Svět Zdravotnictví 3/2011

Na zatku sprvn diagnzy stoj data
Poet pacient hospitalizovanch v nemocnicch po celm svt prudce roste. Nov pacienti vytvej nov data v podob
CT snmk ve vysokm rozlien, rentgenovch snmk a ady dalch lkaskch zznam. Kladou tak vysok nroky na
infrastrukturu, kter je ji pln vytena. V souasnosti 30 procent vech dat na svt tvo lkask zznamy a snmky.
Sprvn diagnza a lba pacient zvis na tom, zda maj lkai k tmto dajm pstup ve chvli, kdy je potebuj. Na
chytej planet me pokrok ve sprv zznam pacient vst k lep zdravotn pi.
Fakultn nemocnice Motol, nejvt nemocnice ve stedn Evrop, eila, jak uskladnit rychle rostouc poet lkaskch
snmk a zznam, kter kad rok nashromd. Ve spoluprci se spolenost IBM byl v nemocnici nainstalovn
samoopravn lon systm, kter bezpen archivuje soubory pacient, vytv jejich kopie a piazuje jim prioritu.
Lkai nyn mohou z rznch mst a systm pistupovat k pln anamnze a mohou tak rychle srovnat nov vsledky
se starmi zznamy, stanovit diagnzu a init rozhodnut podloen lepmi informacemi.
Inteligentn systmy pro sprvu informac jsou pouze jednm ze zpsob, ktermi pomhme nemocnicm i nadle se
soustedit na zdrav pacient. Pojme vytvet chytej planetu. Pipojte se k nm a podvejte se na dal chytr een
na strnkch ibm.com/cz/diagnoza.
een pro chytej planetu.
3/2011
3
V tomto vydn
Lupa
Nejen lba hlavn je
prevence
V z probhl na Ministerstvu
zdravotnictv prvn semin Pod-
zimn koly WHO-HPH, kter
eskou zdravotnickou veejnost
podrobn seznmil s programem
WHO Nemocnice podporujc
zdrav. Ten v souladu s prioritami
ministerstva vrac do stedu zjmu
zdravotn pi samotnho pacienta.
Samozejmost, na kterou se v rmci nej-
rznjch diskus o reformch zdravot-
nictv, zvyovn poplatk, korupci i
nadstandardn pi zapomn. Za svoje
zdrav si do urit mry nese zodpovd-
nost kad sm, respektive nejvhodnj
pro vechny je, pokud vbec neone-
mocnme. Aprv to bylo stedem
pozornosti uvedenho semine.
Dobr nemocnice akredituj
acertikuj sv provozy, zefek-
tivuj nkupy, potaj nklady
na pacienta a d lpe procesy
na rovni jednotlivch diagnz.
To ale samo osob nesta. Pro-
gram Svtov zdravotnick orga-
nizace Nemocnice podporujc zdrav
vede nemocnice k tomu, aby kladly vt
draz na podporu zdrav a prevenci ne-
moc ane pouze nasamotn diagnostick
alebn sluby, ekl ministr, podle kte-
rho je jednou zrol nemocnice iuit paci-
enty lepmu ivotnmu stylu.
Mezinrodn program Nemocnice
podporujc zdrav je aktuln re-
prezentovan st 855 zdravot-
nickch zazen ze zem vech
kontinent. esk republika je
v n zastoupena od roku 2003,
leny jsou nyn tyi zdravot-
nick zazen Fakultn nemoc-
nice v Motole, umpersk nemoc-
nice, Masarykv onkologick stav
vBrn aVeobecn fakultn nemocnice
vPraze. Je to mlo, nebo moc?
Nemocnice nejsou ani zdaleka pouze za-
zen se pikovou technikou a skvlm
personlem, investovat se mus i do tto
oblasti, podotkl Heger. Bude urit zaj-
mav sledovat, jak investice ml ministr
vdob krt azavdn spornch opat-
en na mysli. Nicmn a budeme zase
jednou zaplen diskutovat na tma ne-
vary veskm zdravotnictv, zamysleme
se radji nad tm, co meme pro zlepen
svho zdrav udlat my sami. Bez reforem
azadarmo.
DIAGNZA 4
Nemocnice ................................................................................. 4
Pojiovny ............................................................................. 6
Sttn sprva ...................................................................... 8
Farmacie .......................................................................... 10
MATRIX 12
Ped 90 lety zemel objevitel krevnch skupin Jan Jansk ..12
Ped 30 lety se konal prvn charitativn Bh
Terryho Foxe ........................................................12
Slavn chirurg Christian Barnard zemel
ped deseti lety ................................................13
Vznamn americk lka eskho pvodu
Klma oslav osmdestku .................................14
MIKROSKOP 16
Expodent ....................................................................16
Medical Fair Brno Central Europe/Rehaprotex ................ 18
SONDY 26
Fakultn nemocnice v Motole | Nejvt
zdravotnick zazen v R ............................ 26
Krajsk nemocnice Liberec, a.s. |
Poskytuj i vysoce specializovanou pi ... 36
Nemocnice esk Budjovice, a.s. | Modern
zdravotnick zazen evropskho typu .... 40
Karlovarsk krajsk nemocnice, a.s. |
pikov vybaven i pe ............................. 44
Vojensk nemocnice Brno | Systm hrad
je nevyven ........................................................... 48
Bioveta, a.s. | Nejvznamnj vrobce
veterinrnch imunobiologickch
a farmaceutickch ppravk v R ....................... 50
VITAL 54
Lkai Na Bulovce odstranili ndor
pomoc elektrickho pole .............................. 54
Mum po narozen dtte kles hodnota
testosteronu ................................................... 54
Lkai v Austrlii testuj mn bolestivou
lbu poplenin .................................................. 54
esk tm odhalil genetickou pinu vn
Kufsovy choroby .......................................................................... 55
BIO 56
Ing. Petr Turo | Dleit je pro m atmosfra v tmu .. 56
3/2011
4
Diagnza
Nemocnice
Neratovick nemocnice
spolupracuje s praskou
vinohradskou
Mstsk nemocnice Almeda Ne-
ratovice na Mlnicku, kter pat
ke skupin Mediterra, zaala spo-
lupracovat s chirurgickou klinikou
prask Fakultn nemocnice Kr-
lovsk Vinohrady (FNKV). Chce
tak zkvalitnit pi, sdlila mluv
Mediterry Dagmar Dvokov. Ne-
ratovick chirurgie byla zaven
letos od ledna do dubna, pjmov
razov ambulance u znovu fun-
guje nepetrit.
Pacienty, kte potebuj specializo-
van zkrok, odeslaj neratovit
chirurgov na Vinohrady. Naopak
pacienty z fakultn nemocnice,
kterm hroz oddlen operanho
termnu zejmna z oblasti jedno-
denn chirurgie, odoperuj v Nera-
tovicch. Neratovice jsou spdovm
zemm Traumacentra FNKV. Pro
oboustrannou vhodnost je prov-
zanost regionlnch a centrlnch
nemocnic ve vysplch sttech
bnou prax, uvedl mluv FNKV
Luk Matsek.
Podle mluv Mediterry nen pi
souasnm rozvoji novch vyeto-
vacch alebnch metod aspecia-
lizac mon, aby mal nemocnice
obshla cel spektrum modern
chirurgick lby. Souasn vak
velk specializovan centra typu
vinohradsk nemocnice nezvld-
nou bez ekacch dob lit vechny
pacienty, kte potebuj bn chi-
rurgick zkroky. Proto jsme jako
prvn v esk republice navzali
vzjemnou spoluprci mal nemoc-
nice s fakultn nemocnic, uvedla
Dvokov.
Lkai pracujc na chirurgii v Ne-
ratovicch jsou souasn zamst-
nni i ve Fakultn nemocnici Kr-
lovsk Vinohrady, m si udruj
pehled o souasnch trendech.
Doktoi zFNKV zase jezd doNera-
tovic operovat amaj tam poradny.
Jde o cvn a proktologickou po-
radnu nebo poradnu pro pacienty
schronickmi ranami.
Lkai v st odoperovali
pes 700 pacient
pomoc robota
Lkai v steck Masarykov ne-
mocnici odoperovali za ti roky
pomoc robota 774 pacient. Byli
to zejmna lid s rakovinou pro-
staty. Zkrok pomoc operanho
robota neme bt zatm vc kvli
platbm odzdravotnch pojioven.
Nkter operace, na n jsou n-
klady zhruba 140000 korun, hrad,
jin nikoliv. Novinm to ekl pri-
m Centra robotick chirurgie Jan
Schraml.
V krajskm mst jsou dva ope-
ran roboty. Jeden stl 70 milion
3/2011
5
korun, nklady na druh zaplatila
Krajsk zdravotn, pod n nemoc-
nice spad, z evropskch dotac.
Prvn pstroj koupila spolenost
v ervenci 2008 a jet tho roku
pomoc nj lkai provedli prvn
vkon ORL vevchodn Evrop. Po-
dobnch center je v R pt. Jsem
hrd nato, e konen vsevernch
echch mme pstroje, o nich
se nm zdravotnkm v minulosti
jen zdlo, podotkl editel Krajsk
zdravotn Eduard Reichelt.
Lkai provedou tdn zhruba pt
operac pomoc robota. K 18. z
ze 774 pacient pijatch v Centru
robotick chirurgie bylo 518 s ra-
kovinou prostaty. Ta je nejastj-
m zhoubnm ndorem eskch
mu. Za 40 let stoupl poet p-
pad v esku estinsobn, poet
lid, kte na tuto chorobu zemou,
se zvil dvojnsobn.
Vas odhalen ndor lze spn
odstranit klasickou otevenou
operac, laparoskopicky nebo po-
moc robota. Spor o volbu metody
se vede mezi odbornky na ce-
lm svt. Podle Schramla svd
ve prospch pstroje napklad
rychl nvrat pacient po zkroku
do prce. Poet robotickch ope-
rac ve svt neustle stoup.
Ozjmu oroboty svd imnostv
pednek akolen, kter jsme pro
kolegy vcel Evrop mli, uvedl.
V souvislosti s plnovanm rozd-
lenm zdravotn pe nastandardn
a nadstandardn se diskutuje tak
otom, zda si operaci robotem bude
platit pacient. Podle Schramla by
nkter zkroky mly nadle hra-
dit zdravotn pojiovny.
Heger nadil nemocnicm
zveejnit ekac doby
na operace
Fakultn nemocnice budou mu-
set od listopadu na svch inter-
netovch strnkch zveejovat,
jak dlouho jejich pacienti ekaj
naoperace avyeten. Podle dne-
nch Hospodskch novin (HN)
jim to nadil ministr zdravotnictv
Leo Heger (TOP 09). Prlomov
zmna, o n se v esku dosud ne-
mluvilo, m pacientm pomoci
v rozhodovn, kde se nechat ope-
rovat.
Nemocnice mus nasv weby vyv-
sit seznam vech operac s ekac
dobou del ne dva msce avech
vyeten, na kter lid ekaj dle
ne ti tdny. Vjedn nemocnici se
ek omsce dle ne vjin. Kdy
je nkomu ekn nepjemn, ml
by mt monost vybrat si, kam p-
jde, ekl denku Heger. Novinka
by tak mla zmenit prostor pro
platky zadvj termn operace.
Napklad endoprotzu kyelnho
kloubu dostane podle HN pacient
Fakultn nemocnice Krlovsk Vi-
nohrady u za ti msce, kdeto
ve Fakultn nemocnici Na Bulovce
teprve zadeset msc. VOlomouci
se dajn na umlou nhradu ky-
elnho kloubu ek a 1,5 roku. Mi-
nistr zdravotnictv proto pipravuje
vyhlku, kter od ptho roku
stanov maximln ekac doby.
Zdravotn pojiovny je pak budou
muset pro sv klienty zajistit.
Veden nemocnic zdrazuj, e
rozdly v ekacch dobch souvi-
sej spe snann situac danho
zazen ne skvalitou tamn pe.
Tam, kde maj napjat rozpoet,
mus pi odkldat, aprv kloubn
nhrady se odsouvaj vdy jako
prvn, sdlila denku Jaroslava Ku-
nov, editelka Fakultn nemocnice
vPlzni apedsedkyn Asociace ne-
mocnic.
3/2011
6
Diagnza
Nklady pojioven
na jednoho pojitnce
vzrostly loni o 285 K
Nklady zdravotnch pojioven
loni vzrostly o285 korun nahlavu.
Nejvy prmrn nklady najed-
noho pojitnce mla Veobecn
zdravotn pojiovna (VZP), a to
22 398 korun. Celkov prmrn
nklady na zdravotn pi vzrostly
z 20 434 korun na 20 719 korun.
Vyplv to zhodnocen vvoje hos-
podaen veejnho zdravotnho
pojitn za losk rok, kter nyn
posoudila vlda. Zprvu doporuila
projednat snmovnou.
Vdaje pojioven vetn zdaova-
nch byly 222,5 miliardy korun, co
bylo o1,8 procenta vce ne vroce
2009. O rok dve byl rst vdaj
vrazn vy, uvd zprva.
Celkov pojiovny hospodaily se
schodkem 6,885 miliardy korun.
Decit oproti roku 2009 narostl
o454 milion korun.
Devt innch zdravotnch poji-
oven zajiovalo k poslednmu
prosinci loskho roku pi pro
10 392 306 pojitnc. U nej-
vt pojiovny bylo registrovno
6,2milionu lid, zbvajcch 4,1 mi-
lionu bylo registrovno u dalch
osmi stav.
Celkov pjmy pojioven vetn
zdaovanch byly 215,6 miliardy
korun s mezironm nrstem
o1,6procenta. Vesrovnn sped-
chozm rokem byl nrst vy
o 1,2 procentnho bodu dky nav-
en pjm z platby sttu o tyi
miliardy. Z vbru pojistnho zs-
kaly pojiovny 160,3 miliardy
korun, jejich meziron nrst
v dsledku recese inil pouze pl
procenta. Stt za sv pojitnce,
tedy dchodce, nezamstnan, dti
astudenty, zaplatil celkov 52,7 mi-
liardy korun.
VZP et, v Jihlav
vak otevela nov sdlo
za 120 mil. K
Nklady nastavbu modernho sdla
Veobecn zdravotn pojiovny
(VZP) v Jihlav doshly piblin
120 milion korun. VZP pitom
v pedchozch letech i letos kvli
ekonomick krizi doplcela napi
z rezerv. V roce 2009 dala 7,1 mi-
liardy, loni 6,8 miliardy a letos za-
tm ti miliardy korun. Rozdl mezi
vybranm pojistnm a platbami
do konce roku stoupne a na pt
miliard. Podle mluvho Jiho Roda
jsou rezervy vyerpny a VZP pra-
cuje svelmi vznamnm nannm
omezenm provozu.
O stavb nov budovy se rozho-
dovalo v roce 2008 za zcela jin
ekonomick situace, ekla mluv
jihlavsk poboky VZP Petra Pevn.
Bhem prvnho tdne po zahjen
provozu nov sdlo v arelu b-
valch kasren v sousedstv kraj-
skho adu navtvily stovky lid.
Nvtvnost klient je prakticky
stejn jako ve starm objektu
veFarn ulici vcentru msta.
Zejm jedinou nevhodou je podle
editele jihlavsk poboky Jiho
Konka umstn mimo centrum
msta. Lid vak mohou v novm
arelu snadno zaparkovat, budova
je bezbarirov. Tm vechny
zleitosti si mohou klienti vydit
pmo v klientsk hale s informa-
nm pultem, ekl Konek.
Krajsk poboka VZP m kolem
dvou stovek zamstnanc. Pracuj
v modernm prosted, prostorov
si vak podle Konka pli ne-
polepili. Do nov budovy pili
pracovnci z zemnch pracovi
v okresech, cel management je
najednom mst aprostory se dost
zahuuj, uvedl Konek.
Prvn akc pro veejnost vnov bu-
dov by mlo bt vyetovn ma-
teskch znamnek, men tlaku
a cholesterolu, uskuten se tak
akce sBesipem, uvedla Pevn.
Snmovna schvlila
reformn novelu
o zdravotnm pojitn
Snmovna dnes schvlila hlasy koa-
lice novelu zkona o zdravotnm
pojitn, podle kter budou mt po-
jiovny povinnost zajistit pacien-
tm dostupnost hrazench slueb
jak vmst, tak vase. Klient tak
bude mt prvo zskat od poji-
ovny daje o tom, kter hrazen
sluby mu byly poskytnuty. Ped-
loha rovn uvd, e pacient m
prvo vybrat si variantu pe, po-
kud to bude nadstandard, bude
jej muset zaplatit. Novela odolala
nvrhu KSM na zamtnut a m
doSentu.
Poslanci dopedlohy vloili zmnu
v okovn proti rakovin dlo-
nho pku. Dvkm ve vku od 13
do14 let je budou hradit zdravotn
pojiovny. Okovn, kter stoj
kolem 10 000 korun, zstane ne-
povinn. V ppad asistovan re-
produkce budou pojiovny enm
platit tyi pokusy msto t v p-
pad, e pi prvnch dvou pokusech
se bude pouvat jedno, nikoli vce
embry.
Clem novely je podle Ministerstva
zdravotnictv sladit zkon o veej-
nm pojitn se temi reformnmi
pedlohami upravujcmi zdravotn
sluby a zchrannou slubu. Pi-
n pitom ale ijin zmny. Lkai
a zdravotnick zazen nebudou
smt pijmout od pacient v p-
pad hrazen pe dnou hradu.
Pokud tak uin, pi opakovanm
proheku jim bude hrozit podle
pedlohy a milionov pokuta.
Zdravotn pojiovny budou muset
podle novely vst a zveejovat
seznam smluvnch poskytovatel
pe ipehledy ojednotlivch zdra-
votnickch pracovncch, kte bu-
dou hrazen sluby poskytovat.
Pedloha dle upravuje vbrov
zen pojioven na poskytovatele
pe. Kdy komise nedoporu uza-
vt snkterm zazenm smlouvu,
pojiovna ji nov nebude moci
uzavt. Smlouvy navysoce specia-
lizovanou pi budou naopak poji-
ovny uzavrat bez tendru. Novela
tak uvd, e zvodn preventivn
pi bude hradit vhradn zamst-
navatel, dosud se naplatbch pod-
lely ipojiovny.
Nynj reformn novela novelizuje
nvrh na zmnu zkona o veej-
nm zdravotnm pojitn, kter je
prvn st zdravotnick reformy.
Poslanci pehlasovali sentn veto
a pedloha m k podpisu prezi-
denta.
Pojiovny
3/2011
7
Tato novela pot s rozdlenm
zdravotn pe na zkladn a nad-
standardn, zakterou by si lid pi-
plceli, a zvyuje poplatek za den
v nemocnici ze 60 na 100 korun.
Pokud bude schvlena, opozice se
obrt na stavn soud. Pedloha
pot s placenm lk do 50 ko-
run a doplkovch a podprnch
ppravk pacientem, na druhou
stranu zavd ticetikorunov po-
platek za recept msto za poloku
na receptu. Z hrad mly lky vy-
padnout ve sprvnch zench.
Souasn novela je podle schvle-
nho pozmovacho nvrhu vya-
zuje pmo.
VZP se stala vtinovm
vlastnkem spolenosti IZIP
Veobecn zdravotn pojiovna
(VZP) se stala vtinovm vlastn-
kem spolenosti IZIP, kter pro ni
provozuje elektronick zdravotn
knky. V rozhovoru pro Prvo to
ekl editel VZP Pavel Hork. Po-
jiovna bude mt podl 51 procent,
za akcie zaplat 1,1 milionu korun.
Sprvn rada VZP tmto kolem po-
vila vlednu. Projekt IZIP je dlou-
hodob kritizovn zejmna kvli
sv cen anancovn.
Mli jsme vespolenosti IZIP pti-
procentn podl. Te kupujeme 46
procent akci, take budeme vt-
inovmi vlastnky s 51 procenty,
ekl Hork. Dodal, e zajednu akcii
zaplat tisc korun.
Podle Horka jsou nyn, kdy je
IZIP dceinou spolenost VZP, vy-
tvoeny podmnky pro to, aby se
elektronizace eskho zdravotnic-
tv mohla rozvjet.
Za deset let vydala VZP za knky
IZIP u miliardu korun. K nejhlasi-
tjm kritikm projektu pat b-
val ministr zdravotnictv anynj
stedoesk hejtman David Rath
(SSD). Podle nj byl projekt drah
apro VZP nevhodn. Tvrd, e po-
jiovn nepat ani mylenka, ani
systm. Jako ministr chtl smlouvu
vypovdt. Tak Svaz pacient u
dve prohlsil, e by VZP mla pe-
stat elektronick knky IZIP platit.
Vytvoen systmu IZIP stlo
zhruba 300 milion korun. Nkte
zahranin experti povaovali cenu
vporovnn sobdobnmi programy
za nkolikansobn ni. Projekt
dostal i nkolik mezinrodnch
ocenn.
Internetov zdravotn knky mly
podle svch autor zdravotnic-
tv uetit. Klientm VZP nabzej
on-line pstup k dajm o zdra-
votnch obtch, uvanch lcch
a provedench vyetench. K in-
formacm se mohou dostat i zdra-
votnci alkrnci. M se tak podle
autor pedejt pedepisovn lk,
kter nemocn dostal u odjinho
lkae. Odbourat by se mla ivyet-
en, kter lovk ji podstoupil.
3/2011
8
Diagnza
Pardubick kraj vynalo
na sv nemocnice 167
milion korun
Pt nemocnic Pardubickho kraje
zsk z krajskho rozpotu dalch
117 milion korun. Zastupitel
kraje odhlasovali na takzvan vy-
rovnvac platby za poskytovn
veejn sluby 51 milion pro par-
dubickou a36 milion pro orlicko-
steckou nemocnici, zdravotnick
zazen v Chrudimi, Litomyli
a Svitavch zskaj po deseti mili-
onech korun. Penze maj pomoci
sten uhradit vysok zvazky
nemocnic. Krajsk nemocnici kraj
navc pj 50 milion korun.
Opozin obant demokrat n-
vrh siln kritizovali. Podle bvalho
krajskho radnho pro zdravotnic-
tv Josefa Janeka (ODS) kraj pj-
en penze nenvratn ztrat. Ni-
kdo nev, e to nemocnice splat.
Bude to dotace, prohlsil Janeek.
Podle nj kraj ji skryt dotuje zdra-
votnick zazen prostednictvm
vyrovnvacch plateb za plnn z-
vazku veejn sluby. Natyto ely
ji letos hejtmanstv vylenilo vce
ne 100 milion korun. Janeek
tak kritizoval zvyovn mezd
zdravotnk a proplcen regula-
nch poplatk, kter kraj pod vede-
nm SSD prosadil. Za rok ekm
poadavek na dalch 100 milion
korun, jinak nemocnice spadnou
do bankrotu, uvedl Janeek. Roz-
prava ped hlasovnm byla spe
ideologickou debatou svzjemnm
osoovnm avitkami.
Veden Pardubickho kraje chce
zamezit vytven dalch ztrt.
Po hrad sti dluh mus edi-
tel nemocnic v poslednm tvrt-
let hospodait s nulovou bilanc.
Nesplnn tohoto kolu neexis-
tuje! prohlsil dnes hejtman
Radko Martnek (SSD). Podle nj
by mohlo nemocnicm pomoci za-
veden modelu nancovn syst-
mem DRG, tedy nikoli paulnmi
platbami, ale hradami za pa-
cienta a sloitost vkonu. Dosud
jsou hrady v kraji druh nejni
vzemi.
Nemocnice vlastnn Pardubickm
krajem vytvoily za prvn polo-
vinu letonho roku celkov ztrty
zhruba 81,5 milionu korun, co je
piblin suma, kterou si naplno-
valy. Oekvan vsledky se v po-
lolet podailo dodret azlepit jen
nemocnicm v Pardubicch a Chru-
dimi, utech ostatnch byly hor.
Prask primtor
pedal ad pednosty
ve vinohradsk nemocnici
Prask primtor Bohuslav Svo-
boda (ODS) pedal dnes svmu
nstupci funkci pednosty Gyne-
kologicko-porodnick kliniky vino-
hradsk nemocnice a 3. lkask
fakulty Karlovy univerzity. Jeho
nstupcem se stal lka Eduard
Kuera, kter v minulosti psobil
v stavu pro pi o matku a dt
v Podol. Svoboda to novinm
ekl na dnenm jednn zastupi-
telstva.
Svoboda u kliniku nkolik msc
nevedl, dili ji jeho zstupci. Pri-
mtor na tomto pracoviti zstane
jako vysokokolsk pedagog. Mm
vazek na fakult, ve stedu um
mediky, vyuuji operan kurzy,
poznamenal primtor. Svoboda
vefunkci pednosty psobil odpe-
lomu roku 1989 a1990.
Rath: Zruen Krajsk
nemocnice uetila
77 milion korun
Zruen pspvkov organizace
Krajsk nemocnice Stedoeskho
kraje, kter zasteovala zdravot-
nick zazen v kraji, vydlala
za dva roky svho provozu 77 mi-
lion korun. Natiskov konferenci
po jednn krajsk rady to dnes
ekl novinm hejtman David
Rath (SSD). fka kontrolnho
vboru zastupitelstva Dagmar No-
hnkov (ODS) v reakci uvedla, e
jde o pouh etn operace, kter
mly zakrt, e oblastn nemocnice
na spoluprci s centrln organi-
zac prodlaly.
Kraj organizaci zdil vroce 2009,
aby koordinovala innost nemoc-
nic a jejich hospodaen. Jej ve-
den centralizovalo nkupy zbo
a slueb, m se vytvoily milio-
nov spory na mstech, kde dve
nemocnice samy zbyten utratily
statisce korun msn, ekl Rath.
Podle hejtmana tak byl smysl z-
zen pspvkov organizace zcela
naplnn. Ekonomick bilance tto
organizace je jednoznan velmi
Sttn sprva
3/2011
9
pozitivn, uvedl Rath.
Hejtman na konci srpna oznmil,
e Krajsk nemocnice Stedoes-
kho kraje byla zruena. O jejm
osudu rozhodl Nejvy soud. Orga-
nizace dva roky fungovala aekala
na zpis do rejstku, soud to ale
odmtl uinit, dajn z formlnch
dvod. Pspvkov organizace
podle nj okamit pestala vyvjet
innost a jej lohu nyn pln kla-
densk nemocnice. Dnes tak ekl,
e soust provrky hospodaen
Krajsk nemocnice byla i prvn
analza stavu, z n vyplynulo, e
organizace byla zzena podle z-
kona.
Fungovn organizace zasteujc
jednotliv krajsk nemocnice dlou-
hodob kritizovali obant demo-
krat. Podle nich stla kraj ron
20 milion korun a nic nevykon-
vala. Poaduj k jejmu hospoda-
en mimodn jednn krajskho
zastupitelstva. Podle Nohnkov
(ODS) nen vsledek nim doloen.
J si myslm, e je to hlavn hran
si spsmeny ase slovy. Paklie sla
nejsou doloena prkaznm et-
nictvm, lze onich tko debatovat.
Opt to tedy potvrzuje moje pe-
svden, e svoln zastupitelstva
je nutn, ekla Nohnkov es-
kmu rozhlasu Region.
Bval hejtman a krajsk zastu-
pitel ODS Petr Bendl TK ekl, e
pokud Krajsk nemocnice Stedo-
eskho kraje, kter zasteovala
zdravotnick zazen v kraji, vy-
dlala za dva roky svho provozu
77 milion korun, bylo to na kor
ostatnch krajskch nemocnic.
Sama toti dnou zdravotn pi
neposkytuje ani na to nem po-
volen, ekl Bendl. Doplnil, e ale
nezn pesn sla hospodaen,
protoe se ODS ji tvrt roku sna
nespn od Ratha tyto daje
zskat. Podle Bendla m opozice
na pesn polokov rozpoet n-
rok, nebo se jedn opspvkovou
organizaci kraje. Rath nm ne-
chce ct podrobnosti o fungovn,
a proto chceme svolat mimodn
zastupitelstvo, doplnil Bendl.
Za dobu svho fungovn podle
Ratha obdrela Krajsk nemocnice
odjednotlivch nemocnic vested-
nch echch na provoz celkem
18,5 milionu korun. Za stejnou
dobu svou innost uspoila 96 mi-
lion korun, uvedl. Celkov spora
tedy inila pes 77 milion korun.
Ueten penze podle Ratha z-
staly pevn vnemocnicch, jim
organizace pomohla uetit pro-
stedky v rozpotech. Zhruba pl-
milion korun, kter zbyl pozruen
Krajsk nemocnici, poplyne doroz-
potu kraje.
Pspvkov organizace zajistila
opravu vytovn zdravotn pe
krajskmi nemocnicemi v roce
2009 vi vem zdravotnm poji-
ovnm. Uetila tak zdravotnic-
km zazenm 32,8 milionu korun.
Dalch 4,5 milionu korun ron se
organizaci podailo nemocnicm
uetit tm, e vyjednala snen
mar ty velkodistributor liv,
uvedl Rath.
Vyjednn centrlnho pojitn pro
vech pt nemocnic v kraji uet-
ilo jejich rozpotm dohromady
11milion korun ron. Sjednocen
asnen cen energie pineslo ron
sporu 8,3 milionu korun. Dal mi-
liony podle Ratha uetil outsour-
cing klidu, pran prdla, stravo-
vn i prvnch slueb.
S vsledky dvouletho hospoda-
en pspvkov organizace se
seznmili lenov krajsk rady.
Na jednn navc dostali pehled
plat vech devti zamstnanc
nyn ji zruen organizace. Rada
konstatovala, e mzdy nebyly pe-
hnan, ekl novinm Rath.
f stedoesk ODS Petr Bendl se
vminulosti pozastavil inad tm, e
v organizaci pracovali lid z Hos-
tivice, kte maj blzko k hejtma-
novi, napklad hostivick radn
zaSSD Patrik Tom. Rath naopak
tvrdil, e dic instituce je uiten
auetily se dky n destky milion
korun.
3/2011
10
Diagnza
Zentiva m novho
editele vroby
i mezinrodnho
marketingu
Novm editelem oddlen vroby
a vvoje ve farmaceutick spole-
nosti Zentiva byl jmenovn Eric Ju-
llien. Novm mezinrodnm marke-
tingovm editelem spolenosti se
stal Xavier Mesrobian. Spolenost
to oznmila vtiskov zprv.
Jullien bude ve spolenosti zodpo-
vdat zazen vvojovch projekt
a poslen vrobn innosti Zen-
tivy. Jullien napozici std Clauda
Spiesera, kter na tomto mst
psobil od roku 2009. Spieser pe-
chz kespolenosti Sano Pasteur
na pozici vrchnho viceprezidenta
pro vrobn operace.
Svou drhu ve spolenosti Sano
zahjil Jullien v roce 1990. Od t
doby pracoval na mnoha mstech
voddlen vroby, zen dodavatel-
skho etzce i kontroly kvality.
Mesrobian ve sv funkci bude
zodpovdat za zavdn budouc
rstov strategie Zentivy v oblasti
znakovch i neznakovch pro-
dukt v cel Evrop. Do spole-
nosti Sano nastoupil vroce 2005,
psobil v rznch ekonomickch
funkcch v mezikontinentlnm
ievropskm oddlen. Pedtm pra-
coval jako ekonomick konzultant
ve zdravotnictv v americkm Bos-
tonu.
Zentiva je jednm z nejvtch v-
robc generik, tedy lk s propad-
lou patentovou ochranou, vestedn
Evrop. Celkov zamstnv vce
ne 6000 lid am vrobn zvody
v esku, na Slovensku, v Rumun-
sku a Turecku. Zentiva je od roku
2009 soust Sano-Aventis.
Lk Mediator rmy
Servier pr zabil a 2 000
lid
Francouzsk vyetujc soudce
ve stedu obvinil z klamn a pod-
vodu fa farmaceutick rmy
Servier Jacquese Serviera apt spo-
lenost rmy v ppadu lku proti
diabetu Mediator, sdlila mstn
mdia. Tento prepart svmi ved-
lejmi inky zabil a 2 000 lid.
V esku ppravek nebyl nikdy re-
gistrovn.
Ppadem se zabvaj ti vyetujc
soudci, kte hovo omonm v-
nm klamn, nemyslnm zabit
a zpsoben zdravotn jmy a pod-
vodu vrmci veejnho zdrav. Op-
raj se o vpovdi dvou bvalch
pracovnk laborato rmy, podle
kterch se zamlely daje ovedlej-
ch incch lku, aby se usnad-
nilo jeho povolen kprodeji.
Odroku 1976 dojeho staen ztrhu
v listopadu 2009 si lk Mediator,
kter ohrooval srden soustavu
lid, vzalo kolem pti milion pa-
cient. Podle vyetovatel zpso-
bil smrt asi 500 a 2000 znich.
Farmacie
3/2011
11
esk Sttn stav pro kontrolu
liv (SKL) ji loni zdraznil, e
liv ppravek Mediator nebyl ni-
kdy vesk republice registrovn.
V Brn oteveli Nrodn
tkov centrum za 420
milion
V Brn dnes slavnostn ote-
veli Nrodn tkov centrum,
kter ukld tkov a bunn
transplantty vyuiteln v medi-
cn. Nklady na zzen instituce
v nov postaven budov naproti
bohunick nemocnici byly 420 mi-
lion korun, kolem 200 milion
uhradily unijn fondy. Centrum,
jeho vznik vzbudil mezi experty
rozporupln reakce, bude jedinm
pracovitm svho druhu vesku.
Za vznikem pracovit stoj ak-
ciov spolenost, v n m vtinu
soukrom vlastnk. Stt vlastn
24 procent akci v hodnot kolem
t milion korun.
Centrum m dodvat nemocnicm
v cel R uml cvn protzy,
chrupavky i bunn kon tpy
pro tkovou terapii. K pprav
tkn vyuije nanomateril, bu-
nk pacient a postup genovho
inenrstv. Instituce m mt asi 55
zamstnanc, nkter provozy ji
pr tdn funguj. Ne vak samotn
tkov banka, pro ni mus cent-
rum jet zskat registraci.
Centrum bude suplovat a rozio-
vat fungovn necel destky rzn
specializovanch tkovch bank,
kter dosud vesku fungovaly. Na-
hrad zvt sti iprovoz tkov
banky veFakultn nemocnici Brno.
Ukzalo se, e ty medicnsk po-
stupy jsou hrozn drah..., e je
poteba je koncentrovat dovtch
celk, uvedl ministr zdravotnictv
Leo Heger. Dodal, e pot, co bu-
dou vechny provozy v nov insti-
tuci sputny adolad se potebn
povolen, by mlo centrum zat na-
plno pracovat, ... aby se (produkty
centra) dostaly natrh, kupovaly se
donemocnic advaly se pacientm
vhodnji, ne jak se to dl dnes.
Jak z hlediska bezpenostnho, tak
zhlediska ekonomickho, uvedl.
Motivem pro vznik centra byl nov
zkon o tknch a bukch z roku
2009, kter zpsnil nakldn
s transplantty. Podle Hegera ale
nov pracovit zejm beze zbytku
nenahrad nkter specializovan
tkov banky, ty by mohly dky
sv specializaci fungovat dl.
Pevod tkov banky z brnnsk
fakultn nemocnice m ve vdec-
kch a zdravotnickch kruzch
sv kritiky, kte povauj zvolen
een za nevhodn a potenciln
problmov. Tkov banka ne-
potebuje zprivatizovat. Mon
potebuje njak penze, ale to
potebuje vtina zazen, ekla
ji dve editelka stavu experi-
mentln medicny Akademie vd
R Eva Sykov. Banka by podle n
mla bt sttn. Podle ministra He-
gera je ale projekt vhodn pro stt
isoukrom subjekt.
Soukromm partnerem sttu v ak-
ciov spolenosti Nrodn tkov
centrum je rma PrimeCell. Podle
vpot spolenosti ekia a data-
bze Prodata pat vtinov podl
ve rm spolenosti Prime Rate,
jej stoprocentn majitel m sdlo
naKypru.
Firma PrimeCell je podle editele
Fakultn nemocnice Brno Romana
Krause vlastnkem nkolika medi-
cnskch patent. Do akciov spo-
lenosti pr vnese duevn vlastnic-
tv.
Sykov ale loni uvedla, e podle
jejho nzoru PrimeCell dnm
pouitelnm duevnm kapitlem
nedisponuje. Dokonce mm pode-
zen, e st jejich duevnch prv
jsou ve skutenosti duevn prva
stavu experimentln medicny
Akademie vd R, uvedla tehdy.
Obvala se, e PrimeCell se nyn do-
stane tak ke starm poznatkm
vdc zMasarykovy univerzity. Ty
pitom vznikly za sttn penze,
uvedla Sykov.
Podle editele brnnsk fakultn
nemocnice Krause ale nehroz,
e by soukrom rma protovala
na prodeji materilu z tkov
banky. Ten je anadle bude hrazen
ze zdravotnho pojitn. Zkon
nedovoluje jeho prodej se ziskem.
Kraus ji loni uvedl, e spolenost
PrimeCell me v budoucnu pro-
tovat jen zvsledk vzkumu vpo-
dob modernch terapi, napklad
cvnch protz, nikoliv vak bu-
nnch transplantt. Motivac
pro soukromou rmu je pr mo-
nost vyut potencil odbornk
ztkov banky.
Brnnsk tkov banka za sebou
mla asi nejvt skandl tkajc
se obchodovn s lidskmi orgny
vesku. Ped dvma lety potrestal
brnnsk krajsk soud bvalho
fa banky Jiho Adlera a dal
tehdej zamstnance za to, e lid-
skou ki vyveli do Nizozemska
aprodvali. Dostali penit tresty,
nkte itresty vzen spodmne-
nmi odklady.
Firma Reckitt stahuje
v Britnii z prodeje lk
Nurofen Plus
Spolenost Reckitt Benckiser sta-
huje vBritnii zprodeje prostedek
proti bolesti Nurofen Plus. V jeho
balench byly toti v nkolika p-
padech objeveny jin lky. Firma
m podezen na sabot a celou
zleitost vyetuje policie, napsala
agentura Reuters.
Ve tyech ppadech byl v ba-
len msto Nurofenu Plus antipsy-
chotick ppravek Seroquel XL
a v jednom ppad lk na epilep-
sii Neurontin. Existuje podezen
na sabot a my spolupracujeme
s polici na ocilnm vyetovn,
kter m odhalit osobu i osoby,
je jsou za to zodpovdn, uvedla
rma.
Seroquel XL se uv v ppad
vnch psychickch poruch, jako
je schizofrenie a maniodepresivn
psychza. Lid, kte si ho nhodou
vzali, mohou podle britskch m-
di pociovat ospalost a nemli by
dit nebo zachzet s pstroji, do-
kud si nebudou jist, jak na n lk
inkuje. Neurontin se pedepisuje
pacientm s epilepsi i silnou mi-
grnou.
Nurofen Plus obsahuje ibuprofen
akodein. VBritnii se prodv bez
pedpisu, ale zkaznk si onj mus
ci lkrnkovi, na rozdl od ady
dalch lk, kter je mon koupit
zreglu vdrogerich.
3/2011
12
Matrix
Ped 90 lety zemel
objevitel krevnch
skupin Jan Jansk
Ped 90 lety, 8. z 1921, zemel neurolog apsychiatr Jan Jan-
sk povaovan zaobjevitele ty zkladnch krevnch skupin.
Najeho poest je dobrovolnm drcm krve vesku udlovna
plaketa nesouc jeho jmno.
Krevolunmu objevu se Jansk dostal plnou nhodou pi studiu
vztahu mezi duevnmi poruchami a srlivost krve. Bhem v-
zkumu si viml, e lidskou krev lze podle uritch rozdl vevlast-
nostech krvinek rozdlit doty skupin. Svj objev Jansk zveejnil
vroce 1907. Dle se mu vak nevnoval amsto toho se sousteo-
val navzkum mozkomnho moku.
Jan Jansk se narodil 3. dubna 1873 v Praze, kde tak pozdji vy-
studoval lkaskou fakultu. Pojejm absolvovn nastoupil jako asi-
stent u profesora Kuffnera a pracoval jako lka na psychiatrick
klinice vPraze. Poprvn svtov vlce zastval Jansk pozici ped-
nosty neuropsychiatrickho oddlen Vojensk nemocnice vPraze.
Zemel vernoicch uPrahy.
Jansk nicmn nen jedinm vdcem, jemu bv pipisovn ob-
jev krevnch skupin. U vroce 1901 objevil rakousk patolog Karl
Landsteiner ti skupiny lidsk krve, knim byla onco pozdji pi-
azena jet tvrt. Zasvj objev dostal Landsteiner Nobelovu cenu
zalkastv.
Ped 30 lety se konal prvn charitativn
Bh Terryho Foxe
Prvn Bh Terryho Foxe, humanitrn akce, jejm
smyslem je vyjdit solidaritu snemocnmi rako-
vinou, se konal ped 30 lety, 13.z 1981. Na760
mstech Kanady i v dalch koutech svta se ho
zastnilo na 300 000 lid, kte se rozhodli po-
moci v boji proti tto zhoubn chorob. Bh ml
ohlas i v esku, kde se v roce 1992 konal nult
ronk. Vpozdjch letech jej vtuzemsku nahra-
dily podobn projekty, napklad Bh nadje.
Charitativn akce je pojmenovna po nemocnm
mladkovi Terrym Foxovi, kter se jednoho dub-
novho dne roku 1980 rozhodl bet nap Ka-
nadou (sprotzou nohy, okterou vdsledku cho-
roby piel). Chtl pekonat bezmocnost a dodat
sob i jinm odvahu v boji s rakovinou, kterou
trpl. Nemoci sice Fox 28. ervna 1981 podlehl,
svtu vak zanechal siln poselstv, k nmu se
dnes hls ada zem. Vesv domovin se Fox stal
nrodnm hrdinou.
3/2011
13
Slavn chirurg
Christian Barnard
zemel ped deseti
lety
Jihoafrick kardiochirurg Christian Barnard, kter ze-
mel ped deseti lety, 2. z 2001 pi dovolen naKypru,
proil ivot jako z romnu: ze dne na den se proslavil
pocelm svt apot se stal hkanm lkaem krs-
nch en a svtobnkem. Barnard provedl v roce
1967 jako prvn nasvt spnou transplantaci srdce
na lovku, zaznamenal i dal spchy na lkaskm
poli, ale jako obdivovan elegn a milek en se t
asto dostval dotitulk bulvrnho tisku.
Svoji hodinku slvy si Barnard uil 3. prosince 1967,
kdy jako ptatyicetilet f tmu chirurg nemoc-
nice Groote Schuur v jihoafrickm Kapskm Mst
provedl prvn ptihodinovou transplantaci srdce, dky
n se pes noc stal muem se zlatma rukama. Prvn
pjemce cizho srdce, 54let obchodnk s potravinami
Louis Washkansky, ale zemel 18 dn pooperaci naz-
pal plic.
Chirurg se vydal natriumfln cestu Amerikou, kde jej
pijal iprezident Lyndon Johnson. Vystupoval vnejsle-
dovanjch televiznch poadech astal se obletovanou
svtovou celebritou. Ktomu pisply ijeho avantry se
znmmi krskami patila k nim i hereka Gina Lo-
llobrigida. Barnard navtvil vz 1969 itehdej es-
koslovensko, kde obdrel zlatou medaili Univerzity J. E.
Purkyn vBrn. Vsamostatn R byl Barnard vkvtnu
1998, kdy se vevchodoesk zoo veDvoe Krlov za-
jmal ochov nkterch africkch zvat.
Christian Neethling Barnard se narodil 8. listopadu
1922 v malm mst Beaufort West, kde jeho otec
psobil jako protestantsk mision. V roce 1946
vystudoval kardiochirurgii na univerzit v Kap-
skm Mst, kam o rok pozdji nastoupil jako
lka. Po 50 provedench transplantacch odloil
Barnard skalpel vroce 1983 kvli artrze.
3/2011
14
Matrix
Svt zdravotnictv je odborn asopis vychzejc na zem R jako tvrtletnk. Je publikac vydavatelstv Smart Connections, s.r.o., provozo-
vatele informanho portlu www.svetzdravotnictvi.cz.
fredaktor: Kateina Urbanov (ku@svetzdravotnictvi.cz)
Vedouc inzertnho amarketingovho oddlen:
Marek Rottenborn (mr@svetzdravotnictvi.cz)
Inzertn oddlen: Zuzana Dosoudilov (zd@svetzdravotnictvi.cz),
Ilona imarov (simarova@svetzdravotnictvi.cz), Ji tolc (stolc@svet-
zdravotnictvi.cz), Ji Dohnal (dohnal@svetzdravotnictvi.cz), Vladi-
slava Tatarov (tatarova@svetzdravotnictvi.cz), Josef Beran (beran@
svetzdravotnictvi.cz), Veronika Maitnerov (maitnerova@svetzdra-
votnictvi.cz)
Pedseda redakn rady:
Mgr.Luk evk (ls@svetzdravotnictvi.cz)
Redakce: Barbora ancov, Dana D. Dakov, Zuzana Ottov, Adam
Hodman
Marketingov oddlen: Andrea Hetmnkov, Ing. Monika Keov,
Lucie Koarikov, Ing.Barbora Svtlkov, Ing.Jana Vojtkov
Jazykov prava: Hana Roubalov
Pprava inzertnch podklad: Martin Straka, Ing.Zdenk Bezina,
Mgr.Hana Uhrkov, ELVEKO CZ s.r.o.
Grack prava, sazba azlom, pedtiskov pprava:
Smart Connections, s.r.o. (ah@svetzdravotnictvi.cz)
Tisk: Printo, spol. sr.o. (zabek@printo.cz)
Adresa vydavatelstv: Smart Connections, s.r.o., Radnin 231/4,
78701 umperk, I: 27854647
Cena jednotlivho vtisku: 119 K | 4,70
Pedplatn: informace podv a objednvky pijm SEND Ped-
platn spol. sr.o., Velbku 1800/77, 19300 Praha 9 - Horn Poernice,
www.send.cz
Registran slo: MK R E 19525
Uzvrka sla kedni: 23. 9. 2011
Autorsk prva vykonv vydavatel. Publikovn, petitn i en obsahu nebo jeho st jakmkoliv zpsobem v eskm i jinm jazyce
bez pedchozho psemnho souhlasu vydavatele je zakzno. asopis vyuv informan banky TK aobsahuje ilustran obrzky afotograe
Dreamstime aiStockphoto. Tyto obrzky jsou pouity vsouladu slicenc.
Vznamn americk
lka eskho pvodu
Klma oslav osmdestku
Profesor Tom Klma, kter 10. z oslavil osmdestiny, je
uznvanm odbornkem voblasti transplantan medicny. Na-
rodil se avtinu ivota proil vUSA, nezapomn vak nasvoji
druhou vlast eskou republiku. Vroce 2007 ho zapomoc esk
republice prezident Vclav Klaus vyznamenal Medail Za zsluhy
ostt voblasti vchovy avdy.
Klma se narodil v americkm Baltimore eskm rodim lka-
m, kte zde pobvali nasti. Rodina se jet ped vlkou vrtila
doeskoslovenska, kde Klma vystudoval Fakultu veobecnho l-
kastv Univerzity Karlovy. Bhem okupace byl jeho otec popraven
amatka byla vznna. Postudiu pracoval vstavu patologick ana-
tomie Fakulty dtskho lkastv UK. Vroce 1968 zskal stipendium
do texaskho Houstonu, kde zaal pracovat v dtsk nemocnici
akde ji zstal. Odroku 1970 psob jako patolog vTexas Medical
Center.
Klma, specialista vkardiovaskulrn patologii, je autorem vce ne
50 odbornch prac a lenem mnoha prestinch lkaskch spo-
lenost. Krom toho je zakladatelem a organiztorem programu
vmnnch stipendijnch st mladch lka mezi Texas Medi-
cal Center a1. a2. Lkaskou fakultou UK vPraze. Tento program,
kter nese jmno Klmova otce Jaroslava Klmy, vznamn pispl
ke zven kvality a rovn mnoha lkaskch obor v esku.
Klmova aktivita je pkladem nezitn pomoci esk medicn
aesk republice vbec, stlo vodvodnn vysokho sttnho vy-
znamenn, kter pevzal vroce 2007.
3/2011
15
eHealth nabz lk na informan nemoc
B
udoucnost zdravotnictv je
aktulnm tmatem nejen
v esk republice. V rmci
probhajcch diskus se nejastji
zmiuj zmny zpsobu jeho nan-
covn a vt i men regulace
systmu. Ponkud opomjen z-
stvaj v tomto diskursu monosti,
kter odvtv nabzej modern in-
forman technologie. Pro zdravot-
nictv pitom maj obrovsk poten-
cil.
Jednotliv prvky zdravotnickho
systmu poskytuj pikov a bez
vjimky kvalikovan sluby, ob-
as ale postrdaj informace nutn
ke sprvn spoluprci. Ne vdy je
tak dosaeno efektivn synergie
mezi vynaloenmi ekonomickmi,
technickmi a pedevm lidskmi
zdroji. Pkladem je situace, kdy
lkai msto toho, aby se pln v-
novali pacientm, mus vyizovat
administrativn formality, kter ale
existuj proto, aby se zvila kvalita
pe.
Jedna z hlavnch vzev, se kterou
se dnes zdravotnick zazen pot-
kaj, by se strochou nadszky dala
oznait zainforman nemoc. N-
kdy informace zcela chyb, jindy
nejsou tam, kde by mly bt, aby
mohly tvoit oporu stejnch roz-
hodnut. Stejn jako nedostatek
informac t zdravotnictv ijejich
nadbytek, pedevm u informac,
kter jsou vdanou chvli bu nere-
levantn nebo neaktuln. Jednm
z dsledk informan nemoci
je napklad rostouc naduvn
innch ltek, na kter ve zdra-
votnickm systmu vysplch
zem poukazuj statistiky Svtov
zdravotnick organizace. Lkem
natento idal neduhy je efektivn
nakldn s daty, je aktuln in-
formace zpstupn a zrove za-
jist jejich propojenost arelevanci.
Prv na efektivn prci s daty se
zamuj een, kter IBM nabz
zdravotnickmu sektoru.
Chytr een
Zkladn ambic digitalizace zdra-
votnictv a vytvoen tzv. eHealth,
tedy elektronickho zdravotnictv,
nen vytvoen novch informa-
nch systm, ale v prv ad ma-
ximln vyuvn stvajcch ka-
pacit jejich integrac a zajitnm
vzjemn spoluprce. Informace
obsaen ve stvajcch systmech
maj velk synergick potencil
spojme-li je dohromady, mohou
pinet mnohem vt prospch.
Dalm prvkem strategie je inteli-
gentn zpracovn ansledn prce
stmito informacemi.
Pro kvalitn rozhodovn v kon-
krtn vci nen podstatn, aby ml
zdravotnick personl k dispozici
vechny informace, ale pouze ty re-
levantn a aktuln. Implementace
novch pstup pak umon obo-
hatit informace i o takov daje,
kter doposud k dispozici nejsou.
Napklad o pohybech materilu,
uvn lk, kompletnch anamn-
zch a nezbytnch informacch
opacientech, sdlench znalostech
lkaskch zazen nebo o vyu-
it jejich kapacit. Vechny tyto
informace, jsou-li sprvn zeny
a vyhodnocovny, pispvaj k op-
timalizaci pe. Dokld to studie
eHealth for a healthier Europe!
vypracovan pro vdsk minister-
stvo zdravotnictv v dob pedsed-
nictv EU. Odhaduje, e dsledn
zavdn elektronickho zdravot-
nictv by mohlo R pinst sporu
2,8 milinu lkodn ron pro
chronicky nemocn. Uetilo by se
tak 11,5 miliardy K.
Elektronizace zdravotnictv slou
nejenom k optimalizaci pe o pa-
cienta, ale tak k optimalizaci or-
ganizanch proces. Lid, kte
jsou zodpovdn za tvorbu a reali-
zaci zdravotnick politiky, pote-
buj informace o chodu systmu.
Ty nemohou bt pesn aaktuln,
nen-li pesn systm sm. Jestlie
hlavnm clem implementace chyt-
rch strategi a eHealth je zlep-
en pe o pacienta, vznamnm
vedlejm efektem je zprhlednn
zdravotnho systmu.
Pesnj vstupn informace umo-
uj odpovdnm institucm doch-
zet ke kvalikovanjm rozhod-
nutm. Za pklad me poslouit
zkuenost kanadskho zdravotnic-
tv, kde dsledn implementace in-
formanch systm pin osmi-
nsobn vy spory v porovnn
s investicemi. Cestou optimalizace
technologi a vyuvn elektronic-
kch strategi se vydaly tak vldy
v Norsku, ve Slovinsku a dalch
zemch. Elektronick zdravotnictv
m obrovsk potencil, zle jen
nans, zda jej dokeme vyut.
* Zmna programu vyhrazena.
Druh ronk veletrhu stomatologie a stn hygieny EXPODENT
se opt uskuten spolen s tradinm kongresem Prask den-
tln dny ve dnech 12. a 14. jna 2011 v Kongresovm centru
Praha. V letonm roce je hlavnm tmatem veletrhu EXPODENT
preventivn stomatologie, kter se stle vce zamuje na zubn
hygienu.
Organiztoi opt pipravili pestr doprovodn program, kde si na-
jdou sv vichni lenov dentlnho tmu. Novinkou bude ve stedu
12.10. workshop Zubn laborato budoucnosti, kter pedevm stu-
dentm stomatologie a mladm zubnm technikm umon zoriento-
vat se v modernch technologich CAD/CAM na live ukzkch vroby
protetickch nhrad. tvrtek 13.10. bude patit dentlnm hygienist-
km, kdy po cel den budou probhat semine a pednky pro zv-
en jejich odbornosti. Na stnku Asociace dentlnch hygienistek
se pacienti snadno dozvd, jak technika itn chrupu je pro n
nejvhodnj, jak pomcky pouvat a zjist tak, kde nejble jejich
ordinaci psob dentln hygienistka. Ped KCP bude pistaven tak
kamion s mobilnm zdravotnickm zazenm, urenm nejen pro zub-
n prevenci, ale navc i k prevenci rakoviny ke a zelenho zkalu.
Tato mobiln ordinace bude otevena nejir veejnosti.
Nvtvnci se samozejm seznm s celou adou pomcek pro sprvn
istn zub, nap. u rem Spojen kartovny a Smile Dent. U stnku
PROFIMED si budou moci osobn vyzkouet sonick zubn kartky
Philips Sonicare. Zcela poprv se pak pedstav obdobn koncepce
tak u prestinho vrobce stnch sprch, znaky Waterpik. Spole-
nost Oral Balance pedstav odborn veejnosti diagnostick dentln
testy Dentocult & Dentobuff stanovujc koncentraci kariogennch mi-
kroorganism ve slinch a stnm plaku a pouiteln pmo v zubn
ordinaci. Novinku letonho roku piveze na Expodent i Johnson &
Johnson novou variantu stn vody Listerine pro pravideln denn
uvn Enamel Guard. Z expozice Colgate Palmolive si nvtvnci
budou moci odnst vzorek nov pasty pro citliv zuby Colgate Sen-
sitive Pro-Relief. CompuGroup Medical esk republika s.r.o., divize
Ambulantn software, rozila informan systm Dentist+ o online
modul PC BREV, m uivatel zskaj pohodln pstup k nejaktu-
lnjm informacm o vech livech registrovanch v R. U expozice
rmy Reg-Pharm budou k vidn mimo jin implantty pednho sv-
tovho vrobce Nobel Care. Spolenost Grane s.r.o. pedstav duln
stomatologick laser tet generace - iPlusTM.
Podrobnosti k doprovodnmu programu
naleznete na www.expodent.cz.
12. - 14. 10. 2011
KONGRESOV CENTRUM PRAHA
Doprovodn program
steda 12.10.2011
Workshop 9,30 - 12,00 Zubn laborato budoucnosti
12,15 - 14,45 Zubn laborato budoucnosti
15,00 - 17,30 Zubn laborato budoucnosti
salonek 2.1. 10,00 - 11,00 Liv byliny l a peuj o zuby a dutinu stn
11,00 - 12,00 Parodontax 70 % aktivnch ltek znamen o 20 % vy redukce plaku.
12,30 - 13,30 Vznam mechanickho itn zub a pouvan techniky
13,30 - 14,30 Hypersenzitivita dentinu - monosti optimalizovan terapie
15,30 - 16,30 Monosti ovlivovn biolmu zubn pastou
tvrtek 13.10.2011
salonek 2.1. 9,30 - 10,00 Vybran aspekty krtkodob a dlouhodob pe o pacienty po chirurgickch zkrocch
10,00 - 11,00 Juveniln parodontitida
11,00 - 12,00 Diferenciln diagnostika bolesti v dutin stn
12,30 - 13,15 Chemick kontrola plaku
13,15 - 13,45 Rentgenologie ve stomatologii
13,45 - 15,15 Registrace nelkaskch zdravotnickch pracovnk
15,15 - 15,45 Ergonomie v ordinaci dentln hygienistky
15,45 - 16,15 Profylaktick aspekty ortodontick lby xnm apartem ve spoluprci s dentln hygienistkou
16,15 - 16,45 loha dentln hygienistky pi vbru zubn pasty
16,45 - 17,30 Liv byliny l a peuj o zuby a dutinu stn
ptek 14.10.2011
salonek 2.1. 9,30 - 10,30 Vznam mechanickho itn zub a pouvan techniky
10,30 - 11,30 Hypersenzitivita dentinu - monosti optimalizovan terapie
11,30 - 12,30 Monosti ovlivovn biolmu zubn pastou
12,30 - 13,30 Liv byliny l a peuj o zuby a dutinu stn
13,30 - 14,30 Parodontax 70 % aktivnch ltek znamen o 20 % vy redukce plaku.
www.bvv.cz/expodent
Ociln partner veletrhu
VELETRH STOMATOLOGIE A STN HYGIENY
SPOLEN S TRADINM KONGRESEM
PRASK DENTLN DNY
12. - 14. 10. 2011
KONGRESOV CENTRUM PRAHA
3/2011
18
Brno kiovatkou stedoevropskho zdravotnictv
Medical Fair Brno Central
Europe / Rehaprotex
Mikroskop
P
od nzvem Tden zdravotnictv v Brn se na brnnskm vsta-
viti uskuten Mezinrodn veletrh zdravotnick techniky, re-
habilitace a zdrav MEDICAL FAIR BRNO CENTRAL EUROPE/
REHAPROTEX spolen sadou odbornch kreditovanch kongres, sym-
pozi asemin smezinrodn ast.
Veletrn st Tdne zdravotnictv
vBrn probhne od18. do21. jna.
Odborn veejnost se zde na je-
dinm mst seznm s produkty
dodavatelskch rem z tuzemska
izahrani azsk monost snadno
porovnat jejich nabdku. Tot plat
pro uivatele kompenzanch a re-
habilitanch pomcek, pro n je
brnnsk veletrh tradinm exklu-
zivnm mstem setkn avbru po-
tebnho sortimentu. I leton ve-
letrh pln svoji proexportn funkci.
S podporou Ministerstva prmyslu
a obchodu R bude realizovna
obchodn mise potencilnch part-
ner eskch spolenost z zer-
bajdnu aKazachstnu.
Veletrh MEDICAL FAIR BRNO / RE-
HAPROTEX je jedinen zejmna
svou rozshlou vzdlvac slokou,
pro ni brnnsk vstavit skt
ideln podmnky. V jeho kongre-
sovch slech probhnou destky
odbornch kongres a sympozi,
semin, prezentac a diskusnch
setkn. Tisce odbornk z ad l-
ka, sester i managementu zdra-
votnickch zazen budou jednat
o irok kle tmat od nejnovj-
ch lebnch postup a po pro-
blematiku elektronizace zdravot-
nictv a nancovn zdravotn
pe, kter jsou zejmna v tto
dob stedobodem pozornosti od-
born ipacientsk veejnosti. Kon-
gresov st Tdne zdravotnictv
v Brn potrv od pondl 17. jna
a dosoboty 22. jna.
Za asti ministra zdravotnictv
R pana Leoe Hegera probhne
v vodn den veletrhu nazvanm
Den zdravotnictv ociln za-
hjen veletrhu, pedn ocenn
Medical Fair Award nebo zase-
dn komise AK R pro zdravot-
nictv. Pan ministr zde vystoup
natma Finann udritelnost sys-
tmu v dob krize DRG jako zp-
sob hrady vletech 20122014.
20. jna bude veletrh vnovan
tmatu sociln pe. Za asti
pedstavitel Ministerstva prce
asocilnch vc R zde bude ped-
stavena prvn a na ni navazujc
druh etapa sociln reformy.
Kongres navybran aktuln tma
pi veletrhu tradin pod esk
lkask spolenost J. E. Purkyn.
V letonm roce budou et i za-
hranin odbornci pednet opro-
blematice lohy gynekologie dt
a dospvajcch v ochran budou-
cho matestv.
Hlavnmi tmaty VI. mezinrod-
nho kongresu miniinvazivn a ro-
botick chirurgie a V. interaktiv-
nho kongresu hojen ran budou
miniinvazivn versus oteven p-
stupy v chirurgii a traumatologii;
indikace, komplikace a ekono-
mika; doktorsk studijn program
vchirurgickch oborech avaria.
Opt nebude chybt dvoudenn
VII. vron konference esk
spolenosti pro sterilizaci STE-
RIL.CZ zamen na technologie
sterilizace zdravotnickch pro-
stedk ve zdravotnickch za-
zench. K osvdenm a hojn na-
vtvovanm doprovodnm akcm
pat tak dvoudenn konference
e-Health Days, jejm tmatem je
elektronizace zdravotnictv a tele-
medicny. Iletos pedstav novinky
nalegislativnm ainstitucionlnm
poli, nov projekty v nemocnicch
a stranou nezstanou ani projekty
v oblasti mHealth. Nov bude za-
azen panel z ad pednch odbor-
nk, kter bude bezprostedn
reagovat napednesen pspvky,
tak aby byla zaruena autentick
debata nad aktulnmi tmaty.
Zvltn postaven ve veletrn
nabdce na spolenosti zaujm
REHAPROTEX jako nejvt ste-
doevropsk pehldka kompenza-
nch, protetickch, ortopedickch
a rehabilitanch pomcek. Jej
soust bude tradin projekt Pro
V smv 2011 vyhledvan lidmi
se zdravotnm postienm z cel
esk republiky. Prezentaci nestt-
nch neziskovch organizac s hu-
manitrnm zamenm, nadac,
obanskch sdruen, chrnnch
3/2011
19
dlen a jejich projekt opt dopln
ajovna, Internetovna a prostor
pro sportovn vyit handicapova-
nch nvtvnk. Program ped-
nek aworkshop bude mt kad
den jin zamen: tern tma
Zdravotnictv vestedu vystdaj
Sociln sluby, ve tvrtek dojde
na Pracovn uplatnn a volnoa-
sov aktivity pro lidi spostienm
a v ptek na Seniory. Problema-
tika senior bude zrove zvraz-
nnm tmatem letonho ronku
veletrhu.
V pavilonu A se oteve
Centrum podpory zdrav
V rmci veletrhu MEDICAL FAIR /
REHAPROTEX se chyst rozshl
propagace zdravho ivotnho
stylu. Doprovodn program Frum
pro zdrav zdrav ivotn styl
pipravuje Sttn zdravotn stav
a nvtvnci se zde dozvd ve
potebn o sprvn viv a pohy-
bov aktivit, o prevenci zvislost
na alkoholu, tabku a drogch
nebo opedchzen razm.
Sttn zdravotn stav, oddlen
podpory zdrav, dislokovan pra-
covit Brno se v rmci sv pri-
mrn preventivn innosti zam-
uje mimo jin tak na realizaci
projekt, jejich clem je vchova
kesprvn viv, podpora vhodn
pohybov aktivity, prevence obe-
zity a zdrav zpsoby sniovn
nadvhy. Tyto projekty se zamuj
jak nadti, tak nadospl.
Naveletrhu Medical Fair 2011 bude
pedstaven projekt podpory zdrav
Zdrav strnut I., II. aktivizace
senior v regionech. Clem pro-
jektu je stanovit priority zdravho
strnut vregionech, dle seznmit
odbornou veejnost s monostmi
aktivizace senior adal cle.
Vrmci veletrhu Medical Fair 2011
pracovnci oddlen podpory zdrav
nvtvnkm nabdnou monost
vyut poradenstv v oblasti
sprvn vivy a sniovn nad-
vhy. Zjemci si tak mohou nechat
vyetit tlesn sloen pstrojem
Bodystat nebo se objednat na vy-
eten tmto pstrojem k posou-
zen jejich nutrinho stavu a pro
sestaven vhodnho jdelnku
apohybov aktivity.
Kuci budou moci vyut kvali-
kovan poradenstv v oblasti od-
vykn kouen. Poradenstv mimo
jin zahrnuje posouzen kuckch
nvyk a test zvislosti na niko-
tinu. Tak bude pro zjemce k dis-
pozici pstroj Smokelyzer, kterm
lze vyetit mnostv oxidu uhelna-
tho.
Pro zjemce z ad veejnosti bude
tak pipravena monost praktic-
kho ncviku kardiopulmonln
resuscitace naresuscitan loutce.
8.0018.00 hod
VI. MEZINRODN KONGRES MINIINVAZIVN AROBOTICK CHIRURGIE
V. INTERAKTIVN KONGRES HOJEN RAN
Msto konn: pavilon E, 1. patro
Poadatel: esk chirurgick spolenost LS JEP, I. chirurgick klinika LF MU aFN usv. Anny vBrn
Organiztor: Veletrhy Brno, a. s.
Vce informac aon-line registrace www.kmrch.cz. Akce zaazena doceloivotnho vzdlvn.
8.0018.00 hod
Msto konn: Pavilon E, 1. patro
Pondl, 17. 10. 2011
ter, 18. 10. 2011
DOPROVODN PROGRAM
MEDICAL FAIR BRNO CENTRAL EUROPE / REHAPROTEX
3/2011
20
Mikroskop
Medical Fair Brno Central
Europe / Rehaprotex
9.0017.00 hod
VII. VRON KONFERENCE ESK SPOLENOSTI PRO STERILIZACI STERIL.CZ
Konference smezinrodn ast zamen natechnologie sterilizace zdravotnickch prostedk vezdravotnic-
kch zazench.
Msto konn: Kongresov centrum, sl A, sl B, sl C, hala
Organiztor: esk spolenost pro sterilizaci
Odborn garant: RNDr.Bruno udich
Vce informac aaktuln program naleznete nawww.steril.cz. Akce je zaazena doceloivotnho vzdlvn.
10.0013.00 hod
DEN ZDRAVOTNICTV R
OFICILN ZAHJEN VELETRHU AKONGRESU
PEDN OCENN MEDICAL FAIR AWARD BRNO
Msto konn: Pavilon E, sl Press Center
Poadatel: Ministerstvo zdravotnictv R, Asociace kraj R, Asociace krajskch nemocnic, Asociace
nemocnic R, Asociace eskch amoravskch nemocnic
Organiztor: Veletrhy Brno a. s.
Vstup pouze pro zvan.
14.0018.00 hod
KONFERENCE E-HEALTH DAYS 2011
Msto konn: Pavilon A3, sl Morava
Poadatel: Sdlovac technika, spol. sr. o., Veletrhy Brno, a. s.
Organiztor: Sdlovac technika, spol. sr. o.
Vce informac nawww.stech.cz.
10.0017.00 hod
KONFERENCE E-HEALTH DAYS 2011
Poadatel: Sdlovac technika, spol. sr. o., Veletrhy Brno, a. s.
Organiztor: Sdlovac technika, spol. sr. o.
Vce informac nawww.stech.cz.
11.0014.00 hod
11. MEZINRODN PODIATRICK SYMPOZIUM
Msto konn: Administrativn budova, sl 102
Organiztor: esk obuvnick akoedln asociace vespoluprci seskou podiatrickou spolenost
Odborn garant: PhDr.Vlasta Mayerov, MUDr.Miroslav Havrda
Steda, 19. 10. 2011
8.0018.00 hod
Msto konn: Pavilon E, 1. patro
3/2011
21
9.0017.00 hod
VII. VRON KONFERENCE ESK SPOLENOSTI PRO STERILIZACI STERIL.CZ
Konference smezinrodn ast zamen natechnologie sterilizace zdravotnickch prostedk vezdravotnic-
kch zazench.
Msto konn: Kongresov centrum, sl A, sl B, sl C, hala
Organiztor: esk spolenost pro sterilizaci
Odborn garant: RNDr.Bruno udich
Vce informac aaktuln program naleznete nawww.steril.cz. Akce je zaazena doceloivotnho vzdlvn.
9.0016.30 hod
XXIV. KONGRES ESK LKASK SPOLENOSTI J. E. PURKYN
TMA: LOHA GYNEKOLOGIE DT ADOSPVAJCCH VOCHRAN BUDOUCHO MATESTV
Msto konn: Pavilon A, Rotunda
Poadatel: esk lkask spolenost J. E. Purkyn
Organiztor: AMCA, spol. sr. o.
Vce informac aaktuln program naleznete nahttp://amca.cz/24cls. Akce je zaazena doceloivotnho vzdlvn.
13.0015.00 hod
SOCILN REFORMA PRO APROTI
PODPORA SAMOSTATNOSTI OSOB SE ZDRAVOTNM POSTIENM
Poadatel: Nrodn rada osob se zdravotnm postienm
Organiztor: Nrodn rada osob se zdravotnm postienm
9.0018.00 hod
PSTUPY K LB ZVISLOST NA LEGLNCH NVYKOVCH LTKCH, MONOSTI A MEZE NSLEDN
PE KLUBY
Msto konn: Administrativn budova BVV, sl 102
Poadatel: AKluby R o. p.s.
Organiztor: AKluby R o. p.s.
9.0017.00 hod
CELOSTTN SETKN CELIAK
Msto konn: Kongresov centrum, sl A, B, hala
Organiztor: Klub celiakie
tvrtek, 20. 10. 2011
Sobota, 22. 10. 2011
Program platn kdatu 5. 9. 2011. Ppadn zmny vyhrazeny.
MEDICAL FAIR BRNO CENTRAL EUROPE
REHAPROTEX
Mezinrodn veletrh zdravotnick techniky, rehabilitace a zdrav
18.21. 10. 2011, Brno Vstavit
www.medicalfair.cz
NENECHTE SI UJT!
Mezinrodn kongres miniinvazivn a robotick chirurgie
Konference esk spolenosti pro sterilizaci STERIL.CZ
Mezinrodn kongres esk lkask spolenosti JEP
Mezinrodn podiatrick sympzium
Konference e-Health Days
Zaregistrujte se na www.medicalfair.cz
a zskejte zlevnnou vstupenku.

Z
L
E
V
N

V
S
T
U
P
E
N
K
A

N
A

V
E
L
E
T
R
H
Supported by Messe DsseldorfOrganiser
of MEDICA and REHACARE
PET centrum pedstavuje dia-

gnostick pracovit, kde do-
chz pod jednou stechou
k vrob a aplikaci radiofarmak.
Jedn se o pracovit, kter
v sob zahrnuje na jedn stran
vrobn (pp. i vvojov) pro-
story a na stran druh prostory
lkask. PET je zkratkou pozitro-
nov emisn tomograe. V esk
republice jsou k dispozici dv
takto vybaven pracovit, PET
Centrum Praha vybudovan pi
Nemocnici Na Homolce (NNH)
a PET Centrum Brno pi Masa-
rykov onkologickm stavu
(MO). Blzkost pacientovi hraje
u vroby PET radiofarmak klo-
vou roli, nebo nejsou vhodn
k peprav na del vzdlenosti
a monost podn pacientovi je
omezen krtkou dobou pou-
itelnosti, piem innost se
asem sniuje (poloas rozpadu
do 2 hodin). Z tohoto dvodu
nelze nkter radiofarmaka
do R ani dovet a monost po-
ut tyto diagnostick postupy je
zcela zvisl na domc vrob.
Pozitronov emisn tomograe je
modern diagnostick metoda,
kter umouje za pomoci pozi-
tronovch zi vpravench do
tla pacienta sledovat v lidskm
tle fyziologick dje a pi t p-
leitosti odhalit dje patologick.
Na jak bzi PET funguje a co je
podmnkou pro jej uplatnn
v praxi? Jak ji samotn nzev
napovd, PET pat mezi tomo-
grack metody, zkladn obrazy
maj podobu ez rznch tkn
celho tla, a to v rznch rovi-
nch. Zskan vstupy pota
pouije pro tvorbu 3D obrazu. Vy-
eten je oznaovno za emisn,
nebo zen vychz z tla paci-
enta, opan, ne je tomu nap-
klad u CT. Zjednoduen eeno,
u CT je ziem sm pstroj, u PET
je ziem naaplikovan pacient.
Podstata PET metody vychz
z principu, e radiofarmakum se
vce spotebovv ve tknch,
kter potebuj vce energie,
hlavn v ndorech a metast-
zch. Za pomoci radiofarmaka
vzanho nejastji na bzi glu-
kzy, vpravenho injekc do tla
pacienta, a PET skeneru je pak
mon sledovat msta, kde se po-
uit radioaktivn ltka hromad.
To znamen, e nemocn tkn
vyslaj vt mnostv pozitron,
co se na snmku projev zmnou
barvy nebo odlinou mrou jasu.
Lka je pak schopen z vsledk
PET vyeten nap. interpretovat
a zhodnotit efekt lby po che-
moterapii a radioterapii, ovit
recidivu ndor, urit rozsah one-
mocnn nebo identikovat a lo-
kalizovat degenerativn choroby
mozku (demence, Alzheimerova
a Parkinsonova choroba), akutn
infarkt myokardu apod.
Produkce PET radiofarmak je z-
kladn podmnkou uplatnitelnosti
PET metody v klinick praxi. PET
radiofarmaka pedstavuj livo,
kter ve sv struktue obsahuje
radioaktivn pozitronov nuklid.
Pozitronov zie pro PET se
vyrbj v urychlovai stic, tzv.
cyklotronu. esk republika dis-
ponuje v souasnosti temi cy-
klotrony. Dva jsou ve vlastnictv
stavu jadernho vzkumu e
a.s. (JV e a.s.) a jeden stavu
jadern fyziky Akademie vd R,
v.v.i.
JV e a.s. m dlouholet zkue-
nosti v oblasti vroby radiofarmak,
je dodv cel ad pracovi
NOV PET CENTRUM V ESK REPUBLICE
JI OD LISTOPADU 2011
tt
Zobrazen PET metodou
nuklern medicny v esk re-
publice i v zahrani. Od roku
1974, kdy se uskutenila vroba
prvnho radiofarmaceutickho
ppravku, byl sortiment vroby
postupn roziovn. V roce 1996
stanul stav ped vznamnm
rozhodnutm, kam dle smo-
vat rozvoj vroby radiofarmak.
Veden spolenosti rozhodlo
zamit se na zaveden vroby
zcela novho typu radiofarmak
urench pro vyeten metodou
PET. Pozornost byla soustedna
na zaveden vroby 2-[18F]-u-
oro-2-deoxy-D-glukzy (zkr-
cen uorodeoxyglukzy, FDG),
je je v klinick praxi dodnes z ce-
losvtovho pohledu nejastji
uvanm PET radiofarmakem.
V souvislosti s pracemi na zave-
den vroby FDG v R se stavu na-
skytla monost vyut institucio-
nln spoluprce s Mezinrodn
atomovou agenturou (MAAE),
a to za pedpokladu rozen
zmru o vstavbu PET centra.
MAAE v roce 1996 zmr schvlila
jako modelov projekt a pislbila
nemalou nann podporu. Dky
tto spoluprci byla v listopadu
1998 zahjena vstavba prvnho
PET centra v R, a to v prostorch
pi NNH v Praze. PET centrum
bylo slavnostn oteveno v srpnu
1999 a nese nzev PET Centrum
Praha. Roku 1999 byl v NNH vy-
eten prvn pacient PET meto-
dou v R.
Za elem zskn nezvislosti
moravskho kraje na dodvkch
FDG ze stednch ech pistoupil
JV v roce 2005 k zmru vybu-
dovat pi MO v Brn druh PET
centrum. Vstavba PET Centra
Brno urenho k diagnostice
a vzkumu lby ndorovch
onemocnn zapoala v dubnu
2006. Po zskn vech poteb-
nch povolen stran Sttnho
stavu pro kontrolu liv (SKL)
a Sttnho adu pro jader-
nou bezpenost (SJB) zahjilo
PET centrum zkuebn provoz
1. ervna 2007. Vstavba byla
sten dotovna v rmci pro-
gramu INOVACE II z Evropskho
fondu pro regionln rozvoj
(ERDF) a sttnho rozpotu R.
Z dvodu vytenosti infrastruk-
turnch a personlnch zdroj
PET center v esk republice,
vtina jich je pokryta rutinn
vrobou, pistoupil v roce 2009
JV e a.s. k zmru vybudo-
vn tetho PET centra zame-
nho pevn na vvoj novch
generik radiofarmak urench
pro rozvoj diagnostiky a lby
onkologickch, neurodegene-
rativnch a kardiovaskulrnch
onemocnn, je jsou nejastj
pinou nemocnosti a mrtnosti
pacient v esk republice.
Rakovina, onemocnn srdce
a cv a neurodegenerativn one-
mocnn jsou v dnen dob civi-
lizanmi nemocemi, kter se do-
tkaj kadho z ns, a chceme,
i ne. O to vce je dnes nutn
prevence a vasn diagnostika
tchto onemocnn. Metoda
PET dv lkam monost, jak
vas odhalit poten stadia ra-
koviny a operativn ndorov
onemocnn odstranit, tak aby
ance na pln vylen pacienta
byla maximln. Uplatnn tto
metody je vak mnohem ir.
V kardiologick oblasti je PET na-
pklad nepostradatelnm nstro-
jem detekce akutnho myokardu.
Naproti tomu v neurologick
oblasti umouje identikovat
loiska mozkovch ndor nebo
lokalizovat epilepsii.
Stejn jako neexistuje jedin uni-
verzln diagnostick metoda,
neexistuje ani jedin univerzln
radiofarmakum pro PET. I nejas-
tji uvan radiofarmakum v R
FDG m sv omezen. Nen nap.
vhodn pro vyeten karcinomu
prostaty, moovho mche
tt
PET Centrum Brno
nebo ttn lzy. m pesnj
a rychlej je diagnostika civiliza-
nch onemocnn, tm clenj
a innj lba me bt na-
bdnuta pacientovi. Z tchto d-
vod je nutn stle vyvjet nov
radiofarmaka za elem uveden
do klinick praxe.
JV e a.s. za tmto elem bu-
duje tet PET centrum v R, v-
zkumn a vvojov pracovit
v ei u Prahy. Letos v listopadu
dokon stavebn st dvoupod-
lanho objektu urenho pri-
mrn pro vvoj novch generik
radiofarmak znaench ultrakrt-
kmi radionuklidy (pozitrono-
vmi zii), jako jsou 18F (nosi-
em sacharidy, aminokyseliny)
nebo 11C (nosiem mastn ky-
seliny, aminokyseliny), urench
pro intravenzn diagnostiku. V-
voj novch generik radiofarmak
bude vdy zce navzn na po-
ptvku nemocnic, aby se nestalo,
e bude vyvjeno nco, co nena-
jde uplatnn v medicn. Cen-
trum vybudovan na vlastnch
pozemcch JV e a.s. bude vy-
baveno potebnm zazenm po-
adovanm dle sprvn vrobn
praxe a zkonnch pedpis pro
vrobu liv (na vvoj radiofar-
mak se vztahuj stejn pedpisy
jako na vrobu liv), vetn cy-
klotronu pro vrobu pozitrono-
vch zi se specilnm stn-
nm. Po schvlen ze strany SJB
a SKL bude PET centrum uve-
deno do provozu ke konci roku
2012. Projekt je spolunancovn
z ERDF a sttnho rozpotu R
v rmci programu POTENCIL.
V prvn fzi tedy dojde k vybudo-
vn vvojovho pracovit. Po
dokonen tto fze pipravuje
JV e a.s. vybudovn tetho
podla PET centra ve spoluprci
se zdravotnickm zazenm tak,
aby PET centrum plnilo lohu
vvoj ov-vrobn-apl i kan .
Na vybudovn druh fze PET
centra zskal JV e a.s. podporu
z ERDF a sttnho rozpotu R
v rmci programu kolic ste-
diska. Zahjen vstavby tetho
podla objektu je plnovno na
zatek ptho roku.
JV e a.s. je v souasnosti nej-
vznamnjm vrobcem PET
radiofarmak v R. Radiofarmaka
dodvme do vech nemocnic
osazench PET skenery. V esk
republice je v souasnosti insta-
lovno 8 PET skener. Vroba
FDG se stala v R zlatm stan-
dardem v oblasti PET radiofar-
mak. PET Centrum Praha pi tto
pleitosti oslavilo letos na jae
10 let od sputn vroby FDG.
tt
Nov budovan PET centrum v ei u Prahy
3/2011
26
Sondy
Fakultn nemocnice v Motole
Nejvt zdravotnick zazen v R
F
akultn nemocnice v Motole
vznikla vroce 1971 slouenm
DFN a Mstsk nemocnice
vMotole. Vsouasnosti je pspv-
kovou organizac v pm dic
psobnosti Ministerstva zdravot-
nictv R a pat mezi nejvt
komplexy svho druhu v Evrop.
O souasnosti i budoucm vvoji
nemocnice jsme hovoili sjejm e-
ditelem JUDr.Ing.Miloslavem Lud-
vkem, MBA.
FN Motol vznikla ped 40 lety.
Kter obdob vjej existenci po-
vaujete zanejdleitj?
Vtak velk nemocnici je pelomov
kad rok, mon kad msc.
Popostaven auveden doprovozu
pijde doba, kdy je nutn ji zrekon-
struovat. Adotoho pichz zmny
ve zdravotnictv. Pelomov jsou
vechna lta, za dobu existence
nemocnice se tu vystdalo asi
9 editel.
Jde o nejvt zdravotnick za-
zen v R, v em spov jeho
vznam v rmci zdravotnickho
systmu celho sttu?
Zdravotnictv vude nasvt je or-
ganizovno jako pyramida iro-
kou zkladnou jsou praktit lkai
a ternn ambulantn lkai, nad
nimi jsou nemocnice mstn, pak
krajsk azcela nahoe fakultn. Ty
fakultn jsou men a vt vt
jsou ti FN Motol, Veobecn fa-
kultn nemocnice aFakultn nemoc-
nice Brno-Bohunice. A z hlediska
toho, jak je FN Motol organizovna,
je zejm tak nejvznamnj aje
zde i dal specikum, psluejc
pouze Nemocnici vMotole je zde
jedin tak velk dtsk nemocnice
na svt. To znamen, e koncen-
truje vekerou pi o dti. Dky
tomu, e vznikla u ped mnoha
lety na Karlov a nsledn se pe-
sunula do Motola, mohl zde vznik-
nout komplex, kter na jednom
mst sdruuje cel zdravotnictv
pro dti apro dospl. Je zde 55 od-
dlen, z toho jde zhruba ze dvou
tetin okliniky. Radji eknu, co tu
nen jedin, co nm chyb, jsou
popleniny, naty je specializovan
centrum ve Fakultn nemocnici
Krlovsk Vinohrady, a dle chyb
psychiatrick oddlen pro dospl.
A je pravdou, e v Praze je, pokud
jde o tuto pi, pomrn proble-
matick situace, jsem pod stlm
tlakem psychiatr, e by tu stl
Vizitka:
pln nzev spolenosti dle obchodnho rejstku:
Sdlo: V valu 84, 150 06 Praha 5, esk republika
Zaloen spolenosti: na zklad usnesen
. 149 Rady NVP ze dne 23. 6. 1970 vznikla sloue-
nm DFN a Mstsk nemocnice v Motole
od 1. ledna 1971
Poet zamstnanc: 5 448
Obor podnikn: zdravotnictv
3/2011
27
psychiatrie pro dospl mla bt,
ale zatm to nen plnovno ani v-
hledov.
Letos byla otevena nov zre-
konstruovan dtsk nemoc-
nice, jak technologie m nyn
k dispozici a jak zkroky zde
budou moci lkai provdt?
Dtsk nemocnice, kter je sou-
st FN v Motole, m 17 klinik.
Nasvt se nikde nepodailo vybu-
dovat takov komplex, kde budou
na jednom mst koncentrovny
vechny dostupn pediatrick ka-
pacity, zde se to povedlo. A poda-
ilo se nm zabrnit tomu, aby se
rozpadl, ato prv tm, e byla pro-
sazena tato rekonstrukce. Pvodn
dtsk nemocnice byla odzklad,
a to doslova, zrekonstruovna,
dnes tedy jde ozcela nov, nov vy-
baven objekt, odpovdajc poa-
davkm na nemocnice 21. stolet.
Zstalo pouze jedno star kdlo,
kter musme nyn vyklidit a uza-
vt apokat, a najeho opravu bu-
deme mt nann prostedky. Cel
dtsk nemocnice je zcela nov
od modernho centrlnho pjmu
pes lkov oddlen, operan
sly, JIP, nastee dtskho trauma-
centra je heliport. Pokud jde otech-
nologie, vdy jsme poskytovali tu
nejpikovj pi v rmci toho,
co esk zdravotnictv umouje.
Jen se dve pracovalo v mnohem
horch podmnkch, nyn jsou
kdispozici pikov prostory, kter
jsou ktomu uzpsobeny. Ale lid se
nemnili, odbornci jsou tu stle,
apokud jde otechnologie, vechno
souasn modern vybaven tu bylo
ji ped temi lety, kdy jsme rekon-
strukci zaali, ale podmnky byly
opravdu velmi nevyhovujc, a
provizorn.
Chystte dal investice, jak ve-
ejn zakzky mte vypsny?
V zvislosti na situaci v naem
zdravotnictv nov investice zatm
neplnujeme, budeme ale urit
realizovat programy nancovan
z fond Evropsk unie. N velk
problm, kter zatm nelze vye-
it, je ji zmnn star kdlo dt-
sk nemocnice. K investicm bych
jet rd podotkl, e tyhle velk
nemocnice, jsou jako Svatovtsk
katedrla na jednom konci re-
konstrukci skonte a na druhm
muste zat znova. Velk nemoc-
nice toti maj pomrn krtk i-
votn cyklus lze je provozovat 15
a 20 let, pak jsou nutn opravy,
nebo pat knejnamhanjm ve-
ejnm budovm jsou vyuvny
24 hodin denn, a to jak v bnm
provozu, tak z hlediska pouvn
rznch technologi, to ve m vliv
Dodavatel pikov
zdravotnick techniky
www.amimedical.cz
Ostraha objekt, pevozy penn hotovosti, recepn sluby
REI s.r .o.
Prokopova 12/164, 130 00 Praha 3
esk republika
www.r ei .cz
SERIOZNOST - SPOLEHLIVOST
KVALITA
Alliance Healthcare je nejvt evropsk distributor liv a pat do skupiny Alliance Boots.
Alliance Healthcare je plnosortimentn
distributor liv do lkren a nemocnic.
Pro nejvt nemocnice v R vetn FN
Motol zajitujeme bezpenou a vasnou
dodvku nkladnch specilnch livch
ppravk pro klinick centra. V tto innos-
ti jsme partnerem vznamnch originlnch
farmaceutickch vrobc.
www.pvservice.cz
P.V.SERVICE, spol. s r.o. centrum modern gastronomie P.V.SERVICE, spol. s r.o. centrum modern gastronomie P.V.SERVICE, spol. s r.o. centrum modern gastronomie P.V.SERVICE, spol. s r.o. centrum modern gastronomie
Zamujeme se na dodvku profesionlnch stravovacch
provoz na kl. Zazen dodme do nemocnic, socilnch
stav, kol, hotel, restaurac a jdelen. Ponaje poradenstvm,
vypracovnm studie proveditelnosti s nvrhem optimln
gastronomick technologie, pes projektovou dokumentaci,
dodn zazen, mont, zrun a pozrun servis.

28
3/2011
Sondy
OBVTE SE
KARCINOMU PROSTATY?
Podejte svho urologa o vyeten
indexu zdrav prostaty PHI
Pro vce informac kontaktujte svho
urologa nebo praktickho lkae.
www.prostatehealthindex.org
Index zdrav prostaty
PHI se zsk stanovenm
PSA, fPSA a p2PSA z krve
3/2011
29
30
3/2011
Co mon nevte o MIDIAN CORAL:
spolenost psobc na trhu od roku 1998
dritel certifikt systmy kvality dle SN EN ISO 9001:2009,
SN EN ISO 14001:2005
dritel certifikt systmy managementu bezpenosti informaci podle
SN ISO / IEC 27001:2006
dritel certifikt sociln odpovdnost SA 8000:2008
pojitni odpovdnost z provozn innost na 50 mil.
O co se sname:
poznn a pochopen poadavk zkaznka a jejch plnn
dosahovn plnovanch vsledk vkonnost a efektivity procesu
nezbytnch pro zajitn poadavk zkaznka
NAE SLUBY:
pravideln klid v dennch a nonch hodinch
klid a desinfekce zdravotnickch zazen, objektu potravinskho
prmyslu atd.
speciln nebo jednorzov klid, itn a drba povrchu vech
druhu mobiln klidovou skupinou odborn vykolench a technick
vybavench pracovnk
Nae gesto:
KVALITA, SPOLEHLIVOST, VSTCNOST
www.midiancoral.cz
3/2011
31
Spolenost BEZNOSKA s.r.o. je ryze eskm podnikem shistori sahajc a dor. 1969. Vsouasnosti pat
mezi pt nejvtch dodavatel kloubnch nhrad do tuzemskch nemocnic. Jednm z jejch klovch
odbratel je inejvt esk zdravotnick zazen FN Motol vPraze.
Vespoluprci sprofesorem MUDr.Antonnem Sosnou, DrSc. pednostou I. ortopedick kliniky ajeho
nejblimi spolupracovnky rma vroce 1997 vyvinula totln nhradu kolennho kloubu typ SVL. Tento
vrobek se svoj kvalitou zaadil mezi spolehliv aekonomicky vhodn een vindikaci nhrady kolen-
nho kloubu svbornmi klinickmi vsledky.
Firma spn spolupracuje tak sdoc.MUDr.Tomem Trem, CSc., pednostou II. ortopedick kliniky.
Spolen vyvinut ovln revizn jamka typ TC pomh vortopedick praxi spolehliv eit isloit ope-
race vindikaci rozshlch defekt voblasti acetbula.
Tradin esk
vrobce kyelnch
a kolennch nhrad
s vce jak 40ti letmi
zkuenostmi v oboru
Beznoska s.r.o.
Dlnick 2727
272 01 Kladno
mailbox@beznoska.cz
Tel.: +420 312 660 670
Fax.: +420 312 660 216
+420 312 662 464
Mobil: +420 602 666 503 www.beznoska.cz
2011, DTP&design by www.KLUBKO55.cz
Cementovan dk
kyelnho kloubu typ Poldi
165 tis. spnch implantac od r. 1972
Totn nhrada
kolennho kloubu typ SVL
20 tis. spnch
implantac
od r. 1997
www.pharmos.cz
PHARMOS - dIouhoIet stabiIn partner Ikrnk
PHARMOS se jako distributor jiz 20 let zamuje
na dodvky lciv a zdravotnickho materilu do lk-
ren, nemocnic a prodejen zdravotnickch poteb a je
druhm nejvtsm subjektem v oblasti distribuce lciv
na ceskm trhu s obratem vce nez 14 miliard korun.
Firma zamstnv 600 pracovnk a pravideln se
umisuje na pednch pckch TOP 100 nejspsnj-
sch frem Cesk republiky. Poskytuje sv sluzby vt-
sin lkren po celm zem nas republiky a snahou
nas spolecnosti je neustle zce spolupracovat s od-
brateli, vytvet pzniv podmnky pro rozvoj lkren
a tm pispvat k dalsmu zvysovn vznosti lkrnic-
kho stavu v Cesk republice.
V soucasn dob mme vce nez 2 000 obchodnch
partner v rmci CR, mezi kter pat fakultn nemoc-
nice i veejn lkrny.
Za spolecnost Pharmos,a.s.
PharmDr. Ji Korta, pedseda pedstavenstva
PURO-KLIMA, a. s., je 100% ceskou
inzenrsko-dodavateIskou spoIec-
nost, kter se speciaIizuje na sIuzby
pro ceI spektrum zdravotnictv,
od fakuItnch nemocnic az po nej-
mens zdravotnick zazen, a to
jak ve sttnm, tak i v soukromm
sektoru.
PURO-KLIMA, a. s.
Stchovick 2266/2
Praha 10, 100 00
Tel.: 261 144 111
Fax: 261 144 160
info@puro-klima.cz
www.puro-klima.cz
...kompIexn sIuzby pro zdravotnictv...
32
3/2011
Sondy
na rychl opoteben. Tmto are-
lem ron projde 900 tisc lid, po-
kud jde opoet pacient, nalko-
vch oddlench oetme ron 80
tisc pacient.
Fakultn nemocnice v Motole je
vukovou zkladnou 2. lka-
sk fakulty Univerzity Karlovy
v Praze. V em spatujete v-
hody tto spoluprce?
2. lkask fakulta zde m sdlo
a souasn tu mme i kliniky 1.
lkask fakulty UK. Take jsme
jedin nemocnice, co vm, kter
m dv lkask fakulty. Pokud jde
opnos, u vestedovku lechtici
vdli, e by se mli nechat lit
v nemocnici, kde se u medikov,
nebo takov nemocnice mv lep
rove. A to stle plat, proto je
rozhodn lep bt fakultn i uni-
verzitn nemocnic. Protoe vuka
pin kvalitu, s vukou se poj
vzkum asouasn ipostgraduln
vzdlvn lka, kter je klov.
V rmci tto spoluprce umo-
uje nemocnice tzv. Ncvik
urgentn pe na modulech
slou tento systm pouze stu-
dentm?
Tyto pstroje, k se jim fantomy,
jsou velmi drah, proto slou zatm
pouze studentm azamstnancm.
Simuluj bezpoet nejrznjch si-
tuac, kter mohou v nemocnin
pi nastat. Tento systm chceme
zcela jist rozvjet, asem bychom
chtli dojt ktomu, e budeme mt
pomoc tchto pstroj simulova-
nou napklad jednotku intenzivn
pe. Zatm, vzhledem k tomu,
e jsme akreditovan nemocnice
a kad zamstnanec mus absol-
vovat pravideln kurz kardiopul-
monln resuscitace, vyuvme
tyto pstroje ipro tyto kurzy.
Jak zmny zdravotnho systmu
by podle Vs zkvalitnily nemoc-
nin pi vR?
Spolenost Sysmex se po celch 40 let od svho vzniku dr odkazu svch zakladatel vytven modernch inovativnch hodnot a souasn budovn d-
vry a vdom spolehlivosti vi svm partnerm. Clem spolenosti Sysmex je zavdn konkrtnch een pro oblast diagnostiky in vitro tak, aby po vech
strnkch vyhovovala souasnm i budoucm poadavkm klinick laboratoe. Tato een zahrnuj analytick jednotky, kter pedstavuj ucelenou koncepci
ve spojen s organizac, odbornou podporou a zpracovnm informac.
Portfolium produkt spolenosti Sysmex pokrv oblasti hematologie, digitln morfologie a urinoanalzy. Vce informac naleznete na naich strnkch
www.sysmex.cz.
Uniktn projekt Edukanho centra, nachzejc se v prostorch sdla spolenosti v Brn, pin naim zkaznkm praktickou monost seznmen se s tech-
nologi Sysmex v relnm ase, relnm provozu a za asti odbornch kolitel.
Znaka Sysmex je synonymem vysok kvality a spolehlivosti v oblasti laboratornch analytickch
systm.
www.sysmex.cz
3/2011
33
STAVME pro radost
Stavme a rekonstruujeme stavby po celm zem
esk republiky.
www.pohl.cz
Centrln sterilizace vMotole vykroila donovho
tiscilet
V lt letonho roku oddlen centrln sterilizace
veFN VMotole prolo stenou obnovou technologi.
Doposud parn sterilizace probhala ve tech velkoka-
pacitnch autoklvech Getinge zpotku devadestch
let, kter poctiv slouily odinstalace vr. 1994 doslova
vnepetritm provozu.
Protoe nachodu CS je zvisl provoz nkolika destek
operanch sl, nebylo mon oddlen pln uzavt
ani najeden den. Pedevm dky velk toleranci aob-
tavosti pracovnk centrln sterilizace adodavatel se
nesnadn kol podailo splnit a bhem przdnin byla
vtina novch pstroj uvedena doprovozu.
Nejvraznj pomoc bude vysoce vkonn tunelov
myka Getinge CM320, kter pat mezi nejmodernj
zazen svho druhu avR se jedn oprvn instalaci.
tykomorov automat m hodinovou kapacitu pes 60
mycch st. Podle typu programu mohou nstroje auto-
maticky projt idomytm vultrazvukov van, kter je
integrovanou soust pstroje.
Stejn tak nejnovj steriliztory Getinge ady HSTurbo
vynikaj pedevm vysokou rychlost, kompletn proces
trv o1015 minut krat dobu.
Odstejnho vrobce bude instalovn imodern software
pro zpracovn provoznch dat centrln sterilizace.
MYT - DEZINFEKCE STERILIZACE DOKUMENTACE SERVIS A PODPORA
Made in Sweden
MYT - DEZINFEKCE - STERILIZACE
KOMPLETN ESEN OD JEDNOHO VROBCE
Getinge Czech RepubIic s.r.o., Radlick 42, 150 00 Praha 5, tel.: 251 564 286, info@getinge.cz
Dezinfektory podloznch ms
Jednokomorov mycky na nstroje
Vcekomorov indexov automaty
Laboratorn mycky
Velkokapacitn mycky vozk
Dezinfektory lzek a matrac
Stoln steriliztory
Pslov steriliztory
Parn steriliztory pro CS
Kombinovan parn - nzkoteplotn
steriliztory
Steriliztory pro laboratoe, lkrny
Pslusenstv
SW pro automatickou archivaci
dokumentace
Sledovn obhu instrumentaria
Funkcn moduly dle pozadavk
- Statistiky
- Obrazov databze operacnch
sad
- Kalkulace nklad
Projektovn CS
Servis po cel CR
Skolen uzivatel
Validace
3/2011
35
Ukazuje se, e zdravotnictv je
jednm z nejklovjch odvtv,
i kdy paradoxn by to mon
ml bt spe prmysl a obchod.
Je pravdou, e esk zdravotnictv
odpovd strukturou a sten
ikvalitou tomu zpadnmu, ale ne-
odpovd mu ji pjmy. A tato dis-
proporce se stle zvtuje ajednou
bude nutn ji eit. Zdravotn sys-
tm je vtuto chvli extrmn efek-
tivn zanae penze poskytuje ne
srovnatelnou, ale podobnou pi
jako v zpadnch zemch, srovna-
teln jsou pouvan materily i
technologie. Dosystmu vak vkl-
dme znateln mn penz. Dnes
je nae zdravotnictv efektivn
podle mho jsou vtomto smru ji
rezervy minimln, aprotoe tko
zvme poet lka, budeme nu-
ceni redukovat objem kapacit, na-
pklad poet nemocnic.
Kde zskvaj sv zkuenosti
vai lkai a dal odbornci
a kde sv vdomosti a znalosti
pedvaj?
Dleit jsou zkuenosti ze za-
hrani. My se jezdme uit ven,
ale k nm se jezd uit spe lid
z bvalho vchodnho bloku, my
s nimi spolupracujeme a zpraco-
vvme vukov kurzy a podobn,
probh zde tak vuka lka
ve spoluprci s rznmi rmami.
Ze zpadnch zem sem jezd nej-
rznj odbornci, ale nemohou
pacienty operovat, protoe aby to
bylo mon, museli by bt leny
esk lkask komory a ovldat
etinu. Dky tmto dvma para-
doxnm podmnkm zde pikov
zpadn profesoi psob pouze
jako poradci, ato by se podle mho
mlo zmnit.
Zjiujete nzory pacient, jsou
spokojeni sp vnemocnici?
Zjiujeme, samozejm, a i kdy
rove zdravotn pe stoup
a rostou monosti medicny, st-
nosti jsou tak jako i v jinch ne-
mocnicch napklad na stravu.
Souasn tak pibv dost
naodkodnn, ato bohuel iteba
za hematom po vpichu jehly a po-
dobn, ty budeme podle mho eit
stle astji. Dleit je tak komu-
nikace mezi lkai apacienty, to je
zmho pohledu velk problm es-
kho zdravotnictv. Ale zlepit se
mus nejen na stran zdravotnk,
pibv agresivity a arogantnho
chovn ze strany pacient.
Jak dal plny a cle m ne-
mocnice dobudoucna?
Vechna esk zdravotnick za-
zen jsou vpjmech zvisl nap-
jmech ze zdravotnho pojitn,
u nemocnic to in i 95 a vce pro-
cent prostedk. To je velmi ne-
zdrav. FN Motol m vtomto smru
vhodu tyto pjmy in pouze 85
a 90 procent. Myslm, e struktura
pjm by mla bt tvoena zjedn
tetiny vlastn innost adv tetiny
by byly zajitny pjmy ze zdravot-
nho pojitn, abychom nebyli a
do takov mry zvisl na platbch
zdravotnch pojioven a mohli se
rozvjet ivlastn innost.
Dana D. Dakov
TrueBeam - nov generace linernch
urychlova Varian
Systm TrueBeam je nejnovjm vsledkem prce vvo-
jov laboratoe rmy Varian Medical Systems anejvym
stupnm v produktov ad linernch urychlova to-
hoto vrobce. Zcela nov konstrukn een prvky tvorby
svazk zen pinej rozen potu ozaovacch ener-
gi aumouj vyut nov vlastnosti jejich dozimetrickch
charakteristik. Mechanick pesnost, pesnost zamen
zobrazovacho systmu, pesnost a pln automatizace do-
dn dvky spolu s vysoce kvalitnm workow ad True-
Beam systm napiku zazen pro radioterapii. TrueBeam
pedstavuje technicky zcela nov pstup vradioterapii.
3/2011
36
Sondy
K
rajsk nemocnice Liberec je
od roku 2007 akciovou spo-
lenost a m dva vlastnky
Libereck kraj (73 % akci) a Sta-
tutrn msto Liberec (17 % akci).
Jsme nejvt nemocnic vLiberec-
km kraji, pipomn MUDr. Zde-
nk Konrd, pedseda pedstaven-
stva a generln editel Krajsk
nemocnice Liberec, a.s. Zamstn-
vme zhruba 300 lka, 800 ses-
ter, dohromady mme kolem 2000
zamstnanc. Nemocnice v sou-
asn dob disponuje 900 lky,
pi poskytuje jak v zkladnch,
tak vespecializovanch, ba ivevy-
soce specializovanch oborech.
Nae kvality pe jsou pravideln
provovny jak vnitn kontrolou,
tak audity, vetn norem ISO, do-
dv Z. Konrd.
Jako akciov spolenost psob
vae nemocnice na trhu pt
let Nakter dleit okamiky
byste z minulosti vaeho zdra-
votnickho zazen upozornil?
Chtl bych vyzvednout to, e u
v minulosti v na nemocnici pro-
bhla pomrn dramatick spora
lek, dolo kredukci lek zhruba
o200. Dle zde vznikla centra, kter
poskytuj vysoce specializovanou
pi naim nemocnm, konkrtn
onkocentrum, traumacentrum,
kardiocentrum a nyn se dotv
komplexn cerebrovaskulrn cen-
trum. Tm vm nemocnice zvila
vrazn svoji odbornou kvalitu.
Dofunkce pedsedy pedstaven-
stva jste nastoupil v beznu le-
tonho roku. Jak mte cle, co
byste chtl dokzat?
Odpov na tuto otzku je velmi
sloit. ekl bych, e mm clem
je v nynj ostr ekonomick si-
tuaci, vichni vme, e se provd
ada rznch spornch opaten,
navc pibude teba zvyovn DPH
apod., take mm clem je jednak
udret pi onae pacienty nast-
vajc rovni, jednak dokonit roz-
pracovan projekty, kter povedou
jet kdalmu zlepen pe. Dle
musme vzhledem k normm ISO,
akpoadavkm ztoho plynoucm,
provst v nemocnici urit pravy,
abychom si stvajc certikty
udreli.
Jste nejvtm zdravotnickm
aakreditovanm zazenm vLi-
bereckm kraji a modern ne-
mocnic na evropsk rovni
Co se zatm skrv? Jak roz-
sah slueb nabzte akomu jsou
ureny?
Tyto otzky jsem ji sten zod-
povdl. Dodal bych asi jet tolik,
e nae sluby jsou prakticky kom-
plexn v rmci rovn krajskch
nemocnic, navc poskytujeme pi
jak na republikov, tak i v nkte-
rch stech na evropsk rovni,
zejmna vsouvislosti snaimi spe-
cializovanmi centry.
Mete se v poslednch letech
pochlubit njakmi zajmavmi
a pro klienty pnosnmi leb-
nmi novinkami?
Je zavdna a rozvjena oblast bio-
logick pe, pak samozejm je
zdokonalovna a zlepovna pe
v oblasti onkocentra. Dle dolo
k vznamnmu rozvoji v onch
operacch na naem onm odd-
len, co bylo umonno dky sku-
ten vynikajcmu pstrojovmu
vybaven na nemocnice ijedine-
nm zpsobm provdn jednot-
livch sloitch zkrok. Podobn
plat tak o oblastech kardiocen-
tra, neurocentra, neurochirurgie
apod.
Co se te novinek, knim bych po-
znamenal asi tolik: kad novinka
stoj penze. A vichni vme, e -
nance jsou te vezdravotnictv nej-
sloitj oblast.
Poskytuj i vysoce specializovanou pi
Krajsk nemocnice Liberec, a.s.
Vizitka:
Krajsk nemocnice Liberec, a. s.
Sdlo: Husova 10, 460 63 Liberec, esk republika
Zaloen spolenosti: 1848
Poet zamstnanc: 2 181 (k 1. 9. 2011)
Obor podnikn: zdravotnictv
Management:
Generln editel: MUDr. Zdenk Konrd
3/2011
37
Te jste mi nahrl trochu na
sme, respektive na otzku
Pod se mluv onesnadn eko-
nomick situaci ve zdravotnic-
tv. Nakolik jsou u vs penze
kamenem razu?
Ano penze jsou velkm probl-
mem. Ve zdravotnictv plat z-
kladn teze: lze v nm utratit ja-
koukoliv stku penz. Skuten
bychom dokzali utratit hodn
prostedk. Ovem je nutn, aby-
chom nance, kter mme k dis-
pozici, utratili opravdu smyslupln
a v souladu jak s principy lby
nemocnch, tak sprincipy zdravot-
nho pojitn.
To je hodn alamounsk vyj-
den Mete mi ct, zda je
hospodaen va nemocnice,
eeno slovy zekonomick han-
trky, v ernch, i ervench
slech?
Jsme v dobrch slech. Ale vzhle-
dem k vvoji zven napklad
DPH oekvme urit snen na-
ich pjm. Samozejm plat z-
kladn pouka, e meme utratit
jen stku, kterou zskme, piro-
zen po odeten vech povinnch
poloek, tzn. plateb urench sttu.
Nakolik vm pomhaj, snad to
nebude znt pli indiskrtn,
ve stvajc sloit ekonomick
situaci vai akcioni?
Nai akcioni nm samozejm
pomhaj, zce s nmi spolu-
pracuj. I kdy vte, e situace
nakrajsk rovni je troku sloit,
Poskytujeme komplexn sluby, od konzultac a nvrh technickch een, provdcch
projekt a dodvek jednotlivch technologi a po komplexn zajitn een problm
zkaznka vetn pevzet garanc za chod celho systmu.
info@coma.cz
www.coma.cz ...mt data v bezpe ...
Spolenost COMA ZLOHOVAC SYSTMY je certifikovna na
Komplexn dodvky een a poskytovn servisu v oblasti informanch technologi
profesionln pstup t
vce ne 15-ti let zkuenosti v oboru t
osobn pstup t
30-ti minutov reakn doba u servisn podpory t
2011
Preferred Partner
2011
Voblasti dieselagregt aUPS nabz komplexn rentalov sluby pro vbr optiml-
nho een zlohovacho systmu.
Zamujeme se zejmna nakomplexn een voblasti dodvek elektrick energie
vppad vpadku distribun st.
Nabzme irok spektrum slueb aprodukt pro redukci hluku, odhlukovch studi
aprojektovn a porealizace konkrtnch opaten. Vyrbme adodvme kapotovn
dieselagregt, protihlukov komponenty azvukov izolace.
www.rental.cz
www.eurosystems.cz
www.ktasro.cz
KONTAKT: tel./fax: 323 605 836/837, e-mail: info@eurosystems.cz
KONTAKT: hotline: 725 811 811, e-mail: info@rental.cz
KONTAKT: tel./fax: 323 602 951/952, e-mail: info@ktasro.cz
pjovna
prodej
vroba
Virtualizace nadruhou konsolidace serverov astorage infrastruktury vKrajsk nemocnici Liberec
Krajsk nemocnice Liberec se vzhledem k dramatickmu nrstu dat i poteb obnovy server rozhodla
pro kompletn virtualizaci IT prosted. COMA ZLOHOVAC SYSTMY pak navrhla ansledn realizovala
dodvku celho systmu, je spov vevyuit VMware pro oblast server aHP virtualizace pro zabezpeen
vekerch dat. VMware prosted slicenc pro celkem 20 CPU umouje vysokou bezpenost provozovanch
aplikac. Datov oblast je eena nadstandardn zabezpenm diskovm systmem, vyuvajcm technolo-
gii spolenosti Hewlett-Packard. Jde ouniktn robustn een, zrcadlc destky TB dat ajejich dlouhodobou
archivaci vetech vzjemn oddlench lokalitch. COMA se vce jak 15 let nepetrit aclen vnuje otz-
km zven dostupnosti aplikac, budovn vysoce zajitnch datovch center azlohovn dat.
38
3/2011
Sondy Sondy
Krajsk nemocnice Liberec, a.s
a vezmeme-li situaci naeho mino-
ritnho akcione, tak jeho podpora
je vdy men ne odakcione ma-
joritnho.
Pootome list Z otevench
zdroj jsem zjistil, e vkovou
a vzdlanostn charakteristiku
jak lka, tak i zdravotnch
sester mte na vysok rovni.
Jak se vm toho podailo do-
shnout? Bylo to nron? Aco
dlte, abyste tento stav nejen
udreli, ale izlepovali? Nakolik
zamchala situac akce Dku-
jeme, odchzme?
My jsme samozejm vyhovli v-
sledku zmiovan akce, take jsme
splnili to, co nm bylo Minister-
stvem zdravotnictv uloeno, take
nai lkai dostali pidno, v tto
souvislosti pro plnost pipom-
nm, e sestry dostaly pidno ji
v minulosti. Penze jsme obdrely-
iodVeobecn zdravotn pojiovny
a budeme je dostvat pravideln.
Zrove vm bohuel ale musm
ct, e jsou jet pojiovny, kter
penze neposlaly
Mte tedy kupkladu dost l-
ka, sester idalho personlu?
Personlu lka, sester i ostat-
nho zdravotnho personlu, mme
zkomplexnho pohledu dost, ovem
zle na oborech, kad z nich je
vce i mn atraktivn, ale pokr-
vme je vechny. Lkai isestry se
pravideln vzdlvaj, lkai odbor-
nou zpsobilost zvyuj atestacemi,
sestry maj sv kurzy. Navc se tady
sname mt takovou vlastn lhe,
vetn mladch lka, hlavn
stojme o ty, kte se narodili v na-
em regionu, protoe bychom si je
rdi udreli nastlo. Da se nm to
dky vborn spoluprci s 1. lka-
skou fakultou Univerzity Karlovy
vPraze, pipomenu vstcnost pana
profesora MUDr. Tome Zimy,
DrSc., MBA. Navc jet vyuujeme
rovn studenty stavu zdravotnic-
kch studi. Troufm si s trokou
pehnn ct, e oekvme do-
slova pliv absolvent.
V cel nemocnici jste zavedli
procesn styl zen, kter roz-
kluje jasn kompetence aod-
povdnosti jednotlivch zamst-
nanc. Jak jsou pnosy tohoto
modernho zpsobu zen?
Procesn styl zen se stran ob-
tn charakterizuje, ale jednodue
eeno: jeho pnos spov hlavn
v tom, e u personlu byl maxi-
mln vybuzen pocit odpovdnosti,
a to pi jasnm stanoven kompe-
tenc vevech procesech.
Jak plny (vetn rozvoje, in-
vestic apod.) mte na nejbli
obdob, ppadn roky?
Mme sv plny rozvoje, ale jak
jinak zase se tome v bludnm
kruhu nanc Pesto: musme
dokonit komplexn cerebrovasku-
lrn centrum, kter je vevstavb,
dle provst doplnn pstrojo-
vho vybaven, v tto souvislosti
bych upozornil nato, e se nejedn
vevtin ppad onov kapacity,
ale onahrazen pstroj, ukterch
kon technick ivotnost nebo
tzv. technick podpora v tomto
ppad jsme kvmn i knahra-
zen doslova tlaeni. Prost pokud
chceme udret stvajc rove
pe, tak jsme nuceni si pstroje
CHIRONAX ESTRAL spol. s r. o. je spolenost, kter je v-
znamnm dodavatelem zdravotnick techniky ji mnoho let.
Specializuje se zejmna na digitln diagnostick zobrazovac
systmy jako jsou rentgenov systmy, ultrazvukov pstroje
Rozsah produkt je opravdu irok, od jednoduchch zubnch
rentgen a po sofstikovan potaov tomografy i magne-
tick rezonance.
CHIRONAX ESTRAL spol. s r. o. nen jenom dovozcem tch-
to systm, ale tak zajiuje zrun a pozrun servis po celou
dobu jejich ivotnosti. Dle spolenost nabz i velk mnostv
slueb spojench s podporou instalac, projekt a zajitn provo-
zu rentgenovch pracovi.
Pstroje a systmy, kter spolenost dodv na esk trh pochz
z dlny pednch svtovch vrobc v danm segmentu. CHIRO-
NAX ESTRAL spol. s r. o. je autorizovanm distributorem spo-
lenosti Kodak resp. Carestream pro dentln systmy (pvodn
Trophy) a spolenosti GE Healthcare pro oblast humnn medi-
cny. Tito vrobci byli prvn, kdo ji v minulm stolet uvedl na
trh digitln snmae s pmou konverz rentgenovho zaen pro
intraorln resp. mamografck pstroje a dodnes si dr sv v-
sadn postaven v tto oblasti.
Diagnostick systmy tchto pikovch vrobc jsou rozen
nejen ve svt, ale i u ns v esk republice. Nap. ve Fakuln ne-
mocnici Krlovsk Vinohrady tak mete bt diagnostikovni
a leni prostednictvm pstroj dodanch spolenost CHIRO-
NAX ESTRAL spol. s r. o. jako je nap. 3D panoramatick pstroj
Kodak 9000, magnetick rezonance GE Signa HDxt, mamogra-
fck pstroj GE Diamond s digitln biopsi i gamakamery
s potaovou tomograf GE Infnia Hawkey.
Se sofstikovanmi a dedikovanmi pstroji dodan spolenost
CHIRONAX ESTRAL spol. s r. o. se ale samozejm mete se-
tkat i v mnoha jinch zdravotnickch zazen. A to a ji se jedn
o velk a sttn nemocnice jako je Vzkumn stav stomatologic-
k, IK+EM, VFN Praha, Nemocnice Na Homolce, VN Praha,
FN Olomouc, tak i v mench i privtnch zazen jako Krajsk
nemocnice Liberec, st nad Labem, mstsk nemocnice Mari-
nsk Lzn, Hoovice, Chrudim, dokonce i v mnoha privtnch
ordinacch stomatolog
Spolenost CHIRONAX ESTRAL spol. s r. o. v neposledn ad
tak db na to, aby sluby spojen s dodvkami pikovch p-
stroj byly na potebn vysok rovni a stle se zlepovaly. O tom
svd certifkty ady ISO 9001, 14001 a 13485 vydan a pra-
videln auditovan renomovanou spolenost Lloyds Register
Quality Assurance.
CHIRONAX ESTRAL spol. s r. o.
Klausova 1441/28, 155 00 Praha 5
www.estral.cz
3/2011
39
njakm zpsobem podit Mme
tak problmy postavebn strnce,
protoe nae nemocnice je upro-
sted msta seven dvma silni-
cemi, jde vlastn ouzaven arel,
kter je zastavn rznm typem
budov, rznho st a rznho
pvodnho uren, take nae
nemocnice je takov konglomert,
kter musme neustle opravovat.
Co nm vak citeln chyb, tak to
je hlavn modern centrln pjem,
kter je dleitou soust kad
nemocnice, a u ns tento problm
budeme muset vyeit v dohledn
dob. Zajistit budeme muset tak
pistvac plochu pro vrtulnk, tak
zvan heliport.
Chtl byste jet vzvru nco
vyzvednout?
Osobn, co bych chtl jet zm-
nit, jsem rd, e se konen trochu
zmnil systm vzdlvn lka,
a to takovm zpsobem, e jsou
pouiteln pro praxi. No a dle
ekme nareformn kroky anasta-
noven smr, kam bude nae
zdravotnictv dky politick repre-
zentaci dle smovat i se dle
orientovat. Zdrazuji ovem toto
nem dn vliv na to, e se stle
sname zajistit tu nejlep pi
pro nae pacienty. To je toti nae
hlavn priorita!
stavebn frma, kter je na trhu od r. 1993
frma m zavedenou certifkaci SO 9001
a SO 14001
frma je zaregistrovna v dotacnm programu
Zelen sporm
w w w.ni sai nvest .c z
Kontakt:
Jablonec nad Nisou
Sokol 1080/33
tel./fax: 483 306 717
www.oaza-net.cz
oaza-net spol. s r.o., Dr.M.Horkov 81/117,
Liberec VI, 460 06 tel.: +420 485 252 223
Partner spnch!
Vpoetn technika
Datov komunikace
Silnoproud technologie
Slaboproud technologie
Nabzme profesionln sluby, vetn odbornch
konzultac a pomoci vem lkam.
3/2011
40
Sondy
Modern zdravotnick zazen evropskho typu
Nemocnice esk Budjovice, a.s
N
emocnice esk Budjovice,
a.s., zaujm tvrtou pku
naseznamu nejvtch zdra-
votnickch zazen vesk repub-
lice. Se svou lkovou kapacitou
vce ne 1 600 lek poskytuje z-
kladn, specializovanou i vysoce
specializovanou pi nejen paci-
entm z jihoeskho regionu, ale
i z nkterch sousedcch region.
O jej historii a celkovm rozvoji
jsme hovoili s pedsedou pedsta-
venstva MUDr. Betislavem Sho-
nem.
Msto esk Budjovice m
dlouhou tradici zdravotn pe,
mete strun uvst, z jakch
zklad vzela dnen Nemoc-
nice esk Budjovice, a.s.?
Jako prvn peoval o nemajetn,
star anemocn obany veskch
Budjovicch pitl s kostelem sv.
Vclava, kter byl zaloen roku
1327. Vznamnm datem byl 5. be-
zen 1914, kdy byla slavnostn ote-
vena budova nov nemocnice Ju-
bilejn nemocnice csae Frantika
Josefa, kter mla v hlavn budov
138 lek, vinfeknm pavilonu 21
lek, pracovalo tam 17 dovch
sester. V ele stl do konce roku
1914 jedin prim. Od zatku
roku 1915 pracovaly dva prima-
rity intern a chirurgicko-gyne-
kologick. Po vzniku eskosloven-
ska byla nemocnice pejmenovna
naVeobecnou veejnou nemocnici
abyla pevedena pod sttn sprvu,
v mezivlenm obdob byla dle
roziovna. Vroce 1952 byla zale-
nna do nov vzniklho Krajskho
stavu nrodnho zdrav. V roce
1990 se po administrativnm zru-
en kraj stala pspvkovou orga-
nizac. V90. letech se zhorila eko-
nomick situace, ale podailo se ji
stabilizovat. Na zatku novho
tiscilet zaala modernizace a re-
konstrukce. Nyn je poFakultn ne-
mocnici Motol, Veobecn fakultn
nemocnici Praha aFakultn nemoc-
nici Brno-Bohunice tvrtou nejvt
nemocnic vesk republice.
Kdy byla Nemocnice esk Bu-
djovice, a.s., zaloena, co ve se
zadobu jej existence zmnilo?
V roce 2004 dolo k transformaci
pspvkov organizace na akcio-
vou spolenost, jejm jedinm ak-
cionem je Jihoesk kraj. V po-
slednch letech postupn prola
vtina pavilon rozshlou revita-
lizac, byly postaveny nov objekty.
Realizovan stavebn investice
a souasn i provdn moderni-
zace dalch oddlen na nemoc-
nice byly prioritami, kter jsme si
v uplynulch ltech vytkli. Dky
modernizaci pstrojov techniky
pro diagnostiku a terapii jsou zde
v souasn dob naprosto rutinn
provdny nov supermodern
a superspecializovan, donedvna
vtto nemocnici zcela nedostupn,
operan vkony. Spolenm p-
stupem apochopenm vech spolu-
pracovnk se v uplynulch ltech
dailo postupn budovat nemocnici
jako modern, po odborn, a tedy
i pstrojov vybavenosti nadstan-
dardn zdravotnick zazen se
stle se zvyujcm komfortem pro
pacienty. Z realizovanch akc pro
pklad uvedu rekonstrukci Cen-
trlnho pavilonu laboratornch
obor, dolo k rekonstrukci praco-
vit invazivn kardiologie, byl za-
hjen provoz arytmologickho pra-
covit v Kardiocentru a oteveny
nov prostory ARO a Emergency.
Do provozu byly uvedeny modern
diagnostick pstroje CT, angio-
grack komplet a pln digitln
skiagrae. Loni dolo k pestavb
a centralizaci rehabilitanho od-
dlen, byla ukonena dvoulet
revitalizace pavilonu infeknho
oddlen a obnoveno a doplnno
pstrojov vybaven vCentrlnch
laboratoch. VKardiostimulanm
a arytmologickm centru lkai
od potku z 2010 operuj po-
moc robotickho zazen. V roce
2010 zskala nemocnice certikt
potvrzujc aplikaci a trval rozvoj
Systmu zen informan bez-
penosti splujcho poadavky
mezinrodnho standardu ISO/IEC
27001:2005.
Jak lze rozlenit oddlen ne-
mocnice z hlediska nronosti
napi i napotebu nannch
prostedk?
Nemocnice provozuje zdravotn
pi ve vech lkaskch oborech
svjimkou transplantac. Zavelmi
nronou povauji pofyzick ipsy-
chick strnce prci v operanch
oborech. Stejn tak je zejmna pro
sestry nron prce se seniory.
3/2011
41
I na oddlench, kde pracovnci prakticky nepijdou
do styku s pacienty, jsou na n kladeny vysok nroky
(nap. prce smrtvmi napatologii i soudnm lkastv,
prce snronou technologi vlaboratoch). Pokud jde
onann nronost, lze jmenovat prv ji zmiovan
Kardiocentrum i onkologick centrum. Sem plynou
i vznamn prostedky na lky. Na zdravotnick mate-
ril je velmi nron nap. pe naortopedii.
Pro jak velkou oblast zajiuje nemocnice zdravotn
pi?
Nemocnice esk Budjovice, a.s., zajiuje prakticky
vekerou nemocnin zdravotn pi o obany okresu
esk Budjovice, specializovanou avysoce specializo-
vanou pi o obany Jihoeskho kraje. Ovem kup-
kladu Kardiocentrum tak jako Traumacentrum posky-
tuje sluby i ad pacient z kraje Vysoina i z jin
sti zpadoeskho regionu.
Vroce 2009 byla dokonena modernizace aobnova
pstrojovho vybaven Centra komplexn onkolo-
gick pe atak Traumatologickho centra.
Ve zmnnch centrech specializovan zdravotn pe
se sousteuje nejmodernj technika a kvalikovan
personl k zajitn co nejkvalitnj pe v ppadech
zvlt nronch a nkladnch onemocnn. Na pro-
jektu jejich modernizace se nann podl z 85 % Ev-
ropsk fond pro regionln rozvoj, zbvajcch 15 % je
hrazeno ze sttnho rozpotu prostednictvm Minis-
terstva zdravotnictv R. V roce 2009 byly do nemoc-
nice dodny pstroje za 154 milion korun. Oddlen
razov chirurgie je spolu s Oddlenm plastick chi-
rurgie Nemocnice esk Budjovice, a. s., hlavn sou-
st krajskho traumacentra jedinho vysoce specia-
lizovanho pracovit svho druhu v jinch echch
pro lbu polytraumat a tkch raz. Sousteuj se
sem nejzvanj razy nejen ze vech sedmi okres
Jihoeskho kraje, ale tak z sti Plzeskho kraje
a Kraje Vysoina. Operan lba Traumacentra, jeho
vsledky jsou podle statistik srovnateln s obdobnmi
pracoviti ve vysplch evropskch zemch a USA, se
odehrv vchirurgickm pavilonu zaasti smench
tm traumatolog, plastickch chirurg, urolog, kar-
diochirurg, neurochirurg, veobecnch chirurg, or-
toped, pediatr, stomatochirurg adalch specialist.
Ron zde traumatologov oet 50 000 zrannch.
ARO, kter je soust traumacentra, pat knejvtm
v republice. Z nannch prostedk EU byly v rmci
IOP pro traumacentra zakoupeny nov anesteziologick
pstroje pro dti a dospl, kter umon podvat cel-
kov anestezie iurizikovch akomplikovanch vkon.
Velmi vznamnou investic byla vstavba novho
dtskho oddlen, tento pavilon letos zskal oce-
nn Presta. Vem je vjimen?
Vstavba pavilonu dtskho oddlen byla dokonena
v kvtnu 2010 a ocenn v kategorii Obansk a pr-
myslov stavby, estn uznn Presta prestin stavby
jinch ech, ns velmi potilo a zrove nm potvr-
dilo sprvn nastolen smr vstavby a obnovy budov
9PQD1,6YUHNRUGQNUiWNpPDVH
DQHEMDNY\PQLWQHPRFQLQtLQIRUPDQtV\VWpP
EKHPMHGQRKRPVtFH
Spolenost STAPP0 zvitzila ve veejn soutzi na dodvku
a implementaci nemocniniho informaniho systmu F0NS
Akord v Nemocnici esk 8udjovice a v rekordn krtk
dob jednoho msice cel systm nasadila do provozu. m
plementace byla zahjena koncem kvtna a byla dokonena
J0. ervna 2011. Na celou implementaci a konguraci syst
mu STAPP0 uvolnilo velk mnozstvi pracovnich kapacit - pro
gramtor, analytik a konzultant.
Jednou z dlezitch fzi realizace byl pevod dat, kdy se pe
vdl centrlni registr pacient, anamnzy oboru, die (am
bulantni objednvky, objednvky pijm k hospitalizaci), pi
jmov a ambulantni zprvy, pedbzn propoustci zprvy,
propoustci zprvy, ostatni zprvy. Pevod dat byl relativn
komplikovan v tom, ze probhl bez souinnosti dodavatele
pvodniho systmu, vesker data byla dohledvna, pekz
ky se objevily i v podob rznch formt dat, z nichz n
kter byla slozit strojov zpracovateln. 0bjem dat pitom
inil cca 25 C8. Poet pevedench pacient do centrlniho
registru byl cca 480 tisic s potem pevedench zznam do
kumentace cca 16 milion.
Na nov nemocnini informani systm byl napojen i labora
torni komplement 0penlims, kter byl jiz v nemocnici provo
zovn v rutinnim provozu.
Sousti nasazeni novho nemocniniho systmu bylo tak
rozshl skoleni kliovch uzivatel, kdy bylo za vydatn
souinnosti strany eskobudjovick nemocnice a za podpory
managementu vytvoeno nkolik poitaovch ueben, kde
skoleni probihala velmi intenzivn
7elk podil na uspchu nasazeni novho nemocniniho infor
maniho systmu nlezi panu editeli Shonovi, kter prbh
cel dodvky, implementace a uvedeni do provozu monitoro
val, podporoval a motivoval zamstnance nemocnice a diky
jeho podpoe tak projekt probhl efektivn, v rekordn krt
km ase a bez negativnich dopad do poskytnuti zdravotni
pe.
Nemocnce esk 8ud]ovce ]e soucst holdnyu 1hoesk
nemocnce c.s., svo] velkost se cd mez ne]vts nemoc
nce v R, dsponu]e ccc 100 lzky c ]e] ron obrct n
pes J mld. K.
ZZZVWDSURF]
42
3/2011
Sondy
Nemocnice esk Budjovice, a.s.
v arelu nemocnice tedy e by
mly zajiovat maximln pohodl
pro pacienty a zrove co nejlep
pracovn prosted pro zamst-
nance atak dobe vypadat. Dt-
sk oddlen zajiuje vekerou
pi o dtsk pacienty od msce
vku do 19 let pro oblast bvalho
okresu esk Budjovice a speci-
alizovanou pi pro dti z celch
jinch ech. V nov budov bylo
mon zvit poet lek pro ro-
die a zdit spoleensk prostory
(herny, nvtvn mstnosti apod.).
Vrazn zven rovn poskytuje
nov pavilon pro dtsk speciali-
zovan centra traumatologick,
hematoonkologick, intenzivn
a resuscitan pe s dospvacm
pokojem, dolo i k rozvoji centra
biologick lby, diabetologickho
centra, endoskopi nebo dtskho
stacione atd.
Mohl byste ble charakterizo-
vat canisterapii, jej pomoc se
l nkte pacienti?
Tento projekt je zatm v pot-
cch. Nae pacienty z 2. oddlen
nsledn pe navtvuj obasn
dobrovolnci z obanskho sdru-
en Hafk ise svmi psy, speciln
cvienmi v bezkoniktnm kon-
taktu s lovkem. Zejmna sta
lid, po cel ivot zvykl na souit
sdomcm zvectvem, vdn pi-
jmaj projevy takovho ptelstv.
Kad zjemce z ad pacient m
monost pomazlit se s cvienm
psem, me obdivovat k tomuto
elu nacvien dovednosti. Zvl
vdn ocen situaci, kdy si pes sm
mus nalzt drobn pamlsek, ums-
tn kdekoli natle lovka, kter
je pi hospitalizaci asto deprimo-
vn vytrenm z prosted, kde je
kontakt se zvetem kadodenn
samozejmost. Ovem je poteba
popravd ci, e tento projekt je
vesvch potcch.
Obdrela nemocnice Certikt
o udlen akreditace, a pokud
ano, pro jak obory?
Nemocnice je dritelem certiktu
k uskuteovn postgradulnho
vzdlvn tm ve vech, kon-
krtn ve 42 oborech a pokrauje
v pprav na akreditaci podle ak-
reditanch standard SAK R.
Vechny akreditan standardy by
mly bt pokryty vnitnmi doku-
menty do konce prvnho pololet
roku 2011. V roce 2010 NCB zs-
kala certikt zen bezpenosti
informac (ISMS) podle normy ISO
27001 o ochran osobnch daj
pacient.
Dana D. Dakov
Kadodenn prce. Kadodenn riziko. Kadodenn bezpenost.
P
A
S
C
E
E
-C
Z
-0
8
-2
0
1
1
Pomhme Vm
s implementac
direktivy EU
o prevenci porann ostrmi
pedmty ve zdravotnickch
zazench
PORANN
OSTRMI
PEDMTY
V nemocnici se ji mnoho let pouv odbrov systm
krve BD Vacutainer
rmy BD., ktery umonuje kvalitn

odbr a zpracovn biologickho materilu. Na vech
oddlench nemocnice se tak pouvaj i speciln bez-
penostn odbrov jehly BD Eclipse. Tyto jehly sniuj
vznamnou mrou riziko porann jak zdravotnickho
personlu, tak ipacienta. (WHO odhaduje, e z35 milin
zdravotnk nasvt jsou kad rok 3 miliny ohroeny
krv penosnm patogenem, v dsledku perkutnnho
porann. Zdroj: WHO, 2003). Zde pat podkovn ma-
nagementu nemocnice zaprozrav rozhodnut pouvat
vcel nemocnici bezpenostn odbrov jehly, atak maxi-
mln mrou pomhat chrnit zdrav jak koleg zdravot-
nk, tak ioetovanch pacient.
imunohematologie
hematologie
krevnch bank
transfuznho lkastv
klinick biochemie
mikrobiologie
molekulrn biologie
ortopedie
mikroskopie
V partner voblasti:
Kontaktujte ns
sc s-~t pstc/a~t/
EUREX MEDICA, spol. s r.o.
Vstavn 604/111
703 00 Ostrava - Vtkovice
Tel.: +420-599 526 510
Fax: +420-596 614 507
E-mail: info@eurexmedica.cz
WEB: www.eurexmedica.cz
3/2011
43
BodyTom
Full Body Portable CT

InSPira HD SPECT
Epilepsie
Parkinsonova nemoc
Alzheimerova nemoc
Poruchy pohybu
Psychiatrick poruchy
Pediatrick celotlov
Uniktn technologie pro
Armdn/krizov ely
Intervenn radiologii
Mozkov mrtvice
Neurochirurgii
Transplantace
Trauma/ED
Ortopedii
Chirurgii
Shunty
Robotiku
CereTom CT
Neurochirurgie
Mozkov mrtvice
Plastick chirurgie
Emergency
Trauma
Veterinrn kliniky
OTOscan CT
Privtn praxe ENT
Nemocnin ENT
Intraoperativn ENT procesy
Cochlear implantace
Balloon sinuplasty
Transphenoidal procesy
NORTH MED spol. s r.o. Karoliny Svtl 317/9, 400 07 st nad Labem
Tel.: 475 503 321, fax: 475 503 394, e-mail: info@northmed.cz, www.northmed.cz
3/2011
44
Sondy
pikov vybaven i pe
Karlovarsk krajsk nemocnice a.s.
K
arlovarsk krajsk nemoc-
nice a.s. zajiuje akutn
inslednou alkovou aam-
bulantn zdravotn pi v oblasti
preventivn, lebn, diagnostick,
rehabilitan, lkrensk i poho-
tovostn pro obyvatele i nvtv-
nky Karlovarskho kraje. Jak by
ml bt nejbli vvoj v nemoc-
nici a jak jsou jej vhledy do bu-
doucna?
V roce 2006 dolo rozhodnutm
Karlovarskho kraje jako zizova-
tele k fzi nemocnic v Karlovch
Varech, Chebu a Sokolov. K to-
muto spojen dolo z dvodu raci-
onalizace provozu vech t nemoc-
nic aztoho vyplvajcch spor jak
v oblasti nklad, tak i kvli sou-
innosti jednotlivch obor aefek-
tivn organizaci. Ovem vsledky
nebyly zcela uspokojiv, vloskm
roce proto veden pistoupilo k re-
strukturalizaci a reorganizaci cel
Karlovarsk krajsk nemocnice
(KKN). Vrmci tohoto novho kon-
cepnho een bylo rozhodnuto
od1. 1. 2011 ovylenn apronjmu
nemocnice Sokolov. Odtohoto data
funguje tzv. bipolrn model KKN
tvo dva subjekty, a to Nemocnice
Karlovy Vary a Nemocnice Cheb.
Ovem KKN a.s. hospoda ji nko-
lik let se ztrtou avsledky nebyly
ani nadle uspokojiv, 1. z 2011
se proto pedstavilo nov veden
KKN, pedsedou pedstavenstva
byl zvolen MUDr. Ludk Neesan
MBA. V ptch tdnech a ms-
cch ns ek dokonen nkolika
vbrovch zen, dostavba Pavi-
lonu akutn medicny, nann sta-
bilizace KKN a.s. Zrove bychom
chtli zahjit proces akreditace
obou nemocnic vKarlovch Varech
aChebu.
Komplexn pe pro cel
kraj
Vsouasn dob zajiuje KKN, jak
do urit mry vyplv z jejho po-
staven, v nkterch oborech pi
pro cel kraj, a to i pesto, e za-
tm nen deklarovan jako krajsk
nemocnice. Krom toho poskytuj
ob nemocnice ve svch pvod-
nch okresech tedy Karlovy Vary
a Cheb takovou zkladn pi,
jak pslu jejich rovni. Dope,
kter pesahuje rmec okresu, je
mon zahrnout kardiocentrum i
traumatologii, infekn oddlen
a plicn oddlen to je napklad
jedin v kraji. Samozejm nemoc-
nice vKarlovch Varech avChebu
zajiuj zkladn pi na oddle-
nch chirurgie, interny, gynekolo-
gie a porodnictv, dtskho lka-
stv, ARO, radiodiagnostiky, odd.
klinick biochemie a hematologii.
V Nemocnici Karlovy Vary je dle
poskytovna specializovan pe
tedy ortopedie, neurologie, infekce,
plicn choroby, ORL, urologie, der-
matovenerologie apatologie. Je zde
ale zastoupena i superspecializo-
van pe prozatm v oblasti in-
tervenn kardiologie. VNemocnici
Cheb je provozovn jet specia-
lizovan obor onkologie, kter za-
jiuje radioterapii a chemoterapii
jako jedin pracovit tohoto typu
v kraji. Z hlediska nann nro-
nosti je nejnronj akutn pe
aspecializovan asuperspecializo-
van pe kardiocentrum, trau-
macentrum a ortopedie a uritm
zpsobem tak gastroenterologie.
Od ledna letonho roku je sou-
kromou spolenost Somich s.r.o.
provozovno pracovit onho
Vizitka:
Karlovarsk krajsk nemocnice a.s.
Sdlo: Bezruova 19, 360 66 Karlovy Vary,
esk republika
Zaloen spolenosti: zapsno v obchodnm
rejstku 17. 12. 2003
Poet zamstnanc: 1 400
Management:
Spolenost vede pedstavenstvo ve sloen:
Pedseda: MUDr. Ludk Neesan, MBA
Mstopedsedkyn: Ing. Miloslava Tanekov
len: Ing., Mgr. Milan Trpiovsk, MBA
len: Ing. Jan Rais, MBA (brzy dojde ke zmn
za MUDr. Martina Ztka)
len: Ing.Dagmar Diviov
Ekonomick editelka: Ing. Ivana Svobodov
Provozn-technick editel: Ing. Jan Rais, MBA
3/2011
45
Revolun technologie v pouit brinu pro
lepen tkn a hojen pirozenou cestou
Systm Vivostat
je uniktnm prostedkem
zdravotnick techniky, kter pin pacien-
tm rozen monosti lby a zkvalitnn
poskytovan pe. Pro nemocnici pedsta-
vuje nann sporu formou nich nklad
na nkup tkovch lepidel a snen nklad
na lbu pooperanch komplikac a pacient
s chronickmi rnami.
Je uren pro ppravu a aplikaci auto-
lognho brinovho lepidla nebo autolog-
nho brinu bohatho na krevn destiky. V-
sledn produkt se zskv z pacientovy krve
pmo na mst aplikace za pomoci pln au-
tomatickho procesu, m je vylouena mo-
nost penosu infeknch chorob mezi drcem
a pjemcem a je zajitna naprost biokom-
patibilita. Uniktn aplikan systm umo-
uje snadnou a pesnou aplikaci, pi kter se
vytvo tenk brinov lm, kter okamit
polymerizuje, pevn pilne k mstu aplikace
a nedochz k postupnmu stkn z msta
aplikace.
Krom pohodln aplikace i na tko dostupn
msta, vetn endoskopickho pouit, se pro-
dukt systmu Vivostat vyznauje vysokou elas-
ticitou, stabilitou, pilnavost a biokompatibi-
litou.
Fibrinov tkov lepidlo Vivostat
je indi-
kovno k pouit ve vech chirurgickch obo-
rech. Speciln pro zstavu difuznho krvcen
v prbhu operac parenchymatznch or-
gn, jako hemostatikum, pro uzavrn tkn
(v. vzduchu a kapalin), jako brinov lepidlo
pro lepen tkn i pro zlepenou angiogenezi
ve smsi u kostnch tp. Fibrinov tkov
lepidlo Vivostat
lze uplatnit v chirurgii, neu-

rochirurgii, kardiochirurgii, hrudn a cvn chi-
rurgii, ortopedii, urologii a plastick chirurgii.
Kombinace brinu a trombocyt zajiuje
pomalej a postupn uvolovn rstovch
faktor, co vrazn napomh ke stimulaci
a hojen rny. Zskan koncentrt obsahuje
7x vce destiek ne jsou fyziologick hodnoty
v pln krvi. Vivostat
PRF vede ke zvenmu

a trvalmu rstu bunk, stimuluje tvorbu ko-
lagenu ke broblasty a chrn rstov fak-
tory proti proteolytick degradaci.
Systm Vivostat je uren profylakticky na pod-
poru hojen operanch ran, porann zpso-
bench pi traumatu, popleninovch pora-
nn a plastickch operacch. Zejmna v hojen
chronickch a obtn hojitelnch ran, jako
jsou napklad brcov vedy nebo syndrom
diabetick nohy, bylo dosaeno vznamnch
vsledk i u pacient, kde selhala veker
konvenn lba. Studiemi bylo prokzno
spn zhojen ran i u pacient s nkolik let
petrvvajcm defektem.
Se systmem lze pracovat na operanm sle
i na pevazov ambulanci.
pomhme opravit lidsk tlo
IMMOMEDICAL CZ s.r.o.
Novodvorsk 994
142 21 Praha 4
tel.: +420 239 042 466-8
fax: +420 239 042 377
mobil: +420 602 437 123,
+420 725 857 505
www.immomedical.cz
47
lkastv, kter je v KKN v pron-
jmu. Navc poskytuje tak konzi-
lirn sluby pro ostatn pacienty
nemocnice. Tato on ambulance je
modern vybaven, od kvtna m
kdispozici izkrokov sl se pi-
kovou laserovou sestavou, kter
slou kodstrann prakticky vech
typ koreknch vad. Vybaven pa-
t vsouasnosti knejmodernjm
a nejrychlejm sestavm tohoto
typu vR.
Modern kardiovaskulrn
centrum a dal investice
V rmci projektu Modernizace
a obnovy pstrojovho vybaven
Kardiovaskulrnho centra Nemoc-
nice Karlovy Vary bylo modernizo-
vno aobnoveno pvodn vybaven
pslunch pracovi kardiovas-
kulrnho centra a doplnny nov
zdravotnick prostedky. Projekt
byl spolunancovn z Evrop-
skho fondu pro regionln rozvoj
a z krajskho rozpotu. Z obdre-
nch penz bylo pozeno 12 no-
vch pstroj, ve vtu nechyb
angiograck linka, sonograck
pstroje, dle mobiln RTG p-
stroje s C- ramenem a dal za-
zen, souvisejc spoadovanou re-
strukturalizac oddlen pi splnn
podmnek pro dodren akredita-
nch kritri. Toto pracovit bylo
vroce 2009 zaazeno dost 17 kar-
diovaskulrnch center vR, ron
provede na 1 800 srdench katet-
rizac, asi 700 koronrnch angio-
plastik a zhruba 200 implantac
kardiostimultor. Snahou lka
je toto spektrum zkrok neustle
roziovat. Za zmnku tak stoj
Centrum cestovn medicny, kter
bylo oteveno v prosinci loskho
roku. Jde o zcela nov oddlen,
toto centrum pvodn existovalo
v blzkosti nemocnice a vzhledem
k tomu, e ukonilo svou innost,
KKN proto ve spdov oblasti
do jist mry pevzala jeho in-
nost. Jde o ambulantn pracovit
v rmci infeknho oddlen, za-
bv se prevenc, diagnostikou
a lenm zdravotnch problm
spojench s cestovnm do vech
st svta. Je zde mon objednat
se ped cestou do exotickch ob-
last ke konzultacm i k okovn,
provd se zde oeten i po n-
vratu z ciziny. Jedn se o sluby
hrazen pacientem. Zejm nejv-
znamnj souasnou investin
akc KKN je stavba Pavilonu akutn
medicny. Stavba byla zahjena
na jae roku 2010, zkolaudovna
by mla bt v ervnu 2012. Jedn
se o zsadn krok pro cel krajsk
zdravotnictv, centrum zv kva-
litu, komfort arozsah poskytovan
pe. Vpavilonu je situovn icent-
rln pjem pacient, bude zde za-
jiovna akutn a specializovan
pe i urgentn pjem a budou
zde tak vechna souvisejc odd-
len. Nastee bude heliport, co je
jedna z nezbytnch podmnek pro
pidlen statutu traumacentra,
o kter chce nemocnice po dokon-
en pavilonu usilovat. Jde oinves-
tici vhodnot 600 mil. K, 500 mil.
K je vylenno nastavbu, 100 mil.
K by mlo stt dal dovybaven.
Akreditan certikty
Dleitmi faktory pro provoz ne-
mocnice jsou akreditace, ato jak za-
zen jako celku, tak ijednotlivch
oddlen. Nemocnice Karlovy Vary
m akreditaci pro obory anestezio-
logie a resuscitace, intenzivn me-
dicny, dtskho lkastv, neona-
tologie, gynekologie a porodnictv,
chirurgie, traumatologie, interny,
neurologie, nuklern medicny,
otorinolaryngologie a patologick
anatomie. Chebsk nemocnice m
akreditovno ARO, chirurgii,
internu, dtsk lka-
stv, gynekologii
a porodnictv
a m po-
d n y
dal
dosti, kter jsou vsouasn dob
vyizovny. Vdohledn dob by ml
bt tak zahjen proces akreditace
obou nemocnic v Karlovch Va-
rech aChebu. Karlovarsk krajsk
nemocnice je toti sice obecn po-
vaovna za krajskou nemocnici,
ale zatm to nen ociln deklaro-
vno. Zmnn proces akreditace
v sob zahrnuje ti fze rozhod-
nut o vstupu do akreditanho
eten, ppravu na akreditan
eten a realizaci akreditanho
eten a zskn akreditanho
certiktu a vysvden o tom, e
nemocnice zatiuje kvalitu pe
a bezpe pacient. Sestry a dal
nelkat pracovnci tvo nej-
vt uskupen zdravotnickho za-
zen a jsou vdy nosnm pilem
k zskn tohoto certiktu. Proto
chceme stabilizovat tento kolektiv
a vytvoit mu pjemn a ptel-
sk pracovn prosted, doplnil
generln editel. Dalm ze st-
ejnch kol novho veden bude
pak analza nklad spolenosti
a nsledn zaveden innch kl-
ovch mechanizm, kter pomo-
hou nastartovat ekonomiku KKN
asouasn zefektivnit ekonomick
chovn nemocnice, proven by
ml bt i podl outsourcingu, tedy
smluvnho zajitn podprnch,
vedlejch adalch innost jinmi
spolenostmi ne samotnou ne-
mocnic.
Dana D. Dakov
3/2011
48
Sondy
Vojensk nemocnice Brno
Systm hrad je nevyven
N
emocnin pe m v esk
republice mnoho trhlin.
Osobn si nemyslm, e je,
pi nejlep vli, v silch jednoho
lovka cel systm patinm
zpsobem zmnit, k Antonn
Vodk, editel Vojensk nemocnice
Brno.
Jste editelem Vojensk nemoc-
nice Brno. V em je zen ne-
mocnice odlin od zen sou-
krom rmy?
Na zizovateli, resp. vlastnkovi
nemocnice nezle. V zkladnch
principech je zen soukrom ne-
mocnice a t zizovan veejnou
instituc naprosto shodn. elme
totonm vzvm a eme stejn
problmy.
Akde je tedy zmna?
Klovm problmem je pro ns
aktuln systm hrad zdravotn
pe, kter je, slun eeno, ne-
vyven. Nezohleduje skuten
nklady zdravotnickch zazen,
neum objektivn hodnotit kvalitu
poskytovan pe a neumouje
adekvtn ohodnocen prce zdra-
votnk. Jednotlivm poskytovate-
lm pojiovny hrad stejn vkony
jinak. Individuln sazba DRG se
uns vR pohybuje od18000 K
do 44 000 K. Jednotliv smlouvy
mezi poskytovateli a zdravotnmi
pojiovnami maj ve vztahu k ob-
jemu poskytnut pe jasn regu-
lativn charakter, ale k omezovn
zdravotn pe se nechce piznat
ani jedna zdravotn pojiovna.
Tato situace nen dnou novinkou
a zdravotnick zazen ji mus e-
it spoustu let.
Jak moc vyuvte marketing,
marketingov nstroje, pro pod-
poru nemocnice?
Pevn vm, e pijde doba, kdy
bude vyuit tchto nstroj vka-
dodenn praxi naprostou samozej-
most. Pi stvajcm omezovn
objemu poskytovan pe dky
hradovmu systmu elme vna
nemocnici spe problmm s pe-
bytkem pacient, nikoli sjejich ne-
dostatkem, aproto tto oblasti za-
tm nevnujeme zvltn pozornost.
Jsme si ovem pln vdomi toho, e
spolhat jenom na reference spo-
kojench pacient v dlouhodobm
horizontu nelze.
Sice jste vojenskou nemoc-
nic zizovanou Ministerstvem
obrany, ale poskytujete pi
ipro bn lidi. Pro?
Pro ne. Jedn se o praktick pro-
pojen potebnho a uitenho.
Na lohou mimo jin je provdt
praktick vcvik vojenskch zdra-
votnickch specialist a ten jak
znmo nen bez patinho potu
pacient mon. Na druhou stranu
poskytovn zdravotn pe je roz-
hodujcm zdrojem pro pokrvn
naich provoznch nklad.
Vae pe je ipro vojky NATO.
Co ve to zahrnuje?
Zahrnuje bnou zdravotn pi
o pslunky zahraninch armd
a ppadn o jejich rodiny v obo-
rech arozsahu, kter bn posky-
tujeme i naim obanm, a u se
jedn o krtkodob i dlouhodob
pobyt nanaem zem.
Zdravotnicky zabezpeujeme v-
cvik specialist armd NATO vevo-
jenskm vcvikovm prostoru Vy-
kov. Jedn se pedevm o vcvik
s bojovmi a otravnmi ltkami
natamnm polygonu. Jsme soust
opaten pro ppravu sttnho
zem pro nasazen spojeneckch
sil aprostedk.
3/2011
49
odpovdajc poadavkm a krit-
rim medicny zaloen na dka-
zech.
Sdlte v budov, kter byla po-
stavena jako klter potkem
13. stolet. Jak je v vztah
k historii, vrtil byste se do t
doby?
Ano. Mj vztah khistorii je veskrze
kladn. Musm se piznat, e s pi-
bvajcmi lty pibv na inten-
zit. V mld bych rozhodn ivot
vminulosti odmtl. Postupem doby
mi, asi m intenzivnji vnmm
problmy souasn spolenosti, i-
vot v dobch minulch nepipad
tak nepijateln.
Pavel Libora
Jak je v nzor naplacen po-
platk u lkae za lkaskou
pi?
Rozhodn odmtm povaovat po-
platky za (ve)lk na souasnou
situaci ve zdravotnictv. V zsad
nejsem proti poplatkm, ale sou-
asn podoba je bez dalch prav
azmn nepijateln. Je nutn jasn
a pro zastnn pedevm pija-
teln odpovdt naotzky kdo, kdy,
kolik, komu ajak.
Co byste zmnil na systmu
zdravotn pe, pokud byste ml
pravomoce Ministerstva zdra-
votnictv, ppadn ministra?
Osobn si nemyslm, e je, pi nej-
lep vli, vsilch jednoho lovka
cel systm patinm zpsobem
zmnit. O kvalitch ministr zdra-
votnictv, dle mho soudu, nelze
pochybovat, prv naopak, apesto
vidme, e se posun patinm sm-
rem stle nestv relnm.
Aco byste teba zmnil?
Proklamovan poet lek akutn
pe v naich nemocnicch je be-
zesporu vzvou, kter budeme mu-
set v nejblim horizontu elit. J
osobn za klov povauji to, aby
za stejnou pi dostvala zdravot-
nick zazen stejn nann pro-
stedky od zdravotnch pojioven.
Pak nebude sloit posoudit, kdo
a jak hospoda. A tud by bylo
mon spravedlivji rozhodnout,
kter zdravotnick zazen jsou
zbytn.
Jak je v pohled na prodn
aalternativn medicnu?
Alternativn medicna je velmi i-
rok pojem. Zahrnuje vyuit li-
vch ink bylin pes klasickou
nskou medicnu a po arlatn-
stv. Cel problm vnmm tak, e
souasn zpadn medicna je dnes
u v zsad alternativn medicn
oteven. Osobn jsem mnohdy
svdkem jejich spn kombi-
nace. Samozejm potud, pokud
tato pin, pi souasnm stupni
poznn, akceptovateln postupy
Ambulantn informan systmy pro praktick lkae a dentisty
Integran a komunikan systmy pro zdravotnictv
Systmy pro podporu rozhodovn
Elektronick zznam pacienta a eHealth
Nemocnin informan systmy
www.cgm.com www.cgm.cz
3/2011
50
Sondy
A
kciov spolenost Bioveta
se sdlem v Ivanovicch
na Han byla zaloena ji
v roce 1918, novodob historie
spad do roku 1995, kdy byl d-
vj sttn podnik zprivatizovn.
Souasn prvn formy doshla
spolenost 1. 7. 1996, kdy byla
transformovna nanynj podobu
Bioveta, a.s. Nyn pat doskupiny
Bioveta Holding. O souasnosti
spolenosti iplnech dobudoucna
jsme hovoili se zstupcem edi-
tele spolenosti MVDr.Vladimrem
Vrzalem, CSc.
Akciovou spolenost Bioveta
tvo tyi divize. Mete ble
specikovat jejich vznam
vrmci rmy ahlavn npl in-
nosti?
Hlavn diviz v rmci Biovety, a.s.,
je Veterinrn divize, kter se spe-
cializuje na vrobu a vzkum ve-
terinrnch imunologickch a far-
maceutickch ppravk. Humnn
divize spolenosti Bioveta, a.s., se
zabv vzkumem a vrobou p-
pravk pro humnn pouit. Vsou-
asnosti dovrobnho aprodejnho
portfolia humnn divize pat do-
plky stravy Candivac, Dentivac
Plus, Acnevac, Urivac a Olimuno-
vac. Divize biologickch testac
nabz obchodnm partnerm pro-
vdn biologickch studi nalabo-
ratornch zvatech pro vzkumn
a vvojov ely vetn ostatnch
testac v reimu Sprvn labora-
torn praxe dle metodik OECD. Di-
vize dodvek laboratornch zvat
realizuje dle objednvek obchod-
nch partner dodvky SPF ps,
konvennch laboratornch zvat
ps a dalch laboratornch zv-
at koek, morat.
Jste ryze eskou spolenost?
Vtinov podl v Biovet, a.s.,
vlastn esk matesk spolenost
holdingovho charakteru Bioveta
Holding. Ta je vlastnna fyzickmi
osobami eskho pvodu. Spole-
nost se neopr o zahranin ka-
pitl, pevn vtina zdroj je
vlastnch.
Do kolika zem svta sv v-
robky vyvte, okter druhy je
nejvt zjem, jak velk podl
tvo export?
Sv vrobky exportujeme zhruba
do50 zem svta, pedevm dozem
vchodn Evropy na Slovensko,
Ukrajinu, do Polska, Ruska, Ka-
zachstnu, ale i do Vienamu, jin
Koreje, Japonska a dalch zem.
Zavelk spch povaujeme regis-
traci na vakcny pro psy v USA.
Realizace prodej byla zahjena
vroce 2011 aspn se rozvj. Trh
USA povaujeme vedle Japonska
za nejkonzervativnj a exportn
nejnronj. Nejvt zjem zhle-
diska exportu je o vakcny pro psy
a o vakcnu Lysvulpen k orln
imunizaci liek proti vzteklin.
Velmi exportn zajmav jsou t
imunobiologick a farmaceutick
produkty pro prasata a skot. Podl
exportu v souasn dob dosahuje
piblin 65 % obratu rmy a m
stle rostouc tendenci.
Firma je dritelem certiktu
sprvn vrobn praxe (GMP),
sprvn laboratorn praxe (GLP)
a sprvn distribun praxe
(GDP). Jak vznam maj tyto
certikty?
Aby mohla Bioveta sv vrobky
vyrbt a prodvat, potebuje v-
robn a distribun povolen. To
zsk od sttn autority za pedpo-
kladu, e spln vechny podmnky
Nejvznamnj vrobce veterinrnch imunobiolo-
gickch a farmaceutickch ppravk v R
Bioveta, a.s.
3/2011
51
stanoven pro vrobu a distribuci.
S tm souvis dodren zsad GMP,
GLP, GDP adal certikty. Vsou-
asnosti nen vtho rozdlu mezi
podmnkami pro humnn aveteri-
nrn vrobu ppravk. Pokud spo-
lenost m vrobn a distribun
osvden a vechny potebn cer-
tikty, pak m odbratel jistotu
dodn zbo vodpovdajc kvalit.
V roce 2009 prezentovala vae
spolenost vakcnu proti Ly-
mesk borelize Borrelym 3. Pro
jak zvata je urena?
Bioveta, a.s., se problematikou
Lymesk borelizy zabv dlou-
hodob. Pvodce tto nemoci byl
objeven teprve v roce 1982 a ji
v roce 2000 mla Bioveta zaregis-
trovan prvn vakcny proti tomuto
onemocnn: Biocan B pro psy aBi-
ofel B pro koky. Tyto vakcny maj
innost proti dvma srovarm
boreli Borrelia afzelii a Borrelia
garinii. Vakcna Borrelym 3 je ur-
ena pro psy, koky apro kon, ato
kochran proti vem tem doposud
znmm patogennm pvodcm
Boreli na svt: B. afzelii, B. gari-
nii a B. burgdorferi sensu stricto.
Jedn se o tekutou celobunnou
inaktivovanou vakcnu s obsahem
hydroxidu hlinitho jako imunit-
nho adjuvans. Aplikan dvka pro
vechny druhy zvat je 1 ml vak-
cny. Po aplikaci vakcna vyvolv
1ron imunitu.
V tisku se objevily tak zprvy,
e pracujete na vvoji humnn
vakcny proti Lymesk boreli-
ze
V roce 2003 a 2005 jsme v rmci
projektu se sttn ast IMPULS
eili sLkaskou fakultou Univer-
zity Palackho v Olomouci projekt
Biotechnologie vroby antigen
Borrelia burgdorferi sensu lato pro
ppravu prototypu vakcny proti
Vizitka:
Bioveta, a.s.
Sdlo: esk republika, Ivanovice na Han
Zaloen spolenosti: 1996
Poet zamstnanc: 340
Obor podnikn: vroba veterinrnch
bioprepart a liv
Ron obrat spolenosti: 584 041 tis. K (2010)
Management:
Generln editel: Ing. Libor Bittner, CSc.
Obchodn editel: Ing. Marek Vystavl
Vrobn editel: MVDr. Ji Nezval
52
3/2011
Sondy
Bioveta, a.s.
Lymesk borelize. Biotechno-
logie vroby antigen (rekombi-
nantnm zpsobem) byla shodn
pro humnn i veterinrn formu
vakcny. Bioveta pokrauje ve v-
voji rekombinantn vakcny pro
veterinrn ely a nyn kon kli-
nick hodnocen vakcny v ternu.
Vvoj humnn formy vakcny byl
vak daleko nronj, objevily
se i nov informace o patogenezi
boreliovho onemocnn, kter si
vynutily korekci dalho postupu
vzkumu. V souasn dob se Bio-
veta sdalmi vdeckovzkumnmi
institucemi podl na vzkumu no-
vho typu vakcny vprojektu Mul-
tiepitopov syntetick vakcna
proti borelize, smonm uplatn-
nm vhumnn medicn.
Vy jste se podlel navvoji aza-
vdn doplk stravy dovroby
mete je charakterizovat?
Jak ppravky pro oblast hu-
mnn medicny rma vyrb?
Doplky stravy tvo hlavn soust
produkce pro humnn medicnu.
Byly vyvinuty a dokonale oveny
na Lkask fakult Univerzity
Palackho v Olomouci. Bioveta
poslze koupila vrobn kmeny
azaala ppravky vyrbt jako do-
plky stravy. Vrazn napomhaj
zvyovat obranyschopnost orga-
nismu bu veobecn (Olimunos-
tim) nebo napomhaj pi prevenci
a lb specickch infeknch
onemocnn (Candivac, Acnevac,
Urivac). Vsouasn dob in podl
doplk stravy cca 5 % zcelkovho
obratu rmy.
innost rmy je zvisl inakva-
litnch avzdlanch zamstnan-
cch. Jak je zskvte apodporu-
jete jejich vzdlvn arst?
Pedpokladem spchu kad
spolenosti jsou lid. Bioveta kon-
taktuje sv potenciln zamst-
nance ji na univerzitch, nabz
jim velmi zajmav a perspektivn
zamstnn, umouje zpracov-
vn doktorandskch prac pmo
na konkrtn problematice naeho
podniku. Bioveta v roce 2010 ote-
vela modern kolic stedisko,
kter umouje pravideln proko-
lovn vech zamstnanc Biovety
MD-PHARM, s.r.o.
p privtn esk firma, zaloen v roce 1995
p poskytuje komplexn sluby ve farmaceutick oblasti
MD-Pharm, s.r.o., L. Hok 15/66, 747 21 Kravae
tel.: +420 553 671 756, fax: +420 553 671 746, md-pharm@md-pharm.cz
www.md-pharm.cz
Liv ltky (APIs) a intermedity
p pro humnn a veterinrn pouit
p povolen pro prci s omamnmi, psy-
chotropnmi a nebezpenmi ltkami
p poskytovn kompletn dokumentace
(GMP, EDMF, CEP, BSE/TSE, GMO,
OVI, atd.)
p export/import do vce ne 50 zem svta
Regulatorn aktivity
p

tvorba dossier pro liv ppravky
p

vlastn registran procedury (MRP,
nrodn)
p

expertn zprvy (QOS, klinick reporty, atd.)
p zamen na zem stedn a vchodn
Evropy (CZ, SK, PL, LT, LV, EE, HU,
RM, BG, SL,CY, GR)
Hlavn innosti:
OKPGTNPXKVCOKPQXXKXC\XCV OKPGTNPXKVCOKPQXXKXC\XCV OKPG OKPG OKPG OKPG OKPG K OKPG OKPG OKPG OKPG OO N N TNP TNP TNP TNP TNP TNP TNP K K XK XK XK XK XK XK XK XK XKVV K VCOK VCOK VCOK VCOK VCOK VCOK VCOK VCOK VCO PQX PQX PQX PQX PQX PQX PQX PQX X X X X X X X X X XKKKXC KXC KXC KXC KXC KXC KXC KXC XC XC\X \X \X \X \X \X \X X XCCCV CV CV CV CV VV OKPG OKPG KK OKPG OKPG OKPG OO N TNP TNP NP TNP TNP TNP K K XK XK XK XK XKV K VCOK VCOK VCO VCOK VCOK VCOK PQX PQX PQX PQX PQX X X X X X X KKX KXC KXC KXC XCC \X \X \X \X \XCCV CV OKPGTNPXKVCOKPQXXKXC\XCV
Jsme hrdm partnerem spolenosti Bioveta, a.s.
www.mikrop.cz
3/2011
53
v uebnch s modern technologi
vuky avsouladu spotebami spo-
lenosti.
Ovlivuje vae vroba ivotn
prosted? Jak je zajitna jeho
ochrana?
Vroba imunobiologickch p-
pravk ani farmaceutick vroba
nezneiuj ivotn prosted.
Pesto se Bioveta sna pi vrob
omaximln etrnost. Dokladem je
i een Projektu TIP Vvoj origi-
nln technologie vroby bunn
kultury BHK 21 a viru vztekliny
v prmyslovm mtku prosted-
nictvm submerzn kultivace vbio-
reaktoru, kdy kultivace bunn
kultury BHK 21 bude pevedena
z jednotlivch plastovch Roux
lahv do nerezovch bioreaktor,
co pispje k zamezen omvn
lahv a snen potu plast pou-
vanch vBiovet.
Plnujete do budoucna njak
vznamn investice?
Nejvznamnj investic bude v-
stavba nov vrobn biotechnolo-
gick haly pro roziujc se aktivity
Biovety. Vstavba m bt zahjena
vroce 2012 aukonena vroce 2014.
Nklady na vstavbu doshnou t-
m 200 milin K.
Jak plny m spolenost dobu-
doucna?
Bioveta, a.s., chce poslit svou po-
zici natrhu vrobou adistribuc vy-
soce kvalitnch veterinrnch imu-
nobiologickch a farmaceutickch
ppravk a humnnch ppravk.
Zisk ztto innosti chce investovat
dodalho rozvoje spolenosti aza-
kldn novch obchodnch zastou-
pen vrznch zemch.
Dana D. Dakov
BONUS HK s.r .o.
V par t ner na dodvk y :
- farmaceutickho skla - lkovek I. hydrolytick tdy
- pslusenstv k farmaceutickmu sklu - ztek, Al pertl
- PVC fli
adr esa:
Karla Capka 1084
500 02 Hradec Krlov
t el ./ f ax : 00420 495 523 201
e- mai l : bonushk@obalycr.cz
w w w .obal y cr .cz
k|cs|ckc mec|c
H|Veg mec|c cez r|z|kc pencsu BSl]fSl
se T00 rcsl||nnym| nulr|cn|m| zcrcj|
mec|c prc Z|vcc|sne lkcncve ku|lury
mec|c v kvc||le c|e lvrcpskehc |ekcp|su
C/DlPSKlNVlflK, spc|. s r.c., Becnccvc 2T, T 00 Brnc,
le|efcn: +420 543 250 T03, emc||: |nfc@h|mec|c.cz, www.h|mec|c.cz
Dcccvcle| prcskcvych ku|l|vccn|ch mec|| f|rmy
H|lec|c lcccrclcr|es Pvl. llc., prc fcrmcceul|cky
prmys|, vyrccu vckc|n c c|clechnc|cg|cke vyrccy
3/2011
54
Vital
Lkai Na Bulovce odstranili ndor
pomoc elektrickho pole
Lkai Fakultn nemocnice Na Bu-
lovce odstranili pacientovi ndor
dky vyuit nov metody, kdy je
zhoubn bujen vystaveno elektric-
kmu poli, generovanmu pstro-
jem NanoKnife. Ndor byl jinm
zpsobem neodstraniteln.
Operace se konala vsrpnu, nemoc-
nice ale informace o n zveejnila
a v z, kdy m za sebou pacient
vyeten po msci od zkroku.
Nemocn ml formu rakoviny plic,
kter se ned bnm zpsobem
odstranit, uvedl editel nemocnice
NaBulovce Petr Zajc. Lkai proto
vyuili mlo rozen pstroj Na-
noKnife, kter postupn nachz
sv uplatnn pi lb nkterch
typ ndor.
Pi operaci se ndor neodstrauje,
ale je vystaven elektrickmu poli.
Ndorov buky zanou postupn
odumrat, a zmiz pln. Elek-
trick pole v podstat obal ndor
a zpsob asi po 10 minutch ne-
zvratn poruen bunnch mem-
brn. Velmi zajmav pitom je, e
pi vkonu nejsou pokozeny cvy,
nervy, mzovod a podobn v okol
ndoru, uvedl pednosta chirur-
gick kliniky nemocnice Jan Fanta.
Po operaci byl pacient proputn
dom, nyn je v podku. Na kon-
trolnm CT vyeten msc poope-
raci je patrn msto, odkud ndor
vyrstal, ale samotn ndor a
na otisk v mst pvodu zmizel,
upesnil mluv Hofmann.
Pstroj NanoKnife byl k operacm
vyuvajcm stejnou metodu lby
spn vyzkouen vervenci un-
kolika pacient sndory jater asli-
nivky bin ve fakultnch nemoc-
nicch v Praze a v Plzni. Jedn se
o alternativn zpsob lby zhoub-
nch ndor, kter zatm zstv
rezervovan jen pro vybran paci-
enty. Metoda se nicmn jev jako
nadjn, dodal Fanta.
Mum po narozen dtte kles
hodnota testosteronu
erstv otcov maj v krvi mn
testosteronu, ne ho mli ped na-
rozenm dtte. m vce se o sv
dt staraj, tm mn muskho
pohlavnho hormonu maj, ukzala
studie vdc z americk Severoz-
padn univerzity.
Vdci po tyi roky sledovali
zhruba 600 mladch mu a dva-
krt denn jim mili hladinu testo-
steronu vkrvi. Ukzalo se, e mui,
jim se narodilo dt, mli vrazn
ni hladinu tohoto hormonu ne
bezdtn. Vdci rovn zjistili, e
erstv otcov maj testosteronu
mn ne ti, jejich nejmladmu
dtti je u nkolik msc.
Studie dle ukzala, e m vy
hladinu testosteronu mui pvodn
mli, tm vt byla pravdpodob-
nost, e v budoucnu zalo rodinu.
Podle vdc tak studie rovn uk-
zala, e vysok hladina hormonu
hraje podstatnou roli pi hledn
partnerky.
Lkai v Austr-
lii testuj mn
bolestivou lbu
poplenin
Pacienti s popleninami mon
v budoucnu nebudou muset pod-
stupovat bolestiv odjmn ko-
nch tp. Novou a pro pacienty
mn bolestivou metodu, kter se
nyn testuje, vyvinuli lkai v Aus-
trlii. Vdci si od n slibuj, e se
me dky nzkm nkladm roz-
it ivchudch zemch, uvedl server
news.com.au.
Lid, kte se l z poplenin, tra-
din podstupuj adu operac, pi
nich jim lkai odnmaj a op-
tovn implantuj kon tpy. Tato
procedura je bolestiv azanechv
zasebou jizvy. Dosouasn doby se
objevila ada lebnch postup,
vetn nstiku ke ve spreji.
Nicmn nklady arzn vhodnost
lby znamen, e kon tpy z-
stvaj hlavn monost pro adu
pacient.
John Greenwood z krlovsk ne-
mocnice v Adelaide, kter je me-
tropol australskho sttu Jin
Austrlie, oznail svou metodu
zalevnj ne souasn zpsoby.
Pokud dostaneme cenu dostaten
nzko, meme ji pouvat kdekoli.
To je to, co chci zasebou zanechat
ddictv lby pacient spopleni-
nami vchudch zemch, ekl Gree-
nwood.
Jeho metoda zahrnuje dv fze.
Na poplenou pokoku lkai na-
nesou biologicky odbouratelnou
umlou ki, zatmco se nov ke
bude pstovat vlaboratoi. Naroz-
dl odbnch konch tp, kter
vyaduj velk plochy ke, si tato
technika vysta se tpem o veli-
kosti 10 centimetr tverench.
Greenwood v souasn dob bez-
penost uml pokoky testuje
na prasatech a douf, e klinick
testy spacienty brzy zanou.
3/2011
55
Pinu zvan Kufsovy choroby
se podailo odhalit vzkumnmu
tmu z stavu ddinch metabo-
lickch poruch (DMP) 1. lkask
fakulty Univerzity Karlovy a Veo-
becn fakultn nemocnice. Objevil
toti mutaci genu DNAJC5, kter je
za tmto ddinm onemocnnm
mozku.
Vzcn Kufsova choroba je zvan
ddin onemocnn mozku, kter
je nevyliteln. Je to porucha me-
tabolismu tuk ablkovin vmozko-
vch bukch. Projevuje se a vdo-
splosti. Stav pacienta se postupn
zhoruje. Objevuj se kee, poru-
chy hybnosti, paralza a demence.
Nemocn pak zhruba do sedmi let
umr. Podle profesora Milana Elle-
dera z DMP se nemoc ned u pa-
cient odhalit, dokud se neprojev
obte. Objev genu by tak mohl za-
tm teba napovdt, kdo by choro-
bou mohl vbudoucnu onemocnt.
Ddinou informaci v sob nese
deoxyribonukleov kyselina DNA.
Tato makromolekula vypad jako
dvojit roubovice. Gen je jej sek.
Lidsk genom jich obsahuje asi
23000.
Tm objevil mutaci ugenu DNAJC5,
kter m vliv nablkovinu soznae-
nm CSPalfa. Tento protein se podl
na sprvnm penosu chemickch
signl mezi neurony v mozku
a napomh
umstn ady
dalch blko-
vin v tchto
mozkovch bu-
kch. Odhalen
genov mutace
zpsobuje, e pro-
tein CSPalfa ztrc
svou funkci. To vede
konemocnn.
Pi svm bdn pouili
vdci nov pstroj, kter
umouje sekvenovn neboli
ten lidskho genomu. Zkoumali
pt rodin. Vesku lkai zazname-
nali jedinou rodinu stouto nemoc,
zbvajc tyi pochzely z ciziny.
U potomk pacienta s Kufsovou
chorobou je pravdpodobnost one-
mocnn 50 %.
Genom postiench pacienthraje
jakousi jinou hru. Mete si to
pedstavit tak, e kad genom je
software vaeho potae aspout
rzn z 23 000 program. Jestlie
pacienti maj njakou obt, tak je-
jich genom spout jin programy
a jin naopak vypn, popsal Sta-
nislav Kmoch z DMP. Studie tr-
vala ti roky. Po porovnvn a po-
uit rznch metod pak odbornci
pili prv nazmutovan gen.
Vdci ve svt se dl vnuj sek-
venovn lidskch genom. Loni
jich naetli 2 700, letos by se
jich do databz mlo dostat podle
pln kolem 30000. Podle Kmocha
se tak v laboratoch v budoucnu
me odehrt revoluce. Vznam to
me mt teba pi vzkumu rako-
viny.
Objeven mutace genu, kter je p-
inou Kufsovy choroby, je u ptm
objevem vzkumnho tmu. V mi-
nulosti se mu podailo zjistit gene-
tickou podmnnost uonemocnn
o, ledvin i u nkter z dtskch
chorob. Toto pracovit skoro
kad rok pichz s objevem mu-
tace njakho genu, potvrdil
dkan 1. lkask fakulty Tom
Zima. Douf, e inov systm pod-
pory vzkumu od ptho roku
umon dal bdn.
esk tm odhalil genetickou pinu vn Kufsovy choroby
Abecedn seznam inzerent
Alcon Pharmaceuticals Czech Republic s.r.o. ...46
Alliance Healthcare s.r.o. .....................................27
AMEDIS s.r.o. ..........................................................35
A.M.I. - Analytical Medical Instruments, s.r.o. .27
AUDIOSCAN, spol. s r.o. ........................................29
Beckman Coulter esk republika s.r.o. ........... 28
BEZNOSKA, s.r.o. ...................................................31
Bonus HK, s.r.o. ......................................................53
Boston Scientic esk republika s.r.o. ..... 33, 39
CARDION s.r.o. ...................................................... 28
COMA ZLOHOVAC SYSTMY a.s. ....................37
CompuGroup Medical esk republika s.r.o. ...49
adersk-Envitek, spol. s r. o. ..............................53
EUREX MEDICA, spol. s r.o. .................................42
EuroSystems a.s. ....................................................37
Expodent 2011 ........................................................16
Fresenius Kabi s.r.o .............................................. 58
Getinge Czech Republic, s.r.o. .............................34
CHIRONAX ESTRAL spol. s r.o. ........................... 38
IBM esk republika, spol. s r.o. .....................2, 15
IMMOMEDICAL CZ s.r.o. ......................................45
LT PROJEKT a.s. ......................................................49
MD-Pharm, s.r.o. .....................................................52
Medical Fair Brno ..................................................18
Mediform, spol. s r.o. ............................................ 30
MIDIAN - CORAL v.o.s. ......................................... 30
Mikrop ebn a.s. ..................................................52
NISAINVEST, spol. s r.o. ........................................39
NORTH MED spol. s r.o. ........................................43
oaza - net spol. s r.o. ..............................................39
Olympus Czech Group, s.r.o. ................................34
P.V. Service, spol. s r.o. ..........................................27
PHARMOS, a.s. .......................................................31
POHL cz, a.s. ...........................................................34
PURO-KLIMA, a.s....................................................31
REI s.r.o. ...................................................................27
Schubert CZ spol. s r.o. .........................................42
STAPRO s. r. o. ........................................................41
SYSMEX CZ s.r.o. ...................................................32
UNICEF ....................................................................57
stav jadernho vzkumu e a.s. .....................23
3/2011
56
I
ng. Petr Turo (39 let) zastv funkci vkonnho editele
a druhho mstopedsedy pedstavenstva spolenosti Wal-
mark, a.s., kter sdl vTinci-Oldichovicch. Walmark pat
mezi subjekty, kter se ji nkolik let vznamnou mrou pod-
lej na budovn trhu s doplky stravy. Za dobu svho psoben
ve Walmarku Ing. Petr Turo proel rznmi pozicemi od export-
nho manaera pes editele slovensk poboky anannho editele.
Narodil se a ije v Tinci. Je e-
nat a m sedmiletou dceru. S ro-
dinou rdi cestuj, pedevm
na slunen eck ostrovy. Miluje
eckou kuchyni a pohodu. S dce-
rou v lt jezd stanovat po esku
a Slovensku. Dlaj si vlastn tzv.
campy peit. Pokud mu to pra-
covn povinnosti dovol, sna se
kadoron s pteli jet na rafting
doSlovinska. Okouzluje ho tamj
ndhern proda. Pi sjdn eky
Soi si obvykle velmi rychle vyist
hlavu odstarost.
V ivot se d sloganem: Sta,
kdy je to dokonal. Nejvce ho
ovlivnilo narozen dcery. Naden
pozoruje jej vvoj a jako kad
otec je na ni patin pyn. Sna
se svj ivot spravedliv rozdlovat
mezi prci, rodinu a konky (cyk-
listika, rafting, horolezectv, lyo-
vn) kdysi zvodn provozoval
karate. Siln nanj zapsobila ud-
lost ped dvma lety, kdy byl svd-
kem smrti svho nejlepho kama-
rda v horch pod lavinou. Od t
doby si mnohem vce uvdomuje
aprov skuten ivotn hodnoty.
Rno vstvm v 6.15, probouz
mne budk na mobilnm telefonu.
Sndm zdka. Do kancele to
mm autem jen pr minut. V sou-
asn dob jezdm Audi A6 combi.
U auta oceuji krom samozejm
bezpenosti tak velk lon pro-
stor, kter potebuji prv kvli
svm konkm arodin.
Do kancele pijdm obvykle
kolem sedm hodiny. Uvam
si velk hrnek kvy se sedmi
kostkami cukru, kter popjm
cel dopoledne, svam vti-
nou njak ovoce. Ped pravidel-
nmi poradami stihnu pest
e-maily, noviny a projt v systmu
nae prodejn vsledky.
Kolem poledne chodm na obd
do na remn jdelny. Vtinou
jm sm (u jdla si tbm my-
lenky a sousteuji se na dal
prci), nebo as obda vyuiji
knepracovnmu povdn skolegy.
Vtina porad a meeting se ode-
hrv v budov naeho editelstv
vTinci-Oldichovicch. asto jsem
ve spojen prostednictvm tele-
konferenc s kolegy ze zahrani.
Pravideln jezdm na prohldku
naeho zvodu, kter je cca 4 km
vzdlen. Nkolikrt do roka ab-
solvuji pracovn cesty (auto/leta-
dlo) po naich osmi zahraninch
pobokch. I kdy velmi rd dm
auto i na dlkov trasy, pi slueb-
nch cestch doPrahy dvm ped-
nost pohodl a monosti pracovat
vPendolinu.
Co se tk oblkn, od pondl
do tvrtka respektuji n remn
dress code a chodm v obleku.
Mnohem pirozenji se vak ctm
ve sportovnm obleen. V ptek,
pokud nemm jednn, si sradost
oblkm dny a koili. V rmci
monost neplnuji naptek dn
zsadn jednn, vnuji se operativ-
njm vcem atak se stle zdoko-
naluji vanglitin.
Uspokojuje m monost podlet se
na budovn ryze esk spn
znaky. Walmark je dkazem toho,
e i v dnenm globalizovanm
svt me vzniknout rma, kter
se bez zahraninho kapitlu a ci-
zho know-how doke prosadit
v tak nronm oboru, jakm je
farmaceutick vroba. Poznn, e
je mon pijt snpadem, realizo-
vat jej auspt, je pro ns inspirac
avzvou kdal prci.
T m prce s lidmi, se ktermi
sdlm stejn hodnoty a podobn
nzory na ivot. Dleit je pro
Ing. Petr Turo Dleit je
pro m atmosfra v tmu
Bio
m atmosfra v tmu. Mm ra-
dost, kdy se nm ozvou spokojen
zkaznci jen tak, sami od sebe...
astnm se aktivn vvojovch
porad, kde eme nvrhy novch
produkt. Sleduji studie a nov
trendy v oboru. Schzm se pravi-
deln se zamstnanci zajmaj m
jejich nzory aproblmy.
Po prci trvm as pedevm
s dcerou a manelkou, podle aso-
vch monost pravideln sportuji.
Vlt, kdy je dlouho svtlo, jezdm
na kole po Beskydech. Chodm po-
vzbuzovat dceru natrninky kraso-
bruslen.
Veery trvm pedevm s rodi-
nou, spolen veeme (veee
je pro m hlavnm dennm jdlem,
jm vechno, ale vyhbm se slad-
kmu, kter mi nechutn), a pov-
dme si. S dcerou rdi sledujeme
lmy na DVD. Kdy dcera usne,
pepnm televizi na zpravodajsk
poady T24 apod. Bav m tak
sledovat reklamn bloky, zvlt
pokud zrovna probh nkter
znaich reklamnch kampan. Rd
vak tak posedm spteli uskle-
niky dobrho vna. Posportu zase
zajdu napivo.
Spm velmi dobe, zvlt pokud
ped spanm zhldnu mj oblben
Bloomberg, ale nepohrdnu ani dob-
rm dokumentrnm nebo cestopis-
nm lmem. Knihy tak pat k v-
bav mho nonho stolku. Nedvno
jsem doetl Mylenky pozd v noci
odThomase Lewina ate mm roze-
tenou knihu Malevil. Snam se jt
spt sistou hlavou neberu si pra-
covn problmy s sebou do postele,
den rekapituluji jen sporadicky.
nov hvzda na onkol ogi ckm trhu
SPOLEHLI V
GENERI KA
OD ORI GI NLN
SPOLENOSTI
kompl etn
onkol ogi ck pe
Fresenius Kabi s.r.o.,
Plzesk 3217/16
150 00 Praha 5
esk republika
Tel.: +420 225 270 552, fax: +420 225 270 562
e-mail: ivdrugs@fresenius-kabi.cz, www.fresenius-kabi.cz
Kd SUKL Nzev ppravku Velikost balen Forma
0128079 Irinotecan-Kabi 20 mg/ml 1 amp x 20 mg/ml 40 mg inf cnc sol
0128080 Irinotecan-Kabi 20 mg/ml 1 amp x 20 mg/ml 100 mg inf cnc sol
0141279 Gemcirena 38 mg/ml 1 amp x 38 mg/ml 200 mg inf plv sol
0141280 Gemcirena 38 mg/ml 1 amp x 38 mg/ml 1000 mg inf plv sol
0131859 Paclitaxel Kabi 6 mg/ml 1 amp x 5 ml 30 mg inf cnc sol
0131861 Paclitaxel Kabi 6 mg/ml 1 amp x 16.7 ml 100.2 mg inf cnc sol
0131863 Paclitaxel Kabi 6 mg/ml 1 amp x 50 ml 300 mg inf cnc sol
0128132 Oxaliplatin Kabi 5 mg/ml 1 amp x 10 ml 50 mg inf cnc sol
0128133 Oxaliplatin Kabi 5 mg/ml 1 amp x 20 ml 100 mg inf cnc sol
0024550 Ondansetron Kabi 2 mg/ml 5 amp x 4 ml inj sol
0135600 Granisetron Kabi 1 mg/ml 5 amp x 3 ml inj+inf cnc sol
Kd SUKL Nzev ppravku Velikost balen Forma
0128079 Irinotecan-Kabi 20 mg/ml 1 amp x 20 mg/ml inf cnc sol
0128080 Irinotecan-Kabi 20 mg/ml 1 amp x 20 mg/ml inf cnc sol
0141279 Gemcirena 38 mg/ml 1 amp x 38 mg/ml inf plv sol
0141280 Gemcirena 38 mg/ml 1 amp x 38 mg/ml inf plv sol
0131859 Paclitaxel Kabi 6 mg/ml 1 amp x 5 ml inf cnc sol
0131861 Paclitaxel Kabi 6 mg/ml 1 amp x 16.7 ml inf cnc sol
0131863 Paclitaxel Kabi 6 mg/ml 1 amp x 50 ml inf cnc sol
0128132 Oxaliplatin Kabi 5 mg/ml 1 amp x 10 ml inf cnc sol
0128133 Oxaliplatin Kabi 5 mg/ml 1 amp x 20 ml inf cnc sol
0024550 Ondansetron Kabi 2 mg/ml 5 amp x 4 ml inj sol
0135600 Granisetron Kabi 1 mg/ml 5 amp x 3 ml inj+inf cnc sol
40 mg
100 mg
200 mg
1000 mg
30 mg
100,2 mg
300 mg
50 mg
100 mg
Spolenost Fresenius Kabi vlastn pikov vrobn zazen a procesy, auditovan
a schvalovan mezinrodnmi regulanmi orgny jako je FDA (Americk ad
pro kontrolu potravin a liv), MHRA (Lkov agentura Velk Britnie), WHO (Svtov
zdravotnick organizace), TGA (Australsk ad pro terapeutick vrobky), EDQM
(Evropsk ad pro kvalitu liv a zdravotn pe Rady Evropy) a EMA (Evropsk
lkov agentura). Vtina naich produkt je vyrbna z vlastnch surovin, conm
umouje lep zen vroby a distribuce. Poskytujeme ucelen data o stabilit
smsnch ppravk adata o kompatibilit.
kompl et n
onkol ogi ck pe
SPOLEHLI V
GENERI KA
OD ORI GI NLN
SPOLENOSTI

Svět Zdravotnictví 3/2011

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Svět Zdravotnictví 3/2011

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Na zatku sprvn diagnzy stoj data

PET centrum pedstavuje dia-

rmy BD., ktery umonuje kvalitn

Full Body Portable CT

lze uplatnit v chirurgii, neu-

PRF vede ke zvenmu

You might also like