Jitro kouzelnk

Jacques Bergier Louis Pauwels

vod do fantastickho realismu

Obsah:
Pedmluva PRVN ST P edbudouc as I II III Spiknut v plnm sv tle I II III IV Alchymie jako p klad I II III IV V Zmizel civilizace I II III IV V VI DRUH ST N kolik let v absolutnm jinde I II III IV V VI VII VIII IX X TET ST lov k, to nekone no I. Nov intuice II. Vnitn fantastino III. Ped psychologickou revoluc IV. Optovn objev magickho ducha V. Pojem probudilho stavu VI. Ti pbhy jako ilustrace VII. Paradoxy a hypotzy o probudilm lovku VIII. Nkolik doklad o probudilm stavu IX. Bod za nekonenem X. Snn o mutantech O autorech

Velk dui a planoucmu srdci mho skutenho otce, Gustava Bouju, krejovskho dlnka. In memoriam. Louis Pauwels

PEDMLUVA

Jsem manuln velmi neikovn a velmi toho elm. Byl bych lep, kdyby m ruce um ly n co vyrb t. Ruce, kter d laj n co uite nho, se hrou do hlubin jsoucna a narej tam pramen dobra a mru. M j nevlastn otec, kterho zde budu nazvat otcem, nebo on m vychoval, byl krej ovsk d lnk. Byla to mocn due, duch vpravd zv stovatelsk. kval n kdy s sm vem, e zrada vzd lanc za ala toho dne, kdy jeden z nich zobrazil poprv and la s k dly; na nebesa se toti stoup rukama. P es svou neikovnost jsem svzal knihu. Bylo mi tenkrt estnct let. Byl jsem kem dopl ovacho kursu v Juvisy, chudm p edm st. V sobotu odpoledne jsme si mohli vybrat mezi prac s d evem, s elezem, model stvm a knihvaza stvm. etl jsem v t dob bsnky a zejmna Rimbauda. Ale musel jsem se nsilm p emhat, abych nesvzal Seznu v pekle. Otec m l asi t icet knek srovnanch v zk almrce ve sv dln spolu s cvkami, k dami, epoletami a st ihy. V t sk ni byly tak tisce poznmek napsanch drobnm hlednm psmem za nespo etnch noc nenavn prce. Mezi t mi knkami jsem etl Svt ped stvoenm lovka od Flammariona a Kam spje svt? od Walhera Rathenaua. A toto Rathenauovo dlo jsem za al vzat se zna nmi obtemi. Rathenau byl prvn ob t nacist a my jsme j byli v roce 1936. V mal dlni ce dopl ovacho kursu jsem kadou sobotu d lal ru n prce z lsky k svmu otci a k d lnickmu sv tu. Prvnho kv tna jsem mu p inesl svzanho Rathenaua se sntkou konvalinek. V t knize si m j otec podtrhl ervenou tukou dlouhou v tu, kter z stala navdy vryta v m pam ti: I skli ujc doba je hodna cty, nebo je dlem nikoli lid, ale lidstva, tedy tvo iv p rody, kter m e bt krut, ale nen nikdy nesmysln. Jestlie je doba, ve kter ijeme, krut, mme o to v t povinnost ji milovat, pronikat ji svou lskou, a odsuneme t k masy hmoty, kter nm skrv sv tlo z c na druh stran . I skli ujc doba ... M j otec zem el v roce 1948 a nikdy nep estal v it v tvo iv sly, nikdy nep estal milovat a pronikat svou lskou bolestn sv t, v n m il, a nikdy nep estal doufat, e spat z it sv tlo za t kmi masami hmoty. Pat il ke generaci romantickch socialist , jejich idoly byli Victor Hugo, Romain Rolland, Jean Jaurs, kte nosili irok klobouky a st eili si mal modr kvtek v zhybech rudho praporu. Na pomez ist mystiky a spole ensk akce, p ipoutn po vce ne trnct hodin denn k svmu pracovnmu pultu a to jsme ili na pokraji bdy smi oval m j otec planouc syndikalismus s hlednm vnit n svobody. Do spornch a nenpadnch gest svho povoln vnesl metodu soust ed n a duchovnho o it n, o n zanechal stovky strnek. Kdy obval knoflkov drky a p ejd l ehli kou sukna, m l rozz en vzez en. Ve tvrtek a v ned li se moji kamardi shroma ovali kolem jeho pultu, aby ho poslouchali a proci ovali tu silnou p tomnost. A zm nilo to ivot v tiny z nich. M l plnou d v ru v pokrok a v du, v il v nstup proletaritu a vytvo il si mocnou filosofii. Poznal cosi jako osvcen p i etb Flammarionova dla o prehistorii. Pak, veden svou vn, etl knihy o paleontologii, astronomii, fyzice. A nem l pr pravu, pronikal p ece k jdru problm . Mluvil trochu jako Teilhard de Chardin, kterho jsme tehdy neznali: To, co proije nae stolet, je zvan j ne zv stovn buddhismu! Nejde u o to, abychom lidsk schopnosti p izp sobili tomu i onomu bostvu. Nboensk moc zem v ns podstupuje definitivn krizi: krizi svho vlastnho odhalen. Za nme chpat, a to u navdy, e jedin nboenstv p ijateln pro lov ka je nboenstv, kter ho nau p edevm poznvat, milovat vesmr, jeho nejd leit j slokou je vniv mu slouit. V il, e evoluce se neomezuje na pouh transformismus, ale e je nezvisl a vzestupn, e zvyuje psychickou hustotu na planety a p ipravuje ji, aby mohla navzat styky s inteligencemi jinch sv t , p iblit se sam dui vesmru. Vvoj lidskho druhu nebyl pro n j ukon en, ale pokra oval k jakmusi stavu nadv dom prost ednictvm stlho vzestupu kolektivnho ivota a pozvolnho vytv en unanimistickho psychismu. kal, e lov k nen jet dotvo en a spasen, ale e zkony

hromad n tv r energie nm umo uj kojit se v kosmickm m tku asnou nad j. A nespout l tuto nad ji z o . A z tohoto hlediska posuzoval nbon a dynamicky zleitosti tohoto sv ta a vypravoval se co nejdl a co nejv, aby hledal optimismus a odvahu bezprost edn a skute n upot ebiteln. V roce 1948, nedlouho po vlce, hrozby novch bitev, tentokrt atomovch, znovu vyvstvaly. A p esto pohlel na p tomn obavy a bolesti jako na negativy velkolepho obrazu. Byl t sn spjat s duchovnm osudem Zem a vkldal do stsn n doby, v n kon il sv j ivot d lnka, p es nesmrn nitern smutek mnoho d v ry a mnoho lsky. Zem el v mm nru v noci 31. prosince a ekl mi, ne zav el o i: Nesmme moc po tat s Bohem, ale mon, e B h po t s nmi. Bylo mi osmadvacet let v roce 1940 ve chvli obecn pohromy. Na p elomu doby pat il jsem ke generaci, kter vid la, jak se zhroutil jeden sv t, byla od znuta od minulosti a pochybovala o budoucnosti. e by ta stsn n doba byla hodna na cty a e bychom ji m li pronikat svou lskou, tomu jsem ani zdaleka nev il. Zdlo se mi spe, e jasn pohled na v ci ns vede k tomu, abychom odmtali hrt hru, v n kad podvd. Za vlky jsem se utekl k indick filosofii. To bylo moje maquis. il jsem tam v naprostm odporu. Nehledejme oporu v historii a mezi lidmi, takov opora nm stle unik. Hledejme ji v sob . Bu me z tohoto sv ta tak, jako bychom z n ho nebyli. Nic mi nep ipadalo tak krsn jako potpka z Bhagavad Gty, kter se potp a vyno uje, ani si sm pe . Kdy proti udlostem nic nezm eme, kal jsem si, po nejme si tak, aby ony nezmohly nic proti nm. Tr nil jsem u stropu, usazen na lotosu, na obl ku, kter p iplul z vchodu. V noci tval m j otec potaj m oblben knihy, aby se pokusil pochopit mou zvltn nemoc, kter m od n ho tak vzdalovala. Pozd ji, nazt po osvobozen, jsem si vybral jinho u itele ivota a mylen. Stal jsem se Gurdjievovm kem. Usiloval jsem, abych se odlou il od svch emoc a cit a naden, abych nael za nimi n co nehybnho a trvalho, n mou, anonymn, transcendentn p tomnost, kter by m ut ila z mho nedostatku reality a z absurdity sv ta. Posuzoval jsem svho otce s trpnost. V il jsem, e ovldm tajemstv vldy ducha a veho poznn. Ve skute nost jsem ovldal jen iluzi, e ovldm, a hluboce pohrdal t mi, kdo nesdleli tuto iluzi. Napl oval jsem svho otce zoufalstvm. A napl oval jsem zoufalstvm i sebe. Sesychal jsem se a na kost v odmtavm postoji. etl jsem Renho Gunona. Myslel jsem si, e mme to net st, e ijeme ve sv t od zklad zvrhlm a prvem odsouzenm k apokalyptickmu zni en. Ztoto oval jsem se s Cortesovm proslovem v poslaneck sn movn v Madridu v roce 1849: P ina vech vaich omyl , pnov, je v tom, e nevte, kam m civilizace a sv t. Vy v te, e civilizace a sv t jdou vp ed, ale ony jdou zp t! Modern v k byl pro mne ernm v kem. Zam stnval jsem se tm, e jsem vypo tval zlo iny modernho ducha proti duchu. Od 12. stolet se Zpad, kter se odtrhl od svch princip , til do zkzy. ivit n jakou nad ji znamenalo p idat se na stranu zla. Odhadoval jsem kadou d v ru jako spoluvinu. Zbval mi zpal jen k odmtn a zb hnut. Ve sv t u ze t tvrtin pohlcenm, kde mi kn , v dci, politikov, sociologov a organizto i veho druhu p ipadali jako mrchorouti, si zaslouila cty jen tradi n studia a bezpodmne n odpor k sv tu. V tomto stavu jsem za nal pokldat svho otce za naivnho primitiva. Jeho schopnost k p ilnut, lsce a k dalekm vhled m m drdila jako sm n. Obvi oval jsem ho, e ustrnul v naden Sv tov vstavy z roku 1900. Nad je, kterou kladl do vzr stajc kolektivizace a s n m il vysoko nad rove politiky, budila m pohrdn. P sahal jsem jen na starov k teokracie. Einstein zakldal komit beznad je z atomovch v dc , hrozba totln vlky se vznela nad lidstvem rozd lenm na dva bloky. Otec zem el, ani ztratil cokoli ze sv vry v budoucnost, a j mu u nerozum l. Nebudu v tomto dle p ipomnat t dn problmy. Nen na to zde msto. Ale vm dob e, e tyto problmy existuj: p ibily na k lov ka, kter m miloval. Nepoznal jsem svho skute nho otce. Pat il k star gentsk buroazii. Moje matka i m j druh otec byli d lnci a pochzeli z d lnk . To moji vlmt p edci, pova n, um le t, zahl iv a pyn, m oddlili od ulechtilho dynamickho mylen, odvedli m do stran a k zneuznvn lidsk

solidarity. U velmi dvno se ty ila mezi mnou a otcem m . On, jen necht l mt jin dt ne m , syna z jin krve, z obavy, e by se m dotkl, se ob toval, aby ze mne byl intelektul. Dal mi ve a snil o tom, e m due je podobn jeho dui. V jeho o ch jsem se m l stt majkem, lov kem schopnm osv covat jin lidi, p inet jim odvahu a nad ji, ukazovat jim, jak kal, sv tlo, kter z ns vyza uje. Ale j nevid l dn sv tlo, leda ern sv tlo v sob a v lidstvu. Byl jsem jen vzd lanec podobn mnoha jinm. Dohn l jsem a do krajnch d sledk pocit vyhnanstv, pot ebu zsadn vzpoury, kterou vyjad ovali v literrnch revuch kolem roku 1947, kdy mluvili o metafyzickm neklidu, a je byla zd d nm b emenem m generace. Jak bt v t chto podmnkch majkem? Ta p edstava, to hugovsk slovo mi vyvolvalo na tv i ohavn sm ek. Otec mi vy tal, e upadm, e p echzm, jak kal, na stranu privilegovan kulturn elity, k mandarn m, pynm na svou neschopnost. Zatmco pro mne znamenala atomov bomba po tek skonn v ku, pro n ho byla znmkou novho jitra. Hmota se pr stle vce spiritualizuje a lov k pr odhal kolem sebe a v sob sly a dosud netuen. M ansk duch, pro n j je Zem mstem pohodlnho pobytu, z n ho se mus co nejvce vyt it, bude pr smeten novm duchem, duchem d lnk Zem , pro n j je sv t strojem v chodu, organismem, kter se vytv , jednotou, je vznik, pravdou, j je nutno pomoci na sv t. Lidstvo bylo pro n ho teprve na za tku vvoje. P ijmalo prvn pou en o posln, je mu bylo p i eno vesmrovou inteligenc. A my jsme teprve sotva za nali chpat, co je to lska k sv tu. V o ch mho otce m lo lidsk dobrodrustv sm r. Soudil udlosti podle toho, zda se za azovaly do tohoto sm ru, i ne. Historie m la smysl; m ila k jaksi ultralidsk form , nesla v sob slib nadv dom. Jeho kosmick filosofie ho neodlu ovala od ivota. V bezprost edn skute nosti stranil pokrokovm tendencm. M to drdilo a nevid l jsem, e unel nekone n vce spirituality do sv pokrokovosti, ne jsem j pokro il ve sv spiritualit . A zatm jsem se dusil ve svm uzav enm mylen. P ipadal jsem si p ed tm lov kem n kdy jako vysuen a zimom iv intelektulek a stvalo se mi, e jsem touil myslet jako on, dchat zeiroka jako on. V kout u jeho pultu jsem ve er vyhn l rozpor na ost noe, provokoval jsem ho a p l jsem si podv dom , aby m zdrtil a zm nil. Ale pod vlivem navy se osopoval na mne a na osud, kter mu dal velkou mylenku, ale nep id lil mu prost edky, jak ji p edat svmu synovi, jen m l tak rebelantskou krev. A rozchzeli jsme se v hn vu a bolesti. Tehdy jsem se vracel ke svm vahm a zoufalm knihm. A on se skln l ke svm ltkm a chpal se zase jehly v ostrm svitu lampy, kter dodvala jeho vlas m lutou barvu. Ze sv rozkldac postele jsem ho slyel dlouho odfukovat, splat. Pk nhle za al pohvizdovat mezi zuby tie prvn takty Beethovenovy dy na radost, aby mi ekl na dlku, e lska si sv vdycky najde. Myslm na n ho tm kad ve er v hodinu naich bvalch hdek. Slym ten dech, to spln, je nakonec p echzelo v zp v, ten zanikl mohutn vzneen vtr. U dvanct let je mrtev! A mn bude ty icet. Kdybych ho byl pochopil, dokud il, byl bych obratn ji dil sv chpn i sv srdce. Neustal jsem hledat. Te dospvm k jeho nzor m po mnohm hledn asto neplodnm a po nebezpe nm bloud n. Mohl jsem mnohem d ve sm it smysl pro vnit n ivot a lsku ke sv tu v pohybu. Mohl jsem sklenout d ve a snad inn ji, dokud m sly byly nedot eny, most mezi mystikou a modernm duchem. Mohl jsem se ctit zrove jako v c a v souladu s velkm rozletem historie. Mohl jsem mt d ve vru, nad ji a lsku. Tato kniha shrnuje p t let bdn ve vech oblastech poznn, na pomez v dy a tradice. Vrhl jsem se do tohoto podniku, kter byl jasn nad m prost edky, protoe jsem nemohl u poprat sv t p tomn a budouc, kter je p ece sv tem mm. Ale kad krajnost posv cuje. Mohl jsem najt rychleji cestu k dorozum n se svou dobou. Mon e jsem neztrcel pln sv j as, kdy jsem doel a do konce vlastn cesty. Lidem se nep ihz to, co si zaslouili, ale co se jim lb. Dlouho jsem hledal, jak si to p l Rimbaud mho mld, Pravdu v jednom t le a dui.

Nedosp l jsem k tomu. Jak jsem se hnal za touto pravdou, ztratil jsem kontakt s malmi pravdami, kter by ze mne byly ud laly zajist ne nad lov ka, po n m jsem prahl celm srdcem, ale lov ka lepho a ucelen jho, ne jsem. A p ece jsem se nau il o skrytm chovn ducha, o r znch monch stavech v dom, o pam ti a intuici, cennm v cem, jim bych se nebyl nau il jinde a je mi pozd ji umonily pochopit to, co je nejvelkolep j a v podstat revolu n na samm vrcholu modernho ducha: otzku po povaze poznn a nalhavou pot ebu jaksi p em ny inteligence. Kdy jsem vylezl ze svho jginskho koutku, abych se rozhldl po modernm sv t , kter jsem znal, ani jsem ho znal, zpozoroval jsem okamit , co je na n m zzra nho. M zpte nictv, pln pchy a nenvisti, bylo uite n v jedn v ci: zabrnilo mi p ilnout k tomuto sv tu ze patn strany, ze strany starho racionalismu 19. stolet, ze strany demagogick pokrokovosti. Zabrnilo mi tak p ijmat tento sv t jako p irozenou v c, a protoe to byl m j sv t, p ijmat ho prost ve stavu ospalho v dom, jak to in v tina Ud. O i osv en dlouhm pobytem mimo mou dobu vid ly tento sv t jako stejn bohat na skute nou fantastiku, jako byl bohat sv t tradi n. Na fantastiku p edpokldanou. A jet lpe: to, co jsem poznal ze sv ta, modifikovalo m znalosti bvalho ducha a jet je prohlubovalo. Vid l jsem star v ci novma o ima a m o i mohly zrove nov vid t i nov v ci. Setkal jsem se s Jacquesem Bergierem (hned povm jak), kdy jsem dopisoval sv dlo o duchovn rodin seskupen kolem Gurdjieva. Toto setkn, je nep ipisuji nhod , bylo rozhodujc. Prv jsem zasv til dva roky popisu ur it esoterick koly a svho vlastnho dobrodrustv. Ale jin dobrodrustv pro mne za nalo v t chvli. A pokldal jsem za uite n sd lit to svm ten m, kdy jsem se s nimi lou il. Prominete mi laskav , e cituji sm sebe, nebo vte, e se nestarm p li o to, abych p ipoutal pozornost k sv literrn tvorb . Jin v ci mi le na srdci. Vymyslel jsem bajku o opici a tykvi. Domorodci, kdy cht j chytit opici ivou, upevn na kokosovou palmu tykev obsahujc bursk o ky. Opice p ib hne, vsune do tykve ruku, zmocn se burskch o k a sev e p st. Ale pak u nem e ruku vythnout. To, eho se zmocnila, ji dr v zajet. Kdy jsem vyel z Gurdjievovy koly, napsal jsem: Je nutno ohmatat, prozkoumat navnad n plody a pak se hbit sthnout. Kdy jsme uspokojili do jist mry zv davost; musme p enst prun pozornost na sv t, kde jsme, zskat op t vlastn svobodu a jasnoz ivost, dt se zase svou cestou po zemi lid, k nim pat me. Zle na tom, abychom vid li, do jak mry zkladn postup mylen tak e enho tradi nho se p imyk k pohybu soudob mylenky. Fyzika, biologie, matematika ve svch krajnch vbojch dospvaj dnes znovu k ur itm zkladnm fakt m esoterismu, splvaj s ur itmi vizemi vesmru, s ur itmi vztahy energie a hmoty, je jsou vizemi naich p edk . P istoupme-li k dnenm p rodnm v dm bez v deckho konformismu, vidme, e vedou dialog se starmi mgy, alchymisty a thaumaturgy. P ed naima o ima probh revoluce a je to neo ekvan op tovn s atek rozumu na vrcholu svch vboj se spirituln intuic. Pro skute n pozornho pozorovatele nejsou problmy, kter se kladou naemu soudobmu chpn, u problmy pokroku. U n kolik let je pojem pokroku mrtev. Jde o problmy zm ny stavu, o problmy transmutace. Z tohoto hlediska lid sklon n nad skute nostmi vnit n zkuenosti m sm rem k budoucnosti a podvaj pevnou ruku p edvoji v dc , kte p ipravuj nastolen sv ta, jen nebude mt spole nho jmenovatele se sv tem obtnho p echodu, v n m budeme jet n kolik hodin t. To je prv tvrzen, je bude rozvinuto v tto tlust knize. kal jsem si tedy, e je nutno, ne se do n pustm, promtnout svou inteligenci velmi daleko dozadu a velmi daleko dop edu, abychom pochopili p tomnost. Zpozoroval jsem, e lidi, kte jsou prost modern a kter jsem nem l rd, jsem nem l rd prvem. Jene jsem je odsuzoval neprvem. Ve skute nosti jsou hodni odsouzen, protoe jejich duch zaujm jen p li mal zlomek asu. Sotva jsou, u jsou anachroni t. A mme-li bt p tomni, musme bt sou asnky budoucna. A vzdlen minulost

m e bt tak sama pojmna jako vlnobit budoucna. Od t chvle, kdykoli jsem se jal vyptvat p tomnosti, dostval jsem od n odpov di velmi zvltn a pln slib . James Blish, americk spisovatel, k Einsteinov slv k, e pr polkl Newtona zaiva. Podivuhodn formulace. Jestlie se nae mylenka povzn k vymu vid n ivota, pak mus pohltit pravdy na ni rovni zaiva. To je jistota, k n jsem dosp l p i svm bdn. M e se to jevit banln, ale kdy lov k il s mylenkami, kter se vznely na vrcholech jako gunonovsk moudrost a Gurdjiev v systm a kter se nestaraly o v tinu spole enskch a v deckch skute nost nebo jimi pohrdaly, pak tento nov zp sob posuzovn m n zam en a zliby ducha. V ci nzk, kval u Platn, se nutn nachzej ve v cech vzneench, byt i v jinm stavu. Jsem nyn p esv d en, e kad vy filoso fie, v n neij dle skute nost on roviny, kterou ona usiluje p ekonat, je podvod. Proto jsem se vydal na dosti dlouhou cestu sm rem fyziky, antropologie, matematiky a biologie, ne jsem se op t za al pokouet, abych si utvo il n jakou p edstavu o lov ku, o jeho povaze, o jeho moci, o jeho osudu. P edtm jsem se snail poznat a pochopit celistvost lov ka a pohrdal jsem v dou. Tuil jsem, e je duch schopen dosp t k vzneenm vrchol m. Ale co jsem v d l o jeho pochodech v p rodov deck oblasti? Neprojevil tam n kter z t ch schopnost, v n v it jsem byl nchyln? kal jsem si: je nutno p ekonat zdnliv rozpor mezi materialismem a spiritualismem. Ale nevedl k tomu tak v deck postup? A nebylo v tom p pad mou povinnost ho poznat? Nebyla to koneckonc pro zpadnho lov ka dvactho stolet innost rozumn j ne vzt poutnickou h l a odejt bos do Indie? Co kolem mne nebyla spousta lid a knih pro m pou en? A nebylo mou povinnost nejprve do hloubky proptrat svou vlastn zkladnu? Jestlie v deck vaha p iveden do krajnost vedla nakonec k revizi p ijatch nzor o lov ku, pak bylo nutn, abych to v d l. A pak tu byla jet jin nutnost. Jakkoli p edstava, kterou jsem si pak mohl vytvo it o osudu lidsk inteligence, o smyslu lidskho dobrodrustv, mohla bt pokldna za platnou jen do t mry, pokud nela proti pohybu modernho poznn. Ozv nu takovch vah jsem nael v t chto Oppenheimerovch slovech: ijeme dnes ve sv t , kde bsnci, historikov a filosofov hrd prohlauj, e si netroufaj ani zdaleka nahlet monost, e by poznali cokoli, co se tk p rodnch v d: vid v du na konci dlouhho tunelu, p li dlouhho, aby tam uvliv lov k str il hlavu. Nae filosofie pokud n jakou mme je tedy up mn anachronick, a jak jsem p esv d en, naprosto nep izp soben na dob . A ve skute nosti nen pro vzd lance s dobrou pr pravou o nic obtn j, stoj-li o to opravdu, vniknout do systmu mylen, kter ovld nuklern fyziku, ne proniknout marxistickou ekonomii nebo tomismus. Nen obtn j pochopit teorii kybernetiky ne analyzovat p iny nsk revoluce nebo bsnick zkuenosti Mallarmho. Ve skute nosti couvme p ed tmto silm, ne e bychom m li strach z sil, ale protoe ctme p edem, e by vyvolalo zm ny v naem zp sobu mylen a vyjad ovn, revizi hodnot a dosud p ijmanch. A p ece u dvno, pokra uje Oppenheimer, m lo bt na zeno jemn j pochopen povahy lidskho poznn a vztah lov ka k vesmru. Jal jsem se tedy hrabat v pokladu dnench v d a techniky, po zp sobu neodbornka ovem, s naivitou a asem snad nebezpe nmi, ale prosp nmi k rozvoji osv tlujcch srovnn, podobnost a obdob. A tehdy jsem se op t shledal s ur itm po tem p esv d en, kter jsem m l u d ve, pokud jde o esoterismus, mystiku a nekone nou velikost lov ka. Ale nael jsem je v jin podob . Byla to te p esv d en, kter pohltila zaiva formy a dla lidskho ducha m doby, jen se v noval studiu skute nosti. Nebyla u reak n, odstra ovala antagonismy, msto aby je probouzela. Velmi zvan konflikty, jako spor mezi materialismem a spiritualismem, ivot individuln a kolektivn, se v nich vst ebvaly pod vlivem vysok teploty. A v tom smyslu nebyla u vrazem volby, a tedy roztrky, ale vznikn, p ekonvn, obnovovn, to jest existence.

 V en v el, tak rychl a nesouvisl, kresl, jak se zd, v prostoru p esn geometrick obrazce a p edstavuje ur itou e . Snm o tom, e napu romn, kde vechna setkn, k nim dojde v ivot n jakho lov ka, prchav nebo vznamn, p ivod n tm, emu kme nhoda nebo nutnost, by kreslila tak obrazce, vyjad ovala rytmy, byla by tm, m snad jsou: moud e konstruovanm hovorem, kter se obrac k dui, aby ji dovril, a z n ho ona za cel ivot pochop jen n kolik nesouvislch slov. Zd se mi n kdy, e chpu smysl lidskho baletu kolem sebe, e tum, jako by ke mn promlouvaly pohyby bytost, je se p ibliuj, z stvaj nebo se vzdaluj. Pak ztrcm nit jako kad, a do p tho d raznho, a p ece zlomkovitho jasnoz en. Vyel jsem z Gurdjieva. Velmi vrouc p telstv m spjalo s Andr Bretonem. Jeho prost ednictvm jsem poznal Ren Alleaua, historika alchymie. Jednoho dne, kdy jsem hledal pro kninici v deckch aktualit populariztora, mi Alleau p edstavil Bergiera. lo o vd le nou prci a j se moc nestaral o v du a popularizovanou, i ne. A toto nhodn setkn m lo nadlouho zm nit m j ivot, shrnout a zorientovat vechny velk intelektuln a spirituln vlivy, je na mne p sobily od Vivekanandy po Gunona, od Gunona po Gurdjieva, od Gurdjieva po Bretona, a p ivst m ve zralm v ku zp t k vchozmu bodu, k mmu otci. Myslm, e jsme v p ti letech studi a vah, za nich nae dv due, dosti odlin, byly stle astny, e jsou spolu, objevili nov hledisko bohatch monost. Tot d lali svm zp sobem surrealist p ed t iceti lety. Ale my jsme nehledali jako oni v oblasti spnku a podv dom, ale na opa nm konci, v oblasti nadv dom a vyho jasnoz ivho bd n. Pok tili jsme kolu, v n jsme se dali do u en, kolou fantastickho realismu. Nen v nejmenm poplatn zlib v neobvyklosti, v intelektulnm exotismu, v baroknosti a pitoresknosti. Cestovatel klesl mrtev, zasaen pitoresknost, napsal Max Jacob. Nehledme nik. Nezkoumme dalek p edm st skute nosti. Pokoume se naopak usadit v jejm st edu. V me, e inteligence, bude-li jen probuzena k vy aktivit , objev fantasti no v samm srdci skute nosti. Fantasti no, kter nenabd k niku, ale naopak spe k hlubokmu p ilnut. Literti a um lci se vydvaj hledat fantasti no mimo skute nost, v oblacch, z nedostatku obrazotvornosti. A p inej si odtamtud jen vedlej produkty. Fantasti no je nutno jako ostatn vzcn ltky dobvat z l na zem , ze skute na. A skute n obrazotvornost je n co zcela jinho ne t k k neskute nu. dn duevn schopnost se nehrou a nepono uje hloub ji ne imaginace: je to velk potp ka. Fantasti no se obvykle definuje jako znsiln n p rodnch zkon , jako objeven nemonho. Pro ns je to n co docela jinho. Fantasti no je projevem p rodnch zkon , vsledkem kontaktu s realitou, kdy tato je vnmna p mo a nikoli filtrem intelektulnho spnku, prost ednictvm zvyk , p edsudk a konformism . Modern v da ns u , e za prostm viditelnem je sloit neviditelno. St l, idle, hv zdn nebe jsou ve skute nosti naprosto odlin od p edstav, kter si o nich d lme: jsou to v c systmy, nadren energie atd. V tom smyslu ekl Valry, e v modernm poznn zzra no a skute no uzav ely p ekvapujc s atek. A nm se objevilo jasn , jak doufm, e vyplyne z tto knihy, e smlouva mezi zzra nem a pozitivnem neplat jen v oblasti fyziklnch a matematickch v d. Co je pravdiv pro tyto v dy, je pravdiv bezpochyby tak pro ostatn aspekty existence: antropologii nap klad nebo soudobou historii nebo individuln psychologii nebo sociologii. Co m vznam ve fyziklnch v dch, m vznam tak v duchovnch. Ale je velmi obtn si to uv domit. Do duchov d se toti utekly kdejak p edsudky, v etn t ch, kter exaktn v dy dnes u vymtily. A badatel v oblasti jim tak blzk a tak prom nliv se neustle pokoueli vechno pod dit ur itmu systmu, aby se v tom kone n jasn vyznali. Freud vysv tl vechno, Kapitl vysv tl vechno atd. Kdy kme p edsudky, m li bychom spe kat pov ry. Jsou pov ry dvn a jsou pov ry modern. Pro n kter lidi nen pochopiteln dn civiliza n jev, nep ipustme-li existenci Atlantidy na po tku. Jinm sta marxismus na vysv tlen

Hitlera. N kte vid Boha v kadm gniovi, n kte v n m vid jen sexus. Cel lidsk historie je templ sk, pokud nen hegelovsk. Nam problmem je tedy u init vnmateln v syrovm stavu svazek mezi zzra nem a pozitivn skute nost v lov ku samotnm nebo v lov ku ve spole nosti do t mry, jak je vnmateln v biologii, ve fyzice nebo v modern matematice, kde se mluv velmi otev en a celkem vzato velmi prost o absolutnm jinde, o zakzanm sv tle a o kvantovm po tu. V kosmickm m tku (cel modern fyzika ns tomu u ) m jedin fantasti no nad ji bt pravdiv, k Teilhard de Chardin, ale my chceme, aby tak lidsk fenomn byl m en kosmickm m tkem. To hlsaj nejstar texty lidsk moudrosti. To k tak nae civilizace, kter za n vypout t rakety k planetm a hled kontakt s jinmi inteligencemi. N postoj je tedy postoj lid, kte jsou sv dky skute nost sv doby. P ihldneme-li ble, shledme, e na naem postoji, kter uvd fantastick realismus vysokch v d do v d spole enskch, nen nic originlnho. Netvrdme ostatn , e jsme originln duchov. Mylenka aplikovat matematiku na v dy nebyla nijak sv toborn, a p ece p inesla nov a d leit poznatky. Mylenka, e vesmr nen snad tm, co o n m vme, nen originln, ale podvejte se, jak Einstein postavil v ci na hlavu, kdy j pouil. Je kone n z ejm, e dlo jako nae, vytvo en s maximem poctivosti a s minimem naivity, mus u svou metodou vyvolat vce otzek ne een. Pracovn metoda nen mylenkov systm. Nev me, e by sebed mysln j systm mohl pln osv tlit totalitu ivoucho, kterou se zabvme. Lze donekone na propracovvat marxismus, ani se nm do n ho poda vt lit fakt, e Hitler si n kolikrt s hr zou uv domil, e se mu zjevil Neznm Nejvy. A mohli bychom dmat vemi sm ry medicnu p ed Pasteurem, ani z n vyt me mylenku, e nemoci jsou p sobeny ivo ichy p li malmi, aby mohli bt spat eni. Avak je mon, e je globln a definitivn odpov na vechny otzky, kter klademe, a e jsme ji jen nezaslechli. Nic nen vylou eno, ani ano ani ne. Neobjevili jsme dn guru, nestali jsme se ky novho mesie, nenavrhujeme dnou doktrnu. Usilovali jsme prost otev t ten i nejv t mon po et dve , a pon vad v tina z nich se otvr zevnit , ustoupili jsme, abychom ho nechali vstoupit. Opakuji: fantasti no v naich o ch nen dlem obrazotvornosti. Ale obrazotvornost pouit intenzvn na studium reality odhaluje, e hranice mezi zzra nm a pozitivnm, nebo chcete-li mezi viditelnm a neviditelnm sv tem, je velmi tenk. Existuje snad jeden nebo vce vesmr rovnob nch s nam. Myslm, e bychom nebyli podnikli tuto prci, kdyby se nm nebylo v pr b hu naeho ivota p ihodilo, e jsme ctili skute n , hmotn , jak jsme ve styku s jinm sv tem. Bergierovi se to p ihodilo v Mauthausenu. V jinm stupni se to p ihodilo mn u Gurdjieva. Okolnosti jsou velmi odlin, ale podstata faktu je stejn. Americk antropolog Loren Eiseley, jeho nzor je blzk naemu, vypravuje p kn p b h, kter vyjad uje to, co chci ci. Setkn s jinm sv tem, k, nen jen imaginrn skute nost. M e se lidem p ihodit. A tak zv at m. N kdy jsou hranice klouzav nebo dochz k vzjemnmu pronikn: sta bt v takov chvli na tom mst . Vid l jsem, jak se takov v c p ihodila jednomu havranovi. Ten havran je m j soused. Nikdy jsem mu v nejmenm neublil, ale on se pe liv zdruje na vrcholcch strom , lt vysoko a vyhb se lidem. Jeho sv t za n tam, kde se m j slab zrak zastavuje. Nue, jednou rno byla cel nae krajina pohrouena do neobvykle hust mlhy a j kr el poslepu k ndra. Nhle se ve vi mch o objevily dv mohutn ern perut a p ed nimi obrovsk zobk. A vechno to proltlo jako blesk s vk ikem hr zy, takovm, e si p eju, abych u nikdy nic podobnho neslyel. Ten vk ik m pronsledoval cel odpoledne. A napadlo m podvat se do zrcadla, protoe jsem se ptal, co je na mn tak pobu ujcho ... Nakonec jsem pochopil. Hranice mezi naimi dv ma sv ty se posunula v d sledku mlhy. Havran, kter se domnval, e let ve sv obvykl vi, spat il nhle rozruujc podvanou, odporujc jeho zkon m p rody. Vid l lov ka kr ejcho ve vzduchu, v samm srdci

havranho sv ta. Setkal se s jevem tak absolutn podivnm, jak si jen havran m e p edstavit: s ltajcm lov kem ... Te , kdy m spat z ve, vyr slab krkm a j v jeho k iku poznvm nejistotu ducha, jeho vesmr byl ot esen. Nen u a nikdy nebude jako jin havrani... Tato kniha nen romn, a jej zm r je romaneskn. Nepat k literatu e v deck fikce, a se v n dotkme mt , kter vyivuj tento literrn nr. Nen sbrkou bizarnch fakt , a koli and lu bizarnosti se v n dob e da . Nen tak v deckm p nosem, nstrojem neznmho u en, sv dectvm, dokumentem nebo mravnm nau enm. Je l enm, n kdy legendrnm a n kdy exaktnm, prvn cesty do jet sotva probdanch oblast poznn. Jako v zpisncch renesan nch plavc se v n ms ferie a pravda, odvn extrapolace a p esn vid n. Nem li jsme toti ani as, ani prost edky, abychom vzkum dovedli a do konce. M eme jen nadhazovat hypotzy a na rtvat cesty spojujc r zn oblasti, je jsou zatm jet zakzanmi kon inami. Pobyli jsme v t ch zakzanch kon inch jen krtce. A budou lpe prozkoumny, vimneme si snad, e mnoh z naich prohlen byla zt et n jako zprvy Marca Pola. Tuto monost rdi p ijmme. V Pauwelsov a Bergierov knce bylo mnoho nesmysl , budete asi kat. Ale jestlie nae kniha probudila touhu jt se podvat ble, pak jsme doshli svho cle. Mohli bychom napsat jako Fulcanelli, kdy se pokouel objasnit a popsat tajemstv katedrl: P enechvme ten i, aby si provedl vechna uite n srovnn, aby si zkoordinoval r zn verze, aby si izoloval pozitivn pravdu zkombinovanou s legendrn alegori v t chto hdankovitch zlomcch. Avak nae dokumentace nevd za nic skrytm mistr m, zakopanm knihm nebo tajnm archv m. Je velmi rozshl, ale p stupn vem. Abychom knihu p li nezatili, vyhbali jsme se rozmnoovn odkaz , poznmek pod arou, bibliografickch daj atd. Postupovali jsme n kdy pomoc obraz a alegori, vedeni jen p o innost a nikoliv zlibou v tajemnu, kter je tak iv u esoterik , e nm p ivd na mysl tento dialog brat Marx : Posly, ve vedlejm dom je poklad. Ale vedle nen dn d m. Dob e, tak ho postavme! Tato kniha, jak jsem u ekl, vd za mnoh Jacquesu Bergierovi. Nejen ve sv obecn teorii, kter je plodem naich mylenek, ale tak ve sv dokumentaci. Kad, kdo p iel do styku s tmto muem nadlidsk pam ti, srav zvdavosti a co je jet vzcn j stl p tomnosti ducha, mi snadno uv , eknu-li, e v jedinm p tilet mi Bergier umonil zskat tolik co za dvacet let aktivn etby. V jeho mohutnm mozku funguje asn knihovna. Vb r, t d n, nejsloit j spojen se uskute uje s elektronickou rychlost. Podvan na tu inteligenci v pohybu ve mn pokad vyvolala naden nad schopnostmi, bez nich by mi pojet a vypracovn tohoto dla bylo nemon. V jedn kancel i, kterou nm dal jist velk tiska lechetn k dispozici, jsme shromdili spoustu knih, revu, zprv, novin ve vech e ech a sekret ce jsme nadiktovali tisce stran poznmek, citt , p eklad , vah. U mne, v Mesnil-le-Roi, jsme kad ned le pokra ovali v rozhovorech p eruovanch etbou a j psemn zachycoval jet te noc podstatu naich hovor , mylenky, kter se z nich vyno ovaly, nov sm ry vzkumu, kter nm nadhazovaly. Kadho dne po t ch p t let jsem sedal za svitu ke stolu, nebo pak mne ekaly jet dlouh hodiny prce venku. Tak se u v c maj v tomto sv t , jemu nechceme uniknout, e otzka asu je otzkou energie. Ale byli bychom pot ebovali jet deset let, mnoho hmotnch prost edk a po etn sbor pracovnk , abychom za ali nae podnikn p ivd t k cli. Budeme-li jednoho dne mt n jak penze, kter tu a tam seeneme, cht li bychom vytvo it a uvst do chodu jaksi stav, kde by se pokra ovalo ve studich, je jsme v tto knize sotva na ali. P eju si, aby nm k tomu tyto

strnky pomohly, maj-li n jakou cenu. Jak k Chesterton, mylenka, kter se nesna stt slovem, je patn mylenka a slovo, je se nesna stt skutkem, je patn slovo. Z rozli nch d vod je Bergierova vn j innost mnohostrann. Moje tak a zna n rozshl. Ale v d tstv jsem vid l umrat z prce. Jak d lte vechno, co d lte? Nevm, ale mohl bych odpov d t slovy zen-buddhismu: Jdu p ky a p itom sedm na h bet volka. Spousta obt, podn ty a svzele veho druhu se vyno ily cestou, a jsem zoufal. Nemm p li rd typ tv rce zarputile lhostejnho ke vemu, co nen jeho dlem. Mnohem rozshlej lska m dr v zajet a zkoprsost v lsce, by za cenu krsnho dla, se mi zd ned stojnm pok ivenm. Ale pochopte, e za t chto okolnost, v proudu ivota iroce astnho, se stv, e riskujeme utopen. Mylenka Vincenta de Paula mi pomohla: velk zm ry vdycky p ek iuj rozli n srky a obte. T lo a krev eknou, e nutno opustit posln, ale dob e se st ezme jich uposlechnout. B h nem n nikdy to, o em rozhodl, a se nm zd, e se d je cokoli opa nho. V onom dopl ovacm kurse v Juvisy, kter jsem p ipomn l na za tku tto p edmluvy, nm dali jednoho dne komentovat Vignyho v tu: Vyda en ivot je sen jinocha uskute n n v zralm v ku. Snil jsem tehdy, e prohloubm a e budu slouit filosofii svho otce, je byla filosofi pokroku. A to se po mnoha vyt kch, odporech a odbo kch pokoum d lat. K m j boj p inese mr jeho popelu! Jeho popelu dnes rozptlenmu, jak si to p l, nebo v il, jako v m j, e hmota je snad jen jednou maskou ze vech t ch masek, kter nos Velk Tv .

PEDBUDOUC AS
I Hold chvtajcmu ten i. Rezignace v roce 1875. Zlov stn ptci. Jak devatenct stolet uzavralo dve e. Konec v d a zapuzen fantasti na. Poincarova beznad j. Jsme svoji vlastn prad dov. Mld! Mld! Jak by neml inteligentn lovk dnes naspch? Vstvejte, pane, ek vs spousta prce! Jene musme vstvat m dl asnji. Zrychlete sv pstroje na vidn, slyen, mylen, vzpomnn a pedstavovn. N nejlep ten, pro ns nejmilej, si to s nmi vyd za dv za ti hodiny. Znm nkolik lid, kte tou s maximlnm prospchem sto strnek matematiky, filosofie, historie nebo archeologie za dvacet minut. Herci se u prosazovat svj hlas. Kdo ns nau prosazovat vlastn pozornost? Je jist ve, kterou ponaje vechno mn rychlost. Nejsem v tomto dle z tch spisovatel, kte si chtj svho tene u sebe podret co nejdle a zkolbat ho. Nic pro spnek, ve pro bdlost. Pospte si, vezmte a odejdte! Venku vs ek prce. V ppad poteby peskakujte kapitoly, zante, kde se vm zlb, tte hlopn. Tato kniha je mnohoelov nstroj jako tborck n. Bojte-li se napklad, e dospjete pli pozd k jdru vci, na n vm zle, peskote tyto prvn strnky. Vzte jen, e ukazuj, jak 19. stolet zabouchlo dvee fantastick realit lovka, svta i vesmru: jak je dvact stolet znovu otevr, ale jak nae morlky, nae filosofie a nae sociologie, je by mly bt souasnicemi budoucna, jimi nejsou a ulpvaj stle na pekonanm 19. stolet. Nebyl sklenut most mezi dobou hamrlesky a dobou raket, ale u se na to mysl. A aby se na to myslelo jet vce, proto pem. Mme spch a nepleme nad minulost, ale nad ptomnost, a ze sam netrplivosti. Tak je to. Vte nyn dost, abyste prolistovali tento zatek a podvali se dl.

Historie nezanechala jeho jmno a je to koda. Byl editelem americkho Patentnho adu a byl prvn, kdo zaal vyzvnt na poplach. V roce 1875 podal demisi ministru obchodu. Pro zstvat dle v mst, kal v podstat, kdy se ned u nic vynalzat. O dvanct let pozdji napsal slavn chemik Marcellin Berthelot: Vesmr je u bez tajemstv. Aby doshla souvislho obrazu svta, vda si vyistila stl. Dokonalost z nedopaten. Hmota sestvala z uritho potu stic, je nebylo mono navzjem promovat. Ale zatmco Berthelot odmtal ve svm uenm dle sny alchymist, stice se nadle promovaly pod vlivem pirozen radioaktivity. V roce 1852 byl tento jev popsn Reichenbachem, ale okamit zamtnut. Prce datovan z roku 1870 vyvolvaly pedstavu tvrtho stavu hmoty zjitnho za vboje v plynech. Ale bylo teba zapudit kad tajemstv. Zapuzen, to je to pesn slovo. Urit mylen 19. stolet by se mlo podrobit psychoanalze. Jist Nmec jmnem Zeppelin se po bojch v adch jian vrtil do vlasti a pokusil se zainteresovat prmyslnky na zen balny. Neastnku! Co nevte, e jsou ti nmty, o nich francouzsk Akademie vd u nepijm pojednn: kvadratura kruhu, tunel pod Lamanskm prlivem a iditeln balny. Jin Nmec, Hermann Gaswindt, navrhl sestrojen ltacch stroj tch ne vzduch a pohnnch raketami. Na jeho pt memorandum napsal nmeck ministr vlky, kdy si vydal dobrozdn technik, s mrnost odpovdajc jeho rase i funkci: Kdy u toho zlovstnho ptka vezme konen ert! Rusov se zbavili jinho zlovstnho ptka, Kibalie, tak zastnce raketovch ltacch stroj. Zbavili se ho poprav etou. Je pravda, e Kibali vyuil svch kvalit technika na vrobu bomby, kter rozsekala na drobn kousky cara Alexandra II. Ale nebylo dvodu poslat na ibenici profesora Langleye z americkho Smithsonova institutu , kter navrhoval ltac stroje hnan vbunm motorem, prv tehdy vyrobenm. Zbavili ho cti, zruinovali ho, vyhnali ho z Institutu. Profesor Simon Newcomb dokzal matematicky nemonost letadla tho ne vzduch. Nkolik msc ped smrt Langleye, kterho zabil al, vrtil se jednoho dne ze koly mal anglick chlapec a vzlykal. Ukzal svm kamardm fotografii makety, kterou Langley prv poslal jeho otci. Prohlsil, e lid nakonec budou ltat. Kamardi se mu vysmli. A uitel ekl: Pteli, je snad v otec blzen? Pedpokldan blzen se jmenoval Herbert George Wells. Vechny dvee se tedy se suchm prsknutm zabouchly. A tak nezbvalo ne se vzdt a pan Brunetire mohl v roce 1895 klidn mluvit o padku vdy. Slavn profesor Lippmann prohlaoval v te dob k jednomu ze svch k, e fyzika je uzaven disciplna, utdn, srovnan, pln, a e by uinil lpe, kdyby se pustil jinmi cestami. k se jmenoval Helbronner a ml se stt prvnm profesorem fyzikln chemie v Evrop a ml uinit pozoruhodn objevy o zkapalnnm vzduchu, ultrafialovm zen a koloidnch kovech. Moissan, geniln chemik, byl pinucen k sebekritice a musel veejn prohlsit, e nevyrobil diamanty, e lo o experimentln omyl. Bylo zbyten dle bdat. Zzraky stolet byly parn stroj a plynov lampa a lidstvo u nikdy neuin vt objevy. A elektina? Prost technick zajmavost. Jeden blzniv Anglian, Maxwell, tvrdil, e pomoc elektiny by se daly vytvoit neviditeln svteln paprsky. Nebylo mono ho brt vn. O nkolik let pozdji mohl napsat Ambrose Bierce ve svm belskm slovnku : Nevme, co je to elektina, ale v kadm ppad osvtluje lpe ne pra o sle jednoho kon a let rychleji ne plynov kahan. Pokud lo o energii, to byla bytost zcela nezvisl na hmot a zcela bez tajemstv. Skldala se z fluid. Fluida vyplovala ve. Dala se vyjdit rovnicemi velk formln krsy a uspokojovala mylen: fluidum elektrick, svteln, tepeln atd. Neustl a jasn pokrok: hmota ve svch tech stavech (pevnm, kapalnm, plynnm) a rzn energetick fluida subtilnj vc ne plyny. Stailo odmtnout jako filosofick snn rodc se teorie atomu, abychom si zachovali vdeck obraz svta. Byli jsme na hony vzdleni Planckovch a Einsteinovch jader energie. Nmec Clausius dokzal, e dn jin zdroj energie ne ohe si nelze pedstavit. A energie, jestlie se zachovv v mnostv, se kaz co do kvality. Vesmr byl zase jednou nataen jako hodiny. Zastav se, a pero dojde. Nedalo se nic ekat, dn pekvapen. V tomto vesmru s pedvdatelnm osudem se ivot objevil nhodou a vyvjel se prostou hrou pirozenho vbru.

Na konenm vrcholu tohoto vvoje lovk, mechanick a chemick celek nadan jedinou iluz, vdomm. Pod vlivem tto iluze lovk vynalezl prostor a as: pouh formy nazrn. Kdyby byl nkdo ekl oficilnmu badateli v 19. stolet, e fyzika pohlt jednou prostor i as a e bude studovat experimentln zakiven prostoru a zkracovn asu, byl by na nho zavolal policii. Prostor a as nemaj dnou skutenou existenci. Jsou to promnn veliiny matematik a pedmty k libovolnm vahm pro filosofy. lovk neme mt dn vztah k tmto veliinm. Pes Charcotovy, Breurerovy a Hyslopovy prce je nutno s pohrdnm zapudit pedstavu mimosmyslovho nebo mimoasovho vnmn. Nen nic neznmho ve vesmru ani v lovku. Mj uen synu, vysmrkej se! Bylo zcela zbyten se pokouet o przkum vnitnho svta, ale jist fakt pekel hladkmu chodu koleek simplifikace. Mluvilo se mnoho o hypnze. Naivn Flammarion, pochybovan Edgar Poe, podezvav H. G. Wells se o jev zajmali. Jene jakkoli fantasticky to vypad, oficiln 19. stolet dokzalo, e hypnza neexistuje. Pacient m sklon lht, pedstrat, aby se zalbil hypnotizrovi. To je sprvn. Ale od doby Freuda a Mortona Price vme, e osobnost me bt rozpolcena. Stolet vychzelo z pesn kritiky a podailo se mu vytvoit negativn mytologii, vylouit jakoukoli stopu neznma z lovka, zapudit sebemen podezen njakho tajemstv. Tak biologie byla dovrena. Claude Bernard vyerpal jej monosti a dosplo se k zvru, e mozek vyluuje mylenku podobn jako jtra lu. Snad se poda odhalit tuto sekreci a vyjdit ji chemickou formul podobnou krsnm estibokm obrazcm, kter uinil nesmrtelnmi Berthelot. A budeme vdt, jak se na sebe v estihelnky uhlku, aby vytvoily ducha, pak se oto posledn strnka. Nechte ns jen vn pracovat! A s blzny do blzince! Jednoho krsnho rna roku 1898 nadil jeden vn pn vychovatelce, aby u nedvala st jeho dtem knihy Julese Verna. Ty falen pedstavy pokivuj mlad due. Ten vn pn se jmenoval Edouard Branly. Prv se rozhodl, e se zekne svch nezajmavch pokus s vlnnm a e se stane oblastnm lkaem. Vdec se mus vzdt. Ale mus tak zniit dobrodruhy, to jest lidi, kte uvauj, vymlej si a sn. Berthelot napad filosofy, kte ermuj se svmi vlastnmi pzraky v osaml arn abstraktn logiky (popis by se znamenit hodil teba na Einsteina). A. Claude Bernard prohlauje: lovk, kter najde nejprost fakt, proke vt slubu ne nejvt filosof svta. Vda by mla bt jen experimentln. Mimo ni nen spsy. Zaveme dvee. Nikdo se u nikdy nevyrovn veliknm, kte vynalezli parn stroj. V tomto organizovanm, pochopitelnm a ostatn k zniku odsouzenm vesmru se lovk ml dret na svm odpovdajcm mst epifenomenu, onoho konenho jevu, vdom, kter je vsledkem fyziologickch jev, ani na n m vliv. Nen dn utopie a nen dn nadje. Palivo nastdan v pravku se vyerp za nkolik stolet a zahyneme zimou a hladem. Nikdy nebude lovk ltat, nikdy nebude cestovat prostorem. Nikdy tak nenavtv mosk dno. Podivn interdikt, tenhle zkaz nvtvy moskch hlubin! Nic nebrnilo 19. stolet pi tehdejm stavu techniky postavit batyskaf profesora Piccarda. Nic ne nesmrn bzlivost, nic ne starostlivost, aby lovk zstal na svm mst. Turpin, kter vynalezne melinit, se d okamit zavt. Vynlezci vbunch motor ztrcej odvahu a pokouej se dokzat, e elektrick stroje jsou jen formami perpetuum mobile. Je to doba velkch osamlch vynlezc, kte se bou a jsou pronsledovni. Hertz pe obchodn komoe v Dranech, e je nutno zrazovat od vzkumu penen Hertzovch vln. dn jejich praktick aplikace nen mon. Experti Napoleona III. dokazuj, e Grammovo dynamo se nikdy nebude toit. Uen akademie se nevyruuj kvli prvnm automobilm, ponorkm a iditelnm vzducholodm, kvli elektrickmu svtlu (takain toho zatracenho Edisona!). Existuje jedna nesmrteln strnka. Je to zprva o pijet fonografu v pask Akademii vd: Sotvae stroj vydal nkolik slov, doivotn sekret se vrhne na podvodnka a seve mu hrdlo eleznou pst. Tak a vidte! k svm kolegm. Jene k veobecnmu divu vydv stroj zvuky dle.

Zatm se sml duchov, akoli se setkvaj se silnm odporem, potaj vyzbrojuj, aby pipravili nejstralivj revoluci poznatk, jakou historick lovk poznal. Ale pro dan okamik jsou vechny cesty ucpny. Jsou ucpny vped i vzad. Potlauj se prehistorick nlezy pedlidskch bytost, kter se zanaj objevovat ve velkm mnostv. Co nedokzal slavn Heinrich Helmholtz, e slunce zskv svou energii z vlastnho stahovn, to jest z jedin sly, kter existuje ve vesmru spolu se spalovnm, a nedokazuj jeho propoty, e od zrodu slunce ns dl nejve sto tisc let? Jak by se tedy mohla odehrt dlouh evoluce? A ostatn, kdo najde kdy jak prostedek, aby se mohla datovat minulost svta? Zstame jen my, epifenomenov, vn v tom krtkm rozmez mezi dvma nicotami. Fakta, nic ne fakta! Bdn o hmot a energii nebylo zrovna pli povzbuzovno, a tak se nejlep zvdavci vrhli do slep uliky a tou byl ter. Je to prosted, kter pronik vekerou hmotu a slou za podklad svtelnm a elektromagnetickm vlnm. Je zrove nekonen pevn a nekonen jemn. Lord Rayleigh, kter pedstavuje na sklonku 19. stolet oficiln anglickou vdu v plnm lesku, buduje teorii giroskopickho teru. teru, sloenho z etnch vlk, otejcch se vemi smry a reagujcch mezi sebou. Aldous Huxley nape pozdji, e me-li nm nkter lidsk dlo poskytnout pedstavu o oklivosti v absolutnu, pak se to podailo teorii lorda Rayleigha. Na prahu 20. stolet shledvme, e se vechny nezaujat inteligence hrou do spekulac o teru. V roce 1898 dojde ke katastrof. Michelsonv a Morleyv pokus zni hypotzu teru. Cel dlo Henri Poincarho bude podvat svdectv o tomto zhroucen. Poincar, geniln matematik, ctil, jak na nho dolh plnou vahou to alnick 19. stolet, je bylo katem fantastina. Byl by objevil relativitu, kdyby si byl troufl. Ale on si netroufl. Hodnota v dy , V da a hypotza jsou knihy beznadje a rezignace. Vdeck hypotza nen pro nho nikdy pravdiv, me bt jen uiten. A je to panlsk hospoda. Najdete tam, jen co si pinesete. Podle Poincarho, kdyby se vesmr milinkrt smrtil a my s nm, nikdo by si nieho neviml. A tak jsou vechny vahy zbyten, nebo jsou odloueny od jakkoli vnmateln skutenosti. Argument byl citovn a do zatku naeho stolet jako vzor hlubokomyslnosti. A do dne, kdy jist inenr praktik upozornil, e alespo uzen by si toho viml, nebo by mu spadly vechny unky. Vha unky je pmo mrn jejmu objemu, ale sla motouzu je mrn jen jejmu prezu. Sthne-li se vesmr jen o milintinu, dn unka nezstane u stropu! Uboh velk a drah Poincar! Tento mistr mylen napsal: Jen pouh zdrav rozum sta, aby nm bylo jasno, e znien msta rozpadem pl kilogramu kovu je zejm nemonost. Omezen charakter fyzikln struktury vesmru, neexistence atom, slab zdroje zkladn energie, neschopnost matematick formule poskytnout vce, ne kolik obsahuje, vzduchoprzdnota intuice, zkoprsost a naprost mechaninost lovkova vnitnho svta, takov byl duch, jen vldl ve vdch, a tento duch se il, vytvel klima, v nm se vzn kad inteligence tohoto stolet. Malho stolet? Nikoli. Velkho, ale zkoprsho. Trpaslka, kterho nathli. Nhle se dvee, peliv zaven 19. stoletm ped nekonenmi monostmi lovka, hmoty, energie, prostoru a asu, rozlet na tsky. Vdy a techniky uin straliv skok a sama povaha poznn pichz znovu na petes. Nco jinho ne pokrok transmutace. V tomto zmnnm stavu svta mus samo vdom zmnit podobu. Dnes jsou ve vech oblastech vechny formy imaginace v pohybu. Krom oblasti, kde se odehrv n ivot historick, zatuchl, trpn z milosti jako dvno pekonan vc. Nesmrn pkop oddluje lovka od dobrodrustv lidstva, nae spolenosti od na civilizace. ijeme z idej, z morlek, sociologi, filosofi a z psychologie, kter pat devatenctmu stolet. Jsme svoji vlastn praddekov. Dvme se, jak rakety stoupaj k nebesm, jak se nae zem chvje tiscerm novm zenm, a moulme pitom lulku Thomase Graindorge. Nae literatura, nae filosofick debaty, nae ideologick konflikty, n postoj vi skutenosti, to vechno sp za dvemi, kter se prv rozletly. Mld! Mld! Bte a zvstujte celmu svtu, e otvory byly proraeny a e vnj svt u vstoupil!

II M ansk kratochvle. Drama inteligence aneb bou e irelna. Otvor k nov realit . Za logikou a literrnmi filosofiemi. Pojem v n p tomnosti. V da bez sv dom a sv dom bez v dy? Nad je. Markza si vypila aj v pt hodin. Valry tak kal piblin, e podobn vci se nedaj pst, kdy lovk vstoupil do svta idej, tisckrt silnjho, poutavjho, tisckrt skutenjho, ne je svt srdce a smysl. Antonn miloval Marii, kter milovala Pavla; byli velmi neastni a podlhali siln absurdit. To je cel literatura! Chvn mavek a nlevnk, kdy mylenka vyvolv obrovsk tragdie a dramata, transmutuje bytosti, rozvrac civilizace, mobilizuje nesmrn lidsk masy. Ospal radovnky, buroazn kratochvle! My vak, pvrenci probuzenho vdom, dlnci zem, vme, kde je bezvznamnost dekadence, prohnil hra... Konec 19. stolet znamen vrchol manskho divadla a romnu a literrn generace roku 1885 uznv jednu chvli za sv mistry Anatola France a Paula Bourgeta. Nue a ve stejn dob se odehrv v oblasti istho poznn mnohem vt a chvjivj drama ne u hrdin Rozvodu nebo erven lilie . Nhl opojen proklouzne do dialogu mezi materialismem a spiritualismem, vdou a nboenstvm. Uencm, ddicm Tainova a Renanova pozitivismu, bo asn objevy zdi nedvivosti. Vilo se jen nleit zjitnm skutenostem. Nhle se stv monm neskuteno. Pohlejte na ty vci jako na romnovou zpletku s obraty osob, pechzejcmi ve zrdce, potlaovanmi vnmi, svrem nebo iluzemi. Princip zachovn energie byl nco pevnho, bezpenho, mramorovho. A najednou rdium vytvo energii, ani si ji pjuje z njakho zdroje. Mli jsme jistotu o totonosti svtla a elektiny. Mohly se it jen pmm smrem a nemohly prochzet pekkami. A najednou vlny, paprsky X, prochzej pevnou hmotou. Ve vbojkch jako by hmota zanikala, promovala se v stice. Pemna prvk se odehrv v prod, rdium se mn v hlium a olovo. A tak se hrout chrm jistot. Svt u nehraje hru rozumu! Je tedy vechno mon? Ti, kte vd, nebo se domnvali, e vd, najednou pestvaj oddlovat fyzick od metafyzickho, ovenou vc od vci snn. Pile chrmu se mn v oblaka, Descartesovi kn jsou zachvceni lenstvm. Jestlie je princip zachovn energie falen, co by pak brnilo mdiu, aby nevytvelo ektoplasmu z nieho? Jestlie magnetick vlny prochzej zem, pro by nemohla cestovat mylenka? Jestlie vechna tla vyslaj neviditeln sly, pro by nemohlo bt astrln tlo? Jestlie existuje tvrt rozmr, je to hjemstv duch? Pan Curieov, Crookes, Lodge roztej stoleky. Edison se pokou sestrojit pstroj, kter by navazoval spojen s mrtvmi. Marconi se domnv roku 1901, e zachytil poselstv Maran. Simon Newcomb shledv zcela pirozenm, e jist mdium materializuje erstv keble z Tichho ocenu. Boue irelnho fantastina rozvrac hledae skutenost. Ale zatvrzel a nestupn se pokouej odvrtit tento pval. Star garda pozitivismu svd posledn estn boj. A jmnem pravdy, jmnem skutenosti odmt vechno mahem: paprsky X a ektoplasmy, atomy i ducha mrtvch, tvrt stav hmoty i Marany. A tak se mezi fantastikou a realitou rozvine boj asto absurdn, slep, neuspodan, jen najde zhy odezvu ve vech formch mylen, ve vech oblastech, literrn, spoleensk, filosofick, etick, estetick. Ale podek se obnov ve fyzikln vd, nikoli stupem, amputac, nbr pekonnm. Ve fyzice se zrod nov koncepce. Vdme za ni sil titn, jako byli Langevin, Perrin, Einstein. Objevuje se nov vda, mn dogmatick ne bval. Otevraj se brny k nov realit. Jako v kadm velkm romn, nejsou tu nakonec ani dob, ani patn a vichni hrdinov maj pravdu, jestlie se pohled romanopisce povznesl do jaksi doplkov dimenze, kde se osudy setkvaj, smuj a vechny dohromady jsou vyneny do vy roviny.

Jeden z nejvce udivujcch znak vboje, kter se udl v oblasti fyziky, je zaveden toho, co se nazv kvantov slo zvan podivnost. Tedy o zhruba jde. Na zatku 19. stolet se naivn vilo, e dv, nejve ti sla by staila k definovn stice. Tato sla by byla jej hmota, jej elektrick nboj a jej magnetick moment. Pravda nebyla ani zdaleka tak jednoduch. Chceme-li pln popsat stici, musme pipojit veliinu nevyjaditelnou slovy, kter se nazv spin . Zprvu se vilo, e tato veliina odpovd period rotace stice kolem vlastn osy, nemu, co napklad pro planetu Zemi by odpovdalo period dvaceti ty hodin, kter d stdn dne a noci. Ale zjistili jsme, e dn zjednoduujc vklad tohoto druhu se neudr. Spin byl prost spin , kvantum energie vzan na stici, kter se matematicky jevila jako rotace, ani se v stici cokoliv toilo. Uencm, zejmna profesoru Louisovi de Broglie, se podailo jen sten vysvtlit tajemstv spinu. Ale nhle jsme si povimli, e mezi temi znmmi sticemi, protonem, elektronem, neutronem (a jejich zrcadlovmi obrazy, negativnm antiprotonem, positronem, antineutronem), existuje jet dobe ticet dalch stic. Velk zrychlovae, kosmick paprsky jich vytvely obrovsk mnostv. A k popsn tchto stic u nestaila obvykl tyi sla, hmota, nboj, magnetick moment a spin. Bylo nutno vytvoit pt slo, snad est a tak dle. A tak nazvali fyzikov docela pirozen tyto nov veliiny kvantovmi sly podivnosti. Tento pozdrav andlu bizarnosti m v sob cosi velkolep poetickho. Jako mnoh jin vrazy modern fyziky, zakzan svtlo, absolutn jinde, tak kvantov slo zvan podivnost pesahuje daleko za fyziku a je spjato s hlubinami lidskho ducha.

Kam jsme dospli dnes? Otevely se dvee v tm vech vdeckch budovch, ale budova fyziky nem nadle tm u dn zdi. Je to katedrla cel z vitraj, v nich se odrej ze z jinho svta, nekonen blzkho. Objevilo se, e hmota je stejn bohat, ne-li bohat, na monosti ne duch. Obsahuje nevypoitatelnou energii, je schopna nekonench transformac, jej zdroje jsou netuen. Termn materialista ve smyslu 19. stolet ztratil vechen smysl stejn jako termn racionalista. Logika zdravho rozumu u neexistuje. V nov fyzice me bt tvrzen zrove pravdiv i falen. A B se u nerovn B A. T bytost me bt zrove nepetrit i petrit. Nelze se u dovolvat fyziky, chceme-li odsoudit ten i onen aspekt monosti.

Vezmte si list papru. Propchnte v nm v nepatrn vzdlenosti dv drky. Pro zdrav rozum je zejm, e dostaten mal pedmt, m-li projt tmito drkami, projde jednou nebo druhou. V och zdravho rozumu je elektron pedmt. M uritou vhu, vytv svteln zblesk, kdy naraz na televizn obrazovku, der, kdy naraz na mikrofon. Je to tedy dostaten mal pedmt, aby proel jednm nebo druhm z naich dvou otvor. Jene pozorovn elektronickm mikroskopem ns pou, e elektron proel zrove obma otvory. Podvejme se na to! Proel-li jednm, neme pece zrove projt druhm! Ale ano, proel jednm i druhm. Je to blzniv, ale je to pokusn dokzno. Z pokus o vklad se zrodily rozlin doktrny, zejmna vlnov mechanika. Ale vlnov mechanika neme vysvtlit beze zbytku takov jev, kter zstv mimo dosah naeho rozumu, jen um fungovat bu pitaknm, nebo odmtnutm. A nebo B. Abychom pochopili, museli bychom pozmnit samu strukturu naeho rozumu. Nae filosofie chce tezi a antitezi. Nezbv ne vit, e ve filosofii elektronu plat teze a antiteze zrove. Mme mluvit o absurdit? Elektron, jak se zd, je posluen zkon a televize napklad je skutenost. Existuje elektron nebo ne? To, emu proda k existovat, nem existenci v naich och. Je elektron nco jsoucho, nebo nicota? To je otzka naprosto zbaven jakhokoliv smyslu. Tak na nejvym bod naeho poznn miz nae obvykl metody mylen a literrn filosofie zrozen z pekonanho pohledu na vci. Zem je spjata s vesmrem, lovk nen ve styku jen s planetou, kterou obv. Kosmick paprsky, rdiov astronomie a prce teoretick fyziky odhaluj kontakty s totalitou vesmru. Neijeme u v uzavenm svt. Duch, kter je skutenm svdkem sv doby, by si toho ml bt vdom. Jak se za tchto podmnek nae mylen napklad v spoleensk rovin me jet zabvat problmy ani ne planetrnmi, ale zce provinnmi, regionlnmi? A jak me zstat nae psychologie, jak se vyjaduje v romn, tak uzaven, omezena na podvdom hnut smyslovosti a citovosti? Zatmco miliny civilizovanch lid otvraj knihy a jdou do kina nebo do divadla, aby se dovdli, jak bude Frantika uchvcena Renm a jak se z nenvisti k milence svho otce stane z temn pomstychtivosti lesbiankou, badatel, kte rozezpvvaj sla nebeskou hudbou, si kladou otzku, zda se vesmr nestahuje kolem pohybujcho se tlesa. Pak by byl toti cel vesmr dostupn. Bylo by mon se odebrat na nejvzdlenj hvzdu v rozmez jednoho lidskho ivota. Kdyby byly takov rovnice potvrzeny, postavily by lidsk mylen pln na hlavu. Jestlie lovk

nen omezen na tuto Zemi, pak vyvstanou nov otzky o hlubokm smyslu zasvcen a o ppadnch stycch s inteligencemi mimo n svt. Jak jsme tedy daleko? Pokud jde o bdn o strukturch prostoru a asu, nae pojmy minulosti a budoucnosti u nedostauj. Na rovni stice as krou obma smry zrove, k budoucnosti a k minulosti. A pi krajn rychlosti, kter doshne rychlosti svtla, co zbude z asu? Jsme v Londn, v jnu 1944. Raketa V 2, letc rychlost pt tisc kilometr za hodinu, je nad mstem a spadne. Ale na se vztahuje toto spadne? Pro obyvatele domu, kter bude za chvli rozdrcen a kter m jen sv oi a sv ui, V 2 spadne. Ale pro radarovho opertora, kter pouv vln cch se rychlost 300 000 kilometr za vteinu (rychlost, proti n se raketa jen plaz), je drha bomby u urena. Pozoruje a neme nic dlat. V lidskm mtku u nic neme zachytit nstroj smrti, nic neme varovat. Pro obsluhu radaru raketa u vybuchla. Pro radarovou rychlost as prakticky neplyne. Obyvatel domu teprve zemou. V radarovm superoku jsou ji mrtvi. Jin pklad: V kosmickch paprscch, kdy doshnou zemskho povrchu, najdeme stice, muony (mezon ), jejich ivot na zemi trv jen milintinu vteiny. Kdy skon tato milintina vteiny, ni se tyto jepi stice samy radioaktivitou. Nue, tyto stice se zrodily ve vi ticeti kilometr, v oblasti, kde atmosfra na planety zan houstnout. Ne pekonaly tchto ticet kilometr, pekroily, nazrno naimi mtky, u dobu svho ivota. Ale jejich as je jin ne n. Proily svou cestu ve vnosti a vstoupily do asu, teprve kdy ztratily svou energii a dosply na rove moe. Zamlme sestrojit pstroje, kde by se vytvel stejn jev. Tak by se vytvoily zsuvky na as, kde by byly srovnny pedmty krtkho trvn, uchovan ve tvrtm rozmru. Takov zsuvka by byl dut sklenn prstenec umstn v obrovskm silovm poli, kde by stice vily tak rychle, e as by pro n prakticky pestal plynout. A tak by ivot trvajc milintinu vteiny mohl bt udrovn a pozorovn po cel minuty nebo hodiny... Nesmme si myslet, e uplynul as zanik. as je jeden jedin a vn, minulost, ptomnost a budoucnost jsou jen rzn podoby rozlin otisky trvalho a nemnnho zznamu vn existence, k Temple Bell v knize Plynut asu . Pro Einsteinovy modern ky by ve skutenosti existovala jen vn ptomnost. To kali i dvn mystikov. Ale jestli budoucnost u existuje, pak je poznvn budoucnosti faktem. Kad dobrodrustv pokroilho poznn se zamuje k popisu fyziklnch zkon, ale tak zkon biologickch a psychologickch v tyrozmrnm kontinuu, to jest ve vn ptomnosti. Minulost, ptomnost, budoucnost jsou . Snad mn msto jen samo vdom. Poprv se vdom plnm prvem pipout do rovnic teoretick fyziky. V tto vn ptomnosti se hmota jev jako tenouk nitka nataen mezi minulost a budoucnost. Podl tto nitky kloue lidsk vdom. Jakmi prostedky je schopno upravovat napt tto nit, tak aby mohlo kontrolovat udlosti? To se jednoho dne dovme a psychologie se stane odvtvm fyziky. A svobodu lze bezpochyby smit s touto vnou ptomnost. Cestovatel, kter se plav proti proudu Seiny na lodi, v pedem, kter mosty podpluje. Nen proto mn svobodn ve svch inech, nem proto men schopnost pedvdat, co se me pihodit za plavby. (R. P. Dubarle.) Svoboda vznik v ln vnosti, kter je . Dvojit vize, podivuhodn vize lidskho osudu spjatho s celkem vesmru! Kdybych mohl svj ivot prot znovu, jist bych si nezvolil bt spisovatelem a ztrcet sv dny ve zptenick spolenosti, kde se dobrodrustv vl pod postel jako pes. Poteboval bych lv dobrodrustv. Stal bych se teoretickm fyzikem, abych il v planoucm srdci skutenho dobrodrunho romnu. Nov svt fyziky vslovn vyvrac filosofie beznadje a absurdity. Vda bez svdom je jen ztroskotnm due. Ale svdom bez vdy je rovn ztroskotn. Filosofie, kter proly Evropou ve 20. stolet, byly jen pzraky 19. stolet odn podle nov mdy. Skuten objektivn poznn technickho a vdeckho faktu, kter za sebou strhne dve nebo pozdji fakt spoleensk, ns u, e existuje jasn smr lidsk historie, narstn lidsk moci, vzestup veobecnho ducha, obrovsk zocelen mas, kter je promuje v jednajc vdom, pstup k civilizaci, v n ivot

bude asi tak nadazen naemu, jako je n ivot nadazen ivotu zvat. Literrn filosofov nm ekli, e lovk je neschopen porozumt svtu. U Andr Maurois v Novch hovorech doktora OGradyho napsal: Pipustte vak, doktore, e lovk 19. stolet mohl vit, e vda jednoho dne vysvtl svt. Renan, Berthelot, Taine v to na potku svho ivota doufali. lovk 20. stolet u nem takov nadje. V, e objevy jen odsunou hranici tajemstv. Pokud jde o pokrok, zjistili jsme, e lidsk moc vytvoila jen hlad, teror, nepodek, trznn a mylenkov zmatek. Jak nadje nm zbv? Pro ijete, doktore? Jene problm se u kladl jinak. Ani o tom diskutujc vdli, svral se kruh kolem tajemstv a obviovan pokrok otvral brny k nebi. Nikoli u lid, jako Berthelot nebo Taine, svd pro lidskou budoucnost, ale spe mui jako Teilhard de Chardin. Z nedvn konfrontace mezi vdci rznch obor vyvr tato mylenka: Jednoho dne nm budou snad odhalena i posledn tajemstv elementrnch stic hlubokou mozkovou prac, nebo mozek je vrchol a zvr nejsloitjch reakc v na oblasti vesmru a snad obsahuje sm v sob nejniternj zkony v tto oblasti. Svt nen absurdn a duch nen vbec neschopen to pochopit. Naopak, mon e lidsk duch u sv t pochopil , ale jet to nev... III Sp n vahy o zpod n sociologie. Dialog hluchch. Planet i a provincilov. Ryt v nvrat mezi ns. Trocha lyrismu. Ve fyzice, v matematice, v modern biologii se rozhledy roziuj do nekonena. Ale sociologie m stle obzor zahrazen monumenty minulho stolet. Vzpomnm si na n smutn div, kdy jsme v roce 1957 sledovali s Bergierem korespondenci mezi slavnm sovtskm ekonomem Vargou a americkou revu Fortune . Tato pepychov publikace vyjaduje nzory osvcenho kapitalismu. Varga je solidn duch a t se ct u nejvych pedstavitel. Od veejnho dialogu mezi tmito dvma autoritami se dala oekvat vznamn pomoc k pochopen na doby. Ale vsledek straliv zklamal. Soudruh Varga se drel doslova svho evangelia. Marx ohlsil nevyhnutelnou krizi kapitalismu. Varga vidl tuto krizi velmi blzko. Fakt, e se hospodsk situace Spojench stt stle zlepuje a e velkm problmem zan bt rozumn vyuvn volnho asu, se vbec nedotkl tohoto teoretika, kter v dob radaru vidl stle vci Karlovmi okulry. Pedstava, e by k ohlenmu zhroucen mohlo nedojt podle stanovenho schmatu a e se snad za Atlantikem prv rod nov spolenost, se ho ani na vteinu letmo nedotkla. Redakce Fortune zase vbec nebrala v vahu spoleensk zmny v SSSR a prohlaovala, e Amerika roku 1957 pedstavuje dokonal definitivn idel. A ve, ve Rusov mohou doufat, pr je, e dospj do tohoto stavu za sto nebo sto padest let. Nic neruilo, nic neznepokojovalo Vargovy teoretick odprce, ani mnostv novch kult u americkch intelektul (Oppenheimer, Huxley, Gerald Heard, Henri Miller a mnoz jin, kter pokouej dvn orientln filosofie), ani existence ve velkch mstech s miliny mladch rebel bez piny, seskupench do gang, ani dvacet milin individu, kter odolvaj dnenmu zpsobu ivota, jen kdy povaj drogy tak nebezpen jako morfium nebo opium. Problm smyslu ivota jako by se jich nedotkl. A vechny americk rodiny budou mt dva vozy, bude nutn, aby si koupily tet. A bude trh televiznch pijma saturovn, bude nutno opatit televiz auta. A to jet proti sociologm, ekonomm a myslitelm u ns maj Jevgenij Varga a veden Fortune nskok. Neochromuje je komplex dekadence. Nelibuj si v chmurnch vahch. Ani je nenapadne, e svt je absurdn a e ivot nestoj za to, aby se il. V pevn v ctnost pokroku, krej pmo k neomezenmu zvyovn moci lovka nad prodou. Maj dynamismus a velikost. Vid iroce, i kdy ne vysoko. Prohlen, e Varga je zastncem svobodnho podnikn a e redakce Fortune se skld z pokrok, by urelo. Ale v evropskm smyslu, zce doktrinskm,

je to nicmn pravda. Varga nen komunista, Fortune nen kapitalistick, kdy je posuzujeme z naeho zce provincilnho hlediska. Odpovdn Rusov a Amerian maj nco spolenho, ctidost, vli k moci a nezkrotn optimismus. Tyto sly ovldaj pky vd a techniky a rozvracej rmec sociologie vybudovan v 19. stolet. Kdyby se snad zpadn Evropa nedej boe mla zaplst do byzantinskch konflikt a zniit se v nich, lidstvo by pesto lo dle vped, rozvracelo by nzk struktury a nastolovalo by nov formy civilizace mezi dvma novmi ply aktivnho vdom, jimi jsou Chicago a Takent, zatmco obrovit masy Orientu a pak i Afriky pejdou do toku. Zatmco ve Francii jeden z naich nejlepch sociolog ple nad Rozdrobenou prac , co je titul jednoho z jeho dl, americk odbory studuj dvacetihodinov pracovn tden. Zatmco pat intelektulov, dajn avantgardn, si kladou otzku, zda m bt Marx pekonn nebo zda existencionalismus je i nen revolunm humanismem, Stehnfeldv institut v Moskv studuje, jak pemstit lidstvo na Msc. Zatmco soudruh Varga ek na zhroucen Spojench stt ohlen prorokem, amerit biologov pipravuj syntzu ivota z neiv hmoty. Zatmco se dle klade problm koexistence, komunismus a kapitalismus se prv pemuj nejmocnj technickou revoluc, jakou snad Zem kdy poznala. Mme oi vzadu. Bylo by naase, abychom je vrtili na prav msto. Posledn velk sociolog nadan obrazotvornost byl bezpochyby Lenin. Sprvn definoval komunismus roku 1917: Je to socialismus plus elektina. Uplynulo asi pl stolet. Definice plat jet pro nu, Afriku, Indii. Je mrtvou literou pro modern svt. Rusko ek na myslitele, kter pope nov d: komunismus plus atomov energie plus automatizace, plus syntza paliv a potravin na zklad vzduchu a vody, plus fyzika pevnch tles, plus dobyt hvzd atd. John Buchan, kdy se zastnil Leninova pohbu, ohlaoval pchod jinho Vidoucho, jen by dokzal prosadit tyrozmrn komunismus. Jestlie SSSR nem sociologa, kter by odpovdal jeho formtu, Amerika na tom nen lpe. Reakce proti rudm historikm z konce 19. stolet vnutila do pera pozorovatelm upmnou chvlu velkch kapitalistickch dynasti a mohutnch organizac. V tto upmnosti je nco zdravho, ale jako perspektiva je to krtkozrak. Kritikov americkho zpsobu ivota jsou vzcn, jen literrn, a postupuj zcela negativnm zpsobem. Nikdo, jak se zd, nem tolik obrazotvornosti, aby vidl, jak se rod z tohoto davu dav samot, civilizace odchyln od svch vnjch forem, aby ctil, jak to prask ve svdom, jak se objevuj nov mty. Ale v hojn a pekvapiv literatue takzvan science fiction rozeznvme pesto dobrodrustv ducha, kter vyrst z mladch let, rozvj se do rozmr planety, pout se do vah v kosmickm mtku a situuje jinak lidsk dl v irm vesmru. Ale studium takov literatury, tak podobn stn tradici starovkch vyprv a svdc o hlubokch pohybech inteligence na pochodu, nen pro sociology dosti vnou vc. Pokud jde o evropskou sociologii, ta zstv zce provinciln a upr vekerou svou pozornost k sklenkovm debatm. Za takovch okolnost nen divu, e se citliv due utkaj do katastrofismu. Vechno je absurdn a vodkov bomba uinila konec historii. S takovou filosofi, je se jev zrove chmurn i hlubok, se zachz snze ne s obtnmi a jemnmi nstroji pi analze skutenosti. Je to pechodn nemoc mylen u civilizovanch lid, kte nepizpsobili sv pojmov ddictv (osobn svoboda, lidsk osobnost, tst atd.) posunu cl v rodc se civilizaci. Je to nervov nava ducha ve chvli, kdy se tento duch chytl do kku se svmi vlastnmi vboji a mus nikoli zahynout, ale zmnit strukturu. Koneckonc nen to poprv v djinch lidstva, e vdom mus pejt z jedn roviny do jin. Kad nsiln pechod je bolestn. Je-li njak budoucnost, zaslou si, abychom ji prozkoumali. A v na zrychlen ptomnosti nesmme uvaovat s odkazem na blzkou minulost. Nae blzk budoucnost je tak odlin od toho, co jsme prv poznali, jako bylo 19. stolet odlin od maysk civilizace. A tak musme postupovat jen neustlm promtnm do nejvtch dimenz asu a prostoru a naprosto ne drobnohlednm srovnvnm v nekonen malm zlomku, kde minulost prv proit nem nic z vlastnost budoucna a kde se ptomnost sotva vtl a u je pohlcena v nepouiteln minulosti. Prvn skuten plodn mylenka je, e tu jde o posun cl. Kdyby se ryt z doby kovch vprav vrtil

mezi ns, zeptal by se okamit, pro nepouijeme atomickou bombu proti nevcm. Kdyby ml pevn srdce a otevenou hlavu, byl by snad mn vyveden z mry na technikou ne faktem, e nevc ovldaj jet polovinu svatho hrobu, zatmco druh polovina je ostatn v rukou id. A nejobtnji by chpal, e nae bohat a mocn civilizace nestav sv bohatstv a moc oteven do slueb a k vt slv Jee Krista. Co by mu ekli nai sociologov? e ta obrovsk sil, bitvy, objevy maj jen jedin cl, pozvednout ivotn rove vech lid? To by mu pipadalo absurdn, jakmile by se mu tento ivot jevil bez cle. Vykldali by mu jet o spravedlnosti, svobod a lidsk osobnosti, recitovali by mu humanisticko-materialistick evangelium 19. stolet. A ryt by asi odpovdl: Ale co s tou svobodou? Co se spravedlnost? Co chcete pot s lidskou osobnost? M-li n ryt vidt nai civilizaci jako vc hodnou toho, aby ji urit due provala, nesmli bychom k nmu mluvit retrospektivn e sociolog. Museli bychom k nmu promlouvat prospektivn. Museli bychom mu ukzat n svt na pochodu, inteligenci na pochodu jako straliv otes kov vpravy. Jde znovu o osvobozen svatho hrobu. O osvobozen ducha uvznnho v hmot, o vyhnn nevcch, veho nevcho v nekonenou moc ducha. Jde stle o nboenstv: uinit zejmm ve, co ve lovka k jeho vlastn velikosti a tuto velikost k zkonm vesmru. Bylo by nutno mu ukzat svt, kde jsou cyklotrony msto katedrl, matematika msto gregorinskho zpvu, kde se transmutace odehrvaj nejen v ln hmoty, ale v mozcch, kde se lidsk masy vech barev zachvvaj, kde lovk rozechvv sv antny v kosmickch prostorech, kde se due planety probouz. Pak by se n ryt snad nechtl vrtit do minulosti. Snad by si tu pipadal doma, jen pemstn do jin roviny. Snad by se vrhl k budoucnosti, jako se kdysi vrhl na Vchod a navzal by na svou vru, ale v jinm stupni. A tak hlete na to, co provme! Mjte sv oi stle ve stehu! Vrhejte svtlo do e stn!

SPIKNUT V PLNM SVTLE

I. Generace d lnk Zem . Jste zpozdil modernista nebo sou asnk budoucnosti? Plakt na pa skch zdech v roce 1622. Vid t star v ci novma o ima. Jazyk esoterick a jazyk technick. Nov pojet tajn spole nosti. Nov nzor na nboenskho ducha. Griffin, Wellsv neviditeln lovk, kal: Lid, i vzdlan, si neuvdomuj sly skryt ve vdeckch knihch. V tchto svazcch jsou divy a zzraky. Te si je uvdomuj, a lid z ulice lpe ne vzdlanci, stle opodn o jednu revoluci. Jsou divy, jsou zzraky a jsou hrzy. Sly vdy se od Wellsovy doby rozily za hranice na planety a ohrouj jej ivot. Zrodila se generace vdc, kte si uvdomuj, e jsou nikoli nezitnmi badateli a pouhmi divky, ale podle krsnho vroku Teilharda de Chardin dlnky Zem, solidrnmi s osudem lidstva a ve znan me odpovdnmi za tento osud. Joliot-Curie vrh lhve s benznem proti nmeckm tankm za boj o osvobozen Pae. Norbert Wiener, kybernetik, vol k politikm: Dali jsme vm nekonen rezervor sly, a vy jste vytvoili Bergen Belsen a Hiroimu! To jsou vdci novho stylu, jejich dobrodrustv je spjato s dobrodrustvm svta. Jsou to pm ddici badatel z prvn tetiny naeho stolet, Curie, Langevin, Perrin, Planck, Einstein atd. Nebylo dost zdraznno, e plamen gnia za tchto let vzltl do vin, jakch nedoshl od dob eckho zzraku. Tito duchov svedli bitvy s netenost lidskho ducha. A vedli si v tch bitvch prudce. Pravda nikdy netriumfuje, ale jej odprci nakonec vymou, kal Planck. A Einstein: Nevm ve vchovu. Svm jedinm vzorem si mus bt ty sm, i kdyby to byl vzor dsiv. Ale nebyly to konflikty na rovni Zem, historie, bezprostedn akce. Ctili se odpovdn jedin ped pravdou. Ale zashla do nich politika. Planckv syn byl zavradn

gestapem, Einstein uprchl do exilu. Dnen generace pociuje na vech stranch a za vech okolnost, e vdec je pipoutn k svtu. Vlastn tm veker uiten vdn. Zhy bude vlastnit tm vekeru moc. Je klovou postavou dobrodrustv, kter lidstvo podstupuje. Je obklen politiky, utiskovn policiemi a rozvdkami, ste ho vojci a m stejnou nadji, e ho na konci ivotn drhy ek Nobelova cena nebo poprav eta. Zrove ho jeho prce pivdj k poznn smnosti partikularism, povznej ho na rove planetrnho, ne-li kosmickho vdom. Mezi jeho moc a sttn moc vldne nedorozumn. Mezi tm, co riskuje sm, a rizikem, do nho uvd svt, by mohl vhat jen straliv zbablec. Kuratov poru pkaz mlen a prozrad, co v, anglickm fyzikm z Harwellu. Ponte Corvo uprchne do Ruska, aby tam pokraoval ve svm dle. Oppenheimer se dostane do konfliktu se svou vldou. Amerit atomit vdci se postav proti armd a vydvaj svj zvltn bulletin. Oblka na nm pedstavuje hodiny, jejich ruiky se pibliuj k plnoci pokad, kdy njak straliv vzkum nebo objev padne do rukou vojk. Anglick biolog J. B. S. Haldane pe: M pedpov pro budoucnost zn: Co nebylo, bude! A nikdo ped tm nen chrnn! Hmota uvoluje svou energii a cesta k planetm se otvr. Podobn udlosti nemaj obdoby v historii. ijeme v okamiku, kdy historie zadruje dech, kdy se ptomnost oddluje od minulosti, jako kdy ledov kra perve sv pouta s ledovcovmi tesy a odplouv do bezmeznho ocenu, k Arthur Clarke v D tech Ikarovch . Jestlie se ptomnost odluuje od minulosti, pak jde o roztrku nikoliv se vemi minulostmi, nikoliv s minulostmi, je dosply, ale s naposled narozenou minulost, s tm, co jsme nazvali modern civilizace. Tato civilizace vzel z ven mylenek v zpadn Evrop 18. stolet, je se rozvinula v 19. stolet a rozila sv plody na cel svt v prvn polovin 20. stolet, se od ns vzdaluje. Ctme to v kad chvli. Provme okamik roztrky. Situujeme se hned jako opodn modernist, hned jako souasnci budoucna. Nae svdom a n rozum nm kaj, e to naprosto nen tot. Mylenky, na nich byla zaloena tato modern civilizace, jsou opotebovny. V tomto obdob roztrky nebo spe pemny se nesmme pli divit, jestlie loha vdy a posln vdce doznvaj hlubok zmny. Jak jsou to zmny? Vize pochzejc z dalek minulosti nm umon osvtlit budoucnost. Nebo pesnji, me nm osvit zrak, abychom nali nov vchodisko. Jednoho dne v roce 1622 nali Paan na svch zdech plakty tohoto znn: My, zstupci hlavn le Brat Rovho ke, pobvme viditeln i neviditeln v tomto mst z milosti Nejvyho, k nmu se obrac srdce spravedlivch, abychom vymanili lidi, sv blin, ze smrtelnho bludu. Zleitost byla pokldna mnohmi za ert, ale jak nm dnes pipomn Serge Hutin ve sv Historii Rovho ke: Rosekrucinm se pipisovala tato tajemstv: pemna kov, prodlouen ivota, znalost toho, co se odehrv ve vzdlench mstech, pouit okultnch vd na objevy nejskrytjch pedmt. Potlate termn okultn a mte ped sebou schopnosti, je m, nebo k nim smuje modern vda. Podle legendy, v t dob u znan star, tvrdila spolenost Rovho ke, e moc lovka nad prodou a nad sebou samm se stane neomezenou, e nesmrtelnost a ovldn vech prodnch sil je v jeho dosahu a e ve, co se dje ve vesmru, mu me bt znmo. Nen v tom nic absurdnho a pokrok vdy ospravedlnil sten tyto sny. Take vzva z roku 1622 by mohla bt v modern ei vylepena dnes na paskch zdech, nebo by mohla vyjt v dnench novinch, kdyby se vdci shromdili na kongrese, aby informovali lidi o nebezpech, kter jim hroz, a o nutnosti zamit svou innost podle novch spoleenskch a etickch perspektiv. Takov Einsteinova patetick deklarace, takov Oppenheimerv projev nebo redakn lnek bulletinu americkch atomovch vdc znj pesn jako tento manifest rosekrucin. Tady je dokonce soudob rusk text. O konferenci o rdiovch izotopech, konan v Pai v roce 1957, napsal sovtsk spisovatel Vladimr Orlov: Alchymist dneka si musej

pipomenout statuty svch stedovkch pedchdc, statuty zachovan v jedn pask knihovn, je prohlauj, e alchymii se mohou zasvtit jen lid istho srdce a vzneench zmr. Pedstava mezinrodn tajn spolenosti seskupujc lidi intelektuln velmi pokroil, duchovn zmnn svm intenzvnm vdnm, touc chrnit sv vdeck objevy proti organizovanm mocm, zvdavosti a lanosti jinch lid, vyhrazujc si prvo pout svch objev ve vhodn chvli, nebo je pohbt na nkolik let nebo z nich uvst do obhu jen nepatrnou st, to je mylenka zrove velmi star i ultramodern. Byla nepedstaviteln v 19. stolet nebo jet ped pouhmi ptadvaceti lety. Je pedstaviteln dnes. Troufm si tvrdit, e v jistm plnu takov spolenost dnes existuje. Nkte nvtvnci Pricetonu ji mohli poznat. Jestlie nic nedokazuje, e tajn spolenost Rovho ke existovala v 17. stolet, vechno ns vyzv k pesvden, e spolenost takov povahy se vytv dnes pod tlakem skutenost a e se logicky vepisuje do budoucnosti. Jet si musme objasnit pojem tajn spolenosti. Sm tento pojem, tak vzdlen, je vysvtlovn dnekem. Vrame se k rosekrucinm. Pedstavuj tehdy, k nm historik Serge Hutin, kolektiv bytost, kter dosply ke stavu povznesen nad obyejn lidstvo a mly stejn vnitn vlastnosti, je jim umoovaly poznvat se navzjem. Definice m v naich och aspo tu zsluhu, e odklz okultistick haraburd. O vym stavu mme nyn jasnou, tm vdeckou, optimistickou pedstavu. Dospli jsme do stadia bdn, kde stojme ped monostmi umlch zmn zlepujcch iv bytosti i samho lovka. Radioaktivita me vytvet zrdy, ale d nm tak gnie, prohlauje jist anglick biolog. Cl alchymistickho bdn, jm byla promna samotnho pokusnka, je snad clem dnenho vdeckho bdn. Uvidme hned, e do jist mry k tomu u dolo u nkolika soudobch vdc. Pokroil psychologick studia, jak se zd, dokazuj existenci stavu odlinch od stav spnku a bdn, stav vyho vdom, v nich by lovk ovldal zdesateronsoben intelektuln prostedky. K psychologii hloubek, za ni vdme psychoanalze, pipojujeme dnes psychologii vek, je ns uvd na cestu mon superintelektuality. Gnius by byl jen jednou z etap cesty, kterou me projt lovk sm v sob, aby dospl k uvn totality svch schopnost. V normlnm intelektulnm ivot nevyuvme ani desetinu sv pozornosti, pedvdn, pamti, intuice a koordinace. Mon e stojme ped objevem nebo ped optovnm objevem kl, je nm umon v sob otevt dvee, za ktermi ns ek mnostv poznatk. Mylenka na blzkou pemnu lidstva v tto rovin nen zvisl na snu okultist, ale na realit. Vrtme se k n e pozdji v naem dle. Bezpochyby existuj ji mezi nmi mutanti nebo v kadm ppad lid, kte vykonali u nkolik krok po cest, po n se dme jednoho dne vichni. Podle tradice, ponvad termn gnius nesta vyjdit vechny mon vy stavy lidskho mozku, byli pr rosekrucini duchov jinho kalibru, tito se sdruovali kooptac. eknme spe, e legenda o rosekrucinech slouila k podepen urit skutenosti: trval tajn mal spolenosti lid kromobyejn osvcench spiknut v plnm svtle. Spolenost Rovho ke se pr vytvoila pirozenm zpsobem z lid, kte dospli k jistmu vymu stavu vdom a hledali odpovdajc duchy, jin lidi jim podobn znalostmi, s nimi by byl mon dialog. To je Einstein chpan jen pti i esti lidmi na celm svt nebo nkolik stovek matematik a fyzik schopnch uiten uvaovat o pezkoumn zkona parity. Pro rosekruciny neexistuj jin studia ne studia prody, ale tato studia pinej skuten svtlo jen duchm kalibru odlinho od obyejnho rozumu. Kdy se duch tak vynikajc pust do studia prody, dospje k celistvosti poznatk a moudrosti. Tato nov, dynamick mylenka svedla Descartesa a Newtona. Ve spojitosti s nimi byla nejednou pipomnna spolenost Rovho ke. Znamen to, e snad lo o spznn duchy? Takov otzka nem smyslu. Nepedstavujeme si organizovanou spolenost, ale uiten kontakty mezi duchy zvl nadanmi a spolen jazyk, nikoli tajn, ale prost nedostupn jinm lidem v dan dob.

Jestlie hlubok poznatky o hmot a energii, o zkonech, je d vesmr, byly vypracovny civilizacemi dnes zaniklmi a jestlie zlomky tchto znalost byly vk od vku zachovny (o em ostatn nemme jistotu), pak se to mohlo stt jen dk nadazenm duchm a v ei nutn nesrozumiteln pro bn lidi. Ale nepodrme-li tuto hypotzu, meme si nicmn pedstavit v prbhu as sled mimodnch duch, kte byli ve styku. Takov duchov vd jasn, e nen v jejich zjmu, aby vystavovali svou moc na odiv. Kdyby byl Krytof Kolumbus mimodn duch, byl by si svj objev ponechal pro sebe. Tito lid pinucen t jaksi v podzem, mohou navazovat uspokojiv styky jen se sob rovnmi. Sta, kdy si vzpomeneme na rozhovor lka kolem lka pacienta v nemocnici, rozhovor veden nahlas a z nho nemocn pece nic nepochop, a je snad kadmu jasn, co tvrdme, ani utpme svou mylenku v mlhch okultismu, zasvcovn atd. Konen je samozejm, e duchov tohoto druhu, kdy usiluj, aby ili nepovimnuti prost jen proto, aby nebyli brzdni v prci, maj jin starosti ne si hrt mezi sebou na spiklence. Tvo-li uritou spolenost, tedy jen pinuceni silou okolnost. Maj-li zvltn jazyk, tedy proto, e obecn pojmy, kter tento jazyk vyjaduje, jsou nepstupn obyejnmu lidskmu rozumu. V tomto smyslu a jedin v tomto smyslu pijmme pedstavu tajn spolenosti. Jin tajn spolenosti, ty, je jsou podchyceny a je jsou nespoetn a pitom vcemn mocn a pitoreskn, jsou v naich och jen imitace, hry dt, je napodobuj dospl. Dokud lid budou hkat sen, e lze obdret nco za nic, penze bez prce, poznatky bez studia, moc bez vdn, ctnost bez askeze, potud budou rozkvtat spolenosti dajn tajn a zasvtitelsk s jejich napodobivou hierarchi i s brumlnm, kter se opi po tajnm jazyce, jm je jazyk technick. Zvolili jsme si pklad Rovho ke z roku 1622, protoe prav rosekrucin se podle tradice nedovolv njakho tajuplnho zasvcen, ale prohloubenho a souvislho studia Knihy svta a prody. Tradice rosekrucin je tedy stejn jako tradice soudob vdy. Zanme dnes chpat, e prohlouben a souvisl studium tto knihy prody vyaduje nco jinho ne pozorovatelskho ducha, ne to, co jsme nazvali nedvno duchem vdeckm, a dokonce ne i to, co nazvme inteligenc. Bylo by teba, aby se duch pi dnenm stavu naich bdn pekonval sm, aby se inteligence transcendentovala. Lidsk, pli lidsk u nesta. Snad prv tomuto konstatovn, uinnmu v minulch stoletch mimodnmi lidmi, vdme ne-li za skutenost, tedy alespo za legendu o rosekrucinech. Opodn modernista je racionalistou. Souasnk budoucnosti se ct bt nbonm lovkem. Mnoho modernismu ns vzdaluje od minulosti. Trochu futurismu ns k n pivd. Mezi nejmladmi atomovmi vdci, pe Robert Jung, jsou nkte, kte se dvaj na sv prce jako na jakousi intelektuln sout, kter neobsahuje ani hlub vznam, ani zvazky. Ale nkte u nachzej v bdn nboenskou zkuenost. Nai rosekrucini z roku 1622 dleli v Pai neviditeln. Pekvapuje ns, e v dnenm policejnm a pionnm ovzdu se da velkm badatelm se spolu stkat a pitom strat stopy, kter by mohly pivst vldy a k jejich prci. Osud svta by mohl bt rozebrn nahlas deseti vdci ped Chruovem a Eisenhowerem, ani ti pnov pochop jedin slovo. Mezinrodn spolenost badatel, kte by nezasahovali do lidskch zleitost, by mla plnou nadji projt nepovimnuta stejn, jako by prola nepovimnuta spolenost, je by sv zkroky omezovala na zvltn ppady. Ani jej sdlovac prostedky by nemusely bt odhaleny. Bezdrtov telegrafie mohla bt docela dobe objevena u v 17. stolet a tranzistorov pijmae, tak jednoduch, mohly u tehdy slouit zasvcencm. Rovn modern vzkumy o parapsychologickch prostedcch mohly vystit v telekomunikan aplikace. Americk inenr Victor Enderby napsal nedvno, e vsledky, kterch se doshlo v tto oblasti, byly zachovny svmi vynlezci dobrovoln v tajnosti. Pekvapuje ns tak, e tradice rosekrucin nar na pstroje nebo stroje, je oficiln vda t doby neumla vyrobit: vn lampy, registrtory zvuk a obraz atd. Legenda popisuje pstroje nalezen v hrob symbolickho Christiana Rosenkreutze, je by mohly bt z roku

1958, ale nikoli z roku 1622. Uen rosekrucin m toti k ovldnut svta vdou a technikou, nikoli zasvtitelstvm nebo mystikou. Rovn si meme v na dob pedstavit spolenost, kter by vlastnila tajnou technologii. Politick pronsledovn, spoleensk tlaky, mravn smysl a svdom, nesouc stralivou odpovdnost, budou nutit vdce stle astji, aby se uchylovali do podzem. Ale takov odchod do podzem nezpomal vzkumy. Nememe si myslet, e rakety a obrovsk stroje na rozbjen atom jsou dnes u jedinmi nstroji badatele. Skuten velk objevy byly vdy vykonny prostmi prostedky, s omezenm vybavenm. Je mon, e na tomto svt existuj v tto chvli nkter msta, kde je intelektuln hustota obzvl vysok a kde se upevuje tato nov tajnost. Vstupujeme do obdob, kter velmi pipomn potek 17. stolet a nov manifest z roku 1622 se mon pipravuje. Mon e u docela vyel. Ale nepovimli jsme si toho. Od takovch mylenek ns toti oddaluje Skutenost, e zal doby se vyjaduj vdy v nboenskch formulch. A pak jim vnujeme pozornost jen literrn nebo spirituln. Tm jsme modern a nejsme souasnky budoucnosti. Co ns konen zejmna pekvapuje, je optovn tvrzen rosekrucin a alchymist, podle nho clem vdy o pemnch prvk je pemna samho ducha. Nejde ani o magii, ani o odmnu, je pila z nebes, ale o objev skutenost, jen nut ducha pozorovatele, aby zaujal jin postoj. Uvdomme-li si krajn prudk vvoj stavu ducha nejvtch atomickch vdc, zaneme chpat, co chtli rosekrucini ci. ijeme v dob, kdy vda ve svch vrcholnch vkonech dosahuje duchovnho vesmru a pemuje ducha samotnho pozorovatele, umsuje ho do jin roviny ne do roviny vdeckho chpn, kter u nedostauje. To, co se pihz naim atomickm vdcm, se d srovnat se zkuenost popsanou v textech alchymist a v tradicch rosekrucin. Duchovn e nen koktn, je pedchz vdeckmu jazyku, je to mnohem spe jeho zavren. To, co se dje v na ptomnosti, se mohlo udt v dvnch dobch v jin rovin poznn, take rosekrucinsk legenda a dnen skutenost se navzjem osvtluj. Je nutno pohlet na dvn vci novma oima, to pomh pochopit dneek. Neijeme u v dob, kdy se pokrok ztotouje vlun s vboji vdeckmi a technickmi. Objevuje se jin skutenost, ta, kterou nachzme u Neznmch Nadazenc minulch stolet, kdy ukazuj na pozorovn Knihy svta, je otvr pohledy jinam. Vynikajc fyzik Heisenberg dnes prohlauje: Prostor, v nm se vyvj lidsk duchovn bytost, m jin rozmry ne prostor, v nm se rozvjela za minulch stolet. Wells zemel v zoufalstv. Ten mocn duch il z vry v pokrok a na sklonku svho ivota vidl, e tento pokrok nabv dsivho vzhledu. Neml u dvru. Vda hrozila zniit svt, byly vynalezeny obrovsk nic prostedky. lovk, k v roce 1946 zoufal Wells, dospl na hranici svch monost. V tom okamiku ten star mu, jen byl gniem anticipace, pestal bt souasnkem budoucnosti. Zanme tuit, e lovk dospl jen k hranici jedn ze svch monost. Jin monosti se objevuj. Otvraj se nov cesty, kter pliv a odliv ocenu vk stdav odhaluje a skrv. Wolfgang Pauli, svtoznm matematik a fyzik, uinil nedvno vyznn omezenho scientismu v nejlep tradici 19. stolet. V roce 1932 na kongresu v Kodani se jevil svm mrazivm skepticismem a svou vl k moci jako Mefisto z Fausta. V roce 1955 rozil tento pronikav duch sv perspektivy natolik, e se stal vmluvnm malem cesty k vnitn spse dlouhou dobu zanedbvan. To je typick vvoj. Je vvojem vtiny velkch atomickch vdc. Nen to upadnut do moralismu nebo do neurit nboenskosti. Jde naopak o pokrok ve vybaven pozorovatelskho ducha, o novou vahu o povaze poznn. Tv v tv rozdlen innost lidskho ducha do rznch oblast, psn odliench od 17. stolet, k Wolfgang Pauli, si pedstavuji cl, jm by bylo ovldnut protiklad, syntza zahrnujc rozumov chpn a mystickou zkuenost jednoty. Tento cl je jedin, jen se shoduje s vyjdenm nebo nevyjdenm mtem na epochy.

II Proroci Apokalypsy. Komit Beznad je. Kulomet Ludvika XVI. V da nen posvtn krva. Pan Despotopoulos chce zatemnit pokrok. Legenda o Devti Neznmch. V druh polovin 19. stolet na prahu novch as ila cel plejda oste reaknch myslitel. V mystice spoleenskho pokroku vidli podvod, ve vdeckm a technickm pokroku bh do propasti. Seznmil m s nimi Philippe Lavastine, nov vtlen hrdiny Balzacova Neznmho arcidla a Gurdjievv k. V t dob, kdy jsem etl Renho Gunona, proroka antiprogresivismu, a kdy jsem navtvoval Lanzu del Vasto, jen se prv vrtil z Indie, jsem mlem pijal dvody tchto myslitel jdoucch proti proudu. Bylo to bezprostedn po vlce. Einstein prv poslal svj povstn telegram: N svt stoj tv v tv krizi, kterou dosud nezpozorovali ti, kdo maj moc init velik rozhodnut pro dobro nebo zlo. Rozpoutan moc atomu zmnila vechno krom naeho zpsobu mylen a tme se do katastrofy, jak nem pamtnka. My vdci, kte jsme uvolnili tuto obrovskou moc, mme drtivou odpovdnost, abychom v tomto svtovm zpase o ivot nebo smrt spoutali atom ku prospchu lidstva a ne k jeho zkze. Federace americkch vdc se pidv k tto m vzv. Prosme vs, abyste podporovali nae sil pivst Ameriku k pochopen, e osud lidskho rodu se rozhoduje dnes, te a v tto minut. Potebujeme okamit dv st tisc dolar pro nrodn kampa, v n bychom pesvdili lidi, e nov zpsob mylen je podstatnou nutnost, chce-li lidstvo pet a doshnout vych rovn. Poslm vm tuto vzvu po dlouhm uvaovn o obrovsk krizi, ped n stojme. dm vs nalhav, abyste poslali okamit ek mn, presidentu Komittu beznadje atomickch vdc v Princetonu, New Jersey. Dovolvme se va pomoci v tto osudov chvli jako projevu, e my, lid vdy, nejsme sami. kal jsem si, e tuto katastrofu (a dv st tisc dolar na n nic nezmn) moji uitel pedvdali u dvno. Bh poskytl lovku pekku hmoty, a jak kval Blanc de Saint-Bonnet, lovk je syn pekek. Ale modern myslitel, odpoutan od princip, chtli navdy odstranit pekky. Hmota, je pekela, byla zdolna. Cesta k nicot je voln. U ped dvma tisci lety napsal Origenes pyn, e hmota pohlcuje nespravedlivost. Napt u nespravedlivost nebude pohlcovna, se jako niiv zplava. Komitt beznadje ji nevysu. Sta byli bezpochyby stejn patn jako my, ale vdli to. Toto vdom je vedlo k zizovn zbran. Jist papesk bula odsuzuje uvn tnoky uren k open luku, nebo pr tento pstoj napomh pirozenm schopnostem luitnka a in ho nelidskm. Bula se zachovvala dv st let. Roland v soutskch Roncesvalskch, kdy ho srazily praky Saracn, zvolal: Bu proklet zbablec, jen vynalezl zbran schopn zabjet na dlku! Ble k nm, v roce 1777, pedvedl jist francouzsk inenr du Perron mladmu Ludvkovi XVI. vojensk varhany, je uvedeny do pohybu klikou vychrlily najednou tyiadvacet kul. Pamtn spis doprovzel tento pstroj, jaksi embryo modernch kulomet. Stroj se zdl krli a jeho ministrm Malesherbesovi a Turgotovi tak vraedn, e ho odmtli a na jeho vynlezce pohleli jako na neptele lidstva. Chtli jsme vechno zemancipovat, a tak jsme zemancipovali tak vlku. Kdysi byla pleitost k obti a ke spse pro nkolik jedinc a stala se prokletm vech. Takov byly asi moje mylenky kolem roku 1946 a pomlel jsem na uveejnn antologie reaknch myslitel, jejich hlasy byly v jejich dob pehlueny sborem romantickch pokrok. Tito spisovatel naruby, tito proroci Apokalypsy, tito volajc na pouti se jmenovali Blanc de Saint-Bonnet, Emile Montagut, Albert Sorel, Donoso Cortes atd. V duchu revolty velmi blzk revolt tchto pedchdc jsem protal pamflet nazvan as vrah , na nm spolupracovali zejmna Aldous Huxley a Albert Camus. Pamflet vyvolal odezvu v americkm tisku, nebo v nm byli vdci vojci a politikov siln zneuctni a volalo se tam po norimberskm procesu se strjci zkzy.

Dnes se domnvm, e vci nejsou tak jednoduch a e je nutno vidt jinm okem a z vt ve historii, kter se ned zvrtit. Nicmn v roce 1946, v neklidn povlen dob zanechval tento mylenkov proud tpytivou stopu v ocenu zkost, kde tonuli intelektulov, kte nechtli bt ani obmi, ani katy. A je pravda, e od doby Einsteinova telegramu se vci jet zhorily. To, co je v aktovce vdc, je dsiv, ekl Chruov v roce 1960. Ale duchov se unavili a po mnohch slavnostnch a zbytench prohlench se obrtili k jinm vahm a ekaj jako odsouzenec k smrti ve sv cele, zda pijde milost ili nic. Nicmn ve vech svdomch je u te zrodek revolty proti vd schopn zniit svt, pochybuje se o spasiteln hodnot technickho pokroku. Nakonec vyhod vechno do povt. Od doby zuivch kritik Aldouse Huxleye v Kontrapunktu a v Nejlepm ze vech sv t se vdeck optimismus zhroutil. V roce 1951 uveejnil americk chemik Anthony Standen knihu nazvanou V da je posvtn krva , kde protestoval proti fetiistickmu obdivu k vd. V jnu 1953 adresoval slavn profesor prva z Athn O. J. Despotopoulos UNESCO manifest, v nm dal, aby se vdeck rozvoj zastavil, nebo spe utajil. Bdn, jak navrhoval, mlo bt napt sveno rad vdc zvolen pro cel svt a kter pak bude rozhodovat, o em zachovat mlen. Tato mylenka, jakkoli se zd utopick, nen nezajmav. Popisuje jistou monost pro budoucno, a jak hned uvidme, pivd znovu na petes jedno z hlavnch tmat minulch civilizac. V dopise, kter nm poslal v roce 1955, upesnil pan Despotopoulos svou mylenku: Prodovda je zajist jednm z nejzslunjch vboj lidsk historie. Ale v okamiku, kdy rozpoutv sly schopn zniit cel lidstvo, pestv bt tm, m z mravnho hlediska byla. Rozliovn mezi istou vdou a jejmi technickmi aplikacemi se stalo prakticky nemonm. Nelze tedy mluvit o vd jako o ryz hodnot. Nebo spe v uritch oblastech, a tch nejvtch, je te hodnotou negativn tou mrou, jak unik svdom a sv nebezpe, jak si to d vle k moci u odpovdnch politik. Zboovn pokroku a svobody v oblasti vdeckho bdn je naprosto zhoubn. Navrhujeme toto: zakodifikovat cle prodnch vd a dosud uskutenn a zakzat pln nebo sten jej budouc pokrok prostednictvm nejvy svtov rady vdc. Takov opaten je ovem tragicky krut, nebo postihuje jeden z nejvzneenjch rozlet lidstva a nikdo neme podceovat obte, je v sob takov opaten zahrnuje. Ale dn jin by nebylo dosti inn. Jsou nasnad nmitky: nvrat do stedovku, k barbarstv atd., ale ty nepinej dn vn argument. Nejde o to, abychom inteligenci vrhli zpt, jde o jej obranu. Nejde o omezen ve prospch urit spoleensk tdy, jde o zchranu celho lidstva. Takov je problm. Ve ostatn je jen ttn a rozptylovn innosti v een dlch problm. Tmto mylenkm se dostalo pznivho pijet v anglickm a nmeckm tisku a byly obrn komentovny v bulletinu atomickch vdc v Londn. Nejsou vzdleny od uritch nvrh formulovanch na svtovch konferencch za odzbrojen. Nen nesmysln vit, e v jinch civilizacch dolo tak nikoli k zruen vdy, ale k jejmu utajen. Takov je, jak se zd, pvod bjen legendy o Devti Neznmch. Legenda o Devti Neznmch se traduje a od csae Asoky, jen vldl v Indii od roku 273 p. n. l. Byl vnukem andragupty, prvnho sjednotitele Indie. Pln ctidosti, jako jeho pedek, jeho kol chtl dovrit, pustil se do dobvn zem Kalingy, je se prostrala od dnen Kalkaty po Madras. Kalingaan odolvali a ztratili v bitv sto tisc mu. Pohled na tento hromadn masakr Asoku zdrtil. Navdy si zoklivil vlku. Vzdal se dalho zabrn nepodrobench zem a prohlsil, e skuten vboj spov v zskvn lidskch srdc zkonem povinnosti a zbonosti, nebo Posvtn Vlada tou, aby se vechny iv bytosti radovaly z bezpe, z volnho nakldn s vlastn osobou, z mru a tst. Kdy se obrtil na buddhismus, Asoka, veden pkladem svch vlastnch ctnost, rozil toto nboenstv po Indii a po cel sv i, kter se prostrala a do Malajska, na Cejlon a do Indonsie. Potom buddhismus ovldl Nepl, Tibet, Cnu a Mongolsko. Asoka ml vak v ct vechny nboensk sekty. Hlsal vegetarinstv a potlail alkohol a obtovn zvat. H. G. Wells

ve svm strunm nstinu svtov historie pe: Mezi desetitisci jmen vlada, kte se kup v sloupcch djin, z Asokovo jmno jako hvzda tm jedin. k se, e csa Asoka pouen hrzami vlky chtl lidem navdy zakzat hanebn vyuvn vlastn inteligence. Za jeho vldy byla prodovda minul i budouc utajena. Bdn od struktury hmoty a po techniky kolektivn psychologie budou napt skryta, a to po dvaadvacet stolet za mystickou tv nroda, o nm se svt domnv, e u se zabv jen extz a nadpirozenmi vcmi. Asoka zakld nejmocnj tajnou spolenost zem: Spolenost Devti Neznmch. k se tak, e velc muov odpovdn za modern osud Indie a vdci jako Bose a Ram v v existenci Devti Neznmch a dostvaj od nich pr i rady a poselstv. S trochou obrazotvornosti si umme pedstavit moc tajemstv, kter me vlastnit devt mu tcch pmo ze zkuenost, prac a dokument nahromadnch za vce ne dv destky stolet. Jak jsou cle tchto mu? Nenechat padnout do nepovolanch rukou prostedky nien. Pokraovat ve vzkumech prospnch lidstvu. Tito mui se pr obnovuj kooptac, aby si zachovali technick tajemstv pochzejc z dalek minulosti. Vnj projevy Devti Neznmch jsou vzcn. Jeden z nich se poj k zzranmu osudu jednoho z nejtajemnjch mu Zpadu, papee Sylvestra II., znmho tak pod jmnem Gerbert z Aurillacu. Narodil se v Auvergne v roce 920 a zemel roku 1003. Gerbert byl benediktinsk mnich, profesor university v Remei, arcibiskup ravennsk a pape z milosti csae Oty III. Pobval pr ve panlsku a pak ho tajupln cesta pivedla do Indie, kde pr naerpal rzn vdomosti, nad nimi aslo jeho okol. Tak pr ml ve svm palci bronzovou hlavu, kter odpovdala Ano nebo Ne na otzky, je j kladl o politice a veobecn situaci kesanstva. Podle Sylvestra II. (139. svazek Migneovy Latinsk patrologie ) bylo to pr velmi jednoduch zazen zaloen na potu s dvma ciframi. lo pr o automat odpovdajc naim modernm binrnm strojm. Tato magick hlava byla zniena pi jeho smrti a poznatky, kter si pivezl, byly peliv zatajeny. Vatiknsk knihovna by snad uchystala oprvnnm badatelm netuen pekvapen. jnov slo (kybernetick revue Computers and Automation z roku 1954 prohlauje: Je nutno pedpokldat lovka mimodnch vdomost a kromobyejnho dmyslu a mechanick zrunosti. Tato mluvc hlava byla pr vytvoena za uritho zhvzdn, je nastv pesn ve chvli, kdy vechny planety prv zanaj svj obh. Nelo ani o minulost, ani o ptomnost, ani o budoucnost, nebo tento vynlez zejm daleko pekonval dosah svho soupee, zvrhlho krlovnina ,zrcadla na zdi, pedchdce naich modernch mechanickch mozk. Samozejm se prohlaovalo, e Gerbert byl schopen vytvoit tento stroj jen proto, e ml styky s blem a odpishl mu vnou vrnost. Byli jin Evropan ve styku s touto spolenost Devti Neznmch? Musme pokat a do devatenctho stolet, aby se tajemstv vynoilo v knihch francouzskho spisovatele Jacolliota. Jacolliot byl francouzskm konzulem v Kalkat za druhho csastv. Napsal rozshl vdecko-fantastick dlo, je se vyrovn, pokud je neped, dlu Vernovu. Zanechal krom toho nkolik spis zasvcench velkm tajemstvm lidstva. Toto mimodn dlo vykrdala vtina okultist, prorok a divotvorc. Ve Francii bylo zcela zapomenuto, ale je slavn v Rusku. Jacolliot mluv jasn: Spolenost Devti Neznmch je skutenost. A pekvapujc je, e pi t pleitosti uvd techniky zcela nepedstaviteln v roce 1860, jako napklad uvolnn energie, sterilizace ozaovnm a psychologick vlka. Yersinovi, jednomu z nejblich spolupracovnk Pasteura a Rouxe, pr byla sdlena biologick tajemstv za cesty do Madrsu v roce 1890 a podle daj, jich se mu dostalo, vyrobil srum proti moru a cholee. K prvn vulgarizaci historie Devti Neznmch dolo v roce 1927, kdy vyla kniha Talbota Mundiho, jen patil po ptadvacet let k anglick policii v Indii. Jeho kniha je na pl cest mezi romnem a ptrnm. Devt Neznmch uvalo pr syntetickho jazyka. Kad z nich ml pr knihu, stle doplovanou, je obsahovala podrobn vklad jedn vdy. Prvn z tchto knih byla pr zasvcena technikm propagandy a psychologick vlky. Ze vech vd, k Mundi, nejnebezpenj je vda o ovldn mylen davu, nebo umon

ovldnout cel svt. Slu se poznamenat, e Korzybskho Veobecn smantika pochz a z roku 1937 a e je nutno vykat na zkuenosti z posledn svtov vlky, ne se zane na Zpad krystalizovat technika psychologie jazyka, to jest propagandy. Prvn americk kola smantiky byla zaloena a v roce 1950. Ve Francii znme tm jen Znsiln ni dav od Serge Tchokhotina, knihu, jej vliv v politizujcch intelektulnch prostedch byl vznamn, i kdy se otzky dotk jen povrchn. Druh kniha je pr zasvcena fyziologii. Udv pr zejmna prostedek, jak zabt lovka dotykem, take smrt nastane zvratem nervovho proudn. Judo je pr jednm z vynlez, kter unikly z tohoto dla. Tet pr studuje mikrobiologii a zejmna ochrann koloidn ltky. tvrt se zabv pemnou kov. Jist legenda vypravuje, e v dob hladu dostvaj kltery a dobroinn nboensk organizace z tajnch zdroj velk mnostv velmi jemnho zlata. Pt shrnuje studia o vech pozemskch a mimozemskch spojovacch prostedcch. est pr obsahuje tajemstv gravitace. Sedm je pr nejrozshlej kosmogonii, jak byla kdy nam lidstvem vytvoena. Osm m pojednvat o svtle. Devt je zasvcena sociologii, pin pravidla vvoje spolenosti a umouje pr pedvdat jejich pd. K legend o Devti Neznmch se pipojuje tajemstv vod Gangu. Mnostv poutnk, kte jsou zachvceni rozlinmi nejhroznjmi nemocemi, se tam koupe, ani nakaz zdrav. Posvtn vody oist ve. Dly se pokusy vyloit tuto zvltn vlastnost eky tvoenm bakteriofg. Ale pro by se pak netvoily tak v Brahmapute, v Amazonce nebo v Sein? Hypotza o sterilizaci se objevuje v Jacolliotov dle sto let dve, ne se takov jev pokldal za mon. Sterilizujc zen podle Jacolliota pr vychz z tajnho chrmu vyhloubenho pode dnem Gangu. Devt Neznmch stoj stranou nboenskch, spoleenskch, politickch zmatk, jsou rozhodnuti zstat dokonale skryti a ztlesuj obraz jasn vdy, vdy, kter m svdom. Tato tajn spolenost, vldkyn nad osudy lidstva, se vak zdruje uvat sv vlastn moci a je tak nejkrsnj poctou svobod v povznesen, jak je mon. Tak devt mu bdcch v ln sv skryt slvy hled, jak se vytvej, rozkldaj a znovu vytvej civilizace. Jsou spe tolerantn ne lhostejn, hotovi pijt na pomoc, ale stle zachovvaj eholi mlen, kter je mrou lidsk velikosti. Mtus, nebo skutenost? Mtus v kadm ppad velkolep, jen pichz z hlubin as a zrove pboj budoucna.

III Jet slovo o fantastickm realismu. Byly u kdysi techniky. Uznvala se nutnost tajemstv a dnes se k tomu vracme. Cestujeme v ase. Chceme vid t ocen ducha v jeho nep etritosti. Nov vahy o inenrovi a kouzelnkovi. Minulost, budoucnost. P tomnost se zpo uje v obou sm rech. Zlato starodvnch knih. Nov pohled na star sv t. Nejsme ani materialist, ani spiritualist. Takov rozliovn pro ns ostatn u nemaj smysl. Hledme prost skutenost, ani se nechme ovldnout podmnnm reflexem modernho lovka (po naem soudu zpomalujcm vvoj), kter se odvrt, jakmile tato skutenost nabude fantastick formy. Udlali jsme ze sebe znovu barbary, abychom pemohli tento reflex, pesn tak, jako si museli ponat mali, aby protrhli pltno koncepc napjat mezi jejich oima a vcmi. Jako oni i my jsme zvolili metody koktav, divosk a nkdy dtinsk. Stavme se ped prvky a metody poznn jako Czanne ped jablko, jako van Gogh ped obiln ln. Odmtme vyluovat

fakta, urit aspekty skutenosti pod zminkou, e nejsou vhodn, e pesahuj hranice stanoven pouvanmi teoriemi. Gauguin nevyluuje ervenho kon, Manet nahou enu mezi astnky Sndan v trv, Max Ernst, Picabia, Dali nevyluuj postavy vyl ze snu a svt ijc v pohrouen sti vdom. N zpsob ponn a vidn rozpout pobouen, pohrdn a tpky. V Saln ns odmtnou. To, co nakonec pijali od mal, bsnk, filma, dekoratr atd., to nejsou jet ochotni pijmout v na oblasti. Vda, psychologie, sociologie jsou hvozdy pojm, je jsou tabu. Sotva ji vyenete, mylenka posvtnosti se tryskem vrt v rznm pestrojen. Ale k ertu, vda nen pece posvtn krva, je mono ji povalit a uvolnit cestu. Vrame se k svmu tmatu. V tto sti naeho dla, nazvan pedbudouc as, uvaujeme takto: Je mon, e to, co nazvme esoterismem a co je tmelem tajnch spolenost a nboenstv, je obtn pochopiteln a ovladateln zbytek velmi dvnho vdn technick povahy, je se vztahuje zrove na hmotu i na ducha. Rozvineme to dle. Tajemstv by pak nebyla pohdkami, historkami nebo hrami, ale pesnmi technickmi nvody, kli, jak otevt sly obsaen v lovku a ve vcech. Vda nen technika. V opaku k tomu, emu se vv, pedchz technika v mnohch ppadech vdu. Technika dl. Vda dokazuje, e je nemon dlat. Potom se bariry nemonosti prolom. Netvrdme ovem, e je vda marn. Uvidme, jakou cenu pikldme vd a s jak uaslm zrakem sledujeme zmny jej tve. Myslme si prost, e techniky mohly v dvn minulosti pedchzet objeven vdy. Je mon, e dvn techniky sktaly lidem moc pli stralivou, aby mohly bt eny. Nutnost zachovn tajemstv mohla mt dva dvody: a) obezelost. Ten, kdo v, nemluv. Mt se na pozoru, aby kle nepily do patnch rukou. b) fakt, e vlastnictv a ovldn takovch technik a znalost vyaduje od lovka jin duevn struktury, neli jsou struktury obvyklho bdlho stavu, situovn inteligence a jazyka do jin roviny, take na rovni obyejnho. lovka se z nich nic ned sdlit. Tajemstv nen vsledkem vle toho, kdo je ovld, je vsledkem sv vlastn povahy. V naem dnenm svt zjiujeme existenci jevu, jen se k tomu d pirovnat. Pekotn vvoj technik pivd vdouc k touze a pak k nutnosti utajen. Krajn nebezpe vede ke krajn obezelosti. Jak poznn pokrauje, skrv se na rovni, k n dosplo. Vytvej se cechy vdc a technik. Jazyk vdn a moci se stv nesdlitelnm. Vyvstv jasn problm duevnch struktur na rovni fyzikln matematickch vzkum. V krajnm ppad ti, kdo vlastn, jak kval Einstein, moc konat velk rozhodnut mezi dobrem a zlem, tvo opravdovou kryptokracii. Blzk budoucnost se podob tradinm popism. N pohled na minul poznn neodpovd schmatu spiritualist. Nae vidn ptomnosti a blzk budoucnosti pivd kouzelnou sloku tam, kde jsme vidli jen rozum. Jde nm jen o hledn osvtlujcch korespondenc. Ty nm umouj umstit lidsk dobrodrustv do celku as. Vechno, co nm me slouit za most, je pro ns dobr. V podstat je v tto sti knihy jako jinde nae mnn takov: lovk m bezpochyby monost bt ve styku s totalitou vesmru. Znme Langevinv paradox cestovatele. Andromda je vzdlena ti miliny svtelnch let od zem. Ale cestovatel, kter se pemisuje rychlost blzkou rychlosti svtla, by zestrl jen o nkolik let. Podle unitsk teorie Jeana Charona napklad by nebylo nepochopiteln, e Zem by za tto cesty tak vce nezestrla. lovk by tedy byl ve styku s celkem stvoenho a prostor a as by hrly jinou hru, neli je hra zdnliv. Na druh stran fyzikln matematick bdn ve stadiu, kde je zanechal Einstein, je pokusem lidsk inteligence odhalit zkon, jen by dil veker sly ve vesmru (gravitaci, elektromagnetismus, svtlo, jadernou energii). Je to pokus o unitsk vidn, nebo veker sil ducha smuje k tomu, aby zaujal msto, odkud by kontinuita byla viditeln. A odkud by pochzela tato touha ducha, kdyby on sm nectil, e takov msto existuje a e je mu mono se na n postavit? Nehledal bys m, kdybys m nebyl u nalezl.

To, co hledme, je v jin rovin, ale v stejnm pohybu nepetrit vize dobrodrustv lidsk inteligence, lidskho poznn. Proto uvidte, jak budeme cestovat plnou rychlost od magie k technice, od rosekrucin do Princetonu, od May k lovku budoucch mutac, od alamounovy peet k periodick soustav prvk, od zmizelch civilizac k civilizacm budoucm, od Fulcanelliho k Oppenheimerovi, od arodje k analogickmu elektronickmu stroji atd. Plnou rychlost, nebo spe takovou rychlost, e skopka prostoru a asu pukne a objev se nm vize kontinua. D se cestovat ve snu a cestovat ve skutenosti. My jsme chtli skutenou cestu. V tom smyslu tato kniha nen fikc. Postavili jsme si pstroje (to jest dokazateln obdoby, platn srovnn, nepopirateln totonosti). Pstroje, kter funguj, rakety, kter vzltaj. A nkdy, v uritch okamicch, se nm zdlo, e n duch dosahoval bodu, kdy je lidsk sil viditeln ve sv celistvosti. Civilizace, momenty poznn a lidsk organizace jsou jako njak skly v ocen. Kdy vidme uritou civilizaci, urit moment poznn, vidme jen nrazy ocenu na tuto sklu, vlnu, kter se tt, a tryskajc pnu. Ale my jsme hledali msto, odkud lze zt cel ocen v jeho klidn a mohutn kontinuit, v jeho harmonick jednot. Vracme se te k vahm o technice, vd a magii. Upesn nai tezi o tajn spolenosti (nebo spe o spiknut za blho dne) a poslou nm za vstup k budoucm studim, jednak o alchymii, jednak o zmizelch civilizacch. Kdy mlad inenr vstoup do prmyslu, rozli rychle dva odlin svty. Je tu svt laboratoe s pesnmi zkony pokus, kter lze opakovat, s obrazem pochopitelnho svta. A je tu svt skuten, kde se zkony vdycky neuplatuj, kde jsou jevy nkdy nepedvdateln, kde se uskuteuje nemono. Jestlie m silnou nturu, dotyn inenr reaguje hnvem, vn a touhou znsilnit tu dvku hmotu. Ti, kdo pijmou tento postoj, ij tragick ivoty. Podvejte se na Edisona, Teslu, Armstronga. Vede je dmon. Werner von Braun zkou sv rakety na Londanech a zmasakruje jich tisce a nakonec ho zatkne gestapo, protoe prohlsil: Koneckonc kalu na vtzstv Nmecka, zle mi na dobyt Msce! k se, e tragdi dneka je politika. To u je pekonan stanovisko. Tragdi je laborato. Tmto kouzelnkm vdme za technick pokrok. A technika naprosto nen, jak se domnvme, praktickou aplikac vdy. Prv naopak, vyvj se proti vd. Vynikajc matematik a astronom Simon Newcomb dokazuje, e nic tho ne vzduch neme ltat. Dva opravi jzdnch kol ho usvd z opaku. Rutherford a Millikan dokazuj, e zsoby energie obsaen v jde atomu nebude nikdy mono vyut. Bomba nad Hiroimou vybuchne. Vda u, e masa homogennho vzduchu neme bt rozdlena na tepl a chladn vzduch. Hilsch doke, e sta tuto masu nechat projt vhodn upravenou trubic. Vda vztyuje bariry nemona. Inenr podobn jako kouzelnk ped oima kartezinskho badatele projde barirami a tento jev je obdobn tomu, co fyzikov nazvaj tunelovm efektem. Magick touha ho pitahuje. Chce vidt za ze, lett na Mars, uvznit blesk, vyrobit zlato. Nehled ani zisk, ani slvu. Sna se pistihnout vesmr pi inu ukrvn. V jungovskm smyslu slova je to archetyp. Osudovost, kter na nho dolh, zzraky, kter se pokou uskutenit, a bolestnm koncem, kter na nho nejastji ek, je synem hrdin ze sg a z eckch tragdi. Jako kouzelnk se dr tajemstv a jako on tak poslouch onen zkon podobnosti, kter Frazer vyvodil ve sv studii o magii. Ve svch potcch je vynalzn npodobou prodnho jevu. Ltajc stroj se podob ptku, automat lovku. Jene podoba s pedmtem, bytost nebo jevem, jeho moc si chce pivlastnit, je tm vdy neprospn, ba dokonce kodliv pro dobr chod vynalezenho pstroje. Ale jako kouzelnk i vynlezce erp v podob moc a rozko, kter ho enou vped. Pechod od magick imitace k vdeck technologii by se dal v mnoha ppadech zachytit. Pklad: Povrchov kalen ocele se pvodn na Blzkm vchod provdlo tak, e se rozhaven ost vhrouilo do tla vzn. To je typicky magick praktika, nebo jde o to, aby se vlenick

vlastnosti protivnka penesly do epele zbran. Znalost tto praktiky pinesli na zpad kici, kte zjistili, e damascensk ocel je skuten tvrd ne ocel evropsk. Konaly se pokusy: ocel se namela do vody, na n plavaly zvec ke. Doshlo se stejnho vsledku. V 19. stolet si lid vimli, e za tyto vsledky vdme organickmu dusku. Ve 20. stolet, kdy bylo provedeno zkapalnn plyn, se postup zdokonalil tak, e se ocel namela do tekutho dusku s nzkou teplotu. V tto podob pat nitrurace (povrchov kalen ocele v duskov atmosfe) k na technologii. Bylo by mono zjistit jet jin pouto mezi magi a technikou, kdyby se studovaly kouzeln formule, kter sta alchymist proneli bhem sv prce. Pravdpodobn lo o men asu v temnu laboratoe. Fotografov pouvaj asto skuten rozpoitadla, kter pronej nad lzn, a slyeli jsme jedno takov rozpoitadlo na vrcholku Jungfrau, zatmco se vyvolvala deska, na ni dopadaly kosmick paprsky. Konen existuje jet jin silnj a zajmavj pouto mezi magi a technikou, je to simultnnost ve vskytu vynlez. Vtina zem zaznamenv den, ba i hodinu ohlen patentu. A mnohokrt bylo zjitno, e vynlezci, kte se neznali a pracovali daleko jeden od druhho, pedloili stejn patent ve stejnou chvli. Tento jev se ned vysvtlit neuritou mylenkou, e vynlezy jsou ve vzduchu nebo e vynlez se objev, jakmile je ho zapoteb. Jestlie je v tom mimosmyslov vnmn, cirkulace inteligenc zapojench na stejn vzkum, pak by si tento fakt zaslouil zevrubnho statistickho studia. Takov studium by nm snad objasnilo jin fakt. e magick techniky se nachzej v zcela toton podob u vtiny dvnch civilizac vzdlench pes hory a oceny... ijeme mylenkou, e technick vynlez je souasn jev. Nikdy toti nevyvineme sil, abychom se poradili se starmi doklady. Neexistuje ani jedin sluba vdeckho vzkumu zamen k minulosti. Starodvn knihy tou, pokud je vbec nkdo te, pouze vzcn uenci ist literrn nebo historicky kolen. Jejich pozornosti tak unik ve, co je v nich obsaeno z vdy a techniky. Mme tak mal zjem o minulost, protoe ns pli lk pprava budoucnosti? To nen jist. Zd se, jako by francouzsk inteligence byla zdrovna ve vvoji schmaty 19. stolet. Avantgardn spisovatel nemaj pochopen pro vdu, a sociologie, kter vznikla zrove s parnm strojem, i revolun humanismus, zrozen zrove s Chassepotovou opakovac pukou, bud jet pozornost. Neumme si pedstavit, jak dalece Francie ustrnula nkde kolem roku 1880. Je prmysl ilej? V roce 1955 se konala prvn svtov atomick konference v enev. Ren Alleau byl poven, aby rozil ve Francii dokumenty, kter se vztahovaly k mrovmu vyuit jadern energie. estnct svazk obsahujcch experimentln vsledky dosaen vdci vech zem pedstavovalo nejdleitj publikaci v djinch vdy a techniky. Pt tisc prmyslovch odvtv, je by se mla vce nebo mn, dve nebo pozdji zajmat o jadernou energii, dostalo dopis ohlaujc tuto publikaci. Pilo 25 odpovd. Bezpochyby budeme muset vykat, a na odpovdn msta pijdou nov generace, aby francouzsk inteligence nala opt svou skutenou ilost. A pro tyto generace peme svou knihu. Kdyby ns skuten lkala budoucnost, lkala by ns tak minulost a vydali bychom se se stejnou chuti hledat svj prospch v obou smrech asu. Nevme nic nebo tm nic o minulosti. V knihovnch sp hotov poklady. Radji si vymlme, my, kdo tvrdme, e milujeme lovka, rozkouskovan djiny poznn a statisce let nevdomosti pro nkolik desetilet vdn. Mylenka, e nhle nastalo osvcen stolet, mylenka, kterou jsme pipustili s velmi znepokojivou naivitou, byla po vechen zbyl as pohrouena v temnu. Nov pohled na prastar knihy by vechno zmnil. asli bychom nad bohatstvm, kter obsahuj. A to jet si musme uvdomit, jak kval Atterbury, Newtonv souasnk, e je vce ztracench starch dl ne zachovanch. N ptel Ren Alleau, technik a historik zrove, chtl vrhnout tento nov pohled na vci. Nartl metodu a doshl nkterch vsledk. Ale a dodnes se mu, jak se zd, nedostalo

sebemenho povzbuzen, aby pokraoval v tomto kolu, jen pekrauje monosti jedinho lovka. V prosinci 1955 ped inenry automobilovho prmyslu, kte se shromdili za pedsednictv Jeana-Henriho Labourdetta, proslovil na mou dost pednku, jej podstatou je toto: Co nm zbv z tisc rukopis v Alexandrijsk knihovn, zaloen Ptolemaiem Soterem, z tch nenahraditelnch a navdy ztracench doklad o starovk vd? Kde je popel 200 000 dl knihovny v Pergamu? Co se stalo s Pisistratovmi sbrkami v Athnch a s knihovnou Jeruzalmskho chrmu a co s knihovnou v Phtahov svatyni v Memfid? Jak poklady obsahovaly ony tisce knih, je byly spleny v roce 213 ped Kristem z rozkazu csae eu Hoangti s ist politickm clem? Za tchto podmnek stojme ped starovkmi dly jako ped zceninami obrovskho chrmu, z nho zbv jen nkolik kamen. Ale peliv prozkoumn tchto zlomk a npis nm umouje zahldnout pravdy mnohem hlub, ne abychom je mohli pipisovat pouh intuici starch. Pedevm, v opaku k tomu, co se v, nebyly racionalistick metody vynalezeny Descartesem. Porame se s texty. Ten, kdo hled pravdu, pe Descartes, mus, pokud je jen mono, pochybovat o vem. To je vta dobe znm a zd se to bt zcela nov. Ale teme-li druhou knihu Aristotelovy metafyziky, najdeme tam: Kdo se sna pouit, mus umt pedevm pochybovat, nebo pochybnosti ducha vedou k zjeven pravdy. Lze ostatn konstatovat, e Descartes si vypjil od Aristotela nejen tuto zsadn vtu, ale tak vtinu povstnch pravidel k zen ducha, je jsou zkladem experimentln metody. To dokazuje v kadm ppad, e Descartes etl Aristotela, emu se modern kartezinci a pli vyhbaj. Ti by mohli tak konstatovat, e nkdo napsal: Jestlie se mlm, uzavrm z toho, e jsem, nebo ten, kdo nen, se neme mlit, a tak prv z toho, e se mlm, ctm, e jsem. Jene nanetst tohle nen Descartes, nbr svat Augustin. Pokud jde o skepticismus, jen je nutnou vlastnost pozorovatele, nelze ho skuten pivst dle, ne uinil Demokritos, kter pokldal za platnou pouze zkuenost, pi n byl osobn asten a jej vsledky ovil otiskem svho prstenu. To mi pipad znan vzdleno naivit, kterou starm vytkme. Ovem, namtnete mi, filosofov starovku byli nadni vym gniem v oblasti poznn, ale co koneckonc znali doopravdy v rovin vdeck? Jako opak toho, co lze st v dnench vulgarizanch dlech, nebyly atomick teorie vynalezeny ani formulovny prvn Demokritem, Leucippem a Epikurem. Sextus Empiricus ns toti pouuje, e Demokritos sm je pejal z tradice a e je ml od Fniana Moschuse, kter, a to je nutno zdraznit, pravdpodobn tvrdil, e atom je dliteln. Vimnte si dobe, e tak zde nejstar teorie je pesnj ne teorie Demokritova a eckch atomist, pokud jde o nedlitelnost atomu. V tomto uritm ppad jde, jak se zd, opravdu o zatemnn archaickch znalost, jim se pestalo rozumt, spe ne o originln objevy. A jak se rovn nedivit, pokud jde o kosmologii, a zejmna kdy si uvdomme, e nebyly dalekohledy, nad konstatovnm, e velmi asto astronomick daje, o jsou star, o to jsou pesnj? Napklad pokud jde o Mlnou drhu, byla podle Thaleta a Anaximena sloena z hvzd, z nich kad je svt obsahujc slunce a planety, a tyto svty jsou pr umstny v nesmrnm prostoru. U Lukrecia meme zjistit poznatek, e tlesa ve vzduchoprzdnu padaj stejn a tak pojet nekonenho prostoru naplnnho nekonenem svt. Pythagoras uil ped Newtonem zkonu o obrcen hodnot tverce vzdlenosti. Plutarchos, kdy se pokouel vysvtlit ti, hledal jej pvod ve vzjemn pitalivosti mezi vemi tlesy, co je pinou, e Zem k sob pitahuje vechna pozemsk tlesa, jako zase Slunce a Msc pitahuj k svmu stedu vechny sti, je k nim pat, a pitalivou silou je udruj ve sv zvltn sfe. Galilei a Newton vslovn doznali, za vd antick vd. Rovn Kopernk v pedmluv svch spis, adresovan papei Pavlu III., pe doslova, e nael mylenku o pohybu Zem, kdy etl antick dla. Ostatn piznn k tmto vpjkm neodnm nic Kopernkov, Newtonov a Galileov slv, nebo ti vichni patili k onomu plemeni vych duch, jejich nezitnost a

ulechtilost se vbec nestarala o autorskou sebelsku a originlnost za kadou cenu, co jsou modern pedsudky. Skromnj a pravdivj se zd bt postoj modistky Marie-Antoinetty, sleny Bertinov. Kdy svou obratnou rukou omlazovala star klobouek, zvolala: Skuten nov je jenom to, na co u se zapomnlo. Historie vynlez jako historie vd sta, aby nm dokzaly pravdu tto narky. S vtinou vynlez, pe Fournier, je tomu jako s onou prchavou pleitost, z n sta uinili bohyni nepolapitelnou pro kadho, kdo ji nechal poprv uniknout. Jestlie mylenka, je ns pivd na stopu, slovo, je me vst k rozeen problmu, nebo vznamn fakt nejsou okamit v letu zachyceny, pak ztrcme jeden vynlez nebo ho alespo odkldme o nkolik generac. Aby se pak vynlez v triumfu vrtil, je teba nhody nov mylenky, kter probud prvn mylenku z jejho zapomnn nebo astnho plagitu njakho vynlezce z druh ruky. Ve vynalzn postihuje toho, kdo piel prvn, jen netst slva a zisk pipadne druhmu. Takovto vahy ospravedluj pln mj vklad. Ve skutenosti jsem si myslel, e by se snad dala nhoda nahradit v irok me determinismem a riziko spontnnho mechanismu vynalzavosti zrukami rozshl historick dokumentace open o experimentln kontrolu. K tomu cli jsem navrhl zdit specializovanou slubu, nikoli pokud jde o zjiovn prvenstv patent, kter by v kadm ppad nedosplo dl ne do 18. stolet, ale slubu technologickou, je by prost studovala dvn postupy a je by se ppadn pokusila je pizpsobit potebm soudobho prmyslu. Kdyby takov sluba byla existovala u dve, jist by napklad byla upozornila na zajmavou malou knku vydanou v roce 1618 a nazvanou P rodn historie planouc fontny u Grenoblu , je prola nepovimnuta. Jej autor byl lka z Tournonu, Jean Tardin. Kdyby se byl tento dokument prostudoval, mohlo se uvat svtiplynu u od zatku 17. stolet. Jean Tardin toti skuten nejene prostudoval pirozen plynojem, ale jet ve sv laboratoi znovu opakoval pozorovan jevy. Uzavel kamenn uhl do ndoby, zahl ji na vysokou teplotu a doshl tak plamen, jejich pvod hledal. Vysvtluje jasn, e ivinou tohoto ohn je dehet a e sta ho redukovat na plyn, jen skt vzntliv vpary. A Francouz Lebon ped Anglianem Winsorem dal patentovat svou termolampu teprve v sedmm roce republiky. A tak jen proto, e se netou star texty, byl po dv stolet zapomenut, a tedy prakticky ztracen vynlez, jeho prmyslov a obchodn dsledky by byly znan. Rovn asi sto let ped prvnmi optickmi signly Clauda Chappa z roku 1793 se zmiuje Fnelonv dopis, datovan z 26. listopadu 1695 a adresovan Janu Sobskmu, o soudobch pokusech nejen s optickou telegrafi, ale s telefonickm penenm hlasu. Ji v roce 1636 zkoum neznm autor Schwenter ve svch Fyzikln matematickch kratochvlch princip elektrickho telegrafu a jak si podle jeho vlastnch slov mohou dv individua sdlovat zprvy prostednictvm magnetizovan jehly. A Oerstedovy pokusy s vchylkami magnetick stelky pochzej z roku 1819. Tak zde uplynula tm dv stolet zapomnn. Ocituji zbn nkolik mlo znmch vynlez: potpsk zvon se nachz v jednom rukopise Romance o Alexandrovi v Krlovskm kabinet rytin v Berln. Npis nese datum 1320. Rukopis nmeck bsn Salman a Morolf , napsan roku 1190 (knihovna ve Stuttgartu), obsahuje kresbu podmoskho lunu. Popis zstal zachovn. Ponorka byla z ke a mohla vzdorovat boum. Kdy byl jednoho dne obklopen galrami, vynlezce, uu zajat, se s plavidlem potopil a il trnct dn na dn dchaje pomoc plovouc trubice. V jistm dle napsanm rytem Ludvkem von Hartenstein okolo roku 1510 meme vidt kresbu potpskho obleku. Ve vi o m ponechny dva otvory uzaven skly. Nahoe dlouhou trubici zakonenou kohoutkem, kter umouje pvod vnjho vzduchu. Po lev i prav stran kresby jsou zobrazeny pomocn nstroje nutn k snadnmu sestupu a vstupu, toti olovn podrky a ty se schdky. Jet jeden pklad zapomnn. Neznm spisovatel narozen roku 1729 v Montebourgu nedaleko Coutances uveejnil dlo nazvan Giphantie , co je anagram prvn sti autorova jmna Tiphaigne de la Roche. Je tam popsna nejen obyejn fotografie, ale tak barevn: Otisk obraz, pe autor, je zleitost prvnho okamiku, kdy je pltno pijme. Sejmeme je okamit a umstme do temnho msta. O hodinu pozdji je emulze such a mte obraz o to cennj, e

jeho pravdivost nedoke napodobit dn umn. Autor dodv: Jde pedevm o prozkoumn rosolovit hmoty, kter zachycuje a zachovv paprsky, za druh o obte s jej ppravou a pouitm, za tet o hru svtla a tto vysychajc hmoty. Vme pece, e Daguerrv objev byl ohlen Akademii vd Aragem o stolet pozdji, 7. ledna 1839. Dodejme jet, e vlastnosti nkterch kovovch tles schopnch fixovat obrazy byly ohleny u ve Fabriciov pojednn De rebus metallicis , vydanm v roce 1566. Jin pklad: okovn popsan od nepamtnch dob v jedn knize vd. Tento text citoval Moreau de Jouet 16. jna 1826 ,v Akademii vd ve svm Pam tnm spise o planch netovicch : Naberte mok z puchk na pici lancety a zavete ho smen s krv do pae. Vyvol to horeku, ale nemoc bude mt velmi mrn prbh a nemus vbec vzbouzet obavy. Dle nachzme pesn popis vech pznak. A co anestzie? O tomto pedmt se meme poradit v dle Denise Papina napsanm v roce 1681 a nazvanm: Pojednn o operacch bez bolesti , nebo se vrtit k dvnm zkuenostem an s vtakem indickho konop, nebo konen pout mandragorovho vna, velmi znmho ve stedovku, ale zcela zapomenutho v 17. stolet. Jeho inky studoval jist lka z Toulousu v roce 1823, doktor Auriol. Nikoho nikdy nenapadlo ovit si dosaen vsledky. A co peniciln? V tomto ppad meme citovat nejprve empirickou znalost, toti obvazy z rokfrtskho sra uvan ve stedovku, ale meme v tto vci zjistit jet nco mnohem zvltnjho. Ernest Duchesne, k vojensk zdravotnick koly v Lyon, pedloil 17. prosince 1897 tezi nazvanou: P sp vek ke studiu ivotn konkurence u mikroorganism antagonismus mezi plsn mi a mikroby . V tomto dle jsou vypsny pokusy, jak psob plsn pennicillum glaucum na bakterie. Tak tato teze prola nepovimnuta. Zdrazuji tento pklad zejmho zapomnn v dob velmi blzk dob na za plnho triumfu bakteriologie. Chcete jet pklady? Jsou nespoetn a kadmu by bylo teba vnovat pednku. Uvedu zejmna kyslk, jeho inky studoval v 15. stolet alchymista Eck ze Sulzbachu, jak na to upozoruje Chevreul v Journal des savants v jnu 1849. Ostatn u Theophrastos kval, e plamen se udruje hmotou podobnou vzduchu, a to bylo tak mnn svatho Klementa z Alexandrie. Nebudu citovat dnou z mimodnch anticipac Rogera Bacona, Cyrana z Bergeracu a jinch, nebo je pli snadn je pipsat pouh obrazotvornosti. Zstanu radji na pevn pd kontrolovatelnch fakt. Pokud jde o automobil a omlouvm se, e nemohu e rozvst nmt, kter mnoz z vs znaj lpe ne j uvedu, e v 17. stolet vyrbl v Norimberku jist Johann Hautsch vozky na pero. V roce 1645 bylo vyzkoueno jedno vozidlo tohoto druhu na nmst u templu a myslm, e obchodn spolenost zaloen na vyten tohoto vynlezu nemohla bt uskutenna. Narela asi na podobn pekky jako Prvn spolenost pask dopravy, za jej podnt to pipomnm vdme Pascalovi. Ten ji dal zattit jmnem a jmnm jednoho ze svch ptel, vvody de Roanns. Tak v ppad objev jet dleitjch ne uveden zneuznvme data, kter poskytli sta. Krytof Kolumbus se upmn piznal ke vemu, za vdil vdcm, filosofm a bsnkm starovku. Nikdo nev, e si Kolumbus opsal dvakrt sbor z druhho djstv Senecovy tragdie Mdea, kde autor mluv o svt, jeho objev zstv vyhrazen budoucm vkm. Tento opis si meme prohldnout v rukopise proroctv, kter se nachz v Sevillsk knihovn. Kolumbus si vzpomnl tak na Aristotelovo tvrzen v jeho pojednn O nebesch , pokud jde o kulatost zem. A neml pravdu Joubert, kdy poznamenal, e nic nein duchy tak neprozravmi a zpozdilmi, jako neznalost minulch dob a pohrdn starmi knihami? Jak to napsal podivuhodn Rivarol: Kad stt je tajemn korb, jen m sv kotvy v nebesch. Dalo by se ci tak o ase, e korb budoucnosti m sv kotvy v nebi minulosti. Jenome zapomnn nm hroz mnohm ztroskotnm. Zd se, e vrcholu doshlo zapomnn pbhem zlatch dol v Kalifornii, pbhem neuvitelnm, kdyby nebyl pravdiv. Marshall objevil v ervnu 1848 prvn zlat zrnka na behu potoka, kde dohlel na stavbu mlna. Nue, Fernard Cortez tamtudy ji proel, kdy hledal v

Kalifornii Mexiany, o nich se vykldalo, e vlastn obrovsk poklady. Cortez obrtil zemi naruby, prohrabal vechny che, ale vbec ho nenapadlo sebrat trochu psku. Po ti stolet lapaly panlsk bandy a misie jezuit po zlatonosnm psku hledajce Eldordo stle nkde dl. Nicmn v roce 1737, vce ne sto let ped Marshallovm objevem, se mohli teni Holandsk gazety dost, e je mono tit ze zlatch a stbrnch dol v Sonoe, nebo jejich denk udval jejich pesnou polohu. Navc si v roce 1767 mohl v Pai kad koupit knihu nazvanou P rodn a ob ansk historie Kalifornie , v n autor Burriel popisoval zlat doly a pinel svdectv plavc, pokud lo o zlat zrna. Nikdo si nepoviml tohoto lnku ani dla, ani fakt, kter o sto let pozdji vyvolaly zlatou horeku. tou se ostatn jet len dvnch arabskch cestovatel? Rozhodn by se v nich naly velmi cenn daje o dolovn. Zapomnn ve skutenosti postihuje ve. Dlouh bdn a pesn provdn kontroly m pivedly k pesvden, e Evropa a Francie vlastn poklady, jich prakticky vbec nevyuvaj: toti dvn dokumenty naich velkch knihoven. Kad prmyslov technika mus bt toti propracovna tak, e vychzme ze t dimenz: ze zkuenosti, z vdy a z historie. Vyluovat nebo zanedbvat tuto posledn znamen podat jen dkaz o sv pe a naivit. Znamen to tak, e radji podstupujeme nebezpe, e najdeme nco, co jet neexistuje, ne bychom se snaili rozumn pizpsobit to, co u je a eho chceme doshnout. Ne vynalo drahocenn nklady, mus si prmyslnk opatit vechny technologick prvky problmu. A je pece jasn, e pouh vyhledn patentovho prvenstv naprosto nesta, aby v danm okamiku historie pivedlo techniku k nejvy dokonalosti. Prmysly jsou toti mnohem star ne vdy a mly by tedy bt dokonale informovny o historii svch postup, o nich toho vd asto mnohem mn, ne se domnvaj. Sta dosahovali velmi jednoduchmi technikami vsledk, je dokeme opakovat, ale je bychom asto velmi obtn dokzali vysvtlit, pes tkou teoretickou vzbroj, kterou mme k dispozici. Tato jednoduchost byla skvlm darem antick vdy. Ano, eknete mi, ale co jadern energie? Na tuto nmitku odpovm cittem, nad nm bychom se mli trochu zamyslet. Ve velmi vzcn a tm neznm knize, kterou neznaj ani mnoz specialist a je vyla ped vce ne osmdesti lety pod nzvem Atlantov , vyloil autor, obezetn skryt pod pseudonym Roisel, vsledky padesti esti let bdn a prac o antick vd. Kdy vykld o vdeckch znalostech, kter pipisuje Atlantm, pe Roisel ve sv dob tyto mimodn dky: Dsledkem tto nenavn innosti je skuten objev jaksi druh rovnovhy v hmot, jej poruen by vyvolalo rovn mocn kosmick jevy. Kdyby se z neznm piny n slunen systm rozpadl a atomy, je ho vytvej, se staly svou nezvislost bezprostedn aktivn, zily by v prostoru nepopsatelnm svtlem, ohlaujcm do dlek rozshlou destrukci a nadji na nov svt. Zd se mi, e tento posledn pklad sta, abychom pochopili pln hloubku slov sleny Bertinov: Skuten nov je jenom to, na co u se zapomnlo. Podvejme se te, jak praktick vznam pedstavuje pro prmysl systematick zkoumn minulosti. Kdy tvrdm, e je nutno se sklonit s nejivjm zjmem nad dvn prce, nejde vbec o njakou vdeckou prci. Jde jen o to, vyhledat pro konkrtn problm, kter klade prmysl, ve starch vdeckch a technickch dokumentech, zda existuj bu zanedban vznamn fakta, nebo zapomenut postupy hodn vak naeho zjmu a vztahujc se pmo k poloen otzce. Plastick hmoty, jejich vynlez pokldme za velmi modern, mohly bt vynalezeny mnohem dv, kdyby se bylo navzalo na urit zkuenosti chemika Berzelia. Pokud jde o metalurgi, uvedu dosti dleit fakt. Na potku svch zkoumn o uritch chemickch postupech naich pedk jsem byl dosti pekvapen, e nemohu opakovat v laboratoi metalurgick pokusy, kter se mi pesto zdly bt jasn popsny. Marn jsem se pokouel pochopit piny tohoto nezdaru, nebo jsem zachoval daje a dan pomry. Kdy jsem se nad tm zamyslel, uvdomil jsem si, e jsem se pece dopustil omylu. Pouil jsem istch chemickch rozpustidel, zatmco nai pedkov pouvali rozpustidel neistch, to jest sol, kter obdreli z prodnch ltek, a tedy schopnch vyvolat katalytick pochody. A zkuenost skuten potvrdila tento nzor. Specialist pochop, jak dleit perspektivy otvraj tato pozorovn. Pouitm

uritch dvnch pochod v metalurgii, kter tm vechny spovaj na innosti katalyztor, by se mohlo doshnout spor paliva a energie. M pokusy v tomto smru byly potvrzeny jak pracemi doktora Mntriera o katalytick innosti stopovch prvk, tak vzkumy Nmce Mittasche o katalze v chemii naich dvnch pedk. Rozlinmi cestami se dosplo k shodnm vsledkm. Tato shoda se zd dokazovat, e v technologii nastala doba, kdy je nutno si uvdomit zkladn dleitost pojmu kvality a jej role pi vytven vech pozorovatelnch kvantitativnch jev. Nai dvn pedkov znali rovn metalurgick pochody, dnes zdnliv zapomenut, napklad kalen mdi v uritch organickch lznch. Zskvali tak nstroje mimodn tvrd a ostr. Byli nemn obratn i pi taven tohoto kovu, dokonce i ve stavu kyslink. Podm jen jeden pklad. Jeden z mch ptel, specialista na rudn przkum, se octl uprosted Sahary na severozpad do Agadesu. Objevil tam kovy obsahujc m, kter jevily stopy taven, a dna kelmk, kter obsahovaly jet kov. Jene nelo o sirnk, ale o kyslink, tedy o ltku, kter klade dnenmu prmyslu problmy redukce, jak nelze zvldnout na prostm ohni koovnk. V oblasti slitin, jedn z nejdleitjch v souasnm prmyslu, neunikla naim pedchdcm vznamn fakta. Nejene znali prostedky, jak vyrobit pmo ze sloitch minerl slitiny zvltnch vlastnost, co je postup, o kter dnes sovtsk prmysl projevuje zvl iv zjem, ale nai pedkov pouvali tak zvltnch slitin, jako je elektrum, kter ns nikdy nezlkalo k vnmu studiu, akoli jsme znali pedpisy na jeho vrobu. Nebudu ani zdrazovat perspektivy farmaceutick a lebn oblasti, dosud tm neprozkouman a nabzejc se k mnohm bdnm. Upozornm jen na dleitost len splenin, otzku o to vnj, e ji automobilov a leteck nehody kladou, prakticky kadou minutu. dn doba neobjevila lep lky proti spleninm ne stedovk, pustoen neustle pory, lky, jejich pedpisy jsou zcela zapomenuty. V tomto bod je dleit si uvdomit, e nkter vrobky dvnho apatykstv nejen tiily bolesti, ale umoovaly vyhnout se jizvm a regenerovat buky. Pokud jde o barviva a ntry, bylo by zbyten pipomnat vynikajc kvalitu ltek pipravench podle recept naich pedk. Sloen podivuhodnch barev pouvanch stedovkmi mali nebylo ztraceno, jak se veobecn v. Znm ve Francii nejmn jeden rukopis, kter udv jejich sloen. Nikoho nikdy nenapadlo pout a ovit si tyto receptury. A prv modern mali, kdyby ili jet za sto let, by u nepoznali sv pltna, nebo barvy dnes pouvan nevydr. Ostatn van Goghovy lut ztratily u, jak se zd, mimodnou zivost, je pro n byla typick. A co doly? Naznam jen, pokud jde o tento nmt, zk vztah mezi lkaskm bdnm a tbou rud. Lebn pouvn rostlin, to, emu se k fytoterapie a co sta velmi dobe znali, se ve skutenosti ve na novou vdu, biogeochemii. Tato vdn disciplna si klade za cl odhalit zjistiteln anomlie, pokud jde o stopy kov v rostlinch, je udvaj blzkost rudnch loisek. A tak lze urit zvltn spznn uritch rostlin s uritmi kovy a takov daje mohou pak bt vyuity stejn v rudnm vzkumu jako v oblasti terapeutick. To je opt jeden charakteristick pklad skutenosti, kter se mi zd bt nejdleitj v soudobch djinch techniky, toti soubh a sbliovn uritch vdeckch obor, co zase vyaduje neustl syntzy. Uveme jet nkolik jinch smr bdn a prmyslovho vyuit: hnojiva, ir oblast, v n dvn chemikov doshli vsledk, o nich se veobecn nic nev. Myslm zejmna na to, co nazvali podstata plodnosti, vrobek sloen z uritch sol smchanch se splenmi nebo destilovanmi komposty. Starovk sklstv, rozshl a jet mlo znm otzka. U man pouvali sklennch podlah. Ostatn studium dvnch sklskch postup by nm mohlo poskytnout cennou pomoc k een ultramodernch problm, jako je napklad rozptylovn vzcnch zemin a paladia ve skle, co by umonilo vytvoit trubice fluoreskujc ernm svtlem. Pokud jde o textiln prmysl, pes triumf umlch vlken nebo spe prv pro tento triumf, ml by se zamit k vrob ltek velmi vysok kvality pro luxusn obchod, je by mohly bt napklad barveny po starovkm zpsobu, nebo by se dokonce mohl pokusit o vrobu on

zvltn ltky znm pod jmnem pilema . lo o lnn nebo vlnn tkaniny zpracovan uritmi kyselinami, je pak odolvaly eleznmu ost stejn jako psoben ohn. Tento postup znali ostatn Galov a pouvali ho pi vrob krun. Nbytkov prmysl pi dnes jet pli vysok cen plastickch povrchovch prav by tak mohl najt vhodn een, kdyby vyuil dvnch postup, je zvyovaly uritm druhem moen znan odolnost deva proti rznm mechanickm a chemickm initelm. Stavebn podniky by mohly se ziskem navzat na studia specilnch cement, jejich pomry jsou udny v pojednnch z 15. a 16. stolet a je maj charakteristick vlastnosti vysoko pevyujc vlastnosti modernho cementu. Sovtsk prmysl pouil nedvno pi vrob sekacch nstroj keramiky tvrd ne kovy. Toto zven stupn tvrdosti by se mohlo rovn studovat ve svtlech dvnch kalicch postup. Konen, ani se mohu tomuto problmu vnovat hloubji, naznam jet jedno zamen fyziklnch vzkum, je by mohlo mt hlubok dsledky. Mnm prce o zemsk magnetick energii. V tomto smru mme velmi dvn pozorovn, kter nebyla nikdy vn ovena, pes svou nepopiratelnou zajmavost. A tedy jde nakonec o minul zkuenosti nebo o budouc monosti, myslm, e hlubok realismus ns u, abychom se odvraceli od ptomnosti. Toto tvrzen se me zdt paradoxn, ale sta se zamyslet, abychom pochopili, e ptomnost je jen styn bod mezi vvojem minulm a budoucm. Openi pevn o zkuenosti svch pedk musme hledt spe ped sebe ne zstat stt a nepehnt vznam krtkho okamiku nerovnovhy, za nho prochzme prostorem a trvnm. N pohyb za chze nm to dokazuje a jasnozivost naeho pohledu mus udrovat stle rovnovhu mezi tm, co bylo a co bude.

IV Vid ni a moc se skrvaj. Vidina revolu n vlky. Technika k s cechy. Nvrat k v ku zasv cenc . Jist romanopisec vid l sprvn : jsou centrly energie. Od monarchie ke kryptokracii. Tajn spole nosti budouc forma vldy. Inteligence sama je tajn spole nost. N kdo klepe na dve e. V lnku velmi zvltnm, jen vak, jak se zd, odrel mnn mnoha francouzskch intelektul, odmtl Jean-Paul Sartre prost a jasn vodkov bomb prvo na existenci. Existence pedchz v teorii tohoto filosofa ped esenc. Ale najednou je tu jev, jeho esence se mu nelb a odmt jeho existenci. Podivn protiklad! Vodkov bomba, napsal Jean-Paul Sartre, je proti historii. Jak me bt njak civilizan fakt proti historii? Co je to historie? Pro Sartra je to pohyb, jen mus nutn pivst masy k moci. Co je to vodkov bomba? Rezerva sly ovladateln nkolika mui. Velmi nepoetn spolenost vdc, technik a politik me rozhodnout o osudu lidstva. Aby historie mla smysl, kter jsme j pisoudili, potlame vodkovou bombu. A tak jsme vidli, jak se spoleensk pokrokstv doaduje zastaven pokroku. Sociologie zrozen v 19. stolet se doadovala nvratu do doby svho vzniku. Budi nm dobe rozumno: Naprosto nechceme ani schvalovat vrobu niivch zbran, ani vystupovat proti touze po spravedlnosti oivujc to, co je nejistho v lidskch spolenostech. Jde nm o to, aby se vci prozkoumaly z odlinho hlediska. 1. Je pravda, e absolutn zbran dolhaj na lidstvo stralivou hrozbou. Ale dokud budou v nemnohch rukou, nebudou pouity. Modern lidsk spolenost pev jen proto, e rozhodovn je v rukou velmi malho potu lid. 2. Absolutn zbran se mohou i nadle jen rozvjet. V nejpokroilejm operanm vzkumu je pehrada mezi dobrem a zlem stle ten. Kad objev na rovni podstatnch struktur m zrove svj klad 1 zpor. Na druh stran se techniky pi svm zdokonalovn nestvaj obtnjmi, naopak zjednoduuj se. Dovolvaj se sil, kter jsou stle elementrnj. Poet

operac se omezuje, vstroj se zjednoduuje. Nakonec se kl k vesmrnm silm vejde do dlan jedn ruky. Dt si ho bude moci ukovat a zachzet s nm. m dle pokrome k moci a zjednoduen, tm vce budeme muset skrvat, zvyovat zbrany, abychom zajistili kontinuitu ivota. 3. Toto skrvn se rozvj ostatn samo, nebo skuten moc pechz do rukou lid vdy. Ti mohou mluvit a myslet formou vlastn jen jim. Nen to uml barira. Slovo je odlin, nebo duch se nachz na jin rovni. Lid vdy pesvdili vlastnky, e budou vlastnit vce, vladae, e budou vldnout lpe, jestlie se obrt na n. A rychle si vydobyli msto nad bohatstvm i moc. Jak toho doshli? Pedn tm, e do veho zavedli nekonenou sloitost. Mylenka, kter se chce stt dc, komplikuje do krajnosti systm, kter chce zniit, aby ho vlenila do svho systmu bez obrann reakce, jako kdy pavouk obklopuje svou koist. Lid majc takzvanou moc, majitel a vldci, jsou jen prostednky v epoe, kter sama je tak jen prostedkujci. 4. Zatmco absolutn zbran se zmnohonsobuj, vlka mn tv. Dochz k boji bez peruen v podob partyznskch vlek, palcovch revoluc, klad, hnut odporu, lnk, knih a proslov. Revolun vlka zkrtka a dobe nahrazuje vlku. Tato zmna vlen formy odpovd zmn v clech lidstva. Vlky se vedly pro jmn. Revolun vlka se vede pro byt. Kdysi se lidstvo rvalo, aby si rozdlilo zem a tilo z n. Aby si nkolik jedinc rozdlilo dary zem a uvalo jich. Te v tom neustvajcm boji, jen se podob tanci hmyzu ohmatvajcho se navzjem svmi tykadly, probh vecko, jako by lidstvo hledalo jednotu, soustedn, sjednocen, aby mohlo zmnit Zem. Touhu uvat nahradila vle konat. Lid vdy, kdy takto zpesnili sv psychologick zbran, nestoj stranou tto hlubok zmny. Revolun vlka odpovd zrodu novho ducha, ducha dlnk. Ducha dlnk Zem. V tomto smyslu jsou djiny mesiskm hnutm mas. Toto hnut se shoduje se soustednm moci. To je fze, kterou prochzme v dobrodrustv stle narstajc hominizace a neustlho nanebevstupovn ducha. Ale postupme k zjevnm faktm. A uvidme, e se vracme do vku tajnch spolenost. A kdy pjdeme hloubji k faktm dleitjm, a tedy mn viditelnm, zpozorujeme, e se vracme tak do vku zasvcenc. Zasvcenci ovlivovali svmi znalostmi soubor spolenost zorganizovanch k zachovn technickch tajemstv. Nen nemon si pedstavit blzk budouc svt zaloen na tomto modelu. S tou vhradou ovem, e djiny se neopakuj. Nebo spe, e prochzej-li stejnm bodem, tedy na vym stupni spirly. V historii bylo uchovvn technik jednm z cl tajnch spolenost. Egyptt kn rliv steili zkony plon geometrie. Soudob vzkumy zjistily, e v Bagddu existovala spolenost, je steila tajemstv elektrickho lnku a monopol na galvanoplastiku u ped dvma tisci lety. Ve Francii, v Nmecku, ve panlsku se vytvoily ve stedovku cechy technik. Podvejte se na historii alchymie. Pohlete na tajemstv barven skla do ervena pidvnm zlata v okamiku tavby. Podvejte se na tajemstv eckho ohn, lnnho oleje sraenho s elatinou, jen je pedchdcem napalmu. Vechna tajemstv stedovku nebyla znovu objevena. Kupkladu tajemstv ohebnho minerlnho skla, tajemstv jednoduchho postupu, jak obdret chladn svtlo atd. Rovn jsme svdky toho, e se vyskytuj skupiny technik, kte ste tajemstv vroby, a u jde o techniky emesln, jako je vroba harmonik nebo sklennch kuliek, nebo o techniky prmyslov, jako je vroba syntetickho benznu. Ve velkch americkch atomickch tovrnch nos fyzikov odznaky, kter udvaj stupe jejich vdomost a odpovdnosti. Oslovit se mohou jen nositel stejnho odznaku. Jsou kluby, kde ptelstv a lsky se navazuj jen uvnit kategorie. Tak vznikaj uzaven prosted zcela podobn stedovkm cechm, a u jde o proudov letadla, o cyklotrony nebo o elektroniku. V roce 1956 podalo ticet pt nskch student, kte absolvovali technologick institut v Massachusetts, aby se mohli vrtit dom. Nepracovali na vojenskch problmech, avak dolo se k zvru, e vd pli mnoho vc. Zakzali jim nvrat. nsk vlda, kter velmi touila zskat tyto mlad osvcen lidi, navrhla vmnu za americk letce zadren s obvinnm ze pione.

Steen technik a vdeckch tajemstv se ned svit policistm. Nebo spe policejn specialist jsou dnes nuceni uit se vdm a technikm, je steit je jejich poslnm. Cvi se specialist pro prci v jadernch laboratoch a jadern fyzikov, aby si umli sami zajistit svou bezpenost. A tak vidme, jak se tvo kasta mocnj ne vldy a sttn policie. Obraz se nm konen dopln, kdy si pedstavme skupiny technik ochotnch pracovat pro zem, je nabdnou nejvc. To jsou nov oldni. To jsou njemn mee na civilizace, v n condottiere nos bl pracovn pl. Jin Afrika, Argentina a Indie jsou nejlep psobit. Tam si pro sebe vysekaj opravdov krlovstv. Pejdme ke skutenostem mn patrnm, ale dleitjm. A shledme se tam s nvratem do vku zasvcenc. Nic ve vesmru neme odolat soubnmu zancen dostaten velkho potu seskupench a organizovanch inteligenc, ekl dvrn Teilhard de Chardin Georges Magloirovi. Ped padesti lety napsal John Buchan, kter hrl v Anglii velkou politickou roli, romn, jen byl zrove poselstvm urenm nkolika zasvcenm duchm. V tomto romn nazvanm nikoli nhodou Centrla energie potk hrdina distinguovanho a diskrtnho pna, kter mu k tnem golfov konverzace dosti zdrcujc vty: Ovem, v civilizaci je cel ada svornk a jejich znien by zpsobilo jej pd. Ale svornky dr dobe. Ne tak docela... Uvdomte si, e kehkost soukol kadm dnem vzrst. Jak se ivot komplikuje, stv se mechanismus stle spletitj a tud zranitelnj. Vae takzvan sankce se zmnohonsobuj takovou mrou, e kad z nich je velmi vratk. V dobch temnot byla jen jedin velk moc: strach z Boha a jeho crkve. Dnes mte spoustu malch bostev, stejn jemnch a kehkch, a vechna jejich sla vyvr jenom z toho, e o nich se svm mlenlivm souhlasem nediskutujeme. Zapomnte na jednu vc, odpovdl jsem, na to, e lid se ve skutenosti shoduj na tom, e stroj mus dle jt. Nazval jsem to ped chvl dobrou vl civilizace. Strefil jste se do jedinho dleitho bodu. Civilizace je spiknut. K emu by byla vae policie, kdyby kad zloinec nael toit na druh stran iny, k emu by byly vae soudy, kdyby jin soudy neuznvaly jejich rozhodnut? Modern ivot je neformulovan smlouva vlastnk, aby si udreli sv nroky. A tato smlouva bude inn a do dne, kdy se udl jin, aby je tchto nrok zbavila. Nebudeme diskutovat o nem, co se prodiskutovat ned, ekl jsem. Ale pedstavoval jsem si, e veobecn zjem vel nejlepm duchm, aby se podleli na tom, co vy nazvte spiknutm. O tom nic nevm, prohodil pomalu, pracuj pro tuto smlouvu opravdu nejlep duchov? Podvejte se, jak si vede vlda. Celkem vzato ns d amati a lid druhho du. Metody na sttn sprvy by pivedly k padku kterkoliv soukrom podnik. A metody parlamentu promite m ale za ty by se stydla kterkoliv sprvn rada akcion. Nai vedouc pedstraj, e zskvaj znalosti ze zkuenosti. Ale ani zdaleka na ni nevynalo penze, kter by zaplatil kterkoliv obchodnk. A kdy takov znalosti zskaj, nemaj odvahu jich vyut. V em vidte pro genilnho lovka pitalivost, aby prodval svj mozek naim ubohm vladam? A pece vdn je jedin sla dnes jako vdy. Mal mechanick zazen pole ke dnu cel lostva. Nov chemick kombinace zvrt vechna pravidla vlky. Stejn je tomu s nam obchodem. Stailo by nkolik nepatrnch prav, aby Velk Britnie byla snena na rove republiky Ecuadoru nebo aby se n dostalo kl k svtovmu bohatstv. A pece ns nenapadne ani snt, e by takov zvraty byly mon. Pokldme sv domeky z karet za hradby vesmru.

Nikdy jsem neml dar ei, ale obdivuji ho u druhch. e tohoto druhu nezdrav kouzlo, jaksi opojen, nad nm se tm hanbm. Vzbudila mj zjem a svedla m vc ne z poloviny. Ale podvejte se, ekl jsem, prvn starost vynlezce je zveejnit svj vynlez. Ponvad tou po poctch a slv, zle mu na tom, aby si vynlez dal zaplatit. Vynlez se stv nedlnou soust svtovho vdn, je se cel nsledkem toho uprav. To se udlo s elektinou. Nazvte nai civilizaci strojem, ale ona je mnohem prunj ne stroj. M pizpsobivou schopnost jako iv organismus. To, co kte, by byla pravda, kdyby se nov poznatek stal skuten vlastnictvm vech. Ale je tomu tak? Obas se dotu v novinch, e vynikajc vdec vykonal velk objev. Pod o nm zprvu Akademii vd, vyjdou o nm zsadn lnky a vdcova fotografie zdob noviny. Nebezpe nevychz z toho lovka. On je jen kolekem v soukol, pvrencem smlouvy. Ale s lidmi, kte se dr mimo smlouvu, je nutno potat, s umlci v oboru objev, kte vyuij svho vdn a ve chvli, kdy to mohou uinit s maximlnm vsledkem. Vte mi, nejvt duchov ij mimo to, co nazvme civilizac. Zdlo se, e okamik vh, a pak pokraoval: Uslyte lidi, kte vm budou kat, e ponorky u potlaily krinky a e dobyt vzduchu zniilo panstv nad moem. Alespo pesimist to tvrd. Ale myslte si, e vda ekla sv posledn slovo, pokud jde o nae hrub ponorky nebo o nae kehk letadla? Nepochybuji, e se zdokonaluj, odpovdl jsem, ale obrann prostedky se budou vyvjet rovnobn s nimi. Potsl hlavou. To je mlo pravdpodobn. U te znalosti, kter umouj sestrojit velk niic stroje, daleko pekrauj monosti obrany. Vy vidte prost jen vtvory lid druhho du, kte maj naspch, aby zskali bohatstv a slvu. Ale skuten vdn, straliv vdn se chov jet v tajnosti. Vte mi vak, mj mil, e existuje. Odmlel se na chvli a j vidl, jak se lehk dm z jeho doutnku rsuje proti temnot. Pak mi uvedl uvliv nkolik pklad, jako by se bl, e zajde pli daleko. A tyto pklady mi otevely oi. Byly rznho druhu: velk katastrofa, nhl roztrka mezi dvma nrody, choroba, je zni valnou st sklizn, vlka, epidemie. Nebudu je vechny uvdt. Nevil jsem jim tehdy a vm jim jet mn dnes. Ale byly straliv ohromujc, kdy je vykldal svm klidnm hlasem v t temn mstnosti za ern ervnov noci. Jestlie mluvil pravdu, pak tyto rny postihujc lidstvo nebyly dlem prody nebo nhody, ale zejm dlem uritho umn. Anonymn inteligence, o nich mluvil a je psobily v podzem, projevily obas svou slu njakou katastrofou. Odmtal jsem tomu vit, ale rozvjel svj pklad a ukazoval se zvltn jasnost postup hry. Nezmohl jsem se ani na slovo protestu. Nakonec jsem nabyl zase psobiv slova. To, co mi tu popisujete, je superanarchie. A pece k niemu nedospv. Jakch pohnutek by byly posluny ty inteligence? Dal se do smchu. Jak to mm vdt? Jsem jen skromn badatel a m ptrn mi pinej zajmav dokumenty. Ale nedoku upesnit motivy. Vidm jenom, e existuj rozshl protispoleensk spiknut inteligenc. Pipusme, e nedvuj stroji. Pokud to nejsou idealist, kte chtj stvoit nov svt, nebo prost umlci, kte miluj hledn pravdy pro ni samu. Kdybych ml utvoit hypotzu, ekl bych, e bylo teba obou zmnnch kategori individu, aby se dolo k vsledkm, ponvad jedni nachzej poznatky a jedni maj vli jich pout. Vynoila se mi vzpomnka. Byl jsem na tyrolskch vinch, na horsk louce zalit sluncem. Tam jsem uprosted ln kvt a na behu poskakujc bystiny obdval, kdy jsem strvil cel dopoledne zlznm blch tes. Po cest jsem potkal Nmce, malho muka profesorskho chovn, kter m poctil tm, e se se mnou rozdlil o m obloen housky. Mluvil dosti plynn nesprvnou anglitinou a byl nietzschovec a zaplen vzbouenec proti dosavadnmu du. Je

netst, zvolal, ,e reformtoi nic neznaj, a ti, kte nco znaj, jsou pli vn, ne aby se pokusili o reformy. Ale pijde den, kdy se vdn a vle spoj a pak svt pjde vped. Nartl jste nm tady dsiv obraz, pokraoval jsem. Ale jsou-li ty protispoleensk inteligence tak mocn, pro potom uskuteuj tak mlo? Obyejn policejn tajn, kter m stroj za sebou, se me vysmt vtin anarchistickch pokus. Sprvn, odpovdl, a civilizace bude triumfovat a do chvle, kdy se jej protivnci pou od n sam o skutenm vznamu stroje. Smlouva vydr tak dlouho, a vznikne smlouva proti n. Podvejte se na postupy t pitomosti, kter se dnes nazv nihilismus nebo anarchismus. Z hloubi njak pask peluky vmete nkolik pochybnch nevzdlanc vzvu do tve svta a za tden jsou vichni ve vzen. V Zenev zosnuje tucet ruskch exaltovanch intelektul spiknut na svren Romanovc a policie cel Evropy u je jim v patch. Vechny vldy a jejich mlo inteligentn policejn sly si podaj ruku a se spiklenci je amen. Civilizace toti um vyuvat energi, kter m k dispozici, zatmco nekonen monosti neoficilnch lid se rozplynou v dm. Civilizace triumfuje, protoe je to svtov liga, jej neptel ztroskotvaj, protoe jsou jen malou kamarilou. Ale pedpokldejte... Znovu se odmlel a vstal ze svho kesla. Pistoupil k vypnai a mstnost se rozlilo svtlo. Oslnn jsem vzhldl k svmu hostiteli a vidl jsem, e se na m mile usmv s vekerou laskavost starho dentlmena. Zle mi na tom, abych slyel konec vaich proroctv, prohlsil jsem. kal jste... kal jsem: Pedpokldejte anarchii pouenou civilizac a je se stala mezinrodn. 0, nemluvm o t tlup osl, kte se nazvaj halasn Mezinrodn dlnick unie, a o jinch obdobnch pitomostech. Myslm na skutenou myslc substanci svta, je by byla zmezinrodnna. Pedpokldejte, e krouky civilizanho etzu povol vlivem indukce jinch krouk, je vytvej etz mnohem mocnj. Zem pekypuje neztvrnnmi energiemi a nezorganizovanmi inteligencemi. Pemlel jste . nkdy o ppad ny? Obsahuje miliny myslcch mozk potlaovanch v bezvznamnch innostech. Nemaj ani smrnice, ani vd energii, take vslednic jejich sil je nula a cel svt se n vysmv. Evropa j hod obas pjku nkolika milin a ona se za to cynicky odporu modlitbm kesanskho svta. Ale km vm, pedpokldejte... To je dsiv perspektiva, zvolal jsem, a dky bohu nepokldm ji za uskutenitelnou. Niit pro nien, to tvo pli neplodn idel, aby mohl pokouet njakho novho Napoleona, a dokud takovho Napoleona nemte, nic nedokete. Nemusela by to bt zrovna destrukce, odpovdl mrn. Nazvme toto zruen formulek, je kolem sebe vdycky seskupovalo spoustu idealist, obrazoborectvm. Aby se uskutenilo, nen poteb dnho Napoleona. Sta k nmu prost smrnice, kter me vzejt od lovka mnohem mn obdaenho ne Napoleon. Jednm slovem staila by ,centrla energie, aby zahjila ru zzrak. Uvme-li, e Buchan napsal tyto dky kolem roku 1910, a uvdomme-li si, jakmi zvraty proel svt od t doby a jak hnut strhuj te nu, Afriku, Indii, meme si poloit otzku, zda nevstoupila skuten v innost jedna nebo vcero centrl energie. Tento nzor bude pipadat romantick jen povrchnm pozorovatelm, to jest historikm stienm zvrat vkladu z fakt, co je nakonec jen jist zpsob, jak si vybrat z fakt. Popeme v jin sti tohoto dla jednu centrlu energie, kter ztroskotala, kdy vak pedtm pohrouila svt do ohn a krve, centrlu faistickou. Nelze pochybovat o existenci komunistick centrly energie a nelze pochybovat o jej zzran innosti. Nic ve vesmru by nemohlo odolat svornmu zpalu dosti velkho potu seskupench a organizovanch inteligenc. Opakuji tento citt, protoe jeho pravdivost zde bije do o. O tajnch spolenostech mme kolckou pedstavu. Vidme zvltn fakta banlnm zpsobem. Abychom pochopili svt, kter pichz, museli bychom probrat, osvovat a

naplovat novou silou mylenku tajn spolenosti prohloubenm studiem minulosti a objevenm takovho hlediska, z nho by byl patrn pohyb historie, jm jsme strhovni. Je mon, a je pravdpodobn, e tajn spolenost bude budouc formou vldy v novm svt dlnho ducha. Pehldnme v rychlosti vvoj svta. Monarchie tvrdily, e maj moc z nadpirozench zdroj. Krl, lechta, ministi a odpovdn initel se sna pekroit meze pirozenosti, udivovat svm atem, svmi pbytky, svmi zpsoby. Dlaj vechno, aby byli vem co nejvce na och. Rozvjej nejvt monou okzalost. A pi kad pleitosti jsou ptomni. Jsou nekonen pstupn a nekonen odlin. Vped za mm blm chocholem! A obas v lt se Jindich IV. vacht nah v Sein v srdci Pae. Ludvk XIV. je Slunce, ale kad me v kad chvli vniknout do zmku a zastnit se jeho hostin. Jsou stle v ohni pohled, jsou to polobozi obten zlatem a pem, bud stle pozornost, jsou zrove pln stranou a pitom pat veejnosti. Od revoluce se sttn moc dovolv abstraktnch teori a vlda se utajuje. Odpovdn initel se sna vypadat jako ostatn a zrove si udruj odstup. Jak v osobn, tak ve faktick rovin je svzeln te definovat pesn vldu. A modern demokracie se daj interpretovat tiscerm esoterickm zpsobem. Vidme myslitele, kte tvrd, e Amerika poslouch vlun nkolik prmyslovch magnt, Anglie banke z City, Francie svobodn zedne atd. S vldami, je vzely z revolunch vlek, se moc skrv tm pln. Svdkov nsk revoluce, vlky v Indon, vlky v Alrsku, specialist na sovtsk svt jsou vichni pekvapeni, jak se moc ztrc v tajemstvch mas, tajuplnost, je obklopuje kadou odpovdnost, nemonost zvdt, kdo je kdo a kdo rozhoduje o em. Rozvj se skuten kryptokracie . Nemme zde as rozebrat tento jev, ale dalo by se napsat cel dlo o nstupu toho, co nazvme kryptokraci, skrytovldou. V jednom romnu Jeana Larteguy, kter se zastnil revoluce v zerbjdnu, vlky v Palestin a vlky v Koreji, je jist francouzsk kapitn zajat po pdu DienBien Fu: Glatigny se octl v dlouhm a zkm krytu tunelovho tvaru. Sedl na zemi, nah zda opena o hlinnou stnu. Proti nmu nha-gu depl na bobku a kouil pchnouc tabk zabalen v starm novinovm pape. Nha-gu je prostovlas. M khaki uniformu bez distinkc. Nem opnky a prsty jeho nohou se rozkonicky protahuj ve vlahm bahn krytu. Mezi dvojm odfouknutm dmu pronesl nkolik slov a boy prun a rozvlnn je se sklonil nad Glatignyho: Nelnk praporu se vs pt, kde je francouzsk major, kter velel oprnmu bodu. Glatigny podlehne tradinmu reflexu dstojnka. Neme uvit, e ten nha-qu, depc proti nmu a pokuujc smrdut tabk, velel jako on praporu, ml stejnou hodnost a stejnou odpovdnost jako on... Je to tedy jeden z velitel tst osm divize, t nejlep a nejlpe zformovan z cel lidov armdy. To tenhle sedlk vylezl ze svho rovit porazil jeho, Glatignyho, potomka jedn z velkch vojenskch dynasti zpadu... Paul Mousset, slavn urnalista, vlen dopisovatel v Indon a v Alrsku mi ekl: Vdycky jsem ml dojem, e boy, mal hokyn, byli snad hlavnmi odpovdnmi initeli... Nov svt kamufluje sv nelnky jako ten hmyz, kter se podob vtvm a list... Po Stalinov pdu se politit znalci nemohou shodnout o totonosti skuten vldy v SSSR. Ve chvli, kdy ns tito odbornci konen ujiuj, e je to Berija, dovdme se, e byl prv popraven. Nikdo neme jmenovit oznait skuten pny zem, je kontroluje miliardu lid a polovinu obyvateln zem svta. Vlen hrozba nm odhaluje skutenou formu vld. V ervnu 1955 Amerika uspodala poplachovou zkouku, bhem n vlda opustila Washington a odela pracovat nkam do Spojench stt. V ppad, e by toto toit bylo znieno, potalo se s procedurou, kterou by vlda penesla svou moc na fantomatickou vldu (doslovn vraz znl vlda stn) u nyn stanovenou. Jmna sentor, poslanc a odbornk tto vldy nesmj bt zveejovna. Tak pechod ke kryptokracii je oficiln rozhlaovn v jedn z nejmocnjch zem planety. V ppad vlky bychom asi vidli, jak zjevn vldy jsou nahrazovny tmito stnovmi vldami, sdlcmi snad v jeskynch ve Virgnii ve Spojench sttech nebo na plovouc stanici v

Arktid, pokud by lo o SSSR. A od toho okamiku by bylo vlastizradou odhalit totonost odpovdnch initel. Tajn spolenosti vyzbrojen elektronickmi mozky, aby byl sprvn personl omezen na minimum, by zorganizovaly gigantick boj dvou blok lidstva. Nevytvme zde dnou filosofickou ani historickou fikci. Tvome fantastick realismus. Jsme skeptit v mnohch bodech, kde duchov platc za rozumn jsou mnohem mn skeptit. Nesname se vbec svst pozornost k njakmu poetilmu okultismu, k njak magick a ztetn interpretaci fakt. Nenavrhujeme njak nboenstv. Vme jen v inteligenci. Domnvme se, e v urit rovni je inteligence sama tajnou spolenost. Vme, e jej moc je neomezen, kdy se pln rozvine podobn jako dub ve voln zemi, kter nezakrsv jako v kvtini. Z hlediska perspektiv, kter jsme odhalili a jet jinch podivnjch a je se zhy rozvinou ped nam zrakem, je tedy zhodno se znovu zamyslet nad mylenkou tajn spolenosti. Zde jako jinde jsme mohli jen nartnout bdn a vahy, kter ns ekaj. Vme dobe, e n pohled na vci by mohl snadno bt pokldn za poetil. To proto, e kme strun a bez vhrad, co je na povinnost ci. Pipomn nm to spe, na jeho dvee klepeme, kdy u je nejvy as.

ALCHYMIE JAKO PKLAD

I Alchymista v kavrn Procope v roce 1953. Rozhovor o Gurdjievovi. Mu, kter tvrd, e v, e kmen mudrc je skute nost. Bergier m strhv plnou rychlost do pon kud sm n zkratky. To, co vidm, m osvobozuje od hloupho pohrdni pokrokem. Nae skryt mylenky o alchymii: ani zjeven, ani tpn. Krtk vaha o spirle a nad ji. V beznu roku 1953 jsem potkal poprv alchymistu. Udlo se to v kavrn Procope, je v t dob na krtkou dobu oila. Kdy jsem psal svou knihu o Gurdjievovi, jeden velk bsnk mi zadil toto setkn a ml jsem monost asto se sejt s tm zvltnm muem, ani jsem vak pronikl do jeho tajemstv. Ml jsem o alchymii a alchymistech prostink nzory erpan z lidovch pedstav a ani zdaleka jsem netuil, e jsou jet dnes alchymist. Mu sedc proti mn u Voltairova stolku byl mlad a elegantn. Absolvoval solidn klasick studia a po nich vystudoval chemii. Toho asu se zabval obchodem a stkal se s mnohmi umlci i s nkolika lidmi z vy spolenosti. Nevedu si intimn denk, ale pi nkterch vznamnch pleitostech si obas poznamenm, co pozoruji nebo co ctm. Toho veera, kdy jsem se vrtil dom, jsem si zapsal toto: Kolik je mu asi let? k, e ptaticet. To mate. Bl nakadeen ktice se odr od lebky jako paruka. etn hlubok vrsky v rov pleti a v plnm oblieji. Velmi mlo pomalch, odmench a obratnch posunk. Klidn a ostr smv. Smav oi, je se vak smj neastn. Vechno je na nm jako z jinho vku. V jeho vrocch ani jedin puklina, uhbn, selhn duchaptomnosti. Za tou vldnou mimoasovou tv je sfinga. Nepochopiteln. A nen to jen mj dojem. A B, kter ho vd u po tdny tm kad den, mi k, e ho nikdy ani na vteinu nepistihl, aby se uchlil od svrchovan objektivity. Pro odsuzuje Gurdjieva: 1. Protoe ten, kdo pociuje potebu vyuovat, neprov pln sv uen a nen na vrcholu zasvcen. 2. V Gurdjievov kole nen vzjemnho hmotnho vztahu mezi kem, pesvdenm o sv nicot, a energi, kterou mus spn ovldnout, aby se stal skutenou bytost. Tuto energii, tuto vli na druhou, jak k Gurdjiev, mus k najt jen a jen v sob. Nue, takov postup je sten falen a me vst jen k beznadji. Tato energie existuje mimo lovka a jde o to si ji osvojit. Katolk, kter polyk hostii, to je obadn pijmn tto energie. Ale nemte-li vru? Nemte-li vru, pak mjte ohe; v tom je cel alchymie. Skuten ohe, hmotn ohe. Vechno zan, ve se odehrv ve styku s hmotou.

3. Gurdjiev neil sm, byl stle obklopen, stle ve falansteru. Je cesta v samot, jsou eky v pouti. Nen ani cesta, ani eka v lovku, kter se ms mezi druh. Kladu mu o alchymii otzky, kter se mu mus jevit jako trapn pitom. Nedv to najevo a odpovd: Nic ne hmota, nic ne styk s hmotou, prce na hmot, prce rukama. A pak k velmi drazn: Mte rd zahradnien? To je dobr zatek. Alchymie se d srovnat se zahradnienm. Mte rd rybolov? Alchymie m nco spolenho s rybolovem. ensk prce a dtsk hra. Alchymii nelze uit. Vechna velk literrn dla, kter pekala stalet, obsahuj st tto nauky. Jsou vtvorem dosplch lid opravdu dosplch kte mluvili k dtem zachovvajce pitom zkony vdomost dosplch. U velkho dla nikdy nenajdeme chybu ,v principech. Ale poznn tchto princip a cesta vedouc k tomuto poznn musej zstat skryty. Je tu vak povinnost vzjemn pomoci pro hledae prvnho stupn. Kolem plnoci se ho vyptvm na Fulcanelliho, autora Tajemstv katedrl , a on mi dv na srozumnou, e Fulcanelli nen mrtev. Lze t, k mi, nekonen dle, ne si neprobudil lovk pedstavuje. A lze dokonale zmnit vzhled. J to vm. M oi to vd. Vm tak, e kmen mudrc je skutenost. Ale jde o jin stav hmoty ne ten, kter znme. Tento stav umouje jako vechny jin stavy men. Pracovn a mic postupy jsou prost a nevyaduj sloit pstroje: ensk prce a dtsk hra... Dodv: Trplivost, nadje, prce. A a je prce jakkoli, nikdy lovk nepracuje dost. Nadje v alchymii se zakld na jistot, e je cl. Nebyl bych zaal, k, kdyby mi nebyli jasn dokzali, e tento cl existuje a e ho lze doshnout v tomto ivot. To byl mj prvn styk s alchymi. Kdybych k n byl pistoupil prostednictvm arodjnickch knih, myslm, e bych se se svmi vzkumy nebyl dostal daleko, ponvad mi chybl as a smysl pro literrn erudici. Tak nedostatek vokace, t vokace, je se zmocn alchymisty v dob, kdy jet netu, e je alchymistou, ve chvli, kdy oteve prvn starou knihu. Mou vokac nen provdt alchymii, ale pochopit ji. Nikoli uskuteovat, ale vidt. Myslm, jak k mj star ptel Andr Billy, e pochopit je stejn krsn jako zpvat, i kdy pochopen m bt jen pechodn. Ve svm ali v Readingu objevuje Oscar Wilde, e duevn nevmavost je zkladn zloin a e krajn pozornost odhaluje dokonalou shodu mezi vemi udlostmi ivota, ale bezpochyby tak v ir oblasti dokonalou shodu mezi vemi prvky a vemi pohyby tvorstva, harmonii veho. A vol: Vechno pochopen je dobr. To jsou nejkrsnj slova, kter znm. Jsem lovk, kter m naspch jako vtina mch souasnk. A s alchymi jsem navzal nejmodernj mon styk, rozhovor v bistru v Saint-Germain-des-Prs. Pozdji, kdy jsem se snail dt plnj smysl tomu, co mi ekl ten mlad mu, potkal jsem Jacquesa Bergiera, jen nevylezl zapren z podkrovn svtniky zavalen starmi knihami, ale z mst, kde se soustedil ivot stolet, z laborato a informanch kancel. Bergier tak cosi hledal na cest alchymie. Ne proto, e by chtl podniknout pou do minulosti. Ten mimodn muek, zcela zabran do tajemstv atomick energie, si zvolil tuto cestu jako zkratku. A j letl zaven za jeho osy nadzvukovou rychlost mezi ctihodnmi texty sestavenmi mudrci zamilovanmi do pomalosti, opilmi trplivost. Bergier ml dvru nkolika lid, kte se jet dnes oddvaj alchymii. Ale tak modern vdci mu pli sluchu. U nho jsem brzy zskal jistotu, e existuj zk vztahy mezi tradin alchymi a nejpokroilej vdou. Vidl jsem, jak lidsk inteligence klene most mezi dvma svty. Pustil jsem se na ten most a vidl jsem, e dr. Pocioval jsem z toho velk tst a hlubok uklidnn. U dvno pohrouen do protipokrokov hinduistick mylenky pvrence Gurdjieva, vidl jsem dnen svt jako zatek apokalypsy a neoekval jsem u ve sv velk beznadji ne hanebn skonn vk. A ponvad jsem si nebyl pli jist ve sv pe mimodn

bytosti, shledal jsem te najednou, e si dvn minulost a budoucnost podvaj ruku. Metafyzika alchymisty, kter je u nkolikrt tisc let, skrvala techniku konen pochopitelnou nebo tm pochopitelnou dvactmu stolet. Dnen dsiv techniky otevraly cestu k metafyzice tm podobn metafyzice dvnch dob. Jak falenou poezi bylo m staen do samoty! Nesmrteln due lid vrhala stejnou zi na kad stran mostu. Nakonec jsem uvil, e lid ve velmi vzdlen minulosti odhalili tajemstv energie a hmoty. Nejen rozjmnm, ale pokusnictvm. Nejen duchovn, ale technicky. Modern duch se ubral rznmi cestami, je dlouho nenaly zalben v mch och, cestami istho rozumu, neznabostv, rznmi prostedky, je mi dlouho pipadaly ohavn, chystal se odhalit rovn stejn tajemstv, kladl po nich otzky, byl naden a zrove se znepokojoval. Narel na podstatn, zcela jako duch dvnho poznn. Vidl jsem tehdy, e protiklad mezi tisciletou moudrost a soudobou poetilost byl vynlezem pli slab a pli pomal inteligence, vsledkem kompenzace pro intelektula neschopnho pidat na rychlosti tolik, kolik vyaduje jeho doba. Je nkolik zpsob, jak dospt k podstatnm znalostem. N as m sv zpsoby a dvn civilizace mly tak sv. Nemluvm jen o znalostech teoretickch. Vidl jsem konen, e dnen techniky jsou zdnliv mocnj ne techniky verej, take ona podstatn znalost, kterou mli snad alchymist (a jin mudrci ped nimi), dospje a k nm s jet vt silou, vhou, s vtmi nebezpemi a poadavky. Dospvme k stejnmu bodu jako sta, ale v odlin vi. Spe ne odsuzovat modernho ducha jmnem tto zasvtitelsk moudrosti dvnch pedk nebo spe ne poprat tuto moudrost a prohlaovat, e skuten poznn zan s na vlastn civilizac, by bylo na mst obdivovat, uctvat mohutnost ducha, jen v rznch podobch prochz stejnm bodem svtla a zved se ve spirle. Spe ne odsuzovat, zapuzovat, vybrat by bylo na mst milovat. Lska je vechno, klid i pohyb zrove. Pedlome vm vsledky naich bdn o alchymii. Jde samozejm jen o nrty. Potebovali bychom deset nebo dvacet let volna a snad i schopnosti, jak nemme, abychom pinesli k tomuto nmtu skuten pozitivn pspvek. Avak to, co jsme vykonali, a zpsob, jakm jsme to vykonali, odliuje nai malou prci siln od dl zasvcench a dosud alchymii. Historie a filosofie tto tradin vdy bude sice objasnna, ale najdete zde nkolik posteh o neoekvanch vztazch mezi sny starch filosofujcch chemik a skutenostmi soudob fyziky. Ale prozrame hned sv skryt mylenky: Alchymie by podle ns mohla bt jednm z nejdleitjch pozstatk vdy, techniky a filosofie njak dvno zmizel civilizace. To, co jsme objevili v alchymii ve svtle soudobho vdn, ns nepobz k ve, e by technika tak jemn, sloit a pesn mohla bt vsledkem boskho zjeven spadlho z nebe. Ne e bychom zamtali jakoukoli pedstavu zjeven. Ale pi studiu svatch a velkch mystik jsme nikdy nezjistili, e by Bh mluvil k lidem e techniky: Postav svj kelmek do polarizovanho svtla, mj synu! Promyj strusku tikrt pekapanou vodou. Nevme tak, e by se alchymistick technika mohla vyvinout tpnm, drobnm bdilstvm nedouk, fantazi maniak kdinky, aby nakonec vystila v to, co je nutno sprvn nazvat atomickm rozpadem. Jsme spe v pokuen vit, e v alchymii jsou zachovny zbytky njak zmizel vdy, kterou je obtno pochopit a vyut, protoe nm chyb souvislost. Vyjdeme li od tchto trosek, budeme nutn tpat, ale urenm smrem. Hem se to tak technickmi, morlnmi a nboenskmi interpretacemi. A majitel tchto trosek podlhaj konen nalhav nutnosti zachovat tajemstv. Myslme, e nae civilizace dosahujc v jinch podmnkch a za jinho stavu ducha vdn, je bylo snad vdnm pedchoz civilizace, by snad mla velik prospch z toho, kdyby se vn dotazovala star doby, aby uspila svj vlastn pokrok.

A myslme si konen toto: alchymista, jen dospl na konec sv prce o hmot, vid podle legendy, e i v nm probh jaksi transmutace. To, co se odehrv v jeho tyglku, odehrv se tak v jeho svdom nebo v jeho dui. Je to zmna stavu. Vechny tradin texty to zdrazuj, vyvolvaj okamik, kdy se Velik dlo dovruje a kdy se alchymista stv probudilm lovkem. Zd se nm, e tyto star texty popisuj takto cl kadho skutenho poznn zkon hmoty a energie, vetn poznn technickho. Nae civilizace se t k ovldnut takovho poznn. Nepipad nm nesmysln pedstavit si, e lid jsou v pomrn blzk budoucnosti povolni, aby zmnili stav jako legendrn alchymista, aby podstoupili uritou promnu. Pokud nae civilizace nezahyne v jednom okamiku cel, dve ne doshla cle, jako snad zmizely jin civilizace. Ale nezoufali bychom ani v posledn chvli, kdy bychom jet jasn vidli, pi mylence, e dobrodrustv ducha se opakuje pokad na vym stupni ve spirle. Pedali bychom dalm tisciletm starost dovst toto dobrodrustv a ke konenmu bodu, a k nehybnmu stedu a nechali bychom se s nadj pohltit. II Sto tisc knih, s ktermi se nikdo neporad. Poadavek v deck expedice do alchymick zem . Vynlezci. Rtu ov lenstv. ifrovan e . Byla jin atomick civilizace? Atomick lnky v bagddskm muzeu. Newton a velc zasv cenci. Helvetius a Spinoza p ed zlatem mudrc . Alchymie a modern fyzika. Vodkov bomba na kuchy sk plotn . Zhmot ovat, zlid ovat, zduchov ovat. Znme vce ne sto tisc alchymickch knih nebo rukopis. Tato obrovit literatura, kter se zasvtili vynikajc duchov, vznamn a poestn mui, tato obrovsk literatura, kter slavnostn prohlauje svou oddanost faktm a experimentlnm skutenostem, nebyla nikdy vdecky probdna. Vldnouc mylen, katolick v minulosti, racionalistick dnes, udrovalo kolem tchto text nevdomost a pohrdn. Sto tisc knih a rukopis obsahuje snad nkter z tajemstv energie a hmoty. Pokud to nen pravda, alespo to prohlauj. Knata, krlov a republiky povzbuzovali nesetn vpravy do dalekch zem, financovali vdeck vzkumy veho druhu. Nikdy se neshromdil tm lutitel text, historik, lingvist a vdc fyzik, matematik, chemik, biolog v pln alchymistick knihovn s poslnm zjistit, co je pravdivho a pouitelnho v tchto starch pojednnch. A to je neuviteln. Ze je mon natrvalo takov uzavenost ducha, e lidsk spolenosti jako nae, velmi civilizovan a zdnliv bez jakchkoli pedsudk, mohou zapomenout na svch pdch sto tisc knih a rukopis s oznaenm Poklad, to snad pesvd i nejvt skeptiky, e ijeme ve fantastinu. Vzcn bdn o alchymii provdj bu mystikov, kte daj od text potvrzen svho duchovnho postoje, nebo historikov odznut od jakhokoli styku s prodn vdou a technikami. Alchymist mluv o nutnosti destilovat tisckrt a tisckrt vodu, je m slouit pprav elixru. Slyeli jsme prohlsit jistho specializovanho historika, e to bylo ponn lenc. Nevdl nic o tk vod a o metodch, kterch se pouv k obohacen prost vody na tkou. Slyeli jsme tvrdit jistho odbornka, e do nekonena opakovan peiovn kovu nebo nekovu nezmn v niem jeho vlastnosti a e tedy je nutno vidt v tchto doporuench alchymist mystick zauovn trplivosti, rituln kon podobn jako pebrn rence. A pece takovm peiovnm, technikou popsanou alchymisty a kter dnes kme zonln fze, se pipravuje ist germanium a silicium pro tranzistory. Vme nyn dky tmto pracm o tranzistorech, e vyistme-li dkladn kov a uvedeme do nho pak nkolik milintin gramu peliv vybranch neistot, dodme zpracovvan ltce nov a revolun vlastnosti. Nechceme hit pklady, ale chtli bychom vysvtlit, jak nalhav douc je skuten metodick przkum alchymick literatury. Byla by to obrovsk prce a vyadovala by destky let a destky badatel ze vech obor. Ani Bergier ani j jsme ji nemohli zdaleka nartnout, ale jestli tahle nae neobratn

cihla jednoho dne pimje njak mecene, aby umonili tuto prci, pak jsme naprosto nezratili svj as. Kdy jsme trochu studovali alchymick texty, zjistili jsme, e jsou veobecn velmi modern vzhledem k dob, kdy byly napsny, zatmco ostatn okultistick dla zstala pozadu. Na druh stran je alchymie jedinou parareligizn praktikou, je opravdu obohatila nae poznn skutenosti. Albertus Magnus (11931280) spn pipravil rav draslo. Prvn popsal chemick sloen rumlky, antimonov bloby a suku. Raymondo Lullo (12351315) pipravil dvojuhliitan draseln. Thofrastus Paracelsus (14931541) popsal jako prvn zinek, a do t doby neznm. Zavedl tak do lkastv uvn chemickch slouenin. Giambattista della Porta (15411615) pipravil kyslink cniit. Jean-Baptiste van Helmont (15771644) poznal existenci plyn. Basile Valentin (jeho totonost nikdo nikdy neznal) objevil v 17. stolet kyselinu srovou a chlorovodk. Johann Rudolf Glauber (16041668) objevil sran sodn. Brandt (zemel roku 1692) objevil fosfor. Johann Friedrich Boetticher (16821719) byl prvn Evropan, kter vyrbl porceln. Blaise Vigenre (15231596) objevil kyselinu benzoovou. To jsou nkter z prac alchymist, kter obohacuj lidstvo ve chvli chemickho pokroku. A jak se rozvjej jin vdy, alchymie, jako by sledovala a asto pedchzela pokrok. Le Breton ve svm Kl i k filosofii zlatod jc v roce 1722 mluv o magnetismu zpsobem vce ne inteligentnm a asto pedjm modern vynlezy. Otec Castel v roce 1728, ve chvli, kdy se zanaj it mylenky o gravitaci, mluv o n a jejch vztazch se svtlem v termnech, je se o dv stolet pozdji podivuhodn ozvaj v mylenkch Einsteinovch: ekl jsem, e kdyby se zruila te svta, zruilo by se zrove svtlo. Ostatn svtlo a zvuk a vechny dal vnmateln kvality jsou dsledkem a jakoby vsledkem mechaniky, a tud te pirozench tles, je jsou vce i mn ziv nebo zvuiv podle toho, maj-li vce te nebo prunosti. V alchymistickch pojednnch naeho stolet vidme, e se asto objevuj, spe ne v dlech universitnch, posledn objevy jadern fyziky, a je pravdpodobn, e ztej pojednn budou uvdt ty nejabstraktnj fyzikln a matematick teorie, jak existuj. Je jasn rozdl mezi alchymi a pavdou, jako je radiesthesie, kter uvd vlny nebo paprsky do svch publikac, jakmile je oficiln vda objevila. Vechno ns vybz k mylence, e alchymie je schopna vznamn pispvat k znalostem a technikm budoucnosti, zaloenm na struktue hmoty. Zjistili jsme tak v alchymick literatue pekvapujc mnostv text ist ztetnch. Dly se nkdy pokusy vyloit toto tetn psychoanalzou. (Jung, Psychologie a alchymie nebo Herbert Silberer, Problmy mysticismu .) astji, jeliko alchymie obsahuje metafyzickou doktrnu a pedpokld mystick postoj, vykldali historikov, amati a zejmna okultist tyto len vroky ve smyslu nadpirozench zjeven a inspirovan vtby. Kdy jsme se na vc podvali ble, zdlo se nm rozumn pokldat potetn texty vedle text technickch a text moudrch prost za potrhl. A tak se nm zdlo, e toto lenstv experimentujcho zasvcence lze vyloit zcela materialisticky, prost a uspokojiv. Alchymist pouvali asto rtu. Jej vpary jsou jedovat a chronick otravy vyvolvaj tetn. Teoreticky byly pouvan ndoby absolutn hermetick, ale tajemstv takovch uzvr nen znmo vem zasvcencm, a tak se mohlo lenstv zmocnil nejednoho chemickho mudrce. Konen jsme byli pekvapeni tajnm charakterem alchymick literatury. Blaise Vigenre, kterho jsme prv citovali, vynalezl nejdokonalej kdy a nejdmyslnj ifrovac metody. Jeho

vynlezy v tomto oboru jsou uvny jet dnes. A je pravdpodobn, e Blaise Vigenre piel do styku s touto vdou ifer, kdy se pokouel interpretovat texty alchymist. A tak by bylo teba pipojit jet k tmm badatel, kter bychom si pli vidt shromdn, specialisty v lutn tajnch psem. Abych podal jasnj pklad, pe Ren Alleau, zvolme si hru v achy, jej pomrn prost pravidla a prvky, jako i nekonenou rozmanitost kombinac znme. Pepokldme-li, e souhrn esoterickch pojednn alchymist se nm jev jako jaksi partie zapsan smluvenou e , je nutno nejprve poctiv pipustit, e neznme ani pravidla hry, ani pouvanou ifru. V opanm ppad tvrdme, e kryptografick daj je sloen ze znak pmo pochopitelnch ktermukoli individuu, co je prv bezprost edn iluze, kterou mus vyvolat dob e sloen kryptogram . A tak nm opatrnost rad, abychom se nedali svst pokuenm jasnho smyslu a abychom studovali tyto texty, jako by lo o neznm jazyk. Zdnliv se tato poselstv obracej jen k druhm hrm, k druhm alchymistm, o nich si musme myslet, e u vlastn, dk njakmu jinmu prostedku psan tradice, kl potebn k pesnmu pochopen tohoto jazyka. Jakkoli daleko se pustme do minulosti, vude u najdeme rukopisy alchymist. Nicolas de Valois z toho vyvozoval v 15. stolet, e pemny prvk a techniky uvolnn energie byly lidem znmy, jet ne umli pst. Architektura pedchzela psmo. Snad byla svm druhem psma. Vak tak alchymii najdeme v zkm sept s architekturou. Jeden z nejvznamnjch alchymistickch text, jeho autorem je Esprit Gobineau de Montluisant, nese titul: Velezajmav vklad hdanek a hieroglyfickch obrazc, je jsou na velkm portle paskho chrmu Notre Dame. Dla Fulcanelliho jsou zasvcena Tajemstv katedrl a zevrubnm popism P bytk mudrc . Nkter stedovk stavby by mohly svdit o nepamtnm zvyku pedvat architekturou poselstv alchymie, je by se tak datovalo od nekonen vzdlench vk lidstva. Newton vil v existenci etzu zasvcenc, jen se thne asem a do velmi vzdlen minulosti. A tito zasvcenci pr znali tajemstv pemn a rozpadu hmoty. Anglick atomick vdec Da Costa Andrade v proslovu pednesenm ped svmi kolegy u pleitosti tstho Newtonova vro v Cambridgi v ervenci 1946 nevhal naznait, e objevitel gravitace patil snad k tomuto etzci a odhalil svtu jen malou st svho vdn. Nemohu doufat, ekl, e bych pesvdil skeptiky o tom, e Newton ml vteckou moc nebo zvltn zen, je by mu odhalilo atomickou energii, ale eknu prost, e to, co vm budu citovat, daleko pekrauje v mylenkch Newtona, mluvcho o alchymick transmutaci, zneklidnn nad svtovm rozvratem obchodu nsledkem uml vroby zlata. Podvejme se, co Newton pe: ,Zpsob, jm me bt rtu takto impregnovna, byl zachovvn v tajnosti tmi, kdo o tom vdli, a pedstavuje pravdpodobn brnu k nemu vzneenjmu (ne vroba zlata), co neme bt sdleno, ani se svt vyd nesmrnmu nebezpe, mluvili spisy Hermesa Trismegista pravdu. A dle Newton pe: ,Existuj jin velk tajemstv ne pouh pemna kov, pokud se velc misti jen nevychloubali. Oni sami znaj tato tajemstv. Zamyslme-li se nad hlubokm smyslem tto pase, vzpomeneme si, e Newton mluv se stejnou zdrenlivost a stejnou zvstovatelskou opatrnost o svch vlastnch objevech v optice. Z jak minulosti pochzeli tito velc misti, jich se dovolv Newton, a v jak minulosti zase oni erpali sv vdn? Dospl-li jsem tak daleko, prav Newton, tedy jen dk tomu, e jsem stl na ramenou obr. Newtonv souasnk Atterbury napsal:

Skromnost ns u mluvit uctiv o naich pedchdcch, zejmna kdy neznme dokonale jejich dla. Newton, jen je znal tm zpamti, k nim choval nejvt ctu a pokldal je za lidi hluboce geniln, lidi vyho ducha, kte dospli se svmi objevy ve vech oborech mnohem dle, ne se nm jev te z toho, co zstalo z jejich spis. Mnohem vce starch dl se ztratilo, ne zachovalo, a nae nov objevy se mon nevyrovnaj dvnm ztrtm. Pro Fulcanelliho je pr alchymie poutem s civilizacemi pohlcenmi ped tisciletmi a kter archeologov neznaj. Samozejm, e dn archeolog pokldan za seriznho a dn historik obdobn reputace nepipust v minulosti existenci civilizac, kter mly vdu a techniky nadazen naim. Ale vda a pokroil techniky krajn zjednoduuj pronikn vped a stopy jsou mon ped naima oima, ani jsme schopni je vidt v jejich vznamu. dn vn archeolog nebo historik, pokud se mu nedostalo pokroilho vdeckho vzdln, neme podniknout ptrn schopn nm o tom pinst njak svtlo. Vzduchotsn odlouenost vdnch discipln, je byla nutnost povstnho modernho pokroku, nm mon skrv nco bjenho v minulosti. Vme, e jeden nmeck inenr, poven stavbou stok v Bagddu, objevil v haraburd mstnho muzea pod neuritm oznaenm kultovn pedmty elektrick lnky vyroben deset stolet ped Voltou za dynastie Sasanovc. Pokud budou archeologii provozovat jen archeologov, nedozvme se, zda noc as byla temn nebo ziv. Jean-Frdric Schweitzer, een Helvetius, prudk odprce alchymie, podv zprvu, e rno 27. prosince 1666 se k nmu dostavil cizinec. Byl to lovk poestnho a vnho zevnjku a velitelsk tve, odn v prostm plti jako pvrenec novoktneck sekty Mennonit. Kdy se zeptal Helvetia, zda v v kmen mudrc (na co povstn doktor odpovdl zporn), otevel cizinec malou krabiku ze slonoviny, kter obsahovala ti kousky substance podobn sklu nebo oplu. Jej vlastnk prohlsil, e je to povstn kmen mudrc a e s takto nepatrnm mnostvm by mohl vyrobit dvacet tun zlata. Helvetius podrel lomek ltky v ruce, a kdy podkoval nvtvnkovi za jeho laskavost, poprosil ho, aby mu j trochu dal. Alchymista odmtl prudkm tnem a dodal zdvoileji, e ani za veker Helvetiv majetek by se nemohl odlouit od nejmen stice tohoto minerlu z dvodu, kter mu nen dovoleno uvdt. Kdy ho Helvetius poprosil, aby podal dkaz toho, co k, a uskutenil transmutaci, cizinec odpovdl, e se vrt za ti tdny a uke Helvetiovi vc, kter ho jist napln divem. Piel opt pesn v stanoven den, ale odmtl provdt pokus a tvrdil, e je mu zapovzeno odhalit tajemstv. Nicmn svolil dt Helvetiovi mal lomek kamene, ne vt ne hoin zrnko. A jeliko doktor vyslovil pochybnosti, e by mnostv tak nepatrn mohlo vyvolat sebemen inek, alchymista rozlomil zrnko napl, zahodil polovinu a podal mu druhou se slovy: I tohleto vm pln posta. N vdec musel tehdy piznat, e se mu pi prvn nvtv cizince podailo pivlastnit si nkolik stiek kamene a e promnily olovo nikoli ve zlato, ale ve sklo. Ml jste chrnit svou koist lutm voskem, odpovdl alchymista, to by bylo pisplo k rozloen olova a k pemn ve zlato. Mu slbil, e pijde opt ptho dne rno v devt hodin a e uskuten zzrak. Ale nepiel a pozt tak ne. Kdy to vidla Helvetiova ena, pimla ho, aby se pokusil sm o vrobu zlata. Helvetius postupoval podle smrnic cizince. Dal roztavit ti drachmy olova, kmen zabalil do vosku a pustil ho do roztavenho kovu. Ten se zmnil ve zlato! ,Odnesli jsme zlato okamit ke klenotnkovi, kter prohlsil, e to je nejjemnj zlato, jak kdy vidl, a nabdl za n padest florin za unci. Helvetius, kdy uzavr svou zprvu, nm k, e zlat prut byl stle v jeho vlastnictv jako hmatateln dkaz pemny prvk. ,K andl bo nad nm bd (nad anonymnm alchymistou) jako nad zdrojem blahoeen pro cel kesanstvo. To je nae trval modlitba za nho i za ns. Zprva se rozletla rychlost blesku. Spinoza, kterho nememe potat mezi lidi lehkovrn, chtl najt rozlutn pbhu. Navtvil klenotnka, kter zkoumal pravost zlata. Zprva byla vce

ne pzniv. Pi taven se stbro pidan do smsi promnilo rovn ve zlato. Klenotnk Brechtel byl mincmisstrem vvody Oranskho. Znal zajist sv emeslo. Je obtno uvit, e by se mohl stt obt podvodu nebo e by chtl oklamat Spinozu. Spinoza se tehdy odebral k Helvetiovi, jen mu ukzal zlato a kdinku, kter slouila pi operaci. Zrnka vzcnho kovu lpla jet na stnch ndoby. Jako ostatn byl i Spinoza pesvden, e k pemn kovu skuten dolo. (Citovno podle dla Kurta Seligmanna.) Transmutace je pro alchymistu druhotnm jevem, uskuteovanm pouze jako dkaz. Je obtn si uinit nzor o skutenosti tchto transmutac, akoli urit pozorovn, jako napklad Helvetiova nebo van Helmontova, pmo ohromuj. Je mono tvrdit, e umn kejkle je neomezen, ale tyi tisce let bdn a sto tisc svazk nebo rukopis nebylo pece zasvceno pouhmu ibalstv? Navrhujeme nco jinho, jak hned uvidme. Navrhujeme to bzliv, nebo hybn moment te vdeckho nzoru je straliv. Pokusme se popsat alchymistovu prci, je je zavrena vrobou kamene mudrc nebo prku na vrobu zlata a uvidme, e vklad jistch operac nar na nae dnen znalosti o struktue hmoty. Ale nen zejm, e by nae vdomosti o nuklernch jevech byly dokonal, definitivn. Zejmna katalza me zashnout do tchto jev zpsobem pro ns jet neoekvanm. Nen nemon, e nkter pirozen smsi vytvej pod vlivem kosmickch paprsk nukleokatalytick reakce ve velkm mtku, je vedou k pemnm prvk ve velkm mnostv. V tom by bylo mono vidt jeden z kl k alchymii a dvod, pro alchymista opakuje donekonena sv kony a do chvle, kdy se seskup vechny kosmick podmnky. Vyskytuje se nmitka: Jsou-li mon transmutace takov povahy, co se stane s uvolnnou energi? Mnoz alchymist by byli museli vyhodit do povt msto, v nm bydleli, a nkolik destek tisc tverench kilometr sv vlasti zrove s nm. Bylo by muselo dojt k etnm a stralivm katastrofm. Alchymist odpovdaj: Prv e se takov katastrofy udly v dalek minulosti, obvme se straliv energie obsaen v hmot a zachovvme sv vdn v tajnosti. Krom toho Velk dlo me bt dosaeno jen postupnmi fzemi a ten, kdo po destkch a destkch let pokus a odkn se nau rozpoutvat jadern sly, nau se rovn, jak opaten je nutno zachovvat, aby se vyhnul nebezpe. Je toto odvodnn pijateln? Snad. Dnen fyzikov pipoutj, e za jistch podmnek by mohla bt energie jadern transmutace pohlcena zvltnmi sticemi, kterm kaj neutrino nebo antineutrino. Zd se, e nkter dkazy o existenci neutrina byly podny. Jsou mon typy transmutac, je uvoluj jen mlo energie nebo pi nich uvolnn energie miz v podob neutrin. Vrtme se k tto otzce. Eugne Canseliet, Fulcanelliho k a jeden z dnench nejlepch specialist v alchymii, byl velmi pekvapen jistou pas ve studii, kterou napsal Jacques Bergier jako pedmluvu k jednomu z klasickch dl Svtov kninice. lo o antologii poezie 16. stolet. V tto pedmluv Bergier narel na alchymisty a na jejich zmrnou tajemnost. Napsal: Zejmna v tomto bod je obtno jim nedat za pravdu. Existuje-li postup dovolujc vyrobit vodkov bomby na kuchysk plotn, pak je nutno rozhodn dt pednost tomu, aby tento postup nebyl odhalen. Pan Eugne Canseliet nm tehdy odpovdl: Zejmna by se to nemlo brt za njak ert. Vidli jste sprvn a j mm monost tvrdit, e lze dospt k atomickmu tpen, vyjdeme-li z kovu pomrn obecnho a lacinho, a to chemickm procesem, kter nevyaduje nic jinho ne dobr komn, tavic pec, nkolik Mekerovch hok a tyi lhve butanu. Nen vyloueno, e by bylo mono tak v jadern fyzice doshnout vznamnch vsledk prostmi prostedky. To je budouc smr kad vdy a kad techniky. Meme vce, ne vme, kal Roger Bacon. Ale dodval tuto vtu, je by mohla bt devzou alchymist: Akoli vechno nen dovoleno, vechno je mon..

Pro alchymistu, to je nutno neustle pipomnat, je moc nad hmotou a energi jen vedlej skutenost. Skuten cl alchymickch kon, je jsou mon zbytkem velmi dvn vdy patc pohlcen civilizaci, je pemna alchymisty samotnho, jeho vzestup k vymu stavu vdom. Hmotn vsledky jsou jen psliby konenho vsledku, jen je duchovn. Vechno je zameno k pemn lovka samho, k jeho zbotn, k jeho splynut s nemnnou boskou energi, z n vyzauj vechny energie hmotn. Alchymie je onou vdou se svdomm, o n mluv Rabelais. Je to vda, kter mn materializuje, ne hominizuje, abychom pouili vrazu otce Teilharda de Chardin, jen kval: Skuten fyzika je ta, kter se poda vtlit celho lovka do souvisl pedstavy svta. Vzte, napsal jeden mistr alchymista, vzte vy vichni, zkoumai tohoto umn, e duch je ve, a jestlie v tomto duchu nen uzaven jin podobn duch, pak vechno je k niemu. III Kde vidme malho id ka, jen m rad ji med ne cukr. Kde alchymista, jm by mohl bt tajemn Fulcanelli, mluv o atomickm nebezpe v roce 1937, popisuje atomickou bombu a vyvolv zmizel civilizace. Kde Bergier roz ee autogenem nedobytnou pokladnu a chod s lahv urania pod pa. Kde jist americk major beze jmna hled Fulcanelliho definitivn zmizelho. Kde Oppenheimer zpv dueto s jistm nskm mudrcem, kter il p ed tisci lety. Bylo to v roce 1933. Mal idovsk studentk ml na piatm nose kulat brliky, za nimi se tpytily dv il a chladn oi. Na jeho kulat lebce dla u ktice podobn kuecmu chm. Straliv pzvuk jet zhorovan vhnm dodval jeho slovm cosi komickho a zmatenho, jako kdy se kachny vchaj v kalui. Kdy ho lovk poznal trochu lpe, ml dojem, e v tom nevzhlednm lovkovi plnm zludnosti a dtsk ivotn neobratnosti se zmtala jako velk erven balnek dren na rce zpstm dtte inteligence lan hladov, vypjat, citliv a len prudk. Vy se tedy chcete stt alchymistou? zeptal se ctihodn profesor studenta Jacquesa Bergiera, kter klopil hlavu sed na kraji kesla a na kolenou ml aktovku nacpanou papry. Ctihodn mu byl jeden z nejvtch francouzskch chemik. Nerozumm vm, pane, ekl student podrdn. Ml zzranou pam a vzpomnl si, e vidl jako estilet nmeckou rytinu pedstavujc dva alchymisty pi prci ve zmti kivul, klet, tyglk a mch. Jeden z nich, odn v hadrech, steil s otevenmi sty ohe, a druh, len vousat a vlasat, se drbal na hlav a vrvoral v hloubi t jedov sloje. Profesor nahldl do fasciklu spis: Bhem poslednch dvou let jste se zajmal zejmna o voln pednky z jadern fyziky u Jeana Thibauda. Tyto pednky nevedou k dnmu diplomu ani certifiktu. Vyslovujete pn pokraovat na tto cest. V krajnm ppad bych jet chpal takov zjem u fyzika. Ale vy se chcete vnovat chemii. Potte snad nhodou s tm, e se naute vyrbt zlato? Pane profesore, ekl idovsk student, zvedaje sv zanedban tun ruiky, vm v budoucnost jadern chemie. Vm, e pemny hmoty v prmyslovm mtku se uskuten v blzk budoucnosti. To mi pipad jako lenstv. Ale pane profesore... Nkdy se zastavil na zatku vty a opakoval ten zatek jako porouchan gramofon, ne e by byl duchem mimo, ale protoe si jeho duch odskoil, ani to mohl piznat, k poezii. Znal nazpam tisce ver a vechny Kiplingovy bsn: krbali piln vechny pednky,

vak nikdy nedostihli mho ducha, zanechal jsem je utvan a dumajc nejmn o rok a pl za sebou... Ale pane profesore, i kdy nevte v pemnu hmoty, ml byste vit v jadernou energii. Obrovsk potenciln zdroje jdra... Tatata, ekl profesor. To je dtinsk primitivismus. To, emu fyzikov kaj jadern energie, je integran konstantou v jejich rovnicch. Je to filosofick idea a to je ve. Vdom je hlavn hybnou silou lid. Ale vdom neuvd do chodu lokomotivy, to uznte? A tak snt o stroji pohnnm jadernou energi... Ne, ne, hochu. Hoch spolkl slinu. Vrate se na zem a pemlejte o sv budoucnosti. To, co vs v tto chvli ene, nebo se mi zd, e jste jet nevykroil z dtstv, je jeden z nejstarch lidskch sn, sen alchymist. Pette si znovu Berthelota. Popsal pkn tuto chimru transmutace hmoty. Ostatn vae znmky nejsou zrovna nejskvlej. Dm vm radu: Vstupte co nejrychleji do prmyslu. Prodlejte si epnou kampa. Ti msce v cukrovaru vs pivedou do styku se skutenost. Potebujete to. Mluvm s vmi jako otec. Nehodn syn koktav podkoval a odeel s nosem do vtru a s tunou aktovkou pod svou krtkou pa. Byl to tvrdohlavec. ekl si, e je nutno tit z tohoto rozhovoru, ale e med je lep ne cukr. Bude dl pokraovat ve studiu problm atomovho jdra. A bude shnt dokumenty o alchymii. Tak se mj ptel Jacques Bergier rozhodl pokraovat ve studich povaovanch za neuiten a doplovat je jinm studiem pokldanm za ztetn. Nutnosti ivota, vlka a koncentran tbory ho ponkud oddlily od nukleoniky. Vnesl do n vak nkolik pspvk cennch specialisty. Za jeho vzkum se sny alchymist a skutenosti matematick fyziky nejednou potkaly. Ale ve vdeck oblasti dolo od roku 1933 k velkm zmnm a mj ptel ml stle mn dojem, e by plul proti proudu. Od roku 1934 do roku 1940 byl Jacques Bergier spolupracovnkem Andr Helbronnera, jednoho z pozoruhodnch mu na doby. Helbronner, zavradn nacisty v Buchenwaldu v beznu 1944, byl ve Francii prvnm universitnm profesorem, kter vyuoval fyzikln chemii. Tato vda na pomez dvou discipln zrodila od t doby etn jin vdy: elektroniku, nukleoniku a stereotroniku, zcela novou vdu, kter studuje pemnu energie v pevnch ltkch. Jednou z jejch aplikac je tranzistor. Helbronner ml dostat velkou zlatou medaili Franklinova institutu za sv objevy o koloidlnch kovech. Zajmal se rovn o zkapalovn plyn, o aeronautiku a o ultrafialov paprsky. V roce 1934 se vnoval pln jadern fyzice a vybudoval s pispnm prmyslovch skupin vzkumnou laborato pro nukleoniku, kde se dosahovalo a do roku 1940 znan zajmavch vsledk. Helbronner byl krom toho soudnm znalcem ve vech zleitostech tkajcch se pemny prvk a tak ml Jacques Bergier pleitost se sejt s jistm potem falench alchymist, podvodnk nebo osvcenc a s jednm alchymistou skutenm, opravdovm mistrem. Mj ptel se nikdy nedozvdl skuten jmno tohoto alchymisty, a i kdyby je vdl, nepodal by o nm pli mnoho daj. Mu, o nm budeme mluvit, zmizel u dvno, ani nm zanechal viditeln stopy. Odeel do podzem a dobrovoln splil vechny mosty mezi svtem a sebou. Bergier se jen domnv, e lo o mue, jen napsal pod pseudonymem Fulcanelli okolo roku 1920 dv zvltn a podivuhodn knihy P bytky mudrc a Tajemstv katedrl . Tyto knihy byly vydny p Eugna Canselieta, jen nikdy neodhalil totonost autora. Jsou u dvno rozebrny a amati kupovali vzcn se vyskytujc exemple za destky tisc frank. Jsou to zajist nejdleitj dla o alchymii. Jsou vrazem svrchovanch znalost a moudrosti a znme nejednoho velkho ducha, jen uctv legendrn jmno Fulcanelliho.

Kdy dospl na vrchol poznn, pe Eugne Canseliet, mohl snad odmtnout a neuposlechnout pkaz osudu? Nikdo nen prorokem ve sv zemi. Toto star slov udv snad tajn dvod rozvratu, kter vyvolv v osamlm a piinlivm ivot mudrce jiskra zjeven. Pod vlivem tohoto boskho plamene je star mu zcela pohlcen. Jmno, rodina, vlast, vechny iluze, vechny omyly i marnivost, ve se rozpadne v prach. A z tohoto popela se znovu zrod osobnost jako fnix bsnk. Tak tomu alespo chce tradice mudrc. Mj mistr to vdl. Zmizel, kdy udeila osudov hodina, kdy se naplnilo znamen. Kdo by se tak odvil vyhnout zkonu? J sm, akoli by takov bolestn, ale nevyhnuteln odlouen bylo krut, bych nejednal jinak, kdyby m dnes postihla astn udlost, je pimla mho mistra, aby prchl ped svtskmi poctami. Eugne Canseliet napsal tyto dky v roce 1925. Mu, jen mu svil pi o vydn svch dl, zmnil pr vzhled i prosted. V roce 1937 se Jacques Bergier domnval jednoho ervnovho odpoledne, e m pdn dvody, aby vil, e m ped sebou Fulcanelliho. Mj ptel se seel s tou tajuplnou osobnost na dost Andrho Helbronnera v prozaickm prosted vzkumn laboratoe pask plynrny. Zde je doslova jejich rozhovor: Profesor Andr Helbronner, jeho jste asistentem, jak se domnvm, hled jadernou energii. Byl tak laskav, e mi podal zprvu o nkterch dosaench vsledcch a zejmna o objeven radioaktivity, je odpovd poloniu, kdy je vizmutov vlkno rozdrceno elektrickm vbojem v deuteriu za vysokho tlaku. Jste velmi blzko spchu jako ostatn i nkte jin souasn vdci. Ale dovolte mi, abych vs varoval? Prce, kterm se vnujete vy a vm podobn, jsou straliv nebezpen. Nevystavuj nebezpe jenom vs. Jsou hrozbou celmu lidstvu. Uvolnn jadern energie je snadnj, ne si myslte. A umle vytvoen radioaktivita me za nkolik let otrvit ovzdu planety. Krom toho mohou bt atomick vbuniny vyrobeny u z nkolika gram kovu a sta vyhladit cel msta. km vm to jasn: alchymist to vd u dvno. Bergier se pokusil ho peruit, nebo se bouil. Alchymist a modern fyzika! Chtl se pustit do sarkasm, kdy ho jeho host peruil: Vm, co mi eknete, ale je to nezajmav. Alchymist neznali strukturu jdra, neznali elektinu, nemli dn detekn prostedek. Nemohli provst dnou pemnu hmoty a nemohli tedy nikdy uvolnit jadernou energii. Nebudu se pokouet vm dokazovat to, co vm te prohlsm, ale prosm vs, abyste opakoval panu Helbronnerovi toto: geometrick uspodn krajn istch ltek sta k rozpoutn atomickch sil, ani je teba pouvat elektiny nebo vakuov techniky. A te u vm jen nco petu. Mu vzal se stolku dlo Frderika Soddyho Vklad rdia , otevel je a etl: Myslm, e v minulosti existovaly civilizace, kter znaly atomickou energii a kter patn pouvn tto energie pln zniilo. Pak pokraoval: dm vs, abyste pipustil, e sti nkterch technik peily. dm vs tak, abyste se zamyslel nad faktem, e alchymist smovali sv vzkumy se zjmy mravnmi a nboenskmi, kdeto modern fyzika se zrodila v 18. stolet ze zbavy nkolika velmo a volnomylenkskch boh. Vda bez svdom... Domnvm se, e jsem uinil dobe, kdy jsem tu a tam varoval nkter badatele, ale nemm nejmen nadji, e by m varovn pineslo njak plody. Ostatn nemm zapoteb doufat. Bergierovi ml navdy znt v uch zvuk tohoto vraznho, kovovho a dstojnho hlasu. Dovolil si poloit otzku: Jste vy sm, pane, alchymistou? Nemohu vit, e byste trvil svj as pokusy o vrobu zlata jako Dunikowski nebo doktor Miethe. U rok se pokoum zskat dokumentaci o alchymii a brodm se mezi sammi arlatny nebo vklady, kter mi pipadaj fantastick. Mohl byste mi vy, pane, povdt, v em spov vae bdn? dte m, abych shrnul ve tyech minutch tyi tisce let filosofie a sil celho mho ivota. dte m krom toho, aby pevedl do jasnho jazyka pojmy, pro n jasn jazyk nen stvoen. Mohu vm nicmn ci toto: jist vte, e role pozorovatele v oficiln, stle se rozvjejc

vd je m dl dleitj. Relativita, princip nejistoty vm ukazuj, do jak mry zasahuje dnes pozorovatel do jev. A tajemstv alchymie je v tom, e existuje prostedek, jak zachzet s hmotou a energi, aby vzniklo to, co by soudob vdci nazvali silovm polem. Toto silov pole psob na pozorovatele a uvd ho do vsadnho postaven vi vesmru. Z tohoto vsadnho bodu m pstup ke skutenostem, kter nm prostor a as, hmota a energie obvykle zakrvaj. Tomu kme ,Velk dlo. Ale co kmen mudrc? Vroba zlata? To jsou jen aplikace zvltnch ppad. Podstatn nen pemna kov, ale pemna experimenttora samho. To je dvn tajemstv, k nmu dospv nkolik mu za stolet. A co se s nimi pak stane? Dovm se to snad jednoho dne. Mj ptel neml u nikdy spatit toho mue, kter zanechal nesmazatelnou stopu pod jmnem Fulcanelli. Vechno, co o nm vme, je, e peil vlku a zmizel po osvobozen. Vechna ptrn skonila nespn. Je rno v ervenci 1945. Jet bled a vyzbl jako smrt, Jacques Bergier, odn v khaki uniform, rozezv autogenem nedobytnou pokladnu. Je to jeho dal promna. Za poslednch let byl postupn tajnm agentem, teroristou a politicky deportovanm. Nedobytn pokladna se nachz v krsn vile u Kostnickho jezera, kter patila editeli velkho nmeckho trustu. Rozezan pokladna vydv sv tajemstv: lhev obsahujc mimodn tk prek. Na nlepce stoj: Uranium pro atomick pouit. Je to prvn formln dkaz, e v Nmecku existoval projekt atomick bomby dostaten pokroil, aby vyadoval velk mnostv istho uranu. Goebbels ml sten pravdu, kdy dal z bombardovanho bunkru rozit do ulic Berlna v troskch povst, e tajn zbra uu vybuchne do tve vetelc. Bergier podal o objevu zprvu spojeneckm adm. Amerian se projevili jako skeptit a prohlsili, e je jakkoli ptrn v oblasti jadern energie nezajm. Bylo to zastrn. Jejich prvn bomba ve skutenosti vybuchla potaj v Allamogordo a americk mise veden fyzikem Goudsmithem byla v t chvli v Nmecku a hledala atomick lnek, kter sestrojil profesor Heisenberg, ne se zhroutila e. Ve Francii se oficiln nic nevdlo, ale byly tu nznaky. A zejmna jeden pro zasvcen lidi: Amerian vykupovali za cenu zlata vechny alchymick rukopisy a dokumenty. Bergier sestavil zprvu prozatmn vld o pravdpodobn skutenosti vzkum o jadernch vbuninch jak v Nmecku, tak ve Spojench sttech. Zprva byla bezpochyby hozena do koe a mj ptel si ponechal svou lhev, s n mval lidem ped nosem a prohlaoval: Vidte to? Stailo by, aby jedin neutron vnikl dovnit a Pa vylet do povt! Ten muek s komickm pzvukem ml rozhodn smysl pro ert a asli jsme, e vze sotva vylezl z Mauthausenu si zachoval tolik humoru. Ale ertovn ztratilo nhle vechnu veselou pchu v den Hiroimy. V Bergierov pokoji zaal bez pestn vyzvnt telefon. Rzn odpovdn edn msta dala kopii zprvy. Americk vzvdn sluba poprosila dritele povstn lhve, aby se okamit seel s jistm majorem, kter nechtl udat sv jmno. Jin edn msta dala, aby byla lhev okamit vzdlena z pask aglomerace. Marn Bergier vysvtloval, e lhev neobsahuje urit ist uran 235 a e i kdyby ho obsahovala, nachz se uran bezpochyby pod kritickm bodem. Jinak by byl explodoval u dvno. Zabavili mu jeho hraku a u o n nikdy neuslyel. Pro tchu mu pinesli zprvu Generlnho editelstv pro studia a vzkum. Bylo to vechno, co tato organizace zvisl na francouzsk tajn slub vdla o jadern energii. Na zprv byla ti raztka: Tajn, dvrn, neroziovat. Obsahovala vlun vstiky z revue V da a ivot . A tak mu nezbvalo, chtl-li ukojit svou zvdavost, ne se sejt s povstnm anonymnm majorem, o nm profesor Goudsmith vyprvl nkolik phod ve sv knize Alsos . Tento zhadn dstojnk, obdaen smyslem pro ern humor, zakamufloval sv sluby do organizace pro vyhledvn hrob americkch vojk. Vypadal velmi ile a zdlo se, e mu Washington lape na paty. Chtl nejprve zvdt o vem, co se Bergier mohl dovdt nebo vytuit o nmeckch

jadernch projektech. Ale zejmna pro spsu svta, pro spojeneckou vc a pro majorv sluebn postup bylo bezpodmnen nutn, aby se okamit nael Eric Edward Dutt a alchymista znm pod jmnem Fulcanelli. Dutt, po nm ml ptrat Hellbronner, jak byl vyzvn, byl Ind, kter tvrdil, e m pstup k velmi starm rukopism. Prohlaoval, e v nich naerpal nkter metody promny kov a kondenzovanm vbojem vedenm borovou sloueninou wolframu obdrel v sebranm vrobku stopy zlata. Podobnch vsledk mli doshnout mnohem pozdji Rusov, ale ti pouili mocnch urychlova stic. Bergier nemohl pli prospt svobodnmu svtu, spojeneck vci a majorovu poven. Eric Edward Dutt byl jako kolaborant zastelen francouzskou kontrarozvdkou v severn Africe. Pokud lo o Fulcanelliho, ten se definitivn rozplynul. Nicmn major dal poslat Bergierovi z vdnosti, jet ne vyly, obtahy zprvy o vojenskm vyuit atomick energie od profesora H. D. Smytha. Byl to prvn skuten dokument o tto otzce. A v tomto textu byla podivuhodn potvrzen vrok uinnch alchymistou v ervnu 1937. Atomick lnek, zkladn nstroj pro vrobu bomby, byl skuten pouze geometrickm uspodnm krajn istch substanc. V principu tento nstroj, jak to kdysi ekl Fulcanelli, nevyuval ani elektiny, ani vakuov techniky. Smythova zprva inila rovn narku na vyzaujc jedy, na plyny, na radioaktivn prach vysok toxicity, kter bylo pomrn snadn pipravit ve velkm mnostv. Tak alchymista tehdy mluvil o monm otrven cel planety. Jak mohl neznm, osaml a mystick badatel pedvdat nebo znt to vechno? Odkud to vechno m, lidsk due, odkud to vechno m? Kdy listoval v obtazch zprvy, vzpomnl si mj ptel tak na pas z De alchima Alberta Magna: Potk-li t to netst, e t uvedou ke knatm a krlm, budou se t neustle vyptvat: ,Nue, miste, jak pokrauje dlo? A ve sv netrplivosti t budou nazvat zlodjem a budikniemu a zpsob ti mnoh nepjemnosti. A nedospje-li k astnmu cli, poct vechnu ti jejich hnvu. Bude-li mt naopak spch, ponechaj si t u sebe ve vnm zajet, aby t pinutili pracovat jen v jejich prospch. Zmizel snad proto Fulcanelli a steili snad proto alchymist vech dob tak rliv sv tajemstv? Prvn a posledn rada, kterou dv Harrisv papyrus, zn: Zavete sta! Zamknte si sta! Lta po Hiroim, 17. ledna 1955, pr Oppenheimer prohlsil: V hlubokm smyslu, kter dn lacin zesmovn neme sett, jsme my vdci znali ten hch. A tisc let dve napsal nsk alchymista: Bylo by stralivm hchem odhalit vojkm tajemstv tvho umn. Mj se na pozoru! A nen ani hmyz v mstnosti, kde pracuje! IV Modern alchymie a duch bdn. Popis toho, co d l alchymista ve sv laborato i. Neomezen opakovn pokusu. Co o ekv ? P prava temnot. Elektronick plyn. Rozpout jc voda. Je kmen mudrc energi ve stavu klidu? P em na samho alchymisty. Dle za n skute n metafyzika. Modern alchymista je lovk, kter te pojednn o jadern fyzice. Pokld za jist, e promny prvk a jevy jet mnohem mimodnj mohou bt uskutenny pokusy a s materilem pomrn jednoduchm. U soudobch alchymist se shledvme s duchem osamlho badatele. Zachovm takovho ducha je v na dob vzcn. Ve skutenosti jsme toti uvili, e rozvoj znalost nen mon bez poetnch tm, bez obrovitho vybaven a znanch finannch

zdroj. Jene zkladn objevy, jako napklad radioaktivita nebo mechanika vlnn, byly vykonny osamlmi lidmi. Amerika, zem velkch vdeckch tm a velkch monost, posl dnes do svta sv agenty, aby ptrali po originlnch duch. editel americkho vdeckho vzkumu, doktor James Killian, prohlsil v roce 1958, e je kodliv dvovat jedin kolektivn prci a e by bylo teba obrtit se na osaml lidi, kte nos v hlav originln mylenky. Rutherford vykonal stejn prce o struktue hmoty s krabicemi od konzerv a kousky drtu. Jean Perrin a pan Curieov poslali ped vlkou sv spolupracovnky v nedli na Ble trh, aby pinesli trochu materilu. Mocn vybaven laboratoe jsou samozejm nutn, ale bylo by dleit zorganizovat spoluprci mezi tmito laboratoemi, tmito tmy a originlnmi osamlci. Avak alchymist se vyhbaj pozvn. Jejich pkazem je tajemstv. Jejich ctidost je duchovnho du. Nen pochyb, pe Ren Alleau, e alchymick pokusy jsou podkladem vnitn askeze. Obsahuje-li alchymie njakou vdu, pak je tato vda jen prostedkem, jak se dopracovat k vdn a svdom. Od t chvle je dleit, aby se neila ven, kde by se stala elem. Jak vypad alchymistv materil. Je to vybaven badatele v anorganick chemii vysokch teplot: pece, kelmky, vhy, mic nstroje, k nim se pipojily pstupn modern detektory jadernho zen, Geigerovo poitadlo, scintillometr atd. Toto vybaven se me zdt smn. Ortodoxn fyzik by nemohl pipustit, e je mono vyrobit katodu vyslajc neutrony prostmi a mlo nkladnmi prostedky. Jsou-li nae zprvy pesn, pak se to alchymistm da. V dob, kdy elektron byl pokldn za tvrt stav hmoty, se vynalezla velmi sloit a obtn zazen na vrobu elektronickch proud. Nato v roce 1910 Elster a Gaitel ukzali, e sta oht ve vzduchoprzdnu vpno do temn rud barvy. Neznme vechny zkony hmoty. Jestlie je alchymie vdou, kter m ped na vdou pedstih, pak uv prostedk jednoduch, ne jsou nae. Znme nkolik alchymist ve Francii a dva ve Spojench sttech. Jsou alchymist v Angliii, v Nmecku a v Itlii. E. J. Holmyard k, e se s jednm setkal v Maroku. Ti nm napsali z Prahy. Sovtsk vdeck tisk pikld dnes alchymii velik vznam a zabv se jejm historickm przkumem. Pokusme se te a domnvme se, e poprv popsat pesn to, co dl alchymista ve sv laboratoi. Netvrdme, e odhalme metodu alchymist v plnosti, ale vme, e jsme zskali o tto metod nkter, do jist mry zajmav postehy. Nezapomnme, e poslednm clem alchymie je pemna alchymisty samho a e jeho prce v laboratoi je jen pomalou cestou k osvobozen ducha. O tto laboratorn prci se pokusme pinst nov poznatky. Alchymista nejdve po lta lutil star texty, do nich se ten mus pustit bez pomoci Ariadniny nit, pohrouit se do labyrintu, kde bylo ve svdomit a systematicky pipraveno k tomu, aby byl nezasvcenec uvren do nerozmotatelnho duevnho zmatku. Trplivost, pokora a vra ho pivedly k urit rovni chpn tchto text. Na tto rovni bude moci skuten zat s alchymickou zkuenost. Popeme tuto zkuenost, ale chyb nm k tomu jeden prvek. Vme, co se dje v alchymistov laboratoi. Nevme, co se dje v alchymistovi samm, v jeho dui. Je mon, e vechno je dohromady spjato. Je mon, e duevn energie hraje uritou lohu ve fyziklnch a chemickch pracch alchymie. Je mon, e urit zpsob, jak zskvat, sousteovat a orientovat duchovn energii, je nutn ke zdaru alchymistovy prce. Nen to jist, ale nememe ve vci tak jemn nevyhradit msto, je jim pat, Dantovm slovm: Vidm, e v tmto vcem, protoe ti je km, ale nev pro, take a jim v, zstvaj pesto stle skryty. N alchymista zan s ppravou dokonal smsi t sloek v achtovm hmodi. Prvn, kter tvo 95% smsi, je ruda, napklad kyz arznov, elezn ruda obsahujc zejmna jako neistoty arzenik nebo antimon. Druhou je kov: elezo, olovo, stbro nebo rtu. Tet je kyselina organickho pvodu, kyselina citrnov nebo vinn. Tyto sloky drt run a ms po pt nebo est msc. Pak vechno zaheje v kelmku. Zvyuje postupn teplotu a nech pochod probhat

asi deset dn. Mus si ponat opatrn. Unikaj jedovat plyny, vpary rtuti a zejmna arzenovodku, kter zabil u nejednoho alchymistu, sotva zapoal svou prci. Konen rozpust obsah kelmku pomoc kyseliny. Kdy hledali rozpustidlo, objevili alchymist minulch dob kyselinu octovou, dusinou a srovou. Toto rozpoutn se mus dt v polarizovanm svtle, a v slabm slunenm svtle odraenm v zrcadle, a ve svtle msce. Dnes vme, e polarizovan svtlo se chvje jedinm smrem, zatmco normln svtlo se chvje vemi smry kolem jedn osy. Pak odpa tekutinu a vyh pevnou ltku. Tuto operaci opakuje tisckrt a tisckrt a po nkolik let. Pro? To nevme. Snad e oekv chvli, kdy se vyskytnou zrove nejlep podmnky: kosmick paprsky, zemsk magnetismus atd. Snad aby doshl tzv. navy hmoty v hlubokch strukturch, kter jet neznme. Alchymista mluv o svat trplivosti, o pozvolnm zahuovn univerzlnho ducha. Za touto parareligizn e je jist nco jinho. Tento zpsob prce za nekonenho opakovn stejnho postupu se me jevit modernmu chemikovi len. Uil se toti, e jedin experimentln metoda je platn, toti metoda Clauda Bernarda. Tato metoda postupuje prvodnmi variacemi. Opakuje se tisckrt stejn pokus, ale pokad se obmn jeden z initel, pomry jedn ze sloek, teplota, tlak, katalyztor atd. Zskan vsledky se zaznamenvaj, a tak se vyvod nkter ze zkon, je d jev. Je to metoda osvden, ale nen to metoda jedin. Alchymista opakuje sv pokusy, ani cokoli obmuje, a se dje nco kromobyejnho. V v podstat v prodn zkon, jen se d dosti dobe pirovnat k. principu vlunosti formulovanmu fyzikem Paulim, Jungovm ptelem. Podle Pauliho nemohou bt v danm systmu (atom a jeho molekuly) dv stice (elektron, proton, mezon) ve stejnm stavu. Vechno v prod je jedinen: Vae due se dn nepodob... Proto pechod od vodku k hliu, od hlia k lithiu atd., jak to ukazuje jadernmu fyzikovi periodick tabulka prvk, je prudk, bez prostednka. Kdy pidme k njakmu systmu stici, tato stice neme nabt dnho ze stav existujcch uvnit tohoto systmu. Zaujme nov stav a kombinace s sticemi ji existujcmi vytv nov a jedinen systm. Jako nejsou dv podobn due, dv podobn bytosti, dv podobn rostliny (Pauli by ekl: dva podobn elektrony), tak nejsou pro alchymistu ani dva podobn pokusy. Opakuje-li se tisckrt jeden pokus, stane se nakonec nco mimodnho. Nejsme dosti kompetentn, abychom mu dali za pravdu, nebo ho vyvraceli. Spokojme se poznmkou, e si modern vda, vda kosmickch paprsk osvojila metodu, je se d srovnat s metodou alchymisty. Tato vda studuje jevy psoben pchodem sti obrovsk energie pochzejc z hvzd do deteknho apartu nebo na fotografickou desku. Tyto jevy nelze obdret kdykoli libovoln. Je nutno ekat. Obas se zaznamen kromobyejn jev. Tak v lt roku 1957, za pokus konanch ve Spojench sttech profesorem Bruno Rossim, stice nadan stralivou energi, nikdy a dosud nezaznamenanou a pochzejc asi z jin galaxie ne z na Mln drhy zapsobila zrove na tisc pt set pota v okruhu osmi tverench kilometr a vytvoila za svho prchodu obrovit snop atomickho odpadu. Neumme si pedstavit dn stroj schopn vyvolat obdobnou energii. Nikdy, kam a sah pam vdc, se neudl takov jev a nevme, zda se ud znovu. A tak n alchymista ek, jak se zd, vjimenou udlost pozemskho nebo kosmickho pvodu, je ovlivn jeho kelmek. Snad by mohl zkrtit sv ekn, kdyby pouil aktivnjch prostedk, ne je ohe, kdyby napklad zahval svj kelmek v indukn peci metodou levitace. Pi n se sms, kter se m roztavit, povs do przdna tak, aby nepila do styku s njakou hmotnou stnou prostednictvm magnetickho pole. Nebo by mohl ke sv smsi pidat radioaktivn izotopy. Pak by mohl konat a opakovat svj pokus nikoli nkolikrt tdn, ale miliardkrt za vteinu a zmnohonsobil by tak nadji, e zachyt udlost nutnou ke zdaru pokusu. Ale dnen jako verej alchymista pracuje tajn, v chudob a pokld ekn za ctnost. Pokraujme v naem popisu: Po nkolika letech stle stejn prce probhajc ve dne a v noci n alchymista nakonec usoud, e prvn fze skonila. Tehdy pid ke sv smsi okysliovadlo, napklad dusinan draseln. V jeho kelmku je sra pochzejc z kyzu a uhlk pochzejc z organick kyseliny. Sra, uhlk a dusinan: tak za tohoto pokusu dvn alchymist objevili steln

prach. A zane znovu rozpoutt a pak odpaovat bez ustn po cel msce a roky, oekvaje znamen. O povaze tohoto znamen se dla alchymist li, ale snad proto, e me bt vce rznch jev. Toto znamen se projev ve chvli rozpoutn. U nkterch alchymist jde o vytven krystal ve tvaru hvzd na povrchu lzn. U jinch se objev na tomto povrchu vrstva kyslinku a pak se protrhne a odhal zc kov, v nm jako by se odrela v zmenenm mtku hned Mln drha, hned hvzdn souhvzd. Jakmile dostal toto znamen, vylije alchymista svou sms z kelmku a nech ji uzrt chrnnou ped vzduchem a vlhkost a do prvnho dne ptho jara. Kdy se opt d do prce, jeho postup m k tomu, emu se ve starch textech k pprava temnot. Souasn bdn v historii chemie ukzala, e nmeck mnich ern Berthold (Berthold Schwarz), ktermu se veobecn pipisuje vynlez stelnho prachu na zpad, nikdy neexistoval. Je to symbolick figura tto ppravy temnot. Sms se umst do prhledn jmky ze skla uzaven zvltnm zpsobem. Mme mlo daj o tomto uzvru, zvanm uzvr Hermesv nebo hermetick. Prce spov nadle v tom, e se zahv recipient a teploty se odmuj s nekonenou jemnost. Sms v uzaven jmce obsahuje stle sru, uhlk a dusinan. Jde o to, aby se sms pivedla k jistmu stupni ru a aby pi tom nedolo k vbuchu. Ppady vn poplench nebo zabitch alchymist jsou etn. Vbuchy, k nim takto dochz, jsou zvl prudk a vyvjej se pi nich teploty, kter by se logicky nedaly oekvat. Kenm clem je obdret v ndob esenci nebo fluidum, ktermu alchymist nkdy kaj havran kdlo. Osvtleme si to. Tento pochod nem sob rovnho v modern fyzice a chemii. Nicmn m jist obdoby. Kdy se rozpust v tekutm pavku kov, jako nap. m, obdrme temn modr zbarven, kter pi velk koncentraci pechz do erna. Stejn jev nastane, rozpoutme-li ve zkapalnnm pavku vodk pod tlakem nebo organick aminokyseliny tak, abychom obdreli nestlou sloueninu NH4, kter m vechny vlastnosti alkalickho kovu a kter byla proto nazvna amonium. D se pedpokldat, e toto modroern zbarven, pipomnajc havran kdlo fluida, k nmu dospli alchymist, je pmo barva elektronickho plynu. Co je to elektronick plyn? Pro modern vdce je to soubor volnch elektron, kter jsou zkladnmi slokami kovu a zajiuj mu jeho mechanick, elektrick a termick vlastnosti. Odpovd v dnen terminologii tomu, co alchymista nazv du nebo esenc kov. Tato due i esence se uvoluje v hermeticky uzaven a trpliv zahvan jmce alchymisty. Zahv, nech vychladnout, zahv znovu, po msce a roky a pozoruje pes kil vytven toho, co se nazv tak alchymick vejce, sms zmnnou v modroern fluidum. Konen oteve svou ndobu v temnot, kde jedin svtlo vydv tato fluoreskujc tekutina sama. Ve styku se vzduchem fluoreskujc tekutina ztuhne a vylou se. Takto by obdrel ltky zcela nov, v prod neznm a majc vechny vlastnosti istch chemickch prvk, to jest nerozloiteln chemickmi prostedky. Modern alchymist tvrd, e takto obdreli nov chemick prvky a to ve vaitelnch mnostvch. Fulcanelli pr vyzskal z kilogramu eleza dvacet gram ltky zcela nov, jej chemick a fyzikln vlastnosti neodpovdaj dnmu znmmu chemickmu prvku. Te operace lze pr pout na vechny prvky, z nich pr vtina vytvo dva nov prvky za jeden rozloen. Takov tvrzen mus nutn uret laboratornho pracovnka. Za dnenho stavu vdomost teorie nedovoluje pedvdat jin rozbit chemickho prvku ne tato: Molekula prvku me nabt rznch stav, napklad ortohydrogen a parahydrogen. Jdro prvku me nabt uritho potu izotopickch stav charakterizovanch rznm potem neutron. V litiu 6 obsahuje jdro ti neutrony a v litiu 7 obsahuje tyi. Nae techniky vyaduj vynaloen obrovskho materilu, chceme-li odlouit rzn alotropick stavy molekuly a rzn izotopick stavy jdra.

Alchymistovy prostedky jsou proti tomu smn a doshl by s nimi ne zmnu stavu hmoty, ale vytvoil by novou hmotu nebo alespo odlin rozklad a optovn sklad hmoty. Cel nae znalost atomu a jdra je zaloena na Nagasokov a Rutherfordov saturnskm modelu: na jde a prstenci pslunch elektron. Nen vyloueno, e ns v budoucnosti jin teorie pivede k uskutenn zmn stav a k odlouen chemickch prvk dnes nepochopitelnch. N alchymista tedy otevel svou jmku z krystalovho skla a obdrel ochlazenm fluoreskujc kapaliny ve styku se vzduchem jeden nebo vce novch prvk. Zbyly mu vpalky. Tyto vpalky bude proprat po msce v tikrt destilovan vod. Pak uschov tuto vodu, aby na ni nepsobilo svtlo a zmny teploty. Takov voda m pr mimodn chemick a lebn vlastnosti. Je to univerzln rozpustidlo a tradin elixr dlouhho ivota, elixr Faustv. Profesor Ralph Milne Farley upozornil, e se nkte biologov domnvaj, e by strnut mohlo bt psobeno stdnm tk vody v organismu. Elixr dlouhho ivota alchymist by mohl tedy bt substanc poutajc na sebe a vyluujc tkou vodu. Takov substance existuj ve vodn pe. Pro by nemohly existovat ve vod v tekutm stavu uritm zpsobem zpracovan? Zd se, e v tomto bod je alchymick tradice v souladu s pokrokovou vdou. Pro ultramodern vdu je voda skuten krajn sloitou a reagujc sms. Badatel, kte se zabvaj otzkou stopovch prvk, a zejmna doktor Jacques Mntrier, zjistili, e prakticky vecky kovy jsou rozpustn ve vod za ptomnosti jistch urychlova, jako je glukza, nebo za jistch obmn teploty. Voda pr krom toho vytv skuten chemick sloueniny, hydrty, s netenmi plyny, jako je hlium a argon. Kdybychom vdli, kter vodn sloka je odpovdn za tvoen hydrt ve styku s netenm kovem, bylo by mono povzbudit rozpustnou moc vody a obdret tak skuten univerzln rozpustidlo. Velmi vn rusk revue V da a sla napsala v 11. sle z roku 1957, e se k tomuto vsledku snad jednou dospje bombardovnm vody radioaktivnmi sticemi a e univerzln rozpustidlo alchymist se stane skutenost ped koncem stolet. A tato revue pedvdala jist poet aplikac, pedstavovala si proren tunel pomoc proudu aktivovan vody. N alchymista vlastn tedy nyn urit poet jednoduchch ltek v prod neznmch a nkolik lahv alchymick vody schopn znan prodlouit jeho ivot omlazenm tkn. Pokus se nyn znovu zkombinovat prost prvky, kter obdrel. Sms je ve svm hmodi a roztav je za nzkch teplot za ptomnosti katalyztor, o nich texty mluv velmi neurit. m dle pokrome ve studiu alchymickch praktik, tm obtnj je texty rozlutit. Tato prce mu zabere jet nkolik let. Obdrel by tak, jak se tvrd, substance naprosto podobn znmm kovm a zejmna kovm, kter jsou dobrmi vodii tepla a elektiny. Byly by to alchymick m, alchymick stbro, alchymick zlato. Klasick testy a spektroskopie by pr neumonily zjistit novost tchto ltek, kter by vak mly nov vlastnosti, odlin od vlastnost znmch kov a pekvapujc. Jsou-li nae zprvy pesn, pak by alchymick m, vzhledem podobn znm mdi, a pece velmi odlin, mla mnohem slab elektrick odpor, srovnateln s odporem supervodi, kterho fyzikov dosahuj v okol absolutn nuly. Takov m by postavila na hlavu elektrochemii, kdyby mohla bt vyuita. Jin substance zrozen z alchymickho postupu by byly pr jet pekvapivj. Jedna z nich by byla rozpustn ve skle pi nzk teplot, jet ped bodem tn skla. Tato substance by se rozptlila uvnit lehce zmklho skla, jakmile by se ho dotkla a dodala by mu rubnov erven zabarven a fialovou fluorescenci v temnu. Prek zskan rozdrcenm takto upravenho skla v achtovm hmodi nazvaj texty alchymist zlatotvornm prkem nebo kamenem mudrc. V nm, pe Bernard, hrab z Trevisa, ve svm filosofickm traktt, doel naplnn onen drahocenn Kmen pekonvajc kad drahokam, nebo je to nekonen poklad k slv Boha, jen ije a vldne navky. Znme zzran legendy, kter se poj k tomuto kameni nebo zlatotvornmu prku, schopnmu pr zajistit pemnu kov ve vaitelnch mnostvch. Pemuje pr zejmna nkter

obyejn kovy ve zlato, stbro nebo platinu, ale jde tu pr jen o jeden aspekt jeho moci. Byla by to jaksi zsobrna jadern energie ve stavu klidu, libovoln pouiteln. Vrtme se brzy k otzkm, kter kladou modernmu vzdlanmu lovku praktiky alchymist, ale zastavme se tam, kde kon texty alchymist. Te je Velk dlo dovreno. Ale v alchymistovi samm se udv zmna, kterou tyto texty nastiuj, ale kterou nejsme schopni popsat, nebo o n mme jen neurit analogick postehy. Tato promna by byla jakmsi slibem toho, co ek cel lidstvo prostednictvm privilegovan inteligentn bytosti na konci styku se Zem a jejmi prvky: pokusnkovo duchovn splynut, soustedn do jednoho pevnho bodu a navzn styku s jinmi ohnisky vdom pes kosmick prostory. Postupn nebo v nhlm osvcen, jak prav tradice, objev alchymista smysl sv dlouh prce. Tajemstv energie a hmoty jsou mu odhalena a zrove se ped nm otevou nekonen perspektivy ivota. M v rukou kl k mechanice vesmru. Sm nastoluje nov vztahy mezi svm vlastnm duchem, napt u oivenm, a duchem vesmrnm, kter vn postupuje k soustedn. Jsou urit vyzaovn zlatotvornho prku pinou promny fyzick bytosti? Zachzen s ohnm a jistmi substancemi umouje tedy nejen pemnu prvk, ale tak petvoen pokusnka samho. Ten vstupuje do odlinho stavu pod vlivem sil vyzaujcch z kelmku (to jest radiac vyslanch jdry, kter podstupuj strukturln zmny). Odehrvaj se v nm mutace. Jeho ivot se prodlouil, jeho inteligence a vjemy dosahuj vy rovn. Existence takovch mutant je jednm ze zklad tradice rosekrucin. Alchymista pejde do vyho stavu byt. Ct se poven do jin sfry vdom. Pipad si jako jedin probudil a zd se mu, e vichni ostatn lid jet sp. Unik lidsk obvyklosti jako Mallory na Everestu, miz, kdy dospl ke sv chvli pravdy. Kmen mudrc, k Ren Alleau, pedstavuje tak prvn pku, kter pomh lovku povznst se k absolutnu. Dle zan tajemstv. Ped nm nen tajemstv, nen esoterismu, nen jinch stn ne ty, kter vrhaj nae touhy a zejmna nae pcha. Ale jako je snadnj spokojit se mylenkami a slovy ne dlat nco svma rukama s bolest, v nav, v tichu a samot, tak je tak pohodlnj hledat toit v mylence takzvan ist, ne se dostat do kku s t a temnotami hmoty. Alchymie zakazuje svm km jakkoli nik tohoto druhu. Nechv je tv v tv velk zhad... Ubezpeuje ns pouze, e budeme-li bojovat a do konce, abychom unikli nevdomosti, bude pravda sama bojovat za ns a pekon nakonec vechno. Tehdy snad zane prav metafyzika. V Je as na vechno. A je tak as na to, aby se asy spojily. Star alchymistick texty tvrd, e na Saturnu se nachzej kle k hmot. Zvltn shodou ve, co dnes vme v jadern fyzice, spov na saturnsk definici atomu. Atom m bt podle Nagasokovy a Rutherfordovy definice centrln hmota vykonvajc pitalivost, obklopen prstenci vcch elektron. Tato saturnsk koncepce atomu je pijata vemi vdci svta nikoli jako absolutn pravda, ale jako nejinnj pracovn hypotza. Je mon, e fyzikm budoucnosti se bude jevit jako naivita. Teorie kvant a vlnov mechanika plat pro chovn elektron. dn teorie a dn mechanika ovem pesn nezachycuje zkony, kter ovldaj jdro. Pedstavujeme si, e je sloeno z proton a neutron, a to je ve. Neznme nic pesnho o jadernch silch. Nejsou ani elektrick, ani magnetick, ani povahy gravitan. Posledn platn hypotza spojuje tyto sly s sticemi prostedkujcmi mezi neutronem a protonem, jim se k mezony. To je uspokojujc jen potud, ne se najde nco jinho. Za dva nebo za deset rok dostanou hypotzy asi jin smry. Nicmn je nutno poznamenat, e ijeme v dob, kdy vdci nemaj ani zcela as, ani zcela prvo dlat jadernou fyziku. Vechno sil a vechen voln materil se sousteuje na vrobu vbunin a

energie. Zkladn bdn ustoupilo do pozad. Nalhav se t co nejvce z toho, co se u v. Mt moc je dleitj ne vdt. A prv tto touze po moci se, jak se zd, alchymist vdy peliv vyhbali. Jak jsme daleko? Styk s neutrony in radioaktivnmi vechny prvky. Pokusn jadern vbuchy otravuj ovzdu planety. Toto zamoovn pokrauje geometrickou adou a len zv poet mrtv narozench dt, rakovinu, leukemii, bude niit rostliny, rozvrt podneb, vytvo zrdy, zni nm nervy, zadus ns. Vldy, a totalitn nebo demokratick, se nezeknou atomovho zbrojen. Nezeknou se ze dvou dvod. Prvn je ten, e veejn mnn nen na rovni planetrnho svdom, je je nutn, aby se projevilo. Druh pak ten, e nejsou vldy, ale jen anonymn spolenosti s lidskm kapitlem, poven nikoli dlat historii, ale vyjadovat rzn aspekty historick fatality. Ale mme-li vit historick fatalit, domnvme se, e je jen jednou z forem duchovnho osudu lidstva, a e tento osud je krsn. Nemyslme tedy, e lidstvo zahyne, i kdyby mlo podstoupit tiscerou smrt, ale e se po obrovskch a hroznch bolestech zrod nebo znovuzrod k radostnmu pocitu, e jde vped. Bude jadern fyzika zamen k moci, jak k Jean Rostand, promarovat genetick kapitl lidstva? Ano, snad po nkolik let. Ale neumme si pedstavit, e by vda nebyla schopna rozvzat gordick uzel, kter si upletla. Dnes znm metody transmutace nedovoluj spoutat energii a radioaktivitu. Jsou to transmutace zce omezen, jejich kodliv vsledky jsou tak omezen. Maj-li alchymist pravdu, pak existuj prost, sporn a bezpen prostedky, jak navodit transmutace ve velkm. Takov prostedky musej prodlat rozpad hmoty a jej rekonstrukci ve stavu odlinm od stavu potenho. dn z vymoenost dnen fyziky tomu nedovoluje vit. A pece to alchymist tvrd u po tisce let. A nae neznalost povahy nuklernch sil a struktury jdra ns nut nemluvit o naprost nemonosti. Exituje-li alchymick transmutace, pak m jdro vlastnosti, kter neznme. V szce jsou dosti zvan vci, abychom se pokusili o skuten vn studium alchymistick literatury. Nepovede-li toto studium k pozorovn nepopiratelnch skutenost, je nicmn urit nadje, e podnt nov npady. A npady jsou to, co nejvce chyb v ptomnm stavu jadern fyziky, podroben touze po moci a pc pod nesmrnou spoustou materilu. Zanme zahldat nekonen sloit struktury uvnit protonu a neutronu a tak, e tzv. zkladn zkony, jako napklad princip rovnosti, se nehod pro jdro. Zan se mluvit o antihmot a mon koexistenci nkolika vesmr v ln naeho vesmru viditelnho, take v budoucnosti je ve mon a zejmna, e alchymist dojdou zadostiuinn. Bylo by krsn a odpovdalo by ulechtilmu tnu jazyka alchymie, kdyby se nae spsa udla zsluhou filosofie zlatodjc. Je as na ve, je tak as, aby se minulost a budoucnost spojily.

ZMIZEL CIVILIZACE
I Auto i podvaj portrt vst ednho a bje nho pana Forta. Por sanatoria p ehnanch shod. Pan Fort ob t univerzlnho poznni. ty icet tisc zznam o barvnkovch bou ch, abm deti a krvavch lijcch. Kniha zatracenc . Jist profesor Kreyssler. Chvla a oslava intermediarismu. Poustevnk z Bronxu aneb kosmick Rabelais. Auto i navt vuj katedrlu svatho Jinde. Dobrou chu , pane Forte! V New Yorku il v roce 1910 v malm manskm byt v Bronxu dobr mu, ani mlad, ani star, kter se podobal bzlivmu tuleni. Jeho jmno bylo Charles Hoy Fort. Ml kulat tun paciky, bicho a boky, dn krk, velikou zpola opelichanou lebku, irok asiatsk nos, elezn brliky a knry jako Gurdjiev. Vak tak vypadal jako menevick profesor. Nevychzel pli ven, leda aby se odebral do mstsk knihovny, kde se probral spoustou denk, revu a roenek

vech stt a vech dob. Kolem jeho psacho stolku se kup przdn krabice od bot a stohy asopis: American Almanach z roku 1883, London Times z let 18801893, Annual Record of Science , dvacet ronk Filosofickho magaznu, Anly francouzsk entomologick spole nosti a rzn meteorologick asopisy. Nosil zelen ttek, a kdy jeho ena zaplila ohva, aby uvaila obd, chodval se vdycky podvat do kuchyn, jestli nehroz nebezpe, e zalo ohe. To byla jedin vc, kter drdila pan Fortovou, rozenou Annu Filanovou, kterou si vybral pro jej naprost nedostatek intelektuln zvdavosti, enu, kterou velmi miloval a kter ho mla nn rda. A do tyiaticeti let se Charles Fort, syn kupce z Albany, protloukal dk prmrnmu novinskmu nadn a jist zrunosti v preparovn motl. Kdy rodie zemeli a on prodal svj obchod potravinami, zaloil si malou rentiku, kter mu konen umonila vnovat se vlun sv vni: sbrn zprv o nepravdpodobnch, a pece prokzanch udlostech. erven d v Blankenberghe 2. listopadu 1819, d blta v Tasmanii 14. listopadu 1902. Vloky snhu velk jako talky v Nashvillu 24. ledna 1891. ab d v Birminghamu 30. ervna 1892. Povtron. Krvav koule. Otisky krok bjenho zvete v Devenshiru. Ltajc tale. Stopy po lkaskch bakch v horch. Stroje na nebi. Vrtochy komet. Podivn zmizen. Nevysvtliteln iveln pohromy. Npisy na meteoritech. ern snh. Modr msce a zelen slunce. Krvav lijky. Nashromdil tak ptadvacet tisc zznam seazench v kartotench krabicch. Fakta, kter zapadnou do propasti zapomnn, sotva se objev na svtle. Ale pesto fakta. Nazval to svm sanatoriem pehnanch shod. Fakta, o nich nikdo nechtl mluvit. Slyel, jak z jeho lstkovho katalogu stoup opravdov ev ticha. Zachvtilo ho cosi jako nha k tm nesouvislm skutenostem, vypuzenm z oblasti poznn, jim sktal toit ve sv uboh pracovn v Bronxu a kterm lichotil, kdy je tdil: Tak co, holky, skrkov, hrbi, aci, defilujete mi tady, ale je ve vs psobiv solidnost vc, kter pomjej, pomjej, ale neustvaj pomjet. Kdy byl unaven z toho proces daj, kter vda uznala za vhodn vylouit (Ltajc ledovec se ztil v troskch na Rouen 6. ervence 1853. Korby nebeskch cestovatel. Okdlen bytosti ve vi 8000 metr na nebi nad Palermem 30. listopadu 1880. Zc kola na moi. Det sry a masa. Zbytky obr ve Skotsku. Rakve malch bytost pilch odjinud ve skalch u Edinburku)... kdy byl tedy unaven, rozptyloval se duevn tak, e hrl sm se sebou nekonen partie nadach na achovnici, kterou sm vynalezl a kter obsahovala 1600 pol. Pak jednoho dne Charles Hoy Fort zjistil, e jeho obrovit prce je k niemu. e je nepouiteln, pochybn. Prost zbava maniaka. Tuil, e pelapoval jen na prahu toho, co neurit hledal, a e neudlal vbec nic z toho, co ml opravdu udlat. Nebylo to bdn, ale karikatura bdn. A on, kter ml takov strach z nebezpe poru, hodil krabice i lstky do ohn. Objevil prv svou pravou povahu. Tento maniak zvltnch skutenost byl zrove fanatikem obecnch mylenek. Co to vlastn zaal neuvdomle dlat bhem tch zpola ztracench let? Schoulen ve sv jeskyni s motly a starmi papry, ve skutenosti zatoil na jednu z velkch mocnost stolet: na jistotu, kterou maj civilizovan lid, e vd vechno o vesmru, v kterm ij. A pro se tedy pan Charles Hoy Fort skrval, jako by se stydl? Proto, e sebemen narka na skutenost, e by ve vesmru mohly existovat obrovsk oblasti Neznma, lidi nepjemn znepokojuje. Charles Hoy Fort si celkem vzato vedl jako erotoman: nechme si pro sebe sv neesti, aby spolenost nedostala vztek, a se dov, e nechv leet ladem vtinu ivn pdy sexuality. lo te o to, aby se od posedlosti pelo k vtectv, od osaml zbavy k zsadnmu prohlen. lo o to, zat napt opravdov dlo, to jest dlo revolun. Vdeck poznn nen objektivn. Je jako civilizace uritm spiknutm. Zavrhuje spoustu fakt, protoe by naruovaly ustlen rozumov pochody. ijeme pod reimem inkvizice, kde zbran nejastji pouvanou proti nekonformn skutenosti je pohrdn doprovzen smchem. Co je poznn za takovch podmnek? V topografii inteligence by se dalo, jak k Fort, definovat poznn jako nevdomost zahalen smchem. Bude tedy nutno doadovat se dodatku

k svobodm, kter zaruuje stava: svobody pochybovat o vd. Svobody pochybovat o revoluci (co jestli Darwinovo dlo bylo fikc?), o rotaci Zem, o existenci rychlosti svtla, o gravitaci atd. O vem krom fakt. Fakt neutdnch, tak jak se nm pedstavuj, vzneen i nikoli, zvrhl nebo ist, s celm houfem svch podivnost a nevhodnch prvodnch jev. Nezavrhovat nic ze skutenosti, nebo budouc vda objev neznm vztahy mezi skutenostmi, kter se nm jev jako nesouvisl. Vda potebuje, aby s n zatsl duch sten dravm hladem po poznn a pitom nedviv, nov, divok. Svt potebuje encyklopedii vylouench fakt, zavrench skutenost. Mm velk strach, e bude nutno vydat na civilizaci nov svty, kde budou mt prvo t bl by. Na osm let se bzliv tule z Bronxu ujal kolu poznat vechna umn a vechny vdy a vynalezl si pl tuctu dalch pro svou vlastn potebu. Zachvcen encyklopedickm deliriem vrh se zuiv do gigantick prce, kter spov ne tak v uen, jako spe v uvdomovn si totality veho ivoucho. asl jsem, e se nkdo me spokojit bt romanopiscem, krejm, prmyslnkem nebo poulinm metaem. Principy, formule, zkony, fenomny, vechno strvil v Mstsk knihovn v New Yorku, v Britskm muzeu a dk obrovsk korespondenci se vemi velkmi knihovnami a knihkupectvmi svta. tyicet tisc poznmek roztdnch do tincti set oddl, psanch tukou na drobouk kartnky tsnopisem, kter si sm vynalezl. Nad tmto poetilm podniknm vak z dar posuzovat kad pedmt z hlediska vy inteligence, kter se prv pouila o jeho existenci: Astronomie. Non hlda m na starosti pl tuctu ervench lamp v pehrazen ulici. Ve tvrti jsou plynov lampy, kandelbry a osvtlen okna. Lid krtaj zpalky, zapaluj ohn, vypukl por, jsou tam nenov reklamy a reflektory automobil. Ale non hlda se dr svho malho systmu... Zrove se pout opt do svch bdn o zavrench skutenostech, ale systematicky, a sna se ovit kad fakt konfrontac s jinmi prameny. Vnese do svho podnikn pln, kter zahrnuje astronomii, sociologii, psychologii, morfologii, chemii, magnetismus. Nen u sbratelem. Pokou se opatit si vtrnou rici pro onen svt, vyrobit si kompas k plavb po ocenech zsvt, sestavit skldanku svt skrytch za nam svtem. Potebuje kad lsteek, kter se chvje na obrovskm strom fantastina: straliv ev prochvv nebem nad Neapol 22. listopadu 1821; ryby padaj z mrak na Singapur v roce 1861; v departementu Indre-et-Loire cel vodopd suchho list; na Sumatru dopadaj s blesky kamenn sekery; dopady iv hmoty; Tamerlni prostoru spchali adu nos; trosky bludnch svt krou nad naimi hlavami... Jsem inteligentn a tak se siln lim od pravovcch. Ponvad nemm aristokratick pohrdn novoyorskho konzervativce nebo eskymckho arodje, nezbv mi, ne pipoutt existenci jinch svt... Pan Fortov se o to vechno naprosto nezajm. Je dokonce tak lhostejn, e si nepovimne ani manelovy vstednosti. Ten nemluv o svch pracch, nebo jen se vzcnmi pteli, kte jsou ohromeni. Nestoj o schzky s nimi. Ale obas jim pe. Mm dojem, e se oddvm jaksi nov neesti doporuen milovnkm dosud zcela neznmch hch. Zpotku byla nkter m zjitn tak dsiv nebo tak smn, e je kad, kdo o nich etl, sthal nenvist nebo pohrdnm. Te je to u lep, pichz ke slovu tak trochu soucit. Unavil si zrak. Hroz mu oslepnut. Zanech veho a nkolik msc rozjm. iv se jen ernm chlebem a srem. Kdy se mu zrak vyjasn, pust se do vysvtlovn sv osobn vize vesmru, vize antidogmatick a pokou se proniknout k chpn svch blinch mocnmi humoristickmi lehy. Leckdy jsem se sm pistihl, e si nemyslm to, emu bych nejradji vil. Jak pokroil ve studiu rozlinch vd, pokroil tak v poznn jejich nedostatenosti. Je nutno je strhnout a po zklady, jejich duch nen dobr. Je teba se vm zat znovu a uvst do nich vylouen fakta, o nich shromdil kyklopskou dokumentaci. Nejprve je tam znovu uvst. Pak je vysvtlit, pokud je to mon. Nedomnvm se, e bych vytvel z absurdna njak idol. Myslm, e pi prvnm tpn vak nelze vdt, co bude nakonec pijateln. Kdyby nkter z prvnch

prkopnk zoologie (kter by se mla pedlat) slyel mluvit o ptcch, kte rostou na stromech, ml by upozornit, e slyel mluvit o ptcch, kte rostou na stromech. Teprve pak by se ml zat zabvat tm, e by tyto daje prosil vdeckm stem. Je nutno zrevidovat samy struktury poznn. Charles, Hoy Fort ct, jak se v nm chvj etn teorie, kter vechny maj kdla andla bizarnosti. Vid Vdu jako velmi civilizovan vz vren na autostrdu. Ale po kad stran tto velkolep asfaltov dlnice opaten neony se thne divok zem pln zzrak a tajemstv. Stop! Prozkoumejte tak kraj do hloubky! Vybote z cesty! Jezdte cikcak! Je tedy nutno dlat neuspodan, klaunsk pohyby, jako kdy se pokoume zastavit auto. Nesejde na tom, e budeme vypadat groteskn, je to nalhav! Pan Charles Hoy Fort, poustevnk z Bronxu, se domnv, e mus provst co nejrychleji a co nejdraznji urit poet opiek naprosto nezbytnch. Pesvden o dleitosti svho posln a oprotn od sv dokumentace, jme se shrnovat do t set strnek sv nejlep vbun nloe. Spalte m jako kmen sekvoje, prolistujte m jako strnky kdovch tes, znsobte m tiscem a nahrate mou titrnou neskromnost megalomani Titna, a teprve pak budu moci pst s , kterou vyaduje mj nmt. Pe sv prvn dlo, Knihu zatracenc , v n, jak k, navrhuje urit poet experiment se strukturou poznn. Dlo vylo v New Yorku v roce 1919. Vyvolalo revoluci v intelektulnch kruzch. Ped prvnmi projevy dadaismu a surrealismu. Charles Fort zavdl do vdy to, co Tzara, Breton a jejich ci mli uvst do umn a literatury: planouc odmtnut hrt hru, pi n kad podvd, straliv tvrzen, e je jet nco jinho. Nesmrn sil, ne snad abychom mysleli skutenost v jej celosti, ale jak zabrnit, aby skuteno nebylo myleno falen souvislm zpsobem. Naprost roztrka. Jsem steek, kter tr ki poznn a brn mu spt. Kniha zatracenc ? Zlat la pro potrhl zlatokopy, prohlsil John Winterich. Jedna z monstruozit literatury, napsal Edmund Pearson. Pro Bena Hechta je Charles Fort apotolem vjimenosti a knzem mystifiktorem nepravdpodobna. Martin Gardner vak uznv, e jeho sarkasmy harmonuj s nejzvanjmi kritikami Einsteinovmi a Russellovmi. John W. Campbell tvrd, e v tom dle jsou zrodky alespo esti novch vd. st Charlese Forta, to je jzda na komet, doznv Maynard Shipley a Thodore Dreiser v nm vid nejvt literrn postavu od doby Edgara Poea. Kniha zatracenc byla vydna mou p ve Francii a v roce 1955. Pes vborn peklad a vybaven Roberta Benayouna a pes poselstv Tiffanyho Thayera, kter pedsed ve Spojench sttech Spolenosti ptel Charlese Forta, prolo toto mimodn dlo tm nepostehnuto. Utovali jsme se s Bergierem z tohoto nespchu jednoho z naich nejdrach uitel, kdy jsme si pedstavili, jak vychutnv na dn nebeskho sargasovho nadmoe, kde asi sdl, ten hluk ticha, kter k nmu stoup z Descartesovy zem.1 N bval prepartor motl se dsil veho pevnho, utdnho, definovanho. Vda izoluje jevy a vci, aby je pozorovala. Velkou mylenkou Charlese Forta je, e nen nic izolovatelnho. Kad izolovan vc pestane existovat. Otakrek fenyklov saje na fiale. Je to motl plus nektar fialy; je to fiala minus motlova chu. Kad definice njak vci o sob je atenttem proti skutenosti. Tak een divosk kmeny obklopuj s uctivou p prosky duchem. Definovat vc termny v n obsaenmi se pokld veobecn za znmku slabosti ducha. Vichni vdci zanaj sv prce takovmi definicemi a nae kmeny obklopuj s uctivou p vdce. To k Charles Hoy Fort, milovnk neobvyklho, zapisova zzrak, kter se pustil do stralivho uvaovn o uvaovn. Nebo m spadeno na duchovn strukturu civilizovanho lovka. Vbec nesouhlas s dvoutaktnm motorem, kter je ivnou pdou modernho uvaovn. Dv doby: ano a ne, pozitivn a negativn. Modern poznn a chpn spovaj na tomto podvojnm pochodu: sprvn, chybn; oteven, zaven; iv, mrtv; tekut, pevn atd. Fort se

doaduje proti Descartesovi takovho nzoru na obecn, z nho by se dalo vychzet a definovat jedinen v jeho vztazch s obecnm, aby kad vc byla pojmna jako prostednk jinch vc. Doaduje se nov mentln struktury, schopn vnmat jako skuten pechodn stavy mezi ano a ne, mezi pozitivnm a negativnm. Tedy uvaovn povznesen nad podvojnost. Jaksi tet oko inteligence. Jazyk nesta na to, aby vyjdil vidn tohoto tetho oka, nebo je produktem podvojnosti (co je spiknut, organizovan omezen). A tak mus Fort uvat pdavn jmna s dvoj janusovskou tv: reln-ireln, nehmotn-hmotn, rozpustn-nerozpustn. Jeden z naich ptel, kdy jsme s nm jednou s Bergierem obdvali, si vymyslel pln od zklad vnho rakouskho profesora, syna hotelira U dvou polokoul v Magdeburku, jmnem Kreysslera. Herr Professor Kreyssler, kterho nm obrn vylil, zasvtil obrovit dlo petvoen zpadnch jazyk. N ptel pomlel na to, e uveejn v jedn vn revui studii o Kreysslerov verbalismu, a byla by to bvala velmi uiten mystifikace. Kreyssler se toti pokusil uvolnit zanrovanou e, aby se konen nadula pechodnmi stavy zanedbvanmi v na dnen mentln struktue. Uveme si pklad. Zpodn a nskok. J budu definovat zpodn v nskoku, kter bych chtl mt? Nen na to slovo. Kreyssler navrhoval nd n . A nskok ve zpodn, kter jsem ml? Zposkok . Jde tu jen o asov intermediarity. Pohrume se do duevnch stav. Lska a nenvist. Miluji-li vlan, miluji-li v druhm jen sebe, take se pibliuji k nenvisti, je to lska? Ne, je to lenvist . Nenvidm-li svho neptele, ale pitom neztrcm nit spojujc vechny bytosti, kdy konm svou povinnost neptele, ale smiuj nenvist a lsku, nen to nenvist, je to nska . Pejdme k zkladnm pechodnm termnm. Co je to smrt a co je to ivot? Tolik pechodnch stav mezi nimi, kter odmtme vidt! Je smrvot, kter nen ivotem, kter znamen jen brnit se smrti. A pak je skuten ivot, akoliv vme, e musme zemt, a to je irt . A podvejme se na stavy vdom. Jak se nae vdom vzn mezi spnkem a bdnm. Kolikrt m vdom jen bp , v, e bd, ale sp! Dej Pn Bh, aby se pokusilo bdt, kdy v, jak snadno usne, a to by bylo sp n .2 N ptel si prv peetl Forta, kdy nm pedloil tuhle geniln fraku. V metafyzickch termnech, k Fort, se domnvm, e vechno, co se obecn nazv ,existenc a emu j km prostedkovanost (intermediarita), je jaksi skoroexistence, ani skuten, ani neskuten, ale vraz jakhosi pokusu mcho ke skutenu nebo k proniknut do skuten existence. Takov podnik nem v modernch dobch obdoby. Ohlauje hlubokou zmnu v struktue ducha, kterou dnes vyaduj objevy nkterch matematickch a fyziklnch skutenost. Na rovni stice kupkladu as krou zrove obma smry. Rovnice jsou zrove sprvn i chybn. Svtlo je zrove nepetrit i peruovan. To, emu se k byt, je pohyb. Veker pohyb nen vrazem rovnovhy, ale pokusu o dosaen rovnovhy nebo rovnovhy nedosaen. A prost fakt byt se projevuje v intermediarit mezi rovnovhou a nerovnovhou. Tato slova pochzej z roku 1919 a poj se k soudobm vahm takovho biofyzika, jako je Jacques Mntrier, o inverzi entropie. Vechny jevy v naem pechodnm stavu nebo skorostavu pedstavuj pokus o organizaci, harmonizaci, individualizaci, to jest pokus o dosaen reality. Ale kad takov pokus ztroskotv o kontinuitu nebo o vnj sly, o vylouen fakta sousedc s fakty pijatmi. To pedjm jednu z nejabstraktnjch operac kvantov fyziky: normalizaci funkc, operaci, spovajc v tom, e stanovme funkci, kter popisuje fyzikln pedmt takovm zpsobem, aby bylo mono takov pedmt najt znovu v celm vesmru. Pojmm kadou vc, jako by zaujmala urit gradace, srie etap mezi skutenost a neskutenost. Proto zle Fortovi pramlo na tom, aby se zmocnil toho i onoho faktu, chce-li zat popisovat totalitu. A pro volit fakt uklidujc n rozum spe ne fakt znepokojujc? Pro vyluovat? Pi vpotu kruhu lze zat kdekoli. Ohlauje napklad existenci ltajcch pedmt. To je skupina fakt, s n se me zat, kdy chceme ovldnout celost svta. Ale, dodv hned, barvnkov boue by poslouila stejn dobe. Nejsem realista. Nejsem idealista. Jsem intermediarista. Jak meme zstat srozumiteln, kdy se vrhme na sm koen chpn, na sm zklad ducha? Se zdnlivou vstednost, kter je

dernou e gnia ve skutenosti centralistickho, chod si pro sv obrazy co nejdle, nebo m jistotu, e je pivede k stanovenmu hlubokmu bodu svch meditac. Do jist mry postupuje n kmotr Charles Hoy Fort jak Rabelais. Spust takov povyk humoru a obraz, e by vzbudil i mrtv. Sbrm zprvy o vech pedmtech nadanch uritou odlinost, jako jsou odchylky od soustednosti v msnm krteru Kopernk, nhl objeven purpurovch meteor, stacionrn meteory, nebo nhl vzrst vlas na lys hlav mumie. Nicmn mj hlavn zjem nem k faktm, ale ke vztahm mezi fakty. Dlouho jsem uvaoval o takzvanch vztazch, jim se k nhodn shody. A co jestli nejsou nhodn shody? Za dvnch dn, kdy jsem byl zvl zvrhlm ulinkem, jsem musel v sobotu za trest pracovat v otcov krm a musel jsem sekrabvat nlepky z konzerv od konkurence a lepit na n nlepky rodi. Jednoho dne, kdy jsem ml ped sebou skutenou pyramidu ovocnch a zeleninovch konzerv, mi zbyly u jen nlepky na broskve. Nalepil jsem je na broskvov konzervy, a pak jsem je lepil dl na meruky. A kal jsem si, copak meruky nejsou broskve? A nejsou nkter vestky jako meruky? Nae jsem se jal prmovn nebo vdecky lepit sv broskvov etikety na vestkov, teov, fazolov a hrkov konzervy. Co m k tomu vedlo? Nevm to dodnes, nebo jsem jet nerozhodl, zda jsem tehdy byl vdec, nebo humorista. Objev se nov hvzda. Do jak mry se li od jistch kapek neznmho pvodu, kter byly zjitny na jednom bavlnku v Oklahom? Mm zvl skvl exempl motla, liaje smrtihlava. Pit jako my a zvuk, kter vydv, mi pipad jako hlas. O motlovi druhu Kalima, kter se podob suchmu listu, se k, e napodobuje such list schvln. Ale napodob smrtihlav svou kresbou umrl lebku? Nejsou-li patrny pozitivn rozdly, nen mono dnou vc definovat jako pozitivn odlinou od jin. Co je to dm? Stodola je dm, s podmnkou, e v nm bydlme. Ale jestlie fakt sdlen vytv podstatu domu spe ne architektonick styl, pak je pta hnzdo dm. Kritriem nen, e je obsazen lidmi, nebo psi maj tak svj dm. A tak materil nen kritriem, ponvad Eskymci maj domy ze snhu. A tak dv vci tak pozitivn odlin jako Bl dm ve Washington a skopka kraba se jev jako soumezn. Ostrovy z blho korlu na temn modrm moi. Jejich zdnliv odlinost, jejich zdnliv jedinenost nebo pozitivn rozdl, kter je odliuje, je jen promtnutm tho moskho dna. Rozdl mezi moem a zem nen pozitivn. V kad vod je trochu zem, v kad zemi je voda. Take vechna zdn klamou, nebo jsou soust tho spektra. Na noze stolu nen nic pozitivnho, je jen promtnutm neho. A dn z ns nen osobou, nebo fyzicky jsme pomezm toho, co ns obklopuje, a protoe psychicky se nezmeme na nic jinho ne na vyjden svch vztah ke vemu, co ns obklopuje. Zastvm toto stanovisko: vechny vci, kter se zdaj mt individuln totonost, jsou jen ostrovy, projekce podmoskho kontinentu, a nemaj skuten obrysy. Jako krsn oznam to, co se zd bt pln. Ve nepln nebo zmrzaen je dokonale okliv. Venue Milosk. Dt by ji shledalo oklivou. Jestlie si ji ist duch pedstav plnou, stane se krsnou. Ruka pojat jako ruka me vypadat krsn. Oputna na bitevnm poli u

krsn nen. Ale vechno, co ns obklopuje, je st neho. A to zase st neho. Na tomto svt nen nic krsnho, jenom vnj zdn jsou nkde uprosted mezi krsou a oklivost. Jen univerzalita je pln a jen plnost je krsn. Hlubokou mylenkou naeho mistra Forta je tedy skryt jednota vech vc a vech jev. Jene civilizovan mylen sklonku 19. stolet umsuje vude zvorky a n podvojn zpsob uvaovn vid vude jen dualitu. A tak se moudr bloud z Bronxu bou proti exkluzionistick vd sv doby a tak proti sam struktue na inteligence. Jin forma inteligence, jaksi mystick, probudil v ptomnosti Totality, se mu jev jako nutnost. A z toho vychz a navrhuje jin metody poznn. Aby ns na to pipravil, rozbije nae navykl mylen. Vyrazm s vmi dvee, je se otvraj na onen svt. Ale pan Fort nen idealista. Bojuje proti naemu omezenmu realismu. Odmtme skutenost, kdy je fantastick. Fort nehls nov nboenstv. Naopak, spch, aby postavil bariru kolem svho uen a zabrnil tak slabm duchm, aby tam nevstupovali. Ze je vechno ve vem, e je vesmr obsaen v zrnku psku, o tom je pesvden. Ale tato metafyzick jistota se me zaskvt jen v vahch nejvy rovn. Kdyby sestoupila na rove primitivnho okultismu, stala by se smnou. Neme si dovolit delirium analogizovn, kter je tak drah pochybnm esoterikm, kte vm neustle vysvtluj jednu vc jinou vc: bibli sly, posledn vlku velkou pyramidou, revoluci pomoc tarokovch karet, mou budoucnost z hvzd a kte vid vude znamen veho. Je pravdpodobn vztah mezi r a hrochem, ale mladho mue nikdy nenapadne, aby sv snoubence pinesl kytici hroch. Mark Twain, kdy odhaloval podobnou mylenkovou zrdnost, prohlsil ertem, e lze vysvtlit Jarn pse pomoc Desatera, protoe Moj a Mendelssohn jsou stejn jmno, sta jen msto -oj dt -endelssohn . A Charles Fort se vrac do toku s touto karikaturou: Lze ztotonit irafu a slunenici, protoe ob jsou vythl. Velbloud a bursk oek jsou k nerozeznn, kdy pihlme jenom k hrbm. Takov je ten dobrk. Je solidn a m rabelaisovsk humor. Podvejme se te, jak jeho mylenka dostv vesmrn rozmach. A kdyby zem sama jako takov nebyla skuten? Kdyby byla ve vesmru jen nm prostedkujcm? Zem mon nen naprosto nezvisl a ivot na zemi nen teba naprosto nezvisl od jinch ivot, od jinch existenc v prostoru... tyicet tisc zprv o detch veho druhu, kter spadly na zem, u dvno Forta pmo vyzvalo, aby pipustil hypotzu, e vtina tchto de nen pozemskho pvodu. Navrhuji, abychom se zabvali mylenkou, e za nam svtem jsou jin kontinenty, odkud padaj pedmty, jako jsou trosky z Ameriky vyplavovny v Evrop. Podotknme hned, e Fort nen naivn. Nev vemu. Bou se jen proti zvyku poprat a priori . Neoznauje prstem pravdy. Bu pst, aby zniil budovu vdy sv doby, postavenou z pravd tak stench, e se podobaj omylm. Smje se? Nen pece dvodu, aby lidsk sil po poznn nemohlo bt obas perueno smchem, kter je tak lidsk. Vyml? Sn? Dopluje chybjc lnky? Kosmick Rabelais? Souhlas s tm. Tato kniha je fikce, jako Gulliverovy cesty , P vod druh a ostatn tak Bible. ern det a snhy, vloky snhu ern jako gagt. Struska z vysokch pec pad z nebe ve Skotskm moi. Nachz se v tak obrovskm mnostv, e by mohla pedstavovat celkov vkon vech vysokch pec na svt. Myslm na ostrov, kter soused s drahou zaocenskch obchodnch lod. Nkolikrt za rok k nmu voda vyplav odpad z lod plujcch kolem. A pro ne odpad a trosky z mezihvzdnch lod? Det ivoin podstaty, rosolovit podstaty, provzen silnm hnilobnm zpachem. Pipustme, e v nekonench prostorech se vznej rozshl slizk a rosolovit ostrovy? Jde snad o nklady potravin sloen ve vesmru Velkmi Cestovateli z jinch svt? Soudm, e nad naimi hlavami jist stacionrn oblast, v n jsou gravitan a meteorologick pozemsk sly pomrn neten, dostv z vnjku zplodiny obdobn naim.

Det ivch zvat: ryb, ab, elv. Pochzej odjinud? V tom ppad snad lidsk bytosti tak v dvn minulosti pily odjinud... Pokud nejde o zvata vyrvan z povrchu zem uragny a smrtmi a uloen do oblast prostoru, kde nepsob gravitace, do jaksi lednice, kde se uchovvaj neomezen dlouho vtky takovch nos. Uneseny ze zem, proly dvemi, je vedou jinam, a jsou te shromdny v sargasovm supermoi nebes. Pedmty zvednut do ve uragny vstoupily snad do psma plnho vznen nad zem, vznej se vedle sebe dlouho a nakonec spadnou... Tady mte data, dlejte si s nimi co chcete... Kam let smrt, z eho jsou utvoeny?... Sargasov supermoe: trosky, odpadky, star nklady z meziplanetrnch ztroskotn, pedmty vyvren do prostoru keemi sousednch planet, pamtky z doby Alexandr, Caesar a Napoleon Marsu, Jupitera i Neptuna. Pedmty unesen naimi cyklny: stodoly a kon, sloni, mouchy, pterodaktylov a vyhynuli ptrosi moa, listy soudobch strom nebo strom z doby karbonu, a vechno se sklonem rozpadat se na blto nebo stejnorod prach, erven, ern nebo lut, poklady pro paleontology a archeology, nakupeniny vk, uragny z Egypta, z ecka, z Asrie... Kameny padaj zrove s blesky. Sedlci se domnvali, e jde o meteority, vda meteority vylouila. Sedlci vili v hromov kameny, vda vylouila hromov kameny. Je zbyten zdrazovat, e sedlci chod krajinou, zatmco vdci se uzavraj do svch laborato a konferennch sn. Otesan hromov kameny. Kameny se znakami a znamenmi. A co jestli se jin svty pokusily takto a jinak navzat s nmi spojen nebo aspo s nktermi z ns? S nkterou sektou, snad s tajnou spolenost nebo s nktermi velmi esoterickmi obyvateli tto zem? Jsou tiscer a tiscer svdectv o tchto pokusech o styk. M dlouholet zkuenost s potlaovnm a lhostejnost m pivd na mylenku, jet ne se pustm do tto otzky, e hvzdi vidli tyto svty, e meteorologov, vdci, speciln pozorovatel je mnohokrt zpozorovali. Ale e Systm vylouil vechny daje o nich. Pipomeme si jet jednou, e toto je psno kolem roku 1910. Dnes stavj Rusov a Amerian laboratoe pro studium signl, kter by k nm mohly bt vyslny z jinch svt. A co jestli jsme byli navtveni v dvn minulosti? A jestli je paleontologie falen? A co jestli mohutn kosti objeven v 19. stolet vdci, kte vyluovali neznmo, byly shromdny libovoln? Zbytky obch bytost, pleitostnch nvtvnk na planety? Co ns v podstat nut vit v pedlidskou zvenu, o n nm vykldaj paleontologov, kte toho nevd vce ne my? Akoli mm optimistickou a dvivou povahu, pokad kdy navtvm Americk prodopisn muzeum, v oddle ,Zkamenliny nabude mj cynismus vdycky vrchu. Obrovit kosti rekonstruovan tak, aby vytvoily ,pravdpodobn dinosaury. O patro ne je rekonstrukce blbouna nejapnho. To je skuten fikce, podvan jako takov. Ale vytvoen s takovou lskou, s takovou touhou pesvdit... Pro, kdy ns navtvili, ns nenavtvuj dl? Tum prostou a okamit pijatelnou odpov: Vychovvali bychom, civilizovali bychom, kdybychom mohli, vepe, husy a krvy? Napadlo by ns navzat diplomatick styky se slepic, kter funguje tak, e ns uspokojuje svm absolutnm smyslem pro dokonalost? Myslm, e jsme nco jako nemovitosti, pdatn materil, dobytek. ekl bych, e nemu patme. e dve byla zem nco jako zem nikoho , kterou prozkoumaly, kolonizovaly a o ni se spolu pely jin svty. Te nco vlastn Zemi a vzdlilo z n vechny kolonisty. Nikdo nevypadal tak vyloen jako pchoz z jinho svta, jako prv Krytof Kolumbus, kdy se vylodil na San Salvadoru, nebo Hudson, kdy plul proti ece, kter nese jeho jmno. Ale pokud jde o utajen nvtvy uinn na planet jet nedvno, pokud jde o cestovatele-vyslance, kte piletli snad z jinho svta a jim mnoho zleelo na tom, aby se nm vyhnuli, o tch budeme mt pesvdiv dkazy. Kdy na sebe beru tento kol, musm tak zanedbat jist aspekty skutenosti. Nevidm napklad, jak v jedn knize obshnout vechny mon zpsoby vyuit lidstva njakou jinou

existenc, ani jak ospravedlnit lichotivou iluzi, kter nm tvrd, e jsme k nemu uiten. Vepi, husy a krvy musej nejdve objevit, e je nkdo vlastn, a pak teprve mohou zvdat, pro je vlastn. Snad jsme pouiteln, snad dolo k njak mluv mezi vce stranami. Nco nad nmi vldne zkonnm prvem, kter si zskalo, kdy za n zaplatilo odpovdajc hodnotu v sklennch tretkch, kterou za ns vyadoval n pedchzejc primitivnj majetnk. A tato transakce je znm u nkolik stolet nkterm z ns, kte tvome pedvoj uritho kultu nebo tajnho du, jeho lenov jako otroci prvn tdy ns d podle pokyn, kter dostali, a pobzej ns k naemu zhadnmu konn. Dve, dvno pedtm, ne bylo toto zkonn vlastnictv nastoleno, obyvatel cel ady vesmr pistli na na zemi, seskoili na ni, piletli hnni plachtami, piplaveni, pitaeni k naim behm jednotliv nebo ve skupinch, navtvovali ns pleitostn nebo periodicky za elem lovu, smnnho obchodu nebo tby, snad tak aby naplnili sv harmy. Zaloili u ns sv kolonie, ztratili se nebo museli odlett. Nrody civilizovan nebo primitivn, bytosti nebo vci, formy bl, ern nebo lut. Nejsme sami. Zem nen osaml, jsme vichni hmyz nebo myi a lime se jen rznmi projevy velkho univerzlnho sra, jeho kvaen a vni neurit vnmme. Jsou jin svty za nam svtem, jin ivoty za tm, co nazvme ivotem. Je nutno zruit zvorky vlunosti, abychom mohli nastnit hypotzy fantastick jednoty. A tm he, jestli se mlme, jestli napklad kreslme mapu Ameriky, na n by eka Hudson tekla pmo na Sibi. Podstatn v tomto okamiku znovuzrozen ducha a poznvacch metod je, abychom vdli bezpen, e je mapy nutno pekreslit, e svt nen to, co jsme si mysleli, a e my sami se musme stt v nitru svho vdom nm jinm, ne jsme byli. Jin svty jsou ve spojen s na zem. Jsou pro to dkazy. Ty, kter se domnvme vidt, nejsou teba dobr. Ale jsou. Otisky bank na horch, jsou to dkazy? Nevme. Ale povzbud naeho ducha, aby nael lep: Zd se mi, e ty otisky symbolizuj styky. Ale nikoli spojovac prostedky mezi obyvateli zem. Mm dojem, e njak vnj sla poznamenala symboly pozemsk skly a to z velk dlky. Nemyslm, e tyto stopy po bakch jsou sdlen psan mezi rznmi obyvateli Zem, ponvad se zd nepijateln, e obyvatel ny, Skotska a Ameriky mli vichni stejn systm. Stopy po bakch jsou srie otisk na povrchu skly a pipomnaj nezvratn lkask baky. Nkdy jsou obklopeny kruhem, nkdy pouhm polokruhem. Najdou se skuten vude, v Anglii, ve Francii, v Americe, v Alrsku, na Kavkaze a v Palestin, vude krom dalekho severu. V n jsou jimi tesy posety. Na jedn skaln stn blzko Comskho jezera je cel labyrint tchto znaek. V Itlii, ve panlsku a v Indii je najdeme v neuvitelnm mnostv. Pedpokldejme, e sla, eknme obdobn sle elektrick, by mohla na dlku poznamenvat skly, jako me bt teba selenium poznamenno na stovky kilometr dlkovou fotografi, ale j jsem lovk dvojho ducha. Ztracen badatel odnkud pili. A odnkud se nkdo pokou s nimi dorozumt a cel lijk poselstv dopad horenat na zemi v nadji, e nkter poselstv se vtisknou do skal blzko zbloudilch badatel. Nebo jet, nkde na zemi je skalnat povrch velmi zvltnho druhu, jaksi pijma, nco jako antnn konstrukce, nebo srzn kuelovit pahorek, na nj se u po stalet vepisuj poselstv z jinho svta. Ale nkdy tato poselstv zabloud a poznamenaj stny lec tisce kilometr od pijmae. Snad sly skryt za histori zem zanechaly na skalch Palestiny, Anglie, ny a Indie archvy, je budou jednoho dne proptrny, nebo jde o pokyny vyslan patnm smrem na adresu esoterickch d, svobodnch zedn a jezuit prostoru. dn obraz nen pli blzniv, dn hypotza pli oteven. Jsou to berani na proren prlomu do pevnosti. Jsou v tom ltajc stroje, badatel v prostoru. A co kdyby si tak cestou odebrali na zkouku nkolik zdejch ivch organism? Myslm, e ns nkdo lov. Mon e si ns superlabunci vych sfr vysoce cen. Uchvacuje m mylenka, e mohu bt koneckonc k nemu uiten. Jsem si jist, e se nejedna s vlekla na atmosfrou a byly ztotonny se smrtmi nebo uragny. Vm, e ns lov, ale zmiuji se o tom jen mimochodem...

Tak jsem doshl hlubin neppustnho, ept si s tichm uspokojenm n tatk Charles Hoy Fort. Sund si zelen ttek, prote si sv velk opotebovan oi, uhlad si sv mro knry a jde se podvat do kuchyn, zda jeho dobr cho Anna, kter dv vait erven fazole k obdu, neohrouje ohnm jeho domek s kartny, lstky, s muzeem podivnch shod, s konzervato nepravdpodobna, se salnem nebeskch umlc, s kancel spadlch pedmt, s knihovnou jinch svt, s katedrlou svatho Jinde, s tpytivm a bjenm atem lenstv, kter nos Moudrost. Aninko, drahouku, zhasnte ten spork. Dobrou chu, pane Forte. Fort publikoval jet v r. 1923 Nov zem . Posmrtn vyly: Lov r. 1931 a Divok talenty v r. 1932. Tato dla se t jistmu vhlasu v Americe, v Anglii a v Austrlii. Ve svm poselstv pe Tiffany Thayer zejmna: Pednosti Charlese Forta uchvtily skupinu americkch spisovatel, kte se rozhodli pokraovat na jeho poest v toku zapoatm proti vemocnm knm novho boha, Vdy, a proti vem formm dogmat. S tmto clem byla zaloena Spolenost Charlese Forta 26. ledna 1931. Mezi jejmi zakladateli byli T. Dreiser, B. Tarkington, B. Hecht, L. Wilson, J. C. Powys, A. Woollcott, B. Rascoe, A. Sussman atd. Charles Fort zemel roku 1932. Nesetn poznmky, kter sebral po knihovnch celho svta, byly odkzny jeho spolenosti. Tvo dnes jdro jejch archv, kter narstaj kadm dnem dk pspvkm len z 52 zem svta. Spolenost vydv tvrtletn revui Doubt (Pochyby). Zde se sousteuj nejrznj proklet fakta, nap. o ltajcch talch, o nich je tu nejstar, nejrozshlej a nejplnj soubor zprv. V originle zn tato kombinovan slova: atard, revance (kombinac retard, avance); amaine, hour (kombinac amour, haine); mouvre, virir (kombinac mourir a vivre); vemir, doriller (kombinac dormir a veiller).
2 1

II Hypotza vedouc na hranici. Kde duchovn a biolog vystupuj jako komici. Hled se Kopernk antropologie. Mnoho blch mst na vech mapch. Doktor Fortune nen zv dav. Tajemstv roztaven platiny. Struny, je jsou knihami. Strom a telefon. Kulturn relativismus. A te jedna mal p kn historka! Jako bojov akce za co mono nejvt otevenost ducha, jako zasvcen do kosmickho svdom zapsob dlo Charlese Forta podntn pmo na nejvtho bsnka paralelnch vesmr, H. P. Lovecrafta, otce toho, emu dnes bn kme science fiction a co se nm ve skutenosti jev na rovni deseti nebo patncti veledl tohoto nru, jako Iliada a Odyssea civilizace na pochodu. Duch Charlese Forta inspiruje do jist mry tak nai prci. Nevme vemu. Ale vme, e se m vechno zkoumat. asto prv zkoumn pochybnch skutenost pivd prav skutenosti k nejplnjmu vyjden. Budeme-li praktikovat zanedbvn, nedospjeme nikdy k plnosti. Jako Fort usilujeme i my napravit urit poet opomenut a bereme na sebe svj podl rizika, e budeme platit za chyln. Jinm pipadne kol, aby odhalili sprvn stezky v naem pralese.

Fort studoval vechno, co zdnliv spadlo z nebe. My studujeme vechny stopy, pravdpodobn nebo mn pravdpodobn, je mohly zmizel civilizace zanechat na zemi. Nevyluujeme dnou hypotzu: atomick civilizace dvno pedtm, co nazvme prehistori, nauen pil od obyvatel zvnjku atd. Protoe vdeck studium dvn minulosti lidstva sotva zaalo a vldne v nm nejvt zmatek, nejsou tyto hypotzy poetilej a tak ne mn podloeny ne hypotzy bn pipoutn. Dleit pro ns je dt tto otzce maximln otevenost. Nebudeme vm navrhovat tezi o zmizelch civilizacch. Navrhneme vm pouze, abyste se na problm dvali novou metodou, neinkvizin. Podle klasick metody jsou dva druhy fakt: proklat a ty druh. Tak napklad popisy ltacch stroj ve velmi dvnch posvtnch textech, pouvn parapsychologickch moc u primitiv, nebo ptomnost niklu v mincch pochzejcch z roku 235 ped Kristem jsou fakta proklet. Vylouen. Odmtajc se zkoumat. A jsou dva druhy hypotz: znepokojujc a ty druh. Fresky objeven v Tassilsk jeskyni na Sahae pedstavuj zejmna postavy, kter maj na hlav plby s dlouhmi rohy, z nich vychzej vetena nakreslen myridami malch boh. Jde pr o obiln zrna, svdectv o zemdlsk civilizaci. Dobr, ale nic to nedokazuje. A co kdyby lo o zobrazen magnetickch pol? Hrza! Odporn hypotza! arodjnice! Koili pro odsouzence! Na hranici! V krajnm ppad podv klasick metoda, kter my kme inkvizin, vsledky, jako je tento: Indick duchovn, reverend Pravanananvanda, a americk biolog doktor Strauss z university Johna Hopkinse urili totonost stralivho snnho mue. Je to zkrtka a jednodue hnd himlajsk medvd. dn z obou ctihodnch vdc to zve nevidl. Ale prohlauj, protoe nae hypotza je jedin, kter nen fantastick, mus bt sprvn. Bylo by prohekem proti vdeckmu duchu pokraovat v zbytench bdnch. Slva reverendovi a doktorovi! Zbv u jen sdlit Jetimu, e je hnd himlajsk medvd. Nae metoda pizpsoben na dob (je se d v nejednom bod srovnat s renesanc) spov na principu tolerance. Konec inkvizice. Odmtme vyluovat fakta a zavrhovat hypotzy. Tdit oku je uiten innost; kamnky jsou nevhodn strava. Ale nic nedokazuje, e by nkter vylouen hypotzy a nkter proklet fakta nemohla bt vivn. Nepracujeme pro lidi kehk a alergick, ale pro vechny, kdo maj, jak se k, zdrav aludek. Jsme pesvdeni, e ve studiu minulch civilizac jsou etn evidentn popen, apriorn vluky, inkvizin popravy. Humnn vdy pokroily mn ne vdy fyzikln a chemick a pozivitivistick duch 19. stolet v nich vldne jet jako pn o to nronj, e ct, jak se bl smrt. Antropologie ek na svho Kopernka. Ped Kopernkem byla zem stedem vesmru. Pro klasickho antropologa je nae civilizace stedem veker lidsk mylenky v prostoru a ase. Mjme soucit s ubohm primitivem pohrouenm do temnot pedlogick mentality. Pt set let ns dl od stedovku a zanme teprve osvobozovat tuto epochu z obaloby tmstv. Stolet Ludvka XV. pipravuje modern Evropu, a bylo poteb souasnch prac Pierra Gaxotta, abychom pestali toto stolet pokldat za pehradu sobectv, vztyenou proti pohybu historie. Nae civilizace jako kad jin je spiknut. Zlat ratolest sira Jamese Frazera je obsan dlo, kter platilo za smrodatn. Jsou tam sebrny folklry vech zem. Ani na okamik se sira Frazera ani letmo nedotkla pedstava, e by mohlo jt o nco jinho ne o dojemn povry a pitoreskn zvyky. Divoi sten nakalivmi nemocemi jed houbu zvanou penicillum notatum : sna se pr imitativn magi zvyovat svou moc tm, e do sebe vprav falick symbol. Uvn digitalinu je rovn povra. Vda o antibioticch, operace v hypnze, vyvoln umlho det rozptylem sol stbra apod. by mly zat vyvdt urit primitivn praktiky z rublky naivnost.

Sir Frazer je si naprosto jist, e pat k jedin civilizaci hodn tohoto jmna, a odmt nzor, e by u nich mohly existovat skuten techniky, ovem jinho druhu, ne jsou nae, a jeho Zlat ratolest se podob mapm svta nakreslenm ilumintory, kte znali jen Stedozemn moe. Pokryli bl msta kresbami a npisy: Zde je zem drak, zde je ostrov kentaur... Ostatn 19. stolet pece tak spch, aby ve vech oblastech zakrylo vechna bl msta na vech mapch. A tak na mapch zempisnch. V Brazlii je mezi Rio Tapagos a Rio Xingu neznm zem rozlehl jako Belgie, dn przkumnk se nepiblil k El Yafri, zakzanmu mstu Arbie. Jednoho dne v roce 1943 zmizela na Nov Guineji vyzbrojen japonsk divize, ani zanechala nejmen stopy. A jestlie se obma mocnostem, kter si rozdluj svt, poda dorozumt se, pak skuten mapa planety nm jet uchyst njak pekvapen. Od vynlezu vodkov bomby pistoupili vojci potaj k soupisu jeskyn: kromobyejn podzemn labyrinty ve vdsku, podzemn prostory ve Virgnii a eskoslovensku, jezero skryt pod Balerami... Bl msta ve svt hmotnm, bl msta ve svt lid. Nevme vechno o schopnostech lovka, o zdrojch jeho inteligence a jeho psychismu, a vymysleli jsme si ostrovy kentaur a zem drak; prelogick mentalita, povra, folklr, imitativn magie. Hypotza: civilizace mohly dojt nekonen dle ne my ve vyten parapsychologickch sil. Odpov: nejsou parapsychologick sly. Lavoisier dokzal, e nejsou meteory, kdy prohlsil: Kameny nemohou padat z nebe, protoe v nebi nejsou kameny. Simon Newcob dokzal, e letadla nemohou ltat, protoe ltac lo t ne vzduch je nemon. Doktor Fortune se odebere na Novou Guineu, aby studoval nrod Dobu. Je to nrod kouzelnk, ale maj tu zvltnost, e pokldaj sv techniky za platn vude a pro vechny. Kdy doktor Fortune odjd, jist domorodec mu daruje kouzlo, je umouje uinit se neviditelnm v och druhch. asto jsem toho pouil, abych ukradl peen prastko za blho dne. ite se dobe mmi pokyny a mete v sydnejskch obchodech lohnout vechno, co budete chtt. Pirozen, k doktor Fortune, jsem to nikdy nezkusil. Vzpomete si na naeho ptele Charlese Forta: V topografii inteligence by se dala znalost definovat jako nevdomost obklopen smchem. Avak nov kola antropologie se rod a pan Levi Strauss nevh vzbudit rozhoen, kdy prohlauje, e ernoi z ostrov jsou pravdpodobn silnj ne my ve vcech ducholby. Prkopnk tto nov koly, Amerian William Seabrook, odjel po prvn svtov vlce na Haiti studovat kult Vaudou. Nikoli vidt ho zven, ale t touto magi, vstoupit bez pedsudku do tohoto jinho svta. Paul Morand o nm skvle ekl: Seabrook je snad jedin bloch na doby, ktermu se dostalo ktu krve. Pijal ho bez skepticismu i bez fanatismu. Jeho postoj vi tajemstv je postojem dnenho lovka. Vda poslednch deseti let ns pivedla na okraj nekonena. Vechno se napt me pihodit, meziplanetrn lety, objevy tvrtho rozmru, rdiov spojen s Bohem. Musme si piznat tuto nadazenost nad naimi otci, nebo jsme napt pipraveni na ve, nebo jsme mn dviv a vce vme. m jdeme dle zpt ke vzniku svta, tm hloubji pronikme k primitivm a tm vce objevujeme, e jejich tradin tajemstv se shoduj s nam dnenm bdnm. Teprve nedlouho pohlme na Mlnou drhu jako na ploditelku hvzdnch svt. A Aztkov to vslovn tvrdili a nevili jsme jim. Divoi zachovali to, co vda znovu nalz. Vili v jednotu hmoty mnohem dve, ne byl izolovn atom vodku. Vili v strom-lovka, v elezo-lovka mnohem dve, ne sir J. C. Bosse zmil senzibilitu rostlin a otrvil kov kobm jedem. Lidsk vra, k Huxley v Esejch biologa , se vyvjela od Ducha k duchm, pak od duch k bohm a od boh k Bohu. Mohli bychom dodat, e od Boha se vracme k Duchu. Ale abychom objevili, e tradin tajemstv primitiv se shoduj s naimi souasnmi vzkumy, muselo by se navodit spojen mezi antropologi a souasnmi vdami fyziklnmi, chemickmi a matematickmi. Prost zvdav cestovatel, inteligent, jen proel historickoliterrnm vzdlnm, snadno projde bez povimnut kolem nejdleitjch pozorovn. Bdn bylo a dosud jen jednou vtv literatury, jen pepychem subjektivn innosti. A bude

nm jinm, vimneme si snad v hloubi vk existence civilizac nadanch technickm vybavenm stejn zvanm, jako je nae, akoli odlinm. J. Alden Mason, vynikajc a velmi oficiln antropolog, tvrd s odkazy jaksepat zkontrolovanmi, e na perunsk nhorn rovin se naly ozdoby z roztaven platiny. Jene platina taje pi 1730 stupnch, a aby se dala zpracovat, je k tomu poteb technologie, jako je nae. Profesor Mason vid tuto obt. Pedpokld tedy, e tyto ozdoby byly vyrobeny z kovovho prku fritovnm a nikoli tavenm. Tento pedpoklad svd o skuten neznalosti metalurgie. Deset minut hledn ve Schwartzkopfov Pojednn o fritovacch prcch by mu bylo dokzalo, e hypotza je nepijateln. Pro se neporadit se specialisty z jinch obor? V tom je cel problm antropologie. Stejn nevinn tvrd profesor Mason, e v nejvzdlenj perunsk civilizaci se setkvme se svaovnm kov za pomoci pryskyice a roztavench kovovch sol. Fakt, e takov technika je zkladem elektroniky a provz technologie na nejvt mru rozvinut, mu zejm unikl. Omlouvme se, e, tu vystavujeme na odiv sv znalosti, ale nachzme v tom opt onu nutnost soubn informace, kterou u tak iv tuil Charles Fort. Pes svj velmi opatrn postoj profesor John Alden Mason, emeritn sprvce Muzea americkch staroitnost na universit v Pensylvni, otevr ve svm dle Dvn perunsk civilizace dokon dvee fantastickmu realismu, kdy mluv o quipu . Quipu jsou provazce pedstavujc sloit uzly. Setkvme se s nimi u Ink i jejich pedchdc. Jde pr o psmo. Slouily k vyjadovn mylenek nebo skupin abstraktnch mylenek. Jeden z nejlepch specialist na quipu, Nordenskjld, v nich vid matematick vpoty, horoskopy, rozlin metody na pedvdn budoucnosti. Je to stejn problm. Mohou existovat jin zpsoby zznamu mylenek ne psmo. Jdme jet dle: uzel, zklad quipu, pokldaj modern matematikov za jedno z nejvtch tajemstv. Je mon jen pi lichm potu dimenz, nemon na rovni a v prostorech provch, o tyech, esti, dvou dimenzch, a topologist studovali spn jen nejjednodu uzly. Nen tedy pravdpodobn, e v quipu jsou zapsny znalosti, kter jet nemme. Jin pklad: modern vahy o povaze poznn a strukturch ducha by se mohly obohatit studiem jazyka Indin Hoppi ze Stedn Ameriky. Tento jazyk je vhodnj ne n pro exaktn vdy. Neobsahuje slova-slovesa a slova-jmna, ale slova-udlosti, a tak pilhavji vyjaduje asoprostorov kontinuum, v nm, jak nyn vme, ijeme. A jet vce, slovo-udlost m ti gramatick zpsoby: jistotu, pravdpodobnost, pedstavivost. Msto aby ekl: mu pejel eku na knoi, Hopi pouije skupinu mu-eka-lun v nkter ze t kombinac podle toho, zda jde o fakt pozorovan vyprvem, vyprvn jinm nebo snn. Skuten, modern lovk ve smyslu, jak ho chpe Paul Morand a jak ho chpeme my, objevuje, e inteligence je jedin v rozmanitch strukturch, jako poteba t pod stechou je tak jedin v tiscerch architekturch. A zjiuje, e povaha poznn je mnohonsobn jako proda sama. Je mon, e nae civilizace je vsledkem dlouhho sil, abychom ze stroje vytili moc, kter ovldal dvn lovk: sdlovat na dlku, vznet se ve vzduchu, uvolovat energii hmoty, ruit ti atd. Je tak mon, e na konci svch objev si vimneme, e tyto moci jsou ovladateln vstroj tak omezenou, e slovo stroj zmn smysl. V takovm ppad jsme asi cosi jako zmechanizovan duch a zduchovl stroj a nkter vzdlen civilizace se nm budou jevit mnohem mn takovmi jako nae. Ve svm slavnostnm proslovu na universit v Oxfordu v roce 1946 pin Jean Cocteau tuto anekdotu: Mj ptel Pobers, profesor na katede parapsychologie v Utrechtu, byl posln na Antily, aby tam studoval lohu telepatie, bn uvan mezi primitivy. Kdy chtj eny poslat vzkaz mui nebo synovi ve mst, obrt se na strom a otec nebo syn pinese, o ho podaly. Jednoho dne, kdy byl Pobers ptomen tomuto jevu a zeptal se selsk eny, pro pouv prv stromu, byla

jej odpov pekvapujc a schopn rozeit cel modern problm naich instinkt zakrslch vlivem stroj, na n se lovk spolh. Otzka znla: Pro se obracte k stromu? A odpov: Protoe jsem chud. Kdybych byla bohat, mla bych telefon. Elektroencefalogramy jogn v extzi vykazuj kivky, kter neodpovdaj dn z mozkovch innost, je znme ve stavu bdn nebo spnku. Je mnoho iluminovanch blch mst na map civilizovanho ducha: pedvdn budoucnosti, intuice, telepatie, gnius atd. V den, kdy przkum tchto oblast se skuten rozvine, kdy prorazme stezky rznmi stavy vdom, kter nae klasick psychologie nezn, odhal studium dvnch civilizac a nrod takzvan primitivnch snad skuten technologie a podstatn aspekty poznn. Na msto kulturnho centralismu nastoup relativismus, kter nm uke historii lidstva v novm a fantastickm osvtlen. Pokrok nespov v mnoen rovek, ale v stlm spojovn pojm. Ne budeme pokraovat a tak abychom vs trochu rozptlili, dali bychom vm rdi pest mal pbh, kter jsme si velmi oblbili. Je od Arthura Clarka, kter je aspo v naich och znamenitm filosofem. Peloili jsme ho pro vs. Dopejme tedy voln pole divokm dtinskostem! III Arthur C. Clarke: Dev t miliard boch jmen Doktor Wagner se dokzal ovldnout. Bylo to dleit. Potom ekl: Vae dost je ponkud neobvykl. Pokud vm, je to poprv, co si tibetsk klter objednv elektronkov pota. Nechci bt zvdav, ale v ivot m nenapadlo, e by takov klter mohl potebovat takov stroj. Smm se vs zeptat, co s nm chcete dlat? Lama si upravil cpy svho hedvbnho atu a poloil na psac stolek logaritmick pravtko, na nm si prv propotal pevod liber na dolary. Ale ovem, v elektronkov pota typ 5 me provdt, smme-li vit vaemu katalogu, vechny matematick kony a na deset desetinnch mst. M vak zajmaj psmena, nikoliv cifry. Podm vs, abyste upravili vchoz okruh tak, aby tiskl spe psmena ne sloupce cifer. Tomu dobe nerozumm... Jsou tomu u ti stolet, co byla zaloena nae lmaserie, a od t doby se vnujeme urit prci. Tato prce vm snad me pipadat podivn a musm vs podat, abyste m vyslechl co nejpozornji. Souhlasm. Je to jednoduch. Sestavujeme seznam vech monch jmen Boha. Jak to? Lama pokraoval, nedvaje se v nejmenm ruit: Mme zvan dvody k ve, e vechna tato jmna obsahuj nejve devt psmen na abecedy. A to dlte u ti stolet? Ano. Odhadli jsme, e budeme potebovat patnct tisc let, abychom svj kol dokonili. Ponkud zmaten doktor zklaman zahvzdl: kej, te vidm, pro si chcete koupit jeden z naich stroj. Ale jak je el t operace? Po zlomek vteiny lama zavhal a Wagner se obval, e urazil toho podivnho zkaznka, jen podnikl cestu z Lhasy do New Yorku s logaritmickm pravtkem a katalogem Spolenosti elektronkovch pota v kapse sv afrnov rby. kejte si tomu teba obad, jestli chcete, ekl lama, ale je to zkladn st na vry. Jmna Nejvy bytosti, Bh, Jupiter, Jehova, Allah atd., jsou jen nlepky nakreslen lidmi. Filosofick vahy, pli sloit, abych vm je tu vykldal, ns pivedly k jistot, e mezi vemi permutacemi a

monmi kombinacemi psmen se nachzej skute n jmna Bo. Nue, nam clem je najt je a vechny je vypsat. U vidm. Zaali jste s A.A.A.A.A.A.A.A.A. a dojdete a k Z.Z.Z.Z.Z.Z.Z.Z.Z. Pouze pouijeme-li nai abecedu. Bude vm samozejm snadn upravit elektrick psac stroj tak, aby pouval na abecedy. Ale problm pro vs zajmavj bude upraven zvltnch okruh, kter vylou pedem zbyten kombinace. Tak napklad dn z psmen se nesm objevit za sebou vce ne tikrt. Tikrt? Chcete ci dvakrt? Ne. Tikrt. Ale pln vklad by si vydal pli mnoho asu, i kdybyste znal n jazyk. Wagner ekl kvapn: Ovem, ovem, pokraujte. Jist snadno upravte svj automatick pota k tomu elu. S vhodnm programem me stroj toho druhu permutovat psmeno za psmenem a tisknout vsledek. A tak, uzavel lama klidn, to, co by nm bylo zabralo jet patnct tisc let, dokonme za sto dn. Doktor Wagner ctil, e ztrc smysl pro skutenosti. Za velkmi okny mrakodrapu jaksi potuchaly hluky a svtla New Yorku. Byl penesen do odlinho svta. Tam daleko ve svm osamlm horskm toiti sepisovali tibett mnii generaci za generac u ti sta let svj seznam jmen zbavench smyslu... Copak nem lidsk poetilost vbec dnch hranic? Ale doktor Wagner nesml projevit, co si mysl. Zkaznk m vdycky pravdu... Odpovdl: Nepochybuji, e meme upravit stroj typu 5 tak, aby tiskl seznamy tohoto druhu. Vce m znepokojuje instalace a drba. A nebude snadn ho do Tibetu dodat. To u zadme. Soustky nemaj tak velk rozmry, aby se nedaly pepravit letadlem. Ostatn proto jsme zvolili v stroj. Polete soustky do Indie, my u se o dal postarme. Pejete si k tomu najmout dva z naich inenr? Ano, aby stroj instalovali a dohleli na nj po tch sto dn. Udlm si poznmku pro osobn oddlen, ekl Wagner a psal si na svj blok. Ale zbv vyeit jet dv otzky... Ne mohl dokonit svou vtu, vythl lama z kapsy tenk list papru: Tohle je vpis z mho tu u Asijsk banky. Dkuji vm. Je to v podku... Ale dovolte-li, druh otzka je tak elementrn, e a vhm se o n zmiovat. Ale stv se asto, e se zapomene na njakou samozejmost... Mte zdroj elektrick energie? Mme Dieselv elektrick genertor na sto deset volt o sle padest kilowatt. Byl instalovn ped pti lety a funguje dobe. Usnaduje nm ivot v lmaserii. Opatili jsme si ho hlavn, aby nm roztel modlc mlnky. Ach ano, samozejm, tak m to mohlo napadnout... Pi pohledu od zbradl terasy jmala lovka zvra. Ale zvykne se na vechno. Uplynuly u ti msce a na Georgese Hanleye u nepsobilo est set metr svisl stny, je oddlovala klter od achovnice pol na plni. Open o kameny ohlazen vtrem pohlel inenr mrzut na vzdlen hory, jejich jmna neznal. Operace jmno Bo, jak ji poktil jeden humorista z jejich spolenosti, byla urit nejhor a nejztetnj fuka, kter se kdy zastnil. Tden po tdnu pokrval stroj upravenho typu 5 tisce a tisce lstk neuvitelnou hatmatilkou. Trpliv a neltostn pota seskupoval psmena tibetsk abecedy do vech monch kombinac a vyerpval srii za sri. Mnii vystihovali nkter slova, kdy vychzela z elektrickho psacho stroje, a nalepovali je nbon do obrovskch knih. Za tden to bude skoneno.

Hanley nevdl, jakmi zhadnmi vpoty dospli k zvru, e nen teba studovat seskupen deseti, dvaceti, sta nebo tisce psmen, a ani nestl o to, aby to vdl. Nkdy mval peludn sny, e velk lama nhle rozhodl, aby se operace ponkud zkomplikovala a aby se v prci pokraovalo a do roku 2060. Ten smn muk ostatn vypadal, e by toho byl klidn schopen. Tk devn dvee bouchly. Chuk za nm piel na terasu. Kouil jako obvykle doutnk a byl u mezi lamy populrn, jak jim stle rozdval sv havana. Ti lamov byli snad pln ztetn, myslel si Harley, ale nebyli to puritni. ast vpravy do vesnice nebyly nezajmav... Posly, Ji, ekl Chuk, vyvstaly obte. Stroj se porouchal? Ne. Chuk si sedl na zbradl. Bylo to pekvapujc, nebo obvykle se obval zvrat: Prv jsem objevil cl operace. Ale ten pece znme? Vdli jsme, co mnii chtj dlat, ale nevdli jsme, pro. Ach, vdy jsou cknut... Posly, Ji, star mi to prv vysvtlil. Oni se domnvaj, e a budou mt napsna vechna jmna (a podle nich je jich asi devt miliard), bude boho cle dosaeno. Lidsk plm spln to, pro bylo stvoeno. A jak to? To ekaj, e spchme sebevradu? Zbyten. A bude seznam skonen, Bh zashne a to bude konec. A skonme, tak nastane konec svta? Chuk se nervzn zasml: To jsem ekl starmu. A tehdy se na mne podval tak podivn, jako se dv profesor na zvl pitomho ka a ekl mi: ,, nebude to tak bezvznamn!... Ji chvli uvaoval. Je to chlapk, kter m zejm vysok mylenky, ekl. Ale i tak, nic to na vci pece nemn. Vdli jsme u, e je ztetn. Ano, ale nevid, co se me stt? Jestli bude seznam uzaven a jestli trouby archandla Gabriela v tibetsk verzi nezazn, usnesou se, e je to nae chyba. Vdy koneckonc pouili n stroj. To se mi nelb... Sleduju t... ekl Ji pomalu, ale vidl jsem u jin vci. Kdy jsem byl jet pachole v Louisian, mli jsme tam kazatele, kter ohlsil konec svta na pt nedli. Stovky lid mu uvily. Nkte dokonce prodali sv domy. Ale nikdo si na nm nevylil pt nedli svj vztek. Lid si pomyslili, e se jen trochu spletl ve vpotech, a spousta z nich m dosud vru. Pokud sis toho jet neviml, tak t upozoruji, e nejsme v Louisian. Jsme tu sami dva mezi stovkami mnich. Mm je hrozn rd, ale byl bych radji jinde, a star lama zpozoruje, e cel operace selhala. Ale je jedno een. Mal nekodn sabot. Letadlo pilet za tden a stroj skon svou prci do ty dn, kdy pojede 24 hodiny denn. Sta se pustit do njak sprvky na dva nebo ti dny. Jestli je to dobe zazeno, meme bt tam dole na letiti, a vyjde posledn jmno ze stroje. O tden pozdji, kdy mal hort ponci sestupovali po spirle cesty, ekl Harley: Mm trochu vitky. Neutkm, protoe mm strach, ale protoe jsem smutn. Nechtl bych vidt, jak se budou tvit ti dobrci, a se stroj zastav. J si myslm, ekl Chuk, e dobe tuili n tk, ale bylo jim to jedno. Vd te, jak dalece je ten stroj automatick a e nepotebuje dohled. A domnvaj se, e pak u nic nebude. Ji se otoil v sedle a pohldl zpt. Budova kltera se rsovala jako hnd silueta ped zapadajcm sluncem. Mal svtlka se obas zatpytila v temn hmot zd jako kruhov oknka plovouc lodi. Elektrick rovky napojen na okruh stroje slo 5.

Co se stane s elektrickm potaem? kal si Ji. Zni ho mnii ve svm vzteku a zklamn? Nebo zanou vechno znova? Jako by tam jet byl, vidl, co se dje v t chvli nahoe za zdmi. Velk lama a jeho pomocnci zkoumali listy, zatmco novicov vystihovali barokn jmna a lepili je do obrovskho seitu. A to ve se dlo v nbonm tichu. Bylo slyet jen ukn stroje, klapajcho na papr jako lehk d. Pota sm, jen kombinoval tisce psmen za vteinu, byl naprosto zticha... Chukv hlas peruil jeho snn. U je tady! To je pece radostn podvan! Podoben malmu stbrnmu ki star transportn letoun D. C. 3 prv dosedl na mal improvizovan letit. Pi tom pohledu dostal lovk chu dt si podnou skotskou s ledem. Chuk se dal do zpvu, ale rychle se zarazil. Hory mu braly vechnu odvahu. Ji se podval na hodinky. Za hodinu jsme na letiti, ekl a dodal: Mysl, e jsou vpoty skoneny? Chuk neodpovdl a Ji k nmu vzhldl. Vidl, e Chukova tv je velmi bl a zr k nebi. Podvej se, zaeptal Chuk. Ji tak vzhldl k nebi. Nad jejich hlavami v mru vin naposledy zhasnaly hvzdy jedna po druh...

IV Kde si auto i, kte nejsou ani p li d v iv, ani p li ned v iv, kladou otzky o velk pyramid . A co jestli byly jin techniky? P klad hitlerismu. Almanzarova e. Mnoho konc sv ta. Nemon Velikono n ostrov. Legenda o blm mui. Americk civilizace. Tajemstv May . O sv telnm most na podivn planin Nazca. Kde jsou auto i jen ubohmi roztlouka i t rku. Od Aristarcha ze Samu po hvzde roku 1900 potebovalo lidstvo 22 stolet, aby vypoetlo piblin uspokojiv vzdlenost Zem od Slunce: 149 400 000 kilometr. Bylo by stailo nsobit miliardou vku Cheopsovy pyramidy postaven 2900 let ped Kristem. Dnes vme, e farani uloili do pyramid vsledky vdy, jej pvod a metody neznme. Shledvme se tam s Ludolfovm slem a pesnm vpotem dlky slunenho roku, s polomrem a s vahou zem, se zkonem precese jarnho bodu, s hodnotou jednoho dlkovho stupn, s pesnm severnm smrem a snad s mnoha jinmi daty dosud nerozlutnmi. Odkud pochzej tyto zprvy? Jak je obdreli nebo jak je pejali a od koho? Podle abbho Moreuxe dal Bh dvnm lidem vdeck znalosti. A u jsme ve svatch obrzcch. Sly, synku, slo 3,1416 ti umon vypotat plochu kruhu! Podle Piazziho Smytha nadiktoval Bh tyto zprvy Egypanm, pli bezbonm a pli nevdoucm, ne aby pochopili, co p do kamene. A pro by se byl Bh, kter v ve, tak tce zmlil v rovni svch k? Pro pozitivistick egyptology byla men vykonan v Dze zfalovna badateli, kte podlehli sv touze po zzranu. Nen tam zapsna dn vda. Ale ve sporech jde o desetinn sla a faktem zstv, e stavba pyramid svd o technice, je nm zstv zcela nepochopiteln. Pyramida v Dze je uml hora vc 6 500 000 tun. Dvanctitunov kvdry jsou umstny na pl milimetru pesn. Nejvednj a nejastj pedstava, kter se zachovala: faran ml k dispozici obrovitou pracovn slu. Zbvalo by vysvtlit, jak byl vyeen problm nakupen tohoto obrovskho lidskho davu. A dvody tak poetilho podniku. Jak byly kvdry vyteny z lom? Klasick egyptologie pipout jako techniku jen uvn mench devnch kln vrench do trbin ve skalch. Stavitel mli k dispozici jen kamenn kladiva a mdn pily, co je mkk kov. Tm tajemstv jet houstne. Jak byly osekan kvdry vc deset tisc kilogram a vce vyzdvieny a spojeny? V 19. stolet jsme mli nejvt obte, jak si lze pedstavit, kdy jsme mli pevzt dva obelisky, kter farani

dvali pepravovat po tuctech. Jak si Egypan svtili v nitru pyramid? A do roku 1890 znme jen lampy, kter ad a jejich oud se usazuje na strop. Jene na stnch pyramid neobjevte ani stopu koue. Zachycovali snad slunen svtlo a odreli je dovnit optickm systmem? Ani stopa po njak oce nebo zrcadle nebyla objevena. Nenael se dn pstroj pro vdeck vpoty, ani stopa svdc o njak vyspl technologii. Anebo je nutno pipustit mysticko-primitivn tezi: Bh diktuje astronomick data omezenm, ale pilnm zednkm a pak jim trochu pome. Nejsou psemn zprvy v pyramidch? Pozitivist zahnan do zkch ikanovnm matematik prohlauj, e jde o shody. Ale kdy jsou shody tak jasn pehnny, jak by ekl Fort, jak jim potom mme kat? Nebo je nutno pipustit, e architekti a surrealistit dekorati dali vytit, pevzt, vyzdobit, zdvihnout a usadit na pl milimetru, jen aby uspokojili megalomanii svch krl podle mr, kter jim v nhodn inspiraci proltly hlavou, 2 600 000 kvdr velk pyramidy za pomoci ndenk, kte pracovali s kousky deva a s pilami vhodnmi tak na ezn lepenky a pitom si navzjem lapali na nohy? Tyto vci jsou star pt tisc let a nevme o nich tm nic. Vme vak, e bdn o tchto vcech byla provdna lidmi, pro n je modern civilizace jedinou monou technickou civilizac. A kdy vychzej z tohoto kritria, pak si musej pedstavovat bu bo pomoc, nebo kolosln a bizarn mraven prci. Je vak mon, e mylen, zcela odlin od naeho, mohlo pojmout techniky tak zdokonalen jako nae, ale tak odlin, a mic nstroje a metody zachzen s hmotou, je nemaj vztah s tm, co znme my, a je nezanechaly dnou patrnou stopu naim om. Je mon, e mocn vda a technologie pinesly jin een, ne jsou nae, k danm problmm a zmizely pln se svtem faran. D se tko vit, e by civilizace mohla zaniknout, pln zmizet. Jet t je vit, e by se mohla liit od na civilizace tak, e mme pote poznat v n civilizaci. A pece!... Kdy skonila posledn svtov vlka, 8. kvtna 1945, ptrac mise zaaly okamit projdt poraenm Nmeckem. Zprvy tchto mis byly uveejnny. Jen jejich soupis obsahuje ti sta stran. Nmecko se oddlilo od ostatnho svta a v roce 1933. Po dvanct let el technick vvoj podivn odlinmi cestami. Jestlie byli Nmci pozadu v oblasti atomov bomby, pipravili obrovsk rakety, jim se nevyrovnalo nic v Americe ani v Rusku. Jestlie neznali radar, zkonstruovali detektory na infraerven paprsky, je byly stejn inn. Jestlie nevynalezli silikon, rozvinuli zcela novou organickou chemii. Za tmito radiklnmi rozdly v oblasti technick filosofick rozdly ohromuj jet vce... Odmtli relativitu a zsti pomjeli kvantovou teorii. Nad jejich kosmogonii by se byli zdsili spojenet astrofyzikov, byla to teze o vnm ledu, podle n planety a hvzdy byly kusy ledu vznejc se v prostoru. Jestlie se mohly rozklenout za dvanct let takov propasti v naem modernm svte pes monosti vmny a sdlovn, co si mme myslet o civilizacch, jak se mohly vyvinout v minulosti? Do jak mry maj nai archeologov kvalifikaci, aby posoudili stav vd, technik, filosofie, znalost u May nebo Khmer? Neupadneme do pasti legend: Lemurie nebo Atlantida. Platn v Kritiovi opv zzraky zmizelho msta. Homr ped nm v Odysseji, kdy vyvolv bjenou Scherii, oba popisuj snad Tartessos, Jonv biblick Tarih, cl jeho cesty. Pi st Guadalquiviru je Tartessos, nejbohat hornick msto svta, a pedstavuje kvintesenci civilizace. Rozkvt u po neznm poet vk, je to pokladnice moudrosti a tajemstv. Kolem roku 500 p. Kr. zanik pln a nevme jak ani pro. Je mon, e Numinor, tajemn keltsk stedisko 5. stolet p. n. l., nen legendou, ale my o tom nic nevme. Civilizace, o jejich minul existenci urit vme a je odumely, jsou stejn zhadn jako Lemurie. Arabsk civilizace Kordoby a Grenady vynalezne modern vdu, objev experimentln bdn a jeho praktick pouit, studuje chemii a dokonce raketov let. Arabsk rukopisy z 12. stolet uvdj plny bombardovacch raket. Kdyby byla Almanzarova e stejn pokroil v biologii jako v ostatnch technikch, kdyby se byl mor nespojil se panly, aby ji zniil, bylo by snad dolo k prmyslov revoluci v 15. nebo 16. stolet v Andalusii a 20. stolet by

pak bylo rou arabskch meziplanetrnch dobrodruh, kte by kolonizovali Msc, Mars a Venui. Hitlerova e, e Almanzarova se zhrout v krvi a ohni. Jednoho krsnho ervnovho rna roku 1940 se pask obloha zatemn, vzduch je pln benznovch vpar a pod tmto obrovskm mrakem ernaj tve zrznn asem, dsem a hanbou, jedna civilizace vrvor a miliny bytost utkaj, kam se d, po cestch kropench kulometnou palbou. Kdokoli to proil a poznal tak soumrak boh tet e, um si pedstavit konec Kordoby a Granady a tisc jinch konc svta v prbhu tiscilet. Konec svta pro Inky, konec svta pro Tolteky, konec svta May. Cel lidsk historie: jedin konec bez konce... Velikonon ostrov, ti tisce kilometr od beh Chile v irm moi, je velk jako Jersey. Kdy tam pistl v roce 1722 jako prvn jist Holanan, domnval se, e ho obvaj obi. Na tto mal vulkanick zemi patc k Polynsii se ty 593 obrovskch soch. Nkter jsou vy ne dvacet metr a v padest tun. Kdy byly vztyeny? Jak? Pro? Domnvme se, e studiem tchto tajemnch pamtek lze rozeznat ti civilizan rovn, z nich nejdokonalej byla nejstar. Jako v Egypt i zde jsou obrovsk kvdry tufu, edie, lvy opracovny se zzranou obratnost. Ale ostrov m nerovn povrch a nkolik zakrslch stromek nemohlo poskytnout devn vlce. Jak byly tedy kameny pepravovny? A lze si tady pedstavit obrovsky poetnou pracovn slu? V 19. stolet bylo obyvatel Velikononho ostrova 200: tikrt mn ne jejich soch. Nikdy jich nemohlo bt vce ne ti nebo tyi tisce na tomto ostrov s rodnou pdou, ale bez ivoich. Nue? Jako v Africe a jako v Jin Americe nemli prvn misioni, kte se vylodili na Velikononm ostrov, nic jinho na prci, ne jak odstranit vechny stopy mrtv civilizace. U nohou soch byly destiky z naplavenho deva, pokryt hieroglyfy. Byly spleny nebo dopraveny do Vatiknsk knihovny, kde odpov mnoho tajemstv. lo o znien stop dvnch povr nebo o potlaen svdectv o jinm vdn? O potlaen vzpomnky, e touto zem proly jin bytosti? Nvtvnci pil odjinud? Prvn Evropan, kte prozkoumvali Velikonon ostrov, objevili mezi jeho obyvateli bl vousat mue. Odkud pochzeli? Byli to potomci njak tiscilet rasy, u zdegenerovan a dnes zcela pohlcen? Zlomky legend vyprvly o plemeni pn, uitel, kter se vynoilo z hlubiny vk a spadlo z nebe. N ptel, perunsk badatel a filosof Daniel Ruzo, se vyd v roce 1952 studovat pustou pl Marcahuasi ve vi 3800 metr na zpad od etzu And. Tato pl bez ivota, kam se lze dostat jen na hbet muly, m 3 tveren kilometry. Ruzo tam objev podoby zvat a lidsk tve vyryt ve skalch, viditeln zvltn hrou svtla a stn jen za letnho slunovratu. Objev tam sochy zvat z druhohor, jako stegosaura, lvy, elvy, velbloudy, neznm v Jin Americe. Jeden opracovan pahorek pedstavuje hlavu starce. Negativ fotografie odhaluje mladho zcho mue. Za jakch zasvtitelskch obad byl viditeln? Datovn pomoc uhlku 14 nebylo jet mon; na Marcahuasi se nenachz nejmen organick stopa. Geologick indicie ukazuj do temna as. Ruzo se domnv, e tato planina je kolbkou civilizace Masma, snad nejstar na svt. Vzpomnku na blho mue najdeme na jin bjen plni Tiahuanaco ve vi ty tisc metr. Kdy Inkov dobyli krajinu u jezera Titicaca, Tiahuanaco bylo u tmto polem obrovitch ruin, kter znme a neumme vysvtlit. Kdy tam v roce 1532 doel Pizarro, Indini dali dobyvatelm jmno Viracochas, bl pni. Jejich tradice, vcemn u ztracen, mluv o plemeni zmizelch pn, blch obr, kte pili odjinud, vynoili se z prostor, pochzeli z plemene Syna Slunce. Toto plm pr vldlo a uilo ped ti sciletmi. Zmizelo nhle. Vrt se. Vude v Jin Americe se setkvali Evropan enouc se zbsile za zlatem s touto tradic blho mue a mli z n prospch. Jejich nejsprostm dobyvanm a ziskuchtivm touhm pomhala tato nejtajemnj velk vzpomnka.

Modern bdn odhaluje na americkm kontinent stralivou civilizan hloubku. Cortez pozoruje s asem, e Aztkov jsou stejn civilizovan jako panl. Dnes vme, e ili ze zbytk vy kultury, kultury Toltek. Toltekov postavili nejmohutnj pamtnky Ameriky. Slunen pyramidy v Teotihuacanu v Cholule jsou dvakrt vt ne hrob krle Cheopse. Ale Toltekov sami byli potomky dokonalej civilizace, civilizace May, jej zbytky byly objeveny v dunglch Hondurasu, Guatemaly a Yucatanu. Pohlcena zmt prody odhaluje se tu civilizace mnohem star ne eck a zdaleka ji pekonvajc. Kdy zahynula a jak? V kadm ppad zahynula dvakrt, nebo tam si tak misioni pospili, aby zniili rukopisy, rozbili sochy a odstranili olte. Kdy shrnuje soudob bdn o zmizelch civilizacch, Raymond Cartier pe: V mnohch oblastech pekonala vda May vdu ek a man. Vynikali hlubokmi znalostmi matematiky a astronomie a pivedli a k zevrubn pesnosti chronologii a vdu o kalendi. Stavli kopulovit observatoe orientovan lpe ne pask v 17. stolet, jako napklad Caracol tyc se na tech terasch. V jejich hlavnm mst Chichen Itza pouvali posvtnho roku o dv st edesti dnech, roku slunenho o ti sta edesti pti dnech a roku Venuina o pti stech osmdesti tyech dnech. Pesn trvn slunenho roku bylo stanoveno na 365,2422 dne. Mayov dospli k slu 365,2420 dne, tedy na jedno desetinn msto, slo, k nmu my jsme dospli po dlouhch propotech. Je mon, e Egypan doshli stejn piblinosti, ale abychom to mohli pipustit, museli bychom vit popranm shodm pyramid, zatmco zde vlastnme maysk kalend. Jin analogie s Egyptem jsou patrny v jejich podivuhodnm umn. Jejich nstnn malby, fresky, boky jejich vz zobrazuj lidi s ostrm semitskm profilem v nejrozmanitjch innostech zemdlskch, rybskch, stavebnch, politickch a nboenskch. Jenom Egypt zachytil tuto prci s tak krutou pravdivost, ale keramika May pipomn spe Etrusky, jejich basrelify pipomnaj Indii a velk pm schodit jejich pyramidlnch chrm opt Angkor. Pokud nepijali tyto vzory zvenku, pak byl jejich mozek utvoen tak, e proel vemi formami umleckho vrazu, jimi proly vechny velk nrody star Evropy a Asie. Zrodila se civilizace v urit zempisn oblasti a ila se pak postupn jako lesn por? Nebo se objevila spontnn a odlouen v rznch oblastech zemkoule? Byl tu nrod uitel a nrody ci nebo vce nrod samouk? Izolovan zrnka nebo jedin koen s vhonky na vech stranch? To nevme a nemme dn uspokojiv vklad potk takovch civilizac ani jejich konc. Bolivijsk legendy, kter sebrala Cynthia Fain a je jsou pr star ne pt tisc let, vyprvj, e civilizace tohoto obdob se zhroutily po srce nikoli s lidskm plemenem, jeho krev nebyla erven. Bolivijsk a perunsk nhorn rovina pipomn jinou planetu. Nen to zem, je to Mars. Tlak vzduchu je tam o polovinu ni ne na rovni moe, a pece se tam najdou lid a do ve t tisc pti set metr. Maj o dva litry krve vce ne my, osm milin ervench krvinek msto pti a jejich srdce tepe pomaleji. Radiouhlkov metody datovn tu odhaluj lidskou ptomnost ped devti tisci lety. Nkter souasn zjitn ns nut vit, e tu lid ili ped ticeti tisci lety. Nen nikterak vyloueno, e lidsk bytosti, je umly zpracovvat kovy a mly observatoe a vdu, zde postavily ped ticeti tisci lety obrovsk msta. Kdo je vedl? Nkter ze zavlaovacch prac, proveden pedchdci Ink, by se sotva daly uskutenit s naimi elektrickmi vrtakami. Pro lid, kte nepouvali kola, vystavli obrovsk dldn silnice? Americk archeolog Hyatt Verrill zasvtil ticet let ptrn po zmizelch civilizacch Stedn a Jin Ameriky. Podle nho nebyly velk prce dvnch lid provdny nstroji na otesvn kamene, ale radioaktivnm tstem, kter nahlodv ulu. Cosi jako lept v mtku velkch pyramid. Verrill tvrd, e toto radioaktivn tsto, odkaz jet mnohem starch civilizac, vidl v rukou poslednch arodj. Ve velmi krsnm romn Sv teln most popisuje msto z doby ped Inky, k nmu lze dojt pomoc svtelnho mostu, mostu z ionizovan hmoty, kter se objevuje a miz podle pn a umouje pekroit skaln soutsku jinak nepstupnou. A do poslednch

dn svho ivota (zemel osmdestilet) tvrdil Verrill, e jeho kniha je mnohem vce ne legenda, a jeho ena, kter ho peila, to tvrd dosud. Co znamenaj obrazce v Nazce? Jde o obrovsk geometrick linie narsovan na planin v Nazce, viditeln jen z letadla nebo z balnu a kter prv leteck przkum umonil objevit. Profesor Mason, kter neme bt jako Verrill podezrn z fantastinosti, se ztrc v domnnkch. Pedpokld to, aby stavitel byli vedeni strojem vznejcm se ve vzduchu. Mason odmt tuto domnnku a pedstavuje si, e obrazce byly vytvoeny na zklad menho modelu nebo mky. Uvme-li, jak byla technick rove pedchdc Ink, ji pipout klasick archeologie, je to jet nepravdpodobnj. A jak by byl vznam tto kresby? Nboensk? To se k vdycky zcela nhodn. Vklad na zklad neznmho nboenstv je bn metoda. Radji pedpokldme kdejak ztetnosti ne jin stav znalost a techniky. Je to otzka pednosti. Dnen osvta se nm jev jako jedin. Fotografie, kter mme z planiny z Nazky, ns neodolateln nut myslet na vyznaen pistvac plochy. Synov slunce pil z nebes... Profesor Mason se ste jakhokoliv sbliovn s tmito legendami a pedpokld, zcela nezvisle, jaksi nboenstv trigonometrie, pro n vak v historii vr nenachzme dn pklad. A pesto o nco dle se zmiuje o mytologii pedinkovsk doby, podle n jsou hvzdy obydleny a bohov sestoupili ze souhvzd Kutek. My neodmtme pedpoklad nvtv obyvatel zven, atomickch civilizac, zmizelch, ani tm zanechaly stopy, neodmtme obdob znalost a techniky, je se d pirovnat k naemu, stopy vd pohrouench do rznch forem toho, co my nazvme esoterismem, a praktickch skutenost v tom, co my zaazujeme do kouzelnickch praktik. Nekme, e vme vemu, ale v pt kapitole ukeme, e pole lidskch vdomost je pravdpodobn mnohem ir, ne jak jsme si je vymezili. Vlenme-li do nho vechna fakta bez jakkoli vhrady a svolme-li vzt v vahu vechny hypotzy, je vyplvaj z tchto fakt, bez jakhokoli apriorismu, pak njak Darwin nebo Kopernk antropologie vytvo zcela novou vdu, jen kdy nastol trvalou cirkulaci mezi objektivnm pozorovnm minulosti a jemnmi zvry modernho poznn v oblasti parapsychologie, fyziky, chemie a matematiky. Bude se jim snad zdt, e mylenka stlho pomalho vvoje inteligence, stlho dlouhho putovn vdy nen mylenka bezpen, ale tabu, kter jsme my vytyili, abychom dnes, jak se domnvme, mohli tit z cel lidsk historie. Pro by minul civilizace nebyly poznaly nhl zblesky, je jim odhalily tm plnost poznn? Pro by to, co se nkdy udalo v ivot lovka, osvcen, bleskov intuice, vbuch gnia, se nebylo udalo nkolikrt v ivot lidstva? Nevykldme tch nkolik vzpomnek na tyto okamiky zpsobem velmi falenm, kdy mluvme o mytologii, o legendch, o magii? Kdy mi nkdo uke fotografii lovka vznejcho se ve vzduchu, a to nikoli trikovou, neeknu: to je zobrazen bje o Ikarovi, eknu: to je momentka zachycujc skokana nebo plavce ve skoku do vody. Pro by nemohly bt takov momentn stavy i v civilizacch? Budeme citovat jin fakty, provedeme jin sblen, vyslovme jet jin hypotzy. Bude snad v na knize mnoho hloupost, to opakujeme, ale na tom sejde pramlo, vzbud-li tato kniha nkolik vokac a do jist mry piprav ir cesty k bdn. My jsme jen dva uboz roztloukai trku. Jin postav cestu. V Pam star ne my... Kde auto i nachzej kovov ptky. Historie jedn velmi zajmav mapy sv ta. Atomick bombardovn a meziplanetrn korby v posvtnch textech. Jin p edstava o strojch. Kult cargo. Jin vid n esoterismu. Posvtnost inteligence. Jet jedna historka, prosm. Asi deset let je u przkum minulosti usnadnn novmi metodami zaloenmi na radioaktivit a tak pokrokem kosmologie. Z toho vyplvaj dva mimodn fakty.

1. Zem by byla souasnic vesmru. Byla by tedy star piblin 4500 milin let. Utvoila se zrove a snad i dve ne slunce zhutnm stic za studena. 2. lovk, jak ho znme, homo sapiens , by existoval teprve 75 000 let. Toto velmi krtk obdob by stailo k pechodu od pralovka k lovku. Zde si dovolujeme poloit dv otzky. a) Poznalo lidstvo v prbhu tchto 75 000 let jin technick civilizace, ne je nae? Specialist nm sborem odpovdaj, e nikoli. Ale nen jist, e umj rozliit nstroj od tzv. kultovnho pedmtu. V tto oblasti bdn jet ani nezaalo. Avak jsou tu znepokojiv problmy. Vtina paleontolog pokld eolithy (kameny objeven u Orleansu v roce 1867) za prodn pedmty. Nkte v nich vak vid dlo lovka. Jakho lovka? Jinho ne homo sapiens. Jin takov pedmty se naly v Ipswichi v Norfolku. Dokazovaly by existenci tetihornch lid v zpadn Evrop. b) Washburnovy a Diceovy zkuenosti dokazuj, e vvoj lovka mohl bt zpsoben velmi trivilnmi pravami. Napklad lehkou zmnou lebench kost. Jedin mutace, a nikoli sloit soubh mutac, by staila k pechodu od pralovka k lovku. Tedy za 4500 milin let jedin mutace? Je to mon. Ale pro by to bylo jist? Pro by nemohlo bt vce vvojovch cykl ped tmto sedmdesti pti tiscm rokem? Jin lidsk formy nebo spe jin myslc bytosti se mohly objevit a zmizet. Nebyly by zanechaly viditeln stopy naim om, ale vzpomnka na n by petrvvala v legendch. Bysta peije msto. Vzpomnka na n mohla pet centrly energie, stroje a pamtnky jejich pohlcench civilizac. Nae pam sah mon mnohem dle ne nae vlastn existence i ne existence naeho druhu. Jak nekonen vzdlen zznamy se skrvaj v naich chromozmech a genech? Odkud to vechno m, lidsk due, odkud to vechno m? V archeologii se u vechno mn. Nae civilizace urychluje pedvn poznatk a shromdn a porovnan pozorovn vykonan na celm povrchu zemkoule vysuj k velkm tajemstvm. V ervnu roku 1958 uveejnil Smithsonv institut vsledky, kterch doshli Amerian, Indov a Rusov. Pi vykopvkch pevedench v Mongolsku, ve Skandinvii, na Cejlon, u Bajkalskho jezera a na hornm toku eky Leny v Sibii se objevuj pesn stejn kostn a kamenn pedmty. A vrobn technika tchto pedmt se nachz u jen u Eskymk. Smithsonv institut se tedy domnv, e je schopen uinit zvr, e ped deseti tisci lety Eskymci obvali Stedn Asii, Cejlon a Mongolsko. Pak se vysthovali nhle do Grnska. Ale pro? Jak se mohli primitivov rozhodnout tak nhle, e opust tyto zem, pro jedin nehostinn kus svta? A jak se tam ostatn mohli dostat? Nevd jet dnes, e je zem kulat, a nemaj dnou pedstavu o zempise. A opustit Cejlon, pozemsk rj? Institut neodpovd na tyto otzky. Nechceme vnucovat svou hypotzu a formulujeme ji jenom jako cvien v otevenosti ducha. Vy civilizace kontroluje svt ped deseti tisci lety. Vytvo na dalekm severu oblast deportace. Nu, a co vyprv eskymck folklr? Vyprv o kmenech pepravench na dalek sever na potku as obrovskmi kovovmi ptky. Archeologov 19. stolet velmi mnoho zdrazovali absurdnost tchto kovovch ptk. A my? dn prce, je by se dala srovnat s prac Smithsonova institutu, nebyla jet provedena o lpe definovanch pedmtech. Napklad o okch. Optick oky byly nalezeny v Irku a ve stedn Austrlii. Pochzej ze stejnho zdroje, ze stejn civilizace? dn modern optik nebyl zatm vyzvn, aby se o nich vyslovil. Vechna optick skla v na civilizaci jsou u asi dvacet let letna kyslinkem ceriitm. Za tisc let doke spektroskopick analza rozborem tchto skel, e na cel zemkouli existovala jednotn civilizace. A bude to pravda. Nov pohled na svt by se mohl zrodit ze studi tohoto druhu. K by nae lehk a patn dokumentovan knka vzbudila u nkterho jet naivnho mladho mue mylenku na lenou prci, je mu jednoho dne pinese kle od dvnch zhad. Jsou jet jin fakta:

V irch oblastech pout Gobi pozorujeme sklovinovitou pdu podobnou t, jakou vyvolvaj atomick vbuchy. V jeskynch Bohistanu se naly npisy doprovzen hvzdskmi mapami, kter zachycuj hvzdy v postaven, jak mly ped tincti tisci lety. ry spojuj Venui a Zemi. Uprosted 19. stolet daroval dstojnk tureckho nmonictva Piri Reis knihovn Kongresu balek map, kter objevil v Orientu. Nejmlad jsou z doby< Krytofa Kolumba, nejstar z 1. stolet po Kristu a jedny jsou koprovny podle druhch. V roce 1952 tyto dokumenty prozkoumal velk specialista na kartografii Arlington H. Mallery. Viml si napklad, e vechno, co existuje ve Stedozemnm moi, bylo zaznamenno, ale nen na mst. Domnvali se ti lid, e je zem ploch? To nen dostaujc vklad. Sestavili svou mapu projekc s pihldnutm ke kulatosti zem? To je nemon, nebo projekn geometrie se datuje od Mongeho. Mallery sv konen prci Waltersovi, oficilnmu kartografovi, a ten penese tyto mapy na modern glbus. A ony jsou pesn, nejen pro Stedozemn moe, ale pro zemi vetn Ameriky a Antarktidy. V roce 1955 pedlo Mallery a Walters svou prci vboru geofyziklnho roku. Vbor sv spis otci jezuitovi Danielu Linehanovi, editeli observatoe ve Westonu, odpovdnmu za kartografii americkho nmonictva. Otec zjist, e obrys Severn Ameriky, umstn jezer a hor v Kanad, ra pobe na nejzazm severu pevniny a obrys Antarktidy (pokryt ledem a zjiovan naimi mcmi pstroji s velkou obt) jsou sprvn. Jde o kopie jet starch map? Nakreslench na zklad pozorovn konanch na palub letadla nebo meziplanetrnho stroje? Jsou to poznmky uinn nvtvnky pilmi zven? Bude se nm vytat, e klademe takov otzky? Popul Vuh , posvtn kniha americkch Quiches, mluv o nekonen star civilizaci, kter znala mlhoviny a cel slunen systm. Pslunci prvnho plemene, teme tam, byli schopni vechno zvdt. Prozkoumali tyi strany obzoru, tyi smry nebeskho korbu a kulatou tv Zem. Nkter z tchto povr a legend, kter nm odkzal starovk, jsou zakoenny tak veobecn a hluboce, e jsme si zvykli pokldat je za stejn star jako lidstvo samo. Nue, lk ns vyzkoumat, a do jak mry je shoda tchto rznch povr a legend vsledkem nhody, nebo a do jak mry by mohla bt odrazem existence dvn civilizace zcela neznm a netuen a kter nezanechala dnou jinou stopu. Mu, kter v roce 1910 napsal tyto dky, nebyl ani spisovatel vdeckch fikc, ani mlhav okultista. Byl to jeden z prkopnk vdy, profesor Frdric Soddy, nositel Nobelovy ceny, objevitel izotop a zkon promny pirozen radioaktivity. Universita v Oklahom uveejnila v roce 1954 kroniky indinskch kmen v Guatemale, pochzejc ze 16. stolet. Fantastick vyprvn, zjeven legendrnch bytost, vymylen zvyky boh. Ale kdy jsme se na to podvali ble, vimli jsme si, e kakikelt Indini nevyprvli blzniv historky. Zmiovali se po svm zpsobu o svch prvnch stycch se panlskmi uchvatiteli. Tito zaujmali v pedstav kakikelskch historik msto po boku bytost patcch do jejich bjeslov a tradice. Tak byla skutenost vylena v bjeslovn podob a je nejv pravdpodobn, e texty pokldan za ist folkloristick nebo mytologick spovaj na skutench faktech, patn interpretovanch a pivtlench k jinm faktm, je jsou imaginrn. Toto rozlien nebylo provedeno a cel literatura star nkolik tiscilet spov v naich odbornch knihovnch na pihrdkch s oznaenm legendy, ani koho by jen na chvli napadlo, e se v nich snad skrvaj kroniky iluminovan skutenmi udlostmi. To, co vme o vd a modern technice, by ns pece jen mlo pimt, abychom tuto literaturu etli ponkud jinm okem. Dzyanova kniha o pnech s oslnivou tv, kte opust Zemi, odnesou neistm lidem jejich znalosti a setou rozpadl stopy po sv cest. Odltaj v ltajcch vozech pohnnch svtlem do sv zem z eleza a kovu. V studii nedvno uveejnn v moskevsk Litraturnoj gazet nachz profesor Agrest, kter pipout hypotzu dvn nvtvy meziplanetrnch cestovatel, mezi prvnmi texty vloenmi

do bible idovskmi knmi vzpomnky na bytosti pil odjinud, jako Enoch, je zmizely a odltly do nebe na tajemnch korbech. Posvtn indick knihy Ramajna a Mahabharta popisuj ltajc lod, je krouily na nebi na potku as a podobaly se azurovm oblkm ve tvaru vejce nebo svtcm koulm. Mohly obltnout nkolikrt zemi. Byly hnny terickou silou, je pi odletu bije do zem, nebo chvnm vyzaujcm z neviditeln sly. Vyluzovaly sladk a melodick tny, vyzaovaly ohniv tpyt a drha, jejich letu nebyla pm, ale jevila se jako dlouh vlnn, kter je pibliovalo nebo vzdalovalo od zem. Hmota tchto stroj je popisovna v tchto dlech starch ne ti tisce let a napsanch snad na zklad vzpomnek nekonen vzdlenjch jako sms nkolika kov, z nich jedny byly bl a lehk a jin erven. V Mausola Purva , v tomto zvltnm vylen, nepochopitelnm nrodopiscm 19. stolet, ale ne u nm, stoj: Je to neznm zbra, elezn blesk, gigantick posel smrti, jen rozdrtil na prach vechny leny plemene Vrini a Andhaka. Splen mrtvoly nebylo lze ani poznat. Vlasy a nehty padaly, ndoby se rozbjely bez zjevn piny, ptci zbleli. Po nkolika hodinch byla veker potrava otrvena. Blesk se zmnil v jemn prach. A toto: Cukra ltajc na palub vimany nesmrn sly vrhl na trojmst jedinou stelu nabitou silou vesmru. Dobla rozhaven dm, podobn desti tiscm slunc, se zvedl v pln ndhee... Kdy vimana pistla, jevila se jako skvouc kvdr antimonu lec na zemi... Nmitka: Pipoutte-li existenci civilizac tak bjen pokroilch, jak vysvtlte, e nesetn vykopvky po cel zemi nevynesly nikdy na svtlo jedin zbytek pedmt, kter by byly s to ns pimt k ve v tuto existenci? Odpovdi: 1. Je tomu sotva jedno stolet, co se provdj systematicky vykopvky, a na atomick civilizaci nen ani dvacet let. dn vn archeologick przkum jinho Ruska, ny, stedn a jin Afriky nebyl jet proveden. Obrovsk zem uchovvaj dosud svou minulost v tajnosti. 2. Bylo teba, aby nmeck inenr Wilhelm Knig navtvil nhodou bagddsk muzeum, aby si tam viml, e ploch kameny, nalezen v Irku a zaazen jako takov, jsou ve skutenosti elektrick lnky uvan dva tisce let ped Galvanim. Archeologick muzea pekypuj pedmty oznaenmi jako kultovn pedmty nebo rozlin, o nich nikdo nic nev. Rusov objevili nedvno v jeskynch pouti Gobi a Turkestnu polokoule z keramiky nebo ze skla zakonen kuelem, kter obsahuje kapku rtuti. 0 co asi jde? Konen jen mlo archeolog m vdeck a technick znalosti. Jet mn jsou schopni si uvdomit, e technick problm me bt een nkolika rznmi zpsoby a e jsou stroje, je se nepodobaj tomu, emu my kme stroj; jsou toti bez thel, bez klik a kol. Nkolik ar narsovanch zvltnm inkoustem na preparovanm pape pedstavuje pijma elektromagnetickch vln. Prost mdn trubice slou za rezontor, kdy se vytvej radarov vlny. Diamant je citliv detektor pro jadern a kosmick zen. Sloit zznamy mohou bt obsaeny v krystalech. Nejsou snad cel knihovny uzaveny v malch vybrouench kamncch? Kdyby za tisc let byla nae civilizace zniena a archeologov nali kupkladu magnetofonov psky, co by s nimi dlali? A jak by poznali rozdl mezi istm a popsanm pskem? Dnes se blme k odhalen tajemstv antihmoty a antigravitace. Bude ztra zachzen s tmito tajemstvmi vyadovat sloit aparatury nebo naopak pstroje jednoduchosti a ohromujc? Jak se technika vyvj, nekomplikuje se, naopak, zjednoduuje se a omezuje vstroj tak, a se stv tm neviditelnou. Ve sv knize Chaldejsk magie se Lenormand vrtil k legend, kter pipomn mtus o Orfeovi, a napsal: V dvnch dobch kn Onu vyvolvali boue pomoc zvuk a zvedali do vzduchu kameny na stavbu svch chrm, je by nepemstilo ani tisc lid. A Walter Owen: Zvukov chvn jsou sly... Stvoen vesmr je udrovn ve vi chvnm, na nm by mohl tak bt zaven. Tato teorie nen vzdlen modernm koncepcm. Ztek bude fantastick, to v kad. Ale bude mon dvojnsob fantastick, nebo ns osvobod od pedstavy, e verejek byl vedn.

 Mme o tradici, to jest o souhrnu nejstarch text lidstva, pojet zcela literrn, nboensk, filosofick. A co kdyby lo o nepamtn vzpomnky, zaznamenan lidmi u velmi vzdlenmi od dob, kdy se odehrvaly tyto udlosti, a kte je obmnili a pikrlili? Nepamtn vzpomnky na civilizace technicky a vdecky stejn pokroil, ne-li nekonen pokroilej, ne je nae? Co prav tradice nazran z tohoto hlediska? Pedn, e vda je nebezpen. Tato mylenka mohla pekvapit lovka 19. stolet. My te vme, e staily dv bomby na Nagasaki a Hiroimu, aby zabily 300 000 osob, e tyto bomby jsou ostatn siln zastaral a e jedin kobaltov projektil o pti stech tunch by mohl sett ivot na nejvt sti svta. Dle, e jsou mon styky s mimozemskmi bytostmi. Absurdnost pro 19. stolet, ne u pro ns. Nen u nemysliteln, e existuj vesmry soubn s nam, s nimi by bylo mono navzat spojen. Rdiov dalekohledy zachycuj vlny vyslan ze vzdlenosti deseti miliard svtelnch let, modulovan takovm zpsobem, e se podobaj poselstvm. Astronom John Krauss z university v Ohiu tvrd, e zachytil druhho ervna 1956 signly pochzejc z Venue. Jin signly pochzejc z Jupitera byly pr zachyceny na Princetonskm institutu. Tradice konen tvrd, e vechno, co se udalo od zatku as, bylo zaznamenno v hmot, v prostoru, v energich a me bt odhaleno. Pesn tut vc tvrd velk vdec Bowen ve svm dle Zkoumn asu a je to idea, kterou dnes zastv vtina badatel. Nov nmitka: technicky a vdecky vyspl civilizace nezmiz pln, nezni se beze zbytku. Odpov: My civilizace nyn vme, e jsme smrteln. Prv nejvyvinutj techniky hroz zpsobit pln znien civilizace, z n se zrodily. Pedstavme si svou vlastn civilizaci v blzk budoucnosti. Vechny centrly energie, vechny zbran, vechny vyslae a pijmae nejrznjch telekomunikac, vechny elektrick a jadern pstroje, zkrtka vechny technologick nstroje jsou zaloeny na stejnm principu vytven energie. V dsledku nkolika etzovch reakc vybuchnou vechny tyto gigantick nebo kapesn pstroje. Veker hmotn potencil a nejvt st lidskho potencilu takov civilizace zmiz. Zbudou jen vci, je nepodvaj svdectv o tto civilizaci, jen lid, kte ili vcemn stranou od n. Kdo peije, upadne do prostoty. Zstanou jen vzpomnky zachycen po katastrof neobratnm zpsobem, len, kter vypadaj legendrn, bjeslovn, jimi prochz nmt vyhnn z pozemskho rje, a pocit, e jsou velk nebezpe, velk skryt tajemstv v ln hmoty. Vechno zan znovu ponaje Apokalypsou: Msc se zbarvil jakoby krv a nebesa se svinula jako svitek pergamenu... Kdy se hldky australsk vldy odvily v roce 1946 do vysokch neovldanch oblast Nov Guineje, naly tam nrdky zmtan mohutnm vichrem nboenskho vzruen: kult carga se prv zrodil. Cargo je anglick termn na oznaen obchodnho zbo poslanho domorodcm, konzervy, lhve s alkoholem, parafnov lampy atd.... Pro tyto lidi ijc jet v kamennm vku musel psobit styk s takovm bohatstvm jako rozvrat. Ale copak bl lid mohli sami vyrobit takov bohatstv? To je nemon. Bloi, kter vdme, jsou zejm neschopn zrodit ve svch prstech zzran pedmt. Bume rozumn, kali si asi domorodci z Nov Guineje: Copak jste nkdy vidli blocha nco vyrbt? Nikoli, ale bloi se oddvaj velmi tajuplnm innostem: oblkaj se vichni stejnm zpsobem. Nkdy si sednou ped kovovou sknku, na n jsou cifernky, a naslouchaj zvltnm zvukm, kter z n vychzej. Dlaj znamen na bl listy. To jsou kouzeln obady, s jejich pomoc vymohou na bozch, aby jim poslali cargo. Domorodci se tedy pokoueli napodobit tyto obady. Zkusili se oblkat po evropsku, mluvili do konzerv, vztyili bambusov tye nad svmi chemi jako npodobu antn. A postavili falen pistvac plochy v oekvn carga. Dobr. A jestlie nai pedkov interpretovali takovmto zpsobem sv styky s vymi civilizacemi? Zbvala nm tradice, to jest vyuovn obad, je byly ve skutenosti velmi oprvnn zpsoby, jak jednat ve funkci jinch poznatk. Byli bychom tedy dtinsky napodobili

chovn, gesta, pracovn postupy, ani jsme jim rozumli, ani jsme si je spjali se sloitou skutenost, je nm unikala, v oekvn, e tato gesta, toto ponn a praktiky nm nco pinesou. Nco, co nepichz, nebesk mana, pivdn ve skutenosti cestami, je si nae obrazotvornost neumla pedstavit. Je snadnj upadnout do ritulu ne se dopracovvat poznn, je snadnj vymlet si bohy ne pochopit techniky. Kdy toto tvrdme, dodvm, e ani Bergier, ani j nezamlme svst veker duchovn eln na hmotnou nevdomost. Prv naopak. Duchovn ivot pro ns existuje. Jestlie bh pesahuje vekerou skutenost, najdeme boha, a vechnu skutenost poznme. A jsou-li v lovku sly, je mu umouj pochopit cel vesmr, pak je bh snad cel vesmr a jet nco. Ale pokraujme ve svm cvien v otevenosti ducha. Co jestli to, co nazvme esoterismem, bylo ve skutenosti exoterismem? Co jestli nejstar texty lidstva, posvtn v naich och, byly jen pokaen peklady, odvn vulgarizace, zprvy z tet ruky, ponkud pekroucen vzpomnky na technick skutenosti? Vykldme tyto star posvtn texty s naprostou samozejmost, jako by vyjadovaly duchovn pravdy, filosofick symboly, nboensk obrazy. Kdy je toti teme, vztahujeme je jen na sebe, na lidi zaujat svm malm vnitnm tajemstvm: miluji dobro a konm zlo, iju a musm zemt atd. Obracej se k nm: ty stroje, blesky, nebesk many a apokalypsy jsou pedstavami na due a naeho ducha. Mluv se tu ke mn, ke mn a pro mne... A kdyby lo o zdeformovan dvn vzpomnky na jin svty, kter existovaly, na nvtvu na tto zemi jinch bytost, kter hledaly, vdly a pracovaly? Pedstavte si velmi dvn as, kdy byla zachycena a vyloena poselstv pochzejc od jinch inteligenc ve vesmru, kdy meziplanetrn nvtvnci instalovali na Zemi svou s, kdy byla zavedena kosmick doprava. Pedstavte si, e v njak svatyni jet existuj poznmky, diagramy, zprvy, lutn s obtemi po cel tiscilet mnichy, zachovavateli dvnch tajemstv, ale naprosto ne tak kvalifikovanmi, aby mohli tato tajemstv pochopit v plnosti, ale kte pesto nepestali interpretovat a doplovat. Pesn stejn by si ponali asi arodjov na Nov Guineji, kdyby se pokoueli pochopit list papru, na nm jsou zachyceny letov dy letadel mezi New Yorkem a San Franciskem. Krajnm ppadem je napklad Gurdjievova kniha Co vyprv l Belzebub svmu vnukovi , pln odkaz k neznmm pojmm, k nepravdpodobnmu jazyku. Gurdjiev k, e ml pstup k pramenm. K pramenm, je jsou samy jen pekrouceninami. Dl tak peklad z tiscer ruky, dopluje ho svmi mylenkami, sestrojuje symboliku lidskho psychismu, a to je esoterismus. V prospektu u letovho du vnitrozemskch leteckch linek v USA se pe: Msto si mete zajistit odkudkoli. Vai dost o rezervaci provede elektronick robot. Jin robot vm zajist msto v letadle, kter si pejete. Letenka, je vm bude pedna, bude pslunm zpsobem vyznaena atd. Pedstavte si, co by z tohohle vzelo pi tiscm pekladu do amazonskho ne provedenm lidmi, kte nikdy nevidli letadlo, nevd, co je to robot, a neznaj jmna mst uvdnch v prvodci. A nyn si pedstavte esoterismus ped takovm textem, kter se vrac a k pramenm dvn moudrosti a hled pouku, jak si m vst lidsk due... Jestli existovaly v eru vk civilizace zaloen na uritm systmu, byly tak pruky. Katedrly jsou pr takovmi prukami alchymistickho vdn. Nen vyloueno, e nkter z tchto pruek nebo jejich zlomky byly nalezeny, zachovny s nbonou ctou a do nekonena opisovny mnichy, jejich kolem nebylo ani tak rozumt, jako zachovat. Do nekonena opisovny, iluminovny, pekldny a vykldny, ne na rovni chabho vdn nsledujcho vku. Ale koneckonc kad skuten technick a vdeck poznn piveden do krajnosti s sebou pin hlubokou znalost povahy ducha, zdroj psychickho ivota, uvd na vy stupe vdom. Jestlie na zklad tchto esoterickch text i kdy jsou jen tm, co o nich zde kme dokzali lid dospt k tomuto vymu stavu svdom, pak uritm zpsobem navzali na velkolepost zaniklch civilizac. Nen tak vyloueno, e jsou dva druhy posvtnch text: zlomky svdectv dvnch technickch znalost a zlomky knih ist nboenskch, inspirovanch Bohem. Oboj se smovaly, nebo nebylo daj, kter by je umonily rozliit. A v obou ppadech jde o texty stejn posvtn.

Posvtn je dobrodrustv inteligence na Zemi, dobrodrustv vn znovu zanan a pesto nekonen pokrokov. A posvtn je i pohled Boha na toto dobrodrustv, pohled, v jeho zornm hlu je toto dobrodrustv dreno . Dovolte nm ukonit tuto studii nebo spe toto cvien jednm pbhem? Je to vyprvn mladho americkho spisovatele Waltera M. Millera. Kdy jsme ho objevili spolu s Bergierem, zmocnilo se ns hlubok naden. K byste poctili tot!

VI Walter M. Miller: Zp v za svatho Leibowitze Nebt toho poutnka, kter se ped nm nhle objevil v samm stedu pout, kde konal svj obadn pst v postn dob, nebyl by bratr Francis Gerard z Utahu jist nikdy objevil posvtn dokument. Bylo to ostatn poprv, co ml pleitost spatit poutnka opsanho jen zstrkou podle nejlep tradice, ale pouh pohled pesto stail mladmu mnichovi, aby dospl k pesvden, e je to autentick postava. Poutnk byl star mu kltiv chze, kter kulhal opraje se o klasickou hl. Vous ml jako kovisko, kolem brady lut skvrny a na rameni nesl mal koen mch. Na hlav ml irk a obut byl v opncch. Bedra byla opsna crem pytloviny, jaksepat pinavm a rozedranm. To byl veker jeho odv a on si popiskoval (falen) pichzeje s kopce po kamenit cest od severu. Zdlo se, e m k opatstv brat svatho Leibowitze, poloenho asi deset kilometr k jihu. Sotva spatil mladho mnicha na jeho kamenit pouti, poutnk pestal pskat a jal se ho zvdav zkoumat. Bratr Francis se dobe stehl pekroit zkaz mlen ustanoven jeho dem pro dny pstu. Odvrtil proto rychle pohled a pokraoval ve sv prci, je spovala v tom, e kupil do ve hradbu z velkch balvan, aby chrnil sv pechodn bydlit ped vlky. Ponkud zeslbl po deseti dnech stravy sloen vlun z kaktusovch bobul, ctil mlad duchovn, e se mu to hlava, a pesto pokraoval ve sv prci. U po njakou dobu jako by mu krajina tancovala ped oima a vidl, jak kolem nho poskakuj ern skvrny. Vak si tak nejdve ekl, zda to vousat zjeven nen jen pouh pelud vyvolan hladem... Ale poutnk sm hned bez mekn rozptlil jeho pochyby. Hej hola! zahafal na nho vesele pjemnm a melodickm hlasem. Protoe mu pkaz zachovvat mlen brnil odpovdt, mlad mnich se spokojil tm, e se bzliv usml, jak byl schlen k zemi. Vede tahle cesta do opatstv? zeptal se poutnk. Novic pikvl hlavou hled stle k zemi, a pak se shbl, aby sebral kousek blho kamene podobnho kd. A co to dlte s tmi kameny? pokraoval poutnk, kdy k nmu piel ble. Bratr Francis si spn klekl a nartl na velk ploch kmen slova: Samota a mlen. Jestli uml st co bylo dost nepravdpodobn, uvme-li, co kaj statistiky byl by poutnk tak mohl pochopit, e u jeho pouh ptomnost znamen pro kajcnka pleitost k hchu, a byl by mu asi vyhovl a zmizel bez dalho nalhn. Ach, to jo! ekl vous. Chvilku zstal stt rozhleje se kolem, a pak uhodil hol do velkho balvanu: Podvejte se, tenhle by vm poslouil... Tak mnoho tst a k najdete Hlas, kter hledte! Bratr Francis okamit nepochopil, e cizinec chtl ci Hlas s velkm H. Pedstavoval si proto, e ho staec pokldal za hluchonmho. Kdy vrhl rychl pohled za poutnkem, kter se vzdaloval a zase u si hvzdal, pospil si mu potichu poehnat, aby mu zajistil astnou cestu, a

pak se zase pustil do sv zedniiny. Spchal, aby si postavil malou ohradu ve tvaru rakve, v n by se mohl nathnout a spt, ani se jeho maso stalo lkadlem pro rav vlky. Nebesk stdo kupovitch mrak thlo nad jeho hlavou. Kdy uvedly pou krut v pokuen, chystaly se te mraky udlit horm sv vlah poehnn... Cestou trochu osvily mladho mnicha, protoe ho na chvli ochrnily ped palivmi paprsky slunce, a on toho vyuil a uspil svou prci. Ale kad sebemen pohyb provzel eptavmi modlitbami, aby si zajistil opravdov vyslyen nebo to byl tak nejvlastnj cl, kterho se snail doshnout za svho postu v pouti. Konen se bratr Francis chopil ohromnho kamene, kter mu oznail poutnk... ale krsn barva, kterou mu propjila ta ndenick prce, nhle prchla z jeho tve a on pustil balvan zbrkle, jako by se dotkl hada. U jeho nohou leela sknka z rezavho kovu, sten zasazen v balvanu... Hnn zvdavost chtl ji mlad mnich hned sebrat, ale ustoupil nejdve o krok a rychle se pokioval, mumlaje cosi latinsky. Nae uklidnn se u bez obav pustil do sknky sam. Vade retro, Satanas! domlouval j a hrozil j tkm krucifixem svho rence. Zmiz, hanebn svdce! Vythl kradmo zpod kutny mal krop a postkal sknku pro kad ppad svcenou vodou. Jestli jsi pvodu belskho, zmiz! Ale sknka nevypadala, e by chtla zmizet nebo vybuchnout a tak ne se svrasknout za srovho pachu... Spokojila se tm, e zstala klidn na svm mst a penechala vtru z pout pi o odpaen posvcench kapiek, kter ji postkaly. Tedy stani se! eptl tehdy duchovn a poklekl, aby pedmt sebral. Sedl tak mezi kameny a strvil pes hodinu tm, e buil velkm kamenem do sknky, aby ji otevel. Zatmco takto pracoval, napadlo ho, e tahle archeologick pamtka nebo o to zejm lo je teba znamenm seslanm nebesy, aby se mu naznailo, e bude vyslyen. Ale tuto mylenku okamit pustil z hlavy, kdy si vzpomnl na dobu, kdy ho Otec opat vn varoval ped okzalm psnm osobnm stavnm na odiv. Kdy opustil opatstv, aby se podrobil na pouti tyicetidennmu pstu, uvaoval, uinil tak, aby mu pokn pineslo vnuknut shry, je by ho oprvnilo k vymu svcen. Nemohl ekat, e se mu dostane vidn nebo e ho zavolaj nebesk hlasy. Takov jevy by u nho jen prozradily marnou a neplodnou domlivost. A pli mnoho novic, kdy se uchlili na pou, si odtamtud pineslo etn historky o proroctvch, pedtuchch a nebeskch vidnch a vten Otec opat tak zaujal vi takovm dajnm zzrakm velmi energick postoj. O tom je oprvnn se vyslovit jedin Vatikn, zabruel, a musme se steit pokldat za nebesk zjeven nco, co je jen pouhm vsledkem slunenho ehu. A ml pro strach udlno, bratr Francis se nemohl ubrnit, aby se starou kovovou sknkou nezachzel s nekonenou ctou, i kdy do n buil, jak nejlpe uml, aby ji otevel... Nhle povolila, jej obsah se rozsypal na zem a mlad duchovn ctil, jak mu mraziv chvn probh po ptei. Sm starovk se mu tu odhalil! Byl vniv zaujat archeologi, a tak mohl jen st uvit svm om a hned si pomyslel, e bratr Jeris z toho onemocn rlivost. Ale hned si vyetl takovou nekesanskou mylenku a jal se dkovat nebi, e mu utdilo takov poklad. Cel rozechvl vzruenm dotkal se jednou rukou s nesmrnou opatrnost pedmt obsaench ve sknce a snail se je roztdit. Jeho dvj studia mu tak umonila rozeznat v hromdce nebozzek, nstroj uvan kdysi k vykldn deva tenkmi pltky kovu a jaksi mal nky na kov s ostrmi epelemi. Objevil tak podivn nstroj sestvajc z rukojeti ze deva u ztrouchnivlho a ze silnho mdnho elzka, na nm lplo jet nkolik kousk roztavenho olova, ale nepodailo se mu ten nstroj urit. Sknka obsahovala malou ruliku ern lepic psky, pli zchtral vky, ne aby se dalo zvdt, co to je, etn kovov lomky a nkolik onch malch trubikovitch pedmt s drtnou ttikou, kter pohani z hor pokldali za amulety, ale o nich se nkte archeologov domnvali, e jsou to pozstatky legendrn machiny analycy z doby ped Plamennou potopou.

Bratr Francis peliv prozkoumal vechny pedmty, ne je vedle sebe srovnal na velkm plochm kameni. Pokud lo o dokumenty, ty si ponechal stranou, e je prozkoum a nakonec. Ostatn jako vdy pedstavovaly nejdleitj objev, kdy uvme, jak mal poet papr unikl stralivmu autodaf zaplenmu za Vku Zjednoduen omezenou a mstivou lzou, je se nebla zniit takto dokonce i samy posvtn texty. Drahocenn sknka obsahovala dva z tchto nedocenitelnch papr, jako i ti mal lstky rukopisnch poznmek. Vechny tyto ctyhodn doklady byly velmi chatrn, protoe je vysuil vk a uinil je kehkmi. Vak s nimi tak mlad mnich zachzel s co nejvt opatrnost, a zejmna je peliv chrnil ped vtrem cpem sv kutny. Byly ostatn sotva iteln a napsny v pedpotopn anglitin, v tom dvnm jazyce, kterho podobn jako latiny v dnen dob uvaj u jen mnichov a bohosluebn ritul. Bratr Francis se pustil do jejich pomalho lutn a poznval, jak etl, sem tam nkter slovo, ani pronikl do jeho vznamu. Na jednom z tchto malch lstk stlo: 1 libra klobsy, 1 konzerva kyselho zel pro Emu. Druh lstek kal: Nezapomenout pout paragrafu 104 v piznn k danm. Tet konen obsahoval jen slice a dlouh souet. Pak cifru, kter zejm pedstavovala njak procento odeten od pedchzejcho soutu a nsledovan slovem A basta! Neschopen porozumt emukoliv z tchto dokument, mnich se spokojil tm, e si ovil vpoty a shledal, e jsou sprvn. Z druhch dvou papr obsaench ve sknce byl jeden staen do zk ruliky a hrozilo, e se rozpadne na kousky, kdyby se rozvinul. Bratru Francisovi se v nm podailo rozlutit jen dv slova: Vzjemn szka a vloil ho zpt do sknky, aby ho prozkoumal pozdji, a ho podrob vhodnmu konzervanmu postupu. Druh dokument se skldal z velkho nkolikrt peloenho papru, ale na pehybech byl u tak chatrn, e se duchovn musel spokojit opatrnm odchlpnutm lstk, aby se mezi n podval. Byl to pln, sloit s blch ar narsovanch na modrm podklad! Nov zchvv probhl j bratra Francise. Ml tady ped sebou modrk jeden z tch starch krajn vzcnch dokument, kter archeologov tak cenili a kter vdci a specializovan vykladai vtinou lutili tak obtn! Ale neuviteln poehnn, kter pedstavoval podobn nlez, tm nebylo vyerpno. Mezi slovy nartnutmi v jednom dolnm rohu dokumentu objevil bratr Francis najednou, ano, bylo tomu tak, samo jmno zakladatele svho du: blahoslaven Leibowitz osobn! Ruce mladho mnicha, zachvcenho radost, se roztsly tak siln, e mlem roztrhal nedoceniteln papr. Posledn slova, s nimi se k nmu poutnk obrtil, mu vytanula v mysli: K bys nael Hlas, kter hled! A skuten tady prv objevil hlas, Vox s velkm V, kter tvo dv kdla holubice, je se spout z ve oblohy k zemi, s velkm V jako ve Vere dignum nebo Vidi aquam , velkolep a majesttn V, jako ta, kter zdob velk strnky men knihy, zkrtka V jako ve Vokace! Kdy se jet naposled podval na modrk, aby se ubezpeil, e nesn, mnich zanotoval dkuvzdn: Beate Leibowitz, ora pro me... Sancte Leibowitz, exaudi me... a tato posledn vta nepostrdala jist odvahy, nebo zakladatel jeho du ekal jet na svou kanonizaci! Bratr Francis zapomnl na opatovy dtkliv pipomnky, skokem se vztyil a jal se zkoumat obzor k jihu ve smru, kterm se pustil star poutnk v jutov zste. Ale poutnk u dvno zmizel... Urit to byl andl seslan Pnem, ekl si bratr Francis, a kdo v snad i blahoslaven Leibowitz osobn... Co mu sm neukzal dokonce i msto, kde objev ten zzran poklad, kdy mu poradil, aby odvalil urit balvan ve chvli, kdy se s nm tak prorocky louil?... Mlad duchovn zstal pohrouen do tchto vzruujcch vah a do chvle, kdy zapadajc slunce zkrvavilo hory, zatmco kolem nho se u kupily stny v soumraku. A v tomto okamiku ho blc se noc vytrhla z rozjmn. ekl si, e nedoceniteln dar, kter prv dostal, by ho pravdpodobn neuchrnil ped vlky, a pospil si, aby dokonil svou ochrannou ze. A pak, jak se zaaly vynoovat hvzdy, piivil svj ohnek a natrhal si trochu kaktusovch bobulek, kter byly jeho jdlem. Byla to jeho jedin strava krom hrstky suchho obilnho zrn, kter mu jeden

knz pinel kadou nedli. Vak se mu tak stvalo, e vrhl lan pohled na jetrky, je se sem tam mihly na okolnch skalch, a v jeho snech se to asto hemilo labunickmi peludy. On noci vak hlad ustoupil jeho zjmm a na druh msto. Byl by se pedevm chtl rozbhnout co nejrychleji k opatstv, aby se svil svm bratrm se svm zzranm setknm a se svm zzranm objevem. Ale to samozejm nepichzelo vbec v vahu. A vzva i nikoli, mus tu zstat a do konce pstu a vst si dle, jako by se mu nic kromobyejnho nebylo pihodilo. Na tomhle mst se postav katedrla, myslel si, kdy se hrouil do sn u svho ohnku. A jeho obrazotvornost mu u ukazovala velkolepou stavbu, je se vzty z ruin bval vesnice se svmi hrdmi zvonicemi, kter bude vidt na nkolik kilometr kolem. Nakonec zdml, a kdy se nhle probudil, nkolik neuritch uhlk u sotva rov skomralo na dohasnajcm ohnku. Ml nhle dojem, e u nen na t pouti sm. Otevel zeiroka oi a snail se proniknout temnoty, kter ho obklopovaly, a tehdy si viml za poslednmi eavmi uhlky svho ubohho ohnit zorniek vlka, kter zily ve tm. Mlad mnich vyrazil vkik hrzy a bel se honem skrit do sv rakve z kamen nakladench nasucho. Vkik, kter prv vyrazil, kal si, zatmco se zahrabval cel rozechvl do svho toit, ten vkik nebyl snad v pravm slova smyslu poruenm pkazu mlen... A jal se hladit kovovou sknku, kterou tiskl na srdce, a modlil se pitom, aby pst okamit skonil. Kolem nho tlapy s drpy krbaly do kamen jeho hradby... Tak se vlci noc co noc potulovali kolem mnichova ubohho tboit, naplovali temnoty svm vytm ohlaujcm smrt a pes den sebou mnich zmtal vydn napospas skutenm peludm vyvolanm hladem, vedrem a neltostn houcm sluncem. Svch dn vyuval bratr Francis k sbrn dv na ohe a tak k modlitbm a dokzal ovldat svou netrplivost, aby se dokal Bl soboty, je bude znamenat konec postn doby i jeho odkn. Avak kdy ten poehnan den konen nadeel, mlad mnich byl pli zeslbl svm strdnm a neml dosti sil, aby se z nho radoval. Zdrcen nesmrnou navou sloil svou monu, pethl si pes hlavu kpi, aby se chrnil ped sluncem, a vzal drahocennou sknku pod pai. Pak, leh o patnct kilo oproti Popelen sted, jal se vrvoravm krokem pekonvat deset kilometr, kter ho dlily od opatstv... Vyerpn se zhroutil ve chvli, kdy doel k brn. Brat, kte se ho ujali a zahrnuli p jeho ubohou vysuenou kostru, vyprvli, e za svho tetn mluvil neustle o andlovi v jutov zste a e stle pipomnal jmno blahoslavenho Leibowitze a dkoval mu vele, e mu odhalil ty svat ostatky, jako i Vzjemnou Szku. Povsti o tchto proroctvch se rozily po kltee a donesly se velmi rychle k um Otce opata, odpovdnho za kze, a ten okamit procedil mezi zuby: A mi ho pivedou! Pronesl to tnem, kter by propjil kdla i tm nejliknavjm. Jak ekal na mladho mnicha, opat zaal pechzet po svtnici a hnv se v nm kupil. Ne snad e by byl proti zzrakm, to zajist nikoli, ba spe naopak. Akoliv se obtn snely s potebami vnitn sprvy, dobrk opat vil v zzraky sklopevn, vdy byly pmo zkladem jeho vry. Ale pokldal pinejmenm za samozejm, e zzraky mus bt nleit zkontrolovny, oveny a prokzny pedepsanou formou podle stanovench pravidel. Od nedvnho prohlen ctihodnho Leibowitze za blahoslavenho si ti blzniv mnii zamanuli vude odhalovat zzraky. I kdy byl tenhle sklon k zzranu zajist pochopiteln, bylo to pesto nesnesiteln. Kad mnisk d hodn svho jmna se ovem peliv star, aby pispl ke kanonizaci svho zakladatele, a shromauje pehorliv vechny mon prvky, je k n mohou pispt, ale vechno m sv meze! A opat mohl od jist doby zjistit, e stdo mnk m sklon se vymykat jeho autorit, a vniv horlivost, kterou mlad brat vynakldali na odhalovn a posuzovn zzrak, u tak zesmnila jejich d, e si ho dobrali i v Novm Vatikn... A tak byl dstojn opat rozhodnut udlat bouku. Napt ek kadho iitele novch zzrak podn trest. V ppad falenho zzraku zaplat tak vink za svou nekze a

dvivost. Pjde-li naopak o zzrak skuten, doloen pozdjmi zkoukami, pak trest bude zvaznm poknm, kter mus podstoupit vichni, jim se dostalo daru milosti. V okamiku, kdy mlad novic zaklepal nesmle na jeho dvee, uzavel u dobr Otec sv vahy a byl prv v rozpoloen, kter odpovdalo okolnostem, v duevnm stavu elmy skryt pod nejdobrtjm vzezenm. Vstupte, mj synu, pronesl laskavm hlasem. Poslal jste pro mne, ctihodn Ote? zeptal se novic a usml se uchvcen, kdy spatil kovovou sknku na opatov stole. Ano, odpovdl opat a zdlo se, e chviliku zavhal. Ale snad by vm bylo napt milej, pokraoval, abych vs vyhledal sm, kdy je z vs te tak slavn osobnost? , nikoli, Ote, zvolal bratr Francis zrudl a zajkaje se. Je vm sedmnct let a jste zejm pln hlupk. O tom nen pochyb, dstojn Ote. Mohl byste mi tedy ci, z jakch nerozumnch dvod se pokldte za hodna vstoupit do du? Nemm naprosto dn, ctihodn uiteli. Jsem jen bdn hnk, jeho pcha je neodpustiteln. A to jet pidv ke svm chybm, zaval abb, a vystavuje mi tu na odiv takovou pchu, e je to neodpustiteln! To je pravda, Ote. Jsem jenom uboh erv. Opat se mraziv usml a sthl se opt do svho ostraitho klidu. Jste tedy ochoten odvolat, ujal se zase slova, a popt vechny zmaten ei, kter jste pronesl v horece o jakmsi andlu, kter se vm pr zjevil a pedal vm (ukzal pohrdav na kovovou sknku) tenhle bezcenn brak? S bratrem Francisem to trhlo a zavel ve strachu oi. J... bojm se, e to nedoku, mj miste, eptl. Coe? Nemohu popt, co vidly m oi, dstojn Ote. Vte, jak trest vs ek? Ano, Ote. Dobr. Pipravte se tedy na nj. Se smenm povzdechem si novic vyhrnul a k pasu svou dlouhou kutnu a sklonil se nad stl. A tehdy vzal dobr Otec ze zsuvky poctivou lskovou metlu a sekl ho desetkrt pes zadek. (Po kad rn pronesl novic pokorn Deo gratias!, jak se sluelo pi t lekci pokory, kter se mu dostalo.) A te, zeptal se opat, shrnuje si rukvy, jste ochoten odvolat? Nemohu, Ote. Knz se k nmu nhle otoil zdy a zstal chvli zticha. Dobr, pronesl konen kousavm hlasem. Jak chcete. Ale nepotejte s tm, e byste mohl letonho roku sloit slavnostn sliby, a ostatn tak ne. Bratr Francis se vrtil v slzch do sv cely. Ostatn novicov dostanou mnisk at a on naopak ml ekat jet rok a strvit dal pst na pouti mezi vlky, snae se doshnout posvcen, o nm vak u vdl, e mu bylo v hojnosti udleno... Bhem tdn, je nsledovaly, ml neastnk aspo tchu, kdy zjistil, e opat neml docela pravdu, kdy oznail obsah kovov sknky za bezcenn krm. Tyto archeologick pozstatky mly zejm mezi mnichy nesmrn iv spch a oni vnovali mnoho asu itn a tdn nstroj. Snaili se tak restaurovat psemn doklady a proniknout k jejich smyslu. Po kltee kolovala dokonce povst, e bratr Francis objevil skuten pozstatek blahoslavenho Leibowitze zejmna v podob plnu i modrku, kter nesl jeho jmno a na nm bylo jet vidt njak nahndl skvrny. (Snad krev Leibowitzova? Otec opat soudil, e je to jablen va.) V kadm

ppad byl pln datovn milostivm ltem 1956, take byl, jak se zd, ze stejn doby jako ctihodn zakladatel du. O blahoslavenm Leibowitzovi se toho ostatn vdlo dosti mlo. Jeho historie se ztrcela v mlhch minulosti, kter jet zatemovala legenda. Tvrdila jen, e Bh chtl podrobit lidsk rod zkouce a nadil kdysi vdcm mezi nimi figuroval i blahoslaven Leibowitz aby zdokonalil nkter belsk zbran. Dky tmto zbranm se lovku v rozmez nkolika tdn podailo zniit ve podstatn z civilizace a pitom zrove zniil velk poet svch blinch. Byla to Plamenn Potopa, po n piel mor a jin pohromy a konen kolektivn lenstv, je mlo vst k Vku Zjednoduen. Bhem tto posledn epochy pepadla zbvajc pedstavitele lidstva zuiv pomstychtivost a oni rozsekali na kousky vechny politiky, techniky a vdce. Krom toho splili vechna dla, archvn dokumenty, kter mohly umonit lidskmu rodu pustit se znovu cestami vdeck destrukce. V t dob dolo k nien vech spis a k pronsledovn vech vzdlanch lid s nebvalou nenvist, take slovo hlupk se nakonec stalo synonymem poestnho, bezhonnho a ctnostnho obana. Aby unikli oprvnnmu hnvu hlupk, kte peili, mnoz vdci a vzdlanci se snaili utci do lna na Matky Crkve. Skuten je pijala, odla je do mniskch rouch a snaila se je uchrnit ped pronsledovnm lzy. Vdycky se tento postup ovem nezdail, nebo nkter kltery byly vyplenny, jejich archvy a posvtn texty uvreny do ohn, zatmco veli bez dlouhch cavyk vechny, kdo se tam utekli. Pokud lo o Leibowitze, ten se uchlil k cistercikm. Kdy sloil sliby, stal se knzem a po dvancti letech mu bylo udleno povolen zaloit nov mnisk d albertin, nazvanch tak na pamtku Alberta Velikho, uitele slavnho Tome Akvinskho a patrona vech vdc. Nov zaloen d se ml vnovat ochran kultury crkevn i svtsk a hlavnm kolem jeho len mlo bt pedvat budoucm generacm vzcn knihy a doklady, kter unikly znien a je jim byly sveny do tajn schovy ze vech kout svta. Nakonec odhalili nkte hlupci v Leibowitzovi bvalho vdce a on podstoupil muednickou smrt obenm. d jm zaloen vak nadle fungoval a jeho lenov, kdy bylo znova dovoleno vlastnit psan doklady, se mohli dokonce vnovat pepisovn etnch dl minulch as zpamti. Ale pam tchto kronik byla nutn omezen (a ostatn jen mlokdo z nich ml dostaten vzdln, aby rozumli fyziklnm vdm), brati opisovai zasvtili nejjasnj ze svch sil posvtnm textm, jako i dlm pojednvajcm o krsn literatue nebo o spoleenskch otzkch. A tak peila z obrovskho repertoru lidskch znalost jen dosti chatrn sbrka malch rukopisnch traktt. Po esti stoletch temna mnii stle studovali a opisovali svou chudou e. ekali... Vtina text, kter zachrnili, jim ovem nebyla k niemu a nkter jim dokonce zstaly naprosto nepochopiteln. . Ale dobrm mnichm stailo vdom, e maj v rukou Poznn. Vak u ho dok zachrnit a pedat, jak to vyadovala jejich povinnost a to, i kdyby celosvtov temno mlo trvat deset tisc let... Bratr Francis Gerard z Utahu se vrtil ptho roku na pou a podrobil se tam v samot pstu. A znovu se vrtil do kltera zeslbl a pohubl a byl znovu pedveden ped Otce opata, kter se ho zeptal, zda se konen rozhodl odvolat sv vstedn prohlen. To nemohu, Ote, opakoval, nemohu popt nco, co jsem vidl na vlastn oi. A opat ho znovu potrestal podle pkazu Kristova a jet Jednou odloil na pozdj datum sv sliby... Dokumenty obsaen v kovov sknce svili zatm jistmu semini k prostudovn, kdy si je naped opsali. Ale bratr Francis zstal prostm novicem, jen dle snil o velkolep svatyni, kter se jednoho dne postav na mst, kde uinil svj objev... belsk tvrdohlavost! hmal opat. Jestli ten poutnk, o nm mi tu ten hlupk pod vykld, mil, jak tvrd, k naemu opatstv, jak to, e jsme ho dosud vbec nespatili?... Poutnka v jutov zste, urit! Ale pbh s jutovou zstrou pece jen dobrho Otce znepokojoval. Tradice toti pravila, e blahoslaven Leibowitz ml ve chvli, kdy ho obsili, na hlav jutov pytel msto kp.

 Bratr Francis zstal sedm let novicem a il na pouti po sedm za sebou jdoucch pst. Pi tto ivotosprv se stal mistrem v napodoben vlho vyt a pro zbavu takto leckdy pilkal smeku elem za bezmsnch noc a pod zdi opatstv... Pes den se spokojoval tm, e pracoval v kuchynch a e letil dladice v kltee a pitom stle studoval star autory. Jednoho krsnho dne pijel vyslanec ze semine na svm oslu do opatstv a pivezl novinu, kter vyvolala velk vesel: Je te jist, ohlsil, e doklady, kter jste nali nedaleko odtud, pochzej skuten z doby, kter je v nich udna, a e zejmna pln se uritm zpsobem vztahuje ke karie vaeho blahoslavenho zakladatele. Poslali ho do Novho Vatiknu, kter ho podrob zevrubnjmu zkoumn. Take, zeptal se opat, by mohlo jt koneckonc o skuten Leibowitzovy ostatky? Ale posel na sebe nechtl brt dnou odpovdnost a spokojil se vytaenm obo. Tradice prav, e Leibowitz byl vdovcem, kdy byl vysvcen na knze, svedl e na jinou kolej. Pirozen, kdyby se podailo objevit jmno jeho neboky choti... Tehdy si opat vzpomnl na malou poznmku, kde bylo uvedeno ensk jmno, a povythl tak obo.... Za chvilku poslal tak pro bratra Francise. M dt, prohlsil k nmu s vrazem skuten rozzenm, myslm, e pro vs nastala chvle, abyste konen sloil sv slavnostn sliby. Dovolte mi, abych vm pi tto pleitosti blahopl k trplivosti a nezlomn rozhodnosti, kterou jste nm stle dokazoval. Samozejm nebudeme u nikdy mluvit o vaem... hm... setkn s tm... hm... tulkem na pouti. Jste poctiv hlupek a mete pokleknout, toute-li po mm poehnn. Bratr Francis vyrazil hlubok povzdech a omdlel, zlomen dojetm. Otec mu poehnal, pak ho pivedl k sob a dovolil mu, aby sloil sv doivotn sliby: chudobu, cudnost, poslunost a zachovvn ehole. Za njakou dobu byl novopeen profes du Leibowitzovch brat pidlen do sn opisova pod dozor starho mnicha jmnem Horner a jal se svdomit zdobit strnky algebraickho pojednn krsnmi iluminacemi pedstavujcmi olivov sntky a boubelat cherubnky. Jestli si pejete, oznmil mu star Horner svm chraptivm hlasem, mete vnovat pt hodin svho asu kad tden zamstnn, kter si vyberete pirozen kdy dostanete povolen. V opanm ppad vyuijete tyto hodiny voliteln praxe k opisovn Teologick Sumy a zlomk Britsk encyklopedie , pokud se nm zachovaly. Kdy to uvil, zeptal se mlad mnich: Mohl bych tuto dobu vnovat na vyhotoven krsn kopie Leibowitzova plnu? To nevm, m dt, ekl bratr Horner a nasupil obo. To je zleitost, na kterou je n vten Otec ponkud hkliv, vte pece... Konen, odpovdl na stl prosby mladho opisovae, dovolm vm to a svolm k tomu, protoe je to prce, kter vm nezabere mnoho asu. Bratr Francis si tedy opatil nejlep pergamen, jak mohl najt, a strvil dlouh tdny tm, e se mu podailo dodat mu jasnou a snhovou blost. Pak vnoval dal tdny studiu opisu cennho dokladu, a znal zevrubn nazpam celou kresbu, celou tajuplnou zm geometrickch linek a nepochopitelnch symbol. Nakonec ctil, e je schopen i se zavenma oima reprodukovat doklad v cel udivujc sloitosti. Pak strvil jet dal tdny hrabnm v knihovn kltera, aby tam objevil doklady, je by mu umonily udlat si teba neuritou pedstavu o vznamu plnu. Bratr Jeris, mlad mnich, kter pracoval rovn v sni opisova a asto se vysmval jeho zzranm zjevenm na pouti, ho pistihl, jak se vnuje tto prci. Mohu se vs zeptat, ekl sklonn k jeho rameni, co znamen zmnka ,Mechanismus tranzitoriln kontroly pro element 6B?

To je zejm jmno pedmtu, kter pedstavuje schma, odvtil bratr Francis ponkud strohm tnem, nebo bratr Jeris peetl nahlas jen nadpis dokumentu. Ovem... Ale co tedy pedstavuje to schma? Ale... mechanismus tranzitoriln kontroly njakho prvku 6B pirozen! Bratr Jeris vypukl v smch a mlad opisova ctil, jak se erven. Pedpokldm, navzal, e schma pedstavuje ve skutenosti njak abstraktn pojem. Podle mne by ml tento mechanismus tranzitoriln kontroly bt transcendentln abstrakc. A k jakmu druhu poznatk byste zaadil svou abstrakci? ptal se Jeris stle sarkasticky. No, podvejte se... Bratr Francis chvli vhal a pak pokraoval: Kdy pihldneme k tomu, jak prci se vnoval blahoslaven Leibowitz, ne vstoupil do du, ekl bych, e pojem, o nj tu jde, se tk onoho umn dnes ztracenho, jemu se kdysi kalo elektronika . To jmno se skuten vyskytuje mezi psanmi texty, je se nm dochovaly. Ale co pesn oznauje? To nm texty kaj tak: pedmtem elektroniky bylo vyuit elektronu, je nm jeden z rukopis zachovanch nanetst jen zlomkovit definuje jako torzo negativn nabit przdnoty. Vae subtilnost mn imponuje, nadchl se Jeris. Mohl bych se vs jet zeptat, co je vlastn negace przdnoty? Bratr Francis zrudl jet vce a zaal breptat. Negativn torzo przdnoty, pokraoval nemilosrdn Jeris, mus pece jen dospt k nemu pozitivnmu. Pedpokldm tedy, brate Francisi, e se vm poda vyrobit nm toto nco, zasvtte-li tomu veker sv sil. Dky vm nen pochyb, e nakonec se zmocnte toho elektronu. Ale co si s nm pak ponem? Kam ho dme? Snad na hlavn olt? To nevm, odpovdl Francis, kter ztrcel trplivost, a navc tak vbec nevm, co to byl elektron, ani k emu asi slouil. Jsem jen hluboce pesvden, e ta vc musela existovat v urit dob, to je ve. Obrazoborec Jeris propukl v utpan smch a opustil ho jda po sv prci. Phoda zarmoutila bratra Francise, ani ho vak odvrtila od jeho zamilovanho zmru. Jakmile si osvojil nkolik informac, kter mu mohla poskytnout kltern knihovna o ztracenm umn, v nm se proslavil Leibowitz, podil nkolik pedbnch nrt plnu, kter chtl penst na svj pergamen. Schma samo, ponvad nepronikl k jeho vznamu, mlo bt peneseno peliv tak, jak se jevilo na originlnm dokumentu. K tomu elu chtl pout ern inkoust. Naproti tomu na opsn cifer a vysvtlivek k plnu hodlal pout barevnch inkoust a vysoce dekorativnho ozdobnho psma. Rozhodl se rovn, e poru psnou geometrickou jednotvrnost sv reprodukce tm, e ji pikrl holubicemi a cherubny, zelenmi ponky, zlatmi plody a pestrmi ptky ba dokonce umn propletenm hadem. V zhlav svho dla pak chtl nartnout symbolick vyobrazen Nejsvtj Trojice a dole jako pandn drtnou koili, je byla erbem jeho du. Tak bude Mechanismus tranzitoriln kontroly blahoslavenho Leibowitze zveleben, jak se slu, a jeho poselstv bude promlouvat nejen k oku, ale i k duchu. Kdy dokonil pedbn nrt, pedloil ho bzliv bratru Hornerovi. Pozoruji, podotkl star mnich vytavm tnem, e vm prce zabere mnohem vce asu, ne bych si byl myslel. Ale co na tom, pokraujte. Ale kresba je opravdu velmi krsn. Dky, brate. Bratr Horner zamrkal na mladho duchovnho: Dovdl jsem se, poeptal mu dvrn, e bylo rozhodnuto uspit formality nutn ke kanonizaci blahoslavenho Leibowitze. Je tak pravdpodobn, e n znamenit Otec se ct te mnohem mn znepokojen, pokud jde o to, co vte. Samozejm e o tto dleit novin vdl kdekdo. Prohlen Leibowitze za svatho bylo u dvno hotovou vc, ale posledn formality, kter z nho uin svatho, si mohly jet vydat znanou dku let. Krom toho byly stl obavy, e by mohl blv advokt objevit njak motiv, jen by znemonil chystanou kanonizaci.

Po dlouhch mscch se bratr Francis pustil konen do prce na svm krsnm pergamenu a nartval s lskou jemn arabesky, sloit voluty a elegantn iluminace zdraznn jet zlatmi lstky. Byla to prce dlouhho dechu, do n se tu pustil, prce, kter si vyadovala nkolika let, aby dospla k astnmu konci. Kopistovy oi byly pirozen vystaveny tk zkouce a byl leckdy nucen peruit svou prci na dlouh tdny ze strachu, e by pehldnut vyvolan navou mohlo zkazit celek. Pozvolna vak nabvalo dlo tvaru a stavlo na odiv tak velkolepou krsu, e se vichni mnii z kltera tlaili kolem nho a s obdivem je pozorovali. Jen skeptick bratr Jeris dle kritizoval. Kladu si otzku, kal, pro nezasvtte svj as njak uiten prci. On sm toti takovou prci dlal, nebo vyrbl pergamenov zdoben stntka pro olejov lampy v kapli. Nedlouho potom onemocnl star bratr Horner a zaal rychle schzet. V prvnch dnech adventu mu mnii zazpvali mi za mrtv a svili jeho schrnu matce zemi. Opat zvolil bratra Jerise za nebotkova nstupce pi dohledu nad opisovai a ten rlivec toho okamit vyuil a nadil bratru Francisovi, aby zanechal svho krsnho dla. Je u pr nejvy as zci se tch dtinstv, ekl mu, te se budou vyrbt stntka. Bratr Francis uloil na bezpen msto plod svch bdn a poslechl bez odmlouvn. Jak tak maloval sv stntka, utoval se mylenkou, e jsme vichni smrteln... Jednoho dne, o tom nen pochyb, se due bratra Jerise vyd do rje za bratrem Hornerem, nebo s opisova je koneckonc jen pedsn k vnmu ivotu. A pak, zlb-li se Bohu, bude mu umonno ujmout se zase jeho peruenho stejnho dla... Bosk Prozetelnost vak vzala vci do rukou dvno ped smrt bratra Jerise. U nsledujcho lta pijel k brn monastru biskup na hbet muly, doprovzen poetnm prvodem crkevnch hodnost. Nov Vatikn, jak ohlsil, ho povil, aby se stal obhjcem pi Leibowitzov kanonizaci, a on piel k Otci opatovi, aby shromdil vechny zprvy, je by mu mohly pomoci pi jeho posln. Zejmna si pl objasnn o pozemskm zjeven blahoslavence, jeho astnm svdkem byl jist bratr Francis Gerard z Utahu. Vyslanec Novho Vatiknu byl pijat srden, jak se slu a pat. Ubytovali ho v pokojch vyhrazench projdjcm preltm a dali mu k obsluze est mladch mnich, kte jen hoeli, aby uspokojili kad jeho sebemen pn. Oteveli pro nho nejlep lhve, navlekli na roe nejjemnj drbe a starali se dokonce i o jeho rozptlen a najmali kadho veera nkolik houslist a celou tlupu klaun. Biskup byl u nich u ti dny, kdy k nmu dobr Otec opat uvedl bratra Francise. Monsignore Di Simone si vs peje spatit, ekl mu. Jestli, neastnku, povolte sv obrazotvornosti, nadlm z vaich stev struny na housle, ve ostatn hodme vlkm a vae kosti pohbme do nevysvcen zem... Te jdte, mj synu, v mru. Monsignore vs oekv. Bratr Francis nepoteboval upozornn dobrho Otce, aby drel jazyk za zuby. Od onoho dvnho dne, kdy mu horeka rozvzala jazyk po jeho prvnm post na pouti, se jaksepat steil pitnout komukoli jen slvko o svm setkn s poustevnkem. Ale znepokojovalo ho, kdy vidl, e se nejvy crkevn autority nhle zajmaj prv o toho poustevnka, a tak mu srdce hlasit builo, kdy pedstoupil ped biskupa. Jeho strach se ostatn ukzal bezpedmtnm. Prelt byl velmi otcovsk star mu, kter se zajmal pedevm o mnkovu kariru. A te, ekl mu po jist chvli mil zbavy, povzte mi pece o svm setkn s blahoslavenm Leibowitzem. , monsignore, nikdy jsem neekl, e jde o blahoslavenho Leibo... Zajist, synu, zajist... Ostatn tady jsem vm pinesl protokol o tom zjeven. Byl sestaven podle zprv sebranch z nejlepch pramen. dm vs jen, abyste si ho peetl. Nae mi potvrdte jeho sprvnost, nebo ho opravte, bude-li to poteb. Tento dokument se samozejm opr jen o zprvy z druh ruky. Ve skutenosti jen vy sm nm mete ci, co se pesn udalo. Prosm vs tedy, abyste etl velmi pozorn.

Bratr Francis se chopil tlustho svazku papr, kter mu podval prelt, a prochzel tu oficiln zprvu s rostoucm strachem, kter se zanedlouho zmnil v opravdovou hrzu. Tvte se divn, synu, poznamenal biskup. Zjistil jste njak omyl? Ale... ale... tak to nebylo... tak se vci v bec neudaly! zvolal neastn mnich zdrcen. Vidl jsem ho jen jedenkrt a on se m zeptal jen na cestu do opatstv. Potom udeil hol do kamene, pod nm jsem objevil relikvie... dn nebesk kry, jestli dobe rozumm? , vbec ne. Tak dn svatoze kolem jeho hlavy, ani koberce r, kter se rozvjely ped jeho nohama, jak el vped. Jakoe je Bh nade mnou, monsignore, prohlauji, e nic z toho veho se neudalo! Dobr, dobr, povzdychl si biskup. Historky, kter vyprvj pocestn, to j znm, bvaj vdycky njak pehnan... Protoe vypadal zklaman, bratr Francis se zaal honem omlouvat, ale obhjce budoucho svtce ho uklidnil pohybem: To nevad, synu, ubezpeil ho. Nemme nedostatek zzrak dn zkontrolovanch, dky Bohu! .. Ostatn, bu jak bu, papry, kter jste objevil, budou aspo k nemu uiten, protoe nm umonily objevit jmno, je nosila cho vaeho ctihodnho zakladatele, kter zemela, jak vte, ne vstoupil do du. Skuten, monsignore. Ano. Jmenovala se Emily. Zejm velmi zklamn vylenm svho setkn s poutnkem, kter mu podal mlad mnich, monsignore Di Simone strvil pesto plnch pt dn na mst, kde Francis objevil kovovou sknku. Doprovzel ho zstup mladch novic, kte mvali lopatami a ri. Kdy se mnoho nakopali, vrtil se biskup ptho dne do opatstv s bohatou koist rznch relikvi, mezi nimi byla i star hlinkov krabice obsahujc jet jist stopy jaksi vyschl hmoty, kter byla snad kdysi kyselm zelm. Ne opustil opatstv, navtvil s opisova a chtl vidt kopii, kterou vyhotovil bratr Francis ze slavnho Leibowitzova modrku. Mnich, a se brnil, e je to jen mal uboh vc, mu ji vydal a ruka se mu pi tom tsla. Setsakrament! zvolal biskup (vichni se aspo domnvali, e slyeli to slovo). Tu prci muste dodlat, synu, muste! S smvem prohldl mnich na bratra Jerise. Ale ten si pospil, aby odvrtil hlavu... Druhho dne se bratr Francis pustil do dla s velkou zsobou husch brk, zlatch pltk a rznch ttek. ... Pracoval stle na svm dle, kdy se do opatstv dostavila nov deputace z Vatiknu. Tentokrt lo o poetnou skupinu zahrnujc dokonce ozbrojen stre na ochranu proti tokm bandit u hlavnch cest. V jejm ele, hrd rozloen na ern mule, se pardn nesl jaksi prelt, jeho hlava byla ozdobena malmi rky a sta dlouhmi ostrmi tesky (tak to aspo pozdji tvrdila ada novic). Pedstavil se jako Advocatus Diaboli , poven postavit se vemi prostedky proti Leibowitzov kanonizaci, a vysvtlil, e pichz do opatstv, aby proetil, co je pravdy na jistch nesmyslnch povstech, kter nkte hysterit mnkov a kter se donesly a k nejvym autoritm Novho Vatiknu. Stailo podvat se na tohoto vyslance a kad hned pochopil, e nen z tch, komu by se takov zvsti daly povdat. Opat ho pijal zdvoile a poskytl mu mal loe, cel z kovu, v cele smujc k jihu, a omluvil se, e ho neme ubytovat v estnch komnatch pechodn z hygienickch dvod neobyvatelnch. Nov host se spokojil, pokud lo o obsluhu, osobami ze svho prvodu a podlel se v refekti o obvyklou stravu mnich, vaenou zeleninu a polvku z koen.

Slyel jsem, e pr trpte nervovmi zchvaty, pi nich ztrcte cit, ekl bratru Francisovi, kdy se ped nm tento mnich objevil. Kolik lenc a epileptik bylo mezi vaimi pedky nebo pbuznmi? dn, Excelence. Nekejte mi Excelence! zaval hodnost. A uvdomte si, e z vs velmi snadno dostanu plnou pravdu. Mluvil o tto formalit jako o zcela vednm chirurgickm zkroku a zejm soudil, e se ml provst u dvno. Jist vm nen neznm postup, kter umouje umle dodat st dokladm, pokraoval. Bratr Francis ten postup neznal. Vte rovn, e Leibowitzova ena se jmenovala Emily a e Emma nen naprosto zdrobnlinou tohoto kestnho jmna? Francis o tom tak mnoho nevdl. Vzpomnal si jen, e jeho rodie uvali, kdy byl mal, leckdy nkter zdrobnliny dosti voln... A pak, kal si, jestli se blahoslaven Leibowitz dej mu Pn Bh vnou slvu! rozhodl nazvat svou enu Emmou, pak vm urit, e vdl, co dl... Vyslanec Novho Vatiknu mu pak zaal udlet lekci smantiky tak zuiv a prudce, a neastn mnek myslel, e se z toho pomate. Kdy skonilo toto bouliv sezen, nevdl u, jestli vbec nkdy potkal njakho poutnka. Ne odeel, chtl blv advokt tak spatit iluminovanou kopii, kterou zhotovil Francis, a ten neastnk mu ji pinesl a v dui ml smrt. Prelt vypadal zprvu zaraen, pak polkl a zdlo se, e se nut, aby nco ekl. Zejm vm neschz obrazotvornost, uznal. Ale to snad tady u kad vdl. Rky emisara se zmenily o nkolik centimetr a odjel tho veera do Novho Vatiknu. A lta mjela a vrsek na mladistvch tvch a edch vlas na skrnch mnich pibvalo. V kltee bel ivot svm tempem a mnii se dle hrouili do svho opisovn jako dve. Bratr Jeris si jednoho krsnho dne usmyslil, e postav tiskask lis. Kdy se ho opat zeptal, k emu to, zmohl se jen na odpov: Abychom zvili vrobu. Ach tak? podotkl Otec. A k emu jako myslte, e budou vechny vae papry ve svt, kde je kad asten, e neum st? Snad byste je mohli prodvat sedlkm na rozdlvn ohn, ne? Bratra Jerise to zarmoutilo, pokril smutn rameny a hus brka opisova dle skpala po pergamenu... Konen jednoho jarnho rna, krtce ped zatkem postu, se dostavil do kltera nov posel a pinesl dobrou, znamenitou zprvu. Materil shromdn k Leibowitzov kanonizaci byl te pln Svat kolegium se shromd co nejdve a zakladatel du albertin bude zhy mezi svtci v kalendi. Zatmco se cel bratrstvo radovalo, Otec opat te u velmi star a znan zdtintl si dal zavolat bratra Francise. Jeho Svatost si d vai ptomnost na slavnostech, kter se budou konat pi kanonizaci Izaaka Edwarda Leibowitze, zaspal. Pipravte se na cestu. A dodal nabruen: Jestli mi tu chcete omdlt, tak to jdte udlat jinam! Cesta mladho mnicha a do Novho Vatiknu mohla trvat nejmn ti msce mon i vce; vechno zleelo na tom, jak daleko dojede, ne ho nevyhnuteln silnin lapkov piprav o jeho osla. Vyrazil sm a beze zbran, opaten jen devnou miskou na almuny. Na srdci svral iluminovanou kopii Leibowitzova plnu a po cest se modlil k Bohu, aby mu ji neukradli. Je pravda, e zlodji jsou lid nevdom a nevdli by, co s tm pot.. Z opatrnosti si pesto mnek

nasadil cpek ern ltky na prav oko. Sedlci byli toti podezvav a hrozba patnho oka nkdy staila, aby je obrtila na tk. Po dvou mscch a nkolika dnech cesty potkal bratr Francis svho zlodje na horsk stezce lemovan hustm lesem, daleko od vech pbytk. Byl to mu mal postavy, ale zejm siln jako vl. Zeiroka rozkroen, mocn pae zkeny na hrudi se postavil doprosted stezky a ekal na mnicha, kter k nmu pijdl pomalm tempem svho osla... Zdlo se, e je sm a ozbrojen byl jen noem, kter ani nevytasil z opasku. Setkn vzbudilo v mnichovi hlubok zklamn: v skrytu srdce toti vlastn nepestal po celou cestu doufat, e jednoho dne potk nkdejho poutnka. Stj! rozkzal zlodj. Osel se zastavil sm. Bratr Francis si zvedl kpi, aby ukzal ernou psku, a pozvedl k n zvolna ruku, jako by se chystal odhalit njakou hroznou podvanou, skrytou pod pskou. Ale mu pohodil hlavou dozadu a vypukl v zlovstn a pmo belsk smch. Mnich si pospil zaeptat zakvn, ale to na zlodje, jak se zdlo, nijak nezapsobilo. To u nepsob, ani nepamatuju, ekl mu. Tak na zem a hybaj! Bratr Francis pokril rameny, usml se a sestoupil bez protestu ze svho zvete. Peji vm dobr den, pane, prohodil milm tnem. Mete si osla vzt, chze mi udl dobe. A u se vzdaloval, kdy mu zlodj zastoupil cestu. Pokej! Svle ze sebe vechno a uka mi, copak to m v tom raneku! Mnich mu ukzal svou misku s nepatrnm omluvnm pohybem, ale zlodj se rozesml na cel kolo. Trik s chudobou, to u jsem zail! tvrdil sv obti sarkastickm tnem, ale posledn ebrav mnich, kterho jsem zastavil, ml v bot pl heklu zlata... Tak honem, sho to ze sebe! Kdy se mnich svlekl, mu prohrabal jeho aty, nic v nich nenael a vrtil mu je. Te se podvejme do tohohle balku. To je jen dokument, pane, duoval se mnich, dokument bez ceny pro kadho krom majitele. Rozbal ten balek, povdm ti! Bratr Francis vykonal rozkaz bez jedinho slova a iluminace pergamenu se za chvilku zaleskly na slunci. Zlodj obdivn hvzdl. Hezk vc! Z toho bude mt ena radost a povs si to na stnu na che! Chudk mnich ctil pi tch slovech, jak mu pestv bt srdce, a jal se mumlat tichou modlitbu: Jestli jsi ho poslal, Pane, aby m zkouel, modlil se vroucn v hloubi due, dej mi alespo odvahu, abych umel jako mu, nebo stoj-li psno, e mi to m vzt, vezme si to jen pes mrtvolu Tvho nehodnho sluebnka! Zabal mi tu vc! nadil nhle zlodj, pevn rozhodnut. Prosm vs, pane, stnal bratr Francis, pece byste nepipravil chudka o dlo, ktermu vnoval cel ivot?... Strvil jsem zdobenm toho rukopisu patnct let a... Coe? peruil ho zlodj. Tys to dlal sm? A mohl se popukat smchem. Nevm, pane, ozval se mnich, lehce se zardvaje, co je vm na tom tak k smchu... Patnct let! ekl mu mu mezi dvma zchvaty vesel, patnct let! A pro, proboha t prosm? Vdy je to kus papru! Patnct let!... Ha! Uchopil vyzdoben list obma rukama a jal se ho trhat. Tu padl bratr Francis na kolena uprosted stezky. Jei, Marie, Josefe! zvolal. Snan vs, pane, prosm, i jmnem nebes! Zdlo se, e se zlodj trochu obmkil. Hodil pergamen na zem a zeptal se ertem: Byl bys ochoten se bt o ten svj kus papru? Jestli chcete, pane! Udlm vechno, co budete chtt. Oba se postavili do stehu. Mnich se honem pokioval a poruil se nebi. Vzpomnl pitom, e zpas byl kdysi sport Bohem povolen a tak se pustil do boje...

O ti vteiny pozdji leel na ostrch skalch, kter mu drsaly hbet, zpola uduen pod malou horou tvrdch sval. Tak to bysme mli, prohodil skromn zlodj, vstal a chopil se pergamenu. Ale mnich se vlekl po kolenou se sepjatma rukama a ohluoval ho svmi zoufalmi prosbami. Na mou dui, ertoval zlodj, ty bys mi snad lbal boty, kdybych t o to podal, jen abys ode mne dostal obrzek zpt! Msto odpovdi se k nmu bratr Francis skokem vrhl a zaal vniv lbat vtzovy boty. To u bylo pli i pro toho mazanho darebka. S kletbou hodil rukopis na zem, skoil na osla a byl ten tam... Francis se okamit vrhl na drahocenn dokument a sebral ho. Pak vyrazil a cupital za tm muem svolvaje na nj vechna blahoeen a dkoval Bohu, e stvoil lotry tak nezitn... Nicmn kdy zlodj a jeho osel zmizeli za stromy, zaal si mnich klst s trochou smutku otzku, z jakho dvodu zasvtil patnct let svho ivota tomu kousku pergamenu... Slova zlodje mu jet znla v uch: A pro, proboha t prosm?... Ano, pro vlastn, z jakho dvodu? Bratr Francis se tedy pustil dl pky cel zamylen, hlavu pod kp nachlenou na stranu... Jednu chvli ho dokonce napadlo, aby dokument hodil do kov a nechal ho tam napospas deti... Ale Otec opat schvlil jeho rozhodnut, aby ho pedal autoritm Novho Vatiknu jako dar. Mnich uvaoval, e tam neme pece pijet s przdnma rukama, a tak uklidnn pokraoval v cest. Nastala oekvan hodina. Ztracen v obrovsk a velkolep bazilice, bratr Francis se hrouil do bjenho okouzlen barvami a zvuky. Kdy vyvolali neomylnho Ducha, symbol v dokonalosti, zvedl se jeden biskup, byl to monsignor Di Simone, jak si mnich viml, advokt svtce a vyzval svatho Petra, aby se vyslovil prostednictvm Jeho Svatosti Lva XII., a nadil zrove vekermu shromdn, aby pozorn vyslechlo slavnostn slova, je budou pronesena. V t chvli pape klidn povstal a prohlsil, e Izaac Edward Leibowitz je od tto chvle svatm. Bylo to dovreno. Napt patil nkdej neznm technik k nebesk falanze. Bratr Francis se okamit obrtil zbonou modlitbou k svmu malmu patronovi, zatmco sbor zanotoval Tedeum. O chvli pozdji se Nejvy Veleknz krejc rychlm krokem nhle objevil v audiennm sle, kde ekal mnek, a pekvapen vzalo bratru Francisovi dech a zbavilo ho na chvli ei. Klekl spn, aby polbil prsten Rybe a pijal poehnn, pak se neobratn zvedl, protoe mu pekel iluminovan pergamen, kter drel za zdy. Kdy pochopil dvod jeho zmatku, pape se usml. N syn nm pinesl dar? zeptal se. Mnich hlasit zapolykal. Zavrtl hloup hlavou a podal konen svj rukopis, na nj vik Kristv hledl dlouho beze slova s tv naprosto nehybnou. To nic nen, breptal bratr Francis, kter ctil, e jeho zmatek vzrst tou mrou, jak se papeovo mlen prodluovalo, je to jen malikost, nepatrn drek. Stydm se dokonce, e jsem vnoval tolik asu... Zarazil se, protoe mu dojet sevelo hrdlo. Ale pape jako by ho neslyel. Chpete vznam symboliky pouit svatm Izkem? zeptal se mnicha, zkoumaje pitom zvdav tajemn ry plnu. Bratr Francis se zmohl msto odpovdi jen na zporn zavrtn hlavou. A je vznam jakkoli, zaal pape ale nhle se peruil a zaal mluvit o jin vci. Jestlie prokzal mnichovi est, e ho takhle pijali, vysvtlil mu, neuinil tak ovem snad proto, e by crkevn autority mly zastvat njak oficiln stanovisko k poutnkovi, kterho spatil njak

mnich... Jednaj takto s bratrem Francisem, protoe ho tm chtj odmnit, e nael dleit dokumenty a svat relikvie. Tak tak jeho nlez posuzovali, ani brali v nejmenm zetel na okolnosti, kter to doprovzely... A mnich zaal mumlat slova dk, zatmco Nejvy Past se znovu hrouil do pozorovn tak krsn vyzdobench schmat. A je jejich vznam jakkoliv, opakoval konen znovu, tento zlomek vdn, pro chvli ztracen, oije opt jednoho dne. S smvem zamrkal na mnicha. A my ho ostrait uchovme a do toho dne, dodal. Teprve tehdy si bratr Francis viml, e papeova bl sutana m dru a e cel jeho odn je dosti ouml. Tak koberec v audienn sni byl msty siln opotebovan a tuk na strop se po kouscch drolil. Ale na pihrdkch, umstnch podl zd, byly knihy, knihy obohacen podivuhodnmi iluminacemi, knihy jednajc o nepochopitelnch vcech, knihy trpliv opisovan lidmi, jejich kolem nebylo rozumt, ale zachraovat. A ty knihy ekaly, a pijde jejich hodina. Na shledanou, mil synu. Skromn strce plamene vdn odeel zase pky do svho dalekho kltera... Kdy se piblil konin, kde ho znepokojoval zlodj, ctil, jak se cel chvje radost. Jestli si zlodj nhodou dopl toho dne volno, mnek byl rozhodnut si tam sednout a ekat, a se vrt. Nebo tentokrt vdl, co m odpovdt na jeho dotaz.

NKOLIK LET V ABSOLUTNM JINDE

I Vechny kuli ky v jednom pytli. Zoufalstv historika. Dva milovnci neobvyklho. Na dn ertova jezera. Antifaismus, kter bud vtr. Bergier a j p ed nesmrnost zhadna. Trja byla tak legendou. Opod n historie. Od vednho viditelnho k fantastickmu neviditelnmu. Bajka o zlatohlvkovi. Je mono slyet p boj budoucna. Nejsou jenom chladn mechaniky. Za okupace il v Pai v Latinsk tvrti originln stak, kter se strojil jako man ze sedmnctho stolet, etl jen Saint-Simona, veeel pi svtle svcn a hrl na spinet. Vychzel z domu, jen aby si zael ke kupci a k pekai, na napudrovan paruce nosil kpi a voln dlouh pl odkrval jeho ern punochy a stevce s pezkami. Zmatek osvobozovn, stelba a pozdvien dav ho zmtly. Nerozuml niemu, ale zmtn obavami a vztekem vystoupil jednoho rna na balkn. V ruce drel hus brk, vtr echral krajky na jeho nprsence a on zvolal silnm a podivnm hlasem samote: A ije Koblenc! Nepochopili to, vidli v tom nco podivnho, podrdn soused ctili instinktivn, e ten muk ijc v jinm svt je spaen se zlem, jeho kik se podobal nmin, vybhli po schodech, vyrazili dvee, srazili ho a on zemel. Tho rna jeden zcela mladik kapitn z hnut odporu, kter prv dobyl Prefekturu, dal rozhodit slmu na koberce velk kancele a postavit puky do pyramid, aby ml pocit, e ije v obraze sv prvn djepisn knky. V tut hodinu se konalo u Invalid posledn shromdn Ryt teutonskho du, je bylo nhle perueno. Objevili tam stl, tinct kesel, korouhve, odn a ke. Zrove prvn tank Leclerkovy armdy projdl Orlenskou branou, co bylo drtivm dkazem o nmeck porce. Velel mu Henri Rathenau, jeho strc Walther byl prvn obt nacismu.

Tak civilizace v uritm historickm okamiku vid jako lovk vydan napospas nejvtmu vzruen, jak ovaj tiscer okamiky jej minulosti ve vbru a sledu zdnliv nepochopitelnm. Giraudoux vyprvl, e usnul na vteinu u stlny jednoho zkopu, kdy ekal na chvli, a bude moci pinst kamarda zabitho na hldce. A vtom ho probudily lehk dery do tve. Vtr svlekl mrtvho, otevel jeho nprsn taku a odnel vizitky, jejich rky bodaly bsnka do tve. Za toho jitra, kdy se Pa osvobozovala, vizitky emigrant z Koblence, revolunch student z roku 1830, velkch nmeckch idovskch myslitel a Brat ryt kov vpravy poletovaly asi s mnoha jinmi ve vtru, kter nesl do daleka steny a Marseillaisy . Zateseme-li kokem, kuliky na povrchu vytvo zm nebo spe jaksi podek a uspodn, jeho kontrola by byla nekonen sloit, ale v nm bychom pesto objevili nekonen mnostv onch podivn osvtlujcch setkn, kter Jung nazv vznamn shody. Podivuhodn slova Jacquesa Rivira se hod na civilizace a na jejich historick okamiky: lovku se stane nikoli to, co si zaslou, ale co se mu podob. Jeden Napoleonv koln seit kon slovy: Svat Helena, mal ostrvek. Je velk koda, e historik pokld za nedstojn sv vdy shromaovn a przkum takovch vznamnch shod, tch setkn, kter maj urit smysl a pootvraj nhle dvee na druhou stranu Vesmru, kde as u nen linern. Jeho vda se tak zpouje za vdou veobecn, kter nm ve studiu lovka jako ve studiu hmoty ukazuje, e vzdlenosti mezi minulost, ptomnost a budoucnost jsou stle mizivj. V zahrad osudu ns stle ten iv ploty oddluj od verejka zcela zachovanho a od ztka zcela vytvoenho. N ivot, jak k Alain, je oteven k irm prostorm. Existuje mal kvtinka, velmi kehk a krsn, kter se jmenuje lomikmen stinn. k se j tak malovo zoufalstv. Nenapluje u dnho umlce zoufalstvm od doby, kdy fotografie a jin objevy osvobodily malbu od starosti o vnj podobnost. Ani mal nejmn mlad duchem si dnes nesedne ped kytici, jako by byl uinil nedvno. Jeho oko vid nco jinho ne kytici, nebo jeho model je mu spe zminkou, jak vyjdit barevnm povrchem skutenost skrytou vednmu oku. Pokou se vyrvat svtu tajemstv. Jet nedvno by se byl spokojil tm, e by reprodukoval jen to, co vid obyejn lovk, kdy pelt nedbalm okem a neptomnm pohledem vci. Byl by se spokojil opisovnm uklidujcch podobnost a jaksi by se podlel na veobecnm klamn, pokud jde o vnj znaky skutenosti. Ach, to je trefen! Ale kdo je trefen, nen zdrv. Nezd se, e by se historik vyvjel jako mal za tohoto plstolet, a nae historie je falen, jako byla falen ensk adra, koika nebo kytice pod ttcem male konformisty z roku 1890, kter vechno petrifikoval. Jestlie nae generace, k jeden mlad historik, zaml jasn prozkoumat minulost, pak mus nejdve strhnout masky, pod nimi zstvaj nepoznni strjci na Historie... Nezitn sil vynaloen falangou historik ve prospch prost pravdy je pomrn nedvnho data. Mal z roku 1890 ml sv zoufalstv. Co ci o historikovi ptomn doby! Vtina souasnch fakt se podob lomikmenu stinnmu: a to je zoufalstv historika. Tetc samouk obklopen nkolika megalomany odmtne Decartesa, zamete humanistickou kulturu, rozdrt rozum, dovolv se bla a dobude Evropu. A zmek jen o mlo dobyt svta. Marxismus se zakoen v jedin zemi, kterou Marx pro nj pokldal za neplodnou. Londn mlem zahyne pod detm raket urench k dosaen Msce. vahy o prostoru a ase vyst ve vrobu bomby, kter me sett dv st milin lid za ti vteiny a hroz, e sete celou historii. Lomikmen stinn! Historik se zan znepokojovat a pochybovat, zda jeho umn je vbec provozovateln. A zasvt sv nadn nkm nad tm, e u je neme provozovat. To vidme ve vdch a v umnch v jejich okamicch dusnosti. Jist spisovatel nape deset svazk o nemonosti jazyka,

lka bude pednet pt let, aby vysvtlil, e nemoci se l samy od sebe. Historie prochz jednm z tchto okamik. Kdy Raymond Aron zamtne znaven Thukydida a Marxe, konstatuje, e ani lidsk vn, ani ekonomie vc nesta k vysvtlen dobrodrustv lidskch spolenost. Totalita pin urujcch totalitu dsledk, k rozmrzele, pekrauje lidsk chpn. Pan Baudin z Institutu piznv: Historie je bl strnka, kterou lid mohou zaplnit, jak se jim zachce. A Ren Grousset vysl k przdnmu nebi zpv tm zoufal, ale krsn: To, emu kme historie, myslm ono odvjen , bitev, politickch revoluc, dat vtinou krvavch, je to opravdu historie? Piznm se vm, e tomu nevm a e se mi stv, kdy se dvm do kolnch pruek, e z nich v duchu vykrtm dobrou tvrtinu... Prav historie nen histori posouvn hranic. Je to historie civilizace. A civilizace, to je na jedn stran pokrok techniky a na druh stran pokrok duchovnosti. Je mono si klst otzku, zda politick historie nen z valn sti histori parazitickou. Skuten historie je z hmotnho hlediska histori techniky, zamaskovanou politickou histori, kter ji utlauje, zmocuje se jejho msta a dokonce i jejho jmna. Ale jet vce je skuten historie histori lovkova pokroku ve spiritualit. Funkc lidstva je pomhat duchovnmu lovku, aby se uvoloval, uskuteoval, pomhat lovku, jak kaj Indini v podivuhodn formulaci, aby se stal tm, m je. Zdnliv historie, historie viditeln, historie povrchu je ovem jen kostnice. Kdyby mla bt historie jen tm, stailo by zavt knihu a pt si splynut v nirvn... Ale chci vit, e buddhismus lhal a e tohle nen historie. Fyzik, chemik, biolog, psycholog dostali v tchto poslednch padesti letech siln rny, narazili tak na lomikmen stinn. Ale neprojevuj dnes stejn neklid. Pracuj, postupuj. V tchto vdch je naopak mimodn vitalita. Srovnejte pavou konstrukce Spenglera nebo Toynbeeho s boulivm pohybem jadern fyziky. Historie je ve slep ulice. Dvody jsou zejm mnohonsobn, ale tento pociujeme zvl siln: Zatmco fyzik nebo psychoanalytik rozhodn opustil mylenku, e skutenost mus bt nutn prospn zdrav, a zvolil realitu fantastina, historik zstal uzaven v kartezianismu. Jist zcela politick zkoprsost tomu nen vdy docela ciz. k se, e astn nrody nemaj historii. Ale nrody, kter nemaj partyznsk historiky a bsnky, jsou vce ne neastn, jsou uduen a zrazen. Obrt-li se zdy k fantastinu, pivede to historika leckdy k fantastickm omylm. Jako marxista pedpovd zhroucen americkho hospodstv ve chvli, kdy Spojen stty dosahuj nejvyho stupn stability a moci. A kapitalistick historik peduruje Zpadu komunistickou expanzi ve chvli, kdy se Maarsko pozvedne. A v jinch vdch se zatm pedpovdn budoucnosti z ptomnch dat da stle lpe. Vychzeje z milintiny gramu plutonia navrhne jadern fyzik obrovskou tovrnu, kter funguje, jak pedvdal. Vychzeje z nkolika sn osvtl Freud lidskou dui, jak nebyla nikdy osvtlena. Freud i Einstein toti dovrili na potku obrovit imaginativn sil. Mysleli na skutenost zcela odlinou od pijatch rozumovch dat. Vychzejce z imaginativnch projekt nastolili soubor fakt, kter zkuenost ovila. V oblasti vdy se pouujeme, jak rozshl je podivnost svta, k Oppenheimer. Jsme pesvdeni o tom, e by se historie obohatila, kdyby pipustila podivnost. Netvrdme, e pineseme historick metod promny, kter bychom j pli. Ale myslme, e mal nrt, kter si petete, me prokzat nepatrnou slubu budoucm historikm. A jako podnt, a vyvol jejich odpor. Kdy jsme si zvolili za pedmt studia jistou strnku hitlerovskho Nmecka, chtli jsme neurit nastnit smr bdn platn i pro jin pedmty. Jestlie jsme nakreslili ipky na stromy v naem dosahu, netvrdme, e jsme uinili schdnm cel les.

 Snaili jsme se shromdit fakta, kter by normln historik s hnvem nebo hrzou odmrtil. Stali jsme se na jistou dobu podle krsnch slov Maurice Renarda sbrateli neobvyklho a zapisovai zzrak. Prce toho druhu nen vdy pro ducha pohodln. Ale leckdy ns uklidnilo, kdy jsme si pomysleli, e teratologie, to jest studium zrd, v nm se proslavil profesor Wolff pes podezen rozumnch, osvtlila nejednu strnku biologie. A jet jin pklad ns posiloval, pklad Charlese Fota, toho tverckho Ameriana, o nm jsme ji povdali. V tomto fortovskm duchu jsme vedli sv bdn o udlostech nedvn historie. A tak se nm nejevilo jako nehodn pozornosti, e zakladatel nacionlnho socialismu vil skuten v pchod nadlovka. 23. nora 1957 hledal ab mu tlo studenta utonulho v ertov jezee na umav. Vystoupil na povrch bled hrzou a neschopn pronst slovo. Kdy se mu vrtila e, odhalil, e prv spatil v chladnch a tkch vodch jezera pzranou adu nmeckch vojk v uniform, karavanu vojenskch vozk se zapaenmi stojcmi koni. noci, kdo to jsou ti bled vojci?... My jsme se svm zpsobem tak ponoili do ertova jezera. Ze zpis norimberskho procesu, z tisc knih a revu a z osobnch svdectv jsme sestavili kolekci kuriozit. Zorganizovali jsme svou prci jako pracovn hypotzu, kterou snad nelze povznst k hodnosti teorie, ale kterou jeden zneuznan anglick spisovatel Arthur Machen vyjdil velmi psobiv: Existuje kolem ns posvcen zla, jako existuje posvcen dobra, a n ivot a nae iny se myslm odehrvaj v netuenm svt plnm sluj, stn a soumranch obyvatel. Lidsk due miluje den. Stv se j tak, e miluje stejn zancen noc a tato lska me pivst lidi jako spolenosti k zloinm a katastrofm, kter zdnliv vzdoruj rozumu, ale daj se pesto vysvtlit, hledme-li na n z uritho hlu. Ihned to upesnme, jen co dme opt slovo Arthurovi Machenovi. V tto sti svho dla jsme chtli pinst surovinu k neviditeln historii. Nejsme prvn. John Buchan u upozornil na podivn podzemn proudy pod historickmi udlostmi. Jist nmeck badatelka v oboru entomologie, Margareta Boveriov, pojednv o lidech s chladnou objektivitou, kterou pouv pi pozorovn hmyzu, a napsala Historii zrady ve dvactm stolet , jej prvn svazek m nzev Viditeln historie a druh Neviditeln historie . Ale o jakou neviditelnou historii jde? Termn skt toti etn skal. Viditeln svt je tak bohat a celkem vzato jet tak mlo prozkouman, e se v nm vdy daj najt fakta ospravedlujc jakoukoliv teorii, a znme nespoetn vklady historie tajnou innost id, svobodnch zedn, jezuit nebo mezinrodnho kapitlu. Tyto vklady nm pipadaj omezen. Na druh stran jsme se neustle vysthali smovat to, emu kme fantastick realismus, s okultismem a skryt zdroje skutenosti s romnem na pokraovn. (Nicmn nkolikrt jsme si vimli, e skutenost postrd dstojnosti. Nedoke se vyhnout romnovmu romantismu a nelze vyluovat fakta pod zminkou, e vypadaj, jako by prv vypadla z romnu na pokraovn.) A tak jsme i skutenosti nejbizarnj pijali s vhradou, e je budeme moci ovit. Nkdy nm bylo milej, e vypadme, jako bychom vyhledvali senzaci nebo jako bychom se nechvali strhnout zlibou v podivnostech, ne bychom zanedbali njak aspekt zdnliv len. Vsledek se v niem nepodob veobecn pijatm vylenm nacistickho Nmecka. Nen to nae chyba. Pedmtem naeho studia byla srie fantastickch udlost. Nen obvykl, ale je logick si pedstavovat, e za tmito udlostmi se mohou skrvat mimodn skutenosti. Pro by mla

historie vsadu ped vemi ostatnmi modernmi vdami a dokzala vysvtlit vechny jevy zpsobem, kter by uspokojil rozum? N obraz neodpovd ovem pijatm nzorm a je zlomkovit. Nechtli jsme nic obtovat celistvosti. Toto odmtn obtovat cokoli ve snaze po ucelenm obraze je ostatn tendence v historii zcela nov, stejn jako tendence usilujc o pravdu: Tu a tam se objev mezery. ten si mus uvdomit, e dnen historik opustil dvnou koncepci, podle n bylo dosaeno pravdy tehdy, kdy vechny kusy skldanky byly vyuity a nic neschzelo ani nepebvalo. Idelem historickho dla u pro nho nen krsn, pln a pkn hlazen mozaika. Pojm sv historick dlo jako pole vykopvek s jeho zdnlivou zmt, kde le vedle sebe neurit nlezy, sbrky drobnch evokujcch pedmt a tu a tam krsn celkov objekty a umleck dla. Fyzik v, e prv nenormln, vjimen pulsace energie odhalily tpen uranu a otevely tak nekonen prostory k studiu radioaktivity. Tak my jsme hledali pulsace kromobyejnch sfr. Kniha lorda Russella z Liverpoolu, Krtk historie nacistickch vle nch zlo in , kter vyla jedenct let po spojeneckm vtzstv, pekvapila francouzsk tene svm krajn stzlivm tnem. Rozhoen v tchto vcech obyejn nahrad vklad. Straliv skutenosti tto knihy mluvily samy a teni si povimli, e i nadle nemohou vbec pochopit tolik hrzn hanebnosti. Jist vynikajc specialista vyjdil tento pocit v lnku v Le Monde : Vyvstv otzka, jak bylo mon to vechno uprosted dvactho stolet a v zemch, kter plat za nejcivilizovanj na celm svt. Je zvltn, e takov otzka, podstatn a zsadn, se klade historikm dvanct let po oteven vech monch archv. Ale klade se jim? Nen to tak jist. Vechno alespo vypad, jako by na ni chtli zapomenout, sotva byla pipomenuta, podizujce se takto nastolenmu veejnmu mnn, kter takov otzka uvd do rozpak. Tak se stv, e historik je svdkem sv doby a odmt dlat historii. Sotva nape vyvstv otzka..., posp si, aby vyvolal vtr a aby k otzce nedolo. Pohleme, dodv okamit, jak si pon lovk, kdy se mu ponech volnost vybjet rozpoutan a soustavn kaen pudy. Takovhle roztrubovn nacistick zhady mohutnmi troubami bn morlky je ponkud podivn historick vklad! A pece je to jedin vklad, kterho se nm dostalo, jako by tu bylo njak rozshl spiknut inteligenc, kter se sna z nejfantastitjch strnek soudob historie uinit nco, co se d redukovat na primitivn historickou pouku o patnch pudech. lovk by ekl, e se tu vykonv na historii mocn ntlak, aby se omezila na nepatrn rozmry bnho racionlnho mylen. Mezi dvma vlkami poznamenv jist mlad filosof, e antifaist nedokzali pedpovdt hrzn ztky, je pijdou po hitlerovskm vtzstv, protoe neodhalili, jak pohansk zuivost nadouv neptelsk prapory. Vzcn byly hlasy, kter ohlaovaly na nmeckm nebi nahrazen ke Kristova kem hkovm, naprost a bezohledn popen evangelia, a jet jim mlokdo naslouchal. Nepisvojujeme si pln tuto vizi Hitlera antikrista. Nedomnvme se, e sta k plnmu osvtlen skutenost. Ale m aspo onu vi, z n lze posuzovat tento kromobyejn okamik historie. Nebudeme uchrnni nacismu nebo spe uritch forem pekelnho ducha, jeho stn vrhl nacismus na svt, dokud nepronikneme a nevyrovnme se ve svm svdom s nejfantastitjmi aspekty jeho dobrodrustv. V tom je cel problm. Tragdie se odehrvaj mezi belskou ctidost, jej tragickou karikaturou byl hitlerismus, a kesanskm angelismem, kter m tak sv karikatury v spoleenskch formch; mezi pokuenm dospt k nadlidskmu, vzt nebesa tokem, a pokuenm spolehnout se na mylenku nebo na Boha, pokud jde o transcendenci lidskho dlu; mezi odmtnutm a pijetm

transcendence, mezi hlasem zla a hlasem dobra, obma stejn velkmi, hlubokmi a tajuplnmi; mezi obrovskmi protikladnmi hnutmi lidsk due a bezpochyby i kolektivn neuvdomlosti. O takovch tedy konvenn historie nepodv plnou zprvu a jako by se bla ji podat ze strachu, e by urit doklady a jejich vklad zabrnily z pli vnch dvod spt nadle klidn v ln spolenost. A tak historik, kter se zabv nacistickm Nmeckem, jako by nechtl vdt, kdo to byl poraen neptel. V tto vli ho podporuje veejn mnn. Porazit toti takovho neptele s plnm vdomm vech tchto pin by bylo vyadovalo pojet svta a lidskho osudu, kter by bylo na vi vtzstv. Lep je pedstavovat si, e se nakonec zabrnilo zlm a blznm, aby nadle kodili, a e konen poctiv lid maj vdycky pravdu. Byli to blzni a zloinci, zajist. Ale nikoli ve smyslu, nikoli v t me, jak vc chpou dob lid. Konvenn antifaismus byl, jak se zd, vynalezen vtzi, kte potebovali skrt svou przdnotu. Ale przdnota do sebe vtahuje vzduch. Doktor Antony Laughton z Oceanografickho stavu v Londn spustil kameru do hloubky 4500 metr v moi u pobe Irska. Na fotografich lze rozeznat velmi jasn otisky nohou, kter pat neznm bytosti. Po stralivm snnm mui se vloudil do obrazotvornosti a zvdavosti lid tento bratr tvora z vrcholk, straliv mosk mu, neznm z hlubin. V jistm smyslu se historie pro pozorovatele naeho druhu podob starci ocen, kterho drd sondy. Prohrabvat se neviditelnou histori je velmi zdrav pro cvien ducha. lovk se tak zbav odporu k nepravdpodobnostem, kter je pirozen, ale kter tak asto paralyzoval poznn. Snaili jsme se ve vech oblastech vzdorovat tomuto odporu k nepravdpodobnosti, a jde o hnac sly lidsk innosti, o vry nebo spchy lid. Tak jsme prostudovali nkter prce tajnho oddlen nmeck pionn sluby. Toto oddlen vypracovalo napklad dlouhou zprvu o magickch vlastnostech oxfordskch v a viek, kter, jak se tam uvd, zabrnily bombm, aby dopadly na toto msto. Neteba diskutovat o tom, e je to poblouznn, ale e takov poblouznn dilo mezi inteligentnmi a odpovdnmi lidmi a e tento fakt osvtluje z rznch stran viditelnou i neviditelnou historii, to je tak mimo diskusi. Pro ns maj udlosti asto dvody, kter rozum nezn, a silokivky historie mohou bt stejn neviditeln a pitom stejn skuten jako silokivky magnetickho pole. Meme jt jet dl. Odvili jsme se tam, kam, jak doufme, se historikov budoucnosti odv s prostedky, je budou lep ne nae. Stalo se nm, e jsme se pokusili aplikovat na historii princip nekauzlnch vztah, kter navrhli nedvno fyzik Wolfgang Pauli a psycholog Jung. Na tento princip jsem narel ped chvl, kdy jsem mluvil o shodch. Podle Pauliho a Junga mohou bt mezi udlostmi navzjem nezvislmi vztahy bez piny, ale pece v lidskm mtku vznamn. Jsou to vznamn shody, znaky i znamen, v nich oba vdci vid fenomn synchronnosti, kter odhaluje neobvykl spojen mezi lovkem, asem a prostorem a kter Claudel velkolep nazval jsotem nhod. Nemocn le na divan psychoanalytika Junga. Trzn ji velmi vn nervov poruchy, ale analza nepokrauje. Pacientka, neprodyn uzaven ve svm krajn realistickm duchu, se keovit upn k jaksi ultralogice a je zcela nepstupn lkaovm argumentm. Jung jet jednou naizuje, navrhuje a pnliv pros: Uvolnte se, nesnate se pochopit a vypravujte mi prost sv sny. Zdlo se mi o zlatohlvkovi, utrous konen dma mezi zuby. V tom zazn na okno jaksi lehk dery. Jung oteve okno a krsn leskl zlatohlvek vltne do mstnosti a v krovkami. Ohromen pacientka se konen podd a analza me doopravdy zat. A bude pokraovat a do uzdraven. Jung cituje asto tuto pravdivou phodu, kter se podob arabsk pohdce. V historii lovka jako v historii vbec je, jak se domnvme, mnoho zlatohlvk.

 Sloit nauka o synchronnosti, zaloen zsti na takovch pozorovnch, by byla snad schopna pln pozmnit pojet historie. Nae ctidost nejde tak daleko a tak vysoko. Chceme prost jen pipoutat pozornost na fantastick aspekty skutenosti. V tto sti naeho dla jsme se vnovali vyhledvn a interpretaci uritch shod, je se nm jev jako vznamn. V jinch och vznamnmi bt nemus. Kdy jsme aplikovali nai koncepci fantastickho realismu na historii, vnovali jsme se selekn prci. Vybrali jsme si nkdy i skutenosti mlo vznamn, ale chyln, nebo do jist mry jsme oekvali svtlo prv od chylek. Nepravidelnost nkolika vtein v pohybu planety Merkura staila, aby otsla Newtonovou stavbou a ospravedlnila Einsteina. Podobn jsme pesvdeni, e urit fakta, kter jsme zdraznili, mohou vyvolat nutnost revize struktur kartezinsk historie. Lze pout tto metody k pedvdn budoucnosti? Tak o tom nkdy snme. V Kamardu tvrtkovi popisuje Chesterton brigdu politick policie specializovan na poezii. Pedejde se atenttu, protoe jeden policista pochopil smysl sonetu. Za Chestertonovmi narkami se skrvaj velk pravdy. Mylenkov proudy, kterch si nepovimne pozorovatel z povoln, spisy, dla, jim sociolog nevnuje pozornost, spoleensk skutenosti pli nepatrn a v jeho och pli vjimen ohlauj mon bezpenji budouc udlosti ne velk viditeln skutenosti a zdnliv velk mylenkov pohyby, kter ho znepokojuj. Ovzdu hrzy nacismu, kter nikdo nemohl pedvdat, ohlaovaly u straideln pbhy nmeckho spisovatele Hanse Heinze Ewerse, Mandragora a V hr ze . Ewers se stal oficilnm bsnkem reimu a napsal Horst Wessel Lied. Nen nemon, e nkter romny, bsn, obrazy, sochy, opomjen i speciln kritikou, nm podvaj pesn obraz ztejho svta. Dante v Bosk komedii popisuje pesn Jin k, souhvzd neviditeln na severn polokouli a kter dn cestovatel jeho doby nemohl jet objevit. Swift v Cest do Laputy udv vzdlenosti a doby rotac dvou msc Marsu, v t dob neznmch. Kdy je v roce 1877 objev americk astronom Asaph Hall a vimne si, e jejich periody odpovdaj Swiftovm dajm, nazve je v zchvatu paniky Phobos a Deimos , strach a hrza. Podsil ho tak fakt, e se tyto satelity objevily nhle. Dalekohledy silnj ne jeho je nezpozorovaly pedchoz noci. Zd se, e byl prost prvn, kdo Mars on noci pozoroval. Od vyputn sputniku zanaj dnen astronomov dokonce pst, e snad lo o uml satelity vyputn prv v den Hallova pozorovn. V roce 1896 uveejnil anglick spisovatel novelu, v n vidme bandu pernch zloinc pustoit Evropu, zabjet rodiny, kter pokldaj za kodliv pokroku lidstva, a spalovat mrtvoly. Nazval svou novelu: S S. Goethe kval: Budouc udlosti vrhaj svj stn dopedu a je mon, e stranou toho, co bud veobecnou pozornost, v dlech a lidskch innostech cizch tomu, co nazvme historickm proudem, najdeme skuten odhalen a vraz pboje budoucna. Existuje zejm fantastino, kter historik stydliv zakrv chladnmi a mechanickmi vklady. Nmecko je v okamiku, kdy se rod nacismus, vlast exaktnch vd. Nmeck metoda, nmeck logika, nmeck vdeck psnost a poctivost jsou cenny na celm svt. Herr Professor vybz nkdy ke karikatue, ale je obklopen ctou. A v tomto prosted solidnho kartezianismu se nesouvisl a zsti len doktrna plnou rychlost, neodolateln, vychzejc z nepatrnho ohniska. V Einsteinov a Planckov zemi se zane hlsat rijsk fyzika. V zemi Humboldtov a Haeckelov se zane mluvit o rasch. Domnvme se, e takov jevy nelze vysvtlit jen hospodskou inflac. To nen pozad, kter by mohlo vysvtlit podobn sabat arodjnic. Zdlo se nm mnohem innj vydat se hledat smrem nkterch podivnch kult a nkterch chylnch kosmogonii, a dosud historiky zanedbvanch. Tato nedbalost je podivn. Kosmogonie a kulty, o nich budeme mluvit, se tily v Nmecku ochran a oficiln podpoe.

Sehrly pomrn vznamnou duchovn, spoleenskou a politickou lohu. A na tomto pozad ten tanec pochopme lpe. Omezili jsme se na jeden okamik nmeck historie. Kdy jsme chtli vyloupnout fantastino ze soudob historie, byli bychom mohli stejn dobe ukzat napklad na vpd asijskch mylenek do Evropy ve chvli, kdy evropsk mylenky vyvolvaj probuzen asijskch nrod. To je jev stejn ohromujc jako neeuklidovsk prostor nebo paradoxy atomickho jdra. Konvenn historik, angaovan sociolog nevid nebo odmtaj vidt tato hlubok hnut, kter neodpovdaj tomu, emu oni kaj historick pohyb. Sleduj neochvjn, analyzuj a pedpokldaj lidem dobrodrustv, kter se nepodob ani lidem samm, ani tajemnm, ale viditelnm znamenm, kter tito vymuj s asem, prostorem a osudem. Lska, k Jacques Chardonne, je mnohem vce ne lska. Za naich vzkum jsme nabyli jistoty, e historie je mnohem vce ne historie. Tato jistota je posilujc. Pes vzrstajc ti spoleenskch skutenost a rostoucch hrozeb namench proti lidsk osobnosti vidme, jak duch a due lidstva nadle rozh tu a tam sv ohn, je nejsou m dl men. Akoliv se prostor historie zdnliv velmi zuuje, mme jistotu, e lovk v nm neztrc vd nit, kter ho spojuje s nesmrnost. Tyto obrazy jsou hugovsk, ale vyjaduj dobe nae vidn vc. Zskali jsme tuto jistotu, kdy jsme se pohrouili do skutenosti: v nejvtch hlubinch je prv skutenost fantastick a v jistm smyslu slitovn. V pedmluv k Nottinghillskmu Napoleonovi napsal Chesterton: A chmurn stroje kr stle vped, nebojte se jich pli, pteli... ... Kdy pedanti ns upozorovali, s jak chladnm mechanismem udlosti pr plynou, nae due eptly v stnu: Snad, vak jsou jet jin vci... II V Tribun nrod odmtaj bla i lenstv. P esto existuje zpas boh . N mci a Atlantida. Magick socialismus. Tajn nboenstv a tajn d. Vprava do skrytch oblast. Prvn v dce bude bsnk. V lnku Tribuny nrod shrnul jist francouzsk historik jasn vechny intelektuln nedostatky, kter se bn projevuj, kdy jde o hitlerismus. Pierre Cazenave rozebr dlo Hitler bez masky uveejnn doktorem Ottou Dietrichem, jen byl po dvanct let fem frerovy tiskov sluby, a pe: Avak doktor Dietrich se spokojuje pli snadno slovem, kter asto opakuje a kter v pozitivistickm stolet neme Hitlera vysvtlit. ,Hitler, jak k, ,byl dmonick mu posedl tetnm nacionalistickch mylenek. Co znamen dmonick? A co znamen tetn? Ve stedovku by se bylo o Hitlerovi eklo, e je ,posedl. Ale dnes? Bu slovo dmonick neznamen nic nebo znamen posedl dmonem. Ale co je dmon? V doktor Dietrich v existenci bla? Je teba se dohodnout. Mne slovo ,dmonick neuspokojuje. A slovo ,posedlost rovn ne. Kdo k posedlost, mn duevn chorobu. Maniakln posedlost. Posedlost melancholi. Posedlost utkvlou mylenkou pronsledovn. A e byl Hitler psychopat a dokonce paranoik, o tom nikdo nepochybuje, ale psychopati a dokonce paranoikov bhaj po ulicch. Od toho k vcemn soustavnmu deliriu, jeho lkask pozorovn a zjitn me vst k internaci jejich nositele, je mal rozdl. Jinmi slovy: Je Hitler za sv iny odpovdn? Po mm soudu ano. A proto odmtm slovo posedlost jako slovo dmoninost, protoe dmonologie m v naich och jen historickou hodnotu.

My se nespokojme vklady doktora Dietricha. Hitlerv osud a dobrodrustv velkho modernho nroda pod jeho vedenm se nedaj pln popsat na zklad deliria a dmonick posedlosti. Ale nememe se tak spokojit s kritikami historika Tribuny nrod . Hitler, jak tvrd, nebyl klinicky len. A dmon neexistuje. Pojem odpovdnosti se tedy ned odstranit. To je pravda. Ale n historik, jak se zd, pipisuje tomuto pojmu odpovdnosti magickou moc. Sotva ho vyvolal, u se mu fantastick historie hitlerismu jev jako jasn a odpovdajc rozmrm pozitivistickho vku, v nm, jak tvrd, ijeme. Tento mylenkov postup se vymyk rozumu, stejn jako se vymyk rozumu mylenkov postup Otty Dietricha. Termn odpovdnost je toti v naem jazyce jen nhradou toho, m byla posedlost dmonem pro soudn dvory stedovku, jak to ukazuj velk modern politick procesy. Kdyby Hitler nebyl ani lenec, ani posedl, co je mon, djiny nacismu by pesto zstaly nevysvtliteln ve svtle pozitivistickho vku. Hlubinn psychologie nm odhaluje, e zdnliv rozumn iny lovka jsou ve skutenosti ovldny silami, kter on sm nezn nebo je jsou spjaty s jakmsi symbolismem zcela cizm bn logice. Na druh stran vme, e dmon existuje, ale e je nco jinho ne ona stedovk vize. V historii hitlerismu nebo spe v uritch aspektech tto historie se odehrv vechno, jako by vd sly unikaly obvykl historick kritice a jako bychom, chceme-li porozumt, museli opustit nae pozitivn vidn vc a pokusit se proniknout do vesmru, kde se ztratila souvislost mezi kartezinskm rozumem a skutenost. Pokusme se popsat tyto aspekty hitlerismu, protoe, jak sprvn vidl Marcel Ray v roce 1939, vlka, kterou Hitler vnutil svtu, byla vlka manicheisk nebo, jak prav Psmo, zpas boh. Nejde samozejm o boje mezi faismem a demokraci, mezi liberlnm a autoritativnm pojetm spolenosti. To je jen vnj strnka bitvy. Ale je v n vnitn strnka, esoterick. Tento zpas boh, jen se odehrl za zjevnmi udlostmi, nen na na planet skonen, ale asn pokroky lidskho vdn za nkolik let mu prv dvaj zcela jinou podobu. Zatmco brny poznn se zanaj otevrat k nekonenu, je dleit pochopit smysl tohoto boje. Chceme-li bt vdom lidmi dneka, to jest souasnky budoucnosti, musme pesn a jasn vidt okamik, kdy se fantastino zaalo divoce rozlvat ve skutenosti. A tento okamik budeme studovat. V podstat, kal Rauschning, stoj kad Nmec jednou nohou v Atlantid, kde hled lep vlast a lep odkaz pedk. Tato dvojit povaha Nmc, tato schopnost zdvojovat se, je jim umouje t zrove ve skutenm svt a promtat se do svta imaginrnho, se projevuje zejmna jasn v Hitlerovi a dv nm kle k jeho magickmu socialismu. A kdy se Rauschning snail vysvtlit vzestup k moci tohoto veleknze tajnho nboenstv, pokouel se pesvdit, e u nkolikrt v djinch cel nrody propadly nevysvtlitelnmu zmatku. Podnikaly pochody flagelant. Zmtal jimi tanec svatho Vta. Nacionln socialismus, kal zvrem, je tancem svatho Vta 20. stolet. Ale odkud pochz tato podivn nemoc? Nikde nenachzel uspokojivou odpov. Jej nejhlub koeny zstvaj v skrytch oblastech. A tyto skryt oblasti se nm jev uiten prozkoumat. A za vdce nm poslou nikoli historik, ale bsnk. III Kde p ichz na scnu J. P. Toulet, poeta minor. Ale jde p itom o Arthura Machena. Velk neznm gnius. Robinson Crusoe due. P b h and l z Monsu. ivot, dobrodrustv a nehody Arthura Machena. Jak jsme objevili anglickou tajnou spole nost. Nobelova cena v ern masce. Zlat svit , jeho odr dy, jeho lenov a v dci. Pro budeme citovat Machen v text. Nhody jsou p li horliv.

Kdy se dva mui, kte etli Jeana Paula Touleta, nhodou setkaj (obvykle to bv v baru), pedstavuj si hned, e je to urit aristokratismus, napsal Toulet sm. Stv se, e velik vci spovaj na pendlkov hlavice. Jen dk tomuto kouzelnmu bsnkovi nevelkho vznamu, neznmmu pes sil nkolika horlivch pvrenc, se dostalo a k nm jmno Arthura Machena, kter zn ble sotva dv st osob ve Francii. Kdy jsme ptrali dle, zjistili jsme, e Machenovo dlo, je obsahuje pes ticet svazk, je z duchovnho hlediska nesporn vt ne dlo H. G. Wellse. Machen sm si to uvdomoval: Pan Wells, o nm mluvte, je zajist velmi obratn mu. Jednu chvli jsem se dokonce domnval, e je jet nco vce, pe toti v dopise Touletovi. Kdy jsme pokraovali v ptrn po Machenovi, objevili jsme anglickou spolenost zasvcenc sloenou z vynikajcch duch. Tuto spolenost, j Machen vd za svou rozhodujc vnitn zkuenost a za to nejlep, co ho inspirovalo, znaj tak specialist. Konen nkter Machenovy texty, a zejmna ten, kter vm peteme, osvtluj definitivnm zpsobem mlo bn pojet zla, kter vak je bezpodmnen nutn k pochopen aspekt soudob historie, kterou studujeme v tto sti na knihy. Dovolte-li tedy, povme vm, ne se pustme do jdra naeho nmtu, nco o tomto zajmavm mui. Zaalo to jako mal literrn historie kolem paskho bsnka fantazisty Touleta. A skon to otevenm velk podzemn brny, za n se jet kou z pozstatk muednk a z trosek nacistick tragdie, kter rozvrtila cel svt. Cesty fantastickho realismu, jak opt jednou vidme, se nepodobaj obvyklm cestm poznn. V listopadu roku 1897 dal jist ptel, dosti naklonn okultnm vdm, pest Jeanu Paulu Touletovi romn zcela neznmho tyiaticetiletho spisovatele Velk B h Pan . Tato kniha, je popisuje potky pohanskho svta, nikoli navdy pohlcenho, ale obezele pevajcho a vypoutjcho mezi ns obas svho boha zla a jeho andly rozeklanch kopyt, na Touleta mocn zapsobila a pimla ho, e vstoupil do literatury. Zaal pekldat Velkho Boha Pana a vypjil si od Machena jeho pzranou dekoraci, jeho houtiny, kde se skrv Velk Pan, pro svj prvn romn Pan du Paur, ve ejn lov k . Pan du Paur vyel na konci roku 1898 v nakladatelstv Simonis Empis a neml dn spch. Nen to ostatn vznamn dlo. A nevdli bychom o nm nic, kdyby si byl Henri Martineau, velk stendhalovec a Touletv ptel, neusmyslil o dvacet let pozdji znovu vydat tento romn vlastnm nkladem v ditions du Divan. Pan Henri Martineau, velmi pesn historik a oddan ptel, tu chtl dokzat, e Pan du Paur je kniha inspirovan etbou Machena, ale pesto originln. A tak upoutal pozornost nkolika vzcnch litert na Arthura Machena a jeho Velkho Boha Pana , kdy zrove vydoloval nevelkou korespondenci mezi Touletem a Machenem. Pro Machena a jeho obrovskho gnia zstali u ns vci v tomto stavu: literrn kamardstv z Touletovch potk. V noru roku 1899 dostal Jean Paul Toulet, jen se snail u rok uveejnit svj peklad Velkho Boha Pana , od autora tento francouzsk dopis: Drah kolego, ned se tedy nic dlat s Velkm Bohem Panem v Pai? Je-li tomu tak, pak m to velmi mrz nejen kvli tto knize, ale hlavn proto, e jsem choval urit nadje ve francouzsk tene. Vil jsem, e vy chutnaj-li Velkho Boha Pana ve francouzskm roue a shledaj ho dobrm, e snad pece najdu sv tenstvo! Tady nemohu nic dlat. Pi, pi stle, ale je to pln, jako bych psal v klternm skriptoriu ve stedovku, to jest, m dla zstvaj stle v pekle nevydanch knih. Mm v zsuvce mal svazek drobnch povdek, kter jsem nazval Gagtov ozdoby . ,Vae kneka je velmi roztomil, k nakladatel, ,ale je to pln nemon. Mm tak romn Avalloniova zahrada , njakch edest pt tisc slov. Je to umn bez nejmen vady, k dobrk nakladatel, ,ale urazilo by to nai anglickou veejnost. A v tto chvli pracuji na knize, kter tak zstane, tm

jsem si jist, na tm belskm ostrov! Vy tedy, drah kolego, najdete cosi tragickho i spe tragikomickho v tchto phodch anglickho spisovatele, ale jak jsem ekl, doufal jsem ve v peklad sv prvn knihy. Velk B h Pan vyel konen v revui La Plume v roce 1901 a byl pak znovu vydn p tto revue. Proel bez povimnut. Jedin Maeterlinck byl ohromen: Vel dky za objev tohoto krsnho a zvltnho dla. Myslm, e je to prvn pokus o spojen tradinho nebo belskho fantastina s novm vdeckm fantastinem a e se z tto smsi zrodilo dlo nejvce znepokojujc, jak znm, nebo zasahuje zrove nae vzpomnky i nae nadje. Arthur Machen se narodil roku 1863 ve Wallesu v Caerlson-on-Usk, mal vesnice, je bvala sdlem dvora krle Artue a odkud Ryti kruhovho stolu vyjdli hledat svat grl. Kdy vme, e Himmler uprosted vlky zorganizoval vpravu, je mla najt tuto posvtnou ndobu (budeme o tom hned mluvit), a kdy pi osvtlovn tajn nacistick historie padneme na Machenv text a pak odhalme, e tento spisovatel spatil svtlo svta prv v tto vesnice, kolbce wagnerovskch tmat, pak si musme opt jednou ci, e pro toho, kdo um vidt, chod shody obleeny ve svtelnm at. Machen se usadil jako mladk v Londn a il tam cel poden jako Lovecraft v New Yorku. Po nkolik msc byl prum v knihkupectv, pak uitelem a zjistil, e nen schopen si vydlvat na ivobyt ve spolenosti. Zaal tedy v krajn hmotn tsni a za celkov navy pst. Z peklad Casanovovch pamt ve dvancti svazcch za ticet ilink tdn il po dobu dvou let. Po smrti svho otce, duchovnho, se mu dostalo malho ddictv, a kdy ml zajitn chlb a ohe na nedlouhou dobu, pokraoval ve svm dle se stle vzrstajcm pocitem, e ho obrovsk duchovn golfov ht oddluje od ostatnch lid a e mu nezbv ne se smit co nejhloubji s tmto ivotem Robinsona Crusoe due. Jeho prvn fantastick pbhy vyly v roce 1895. Jsou to Velk B h Pan a Nejnitern j sv tlo . Tvrd tam, e Velk Pan nezemel a e sly zla v magickm smyslu slova neustle ekaj na nkter z ns, aby je pevedly na druhou stranu svta. V stejnm tnu uveejnil ptho roku Bl prach , sv nejpsobivj dlo, a Tajnou slvu , veledlo, kter napsal v edesti letech. V estaticeti letech, po dvancti letech lsky, ztratil svou enu: Nebyli jsme odloueni ani na dvanct hodin za tch dvanct let. Mete si tedy pedstavit, co jsem vytrpl a jak jet trpm kad den. Toum-li vidt sv rukopisy vytitn, tedy jen abych j vnoval kad z nich se slovy: Auctoris Anima ad Dominam. Je neznm, ije v bd a jeho srdce krvc. Po tech letech, kdy je mu devtaticet, se zekne literatury a stane se potulnm hercem. kte, e nemte mnoho odvahy, pe Touletovi. J ji nemm vbec. Mm j u tak mlo, e u nenapu ani dek, a myslm, e u vbec nebudu pst. Stal se ze mne potuln herec, vstoupil jsem na prkna a v tto chvli hraji Coriolana. Toul se po Anglii se Shakespearovskou spolenost sira Franka Bensona a pak se pid ke skupin Saint-James Theater. Krtce ped vlkou, ve trnctm roce, kdy musel opustit divadlo, pe trochu do novin, aby se uivil. Nepe dnou knihu. V tlaenici na Fleet Street mezi uspchanmi druhy novini bud smv jeho podivn zjev hloubavho lovka a jeho pomal a vldn zpsoby vzdlance. Podle Machena, jak uvidme v celm jeho dle, lovk se skld z tajemstv pro tajemstv a vidiny. Skutenost, to nadpirozeno. Vnj svt nm pin mlo pouen, pokud se na nj nedvme jako na rezervor symbol a skrytch vznam. Jen dla obrazotvornosti vytvoen duchem, jen hled vn pravdy, maj njakou nadji bt dly skutenmi a skuten uitenmi. Jak k kritik Philip van Doren Stern, mon e je ve fantastickch pbzch Arthura Machena vce podstatnch pravd ne ve vech grafech a statistikch svta.

Velmi zvltn phoda pivedla Machena opt k literrnmu ivotu. Proslavila jeho jmno na nkolik tdn a otes, kter mu to zpsobilo, ho piml, e skonil svj ivot jako spisovatel. Novinstv ho zatovalo a netouil u pst sm pro sebe. Ale prv vypukla vlka a ukzala se poteba hrdinsk literatury. Nebyl to zrovna jeho nr. The Evening News ho podal o povdku. Napsal ji znan nadlehenm perem, ale pesto svm osobitm zpsobem. Byli to Lu itnci . Denk tuto povdku uveejnil 29. z 1914, druhho dne po stupu z Monsu. Machen si vymyslel epizodu z tto bitvy: svat Ji v planouc zbroji v ele andl, kte jsou bvalmi luitnky od Azincourtu, pichz na pomoc britsk armd. Nue, destky vojk psaly denku, e si pan Machen nic nevymyslel. Vidli na vlastn oi ped Monsem, jak se andl svatho Ji vplili do jejich ad. Mohou pr to dosvdit na svou est. Mnostv tchto dopis bylo uveejnno. Anglie, lan zzraku v okamiku tak nebezpenm, byla dojata. Machen trpl tm, e ho pomjeli, kdy se pokouel odhalovat skryt skutenosti. A tentokrt zahbal celou zem pouhou brakovou fantastikou. Nebo snad se skryt sly pozvedly a vzaly na sebe tu i onu podobu, kdy je k tomu vyzvala jeho obrazotvornost tak asto zapojen na podstatn pravdy, a je tedy snad pracovala tam v hloubce bez jeho vdom? Vce ne dvanctkrt musel Machen opakovat v novinch, e jeho vyprvn je ist vmysl. Nikdo to nikdy nepipustil. Ped svou smrt o ticet let pozdji se tento letit staec vracel v rozhovoru neustle k t podivuhodn historii andl z Monsu. Pes tuto slvu nemla kniha, kterou napsal v roce 1915, dn spch. Je to Velk nvrat , rozjmn o grlu. Pak pila v roce 1922 Skryt slva , kter je kritikou modernho svta ve svtle nboensk zkuenosti. V edesti letech zapoal pst originln ivotopis ve tech svazcch. Ml nkolik vnivch pvrenc v Anglii a v Americe, ale umral hladem. V roce 1943, kdy mu bylo osmdest let, vytvoili Bernard Shaw, Max Beerbohn a T. S. Eliot vbor, aby se pokusili shromdit stky, je by mu umonily neskonit v tulku pro nemajetn. Mohl tak dot sv dny v klidu v malm domku v Buckinghamshire a zemel roku 1947. Vdycky ho okouzlovalo jedno Murgerovo slovo. V ivot bohmy nem mal Marcel ani lko. Ale vdy vy si nemte ani na em spolehnout, k mu jeho domc. Pane, odpovd Marcel, spolhm se na Prozetelnost. Kolem roku 1880 se ve Francii, v Anglii a v Nmecku zakldaj spolenosti zasvcenc a hermeticky uzaven dy a seskupuj mocn osobnosti. Historie tto postromantick mystick krize jet nebyla vypsna. A zaslouila by si to. Nali bychom v n pvod nkolika vznamnch mylenkovch proud, kter ovlivnily proudy politick. V dopisech Arthura Machena J. P. Touletovi najdeme tyto dv zvltn pase: V roce 1899: Kdy jsem napsal Pana a Bl prach , nevil jsem, e by se tak zvltn udlosti mohly nkdy pihodit ve skutenm ivot. Nebo e by se vbec nkdy mohly udt. Ale od t doby, a zejmna zcela nedvno, dolo v mm vlastnm ivot ke zkuenostem , kter zcela zmnily mj nzor na tuto vc... Jsem te pesvden, e na zemi nen nic nemonho. Doufm, e ani nemusm dodvat, e dn ze zkuenost, je jsem uinil, nem vztahy k podvodm, jako je spiritualismus nebo teosofie. Ale domnvm se, e ijeme ve svt velkho tajemstv, netuench a zcela ohromujcch vc. V roce 1900: Jedna vc vs snad pobav. Poslal jsem Velkho Boha Pana jednomu adeptovi, okultistovi znan pokroilmu, s nm jsem se seel su rosa , a on mi pe: ,Vae kniha dokazuje pln, e mylenm a vahami spe ne etbou jste doshl jistho stupn zasvcen nezvisle na dech a organizacch. Kdo je tento adept? A jak jsou to zkuenosti? V jinm dopise, kdy ho pedtm Toulet navtvil v Londn, pe Machen: Pan Waite, ktermu jste se velmi lbil, si peje, abych vm vydil ptelsk pozdravy.

Nai pozornost upoutalo jmno tohoto Machenova dvrnho ptele, kter navtvoval tak mlo lid. Waite byl jeden z nejlepch historik alchymie a specialista na d rosekrucin. A sem jsme se dostali ve svch ptrnch, kter nm pinela zprvy o Machenovch intelektulnch zjmech, kdy nm jeden z naich ptel dodal adu odhalen o tom, e v Anglii existovala na sklonku 19. a na zatku 20. stolet tajn spolenost zasvcenc, kter se inspirovala v rosekrucinech. Tato spolenost se jmenovala Zlat svit . Skldala se z nkolika nejskvlejch duch Anglie. Arthur Machen byl jednm z jejch adept. Zlat svit , zaloen v roce 1887, vzeel z anglick spolenosti rosekrucin, vytvoen o dvacet let dve Robertem Wentworthem Littlem a kter vybrala sv leny mezi mistry zedni. Tato spolenost mla sto tyicet tyi leny, mezi nimi byl Bulwer-Lytton, autor Poslednch dn Pompej . Zlat svit , spolenost jet uzavenj, si vytyil za cl ovldnut obadn magie a dosaen zasvtitelskch moc a znalost. Jeho hlavami byli Woodman Mathers a Wynn Westcott (zasvcenec, o nm Machen psal Touletovi v dopise z roku 1900). Spolenost mla styky s podobnmi nmeckmi spolenostmi, jejich nkter leny najdeme pozdji v povstnm antroposofickm hnut Rudolpha Steinera a pak v jinch vlivnch hnutch pednacistickho obdob. Pozdji se ml stt jej hlavou Aleister Crowley, mu zcela mimodn a rozhodn jeden z nejvtch duch novopohanstv, jeho stopy budeme sledovat v Nmecku. S. L. Mathers byl po Woodmanov smrti a odchodu Westcottov velmistrem Zlatho svitu , kter dil po njakou dobu z Pae, kde si vzal sestru Henriho Bergsona. Mathers byl v ele Zlatho svitu nahrazen slavnm bsnkem Yeatsem, kter dostal pozdji Nobelovu cenu. Yeats pijal jmno Bratr Dmon est Deus Inversus . Pesedal zasednm ve skotsk suknici, s ernou maskou a se zlatou dkou u pasu. Arthur Machen pijal jmno Filus Aquarti . K Zlatmu svitu se pidruila ena, Florence Farrov, editelka divadla a dvrn ptelkyn Bernarda Shawa. Byli tam tak spisovatel Blackwood, Stoker, autor Drakuly , a Sax Rohmer, stejn jako Peck, skotsk krlovsk astronom, slavn inenr Allan Benett a sir Gerald Kelly, president Krlovsk akademie. Zd se, e tito vynikajc duchov byli poznamenni Zlatm svitem nesmazatelnm zpsobem. Jak sami doznali, jejich pohled na svt se zmnil a praktiky, kterm se oddali, se jim stle jevily jako inn a povzbuzujc. Nkter texty Arthura Machena probouzej vdomosti zapomenut u vtinou lid, a pece nepostradateln k sprvnmu pochopen svta. I pro tene nezasvcenho de z dek tohoto spisovatele znepokojiv pravda. Kdy jsme se rozhodli vm dt pest nkter Machenovy strnky, nevdli jsme nic o Zlatm svitu . Pi veker skromnosti a s vdomm vlastn nepatrnosti meme ci, e se nm stalo to, co se stv nejslavnjm onglm a co je odliuje od jejich druh v obratnosti, toti e v prbhu jejich nejlepch vkon zanou pedmty t vlastnm ivotem, unikaj jim a zanou vyvdt nepedvdateln sml kousky. Magino ns pekonalo. Hledali jsme v jednom Machenov textu, kter ns pekvapil, veobecn osvtlen aspekt nacismu, osvtlen pznanj ne vechno to, co bylo eeno oficiln histori. Vimnete si, e neltostn logika podpr n zdnliv chyln systm. V jistm smyslu nepekvapuje, e se nm tohoto veobecnho osvtlen dostalo od lena zasvtitelsk spolenosti siln poznamenan novopohanstvm. Zde je ten text; je to vod k novele nazvan Bl nrod . Tato novela napsan o Velkm Bohu Panovi je obsaena ve sbrce povdek vydanch po Machenov smrti.

IV Text Arthura Machena. Skute n h nci jako skute n sv tci jsou asketov. Skute n zlo jako skute n dobro nem nic spole nho s oby ejnm sv tem. H ch znamen vzt nebe tokem. Skute n zlo je stle vzcn j. Materialismus je nep tel dobra a jet v t nep tel zla. Ale dneska p ece jenom n co je. Jestli mte opravdov zjem... Ambrosius k: arodjnictv a svatost, to jsou jedin skutenosti. Pokrauje: Magie se ospravedluje prostednictvm svch dt. Ony pojdaj plky chleba a pij vodu s mnohem vt radost, ne byla radost epikurejc. To mluvte o svtcch? Ano. A tak o hncch. Myslm, e upadte do astho omylu tch, kte omezuj duchovn svt na oblasti nejvyho dobra. Bytosti vrcholn zvrhl pat tak do duchovnho svta. Obyejn lovk tlesn a smysln nebude nikdy velkm svtcem. Ani velk hnk. Jsme vtinou prost jen stvoen pln protiklad a celkem opomenuteln. Jdeme svou cestou v kadodennm blt a nechpeme hlubok vznam vc, a proto je v ns dobro a zlo ztotonno. Je pleitostn a nem vznam. Domnvte se tedy, e velk hnk je asketa stejn jako velk svtec? Lid velc v dobru jako ve zlu jsou ti, kte opoutj nedokonal kopie a m k dokonalm originlm. Pokud jde o mne, o niem nepochybuju: nejvzneenj ze svtc nikdy nevykonali ,dobr in v bnm slova smyslu. A na druh stran jsou lid, kte sestoupili do hlubin propast zla a kte za cel ivot nespchali nic, emu vy kte ,patn in. Opustil na chvli mstnost. Cotgrave se otoil k svmu pteli a podkoval mu, e ho pedstavil Ambrosiov. Je asn, ekl, nikdy jsem nevidl tenhle druh ztetnce. Ambrosius se vrtil s novou zsobou whisky a tde oba mue obslouil. Kritizoval krut sektu abstinent, ale sm si nalil skleniku vody. Chystal se pokraovat ve svm monologu, kdy ho Cotgrave peruil: Vae paradoxy jsou dsiv. lovk me bt velk hnk a pitom nikdy nespchat dn provinn? To pece nekejte! Naprosto se mlte, ekl Ambrosius, nevytvm nikdy paradoxy a chtl bych je umt dlat. ekl jsem prost jenom, e lovk me bt velk znalec burgundskch vn a pitom nemus nikdy ani ochutnat lacin vno u vep. To je ve a je to snad sp truismus ne paradox, nemyslte? Vae reakce vychz z toho, e nemte ani nejmen pedstavu o tom, co me bt hch. , ovem, je vztah mezi Hchem s velkm psmenem a iny pokldanmi za provinn: vrada, krde, cizolostv atd. Pesn stejn vztah jako mezi abecedou a nejgenilnj poezi. V omyl je tm univerzln, navykl jste si jako kad dvat se na vci spoleenskmi brlemi. My vichni myslme, e lovk, kter ubliuje nm nebo naim sousedm, je patn lovk. A on je patn ze socilnho hlediska. Ale nemete pochopit, e zlo je ve sv podstat osaml vc, ve due? Prmrn vrah nen jako vrah naprosto hnkem v pravm smyslu slova. Je to prost nebezpen zve, kterho se musme zbavit, abychom zachrnili svou ki. Zaadil bych ho spe mezi drav elmy ne mezi hnky. To vechno mi pipad dosti podivn. Ale nen. Vrah nezabj z dvod pozitivnch, ale z dvod negativnch. Chyb mu nco, co nevrahov maj. Zlo naopak je naprosto pozitivn. Ale pozitivn ve patnm smyslu. A je vzcn. A je zajist mn skutench hnk ne svtc. Pokud jde o ty, kter vy nazvte zloinci, jsou to samozejm bytosti pekejc a spolenost m pravdu, e se brn, ale mezi jejich protispoleenskmi iny a zlem existuje posvtn pehrada, to mi vte!

Bylo u pozd. Ptel, kter uvedl Cotgrava k Ambrosiov, bezpochyby to u ve slyel. Naslouchal s unavenm a trochu vsmnm smvem, ale Cotgrave si zanal myslet, e jeho lenec je snad mudrc. Vte, e m nesmrn zajmte? ekl. Domnvte se tedy, e nechpeme pravou povahu zla? Peceujeme zlo. Nebo je podceujeme. Na jedn stran nazvme hchem naruovn spoleenskch pedpis, socilnch tabu. Je to absurdn pehnn. Na druh stran pikldme tak nesmrnou dleitost ,hchu, kter spov v tom, e vzthneme ruku na nae majetky nebo nae eny, e jsme u pln ztratili ze zetele vechno, co je hrozn v pravch hch. Ale co je pak vlastn hch? zeptal se Cotgrave. Jsem nucen odpovdt na vai otzku jinmi otzkami. Co byste poctil, kdyby k vm vae koka nebo v pes zaali mluvit lidskm hlasem? Kdyby re ve va zahrad zaaly zpvat? Kdyby kameny na cest zaaly rst ped vaima oima? Nue, tyto pklady vm mohou dt neuritou pedstavu o tom, co je opravdu hch. Poslyte, ekl tet mu, kter se tvil a do t chvle velmi smliv, zd se, e jste v nejlepm. J jdu dom, zmekal jsem u tramvaj a budu muset jt pky. Ambrosius a Cotgrave se zaboili hloubji do svch lenoek, kdy mu odeel. V mlze, kter mraziv zbarvila okna prvnm svitem, bledla svtla lamp. Pekvapujete m, ekl Cotgrave. Nikdy jsem na tohle vechno nemyslel. Je-li tomu tak doopravdy, pak musme vechno obrtit naruby. Potom by podle vs podstatou hchu bylo... Chtt vzt nebe tokem, ekl Ambrosius. Hch sdl podle mne ve vli proniknout zakzanm zpsobem do jin a vy sfry. Pak pochopte, pro je tak vzcn. Jen mlo lid tou ve skutenosti proniknout do jinch oblast, a vych nebo nich, zpsobem dovolenm nebo zakzanm. Je mlo svtc. A hnci ve smyslu, jakm j tomu rozumm, jsou jet vzcnj. A geniln lid (kte v sob leckdy spojuj oboj) jsou tak vzcn... Ale je snad obtnj stt se velkm hnkem ne velkm svtcem. Protoe hch je hluboce proti prod? Prv proto. Svatost vyaduje stejn nebo tm stejn sil, ale je to sil probhajc cestami, je byly kdysi pirozen. Jde o to, aby lovk znovu nalezl extzi, kterou poznal lovk ped pdem. Ale hch je pokusem o dosaen extze a vdn, je nejsou a nikdy nebyly dny lovku, a kdo se o to pokus, stv se dmonem. ekl jsem vm, e prost vrah nen nutn hnk. To je pravda, ale hnk je nkdy vrah. Myslm napklad na Gillese de Rais. Podvejte se, jestlie dobro a zlo jsou stejnou mrou mimo dosah dnenho lovka, obyejnho spoleenskho a civilizovanho lovka, pak je zlo mimo jeho dosah jet mnohem hloubji. Svtec usiluje znovu nalzt dar, kter ztratil; hnk usiluje o nco, co nikdy neml. Shrneme-li to, zan znovu s pdem. Vy jste katolk? ekl Cotgrave. Ano, jsem lenem pronsledovan angliknsk crkve. Co tedy soudte o textech, kde se nazv hchem to, co vy hodnotte jako bezvznamn pestupky? Uvdomte si, prosm, e v tchto textech mho nboenstv vidme, jak se objevuje pokad slovo ,arodj, kter se mi zd bt slovem klovm. Nepatrnj pestupky, kterm se k hchy, se tak nazvaj jenom potud, pokud m nboenstv pronsleduje za pvodcem tchto malch pestupk arodje. Nebo arodjov vyuvaj lidskch slabost, je jsou vsledkem hmotnho a spoleenskho ivota, jako nstroj, jak doshnout svch nekonen hanebnjch cl. A dovolte mi, abych vm ekl toto: Nae vy smysly jsou tak otel, jsme do t mry proskl materialismem, e bychom urit nepoznali skuten zlo, kdybychom se s nm nhodou setkali. Ale copak bychom nepoctili pesto uritou hrzu? Onu hrzu, kter jste se ped chvl dovolval, kdy jste m vyzval, abych si pedstavil re, kter by zaaly zpvat?

Kdybychom byli prodn bytosti, pak ano. Dti, nkter eny a zvata pociuj tuto hrzu. Ale u vtiny z ns zvyklosti, civilizace a vchova utlumily a zatemnily produ. Nkdy meme rozpoznat zlo podle jeho nenvisti k dobru, ale to je ve a je to ist nhodn. Ve skutenosti chod Vladai Pekel nepozorovni mezi nmi. Myslte, e si sami nejsou vdomi zla, kter ztlesuj? Myslm. Skuten zlo v lovku je jako svatost a genialita. Je to vytren due, kter unik vdom. lovk me bt nekonen, straliv patn a nikdy to ani netuit. Ale opakuj vm, zlo ve skutenm smyslu slova je vzcn. A myslm, e se stv stle vzcnjm. Pokoum se vs sledovat, ekl Cotgrave. Chcete ci, e skuten zlo je zcela jin podstaty ne to, co obvykle zlem nazvme? Naprosto. Ubok rozplen alkoholem pijde dom a zabije kopanci svou enu a sv dti. Je to vrah. A Gilles de Rais je tak vrah. Ale chpete propast, kter je rozdluje? Slovo je nhodou stejn v obou ppadech, ale smysl je naprosto odlin. Je jist, e t slab podobnost existuje mezi vemi hchy ,spoleenskmi a skutenmi hchy duchovnmi, ale tady jde o stn a tam o skutenost. Jste-li trochu teolog, jist to pochopte. Piznm se vm, e jsem nevnoval mnoho asu teologii, poznamenal Cotgrave. Lituji toho, ale abychom se vrtili k naemu nmtu, domnvte se, e hch je njak tajn, skryt vc? Ano. Je to pekeln zzrak, jako svatost je zzrak nadpirozen. Skuten hch se povzn do takov ve, e nememe naprosto tuit jeho existenci. Je jako nejni nota varhan, tak hlubok, e ji nikdo nesly. Leckdy dochz k odhalenm, k recidivm a ty vedou do blzince nebo k jet hroznjm eenm. Ale v dnm ppad ho nesmte smovat se spoleenskmi pehmaty. Vzpomete si na Apotola: mluvil o ,druh stran a rozlioval mezi milosrdnmi iny a milosrdenstvm jako takovm. Jako meme vechno rozdat chudm, a pece nebt milosrdn, tak se meme vysthat vech hch, a pece bt zlm tvorem. To je podivn psychologie, ekl Cotgrave, ale piznvm se, e se mi lb. Pedpokldm, e podle vs by mohl skuten hnk velmi dobe platit za nekodnou osobu? Zajist. Skuten zlo nem nic spolenho se spolenost. Dobro ostatn tak ne. Domnvte se, e byste byl pocioval ,rozko ve spolenosti svatho Pavla? Myslte si, e byste si byl ,dobe rozuml se sirem Galahadem? S hnky je tomu jako se svtci. Kdybyste potkal skutenho hnka a kdybyste v nm rozpoznal hch, je jist, e byste strnul hrzou. Ale nebyl by pravdpodobn dn dvod k tomu, aby se vm tento mu znelbil. Naopak, je velmi dobe mon, e kdyby se vm podailo zapomenout na jeho hch, byly by vm styky s nm zcela pjemn!... Ne, nikdo neme uhdnout, jak je prav zlo skuten dsiv!... Kdyby re a lilie tto zahrady zaaly nhle v rodcm se jitru zpvat, kdyby nbytek tohoto domu se dal narz do pohybu v procesch jako v Maupassantov povdce! T m, e jste se vrtil k tomuto pirovnn, ekl Cotgrave, protoe jsem se vs chtl zeptat, emu odpovdaj u lid tyto imaginrn sml kousky vc, o nich mluvte. Jet jednou, co je to vlastn hch? Ml bych rd konen njak konkrtn pklad. Ambrosius poprv zavhal: U jsem vm ekl, e skuten zlo je vzcn. Materialismus na doby, kter uinil mnoho pro potlaen svatosti, uinil snad jet vce pro potlaen zla. Zem nm pipad tak pohodln, e netoume ani stoupat, ani sestupovat. Vechno se dje tak, jako by specialistovi pro peklo nezbvalo ne se omezit na ist archeologick prce. Avak zd se, e vae zkoumn se rozilo a na ptomnou dobu? Vidm, e mte opravdov zjem. Nue, piznvm se vm, e jsem opravdu shromdil nkter dokumenty... V

Dut zem , zmrazen sv t, nov lov k. Jsme nep teli ducha. Proti p rod a proti Bohu. Spole nost Vrilu. Rasa, kter ns nahrad. Haushoffer a Vril. Idea p em ny lov ka. Neznm Nad azenec. Mathers, hlava Zlatho svitu , potkv Bytosti budc hr zu. Hitler tvrd, e je vid l tak. Halucinace, nebo skute n p tomnost? Dve e otev en k neznmu. Proroctv Ren Gunona. Prvn nep tel nacist : Steiner. Zem je dut a my ijeme v jejm vnitku. Hvzdy jsou balvany ledu. Nkolik Msc spadlo u na Zem. Tak n Msc spadne. Celou historii lidstva lze vysvtlit jako boj mezi ledem a ohnm. lovk nen dokonen. Stoj na pokraji straliv promny, kter mu d moci, jak nai pedkov pipisovali bohm. Nkolik exempl novho lovka existuje na svt a pily snad z on strany prostoru a asu. Je mon spojenectv s Pnem Svta, s Krlem Hrzy, kter vldne nad skrytm mstem nkde na vchod. Ti, kte doshnou tohoto spojenectv, promn na tiscilet povrch Zem a daj lidskmu dobrodrustv smysl. To jsou vdeck teorie a nboensk koncepce, kter vyivovaly pvodn nacismus, jim vil Hitler a lenov skupiny, k n patil, a kter do znan mry zapsobily na spoleensk a politick fakta soudob historie. Me se to zdt vstedn. A chtt vykldat soudobou historii, by jen sten z takovch mylenek a povr, me vypadat odporn. Ale my se domnvme, e by nic nemlo bt odporn, kdy jde o odhalovn pravdy. Vme, e nacistick strana se projevila zcela oteven a docela halasn jako antiintelektuln, e plila knihy a e vrhla teoretick fyziky do jednoho pytle s idomarxisty. Mn u je znmo, ve prospch jakch vklad svta odmtla oficiln zpadn vdu. A jet mn vme, na jakch koncepcch lovka spoval nacismus, alespo v pedstavch nkterch svch vdc. Vme-li to, pak meme mnohem lpe umstit posledn svtovou vlku do rmce velkch duchovnch konflikt. Historie dostv dech Legendy v k . Vrhaj na ns proklet jako na neptele ducha, kval Hitler. Nue ano, jsme jimi. Ale v mnohem hlubm smyslu, ne se o tom buroazn vd v jej pitom pe kdy zdlo. Je to piblin tot, co prohlaoval Gurdjiev svmu kovi Uspenskmu, kdy posuzoval vdu: M cesta je cestou rozvoje skrytch sil lovka. Je to cesta proti prod a proti Bohu. Tato mylenka skrytch monost lovka je podstatn. Vede asto k zamtnut vdy a k pohrdn obyejnm lidstvem. Z hlediska tto mylenky existuje jen velmi mlo lid. Bt znamen bt odlin. lovk obyejn, lovk v prodnm stavu je jen larva a Bh kesan jen past tchto larv. Doktor Willy Ley, jeden z nejvtch svtovch odbornk na raketovou techniku, uprchl z Nmecka v roce 1933. Od nho jsme se dovdli, e v Berln existovala krtce ped nstupem nacismu mal duchovn spolenost, kter je pro ns skuten velmi zajmav. Tato tajn spolenost byla zaloena doslova podle romnu anglickho spisovatele Bulwera Lyttona: Plm , kter ns vyst d . Tento romn popisuje lidi, jejich psychismus je mnohem vyvinutj ne n. Zskali takovou moc nad sebou i nad vcmi, e se podobaj bohm. V tto chvli se jet skrvaj. Obvaj jeskyn ve stedu zem. Ale zhy z nich vyjdou, aby nm vldli. To je vechno, co o tto spolenosti zejm doktor Willy Ley vdl. Dodval s smvem, e lenov spolenosti se domnvali, e znaj nkter tajemstv, jak zmnit vlastn rasu, jak se vyrovnat lidem skrytm v hlubin zem. Metody soustedn, cel vnitn gymnastika vedouc k vlastn promn. Zanali sv cvien tm, e pozorovali upen strukturu jablka rozznutho vedv... Pokraovali jsme v tchto bdnch. Tato berlnsk spolenost se jmenovala Svteln le aneb Spolenost Vrilu. Vril je obrovsk energie, z n v obyejnm ivot uvme jen nepatrnou st, je to nerv na mon boskosti. Kdo se stane pnem Vrilu, stane se pnem sebe sama, druhch i svta. Je to jedin

pn, kter m oprvnn. K nmu mus mit vechno nae sil. Vechno ostatn pat oficiln psychologii, morlkm, nboenstvm, vtru. Svt se zmn. Pni vystoup z podzem. Jestlie jsme s nimi neuzaveli spojenectv, jestlie my tak nejsme pny, octneme se mezi otroky, na hnojiti, je bude jen slouit k rozkvtu novch mst. Svteln le mla ptele mezi teosofy a ve skupinch rosekrucin. Podle Jacka Beldinga, autora zajmavho dla Sedm mu ze pandavy , patil pr Karl Haushoffer k tto li. Budeme o nm jet mnoho mluvit a uvidme, e jeho pechod k tto Spolenosti Vrilu osvtl urit vci. ten si snad vzpomene, e za spisovatelem Arthurem Machenem jsme odhalili anglickou zasvtitelskou spolenost, Zlat svit . Tato novopohansk spolenost, k n patili velc duchov, se zrodila z anglick spolenosti rosekrucin, zaloen Wentworthem Littlem v roce 1867. Little byl ve spojen s nmeckmi rosekruciny. Jeho adepti v potu 144 se rekrutovali z ad zednskch hodnost. Jeden z adept byl Bulwer Lytton. Bulwer Lytton, geniln vzdlanec, slavn ve svt svm vylenm Poslednch dn Pompej , bezpochyby neoekval, e jeden z jeho romn inspiruje o destky let pozdji pednacistickou mystickou skupinu. Nicmn v dlech jako Plm , kter ns nahrad nebo Zanoni zmrn zdrazoval skutenosti duchovnho svta a zejmna svta pekelnho. Pokldal se za zasvcence. Prostednictvm romnovho len vyjadoval jistotu, e existuj bytosti nadan nadlidskou moc. Tyto bytosti ns nahrad a povedou vyvolence lidskho plemene k straliv pemn. Musme si dobe vimnout tto mylenky pemny rasy. Shledme se s n u Hitlera a nevymela ani dnes. Je teba si dt tak pozor na mylenku neznmch nadazenc. Najdeme ji ve vech ernch mystikch vchodu i zpadu. Obvaj pod zem nebo pili z jinch planet, jsou to obi podobn tm, kte pr sp pod zlatm krunem v tibetskch kryptch, nebo jsou to beztvar a dsiv zjevy, jak je popisuje Lovecraft. Tito neznm nadazenci, vyvolvan v pohanskch a pekelnch obadech, skuten existuj? Kdy Machen mluv o svt zla, plnm jeskyn a soumranch obyvatel, pak se dovolv jakoto k Zlatho svitu jinho svta, kde se lovk stk s neznmmi nadazenci. Pokldme za jist, e Hitler sdlel tuto vru. A jet vce, e se domnval, e poznal styky s nadazenci. Uvedli jsme Zlat svit a nmeckou Spolenost Vrilu. Za chvli budeme mluvit o skupin Thule. Nejsme tak poetil, abychom chtli vykldat historii spolenostmi zasvcenc. Ale kupodivu uvidme, e vechno souvis a e v dob nacismu nad nmi po nkolik let vldl jin svt. Byl pemoen. Nen mrtev. Ani za Rnem, ani jinde. A to nen dsiv, dsiv je nae nevdomost. Upozornili jsme u, e Samuel Mathers zaloil Zlat svit . Mathers tvrdil, e je ve spojen s tmito Neznmmi nadazenci a e s nimi navzal spojen spolu se svou enou, sestrou filosofa Henriho Bergsona. Zde je pas z manifestu k lenm druhho du, kter napsal v roce 1896: Pokud jde o tyto Tajn vdce, na n se odvolvm a od nich se mi dostalo moudrosti druhho du, kterou jsem vm sdlil, nemohu vm o tom nic ci. Neznm ani jejich pozemsk jmna a vidl jsem je jen velmi zdka v jejich tlesn podob... Seli se se mnou tlesn v dob a na mstech pedem urench. J osobn se domnvm, e jsou to lidsk bytosti ijc na tto zemi, ale ovldajc straliv a nadlidsk sly... M hmotn vztahy k nim mi ukzaly, jak je obtn smrtelnkovi, i kdy je sebepokroilej, snet jejich ptomnost. Nechci tvrdit, e ve vzcnch ppadech, kdy jsem se s nimi setkal, na mne psobily mohutnou fyzickou depres, kter nsleduje po ztrt magnetismu. Naopak ctil jsem, e jsem ve styku se silou tak stralivou, e ji mohu srovnvat jen s inkem pociovanm nkm, kdo se octl v blzkosti blesku za prudk boue a jen byl doprovzen velkmi dechovmi obtemi... Tato nervov ochablost, o n jsem mluvil, byla provzena chladnm potem a vrony krve z nosu, z st a nkdy i z u.

Hitler vypravoval jednoho dne Rauschningovi, hlav tehdej gdask vldy, o problmu mutace lidsk rasy. Rauschning neml kle k pochopen tak podivnho zjmu a vykldal si Hitlerova slova jako slova chovatele, kter se sna vylepit nmeckou krev. Ale nemete pece dlat nic jinho ne pomhat prod, kal. Ne zkrtit cestu, kterou je nutno projt! Proda sama vm mus dt novou varietu. Chovateli se a dosud podailo jen velmi zdka vyvinout njak mutace u zvecch druh, to znamen vytvoit nov charaktery. Nov lovk ije mezi nmi! Je tady! zvolal Hitler triumflnm tnem. Sta vm to? Prozradm vm jedno tajemstv. Vidl jsem novho lovka. Je nebojcn a krut. Ml jsem ped nm strach. Kdy pronel tato slova, dodv Rauschning, tsl se Hitler extatickm vzruenm. A Rauschning podv tak zprvu o on podivn scn, kterou se marn sna eit doktor Achille Delmas, specialista v oboru aplikovan psychologie. Psychologii toti opravdu tady nelze pout. Osoba z jeho okol mi ekla, e se Hitler v noci probouz a vyr keovit vkiky. Vol o pomoc, sed na kraji svho lka a je jako ochrnut. Zmocuje se ho panika, e se chvje tak, a ots lkem. Vyr zmaten a nesrozumiteln kletby. Zalyk se, jako by byl na pokraji uduen. T osoba mi lila jednu z tchto kriz s takovmi detaily, e bych jim odmtl vit, kdybych to neml z tak bezpenho pramene. Hitler stl ve svm pokoji, vrvoral, rozhlel se kolem sebe pomatenm pohledem. ,To je on! To je on! Piel sem! stnal. Jeho rty byly bled. Pot z nho kanul ve velkch kapkch. Nhle pronesl jaksi slova, slice, kter nemly smyslu, zlomky vt. Bylo to dsiv. Pouval podivnch seskupenin vraz, zcela zvltnch. Potom znovu zmlkl, ale dle hbal rty. Tehdy ho teli a vnutili mu npoj. Potom najednou zaval: ,Tam! Tam! V kout! Je tady! Dupal do podlahy a val. Uklidovali ho a kali mu, e se nedje nic neobyejnho, a on se pozvolna uklidnil. Potom spal po dlouh hodiny a byl zas tm normln a snesiteln... Ponechvme teni, aby si srovnal prohlen Matherse, hlavy mal novopohansk spolenosti ze sklonku 19. stolet, a ei mue, kter ve chvli, kdy jej Rauschning poslouchal, se u chystal uvrhnout svt do dobrodrustv, kter zanechalo dvacet milin mrtvch. Prosme ho, aby nezanedbal toto srovnn a toto pouen, je z nho plyne, pod zminkou, e Zlat svit a nacismus jsou v och rozumnho historika nm, co nem spolenho jmenovatele. Historik je rozumn, ale historie rozumn nen. Stejn vra toti oivuje oba mue, jejich zkladn zkuenosti jsou toton, vede je t sla. Pat k stejnmu mylenkovmu proudu, stejnmu nboenstv. Toto nboenstv nebylo dosud nikdy opravdov studovno. Ani crkev, ani racionalismus, tato druh crkev, to nepipustily. Vstupujeme do obdob poznn, kdy se takov studia stvaj monmi, protoe skutenost odhaluje svou fantastickou tv, a tak mylenky a techniky, je se nm zdly chyln, hodn pohrdn nebo nenvisti, se nm budou jevit uiten k pochopen skutenosti stle mn uklidujc. Nenavrhujeme teni, aby studoval filiaci Re a K Bulver Lytton Little Mathers Crowley Hitler nebo jakoukoli jinou filiaci tohoto druhu, na n by se setkal tak s pan Blavatskou a Gurdjievem. Hra s filiacemi je nco podobnho jako vlivy v literatue. Hra skon, problm zstane. Je to problm gnia v literatue. Je to problm moci v historii. Zlat svit nesta k vysvtlen skupiny Thule nebo Sv teln le , Ahnenerbe . Pirozen jsou etn styn body skryt nebo piznan pechody od jedn skupiny k druh. Neopomeneme na n upozornit. Je to napnav jako cel ta historka. Ale nam skutenm pedmtem je velk historie. Jsme pesvdeni, e tyto spolenosti, mal nebo velk, rozvtven i nikoli, a navzjem spjat nebo ne, jsou vcemn jasnmi a vcemn vznamnmi projevy jinho svta ne toho, v nm ijeme. eknme, e je to svt zla v tom smyslu, jak mu rozuml Machen. Ale my neznme o nic lpe svt dobra. ijeme mezi dvma svty a pokldme tuto zemi nikoho za celou planetu. Nacismus byl jeden z dkch okamik v djinch na civilizace, kdy se hlun a viditeln otevely dvee k jinmu svtu. A je zvltn, e lid pedstraj, jako by nebyli vidli a slyeli nic jinho ne obvykl podvan a hluky vlenho a politickho zmatku.

Vechna tato hnut modern rosekrucini, Zlat svit , nmeck Spolenost Vrilu (kter ns pivedou ke skupin Thule, kde najdeme Haushoffera, Hesse, Hitlera) byla vcemn spjata s Teosofickou spolenost, mocnou a dobe organizovanou. Teosofie pipojovala k novopohansk magii orientln apart a indickou terminologii. Nebo spe otevrala zpadn cesty k uritmu luciferovskmu vchodu. Rozshl hnut obrody magie, kter rozvrtilo mnoho inteligenc na potku stolet, bylo nakonec popsno pod jmnem teosofismus. Ve sv studii Teosofie, historie jednoho pseudonboenstv , uveejnn v roce 1921, se filosof Ren Gunon jev jako prorok. Vid nebezpe, kter se vynouj za teosofi a novopohanskmi skupinami zasvcenc, je jsou vcemn ve spojen se sektou pan Blavatsk. Pe: Falen mesiov, kter jsme vidli a dosud, konali jen zzraky velmi podadn kvality a ty, kte je sledovali, nebylo pravdpodobn obtn svst. Ale kdo v, co nm chyst budoucnost? Uvme-li, e tito falen mesiov byli vdy jen vcemn neuvdomlmi nstroji v rukou tch, kdo je vyvolali, a zejmna vzpomeneme-li srie pokus provedench postupn teosofy, pivd ns to nutn k mylence, e jsou to jen pokusy, jaksi zkuenosti, je se obnov v rznch podobch, a se doshne spchu, a je zatm maj vdycky jen ten vsledek, e uvrhnou due do uritho zmatku. Nevme ostatn, e teosofov stejn jako okultist nebo spiritist by byli schopni sami pln uspt v takovm podnikn. Ale nen snad za vemi tmito hnutmi nco jinak hroznho, co jejich vdci neznaj a eho jsou pesto sami jen slepmi nstroji? Je to tak doba, kdy mimodn osobnost, Rudolph Steiner, rozvj ve vcarsku badatelskou spolenost, je spov na mylence, e cel vesmr je obsaen v lidskm duchu a e tento duch je schopen innosti nesoumiteln s tm, co nm o nm k oficiln psychologie. Skuten, nkter Steinerovy objevy v biologii (hnojiva, kter neni humus), v medicn (pouvn kov, kter upravuj metabolismus) a zejmna v pedagogice (etn Steinerovy koly funguj dnes v Evrop) podstatn obohatily lidstvo. Rudolf Steiner soudil, e je ern forma a bl forma magickho bdn. Domnval se, e teosofismus a rzn novopohansk spolenosti vychzej z velkho podzemnho svta zla a ohlauj dmonick vk. Spn vytyil v ln svho vlastnho uen etickou nauku, je zavazovala zasvcence, aby uvali jen sil dobra. Chtl zaloit spolenost laskavch lid. Neklademe si otzku, zda ml Steiner pravdu, i zda se mlil. Pekvapuje ns vak, e prvn nacistick skupiny, jak se zd, pokldaly Steinera za neptele slo 1. dernci z doby nstupu nacismu rozptyluj nsilm steinerovsk shromdn, vyhrouj jeho km smrt, nut je prchat z Nmecka a v roce 1924 vypl ve vcarech v Dornachu stedisko vybudovan Steinerem. Archvy sho, Steiner neme u dle pracovat a umr zrmutkem o rok pozdji. Popisovali jsme a dosud okol hitlerovsk fantastiky. Te pistoupme k naemu vlastnmu nmtu. Dv teorie kvetly v nacistickm Nmecku: teorie zmrazenho svta a teorie dut zem. Jsou to dva vklady svta a lovka, kter se vracej k tradinm dajm, ospravedluj mty, obnovuj urit poet pravd hjench skupinami zasvcenc od teosof ke Gurdjievovi. Ale tyto teorie byly vyjdeny se zvanm politickovdeckm apartem. Mlem vyhnaly z Nmecka modern vdu, jakou my uznvme. Vldly nad mnohmi duchy. Navc urovaly urit Hitlerova vojensk rozhodnut nkdy pod vlivem prbhu vlky a pisply nepochybn ke konen katastrof. Unesen toti tmito teoriemi a zejmna mylenkou optovn potopy chtl Hitler strhnout cel nmeck nrod do zkzy. Nevme, pro tyto teorie, s takovm drazem hjen a k nim se pipojily destky mu a velkch duch, pro n byly pineseny velk hmotn a lidsk obti, nebyly jet prostudovny u ns a zstvaj nm dokonce neznmy. Tady jsou se svou genez, histori, aplikacemi i se svm potomstvem. VI

Ultimtum v dc m. Prorok Hrbiger, Kopernk 20. stolet. Teorie zmrazenho sv ta. D jiny slune nho systmu. Konec sv ta. Zem a jej ty i m sce. Zjeven obr . M sce, ob i a lid. Civilizace Atlantidy. P t m st p ed 300 000 lety. Od Tiahuanaca k tibetskm mumim. Druh Atlantida. Potopa. Degenerace a k es anstv. Blme se k jinmu v ku. Zkon ledu a ohn . Jednoho rna v lt roku 1925 pinesl listono dopis vem vdcm v Nmecku a v Rakousku. Stailo ho otevt a mylenka jasn vdy byla mrtva, sny a kik muench naploval nhle laboratoe a knihovny. Dopis obsahoval toti ultimtum: Te je nutno si vybrat, jt s nmi nebo proti nm. Jako Hitler vyist politiku, tak Hans Hrbiger vymete falen vdy. Nauka o vnm ledu bude znakem znovuvzken nmeckho nroda. Dejte si pozor. Zaate se k nm, ne bude pli pozd! Mu, kter se odvil takto vyhroovat vdcm, Hans Hrbiger, byl ptaedestilet. Byl to jaksi zuiv prorok. Nosil obrovskou blou bradu a ml psmo, kter by pivedlo z mry i nejlepho grafologa. Jeho uen zanalo vstupovat ve znmost u ir veejnosti pod jmnem Wel, to jest Welteislehre, nauka o vnm ledu tvocm svt. Tento vklad vesmru byl v rozporu s astronomi a s oficilnmi matematickmi vdami, ale ospravedloval pradvn mty. Nicmn Hrbiger sm se pokldal za vdce. Ale vda mla zmnit sv cesty a metody. Objektivn vda je zhoubn vynlez, totem dekadence. Domnval se jako Hitler, e prvn otzka, je mus pedchzet kad vdeck innosti, je zjistit, kdo chce vdt. Jen prorok me usilovat o vdn, nebo je dk osvcen povznesen do vyho stavu vdom. To chtl ci zasvcen Rabelais, kdy napsal: Vda bez svdom je jen ztroskotnm due. Rozuml tm vdu bez vyho svdom. Zfalovali jeho poselstv ve prospch primitivnho, malho lidskho vdom. Kdy chce prorok vdt, pak me jt o vdu, ale je to nco jinho, ne co se obvykle vdou nazv. Proto Hans Hrbiger nemohl strpt ani nejmen pochyby, ani nejmen nznak rozpor. Zmtala jm posvtn zuivost: Vy dvujete svm rovnicm a ne mn! val. Jak dlouh as budete jet potebovat, abyste pochopili, e matematika je bezcenn le? V Nmecku pn doktor, v Nmecku vdeckm a technickm prorel Hans Hrbiger s kikem a ranami pst cestu osvcenmu vdn, iracionlnmu poznn, vidinm. Nebyl sm, ale v tto oblasti stl v ele. Hitler a Himmler si pibrali na pomoc astrologa, ale nezveejovali jeho vroky. Tento astrolog se jmenoval Fuhrer. Pozdji, po pevzet moci, jako by chtli zdraznit svou vli nejenom vldnout, ale tak zmnit ivot, odvili se sami provokovat vdce. Jmenovali pr Fuhrera zmocnncem pro matematiku, astronomii a fyziku. A tak se jim skuten stal. Hans Hrbiger zatm uvdl do chodu v kruzch inteligence systm, kter je mono srovnat se systmem politickch agittor. Zd se, e ml k dispozici znan finann prostedky. Jednal jako hlava strany. Vytvoil hnut s informan slubou, s nborovmi kancelemi, s lenskmi pspvky, s propagandisty a s dernky rekrutovanmi z ad hitlerovsk mldee. Stny se pokrvaly plakty, denky byly zaplaveny reklamou, rozhazovaly se ve velkm mnostv letky, podaly se schze. Astronomick shromdn a konference byly perueny jeho stranky, kte kieli: Ortodoxn vdci ven! Jdeme za Hrbigerem! Profesoi byli obtovni na ulicch. editel vdeckch stav dostvali lstky: A my vyhrajeme, vy a vm podobn pjdete ebrat na ulici. Obchodnci a prmyslnci dvali zamstnancm podpisovat prohlen: Psahm, e vm v teorii vnho ledu, ne je pijali. Hrbiger psal slavnm inenrm: Bud se naute ve mne vit, nebo s vmi budeme jednat jako s neptelem. V nkolika letech uveejnilo hnut ti velk dla o sv doktrn, tyicet populrnch knih a stovky brour. Vydvali msn magazn ve vysokm nkladu Kl k sv tovm udlostem . Naverbovali destky tisc pvrenc. Mli sehrt vznamnou lohu v djinch mylenek a v djinch vbec.

Vdci zpotku protestovali, uveejovali dopisy a lnky dokazujc nemonost Hrbigerova systmu. Kdy Wel nabyl rozmr mohutnho lidovho hnut, vypukl mezi nimi poplach. Sotva se Hitler dostal k moci, odpor zeslbl, akoli university vyuovaly dle ortodoxn astronomii. Nkte vhlasn ineni a vdci se pidali k uen o vnm ledu, jako napklad Lenard, kter objevil s Roentgenem paprsky X, fyzik Oberth a Stark, jeho vzkumy ve spektroskopii byly znm na celm svt. Hitler podporoval oteven Hrbigera a vil v nho. Nai nordit pedkov zskali slu ve snhu a ledu, prohlaoval lidov letk Welu , a proto vra ve svtov led je pirozenm ddictvm nordickho lovka. Rakuan Hitler vyhnal idovsk politiky; druh Rakuan Hrbiger vyene idovsk vdce. Fhrer svm vlastnm ivotem ukzal, e amatr je nad profesionla. Bylo teba jinho amatra, aby se nm dostalo plnho pochopen vesmru. Hitler a Hrbiger, dva nejvt Rakuan, se seli nkolikrt. Nacistick pohlavr poslouchal toho vizionskho vdce s pokornou ctou. Hrbiger nedovoloval, aby ho nkdo peruoval v ei, a odpovdal Hitlerovi drze: Dr hubu! Pivedl Hitlerovo pesvden do extrmu: nmeck nrod byl ve svm mesianismu otrven zkoprsou, oslabujc zpadn vdou, odtrenou od tla i due. Soudob vtvory jako psychoanalza, serologie a relativita jsou pr vlen stroje namen proti Parsifalovu duchu. Uen o svtovm ledu pinese pr potebn protijed. Tato doktrna niila pijatou astronomii, zbytek budovy pr se u zhrout sm a bylo nutno, aby se zhroutil a mohla se znovu zrodit magie, jedin dynamick hodnota. Na konferencch se seli teoretikov nacionlnho socialismu a teoretikov vnho ledu Rosenberg a Hrbiger, obklopeni svmi nejlepmi ky. Historie lidstva, jak ji popisoval Hrbiger, s velkmi potopami a postupnm sthovnm nrod, se svmi obry a otroky, se svmi obmi a epopejemi, odpovdala teorii o rijsk rase. Pbuznost Hrbigerovy mylenky s orientlnmi motivy o pedpotopnch dobch, o obdobch spsy lidskho druhu a obdobch trestu nadchly Himmlera. Jak se Hrbigerova mylenka upesovala, stvaly se stle zjevnjmi obdoby s vizemi Nietzschovmi a s wagnerovskou mytologi: bjen pvod rijskho plemene, kter sestoupilo z hor obvanch nadlidmi jinho vku a bylo pedureno, aby vldlo planet a hvzdm byly takto nastoleny. Hrbigerova doktrna se zce sdruovala s mylenkou magickho socialismu, s mystickmi poiny nacistick skupiny. Siln vyivovala to, co Jung nazval pozdji libidem lence. Pinela nkter z tch vitamn due, obsaench v bjch. V roce 1913 jist inenr Fauth, astronom amatr, kter se specializoval na pozorovn Msce, uveejnil s nkolika pteli obrovskou knihu o vce ne osmi stech strnkch: Hrbigerova ledov kosmologie. Nejvt st dla napsal Hrbiger sm. Hrbiger v t dob spravoval nedbale sv osobn zleitosti. Narodil se roku 1860 v Tyrolch v rodin znm po stalet, vystudoval na vdesk kole technologie a byl pak na praxi v Budapeti. Byl kresliem u konstruktra parnch stroj Alfreda Collmana a vstoupil pak jako specialista na kompresory k Landovi v Budapeti. Tam vynalezl v roce 1894 nov systm uzvru pro pumpy a kompresory. Licence byla prodna velkm nmeckm a americkm spolenostem, a tak ml Hrbiger nhle v rukou obrovsk jmn, kter vak vlka mla zhy rozptlit. Hrbiger byl vniv zaujat astronomickmi aplikacemi zmn skupenstv vody, tekutho, pevnho, plynnho, kter ml pleitost studovat ve svm zamstnn. Chtl jimi vysvtlit celou kosmografii a celou astrofyziku. Nhl osvcen, bleskov intuice mu otevely, jak kal, dvee k nov vd, kter obsahovala vechny ostatn vdy. Ml se stt jednm z velkch prorok mesianistickho Nmecka, a jak napsali po jeho smrti, genilnm vynlezcem poehnanm Bohem. Hrbigerova nauka vd za svou moc tomu, e vid historii a vvoj kosmu v plnosti. Vysvtluje utvoen slunen soustavy, vznik Zem, ivota a ducha. Popisuje celou minulost

vesmru a ohlauje jeho budouc promny. Na ti podstatn otzky: Co jsme? Odkud pichzme? Kam jdeme? odpovd vzruujcm zpsobem. Vechno spov na mylence vnho zpasu v nekonench prostorech mezi ledem a ohnm a silou odpudivou a silou pitalivou. Tento boj, toto mnliv napt mezi protikladnmi principy, tato vn vlka na nebi, kter je zkonem planet, ovld tak Zemi a ivou hmotu a uruje lidsk djiny. Hrbiger tvrd, e odhaluje nejdvnj minulost na planety i jej nejvzdlenj budoucnost a zavd do sv nauky fantastick pojmy o vvoji ivotnch druh. Rozvrac nae obecn nzory o historii civilizac, o objeven a rozvoji lovka a jeho spolenost. Nepopisuje, kdy o tom mluv, neustl vzestup, ale srii vboj a pd. Lid bozi, obi, bjen civilizace pedchzeli ped nmi ped statisci a snad i miliny lety. Tm, m byli pedkov na rasy, se staneme my snad opt po mimodnch vesvtovch katastrofch a promnch v prbhu historie, kter na zemi jako ve vesmru probh v cyklech. Nebo zkony nebes jsou stejn jako zkony zem a cel vesmr se podl na stejnm pohybu, je ivoucm organismem, kde se vechno obr ve vem. Dobrodrustv lid je spjato s dobrodrustvm hvzd; co se odehrv ve vesmru, odehrv se i na zemi a naopak. Jak vidme, tato nauka o cyklech a tm magickch vztazch mezi lovkem a vesmrem dodv slu nejvzdlenj tradin mylence. Pivd znovu na scnu nejstar proroctv, bje a legendy, dvn tmata geneze, potopy, obr a boh. Tato nauka, jak hned lpe pochopme, je v rozporu se vemi fakty pijat vdy. Ale, kal Hitler, je nordick a nacionln socialistick vda, kter se stav proti vd idoliberalistick. Vda pijat na zpad jako ostatn idokesansk nboenstv, kter tam nachz sv spoluvinky, je spiknutm, kter je nutno zlomit. Je to spiknut proti smyslu pro epopej a magino, je sdl v srdci silnho lovka, rozshl spiknut, kter uzavr lidstvu dvee k minulosti i k budoucnosti za onm nepatrnm prostorem civilizac, kter pehldneme, spiknut, kter ho odezv od jeho potk a od jeho bjenho osudu a kter ho zbavuje monosti dialogu s bohy. Vdci veobecn pipoutj, e n vesmr vznikl exploz asi ped temi nebo tymi miliardami let. Exploz eho? Cel vesmr byl obsaen v jedinm atomu, nulovm bod stvoen. Tento atom snad vybuchl a byl by od t chvle v stlm rozpnn. V nm by tedy byly obsaeny cel hmota a vechny dnes rozvinut sly. Ale v tto hypotze nelze pece jen vidt absolutn potek vesmru. Teoretikov rozpnn vesmru z tohoto vchozho atomu ponechvaj stranou problm jeho pvodu. Celkem vzato neprohlauje o tom vda nic pesnjho ne podivuhodn indick bse: V mezidob mezi rozkladem a stvoenm spoval Vinu ve sv vlastn podstat a zil spc energi uprosted zrodk budoucch ivot. Pokud jde o vznik na slunen soustavy, jsou hypotzy stejn mlhav. Pedstavovali jsme si, e se planety zrodily z stenho vbuchu slunce. Mohutn hvzdn tleso prolo snad pobl a vyrvalo st slunen hmoty, kter se rozptlila v prostoru a pak srazila v planetu. Ono velik tleso, neznm superhvzda, pokraovalo ve svm bhu, a zaniklo v nekonenu. Pedstavovali jsme si tak vbuch dvojnka naeho slunce. Profesor H. N. Roussel, kdy shrnuje tuto otzku, pe humorn: Dokud se nedovme, jak se to udlo, je jen jedin vc jist, toti, e se slunen soustava njakm zpsobem utvoila. Hrbiger vak tvrd, e v, jak se to udlo. Vlastn definitivn vklad. V dopise inenrovi Willymu Leyovi tvrd, e ho tento vklad udeil do o u v mld. Ml jsem zjeven, prav, kdy jsem jako mlad inenr pozoroval jednoho dne, jak se roztaven ocel rozlv po vlhk zemi pokryt snhem. Zem vybuchla s jistm zpodnm a nesmrn prudce. To je ve. Od tohoto pozorovn se zane Hrbigerova doktrna zvedat a bujet. Je to jeho Newtonovo jablko. Na nebi bylo obrovsk tleso vysok teploty, milinkrt vt ne nae dnen slunce. Toto tleso se srazilo s obrovskou planetou utvoenou nakupenm kosmickho ledu. Hmota ledu

pronikla hluboko do tohoto nadslunce. Po statisce let se nic neudlo. Potom vak vodn pra pivedla vechno k vbuchu. Zlomky byly vreny tak daleko, a se ztratily v mrazivm prostoru. Jin dopadly na centrln hmotu, odkud vzela exploze. Konen dal byly vreny do stednho psma, a to jsou planety na soustavy. Bylo jich ticet. Jsou to kvdry, kter se pozvolna pokryly ledem. Msc, Jupiter, Saturn jsou z ledu a kanly na Marsu jsou pr pukliny v ledu. Jedin Zem nen zcela zachvcena chladem. Boj mezi ledem a ohnm v n probh. Ve vzdlenosti tikrt vt, ne je vzdlenost Neptuna, se nachzel v okamiku vbuchu obrovsk ledov prstenec. Nachz se tam stle. Oficiln astronomov to tvrdojn nazvaj Mlnou drhou, protoe nkolik hvzd v nekonenm prostoru, podobnch naemu slunci, skrz ni z. Pokud jde o fotografie jednotlivch hvzd, jejich celek pr skld Mlnou drhu, jsou to dajn jen fotografick triky. Skvrny, kter pozorujeme na slunci a kter mn tvar a msto kadch jedenct let, zstvaj nevysvtliteln ortodoxnm vdcm. Ty jsou pr vytveny dopadem balvan ledu, kter se uvoluj na Jupiteru. A Jupiter kon svj obh kolem Slunce za jedenct let. Ve stednm psmu vbuchu jsou planety soustavy, k n patme, posluny dvou sil: Prvn sly vbuchu, kter je vzdaluje; gravitace, kter je pitahuje k nejmocnj hmot nachzejc se v jejich sousedstv. Tyto dv sly nejsou stejn. Sla prvopoten exploze se stle zmenuje, nebo prostor nen przdn; je v nm jemn hmota sloen z vodku a vodnch par. Krom toho voda, kter dosahuje k slunci, napluje prostor krystalky ledu. Tak je poten odpudiv sla stle vce brzdna. Proti tomu gravitace zstv stl. Proto se kad planeta pibliuje k nejbli planet, kter ji pitahuje. Pibliuje se k n tak, e kolem n krou, i spe opisuje spirlu, kter se stle zuuje. A tak dv nebo pozdji spadne kad planeta na planetu nejbli a cel soustava nakonec spadne v podob ledu do slunce. A nastane nov vbuch a nov potek. Led a ohe, odpuzovn a pitahovn bojuj vn ve vesmru. Tento boj uruje ivot, smrt a vn znovuobrozovn vesmru. Nmeck spisovatel Elmar Brugg napsal v roce 1952 dlo na oslavu Hrbigera, v nm k: dn z teori postihujcch vesmr nepihlela k principu protikladu, boje dvou protikladnch sil, kter pece vyivuje lidsk due u po tiscilet. Nehynouc zsluha Hrbigerova spov v tom, e mocnm zpsobem vzksil intuitivn poznn naich pedk vnm konfliktem ohn a ledu, jak ho opv Edda. Vysvtlil tento konflikt zrakm svch souasnk. Dal vdeck zklad velkolepmu obrazu svta vzanho na dualismus hmoty a sly, odstedivosti, je rozptyluje, a pitalivosti, je shromauje. Jedna vc je tedy jist: Msc nakonec spadne na Zemi. Je urit doba, nkolik destek tiscilet, kdy se zd, e vzdlenost dvou planet je stl. Ale asem poznme, e se spirla zuuje. Postupn se Msc v prbhu vk pibl. Gravitan sla, kterou psob na Zemi, se bude zvyovat. Tehdy se vody naich ocen shromd do trvalho pboje a budou stoupat, pokrvat zem, zaplavovat obratnky a obkl nejvy hory. iv bytosti shledaj, e jejich vhy postupn ubv. Budou rst. Kosmick paprsky se stanou mocnjmi. Budou psobit na geny a chromozmy a vytvo tak mutace. Uvidme, jak se objevuj nov plemena, zvata, rostliny a ob lid. Pak, a se jet vce pibl, Msc vybuchne kroue stle plnou rychlost a stane se obrovskm prstencem balvan, ledu, vody a plynu, jen bude krouit stle rychleji. Konen se tento prstenec zt na Zemi a to bude Pd, ohlen Apokalypsa. Ale jestlie nkte lid, ti nejsilnj, nejlep, vyvolen, pekaj, jejich zrakm se naskytne straliv podvan. A snad podvan posledn. Po tisciletch bez obnice, kdy se Zem dok podivuhodnho propltn starch a novch plemen, nstupu civilizac vzelch z obr, novch zatk po potop a obrovskch katastrof, se k nm nakonec pipoj Mars, men ne nae zemkoule. Pibl se k obn drze Zem. Ale je

pli velk, aby mohl bt zajat, aby se stal jako Msc satelitem. Projde zcela blzko Zem a letmo se j dotkne, jak se bude tit do Slunce, pitahovn jm, vtahovn ohnm. Tehdy bude nae ovzdu v jedinm okamiku streno, uchvceno gravitac Marsu, a opust ns, aby se ztratilo v prostoru. Oceny budou pniv vit na povrchu Zem, smvat vechno a zemsk kra rozpukne. Nae mrtv zemkoule, dle krouc ve spirle, bude dohonna ledovmi planetoidami, je se vznej na nebi, a stane se nesmrnou ledovou koul, kter se tak vrhne do Slunce. Po tto srce nastane velik ticho, naprost klid, zatmco vodn pra bude kupit po miliny let v nitru planouc hmoty. Konen dojde k novmu vbuchu pro nov stvoen ve vnosti planoucch sil kosmu. Takov je osud na slunen soustavy ve vidinch rakouskho inenra, kterho nacionln socialistit hodnosti nazvali Kopernkem 20. stolet. Popeme nyn tuto jeho vidinu v jej aplikaci na minulou, ptomnou a budouc historii Zem a lid. Je to historie, je se podob, vidna oima bou a bitev proroka Hrbigera, legend pln bjench zjeven a stralivch podivnost. Bylo to v roce 1948, vil jsem v Gurdjieva a jedna z jeho vrnch ky m laskav pozvala, abych strvil s rodinou nkolik tdn u n v horch. Tato ena mla skuten vzdln, byla vykolena jako chemika, byla nadna bystrou inteligenc a mla pevn charakter. Pomhala umlcm a intelektulm. Po Lucovi Dietrichovi a Renm Daumalovi jsem j ml bt i j zavzn velkou vdnost. Nebylo v n nic z poetil kyn, a uen Gurdjieva, jen u n obas pobval, pijmala stem rozumu. Pesto jsem ji jednoho dne pistihl, nebo jsem se tak aspo domnval, pi naprostm len. Otevela mi nhle propasti svho deliria a j ped n stl nm a zden jako ped agni. Jiskiv a chladn noc se snela na snh a my jsme klidn rozmlouvali openi lokty o balkn horsk boudy. Dvali jsme se na hvzdy, jako se na n lovk dv na horch, kdy pociuje naprostou samotu, kter jinde bud zkost, ale zde oiuje. Obrysy msce se jasn rsovaly. Mlo by se spe kat jednoho msce, ekla m hostitelka, jednoho z msc... Co tm chcete ci? Na nebesch byly jet jin msce. Tento je zkrtka posledn... Jake? e byly jin msce ne tenhle? To je zjitno. Pan Gurdjiev to v a jin to vd tak. Ale co astronomov... , jestli vte scientistm!... Jej tv byla klidn a usmvala se trochu soucitn. Od onoho dne jsem se pestal ctit jako rovn s rovnm s nktermi Gurdjieovmi pteli, kterch jsem si vil. Stali se v mch och kehkmi a znepokojivmi bytostmi a j ctil, e jedno z pout, kter m vzala k tto rodin, se prv petrhlo. O nkolik let pozdji, kdy jsem etl Gurdjievovu knihu Belzebubova vyprv n a kdy jsem objevil Hrbigerovu kosmogonii, pochopil jsem, e tato vize nebo spe tato vra nebyla pouhm saltem do fantastina. Byla jist souvislost mezi touto bizarn histori o mscch a filosofi nadlovka, psychologi vych stav vdom, mechanikou mutac. Ostatn tak v orientlnch tradicch se nachzela tato historie a mylenka, e lid ped tisciletmi mohli pozorovat jin nebe, ne je nae, jin souhvzd, jin msc. Inspiroval se Gurdjiev jen u Hrbigera, kterho jist znal? Nebo erpal z dvnch pramen vdn, z tradic nebo legend, k nim se Hrbiger piblil jakoby nhodou bhem svch pseudovdeckch osvcen? Netuil jsem na tomto balkn horsk boudy, e moje hostitelka vyjaduje vru, v ni v tisce mu v hitlerovskm Nmecku posud pohbenm pod ruinami v tto dob jet kouc krv, uprosted trosek velkch mt. A moje hostitelka za on krsn, jasn a klidn noci to netuila tak.

Tak podle Hrbigera je Msc, ten, kter vidme, jen posledn, tvrt ze satelit zajatch Zem. Nae zemkoule pr za dobu svho trvn pithla ji ti. Ti hmoty kosmickho ledu bloudc prostorem se postupn piblily k na obn drze. Jaly se spirlovit krouit kolem Zem a pibliovat se k n, a na ns spadly. N dnen Msc se tak zt na Zem. Ale tentokrt to bude hor katastrofa, nebo tento posledn ledov satelit je vt ne pedchoz. Cel historie na zemkoule, vvoj druh a cel lidsk historie se daj vysvtlit tmto sledem msc na naem nebi. Byla tyi geologick obdob, nebo byly tyi msce. ijeme ve tvrtohorch. Kdy takov Msc pad, roztrhne se nejdve, a jak krou stle rychleji, promn se v prstenec skal, ledu a plynu. A tento prstenec dopadne na Zem a pokryje v kruhu zemskou kru a zmn v kmen ve, co se nachz pod nm. Pohben organismy nezkamen v normln dob, ale shnij. Zkamen jen ve chvli, kdy se zt njak Msc. Proto meme potat obdob prvohorn, druhohorn a tetihorn. Avak ponvad jde o prstenec, mme jen velmi zlomkovit svdectv o historii ivota na Zemi. Mohly se zrodit jin ivoin a rostlinn druhy a opt zmizet v prbhu vk, ani po nich zstaly stopy v geologickch vrstvch. Ale teorie postupnch Msc umouje pedstavu modifikac, kter podstoupily v minulosti iv formy. Umouje tak pedvdat budouc modifikace. Bhem obdob, kdy se satelit bl, nastv okamik nkolika set tisc let, kdy obh kolem Zem ve vzdlenosti od ty do esti zemskch polomr. Ve srovnn se. vzdlenost naeho dnenho Msce je na dosah ruky. Gravitace se tedy znan zmn. A prv gravitace dodv bytostem jejich velikost. Rostou jen mrn k vze, kterou mohou snst. Ve chvli, kdy je satelit blzko, dochz k obdob gigantickho vzrstu. Na konci prvohor se objevuj obrovsk rostliny, obrovit hmyz. Na konci druhohor diplodocus, iguanodonti, zvata dlouh ticet metr. Dochz k nhlm mutacm, nebo kosmick paprsky jsou mocnj. Bytosti nadlehen ve sv vze se vztyuj, leben dutiny se zvtuj, zvata zanaj ltat. Snad na konci druhohor se objevili ob savci. A snad prvn lid vytvoen mutac. Bylo by teba umstit toto obdob na konec druhohor, do chvle, kdy druh msc obh v blzkosti zemkoule, emu je asi patnct milin let. Je to doba naeho pedka obra. Pan Blavatsk, je tvrdila, e se j dostalo sdlen Knihy Dzyan, pr nejstarho lidskho textu, jen vypravuje historii potk lovka, tvrdila tak, e prvn lidsk rod, obrovit, se objevil za druhohor: lovk druhohorn bude jednoho dne objeven a s nm jeho civilizace u dvno pohlcen. V noci vk nekonen temnj, ne jsme si mysleli, se tedy objevuje pod odlinm Mscem ve svt per onen prvn obrovsk lovk, kter se nm sotva podob a jeho inteligence se li od na. Prvn lovk a snad prvn lidsk pr, dvojata vypuzen ze zvec dlohy zzrakem mutac, kterch pibv, kdy kosmick zen dosahuje gigantickch rozmr. Geneze nm vypravuje, e potomci tchto pedk ili pt set a devt set let. Nadlehen vhy zmenuje toti opotebovn organismu. Nevykld nm o obrech, ale idovsk a mohamednsk tradice napravuj bohat toto. opomenut a Hrbigerovi ci konen tvrd, e zkamenl pozstatky druhohornho lovka byly nedvno nalezeny v Rusku. Jak asi byly formy civilizace obr ped patncti miliny lety? Pedstavujeme si sdruen tvor a zpsob ivota utven podle obho hmyzu z prvohor, proti nmu n dnen hmyz, stle jet udivujc, je jen zdegenerovanm potomkem. Pedstavujeme si obrovskou moc sdlovn na dlku, civilizace zaloen na modelu centrl psychick a hmotn energie, jak vytvej kupkladu mravenit, je kladou pozorovateli tolik pevratnch problm o neznmch oblastech infrastruktur nebo superstruktur inteligence. Tento druh msc se jet vce pibl, rozpukne se v prstenec a dopadne na Zem, je proije nov a dlouh obdob bez satelitu. V dalekch prostorech se ledovcov spirln tvar pipoj na obnou drhu Zem, kter takto zachyt nov Msc. Ale v tomto obdob, kdy dn velk kotou nez nad hlavami, peij jen nkter druhy mutac, kter se udly na konci

druhohor a je petrvaj zmenujce sv rozmry. Jsou jet obi, kte se pizpsobuj. Kdy se objev tetihorn msc, jsou vytvoeni u obyejn lid, men, mn inteligentn, nai skuten pedkov. Ale obi vzel z druhohor, kte proli kosmickou katastrofou, jet existuj a ti zcivilizuj mal lidi. Mylenka, e lid vzeli ze zvecho stavu a divostv a pozvolna se povznesli a k civilizaci, je mylenka nedvn. Je to idokesansk mtus, vnucen do vdom lid, aby zapudil mtus mocnj a vce zjevujc. Kdy bylo lidstvo svej, bli minulosti, v dob, kdy je jet dn chyte speden spiknut nevyhnalo z vlastn pamti, lidstvo vdlo, e pochz z obr, z obch krl, kte je vemu nauili. Vzpomnalo na zlat vk, kdy nadazen bytosti, zrozen ped nm, je uily zemdlstv, zpracovn kov, umnm, vdm a zachzen s du. ekov si pipomnali vk Saturnv a vdnost, kterou jejich pedkov projevovali Heraklovi. Egypan a obyvatel Mezopotmie udrovali legendy o obch krlch zasvtitelch. Nrdky, kterm dnes kme primitivn, napklad domorodci z Tichho ocenu, ms do svho zejm zvrhlho nboenstv kult dobrch obr z potk svta. V na dob, kdy vechna duchovn data a znalosti byly postaveny na hlavu, nachzej lid, kte podstoupili straliv sil, jak uniknout pijatmu mylen, u zdroj sv inteligence nostalgii po astnch dobch v svitu vk, po ztracenm rji, po zahalen vzpomnce na prvotn zasvcen. Z ecka a do Polynsie, od Egypta po Mexiko a Skandinvii vechny tradice vypravuj, e lid byli zasvceni obry. Je to zlat vk tetihorn doby, kter trv nkolik milin let a bhem nho mravn, duchovn a snad i technick civlizace dosahuje svho vrcholu na na planet. Kdy jet ob i se msili mezi lidi, za t ch dob, kdy nikdy nikdo nepronesl slovo , pe Hugo, zmocn-li se ho mimodn osvcen. Tetihorn msc, jeho spirla se zuuje, se bl k Zemi. Vody stoupaj pisvny gravitac satelitu a lid, je tomu vce ne devt set tisc let, plhaj na nejvy horsk vrcholky i s obry, svmi krli. Na tchto vrcholcch nad vzdutmi oceny, kter tvo obal kolem Zem, lid a jejich vldci zbuduj svtovou nmon civilizaci, v n Hrbiger a jeho anglick k Bellamy vid civilizaci Atlantidy. Bellamy objevuje v Andch ve vi ty tisc metr stopy moskch usazenin, kter se thnou v i sedmi set kilometr. Vody na sklonku tetihor vystoupily a tam a jedno z civilizovanch stedisek tohoto obdob bylo snad Tiahuanaco poble jezera Titicaca. Zceniny Tiahuanaca podvaj svdectv o sta tiscilet civilizaci, je se v niem nepodob civilizacm pozdjm. Stopy obr jsou tam podle hrbigerovc viditeln stejn jako jejich nevysvtliteln stavby. Nachz se tam napklad devtitunov kmen, v nm jsou z esti stran vydlabny otvory pro epy ti metry vysok, je jsou nepochopiteln architektm, jako by jejich loha byla od t doby vemi staviteli historie zapomenuta. Dven otvory jsou vysok ti metry a irok tyi a jsou vytesny z jedinho kamene s dvemi, slepmi okny a dltem tesanmi sochami, a to ve v deset tun. Kusy zd, kter jet stoj, v edest tun a jsou podeprny pskovcovmi balvany o vze sto tun, zaputnmi jako klny do zem. Uprosted tchto bjench trosek se ty obrovit sochy, z nich jedin byla svezena do dol a umstna v zahrad muzea v La Paz. Je osm metr vysok a v dvacet tun. To ve vyzv hrbigerovce, aby v tchto sochch vidli portrty obr, kter provedli oni sami. Z rys t tve pichz do naich o, ba a do naeho srdce vraz svrchovan dobroty a svrchovan moudrosti. Harmonie cel bytosti vyzauje z celku kolosa, jeho ruce a tlo, krajn stylizovan, jsou podny v rovnovze, kter m mravn kvalitu. Klid a mr slaj ze zzranho monolitu. Jde-li o portrt jednoho z obch krl, kte vldli tomuto lidu, pak musme myslet na zatek jedn Pascalovy vty: Jestlie Bh nm dal pny vzel z jeho rukou... Byly-li tyto monolity vytesny a postaveny na msto obry pro jejich lidsk uednky, jestlie krajn abstraktn sochy byly stylizace tak pehnan, a to mate nae chpn, byly-li provedeny

tmito nadazenmi bytostmi, pak tu nachzme potek mt, podle nich darovali umn lidem bohov, a mte tu kl k rznm mystikm estetick inspirace. Mezi tmito sochami se objevuj stylizace zvete, todoxona, jeho kosti byly nalezeny v ruinch Tiahuanaca. My vak vme, e todoxon mohl t jen v tetihorn dob. Konen se v tchto ruinch, kter pedchzej o sto tisc let konec tetihorn doby, nachz desetitunov brna zapadl do vyschlho bahna, jej ozdoby studoval nmeck archeolog Kiss, Hrbigerv k, mezi lety 1928 a 1937. Jde pr o kalend proveden podle pozorovn hvzd tetihorn doby. Kalend obsahuje pesn vdeck data. Je rozdlen na tyi oddlen sti s rovnodennostmi a slunovraty, kter oznauj astronomick ron obdob. Kad z obdob je opt rozdleno na ti seky a v tchto dvancti oddlench je patrn postaven msce pro kadou denn hodinu. Krom toho i oba pohyby na druice, jej pohyb zdnliv a jej pohyb skuten s pihldnutm k rotaci Zem jsou vyznaeny na tto povstn tesan brn, take nezbv ne pedstava, e uskuteovatel a uivatel tohoto kalende mli kulturu vy, ne je nae. Tiahuanaco, lec v Andch nad tyi tisce metr, bylo tedy jednm z pti velkch mst nmon civilizace na sklonku tetihor, postavench obry, kte vedli lidstvo. Hrbigerovi ci tam nachzej stopy velkho pstavu s obrovskmi nbemi, odkud Atlantov, nebo bezpochyby jde o Atlantidu, odjdli na palub zdokonalench korb, aby obeplouvali svt po vlnch ocen a stkali se se tymi jinmi velkmi stedisky: Novou Guinej, Mexikem, Habe, Tibetem. Tak se tato civilizace ila po cel zemkouli a to vysvtluje podobnosti mezi nejstarmi zaznamenanmi tradicemi lidstva. Sjednoceni na nejvy mru ve svm zjemnlm vdn a prostedcch, vdli tito lid a jejich ob krlov, e se spirla tohoto tetho msce zuuje a e druice nakonec spadne, ale mli vdom o vztazch veho ve vesmru, o magickm spojen bytosti s kosmem a snad uvdli v innost urit sly, urit individuln a sociln, technick a spirituln energie, aby zpomalili blc se katastrofu a prodlouili tento vk Atlantovc, jejich nejasn pamtka petrv tiscilet. A dopadne tetihorn msc, vody prudce opadnou a pedchoz pevraty pokod tuto civilizaci. Kdy oceny klesnou, pt velkch mst a mezi nimi tato Atlantida v Andch zmiz ve sv odlouenosti zahubena opadnutm vod. Stopy toho jsou nejjasnj v Tiahuanacu, ale hrbigerovci je odhaluj i jinde. V Mexiku zanechali Toltekov posvtn texty, kter popisuj historii Zem v souhlase s Hrbigerovou tez. Na Nov Guineji vztyuj domorodci kmene Malekula, ani vd, co dlaj, obrovsk otesan kameny vy ne deset metr, kter pedstavuj obrovitho pedka, a jejich stn podn, je in z msce tvrce lidskho rodu, ohlauje pd na druice. Z habesk vysok nhorn roviny pr sestoupili stedomot obi po svtov potop a tradice in z tto roviny kolbku idovskho nroda a vlast krlovny ze Sby, je ovldala dvn vky. Konen vme, e Tibet je zsobrnou velmi starch znalost, zaloench na psychismu. V Anglii a ve Francii vylo v roce 1957 zajmav dlo, kter jako by potvrzovalo vize hrbigerovc. Toto dlo, nesouc titul T et Oko , je podepsno jmnem Lobsang Rampa. Autor tvrd, e je lama, kter doshl nejvyho stupn zasvcen. Je mon, e by to byl jeden z Nmc poslanch do Tibetu se zvltn mis nacistickmi pohlavry. Anglick noviny ptraly po osobnosti, je se skrv za jmnem Lobsang Rampa, ale nedosply k dnmu zvru. Bu jde o skutenho lamu zasvcence, nebo autor se prohlauje za syna jednoho z vysokch hodnost bval vldy ve Lhase, a je tedy nucen skrvat sv jmno, anebo jde o jednoho z Nmc z tibetskch vprav mezi rokem 1928 a koncem hitlerovskho reimu. V tom ppad podv bu zprvu o skutench objevech nebo zprvch, kter pedv dl, nebo tak jen o hrbigerovskch a nacionln socialistickch tezch, k nim podv fantastickou ilustraci. Je vak nutno si zejmna uvdomit, e odhalen, kter pin, nemohla bt jako celek kategoricky vyvrcena tibetology. Popisuje, jak

sestoupil veden temi velkmi lamaistickmi metafyziky do jedn z krypt ve Lhase, kde pr sdl skuten tajemstv Tibetu. Spatil jsem ti rakve z ernho kamene, ozdoben rytinami a zajmavmi npisy. Nebyly zaveny. Kdy jsem pohldl dovnit, zatajil se mi dech. ,Pohle, mj synu, ekl mi staeina kn. ,ili jako bohov v na zemi v dob, kdy jet nebylo hor. Chodili po na pd, kdy moe jet omvalo nae behy a kdy jin hvzdy zily na naich nebesch. Podvej se dobe, nebo jenom zasvcenci je vidli. Uposlechl jsem a byl jsem zrove fascinovn i zden. Ti nah tla pokryt zlatem leela ped mma oima. Kad z jejich rys byl ve zlat pesn vyznaen. Ale byli obrovt! ena mila pes ti metry a nejvt z mu ne mn ne pt. Mli velk hlavy, lehce kuelovit na temeni, zkou elist, mal sta a tenk rty. Nos mli dlouh a jemn, oi rovn a hluboko poloen... Prozkoumal jsem vko jedn z rakv. Byla v nm vyryta mapa nebes s podivnmi hvzdami.
V jedn jeskyni v Bohistanu na pat Himlaj se nala mapa nebe velmi odlin od dnench, kter zachycuje stav hvzdn oblohy ped tincti tisci lety. Byla otitna v National Geographical Magazine v roce 1925.

A pe jet dle po tomto sestupu do krypty: Kdysi, ped tisci a tisci lety, byly dny krat a teplej. Vytvoily se velkolep civilizace a lid byli moudej ne dnes. Z vnjho prostoru se vynoila planeta, je se ikmo dotkla Zem. Vichry rozbouily moe, je se pod rznmi gravitanmi npory vylila na Zemi. Voda pokryla svt otsan zemtesenm a Tibet pestal bt teplou zem, sdlem uprosted moe. Hrbigerovsk archeolog Bellamy nachz kolem jezera Titicaca stopy katastrof, je pedchzely pdu tetihornho msce: vulkanick popel, usazeniny pochzejc z nhlch zplav. Pochzej z doby, kdy se druice mla roztrhnout v prstenec a vit len ve zcela mal vzdlenosti od Zem ped svm dopadem. Kolem Tiahuanaca pipomnaj ruiny nhle oputn lodnice s rozhzenmi nstroji. Vysok civilizace Atlantovc prov po nkolik tiscilet npory ivl a pozvolna se opotebovv. Pak, asi ped sto padesti tisci lety, dojde k velk katastrof, msc spadne, straliv bombardovn zashne Zemi. Pitalivost ustane, vzdut oceny narz poklesnou, moe se sthnou, ustoup. Vrcholky, je byly velkmi moskmi pstavy, se octnou osamocen v nekonenu bain. Vzduch zdne, horko ustane. Atlantida nezahyne pohlcena, ale naopak oputna vodami. Lodi jsou odneny a nieny, stroje se zanej nebo vybuchuj, chybj potraviny piven zven, smrt pohlt myridy bytost, vdci a vdy zmizeli, spoleensk organizace je zniena. Jestlie civilizace Atlantidy doshla nejvyho monho stupn spoleensk a technick dokonalosti, hierarchie a sjednocen, mohla se rozptlit v nepatrn chvli, ani zanechala tm stop. Pedstavme si jen, jak by mohlo vypadat zhroucen na vlastn civilizace v nkolika stovkch let nebo jen v nkolika letech. Stroje vyslajc energii stejn jako nstroje energii penejc jsou stle jednodu a spoj je stle vce. Kad z ns bude brzy mt napklad napojen na jadernou energii nebo bude t v blzkosti tchto spoj, tovren nebo stroj a do dne, kdy bude stait nehoda u zdroje, aby se vechno narz rozletlo do vzduchu v cel obrovsk sti tchto spoj: lid, msta i nrody. Ueteno by bylo jen to, co prv nem styk s touto vysokou technickou civilizac. A klov vdy, stejn jako kle moci, by zanikly narz prv pro svj vysok stupe specializace. Nejvt civilizace jsou pohlceny v jedinm okamiku, ani po nich nco zstane. Tato vize drd ducha, ale obvm se, e je sprvn. A tak si meme pedstavit, e stediska a spoje psychick energie, je byla snad zkladem tetihorn civilizace, vyletla narz do povt, zatmco pustiny bahna obklopily ony vrcholky nyn ji vychladl, kde se vzduch stal nedchateln. eeno jednodueji, mosk civilizace se svmi nadazenmi tvory, korby i obchodem zahynula ve svtov katastrof. Tm, kdo peili, zbv sestoupit na bainat pln, kter odhalilo moe, na obrovsk raelinit, nov pevniny sotva teprve osvobozen stupem boulivch vod, kde se objev a po

tisciletch pouiteln rostlinstvo. Ob krlov skonili svou vldu, z lid se opt stali divoi a propadaj se svmi poslednmi padlmi bohy do hloubek noc bez msnho svitu, kter te pozn nae planeta. Obi, kte po miliny let obvali tento svt podobni bohm, kte zabydl nae legendy mnohem pozdji, ztratili svou civilizaci. Lid, nad nimi vldli, se zmnili opt v divok tvory. Poklesl lidstvo sleduje sv bezmocn pny a rozptl se v horch po bahnitch pustinch. Tento pd by se byl udl ped sto padesti tisci lety a Hrbiger vypotv, e nae zemkoule zstv bez msn druice po sto ticet osm tisc let. Bhem tohoto obrovskho obdob se znovu rod civilizace veden poslednmi obmi krli. Usazuj se na nhornch rovinch mezi tyictm a edestm stupnm severn ky, zatmco na pti vysokch vrcholcch z tetihorn doby zstv nco z dvnho zlatho vku. Pak ovem byly snad dv Atlantidy, jedna v Andch, je vyzaovala na cel svt se svmi tymi dalmi oprnmi body. A druh v severnm Atlantskm ocen, mnohem skromnj, zaloen dlouho po katastrof potomky obr. Tato teze o dvou Atlantidch umouje spojit dohromady vechny tradice a dvn len. O tto druh Atlantid mluv Platn. Ped dvancti tisci lety zachyt Zem svou tvrtou druici, n dnen Msc. Dojde k nov katastrof. Nae Zem nabude sv podoby vzdut mezi obratnky. Severn a jin moe se peval ke stedu Zem a ledov obdob zaponou na severu na plnch obnaench vtrnm a vodnm proudem vyvolanm novm Mscem. Druh civilizace Atlant, ni ne pedchoz, zmiz v jedin noci, pohlcena vodami ze severu. To je potopa, na ni nae bible zachovala vzpomnku. To je Pd, na kter si vzpomnaj lid vyhnan zrove z pozemskho rje trop. Pro hrbigerovce jsou bje o Genezi a o Potop zrove vzpomnkami i proroctvmi, protoe kosmick udlosti se budou opakovat. A text Apokalypsy, je nebyla nikdy vysvtlena, by byl vrnm vylenm nebeskch a pozemskch katastrof pozorovanch lidmi v prbhu vk a odpovdajcch hrbigerovsk teorii. V tomto novm obdob vysokho msce degeneruj ijc obi. Vechna bjeslov jsou pln boj mezi obry a boj mezi lidmi a obry. Ti, kdo byli krli a bohy, drceni te t nebes a vyerpni, se stvaj perami, kter je nutno zahnat. Klesnou o to hloubji, o ve dostoupili. Jsou to obi legend. Uranos a Saturnus pohlcuj sv dti. David zabj Golie. Vidme, jak k zase Hugo: Straliv, hrzn tup obry zdolan pebystrmi trpaslky. To je smrt boh. Hebrejci, kdy vstoup do Zem zaslben, objev monumentln elezn loe zmizelho obho krle: A hle, jeho loe bylo ze eleza, devt loket zdli a ty loket zi. (Deuteronom.) Ledov hvzda, je osvtluje nae noci, byla zajata Zem a obh kolem n. N msc se zrodil. U. dvanct tisc let ho neustle uctvme neuritm kultem, na nm lp neuvdoml vzpomnky, vnujeme mu neklidnou pozornost, jej smysl dobe nechpeme. Kdy na nj pohlme, pociujeme neustle, jako by se v na pamti hbalo nco mohutnjho, ne jsme my sami. Star nsk kresby zobrazuj msnho draka, jak ohrouje Zemi. Ve tvrt knize Mojov teme (XIII, 33): Tak jsme tam vidli obry, syny Enakovy, kte pochzej z obr, a zdlo se nm, e jsme proti nim jako kobylky. A takov jsme se jim i zdli. A kniha Jobova (XXVI, 65) pipomn znien obr a vol: Vak i mrtv bytosti jsou pod vodami a dvn obyvatel Zem... Jeden svt byl pohlcen, jeden svt zmizel, dvn obyvatel Zem vyhynuli a my zanme svj ivot pouhch lid, malch oputnch lid v oekvn promn, zzrak a budoucch katastrof. V nov noci as, pod touto novou druic, je k nm pichz z prostor, kde neustle trv boj mezi ledem a ohnm. Tm vude napodobuj lid jako slepci iny vyhynulch civilizac, vztyuj, ani vd pro, obrovit pamtnky, opakuj ve svm padku prce dvnch pn: Jsou to obrovsk megality na

Malekule, keltsk menhry, sochy na Velikononm ostrov. Nrdky, jim dnes kme primitivn, jsou snad jen degenerovan zbytky zmizelch a opakuj, ani je chpou a ve zvrhl podob, iny dve zen rozumnmi sttnmi sprvami. Na nkterch mstech, v Egypt, v n, mnohem pozdji v ecku, se rozvinou velk lidsk civilizace, je vak zachovvaj vzpomnku na zmizel Vy bytosti, na zasvtitelsk ob krle. Po tyech tiscch letech sv kultury tvrd Evropan doby Herodotovy a Platnovy nadle, e velikost dvnch pedk pochz z toho, e se uili svm umnm a vdm pmo od boh. Po mnohonsobnch padcch se zrod jin civilizace na zpad. Civilizace lid odtrench od jejich bjen minulosti, omezujcch se v ase i v prostoru, omezench na sebe a hledajcch tchu v mtech, vyhnanc z pvodnch zem, kte si neuvdomuj nesmrnost osudu ivoucch vc, jen je spjat s irmi kosmickmi pochody. Civilizace lidsk, humanistick, civilizace idokesansk. Je nepatrn. Je to pozstatek. A pece tento zbytek velk due minulosti m neomezen monosti bolesti a pochopen. A to vytv zzrak tto civilizace. Ale ona se chl k svmu konci. Blme se k jinmu vku. Dojde k promnm. Budoucnost pod znovu ruku nejvzdlenj minulosti. Zem opt spat obry. Dojde k jinm potopm, k jinm apokalypsm a vldnout budou jin rasy. Zprvu jsme si zachovvali pomrn jasnou vzpomnku na to, co jsme vidli. Pak se vezdej ivot pozvedl v zvitech koue a rychle vechno zatemnil krom nkolika velkch hlavnch lini. Te se nm vechno vrac na mysl zetelnji ne kdykoli pedtm. A ve vesmru, v nm se ve obr ve vem, vyvolvme mocn vlny. Takov je Hrbigerova teze a takov je duchovn ovzdu, kter . Tato teze je mocnm fermentem nacionln socialistick magie a hned nastnme jej vliv na udlosti. Pidv blesky k Haushofferovm intuicm, propjuje kdla tkopdn prci Rosenbergov, urychluje a prodluuje vdcova osvcen. Podle Hrbigera se tedy nachzme ve tvrtm cyklu. ivot na Zemi proel temi vrcholy za t obdob nzkch msc s nhlmi mutacemi a s objevenm obrovitch bytost. Za tiscilet, kdy nebylo Msce, se vyskytovaly bezvznamn trpasli rasy a zvata, kter se plaz jako had pipomnajc pd. V obdobch, kdy byl Msc vysoko, se objevily rasy stedn, bezpochyby i obyejn lid z potku tetihor, nai pedkov. Je nutno si jet uvdomit, e Msce, ne se zt, psob v kruhu kolem Zem a vytvej odlin podmnky v tch stech zemkoule, je nejsou pod tmto psem. Take po nkolika cyklech skt Zem velmi rozmanitou podvanou: rasy upadajc, plemena na vzestupu, bytosti stojc uprosted, bytosti degenerovan a uednci budoucna, ohlaovatel ptch mutac a otroci verejka, trpaslci dvnch noc a Pnov ztka. V tom vem musme jet vylenit cesty slunce okem stejn neltostnm, jako je neltostn zkon hvzd. Co se dje na nebesch, uruje to, co se dje na Zemi, ale je tu vzjemnost. Jako tajemstv a d vesmru sdl v nejmenm zrnku psku, tak je pohyb tiscilet v jistm smyslu obsaen v krtkm obdob naeho pobytu na tto planet a my musme ve sv dui individuln jako v dui kolektivn opakovat minul pdy a vzestupy a pipravovat budouc apokalypsy a povznen. Vme, e cel djiny kosmu jsou obsaeny v boji mezi ledem a ohnm a e tento boj se zde dole mocn odr. V rovin lidsk, v rovin duch a srdc, pichz led, nen-li ohe dle udrovn. Vme to pro sebe a tak pro cel lidstvo, je se vn nachz ped volbou mezi potopou a epopej. To je podstata hrbigerovsk a nacistick mylenky. A tto podstaty se nyn dotkneme. VII Hrbiger m jet milin k . ekn na mesie. Hitler a esoterismus v politice. Nordick v da a magick mylenka. Civilizace zcela odlin od nai. Gurdjiev, Hrbiger, Hitler a mu odpov dn za vesmr. Cyklus ohn . Hitler mluv. Zklad nacistickho antisemitismu. Mar an v Norimberku. Antipakt. Lto rakety.

Stalingrad aneb pd kouzelnk . Modlitba na Elbrusu. Mal lov k vt z nad nad lov kem. A mal lov k otevr brny nebesk. Soumrak boh . Zaplaven berlnsk podzemn drhy a bje o potop . Karikatura smrti prorok . Sbor ze Sheleye. Nmet ineni, jejich prce stoj u kolbky raket, je vynesly na nebe prvn uml druice, byli zdreni v dohotoven raket V 2 sammi nacistickmi vdci. Generl Walter Dornberger dil pokusy v Peenemnde, kde se zrodily rakety zen na dlku. Tyto pokusy byly zastaveny, aby se generlovy zprvy mohly pedloit apotolm hrbigerovsk kosmogonie. lo pedevm o to, aby se zvdlo, jak bude reagovat v prostoru vn led a zda znsilnn stratosfry nerozpout njakou katastrofu na Zemi. Generl Dornberger vypravuje ve svch Pamtech, e prce byly o nco pozdji znovu na dva msce zastaveny. Fhrer pr ml sen, e V 2 nebudou fungovat nebo e se nebe pomst. Protoe se tento sen udl ve stavu zvltnho transu, ml v mysli vldnoucch initel vt hodnotu ne mnn technik. Za vdeckm a organiztorskm Nmeckem bdl duch starch magi. Tento duch nezemel. V lednu 1958 poslal vdsk inenr Robert Engstroem Akademii vd v New Yorku pamtn spis, v nm varoval Spojen stty ped astronautickmi pokusy. Ne se pistoup k takovm pokusm, mla by se znovu prostudovat nebesk mechanika, prohlsil tento inenr. A pokraoval v hrbigerovskm tnu: Vbuch vodkov bomby na Msci by mohl vyvolat stralivou potopu na Zemi. V tomto podivnm varovn nachzme paravdeckou mylenku zmny msn gravitace a mystickou ideu trestu ve vesmru, kde vechno doznv ve vem. Tyto mylenky (kter ostatn nelze zcela zamtnout, chceme-li nechat oteveny vechny dvee k poznn) psob ve sv pvodn form i nadle jistm fascinujcm zpsobem. Amerian Martin Gardner provedl v roce 1953 anketu a odhadoval na vce ne jeden milin poet Hrbigerovch k v Nmecku, Anglii a Spojench sttech. V Londn pokrauje H. S. Bellamy u ticet let v budovn antropologie, kter bere zetel na zcen t prvnch msc a na existenci druhohornch a tetihornch obr. On tak podal po vlce Rusy o povolen vst vpravu na horu Ararat, kde doufal objevit Archu Omluvy. Agentura Tass uveejnila kategorick odmtnut a Sovti prohlsili Bellamyho intelektuln postoj za faistick a vyslovili nzor, e podobn paravdeck hnut jsou takov povahy, e by mohla probudit nebezpen sly. Ve Francii se stal mluvm Bellamyho Dnis Saurat, universitn profesor a bsnk, a spch dla Welikovskho ukzal, e nejeden duch se jet pikln k magick koncepci svta. Je samozejm, e intelektulov ovlivnn Ren Gunonem a Gurdjievovi ci podvaj ruku hrbigerovcm. V roce 1952 uveejnil nmeck spisovatel Elmar Brugg tlust dlo na oslavu otce vnho ledu a Kopernka naeho 20. stolet. Napsal tam: Teorie vnho ledu nen jen vznamn vdeck dlo. Je to odhalen vnch a nerozbornch svazk mezi vesmrem a vemi udlostmi, je se odehrvaj na Zemi. Napojuje na kosmick udlosti katastrofy pipisovan podneb, nemoci, smrti, zloiny, a otevr tak zcela nov pohledy na poznn vvoje lidstva. Mlen, kter vi nmu zachovv klasick vda, lze vyloit jen jako spiknut bezvznamnch. Slavn rakousk romanopisec Robert Musil, jeho dlo lov k bez vlastnost bylo srovnvno s dlem Proustovm a Joyceovm, vborn rozebral stav vnmn v Nmecku ve chvli, kdy se Hrbigera zmocnilo osvcen a kdy kaprl Hitler vytv svj sen o vykoupen nroda. Pedstavitel ducha, pe, nebyli spokojeni... Jejich mylenky nenachzely nikdy klidu, protoe se upnaly k on nevysvtliteln sloce vc, je vn tk, ani se kdy doke zaadit do du. A tak dospli nakonec k pesvden, e epocha, v n ij, je vydna napospas intelektuln neplodnosti a me bt zachrnna jen udlost nebo lovkem zcela vjimenm. Tehdy se zrodila mezi tmi, jim kme ,intelektulov, zliba ve slovu ,vykoupen. Dospli k pesvden, e se ivot zastav, jestli se neobjev brzy mesi. Byl to od ppadu k ppadu mesi lkastv, kter ml ,zachrnit Aeskulapovo umn ped laboratornm bdnm, pi nm lid trp

a umraj, ani se jim dostane pe. Nebo mesi poezie, kter by byl schopen napsat drama, je by pilkalo miliny lid do divadel a bylo pitom dokonale pvodn ve sv duchovn vzneenosti. Krom tohoto pesvden, e nen lidsk innost, je by mohla bt zachrnna bez zkroku zvltnho mesie, existoval jet samozejm banln a naprosto syrov sen o mesii v hrubm slova smyslu, kter spas vechno. Neobjev se tedy jedin mesi, ale, smme-li se tak vyjdit, cel spolenost mesi, kte si postav do ela Hitlera. Hrbiger je jeden z tchto mesi a jeho paravdeck pojet kosmickch zkon a epick historie lidstva sehraje rozhodujc lohu v Nmecku vykupitel. Lidstvo pochz pr z vtch dlek a vin, ne si myslme, a je mu vyhrazen zzran osud. Hitler m pi svm trvalm mystickm osvcen vdom, e je peduren k tomu, aby se tento osud naplnil. Jeho ctidost a posln, jm se domnv bt poven, pekrauj daleko oblast politiky a vlastenectv. Nrodn mylenky, k sm, jsem musel pout z dvod oportunity, ale vdl jsem u, e me mt jen zatmn hodnotu... Pijde den, kdy nezbude mnoho, ani u ns v Nmecku, z toho, emu se k nacionalismus. Na svt zavldne vesvtov bratrstv pn a vldc. Politika je jenom vnjm projevem, praktickou a okamitou aplikac nboensk vize zkon ivota vldnoucch zemi i vesmru. Lidstvo m ped sebou dl, kter nemohou pochopit obyejn lid, nebo by nedokzali snst tuto vizi. To je vyhrazeno jen nkolika zasvcencm. Politika, k jet Hitler, je jen praktickou podobou a zlomkem tohoto osudu. Je to vnj st doktrny s jejmi bojovmi hesly, spoleenskmi fakty, vlkami. Ale doktrna m svj esoterismus. Kdy Hitler a jeho ptel podporuj Hrbigera, sna se na zklad vdy nebo pseudovdy o znovuobnoven ducha dvnch vk, podle nho lovk, spolenost a vesmr poslouchaj stejn zkony, podle nho existuj vztahy mezi pohybem du a pohybem hvzd. Zemou a znovu se zrod planety, zpas mezi ledem a ohnm, z nho se zrodily, se odehrv tak v lovku samm. Elmar Brugg pe velmi sprvn: Vesmr nebyl pro Hrbigera mrtv mechanismus, jeho jedin st postupn upad, aby nakonec podlehla, ale iv organismus v nejzzranjm slova smyslu, ivouc bytost, v n vechno psob na vechno a je pedv od generace ke generaci svou planouc slu. To je zklad hitlerovsk mylenky, jak to dobe vidl Rauschning: Nelze pochopit Hitlerovy politick plny, neznme-li jeho skryt mylenky a jeho pesvden, e lovk je v magickm spojen s vesmrem. Toto pesvden, je bylo pesvdenm mudrc v minulch stoletch, pesvden, kter d chpavost nrod, je my nazvme primitivnmi, a kter je podkladem vchodnch filosofi, nepohaslo na dnenm Zpad a je mon, e vda sama mu vlije neekanm zpsobem novou slu. Ale zatm je nachzme v surovm stavu napklad u ortodoxnho ida Welikovskho, jeho dlo Srky sv t doshlo v letech 19561957 svtovho spchu. Podle pvrenc vnho ledu a tak podle Welikovskho mohou nae iny mt odezvu ve vesmru a slunce se opravdu mohlo zastavit na nebi, kdy si to Josue pl. e Hitler jmenoval svho osobnho astrologa zmocnncem pro matematiku, atronomii a fyziku, to m svj dvod. Hrbiger a nacistit esoterikov mn do jist mry samy metody a smry vdy. Nsilm ji smiuj s tradin astrologi. Vechno, co se ud pozdji v oboru techniky, v nesmrnm sil o hmotn zabezpeen e, me se zdnliv klidn odehrvat mimo tyto nlady ducha. Ale podnt u byl dn a tajn vda, magie, je zkladem vech vd. Je to nordick vda a nacionln socialistick vda, kal Hitler, kter se stavj proti idoliberln vd. Tato nordick vda je esoterismem nebo spe vyvr z toho, co pedstavuje sm zklad veho esoterismu. e byly Plotinovy Enneady znovu peliv vydny v Nmecku a v okupovanch zemch, nen nhodou. Enneady se etly v malch skupinkch mysticky a pronmecky naladnch intelektul za vlky, jako se etli sta Indov, Tibean a Nietzsche. Pod kadou Plotinovou dkou v jeho definici astrologie bylo by napklad mono umstit jednu Hrbigerovu vtu. Plotin mluv o pirozench a nadpirozench vztazch lovka s vesmrem a vech st vesmru mezi sebou: Tento vesmr je jedin ivoich, jen v sob obsahuje vechny

ivoichy... Ani se navzjem stkaj, vci psob a vykonvaj nutn psobnost na dlku... Svt je jedin ivoich, a proto mus nutn sympatizovat sm se sebou. V jeho ivot nen nhod, ale harmonie a jedin d. A konen: Zdej pozemsk udlosti se odehrvaj za sympatickho vztahu s vcmi nebeskmi. Ble k nm vid William Blake vesmr v poeticko-nboenskm osvcen jako obsaen cel v jedinm zrnku psku. Je to mylenka zamnitelnosti nekonen malho a nekonen velkho a jednoty vesmru ve vech jeho stech. A Zohar prav: Vechno zde dole se odehrv jako tam nahoe. Hermes Trismegistos: To, co je nahoe, je jako to, co je dole. A star nsk zkon: Hvzdy ve svm bhu bojuj za spravedlivho lovka. Zde se ocitme u samch zklad hitlerovsk mylenky. Domnvme se, e je koda, e tato mylenka nebyla a dosud rozebrna tmto zpsobem. Kad se spokojoval tm, e zdrazoval jej vnj aspekty, jej politick formulace, jej exoterick podoby. Samozejm, e se nesname pehodnotit nacismus, to snad kad bez obt uzn. Ale tato mylenka se vepsala do fakt. Psobila na udlosti. A zd se nm, e tyto udlosti jsou pln pochopiteln teprve v tomto osvtlen. Zstvaj hrzn, ale takto osvtleny se stvaj jet nm jinm ne jen utrpenm zpsobenm lidstvu lenci a zloinci. Dodvaj historii jistou i, povznej ji na rove, kde pestv bt absurdn a kde si zaslou, aby byla provna i v utrpen: na rove duchovn. Pejeme si, aby kad pochopil, e v Nmecku se objevila a po nkolik let udrela civilizace naprosto odlin od na. e takov hluboce ciz civilizace mohla bt nastolena v krtk dob, nen nemysliteln, podvme-li se na to ble. Nae humanistick civilizace spov tak na tajemstv. Tajemstv je v tom, e vechny mylenky u ns ij vedle sebe a e poznatek pinesen jednou mylenkou nakonec skt prospch i mylence opan. Krom toho v na civilizaci pispv vechno k tomu, aby duch pochopil, e duch nen ve. Neuvdoml spiknut hmotnch sil omezuje nebezpe, udruje ducha v mezch, kde hrdost nen vylouena, ale kde se ctidost mrn ponkud otzkou, k emu je to dobr. Ale jak to dobe ekl Musil: Stailo by, abychom opravdu vzali vn kteroukoliv z idej, je ovlivuj n ivot tak, aby nezstalo naprosto nic z jejho opaku, a nae civilizace u by nebyla na civilizac. To se udlo v Nmecku alespo v nejvych vldnoucch vrstvch magickho socialismu. Mme magick vztah k vesmru, ale zapomnli jsme na to. Pt mutace lidskho plemene vytvo bytosti vdom si tohoto vztahu, lidi bohy. Vsledky tto mutace je u mono ctit v nkterch mesiskch duch, je navazuj na velmi dvnou minulost a vzpomnaj na doby, kdy obi psobili svm vlivem na obh hvzd. Hrbiger a jeho ci, jak jsme vidli, si pedstavuj vrcholn epochy lidstva, epochy nzkho msce na konci druhohor a na konci tetihor. Kdy n satelit hroz zcenm na Zemi, kdy krou v mal vzdlenosti od zemkoule, tehdy jsou iv bytosti na vrcholku sv ivotn sly a bezpochyby i sv sly duchovn. Krl-obr, lovk-bh jm a zamuje psychick sly spoleenstva. Vede svazky rdiovho zen takovm smrem, aby se bh Msce udrel a aby se katastrofa oddlila. To je podstatn funkce obra-kouzelnka. Do jist mry udruje na mst slunen systm. Ovld jakousi centrlu psychick energie a v tom je jeho krlovsk moc. Tato energie je st energie kosmick. Tak monumentln kalend v Tiahuanacu, jen byl pr postaven za civilizace obr, by nebyl vytvoen, aby zaznamenval as a pohyby hvzd, ale aby as vytvel a tyto pohyby udroval. Jde o to, aby se co nejvce prodlouilo obdob, kdy je Msc vzdlen nkolik zemskch polomr od zemkoule, a je mon, e veker innost lid za veden tchto obr byla innost k soustedn psychick energie, aby byla zachovna harmonie pozemskch a nebeskch vc. Lidsk spolenosti oivovan obry jsou jaksi dynama. Vytvej sly, kter sehraj svou roli v rovnovze sil svtovch. lovk a zejmna obr, lovk-bh je odpovdn za cel vesmr.

Je zvltn podoba mezi touto viz a viz Gurdjievovou. Vme, e tento slavn thaumaturg tvrdil, e poznal v orientlnch centrech zasvcenc urit poet tajemstv o pvodu naeho svta a vysokch civilizac zaniklch ped statisci lety. Ve svm slavnm dle Ve a vechno pe svou oblbenou obraznou formou: Tato komise (andl architekti, tvrci slunenho systmu) propoetla vechna znm fakta a dospla k zvru, e akoli zlomky vren daleko od planety Zem se mohou po njakou dobu udret ve sv nynj pozici, nicmn v budoucnu v dsledku toho, co nazvme tastartoonarick pemisovn, by tyto zlomky satelit mohly opustit sv msta a vyvolat velk poet nenapravitelnch nehod. Vysoc komisai tedy rozhodli, aby se vykonala opaten, kter pedejdou tto monosti. Nejinnjm opatenm podle nich bude, e planeta Zem bude vyslat k tmto satelitnm zlomkm posvtn zchvvy nazvan askokinns , aby je udrela na jejich mst. Lid jsou tedy nadni specilnm orgnem, kter vysl psychick sly uren k zachovvn rovnovhy ve vesmru. Jde o to, emu neurit kme due, a vechna nae nboenstv by byla jen degenerovanou vzpomnkou na tuto prvotn funkci, j byla ast na rovnovze kosmickch energi. V prvn Americe, pipomn Denis Saurat, velc zasvcenci hrli s raketami a mi posvtn obad: me opisovaly ve vzduchu kivky jako hvzdy na nebi. Jestlie nkter neika nechal spadnout m nebo ho ztratil, zpsobil hvzdn katastrofy; tehdy ho zabili a vyrvali mu srdce. Vzpomnka na tuto prvotn funkci se ztrc v legendch a povrch. Tak faran svou magickou silou zpsoboval kadho roku stoupn Nilu, tak modlitby pohanskho zpadu mnily smr vtru a vyvolvaly krupobit, tak arodjn praktiky polynskch kouzelnk pivolvaj d. Pvod kadho vysokho nboenstv spov v poteb, kterou si lid dvnch vk a jejich ob krlov uvdomovali, toti udret to, co Gurdjiev nazv kosmick pohyb veobecn harmonie. Boj mezi ledem a ohnm, kter je klem vesmrnho ivota, probh na zemi v uritch cyklech. Hrbiger tvrd, e podstupujeme kadch est tisc let ofenzvu ledu. Dochz k potopm a k velkm katastrofm. Ale v ln lidstva nastv kadch sedm let vzedmut ohn. To znamen, e kadch sedm let si lovk uvdom svou odpovdnost v tomto kosmickm boji. Stane se v plnm slova smyslu nbonm. Nave styky s inteligencemi u dvno pohlcenmi. Pipravuje se na budouc mutace. Jeho due vroste do rozmru vesmru. Najde smysl vesmrn epopeje. Je znovu schopen rozliovat mezi tm, co pochz od lovka-boha, a tm, co pochz od lovkaotroka, a odvrtit od lidstva, co pat k zavrenm druhm. Stv se opt neltostnm a planoucm. Vrac se vrn k funkci, pro ni ho vychovali obi. Nepodailo se nm pochopit, jak Hrbiger ospravedloval tyto cykly a jak spojoval toto tvrzen s celkem svho systmu. Ale Hrbiger prohlaoval, ostatn stejn jako Hitler, e usilovat o souvislost systmu je smrteln hch. Zle jen na tom, co vyvolv pohyb. Zloin je tak pohyb. Zloin proti duchu je dobrodin. A Hrbiger konen si tyto cykly uvdomoval pmm osvcenm. To mu bylo vy autoritou ne rozum. Posledn vzedmut ohn se udlo s nstupem du nmeckch ryt. My jsme ili v novm vzedmut, je spadalo vjedno se zaloenm nacistickho ernho du. Rauschning, kter neml dn kl k fhrerov mylen a zstval dobrm aristokratickm humanistou, se dsil a zaznamenval vroky, kter Hitlerovi nkdy uklouzly v jeho ptomnosti: Tmatem, kter se neustle vracelo v jeho eech, bylo to, co nazval ,rozhodujc obrat svta nebo stej asu. Nastane pr rozvrat planety, kter si my nezasvcenci neumme pedstavit v celm rozsahu. tvrt luna se pr pibl k Zemi, gravitace se pozmn. Vody se vzedmou, bytosti projdou obdobm gigantismu. Pod vlivem silnjch kosmickch paprsk dojde k mutacm. Svt vstoup do nov fze Atlantovc. Hitler mluvil jako vtec. Vytvoil si biologickou mystiku, nebo chcete-li, mystickou biologii, kter tvoila zklad jeho inspirace. Vypracoval si

osobn terminologii. ,Falen cesta ducha je v tom, e lovk opustil sv bosk uren. Zskat ,magickou vizi se mu jevilo jako cl lidskho vvoje. Vil, e sm stoj u na prahu tohoto magickho vdn, zdroje jeho ptomnch a budoucch spch. Jist mnichovsk profesor (vlastn rakousk, nebo jde zejm o Hrbigera, kterho Rauschning zn jen z doslechu) v tto dob napsal vedle cel ady vdeckch dl nkolik dosti podivnch esej o primitivnm svt, o vytven legend, o vkladu sn u nrodnost ranch vk lidstva, o jejich intuitivnm poznvn a o jaksi transcendentln moci, kter psobila na zmnu prodnch zkon. V t spoust haraburd se vykldalo tak o Kyklopov oku, o elnm oku, kter pak zaniklo a vytvoilo mozkov podvsek. Takov mylenky Hitlera fascinovaly. Rd se do nich hrouil. Nedovedl si toti jinak ne psobenm skrytch sil vysvtlit zzrak svho vlastnho osudu. Pipisoval tmto silm svou nadlidskou vokaci, e je zvstovatelem novho evangelia celmu lidstvu. Lidsk rod, jak kal, podstupuje od svho potku zzranou cyklickou zkuenost. Od tiscilet k tiscilet prochz zkoukami zdokonalovn. Slunen perioda lovka se pr chl ke konci, lze u rozpoznat prvn ukzky nadlovka. Ohlauje se nov druh, jen zatla star lidstvo. Podobn jako podle nesmrteln moudrosti starch nordickch nrod se m svt stle omlazovat hroucenm pekonanch vk a soumrakem boh, podobn jako slunovraty pedstavovaly v dvnch mytologich symbol ivotnho rytmu nikoli v pm linii, nbr ve spirle, stejn i lidstvo postupuje adou skok a nvrat. Kdy se na mne Hitler obrtil, pokrauje Rauschning, pokouel se vyjdit sv posln zvstovatele novho lidstva v racionlnch a konkrtnch termnech. kal: Stvoen nen ukoneno. lovk vstupuje jasn do fze metamorfzy. Star lidsk rod vstoupil a do stadia padku a pevn. Lidstvo vystupuje po ebku kadch sedm set let a vszkou tohoto zpasu v jet delm obdob, ne je toto, je pchod Syna Boho. Vechna tvoiv sla se sousted do novho druhu. Ob variety se budou rychle vyvjet a odliovat. Jedna zmiz a druh se rozvine. Nekonen pekro dnenho lovka... Chpete te hlubok smysl nacionln socialistickho hnut? Kdo chpe nacionln socialismus jen jako politick hnut, ten toho o nm nev mnoho... Rauschning stejn jako ostatn pozorovatel nespojil rasistick uen s veobecnm systmem Hrbigerovm. Ale ono na nj pece jistm zpsobem navazuje. Je st nacistickho esoterismu, jeho dal aspekty hned uvidme. Byl propagan rasismus. Popsali ho historikov. A soudy, vyjadujce lidov smlen, ho spravedliv odsoudily. Ale byl jet jin rasismus, hlub a nesporn hroznj. A ten zstal mimo dosah pochopen historik a nrod a nemohlo bt spolen ei mezi tmito rasisty na stran jedn a jejich obmi a soudci na stran druh. V pozemsk a kosmick period, v n se nachzme, v oekvn novho cyklu, kter ur nov mutace na Zemi, petdn druh a nvrat k obrm-kouzelnkm, k lovku-bohu, v tto period existuj na zemkouli vedle sebe druhy pochzejc z rznch obdob druhohor, tetihor a tvrtohor. Byly fze vzestupu a po nich fze poklesu. Nkter druhy jsou poznamenny degenerac, jin jsou zvstovateli budoucna, nesou v sob zrodky budoucnosti. lovk nen jedin. A tak dnen lid nejsou potomky obr. Objevili se na Zemi a po stvoen obr. Byli tak vytvoeni mutac. Ale toto prostedn lidstvo samo nepat k jedinmu druhu. Je tak skuten lidstvo povolan k tomu, aby prolo ptm cyklem, nadan psychickmi orgny, kterch je teba, aby sehrlo svou lohu v rovnovze kosmickch sil, a peduren k epopeji pod vedenm budoucch Neznmch Nadazenc. A je jet jin lidstvo, kter je jen zdnm, kter si nezaslou toho jmna a je se snad zrodilo na tto planet za temnch, padkovch dob, kdy satelit dopadl na Zem a obrovsk sti zemkoule byly jen pustou bainou. Bylo bezpochyby stvoeno spolu s plazcmi se ohavnmi tvory, projevy pokleslho ivota. Cikni, negi a id nejsou podle nacistickch teori lidmi v pravm slova smyslu. Zrozeni po zhroucen tetihornho msce nhlou mutac jakoby jakmsi neastnm kobrtnutm potrestan ivotn sly, tyto modern bytosti (zejmna id) napodobuj pr lovka a rl na nho, ale nepat k druhu. Jsou nm tak

vzdleni jako zvec druhy od skutenho lidskho druhu, k doslova Hitler zdenmu Rauschningovi, kter odhaluje u fhrera jet lenj vidinu ne u Rosenberga a vech teoretik rasismu. Ne e bych ida nazval zvetem, upesuje Hitler. Je mnohem vzdlenj od zvete ne my. Vyhubit ho neznamen tedy spchat zloin proti lidstvu, nebo on nepat k lidstvu. Je to bytost ciz prodnmu du. V tchto bodech nkter stn v norimberskm procesu pozbvala smyslu. Soudci nemohli toti vbec vst dialog jakhokoli druhu s odpovdnmi, kte ostatn vtinou zmizeli a na lavicch obalovanch zanechali jen vykonavatele. Stly tu proti sob dva svty, ale nebylo mezi nimi mon dorozumn. Je to asi, jako kdybychom chtli soudit z hlediska humanistick civilizace Marany. Byli to Maran. Patili k svtu oddlenmu od naeho, od svta, kter znme po est nebo sedm stolet. Civilizace zcela odlin od toho, co obvykle nazvme civilizac, se vytvoila v Nmecku za nkolik let, ani jsme si to jasn uvdomili. Jej inicitoi nemli s nmi v podstat u dn intelektuln, morln nebo duchovn spojen. Pes podobnost vnjch forem nm byli tak ciz jako australt divoi. Soudci v Norimberku se snaili dlat, jako by nenareli na tuto dsivou skutenost. Do jist mry lo opravdu o to, aby se pehodila rouka pes tuto skutenost, aby zmizela jako pi kouzelnickch kouscch. lo o to, aby se udrela pedstava trvalosti a univerzlnosti humanistick a kartezinsk civilizace, a bylo nutno, aby se obalovan dobrovoln nebo nsilm vlenili do tohoto systmu. To byla nutnost. lo o rovnovhu zpadnho svdom a je snad jasn, e ns ani nenapadne poprat prospnost norimberskho poinu. Myslme si jen, e tam bylo pohbeno fantastino. Ale bylo dobe, e je pohbili, aby destky milin du nebyly otrveny. Sbrme sv vykopvky jen pro nkolik amatr, kte vci rozum a na tvi maj masku. N duch odmt pipustit, e nacistick Nmecko ztlesovalo pojmy civilizace, je nemla vztah k na. A pece je tomu tak a nic jinho neospravedluje tuto vlku, snad jedinou v znm historii, jej vszka byla skuten podstatn. Bylo nutno, aby jeden z pohled lovka na nebe a zemi triumfoval, bu humanisticky, nebo magicky. Nebylo mon souit, zatmco si rdi pedstavujeme souit marxismu a liberalismu, nebo ty spovaj na stejnm zklad a jsou ze stejnho svta. Vesmr Kopernkv nen vesmrem Plotinovm. Stoj v podstat proti sob a nen to pravdiv jen v rovin teoretick, ale tak v rovin ivota spoleenskho, duchovnho, intelektulnho a citovho. V tom, abychom pipustili tuto podivnou vizi jin civilizace ustaven v nepatrn dob za Rnem, nm brn, e jsme si zachovali dtinskou pedstavu o rozdlu mezi lovkem civilizovanm a lovkem, jen civilizovan nen. Musme vidt pov elenky, tamtamy a che, abychom ctili ten rozdl. Ale civilizovanho lovka byste udlali snadnji z bantuskho kouzelnka, ne byste pithli k naemu humanismu Hitlera, Hrbigera nebo Haushoffera. Avak nmeck technika, nmeck vda a nmeck organizace, srovnateln s naimi, ne-li jim nadazen, nm zakryly toto hledisko. Stralivou novotou nacistickho Nmecka je, e se tam magick mylenka pipojila k vd a technice. Intelektulov, kte pomlouvali nai civilizaci a obraceli se k duchu dvnch dob, byli vdycky nepteli technickho pokroku. Napklad Ren Gunon nebo Gurdjiev nebo nesetn zastnci hinduismu. Ale nacismus byl okamikem, kdy se duch magie zmocnil pk hmotnho pokroku. Lenin kval, e komunismus je socialismus plus elektina. Jistm zpsobem je hitlerismus gunonismus plus pancov divize. Jedna z nejkrsnjch bsn na doby nese titul Mar ansk kronika . Jej autor je asi ticetilet Amerian, kesan na zpsob Bernanosv, kter se boj civilizace robot, lovk pln hnvu a slitovn. Jmenuje se Ray Bradbury. Nen to, jak se mysl ve Francii, autor science fiction, ale nbon umlec. Pouv tmat nejmodernj imaginace, ale navrhuje-li cesty do budoucna a do prostoru, chce jen popisovat nitro lovka a jeho rostouc neklid.

Na zatku Mar ansk kroniky vypust lid prvn meziplanetrn raketu, kter doshne Marsu a nave prvn styky s jinmi inteligencemi. Jsme v lednu 1999: Jet ped chvl byla v Ohiu zima se svmi zabednnmi dvemi a okny, s okennmi tabulkami kropenatmi jinovatkou a se stechami lemovanmi rampouchy... Pak dlouh vlna tepla zashla msteko. Pboj horkho vzduchu, jako by nkdo zrovna otevel dvee pece. Tepl dech peltl pes domy, pohladil kee i dti. Stechle se uvolnily, polmaly a zaaly tt... Lto rakety . Novinka se ila od st k stm ve velkch otevench domech. Lto rakety . hav dech pout rozehval na oknech ledov arabesky... Snh padajc z chladnho nebe na msto se mnil v tepl d, jet ne doshl zem. Lto rakety . Na prazch svch dve, kde kapalo z pstnk, stli obyvatel a dvali se, jak nebe zan rudnout... To, co se lidem pihod pozdji v Bradburyho bsni, bude smutn a bolestn, protoe autor nev, e by pokrok du mohl bt spjat s pokrokem vc. Ale v prologu popisuje toto. lto rakety a zdrazuje jist archetyp lidsk mylenky: slib vnho jara na zemi. Ve chvli, kdy se lovk dotkne nebesk mechaniky a uvede do n novou hybnou slu, udaj se zde na zemi velk zmny. Vechno se odraz ve vem. V meziplanetrnm prostoru, kde se te projevuje lidsk inteligence, dojde k etzovm reakcm, je se odraz na zemi, jej teplota se uprav. Ve chvli, kdy lovk dobv nejen nebe, ale to, co je za nebem, ve chvli, kdy se odehrv velk hmotn i duchovn revoluce ve vesmru, ve chvli, kdy civilizace pestv bt lidskou, aby se stala kosmickou, dojde k bezprostedn obmn na Zemi. ivly u nedolhaj tiv na lovka. Vn vlahost, vn teplo obklop planetu. Led, symbol smrti, je zdoln. Chladno ustoup. Slib vnho jara bude dodren, spln-li lidstvo sv bosk posln. Zalen-li se do vesmrnho celku. Vn vlah a rozkvetl zem bude jeho odmnou. Mocnosti chladu, je jsou mocnostmi samoty a padku, budou zlomeny silami ohn. Spodoba mezi ohnm a duchovn energi je jin archetyp. Kdo je nositelem tto energie, je nositelem ohn. A se to zd sebepodivnj, Hitler byl pesvden, e tam, kam postoup, zima ustoup. Toto mystick pesvden vysvtluje sten zpsob, s nm vedl rusk taen. Hrbigerovci, kte prohlaovali, e dok pedpovdt poas na cel zemkouli msce a dokonce lta dopedu, ohlsili pomrn mrnou zimu. Ale lo jet o jinou vc. Spolu se zastnci vnho ledu byl Hitler v nitru pesvden, e uzavel spojenectv se zimou a e snhy ruskch pln nemohou zpomalit jeho postup. Lidstvo mlo pod jeho vedenm vstoupit do novho cyklu ohn. Vstupovalo tam. Zima ustoup ped legiony, je jsou nositeli plamene. Zatmco Hitler vnoval zvltn pozornost materilnmu vybaven svch vojsk, nadil dt vojkm do ruskho taen jen smn doplky odvu: lu a pr rukavic. A v prosinci roku 1941 poklesl teplomr nhle na tyicet pod nulou... Pedpovdi byly falen, proroctv se neuskuteovala, ivly se bouily, hvzdy ve svm bhu pestaly nhle pracovat pro spravedlivho lovka. Led triumfoval nad ohnm. Automatick zbran se zastavily, olej zmrzl. V ndrch se syntetick benzn rozkldal vlivem mrazu ve dva nepouiteln prvky. V zzem zamrzaly lokomotivy. Mui umrali v pltnkch a v botch svho stejnokroje. Sebemen zrann je odsuzovalo k smrti. Tisce vojk, kte depli k zemi, aby vykonali svou potebu, se hroutilo se zmrzlm konenkem. Hitler odmtal vit tomuto prvnmu nesouladu mezi mystikou a skutenost. Generl Guderian, a riskoval sesazen a snad odsouzen k smrti, odltl do Nmecka, aby informoval fhrera o situaci, a podal ho, aby dal rozkaz k stupu. O zimu, ekl Hitler, se postarm sm. Vy tote. A tak cel pancov armdn sbor, kter zdolal Polsko za 18 dn a Francii za msc, armdy Guderianova, Reinhardtova a Hoeppnerova, straliv legie dobyvatel, kter Hitler nazval svmi Nesmrtelnmi, zmizela biovna ezavm vtrem a spalovna mrazem v pustin zimy, jen aby mystika byla pravdivj ne skutenost. To, co zbylo z tto Velk armdy, muselo nakonec polevit a odboit k jihu. Kdy nsledujcho jara zaplavily tyto oddly Kavkaz, dolo ke zvltn ceremonii. Ti alpinist z ad SS zlezli vrcholek Elbrusu, posvtn hory rijc, vysok msto dvnch civilizac, magick vrcholek sekty Ptel Luciferovch. Vztyili tam prapor se svastikou poehnanou podle obad ernho

du. Poehnn praporu na vrcholu Elbrusu mlo vyznaovat potek nov ry. Napt budou ron doby poslouchat a ohe zdol led na tiscilet. Minulho roku dolo k vnmu zklamn, ale to byla jen zkouka, posledn ped skutenm vtzstvm ducha. A pes varovn klasickch meteorolog, kte ohlaovali jet stralivj zimu, ne byla pedchoz, pes tiscer hroziv pznaky se oddly obrtily k severu a k Stalingradu, aby rozaly Rusko na dv poloviny. Zatmco moje dcera zpvala sv zpaln zpvy tam ve vi u arlatovho stn, uednci rozumu se svmi zasmuilmi tvemi se dreli stranou... A tito uednci rozumu se svmi zasmuilmi tvemi zvtzili. Tito muov hmoty, muov bez ohn se svou odvahou, se svou idoliberln vdou, se svmi technikami bez nboensk nvaznosti, tito muov bez posvtn krajn odvahy triumfovali s pomoc zimy a ledu. Podailo se jim zlomit smlouvu s blem. Pedstihli magii. Po Stalingradu nen Hitler u prorokem. Jeho nboenstv se hrout. Stalingrad nen jen vojenskou a politickou porkou. Rovnovha duchovnch sil je upravena, kolo se to. Nmeck noviny vychzej s ernmi rmci a popisy porky, kter pinej, jsou hroznj ne daje v ruskch komunik. Je vyhlen nrodn smutek. Ale tento smutek pekrauje meze nroda. Uvdomte si! pe Goebbels. Cel mylenka, cel pojet vesmru utrplo porku. Duchovn sly budou rozdrceny. Hodina soudu se bl. U Stalingradu netriumfuje jen komunismus nad faismem, nebo spe nejde jedin o to. Podvme-li se na vc s vtm odstupem, to jest z msta, jak je teba zaujmout, abychom obhldli smysl tak mohutnch udlost, pak vidme, e nae humanistick civilizace tu zastavuje straliv rozlet jin, pekeln civilizace, civilizace magick, nestvoen pro lovka, ale pro nco, co je vce ne lovk. Nen podstatnch rozdl mezi pohnutkami civilizanch in v Sovtskm svazu a ve Spojench sttech. Evropa 18. a 19. stolet poskytla hnac slu, kter stle slou. Nedl jen pesn stejn hluk v New Yorku a v Moskv. To je to cel. Ve vlce proti Nmecku byl opravdu jeden jedin svt a nejen okamit koalice hlavnch neptel. Jedin svt, kter v v pokrok, spravedlnost, rovnost a vdu. Jedin svt, kter m stejn nzor na vesmr, stejn pochopen vesmrnch zkon a kter uruje lovku ve vesmru stejn msto, ani pli velk, ani pli mal. Jedin svt, kter v v rozum a ve skutenost vc. Jedin svt, kter ml zmizet cel, aby udlal msto jinmu svtu, jeho zvstovatelem se ctil bt Hitler. Mal lovk svobodnho svta, obyvatel Moskvy nebo Bostonu, Orleansu nebo Lutychu, mal lovk, pozitivista, racionalista, dc se spe morlkou ne nboenstvm, zbaven smyslu pro metafyziku, bez zjmu o fantastiku, ten, kterho Zarathustra pokld za karikaturu lovka, tento mal lovk vzel z ebra pana Homaise zni velikou armdu pedurenou, aby otevela cestu nadlovku, lovku-bohu, pnu nad ivly, povtrnost a hvzdami. A dk podivnm cestm spravedlnosti nebo nespravedlnosti prv tento mal lovk omezen due vypust o nkolik let pozdji na nebesa prvn druici, zahj meziplanetrn ru. Stalingrad a vyputn sputnika jsou opravdu, jak kaj Rusov, dv rozhodn vtzstv a oni je tak uvedli do souvislosti, kdy slavili v roce 1957 vro sv revoluce. Noviny tehdy uveejnily Goebbelsovu fotografii: Domnval se, e zmizme, ale museli jsme zvtzit, abychom vytvoili lovka meziplanetrnho vku. Zoufal, len, katastrofick Hitlerv odpor ve chvli, kdy je naprosto zejm, e je ve ztraceno, se ned vysvtlit jinak ne oekvnm potopy, kterou popisovali hrbigerovci. Kdy nebyla u monost zvrtit situaci lidskmi prostedky, zbvala jet monost vyvolat soud boh. Nastane potopa jako trest pro cel lidstvo. Noc pokryje planetu a vechno utone v bouch vody a krupobit. Hitler, jak k Speer s hrzou, se zmrn pokouel strhnout s sebou vechno do zhuby. Byl to u jen lovk, pro nho konec vlastnho ivota znamenal konec veho. Goebbels ve svch poslednch lncch zdrav s nadenm neptelsk bombardry, kter ni jeho zemi: Pod troskami naich zniench mst jsou pohbeny vtvory pitomho 19. stolet. Hitler nastoluje vldu smrti. Naizuje totln znien Nmecka, dv popravovat zajatce, odsuzuje svho bvalho chirurga, d zabt svho vagra, d smrt pro poraen vojky a sestupuje sm

do hrobu. Hitler a Goebbels, pe Trevor Roper, vyzvali nmeck lid, aby zniil sv msta a tovrny, aby vyhodil do povt sv hrze a mosty, aby obtoval eleznice a veker vozov park, a to ve ve prospch legendy, ve jmnu soumraku boh. Hitler d krev a obtuje sv posledn oddly: Ztrty nejsou nikdy dosti vysok, k. A tak nevtz neptel Nmecka, ale vesmrn sly, je se daly na pochod, aby utopily zemi, aby potrestaly lidstvo, protoe lidstvo nechalo led zvtzit nad ohnm, mocnosti smrti vyhrt nad mocnostmi ivota a vzken. Nebe se pomst. Te, kdy umr, zbv jen, aby pivolal velkou potopu. Hitler kon velikou ob vod. Naizuje, aby se zaplavilo berlnsk metro, kde hyne ti sta tisc osob, je se utekly do podzemnch prostor. Je to in imitativn magie. Toto gesto uvede v pohyb apokalyptick hrzy na nebi a na zemi. Goebbels uveejuje posledn lnek, ne zabije v bunkru svou enu, dti a sm sebe. Nadepe svj lnek na rozlouenou: A i kdyby k tomu dolo. k, e toto drama neprobh v mtku pozemskm, ale kosmickm. N konec bude koncem celho vesmru. Povzneli sv len mylenky k nekonenm prostorm a zemeli v podzem. Domnvali se, e pipravuj lovka-boha, kterho budou poslouchat ivly. Vili v cyklus ohn. Vili, e pemohou led na zemi jako na nebi a jejich vojci meli, kdy si spustili kalhoty, se zmrzlm konenkem. ivili v sob fantastickou vidinu vvoje druh, oekvali asn mutace. A posledn zprvy z vnjho svta dostvali od hlavnho strce zoologick zahrady v Berln, kter sedl na strom a telefonoval do bunkru. Mocn, hladov a hrd vtili: Znovu se rod velik vk lidstva. Zlat lta se navracej, zem jako had obnovuje sv aty urousan zimou. Ale je snad jin, hlub proroctv, kter odsuzuje proroky samy a vydv je napospas smrti hor ne tragick, toti karikaturn. V hlubin svch sklepen, kdy slyeli slc hukot tank, ukonovali svj planouc a patn ivot ve vzpourch, bolestech a pnlivch prosbch, jimi kon Shelleyova vize nazvan Hellas : , zadrte! Co nenvist a smrt se mus vrtit? Zadrte! Mus lid zabjet a umrat? Zadrte! Nevyerpejte a do dna urnu trpkho proroctv! Svt je unaven minulost. ! K by zemel i konen doel klidu! VIII Zem je dut. ijeme uvnit . Slunce a m sc jsou ve st edu zem . Radar ve slubch kouzelnk . Nboenstv zrozen v Americe. Jeho n meck prorok byl letec. AntiEinstein. Blznova prce. Dut zem , um l druice a lid alergi t na pojem nekone na. Hitler v rozhod soud. Za hranicemi soudrnosti. Je duben 1942. Nmecko vrh vechny sv sly do vlky. Nic, jak se zd, neme odvrtit techniky, vdce a vojky od jejich bezprostednho kolu. A pece vprava zorganizovan se souhlasem Gringa, Himmlera a Hitlera opout v naprost tajnosti i. leny tto vpravy jsou nkte nejlep specialist pro radar. Pod vedenm doktora Heinze Fischera, znmho svmi pracemi o infraervench paprscch, se vydaj na

baltsk ostrov Rujanu. Byli vybaveni nejdokonalejmi radary. Tyto pstroje jsou vak v tto dob jet vzcn a jsou rozmstny na nejcitlivjch bodech nmeck obrany. Ale pozorovn, kter se budou konat na ostrov Rujan, jsou pokldna v generlnm tbu nmonictva za stejn pro ofenzvu, kterou se Hitler chyst rozpoutat na vech frontch. Sotva pijeli, doktor Fischer dal zamit radary k nebi v hlu 45 stup. Ve zvolenm smru nelze zejm nic odhalit. Ostatn lenov vpravy se domnvaj, e jde o pokus. Nevd, co se od nich oekv. Pedmt vzkum jim bude odhalen pozdji. Se zdenm zjiuj, e radary zstvaj takto zameny po nkolik dn. Tehdy se jim dostv tohoto upesnn: Vdce m dobr dvody k ve, e Zem nen vydut, ale dut. Neobvme vnj stranu zemkoule, ale vnitn. Nae postaven se d srovnat s postavenm much, kter lezou uvnit koule. Pedmtem na vpravy je dokzat vdecky tuto pravdu. Odrazem radarovch vln, kter se pmoae, dostaneme obrazy bod krajn vzdlench uvnit na koule. Druhm clem vpravy je zskat odrazem obraz anglick flotily zakotven v Scapa Flow. Martin Gardner l toto len dobrodrustv na ostrov Rujan ve svm dle Ve jmnu v dy . Doktor Fischer sm pr na to po vlce uinil narku. Profesor Gerard S. Kuiper z observatoe na Mont Palomar vnoval v roce 1946 srii lnk nauce o dut Zemi, je pedchzela tto vprav. Napsal v Populrn astronomii : Vznamn kruhy nmeckho nmonictva a letectva vily v teorii dut Zem. Domnvaly se zejmna, e bude uiten k zjitn anglick flotily, protoe konkvn zakiven Zem by umonilo pozorovn na velmi dlouhou vzdlenost prostednictvm infraervench paprsk, kter se nelmou tak jako paprsky viditeln. Inenr Willy Ley podv zprvu o stejnch faktech ve sv studii z kvtna 1947 Pseudov dy v nacistick zemi . Je to neuviteln, ale pravdiv, vysoc nacistit hodnosti, vojent experti popeli zkrtka a dobe to, co se jev evidentn malmu dtti naeho civilizovanho svta, toti e Zem je pln koule a e my jsme na povrchu. Nad nmi, k si mal dt, se nekonen vesmr se svmi myridami hvzd a galaxi. Pod nmi je skla. A je to Francouz, Anglian, Amerian nebo Rus, mal chlapec se v tto vci shoduje s oficiln vdou a tak s pijatmi nboenstvmi a filosofiemi. Nae morlky, nae umn i techniky se zakldaj na tomto vidn, kter zkuenost, jak se zd, ovuje. Hledme-li nco, co me nejlpe potvrdit jednotu modern civilizace, pak to najdeme v kosmogonii. Vichni, a jsme marxist, nebo ne, se shodujeme v podstatn vci, toti v postaven lovka a Zem ve vesmru. Jedin nacist s nmi nesouhlasili. Podle zastnc dut Zem, kte zorganizovali povstnou paravdeckou vpravu na ostrov Rujanu, obvme vnitek koule zajat v skalnat hmot, je se prostr do nekonena. ijeme piplcnuti na dut povrch. Nebe je uprosted tto koule. Je to hmota namodralho plynu s lesklmi svtelnmi body, kter pokldme za hvzdy. Jinak je jen slunce a mraky, ale nekonen men, ne kaj ortodoxn hvzdi. Na to se omezuje vesmr. Jsme sami a obklopeni sklou. Uvidme, jak se zrodil tento nzor, toti z legend, z intuice, z nhlch osvcen. V roce 1942 se najde nrod zapleten do vlky, v n je technika svrchovanou vldkyn, a poaduje od vdy, aby podporovala mystiku, a od mystiky, aby obohatila techniku. Doktor Fischer, specialista na infraerven zen, dostv posln postavit radar do slueb kouzelnk. V Pai nebo v Londn mme sv vstedn myslitele, objevitele chylnch kosmogonii, proroky kdejakch podivnost. P dlka, navtvuj zadn kvelby u starch knihkupc, en v Hyde-Parku nebo v Zempisnm sle na bulvru Saint-Germain. V hitlerovskm Nmecku vidme lidi tohoto druhu, jak mobilizuj sly nroda a technickou vstroj armdy vedouc vlku. Vidme, jak psob svm vlivem na generln tby, politick vdce a vdce. Jsme zde toti ptomni zcela nov civilizaci, zaloen na pohrdn klasickou kulturou a rozumem. V tto civilizaci jsou intuice, mystika a bsnick osvcen postaveny pesn na stejnou rove s vdeckm bdnm a rozumovm poznnm. Kdy slym mluvit o kultue, vythnu revolver, k Gring. Tato hrozn vta m dvoj smysl: doslovn, podle nho vidme Gringa-Ubu rozbjet hlavy intelektul, a smysl hlub a tak ve skutenosti kodlivj tomu, co nazvme

kulturou, kdy vidme Gringa, jak vysteluje trhav koule, jimi jsou hrbigerovsk kosmogonie, uen o dut Zemi nebo mystika skupiny Thule. Uen o dut Zemi se zrodilo v Americe na potku 19. stolet. 15. dubna 1818 dostali vichni lenov Kongresu Spojench stt, rektoi universit a nkolik velkch vdc takovto dopis: Saint-Louis, Missouri Severn Amerika 10. dubna Celmu svtu. Prohlauji, e Zem je dut a obyvateln uvnit. Obsahuje nkolik pevnch koncentrickch sfr, umstnch jedna ve druh, a je otevena kolem pl v i dvancti a estncti stup. Zavazuji se, e doki skutenost toho, co tvrdm, a jsem ochoten prozkoumat vnitek Zem, jestlie svt bude ochoten mi pomoci v mm podnikn. Cleves Symnes, bval kapitn pchoty z Ohia. Sprague de Camp a Willy Ley ve svm krsnm dle Od Atlantidy k Eldordu shrnuj takto teorii a dobrodrustv bvalho kapitna pchoty: Symnes tvrdil, e na tomto svt je vechno dut, kosti, vlasy, stonky rostlin atd., a e tedy planety jsou tak dut a e v ppad Zem napklad by bylo mono rozliovat pt sfr umstnch jedna do druh a vechny obyvateln uvnit jako vn a vechny opaten prostornmi otvory u pl, jimi obyvatel kad sfry mohou projt z kterhokoli bodu nitra k jinmu stejn jako ven, asi jako mravenec, jen by bhal po vnitku a pak po vnj stn porcelnovho lku... Symnes organizoval sv pednkov turn jako volebn kampan. Zanechal pi sv smrti haldy poznmek a pravdpodobn mal devn model svho glbusu, kter se nyn nachz v Akademii prodnch vd ve Filadelfii. Jeho syn Amric Vespucius Symnes patil k jeho pvrencm a pokusil se bez spchu shromdit jeho poznmky do souvislho dla. Pipojil jet domnnku, podle n bude jednou objeveno deset ztracench kmen Izraele, kter ij pravdpodobn uvnit nejvnjnj ze sfr. V roce 1870 jin Amerian, Cyrus Read Teed, prohlauje rovn, e Zem je dut. Teed byl duch velkho vzdln, kter se specializoval na studium alchymick literatury. V roce 1869, kdy pracoval ve sv laboratoi a pemlel nad Knihami Isaiovmi, se mu dostalo osvcen. Pochopil, e ijeme nikoli na Zemi, ale uvnit. Toto vidn, kter navrtilo dvryhodnost dvnm legendm, ho pimlo, aby vytvoil jaksi nboenstv, a na en svho uen zaloil mal asopis Ohniv me . V roce 1894 shromdil pes tyi tisce fanatik. Jeho nboenstv se jmenovalo koreshismus. Zemel roku 1908, kdy ohlsil, e jeho mrtvola nepodlehne rozkladu. Ale jeho vrn ho museli dt nabalzamovat u po dvou dnech. Tato pedstava o dut zemi je spjata s tradic, s n se setkvme ve vech dobch a vude. Nejstar dla nboensk literatury mluv o oddlenm svt, umstnm pod zemskou krou a jen je pr mstem pobytu mrtvch a duch. Kdy Gilgame, legendrn hrdina dvnch Sumean a babylnskch epopej, odchz navtvit svho pedka Utnapitima, sestoup do nitra Zem a tam jde tak Orfeus hledat dui Eurydiky. Kdy Odysseus doshne hranic Zpadu, pin ob, aby se duchov pedk vznesli z hlubin Zem a pili mu poradit. Plutn vldne v hlubin Zem nad duchy mrtvch. Prvn kesan se shromauj v katakombch a prohlauj podzemn propasti za pobyt zatracench du. Germnsk legendy vypuzuj Venui do hlubin Zem. Dante lokalizuje Peklo do spodnch kruh. Evropsk bjeslov umisuj draky pod zem a Japonci si pedstavuj v hlubinch svho ostrova peru, kter vyvolv zemtesen, kdy se naje. Mluvili jsme o jedn tajn pedhitlerovsk spolenosti, Spolenosti Vrilu, kter tyto legendy spojovala s tezemi hjenmi anglickm spisovatelem Bulverem Lyttonem v jeho romn Plm ,

kter ns nahrad . Podle len tto spolenosti bydl bytosti vlastnc duevn moc vy, ne je nae, v jeskynch ve stedu Zem. Vyjdou odtamtud jednoho dne a budou nm vldnout. Na sklonku prvn svtov vlky objevil Bender, mlad nmeck letec zajat ve Francii, star vtisky Teedova asopisu Ohniv me a s nimi dal broury propagujc mylenku dut Zem. Zlkn tmto kultem a sm rovn osvcen, upesn a rozvine toto uen. Kdy se vrt do Nmecka, zalo hnut zvan Hohl Welt Lehre Nauka o dutm svt. Pevezme prce jinho Ameriana, Marshalla B. Gardnera, kter uveejnil v roce 1913 dlo, kde dokazuje, e Slunce nen nad Zem, ale v jejm stedu, a e vysl paprsky, kter na ns vykonvaj tlak a udruj ns tak na tomto dut zakivenm povrchu. Podle Bendera je Zem koul stejnho rozmru jako v ortodoxnm zempise, ale je dut a ivot se udruje pimknut na vnitn stranu dk jistmu slunenmu vyzaovn. Na vnj stran je do nekonena skla. Vrstva vzduchu uvnit se thne do ve edesti kilometr a pak dne a k absolutn przdnot Stedu, kde se nachzej ti tlesa: Slunce, Msc a pzran vesmr. Tento pzran vesmr je koule z modravho plynu, v n se tpyt svteln zrnka, kter astronomov nazvaj hvzdami. Na jedn sti pozemsk dutiny vznik noc, kdy tato modr hmota pechz ped sluncem a stn tto hmoty vren na msc vyvolv zatmn. Vme ve vnj vesmr umstn nad nmi, protoe svteln paprsky se ne pmo, jejich drha je zakiven s vjimkou paprsk infraervench. Tato Benderova teorie byla pr oblben kolem roku 1930. Vedouc osobnosti e, vy dstojnci nmonictva a letectva vili pr v dutou Zemi. Pipad nm naprosto nesmysln, e lid poveni zenm nroda by mohli sv chovn upravovat zsti podle mystickch intuic, kter popraj existenci naeho vesmru. Nutno vak uznat, e pro prostho lovka, pro Nmce z ulice, jeho dui zpracovala porka a bda, nebyla koneckonc mylenka dut Zem kolem roku 1930 o nic blznivj ne mylenka, podle n neomezen zdroje energie jsou obsaeny v zrnku hmoty, nebo ne pedstava vesmru o tyech rozmrech. Vda se od konce 19. stolet pustila cestou, kter nebyla cestou zdravho rozumu. Primitivn, neastn a mystit duchov byli ochotni pijmout jakoukoli podivnost, a pedevm podivnost pochopitelnou a utujc, jako je dut Zem. Hitler a jeho kamardi, lid vzel z lidu a neptel ist inteligence, museli pokldat Benderovy mylenky za pijatelnj ne Einsteinovy teorie, kter odhalovaly vesmr nekonen sloit a k nmu je nutno pistupovat s nekonenou jemnost! Svt podle Bendera vypadal zdnliv stejn blzniv jako svt einsteinovsk, ale k tomu, aby do nho lovk pronikl, stailo blznovstv prvnho stupn. Benderv vklad vesmru, zaloen na poetilch pedpokladech, se zaal rozvjet rozumnm zpsobem. Blzen ztratil vechno krom rozumu. Uen o dutm svt, kter inilo z lidstva jedinou inteligentn bytost ptomnou ve vesmru, kter omezovalo tento vesmr na pouh rozmry Zem, kter sktalo lovku pocit, e je obklopen, uzaven, chrnn jako plod v ln matky, uspokojovalo nkter touhy neastn due, je se uzavela do sv pchy a byla pln nevraivosti vi vnjmu svtu. Byla to tak jedin nmeck teorie, kterou bylo mono postavit proti idu Einsteinovi. Einsteinova teorie spov na Michelsonov a Morleyov pokusu, kter dokazuje, e rychlost svtla, je se ve smru pohybu Zem, je stejn jako rychlost svtla kolmho na tento pohyb. Einstein z toho vyvozuje, e tedy nen prosted, kter nese svtlo, ale e svtlo je sloeno z nezvislch stic. Vychzeje z toho, Einstein si vm, e svtlo se stahuje ve smru pohybu a e je zhutnm energie. Vyslovuje teorii relativity pohybu svtla. V Benderov systmu je Zem dut, a tedy se nepemisuje. Nedochz tu tedy k Michelsonovu jevu. Teze o dut Zemi vysvtluje tedy zdnliv skutenost stejn dobe jako teze Einsteinova. V on dob jet dn pokus neovil a nepotvrdil Einsteinovu mylenku a tak atomick bomba jet nepotvrdila tuto mylenku naprostm a stralivm zpsobem. Vedouc nmeck osobnosti se chopily tto pleitosti, aby upely jakoukoli hodnotu pracm genilnho ida, a zaalo pronsledovn idovskch vdc a oficiln vdy.

Einstein, Teller, Fermi a spousta jinch velkch duch museli jt do exilu. Byli dobe pijati ve Spojench sttech, dostali k dispozici penze a dobe vybaven laboratoe. Tam je pvod americk atomov moci. Vzestup okultnch sil v Nmecku dal Amerianm jadernou energii. Nejdleitj studijn stedisko americk armdy se nachz v Daytonu v Ohiu. V roce 1957 bylo oznmeno, e laboratoi, je se v tomto stedisku vnuje prci na zkrocen vodkov bomby, se podailo doshnout teploty milinu stup. Vdec, jemu se podail tento mimodn pokus, byl doktor Heinz Fischer, mu, kter vedl vpravu na ostrov Rujanu, aby ovil domnnku o dut Zemi. Od roku 1945 pracoval svobodn ve Spojench sttech. Kdy se ho amerit novini vyptvali na jeho minulost, prohlsil: Nacist m nutili k blzniv prci, a to m siln ruilo v mm bdn. Je mono si poloit otzku, co by se bylo stalo a jak by se byla vyvinula vlka, kdyby bdn doktora Fischera nebylo perueno ve prospch mystickho Bendera... Po vprav na ostrov Rujanu poklesla v och nacistickch hodnost Benderova autorita pes Gringovu ochranu. Gring ml toti v oblib tohoto bvalho leteckho hrdinu. Hrbigerovci, zastnci velkho vesmru, kde vldne vn led, zvtzili. Bender byl vren do koncentranho tbora, kde zemel. A tak mla dut Zem tak svho muednka. Avak dvno ped touto poetilou vpravou zahrnovali Hrbigerovi ci Bendera utpanmi toky a doadovali se zkazu dl, je se zastvala dut Zem. Hrbigerova soustava m rozmry ortodoxn kosmologie a nebylo mono vit zrove vesmru, kde led a ohe pokrauj ve svm vnm boji, a dut zemkouli vydlaban ve skle, je se prostr do nekonena. Hitler byl podn o rozsouzen sporu. Odpov si zaslou zamylen: Naprosto nepotebujeme, k Hitler, pojet svta, je by bylo souvisl. Mohou mt pravdu jeden i druh. Zle tedy nikoli na logick souvislosti a jednot nzoru, ale na znien systm vzelch z logiky, na znien racionlnho zpsobu mylen, zle na mystickm dynamismu a na vbun sle intuice. V blskavch temnotch magickho ducha je msto pro nejednu jiskru. IX Voda na n straliv mln. Denk plavovlasch. Kn z Lenz. Cirkul gestapa. Posledn modlitba Dietricha Eckardta. Legenda o Thule. kolka mdi. Kouzelnk Haushoffer. Hessovo ml en. Svastika a tajemstv Ipatijevova domu. Sedm mu , kte cht li zm nil ivot. Kolonie Tibe an . Hromadn vyhlazovn a ob ad. Je v t tma, ne si myslte. V Kielu il po vlce poestn lka nemocensk pojiovny, soudn znalec a bonvivn jmnem Fritz Sawade. Na sklonku roku 1959 varoval tajemn hlas tohoto doktora, e ho spravedlnost bude nucena zatknout. Utekl, tden bloudil a pak se vydal do rukou spravedlnosti. Byl to ve skutenosti obersturmbannfhrer SS Werner Heyde. Profesor Heyde byl organiztorem lkaskho programu euthanasie, jen v letech 1940 a 1941 pivedl k smrti 200 000 nmeckch obt a slouil za pedmluvu k vyhlazovn cizinc v koncentranch tborech. K tomuto zaten napsal francouzsk novin Nobecourt, jen je zrove znamenitm historikem hitlerovskho Nmecka: Heydova afra jako mnoh jin se podob ledov ke, jej viditeln st je nejmn dleit... Euthanasie slabch, nevylitelnch, hromadn huben vech spoleenstv schopnch poskvrnit istotu germnsk krve bylo vedeno s patologickou zuivost s pesvdenm povahy tm nboensk, je se blilo lenstv. A to do takov mry, e etn pozorovatel povlench nmeckch proces (vdeck nebo lkask autority mlo ochotn pipustit jako dkazy mystifikace) dospli nakonec k pesvden, e vysvtlen na zklad politick vn je mlo

dvryhodn a e mezi tolika pohlavry a vkonnmi orgny, mezi Himmlerem a poslednm strcem koncentranho tbora muselo vldnout njak mystick pouto. Tak se pozvolna prosazovala domnnka, e pod nacionlnm socialismem muselo bt skryto njak spoleenstv zasvcenc. Spoleenstv skuten dmonick, ovldan skrytmi dogmaty, mnohem propracovanjmi ne zkladn pouky Mein Kampfu nebo Mtu 20. stolet , spoleenstv, jemu slouily obady, jejich izolovan stopy nejsou patrn, ale jeho existence se zd nepochybn tm, kdo analyzovali nacistickou patologii (a zdraznme, e to byli vdci a lkai). A to je voda na n straliv mln. Nemyslme si vak, e jde o jedinou tajnou spolenost, pevn organizovanou a rozvtvenou, ani o jedin dogma, ani o soubor obad organicky spjatch. Mnohost a nesouvislost se nm zdaj naopak pznan pro toto podzemn Nmecko, kter se pokoume popsat. Jednota a soudrnost v kadm postupu, i mystickm, se jev jako nepostradateln lovku Zpadu, jen vyrostl z ivn pdy pozitivismu a kartezianismu. Ale tady jsme mimo Zpad; jde spe o mnohotvrn kult, o jaksi nadduevn (nebo podduevn) stav, jen pohlcuje rozmanit obady a povry navzjem patn spjat. Dleit je jenom, aby se udrel skryt ohe, iv plamen a k jeho viv je dobr vechno. V tomto stavu nen u nic nemonho. Prodn zkony jsou vyloueny, svt se stv fluidem. Vdcov SS prohlaovali, e Lamansk prliv je mnohem u, ne udvaj atlasy. Pro n stejn jako pro indick mudrce ped dvma tisci lety, stejn jako pro biskupa Berkeleye v 18. stolet byl vesmr jen iluz a jeho struktura mohla bt upravovna aktivn mylenkou zasvcenc. Jev se nm jako pravdpodobn pouvn kouzelnho triku, silnho mystickho luciferovskho proudu, o nm jsme podali nkolik vysvtlen v pedchozch kapitolch. To vechno me slouit vysvtlen znanho potu stralivch skutenost, zpsobem realistitjm, ne je zpsob konvennch historik, kte chtj vidt za tolika lenmi a krutmi iny jedin velikstv syfilitika, sadismus hrstky neurotik a otrockou poslunost houfu zbablc. Podle sv metody vm nyn pedlome zprvy a dokumenty o jinch zanedbvanch aspektech magickho socialismu: o spolenosti Thule, vrcholn organizaci ernho du, a o spolenosti Ahnenerbe. Shromdili jsme o tom dosti rozshlou dokumentaci asi o tisci stranch. Ale tato dokumentace by vyadovala jet jedno proven a hojn doplnn, kdybychom chtli napsat jasn, siln a pln dlo. To je momentln nad nae monosti. Krom toho nechceme pli zatovat tuto knihu, je pojednv o soudob historii jenom jako o pkladu fantastickho realismu. Zde je tedy krtk shrnut nkolika osvtlujcch zjitn. Jednoho dne na podzim roku 1923 umr v Mnichov zvltn osobnost, bsnk, dramaturg, urnalista a bohm, kter si dal kat Dietrich Eckardt. Ml plce splen yperitem, a ne upadl do agnie, vykonal velmi osobitou modlitbu ped ernm meteorem, o nm kal: To je mj posvtn kmen z kby a kter odkzal profesoru Oberthovi, jednomu z tvrc astronautiky. Odeslal pedtm dlouh rukopis svmu pteli Haushofferovi. Jeho zleitosti byly v podku. Umral, ale spolenost Thule bude dle t a zhy zmn svt a ivot na svt. V roce 1920 se Dietrich Eckardt a jin len spolenosti Thule, architekt Alfred Rosenberg, seznmili s Hitlerem. Dali si s nm prvn schzku ve Wagnerov dom v Bayreuthu. Po ti roky budou neustle kolem malho kaprla z reichswehru, budou dit jeho mylenky a iny. Konrad Heiden pe v knize o Hitlerovi: Eckardt se ujm duchovnho formovn Adolfa Hitlera. U ho tak pst a mluvit. Jeho vyuovn se vyvj dvma smry: ve smru tajn nauky a ve smru nauky o propagand. Vylil nkter z rozhovor, kter ml s Hitlerem v tomto druhm smru, v zajmav broue nazvan Bolevismus od Moje k Leninovi . V ervenci 1923 se stane tento nov uitel Eckardt jednm ze sedmi zakldajcch len nacionln socialistick strany. Sedm: posvtn slo. Na podzim, kdy umr, k: Nsledujte Hitlera, bude tanit, ale hudbu jsem napsal j. Dal jsem mu prostedky, jak vstoupit ve spojen s Nimi... Nelitujte m, uke se, e jsem zapsobil na djiny vce ne kterkoli jin Nmec...

Legenda o Thule sah do minulosti a ke vzniku germnstv. Jde pr o jaksi ostrov zmizel nkde na dalekm severu. Je to Grnsko? Nebo Labrador? Jako Atlantida i Thule pr byla magickm stedem pohlcen civilizace. Podle Eckardta a jeho ptel nebyla pr vechna tajemstv Thule ztracena. Bytosti prostedkujc mezi lovkem a inteligencemi z vnjku maj pr pro zasvcence k dispozici celou zsobrnu sil, z nich se d erpat, aby se Nmecku navrtila vlda nad svtem, aby se z Nmecka stal nrod zvstujc budouc nadlidstv, promny lidskho rodu. Jednoho dne se legiony pohnou, aby zniily vechno, co pekelo duchovnmu osud Zem, a budou zeny neomylnmi mui, ivenmi ze zdroj energie a vedenmi Velkmi Pedky. To jsou bje obsaen v rijskm uen Eckardtov a Rosenbergov, bje, kter tito proroci magickho socialismu uvdj do Hitlerovy due, kter je citlivm mdiem. Ale spolenost Thule pece jenom nen dosud nic jinho ne mal mocn stroj na promchn snu a skutenosti. Velmi rychle se stane pod jinmi vlivy a s jinmi osobami nstrojem mnohem podivnjm, nstrojem schopnm zmnit i samu povahu skutenosti. Teprve s Karlem Haushofferem nabude, jak se zd, skupina Thule svho skutenho charakteru tajn spolenosti zasvcenc, kte jsou ve styku s neviditelnm svtem, a stane se magickm stedem nacismu. Hitler se narodil v Braunau nad Innem 20. dubna 1889 v 17.30 v solnohradskm pedmst v sle 219. Toto rakousko-bavorsk pohranin msto, styn bod dvou velkch nmeckch stt, se stalo pozdji fhrerovi mstem symbolickm. Poj se k nmu zvltn tradice. Je to pln paenit mdi. Je to rodn msto Willyho a Rudiho Schneider, jejich psychick pokusy budily senzaci asi ped ticeti lety. Hitler ml stejnou kojnou jako Willy Schneider. Jean de Pange napsal v roce 1940: Braunau je stediskem mdi. Jedno z nejznmjch je pan Stokhammesov, kter si v roce 1920 vzala ve Vdni prince Joachima Pruskho. Do Braunau pivdl mnichovsk spiritista, baron Schrenk-Notzing, sv mdia, z nich jedno byl prv Hitlerv bratranec. Okultismus u, e kdy si lenov skupiny smili skryt sly jistou smlouvou, mohou tyto sly vyvolat jen prostednictvm kouzelnka, kter neme jednat bez mdia. Vechno se odehrv tak, jako kdyby Hitler byl bval mdiem a Haushoffer kouzelnkem. Kdy Rauschning popisoval frera, ekl: lovk mus nutn myslet na mdia. Vtinou jsou to bytosti obyejn, bezvznamn. Nhle na n spadnou jako z nebe sly, kter je pozvednou znan nad obvyklou rove. Tyto sly jsou vnj, mimo jejich skutenou osobnost. Jsou to nvtvnci, kte pili z jinch planet. Mdium je posedl. Kdy ho opust, upadne opt do bezvznamnosti. Takto nepopirateln urit sly prochzej Hitlerem. Sly tm dmonick, pro n osobnost jmnem Hitler je jenom okamitm pestrojenm. Toto nahromadn banality a kromobyejnosti vytv nesnesitelnou dualitu, kter si vimnete, jakmile s nm pijdete do styku. Tuhle bytost by si mohl vymyslet Dostojevskij. Takov je tedy dojem, kter v t podivn tvi bud spojen chorobnho zmatku a nejist moci. Strasser: Kdo poslouch Hitlera, vid nhle, jak se vynouje Vdce lidsk slvy... Za temnm oknem se objev svtlo. Pn s komickm kartkem vous se promn v archandla... Archandl potom odlet a zbv tu jen Hitler, kter si sed zalit potem, oi jako skeln. Bouchez: Dval jsem se na jeho oi, oi, kter se zmnily v oi mdia... Obas se odehrvalo cosi podobnho ektoplazmatickm jevm. Nco jako by bydlelo v enkovi. Uvolovalo se z nho fluidum... Pak se opt scvrkval v cosi vednho a dokonce sprostho. Vypadal unaven jako vybit baterie. Franois-Poncet: Dostval se do jakhosi transu jako mdium, vraz jeho tve se blil extatickmu vytren. Za tmto mdiem vak bezpochyby nestl jedin lovk, ale cel skupina, soubor energi, magick centrla. A zd se nm jist, e Hitler byl oivovn nm jinm ne tm, co vyjadoval, silami a naukami patn koordinovanmi, ale nekonen hroznjmi ne pouh nacionln socialistick teorie. Mylenka mnohem vy ne jeho, kter ho neustle pesahuje a z n on dv nrodu a svm spolupracovnkm jen drobty tce vulgarizovan. Mocn rezontor Hitler byl vdycky ,bubnem, jak se tm chlubil u v mnichovskm procesu, a bubnem vdycky zstal. Ale zachoval si a vyuil to, co v souhe okolnost slouilo jeho

ctidosti po dobyt moci, snu po ovldnut svta a jeho len pedstav: biologick selekci lovka-boha, napsal o nm dr. Achille Delmas. Ale je jet jin sen a jin posedlost: zmnit ivot na cel planet. Stv se mu, e tato skryt mylenka vyve nebo proraz nhle malm otvorem. ekl Rauschningovi: Nae revoluce je nov etapa nebo sp definitivn etapa vvoje, kter vede k potlaen historie... Nebo jet: Vy o mn nic nevte, moji kamardi ze strany nemaj nejmen pedstavu o snech, ktermi jsem posedl, a o obrovit budov, jej zklady budou alespo poloeny, a zemu... Dochz k rozhodujcmu obratu svta. Ocitme se na stejnm bod as... Dojde k rozvratu planety, kter vy nezasvcenci nemete chpat... To, co se dje, je nco vce ne nstup novho nboenstv... Rudolf Hess byl Haushofferovm asistentem, kdy tento vyuoval na mnichovsk universit. On navzal spojen mezi Haushofferem a Hitlerem. (Utekl z Nmecka letadlem a provedl tento ztetn husarsk kousek, kdy mu Haushoffer ekl, e ho vidl ve snu, jak let do Anglie. Ve vzcnch okamicch jasnho vdom, kter mu ponechvala jeho nevysvtliteln choroba, prohlsil pr zajatec Hess, posledn peil ze skupiny Thule, jasn a zsadn, e Haushoffer byl kouzelnk, skryt mistr.) Kdy selhal pokus o pu, Hitler byl uvznn ve vzen v Landshutu. Generl Karl Haushoffer, kterho tam uvedl Hess, navtvuje Hitlera kadodenn, trv u nho cel hodiny, rozvj jeho teorie a t z nich vechny argumenty vhodn k pevzet politick moci. Kdy je s Hessem sm, Hitler upravuje pro vnj propagandu Haushofferovy teze a Rosenbergovy plny v celek, kter hned diktuje do Mein Kampfu . Karl Haushoffer se narodil roku 1869. Pobval asto v Indii a na Dlnm vchod. Byl vyslancem v Japonsku a nauil se japonsky. Podle nho pochz nmeck nrod ze Stedn Asie a trvalost, velikost i ulechtilost svta jsou zajiovny indogermnskou rasou. V Japonsku byl Haushoffer zasvcencem jedn z nejdleitjch tajnch buddhistickch spolenost a zavzal se pr pro ppad, e by selhal ve svm posln, e spch obadn sebevradu. V roce 1914 Haushoffer jako mlad generl na sebe upozornil kromobyejnou schopnost pedvdat udlosti: hodinu neptelskho toku, msta dopadu dlovch stel, boue, politick zmny v zemch, o nich vbec nic nevdl. Byl tmto darem pedvdavosti obdaen tak Hitler, nebo mu Haushoffer vnukval sv vlastn osvcen? Hitler pedpovdl pesn datum vstupu svch vojsk do Pae, datum pjezdu do Bordeaux prvnch lod, kter prorazily blokdu. Kdy se rozhodne k obsazen Porn, vichni evropt znalci, vetn nmeckch, jsou pesvdeni, e Francie a Anglie se postav na odpor. Hitler pedpov, e nikoli. Oznm pedem datum Rooseveltovy smrti. Po prvn svtov vlce se Haushoffer znovu pust do studi a zd se, e se zamil vlun na politick zempis. Zakld revui Geopolitik a publikuje etn dla. Je velmi zajmav, e tato vychzejc dla se zakldaj na zce materialistickm politickm realismu. Tato starost, je se projevuje u vech len skupiny, aby pouvali vnj ei ryze materialistick a dopravovali tak na veejnost sv pseudovdeck nzory, neustle mate stopy. Geopolitik v nm zakrv jinou osobnost, Schopenhauerova ka vedenho k buddhismu, obdivovatele Ignce z Loyoly, kter je v pokouen vldnout nad lidmi, zakrv v nm mystickho ducha, jen hled skryt skutenosti, lovka velk kultury a velk duevn sly. Zd se, e prv Haushoffer vybral za znak hnut hkov k. V Evrop jako v Asii byla svastika vdy pokldna za magick znamen. Spatoval se v n symbol slunce a pramen ivota a plodnosti nebo symbol blesku, projev boho hnvu, kter je nutno zaehnat. Na rozdl od ke, trojhelnku, kruhu nebo msce nen svastika jednoduch znak, jen mohl bt vynalezen a znovu vynalezen v kadm vku lidstva a na kadm mst Zem se symbolikou pokad odlinou. Je to prvn znak nakreslen s pesnm zmrem. Studujeme-li, jak se il, octneme se ped problmem prvnch vk, spolenho pvodu rznch nboenstv, prehistorickch vztah mezi Evropou, Asi a Amerikou. Jeho nejdvnj stopa byla pr objevena v Transylvnii a je z doby na sklonku obdob hlazenho kamene. Najdeme ji na stovkch veten, kter pochzej ze 14. stolet ped Kristem, a ve vykopvkch Trje. Objevuje se v Indii ve 4.

stolet ped n. l. a v n v 5. stolet po Kristu. 0 stolet pozdji ji nachzme v Japonsku ve chvli, kdy je tam uvdn buddhismus, jen z n vytv svj znak. Zsadn zjitn: je zcela neznm nebo se objevuje jen nhodn v cel semitsk oblasti, v Egypt, u Chaldejc, v Asrii, u Fnian. Je to symbol vlun rijsk. V roce 1891 upozoruje Ernest Krauss germnskou veejnost na tuto skutenost: Guido List popisuje v roce 1908 ve svch populrnch dlech svastiku jako symbol istoty krve, kter je zrove znakem esoterickho poznn, jak bylo odhaleno rozlutnm v Edd. Na rusk dvr byl hkov k uveden carevnou Alexandrou Fjodorovnou. Stalo se tak vlivem teosof? Nebo spe pod vlivem mdia Badmajeva, podivn osobnosti vychovan ve Lhase, je pak navzala etn spojen s Tibetem? A prv Tibet je jednou z oblast svta, kde pravotoiv nebo levotoiv svastika nachz nejbnj uit. Sem je nutno umstit velmi pekvapujc pbh. Na ze Ipatijevova domu nakreslila carevna ped svou popravou hkov k, kter doprovodila npisem. Npis byl vyfotografovn a pak si pospili s jeho smaznm. Kutpov vlastnil pr tuto fotografii pozenou 24. ervence, zatmco oficiln fotografie nese datum 14. srpna. Dostal pr rovn do schovy ikonu objevenou na tle carevny. V tto ikon pr se nachzelo jin poselstv, je narelo na tajnou spolenost Zelenho draka. Podle agenta rozvdky, jen byl pozdji za zhadnch okolnost otrven a jen uval ve svch romnech pseudonymu Teddy Legrand, zmizel pr Kutpov beze stopy, protoe byl unesen a zavradn na trojstov jacht barona Otty Bautenase, kter se stal pozdji tak obt vrady. Teddy Legrand pe: Velik bl lo se jmenovala Asgard . Byla tedy poktna je to pouh nhoda? slovem, jm islandsk legendy oznauj krlovstv krle Thule. Podle Trebiche Lincolna (kter tvrdil, e je ve skutenosti lama Djordni Den) spolenost Zelench, spznn se spolenost Thule, mla svj pvod v Tibetu. Jist tibetsk mnich v Berln, pezvan mu v zelench rukavikch, kter dal tikrt uveejnit v tisku naprosto pesn pedem poet hitlerovskch poslanc, kte se dostanou do skho snmu, pijmal pravideln Hitlera. Byl, jak kali zasvcenci, dritelem kl ke krlovstv Agarthi. A to ns pivd zpt k Thule. Ve chvli, kdy vychz Mein Kampf , je vydna tak kniha Rusa Osendovskho Lid, zv ata a bozi , v n jsou poprv veejn vyslovena jmna Schamballah a Agarthi. Tato jmna znovu uslyte z st odpovdnch initel z Ahnenerbe pi norimberskm procesu. Ale je rok 1925. Nacionln socialistick strana zan aktivn pibrat pvrence. Horst Wessel, Hrbigerova prav ruka, organizuje derky. Ptho roku je zabit komunisty. Na jeho pamtku skld bsnk Ewers pse, je se stane posvtnou hymnou hnut. Ewers, jen je nmeckm Lovecraftem, vstoupil s nadenm do strany, protoe v n vid pvodn nejsilnj vraz mocnost zla. Sedm mu zakladatel, kte sn o tom, e zmn ivot, je naprosto jisto, fyzicky i duchovn jisto, e je nesou tyto ern mocnosti. Mme-li pesn zprvy, pak psaha, kter je sdruuje, a bje, j se dovolvaj, aby v n erpali energii, dvru a nadji, m svj zdroj v jist tibetsk legend. Ped ticeti nebo tyiceti stoletmi existovala v pouti Gobi vyspl civilizace. Po katastrof, snad atomick, se Gobi zmnilo v pou, a kdo unikl, vysthoval se, jedni do severn Evropy, druz na Kavkaz. Bh nordickch legend Thor byl pr jednm z hrdin tohoto sthovn. Zasvcenci skupiny Thule byli pesvdeni, e vysthovalci z Gobi vytvoili zkladn lidsk plm, rijsk kmen. Haushoffer hlsal nutnost nvratu k pramenm, to jest nutnost dobt celou vchodn Evropu, Turkestn, Pamr, Gobi a Tibet. Tyto zem pedstavovaly v jeho och srdce svta, a kdokoli ovld tuto oblast, ovld svt. Podle legendy, v t podob, jak se bezpochyby dostala k Haushofferovi kolem roku 1905 a jak ji po svm zpsobu vyprv Ren Gunon v Krli sv ta , se po katastrof v Gobi pni vysok civilizace, dritel znalost, synov Vnjch Inteligenc, usadili v obrovsk soustav jeskyn pod Himlajem. V srdci tchto sluj se roztpili ve dv skupiny. Jedna la cestou prav ruky, druh cestou lev ruky. Prvn skupina m pr sv stedisko v Agarthi, mst kontemplace, skrytm

mst dobra, chrmu neasti na svt. Druh prola pr Schamballahem, mstem nsil a moci, jeho sly ovldaj ivly, lidsk masy a urychluj pchod lidstva k obratnku vk. Mgov vedouc lidstvo mohou pr uzavt smlouvu s Schamballahem pomoc psah a obt. V Rakousku ohlaovala skupina Edelweiss v roce 1928, e se zrodil nov mesi. V Anglii prohlaovali sir Museyl a Ballamy jmnem hrbigerovsk doktrny, e svtlo se dotklo Nmecka. V Americe se objevily Stbrn cesty plukovnka Ballarda. Jist poet velkch Anglian se sna zburcovat veejn mnn proti tomuto hnut, v nm vid pedevm duchovn hrozbu, vzestup belskho nboenstv. Kipling nad potlait hkov k, kter zdob oblky jeho knih. Lord Tweedsmuir pc pod jmnem John Buchan vydv dva klov romny Soud svitu a Kne v zajet , kter obsahuj popis nebezpe, do nich me uvrhnout zpadn civilizaci centrla energi intelektulnch, spiritulnch a magickch, zamench ke zlu. Saint-Georges Saunders odhaluje v Sedmi sp ch a v Skrytm krlovstv temn plameny nacistickho esoterismu a jeho tibetskou inspiraci. V roce 1926 se usad v Berln a v Mnichov mal kolonie Ind a Tibean. Kdy Rusov vstoup do Berlna, najdou mezi mrtvolami tisc dobrovolnk smrti v nmeckch uniformch bez papr a oznaen, pslunk himaljsk rasy. Jakmile zan hnut disponovat velkmi finannmi prostedky, organizuje do Tibetu etn expedice, kter pokrauj prakticky a do roku 1943. lenov skupiny Thule mli zskat hmotnou vldu nad svtem, mli bt ochrnni ped jakmkoli nebezpem a jejich innost mla psobit na tisc let, a do pt potopy. Zavazovali se, e zemou vlastn rukou, dopust-li se chyby, kter by poruila smlouvu, a e budou konat lidsk obti. Vyhuben cikn (750 000 mrtvch) mlo, jak se zd, jen magick dvody. Wolfram Sievers byl oznaen za vykonavatele, za kata obadnka, za ritulnho hrdloeza. Vrtme se k tomu vzpt, ale je dobr si posvtit ihned odpovdajcm zakzanm svtlem na jeden z aspekt dsivho problmu, kladenho modernmu svdom tmto hromadnm hubenm. Podle pedstav hlavnch odpovdnch lo o pekonn lhostejnosti Mocnost, o pipoutn jejich pozornosti. Od May a k nacistm zstv v tom smysl lidskch obt. asto bhem norimberskho procesu dochzelo k divu nad lhostejnost nejvych hlav odpovdnch za tyto vrady. Krsn a dsiv slova, kter klade Merrit do st jednoho ze svch hrdin ve svm romn Obyvatel p eludu , nm snad pomohou pochopit tento postoj: Zapomnl jsem, jako jsem na n zapomnal vdycky, na obti v temnm vzruen obadem... 14. bezna 1946 zabil Karl Haushoffer svou cho Martu a sm spchal sebevradu podle japonsk tradice. dn pomnk, dn k neoznauje jeho hrob. Dovdl se se zpodnm o poprav svho syna Albrechta v tboe Moabit, zatenho s organiztory spiknut proti Hitlerovi a atenttu, kter selhal 20. ervence 1944. V zakrvaven kapse Albrechtova atu se nael rukopis bsn: K mmu otci promluvil osud, jen na nm bylo, aby vrhl zpt dmona zla do jeho vzen. Mj otec ale zlomil pee, nectil vdech zla, pustil dmona do svta... Cel tento vklad pi sv rychlosti a nevyhnuteln nesoustavnosti zachycuje jen zm shod, zznam, nznak, domnnek. Je samozejm, e prvky shromdn zde podle na metody nevyluuj naprosto vklad hitlerovskho fenomnu na zklad politiky a ekonomie. Je tak samozejm, e vechno v duchu, ba i v podvdom lid, o nich mluvme, nebylo ureno tmito vrami. Ale len obrazy, kter popisujeme, a pokldan jen za obrazy nebo za skutenosti, znepokojovaly tyto mozky v t i on chvli. To alespo se nm jev jako naprosto jist. Nae sny v ns vak neuhasnaj jako hvzdy, kdy nastane den. Z dle za naimi city, mylenkami, iny. Jsou fakta a je podzemn fakt a to my chceme probdat.

Nebo spe jen upozorujeme, oprajce se o nkolik bod, kter mme k dispozici, e by se probdat mlo. Sami meme ci jen jedno, e v tomto podzem je vt tma, ne si myslte. X Himmler a problm naruby. Obrat roku 1934. ern d u moci. Bojovn mnii se smrtihlavem. Zasv covn v hradech. Sieversova posledn modlitba. Podivn innost Ahnenerbe. Velkokn z Friedrich Hielscher. Jngerova zapomenut poznmka. Smysl jedn vlky a jednoho vt zstv. Bylo to za krut zimy roku 1942. Nejlep nmet vojci a vkvt zbran SS poprv u nepostupoval, nhle zmrazen v drch rusk stepi. Tvrdojn Anglie se pipravovala na budouc boje a Amerika se mla zhy pohnout. Jednoho jitra tto zimy nael v Berln tlust doktor Kersten, z jeho rukou vyzaovalo fluidum, svho klienta, skho vdce Himmlera, smutnho a rozvrcenho. Drah pane Kerstene, tonu v stralivch zkostech. Zanal pochybovat o vtzstv? Nikoli. Rozepjal si kalhoty, aby se podrobil masi bicha, a nataen, s oima upenma ke stropu, zaal mluvit. Vysvtloval: Vdce pochopil, e nebude mru na zemi, dokud bude naivu jedin id... A tak mi nadil, pokraoval Himmler, abych okamit zlikvidoval vechny idy, kter mme v moci. Jeho dlouh, such ruce spovaly na divan nehnut, jako by byly zmrzl. Odmlel se. Uasl Kersten vidl, jak krunem mistra ernho du pronik zblesk soucitu, a jeho hrzou se mihla nadje: Ano, ano, odpovdl, vy v hloubi svho svdom neschvalujete tuto krutost... chpu v hrozn smutek. Ale to nen ono! Vbec ne! zvolal Himmler a vztyil se. Vy niemu nerozumte! Hitler si ho povolal. Podal ho, aby zlikvidoval okamit pt a est milin id. Byla to ohromn prce a Himmler byl unaven. A pak, ml v t chvli hrozn moc vc na prci. Bylo nelidsk vyadovat od nho jet tohle sil navc v ptch dnech. Opravdu nelidsk. To tak naznail svmu milovanmu vdci a milovan vdce nebyl spokojen, zmocnil se ho hrozn hnv a Himmler byl te velmi smuten, e na chvli podlehl vyerpn a sobectv. Jak si vysvtlit tuto stralivou zvrcenost vech hodnot? K tomu nesta povolat na pomoc jen lenstv. To vechno se odehrv ve vesmru rovnobnm s nam, jeho struktury a zkony jsou radikln odlin. Fyzik George Gamov si pedstavuje paraleln vesmr, v nm by napklad koule japonskho kulenku spadla do dvou otvor najednou. Vesmr, ve kterm ij lid jako Himmler, je pinejmenm stejn ciz vesmru naemu jako vesmr Gamovv. Skuten lovk, zasvcenec Thule, je ve spojen s Mocnostmi a veker jeho energie je zamena ke zmn ivota na zemkouli. Mdium d od skutenho lovka, aby zlikvidoval nkolik milin pololid? Budi, ale chvle je nevhodn zvolena. Je to absolutn nutn? Ihned? Nue dobr. Pekonejme jet trochu sami sebe, obtujme se jet vce. .. 20. kvtna 1945 zajali britt vojci na most v Berweverde, 25 mil na zpad od Lneburgu, velkho mue kulat hlavy a zkch ramen, kter ml papry na jmno Hitzinger. Odvedli ho na vojenskou policii. Byl v civilu a ml psku pes prav oko. Po ti dny se britt dstojnci snaili odhalit jeho skutenou totonost. Nakonec unaven sundal svou psku a ekl: Jmenuju se Heinrich Himmler. Nevili mu. Trval na svm. Aby ho vyzkoueli, pinutili ho, aby se svlkl donaha. Pak mu dali na vybranou mezi americkou uniformou a pokrvkou. Zahalil se do pokrvky. Jeden z vyetovatel se chtl pesvdit, e neskrv nic na intimnch mstech tla. Jin ho podal, aby otevel sta. Tehdy vze rozkousl ampulku s kyanidem ukrytou v zubu a klesl mrtev k zemi. Ti dny nato pevzal jeden major a ti poddstojnci jeho tlo. Odebrali se do lesa nedaleko Lneburgu, vykopali hrob, hodili do nj mrtvolu a peliv uhladili pdu. Nikdo

pesn nev, kde odpov Himmler, pod kterou vtv znjc tbetnm ptk se rozkld tlo toho, kdo se pokldal za znovuvtlen csae Jindicha I., Ptnka. Kdyby Himmler il a byl postaven ped norimbersk tribunl, co by byl mohl ci na svou obranu? Nebylo spolenho jazyka mezi nm a leny poroty. Nebydlel na tto stran svta. Patil cele jinmu du vc a ducha. Byl to bojujc mnich z jin planety. Nebylo dosud mono s uspokojenm vysvtlit, k alobce Poetel, skryt psychologick zmry, kter zplodily Osvtim a vechno, co toto jmno pedstavuje. Norimbersk procesy tak podstatn do vci nevnesly mnoho svtla a hojnost psychoanalytickch vklad, kter prohlaovaly bez obalu, e cel nrody mohou ztratit duevn rovnovhu stejnm zpsobem jako izolovan individuum, jenom zatemnila cel problm. Nikdo nev, co se odehrvalo v mozcch lid, jako byli Himmler a jemu podobn, kdy dvali vyhlazovac rozkazy. Kdy se vak postavme na stanovisko toho, co nazvme fantastickm realismem, zd se nm, e zanme pece jen nco vdt. Denis de Rougemont kal o Hitlerovi: Nkte lid se domnvaj, protoe to poctili v jeho ptomnosti v podob jaksi posvtn hrzy, e je sdlem njak Vldy, Trnu nebo Moci, asi jako kdy svat Pavel mluv o duch druhho du, kter mohou tak spadnout do jakhokoli tla a usadit se v nm jako posdka. Slyel jsem ho pronet jednu z jeho velkch e. Odkud m tu nadlidskou moc, kterou rozvj? Ctme velmi dobe, e energie takov povahy nevychz z individua, a dokonce, e se me projevit, jen kdy individuum odsuneme stranou, kdy se stane jen nositelem tto moci, kter unik na psychologii. To, co tu km, by byl romantismus nejniho druhu, kdyby dlo vykonan tmto muem a myslm tm samozejm moc, kter jeho prostednictvm psob nebylo skutenost, kter vyvolv zden as naeho vku. Nue, zd se, e Hitler za svho vzestupu k moci, kdy se mu dostalo nauen Eckardtovch a Haushofferovch, chtl vyut Moc, kter ml k dispozici nebo spe kter jeho prostednictvm psobily ve smyslu a smru politick a nacionalistick ctidosti celkem dosti omezen. Pvodn je to mal lovk zmtan silnou vlasteneckou a sociln vn. Nasazuje se v nim stupni; jeho sen m hranice. Jako zzrakem vak spje vped a vechno se mu da. Ale mdium, jm prochzej energie, nechpe samozejm jejich mohutnost a smr. Tancuje podle hudby, kter nen od nho. A do roku 1934 se domnv, e kroky, kter provd, jsou dobr. Ale vypadv ponkud z rytmu. Domnv se, e sta, aby vyuval Moc. Ale Moci neslou lovku, lovk slou jim. A to je vznam (nebo jeden z vznam) podstatn zmny, kter zasahuje bhem istky v ervnu 1934 a bezprostedn po n. Hnut, o nm se Hitler sm domnval, e m bt nacionln a socialistick, se stv tm, m mlo bt, pimkne se tsnji k tajn doktrn. Hitler se nikdy neodv podat o ty ze Strasserovy sebevrady a daj mu podepsat rozkaz, kter povzn SS na rove autonomn organizace nadazen stran. Joachim Gunthe pe v jedn nmeck revui po porce: ivotn mylenka, kter ivila SA, byla poraena 30. ervna 1934 ideou ist belskou, ideou SS. Je obtno pesn urit den, kdy se v Hitlerovi zrodil sen o biologick mutaci, k dr. Delmas. Idea biologick mutace je jen jedna z aspekt esoterickho apartu, jemu se nacistick hnut pizpsobuje lpe od tto doby, kdy se mdium stv nikoli naprostm lencem, jak se domnv Rauschning, ale ochotnjm nstrojem a bubenkem pochodu nekonen ctidostivjho, ne je pochod k moci jedn strany, nroda nebo dokonce rasy. Himmler je poven, aby zorganizoval SS nikoli jako policejn oddly, ale jako skuten nboensk d, hierarchizovan od laickch brat a k pedstavenm. V nejvych sfrch se nachzej mui vdom odpovdn za ern d, jeho existence ostatn nebyla nikdy oficiln uznna nacionln socialistickou vldou. V samm ln strany se mluvilo o tch, kte patili k vnitnmu kruhu, ale nikdy se jim nedostalo leglnho oznaen. Zd se bt jist, e doktrna, nikdy pln nezveejnn, spovala na absolutn ve v sly naprosto pekraujc obvykl lidsk sly. V nboenstv se odliuje teologie, pokldan za vdu, od mystiky intuitivn a nesdliteln. Prce spolenosti Ahnenerbe, o nich budeme mluvit dle, jsou teologickou strnkou, ern d je mystickou strnkou nboenstv Pn Thule.

Je nutno si dobe uvdomit, e od chvle, kdy cel stmelovac a podncovac dlo hitlerovsk strany mn smr, nebo lpe eeno, orientuje se psnji ve smru tajn doktrny, vce nebo mn sprvn chpan, vce nebo mn sprvn aplikovan a dosud mdiem umstnm na mst propagandy, nemme ped sebou u hnut nacionln a politick. Tmata zstanou zhruba stejn, ale pjde u jen o e exoterickou, j se promlouv k davm, o popis bezprostednch cl, za nimi se skrvaj jin cle. Vechno u ztratilo vznam krom nenavnho sledovn neslchanho snu. Od t chvle, kdy by byl ml Hitler k dispozici nrod, kter by uml lpe ne nmeck nrod slouit nastolen jeho nejvy mylenky, nebyl by vhal a byl by nmeck nrod obtoval. Nikoli svou nejvy mylenku, ale nejvy mylenku magick skupiny, kter jednala jeho prostednictvm. Brasillach uznv, e by obtoval veker lidsk tst, sv i svho nroda nvakem k tomu, kdyby mu to tajupln povinnost, j byl posluen, pikzala. Prozradm vm jedno tajemstv, ekl Hitler Rauschningovi, zakldm d. A vyvolv ped nm hrady, kde se bude konat prvn zasvcen. A dodv: Odtamtud vzejde druh stupe lovka, jen bude mrou a stedem svta, lovka-boha. lovk-bh, ndhern ztlesnn Byt, bude jakoby obrazem kultu... Ale jsou stupn, o nich mi nen dovoleno mluvit... Jako centrla energie postaven kolem sv matesk centrly, ern d izoluje vechny sv leny od svta, a u pat k jakmukoli stupni zasvcen. Samozejm, pe Poetel, jen zcela mal okruh nejvych hodnost a hlavnch velitel SS byl zasvcen do tchto teori a podstatnch poadavk. lenov rznch ,ppravnch formac se o nich dovdali, jen kdy museli dat sv velitel o svolen k satku nebo kdy byli postaveni pod zvltn pravomoc, ostatn krajn psnou, ale jejm vsledkem bylo, e nepodlhali pravomoci civiln sprvy. Tehdy shledvali, e krom zkon du nemaj dnou jinou povinnost a e pro n neexistuje soukrom ivot. Bojujc mnii, pslunci SS s umrl hlavou (je dleit nesmovat je s jinmi skupinami SS, jako byly zbran SS sloen z laickch brat nebo terci du, nebo tak s lidskmi mechanismy sestrojenmi jako npodoba skutenho SS, jako odlitky vzoru) doshnou prvnho zasvcen v hradech. Ale nejdve projdou seminem zvanm la Napola. Kdy Himmler otevral jednu z tchto Napol nebo ppravnch kol, pevedl celou doktrnu na jejho nejmenho jmenovatele: Vit, poslouchat, bojovat, to je ve. Jsou to koly, kde jak k Schwarze Korps 26. listopadu 1942, se u rozdvat a pijmat smrt. Pozdji, budou-li toho hodni, pochop kadeti pijat do hrad, e pijmout smrt me bt interpretovno ve smyslu odumt sm sob. Ale nejsou-li hodni, pak se dokaj fyzick smrti na bitevnch polch. Tragdie velikosti je v tom, e je nutno jt pes mrtvoly. A co na tom sejde? Vichni lid nemaj skutenou existenci a je cel hierarchie existenc od lovka zdnlivho a po velkho mga. Sotva vystoupil z nicoty, u se do n kadet vrac a zahldl jenom ve sv spse cestu, je vede k ndhern podob Byt... Na tchto hradech se skldaly sliby a tam se vstupovalo do nezvratnho nadlidskho osudu. ern d pevd v in hrozby doktora Leye: Ten, komu strana odebere prvo na hndou koili a kad z ns si to mus dobe uvdomit, ten neztrat jenom sv funkce, ale bude znien ve sv osob i v osobch sv rodiny, sv eny a svch dt. Takov jsou tvrd zkony, neltostn zkony naeho du. Zde se ocitme mimo svt. Nejde tu u o vn Nmecko nebo o nacionln socialistick stt, ale o magickou ppravu lovka-boha, lovka, kter pijde po lidech a kterho Mocnosti polou na Zemi, a upravme rovnovhu duchovnch sil. Obad, pi nm se dostvala runa SS, se pr dosti podobal tomu, co popisuje Reinhold Schneider, kdy ped nmi vyvolv leny du nmeckch ryt ve velkm sle Remteru v Marienburgu, jak se sklnj a skldaj slib, jen z nich in crkev bojujc: Pichzeli z kraje rozmanitch tv, kde vel ivot. Vstupovali do psn uzavenosti tohoto hradu a opoutli sv osobn tty, jejich erby nosili nejmn tyi jejich pedkov. Te jejich znakem bude k, jen naizuje vst nejt boj, jak me bt, a jen zajiuje vn ivot; Ten, kdo v, mnoho nemluv. Neexistuje dn popis zasvtitelsk

ceremonie na nacistickch hradech, ale vme, e se takov obad konal. kalo se mu obad hustho vzduchu a byla to narka na ovzdu mimodnho napt, kter tam vldlo a rozptlilo se, teprve kdy byly sloeny sliby. Okultist jako Lewis Spence se domnvali, e v tom vid ernou mi v nejist satansk tradici. Proti tomu Willi Frieschauer ve svm dle o Himmlerovi vykld hust vzduch jako okamik naprost otuplosti astnk. Mezi tmito dvma tezemi je msto pro interpretaci realistitj a tedy fantastitj. Nezvratn osud. Byly vytvoeny plny, jak izolovat leny SS s umrl lebkou od svta zdnlivch lid po cel ivot. Bylo navreno vytvoit sdla, vesnice vetern rozdlen po celm svt, je by byly podzeny jen sprv a autorit du. Ale Himmler a jeho brati pojali sen mnohem mohutnj. Svt ml mt za vzor svrchovan stt SS. Na mrov konferenci, ekl Himmler v beznu 1943, se svt dov, e star Burgundsko bude znovu vzkeno, tato zem, je byla kdysi zem vd a umn a ji Francie ponila na rove slepho steva chovanho v lihu. Svrchovan burgundsk stt se svou armdou, svmi zkony, penzi a potovnictvm bude vzornm sttem SS. Bude obsahovat romnsky mluvc vcarsko, Pikardii, Champagne, Franche Comt, Henagvsko a Lucembursko. edn e bude pirozen nmina. Nacionln socialistick strana tam nebude mt dnou moc. Budou tam vldnout jen SS a svt bude zrove zden a uasl ped tmto sttem, kde budou uplatnny koncepce svta SS. Skuten mu vychovan zasvcenm v SS stoj ve svch vlastnch och mimo dobro a zlo. Himmlerova organizace nepot s fanatickou pomoc sadist, kte vyhledvaj vli k vrad, pot s novmi mui. Mimo vnitn kruh, jen zahrnuje umrl lebky, jejich nelnky, bli tajn doktrn svou hodnost a jejich stediskem je Thule, svatyn vech svaty, existuje jet esesk prmrnho typu, kter je jenom strojem bez due, sloucm robotem. Lze ho doshnout standardn vrobou, tak, e se vyjde od zpornch vlastnost. Jeho vroba nen zvisl na doktrn, ale na prostch vchovnch metodch. Nejde vbec o potlaen nerovnosti mezi lidmi, ale naopak o jej znsoben a o to, aby se z n stal zkon chrnn nepekroitelnmi hradbami, k Hitler... Jak bude vypadat budouc spoleensk d? Kamardi, eknu vm to: bude v nm tda pn, bude v nm dav rznch len strany hierarchicky utdn, bude v nm velik masa anonym, kolektiv sloucch, navky podzench a jet pod nimi tda ovldnutch cizinc, modernch otrok. A nad tm vm nov vysok lechta, o n nemohu mluvit... Ale o tchto plnech nesmj nic vdt prost bojujc. Svt je hmota, je se d pemovat, aby se z n uvolnila energie soustedn kouzelnky, psychick energie schopn pilkat Mocnosti z Vnjku, Neznm Nadazence, Pny Vesmru. innost ernho du neodpovd dn politick nebo vojensk nutnosti, ale nutnosti magick. Koncentran tbory vznikaj ze zasvtitelsk magie, jsou symbolickm aktem, jakousi maketou. Vechny nrody budou vyrvny ze svch koen, promnny v obrovsk dav nomd, v hrubou hmotu, s n bude mono libovoln nakldat a z n vzejde kvt, lovk, kter je ve styku s bohy. Je to model planety naruby (jako kval Barbey dAurevilly, e peklo je nebe naruby), planety, je se stala magickou rol peorvanou ernm dem. Pi vyuovn na hradech je st tajn doktrny tradovna nsledujc formul: Existuje jen Kosmos ili Vesmr, iv bytost. Vechny vci, vechny bytosti, vetn lovka, jsou jen rzn a bhem vk se rozmnoujc formy ivho vesmru. My sami neijeme, dokud jsme si neuvdomili tuto bytost, kter ns obklopuje, objm a pipravuje skrz ns jin formy. Stvoen nen dokoneno, Duch Kosmu nedoel dosud klidu, bume pozorn na jeho pkazy, kter nm pedvaj bohov, my, zatvrzel kouzelnci hntouc krvav a slep lidsk tsto! Plynov pece v Osvtimi, to jejich obad. Plukovnk SS Wolfram Sievers, kter se omezil na ryze rozumovou obhajobu, podal, ne vstoupil do poprav komory, aby ho nechali naposled konat jeho bohoslubu, pronst tajupln modlitby. Pak bez nejmenho projevu citu nastavil svj krk katovi.

Byl generlnm sprvcem Ahnenerbe a jako takov byl v Norimberku odsouzen k smrti. Ahnenerbe, studijn spolenost zabvajc se zkoumnm ddictv svch pedk, byla zaloena soukrom Sieversovm duchovnm uitelem Friedrichem Hielscherem, mystickm ptelem vdskho badatele Sven Hedina, kter byl v zkch vztazch s Haushofferem. Sven Hedin, odbornk na Dln vchod, il dlouho v Tibetu a sehrl vznamnou roli prostednka pi vytven esoterickch nacistickch doktrn. Friedrich Hielscher nebyl nikdy nacista a udroval dokonce styky s idovskm filosofem Martinem Buberem. Ale jeho hlubok teze se blily magickm pozicm velkch mistr nacionlnho socialismu. Hitler uinil z Ahnenerbe v roce 1935, dva roky po jejm zaloen, oficiln organizaci pipojenou k ernmu du. Jej prohlen cle byly: Vyhledat msta, ducha, iny, ddictv indogermnsk rasy a sdlit lidu zajmavou formou vsledky tchto bdn. Toto posln se mus provdt s pouitm exaktnch vdeckch metod. Dokonal nmeck rozumov organizace postaven do slueb iracionality. V lednu 1939 byla Ahnenerbe zkrtka a jednodue vtlena do SS a jej vedouc pibrni do osobnho generlnho tbu Himmlerova. V t chvli mla k dispozici padest stav zench profesorem Wurstem, specialistou na star posvtn texty, kter vyuoval sanskrt na universit v Mnichov. Zd se, e Nmecko utratilo na vzkumy Ahnenerbe vce ne Amerika na vrobu prvn atomov bomby. Tato bdn smovala od vlastn vdeck innosti k studiu okultnch praktik, k vivisekci provozovan na vznch a ke pioni tajnch spolenost. Dolo k jednn se Skorzenym, aby se zorganizovala vprava, jejm clem byla krde svatho grlu, a Himmler vytvoil zvltn sekci, zpravodajskou slubu, je se starala o oblast nadpirozena. Seznam zprv, kter s velkm nkladem vydala Ahnenerbe, pekonv vekeru obrazotvornost: Ptomn stav bratrstva rosekrucin, symbolick potlaen harfy v Ulsteru, okultn vznam gotickch viek a vysokch cylindr v Etonu atd. Kdy se armdy pipravuj evakuovat Neapol, Himmler optovn opakuje rozkazy, aby zejmna nezapomnli odnst mohutn nhrobn kmen poslednho csae z rodu Hohenstauf. V roce 1943, po pdu Mussoliniho, shromd sk vedouc Himmler v jedn vile v okol Berlna est nejvtch nmeckch okultist, aby odhalili msto, kde je duce dren v zajet. Porady generlnho tbu zanaj seanc jginskho soustedn. V Tibetu navazuje na Sieversv rozkaz doktor Scheffer etn kontakty v lmaserich. Pivd do Mnichova k vdeckm studim rijsk kon a rijsk vely, jejich med m zvltn pednosti. Za vlky organizuje Sievers v tborech deportovanch hrzn pokusy, je se od t doby staly nmtem nkolika ernch knih. Ahnenerbe se obohatila o institut vdeckho bdn nrodn obrany, kter m k dispozici vechny monosti, je skt Dachau. Profesor Hirt, jen d tyto stavy, si zd sbrku typicky izraelitskch koster. Sievers odevzdv invazn armd v Rusku objednvku na sbrku lebek idovskch komisa. Kdy se v Norimberku pipomnaj tyto zloiny, zstv Sievers dalek jakhokoliv normlnho lidskho citu a soucit je mu zcela neznmou vc. Je nkde jinde. Sly jin hlasy. Hielscher hrl bezpochyby vznamnou lohu ve vypracovn tajn doktrny. Mimo tuto doktrnu zstv Sieversovo chovn stejn jako chovn ostatnch hlavnch odpovdnch mu zcela nepochopiteln. Termny mravn otrlost, mentln krutost, lenstv nic nevysvtluj. O duchovnm otci Sieversov nevme tm nic. Ale Ernst Jnger o nm mluv v denku, kter si vedl za let okupace v Pai. Jeho francouzsk pekladatel nezachoval poznmku, kter je v naich och stejn. Jej skuten smysl bije do o teprve pi realistickofantastickm vkladu nacistickho fenomnu. K datu 14. jna 1943 pe Jnger: Veer nvtva, Bogo. (Jnger z opatrnosti hal vysok osobnosti do pseudonym. Bogo je Hielscher, jako je Kniebolo Hitler.) V dob tak chud na pvodn sly se mi jev jako jeden z mch znmch, o nm jsem nejvce uvaoval, ani se mi podailo si vytvoit njak sudek. Kdysi jsem se domnval, e vstoup do historie na doby jako jedna z tch mlo znmch, avak nesmrn jemnm duchem vynikajcch osobnost. Nyn se domnvm, e sehraje vznamnj lohu. Mnoho jich ne-li vtina mladch intelektul generace, kter dospla po prvn svtov

vlce prolo jeho vlivem a asto i jeho kolou... Potvrdil mi podezen, kter chovm u dvno, e toti zaloil crkev. Stav se te nad vekeru dogmatiku a pokroil u velmi daleko v liturgii. Ukzal mi srii zpv a cyklus slavnost, pohansk rok, kter zahrnuje cel uspodn boh, barev, zvat, pokrm, kamen, rostlin. Vidl jsem tam, e posvcen svtla se slav 2. nora... A Jnger dodv na potvrzen na teze: Mohl jsem u Boga zjistit zkladn zmnu, je mi pipad typick pro celou nai elitu: vrh se do metafyzickch oblast s celm nadenm mylenky uhnten racionalismem. To m ohromilo u u Spenglera a potm to k pznivm pedpovdm. Dalo by se zhruba ci, e 19. stolet bylo stolet racionln a e 20. stolet je stolet kult. Kniebolo (Hitler) sm z nich ije, odkud i naprost neschopnost svobodomyslnch duch vidt teba jen i msto, kde pebv. Hielscher, kter nebyl znepokojovn, piel svdit pro Sieverse v norimberskm procesu. Ped soudci zstal na politickm odvrcen pozornosti a drel se e mysln absurdnch o rasch a kmenech pedk. dal o milost, aby sml doprovodit Sieverse k ibenici, a odsouzen odkval s nm modlitby zvltnho kultu, o nm tento nikdy nemluvil v prbhu vslechu. Pak se uchlil do stran. Chtli zmnit ivot a promsit ho se smrt jinm zpsobem. Pipravovali pchod Neznmho Nadazence. Mli magickou koncepci svta a lovka. Obtovali j vekeru mlde sv zem a pinesli bohm v ob ocen lidsk krve. Uinili vechno, aby si usmili Vli Mocnost. Nenvidli modern zpadn civilizaci, a je mansk nebo dlnick, zde jej fdn humanismus a tam zase jej omezen materialismus. Mli zvtzit, protoe byli nositeli ohn, kter jejich neptel, kapitalist nebo marxist, u sebe nechali u dvno pohasnout, nebo usnuli s mylenkou vednho a omezenho osudu. Mli se stt pny na tiscilet, nebo stli na stran mg, velkokn a demiurg... A te najednou byli poraeni, rozdrceni, odsouzeni, pokoeni obyejnmi lidmi, vkai vkaky nebo pijky vodky, lidmi bez nejmenho posvtnho vytren, s omezenou vrou a s cli zcela pzemnmi. A lidmi z povrchu svta, pozitivnmi, rozumnmi, morlnmi, lidmi prost lidskmi. Miliny dobrch lid dobr vle zlomily Vli ryt jiskivch temnot! Na vchod ti tkopdn mechaniztoi, na zpad ti puritni z bavlnky postavili v ohromnm mnostv tanky, letadla, dla. A vlastnili atomovou bombu, oni, kte nevdli, co jsou to velk skryt energie! A te, jako kdy hlemdi vylezou po deti, vynoili se z det olova soudci s okulry, profesoi lidskho prva a horizontln ctnosti, doktoi prostednosti, barytoni Armdy spsy, nostki ervenho ke, naivn kiklouni zpvajcch ztk a pili do Norimberka, aby udleli lekce ze zklad morlky pnm, bojujcm mnichm, kte podepsali smlouvu s Vymi mocnostmi, obtnkm, kte etli v ernm zrcadle, spojencm Schamballaha, ddicm grlu! A poslali je na ibenici a jednali s nimi jako se zloinci a zuivmi lenci! Jednu vc nemohli pochopit obalovan z Norimberka a jejich vdci, kte spchali sebevradu, e toti civilizace, kter triumfovala, byla bezpen civilizac duchovn, ohromnm hnutm, kter od Chicaga po Takent strhv lidstvo k vymu uren. Uvedli v pochybnost rozum a nahradili ho magi. Je skuten pravda, e kartezinsk rozum nepokrv celek lovka, celek jeho poznn. Oni ho uvedli do spnku. Jene spnek rozumu plod pery. A na povrchu zatm rozum, nikoli uspan, ale naopak dohnan do zkch dospval vymi cestami tajemstvm ducha k zhadm energie, k vesvtovmu souladu. m vt poadavky klade rozumovost, tm vce fantastiky se objevuje a pery zplozen spnkem rozumu jsou jen jeho ernou karikaturou. Ale soudcov v Norimberku, ale mluv vtzn civilizace sami nevdli, e tato vlka byla vlkou duchovn. Neumli se podvat z dostaten ve na svj vlastn svt. Vili jen, e dobro zvtz nad zlem, a nevidli hloubku pemoenho zla a vi triumfujcho dobra. Nmet a japont vlen mystikov se pokldali za vt kouzelnky ne ve skutenosti byli. Pedstavitel civilizace, kte je porazili, nedo spli k vdom vyho magickho smyslu, kterho nabyl jejich vlastn svt. Mluvili o rozumu, o spravedlnosti, o svobod, o ct k ivotu atd. v rovin, kter u nebyla

rovinou on druh poloviny 20. stolet, kdy se poznn zmnilo a kdy byl patrn pechod k jinmu stavu lidskho vdom. Je pravda, e nacist by museli zvtzit, kdyby modern svt byl jen tm, m je dosud v och vtiny z ns: prostm a istm ddictvm materialistickho a scientistickho 19. stolet a mck mylenky, kter pokld Zemi za msto, je lze zadit tak, aby ho lo lpe uvat. Jsou dva blov. Ten, kter mn bosk d v nepodek, a ten, kter promuje podek v podek jin, nebosk. ern d ml zvtzit nad civilizac, o n se domnval, e upadla na rove pouhch hmotnch choutek zahalench pokryteckou morlkou. Ale ona nebyla jen tm. Nov tv se objevila za martyria, kter j nacist zpsobili, jako tv na rouce Veroniin. Od vzestupu inteligence v masch a po jadernou fyziku. Od psychologie vrcholk vdom a po meziplanetrn rakety probhala jaksi alchymie, rsoval se pslib pemny lidstva, vzestupu veho ivho. Nebylo to snad na prvn pohled patrno a poloviat duchov litovali velmi dvnch dob duchovn tradice a byli tak vlastn spjati s neptelem nejhavjm vlknem sv due, kdy se jeili proti tomuto svtu, kde rozeznvali jen narstajc mechaninost. Ale ve stejn dob muov, jako napklad Teilhard de Chardin, mli lpe oteven oi. Oima nejvy inteligence a oima lsky odhaluj tut vc na rznch rovinch. Rozlet nrod k svobod, zpv dvry muednk obsahovaly v zrodku tuto velikou archandlskou nadji. Nae civilizace, stejn patn posuzovan zven mystiky zamilovanmi do minulosti jako zvnitku primitivnmi pokroki, mla bt zachrnna. Diamant ee sklo. Ale borazon, co je syntetick kil, ee diamant. Struktura diamantu je uspodanj ne struktura skla. Nacist mohli zvtzit. Ale probuzen inteligence me vytvet za svho vzestupu obrazce istho rdu ne ty, kter z v temnotch. Ude-li m do tve, nenastavm druhou tv nenaphnu tak pst, odpovm tvrd. Bylo nutn, aby tato bitva mezi pny podzem a malmi dobrky na povrchu, mezi temnmi mocnostmi a lidstvem na vzestupu skonila v Hiroim jasnm znamenm Moci, o n se nediskutuje.

LOVK, TO NEKONENO
I. NOV INTUICE Fantasti no v ohni a krvi. P ehrady nevry. Prvn raketa. M ci a d lnci Zemi. Falen fakta a opravdov fikce. Obvan sv ty. Nvt vnci odjinud. Modern mty. O fantastickm realismu v psychologii. Za pr zkum vnit n fantastiky. Vklad metody. Jin pojet svobody. Kdy jsem vylezl ze sklepa, Juvisy, msto mho dtstv, zmizelo. Hust lut mlha pokrvala hromady zcenho zdiva, z nho zaznvaly vkiky a steny. Svt mch her, mch ptelstv, mch lsek a vtiny svdk mho zanajcho ivota leel pod tmto irm msnm polem. O nco pozdji, kdy se zorganizovala pomoc, piltli ptci, kte oklamni reflektory se domnvali, e je den, a zaali zpvat na kech pokrytch prachem. Jin vzpomnka: jednoho letnho rna, ti dny ped osvobozenm, jsem byl s deseti kamardy v jednom soukromm dom nedaleko Bouloskho leska. Seli jsme se z rznch, narychlo oputnch tbor mldee a nhoda ns shromdila v tto posledn improvizovan kole, kde ns nadle uili neochvjn, zatmco se vechno mnilo za rachotu zbran a okov, umn, jak vyrbt loutky, jak hrt komedii a zpvat. Toho rna jsme stli v pseudogotick hale a zpvali jsme za zen romantickho regenschoriho trojhlasn lidovou psniku: Dejte mi vodu, vodiku... Peruil ns telefon. O nkolik minut pozdji ns zavedl uitel zpvu do jedn gare. Jin chlapci se samopaly v rukou steili jej vchody. Mezi starmi vozy a sudy oleje leeli mlad mui provrtan kulkami, pobit granty: skupina bojovnk hnut odporu umuench Nmci u Kaskdy v lesku. Podailo se nm zachrnit jejich tla. Pivezly se rakve, poslov odeli zpravit o tom

rodiny. Bylo teba umt mrtvoly, vysuit loue krve, zapnout kabty a kalhoty, kter potrhaly granty, pikrt blm paprem a upravit do jejich rakv ty povradn, jejich oi, sta a rny valy hrzou, dodat tm tvm a tlm zdn ist smrti, a v t vni ezniiny s houbou a kartem v ruce jsme nosili vodu, vodiku... Pierre Mac Orlan cestoval ped touto vlkou a hledal spoleenskou fantastiku, kterou nachzel v pitoresknch velkch pstavech: v hospdkch v Hamburku za det, na nbech u Teme, ve faun Antverp. Kouzlo neobvyklosti! Ale fantastino pestalo bt umleckou zleitost a stalo se zkuenost proitou v ohni a krvi civilizovanm svtem. Obchodnk s ozdobnmi kemi ve va ulici se objevil jednoho dne na prahu svch dve se lutou hvzdou na srdci. Syn domovnice dostval z Londna poselstv v surrealistickm stylu a nosil neviditeln kapitnsk prmky. Tajn partyznsk vlka rozvovala nhle obence na vesnick balkny. Nkolik oste odlinch vesmr se navzjem prokldalo, A dech nhody vs pevdl z jednoho do druhho. Bergier mi vypravuje: V tboe v Mauthausenu jsme byli oznaeni NN, Nacht und Nebel, Noc a mlha, dn z ns nemyslel, e by mohl pet. 5. kvtna 1945, kdy prvn americk dp vyjel na pahorek, jeden rusk vze odpovdn za protinboensk boj na Ukrajin, kter leel vedle mne, se pozdvihl na loket a zvolal: ,Zapla Pnbh! Vichni schopn mui byli repatriovni v ltajc pevnosti, a tak jsem se octl na svitu 19. na letiti Heinz v Rakousku. Letadlo piletlo z Barmy. ,Je to pece svtov vlka, ne? ekl mi radiotelegrafista. Odeslal za mne poselstv do spojeneckho generlnho tbu v Remei a pak mi ukzal radarov vybaven. Byly tam vechny mon druhy pstroj, jejich uskutenn jsem pokldal za nemon ped rokem 2000. V Mauthausenu mi amerit lkai vyprvli o penicilnu. Za dva roky pekroily vdy stolet. Napadla m poetil mylenka: ,A co atomov energie? ,Mluv se o n, ekl mi radista. ,Je to dosti tajn, ale trous se o tom povsti... O nkolik hodin pozdji jsem byl na bulvru ped Madeleine ve svm pruhovanm boru. Byla to Pa? Byl to sen? Obklopovali m lid a kladli mi otzky. Utekl jsem do metra a zatelefonoval rodim: ,Okamik, hned budu doma. Ale vyel jsem zase ven. To bylo dleitj ne vechno ostatn. Musel jsem nejdv zase najt sv oblben msto z pedvlen doby, Brentanovo americk knihkupectv na td u Opery. Mj vstup vyvolal pozornost. Navalili mi plnou nru denk a revu... Sedl jsem na lavice v Tuilerich a pokouel jsem se smit ptomn svt s tm, kter jsem znal. Mussolini visel na eznickm hku. Hitler shoel. Nmeck oddly byly na ostrov Oleronu a v atlantskch pstavech. Vlka ve Francii tedy nebyla skonena? Technick revue ohromovaly. Peniciln byl triumfem sira Alexandra Fleminga. Byla to tedy skutenost? Zrodila se nov chemie, chemie silikon, ltek tvocch pechod mezi organickm a neorganickm. Helikoptra, jej nemonost byla dokzna v roce 1940, se vyrbla sriov. Elektronika vykonala fantastick pokroky. Televize mla bt zhy tak rozena jako telefon. Vylodil jsem se ve svt stvoenm z mch sn o roce 2000. Nkter texty mi byly nepochopiteln. Kdo to byl ten marl Tito? A co ty Spojen nrody? A co bylo DDT? Nhle jsem zaal chpat, tlesn i duevn, e nejsem ani vze, ani odsouzenec k smrti a e mm veker as a vekerou svobodu, abych chpal a jednal. Pedevm jsem ped sebou ml celou tuto noc, kdybych chtl. Asi jsem hrozn zbledl. Pistoupila ke mn njak ena a chtla m zavst k lkai. Utekl jsem j a bel jsem k rodim, kter jsem nael v slzch. Na stole v jdeln byly oblky pivezen cyklisty, vojensk a civiln telegramy. Lyon prv dal m jmno jedn ulici, byl jsem jmenovn kapitnem, vyznamenn rznmi zemmi a americk vprava ptrajc po tajnch zbranch v Nmecku m dala o spoluprci. K plnoci m otec pinutil, abych si el lehnout. Ve chvli, kdy jsem usnal, zatoila dv latinsk slova bez dvodu na mou pam: magna mater . Druhho dne rno, kdy jsem se probudil, jsem si je pipamatoval a pochopil jsem jejich smysl. Ve starm m museli uchazei tajnho kultu Velk Matky projt krvavou lzn. Kdy peili, zrodili se podruh.

V tto vlce se otevely vechny spojovac dvee mezi vemi svty. Straliv prvan. Pak ns atomov bomba vrhla do atomov ry. V ptm okamiku nm rakety ohlaovaly kosmick vk. Vechno se stvalo monm. Hradby nedvivosti, tak siln v 19. stolet, byly prv siln oteseny vlkou. Te se zhroutily pln. V beznu 1954 prohlsil americk ministr vlky Ch. Wilson: Spojen stty stejn jako Rusko maj nyn v rukou moc zniit cel svt. Pedstava skonn vku pronikala do vdom. lovk odznut od minulosti a pochybujc o budoucnosti odhaloval ptomnost jako absolutn hodnotu, tuto zkou hranici mezi minulost a budoucnost jako njakou znovu nalezenou vnost. Cestovatel k beznadji, samot a vnosti odjdli na moe na voru. Experimentln Noemov, prkopnci pt potopy svta ivc se planktonem a ltajcmi rybkami. Zrove se hrnuly ze vech zem zprvy o objeven ltajcch tal. Nebe se zalidovalo inteligencemi zvnjku. Mal obchodnk s obloenmi chlebky jmnem Adamski, kter ml krmek na pat obho dalekohledu na hoe Palomar v Kalifornii, se pekt na profesora, prohls, e ho navtvili Venuan, a vyl sv rozhovory s nimi v knize, kter se dokala nejvtho prodejnho spchu po vlce, a stane se Rasputinem holandskho dvora. Ve svt, kter je podobnm zpsobem zmtn zhadnou tragikou, si lovk mus klst otzku, z jakho tsta jsou lid, kte nemaj vru a kte se u nechtj bavit. Kdy Chestertonovi vykldali o konci svta, odpovdl: Pro bych se znepokojoval? Vdy nastal u nkolikrt. Za milin let, co lid stra na tto Zemi, poznali bezpochyby nejednu Apokalypsu. Inteligence nkolikrt pohasla a opt se rozehla. Vidme-li z dlky mue jdoucho noc s lucernou v ruce, jev se nm stdav jako stn a ohe. Vechno ns vede k mylence, e opt jednou nastal konec svta a e prv prodlvme nov uednick lta inteligentn existence v novm svt, svt velkch lidskch mas, jadern energie, elektronickho mozku a meziplanetrnch raket. Snad bychom potebovali jinou dui a jinho ducha pro tuto odlinou zemi. 16. z 1959 ve 22 hodiny 2 minuty ohlsily rozhlasov stanice vech zem, e raketa vyputn ze Zem poprv pistla na Msci. Poslouchal jsem rdio Luxembourg. Hlasatel oznamoval v tuto hodinu kadou nedli poad rozmanitost, kter nese titul: Oteven dvee... Vyel jsem do zahrady, abych se podval na zc msc, na Moe Klidu, na nm spovaly u nkolik vtein trosky rakety. Zahradnk byl tak venku. Je to tak krsn, jako evangelium, pane... Dodal tak t vci bezdn jej pravou velikost, umstil udlost do sprvnch rozmr. Ctil jsem se v t chvli opravdu blzk tomu lovku, vem prostm lidem, kte zvedali tv k nebi v t minut uchvceni asem a zmatenm i mocnm dojetm. astn lovk, kter ztrat hlavu, najde ji opt v nebi! A zrove jsem se ctil nesmrn vzdlen lidem mho prosted, vem tm spisovatelm, filosofm a umlcm, kte se brn takovm zchvatm naden pod zminkou jasnozivosti a obrany humanismu. Mj ptel Jean Dutour napklad, pozoruhodn spisovatel zamilovan do Stendhala, mi ekl nkolik dn pedtm: Podvejte se, zstame na Zemi, nenechvejme se rozptylovat tmi elektrickmi vlky pro dospl. Jin mj velmi drah ptel, Jean Giono, kterho jsem byl navtvit v Manosque, mi vyprvl, e jednoho nedlnho rna, kdy el pes Colmar-les-Alpes, vidl kapitna etnictva a fare, jak ped kostelem hraj hru s obroukami. Pokud budou fari a kapitni etnictva, kte si hraj na chytn krouk, bude zde na zemi msto pro tst a bude nm tu lpe ne na Msci... Nue, vichni moji ptel byli mci opodn ve svt, kde lid vzruovan obrovskmi plny v kosmickm mtku se zanaj ctit jako dlnci Zem. Zstame na Zemi! kali. Reagovali jako lyont tkalci, kdy byl objeven mechanick tkalcovsk stav. Bli se, e ztrat zamstnn. V e, do n vstupujeme, ct moji ptel spisovatel, e spoleensk, mravn, politick a filosofick perspektivy humanistick literatury a psychologickho romnu se budou zhy jevit jako bezvznamn. Velkm spchem literatury takzvan modern je, e nm brn, abychom byli skuten modern. Marn si namlouvaj, e p pro cel svt. Ct dobe, e se bl doba, kdy bude duch mas upoutn velkmi

mty, plny stralivch dobrodrustv a kdy oni, kdy budou dle pst sv mal lidsk historky, zklamou lidi svmi falenmi fakty, msto aby jim vykldali skuten fikce. Toho veera 16. z 1959, kdy jsem seel do zahrady a dval se svma oima zralho mue, svma znavenma a lanma oima do hlubokho nebe na Msc, kter od t chvle u nesl lidskou stopu, m dojet bylo dvojnsobn, nebo jsem myslel na svho otce. Vzhlel jsem vzhru s rozhalenou hrud, jako inval on kdysi kadho veera v na uboh pedmstsk zahrdce. A jako on, i j jsem si kladl nejmohutnj otzku: Jsme my, lid tto Zem, jedin ivouc bytosti? Mj otec si kladl tuto otzku, protoe ml velkou dui a tak protoe etl dla pochybnho spiritualismu, primitivn vmysly. Poloil jsem si ji, kdy jsem etl Pravdu i dla ist vdy a kdy jsem se stkal s vdci. Ale tady pod hvzdami, s tv obrcenou vzhru, jsem byl po jeho boku zvdav jako on onou zvdavost, kter pin nekonen uvolnn ducha. Ped chvl jsem pipomnl zrozen mtu o ltajcch talch. Je to vznamn sociln fakt. Ale je samozejm, e by se nemlo vit v ty vesmrn korby, z nich vystupuj mal mukov, kte se dvaj do ei se zvori nebo s obchodnky s obloenmi chlebky. Maran, Saturan nebo obyvatel Jupitera jsou mlo pravdpodobn. Ale n ptel Carles-Nol? Martin pe, kdy shrnuje vechny konkrtn poznatky o tto otzce: Mnohost monch obydlench mst v galaxich a zejmna v galaxii na vyvolv tm jistotu, e jsou mon nesmrn poetn formy ivota. Na kad planet jinho Slunce, by to bylo i ve vzdlenosti stovek svtelnch let od Zem, musej existovat bytosti nm podobn, jestlie je tam toton hmota a atmosfra. A propoet ukazuje, e jenom v na galaxii me existovat od deseti do patncti milin planet, je se daj vcemn pirovnat k na Zemi. Harlow Shapley ve svm dle Hv zdy a lid pot ve znmm vesmru asi s jednm bilinem pravdpodobnch sester na Zem. Vechno ns tedy vyzv k tomu, abychom pedpokldali, e i jin svty jsou obydleny, e i jin bytosti obvaj vesmr. Na sklonku roku 1959 byly zzeny na universit v Cornell ve Spojench sttech laboratoe. Za veden profesor Coccioniho a Morrissona, prkopnk dlkovch styk, hledaj se tam znamen, kter k nm snad vyslaj jin iv bytosti z vesmru. Spe ne pistn raket na blzkch hvzdch by mohl bt udlost styk lid s jinmi inteligencemi a snad s jinmi psychismy. Existuj-li jin inteligence jinde, vd o na existenci? Zachycuj a lut vzdlenou ozvnu naich rdiovch vln a televize, kterou vyslme? Vid pomoc pstroj poruchy psoben na naem Slunci obmi planetami Jupiterem a Saturnem? Vyslaj stroje do na galaxie? Nai slunen soustavu mohly nesetnkrt proltnout pozorovac rakety, ani o tom mme sebemen tuen. Ve chvli, kdy pi, neumme u ani najt n Lunk III, jeho vyslaka m poruchu. Nevme, co se dje v na oblasti. Pili ns u navtvit iv tvorov, obyvatel z Odjinud? Je nejve pravdpodobn, e planety byly navtveny. Pro by to mla bt prv Zem? V polch svtelnch let jsou rozhozeny miliardy hvzd. Jsme nejbli? Jsme nejzajmavj? Avak je dovoleno si pedstavovat, e velc cizinci mohli pilett, aby pozorovali nai zemkouli, snad na n i pistvali a pobvali. Doktor Ralph Stair z americkho rozhlasu analyzoval tektity , podivn hyalinov skly rozptlen v oblasti Libanonu, a pipout, e by mohly pochzet ze zmizel planety, kter byla nkde mezi Marsem a Jupiterem. Ve sloen tektit byly objeveny radioaktivn izotopy hlinku a berylia. Znan poet vrohodnch vdc se domnv, e Marsv satelit Foibos je dut. Jde pr o uml tleso umstn na obnou drhu kolem Marsu mimozemskmi inteligencemi. Takov byl zvr lnku vn revue Discovery z listopadu 1959. To je tak domnnka sovtskho profesora klovskho, specialisty v rdiov astronomii. V Lit raturnoj gazet z nora 1960 vyvolala rozruch studie profesora Agresta, doktora fyziklnch a matematickch vd, kter prohlsil, e tektity , je se mohly vytvoit jen za podmnek velmi vysok teploty a mocnho jadernho zen, jsou snad stopy pistn sondovacch raket, je

piltly z vesmru. Ped miliny let ns snad nkdo navtvil. Podle profesora Agresta (kter v tto studii nevhal navrhnout tak bjen hypotzy a ukzal tak, e vda v rmci pozitivn filosofie me a m se otvrat co nejplnji tvoiv obrazotvornosti, smlm domnnkm) znien Sodomy a Gomory bylo pr vsledkem termonuklernho vbuchu vyvolanho cestovateli z vesmru a u zmrn nebo v dsledku nutnho znien jejich energetickch zsob, ne odltli do kosmu. V rukopisech z Mrtvho moe teme tento popis: Zvedl se sloup dmu a prachu podobn sloupu koue, jen vzeel ze srdce zem. A vychrlil d sry a ohn na Sodomu a Gomoru a zniil ta msta, celou pl, vechny obyvatele i rostlinstvo. A Lotova ena se otoila a promnila se v soln sloup. A Lot il v Isoaru a pak se usadil v horch, nebo ml strach zstat v Isoaru. Lid byli varovni, aby opustili msta budoucho vbuchu, aby se nezdrovali na otevench mstech, aby se nedvali na vbuch a aby se ukryli pod zem... Ti z uprchlk, kte se ohldli, oslepli a zahynuli. A prv v tto konin v Antilibanonu je jednou z nejzhadnjch pamtek terasa v Baalbeku. Je to ploina postaven z kamennch kvdr. Hrany nkterch z nich m vce ne dvacet metr a kameny v pes dva tisce tun. Nikdy se nepodailo vysvtlit, ani pro ani jak ani km byla tato ploina postavena. Podle profesora Agresta nen vyloueno, e se tu nachzme ped zbytky njak pistvac plochy zzen astronauty, kte pili z kosmu. A konen zprvy moskevsk Akademie vd o sibiskm vbuchu z 30. ervna 1908 vnukaj domnnku o rozpadu mezihvzdnho korbu, kter se octl v zkch. Onoho 30. ervna 1908 v sedm hodin rno se vztyil sloup ohn nad sibiskou tajgou a zvedal se a do ve 80 kilometr. Les byl rozpren v okruhu 40 kilometr v dsledku styku obrovit ohniv koule se Zem. Po nkolik tdn se nad Ruskem, zpadn Evropou a severn Afrikou vznely podivn zlatav mraky, kter v noci odrely slunen svtlo. V Londn fotografovali lidi touc noviny na ulici v jednu hodinu rno. Jet dnes nevyrostlo znovu rostlinstvo v tto sibisk oblasti. Men proveden v roce 1960 ruskou vdeckou komis odhalila, e stupe radioaktivity tam tikrt pekrauje normln mru. A jestlie ns navtvili, prochzeli se ti bjen badatel mezi nmi? Zdrav rozum na to k: Toho bychom si pece vimli. Nic nen mn jist. Prvn pravidlo etologie zn, e nemme ruit zvata, kter pozorujeme. Zimanski, nmeck vdec z Tubingenu, geniln k Conrada Lorenze, studoval po ti roky hlemd a osvojoval si jejich e a jejich psychick ponn, a ho hlemdi skuten pokldali za jednoho z nich. Nai nvtvnci si mohli vst podobn s lidmi. Je to mylenka pobuujc, je vak podloena. Pili tito shovvav badatel na Zemi ped zatkem znm lidsk historie? Indick legenda mluv o Pnech z Dzyanu, kte pili z vnjka a pinesli pozemanm ohe a luk. Zrodil se ivot sm na Zemi nebo sem byl penesen cestovateli z prostoru? Vtina astronom a teolog mysl, e pozemsk ivot zaal na Zemi. Ale cornellsk astronom Thomas Gold je pesvden o opaku. Ve zprv, kterou etl na kongresu vdc o kosmickm prostoru v Los Angeles, kter se konal v lednu roku 1960, nadhodil Gold domnnku, e ivot mohl existovat jinde ve vesmru po nespoetn miliardy let, ne se uchytil na Zemi. Jak se dostal ivot na Zem a jak zaal svj dlouh vzestup k lidskmu druhu? Snad ho pinesly kosmick korby. ivot existuje na Zemi asi miliardu let. Gold to pipomn. Zaal prostmi formami mikroskopick velikosti. Po miliard let mohla planeta podle Goldovy hypotzy rozvinout tvory dostaten inteligentn, aby dokzali cestovat dle do prostoru, navtvovat plodn, ale panensk planety a tak je oplodovat mikroby schopnmi pizpsoben. Takov poskvrnn je pravdpodobn normlnm zatkem ivota na kad planet vetn Zem. Cestovatel z prostoru, k Gold, mohli navtvit Zemi ped miliardou let a zbytky ivota, kter tu zanechali, se rozmohly tou mrou, e tyto mikroby budou zhy mt jinho initele (lidsk cestovatele prostorem), kter bude schopen je it dle po tomto obrovskm bitevnm poli.

Co se dje s ostatnmi galaxiemi, kter se vznej v prostoru daleko za hranicemi Mln drhy? Astronom Gold je jednm ze zastnc teorie vesmru v pevnm stavu. Kdy tedy zaal ivot? Teorie vesmru v pevnm stavu tvrd, e prostor je bez hranic a e as nem zatek ani konec. Jestlie se ivot od starch k novjm galaxim, pak jeho historie me jit zpt a do vna as, nem zatek ani konec. Pili jsme odjinud, pt se biolog Loren Eiseley, pili jsme odjinud a chystme se vrtit k nm s pomoc svch stroj?... Jet pr slov o nebesch: hvzdn dynamika ukazuje, e hvzda neme uchvtit jinou hvzdu. Dvojhvzdy a trojhvzdy, jejich existenci pozorujeme, by tedy mly mt stejn st. Jene spektroskopie odhaluje v soustavch dvojhvzd a trojhvzd sloky rznho vku. Bl trpaslk star deset miliard let doprovz napklad rudho obra o st t miliard let. Je to nemon, a pece tomu tak je. Vyptvali jsme se na to s Bergierem spousty astronom a fyzik. Nkte a nikoli bezvznamn nevyluuj hypotzu, podle n tato abnormln seskupen hvzd byla takto sestavena Vlemi, Inteligencemi. Vle a Inteligence, kter by pemisovaly hvzdy a seskupovaly je umle, aby tak vesmru daly vdt, e ivot existuje v t i on oblasti nebes k vt slv ducha. Udivujc pedpovdi budouc spirituality napsal zneuznan francouzsk filosof 19. stolet Blanc de Saint-Bonnet: Nboenstv nm bude dokzno jako absurdita. Nebudeme u slyet zneuznanou doktrnu, nebude k nm volat nevyslyen svdom, fakta budou mluvit svm velkm hlasem. Pravda opust viny slova a sestoup v chlb, kter pojdme. Svtlo se zmn v ohe! K zdrcujc pedstav, e lidsk inteligence snad nen jedin, je ije a psob ve vesmru, se pipojila mylenka, e nae vlastn inteligence je schopna navtvovat rozlin svty naeho vesmru, zmocovat se jejich zkon, vydat se jaksi cestovat a pracovat na druhou stranu zrcadla. Tento fantastick prlom byl proveden matematickm duchem. Jen nedostatek zvdavosti a znalost ns piml, e jsme pokldali bsnickou zkuenost ponaje Rimbaudem za vrcholn fakt intelektuln revoluce modernho svta. Ale tmto vrcholnm faktem je vbuch matematickho gnia, jak to ostatn dobe vidl Valry. lovk stoj dnes ped svm vlastnm matematickm gniem jako ped obyvatelem z jinho svta. Modern matematick entity ij, vyvjej se a oploduj se v nepstupnch svtech, svtech cizch jakkoli lidsk zkuenosti. V knize Lid jako bohov pedpokld H. G. Wells, e existuje tolik vesmr jako strnek v tlust knize. ijeme jen na jedn z tchto strnek. Ale matematick gnius probh celm dlem, pedstavuje onu skutenou a neomezenou moc, kterou vlastn lidsk mozek. Nebo kdy takto cestuje v jinch vesmrech, vrac se ze svch vprav obten nstroji, je mohou inn psobit na zmnu svta, v nm ijeme. Ovld zrove byt i konn. Matematik napklad studuje prostorov teorie, kter vyaduj dvoj pln okruh, abychom se vrtili na vchoz msto. Nue, tato prce naprosto ciz jakkoli innosti v na ivotn sfe umouje objevovat vlastnosti, kterch jsou posluny elementrn stice v mikroskopickch prostorech, a tak umouje pokrok jadern fyziky, je pemuje nai civilizaci. Matematick intuice, kter otvr cestu k jinm vesmrm, mn konkrtn vesmr n. Matematick gnius, tak blzk gniu ist hudby, je zrove gniem, kter nejmocnji psob na hmotu. Z absolutnho jinde se zrodila absolutn zbra. Konen, kdy lovk povznese matematickou mylenku na jej nejvy stupe abstrakce, zpozoruje, e tato mylenka snad nen jeho vlunm majetkem. Objev, e napklad hmyz m, jak se zd, vdom vlastnost prostoru, kter nm unikaj, a e snad existuje univerzln matematick mylenka, e snad zpv vyho ducha stoup z totality veho ivoucho...

V tomto svt, kde u pro lovka nen nic jistho, ani on sm, ani svt, jak ho definovaly zkony a fakta nedvno pipoutn, se rod plnou rychlost mytologie. Kybernetika zpsobila, e se vynoila mylenka, jako by lidsk inteligence byla pekonna inteligenc elektronickho mozku, a obyejn lovk hled na zelen oko stroje, kter mysl, se zmatkem a hrzou dvnho Egypana, kter hledl na sfingu. Na Olympu sdl atom a tm v psti blesk. Sotva se zaalo stavt francouzsk atomov stedisko Marcoule, lid z okol se domnvali, e vid, jak jejich rajsk jablka hynou. Bomba ni nai dobu a psob, e pivdme na svt zrdy. Literatura zvan literaturou vdeck fikce, hojnj ne literatura psychologick, skld odyseu naeho vku s Marany a mutanty a s metafyzickm Odysseem, kter se vrac dom, kdy pekonal prostor a as. K otzce: Jsme sami? se pipojuje otzka: Jsme posledn? Kon evoluce lovkem? Nevytv se u te nadazenec, nadlovk? Neije u mezi nmi? A mme si tohoto nadlovka pedstavovat jako individuum, nebo jako kolektivn bytost, jako lidskou masu, kter cel kvas a sr se a je strhovna k uvdomn sv jednoty a svho vzestupu? V e dav individuum umr, ale je to vykupitelsk smrt spirituln tradice: zemt, abychom se konen zrodili. Odumr vdom psychologickmu, aby se zrodilo pro vdom kosmick. Ct, jak na nho psob straliv tlak. Zeme bu tak, e mu bude odolvat, nebo zeme tak, e se mu podvol. Na stran odmtnut, vzdoru, h totln smrt, nebo tady jde o ovldnut mnohosti, tak aby se vytvoil unanimn psychismus zen vdomm asu, prostoru a touhou po objevu. Podvme-li se na vc ble, obr to vechno lpe zklad mylenek a neklidu dnenho lovka ne analzy neonaturalistickho romnu nebo sociln politick studie. Uvdomme si to zhy, a ti, kte si osvojuj funkci svdk a vid nov vci starma oima, budou rozdrceni skutenostmi. Na kadm kroku v tomto svt otevenm vstc zhadm vid lovk, jak se vztyuj otaznky tak obrovsk, jako byla zvata a rostliny pedpotopn doby. Tyto otaznky neodpovdaj jeho velikosti. Ale jak je vlastn velikost lovka? Sociologie a psychologie se vyvjely mnohem pomaleji ne fyzika a matematika. lovk 19. stolet se ocit nhle ped jinm svtem. Ale je lovk sociologie a psychologie 19. stolet skuten lovk? Nic nen tak mlo jist. Po intelektuln revoluci vyvolan Descartesovou Rozpravou o metod , po zrozen vd a encyklopedickho ducha, po mohutnm pnosu racionalismu a optimistickho scientismu 19. stolet vstupujeme do okamiku, kdy nesmrnost a sloitost skutena, je bylo a dosud odhaleno, by mla nutn zapsobit na to, co jsme si mysleli a dosud o povaze lidskho poznn, rozvrtit nastolen mylenky o vztazch lovka s jeho vlastn inteligenci jednm slovem vyadovat duchovn postoj velmi odlin od toho, co jsme nazvali jet vera modernm postojem. Invazi vnj fantastiky by mlo odpovdat prozkoumn fantastiky vnitn. Je njak vnitn fantastika? A nen to, co lovk vykonal, jen promtnutm toho, m je nebo m se stane? K tomu prozkoumn vnitnho fantastina tedy pistoupme. Nebo alespo se budeme snait pesvdit, e by tento przkum byl uiten, a nartnout jednu z jeho metod. Pirozen nemme ani as, ani prostedky, abychom se vnovali opatenm a experimentm, je se nm jev jako douc a o n se snad pokus lpe kvalifikovan badatel. Ale vlastnm smyslem na prce nebylo mit a experimentovat. Tm bylo zde jako v celm tomto tlustm dle sbrat fakta a vztahy mezi fakty, kter oficiln vda leckdy zanedbv nebo jim upr prvo na existenci. Takov zpsob prce se me zdt neobvykl a podncovat k podezen. A pece takov prce stla u kolbky velkch objev. Darwin napklad nejednal jinak a sbral a srovnval pehlen informace. A z tto sbrky zdnliv chyln se zrodila evolun teorie. Podobn, a i kdy se nechceme srovnvat s Darwinem, jsme vidli bhem sv prce, jak se rod teorie skutenho vnitnho lovka, totln inteligence a probuzenho vdom.

Tato prce je nepln, potebovali bychom k n jet deset let. Krom toho z n podvme jen souhrn nebo spe urit obraz, abychom neodrazovali tene, nebo potme se svest jeho ducha, jako jsme my sami vdycky usilovali, abychom ve svesti udreli i ducha svho. Totln inteligence, probuzen vdom zd se nm, e lovk m k tmto podstatnm vbojm v ln svta, jen se pln obrozuje a jen, jak se zd, od nho pedevm vyaduje, aby se zekl svobody. Ale svoboda, co s tm? ptal se Lenin. Svoboda bt tm, m byl, je lovku skuten pozvolna odnmna. A zhy mu bude dopna jen svoboda stt se jinm, pejt do vyho stavu inteligence a vdom. Podstata tto svobody nen psychologick, ale mystick, alespo odvolvme-li se na star schmata, na verej jazyk. V jistm smyslu jsme pesvdeni, e pnosem civilizace je, e takzvan mystick postup se na tto Zemi kouc tovrnami a chvjc se raketami a zachvacuje cel lidstvo. Uvidme, e tento postup je praktick, e je v jistm smyslu druhm dechem, kter lid potebuj, aby vyhovli zrychlen v osudu Zem. Bh ns stvoil, jak jen mohl nejmn. Svoboda, tato moc bt pinou, tato schopnost mt zsluhu, d, aby lovk sm sebe petvel.

II. VNITN FANTASTINO Pr kopnci: Balzac, Hugo, Flammarion. Jules Romains a nejobrn j otzka. Konec pozitivismu. Co je parapsychologie. Mimo dn fakta a bezpe n zkuenosti. P klad Titaniku . Schopnost vid n. P edvdn a sen. Parapsychologie a psychoanalza. Nae prce vylu uje odvolvn na okultismus a pseudov dy. Hledn mainrie hloubek. Literrn kritik a filosof Albert Bguin tvrdil, e Balzac byl mnohem spe vizion ne pozorovatel. Tato teze se mu zd bt pesn. V podivuhodn novele Soudn vykonavatel vid Balzac zrozen parapsychologie, je se ud v druh polovin 20. stolet a pokus se zaloit jako pesnou vdu studium psychickch moc lovka: Pesn v hodinu, kdy pan de Dey umrala v Carantanu, byl jej syn zastelen v Morbihanu. Meme pipojit tento tragick fakt ke vem pozorovnm o sympatich, kter se neohlej na zkony prostoru, k dokumentm, kter shromauj s uenou zvdavost nkte osaml mui a kter poslou jednoho dne k zaloen nov vdy, j chybl a do dnenho dne geniln lovk. V roce 1891 prohlsil Camille Flammarion: Konec naeho stolet se podob ponkud konci stolet pedelho. Duch se ct unaven tvrzenmi filosofie oznaovan za pozitivn. Mm dojem a tuen, e se tato filosofie ml... ,Poznej sebe sama! kal Sokrates. U tisce let se ume nesmrn mnostv vc krom toho, co ns zajm nejvc. Zd se, e nynj tendence lidskho ducha konen hodl poslechnout Sokratovy vzvy. K Flammarionovi na observato v Juvisy pijdl jednou msn z Londna Conan Doyle, aby studoval s astronomem jevy jasnovidectv, zjeven, materializace ostatn pochybn. Flammarion vil v pzraky a Conan Doyle sbral fotografie vl. Nov vda tuen Balzacem se nezrodila, ale jej nutnost byla stle zejmj. Viktor Hugo prohlsil hrd ve sv pevratn studii o Williamu Shakespearovi: Kad lovk v sob nese svj Patmos. Je mu ponechno na vli, aby se vydal nebo nevydal na ono dsiv pedho mylenky, odkud je zt temnoty. Jestlie se tam nevyd, zstv ve vednm ivot, ve vednm vdom, ve vedn ctnosti a ve i ve vednch pochybch a je to v podku. Pro jeho vnitn klid je to zejm to nejlep. Vyd-li se vak na tento vrcholek, je jednou provdy uchvcen. Objevily se mu hlubok vlny zzrana. Nikdo nepohldne beztrestn na tento ocen... Zmocn se ho posedlost tou pitahujc propast, ptrnm v nezbdanm ztrat zjem o zemi a ivot, propadne touze vstoupit do zakzan oblasti, a sna se dotknout nedotknutelnho, spatit neviditeln, zane se tam stle vracet, ope se lokty a sklon se nad propast, uin krok a potom

dva a tak pronikne do neproniknutelnho a tak odejde navdy do neomezench prostor nekonena. Pokud jde o mne, dostalo se mi v roce 1939 pesnho nzoru na vdu, kter by pinela o vnitnm lovku nezvratn svdectv a pinutila by zhy ducha k novmu uvaovn o povaze poznn a tak by postupn upravila metody vekerho vdeckho bdn ve vech oblastech. Bylo mi 19 let a vlka se m zmocovala, prv kdy jsem se rozhodl, e zasvtm svj ivot vytvoen psychologie a fyziologie mystickch stav. V t dob jsem etl v Nouvelle Revue Franaise esej Julese Romainse Odpov na nejobrnj otzku, kter neekan poslila m postaven. Tento esej byl tak prorock. Po vlce se skuten zrodila vda o psychismu, parapsychologie, kter je dnes v plnm rozvoji, zatmco v samm stedu oficilnch vd, jako je matematika nebo fyzika, zmnil duch jaksi sv postaven. Domnvm se, napsal Jules Romains, e hlavn obt pro lidsk duch nen ani tak dospt k pravdivm zvrm v uritm du nebo v uritch smrech, jako spe objevit prostedek, jak navzjem sladit zvry, k nim dospv pi prci na skutenostech rznch d nebo kdy se pout rznmi smry, je se li podle dob. Tak je mu napklad velmi obtn uvst v soulad mylenky, samy o sob velmi pesn, k nim ho pivedla modern vda zabvajc se fyziklnmi jevy, s mylenkami, snad tak pln platnmi, kter nael v dobch, kdy se zabval vce skutenostmi duchovnmi nebo psychickmi, jich se dovolvaj jet dnes ti, kdo se vnuj stranou fyziklnch metod bdnm duchovnho nebo psychickho du. Vbec nemyslm, e modern vda, obviovan asto z materialismu, by byla ohroena revoluc, je by zniila vsledky, ktermi je si jista (ohroeny mohou bt jen pli obecn hypotzy, nebo hypotzy pedasn, o nich nem jistotu). Ale me se jednoho dne octnout ped vsledky tak souvislmi, tak rozhodujcmi, dosaenmi metodami, jim se zhruba k ,psychick, e j bude nemono je pokldat tak, jak to in dnes, za nicotn nebo vbec nedosaen. Mnoz lid si pedstavuj, e se v takov chvli vci snadno uprav a e sta, aby vda takzvan ,pozitivn si v takovm ppad jen klidn zachovala svou dnen oblast a aby nechala vyvjet mimo sv hranice zcela jin znalosti, je nyn pokld za ist povry nebo je odvrhuje do oblasti ,nepoznatelna a penechv je pohrdav metafyzice. Ale vci neprobhnou tak pohodln. ada nejdleitjch vsledk psychickch experiment zato v den, kdy budou potvrzeny m-li k tomu dojt a kdy budou oficiln nazvny ,pravdami, na pozitivn vdu uvnit jejch hranic a bude nutno, aby lidsk duch, jen a dosud ze strachu ped odpovdnost pedstr, e nevid tento konflikt, se rozhodl a provedl rozhod zen. To by byla velmi vn krize, tak vn jako ta, kterou vyvolalo pouit fyziklnch objev na prmyslovou techniku. Sm ivot lidstva by se tm zmnil. Pokldm tuto krizi za monou, pravdpodobnou a dokonce dosti blzkou. Jednoho zimnho rna jsem doprovzel svho ptele na kliniku, kde se ml podrobit nalhav operaci. Sotva svtalo a my jsme kreli v deti, vyhlejce s zkost njak taxk. Horeka se zmocovala mho vrvorajcho ptele, kter mi nhle ukzal prstem na chodnk na hrac kartu pokrytou bltem. Jestli je to Joker, ekl, pak pjde vechno dobe. Sebral jsem kartu a otoil ji. Byl to Joker. Parapsychologie se pokou usoustavnit studium fakt tohoto druhu experimentlnm hromadnm. Je normln lovk nadn moc, kterou tm nikdy neuv, jak se zd, prv jen proto, e ho pesvdili, e tuto moc nem? Skuten vdeck pokus vyluuje aspo zdnliv pojem nhody. Ml jsem pleitost zastnit se zejmna ve spolenosti Aldouse Huxleye Mezinrodnho kongresu pro parapsychologii v roce 1955 a pak sledovat prce, kter se zamily k tomuto bdn. Vnost tchto prac nelze brt v pochybnost. Jestlie vda se zdrenlivost ostatn oprvnnou nepijmala bsnky, parapsychologie by mohla erpat znamenitou definici u Apollinaira: Cel svt je dnes prorokem,

mj drah Andr Billy, ale u tak dlouho se lidem namlouv, e nemaj dnou budoucnost, e jsou navdycky nevdouc a idioti od narozen, e u se podle toho kad zadil a e nikoho ani nenapadne, aby se ptal, zda zn budoucnost ili nic. Nen dn nbon bh v tom vem ani v povrch ani v proroctvch, ani v tom, co my nazvme okultismem, je pedevm jen jist zpsob, jak pozorovat produ a jak vykldat produ, a ten je zcela oprvnn. Parapsychologick pokusy se zdaj dokazovat, e mezi vesmrem a lovkem existuj vztahy jet jin ne ty, kter nastoluj obvykl smysly. Kad normln lidsk bytost by mohla vnmat pedmty na dlku nebo skrze zdi, psobit na pohyb pedmt, ani se jich dotkne, promtat sv mylenky a city do nervovho systmu jin lidsk bytosti a konen poznvat nkdy budouc udlosti. Sir H. G. Haggard, jen zemel v roce 1925, pinesl ve svm romn Pomsta Maiwy podrobn popis niku Allana Quatermaina, svho hrdiny. Ten byl zajat divochy, kdy pekraoval skaln stnu. Jeho pronsledovatel ho zadr za nohu. Osvobod se tak, e na n vystel z pistole ve smru rovnobnm se svou pravou nohou. Nkolik let po uveejnn romnu se k Haggardovi dostavil jist cestovatel. Piel do Londna vslovn kvli tomu, aby se spisovatele zeptal, jak mohl znt jeho dobrodrustv do vech podrobnost, nebo on o nm s nikm nemluvil a snail se tuto vradu zatajit. V knihovn rakouskho spisovatele Karla Hanse Strobiho, jen zemel v roce 1946, uinil Willy Schrodter takovto objev: Otevel jsem jeho vlastn dla srovnan na jedn pihrdce. etn lnky z novin byly vloeny mezi strnky. Nebyly to kritiky, jak jsem se zprvu domnval, ale zprvy o rznch udlostech. Se zachvnm jsem zjistil, e pinely zprvy popsan dvno pedtm Strobim. V roce 1898 popisoval jeden americk autor vdeckch fikc, Morgan Robertson, ztroskotn obrovsk lodi. Tato imaginrn lo nesla 70 000 tun, mila 800 stop a pepravovala ti tisce pasar. Jej motor byl vyzbrojen temi rouby. Jedn dubnov noci za sv prvn cesty narazila v mlze na ledovou kru a potopila se. Jej jmno bylo Titn . Titanic, kter ml pozdji zmizet ve vlnch za stejnch okolnost, ml vtlak 66 000 tun, mil 828,5 stopy, pepravoval ti tisce pasar a ml ti rouby. K netst dolo jedn dubnov noci. To jsou fakta. A zde jsou experimenty provdn parapsychology: V Durhamu ve Spojench sttech dr experimenttor v ruce hru s pti zvltnmi kartami. Promch tyto karty a vytahuje jednu po druh. Fotografick apart zaznamenv. V te chvli v Zhebu v Jugoslvii se sna jin experimenttor uhdnout, v jakm poad byly karty taeny. To se opakuje tisckrt a tisckrt. A procento uhdnutch ppad se ukazuje bt mnohem vy, ne by dovolovala nhoda. V Londn v uzavenm pokoji vytahuje matematik J. S. Soal karty podobn hry. Za neprhlednou pepkou se sna student Basil Shakelton uhdnout. Kdy se pak porovnv, zjist se, e student uhdl tak tentokrt v pomru daleko pevyujcm nhodu pokad kartu, je byla taena v ptm pokuse. Ve Stockholmu sestroj jist inenr stroj, kter vrh automaticky do vzduchu kostky a filmuje jejich dopad. Divci, lenov university, se pokouej mylenkami ovlivnit, aby padlo

urit slo tak, e si toto slo siln pej. Da se jim to v pomru, kter pouh nhoda tak neme ospravedlnit. Kdy studoval fenomny pedvdn ve stavu spnku, Anglian Dunne dokzal vdecky, e urit sny jsou schopny odhalit budoucnost i dalekou, a dva nmet badatel, Moufan a Stevens, v dle nazvanm Tajemstv sn uvedli etn pesn a oven ppady, kdy sny odhalily budouc udlosti a vedly k dleitm vdeckm objevm. Slavn atomov vdec Niels Bohr ml jako student podivn sen. Vidl se na slunci z planoucho plynu. Planety mjely kolem s pskotem. Byly spojeny s tmto sluncem tenkmi nitkami a krouily kolem nho. Nhle plyn ztuhl, Slunce a planety se zmenily. Niels Bohr se probudil v t chvli a uvdomil si, e prv objevil model atomu, kter tak dlouho hledal. Slunce bylo pevnm stedem, kolem nho vily elektrony. Cel modern atomov fyzika a jej aplikace vzely z tohoto snu. Chemik August Kekule vyprv: Jednoho letnho veera jsem usnul na ploin autobusu, kter m vezl dom. Vidl jsem zeteln, jak se atomy ze vech stran spojovaly do dvojic, je byly strhvny dleitjmi skupinami, pitahovanmi opt jinmi skupinami jet dleitjmi, a vechna tato tlska vila v lenm reji. Strvil jsem st noci tm, e jsem psemn zachytil vidinu svho snu. Teorie struktury tm byla nalezena. Kdy etl v novinch len bombardovanho Londna, jist inenr od americk Bellovy telefonn spolenosti ml jedn noci na podzim roku 1940 sen, v nm vidl, jak kresl pln pstroje, kter umooval zamit protileteck dlo pesn na msto, kudy polet letadlo, jeho kivka letu a rychlost je znma. Kdy se probudil, nartl si schma zpamti. Studium tohoto pstroje, kter ml prvn vyut radaru, bylo vedeno velkm vdcem Norbertem Wienerem a Wienerovy vahy o tto vci nakonec dosply ke zrodu kybernetiky. Rozhodn nesmme podceovat titnsk vznam, kterho mohou nabt sny, kal Lovecraft. Nelze tak u dnes zanedbvat jevy pedvdn, a ve stavu stavu snovm i ve stavu bdlm. Americk komise pro atomovou energii daleko pedstihla vdobytky oficiln psychologie a navrhla v roce 1958 vyuit jasnovidc, aby se pokusila uhdnout msta dopadu ruskch bomb v ppad vlky. Tajemn pasar nastoupil 25. ervence 1959 na palubu atomov ponorky Nautilus. Ponorka vyplula okamit na moe a po estnct dn projdla ponoena v hlubiny Atlantskho ocenu. Bezejmenn pasar se zavel do sv kabiny. Jenom nmonk, kter mu nosil jdlo, a kapitn Anderson, kter ho navtvoval jednou denn, spatili jeho tv. Dvakrt denn odevzdal kapitnu Andersonovi list papru. Na tomto list se nachzely kombinace pti tajemnch znak: kku, hvzdy, krouku, tvereku a t zvlnnch linek. Kapitn Anderson a neznm pasar podepsali tento list, Anderson ho zapeetil do oblky, kdy ho nejdve oraztkoval dvma raztky. Na jednom byla hodina a datum, na druhm stlo psn tajn, zniit v ppad nebezpe zajet ponorky. V pondl 10. srpna 1959 pistla ponorka v Croytonu. Cestujc nastoupil do ednho auta, kter ho za doprovodu vysadilo na nejblim vojenskm letiti. O nkolik hodin pozdji s nm letadlo pistlo na malm letiti msta Friendship v Marylandu. Tam na cestujcho ekalo auto. Dovezlo ho ped budovu nesouc npis: Stedisko zvltnch vzkum Westinghouse. Nepovolanm osobm vstup zakzn. Vz zastavil u strnice. A cestujc si pl mluvit s plukovnkem Williamem Bowersem, editelem biologickch vd pi Vzkumnm stavu leteckch sil Spojench stt. Plukovnk Bowers ho oekval ve sv kanceli: Posate se, poruku Jonesi, ekl mu. Mte oblku? Jones podal beze slova oblku plukovnkovi, kter pistoupil k nedobytn pokladn, otevel ji a vyndal z n oblku totonou a na to, e raztko, kter nesla, nemlo legendu Ponorka Nautilus, ale Vzkumn stedisko X, Friendship, Maryland.

Plukovnk Bowers otevel ob oblky, aby z nich vyndal balky mench oblek, kter tak rozpeetil, a oba mui kladli vedle sebe v naprostm tichu listy, jejich datum odpovdalo. Pak je srovnali. S pesnost vy ne 70% byly znaky stejn a umstn ve stejnm podku vdy na dvou listech, je nesly stejn datum. Provme rozhodujc okamik historie, ekl plukovnk William Bowers. Poprv, co je svt svtem, byla za podmnek, kter nedovoluj dn podvdn, s pesnost postaujc pro praktickou aplikaci penesena lidsk mylenka prostorem bez hmotnho zprostedkovn od jednoho mozku k jinmu! A bude mon oznmit jmna obou mu, kte se podleli na tomto pokuse, vstoup urit do historie vdy. Zatm jsou to poruk Jones, kter je nmonm dstojnkem, a subjekt Smith, student university Duke v Durhamu v Severn Karoln. Po estnct dn, co trval pokus, subjekt Smith, uzaven v mstnosti, odkud nikdy nevyel, pistoupil dvakrt denn ped automatick pstroj na mchn karet. V tomto pstroji, v jeho bubnu, se promchvalo tisc karet. Nelo o obvykl hrac karty, ale o zjednoduen karty, tak een Zenerovy. Tyto karty, uvan u dvno pro parapsychologick pokusy, jsou vechny stejn barvy. Nesou jeden z pti symbol: ti vlnit ry, krouek, kek, tvereek, hvzdika. Dvakrt denn vyhodil pstroj pohnn hodinovm strojem jednu kartu v minutovch intervalech. Subjekt Smith se upen zadval na tuto kartu a pokouel se na ni intenzvn myslet. V tut hodinu ve vzdlenosti dvou tisc kilometr a stovky metr pod hladinou ocenu se poruk Jones pokouel uhdnout, jak je karta, na ni se dv Smith. Zaznamenal vsledek a nechal zkuebn list podepsat kapitnovi Andersonovi. V sedmi ppadech z deseti poruk Jones sprvn uhdl. Jakkoli trik byl vylouen. I kdybychom pedpokldali nejmn pravdpodobn dorozumn, nemohlo dojt k dnmu spojen mezi ponoenou ponorkou a laborato, kde se nachzel oban Smith. Ani rdiov vlny nemohou proniknout nkolik set metr do mosk vody. Poprv v historii vdy byl podn nepopirateln dkaz o tom, e dva lidsk mozky se mohou dorozumvat na dlku. Studium parapsychologie vstoupilo konen do vdeck fze. Tento velk objev byl uinn pod tlakem vojensk nutnosti. U na potku roku 1957 pedloila povstn organizace Rand, je se zabv nejtajnjmi vzkumy pro americkou vldu, o tto vci zprvu presidentu Eisenhowerovi. Nae ponorky, mohlo se tam st, jsou nyn k nepoteb, nebo nen mono se s nimi dorozumvat, kdy jsou ponoeny a zejmna kdy budou pod vrstvou polrnho ledu. Je nutno pout vech novch prostedk. Po jeden rok nepinesla zprva Randu dn vsledek. Vdet poradci presidenta Eisenhowera soudili, e tato mylenka pli pipomn stoleky spiritist. Zatmco pp pp prvnho sputnika znlo nad svtem jako klekn, nejvt amerit vdci rozhodli, e je as pustit sondy vemi smry, i tmi, jimi Rusov pohrdali. Americk vda se obrtila k veejnmu mnn. 13. ervence 1958 uveejnila nedln ploha New York Herald Tribune lnek nejvtho vojenskho specialisty v americkm tisku, Ansela E. Talberta. Ten napsal: Pro ozbrojen sly Spojench stt je naprosto nutn zvdt, zda energie vyslan lidskm mozkem me zapsobit na jin lidsk mozek na vzdlenost tisc kilometr... Jde tu o ryze vdeck vzkum a zjitn jevy jsou jako ve, co produkuje iv organismus, vyivovny energi vzniklou spalovnm potravy v organismu... Rozen tohoto fenomnu me poskytnout nov prostedek styku mezi ponorkami a pevninou a jednoho dne snad i mezi kosmickmi korby a zem. Po vyjit tohoto lnku a po etnch zprvch vdc, kter potvrzovaly zprvu vydanou Randem, byla uinna zsadn rozhodnuti. Studijn laboratoe o nov vd, parapsychologii, existuj te pi Rand Corporation v Clevelandu, u Westinghouse, ve Friendshipu v Marylandu, pi General Electric v Schenectady, pi Bell Telephone v Bostonu a dokonce i pi stedisku armdnch vzkum v Redstone v Alabam. V tomto poslednm stedisku se laborato, kter studuje penen mylenky, nachz mn ne pt set metr od kancele Wernera von Brauna,

dobyvatele prostoru. A tak ovldnut planet a ovldnut lidskho ducha jsou u te hotovy si podat ruku. Za necel rok doshly tyto mocn laboratoe vt mnostv vsledk ne za cel stolet vzkum v oblasti telepatie. Dvod je zcela jednoduch; badatel vyli z nieho, bez jakkoli pedpojat pedstavy. Do celho svta byly vyslny komise. Tak do Anglie, kde ptrai navzali spojen s vdci, kte vrohodn ovili jevy penosu mylenek. Doktor Soal z university v Cambridgi mohl ptram pedvst spojen na vce ne nkolik set kilometr mezi dvma mladmi hornky z Wallesu. V Nmecku se vyetujc komise setkala s vdci stejn nepopiratelnmi, jako jsou Hans Bender a Pascual Jordan, kte nejen pozorovali fenomny penosu mylenek, ale nebli se ani o tom pst. I v sam Americe pibvalo dkaz. Jist nsk vdec, doktor Ching Yu-wang, mohl s pomoc nkolika koleg, rovn an, podat odbornkm z Rand Corporation dkazy, zejm zcela bezpen, o penosu mylenek. Jak se prakticky postupuje, aby se dosplo k vsledkm tak pekvapujcm, jako je zkuenost poruka Jonese a obana Smitha? K tomu je teba najt dvojici experimenttor, to jest dv osoby, z nich jedna dl vyslae a druh pijmae. Jen kdy se pouije dvou osob, jejich mozky jsou jistm zpsobem synchronizovny (amerit specialist pouvaj termnu rezonance, vypjenho z radiotechniky, akoli jsou si vdomi, e to je termn znan neurit), lze obdret vsledky skuten senzan. V tchto nejnovjch pracch se zatm zjistila monost sdlovn v jedinm smru. Obrtmeli podmnky, jestlie vysl subjekt, kter pijmal a naopak, neobdrme u nic. Abychom tedy zajistili inn sdlovn v obou smrech, bude poteb dvou pr vyslae a pijmae, jinak eeno: jeden vyslajc subjekt a jeden pijmajc subjekt na palub ponorky; jeden vyslajc subjekt a jeden pijmajc subjekt v pozemsk laboratoi. Jak se tyto subjekty vybraj? To je dosud tajemstv. Vme pouze, e se vbr dl na zklad zkoumn elektroencefalogram, to jest elektrickch zznam mozkov innosti dobrovolnk, kte se nabdnou. Tato mozkov innost, kterou vda dobe zn, nen provzena dnm vyslnm vln. Ale odhaluje vysln energie v mozku a Grey Walter, slavn anglick kybernetik, dokzal prvn, e elektroencefalogram me slouit k objeven abnormlnch mozkovch innost. Nov svtlo na vc vr,hla americk psycholoka Gertruda Schmeidlerov. Doktorka Schmeidlerov ukzala, e dobrovolnci, kte se nabzej za subjekty v parapsychologickch pokusech, mohou bt rozdleni do dvou kategori, kterm se k ovce a kozy. Ovce jsou ti, kte v v mimosmyslov vnmn, kozy ti, kte v n nev. V penen mylenek na dlku je nutno, jak se zd, spojit vdy jednu ovci a jednu kozu. Obzvltn obt pi tomto druhu prce pedstavuje okolnost, e v okamiku, kdy se uskuteuje spojen na dlku mylenkou, vysla stejn jako pijma nic nepociuj. Sdlen probh v neuvdoml rovin a nic nepronikne do vdom. Vysla nev, zda jeho poselstv dosplo k cli. Pijma nev, zda pijm signly pochzejc z jinho mozku nebo zda si prv vyml. Proto se spokojujeme msto pokus s vyslnm sloitch nebo problematickch obraz s vyslnm pti velmi jednoduchch symbol Zenerovch karet. A bude toto penen zdokonaleno, pak bude snadno mon pouvat tchto karet jako kdu na zpsob morseovky a penet tak srozumiteln poselstv. Zatm jde o to, abychom zdokonalili zpsob sdlovn a abychom ho uinili bezpenjm. Pracuje se v tomto oboru v rznch smrech a hledaj se zejmna lky s psychickm inkem, kter by usnadnily penen mylenek. Americk specialista v oboru farmakologie, doktor Humprey Osmond, obdrel u v tto oblasti nkter prvn vsledky a zveejnil je ve zprv Akademie vd v New Yorku v beznu 1947. Avak ani poruk Jones, ani subjekt Smith neuvali drog. Clem tchto pokus americk armdy je toti dkladn prozkoumat monosti normlnho lidskho mozku. Krom kvy, kter jak se zd zlepuje penos, a aspirinu, kter ho naopak ztuje a paralyzuje, nen zatm dn droga povolena v pokusech Randova projektu.

Tyto pokusy otvraj nepochybn novou ru v historii lidstva a vdy. V oblasti paranormlnch uzdraven, to jest uzdraven dosaench psychologickou lbou, a jde o litele, kter ovld fluidum, nebo o psychoanalytika (piem oste odliujeme mezi tmito metodami), parapsychologov dospli k zvrm nejv zajmavm. Pinesli nm nov pojet, toti pojet pru lka-nemocn. Vsledek lby je pr urovn telepatickou vazbou, kter bu existuje, nebo neexistuje mezi lcm a pacientem. Jestlie se tato vazba vytvo a podob se milostnmu vztahu pak vyvol ono kromobyejn vyzaovn a onu kromobyejnou vnmavost, kterou pozorujeme u zamilovanch dvojic. Uzdraven je mon. Jestlie tomu tak nen, pak oba, litel i nemocn, ztrcej jen as. Pojem fluida je tedy pekonn pojmem pru. Umme si pedstavit, e bude mon nastnit hlubok psychologick profil litele a pacienta. Urit testy by umonily stanovit, jak druh inteligence a citlivosti m lc a pacient, i povahu podvdomch vztah, je se mezi nimi mohou vytvoit. Litel, kdy srovnv svj profil s profilem lenho, by mohl hned od potku vdt, zda na nho me psobit ili nic. Jeden psychoanalytik v New Yorku zlom kl od kartotky, kam zaazuje lstky se svm pozorovnm. Rozbhne se k zmenkovi a doshne, e mu zmenk okamit zhotov nov kl. Neekne nikomu o tto phod. O nkolik dn pozdji za jedn seance v bdlm snu se objev ve snu jeho pacienta kl a on ho pope. Kl je zlomen a m na sob slo kle od kartotky. To je skuten jev tzv. osmzy. Doktor Lindner, slavn americk psychoanalytik, ml v roce 1953 v pi vhlasnho atomickho vdce. Dotyn ztrcel zjem o svou prci, o rodinu, o ve. Unikal, jak se piznal Lindnerovi, do jinho vesmru. m dle astji bloudily jeho mylenky na jin planet, kde byla vda pokroilej a kde on sm byl jednm z vlada. Ml pesn vidn tohoto svta, jeho zkon, mrav a kultury. A co bylo pekvapujc, Lindner ctil, jak je pozvolna pitahovn posedlost svho pacienta, pipojoval se k nmu v mylenkch v jeho vesmru, ztrcel sten duchaptomnost. Tehdy se nemocn zaal oproovat od sv vize a nastoupil cestu k vylen. Lindner sm se ml vylit o nkolik tdn pozdji. Dospl tak znovu v experimentln rovin k pradvnmu pkazu, kter bval udlovn divotvorci, aby na sebe vzal chorobu druhho nebo vykoupil jeho hch. Parapsychologie nem dn vztah k okultismu a pseudovdm, usiluje naopak o demystifikaci tto oblasti. Avak vdci, vulgariztoi a filosofov, kte ji odsuzuj, v n vid povzbuzen arlatnstv. To je falen, ale je pravda, e nae doba je vce ne kad jin pzniv rozvoji tchto falench vd, kter si dodvaj zdn a ovldn veho, ale jsou ve skutenosti zcela neschopn. Jsme pesvdeni, e v lovku existuj neznm zem. Parapsychologie navrhuje metodu przkumu. Na dalch strnkch navrhneme my sami uritou metodu. Tento przkum teprve sotva zaal a bude, jak se domnvme, jednm z kol budouc civilizace. Dosud neznm pirozen sly budou bezpochyby odhaleny, prostudovny a ovldnuty, aby lovk mohl dovrit svj dl na Zemi, je prodlv plnou promnu. O tom mme jistotu. Ale vme tak bezpen, e dnen rozvoj okultismu a falench vd v irokch vrstvch veejnosti je cosi jako nemoc. Nikoli naraen zrcadla, ale naraen mozky pinej netst. Ve Spojench sttech je od posledn vlky vce ne 30 000 astrolog a dvacet magazn vnovanch vlun astrologii, z nich jeden vychz v nkladu 500 000 exempl. Vce ne 2000 denk m astrologickou rubriku. V roce 1943 jednalo pt milin Amerian podle smrnice vtc a utrcelo 200 000 000 ron, aby poznalo budoucnost. Sama Francie m 40 000 litel a vce ne 50 000 okultistickch poraden. Podle kontrolovanch odhad honore vtc, vtky, jasnovidc, proutka, magnetizr a zzranch lka dosahuj 50 miliard frank jen v Pai. Celkov rozpoet magie by tvoil pro Francii asi ti sta miliard ron, mnohem vce ne rozpoet na vdeck bdn. Jestlie vtec obchoduje s pravdou...

Nue? Nue, myslm, e se spoluje s neptelem, k Chesterton v Otci Brownovi. Je naprosto nutn, u jen proto, abychom vyistili pole pro sv ptrn, zahnat tuto invazi. Ale mus to prospt pokroku poznn. To znamen, e se nesmme vrtit k pozitivismu, kter Flammarion pokldal za pekonan u v roce 1891, ani k zkmu scientismu, kdy sama vda ns vede k novm vahm o strukturch ducha. Jestlie lovk ovld sly a dosud neznm nebo zanedbvan a jestlie existuje, jak jsme ochotni vit, vy stav poznn, je dleit, abychom neodmtali hypotzy uiten pi pokusech, skuten fakta, osvtlujc konfrontace pi tom, jak budeme zapuzovat tuto invazi okultismu a falench vd. Jedno anglick pslov prav: Dej pozor, abys nevylil dt s vanikou. Sovtsk vda sama pipout, e nevme ve, ale e neexistuj oblasti, kter by byly tabu ani zem navdy nepstupn. Odbornci z Pavlovova institutu, nt vdci, kte se vnuj studiu vy nervov innosti, se zabvaj jgou. Zatm, pe vdeck novin Saparin v rusk revui Sla a v d n , nejsou jevy, kter pedvdj jognov, vysvtliteln, ale to bezpochyby pijde. Vznam takovch jev je obrovsk, nebo odhaluj kromobyejn monosti lidskho stroje. Studium mimosmyslovch schopnost, takzvan psionika, jak kaj amerit badatel podle analogie s elektronikou a nukleonikou, je skuten schopna vystit v praktick aplikace znan e. Soudob prce o orientanm smyslu zvat odhaluj napklad existenci mimosmyslovch schopnost. Sthovav ptk, koka, kter probhne tisc ti sta kilometr, aby se vrtila dom, motl, kter najde svou samiku na vzdlenost 11 kilometr, ti vichni uvaj, jak se zd, stejn typ vnmn a innosti na dlku. Kdybychom mohli objevit povahu tohoto jevu a ovldnout ji, pak bychom mli k dispozici nov sdlovac a orientan prostedek. Mli bychom k dispozici skuten lidsk radar. Pm sdlovn emoc, tak jak se odehrv ve dvojici analytik-pacient, by mohlo najt cenn vyuit v lkastv. Lidsk vdom se podob ledov ke plovouc na ocen. Nejvt st je pod vodou. Nkdy se kra rozkolb a uke obrovskou neznmou hmotu a my kme: Podvejte, blzen. Kdyby bylo mono vytvoit pm spojen mezi pohrouenmi masami ve dvojici lkanemocn prostednictvm njakho psionickho amplifiktoru, duevn choroby by mohly pln vymizet. Modern vda ns u, e experimentln metody na svm nejvym stupni dokonalosti j stanov hranice. Napklad dostaten mohutn mikroskop by pouval tak siln svteln zdroj, e by tento zdroj pemsoval pozorovan elektron a znemooval by pozorovn. Nememe se dovdt, co je uvnit jdra, kdy je bombardujeme. Ono se toti bombardovn zmn. Ale je mon, e neznm vybaven lidsk inteligence umon pm vnmn nejnich struktur hmoty i souladnho uspodn vesmru. Mohli bychom si snad vytvoit psionick mikroskopy a psionick dalekohledy, kter by nm pmo ekly, co je uvnit vzdlen hvzdy nebo uvnit atomickho jdra. Mon e je v lovku msto, odkud me bt vnmna veker skutenost. Tato domnnka vypad ztetn. Auguste Comte prohlaoval, e nikdy nepoznme chemick sloen hvzdy. Ptho roku vynalezl Bunsen spektroskop. Mon e stojme na prahu objevu souboru metod, je by nm umonily systematicky rozvinout nae mimosmyslov schopnosti, pout mocnou mainrii skrytou v naich hlubinch. Tmto smrem jsme s Bergierem pracovali a pitom jsme vdli se svm uitelem Chestertonem, e podvka nen ten, kdo se hrou do tajemstv, ale ten, kdo odmt z nho vystoupit. III. PED PSYCHOLOGICKOU REVOLUC Druh dech ducha. Pot ebujeme Einsteina psychologie. Nboensk mylenka se obrozuje. Nae spole nost v agnii. Jaurs a strom bzu c mouchami. To mlo, co vidme, je p sobeno tm mlem, m jsme.

Zem dmajc tovrnami. Zem otsajc se shonem. Zem rozechvl stovkami novch zen. Tento velk organismus ije koneckonc jenom pro jakousi novou dui a jenom j. Pod zmnami vk zmna Mylenky. Nue, kde mme hledat, kam mme umstit onu obnovujc a jemnou zmnu, kter z ns in nov bytosti, ani patrn upravuje nae tla? Nikam jinam ne do nov intuice, kter upravuje ve sv celosti vzhled vesmru, v nm jsme se pohybovali, jinak eeno do jakhosi probuzen. Tak tedy pro Teilharda de Chardin zapoala pemna lidskho rodu: nov due se prv rod. Tato pemna se odehrv v hlubokch oblastech inteligence a tato obnovujc pemna nm pin totln a totln odlin vidn vesmru. Bdl stav naeho vdom je nahrazen vym stavem, proti nmu stav pedchoz byl jen spnkem. Nastala doba skutenho procitnut. K vahm o tomto skutenm procitnut chceme pivst tene. ekl jsem na zatku tohoto dla, jak m dtstv a jinostv tonulo v pocitech podobnch pocitu, kter oivoval Teilharda. Kdy se podvm na souhrn svch in, svch bdn a svch spis, vidm jasn, e to vechno bylo usmrovno prudkm a mohutnm pocitem mho otce, e toti lidsk vdom mus pekroit uritou etapu, e mus najt druh dech a e pro to nastal as. Clem ptomn knihy je v podstat jen co nejmocnj potvrzen tohoto pocitu. Zpodn psychologie za prodnmi vdami je znan. Takzvan modern psychologie studuje lovka v souhlase s vidnm 19. stolet, kter ovldal bojovn pozitivismus. Vda skuten modern otevr pohledy na svt, jen se jev stle bohat na pekvapen a odpovd m dl mn edn uznanm strukturm ducha a povaze poznn. Psychologie vdomch stav pedpokld dovrenho a statickho lovka, tzv. homo sapiens osvcenskho stolet. Fyzika odhaluje svt, kter hraje nkolik her zrove a kter je oteven etnmi dvemi do nekonena. Exaktn vdy st do fantastiky. Humanitn vdy jsou vak dosud v zajet pozitivistick povry. Pojem vznikn, vvoje ovld vdeck mylen. Psychologie je zaloena jet na pohledu na lovka ukonenho s duevnmi funkcemi jednou provdy hierarchizovanmi. Nm vak prv naopak pipad, e lovk nen ukonen, zd se nm sprvn rozeznvat v stralivch otesech, kter pemuj v tto chvli svt otesech vertiklnch v oblasti poznn, otesech horizontlnch, vyvolvanch utvenm ohromnch mas psliby zmny lidskho vdom, obnovujc promnu uvnit samho lovka. Take inn psychologie, pizpsoben dob, v n ijeme, by se mla, jak se domnvme, zakldat nikoliv na tom, co je lovk (nebo spe na tom, m se zd bt), ale na tom, m se me stt, na jeho monm vvoji. Prvn uiten prce by bylo ptrn po stanovisku, z nho lze pehldnout tuto monou evoluci. Takovmu bdn jsme se vnovali. Vechny tradin doktrny spovaj na mylence, e lovk nen bytost dokonal, a dvn psychologov studuj podmnky, v nich maj probhat zmny, pevraty a transmutace, kter pivedou lovka k jeho skutenmu dovren. Jist zcela modern vaha zen na metodou ns pivd k pesvden, e lovk snad vlastn schopnosti, kterch nevyuv, cel nevyuit soustroj. ekli jsme u: poznn vnjho svta ve sv krajnosti dospv k pochybm o sam povaze poznn struktur inteligence a vnmn. ekli jsme tak, e pt revoluce bude psychologick. To nen jen nzor n, je to nzor mnoha modernch badatel od Oppenheimera po Costu de Beauregard, od Wolfganga Pauliho po Heisenberga, od Charlese-Nola Martina po Jacquesa Mntriera. Avak je pravda, e na prahu tto revoluce nic z vysokch, tm nboenskch mylenek, kter oivuj badatele, nepronik do ducha obyejnch lid, neoivuje hlubiny spolenosti. Vechno se zmnilo jen v nkolika mozcch. Nic se nezmnilo od 19. stolet v obecnch mylenkch o povaze lovka a lidsk spolenosti. V nevydanm lnku o Bohu napsal Jaurs na konci svho ivota velkolep: Vechno, co dnes chceme ci, je to, e nboensk mylenka na chvli zapuzen se me vrtit do du a do vdom, protoe dnen zvry vd pipravuj vdom, aby ji pijala. Existuje u te, lze-li tak ci, zcela hotov nboenstv, a nepronik-li v tto chvli do hlubin spolenosti, jestlie buroazie je povrchn spiritualistick nebo nicotn pozitivistick, jestlie proletarit je

rozdlen na otrocky povriv nebo zatvrzele materialistick, pak to ve je jen proto, e dnen spoleensk reim je reim otuplosti a nenvisti, to jest reim nenboensk. Nae spolenost nen nenbon proto, jak asto kaj vulgrn deklamtoi a nemyslc moralist, protoe m starost o hmotn zjmy. Je naopak cosi nbonho v dobvn prody lovkem, v ovldn sil vesmru k prospchu lidstva. Nikoli, nenbon je to, e lovk dobv produ jen tak, e si podrobuje lidi. Pe o hmotn pokrok neodvrac lovka od vysokch mylenek a od vah nad boskmi vcmi, ale naopak vyerpanost z nelidsk diny, kter neponechv vtin lid slu k mylen ani slu k prociovn ivota, to jest Boha. Tak pedrdnost patnmi vnmi, rlivost a pcha vyerpvaj v hanebnch bojch vnitn energii nejstatenjch a nejastnjch. Za vyzvavho hladu a za pedrdn nenvisti neme lidstvo myslet na nekoneno. Lidstvo je jako velik strom, cel bzuc podrdnmi mouchami pod boulivm nebem, a v tomto bzukotu nenvisti nen u slyet hlubok a bosk hlas vesmru. S dojetm jsem objevil tento Jaursv text. Navazuje na vrazy dlouhho poselstv, kter mu poslal mj otec. Otec ekal horenat na odpov, kter nepila. Pila ke mn prostednictvm tohoto nevydanho projevu tm o padest let pozdji... Zajist, lovk nem sm o sob poznn, je by bylo na vi toho, co dl, toti toho, co vda, kter je zavrenm jeho nenpadn prce, odhaluje z vesmru, z jeho tajemstv sil a harmoni. A jestlie toto poznn nem, pak je to psobeno tm, e spoleensk organizace, zaloen na peitch mylenkch, ho zbavuje nadje, volnosti a klidu. Zbaven takto ivota v plnm slova smyslu, jak me lovk objevovat nekonen prostory? A pece ns vechno vyzv k pedstav, e se vci rychle zmn, e otesy velkch mas, straliv tlak objev a technik, mylenkov hnut v oblastech skuten odpovdnosti, styk s vnjmi inteligencemi smetou star principy, kter paralyzuj ivot ve spolenosti, a e lovk, jen se stane opt pln schopnm rozhodovn na konci tto cesty, je vede od zcizen k revolt a pak od revolty k pitakn, usly, jak v nm stoup ona nov due, o n mluv Teilhard, a objev ve svobod onu moc bti pinou, kter spojuje byt a konn. Je myslm jasn, e lovk vlastn urit sly: pedvdn, telepatii atd. Jsou pozorovateln fakta. Ale a dosud byla tato fakta pedkldna jako dajn dkazy o skutenosti due nebo o duchu mrtvch. Neobvykl jako projev nepravdpodobnho, to je absurdita. My jsme vak ve sv prci odmtli jakkoliv odvolvn na okultismus a magii. To neznamen, e by bylo teba zanedbvat veker fakta a texty z tto oblasti. Pijali jsme za svj tak nov, poestn a inteligentn postoj Rogera Bacona: V tchto vcech je poteba postupovat obezele, nebo lovk se snadno zml a dopout se zejmna dvou omyl: jedni popraj vechno neobyejn a druz pekrauj rozum a upadaj do magie. Je tedy teba se vysthat tch poetnch knih, kter obsahuj vere, znamen, modlitby, zaklnadla a obtn formule, nebo to jsou knihy ryz magie, a jinch, kterch je nekonen mnostv a je neobsahuj ani slu umn, ani slu prody, ale vmysly kouzelnk. Na druh stran je vak nutno uvit, e mezi knihami, pokldanmi za magick, jsou takov, kter vbec magick nejsou a obsahuj tajemstv mudrc... Jestlie nkdo najde v tchto dlech njak postup pirozen nebo uml, nech si ho ponech... Jedinm pokrokem v psychologii byl potek zkoumn hlubin, oblast podvdom. My se vak domnvme, e je nutno probdat tak vrcholky, oblast nadvdom. Nebo spe, nae vzkumy a vahy ns maj k tomu, abychom pipustili jako hypotzu existenci vy mozkov vstroje, z velk sti nevyuit. V normlnm bdlm stavu vdom je v innosti desetina mozku. Co se odehrv v devti desetinch zdnliv mlcch? A neexistuje stav, v nm by se cel mozek ocitl v organizovan innosti? Vechna fakta, o nich te podme zprvu a kter budeme studovat, mohou bt piazena k fenomnu aktivace oblast obvykle pohrouench v spnek. Neexistuje vak jet dn psychologie zamen k tomuto fenomnu. Bude snad nutno pokat, a pokro neurofyziologie, aby se mohla zrodit psychologie vrcholk. Ani budeme ekat na rozvoj tto nov fyziologie a ani chceme pedem soudit o vsledcch, chceme prost pipoutat

pozornost k tto oblasti. Je mon, e jej przkum se uke stejn dleitm jako prozkoumn atomu a prostoru. Veker zjem se a dosud sousteoval na to, co je pod vdomm. Pokud jde o vdom sam, objevovalo se neustle v modernch studich jako jev vyvolan spodnmi oblastmi: sexus u Freuda, podmnn reflexy u Pavlova atd. Take cel psychologick literatura, cel modern romn napklad, vychz z Chestertonovy definice: Ti lid, kte mluvce o moi mluv jen o mosk nemoci. Ale Chesterton byl katolk, a tedy pedpokldal existenci vrcholk vdom, protoe pipoutl existenci Boha. Bylo teba, aby se psychologie jako kad vda osvobodila od teologie. Domnvme se prost, e toto osvobozen nen jet pln, e existuje tak osvobozen shora, metodickm studiem jev, kter stoj nad vdomm, studiem inteligence, kter se chvje vy frekvenc. Svteln spektrum vypad takto: vlevo irok pruh Hertzovch vln a infraervenho zen. Uprosted zk prouek viditelnho svtla; vpravo nekonen pruh: ultrafialov paprsky, paprsky X, paprsky gama a neznmo. A co jestli je tomu se spektrem inteligence, lidskho svtla podobn? Vlevo infra, ili podvdom, uprosted zk prouek vdom, vpravo nekonen pruh nadvdom. A dosud se studovalo jen vdom a podvdom. ir oblast nadvdom byla, jak se zd, prozkoumna jen mystiky a kouzelnky v tajnch przkumech, kter pinesly svdectv sotva iteln. A tak mlo zprv, kter mme, psob, e se urit nepopirateln jevy, jako je intuice a gnius, odpovdajc zatkm pravho pruhu, vykldaj jako fenomny podvdom odpovdajc konci pruhu levho. To, co vme o podvdom, nm slou k vkladu on trochy, kterou vme o nadvdom. Nelze vak vysvtlovat pravou st svtelnho spektra jej st levou, paprsky gama Hertzovmi vlnami. Jejich vlastnosti nejsou stejn. A tak si myslme, e existuje-li njak stav nad stavem vdom, pak jsou v nm vlastnosti ducha naprosto odlin. Je tedy nutno najt jin metody ne metody psychologie podvdomch stav. Za jakch podmnek me duch dospt do tohoto jinho stavu? Jak jsou pak jeho vlastnosti? K jakm poznatkm je vbec schopen dojt? Prudk pohyb poznn ns pivd k bodu, kdy duch v, e se nutn mus zmnit, aby vidl to, co se d vidt, aby mohl dlat to, co je teba dlat. To mlo, co vidme, zvis na tom mlu, jm jsme. Ale nejsme jen tm, m se domnvme bt?

IV. OPTOVN OBJEV MAGICKHO DUCHA Zelen oko Vatiknu. Druh inteligence. Tovrna pkov R enky. Historie hadromy e. P roda hraje mon obojakou hru. Klika superstroje. Nov katedrly, nov argot. Posledn brna. Existence jako nstroj. N co novho a rozumnho o symbolech. Vechno nen ve vem. Vdn nejlepch lingvist svta nestailo k rozlutn nkterch rukopis nalezench na bezch ernho moe. Ve Vatikn instalovali stroj, elektronick pota, a dali mu prostudovat stralivou krbaninu, zbytky pergamenu z nepamtnch dob, na nich byly napsny vemi smry zlomky nerozlutitelnch znaek. Bylo nutno, aby stroj vykonal prci, kterou by nemohly vykonat stovky a stovky mozk za sta a sta let: srovnat stopy, seadit vechny mon srie podobnch znak, vybrat mezi vemi monmi pravdpodobnostmi, vyvodit zkon podobnosti ze vech pedstavitelnch srovnn a pak, kdy byl vyerpn nekonen seznam kombinac, sestavit abecedu, je vychzela z jedin pijateln podobnosti, znovu vytvoit jazyk, obnovit ho a peloit. Stroj upel magma svho zelenho, nehybnho a chladnho oka, zaal klapat a vret, nespoetn rychl vlny proltaly jeho elektronickm mozkem a konen se z t zmti zbytk vynoilo poselstv, je vydalo slova dvno zasutho svta. Peloil je. Ty stny psmen na zaprenm

pergamenu oily, spojily se, znovu se oplodnily a z beztvrnosti, z tohoto mrtvho slova vzeel hlas pln slib. Stroj ekl: A v tto pouti vyzname cestu k vaemu Bohu. Vme, jak je rozdl mezi aritmetikou a matematikou. Matematick mylenka odhalila od dob Evarista Galloise svt, kter je ciz lovku, kter neodpovd lidsk zkuenosti, vesmru, jako ho zn obvykle lidsk vdom. Logika, kter postupuje tak, e k ano nebo ne , je tu nahrazena superlogikou, kter funguje tak, e k ano a ne . Tato superlogika nespad do oblasti rozumu, ale intuice. A v tomto smyslu lze ci, e intuice, to jest divok schopnost, neobvykl moc ducha, d nyn rozshl sfry matematiky. Jak funguje normln mozek? Funguje jako aritmetick stroj. Funguje jako stroj binrn: ano, ne; souhlasm, nesouhlasm; pravda, le; miluji, nemiluji; dobr, patn. V podvojnosti je n mozek neporaziteln. Slavn lidt poti s spchem pekonali elektronkov stroje. Co je aritmetick elektronkov stroj? Je to stroj, kter mimodnou rychlost td, pijm a odmt, pod rozlin initele do sri. hrnem je to stroj, kter zavd podek do vesmru. Napodobuje funkci naeho mozku. lovk td. To je mu ke cti. Vechny vdy jsou zbudovny na tdicm sil. Ano, ale te existuj tak elektronkov stroje, kter nefunguj jen aritmeticky, ale analogicky. Pklad: chcete-li studovat vechny podmnky odolnosti pehrady, kterou stavte, vytvote maketu pehrady. Na tto maket provedete vechna mon pozorovn. Pak vlote do stroje soubor tchto pozorovn. On uspod, srovn nelidskou rychlost, vytvo vechny mon spoje mezi tmito tisci detailnch pozorovn a ekne vm: Nezeslte-li podlo tetho pile vpravo, praskne v roce 1984. Analogov stroj fixoval svm nehybnm a neomylnm okem souhrn reakc pehrady, pak vzal zetel na vechny aspekty existence tto pehrady, osvojil si tuto existenci a vyvodil z n vechny zkony. Vidl ptomnost v jej celosti a zachytil rychlost, pi n se zkracuje as, vechny mon vztahy mezi vemi jednotlivmi initeli a mohl tak zrove vidt budoucnost. hrnem peel od vdn k poznn. Nue, my myslme, e mozek me tak v uritch ppadech fungovat jako analogov pota. To znamen, e by ml moc: 1. Shromdit vechna mon pozorovn urit vci. 2. Sestavit seznam stlch vztah mezi mnohonsobnmi aspekty tto vci. 3. Stt se jaksi tou vc samou, osvojit si jej podstatu a odhalit v plnosti jej dl. To ve pirozen elektronickou rychlost, kdy se destky tisc spojen uskuteuj v ase jakoby atomizovanm. Tato bjen srie pesnch matematickch operac je tm, co nazvme nkdy, kdy se mechanismus mozku nhodn spust, osvcenm. Jestlie mozek me fungovat jako analogov pota, pak me pracovat tak nikoli na vci sam, ale na maket vci. Nikoli s Bohem samm, ale s idolem. Nikoli s vnost, ale s jednou hodinou. Nikoliv se zem, ale se zrnkem psku. To znamen, e kdy bude dochzet k spojenm rychlost, kter pekonv nejrychlej binrn uvaovn, bude moci vidt na obraze, kter hraje roli makety, jak kval Blake, vesmr v zrnku psku a vnost v jedin hodin. Kdyby vci takto probhaly, kdyby rychlost tdn, srovnvn a dedukce byla straliv zrychlena, kdyby nae inteligence se v nkterch ppadech nachzela jako stice v cyklotronu, mli bychom vklad veker magie. Vychzeje z pozorovn hvzdy pouhm okem, mohl snad maysk knz ve svm mozku sloit celek slunenho systmu a objevit Urana a Plutna bez dalekohledu (jak o tom, jak se zd, svd nkter basrelify). Vychzeje z uritho jevu v tyglku, byl by mohl alchymista dospt k pesn pedstav nejsloitjho atomu a odhalit tajemstv hmoty. Mli bychom tak vklad formule, podle n to, co je nahoe, je jako to, co je dole. V hrub oblasti napodobiv magie bychom pak pochopili, jak cromagnonsk kouzelnk, kdy se soustedil ve sv jeskyni pohledem na obraz ceremonilnho bizona, mohl pochopit celek zkon bizonho svta a oznmit kmeni datum, msto a as pzniv k ptmu lovu.

 Kybernetit technikov sestrojili elektronkov stroje, kter funguj nejprve aritmeticky a pak analogicky. Tyto stroje slou zejmna k lutn ifrovanch e. Ale vdci jsou u takov, e odmtaj pedstavu, e by lovk mohl tak bt tm, co stvoil. Podivn skromnost! Pipoutme tuto hypotzu: lovk vlastn vybaven pinejmenm stejn, ne-li lep ne jakkoli technicky uskuteniteln vybaven a uren k tomu, aby doshlo vsledku, kter si klade za cl kad technika, to jest pochopen a ovldn vesmrnch sil. Pro by nemohl mt njak analogov elektronkov stroj v hlubinch svho mozku? Vme dnes, e devt desetin lidskho mozku zstv nevyuito v normlnm vdomm ivot, a doktor Warren Penfield dokzal, e v ns existuje tato rozshl mleliv oblast. A kdyby tato mlenliv oblast byla obrovskm slem stroj v chodu, kter ekaj na gesto rozkazu? Kdyby tomu tak bylo, magie by mla pravdu. Mme v sob jakousi potu: sekrece naich hormon se rozchzej na tiscer msta naeho tla a vyvolvaj tam vzruchy. Mme v sob jaksi telefon, n nervov systm. tpnete m a j vykiknu. Stydm se a zervenm atd. Pro bychom v sob nemli jaksi rdio? Mozek snad vysl vlny, kter se velkou rychlost a kter jako hyperfrekvenn vlny, je zapadaj do dutch vodi, cirkuluj uvnit myelinovho obalu nervovch cest. V tom ppad bychom vlastnili neznm dosud systm sdlovn a spoj. N mozek snad neustle vysl takov vlny, ale pijmae nejsou pouvny nebo zanou fungovat jen ve vzcnch ppadech, jako ony nesezen rozhlasov pijmae, kter zanou hrt pi nrazu. Bylo mi sedm let. Byl jsem v kuchyni u maminky, kter myla ndob. Matka se chopila hadru na myt, aby otela tuk z tal, a v t vtein ji napadlo, e jej ptelkyn Raymonda k tomu pedmtu hadromy. vatlal jsem, ale v t vtein jsem ekl: Raymonda tomu k hadromy a pak jsem vatlal dl. Nevzpomnl bych si na tu phodu, kdyby moje matka, kterou to siln pekvapilo, mi ji nebyla asto pipomnala, jako by se dotkala velkho tajemstv, jako by ctila v nporu radosti, e jsem jej st, jako by to pro ni byl vce ne lidsk dkaz o m lsce. Pozdji, kdy jsem ji trpil v rznch dobch, pipomnala tuto vteinu setkn, jako by se chtla pesvdit, e jet nco hlubho ne jenom jej krev pelo z n do mne. Vm dobe, co si m lovk myslet o shodch, a zejmna o tch zvltnch shodch, kter Jung oznauje jako pznan, ale zd se mi, protoe jsem proil obdobn okamiky s velmi drahm ptelem, s enou vniv milovanou, e je nutno pekroit pojem shody a odvit se dospt k magick interpretaci. Sta jen se dohodnout o termnu magick. Co se vlastn udlo v t kuchyni jednoho veera, kdy mi bylo sedm let? Domnvm se, e bez mho vdom (a v dsledku nepostehnutelnho nzoru, nepatrnho rozechvn podobnho lehounk vln, kter shod pedmt, jen byl dlouho v rovnovze, v dsledku nepostehnutelnho zchvvu, za nj vdme ryz nhod, zaal ve mn nhle fungovat stroj, jen se stal nekonen citlivm tiscermi a tiscermi rozlety lsky, t prost, prudk a vlun dtsk lsky. Tento zcela nov, pln pipraven stroj v mlenliv oblasti mho mozku v kybernetick tovrn pkov Renky, spc vnm spnkem, pohldl na mou matku. On ji spatil, shromdil a utdil vechny ploky jej mylenky, jejho srdce, jejch nlad a pocit; stal se mou matkou, uvdomil si jej podstatu a jej osud a do tto chvle. Zaznamenal a srovnal rychlost vt ne rychlost svtla vechny citov a mylenkov asociace, je proly v m matce od jejho narozen, a dospl a k posledn asociaci, k asociaci hadru na myt, Raymondy a hadromye. A tehdy jsem vyjdil vsledek prce tohoto stroje, jen byl vykonn tak len rychle, e jeho plod mnou proltl, ani zanechal stopy, jako nmi proltaj kosmick paprsky, ani je sebemn ctme. ekl jsem: Raymonda tomu k hadromy. Pak se stroj zastavil, anebo spe jsem pestal bt vnmavm, kdy jsem pedtm po miliardtinu vteiny vnmav byl, a navzal jsem na vtu, kterou jsem zaal

pedtm. Pokud se as nezastav nebo se nezrychl vemi smry, pak minulost, ptomnost i budoucnost jsou stle tot. Ml jsem poznat za jinch okolnost shody stejn povahy. Myslm, e je mono je vykldat tmto zpsobem. Mon e stroj funguje stle, ale e my jsme receptivn jen pleitostn. A jet me tato receptivita bt jen velmi vzcn. Bezpochyby je u nkterch bytost nulov. Tak jsou lid, kte maj tst, a lid, kte je nemaj. astlivci by byli ti, kte dostanou obas poselstv ze svho stroje: ten rozanalyzoval vechny prvky situace, utdil, vybral a srovnal vechny dsledky a mon piny, a kdy tak odhalil nejlep cestu osudu, vyslovil vtbu, je byla pijata, ani bylo vdom jen doteno tuenm t ohromn prce. Takov lid jsou opravdu milkov boh. Napoj se obas na svou tovrnu. Mm-li mluvit jen o sob, mm to, emu se k tst. A vechno m nut vit, e jevy, je uruj toto tst, jsou stejn jako ty, kter uruj pbh s hadromyem. Tak si zanme vmat, e magick pojet vztah lovka k jeho blinm, k vcem, k prostoru a k asu nen tak pln ciz iv a svobodn vaze o modern technice a vd. Modernost nm umouje vit v zzrano. Elektronkov potac stroje ns nut brt vn cromagnonskho kouzelnka a mayskho knze. Jestlie se v mlenliv oblasti lidskho mozku uskuteuj ultrarychl spojen a jestlie za jistch okolnost je vsledek tto prce postien vdomm, pak urit praktiky imitativn magie, urit vteck odhalen, urit bsnick nebo mystick osvcen, urit vtby, kter pitme tetn nebo nhod, je nutno pokldat za skuten vdobytky ducha ve zvl bdlm stavu. Ostatn je tomu u nkolik let, co vme, e proda nen rozumn. Nepizpsobuje se obvyklmu druhu fungovn inteligence. Ta st naeho mozku, kterou normln uvme, provd vechny pochody binrn. Toto je ern nebo bl. Je to ano nebo ne. Je to souvisl nebo petrit. N chpac stroj je aritmetick. Td a srovnv. Na tom je zaloena cel Rozprava o metod . A tak cel nsk filosofie Yingu a Yangu (a Kniha mutac , jedin kniha starovku, kter nm podv pravidla vteb, je sloena z grafickch obrazc: ti linky souvisl, ti linky peruovan v nejrznjm monm uspodn). A tedy, jak kal Einstein na sklonku svho ivota: Kladu si otzku, zda proda hraje stle stejnou hru. Zd se toti skuten, e proda unik binrnmu stroji, jm je n mozek ve stavu normlnho chodu. Od doby Louise de Broglie jsme byli nuceni pipustit, e svtlo je zrove nepetrit i peruovan. Ale dn lidsk mozek nedospl k pedstav takovho jevu, k tomu, aby ho pochopil vnitn, aby ho skuten poznal. Pipoutme. Vme. Neznme. Pedpokldejte nyn, e po vzoru svtla (cel nboensk literatura a ikonografie oplvaj evokacemi svtla) pejde njak mozek v blesku extze od stavu aritmetickho do stavu analogickho. Stane se svtlem. ije nepochopiteln jev. Rod se s nm. Zn ho. Dojde tam, kam jemn inteligence de Broglieho nesah. Potom upadne zpt, styk s vymi stroji, kter funguj v obrovit tajn galerii mozku, je peruen. Pam mu obnov jen drobty poznn, kter zskal. A jazyk selhv pi vkladu tchto drobt. Snad nkte mystikov poznali takto jevy prody, kter nae modern inteligence spn objevila, pipustila, ale kter se j nepodailo vlenit do celku. A jako j, tak psa se ptal, jak nebo jakou vc vidla nebo zda vidla vc tlesnou? A ona odpovdala: Vidla jsem plnost, jas a mla jsem pitom pocit takovho naplnn, e nemohu vyjdit ani uvst nic obdobnho... To je pas diktovan Angelou de Foligno jejmu zpovdnkovi, pas velmi pznan. Elektronkov pota pouit na matematick maket pehrady nebo letadla funguje analogicky. Do jist mry se stv touto pehradou nebo letadlem a odhaluje souhrn vech aspekt jejich existence. Nae srovnn s elektronkovm strojem nen samozejm absolutn. Jako kad srovnn je jen vchodiskem a samo o sob maketou mylenek. Me-li vak mozek pracovat stejnm zpsobem, pak zaneme chpat, pro kouzelnk vyrb maketu pipomnajc

neptele, kterho chce zashnout, nebo pro kresl bizona, jeho stopu chce objevit. Oekv ped tmito maketami na pechod sv inteligence ze stadia binrnho do stadia analogickho, na pechod svho vdom ze stavu obyejnho do stavu vy probudilosti. Oekv, e stroj zane fungovat analogicky, e v tich bolesti jeho mozku dojde k neobyejn rychlm spojenm, kter mu vydaj napospas plnou skutenost pedstavovan vci. ek, ale neek pasivn. Co dl? Vybral si hodinu a msto podle dvnch nauen a tradic, je jsou snad vsledkem celho souboru tpn. Urit okamik urit noci je napklad pznivj ne jin okamik jin noci a snad je to psobenm stavu nebes, kosmickho zen nebo uspodn magnetickch pol atd. Zaujme urit, velmi pesn postoj. Provd urit posunky, zvltn tanec, pron urit slova, vydv zvuky, vyr vzdech atd. Jet si nikdo nepoviml, e by tu mohlo jt o techniky (v zroden podob, tpav), kter maj vyvolat otes ultrarychlch stroj obsaench v spc sti naeho mozku. Obady jsou snad jen sloit celky rytmickch dispozic schopnch uvst do chodu vy funkce inteligence. Jaksi toen klikou vce i mn inn. Vechno ns nut vit, e uveden do chodu tchto vych funkc, tchto analogickch elektronkovch mozk, vyaduje zapojovn tisckrt sloitj a jemnj, ne jsou ta, k nim dochz pi pechodu ze spnku k bdlmu stavu. Z prac von Frische vme, e vely maj e. Kresl v prostoru geometrick obrazce nesmrn sloit, a tak se za svho letu dorozumvaj o zprvch nutnch pro ivot roje. Vechno ns vede k pesvden, e lovk, chce-li navzat spojen svmi nejvymi silami, mus uvst do chodu srie impuls pinejmenm stejn sloitch, stejn jemnch a stejn cizch tomu, co obvykle uruje jeho rozumn iny. Modlitby a obady ped modlami, ped symbolickmi postavami nboenstv byly by tedy jen zpsobem a pokusem, jak ovldnout a usmrnit subtiln energie (magnetick, kosmick, rytmick atd.) s clem uvst do chodu analogickou inteligenci, kter by umonila lovku poznat pedstavovan bostvo. Je-li tomu tak, existuj-li techniky, jak obdret od mozku vkon daleko pekraujc vsledky nejvt binrn inteligence, a jestlie tyto techniky byly vyhledvny a dosud jen okultisty, pak pochopme, e vtina dleitch praktickch a vdeckch objev ped 19. stoletm byla vykonna prv okultisty. N jazyk jako nae mylen vychz z aritmetickho, binrnho chodu naeho mozku. Tdme ve na ano a ne, na pozitivn a negativn, srovnvme a dedukujeme. Jestlie n jazyk slou k tomu, aby zavedl podek do naeho mylen, kter je samo cele zaujato tdnm, pak shledme, e nen vnjm tvrm prvkem, boskou vlastnost. Nepidv mylenku k mylence. Jestlie mluvm nebo pi, zbrzuji svj stroj. Nemohu ho popsat jinak, ne jak ho pozoruji ve zpomalenm chodu. Vyjaduji tak jen sv binrn uvdomn svta a to jet, kdy m vdom pestane fungovat normln rychlost. Mj jazyk podv jen svdectv o zpomalenm vidn svta, je je samo omezen a binrn. Tento nedostatek jazyka je zjevn a iv ho pociujeme. Ale co ci o nedostatenosti binrn inteligence sam? Vnitn existence, podstata vc j unik. Me objevit, e svtlo je zrove petrit i nepetrit, e molekula benzenu vytv mezi svmi esti atomy vazby podvojn a pece navzjem se vyluujc. Pipout to, ale neme to pochopit, neme vtlit do svho chodu skutenost hlubokch struktur, kter zkoum. Aby k tomu dospla, musela by zmnit svj stav, bylo by teba, aby jin stroje ne obvykle uvan zaaly fungovat v mozku a aby se binrn uvaovn nahradilo analogickm vdomm, kter nabv forem a osvojuje si nepochopiteln rytmy tchto hlubokch struktur. To se snad dje ve vdeck intuici, v bsnickm osvcen nebo v nboensk extzi a v jinch ppadech, kter neznme. toit k probudilmu v dom , to jest k stavu odlinmu od stavu prostho jasnho bdn, je leitmotivem vech starch filosofi. Je tak leitmotivem nejvtch modernch fyzik a matematik, pro n se nco mus odehrt v lidskm vdom, aby pelo od vdn k poznn. Nepekvapuje tedy, e jazyk, ktermu se da jen podvat svdectv o vdom svta v normlnm stavu jasnho bdn, se stv temnotnm, jakmile jde o vyjden tchto hlubokch

struktur, a u b o svtlo, vnost, as, energii, podstatu lovka atd. Rozliujeme vak dva druhy temnotnosti. Jedna pochz z toho, e jazyk je nstrojem inteligence, je se pokou zkoumat tyto struktury, ani si je kdy doke osvojit. Je nstrojem pirozenosti, kter nar marn na jinou pirozenost. V nejlepm ppad me jen podat svdectv o nemonosti, ozvnu pocitu nemohoucnosti a vyhnanstv. Jeho temnotnost je skuten. Je prv jen temnotnost. Druh pochz z toho, e lovk, kter se pokou vyjdit, poznal bleskov jin stav vdom. il okamik v dvrnm styku s tmito hlubokmi strukturami. Poznal je. To je mystik typu svatho Jana z Ke, osvcen vdec typu Einsteinova nebo inspirovan bsnk typu Williama Blakea, unesen matematik typu Galoisova, vizionsk filosof typu Meyrinkova. Kdy ho opust vytren, vidouc selhv pi sdlen. Ale kdy to in, vyjaduje pozitivn jistotu, e vesmr by byl kontrolovateln a ovladateln, kdyby se lovku podailo kombinovat, jak jen mono nejdvrnji, stav normlnho bdn a stav superbdn. Cosi innho, prolil jakhosi svrchovanho nstroje se rsuje v takov ei. Kdy mluv Fulcanelli o tajemstv katedrl a Wiener o struktrue asu, jsou oba temn, ale temnota zde nen temnotou. Je znakem, e nco z jinde. Jedin snad modern matematick mluva si uvdomuje nkter vsledky analogickho mylen. V matematick fyzice existuj oblasti absolutnho jinde a kontinua nulovho rozmru, to jest mry pro nepochopiteln, a pece skuten univerza. Mono si poloit otzku, pro bsnci se dosud nevydali naslouchat smrem k tto vd zpvu fantastickch skutenost, akoli nemaj strach, e by museli uznat evidentn pravdu, e magick umn ije a da se mu mimo jejich pracovny. Tato matematick mluva, kter dosvduje existenci vesmr unikajcch normlnmu jasnmu vdom, je jedin mluva inn a stle se rozvjejc. Matematick bytosti, to jest vrazy, znaky, kter symbolizuj ivot a zkony neviditelnho svta, svta nemyslitelnho , rozvjej a oploduj jin bytosti. Upmn eeno, tento jazyk je skuten bujar jazyk na doby. Ano, bujar jazyk, argot v pvodnm smyslu tohoto slova, ve smyslu, kter mu dval stedovk (a ne v tom otelm smyslu, kter mu dnes pisuzuj literti pokldajc se za osvobozen), ten nachzme v avantgardn vd, v matematick fyzice, kter je, pohlme-li na ni zblzka, rozvratem pijat inteligence, naprostm rozchodem a jasnozenm. Co je to gotick umn, jemu vdme za katedrly? Pro ns, napsal Fulcanelli, je gotick umn (art gotique) jen pravopisnou deformac slova ,argotique, odpovdajc fonetickmu zkonu, jen d ve vech jazycch, ani se star o pravopis, tradin kabalu. Katedrla je tedy dlo umn Gt (art got) nebo argot . A co je katedrla dnen, uc lidi stavbm Stvoen, ne-li rovnice, kter nahradila rici? Oprosme se od zbyten vrnosti minulosti, abychom se lpe pizpsobili dneku. Nehledejme modern katedrlu v monumentu ze skla a betonu, nad nm n k. Stedovk katedrla byla knihou tajemstv danou lidem verejka. Dnen knihu tajemstv p fyzikov matematici ze svch matematickch bytost zasazench jako rice do staveb, je se jmenuj meziplanetrn rakety, atomick elektrrna, cyklotron. Tady je prav nvaznost, tady je skuten vlkno tradice. Argot i stedovku, duchovn synov argonaut, kte znali cestu k zahrad Hesperidek, vepsali do kamene sv hermetick poselstv. Znaky nepochopiteln lidem, jejich vdom neprodlalo transmutaci, jejich mozek nepodstoupil to straliv zrychlen, dky jemu se nepochopiteln stv skutenm, vnmatelnm a hmatatelnm. Nebyli tajupln z lsky k tajuplnosti, ale prost proto, e jejich objevy zkon energie, hmoty a ducha se udly v jinm stavu vdom, pmo nesdlitelnm. Byli tajupln, protoe bt jim znamenalo bt odlin. V oslaben tradici, jakoby ve vzpomnce na tak vzneen pklad, je argot dnes mluvou na okraji spolenosti uvanou neporobenmi lidmi lanmi svobody, psanci a koovnky, vemi,

kdo ij mimo pijat zkony a konvence. Jsou to prozelci, to jest vidouc, ti, kte, jak nm k opt Fulcanelli, se ve stedovku dovolvali tak titulu Syn i d t slunce , nebo art got bylo um n sv tla nebo Ducha . Ale najdeme tuto tradici nedegenerovanou, vimneme-li si, e toto umn ducha je dnes umnm matematickch bytost a Lebesqueovch integrl, sel za nekonenem; umn matematickch fyzik, kte za hrom a blesk z neobvyklch kivek, ze zakzanch svtel stavj katedrly naich budoucch m. Tmto pozorovnm hroz, e budou pokldna nbonm tenem za pobuujc. Ale nejsou. Myslme, e monosti lidskho mozku jsou nekonen. To ns stav proti oficiln psychologii a oficiln vd, kter v v lovka s podmnkou, e nepekro rmec vyznaen racionalismem 19. stolet. A nemlo by ns to pivdt do rozporu s duchem nboenstv, alespo ne s tm, co je v nm nejist a nejvy. lovk m pstup k tajemstvm, me vidt svtlo, vidt Vnost, pochopit zkony velk energie, vtlit do svho vnitnho chovn rytmus univerzlnho osudu, dospt k citlivmu vnmn nejvyho soubhu sil a jako Teilhard de Chardin t nepochopitelnm ivotem bodu omega, v nm se vechno tvorstvo pi skonn pozemskho vku octne zrove dovreno, pohlceno a povzneseno. lovk me ve. Jeho inteligence vyzbrojen bezpochyby od potku pro nekonen poznn me za uritch podmnek pochopit celek mechanism ivota. Moc pln rozvinut lidsk inteligence se me pravdpodobn rozit na cel vesmr. Ale tato moc se zastav tam, kde tato inteligence, kdy dospla k cli svho posln, tu, e je jet nco za vesmrem. Zde ztrc analogick vdom jakoukoliv monost fungovat. Ve vesmru nejsou modely toho, co je za vesmrem. Tato nepekroiteln brna je branou Krlovstv Boho. Pijmme tento vraz na tomto stupni: Krlovstv Bo. Protoe se pokusil pekroit vesmr tm, e si pedstavil vt poet, ne je ve, co si lze pedstavit ve vesmru, protoe se pokusil zbudovat pojem, kter by vesmr nemohl vyplnit, geniln matematik Cantor propadl lenstv. Je posledn brna, kterou analogick inteligence neme otevt. Jen mlo text se vyrovn metafyzickou velikost tomu, kde se H. P. Lovecraft pokou popsat nepedstaviteln dobrodrustv probudilho lovka, ktermu se podailo pootevt tuto brnu a kter se tak snail proklouznout tam, kde Bh vldne za nekonenem... Vdl, e jist Randolph Carter z Bostonu existoval, ale nemohl pesn vdt, zda to byl on, zlomek i faseta jsoucna za Posledn Branou, nebo nkdo jin, kdo byl tmto Randolphem Carterem. Jeho j bylo znieno, a pece dky jist nepochopiteln schopnosti ml zrove vdom, e je celou legi j. Jestlie ovem na tomto mst, kde byl sebemen pojem individuln existence znien, mohla pet v njak podob tak zvltn vc. Bylo to, jako by jeho tlo bylo nhle promnno v jednu z tch soch o etnch dech a hlavch z indickch chrm. Pohleje na tuto hrzu, pokouel se v nesmyslnm sil od n odlouit sv pvodn tlo jestli ovem vbec mohlo njak pvodn tlo existovat... Za tchto dsivch viz byl zlomek Randolpha Cartera, jen pekroil Posledn Brnu, vyrvn z nejniho bodu hrzy, aby byl pohrouen do propast hrzy jet hlub, a tentokrt to pichzelo z vnitra. Byla to sla, jaksi osobnost, kter se mu nhle postavila a zrove ho obklopovala, zmocovala se ho, a jak se vtlovala do jeho vlastn ptomnosti, existovala zrove se vemi vnostmi, byla soust vech prostor. Nebylo tu dnho viditelnho projevu, ale vnmn tohoto jsoucna a straliv kombinace pojm totonosti a nekonena mu vnukvaly dsivou hrzu. Tato hrza pekraovala daleko vechny hrzy, jejich existenci a dosud mnohonsobn fasety Carterovy osobnosti tuily... Toto jsoucno bylo vm v jednom a jednm ve vem, bytost zrove nekonenou a omezenou, je nepatila jen asoprostorovmu kontinuu, ale byla neodlunou soust vnho malstrmu ivotnch sil, poslednho malstrmu bez hranic, kter pekrauje stejn matematiku jako imaginaci. Toto jsoucno bylo snad tm, eho se urit tajn kulty zem dovolvaj eptem a co mlnat duchov spirlnch mlhovin oznauj

nepepsatelnm znakem... A jedinm bleskem vren jet dle poznal zlomek zvan Carter povrchnost, nedostatenost toho, co prv poctil z toho veho... Vrame se k naemu potenmu tvrzen. Nekme, e v ir mlenliv sti mozku existuje analogov elektronkov stroj. kme: nebylo by mon, jako existuj stroje aritmetick a stroje analogov, pedstavit si za funkc na inteligence v normlnm stavu funkci ve stavu vym? Schopnosti inteligence, je by byly stejnho du jako schopnosti analogovho potae? Nae srovnn se nesm brt doslova. Jde o vchodisko, o odpalovac rampu k jet panenskm oblastem inteligence, dosud sotva probdanm. V tchto oblastech snad inteligence zane nhle zit, osvtlovat vci vesmru obvykle skryt. Jak se j poda proniknout do tchto oblast, kde se jej vlastn ivot stv zzrakem? Jakmi operacemi se ud tato zmna stavu? Nekme, e to vme. kme, e v magickch a religiznch ritech, v nesmrn star a modern literatue zasvcen zvltnm okamikm, fantastickm chvlm ducha, jsou tisce, tisce a tisce fragmentrnch pokus, je by bylo teba shromdit, srovnat a je snad vyvolvaj ztracenou metodu nebo metodu budouc. Je mon, e inteligence se nkdy letmo, jako nhodou, dotkne hranic tchto panenskch oblast. Uvede tam do chodu na zlomek vteiny vy stroje, jejich hluk zmaten vnm. To je moje historka o hadromyi, to jsou vechny jevy zvan parapsychologick, jejich existence ns tak znepokojuje, to jsou ta neobyejn a vzcn osvtlujc vzplanut, jedno, dv nebo ti, kter vtina citlivch bytost pozn za svho ivota a zejmna v dtskm vku. Nezstane z nich nic, sotva vzpomnka. Pekroit tuto hranici (nebo jak kaj tradin texty: vstoupit do stavu prozen) pin nekonen vce a nezd se bt jen dlem nhody. Ve nut k pesvden, e toto pekroen vyaduje nahromadn a usmrnn obrovskho potu sil vnjch a vnitnch. Nen absurdn si myslet, e tyto sly jsou nm k dispozici. Chyb nm prost jen metoda. A metoda nm chybla k tomu, nen to tak dvno, abychom osvobodili jadernou energii. Ale tyto sly jsou nm bezpochyby k dispozici, nasadme-li k jejich ovldnut cel sv byt. Asketov, svtci, divotvorci, vtci, bsnci a geniln vdci nekaj nic jinho. A tot pe tak William Temple, modern americk bsnk: dn zvltn odhalen nen mon, jestlie cel nae byt samo nen nstrojem tohoto odhalen. Vrame se tedy k naemu srovnn. Bdn o programovn se zrodilo za druh svtov vlky. Aby se poctila poteba takov metody, bylo nutn, aby se kladly problmy unikajc zdravmu rozumu a zkuenosti. Taktikov se tedy utekli k matematikm: Kdy njak situace neme bt pro sloitost sv zjevn struktury a svho viditelnho vvoje zvldnuta obvyklmi prostedky, obracme se k vdcm, aby tuto situaci pojednali, jako pojednvaj ve sv speciln oblasti fenomny prodn, a aby z toho vyvodili teorii. Vytvoit teorii njak situace nebo objektu znamen vymyslet si pro n abstraktn model, jeho vlastnosti budou pedstrat vlastnosti tohoto objektu a situace. Model je vdy matematick. Jeho prostednictvm se konkrtn otzky pevedou na matematick vlastnosti. Jde o ,model njak vci nebo situace pli nov nebo pli sloit, aby si ji nae inteligence vybrala v jej totln skutenosti. V zkladnm programovm vzkumu mme tedy zjem vytvoit analogov elektronkov pota tak, aby tento stroj uskutenil model. A pak lze, kdy manipulujeme s dcmi knoflky a kdy sledujeme, jak stroj funguje, nalzt odpovdi na vechny otzky, kvli nim byl model koncipovn. Tyto definice jsou vzaty z jednoho technickho zpravodaje. Jsou dleitj pro nzor probudilho lovka, pro pochopen magickho ducha ne vtina dl okultistick literatury. Jestlie nahradme model idolem nebo symbolem a analogov stroj osvcujc funkc mozku nebo stavem hyperjasnozivosti, vidme, e nejtajemnj cesta lidskho poznn ta, kterou odmtaj

pijmout ddicov pozitivistickho 19. stolet je ta prav a velk cesta. A modern technika ns vyzv, abychom ji za takovou pokldali. Ptomnost symbol, hdankovitch znak a tajuplnch vraz v nboenskch tradicch, umleckch dlech, pohdkch a folkloristickch zvycch dosvduje existenci univerzlnho jazyka rozenho na vchod jako na zpad a jeho nadhistorick vznam vz, jak se zd, u samho koene na existence, naich znalost a hodnot, k Ren Alleau. Nue, co je to symbol, ne-li abstraktn model urit skutenosti, struktury, kterou lidsk inteligence neme ovldnout pln, ale jej teorii nartv? Symbol odhaluje urit aspekty reality nejhlub kter vzdoruj vem prostedkm poznn, prav Mircea Eliade. Ponvad model, kter vypracovv matematik, vychzeje od pedmtu nebo situace, se vymyk zdravmu rozumu nebo zkuenosti, vlastnosti symbolu pedstraj vlastnost pedmtu nebo situace takto abstraktn pedstavench a jejich zkladn aspekt zstv skryt. Bylo by pak teba, aby elektronkov analogov pota byl napojen a fungoval na zklad tohoto modelu, aby tak symbol vydal skutenost, kterou obsahuje, a odpovdi na vechny otzky, vzhledem k nim byl pojat. Ekvivalent takovho stroje, jak se domnvme, existuje v lovku. Urit mentln a fyzick postoje jet patn znm ho mohou uvst do chodu. Vechny asketick, religizn a magick techniky jsou, jak se zd, zameny k tomuto vsledku, a to snad vyjaduje tradice, kter prochz celou historii lidstva, kdy slibuje mudrcm stav prozen. Tak symboly jsou snad abstraktn modely nastolen u od potk myslcho lidstva, na jejich zklad by se nm mohly zpstupnit hlubok struktury vesmru. Ale pozor! Symboly nepedstavuj vc samu, jev sm. Bylo by tak falen si myslet, e to jsou prost a ist schematizace. Pi programovm zkoumn nen symbol redukovanm nebo zjednoduenm modelem znm vci. Je monm vchodiskem pro poznn tto vci. A vchodiskem umstnm mimo skutenost, v matematickm vesmru. Bude teba, aby analogov stroj postaven podle tohoto modelu vstoupil do elektronickch trans, abychom dostali praktick odpovdi. Proto jsou vechny vklady symbol, kterm se vnuj okultist, nezajmav. Ti pracuj se symboly, jako by lo o schmata peloiteln inteligenc v normlnm stavu. Jako by se od tchto schmat mohlo bezprostedn pejt ke skutenosti. Za stalet, co se takto pokouej o vklad Ke svatho Ondeje, svastiky, alamounovy hvzdy, nepokroilo studium hlubokch struktur vesmru jejich zsluhou. Dk osvcen jeho jemn inteligence se Einsteinovi podailo zahldnout (nikoli pln se zmocnit, osvojit si a ovldnout) vztah prostor-as. Kdy chce sdlit svj objev v rovni, kde je srozumiteln sdliteln, a kdy si chce sm pomoci, aby se povznesl zp t ke sv vlastn osv d ujc vizi , nakresl znak A aneb vztahov trojhran. Tato kresba nen schmatem skutenosti. Je pro bn lidi nepouiteln. Je jakmsi vsta a cho! pro soubor poznatk matematick fyziky. A pesto celmu tomuto souboru uvedenmu do chodu v mocnm mozku se poda najt jen to, co vyvolv tento trojhran, a nikoli pejt do vesmru, kde plat zkon vyjden tmto znakem. Ale na konci takovho pochodu budeme vdt, e tento jin vesmr existuje. Vechny symboly jsou snad stejnho du. Obrcen svastika nebo hkov k, jeho pvod se ztrc v nejvzdlenj minulosti, je snad modelem zkona, kter ovld kadou destrukci. Pokad, kdy dojde k destrukci v hmot nebo v duchu, odpovd pohyb sil snad tomuto modelu, jako vztah prostor-as odpovd trojhranu. Stejn, k nm matematik Eric Temple Bell, je snad spirla modelem hlubok struktury kadho vvoje (energie, ivota, vdom). Je mon, e ve stavu prozen mozek pracuje jako analogov stroj, vychzeje od stanovenho modelu, a e tak pronik s vchozm bodem ve svastice univerzln strukturu destrukce a s vchozm bodem ve spirle univerzln strukturu vvoje. Symboly, znaky jsou tedy snad modely stvoen pro vy stroje naeho ducha s ohledem na prci na inteligence v jinm stavu.

Nae inteligence ve svm obvyklm stavu pracuje toti snad tak, e svm nejjemnjm hrotem kresl modely, dky jim by si mohla, kdy pejde do vyho stavu, osvojit posledn skutenost vc. Kdy se Teilhardovi de Chardin poda vymyslet si bod omega, vypracovv tak model poslednho bodu vvoje. Ale m-li ctit skutenost z tohoto bodu, aby proval do hloubky skutenost tak mlo pedstavitelnou, aby vdom pohltilo tuto realitu, aby si ji pln pizpsobilo, aby se vdom vlastn stalo samo bodem omega a pochopilo ve, co je pochopiteln v takovm bod: posledn smysl pozemskho ivota, naplnn kosmick osud Ducha za skonnm vk na na planet; aby dolo k tomuto pechodu od mylenky k poznn, bylo by teba uvst do chodu jinou formu inteligence. eknme inteligenci analogickou, eknme mystick osvcen nebo stav absolutn kontemplace. Tak pedstava Vnosti, pedstava Transfinitna, pedstava Boha atd. jsou snad modely nmi vytvoen a uren podat v jin oblasti na inteligence, v oblasti obvykle spc, odpovdi, pro kter jsme je vypracovali. Je teba si dobe uvdomit, e nejvzneenj mylenka je snad ekvivalentem toho, co je kresba bizona pro cromagnonskho arodje. Jde o maketu. Bude pak teba, aby analogov potae zaaly pracovat na tomto modelu v tajn zn mozku. Kouzelnk pejde v transu do skutenosti bizonho svta, odhal rzem vechny jeho aspekty a me ohlsit msto a hodinu ptho lovu. To je ukzka magie v nejni rovni. V nejvy rovni nen modelem kresba nebo soka nebo dokonce symbol. Je to idea, je to nejjemnj vtvor nejjemnj mon binrn inteligence. Tato idea byla pojata jen se zetelem k jin etap zkoumn, etap analogick, k druhmu poloasu kadho programovho vzkumu. Zd se nm, e nejvy a nejvelej innost lidskho ducha spov ve vytven model urench k jin, mlo znm aktivit ducha, kterou je obtn rozvinout. V tom smyslu lze ci: ve je symbol, ve je znak, ve je evokac jin skutenosti. To nm otvr brny k nejnekonenj moci lovka, jak je mon. Nedv nm to kl ke vem vcem, v opaku k tomu, jak se domnvaj symbologist. Od pedstavy Trojice, od pedstavy Transfinitna k soce, kterou vesnick aman probodv pendlky, pes k, svastiku, rici, katedrlu, Pannu Marii, matematick bytosti, sla atd. ve je modelem, maketou neho, co existuje ve vesmru odlinm od onoho, v nm byla tato maketa pojata. Ale makety nejsou zamniteln: matematick model pehrady pedloen elektronkovmu potai se ned srovnat s modelem nadzvukov rakety. Ve nen ve vem. Spirla nen v ki. Obraz bizona nen ve fotografii, na n se projevuje mdium, bod omega Otce Teilharda nen v Dantov Pekle, menhir nen v katedrle, Cantorova sla nejsou v cifrch Apokalypsy. Jestlie jsou makety veho, vechny makety nejsou jako stolky do sebe zasouvac a netvo rozebrateln celek, kter by vydal tajemstv vesmru. Jestlie nejmocnj modely poskytovan inteligenci ve stavu vyho zen jsou modely bez rozmru, to jest mylenky, pak je nutno se vzdt nadje, e bychom nali maketu vesmru ve Velk Pyramid nebo na portle chrmu Notre Dame. Existuje-li maketa celho vesmru, me existovat jen v lidskm mozku na nejzazm bod nejjemnj z inteligenc. Ale nem snad vesmr vce monost ne lovk? Jestlie lovk je nekoneno, nen pak vesmr nekoneno plus jet nco? Avak odhalen, e ve je maketa, model, znak, symbol, ns pivd k objevu kle. Nikoli toho, kter otvr brnu k nezbadatelnmu tajemstv a kter ostatn neexistuje nebo je v rukou boch. Kl, nikoli k jistot, ale k postoji. Jde o to, abychom uvedli do chodu odlinou inteligenci, kter navrhujeme tyto makety. Jde tedy o pechod ze stavu normlnho bdn do stavu bdn vyho. Do stavu prozen. Ve nen ve vem. Ale bt probudil je ve. V. POJEM PROBUDILHO STAVU

Na zp sob teolog , v dc , mg a d t. Pozdrav specialistovi na strkn hole do soukol. Spiritualismus kontra materialismus, aneb historie jedn alergie. Legenda o aji. A co jestli lo o p irozenou schopnost? Mylenka jako putovn a jako p elet. Dodatek k prv m lov ka. Sn n o probudilm lov ku. My po estn barba i. Vnoval jsem velik svazek popisu spolenosti intelektul, kte hledali za veden divotvorce Gurdjieva stav prozen. I nadle se domnvm, e nen dleitjho vzkumu. Gurdjiev kal, e modern duch, zrozen na hnojiti, se vrt na hnojit, a uil pohrdn svtem. Modern duch se vak ve skutenosti narodil v zapomnn, v nevdomosti o nutnosti takovho vzkumu. Ale Gurdjiev, star lovk, smoval modern duch s keovitm kartezianismem 19. stolet. Pro skuten modern duch nen u kartezianismus velkem a je nutno pehodnotit samu povahu inteligence. Take naopak krajn modernost me pivst lidi k tomu, aby uiten uvaovali o mon existenci jinho stavu vdom, o stavu vdom probudilho. V tom smru podvaj dnen matematikov a fyzikov ruku verejm mystikm. Gurdjievovo pohrdn (stejn jako pohrdn Ren Gunona, jinho obhjce, ale ist teoretickho, stavu prozen) nen na mst. A myslm, e kdyby byl Gurdjiev pln osvcen, nebyla by ho doba oklamala. Pro inteligenci, kter pociuje naprostou nutnost transmutace, nen dnes doba k pohrdn svtem, ale naopak k lsce. A dosud byl stav prozen pipomnn v termnech nboenskch, esoterickch nebo poetickch. Nepopiratelnm Gurdjievovm pnosem je, e ukzal, jakou psychologii a fyziologii me mt tento stav. Ale zatemoval zmrn svou e a uzavral sv ky za zdi Thbady. My se pokusme mluvit jako lid druh poloviny 20. stolet vnjmi vrazovmi prostedky. Pirozen budeme pi takovm nmtu v och specialist vypadat jako barbai. Vak my tak jsme trochu barbai. Ctme, jak se v dnenm svt vytv nov due pro nov vk zem. N zpsob, jak rozpoznme pravdpodobnou existenci stavu prozen, nebude ani zcela nboensk, ani zcela esoterick nebo bsnick, ani zcela vdeck. Bude trochu vm z toho veho a bude se piklnt ke vem disciplnm. To je toti renesance: polvka, v n se namej promchny metody teolog, vdc, arodj a dt. Jednoho rna v srpnu roku 1957 se pihnalo spousta urnalist k parnku, kter opoutl Londn a plul do Indie. Na lo nastupovali pn a pan asi padestilet, nenpadnho vzhledu. Byl to vznamn biolog J. B. S. Haldane doprovzen svou enou, kte odjdli natrvalo z Anglie. Mm u dost thle zem a spousty vc v n, ekl mrn. Zejmna amerikanismu, kter ns zaplavuje. Pjdu hledat nov mylenky a pracovat svobodn v nov zemi. Tak zanala nov etapa v ivotn drze jednoho z nejneobyejnjch mu doby. J. B. S. Haldane brnil Madrid s pukou v ruce proti frankistm. Vstoupil do Anglick komunistick strany a pak po Lysenkov afe roztrhal legitimaci. A te jel hledat pravdu do Indie. Po ticet let znepokojoval okol svm ernm humorem. Odpovdl na anketu jednoho denku pi vro stt krle Karla, je vyvolalo pradvn rozpory: Kdyby byl Karel I. pelargnie, ob sti by byly peily. Kdy pronesl tvav projev v klubu ateist, dostal dopis od anglickho katolka, kter ho ujioval, e Jeho Svatost pape nesouhlas. Okamit si osvojil tuto uctivou formuli a psal ministrovi vlky Vae Zuivost, ministrovi letectv Vae Rychlost a pedsedovi ligy racionalist Vae Bezbonost. Onoho srpnovho jitra jeho kolegov z levice nemuseli tak bt nespokojen s jeho odjezdem. Nebo akoli zastval marxistickou biologii, Haldane se pesto dovolval rozen przkumnho pole vdy, prva na pozorovn jev, kter neodpovdaj racionlnmu duchu. Odpovdal jim s klidnou drzost: Studuji to, co je opravdu bizarn ve fyzikln chemii, ale nezanedbvm tak nic podobnho jinde. U dvno nalhal na to, aby vda soustavn studovala pojem mystickho prozen. U v roce 1930 ve svch knihch Nerovnost lov ka a Mon sv ty prohlsil pes sv postaven oficilnho

vdce, e vesmr je snad podivnj, ne si kdo mysl a e bsnick nebo nboensk svdectv nadazen stavu bdn by se mla stt pedmtem vdeckho vzkumu. Bylo osudovou nutnost, aby se tento mu jednoho dne vydal do Indie, a nebylo by divu, kdyby se jeho budouc prce zamily na nmty jako elektroencefalografie a mysticismus nebo tvrt stav vdom a metabolismus kyslinku uhliitho. To je mon u lovka, jeho dlo u obsahuje studii o aplikacch prostoru o osmncti rozmrech na podstatn problmy genetiky. Nae oficiln psychologie pipout dva stavy vdom: spnek a bdn. Ale od potku lidstva a po nae dny mme hojnost svdectv o existenci stav vdom nadazench stavu bdn. Haldane byl snad prvn modern vdec, kter se rozhodl objektivn prozkoumat tento stav nadvdom. Bylo v logice na pechodn doby, e se tento mu jevil svm neptelm spiritualistm stejn jako svm ptelm materialistm jako nkdo, kdo strk hl do soukol. Jako Haldane i my musme zstat zcela stranou starho sporu mezi spiritualisty a materialisty. To je skuten modern postoj. Nikoli se stavt nad tento spor. Nem dn nad ani pod, nem objem ani smysl. Spiritualist v v monost vyho stavu vdom. Vid v nm vlastnost nesmrteln due. Materialist zanou odporovat, jakmile se na to naraz, a zanou mvat Descartesem. Ani jedni, ani druz se na vc nejdou podvat zblzka, skuten svobodomysln. Nue zejm mus bt njak jin zpsob, jak na tento problm nahlet. Zpsob realistick ve smyslu, jak tomuto termnu rozumme, to jest ve smyslu realismu integrlnho, kter bere v vahu fantastick jevy skutenosti. Ostatn je mon, e tato dvn debata je jen zdnliv filosofick. Je mon, e nen nim jinm ne sporem mezi lidmi, kte funkn reaguj rznm zpsobem na jist prodn jev. Nco jako spor v domcnosti mezi pnem, kter m rd prvan, a pan, kter ho nenvid. Srka dvou lidskch typ a v n nen ni, co by bylo schopno pinst njak svtlo. Jestli je tomu tak opravdu, kolik asu se ztratilo v abstraktnch rozporech a jak mme pravdu, e opoutme tuto debatu, abychom se s duchem zcela panenskm pustili do otzky prozelho stavu! Podvejme se na hypotzu: Pechod ze spnku do bdlho stavu vyvol urit poet zmn v organismu. Tak se napklad zmn krevn tlak, uprav se rychlost nervovch reakc. Jestlie existuje, jak si my myslme, jin stav, eknme stav superbdn, stav vyho vdom, pak se pechod k nmu mus tak projevovat rozlinmi zmnami. Nue, vme vichni, e pro nkter lidi je fakt vynoovn ze spnku bolestn, nebo alespo znan nepjemn. Modern lkastv si uvdomuje tento jev a rozliuje dva lidsk typy podle reakce na probouzen. Co je to stav nadvdom, vdom skuten probudilho? Lid, kte jm proli, nm ho po nvratu popisuj jen s obtemi. Jazyk zsti ztroskotv, kdy o nm m podat zprvu. Vme, e ho lze doshnout silou vle. Vechny kony mystik smuj k tomuto cli. Vme tak, e je mon jak k Vivekananda e lovk, kter nezn tuto vdu (vdu mystickch cvien), dospje k tomuto stavu nhodou. Bsnick literatura celho svta se hem svdectvmi o tchto nhlch osvcench. A kolik mu, kte nejsou ani bsnci, ani mystikov, poctilo ve zlomku vteiny, jak se dotkaj tohoto stavu? Srovnejme tento zvltn, vjimen stav s jinm vjimenm stavem. Lkai a psychologov zanaj studovat pro poteby armdy chovn lidsk bytosti v beztnm stavu pi pdu. Pekroli zrychlen urit stupe, te zmiz. Cestujc pokusnho letadla, tcho se stemhlav, se po nkolik vtein vznej. Bylo zjitno, e u nkterch cestujcch je tento stav doprovzen pocitem vsostnho tst. U nkterch jinch krajn zkost, hrzou. A tak je mono, e pechod nebo nrt pechodu mezi stavem normlnho bdn a stavem vyho vdom (osvcenho, magickho) vyvol urit jemn zmny v organismu pro

nkter lidi nepjemn, pro jin pjemn. Studium fyziologie spjat se stavy vdom je teprve v zrodku. Zan dlat urit pokroky ve studiu zimnho spnku. Fyziologie stavu vyho vdom jet nepipoutala, a na nkter vjimky, pozornost vdc. Podrme-li nai hypotzu, pochopme existenci racionalistickho, pozitivistickho lidskho typu tonho v sebeobran, jakmile jde v literatue, ve filosofii nebo ve vd o vyboen z oblasti, kde vdom psob ve svm obvyklm stavu. A pochopme existenci typ spiritualistickho, u nho kad narka na pekroen rozumu vyvolv pocit ztracenho rje. V podstat obrovskho scholastickho sporu bychom nali skromn: miluji nebo nemiluji. Ale co v ns miluje nebo nemiluje? Ve skutenosti to nikdy nen nae j. Ono to miluje nebo ono to nemiluje ve mn a nic jinho nen. Vzdalme se tedy co mon nejdl od falenho problmu spiritualismus-materialismus, kter snad nen ve skutenosti nim jinm ne problmem alergie. Dleit je vdt, zda lovk vlastn v tchto neprobdanch oblastech vy nstroje, obrovit amplifiktory sv inteligence, kompletn vybaven pro dobyt a pochopen svta, pro dobyt a pochopen sebe sama, pro zahrnut celosti svho osudu. Bodhidarma, zakladatel zen-buddhismu, usnul jednoho dne pohrouen do meditace. (To jest nepozornost upadl do stavu vdom obvyklho u vtiny lid.) Tato chyba se mu zdla tak straliv, e si uzl vka. Ta, jak prav legenda, dopadla na zem a okamit se z nich zrodil prvn ajov ke. aj, kter chrn proti spnku, je kvtina, je symbolizuje touhu mudrc udret se v bdn, a proto se k chu aje a chu Zenu jsou podobn. Tento pojem probudilho stavu se zd bt tak star jako lidstvo. Je klem k nejstarm nboenskm textm a snad u cromagnonsk lovk se snail dospt do tohoto tetho stavu. Datovn pomoc radioaktivity uhlku umonilo zjistit, e Indini na jihovchod Mexika u ped esti tisci lety pojdali nkter houby, aby si pivodili stav vybiovanho jasnozen. Jde vdycky jen o to, aby se otevelo tet oko, aby se pekroil obvykl stav vdom, kde vechno je jen sam iluze, pokraovn sn z hlubokho spnku. Probu se, spi, probu se! Ponaje evangeliem a kone pohdkami stle stejn nabdn. Lid hledali tento jasnoziv stav ve vech druzch obad, v tancch, zpvech, sebetrznn, postech, fyzickm muen, v rznch drogch atd. A modern lovk pochop dleitost toho, co je v szce k emu mus co nejdve dojt najdou se urit jin prostedky. Americk vdec J. B. Olds uvauje o elektronickm podncovn mozku. Anglick astronom Fred Hoyle navrhuje v knize ern mrak pozorovn svtelnch obraz vyslanch ernmi msty v prostoru na televizn obrazovku. U H. G. Wells ve sv krsn knize Za dn komety si pedstavoval, e v dsledku srky s kometou se zemsk ovzdu napln plynem, kter vyvol zvenou jasnozivost. Lid pekroili konen hranici, je oddluje pravdu od iluze. Probudili se do skutench pravd. Rzem byly rozeeny vechny praktick, morln a duchovn problmy. Toto probuzen nadvdom bylo a dosud, jak se zd, vyhledvno jen mystiky. Jestlie je mon, komu je nutno je pipisovat? Duchovn mluv o bo milosti. Okultist o magickm zasvcen. A co jestli jde o pirozenou schopnost? Nejnovj vda nm ukazuje, e znan sti mozkov hmoty jsou pro ns jet neznmou zem, jsou sdlem sil, kterch neumme uvat. Je to s stroj, jejich uit neznme? Jsou to nstroje ekajc na pt mutace? Dnes krom toho vme, e lovk obvykle uv i pro nejsloitj intelektuln operace jen jednu desetinu svho mozku. Nejvt st naich schopnost zstv tedy leet ladem. Nepamtn mtus o skrytm pokladu neznamen nic jinho. To k anglick vdec Gray Walter v jednom ze zkladnch dl na epochy, v ivm mozku . V jinm svm dle, smsi anticipace a pozorovn, filosofie a poezie, tvrd Walter, e snad nen dnch hranic pro monosti lidskho mozku a e nae mylenka probd jednoho dne as tak, jako te zkoumme prostor. V tto sv vizi se stav po bok matematika Templa Bella, kter propjuje hrdinovi svho romnu Proud asu schopnost cestovat nap celou histori vesmru.

Jako Fred Hoyle a jako mnoho jinch anglickch, americkch a ruskch vdc Eric Temple Bell pe eseje nebo fantastick romny (pod pseudonymem John Taine). ten, kter by v tom vidl jen rozptlen velkch duch, byl by naivn. Je to jedin zpsob, jak uvst do obhu urit pravdy, kter nepipout oficiln filosofie. Jako v kadm pedrevolunm obdob se mylenky budoucnosti uveejuj pod pltkem. Pltkem z roku 1960 je pebal oznaujc dlo za science fiction. Ale drme se skutenost. Jev stavu zven bdlosti lze pipsat nesmrteln dui. Za tisce let, co je nm tato mylenka navrhovna, se nepohnulo mnoho s problmem vped. Ale jestlie nechceme pekraovat skutenosti a omezme se na zjitn, e pojem stavu zvenho bdn je trvalou touhou lidstva, pak to nesta. Je to sice touha, ale je to zrove jet nco jinho. Schopnost vzdorovat muen, okamiky inspirace u matematik, pozorovn uinn na elektroencefalogramu jogn a jet jin dkazy ns nut uznat, e lovk je schopen dostoupit jinho stavu, ne je normln stav bdn. Je kadmu ponechno na vli, aby si podle svho vbru osvojil hypotzu o tomto stavu, a je to milost bo nebo probuzen nesmrtelnho j. A me tak svobodn ptrat jako divoch po vdeckm vklad. Rozumjte nm, nejsme vdci, ale prost nechceme zanedbat nic z toho, co pat k na dob, abychom se vydali na przkum toho, co je nadasov. Nae hypotza je takov: Zprvy do mozku se penej obvykle nervovm vzruchem. Je to pomal djstv, nkolik metr za vteinu na povrchu nervu. Je mon, e za uritch okolnost dojde k jin, ale mnohem rychlej form sdlen, njakou elektromagnetickou vlnou, kter cestuje rychlost svtla. Tak by se doshlo on obrovsk rychlosti zznamu a penosu informac v elektronickch strojch. dn prodn zkon se nestav proti existenci takovho jevu. Takov vlny by nebyly zjistiteln na povrchu mozku. To je hypotza, kterou jsme navrhli v pedel kapitole. Jestlie tento stav prozen existuje, m se projevuje? Popisy, kter pinesli indit, arabt, kesant a dal bsnci a mystikov, nebyly soustavn shromdny a prostudovny. Je neobvykl, e v bohatm seznamu vech monch antologi vydvanch v na epoe sbornk a souhrn neexistuje jedin antologie stavu prozen. Vechny tyto popisy jsou prkazn, ale mlo jasn. Avak chceme-li v modern ei evokovat to, m se projevuje stav prozetelnosti, tedy zde to mme: Normln mylenka pomalu kr, jak to dobe ukzal Emile Meyerson. Vtina spch mylenky je v podstat plodem krajn pomalho putovn k njak samozejmosti. Nejpodivuhodnj matematick objevy jsou jen rovnosti. Neoekvan rovnosti, ale pece jen rovnosti. Velk Leonard Euler pokldal za vzneen vrchol matematick mylenky vztah: ei + 1 = 0 Tento vztah, kter spojuje relno s imaginrnem a pedstavuje zklad normlnch logaritm, je evidence. Jakmile ho vysvtlme studentovi matematick vtve, skuten nm okamit prohls, e je to jasn jak facka. Pro bylo poteb tolik mylen po tolik a tolik dlouhch let, aby se dosplo k takov evidenci? Ve fyzice objev vlniv povahy stic je klem, kter otevel modern ru. Tam tak jde o evidenci. Einstein napsal: energie se rovn m c , kde m je hmota a c rychlost svtla. To je z roku 1905. V roce 1900 napsal Planck: energie se rovn h f , kde h je konstanta a f frekvence chvn. A bylo nutno pokat a do roku 1923, kdy Louis de Broglie, kromobyejn gnius, dostal npad srovnat ob rovnice a napsat: h f = m c Mylenka pokulhv i u nejvtch duch. Neovld svj nmt.

Posledn pklad: od sklonku 18. stolet se uilo, e se hmota jev zrove jako kinetick energie ve formuli e = m v a v Newtonov zkonu te (dv hmoty se pitahuj silou nepmo mrnou tverci vzdlenost). Pro bylo nutno ekat a na Einsteina, abychom pochopili, e slovo hmota m v obou klasickch formulkch stejn smysl? Okamit se z toho vyvod cel relativita. Pro v cel historii inteligence spatil tohle jen jedin duch? A pro to neuvidl narz, ale po deseti letech houevnatho bdn? Protoe nae mylenka kr po kivolak stezce, lec v jedin rovin a kter se nkolikrt vrac. A ideje se snad periodicky objevuj a opt miz; na, objevy se zapomn a pak jsou znovu uinny. A pece je snad mon, aby se duch povznesl nad tuto stezku, aby se u neplouil, ale rozhldl se zvysoka, aby se pemisoval na zpsob ptk nebo letadel. To je to, emu mystikov kaj stav prozen. Ostatn jde pi tom o jedin nebo o vce stav prozen? Vechno vyzv k ve, e je takovch stav vcero, jako jsou rzn vky letu. Prvn pce kme gnius. Dal pky dav nezn a pokld je za legendu. Trja tak byla legendou, dokud vykopvky neobjevily jej skutenou existenci. Maj-li lid v sob fyzickou monost dostoupit k tomuto nebo k tmto stavm prozen, pak by zkoumn, jak vyut tchto monost, mlo bt hlavnm clem jejich ivota. Jestlie mj mozek vlastn stroje, jich je zapoteb, jestli to ve nespad jen do oblasti nboensk nebo mystick, jestlie to vechno nezvis jen na njak milosti nebo magickm zasvcen, ale na uritch technikch, na uritch vnitnch a vnjch postojch schopnch uvst do chodu tyto stroje, pak si uvdomuji, e mou jedinou ctidost, mm podstatnm kolem by mlo bt dospt do stavu prozen, k duchovnmu nadhledu. Nesousteuj-li lid vechno sv sil k tomuto bdn, nen to proto, e by byli lehkomysln nebo patn. Nen to zleitost mravnosti. A trochu dobr vle, njak to sil tu a tam nem v tto vci dn vznam. Vy nstroje naeho mozku jsou snad pouiteln, jen kdy cel ivot (individuln i kolektivn) se sm stane nstrojem, je cel pokldn a provn jako urit zpsob, jak vytvoit napojen. Jen obte ivota ve spolenosti, shon za hmotnmi prostedky a uhjenm existence neponechvaj lidem monost a volnost, aby se zabvali jako svm jedinm clem pechodem do stavu prozen. Lid neij jen chlebem, ale nae civilizace a dosud nebyla schopna ho poskytnout vem. Jakmile technick pokrok umon lidem vydechnout, pak przkum tetho stavu bdn, kromobyejnho jasnozen nahrad vechny ostatn lidsk touhy. Monost astnit se tohoto bdn bude konen uznna jako jedno z lidskch prv. Pt revoluce bude psychologick. Pedstavme si neandertlskho lovka penesenho zzrakem do stavu pro pokroil studia v Princetonu. Octne se ped doktorem Oppenheimerem v situaci podobn t, v n bychom se octli my ve spolenosti lovka skuten probudilho, lovka, jeho mylenka by u nechodila, ale pemisovala by se ve tech, tyech nebo n dimenzch. Fyzicky se zd mon, e bychom se mohli stt takovm lovkem. V naem mozku je dosti bunk, dosti monch vnitnch spoj. Ale neumme si pedstavit, co by takov duch mohl vidt a chpat. Alchymistick legenda ujiuje, e manipulace s hmotou v tyglku mohou vyvolat to, emu modern vdci kaj zen nebo silov pole. Toto zen by pemnilo vechny buky adepta a uinilo by z nho lovka skuten prozelho, lovka, kter by byl zrove zde i na druh stran, skuten ijc. Pipusme prosm tuto hypotzu, tuto psychologii hrd neeuklidovskou. Pedpokldejme, e jednoho dne v roce 1960 se urit lovk jako my, zachzejc s hmotou a energi uritm

zpsobem, nhle pln zmn, stane se probudilm. V roce 1955 ukzal profesor Singleton svm ptelm v kulorech atomov konference v enev karafity, kter vypstoval v radianm poli velkho nuklernho reaktoru v Brookhavenu. Byl to bl druh. A te to byly erven fialov karafity druhu a dosud neznmho. Vechny jejich buky prodlaly modifikaci a mnoeny odnoemi nebo semenem zachovaly si pr svj nov stav. Tak by tomu bylo i s nam lovkem. Nhle ns pevyuje. Jeho mylenka nechod, ale lt. Kdy dme dohromady znovu to, co vme jedni a druz ze svch rozlinch specilnch obor, nebo kdy prost propojme vemi monmi zpsoby vdobytky lidskho vdn, jak je vyjdeno v maturitnch prukch nebo v pednkch ze Sorbonny, me takov lovk dospt k pojmm, je nm jsou stejn ciz, jako mohly bt chromozmy Voltairovi nebo neutrino Leibnizovi. Takov lovk by neml naprosto dn zjem na tom, aby s nmi sdlel sv poznatky a vbec by se nesnail ped nmi zaskvt tm, e by se nm pokouel vysvtlit zhady svtla nebo tajemstv gen. Valry neuveejoval sv mylenky v populrnm tdenku. Takov lovk by se octl nad a mimo lidstvo. Mohl by se uiten bavit jen s duchy sob podobnmi. O tom je mono snt. Je mono si pedstavovat, e rzn zasvtitelsk tradice pochzej ze styku s duchy jinch planet. Je mono si pedstavit, e pro probudilho lovka nemaj u as a prostor hranic a e je mon styk s inteligencemi jinch obydlench svt, a to by ostatn vysvtlovalo, e ns nikdy nikdo nenavtvil. Je mono snt. S podmnkou, jak pe Haldane, kdy nezapomeneme, e sny tohoto druhu jsou pravdpodobn vdycky mn fantastick ne skutenost. A te ti pravdiv pbhy. Poslou vm jako ilustrace. Ilustrace nejsou samozejm dkazy. Avak tyto ti pbhy nut k pesvden, e existuj jin stavy vdom ne ty, kter uznv oficiln psychologie. Sm pojem gnia, znan neurit, nesta. Nevybrali jsme tyto ilustrace mezi ivoty a dly mystik, co by bylo snadnj a snad i innj. Ale dodrujeme sv slovo, e k tto otzce pistoupme mimo kadou crkev s holma rukama, jako poctiv barbai... VI. TI PBHY JAKO ILUSTRACE P b h velkho matematika v p rodnm stavu. P b h nejasn jho z jasnovidc . P b h v dce zt ka, kter il v roce 1750.

1. Ramanujan
Jednoho dne na potku roku 1887 se jist brhman ubr z madrsk provincie do chrmu bohyn Namagiri. Brhman provdal svou dceru u ped hezkou dkou msc a loe manel zstv neplodn. K jim bohyn Namagiri pinese plodnost! Namagiri vysly jeho prosbu. Druhho prosince se narod chlapec, ktermu daj jmno Srinivasa Ramanujan Alyangar. V pedveer narozen se bohyn zjevila matce a oznmila j, e jej dt bude neobyejn. V pti letech ho dali do koly. Okamit udivoval svou inteligenc. Zd se, e u zn to, emu ho u. Udl mu stipendium do lycea v Kumbakonanu, kde ohromuje sv spoluky i profesory. Je mu patnct let. Jeden z jeho ptel mu vypj z mstn knihovny dlo nazvan Synopsis elementrnch vsledk v ist a aplikovan matematice . Toto dlo uveejnn ve dvou svazcch je pruka, kterou sestavil George Shoobridge, profesor v Cambridgi. Obsahuje shrnut a vsledky bez dkaz asi esti tisc teorm. Vsledek, kter vyvol v duchu mladho Hinda, je fantastick. Ramanujanv mozek zane najednou fungovat zpsobem pro ns naprosto nepochopitelnm. Dokazuje vechny rovnice. Kdy vyerp geometrii, pust se do algebry. Pozdji bude Ramanujan vykldat, e se mu zjevila bohyn Namagiri, aby mu vysvtlila nejobtnj propoty. V estncti letech ztroskot pi zkoukch, protoe jeho anglitina je stle chab, a vezmou mu stipendium.

Pokrauje sm bez podklad v matematickm bdn. Nejprve doene v tto oblasti vechny znalosti a k stavu, ve kterm byly v roce 1880. Me te odhodit dlo toho profesora Shoobridge. U je dvno pekonal. Sm o sob znovu vytvoil a pak pekonal veker matematick sil na civilizace, a to vyel z kompendia ostatn neplnho. Historie lidsk mylenky nezn jin podobn pklad. Ani Galois nepracoval sm. Studoval na polytechnice, kter byla v t dob nejlepm matematickm stediskem svta. Ml pstup k tiscm dl. Byl ve styku s vdci prvnho du. Pi dn pleitosti se lidsk duch nepovznesl tak vysoko s tak nepatrnou podporou. V roce 1909 po letech osaml prce a bdy se Ramanujan oen. Hled si msto. Doporu ho mstnmu vbrmu dan Ramaandrovi Rao, osvcenmu mui, jeho konkem byla matematika. Ten nm zanechal vyprvn o jejich rozhovoru: Mal neist muek, neoholen, s oima, jak jsem nikdy nevidl, vstoupil do m svtnice s opotebovanm zpisnkem pod pa. Vykldal mi o zzranch objevech, kter nekonen pesahovaly m vdn. Zeptal jsem se ho, co pro nho mohu udlat. ekl mi, e by chtl prv jen trochu jdla, aby mohl pokraovat ve svm bdn. Ramaandra Rao mu zaloil malikou rentu. Ale Ramanujan je pli hrd; konen mu najdou postaven: bezvznamn msto etnho v pstav v Madrsu. V roce 1913 ho pesvd, aby dopsal slavnmu anglickmu matematikovi G. H. Hardymu, tehdy profesoru v Cambridgi. Nape mu a pole mu piloen sto dvacet geometrickch teorm, kter prv dokzal. Hardy pr vzpt odepsal: Tyto poznmky mohl napsat jedin matematik nejvy kvality. dn zlodj mylenek, dn podvodnk, i kdyby byl geniln, by nebyl schopen pochopit tak vysok abstrakce. Navrhuje Ramanujanovi okamit, aby piel do Cambridge. Ale jeho matka se proti tomu stav z nboenskch dvod. Bohyn Namagiri rozhodne jet jednou tuto svzel. Objev se t star dm a pesvd ji, e se jej syn me odebrat do Evropy bez nebezpe pro svou dui, a uke j ve snu Ramanujana sedcho ve velkm amfitetru v Cambridgi uprosted Anglian, kte ho obdivuj. Na sklonku roku 1913 vstoupil Ind na lo. Po pt let pracuje a posune matematiku o zzran kus vped. Je zvolen lenem Krlovsk spolenosti nauk a jmenovn v Cambridgi profesorem na koleji Trojice. V roce 1918 onemocn. Zjist se, e m tuberkulzu. Vrt se do Indie a umr tam v dvaaticeti letech. Vichni, kdo se mu piblili, si na nho zachovali mimodnou vzpomnku. il jen mezi sly. Hardy ho navtv v nemocnici a k mu, e si vzal taxk. Ramanujan se zept na slo vozu: 1729. Jak krsn slo! zvol. Je to nejmen slo, kter je dvakrt soutem dvou trojmoc! A skuten, 1729 se rovn trojmoci 10 plus trojmoci 9, a tak trojmoci 12 plus trojmoci 1. Hardy poteboval pl roku, aby to dokzal. A t problm nen jet rozeen pro tvrtou mocninu. Ramanujanv pbh je z tch, kterm by nikdo neuvil. Ale je naprosto pravdiv. Nen mon vyjdit v jednoduchch vrazech povahu Ramanujanovch objev. Jde o nejabstraktnj tajemstv pojmu sla a zejmna celch sel. Vme mlo o tom, co zajmalo Ramanujana krom matematiky. Staral se mlo o umn a literaturu. Ale vniv se zajmal o nadpirozen jevy. V Cambridgi si vytvoil malou knihovnu a lstkov katalog o vech jevech pekraujcch rozumov chpn.

2. Cayce
Edgar Cayce zemel 5. ledna 1945 a vzal s sebou do hrobu tajemstv, kter sm nikdy nerozeil a kter ho dsilo po cel ivot. stav Edgara Cayce na Virginia Beach, kter zamstnv lkae a psychology, se zabv analzou jeho zznam. Studie o jasnovidnosti povaj v Americe od roku 1958 vznamn podpory. Mysl se toti na sluby, kter by mohli prokazovat ve vojensk oblasti lid schopn telepatie a pedvdn. Ze vech ppad jasnovidnosti je Caycev ppad nejist, nejzejmj a nejmimodnj. Mal Edgar Cayce byl velmi nemocen. Venkovsk lka bdl u jeho lka. Nemohl u dlat nic, aby chlapce vyrval ze smrtelnho spnku. Ale nhle bylo slyet Edgarv hlas jasn a klidn. A

pece spal. eknu vm, co mi je. Dostal jsem der baseballovm mem do ptee. Muste mi udlat zvltn obklad a piloit mi ho na zatek krku. Stejnm hlasem nadiktoval chlapec seznam bylin, kter je nutno smchat a pipravit. Pospte si, jinak je nebezpe, e bude zasaen mozek. Pro kad ppad poslechli. Veer horeka poklesla. Druhho dne Edgar vstal sv jako rybika. Nevzpomnal si na nic. Vtinu rostlin, kter uvdl, vbec neznal. Tak zan jedna z nejvce ohromujcch historek z oboru lkastv. Cayce, sedlk z Kentucky, dokonal ignorant, neochotn vyuvat svho daru a stle se trpc, e nen jako jin lid, bude peovat a vyl ve stavu hypnotickho spnku vce ne 15 000 nemocnch nleit soudn ovench. Je zemdlskm dlnkem na farm jednoho ze svch strc, potom prum v knihkupectv v Hopkinsvillu, konen majitelem malho fotografickho ateliru, kde m v myslu trvit klidn sv dny, a mus proti sv vli hrt divotvorce. Jeho ptel z dtstv Al Layne a jeho snoubenka Gertruda ho k tomu nsilm pinut. Nikoli ze ctidosti, ale protoe nem prvo si ponechat svou moc jenom pro sebe a odmtat pomoc postienm. Al Layne je neduiv, stle postonv. Vlee se ivotem. Cayce svol se dt uspat, pope zkladn chorobu, nadiktuje lky. Kdy se probud: Ale to nen mon, vdy j neznm ani polovinu slov, kter jsi zaznamenal. Neber si ty drogy, vdy je to nebezpen! J se v tom vbec nevyznm, to vechno jsou kouzla! Odmtne podvat se znovu na Ala a zave se ve svm krmku s fotografiemi. Tden nato vraz Al do jeho dve. Nikdy se mu tak dobe nedailo. Msteka se zmocn horeka, kad d o radu. Protoe mluvm ze span, nezanu pece lit lidi. Ale nakonec svol. S podmnkou, e neuvid pacienty, protoe se obv, e kdyby je znal, mohlo by to psobit na jeho sudek. A s podmnkou, e lkai budou ptomni tmto seancm. A s podmnkou, e za to nedostane ani krejcar a ani nejmen drek. Diagnzy uinn a pedpisy pedepsan ve stavu hypnzy jsou tak pesn a tak bystr, e jsou lkai pesvdeni, e tu jde o jejich kolegu, kter se skrv pod roukou zzranho litele. Omezuje se na dv seance denn. Ne e by se obval navy. Probouz se z tchto spnk velmi odpoat. Ale zle mu na tom, aby zstal fotografem. Naprosto se nesna zskat lkask znalosti. Nic nete, zstv selskm chlapcem s bezvznamnm studijnm vysvdenm. A nadle se bou proti sv zhadn schopnosti. Ale jakmile se rozhodne, e j pestane uvat, onm. Americk eleznin magnt James Andrews se s nm pijde poradit. Pedepe mu v hypnotickm stavu adu lk, mezi nimi jakousi alv jovou vodu . Tento lk nen k nalezen. Andrews uveejn inzerty v lkaskch revuch, ale bezvsledn. V prbhu jin seance nadiktuje Cayce sloen tto vody, velmi komplikovan. A Andrews dostane odpov od jistho mladho paskho lkae. Otec tohoto lkae, rovn lka, pipravil alvjovou vodu, ale pestal ji pouvat u ped padesti lety. Jej sloen je toton se sloenm, kter vysnil mal fotograf. Mstn sekret Syndiktu lka John Blackburn je vniv zaujat pro Caycev ppad. Shromd troj lenn komit, kter se s asem astn vech zasedn. Generln americk syndikt lka uzn Cayceovy schopnosti a udl mu oficiln oprvnn, aby poskytoval psychick porady. Cayce se oenil. M osmiletho syna Hugha Lynna. Dt si hraje se zpalkami a zpsob vbuch zsoby magnzia. Specialist dospj k zvru, e naprost slepota je nevyhnuteln, a navrhuj odnt jednoho oka. S hrzou se Cayce podrob seanci ve spnku. Ve stavu hypnzy se postav proti odnt oka a doporu pikldat po trnct dn obvaz napojen kyselinou tslovou. Podle specialist je to lenstv. Ale Cayce, a ho zmtaj nejhroznj pochyby, se neodv neuposlechnout svch hlas. Za trnct dn je Hugh Lynn vylen. Jednoho dne po jedn konzultaci se neprobud a diktuje rychle za sebou tyi velmi pesn rady. Nikdo nev, na koho se mohou vztahovat. Zjist se, e mly tyicet osm hodin pedstih ped tymi nemocnmi, kte se teprve dostav.

Za jedn seance pedepe lk, kter nazve Codyron , a ud adresu laboratoe v Chicagu. Telefonuj tam. Jak jste se mohli doslechnout o Codyronu? Nen jet v prodeji. Prv jsme upesnili jeho sloen a vynali jmno. Kdy Cayce postihla nevyliteln nemoc, o n vdl jen on sm, zemel v den a hodinu, kter uril: V pt hodin veer budu definitivn uzdraven. Uzdraven ze stavu, v nm jsem byl ,nm jinm. Kdy se ho ve spnku vyptvali, jakm zpsobem postupuje, prohlsil (a po probuzen si pak jako obvykle na nic nevzpomnl), e je schopen vstoupit do styku s ktermkoli ijcm lidskm mozkem a vyuvat informac obsaench v tomto mozku nebo v tchto mozcch k diagnze a k len ppad, kter mu pivdli. Snad tehdy ovala v Cayceovi njak odlin inteligence a vyuvala vech znalost, kter obhaj v lidstvu, jako se vyuv knihovny, ale tm okamit nebo alespo rychlost svtla a elektromagnetickch vln. Ale nic nm nedovoluje vykldat ppad Edgara Cayce tmto nebo jinm zpsobem. Vme bezpen jen to, e jist fotograf z msteka, prost zvdavosti a vzdln, se mohl libovoln uvst do stavu, kde jeho duch fungoval jako duch genilnho lkae nebo spe jako vechny duchy vech lka narz.

3. Boskovi
Nmt pro vdeckofantastick romn: jestlie relativist maj pravdu, ijeme-li ve vesmru o tyech rozmrech a kdybychom byli schopni si to uvdomit, pak to, emu kme zdrav rozum, by se rozletlo na kousky. Autoi anticipanch romn se sna myslet v termnech asoprostoru. Jejich sil odpovd v rovni istho bdn a v teoretick ei sil velkch matematickch fyzik. Ale je lovk schopen myslet ve tyech rozmrech? Musel by k tomu mt jin duevn struktury. Budou tyto struktury vyhrazeny lovku, jen pijde po lovku, bytosti budouc mutace? A je tento lovk, kter pijde po lovku, u mezi nmi? Fantastit romanopisci to tvrdili. Ale ani van Vogt ve sv krsn fantastick knize o Slanech , ani Strugeon ve svm popise Nadlid an se neodvili vytvoit postavu tak bjenou, jako je Roger Boskovi. Mutant? Cestovatel v ase? Mimopozeman skrvajc se za tmto tajuplnm Srbem? Boskovi se pr narodil v Dubrovnku v roce 1711. To alespo prohlsil, kdy mu bylo 14 let a zapisoval se jako student do jezuitsk koleje v m. Studoval tam matematiku, astronomii a teologii. Kdy v roce 1728 dokonil svj novicit, vstoupil do jezuitskho du. V roce 1736 uveejnil sdlen o slunench skvrnch. V roce 1740 vyuoval matematice na Collegiu Romanu a pak se stal vdeckm poradcem papesk stolice. Vytvoil observato, podnikl vysuen pontinskch bain, opravil chrm svatho Petra, mil polednk mezi mem a Rimini na dvou stupnch ky. Pak prozkoumv rzn oblasti Evropy a Asie a kon vykopvky na stejnch mstech, kde Schliemann pozdji objev Trju. Byl jmenovn lenem anglick Krlovsk spolenosti 26. ervna 1760 a pi t pleitosti uveejnil dlouhou latinskou bse o viditelnch jevech na Slunci a na Msci, o n souasnci kaj: To Newton v stech Vergilovch. Pijmaj ho velc vdci t doby a vede zejmna dleitou korespondenci s doktorem Johnsonem a s Voltairem. V roce 1763 je mu nabdnuta francouzsk pslunost. Ujme se zen oddlen optickch pstroj pi krlovskm lostvu v Pai, kde ije a do roku 1783. Lalande ho pokldal za nejvtho ijcho vdce. DAlembert a Laplace jsou zdeni pokrokovost jeho mylenek. V roce 1785 se uchl do Bassana a vnuje se vydvn svch soubornch dl. Umr v Miln v roce 1787. Zcela nedvno bylo na popud jugoslvsk vldy znovu prozkoumno Boskoviovo dlo a zejmna jeho Teorie p rodn filosofie , vydan ve Vdni v roce 1758. Pekvapen bylo znan. Allan Lindsay Mackay, kter popisuje toto dlo v lnku v New Scientist z 6. bezna 1958, se domnv, e jde o ducha 20. stolet, kter byl pinucen t a pracovat ve stolet osmnctm. Ukazuje se, e Boskovi pedstihl nejen vdu sv doby, ale i nai vlastn vdu. Navrhuje unitskou teorii vesmru, veobecnou a jedinou rovnici, je ovld mechaniku, fyziku, chemii, biologii a dokonce psychologii. V tto teorii hmoty nejsou prostor a as do nekonena dliteln, ale sloen z bod, ze zrnek. To pipomn soudob prce Jeana Charona a Heisenberga, kter

jako by Boskovi pekonval. Da se mu vyloit stejn svtlo jako magnetismus a elektinu i vechny jevy chemie znm v jeho dob a od t doby objeven, nebo je zbv objevit. Najdeme u nho teorii kvant, vlnovou mechaniku, atom sloen z nukleon. Historik vdy L. L. Whyte potvrzuje, e Boskovi pedstihuje nejmn o dv st let svou dobu a e bude moci bt pln pochopen, a bude provedeno spojen mezi teori relativity a fyzikou kvant. Soud se, e v roce 1987 pi dvoustm vro jeho dajnho narozen se dostane snad jeho dlu ocenn, jakho si zaslou. Dosud nebyl navren dn vklad tohoto zzranho pkladu. Dv pln vydn jeho dla, jedno v srbtin, druh v anglitin, se prv uskuteuj, V dosud uveejnn korespondenci mezi Boskoviem a Voltairem nachzme mezi jinmi modernmi mylenkami: Uspodn mezinrodnho geofyziklnho roku. Penen malrie komry. Mon vyuit kauuku (mylenka uveden do praxe La Condaminem, jezuitou a Boskoviovm ptelem). Existence planet kolem jinch hvzd ne nae Slunce. Nemonost lokalizovat psychismus do dan sti tla. Zachovn kvantov stice pohybu ve svt, co je Planckova konstanta formulovan v roce 1958. Boskovi pipisuje znan vznam alchymii a podv jasn, vdeck vklad jazyka alchymist. Podle nho napklad se tyi ivly Zem, Voda, Ohe a Vzduch li jen zvltnm uspodnm stic bez hmoty a vhy, kter je vytvej, m pedjm avantgardn hledn univerzln rovnice. Stejn peludn psob u Boskovie studium nehod v prod. Tam nachzme u statistickou mechaniku americkho vdce Willarda Gibbse, navrenou na sklonku 19. stolet a pijatou a ve stolet dvactm. Tam objevujeme tak modern vklad radioaktivity (naprosto neznm v 17. stolet) adou vjimek z prodnch zkon, co dnes nazvme statistick pronikn za bariry potenciality. Pro toto mimodn dlo nezapsobilo na modern mylen? Protoe nmet filosofov a vdci, kte ovldali vdeck bdn a do prvn svtov vlky, byli pvrenci kontinuitnch struktur, zatmco Boskoviovy koncepce jsou zaloeny v podstat na mylence diskontinuity. Protoe s ptrnm v knihovnch a s historickou prac tkajc se Boskovie, velkho cestovatele, jeho dlo je rozptleno a kter pochz ze zem neustle sthan pevraty, se mohlo soustavn zat a velmi pozd. A bude mono shromdit soubor jeho spis, a budou shledna a utdna svdectv jeho souasnk, jak zvltn, znepokojiv pevratn postava se nm objev! VII. PARADOXY A HYPOTZY O PROBUDILM LOVKU Pro nae t i p b hy zklamaly ten e. Nevme nic vnho o levitaci, nesmrtelnosti atd. Avak lov k m dar bt na r znch mstech, vid t na dlku atd. emu kte stroj? Jak se mohl zrodit prvn probudil lov k. Bje n, ale rozumn sen o zmizelch civilizacch. Bajka o panterovi. Bo psmo. Tyto ppady jsou jasn, ale je pece jen nebezpe, e zklamou. Vtina lid toti m radji obrazy ne fakta. Kret po vlnch je obrazem pekonn vlastn te. Zastavit Slunce je triumf nad asem. Pekonn te, triumf nad asem jsou snad skuten, mon fakta v nitru zmnnho vdom, v ln ducha mocn zrychlenho. A tato fakta mohou bezpochyby zplodit tiscer zvan dsledky v hmatateln skutenosti: v technikch, vdch, umnch. Ale vtina lid, sotva jim zanete mluvit o jinm stavu vdom, chce vidt lidi krejc po vodch, zastavujc slunce, prochzejc zdmi nebo vypadajc v osmdesti na dvacet. Aby zaali vit nekonenm monostem probudilho ducha, ekaj, a dtsk st jejich inteligence, kter dvuje obrazm a legendm, najde vmluvu a uspokojen.

Ale jde tu o jinou vc. U tch ppad, jako je Ramanujanv, Caycev nebo Boskoviv, odmtme vit, e jde o odlin duchy. Pipoutme jen, e duchov jako tito mli vsadu, e mohli vystoupit ve, ne je obvykl a e tam nahoe posbrali urit znalosti. Jako by nkde ve vesmru existovalo jaksi pobon skladit medicny, matematiky, poezie nebo fyziky, v nm se zsobuj nkter inteligence, je jsou pebornicemi na vku. Takov nesmysln vidina ukliduje. Nm se naopak zd, e Cayce, Ramanujan a Boskovi jsou duchov, kte zstali tady (a kam by tak chodili?) mezi nmi, kte vak fungovali mimodnou rychlost. Nen to zleitost rozdlu v rovni, ale rozdlu v rychlosti. Tot prohlsme o nejvtch pedstavitelch mystiky. Zzraky jsou v zrychlen stejn v oblasti jadern fyziky jako v psychologii. A domnvme se, e je nutno vychzet z tohoto pojmu, chceme-li studovat tet stav vdom nebo stav prozen. Avak jestlie tento stav prozen je mon a nen-li darem spadlm z nebes, pzn njakho boha, ale je-li obsaen ve vzbroji mozku a tla, neme pak tato vzbroj, kdy je jednou uvedena do chodu, modifikovat v ns jet jin vci ne jenom inteligenci? Jestlie stav prozen je vlastnost njakho vyho nervovho systmu, pak by jeho aktivace mohla psobit na cel tlo a dodat mu podivn schopnosti. Vechny tradice spojuj se stavem prozen dary nesmrtelnosti, levitace, telekinzie atd. Ale nejsou tyto schopnosti jen obrazem toho, co doke duch, kdy zmnil stav v oblasti poznn? Nebo jsou to opravdu skutenosti? Byly pr nkter pravdpodobn ppady levitac. Neobjasnili jsme, pokud jde o nesmrtelnost, ppad Fulcanelliho. To je ve, co o tom meme vn ci. Nemme ve svch rukou dn experimentln dkaz. A mme tak odvahu se piznat, e ns tohle vechno nijak zvl nezajm. Ns nepout bizarnost, ale fantastino. Tento problm paranormlnch schopnost by si ostatn zaslouil prozkoumn zcela jinm zpsobem. Nikoli z hlediska kartezinsk logiky (kterou by Descartes, kdyby dnes il, rozhodn ze vech sil popral), ale z hlediska oteven vdy dneka. Podvejme se na vci okem cizince zvenku, kter pistane na na planet: levitace existuje, vidn na dlku existuje, lovk m dar vudyptomnosti, lovk se zmocnil svtov energie. Letadlo, rdiov dalekohled, televize, atomick lnek existuj. Nejsou to pirozen produkty, jsou to vtvory lidskho ducha. Toto pozorovn se me jevit dtinsk, ale je ivotodrn. Dtinsk je chtt svdt vechno na jedinho lovka. Jedin lovk nem dar vudyptomnosti, nevzn se sm od sebe, nem schopnost vidt na dlku atd. Ve skutenosti lidsk spolenost a nikoli jedinec maj tyto schopnosti. Ale pojem jedince je snad dtinsk pojem a tradice se svmi legendami se snad vyjadovala jmnem lidskho celku, jmnem lidskho fenomnu. Vy nejste vn! Vykldte nm tu o strojch! To eknou spolen racionalist, kte se dovolvaj Descartesa, a okultist, kte se dovolvaj tradice. Ale emu se vlastn k stroj? Opt jedna otzka, kter si zaslou bt lpe poloena. Nkolik ar nartnutch inkoustem na pergamenu, je to stroj? Nue, technika titnch okruh, kterou modern elektronika bn uv, umouje sestrojit pijma vln sloen z ar nartnutch inkousty obsahujcmi jeden tuhu a druh m. Je drahokam stroj? Nikoli, odpov sbor. Nue, krystalick struktura drahokamu je sloit stroj a dmantu se uv jako detektoru na atomick zen. Uml krystaly, tranzistory, nahrazuj zrove elektronky, transformtory, kondenztory a dal elektrick pstroje. Lidsk duch pouv ve svch nejjemnjch a nejinnjch technickch vtvorech prostedky stle jednodu. Vy si hrajete se slovy, zvol okultista. J mluvm o projevech lidskho ducha bez prostednka jakhokoli druhu. Ale se slovy si hraje on. Nikdo nikdy nezaznamenal projev lidskho ducha bez pouit njakho stroje. Tato mylenka ducha o sob je zhoubn fantazmagorie. Lidsk duch v innosti uv sloitho stroje, kter byl

piveden k dnenmu stavu po tech miliardch let evoluce: lidskho tla. A toto tlo nen nikdy samo, neexistuje samo. Je vzno na zemi a na cel vesmr tiscermi hmotnmi a energetickmi pouty. Nevme vechno o tle. Nevme vechno o jeho vztazch s vesmrem. Nikdo by nedokzal ci, jak jsou meze lidskho stroje, a jak by mohl pout tohoto stroje njak duch, kter by vyuil maxima jeho monost. Nevme vechno o silch, kter obhaj v hlubinch ns samch a kolem ns, na Zemi, kolem Zem a v irokm kosmu. Nikdo nev, jakho druhu jsou prost pirozen sly, o nich jet nemme tuen a je jsou pece na dosah na ruky, sly, kter by lovk nadan probudilm vdomm a chpajc produ bezprostednji ne my se svou linern inteligenc mohl vyut. Prost prodn sly. Podvejme se na vci jet jednou barbarskm a jasnozivm okem cizince zven. Nic nen prost a snadnji uskuteniteln ne elektrick transformtor. Egypan dvnho starovku by si byli mohli snadno takov transformtor postavit, kdyby byli znali elektromagnetickou teorii. Nic nen snadnj ne uvolnn atomick energie. Sta rozpustit sl istho urania v tk vod, a tkou vodu lze obdret, kdy optovn destilujeme po ptadvacet nebo sto let vodu obyejnou. Stroj na pedpovdn pliv lorda Kelvina (1893), z nho vzely nae analogov potae a cel nae kybernetika, byl sloen z kladek a z kousk nit. I Sumean by ho byli mohli sestrojit. To je zorn hel, kter dodv nov dimenze problmu zmizelch civilizac. Jestlie byli v minulosti lid, kte doshli stavu prozen, a jestlie sv schopnosti nevyuvali jen v oblasti nboenstv, filosofie a mystiky, ale t v oblasti objektivnho poznn a v technice, pak je naprosto pirozen, racionln a rozumn pipustit, e mohli dlat zzraky dokonce s vybavenm nejjednodum. Velk anglick vdec sir James Jeans napsal: Snad prv kosmick zen udlalo z opice lovka. Vracme se k tto mylence s modernjmi daji, kter sir James Jeans neznal a kter nm dovoluj napsat: Mimodn kosmick udlosti fantastickch energi snad vytvoily z lovka nadlovka. Pipusme, e jen jedinkrt od zrozen lidstva udeila stice fantastick energie pochzejc z vesmru (zmnili jsme se o takovch, kdy jsme mluvili o alchymii) njak lidsk mozek. Kdo v, zda nesmrn energie takto uvolnn nemohly vyvolat aktivaci, z n se zrodil prvn probudil lovk. Jist mu, mudrc, zasvtil, jak nm vyprv Jorge Luis Borges, cel svj ivot tomu, e hledal mezi nespoetnmi znaky prody nevysloviteln jmno bo, ifru velkho tajemstv. el ze svzele do svzele a nakonec ho zatkla policie jistho knete a odsoudili ho, aby byl pedhozen panterovi. Hod ho do klece. Na druh stran me, kterou za chvli zvednou, se elma pipravuje na hostinu. N mudrc se podv na zve a jak tak pozoruje skvrny na jeho koein, objev v rytmu tch tvar znak a jmno, kter tolikrt a na tolikerch mstech hledal. V tedy te, pro zeme a e zeme vyslyen a e to neznamen smrt. Vesmr ns pohlcuje, nebo nm vydv sv tajemstv podle toho, jestli ho umme pozorovat, i ne. Je nejv pravdpodobn, e nejjemnj a nejhlub zkony ivota a osudu kad stvoen vci jsou jasn vepsny do hmotnho svta, kter ns obklopuje, e Bh zanechal sv psmo na vcech, jako na koein pantera pro naeho mudrce. A tak by stail jen urit pohled... Probudil lovk by byl lovkem tohoto jistho pohledu. VIII. NKOLIK DOKLAD O PROBUDILM STAVU

Antologie, kterou je nutno sestavit. Gurdjievovy projevy. Jak jsem proel kolou probudilosti. Vyprv n Raymonda Abellia. vahy Ren Alleaua o stavu vyho v dom. Podivuhodn text Gustava Meyrincka, zneuznanho gnia. Existuje-li stav probudilosti, pak chyb budov modern psychologie jedno poschod. Zde jsou tyi doklady, kter vak pochzej z na doby. Nevybrali jsme je, protoe nm schzel as, abychom provedli skuten przkum. Antologii, svdectv a modern studii o stavu probudilosti zbv jet sestavit. Byla by velmi uiten. Otevela by spojen s tradic. Ukzala by, co podstatnho petrvv v naem stolet. Osvtlila by nkter cesty k budoucnosti. Literti by v n nali kl, badatele humanitnch vd by povzbudila, vdci by v n vidli vd nit, kter probh vemi velkmi dobrodrustvmi ducha, a ctili by se mn izolovni. Kdy jsme shromaovali tyto dokumenty, je se nachzely na dosah na ruky, mli jsme samozejm mnohem men nroky. Chceme pouze podat strun daje o mon psychologii stavu prozen v jeho zkladnch podobch. Najdete tedy v tto kapitole: 1. Vatky z projev hlavy koly Georgie Ivanovie Gurdjieva, kter shromdil filosof Uspenskij. 2. M vlastn svdectv o pokusech, kter jsem konal, abych se dal cestou probudilho stavu za veden instruktor z Gurdjievovy koly. 3. Vyprvn romanopisce a filosofa Raymonda Abellia o jedn jeho osobn zkuenosti. 4. Text, v naich och nejpodivuhodnj z cel modern literatury o tomto stavu. Tento text je vyat ze zapadlho romnu nmeckho bsnka a filosofa Gustava Meyrincka, jeho dlo do frantiny nepeloen s vjimkou Zelen tv e a Golema se povzn a k vrcholm mystick intuice.

1. Gurdjievovy projevy
Mme-li pochopit rozdl mezi stavy vdom, musme zat u prvnho, jm je spnek. Je to zcela subjektivn stav vdom. lovk je v nm pohlcen svmi sny a pramlo sejde na tom, zda si je pamatuje, i ne. I kdy nkter skuten dojmy dospj k spi, jako napklad zvyky, hlasy, teplo, chlad, vlastn tlesn poitky, probouzej v nm jen fantastick obrazy. Pak se lovk probud. Na prvn pohled je to zcela odlin stav vdom. Me se pohybovat, mluvit s jinmi osobami, dlat plny, vidt nebezpe a vyhbat se jim a tak podobn. Mylenka, e se nachz v lep situaci, ne kdy spal, se jev jako rozumn. Ale podvme-li se na vci ponkud hloubji, vrhneme-li pohled na vnitn svt, na jeho mylenky, piny jeho in, pochopme, e je tm ve stejnm stavu, jako kdy spal. Je to dokonce hor, protoe ve spnku je pasivn, co znamen, e neme nic dlat. V bdlm stavu naopak me jednat po celou dobu a vsledky jeho in se odraz na nho a na jeho okol. A pece si nevzpomn sm na sebe. Je jaksi stroj. Vechno se mu pihz. Neme zastavit proud svch mylenek, neme kontrolovat svou obrazotvornost, sv city a pozornost. ije v subjektivnm svt jakhosi miluji a nemiluji, to se mi lb, to se mi nelb, to chci, to nechci, to jest ve svt sloenm z toho, co a jak se domnv, miluje nebo nemiluje, po em tou nebo netou. Nevid skuten svt. Skuten svt mu je skryt zd jeho imaginace. ije tak ve spnku. Sp. A to, emu k jasn vdom, je jen spnkem a spnkem mnohem nebezpenjm ne jeho non spnek v lku. Vezmme v vahu njakou udlost ze ivota lidstva. Napklad vlku. V tto chvli je vlka. Co to znamen? To znamen, e nkolik milin spcch se sna zniit nkolik milin jinch spcch. A to by pirozen odmtli, kdyby se probudili. Vechno, co se te dje, je jen vsledkem tohoto spnku. Tyto dva stavy vdom, spnek a stav bdn, jsou oba stejn subjektivn. Teprve kdy si zane vzpomnat sm na sebe, me se lovk skuten probudit. Cel ivot kolem nho nabv tehdy odlinho vzhledu a smyslu. Vid ho jako ivot spcch lid, jako ivot spnku. Vechno, co lid

kaj, vechno, co dlaj, kaj a dlaj ve spnku. Nic z toho veho tedy neme mt ani tu nejmen hodnotu. Jen probuzen a to, co vede k probuzen, m skutenou hodnotu. Kolikrt jste se mne ptali, zda by nebylo mono zastavit vlky? Jist e by to bylo mon. Stailo by, aby se lid probudili. Zd se to bt velmi snadn. A pece prv naopak nic nen tak obtn, protoe spnek je navozovn a udrovn celm okolnm ivotem, vemi podmnkami prosted. Jak se probudit? Jak uniknout tomuto spnku? To jsou nejdleitj, ivotn nejzvanj otzky, jak si lovk me poloit. Ale ne si je polo, mus se pesvdit o sam skutenosti svho spnku. A nebude mu mono se o tom pesvdit jinak, ne kdy se pokus probudit. A pochop, e si nevzpomn sm na sebe a e rozpomenut na sebe znamen procitnut do jist mry, a a tak ze zkuenosti pozn, jak je obtn se sm na sebe rozpomenout, pak pochop, e nesta jen touit po probuzen, kdy se chceme probudit. Pesnji eeno, lovk se neme probudit sm od sebe. Ale jestlie se dvacet lid dohodne, e prvn z nich, kter se probud, probud ostatn, maj u uritou nadji. Avak ani to nedostauje, protoe tchto dvacet mu jde teba spt ve stejnou dobu a jenom se jim zd, e se probouzej. To tedy nesta. Je teba jet nco vce. Nad tmi dvaceti lidmi mus bdt lovk, kter sm nesp, nebo kter neusn tak snadno jako jin, nebo kter jde vdom spt, kdy je to mon, kdy z toho neme vzejt nic patnho pro nho ani pro jin. Musej si najt takovho lovka a navst ho, aby je probudil a nedovolil jim optn upadnout do spnku. Jinak nen mono prozt. A to je nutno si uvdomit. Je mono myslet po tisce let, je mono popsat cel knihovny, vymyslet miliny teori a to ve ve spnku bez nejmen monosti probuzen. Naopak tyto teorie a tyto knihy napsan nebo vytvoen spcmi budou mt prost za nsledek, e strhnou jen jin lidi do spnku a tak dle. V pedstav spnku nen nic novho. Tm od stvoen svta se lidem kalo, e sp a e by se mli probudit. Kolikrt teme napklad v evangelich: Probute se; bdi, nespte. Kristovi uednci spali dokonce v zahrad Getsemansk, kdy se Mistr naposled modlil. To k vechno. Ale rozumj tomu lid? Pokldaj to za enickou figuru, za metaforu. Vbec nevid, e je nutno to brt doslova. A tak v tomto ppad pochopme snadno, pro. Mli by se trochu probudit, nebo se aspo pokusit o probuzen. Docela vn se mne asto lid ptali, pro se v evangelich nemluv nikdy o spnku... A pece se tam o nm mluv na kad strnce. To prost jen ukazuje, e lid touce evangelia vlastn sp. eho je obvykle poteb, abychom probudili spcho lovka? Podnho otesu. Ale kdy lovk hluboce sp, jedin otes nesta. Je zapoteb cel srie otes. Je tedy teba nkoho, kdo by se spem zatsl. ekl jsem u, e lovk, kter se tou probudit, si mus na to vzt pomocnka, kter s nm bude dlouho tst. Ale koho si m najmout, kdy vichni sp? Najme si nkoho, aby ho vzbudil, ale ten tak upadne do spnku. K emu pak takov pomocnk je? A najde-li se lovk skuten schopn setrvvat v probudilm stavu, odmtne pravdpodobn ztrcet svj as tm, e by budil ostatn. Bude mt pravdpodobn na starosti prce pro nho mnohem dleitj. Je tak monost budit se mechanickmi prostedky. Lze pout budku. Nanetst si zvykneme pli rychle na kterkoli budek. Pestaneme ho prost slyet. Potebujeme tedy mnoho budk s rozmanitm zvonnm. lovk se mus doslova obklopit budky, kter by mu brnily usnout. A zase vznikaj svzele. Budky je nutno natahovat. Mme-li je nathnout, je nevyhnuteln, abychom na to pamatovali. Mme-li na to pamatovat, musme se asto probouzet. Ale te pichz to nejhor: lovk si zvykne na vechny budky a po jist dob sp jet pevnji. Je tedy teba budky stle mnit a vymlet neustle nov a nov. To me po jist dob lovku pomoci k probuzen. Ale je mal nadje, e by dokzal zvldnout celou tuto prci spojenou s vymlenm, natahovnm a zmnami vech tch budk sm bez vnj pomoci. Je mnohem pravdpodobnj, e jakmile s tou prac zane, zanedlouho usne a ve spnku se mu bude zdt, e vyml budky, e je natahuje, vymuje a jak jsem u ekl, bude spt o to pevnji.

K probuzen je tedy teba celho spojenho sil. Je naprosto nutn, aby byl nkdo, kdo by budil spe; je naprosto nutn, aby byl nkdo, kdo by bdl nad probouzeem; a tak musme mt budky a musme si vymlet stle nov. Ale aby toto ponn dosplo k astnmu konci a abychom doshli vsledk, mus pracovat urit poet osob spolen. Jedin lovk sm nezme nic. Potebuje pedevm pomoc. Ale osaml lovk neme potat s pomoc. Ti, kdo jsou schopni pomhat, si cen svj as pli vysoko. A pirozen radji pomhaj eknme dvaceti nebo ticeti osobm, kter se tou probudit, ne jedn jedin. Navc, jak jsem u ekl, se lovk me velmi snadno zmlit ve svm budku a pokldat za budek to, co je prost jen novm snem. Jestlie se nkolik osob rozhodne bojovat spolen proti spnku, budou se probouzet navzjem. Stane se asto, e dvacet z nich bude spt, ale jedenadvact se probud a probud i ostatn. A stejn je tomu s budky. Jeden lovk vynalezne budek, druh lovk vynalezne jin, nae si je mohou vymnit. A tak si mohou vichni dohromady navzjem velmi dobe pomhat, ale bez tto vzjemn pomoci neme dn z nich nieho doshnout. A tak lovk, kter se chce probudit, mus hledat jin osoby, kter se tak chtj probudit, aby mohl pracovat s nimi. To se vak snadno ekne, ale he vykon, protoe uvst do chodu takovou prci a zorganizovat ji vyaduje znalost, kterou obyejn lovk nem. Prce mus bt organizovna a mus ji nkdo dit. Bez tchto dvou podmnek neme tato prce pinst oekvan vsledky a vechno sil bude marn. Lid se mohou trznit, ale toto trznn je neprobud. Zd se, e nkterm osobm nen nic tak nepochopiteln jako toto. Sami od sebe a z vlastn iniciativy mohou bt schopny velkho sil, ale e jejich prvn obt mus bt, aby poslouchali druhho, o tom je nic na svt nikdy nepesvd. A nechtj pipustit, e vechny jejich obti v takovm ppad nejsou k niemu. Prce mus bt organizovna a organizovna me bt jen lovkem, kter zn jej problmy a cle, kter zn jej metody, protoe sm svho asu proel takovou organizovanou prac. (Tato Gurdjievova slova jsou citovna v dle P. D. Uspenskho, Zlomky neznmho u en .)

2. M za tky v Gurdjievov kole

Vezmte si hodinky, ekli nm, a dvejte se na velkou ruiku, ale pitom se pokuste vnmat sami sebe a soustete se na mylenku: Jsem Louis Pauwels a jsem v tto chvli zde. Pokuste se myslet jen na to, sledujte prost jen pohyb velk ruiky, stle si pitom vdomi sami sebe, svho jmna, sv existence a msta, kde jste. Zpotku to vypad prost a dokonce trochu smn. Samozejm, e mohu ve svm duchu zachovat zptomnnou mylenku, e se jmenuji Louis Pauwels a e jsem zde, v tto chvli a e se pitom dvm, jak se zvolna posouv velk ruika mch hodinek. Pak si vak musm povimnout, e tato mylenka ve mn nezstv dlouho nehybn, e zan nabvat tiscerch podob, e se roztk vemi smry jako objekty, kter maloval Salvador Dali a kter se promuj v pohybliv bahno. Ale jet musm konstatovat, e m nedaj, abych v sob iv fixoval mylenku, ale vjem. Nedaj po mn, abych jen myslel, e jsem, avak abych to vdl a ml naprost poznn tohoto faktu. A j pitom ctm, e je to mon a e se to ve mn me odehrvat a pinet mi to nco novho a dleitho. Objevuji, e tiscer mylenky nebo stny mylenek, tiscer vjemy, obrazy a mylenkov asociace dokonale ciz pedmtu mho sil mne bez ustn napadaj a odvracej od tohoto sil. Obas tak tato ruika zabere nhle, jak na ni hledm, vekeru mou pozornost a j ztrcm sebe ze zetele. Nkdy je to zase m tlo, ke v noze, nepatrn hnut v bie, kter m vytrhne zrove z pozorovn ruiky i z pozorovn sebe samho. Jindy zase se mi zd, e jsem zastavil svj mal vnitn biograf, e jsem vylouil vnj svt, ale tehdy si vimnu, e jsem se pohrouil do jakhosi spnku, kde zmizela ruika, kde jsem zmizel j sm a v nm se propltaj navzjem pod dl obrazy, vjemy, mylenky jako za njakm zvojem, jako ve snu, kter se rozvj sm pro sebe, zatmco j spm. Nkdy konen ve zlomku vteiny jsem ten, kter pohl na ruiku, jsem naprosto a pln. Ale v tomt zlomku vteiny si u

zase blahopeji k tomu, e jsem toho doshl. Mj duch, mohu-li to tak ci, mi tlesk, a moje inteligence, kter se okamit zmocn tohoto spchu, aby se z nho radovala, ho nenapraviteln pokaz. Konen rozmrzen, ale hlavn vyerpn se honem odtrhnu od tohoto pokusu, protoe se mi zd, e jsem prv proil nejobtnj minuty sv existence, e jsem byl zbaven vzduchu a po krajn bod, kdy jsem jet mohl vydret bez dchn. Jak mi to pipadalo dlouh! A zatm neuplynulo mnohem vce ne dv minuty a v tch dvou minutch jsem ml skuten vjem sebe samho jenom ve tech nebo tyech nepostehnutelnch zblescch. A tak jsem tehdy musel pipustit, e si tm nikdy nejsme vdomi sebe samch a e si tm nikdy neuvdomujeme, jak obtn je bt si vdom sebe. Stav vdom, kalo se nm, je pedevm stav lovka, kter konen v, e si tm nikdy nen sebe vdom, a kter se tak pozvolna nau poznat pekky, kter v nm zabrauj sil, je podstupuje. Ve svtle tohoto nepatrnho cvien te vte, e lovk napklad me st njak dlo, schvalovat je, nudit se, protestovat nebo bt naden a pitom si ani na vteinu neuvdomovat svou existenci, take vlastn nic z jeho etby se neobrac opravdu k nmu. Jeho etba je jen sen pipojen k jeho vlastnm snm, uplvn ve vnm plynut podvdom. Nebo nae skuten vdom me bt a tm vdy je naprosto neptomn ve vem, co dlme, myslme, chceme, pedstavujeme si. Chpu pak, e je velmi mal rozdl mezi stavem, v nm jsme ve spnku, a stavem, v nm se nachzme pi obvyklm bdn, kdy mluvme, jednme atd. Nae sny se staly neviditelnmi jako hvzdy, kdy vzeel den, ale jsou v ns ptomny a my ijeme dle pod jejich vlivem. Osvojili jsme si jen po probuzen kritick postoj vi naim vlastnm vjemm, zkoordinovali jsme lpe sv mylenky, ukznili jsme sv iny, nae dojmy, city a touhy jsou ivj, ale my jsme stle v nevdom. Nejde o skuten probuzen, ale o probuzen spnek a v tomto stavu probuzenho spnku se odehrv tm cel n ivot. Uili ns, e je mono se probudit pln, dospt k stavu vdom sebe. V tomto stavu, jak jsem zahldl bhem cvien s hodinkami, jsem mohl mt o funkci svho mylen, o odvjen obraz, mylenek, vjem, pocit a pn objektivn poznn. V tomto stavu jsem se mohl pokusit o rozvinut skutenho sil, abych prozkoumal, abych obas zastavil a upravil toto odvjen. A toto sil samo, jak mi kali, ve mn vytvelo uritou podstatu. Toto sil samo nekonilo jen njak libovoln. Stailo, aby bylo, a u se ve mn vytvela a kupila substance mho byt. Bylo mi eeno, e bych mohl, kdy takto ovldm pevn byt, dospt k objektivnmu vdom a e bych pak mohl libovoln nabvat nejen o sob, ale i o druhch lidech, o vcech a o celm svt naprosto objektivnho poznn, poznn absolutnho. (Z knihy Louis Pauwels, Monsieur Gurdjiev .)

3. Vyprv n Raymonda Abellia

Kdy v pirozenm postoji, kter je postojem vekerch existujcch bytost, vidm dm, mj vjem je spontnn, vidm tento dm, a nikoli svj vjem. Naproti tomu v postoji transcendentlnm vnmm svj vlastn vjem. Ale toto vnmn vjemu zsadn mn prvotn stav. Provan stav, zprvu naivn, ztrc svou spontnnost prv proto, e nov vaha bere za svj objekt to, co bylo zprvu stavem a nikoli objektem , a e mezi prvky mho novho vnmn figuruj nejen prvky domu jako takovho, ale tak prvky vnmn samho jako provan vzruch. A podstatn dleit na tto zmn je to, e prvodn vidn, kter mm v tomto bireflexvnm nebo spe zvratn reflexvnm stavu domu, kter byl mm pvodnm motivem, nen naprosto vnmno, vzdalovno nebo zakaleno tmto mezivkldnm mho druhho vnmn ped jeho vnmn prvotn, ale je naopak parodoxn zintenzivn no , je jasnj, ptomnj, obtn j objektivn realitou ne p edtm . Stojme tu ped faktem, nevysvtlitelnm pouhou spekulativn analzou, ped faktem transfigurace vci jako faktu vdom, jej pemny, jak ekneme pozdji, v nadvc, jejho pechodu ze stavu vdn do stavu poznn. Tento fakt je veobecn zneuznvn, akoli je nejnpadnj na kadm skutenm fenomenologickm pokuse. Vechny obte, na kter nar vulgrn fenomenologie a ostatn vechny klasick teorie poznn, spovaj ve faktu, e pokldaj dvojici vdom-poznn (nebo pesnji vdom-vda) za schopnou

vyerpat sama o sob totalitu provanho, zatmco by bylo ve skutenosti teba vzt v vahu tridu poznn-vdom-vda, kter jedin umouje skuten ontologick zakotven fenomenologie. A nic neme uinit tuto pemnu zejmou, krom pm a osobn zkuenosti fenomenologa samho. Ale nikdo neme tvrdit, e pochopil skuten transcendentln fenomenologii, jestlie spn nepodstoupil tento pokus a nebyl jm sm osvcen. I kdyby byl nejsubtilnjm dialektikem a nejjemnjm logikem, ten, kdo tuto zkuenost neproil a nevidl jin vci pod vcmi, ten me toliko vst ei o fenomenologii, ale neme podstoupit innost skuten fenomenologickou. Vezmme si pesnj pklad. Jak daleko sahaj m vzpomnky, vdycky jsem uml rozeznat barvy, modrou, ervenou, lutou. M oko je vidlo, ml jsem jejich latentn zkuenost. M oko se na n ovem nevyptvalo a jak by tak mohlo klst otzky? Jeho funkc je vidt, nikoli vidt sebe, jak vid, ale mj mozek sm byl jako ve spnku, nebyl naprosto okem oka, ale prostm prodlouenm tohoto orgnu. Vak jsem tak kval a tm ani jsem na to myslel: toto je krsn erve, zele ponkud vybledl, skvouc bl. Jednoho dne ped nkolika lety, kdy jsem se prochzel ve vaudskch vinicch, kter tvo msy njc do ve nad enevskm jezerem a kter vytvej jednu z nejkrsnjch poloh na svt, dokonce tak krsnou a tak prostornou, e nae j se tam tak roz, a ct, jak se rozplv, a nhle se vzchop a vzru, v tch mstech tedy dolo k nhl a pro mne neobvykl udlosti. Okr pkrho srzu, mod jezera, fialov barva savojskch hor a v pozad jiskc ledovce Velkho Combinu, to vechno jsem vidl stokrt. Ale poprv jsem vdl, e jsem na n nikdy nepohlel. A pece jsem tam il u ti msce. A tato krajina m u od prvn chvle rozptylovala, ale to, co j ve mn odpovdalo, bylo jen jaksi zmaten naden. Filosofovo j je ovem silnj ne vechny krajiny. Paliv pocit krsy spov jen v tom, e j, kter se jm posiluje, uchvacuje tuto nekonenou vzdlenost, kter ns od krsy dl. Ale toho dne jsem nhle vdl, e vytvm sm tuto krajinu, e nen nim beze mne: To j t vidm a vidm se, jak t vidm, a pitom, jak se vidm, t vytvm. Tento opravdov vnitn vkik je vkikem demiurga, kdy vytv svj svt. Nen jen zruenm starho svta, ale promtnutm novho. A v tom okamiku skuten byl svt znovu stvoen. Nikdy jsem nevidl podobn barvy. Byly stokrt intenzivnj, odstnnj, ivj. Vidl jsem, e jsem prv zskal smysl pro barvy, e jsem byl znovu panensky vnmavm pro barvy, e a dosud nikdy jsem skuten nevidl obraz ani nepronikl do vesmru malstv. Ale vdl jsem tak, e v tomto pipamatovn mho vdom, v tomto vnmn mho vnmn jsem tmal kl ke svtu pemny, kter nen njakm tajemnm zsvtm, ale skutenm svtem, tm, jeho proda ns dr ve vyhnanstv. Nem to zajist nic spolenho s pozornost. Tato pemna, transfigurace, je pln, pozornost pln nen. Transfigurace se pozn podle bezpenho sebeuspokojen, pozornost jen smuje k ppadnmu sebeuspokojen. Nelze ovem ci, e by pozornost byla przdn. Naopak je neprzdn, je lan (a-vide). Ale lanost (a-vidit) nen plnost. Kdy jsem se toho dne vrtil do vesnice, lid, kter jsem potkval, byli vtinou pozorn ke sv prci. Ale pipadali mi vichni jako nmsnci. (Raymond Abellio, Seity Krouku metafyzickch studi .)

4. Podivuhodn text Gustava Meyrincka

Kl, kter ns uinil pny vnitn prody, je rezav u od potopy. Nazv se bdn. Bdn, to ve. lovk je pevn pesvden, e bd, ale ve skutenosti je chycen v sti spnku a snu, kterou si sm utkal. m se tato s vce svr, tm mocnji vldne spnek. Ti, kdo jsou chyceni do ok jeho st, jsou spi, kte krej ivotem jako stda hovad vedench na jatky, lhostejnch a bez mylenek. Snivci vid oky st zamovan svt, vnmaj jen klamav otvory, jednaj podle toho, a nevd, e tyto obrazy jsou prost jen nesmysln trosky obrovskho celku. Tito snivci nejsou, jak se snad domnv, fantastov i bsnci. Jsou to pracovnci, ti, kte si nikdy nedaj pokoj, ti, kter hlod posedlost innosti. Podobaj se ohavnm broukm, kte plhaj pracn podl hladk

trubky, a kdy vylezou konen nahoru, pohrou se do n. kaj, e bd, ale to, co pokldaj za ivot, je ve skutenosti jen sen uren pedem a do podrobnost a zcela vyat z psoben jejich vle. Byli a jet jsou nkte lid, kte dobe vdli, e sn, prkopnci, kte postoupili a k pevnostem, za nimi se skrv vn bdc j lid vidouc jako Descartes, Schopenhauer a Kant. Ale nemli zbran nutn k dobyt pevnosti a jejich voln do boje neprobudilo spe. Bdn, to ve. Prvn krok k tomuto cli je tak jednoduch, e ho me uinit kad dt. Jenom ten, kdo m vyinutho ducha, zapomnl, jak se chod, a tr ochrnut na svch dvou nohch, protoe se nechce obejt bez berl, kter zddil po svch pedchdcch. Bdn, to ve. Bdi ve vem, co dl! Nepokldej se za u probuzenho. Nikoli, ty sp a sn. Seber vechny sv sly a nech na okamik proudit svm tlem tento pocit: te bdm! Jestlie se ti to poda, okamit pozn, e stav, ve kterm jsi byl, se ti projev jako dmota a spnek. To je prvn vhav krok na dlouh, pedlouh cest, kter vede od otroctv k vemohoucnosti. Tmto zpsobem krej od probuzen k probuzen. Neexistuje pak znepokojiv mylenka, kterou bys nemohl zapudit. Zstane v pozad a neme t u dostihnout. Prostr se nad n, jako se koruna stromu ty nad suchmi vtvemi. Bolesti se od tebe vzdaluj jako such list, kdy toto bdn pronikne rovn tvm tlem. Ledov koupele brhman, probdl noci k Buddhovch a kesanskch asket, trznn indickch fakr nejsou nim jinm ne ustrnulmi obady ukazujcmi, e tam se kdysi tyil chrm tch, kdo usilovali bdt. ti svat psma vech nrod zem. Stedem kadho z nich prochz jako erven nit skryt vda bdn. Je to ebk Jakubv, toho Jakuba, kter bojuje celou noc s andlem Pn, a pijde den a on doshne vtzstv. Mus stoupat od pky k pce probudilosti, chce-li zdolat smrt. U spodn pka se nazv gnius. Jak mme nazvat pky vy? Dav je nezn, jsou pokldny za legendy. Na tto cest k probuzen bude prvnm neptelem, na kterho naraz, tv vlastn tlo. Bude s tebou zpolit a do prvnho rannho kuropn. Ale zpozoruje-li svit vnho bdn, kter t vzdaluje od nmsnk, domnvajcch se, e jsou lid, a nevdoucch, e jsou spcmi bohy, pak spnek tvho tla tak zmiz a vesmr ti bude podroben. Pak bude moci konat zzraky, bude-li chtt, a nebude u nucen jako pokorn otrok ekat, a njak krut falen bh se slituje, aby t zahrnul dary nebo aby ti sal hlavu. tst dobrho vrnho psa, toti slouit njakmu pnu, pirozen u pro tebe nebude existovat ale bu upmn sm k sob: chtl bys i te mnit se svm psem? Nenechej se zastrait obavami, e bys nedospl k cli v tomto ivot. Ten, kdo nael cestu, se vrac stle na svt s vnitn zralost, kter mu umouje pokraovat v prci. Rod se jako gnius. Stezka, kterou ti ukazuji, je poseta podivnmi udlostmi: mrtv, kter jsi znal, povstanou a budou k tob mluvit! Jsou to jen obrazy! Svteln obrysy se ti zjev a budou ti ehnat. Jsou to jen obrazy, tvary exaltovan tvm tlem, kter pod vlivem tv promnn vle odume magickou smrt a stane se duchem, jako kdy se led zasaen ohnm rozpout v pru. A se zbav mrtvoly v sob, pak teprve bude moci ci: te se ode mne spnek vzdlil navdy. Pak se ud zzrak, ktermu lid nemohou vit protoe oklamni svmi smysly nechpou, e hmota a sla jsou tot a neuv ani zzraku, e i kdy t pohb do zem, nebude v rakvi mrtvola. Teprve pak bude moci rozliit, co je skutenost a co je zdn. Ten, koho potk, bude moci bt pouze jednm z tch, kdo se vydali cestou ped tebou.

Vichni ostatn jsou stny. A do t chvle nev, zda jsi tvor nejastnj nebo nejneastnj. Ale neboj se nieho, ani jeden z tch, kdo se pustil stezkou bdn, i kdy zabloudil nebyl oputn svmi vdci. Chci ti dt znamen, po nm pozn, zda njak zjev je skutenost nebo obraz: Jestlie se k tob bl, jestlie se tv vdom kal, jestlie vci vnjho svta jsou neurit nebo miz, nedvuj. Mj se na pozoru! Zjeven je jen st tebe. Jestlie mu nerozum, je to jen pzrak bez podstaty, zlodj, kter pohlcuje st tvho ivota. Zlodji, kte kradou slu due, jsou hor ne zlodji svtt. Pitahuj t jako bludiky do bain klamav nadje, aby t zanechali samotnho v tmch, kde zmiz navdy. Nenech se zaslepit dnm zzrakem, kter pro tebe zdnliv konaj, a dnm svatm jmnem, kter si pisvojuj, dnm proroctvm, kter vyjaduj, ani kdy se uskuten. Jsou to tvoji hlavn neptel vyhnan z pekla tvho vlastnho tla a s nimi bojuje o nadvldu. Vz, e zzran sly, kter oni ovldaj, jsou tv vlastn sly, kter ti odcizili, aby t udreli v otroctv. Nemohou t mimo tvj ivot, ale jestli je peme, zhrout se jako nm a poddajn nstroje, kterch me pout podle sv poteby. Nesetn jsou obti, kter zpsobili mezi lidmi. ti historii vizion a sekt a dov se, e stezka, kterou sleduje, je poseta lebkami. Lidstvo proti nim bezdn postavilo ze: materialismus. Tato ze je ochrana, kter nezklame, je to obraz tla, ale je to tak ze vzen, kter brn v pohledu. Dnes jsou rozptleni a fnix vnitnho ivota ov z popela, v nm leel dlouho jako mrtv, ale supov druhho svta zanaj tak vzltat. A proto se mj na pozoru. Vhy, na n polo sv vdom, ti uk, kdy me mt dvru v tato zjeven. m bude tv vdom probudilej, tm vce se vhy vychl v tvj prospch. Jestlie se ti chce zjevit vdce, bratr z jinho duchovnho svta, mus umt tak uinit, ani t zbavil tvho vdom. Me vloit ruku na jeho bok jako nevc Tom. Bylo by snadn vyhnout se zjevenm a jejich nebezpem. Sta jen, aby sis vedl jako obyejn lovk. Ale co jsi tm zskal? Zstv vznm v ali svho tla, a t kat Smrt odvede na popravit. Touha smrtelnk vidt nadpirozen bytosti je kik, kter probouz i pzraky pekel, protoe takov touha nen ist, protoe je to spe lanost ne touha, protoe chce brt jakmkoli zpsobem, msto aby se uila dvat. Vichni, kdo povauj zemi za vzen, vichni zbon lid, kte vzvaj vysvobozen, vyvolvaj, ani si to uvdomuj, svt pzrak. i tak tak, ale vdom. Ale existuje pro ty, kdo tak in neuvdomle, njak neviditeln ruka, kter by je mohla vythnout z bainy, do n zapadaj? J tomu nevm. A na cest k probuzen projde krlovstvm pzrak, pozn pozvolna, e jsou to prost mylenky, kter me nhle vidt svma oima. Proto jsou ti ciz a pipadaj ti jako tvorov, nebo tato e tvar je odlin od ei mozku. Tehdy nastala chvle, kdy dojde k pemn: lid, kte t obklopuj, se stanou pzraky. Vichni, kter jsi miloval, budou nhle larvami. I tv vlastn tlo. Nelze si pedstavit stralivj samotu, ne je samota poutnka v pouti. A kdo tam neum najt pramen iv vody, zeme zn. Vechno, co ti km, se nachz v knihch zbonch lid vech nrod: pchod novho krlovstv, bdn, vtzstv nad tlem a samotou. A pece ns oddluje nepekroiteln propast od tchto zbonch lid. Oni se domnvaj, e se bl den, kdy dob vstoup do rje a zl budou vreni do pekel. My vme, e pijde as, kdy se mnoz probud a budou odloueni od sp, kte nemohou pochopit, co znamen slovo bdn. Vme, e neexistuje dobr a patn, ale jen spravedliv a falen. Oni se domnvaj, e bdt znamen zachovat si jasn smysly a oteven oi za noci tak, aby lovk mohl konat sv modlitby. My vme, e bdn je probuzen nesmrtelnho j a e nespavost tla je jen pirozenm dsledkem. Oni se domnvaj, e tlo m bt zanedbvno a tupeno, protoe je hn. My vme, e nen hchu. Tlo je zatek naeho dla a my jsme

sestoupili na zemi, abychom je promnili v ducha. Oni se domnvaj, e bychom mli t v samot se svm tlem, abychom oistili ducha. My vme, e n duch mus jt nejprve do samoty, aby pemnil tlo. Jen na tob zle volba cesty: bu nae, nebo jejich. Mus jednat podle sv vlastn vle. Nemm prvo ti radit. Je prospnj utrhnout podle tvho vlastnho rozhodnut hok plod na strom, ne vidt, jak na strom vis plod sladk, k jeho utren ti rad jin. Ale nei jako mnoz, kte vd, e stoj psno: Zkoumejte ve a ponechte si jen nejlep. Je nutno jt, nic nezkoumat a podret prvn vc, na kterou pijdem. (Vatek z romnu Zelen tv .)

IX. BOD ZA NEKONENEM Od surrealismu k fantastickmu realismu. Vrcholn bod. Ned v ovat obraz m. lenstv Georga Cantora. Jogn a matematik. Zkladn zm eni lidskho ducha. V atek z geniln novely Jorge Luise Borgese. V pedchozch kapitolch jsem chtl nastnit, jak by asi vypadala studia skutenosti jinho stavu vdom. V tomto jinm stavu, pokud existuje, by kad lovk vydan napospas dmonu vdom nael snad odpov na otzku, kterou si nakonec vdycky polo: Zdalipak by se nedalo ve mn samm najt msto, z nho ve, co se mi p ihod , by bylo okamit vysvtliteln, msto, odkud by ve, co vidm, vm nebo ctm, bylo okamit rozlutno, a u jde o pohyb hvzd, uspodn okvtnch pltk kvtiny, o hnut civilizace, k n patm, nebo o nejtajnj hnut mho srdce? Zdalipak by tato obrovsk a poetil ctidost pochopit, kterou s sebou vleu jakoby proti sv vli vemi dobrodrustvmi svho ivota, nemohla bt jednoho dne pln a narz uspokojena? Zdalipak nen v lovku, ve mn samm, cesta, je by vedla k poznn vech zkon svta? Zdalipak v hlubin m bytosti nespov kl k plnmu poznn? Andr Breton v druhm manifestu surrealismu se domnval, e me dt definitivn odpov na tuto otzku: Vechno ns vede k ve, e existuje urit bod ducha, kde ivot a smrt, skutenost a obrazotvornost, minulost a budoucnost, ve sdliteln a nesdliteln, vysok a nzk pestv bt vnmno v protikladech. Samozejm, netvrdm, e pinm definitivn odpov. Chtli jsme nahradit metody a apart surrealismu prostmi metodami a tkopdnjm apartem toho, co spolu s Bergierem nazvme fantastick realismus. Abych prostudoval tuto zleitost, obrtm se tedy s vzvou do nkolika rovin poznn. K esoterick tradici. K avantgardnm matematikm. A k modern neobvykl literatue. Vst sv studia v rznch rovinch (zde v rovin magickho ducha, v rovin ist inteligence a v rovin poetick instituce), stanovit spojen mezi tmito rovinami, ovit srovnnm pravdy obsaen v kadm stadiu a nakonec z nich vytvoit hypotzu, do n jsou tyto pravdy vtleny, takov je pesn eeno nae metoda. Nae tlust najeen kniha nen nim jinm ne zatkem obrany a oslavy tto metody. Vta Andrho Bretona Vechno ns vede k ve... je z roku 1930. Mla mimodn spch. Je neustle jet citovna a komentovna. Jeden z rys soudob duevn innosti je toti prv rostouc zjem o to, co by se dalo nazvat stanovisko za nekonenem. Tento pojem stra nejdvnj tradice stejn jako nejmodernj matematiku. Strail bsnickou mylenku Paula Valryho a jeden z nejvtch ijcch spisovatel, Argentinec Jorge Luis Borges, mu zasvtil svou nejkrsnj a nejpekvapivj novelu, kter dal pznan nzev Alef . Je to jmno prvnho psmene abecedy posvtnho jazyka. V kabale oznauje En-Soph, msto plnho poznn, bod, kde duch vnm rzem totalitu jev jejich pin a jejich smyslu. V

etnch textech se k, e toto psmeno m podobu lovka, kter ukazuje na nebe a na zemi, aby naznail, e svt zde dole je zrcadlem a mapou svta hoejho. Bod za nekonenem je onen nejvy bod druhho manifestu surrealismu, bod omega Otce Teilharda de Chardin a zavren Velkho dla alchymist. Jak definovat jasn tento pojem? Pokusme se o to. Ve vesmru existuje jist bod, privilegovan msto, z nho se cel vesmr odhaluje. Pozorujeme stvoen uritmi nstroji, dalekohledy, mikroskopy atd. Ale tady by pozorovateli stailo, aby se jen octl na tomto privilegovanm mst, a bleskem by se mu zjevil souhrn skutenost, prostor a as by se odhalily v celistvosti a v poslednm vznamu svch vzhled. Kdy chtl naznait km est tdy, co by asi mohl bt pojem nekonena, pouil otec jezuita jedn slavn koleje tohoto obrazu: Pedstavte si, e Zem je z bronzu a e kadch tisc let se j njak vlatovka letmo dotkne svm kdlem. A bude tmto zpsobem Zem zcela setena, pak teprve zane vnost... Ale vnost nen jen nekonen dlka asu. Je nm jinm ne trvnm. Nesmme dvovat obrazm. Ty slou jen k tomu, e penej na ni rove vdom mylenku, kter mohla dchat pouze v jin vce. Obrazy nm vydvaj pouze mrtvolu v podzem. Jedin obrazy schopn nst vy mylenku jsou ty, kter vytvej ve vdom jaksi stav pekvapen, zcizen, stav, kter je schopen povznst toto vdom a na rove, kde ije zmnn mylenka, kde je mono se j zmocnit v jej pln svesti a sle. Magick obady a skuten poezie nemaj jin uren. Proto se nesname podat njak obraz tohoto pojmu bodu za nekonenem. Odkeme tene s vt innost na magick a poetick Borgesv text. Borges ve sv novele pouil prac kabalist, alchymist a mohamednskch legend. Jin legendy, tak star jako lidstvo samo, pipomnaj tento Nejzaz bod, toto vsadn msto. Ale doba, v n ijeme, m tu zvltnost, e ist inteligence, pouit na zkoumn vzdlen jakkoli mystice a jakkoli metafyzice, dospla nakonec k matematickm koncepcm, je nm umouj racionalizovat a pochopit ideu pekroenho konena. Za nejdleitj a nejzvltnj prce vdme genilnmu Georgu Cantorovi, kter pozdji zemel jako len. O jeho pracch jet diskutuj matematikov a nkte z nich tvrd, e Cantorovy mylenky jsou logicky neudriteln. Na to odpovdaj zastnci transfinitna: Z rje, kten nm otevel Cantor, ns nikdo nevyene! Zde tedy, jak lze zhruba shrnout Cantorovu mylenku: pedstavme si na tomto list papru dva body A B vzdlen jeden centimetr. Narsujme seku, kter spojuje A a B. Kolik bod je na tto sece? Cantor dokazuje, e je jich tam vce ne nekonen poet. Aby se zcela vyplnila seka, je teba vt poet bod ne nekonen: poet alef . Toto slo alef se rovn vem svm stem. Rozdlme-li seku na deset stejnch st, bude tolik bod v kad sti jako na cel sece. Sestrojme-li nad sekou tverec, bude na sece tolik bod, kolik v ploe tverce. Sestrojme-li krychli, bude na sece tolik bod, kolik v celm objemu krychle. Sestrojme-li, vychzejce z krychle, tleso o tyech rozmrech, tessarakt, bude na sece tolik bod jako v objemu tyrozmrnho tessaraktu. A tak dle do nekonena. V tto matematice trasfinitna, kter studuje alefy, se st rovn celku. Je to naprosto len, zaujmeme-li stanovisko klasickho rozumu, a pesto je to dokazateln. Stejn dokazateln je fakt, e znsobme-li alef jakmkoli slem, dospjeme vdy zase k alefu. A tady mme dnen vysokou matematiku, kter se spojuje se smaragdovou tabul Hermese Trismegista (to, co je nahoe, je jako to, co je dole) a s intuic bsnk, jako byl William Blake (cel vesmr obsaen v zrnku psku). Je jen jedin prostedek, jak pekroit alef, a to, umocnit ho alefem (vme, e A umocnno na b-tou znamen A nsobeno A b-krt, a rovn alef umocnno alefem je jin alef). Nazveme-li prvn alef nulou, druh alef je jedna, tet alef dv atd. Alef nulov, jak jsme ekli, je poet bod obsaench na sece nebo v njakm objemu. Lze dokzat, e alef jedna je poet vech racionln monch kivek obsaench v prostoru. Pokud jde o alef dv, ten u odpovd slu, kter by bylo vt ne ve, co si lze ve vesmru pedstavit. Ve vesmru neexistuj objekty v

dostaten velkm potu, abychom jejich setenm dospli k alefu dv. A alefy se do nekonena. Lidsk duch tak pekrauje vesmr, vytv pojmy, kter vesmr nebude nikdy moci vyplnit. To je tradin vlastnost boha, ale nikdy si nikdo nepedstavil, e by se duch mohl zmocnit tto vlastnosti. Pravdpodobn rozjmn o alefech za alefem dv pivedlo Cantora k lenstv. Modern matematikov, odolnj nebo mn citliv na metafyzick delirium, zachzej s pojmy tohoto du a dokonce z nich vyvozuj urit aplikace. Nkter z tchto aplikac jsou takov povahy, e znepokojuj zdrav rozum. Napklad povstn paradox Banacha a Tarskho, souasnch polskch matematik. Banach byl zavradn Nmci v Osvtimi. Tarski jet ije a pekld dnes do frantiny sv monumentln pojednn o matematick logice. Podle tohoto paradoxu je mono vzt kouli normlnch rozmr, napklad jablko nebo tenisov m, rozezat ji na pltky a sloit pak tyto pltky takovm zpsobem, e dostaneme kouli men ne atom nebo vt ne Slunce. Fyzikln nebylo mono tuto operaci provst, protoe rozezn se mus dt podle zvltnch povrch, k nim neexistuj ten roviny a kter technika nedoke jet uskutenit. Ale vtina specialist soud, e tato nepochopiteln operace je teoreticky hjiteln, jestlie tyto povrchy nepat k ovladatelnmu vesmru, propoty, kter se k nim vztahuj, se jev jako sprvn a inn ve vesmru jadern fyziky. Neutrony v atomickch lncch se pohybuj tak podle kivek, kter nemaj tangentu. Prce Banacha a Tarskho dospvaj k zvrm, kter se bl a peludnm zpsobem k onm silm, kter si pipisuj indit zasvcenci techniky samadhi . Ti prohlauj, e mohou vyrst a do rozmr Mln drhy, nebo se sthnout a do rozmru nejmen pedstaviteln stice. Mnohem ble k nm vkld Shakespeare do Hamletovch st vkik: Boe, chtl bych bt obsaen cel v okov skopce, a pitom zit do nekonench prostor! Zd se nm, e nen mon neasnout nad podobou mezi tmito vzdlenmi ohlasy magick mylenky a modern matematickou logikou. Jist antropolog, kter se zastnil kolokvia o parapsychologii v Royaumontu v roce 1956, prohlsil: Jognsk syddhi jsou kromobyejn, nebo mezi nimi je tak schopnost uinit se tak malm jako atom, nebo tak velkm jako cel Slunce nebo vesmr! Mezi tmito mimodnmi nroky se setkvme s pozitivnmi fakty, o nich se domliv domnvme, e jsou pravdiv, a s fakty jako tyto, je se nm zdaj neuviteln a pekraujc jakoukoli logiku. Ale zd se, e tento antropolog neznal jak Hamletv vkik, tak neoekvan formy, kterch nabyla nejist a nejmodernj matematick logika. Jak me bt hlubok vznam tchto obdob? Jako vdy v tto knize i zde se omezme na vytvoen hypotz. Nejrozmanitj a nejdrdivj, ale nejmn integrujc hypotzou by bylo pipustit, e techniky samadhi jsou skuten, e zasvcenci se skuten da uinit se malm jako atom a velkm jako Slunce a e tyto techniky jsou vyvozeny ze znalost pochzejcch z dvnch civilizac, kter ovldly matematiku transfinitna. Pro ns tu b o jednu ze zkladnch aspirac lidskho ducha, kter nachz svj vraz stejn dobe v samadhi jogn jako v avantgardn matematice Banacha a Tarskho. Jestlie revolun matematikov mli pravdu, jestlie paradoxy transfinitna jsou opodstatnny, pak se ped lidskm duchem otvraj kromobyejn perspektivy. Lze si pedstavit, e v prostoru existuj body alef, jako je bod popsan v Borgesov novele. V tchto bodech je zachyceno cel asoprostorov kontinuum a podvan se od nitra atomickho jdra a po nejvzdlenj galaxii. Je mono jt jet dle, je mono si pedstavit, e v dsledku manipulac, kter by zahrnuly zrove hmotu, energii a ducha, by se mohl kterkoli bod prostoru stt transfinitnm bodem. Jestlie takov hypotza odpovd njak fyzikln-psychicko-matematick skutenosti, pak tu mme vklad Velkho Dla Alchymist a nejvyho vytren uritch nboenstv. Idea transfinitnho bodu, odkud by byl cel vesmr vnmateln, je asn abstraktn. Ale zkladn rovnice relativity jsou nemn abstraktn, a pece z nich vychz mluven film, televize a atomick bomba. Lidsk duch kon ostatn neustl pokroky k stle vy rovin abstraktnosti. Paul

Langevin u poznamenal, e elektrik v na tvrti zachz dokonale s pojmem tak abstraktnm a jemnm, jako je potencil, a vtlit si ho u do sv hantrky; k: Je tam va. Lze si pedstavit, e ve vcemn vzdlen budoucnosti lidsk duch ovldne tuto matematiku transfinitna a dospje s pomoc uritch nstroj k tomu, e zbuduje v prostoru alefy, body za konenem, kde nekonen mal a nekonen velk se mu objev v cel plnosti a posledn pravd. Tak by tradin hledn absolutna dosplo konen k cli. Je lkav pomyslet si, e se tento pokus u sten zdail. V prvn sti tohoto dla jsme pipomnli manipulace alchymist, pi nich adept zoxyduje povrch roztavenho kovu. Kdy se kyslinkov film protrhne, je pr vidt na neprzranm dn obraz na galaxie s jejmi dvma satelity, Magellanovmi mraky. Legenda, nebo skutenost? V kadm ppad by tu lo o evokaci prvnho transfinitnho nstroje, kter navazuje styk s vesmrem jinm zpsobem, ne jsou zpsoby, je nm sktaj znm nstroje. Snad s nstroji tohoto druhu Mayov, kte neznali dalekohled, objevili Uran a Neptun. Ale nenechme se svst do oblast obrazotvornosti. Spokojme se tm, e zaznamenme tuto zkladn touhu ducha, kterou zanedbvala klasick psychologie, a e zaznamenme tak pi t pleitosti vztahy mezi dvnmi tradicemi a jednm z velkch proud modern matematiky. A nyn vatek z Borgesovy novely Alef : V Garayov ulici m sluebn podala, abych laskav pokal, e je pn jako obvykle ve sklep, kde vyvolv fotografie. Vedle vzy bez kvtin na neuvanm pian se usmval (spe neasov ne anachronick) velk portrt Beatrice v nevhodn volench barvch. Nikdo ns nemohl vidt a j uchvcen zoufalou nhou jsem se piblil k portrtu a ekl jsem: Beatrice, Beatrice Eleno, Beatrice Eleno Viterbov, drah Beatrice, Beatrice navdy ztracen, to jsem j, j, Borges. Carlos vstoupil o chvli pozdji. Mluvil chladn. Pochopil jsem, e nen schopen myslet na nic jinho ne na ztrtu Alefu. Malou skleniku falenho koaku, nadil, a sestoup do sklepa. V, e poloha na zdech je nutn. Temnota, nehybnost a urit pizpsoben zraku jsou rovn nutn. Lehne si na zem, na dladice a upe pohled na devatenct schod schodit, kter ti oznam. J odejdu, spustm sklopec a zstane sm. Njak ta my ti naene strach, ale jinak na tom nen nic tkho. Po nkolika minutch uvid Alef. Mikrokosmos alchymist a kabalist, naeho konkrtnho a pslovenho ptele, multum in parvo! Kdy jsme doli do jdelny, dodal: Samozejm, e kdy ho nespat, tv neschopnost neoslab m svdectv... Sestup, vkrtku se me pustit do jakchkoli rozhovor se vemi podobami Beatrice. Sestoupil jsem rychle, protoe u jsem ml dost tch planch e. Sklep, sotva ir ne schodit, velmi pipomnal studnu. Marn jsem hledal pohledem vak, o nm mi vyprvl Carlos Argentino. Nkolik beden s lahvemi a nkolik pytl z hrubho pltna zaplovalo jeden kout. Carlos vzal jeden pytel, sloil ho a poloil pesn na urit msto. Je to skromn poduka, vysvtloval, ale kdybych ji zvil o jedin centimetr, nespat vbec nic a utr si jen ostudu. Tak nathni u tu svou kostru na zem a odpotej devatenct schod. Poddil jsem se jeho smnm poadavkm. Konen odeel. Zavel peliv sklopec a tma, pes trbinu, kterou jsem pozdji rozeznal, mi pipadala zprvu naprost. Nhle jsem pochopil, v jakm jsem nebezpe. Nechal jsem se tu pohbt od blzna, kdy jsem pedtm asi vypil jed. Z Carlosovch vychloubanch e byl patrn skryt strach, e se mi zzrak nezjev. Aby si uchrnil svoje delirium, aby se nedovdl, e je blzen, chtl m Carlos zejm zabt. Ml jsem neurit nepjemn pocit, kter jsem se pokouel pipsat svmu ztuhnut a nikoli inku narkotika. Zavel jsem oi a opt je otevel. A tehdy jsem spatil Alef. Dostvm se nyn k nevyslovitelnmu jdru svho vyprvn. Tady zan m spisovatelsk beznadj. Kad jazyk je abeceda symbol, jej pouvn pedpokld minulost sdlenou

rozprvjcmi. Jak pedat druhm nekonen Alef, kter m bzliv pam sotva sta obshnout? Mystikov h v podobnm ppad symboly: aby zobrazil bostvo, Peran mluv o ptku, kter je uritm zpsobem vemi ptky; Alanus de Insulis mluv o kouli, jej sted je vude a povrch nikde; Ezechiel o andlu se tymi tvemi otoenmi zrove smrem k vchodu, k zpadu, k severu a k jihu. (Pipomnm tyto nepochopiteln analogie nikoli bez dvodu; maj urit vztah k Alefu.) Snad by mi bohov neodmtli najt njak podobn obraz, ale pak by m vyprvn plo literaturou a fal. Ostatn stedn problm je neeiteln: nelze vypost ani sten nekonen celek. V tom gigantickm okamiku jsem vidl miliny dj zbavnch i krutch. dn z nich m neudivil tolik jako fakt, e zaujmaly vechny stejn bod, ani se pekldaly a ani byly prhledn. To, co vidly m oi, bylo simultnn, to, co tu napu, bude jen nsledn, protoe takov je i jazyk. A pece z toho chci nco zachytit. Dole pod schodem, k prav stran, jsem vidl malou mnlivou kouli tm nesnesitelnho lesku. Zpotku jsem se domnval, e se to kolem sv vlastn osy, ale pak jsem pochopil, e tento pohyb je jen dojmem vyvolanm zvratnmi divadly, kter uzavrala. Prmr Alefu mohl bt dva nebo ti centimetry, ale kosmick prostor v nm uzaven byl zcela neomezen. Kad vc (napklad sklo zrcadla) se skldala z nekonenho mnostv vc, protoe jsem ji vidl jasn ze vech smr vesmru. Vidl jsem hluiv moe, vidl jsem svit a veer, vidl jsem americk davy, vidl jsem stbrnou pavuinu ve stedu ern pyramidy, vidl jsem rozttn bludit (byl to Londn), vidl jsem, jak do mne zkoumav hled nekonen oi bezprostedn pede mnou jako do zrcadla, vidl jsem vechna zrcadla planety a dn neodrelo mj obraz, vidl jsem v zadnm dvoe v Solerov ulici stejnou dlabu, jakou jsem vidl ped ticeti lety v jednom dom Fray Bentose, vidl jsem hrozny, snh, tabk, kovov ly, vodn pru, vidl jsem vydut pout pod rovnkem i kad zrnko jejich psku, vidl jsem v Invernessu jakousi enu, na ni nezapomenu, jej bujnou ktici, hrd tlo, vidl jsem ndor na adru, vidl jsem kruh such zem na chodnku, na mst, kde bval strom, vidl jsem v jednom venkovskm dom exempl prvnho anglickho pekladu Plinia, peklad Hilmona Hollanda, vidl jsem zrove kad psmeno kad strnky (u jako dt jsem se vdycky divil, e se psmenka zaven knihy pln nepromchala bhem noci), vidl jsem noc a den souasn s noc, vidl jsem zpad v Queretaru, kter jako by odrel barvu benglsk re, vidl jsem svou lonici a nikoho v n, vidl jsem v Alkmaarov kabinet glbus mezi dvma zrcadly, kter ho donekonena zmnohonsobuj, vidl jsem kon s vlajc hvou na pli Kaspickho moe za svitu, vidl jsem jemnou kresbu kost na ruce, vidl jsem, jak vojci, kte peili bitvu, poslali dopisnice, vidl jsem v jedn vitrn v Mirzapuru hru panlskch karet, vidl jsem ikm stny kapradin na prsti ve sklenku, vidl jsem tygry, trubky, bizony, vlny a armdy, vidl jsem vechny mravence zem a persk astrolb, vidl jsem v zsuvce psacho stolku (a pi pohledu na psmo jsem se rozechvl) obscnn neuviteln a pesn dopisy, kter Beatrice psala Carlosu Argentinovi, vidl jsem pomnk obklopen zboovnm na hbitov v Chacarit, vidl jsem krutou relikvii toho, co byla lbezn Beatrice Viterbov, vidl jsem, jak obh m temn krev, seven lsky a zmny smrti, vidl jsem Alef ze vech stran, vidl jsem v Alefu Zemi a v Zemi znovu Alef a v Alefu Zemi, vidl jsem svou tv a sv vnitnosti, vidl jsem tvj obliej a poctil jsem zvra a plakal jsem, protoe m oi vidly u kdysi tento tajn a domnl pedmt, jeho jmno lid pouvaj nevhodn, ale kter dn lovk nespatil: nepochopiteln vesmr. Poctil jsem nekonenou zbonost a nekonenou strast. Mus bt pkn poden, kdy ses tolik hrabal v nem, co se t netk, ekl nenvidn a oviln hlas. Kdybys rozvinul cel svj mozek, ani za sto let bys mi nesplatil toto odhalen. Straliv observato, co, Borgesi? Nohy Carlose Argentina se objevily na nejvym schod schodit. V nhlm poloeru se mi podailo vstt a zakoktal jsem: Dsiv, ano, dsiv. Lhostejn pzvuk mho hlasu m udivil. Carlos Argentino nalhal zkostliv: Vidl jsi vechno dobe, v barvch?

V tom okamiku m napadlo, jak se pomstt. Dobrosrden, naoko dojat, nervzn a vyhbav podkoval jsem Carlosu Argentinovi za pohostinstv, je mi poskytl ve svm sklep, a nabdal jsem ho, aby vyuil zbourn svho domu a vzdlil se ze zhoubnho hlavnho msta, kter nikomu neodpout. V mi, nikomu! Odmtl jsem mrn, ale energicky hovoit o Alefu. Kdy jsem ho opoutl, objal jsem ho a opakoval jsem mu, e venkov a jasn hlava jsou dva velc lkai. Na ulici, na schoditch Constitucionu, v metru mi vechny tve pipadaly znm. Obval jsem se, e na svt u nen nic, co by m mohlo pekvapit. Ml jsem strach, e m u nikdy neopust pocit jednou u vid nho . Natst po nkolika probdlch nocch se mne znovu zmocnilo zapomnn. X. SNN O MUTANTECH Dt astronom. Zchvat hore ky inteligence. Teorie mutac. Mtus o Velkch Nad azencch. Mutanti mezi nmi. Od Horly k Leonardu Eulerovi. Neviditeln spole nost mutant . Zrod kolektivn bytosti. Lska k ivmu. Bhem zimy roku 1956 pijal doktor J. Ford Thomson, psychiatr kolsk lkask sluby ve Wolverhamptonu, ve sv ordinaci malho sedmiletho chlapce, kter znan znepokojoval sv rodie i svho uitele. Neml zejm pstup k specilnm dlm, pe doktor Thomson. A i kdyby k nim pstup ml, dokzal by je vbec st? A pesto znal pesn odpovdi na velmi sloit astronomick problmy. Ohromen vzkumem tohoto ppadu rozhodl se doktor provzt przkum inteligenn rovn k a podnikl s pomoc Britsk rady pro lkask vzkum, fyzik z Harwellu a etnch universitnch profesor przkum pti tisc dt z cel Anglie.- Po pldruhm roce prac se mu objevil jako zejm fakt, e dolo k prudkmu vzestupu horeky inteligence. Z poslednch 90 dt, mezi sedmi a devti roky, kterm jsme kladli otzky, mlo 26 inteligenn kvocient 140, co se rovn nebo tm rovn genialit. Domnvm se, pokrauje doktor Thomson, e stroncium 90, radioaktivn produkt, kter vnik do tla, me bt pinou tohoto vzestupu. Tento produkt toti neexistoval ped prvnm vbuchem atomick bomby. Dva amerit vdci, C. Brooke Worth a Robert K. Enders, ve vznamnm dle nazvanm Povaha ijcch v c v v monost dkazu, e seskupen gen je dnes rozvrceno a e psobenm dosud zhadnch vliv se objevuje nov lidsk rasa nadan vymi intelektulnmi schopnostmi. Jde pirozen o nezaruenou tezi. Avak genetik Lewis Terman, kter studoval po ticet let zzran dti, dospv k tmto zvrm: Vtina zzranch dt ztrcela sv vlastnosti pi pechodu do dosplho vku. Te se vak zd, e se z nich stvaj dospl s vy inteligenc, kter nelze srovnvat s lidmi bnho typu. Maj ticetkrt vy aktivitu ne normln dobe nadan lovk. Jejich index spchu je ptadvacetkrt vy. Jejich zdrav je dokonal, stejn jako jejich citov a sexuln rovnovha. A konen nepodlhaj psychosomatickm nemocem a zejmna ne rakovin. Je to jist? Jist je to, e jsme svdky postupnho zrychlen duevnch schopnost, odpovdajcch ostatn zrychlen schopnost tlesnch v celm svt. Tento jev je tak jasn, e jin americk vdec, doktor Sydney Pressey z university v Ohiu, prv sestavil pln vuky pedasn vysplch dt, schopn podle nho pinst 300 000 mimodn inteligentnch jedinc za rok. Jde o mutaci v lidskm druhu? Jsme svdky objevovn bytost, kter se nm podobaj zevnjkem, ale jsou odlin? Tmto asnm problmem se budeme zabvat. Jist je, e jsme

svdky zrozen jistho mtu: mtu o mutantech. Zrozen mtu v na technick a vdeck civilizaci by nemlo zstat bez vznamu a bez dynamick hodnoty. Ne pikrome k tomuto nmtu, slu se poznamenat, e horenat vzrst inteligence, zjitn u dt, pivd na prostou, praktickou, rozumnou ideu postupnho zdokonalovn lidskho rodu technikou. Modern sportovn technika ukzala, e lovk vlastn tlesn zdroje jet zdaleka nevyerpan. Pokusy, kter probhaj o chovn lidskho tla v meziplanetrnch raketch, dokzaly netuenou odolnost. Ti, kdo peili koncentran tbory, mohli zmit krajn obrann monosti ivota a odhalit znan zdroje ve vzjemnm psoben mezi psychickou a tlesnou strnkou lovka. Konen, pokud jde o inteligenci, blzk objev duevnch technik a chemickch vrobk schopnch povzbuzovat pam, zredukovat pln pamtn sil, otevr kromobyejn perspektivy. Principy vdy nejsou nikterak nepstupn normlnmu duchu. Ulevme-li mozku ka a studenta v nesmrnm namhn pamti, kter mus rozvinout, bude pak docela dobe mon uit struktue jdra a periodick tabulce prvk ky druhho stupn a uinit srozumitelnmi teorii relativity a teorii kvant maturantm. Na druh stran, a se principy vdy roz masov ve vech zemch, a bude padestkrt nebo stokrt vce badatel, pak nsoben novch mylenek, jejich vzjemn oplodovn, jejich znsoben sbliovn vyvol stejn inek jako zven potu gni. A inek jet lep, nebo gnius je asto nestl a protispoleensk. Je ostatn pravdpodobn, e nov vda, veobecn teorie informac, umon v budoucnu upesnit kvantitativn mylenku, kterou zde vykldme zpsobem kvalitativnm. Rozdlme-li mezi lidi spravedliv znalosti, kter lidstvo u m, a povzbudme-li je k vmnm tak, aby vytveli nov kombinace, zvme tak intelektuln potencil lidsk spolenosti tak rychle a bezpen, jako kdybychom znsobili poet gni. Tuto vizi musme udrovat soubn s jet fantastitj viz mutanta. N ptel Charles-Nol Martin odhalil ve sdlen, je mlo velk ohlas, hromadn dsledky atomickch vbuch. Zen, kter se za pokus, rozvj sv inky geometrickou adou. A tak by lidsk rod podstupoval nebezpe, e se stane obt nepznivch mutac. Krom toho u asi padest let je rdium uvno vude ve svt bez vnj kontroly. Paprsky X a nkter chemick radioaktivn produkty jsou vyuvny v etnch odvtvch prmyslu. Do jak mry a jak toto zen zasahuje modernho lovka? Nevme naprosto nic o systmu mutac. Nemohlo by dochzet tak k pznivm mutacm? Sir Ernest Rock Carling, patolog pi anglickm ministerstvu vnitra, se ujal slova na atomov konferenci v enev a prohlsil: Lze tak doufat, e v omezenm potu ppad vyvolaj tyto mutace pzniv inek a vytvo geniln dt. S nebezpem, e urazm ven posluchastvo, tvrdm, e mutace, kter nm d novho Aristotela, Leonarda da Vinci, Newtona, Pasteura nebo Einsteina, bohat vyv devadest devt jinch, kter budou mt inky mnohem mn astn. Nejdve slovo o teorii mutac. Na sklonku stolet omladili A. Weisman a Hugo de Vries pedstavy, kter tehdy vldly o evoluci. V md byl atom, jeho skutenost zaala pronikat do fyziky. Objevili atom ddinosti a umstili ho do chromozm. Nov, takto vytvoen vda o genetice vythla opt na svtlo prce provdn v druh polovin devatenctho stolet brnnskm mnichem ehoem Mendelem. Dnes se zd nespornm, e zmny ddinosti jsou psobeny geny. Tyto jsou siln chrnny proti vnjmu prosted. Avak zd se, e atomov zen, kosmick paprsky a nkter prudk jedy, jako kolchicin, je mohou zashnout nebo zdvojnsobit poet chromozm. Bylo pozorovno, e poet mutac odpovd intenzit radioaktivity. A radioaktivita je dnes ptaticetkrt vy, ne byla na zatku stolet. Pesn pklady selekce, kter probh u bakteri genetickmi mutacemi pod vlivem antibiotik, podali v roce 1943 Luria a Debruck a v roce 1945 Demerec. V tchto pracch vidme, jak probh mutace-selekce, jak si ji pedstavoval Darwin. Protivnci Lamarckovy teze o ddinosti zskanch vlastnost, Miurin, Lysenko, maj tedy, jak se

zd, pravdu. Ale lze generalizovat od bakteri k rostlinm, zvatm, lovku? Nevypad to u pochybn. Existuj genetick mutace v lidskm druhu, kter se daj kontrolovat? Ano. Jeden z bezpench ppad je tento: Je vzat z archv zvltn anglick nemocnice pro dtsk choroby v Londn. Doktor Louis Wolf, editel tto nemocnice, soud, e v Anglii se rod ticet fenylocetonickch mutant ron. Tito mutanti vlastn geny, je neprodukuj v krvi urit fermenty, kter psob v normln krvi. Fenylocetonick mutant nen schopen rozpoutt fenylo-alamin. Tato neschopnost in dt nchyln k epilepsii a ekzmm, vyvolv u nho popelav ed zabarven vlas a in dosplho nchylnm k duevnm nemocem. ije mezi nmi taky urit fenylocetonick rasa na okraji normln lidsk rasy... Jde tu o nepznivou mutaci, ale lze odmtnout jakoukoliv vru v monost pzniv mutace? Mutanti by mohli mt v krvi produkty schopn zlepit jejich fyzickou rovnovhu a zvit znan nad prmr jejich koeficient inteligence. V jejich cvch by mohly kolovat pirozen uklidujc prostedky, kter by je chrnily ped duevnmi oky spoleenskho ivota a ped komplexy zkosti. Vytvoili by tak rasu odlinou od lidsk rasy, nadazenou j. Psychiati a lkai odhaluj to, co neklape. Jak odhalit to, co klape lpe ne dobe? V du mutac je nutno rozliovat nkolik typ. Mutace bunn, kter nezasahuje geny, kter neovlivuje potomstvo, je nm znma ve sv nepzniv form jako rakovina, leukmie, co jsou bunn mutace. Pro by nemohlo dochzet tak k pznivm bunnm mutacm zeveobecnnm na cel organismus? Mystikov mluv o zjeven novho tla o transfiguraci. Nepzniv genetick mutace (ppad fenylocetonik) nm zan bt tak znma. Pro by nemohlo dojt tak k mutaci pzniv? Tak zde by bylo nutno rozliovat dv strnky jevu nebo spe dv interpretace. 1. Za tuto mutaci, za toto objeven nov rasy bychom mohli vdit nhod. Radioaktivita by mohla mezi jinmi pinami pivodit zmnu v genech nkterch individu. Lehce zasaen protein v genu by kupkladu u nevytvel nkter kyseliny, kter v ns vyvolvaj zkost. A tak bychom vidli, jak se objevuje nov rasa, rasa lovka klidnho, lovka, kter nem z nieho strach, kter nepociuje nic zpornho, kter jde klidn do vlky, kter zabj bez zneklidnn, kter se raduje bez komplexu, jaksi druh robota bez nejmenho vnitnho zchvvu. Nen vyloueno, e jsme svdky objeven tto rasy. 2. Za genetickou mutaci bychom nevdili nhod. Byla by zena. la by smrem duchovnho vykoupen lidstva. Byla by pechodem z jedn roviny vdom na rovinu vy. inky radioaktivity by odpovdaly vli mc vzhru. Modifikace, kter jsme prv nastnili, by nebyly nim proti tomu, co by oekvalo lidsk druh, jen lehkm povrchovm dotykem proti hlubokm budoucm zmnm. Protein v genu by byl zasaen v cel sv struktue a vidli bychom, jak se rod rasa, jej mylen by bylo zcela zmnno, rasa schopn ovldat as a prostor a penet kadou intelektuln operaci a za nekoneno. Mezi prvn a druhou pedstavou je takov rozdl jako mezi ocel kalenou a ocel jemn petvoenou v magnetofonov psek. Tato posledn pedstava, tvrkyn modernho mtu, kterho se zmocnila literatura vdeck fikce, je zajmav vepsna do rznch faset soudob spirituality. Na stran luciferovsk jsme vidli Hitlera vcho v existenci Velkch Nadazenc a slyeli jsme ho, jak ki: Odhalm vm tajemstv: pemna lidsk rasy zapoala; existuj nadlidsk bytosti. Na stran obnovenho hinduismu jeden z nejvtch myslitel nov Indie Sri Aurobindo Ghose zaloil svou filosofii a sv komente posvtnch text na jistot vzestupn evoluce lidstva, kter se dje mutacemi. Napsal zejmna: Pchod nov lidsk rasy na tuto zemi a se zd tento jev sebeneuvitelnj a zzranj se me stt zleitost praktick aktuality. Konen v ln katolicismu otevenho vdeckm vahm potvrdil Teilhard de Chardin, e v v odvozeninu schopnou ns pivst k njak form Ultralidskosti.

Poutnk po cestch roztodivnosti, citlivj ne kterkoli jin lovk na proudn znepokojujcch mylenek, spe svdek ne tvrce, ale svdek jasn vidc krajn dobrodrustv modern inteligence, spisovatel Andr Breton, otec surrealismu, nevhal napsat v roce 1942: lovk snad nen sted, zmrn bod vesmru. Meme se oddat ve, e existuj nad nm tvorstva bytosti, jejich chovn je mu stejn ciz, jako me bt jeho chovn ciz jepici nebo velryb. Nic nutn neodporuje monosti, aby bytosti unikaly dokonalm zpsobem jeho systmu vjemovch vztah dk kamufli jakkoli povahy, ji si budeme chtt pedstavit, ale jej pedstavu umouje u teorie formy a studium zvat uvajcch mimikry. Je jist, e ped touto pedstavou se otevr nejir pole spekulac, a sama m k tomu, e umisuje lovka do skromnch interpretanch podmnek jeho vlastnho vesmru, kde si dt s oblibou pedstavuje mravence, kdy koplo do mravenit. Kdy vezmeme v vahu atmosfrick poruchy toho typu, jako je cykln, vi nim lovk me bt jen bezmocnou obt nebo svdkem, nebo vezmeme-li v vahu poruchy typu vlky, o nich se vyhlauj pojmy notoricky nedostaujc, pak by nebylo nemon piblit se v njakm rozshlm dle, kter by se muselo stle dit nejsmlej indukc, k struktue a skladu takovch hypotetickch bytost, kter se nm neurit projevuj v strachu a v pocitech nhody, a by se tyto bytosti staly pravdpodobnmi. Pokldm za svou povinnost upozornit, e se nevzdaluji citeln od Novalisova svdectv: ,ijeme ve skutenosti ve zveti, jeho jsme parazity. Ustrojen tohoto zvete uruje ustrojen nae a naopak. A e se jen pln shoduji s mylenkou Williama Jamese: ,Kdo v, zda v prod nezaujmme tak mal msto proti bytostem, o nich nemme tuen, jako nae koky a psi ijc v naich domech zaujmaj proti nm? Sami vdci neodporuj tomuto nzoru: ,Kolem ns obhaj snad bytosti postaven na stejn rovni jako my, ale odlin, napklad lid, jejich albuminy by byly pravotoiv. Tak mluv Emile Duclaux, bval editel Pasteurova institutu: Je to nov bje? Je nutno pesvdit tyto bytosti, e jsou jen soust peludu, nebo jim dt pleitost, aby se odhalily? Existuj mezi nmi bytosti zevnjkem podobn nm, ale jejich chovn by nm bylo tak ciz jako chovn jepice nebo velryby? Zdrav rozum odpovd, e kdyby vy bytosti ily mezi nmi, dobe bychom to vdli. Pokud vme, byl to John W. Campbell, kter uvedl vnive tenhle argument zdravho rozumu v jednom sle revue Ohromujc v deck fikce , kter vylo v roce 1941: Nikdo nepjde k lkai, aby mu sdlil, e se mu da znamenit. Nikdo nepjde k psychiatrovi, aby mu dal na vdom, e ivot je snadn a lbezn hra. Nikdo nezvon u dve psychoanalytika, aby tam prohlsil, e netrp dnm komplexem. Nepzniv mutace lze zjistit. Ale jak je tomu s pznivmi? Avak, namt zdrav rozum, vy mutanti by byli okamit zejm svou zzranou intelektuln innost. Naprosto nikoli, odpovd Campbell. Geniln lovk patc k naemu druhu, napklad Einstein, uveejuje plody svch prac. Upozorn tm na sebe. Vynese mu to mnoho nepjemnost, neptelstv, nepochopen, hrozeb a vyhnanstv. Einstein prohlauje na konci svho ivota: Kdybych to byl vdl, byl bych se stal instalatrem. Mutant, vynikajc nad Einsteina, je dosti inteligentn, aby se skryl. Nech si pro sebe sv objevy. ije ivotem jak mono nenpadnm a pokou se prost jen udrovat styky s jinmi inteligencemi svho druhu. Nkolik hodin prce v tdnu mu sta, aby ukojil sv poteby, a zbytek svho asu vyuv k innostem, o kterch nemme ani pedstavu. Je to svdn hypotza, ale nen naprosto oviteln za dnenho stavu vdy. dn anatomick zkoumn neme podat zprvy o inteligenci. Anatole France ml abnormln lehk mozek. A konen nen dn dvod k tomu, aby byl mutant podroben zkoumn, krom ppad nehody, a jak potom odhalit mutaci zasahujc mozkov buky? Nen tedy tak docela poetil pipoutt monost existence nadazench jedinc mezi nmi. Jestlie mutace ovld jen nhoda, pak jsou pravdpodobn nkter z nich pzniv. Jestlie jsou zeny organizovanou

prodn silou, jestlie odpovdaj vli po vzestupu veho ivoucho, jak se domnval napklad Sri Aurobindo Ghose, pak jich mus bt jet mnohem vce. Nai nstupci by byli u mezi nmi. Vechno ns vyzv k ve, e se nm pesn podobaj, nebo spe, e nm nic. nedovoluje je rozeznat. Nkte autoi vdeckch fikc pipisuj mutantm pirozen anatomick zvltnosti. Van Vogt ve svm slavnm dle Honba za Slany si pedstavuje, e jejich vlasy maj zvltn strukturu, e jsou to jaksi antny slouc k telepatickm sdlenm, a stav na tom krsn a straliv pbh o honb a nadazen bytosti, kter je okoprovn z pronsledovn id. Ale stv se, e romanopisci pidaj nco k prod, aby zjednoduili problmy. Jestlie telepatie existuje, pak se bezpochyby nepen pomoc vln a nen zapoteb antn. Vme-li zenmu vvoji, pak se slu pipustit, e mutant, aby si zajistil ochranu, vlastn tm dokonal kamufln prostedky. Je stlm zjevem ve zvec i, e vidme, jak je lovc zve oklamno koist pestrojenou v such list, v stblo nebo docela ve vmtek s dokonalost a ohromujc. Zlomyslnost druh dobrch k povn jde v nkterch ppadech a tak daleko, e napodobuje barvu druh nejedlch. Jak to dobe vidl Andr Breton, kter tu mezi nmi velk prhledn bytosti, je mon, e tyto bytosti unikaj naemu pozorovn dk kamufli jakkoli pedstaviteln povahy, ale jej monost sktaj sama teorie tvaru a studium zvat vytvejcch mimikry. Nov lovk ije mezi nmi! Je tady! Sta vm to? Prozradm vm tajemstv: vidl jsem novho lovka. Je neohroen a krut! Ml jsem ped nm strach! ve Hitler a tese se pitom. Jin duch uchvcen hrzou, pepaden lenstvm: Maupassant, zsinal a s krpjemi potu, pe v horenatm uchvcen jeden z nejznepokojivjch text francouzsk literatury, Le Horla : Te u vm, tum. Vlda lovka je skonena. On piel. Ten, kterho se obvaly primitivn nrody ve svm prvotnm dsu. Ten, kterho vymtali znepokojen kn, kterho kouzelnci vyvolvali za temnch noc, ani kdy spatili jeho zjev, jemu pedtuchy pechodnch vldc svta propjovaly vechny zrdn nebo lbezn podoby sket, duch, gni, vl, bludiek. Po prvotnch pedstavch primitivn hrzy ho lid prozravj tuili jasnji. Vytuil ho Mesmer a lkai u ped deseti lety objevili povahu jeho moci, dve ne ji sm projevil. Pohrvali si s touto zbran novho Pna, s vldou tajemn moci nad lidskou du, je byla zotroena, nazvali to magnetismem, hypnotismem, sugesc... A co j vm? Vidl jsem je, jak se bav jako neopatrn dti s tou stralivou moc! Bda nm! Bda lovku. Piel, on... on... Jak se jmenuje?... Zd se mi, e ki sv jmno a j je neslym... Ano, ki je... naslouchm... Nemohu... Opakuj... Horla... Slyel jsem... Horla... To on... Horla... Piel! Ve sv koktav interpretaci tto vize pln asu a hrzy pipisuje Maupassant, lovk sv doby, mutantovi hypnotickou moc. Modern literatura science fiction, bli pracm Rhina, Soala, Mac Connela ne pracm Charcotovm, pipisuje mutantm sly parapsychologick: telepatii, telekinesii. Autoi jdou jet dle a ukazuj nm Nadazence, jak se vzn ve vzduchu, nebo prochz zdmi. Tady jde jen o fantazii, o ertovn ozvny archetyp z pohdek. Podobn jako ostrov mutant nebo galaxie mutant odpovd dvnmu snu o Blaench ostrovech, tak paranormln sly odpovdaj archetypu eckch boh. Ale zstaneme-li v reln rovin, vimneme si, e vechny tyto moci by byly dokonale zbyten pro bytosti ijc v modern civilizaci. K emu by byla telepatie, kdy mme k dispozici rdio? K emu je telekinesie, kdy mme letadlo? Jestlie mutant existuje, a my jsme v pokuen tomu vit, potom m moc velmi nadazenou vemu tomu, o em me snt obrazotvornost. Moc, kterou obyejn lovk pli nevyuv, nebo m k dispozici inteligenci. Nae iny jsou iracionln a inteligence se jen chab podl na naich rozhodnutch. Lze si pedstavit nadlovka, novou pku ivota na planet, jako bytost rozumovou a nikoli jen rozumujc, jako bytost nadanou trvalou objektivn inteligenc, kter se rozhoduje, teprve kdy jasn a v plnosti prozkoumala spoustu informac a ovldla je. Bytost, jej nervov systm by byl pevnost schopnou odolvat jakmukoli toku zpornch impuls. Bytost chladnho a rychle

myslcho mozku vyzbrojenou totln neklamnou pamt. Jestlie mutant existuje, pak je pravdpodobn touto bytost, kter se fyzicky podob lidsk bytosti, ale li se od n podstatn tm prostm faktem, e kontroluje svou inteligenci a pouv ji trvale, ani jen na chvilku povol. Takov nzor vypad prost. A pesto je fantastitj ne vechno, co nm namlouv literatura vdeck fikce. Biologov ponaj zahldat chemick pravy, kterch by bylo zapoteb k vytvoen tohoto novho druhu. Zkuenosti s uklidujcmi prostedky, s kyselinou lysergovou a jejmi derivty ukzaly, e by staila nepatrn stopa nkterch dosud neznmch organickch slouenin, aby ns chrnila proti plin propustnosti naeho nervovho systmu a aby nm umonila pi kad pleitosti pouvat sv inteligence naprosto objektivn. Existuj rovn mutanti fenylocetonit, jejich chemick sklad nen tak dobe pizpsoben k ivotu jako n, a je mono si pedstavit, e existuj mutanti, jejich chemick sklad je lpe pizpsoben k ivotu v tomto svt, kter prodlv promnu. Mutanti, jejich lzy by spontnn vyluovaly uklidujc ltky a substance rozvjejc mozkovou innost, by se stali ohlaovateli druhu povolanho nahradit lovka. Jejich sdlem by nebyl tajupln ostrov nebo nedostupn planeta. ivot byl schopen vytvoit bytosti pizpsoben podmoskm propastem nebo dk atmosfe nejvych vrcholk. ivot je tak schopen vytvoit bytost nadlidskou, jejm idelnm sdlem je Metropolis, zem dmajcch tovren, zem chvjc se innost a sterm novm zenm... ivot nen nikdy dokonale pizpsoben, ale thne k dokonalmu pizpsoben. Pro by povoloval v tomto napt od t doby, co byl stvoen lovk? Pro by nepipravoval lpe ne lovk sm prostednictvm lovka? A tento lovk za lovkem se snad u zrodil. ivot, k doktor Loren Eisely, je velik snc eka, kter protk vemi otvory, mn se a pizpsobuje se, jak postupuje. Jeho zdnliv stabilita je jen iluze zplozen vlastn krtkost naich dn. Nevidme, jak ruika hodin obh cifernk, a podobn nevidme, jak se jedna forma ivota pelv do druh. Pedmtem tto knihy je vyloit fakta a navrhnout hypotzy, naprosto vak neprosazovat njak kulty. Netvrdme, e znme mutanty. Avak pipustme-li mylenku, e dokonal mutant je dokonale kamuflovn, pak pipustme i mylenku, e proda nkdy selhv ve svm sil o vzestup tvorstva a vrh do obhu nedokonal mutanty, kte jsou viditeln. U tchto nedokonalch mutant se kromobyejn duevn vlastnosti ms s tlesnmi nedostatky. To je kupkladu ppad etnch zzranch pot. Nejlep specialista v tomto oboru, profesor Robert Tocquet, prohlauje zejmna: Mnoz poti byli zprvu pokldni za dti zpodn ve vvoji. Zzran belgick pot Oscar Verhaeghe se vyjadoval ve vku 17 let jako dvoulet dt. Navc, jak jsme u ekli, Zerah Colburn jevil znak degenerace, prst navc na kadm d. Jin zzran pot, Prolongeau, se narodil bez pa a nohou. Mondeux byl hysterick... Oscar Verhaeghe, narozen v Bousvalu v Belgii v rodin skromnch ednk, pat ke skupin pot, jejich inteligence je hluboko pod prmrem. Umocovn rznmi mocniteli sel tvoench ze stejnch cifer je jednou z jeho specialit. Tak 888, 888, 888, 888, 888 umocn na druhou za tyicet vtein a 9,999,999 umocn na ptou za edest vtein, piem vsledek obsahuje ticet pt cifer... Jde o degeneraci, nebo o zvrhlho mutanta? A zde je snad ppad mutanta plnho, ppad Leonarda Eulera, kter se stkal s Rogerem Boskoviem, jeho pbh jsme vyprvli v pedel kapitole. Leonard Euler (17071783) je veobecn pokldn za jednoho z nejvtch matematik vech dob. Ale toto oznaen je pli zk, mme-li si uinit pedstavu o nadlidskch vlastnostech jeho ducha. Prolistoval v nkolika okamicch nejsloitj dla a dokzal odkvat v plnosti vechny knihy, kter mu proly rukama od chvle, kdy se nauil st. Znal dkladn fyziku, chemii, zoologii, botaniku, geologii, medicnu, historii, eckou a latinskou literaturu. Ve vech tchto oborech se mu dn lovk jeho doby nevyrovnal. Ml moc, kdy si zamanul, naprosto se izolovat od vnjho svta a pokraovat ve svm pemlen, a se dlo cokoli. V roce 1766 ztratil zrak, co ho nezashlo. Jeden z jeho k si viml, e pi jedn diskusi, tkajc se vpot

jdoucch a na sedmnct desetinn msto, se projevila nesrovnalost v okamiku, kdy se stanovovala cifra na patnctm desetinnm mst. Euler provedl tehdy se zavenma oima propoet znovu ve zlomku vteiny. Vidl vztahy a spojitosti, kter unikaly ostatnmu vzdlanmu a inteligentnmu lidstvu. Tak piel na nov a revolun matematick mylenky ve Vergilovch bsnch. Byl to lovk prost a skromn a vichni jeho souasnci se shoduj v tom, e hlavn jeho starost bylo, aby si ho nikdo nepoviml. Euler a Boskovi ili v dob, kdy byli vdci ctni, kdy nebyli v nebezpe, e budou uvznni pro politick smlen nebo pinuceni vldou vyrbt zbran. Kdyby ili v naem stolet, snad by se zorganizovali tak, aby se skryli pln. Snad existuj dnes Eulerov a Boskoviov. Mutanti inteligentn a racionln, nadan naprostou pamt a inteligenc stle jasnou, se s nmi snad stkaj pestrojeni za venkovsk uitele nebo pojiovac agenty. Tvo tito mutanti neviditelnou spolenost? dn lidsk bytost neije sama. Me se pln vyt jen v ln spolenosti. Lidsk spolenost, kterou znme, dokzala vce ne sdostatek, e je neptelsk objektivn inteligenci a svobodn obrazotvornosti. Giordano Bruno byl uplen, Einstein odeel do vyhnanstv, Oppenheimer je hldn. Existuj-li mutanti odpovdajc naemu popisu, pak ns vechno vede k mylence, e pracuj a jsou mezi sebou ve spojen v ln spolenosti nadazen na a kter snad svm rozsahem zaujm cel svt. e by se dorozumvali pouvnm prostedk vy psychiky, jako je telepatie, se nm zd bt dtinskou domnnkou. Bli skutenosti a tedy fantastitj se nm zd hypotza, podle n by pouvali normlnch lidskch spoj, aby si pedvali poselstv a zprvy, kterch mohou pouvat jen oni. Veobecn teorie informac a smantika ukazuj dosti dobe, e je mono redigovat texty s dvojm, trojm nebo tverm smyslem. Existuj nsk texty sedmerho vznamu, kdy tyto vznamy jsou zasunuty jeden do druhho. Jeden z hrdin van Vogtova romnu Honba za Slany objevuje existenci jinch mutant, kdy te noviny a kdy lut lnky nenpadho zevnjku. Je mono si pedstavit takovou spojovac s uvnit na literatury, naeho tisku atd. New York Herold Tribune uveejnila 15. bezna 1958 studii svho korespondenta z Londna o srii hdankovitch poselstv vylch v Malm oznamovateli Times . Tato poselstv upoutala pozornost specialist pro lutn skrytch psem a rznch polici, nebo mla zejm druh smysl. Ale tento smysl unikl vem pokusm o deifrovn. Snad jsou jet jin obtnji zjistiteln sdlovac prostedky. Njak romn tvrtho du, njak technick dlo, filosofick kniha zdnliv neprhledn prostedkuj snad tajn sloit studie, poselstv pro vy inteligence, tak odlin od na, jako je nae, od inteligence velkch opic. Louis de Broglie pe: Nesmme nikdy zapomnat, jak jsou nae znalosti stle omezen a jakho nepedvdanho vvoje jsou schopny. Jestlie lidsk civilizace vydr, me se fyzika za nkolik stolet liit od na tak, jako se nae fyzika li od Aristotelovy. Snad rozen koncepce, k nim pak dospjeme, nm dovol zahrnout do jedin syntzy, kde kad z nich najde sv msto, soubor fyziklnch a biologickch jev. Jestlie lidsk mylenka, kter se eventuln stane mocn j n jakou biologickou mutac , se jednoho dne povznese a tam, spat pak ve skutenm svtle, o nm nemme jet ani tuen, jednotu jev, kter rozliujeme pomoc adjektiv fyzikln chemick, biologick, nebo dokonce psychick. A co jestli se tato mutace u udla? Jeden z nejvtch francouzskch biolog Morand, vynlezce uklidujcch prostedk, pipout, e mutanti se objevovali po celou historii lidstva: Mutanti se jmenovali mezi jinmi Mohamed, Konfucius, Je Kristus... Mnoho jinch snad existuje. Nen nikterak nemysliteln, e ve vvojov epoe, v n se nachzme, pokldaj mutanti za zbyten stavt se jako pklad nebo kzat njakou novou formu nboenstv. Jsou lep vci na prci za naich dn, ne se obracet k individuu. Nen nemysliteln, e pokldaj za uiten a prospn vst nae lidstvo ke kolektivizaci. A konen nen mysliteln, e pokldaj nae porodn bolesti za prospn a dokonce za astnou njakou velkou katastrofu, kter by byla schopna uspit uvdomn si duchovn tragdie, kterou pedstavuje ve svm celku lidsk fenomn. Aby

mohli jednat, aby jim byl jasn proud, kter ns snad vechny strhuje k njak nadlidsk form, jej uvn oni u ovldaj, k tomu snad potebuj zstat v skrytu, zachovat tajemstv sv koexistence, zatmco se vytv pes vechna zdn a snad dky jim nov due pro nov svt, po nm my volme z celho srdce. Ocitme se na hranicch pomyslnho. Musme se zastavit. Nechceme navrhovat co nejvt mon poet nikoli nerozumnch hypotz. Co do mnostv budou snad mnoh z nich zavreny. Ale jestlie nkter z nich otevely bdn brny a dosud skryt, pak jsme nepracovali marn. Nebudeme se zbyten vystavovat nebezpe zesmnn. Tajemstv ivota me bt nalezeno. Kdyby mi k tomu byla dna pleitost, nenechal bych si ji uniknout z obavy, e by si m dobrali, k Loren Eiseley. Kad vaha o mutantech vysuje do snn o evoluci, o osudech ivota a lovka. Co je as v kosmickm mtku, do nho je nutno umstit historii zem? Nezan budoucnost, mohu-li tak ci, v kadm okamiku vnosti? V objevovn mutant se vechno odehrv snad tak, jako by lidsk spolenost byla obas zasaena pbojem z budoucna, navtvena svdky budoucho poznn. Nejsou mutanti pamt budoucnosti, kterou je snad velik mozek lidstva nadn? Jin vc: Mylenka pzniv mutace je zejm spjata s mylenkou pokroku. Tato hypotza mutace me bt svedena na nejpozitivnj vdeckou rovinu. Je naprosto jist, e oblasti v nejposlednj dob zasaen evoluc a nejmn specializovan, to jest tich oblasti mozkov hmoty, dozrvaj naposled. Neurologov se dvodn domnvaj, e jsou v n jet jin monosti, kter nm odhal budoucnost druhu. Individuum vyuvajc novch monost. Vy individualizace. A pesto se nm zd, e budoucnost spolenost m jasn k vzrstajc kolektivizaci. Je v tom protiklad? Nemyslme. Existence v naich och nen protiklad, ale doplovn a pekonvn. V dopise svmu pteli Laboritovi pe biolog Morand: A se lovk stane dokonale logickm, a opust kadou ve jako kadou iluzi, stane se bukou ve vitlnm kontinuu, kter pedstavuje spolenost, je dospla na nejvy bod svho vvoje. Tam jsme zejm jet nedoli, ale nemyslm, e by bez toho byla mon jakkoli evoluce. Teprve pak se vyno ono ,svtov svdom kolektivn bytosti, k n smujeme. Vme dobe, e zastnci starho humanismu, kter uhntl nai civilizaci, zoufaj nad touto nejv pravdpodobnou vidinou. Pedstavuj si ptho lovka bez cle, jak vstupuje do sv padkov fze. Stane se dokonale logickm, zanech vekerch vn i vekerch iluz... Jak by mohl bt lovk promnn v ohnisko vyzaujc inteligence v padku? Zajist, psychologick j, to, emu kme osobnost, by se ztrcelo. Ale my se nedomnvme, e tato osobnost je poslednm bohatstvm lovka. V tom jsme, jak se domnvme, nboent. Je znakem na doby, e vechna jej aktivn pozorovn vysuj ve vizi transcendence. Nikoli, osobnost nen poslednm bohatstvm lovka. Je jen jednm z nstroj, kter mu jsou dny, jak pejt do stavu prozen. Kdy je dlo vykonno, nstroj zmiz. Kdybychom mli zrcadla schopn nm ukzat tuto osobnost, kter pipisujeme takovou cenu, nesnesli bychom pohled na ni, tolik per a stvr by se hemilo v zrcadle. Jedin lovk skuten probudil by se mohl nad zrcadlo sklonit, ani riskoval smrt z hrzy, nebo tehdy by zrcadlo neodrelo u nic, bylo by ist. To je prav tv, kterou zrcadlo pravdy neodr. A my v tom smyslu tv jet nemme. Ale bohov s nmi nebudou mluvit jako rovn s rovnmi, dokud sami nebudeme mt tv. Kdy zavrhoval pohybliv a omezen psychologick j, kval u Rimbaud: J je nkdo jin. Je to j nehybn, przran a ist, jeho chpn je nekonen. Vechny tradice pikazuj lovku, aby vechno opustil a dospl k nmu. Je mon, e ijeme v dob, kdy blzk budoucnost mluv stejnou e jako vzdlen minulost. Mimo tyto vahy o jinch monostech ducha mylenka, i ta nejulechtilej, rozliuje jen protiklady mezi individulnm vdomm a vdomm univerzlnm, mezi ivotem osobnm a

ivotem kolektivnm. Ale mylenka, kter vid protiklady v iv sfe, je mylenka nemocn. Individuln vdom skuten probudil vstupuje do vesmru. Osobn ivot pojman pln, vyuvan jako nstroj k probuzen, se rozplv beze kody v kolektivnm ivot. Nekme konen, e vytvoen tto kolektivn bytosti bude poslednm koncem vvoje. Duch Zem, due ivoucho se jet nepestaly vynoovat. Pesimist kaj ped velikmi viditelnmi rozvraty, kter vyvolv toto skryt vynoovn, e je teba se aspo pokusit zachrnit lovka. Ale lovka neteba zachraovat, je teba ho zmnit. lovk klasick psychologie a bnch filosofi je u pekonn, odsouzen k nepizpsobivosti. A dojde k mutaci i nikoli, musme potat s jinm lovkem ne s tmto, mme-li pizpsobit lidsk fenomn osudu na pochodu. Od t chvle nejde u ani o pesimismus ani o optimismus, jde o lsku. Od dob, kdy jsem se domnval, e mohu pravdu vlastnit ve sv dui a ve svm tle, kdy jsem si ve kole filosofa Gurdjieva pedstavoval, e zhy najdu rozeen veho, zstalo jedno slovo, kter jsem nikdy neslyel vyslovit. A to slovo je lska. Ani dnes nemm dnou naprostou jistotu. Nedokzal bych vyslovit rozhodn jako platnou ani nejbzlivj z hypotz vyjdench v tomto dle. Pt let hloubn a prce s Jacquesem Bergierem mi pineslo jen jedno: vli udrovat svho ducha ve stavu pekvapen a ve stavu dvry ped vemi podobami ivota a ped vemi stopami inteligence v ivouc sfe. Tyto dva stavy: pekvapen a dvra, jsou neodluiteln. Vle dospt k nim a udret se v nich doznv po del dob zmnu. Pestane bt vl, to jest jamem, a stane se lskou, to jest radost a svobodou. Jednm slovem, mm jedinm ziskem je to, e v sob nesu napt u nevykoenitelnou lsku k ivoucmu na tomto svt v nekonenu svt. Abychom vyjdili a uctili tuto mohutnou a sloitou lsku, neomezili jsme se snad s Jacquesem Bergierem na vdeckou metodu, jak by to byla vyadovala opatrnost. Ale co je to opatrn lska? Nae metody byly metody vdc, ale tak teolog, bsnk, arodj, mg a dt. Celkem vzato jsme si vedli jako barbai a dvali jsme pednost vpdu ped nikem. Nco nm toti kalo, e skuten jsme jen soust cizch tlup, pzranch hord zench trubkami s ultrazvukem, neuspodanch a prhlednch kohort, kter se zanaj tit na nai civilizaci. Stojme na stran uchvatitel, na stran ivota, kter pichz, na stran zmny vk a zmny mylen. Blud? lenstv? Lidsk ivot je ospravedlnn jen silm, i neastnm, o lep pochopen. A lpe pochopit znamen lpe pilnout. m vce chpu, tm vce miluji, nebo ve, co je pochopeno, je dobr.

O AUTORECH
JACQUES BERGIER (19121978), vzdlnm chemik, vdec irokho zbru, proslaven nkolika vznamnmi pracemi v chemii a elektronice. Po vtinu ivota se vak vnoval spe publicistice a popularizaci zabval se pedevm hranicemi a meznmi oblastmi vdeckho poznn. Spolu s Pauwelsem vydval asopis Planeta a Encyklopedii Planety. Je autorem nkolika dalch knih zabvajcch se zhadami a tajemstvmi (Kniha nevysvtlitelnho, Na hranicch poznn nebo Souasn tajn vlka), ale i knihy Prmyslov pion. Bergier byl tak jednm z nejvtch francouzskch odbornk na science-fiction, postupn dil nkolik edinch ad tto literatury a zaslouil se znan o jej popularitu ve Francii. LOUIS PAUWELS (1920), novin, romanopisec, esejista a djepisec okultnch a tajnch spolenost. V roce 1961 zaloil a spolu s Bergierem dil revui Planeta. Psal beletrii (romny Svat Nkdo nebo Obdivuhodn Blumroch neboli nadlovkova sndan), spolu s Guyem Bretonem uspodal dva svazky djin magie a okultismu (Magick pbhy z francouzskch djin

a Nov magick pbhy), zabrousil ale i do tak odtaitch oblast, jak pedstavuje kniha Posledn dny monogamie, napsan spolen s Laszlo Havasem. Bergier s Pauwelsem napsali spolen jet jednu publikaci podobnou tematicky Jitru kouzelnk, kterou nazvali Vn lovk.