Pklady: 24. Gaussv zkon elektrostatiky 1.

Na obrzku je ez dlouhou tenkostnnou kovovou trubkou o polomru R, kter nese na povrchu nboj s plonou hustotou . Vyjdete velikost intenzity E jako funkci vzdlenosti r od osy trubky pro
a) [0,4 b] r < R, b) [0,4 b] r R c) [0,2 b] Zakreslete ob zvislosti do jednoho grafu a vyznate na osch dleit hodnoty.

Obr. 1. 2. V pln nevodiv kouli o polomru R je nerovnomrn rozloen nboj s objemovou hustotou r , kde 0 je konstanta a r je vzdlenost od stedu koule. (r) = 0 R
a) b) c) d) [0,5 [0,2 [0,1 [0,2 b] b] b] b] Urete celkov nboj, kter je v kouli rozloen. Urete velikost intenzity elektrickho pole E jako funkci r pro r < R a r R. Zvislosti zakreslete do grafu a na osch vyznate dleit hodnoty.

3. Na obrzku 2 je nevodiv kulov vrstva o vnitnm polomru a, vnjm polomru b s nerovnomrnou objemovou hustotou nboje (r) = A/r (uvnit vrstvy), kde A je konstanta a r je vzdlenost od stedu kulov vrstvy. Do stedu kulov slupky je umstn bodov nboj Q.
a) [0,4 b] Jak velk nboj je v materilu kulov vrstvy rozmstn? b) [0,2 b] Urete velikost intenzity elektrickho pole v dutin (tj. pro 0 < r < a) jako funkci r. c) [0,4 b] Jak mus bt hodnota konstanty A, aby velikost elektrick intenzity v materilu vrstvy (tj. pro a r b) byla konstantn (tj. nezleela na r)?

Obr. 2.

19. ledna 2007

FI FSI VUT v Brn

4. Na obrzku 3 je znzornna st dvou velkch rovnobnch nevodivch desek, z nich kad nese na jedn stn rovnomrn rozloen nboj. Plon hustoty nboj jsou (+) = 6, 8 mC m2 pro kladn nabitou desku a () = 4, 3 mC m2 pro zporn nabitou desku.
a) [0,3 b] vektor b) [0,3 b] c) [0,4 b] Urete velikost intenzity vslednho elektrickho pole E vlevo od desek. Nakreslete obrzek a vsledn intenzity vyznate. Tot urete pro vsledn elektrick pole vpravo od desek a mezi deskami.

Obr. 3. 5. Dva dlouh nabit souos vlce maj polomry r1 = 3 cm a r2 = 6 cm. Tlouku stn vlc zanedbejte. Dlkov hustota kladnho nboje na vnitnm vlci je 1 = +5 106 C/m, dlkov hustota zpornho nboje na vnjm vlci je 2 = 7 106 C/m.
a) b) c) d) [0,2 b] Urete velikost elektrick intenzity E ve vzdlenosti r od osy vlc, kdy r < r1 . [0,2 b] Urete velikost elektrick intenzity E ve vzdlenosti r od osy vlc, kdy r1 r < r2 . [0,2 b] Urete velikost elektrick intenzity E ve vzdlenosti r od osy vlc, kdy r r2 . [0,4 b] Nakreslete graf zvislosti velikosti intenzity E na vzdlenosti r od osy vlc. Urete maximln a minimln hodnotu velikosti intenzity a v jak vzdlenosti r tchto hodnot nabv. Ve vyznate do grafu.

6. V elektrickm poli je umstna krychle o hran a = 1, 40 m (obrzek 4). Lev zadn doln roh krychle splv s potkem souadn soustavy. Vypotte tok elektrick intenzity pravou stnou krychle, je-li intenzita vyjdena v N/C:
a) b) c) d) [0,2 [0,2 [0,4 [0,2 b] b] b] b] E (x, y, z ) = 4i, E (x, y, z ) = 10j , E (x, y, z ) = 4i + 5y j 8y 2 k . Jak je celkov tok elektrick intenzity povrchem krychle pro kad z tchto pol?

Obr. 4.

19. ledna 2007

FI FSI VUT v Brn

7. V pln nevodiv kouli o polomru R je rovnomrn rozloen nboj s objemovou hustotou .

a) b) c) d) [0,2 b] Urete celkov nboj Q, kter je v kouli rozloen. [0,3 b] Urete zvislost velikosti elektrick intenzity na vzdlenosti r od stedu koule pro r < R. [0,3 b] Urete zvislost velikosti elektrick intenzity na vzdlenosti r od stedu koule pro r R. [0,2 b] Nakreslete graf zvislosti velikosti intenzity E na vzdlenosti r od stedu koule. Urete maximln hodnotu velikosti intenzity a v jak vzdlenosti r tto hodnoty nabv. Oboj vyznate do grafu.

8. Ve vce d1 = 350 m byla namena intenzita elektrickho pole o velikosti E1 = 50 N/C, ve vce d2 = 200 m pak E2 = 100 N/C. V obou ppadech smovala elektrick intenzita svisle k Zemi. Uvate krychli o hran a = 150 m, jej spodn stna le ve vce d2 . Zanedbejte zakiven Zem.
a) [0,3 b] Urete tok elektrick intenzity horn stnou krychle. b) [0,3 b] Urete tok elektrick intenzity doln stnou krychle. c) [0,4 b] Stanovte celkov nboj uzaven v krychli.

9. Nboj je rovnomrn rozloen v objemu nekonen dlouhho nevodivho vlce o polomru R s konstantn objemovou hustotou nboje .
a) [0,4 b] Urete zvislost velikosti elektrick intenzity E na vzdlenosti r od osy vlce pro r < R. b) [0,4 b] Urete zvislost velikosti elektrick intenzity E na vzdlenosti r od osy vlce pro r R. c) [0,2 b] Nakreslete graf zvislosti velikosti intenzity E na vzdlenosti r od osy vlce. Urete maximln hodnotu velikosti intenzity a v jak vzdlenosti r tto hodnoty nabv. Oboj vyznate do grafu.

10. V elektrickm poli o intenzit E = 4i 3(y 2 + 2)j (N/C) je umstna krychle (viz obrzek 5). Urete tok intenzity
a) b) c) d) e) [0,2 [0,2 [0,2 [0,2 [0,2 b] b] b] b] b] horn podstavou, doln podstavou, levou stnou a zadn stnou krychle. Jak je celkov tok intenzity vemi stnami krychle?

Obr. 5.

19. ledna 2007

FI FSI VUT v Brn

11. Na obr. 6 je znzornna nabit kulov vrstva (vnitn polomr a = 10 cm, vnj polomr b = 20 cm) s konstantn objemovou hustotou nboje = 1, 0 106 C/m3 .
a) [0,2 b] Urete celkov nboj Q, kter je v kulov vrstv rozloen. b) [0,2 b] Urete zvislost velikosti elektrick intenzity E na vzdlenosti r od stedu kulov vrstvy pro r < a. c) [0,2 b] Urete zvislost velikosti elektrick intenzity E na vzdlenosti r od stedu kulov vrstvy pro a r < b. d) [0,2 b] Urete zvislost velikosti elektrick intenzity E na vzdlenosti r od stedu kulov vrstvy pro r b. e) [0,2 b] Nakreslete graf zvislosti velikosti intenzity E na vzdlenosti r od stedu kulov vrstvy. Urete maximln hodnotu velikosti intenzity a v jak vzdlenosti r tto hodnoty nabv. Oboj vyznate do grafu.

Obr. 6. 12. Tok elektrick intenzity kadou stnou hrac kostky (v jednotkch 103 Nm2 /C) m velikost danou potem N ok na stn (tj. m-li stna nap. dv oka, tok elektrick intenzity touto stnou je 2 103 Nm2 /C). Tok pro lich sla (tj. 1 , 3 a 5) je zporn, pro sud sla (tj. 2, 4, 6) je kladn.
a) [0,5 b] Urete celkov tok elektrick intenzity celm povrchem hrac kostky. b) [0,5 b] Urete celkov nboj, kter se uvnit kostky nachz.

13. V nevodiv kouli je rovnomrn rozloen nboj s objemovou hustotou . Nech r je polohov vektor obecnho bodu P uvnit koule vzhledem k jejmu stedu.
a) [0,5 b] Urete velikost intenzity E elektrickho pole v bod P . b) [0,5 b] Pot do koule vyvrtme nesoustednou kulovou dutinu, jak je znzornno na obrzku 7. Urete velikost intenzity elektrickho pole E1 v kadm bod dutiny. Je velikost intenzity v dutin konstantn?

Obr. 7.

19. ledna 2007

FI FSI VUT v Brn

14. Kulov symetrick, ale nehomogenn rozloen nboj v nevodiv kouli vytv elektrick pole o velikosti intenzity E (r) = Kr4 , kter smuje radiln od stedu koule, piem r je vzdlenost od stedu a K je konstanta.
a) [0,5 b] Jak je objemov hustota nboj? b) [0,5 b] Koule m polomr R. Jak hrnn nboj Q je v kouli rozloen?

15. Rovinn vrstva tlouky d je rovnomrn nabit s objemovou hustotou nboje . Urete velikost elektrick intenzity E jako funkci x, tj. kolm vzdlenosti men od stedn roviny vrstvy, v bodech
a) [0,5 b] uvnit a b) [0,5 b] vn vrstvy.

16. Vodiv koule o polomru R = 10 cm nese na svm povrchu neznm nboj Q. Intenzita elektrostatickho pole ve vzdlenosti d1 = 15 cm od stedu koule m velikost E1 = 3, 0 103 N/C a smuje ke stedu koule.
a) [0,5 b] Urete nboj Q na povrchu koule. b) [0,2 b] Urete plonou hustotu nboje na povrchu koule. c) [0,3 b] Urete velikost elektrick intenzity E2 ve vzdlenosti d2 = 20 cm od stedu koule.

17. Dv tenk a rovnobn kovov desky tvaru tverce o stran a = 8, 5 cm, le ve vzdlenosti d = 1, 5 mm od sebe. Jedna deska nese nboj Q1 = 1, 2 1016 , druh Q2 = 1, 2 1016 .
a) [0,2 b] Urete plon hustoty 1 a 2 nboj na obou deskch (vliv konench rozmr desek zanedbejte). b) [0,3 b] Urete velikosti vsledn elektrick intenzity E mezi deskami a c) [0,3 b] vlevo a vpravo od desek. d) [0,2 b] Nakreslete obrzek a vektor vsledn elektrick intenzity E v jednotlivch oblastech vyznate.

19. ledna 2007

FI FSI VUT v Brn