnprvnch dsledk vyplvajcch z ustanoven 152
trestnho zkona . 140/1961 Sb.
Licenn smlouva
poskytovan k vkonu prva ut koln dlo
uzaven mezi smluvnmi stranami:
1. Pan
Jmno a pjmen: Bc. Michal Janoek
Bytem: Lny 844, 763 61, Napajedla
Narozen (datum a msto): 19. 6. 1984, Vsetn
(dle jen autor)
a
2. Vysok uen technick v Brn
Fakulta elektrotechniky a komunikanch technologi
se sdlem doln 244/53, 602 00 Brno
jejm jmnem jedn na zklad psemnho poven dkanem fakulty:
doc. Ing. Marie Sedlakov, CSc.
(dle jen nabyvatel)
lnek 1
Specifikace kolnho dla
1. Pedmtem tto smlouvy je vysokokolsk kvalifikan prce (VKP):
disertan prce
diplomov prce
bakalsk prce
jin prce, jej druh je specifikovn jako..............................................
(dle jen VKP nebo dlo)
Nzev VKP: Psoben vlhkosti na vlastnosti izolanch materil
vystavench tepelnmu a elektrickmu namhn
Vedouc/ kolitel VKP: Ing. Zdenka Rozsvalov
stav: stav elektrotechnologie
Datum obhajoby VKP:
VKP odevzdal autor nabyvateli v:
titn form poet exempl 2
elektronick form poet exempl 2
2. Autor prohlauje, e vytvoil samostatnou vlastn tvr innost dlo shora popsan
a specifikovan. Autor dle prohlauje, e pi zpracovvn dla se sm nedostal do
rozporu s autorskm zkonem a pedpisy souvisejcmi a e je dlo dlem pvodnm.
3. Dlo je chrnno jako dlo dle autorskho zkona v platnm znn.
4. Autor potvrzuje, e listinn a elektronick verze dla je identick.
lnek 2
Udlen licennho oprvnn
1. Autor touto smlouvou poskytuje nabyvateli oprvnn (licenci) k vkonu prva uveden
dlo nevdlen ut, archivovat a zpstupnit ke studijnm, vukovm a vzkumnm
elm vetn poizovan vpis, opis a rozmnoenin.
2. Licence je poskytovna celosvtov, pro celou dobu trvn autorskch a majetkovch prv
k dlu.
3. Autor souhlas se zveejnnm dla v databzi pstupn v mezinrodn sti
ihned po uzaven tto smlouvy
1 rok po uzaven tto smlouvy
3 roky po uzaven tto smlouvy
5 let po uzaven tto smlouvy
10 let po uzaven tto smlouvy
(z dvodu utajen v nm obsaench informac)
4. Nevdlen zveejovn dla nabyvatelem v souladu s ustanovenm 47b zkona
. 111/ 1998 Sb., v platnm znn, nevyaduje licenci a nabyvatel je k nmu povinen
a oprvnn ze zkona.
lnek 3
Zvren ustanoven
1. Smlouva je sepsna ve tech vyhotovench s platnost originlu, piem po jednom
vyhotoven obdr autor a nabyvatel, dal vyhotoven je vloeno do VKP.
2. Vztahy mezi smluvnmi stranami vznikl a neupraven touto smlouvou se d autorskm
zkonem, obanskm zkonkem, vysokokolskm zkonem, zkonem o archivnictv, v
platnm znn a pop. dalmi prvnmi pedpisy.
3. Licenn smlouva byla uzavena na zklad svobodn a prav vle smluvnch stran,
s plnm porozumnm jejmu textu i dsledkm, nikoliv v tsni a za npadn
nevhodnch podmnek.
4. Licenn smlouva nabv platnosti a innosti dnem jejho podpisu obma smluvnmi
stranami.
V Brn dne: 30. 5. 2008
..
Nabyvatel Autor
Abstrakt:
Tato diplomov prce pojednv o vlivu vlhkosti na dielektrick vlastnosti
nestrnut a tepeln, elektricky a kombinovan namhan drkov izolace
Isonom

NMN. Jsou zkoumny pedevm ob sloky komplexn permitivity bhem

tepelnho, elektrickho a kombinovanho namhn. Praktick st je zrove
zamena na nvrh, realizaci a oven funknosti pracovit pro kombinovan
namhn materil.
Abstract:
The diploma thesis with experimental verification influence moisture of the
dielectric properties of non-aged and thermally, electric and multistress aged slot
insulation Isonom

NMN. Above all both components of the complex permittivity

are examined in dependence on frequency during the thermal, electric and
multistress ageing. Practical part is specialized on design, realization and
examination of workplace multistress ageing.
Klov slova:
elektroizolan systmy, elektrick namhn, kombinovan namhn, komplexn
permitivita, strnut, tepeln namhn, vlhkost
Keywords:
elektroisulation systems, electrical stress, multistress ageing, complex permittivity,
ageing, thermal stress, moisture
Bibliografick citace dla:
JANOEK, M. Psoben vlhkosti na vlastnosti izolanch materil vystavench
tepelnmu a elektrickmu namhn. Brno: Vysok uen technick v Brn, Fakulta
elektrotechniky a komunikanch technologi, 2008. 56 s. Vedouc diplomov prce Ing.
Zdenka Rozsvalov.
Prohlen autora o pvodnosti dla:
Prohlauji, e jsem tuto vysokokolskou kvalifikan prci vypracoval samostatn pod
vedenm vedoucho diplomov prce, s pouitm odborn literatury a dalch informanch
zdroj, kter jsou vechny citovny v prci a uvedeny v seznamu literatury. Jako autor
uveden diplomov prce dle prohlauji, e v souvislosti s vytvoenm tto diplomov
prce jsem neporuil autorsk prva tetch osob, zejmna jsem nezashl nedovolenm
zpsobem do cizch autorskch prv osobnostnch a jsem si pln vdom nsledk poruen
ustanoven 11 a nsledujcch autorskho zkona . 121/2000 Sb., vetn monch
trestnprvnch dsledk vyplvajcch z ustanoven 152 trestnho zkona
. 140/1961 Sb.
V Brn dne 30. 5. 2008
.
Podkovn:
Rd bych tmto podkoval vedouc m diplomov prce Ing. Zdence Rozsvalov za
metodick veden a cenn rady, kter mi poskytla bhem m prce. Dle bych chtl
podkovat vem pracovnkm stavu elektrotechnologie VUT FEKT za pomoc
v prbhu experimentu.
7
OBSAH
VOD..................................................................................................................... 8
1. TEORETICK ST...................................................................................... 9
1.1 Fyzikln jevy v dielektriku........................................................................ 9
1.1.1 Dielektrick polarizace ............................................................................. 9
1.1.2 Elektrick vodivost ................................................................................. 10
1.1.3 Dielektrick ztrty................................................................................... 12
1.2 Komplexn permitivita ............................................................................. 13
1.3 Navlhavost ltek ...................................................................................... 17
1.3.1 Vlhkost vzduchu..................................................................................... 17
1.3.2 Vlastn navlhavost ltek ......................................................................... 18
1.4 Strnut dielektrickch materil ........................................................... 19
1.4.1 Teorie strnut ........................................................................................ 19
1.4.2 Tepeln namhn ................................................................................. 20
1.4.3 Elektrick namhn............................................................................... 23
1.4.4 Kombinovan namhn ........................................................................ 25
1.5 Sloen materily .................................................................................... 27
1.5.1 Vlastnosti sloench materil............................................................... 27
1.5.2 Permitivita sloench soustav................................................................ 28
2 EXPERIMENTLN ST............................................................................ 29
2.1 Zkuebn vzorky ...................................................................................... 29
2.1.1 Vlastnosti zkuebnch vzork................................................................. 29
2.1.2 Jednotliv sloky zkuebnho vzorku ..................................................... 30
2.2 Pouit zazen........................................................................................ 31
2.2.1 Mic pstroje ....................................................................................... 31
2.2.2 Telektrodov mic systm................................................................. 32
2.2.3 Dvouelektrodov systm........................................................................ 33
2.2.4 Vysokonapov zdroj............................................................................ 34
2.2.5 Teplotn komora SteriCell 55.................................................................. 34
2.3 Metodika experimentu............................................................................. 34
2.4 Vsledky experimentu............................................................................. 36
3 VYHODNOCEN EXPERIMENTU................................................................. 46
4 ZVR.......................................................................................................... 52
5 POUIT LITERATURA............................................................................... 53
SEZNAM SYMBOL A ZKRATEK...................................................................... 54
8
VOD
Tendence v oblasti tvorby elektrickch zazen, jej rozvoj a vyuit tchto zazen
v nejrznjch podmnkch, klade stle vy poadavky na pouvan materil.
Elektrick zazen jako celek meme chpat i z hlediska jeho funknch st. Jsou
to zejmna systmy mechanick, elektrick, magnetick a dielektrick.
Izolanty jsou ltky, pouvan pedevm dky svm elektroizolanm vlastnostem
k separaci dvou mst s rznm potencilem. Dielektrika jsou ltky stejnho
charakteru jako izolanty (tak nevedou elektrick proud), ale pouvaj se jako ltky,
schopn po piloen elektrickho pole hromadit elektrickou energii.
Z hlediska bezpenosti a spolehlivosti jsou to prv materily izolan, kter
stabilitou svch vlastnost a pedevm ivotnost ovlivuj to, co od elektrickho
zazen poadujeme. Proto je nutn pi konstrukci kadho elektrickho zazen
vdt, jak dlouho budou pouit materily schopny plnit funkn vlastnosti, potebn
pro bezpen a bezporuchov provoz zazen. Je tedy nezbytn zkoumat prbh
degradace izolanch materil.
Pro strnut dielektrickho materilu se pouv namhn pomoc tepelnch cykl,
stdavho elektrickho pole, psoben vlhkosti, mechanick namhn, a dal.
V souasn dob se stle vce pouv kombinace dvou a vce initel, m lpe
doshneme urychlench provoznch podmnek. V rznch intervalech se proces
degradace zastav a na materilu jsou nameny jeho dielektrick vlastnosti. Pro
zjiovn zkladnch dielektrickch vlastnost zkoumanch materil slou ada
zkuebnch metod. Jednou z nich je metoda dielektrick relaxan spektroskopie. Ta
se zabv zskvnm poznatk o jednotlivch relaxanch a vodivostnch procesech,
vyskytujcch se ve zkoumanm dielektriku.
kolem pedloen diplomov prce je realizovat pracovit pro kombinovan
namhn a experimentln provit zkladn dielektrick vlastnosti vzork drkov
izolace v prbhu teplotnho, elektrickho a kombinovanho namhn. Sledovny
jsou pedevm ob sloky komplexn permitivity v zvislosti na kmitotu a vliv
vlhkosti na dielektrick vlastnosti materilu.
9
1. Teoretick st
1.1 Fyzikln jevy v dielektriku
Dielektrikum, tedy ltka schopn akumulovat elektrickou energii, a izolant, tedy
ltka schopn elektrickou energii izolovat, podlhaj psobenm elektrickho pole
souboru fyziklnch jev. Mezi zkladn fyzikln jevy v tchto ltkch se ad
zejmna dielektrick polarizace, elektrick vodivost, dielektrick ztrty
a elektrick vboj.
K fyziklnm jevm je nutno piadit zkladn elektrick veliiny. Jsou jimi:
- relativn permitivita ' [-]
- vnitn rezistivita
V
[.m]
- povrchov rezistivita
p
[]
- ztrtov initel tg [-]
- elektrick pevnost
p
E [V.m
-1
]
Dielektrika se skldaj z atom, molekul a iont. Molekuly se z hlediska zpsobu
uspodn vzanch nboj dl na molekuly polrn a nepolrn (diplov
a neutrln). Molekuly polrn maj nesymetrickou stavbu a charakterizuj se stlm
elektrickm momentem i bez ptomnosti elektrickho pole. Po piloen elektrickho
pole se diplov molekuly natej ve smru tohoto elektrickho pole.
1.1.1 Dielektrick polarizace
Dielektrick polarizace je fyzikln jev, pi nm se na mal vzdlenosti posouvaj
elektricky vzan nboje dielektrika ze svch rovnovnch pozic do novch. Tento
jev nastv psobenm vnjho i vnitnho elektrickho pole. Diplov molekuly,
jestlie je ltka obsahuje, se pak orientuj ve smru piloenho elektrickho pole.
Mrou polarizace jsou vektor polarizace P [C.m
-2
] a relativn permitivita ' [-], kter
souvis se schopnost polarizace ltky polarizovatelnost.
Pi psoben elektrickho pole se asto v dielektrickm materilu vyskytuje nkolik
druh polarizac neboli polarizanch mechanism. [1]
10
Klasifikace polarizanch mechanism
- Polarizace rychl nezvis na kmitotu, maj krtkou dobu trvn,
probhaj beze ztrt.
1) Polarizace elektronov vyskytuje se u vech dielektrik, beze ztrt,
nezvis na teplot.
2) Polarizace iontov-prun vyskytuje se jen u iontovch krystal, beze
ztrt, je zvisl na teplot.
- Polarizace pomal polarizace pibvaj velmi pomalu, zvisej na teplot
a na kmitotu, vdy provzeny ztrtami.
1) Polarizace diplov vyskytuje se u polrnch ltek.
2) Polarizace iontov-relaxan vyskytuje se v iontovch ltkch.
- Polarizace zvltn
1) Polarizace mezivrstvov (migran).
2) Polarizace samovoln (spontnn).
3) Polarizace trval (permanentn).
4) Polarizace rezonann vyskytuje se u vech dielektrik, projevuje
se ve viditelnm spektru kmitot.
1.1.2 Elektrick vodivost
Mechanismus elektrick vodivosti spov v pohybu volnch nebo slab vzanch
nboj v elektrickm poli. Elektrickou vodivost lze rozdlit podle druhu nosi
nboj na iontovou (ionty pms, neistot, ionty vlastn ltky), elektronovou
(v elektrickch polch o velmi vysok intenzit) a elektroforetickou (nosii jsou
koloidn stice v kapalnch ltkch). Dle lze elektrickou vodivost dielektrickch
ltek rozdlit podle povahy na vnitn a povrchovou, piem povrchovou vodivost
lze pozorovat pouze u tuhch ltek. Vnitn konduktivita
v
[S.m
-1
] je pro jeden druh
nosi dna vztahem (1.1):
= q n
V
,
(1.1)
kde n [m
-3
] je koncentrace nosi elektrickho nboje, q [C] je elektrick nboj
nosie a [m
2
.V
-1
.s
-1
] je driftov pohyblivost. Vnitn elektrick vodivost tuhch
izolant zvis na jejich chemickm sloen, struktue ltek, defektech vnitnho
uspodn a na druhu a obsahu neistot a pms. [1]
11
Mrn povrchov elektrick vodivost
p
[S] se udv jako podl proudu tekoucho po
povrchu dielektrika, pipadajcho na jednotku dlky elektrody
p
I [A.m
-1
], a intenzity
elektrickho pole E [V.m
-1
]:
E
I
p
p
= . (1.2)
Za pedpokladu, e se jedn o prostorov dj, jak je znzornno na obr. 1.1, lze vztah
(1.2) upravit:
e e
p
l
d
U
I
U
d
l
I
= = ,
(1.3)
kde I [A] je celkov proud tekouc po povrchu izolantu, U [V] je napt na
elektrodch, d [m] je jejich vzdlenost a
e
l [m] je dlka elektrod na povrchu izolantu.
Obr. 1.1 Proud tekouc po povrchu izolantu
Ze vztahu (1.3) vyplv, e i povrchovou elektrickou vodivost lze hodnotit na
zklad mrnho povrchovho elektrickho odporu:
d
l
R
e
p p
= , (1.4)
kde
p
R [] je povrchov elektrick odpor materilu namen mezi paralelnmi
elektrodami. Povrchov elektrick vodivost izolantu je dna pohybem volnch nosi
12
elektrickho nboje na jeho povrchu. Voln nosie nboje vznikaj pedevm
disociac molekul neistot na povrchu izolantu, piem je disociace siln
podporovna absorbovanou vlhkost. [2]
1.1.3 Dielektrick ztrty
Technick izolant m na rozdl od idelnho nenulovou elektrickou vodivost.
Obsahuje neistoty nebo pmsi a m uritou vlhkost, co pi piloenm
elektrickm poli podmiuje vznik nestacionrnch pesun uvnit dielektrika. To
vede ke ztrtm energie v dielektriku, kter pedstavuj celkovou energii,
rozptlenou v dielektriku v asov jednotce pi vloen materilu do elektrickho
pole. Ztrty se vyskytuj pi psoben stejnosmrnho i stdavho elektrickho pole
a jsou provzeny zvenm teploty uvnit dielektrika.
V dielektriku psob nkolik druh ztrt, kter jsou rozdln svm fyziklnm
zkladem. Tyto ztrty se navzjem staj. Z hlediska fyzikln podstaty se ztrty
v dielektriku rozdluj na vodivostn ztrty (u vech dielektrik, podmnny vnitn
a povrchovou vodivost), ztrty polarizan (kmitotov a teplotn charakteristiky
ztrt vychzej z druhu polarizace v dielektriku) a ionizan ztrty (vyskytuj
se u plyn a u tuhch a kapalnch dielektrik, kter plyny obsahuj). [1]
Velikosti dielektrickch ztrt vyjaduj tyto veliiny:
- ztrtov hel []
- ztrtov initel tg [-]
- ztrtov slo " [-]
- mrn dielektrick ztrty p [W.kg
-1
]
Ztrtov slo lze odvodit jako
tg ' " = .
(1.5)
Mrn dielektrick ztrty chpeme jako ztrtov vkon
z
P [W] vztaen na jednotku
objemu ltky.
13
1.2 Komplexn permitivita
Dleitou veliinou je komplexn permitivita. Ta se definuje pomoc t zkladnch
vztah:
" '
*
j = (1.6)
tg ' " =
(1.7)
) tg 1 ( '
*
= j (1.8)
Kmitotovou zvislost komplexn permitivity odvodil Debye [3] ve tvaru:



+

+ =

j 1
S *
,
(1.9)
kde [s] je relaxan doba,

[-] je optick permitivita,

s
[-] je statick permitivita
a [rad.s
-1
] je kruhov kmitoet.
Rozkladem Debyeho rovnice pro komplexn permitivitu na relnou a imaginrn
sloku se zskaj vztahy pro relativn permitivitu ' a ztrtov slo " ve tvaru:
2 2
S
1
) ( '



+

+ =

, (1.10)
( )
2 2
S
1
) ( "



+

=

. (1.11)
Ztrtov initel tg [-] lze vyjdit jako pomr ztrtovho sla a relativn
permitivity. Po prav rovnic (1.10) a (1.11) vyjde:
( )
( )
( )
2 2
S
'
"
tg

+

= =

S
(1.12)
Grafick zvislosti relativn permitivity a ztrtovho sla na kmitotu, odpovdajc
vztahm (1.10) a (1.11), jsou uvedeny na obr. 1.2 plnmi arami. Zvislost
( ) f ' = plynule kles z maximln hodnoty
S
na nejni hodnotu

. Kivka
( ) f "= prochz maximem pi kmitotu
m
, kdy ( ) ' prochz inflexnm bodem
svho prbhu. Dielektrick ztrty se zmenuj pi kmitotech jdoucch k nule, stejn
tak pi vych kmitotech. V ppad diplovch ltek je tento proces dn tm, e
14
elektrick diply v polarizovanm dielektriku ji nesta sledovat zmny psobcho
elektrickho pole, vektor polarizace kles a tm klesaj i dielektrick ztrty. Oblast,
kde relativn permitivita kles s kmitotem, se nazv oblast kmitotov disperze.
Maximum ztrtovho sla
m
" nastane pi kruhovm kmitotu
m
= .
Obr. 1.2 Kmitotov zvislost sloek komplexn permitivity
pravou Debyeho rovnic (1.10) a (1.11) a vylouenm lenu , se zsk rovnice
krunice ve tvaru
2
S 2
2
S
2
' '
2
' |
.
|

\
|
= + |
.
|

\
| +

, (1.13),
jen m sted X se souadnicemi:
(

|
.
|

\
|
=

0 ;
2
S

X (1.14)
a polomr r:
15
|
.
|

\
|
=

2
S

r . (1.15)
Grafick znzornn rovnice (1.13), je uvedeno na obr. 1.3 a nazv se, podle autor,
ColehoColeho kruhovm diagramem[1]. Znzoruje kmitotovou zvislost
komplexn permitivity ve tvaru ( ) f "= pi konstantn teplot. Vynesenm hodnot
' a " do komplexn roviny opisuj hodnoty

kruhov oblouk, kter protn

relnou osu ' v bodech
S
a

.
Obr. 1.3 ColehoColeho kruhov diagram Debyova prbhu
Na obr. 1.2 jsou znzornny zvislosti ( ) f ' = a ( ) f "= tak rkovanmi arami,
kter odpovdaj kivkm pi distribuci relaxanch as. Pro tyto kivky ' a " plat
vztah (1.16):
( )

+ =
1
S *
1 j
(1.16)
I pro distribuovan relaxan asy lze sestrojit ColehoColeho kruhov diagram.
Takov diagram m posunut sted kruhu pod vodorovnou osu. Posunut osy zle
na initeli [-], vyjadujcm rozloen relaxanch as. ColehoColeho kruhov
diagram s distribuc relaxanch as je znzornn na obr. 1.4:
16
Obr. 1.4 ColehoColeho kruhov diagram s distribuc relaxanch as
S dalm vyjdenm komplexn permitivity piel Cole spolu s Davidsonem [2]:
( )

+ =

j 1
S *
,
(1.17)
kde plat pro parametr (0,1). Charakteristika tto rovnice je znzornna na
obr. 1.5, kde je patrn odlinost pro vy kmitoty.
Obr. 1.5 DavidsonvColev diagram s jednm distribunm parametrem
Dal pravu vztahu pro vyjden komplexn permitivity, kter je vyhovujc
pedevm pro ltky se sloitou strukturou, navrhli Havrilik a Negami [2] napklad
pro polymery. Jejich vztah (1.18) pak popisuje graf na obr. 1.6, kter znan
napodobuje prbhy zskan menm.
17
( ) ( )

+ =
1
S *
1 j
(1.18)
Zde [-] je parametr charakterizujc ku relaxanho spektra ( ) 1 , 0 a [-] je
parametr, kter charakterizuje asimetrii disperzn kivky ( ) 1 , 0 .
Obr. 1.6 HavrilikvNegamiho diagram se dvma distribunmi parametry
1.3 Navlhavost ltek
Povrchov elektrick vodivost (viz kapitola 1.1.2) tuhch izolant je podmnna
zejmna vlhkost adsorbovanou na jejich povrchu. Z toho vyplv, e povrchov
elektrick vodivost izolantu je zce spjata s relativn vlhkost okol a zrove je siln
ovlivovna strukturou izolantu.
1.3.1 Vlhkost vzduchu
Vlhkost vzduchu, nebo-li vlhkost okolnho prosted, m velk vliv na navlhavost
ltek. Mnostv vodnch par v prosted, ktermu je izolant vystaven, vyjaduj
absolutn a relativn vlhkost vzduchu.
Absolutn vlhkost [kg.m
-3
] je definovna jako hmotnost vodn pry m[kg]
obsaen v jednotce objemu. Je siln zvisl na teplot. Maximln absolutn vlhkost
vzduchu
max
[kg.m
-3
] je stav, kdy je za urit teploty vzduch nasycen vodnmi
parami. Vt vlhkost u nen mon, protoe by se srela jako rosa.
Relativn vlhkost [%] je definovna jako pomr absolutn vlhkosti vzduchu
k absolutn vlhkosti vzduchu s nasycenmi vodnmi parami pi stejn teplot a tlaku.
18
100
max
=

(1.19)
Relativn vlhkost suchho vzduchu je pod 50 %. Mezi 70 % a 85 % se jedn
o normln vlhk vzduch a nad 90 % jde o vlhk vzduch.
1.3.2 Vlastn navlhavost ltek
Navlhavost ltek, ili hygroskopinost, je schopnost pijmat vlhkost z okolnho
prosted. Jde tedy o adsorpci molekul vody na povrchu ltky. Pi adsorpci se
uplatuj elektrostatick sly (u ltek hydrofilnch), van der Waalsovy sly [4]
a chemick sly. Molekula vody setrvv na povrchu ltky po dobu
V
[s], kterou
vyjaduje rovnice (1.20). Po uplynut tto doby, kter je siln zvisl na teplot, se
molekula desorbuje.
|
.
|

\
|

=
k
W
A exp
V
(1.20)
Doba setrvn molekuly vody na povrchu ltky je t zvisl na vazebn energii W[J],
A[s] je materilov konstanta a k[J.K
-1
] je Boltzmanova konstanta.
Pokud ltku umstme do prosted s vy stlou relativn vlhkost a stlou teplotou,
zv se postupn poten mal obsah vlhkosti v jednotce objemu ltky a pibl se
k rovnovnmu stavu vlhkosti v ltce, kter odpovd relativn vlhkosti prosted.
Tento dlouhodob jev se nazv navlhn. Naopak pokud je ltka umstna do
stlho prosted s ni relativn vlhkost, dochz k vysouen ltky.
Mru navlhnut ltky pak urujeme mnostvm vody, kter je obsaena v objemu
ltky po procesu navlhn:
100
0
0

=
m
m m

(1.21)
kde [%] je navlhavost, m[kg] je hmotnost navlhl ltky a m
0
[kg] je hmotnost
dokonale vysuen ltky. [4]
19
1.4 Strnut dielektrickch materil
1.4.1 Teorie strnut
Strnut, kter je definovno vzrstajcm znehodnocenm dielektrickch materil,
trvale zhoruje jejich elov vlastnosti psobenm fyziklnch a chemickch pemn
v zvislosti na ase. K tomuto jevu dochz prostednictvm vliv a podmnek,
kterm je dielektrikum vystaveno. Strnut se vak vraznji uplatuje u ltek
organickch. U ltek anorganickch se a na vjimky neprojevuje.
Doba ivota izolanho systmu podstatn zvis na vlastnostech dielektrickch
materil. To zce souvis i se strnutm. Doba ivota izolanho systmu a potamo
i doba ivota elektrickho zazen, je doba, kdy je systm i zazen schopno konat
normln innost. Tedy innost, pro kterou bylo vyrobeno a vyuvno. Po uplynut
tto doby ivota zestrne materil v takovm rozsahu, e nen schopn dle zastvat
poadovan funkce.
Strnutm podmnn zmny vlastnost izolant se dl na zmny vratn a nevratn.
Vratn, tedy doasn, zmny odezn hned tehdy, pestanou-li psobit vnj vlivy,
kter zmnu vyvolaly. Materil pak po ase zsk pvodn vlastnosti. Vratn zmny
jsou fyziklnho charakteru. Nevratn (trval) zmny jsou dsledkem
komplikovanch chemicko-fyziklnch dj. Zmny jsou strukturlnho charakteru
a vlastnosti materil se trvale zhor. Zmny nemus nutn nastat v celm materilu,
ale mohou bt pouze povrchovho rzu. Potom se hovo o korozi materilu. Faktor,
kter zpsobuj pemnu dielektrickch a izolanch materil je nkolik. Zpravidla
jich vak psob nkolik souasn.
Faktory zpsobujc degradaci dielektrik:
teplota
vzdun kyslk
mechanick namhn
elektrick pole
klimatick vlivy
chemick vlivy
ultrafialov zen
aj.
20
Tepeln strnut organickch izolant je nejastjm ppadem strnut. Ostatn
faktory pouze dopomhaj k destrukci, zpsoben tepelnm namhnm. U izolant
pouvanch ve vysokonapov technice se uplatuje i vliv elektrickho pole.
Nevratn zmny, kter pi tepelnm strnut probhaj, jsou podmnny sri
chemickch reakc (oxidace, polymerace a polykondenzace, depolymerace a rozklad
nkterch komponent materilu). Tyto procesy se dj pi vech teplotch, i pi
pokojov teplot, ale s rostouc teplotou se tyto procesy urychluj. Nicmn pro
rychlost strnut nen rozhodujc kvantum dodan tepeln energie, ale rove
teploty.
U velk skupiny dielektrickch materil m pednostn vliv pomal oxidace
vzdunm kyslkem. Jeho efekt zle na druhu materilu, pstupu kyslku k izolantu
a na teplot. Oxidace m za nsledek strukturln zmny i vznik polrnch zplodin.
Ty zvyuj elektrickou vodivost a ztrtov initel. U organickch polymer se vlivem
oxidace trhaj makromolekulrn vazby, to m za nsledek pokles mechanick
pevnosti a asto i zhoren elektrickch vlastnost. S rostouc teplotou vzrst stupe
oxidace tchto polymer.
- Polymerace (ppadn polykondenzace) se vyskytuje za ptomnosti volnch
funknch skupin a vznikem trojrozmrnch zesovanch struktur (vznik
i oxidac). Strnut je doprovzeno bytkem mnostv zmkovadel
v syntetickch ltkch, ltka tvrdne, pozdji kehne, ztrc prunost, zhoruj
se jej elektrick vlastnosti, roste navlhavost, apod.
- Depolymerace je pi zvench teplotch doprovzena rozkladem
makromolekul. Vyskytuje se u vech polymernch ltek vetn buniiny, a to
i bez pstupu kyslku. Je charakteristickm faktorem pi vych teplotch.
1.4.2 Tepeln namhn
Jeden z prvnch pokus o seln vyjden ink tepelnho strnut a o algebraick
vyjden zvislosti strnut na ase provedl Montsinger [4]. Ten studoval dobu
ivota t
T
paprov izolace vodi v olejovch transformtorech. Mil bytek
mechanick pevnosti papru v zvislosti na konstantn teplot. Na zklad svch
vsledk pak stanovil rovnici (1.22)
21
[ ]
T T0 T
exp = M t t ,
(1.22)
kde
T
t [hodin nebo rok] je doba ivota izolace, M[h]a
0 T
t [hodin nebo rok] jsou
materilov konstanty ureny experimentln (
0 T
t je doba ivota
T
t pi teplot
= 0 C) a
T
[C] je trval teplota strnut.
Montsinger experimentln zjistil, e doba ivota
T
t izolace klesne pi naven
teploty o = 8 C o polovinu a naopak pi snen teploty o = 8 C se doba
ivota prodlou na
T
2t . Toto pravidlo je oznaovno jako Montsingerovo pravidlo
osmi stup. Grafick znzornn lze vidt na obr. 1.7.
Obr. 1.7: Montsingerovo pravidlo osmi stup v zvislosti doby ivota izolace (papr v oleji) na
teplot
Montsingerovo pravidlo osmi stup vak neplat veobecn. Plat jen pro papr
v oleji a pro zk rozsah teplot.
Podrobnj popis tepelnho strnut izolant z hlediska chemickho procesu
je dleit pro lep pedstavu o teorii strnut. Vraz (1.22) toti nen podloen
teoretickm rozborem, avak pi degradaci organickch ltek strnutm jde o soubor
chemickch proces. Tyto reakce se mus dit uritm teoretickm postupem,
ktermu podlhaj i vechny ostatn chemick dje.
Zajmavj pstup navrhoval Dakin [3] v roce 1948. Podle Dakinovy teorie zvyuje
inek teploty rychlost chemickch reakc, tedy plat vztah mezi rychlost degradace
a teplotou, a m tent tvar jako rovnice rychlosti chemick reakce, znm jako
Arrheniova rovnice:
22
(

=
T
A
exp '
k
W
R R , (1.23)
kde R[-] rychlostn degradace, ' R [s
-1
] je celkov poet vzjemnch srek reagujcch
molekul za jednotku asu, W
A
[J] je aktivan energie (hlavn) reakce zapojen do
procesu, k[J.K
-1
] je Boltzmanova konstanta a

[K] je teplota strnut. Tepeln

ivotnost je dna:
(

= =
T
T
exp
B
A
R
C
t , (1.24)
' R
C
A = , (1.25)
k
W
B
A

= (1.26)
kde
T
t [hodin nebo rok] je doba ivota, W
A
[J] je aktivan energie, k [J.K
-1
] je
Boltzmanova konstanta a

[K] je teplota strnut.

Rovnice (1.24) je znm jako Arrheniv vztah a je obvykle pedstavovna
v takzvanm Arrheniov diagramu v semilogaritmickch souadnicch. Vznik zde
pmka s linernm sklonem B (viz (1.26)). To umon extrapolaci od testovan do
pracovn teploty. Mezinrodnmi standardy byla ustanovena tepeln odolnost
souinitele izolace, pouitmi ukazateli TI (teplotn index, teplota odpovdajc dob
ivota 20 000 h) a HIC (plc interval v C, tepeln rozdl zpsobujc snen doby
ivota na polovinu, odchylujc se od teploty TI).
Ve skutenosti vak asto pmku v tepelnm diagramu nezskme. Navc, rovnice
(1.24) me bt povaovna za piblinou na zklad Eyringovy aproximace, dle
kter je interpretace tto rovnice funkc teploty . Nicmn exponenty odhadem
zskan z Arrheniovch nebo Eyringovch model jsou zpravidla tm shodn.
Z toho dvodu rovnice (1.24) zstv zkladem pro kadou tepelnou zkouku
a Arrheniv diagram je obvykle uvan v praxi vzkumnky a inenry. [3]
Degradace materilu je soubor chemickch reakc. Stupe chemick reakce je
podmnn koncentrac c[mol.dm
-3
] vech reagujcch sloek na teplot:
23
i
c
dt
dc
= , (1.27)
kde [-] je rychlostn konstanta a i[-] je exponent (i = 1, 2, 3, nejastji je i = 1 co
plat pro vtinu organickch izolant).
Protoe strnut organickch materil je soubor chemickch reakc, kter ltku
degraduj a tm zhoruj jej fyzikln vlastnosti, je patrn, e rychlost chemick
reakce odpovd rychlosti strnut. Potom je rychlostn konstanta mrn dob, za
kterou v izolantu probhly vechny procesy, zpsobujc jeho znehodnocen. Z tto
vahy dospl Bssing [4] k vyjden ivotnostnho zkona:
(

=
T
T
exp
b
B t , (1.28)
kde
T
t [hodin nebo let] je doba ivota izolace, b[K
-1
] a B[hodin nebo let] jsou
materilov konstanty a
T
[K] je teplota strnut.
Rovnice (1.28) je tak oznaovna jako Bssingv teorm. Oproti Montsingerov
rovnici (1.22) v n lze konstanty b a B stanovit vpotem. Bssingv teorm se stal
zkladem pro hledn doby ivotnosti velkho mnostv organickch izolant.
Dleitmi zdroji informac o izolanm materilu jsou ry ivota a ry strnut
izolace. ra ivota je zvislost doby ivota na teplot, v n materil pln svou
funkci, nebo na teplot, v n je skladovn. ry strnut jsou grafickm
znzornnm prbhu hodnot sledovanho znaku v zvislosti na ase. Stl teplota je
zde parametrem.
1.4.3 Elektrick namhn
Pro elektrick (nebo-li napov) namhn byly prvn modely vyvjeny
v sedmdestch letech dvactho stolet. Ten zkladn uvd rovnice (1.29) a je
zaloen na nepmm mocninnm vztahu. V anglick literatue bv oznaovn IPM
(Inverse Power Model).
g
E C t

= '
I E
(1.29)
Nkdy se t IPM uvd v exponencilnm tvaru pi pouit jinch koeficient:
24
[ ] ' exp
E E
E h C t = , (1.30)
kde
E
t [hodin nebo rok] je doba ivota pi elektrickm namhn, C
I
[m.h.V
-1
],
C
E
[m.h.V
-1
], g[-] je konstanta zvisl na teplot a jinch ovlivujcch
faktorech, h[m.V
-1
] je initel elektrick odolnosti, tzn. schopnosti odolvat
elektrickmu namhn a E[V.m
-1
] je velikost psobcho elektrickho pole.
Grafickou formulac rovnic (1.29) a (1.30) jsou ry ivota, piem oba tyto modely
jsou vyuvny pro zkouky, kdy je namhn realizovno konstantnm psobenm
elektrickho pole.
Exponenciln tvar rovnice dle Dakin pouil k popisu doby ivota, kdy je porucha
zpsobena povrchovmi vboji. Krom toho studoval smrnice ar ivota, piem
zjistil, e pokud m ra ivota malou smrnici vi horizontle, je doba do prvn
poruchy o mnoho vt, ne udv prv rovnice (1.30). Proto nkolika pravami
dospl k formulaci rovnice:
[ ]
0
E E
'
' exp
E E
E h
C t

= .
(1.31)
Modifikac pejde rovnice (1.31) do tvaru:
g
E E
E E
t
t

|
|
.
|

\
|

=
0 t
t
E0
E
'
, (1.32)
kde
t
E [V.m
-1
] je prahov hodnota elektrickho namhn, t
E0
[hodin nebo rok] zna
dobu ivota pro E = E
0
a E
0
[V.m
-1
] je namhn, kdy me bt vliv elektrickho
pole zanedbn v dsledku jinho faktoru strnut. Nov pojet prahov hranice
strnut bylo pedloeno jako matematicky neuriteln doba ivota, kter odpovd
extrmn dlouh dob ivota pi psoben malch elektrickch pol. Pokud se izolace
nachz pod prahovou hodnotou, je zabezpeena vysok spolehlivost.
Prahov hodnota strnut je t potebn pro zmnu statistickho rmce ivotnostnch
model s ohledem na velmi krtk doby ivota nkterch materil. Tento postup
spojuje ivotnostn modely s vhou [hodin nebo rok], tedy s vznamem parametru
Weibullyho funkce:
25
(
(

|
|
.
|

\
|
=
h

E
exp 1 ) , ( f
t
E t , (1.33)
kde h [-] je tvarov parametr a
E
t [hodin nebo rok] je doba ivota pi elektrickm
namhn. Dkaz vychz z experimentlnho men meznho namhn na
neparametrickch modelech pi velmi dlouhch asech. Projevuje se stoupajcm
nebo klesajcm zakivenm ar ivota, kter jsou kresleny v logaritmickch nebo
semilogaritmickch souadnicch.
1.4.4 Kombinovan namhn
Problm tepeln-elektrickho modelovn doby ivota byl intenzivn zkoumn
v sedmdestch a osmdestch letech minulho stolet. Byly zkoumny dva pstupy,
jeden vychzel z Eyringova zkona a druh ze vzjemnho skldn tepelnch
a elektrickch model. Instrukce pro skldn kombinovanho, ili tepeln-
elektrickho ivotnostnho modelu je objasnno pes zvislost parametrickho
modelu elektrickho a tepelnho namhn.
Dalm zpsobem zskn kombinovanho ivotnostnho modelu je elektrick
ivotnostn model slouc jako zklad pro analzu souboru dat, jen pochz ze
zkouek ivotnosti materilu provedench za dan teploty a s rznmi rovnmi
elektrickho pole nebo naopak. H. S. Endicott [3] vysvtlil vztah tepelnho
a elektrickho modelu z teplotn reakce rychlosti zmny parametru jako funkci
elektrickho namhn (stejn pstup jako u mechanickho namhn), pepsnm na
Eyringovu [3] rovnici jako
( ) ( )
(

|
.
|

\
|

+
(

= S
k
k
B
k E R f exp exp , '
3
2 1

, (1.34)
kde S [-] je obecn namhn (elektrick nebo mechanick), k
1
[-], k
2
[-], k
3
[-] jsou
konstanty zvisl na ase, teplot i namhn, exponent 1 . Pokud ( ) 0 f = S ,
rovnice (1.34) pechz v rovnici tepelnho ivota ve form ve uveden Arrheniovy
rovnice pro tepeln namhn (1.24).
Pokud 15 , 273 ; tedy S = E, pak se jedn o ist elektrick namhn. Rovnice
(1.34) pak pejde do tvaru:
26
( ) [ ] ' f exp ) ' ( E h C E R = , (1.35)
kde ( ) + = /
3 2
k k h a [ ] = / exp '
1
B k C

. Potom plat e ( ) ' E R se rovn dob ivota
pi elektrickm namhn. Zkladn vztahy pro ivotnost elektrick izolace jsou
funkc teploty nebo elektrickho namhn (znzornno v rovnici (1.34)). Z toho
vyplv pm mra tchto rovnic v kombinovanm modelu namhn. Pepsnm
rovnice (1.34) zskal Simoni [3] prvn rovnici s dnmi okrajovmi podmnkami
[ ]
T T 0 K
exp T E b E h T O t t + = , (1.36)
kde t
K
[hodin nebo rok] je doba ivota pi kombinovanm namhn, t
0
[hodin nebo
rok] je doba ivota bez inku namhn, O[K] a h[m.V
-1
] jsou materilov
konstanty, E[V.m
-1
] je elektrick namhn, stanoven z rovnice E - E
0
, nebo
z logaritmu log (E/E
0
), podle zvolenho elektrickho modelu, tedy exponencilnho
nebo inverznho mocninnho.
T
T [K
-1
] je takov tepeln namhn, kdy jej meme
definovat jako

=
1 1
0
T
T ,
(1.37)
piem
0
[K] je teplota pod kterou me bt tepeln strnut zanedbno. Pi
pokojov teplot je toto pokldno jen za pravidlo. Z rovnice (1.36) vyplvaj
charakteristick koeficienty pro elektrickou izolaci: O a h pro tepelnou a elektrickou
odolnost, b pro rozsah kombinovanho namhn a
0
t pedstavuje vhu parametru.
Tento model byl pizpsoben pro nkolik rznch materil. Objeven existence
prahov oblasti a nsledn modifikace elektrickho ivotnostnho modelu znamenalo
nutnou zmnu v modelu kombinovanho namhn takovm zpsobem, e se ra
ivota klon k horizontle, zatmco namhn smuje k prahov hodnot. Sklon
k nekonen dob ivota pi elektrickm namhn a pi bn teplot okol vykazuje
existenci prahov teploty, kter nen ni ne bn teplota okol. Pak model
kombinovanho namhn (1.36) mus bt zmnn zavedenm jmenovatele
D jdoucho k nule, kter je znzornn v rovnici (1.38). V tomto ppad jde namhn
k prahov hodnot.
27
1
'
=
S
S
D . (1.38)
Zde S[-] je veobecn namhn (v naem ppad tepeln nebo elektrick) a ' S [-] je
prahov hodnota tohoto namhn. Rovnice (1.36) pak po nkolika pravch nabv
tvaru:
[ ]
1

'

'
exp
T T
T
c
T T
T
T T 0
K
+
+
=
E
E
T
T
k
E
E
T
T
T E b E h T O t
t ,
(1.39)
kde
T
' T [K
-1
] je prahov hodnota
T
T pro E=0 a
t
E [V.m
-1
] je prahov hodnota E pro
15 , 273
T
T , k
c
[-] je koeficient ovlivujc tvar rovnobnch ar, tedy konstantnch
r ivota, jen jsou zskan z ivotnostnho modelu, kter odpovd hodnotm E
a
T
T . Rovnice (1.39) plat pro materily, u kterch lze pozorovat prahov hodnoty,
zatmco (1.36) plat pro materily, kter tyto prahov hodnoty nevykazuj. [3]
1.5 Sloen materily
V oblasti elektrotechniky se stle astji pouvaj nov materily, kter jsou tvoeny
ze dvou i vce smsnch materil rznho chemickho sloen, jejich geometrick
tvary jsou spojeny v celm objemu materilu. Tyto materily jsou oznaovny jako
sloen, smsn.
1.5.1 Vlastnosti sloench materil
Vlastnosti sloench materil jsou prioritn zvisl na vlastnostech pouitch
surovin, avak vrazn zvis na mnostv sloek, geometrickm tvaru a orientaci
stic sloek, uspodn a rozloen v soustav.
Sloen materily jsou tdny podle nkolika odlinch aspekt, a to z hlediska
uspodn jednotlivch sloek v soustav, z hlediska geometrickho tvaru stic,
z hlediska smrovosti vlastn soustavy a mechanizmu zpevnn soustavy.
Z hlediska uspodn se sloen materily dl na matrin a statistick sloen
soustavy.
28
Je-li brn zetel na geometrick tvar stic tvoc sloenou soustavu, rozdlujeme
sloen materily podle nsledujcho kle:
1) vrstevnat sloen materily
2) sloen materily s vlknitmi plnivy
3) sloen materily plnn sticemi.
V otzce smrovosti smsnch soustav je poteba tuto smrovost zvraznit, nebo
naopak potlait, a to podle okolnost. To se e volbou soustavy, materilu
a orientac stic soustavy. Proto jsou sloen materily dleny na materily
s izotropnmi a anizotropnmi vlastnostmi. [4]
1.5.2 Permitivita sloench soustav
Permitivitu sloen soustavy lze vypotat pomoc nkolika vztah. Jeden z pstup
vyplv z Maxwellova [4] smsnho vztahu, kter je znzornn v rovnici (1.40).
' 2 '
' '
3
'
' '
2 1
2 1
1
2
2 S

(1.40)
S
[-] je relativn permitivita sloen soustavy, '
1
[-] je relativn permitivita prvn
sloky s objemovm dlem
1
[-], '
2
[-] je relativn permitivita druh sloky.
V praxi se nejastji vyuv Lichteneckerova [4] mocninnho vztahu (1.41), kter
lze pro dvouslokovou soustavu upravit na vztah (1.42).

=
=
n
l l
v
1 i
i i
(1.41)
l l l
v v
2 2 1 1
+ = (1.42)
Parametr l[-] zvis na tvaru a orientaci stic sloen soustavy, piem 1 ; 1 l .
Pro hodnotu 0 = l pak tento vztah pepisujeme do Lichteneckerova logaritmickho
vztahu (1.43).
' log ' log ' log
2 2 1 1 S
+ = v v (1.43)
29
2 Experimentln st
2.1 Zkuebn vzorky
2.1.1 Vlastnosti zkuebnch vzork
Pedmtem experimentlnho zkoumn jsou vzorky materilu ISONOM

NMN
0881. Tento materil je vyrbn firmou ISOVOLTA

, kter jej produkuje v nkolika

modifikacch a ad se mezi vceslokov flexibiln izolan materily.
Sloen - ISONOM

NMN se skld z polyesterov flie PETF, pokryt po obou

stranch vnj vrstvou papru NOMEX

.
Vlastnosti - ISONOM

NMN je kompozitn izolan materil, spadajc do teplotn

tdy 155 (F) s vbornmi mechanickmi vlastnostmi, jako jsou vysok pevnost
v tahu a odolnost proti petren, kombinovan s vysokou elektrickou pevnost.
ISONOM

NMN m nkolik rznch modifikac. U typ 0881, 0883 a 2045 je

ochrann materil NOMEX

uloen po obou stranch a typ 2035 je pouze

jednostrann.
Pouit - ISONOM

NMN se pouv hlavn jako vloka drek, uzvr drek

a fzov izolace pi vrob tepeln petovanch nzkonapovch motor. Krom
toho je ISONOM

NMN uvn jako mezivrstvov izolace v transformtorech

a dalch elektrickch strojch a pstrojch.
Podmnky skladovn - ISONOM

NMN me bt skladovn neomezen dlouho za

normlnch podmnek, tedy pi 20 C a 50% relativn vlhkosti.[6]
Tab. 2.1: Technick data pro materil ISONOM

NMN typu 0881

jmenovit tlouka [mm] 0,36
tolerance [mm] 0,02
plon hmotnost g/m
2
478
prrazn napt kV 20
prrazn napt po skldn kV 18
tan sla podln/pn N/10mm 340/300
prodlouen podln a pn % 02
teplotn tda - 155 (F)
30
2.1.2 Jednotliv sloky zkuebnho vzorku
NOMEX

, vyrbn firmou DuPont

, je vysoce tepeln odoln materil. Jedn se

o syntetick aromatick polyamid. Strukturln vzorec je naznaen na obr. 2.1
Obr. 2.1 Strukturln vzorec aramidu
steky aramidu se do podoby papru zpracovvaj bnmi paprenskmi
technologiemi, materil pak je zpevovn kalandrovnm pi vysokch teplotch.
M vborn elektrick vlastnosti elektrick pevnost E
p
= 40 kV.mm
-1
, relativn
permitivita
r
= 2,5, vnitn rezistivita
v
= 10
16
.m. Dle se vyznauje vysokou
pevnost v tahu a s tm souvisejc odolnost proti natren. Je neholav
a samozhiv, psobenm tepla netaje. Odolv teplotm a do 220 C.
Aromatick polyamid je polymern ltka, kter dky sv dlouh molekule
a chemickmu sloen makromolekul odolv chemiklim, rozpoutdlm a zen.
Sn se se vemi druhy lak a pryskyic, kter se pouvaj v elektrotechnice,
minerlnmi i syntetickmi oleji pouvanmi v transformtorech. asto chrn jin
materily ped hydrolytickmi vlivy.
NOMEX

se pouv tam, kde je poteba ochrany proti nebezpenm inkm

vysok teploty. V elektrotechnice se pouv zejmna pro drkov izolace a izolace
fz.
Polyethylentereftalt (PETF) se ad mezi syntetick makromolekulrn ltky neboli
polymery. Jsou to ltky o vysok molekulov hmotnosti. PETF je polymer, vznikajc
polykondenzac. Polykondenzace je reakce, pi kter reaguj dva stejn nebo rzn
monomery, obsahujc dv nebo vce reaknch funknch skupin. [2]
31
Jde tedy o linern polyester, zaazen mezi polykondenzan termoplasty.
Vyznauje se stlost rozmr, nzkm smykovm odporem, vysokou pevnost
a tuhost. Krtkodob teplotn mez (20 30 min.) polyethylentereftaltu je 170 C,
dlouhodob teplotn mez (nap. 100 dn) pak 110 C. Teplota taven je 250 265 C.
PETF vznik kondenzac dimethyltereftaltu s ethylenglykolem. Strukturln vzorec
PETF je uveden na obr. 2.2.
Obr. 2.2 Strukturln vzorec polyethylentereftaltu
2.2 Pouit zazen
2.2.1 Mic pstroje
K men v kmitotov oblasti byly pouity pstroje firmy Hewlett Packard a to
Agilent 4284A a Agilent E4980A. Jedn se o pesn RLC-metry s kmitotovm
rozsahem 20 Hz a 1 MHz, respektive 20 Hz a 2 MHz. Pstroje pracuj na principu
mostov metody s automatickm vyvaovnm. Mic pstroj Agilent 4284A
pouv sbrnici HP-IB pro komunikaci s potaem prostednictvm PCI karty,
zatmco Agilent E4980A je s PC stanic spojen pomoc USB sbrnice. Oba pstroje
obsluhuje program VEE. Jako vstup namench hodnot kapacity a ztrtovho
initele je pouit soubor tabulkovho procesoru Microsoft Excel.
Aby se zabrnilo vzniku chyb bhem men, bylo nutn ped kadm menm
provst korekce. V ppad men kapacity a ztrtovho initele se jedn o chyby
zpsoben dlkou a vlastnostmi pvodnho kabelu. Pstroje jsou vybaveny funkcemi
pro men korekc OPEN, SHORT a LOAD, jen chyby zpsoben vodii potlauj.
Korekce OPEN, tedy korekce naprzdno, pomh odstranit chybu zpsobenou
rozptylovou admitanc Y
0
. Korekce SHORT odstrauje chybu zapinnou dlkou
kabelu, tedy ztrtovou impedanc Z
S
. Korekce LOAD nebyla bhem men
aplikovna, nebo se uplatuje pro pedem nastaven hodnoty kmitotu. [5]
32
2.2.2 Telektrodov mic systm
Pro men vzork, kter byly vystaveny tepelnmu namhn bylo pouito
telektrodovho micho systmu, kter byl vyroben na stavu elektrotechnologie
(UETE) FEKT v Brn. Zapojen je znzornno na obr. 2.3.
Obr. 2.3 Zapojen telektrodovho micho systmu (pevzato z [5])
Telektrodov mic systm se pouv pi men na tch materilech, kter maj
piblin stejn vnitn a povrchov odpory. Telektrodov systm odstrauje vliv
povrchovho proudu pouitm speciln ochrann elektrody, kter je nazvna stnic
elektrodou. Tato elektroda je pipojena na nulov potencil. Telektrodov mic
systm, kter byl pouit pro men tepelnho namhn, je v ezu znzornn na obr.
2.4.
33
Obr. 2.4 ez pouitm telektrodovm micm systmem [mm]
Pro men vzork materilu, kter byly vystaveny elektrickmu a kombinovanmu
namhn, byl pouit originln telektrodov systm HP 16451B. Jeho ez je
znzornn na obr. 2.5
Obr. 2.5 ez telektrodovm micm systmem HP 16451B [mm]
2.2.3 Dvouelektrodov systm
Tento systm byl navren a vyroben na UETE pro elektrick a kombinovan
namhn. Materil pro tento systm musel odolvat korozi a byly vyadovny stl
vlastnosti pi psoben rzn vysokch teplot. Elektrody byly proto vyrobeny z oceli
DIN 1.4301+1X (X5CrNi18-10) tven za tepla. Jedn se o ulechtilou legovanou
nerezovou ocel. ez tmito elektrodami je znzornn na obr. 2.6.
Obr. 2.6 Dvouelektrodov systm [mm]
34
2.2.4 Vysokonapov zdroj
Zdroj vysokho napt, vyroben na UETE, byl pouit pro realizaci elektrickho
a kombinovanho namhn. Skld se z transformtoru, odporovho a kapacitnho
dlie. Transformtor 230/2300 V se vzduchovou mezerou v magnetickm obvodu
m pkon 1440 VA. Odporov dli slou ke sledovn vstupnho napt, kapacitn
dli slou po pipojen na osciloskop ke sledovn ppadnch peskok, vboj
v dutinkch zkoumanho materilu apod. Schma zdroje je znzornno na obr. 2.7.
Obr. 2.7 Schma vysokonapovho zdroje
Pro regulaci vstupnho napt vysokonapovho zdroje byl pouit zdroj Diametral
AC250K1D. Jedn se o procesorem zen zdroj stdavho napt v rozsahu 0 V a
290 V s krokem 1 V a istm sinusovm prbhem 50 Hz. Zdroj je napjen sovm
naptm 230 V/ 50 Hz.
2.2.5 Teplotn komora SteriCell 55
Pro realizaci vekerho namhn byla pouita teplotn komora SteriCell 55 od firmy
BMT. Komora pracuje v teplotnm rozsahu od teploty okol po 250 C. Teplota je
vrobcem garantovna pi prostorov odchylce (-1 a +5) C a asov odchylce
(-1 a +3) C. Rozmry komory jsou: ka 400 mm, hloubka 390 mm a vka
350 mm.
2.3 Metodika experimentu
Bylo pipraveno celkem 20 vzork materilu ISONOM

NMN 0881 o rozmrech

90 x 90 mm. Vzorky byly oznaeny a na deseti mstech byla promena jejich
tlouka. Pot byly na vzorcch zmeny a vypoteny kmitotov zvislosti relativn
permitivity a ztrtovho sla. Dle byly vzorky ponechny po dobu pti dn
v exsiktoru s nulovou relativn vlhkost. Tohoto prosted bylo dosaeno pomoc
sorbentu, kterm byly syntetick zeolity (krystalov hydratovan alumosilikty
alkalickch kov a kov alkalickch zemin).
35
Tepeln namhn pro osm vzork bylo realizovno v teplotn komoe SteriCell 55.
Podle normy [7] byly zvoleny dv hladiny strnut. Pro vzorky J1, J2, J3 a J9 se
jednalo o teplotu 175 C a pro vzorky J4, J5, J6 a J10 o teplotu 195 C. Vzorky J9
a J10 byly opateny napaenmi stbrnmi elektrodami pro zjitn vlivu vzduchov
mezery na men. V ppad tepelnho namhn byly kmitotov zvislosti relativn
permitivity a ztrtovho sla meny na kad hladin strnut pi teplot okol
(23 C) a dle pi 60 C, 110 C a 150 C. Po vychladnut vzorku a elektrodovho
systmu byly znovu zmeny pi teplot okol.
Elektrick namhn bylo realizovno pro dva soubory po tech vzorcch pomoc
dvouelektrodovch systm. Elektrodov systmy byly takt umstny v komoe
SteriCell. Vzorky 1, 2 a 3 byly namhny naptm 1,5 kV, co znamenalo intenzitu
elektrickho pole 4,2 kV.mm
-1
. Vzorky 7, 8 a 9 byly namhny naptm 2,0 kV co
znamenalo intenzitu elektrickho pole 5,5 kV.mm
-1
.
Kombinovan namhn bylo uskutenno na esti vzorcch. Teplot 200 C
a napt 1,5 kV byly vystaveny vzorky 4, 5 a 6; teplot 200 C a napt 2,0 kV
vzorky 10, 11 a 12.
Vzorky byly nsledn postupn vystaveny prostedm s rznou relativn vlhkost.
Vlhkost 33 % byla realizovna v exsiktoru pomoc nasycenho roztoku
O H MgCl
2 2
6 po dobu 48 h. Vlhkost 55 % pomoc nasycenho roztoku
( ) O H NO Mg
2 2 3
6 , takt po dobu 48 h. Vlhkostem 75 % a 95 % byl vzorek vystaven
po dobu 100 h., piem vlhkost 75 % byla realizovna pomoc nasycenho roztoku
NaCl a 93 % pomoc nasycenho roztoku
3
KNO . Po navlhn na kad relativn
vlhkosti byly vdy vzorky promeny na micm pstroji Agilent E4980A pro
zjitn jejich kmitotov zvislosti relativn permitivity a ztrtovho sla. Men
probhalo ptkrt pi zapnutch korekcch a ptkrt pi vypnutch korekcch. Pot
byly vsledky statisticky a graficky vyhodnoceny.
36
2.4 Vsledky experimentu
Experimentln prce byla zamena na sledovn vlivu strnut, tepelnho,
elektrickho a kombinovanho namhn na dielektrick vlastnosti, pedevm
kmitotov zvislosti obou sloek komplexn permitivity, vzork drkov izolace na
bzi polyesterov flie Isonom

NMN. Souasn byl sledovn vliv relativn vlhkosti

prosted na vlastnosti pedloenho materilu Isonom

NMN. V prbhu namhn

byly sledovny tak zmny hmotnost zkuebnch vzork. Vzorky byly veny ped
strnutm a pot vdy po navlhnut pi 33%, 55%, 75% a 93% relativn vlhkosti
prosted. Hmotnosti jsou uvedeny v tab. 2.2.
Tab. 2.2 Hmotnosti vzork
hmotnost
pevzet
vz.
0 h m 100 h m 250 h m 500 h m
.
vzorku
[g] [g] % [g] % [g] % [g] %

J1 4,041 4,016 -0,619 4,001 -0,990 4,001 -0,990 3,990 -1,262
J2 4,083 4,060 -0,563 4,040 -1,053 4,042 -1,004 4,030 -1,298
J3 4,061 4,038 -0,566 4,022 -0,960 4,019 -1,034 4,009 -1,280
175 C
J9 3,201 3,184 -0,531 3,172 -0,906 3,172 -0,906 3,164 -1,156

J4 4,020 3,996 -0,597 3,976 -1,095 3,956 -1,592 3,948 -1,791
J5 4,049 4,025 -0,593 4,004 -1,111 3,988 -1,507 3,977 -1,778
J6 4,049 4,024 -0,617 4,004 -1,111 3,994 -1,358 3,981 -1,679
195 C
J10 3,152 3,136 -0,508 3,127 -0,793 3,120 -1,015 3,109 -1,364

hmotnost
pevzet
vz.
33 % m 55 % m 75 % m 93 % m
.
vzorku
[g] [g] % [g] % [g] % [g] %

1 3,401 3,377 -0,706 3,390 -0,323 3,405 0,118 3,440 1,147
2 3,422 3,403 -0,555 3,416 -0,175 3,430 0,234 3,469 1,373
100 h
1,55 kV
23 C
3 3,399 3,376 -0,677 3,389 -0,294 3,404 0,147 3,439 1,177

4 3,351 3,327 -0,716 3,342 -0,269 3,359 0,239 3,387 1,074
5 3,343 3,323 -0,598 3,336 -0,209 3,354 0,329 3,382 1,167
100 h
1,55 kV
200 C
6 3,375 3,355 -0,593 3,369 -0,178 3,388 0,385 3,414 1,156

7 3,692 3,665 -0,731 3,681 -0,298 3,703 0,298 3,727 0,948
8 3,735 3,708 -0,723 3,723 -0,321 3,743 0,214 3,768 0,884
100 h
2,0 kV
23 C
9 3,741 3,718 -0,615 3,733 -0,214 3,756 0,401 3,779 1,016

10 3,743 3,717 -0,695 3,733 -0,267 3,759 0,427 3,778 0,935
11 3,756 3,749 -0,186 3,762 0,160 3,792 0,958 3,818 1,651
0 h
0,0 kV
23 C
12 3,802 3,799 -0,079 3,813 0,289 3,840 0,999 3,860 1,526

13 3,725 3,697 -0,752 3,707 -0,483 3,736 0,295 3,757 0,859
14 3,759 3,731 -0,745 3,745 -0,372 3,772 0,346 3,793 0,904
50 h
2 kV
200 C
15 3,748 3,723 -0,667 3,737 -0,293 3,761 0,347 3,786 1,014
37
Na vech vzorcch byly promeny kmitotov zvislosti kapacity a ztrtovho
initele, kter byly nsledn pepoteny na kmitotov zvislosti relativn permitivity
a ztrtovho sla. Vechny namen a vypoten hodnoty jsou uloeny na
piloenm datovm mdiu. Grafick zpracovn namench vsledk zkuebnch
vzork, kter byly vystaveny tepelnmu namhn, mench pstrojem Agilent
4284A, jsou uvdny v kmitotovm rozsahu 10
2
Hz a 10
6
Hz, elektricky a tepeln
namhan vzorky, jejich parametry byly meny pstrojem Agilent E4980E, jsou
uvdny v kmitotovm rozsahu 2.10
1
Hz a 2.10
6
Hz.
K vyhodnocen tepelnho namhn byly vybrny dva vzorky. Tyto vzorky byly
namhny, jeden teplotou 175 C po dobu 1000 h (obr. 2.8), druh teplotou 195 C
po dobu 500 h (obr. 2.9). Pro posouzen vlivu vzduchov mezery na vsledky men
byl navc hodnocen tet vzorek, opaten napaenmi elektrodami, kter byl
vystaven teplot strnut 175 C po dobu 500 h (obr. 2.10).
Pro sledovn ink elektrickho namhn byly zvoleny dva vzorky. Jeden vzorek
byl vloen mezi elektrody stdavho napt o hodnot 1,55 kV po dobu 100 h (obr.
2.11) a druh vzorek byl vystaven inkm elektrickho zprostedkovanho naptm
2,0 kV po dobu 100 h (obr. 2.12). Tyto vzorky byly po namhn postupn vystaveny
prostedm s rznou relativn vlhkost vzduchu.
Pro posouzen vlivu kombinovanho namhn byly vybrny dal dva vzorky. Prvn
vzorek byl exponovn v prosted danm parametry: teplota 200 C, napt 1,55 kV
po dobu 100 h (obr. 2.13). Druh vzorek byl vystaven podmnkm: 200 C a 2,0 kV
po dobu 50 h (obr. 2.14). I tyto vzorky byly nsledn vystaveny vlivu prosted
s rznou relativn vlhkost vzduchu.
Pro vyhodnocen vlivu navlhn na dielektrick vlastnosti materilu byly pipraveny
ti vzorky, kter nebyly vystaveny dnmu namhn, pouze vlivu rzn relativn
vlhkosti prosted. (obr. 2.15).
38
2,00
2,10
2,20
2,30
2,40
2,50
2,60
2,70
2,80
100 1000 10000 100000 1000000
f [Hz]
' [-]
0 h
100 h
250 h
500 h
1000 h
0
0,02
0,04
0,06
0,08
0,1
100 1000 10000 100000 1000000
f [Hz]
" [-]
0 h
100 h
250 h
500 h
1000 h
Obr. 2.8 Zvislosti =f(f), =f(f) vzorku tepeln namhanho pi teplot 175 C; teplota men 23 C
39
2,00
2,10
2,20
2,30
2,40
2,50
2,60
2,70
2,80
100 1000 10000 100000 1000000
f [Hz]
' [-]
0 h
100 h
250 h
500 h
0
0,02
0,04
0,06
0,08
0,1
100 1000 10000 100000 1000000
f [Hz]
" [-]
0 h
100 h
250 h
500 h
Obr. 2.9 Zvislosti =f(f), =f(f) vzorku tepeln namhanho pi teplot 195 C; teplota men 23 C
40
3,00
3,05
3,10
3,15
3,20
3,25
3,30
3,35
3,40
3,45
100 1000 10000 100000 1000000
f [Hz]
' [-]
0 h
100 h
250 h
500 h
0
0,01
0,02
0,03
0,04
0,05
0,06
100 1000 10000 100000 1000000
f [Hz]
" [-]
0 h
100 h
250 h
500 h
Obr. 2.10 Zvislosti =f(f), =f(f) vzorku tepeln namhanho pi teplot 195 C; teplota men 23 C,
napaen elektrody
41
2,00
2,10
2,20
2,30
2,40
2,50
2,60
2,70
2,80
10 100 1000 10000 100000 1000000
f [Hz]
' [-]
0 h; 0 %
100 h; 0 %
100 h; 33 %
100 h; 55 %
100 h; 75 %
100 h; 93 %
0
0,02
0,04
0,06
0,08
0,1
10 100 1000 10000 100000 1000000
f [Hz]
" [-]
0 h; 0 %
100 h; 0 %
100 h; 33 %
100 h; 55 %
100 h; 75 %
100 h; 93 %
Obr. 2.11 Zvislosti =f(f), =f(f) vzorku elektricky namhanho pi napt 1,55 kV; teplota men 23 C
42
2,00
2,10
2,20
2,30
2,40
2,50
2,60
2,70
2,80
10 100 1000 10000 100000 1000000
f [Hz]
' [-]
0 h; 0 %
100 h; 33 %
100 h; 55 %
100 h; 75 %
100 h; 93 %
0
0,02
0,04
0,06
0,08
0,1
10 100 1000 10000 100000 1000000
f [Hz]
" [-]
0 h; 0 %
100 h; 33 %
100 h; 55 %
100 h; 75 %
100 h; 93 %
Obr. 2.12 Zvislosti =f(f), =f(f) vzorku elektricky namhanho pi napt 2,0 kV; teplota men 23 C
43
2,00
2,10
2,20
2,30
2,40
2,50
2,60
2,70
2,80
10 100 1000 10000 100000 1000000
f [Hz]
' [-]
0 h; 0 %
100 h; 33 %
100 h; 55 %
100 h; 75 %
100 h; 93 %
0
0,02
0,04
0,06
0,08
0,1
10 100 1000 10000 100000 1000000
f [Hz]
" [-]
0 h; 0 %
100 h; 33 %
100 h; 55 %
100 h; 75 %
100 h; 93 %
Obr. 2.13 Zvislosti =f(f), =f(f) vzorku kombinovan namhanho pi napt 1,55 kV; teplot 200 C;
teplota men 23 C
44
2,00
2,10
2,20
2,30
2,40
2,50
2,60
2,70
2,80
10 100 1000 10000 100000 1000000
f [Hz]
' [-]
0 h; 0 %
100 h; 33 %
100 h; 55 %
100 h; 75 %
100 h; 93 %
0
0,02
0,04
0,06
0,08
0,1
10 100 1000 10000 100000 1000000
f [Hz]
" [-]
0 h; 0 %
100 h; 33 %
100 h; 55 %
100 h; 75 %
100 h; 93 %
Obr. 2.14 Zvislosti =f(f), =f(f) vzorku kombinovan namhanho pi napt 2,0 kV; teplot 200 C; teplota
men 23 C
45
2,00
2,10
2,20
2,30
2,40
2,50
2,60
2,70
2,80
10 100 1000 10000 100000 1000000
f [Hz]
' [-]
0 h; 0 %
0 h; 33 %
0 h; 55 %
0 h; 75 %
0 h; 93 %
0
0,02
0,04
0,06
0,08
0,1
10 100 1000 10000 100000 1000000
f [Hz]
" [-]
0 h; 0 %
0 h; 33 %
0 h; 55 %
0 h; 75 %
0 h; 93 %
Obr. 2.15 Zvislosti =f(f), =f(f) vzorku v dodanm stavu; teplota men 23 C
46
3 Vyhodnocen experimentu
U teplotn namhanch vzork byl proveden experiment, sledujc teplotn a kmitotov
zvislosti obou sloek komplexn permitivity. Men probhalo pi teplot okol a dle pro
60 C, 110 C a 150 C. Tyto zvislosti jsou uvedeny na obr. 3.1 a obr. 3.2.
2,00
2,10
2,20
2,30
2,40
2,50
2,60
2,70
2,80
100 1000 10000 100000 1000000
f [Hz]
' [-]
23 C
60 C
110 C
150 C
0
0,01
0,02
0,03
0,04
0,05
0,06
0,07
0,08
0,09
0,1
100 1000 10000 100000 1000000
f [Hz]
" [-]
23 C
60 C
110 C
150 C
Obr. 3.1 Zvislosti =f(f), =f(f) vzorku tepeln strnutho pi 175 C; strnut 0 h
47
2,00
2,10
2,20
2,30
2,40
2,50
2,60
2,70
2,80
100 1000 10000 100000 1000000
f [Hz]
' [-]
23 C
60 C
110 C
150 C
0
0,01
0,02
0,03
0,04
0,05
0,06
0,07
0,08
0,09
0,1
100 1000 10000 100000 1000000
f [Hz]
" [-]
23 C
60 C
110 C
150 C
Obr. 3.2 Zvislosti =f(f), =f(f) vzorku tepeln strnutho pi 175 C; strnut 100 h
Pro tepeln namhan vzorky je na obr. 3.3 znzornn Coleho-Coleho kruhov
diagram, na nm lze sledovat zmny poloh vrchol zvislosti =f() z hlediska zmny
teploty men a zmny doby strnut.
48
Obr. 3.3 Zvislost =f() tepeln namhanho vzorku pi teplot 175 C
Pro elektricky (obr. 3.4) a kombinovan (obr. 3.5) namhan vzorky, je byly
vystaveny vlivu relativn vlhkosti prosted, byly takt sestaveny Coleho-Coleho
kruhov diagramy. Jejich vypovdac schopnost ovem nen tak patrn jako u vzork
vystavench tepelnmu namhn. U materilu se toti vlivem vlhkosti zvtuje
relativn permitivita, ale dielektrick ztrty se mn jen nepatrn. Z toho dvodu
nememe sestavit Coleho-Coleho kruhov diagram, kde by bylo mono vidt
posouvn maxim zvislosti =f(), protoe mus bt zachovn pomr os v mtku 1:1.
Obr. 3.4 Zvislost =f() vzorku elektricky namhanho pi napt 1,55 kV; teplota men 23 C
49
Obr. 3.5 Zvislost =f() vzorku kombinovan namhanho pi napt 1,55 kV; teplota strnut 200 C; teplota
men 23 C
Zkoumn obou sloek komplexn permitivity v zvislosti na kmitotu odhalil
charakteristiku dielektrika relaxanho typu. V materilu Isonom

NMN se bhem
strnut vyskytly relaxan procesy, kter jsou patrn z grafickch zvislost =f(f).
U vzork, kter byly vystaveny tepelnmu namhn, se u kmitotovch zvislost
ztrtovho sla objevily dva relaxan procesy. Intenzita obou relaxanch maxim se
zvyovala se vzrstajc teplotou men. S rostouc dobou tepelnho namhn se
polohy jednotlivch relaxanch maxim posouvaly smrem k nim kmitotm.
Tento posun lze vidt na obr. 3.6.
0
0,01
0,02
0,03
0,04
0,05
0,06
0,07
100 1000 10000 100000 1000000
f [Hz]
" [-]
0 h
100 h
250 h
500 h
Obr. 3.6 Zvislost =f(f) vzorku tepeln namhanho pi teplot 195 C; teplota men 150 C
50
U vzork vystavench elektrickmu namhn je patrn posun relaxanho maxima
smrem k vym kmitotm. To je patrn zapinno relaxanm procesem jinho
typu, ne u tepelnho namhn. Vzorky byly po namhn vystaveny vlivu relativn
vlhkosti okolnho prosted. Se zvyujc se vlhkost se intenzita relaxanho maxima
zvyovala. To lze vidt na Coleho-Coleho kruhovm diagramu na obr. 3.7, kter
ovem nem pomr os : shodn, ale v pomru 10:1 pro lep vypovdajc
schopnost. Vy vlhkost m za nsledek i zven dielektrickch ztrt v materilu.
To je zapinno vy povrchovou vodivost materilu Nomex

.
0,015
0,025
0,035
0,045
2,30 2,35 2,40 2,45 2,50 2,55 2,60
' [-]
'' [-]
0 h
100 h
33 %
55 %
Obr. 3.7 Zvislost =f() vzorku elektricky namhanho pi napt 1,55 kV; teplota men 23 C
Pi sledovn dielektrickch vlastnost kombinovan namhanch vzork se projevily
dje, kter svd o souinnosti degradanch proces bhem tepelnho
a elektrickho namhn. Vliv tepelnho namhn se projevil vskytem dvou
relaxanch maxim, vliv elektrickho namhn napovd posun tchto maxim
k vym kmitotm pi vy intenzit elektrickho pole.
Pi men na vzorcch s piloenmi a napaenmi elektrodami se projevil vliv
vzduchov mezery na men. Pi men vzork s napaenmi elektrodami byla
namena vy kapacita zkoumanho dielektrika co mlo za nsledek zven
hodnot relativn permitivity vzork.
51
Sledovnm vlivu zpsobu men z hlediska korekc se projevil parazitn vliv
kapacity pvod. Pi men se zapnutmi korekcemi byly namen relativn
permitivita dov o hodnotu 0,2 vy, ne pi men s vypnutmi korekcemi.
Zkouman materil Isonom

NMN degradoval pedevm pi tepelnm namhn.

Jedna z jeho sloek je toti polyethylentereftalt, jeho dlouhodob teplotn mez je
150 C. Pi tepelnm a kombinovanm namhn byl materil vystaven teplotm
vym, ne je tato mez co zapinilo fyziklnchemickou zmnu tto sloky. Pi
termick degradaci PETF se uvoluj vazby jeho struktury a dochz k uvolovn
uhlkovch zbytk.
Vrstva papru Nomex

tyto teploty sn, dochz k optickm zmnm, kter nemaj

na dielektrick vlastnosti vliv. Dle dochz k vytvrzen pojiva a stabilizaci
vlastnost papru Nomex

vlivem teploty.
Vlivem elektrickho pole u elektrickho a kombinovanho namhn nedolo
k prrazu materilu. Prrazn napt materilu Isonom

NMN je tm desetkrt
vy ne napt, ktermu byl materil bhem experimentu vystaven.
Pi kombinovanm namhn dolo ke zmn struktury papru Nomex

pi okraji
elektrod. V tomto mst byla intenzita elektrickho pole nkolikansobn vy, ne
v mstech, kde byla piloena plocha elektrod (viz obr. 2.3 vpravo).
52
4 Zvr
V pedloen diplomov prci byly zhodnoceny vlivy tepelnho, elektrickho
a kombinovanho namhn na dielektrick vlastnosti drkov izolace
Isonom

NMN. Nedestruktivn metodou dielektrick relaxan spektroskopie byly

experimentln proeteny ob sloky komplexn permitivity. Souasn byl sledovn
i vliv relativn vlhkosti prosted na dielektrick vlastnosti zkoumanho materilu na
vybranch hladinch namhn. Vechny namen hodnoty jsou uloeny na
piloenm datovm pamovm mediu, CD-ROM.
Dosaen vsledky zskan metodou dielektrick relaxan spektroskopie lze shrnout
do nkolika bod:
- nejvce degradanch proces v materilu Isonom

NMN nastv vlivem

teplotnho namhn,
- Isonom

NMN vykazuje charakteristick vlastnosti materilu relaxanho typu;

v kmitotov oblasti 2.10
1
Hz a 2.10
6
Hz byl zaznamenn vskyt dvou
relaxanch maxim, jejich intenzita se zvyovala v prbhu tepelnho namhn,
- postupnou tepelnou degradac dochz k velkmu zven dielektrickch ztrt
v materilu, pi elektrickm namhn nejsou tyto ztrty tak vznamn,
- velikost hodnoty relativn permitivity a dielektrickch ztrt je ovlivnna v
relativn vlhkosti prosted, ktermu je Isonom

NMN vystaven; piem

v potench rovnch tepelnho, elektrickho a kombinovanho namhn
vykazoval materil ni mru navlhavosti.
Podstatn pnos prce spov pedevm v pehledu modelovn doby ivota
v prbhu tepelnho, elektrickho a kombinovanho namhn. Dleitou soust
celho experimentu bylo navren, proveden a odzkouen pracovit pro
kombinovan namhn, kter dosud nebylo na UETE realizovno. Bylo poteba
nejprve prozkoumat soustavu poznatk o elektrickm a vcefaktorovm namhn
a dle sestavit vysokonapov zdroj a elektrodov systm pro elektrick
a kombinovan namhn.
V dalm obdob je poteba provst rozshlej experiment na materilu
Isonom

NMN, kter by vraznji odhalil vliv elektrickho a kombinovanho

namhn na dielektrick vlastnosti materilu a aplikovat nkter ivotnostn modely
pro posouzen doby ivota materilu. Dle by mly bt zhotoveny tzv. Rogovskho
elektrody pro zamezen zven intenzity elektrickho pole na hran elektrodovho
systmu pi elektrickm a kombinovanm namhn.
53
5 Pouit literatura
[1] LIEDERMANN, K., a spol. Materily v elektrotechnice: Intern texty UETE
Vysokho uen technickho v Brn, Brno 2002
[2] MENTLK, V. Dielektrick prvky a systmy. Praha: BEN technick literatura, 2006,
1. vydn, 240 s. ISBN 80-7300-189-6
[3] MONTANARI, G.C., MAZZANI, G., SIMONI, L.: Modeling of electrothermal life
models, Department of Electrical Engeneering, University of Bologna 2002, Italy
[4] LIEDERMANN, K., Klimatotechnologie, UETE Vysokho uen technickho
v Brn, Brno 2006
[5] HP 4284a Precision LCR meter-Operation manual. Hewlett-Packart,LTD, Yokogava
1989
[6] ISOVOLTA ELEKTROISOLIERSTOFFE. Wiener Neudorf, Austria. Technische
information ISONOM NMN 0881. b. r. 2 s.
[7] Norma SN EN 60505. Hodnocen a tdn elektroizolanch sytm. 2005.
54
SEZNAM SYMBOL A ZKRATEK
A [s] materilov konstanta
b [K
-1
] materilov konstanta
B [hodin/rok] materilov konstanta
c [mol.dm
-3
] koncentrace
I
C [m.h.V
-1
] materilov konstanta
E
C [m.h.V
-1
] materilov konstanta
d [m] vzdlenost elektrod
E [V.m
-1
] intenzita elektrickho pole
P
E [V.m
-1
] elektrick pevnost
t
E [V.m
-1
] prahov hodnota el. namhn
0
E [V.m
-1
] hodnota el. namhn, kdy jeho vliv meme zanedbat
' E [V.m
-1
] elektrick namhn
f [Hz] kmitoet
g [-] materilov konstanta
h [m.V
-1
] initel elektrick odolnosti
I [A] proud
P
I [A.m
-1
] proud tekouc po povrchu izolantu
i [-] exponent, d reakce
k [J.K
-1
] Boltzmannova konstanta
e
l [m] dlka elektrod na povrchu izolantu
c
k [-] tvarov koeficient
M [hodin/rok] materilov konstanta
m [kg] hmotnost
0
m [kg] hmotnost dokonale vysuen ltky
n [m
-3
] koncentrace nosi el. nboje
O [K] tepeln odolnost
P [C.m
-2
] polarizace
Z
P [W] ztrtov vkon
p [W.kg
-1
] mrn dielektrick ztrty
q [C] elektrick nboj
R [-] rychlost degradace
55
' R [s
-1
] celkov poet vzjemnch srek reagujcch molekul za
jednotku asu
P
R [] povrchov elektrick odpor
r [m] polomr krunice
S [-] namhn obecn
' S [-] prahov hodnota namhn
T [K] tepeln namhn
t [s] as
T
t [hodin/rok] doba ivota pi tepelnm namhn
T0
t [hodin/rok] doba ivota pi tepelnm namhn. kdy
T
=0 K
E
t [hodin/rok] doba ivota pi elektrickm namhn
E0
t [hodin/rok] doba ivota pi tepelnm namhn. kdy E =0 V.m
-1
K
t [hodin/rok] doba ivota pi kombinovanm namhn
K0
t [hodin/rok] doba ivota pi tepelnm namhn, kdy meme kombinovan
namhn zanedbat
tg [s] ztrtov initel
U [V] napt
W [J] vazebn energie
A
W [J] aktivan energie
X [-] sted krunice
[-] initel vyjadujc rozloen relaxanch as
[-] parametr charakterizujc asymetrii disperzn kivky
[-] distribun parametr
[] ztrtov hel
' [-] relativn permitivita
" [-] ztrtov slo
* [-] komplexn permitivita
S
[-] statick permitivita
S
' [-] relativn permitivita sloen soustavy

[-] optick permitivita

m
" [-] maximum ztrtovho sla
[kg.m
-3
] absolutn vlhkost
max
[kg.m
-3
] maximln absolutn vlhkost
56
[%] relativn vlhkost
[hodin/rok] parametr Weibullyho funkce
[-] rychlostn konstanta
[-] parametr charakterizujc ku relaxanho spektra
[m
2
.V
-1
.s
-1
] driftov pohyblivost
p
[S] povrchov vodivost
V
[S.m
-1
] vnitn vodivost
[-] exponent
i
[-] objemov dl i-t sloky sloen soustavy
[C] teplota
T
[C] teplota strnut
p
[] povrchov rezistivita
V
[.m] vnitn rezistivita
[s] relaxan doba
V
[s] doba pobytu molekuly vody
[rad.s
-1
] hlov kmitoet
m
[rad.s
-1
] hlov kmitoet pi maximu ztrtovho sla
[%] vlhkost
[K] absolutn teplota
T
T [K
-1
] absolutn teplota strnut
0
[K] teplota, kdy meme tepeln namhn zanedbat
'
T
T [K
-1
] prahov hodnota tepelnho namhn
h [-] tvarov parametr
IPM inverzn mocninn vztah
NMN nomex-pelyester-nomex
TI teplotn index
HIC plc interval
PETF polyethylentereftalt