SMĚSI - pracovní listy

1. Text: pozorně si přečtěte následující řádky a odpovězte na otázky pod ním:

Chemická směs je soustava tvořená dvěma nebo více látkami (složkami), které si zachovávají původní
vlastnosti, chemicky se nemění a lze je od sebe oddělit fyzikálními postupy.
Prohlédněte si tři různé směsi na obrázku (nebo si nechte přímo předvést paní učitelkou, či panem učitelem –
pokud jste doposud příliš nezlobili a dotyčný má dnes dobrou náladu, jistě se nenechá dlouho přemlouvat…).
Vznikne rozpuštěním soli ve vodě
skutečně směs, a nikoli sloučenina?
Kdybychom vodu zcela odpařili, zjistíme,
že na dně nádoby zbude vrstva soli, jejíž
chemické vlastnosti budou naprosto
stejné, jako měla sůl, kterou jsme ve
vodě rozpustili.
Z nákresů na obrázku vyplývají dvě
důležité skutečnosti. Za prvé – složky
některých směsí můžeme rozeznat
pouhým okem (voda a olej) nebo
________________ směs ____________ směs mikroskopem (sůl a cukr), složky jiných
směsí nerozeznáme mikroskopem ani
při největším zvětšení (sůl a voda). Za druhé – vlastnosti složek některých směsí rozeznáme (slanost soli a
sladkost cukru), vlastnosti jiných složek nerozeznáme (sebemenší kapka směsi soli
a vody je stejně slaná). A proto rozlišujeme dva druhy směsí – …............................ (doplňte do obrázku)1
(Zdeněk Opava: Chemie kolem nás)
a. Vyplývá z textu, že k jednoznačnému rozhodnutí o typu směsí z obrázku stačí pouze jediný přístroj -
mikroskop? Odpověď krátce zdůvodněte.

...……………………………………………………………………………………………………………………………………………..

...………………………………………………………………………………………………………………………………………….....
b. I když trochu předbíháme událostem, je v textu zmíněn způsob, jak se dají složky směsi zase oddělit.
Zkuste tuto pasáž vyhledat a tipněte si, jak se tato metoda jmenuje.

...……………………………………………………………………………………………………………………………………………..
c. Už z předchozích hodin chemie víme, že vlastnosti látek můžeme zkoumat našimi smysly. Váš vyučující
chemie vám kladl jistě důrazně na srdce, že chuť se v souvislosti se zkoumáním chemických látek příliš
nedoporučuje… To však autor textu ignoruje a porovnává rozdíl v chuti soli a cukru. Výsledek asi známe
předem, ale přesto – zkuste porovnat chuť přibližně stejných krystalků soli a cukru. Co je možno z tohoto
maličkého experimentu vyvodit? Proč tedy může být ochutnávání látek nebezpečné?

...……………………………………………………………………………………………………………………………………………..

...……………………………………………………………………………………………………………………………………………..

Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního

rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Pracovní list SMĚSI

2. Představte si na chvíli, že jste učitel nebo učitelka chemie a máte za

úkol vymyslet testovou otázku pro vaše (jistě chytré a bystré) žáky
týkající se směsí. Sestavte se svými spolužáky z otázek test a společně si
projděte správné odpovědi, nebo ho nechte vyplnit svému
učiteli/učitelce chemie, schválně - jak uspěje! Vyberte (hlasováním) 3
nejlepší testové otázky.

Testová otázka: ………………………......……………………………………

...……………………………………………………...............…………………?

Odpovědi:

a)
………………………………………………………………………………………………………………………………………......

b) ...…………………………………………………………………………………………………………………………………………

c) ………………………………………………………………………………………………………………………………………......

d) ………………………………………………………………………………………………………………………………………......

3. V průběhu výklad o směsích jste se jistě setkali s pojmem chemické individuum. Víte, co tohle slovo znamená?
Z jakého jazyka pochází? Udělejte si ve třídě malou anketu, najděte slovo ve slovníku, na internetu. Popište
jeho vztah k pojmu chemická směs.

...……………………………………………………………………………………………………………………………………………..

..……………………………………………………………………………………………………………………………………………...

vs.
..

……………………………………………………………………

..……………………………………………………………………

Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního

rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Pracovní list SMĚSI

4. Budeme pokračovat v experimentech se solí a cukrem, tentokrát je však už nebudeme ochutnávat.

Z informací, které jsme získali z prvního úkolu i z výkladu o směsích, by se mohlo zdát, že sůl a voda tvoří
homogenní směs vždy. Vy si však ověřte, že to rozhodně není pravda. Budou vám k tomu stačit laboratorní
váhy, 2x 50ml kádinka, voda, cukr (běžný řepný) a sůl. Zkuste vytvořit níže uvedené roztoky a pozorování
zapište.
sůl cukr (g) H2O výsledek
(g) (ml) pozorování Proberte s vyučujícím své výsledky a požádejte o
vysvětlení, pokuste se vyplnit i následující tvrzení.
1 0,5 x 20

2 1 x 20 Přibližná hmotnost soli, která se ještě beze

3 5 x 20 zbytku rozpustí, je asi ............ g.

4 10 x 20 Přidávání většího množství cukru má za

5 X 0,5 20 následek ..................................... roztoku.

6 X 1 20
Velký vliv na tvorbu roztoků má důležitá vlastnost látek
7 X 5 20
nazývaná ................................
8 X 10 20

5. Teď je jistě čas trochu zvolnit… Očistěte si ruce zapatlané od cukru a soli a připravte si tužku a papír. Vezměte
slovo, které označuje nehomogenní směs vzniklou smísením pevné látky a kapaliny. Kolik jiných slov lze
z písmen tohoto slova vytvořit tak, abyste každé z nich využili maximálně jednou?

Kdo jich vymyslel nejvíce? Vyzkoušejte i ostatní slova označující typy nehomogenních směsí - ze kterého jde udělat
nejvíce jiných slov? Je jich více než slov získaných ze slova LOKOMOTIVA?

6. Na závěr by bylo dobré rozšířit si znalosti o chemickém skle, které jste dosud používali, nebo budete
v nejbližších hodinách používat. Vyučující vám velmi rád tyto předměty předvede. Čím se vyznačují, jak se liší
od běžných skleněných nádob, které znáte?

Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního

rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Pracovní list SMĚSI

---------------------------- --------------------------- -------------------------------

-------------------------------------

(1) OPAVA, Z.: Chemie kolem nás. 1. vyd. Karel Vilgus. Praha: Albatros, 1986, s. 12. (včetně obrázku)

obrázky:

http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Screech_owl_(PSF).png

ostatní jsou dílem autora

Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního

rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.