2.

Tma: Elektrostatika II
25/6C. Jestlie se elektron pohybuje podl elektrick silory z bodu A do bodu B podle obrzku, vykonaj sly elektrickho pole prci 3, 94 1019 J. Jak velk jsou rozdly potencil (a) B A , (b) C A , (c) C B ? [(a) 2,5 V; (b) 2,5 V; (c) 0]

25/16C. Uvaujme osamocen bodov nboj Q = 1, 5 108 C a zvolme = 0 v nekonenu. (a) Jak tvar a rozmry m ekvipotenciln plocha s potencilem 30 V? (b) Maj ekvipotenciln plochy, jejich potencily se li o konstantn hodnotu (eknme o 1,0 V), mezi sebou stle stejnou vzdlenost? [(a) koule o r = 4,5 m; (b) ne] 25/28. Jak potencil v bod P bud soustava ty bodovch nboj podle obrzku. Zvolte = 0 1 5Q v nekonenu. [ 4 ] 0 2d

25/37. Ty z plastu, stoen do tvaru krunice o polomru R, nese kladn nboj +Q rovnomrn rozloen na jedn tvrtin obvodu a zporn nboj 6Q rovnomrn rozloen na zbytku krunice (obrzek). Zvolte = 0 v nekonenu a vypotejte hodnotu potencilu (a) ve stedu S krunice, (b) 1 5Q v bod P na ose symetrie krunice kolm k jej rovin ve vzdlenosti z od jejho stedu. [(a) 4 ; (b) 0 R 1 5Q 40 ] 2 2
R +z

25/38. Disk z nevodivho plastu byl nabit s konstantn plonou hustotou . Pot byly ti kvadranty disku odstranny. Zbvajc tvrtina disku je zobrazena na obrzku. Zvolte = 0 v nekonenu a urete R2 + z 2 z ] potencil v bod P , kter le na ose disku ve vzdlenosti z od jeho stedu. [ 8 0

25/39. Na obrzku je ploch prstenec o vnjm polomru R a vnitnm polomru r = 0, 200R, na nm je rozloen elektrick nboj s konstantn plonou hustotou . Zvolte = 0 v nekonenu a urete potencil v bod P na ose prstence ve vzdlenosti z = 2, 00R od jeho stedu. [0,113 R ] 0

25/41. Na obrzku je plastov ty dlky L, lec v ose x, rovnomrn nabit kladnm elektrickm Q nbojem Q. Je-li = 0 v nekonenu, vypotejte potencil v bod P1 . [ 4 ln 1 + L ] d 0L

25/49. (a) Pomoc rov. = d = 1 40 dQ r

dokate, e elektrick potencil v bod na ose nabitho tenkho prstence polomru R je ve vzdlenosti z od jeho stedu uren vztahem 1 Q = . 2 40 z + R2 (b) Z tohoto vsledku odvote vztah pro E v bodech na ose prstence; porovnejte tento vysledek s vsledkem vypotu E v l. 23.6 Qz E= 3 . 2 40 (z + R2 ) 2 )
Q [ 4 z (z 2 + R2 ) 2 ] 0
3

25/51. Nevodiv ty dlky L na obrzku je nabita s promnnou dlkovou hustotou nboje = cx, kde c je kladn konstanta. (a) Je-li = 0 v nekonenu, urete potencilv bod P2 na ose y . (b) Pomoc tohoto vsledku urete sloku Ey intenzity elektrickho pole v bod P2 . (c) Pro nelze pi vpotu Ex y c c );(c) pro v bod P2 pout vsledku z sti (a) tto lohy? [(a) 4 ( L2 + y 2 y ); (b) 4 (1 2 2 0 0
L +y

vpoet

neznme (P2 ) v bodech P2 mimo osu y pobl P2 ]

26/9C. Dva stejn velk archy hlinkov flie jsme umstili rovnobn 1,0 mm od sebe. Takto vznikl kondenztor o kapacit 10 pF byl nabit na napt 12 V. (a) Vypotejte obsah kadho archu. Pot jsme archy piblili na vzdlenost 0,10 mm pi nezmnnm nboji. (b) Jak je nov hodnota kapacity? (c) Jak se zmnilo napt? Vysvtlete, jak na zklad tchto zmn by mohl bt konstruovn mikrofon. [(a) 11,3 cm2 ; (b) 100 pF; (c) 1,2 V] 26/16C. Urete vslednou kapacitu bloku kondenztor na obrzku. Jejich kapacity jsou: C1 = 10, 0 F, C2 = 5, 00 F a C3 = 4, 00 F. [3,2 F]

26/24. V kondenztoru C3 (obrzek p. 26/16C) dolo k elektrickmu prrazu a kondenztor se stal pro elektrick proud prchodnm. Jak zmny (a) nboje a (b) napt nsledovaly na kondenztoru C1 ? Pedpokldejte, e napt na svorkch uveden sestavy kondenztor je U = 100 V. [(a) 0,21 mC 1 mC; (b) 21 V 100 V] 26/25. Je dno nkolik kondenztor o kapacitch 2, 0 F. Kondenztory vydr napt maximln 200 V bez elektrickho prrazu. Jak byste z tchto kondenztor vytvoili sestavu kondenztor o vsledn kapacit (a) 0, 40 F, (b) 1, 2 F, m-li bt pitom kad z tchto sestav schopna vydret napt a do 1 000 V vetn? [(a) srie pti kondenztor; (b) ti paraleln vtve po pti kondenztorech] 26/37C. Kondenztor je nabit na napt U . O kolik procent je nutno zvit toto napt, chceme-li zvit jeho energii (tj. energii jeho elektrickho pole) o 10 %? [4,9 %] 26/38C. Deskov vzduchov kondenztor o ploe elektrod 40 cm2 a vzdlenosti elektrod 1,0 mm je nabit na napt 600 V. Urete (a) jeho kapacitu, (b) velikost nboje na kad z elektrod, (c) jeho energii, (d) intenzitu elektrickho polemezi elektrodami, (e) hustotu energie elektrickho pole mezi elektrodami. [(a) 35,4 pF; (b) 21 nC; (c) 6,4 J; (d) 0,6 MV m1 ; (e) 1,6 J m3 ] 26/57. Urit materil m relativn permitivitu 2,8 a dielektrickou pevnost 18 MV m1 . Tento materil je pouit jako dielektrikum v deskovm kondenztoru. Jak minimln obsah mus mt elektrody kondenztoru, aby ml kapacitu 7, 0 102 F a vydrel pitom bez elektrickho prrazu napt 4,0 kV? [0,63 m2 ]

26/63. Deskov kondenztor s elektrodami o obsahu S je vyplnn dvma dielektriky tak, jak je znzornno na obrzku. Dokate, e pro jeho kapacitu plat vztah C= 0 S r,1 + r,2 . d 2

26/64. Deskov kondenztor s elektrodami o obsahu S je vyplnn dvma dielektriky tak, jak ukazuje obrzek. Dokate, e pro jeho kapacitu plat C= 20 S r,1 r,2 . d r,1 + r,2

Ovte platnost tohoto vztahu pro limitn ppady. (Tip: Odvodnte, e toto spojen odpovd sriovmu spojen dvou kondenztor.)