Stedn kola potravinsk a slueb, Brno, Charbulova

106

Kosmetick materily

Mgr. Olga Strouhalov

Brno 2011

Studijn materily byly vytvoeny v rmci projektu Nov milnium

nov dimenze vzdlvn, reg. slo projektu CZ.1.07/1.1.02/02.0067.
Bude slouit pro poteby vyuovn pedmtu Kosmetick materily
v uebnm oboru Kosmetika-vizistka v 1-4.ronku.
Toto dlo obsahuje citace v souladu s 31 odst. 1 psm. c) zkona .
121/2000 Sb., o prvu
autorskm a me bt pouito vhradn pi vyuovn.

 Stedn kola potravinsk a slueb, Brno, Charbulova 106

Obsah
Strana
1. vod ....................................................................................................
....................
5
2. Kosmetick chemie

..
6
2.1. Zkladn chemick a fyzikln pojmy

6
6
2.1.1.Hodnota pH

..
6
2.1.2.
Polarita molekul
8
2.1.3. Ltky lipofiln a hydrofiln

3.

9
2.1.4.
Te
nzidy

10
2.1.5.
Vo
dkov vazba

.
12
2.1.6.
Po
vrchov napt

.
13
2.1.7.
Vi
skozita

.
13
2.1.8.
Di
fze

14
2.1.9.
Os
motick tlak

14
Kosmetick suroviny

16
3.1.Aplikan formy KP

17

3.2.
3.3.

3.4.

3.5.

3.1.1. Homogenn sms

.....................
17
3.1.2. Heterogenn sms

17
Voda

...
22
Suroviny z ropy

23
3.3.1. Tuh parafn

.
23
3.3.2. Tekut parafn

.
23
3.3.3. Vazelna

..
24
3.3.4. Uml vazelna

..
24
3.3.5. Cerezn

24
3.3.6. Ozokerit

.
24
Lipidy

.
26
3.4.1. Glyceridy
........................................................................................
...
28
3.4.2. Vosky

34
Alkoholy

37

4.

3.5.1. Ni alkoholy

..
38
3.5.2. Vy alkoholy

.
39
3.5.3. Steroidn alkoholy

39
3.6. Biologicky aktivn ltky
.. 41
3.6.1. Samostatn inn ltky
.
41
3.6.2. Komplexn inn ltky
..
46
3.7. Konzervan a antioxidan ltky
.
54
3.8. Barviva

..
56
3.8.1. Prodn organick barviva
.
59
3.8.2. Prodn anorganick barviva
..
59
3.8.3. Syntetick organick barviva

59
3.8.4. Syntetick anorganick barviva
.
60
3.9. Vonn ltky

..
61
3.9.1. Prodn vonn ltky .
.
61
3.9.2. Syntetick vonn ltky
.
63
3.9.3. Vonn kompozice

.
63
3.9.4. Aromaterapie

..
64
Kosmetick ppravky
.
64
4.1. Dezinfekn ppravky
.
66
6

4.2.
4.3.

4.4.

4.5.

4.6.

4.1.1. Dezinfekce nstroj a nad

66
4.1.2. Dezinfekce drobnch porann
..
67
4.1.3. Plon dezinfekce

.
67
Mdla a saponty

..
68
Vonn kosmetick prostedky
.
70
4.3.1. Kolnsk, toaletn vody a parfmy

70
4.3.2. Deodoranty a antiperspiranty
.
71
Kosmetick ppravky k itn pleti
.
72
4.4.1. istc prostedky na vodnm zklad
.
72
4.4.2. istc prostedky na tukovm zklad
.
73
4.4.3. istc emulze vech typ

73
4.4.4. Peeling - itn pevnmi ltkami
.
74
4.4.5. Koupelov ppravky
.. 74
4.4.6. Pleov masky, zbaly, obklady
.
75
4.4.7. Myc prostedky

76
Ppravky dekorativn kosmetiky
.
79
4.5.1. Lidla na tve

79
4.5.2. Ppravky k len obo a o

79
4.5.3. Ppravky k len a oeten
rt ...........................................................
80
4.5.4. Tlov pudry

81
Ppravky k pi o vlasy
. 82
4.6.1. Vlasy

..
82
7

4.6.2. ampny

.
85
4.6.3. Oeten a regenerace vlas
.
87
4.6.4. Prostedky k fixaci esu
.
89
4.7. Speciln ppravky

91
4.7.1. Ppravky pouvan k depilaci a epilaci

91
4.7.2. Ppravky k vyblen pleti
.
96
4.7.3. Opalovac ppravky
.
98
4.8. Ppravky k pi o ruce
..
104
4.8.1. Ppravky ochrann
.
104
4.8.2. Regeneran ppravky
.
105
4.8.3. Zmkujc ppravky
..
105
4.9. Ppravky k pi o nohy
.
106
4.9.1. Ppravky ochrann, regeneran, zmkujc krmy
..
106
4.9.2. Antimykotick ppravky
.
107
4.9.3. Ppravky na ku oka
.
8

108
4.10.
P
pravky k itn zub
.
109
4.10.1.
Zu
bn pasty a prky
..
109
4.10.2.
s
tn vody

.
111
4.10.3.
pravky na blen zub
.
5.

111
Seznam literatury

1. vod
Tento uebn text

je uren pro studenty 1-4. ronku oboru

kosmetika- vizistka. Pedmt Materily je do studia tohoto oboru

zaazen v 1.ronku v hodinov dotaci 2 vyuovac hodiny tdn, ve
2.ronku 1 vyuovac hodina tdn, ve 3.ronku 1,5 vyuovac hodiny
tdn a ve 4.ronku 1 vyuovac hodina tdn. Materily jsou tak
soust profilov sti maturitn zkouky.
Studijn

materil

kosmetika-vizistka.

byl

zpracovn

v souladu

se

VP

oboru

Text je rozdlen do 3 kapitol, kter na sebe

navzjem navazuj. Prvn kapitola seznamuje studenty se zklady

kosmetick chemie. Popisuje tak zkladn chemick a fyzikln pojmy
dleit pro uren vlastnost jednotlivch kosmetickch ppravk.
Kapitola druh je zamena pevn na zkladn kosmetick suroviny,
kter jsou soust bnch kosmetickch ppravk. V posledn kapitole
jsou rozdleny jednotliv kosmetick ppravky podle innosti a
charakteru psoben. Ve vtin kapitol jsou pro snadnj pochopen
ltky uvedeny obrzky, schmata i jin ukzky.
Aktualizovan soubor informac tak umouje osvojit si ltku
oboru kosmetick chemie a pispv k rozvoji kompetenc student.
Tento studijn text navazuje na znalosti veobecnch i odbornch
pedmt jako jsou chemie, zdravovda, kosmetika i odborn praxe.
Cel materil se sna veker tyto disciplny propojit a zdraznit
informace nezbytn pro kosmetickou praxi. Text popisuje materily z
kosmetick praxe, kter jsou pouvan od potku a po dnen dobu a
zamuje se pedevm na innost tchto materil. V prbhu studia
by ml tento text podporovat samostatnou prci student a ml by
slouit jako tzv. vodtko prv probranho uiva.

10

2. Kosmetick chemie
Kosmetick chemie pat mezi hranin obory tzn. proln se do vce
vdnch obor. Tvo odborn zzem praktick kosmetiky.
Zdrojem kosmetickch surovin byla od pradvna proda, suroviny se
pouvaly nejdve samostatn a a pozdji slouily k vrob prvnch
kosmetickch ppravk (KP). Do poloviny 19.stolet byla vroba
kosmetickch ppravk zaloena na znalostech, asto ddnch jako
vrobn, nejastji rodinn tajemstv. Bhem 2.poloviny 20.stolet byl
vytvoen teoretick zklad vroby kosmetickch ppravk a v tomto
asovm obdob se objevuj tak nov syntetick ltky. Tyto sloky jsou
nkdy mnohokrt kvalitnj a levnj ne ltky prodn. V dnen dob
jsou syntetick ltky zkladn kosmetick suroviny, bez kterch se
neobejde 80% kosmetickch ppravk. Zdrojem syntetickch surovin je
pedevm organick chemie.
Kosmetick ppravky by se mly svm sloenm co nejvce podobat
pirozenmu konmu filmu a nemly by nikdy vyvolat negativn reakci
na ki. Jsou vhradn uren pro zdravou ki a nesm jakmkoliv
zpsobem ovlivovat celkov stav organismu.

2.1. Zkladn chemick a fyzikln pojmy v kosmetice

2.1.1. Hodnota pH
Z anglickho potential of Hydrogen tj. potencil vodku, t vodkov
exponent. slo, kterm v chemii vyjadujeme, zda vodn roztok
reaguje kysele i naopak alkalicky (zsadit). Jedn se o logaritmickou
stupnici s rozsahem hodnot od 0 do 14; m vt slo, tm silnj
zsada.
Voda pat mezi ltky obojak = amfotern - tzn. e se chov jednou jako
kyselina a podruh jako zsada v zvislosti na prosted.
- voda jako kyselina odtpuje vodkov kationt H+ podle
rovnice :
H2O H+ + (OH)- voda jako zsada bude odtpen proton vzat
H2O + H+ (H3O)+
Ionty H3O jsou tedy nositeli kyselosti a ionty OH- jsou nositeli
zsaditosti. V kyselm roztoku je vce iont H 3O+ ne iont OH-, pH
+

11

tohoto roztoku je ni ne 7 - m men slo, tm silnj kyselina.

V alkalickm prosted je iont H3O+ mn ne iont OH- , jeho pH je
vt ne 7 - m vt slo, tm silnj zsada. V neutrlnch roztocch
je stejn mnostv iont H3O+ jako iont OH-, pH je rovno 7.

2.1.1.1. Men pH
1. pomoc indiktor
Indiktory jsou sloit organick ltky, kter mn svoje zbarven podle
prosted, ve kterm se nachzej.
a) men kapalnmi indiktory
Kapaln roztok indiktoru pipravme rozputnm pevnho indiktoru
ve vod nebo v lihu. Jak se barv indiktor v rznm prosted je
uvedeno ve fyziklnch, matematicko-chemickch tabulkch.
Indiktor
Methyloran
Fenolftalein

Kysel
erven
Bezbarv

alkalick
lut
Fialov

b) men indiktorovmi prouky

Indiktorovmi prouky jsou filtran paprky, kter jsou nasycen
roztokem indiktoru. Dle jsou usuen a naezan na prouky. Pesnou
hodnotu pH zmme proukem - ke kad hodnot pH je uren urit
barevn odstn. P. lakmusov prouek, fenolftaleinov prouek.

12

Obr.1 Indikan prouky

Obr.2 Indikan paprky

2.
men pH-metrem
Pomoc toho pstroje lze zmit hodnotu pH s pesnost na nkolik
desetinnch mst.

13

Obr.3 pH metr s mcm roztokem

elektrodou

Obr.4 pH metr s mrnou

2.1.1.2.
Vznam hodnoty pH v kosmetice
Kon povrch je kryt ochrannm filmem, kter vtinou vykazuje slab
kyselou reakci
v hodnotch pH 5,0-6,0. Na nkterch mstech
povrchu tla se vlivem specilnch podmnek me pH pokoky
pohybovat i v oblasti zsadit (alkalick). Aktuln hodnoty pH konho
povrchu jsou vak individuln a jsou ovlivnny i momentln dispozic.
Kon film m do urit mry schopnost vyrovnvat vkyvy pH a me
tak bt innou barirou proti chemickm kodlivinm nejrznjho
typu. Je zejm, e optimln pH kosmetickho ppravku by se mlo
pohybovat v oblasti okolo pH 5,0 6,0, aby ple nebyla zbyten
zatovna nutnost vyrovnvat se s odchylkami od fyziologick hodnoty
pH. Mrn odlin hodnoty, zvlt u ppravk mn asto uvanch a s
krat dobou psoben na pokoku, nejsou u zdrav pleti na zvadu. U
kosmetickch ppravk je dobr vyvarovat se hlavn extrmnch hodnot
pH, pokud nejsou podmnkou innosti ppravku, jako je tomu nap. u
depilanch ppravk. Musme-li je pout, nesmme zapomenout
naruenou pokoku oetit.
2.1.2. Polarita molekul
V molekulch nkterch ltek je kladn a zporn nboj rozloen
nerovnomrn, asymetricky. Vy koncentrace zporn nabitch
elektron v jedn sti molekuly zpsobuje zporn nboj (zporn pl),
zatmco opan st m nboj kladn (kladn pl). Takovou molekulu
oznaujeme jako polrn. Pinou polarizace molekuly je jej sloen.
Molekuly polrnch ltek obsahuj atomy, kter maj schopnost
pitahovat k sob elektrony a tm zskvat zporn nboj. Nejbnj
a nejznmj z tchto prvk je kyslk a dle nap. chlr. Atomy jinch
prvk maj spe tendenci elektrony uvolovat a zskat tak kladn nboj.
Mezi n pat napklad dusk nebo vodk.

Polarita molekul je rovn pinou vzniku vazeb mezi molekulami

surovin KP a bunnmi membrnami konho povrchu. Tm se stv
jednou z nejdleitjch vlastnost kosmetick suroviny.
Nejznmj a nejdleitj polrn ltkou je voda, dle glycerol,
ethanol, propylenglykol a dal. Typicky nepolrn sloueniny jsou benzn
a vtina minerlnch olej.
Kyseliny a zsady
Glycerol
Voda
14

Propylenglykol
Ethanol
Ni mastn kyseliny
Vy mastn kyseliny
Vosky
Benzn
Je-li polrn jen st molekuly a zbytek m vlastnosti opan, stv se ltka povrchov
aktivn a adme ji mezi tenzidy.

2.1.3.

Ltky lipofiln a hydrofiln

ltky hydrofiln = ltky, kter se dobe ms s vodou

ltky lipofiln = ltky, kter se dobe rozpoutj v lipidech
Ob tyto ltky jak lipofiln tak hydrofiln jsou vak navzjem nemsiteln.
Pokud tyto ltky smchme, dojde po urit dob k oddlen obou ltek
tzv. fz (fze je homogenn prosted, kter m v celm objemu stejn
vlastnosti). Mezi tmito fzemi vznik fzov rozhran (na tomto
rozhran se vlastnosti mn skokem).

2.1.4. Tenzidy = emulgtory

Povrchov aktivn ltky jsou sloueniny, kter sniuj povrchov napt
na rozhran dvou fz. Pokud povrchov napt mezi ltkami nen nebo
se vznamn sn, ltky se pak mohou msit.

15

Tenzid je tvoen ze dvou st :

a) hydrofiln charakter tato st je pitahovna vodou
b) hydrofobn (lipofiln) tato st je pitahovna ltkami lipidovho
charakteru
Pomr hydrofilnch a lipofilnch vlastnost tenzidu pesn vyjaduje
hodnota hydrofiln-lipofiln rovnovhy HLB (z angl. HydrofhilicLipofhilic Balance) a nabv hodnot 0-50.
do hodnoty HLB = 10 maj tenzidy pevn lipofiln charakter
vy hodnoty jsou charakteristick pro hydrofiln tenzidy

16

vlastnosti tenzid:
a) schopnost solubilizace
Tenzidy rozpoutj ltky nerozpustn, nebo mlo rozpustn ve vod.
Solubilizace tchto ltek je dleit pro ivotn pochody v organismu
(zahrnuje transport ltek v organismu, trven) a samozejm d
rozpoutn tce rozpustnch ltek v KP.
b) smec schopnost
Povrchov aktivn ltka m schopnost uvolovat steky neistot tm,
e pronik pod neistotu a uvoln ji. V kosmetice umouje pouit
pleovch vod, ampn a mlk.
c) pnc schopnost
Emulgtor m schopnost vytvet pnu,
(absorbuje) nerozpustn sti neistoty.

jej

povrch

zachycuje

d) detergenn schopnost
Je schopnost tenzidu odstraovat neistoty a pevst je do vodnho
roztoku a usnaduje rovnomrn rozptlen stic v roztoku.

Rozdlen tenzid :
I. Ionogenn tenzidy

17

 tyto tenzidy se vodnm prosted rozpadaj na ionty (aniony, kationy,

amfiony)
a) anionaktivn tenzidy
Tyto tenzidy jsou nejvce vyrbnou skupinou tenzid, protoe jsou
hlavn slokou pracch, istcch a mycch prostedk - mezi
nejznmj pat mdla, sulfty, sulfonany. Dle tvo zklad pro
vrobu ampn, tekutch mdel, sprchovch ampn a
koupelovch pn.
b) kationaktivn tenzidy
Pouvaj se asto v desinfeknch ppravcch (nap. Ajatin,
Septonex). Dle jsou soust deodorant, avivnch ppravk,
kondicionr a lak.
c) amfolytick tenzidy
Podle pH roztok se tyto tenzidy chovaj jako anionaktivn nebo
kationaktivn tenzidy. Mezi nejznmj skupinu pat tzv. betainy ty
se pouvaj v jemnch pracch prostedcch, amponech, do
koupelovch psad a tekutch mdel.
II. Neionogenn tenzidy
velmi vznamn skupina tenzid v kosmetice
jsou mlo drdiv a vtinou nereaguj s ostatnmi slokami
ppravku
jsou zastoupeny tm ve vech KP
Pozn. - nejstarm pouvanm tenzidem bylo mdlo, pozdji se zaal
vyuvat lanolin a cholesterol.
2.1.5. Vodkov vazba (vodkov mstek)
Druh slab vazebn interakce mezi molekulami, ale me se uplatnit i v
rmci dvou st jedn molekuly. Je silnj ne vtina ostatnch
mezimolekulrnch sil, ale je podstatn slab (asi 10x) ne iontov nebo
kovalentn vazba. Vodkov vazby vznikaj mezi atomem vodku a
nevazebnm elektronovm prem siln elektronegativnho atomu - jako
jsou fluor, kyslk a dusk. Jedin tyto ti prvky jsou schopn v dostaten
me oderpat elektronovou hustotu od atomu vodku. Vodkov vazba
zpsobuje zvten mezimolekulrnch pitalivch sil, co siln ovlivn
fyzikln-chemick vlastnosti systmu (teplotu varu a tn, hustotu,
viskozitu, (vechny se zvyuj) atd.). Vodkov mstky vytvej sloit
struktury obsahujc nkolik destek a nkolik destek tisc molekul vody
dky kterm m voda teplotu varu 100 C.

18

Obr.5 a 6 Vodkov vazby

2.1.6. Povrchov napt
Efekt, pi kterm se povrch kapalin chov jako elastick flie. Kapalina
se sna doshnout stavu s co mon nejmen energi. m vt je
povrchov napt, tm kulatj je kapika tto kapaliny. Povrch
kapaliny se tedy chov tak, jako by byl tvoen velmi tenkou prunou
vrstvou, kter se sna sthnout povrch kapaliny, aby ml pi danm
objemu co nejmen plochu. Pokud by na kapalinu nepsobily vnj sly,
mla by kulov tvar, protoe koule m ze vech tles stejnho objemu
nejmen povrch. Pi psoben vnjch sil je situace ponkud sloitj.
Vdy se vak voln povrch kapaliny sna snit velikost celkovho
povrchu na co mon nejmen monou mru. Jsou-li vnj sly velmi
mal proti silm povrchovho napt, bude se kapalina snait zaujmout
piblin kulov tvar. To se dje nap. u drobnch kapiek tvocch mlhu
apod.

Obr.7 Kapky vody

vody na pe

Obr.8 Mince na hldin

Obr.9 Kapky

2.1.7. Viskozita
Veliina charakterizujc vnitn ten a zvis pedevm na pitalivch
silch mezi sticemi. Vlivem pitalivch sil kladou molekuly kapaliny
odpor proti pemsovn. Kapaliny s vt pitalivou silou maj vt
viskozitu, vt viskozita znamen vt brdn pohybu kapaliny nebo
tles v kapalin. Viskozita narst s poklesem teploty (studen a tepl
med).

19

Obr.10 Viskozita medu

Obr.11

Viskozita

oleje
2.1.8. Difze
Proces rozptylovn se stic v prostoru. Veker ltky maj tendenci
pechzet z prosted o vy koncentrac do prosted s ni
koncentrac. Pirozenou vlastnost ltek je, e pokud se jej stice
mohou pohybovat, tak se rozptyluj do celho prostoru, kterho mohou
doshnout a postupn ve vech jeho stech vyrovnaj svou koncentraci
- kme, e ltky difunduj. Pklad sklenice s horkou vodou a sek aje.

2.1.9. Osmotick tlak

Tlak toku rozpoutdla pronikajcho pes semipermeabiln polopropustnou membrnu do roztoku, ve kterm je vy koncentrace
rozputnch molekul nebo iont. Tato veliina je zvisl na teplot a
koncentraci roztoku. Rozpoutdlo m tendenci pronikat pes
polopropustn membrny do mst, kde je koncentrace osmoticky
aktivnch ltek vy, a edit je. Ve vsledku jsou tedy roztoky na obou
stranch membrny stejn koncentrovan. Osmotick tlak je jedna ze
zkladnch sil, kter ovlivuj iv buky, protoe cytoplazmatick
membrna je polopropustn.

20

Otzky a koly
1. Charakterizujte vodkovou vazbu a
sloueninch uvanch v kosmetice.

uvete

jej

vznam

ve

2. Nakreslete osu pH, podrobn ji popite a do osy zakreslete alespo 4

kosmetick ppravky s ohledem na jejich pH.

3. Charakterizujte kosmetick ppravek a uvete rozdly mezi KP a

dermatologickm ppravkem.

4. Vyber sprvnou odpov:

a) ltky polrn maj:
1. kladn nboj
2. zporn nboj
21

b)

c)

d)

e)

3. jsou elektricky neutrln

mezi elektronegativn prvky nepat :
1. fluor
2. vodk
3. dusk
viskozitu:
1. charakterizuje vnj ten
2. brdn jednotlivch molekul ve ltce
3. zvyuje pokles teploty
vodkov vazba:
1. je slab nevazebn interakce
2. je silnj ne iontov vazba
3. je slab ne kovalentn vazba
osmotick tlak
1. ovlivuje iv buky
2. zpsobuje pechod rozpoutdla do mst o ni koncentraci
3. zpsobuje pechod rozpoutdla do mst o vy koncentraci

3. Kosmetick suroviny
Zdrojem kosmetickch surovin byla od pradvna proda, kter
poskytovala nap. tuky, oleje, barviva a vonn ltky. Tyto zkladn
suroviny se pouvaly nejdve samostatn, pozdji slouily k vrob
kosmetickch ppravk. S rozvojem chemie pibvala a stle roste ada
novch surovin syntetickho pvodu. Zdrojem tchto surovin je
pedevm organick chemie, vda zabvajc se pedevm
sloueninami uhlku, kter je schopen na sebe vzat adu prvk.
Kosmetick ppravky by se mly co nejvce podobat pirozenmu
konmu filmu a nemly nikdy vyvolat negativn reakci na ki.

3.1 Aplikan formy kosmetickch ppravk

Kosmetick ppravky pedstavuj velk poet druh, kter definuje
hygienick smrnice ministerstva zdravotnictv SR .36/1970:

jde o vrobky, kter slou k pi o tlo a tlesnou hygienu

efekty tto pe mohou bt okamit (len, barven, itn) nebo
mohou bt charakterizovny jako preventivn (oeten, pstn),
poppad me bt efekt kombinovan (p.ochrana ke proti UV
zen ppravky na opalovn)
kosmetick ppravky smj psobit pouze mstn, nesmj
ovlivovat celkov stav organismu a jsou ureny pouze k pi o
zdravou ki

22

Konen forma a vlastnosti kosmetickho ppravku zvis na pouitch

surovinch a technologickm zpracovn. O druhu aplikan formy
rozhoduje:

typ ppravku

cl aplikace

druh ltek pouitch v receptue

Kosmetick prostedky ( 25 ods. 2 Zkona . 258/2000 Sb.) jsou z
hlediska chemickho sms dvou a vce ltek (nap. suspenze, emulze,
pny).
Vtina KP jsou smsi ltek prodnho nebo syntetickho pvodu.
Rozeznvme dva zkladn typy sms: homogenn a heterogenn.
Smsi

Homogenn
- prav roztoky
neprav

Heterogenn
-1) jemn disperzn soustavy
(koloidn) roztoky
-2) hrub disperzn soustavy
(emulze,
gely, suspenze, aerosoly,
pny)

Vechny kosmetick ppravky jsou ve form disperznch soustav.

Disperzn soustavy jsou smsi tvoen drobnmi stekami
(dispergovanou fz), kter jsou rozptlen nap. v plynu, kapalin nebo
pevn ltce (v disperznm prosted).

Disperzn soustavy dlme podle velikosti dispergovanch stic:

Molekulrn (analytick) disperze =
prav roztoky
Jemn disperzn soustavy = koloidn
roztoky

23

stice < 1 nm
stice 1-500
nm

Hrub disperzn soustavy

stice > 500

nm

3.1.1. Homogenn smsi (stejnorod) prav roztoky

Jsou to smsi ltek tvoen rozputnou ltkou (je ji mn)
a
rozpoutdlem (je ho vce)
stice (rozputn ltka) jsou v roztoku dokonale rozptleny, proto
nejsou viditeln ani okem ani mikroskopem.
Velikost rozputnch stic je men ne 1nm (1.10-9 m).
Rozpoutdlem v kosmetickch ppravcch me bt :
a) voda - p.pleov vody bez alkoholu, pleov tonika
b) alkohol - nejastji lh - p.pleov vody s alkoholem, parfmy
c) olej - masn ppravky, dtsk olejky
3.1.2. Heterogenn smsi
3.1.2.1. Jemn disperzn soustavy (neboli koloidn i neprav
roztoky)
Tvo pechod mezi homogenn sms a hrubou disperz. Velikost
rozptlench stic je v rozmez 1-500nm.
Dispergovan stice tvo shluky, kter nelze pozorovat bnm
mikroskopem, je nutn pout ultramikroskop. Tyto koloidy vznikaj nap.
rozputnm makromolekulrnch ltek (p.blkovin, polysacharid).
Koloidn stice zpsobuj rozptyl svtla. Pokud koloidnm roztokem
prochz paprsek svtla, pak lze pozorovat jeho drhu. Je to tent jev,
jak meme pozorovat nap. pi prchodu slunenho zen drou v
mracch nebo pi rozsvcen pednch svtel auta v mlze.

Obr. 12 Roptyl svtla v koloidnm roztoku

V kosmetickch
konzistence.

ppravcch

jsou

asto

vyuvny

k prav

jejich

3.1.2.2. Hrub disperzn soustavy

Velikost rozptlench stic je vt ne 500nm. Mezi hrub disperzn
soustavy adme:

Emulze

Suspenze
24

Gely
Pny
Aerosoly

EMULZE
Disperzn soustava, kter je tvoena vzjemn nemsitelnmi
kapalinami, kde jednou fz je voda, druhou olej (tuk).
Zkladn vlastnost emulze je, e po urit dob se od sebe ob fze
oddl. Aby k tomuto jevu nedochzelo pli rychle, pouvaj se ke
stabilizaci povrchov aktivn ltky (tenzidy = emulgtory), kter se
shromauj na rozhrann obou fz, kde vytvej vrstvu sniujc
povrchov napt. Typy emulz :
1) olej ve vod - o/v
Disperznm prostedm je voda, dispergovanou fz je olej (tuk). Tento
typ emulze je zkladem hydrofilnch (hydratanch) krm, kter jsou
dobe pijmny pokokou, jsou dobe roztrateln, psob lehce,
chladiv a nemastn.
Jejich hlavn nevhodou je monost vysychn vodn fze a vce se kaz
(snadno podlhaj psoben bakteri a plsn).

2) voda v oleji v/o

Disperznm prostedm je olej (tuk) a dispergovanou fz jsou kapiky
vody. Emulzi tohoto typu tvo tak kon film. Ppravky maj ochrann
charakter, dobe chrn ki, zadruj v n vlhkost.
Vodn fze je chrnna proti odpaovn, proto tyto ppravky
nevysychaj. Jejich nevhodou je, e obsahuj vce tuku, proto snadnji
podlhaj procesu luknut. Pouvaj se jako opalovac, masn
ppravky a jako mastn krmy.
3) smen emulze - v/o/v, o/v/o
V kapkch dispergovan fze jsou men kapiky fze opanho typu,
kter me, ale nemus bt toton s disperznm prostedm. V
kosmetice se tento typ emulz vyuv velmi zdka hlavn vyuit je
v automobilovm a strojrenskm prmyslu.

25

Faktory, kter ovlivuj stabilitu emulz

teplota mus bt dodrovna stanoven teplota pro skladovn
pH s piblinou hodnotou pH konho filmu
stupe dispergace (velikost rozptlench stic) m jsou
rozptlen stice men, tm je emulze stabilnj
pouit emulgtor hydrofiln, lipofiln (v zvislosti na typu emulze)
mikrobiln istota
SUSPENZE
stice tto disperzn soustavy lze pozorovat opticky (mikroskopem).
Pipravuj se rozptlenm tuh (pevn) ltky v kapalin. Znan st
ppravk v dekorativn kosmetice jsou suspenze s rznm obsahem
tuh sloky. Disperznm prostedm jsou u vtiny kosmetickch
ppravk emulze. Nap. asenky, make-up, rtnky.

GELY
Disperzn soustavy tvoc hranic mezi koloidy a hrubmi disperzemi.
Dispergovan stice vytv v disperznm prosted sovitou strukturu,
kter zpevuje celou disperzn soustavu. Tuhost a tekutost gelu zvis na
obsahu tlotvornch stic a na teplot. Pprava gelu je mon dvojm
zpsobem:
rozputnm tlotvornch ltek ve vod
- pi dostaten
koncentraci tchto ltek a zven teplot dochz po nslednm
ochlazen k elatinizaci (rosolovatn) p. vaen marmeldy
nabobtnn tlotvorn ltky v rozpoutdle - nap.gumov medvdek

26

Gely se pouvaj do ppravk k oeten rukou, po holen, jako vlasov

fixtory. V kosmetickch ppravcch nejastji jako sprchov gely,
gelov masky.
PNY
Soustava, kde disperznm prostedm je kapalina a dispergovanou
ltkou je plyn. Vznik pny je mon bu mechanicky vhnnm plynu
do kapaliny nebo pomoc hnacho plynu (v tlakovch ndobch), kdy se
rozputn hnac plyn dky nzkmu bodu varu okamit odpauje a
zvtuje objem za vzniku bublinek, kter vytvej pnu. Ve form pny
se pouv vtina istcch ppravk nap. mdla, ampny.
AEROSOLY
Disperzn soustavy pevnch ltek, nebo kapalin rozptlench v plynu.
Rozeznvme 3 zkladn typy:

dm pevn ltka rozptlen v plynu

mlha kapalina rozptlen v plynu

kou pevn ltka a kapalina rozptlen v plynu

V kosmetice se vyuv pedevm mlha (ppravky na tomto zklad
jsou deodoranty, parfmy, laky na vlasy). Disperznm prostedm je
vzduch nebo hnac plyn (dve freony dnes kapaln uhlovodky),
rozptlenmi stekami je voda.

Otzky a koly
1. Vysvtlete pojem neprav roztok, charakterizujte ho a napite
alespo 2 pklady tohoto roztoku.

27

2. Jakmi zpsoby lze pipravit gel, napite vyuit tto aplikan formy.

3. Vysvtlete jakm zpsobem me vzniknout pna a jak pouit m

tato aplikan forma.

4. Charakterizujte prav roztok a uvete alespo 3 pklady pravch

roztok.

5. U nsledujcch ppravk urete o jakou aplikan formu

kosmetickho ppravku se jedn (a napite dvod) :
a.
b.
c.
d.
e.

3.2.

rtnka
pleov maska s rozemletmi oky
masn krm
lak na vlasy
on stny

Voda

Zkladn a nejdleitj kosmetick surovina. Podmnkou jejho pouit

je jej hygienick nezvadnost. Pro nkter ely (pprava pleovch
masek) je vhodn vodu zmkit pevaenm, tm se z vody tak vypud
rozputn plyny a voda se zbav ppadnch bakteri.
Pro vrobu KP ve velkm a pro nkter speciln ely je zapoteb vody
do t mry ist, e neobsahuje dn rozputn ltky a jen nepatrn
mnostv bakteri. Takovou vodu meme pipravit :

28

 destilac
Tato metoda poskytuje vodu dobr kvality, ale jej nevhodou je velk
energetick nronost a velk spoteba chladc vody.
Schma destilan aparatury
1. Zdroj tepla
2. Destilan baka
3. Spojovac trubice
4. Teplomr
5. Chladi
6. Vtok chladic vody
7. Vtok chladic vody
8. Baka s destiltem
9. Odvod k vvv (pi d.za snenho tlaku)
10. Alon

demineralizac
Pprava ist vody se provd pomoc
iontomni, co jsou syntetick pryskyice, kter mn kationy
rozputnch sol (nap. Mg2+, Ca2+) za kation H3O+ nebo aniony
rozputnch slouenin (nap. CO32-, HCO3-) za anion OH-. Touto metodou
tak zskme vodu neobsahujc minerln ltky.
reverzn osmzou
Tato metoda vyuv vlastnosti polopropustnch membrn, kter
propoutj pouze molekuly vody a tm se odstran molekuly
rozputnch ltek a ppadn bakterie.

3.3. Suroviny z ropy

Tyto ltky pat mezi uhlovodkov sloueniny, tzn. skldaj se pouze z
uhlku a vodku. Jejich fyzikln vlastnosti zvis na mnostv a
uspodn atom uhlku a vodku. Mezi suroviny z ropy adme:

tuh parafn

tekut parafn

vazelna

uml vazelna

29

cerezin
ozokerit

Vechny tyto suroviny se zskvaj z nafty, kter se zskv z ropy. Jsou

to smsi rznch, ale velmi podobnch uhlovodk.
Vhody:
chemicky stabiln neluknou, neoxiduj, nen nutn pidvat
konzervan ltky
snadno zpracovateln
levn
snadno msiteln s ostatnmi slokami ppravku
nedrdiv jsou dobe snenliv pro kad typ pleti (i
novorozence)
Nevhody :
nerozpustn ve vod
nesluiteln s pokokou nepronikaj do pokoky a nemohou
psobit do hloubky
vytv na pokoce nepropustn film, take pokoka neme dchat
(musme pout emulgtory)
3.3.1. Tuh parafn (parafinum durum)
Pevn, bl, voskovit ltka, m krystalickou strukturu. Je nerozpustn
ve vod, rozpout se v organickch, nepolrnch rozpoutdlech
(benznu, etheru, chloroformu.) a dle v minerlnch olejch. Jeho
teplota tn 50-65 C.
Pouv se:
na parafnov zbaly na ruce (zmkuje, prokrvuje, pi bolesti klub,
revmatismu)
k pprav parafnov masky (nelp na pokoce, slou k napaovn
pleti)
soust epilanch vosk
k prav konzistence (tuhost, tekutost) olejov bze emulz
bv soust tyinek na rty
3.3.2. Tekut parafn (oleum parafini) - parafnov olej
Prhledn, olejovit tekutina, bez chuti a zpachu, bezbarv. Je
nerozpustn ve vod, rozpustn v organickch rozpoutdlech. Pro
kosmetick ely se pouv dokonale ist, protoe jakkoliv neistoty
by drdily pokoku. patn pronik do pokoky, proto se pouv do
ppravk, kter nemaj pronikat do ke (masn krmy, oleje). M
schopnost zvlovat krmy, kter jsou pot roztratelnj.
Pouv se:
vroba krm, masnch ppravk maj dobrou skluznost
vroba olej do koupele
dekorativn kosmetika lidla

30

 vlasov oleje
opalovac ppravky
hydrofiln oleje
3.3.3. Vazelna
Sms tuhch a tekutch uhlovodk. V tenk vrstv je prhledn, bez
chuti a zpachu, taje pi teplot lidskho tla 35- 40C. Vazelna je
nerozpustn ve vod, mlo v lihu, rozpustn hlavn v etheru,
chloroformu, benznu a olejch. Do pokoky pronik jen nepatrn, na
pokoce vytv pevn, neprodyn film. Je schopna pojmout jen velmi
mlo vody (tento nedostatek se d odstranit pouitm vhodnho
vodnho emulgtoru). Rozeznvme 2 zkladn typy lutou a blou.
3.3.3.1. vazelna lut (vaselinum flavum) zkladn typ
Pouv se spe k technickm elm. Blenm lut vazelny, tedy dal
rafinac se z n stv vazelna bl.
3.3.3.2. vazelna bl (vaselinum album) itn a blen forma
Pouv se do krmovch zklad a krm, kter psob povrchov nap.
ochrann krmy proti inkm UV zen, krmy pi prci v drdivch
prostedch (indulona). Je soust rtnek, lidel. Jej hlavn nevhoda je
patn smvn z pokoky.
3.3.4. Uml vazelna (parafinum mast)
Sms pevnch a tekutch uhlovodk (tekut parafn + cerezin +
ozokerit).
Je zrnit a mlo viskzn (viskozita = vazkost mra vnitnho ten
v kapalin). Viskzn kapaliny teou pomalu a kladou odpor pi mchn
(med a olej za nzkch teplot) viskozita vtinou kles se vzrstem
teploty (zaht nebo chladn olej (med)) viz obr.10 a 11.
Pouv se hlavn na mase velkou vhodou je jej mal viskozita,
kter zpsobuje, e vazelna nelp na pokoce a masrujc ruce mohou
klouzat po pokoce.
3.3.5. Cerezin
M podobn sloen a vzhled jako tuh parafn, ale m vy teplotu tn
a psob jako beztvar hmota (amorfn). Je mk, plastitj a
lepkavj ne tuh parafn. Pouv se do emulz, stejn jako tuh
parafn, dle ve smsi s parafnovm olejem a k pprav uml vazelny.
3.3.6. Ozokerit
Sms vych uhlovodk. Bl a ern minerl voskovitho vzhledu.
Pouv se k vrob izolanch, letcch a tmelcch hmot. V kosmetice
se pouv k vrob uml vazelny.

31

Otzky a koly
1. Charakterizujte suroviny z ropy a uvete jejich vhody a nevhody.

2. Vysvtlete pojem destilace, nakreslete a popite destilan aparaturu.

3. Uvete sloen uml vazelny a jak je jej vyuit?

4. Jak rozliujeme (dlme) vazelnu, k emu se pouv a jak m

vlastnosti.

32

3.4. Lipidy
Ltky organick, vyskytujc se v iv hmot. Jsou ve vod nerozpustn a
rozpustn v organickch rozpoutdlech (ether, chloroform). Z
chemickho hlediska jsou to estery vych mastnch kyselin a alkoholu.
V organismu tvo zsobrnu energie, ochranu organismu ped ztrtou
tepla a ochranu nkterch orgn ped mechanickm pokozenm, jsou
soust pirozenho konho filmu.
Esterifikace
Reakce mezi karboxylovou kyselinou a alkoholem, pi kter vznik ester
a voda.

dlen :
a) dle pvodu
1) rostlinn
2) ivoin
3) hydrogenovan a polysyntetick
b) dle skupenstv
1) tuh (pevn) pevauj zde nasycen mastn kyseliny
2) tekut (oleje) pevauj kyseliny nenasycen
c) dle chemickho hlediska
1) jednoduch
a. glyceridy (mastn kyseliny jsou vzny na glycerol)
b. vosky (MKK vzny na vy jednosytn alkoholy)
2) sloen
a. glykolipidy (lipid+ sacharid)
b. fosfolipidy (lipid + kyselina fosforen)
c. lipoproteiny (lipid + protein)
d. sfingolipidy (lipid vzn na sfingosin)
e. lecitiny (lipid + kyselina glycerolfosforen + cholin)
3) izoprenoidy
a. steroidy
b. karotenoidy
c. terpenoidy
Mastn kyseliny
33

Jsou karboxylov kyseliny s charakteristickou skupinou COOH. Maj

obvykle sud poet atom uhlku a rovn etzec. Navzjem se od sebe
li dlkou a charakterem uhlovodkovho etzce, stupnm
nenasycenosti.
dlen :
a) nasycen mastn kyseliny
Jsou chemicky stl, mn se jen pi dlouhodobm zhevu. V prod se
v lipidech mastn nasycen kyseliny vyskytuj se 4-30 atomy uhlku.
V ki se nachzej karboxylov kyseliny se 4-22 atomy uhlku. Mezi
nejdleitj nasycen mastn kyseliny pat:
nzev
1. kyselina mseln

poet atom C ve vzorci

C4

2. kyselina kapronov

C6

3. kyselina laurov

C12

4. kyselina myristov

C14

5. kyselina palmitov

C16

6. kyselina stearov

C18

Kyseliny se 4-12C se nachzej v mlnm tuku. Kyselina palmitov je

soust lidskho tuku, fosfolipid. Kyselina laurov je soust
palmovch semen, a bv slokou levnch drdivch mdel.
b) nenasycen mastn kyseliny
Rozdlujeme dle potu ptomnch dvojnch vazeb v molekule. Kyseliny
s trojnmi vazbami se v lipidech nevyskytuj. Nejastji se vyskytuj s 18
atomy C.
1) monoenov mastn kyseliny
Obsahuj jednu dvojnou vazbu. Na vzduchu jsou reaktivn a
samovoln oxiduj. Nejrozenj je kyselina olejov (C18) je
nejhojnj kyselinou ve vtin lipid. Kyselina erukov (C22
v epce a hoici), ricinolejov soust ricinovho oleje.
2) polyenov mastn kyseliny
Obsahuj dv nebo vce dvojnch vazeb. astn se vstavby
membrn konch bunk. Nejvznamnj jsou : kyselina linolov 2
dvojn vazby, kyselina linolenov 3, kyselina arachidonov 4.
Zvltn postaven mezi tmito kyselinami maj tzv. esenciln mastn
kyseliny, tlo je nedovede vytvoit mus se dodvat potravou.

34

3.4.1. Glyceridy (triacylglyceroly)

Jednoduch lipidy, ve kterch jsou vzny mastn karboxylov kyseliny
s alkoholem glycerolem ve form esteru.

Smsi glycerid vytv tuky a oleje. Skupenstv lipid zvis na obsahu

mastnch karboxylovch kyselin.
Nasycen MKK jsou pevn obsaeny v pevnch lipidech tucch a
nenasycen MKK jsou pevn obsaeny v kapalnch lipidech olejch.

35

3.4.1.1. Rostlinn lipidy = oleje

Obsahuj pevn nenasycen karboxylov kyseliny, jsou kapaln,
vjimku tvo nap. kakaov mslo.
Jejich zkladem jsou triacylglyceroly tvoen glycerolem, na kter jsou
vzny pevn nenasycen MKK. Psobenm tepla, svtla, vzdunm
kyslkem a mikroorganism luknou (= oxiduj), vznikaj pitom ni
aldehydy a ni mastn kyseliny nap. kyselina mseln, kter zpsobuj
nepjemn zpach.
U rostlin slou oleje jako zsobn ltky, kter jsou potebn pro
zabezpeen vvoje nov rostliny ped zakoennm, proto se nachzej
pedevm v semenech a plodech. Zskvaj se lisovnm za tepla nebo
za studena, nebo extrakc do organickch rozpoutdel. Nejkvalitnj
oleje se zskvaj lisovnm za studena. Oleje, kter se vyrbj extrakc
do horkho rozpoutdla jsou nejmn kvalitn, protoe obsahuj velk
mnostv cizorodch ltek.
Pehled rostlinnch olej
Olivov olej
Zskv se lisovnm oliv a pat k nejstlejm olejm. Pronik ze vech
nejlpe do pokoky. M slab naloutlou barvu s ndechem zelen. Pi
pouit vhodnho antioxidantu se pouv do :
mastnch a olejovitch krm
istcch emulz
koupelovch olej
pleovch masek a vod
k masm such pokoky
k pprav olejovch vtak z livch
rostlin

Obr.13
Olivov
olej
Slunenicov olej
Zskv se ze semene slunenice, jeho vlastnosti jsou
podobn olivovmu oleji, ale je mn stl a rychleji
se kaz. M svtle lutou barvu, intenzivn von po slunenici a je
dostupnj ne olivov olej. Pouv se k pprav :
Obr.14 Podzemnice olejn

masnch emulz
koupelovch olej
pprav krm

36

Aradov olej
Zskv se lisovnm semen podzemnice olejn. Obsahuje a 80%
nenasycen kyseliny linolov. Je vak nutn pidvat antioxidan ltky,
aby byl olej dostaten stabiln. Zpsobuje rychlej zhojen drobnch
konch zrann. Pouv se :
jako zklad regeneranch krm (psob proti vrskm)
jako vlasov regenertor
irok vyuit m i v potravinstv
Sojov olej
Zskv se lisovnm semen sji. M naoranovlou
barvu, nem moc pjemnou vni (nutnost jejho
pekryt). Je to velmi kvalitn olej, kter obsahuje a
90% nenasycench mastnch kyselin, sojov lecithin
(= fosfolipid, kter je soust bunnch membrn
lidskho
tla,
pouv
se
jako
emulgtor
v potravinstv i v kosmetice). Dle obsahuje vitamn
E, provitamn A. Dobe se vstebv a pouv se :

pro vrobu kvalitnch krm, mlk a koupelovch

olej

Obr.15 Sojov olej

Obr.16
Mandle
Mandlov olej
Zskv se lisovnm mandl. M naloutlou barvu. Je bez chuti a
zpachu. Jeden z nejcennjch olej, ale je velmi drah (pouze
z dovozu). Velmi dobe se vstebv. Pouv se:
k pprav vivnch nonch krm
v dtsk kosmetice
do ppravk pro velmi suchou a citlivou ple (m schopnost dobe
promaovat a zvlovat pokoku)
Obr.17 Sezamov semnka
Sezamov olej
Zskv se ze semen sezamu indickho (dovoz). M
svtle lutou barvu a nasldlou vni.

37

Pat k nejstlejm olejm, protoe obsahuje prodn antioxidan ltky.

Dle obsahuje lecitin, kter m emulgan schopnost. Dobe se
vstebv. Psob pzniv na len konch chorob, m regeneran
inky. Pouv se :

pi vrob kvalitnch mdel, pleovch mlk,krm, ampn a

specilnch vlasovch zmkovadel
v arabskm a indickm svt v litelstv

Ricinov olej
Zskv se lisovnm semen skoce obecnho (roste
v subtropech). Je bez vn, m naloutlou barvu a je
znan viskzn. M siln projmav inek (pro
lkask ely se prodv itn v mnostv 15-30 g
jako projmadlo). Pouv se do :

pleovch a vlasovch vod

lak na vlasy, vod po holen
tonika na vlasy, asy a obo
v nehtov kosmetice
k vrob lidel
Obr.18 Skoec
obecn

Obr. 19 Klkov olej

Klkov olej
Zskv se ze semen kukuice set nebo lisovnm
peninch klk. Obsahuje v tuku rozpustn
vitamny A,E, kter pat mezi prodn antioxidanty.
Pouv se:
jako antioxidan psada
do vivnch a regeneranch krm
ppravk pro citlivou ple
Kakaov olej (mslo)
Zskv se lisovnm kakaovch semen. ad se do
skupiny pevnch rostlinnch olej. M smetanovou
a svtle naloutlou barvu, von po okold a jeho
teplota tn je 35C.
Obr.20 Kakaov boby
Pouv se do :
masnch ppravk
krm pro citlivou ple
vhodn do lidel
38

k vrob kvalitnch rtnek

ve farmacii se pouv k vrob pk
v potravinstv k vrob okoldy
Avokdov olej
Zskv se lisovnm duiny avokda, obsahuje
vit. A, D, E. Sn ho vechny typy pleti krom
mastn. Pouv se na znienou, podrdnou
a suchou ki. Je soust :

Obr.21 Avokdo a avokdov olej

koupelovch olej
mastnch krm
luxusnch toaletnch mdel

Lnn olej
Zskv se ze semen lnu setho, m tmav lutou
barvu, nevon. Obsahuje komplex ltek, kter se
oznauj jako vitamn F. Na povrchu pokoky vytv
ochrann stejnomrn tenk a pevn film. Hoj
spleniny, vyrky, lupenku a jin kon onemocnn
(p. atopick ekzm).
Obr. 22
Lnn
olej
Obr. 23 Plody palmy
Palmov olej
Izoluje se z dunat sti plodu palmy, kter roste
v Malajsii. Obsahuje velk mnostv kyseliny
palmitov. V jde oechu tto palmy je vysok
obsah kyseliny laurov. Pouv se k vrob:
mdel
laurylalkoholu, kter se pouv k vrob tekutch mdel a
emulgtor
ve farmaceutickm prmyslu
Olej ze semen ernho rybzu
Obsahuje kyselinu linolovou, olejovou a linoleovou, kter m pzniv
vliv na elasticitu ke. Hraje dleitou lohu v imunitnm
systmu a pi sren krve. Pouv se :

ve vlasov kosmetice dt
do ppravk pro velmi citlivou ple

39

Pupalkov olej
Extrahuje se ze stonku a list pupalky, pouvali ho ji indint litel.
Extrakt ze semen pupalky obsahuje velk mnostv kyseliny linolenov.
Pouv se do ppravk pro suchou a pecitlivlou ple.
Olej z pecek vinn rvy
Obr.24
Pupalka dvoulet
M lutou a lutohndou barvu. Pouv se k vrob jemnch mdel,
regeneranch a masnch ppravk.

3.4.1.2. ivoin tuky

Jsou zsobn ltkou a zdrojem vitamn, maj vliv na termoregulaci
organismu a vytv ochranu orgn ped mechanickm pokozenm.
Uloen tuk je odlin u rznch ivoinch druh, ale tak u pohlav
tho druhu. ivoin lipidy jsou v kosmetice vyuvny mn ne
rostlinn oleje, protoe vtinou zapchaj a jsou mlo odoln proti
luknut.
Obr.25 Kapsle s rybm
tukem
Ryb tuk
Zskv se z jater nkterch druh ryb. Je znm
hlavn v lkastv, protoe se dve pouval jako
posilujc lk. Obsahuje velk mnostv vitamnu A a
D avak nepjemn zapch, proto se nehod
k irmu pouit v kosmetickch ppravcch. Nkdy
se pouv do masek, nebo krm prv pro vysok
obsah vitamn.
Norkov olej
Zskv se z norka, obsahuje vitamn E a F (velk mnostv kyseliny
linolov). M hojiv, hydratan, zmkujc a zjemujc inek. Pouv
se:

na vrsky kolem o
je soust nonch krm, masnch olej

Vepov sdlo
Pro kosmetick ely se zskv tavenm pi teplot 80-100C
v nesolen form. Pat mezi zkladn kosmetick suroviny, kter se
pouvaj po stalet. Hlavn vhodou sdla je, e ho ke velmi dobe
sn, je nedrdiv, vhodn k promatn such pleti. M vak
charakteristick zpach, je nepjemn na omak a snadno oxidovateln
(lukne). Tvo zklad mdel a mast.

40

Hovz lj
Slou jako jedna ze zkladnch surovin pro vrobu
toaletnch mdel, k vrob holcch mdel. Nkter
jeho sloueniny slou pro vrobu psad do pracch
ppravk. V nkterch zemch je jeho pouit
omezeno z dvod nemoci lench krav.
Obr.26 Mdlo
3.4.1.3. Hydrogenovan a polysyntetick tuky
Prodn tuky podlhaj po urit dob procesu = luknut; tedy vlivem
svtla, tepla, vody, kovovch iont dojde ke zmn a sloen, take tuk
je nepouiteln. Tento problm lze eit 2 zpsoby :
a) hydrogenace
Dvojn vazby nenasycench mastnch kyselin se nasyt vodkem a
vznikaj hydrogenovan = ztuen tuky, kter jsou pak mn nchyln
ke luknut
b) pprava polysyntetickch tuk
Tyto tuky maj vt schopnost vzat vodu
3.4.2. Vosky
Jsou estery vych mastnch karboxylovch kyselin a vych alkohol
(s vce jak 16 atomy C, nap. cerylalkohol). adme je mezi jednoduch
lipidy, ale nepodlhaj luknut (jsou chemicky stabiln). Za normln
teploty jsou tuh ltky a v prod vytvej povrchovou ochrannou
vrstvu (nap. u nkterch rostlin). Ltky voskovitho charakteru jsou
soust konho filmu, take v kosmetice slou podobn jako tuky a
oleje. Maj emulgan schopnost a tak umouj pronikn biologicky
aktivnch ltek do ke. Chrn pokoku ped chemickmi kodlivinami a
negativnmi vlivy vnjho prosted.
Pouit vosk :

upravuj fyzikln vlastnosti kosmetickch ppravk (hustota,

propustnost pokokou, viskozita nebo pilnavost k pokoce)

3.4.2.1. Rostlinn vosky

Zskvaj se pevn z tropickch rostlin, kde tvo ochrann povrchy na
listech, semenech a plodech rostlin. Pouvaj se mn ikdy maj
neomezenou trvanlivost (neluknou).
Obr.27 Karnaubsk vosk
Karnaubsk vosk
Nachz se na listech jihoamerick palmy, kde
tvo a 0,5 cm vrstvu na povrchu listu. Je

41

velmi tvrd a lmav. M lutou, blou, edou a zelenou barvu a jeho

teplota tn je zhruba 82C. Pouv se :

v kosmetice do drahch rtnek, ppadn do dekorativn kosmetiky

v potravinstv do okoldy, vkaek, povrchov prava
cukrovinek
ve farmaceutickm prmyslu na vrobu potahovch tablet
dle na vrobu letcch ppravk na auta

Kandeliov vosk
Zskv se z list a mladch vhonk mexick rostliny. Jeho teplota tn
je asi 67C. Pouv se jako vosk karnaubsk a tak do opalovacch
ppravk, mdel a emulz.
Jojobov vosk
Plod jojoby
Tekut vosk, proto je asto patn azen mezi oleje.
Zskv se ze semen polopoutn rostliny. Zmkuje
pokoku a zlepuje jej prunost. Chrn a zkliduje
pokoku, podporuje jej hojen. Nelep se, pjemn von
a pi skladovn v chladu tuhne pi 6-7C. Pouv se:
jako psada do krm, koupelovch olej,
masnch ppravk, opalovacch ppravk
(zachycuje UV zen)

Obr.28

3.4.2.2. ivoin vosky

V kosmetice se asto vyuvaj, protoe se dobe vstebvaj do pokoky
a jsou nosii innch ltek.
Obr.29 Vel vosk
Vel vosk
Je produktem voskovch lz vely domc, zskv
se roztavenm przdnch plstv. pravou lutho
vosku se zsk vosk bl, jeho teplota tn je 60-65
C. Pjemn von po medu, je nedrdiv,
nerozpustn ve vod, rozpout se v olejch. Pat
k nejstarm kosmetickm surovinm. Na pokoce
vytv ochrann film. Pouv se:

ke zmn konzistence kosmetickch ppravk

do tyinek na rty, masnch ppravk, soust krm a masek
dve k vrob svek, letidel na parkety, jako impregnace na boty,
ochrann pracovn krmy

Lanolin
Zskv se z ov vlny. Je schopn pojmout velk mnostv
vody (a dvojnsobek sv hmotnosti). Svmi vlastnostmi je
velmi podobn lidskmu konmu filmu, proto se pouv

42

do ppravk, kter nahrazuj kon film. V krmu slou jako ochrann

barira ke
Pouv se:
do krm, pleovch mlk, opalovacch ppravk, lidel, tyinek na
rty
pidv se do ppravk pro pokozenou ki
slou jako zkladn ltka do dermatologickch ppravk
Vorvaovina (cetaceum)
Zskv se pi zpracovn vorvaovho oleje, kter se zskv
z nkterch druh vorva, uvolnnm z lebench dutin, z hbetnch
kost nebo vyvaenm tunho vorvaovho masa. Je to bl, pevn
hmota, kter pjemn von. Z dvodu ochrany prody se tento vosk
nahrazuje synteticky.

upravuje konzistenci ady ppravk (mastn krmy, tyinky na rty,

lidla, vlasov pomdy a brilantiny)

3.4.2.3. Syntetick vosky

Jsou umle vyroben a v kosmetice maj irok vyuit. Pouvaj se:

jako zmkujc sloka

rozpoutdlo pro dal ltky
ochrann vrstva konho filmu (do ochrannch krm)
emulgtory
zlepuj propustnost do spodnch vrstev pokoky bvaj soust
vivnch a regeneranch ppravk

Otzky a koly
1. Jak vlastnosti maj lipidy a jak je jejich vznam v organismu?

2. Jak dlme lipidy dle chemickho hlediska?

3. Co jsou mastn kyseliny a co o nich vte? Jmenujte zstupce

nasycench mastnch kyselin.

43

4. Napite obecnou rovnici vzniku tuku a jak tuto rovnici oznaujeme?

5. Charakterizujte avokdov a sojov olej.

6. Uvete zkladn pouit vepovho sdla a norkovho oleje.

7. Jak inky m jojobov vosk a lanolin.

3.5.

Alkoholy

Sloueniny, kter obsahuj v molekule charakteristickou skupinu OH.

Vznikaj nahrazenm vodku v molekule uhlovodku skupinou OH.

Rozdlen :
a) podle potu OH skupin
1. monofunkn - jednosytn
2. disfunkn - dvojsytn
3. polyfunkn - vcesytn

44

b) podle zpsobu navzn skupiny OH :

1. primrn
- skupina OH je vzna na uhlk, na kterm je vzn jeden
radikl a 2 vodky
- obecn vzorec : R - CH2 OH
2. sekundrn
- skupina OH je vzna na uhlk, na kterm jsou vzny 2
radikly a 1 atom vodku

obecn vzorec:

3. tercirn
- skupina OH je vzna na uhlk, na kterm jsou 3 radikly

obecn vzorec:

3.5.1. Alkoholy s nim potem uhlku

45

Ethanol, lh, ethylalkohol

Bezbarv jedovat kapalina charakteristick vn. M inky stahujc

(adstringentn) inky stahuje cvy a vypn pokoku; dezinfekn
inky nejlpe v koncentraci 50-60%; sniuje povrchov napt a tm
zvyuje istc schopnost; odmaujc a osvujc inky, kdy se lh
odpauje a tm ochlazuje okoln prosted. Pouit :
je soust vonnch ppravk (parfmy, toaletn vody, kolnsk
vody)
je soust pleovch a vlasovch vod

Glycerol (1,2,3 propantriol)

Hust bezbarv kapalina, nasldl chuti, v molekule m 3

charakteristick skupiny = trojsytn alkohol. Je soust vech tuk a
olej.
Je hydroskopick tzn. ve na sebe vodu v zvislosti na
koncentraci (psob jako hydratan sloka, ale ve vysokch
koncentracch vodu ki odebr). V ist form se nepouv, ed se
vodou a lihem v kadm pomru. Pouv se:

jako psada do krm na popraskan a hrub ruce m zjemujc

a zmkujc inky
je soust pleovch vod, ampn, gel, zubnch past, holcch
mdel

Propylenglykol (1,2- propandiol)

Dvojsytn alkohol, je to bezbarv kapalina, kter m hydratan
schopnosti. Pouv se:

jako extrakn inidlo v bylinn kosmetice

jako hydratan inidlo ppravk o/v

Sorbitol

46

Obsahuje 6 OH skupin, vyrb se z glukzy nebo se tak vyskytuje voln

v prod. M hydratan a emulgan schopnosti (vyrb se z nj
emulgtory). M irok vyuit jako potravinsk sladidlo (pro diabetiky)
a jako stabiliztor kosmetickch ppravk (p. E 122)
3.5.2. Alkoholy s vym potem uhlk
Jsou siln lipofiln (= msiteln s tuky) a maj dobr emulgan
schopnosti. Vtina z nich tvo zklad syntetickch vosk.
Cetylalkohol
Pouv se do dennch krm, holcch, hydratanch krm, rtnek,
toaletnch mdel. Je jednou ze zkladnch surovin pro vrobu pracch
prostedk a ampn.
Sterylalkohol
Jeden z hlavnch emulgtor v kosmetice, kter stabilizuje emulze. Tvo
tedy zkladn sloka krm a mast.
3.5.3. Steroidn alkoholy
Cholesterol
Je obsaen v ivoinch tucch a podl se na stavb bunnch
membrn. Pouv se jako emulgtor v mastnch krmech v/o.
Fytosterol
Je obsaen v rostlinch.

Otzky a koly
1. Napi k jednotlivm vzorcm druh alkoholu, dle zpsobu navzn
skupiny OH:
OH
CH2

CH2

OH

H
CH3

CH3

a) ..
.

CH2

C
CH3

b)

2. Napi k jednotlivm vzorcm druh alkoholu, dle potu OH skupin

v molekule alkoholu:

47

OH

c)

a)

b) ..

c)

3. U jednotlivch alkohol uvete jejich pouit v kosmetick praxi :

a) glycerol

b) ethanol

c) cholesterol
.

3.6. Biologicky aktivn ltky

Jsou to ltky, kter psob ji v mal koncentraci, jejich inek je pesn
vymezen = je specifick. Umouj a d adu biochemickch reakc,
proto se oznauj jako biokatalyztory. Regeneruj pokoku a zabrauj
degeneraci hlubch vrstev pokoky nsledkem strnut.
3.6.1. Samostatn inn ltky
3.6.1.1. Hormony
Jsou to ltky tvoen ve lzch s vnitn sekrec, jsou rozvdny
krevnm obhem na rzn msta v tle. Pro stav pleti jsou vznamn
hlavn ensk pohlavn hormony (estrogeny), kter zvyuj aktivitu

48

bunk pokoky, zlepuj jej regeneraci, chrn vlasy proti vypadvn.

Aby byly inn mus se pouvat del dobu, avak po ukonen
aplikace se ple po njak dob vrac do pvodnho stavu. Protoe
hormony putuj krevnm eitm, mohou naruovat nkter dje v tle
(p.
menstruan
cyklus),
z tohoto
dvodu
se
hormony
v kosmetickch ppravcch nepouvaj a sm je pedepisovat
pouze lka.

3.6.1.2. Vitamny
Jsou to ltky, kter si mikroorganismy, rostliny a jednodu ivoichov
um sami syntetizovat. Vy organismy a i lovk to vak neum.
Vitamny jsou pro ns tedy esenciln ltky a jsme odkzni na jejich
pjem v potrav. asto je zskvme ve form provitamn, ty jsou
vitamnm velice blzk, snadno se na n v organismu pemn, ale sami
nejsou funkn. Vitamny jsou pro ivot velmi dleit a nedostatek
uritho vitamnu se oznauje jako hypovitaminza. Naprost
nedostatek vitamn zpsobuje zvan onemocnn = avitaminzy.
Pedvkovn vitamnem se nazv hypervitaminza - k n ale dochz
pouze v ppad vitamn rozpustnch v tucch. Nadbytek vitamn
rozpustnch ve vod je rychle vylouen pry mo. Ovlivuj prbh
biochemickch reakc v lidskm organismu a jsou dleit pro jeho
normln funkci. Psun vitamn je zajitn sprvnou stavbou stravy
nebo pomoc vitamnovch ppravk.
Rozdlen vitamn :
a) vitamny rozpustn ve vod (B,C,H)
Vitamny skupiny B
Je to komplex vitamn, kter maj tyto spolen inky :
ovlivuj rohovatn ke
umouj sprvnou funkci nervov soustavy
ovlivuj metabolismus lipid, sacharid a blkovin
ovlivuj rst vlas, jejich edivn a matn

B1 thiamin (aneurin)
Vyskytuje se v mase, mlce, kvasnicch, vnitnostech, lutniny,
zelenina. Je dleit pro innost nervov soustavy. Pi jeho nedostatku
vznik onemocnn beri-beri, kter se projevuje tkmi nervovmi
poruchami a srdenm selhnm.
B2 riboflavin

49

Obsahuje ribzu a tvo zklad koenzym oxidoreduktz. Zabrauje

zntm rt, jazyka, vzniku koutk. Sniuje pecitlivlost na slunen
zen, je dleit pro sprvn zrak a zdravou ki. Nedostatek
zpsobuje kon onemocnn a pokozen sliznic.
B3 niacin (nikotinamid vitamn PP)
Nachz se v kvasnicch, ri, vnitnostech. Zamezuje edivn a
vypadvn vlas, je dleit pro innost nervov a cvn soustavy.
Onemocnn z nedostatku se nazv pelagra, kter se projevuje
zhndnutm pokoky, ochabnutm svalstva a vznikaj poruchy sliznic
aludku a stev).
B5 kyselina pantothenov
M protizntliv a zklidujc inky, hojiv, proto se pov do
ppravku po opalovn a na podrdnou ple. Sniuje nadmrn
matn a svdn pokoky hlavy. Nedostatek zpsobuje poruchy
metabolismu blkovin a nervov innosti.
B6 - pyridoxin
Nachz se ve loutku a mase. Umouje sprvn rohovatn ke, vlas
a neht a je vznamn pro metabolismus aminokyselin a podporuje
tvorbu krvinek. Nedostatek vyvolv poruchy metabolismu blkovin a
nervov innosti.
B9- kyselina listov
Zdrojem je listov zelenina. Je dleitm koenzymem katalyzujc
syntzu nukleotid (zkladnch stavebnch jednotek nukleovch kyselin DNA a RNA). Pi nedostatku vznikaj poruchy tvorby krve.
B12 kobalamin
Je obsaen v mase, jtrech a loutku; je nezbytn pro krvetvorbu a
mnoen bunk. Jeho nedostatek zpsobuje anmii (chudokrevnost)
snen mnostv ervench krvinek.
B13 kyselina lipoov
Vznamn antioxidant, kter sniuje a pomh udrovat stlou hladinu
cukru v krvi. Podporuje ltkovou vmnu.
Vitamn C - kyselina askorbov
Zdrojem je pedevm erstv ovoce a zelenina, dle nap. pek.
Zvyuje odolnost organismu proti infeknm chorobm, podporuje
rohovatn ke, vlas a neht. Hoj rny a psob proti krvcen.
Ovlivuje pigmentaci ke (depigmentuje ji). Snen mnostv vitamnu
C v jarnch mscch se projevuje jako jarn nava a pln nedostatek
vyvolv onemocnn kurdje, kter se projevuje zvenou krvcivost
dsn a vypadvnm zub.
Vitamn H - biotin

50

Vznamn koenzym, kter syntetizuj mikroorganismy v lidskch

stevech. Jeho nedostatek me vyvolat zmny na pokoce a nervov
poruchy.
b) vitamny rozpustn v tucch (A,D,E,K,F)
Vitamn A retinol (axeroftol)
Terpenick alkohol, kter se skld ze 4 isoprenovch jednotek. Nachz
se v jtrech, rybm tuku, loutku a msle. Jako provitamn A (
karoten) se nachz v barevn zelenin a ovoci, a v organismu se
pemuje na vitamn A. Ovlivuje rohovatn ke, vlas a neht,
zvyuje odolnost ke a sliznic proti infekci, sniuje suchost ke a
sliznic a sniuje tvorbu lup. V kosmetice se pouv do regeneranch
krm a kapsl. Nedostatek zpsobuje eroslepost, vysychn a
rohovatn sliznic, zastaven rstu. Hypervitaminza je toxick a
zpsobuje praskn a krvcen rt a podrdnost. Velk mnostv je
zvl nebezpen u thotnch en, u nich me zpsobit poruchy
vvoje plodu, a u malch dt.
Vitamn D kalciferol
Steroidn ltka, kter se nachz v rybm tuku, mlce, loutku, jtrech.
Vytv se v tak ki psobenm UV zen (pemnou provitamnu D =
ergosterolu, co je zkladn steroid kvasinek). Ovlivuje metabolismus
vpenatch a fosforenanovch iont (jejich ukldn do kost) a m
tedy vliv na stavbu a pevnost kost.
Dle m protizntliv a
regeneran inky a je proto vhodn k oeten peschl pokoky s
prasklinami, na men spleniny a podrdnou ple. Nedostatek
zpsobuje nemoc kivici (rachitis), jej pinou je nedostaten
mineralizace kost pedevm u malch dt. Me tak dojt k otrav
vitamnem D, kter vede k pehnan kalcifikaci mkkch tkn.
Vitamn E tokoferol
Chinon s postranm izoprenovm etzcem. Zdrojem jsou obiln klky,
zelenina, mlko, rostlinn oleje. Psob jako antioxidan ltka, zlepuje
stav jizev, podporuje regeneraci pokoky a zpomaluje jej strnut.
Podv se pi lb nervovch a svalovch onemocnn a pi
neplodnosti. Pouv se tak jako prevence proti kornatn cv.
Nedostatek vede k neplodnosti, ochablosti svalstva a k poruchm
cvnho systmu. Nadbytek zpsobuje pechodn aluden pote a
prjmy.
Vitamn K fylochinon
Derivt naftochinonu, kter je obsaen v zelench stech rostlin
(kapusta, pent, kopivy), jtrech, loutku. Vytv ho tak stevn
bakterie E.coli. Je dleit pro srlivost krve, u rostlin zajiuje prbh
fotosyntzy. Nedostatek zpsobuje zvenou krvcivost a nadbytek
ovlivuje pouze lky na edn krve (nap.Warfarin).
Vitamn F

51

Ltka chemicky podobn vitamnm (sms kyseliny linolov a

linolenov). Je obsaen v rostlinnch olejch (mandlov, slunenicov,
olivov). Psob proti vrskm, m hojiv inky. Pidv se do
regeneranch
vlasovch
ppravk.
Nedostatek
zpsobuje
arteriosklerzu, nesprvn vvoj bunk, nesprvn rst a nesprvn
funkce prostaty. Nadbytek vede ke zven hmotnosti a obezit.
3.6.1.3. Alantoin
Zsobn duskat ltka v ad rostlin, pro pouit v kosmetickch
ppravcch se astji vyuv synteticky vyroben. Je to bl, krystalick
prek, kter podporuje ivotn pochody bunk pokoky. M zmkujc,
hojiv a regeneran inky. Podporuje rst zdrav kon tkn, urychluje
hojen ran, splenin a omrzlin. Potlauje kon podrdn zpsoben
mdly, saponty, pracmi prostedky, tenzidy. Je obsaen v ppravcch
na a po holen, amponech, koupelovch pnch, dtsk kosmetice,
v ppravcch v pi o ruce a nohy, ppravcch proti akn a v stnch
vodch.
Obr.30
Moovina
3.6.1.4. Urea = moovina
Sloka moi a potu a v kosmetice se vyuvaj tyto
jej inky :
psob

jako hydratan faktor ve vodu na

bunn blkoviny a tm ovlivuje obsah vody
v bukch ke, je siln hydrofiln
zvyuje propustnost pokoky pro ostatn biologicky aktivn ltky
zasahuje do bunnch membrn , ovlivuje rozpustnost innch
ltek, bv soust hydratanch krm
v malch koncentracch m hojiv inky , podporuje hojen konch
znt, pouv se do ppravk k lb lupnky
3.6.1.5. AHA kyseliny (alfa-hydroxykyseliny)
Neboli ovocn kyseliny. Jsou to organick kyseliny, kter se nachzej
v ovocnch vch. Nejznmj jsou kyselina citrnov, jablen,
vinn, mln, glykolov. V kosmetice se vyuvaj tyto jej inky:
prokrvuj ki
zjemujc inky
posiluje inek vitamnu E zvyuje regeneraci
v nzkch koncentracch maj adstringentn inek
ve vych koncentracch psob jako chemick peeling
pi dlouhodob aplikaci dochz ke ztenen rohov vrstvy

pokoky,
zven tvorba kolagenu, odstrauj se drobn vrsky, zvyuje se
hydratace pokoky a kry

52

Bvaj soust pleovch krm, gel a masek. Nesm se pouvat na

suchou a citlivou ple a na erstv oplenou a splenou ple, protoe i
normln ple me na AHA kyseliny reagovat mrnm zarudnutm.
3.6.1.6. Enzymy
Katalyztory, kter ovlivuj svm psobenm nkter ivotn pochody
(p. rozklad sacharid, lipid a blkovin). Rozdluj se na :
a) jednoduch jejich molekula je tvoena jednoduchou blkovinou
b) dvouslokov jsou tvoeny jednoduchou blkovinou (apoenzym) a
neblkovinou st (koenzym)
Enzymy tpc blkoviny se pouvaj k povrchovmu itn pleti nap.
trypsin, bromelain, mohou se tak pouvat k hloubkovmu itn nap.
keratinza. Do pleovch masek se pouvaj lipzy a velk vyuit
enzym je v pracch prostedcch.
3.6.1.7. Koenzym Q = ubichinon
Je soust mnoha enzym ivotn dleitch pro ki a redukuje voln
radikly.
Obr.31 Sra
3.6.1.8. Sra
Jej sloueniny se pouvaj odedvna (p. ve
starovkm ecku sirn lzn). Dve se tak
pouvala jako soust vosk na vousy (msto
holen). Je obsaena v aminokyselinch, kter
tvo nehtov a vlasov keratin (cystein,
methionin). Pouv se:

ve vlasov kosmetice ampny, kter psob proti matn vlas,

dle do barev na vlasy
do koupelovch psad, mdel, koupelovch sol (je
obsaena v tzv. Glauberov soli - sran sodn)
pleovch vod
pudr

3.6.1.9. Hypericin
Obr.32
Kvt tezalky
erven barvivo obsaen v kvtech tezalky tekovan. Vtaek
z tezalky se pouv k vrob ppravk s hojivm a regeneranm
inkem. M stahujc a protizntliv inek, zjemuje ple.

je vhodn do krm na suchou a popraskanou ki

bv soust tyinek na rty

53

Obr.33 Hemnkov extrakt

3.6.1.10.
inn ltky hemnku
Psob protizntliv, dezinfekn, hojiv a
maj stahujc inky. Nkter ppravky, kter
obsahuj extrakt z hemnku pravho mohou
vyvolvat alergie.
Azulen
M modrou barvu, je citliv na teplo a psobenm tepla se rozkld.
Pouv se do :

zubnch past, vlasov kosmetiky, mdel

regeneranch krm, krm na ruce, na popraskan nohy
pleovch masek, vod
opalovacch ppravk a ppravk po opalovn
pudr

Bisabol
Bezbarv tekutina, kter je soust hemnkovho oleje. Psob
protizntliv a zkliduje. Pouv se do:

ppravk pro citlivou ple

opalovacch ppravk a ppravk po opalovn
pleovch masek, vod

3.6.1.11.
Aminokyseliny
Organick sloueniny, ze kterch jsou vystavny blkoviny. Existuje asi
20 zkladnch aminokyselin (alfa aminokyselin). Jsou hydroskopick.
Nkter aminokyseliny usnaduj propustnost biologicky aktivnch ltek
pokokou, sami ale do pokoky neprochz, mohou pronikat do vlasu a
zpevovat ho. Pouvaj se do:
vlasovch vod a do lak na vlasy (maj schopnost je zvlhovat a
zpevovat)
3.6.1.12.
Blkoviny
Stejn jako AMK nepronikaj do pokoky, ale slou jako nosii innch
ltek. V pokoce zadruj vodu a zvluj ji. Na povrchu pokoky a vlasu
vytvej ochrannou vrstvu. Rzn upraven blkoviny mohou zpevovat
vlas a proto bvaj soust kondicionr. Pouvaj se hlavn blkoviny
obilnin a vajenho blku.
3.6.1.13.

Saponiny

54

Vyrb se z rostliny mydlice lkask. Jsou to povrchov aktivn ltky,

kter se podobaj mdlu.Pouvaj se k pprav povrchov aktivnch
ltek, kter neobsahuj mdlo, ale maj istc inky jako mdla.

3.6.2. Komplexn inn ltky

Tyto ltky bvaj v prepartech rostlinnho i ivoinho pvodu. Ned
pochody (dje) v organismu, ale pouze je urychluj nebo zpomaluj.
Spolu psob rzn ltky, na rznch stech tla.

Obr.34 Vlkna kolagenu

3.6.2.1.
Kolagen
Blkovina, ve kter se odehrvaj procesy
strnut ke. S vkem vaziva ubv, zdrav a
mlad ple obsahuje kolagen, kter je prun a
rozpustn.
Strnutm
a
hlavn
vlivem
nadmrnho opalovn se pemuje kolagen
rozpustn
na
nerozpustn.
Nerozpustn
kolagen neve vodu a ztrc svoji prunost. S
pibvajcm vkem se sniuje mnostv kolagenu rozpustnho,
kolagenov vlkna hrubnou, jsou drsnj, co se projevuje tvorbou
vrsek. Do KP se pouv nap. kolagen z telecch nebo rybch k.
Kolagen m vborn hydratan vlastnosti, proto se pouv do
ppravk na strnouc ple.
regeneran krmy
non a vivn krmy
Placenta

Obr.35

3.6.2.2. Placentrn extrakt

Placenta vznik po uhnzdn oplodnnho vajka
v dlon stn. Tkov vtaek z placenty
obsahuje mnoho vitamn (A,B,C,E), rzn
aminokyseliny a hlavn hormony (jejich mnostv
kols, ped porodem je vy, ne po porodu).
Podporuje prokrven, urychluje ltkovou vmnu
v pokoce, zvyuje tonus a turgor.
3.6.2.3. Albumin
Je to ltka ivoinho pvodu, dobe rozpustn ve vod. Tento roztok
vytv na pokoce film, kter ji vypn a mrn podporuje hydrataci.

55

Psob pouze mechanicky, pouv se k vypnut pokoky a vrsek, ale

m pouze krtkodob inek.
Obr.36 Mate kaika
3.6.2.4.
Mate kaika
Je to strupovit, mln zabarven tekutina,
nahokl chuti. Touto kaikou krm dlnice
krlovnu a larvy. Obsahuje : sacharidy,
blkoviny, aminokyseliny, lipidy, enzymy,
minerln lky, vitamny (A,B,H), hormony.
Psob proti virm, m hojiv (p.drobn
spleniny), hydratan a regeneran inky (zlepuje prokrven
pokoky). Zvyuje poet ervench krvinek a hemoglobinu. Pouv se
do:

pleovch vod, masek, mlk

nonch, vivnch krm
rtnek
vlasovch vod
hydratanch ppravk

3.6.2.5. Vel med

Dleit sloka lidsk vivy, protoe obsahuje mnoho dleitch ltek
jako jednoduch sacharidy (glukza, fruktza), enzymy (nutn pro
vstebvn potravy), minerln ltky, aminokyseliny, vitamny ady B a
karoten, AHA kyseliny. Ni rzn bakterie, potlauje jejich rst, psob
proti plsnm. M konzervan a dezinfekn inky, brn ztrtm
hydratace a napn pokoku. Prokrvuje a podporuje epitalizaci (rst nov
tkn) a obmnu zrohovatlch vrstev pokoky. Pouit je stejn, jako u
mate kaiky.
3.6.2.6.
Propolis
Lepiv hmota rzn barvy (zelen, ervenohnd, a hnd...). Vely jej pouvaj
k zalepovn otvor v lech nebo k ochran
proti vetelcm. Pouv se u nkolik tisc let
jako
ppravek
k dezinfekci,
nebo
jako
antibiotikum,
antimykotikum,
tak k lb
konch znt. Nevhodou je ast vskyt
konch alergi. Pouv se do:
Obr.37 Propolis

pleovch krm, mlk

tyinek na rty
spreje s dezinfeknm a deodoranm inkem pro dutinu stn

3.6.2.7. Lecithin

56

Fosfolipid, kter je soust bunnch membrn lidskho tla. Dve se

zskval z vajenho loutku, v dnen dob se zskv ze sojovch
bob. Pouv se tak v potravinstv. Vytv ochrann film na ki i
vlasech, vypn ki, hydratuje, zlepuje propustnost pokokou. Je
vborn emulgtor. Pouv se:

ve vlasov kosmetice (ampony)

na zbaly na vlasy
na vivn pleov masky
do krmovch zklad

3.6.2.8. Ceramidy
Pat do skupiny sfingolipid (sloench lipid). V lidsk ki je celkem 6
druh ceramid, kter jsou soust bunnch membrn a jsou slokou
konch lipid. Jsou nezbytn pro sprvnou hydrataci epidermu.
Jednotliv druhy maj v ki rzn funkce, podle toho, jakou maj
emulgan schopnost. S vkem jejich obsah v ki kles, m kles i
schopnost ke vzat vodu. Pokoka je pak ve vym vku mlo
hydratovan a such. Tak v zim je obsah ceramid v ki ni. Do
kosmetickch ppravk se zskvaj ceramidy z rostlin, hlavn ze sji.
Jsou dosti drah a pouvaj se jen v malm mnostv, kter vak ki
nepostauje.

Obr.38 ajovnkov olej

3.6.2.9.
ajovnkov olej tea tree oil
Olej, kter se zskv z list ajovnku
australskho. M liv, siln dezinfekn,
antibiotick, repelentn inky a psob jako
lokln anestetikum. Pomh pi lb drobnch
konch znt a poplenin. Pouv se do:

pleovch vod, mlk, krm

ppravk pro aknzn ple
v aromaterapii
Obr.39 Aloe vera

3.6.2.10. Aloe vera

Sukulentn rostlina, kter rostla pvodn ve
stedn a severn Africe. Obsahuje
mukopolysacharidy, kter jsou siln
hydroskopick. erstv va z list se pouv
k len povrchovch ran, konch znt, ke
zmrnn slunench poplenin a k vyhlazovn
vrsek. Pouv se na:

57

hydratan krmy a gely

pleov mlka, vody
do vlasov kosmetiky
tyinky na rty
ppravky po opalovn s chladivm efektem

3.6.2.11.
asy
V kosmetice se povaj rzn vtaky z moskch as tzv. alginty.
Pouvaj se do pleovch masek s adstringentnm inkem,
k zahuovn zubnch past.

Otzky a koly
1. U nsledujcch vitamn uvete jejich druh nzev, ppadn jejich
zdroj a nedostatek.
Vitamn
B1

Zdroj

Nedostatek

58

B2

B3

Projev se nespavost,
nechutenstvm, bolestmi
bicha, hubnutm,
poruchami zavn,
dermatitidami a demenc.

B5

B6
Je vzcn, obvykle provz
nedostatek celho Bkomplexu, projevuje se
zvenou nervosvalovou
drdivost (cukn vek, u
dt a kee),
zapomtlivost, znty
sliznice dutiny stn.
B9

B12

59

C
Mrn hypovitaminza se
projevuje zpomalenm
rstem, zvenou kazivost
zub, naruenm stavby
kost, zvenou navou.
Avitaminza zpsobuje
nemoc kurdje, kter se
projevuje anmi
(chudokrevnost),
krvcivost, otokem kloub
a dsn, ztrtou zub,
kehkost kost, sterilitou,
astmi infekcemi, atrofi
(oslabovnm a
prodluovnm) svalstva a
aludenmi vedy.

2. U nsledujcch vitamn uvete jejich druh nzev, ppadn jejich

zdroj, nedostatek a nadbytek.
Vitamn
A

Zdroj

Nedostatek

60

Nadbytek
Praskn a
krvcen rt a
podrdnost.

Stevn pote,
krvciv, patn
se hojc rny,
krvcen z nosu,
nava,
menstruan
pote.
Arteriosklerza,
nesprvn vvoj
bunk,
nesprvn rst a
nesprvn
funkce prostaty.

V porovnn s
jinmi vitamny
rozpustnmi v
tucch je
relativn mlo
toxick.
Dlouhodob
uvn vysokch
dvek zhoruje
vstebvn
vitamnu K se
vemi dsledky.
Nadbytek
vitaminu K
sniuje innost
lk
zabraujcch
krevnmu
sren.

3. Vysvtlete pojem komplexn inn ltka.

4. Napite vyuit a inky aloe vera a lecithinu v kosmetice.

61

5. Jak inky m vel med, charakterizujte jeho sloen.

6. Napite ve co vte o placentrnm extraktu a kolagenu?

7. Charakterizujte ceramidy a uvete jejich funkce v organismu?

8. Napite vyuit a inek propolisu.

3.7. Antioxidan a konzervan ltky

Nkter sloky KP podlhaj asem zmnm, jejich hlavnmi pinami
je psoben vzdunho kyslku a psoben mikroorganism. Ke
zpomalen tchto zmn tzn.
ke stabilizaci sloen ppravku
slou prv antioxidan a konzervan ltky.
3.7.1. Konzervan ltky
Kosmetick ppravky, zvlt s obsahem vody, mohou bt velmi snadno
napadeny mikroorganismy typu bakteri, kvasinek a plsn. Krom
rozkladu ppravku s monost nslednho podrdn pokoky mohou
mikroorganismy
zpsobit
tak
infekce
pokoky
s nebezpem

62

nslednch komplikac. Tomu lze zabrnit pdavkem konzervanch

ltek, jejich inek je :
bakteriostatick brn rstu a mnoen bakteri
bakteriocidn usmrcuj bakterie
fungiostatick brn rstu a mnoen hub (kvasinek
fungicidn usmrcuj houby

a plsn)

Zdrojem mikrobilnho zneitn mohou bt :

kosmetick suroviny
vrobn prostory
vrobn zazen
lid, kte ppravky vyrbj
3.7.1.1. Alkoholy
ethanol, propylenglykol
Pouvaj se hlavn u tekutch kosmetickch ppravk, kde brzd rst
plsn a bakteri. Psob hlavn ve vych koncentracch.
3.7.1.2. Parabeny
methyl-, ethyl-, propyl-, butylparaben
Jsou jedny z nejrozenjch konzervanch ltek a vyuvny zejmna
pro jejich baktericidn a fungicidn vlastnosti, a to v ampnech, zubnch
pastch, kosmetickch krmech, lubrikantech, opalovacch krmech atd.
Jsou tak uvny jako potravinsk aditiva. Nejastji pouvanmi
ltkami z tto skupiny jsou: metylparaben (E 218), etylparaben (E 214),
propylparaben (E 126)) a butylparaben.
3.7.1.3. Kyseliny
kyselina sorbov
Psob proti houbm celkov a proti bakterim v kyselm prosted.
Tradin se pidv do npoj, keup, majonz, margarn, sr a
dalch mlnch vrobk, pekaskch polotovar a cukrovinek,
masnch vrobk. asto se vak pouvaj jako aditiva spe jej soli (E
201 E 203 sorbany) a to proto, e kyselina sorbov je patn
rozpustn ve vod. Kyselina sorbov v lidskm tle snadno metabolizuje
a povauje se za nejmn kodliv konzervan aditivum, nebo bhem
pokus na zvatech nebyl prokzn dn negativn inek tto ltky na
organismy. Tot plat i pro jej soli sorbany.
kyselina benzoov
V dnen dob se pouv vjimen, jsou vyuvny jej soli hlavn
v potravinstv.
3.7.1.4. Thiazoliny
Jsou to heterocyklick sloueniny, kter maj v uzavenm etzci krom
uhlku i atomy dusku a sry.
3.7.1.5. Bronopol

63

V molekule m zabudovan atom bromu, nachz se v amponech,

tekutch mdlech, koupelovch pnch.
3.7.2. Antioxidan ltky
Ltky, kter se pednostn oxiduj za vzniku nedrdivch ltek.
Pouvaj se k ochran jinch, snadno oxidovatelnch sloek ppravku.
Jejich inek me bt zeslen pdavkem kyseliny vinn, citrnov nebo
fosforen.
3.7.2.1. Prodn antioxidan ltky
I. vitamn C (kyselina askorbov)
- slou jako antioxidant pro vodnou fzi emulz
II. vitamn E (tokoferol)
- jeden z nejlepch antioxidant, stabilizuje ltky lipidovho
charakteru
III.dal vznamn antioxidanty
- zinek, selen, extrakt z brusinek, zelenho aje, koenzym Q
3.7.2.2. Syntetick antioxidan ltky
I. estery kyseliny gallov ( estery kyseliny 3,4,5
trihydroxybenzoov)
II. ltky uvdn pod zkratkou BHT ( butylhydroxytoluen) a BHA
(butylhydroxyanisol)
III.chelatotvorn ltky vyvazuj krom volnch radikl tak kovy
a tm zabrn jejich katalytickmu (urychlujcmu) psoben na
prbh oxidan reakce p. EDTA (disodn sl kyseliny
ethylendiamintetraoctov)

3.8.

Barviva

Jsou barevn anorganick a organick sloueniny, kter maj schopnost

s dostatenou trvanlivost vybarvovat rzn ltky. Barviva se pouvaj:

pevn v dekorativn kosmetice

pro vylepen vzhledu KP

64

k zamaskovn nevhodnho zbarven kosmetickch surovin

Na barviva v kosmetice jsou kladeny velmi vysok poadavky :

mus bt zdravotn nezvadn a schvlen hygienikem

nesm zpsobovat podrdn pokoky

nesm trvale zbarvovat pokoku

nesm ovlivovat dal sloky KP (nesm s nimi reagovat)

mus bt snadno odstraniteln z pokoky

mus bt stl na svtle

Rozdlen barviv :
1.

podle pvodu :
prodn
syntetick

2.

podle chemick povahy :

organick
anorganick

3.

podle barevn sytosti :

kryc
transparentn

3.8.1.
Prodn organick barviva
Pouvaj se spe omezen, protoe jsou mn stabiln a je zde men
vbr odstn ne u barviv syntetickch, pokoka je ale lpe sn.
3.8.1.1. Hena
Rezav a ervenohnd barvivo. Je to vtaek z list rostliny Lawsonia
inermis, kter roste v Asii a Africe. Pouv se k barven vlas a
tetovn.

Obr.40-42 Lawsonia inermis a barvivo Hena

65

Obr. 43-45 Barven Henou

3.8.1.2. Reng Indigo
Modr barvivo, vtaek z list rostliny Indigofera argentae. Jeho hlavn
vyuit je v textilnm prmyslu. V kadenictv se pouv ve smsi
s Hennou k zskn vt kly odstn.

Obr. 46-50 Rostlina Indigofera jej

vyuit
3.8.1.3. Karotenoidy
Barviva luto-oranovho zbarven. Jsou obsaeny v erven zelenin
(mrkev, paprika), nebo ovoci (meruky).
66

Obr. 51 Pltky rajat

Obr. 52 Ovoce a zelenina

3.8.1.4. Chlorofyl
Zelen barvivo, kter je obsaen v listech a stoncch vech zelench
rostlin. Je katalyztorem chemickho dje fotosyntzy :
chl.

6 CO2 + 12 H2O C6H12O6 + 6 O2 + 6 H2O

sl.zen

Obr. 53-55 Buky s chlorofylem

3.8.1.5. Karmn
erven barvivo, ivoinho pvodu zskv se z hmyzu.

67

Obr. 56 Koenila

Obr. 57 Karmn

3.8.1.6. afrn
lut barvivo, kter se zskv se z tyinek krokus.

Obr. 58 Krokus

Obr. 59 afrn

3.8.2.
Prodn anorganick barviva
Jsou to rzn kemiitany s obsahem eleza, manganu nebo se jedn o
hydratovan oxidy eleza. Slou hlavn pro vrobu pudr nebo makeup. Maj lut a modrofialov odstn.

68

Obr. 60-62 Gran Canon, barevn nerosty

3.8.3.
Syntetick organick barviva
Jsou to sloit organick sloueniny vyroben nejastji z benzenu,
toluenu nebo antracenu. Existuje jich obrovsk mnostv, daj se vyrobit
v etnch odstnech. Jedinm omezenm je jejich zdravotn nezvadnost.
Jsou nerozpustn ve vod, dobe se rozpoutj v organickch
rozpoutdlech a olejch.

3.8.4. Syntetick anorganick barviva

Nahrazuj pouvn prodnch hlinek. Je mon vyrobit irokou klu
odstn a nkter z nich maj zvenou kryc schopnost. Jedn se o
rzn sloueniny kov nap. :
ZnO oxid zinenat (zinkov bloba)
TiO2 oxid titaniit (titanov bloba)
Mg3H2(SiO3)4 talek (mastek)

Obr.63 Oxid zinenat

69

3.9.

Vonn ltky

Maj nezastupitelnou roli, pjemn drd ichov receptory. Pouvaj se

od starovku, ale rozvoj voavkstv nastal a ve Francii koncem
17.stolet. Vedouc postaven si v tomto oboru udruje Francie dodnes.
Rozdlen vonnch ltek :
1) prodn
rostlinn
ivoin
2) syntetick
3.9.1.

Prodn vonn ltky

3.9.1.1. Rostlinn vonn ltky

Vni kvt a dalch st rostlin tvo silice, neboli etherick oleje. Ty
jsou uloeny ve zvltnch silinch bukch. Jedn se vtinou o
kapaliny pjemn vonc, nerozpustn ve vod, ale dobe rozpustn
v organickch rozpoutdlech. Zskvaj se rznmi metodami:
extrakce

Vyluhovn vonnch ltek do vhodnho rozpoutdla (tuk, olej, alkohol).

Pat k nejstarm metodm zskvn vonnch ltek
lisovnm
Touto metodou se zskvaj silice z citrusovch plod.
destilac s vodn parou
Rostlinn materil se zahv v destilan aparatue a vodn pra sebou
strhv uvolujc se silici, kter se po ochlazen usazuje jako olejovit
vrstva na povrchu vody. Touto metodou se vyrbj silice z plod, list
nebo koene, z oddenk a kvt.
3.9.1.2. ivoin vonn ltky
Vonn ltky vytvej tak ivoichov. Vtina tkovch ltek, kter
vznikaj v ivoinch tlech, jsou spe pchnouc ltky (zle na jejich
koncentraci, zda ctme vni nebo zpach). Mezi nejznmj pat:
ambra

70

Tuh holav voskovit ltka ivoinho pvodu (poznat ji mete tak,

e se d tavit). Jde o ltku produkovanou v trvicm stroj vorvan
obrovskho, ze kterho se voln dostv do moe.

OOObr.64 Vorva obrovsk

Najt se daj kusy od nkolika gram a po velikosti kolem 50kg. Dvod
jej tvorby uvnit velryby je pedmtem dohad (nejastji pi porann
polykanou stravou). V moi ltka zraje msce a roky a po tuto dobu
mn barvu z ern a na svoji edou ambru. Odtud tak pochz
pojmenovn ern mosk zlato. Ambra se zskvala bu pmo ze
stev ulovench velryb, nebo voln plovouc v moi i na plch
vyvrenou vlnami. Lze ji nalzt ve vech ocenech. Ambra se ji od
starovku pouvala jako fixtor v parfmech, pedevm dky sv
schopnosti prodlouit trvanlivost ostatnch vn a zajistit tak lep
harmonii cel kompozice. Ambru do Evropy pivezly kici, kte ji
objevili u arab. Od nich tak pevzali jej nzev, kter arabsky zn
Anbar. Ve stedovku nala ambra vyuit jak v pprav parfm (byla
soust peau dEspagne, kter pouvala krlovna Elizabeta I., ambrou
se tak vonly dopisn papry a oblky), jako koen (Francouzsk krl
Ludvk XV. pouval ambru k ochucen pokrm. Jet ve 20 stolet byste
nalezli recept na Chocolat Ambr) a jako lk.

Obr. 65-66 Ambra

mous = pimo
Pronikav vonc ltka, zskvan ze lz kabara pimovho (Moschus
moschiferus). Kabar je jednm z vvojov nejstarch druh jelen. Tento
asi 50 cm vysok pevkavec z eledi kabarovitch (Moschidae) je siln
ohroenm druhem, kter dnes ije pouze na Sibii, v Mongolsku a na
Korejskm poloostrov. Ji odnepamti byl loven pro zvltn pimov
lzy umstn na bie, jejch vmkem si oznauje sv teritorium.
Vmek, zvan pimo, intenzivn von a m dajn afrodiziakln
vlastnosti, co se stalo kabarovi osudnm. V dob nejvtho zjmu o

71

pimo, jeho cena byla mnohdy vt ne cena zlata, bylo na asijskm

kontinentu loveno a 400 tisc zvat ron. Kdy bylo pimo nahrazeno
syntetickm produktem, jeho cena rychle klesala, co umonilo kabarm
pet.

Obr.
67-68
pimov

Kabar

cibet

Siln pchnouc vmek, kter se ukld ve vcch pobl itnho

otvoru Cibetky (koky cibetov). Je to lut a lutohnd masovit
hmota, dnes nahrazovna syntetickou cestou.

Obr. 69-70 Cibetka africk

3.9.2. Syntetick vonn ltky
S rozvojem chemie zaal stoupat poet ltek vyrobench syntetickou
cestou, bu jako napodobeniny prodnch ltek, nebo jako ltky zcela
nov, u kterch byly aromatick vlastnosti objeveny nhodn. Pouvaj
se v potravinstv i v kosmetickch ppravcch. Mezi nejdleitj
synteticky vyroben vonn ltky pat : kumarin, vanilin, heliotropin
3.9.3.
Vonn kompozice = sms vonnch ltek
Pouit samostatnch aromatickch ltek k parfemaci kosmetickch
ppravk nen vhodn, protoe v istm stavu nemaj dostaten
zajmavou a plnou vni anebo tato vn nen dostaten stabiln.
Parfmovou kompozici asto tvo 30-50 vonnch ltek. Rozeznvme 3
zkladn sloky vonn kompozice :
1) pika vn
72

Obsahuje nejtkavj ltky, vytv sv tn, kter rychle vyprch.

2) srdce kompozice (sted)
Obsahuje stedn tkav ltky, vn by mla vydret co nejdle (nkolik
hodin).
3) fixtory (konec vn)
Odpauji se pomalu, sniuj odpaovn silic a zbytku kompozice, vn je
t, po del dob zeteln von.
Biologick inky vonnch ltek
repelentn inky odpuzuj hmyz
protizntliv
anestetick utiuj bolest
antiseptick ni choroboplodn zrodky
uvoluj kee, hoj
mohou zpsobovat alergick reakce
3.9.4. Aromaterapie
Nkolik set let star metoda, pi kter se pouvaj vn livch rostlin
(tzv. etherick oleje) k prevenci a lb nemoc. Etherick oleje jsou
prchav ltky se sloitou strukturou, kterou utv nkdy i nkolik set
sloek. Jejich liv inky nejsou zpsobeny pouze jejich chemickm
sloenm, ale tak nahromadnm slunen energie a vyzaovnm
uritch elektromagnetickch vibrac. Z tohoto dvodu nejsou vhodn
syntetick nhraky rostlinnch vn, kter mohou navc vyvolvat
alergie. Dnes hojn vyuvan je pedevm Tea tree oil.

73

Otzky a koly
1. Jak poadavky jsou v kosmetice kladeny na barviva.

2. Uvete 3 pklady prodnch organickch barviv pouvanch

v kosmetice a napite ve co o nich vte.

3. Napite a popite jednotliv metody k zskvn silic.

74

4. Jak vonn ltky ivoinho pvodu znte, charakterizujte je.

4. Kosmetick ppravky
4.1. Dezinfekn ppravky
Dezinfekce
Proces vedouc k omezen vskytu choroboplodnch zrodk (viry,
bakterie, plsn). Provd se :
a) chemicky dezinfeknmi prostedky
b) fyzikln varem, ehlenm, vtrnm, vysvnm, zametnm
Sterilizace
Soubor postup, kter vedou ke znien vech mikroorganism vetn
jejich spr (na pedmtech, v prosted).

Obr. 71 Horkovzdun steriliztor

Obr. 72 Parn steriliztor
4.1.1. Dezinfekce nstroj a nad
Dezinfekci nstroj a nad provdme ve 3 zkladnch krocch:
dkladn mechanicky oistit
umt vodou a pout dezinfekci
osuit runkem nebo horkm vzduchem
75

a) chemick dezinfekce :
Nstroj meme ponoit do pipravenho dezinfeknho roztoku a nebo
pouijeme na nstroj dezinfekn sprej, nechme psobit patinou dobu
a nsledn oplchneme vodou a osume, ppadn ulome na sv
msto.
Pi biologickm zneitn (krev, hnis) ponome nstroj do dezinfeknho
roztoku hned a pot mechanicky oistme. Pokud se biologick materil
dostane na plochu ihned na nj pouijeme dezinfekci a nechme psobit
nikdy nestrme ped pouitm dezinfekce.
Je nutn po 3 mscch dezinfekn prostedky mnit jinak hroz
nebezpe vzniku odolnosti mikroorganism na dan dezinfekn
prostedek. Pklady dezinfeknch ppravk:
spreje : Incidur, Dikonit, Dezident, Sekusept
roztoky : Chloramin, Ajatin, Jodonal
b) fyzikln dezinfekce
var(vait 20 minut v roztoku sody
horkou prou (steriliztory)
4.1.2. Dezinfekce drobnch porann
Porann oplchneme vodou a pot pouijeme dezinfekn prostedek
nap. Jodisol, Ajatin, 3% H2O2, Betadine (nepl), pot dme nplast nebo
tekut obvaz. Dojde-li ke kontaktu pokoky s ciz krv, ruce na 1 minutu
ponome do 0,5 % roztoku chloraminu (dodret koncentraci), pak umt
mdlem a oetit krmem.
4.1.3. Plon dezinfekce
Jedn se o dezinfekci vtch ploch v kosmetick provozovn (podlahy,
zrcadla, umyvadla, nbytek). Koe vykldme skem a minimln 1x
denn vyprzdnme i se skem. Ko denn dezinfikujeme. Na konci
provozn doby podlahu zameteme a umyjeme dezinfeknm
prostedkem nebo v ppad velkho zneitn nejdve horkou vodou
se sapontem pot a dezinfeknm prostedkem. Dezinfekn roztoky
pipravujeme denn erstv v urench ndobch. Ppravky : savo,
chloramin.

76

4.2. Mdla a saponty

4.2.1. Mdla
Sodn nebo draseln soli vych mastnch karboxylovch kyselin,
jejich etzec m vce jak 12 atom uhlku. Vyrbj se alkalickou
hydrolzou tuk (zmdelnn). Hydrolza je reakce, pi kter dochz
k rozkladu ltek vodou. Tuky adme mezi jednoduch lipidy (glyceridy) a
psobenm vody se rozkldaj na glycerol a mastn karboxylov
kyseliny. Mastn karboxylov kyseliny se neutralizuj hydroxidem
sodnm nebo draselnm za vzniku jejich sol = mdel. Zjednoduen se
d tato reakce zapsat :
tuk

voda glycerol

VMK + NaOH mdlo

+ VMK
voda

P. kyselina stearov reaguje s hydroxidem sodnm za vzniku sodn soli

kyseliny stearov (stearan sodn). Mastn karboxylov kyseliny jsou
slab, anorganick zsady jsou siln. V reakci pevauje zsadit
charakter silnho hydroxidu, tzn., e mdla maj vdy alkalick pH (v
nejlepm ppad neutrln pH).

77

nevhody mdel :
alkalick reakce mdla, protoe kon film je kysel
sr se v tvrd vod, ulpv na pokoce nebo na itnm pedmtu
a patn se odstrauje
me vysuovat ki, zpsobovat jej bobtnn
kon podrdn vznik vlivem zsaditho prosted
nezreagovanm hydroxidem
drdivost a jin nepzniv inky mdel se daj odstranit pouitm
vhodnch surovin, nebo pdavkem nkterch ltek (p. lanolin,
vosky, blkoviny, lecitin)
vhody mdel :
maj vborn istc inky (do souasn doby se ho nepodailo pln
nahradit)
maj vborn emulgan schopnosti (prvn emulgtor)

4.2.2. Saponty
Vznikaj reakc
siln anorganick kyseliny se slabou organickou
zsadou. Jednodue lze tuto reakci zapsat :
anorganick kyselina + organick zsada sapont
P. reakce kyseliny srov a ethanolu za vzniku sulfonovanho alkoholu.
V sapontu pevauje kysel reakce siln anorganick kyseliny, proto
jsou saponty kysel (max.neutrln).

nevhody sapont :
jejich mimodn vysok schopnost odmaovat (pokoku nebo vlasy
odmast tak siln, e trv velmi dlouho, ne se vytvo nov ochrann
vrstva mastn emulze)
pokoka mus po pouit sapontovch prostedk oetit mastnm
krmem
78

vhody sapont :
pro pokoku vhodnj ne mdla, jejich pH je kysel
ve vod jsou stlej ne mdla, pokud se rozkldaj, vznik jin,
rozpustn sapont, kter nen na zvadu

4.3. Vonn kosmetick prostedky

4.3.1. Kolnsk, toaletn vody a parfmy
Roztoky tkavch vonnch ltek prodnho i syntetickho pvodu
rozputn v rzn koncentrovanm alkoholu. Sms vonnch ltek =
kompozice.
4.3.1.1. Kolnsk vody (Eau de Cologne : EdC)
Obsahuj 2-5% smsi vonnch ltek v 50-70% lihu.
4.3.1.2. Toaletn vody (Eau de Toilette: EdT)
Obsahuje 4-8% esenc v 85% lihu.
4.3.1.3. Parfemovan voda (Eau de Parfum : EdP)
Obsahuje 15-19% vonnch ltek v 80-90% alkoholu.
4.3.1.4. Parfmy (Perfum: Perf.)
Obsahuje 15-30% vonnch ltek v koncentrovanm lihu a neobsahuje
vodu.
4.3.1.5. Tlov zvoje (Body mist : BM)
Jsou ppravky uren na provonn celho tla, nejastji obsahuj asi 12% vonnch ltek, neobsahuj alkohol ale hydratan ltky.
4.3.1.6. Such parfm
Jsou to such mikroperliky, kter se pi nanen na tlo rozbij a uvoln
vni.

79

4.3.2. Deodoranty a antiperspiranty

Brn vzniku nepjemnho zpachu, kter je dsledkem silnjho
pocen. Jsou nejastji v aerosolov nebo sprejov form (dle ve form
tyinek, krm a gel).
pot
Je neutrln nebo slab kysel tekutina, kter se nejvce tvo v podpa,
kolem genitli, na dlanch a na ploskch nohou. Obsahuje 98-99% vody,
zbytek tvo soli, rzn organick kyseliny a mal mnostv ltek
blkovinnho pvodu.

4.3.2.1. Deodoranty
Neovlivuj vyluovn potu, ale zabrauj nebo siln omezuj mnoen
konch mikroorganism rozkldajcch pot. Nezbytnou soust je
jemn, ale trval parfm, kter antiseptick inek deodorantu
dopluje.
4.3.2.2. Antiperspiranty
Omezuj vyluovn potu a souasn zabraujc jeho rozkladu. Aktivnmi
ltkami jsou
denzinfekn a antiseptick psady s hlinitmi nebo
zinenatmi solemi + dal pomocn ltky.

80

4.4. Kosmetick ppravky k itn pleti

K itn pleti nepostauje samotn voda, jeliko se na pokoce ukldaj
vedle vyprodukovanho mazu, tak pot, prach, zbytky krm, kter
samotn voda neodstran. Potebujeme tedy kosmetick istc
ppravky, kter budou pokoku zrove etit a pstit.
istc ppravky, kter obsahuj pevn prodn suroviny, jako jsou
rostlinn oleje, mlko, byliny atd., jsou etrnj a lpe se snej ne
ist syntetick nebo siln alkalicky psobc mdla. Mezi istc
ppravky pat:
istc ppravky na vodnm zklad - pleov vody, istc gely
istc ppravky na tukovm zklad - odliovac vazelny, oleje
istc emulze vech typ (o/v, v/o) - pleov mlka
itn pevnmi ltkami peeling
Koupelov ppravky - soli, oleje
Pleov masky, zbaly, obklady
Myc prostedky - mdla, ampny, pasty

4.4.1. istc prostedky na vodnm zklad

K doitn a osven pleti se ideln hod pleov vody. Vody
s obsahem alkoholu, kter mrn odmauj, bychom mli pouvat
pouze na normln, smenou nebo mastnou ple. Kyseliny v pleovch
vodch se postaraj o neutralizaci a odstrann zsaditch ltek (nap.
zbytk mdel). adme sem :
Pleov vody (s i bez alkoholu), tonika
istc gely

81

4.4.1.1.
Pleov vody
Obsahuj destilovanou vodu, speciln psady, vonn esence,mohou
obsahovat alkohol. Mezi speciln psady pat :
adstringentn ltky - viln (hamamelis), kamenec
ltky vyhlazujc ple - glycerin v mal koncentraci
ltky s dezinfeknmi a antiseptickmi inky - kys. borit,
salicylov, citrnov, octov
a) pleov vody s alkoholem
Obsahuj do 20% alkoholu (ethanolu), kter zlepuje jejich smivost,
take maj lep istc schopnosti. Obsahuj rzn rostlinn vtaky p.
tea tree oil (desinfekn inek), kafr a mentol (osvujc inek a
prokrven), dle vonn silice, kter jsou v tchto ppravcch lpe
rozpustn ne v pleovch vodch bez alkoholu. Jsou vhodn pro
mastnou a smenou ple.
b) pleov vody bez alkoholu
Vodn roztoky, kter obsahuj vtaky (extrakty) z livch rostlin p.
aloe vera, zelen aj, alvj, katan jitrocel, hemnek, epk, meduka.
Maj hydratan a zklidujc inky. Jsou vhodn pro suchou a citlivou
ple, obsahuj jen mal mnostv vonnch silic.
4.4.1.2. istc gely
Jedn se o zahutn pleov vody pomoci gelotvornch ltek (p.
Polyvinylalkohol = PVA). Mohou obsahovat alkohol, glycerin a vonn
ltky.
4.4.2.
istc prostedky na tukovm zklad
adme sem:
Odliovac vazelny
Oleje a gely
4.4.2.1. Odliovac vazelny
Jsou to nejstar odliovac ppravky, kter i nyn pouvaj p. herci pi
odliovn mastnch lidel. Mastn lidlo se spolu po nanesen vazelny
sms a zedn lidlo se pot sete paprovm ubrouskem. Po
odstrann vazelny se zbytky mohou smt alkoholovou kolnskou.
Vazelna je sms tuhch a tekutch uhlovodk pi vrob se sms
roztav, pid se vonn sloka a po zamchn se nalije do kelmk.
4.4.2.2.
Odliovac oleje
Jde o tekut ppravek, kter je na bzi minerlnch nebo rostlinnch
olej. Pednosti minerlnho (vazelnovho) oleje je, e je stl,
nelukne, nevstebv se do pokoky. Pednosti rostlinnho oleje - do
pokoky z nich snze pronikaj inn ltky, ale nejsou tak stl a
snadnji luknou. Obsahuj vonn sloky, mohou dle obsahovat men
mnostv povrchov aktivn ltky slouc snadnjmu uvolovn
neistot, tm se lpe smvaj vodou (smvateln emulze).

82

4.4.2.3. Odliovac bezvod gely

Skoro se
nepouvaj, kdy jejich vroba je snadn. Zklad tvo
minerln vazelnov olej, gelotvorn ltka, vonn ltka. Gelotvornch
ltek je nkolik typ nap.:
polyethylen PE
Vazelnov olej se zahv s 5% polyethylenem na 100C. Po rozputn
PE se roztok za mchn prudce zchlad a vznik prhledn vazelna i
gel, kter se lehce se roztr a pidnm vonn sloky me slouit jako
odliovac vazelna. Gel m nevhodu, e se po ase olej oddluje a
zstv na povrchu.
jemn oxid kemiit
Gel vznik vmchnm oxidu kemiitho (6%) za studena do oleje. Takto
vznikl gel je lehce roztrateln, me slouit jako istc vazelna.
4.4.3. istc emulze vech typ
4.4.3.1. Emulze o/v tekut (mlka)
Obsahuje 50-80% vody, pokud jen s 50% vody pak se jedn o
pematn emulze. Ve vodn fzi se nachz nap. glycerin, kolagen,
elastin, propylenglykol, dle hydratan sloky jako kyselina
hyaluronov, lecithin, ceramidy, AHA kyseliny. V olejov fzi se nachz
hlavn emulgtory, kter naruuj a uvoluj neistotu z povrchu a mlko
tak pronik mezi pokoku a neistotu, tm ji uvoln. Krom emulgtor
obsahuje olejov fze tekut vosky, syntetick ltky, oleje rostlinn i
minerln.
4.4.3.2.
Emulze o/v tuh
Oznauj se jako such krmy. Oproti emulzm v/o maj men lesk, na
pleti nen mastn film, dobe se roztraj a vstebvaj do pleti. Jsou to
regeneran, hydratan, vivn aj. krmy (podkladov krmy) uren
pedevm pro mastnou ple.
Dve se krm vyrbl z 20% stearinu, mlo oleje a glycerinu,
emulgtorem bylo mdlo. Vsledkem byl krm s hodnotou pH 8-9. Dnes
se msto mdla pouv laurylsulft sodn, oxyethylenovan nasycen
alkoholy a vsledkem je krm o hodnot pH 5. Krmy mohou obsahovat
i 50 % olej, ltky rozpustn v tuku i vod. Do istcch emulz se
pidvaj minerln oleje a tm jsou emulze stabilnj a mn luknou.
Dle se pidvaj ltky proti vysychn jako nap. propylenglykol, sorbitol,
glycerol.
4.4.3.3. Emulze v/o tekut (mlka)
Jejich vroba je mal i kdy dobe ist a to z dvodu nzk stability. V
ppad tchto emulz je poteba specifickho emulgtoru. Sloky
olejov i vodn jsou obdobn jako u emulz o/v. Nejastji se pouvaj
emulgtory zskan z lanolinu.
4.4.3.4.
Emulze v/o tuh (mastn krmy)
Jedn se vtinou o masn, dtsk, istc krmy, i krmy na
opalovn. Mus se dbt na pesn technologick vrobn postup a
83

sloen, jinak me dojt i pi vynikajcm emulgtoru k rozpadu emulze,

nebo k uvolnn oleje. Maj schopnost zadrovat vlhkost.
Pozn. Smsn emulze o/v/o a v/o/v se nepouvaj k itn.
4.4.4. Peeling
Jde v podstat o slupovn, obruovn, odstrann povrchovch vrstev
ke. Odstrauje se pouze olupujc se (deskvamujc) rohov vrstva.
Tento kon meme provdt jednou a dvakrt do msce, samozejm
velmi zle na tom, s jakm ppravkem pracujeme a u jak pleti ho
aplikujeme.
V dnen dob se do rznch zklad, emulznch nebo gelovch,
pouvaj jako brusn sloka drcen pecky, mosk psek, inertn
vysokotlak polyethylen urit velikosti. Tento typ peelingu oznaujeme
jako mechanick.
K peelingov metod se ad tak maska s anglickm oznaenm peel
up face mask. Tato maska vytvo po nanesen na ple tuh film, kter
se pak stahuje celistv od krku vzhru.
Dalm typem je tzv. gumage mask gumovan maska. Vtinou jde o
francouzk ppravky, kter se po nanesen roztraj po pleti, a se
v malch molcch pln odstran.
Nesmme zapomnat na dal pojmy jako chemick i enzymatick
peeling.
4.4.5. Koupelov ppravky
Ji nkolik tisc let znaj lid osvujc a blahodrn inky koupele, do
kter se dvaj rzn koupelov psady, je psob velmi pzniv na
celkov stav, vyvolvaj pjemn pocit svesti a dobe psob i na
pokoku. Koupelov ppravky slou ke zlepen smivosti pokoky,
take usnaduj jej myt.
4.4.5.1. Anorganick koupelov ppravky
Jsou to rzn soli (mosk, kuchysk, borax). Pidvaj se k nim barviva
a vonn ltky. Jsou bu
lisovan, v prku, granulovan. Dnes
nahrazovny spe organickmi ppravky.
4.4.5.2. Organick koupelov ppravky
a) Pniv - pny
Jsou chemicky podobn ampnm na vlasy. Bvaj zahutny
kuchyskou sol, aby nepnily pi plnn do ndob. Obsahuj barviva a
vonn ltky.
b) Nepniv
1. vodn-lihov
Obsahuj vluh z livch rostlin, kter se extrahuj do vody i alkoholu.
2. olejov
V dnen dob se do olej pidvaj smedla, kter vytvej s olejem
emulzi, take oleje psob i na povrch tla (jejich vrstva nezstane jen
na povrchu vody). Dle obsahuj therick oleje, nebo smsi olej (silic)

84

levandule,rozmarnu, meduky, citrus, jehlinan. Mohou obsahovat

barviva a syntetick vonn ltky. Extrakty z rostlin maj povzbuzujc,
istc, zklidujc inky sta nakapat pr kapek etherickho oleje do
vody.
4.4.6.

Pleov masky, zbaly a obklady

4.4.6.1. Pleov masky

Zaazujeme je mezi istc prostedky, ale maj i dal inky : stahujc,
hydratan, osvujc, zklidujc, protizntliv, regeneran. Masky
mohou ple vyhvat a uvolovat pry. Enzymatick masky obsahuj
enzymy, kter naruuj zrohovatlou pokoku, m ist ple. Pi pouit
gelov masky dochz k odstraovn mazu, neistot, zbytk ke.
podle chemickho sloen dlme masky na :
1) anorganick
Mohou bt prodn nebo syntetick. Prodn masky jsou v podstat
suen bahno nebo jly. Po nanesen psob stopov prvky a dal sloky
na pokoku. Pi snmn masky se navc odstran bn neistota a maz.
Umle pipraven masky jsou ve form prk nebo pasty. Jsou
vyrobeny z jl, kaolnu, glycerinu a derivt celulzy. Anorganick
masky jsou such, a proto vhodn na mastnou ple.
2) organick
Je jich velk mnostv, meme je vyrbt i doma, ale maj krtkou
trvanlivost. Pouvaj se nap. vy z ovoce, zeleniny, vitamny, vtaky
z rostlin, kvasnice, mlko.
Kvasnicov maska
Pipravuje se ze suen smsi pivovarskch kvasnic, jemn sojov
mouky a vonnch ltek. Vytvo se kaika bu s vodou i pleovm
mlkem. Meme pidat i ovocn (jahody, jablko, citron) i zeleninov
(okurka, mrkev) vy. Doba psoben cca 20-30 minut. Po seten je ple
hebk a vypnut.
Kaseinov maska
Vytvo se rozmixovn tvarohu s vodou a ovocem i ovocn vy (z
jahod, pomeran). Mohou se pidat extrakty z nkterch rostlin i silic
(levandulov olej, tea tree oil). Ple je nsledn vypnut, vyhlazen,
jemn a hebk.
Maska z obilnch klk (kombinace s peelingem)
Obiln klky rozmchme s pleovm mlkem a vznikne kaika.
Kroukovou mas odrme zrohovatlou vrstvu. Po masi se rozete a
nech psobit 20 minut. Do pokoky pronik lecitin, vitamny skupiny B,
E. Nsledn se smyje vodou a ple je vypnut, vrsky jsou ml.
Hollywood maska

85

Jde o roztok elatiny ve vod s glycerinem a nkolik procent zinkov

bloby (ZnO) s vonnmi ltkami. Za tepla tekut, za studena ve form
gelu. Po 20 minutch se snm od brady. Ple je vyhlazen a vypnut.
Snmac gelov maska
Je tekut roztok a gel polyvinylalkoholu, kter je rozputn ve vod a
glycerinu. Obsahuje tak vonn ltky. Nan se 2-3 vrstvy. Po zaschnut
se snm smrem od brady k elu.
Parafnov maska
Je sms tuhho parafnu, vazelnovho oleje a vonnch ltek. Po
roztaven se nan nanen ttcem. Ochlupen sti je nutn dobe
odizolovat. Prvn nnos je chladnj, zbyl jsou teplej (2-3). Maska m
zmkujc, zvlujc inky, pomh roztaen ucpanch pr. Nesm
pouvat osoby s popraskanmi cvami (kuperza) a s vysokm krevnm
tlakem.
4.4.6.2. Zbaly, obklady
Slou jako napka oblieje a pipravuj tak ple na hloubkov itn.
Pouvaj se rzn liv byliny levandule, msek, hemnek, mta.
Doba psoben je 20-30 minut.
obklady

stdav nanen komprese do teplho odvaru a pikldn

k pleti
zbaly

komprese namoen v odvaru se pilo na ple, pekryje

igelitem (zbrana proti ztrt tepla) + runkem a me se piklopit
I lampou

4.4.7. Myc prostedky

Pouvaj se k itn celho tla (dle i klasick, tekut a syntetick
mdla).
4.4.7.1. Tlov ampny
Pouvaj se k myt vlas i tla. Mezi inn ltky pat terick oleje,
extrakty z livch rostlin. Pat sem:
ampny
tekut mdla
sprchov gely
pniv psady do koupele ty maj podobn sloen (odliuj se
obsahem)
4.4.7.2. Myc oleje
Jsou to minerln nebo rostlinn oleje, kter obsahuj povrchov aktivn
ltky. Straj se ubrouskem a poslze umyj vodou.
4.4.7.3. Myc emulze
Jsou tekut i krmov, obsahuj povrchov aktivn ltky a nkdy i
ethanol.

86

4.4.7.4 Myc pasty na ruce

Jsou vtinou mastn a pouvaj se na such ruce a pot se sms
smyje vodou. Pouvaj se na neistoty v automobilovm nebo
strojrenskm prmyslu.

Otzky a koly

87

1. Popite postup dezinfekce nstroje, kter byl potsnn biologickm

materilem nap. krv.

2. Jak je rozdl mezi dezinfekc a sterilizac?

3. Napite vhody a nevhody sapont a jak pH saponty maj.

4. Jakou reakc vznikaj mdla? Chemickou reakci popite chemickou

rovnic.

5. Jak je rozdl mezi toaletn vodou a parfmem

6. K emu slou pleov masky (jak maj inek) a uve pklad anorganick
pl.m. syntetickho pvodu.

7. Jak dlme organick koupelov ppravky a co o nich v?

8. Jak je rozdl mezi zbalem a obkladem?

4.5. Ppravky dekorativn kosmetiky

88

Pomhaj nm zvraznit pirozen pvab tve, ppadn zakrt jej

drobn nedostatky a projevy strnut. Mezi ppravky dekorativn
kosmetiky adme:
lidla na tve
ppravky k len
ppravky k len
tlov pudry
laky na nehty

o a obo
a oeten rt

4.5.1. Lidla na tve

Oivuj a domodeluj tv. Obecn je rozdlujeme
podle konzistence na:
such sypk
such lisovan
mastn
Obr.73 R na tv
4.5.1.1. Such sypk lidla na tve
Obsahuj pudrov zklad = talek (mastek - Mg 3H2(SiO3)4), zinkovou a
titanovou blobu, okry a alizarinov barvy, dle perlet a vonn sloky.
4.5.1.2. Such lisovan lidla na tve
Maj stejn sloen jako such sypk lidla, ale obsahuj navc pojidla
nap. glykol, lanolin nebo speciln emulze, kter spoj ve do kompaktn
hmoty.
4.5.1.3.1.
Mastn lidla na tve
Sypk zklad je stejn jako u suchch r. Zklad se sms s tukovm
zkladem a vytvo se homogenizovan hmota, kter se nalv do
mistiek. Pokud nemme k dispozici mastn lidlo na tv, meme ho
nahradit mastnou rtnkou.
4.5.2.

Ppravky k len obo a o

4.5.2.1. Such on stny

Mohou
bt
sypk,
lisovan,
v emulzi, v tukch. Zklad se
podob rm, kter obsahuje
talek, zinkovou a titanovou blobu,
pigmenty a vonn ltky. Lisovan
on stny obsahuj navc pojidlo
(glykol, emulze).
4.5.2.2. Mastn on stny
Obr.74 On
stny
Sypk barevn sms jako u suchch stn se vmch do tukovho
zkladu, homogenizuje se a roztav. Nevhoda mastnch stn je, e se
shromauj v onch vrskch a zbytek vka zstv bez stnu, proto

89

by se ml nejdve nanst podkladov vykrvac krm, kter vypln on

vrsky a stny na nm lpe dr.
4.5.2.3. asenky
Dnes jsou ve form past a emulz. Obsahuj emulgtory jako nap. vosky
(vel, lanolin, karnaubsk), parafn, cerezin, vazelnov olej, filmotvorn
ltky (PVA), barviva (ern, hnd, bloby), vonn ltky. Obsahuj tak
plnidla nap. kaolin, kolagen a stice hedvb k prodlouen.
Obr.75 On linky
4.5.2.4.
On linky
Jejich sloen je podobn jako u asenek. Jsou ve form
emulze, mohou bt tekut nebo hustj.
4.5.2.5.
Trval barven as a obo
Pouvaj se oxidan barviva, jako u barven vlas s
peroxidem vodku.
Obr.76 Tuky
na oi
4.5.2.6. Tuky na obo
Obsahuj cerezin, parafin, oleje, blobu, barevn
pigmenty a vonn ltky.
4.5.3.

Ppravky k len a oeten rt

4.5.3.1.
Rtnky
Mus bt pevn, prun a mly by oste
ohraniovat kontury rt. Obsahuj bl vel vosk,
lanolin, karnaubsk a kandeliov vosk, ricinov a
vazelnov olej, silikonov olej, organick i
anorganick pigmenty. Pouvaj se nap.:

zinkov a titanov bloba vytv pastelov tny

perle dodv perleov lesk
alizarinov laky dodvaj barevn film
eozinov pigmenty - neslbateln

4.5.3.2.
Pomdy na rty
Slou k ochran a promatn rt, nejsou uren k jejich barevn
prav. Jedn se o sms uhlovodk. Jsou mkk a mazlav, mohou bt
pibarven.
4.5.3.3.
Konturovac tuky
Tuh forma rtnky zasazen do devnho i umlohmotnho pouzdra.

90

4.5.3.4.
Lesk na rty
Je ve form dk vazelny nebo slab obarven roztok v pouzdru
s otivou kulikou nebo se nan tyinkou. Hlavn soust je
polybuthylen, kter zanechv na rtech vysok lesk.
4.5.4. Tlov pudry
kolem je barevn vyrovnat nerovnosti pleti, nepravidelnou pigmentaci,
sniuj lesk pleti, mohou tak slouit jako slab ochrana proti UV zen.
Kryc pudry obsahuj vce pigment a jsou schopny korigovat tvar
oblieje a jeho sti.
4.5.4.1. Sypk pudry
Obsahuj talek, zinkovou a titanovou blobu, krob, vonn ltky, barevn
pigmenty, kter se oznauj celosvtov platnmi sly tzv. colour index
(CI).
4.5.4.2. Kompaktn (lisovan) pudry
Zklad je stejn jako u sypkch pudr, obsahuj vce pigment. Pouv
se navc tak psada pro zlepen pevnosti tzv.pojidlo, kterm je nap.
glykol nebo speciln tekut emulze (lanolin).
4.5.4.3. Tekut pudry (pudrkrmy)
Jsou to tekut emulze s pms sypkho pudru. Mvaj sklon k rozpadu
emulze, take se zahuuj a do tuh krmov podoby, co oddlen
fz oddl. Vyrb se mlo a jsou mlo oblben.
4.5.4.4. Bezvod pudry
Jsou to mastn lidla tzv. tlky, kter na pokoce vytvej barevn film
a tvo zklad pro divadeln a fantazijn len. Jsou to lehce roztrateln
smsi olej (vazelnov), vazelny a vosk smchan s barevnm
zkladem. Barevn zklad je pudrov s vym obsahem pigment a
minimem talku. Nan se na ple mokrou houbikou a roztr se do
ztracena v tenk film.
4.5.4.5. Make up
Je barevn kryc krm, smchan s pudrovm zkladem a pigmenty. M
velkou kryc schopnost a mnoho barevnch odstn. Ple chrn a pst.
4.5.4.6. Korektor
Je siln kryc make-up a pudr, kter m zven obsah pigment a
titanov bloby. Pouv se ke korekci nedostatk pleti a tvar oblieje.
Na rozen ilky a akn se pouvaj zelen korektory.

91

4.6. Ppravky k pi o vlasy

4.6.1. Vlasy
Vlasy, nehty, potn lzy, mazov lzy pat mezi pdatn kon orgny
(adnexa).

92

Obr. 77-78 Prez k

Rozdlen vlas :
a) dlouh vlasy
Vlasy na hlav, v podpa a kolem genitli, jsou mkk a dlouh.
b) krtk
Pat mezi n obo, asy, brvy v nose a zvukovodu. Jsou pevn a tuh.
c) chm (lanugo)
Nejmen chloupky po celm tle.
d) vousy
Jsou tuh a dlouh.
4.6.1.1. Stavba vlasu
Vlas se skld ze 2 zkladnch st :
vlasov konek je st vlas, kter je ukryta v ki
vlasov stvol (=stonek) je to vyrstajc st vlas nad k

Obr.79 Stavba vlasu

vlasov konek
Je tvoen tmito stmi :
vlasov mek
vlasov cibulka (= bulbus)

93

vlasov papila
matrix
mazov lza
vlasov sval
vlasov mek
M tvar vku vlas je v nm uloen. Je tvoen nkolika vrstvami
tzv.pochvami. Vnitn pochva m indelovitou strukturu (upiny iky) a
dky n dr vlas (upinky mku a upinky vlas rostou opanm smrem
a zaklesnou se do sebe). U povrchu ke se mrn roziuje v tzv.krek.

vlasov cibulka
Tvo spodn st konku, m tvar cibule a nased na papilu. Obsahuje
zrodenou hmotu tzv.matrix.
vlasov papila
M tvar soudku, pronikaj do n krevn vlsenice (vedou krev a v n
rozputn iviny), proto papila tak zajiuje
vivu vlasu.
matrix
Je to tzv.zroden hmota nebo maten
zkladna, kter je uloena v cibulce okolo
papily. Probh zde mnoen bunk (odtud
roste
vlas)
a
tvo
barvivo
ve
specializovanch
bukch
tzv.melanocytech.
mazov lza
st do vlasovho mku v blzkosti krku, u
kadho vlasu bv v potu 2-8. Produkuje
maz, kter chrn vlasov stonek a pokoku
hlavy.
vlasov sval (vzpimova)
Spojuje pokoku a mek. Jeho smrtn vyvol hus ki, m dochz
k minimalizaci niku tepla.
Obr. 80 Mazov
lza
vlasov stvol (= stonek )
Je to st vlasu vyrstajc nad ki. Vznik keratinizac (= rohovatnm).
Je to pemna iv, avnat, mkk blkoviny prekeratinu v blkovinu
neivou, suchou, tvrdou = keratin (prekeratin vznik v matrix, keratin
pak tvo vlasov stvol). Keratinizace probh v konku nkde mezi
cibulkou a krkem. Vlasov stvol se skld z :

94

kutikuly =
upinat
vrstva

 kortexu (kra) = vlknit vrstva

meduly (den) = houbovit vrstva

Obr. 81 Prez vlasovm stonkem

kutikula
Je tvoena upinami, kter se pekrvaj a tsn k sob pilhaj.
Pokozen vlas m upiny odstt (jako oteven ika). Zdrav kutikula
m 5-10 vrstev upinek a mezi jednotlivmi upinami je tmel (blkovina
+ tuk). Kutikula je potaena mazem z mazov lzky a tvo pirozenou
ochranu vlasu.
kortex
Je tvoen vlkny blkoviny keratinu. Jedno vlkno keratinu je stoen do
roubovice a tvo tzv. mikrofibrilu. Nkolik mikrofibril se seskup, spoj a
vytvo vt snopeek tzv. makrofibrilu. V kortexu jsou obsaena
pigmentov zrna, proto se kortex oznauje nositelem barevnosti vlasu.
Mezi makrofibrilami jsou blkovinn pojivov tmely. Kortex, kter
neproel chemickou pravou se oznauje jako orthokortex a kortex vlas
chemicky upravovanch jako parakortex.
medula
Je tvoena keratinem s houbovitou strukturou a dutinkami. Jej prez m
hvzdicovit tvar. Nen vyvinut po cel dlce stvolu, ale jen v konku a
ve stvolu blzko pokoky. Vjimku tvo u vous, kde je dobe vyvinut po
cel dlce. Obsahuje vt mnostv tuk.
4.6.2. ampny
Odstrauj neistoty z vlas a vlasov pokoky (tuk, prach, saze, lupy,
zbytky kosmetickch ppravk). Jsou na n kladeny tyto poadavky:
istc schopnost
snadn, pjemn aplikace
dobr pnivost
kladn vliv na vzhled vlas
nesm drdit
daj se snadno umt vodou

(nesm zanechat neleskl, ed povlak)

95

Obr. 82-83 Vlasov ampny

4.6.2.1. Mdlov ampny
Pat mezi nejstar ampny, ale dnes se ji nepouvaj. Byly ve form
prku nebo roztoku. Jejich pH bylo vt ne 7, proto drdily pokoku,
otevraly kutikulu (vlasy se patn rozesvaly). Navc se v tvrd vod
srely a patn se smvaly z povrchu vlasu. Vlasy pak mly matn a
edav vzhled.
4.6.2.2. Nemdlov ampny
V dnen dob nejrozenj. Jsou ve form hust tekutiny, gel, krm
(emulz). Neobsahuj mdlo, ale jinou umle vyrbnou povrchov
aktivn ltku (nejastji alkylsulfty). Jsou dokonale rozpustn ve vod,
maj vysokou pnivost, neutrln pH. asto se k nim pidvaj tzv.
biologicky aktivn ltky (vitamny, blkoviny). inek biologicky
aktivnch ltek je vak sporn, dosud zcela neprokzan. Prokazateln
vliv maj nkter vtaky z livch rostlin (omezuj tvorbu lup,
matn).
4.6.2.3. Dtsk ampny
Svm sloenm mus splovat poadavky pro citlivou pokoku. Obsahuj
snen mnostv tenzid, barviv, vonnch ltek. Nesm drdit oi pi
umvn.
4.6.2.4. ampny na pokozen vlasy (regeneran)

96

Dochz u nich k velkmu rozvoji. Krom istcch ltek obsahuj vce

biologicky aktivnch ltek. Jsou to pevn ltky, kter pirozen vou
ve vlase vodu (nap. hydrolyzovan proteiny, extrakty z moskch as,
fytosteroly, minerln ltky, provitamny a vitamny).
4.6.2.5. ampny na mastn vlasy
Tyto ampny maj mn oetujcch ltek ne jin, aby vlasy nebyly
nadmrn zatovan a es neztratil svj objem. Pidvaj se do nich
vak vt koncentrace tenzid a rostlinn extrakty nap. z ajovnku,
hemnku, bzy, matedouky atd. Mohou obsahovat i jin sloky
zmrujc vyluovn mazu.
4.6.2.6. ampny na such vlasy
Obsahuj lecitin a rzn promaujc ltky, kter nejenom dodvaj
vlasm vlnost a odolnost, ale zabrauj svdn, pocitm napt a
nadmrnmu odmatn pokoky hlavy.
4.6.2.7. ampny proti lupm
Krom istcch ltek obsahuje jednu nebo vce sloek, kter omezuj
rozvoj kvasinky Malassezia furfur (stram nzvem Pityrosporum ovale),
nejvtho vinka nadmrn tvorby lup. Jako kad mikroorganismus,
asem se i tato kvasinka stv odolnou vi dot doby innm ltkm.
Proto se protilupov ltky asto obmuj. Mezi nejinnj protilupov
ltky jsou v dnen dob Octopirox, Pyrition zinku, Klimbazol, sran
seleniit atd.
4.6.2.8. ampny na doshnut hladkch vlas
Oznauj se t jako Sleek. Slou nejen k uhlazen nepoddajnch
vlas, ale i na narovnn kuer. Obsahuj speciln silikonov derivty,
nkdy t tekut krystaly.

4.6.2.9. Such ampny

Nejsou to skuten ampny. Jedn se o prek, kter m schopnost
vzat na sebe tuk z vlas a neistoty. Nan se na such vlasy, vlasy se
pak dkladn vytou runkem a vykartuj.
4.6.2.10.Speciln istc ampny
Odstrauj vrstvu silikonu z vlas, nkter obsahuj pevn steky. Tyto
stice silikon odou. Pouvaj se ped chemickmi kony pokud
zkaznice uv ppravky ze silikon.
4.6.3. Oeten a regenerace vlas
inek prostedku je omezen na zlepen fyziklnch a vzhledovch
vlastnost pokozenho vlasu.

97

Obr. 84 Regenerace vlas

4.6.3.1. Ppravky k oeten pokozenho vlasovho stvolu
Zpravidla jsou to hotov ppravky ve form roztok, krm, olej nebo
gel. Je dleit znt sloen prostedku a obsah innch ltek.
Vlasov emulze a gely
Vhodnj ne vlasov vody, lze vpravit vce tukovch sloek a innch
ltek rozpustnch v oleji a ve vod.
Kondicionry
Jsou to povrchov regeneran ppravky, kter psob na kutikulu vlasu.
Mohou obsahovat silikony, kter vytv na povrchu vlasu ochrannou
vrstvu a stmeluj pokozen upiny kutikuly. Dle mohou obsahovat
nap. rostlinn oleje, cholesterol, ceramidy.
Neoplachov kondicionry a krmy
Jsou v poslednch letech oblbenm ppravkem. Nechaj se na vlasech
po cel den, aby je chrnili. Zkladem jsou silikonov oleje a UV filtry,
kter jsou obohacen o rzn biologicky aktivn ltky. Lehkosti z vlasu a
jeho depigmentaci.
Vlasov oleje
Pouvaj se pedevm ped pouitm ehliky (oznauj se jako sleek).
Obsahuj zvlt silikonov ltky anebo tekut krystaly, kter okolo
vlasu vytvo ochrann tt. Dky nmu vlasy neztrc prunost ani
opakovanm ehlenm. Na trhu jsou i vlasov oleje na oeten vlas
vystavench nadmrnmu slunn ( i v solrich). Vlasy obal jemnm
mikrofilmem, kter zabrn niku pirozen hydratace.
Domc regeneran vlasov prostedky
pouvaj se rzn smsi nap. sms erstvch vajench loutk,
olivovho nebo ricinovho oleje s malm pdavkem citrnov vy. Po
pouit je nutn peliv umyt vlas.
4.6.3.2. Ppravky k povzbuzen vlasovho konku
Nejjednodu postup jak povzbudit vlasov konek je zven psun
ivin do vlasovho konku krevn cestou. Toho lze doshnout dnm
fyziklnm nebo chemickm prokrvenm vlasat sti hlavy. Mezi
fyzikln zpsob pat odborn provdn lehk mas. Chemick
98

zpsob je mstn pouit ltek roziujc krevn kapilry. Doporuena je

kombinace obou metod. Ppravky jsou vtinou ve form roztok nebo
emulz. Zkladem je vodn prosted nebo alkoholick roztok a dal
ltky nap. rostlinn vtaky, aminokyseliny, vitamny, organick
kyseliny, tuky. Speciln ppravky mohou obsahovat tkov extrakty a
pohlavn hormony (na doporuen lkae).
vlasov vody a vlasov tonika
Vodn alkoholick roztoky. innmi slokami jsou organick kyseliny a
jejich estery, pituujc psady, rostlinn vtaky, vitamny atd. Podle
druhu mohou obsahovat tak glycerol, tuky, cholesterol, lecitin, lanoln
tedy ltky, kter zamezuj vysychn pokoky.
vlasov emulze a gely
Vyuit a sloen je podobn jako u ppravk psobc na vlasov stvol,
pi jejich aplikaci se provd mas.
Zkladem regeneranch ppravk jsou ltky zlepujc fyzikln a
vzhledov vlastnosti neivch st vlasu (kutikula, kortex) a nahrazuj
pirozen produkt mazovch lzek. Jedn se hlavn o kvalitn prodn
lipidy (olivov olej, mandlov), kter obsahuj vivn ltky a psob jako
nosii dalch biologicky aktivnch ltek. Ppravky mohou dle
obsahovat dal sloky:
silikonov derivty zvyuj lesk vlas a psob proti krepatosti (vlasy
kudrnat)
lanolin m podobn sloen jako lidsk vlasov a kon maz
glycerol dv prunost vlasovmu stvolu tm, e ve vodu
v kortexu
cholesterol psob jako emulgtor
lecitin hraje dleitou roli pi ltkov vmn a zvyuje prnik
nkterch ltek k
bylinn extrakty vtaky z rostlin nebo jejich st
aminokyseliny pevn sirn aminokyseliny (cystin, methionin)
vitamny nejastji A, E, F, B6, vitamn PP, B5
tkov extrakty - jsou bohat na enzymy, vitamny a mal mnostv
tzv. biogennch prvk (Mg, S, P, Fe, Cu) - zrychluj metabolick dje
v bukch a zlepuj prokrven ke (nap. kafr, resorcinol)
vosky slou k doclen lesku a ke zlepen fixace vlas
4.6.4. Prostedky k fixaci esu
Stylingov ppravky slou k dosaen trvanlivosti tvaru danho esu.
Maj vytvoit pevn, prun es, pirozenho vzhledu a dodat lesk.
Jejich obrovsk kla a pi jejich vbru je nutn dbt na typ vlas, jejich
intenzitu a el.
4.6.4.1. Ppravky k fixaci esu bez obsahu vody
Jsou zaloeny na pouit vosk, tuk a rostlinnch nebo minerlnch
olej. Vytv na vlase tenk tukov film a tato vrstvika zv hmotnost

99

vlasu a izoluje jej, co brn vzniku elektrickho nboje pi esn,

fnovn, po umyt (vlasy neltaj, neelektrizuj).
Vlasov vosky
Jsou polotuh, dvaj vysok lesk. Obsahuj vosky prodn i uml a
glycerin. Nan se na such nebo mokr vlasy, slou k dotvarovn
piek.
Brilantiny a pomdy
Jde o ppravky polotuh, mazlav. Skldaj se hlavn z uhlovodk jako
je vazelna, parafn. Pomdy obsahovaly spe ivoin a rostlinn
lipidy, tzn. ltky kter rychleji podlhaj luknut. Dnes se oba brilantiny
a pomdy svm sloenm podobaj, navc mohou obsahovat ltky
zvyujc lesk vlas. Pouvaj se velmi zdka.

Obr. 85 Vosk na vlasy

Pomda na vlasy

Obr. 86 Brilantina na vlasy

Obr. 87

4.6.4.2. Ppravky k fixaci esu s obsahem vody

Vlasov krmy
Snadno se roztraj, nemast vlasy a dodvaj vlhkost. Pouvaj se hlavn
na such vlasy.
Vlasov gely
Mohou vlasy jen fixovat nebo vyvolat tak tzv. mokr efekt. Zkladem
jsou derivty kyseliny akrylov, tzv. karbomery, kter s pdavkem 2%
olej zstavaj ir. Dle mohou obsahovat tuk a alkohol. Nanej se na
such i vlhk vlasy po cel dlce vlasu nebo jen do konek.
Tuidla

100

Obsahuj vodu, nkter alkohol a fixan ltky umlho i rostlinnho

pvodu nap. pektin, rosol z moskch as, zatvrdl rostlinn sliz.
Nkter tuidla obsahuj i barviva k doasnmu tnovn. Nan se na
vlhk vlasy, jsou ve form roztoku nebo pny.

Speciln fixan prostedky

Pouvaj se vtinou ke zvten objemu nebo jejich nadzvednut (p.
tekut vlasy liquid hair).
4.6.4.3. Laky na vlasy
Laky jsou velmi oblben, nanej se na such vlasy pi dokonovn
esu ze vzdlenosti 20-30 cm. Skldaj se z tkavho organickho
rozpoutdla, filmotvorn ltky (tvo na vlase tenk, prhledn, prun
film, nesm po zaschnut lepit a drobit se, mus se snadno odstraovat
mytm nebo vyesnm), pomocnch ltek (vylep vlastnosti fixan
ltky, jsou umlho pvodu rzn polymery, kter maj charakter
pryskyice). Laky se nan pomoc mechanickho rozpraovae (je
levnj a ekologitj, avak vytv vt kapky, kter slepuj vlasy,
nanen je namhavj) nebo jsou ve form aerosolovho spreje
(tlakov balen, jsou v kovov ndobce, kter m uvnit antikorozn
ntr, obsahuje navc hnac plyn, kter umon jemn rozstikovn
laku).
4.6.4.4. Trval preparace
Uml, trval zmna tvaru esu, kter vydr do odrostu nebo do
osthn. Je to proces, kdy psobenm chemickch a mechanickch
prostedk (natky, heben) pebudujeme keratinovou strukturu vlasu.
Pi preparaci se pouv preparan a ustalovac roztok. Preparan
roztok vlas oteve, naru iontovou a disulfidovou vazbu ve vlase.
Pomoc mechanickch pomcek se udv budouc tvar vlasu (natky,
nebo proesvn hebenem). Nsledn se pouije ustalovac roztok,
kter pospojuje disulfidov a iontov vazby ve vlase, m zafixuje
poadovan tvar vlasu.

101

Obr. 88 Sprej

Obr. 89 Laky Lybar

4.7. Speciln ppravky

Ppravky

pouvan pi depilaci a epilaci

Ppravky pouvan k vyblen pleti
Opalovac ppravky
4.7.1. Ppravky pouvan pi depilaci a epilaci
Obr. 90 Epilace
V dnen dob je
odstraovn chloupk naprosto bnou
zleitost, a to kdekoliv na tle. Podle
vzkum si zhruba 70% en v Evrop
chloupky pravideln odstrauje. Depilace a
epilace jsou zkrtka znakem modernho svta.
Nen u to vak pouze zleitost estetick.
Lid asto chloupky odstrauj i z dvod
hygienickch a praktickch. Holen i jin

102

metody k dnen dob tak u neodmysliteln pat. Existuje jich velk

mnostv a kad si tak me vybrat tu, kter mu sed. Proto je teba se
o depilaci a epilaci dozvdt co nejvce informac. Jen tak pro sebe
meme zvolit to nejlep. Odstraovn chloupk vak nen jen
zleitost novovku. Naopak, u napklad ve starovkm Egypt eny
pemlely, jak se zbavit nedoucho ochlupen a vyuvaly rozlinch
zpsob. Nkter z nich jsou pbuzn dnen orientln epilaci.
V antickm ecku eny sv ochlupen plili svkami nebo odezvali
pomoc no. Tyto drastick metody byly asto nmtem antickch
komedi. V m se zase snaili vymyslet depilan sms a tak se zde
asto chloupky odstraovaly drhnutm pokoky. V renesanci a
stedovku holen ustoupilo do pozad. eny si pouze upravovaly obo.
Od poloviny 19. stolet vak depilace i epilace opt zskv na
oblbenosti. A dnes je u vtiny en naprosto bnou soust ivota.
Slou tedy k odstraovn nedoucch chloupk. Depilan ppravky
maj doasn inek a epilan ppravky maj postupn trval inek
tzn. pi opakovanm provdn chloupky slbnou a nebo ji nenarostou.
4.7.1.1. Depilace
Pi tto technice dochz k odstrann volnho vlasu nad rovn ke.
Tato metoda je vdy doasn. Chloupky se mohou odstraovat
mechanicky nebo chemicky.
mechanick

depilace
Pouvaj se elektrick strojky, kter odstrauj chloupky na sucho (holen
vous) nebo holen iletkou, kdy se pouv pna nebo gel.
chemick

depilace
Jsou to ppravky zpsobujc destrukci keratinu, kter chloupek tvo.
V alkalickm prosted dochz k redukci, pi kter dojde ke zmken
chloupku a chloupek jde snadno odstranit. Ke zmken keratinu se
pouvaj ltky jako nap. thioglykolt vpenat (nejpouvanj),
hydroxid vpenat (zvyuje zsadit pH), thiokyseliny, thiomlnan
vpenat. Chemick depilan ppravky maj velmi vysok pH (11 i vce)
take psob drasticky na chloupky i na pokoku. Nechvaj se psobit
piblin 5-7 minut, pak se straj i s chloupky. Pot nsleduje oeten
pokoky (omyt, na zklidnn krm i mlko).
Dve se pouvala vizuln depilace, kdy dochzelo k odbarvovn
chloupk pomoc odbarvovac lzn (p. Blondoran).
4.7.1.2. Epilace
Epilace by mla pedstavovat oproti depilaci dlouhodobj een
problm s chloupky. Je tedy vhodn pedevm pro ty, kter obtuje
ast depilace. Dvodem je, e epilan metody se sna inn psobit
i na vlasov folikul, a ne jen na chloupek samotn. V konenm dsledku
by mla epilace dokonce pinst trval efekt v podob dnut i slbnut
porostu. U nkterch osob mohou dokonce chloupky pestat rst zcela,
avak ned se to zobecnit na kadho jedince. Obecn je nutno ci, e
dn metoda odstrann chloupk, tedy ani epilan nen trval.

103

Vlasov konky toti maj obrovskou schopnost regenerace. Tato metoda

je tedy doasn nebo trval v zvislosti na potu opakovn metod a
charakteru vlasu.
Epilace

pomoc elektrick jehly = elektrokoagulace

Tento druh epilace pedstavuje trval a tm bezbolestn odstraovn
chloupk, kter je vhodn zejmna pro vraznj chloupky. Nejastji to
bvaj chloupky mezi obom, na brad, chloupky nad hornm rtem, na
krku nebo v oblasti prsnch dvorc. Po zkroku nezstvaj na tle dn
jizviky. Tato metoda nen vhodn pro rozshl plochy, jako jsou
napklad nohy, zda nebo hrudnk, jeliko se chloupky odstrauj
jednotliv a zkrok je pracn a asov nron.
Pi odstraovn chloupk elektrickou jehlou se zavd jehla podl
chloupku do vlasovho folikulu. Dky elektrickmu proudu dojde k
zasaen konku kadho chloupku a k jeho naruen. Sla elektrickho
proudu se nastavuje podle citlivosti kadho klienta. Chloupek se pak
vythne pinzetou. Jeliko se takovmto zpsobem odstrauje kad
chloupek zvl, je elektrokoagulace pomrn zdlouhav. Vdy zle na
potu chloupk, kter chceme z dan oblasti odstranit. I u tto epilan
metody je nutn podstoupit nkolik oeten, aby byly zasaeny
chloupky v jednotlivch fzch rstu, dolo k poruen vech cibulek a k
jejich slbnut. Vslednm efektem bv to, e chloupky pestvaj rst
pln.
Po epilaci elektrickou jehlou se stejn jako u ostatnch epilanch metod
nedoporuuje slunn na pmm slunci ani v solrich. Je vhodn ihned
po zkroku oetit epilovan msto desinfekc, aby nedolo k
ppadnmu zancen. Po epilaci by se nemly pouvat dn
deodoranty ani kosmetick ppravky, aby nedochzelo k podrdn
ke.
Epilace

laserem
Pstroj vysl svteln paprsek, kter je pohlcovn pigmentem vlasov
cibulky a mn se na teplo. To pak ni celou cibulku. Chloupek by pak ji
neml znovu narst. Nkdy se vak stv, e vlasov cibulka nen
zniena pln. V tom ppad chloupek naroste znovu, alejen velmi
tenk a krtk. I z tohoto dvodu je teba laserovou epilaci provst
nkolikrt, ne je vsledek dokonal.

104

Obr. 91 Epilace laserem

Dalm dvodem je to, e paprsek ni pouze ty chloupky, kter jsou ve
fzi rstu. A to nejsou vdy vechny. Proto musme zkrok podstoupit
zhruba 4-8. Pak ns ek na rok a nkolik let krsn a hladk
pokoka. Svtlovlas eny potebuj zpravidla vce procedur laserov
epilace, ne tmavovlsky. Laserov epilace je vhodn pro vechny
partie, nejastji se pouv pro odstrann chloupk z oblieje. Ale
pozor! Paprsek ni pouze tmav chloupky, kter jsou dlouh minimln
1 milimetr. Je tedy vhodn se nejprve poradit s odbornkem, zda nm
laser pome.
est tdn ped zkrokem laserem se chloupky nesm vytrhvat
pinzetou ani epiltorem. Je mon je holit iletkou, tak aby v dob
zkroku byly dlouh jeden milimetr. Laserov epilace je bolestiv pouze
minimln. Pokoka je vtinou ped zkrokem ochlazena, proto bolest
tm nectme. Nkdy se me objevit slab tpnut, kdy paprsek
pronikne pod pokoku. Vtinou je tato metoda dobe snena. Obas se
vak vyskytuje zarudnut pokoky nebo otoky po zkroku. Proto bychom
po epilaci laserem mli pouvat speciln ppravky. Ty nm doporu
specialista. Tak je teba se zhruba dva tdny chrnit ped slunenm
zenm. Ideln je pouvat krmy s ochrannm faktorem 30 50. Tak
je vhodn ped i po epilaci zvit pjem tekutin.
Obr. 92 IPL
Fotoepilace

Fotoepilace je jednou z nejmodernjch

metod odstrann chloupk, kter jsou
za pomoci IPL (= intenzivn pulsn
svtlo intense pulsed light) efektivn
odstranny. Technologie IPL umouje
znien
vlasovho
folikulu
prostednictvm
selektivn
fototermolzy. Tento termn se skld
z eckho slova foto = svtlo, termo
= teplo, lysis = znien a selektiv =
psobc pouze mstn.
Melanin je barvivo, kter dodv
chloupku
jeho
zabarven.
Dovede
absorbovat
svazek
paprsk
z promnlivho pulsnho svtla. Dojde
k zaht chloupku a do konku, ani
by byly pokozeny ostatn tkn.
Zven teploty umon znien bunk a z folikulu ji neme vyrst
chloupek. Pi opakovanm pouit (4 6 oeten) doshneme vrazn
redukce rstu chloupk. Dobrho efektu doshneme pouze u chloupk
s dostatenm mnostvm pigmentu.
Ped epilac doporuujeme ple neopalovat a chloupky neodstraovat
teplm voskem, cukrovou pastou, nebo je vytrhvat pinzetou. Chloupky
je ideln 3 dny ped oetenm IPL oholit, aby v den oeten dosahovali

105

0,5 1 mm. Epilovan oblast se dezinfikuje a pot postupn osvicuje. Na

zvr se aplikuje zklidujc ppravek. Po nkolika dnech odumel
chloupky pirozen vypadaj, nedoporuuje se je vytrhvat minimln
1 tden.
Epilace

elektrickou pinzetou
Pinzeta, do kter proud el. proud o frekvenci
27,125 Mhz. Vodivost ochlupen je odlin od
vodivosti
ke. El.
proud
proud
a
k vlasovmu konku folikulu a paralyzuje
jeho regeneran schopnost. Pstroj je
vybaven automatikou, kter vypne proud
okamit, jakmile se kovov sti pinzety
nechtn dotknou ke. Aplikace je absolutn

bezbolestn a bezpen.
Obr. 93 Epilace elektrickou pinzetou
Epilace

pomoc elektrickch strojk = epiltor

Odstraovn chloupk pomoc epiltoru je dnes ji zcela bnou
metodou, jak se chloupk zbavit. Pro velk mnostv en pedstavuje
zcela ideln metodu. Je teba vak zmnit, e jde o techniku pomrn
bolestivou. Nkter eny vak tvrd, e bolest nen pli velk a pi
kadm dalm pouit epiltoru se sniuje. Po nkolika letech uvn
tohoto pstroje jim pak bolest pipad naprosto zanedbateln.
Epiltor je pstroj vypadajc na prvn pohled velmi podobn jako holc
strojek nebo depiltor. Je tak mon zakoupit pstroj, kter obsahuje
ob varianty depiltor i epiltor. Ten m vymniteln hlavice a my
meme sami zvolit, kterou pouijeme. Princip epiltoru je jednoduch.
Na jeho konci jsou jaksi rotan pinzetky. Do tch se zachyt nae
chloupky a ony jej jednodue vytrhnou. Kvalitn epiltory pak maj rzn
doplky, kter napklad zchlad pokoku ped vytrhnutm chloupku.
Samotn vytrhnut je pak mn bolestiv.

Obr.94 Epiltor

Obr.95 Depiltor

106

 Epilace

pomoc vosk, past

Hmoty vyuvan pi epilaci meme rozdlit na tuh, polotuh a
mazlav (roztrateln).
a) tuh vosky
Sms vosk (vel, cerezin), mus se rozeht, aby zkapalnly. Krom
vosk mohou obsahovat tak pryskyice. Nan se ve smru rstu
chloupk, po vychladnut se film strhv proti smru rstu.

Obr.97 Epilace teplm voskem

b) polotuh vosky
Jsou nejpouvanj. Jde o smsi vosk a pryskyic nalit do ampul,
nahvaj se v pstroji s termostatem. Po nanesen vosku ve smru rstu
chloupk se pilo speciln papr (tzv. stripy) nebo prouek netkan
textilie, pitiskne se a strhne.
c) roztrateln ppravky
Jsou ve form past a jde o zahutn roztoky cukr. Nan se za
studena a film se strhv ve smru rstu chloupk.

107

 Epilace persk (orientln epilace)

Persk nebo tak orientln epilace je v Evrop nov a stle pomrn
neznm zpsob relativn trvalho odstraovn chloupk. Slovko
epilace se v jejm nzvu objevuje patrn proto, e po dlouhodobm
dochzen na tuto proceduru by ml bt omezen rst chloupk.
I dky mnoha dalm vhodm j pichz na chu stle vce en. Proto
se persk epilace zan objevovat i v mnoha zavedench
kosmetickch salonech. Tato technika zanechv pokoku hladkou a
zdravou. Je vhodn i pro eny s citlivou k, nebo pouvan
ppravek je prodn a hypoalergenn.
Persk epilace se provd pomoc speciln patentovan epilan
hmoty. Je v n obsaena tajn bylinn psada a tak med, datle, fky,
citrnov a pomeranov va. Protoe neobsahuje vbec dn
chemick psady, bv velmi dobe snena. Tm nikdy se po
epilaci touto hmotou nevyskytuj alergick reakce. Je tak velice
vyuvna enami, kter maj problm s citlivou ki nebo alergiemi.
Samotn persk epilace probh pomrn rychle. Je mon ji provst
jak doma, tak ve specializovanm salonu. Epilan hmota se naheje
a pilo na msto, kter chceme epilovat. Nkolik vtein se pak
nechv psobit. Pot se pomalu strhv a s n i nedouc
ochlupen. Po procedue pokoku omyjeme vodou. Hmoty uren pro
perskou epilaci se d vyut i pro vyhlazen pleti i odstrann
drobnch pigmentovch skvrn.
Metoda persk epilace je mn bolestiv ne ostatn. Chloupky po n
pomrn dlouhou dobu nerostou, zkrok se opakuje zhruba jednou
za msc a dva. Po nkolika epilacch chloupky slbnou a vyskytuje
se jich stle mn. inn ltky dajn pronikaj a do vlasovho
folikulu a tam zabrauj dalm rstu chloupku.

Obr. 98 Epilace cukrovou pastou

Epilace cukrovou pastou
Cukrov pasta je v naich koninch pomrn novou zleitost, avak
rychle si ji oblbilo mnoho en i mu. Epilace cukrovou pastou je toti
mn bolestiv, ne napklad epilace voskem, a navc jej vsledky
vydr obdobnou dobu a msc. V souasn dob pat v k trendm
v oblasti epilace. asto ji meme v nabdce kosmetickch salon nalzt
pod nzvem Body Sugaring.
108

Pestoe je epilace cukrovou pastou v Evrop pomrn nov uvna,

samotn cukrov sms je pipravena podle tradinho receptu starho
nkolik tisc let. Ten pochz pravdpodobn z Egypta i Mezopotmie.
Nyn byla tato metoda znovuobjevena a adaptovna pro podmnky
20. stolet. Cukrov pasta je vyrobena z citronov vy, vody a cukru.
Neobsahuje dn chemick psady a je tak 100% prodn.
Epilaci cukrovou pastou meme provdt doma nebo navtvit
kosmetiku. Zpsob epilace je snadn. Nejprve se ke odmast
specilnm ppravkem a pot nate pudrem. Pasta se nanese na
chloupky a nsledn strhne. S n i chloupky vetn vlasov cibulky. Pot
se msto omyje istou vodou a tm je pasta zcela odstranna. Cukrovou
pastou meme epilovat vechny partie, obzvl vhodn je i pro citliv
sti tla. Lze ji tedy doporuit pro epilaci oblieje (horn ret, obo),
tsel i podpa.
4.7.2. Ppravky k vyblen pleti
Barva pleti a schopnost zhndnut zvis od mnostv ptomnho
melaninu - pirozenho pigmentu pleti. Melanin chrn ki ped
nepznivm vlivem UV zen tm, e UV zen absorbuje. m vce
melaninu je produkovno, tm je ple tmav. Melanin se tvo ve
specilnch konch bukch melanocytech. Rychlost tvorby melaninu
je tak ovlivnna enzymy, kter rozhoduj o jeho mnostv v ki. U lid s
tmavou plet nen melanin vrazn nien enzymy. Strnut pleti nebo
jin vlivy, nap. hormony, zpsobuj poruchy pigmentace - staeck
skvrny, skvrny v thotenstv. Zven produkce melaninu na stran
jedn a schopnost redukce melaninu na stran druh jsou hlavnmi
pinami rznho zbarven pleti a poruch pigmentace ke.
Pomoc tchto ppravk dochz k zesvtlen barvy pleti, odstrann pih
a nepravideln pigmentace. Rozliujeme ppravky:
Slupovac

- odstrauj vzniklou pigmentaci, hotov zbarven pihy

slupuj s pokokou
Blokujc - zabrauj vzniku melaninu v bukch a tm i vznik pih
Blc - odstrauj ji vzniklou pigmentaci
S filtrujcm inkem - chrn ped psobenm UV zen a zabrauj tak
vzniku
pigmentace
4.7.2.1. Ppravky slupovac
Tyto ppravky pat pedevm do rukou lkae. Mezi nejstar slupovac
ppravek pat precipitt rtuti, kter se vyrb z roztoku sublimtu
(chloridu rtunatho) srenm pomoc amoniaku. Po pouit se ke
sloupne a nov pokoka je bez pih a bl. Avak po vystaven ke slunci
se pihy znovu objev. Jeliko se rtu hromad (kumuluje) v tle pat do
rukou lkae.
Mezi dal slupovac ppravky pat fenolov slupovac kry, kapaln
dusk, kyselina retinov nebo sms AHA kyselin (kolem 10% psob jako

109

slupovac kra, kolem 5% se bn

ppravcch, kde maj hydratan inek).

nachzej

v kosmetickch

4.7.2.2. Ppravky blokujc vznik pih

Mezi tyto ppravky adme precipitt rtuti, hydrochinon i jeho derivty a
tak vodn extrakt leukocyt.
Precipitt rtuti zpsobuje slupovn ke, ale protoe rtu pechz a do
tkn, psob tak na pigmentotvorn buky, kde blokuje vznik
melaninu. Stejn inky m i roztok sublimtu.
Hydrochinon (monobenzyletr hydrochinonu) byl uvn ke stabilizaci
gumy (gumov rukavice). Blc krm s terem hydrochinonu ml ediv
upinky, byl nerozpustn, ed,
nevzhledn. Dnes je jeho vroba zakzan.
Extrakt z medvdice jako i vodn extrakt leukocyt (selektivn
frakcionovan peptidy) potlauje vznik melaninu.
4.7.2.3. Ppravky na blen s oxidanmi a reduknmi inky
Odstraovn pigmentovch skvrn kosmetickmi ppravky je velmi
zdlouhav proces. Ple se mus oetovat pravideln a viditeln zlepen
meme zpozorovat a za msce. Postupn dochz k vyrovnn pleti a
zbaven
se
nedoucch
pigmentovch
skvrn.
K
odstrann
pigmentovch skvrn blcmi prostedky jsou nejvhodnj skvrny vznikl
v thotenstv nebo po aplikaci parfm i jinch druh kosmetiky, po
rznch konch vyrkch nebo jizvch spojench s chirurgickmi
zkroky. Dalmi skvrnami, kter se takto mohou blit, jsou staeck
skvrny, kter vznikly v dsledku strnut ke vlivem slunenho zen.
Pouvaj se roztoky peroxidu vodku, citrnov vy, kys. askorbov i
extrakty z celeru a kenu.
Peroxid vodku je pi nzkch koncentracch mlo inn a melanin tmto
roztokm odolv, ani kombinace peroxid nen dostaten.
Roztok citrnov vy je nejinnj pokud je vymakna tsn ped
pouitm, protoe obsaen vitamn C se po urit dob zane rozkldat
a ppravek ztrc na innosti.
Roztok kyseliny askorbov se pouv v kombinac s nktermi derivty
a maj siln antioxidan inek. asto je soust zubnch past.
4.7.2.4. Ppravky s filtranm inkem
Chrn ped psobenm UV zen a zabrauj tak vzniku pigmentace.
Ppravky obsahuj UV faktory a pat mezi n nap. opalovac ppravky,
pudry, make-up.

4.7.3. Opalovac ppravky

Slunce trvale vysl na zemsk povrch nkolik rozdlnch typ zen.
Nejznmj je svtlo (viditeln zen), ale slunen paprsky obsahuj
tak neviditeln infraerven a ultrafialov zen (dle jen UV zen).
110

Infraerven paprsky vnmme jako teplo, UV zen nememe ani

vidt ani ctit a pesto vznamn ovlivuje n ivot. Kad iv
organismus potebuje uritou dvku UV zen ke svmu ivotu.
UVA (dlouh vlnov dlky)
Prochz atmosfrou a zpsobuje pmo zhndnut, pigmentaci ke. A
do nedvna
se pedpokldalo, e nem kodliv inky, ale
bohuel, i toto dlouhovlnn zen se podl na
vzniku konch ndor.
UVB (stedn vlnov dlky)
Zpsobuje splen ke a s odstupem vyvol jej
zhndnut (pigmentaci). Pro buky pokoky
me mt kancerogenn inky a podl se na
vzniku konch ndor. Piblin 50 - 60%
tchto paprsk je filtrovno ozonovou vrstvou
atmosfry, zbyl st dopad na zemsk
povrch. UVA + UVB paprsky dohromady zpsobuj nejen spleniny,
ale tak nesnenlivost.
UVC (nejkrat vlnov dlky)
Obr. 99 UvA a
UV B zen
Je nebezpen ivotu na zemi, je ale zcela absorbovno atmosfrou a
ozonovou vrstvou a vbec skrz ni neprochz na zemsk povrch.
Poprv se lid clen zaali opalovat a na pelomu 19. a 20. stolet. V
polovin tohoto stolet se bronzov pokoka stala symbolem osobn
svobody a novho ivotnho stylu. Snd ki se jet dnes v mnohch
zemch piazuje blahobyt a spch a po oplen tou i ti, kte si
nemohou dovolit vydat se za tropickm sluncem. ra bl ke, kter
skonila zatkem 20. stolet, byla velmi zdrav. Prv bl - neoplen
ple byla tehdy znmkou vyho postaven. Rostouc poet ppad
zhoubnch konch ndor vyvolanch prv slunenm zenm vede
zejmna ve vysplch sttech k opatrnosti. Stolet opalovn pomalu
kon. Prv ochrana ke ped sluncem by se mla stt bnou
soust kadodenn hygieny, a to nejen v lt. Pkladem v tomto smru
je urit Austrlie, kde ji kad mal dt v, co m a nem dlat a jak
se m ped sluncem chrnit. Je to dno i tm, e prv v tto zemi je
nejvt vskyt melanomu - nejnebezpenj rakoviny ke.
Negativn inky slunenho zen jsou jednak akutn, tedy okamit, a
pak chronick - dlouhodob. K akutnm pat zarudnut a splen ke,
zhoren nkterch konch chorob a sneni obranyschopnosti pokoky.
Nejastjm chronickm dsledkem opalovn jsou karcinomy ke,
kter
vznikaj
v
dsledku
dlouhodobho
slunn.
Riziko onemocnn s dobou strvenou na slunci roste. Nejvt obavy
odbornk vak vzbuzuj malign melanomy - nejnebezpenj kon
ndory. Podstatn pro jejich vznik je vk. Nejvtm rizikem je dtstv,
spl-li se dt do puchk. Ve starm vku toho tedy mnoho pro sebe
ji udlat nemete, dti vak ped touto nebezpenou nemoc chrnit
lze.

111

Slunen zen zpsobuje i pedasn strnut ke. Zde plat: m vce

se slunci vystavuje, tm rychleji vae ple strne - je neprun, tenk a
objevuji se na n astji pigmentov skvrny a vrsky.
Pozitivnch ink slunenho zen je podstatn mn ne tch
negativnch. Jako hlavni se stle uvd tvorba vitaminu D. Avak k tomu,
aby se vytvoila potebn denn dvka tohoto vitaminu, je teba ozit
pouh decimetr tveren pokoky. Navc se vitamin D pidv do
potravin. e m slunen zen vliv na nai psychiku, je jasn dno a
prokzno. To je vak jedin pozitivn vliv zeni na n organismus.
Samozejm zen jako takov, je-li uml, se uv lebn. Jde vak o
clen pouvn ultrafialovch paprsk pro lbu konch chorob,
eventuln konch ndor. Dlouhovlnn UVA zeni pronikajc hloubji
do pokoky l atopick dermatitidy a lupnku, zatmco UVB zeni se
pouv
vedle
lby
lupnky
i
u
chronickch
ekzm.
V letnm obdob dopad na zemi asi 3x vce UV zen ne v zim.
Vrazn rozdl je v UVB sloce, kter je v lt 10x vce ne v zim.
Nejvce UV paprsk, tm 50% denn dvky, dopad na zem
v polednch hodinch, to je mezi 11. - 13. hodinou v zim nebo 12. - 14.
hodinou letnho asu. V tomto ase bychom se mli slunci radji
vyhnout. Vezmme si pklad z pslunk jinch nrod, kte bhem
polednch a asnch odpolednch hodin dr siestu. Slunen paprsky
dopadaj pmo nebo mohou bt tak odreny okoln plochou jako teba
psenou pl, vodn hladinou a v zim snhovou pokrvkou. To je
dvod, pro ns tyto paprsky dostihnou i pod slunenkem ve stnu.
Proto i zde je teba se chrnit.
Pravidla bezpenho opalovn:
Nezapomnejte ani na ochranu o. Pouvejte vdy slunen brle
s UV filtrem. Pro mal dti jsou vhodnj epice s kiltem.
Tak vlasy si v lt zaslou zvenou pi, zejmna regeneran
masky a zbaly. Pi pobytu u moe je po nvratu z ple, kadodenn
umyt nebo alespo oplchnut vlas sladkou vodou, samozejmost.
Mal dti do 3 let vku by nemly bt vystaveny pmmu slunci.
Miminka je vhodn chrnit lehkm odvem. Nejpjemnj je pro n
pobyt ve stnu.

112

 Pi vskytu jakchkoliv nezvyklch projev na ki se neobvejte

poradit s lkaem. Problematick znamnka radji neopalujte. Mete
je teba pelepit nebo jinak pekrt.
Krmy s UV filtry by se mly v lt pouvat i bhem dne ve mst,
na vechna odhalen msta, obliej i ruce, kter jako prvn prozrad
v vk.
Nesmme tak zapomenout na pi po opalovn, kdy je nae
pokoka vysuen. Je teba j dodat potebnou vlhkost i vitamny.
Zejmna vitamn E, ovlivujc elasticitu ke, je vhodn. Pouitm
sprvnch vrobk si prodloume trvanlivost oplen a zamezme
olupovn ke.
Pamatujte, e i solria mohou zpsobit strnut nebo pokozen ke
a pouvejte vhodn krmy pro opalovn v solrich. Pokud vbec lze
doporuit opalovn v solrich, pak tedy v tch, kter produkuj
pouze UVA zen, vyuvajc se rovn k lb lupnky nebo akn.
Vdy je vak toto opalovn nutn rozvit, zejmna u osob se
svtlou plet, nchylnou k tvorb pih. Nezapomnejte si i v tomto
ppad chrnit oi vhodnmi brlemi.
Nepobvat na pmm slunci mezi 11 -- 15 hodinou, nezapomnat, e
slunce opaluje, i kdy nen zcela jasno.Nebezpe pedstavuj i
slunen paprsky odraen od vodn hladiny, psku a betonovch
ploch. Slunce tak psob intenzivnji ve vych nadmoskch
vkch.

Obr. 100 Piktogramy

Podle typu ke, intenzity slunenho zen a dlky slunn zvolit
opalovac krm s dostaten vysokm faktorem a nanet ho pl
hodiny ped opalovnm, nanen krmu pravideln opakovat,
zejmna po koupn.
Se slunnm zat postupn a pobyt na slunci prodluovat.
S partiemi, kter nejsou na slunce zvykl, zachzet opatrn a
nezapomenout je krmovat, tk se poprs, zadn sti tla, ale tak
u, nosu, tv, vysokho ela a nrt. Velkou pozornost bychom mli
vnovat i rtm, kter mohou reagovat na slunen paprsky tvorbou
prasklin a opar.
Po slunn se osprchovat, zbavit ki potu, chloru, ppadn soli a
psku a nanst ppravky uren po opalovn.
V dob intenzivnho opalovn uvat nkter z ppravk obsahujc
kombinaci ltek psobcch proti volnm radiklm.
Nekombinovat slunce a solrium.

113

SPF
SPF = Sun Protection Factor = ochrann slunen faktor. Bezpen doba
pro vystaven nechrnn pokoky slunci je asi 15 minut. SPF udv,
kolikrt dle lze pi pouit danho ppravku, vystavovat pokoku
slunenm paprskm bez rizika splen. Nap. pi pouit SPF6 = 6x15
min.= 90 min. bez rizika pokozen ke.
Z definice ochrannho faktoru je patrno, e je to hodnota relativn, a
teprve pi znalosti zkladn citlivosti ke zskme reln hodnoty
v minutch i hodinch. Osoby se svtlou plet a vlasy jsou podstatn
citlivj na psoben slunenho zen ne osoby s plet a vlasy
tmavmi. Citlivost ke kles s rostouc koncentrac pigment v ki, to
znamen, e nejcitlivj je ke po zimnm obdob pi prvnm psoben
slunenho zen. Ochrana ke zvis tak na tom, jak silnou vrstvu
opalovacho krmu na ki naneseme.
Zpravidla se mluv o tyech pigmentanch typech bloch:
bled, pihat, modrooc a rudovlas reaguj na slunce popleninami,
nehndnou a je pro n snesiteln pobyt na slunci pouhch 5 a 10
minut.
svtl, mlo pihat, modrooc a edooc s blond vlasy, kte snesou
pobyt na slunci od 10 do 20 minut
svtl a svtle hnd bez pih, tmav blond a hndovlas, edooc a
hndooc vydr beze kod na slunci 20 a 30 minut
snd typ se rychle bez rizika opaluje a beze kody vydr na slunci
asi 40 minut i o nco dle
Doby, uveden u jednotlivch pigmentanch typ, je mono nsobit
faktorem slunen ochrany, napsanm na kosmetickch ppravcch, a
zsk se celkov doba, po kterou by ml bt jedinec chrnn ped
slunenm poplenm. Vjimen citliv jedinci by si mli vybrat k
ochran proti slunenmu zen gel bez parfmu, bez emulgtoru a
prost tuk. Krom zarudnut nebo t reakce na UV zen, poplenin,
je zapoteb potat pi opalovn u nkterch osob se vznikem akn
(slunen akn, Mallorca-akn), kter vyaduje zvenou ochranu ped
sluncem, rozpoznn a lbu odbornm konm lkaem.
Kojenci by na pmm slunci nemli pobvat vbec - nefunguje u nich
dn ochrana proti UV zen, protoe melanin se teprve zan tvoit.
Batolata by mla bt na slunci asi hodinu denn pi hrch, koupn a
prochzkch. Nen vhodn dti opalovat tak, jak to dlme my, dospl,
povalovnm se na pmm slunci. Pro pobyt na slunci vybereme
vhodnou denn dobu. Tak jako existuj speciln dtsk kosmetick ady,
existuj i speciln opalovac krmy a tlov mlka uren pmo dtem.
Dti tak potebuj opalovac krmy s vym UV filtrem. I kdy je dt
pravideln krmovno, nen mon ho ponechat na slunci cel den.
Pokud s nm jsme na del vychzce, nezapomeneme zakrt vtinu jeho
tla vhodnm odvem.
Prvn pomoc pi splen sluncem.

114

Me se stt, e se i pi v snaze splme. Velmi asto se tak stane,

zapomeneme-li si namazat nkterou, vtinou okrajovou st tla.
Nejbolestivji bvaj splen ui, nosy, pnsk kouty, klasick puche
jsou vidt na zdech a v dekoltu. levu pi spleninch pin chlazen
postienho msta. Sta obklad studenou vodou nebo vychlazen odvar
z ernho i zelenho aje, ppadn podle receptu naich babiek
obklad s jogurtem nebo tvarohem. Je mon pout mast na spleniny,
jej aplikace vak me bt bolestiv, proto se doporuuje na postin
msto nastkat pnu obsahujc kyselinu pantotenovou, kter podporuje
hojen a obnovu ke.

Ochrann ppravky meme rozdlit do t skupin:

1. opalovac krmy
2. ppravky po opalovn
3. doplky vivy (pedevm antioxidanty)
4.7.3.1. Opalovac krmy
Chrn proti slunenmu zen, volme co nejvt ochrann faktor SPF sun protection factor. Vdy zkontrolujte, zda m krm UV A a UV B filtr.
etit bychom nemli, vyplat se vybrat skuten kvalitn a znakov
vrobky. Pozor na alergii, kter se me projevit jako reakce na njakou
sloku ppravku. Je dobr si krm vyzkouet dve, ne odjedete k moi.

Obr. 101 dTest opalovacch ppravk

4.7.3.2. Ppravky po opalovn
115

Smyslem oeten ke po opalovn je jej zklidnn, regenerace a

pedevm obnoven vlhkosti, prunosti a jemnosti. Pat mezi n
hydratan mlka, oleje a spreje. K vrob se uvaj bn emulgtory
pro systmy olej ve vod, piem tukov fze obsahuje vy mnostv
vstebatelnch tukovch ltek rznch druh. Velkou roli pro ochranu
ke maj speciln inn ltky se specifickmi funkcemi. Jsou to
zejmna ajov extrakt, kyselina pantotenov, hydratan psady,
bisabolol, azulen a dal.

4.7.3.3. Doplky vivy

Chrn pokoku tm, e ji dodvaj nezbytn iviny, vou nadbyten
voln radikly. Pat mezi n antioxidanty, jako jsou vitamn A (i jeho
provitamn karoten), E, C, selen, zinek a dal. Antioxidanty jsou
ltky, kter jsou schopny vzat voln kyslkov radikly.
Psob inn pouze tehdy, jsou-li podvny pedem.
4.7.3.4. Ppravky na uml zhndnut ke
Tento typ ppravk je uren k dlouhodobmu zskn oplenho vzhledu
pleti. Samoopalovac krmy nebo spreje obsahuj ltku DHA
(dihydroxyaceton), kter dky tlesnmu teplu a kyslku ze vzduchu
oxiduje, tmavne a ve se na blkoviny obsaen v rohov vrstv ke.
Barva se proto objev teprve za uritou dobu po aplikaci a vydr jen tak
dlouho, dokud se buky rohov vrstvy neodlou. Nen ale problm
pout ppravek teba nkolik dn po sob a zskat tak intenzivnj
oplen odstn. Barevn produkt reakce DHA s blkovinami m zcela jin
vlastnosti ne kon pigmenty, a proto nezvyuje ochranu ke proti
116

psoben ultrafialovho zen. Porann msta ke (nap. jizvy)

barevn nereaguj vbec, nebo jen slab. Nejvhodnjmi aplikanmi
formami jsou krmy a mlka, mn vhodn jsou lihov roztoky.

4.8. Ppravky k pi o ruce

Obr.102

Pe o ruce
Ruce jsou asnm nstrojem, meme s
nimi dlat snad ve, co si umaneme
pracovat, jst, malovat nebo dokonce
mluvit. Podvme je pi pozdravu,
rukama
se
dotkme
druhch
a
pouvme je pi kad innosti, kterou
dlme.
Nezapomnejme, e ne jenom obleen dl
prvn dojem na lovka, ale i to, co z
toho obleen vykukuje. Nae ruce jsou
stejn jako cel tlo pokryty pirozenm
ochrannm konm filmem o uritm pH.
Tento ochrann film se po omyt obnov bhem 2-3 hodin. Kdy se
tedy rno osprchujeme, kon film se bhem dne vytvo. Pokud si
budeme dlat rky, kolikrt si denn umyjeme ruce, bude to tak
asto, e schopnost vytvoit si ochrann film je na rukou nemon.
Musme jim tedy pomoci pravidelnou p.
Jsou pro ns tolik dleit, e si rozhodn zaslou nai kadodenn
pozornost. Ruce jsou dennodenn vystavovny mnoha nepznivm
vlivm spojenm s vce i mn nronou profes. Navc bhem
zimy jsou ruce vystavovny chladnmu a mrazivmu poas a
souasn i pesuenmu vzduchu v mstnostech. To zpsobuje
naruen ochrannho tukovho konho filmu, pokoka rukou je tak
nadmrn vysuovna, stv se citlivj a nchylnj k
podrdn ale pedevm rychleji strne. Neporuen kon film
toti brn niku vody a minerl z organizmu, chrn ki ped
nadmrnm vysuovnm, negativnm psobenm zevnch faktor a
ped rozmnoenm choroboplodnch organizm.
4.8.1.

Ppravky ochrann

117

Mytm odstraujeme z povrchu rukou ochrann film. Ke m obrann

mechanismy, ale pi dlouhodobm pokozovn se jejich funkce
zmenuje. Pokozen se me projevit zarudnutm, pesychnm,
bolestivmi prasklinkami nebo svdnm, nkdy me pejt v ekzm.
Ruce je teba mt opatrn etrnmi mycmi prostedky. Stejn dleitou
roli hraje oeten rukou specilnmi krmy po umyt. Ochrann krmy
obsahuj zpravidla minerln olej, kter omezuje nik vody z pokoky.
Hydratan ltky nejastji glycerin, ppadn prodn ltky jako Aloe
vera dodvaj pokoce ztracenou vlhkost. Ki prospvaj prostedky,
kter ji chrn ped pokozenm volnmi radikly (vitamin E) a jsou
nezbytn pro jej vivu (panthenol). Soust bvaj i zklidujc
komponenty,
nap. protizntliv
psobc
extrakty
msku
nebo hemnku,
kter
sniuj
zarudnut
a
podrdn pokoky.

Obr.103 Ochrann ppravky

4.8.2. Regeneran ppravky
Na non oeten, kdy je pokoka rukou mnohem lpe pipravena pro
hloubkovou regeneraci a stejn jako cel tlo odpov, jsou vhodn
mastnj krmy. Non pe je velmi inn, nebo nic nedlme, ruce
nemme a aktivn ltky psob mnohem del dobu a intenzivnji.
Jako doplnk zkladnho oeten rukou meme provdt regeneran
zbaly. Pouijeme k tomu oblben krm na ruce, kter naneseme ve
vt vrstv ne obvykle. Navlkneme na n igelitov rukavice i
mikrotenov sky a pro rychl zaht se jet navrch nathnou
rukavice ze silnj frot ltky, tepl ponoky nebo ist kuchysk
chapky. Mikroten a teplo zlep vstebvn tukovitch ltek. Po 30
minutch psoben se pebytky krmu setou nebo vmasruj do pokoky.
Zbal meme aplikovat tak ped spanm a v rukavicch jt i spt.
Sundat si je meme kdykoli bhem noci nebo a rno. Oeten
pokoku zjemn a zlep celkov vzhled rukou. Takov oeten si nae
ruce
zaslou
alespo
jednou
tdn.
4.8.3.

Zmkujc ppravky

118

Do tto skupiny ppravk se ad ppravky ve form emulz a gel.

K innm ltkm v tchto ppravcch pat vosky jak syntetickho
(IPP, IPM izopropylpalmitt, izopropylmyristt) tak prodnho
pvodu (lanolin i jojobov vosk), dle rostlinn oleje (klkov,
pupalkov), ivoin tuky (norkov olej), lecithin, minerln oleje,
glycern a ltky na bzi lipozom (lipozomy jsou ltky, kter
mohou dopravovat inn ltky k mstu
uren
prnikem,
vstebvnm do pokoky. Lipozomy jsou sms drobnch kapiek
vody s innou ltkou, kter jsou obaleny monofilmem lecithinu).

4.9.
Obr. 104 Pe o nohy

Ppravky k pi o nohy

Vdli jste, e chodidla tvo 26 kost, 33 kloub a

100 sval? Umouj nm stt, kret, bet.
Chodidla jsou nedlnou st naeho ivota.
Nae nohy jsou sice uzpsobeny k tomu, aby mohly
snet zt a napt kadodennho ivota, ale i
pesto se potkaj s uritmi obtemi. Mnoh z nich
si zpsobujeme sami, napklad zanedbanou p
nebo noenm nevhodn obuvi. Sport, celodenn stn, nebo naopak
pobhn pedstavuj pro chodidla zvenou zt. Pro tyto lidi je
sprvn pe klov. Puche, bolest paty nebo bek chodidel
dokou znepjemnit ivot. Vtin z tchto problm lze pedchzet.
Kad den nesou chodidla vhu naeho tla. Na chodidlech je ke a
20krt hrub ne kdekoliv na tle, aby se mohla chrnit ped

119

nadmrnm tlakem a nslednm pokozenm. Zatujeme-li chodidla

nadmrn (plon nebo jen na uritch mstech), hroz, e by se ke
mohla pokodit. Proto se tlo brn jejm hrubnutm. Je to pirozen
obrann reakce. Jestli ale zhrublou, ztvrdlou ki neodstranme, budou
zvyovat tlak v dan oblasti. Tlo se pak bude chrnit zvenou produkc
ztvrdl ke, kter se bude hromadit a zpsobovat bolest.
Obr. 105 Ochrann ppravky

4.9.1. Ppravky ochrann a regeneran, zmkujc krmy

Pirozenou hydrataci chodidel zabezpeuj mazov lzy. Jejich poet na
ploskch nohou je mnohem men ne teba na tvi. Proto je dleit
dodvat pokoce hydrataci a vlnost v podob krm nebo pny.
Dehydratovan pokoka je such, bled, drsn na dotek a objevuj se na
ni mapy. Je celkov oslaben a neme tak vykonvat svou funkci
chrnit chodidla ped tlakem, tenm a bolest. Such ke pi zven
nmaze a tlaku me praskat, zejmna v oblasti pat. Vznikl praskliny
jsou bolestiv a me v nich vzniknout infekce.
Nrazy a tlak v pedn sti chodidel se odr i na stavu a vzhledu
neht. Stejn jako ke i nehty se brn hrubnutm, co me
zpsobovat pote pi jejich sthn. Nehty mohou vrstat do okoln
ke. Vsledkem je zarudnut, otoky, bolest a asto i znt.
Obsahuj rzn mnostv rostlinnch a minerlnch olej. Dle inn
ltky, kter slou k prokrven, osven, utien a odstrann navy
(mentol, kafr, kapsaicin (alkaloid plodu papriky siln prokrvuje),
extrakt z mty peprn, eukalyptu, katanu, rakytnku). Ppravky mohou
tak obsahovat protizntliv ltky jako nap. flavonoidy (roziuj cvy a
psob na svalov vlkna), kyselina salicylov a jej derivty (urychluje
hojen
mikrotrhlin
ve
svalech),
alantoin.

120

4.9.2. Antimykotick ppravky

Mykza je kon infekce zpsoben mikrospokopickmi houbovitmi
mikroorganismy anebo bakteriemi. Tmto pvodcm se nejlpe da ve
vlhkm a teplm prosted, jako jsou uzaven boty, spolen atny a
sprchy ve fitness, bazny nebo sauny. Kon mykzu lze zskat snadno,
pedevm pokud se budete v tchto prostorech prochzet naboso. Kon
mykzou je ale mon onemocnt i po dotyku s lovkem, kter
mykzou trp. Kon mykzou me onemocnt kad z ns. Kon plsn
(mykzy) pat vedle zubnho kazu mezi nejastj lidsk onemocnn.
Podle przkum postihuj tyto kon problmy a 30 % dospl
populace, piem piblin dv tetiny postiench lid se nel vbec
nebo jen sten.

Obr. 106-107 Plse nohou

Riziko vzniku mykz meme vrazn snit dkladnou p o ki.
Pravideln kontrolujte sv nohy a zvlt si vmejte zmn na pokoce
meziprst nap. zarudl i such ke, svdn a plen a nebo jej
loupn. Zkladem pe o ki na nohch je denn myt nohou, piem
je dleit vysuovat i prostory mezi prsty. Zejmna v prosted
zvenho pocen se konm plsnm velmi da, proto nohy dostaten
vtrejte.
Nejlep ochranou proti mykzm je starostliv pe o zdravou pokoku,
nehty a prsty. Sem pat pravideln pouvn doporuench prepart,
pravideln oetovn nohou a vhodn zdrav obuv. V ppad rizikovch
skupin sem pat i clen pe, vyuvajc protiplsov nebo preventivn
ppravky.
4.9.3.
Ppravky na ku oka
Ku oko vznik tehdy, jestlie se prsty tou o sebe navzjem nebo
jestlie dochz ke stlaovn ke mezi botou a kostmi nohy. Mohou bt
121

tvrd nebo mkk, a i kdy jsou bolestiv, existuj monosti, jak si od

tchto nepjemnch pocit ulevit.
Ku oka jsou obvykle zpsoben obuv, je tedy vhodn se snait o to,
aby byla Vae obuv pohodln, a aby sktala prstm monost pohybu.
Ku oka mohou mt tak dal piny, napklad zpsob chze. Pokud se
ku oko objevuje opakovan, je vhodn navtvit praktickho lkae,
podiatra nebo lkrnka.
Tvrd i mkk ku oka vznikaj tehdy, jestlie se ke, kter pokrv
oblast kost nohy, tla proti povrchu boty, nebo jestlie se prsty o sebe
vzjemn tou. Tento kontakt vede k zesilovn ke, kter vytv
ochrannou vrstvu, aby se zabrnilo pokozen tkn nohy.
Existuje cel ada produkt, kter sktaj levu od bolesti zpsoben
tlaenm kuho oka na nervov zakonen v noze. Oeten me mt
formu vypodloen kuho oka nebo aplikovn lby pro zmrnn jeho
ink. Doasnou ochranu nohou me nabdnout ada poltkovch
produkt a gelov nplati na ku oka. Gelov nplasti obsahuj aktivn
ltky, kter pomhaj zmkit ku oko a usnadnit jeho odstrann.
Nejastji obsahuj kyselinu salicylovou.

Obr. 108 Podloka na ku oka

Obr. 109 Nplast na ku oka

122

4.10. Ppravky k itn zub

Ppravky k pi o zuby a k stn hygien jsou zubn pasty, dle stn
vody, ppravky na blen zub. Pedchdci dnench zubnch past byly
zubn prky (sms uhliitanu vpenatho, kaolinu, sladidla, a sms
silic), zubn mdla, zubn pasty nepniv, zubn pasty pniv mdlov a
konen zubn pasty pniv sapontov, i kdy s ponkud jinm
sloenm, ne se pouvj dnes.

4.10.1. Zubn pasty a prky

Prvn nemdlovou zubn pastou vyrbnou ji za vlky byl Bisascidentol. Byla to pasta siln pniv a kysel, kter obsahovala
laurylsulft sodn jako pnivou sloku. Kysel prosted v stech
vytvely kyselina citrnov a hlinit sl, kter mla stahujc inek na
krvcejc dsn. Abrazivn slokou nebyl uhliitan vpenat, ale fosft
vpenat. Hlavn nevhodou bylo kysel prosted v pastch a obasn
ernn zub, kter bylo zpsobeno vysrenmi muciny (blkoviny
obsaen v hlenech).
Dnen zubn pasty sapontovho typu obsahuj laurylsran sodn nebo
nkter jin pniv sloky, abrazivnmi slokami jsou sren uhliitan
vpenat a fosft vpenat, asto obsahuj i oxid kemiit, kter
zpsobuje gelovou strukturu pasty transparentnho vzhledu. K zahutn
a udren pastovit konzistence se pidv 20 i vce % glycernu, 70%
roztok sorbitolu a gel rznch derivt celulzy a gely zsavan
z moskch as (alginty). Dochucen se provd sacharinem
(neenergetick nhradn sladidlo). Chuov a vonn sloky jsou rzn
smsi mentolu, mty, anzu a dalch eterickch olej. Existuje cel
ada innch ltek pidvanch do zubnch past. Nejznmnj je
pdavek soli fluoru, kter zeteln sniuje vskyt zubnho kazu. Mezi
dal inn ltky pat lecithin (vytv na zubech film, kter brn
kontaktu s mikroorganismy), tea tree oil (TTO potlauje mikroflru,
bolesti krku a krvcen dsn), alantoin (urychluje hojen drobnch
porann) a chlorofylin (m deodoran vlastnosti).
Existuj masn zubn pasty gelov, kter slou k masi dsn.
Obsahuj silice s hojivmi a stahujcmi inky. Pomhaj dezinfikovat
dsn a zastavovat krvcen.

123

Sloen zubnch past

Jako aktivn ltka se v pastch pouvaj psady s rozdlnmi inky.
Magicky znjc formule, objevujc se ve sloen jednotlivch past, me
uivatel dky nsledujcmu seznamu alespo sten rozifrovat:
Ltky zvyujc odolnost zubn skloviny proti vlivu kyselin:
sloueniny fluoru - fluorid sodn, monofluorfosforenan sodn,
fluorid cinat, aminfluoridy
Ltky s adstringentnm (stahujcm) inkem:
aluminium
acetycotartart
(AAT),
aluminium
chlorhydroxyallantoint, aluminium dihydroxyallanitoint, mlnan
hlinit, mosk sl, vdeln sl, rostlinn extrakty aj.
Ltky s protizntlivou psadou:
rostlinn extrakty z hemnku pravho, epku lkaskho, alvje
lkask aj.
Ltky omezujc tvorbu plaku:
chlorhexidin, triclosan, sanguinarin, esenciln oleje (mentol, tymol,
eugenol, eukalyptol), enzymy, kyseliny aj.
Ltky omezujc tvorbu zubnho kamene:
pyrofosft sodn a draseln, chlorid a citrate zinenat aj.
Ltky sniujc citlivost zub:
fluoridy, chlorid strontnat, dusinan draseln, citronan sodn,
hydroxyapatit aj.

Obsah bn pasty
73 % voda a rozpoutdla
20 % abraziva (jemn brusn steky)
2 % pnidla a ochucovadla
2 % konzervan ltky
1,5 % barviva, pojiva a zvlovadla
0,24 % sloueniny fluoru a dal
aktivn ltky
Typy zubnch past
Pasty pro pi o nemocn dsn
Pasty pro citliv zuby
Pasty proti zubnmu kameni
Pasty pro kuky
Obr.110 Zubn pasty
Pasty proti zubnmu kazu
Blc zubn pasty
Pasty pro dti - maj vhodnou pchu (nemli by svdt k polykn) a
mal mnostv

124

fluoru. Dti, kter polykaj pastu s fluoridem, mohou mt na zubech

matn blav skvrnky nebo take prouky . Tento nedouc jev se
nazv fluorza.

Vrobci
Nejastjmi a nejznmjmi vrobci zubnch past jsou:
GlaxoSmithKline (Aquafresh a Sensodyne)
Colgate - Palmolive (Colgate)
Unilever (Signal)
GABA (Elmex a Meridol),
Arcam (Lacalut)
Setuza (Odol)
Zentiva (Parexyl)
4.10.2. stn vody
Existuj dva zkladn druhy stnch vod emulzn a lihov.
Emulzn = tekut emulze vody, silic a vhodnho emulgtoru =
obsahuj glycerin, sacharin pop. barevnou sloku
Lihov = obsahuj silice, etanol, trochu vody a emulgtor, jsou to ir
roztoky, kter po
nakapn do vody vytvo mln zkal

Obr. 111 stn

voda

4.10.3. Ppravky na blen zub

Krsn ziv bl smvy jsou vude kolem ns, usmvaj se na ns ze
strnek asopis, zub se na televiznch obrazovkch nebo billboardech.
Mon e nepatte prv k tm, kte tou po kovit blm
Hollywoodskm smvu, ale kad z ns mus uznat, e jedna z vc,
kter ns na lovku upout, je smv odhalujc pkn ble zuby.
Ndhern bl zuby jsou synonymem krsy, zdrav a spchu a dodvaj
jejich majiteli mlad vzhled a jsou stle danj soust celkov
kultury osobnosti.

125

Zkladn odstn zub a jeho intenzita jsou samozejm vrozen stejn

jako barva vlas. Celkov zabarven zubu je dno kombinac barvy a
prsvitnosti jeho vnj vrstvy (skloviny) a barvou vrstvy pod sklovinou
(zuboviny neboli dentinu), kter je oproti sklovin vdy tmav a v rzn
me prosvt na povrch. Zubovina me bt ve sv pirozenosti
pomrn syt zabarven a pokud vrazn prosvt sklovinou, zsadn
ovlivn celkov zabarven zubu.
Nechtn zbarven zub me vzniknout ji bhem jejich vvinu, tedy v
dtskm vku. Nejznmj pinou zbarven trvalch zub je podn
tetracyklnu (antibiotikum) dtem nebo nadmrn psun fluru, co
zpsob znme nahndl nebo ed skvrny. Tyhle nedouc zmny v
zabarven chrupu, ke kterm dojde v prbhu tvorby zubu a kter
zasahuj hluboko do zuboviny, jsou oznaovny jako "skuten" nebo
tak "vnitn" skvrnitost.
Po skonen vvoje chrupu dochz ke zmn barvy zub po razech
nebo v ppadech, kdy dolo k vnitnmu krvcen zubu.
V neposledn ad m vrazn vliv na zbarven zub a jejich barevnou
stlost nae strava, pit ervenho vna, kva, kouen, vk a
samozejm zubn hygiena.
Na sklovin se vytv povlak, jen ulehuje usazovn barviv z jdla,
npoj nebo cigaret. Jde o vnj zabarven, neboli "vnj" skvrnitost,
kterou vak mnohdy lze (zejmna v potenm stdiu) jen mechanicky
oistit z povrchu zub pomoc jemnch brusnch past i specilnch
pstroj bez pouit chemickch blidel. Tyto blc zubn pasty
obsahuj ltky, kter mechanicky odstran pigment z povrchu zubu. Tm
e odstran vnj nnos, zub vylet a vrt mu tak geneticky
naprogramovanou barvu. Tohle je ideln zpsob pro ty, kte maj
vrozenou svtlej barvu vnitn st zubu a zabarvenm je postien
jenom povrch skloviny. Od blch zubnch past nememe tedy oekvat
dn zzraky, ale tak nehroz, e pokod sklovinu.
Je zejm, e pin neestetickho zabarven zub je mnoho, a tak i
monost, jak vysnnch zub doshnout je vcero, proto usoudme-li
napklad, e nae zuby nejsou dostaten bl, mli bychom se ped
volbou innch prostedk k blen zub nejprve poradit se svm
zubnm lkaem.
Bl smv meme doshnout
zkladnmi zpsoby:
5. mechanicky (zubn blc pasty
vyuvajc princip obruovn
usazenin z povrchu zubu, zubm
vrt pvodn, geneticky
naprogramovanou barvu)
5. chemicky (blc gely pod
dohledem lkae, kter psob v
hlubch stech zub)
5. aplikac keramickch faset (pekryt
ppravky na zuby

126

Obr.112 Blc

vnj plochy zubu vrstvou specilnho materilu - vhodn v

ppad naruen skloviny, poteby zmenen mezery mezi zuby
apod.)
5. porcelnovmi korunkami (na obrouen vlastn zuby se nasad
zubn korunky vhodn zvolenho odstnu).
5. blen laserem
Zubn pasty pedstavuj nejjednodu i nejmn efektivn zpsob blen
zub. Na trhu je mnoho voln dostupnch zubnch past, kter slibuj
blc efekt. Nkter z nich vbec peroxid neobsahuj, ale jejich blc
inek je zaloen na tzv. jemn abrazi - obsahuj hrub steky a
psob tak jako velmi etrn letc pasta.
Obr.113 Blen laserem
innj blc pasty obsahuj mal mnostv
peroxidu, kter vak pi bnm itn zub psob
na sklovinu jen krtkodob. Pouvn blcch
zubnch past by tedy nemlo zpsobit vn
problmy. Pokud se nedouc inky objev (nap.
plen dsn i zven citlivost zub), je vhodn
pouvn blc pasty peruit. Paklie obten
neustoup - navtivte zubnho lkae. Je poteba si
uvdomit,e zubn pasty nedokou zuby vyblit, ale
jen navracej zubm jejich pirozenou barvu. A jak
bylo ve zmiovno, pirozen blost zub je u
kadho individuln. V ppad, e pistoupme k tzv.
chemickmu blen zubu, pak podstatou blcho
procesu je, zjednoduen eeno, rozpoutn
organickch barviv ve struktue zubu pomoc
peroxid - blc prostedky tud v rznch
koncentracch
obsahuj
peroxid
vodku
nebo
karbamid peroxid (peroxihydrt mooviny).
Tyto ltky mohou pi nesprvn aplikaci zpsobit pecitlivlost zub,
zntlivost dsn v dsledku jejich poleptn pi nesprvn aplikaci
blcho prostedku a v nkterch ppadech tak naruen skloviny.
Proto je mimo jin dobr vdt, e ne kad chrup je na takovou
proceduru pipraven, co samozejm nejlpe posoud zubn lka.

127

5.Seznam literatury
)1 FETEKOV,V. a kol. Kosmetika v teorii a praxi. Praha: Maxdorf, 1994,
269 s. ISBN 80-85800-20-9.
)2 BRCKLEOV,I. Prodn kosmetika. 1.vyd. Praha: Mlad fronta, 1991,
112 s. ISBN 80-204-0301-9.
)3 KOV,M. Kosmetick ppravky. Praha: Novin, 1978, 182 s.
)4 KRS,V. Materily I. pro 1.a 2. ronk oboru Kosmetika. 1.vyd. Praha:
Informatorium, 2001, 132 s. ISBN 80-86073-73-4.
)5 ZAHRADNK,M. Materily I. pro 3. ronk oboru Kosmetik. 1.vyd.
Praha: Informatorium, 2001, 103 s. ISBN 80-86073-83-1.
)6 HOJEROV,J. BOSKOVIOV,E. KOZMETIKA-ZDRAVIE-KRSA
Odhalen tajomstv. 1.vyd. Bratislava: Metro Media, 2009, 356 s.
ISBN 978-80-89327-02-7.
)7 Komenskho66. Stupnice pH. [online]. [cit. 2011-06-13]. Dostupn
z:<http://www.komenskeho66.cz/materialy/chemie/WEBCHEMIE8/obr
azky/stupnicepH.jpg>.
)8 ProjektySIPVZ. pH. [online]. [cit. 2011-06-13]. Dostupn z:
<http://projektysipvz.gytool.cz/ProjektySIPVZ/Obrazky/Chemie/Vyroba
Vin/ph.gif>.
)9 DomaciMikropivovary. pH paprky. [online]. [cit. 2011-06-13].
Dostupn z: <http://www.domaci-mikropivovary.cz/launch.php?
s=imageView&IDproduct=635>.
)10 KOMPAVA. Indikan paprky. [online]. [cit. 2011-06-25]. Dostupn z:
<http://www.kompava.sk/images/produkty/originalimg/img-big-47.jpg
>.
)11 ETC. Pstroj na men pH s roztokem. [online]. [cit. 2011-06-25].
Dostupn z: <http://www.loggeronline.com/pic/32751119.jpg>.

128

12) Mrdchemawiki. pH metr. [online]. [cit. 2011-06-25]. Dostupn z:

<http://mrdchemawiki.wikispaces.com/file/view/phmeter.jpg/231141670/ph-meter.jpg>.
13) jurvda ISIS. Mas tetho oka. [online]. [cit. 2011-06-26].
Dostupn z: <http://ajurveda-isis.cz/wp-content/Images/masage_3oko.jpg>.
14) Chemistry glossary. Vodkov vazby. [online]. [cit. 2011-06-26].
Dostupn z:
<http://glossary.periodni.com/image/hydrogen_bond.gif>.
15) C2C. Vodkov vazby. [online]. [cit. 2011-06-29]. Dostupn z:
<http://www.c2cinternet.org/userfiles/image/hydrogen_bonding_in
%20water.jpg>.
16) KMD Stbruji. Mince na hladin. [online]. [cit. 2011-07-08].
Dostupn z: <http://stribrujari.hustej.net/image/200612021956_pn3.jpg>.
17) TDEN. Kapka vody na povrchu pe. [online]. [cit. 2011-07-08].
Dostupn z: <http://www.tyden.cz/obrazek/hydrofob-peri24919755cc2b7f_275x183.jpg>.
18) VEJNAR. Kapky vody. [online]. [cit. 2011-07-10]. Dostupn z:
<http://www.vejnar.com/makro3/kapky-vody.jpg>.
19) WIKIMEDIA. Lawsonia inermis. [online]. [cit. 2011-07-10]. Dostupn
z:
<http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/18/Lawsonia_iner
mis_Leaf_Detail.png>.
20) ShamanShop. Zeln prek. [online]. [cit. 2011-07-10]. Dostupn z:
<http://www.shamanshop.com/default.asp>.
21) HEDWIG. Mal rostlinka Lawsonia inermis. [online]. [cit. 2011-0710]. Dostupn z:
<http://hedwig27silverhenna.files.wordpress.com/2010/10/small_laws
onia_inermis_plant.png>.

129

22) Toptetovan. Tetovn henou. [online]. [cit. 2011-07-10]. Dostupn z:

<http://www.toptetovani.cz/tetovani-hena-765>.
23) JXS. Nohy malovan Henou. [online]. [cit. 2011-07-10]. Dostupn z:
<http://nd01.jxs.cz/286/021/e0319748e5_31038925_o2.jpg>.
24) Zpisky nejen z cest. Ruce malovan Henou. [online]. [cit. 2011-0710]. Dostupn z:
<http://www.cestovatelka.estranky.cz/img/picture/23/image027.jpg>.
25) WIKIMEDIA. Vzorek extraktu barviva Indigo. [online]. [cit. 2011-0712]. Dostupn z:
<http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/archive/1/18/20101
124164241!Indigo_plant_extract_sample.jpg>.
26) Blog.Sooza's Knitting . Vlkna obarven indigem. [online]. [cit. 201107-12]. Dostupn z:
<http://blog.soozasknitting.de/uploads/pictures/indigo_510px.jpg>.
27) Non Solo Arte. Indigofera tinctoria. [online]. [cit. 2011-07-12].
Dostupn z: <http://www.non-solo-arte.com/image-files/indigoferatinctoria.jpg>.
28) TROPICAFLORE. Indigofera gerardiana. [online]. [cit. 2011-07-12].
Dostupn z:
<http://www.tropicaflore.com/boutique/contents/media/Indigofera
%20gerardiana%20181007.JPG>.
29) TRIBE. Nohy malovan Indigem. [online]. [cit. 2011-07-12].
Dostupn z:
<http://images.tribe.net/tribe/upload/photo/343/930/343930e0-b4f247be-b840-6dcd2859dd73>.
30) HealWithHope. Barevn ovoce a zelenina. [online]. [cit. 2011-07-20].
Dostupn z: <http://www.healwithhope.com/MyFiles/fruit.jpg>.
31) WIKIMEDIA. Pltky rajete. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Tomato
_slices.jpg/250px-Tomato_slices.jpg>.

130

32) CHLORELLA. Chlorofyl. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:

<http://www.chlorella-info.net/images/chlorophyll.jpg>.
33) SYMBINATUR s.r.o. Buky se zrnky chlorofylu. [online]. [cit. 2011-0720]. Dostupn z:
<http://www.symbinatur.com/obrazky/texty/978/1.jpg>.
34) SCIENTIFIC AMERICAN. Ukzka chlorofylu. [online]. [cit. 2011-07-20].
Dostupn z: <http://www.scientificamerican.com/article.cfm?id=newform-chlorophyll>.
35) SLOVAN. Vyuit ervc. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://www.slovane.cz/pic/lh/barvy/ppolonica.gif>.
36) Oko. Koenila.[online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://oko.yin.cz/15/kosenila/>.
37) Farm1. Tyinky krokus.[online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://farm1.static.flickr.com/176/469158877_01d51e1262.jpg>.
38) JXS. Barvivo afrn. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://nd03.jxs.cz/843/842/5407b8a02c_63502735_o2.jpg>.
39) Zkladn kola Bl Temen. Barevn nerosty. [online]. [cit. 201107-20]. Dostupn z: <http://www.zsbt.cz/krouzek01/kameny6.jpg>.
40) INSTITUT GEOLOGICKHO INENRSTV. Karfolit. [online]. [cit. 201107-20]. Dostupn z:
<http://geologie.vsb.cz/gp/images/NS1karfolit.jpg>.
41) Maravillas del Mundo. Gran Canon. [online]. [cit. 2011-07-20].
Dostupn z: <http://maravillaseven.webcindario.com/EL%20CA
%C3%91ON%20DE%20COLORADO/gran%20ca%C3%B1on%20del
%20colorado%203.jpg>.
42) KLEMAT CZ s.r.o. Oxid zinenat. [online]. [cit. 2011-07-20].
Dostupn z: <
http://www.klematcz.cz/foto/produkty/1253167859_zinc-oxide.jpg>.
43) SALAMBO Prvodce svtem parfm. Ambra. [online]. [cit. 2011-0725]. Dostupn z: <http://www.salambo.cz/ambra/>.

131

44) TOXICOLOGY. Kabar pimov. [online]. [cit. 2011-07-25]. Dostupn z:

<http://www.toxicology.cz/modules.php?
name=News&file=article&sid=323>.
45) Kiwi magazn 39. Kabar. [online]. [cit. 2011-07-25]. Dostupn z:
<http://web.iol.cz/zsjiszni/kiwi/39/kabar.html>.
46) Trask. Cibet. [online]. [cit. 2011-07-25]. Dostupn z:
<http://www.trask.sk/phprs/view.php?cisloclanku=2007060001>.
47) Wild Africa. Cibetka africk. [online]. [cit. 2011-07-25]. Dostupn z:
<http://www.wildafrica.cz/cs/zvire/cibetka-africka/>.
48) Planetopia.Vorva obrovsk. [online]. [cit. 2011-07-25]. Dostupn z:
<http://planetopia.cz/_evoluce/savci/evoluce-kytovcu.html>.
49) JENSO zdravotnick technika. Kosmetick vybaven. [online]. [cit.
2011-08-02]. Dostupn z: <http://www.jenso.cz/kosmetikavybaveni.htm>.
50) OPTING servis. Parn Steriliztor ECOSTERI. [online]. [cit. 2011-0802]. Dostupn z: <http://www.optingservis.cz/index.php/nabidkazboi/517-parnsteriliztor-ecosteri>.
51) CHOVATELKA. Olivy nejen v kuchyni. [online]. [cit. 2011-07-20].
Dostupn z: <http://www.chovatelka.cz/recepty-clanek/olivy-nejen-vkuchyni-1-dil-375>.
52) Salon Slunenice. Slunenice. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn
z: <http://www.salon-slunecnice.cz/>.
53) PAR. Podzemnice olejn. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://agrobiodiversityplatform.org/par/2010/07/27/getting-themost-of-out-of-groundnuts-in-senegal/>.
54) Allbiz. Sojov olej. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://ua.all.biz/img/ua/catalog/556343.jpeg>.
55) Mdn blog. Mandle. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z: <
http://modniblog.cz/wp-content/uploads/2011/04/mandle.jpg>.

132

56) TOPZINE. Sezamov semnka. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn

z: < http://www.topzine.cz/wp-content/uploads/2010/03/sezamoveseminko-1.jpg>.
57) Herb Wendys. Skoec obecn. [online]. [cit. 2011-07-20].
Dostupn z: <http://botanika.wendys.cz/foto/O495_2.jpg>.
58) Humbing. Klkov olej. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://s3.hubimg.com/u/3861570_f496.jpg>.
59) Profimedia. Kakaov boby. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://www.profimedia.cz/fotografie/theobroma-cacao-kakaovychbobu/profimedia-0056200489.jpg>.
60) eny.cz. Avokdov olej. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://img2.mf.cz/822/752/1-avov.jpg>.
61) Biokvalita. Lnn olej. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://www.biokvalita.cz/data/thumbs/0384_0000.jpg>.
62) iRecept.cz. Avokdov olej. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://www.ireceptar.cz/res/data/155/018679.jpg>.
63) Herb Wendys. Pupalka dvoulet. [online]. [cit. 2011-07-20].
Dostupn z: <http://botanika.wendys.cz/foto/O196_1.jpg>.
64) Alternativn osud.Ryb tuk. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://img.najmama.sk/stories/Zdravie/Prevencia/rybi_tuk_prva_4.jp
g>.
65) MECLUB. Mdlo. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://www.meclub.cz/wp-content/uploads/2011/05/mydlo2.jpg>.
66) Michal Moln run nad. Karnaubsk vosk. [online]. [cit. 2011-0720]. Dostupn z: <http://www.michalmolin.cz/oleje-a-vosky/>.
67) Herbaria. Plod jojoby. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://www.herbariasoap.com/images/jojoba-az-1.jpg>.
68) KADUCEUS. Vel vosk. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://www.kaduceus.cz/pictures/2011/06/2011-06-30.wax01.jpg>.

133

69) Fortune City. Oveka. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:

<http://www.fortunecity.com/bennyhills/idle/738/orson/lanolin/lanolin
2.gif>.
70) Vitamny podrobnji. Pilulky. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://vitaminy.podrobneji.cz/images/pro-vitaminy.jpg>.
71) AMAZON GROUPS. Urea. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://jfl-fertilizer.com/images/urea.jpg>.
72) North Dakota. Sra. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<https://www.dmr.nd.gov/ndgs/rockandmineral/Images/09_sulfur1.jpg
>.
73) Dermaxime. Tezalka tekovan. [online]. [cit. 2011-07-20].
Dostupn z: <http://www.dermaxime.com/images/st-johns-wort.jpg>.
74) iRecept.cz. Extrakt z hemnku. [online]. [cit. 2011-07-20].
Dostupn z: <http://www.ireceptar.cz/res/data/085/010463.jpg>.
75) COLWAY. Kolagenn vlkna. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://www.colway.cz/img/image003.jpg>.
76) Pregnancy calendars. Placenta. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn
z: <http://www.pregnancy-calendars.net/placenta.aspx>.
77) KADUCEUS. Mate kaika. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://www.kaduceus.cz/pictures/2011/05/2011-05-17.materikasicka.big.jpg>.
78) Ordinace.cz. Propolis. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://www.ordinace.cz/img/text/b_propolis_big.jpg>.
79) FICHEMA. ajovnkov olej. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://www.fichema.cz/bmz_cache/5/517d1e931ecfd44bfc572b4eb6
8c9efa.image.150x112.jpg>.
80) Smart Girl Consulting. Aloe vera. [online]. [cit. 2011-07-20].
Dostupn z: <http://smartgirlconsulting.com/wp-content/plugins/wpo-matic/cache/e5d1c_logo.jpg>.

134

81) Avon Store. R na tv. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:

<http://www.avonstore.cz/1285-1498-large/avon-ruz-na-tvar-6g.jpg>.
82) Posibility in love. Rtnky. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://www.admin.elle.cz.hfwww.kaora.cz/var/plain_site/storage/ima
ges/media/obrazky/05-09/krasa/tipy/rtenky/1180745-1-czeCZ/Rtenky.jpg>.
83) FAnn parfumerie. On linky. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://www.fann.cz/e-obchod/images/120/linky-na-oci.jpg>.
84) FM GROUP. Tuky na oi. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://www.parfemy.fm/img/p/846-705-home.jpg>.
85) Vlasky.in. On stny. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://www.vlasky.in/fotky3236/fotos/_vyr_94KY120_3.jpg>.
86) Institut Galenus. Chlupy a vlasy. [online]. [cit. 2011-07-20].
Dostupn z: <http://galenus.cz/kuze-vlasy-chlupy.php>.
87) The Cool Hunter. Pna na hlav eny. [online]. [cit. 2011-07-20].
Dostupn z:
<http://www.thecoolhunter.net/images/stories/2007pics/storiesnew20
07pics/marchpics/0shampoo.jpg>.
88) The Cool Hunter. Pna na hlav mue. [online]. [cit. 2011-07-20].
Dostupn z:
<http://www.thecoolhunter.net/images/stories/2007pics/storiesnew20
07pics/marchpics/0shampoo1.jpg>.
89) Helbea. Regenerace vlas. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://www.helbea.cz/sites/helbea.cz/files/obrazky_v_textu/keratin_1
.jpg>.
90) NEJ DROGERIE. Fixan ppravek. [online]. [cit. 2011-07-20].
Dostupn z: <http://www.nej-drogerie.cz/img/p/1749-1735.jpg>.
91) RYOREX. Profesionln brilantina na vlasy. [online]. [cit. 2011-07-20].
Dostupn z: <http://www.ryorex.cz/img-katalog/big/178.jpg>.

135

92) Dmsk kadenictv Jana Rozmarov. Pomda na vlasy. [online]. [cit.

2011-07-20]. Dostupn z:
<http://www.rozmarka.cz/fotky11102/fotos/gen320/gen__vyr_171ac1
51761.jpg>.
93) OSEL. Sprej. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://www.osel.cz/_popisky/122_/1227482504.jpg>.
94) Internetov magazn mezizenami. Pehled lak LYBAR. [online]. [cit.
2011-07-20]. Dostupn z:
<http://www.mezizenami.cz/data/moduleClanek/clanky/clanek346/__main_normal.jpg>.
95) Kafe.cz. Epilace laserem. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://files.viaweb.cz.imag3box.com/Image/4/chci-dobre-vypadatpece-o-telo/1106-telo-top.jpg>.
96) esy. Prez vlasu. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://www.ucesyonline.cz/wp-content/gallery/vlasy/rez_vlas.png>.
97) Depilace a epilace. Epilan strojek. [online]. [cit. 2011-07-20].
Dostupn z: < http://depilace-epilace.cz/>.
98) Odstrann chloupk. Epilace elektrickou jehlou. [online]. [cit. 201107-20]. Dostupn z: <http://www.odstraneni-chloupku.cz/epilaceelektrickou-jehlou/>.
99) Relax studio Mj lovk. Epilace elektrickou pinzetou. [online]. [cit.
2011-07-20]. Dostupn z: <http://www.mujclovek.cz/pece-ohlavu/epilace-elektrickou-pinzetou.html>.
100) Heureka!. Epiltor Braun SE 5180. [online]. [cit. 2011-07-20].
Dostupn z: <http://epilatory.heureka.cz/braun-se-5180/>.
101) Obchodn dm. Depiltor Panasonic ES-2211-A501 modr. [online].
[cit. 2011-07-20]. Dostupn z: <http://www.obchodnidum.cz/depilator-panasonic-es-2211-a501-modre/z93650/>.
102) EasyEpil. Fotoepilace. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://www.easyepil.cz/>.

136

103) Studio M.arta. Epilace voskem. [online]. [cit. 2011-07-20].

Dostupn z:
<http://www.studiomarta.com/img/pages/dep_prir_vosky.jpg>.
104) BavseLevn kolektivn nakupovn. Epilace cukrovou pastou.
[online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://www.bavselevne.cz/Data/DiscountsDetailImages/204.jpg>.
105) Zdrav rodina. Ochrana ped slunenm zenm. [online]. [cit.
2011-07-20]. Dostupn z: <http://www.zdravarodina.cz/zr/07_99/zr07_15.htm>.
106) Klinikazdrav.cz. Jak se sprvn opalovat? S opalovnm opatrn.
[online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://www.klinikazdravi.cz/style=print/clanky/jak-se-spravneopalovat-s-opalovanim-opatrne/>.
107) Pe o zdrav a imunitu. Jak vybrat opalovac krm. [online]. [cit.
2011-07-20]. Dostupn z:
<http://peceozdravi.blogspot.com/2011/07/jak-vybrat-opalovacikrem.html>.
108) Krasna-shop.cz. Psoben UV A a UV B zen. [online]. [cit. 201107-20]. Dostupn z: <http://www.krasna-shop.cz/img/opalovacikremy-opalovani.JPG>.
109) Ordinace.cz. Piktogramy. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://www.ordinace.cz/img/text/piktogramy.jpg>.
110) Baby-hrabos.cz. Vtz asopisu dTest. [online]. [cit. 2011-07-20].
Dostupn z: <http://www.babyhrabos.cz/files/fck_userfiles/file/06.jpg>.
111) Vltava2000.cz. Bezpen opalovn dovolen v pohod ! [online].
[cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://vltava2000.cz/shops/6896/Ke%20a%20opalovn.doc>.
112) Kosmetika Hana Veeov. Blen pleti. [online]. [cit. 2011-07-20].
Dostupn z: <http://www.kosmetika-hv.wz.cz/beleni.htm>.

137

113) SOU Domalice. Ppravky k vyblen pleti. [online]. [cit. 2011-0720]. Dostupn z:
<http://www.soudom.cz/Ucebnice/Materialy/Ctvrty_rocnik/9.pdf>.
114) Pigmentov skvrny. Odstrann prodnmi a kosmetickmi
ppravky. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://www.pigmentove-skvrny.info/odstraneni-prirodnimikosmetickymi-pripravkami/>.
115) Dma.cz. Zimn pe o ruce. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn
z: <http://kosmetika.dama.cz/clanek.php?id=14387>.
116) Nehty Radka. Ruce jsou nstrojem komunikace. [online]. [cit. 201107-20]. Dostupn z: <http://www.nehtyradka.cz/news/ruce-jsounastojem-komunikace/>.
117) Dr. Mller PHARMA. Ochrann krmy na ruce. [online]. [cit. 2011-0720]. Dostupn z: <http://www.muller-pharma.cz/produkty/ochrannekremy-na-ruce/>.
118) Inzerce soute. Nohy. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://www.inzercesouteze.cz/wpcontent/uploads/13505/orifl_nohy-150x150.jpg>.
119) STUDIO.96. Pedikra. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://files.studio96.cz/200000041-91245921e2/middle.jpg>.
120) Pedikerka.cz. Nohy. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://www.pedikerka.cz/var/pedikerka.cz/storage/images/133376-cze-CZ/PEDIKERKA.CZ_billboard_medium.jpg>.
121) E-KULTURISTIKA.cz. Plse nohou. [online]. [cit. 2011-07-20].
Dostupn z: <http://www.e-kulturistika.cz/grafika/plisennohou.jpg>.
122) Monka. Plse nohou. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://monka.hysteria.cz/marko/domaci_lekar/images/tpedis16.jpg
>.

138

123) PERCOM spol. s.r.o. Nplasti na ku oka. [online]. [cit. 2011-07-20].

Dostupn z: <http://www.percom.cz/naplasti/img/naplasti/V_na
%20kuri%20oka%20popis.jpg>.
124) Asistenka.cz. Podloka na ku oka. [online]. [cit. 2011-07-20].
Dostupn z: <http://www.asistentka.cz/files/kuri_oko.jpg>.
125) Scholl. Pe o chodidla. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://www.scholl.cz/pdf/pece_chodidla.pdf>.
126) SOU Domalice. Ppravky k pi o zuby a k stn hygien. [online].
[cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://www.soudom.cz/Ucebnice/Materialy/Ctvrty_rocnik/10.pdf>.
127) PROENY.cz. Reklama le? stn vody nefunguj! [online]. [cit.
2011-07-20]. Dostupn z: <http://www.prozeny.cz/magazin/zdravi-azivotni-styl/nase-zdravi/12498-reklama-lze-ustni-vody-nefunguji>.
128) Strnky o zubnch pastch. Vznam zubn pasty. [online]. [cit.
2011-07-20]. Dostupn z:
<http://zubnipasty.unas.cz/Vyznam/My_Homepage_Export/index.ht
m>.
129) HOBBY.cz. Zubn pasty. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://i.idnes.cz/09/082/sph/MCE2d2d2a_shutterstock_25564618.j
pg>.
130) DAREKPRO.cz. Blc ppravek na zuby. [online]. [cit. 2011-07-20].
Dostupn z: <http://www.darekpro.cz/darky/centrum/belicipripravek-pro-zuby-darky-darek.jpg>.
131) Klinikazdrav.cz. Blc pero. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://www.klinikazdravi.cz/repository/images/white-&-go-belicipero.jpg>.
132) LkaiOnline.cz.Blen zub. [online]. [cit. 2011-07-20]. Dostupn z:
<http://www.lekari-online.cz/stomatologie/zakroky/beleni-zubu>.

139

140