! Skripta-Lesni Hospodarstvi

Lesní hospodářství Lesní hospodářství
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
1. ÚVOD DUBOVÉ A BUKOVÉ LESY BYLY TEHDY VELMI CENĚNY JAKO ZDROJ PALIVA I PRO MOŽNOST PASTVY
DOBYTKA.
PŘEDPOKLÁDÁ SE, ŽE V POČÁTCÍCH VZNIKU TRVALÝCH SÍDEL NA ÚZEMÍ NAŠEHO STÁTU (TJ. 5000 V 16. STOLETÍ PŘIBÝVALO OBYVATEL, ROSTLA HOSPODÁŘSKÁ ÚROVEŇ A STOUPALA I SPOTŘEBA
AŽ 3000 LET PŘ. KR.) BYLY NAŠE ZEMĚ POKRYTY LESY S MALÝMI PLOCHAMI BAŽIN A RAŠELINIŠŤ. DŘEVA. TŘICETILETÁ VÁLKA ZREDUKOVALA V ČECHÁCH POČET OBYVATELSTVA NA TŘETINU A
NEVELKÉ OBLASTI LESOSTEPÍ BYLY V NEJTEPLEJŠÍCH KRAJÍCH (JIŽNÍ MORAVA, STŘEDNÍ A ODSUNULA HROZÍCÍ NEDOSTATEK DŘEVA AŽ DO 18. STOLETÍ. V LESÍCH SE V TÉ DOBĚ HOSPODAŘILO
SEVEROZÁPADNÍ ČECHY), KDE TAKÉ VZNIKALA PRVNÍ LIDSKÁ SÍDLA. EXTENZÍVNĚ, DŘÍVÍ SE PRODÁVALO „NASTOJATO“ A OBNOVA LESA BYLA PONECHÁNA PŘÍRODĚ. JEŠTĚ
V TOMTO OBDOBÍ BYL LES ZDROJEM POTRAVY (ZVĚŘ, PLODY), ALE I MATERIÁLU - DŘEVO PRO V POBĚLOHORSKÉ DOBĚ BYL NA MNOHA PANSTVÍCH PŘÍJEM Z LESNÍ PASTVY A MYSLIVOSTI VYŠŠÍ NEŽ
STAVBY I VÝROBU NÁSTROJŮ A SAMOZŘEJMĚ PALIVO. ÚROVEŇ ZPRACOVÁNÍ DŘEVA V NEOLITU BYLA PŘÍJEM ZA DŘÍVÍ.
NA VYSOKÉ ÚROVNI. TEPRVE V DRUHÉ POLOVINĚ 18. STOLETÍ SE SITUACE V TĚŽBĚ DŘÍVÍ A V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ
PRVNÍ OSÍDLENÍ MĚLO NA LESY NEPATRNÝ VLIV. JEN NA MALÝCH PLOCHÁCH SE PÁSL DOBYTEK A VELMI ZMĚNILA. PŘIBÝVALO OBYVATELSTVO, ZAČALA INDUSTRIALIZACE A V NĚKTERÝCH KRAJÍCH SE
ZAKLÁDALA SE STŘÍDAVÁ POLÍČKA. K TROCHU VĚTŠÍMU ODLESNĚNÍ V KRAJINÁCH EVROPY DOŠLO AŽ ZAČALO NEDOSTÁVAT DŘÍVÍ. ŘADA OPATŘENÍ A ZMĚN HOSPODAŘENÍ V LESÍCH SI VYNUTIL
V DOBĚ BRONZOVÉ. VZNIKAJÍCÍ PRŮMYSL I ROSTOUCÍ POČET OBYVATEL. PRVNÍ LESNÍ ZÁKON VYCHÁZÍ V RAKOUSKU-
POSTUPNĚ AŽ DO DOBY HISTORICKÉ PŘIBÝVALO ODLESNĚNÝCH PLOCH, KTERÉ BYLY UHERSKU R. 1754. NAŘIZUJE SE V NĚM LEPŠÍ HOSPODAŘENÍ V LESÍCH, OMEZUJE SE PASTVA DOBYTKA
OBHOSPODAŘOVÁNY, ALE RÁZ PŘIROZENÉ LESNÍ KRAJINY SE PŘÍLIŠ NEMĚNIL. NA POČÁTKU V MLAZINÁCH, OMEZUJE SE HRABÁNÍ STELIVA A NAŘIZUJE SE ŠETŘENÍ DŘÍVÍM. V DRUHÉ POLOVINĚ
HISTORICKÉ DOBY V 11. A 13. STOLETÍ ZAČÍNÁ RŮST NÁPOR ČLOVĚKA NA LES, PROBÍHÁ INTENZIVNÍ 18. STOLETÍ SE ŽÁDÁ ZVÝŠENÍ KODIFIKACE LESNÍHO PERSONÁLU, VZNIKAJÍ PRVNÍ LESNICKÉ ŠKOLY A
KOLONIZACE, KTERÁ ZASAHUJE AŽ DO PODHORSKÝCH OBLASTÍ. NOVÉ VSI A OSADY VZNIKAJÍ NA VYPRACOVÁVAJÍ SE PRVNÍ LESNÍ HOSPODÁŘSKÉ PLÁNY, VZNIKAJÍ LESNÍ ŠKOLKY. LESNÍ
ODLESNĚNÝCH PLOCHÁCH, OTEVÍRAJÍ SE NOVÉ DOLY A HUTĚ A ROSTE SPOTŘEBA DŘÍVÍ NA STAVBY, HOSPODÁŘSKÉ PLÁNY ZAVÁDĚJÍ PLÁNOVITÉ A TRVALÉ HOSPODAŘENÍ V LESÍCH.
DO DOLŮ I NA PALIVO. VELMI OBECNĚ SE DÁ ŘÍCI, ŽE ROZLOHA LESŮ A JEJICH DISLOKACE SE OD 15. CENY PALIVOVÉHO DŘÍVÍ STOUPALY A DŘÍVÍ PRO OTOP SE ZAČALO NEDOSTÁVAT. KOLEM 18.
STOLETÍ DODNES PŘÍLIŠ NEZMĚNILY. LESY SLOUŽILY JAKO ZÁSOBÁRNA DŘÍVÍ, ALE NEHOSPODAŘILO S STOLETÍ SE U NÁS ZAČALO TĚŽIT UHLÍ, KTERÉ BRZY ZAUJALO PRVNÍ MÍSTO JAKO ZDROJ PALIVA VE
V NICH. VELKÉ LESNÍ KOMPLEXY BYLY CENĚNY PŘEDEVŠÍM PRO MOŽNOSTI LOVU ZVĚŘE. V OKOLÍ MĚSTECH I V PRŮMYSLOVÝCH PODNICÍCH. V ZEMĚDĚLSTVÍ SE PŘECHÁZELO NA INTENZIVNĚJŠÍ ZPŮSOB
DOLŮ A HUTÍ SE DŘÍVÍ TĚŽILO VE VELKÉM ROZSAHU A V LESÍCH STOUPAL PODÍL SVĚTLOMILNÝCH VÝKRMU DOBYTKA (PĚSTOVÁNÍ JETELE, VOJTĚŠKY A BRAMBOR) A ZAČALA SE REDUKOVAT PASTVA V
DŘEVIN. (S POSTUPEM ČASU SE DŘÍVÍ PRO KUTNOU HORU TĚŽILO AŽ V KRKONOŠÍCH). LESÍCH. USTÁJENÍ DOBYTKA ZPŮSOBILO NARŮSTÁNÍ NOVÉHO ŠKODLIVÉHO ÚKAZU - HRABÁNÍ
ZASTOUPENÍ DŘEVIN V LESÍCH TÉ DOBY SE PŘÍLIŠ NELIŠILO OD PŮVODNÍ DŘEVINNÉ SKLADBY. LESNÍHO STELIVA NA PODESTÝLKU. TĚŽBA LESNÍ HRABANKY NĚKDE NABÝVALA VELKÝCH ROZMĚRŮ,
LUŽNÍ LESY TVOŘILY BOHATÉ LUŽNÍ DOUBRAVY (DUB LETNÍ, JASAN, JILM, HABR, LÍPA, JAVOR). TOKY VEDLA K OCHUZOVÁNÍ A MÍSTY I K DEGRADACI LESNÍCH PŮD. I KDYŽ ŠKODLIVOST TÉTO ČINNOSTI
ŘEK BYLY LEMOVÁNY MĚKKÝMI DŘEVINAMI (TOPOL, VRBA, OLŠE). V NEJTEPLEJŠÍCH OBLASTECH, BYLA BRZY ROZPOZNÁNA, HRABÁNÍ STELIVA SE U NÁS NĚKDE PROVÁDĚLO AŽ DO KONCE 19. STOLETÍ.
ZVLÁŠTĚ NA VÁPENCOVÝCH SVAZÍCH ROSTLY TEPLOMILNÉ DOUBRAVY, KTERÉ PŘECHÁZELY V POPTÁVKA PO DŘÍVÍ STOUPALA A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ SE ZINTENSIVNILO. VYTĚŽENÉ PLOCHY SE
OTEVŘENÁ LESOSTEPNÍ SPOLEČENSTVA. V NIŽŠÍCH PAHORKATINÁCH PŘEVAŽOVALY DOUBRAVY, NA OSÉVALY SEMENEM A POZDĚJI VYSAZOVALY SAZENICEMI LESNÍCH STROMKŮ. STOUPAL ZÁJEM O
BOHATŠÍCH PŮDÁCH SMÍŠENÉ S HABREM, NA PÍSČITÝCH, KYSELEJŠÍCH PŮDÁCH S PŘÍMĚSÍ BŘÍZY, UŽITKOVÉ DŘÍVÍ ZPRACOVANÉ PŘEDEVŠÍM NA ŘEZIVO. NA CENĚ ZTRÁCELY LISTNATÉ DŘEVINY (DŘÍVE
OSIKY A BOROVICE. BOROVÉ POROSTY SE OBJEVOVALY HLAVNĚ NA VÁTÝCH PÍSCÍCH, V VÝHODNÉ PRO PASTVU DOBYTKA) A DO POPŘEDÍ SE DOSTÁVALY DŘEVINY JEHLIČNATÉ, KTERÉ MĚLY
PÍSKOVCOVÝCH SKALÁCH NEBO V SUCHÝCH DEVASTOVANÝCH LESÍCH. VE STŘEDNÍCH NADMOŘSKÝCH VĚTŠÍ PODÍL UŽITKOVÉHO DŘÍVÍ.
VÝŠKÁCH ROSTLY SMÍŠENÉ LESY S PŘEVAHOU BUKU, JINDE JEDLE, S VĚTŠÍ PŘÍMĚSÍ SMRKU V ÚDOLÍCH POČÁTKEM 19. STOLETÍ BYL V ČECHÁCH PODÍL TĚŽENÉHO UŽITKOVÉHO DŘÍVÍ JEN 10% (PALIVOVÉ
A DUBU NA TEMENECH, KDE BYLA MĚLKÁ PŮDA. VE VYŠŠÍCH POLOHÁCH NAVAZOVALY SMÍŠENÉ LESY DŘÍVÍ 90%). ALE UŽ V ROCE 1885 ČINIL PODÍL PALIVOVÉHO DŘÍVÍ JEN 61% A UŽITKOVÉHO 39%. NA
(BUK, JEDLE, SMRK), KTERÉ V NADMOŘSKÝCH VÝŠKÁCH 1000 AŽ 1100 M PŘECHÁZELY VE SMRČINY. PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ STOUPL PODÍL TĚŽENÉHO UŽITKOVÉHO DŘÍVÍ NA 64%. TO SICE ZVÝŠILO
VÝNOS NAŠICH LESŮ, ALE MĚLO TO ZA NÁSLEDEK ŘADU ŠKODLIVÝCH ÚKAZŮ. HROMADNÉ PĚSTOVÁNÍ
1 2

__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
BOROVIC A SMRKU V MONOKULTURÁCH ČASTO NA MÁLO VHODNÝCH LOKALITÁCH PŘIPRAVILO 2. OBECNĚ PROSPĚŠNÉ MIMOPRODUKČNÍ FUNKCE LESA
PODMÍNKY PRO VĚTŠÍ KALAMITY VĚTRNÉ I HMYZOVÉ. PŘEMĚNA DRUHOVÉ SKLADBY LESŮ PŮSOBILA I
NA ZMĚNY V LESNÍ BIOCENÓZE. DOPROVODNÉ UŽITEČNÉ FUNKCE LESA PRO LIDSKOU SPOLEČNOST SE OBVYKLE DĚLÍ NA TYTO
POŽADAVKY ČLOVĚKA NA LES SE VYVÍJELY. V SOUČASNÉ DOBĚ JSOU NA LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ SKUPINY:
KLADENY DVA POŽADAVKY, A TO ZABEZPEČENÍ ROSTOUCÍ POTŘEBY DŘÍVÍ A PLNĚNÍ A) KLIMATICKÁ FUNKCE
B) FUNKCE HYDRICKÁ A VODOHOSPODÁŘSKÁ

CELOSPOLEČENSKY VÝZNAMNÝCH FUNKCÍ LESA. TYTO FUNKCE MAJÍ DNES MNOHDE VĚTŠÍ VÝZNAM
C) PŮDOOCHRANNÁ
NEŽ PRODUKCE DŘEVA.
D) ZDRAVOTNÍ A HYGIENICKÁ
E) REKREAČNÍ
A) KLIMATICKÁ FUNKCE
LESY MAJÍ ZŘETELNÝ VLIV NA MIKROKLIMA A MEZOKLIMA. LES ABSORBUJE VÍCE SVĚTLA
(ROZČLENĚNÝ POVRCH KORUN STROMŮ) A MÉNĚ JEJ ODRÁŽÍ DO OVZDUŠÍ. NAD LESEM JE V LÉTĚ NIŽŠÍ
TEPLOTA NEŽ NAD ZEMĚDĚLSKÝMI KULTURAMI. VĚTŠÍ MASIVY LESŮ SNIŽUJÍ VE VEGETAČNÍM OBDOBÍ
TEPLOTU I V OKOLÍ O NĚKOLIK DESETIN STUPŇŮ CELSIA. ROZČLENĚNÝM POVRCHEM KORUN STROMŮ
A SVOJÍ HMOTOU SNIŽUJÍ LESY RYCHLOST VĚTRU A V JEJICH OKOLÍ JE ZVÝŠENÁ VLHKOST PŮDY A
VZDUCHU (LESY MAJÍ VYŠŠÍ TRANSPIRACI).
LESY VE SVÉM BLÍZKÉM OKOLÍ SNIŽUJÍ RYCHLOST VĚTRU TAKÉ SVOJÍ OKRAJOVOU STĚNOU. TENTO
VLIV SE PROJEVUJE NA NÁVĚTRNÉ STRANĚ (DO VZDÁLENOSTI ASI PĚTI AŽ DESETINÁSOBNÉ VÝŠKY
POROSTU) I NA STRANĚ ZÁVĚTRNÉ (20 AŽ 25 VÝŠEK POROSTU). TENTO VLIV SE VYUŽÍVÁ PŘI
ZAKLÁDÁNÍ OCHRANNÝCH LESNÍCH PÁSŮ V BEZLESÍCH SUŠŠÍCH OBLASTECH. OCHRANNÉ LESNÍ PÁSY
SNIŽUJÍ RYCHLOST VÝSUŠNÝCH VĚTRŮ, ZMENŠUJÍ VÝPAR A ZABRAŇUJÍ VĚTRNÉ EROZI.
PODOBNÝ VLIV MAJÍ V KRAJINĚ TAKÉ STROMOŘADÍ, KTERÁ SNÍŽENÍM RYCHLOSTI VĚTRU UMOŽŇUJÍ
USAZOVÁNÍ PRAŠNÝCH ČÁSTIC A ČIŠTĚNÍ VZDUCHU. PODLE KONFIGURACE TERÉNU A DRUHOVÉ
SKLADBY LESA, MŮŽE LES ZADRŽET ROČNĚ NA 1 HA 30 AŽ 70 TUN PRAŠNÝCH ČÁSTIC.
b) FUNKCE HYDRICKÁ A VODOHOSPODÁŘSKÁ

NA ÚZEMÍ ČECH A MORAVY NEPŘITÉKÁ ODJINUD ŽÁDNÁ VĚTŠÍ VODOTEČ, A PROTO MÁME K
DISPOZICI JEN TO MNOŽSTVÍ VODY, KTERÉ VE FORMĚ SRÁŽEK SPADNE NA NAŠE ÚZEMÍ. LES MÁ VELKÝ
VÝZNAM PRO VODNÍ BILANCI, PRO KOLOBĚH VODY.
SRÁŽKY OBECNĚ DĚLÍME NA VERTIKÁLNÍ (DÉŠŤ, SNÍH) A HORIZONTÁLNÍ (SRÁŽKY ZACHYCENÉ Z
MLHY A ROSY).
V DEVATENÁCTÉM STOLETÍ BYL ZASTÁVÁN NÁZOR, ŽE LESY MAJÍ VODOHOSPODÁŘSKÝ VÝZNAM,
PONĚVADŽ NAD LESY VÍCE PRŠÍ. I KDYŽ SE NA PRVNÍ POHLED ZDÁ, ŽE TOMU TAK JE, MUSÍME SI
UVĚDOMIT, ŽE JE V TOM U NÁS SPÍŠE SKRYT FAKTOR NADMOŘSKÉ VÝŠKY A KONFIGURACE TERÉNU (V
3 4
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
NAŠÍ ZEMI SE KRYJE S VYŠŠÍ LESNATOSTÍ). JE ZJIŠTĚNO, ŽE LESY JAKO FORMACE S VYSOKOU
TRANSPIRACÍ MAJÍ URČITÝ VLIV NA PEVNINSKÝ KOLOBĚH VODY, ALE NA MENŠÍM ÚZEMÍ, JAKO JE NÁŠ
STÁT, SE NEDÁ KLADNÝ VLIV LESŮ V TOMTO SMĚRU PROKÁZAT. NAPŘÍKLAD PROCENTO CELKOVÉHO VÝPARU Z ÚHRNNÉHO MNOŽSTVÍ SRÁŽEK (V %):
SRÁŽKY HORIZONTÁLNÍ JSOU SRÁŽKY VZNIKAJÍCÍ ZE ZACHYCENÉ MLHY, KTERÁ SE NA LISTECH HOLÁ PŮDA 30
DŘEVIN SPOJUJE A V KAPIČKÁCH SPADÁVÁ NA ZEM. VÝŠE TĚCHTO SRÁŽEK ZÁVISÍ NA VELIKOSTI
OBILÍ 40
OKOPANINY 45
ZÁCHYTNÉ PLOCHY, NA POČTU MLHOVÝCH DNŮ V ROCE A NA VODNATOSTI MLHY. PRAKTICKY S BOROVÝ POROST 45-50
TOUTO FORMOU SRÁŽEK MŮŽEME POČÍTAT AŽ V POLOHÁCH NAD 500 M N. M. V BEZLESÍ SE TÉMĚŘ TRVALÁ LOUKA 65
SMRČINA 70
ŽÁDNÁ VODA Z HORIZONTÁLNÍCH SRÁŽEK NEZÍSKÁ. RŮZNÍ AUTOŘI UVÁDĚJÍ ROZDÍLNÉ ÚDAJE O
OTEVŘENÁ VODNÍ 75
ZVÝŠENÍ ROČNÍHO ÚHRNU SRÁŽEK (U NÁS ASI 20%). VĚTŠÍ VÝZNAM MAJÍ HORIZONTÁLNÍ SRÁŽKY V PLOCHA
BAŽINATÁ LOUKA 100
OBLASTECH PŘÍMOŘSKÝCH, MENŠÍ VE VNITROZEMÍ. JE TŘEBA JEŠTĚ POZNAMENAT, ŽE V OKRAJOVÉM
PRUHU LESA JSOU SRÁŽKY O 20 AŽ 30% VYŠŠÍ NEŽ UVNITŘ LESA.

NA ODTOK VODY PŮSOBÍ LES JEDNAK KVALITATIVNĚ, JEDNAK KVANTITATIVNĚ. KVALITATIVNÍMU
TVORBA ROSY V LESE MÁ JEN VÝZNAM BIOLOGICKÝ, PROTOŽE JDE JEN O MALÁ KVANTA VODY,
PŮSOBENÍ LESA NA ODTOK VODY BYLA VĚNOVÁNA VELKÁ POZORNOST A CELKOVĚ JE VLIV LESA NA
KTERÁ STAČÍ JEN NA SMÁČENÍ LISTŮ.
ZPŮSOB A PRŮBĚH ODTOKU SRÁŽKOVÝCH VOD HODNOCEN KLADNĚ. LESNÍ POROSTY A LESNÍ PŮDA
VLIV LESA NA ZISK SNĚHOVÝCH SRÁŽEK JE SLOŽITĚJŠÍ. ČÁST SNĚHU SE ZADRŽÍ V KORUNÁCH
PODMIŇUJÍ:
STROMŮ (ZEJMÉNA JEHLIČNATÝCH) A Z TOHO URČITÝ PODÍL PŘICHÁZÍ NAZMAR VÝPAREM. LES
A) ZASAKOVÁNÍ VODY DO PŮDY A ZDRŽENÍ ODTOKU,
PRODLUŽUJE DOBU TÁNÍ SNĚHU A UMOŽŇUJE PLNÝ ZÁSAK. KLADNĚ OVLIVŇUJÍ BILANCI VODY ZE
B) HROMADĚNÍ VODY V PŮDNÍ POKRÝVCE A PŮDĚ,
SNĚHU V LESE MENŠÍ PASEKY A PRUHOVÉ HOLOSEČE - SNÍH TU TAJE O 20 AŽ 40 DNÍ DÉLE.
c) ZPOMALOVÁNÍ ODTOKU VODY PŘEMĚNOU POVRCHOVÉHO ODTOKU V PODZEMÍ
VÝPAR Z POVRCHU VEGETACE (INTERCEPCE) JE PODÍL SRÁŽEK, KTERÉ SE ZADRŽÍ V KORUNÁCH
U LESNÍ PŮDY JE VERTIKÁLNÍ POHYB VODY PODSTATNĚ VYŠŠÍ NEŽ U ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD. LEPŠÍ
STROMŮ A SPODNÍM BYLINNÉM PATŘE A ZTRÁCÍ SE VÝPAREM OVZDUŠÍ. Z VODOHOSPODÁŘSKÉHO
ZÁSAK Z TAJÍCÍHO SNĚHU JE ZPŮSOBEN TAKÉ TÍM ŽE LESNÍ PŮDA MÉNĚ POMRZÁ A TÁNÍ SNĚHEM V
HLEDISKA JE TO POLOŽKA ZTRÁTOVÁ. ALE VÝPAR Z PŮDY V LESE BÝVÁ O 50 AŽ 200% NIŽŠÍ NEŽ V
LESE JE PRODLOUŽENO.
BEZLESÍ.
LESY PŮSOBÍ V KRAJINĚ NA VYROVNANĚJŠÍ ODTOK VODY, SNIŽUJÍ ŠPIČKOVÉ POVODNĚ A NAPÁJEJÍ
MNOŽSTVÍ SRÁŽEK ZADRŽENÝCH V KORUNÁCH STROMŮ ZÁVISÍ NA DŘEVINĚ, ZAKMENĚNÍ
LESNÍ VODOTEČE I V DOBĚ SUCHA. PŘEMĚNA VELKÉ ČÁSTI POVRCHOVÉHO ODTOKU V ODTOK
POROSTU, VĚKU POROSTU A NA INTENZITĚ SRÁŽEK. PODOBNĚ JAKO LES ZADRŽUJÍ SRÁŽKY I
PODZEMNÍ UDRŽUJE I DOBROU ČISTOTU VODY. LESNÍ VODOTEČE MAJÍ MNOHEM MÉNĚ SPLAVENIN NEŽ
ZEMĚDĚLSKÉ KULTURY A UPROSTŘED VEGETAČNÍ DOBY, KDY JSOU VZROSTLÉ A ZAPOJENÉ, SE VÝŠE
POTOKY A ŘEKY V ZEMĚDĚLSKÉ KRAJINĚ A LESY CHRÁNÍ PŘED ZANÁŠENÍM RŮZNÁ VODNÍ DÍLA.
JEJICH INTERCEPCE PODSTATNĚ NELIŠÍ OD LESA. CELKOVĚ JE INTERCEPCE NIŽŠÍ, PROTOŽE OD
OBECNĚ SE VÍ, ŽE V NIŽŠÍCH POLOHÁCH BEZ HORIZONTÁLNÍCH SRÁŽEK KLESÁ MNOŽSTVÍ
PODZIMU DO JARA JSOU MNOHDY TYTO PLOCHY BEZ VEGETACE.
ODTÉKAJÍCÍ VODY ZE ZALESNĚNÉHO ÚZEMÍ SE STOUPAJÍCÍ LESNATOSTÍ. Z BEZLESÉHO POVODÍ JE TEDY
TRANSPIRACE JE FYZIOLOGICKÝ VÝPAR, TJ. VYPAŘOVÁNÍ VODY ROSTLINOU. POSOUZENÍ SPOTŘEBY
VĚTŠÍ ODTOK VODY NEŽ Z POVODÍ ZALESNĚNÉHO A ODSTRANĚNÍM LESŮ STOUPNE MNOŽSTVÍ
VODY PŘI ASIMILACI A TRANSPIRACI JE UVÁDĚNO RŮZNÝMI AUTORY Z MNOHA HLEDISEK A RŮZNÝCH
ODTÉKAJÍCÍ VODY. AVŠAK VÍME, ŽE V ČLENITÉM RELIÉFU DOCHÁZÍ BEZ LESŮ K PŮDNÍ EROZI, ŽE LESY
MĚŘENÍ.
BRÁNÍ VZNIKU POVODNÍ. ŘADA VÝZKUMNÝCH PRACÍ DOKAZUJE, ŽE PO PROVEDENÉ HOLOSEČI SE V
ZALESNĚNÉM POVODÍ ŘEK ZVĚTŠIL ODTOK VODY V URČITÉ OBLASTI. JE NUTNO SI UVĚDOMIT, JAKÝ
VODOHOSPODÁŘSKÝ CÍL JE V URČITÉ OBLASTI NEJAKTUÁLNĚJŠÍ, ZDA ZVÝŠENÍ ABSOLUTNÍHO
MNOŽSTVÍ ODTOKU, NEBO VYROVNANOST VODNÍCH STAVŮ, NEBO ZLEPŠENÍ ČISTOTY A KVALITY
VODY.
5 6

__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
D) ZDRAVOTNÍ A HYGIENICKÁ FUNKCE LESA
VĚTŠINA LIDÍ DNES TRÁVÍ PRACOVNÍ DOBU V TOVÁRNÍCH HALÁCH, KANCELÁŘÍCH A RŮZNÝCH
PROVOZOVNÁCH A PO PRÁCI SE ČASTO VRACÍ DO MNOHOPODLAŽNÍCH DOMŮ, DO ODPŘÍRODNĚNÉHO
C) PŮDOOCHRANNÁ FUNKCE LESA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. ZNEČIŠTĚNÉ OVZDUŠÍ VE MĚSTECH, NADMĚRNÝ HLUK, SPĚCH, NERVOVÉ
ÚZEMÍ NAŠEHO STÁTU JE DOSTI VERTIKÁLNĚ ČLENITÉ, A PROTO JSOU ZNAČNÉ PLOCHY I CELÉ VYPĚTÍ A MÁLO VHODNÝCH PROSTOR PRO ZOTAVENÍ A UKLIDNĚNÍ JSOU CHARAKTERISTICKÉ PRO
OBLASTI OHROŽENY EROZÍ. ÚČINNÝM VEGETAČNÍM KRYTEM, KTERÝ ZABRAŇUJE PŮDNÍ EROZI I NA VELKÉ PROCENTO OBYVATELSTVA V PRŮMYSLOVĚ VYSPĚLÝCH ZEMÍCH. LES JE PROTO VYHLEDÁVÁN
VELMI SKLONITÝCH SVAZÍCH JE LES: OBYVATELSTVEM PRO ODREAGOVÁNÍ OD TOHOTO STRESOVÉHO ZPŮSOBU ŽIVOTA A K REKREACI.
NADZEMNÍ ČÁSTI DŘEVIN A ROSTLIN ZMÍRŇUJÍ DOPAD SRÁŽKOVÝCH VOD K PŮDĚ, NEODMYSLITELNOU SOUČÁSTÍ VŠECH LÁZNÍ JSOU BLÍZKÉ DOSTATEČNĚ VELIKÉ LESY A PARKY. I
ZACHYCUJÍ JEJICH URČITÉ MNOŽSTVÍ V KORUNÁCH A BRÁNÍ SILNÉMU PROSCHNUTÍ ROZTROUŠENÁ ZELEŇ V KRAJINĚ MÁ VELKÝ VÝZNAM HYGIENICKÝ A ZDRAVOTNÍ.
POVRCHU PŮDY, KTERÉ USNADŇUJE SNADNĚJŠÍ ODNOS, JE ŽÁDOUCÍ, ABY PŘÍTOKY VODNÍCH PŘEHRAD S PITNOU VODOU PŘICHÁZELY HLAVNĚ ZE
VEGETAČNÍ VRSTVA KRYJÍCÍ PŮDU PŘÍMO BRÁNÍ ODNOSU ZEMIN A LESNÍ HRABANKA I ZALESNĚNÝCH ÚZEMÍ. OCHRANNÁ PÁSMA U PŘEHRAD MUSÍ BÝT ZALESNĚNA. PŘÍTOKY ZE
PÓROVITÁ LESNÍ PŮDA UMOŽŇUJÍ SNADNÝ ZÁSAK VODY DO PŮDY A SNIŽUJÍ TAK NA ZALESNĚNÉHO ÚZEMÍ PŘINÁŠEJÍ DO NÁDRŽÍ MNOHEM MÉNĚ MINERÁLNÍCH ŽIVIN (FOSFORU A
MINIMUM RYCHLÝ POVRCHOVÝ ODTOK VODY, DUSÍKATÝCH LÁTEK), KTERÉ VE VODĚ PODPORUJÍ ROZVOJ ŘAS, KTERÉ JI ZNEHODNOCUJÍ. PROTO TAKÉ
PROKOŘENĚNÍ LESNÍ PŮDY VÁŽE PŮDNÍ SUBSTRÁT, DOBŘE CHRÁNÍ PROTI ODNOSU A VODOHOSPODÁŘI OMEZUJÍ ZPŮSOB HOSPODAŘENÍ V TĚCHTO PÁSMECH A ZEJMÉNA SE UPRAVUJE NEBO
UMOŽŇUJE SNADNĚJŠÍ PRONIKÁNÍ VODY DO PŮDY. I ZAKAZUJE V LESÍCH U PŘEHRAD A VELKÝCH ODBĚRŮ PITNÉ VODY HNOJENÍ POROSTŮ. VODA Z
PŮDOOCHRANNÉ PŮSOBENÍ LESA JE TAK INTENZIVNÍ, ŽE KRITICKÝ SKLON PRO PŮDNÍ EROZI SE U LESNÍCH POTOKŮ OBSAHUJE MNOHEM MÉNĚ CHOROBOPLODNÝCH BAKTERIÍ NEŽ VODA ZE
LESA UDÁVÁ 20 AŽ 30 STUPNI, KDEŽTO U POLÍ 1 AŽ 7 STUPNI A U CEST 5 AŽ 10 STUPNI. V LESÍCH S ZEMĚDĚLSKY VYUŽÍVANÝCH PŮD. STEJNÉ TO JE SE ŠKODLIVÝMI ZBYTKY INSEKTICIDŮ, POUŽÍVANÝCH
PROTIEROZNÍ FUNKCÍ DÁVÁ SE PŘEDNOST DŘEVINÁM S HLUBOKÝM A INTENZIVNÍM ZAKOŘENĚNÍM, S V DOSTI VELKÉ MÍŘE V ZEMĚDĚLSTVÍ. LESNÍ POROSTY MAJÍ KLADNÝ VLIV I NA SNIŽOVÁNÍ
PAŘEZOVOU A KOŘENOVOU VÝMLADNOSTÍ A S DOBROU TVORBOU HUMUSU. NEJLÉPE PLNÍ TAKOVOU RADIOAKTIVITY SRÁŽKOVÉ VODY.
ÚLOHU SMÍŠENÉ POROSTY, V NICHŽ SE UPLATŇUJÍ BUK, KLEN, JAVOR MLÉČNÝ, JEDLE, HABR, LÍPA, LESNÍ POROSTY NEBO LESNÍ PÁSY OVLIVŇUJÍ ČIŠTĚNÍ VZDUCHU OD ZDRAVOTNĚ ZÁVADNÝCH
DUB ZIMNÍ, JASAN A JEŘÁB. NEJLEPŠÍM ZPŮSOBEM HOSPODAŘENÍ JE CLONNÁ SEČ S DLOUHOU DOBOU LÁTEK JAKO JE PRACH, AEROSOLY A RADIOAKTIVNÍ PRACH, KTERÉ SE DO OVZDUŠÍ DOSTÁVAJÍ
OBNOVNÍ, NĚKDY I FORMA LESA STŘEDNÍHO. VĚTŠINOU LIDSKOU ČINNOSTÍ. KLADNÝ VLIV LESŮ SE PROJEVUJE SNIŽOVÁNÍM RYCHLOSTI VĚTRU,
EROZÍ JE V NAŠEM STÁTĚ OHROŽENO VELKÉ PROCENTO ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD. UDÁVÁ SE, ŽE VODNÍ ZVÝŠENOU TURBULENCÍ NA NÁVĚTRNÉ STRANĚ POROSTŮ I PŘÍMÝM ZACHYCOVÁNÍM NEČISTOT V
EROZÍ JE POSTIŽENO 37% (PŘES 2,5 MIL. HA) A VĚTRNOU EROZÍ 29% (2 MIL. HA) TĚCHTO PŮD. KORUNÁCH. VELKÁ ČÁST ZVLÁŠTĚ DROBNĚJŠÍCH PRACHOVÝCH ČÁSTIC SE USAZUJE PŘÍMO NA
DOBROU OCHRANOU JSOU LESNÍ NEBO KEŘOVÉ ZASAKOVACÍ PÁSY, UMÍSTĚNÉ V URČITÝCH POVRCHU DŘEVIN A ZA DEŠTĚ BÝVÁ SPLACHOVÁNA K ZEMI. LESNÍ POROSTY MAJÍ TU VÝHODU, ŽE
VZDÁLENOSTECH OD SEBE. NA OCHRANU PROTI VĚTRNÉ EROZI A VÝSUŠNÝM VĚTRŮM JSOU V VZHLEDEM K POVRCHOVÉMU KRYTU LESNÍ PŮDY HRABANKOU A KE ZMENŠENÍ RYCHLOSTI VĚTRU V
SUCHÝCH OBLASTECH NĚKDY ZAKLÁDÁNY OCHRANNÉ PROTIVĚTRNÉ PÁSY. LESE PRONIKAJÍ TYTO ČÁSTICE DO POVRCHOVÝCH VRSTEV PŮDY A NEJSOU ZNOVU ZVIŘOVÁNY DO
LESNÍ BŘEHOVÉ POROSTY NEBO BŘEHOVÉ PÁSY CHRÁNÍ PROTI EROZI BŘEHY VODOTEČÍ, U NICHŽ OVZDUŠÍ. ZBYLÁ ČÁST PRACHOVÝCH ČÁSTIC KLESÁ VLIVEM SNÍŽENÍ RYCHLOSTI VĚTRU A VLIVEM
ZACHYCUJÍ A MÍRNÍ NÁRAZY TEKOUCÍ VODY A SVOU KOŘENOVOU SOUSTAVOU VÁŽÍ A UPEVŇUJÍ VZNIKU TURBULENTNÍCH PROUDŮ NAD KORUNAMI A V ZÁVĚTŘÍ STROMŮ K ZEMI.
BŘEHOVÝ MATERIÁL. OBDOBNĚ PŮSOBÍ OCHRANNÉ LESNÍ POROSTY PROTI VZNIKU LAVIN V HORÁCH. ZACHYCOVÁNÍ ŠKODLIVÝCH PLYNŮ DŘEVINAMI JE PODLE NOVÝCH ŠETŘENÍ VELMI MALÉ.
V PŘÍMOŘSKÝCH LESÍCH SE UŽÍVÁ OCHRANNÉHO VLIVU LESA I NA MOŘSKÉM POBŘEŽÍ. VĚTŠINOU KONCENTRACE (NAPŘÍKLAD SO2) JSOU V BEZLESÍ TÉMĚŘ STEJNÉ JAKO V SOUSEDNÍM
POROSTU. V OBLASTECH, KDE ZVÝŠENÉ MNOŽSTVÍ PRACHOVÝCH ČÁSTIC V OVZDUŠÍ JE DOPROVÁZENO

I VYSOKOU KONCENTRACÍ ŠKODLIVÝCH PLYNŮ, MUSÍME VOLIT DO OCHRANNÝCH LESŮ A PRUHŮ
DŘEVINY RESISTENTNĚJŠÍ VŮČI TĚMTO PLYNŮM, ABY VEGETAČNÍ OCHRANNÝ PÁS BRZY NEZAŠEL. ZA
7 8
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
VELMI CITLIVÉ SE POVAŽUJÍ DŘEVINY: JEDLE, SMRK, DOUGLASKA, BOROVICE, LESNÍ LÍPY, TŘEŠEŇ AJ., VZDUCHU. PŮSOBENÍ VĚTRU JE V LESE TLUMENO. NA ZRAK DOBŘE PŮSOBÍ I STŘÍDÁNÍ SVĚTLA A STÍNU
ZA ODOLNĚJŠÍ SE POKLÁDAJÍ: SMRK PICHLAVÝ, SMRK ČERNÝ, BOROVICE ČERNÁ, MODŘÍN, TIS, V LESE.
CYPŘÍŠEK LAWSONŮV, DUB ZIMNÍ, DUB ČERVENÝ, TRNOVNÍK, JAVOR MLÉČNÝ, PLATAN, JERLÍN, PTAČÍ
ZOB, BRSLEN A DO URČITÉ MÍRY I BUK A JASAN.
LES ZACHYCUJE TAKÉ VELKÉ PROCENTO PEVNÝCH I AEROSOLOVÝCH RADIOAKTIVNÍCH ČÁSTIC A
USNADŇUJE JEJICH UKLÁDÁNÍ A ZNEŠKODNĚNÍ. E) REKREAČNÍ FUNKCE LESA
LESNÍMU VZDUCHU SE PŘIPISOVAL VELKÝ ZDRAVOTNÍ VÝZNAM A LIDOVĚ SE ZDŮVODŇOVAL NEJVHODNĚJŠÍ A NEJCENNĚJŠÍ OBJEKTY PRO REKREACI JSOU VODNÍ PLOCHY A LES. PŘÍMĚSTSKÉ
VYSOKÝM OBSAHEM OZÓNU. DNES VÍME, ŽE OZÓN SPÍŠE ŠKODÍ LIDSKÉMU ORGANISMU A VÍME LESY MAJÍ VELKÝ VÝZNAM ZVLÁŠTĚ PRO POLODENNÍ REKREACI A MĚSTA BY NEMĚLA PŘIPOUŠTĚT
ROVNĚŽ, ŽE OZÓNU JE V LESNÍM VZDUCHU MÁLO. SKUTEČNÁ ŠETŘENÍ ALE DOKAZUJÍ, ŽE LESNÍ ÚBYTEK LESŮ VE SVÉM OKOLÍ. KAŽDÉ MĚSTO S POČTEM OBYVATEL NAD 20 TISÍC A ZVLÁŠTĚ
VZDUCH OBSAHUJE MNOHEM MENŠÍ MNOŽSTVÍ CHOROBOPLODNÝCH BAKTERIÍ, NEŽ BEZLESÍ NEBO PRŮMYSLOVÁ MĚSTA, MĚLA BY MÍT SVŮJ PŘÍMĚSTSKÝ LES, KTERÝ BY NAVAZOVAL NA MĚSTSKOU
3
VZDUCH MĚSTSKÝ. ZJISTILO SE NAPŘÍKLAD, ŽE V 1 M MĚSTSKÉHO VZDUCHU JE 500 AŽ 800 ZELEŇ A SLOUŽIL BY KAŽDODENNÍ REKREACI OBYVATEL.
CHOROBOPLODNÝCH BAKTERIÍ, KDEŽTO V SOUSEDNÍM LESE JE JICH JEN 40 AŽ 50. TO JE ZPŮSOBENO POROVNEJME ROZLOHY PŘÍMĚSTSKÝCH LESŮ U NÁS A V ZAHRANIČÍ: PRAHA MÁ 2 570 HA
TĚKAVÝMI LÁTKAMI VYLUČOVANÉ ROSTLINAMI TZV. FYTONCIDY. FYTONCIDY MOHOU USMRCOVAT PŘÍMĚSTSKÝCH LESŮ, BRNO (3 270 HA), BRATISLAVA (5 700 HA), PLZEŇ (360 HA), FRANKFURT N.
RŮZNÉ BAKTERIE A HMYZ, MOHOU ALE ŠKODIT I JINÝM DRUHŮM ROSTLIN. ÚČINNÉ FYTONCIDY JSOU M. (5.000 HA), NORIMBERK (25 700 HA).
VYLUČOVÁNY NAPŘÍKLAD JALOVCEM, SMRKEM ZTEPILÝM, BOROVICÍ LESNÍ, DUBEM, BŘÍZOU A JINÝMI LESY, LESNÍ KOMPLEXY MAJÍ VELKÝ VÝZNAM I PRO REKREACI VÍKENDOVOU, PRÁZDNINOVOU - A
DŘEVINAMI. LESNÍ POROSTY A PARKY KOLEM LÁZNÍ, NEMOCNIC, DĚTSKÝCH ŠKOLEK, ŠKOL A JINÝCH JAK V LETĚ TAK I V JINÝCH ROČNÍCH OBDOBÍCH.
ZAŘÍZENÍ MAJÍ TEDY VELKÝ VÝZNAM. POBYT V LESE JE VLASTNĚ URČITÝM DRUHEM LÉČEBNÉHO
PROCESU. 3. LES JAKO ZDROJ DŘEVNÍ SUROVINY

V POSLEDNÍCH DESETILETÍCH NARŮSTÁ DO NEBEZPEČNÝCH ROZMĚRŮ JINÝ ŠKODLIVÝ ČINITEL PRO ZNAČNÁ ČÁST LESŮ NA CELÉM SVĚTĚ JE ZEJMÉNA ZDROJEM DŘÍVÍ, VELMI DŮLEŽITÉ SUROVINY
LIDSKÉ ZDRAVÍ - HLUK. DOPRAVNÍ HLUK VE VELKOMĚSTECH DOSAHUJE MÍSTY HODNOTY 80 AŽ 90 PRO NEJRŮZNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ ODVĚTVÍ A DODÁVKU ENERGIE. PŘESTOŽE JE DŘÍVÍ NĚKDY
DB. I HLUK POD 80 DB PROKAZATELNĚ POŠKOZUJE PSYCHICKOU A NERVOVOU SOUSTAVU A 80 DB JE NAHRAZOVÁNO JINÝMI MATERIÁLY, SPOTŘEBA DŘÍVÍ VE SVĚTĚ STÁLE STOUPÁ A TĚŽBY DŘEVA SE
POVAŽOVÁNO ZA HRANICI PRO VZNIK ORGANICKÝCH VAD SLUCHU. ZVYŠUJÍ.
KROMĚ RŮZNÝCH TECHNICKÝCH OPATŘENÍ, VĚTŠINOU POMĚRNĚ NÁKLADNÝCH, MŮŽE POMOCI
SNIŽOVAT HLUČNOST ZELEŇ. ÚČINNOST JEDNODUCHÝCH PÁSŮ ZELENĚ SE DŘÍVE OPTIMISTICKY TAB. Č. 1 PŘEHLED LESNATOSTI VE SVĚTĚ
NADHODNOCOVALA. STROMOŘADÍ A PÁSY ŠIROKÉ 1 AŽ 3 M MAJÍ POMĚRNĚ MALOU ÚČINNOST - DO 5
SVĚTADÍL PŮDA POKRYTÁ LESNATOST
%. JEJICH ÚČINNOST JE RŮZNÁ VZHLEDEM KE KMITOČTU A NEJÚČINNĚJŠÍ JE NA VLNOVÉ DÉLKY NAD LESEM
1500 HZ. ÚČINNĚJŠÍ JSOU LISTNÁČE S VELKÝM LISTEM (JAVOR, PLATAN, DUB ČERVENÝ). MIL. HA %
AFRIKA 303 10
JEHLIČNANY MAJÍ MENŠÍ ÚČINNOST.
SEV. A STŘ. AMERIKA 581 27
ŠIRŠÍ LESNÍ PÁSY A LESNÍ POROSTY MAJÍ ÚČINNOST VYŠŠÍ. K ÚČINNÉMU TLUMENÍ DOPRAVNÍHO JIŽNÍ AMERIKA 863 42
HLUKU JE TŘEBA LESNÍ PÁS ŠIROKÝ ASPOŇ 80 M. K JEHO ÚČINNOSTI PŘISPÍVÁ, JSOU-LI JEHO OKRAJE
ASIE (BEZ SSSR) 500 22
EVROPA (BEZ SSSR) 138 32
AŽ K ZEMI. VE STARŠÍCH POROSTECH ZVYŠUJE ÚČINNOST KEŘOVÉ PATRO, NEBO SPODNÍ STINNÉ OCEÁNIE 92 11
DŘEVINY. BÝV. SSSR 738 34
CELKEM 3215 25
JE TŘEBA JEŠTĚ UPOZORNIT, ŽE LES MÁ VLIV NA PRŮBĚH TEPLOT. V HORKÝCH LETNÍCH DNECH JE ROČENKA FAO 1996
VZDUCH V LESE CHLADNĚJŠÍ, V ZIMĚ NAOPAK TEPLEJŠÍ. PŘÍZNIVĚ PŮSOBÍ I VYŠŠÍ RELATIVNÍ VLHKOST
9 10

__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
TAB. Č. 3 TĚŽBY DŘÍVÍ V RŮZNÝCH ČÁSTECH V MIL. M3

TAB.Č. 2 PŘEHLED LESNATOSTI NĚKTERÝCH SVĚTA
EVROPSKÝCH STÁTŮ
STÁT PŮDA POKRYTÁ LESEM LESNATOST SVĚTADÍL 1962 1970 1980 1990 1995 1996 I
MIL. HA % 96/62
FINSKO 21,7 66 AFRIKA 240 294 383 511 571 588 2,5
ŠVÉDSKO 23,5 60 SEV.AMERIKA 433 492 629 718 762 756 1,7
RAKOUSKO 3,9 47 JIŽNÍ AMERIKA 190 229 281 342 322 323 1,7
SLOVENSKÁ 2,0 41 ASIE (BEZ SSSR) 519 640 908 1074 1151 1185 2,3
REPUBLIKA EVROPA (BEZ 316 332 334 399 488 452 1,4
ČESKÁ REPUBLIKA 2,6 33 SSSR)
NĚMECKO 10,2 30 SSSR 353 385 357 364 ---- ---- ---
POLSKO 8,7 28 OCEANIE 22 27 35 41 50 50 2,3
ŠVÝCARSKO 1,1 28 CELKEM 2073 2399 2927 3449 3344 3354 1,6
ROČENKA FAO 1996
FRANCIE 14,0 24
ITÁLIE 8,7 22
ŠPANĚLSKO 11,8 17
HOLANDSKO 0,3 10 PODÍL PALIVOVÉHO DŘÍVÍ JE V NĚKTERÝCH ČÁSTECH SVĚTA VÝRAZNĚ VYSOKÝ. JSOU OBLASTI,
SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ 2,2 9
IRSKO 0,4 6 KDE DŘÍVÍ (MÍSTY TAKÉ TRUS ZVÍŘAT) JE JEDINÝM ENERGETICKÝM ZDROJEM (TEPLO A PŘÍPRAVA
ROČENKA FAO 1996
POKRMŮ). NAPŘÍKLAD V BRAZÍLII SE POČÍTÁ NA JEDNOHO OBYVATELE S ROČNÍ SPOTŘEBOU
3
PALIVOVÉHO DŘÍVÍ PŘES 1 M , V INDII PŘES 2,75 M3 , V GABUNU PŘES 2 M3 (ROZUMÍ SE DŘÍVÍ NEBO ZE
DŘEVA VYROBENÉ DŘEVĚNÉ UHLÍ).
SVĚTOVÉ ZÁSOBY DŘÍVÍ JSOU SCHOPNY ZATÍM KRÝT POTŘEBU. ZÁSOBY NEJSOU ROZLOŽENY
ROVNOMĚRNĚ A TÉMĚŘ POLOVINA LESŮ ZEMĚ JE DOSUD NEPŘÍSTUPNÁ. DŘÍVÍ SE CÍLEVĚDOMĚ TĚŽÍ
POUZE NA JEDNÉ TŘETINĚ CELKOVÉ ROZLOHY LESŮ. V POSLEDNÍCH LETECH SE MÍRNĚ ZVĚTŠUJE
VÝMĚRA LESŮ V EVROPĚ. V TROPICKÝCH OBLASTECH SE VŠAK ROZSÁHLÉ PLOCHY ODLESŇUJÍ
(BRAZÍLIE - POVODÍ AMAZONKY, AFRIKA - SAHELIZACE), JINDE JSOU LESY POŠKOZOVÁNY IMISEMI.
Z HLEDISKA POTŘEBY A TĚŽBY DŘEVA JAKO SUROVINY MAJÍ LESY RŮZNOU HODNOTU V RŮZNÝCH TAB. Č.4 TĚŽBA DŘÍVÍ V NĚKTERÝCH
ČÁSTECH SVĚTA. TO JE OVLIVNĚNO ŘADOU SKUTEČNOSTÍ. NAPŘÍKLAD V MÍRNÉM PÁSMU JSOU LESNÍ STÁTECH (ROK 1996)
SVĚTADÍL STÁT CELKEM JEHL. LIST. OSTATN JEHL. LIST. OSTATNÍ
POROSTY TVOŘENY NĚKOLIKA DRUHY DŘEVIN A ČASTO V URČITÉ OBLASTI VÝRAZNĚ DOMINUJE JEDNA Í
DŘEVINA. TROPICKÉ LESY MAJÍ OBVYKLE DRUHOVOU SKLADBU VELMI ROZMANITOU NA NÍŽ SE PODÍLÍ MIL. M3 %
AFRIKA - 588 20 504 64 3,4 85,7 10,9
DESÍTKY RŮZNÝCH DŘEVIN, Z NICHŽ JEN NĚKTERÉ JSOU DOBŘE ZPENĚŽITELNÉ.
S.AMERIKA USA 495 277 214 4 56,0 43,2 0,8
PODÍL PALIVOVÉHO DŘÍVÍ JE RŮZNĚ VYSOKÝ. MOŽNOST, ZPŮSOBY, ZPRACOVÁNÍ A VYUŽITÍ SE KANADA 188 158 30 84,0 16,0 0,0
MĚNÍ PODLE HOSPODÁŘSKÉ A TECHNICKÉ ÚROVNĚ (ZEMĚ, STÁT, OBLASTI). J.AMERIKA BRAZILIE 220 44 154 22 20,0 70,0 10,0
CHILE 31 21 10 67,7 32,3 0,0
KOLUMBIE 21 1 16 4 4,8 76,2 19,0
ARGENTINA 11 4 6 1 36,4 54,5 9,1
ASIE ČÍNA 313 152 161 48,6 51,4 0,0
INDIE 304 11 281 12 3,6 92,4 3,9
INDONEZIE 201 1 200 0,5 99,5 0,0
11 12
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
BANGLADEŠ 33 0 33 0,0 100,0 0,0 ITALIE 5 2,9 4,3 4,2 3,9
JAPONSKO 23 18 5 78,3 21,7 0,0 POLSKO 5 2 1,5 2,2 2,4
EVROPA RUSKÁ FED. 96 70 26 72,9 27,1 0,0 RUMUNSKO 0,3 1,7 1,5 0,4 0,4
ŠVÉDSKO 56 51 5 91,1 8,9 0,0 ŠPANĚLSKO 0,2 1,9 2,3 2,6 2,7
FINSKO 47 39 8 83,0 17,0 0,0 ŠVÉDSKO 1,1 1,3 1,3 1 1
FRANCIE 41 22 19 53,7 46,3 0,0 RUSKÁ FEDERACE 2,6 13,9 12,1 3,9 3
NĚMECKO 39 29 10 74,4 25,6 0,0 OCEANIE 0,4 1,4 1,8 2,3 2,2
PORTUGALSK 19 5 4 10 26,3 21,1 52,6
O
ROČENKA FAO 1996
NA VÝROBĚ PAPÍRU SE PODÍLÍ 70% SEVERNÍ AMERIKA A EVROPA (S ASIÍ PRODUKUJE 90%
DO OSTATNÍCH DŘEVIN JSOU V ROČENCE ZAHRNUTY STÁLEZELENÉ DŘEVINY, DŘEVINY POSKYTUJÍCÍ
PAPÍRU A KARTONŮ). NA PRODUKCI ASIE SE NEJVÍCE PODÍLÍ JAPONSKO A ČÍNA (82% PRODUKCE
CENNÉ DŘEVO PRO NÁBYTKÁŘSKÝ PRŮMYSL.
ASIE). ŘADA STÁTŮ SVOJI POTŘEBU PAPÍRU KRYJE ZCELA NEBO Z ČÁSTI IMPORTEM. NEJVYŠŠÍ VZRŮST
CELKOVÉ VÝROBY PAPÍRU A KARTONŮ JE V AFRICE (70% SE NA NĚM PODÍLÍ JAR).
NA CELÉM SVĚTĚ STOUPAJÍ TĚŽBY DŘÍVÍ, VZRŮSTÁ OBJEM ZPRACOVÁNÍ DŘEVA (MECHANICKÉ,
ZPRACOVÁNÍ DŘEVA JE VELMI ROZMANITÉ. URČITÝ PŘEHLED NA ÚROVEŇ ZPRACOVÁNÍ NÁM
POLOMECHANICKÉ I CHEMICKÉ A JINÉ). ZVYŠUJÍCÍ SE SPOTŘEBA DŘEVA SOUVISÍ SE STOUPAJÍCÍ
MOHOU POSKYTNOUT DVA TYPY ÚDAJŮ:
ÚROVNÍ I SE VZRŮSTEM POČTU OBYVATEL NA CELÉM SVĚTĚ. ZDÁNLIVĚ ŘEŠÍ TENTO PROBLÉM
VÝROBA VELKOPLOŠNÉHO MATERIÁLU NA BÁZI DŘEVA (DÝHY, PŘEKLIŽKY,
UPLATŇOVÁNÍ JINÝCH MATERIÁLŮ VE VŠECH OBORECH LIDSKÉ ČINNOSTI. NENÍ TOMU TAK VE
DŘEVOTŘÍSKOVÉ A DŘEVOVLÁKNITÉ DESKY) A 3
SKUTEČNOSTI. NAPŘÍKLAD VE STAVEBNICTVÍ POKLESLA SPOTŘEBA DŘÍVÍ NA 1 M OBESTAVĚNÉHO
VÝROBA PAPÍRU A KARTONŮ (PŘÍPADNĚ VÝROBA BUNIČINY).
PROSTORU (VÍCE SE UPLATŇUJE BETON, ŽELEZO, HLINÍK, SKLO, UMĚLÉ HMOTY ATD.), ALE PROTOŽE
STOUPÁ CELKOVÝ OBJEM VÝSTAVBY NA CELÉM SVĚTĚ, STOUPÁ I SPOTŘEBA DŘEVA VE STAVEBNICTVÍ.
TAB. Č. 5 VÝROBA DÝH, PŘEKLIŽEK, DŘEVOTŘÍSKOVÝCH A DŘEVOVLÁKNITÝCH KLESÁ SPOTŘEBA DŘÍVÍ NA VÝROBU ŽELEZNIČNÍCH PRAŽCŮ, DŮLNÍCH VZPĚR, ALE ZVYŠUJE SE
DESEK SPOTŘEBA NA VÝROBU BUNIČINY, PAPÍRU, DÝH, DŘEVOTŘÍSKOVÝCH A DŘEVOVLÁKNITÝCH DESEK,
SVĚTADÍL STÁT 1962 1987 1990 1995 1996
MIL. M3 OBALŮ ATD.
AFRIKA - 0,4 1,9 1,9 1,8 1,8

S.AMERIKA 17,3 41,8 39,2 47,4 49,9 TAB. Č. 6 VÝROBA PAPÍRŮ A KARTONŮ
USA 14,9 34 32,1 38,1 39,0 SVĚTADÍL STÁT 1962 1987 1990 1995 1996
KANADA 2,2 6,8 6,3 8,4 9,9 MIL. M3
J.AMERIKA 0,5 3,9 4,2 5,8 6,0 AFRIKA - 0,4 2,5 2,8 2,7 2,7
BRAZILIE 0,3 2,5 2,9 3,6 3,6 S.AMERIKA 41 86,4 91,6 107,4 106,9
ASIE 3,2 16,9 27,7 43,8 45,3 USA 32 37,5 72 85,5 85,1
ČÍNA 0,3 3,2 3,4 14,4 15,3 KANADA 8 16 16,5 18,7 18,4
JAPONSKO 2,2 9,5 8,6 7,1 7,1 J.AMERIKA 1,4 7,6 7,7 9,2 9,3
EVROPA 10,7 33,7 38 44,7 44,2 ASIE 9,4 43,5 54,7 77,5 81,9
ČSSR 0,4 1,4 1,4 - - JAPONSKO 5,7 22,5 28,1 29,6 30,0
ČR - - 0,8 1,0 EVROPA 24 60,4 68 82,1 80,9
SR - - 0,3 0,3 ČSSR 0,7 1,3 1,3 - -
FINSKO 1 1,4 1,3 1,4 1,5 ČR - - - 0,7 0,6
FRANCIE 1,1 2,6 3,1 3,9 4,2 SR - - - 0,3 0,3
NDR 0,4 1,2 1,2 - - FINSKO 2,5 8 8,8 10,9 10,4
NSR 2,4 6,9 8,5 - - FRANCIE 2,8 5,8 7 8,6 8,5
NĚMECKO - - - 10,6 10,4 NSR 3,6 9,9 11,9 14,8 14,7
13 14

__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
ITALIE 1,8 4,8 5,6 6,8 6,9 TAB. Č. 7
ŠVÉDSKO 2,4 7,8 8,4 9,2 9,0 ZALESŇOVÁNÍ A VÝCHOVNÉ ZÁSAHY, HOLINA
RUSKÁ FEDERACE 3,7 10,2 10,7 4,1 3,2
OCEANIE 0,7 2,3 2,8 3,2 2,7 ZALESŇOVÁNÍ VÝCH. ZÁSAHY HOLINA
ROK 1000 HA
1980 29,34 146,4 33,78
LES JAKO ZDROJ DŘEVNÍ SUROVINY NEMÁ NEOMEZENÉ MOŽNOSTI. ROZLOHA DOSUD NETĚŽENÝCH 1985 37,92 90,1 39,16
LESŮ SE VE SVĚTĚ NEUSTÁLE ZMENŠUJE. HOSPODAŘENÍ V LESÍCH SE SNAHOU ZACHOVÁNÍ, PŘÍPADNĚ 1990 36,61 119,8 37,54
1995 32,48 156,2 32,43
ZVÝŠENÍ PRODUKCE DŘEVA SE ZAČALO V EVROPĚ PROJEVOVAT JIŽ V MINULÉM STOLETÍ, I KDYŽ PRVNÍ
1996 31,21 164,6 26,62
NÁZNAKY JSOU DALEKO STARŠÍ. 1997 27,20 186,2 24,89
1998 26,89 184,6 23,60
STAV LESŮ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ JSOU VÝSLEDKEM PŮSOBENÍ CELÉ ŘADY FAKTORŮ A VLIVŮ.
ZVLÁŠTNÍ ROLI HRAJE DLOUHODOBÝ INTERVAL, KTERÝ UPLYNE OD VYKLÍČENÍ SEMENE AŽ DO DOBY,
KDY DOSPĚLÝ STROM JE POKÁCEN, ABY JEHO DŘEVO MOHLO BÝT VYUŽITO. V ČASE, KTERÝ UPLYNE Z CELKOVÉ VÝMĚRY LESNÍ PŮDY ČR ZAUJÍMAJÍ 2 630 320 HA LESNÍ POROSTY A Z TOHO 50 888 HA
OD ZALOŽENÍ LESNÍHO POROSTU DO DOBY, KDY JE POROST PLNĚ FUNKČNÍ A POTÉ DO OBDOBÍ, KDY JE (NECELÁ 2%) TVOŘÍ OSTATNÍ POZEMKY POTŘEBNÉ PRO PROVOZ LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ (JAKO JSOU
NEZBYTNÉ PRO UDRŽENÍ OPTIMÁLNÍHO PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA TENTO POROST OPĚT OBNOVIT, LESNÍ CESTY, PRŮSEKY, SKLÁDKY A SKLADY DŘEVA, LESNÍ ŠKOLKY A SEMENNÉ PLANTÁŽE, POZEMKY
PROMÍTAJÍ SE V LESE VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ NĚKOLIKA LIDSKÝCH GENERACÍ, ZMĚNY EKONOMICKÉ ZASTAVĚNÉ PROVOZNÍMI BUDOVAMI APOD.)
I SPOLEČENSKÉ. JE NUTNO SI UVĚDOMIT, ŽE DNEŠNÍ STOLETÉ POROSTY VZNIKALY V DEVATENÁCTÉM CHARAKTERISTICKÝM RYSEM LESŮ ČR JE VELKÁ ROZMANITOST PODMÍNEK A STANOVIŠŤ NA NICHŽ
STOLETÍ A PROMÍTNOUT SI KALEIDOSKOP VŠECH ZMĚN, KTERÉ OD TÉTO DOBY PROBĚHLY. ROSTOU. DRUHOVÉ SLOŽENÍ LESŮ JE JEDNÍM ZE ZÁKLADNÍCH KVALITATIVNÍCH UKAZATELŮ STAVU
LESA. DRUHOVÁ SKLADBA ZAKLÁDANÝCH POROSTŮ OVLIVŇUJE VÝSLEDKY LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

PO VÍCE NEŽ STO LET. NA DRUHOVÉ SKLADBĚ DŘEVIN A NA PROSTOROVÉM USPOŘÁDÁNÍ DŘEVIN V
4. LESY V ČESKÉ REPUBLICE
ZAKLÁDANÝCH POROSTECH ZÁVISÍ NEJEN VÝŠE A KVALITA PRODUKCE, ALE I ODOLNOST LESNÍCH
ROZLOHA LESNÍ PŮDY V ČESKOSLOVENSKU SE ZVĚTŠUJE PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE. PRVNÍ ÚDAJ
POROSTŮ VŮČI ŠKODLIVÝM ČINITELŮM - BOŘIVÉMU VĚTRU, HMYZÍM ŠKŮDCŮM, HOUBOVÝM
O ROZLOZE LESNÍ PŮDY V ČECHÁCH, NA MORAVĚ A VE SLEZKU POCHÁZÍ Z LESNÍHO STATISTICKÉHO
CHOROBÁM, IMISÍM APOD.
ŠETŘENÍ Z ROKU 1920. TENTO ÚDAJ BYL POZDĚJI BILANČNĚ UPRAVOVÁN PRO ZMĚNĚNÉ HRANICE
SOUČASNÝ PODÍL JEDNOTLIVÝCH DŘEVIN A JEJICH PŘIROZENÝ PODÍL PRO NAŠE PODMÍNKY
TEHDEJŠÍHO ČESKOSLOVENSKA. VÝMĚRA LESNÍ PŮDY SE PŘÍLIŠ NEZMĚNILA A DO ROKU 1930 JÍ
UKAZUJE NA NUTNOST VÝRAZNĚ ZVÝŠIT PODÍL LISTNATÝCH DŘEVIN PŘI ZALESŇOVÁNÍ A TOMU CÍLI I
UBYLO O 0,6%. K VÝRAZNÝM ZMĚNÁM DOŠLO V POVÁLEČNÉM OBDOBÍ. JEN DO ROKU 1960
PODŘÍDIT VÝCHOVNÉ ZÁSAHY TAK, ABY SE DŘEVINNÁ SKLADBY PŘIBLÍŽILA PŘIROZENÉMU PODÍLU.
NAROSTLA VÝMĚRA LESNÍ PŮDY (OPROTI ROKU 1930) O 6,4%.
TO NENÍ ÚKOL JEN NA NĚKOLIK LET, ALE NA CELÁ DESETILETÍ NEBO I DOBY OBMÝTÍ. TENTO ÚKOL JE
RŮST VÝMĚRY LESŮ PROBÍHÁ RELATIVNĚ POMALU. NA ÚBYTKU SE PODÍLÍ NEJVĚTŠÍ MĚROU
ŘEŠEN JIŽ I PLATNÝM LESNÍM ZÁKONEM, KDE JE POŽADAVEK NA VYŠŠÍ PODÍL MELIORAČNÍCH DŘEVIN
INVESTIČNÍ VÝSTAVBY, NAOPAK ZVĚTŠENÍ VÝMĚRY LESNÍ PŮDY JE Z DŮVODŮ ZALESŇOVÁNÍ
STANOVEN.
NEVYUŽÍVANÝCH A MÁLO ÚRODNÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD ZEJMÉNA V HORSKÝCH A PODHORSKÝCH
OBLASTECH. KVANTITATIVNĚ JE TAKÉ ÚBYTEK NAHRAZOVÁN PŘESUNEM NELESNÍCH POZEMKŮ DO
LESNÍHO PŮDNÍHO FONDU A JEJICH ZALESNĚNÍM. Z HLEDISKA KVALITY JSOU VĚTŠINOU ODNÍMANÉ TAB. 8 ZASTOUPENÍ DŘEVIN V ČR V %
PODÍL PŘIROZENÝ DOPORUČENÝ
POZEMKY PRODUKČNĚ I HOSPODÁŘSKY HODNOTNĚJŠÍ NEŽ POZEMKY DO LESNÍHO PŮDNÍHO FONDU
DŘEVINA PODÍL PODÍL
PŘIBÝVAJÍCÍ. BĚHEM DESETI LET (1978 - 1986) BYLO V ČR Z LESNÍHO PŮDNÍHO FONDU TRVALE % % %
SMRK 55,4 11 36,5
VYŇATO 14 865 HA. OBJEM ZALESNĚNÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH PLOCH A NÁKLADŮ NA TOTO ZALESNĚNÍ
JEDLE 1,0 18 4,4
JE UVEDEN V NÁSLEDUJÍC TABULCE: BOROVICE 18,0 5,4 16,8
MODŘÍN 3,6 0 4,5
15 16
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
OSTATNÍ 0,2 0 2,2 POLSKO 1380 163 3,60 3,38
CELKEM 78,1 34,4 64,4 RAKOUSKO 953 286 6,60 5,23
JEHLIČNATÉ SLOVINSKO 224 208 5,50 2,79
DUB 6,3 17,2 9 ŠPANĚLSKO 450 69 4,27 2,85
BUK 5,8 37,9 18 ŠVÉDSKO 2471 112 4,13 2,73
JAVOR, JASAN 1,8 2,2 2,2 ŠVÝCARSKO 360 329 5,32 5,27
TVRDÉ LISTNATÉ 1,2 2,3 1,2 VELKÁ BRITANIE 203 92 5,04 3,70
MĚKKÉ LISTNATÉ 6,8 6 5,2 ROČENKA MZE 1996
CELKEM LISTNATÉ 21,9 65,6 35,6
ČESKÉ LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ JE NA VELMI DOBRÉ ÚROVNI V RÁMCI CELÉ EVROPY. EVROPA PATŘÍ K
V PRŮBĚHU POSLEDNÍCH 40 LET POKLESLO V ČR ZASTOUPENÍ JEHLIČNATÝCH DŘEVIN O 6,5% VE
PRŮMĚRNĚ LESNATÝM KONTINENTŮM. LESY ZDE POKRÝVAJÍ 28% SOUŠE. I KDYŽ PO CELÁ DLOUHÁ
PROSPĚCH LISTNÁČŮ. RELATIVNĚ NEJVÝZNAČNĚJŠÍ BYL ÚBYTEK JEDLE.
STALETÍ DOCHÁZELO V EVROPĚ K ODLESŇOVÁNÍ A K PŘEMĚNĚ LESNÍ PŮDY NA ZEMĚDĚLSKOU, JE V
SOUČASNÉ DOBĚ TENTO PROCES ZASTAVEN. HISTORIE DOSTATEČNĚ VÁŽNĚ PROKÁZALA EKOLOGICKÉ
VĚKOVÁ STRUKTURA LESŮ V ČR NENÍ OPTIMÁLNÍ, PROTOŽE JE:
NÁSLEDKY ODLESŇOVÁNÍ.
NEDOSTATEK POROSTŮ NEJMLADŠÍCH VĚKOVÝCH STUPŇŮ (DO 40 LET)
PŘEBYTEK POROSTŮ STŘEDNÍHO VĚKU (41 - 90 LET)

NEDOSTATEK MÝTNĚ ZRALÝCH POROSTŮ (91 - 110 LET)
5. VÝVOJ MAJETKOVÉ DRŽBY LESŮ
PŘEBYTEK POROSTŮ PŘESTÁRLÝCH (111 - 130 A VÍCE LET) AŽ DO VZNIKU SAMOSTATNÉ ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY PATŘILO STÁTU NECELÉ PROCENTO
LESŮ. TEPRVE PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE V DŮSLEDKU POLITICKÉ SITUACE SE PODÍL STÁTNÍCH LESŮ
VÝŠE A STRUKTURA POROSTNÍCH ZÁSOB DŘEVA A JEJICH VÝVOJ ZEJMÉNA VE VZTAHU K VĚKOVÉ NEUSTÁLE ZVYŠOVAL AŽ V OSMDESÁTÝCH LETECH ZAHRNOVAL PŘES DEVADESÁT PĚT PROCENT. PO
STAVBĚ LESŮ JSOU NEJDŮLEŽITĚJŠÍM UKAZATELEM STAVU LESA JAK Z HLEDISKA PRODUKCE, TAK I Z ROCE 1990 SE ZNOVU VRACELY LESNÍ MAJETKY PŮVODNÍM VLASTNÍKŮM. TENTO PROCES PRAKTICKY
HLEDISKA MIMOPRODUKČNÍCH FUNKCÍ. VÝVOJ POROSTNÍCH ZÁSOB DŘEVA ZÁVISÍ PŘEDEVŠÍM NA TRVÁ JEŠTĚ V SOUČASNÉ DOBĚ.
VÝVOJI VĚKOVÝCH STUPŇŮ, PONĚVADŽ S VĚKEM SE MĚNÍ PŘÍRŮST DŘEVA A OBECNĚ SE ZVYŠUJE JAK K TOMU POSTUPNĚ DOCHÁZELO. POSTUPNĚ BYLA VYDÁNA TATO ZÁKONNÁ OPATŘENÍ:
POROSTNÍ ZÁSOBA. ZÁKON Č. 215/1919 SB. „ZÁBOROVÝ“ A Č. 81/1920 SB. „PŘÍDĚLOVÝ“, PODLE KTERÝCH
PRŮMĚRNÁ POROSTNÍ ZÁSOBA NA 1 HA V ČR DOSAHUJE 235 M3 . TÍMTO UKAZATELEM SE ČR ŘADÍ PODLÉHALY ZÁBORU SOUKROMÉ A CÍRKEVNÍ MAJETKY NAD 250 HA. V LETECH 1920 A 1937 BYLY
KE SVĚTOVÉ ŠPIČCE - NA TŘETÍ MÍSTO ZA ŠVÝCARSKO A RAKOUSKO. POROVNEJME V TÉTO PŘEVEDENY LESY O ROZLOZE CCA 483 TIS. HA Z MAJETKU BÝVALÉ KORUNY, VELKOSTATKÁŘŮ A
SOUVISLOSTI SITUACI V LESÍCH HOSPODÁŘSKY VYUŽÍVANÝCH V ČESKOSLOVENSKU A V NĚKTERÝCH CÍRKVE DO DRŽBY STÁTU, ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY A LESNÍCH DRUŽSTEV.
STÁTECH EVROPY. ZÁKON Č. 320/1920 SB. „NÁHRADOVÝ“ STANOVIL NÁHRADY ZA PŘEVZATOU PŮDU A TERMÍNY
MAJETKOVÉHO VYROVNÁNÍ. MAJETEK BÝVALÉ KORUNY BYL ZESTÁTNĚN BEZ NÁHRADY.

TAB. Č. 9
DEKRETEM PRESIDENTA REPUBLIKY Č. 12/1945 SB. BYL ZKONFISKOVÁN MAJETEK MAĎARŮ,
ZÁSOBY DŘEVA, PŘÍRŮST, TĚŽBA U VYBRANÝCH STÁTŮ
ZÁSOBA DŘEVA PŘÍRŮST TĚŽBA NĚMCŮ A NEPŘÁTEL REPUBLIKY. ZABRÁNO BYLO 1 080 TIS. HA VELKOSTATKÁŘSKÝCH A DROBNÝCH
STÁT CELKEM NA HA LESŮ, KTERÉ BYLY PŘIDĚLENY STÁTU, SVAZKŮM ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY A LESNÍM DRUŽSTVŮM.
MIL. M3 M3/HA
ČESKÁ REPUBLIKA 654 253 7,13 5,27 ZÁKONEM Č. 124/1947 SB. (REVIZE POZEMKOVÉ REFORMY) BYLO ZESTÁTNĚNO 300 TIS. HA
SLOVENSKO 277 234 6,64 3,56 LESŮ VELKOSTATKŮ, CÍRKVE A LESŮ NADAČNÍCH.
FINSKO 1679 86 3,57 2,95
ZÁKON Č. 143/1947 SB. („LEX SCHWARZENBERG“) ZESTÁTNIL 50 TIS. HA HLUBOKÝCH LESŮ,
FRANCIE 1742 140 5,29 3,85
ITALIE 743 169 3,98 1,81 KTERÉ BYLY PŮVODNĚ PŘEDÁNY ZEMI ČESKÉ.
NĚMECKO 2674 271 6,85 4,34
17 18

__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
ZÁKON Č. 46/1948 SB. (NOVÁ POZEMKOVÁ REFORMA) NAŘIZOVAL PŘEVZETÍ DO STÁTNÍ DRŽBY LESY OBECNÍ A SAMOSPRÁVNÍ ZAHRNUJÍ LESY OBCÍ A SVAZKŮ ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY. PATŘILY K
37 TIS. HA VELKOSTATKÁŘSKÝCH A ZBYTKOVÝCH LESŮ. NIM I MAJETKY ZEMÍ A OKRESŮ JAKO LESY SAMOSPRÁVNÍ.
ZÁKON Č. 279/1949 SB. SE TÝKAL PŘEVZETÍ LESŮ NÁRODNÍCH VÝBORŮ DO MAJETKU STÁTU. LESY SPOLEČENSTEVNÍ PŘEDSTAVOVALY LESY OBHOSPODAŘOVANÉ SPOLEČNĚ SINGULARISTY. Z
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ Č. 81/1958 SB. UKLÁDALO PŘEVZETÍ DRUŽSTEVNÍCH LESŮ DO MAJETKU STÁTU. HLEDISKA ZÁKONA SE POKLÁDALY ZA SOUKROMÉ. K TÉTO DRŽBĚ PATŘILY LESY V TZV. DRŽBĚ OBČIN,
ZÁKON Č. 229/91 SB. ZMÍRNIL NÁSLEDKY NĚKTERÝCH MAJETKOVÝCH KŘIVD K NIMŽ DOŠLO KTERÉ BYLY V ČECHÁCH PŘEMĚNĚNY V ROCE 1919 ZÁKONEM V KMENOVÉ OBECNÉ JMĚNÍ. DRŽBA
VŮČI VLASTNÍKŮM ZEMĚDĚLSKÉHO A LESNÍHO MAJETKU V OBDOBÍ LET 1948 AŽ 1989. ZÁROVEŇ SINGULARISTŮ SE UDRŽELA NA MORAVĚ A VE SLEZSKU AŽ DO TZV. SOCIALIZACE VESNICE.
ZŘÍDIL POZEMKOVÝ FOND, KTERÝ SPRAVUJE NEMOVITOSTI VE VLASTNICTVÍ STÁTU, VYDÁVÁ JEJ LESY LESNÍCH DRUŽSTEV VZNIKLY PODLE ŘÍŠSKÉHO ZÁKONA Z ROKU 1873 Z MAJETKU
PŮVODNÍM VLASTNÍKŮM NA ZÁKLADĚ ROZHODNUTÍ POZEMKOVÝCH ÚŘADŮ A UMOŽŇUJE VYPOŘÁDAT FYZICKÝCH OSOB, POZDĚJI I OSOB PRÁVNICKÝCH (OBCÍ). JEJICH ROZLOHA STOUPLA V OBDOBÍ 1930 -
NÁHRADY ZA POŠKOZENÝ NEBO NEPŘEVODITELNÝ MAJETEK. 1950. Z HLEDISKA ZÁKONA PATŘILY K LESŮM SOUKROMÝM.
PRÁVNÍ NORMY TÝKAJÍCÍ SE MAJETKOVÉ DRŽBY LESŮ VZNIKALY AŽ PO ROCE 1918. PŘED TÍMTO LESY JINÉ STÁTNÍ A OSTATNÍCH TZV. SOCIALISTICKÝCH ORGANIZACÍ BYLY SAMOSTATNĚ
ROKEM NEBYLA ŽÁDNÁ PRÁVNÍ NORMA OMEZUJÍCÍ ROZSAH DRŽBY. VYČÍSLENY AŽ V POVÁLEČNÝCH LETECH (INVENTARIZACE LESŮ V SLHP). PŘI INVENTARIZACI LESŮ
LESY STÁTNÍ ZAHRNOVALY LESY VE SPRÁVĚ PODNIKŮ STÁTNÍ LESY, TJ. VOJENSKÉ, LESNICKÝCH 1950 PODLÉHALY ZVLÁŠTNÍM SOUPISŮM. PATŘÍ K NIM LESY S OMEZENÝM ROZSAHEM ODBORNÉ
FAKULT, ŠKOL A JINÝCH STÁTNÍCH ORGANIZACÍ. DNES LESY VE SPRÁVĚ STÁTU SPRAVUJÍ STÁTNÍ SPRÁVY (KTERÉ ŘÍDILY KNV) A LESY STÁTNÍCH ORGANIZACÍ, KTERÉ VZHLEDEM KE SVÉMU PROVOZU
PODNIKY LESY ČESKÉ REPUBLIKY JEJICHŽ ZAKLADATELEM JE MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ A URČITOU PLOCHU LESA POTŘEBUJÍ. JEJICH STATUT BYL DÁN ROZHODNUTÍM REZORTNÍHO
VOJENSKÉ LESY A STATKY JEJICHŽ ZAKLADATELEM JE MINISTERSTVO OBRANY. DALŠÍ STÁTNÍ LESY MINISTERSTVA, KTERÉMU PODLÉHALO LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ.
JSOU VE SPRÁVĚ NÁRODNÍCH PARKŮ A JEJICH ZŘIZOVATELEM JE MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO LESY JZD VZNIKLY V LETECH 1949 - 1960 PŘI SOCIALIZACI VESNICE Z DŘÍVĚJŠÍCH LESŮ
PROSTŘEDÍ. SOUKROMNÍKŮ A SINGULARISTŮ. JEJICH PŘEDÁVÁNÍ STÁTU PROBÍHALO DOSTI DLOUHO.
LESY FONDOVNÍ A NADAČNÍ BYLY LESY SPRAVOVANÉ ZPRAVIDLA DVĚMA INSTITUCEMI, (STÁTNÍ, LESY CÍRKEVNÍ SE Z PRÁVNÍHO HLEDISKA POVAŽOVALY ZA LESY SOUKROMÉ. BYLY TO MAJETKY
SAMOSPRÁVNÍ ČI CÍRKEVNÍ). Z HLEDISKA CÍSAŘSKÉHO PATENTU Z R. 1852 SE POKLÁDALY ZA LESY CÍRKEVNÍCH ÚŘADŮ, PREBEND, ŘADŮ, KOSTELŮ, FAR A CÍRKEVNÍCH OBCÍ. PŘEŠLY V ROCE 1948 DO
SOUKROMÉ. STÁTNÍ DRŽBY.
TAB. Č. 10 VÝVOJ DRŽBY LESŮ V ČESKÉ REPUBLICE LESY SOUKROMÉ BYLY OD ROKU 1945 NEJVÍCE ZASTOUPENY. PATŘILY K NIM LESY DROBNÉ I
STÁT OSTATNÍ OBCE LESNÍ JZD NADACE ŠLECHTA SOUKROMÉ VELKOSTATKÁŘSKÉ. JEJICH FIDEIKOMISNÍ FORMA DRŽBY SE LIŠILA OD ALIDNÍ (MOŽNOST VOLNÉHO
ROK STÁT CÍRKEV DRUŽSTV
NAKLÁDÁNÍ) ZÁKAZEM VOLNÉ MANIPULACE (VELKOSTATKÁŘŮ) S POVINNOSTÍ HOSPODAŘIT PODLE
A
V% LESNÍCH HOSPODÁŘSKÝCH PLÁNŮ. PODLE ZÁKONA Z ROKU 1942 BYLY FIDEIKOMISY ALODIFIKOVÁNY.
1850 2,5 9,1 8,0 1,7 21,0 57,7 NĚKTERÉ DRUHY DRŽBY AŽ DO ROKU 1918 PŘIPOUŠTĚLY DVOJÍ VÝKLAD (NAPŘ. MEZI DRŽBOU
1880 0,3 10,2 7,2 25,7 56,6
1910 0,2 9,4 6,6 1,2 1,3 29,5 51,8 CÍRKEVNÍ A NADAČNÍ NEBO OBECNÍ). NEPATRNÝ PODÍL STÁTNÍCH LESŮ V MINULÉM STOLETÍ BYL
1920 3,6 10,0 7,9 1,9 0,8 24,9 50,9 ZPŮSOBEN ÚPLNÝM JEJICH ROZPRODEJEM NA MORAVĚ A VE SLEZSKU A PŘEVÁŽNÉ ČÁSTI V ČECHÁCH
1930 12,4 11,3 7,1 1,8 1,2 66,2
1945 18,3 14,9 6,1 1,7 0,9 58,1 (KTERÉ BYLO PO ROCE 1850 JEŠTĚ PODSTATNĚ ZREDUKOVÁNO).
1950 70,1 16,6 3,2 10,1 K NĚKTERÝM TERMÍNŮM JE TŘEBA PODAT TATO VYSVĚTLENÍ:
1960 74,2 14,2 8,6 3,0
KOMORA KRÁLOVSKÁ BYLA VE 13. STOLETÍ I DŘÍVE V ČESKÝCH ZEMÍCH I NA SLOVENSKU
1970 89,1 2,2 7,6 1,1
1980 91,6 2,2 5,7 0,5 ÚSTŘEDNÍM ÚŘADEM SPRÁVY STATKŮ A DŮCHODŮ KORUNNÍCH. V ČECHÁCH BYLA REORGANIZOVÁNA
1990 93,7 2,1 4,1 0,1 FERDINANDEM I. V ROCE 1527, JEJÍ VÝZNAM POTOM VELMI ROSTL. MĚLA BEZPROSTŘEDNÍ VLIV NA
1996 66,6 12,0 2,6 18,8
1998 63,4 12,8 0,8 - 23,0 SPRÁVU LESNÍCH STATKŮ KRÁLOVSKÝCH (KOMORNÍCH, STÁTNÍCH) A PŘENESENÍM PŮSOBNOSTI I NA
POZN. OSTATNÍ STÁTNÍ LESY VIZ. LESY JINÉ STÁTNÍ....... SPRÁVU LESŮ A STATKŮ KRÁLOVSKÝCH MĚST.
19 20
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
DŮCHOD JE PRAVIDELNĚ SE OPAKUJÍCÍ PŘÍJEM (RENTA), KTERÝ POBÍRÁ PŘÍJEMCE NA ZÁKLADĚ NADACE JE MOVITÉ POPŘÍPADĚ I NEMOVITÉ JMĚNÍ, KTERÉ BYLO VĚNOVÁNO TRVALE URČITÉMU
PRÁVNÍHO TITULU, NEBO JAKO MAJITEL PŮDY A PODOBNĚ. DŮCHOD MŮŽE BÝT DOČASNÝ, TRVALÝ, ÚČELU A K TOMU CÍLI UPRAVENO JAKO NOSITEL PRÁVNÍCH ZÁVAZKŮ. PRO LESNICTVÍ BYLY DŮLEŽITÉ
ROČNÍ NEBO PERIODICKÝ. DŮCHOD Z LESNÍHO MAJETKU JE ZÁKLADEM OCEŇOVÁNÍ LESŮ. NADACE STUDENTSKÉ (PRO PODPORU ŽÁKŮ, POKUD BYLY URČENY PRO LESNICKÉ ŠKOLY, NEBO PRO
URBARIÁT JE HOSPODÁŘSKO PRÁVNÍ POMĚR VYCHÁZEJÍCÍ Z FEUDALISMU. NA ZÁKLADĚ RŮZNÉ TYPY ŠKOL, MEZI NIMI I LESNICKÉ). U POSLEDNÍHO DRUHU BYLY ČETNÉ A MNOHDY I BOHATÉ,
ZVYKOVÉHO PRÁVA, ZACHYCENÉHO NAPOSLED V TZV. TEREZIÁNSKÉM URBÁŘI (Z LET 1767 - 1770) NAPŘ. STRAKOVA KOLEJNÉ NADACE A VÝZNAČNÁ „ZÁKLADINA PÁLFFYOVA“ NA SLOVENSKU. Z
BRALI PODDANÍ UŽITKY Z LESŮ, PASTVIN A RÁKOSIŠŤ, KTERÉ BYLY VLASTNICTVÍM VRCHNOSTI A HLEDISKA MAJETKOVÉHO BYLY PRO LESNICTVÍ DŮLEŽITÉ NADACE ZAHRNUJÍCÍ I LESY, KTERÉ BYLY
KTERÉ UŽÍVALA TÉŽ SAMA VRCHNOST. ZA TOTO OPRÁVNĚNÍ UŽÍVAT LESY A JINÉ POZEMKY PROTO NAZÝVÁNY NADAČNÍ. TY BYLY BUĎ PŘÍMO SPRAVOVÁNY STÁTEM, NEBO POD JEHO PŘÍMÝM
VRCHNOSTI MUSELI PODDANÍ VYKONÁVAT VE PROSPĚCH VRCHNOSTI URČITÉ OSOBNÍ PRÁCE. PO DOZOREM.
ZRUŠENÍ PODDANSTVÍ (1848) SE STAL VZÁJEMNÝ VZTAH PODDANÝCH A VRCHNOSTI PŘEDMĚTEM TZV. SINGULÁRNÍ MAJETEK BYL ZBYTKEM PŮVODNÍ RODOVÉ ORGANIZACE VLASTNICTVÍ K PŮDĚ.
SELSKÉ VYVAZOVACÍ AKCE, KTERÁ V OBLASTI BÝV. UHERSKÉHO PRÁVA NEBYLA DŮSLEDNĚ VYVINUL SE PODOBNĚ JAKO POZDĚJŠÍ OBECNÍ STATEK V ČESKÝCH ZEMÍCH, NEBO JAKO MAJETEK
SKONČENA. TAK VZNIKL NA SLOVENSKU POZEMKOVÝ MAJETEK TVOŘENÝ LESY A PASTVINAMI, KTERÉ URBARIÁLNÍ NA SLOVENSKU. SINGULÁRNÍ LESY BYLY MAJETKEM SINGULARISTŮ, NA MORAVĚ SE
BYLY PŘI SEGREGACI ODEVZDÁNY BÝVALÝM PODDANÝM NEBOLI URBARIALISTŮM DO SPOLEČNÉHO A ODVOZOVAL Z USTANOVENÍ CÍSAŘSKÉHO PATENTU Z R. 1853 A VYVÁZÁNÍ A NÁKUPU SLUŽEBNOSTÍ.
NEDĚLITELNÉHO VLASTNICTVÍ V TAKOVÉM ROZSAHU, ABY SE JIM ZABEZPEČILO POBÍRÁNÍ UŽITKŮ Z PODLE TOHOTO ZÁKONA MĚLY SE LESY V NÁHRADU ZA OPRÁVNĚNÍ SLUŽEBNOSTI ODSTUPOVAT OBCÍM
LESA A OSTATNÍCH SPOLEČNĚ UŽÍVANÝCH POZEMKŮ V DOSAVADNÍM MĚŘÍTKU. JE PŘIROZENÉ, ŽE PŘI NEBO VEŠKERENSTVU OPRÁVNĚNÝCH (SINGULARISTŮM), NIKOLIV VŠAK JEDNOTLIVÝM OSOBÁM. NA
TOMTO VYČLENĚNÍ URBÁŘSKÝCH LESŮ SE SNAŽILA VRCHNOST ZBAVIT LESNÍCH POROSTŮ NEJMÉNĚ MORAVĚ VZNIKLO 188 LESNÍCH SINGULÁRNÍCH MAJETKŮ O VÝMĚŘE 18 326 HA. SINGULÁRNÍ LESY
KVALITNÍCH, TAKŽE URBÁŘSKÉ LESY BYLY UŽ OD POČÁTKU VE ŠPATNÉM STAVU, KTERÝ SE POZDĚJŠÍM BYLY ZRUŠENY PŘI PROVÁDĚNÍ LESNÍ REFORMY PODLE ZÁKONA O NOVÉ POZEMKOVÉ REFORMĚ (1848
URBÁŘSKÝM HOSPODAŘENÍM OBVYKLE JEŠTĚ ZHORŠIL. V URBÁŘSKÝCH LESÍCH SE MĚLO PODLE - 1958).
ZÁKONA Z R. 1878 HOSPODAŘIT PODLE LESNÍHO HOSPODÁŘSKÉHO PLÁNU A MAJITELÉ TĚCHTO LESŮ FIDEIKOMIS ZNAMENÁ ODKAZ, SVĚŘENSTVÍ. ZÁKLADNÍ MYŠLENKA SLEDUJE ZÁSADU, ABY
BYLI POVINNI ZAMĚSTNÁVAT ODBORNÝ LESNÍ PERSONÁL. PONĚVADŽ TATO USTANOVENÍ UHERSKÉHO MAJETEK PŘECHÁZEL JEN NA ČLENY URČITÉ RODINY PODLE PŘEDEPSANÉHO POŘADÍ; TÍM MĚLO BÝT
LESNÍHO ZÁKONA ZŮSTALA JEN NA PAPÍŘE, BYLA ZAVEDENA V URBÁŘSKÝCH LESÍCH (A TAKTÉŽ V ZABRÁNĚNO DROBENÍ MAJETKU. V BÝVALÉM RAKOUSKU VYŽADOVALO ZŘÍZENÍ FIDEIKOMISU
LESÍCH OBECNÍCH, KOMPOSESORÁTNÍCH, CÍRKEVNÍCH A NADAČNÍCH) ODBORNÁ LESNÍ SPRÁVA SVOLENÍ PODLE ZÁKONA Z R. 1868. V ČESKOSLOVENSKU BYLO SVĚŘENSTVÍ ZRUŠENO ZÁKONEM Z
(1898). PODLE ZÁKONA Z ROKU 1951 PODLÉHALY URBÁŘSKÉ LESY ODBORNÉ LESNÍ SPRÁVĚ, KTEROU ROKU 1924.
PROVÁDĚLY ORGÁNY STÁTNÍCH LESŮ NA ÚČET MAJITELŮ LESŮ. NA SLOVENSKU BYLY ROKU 1958 KOMPOSESORÁT BYLO NEDĚLITELNÉ SPOLUVLASTNICTVÍ ŠLECHTICKÉHO (ZEMANSKÉHO)
ZRUŠENY ÚTVARY BÝVALÝCH URBARIALISTŮ, KOMPOSESORÁTŮ APOD., KTERÉ SPOLEČNĚ UŽÍVALY POZEMKOVÉHO MAJETKU, HLAVNĚ LESNÍHO A PASTEVNÍHO, PODLE UHERSKÉHO PRÁVA. LESNÍ
LESY. LESY SPOLEČNĚ UŽÍVANÉ ZRUŠENÝMI ÚTVARY BYLY ODEVZDÁNY DO OBHOSPODAŘOVÁNÍ KOMPOSESORÁTY BYLY ORGANIZOVÁNY OD ROKU 1898 POVINNĚ JAKO PRÁVNICKÉ OSOBY A JEJICH
KRAJSKÝM SPRÁVÁM LESŮ, POPŘÍPADĚ JEDNOTNÝM ZEMĚDĚLSKÝM DRUŽSTVŮM. ODBORNOU SPRÁVU VYKONÁVAL OD TÉ DOBY STÁT SVÝMI ORGÁNY. KOMPOSESORÁTY BYLY V
OBHOSPODAŘOVATEL JE OPRÁVNĚN SPOLEČNÝ LES UŽÍVAT JAKO VLASTNÍK, OSOBÁM, KTERÉ DOSUD MINULOSTI NA SLOVENSKU ZNAČNĚ ROZŠÍŘENY. NEJVĚTŠÍ ROZLOHU MĚL ORAVSKÝ KOMPOSESORÁT
BRALI UŽITKY ZE SPOLEČNÉHO LESA ODEVZDANÉHO DO OBHOSPODAŘOVÁNÍ, POSKYTUJE NÁHRADU V (33 000 HA); NEJVĚTŠÍM PODÍLNÍKEM SE V NĚM STAL STÁT, A PROTO TENTO KOMPOSESORÁT BYL
DŘEVĚ PODLE ZVLÁŠTNÍCH USTANOVENÍ. URBÁŘSKÉ LESY MĚLY NA SLOVENSKU V ROCE 1954 VČLENĚN DO PODNIKOVÉHO SYSTÉMU STÁTNÍCH LESŮ. PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE BYLY
VÝMĚRU 418 317 HA, JSOU TO DNES PŘEVÁŽNĚ LESY MÁLO PRODUKTIVNÍ S MALOU DŘEVNÍ ZÁSOBOU KOMPOSESORÁTY ZESTÁTNĚNY.
A NÍZKÝM STUPNĚM UŽITKOVOSTI. MALOLESY BYLY LESY DROBNÝCH MAJITELŮ S VÝMĚROU NEPŘESAHUJÍCÍ 50 HA. HRANICE
URBÁŘ JE SOUPIS FEUDÁLNÍHO POZEMKOVÉHO MAJETKU S UVEDENÍM JEHO DRŽITELŮ A VÝMĚRY MALOLESŮ NEJSOU JEDNOZNAČNĚ USTÁLENY: KOLÍSAJÍ V ROZMEZÍ 50 - 250 HA. NĚKDY SE
POVINNOSTI PODDANÝCH, KTEŘÍ MUSELI VRCHNOSTI PLATIT DÁVKY PENĚŽNÍ A NATURÁLNÍ (DESÁTEK) POD NÁZVEM MALOLESY ROZUMĚJÍ LESY DO VÝMĚRY 100 HA (PŘI INTENZIVNĚJŠÍM LESNÍM
A KONAT PRÁCE RUČNÍ A POTAŽNÍ (ROBOTA). HOSPODÁŘSTVÍ) A NEBO DO 200 HA (PŘI EXTENSIVNĚJŠÍM LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ). JINDY SE Z
21 22

__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
MALOLESŮ VYLUČUJE KATEGORIE DROBNÉHO LESNÍHO MAJETKU (DO VÝMĚRY 5 AŽ 10 HA). (FORMA CHLOROCARPA) NEBO ČERVENÉ (F. ERYTHROCARPA). ČERVENOPLODÉ SMRKY JSOU VĚTŠINOU
ZÁKONNOU OPORU MĚLA HRANICE 250 HA V ZÁKONECH O POZEMKOVÉ REFORMĚ (1919), PODLE ČASNĚ RAŠÍCÍ, KDEŽTO ZELENOPLODÉ VĚTŠINOU POZDNÍ.
NICHŽ BYLY ZABRÁNY SOUKROMÉ LESNÍ VELKOSTATKY, PŘESAHOVALA-LI JEJICH VÝMĚRA 250 HA. SEMENO JE KÁVOVĚ HNĚDÉ, VEJČITÉ, SNADNO ODDĚLITELNÉ OD KŘÍDLA. V1 KG JE KOLEM 120
HRANICE 50 HA SE ODVOZUJE OD ZÁKONA Z R. 1928 (O ZATÍMNÍ OCHRANĚ LESŮ), KTERÝM SE 000 AŽ 200 000 SEMEN. V DOBĚ HOJNÉ ÚRODY DÁVÁ SMRK AŽ 100 KG SEMEN NA 1 HA (20.106
ZAVEDLA POVINNOST HOSPODAŘIT PODLE SCHVÁLENÝCH HOSPODÁŘSKÝCH PLÁNŮ V LESÍCH S SEMEN).
ROZLOHOU NAD 50 HA. V ROCE 1930 (STATISTIKA) BYLO NA NYNĚJŠÍM ÚZEMÍ NAŠÍ REPUBLIKY 242 KOŘENOVÁ SOUSTAVA SMRKU JE OBYČEJNĚ PLOCHÁ, ROZLOŽENÁ VE VRCHNÍCH HORIZONTECH
404 LESNÍCH PARCEL O VÝMĚŘE DO 5 HA, 21 617 PARCEL OD 5 DO 10 HA, ATD. O ZLEPŠENÍ STAVU PŮDY, TAKŽE SMRK NEMÁ VĚTŠINOU PEVNĚJŠÍ ZAKOTVENÍ A ZNAČNĚ TRPÍ VÝVRATY, V UMĚLÝCH
DROBNÝCH LESŮ PEČOVALY ZEMĚDĚLSKÉ RADY I JINÉ INSTITUCE. POROSTECH TAKÉ PŮDU JEDNOSTRANNĚ VYČERPÁVÁ.
VLÁDNÍM NAŘÍZENÍM Z ROKU 1940 BYLA ZAVEDENA ODBORNÁ LESNÍ SLUŽBA, TJ. ŽÁDNÉ DŘEVO JE STEJNOMĚRNÉ, ŽLUTAVĚ BÍLÉ, BEZ BAREVNĚ ODLIŠENÉHO JÁDRA S NÁHLÝM
HOSPODAŘENÍ VLASTNÍKŮ A VLASTNÍCI MALOLESŮ VYTVOŘILI OBVODOVÁ SPOLEČENSTVA, KTERÁ PŘECHODEM JARNÍHO A POZDNÍHO DŘEVA, S DOBŘE ZNATELNÝMI LETOKRUHY, JE MĚKKÉ, PRUŽNÉ,
BYLA SDRUŽENA DO SVAZU LESNÍCH SPOLEČENSTEV. ZÁKONEM Z ROKU 1951 BYLA TATO MÁ DLOUHÁ VLÁKNA, DOBŘE SE ŠTÍPE A SNADNO ZPRACOVÁVÁ. DŘEVO MÁ VŠESTRANNÉ POUŽITÍ
ORGANIZACE ZRUŠENA A ODBORNOU SPRÁVU MALOLESŮ VYKONÁVAL DÁLE STÁT SVÝMI ORGÁNY. JAKO STAVEBNÍ, TRUHLÁŘSKÉ, PRO VÝROBU PAPÍRU ATD.
UPOZORŇUJEME, ŽE VÝŠE UVEDENÝ STRUČNÝ PŘEHLED VÝVOJE MAJETKOVÉ DRŽBY NENÍ ROZŠÍŘENÍ SMRKU OD JIHOVÝCHODNÍ EVROPY (NEJJIŽNĚJŠÍ PŘIROZENÝ VÝSKYT JE V RODOPECH)
SAMOÚČELNÝ HISTORIZUJÍCÍ POPIS. VÝVOJ MAJETKOPRÁVNÍCH POMĚRŮ JE TŘEBA ZNÁT I PRO AŽ TÉMĚŘ PO SEVERNÍ LEDOVÝ OCEÁN UKAZUJE, ŽE NENÍ NÁROČNÝ NA KLIMA. SPOLEČNĚ SE
ÚVAHY O BUDOUCNOSTI LESA. SMRKEM SIBIŘSKÝM (PICEA OBOVATA LDB.) ZAUJÍMAJÍ ROZSÁHLOU ČÁST EURASIE AŽ
K OCHOTSKÉMU MOŘI. SEVERNÍ HRANICE JEJICH AREÁLŮ PROBÍHÁ SEVERNÍ ČÁSTÍ SKANDINÁVIE,
6.DŘEVINY ČESKÝCH LESŮ. POLOOSTROVEM KOLA (HRANIČÍ S TUNDROU). SMRK PROCHÁZÍ CELOU SIBIŘÍ, VYSKYTUJE SE V PÁNVI
AMURU, V ZABAJKALÍ, ALTAJI I V SEVERNÍM MONGOLSKU. CHYBÍ VŠAK NA KAMČATCE. VE
KROMĚ MIMOPRODUKČNÍCH FUNKCÍ LESA JE HLAVNÍM CÍLEM PĚSTOVÁNÍ LESA VÝROBA DŘEVA. TO
VÝCHODNÍ SIBIŘI A NA DÁLNÉM VÝCHODĚ SMRK SIBIŘSKÝ DOPLŇUJE JEŠTĚ SMRK AJANSKÝ (PICEA
ZNAMENÁ VÝROBU POKUD MOŽNO NEJVĚTŠÍHO MNOŽSTVÍ TECHNICKY VHODNÉHO DŘEVA NA
AJANSENSIS). VE STŘEDNÍ A JIHOVÝCHODNÍ EVROPĚ ZAUJÍMÁ HORSKÉ SOUSTAVY (PODHŮŘÍ A
JEDNOTCE PLOCHY, DŘEVA CO NEJLEPŠÍ JAKOSTI BEZ ZHORŠENÍ STANOVIŠTĚ A NEGATIVNÍCH VLIVŮ
STŘEDOHOŘÍ STŘEDNÍ EVROPY, ALPY, KARPATY, POHOŘÍ BALKÁNSKÉHO POLOOSTROVA).
NA OSTATNÍ FUNKCE LESA.
ROZLIŠUJEME SMRK SEVERSKÝ (NIŽŠÍ POLOHY) OD HORSKÉHO SMRKU KARPATSKÉHO, ALPSKÉHO,
V PŘEHLEDU UVEDEME HLAVNÍ DŘEVINY NAŠICH LESŮ:
HERCYNSKÉHO A BALKÁNSKÉHO.
JEHLIČNATÉ:
SMRK ZAUJÍMÁ JEDNO Z PRVNÍCH MÍST MEZI DŘEVINAMI VE SCHOPNOSTI SNÁŠET NÍZKÉ TEPLOTY.
SMRK ZTEPILÝ (PICEA ABIES KARST.[L.], SYN. PICEA EXCELSA [LAM.]LINK). STROM S
MNOHEM CITLIVĚJŠÍ JE K VYSOKÝM TEPLOTÁM A SUCHOSTI VZDUCHU. V SUCHÝCH LETECH
PRŮBĚŽNÝM PŘÍMÝM KMENEM (DOSAHUJE VÝŠKY AŽ 50 M, STÁŘÍ 200-300 LET, OJEDINĚLE 400-600).
ODUMÍRAJÍ I STARÉ STROMY, ZVLÁŠTĚ NA LEHCE VYSÝCHAJÍCÍCH PŮDÁCH. SMRK PATŘÍ KE DŘEVINÁM
VĚTVE USPOŘÁDÁNY V PŘESLENECH. TRVALE SILNÝ RŮST VRCHOLOVÉHO PRÝTU ZAJIŠŤUJE SMRKU
VYŽADUJÍCÍM ZNAČNOU VZDUŠNOU VLHKOST. PROTOŽE MÁ POVRCHOVOU, CELKEM SLABOU
KORUNU ŠPIČATOU, VĚŽOVITOU NĚKDY VELMI PROMĚNLIVOU.
KOŘENOVOU SOUSTAVU, JE ZNAČNĚ NÁROČNÝ NA PŮDNÍ VLHKOST A TO ROVNOMĚRNOU; SNÁŠÍ I
JEHLICE (10-25 X 1-1.5 MM VEL.) PROMĚNLIVÉ DÉLKY, JEDNOTLIVÉ, 4HRANNÉ BEZ POCHEV, NA
NADBYTEČNOU VLHKOST (PODMÁČENÉ LOKALITY, OKRAJE RAŠELINIŠŤ).
ZASTÍNĚNÝCH VĚTVÍCH DVOUŘADĚ USPOŘÁDANÉ, NA SLUNNÝCH KARTÁČOVITĚ (VŠESTRANNĚ)
SMRK NEMÁ VELKÉ NÁROKY NA MINERÁLNÍ SLOŽENÍ PŮDY (VYŠŠÍ NEŽ BOROVICE, MENŠÍ NEŽ
ROZLOŽENÉ, VZPŘÍMENÉ. JEHLICE VYTRVÁVAJÍ 6-9 LET PODLE VÝŠKOVÉ POLOHY STROMU. SMRK
JEDLE A MODŘÍN). OBYČEJNĚ TVOŘÍ DOBRÉ POROSTY NA SVĚŽÍCH PÍSČITĚ HLINITÝCH PŮDÁCH, ROSTE
KVETE V POROSTECH ASI OD 60. ROKU A TO OBYČEJNĚ V 4-5LETÝCH PERIODÁCH, V HORÁCH 7-
VŠAK STEJNĚ NA TĚŽKÝCH HLÍNÁCH I PÍSCÍCH, KDYŽ JSOU DOSTATEČNĚ VLHKÉ. I NA ČERNOZEMI
8LETÝCH. (V IMISEMI POŠKOZENÝCH OBLASTECH JEHLICE VYTRVÁVAJÍ KRATŠÍ DOBU A INTERVALY
ROSTE OBYČEJNĚ RYCHLE A ÚSPĚŠNĚ PŘI DOSTATKU VLÁHY.
PLODNOSTI SE OBVYKLE PRODLUŽUJÍ). PŘED DOZRÁNÍM A ZDŘEVNATĚNÍM JSOU ŠIŠKY BUĎ ZELENÉ
23 24
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
SMRK JE DŘEVINA STINNÁ AŽ POLOSTINNÁ, SNESE I PLNÉ OSVĚTLENÍ NA PASECE. KORUNY TVOŘÍ DRUHOTNÝM POŠKOZENÍM HMYZEM A HOUBAMI. TATO PROBLEMATIKA BUDE PODROBNĚJI POPSÁNA V
SOUVISLÝ KRYT. SMRČINY VYTVÁŘEJÍ STINNÉ POROSTY S KLIMATEM BEZ VÝRAZNÝCH VÝKYVŮ. KAPITOLE O OCHRANĚ LESA.
VLIVEM USPOŘÁDÁNÍ SKLONU VĚTVÍ SE NEDOSTÁVÁ DÉŠŤ KE KMENI A PO NĚM K ZEMI NÝBRŽ STÉKÁ SMRK OMORIKA - PICEA OMORICA (PANČIC´) PURKYNĚ
PO VĚTVÍCH K OKRAJI KORUNY, ODKUD PADÁ K ZEMI. ZDE JSOU TAKÉ NEJBOHATĚJI VYVINUTY JEMNÉ JE STROM DORŮSTAJÍCÍ DO 30 M VÝŠKY S KORUNOU VELMI ŠTÍHLOU, JEHLANCOVITOU, AŽ SKORO
KOŘÍNKY. MĚLKÝMI KOŘENY SMRK NEVYUŽÍVÁ SPODNÍ VRSTVY PŮDY A PROTO PŘÍLIŠ NEPŘISPÍVÁ KE SLOUPOVITOU. JEHLICE PLOCHÉ 8 - 12 MM DLOUHÉ A 2 MM ŠIROKÉ, TUPÉ S KRÁTKOU ŠPIČKOU. ŠIŠKY
KOLOBĚHU ŽIVIN Z HLUBŠÍCH VRSTEV PŮDY. ZVLÁŠTNÍ KLIMATICKÉ PROSTŘEDÍ SMRČIN A SILNÝ PŘEVISLÉ, VEJČITÉ, PODLOUHLÉ 3 - 6 CM DLOUHÉ, OTVÍRAJÍ SE V SRPNU A ZŮSTÁVAJÍ NA STROMĚ AŽ 3
OPAD JEHLIČÍ PŘEKÁŽÍ ČASTO VÝVOJI BYLINNÉHO PATRA, A TO MÁ VLIV I NA SLOŽENÍ FAUNY. FLORA ROKY. PLODNOST U STROMŮ VE VOLNU ZAČÍNÁ VE 12 AŽ 15 LETECH, JINAK OD 40. ROKU VĚKU.
SMRČIN JE CHUDÁ, NĚKDY VELMI CHUDÁ, BOHATŠÍ JEN NA PROSVĚTLENÝCH MÍSTECH A OKRAJÍCH. PŮVODNÍ AREÁL SMRKU OMORIKA JE V HORÁCH JUGOSLÁVIE NA STŘEDNÍM TOKU ŘEKY DRINY. U
SMRK JE DŘEVINA NEOBYČEJNĚ PROMĚNLIVÁ, ALE TAKÉ VELMI PLASTICKÁ A NEJSOU U NÍ PROTO NÁS V POSLEDNÍ DOBĚ POUŽÍVÁN ČÁSTEČNĚ PRO ZALESŇOVÁNÍ SEVEROČESKÝCH KALAMITNÍCH
VYHRANĚNY TAK SILNĚ KLIMATYPY JAKO TŘEBA U BOROVICE. PROVENIENCE SMRKU Z TEPLEJŠÍHO A PLOCH.
VLHČÍHO KLIMATU JSOU MÉNĚ ODOLNÉ, MAJÍ VĚTŠÍ VZRŮST, JEJICH ROČNÍ VÝVOJ NA JAŘE ZAČÍNÁ SMRK SITKA - PICEA SITCHENSIS (BONG.) CARR.
POZDĚJI A TAKÉ POZDĚJI KONČÍ, MAJÍ DELŠÍ A ČETNĚJŠÍ VĚTVE A ŠIRŠÍ KORUNY, MODRAVĚJŠÍ HUSTŠÍ DOSAHUJE VE SVÉ DOMOVINĚ 40 AŽ 90 M VÝŠKY S KORUNOU ŠIROCE KUŽELOVITOU. JEHLICE
JEHLICE. PŘENESENÍ DO CIZÍCH PODMÍNEK SNÁŠÍ SMRK POMĚRNĚ DOBŘE. NA ROZDÍL OD BOROVICE JE TUHÉ, PLOCHÉ 15 - 25 MM DLOUHÉ, PICHLAVÉ. PŮVODNÍ AREÁL ZÁPADNÍ POBŘEŽÍ SEV. AMERIKY OD
SMRK MÉNĚ CITLIVÝ K PŘENESENÍ DO TEPLEJŠÍCH OBLASTÍ. ALJAŠKY AŽ PO KALIFORNII. U NÁS SE ZKOUŠÍ PŘI ZALESŇOVÁNÍ V KRUŠNÝCH HORÁCH.
ROZEZNÁVÁ SE ŘADA KLIMATYPŮ A FOREM SMRKU ZTEPILÉHO. SMRK SIVÝ - PICEA GLAUCA (MOENCH) VOSS
SMRK JE DŘEVINOU VYSOKÉHO LESA A SMRČINY SE OBHOSPODAŘOVALY HLAVNĚ HOLOSEČÍ S JEHLICE NA SVRCHNÍ STRANĚ VĚTÉVEK HUSTÉ, ZE SPODU VĚTÉVEK VZHŮRU ZAKŘIVENÉ; TUPÉ,
UMĚLOU OBNOVOU. TÍM VZNIKLY POROSTY STEJNOVĚKÉ NEBO POROSTY S MALÝMI VĚKOVÝMI SIVÉ AŽ BÍLÉ ŠIŠTICE. PŮVODEM ZE SEV. AMERIKY. U NÁS MJ. POUŽÍVÁN POKUSNĚ PRO ZALESŇOVÁNÍ
ROZDÍLY (VYLEPŠOVÁNÍM KULTUR). OBMÝTÍ U SMRKU V NIŽŠÍCH POLOHÁCH S RYCHLÝM RŮSTEM JE V IMISNÍCH OBLASTECH (KRUŠNÉ HORY).
80 LET, V HORSKÝCH POLOHÁCH 100 - 120 LET. UMĚLE ZALOŽENÍ POROSTY V NÍZKÝCH POLOHÁCH SMRK PICHLAVÝ - PICEA PUNGENS ENGELM.
MUSÍ BÝT KÁCENY ČASTO JEŠTĚ DŘÍVE PRO NEBEZPEČÍ NAPADENÍ ČERVENOU HNILOBOU, KTERÁ MÁ JEHLICE TUHÉ, SILNĚ PICHLAVÉ, ČASTO AŽ BÍLÉ OJÍNĚNÉ, VŠESTRANNĚ ODSTÁLÉ. VYSKYTUJE
SNIŽUJE TECHNICKOU HODNOTU DŘEVA. SE V NĚKOLIKA FORMÁCH. POCHÁZÍ ZE SEV. AMERIKY (SKALISTÉ HORY); U NÁS POUŽÍVÁN PRO
U SMRKU JE OBHOSPODAŘOVÁNÍ PŘIZPŮSOBENO JEHO BIOLOGICKÉ POVAZE. SMRK SE LIŠÍ OD JEDLE ZALESNĚNÍ V IMISNÍCH OBLASTECH (KRUŠNÉ HORY). DOBŘE JE ZNÁMA JEHO ODRŮDA "STŘÍBRNÝ
RYCHLEJŠÍM VÝVOJEM V MLÁDÍ, MENŠÍ POTŘEBOU OCHRANY V MLÁDÍ A PROTOŽE JE MÉNĚ OHROŽEN SMRK", KTERÁ JE VYUŽÍVANÁ V ZAHRADNÍ ARCHITEKTUŘE.
POZDNÍMI MRAZY A HORKEM HODÍ SE LÉPE PRO PĚSTOVÁNÍ NA HOLÉ PLOŠE. ÚDOBÍ KULTURY A JEDLE BÍLÁ - ABIES ALBA MILL. (SYN. A. PECTINATA [LAM.]DC.)
MLAZINY JE VE SMRČINÁCH VĚTŠINOU ROZHODUJÍCÍ PRO VZNIK PĚKNÝCH A ČISTÝCH KMENŮ. VYSOKÉ ŠTÍHLÉ KMENY (40 - 60 M) MAJÍ KŮRU BĚLAVOU AŽ ŠEDĚ STŘÍBRNOU. JEHLICE 15 - 30
VYSOKÉ HMOTNÉ VÝNOSY SOUČASNĚ S VYSOKOU VÝTĚŽÍ UŽITKOVÉHO DŘEVA VYNESLY SMRKU MM DLOUHÉ, NA RUBU SE DVĚMA BÍLÝMI PRUHY. ŠIŠKY VZPŘÍMENÉ, 10 - 14 (ALE AŽ I 30) CM
NÁZEV "ZLATÝ STROM". SNAHA O MAXIMÁLNÍ VÝNOS SI VYNUCOVALA JEHO NEUVÁŽENÉ A POCHYBNÉ DLOUHÉ, VÁLCOVITÉ. ZRAJÍ KONCEM ZÁŘÍ NEBO V ŘÍJNU A PO PRVNÍCH MRAZECH SE ROZPADÁVAJÍ,
PĚSTOVÁNÍ I TAM, KDE K TOMU NEBYLY STANOVIŠTNÍ PŘEDPOKLADY. TO JE TAKÉ POZADÍ TEHDEJŠÍ TAKŽE NA VĚTVÍCH ZBÝVÁ PAK JEN VZPŘÍMENÉ VŘETENO. VÝŠKOVÝ PŘÍRŮST SE ZAČÍNÁ ZVYŠOVAT
"SMRKOVÉ MÁNIE" A PŘÍČINA JEJÍHO ROZSAHU. MNOHO NEÚSPĚCHŮ ZAPŘÍČINILO TAKÉ DŘÍVĚJŠÍ TEPRVE OD 15. ROKU, VRCHOLÍ MEZI 30 - 40 LETY A TRVÁ DLOUHO PŘES 100 LET. CELKOVĚ
BĚŽNÉ POUŽÍVÁNÍ OSIVA ALPSKÝCH VYSOKOHORSKÝCH SORT, NEVHODNÝCH PRO NAŠE NIŽŠÍ POLOHY. DOSAHUJE JEDLE VYSOKÉHO STÁŘÍ 300 - 400 LET, VÝJIMEČNĚ I VÍCE.
JE NUTNO SI UVĚDOMIT, ŽE 80LETÝ POROST VZNIKAL NA POČÁTKU NAŠEHO STOLETÍ, PŘED 1. HMOTNÝMI VÝNOSY JE JEDLE MEZI NAŠIMI JEHLIČNANY NA PRVNÍM MÍSTĚ. SMRK SE JÍ VE STEJNĚ
SVĚTOVOU VÁLKOU. PŘÍZNIVÝCH POLOHÁCH JEN PŘIBLIŽUJE.
SMRKOVÉ POROSTY JSOU OHROŽOVÁNY VĚTREM, SNĚHEM, HMYZÍMI ŠKŮDCI. V POSLEDNÍ DOBĚ JEDLE MÁ KŮLOVÝ KOŘEN S HLUBOKO SAHAJÍCÍMI UPEVŇOVACÍMI KOŘENY A TO JE PŘÍČINOU JEJÍ
MAJÍ NA SMRKOVÉ POROSTY KATASTROFÁLNÍ VLIV PRŮMYSLOVÉ IMISE ČASTO KOMBINOVANÉ S ODOLNOSTI K VĚTRŮM, VÝVRATŮM. VYŽADUJE HLUBOKOU A POMĚRNĚ VLHKOU PŮDU.
25 26

__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
DŘEVO JEDLE JE STEJNOMĚRNĚ ŽLUTAVĚ BÍLÉ NEBO SE SLABÝM NARŮŽOVĚLÝM NÁDECHEM. NEMÁ DŘEVO BOROVICE MÁ NA VZDUCHU ROZLIŠENOU ŽLUTAVOU BĚL A ČERVENOHNĚDÉ JÁDRO S OSTŘE
PRYSKYŘIČNÉ KANÁLKY. JE MÉNĚ LESKLÉ NEŽ DŘEVO SMRKOVÉ, HŮŘE SE OPRACOVÁVÁ, SNADNO VÝRAZNÝMI LETOKRUHY. JE MĚKKÉ, LEHKÉ, PRUŽNÉ, ALE MÉNĚ HOUŽEVNATÉ A KŘEHČÍ NEŽ DŘEVO
ŠEDNE. JE POD VODOU VELMI TRVANLIVÉ. SMRKOVÉ. JE BOHATĚ PRYSKYŘIČNATÉ A PROTO VELMI TRVANLIVÉ (I VE VODĚ). POUŽÍVÁ SE JAKO
JEDLE MÁ PROTI SMRKU VELMI OMEZENOU OBLAST ROZŠÍŘENÍ. V PODSTATĚ SOUHLASÍ JEJÍ AREÁL DŘÍVÍ STAVEBNÍ, DŮLNÍ, LODNÍ, PRO VÝROBU SUDŮ I JAKO VLÁKNINA. ZE STOJÍCÍCH STROMŮ SE DŘÍVE
S AREÁLEM HORSKÉHO SMRKU, CHYBÍ U NÍ VŠAK AREÁL SEVERSKÝ. PROTI HORSKÉMU SMRKU JDE TĚŽILA PRYSKYŘICE.
DÁLE NA ZÁPAD A NA JIH. VŠEOBECNĚ MÁ VŠAK VYŠŠÍ NÁROKY NA OBSAH ŽIVIN V PŮDĚ NEŽ SMRK, BOROVICE MÁ ROZSÁHLÝ AREÁL, KTERÝ ZAUJÍMÁ VELKOU ČÁST EVROPY A ZNAČNOU ČÁST
ZVLÁŠTĚ NA OBSAH VÁPNA A VYŽADUJE TAKÉ PŮDY HLUBŠÍ. PROTO MÁ TAKÉ NĚKDY OPTIMUM NA SEVERNÍ ASIE. OHROMNÉ ROZŠÍŘENÍ BOROVICE UKAZUJE NEJLÉPE NA JEJÍ PODIVUHODNOU
VÁPENCI. ÚPLNĚ CHYBÍ NA RAŠELINĚ. NENÁROČNOST NA KLIMATICKÉ I PŮDNÍ PODMÍNKY. BOROVICE ROSTE NA PÍSCÍCH I HLÍNÁCH, NA
JEDLE JE DŘEVINA STINNÁ, MEZI NAŠIMI JEHLIČNANY JI PŘEDSTIHUJE V TOMTO SMĚRU JEN TIS. KAMENITÝCH PŮDÁCH, DROLINÁCH I NA SKALÁCH BEZ OHLEDU NA GEOLOGICKÝ PODKLAD (VÁPENCE I
PROTI POROSTŮM SMRKU, BOROVICE A BUKU JE PLOCHA JEDLIN U NÁS MIZIVĚ MALÁ. V DRUHOVÉ ŽULA), NA BAŽINÁCH, TEDY NA MÍSTECH VÝSTŘEDNĚ SUCHÝCH I NADBYTEČNĚ MOKRÝCH.
SKLADBĚ LESŮ ČR PODÍL JEJÍHO ZASTOUPENÍ KLESÁ - PODLE INVENTARIZACE 1950 - 2,8 %, 1970 - BOROVICE JE DŘEVINA SLUNNÁ, ODOLNÁ K MRAZU, HORKU, SCHOPNÁ SNÁŠET EXTREMNÍ LETNÍ
2,1 %. 1980 - 1,7% , 1988 1,2 % 1997 0,9 %. PODMÍNKY, A PROTO SE ZMLAZUJE I NA VOLNÉ PLOŠE. S ÚSPĚCHEM SE KULTIVUJE NA SUCHÝCH
JEDLE JE MNOHEM MÉNĚ PROMĚNLIVÁ, MNOHEM KONZERVATIVNĚJŠÍ NEŽ SMRK A JINÉ DŘEVINY. PÍSCÍCH, DUNÁCH A VÁTÝCH PÍSCÍCH. EKOLOGICKÉ ROZPĚTÍ BORŮ JE ZNAČNĚ ŠIRŠÍ NEŽ U SMRČIN,
PODÍL JEDLE SE SNIŽOVAL STEJNOU MĚROU JAK SMRK VLIVEM KULTURY PŘIBÝVAL A ŠÍŘIL SE STÁLE ALE JEJICH VLIV NA STANOVIŠTĚ NÁSLEDKEM SLABŠÍHO ZASTÍNĚNÍ A VĚTŠÍHO PŘÍSTUPU TEPLA K
NA VĚTŠÍ PLOCHY. JEDLE JE VELMI CITLIVÁ DŘEVINA, KTERÁ POTŘEBUJE KLIDNÝ VZDUCH, NESNÁŠÍ PŮDĚ JE MÉNĚ PRONIKAVÝ.
VĚTRNOU VOLNOU PLOCHU A SILNÉ OZÁŘENÍ SLUNCEM (V MLÁDÍ), TRPÍ HORKEM STEJNĚ JAKO BOROVICE JE DŘEVINA VELMI PROMĚNLIVÁ, PŘIZPŮSOBIVÁ ROZMANITÝM PODMÍNKÁM A MÁ
MRAZEM. CHYBNÉ ZMLAZOVÁNÍ A HLAVNĚ HOLOSEČNÉ HOSPODÁŘSTVÍ BYLO JEDNOU Z HLAVNÍCH DOBŘE VYHRANĚNÉ KLIMATYPY.
PŘÍČIN JEJÍHO ÚSTUPU. PODLE POSLEDNÍCH POZNATKŮ JE MÉNĚ CITLIVÁ NA IMISNÍ POŠKOZENÍ NEŽ BORY SE OBVYKLE OBHOSPODAŘUJÍ HOLOSEČNĚ, AČKOLIV V MÍSTECH, KDE PŮDA NENÍ PŘÍLIŠ
SMRK. SUCHÁ, ZMLAZUJÍ SE I PŘIROZENĚ. ŽIVOTNÍ NÁROKY BOROVICE JSOU POMĚRNĚ BLÍZKÉ PODMÍNKÁM
V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ JSOU INTRODUKOVÁNY MJ. SEVEROAMERICKÉ DRUHY - JEDLE HOLOSEČE, ZVLÁŠTĚ POKUD SE JEDNÁ O ODOLNOST K MRAZU, MALOU CITLIVOSTÍ K HORKU I SUCHU.
OJÍNĚNÁ- ABIES CONCOLOR (GORD. ET GLENDENNING)HILDEBR. NEBO JEDLE OBROVSKÁ - OBMÝTÍ BOROVICE V OBLASTECH, KTERÉ JI VYHOVUJÍ, JE VĚTŠINOU 120 LET, PŘI SNAZE ZÍSKAT
ABIES GRANDIS (DOUGLAS)LINDL. CENNÉ SORTIMENTY 120 - 150 LET; V MÉNĚ VHODNÝCH PODMÍNKÁCH BYLO OBMÝTÍ JEN 80 LET.
BOROVICE LESNÍ - PINUS SYLVESTRIS L. JE STROM AŽ 40 M VYSOKÝ S KMENEM, KTERÝ SE RŮST V MLÁDÍ JE RYCHLÝ; KDYŽ NENÍ POROST POŠKOZOVÁN, ZAPOJÍ SE KOLEM 10. ROKU. ZE
VYSOKO ČISTÍ OD VĚTVÍ. MÁ JEHLICE PO DVOU VE SVAZEČKU NA BRACHYBLASTECH, PŘÍMÉ NEBO ŠKODLIVÝCH ČINITELŮ OHROŽUJÍCÍ KULTURY V MLÁDÍ JE NEJHORŠÍ SYPAVKA (LOPHODERMIUM
TOČITÉ, DLOUHÉ AŽ 5 CM. VYTRVÁVAJÍ NA STROMĚ 3 ROKY. BOROVICE DOSPÍVÁ VE VOLNU V 15, V PINASTRI), KTERÁ PŮSOBÍ VELKÉ ŠKODY ZVLÁŠŤ NA PŮDÁCH ZAROSTLÝCH TRAVOU A VE VELMI
ZÁPOJI MEZI 30 - 40 LETY. ŠIŠKY SE NA PODZIM PRVNÍHO ROKU OBRACEJÍ DOLŮ. TEHDY MAJÍ HUSTÝCH SÍJÍCH. VEDLE SYPAVKY OHROŽUJE MLADÉ ROSTLINY BOROVICE HLAVNĚ TRÁVA. V
VELIKOST LÍSKOVÝCH OŘÍŠKŮ A TEPRVE V PŘÍŠTÍM ROCE DORŮSTAJÍ DO DÉLKY 4 - 5 CM. Z JARA JSOU SUCHÝCH LETECH A NA SUCHÝCH PŮDÁCH, ZVLÁŠŤ V PRVNÍM ROCE, BOROVICE HROMADNĚ
JEŠTĚ ZELENÉ, DO ŘÍJNA PAK UZRAJÍ. TEPRVE TŘETÍHO ROKU Z JARA VYPADÁVÁ SEMENO - VEJČITĚ ODUMÍRAJÍ SUCHEM. ZNAČNÉ ZTRÁTY A MEZERY V BOROVÝCH KULTURÁCH PŮSOBÍ TAKÉ PONRAVY
PODLOUHLÉ S BLANITÝM, LESKLÝM, NAHNĚDLÝM KŘÍDLEM. CHROUSTA, KLIKOROH, VÁCLAVKA I OKUS ZVĚŘE.
VÝŠKOVÝ RŮST BOROVICE JE V MLÁDÍ VELMI BUJNÝ, VRCHOLÍ MEZI 15. AŽ 25. ROKEM A KONČÍ BOROVICE ČERNÁ - PINUS NIGRA ARNOLD
KOLEM 100 LET. BOROVICE DOSAHUJE STÁŘÍ 300 - 350, MAX. 600 LET. BOROVICE ČERNÁ DOSAHUJÍCÍ VÝŠKY 20 - 50 M JE SCHOPNA DOŽÍT SE 500 - 1000 LET. MÁ
BOROVICE VYTVÁŘÍ SILNÝ A HLUBOKO PRONIKAJÍCÍ HLAVNÍ KŮLOVÝ KOŘEN, STEJNĚ TAK I BOČNÍ PROMĚNLIVÝ HABITUS PODLE STANOVIŠTĚ A OBLASTI, KDE ROSTE. KORUNA PROMĚNLIVÁ OD ÚZKÉ,
KOŘENY, TAKŽE JE V PŮDĚ DOBŘE ZAKOTVENA A NETRPÍ VÝVRATY. JEN NA MĚLKÝCH PŮDÁCH NEBO ŠIROCE VEJČITÉ AŽ PO DEŠTNÍKOVITOU. JEHLICE PO DVOU V JEDNÉ POCHVĚ 80 - 160 MM DLOUHÉ,
BAŽINÁCH MÁ MĚLKÉ KOŘENY.
27 28
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
DÉLKOU I STAVBOU VELMI PROMĚNLIVÉ. ŠIŠKY PŘISEDLÉ PO 2 - 4, SOUMĚRNÉ, ROZEVÍRAJÍ SE NA JAŘE ROZŠÍŘENA V TŘEBOŇSKÉ PÁNVI, KRUŠNÝCH HORÁCH, NA ŠUMAVĚ, VE SLAVKOVSKÉM LESE,
3. ROKU, PAK BRZY OPADÁVAJÍ. MAJÍ VELMI PROMĚNLIVOU VELIKOST (3,5-8 X 2-4 CM). ŽĎÁRSKÝCH VRŠÍCH A NA HRUBÉM JESENÍKU, PŘEVÁŽNĚ NA PŘECHODOVÝCH RAŠELINIŠTÍCH.
KOŘENY NA DOBRÝCH PŮDÁCH KŮLOVÉ, HLUBOKÉ, ALE DOVEDOU SE PŘIZPŮSOBIT I MĚLKÝM BOROVICE LIMBA - PINUS CEMBRA L.
STANOVIŠTÍM. JE STROM 18 - 25 M VYSOKÝ S JEHLANCOVITOU AŽ VÁLCOVITOU KORUNOU. JEHLICE TUHÉ, 5-9
DŘEVO S ODLIŠENÝM JÁDREM, DOSTI MĚKKÉ, JEMNÉ, LEHKÉ, MATNÉ, TRVANLIVĚJŠÍ A BOHATŠÍ NA CM DLOUHÉ, PO 5 VE SVAZEČKU. LIMBA ZAČÍNÁ PLODIT MEZI 50. AŽ 60. ROKEM, SEMENNÉ ROKY
PRYSKYŘICI NEŽ DŘEVO BOROVICE LESNÍ. KVALITA DŘEVA ZÁVISÍ NA STANOVIŠTI; UPOTŘEBENÍ JAKO JSOU PO 6 AŽ 10 LETECH. ŠIŠKY VEJČITÉ, 5 - 8 CM DLOUHÉ. SEMENA OŘÍŠKOVITÁ (8 - 12 MM
U BOROVICE LESNÍ. DLOUHÁ), BEZKŘÍDLÁ, JEDLÁ (LIMBOVÉ OŘÍŠKY). RŮST LIMBY JE VELMI POMALÝ (DESETILETÝ
BOROVICE ČERNÁ, JAKO JIHOEVROPSKÁ DŘEVINA, TVOŘÍ POROSTY VĚTŠINOU VE VYŠŠÍCH STROMEK DOSAHUJE VÝŠKY 1,5 M), OBDOBÍ NEJVĚTŠÍHO RŮSTU DO VÝŠKY MEZI 150. AŽ 250. ROKEM.
HORSKÝCH POLOHÁCH - OD ŠPANĚLSKA AŽ PO MALOU ASII A KAVKAZ. KAVKAZSKÉ POPULACE JSOU RŮST UKONČUJE ČASTO AŽ KOLEM 400 LET.
VŠAK DNES ČASTO POPISOVÁNY JAKO SICE BLÍZKÉ PŘÍBUZNÉ, LEČ SAMOSTATNÉ DRUHY NAPŘ. PINUS LIMBA MÁ NĚKOLIK PŮVODNÍCH NESOUVISEJÍCÍCH AREÁLŮ VÝSKYTU: OHROMNÁ OBLAST
SOSNOVSKII. MÁ ZNAČNÉ NÁROKY NA TEPLO, JE VŠAK ODOLNÁ K MRAZŮM. TVOŘÍ ŘADU KLIMATYPŮ. SIBIŘSKÁ (DNE SE HODNOTÍ JAKO SAMOSTATNÝ DRUH - PINUS SIBIRICA), ALPY A KARPATY (OBLAST
BOROVICE KLEČ - PINUS MUGO TURRA (= P. MONTANA MILL.) TATRANSKÁ A VÝCHODOKARPATSKÁ). V HORÁCH OD NADMOŘSKÉ VÝŠKY 1200 AŽ 2000 M.
KLEČ SE VYZNAČUJE NEOBYČEJNOU MNOHOTVÁRNOSTÍ RŮSTOVOU I VE STAVBĚ ŠIŠEK. JDE O EVROPSKÝ AREÁL LIMBY BYL LIDSKÝMI ZÁSAHY ZNAČNĚ OMEZEN A NĚKTERÉ LOKALITY
VÍCEKMENNÝ KEŘ AŽ 2,5 M VYSOKÝ. JEHLICE PO DVOU VE SVAZEČKU, DLOUHÉ 3-4 CM, V NADMOŘSKÉ VÝŠCE 1100 - 2000 M BYLY ZNIČENY.
OBOUSTRANNĚ TMAVĚ ZELENÉ. KLEČ ZAČÍNÁ PLODIT MEZI 6. - 10. ROKEM A KVETE TÉMĚŘ KAŽDÝ BOROVICE HEDVÁBNÁ - VEJMUTOVKA - PINUS STROBUS L.
ROK. ŠIŠKY JSOU 2-6 CM DLOUHÉ, TMAVOHNĚDÉ, SYMETRICKÉ, OTEVÍRAJÍ SE Z JARA TŘETÍHO ROKU. JE TO INTRODUKOVANÁ DŘEVINA PŮVODEM Z VÝCHODU SEVERNÍ AMERIKY. STROM JE 25 - 50 M
KLEČ MÁ POMĚRNĚ OMEZENÉ ROZŠÍŘENÍ, ZAUJÍMÁ ZHRUBA AREÁL HORSKÝCH BOROVIC NEBO SMRKŮ VYSOKÝ, KORUNA V MLÁDÍ KUŽELOVITÁ, POSTUPNĚ SE ROZŠIŘUJE. JEHLICE VE SVAZEČCÍCH PO 5,
ČI JEDLE, NA SEVERU KONČÍ NA ÚPATÍ KARPAT A KRKONOŠ, NA VÝCHODĚ NA ÚPATÍ RUMUNSKÝCH DLOUHÉ (5 - 12 CM), TENKÉ, ČASTO PONĚKUD PŘEVISLÉ. ŠIŠKY NA KONCI VĚTVÍ (PO 1-3
KARPAT. V HORSKÝCH OBLASTECH MÍSTY VYTVÁŘÍ SOUVISLÝ PÁS NAD HORNÍ HRANICI LESA, JINDY K POHROMADĚ), 10 - 18 CM DLOUHÉ, VÁLCOVITÉ.
NÍ PRONIKÁ, ALE PROSTUPUJE I PÁSMO SMRKU A BUKU NA PŮDÁCH ZVLÁŠTNÍ POVAHY, PŘEDEVŠÍM NA RYCHLE ROSTOUCÍ DŘEVINA, U NÁS NĚKDY ZAVÁDĚNA DO LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ. DŘÍVÍ LEHČÍ
RAŠELINÁCH. VYTVÁŘÍ ČETNÉ KLIMATYPY. NEŽ U BOROVICE LESNÍ, S VELKÝMI PŘÍRŮSTY. DŘEVO U NÁS PODCEŇOVÁNO, AČKOLIV V AMERICE
KLEČOVÉ POROSTY SICE NEMAJÍ VELKÝ VÝZNAM VÝNOSOVÝ; O TO TÍM VĚTŠÍ VÝZNAM PRO OCHRANU ČASTO VELMI ŽÁDANÉ. DNES SE O JEHO VYUŽITÍ PROJEVUJE ZÁJEM (TUŽKÁRENSKÝ PRŮMYSL).
PŮDY, PROTOŽE BRÁNÍ SPLAVOVÁNÍ ZEMĚ A DALŠÍMU ŠÍŘENÍ SUTÍ A KAMENITÝCH POLÍ V HORSKÝCH VEJMUTOVKA U NÁS TRPÍ SMOLOTOKEM.
POLOHÁCH, KDE STĚŽÍ LZE POUŽÍT JINÉ DŘEVINY. KLEČOVÉ POROSTY V HORÁCH NAD HORNÍ HRANICI POZN.: ROD PINUS MÁ PŘES 100 DRUHŮ.
LESA MUSÍ BÝT CHRÁNĚNY PŘED DALŠÍM NIČENÍM. ČLOVĚK SE VĚNOVAL ZATÍM JEN NIČENÍ A HUBENÍ MODŘÍN OPADAVÝ - LARIX DECIDUA MILL. (LARIX EUROPAEA DC.)
KLEČE, A TO ZEJMÉNA OHNĚM, ABY UVOLNIL PLOCHU PRO PASTVINY. PŘÍKLADY Z NEDÁVNÉ DOBY VELMI VZRŮSTNÝ STROM (20 - 50 M), S MOHUTNÝM, PŘÍMÝM NĚKDY NASPODU ŠAVLOVITÝM
VIDÍME V KARPATSKÉ OBLASTI - PLOCHA KLEČE BYLA VELMI OMEZENA, MÍSTY AŽ NAD ÚNOSNOU KMENEM. HLAVNÍ VĚTVE NEVYTVÁŘEJÍ PŘESLENY. LETOROSTY MAJÍ NA VYNIKLÝCH SBÍHAVÝCH
MÍRU A NÁSLEDKY SE PROJEVUJÍ V ROZSÁHLÉM SPLAVOVÁNÍ PŮDY NA EXPONOVANÝCH SVAZÍCH, V POLŠTÁŘCÍCH JEDNOTLIVÉ JEHLICE VE SPIRÁLE; ROZTROUŠENĚ A V NESTEJNÉM POČTU SE V JEJICH
ŠÍŘENÍ SUTÍ A POLÍ. V TATRANSKÉ OBLASTI BYLO PŘES POLOVINU KLEČOVÝCH POROSTŮ (LIPTOVSKÉ ÚŽLABÍ ZAKLÁDAJÍ PUPENY, KTERÉ PŘÍŠTÍM ROKEM VYVINOU SVAZEK JEHLIC A PŘEJDOU DO TVARU
HOLE) ZNIČENO POŽÁRY A PASTVOU. ZKRÁCENÝCH VĚTÉVEK (BRACHYBLASTŮ), KTERÉ PO NĚKOLIK LET TVORBU SVAZEČKŮ JEHLIC
BOROVICE BLATKA - PINUS ROTUNDATA LINK OPAKUJÍ A SOTVA ZNATELNĚ SE PRODLUŽUJÍ. NĚKTERÉ VŠAK VYRŮSTAJÍ HNED V TENKÉ LETOROSTY.
JDE O STROM AŽ 20 M VYSOKÝ S ŠEDOČERNOU BORKOU AŽ DO KORUNY STROMU, JEHLICE JSOU 3-6 MODŘÍN RAŠÍ ČASNĚ (ASI S BŘÍZOU), JEHLICE MÁ MĚKKÉ A HEBKÉ (1,5 CM DL.), NAHLOUČENÉ VE
CM DLOUHÉ, OBOUSTRANNĚ SYTĚ ZELENÉ A SE ŠIŠKAMI ASYMETRICKÝMI, HNĚDÝMI. PŘIROZENĚ JE SVAZEČCÍCH PO 20-65, VELMI VYDATNĚ TRANSPIRUJÍCÍ, KTERÉ NA PODZIM ŽLOUTNOU A OPADÁVAJÍ.
29 30

__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
ŠIŠKY DOZRÁVAJÍ PRVNÍM ROKEM, OTEVÍRAJÍ SE JEN NEDOKONALE V PŘÍŠTÍM JARU, SEMENO TIS ČERVENÝ - TAXUS BACCATA L.
VYPADÁVÁ JEN ZDLOUHAVĚ A ČASTO AŽ V NÁSLEDUJÍCÍM ROCE. ŠIŠKY PAK VYTRVÁVAJÍ DLOUHO NA JE ROZKLADITĚ VĚTEVNATÝ, VÍCEKMENNÝ KEŘ AŽ STROMEK 5 - 15 M VYSOKÝ. POMALU
STROMĚ (3 - 10 LET). ŠIŠKY JSOU DROBNÉ, KULATÉ, VELKÉ 15 - 25 MM. ROSTOUCÍ, ALE DOSAHUJÍCÍ STÁŘÍ AŽ 1000 LET. JEHLICE TMAVOZELENÉ, DVOUŘADÉ (VYTRVÁVAJÍCÍ
MODŘÍN MÁ V MLÁDÍ RYCHLÝ RŮST (HNED V 1. ROCE VYHÁNÍ PRÝT DLOUHÝ PŘES 10 CM A 4 - 8 LET). DOSPÍVÁ VE VOLNU VE 20 - 30 LETECH, V LESE V 70 - 120 LETECH; PLODÍ PAK
NASAZUJE BOČNÍ PUPENY). RYCHLÝ RŮST V MLÁDÍ NETRVÁ DLOUHO, JIŽ VE 20 LETECH HO DOSTIHUJE KAŽDOROČNĚ A HOJNĚ AŽ DO VYSOKÉHO STÁŘÍ.
SMRK, POZDĚJI JEDLE, KDEŽTO BOROVICE ROSTE OBDOBNĚ. VZRŮST DO VÝŠKY VRCHOLÍ KOLEM 20. SEMENA JSOU TVARU DROBNÝCH OŘÍŠKŮ 6 - 7 MM DLOUHÁ, OBKLOPENÁ DUŽNATÝM ČERVENÝM
ROKU, PO 60 LETECH SLÁBNE A TRVÁ JEŠTĚ PŘES 100 LET. RŮST DO TLOUŠŤKY TRVÁ TÉMĚŘ NEPRAVÝM MÍŠKEM (EPIMATIUM). NASLÁDLÝ MÍŠEK VYHLEDÁVAJÍ PTÁCI A ROZNÁŠEJÍ TAK SEMENA.
NEOMEZENĚ. NA VHODNÝCH STANOVIŠTÍCH MODŘÍN DOSAHUJE NEOBYČEJNÝCH ROZMĚRŮ. STÁŘÍ KOŘENY VESMĚS SRDČITÉ, DOBŘE ZAKOTVUJÍ STROM. VÝJIMEČNÁ JE VÝMLADNOST TISU.
DOSAHUJE AŽ 500-900 LET. JSOU ZNÁMY STROMY (ITALSKÉ ALPY -SAN GELTRUDA DI ULTIMO) ROZMNOŽUJE SE LEHCE ŘÍZKY. RŮST V MLÁDÍ JE PODOBNÝ JEDLI, PO 20. ROCE SE RŮST DO VÝŠKY
STARÉ 2200 LET. VÝRAZNĚ ZPOMALUJE (V 60 LETECH DOSAHUJE VÝŠKY OKOLO 5 M, VE 120 LETECH JEN 10 M). TIS JE
KOŘEN PŮVODNĚ KŮLOVITÝ SE POZDĚJI SILNĚ VĚTVÍ, V OPTIMÁLNÍCH PODMÍNKÁCH JE PAK ROZŠÍŘEN PO CELÉ STŘEDNÍ A JIŽNÍ EVROPĚ A TAKÉ V HORÁCH SZ. AFRIKY A NA KAVKAZE.
SRDČITÝ, DOBŘE ZAKOTVENÝ V PŮDĚ. DŘEVO MÁ ÚZKOU ŽLUTOU BĚL A ČERVENOHNĚDÉ JÁDRO, JE TVRDÉ, TĚŽKÉ, HUSTÉ, ÚZKOLETÉ,
DŘEVO MÁ ÚZKOU ŽLUTAVOU BĚL A ŠIROKÉ ČERVENOHNĚDÉ, AŽ KRVAVĚ ČERVENÉ JÁDRO. DŘEVO TĚŽCE ŠTÍPATELNÉ, VELMI PRUŽNÉ A TRVANLIVÉ. VE STŘEDOVĚKU BYLO PRO SVOU OHEBNOST
JE VELMI PEVNÉ, PRUŽNÉ, TRVANLIVÉ (I POD VODOU), LEHKÉ A DOBŘE SE ŠTÍPE. MÁ ZNAČNÝ OBSAH VYHLEDÁVÁNO VE VELKÉM A POUŽÍVALO SE K VÝROBĚ LUKŮ (ALE TAKÉ KOPÍ AJ. ZBRANÍ). VE
PRYSKYŘICE. JE TO CENNÉ DŘEVO STAVEBNÍ, NÁBYTKOVÉ, TRUHLÁŘSKÉ, POUŽÍVÁ SE NA VÝROBU STŘEDOVĚKU BYLY ZÁSOBY TISOVÉHO DŘEVA VYPLENĚNY.
SUDŮ. NĚKDY JE SCHOPNO NAHRADIT DŘEVO DUBOVÉ. KŮRA, DŘEVO, JEHLIČÍ I SEMENO (KROMĚ MÍŠKU) OBSAHUJÍ JEDOVATOU SMĚS PSEUDOALKALOIDŮ
VÝSKYTY MODŘÍNU SE SOUSTŘEĎUJÍ JEDNAK V OBLASTI ALPSKÉ, JEDNAK V OBLASTI KARPATSKÉ. DŘÍVE OZNAČOVANÝCH JAKO TZV. TAXIN. JEDOVATOST TISU JE DÁVNO ZNÁMA. U ČLOVĚKA MŮŽE
PĚSTUJE SE TÉMĚŘ V CELÉ EVROPĚ. ZPŮSOBIT OTRAVU. SKOT, KOZY A ZVĚŘ MU VŠAK BRZY UVYKAJÍ A OKUSUJÍ JEJ BEZ NÁSLEDKŮ.
MODŘÍN JE DŘEVINA VYSLOVENĚ SLUNNÁ, S ŘÍDKOU KORUNOU, ZNAČNĚ TRPÍCÍ ZASTÍNĚNÍM. TIS NEVYTVÁŘÍ SAMOSTATNÉ POROSTY, JE POUZE VTROUŠEN. JE CHRÁNĚN DLE ZÁKONA O
VEDLE SVĚTLA VYŽADUJE I POHYBLIVÝ VZDUCH. PŘI PĚSTOVÁNÍ MODŘÍNU JSOU VYHRANĚNY OCHRANĚ PŘÍRODY.
KLIMATYPY, KTERÉ SE NAVZÁJEM LIŠÍ ZEJMÉNA RŮZNĚ RYCHLÝM RŮSTEM, RŮZNÝM ZAČÁTKEM A DOUGLASKA TISOLISTÁ - PSEUDOTSUGA MENZIESII (MIRB.) FRANCO
UKONČENÍM ROČNÍHO VÝVOJE. POCHÁZÍ ZE ZÁPADNÍ ČÁSTI SEVERNÍ AMERIKY, KDE DOSAHUJE VELKÉ VÝŠKY A TLOUŠŤKY (AŽ 4
ČISTÉ PŮVODNÍ MODŘÍNOVÉ LESY ČI POROSTY JSOU VĚTŠINOU JEN NA VELMI MALÝCH PLOCHÁCH M). JEHLICE PŘÍMÉ, 2-3 CM DLOUHÉ; ROZEMNUTY PŘÍJEMNĚ VONÍ. ŠIŠKY JSOU PŘEVISLÉ, VEJČITÉ
UVNITŘ ALP A V KARPATECH. V ČR JE PŮVODNÍ POUZE VE SLEZKU - V PODHORSKÉ OBLASTI PODLOUHLÉ, 5 - 10 CM DLOUHÉ.
BRUNTÁLSKA. ZASTOUPENÍ MODŘÍNU V LESÍCH ČR V POSLEDNÍCH LETECH MÍRNĚ STOUPÁ 1950 - 1,6 K NÁM INTRODUKOVÁNA, PATŘÍ MEZI RYCHLEROSTOUCÍ DŘEVINY, MÁ VELKÉ PŘÍRŮSTY. DŘEVO
%, 1980 - 2,6 %, 1988 UŽ 3,0 %, 1997 3,7 %. MÁ BAREVNĚ ODLIŠNÉ JÁDRO; POVAŽUJE SE ZA KVALITNÍ.
DOBRÉ HMOTOVÉ VÝNOSY SPOLU S VYSOKOU CENOU DŘEVA, DLOUHOVĚKOSTÍ A DOBRÝMI JINÉ JEHLIČNATÉ DŘEVINY NEMAJÍ VALNÝ VÝZNAM V NAŠEM LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ.
PĚSTEBNÍMI VLASTNOSTMI VYVOLÁVAJÍ SNAHU O ZVYŠOVÁNÍ ZASTOUPENÍ MODŘÍNU V LESÍCH ČR. PODROBNĚJŠÍ ÚDAJE LZE NALÉZT V LESNICKÉ LITERATUŘE.
JSOU DVĚ NEBEZPEČÍ OHROŽENÍ NEBO ŠKODY, SE KTERÝMI SE LZE SETKAT OD ČASNÉHO VĚKU
MODŘÍNOVÝCH TYČKOVIN A KTERÁ V POSLEDNÍCH DESETILETÍCH ZPŮSOBILA VELKÉ ZKLAMÁNÍ PŘI LISTNATÉ
JEHO PĚSTOVÁNÍ: JE TO JEDNAK MOL (COLEOPHORA LARICELLA), KTERÝ POŠKOZUJE KAŽDOROČNĚ
VYRAŠENÉ JEHLICE (ČASTO SE TYTO ŠKODY ZAMĚŇUJÍ S MRAZEM, KTERÝ ŠKODÍ POMĚRNĚ VZÁCNĚ), DUB LETNÍ (KŘEMELÁK)- QUERCUS ROBUR L. (Q. PEDUNCULATA EHRH., Q. SESSILIFLORA
JEDNAK NAPADENÍ HOUBOU, KTERÁ VYVOLÁVÁ RAKOVINU, ZNEHODNOCUJÍCÍ DŘEVO ČETNÝMI SALISB.)
BOULEMI A VEDE K ZÁHUBĚ KMÍNKU.
31 32
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
DUB LETNÍ JE STROM 20 - 30 M VYSOKÝ. LISTY LALOČNATĚ CHOBOTNATÉ, KRATIČCE ŘAPÍKATÉ, STROM 30 - 50 M VYSOKÝ, SE ŠTÍHLÝM VÁLCOVITÝM KMENEM. LISTY DVOUŘADĚ STŘÍDAVÉ,
ČEPEL ZCELA LYSÁ, NA BÁZI OUŠKATÁ. PLODENSTVÍ DLOUZE STOPKATÁ, PLOD JE VELKÁ NAŽKA - ŠIROCE VEJČITÉ AŽ ELIPTICKÉ, 5 - 10 CM DLOUHÉ. PLODY JSOU TROJBOKÉ NAŽKY - BUKVICE. BUK
ŽALUD S ČÍŠKOU. SEMENNÉ ROKY SE OPAKUJÍ PO 4 - 8 LETECH. KVETE V ZÁPOJI VE VĚKU 60 - 80 LET. SEMENNÉ ROKY SE OPAKUJÍ V 5 - 10LETÝCH OBDOBÍCH (V
DUB ROSTE DO 5 AŽ 10 LET POMALU (DO 20 AŽ 30 CM), V TU DOBU KŮLOVÝ KOŘEN DOSAHUJE NEPŘÍZNIVÝCH PODMÍNKÁCH JEDNOU ZA 9 AŽ 12 LET).
HLOUBKY 1 M I VÍCE (SAZENICE PŘI VYZVEDÁVÁNÍ VE ŠKOLKÁCH SE PODŘEZÁVAJÍ). RŮST DO VÝŠKY ROZŠÍŘENÍ - JIŽNÍ ANGLIE, JIŽNÍ ŠVÉDSKO, POLSKO, VOLYŇ, BALKÁN, APENINY, SICÍLIE,
KONČÍ VE 120 AŽ 200 LETECH. PŘÍRŮST DO TLOUŠŤKY TRVÁ CELÝ ŽIVOT (DOSAHUJE STÁŘÍ 400 AŽ KORSIKA, PYRENEJE.
500 LET AŽ I 1000 LET). VŠEOBECNĚ VYŽADUJÍ BUČINY DOBRÉ HUMÓZNÍ PŮDY. BUK JE VELMI STINNÁ DŘEVINA, S HUSTĚ
KOŘENOVÁ SOUSTAVA JE MOHUTNÁ, JDE DO HLOUBKY AŽ 5 M, JE SILNĚ ROZVĚTVENÁ A TVOŘÍ OLISTĚNOU KORUNOU SLABĚ PROPOUŠTĚJÍCÍ SVĚTLO. BUČINY PŘEKRÝVAJÍ ZNAČNOU ČÁST EVROPY,
HLUBOKO JDOUCÍ KŮLOVÝ KOŘEN, JINAK OVŠEM PODLE PŮDY VELMI PROMĚNLIVÁ A NĚKDY DOKONCE V SEVER.ČÁSTI AREÁLU ROSTOU V NÍŽINÁCH AŽ PAHORKATINÁCH, PŘÍMO OD HLADINY MOŘE; VE
JEN MĚLCE ROZLOŽENÁ. DUB JE VELMI ODOLNÝ PROTI VĚTRU A PŮDU VYUŽÍVÁ DO VELKÉ HLOUBKY. STŘEDNÍ EVROPĚ ROSTOU V NADMOŘSKÝCH VÝŠKÁCH CCA 300-1000 M, NA JIHU AŽ DO 2000 M.
MÁ ZNAČNOU VÝMLADNOST, TVOŘÍ HOJNÉ PAŘEZOVÉ VÝMLADKY I VÝHONY NA KMENI ("VLKY"). V BUK TVOŘÍ ČETNÉ KLIMATYPY I KDYŽ NEJSOU TAK VÝRAZNÉ JAKO U DŘEVIN JEHLIČNATÝCH.
LESE OMEZUJE TVORBU VLKŮ PŘÍTOMNOST STÍNICÍCH STROMŮ SPODNÍ ETÁŽE, A PROTO JE BOČNÍ VÝNOSY BUKU JSOU MENŠÍ NEŽ U SMRKU A JEDLE, S HORŠÍM PODÍLEM UŽITKOVÉHO DŘEVA. BUK
ZASTÍNĚNÍ STROMŮ VÝHODNÉ. DUB NESNÁŠÍ ZASTÍNĚNÍ SHORA (S VÝJIMKOU MLÁDÍ), PROTOŽE JE TVOŘÍ SRDČITÉ KOŘENY, KTERÝMI DOBŘE KOTVÍ V PŮDĚ. VÝMLADNOST BUKU JE CELKEM SLABÁ.
NÁROČNÝ NA SVĚTLO. DŘEVO JE NARŮŽOVĚLÉ AŽ ČERVENAVĚ SVĚTLE HNĚDÉ, ROZTROUŠENĚ PÓROVITÉ, TVRDÉ, PEVNÉ,
DŘEVO DUBU MÁ ÚZKOU ŽLUTAVOU BĚL (PRO NĚKTERÉ DRUHY ZPRACOVÁNÍ NENÍ CENĚNA) A TĚŽKÉ, SILNĚ SESYCHAVÉ ČASTO S TZV. NEPRAVÝM JÁDREM. DŘEVO SE POUŽÍVÁ NA PARKETY,
ŠIROKÉ, SVĚTLE AŽ TEMNĚ HNĚDÉ JÁDRO. DŘEVO JE HRUBĚ KRUHOVITĚ PÓROVITÉ, VELMI TVRDÉ, PRAŽCE, SUDY, NÁBYTEK A DÝHY.
TĚŽKÉ A MÁ VYSOKÝ OBSAH TŘÍSLOVIN. POUŽÍVÁ SE NA STAVBY VODNÍ, POZEMNÍ, NA STAVBU LODÍ, BUČINY VYTVÁŘÍ ČISTÉ POROSTY; NA MÉNĚ VHODNĚJŠÍCH SUT´OVITÝCH STANOVIŠTÍCH ROSTOU S
PRAŽCE, PARKETY, SUDY, NÁBYTEK. PŘÍMĚSÍ JASANU, JAVORU ČI LÍPY. VÁPNOMILNÉ BUČINY MÍVAJÍ PŘÍMĚS BOROVICE, JEŘÁBU MUKU,
TĚŽIŠTĚ VÝSKYTU JE V NÍŽINNÝCH LUŽNÍCH LESÍCH, NA MINERÁLNĚ BOHATÝCH, TĚŽŠÍCH A DUBU CERU APOD.
ČERSTVĚ VLHKÝCH ZAPLAVOVANÝCH PŮDÁCH. ROSTE AŽ DO PODHORSKÝCH POLOH, I NA CHUDŠÍCH A HABR OBECNÝ - CARPINUS BETULUS L.
KYSELÝCH PŮDÁCH. PŘIROZENÝ AREÁL DUBU SAHÁ OD SKOTSKA, JIŽNÍ SKANDINÁVIE, K URALU, HABR JE VYSOKÝ 6 - 25 M, BOHATĚ A NEPRAVIDELNĚ ROZVĚTVENÝ. STROM MÁ HLADKOU BORKU,
KRYMU; JE I NA KAVKAZE, BALKÁNSKÉM A APENINSKÉM POLOOSTROVĚ A V SEVERNÍ ČÁSTI JE ČASTO SVALCOVITÝ. ČEPELE LISTŮ JSOU VEJČITÉ 4 - 15 CM DLOUHÉ. PLODY JSOU DROBNÉ OŘÍŠKY,
PYRENEJSKÉHO POLOOSTROVA. UMÍSTĚNÉ NA TROJLALOČNÉM PLOCHÉM KŘÍDLE, SROSTLÉM ZE TŘÍ LISTENŮ. HABR MÁ BOHATOU
DUB ZIMNÍ (DRNÁK) QUERCUS PETRAEA (MATTUSCHKA) LIEBL. KOŘENOVOU SOUSTAVU, NA HLUBOKÝCH PŮDÁCH AŽ SRDČITOU, VĚTŠINOU ALE POVRCHOVOU, TAKŽE
DUB ZIMNÍ MÁ LISTY ZŘETELNĚ ŘAPÍKATÉ, S ČEPELÍ NA RUBU KRATIČCE PÝŘITOU, NA BÁZI NA MĚLKÝCH PŮDÁCH TRPÍ ČASTO VÝVRATY. MÁ SILNOU PAŘEZOVOU VÝMLADNOST, LEHKO
KLÍNOVITOU AŽ UŤATOU; PLODENSTVÍ JSOU KRÁTCE STOPKATÁ. SVĚTLOMILNÁ A TEPLOMILNÁ ZAPLEVELÍ PASEKY.
DŘEVINA, ODOLNÁ K SUCHU I POZDNÍM MRAZŮM, ČASTÁ NA MINERÁLNĚ CHUDÝCH A KYSELÝCH DŘEVO JE BÍLÉ AŽ ŠEDOBÍLÉ SE ŽLUTÝM ODSTÍNEM, ROZTROUŠENĚ PÓROVITÉ, TVRDÉ, TĚŽKÉ,
PŮDÁCH OD PAHORKATIN AŽ DO PODHORSKÝCH POLOH. ŠPATNĚ ŠTÍPATELNÉ.
DUB PÝŘITÝ (ŠÍPÁK) QUERCUS PUBESCENS WILLD. OBLAST ROZŠÍŘENÍ HABRU ZAUJÍMÁ JIŽNÍ A STŘEDNÍ EVROPU PO JIŽNÍ ŠVÉDSKO, NA VÝCHOD PO
D. PÝŘITÝ MÁ LETOROSTY I LISTY PLSTNATÉ; BORKA JE HRUBĚ KOSTKOVITĚ ROZPUKANÁ. DNĚPR.

ZPRAVIDLA MENŠÍ STROM, NĚKDY KEŘ. TEPLOMILNÁ DŘEVINA ODOLNÁ K SUCHU, ROSTOUCÍ HABR JE DŘEVINA STINNÁ. JE HLAVNÍ VÝPLNÍ HABROVÝCH DOUBRAV A PRÁVĚ JEN VE SPOJENÍ S
PŘEVÁŽNĚ NA BAZICKÝCH PODKLADECH. JE CHARAKTERISTICKOU SLOŽKOU DŘÍNOVÝCH DOUBRAV A HABREM MOHL MNOHDE DUB UHÁJIT SVOJE MÍSTO PŘED EXPANZÍ BUČIN.
LESOSTEPNÍCH ÚTVARŮ.
BUK LESNÍ - FAGUS SYLVATICA L.
33 34

__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
V NAŠICH LESÍCH SE HABR NIKDY NEPĚSTOVAL, LIDSKÉ ZÁSAHY VŠAK PŘISPÍVALY VESMĚS K JEHO LISTY JSOU NA RUBU ŽLUTOZELENÉ, PÝŘITÉ; ŽILNATINA TŘETÍHO ŘÁDU JE VYNIKLÁ, CHOMÁČKY
PŘEVLÁDNUTÍ. ČASTO JE V LESNICKÉ LITERATUŘE VĚNOVÁNO VÍCE POZORNOSTI OTÁZCE HUBENÍ CHLUPŮ JSOU BĚLOŽLUTÉ AŽ OKROVÉ; OPLODÍ JE DŘEVNATÉ, VĚTŠINOU ŽEBERNATÉ, V PRSTECH
HABRU, NEŽ JEHO PĚSTOVÁNÍ. NESMÁČKNUTELNÉ. MÁ PODOBNÉ EKOLOGICKÉ NÁROKY JAKO PŘEDEŠLÝ DRUH; JE CITLIVÁ
JASAN ZTEPILÝ - FRAXINUS EXCELSIOR L. K POZDNÍM MRAZŮM. PŘIROZENĚ ROSTE V SUŤOVÝCH A ROKLINOVÝCH LESÍCH, KLENOVÝCH A
STROM AŽ 40 M VYSOKÝ, LICHOZPEŘENÉ LISTY, VSTŘÍCNÉ. PLODNOST ZAČÍNÁ VE VOLNU VE 20- LIPOVÝCH BUČINÁCH; OD PAHORKATIN DO PODHŮŘÍ, V HORÁCH ZŘÍDKA.
30LETECH, V POROSTECH VE 30 - 40 LETECH. JASAN JE RYCHLEROSTOUCÍ DŘEVINA, NA DOBRÝCH DŘEVO NENÍ OD PŘEDCHÁZEJÍCÍHO DRUHU ODLIŠNÉ.
PŮDÁCH MŮŽE DOSÁHNOUT STÁŘÍ AŽ 250 LET A VE VÝČETNÍM PRŮMĚRU 1,7 M. ZAKOŘENĚNÍ JE DOSTI LÍPA STŘÍBRNÁ T. TOMENTOSA MOENCH. SYN. T. ARGENTEA DESF.
EXTENSIVNÍ, KŮLOVÝ KOŘEN SLABĚ VYVINUT, POSTRANNÍ KOŘENY SAHAJÍ DALEKO A PRONIKAJÍ S LISTY NA RUBU BĚLAVĚ PLSTNATÝMI; POCHÁZÍ Z JIHOVÝCHODNÍ EVROPY. U NÁS JE VYUŽÍVÁNA
DOSTI HLUBOKO. VÝMLADNOST JE VÝBORNÁ. JAKO OKRASNÝ A ALEJOVÝ STROM.
DŘEVO JE KRUHOVITĚ PÓROVITÉ, MÁ ŠIROKOU NARŮŽOVĚLOU BĚL, POZDĚJI BAREVNĚ ODLIŠENÉ, JAVOR MLÉČNÝ - MLÉČ - ACER PLATANOIDES L.
SVĚTLE HNĚDÉ JÁDRO. DŘEVO JE POMĚRNĚ TVRDÉ A TĚŽKÉ, VELMI PRUŽNÉ, OHEBNÉ, PEVNÉ, ŠPATNĚ JE STROM 20 - 30 M VYSOKÝ, S KRÁTKÝM KŮLOVÝM KOŘENEM PRONIKAJÍCÍM DO HLOUBKY A
ŠTÍPATELNÉ A STŘEDNĚ TRVANLIVÉ. POUŽÍVÁ SE NA NÁBYTEK, DÝHY, SPORTOVNÍ NÁŘADÍ, HUDEBNÍ ŘADOU KOŘENŮ BOČNÍCH NEVYBÍHAJÍCÍCH DALEKO DO STRANY, ALE SESKUPENÝCH PŘI KMENI.
NÁSTROJE. V KVALITĚ DŘEVA JSOU PODLE STANOVIŠTĚ ZNAČNÉ ROZDÍLY. ROZŠÍŘENÍ JASANU: TÉMĚŘ BOHATÁ PAŘEZOVÁ VÝMLADNOST.
CELÁ EVROPA; VÝSKYT V MALÉ ASII JE NEJISTÝ. NEJLÉPE ROSTE JASAN NA ČERSTVÝCH, DŘEVO MÁ BĚLAVÉ, LESKLÉ, TVRDÉ A TĚŽKÉ A PEVNÉ. POUŽÍVÁ SE V TRUHLÁŘSTVÍ, ŘEZBÁŘSTVÍ I
HLUBOKÝCH, KYPRÝCH A ŽIVNÝCH PŮDÁCH, ČERSTVÝCH A VLHKÝCH. KROMĚ ALUVIÍ LUŽNÍCH LESŮ NA HUDEBNÍ NÁSTROJE. OBLAST ROZŠÍŘENÍ SE KRYJE ZHRUBA S ROZŠÍŘENÍM LÍPY MALOLISTÉ. MLÉČ
ROSTE TAKÉ NA SUŤOVÝCH A ROKLINOVÝCH SVAZÍCH. JE POLOSTINNÁ DŘEVINA, V MLÁDÍ SNÁŠÍ DOBŘE ZASTÍNĚNÍ, JE DOSTI ODOLNÝ PROTI ZIMĚ. MLÉČ
JASAN SNÁŠÍ TLUMENÉ SVĚTLO A V MLÁDÍ TAKOVÉ PODMÍNKY PŘÍMO VYŽADUJE, S PŘIBÝVAJÍCÍM ZŘÍDKA TVOŘÍ ČISTÉ POROSTY. BOHATÁ VÝMLADNOST (AŽ DO 60 LET).
VĚKEM JE VŠAK NA SVĚTLO STÁLE NÁROČNĚJŠÍ A VE STÁŘÍ SE STÁVÁ DŘEVINOU SLUNNOU. JAVOR HORSKÝ - KLEN - ACER PSEUDOPLATANUS L.
JASAN JE CITLIVÝ KE KOUŘI, PLYNŮM A PRACHU, NEHODÍ SE PROTO PRO STROMOŘADÍ V ULICÍCH JE TO STROM 35 - 40 M VYSOKÝ. ZAKOŘENĚNÍ JE SILNÉ SE SRDCOVITÝMI KOŘENY. VÝMLADNOST
(NESNÁŠÍ ZASOLENÍ). V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ JE CENĚN. KLENU JE SLABÁ. KLEN JE STROM STŘEDNÍ A JIŽNÍ EVROPY, HLAVNÍ OBLASTÍ JE HORSKÉ PÁSMO
LÍPA MALOLISTÁ - TILIA CORDATA MILL. (PÁSMO BUČIN A SPODNÍ PÁSMO SMRKOVÉHO STUPNĚ). VÝSKYT JE NESOUVISLÝ, OSTRŮVKOVITÝ
STROM 25 - 40 M VYSOKÝ. LISTY MÁ NA RUBU LYSÉ, ŠEDOZELENÉ S CHOMÁČKY REZAVÝCH (VLHKÁ STANOVIŠTĚ NEBO STRMÉ KAMENITÉ SUŤOVÉ SVAHY). JE TO DŘEVINA POLOSTINNÁ. DŘEVO
CHLUPŮ V PAŽDÍ ŽILEK; OPLODÍ JE V PRSTECH SMÁČKNUTELNÉ. KOŘEN MÁ HLUBOKÝ, KŮLOVITÝ, JE OBDOBNÉ JAKO U MLÉČE.
SILNÝ, Z NĚHOŽ VYRŮSTAJÍ ČETNÉ POSTRANNÍ KOŘENY A DALEKO SE ROZPROSTÍRAJÍCÍ KOŘENY JAVOR POLNÍ - BABYKA - ACER CAMPESTRE L.
POVRCHOVÉ. TO UMOŽŇUJE PEVNÉ ZAKOŘENĚNÍ I NA SUTÍCH A SKALÁCH. JE ODOLNÁ VŮČI VĚTRU. STROM 15 - 20 M VYSOKÝ, NA SLUNNÝCH MÍSTECH A SKALÁCH JEN KEŘ. BABYKA JE
VÝMLADNOST JE VÝTEČNÁ A BOHATÁ. PO DOSAŽENÍ 50 - 60 LET OBJEVUJE SE ČASTO JÁDROVÁ TEPLOMILNĚJŠÍ NEŽ KLEN. BABYKA JE DŘEVINA POLOSTINNÁ, JE DOBROU DŘEVINOU DRUHÉHO PATRA,
HNILOBA. DOŽÍVÁ SE 500 - 700 LET. JE TO POLOSTINNÁ DŘEVINA ODOLNÁ K MRAZU; DAŘÍ SE JÍ NA ZEJMÉNA V DOUBRAVÁCH. LESNICKY DŘEVINA NEPŘÍLIŠ VÝZNAMNÁ (POMALÝ RŮST).
HUMÓZNÍCH, ŽIVINAMI BOHATÝCH PŮDÁCH. PŘIROZENĚ SE VYSKYTUJE V DUBOVÝCH HABŘINÁCH A OLŠE LEPKAVÁ (OLŠE ČERNÁ) - ALNUS GLUTINOSA (L.) GAERTN.
V LUŽNÍCH, SUŤOVÝCH A ROKLINOVÝCH LESÍCH; OD NÍŽIN DO PODHŮŘÍ, V HORÁCH OJEDINĚLE. JE STROM 20 - 35 M VYSOKÝ. OPAKVEJČITÉ, NAHOŘE VYKROJENÉ LISTY JSOU PO VYRAŠENÍ
DŘEVO LÍPY JE BÍLÉ, SLABĚ NARŮŽOVĚLÉ NEBO NAŽLOUTLÉ (PŘI ULOŽENÍ VE VLHKU ČASTO LEPKAVÉ. KVĚTENSTVÍ JEHNĚDOVITÁ; ZE SAMIČÍCH JEHNĚD SE VYVÍJEJÍ HNĚDOZELENÉ ŠIŠTICE S
ZELENÁ), MĚKKÉ, LEHKÉ, MÁLO TRVANLIVÉ. NEJLEPŠÍ DŘEVO ŘEZBÁŘSKÉ, POUŽÍVANÉ TAKÉ K DROBNÝMI TMAVOHNĚDÝMI NAŽKAMI (NA 1 KG ASI 600 - 700 TISÍC SEMEN).
VÝROBĚ KRABIC, BEDNIČEK, MODELŮ, TUŽEK, DŘEVĚNÉHO UHLÍ, SOUSTRUŽNICTVÍ. RYCHLEROSTOUCÍ DŘEVINA, V 5 LETECH DOSAHUJE VÝŠKY 4 M A NA VHODNÉM STANOVIŠTI
LÍPA VELKOLISTÁ - TILIA PLATYPHYLLOS SCOP. TEPRVE PO 50. ROCE JEJÍ VÝŠKOVÝ PŘÍRŮST ZNAČNĚ POLEVUJE. MÁ AŽ DO VYSOKÉHO VĚKU VELMI
BOHATOU PAŘEZOVOU VÝMLADNOST. KOŘENOVÁ SOUSTAVA SE MĚNÍ PODLE STANOVIŠTĚ, NA
35 36
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
LOKALITÁCH S VYSOKOU HLADINOU SPODNÍ VODY JE POVRCHOVÁ, NA HLUBŠÍ A PROVZDUŠNĚNĚJŠÍ BŘÍZA PÝŘITÁ - BETULA PUBESCENS EHRH.
PŮDĚ SRDČITÁ. OLŠE MŮŽE POUTAT VZDUŠNÝ KYSLÍK (V KORÁLKOVITÝCH NÁDORECH POSTRANNÍCH LIŠÍ SE OD BŘÍZY BRADAVIČNATÉ VZPŘÍMENÝMI NEPŘEVISLÝMI VĚTVEMI, PLSTNATÝMI VÝHONY.
KOŘENŮ JSOU SYMBIOTICKÉ AKTINOMYCETY Z RODU FRANKIA). DŘEVO MÁ PODOBNÉ VLASTNOSTÍ I POUŽITÍ. BŘÍZA PÝŘITÁ JDE DÁLE NA SEVER, KDE SE MÍSÍ S VELMI
DŘEVO JE LEHKÉ, MĚKKÉ, PO PORAŽENÍ SE ZBARVUJE ŽLUTOORANŽOVĚ; MÁLO TRVANLIVÉ VE PROMĚNLIVOU B. KŘIVOLAKOU - B. TORTUOSA LEDELO.
VOLNU A TRVANLIVÉ POD VODOU. POUŽÍVÁ SE NA SOUSTRUŽENÍ, K VÝROBĚ PŘEKLIŽEK, ZÁPALEK, JILM HABROLISTÝ - ULMUS MINOR L. (SYN. U. CAMPESTRIS L.)
TUŽEK ATD. STROM JE AŽ 40 M VYSOKÝ, NĚKDY JEN KEŘ. KOŘEN KŮLOVÝ, NĚKDY SRDČITÝ, OBČAS KOŘENY
ROZŠÍŘENÁ TÉMĚŘ PO CELÉ EVROPĚ A V ZÁPADNÍ SIBIŘI. OPTIMÁLNÍ RŮST MÁ OLŠE NA DESKOVITÉ. DŘEVO VELMI PRUŽNÉ, OHEBNÉ, TRVANLIVÉ, TĚŽKÉ, PEVNÉ. DŘEVO KULOVITĚ
HLUBOKÝCH HLINITÝCH PŮDÁCH NÁPLAVŮ S POHYBLIVOU VODOU, HORŠÍ NA BAŽINÁCH A PÓROVITÉ S VÝRAZNÝM JÁDREM A KRÁSNOU KRESBOU. UŽÍVÁ SE V NÁBYTKÁŘSTVÍ, ŘEZBÁŘSTVÍ
LOKALITÁCH S TRVALE STOJÍCÍ VODOU. JE DŘEVINOU NÍŽIN A PAHORKATIN (OBVYKLE NEPŘESAHUJE (PAŽBY PUŠEK).
850 M N. M., OJEDINĚLE [MAX.] 980 M N.M.[RÝCHORY] ). NEJHOJNĚJI JE V NÍŽINNÝCH LUZÍCH. PŮVODNÍ ROZŠÍŘENÍ V MÍRNÉ A TEPLÉ OBLASTI EVROPY, Z. ASIE A SZ. AFRIKY. MÁ VELKÉ
OLŠE ŠEDÁ - ALNUS INCANA L. MOENCH. EKOLOGICKÉ ROZPĚTÍ.
DORŮSTÁ JEN 15 - 20 M, OD OLŠE LEPKAVÉ SE ODLIŠUJE ZAŠPIČATĚLÝMI VEJČITÝMI LISTY, NAŽKY V PRVNÍ POLOVINĚ TOHOTO STOLETÍ (VE DVACÁTÝCH LETECH) BYLY JILMY SILNĚ NAPADENY TZV.
JSOU SVĚTLEJŠÍ (NA 1 KG 1,2 - 1,4 MIL. NAŽEK). V MLÁDÍ ROSTE VELMI RYCHLE, VÝŠKOVÝ PŘÍRŮST HOLANDSKOU NEMOCÍ, VYVOLANOU HOUBOU CERATOCYSTIS ULMI, KTERÁ VEDLA MÍSTY TAKŘKA K
SLÁBNE PO 20. ROCE A STROM SE DOŽÍVÁ JEN 50 - 80 LET. KOŘENOVÁ SOUSTAVA MĚLKÁ, VELKÁ VYMIZENÍ JILMU.
PAŘEZOVÁ VÝMLADNOST, BOHATÁ TVORBA KOŘENOVÝCH ODNOŽÍ. JILM VAZ - ULMUS EFFUSA WILLD (U. LAEVIS PALLAS)
ROZŠÍŘENÍ Z JIŽNÍ EVROPY AŽ ZA POLÁRNÍ KRUH. VE STŘEDNÍ EVROPĚ JE SPÍŠ DŘEVINOU STROM JE AŽ 35 M VYSOKÝ. KOŘENOVÁ SOUSTAVA JE BOHATĚ VYVINUTA (STARŠÍ KMENY ČASTO
HORSKOU A (STOUPÁ DO 1000 M). SVĚTLOMILNÁ DŘEVINA, KTERÁ MÁ VÝZNAM JEN JAKO TABULOVITÉ KOŘENY). MÁ KMEN S HOJNÝMI VÝMLADKY. DŘEVO MÉNĚ CENĚNO NEŽ U JILMU
KRÁTKODOBÁ PRŮKOPNÍ A MELIORAČNÍ DŘEVINA. POLNÍHO. JE TO STROM STŘEDNÍ EVROPY. DAŘÍ SE NEJLÉPE V LUŽNÍCH LESÍCH A KŘOVINÁCH, NA
OLŠE (OLŠIČKA ČI KŘESTICE) ZELENÁ - DUSCHEKIA ALNOBETULA (EHRH.) POUZAR. VLHKÝCH MÍSTECH, KOLEM TOKŮ; DLOUHOTRVAJÍCÍ ZÁPLAVY DOBŘE SNÁŠÍ. MIMO LUŽNÍ LESY A
JE KEŘ 2 - 3 M VYSOKÝ, VYSOKOHORSKÝ DRUH (1500 - 2000 M N. M.). VÝZNAM JAKO JEJICH OKOLÍ SE NEVYSKYTUJE. VYSTUPUJE DO N.M.V. 400 M.
PŮDOOCHRANNÁ DŘEVINA VE VYSOKÝCH HORÁCH.
.BŘÍZA BRADAVIČNATÁ - BETULA PENDULA ROTH. JEŘÁB PTAČÍ - SORBUS AUCUPARIA L.

JE STROM DORŮSTAJÍCÍ AŽ DO 30 M VÝŠKY, ALE PRŮMĚRU JEN 60 AŽ 70 CM. PLODY JSOU STROM NEBO KEŘ 5-15 M VYSOKÝ. ROSTE ROZTROUŠENĚ V LESÍCH SKORO V CELÉ EVROPĚ A
KŘÍDLATÉ NAŽKY (NA 1 KG 6-7 MIL. KUSŮ). BŘÍZA DOSAHUJE PLODNOSTI VE VOLNU JIŽ KOLEM 10. V Z.ASII. VYSAZUJE SE NĚKDY PODÉL KOMUNIKACÍ HLAVNĚ VE VYŠŠÍCH POLOHÁCH. POUŽÍVÁ SE
ROKU A PLODÍ TÉMĚŘ KAŽDOROČNĚ. V MLÁDÍ JE RYCHLEROSTOUCÍ DŘEVINOU, MAXIMÁLNÍ VÝŠKOVÝ JAKO MELIORAČNÍ A NÁHRADNÍ DŘEVINA PŘI ZALESŇOVÁNÍ IMISNÍCH HOLIN (KRUŠNÉ HORY).
PŘÍRŮST ASI V 10 - 15 LETECH, VE 40 LETECH POLEVUJE A KOLEM 70. ROKU VÝŠKOVÝ RŮST OBVYKLE JEŘÁB MUK - SORBUS ARIA (L.) CRANTZ
KONČÍ. KOŘENOVÁ SOUSTAVA JE ROZLOŽENA DO ŠÍŘE. JE STROM, NEBO ČASTO I MNOHOKMENNÝ KEŘ 6-7 M VYSOKÝ. AREÁL STŘEDNÍ, ZÁPADNÍ EVROPA;
DŘEVO STŘEDNĚ TĚŽKÉ, MÁLO TRVANLIVÉ, POUŽÍVÁ SE NA VÝROBU DÝH, NÁBYTKU, V KOLÁŘSTVÍ U NÁS ROSTE NA VÝSLUNNÝCH A SKALNATÝCH SVAZÍCH TEPLEJŠÍCH OBLASTÍ OD NÍŽIN AŽ MAX. 800M
A ŘEZBÁŘSTVÍ. DÁVÁ VELMI VÝHŘEVNÉ PALIVO. JE ROZŠÍŘENA TÉMĚŘ PO CELÉ EVROPĚ. V ČR JE (MILEŠOVKA).
V SOUČASNOSTI ZASTOUPENÍ BŘ 3 %. JEŘÁB BŘEK - SORBUS TORMINALIS (L.) CRANTZ
V MINULOSTI BYLA BŘÍZA V NAŠICH POROSTECH HOJNĚJŠÍ A MĚLA VELKÝ VÝZNAM PŘI JE STROM 10-15 M VYSOKÝ S KORUNOU VE VOLNU SPÍŠE ROZLOŽITOU; V ZÁPOJI JE VŠAK I DOCELA
ZARŮSTÁNÍ ODLESNĚNÝCH PLOCH LESEM. POZDĚJI BYLA OZNAČOVÁNA JAKO PLEVELNÁ DŘEVINA A ŠTÍHLÁ. JE DOSTI TOLERANTNÍ K BOČNÍMU ZASTÍNĚNÍ. AREÁL EVROPA (KROMĚ SEVERNÍ A
VYSEKÁVÁNA Z MLAZIN JEHLIČNATÝCH MONOKULTUR. DNES SE NÁZORY NA BŘÍZU OPĚT MĚNÍ. JE SEVEROVÝCHODNÍ); TAKÉ M.ASIE, KAVKAZ, SÝRIE A SZ. AFRIKA. V SOUČASNOSTI VELMI
POUŽÍVÁNA JAKO DŘEVINA MELIORAČNÍ, PŘI ZALESŇOVÁNÍ KALAMITNÍCH PLOCH I NELESNÍCH PŮD. VYHLEDÁVANÉ DŘEVO.
37 38

__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
TOPOLY - POPULUS SPP. MUSÍ BÝT VYLOUČENA TAKOVÁ LIDSKÁ ČINNOST, KTERÁ VEDE PŘÍMO NEBO NEPŘÍMO
ROD S MNOHA DRUHY, KTERÉ MAJÍ ŘADU KŘÍŽENCŮ SPONTÁNNÍCH I UMĚLÝCH A SPOUSTU K NEVRATNÝM POŠKOZENÍM LESNÍCH PŮD A STANOVIŠŤ, FLÓRY A FAUNA A FUNKCÍ LESA
KULTIVARŮ. NĚKTERÉ MAJÍ ZNAČNÝ LESNICKÝ VÝZNAM. TOPOLY PATŘÍ MEZI RYCHLE ROSTOUCÍ LESNÍ POLITIKY MUSÍ UZNAT DLOUHODOBOU POVAHU LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A
DŘEVINY A VYSAZUJÍ SE ČASTO JAKO LIGNIKULTURY PRO ZÍSKÁNÍ BIOMASY. VELKÉ VÝSADBY V VÝRAZNĚ PODPOROVAT POSTUPY UMOŽŇUJÍCÍ VÍCEÚČELOVÉ FUNKCE A USNADŇUJÍCÍ
MNOHA ZEMÍCH EVROPY (NĚMECKO, HOLANDSKO, BELGIE, FRANCIE, ITÁLIE AJ.). PODÉL TRVALE UDRŽITELNÉ HOSPODAŘENÍ
KOMUNIKACÍ NEBO JINDE ČASTÉ ŘADOVÉ VÝSADBY PYRAMIDÁLNÍCH KULTIVARŮ. HOSPODAŘENÍ V LESÍCH MUSÍ BÝT ZALOŽENO NA PRAVIDELNĚ OBNOVOVANÝCH PLÁNECH
VRBY - SALIX SPP. A PROGRAMECH
ROD S VELKÝM POČTEM DRUHŮ (300 - 600). ČASTÝ JE KEŘOVITÝ VZRŮST VYUŽÍVANÝ PRO ZPŮSOB HOSPODAŘENÍ V LESÍCH BY MĚL ODPOVÍDAT OCHRANĚ EKOLOGICKY CITLIVÝCH
VÝROBU PLETENÝCH VÝROBKŮ - KOŠÍKÁŘSKÁ VRBA. Z HLEDISKA PRODUKCE DŘEVA JSOU ZAJÍMAVÉ OBLASTÍ S OHLEDEM NA ZACHOVÁNÍ PŮVODNÍCH LESŮ,ZACHOVÁNÍ KVALITY A MNOŽSTVÍ
VRBY BÍLÁ (S. ALBA) A AMERICKÁ V. ČERNÁ (S. NIGRA), KTERÉ JSOU NEJVĚTŠÍ (VYJÍMEČNĚ AŽ 40 M VODY, ROZVOJ OSTATNÍCH OCHRANNÝCH FUNKCÍ LESA
VYSOKÉ), RYCHLE ROSTOUCÍ. JEJICH VYŠLECHTĚNÉ KULTIVARY MOHOU NAHRADIT I KULTIVARY LESNICKÉ HOSPODAŘENÍ BY MĚLO SMĚŘOVAT K ZACHOVÁNÍ A POSÍLENÍ STABILITY,
TOPOLŮ, KTERÉ VE STŘ. EVROPĚ JSOU ÚSPĚŠNÉ JEN V NEJTEPLEJŠÍCH ČÁSTECH (V. BÍLÁ VYSTUPUJE O VITALITY, ODOLNOSTI LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ VŮČI STRESŮM, HMYZÍM ŠKŮDCŮM,
200 - 300 M VÝŠE). CHOROBÁM
Z INTRODUKOVANÝCH LISTNATÝCH DŘEVIN JE NEJBĚŽNĚJŠÍ TRNOVNÍK AKÁT - ROBINIA PŘI HOSPODAŘENÍ V EXISTUJÍCÍCH POROSTECH A ZAKLÁDÁNÍ NOVÝCH LESŮ BY ZVOLENÉ
PSEUDOACACIA L. - PŮVODEM ZE S. AMERIKY, STROM S VELKOU VÝMLADNOSTÍ KMENOVOU I DŘEVINY MĚLY VYHOVOVAT MÍSTNÍM PODMÍNKÁM
KOŘENOVOU. U NÁS VĚTŠINOU V TEPLEJŠÍCH OBLASTECH, POUŽÍVÁ SE NĚKDY JAKO PIONÝRSKÁ PŘEDNOST BY MĚLY MÍT PŮVODNÍ DŘEVINY A MÍSTNÍ PROVENIENCE
DŘEVINA. JE NUTNÉ PODPOROVAT VYUŽÍVÁNÍ DŘEVA A OSTATNÍCH PRODUKTŮ LESA ZPŮSOBEM
ŘADA DALŠÍCH DOMÁCÍCH I INTRODUKOVANÝCH DŘEVIN NENÍ V TOMTO VELMI STRUČNÉM ODPOVÍDAJÍCÍM TRVALE UDRŽITELNÉHO HOSPODAŘENÍ V LESÍCH
PŘEHLEDU UVEDENA. LESNICKOU POLITIKOU OVLIVŇOVAT ZNALOSTI A DOVEDNOSTI VEŘEJNOSTI A
PODPOROVAT POCHOPENÍ PRINCIPŮ TRVALE UDRŽITELNÉHO HOSPODAŘENÍ
NA VÝSLEDKY A ZÁVAZKY Z HELSINSKÉ KONFERENCE NAVÁZAL MATERIÁL MZE „ZÁKLADNÍ

7. PĚSTOVÁNÍ LESŮ PRINCIPY STÁTNÍ LESNICKÉ POLITIKY“ KTERÝ BYL V ROCE 1994 SCHVÁLEN VLÁDOU. ZÁKLADNÍ
STRATEGICKÉ CÍLE LESNICKÉ POLITIKY ČR JSOU FORMULOVÁNY TAKTO:
V POSLEDNÍM OBDOBÍ ZÍSKÁVÁ PŘEVAHU V LIDSKÉ ČINNOST POJEM TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ OBNOVENÍ A UDRŽENÍ STABILNÍCH EKOSYSTÉMŮ
(SUSTAINABLE DEVELEPMENT). JDE O TAKOVÝ ROZVOJ, KTERÝ USPOKOJUJE POTŘEBY SOUČASNOSTI UPLATNĚNÍ PRINCIPU TRVALE UDRŽITELNÉHO HOSPODAŘENÍ VE VŠECH LESÍCH
ANIŽ BY PŘITOM OMEZIL MOŽNOST PŘÍŠTÍCH GENERACÍ USPOKOJOVAT JEJICH VLASTNÍ POTŘEBY. ZACHOVÁNÍ LESA JAKO TRVALE UDRŽITELNÉHO PŘÍRODNÍHO ZDROJE VE PROSPĚCH
TRANSFORMOVÁNO NA LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ JDE O ROZVOJ OZNAČOVANÝ JAKO TRVALE UDRŽITELNÉ PŘÍŠTÍCH GENERACÍ
HOSPODAŘENÍ V LESÍCH (SUSTAINABLE MANAGEMENT OF FORESTRES). V LESNICTVÍ NEJDE O NOVÝ PŘEDMĚTEM PĚSTOVÁNÍ LESA JSOU LESNÍ EKOSYSTÉMY, V NICHŽ DOMINUJÍCÍ FORMOU ŽIVOTA
PRINCIP ROZVOJE. TENTO PRINCIP JE JIŽ APLIKOVÁN OD STŘEDOVĚKU FORMOU USTANOVENÍ LESNÍCH PŘEDSTAVUJÍ LESNÍ STROMY, STOJÍCÍ V TĚSNÉM VZÁJEMNÉM VZTAHU A PŮSOBENÍ, VYTVÁŘEJÍCÍ
ŘÁDŮ A VÍCE NEŽ 250 LET JE RELATIVNĚ PŘESNĚ FORMULOVÁN I VĚDECKY JAKO PRINCIP TRVALOSTI PŘITOM SVÉRÁZNÉ RŮSTOVÉ PROSTŘEDÍ SE SPECIFICKÝM MIKROKLIMATEM A CHARAKTERISTICKÝM
PRODUKCE DŘEVA. TATO NEJZNÁMĚJŠÍ DEFINICE TRVALOSTI ZNÍ: „ VÝŠE TĚŽBY DŘEVA MUSÍ BÝT STAVEM PŮDY A HUMUSU. TUTO SKUTEČNOST MUSÍ MÍT KAŽDÝ VLASTNÍK LESA A KAŽDÝ LESNÍ
V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ REGULOVÁNA TAK, ABY NA PŘÍŠTÍ GENERACE ZŮSTAL ASPOŇ TAKOVÝ PODÍL, JAKÝ HOSPODÁŘ NA PAMĚTI PŘI JAKÉMKOLIV HOSPODÁŘSKÉM ROZHODOVÁNÍ. OPATŘENÍ, PŘI KTERÝCH SE
SI PŘISVOJUJE GENERACE SOUČASNÁ“ (HARTIG 1808). K ZAJIŠTĚNÍ UVEDENÉHO PRINCIPU BYLY NA BERE V ÚVAHU POUZE BEZPROSTŘEDNÍ DŮSLEDEK ZÁSAHU VE STROMOVÉ VRSTVĚ ANIŽ BY SE BRAL
KONFERENCI O OCHRANĚ LESŮ V HELSINKÁCH (1993) ROZPRACOVÁNY VŠEOBECNÉ ZÁSADY:
39 40
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
OHLED I NA VZDÁLENĚJŠÍ A NEPŘÍMÉ DŮSLEDKY ÚČINKUJÍCÍCH MECHANIZMŮ, JSOU LEHKOMYSLNÉ A PODPORA PŘIROZENÉHO VÝVOJE LESA, TJ. PŘIROZENÉ OBNOVY A DALŠÍCH PRVKŮ BIOLOGICKÉ
NESLUČITELNÉ S PĚSTOVÁNÍM LESŮ NA EKOLOGICKÉM ZÁKLADĚ. RACIONALIZACE HOSPODAŘENÍ (PŘIROZENÁ REDUKCE NÁLETŮ A NÁROSTŮ, PŘIROZENÉ
K ZAJIŠTĚNÍ EKOLOGICKÉ TRVALOSTI LESA TOTIŽ NESTAČÍ ZACHOVAT POUZE TRVALOST A VYVĚTVOVÁNÍ, UPUŠTĚNÍ OD PŘÍSNĚ PRAVIDELNÝ ROZESTUP STROMŮ APOD.)
STATICKOU STABILITU LESNÍCH POROSTŮ. JE NUTNO TAKÉ ZABEZPEČIT PRODUKČNÍ A FUNKČNÍ PODPORA VÍCEÚČELOVÉHO ZPŮSOBU HOSPODAŘENÍ (FUNKČNĚ INTEGROVANÉ LESNÍ
TRVALOU UDRŽITELNOST STANOVIŠTĚ (BIOTOPU), ZEJMÉNA PŮDY A MIKROKLIMATICKÝCH PODMÍNEK, HOSPODÁŘSTVÍ), KTERÉ ZVYŠUJE ÚLOHU A VÝZNAM LESA PRO SPOLEČNOST
ABY NEDOCHÁZELO K OCHUZOVÁNÍ MNOHOTVÁRNÉHO ŽIVOTA VČETNĚ MIKROBIÁLNÍHO V LESNÍCH UVEDENÉ PRINCIPY SE PODAŘILY V ČESKÉ REPUBLICE ZAHRNOUT DO LESNÍHO ZÁKONA A JSOU
EKOSYSTÉMECH, K ÚNIKU ŽIVIN Z EKOSYSTÉMU ( DO OVZDUŠÍ A DO POVRCHOVÝCH VOD), NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ LESNICKÉHO HOSPODAŘENÍ. PRO VYPĚSTOVÁNÍ ZDRAVÉHO A STABILNÍHO LESA
K NEVRATNÝM ZMĚNÁM FYZIKÁLNÍCH VLASTNOSTÍ LESNÍCH PŮD A K NARUŠOVÁNÍ JEJICH JE TŘEBA TVŮRČÍHO ZAUJETÍ NĚKOLIKA GENERACÍ LESNÍKŮ, Z NICHŽ KAŽDÁ NÁSLEDUJÍCÍ BY SE MĚLA
AUTOREGULAČNÍM MECHANIZMŮ. POUČIT ÚSPĚŠNÝMI VÝSLEDKY I NEZDARY SVÝCH PŘEDCHŮDCŮ. (POLENO 1997)
SOUČASNÝ SYSTÉM TRVALE UDRŽITELNÉHO HOSPODAŘENÍ V LESÍCH NENÍ VÁZÁN NA ŽÁDNÉ SNAHY PO SYSTEMATICKÉM POZNÁNÍ LESŮ ZA ÚČELEM JEJICH VHODNÉ KLASIFIKACE A BONITACE
HOSPODÁŘSKÉ SCHÉMA, NA ŽÁDNÝ ÚZCE VYMEZENÝ MÝTNÍ POSTUP ČI OBNOVNÍ FORMU. JE V ZÁSADĚ SE BĚHEM ČASU FORMULOVALY V NAUCE O ROSTLINNÝCH SPOLEČENSTVECH NA ZÁKLADĚ STUDIÍ
MOŽNÝ CLONNÝ, SKUPINOVITÝ, DO URČITÉ MÍRY I NÁSEČNÝ A VÝBĚRNÝ POSTUP. JDE TEDY O FYTOGEOGRAFICKÝCH A POZDĚJI GEOBOTANICKÝCH (FYTOCENOLOGICKÝCH). Z TĚCHTO NAUK
FLEXIBILNÍ ZPŮSOB HOSPODAŘENÍ, POSTAVENÝ NA EKOLOGICKÝCH ZÁKLADECH, VYHOVUJÍCÍCH ZJEDNODUŠENĚ ŘEČENO VZNIKÁ NAUKA O LESNÍCH TYPECH, KTERÁ SLUČUJE HLEDISKA BOTANICKÁ A
DANÝM RŮSTOVÝM PODMÍNKÁM A SLEDUJÍCÍ POUZE DODRŽOVÁNÍ ZÁKLADNÍCH PRINCIPŮ, LESNICKÁ.
ZAJIŠTUJÍCÍCH EKOLOGICKOU STABILITU A TRVALOST LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ. TYTO PRINCIPY LESNICKÁ TYPOLOGIE JE NAUKA, KTERÁ POUŽÍVÁ GEOBOTANICKÉ METODY K POZNÁVÁNÍ
OBSAHUJÍ: VLASTNOSTÍ PROSTŘEDÍ A TOMUTO PROSTŘEDÍ ODPOVÍDAJÍCÍCH PŘIROZENÝCH (ZÁKLADNÍCH) A
PŘECHOD K VÝLUČNÉ PÉČE O LESNÍ DŘEVINY A JEJICH POROSTY NA PÉČI O CELÉ LESNÍ KULTURNÍCH (ODVOZENÝCH) LESNÍCH CENÓZ. S OHLEDEM NA POTŘEBY LESNICKÉ PRAXE MÁ
EKOSYSTÉMY (ZEJMÉNA O MIKROKLIMA, PŮDU A PŮDNÍ ORGANIZMY) TYPOLOGICKÝ VÝZKUM NEBO PRŮZKUM SPLNIT V PODSTATĚ DVA HLAVNÍ ÚKOLY:
ZÁCHRANA A REPRODUKCE GENOFONDU REGIONÁLNÍCH EKOTYPŮ LESNÍCH DŘEVIN • ZAJISTIT VÍCE MÉNĚ NEZÁVISLE NA SOUČASNÉM STAVU LESA PLOCHY SE STEJNÝMI MOŽNOSTMI
RESTAUROVÁNÍ A POSTUPNÁ PŘEMĚNA CHŘADNOUCÍCH LESŮ RŮSTU DŘEVIN A POROSTŮ A TÍM I PLOCHY SE SHODNÝMI MOŽNOSTMI PRODUKCE DŘEVA NA
VYTVOŘENÍ OPTIMÁLNÍ, STANOVIŠTI I CÍLŮM HOSPODAŘENÍ ODPOVÍDAJÍCÍ STRUKTURU TĚCHTO PLOCHÁCH
LESNÍCH POROSTŮ (DRUHOVÉ, VĚKOVÉ, PROSTOROVÉ); JDE PŘEDEVŠÍM O TVORBU SMÍŠENÝCH • NA ZÁKLADĚ POZNATKŮ ZÍSKANÝCH VÝZKUMEM (PRŮZKUMEM) LESNÍCH CENÓZ A ZNALOSTI
POROSTŮ, VERTIKÁLNĚ ČLENĚNÝCH, KTERÉ SPLŇUJÍ ZÁSADU SPECIFICKÉ DIVERZITY EKOLOGIE DŘEVIN V PŘIROZENÝCH HOSPODÁŘSKÝCH LESÍCH ODVODIT PRODUKČNĚ NEJVHODNĚJŠÍ
OMEZENÍ PLOŠNÉHO ZPŮSOBU HOSPODAŘENÍ V LESÍCH A PŘECHOD PŘEVÁŽNĚ NA ZPŮSOB A HOSPODÁŘSKY VYHOVUJÍCÍ SKLADBU POROSTŮ NA PLOCHÁCH S URČITÝMI MOŽNOSTMI
INDIVIDUÁLNÍ, TJ. NA JEDNOTLIVÉ STROMY, COŽ VEDE K OMEZENÍ SCHEMATICKÝCH PRODUKCE. (V OBOU VÝŠE ZMÍNĚNÝCH ÚKOLECH ROZUMÍ SE POD VÝRAZEM PRODUKCE TAKÉ
VÝCHOVNÝCH ZÁSAHŮ A HOLÝCH SEČÍ PLNĚNÍ OSTATNÍCH UŽITEČNÝCH FUNKCÍ LESA).
UPUŠTĚNÍ OD VĚKU JAKO ZÁKLADNÍHO KRITERIA OBNOVNÍ TĚŽBY A ZAVEDENÍ DALŠÍCH V TOMTO SMYSLU SE POUŽÍVÁ ČASTO VÝRAZU STANOVIŠTĚ. TO JE SOUHRN VŠECH PŘÍRODNÍCH
KRITERIÍ JAKO JE KVALITA KMENE A KORUNY, OBJEMOVÝ I HODNOTOVÝ PŘÍRŮST, CÍLOVÁ ČINITELŮ (PODMÍNEK) PŮSOBÍCÍCH V DANÉM MÍSTĚ NA VZRŮST ROSTLINSTVA. NENÍ TO POJEM
TLOUŠŤKA, OVLIVNĚNÍ RŮSTOVÉHO PROSTŘEDÍ POROSTU A REGULACE JEHO SMÍŠENÍ ZEMĚPISNÝ ("NALEZIŠTĚ"), TJ. MÍSTO (LOKALITA), KDE SE TEN NEBO ONEN DRUH ROSTLINSTVA
UPLATŇOVÁNÍ RELATIVNĚ DLOUHÉ OBNOVNÍ DOBY (V ZÁVISLOSTI NA BIOLOGICKÝCH VYSKYTUJE, ALE JE TO POJEM SLOŽITĚJŠÍ, KTERÝ V SOBĚ ZAHRNUJE VLIVY: PŮDY, PODNEBÍ, POLOHY,
VLASTNOSTECH DŘEVIN A PODMÍNKÁCH PROSTŘEDÍ); NEPŘETRŽITÁ OBNOVNÍ DOBA A PŘECHOD ČINITELŮ ORGANICKÝCH.
NA VÝBĚRNÝ ZPŮSOB VŠAK NENÍ ZPRAVIDLA CÍLEM HOSPODAŘENÍ LES V PŘÍRODOVĚDECKÉM POJETÍ JE SDRUŽENÍ ŽIVOČICHŮ A ROSTLIN, JEHOŽ URČUJÍCÍ SLOŽKOU
JSOU DŘEVINY STROMOVITÉHO VZRŮSTU (OBVYKLE NAD 8 M), KTERÉ VE SVÉM PROSTORU VYTVÁŘEJÍ
PROSTŘEDÍ KVALITATIVNĚ ODLIŠNÉ OD PROSTŘEDÍ SPOLEČENSTEV NELESNÍCH. SPOLEČENSTVÍ
41 42

__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
(CENÓZA) TVOŘÍ S PROSTŘEDÍM NEDÍLNÝ CELEK A OVLIVŇUJE JE, PRÁVĚ TAK, JAKO PROSTŘEDÍ PŮSOBÍ ÚDOLNÍCH DNECH. CENÓZY Z JIHU NA SEVER (Z NIŽŠÍCH DO VYŠŠÍCH STUPŇŮ) PRONIKAJÍ NA
ZPĚTNĚ NA CENÓZU. V TOMTO VZÁJEMNÉM PŮSOBENÍ SE LES NEUSTÁLE VYVÍJÍ A MĚNÍ. LES JAKO EXPOZICÍCH JIŽNÍCH (MĚLKÝCH, VÝHŘEVNÝCH, VÝSUŠNÝCH PŮDÁCH).
CENÓZA JE CHARAKTERIZOVÁN URČITOU STRUKTUROU, DYNAMIKOU A ROZŠÍŘENÍM. POD LESNÍ SEMENÁŘSTVÍ ZAČALO VZNIKAT JIŽ V MINULÉM STOLETÍ. OD KONCE 18. A HLAVNĚ V 19.
STRUKTUROU ROZUMÍME DRUHOVOU SKLADBU A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ (PATROVITOST, FORMY STOLETÍ ZAČÍNAJÍ ROZSÁHLÉ TĚŽBY, ZAKLÁDALY SE MONOKULTURY SMRKU A BOROVICE, VZNIKALA
SMÍŠENÍ ATD.). V PŘIROZENÝCH POMĚRECH BYLO DRUHOVÉ SLOŽENÍ URČOVÁNO HLAVNĚ POPTÁVKA PO VELKÉM MNOŽSTVÍ SEMEN. TO ZAČALY DODÁVAT SPECIALIZOVANÉ SEMENÁŘSKÉ
EKOLOGICKY (VEDLE VÝVOJOVÝCH MOMENTŮ) T. ZN., ŽE NA URČITÉM STANOVIŠTI ROSTLY OBVYKLE FIRMY (NAPŘ. FA STEINER 1862 VÍDEŇSKÉ NOVÉ MĚSTO). VE VÝVOJI LESNÍHO SEMENÁŘSTVÍ LZE
TY DRUHY, KTERÝM STANOVIŠTĚ NEJLÉPE VYHOVOVALO. ROZLIŠIT TŘI ETAPY:
A TAK V OPTIMU SVÉHO ROZŠÍŘENÍ VYTVÁŘELY MNOHÉ DŘEVINY POROSTY TÉMĚŘ NESMÍŠENÉ • ZÍSKÁNÍ CO NEJVĚTŠÍHO MNOŽSTVÍ SEMENE (SMRKU A BOROVICE) BEZ ZÁRUK KVALITY,
(KYSELÉ BUČINY), NEBO V EXTRÉMNÍCH PODMÍNKÁCH BYL VÝSKYT OSTATNÍCH DŘEVIN VYLOUČEN
• ZAČALY SE ZKOUMAT BIOLOGICKÉ VLASTNOSTI SEMENE (KLÍČIVOST) A SORTIMENT SE ROZŠÍŘIL O
(SUBALPÍNSKÉ PÁSMO - SMRK). MODŘÍN, JEDLI, DOUGLASKU A DUB; OBJEVILY SE POTÍŽE S PROVENIENCÍ
I KDYŽ V PŘIROZENÝCH POMĚRECH EXISTOVALY POROSTY NESMÍŠENÉ, NEBYLY NIKDY TAK
• V POSLEDNÍ DOBĚ SE ŠIROCE ZKOUMAJÍ VNĚJŠÍ A VNITŘNÍ VLASTNOSTI SEMEN VŠECH LESNÍCH
JEDNOLITÉ, JAK JE VYTVÁŘÍ ČLOVĚK V MONOKULTURÁCH. PŘIROZENÉ NESMÍŠENÉ POROSTY BÝVAJÍ
DŘEVIN A
VŽDY VÍCE ČI MÉNĚ VĚKOVĚ I PROSTOROVĚ (I KDYŽ "SKRYTĚ") DIFERENCOVÁNY. VE SMÍŠENÝCH
TEDY I KEŘŮ; BUDUJE SE NA VĚDECKÝCH PODKLADECH NAUKY O DĚDIČNOSTI A DOSPÍVÁ KE
POROSTECH PODLE BIOLOGICKÝCH VLASTNOSTÍ DŘEVIN A PODLE STANOVIŠTNÍCH POMĚRŮ BÝVÁ SMĚS
ŠLECHTĚNÍ
DŘEVIN JEDNOTLIVÁ NEBO VE SKUPINÁCH (TO SE ALE MŮŽE BĚHEM VÝVOJE MĚNIT).
LESNÍCH DŘEVIN.
V LESE ROZEZNÁVÁME PATRA: STROMOVÉ, KEŘOVÉ, BYLINNÉ, MECHOVÉ. NĚKTERÉ ROSTLINY
PODLE ZÁKONNÝCH OPATŘENÍ JSOU ZDROJE REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU:
NENÁLEŽEJÍ ŽÁDNÉMU PATRU (NAPŘ. BŘEČŤAN, CHMEL, LIŠEJNÍKY NA VĚTVÍCH) A TVOŘÍ ZVLÁŠTNÍ
a) LESNÍ POROSTY UZNANÉ KE SKLIZNI OSIVA
DÍLČÍ (ZÁVISLÁ) SPOLEČENSTVA. STEJNĚ JAKO ROZEZNÁVÁME PATROVITOST V NADZEMNÍM
b) VÝBĚROVÉ STROMY KTERÉ JSOU URČENY PRO ODBĚR ROUBŮ, SBĚRU SEMEN A DALŠÍM
PROSTORU, EXISTUJE I PATROVITOST KOŘENOVÝCH SYSTÉMŮ. (ČASTO SE VYSTŘÍDÁ V PŘIROZENÉM
ŠLECHTITELSKÝM ÚČELŮM
LESE NĚKOLIK GENERACÍ SEMENÁČKŮ NEŽ SE NĚKTERÉ Z NICH MOHOU ZÚČASTNIT VÝSTAVBY
c) UZNANÉ SEMENNÉ SADY
STROMOVÉHO PATRA).
d) UZNANÉ MATEČNICE
ROZŠÍŘENÍ A TŘÍDĚNÍ LESŮ VE SMYSLU GEOGRAFICKÉM V ZÁVISLOSTI NA KLIMATICKÉ PÁSMOVITOSTI
e) UZNANÉ SEMENNÉ POROSTY
VZNIKÁ I PÁSMOVITOST PŮDNÍ A VEGETAČNÍ. JEDNOTLIVÉ STUPNĚ JSOU CHARAKTERIZOVÁNY
f) UZNANÉ KLONOVÉ ARCHIVY
(LESNICKY) PŘEVLÁDNUTÍM URČITÝCH DŘEVIN. U NÁS SE ROZLIŠUJÍ STUPNĚ:
REPRODUKČNÍM MATERIÁLEM LESNÍCH DŘEVIN SE ROZUMÍ :
1. STUPEŇ NÍŽIN A NIŽŠÍCH PAHORKATIN (DUBOVÝ),
a) PLODY A SEMENA PRO GENERATIVNÍ REPRODUKCI
2. STUPEŇ PAHORKATIN (PŘECHODOVÝ) - (DUBO-HABROVÝ),
b) ČÁSTI ROSTLIN (ŘÍZKY, ROUBY, PLETIVA) PRO VEGETATIVNÍ REPRODUKCI
3. STUPEŇ NIŽŠÍCH HOR (BUKOVÝ),
c) ROSTLINY VYPĚSTOVANÉ GENERATIVNÍM NEBO VEGETATIVNÍM ZPŮSOBEM
4. STUPEŇ VYŠŠÍCH HOR (PŘECHODOVÝ) - (BUKO-SMRKOVÝ),
d) ROSTLINY POCHÁZEJÍCÍ Z NÁLETŮ A NÁROSTŮ
5. STUPEŇ NIŽŠÍ SUBALPÍNSKÝ (SMRKOVÝ),
NASBÍRANÉ OSIVO SE MÁ POUŽÍVAT VE STEJNÝCH LESNÍCH OBLASTECH A VEGETAČNÍCH LESNÍCH
6. STUPEŇ KLEČOVÝ,
STUPNÍCH (VLS). ZÁKLADEM JE POČET VEGETAČNÍCH DNŮ A PRŮMĚRNÁ DENNÍ TEPLOTA. PŘÍRODNÍ
7. STUPEŇ: ALPÍNSKÉ NIVY A HOLE.
LESNÍ OBLASTI JSOU SOUVISLÁ ÚZEMÍ A OBDOBNÝMI RŮSTOVÝMI PODMÍNKAMI. DŮLEŽITÉ JSOU
ROSTLINNÉ DRUHY SEVERNĚJŠÍCH PÁSEM PRONIKAJÍ DO JIŽNĚJŠÍCH (Z VYŠŠÍCH A NIŽŠÍCH POLOH)
KLIMATYPY, EDAFOTYPY A CENOTYPY. PŘENOSY MEZI JEDNOTLIVÝMI OBLASTMI, VLS JSOU URČENY
ZPRVU NA SEVERNÍCH EXPOZICÍCH, POSLÉZE NEJDÁLE NA JIHU SE VYSKYTUJÍ V CHLADNÝCH
PŘÍLOHOU K LESNÍMI ZÁKONU.
43 44
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
LESNÍ ŠKOLKAŘSTVÍ SE VYVÍJELO SOUČASNĚ S LESNÍM SEMENÁŘSTVÍM. ZPOČÁTKU SE NA VOLNÉ (NEBO I ŘÁDKŮ) VE SKLENÍCÍCH. TÍM SE ZKRACUJE DOBA RŮSTU SEMENÁČKU NA CCA 6 MĚSÍCŮ A JE
PLOCHY V POROSTECH VYSÉVALO SEMENO, VYZVEDÁVALY SE SEMENÁČKY A VYSAZOVALY SE NA MOŽNO JE JEŠTĚ VE STEJNÉM ROCE ŠKOLKOVAT.
PARCELY (SEMENIŠTĚ). BRZY ZE SEMENIŠŤ VZNIKALY PLOCHY SLOUŽÍCÍ DELŠÍ DOBU K PĚSTOVÁNÍ ZE SÍJÍ, ZEJMÉNA HUSTÝCH, VYROSTOU SEMENÁČKY, KTERÉ NEJSOU VŽDY NATOLIK VYSPĚLÉ, ABY
SADEBNÍHO MATERIÁLU - ŠKOLKY. POSTUPNĚ SE ŠKOLKY OHRAZOVALY, VNITŘNĚ ČLENILY, BYLY BYLY SCHOPNÉ VÝSADBY. PROTO SE MUSÍ PŘESAZOVAT, A TO ZPRAVIDLA ŠKOLKOVÁNÍM (ÚČELEM JE
PROPRACOVÁNY PRACOVNÍ POSTUPY A DOCHÁZELO K MECHANIZACI PRACÍ. ZA HLAVNÍ PROBLÉMY ZÍSKÁNÍ SAZENIC S BOHATÝM KOŘENOVÝM SYSTÉMEM, ROZVĚTVENÝM SPÍŠE DO ŠÍŘKY NEŽ DO
ŠKOLKAŘSTVÍ SE POVAŽUJÍ: HLOUBKY). ŠKOLKOVÁNÍ JE V PODSTATĚ PŘESAZOVÁNÍ ZPRAVIDLA JEDNOLETÝCH (VYJÍMEČNĚ

• ZVÝŠENÉ VYUŽITÍ VYSETÉHO OSIVA, DVOULETÝCH) SEMENÁČKŮ. DALŠÍM ZPŮSOBEM PŘESAZOVÁNÍ JE PIKÝROVÁNÍ (TJ. PŘESAZOVÁNÍ
• ZVÝŠENÍ HEKTAROVÉ PRODUKCE KVALITNÍHO SADEBNÍHO MATERIÁLU,

SEMENÁČKŮ VE STÁŘÍ 2-6 TÝDNŮ). ŠKOLKUJEME NEJČASTĚJI NA JAŘE. ŠKOLKOVÁNÍ SE PROVÁDÍ
POMOCÍ ŠKOLKOVACÍCH STROJŮ NA ZÁHONY PŘI PĚSTOVÁNÍ SAZENIC PROSTOKOŘENNÝCH. PŘI

• ZVĚTŠENÍ PODÍLU MECHANIZACE VŠECH PRACÍ,
PĚSTOVÁNÍ OBALOVÉ SADBY SE KE ŠKOLKOVÁNÍ POUŽÍVAJÍ UPRAVENÉ STABILNÍ ŠKOLKOVACÍ STROJE.
• PODÍL VÝROBY PROSTOKOŘENNÝCH A OBALOVÝCH SAZENIC, PŘÍPADNĚ JINÉ TECHNOLOGIE.
PRO NĚKTERÁ ZALESŇOVÁNÍ A VYLEPŠOVÁNÍ, PŘÍPADNĚ K VÝSADBĚ ALEJÍ, POTŘEBUJEME
V LESNÍCH ŠKOLKÁCH SE POUŽÍVÁ TZV. ŠKOLKOVÁNÍ, TJ. PŘESAZOVÁNÍ JEDNOLETÝCH
SAZENICE VYSPĚLEJŠÍ TZV. ODROSTKY - PĚSTUJÍ SE TAK, ŽE PO PRVNÍM ŠKOLKOVÁNÍ ASI ZA DVA
(VYJÍMEČNĚ DVOULETÝCH) SAZENIC. BEZ PŘESAZOVÁNÍ SE PĚSTUJÍ SAZENICE ŘÍDKOU SÍJÍ,
ROKY JE PŘEŠKOLKUJEME ZNOVU.
PROTRHÁVÁNÍM A PROSTŘIHÁVÁNÍM A ZKRACOVÁNÍM KOŘENŮ (DUB).
SAZENICE PŘÍMO ZE SÍJÍ (BEZ ŠKOLKOVÁNÍ) JE MOŽNO PĚSTOVAT:
LESNÍ ŠKOLKY SE DĚLÍ NA MÍSTNÍ (SADEBNÍ MATERIÁL V NICH VYPĚSTOVANÝ SLOUŽÍ K UMĚLÉ
• ŘÍDKOU SÍJÍ,
OBNOVĚ A ZALESŇOVÁNÍ V LESNÍM CELKU NEBO JEHO ČÁSTI, KDE JE ŠKOLKA UMÍSTĚNA) A OBLASTNÍ
(PŘÍP. TZV. SDRUŽENÉ ŠKOLKY). V DRUHÉM PŘÍPADĚ SE SADEBNÍ MATERIÁL EXPEDUJE I NA VĚTŠÍ
• PROTRHÁVÁNÍM A PROSTŘIHÁVÁNÍM
VZDÁLENOSTI. KROMĚ ŠKOLEK MŮŽE SLOUŽIT K VÝCHOVĚ SADEBNÍHO MATERIÁLU TAKÉ SEMENIŠTĚ • PODRÝVÁNÍM A ZKRACOVÁNÍM KOŘENŮ V ZEMI.
(PLOCHA PŘIBLIŽNĚ 5 AŽ 20 ARŮ), KTERÉ SE ZŘIZUJÍ V BLÍZKOSTI NEBO NA OKRAJI PLOCH, KTERÉ KROMĚ ROZMNOŽOVÁNÍ GENERATIVNÍHO (TJ. SEMENY), KTERÉ JE U LESNÍCH DŘEVIN NEJČASTĚJŠÍ,
CHCEME BEZPROSTŘEDNĚ ZALESNIT. MŮŽEME NĚKTERÉ DŘEVINY ROZMNOŽOVAT VEGETATIVNĚ - ŘÍZKY.
PŘI ZAKLÁDÁNÍ ŠKOLEK JE DŮLEŽITÝ VÝBĚR VHODNÉ PLOCHY - SKLON (DO 5 %, V HORÁCH DO 15 ABY SEMENA MOHLA V PŮDĚ DOBŘE VYKLÍČIT A ABY SE MOHLY PŘEŠKOLKOVANÉ SEMENÁČKY
%), EXPOZICE (DO 700 M OBVYKLE SV NEBO SZ EXPOZICE, ABY BYLA ZAJIŠTĚNA MENŠÍ DOBŘE UJMOUT, JE NUTNÉ, ABY BYLA V PŮDĚ DOSTATEČNÁ ZÁSOBA VLÁHY. HLAVNÍM PROSTŘEDKEM
VYSÝCHAVOST, V POLOHÁCH VYŠŠÍCH EXPOZICE JV NEBO JZ PRO RYCHLEJŠÍ ROZMRZÁNÍ PŮDY NA ZAJIŠŤOVÁNÍ DOSTATEČNÉ VLHKOSTI V PŮDĚ JE STÍNĚNÍ A KYPŘENÍ A V MODERNÍCH ŠKOLKÁCH
JAŘE). NEJVÝHODNĚJŠÍ JSOU PŮDY HLINITOPÍSČITÉ, PÍSČITOHLINITÉ AŽ HLINITÉ. NEVHODNÉ JSOU ZÁVLAHA. S KYPŘENÍM SOUVISÍ I PLETÍ (OBVYKLE DO HLOUBKY 2-3 CM).
PŮDY ŠTĚRKOVITÉ A TĚŽKÉ PŮDY JÍLOVITÉ. JE ZAPOTŘEBÍ VYBÍRAT PŮDY S DOSTATEČNĚ SADEBNÍ MATERIÁL SE NEJČASTĚJI VYZVEDÁVÁ NA JAŘE. PO VYZVEDNUTÍ SE SAZENICE TŘÍDÍ
PŘÍSTUPNÝMI ŽIVINAMI. ŠKOLKY SE NESMÍ UMÍSŤOVAT DO MRAZOVÝCH KOTLIN, DO NÁVĚTRNÝCH PODLE NOREM (ODSTRAŇUJÍ SE VADNÉ SAZENICE - TJ. S UTRŽENÝM NEBO SILNĚ POŠKOZENÝM
POROSTNÍCH STĚN ATD. TVAR ŠKOLKY VOLÍME ZPRAVIDLA OBDÉLNÍKOVÝ S NEPŘÍLIŠ VELIKÝM KOŘENEM, SLABÉ, POŠKOZENÉ NEBO ŠPATNĚ VĚTVENÉ). SAZENICE SE PAK ZAKLÁDAJÍ, ABY KOŘENY
ROZDÍLEM STRAN. SOUČÁSTÍ SDRUŽENÝCH ŠKOLEK NEBO VELKOŠKOLEK MÁ BÝT SOCIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ, NEPROSÝCHALY.
DÍLNY, GARÁŽE, ADMINISTRATIVNÍ PROSTOR, ZDROJ ENERGIE A ZEJMÉNA VODY. ŽIVINY V PŮDĚ LESNÍCH ŠKOLEK SE DOPLŇUJÍ HNOJIVY ÚSTROJNÝMI (HUMUS, KOMPOST, ZELENÉ
SEMENO VYSÉVÁME VE ŠKOLKÁCH DO RÝH NEBO DO PRUHŮ. HUSTOTA VÝSEVU ZÁVISÍ NA HNOJENÍ, RAŠELINA ATD.) NEBO ANORGANICKÝMI (LEDEK, DRASELNÁ SŮL ATD.).
KLÍČIVOSTI, ENERGII KLÍČIVOSTI, ČISTOTĚ SEMEN, ZPŮSOBU VÝCHOVY SADEBNÍHO MATERIÁLU I NA
MÍSTNÍCH POMĚRECH VE ŠKOLCE. HLOUBKA VÝSEVU SE OBECNĚ ŘÍDÍ PODLE VELIKOSTI SEMEN. PŘI PĚSTOVÁNÍ SADEBNÍHO MATERIÁLU NĚKTERÝCH DŘEVIN.
SÍJI JE NUTNO DBÁT, ABY SE SEMENO DOSTALO DO PŘÍZNIVÉHO PROSTŘEDÍ (ŽIVINY V PŮDĚ, VLHKOST, SMRK ZTEPILÝ - VYSÉVÁ SE NA JAŘE, ŠKOLKUJE ČASTO AŽ JAKO DVOULETÝ, VYSAZUJE SE JAKO
TEPLOTA). V NOVÝCH TYPECH ŠKOLEK SE SEMENO VYSÉVÁ STROJNĚ DO BEDNIČEK SE SUBSTRÁTEM TŘÍ - NEBO ČTYŘLETÁ SAZENICE.
45 46

__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
BOROVICE LESNÍ - VYSÉVÁ SE NA JAŘE, DOSTI DOBRÝ SADEBNÍ MATERIÁL OBDRŽÍME Z ŘIDŠÍCH SADBA JE DNES V POPŘEDÍ HLAVNĚ PROTO, ŽE PŘI PĚSTOVÁNÍ SADEBNÍHO MATERIÁLU VE
SÍJÍ, PONECHÁME-LI JE VE ŠKOLCE 2 ROKY; BOR JE MOŽNO ŠKOLKOVAT JAKO JEDNOLETÝ SEMENÁČEK ŠKOLKÁCH JE PODSTATNĚ NIŽŠÍ ZTRÁTA NA SEMENI NEŽ PŘI PŘÍMÉM VÝSEVU NA PLOCHU (DO
A VYSAZOVAT JAKO DVOULETÉ (ZCELA VÝJIMEČNĚ TŘÍLETÉ) ŠKOLKOVANÉ SAZENICE. POROSTU). SAZENICE JSOU ODOLNĚJŠÍ PROTI NEPŘÍZNIVÉMU PROSTŘEDÍ. ALE SAZENICE PŘECHÁZÍ Z
KLEČ DÁVÁ JEDNOLETÉ SEMENÁČKY VELMI DROBNÉ A PROTO SE ŠKOLKUJE JAKO DVOULETÁ A LEPŠÍCH DO HORŠÍCH PODMÍNEK, DEFORMUJE A POŠKOZUJE SE KOŘENOVÝ SYSTÉM. PRO ZLEPŠENÍ
VYSAZUJE I JAKO ČTYŘLETÁ ŠKOLKOVANÁ SAZENICE. PODMÍNEK PŘI PŘESAZOVÁNÍ SAZENIC JE VÝHODNÉ POUŽÍT OBALOVANOU SADBU, KTERÁ JE VŠAK
JEDLE BĚLOKORÁ - ZPOČÁTKU ROSTE VELMI POMALU, TEPRVE TŘETÍM A NĚKDY I ČTVRTÝM DRAŽŠÍ. JAKOST SE POSUZUJE ZEJMÉNA PODLE VÝŠKY SAZENIC, TLOUŠŤKY KRČKU A BOHATOSTI
ROKEM VYRŮSTÁ POSTRANNÍ VĚTVIČKA ("PÍRKO") A PRVÝ JEŠTĚ NEPRAVIDELNÝ PŘESLEN VĚTVÍ KOŘENOVÝCH VLÁSKŮ.
OBYČEJNĚ ČTVRTÝM (PŘÍPADNĚ AŽ PÁTÝM) ROKEM. ŠKOLKUJE SE JAKO JEDNOLETÁ NEBO DVOULETÁ PRO ZALESŇOVÁNÍ ČASTO PŘIPRAVUJEME PŮDU - MECHANICKY CELOPLOŠNĚ NEBO POMÍSTNĚ,
A VYSAZUJE JAKO TŘÍ NEBO ČTYŘLETÁ SAZENICE. PŘÍPADNĚ BIOLOGICKY NEBO CHEMICKY.
MODŘÍN OPADAVÝ - VZEŠLÝ SEMENÁČEK JE DROBNÝ A ÚTLÝ, ALE VELMI RYCHLE ROSTE A PRVÝM TAK JAKO ROZEZNÁVÁME NĚKOLIK ZPŮSOBŮ SÍJÍ, TAK TAKÉ ROZLIŠUJEME RŮZNÉ ZPŮSOBY
ROKEM SE ČASTO I VĚTVÍ (JEDNOLETÉ SEMENÁČKY MODŘÍNU NESHAZUJÍ NA ZIMU JEHLIČÍ). VYSAZUJÍ SADEB. OBVYKLE DĚLÍME SADBY NA VYVÝŠENÉ A HLUBINKOVÉ. MĚŘÍTKEM PRO ROZLIŠENÍ JE
SE JEDNOLETÉ NEBO DVOULETÉ (PO PRVÉM ROCE ŠKOLKOVANÉ) SAZENICE. POLOHA KOŘENŮ SAZENIC PO VYKONANÉ SADBĚ: JSOU-LI PO SADBĚ KOŘENY POD PŮVODNÍM
DUBY - ŽALUDY RADĚJI VYSÉVÁME NA JAŘE, VYSAZUJEME JAKO JEDNOLETÉ I DVOULETÉ POVRCHEM PŮDNÍM, PAK OZNAČUJEME SADBU JAKO HLUBINKOVOU, JSOU-LI NAD POVRCHEM, JDE O
SAZENICE, DLOUHÝ KŮLOVÝ KOŘEN SE ZKRACUJE PODRÝVÁNÍM (PODŘEZÁVAČEM). SADBY VYVÝŠENÉ. HLUBINKOVÉ SADBY SE POUŽÍVAJÍ NA VLHKÝCH AŽ SUCHÝCH PŮDÁCH, KDEŽTO
BUK LESNÍ - K VÝSADBĚ POUŽÍVAJÍ JEDNOLETÉ NEBO DVOULETÉ SEMENÁČKY (NA NEZABUŘENĚLÉ SADBY VYVÝŠENÉ NA PŮDÁCH MOKRÝCH A NA ZAPLAVOVANÝCH PLOCHÁCH, TEDY NA MÍSTECH S
PLOCHY), JINAK TŘÍ NEBO ČTYŘLETÉ ŠKOLKOVANÉ SAZENICE. NEDOSTATKEM VZDUCHU V PŮDĚ.
JAVORY - SEMENO SE STRATIFIKUJE (4-6 TÝDNŮ), VYSAZUJÍ SE JEDNO NEBO DVOULETÉ MEZI SADBY HLUBINKOVÉ ŘADÍME SADBU ŠTĚRBINOVOU, JAMKOVOU A BRÁZDOVOU. ZA SADBY
SEMENÁČKY NEBO JAKO DVOULETÉ ŠKOLKOVANÉ SAZENICE. VYVÝŠENÉ SE POVAŽUJE KOPEČKOVÁ, DRNOVÁ A HROUDOVÁ. NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ PRŮBĚH A VÝSLEDKY
JASAN ZTEPILÝ - SEMENO VYŽADUJE PŮL AŽ ROČNÍ STRATIFIKACI, VYSAZUJÍ SE JAKO JEDNOLETÉ SADBY OČEKÁVÁME, JE-LI PROVEDENA V DOBĚ, KDY TEPLOTA VZDUCHU JE POMĚRNĚ NÍZKÁ, ALE UŽ
PŘÍPADNĚ DVOULETÉ ŠKOLKOVANÉ SAZENICE. DOSTATEČNÁ K TOMU, ABY KOŘENY MOHLY RŮST, KDY SE POHYBUJE SE MEZI 7 - 10O C. NÍZKÁ
JILMY - SEMENO SE VYSÉVÁ HNED PO SBĚRU, NĚKDY PO VÝSEVU PŘELÉHÁVÁ AŽ DO PŘÍŠTÍHO TEPLOTA VZDUCHU ZARUČUJE MALOU TRANSPIRACI A NÍZKÝ VÝPAR Z PŮDY. TAKOVÉ PODMÍNKY JSOU
ROKU, VYSAZUJÍ SE JEDNOLETÉ SEMENÁČKY NEBO ŠKOLKOVANÉ DVOULETKY. V NAŠICH OBLASTECH OBVYKLE NA JAŘE A NA PODZIM. VOLBA JARA NEBO PODZIMU JE ZÁVISLÁ NA
ZALESŇOVÁNÍ MÍSTNÍCH KLIMATICKÝCH POMĚRECH.
ZALESŇOVÁNÍ - ZAKLÁDÁNÍ POROSTŮ UMĚLOU CESTOU (SÍJÍ A SADBOU) SE BĚŽNĚ ZAČALO SÍJE I SADBA SE PROVÁDÍ V URČITÉM SPONU A ROZESTUPU. GEOMETRICKÝ OBRAZEC, KTERÝ
POUŽÍVAT U NÁS OD DRUHÉ POLOVINY 18. STOLETÍ. PRO ZARUČENÍ ÚSPĚCHU PŘI ZALESŇOVÁNÍ UZAVÍRAJÍ SAZENICE PO VYSÁZENÍ NA PLOŠE, I OBRAZEC, KTERÝ UZAVÍRAJÍ OSETÉ PLOŠKY,
NEJSOU ŽÁDNÉ PAUŠÁLNÍ METODY. VOLBA DŘEVINY A ZALESŇOVACÍHO ZPŮSOBU JE ÚZCE VÁZÁNA NAZÝVÁME SPONEM (SPON PRAVIDELNÝ I NEPRAVIDELNÝ). ROZESTUP JE VZDÁLENOST SAZENIC
NA PODMÍNKY NA DANÉM STANOVIŠTI. ÚSPĚCH SÍJE A SADBY JE ZÁVISLÝ (KROMĚ NEOVLIVNITELNÝCH (PLOŠEK) OD SEBE. OBVYKLE SE POUŽÍVÁ SPON ČTVERCOVÝ, OBDÉLNÍKOVÝ NEBO TROJÚHELNÍKOVÝ.
ČINITELŮ - SUCHO, ŠKŮDCI ATD.) NA PEČLIVOSTI ZALESŇOVACÍCH PRACÍ (PŘÍPADNĚ PŮDY I PÉČE O KULTURU JE PRÁCE NUTNÁ PO ZALESNĚNÍ. SAZENICE (SEMENÁČEK) SE DOSTÁVÁ
PROVÁDĚNÍ), KVALITNÍM MATERIÁLU, OŠETŘENÍ A DALŠÍ PÉČI. OBVYKLE DO NEVÝHODNÉHO PROSTŘEDÍ (ŠKODY BUŘENÍ, NEVÝHODNÉ MIKROKLIMATICKÉ POMĚRY,
POROVNÁNÍ SÍJE A SADBY: ŠKODY ZVĚŘÍ). VÝCHOVA KULTUR A MLAZIN ZAHRNUJE OPATŘENÍ, KTERÁ JSOU PROVÁDĚNA VE
SÍJE JE PŘIROZENĚJŠÍ (ZEJMÉNA PŘI NALÉTÁVÁNÍ SEMENE Z MATEŘSKÉHO POROSTU), SEMENÁČEK PROSPĚCH NEJMLADŠÍCH POROSTŮ, POČÍNAJE NÁLETY AŽ PO ZCELA ZAPOJENÉ MLAZINY. PŘI PÉČI O
SE VYVÍJÍ V PROSTŘEDÍ, KDE BUDE POKRAČOVAT V RŮSTU I VE VÝVOJI DO KONCE ŽIVOTA, NEDOCHÁZÍ NÁLETY A NÁROSTY SE UPRAVUJE DRUHOVÁ SKLADBA (ZASTOUPENÍ DŘEVIN) A PROSTOROVÁ
K DEFORMACI KOŘENŮ, JE RYCHLEJŠÍ NEŽ SADBA, ALE VYŽADUJE DOSTATEČNÉ MNOŽSTVÍ SEMEN. PŘI SKLADBA (HUSTOTA A VÝŠKOVÉ USPOŘÁDÁNÍ). KULTURA JE ZAJIŠTĚNA (PRO SPLNĚNÍ POŽADAVKU
SÍJI DOCHÁZÍ K VELKÝM ZTRÁTÁM (NEPŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, SUCHO, ZVĚŘ, BUŘEŇ ATD.) LESNÍHO ZÁKONA):
47 48
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
1.DRUHOVÁ SKLADBA DÁVÁ PŘEDPOKLAD DOSAŽENÍ CÍLOVÉ DRUHOVÉ SKLADBY 4 - STROMY RŮSTOVĚ ZAOSTALÉ ČI ZASTÍNĚNÉ
2.JE ZALOŽENA A VYLEPŠENA SAZENICEMI VHODNÉHO PŮVODU 5 - STROMY POTLAČENÉ ZPRAVIDLA ODUMÍRAJÍCÍ ( 5A, 5B)
3.NEVYŽADUJE DALŠÍ VYLEPŠENÍ STROMY 1,2 HLAVNÍHO POROSTU JSOU NOSITELÉ HMOTOVÉHO A JAKOSTNÍHO PŘÍRŮSTU, 3 -
4.VĚTŠINA STROMKŮ MÁ ZŘETELNÝ VÝŠKOVÝ PŘÍRŮST STROMY PODRUŽNÉHO POROSTU JSOU SCHOPNY NAHRADIT JEDINCE V ÚROVNI, 4 - CHRÁNÍ PŮDU PŘED
5.ODROSTLA KONKURENCI BUŘENĚ ZABUŘENĚNÍM A NĚKDY MOHOU MÍT I FUNKCI VÝCHOVNOU, 5 - STROMY V POROSTU NEŽÁDOUCÍ.
PŘI BOJI PROTI BUŘENI SE POUŽÍVÁ SEŠLAPOVÁNÍ (OŠLAPÁVÁNÍ), OŽÍHÁNÍ, PŘÍPADNĚ SE APLIKUJÍ
HERBICIDY. VYLEPŠOVÁNÍ JE DOPLŇOVÁNÍ VÝSADEB (NÁLETŮ) DALŠÍMI DRUHY DŘEVIN. PŘI PODSTATU VÝCHOVY
DOPLŇOVÁNÍ KULTUR SE VYSAZUJE STEJNÁ DŘEVINA (NAPŘ. PŘI ŠPATNÉ UJÍMAVOSTI). VÝCHOVA TYČKOVIN A TYČOVIN TVOŘÍ
NEJMLADŠÍCH POROSTŮ JE NEJVÍCE OVLIVNITELNÁ Z HLEDISKA ÚPRAVY DRUHOVÉ SKLADBY A PROBÍRKY, TJ. ZÁSAHY PŘI
ODSTRANĚNÍ ZÁPORNÝCH SLOŽEK POROSTU. KTERÝCH SE ODSTRAŇUJÍ STROMY
ZA MLAZINU POKLÁDÁME MLADÝ LESNÍ POROST, KTERÝ NEDOSAHUJE JEŠTĚ V PRŮMĚRU HOSPODÁŘSKY NEVHODNÉ, ABY SE
HODNOTY HROUBÍ (TJ. TLOUŠŤKY 7 CM VE VÝŠCE 1,30 M) A JE VYŠŠÍ NEŽ 1 M (ODROSTE OKUSU PODPOŘILY STROMY HOSPODÁŘSKY
ZVĚŘE). MÁ BÝT ZPRAVIDLA ZAPOJENÝ (NENÍ-LI, MLUVÍME O MEZERNATÉ MLAZINĚ, KTEROU JE NADĚJNÉ - TO SE MÁ DÍT BEZ
TŘEBA DOPLNIT RYCHLE ROSTOUCÍMI NEBO STÍN SNÁŠEJÍCÍMI DŘEVINAMI PODLE MÍSTNÍCH PODSTATNÉHO PORUŠENÍ ZÁPOJE
PODMÍNEK). OD DOPLŇOVÁNÍ SE UPOUŠTÍ TEHDY, JESTLIŽE JE JISTOTA, ŽE SE MEZERY V DALŠÍM KORUN ("KLADNÝ VÝBĚR"). PRO
VÝVOJI MLAZINY BRZO UZAVŘOU. PROBÍRKY SE MOHOU STROMY
V TECHNICE VÝCHOVY MLAZIN SE ROZLIŠUJÍ DVA HLAVNÍ ÚKONY: PROŘEZÁVKA A PLECÍ SEČ. TŘÍDIT - KLASIFIKOVAT - NAPŘ.: A - STROMY HLAVNÍ, B - STROMY VEDLEJŠÍ, KTERÉ HLAVNÍM
PROŘEZÁVKOU SE ROZUMÍ VÝCHOVNÝ ZÁSAH V MLAZINĚ NESMÍŠENÉ (NEBO SMÍŠENÉ U DŘEVIN STROMŮM ŠKODÍ, C - STROMY VEDLEJŠÍ, KTERÉ JSOU HLAVNÍM UŽITEČNÉ, PROSPÍVAJÍ JIM (NAPŘ.
STEJNÉ HOSPODÁŘSKÉ HODNOTY). V POPŘEDÍ STOJÍ ÚPRAVA PROSTOROVÉ SKLADBY (ROZMÍSTĚNÍ POMÁHAJÍ PŘIROZENÉMU VYVĚTVOVÁNÍ).
STROMKŮ). ODSTRAŇUJÍ SE STROMKY UHYNULÉ, HYNOUCÍ, POTLAČOVANÉ A NETVÁRNÉ, VĚTŠINOU Z U PROBÍREK ROZEZNÁVÁME TAKÉ INTENZITU - NAPŘ. PROBÍRKA SLABÁ DO 15 % ZÁSAHY, MÍRNÁ
PODÚROVNĚ PODROSTU. 16 - 25 %, SILNÁ 26 - 35 % A VELMI SILNÁ VÍCE NEŽ 35 %. STANOVENÍ STUPNĚ INTENZITY PROBÍREK
PLECÍ SEČ SE UPLATŇUJE V MLAZINĚ SMÍŠENÉ ZE DŘEVIN RŮZNÉ HOSPODÁŘSKÉ HODNOTY. JE NUTNO URČIT S OHLEDEM NA INTERVAL OPAKOVÁNÍ. V TECHNICE PROBÍREK ROZEZNÁVÁME
JEDNÁ SE TEDY PŘEDEVŠÍM O ÚPRAVU DRUHOVÉ SKLADBY VE PROSPĚCH DŘEVIN HOSPODÁŘSKY OBVYKLE DVA ZPŮSOBY - ÚROVŇOVÁ PROBÍRKA (VZNIKLA V POROSTECH LISTNATÝCH
CENNĚJŠÍCH. ODSTRAŇUJÍ SE HLAVNĚ NETVÁRNÉ STROMKY DŘEVIN PODRUŽNÝCH, KTERÉ UTLAČUJÍ VYSOKOKMENNÝCH (DB, BK) A PODÚROVŇOVÁ PROBÍRKA (STEJNOVĚKÉ POROSTY TÉŽE DŘEVINY -
DŘEVINY HLAVNÍ. V POROSTECH, KDE PODRUŽNÉ DŘEVINY RYCHLEJI ROSTOU A PŘEDSTIHUJÍ DŘEVINY NAPŘ. MONOKULTURY SM NEBO BOR). NEJRŮZNĚJŠÍ SYSTÉMY PROBÍREK SE OBVYKLE NAZÝVAJÍ
HLAVNÍ, UMISŤUJE SE SEČ PLECÍ V NEJVĚTŠÍ MÍŘE V NADÚROVNI MLAZINY. PODLE AUTORŮ (BORGGREVE, BOHUTINSKÝ, BOHDANSKÝ, EJTINGEN...).
ZÁSADY VÝCHOVY NEJMLADŠÍCH POROSTŮ JSOU VELMI PODROBNĚ PROPRACOVÁNY RŮZNÝMI NEJVHODNĚJŠÍM VODÍTKEM KE STANOVENÍ STUPNĚ (INTENZITY) PROBÍREK A JEJICH OPAKOVÁNÍ
AUTORY (NAPŘ. SCHÄDELIN, KONŠEL AJ.). SYSTÉMY PRACUJÍ S KLASIFIKACÍ STROMŮ V POROSTU. (INTERVALU) JE SOUČASNÝ STAV POROSTU A URČENÝ PROVOZNÍ CÍL. NUTNOST PROBÍRKY PROKAZUJE
NÁSLEDUJE KLASIFIKACE KONŠELOVA S HODNOCENÍM JEDNOTLIVÝCH STROMŮ V POROSTU: NAPŘÍKLAD ŠPATNÝ ROZKLAD HRABANKY, ZMENŠENÝ PŘÍRŮST, ÚSTUP CENNÝCH DŘEVIN A STROMŮ Z
1 - STROMY NADÚROVŇOVÉ NEBO PŘEDRŮSTAVÉ ÚROVNĚ, KŘIVENÍ STROMŮ ZA SVĚTLEM, ŘIDNUTÍ VĚTVÍ V KORUNÁCH, NEPOMĚR MEZI POROSTNÍ
2 - STROMY ÚROVŇOVÉ VÝŠKOU A PRŮMĚRNOU VÝČETNÍ TLOUŠŤKOU ÚROVŇOVÝCH STROMŮ, KTERÉ JSOU PŘÍLIŠ "VYTÁHLÉ"
A - S DOBŘE VYVINUTOU KORUNOU A DALŠÍ ZNAKY, PODMÍNĚNÉ DŘEVINOU A PROSTŘEDÍM, JÍMŽ MUSÍ HOSPODÁŘ V LESE VĚNOVAT
B - S NEDOSTATEČNĚ NEBO JEDNOSTRANNÉ VYVINUTOU KORUNOU SOUSTAVNOU POZORNOST.
3 - STROMY VRŮSTAVÉ ČI USTUPUJÍCÍ
49 50

__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
V ZÁSADĚ MOŽNO DOPORUČIT VE VÝCHOVĚ PŘEDMÝTNÍCH POROSTŮ STARÉ "ZLATÉ" PRAVIDLO, NA TOMTO MÍSTĚ JE VHODNÉ SE ZMÍNIT O VYVĚTVOVÁNÍ STROMŮ - TÍM SE ROZUMÍ
ŽE SE MÁ PROBÍRAT ZÁHY, MÍRNĚ A ČASTO, PŘIČEMŽ POD POJMEM MÍRNĚ NELZE JEN UVAŽOVAT ODSTRAŇOVÁNÍ SUCHÝCH NEBO I ŽIVÝCH VĚTVÍ NA STOJÍCÍCH STROMECH. VYVĚTVOVÁNÍ SE
MÍRNOU PODÚROVŇOVOU PROBÍRKU, ALE INTENZITU ZÁSAHU PŘIMĚŘENOU DANÉMU POROSTNÍMU UPLATŇUJE V INTENZIVNÍM HOSPODÁŘSTVÍ, VYŽADUJE ZNAČNOU PÉČI, PROTOŽE NESPRÁVNÉ
STAVU. OPAKOVÁNÍ PROBÍRKY JE PŘITOM ZPRAVIDLA PŘÍMO ÚMĚRNÉ SÍLE PŘEDCHOZÍHO ZÁSAHU. TO PROVEDENÍ MŮŽE ZPŮSOBIT VELKÉ ŠKODY, NEHLEDĚ KE ZNAČNÝM NÁKLADŮM, KTERÉ SE TÍM
ZNAMENÁ, ŽE PO INTENZIVNĚJŠÍ PROBÍRCE JE INTERVAL DELŠÍ (OBYČEJNĚ 8 - 10LETÝ). PROPLÝTVAJÍ. VYVĚTVOVÁNÍ JE DŮLEŽITÝ VÝCHOVNÝ ZÁSAH, KTERÝM JE MOŽNO ZLEPŠIT JAKOST
INTENZITU PROBÍRKY A JEJÍ INTERVAL OVLIVŇUJÍ TAKÉ VĚK A VÝVOJ POROSTU. DO DOBY STROMŮ - PŘEDEVŠÍM MÁ VÉST K TVORBĚ BEZSUKÉHO KMENU, PODNÍCENÍ VÝŠKOVÉHO PŘÍRŮSTU,
VYVRCHOLENÍ VÝŠKOVÉHO PŘÍRŮSTU JE NUTNO DBÁT O UDRŽENÍ PŘIMĚŘENÉHO ZÁPOJE, ABY SE VĚTŠÍ PLNODŘEVNOSTI, ZMENŠENÍ NEBEZPEČÍ POŠKOZENÍ SNĚHEM, OMEZENÍ VZNIKU POŽÁRŮ ATD. U
VÝŠKOVÝ PŘÍRŮST PODNĚCOVAL. TEPRVE PO DOSAŽENÍ ŽÁDOUCÍ VÝŠKY JE MOŽNO PODPOŘIT NÁS SE VYVĚTVOVÁNÍ UPLATŇOVALO MÍSTNĚ JIŽ KONCEM PŘEDMINULÉHO STOLETÍ A V UPLYNULÉM
TLOUŠŤKOVÝ PŘÍRŮST RÁZNĚJŠÍMI ZÁSAHY DO POROSTU, COŽ SE ČASTO OZNAČUJE JAKO PROBÍRKY STOLETÍ U DUBOVÝCH VÝSTAVKŮ, POZDĚJI I U JINÝCH DŘEVIN.
UVOLŇOVACÍ. V DOSPÍVAJÍCÍCH POROSTECH KONČÍ POSTUPNĚ VÝCHOVA PROBÍRKAMI A ZAČÍNÁ PĚSTEBNÍ PÉČE
POŘADÍ NALÉHAVOSTI PROBÍREK SE MŮŽE STANOVIT PĚTI ZÁKLADNÍMI STUPNI: O DOSPÍVAJÍCÍ POROSTY, KTERÁ BY SE MĚLA STÁLE VÍCE ZAMĚŘOVAT NA ZVÝŠENÍ TLOUŠŤKOVÉHO
1. POROST JE VE VELMI DOBRÉM STAVU A NEVYŽADUJE V SOUČASNÉ DOBĚ PROBÍRKOVOU PÉČI, PŘÍRŮSTU NEJCENNĚJŠÍCH STROMŮ A NA PŘÍPRAVU OBNOVY POROSTŮ. PŘÍPRAVA OBNOVY SE PROVÁDÍ
2. V POROSTU JE PATRNÉ MÍRNÉ TÍSNĚNÍ JAKOSTNÍCH SLOŽEK A VYŽADUJE PROTO PROBÍRKU NĚKOLIKA RŮZNÝMI ZPŮSOBY:
SLABÉ INTENZITY ODLUKA SLOUŽÍ K OCHRANĚ MLADŠÍCH POROSTŮ, KTERÉ JSOU NA ZÁVĚTRNÉ STRANĚ STARŠÍCH
3. V POROSTU NASTÁVÁ ZNAČNÁ TÍSEŇ V KORUNÁCH, HROZÍ ÚSTUP CENNÝCH SLOŽEK A JE NUTNO POROSTŮ PO JEJICHŽ ZMÝCENÍ BY BYLY NÁHLE VYSTAVENY BOŘIVÉMU VĚTRU. ODLUKU TVOŘÍ 10 -
PROTO PROVÉST SILNĚJŠÍ PROBÍRKU, 15 M ŠIROKÝ PRUH, VYKÁCENÝ ZPRAVIDLA NAHOLO A IHNED ZALESNĚNÝ, ABY VYTVOŘIL OCHRANNÝ
4. POROST VYKAZUJE ZNAKY ZAMEŠKANÉ VÝCHOVY - JE NUTNÁ PROBÍRKA SILNÉ INTENZITY, PÁS. ŠÍŘE MŮŽE BÝT JEN 5 - 12 M, ABY SE MLADŠÍ POROST ZAVĚTVIL - V TOM PŘÍPADĚ SE PRUH
NEBO NĚKOLIK SLABŠÍCH PROBÍREK V KRATŠÍCH INTERVALECH - VOLBA ZÁVISÍ MIMO JINÉ NA NEZALESŇUJE. ODLUKA SE PROVÁDÍ NEJPOZDĚJI 20 - 30 LET PŘED SMÝCENÍM STARŠÍHO POROSTU.
ODOLNOSTI POROSTU, ROZLUKA - JE ZPEVNĚNÍ A ROZČLENĚNÍ VELKÝCH STEJNOVĚKÝCH POROSTŮ. JSOU TO ÚZKÉ
5. POROST JE PĚSTEBNĚ ZCELA ZANEDBANÝ - JE TŘEBA NEPRODLENĚ UVOLNIT ZBYLÉ CENNÉ HOLOSEČE KOLMO NA SMĚR NEBEZPEČNÉHO VĚTRU.
STROMY A POSTUPNĚ ODSTRAŇOVAT PŘEDROSTLÍKY A OBROSTLÍKY NĚKOLIKA PROBÍRKAMI VELMI OKRAJOVÉ ZPEVŇOVACÍ PÁSY SE ZAKLÁDAJÍ NA ZÁVĚTRNÉM OKRAJI STARŠÍHO POROSTU,
SILNÉ INTENZITY (VŠE S OHLEDEM NA STABILITU POROSTU). SOUSEDÍ-LI S POROSTEM MLADŠÍM.
SPRÁVNĚ VYKONANÉ PROBÍRKY VÝZNAMNĚ OVLIVŇUJÍ ÚSPĚCH HOSPODAŘENÍ V LESNÍCH VNITŘNÍ ZPEVNĚNÉ OKRAJE - SE ZAKLÁDAJÍ NA VĚTREM OHROŽENÉM OKRAJI MLADŠÍHO
POROSTECH, SPOLUROZHODUJÍ O JEJICH ZDRAVOTNÍM STAVU, ODOLNOSTI I PRODUKCI A VELMI POROSTU - NEJNALÉHAVĚJŠÍ JSOU VE SMRKOVÝCH MONOKULTURÁCH.
VÝZNAMNĚ SE TAKÉ PODÍLEJÍ NA PŘÍPRAVĚ POROSTŮ PRO ZDÁRNOU PŘIROZENOU OBNOVU. VNITŘNÍ ZPEVŇOVACÍ PRUHY (ZÁVORY) SE ZAKLÁDAJÍ UVNITŘ ROZSÁHLÝCH MÁLO ODOLNÝCH
PROVÁDĚNÍ PROBÍREK JE TŘEBA VĚNOVAT VELKOU PÉČI, V POROSTECH JE ZŘETELNĚ VYZNAČOVAT POROSTŮ - MAJÍ DÉLKU 300 - 400 M, ŠÍŘKA 50 - 60 M.
BARVOU A SOUSTAVĚ JE EVIDOVAT. ZA ŘÁDNÉ A VČASNÉ PROVÁDĚNÍ PROBÍREK ODPOVÍDÁ LESNÍ V PÉČI O DOSPÍVAJÍCÍ POROSTY SE MŮŽE UPLATNIT MNOHO OBMĚN, KTERÉ JSOU PODMÍNĚNY
HOSPODÁŘ. PROBÍRKY JSOU VÝCHOVNÝM ZÁSAHEM A PROTO MUSÍ BÝT NAVRHOVÁNY A SOUČASNÝM STAVEM POROSTU A PROVOZNÍM CÍLEM. JE TŘEBA DBÁT O PLYNULÝ PŘECHOD MEZI
VYKONÁVÁNY VČAS A PRAVIDELNĚ Z RYZE PĚSTEBNÍHO HLEDISKA. CÍLEM PROBÍREK MUSÍ VŽDY VÝCHOVOU A OBNOVOU.
ZŮSTÁVAT ZVYŠOVÁNÍ A ZLEPŠOVÁNÍ PRODUKCE A NESMĚJÍ SE TEDY PROVÁDĚT PRO UMÍSTĚNÍ V POROSTECH VHODNÉ DRUHOVÉ SKLADBY, KTERÉ BYLY SPRÁVNĚ VYCHOVÁVÁNY PROBÍRKAMI,
ZVÝŠENÝCH TĚŽEB. NELZE TRPĚT, ABY PŘI HONBĚ ZA OBJEMEM TĚŽBY BYLY Z POROSTŮ UPLATŇUJE SE DÁLE V PLNÉM ROZSAHU JAKOSTNÍ VÝBĚR SOUČASNĚ S RÁZNĚJŠÍM UVOLŇOVÁNÍM
ODSTRAŇOVÁNY STROMY NADĚJNÉ, ZDRAVÉ A ODOLNÉ A BYLA TAK NARUŠOVÁNA STABILITA NADĚJNÝCH STROMŮ, ABYCHOM JE PODNÍTILI K TVORBĚ VĚTŠÍCH SOUMĚRNÝCH KORUN A TÍM I KE
POROSTŮ, POROSTY BYLY PŘEDČASNĚ PROŘEĎOVÁNY A SNIŽOVÁNA JEJICH CELKOVÁ PRODUKCE. SVĚTLOSTNÍMU PŘÍRŮSTU A PLODNOSTI. UVOLNĚNÍM ZÁPOJE SE MÁ TAKÉ PEČOVAT O PŘÍPRAVU PŮDY
PRO PŘIROZENOU OBNOVU.
51 52
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
V POROSTECH SE ZANEDBANOU VÝCHOVU JE NUTNO URYCHLENĚ PROVÉST OPOŽDĚNÉ ZÁSAHY VE PAŘEZOVOU OBNOVU, KTERÁ VYUŽÍVÁ SPÍCÍCH PUPENŮ NA PAŘEZECH LISTNATÝCH DŘEVIN (LP, DB,
PROSPĚCH CENNĚJŠÍCH STROMŮ A ODSTRANIT KMENY HROZÍCÍ NÁKAZOU NEBO NĚJAKÝMI OL, JL, JS) A OBNOVU Z KOŘENOVÝCH VÝMLADKŮ (OS, OL, AK, JŘ, HB).
NEŽÁDOUCÍMI VLIVY NA POROST. PRVNÍ ZÁSAH DO ZANEDBANÉHO POROSTU SE MUSÍ VÉST SE UMĚLÁ OBNOVA POUŽÍVÁ OBVYKLE SAZENICE VYPĚSTOVANÉ VE ŠKOLKÁCH. OBNOVA SÍJÍ SE
ZVLÁŠTNÍM OHLEDEM NA ODOLNOST POROSTU, KTERÁ NESMÍ BÝT NÁHLE PORUŠENA. NEJČASTĚJI JE TÉMĚŘ NEPOUŽÍVÁ, PROTOŽE SEMENO JE NEHOSPODÁRNĚ VYUŽÍVÁNO. PRO UMĚLOU OBNOVU SE
VHODNÉ PRACOVAT POMÍSTNĚ, VE SKUPINÁCH STROMŮ, TAM KDE TO JE NEJNALÉHAVĚJŠÍ. PLOCHY NĚKDY PŘIPRAVUJÍ (PŘÍPRAVA PŮDY). VÝSADBA PROSTOKOŘENNÝCH SAZENIC VYUŽÍVÁ
PŘIROZENÁ OBNOVA LESŮ VYCHÁZÍ ZE SCHOPNOSTI LESNÍCH DŘEVIN ROZMNOŽOVAT SE SEMENY NEJRŮZNĚJŠÍ TECHNIKY. V POSLEDNÍ DOBĚ SE STÁLE VÍCE POUŽÍVAJÍ RŮZNÉ MECHANIZAČNÍ
NEBO VÝMLADKY. ROZEZNÁVÁME OBNOVU SEMENNOU A VÝMLADKOVOU. PŘIROZENÁ OBNOVA PROSTŘEDKY PRO ZALESŇOVÁNÍ. OBALOVANÁ SADBA (KONTEJNERY) JE NÁKLADNÁ, ALE V
SEMENNÁ MŮŽE BÝT VELKOPLOŠNÁ NEBO MALOPLOŠNÁ A POD MATEŘSKÝM POROSTEM NEBO VEDLE NĚKTERÝCH PŘÍPADECH (EXTRÉMNÍCH) MŮŽE BÝT VÝHODNÁ. ZPŮSOBY ZALESŇOVÁNÍ SE LIŠÍ PODLE
MATEŘSKÉHO POROSTU. PRO PŘIROZENOU OBNOVU POUŽÍVAJÍ SE TAKÉ VÝSTAVKY - POUŽÍVAJÍ SE DŘEVINY, STANOVIŠTĚ, DOBY A JINÝCH VLIVŮ.
DŘEVINY, KTERÉ SNÁŠÍ OSLUNĚNÍ, MÁLO STÍNÍ, NETRPÍ KORNÍ SPÁLOU ANI VÝVRATY (BO, MD, DB, PŘEMĚNY A PŘEVODY JSOU TERMÍNY OZNAČUJÍCÍ NEZBYTNÉ ZMĚNY DŘEVINNÉ SKLADBY A
PŘÍP. JS). TVARU LESA. LESNÍ POROSTY, KTERÉ SVÝM ZDRAVOTNÍM STAVEM, DRUHOVOU SKLADBOU, TVAREM
VELKÉ HOLOSEČE MAJÍ ČASTO ZA NÁSLEDEK ZNIČENÍ PROSTŘEDÍ. Z MALÝCH HOLOSEČÍ JE LESA A VÝNOSNOSTÍ NEODPOVÍDAJÍ STANOVENÝM PROVOZNÍM CÍLŮM NEBO ZPŮSOBUJÍ ZHORŠENÍ
NEJROZŠÍŘENĚJŠÍ SEČ PRUHOVÁ (MAJÍ TVAR ÚZKÉHO OBDÉLNÍKU, JEJICH ŠÍŘKA MÁ BÝT STEJNÁ JAKO PŮDNÍCH POMĚRŮ, JSOU PODLE STUPNĚ VELIKOSTI PŘEMĚŇOVÁNY A PŘIVÁDĚNY I PŘED DOSAŽENÍM
VÝŠKA STROMŮ OBNOVOVANÉHO POROSTU. VOLBA SMĚRU (OSY) PRUHU ZÁVISÍ NA SKLONITOSTI MÝTNÍHO VĚKU NA POROSTY VHODNÉ SKLADBY.
TERÉNU, VLIVU ŠKODLIVÝCH ČINITELŮ, NA DŘEVINĚ ATD. PŘEMĚNY LESNÍCH POROSTŮ ZAHRNUJÍ PĚSTEBNÍ OPATŘENÍ, KTERÁ VEDOU KE ZMĚNĚ NEVHODNÉ
MENŠÍ HOLOSEČE MOHOU BÝT RŮZNÉHO TVARU - MIMO PRUHOVÉ TAKÉ KLÍNOVÉ, KOTLÍKOVÉ, DRUHOVÉ SKLADBY NA SKLADBU ODPOVÍDAJÍCÍ PROVOZNÍMU CÍLI. NAPŘÍKLAD PŘEMĚNA NEZDRAVÉ
ELIPSOVÉ, PŘÍPADNĚ MÁ JINÉ PRAVIDELNÉ I NEPRAVIDELNÉ TVARY. ČISTÉ SMRČINY NA POROST SMÍŠENÝ.
PRO PŘIROZENOU OBNOVU POD MATEŘSKÝM POROSTEM SE NEJVÍCE POUŽÍVÁ SEČ CLONNÁ. PŘEVODY POROSTŮ TVOŘÍ ZMĚNA TVARU LESA, KTERÁ MŮŽE BÝT SPOJENA I SE ZMĚNOU
PŮVODNĚ SE PROVÁDĚLA NA CELÝCH VELKÝCH PLOCHÁCH A ROZDĚLOVALA SE NA 5 FÁZÍ (SLEDŮ): 1 DRUHOVÉ SKLADBY. PŘEVOD TEDY MŮŽE DOSAHOVAT TAKÉ PŘEMĚNĚNU.
- PROBÍRKA, 2 - SEČ PŘÍPRAVNÁ, 3 - SEČ SEMENNÁ, 4 - SEČ UVOLŇOVACÍ, 5 - SEČ DOMÝTNÁ. Z VELKÉHO POČTU MOŽNÝCH ZMĚN DRUHOVÉ SKLADBY A TVARU LESA MAJÍ NEJVĚTŠÍ VÝZNAM
PŘI VOLBĚ OBNOVNÍHO ZPŮSOBU A JEHO PLÁNOVÁNÍ MUSÍME STANOVIT CELÝ POSTUP OD PŘEMĚNY NEVHODNÝCH POROSTŮ NESMÍŠENÝCH (MONOKULTUR) NA POROSTY SMÍŠENÉ, DÁLE
ZAPOČETÍ AŽ DO UKONČENÍ OBNOVY VČETNĚ ROZČLEŇOVÁNÍ, PROSTOROVÉ I DOBOVÉ ÚPRAVY. PŘEVODY PAŘEZIN NA LESY VYSOKOKMENNÉ A PŘEVODY PASEČNÝCH LESŮ NA LESY VÝBĚRNÉ.
PŘITOM NELZE UVAŽOVAT JEN OBNOVOVANÝ POROST SAMOSTATNĚ, ALE I S OHLEDEM NA POROSTY
SOUSEDNÍ. JINDY SE MUSÍ ROZSÁHLÝ POROST ROZDĚLIT NA NĚKOLIK ČÁSTÍ S RŮZNÝM POSTUPEM.
ROZČLEŇOVÁNÍ POROSTŮ SOUVISÍ TAKÉ PŘÍMO SE SOUSTŘEĎOVÁNÍM VYTĚŽENÉHO DŘEVA. 8. ŠKŮDCI LESA ABIOTIČTÍ A BIOTIČTÍ (OCHRANA LESŮ)
JEMNÉ OBNOVNÍ ZPŮSOBY, ROZPRACOVÁNÍ NA VĚTŠÍCH PLOCHÁCH, A OBNOVA POROSTŮ NA SVAZÍCH,
ZEJMÉNA PRUDKÝCH, KLADE NA SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ BEZ ŠKOD ZNAČNÉ NÁROKY, TAKŽE JE NUTNO NA LES PŮSOBÍ CELÁ ŘADA ŠKŮDCŮ A ŠKODLIVÝCH VLIVŮ, PROTI KTERÝM MUSÍME LES CHRÁNIT,
VYTVOŘIT DOSTATEČNĚ HUSTOU STÁLOU DOPRAVNÍ SÍŤ, DOPLNĚNOU PODLE POTŘEBY I DOČASNÝMI MÁ-LI PLNIT SVÉ DŮLEŽITÉ POSLÁNÍ PRO LIDSKOU SPOLEČNOST.
CESTAMI NEBO LINKAMI. LES JE TŘEBA OCHRAŇOVAT PŘED:
VELMI DŮLEŽITÁ JE SPRÁVNÁ VOLBA OBNOVNÍ DOBY, KTERÁ SE STANOVÍ PODLE SKUTEČNÉHO A) ŠKODLIVOU ČINNOSTÍ ČLOVĚKA
STAVU POROSTU A PODLE PROVOZNÍHO CÍLE. B) ŠKODAMI ABIOTICKÝMI (KLIMA, ŽIVLY)
PŘIROZENÁ OBNOVA BY NEMĚLA TRVAT ZPRAVIDLA DÉLE NEŽ 40 LET. C) ŠKODAMI BIOTICKÝMI (LOVNÁ ZVĚŘ, DROBNÍ OBRATLOVCI, HMYZ, BUŘEŇ, HOUBY, BAKTERIE,
PŘIROZENÁ OBNOVA VEGETATIVNÍ - OBNOVA VÝMLADNÁ - DALA VZNIK TVARU LESA VIRY, CIZOPASNÉ ROSTLINY)
VÝMLADKOVÉHO (PAŘEZINA) A DOLNÍMU PATRU LESA SDRUŽENÉHO (STŘEDNÍHO). ROZEZNÁVÁME
53 54

__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
ŠKODLIVÁ ČINNOST ČLOVĚKA JE NEJZÁVAŽNĚJŠÍ A PROJEVUJE SE V MNOHA SMĚRECH I KDYŽ TO PODOBNÉ ÚČINKY NA ORGANICKOU PŘÍRODU MAJÍ I RŮZNÉ PLYNY UNIKAJÍCÍ PŘI VÝROBĚ
ZNÍ PONĚKUD PARADOXNĚ. V SOUČASNÉ DOBĚ JE VĚNOVÁNA STÁLE VĚTŠÍ POZORNOST OCHRANĚ NEJRŮZNĚJŠÍCH CHEMIKÁLIÍ A JINÝCH LÁTEK DO OVZDUŠÍ (CHLÓR, FLUÓR).
ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. SPOLEČNOST SI UVĚDOMUJE ČÍM DÁL TÍM VÍCE, ŽE OBROVSKÝ ROZVOJ ZDE JE TŘEBA SE ZMÍNIT I O DALŠÍCH POŠKOZENÍCH PLYNNÝMI EXHALÁTY V BLÍZKOSTI
TECHNIKY, ALE I BEZOHLEDNÉ SNAHY PO MAXIMÁLNÍCH ZISCÍCH NARUŠUJE PŘIROZENOU ROVNOVÁHU KOMUNIKACÍ S VELKÝM AUTOMOBILOVÝM PROVOZEM. VE SPALOVACÍCH MOTORECH, KDE JE
BIOCENÓZY A OHROŽUJÍ SAMU EXISTENCI ČLOVĚKA VE ZDRAVÉM PROSTŘEDÍ. POUŽÍVÁN BENZÍN O VYŠŠÍCH OKTANOVÝCH ČÍSLECH, STOUPÁ OBSAH KYSLIČNÍKU OLOVNATÉHO (A
ŠKODY PŮSOBENÉ ČLOVĚKEM LZE ROZDĚLIT DO NĚKOLIKA SKUPIN, Z NICHŽ POUZE O NĚKTERÝCH NĚKTERÝCH JINÝCH KYSLIČNÍKŮ TĚŽKÝCH KOVŮ) VE VÝFUKOVÝCH PLYNECH. VELMI NEBEZPEČNÉ
SE ZMÍNÍME OBŠÍRNĚJI: JSOU OXIDY DUSÍKU (NOX).
1. ŠKODY VZNIKAJÍCÍ NESPRÁVNÝM HOSPODAŘENÍM JSOU SPECIFICKÝM PROBLÉMEM LESNÍHO MEZI NEJROZŠÍŘENĚJŠÍ PLYNNÉ ZPLODINY PRŮMYSLU PATŘÍ KYSLIČNÍK SIŘIČITÝ (SO2). PRONIKÁ
HOSPODÁŘSTVÍ. PATŘÍ SEM ZEJMÉNA: ZAKLÁDÁNÍ STEJNOVĚKÝCH MONOKULTUR, VELKOPLOŠNÉ
DO NITRA ORGÁNŮ ROSTLIN PŘÍMO PŘI DÝCHÁNÍ, JINDY SE MĚNÍ V MLZE A ROSE NA KYSELINU
HOLOSEČE A MALÁ PÉČE O ZALESŇOVÁNÍ I VÝCHOVU POROSTŮ, SNIŽOVÁNÍ OBMÝTÍ (PRO ZVÝŠENÍ
SIŘIČITOU (H2SO3) A OKYSLIČENÍM AŽ NA KYSELINU SÍROVOU (H2SO4). OBĚ KYSELINY V RŮZNĚ
ZISKU), NĚKTERÉ PŘIDRUŽENÉ LESNÍ TĚŽBY (HRABÁNÍ STELIVA, TRAVAŘENÍ, PASTVA DOBYTKA V
SILNÉ KONCENTRACI POŠKOZUJÍ JEDNAK PŘÍMO ROSTLINNÉ ORGÁNY, JEDNAK VNIKAJÍ DO PŮDY.
LESE APOD.), VYSOKÉ (NEPŘIMĚŘENÉ) STAVY ZVĚŘE APOD.
VŠEOBECNĚ LZE ŘÍCI, ŽE JEDNOLETÉ ROSTLINY TRPÍ IMISEMI MÉNĚ NEŽ ROSTLINY TRVALÉ -
2. ŠKODY VZNIKAJÍCÍ "TECHNICKOU" ČINNOSTÍ - STAVBY A PROVOZ KOMUNIKAČNÍCH ZAŘÍZENÍ
DŘEVINY. U DŘEVIN BUŇKY PLETIV ABSORBUJÍ I RŮZNĚ SLABĚ KONCENTROVANÉ PLYNY PO DLOUHOU
(POZEMNÍ KOMUNIKACE, ELEKTROVODY, POTRUBNÍ KOMUNIKACE (PLYNOVODY, ROPOVODY APOD.),
DOBU, AŽ SE NAKONEC PROJEVÍ JEJICH ÚČINEK V CELKOVÉM ZESLABENÍ ROSTLINY.
POKUD PROCHÁZEJÍ LESEM. TENTO DRUH POŠKOZOVÁNÍ LESNÍHO FONDU BYCHOM MOHLI OZNAČIT ZA
IMISE (ZEJMÉNA SO2) ZVYŠUJÍ PŮDNÍ KYSELOST, ZHORŠUJÍ PH, AŽ NA 2,8-3,8 PH.
"NEZBYTNÝ" A NELZE NEŽ HLEDAT ZPŮSOBY OCHRANY (OBRANY) LESA, ABY VÝSTAVBA A PROVOZ
OBECNĚ LZE ŘÍCI, ŽE LISTNATÉ DŘEVINY TRPÍ MÉNĚ IMISEMI NEŽ DŘEVINY JEHLIČNATÉ. U
TAKOVÝCHTO ZAŘÍZENÍ ŠKODILA LESNÍMU HOSPODÁŘSTVÍ CO NEJMÉNĚ. NEJEDNÁ SE TOTIŽ POUZE O
LISTNATÝCH DŘEVIN SE ASIMILAČNÍ ORGÁNY MĚNÍ KAŽDÝ ROK, U JEHLIČNATÝCH PŮSOBÍ IMISE NA
ÚBYTEK PŮDNÍHO LESNÍHO FONDU VÝSTAVBOU TAKOVÝCHTO ZAŘÍZENÍ, ALE I O POTÍŽE SEKUNDÁRNÍ
JEHLIČÍ DLOUHO, TJ. NĚKOLIK LET. ZA VELMI CITLIVÉ DŘEVINY NA PRŮMYSLOVÉ IMISE JSOU
(NAPŘ. NARUŠENÍ POROSTNÍCH PLÁŠŤŮ A ZVÝŠENÍ MOŽNOSTI ŠKOD VĚTREM APOD.). DRUHÝ TYP ŠKOD
POVAŽOVÁNY NAPŘ. JEDLE, VEJMUTOVKA, SMRK ZTEPILÝ, JASAN, HABR. JAKO PŘÍKLAD ODOLNÝCH
PRŮMYSLOVOU ČINNOSTÍ JE DALEKO ZÁVAŽNĚJŠÍ. JEDNÁ SE JEDNAK NAPŘÍKLAD O PODDOLOVÁNÍ,
LZE UVÉST TIS, BOROVICI ČERNOU, DUB ČERVENÝ, OLŠI, BŘÍZU, JEŘÁB AJ.
ALE HLAVNĚ O PROVOZ PRŮMYSLOVÝCH PODNIKŮ, KTERÉ ZNEČIŠŤUJÍ VODU (TOKY) A OVZDUŠÍ.
PŘÍMÉ NÁSLEDKY POŠKOZOVÁNÍ POROSTŮ IMISEMI SE PROJEVUJÍ ZEJMÉNA TÍMTO ZPŮSOBEM:
ČISTOTA VOD PŘESTALA BÝT VÝHRADNÍM ZÁJMEM RYBÁŘSTVÍ NEBO ZEMĚDĚLSTVÍ A STALA SE
SNÍŽENÍ ASIMILAČNÍ SCHOPNOSTI (SNÍŽENÍ PŘÍRŮSTU), ŘÍDNUTÍ, PROSYCHÁNÍ KORUNY AŽ PO ÚPLNÉ
ZÁVAŽNÝM PROBLÉMEM PRO ZDRAVOTNICTVÍ I SÁM PRŮMYSL, PROTOŽE I TEN POTŘEBUJE NEZBYTNĚ
ODUMÍRÁNÍ, ZMENŠENÍ ROZMĚRŮ ASIMILAČNÍCH ORGÁNŮ, ZVĚTŠENÍ INTERVALU MEZI SEMENNÝMI
ČISTOU VODU PRO MNOHÁ SVÁ ODVĚTVÍ. NAŠE PRÁVNÍ NORMY ŘEŠÍ BOJ PROTI ZNEČIŠŤOVÁNÍ VOD
ROKY, ZABUŘENĚNÍ ATD. ZA NEPŘÍMÝ NÁSLEDEK POŠKOZENÍ LZE OZNAČIT VYTVOŘENÍ VHODNÝCH
HLAVNĚ TRESTNÍMI SANKCEMI, JEJICHŽ VÝSLEDEK JE STÁLE JEŠTĚ VELMI NEUSPOKOJIVÝ.
PODMÍNEK PRO NAPADENÍ OSLABENÝCH STROMŮ HMYZÍMI ŠKŮDCI A HOUBOVÝMI NÁKAZAMI.
KOUŘ A PLYNNÉ EXHALACE PŮSOBÍ VÝZNAČNÉ ŠKODY. PODLE JAKOSTI UHLÍ SPALOVANÉHO VE
POŠKOZENÍ KOUŘOVÝMI PLYNY SE ŘADÍ ZPRAVIDLA MEZI PORUCHY CHRONICKÉHO RÁZU.
VELKÝCH TOPENIŠTÍCH PRŮMYSLOVÝCH ZÁVODŮ UNIKÁ KOUŘEM DO OVZDUŠÍ KOLÍSAVÉ MNOŽSTVÍ
NEJÚČINNĚJŠÍ OPATŘENÍ NA OMEZENÍ ŠKODLIVÉHO PŮSOBENÍ KOUŘE A JINÝCH PLYNNÝCH IMISÍ
PLYNNÉHO KYSLIČNÍKU SIŘIČITÉHO. KOMÍNY CHRLÍ I DROBNÝ POPÍLEK, KTERÝ SE USAZUJE PO CELÉM
JSOU TAKOVÁ, KTERÁ SNÍŽÍ BUĎ PODÍL SO2 VE ZDROJI KOUŘE NEBO PODÍL ŠKODLIVÝCH PLYNŮ
OKOLÍ. PEVNÉ ODPADY (POPEL, STRUSKA) I ODPADNÍ VODY Z PRŮMYSLOVÝCH ZÁVODŮ MOHOU
VYPOUŠTĚNÝCH DO OVZDUŠÍ. LESNÍ HOSPODÁŘ MŮŽE POUZE V OMEZENÉ MÍŘE PŘISPĚT KE ZMENŠENÍ
POŠKOZOVAT JEN ČÁSTI POROSTŮ VE SVÉM TĚSNÉM SOUSEDSTVÍ, ALE ÚČINEK NĚKTERÝCH TUHÝCH A
ŠKOD A TO HLAVNĚ ZMĚNOU DRUHOVÉ SKLADBY A ZVÝŠENOU PÉČÍ O POROSTY.
PLYNNÝCH SLOŽEK KOUŘE SE PROJEVUJE NA VELKOU VZDÁLENOST OD JEJICH ZDROJE. OBA DVA TYPY
PŘI ZAKLÁDÁNÍ A PROVOZU PRŮMYSLU SE OBJEVUJÍ NĚKTERÉ VLIVY PŮSOBÍCÍ ZÁPORNĚ NA LES I
EXHALACÍ PŮSOBÍ JEDOVATĚ NA ROSTLINY JEDNAK PŘÍMO, JEDNAK NEPŘÍMO PŘES PŮDU, KDE MĚNÍ
CELKOVĚ NA NAŠE ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ:
CHEMISMUS SVRCHNÍCH VRSTEV.
- ODBĚR NĚKTERÝCH SUROVIN A ZDROJŮ (VODY) V LESE,
55 56
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
- PEVNÉ ODPADY (HALDY), ODPADOVÉ KALY A VODY, • ŠKODY VZNIKAJÍCÍ POHYBEM VZDUCHU - VĚTREM. NEPRAVIDELNÉ, NÁHLÉ VÝKYVY V
- KOUŘ A EXHALACE PLYNŮ, RYCHLOSTI VĚTRU NAD 15 M/S (55 KM/H) SE PROJEVUJÍ ZVLÁŠŤ ŠKODLIVĚ. VICHŘICE LÁME VĚTVE
- PRAŠNÉ ODPADY (NAPŘ. V OKOLÍ CEMENTÁREN A VÁPENEK). NEBO CELÉ VRCHOLKY STROMŮ, ROZŠTĚPUJE STROMY NEBO CELÉ SKUPINY, PŘETRHÁVÁ KOŘENY A
LESNÍ POŽÁRY VZNIKAJÍ U NÁS CELKEM VZÁCNĚ PŮSOBENÍM NĚKTERÝCH ČINITELŮ NEŽIVÉ VYVRACÍ STROMY.
PŘÍRODY (BLESK), ALE HLAVNÍ PŘÍČINOU JE OPĚT ČLOVĚK A JEHO ČINNOST. PRO ZAJÍMAVOST POŠKOZENÍ ROSTE TÍM, ŽE STROMY PADAJÍCÍ V JEJÍM PORYVU STRHÁVAJÍ V ŘETĚZCÍCH DALŠÍ,
UVÁDÍME, ŽE BLESK ZAPŘÍČINIL U NÁS JEN 0,1 AŽ 0,2 % Z CELKOVÉHO POČTU POŽÁRŮ (DLOUHOLETÝ TAKŽE SE V POROSTU OBJEVUJÍ JAK JEDNOTLIVÉ, TAK SKUPINOVITÉ NEBO PÁSOVITÉ POLOMY A
PRŮMĚR). VÝVRATY NA VELKÝCH PLOCHÁCH. VICHŘICE VĚTŠINOU VYVRACÍ MĚLKOKOŘENNÉ STROMY, JAKO
ČLOVĚK ZPŮSOBUJE LESNÍ POŽÁR BUĎ NEÚMYSLNĚ, Z NEOPATRNOSTI (REKREACE, KUŘÁCI, ALE I SMRK, NA ČERSTVÝCH NEBO VLHKÝCH PŮDÁCH A ROZLAMUJE DRUHY HLUBOKOKOŘENNÉ NEBO I
NAPŘ. PŘI PÁLENÍ KLESTU) NEBO ZANEDBÁNÍM POVINNÉ PÉČE (VYPALOVÁNÍ PASTVIN, LUK). MĚLKOKOŘENNÉ NA PŮDĚ ZMRZLÉ NEBO PŘESCHLÉ.
MNOHO LESNÍCH POŽÁRŮ ZAVIŇUJE PROVOZ NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH - NEJČASTĚJŠÍMI VĚTRY DUJÍ V PŘÍRODĚ PO CELÝ ROK, PŘIČEMŽ V ZIMĚ (OD ŘÍJNA DO KONCE BŘEZNA) PŘEVLÁDAJÍ
PŮVODCI JSOU KUŘÁCI V JEDOUCÍCH AUTECH NEBO VLACÍCH, KTEŘÍ VYHODÍ NEDOPALKY CIGARETY VĚTRY SILNÉ PŘEVÁŽNĚ ZÁPADNÍCH SMĚRŮ. NA TOTO OBDOBÍ PŘIPADAJÍ TŘI ČTVRTINY VŠECH
PŘI JÍZDĚ OKNEM. PROVOZ NA ŽELEZNICÍCH, KDE POUŽÍVÁNÍ PARNÍ TRAKCE ZAVIŇOVALO DŘÍVE VĚTRNÝCH BOUŘÍ A VICHRŮ.
ZNAČNÉ MNOŽSTVÍ POŽÁRŮ (10 - 20 % Z CELKOVÉHO POČTU), V SOUČASNÉ DOBĚ U NÁS DÍKY ZVLÁŠŤ NEBEZPEČNÉ JSOU VĚTRY PŘEPADOVÉ (VZNIKAJÍ VE VYSOKÝCH HORÁCH PŘEVÁŽNĚ
PŘECHODU NA ELEKTRICKOU A DIESELELEKTRICKOU TRAKCI TÉMĚŘ NEOHROŽUJE MOŽNOSTI VZNIKU ROVNOBĚŽKOVÉHO SMĚRU, ZA PRUDKÝCH ROZDÍLŮ TEPELNÝCH A TLAKOVÝCH NA JIŽNÍCH A
POŽÁRU V LESÍCH, ALE I V ZEMĚDĚLSTVÍ. SEVERNÍCH ÚBOČÍCH - STUDENÝ VZDUCH PADÁ JAKO VZDUŠNÁ LAVINA ÚDOLÍM V ÚZKÉM PÁSU A
DRUHY LESNÍCH POŽÁRŮ: PŮSOBÍ VELKÉ ŠKODY).
POZEMNÍ (POVRCHOVÝ) - NEJČASTĚJI KORUNOVÝ (NEBÝVÁ ČASTÝ, ALE POŠKOZUJE PROTI ŠKODÁM VĚTREM SE BRÁNÍ LESNÍCI VOLBOU VHODNÝCH DŘEVIN PŘI ZALESŇOVÁNÍ,
ROZSÁHLÉ PLOCHY LESNÍCH POROSTŮ) RŮZNÝMI PĚSTEBNÍMI OPATŘENÍMI A VHODNÝMI TĚŽEBNÍMI ZÁSAHY, PROSTOROVOU VÝSTAVBOU
PODZEMNÍ (VYSKYTUJE SE ZŘÍDKA, NEJNEBEZPEČNĚJŠÍ JE NA RAŠELINÁCH AP.) PROTI BOŘIVÝM VĚTRŮM.
DŮSLEDKY LESNÍCH POŽÁRŮ JSOU MNOHOSTRANNÉ. ŠÍŘENÍ A ROZSAH POŽÁRŮ JE OVLIVNĚN VĚTRNÉ KALAMITY JE NUTNO URYCHLENĚ ZPRACOVAT, TO PLATÍ I PRO KALAMITY JINÉHO DRUHU.
MNOHA FAKTORY. KALAMITNÍ DŘÍVÍ JE SNADNO DÁLE POŠKOZOVÁNO (HNILOBA, ŽÍR HMYZU) A OMEZENÍ TĚCHTO ŠKOD
VÝZNAMNÁ OCHRANNÁ OPATŘENÍ PROTI VZNIKU LESNÍCH POŽÁRŮ PROVÁDĚJÍ SE V DOBĚ, KDY ZÁLEŽÍ NA VČASNÉM A RYCHLÉM ZPRACOVÁNÍ.
MŮŽE POŽÁR SNADNO VZNIKNOUT A RYCHLE SE ŠÍŘIT (DLOUHÉ SUCHÉ OBDOBÍ ATD.) - OD
POŽADAVKU ZVÝŠENÉ OPATRNOSTI AŽ PO ZÁKAZ VSTUPU DO LESA, ÚPRAVA OCHRANNÝCH PLOCH A ŠKODY ČINITELI ÚSTROJNÝMI - BIOTICKÝMI MŮŽEME ROZDĚLIT PODLE NEJRŮZNĚJŠÍCH HLEDISEK.
PŘÍKOPŮ, PŘÍPRAVY TECHNICKÝCH POMŮCEK, PROVĚŘENÍ MOŽNÉHO SPOJENÍ S POŽÁRNÍMI SBORY A PRO PŘEHLEDNOST POUŽIJME ČLENĚNÍ ZOOLOGICKÉ SYSTEMATIKY:
ZPŮSOBU JEJICH VYROZUMĚNÍ ATD. OCHRANA PROTI POŽÁRŮM STEJNĚ JAKO HAŠENÍ POŽÁRŮ JE - OBRATLOVCI (ŠKODY A OCHRANA PROTI NIM)
ZAJIŠTĚNO I ŘADOU ZÁKONNÝCH PŘEDPISŮ. - CIZOPASNÍ PRVOCI A ČERVI, ČLENOVCI (PŘEDEVŠÍM HMYZ)
ŠKODY ZPŮSOBOVANÉ ABIOTICKÝMI ČINITELI JSOU VLASTNĚ DŮSLEDKY KLIMATICKÝCH FAKTORŮ - BUŘEŇ
A LZE ROZLIŠIT: - PATOGENNÍ HOUBY
• ŠKODY PŮSOBENÉ VÝKYVY TEPLOT (VELMI NÍZKÉ NEBO NAOPAK VYSOKÉ TEPLOTY A ZEJMÉNA - VIRY A BAKTERIE
PRUDKÉ TEPLOTNÍ VÝKYVY)
• ŠKODY NEPŘÍZNIVÝMI VLHKOSTNÍMI POMĚRY A SRÁŽKAMI (TJ. SUCHO, MOKRO - SNÍŽENÍ OBRATLOVCI - JEJICH ŠKODLIVOST VYPLÝVÁ PŘEDEVŠÍM Z POTRAVNÍCH NÁROKŮ. OBRATLOVCI,
STABILITY POROSTŮ PROTI VĚTRU, KRUPOBITÍ - SEMENÁČKY VE ŠKOLKÁCH, SNÍH, NÁMRAZA, KTEŘÍ MOHOU POŠKODIT DŘEVINY JE NEMNOHO VE SROVNÁNÍ S BEZOBRATLÝMI, A TO JAK CO DO
LEDOVKA, LAVINY) POČTU DRUHŮ, TAK CO DO POČTU JEDINCŮ. MEZI VYŠŠÍMI OBRATLOVCI JSOU ZDE ABSOLUTNĚ
57 58

__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
HOJNĚJŠÍ PTÁCI (28 DRUHŮ), ALE JAKMILE SE VYLOUČÍ VÍCEMÉNĚ VYSLOVENÍ SEMENOŽRAVCI, KTEŘÍ NĚKTERÉ DŘEVINY OHROŽUJE JEN MÁLO ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ A JEŠTĚ NIJAK INTENZIVNĚ (U
TOLIK NEŠKODÍ, ZÍSKÁVAJÍ SAVCI POČETNÍ PŘEVAHU NAD PTÁKY (17:12 DRUHŮM). VRBY OKUS A OHRYZ ZAJÍCŮ A JELENŮ, U BŘÍZY NEPATRNĚ OKUS HLODAVCŮ A VYŠTIPOVÁNÍ JEHNĚD
DRUHY, KTERÉ MOHOU MÍT PŘÍMÝ NEGATIVNÍ VLIV NA DŘEVINY A POROSTY JSOU VĚTŠINOU A PUPENŮ NĚKTERÝMI SEMENOŽRAVCI, NA JINÝCH DŘEVINÁCH SE VYŽIVUJE VĚTŠINA BÝLOŽRAVÝCH
POLYFÁGY (ŽIVÍ SE NEJRŮZNĚJŠÍMI SYSTEMATICKY VZDÁLENÝMI DRUHY ROSTLIN), NĚKTEŘÍ SAVCŮ A PTÁKŮ - DUB, BUK, JEDLE A SMRK). V DRUHÉM PŘÍPADĚ SE POŠKOZENÍ A ZTRÁTY ČASTO
DOKONCE PATOFÁGY (VŠEŽRAVCI). SČÍTAJÍ I ZNÁSOBUJÍ ZVLÁŠTĚ KDYŽ SE PŘIDRUŽÍ I OBDOBNÍ HMYZÍ ŠKŮDCI.
V POTRAVNÍM REŽIMU ŽIVOČICHA PŘEDSTAVUJE ROSTLINNÁ SLOŽKA BUĎ POUZE PODÍL NEBO JAKO PŘÍKLAD VÝŠE POTRAVNÍCH NÁROKŮ UVEĎME SRNČÍ ZVĚŘ. JEDEN KUS SRNČÍ ZVĚŘE
VÝLUČNÝ ZDROJ VÝŽIVY. TAK NAPŘÍKLAD REJSEK JE V LÉTĚ PŘEVÁŽNĚ HMYZOŽRAVCEM, V ZIMĚ POTŘEBUJE DENNĚ ASI 4 KG ZELENÉ POTRAVY, VE KTERÉ LISTY DŘEVIN ČINÍ ZHRUBA 45 %, TJ. 1,8 KG
SEMENOŽRAVCEM, MEDVĚD Z JARA LOUPE KŮRU SMRKŮ, V LÉTĚ POŽÍRÁ LESNÍ OVOCE, ZÁROVEŇ A PUPENY A LETOROSTY 13 %, TJ. 0,5 KG.
VŠAK NEPOHRDNE MRŠINAMI. KROMĚ ŠKOD VZNIKAJÍCÍCH Z POTRAVNÍCH NÁROKŮ MŮŽE DOCHÁZET I KE ŠKODÁM JINAK.
V POTRAVĚ SRNČÍ ZVĚŘE DOSAHUJÍ ČÁSTI DŘEVIN 70 %, TRÁVY A BYLINY 30 %. ČERNÁ ZVĚŘ (PRASE DIVOKÉ) ČASTO PŘERÝVÁ V LESE HRABANKU A MĚL, ZPRAVIDLA VŠAK
V NEJÚTLEJŠÍM MLÁDÍ MŮŽE BÝT POZŘENA ŽIVOČICHEM CELÁ ROSTLINA. ČÍM JE STROM STARŠÍ, NEZPŮSOBUJE CITELNÉ ŠKODY NA KOŘENECH STROMŮ (JINAK JE TOMU U ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN),
TÍM SPÍŠE POSTIHUJE ŽÍR POUZE URČITÝ JEHO ORGÁN (KOŘENY - HRABOŠÍK PODZEMNÍ; LÝKO NEBO NEBOŤ S OBLIBOU NAVŠTĚVUJE DOSPĚLÉ POROSTY, KDE CITLIVÉ KOŘENY HOSPODÁŘSKÝCH DŘEVIN
DŘEVO STROMŮ - JELENÍ ZVĚŘ; SEMENA - VEVERKA, KŘIVKA ATD.). LEŽÍ HLOUBĚJI NEŽ KAM ZASÁHNE RYJEM. NAVÍC NA ZRANĚNÉ PŮDĚ VYKLÍČÍ V NEJBLIŽŠÍM JARU TAK
Z NAŠICH DŘEVIN DÁVÁ OBŽIVU NEJVĚTŠÍMU POČTU ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ DUB, PAK JILMY, VRBY HOJNÝ NÁLET, ŽE MNOHONÁSOBNĚ NAHRADÍ JEDINCE, KTEŘÍ SE SNAD STALI OBĚTÍ ČERNÉ.
A BOROVICE, NEJMÉNĚ JE VYHLEDÁVÁN TIS A ZDOMÁCNĚLÝ TRNOVNÍK. PŘI VOLBĚ DŘEVINY JAKO JAK BYLO UŽ VÝŠE POZNAMENÁNO, MŮŽE BÝT POŠKOZENÍ PŘÍMÉ (LOUPÁNÍ JELENŮ) I PŘÍČINOU
ZDROJE POTRAVY SE UPLATŇUJE KROMĚ DRUHU I VĚK. SAVCI ZKOUSÁVAJÍ DŘEVINY DOKUD NEPŘÍMÝCH ŠKOD, ZEJMÉNA HOUBOVÝCH NÁKAZ A NAPADENÍ HMYZEM. OPAKOVANÉ POŠKOZENÍ
NEODROSTOU Z JEJICH DOSAHU, BEZ OHLEDU NA STÁŘÍ. NAOPAK HMYZ BÝVÁ ZNAČNĚ MŮŽE MÍT ZA NÁSLEDEK NEJEN VÁŽNÉ POŠKOZENÍ, ALE I ÚPLNÉ ZNEHODNOCENÍ (OPAKOVANÝ OKUS
SPECIALIZOVÁN, NEBOŤ NĚKTERÉ DRUHY VYHLEDÁVAJÍ POUZE SAZENICE (HOUSENICE MÁ ZA NÁSLEDEK VYTVÁŘENÍ TZV. PARKOSŮ, KTERÉ NEJSOU SCHOPNY DALŠÍHO VÝVOJE).
PLOSKOHŘBETKY - MLADÉ BOROVICE), JINÉ STROMKY V MLAZINÁCH (HOUSENKA OBALEČE NA VYTLOUKÁNÍ (ODSTRAŇOVÁNÍ LÝČÍ Z PAROHŮ) NEZPŮSOBUJE ROZSÁHLÉ ŠKODY, ALE OBVYKLE
SMRCÍCH), DELŠÍ SILNĚJŠÍ STARŠÍ KMENY (TESAŘÍK V DUBECH) APOD. JSOU POSTIŽENY DŘEVINY PŘIMÍŠENÉ A STOJÍCÍ O SAMOTĚ.
NĚKTERÉ DRUHY SAVCŮ A PTÁKŮ, KTERÉ POŠKOZUJÍ LESNÍ POROSTY, JSOU PŘEDMĚTEM ZÁJMŮ I
MYSLIVOSTI. OCHRANA PROTI ŠKODÁM ZVĚŘÍ SE PROVÁDÍ MNOHA ZPŮSOBY, KTERÉ LZE ROZTŘÍDIT VELMI ZHRUBA
VZHLEDEM K TOMU, ŽE VŠECHNA TZV. UŽITKOVÁ ZVĚŘ JE VÝLUČNĚ NEBO Z VELKÉ MÍRY NA TYTO TYPY:
BÝLOŽRAVÁ, DOCHÁZÍ K ČASTÉMU STŘETNUTÍ DVOU ZÁJMŮ: PĚSTOVÁNÍ LESŮ A MYSLIVOSTI. NALÉZT
MEZI OBĚMA TAKOVOU ROVNOVÁHU, KTERÁ BY BYLA V SOULADU S POŽADAVKY A POTŘEBAMI - SPRÁVNÁ MYSLIVECKÁ PÉČE O ZVĚŘ
LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOSTI, JE SVÍZELNÝ PROBLÉM, KTERÝ JE NUTNO ŘEŠIT UVÁŽENĚ - PĚSTEBNÍ OPATŘENÍ
PODLE MÍSTNÍCH PODMÍNEK. - MECHANICKÉ PROSTŘEDKY
OBRATLOVCI POŠKOZUJÍ DŘEVINY PRAVIDELNĚ, KDYŽ UKÁJEJÍ HLAD, POPŘÍPADĚ POTŘEBU - CHEMICKÉ PŘÍPRAVKY (REPELENTY)
URČITÉ ŽIVINY NEBO ODSTRAŇUJÍ LÝČÍ Z PAROHŮ A NÁHODNĚ, KDYŽ NAPŘÍKLAD ZRAŇUJÍ A MYSLIVECKÝ HOSPODÁŘ JE POVINEN ZAJISTIT ZVĚŘI DOSTATEK VHODNÉHO KRMIVA V DOBĚ
PŘETRHÁVAJÍ KOŘENY PŘI SHÁŇCE ZA POTRAVOU V ZEMI NEBO SE TŘOU O KMENY STROMŮ. NOUZE. U ZIMNÍHO PŘIKRMOVÁNÍ ZÁLEŽÍ NA DRUHU A JAKOSTI KRMIVA, PRÁVĚ TAK JAKO NA DOBĚ
ZPRAVIDLA SAVCI OŽÍRAJÍ VŠECHNY NEBO VĚTŠINU ORGÁNŮ, KTERÉ ROSTOU V JEJICH POTRAVNÍM ZAKLÁDÁNÍ. ČÍM SE ZVĚŘI POSKYTUJE PESTŘEJŠÍ SMĚS BLIŽŠÍ PŘIROZENÉ STRAVĚ, TÍM BÝVAJÍ ŠKODY
TERITORIU. Z PTÁKŮ SE NĚKTERÉ DRUHY CHOVAJÍ STEJNĚ JAKO SAVCI (BAŽANT), JINÉ SVOU MENŠÍ. KROMĚ SENA JE NUTNO PAMATOVAT I NA JADRNÁ, ŠŤAVNATÁ KRMIVA A MINERÁLNÍ LÁTKY
ŠKODLIVOU POZORNOST SOUSTŘEĎUJÍ ALESPOŇ ČÁSTEČNĚ NA NĚKTERÉ ČÁSTI ROSTLINY (SOJKA NA (LIZY). TÉMĚŘ VŠECHNY ÚKONY SPRÁVNÉ MYSLIVECKÉ PÉČE O ZVĚŘ BUĎ PŘÍMO (KRMENÍ, ÚDRŽBA
DĚLOŽNÍ LÍSTKY DUBU, TETŘEV NA PUPENY BOROVICE APOD.). PŘIMĚŘENÉHO STAVU, ZÁBRANA MÍSTNÍMU HROMADĚNÍ ZVĚŘE) NEBO NEPŘÍMO (PÉČE O DOBRÝ
59 60
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
ZDRAVOTNÍ STAV, SPRÁVNÝ POMĚR POHLAVÍ A ZASTOUPENÍ VĚKOVÝCH TŘÍD APOD.) POMÁHAJÍ 50 %, TEPRVE U 3 KŮLŮ STOUPÁ AŽ NA 80 %, TENTO ZPŮSOB SE POUŽÍVÁ ZŘÍDKA. ÚČINNOST
PREVENCI PŘED OKUSEM, ALE I PŘED NĚKTERÝMI JINÝMI ŠKODAMI ZVĚŘÍ V LESE. OPICHU SE POHYBUJE MEZI 22 - 50 %).
PĚSTEBNÍ OPATŘENÍ ZÁLEŽÍ HLAVNĚ NA SPRÁVNÉM URČOVÁNÍ POROSTNÍ SKLADBY, TECHNICE ZÁŠTITNÉ DŘEVINY SE POUŽÍVAJÍ PRO INDIVIDUÁLNÍ OCHRANU PŘED OKUSEM ZVĚŘE.
ZAKLÁDÁNÍ A OBNOVY POROSTŮ A PŘI JEJICH RANÉ VÝCHOVĚ. PŘI ČISTKÁCH MŮŽE NAPŘÍKLAD LESNÍ (JEDLOVÉ A BUKOVÉ SAZENICE VYRŮSTAJÍ BEZ POHROMY POD ZÁŠTITOU O NĚCO STARŠÍCH
HOSPODÁŘ ODVRÁTIT MNOHÉ POŠKOZENÍ CÍLOVÝCH DŘEVIN, KDYŽ NEVYSEKÁVÁ, ALE POUZE STÍNÁ SMRČKŮ, KDE TATO DŘEVINA MÁ NEJLEPŠÍ PODMÍNKY RŮSTU A NAOPAK MLADÉ BOUČKY
VRCHOLKY PODRUŽENÝCH DRUHŮ A NEŽÁDOUCÍCH JEDINCŮ V MLAZINĚ. TÍM NEJEN ZACHOVÁVÁ OCHRAŇUJÍ SMRKOVÉ SAZENICE NA STANOVIŠTÍCH, KTERÁ JSOU HLAVNÍ DOMÉNOU BUKU, KDE
VÝCHOVNÝ BOČNÍ TLAK NA ZBYLÉ STROMKY, ALE I POSKYTUJE SAVCŮM, HLAVNĚ ZVĚŘI HOJNÝ ZDROJ VŠAK PŘÍMĚS SMRKU JE HOSPODÁŘSKY ODŮVODNITELNÁ).
POTRAVY NA MLADÝCH LETOROSTECH. TAKOVÉTO OPATŘENÍ JE VŠAK NUTNO POSUZOVAT PODLE OBALY A OBVAZY JSOU JEDNODUCHÉ MECHANICKÉ ZÁBRANY Z PAPÍRU, VĚTVÍ, DRÁTĚNÉHO
MÍSTNÍCH PODMÍNEK, PROTOŽE MŮŽE MÍT Z PĚSTEBNÍHO HLEDISKA I NĚKTERÉ NEGATIVNÍ DŮSLEDKY. NEBO POLYVINYLCHLORIDOVÉHO PLETIVA, PŘÍMO PŘIPEVNĚNÉHO NA KMEN (KMÍNEK)
MECHANICKÁ OCHRANA JSOU V ZÁSADĚ ZAŘÍZENÍ, KTERÝMI SE ŠKODLIVÝM ŽIVOČICHŮM STROMU, KTERÉ ZNEMOŽŇUJÍ NEBO ZNESNADŇUJÍ ZVĚŘI OHRYZ NEBO ODÍRÁNÍ KŮRY.
ZNEMOŽŇUJE PŘÍSTUP K JEDNOTLIVÝM STROMŮM, CELÝM POROSTŮM NEBO JEJICH ČÁSTEM. PATŘÍ JSOU TAKÉ JINÉ PRŮMYSLOVĚ VYRÁBĚNÉ POMŮCKY PŘIPEVŇOVANÉ NA STROMKY: RŮZNÉ
SEM NAPŘÍKLAD: TYPY CHRÁNIČŮ, JAKO PLÍŠKY, DRÁTĚNÉ SPIRÁLY, TENKÉ LESKLÉ KOVOVÉ FÓLIE. JEMNÉ
IZOLAČNÍ PŘÍKOPY KOLEM ŠKOLEK A SEMENIŠŤ JAKO OBRANA PROTI PRONIKÁNÍ MYŠÍ A LESKLÉ KOVOVÉ NEBO PAPÍROVÉ PROUŽKY MĚLY CHRÁNIT VRCHOLEK BUĎ JAKO MECHANICKÉ
HRABOŠŮ APOD., ZÁBRANY (SPIRÁLY, PLÍŠKY) NEBO ZÁROVEŇ JAKO OPTICKÁ ODPUZOVADLA PŘED OKUSEM
OPLOCENÍ, RŮZNÉ PLOTY PATŘÍ MEZI JEDNODUCHÉ MECHANICKÉ ZÁBRANY, KTERÉ ZABRAŇUJÍ ZVĚŘE. JEJICH ÚČINEK I ÚČINNOST BYLY NEVALNÉ, PROTOŽE ZVĚŘ SI NA NĚ ZÁHY ZVYKLA A
VŠEM NEBO NĚKTERÝM DRUHŮM SRSTNATÉ ZVĚŘE PŘÍSTUP PO URČITOU ZVOLENOU DOBU DO PROSTĚ ODHRYZLA KONEČNÝ PRÝT POD ZÁBRANOU, KTEROU ODHODILA I S ODKUSKEM.
VYMEZENÍ ČÁSTÍ POROSTŮ S VYSAZENÝMI SAZENICEMI NEBO S PŘIROZENÝM ZMLAZENÍM. NĚKDY SE OBJEVOVALY I DEFORMACE VÝHONKU POD PEVNĚ UPNUTÝM PLÍŠKEM NEBO
POUŽÍVÁ SE MNOHO DRUHŮ OPLOCENÍ PODLE UŽITKOVÉHO MATERIÁLU A PODLE KONSTRUKCE. SPIRÁLOU.
VÝŠKA PLOTU KOLÍSÁ PODLE DRUHŮ ZVĚŘE, PŘED KTEROU MÁ CHRÁNIT: JELENÍ 190-200 CM (I POUŽÍVAJÍ SE TAKÉ (NEBO SPÍŠE POUŽÍVALY SE) OPTICKÁ I SLUCHOVÁ ZRADIDLA, DOTYKOVÁ
250 CM), SRNČÍ 150 CM, ZAJEČÍ 80-100 CM. PLOTOVKY NESMĚJÍ BÝT OD SEBE VÍCE VZDÁLENY ZRADIDLA: BLÝSKAVÉ CETKY, STRAŠÁKY, BAREVNÁ ZRADIDLA (ŠŇŮRA S VOLNĚ
NEŽ NA 6 CM TAM, KDE MAJÍ BRÁNIT PŘED OKUSEM ZAJÍCE, 12 CM PŘED SRNČÍM A 16 CM PŘED NAVLEČENÝMI NEJROZLIČNĚJŠÍMI PŘEDMĚTY, KTERÉ PŘI SLABÉM ZACHVĚNÍ (MÍRNÉM VÁNKU)
ZVĚŘÍ JELENÍ. U DRÁTĚNÉHO PLETIVA NESMÍ VELIKOST OK PŘESAHOVAT 3,5 CM, MÁ-LI NA SEBE CHŘESTIVĚ NARÁŽEJÍ. NEVÝHODOU VŠECH TĚCHTO POMŮCEK JE POMĚRNĚ VELMI
ZNEMOŽNIT PRONIKÁNÍ DIVOKÝCH KRÁLÍKŮ A 6 CM U ZVĚŘE OSTATNÍ. TAM, KDE ŠKODÍ RYCHLÝ NÁVYK ZVĚŘE TAK, ŽE JI VŮBEC NERUŠÍ. ZKOUŠÍ SE TAKÉ POUŽÍVÁNÍ REPRODUKCE
DIVOKÝ KRÁLÍK, ZAPOUŠTĚJÍ SE STĚNY ASI 20 CM POD POVRCH ZEMĚ. TVAR OPLOCENEK MŮŽE PTAČÍHO VAROVÁNÍ, TJ. KŘIKU VRABCŮ NEBO SOJEK. K DOTYKOVÝM ZRADIDLŮM PATŘÍ TZV.
BÝT RŮZNÝ, Z DŮVODŮ ÚSPORNOSTI SE VOLÍ NEJČASTĚJI ČTVERCOVÝ, ŘIDČEJI KRUHOVÝ. KLOPÝTADLA A ELEKTRICKÁ ZRADIDLA (JAKO V PASTEVNICTVÍ).
VELIKOST OPLOCENÍ PLOCHY KOLÍSÁ OD NĚKOLIKA ARŮ AŽ PO NĚKOLIK HEKTARŮ (VÝJIMEČNĚ

I NĚKOLIK 10 HA). ÚČINNOST OPLOCENÍ NEBO Z DRÁTĚNÉHO PLETIVA S POHYBUJE MEZI 85 - 98 CHEMICKÉ PŘÍPRAVKY TJ. CHUŤOVÁ A ČICHOVÁ ODPUZOVADLA (REPELENTY) JSOU PŘÍRODNÍ
%, PLOTY Z JEDNODUCHÝCH PŘÍČNÝCH LATÍ NEBO SE STĚNAMI VYPLETENÝMI VĚTVEMI MAJÍ NEBO SYNTETICKÉ LÁTKY, KTERÉ ODPUZUJÍ ŽIVOČICHY NEPŘÍJEMNOU CHUTÍ A ODPORNÝM
45 - 60 % ÚČINNOST, A TO POUZE PROTI SPÁRKATÉ ZVĚŘI.JE NUTNO PAMATOVAT, ŽE PŘI VYŠŠÍ ZÁPACHEM.
SNĚHOVÉ POKRÝVCE (V ZIMĚ) SE VLASTNĚ VÝŠKA PLOTU SNIŽUJE. ZŘÍZENÍ OPLOCENKY NÁROKY NA DOBRÝ REPELENT JSOU ZNAČNÉ: MUSÍ SE SNADNO NANÁŠET NA OCHRAŇOVANOU
VYŽADUJE ZNAČNÝ NÁKLAD, UDRŽOVACÍ NÁKLADY ČINÍ 5 - 10 % NÁKLADŮ POŘIZOVACÍCH. ČÁST ROSTLINY, KDE MÁ VYTVOŘIT JEMNÝ SOUVISLÝ A PŘITOM PRODYŠNÝ POVLAK, KTERÝ
JEDNOTLIVÉ MLADÉ STROMKY SE CHRÁNÍ KŮLY, ZARAŽENÝMI TĚSNĚ VEDLE KMÍNKU NEBO NETVRDNE, NEOMEZUJE RŮST A ASIMILACI, NEPOŠKOZUJE ROSTLINU CHEMICKY, ALE ZÁROVEŇ
VĚTVEMI A VRŠKY ZAPÍCHANÝMI KOLEM DOKOLA STROMKU PŘED OKUSEM, VYTLOUKÁNÍM A VZDORUJE ÚČINKŮM POVĚTRNOSTI. PŘÍPRAVKY MAJÍ CHRÁNIT DŘEVINU PŘED ŽÍREM HMYZU
PŘED LOUPÁNÍM ZVĚŘE. (ÚČINNOST OCHRANNÝCH KŮLŮ - PŘI JEDNOTLIVÉM NEDOSAHUJE ANI (KLIKOROH), OKUSEM, OHRYZEM, LOUPÁNÍM ZVĚŘE A VYTLOUKÁNÍM PAROHATÝCH. DŘÍVE SE
61 62

__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
VYRÁBĚLY REPELENTY PO DOMÁCKU (NAPŘ.: SMĚS KRAVSKÉHO LEJNA, UHELNÉHO DEHTU, PŘÍPADNĚ PŘÍPRAVKY, KTERÉ PO APLIKACI SE POKUD MOŽNO RYCHLE ROZKLÁDAJÍ NEBO NEŠKODNĚ VÁŽÍ NA
I MOČŮVKY - PROTI ZIMNÍMU OKUSU ZVĚŘE), NYNÍ SE VYRÁBÍ PRŮMYSLOVĚ CELÁ ŘADA NĚKTERÉ PŮDNÍ SLOŽKY TAK, ABY POŠKOZOVALY DÁLE PROSTŘEDÍ, V KTERÉM BYLY POUŽITY,
NEJRŮZNĚJŠÍCH PŘÍPRAVKŮ (MORSUVIN, ORKUS ATD.). PŘÍPRAVKY SE MUSÍ ČAS OD ČASU MĚNIT, ABY NEMĚLY ŠKODLIVÝ ÚČINEK NA SPODNÍ VODU APOD.
SI ZVĚŘ NEZVYKLA, PROTOŽE PAK JEJICH ÚČINNOST VELMI RYCHLE KLESÁ. POUŽÍVÁNÍ CHEMICKÝCH HMYZ TVOŘÍ DALŠÍ SKUPINU V LESE ŠKODLIVÝCH ŽIVOČICHŮ. NEJŠKODLIVĚJŠÍ A NEJPOČETNĚJŠÍ
REPELENTŮ JE V SOUČASNÉ DOBĚ VELMI ROZŠÍŘENÉ, TECHNIKA JEJICH PROVÁDĚNÍ SE STÁLE DRUHY JSOU MEZI DROBNÝM A STŘEDNĚ VELKÝM HMYZEM, KTERÉ ŠKODÍ PODLE DRUHŮ JAK V
ZDOKONALUJE. LARVÁLNÍM STADIU, TAK NĚKDY I JAKO IMÁGO (DOSPĚLÍ JEDINCI).
BUŘEŇ JE SOUBORNÝ NÁZEV PRO NECIZOPASNÉ ROSTLINY, KTERÉ ZTĚŽUJÍ OBNOVU A PĚSTOVÁNÍ VĚTŠINA HMYZÍCH ŠKŮDCŮ SE VYSKYTUJE NA VOLNÝCH PLOCHÁCH (ZÁHONY ŠKOLEK, ČERSTVĚ
V HOSPODÁŘSKÝCH LESÍCH. BUŘENÍ SE NEJČASTĚJI STÁVAJÍ SVĚTLOMILNÉ TRAVINY, BYLINY A VYSÁZENÉ MÝTINY), MENŠINA POD STARÝMI POROSTY. ZPRAVIDLA SE OBJEVÍ NEJDŘÍVE V
POLOKEŘE, KTERÉ ZÁHY PORŮSTAJÍ PŮDU V PROSVĚTLENÝCH NEBO SMÝCENÝCH POROSTECH A NEBEZPEČNÉ MÍŘE POUZE JEDINÝ DRUH A AŽ VZNIKAJÍCÍ ŘEDINY POSTUPNĚ OSÍDLUJÍ I DALŠÍ ŠKŮDCI,
UDRŽUJÍ SE ZDE BUĎ DÍKY ČETNÝM ODNOŽÍM A ROZRŮSTAVÝM TRSŮM (DRUHY VÍCELETÉ) NEBO DÍKY TAKŽE PAK LZE HOVOŘIT O CHRONICKY ZAMOŘOVANÝCH MÍSTECH. ZVLÁŠTĚ NEBEZPEČNÁ OHNISKA
SVÉ VELKÉ PLODNOSTI (DRUHY JEDNOLETÉ). VZNIKAJÍ V MÍSTECH KALAMIT (POŠKOZENÍ POROSTŮ VĚTREM, SNĚHEM ATD.), ZANEDBANÉ PĚSTEBNÍ
BUŘEŇ AŽ NA VÝJIMEČNÉ PŘÍPADY PŘÍMO NEPOŠKOZUJE JEDNOTLIVÉ ORGÁNY MLADÉHO PÉČE A VŠUDE TAM, KDE JE PŘIROZENÁ ODOLNOST POROSTŮ OSLABENA.
STROMKU, NÝBRŽ PŘÍMO OVLIVŇUJE JEHO VÝVOJ A RŮST, PŮSOBÍ NA PROSTŘEDÍ, VE KTERÉM ROSTE A NA NAŠICH JEHLIČNATÝCH DŘEVINÁCH ŽIJE MNOHO DRUHŮ HMYZU PŘEVÁŽNĚ INDIFERENTNÍCH
TO JAK NA CHEMISMUS A STRUKTURU PŮDY, TAK NA VLASTNOSTI MIKROKLIMATU A STÁVÁ SE (90 %). MEZI RELATIVNĚ MALÝM POČTEM DRUHŮ ŠKODLIVÝCH (TJ. 10 %) TVOŘÍ ASI 2/3 OBČASNĚ
REZERVOÁREM CHOROB A ŽIVOČIŠNÝCH ŠKŮDCŮ, PŘÍPADNĚ I ČINITELEM, KTERÝ ZVĚTŠUJE NEBEZPEČÍ AKUTNÍ ŠKŮDCI A 1/3 ŠKŮDCI CHRONIČTÍ. NEJVĚTŠÍ POČET HMYZÍCH DRUHŮ ŽIJE NA BOROVICI,
RŮZNÝCH POŠKOZENÍ. NEJMENŠÍ NA LIMBĚ, KLEČI A MODŘÍNU. NEJČASTĚJI SE PŘEMNOŽUJÍ ŠKŮDCI SMRKU A BOROVICE,
PROTI BUŘENI SE BOJUJE BUĎ MECHANICKÝMI PROSTŘEDKY: NEJMÉNĚ LIMBY, KLEČE A MODŘÍNU. VŠECHNY DŘEVINY NEJSOU VŮČI POŠKOZENÍ HMYZEM STEJNĚ
OBDĚLÁVÁNÍ PŮDY, NIČENÍM A POŠKOZOVÁNÍM NADZEMNÍCH ČÁSTÍ BUŘENĚ (OŽÍNÁNÍ, CITLIVÉ. SMRK A JEDLE PODLÉHÁ I MALÉMU POŠKOZENÍ, BOROVICE VZDORUJE DALEKO LÉPE A
OŠLAPÁVÁNÍ), PROVÁDÍ SE VYPALOVÁNÍ BUŘENĚ, OŽEH POVRCHU PŮDY, NEBO PROSTŘEDKY MODŘÍN UDOLÁ AŽ VĚTŠÍ NÁPOR. NA SMRKU A BOROVICI PŘEVLÁDAJÍ ŠKŮDCI AKUTNÍ, NA JEDLI,
CHEMICKÝMI. MODŘÍNU A LIMBĚ I KLEČI PAK ŠKŮDCI CHRONIČTÍ.
CHEMICKÉ PROSTŘEDKY (HERBICIDY) JSOU V POSLEDNÍ DOBĚ ČÍM DÁL TÍM VÍCE POUŽÍVÁNY, HMYZ ŠKODÍ NEJČASTĚJI JAKO LARVA A TO BUĎ SÁNÍM ŠŤÁV Z PLETIV NEBO ŽÍREM NA
PROTOŽE JSOU VYSOCE EKONOMICKÉ, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ÚSPORU PRACOVNÍCH SIL. NEJROZŠÍŘENĚJŠÍCH ORGÁNECH DŘEVIN.
HERBICIDY SE ČLENÍ PODLE NEJRŮZNĚJŠÍCH HLEDISEK DO MNOHA SKUPIN. UVEDEME ALESPOŇ UVEDEME ASPOŇ NĚKTERÉ ŠKŮDCE SMRKOVÝCH KMENOVIN:
JEDNO ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ DO DVOU SKUPIN: PILATKY, PLOSKOHŘBETKY A OBALEČI JSOU V HORÁCH CHRONICKÝMI ŠKŮDCI NA JEHLIČÍ.
NESELEKTIVNÍ HERBICIDY, TJ. TAKOVÉ, KTERÉ NIČÍ VEŠKEROU VEGETACI, S NÍŽ PŘIJDOU DO BEKYNĚ MNIŠKA JE AKUTNÍM ŠKŮDCEM NA JEHLIČÍ (PAHORKATINY). NĚKTEŘÍ LÝKOŽROUTI A
STYKU. LÝKOHUBI JSOU NEBEZPEČNÝMI ŠKŮDCI V PAHORKATINÁCH I HORÁCH, POŠKOZUJÍ PODKORNÍ VRSTVY.
SELEKTIVNÍ HERBICIDY NIČÍ JEN BUŘEŇ (PŘÍPADNĚ JEN NĚKTERÉ DRUHY BUŘENĚ - NAPŘÍKLAD DŘEVO SMRKU POŠKOZUJÍ V HORÁCH I PAHORKATINÁCH TESAŘÍK, DŘEVOKAZ, PILOŘITKY.
JEN JEDNODĚLOŽNÍ ROSTLINY) PŘI SPRÁVNÉ APLIKACI A NEPOŠKOZUJÍ PĚSTOVANÉ DŘEVINY, MEZI AKUTNÍ ŠKŮDCE V BOROVÝCH TYČKOVINÁCH A KMENOVINÁCH ŘADÍME PŘEDEVŠÍM:
POPŘÍPADĚ OSTATNÍ ROSTLINY. HŘEBENULE, BEKYNI MNIŠKU, NĚKTERÉ PÍĎALKY (TYTO VŠECHNY POŠKOZUJÍ JEHLIČÍ), NEBEZPEČNÝ
HERBICIDY MOHOU POUŽÍVAT POUZE ODBORNÍCI, PROTOŽE CHEMICKÝCH PŘÍPRAVKŮ NYNÍ ŽÍR POD KŮROU JE ZPŮSOBOVÁN NĚKTERÝMI LÝKOŽROUTY A LÝKOHUBY.
VYRÁBĚNÝCH JE VELKÉ MNOŽSTVÍ A KAŽDÝ Z NICH MÁ JINOU ÚČINNOST, JINÝ ZPŮSOB APLIKACE A V NAŠICH LESÍCH ROSTE VÍCE NEŽ ČTYŘIKRÁT TOLIK DRUHŮ LISTNÁČŮ NEŽ JEHLIČNANŮ. Z
VYŽADUJE VELMI PEČLIVÉ DODRŽOVÁNÍ TECHNOLOGIÍ. HERBICIDY SE NEUSTÁLE VYVÍJEJÍ, CELÁ NEOBYČEJNĚ VELKÉHO POČTU DRUHŮ HMYZU ŽIJÍCÍHO NA LISTNÁČÍCH JE VÍCE NEŽ 95 %
ŘADA DŘÍVE POUŽÍVANÝCH CHEMICKÝCH PŘÍPRAVKŮ JE POSTUPNĚ ZAKAZOVÁNA, PROTOŽE SE INDIFERENTNÍ NEBO VELMI MÁLO ŠKODLIVÝ. ZBÝVAJÍCÍCH 5 % TVOŘÍ VÁŽNÍ ŠKŮDCI, Z NICHŽ
ZJISTILA JEJICH ŠKODLIVOST NA ŽIVOU PŘÍRODU. DNES JE SNAHA POUŽÍVAT POUZE TAKOVÉ
63 64
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
NEJVĚTŠÍ POČET DRUHŮ ŽIJE NA DUBECH, TOPOLECH, JILMECH, NEJMÉNĚ HABRU, BUKU A JEŘÁBU. ZPRACOVÁNÍ VEŠKERÉHO DŘÍVÍ VHODNÉHO K VÝVOJI L.S.
NĚKTERÉ DŘEVINY (JILMY) NAVÍC OHROŽUJE HMYZ I PŘENÁŠENÍM SPOR NEBEZPEČNÝCH HUB. VČASNÉ ODSTRANĚNÍ NAPADENÉHO MATERIÁLU (STROMY, TĚŽEBNÍ ZBYTKY ATD.)
LISTNÁČE VÍCE NAPADAJÍ LISTOŽRAVÍ NEŽ PODKORNÍ ŠKŮDCI. DUBY PATŘÍ MEZI NAŠE DŘEVINY V OHNISCÍCH ŽÍRU ZVÝŠENÝM POČTEM LAPÁKŮ NEBO LAPAČŮ
NEJVÍCE VYHLEDÁVANÉ HMYZEM. HOUSENKY NEJMÉNĚ 300 DRUHŮ MOTÝLŮ OŽÍRAJÍ JEJICH LISTY, VE ASANACE NAPADENÉHO DŘÍVÍ SE PROVÁDÍ MECHANICKY - ODKORŇOVÁNÍM NA MÍSTĚ, NA ODVOZNÍCH
DŘEVĚ, LÝKU A KŮŘE SE VYVINUJE NA 100 DRUHŮ BROUKŮ, V HÁLKÁCH NA 100 DRUHŮ ŽLABATEK. K MÍSTECH NEBO NA DŘEVOSKLADECH NEBO CHEMICKY – INSEKTICIDY.
NIM JE NUTNO PŘIČÍST JEŠTĚ RŮZNÉ VOSY BYLINNÉ, MŠICE, ČERVCE A LISTOŽRAVÉ BROUKY.
NEBEZPEČNÍ AŽ VELMI NEBEZPEČNÍ ŠKŮDCI V DUBOVÝCH TYČKOVINÁCH AŽ KMENOVINÁCH (OŽÍRAJÍ

LISTY) JSOU NAPŘÍKLAD RŮZNÍ OBALEČI, PÍĎALKY , BEKYNĚ, PILATKY, CHROUSTI. TAKÉ DŘEVO DUBU
JE POŠKOZOVÁNO ŘADOU HMYZÍCH ŠKŮDCŮ.
BLÍŽE SI POPÍŠEME BROUKA, KTERÝ ZPŮSOBUJE VELKÉ AŽ KALAMITNÍ ŠKODY NA SMRKOVÝCH
POROSTECH VE VĚKU PŘES 60 LET. LÝKOŽROUT SMRKOVÝ (IPS TYPOGRAPHUS L.) JE BROUK
Z ČELEDI KŮROVCOVITÝCH O VELIKOSTI 4-5,5 MM, LESKLÝ. MÁ ZPRAVIDLA V NIŽŠÍCH POLOHÁCH 2

GENERACE DO ROKA A VE VYŠŠÍCH POLOHÁCH 1 GENERACI, V PŘÍZNIVÉM PRŮBĚHU POČASÍ MŮŽE MÍT
O JEDNU GENERACI VÍCE. ROJENÍ ZAČÍNÁ V NIŽŠÍCH A STŘEDNÍCH POLOHÁCH NA PŘELOMU DUBNA A
KVĚTNA V HORSKÝCH OBLASTECH ASI O MĚSÍC POZDĚJI PODLE PRŮBĚHU POČASÍ. LETNÍ ROJENÍ
PROBÍHÁ OD POLOVINY ČERVNA DO ZAČÁTKU SRPNA. PŘÍPADNÉ TŘETÍ ROJENÍ PROBÍHÁ NA PŘELOMU
1- DOSPĚLEC; 2 – POŽEREK; 3- UKONČENÍ KROVEK DOSPĚLCE; 4 – LARVA; 5- KUKLA; 6- VÝVOJ
SRPNA A ZÁŘÍ. VÝVOJ TÉTO GENERACE JIŽ NENÍ V DANÉM ROCE DOKONČEN. NA STROMY NALÉTÁVAJÍ
POŽERKU
PRVNÍ SAMEČCI, PO VYHLODÁNÍ SNUBNÍ KOMŮRKA NALÉTÁVAJÍ PO 2 - 4 DNECH SAMIČKY. PO
OBR. LÝKOŽROUT SMRKOVÝ -IPS TYPOGRAPHUS
OPLODNĚNÍ KAŽDÁ SAMIČKA HLODÁ SVOJI MATEČNOU CHODBU A KLADE VAJÍČKA. Z VAJÍČEK SE
LÍHNOU LARVIČKY, KTERÉ SE KUKLÍ. PO VYLÍHNUTÍ BROUKŮ ( ZPOČÁTKU BÍLÝCH AŽ HNĚDÝCH)

JINÝM VÝZNAMNÝM ŠKŮDCEM PŘEDEVŠÍM JEHLIČNATÝCH DŘEVIN JE BEKYNĚ MNIŠKA
VYZRÁVAJÍ A PŘITOM PROVÁDĚJÍ ÚŽIVNÝ ŽÍR. CELÝ VÝVOJ OD ZAVRTÁNÍ SAMCE PO UKONČENÍ
(LYMANTRIA MONACHA L.). JDE O MOTÝLA S ROZPĚTÍM KŘÍDEL 35-45 MM(SAMEČEK) A 45-60MM
ÚŽIVNÉHO ŽÍRU TRVÁ 6 - 10 TÝDNŮ. LÝKOŽROUT SMRKOVÝ ZIMUJE JAKO LARVA, KUKLA NEBO
(SAMIČKA). ZBARVENÍ KŘÍDEL JE VELMI VARIABILNÍ OD ZCELA SVĚTLÉ AŽ PO VELMI TMAVOU.
DOSPĚLEC V HRABANCE NEBO POD KŮROU. POŽEREK L.S. JE 1-3 RAMENNÝ, MATEČNÉ CHODBY JSOU
DOSPĚLCI SE VYSKYTUJÍ V JEDNÉ GENERACI OD ZAČÁTKU ČERVENCE DO ZAČÁTKU ZÁŘÍ. SAMIČKA
ROVNÉ 6 - 12 CM DLOUHÉ, LARVOVÉ CHODBY JSOU NA NĚ KOLMÉ, DLOUHÉ 6 CM. Z HLEDISKA
KLADE POD ŠUPINY BORKY V DOLNÍ ČÁSTI KMENE VAJÍČKA VE KTERÝCH JE DO ZAČÁTKU ZIMNÍHO
ZPŮSOBU POŠKOZENÍ JE L.S. ŠKŮDCEM FYZIOLOGICKÝM, KTERÝ PŘERUŠUJE VODIVÁ PLETIVA V KMENI
OBDOBÍ UKONČEN VÝVOJ. HOUSENKA VE VAJÍČKOVÝCH ŠUPINÁCH PŘEZIMUJE. V TOMTO OBDOBÍ JE
A ZPŮSOBUJE USCHNUTÍ NAPADENÉHO STROMU. L.S. JE TYPICKÝM SEKUNDÁRNÍM ŠKŮDCEM, KTERÝ
VELMI ODOLNÁ VŮČI KLIMATICKÝM VLIVŮM. NA JAŘE SE LÍHNOU HOUSENKY PODLE PRŮBĚHU POČASÍ
V PRVÉ ŘADĚ NAPADÁ VYTĚŽENÉ SMRKOVÉ DŘÍVÍ, POLOMY A FYZIOLOGICKY OSLABENÉ STROMY ( NA
OD POLOVINY DUBNA DO POLOVINY KVĚTNA. NĚKOLIK DNÍ ZŮSTÁVAJÍ NA MÍSTĚ A POTÉ VYLÉZAJÍ DO
PŘ. SUCHEM, IMISEMI) PŘI PŘEMNOŽENÍ, KDY JIŽ NENALÉZÁ DOSTATEK VHODNÉHO MATERIÁLU PRO
KORUN STROMŮ. JSOU VZDUŠNÝMI PROUDY ZÁROVEŇ ROZNÁŠENY NA OKOLNÍ STROMY. ŽIVÍ SE
ZALOŽENÍ DALŠÍ GENERACE, NAPADÁ I OKOLOSTOJÍCÍ ZDRAVÉ SMRKY. PŘI MASOVÉM PŘEMNOŽENÍ
OŽÍRÁNÍM JEHLIC A JEJICH VÝVOJ TRVÁ ZPRAVIDLA DO ZAČÁTKU ČERVENCE. KUKLÍ SE A PO CCA 14
ANI OBRANNÉ REAKCE STROMU NEJSOU SCHOPNY ŠKŮDCE ZAHUBIT.
DNECH SE LÍHNOU DOSPĚLCI. B.M. PATŘÍ MEZI OBÁVANÉ ŠKŮDCE ZEJMÉNA VE SMRKOVÝCH
KONTROLA VÝSKYTU SE PROVÁDÍ OKULÁRNĚ (KONTROLA DRTINEK Z HLODÁNÍ NA KMENI
POROSTECH. MÁ SCHOPNOST SE KALAMITNĚ PŘEMNOŽOVAT A JEJÍ GRADACE ČASTO NABÝVÁ
STROMU), POMOCÍ LAPÁKŮ (PORAŽENÝ STROM,PŘIKRYTÝ ODSEKANÝMI VĚTVEMI JAKO LÁKADLO)
KATASTROFÁLNÍHO ROZSAHU. V ČR BYLO NAPADENO V LETECH 1917 - 1927 600 000 HA POROSTŮ.
NEBO LAPAČŮ (ODCHYT DO PASTÍ VYBAVENÝCH FEROMONOVÝMI NÁVNADAMI). OBRANNÁ OPATŘENÍ
V SOUSEDNÍCH ZEMÍCH (POLSKO, SEVERNÍ NĚMECKO, POBALTÍ ČÁSTEČNĚ DÁNSKO) BYLO V LETECH
JSOU ZALOŽENA NA PRINCIPECH:
1978 - 83 NAPADENO 6 MILIONŮ HA LESNÍCH POROSTŮ. V ČESKÝCH ZEMÍCH PŘEMNOŽENÍ SE
65 66

__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
OBJEVUJE VE STEJNORODÝCH A STEJNOVĚKÝCH POROSTECH STŘEDNÍHO A VYŠŠÍHO STÁŘÍ V N.M. PROSEVEM HRABANKY A MINERÁLNÍ PŮDY ZE ZKUSNÝCH PLOŠEK (NAPŘÍKLAD ZJIŠŤOVÁNÍ
VÝŠCE 400-700 M. MAJÍ VÍCELETÝ CHARAKTER A SAMOVOLNĚ ZANIKAJÍ VĚTŠINOU AŽ PO VZNIKU POČTU LAREV PŘEZIMUJÍCÍCH V PŮDĚ),
HOLOŽÍRŮ PŮSOBENÍM NEDOSTATKU VHODNÉ POTRAVY, POLYEDRIE A PARAZITACE. POSLEDNÍ KONTROLNÍM LEPOVÁNÍM (NAPŘÍKLAD ZJIŠŤOVÁNÍ LAREV, KTERÉ PO ZIMNÍM PŘEZIMOVÁNÍ V
VÝZNAMNĚJŠÍ VÝSKYT BYL V LETECH 1994-97 V OBLASTI BRD. PŮDĚ SE POHYBUJÍ SMĚREM KE KORUNĚ STROMU, ZA POTRAVOU),
KONTROLA SE PROVÁDÍ POMOCÍ FEROMONOVÝCH PASTÍ A POCHŮZKAMI. PŘI ZVÝŠENÉM VÝSKYTU SBÍRÁNÍ SAMIČEK NĚKTERÝCH DRUHŮ MOTÝLŮ (Z POČTU SE USUZUJE NA STAV, NAPŘÍKLAD
SE POUŽÍVÁ LEPOVÁNÍ (ZABRAŇUJE ŠPLHÁNÍ HOUSENEK DO VRCHOLKŮ STROMŮ). OBRANNÝM DYKOVA METODA),
OPATŘENÍM JSOU PRAKTICKY POUZE POSTŘIKY INSEKTICIDNÍMI PROSTŘEDKY APLIKOVANÝMI NA POČÍTÁNÍ VAJÍČEK (NĚKDY NAHRAZENO POČÍTÁNÍM VYLÍHLÝCH HOUSENEK NA
MLADŠÍ STADIA HOUSENEK. POSTŘIK MŮŽE BÝT POZEMNÍ NEBO LETECKÝ. NEJSPOLEHLIVĚJŠÍ FOTOEKLEKTORECH - NAPŘÍKLAD OBALEČ DUBOVÝ),
OCHRANOU PROTI MNIŠKOVÉ KALAMITĚ JE PĚSTOVÁNÍ SMÍŠENÝCH POROSTŮ ODPOVÍDAJÍCÍ DŘEVINNÉ LAPACÍ KŮRY (KLIKOROH - VÁŽNÝ ŠKŮDCE BOROVÝCH SEMENÁČKŮ A SAZENIC),
SKLADBY. LAPÁKY NEBO LAPAČI NA KŮROVCE,
TRUSNÍKY ATD.
K HUBENÍ ŠKODLIVÉHO HMYZU SLOUŽÍ PROSTŘEDKY BIOLOGICKÉ A TECHNICKÉ (MECHANICKÉ A
CHEMICKÉ).
BIOLOGICKÉ MOŽNOSTI - HLAVNĚ OCHRANA UŽITEČNÉHO PTACTVA, PŘÍPADNĚ I UŽITEČNÉHO
HMYZU
- PROVÁDĚJÍ SE POKUSY S MIKROORGANISMY.

MEZI MECHANICKÉ PROSTŘEDKY PATŘÍ NAPŘÍKLAD LEPOVÉ PÁSY NA STROMECH, SBĚR A LAPÁNÍ
HMYZU (SBÍRÁNÍ CHROUSTŮ, LAPÁKY NA KŮROVCE, PASTI NA KRTONOŽKY).
CHEMICKÉ ZÁSAHY SE POUŽÍVAJÍ AŽ V NEBEZPEČNÝCH PŘÍPADECH. POUŽÍVÁ SE TZV.
INSEKTICIDŮ (NEJRŮZNĚJŠÍ CHEMICKÉ PŘÍPRAVKY) A TO VE FORMĚ POPRAŠKŮ, POSTŘIKŮ A
AEROSOLŮ. PŘI ROZSÁHLÝCH KALAMITÁCH SE PROVÁDÍ I LETECKÉ ZÁSAHY (POPRAŠOVÁNÍ Z
LETADEL). CHEMICKÝ BOJ S HMYZÍMI ŠKŮDCI JE ZÁLEŽITOST VELICE SLOŽITÁ A MOHOU SE S NÍM
1 – DOSPĚLEC SAMIČKA; 2 – SEDÍCÍ DOSPĚLEC - SAMIČKA; 3– DOSPĚLEC SAMEC; 4– SEDÍCÍ
ZABÝVAT POUZE ODBORNÍCI, SPECIALISTÉ LESNÍCI, PROTOŽE MUSÍ BÝT DOKONALE OBEZNÁMENI S
DOSPĚLEC – SAMEC; 5 – HOUSENKA.
OBR.: BEKYNĚ MNIŠKA (LYMANTRIA MONACHA L.). BIOLOGIÍ HMYZÍCH ŠKŮDCŮ I S MOŽNOSTMI POUŽITÍ CHEMICKÝCH PŘÍPRAVKŮ. NAVÍC JE NUTNO BRÁT
MAXIMÁLNÍ OHLED NA HLEDISKA PĚSTEBNÍ NEBO VŠEOBECNĚ LESOHOSPODÁŘSKÁ, ALE I NA OCHRANU

HLAVNÍM ZPŮSOBEM OBRANY A OCHRANY LESNÍCH POROSTŮ PŘED HMYZÍMI ŠKŮDCI JSOU RŮZNÁ PŘÍRODY A OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ.
PĚSTEBNÍ, HOSPODÁŘSKÁ I TECHNICKÁ OPATŘENÍ. ROZHODNUTÍ O NUTNOSTI A ZPŮSOBU ZÁKROKU
PATOGENNÍ HOUBY ZPŮSOBUJÍ POŠKOZENÍ LESNÍCH DŘEVIN V NEJRŮZNĚJŠÍCH STADIÍCH: SEMENA
ZÁVISÍ NA ZJIŠTĚNÍ DRUHU ŠKŮDCE (DIAGNÓZA) A JEHO POČETNÍHO ZASTOUPENÍ (VLASTNÍ (PLÍSNĚ ŽALUDŮ), SEMENÁČKY I DOSPĚLÉ STROMY A SAMOZŘEJMĚ I DŘÍVÍ POKÁCENÉ. HOUBY
KONTROLA). Z KONTROLY VYPLÝVAJÍ JEDNAK OKAMŽITÁ OPATŘENÍ OCHRANÁŘSKÁ, PĚSTEBNÍ ČI
POŠKOZUJÍ JEHLIČÍ (SYPAVKA BOROVÁ, REZ BOROVÁ I PLETIVA DŘEVNÍ (GRAFIÓZA JILMU, RŮZNÍ
JINÁ, JEDNAK PODKLADY PRO PŘEDVÍDÁNÍ (PROGNÓZU) STAVU JEDNOTLIVÝCH ŠKŮDCŮ PRO NEJBLIŽŠÍ
TROUDNATCI, CHOROŠI ATD.)). VELMI ZNÁMÝM ŠKŮDCEM JE VÁCLAVKA OBECNÁ, KTERÁ SE ŽIVÍ
ROK, POPŘÍPADĚ I PODKLADY PRO ZJIŠTĚNÍ ÚČINNOSTI PROVEDENÝCH OBRANNÝCH OPATŘENÍ PROTI
DŘEVEM PAŘEZŮ, ALE NAPADÁ I POŠKOZENÉ KOŘENOVÉ NÁBĚHY (POŠKOZENÉ NAPŘÍKLAD PŘI
JEDNOTLIVÝM LESNÍM ŠKŮDCŮM.
VYKLIZOVÁNÍ POROSTŮ) STOJÍCÍCH STROMŮ (NEJČASTĚJI SMRKU) A PAK ZPŮSOBUJE TZV. ČERVENOU
ZJIŠŤOVÁNÍ STAVU ŠKODLIVÉHO HMYZU SE PROVÁDÍ NEJRŮZNĚJŠÍMI ZPŮSOBY, NAPŘÍKLAD: HNILOBU DŘEVA.
67 68
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
JE MOŽNO SE TAKÉ ZMÍNIT O POLOPARASITICKÝCH A PARASITICKÝCH VYŠŠÍCH ROSTLINÁCH. JAKO POROSTŮ, O VZÁJEMNÝCH VZTAZÍCH MĚŘENÝCH VELIČIN, O METODÁCH JEJICH ZJIŠŤOVÁNÍ VČETNĚ
PŘÍKLAD TYPICKÉHO POLOPARASITA UVEDEME ASPOŇ ZNÁMÉ JMELÍ (ROSTE NA BOROVICI, ALE I POTŘEBNÝCH POMŮCEK A PŘÍSTROJŮ, KTERÉ JSOU K TOMU POUŽÍVÁNY.
TOPOLU, JABLONI APOD.). HOSPODÁŘSKÁ ÚPRAVA LESŮ MÁ ZA ÚKOL DOBOVĚ I PROSTOROVĚ SLEDOVAT A PLÁNOVAT
BAKTERIE ZPŮSOBUJÍ NAPŘÍKLAD RŮZNÉ TZV. "RAKOVINOVÉ" NÁDORY NA KMENECH STROMŮ LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ TAK, ABY LES PLNIL VŠECHNY POŽADAVKY KLADENÉ NA NĚJ LIDSKOU
(NAPŘÍKLAD BŘÍZ). VIRY JSOU NAPŘÍKLAD NĚKDY PŘÍČINOU BAREVNĚ ODLIŠNÉHO ZBARVENÍ LISTŮ. SPOLEČNOSTÍ.
BAKTERIE ANI VIRY NEMAJÍ PŘÍLIŠ VELKÝ VÝZNAM JAKO ŠKŮDCI STROMŮ I POKÁCENÉHO DŘÍVÍ. NAUKA O PRODUKCI SE ZABÝVÁ PŮSOBENÍM PRODUKČNÍCH ČINITELŮ (PROSTŘEDÍ, LESNÍ
PROTI HOUBOVÝM NÁKAZÁM SE BOJUJE PŘEDEVŠÍM PEČLIVÝM ODSTRAŇOVÁNÍM VŠECH STROMOVÍ, HOSPODÁŘSKÉ ZÁSAHY ČLOVĚKA), JIMIŽ SE UMOŽŇUJE A USKUTEČŇUJE UKLÁDÁNÍ
POSTIŽENÝCH JEDINCŮ, ABY SE NÁKAZA NEMOHLA DÁLE ROZŠIŘOVAT A SAMOZŘEJMĚ I CHEMICKY PŘÍRŮSTU, JEHOŽ HOSPODAŘENÍM SE TVOŘÍ HMOTOVÁ ZÁSOBA. ROZLIŠUJE SE PRODUKCE
("FUNGICIDY"). CHEMICKÉ PROSTŘEDKY SE POUŽÍVAJÍ HLAVNĚ PŘI OŠETŘOVÁNÍ POKÁCENÉHO A KVANTITATIVNÍ, KVALITATIVNÍ A HODNOTOVÁ. NAUKOU O PRODUKCI SE DÁLE ZABÝVAT NEBUDEME.
ZEJMÉNA SKLADOVANÉHO DŘÍVÍ.
PRAKTICKÁ OCHRANA LESŮ ZAHRNUJE KONTROLU ŠKODLIVÝCH ČINITELŮ, KTERÁ INFORMUJE O
JEJICH STAVU, ZABÝVÁ SE OPATŘENÍMI ZABRAŇUJÍCÍMI VÝSKYTU NEBO PŮSOBENÍ ŠKODLIVÝCH HISTORICKÝ VÝVOJ
ČINITELŮ (PREVENCE, PROFYLAXE), DÁLE VYPRACOVÁVÁ ZPŮSOB OBRANY, TJ. ODSTRAŇOVÁNÍ NEBO I KDYŽ SE ZA VLÁDY KARLA IV. ZDŮRAZŇOVALO O ČESKÝCH LESÍCH, ŽE "HUSTOST DŘÍVÍ A DIVÁ
POTÍRÁNÍ ŠKODLIVÝCH ČINITELŮ NEBO USKUTEČŇOVÁNÍ VŠECH ASANAČNÍCH OPATŘENÍ PROTI VYSOKOST VE MNOHÝCH KRAJÍCH SVĚTA JE SLAVNĚ ZNÁMÁ", BYLA V NÁVRHU ZÁKONÍKU
ŠKŮDCI, KTERÝ SE PŘEMNOŽIL. V POSLEDNÍ DOBĚ JSOU ÚKOLY OCHRANY LESŮ STÁLE SLOŽITĚJŠÍ I ("MAIESTAS CAROLINA" - 1350) PŘÍSNÁ USTANOVENÍ NA OCHRANĚ LESŮ (POD TRESTEM ZTRÁTY
KDYŽ SE JIŽ PODAŘILO DOSPĚT K DOSTI VYSOKÉMU STUPNI BOJE S HMYZÍMI ŠKŮDCI, ROZROSTLA SE PRAVÉ RUKY BYLO ZAKÁZÁNO V KRÁLOVSKÝCH ZEMÍCH KÁCET DŘÍVÍ MIMO SOUŠE A VÝVRATY).
PROBLEMATIKA NAPŘÍKLAD ŠKOD PRŮMYSLOVÝMI IMISEMI (POROSTY POŠKOZENÉ JSOU SNADNO ZAČÁTKY TAXAČNÍHO ZJIŠŤOVÁNÍ STAVU LESA JSOU U NÁS ZAZNAMENÁNY JIŽ V R. 1373, KDY
NAPADÁNY MNOHÝMI HMYZÍMI I HOUBOVÝMI ŠKŮDCI A STÁLE VÍCE SE ROZRŮSTÁ NUTNOST ŠIRŠÍHO BYLY V URBÁŘI ROŽMBERSKÉM LESY ZAMĚŘENÉ A BYLO POPSÁNO JEJICH DRUHOVÉ SLOŽENÍ PODLE
UPLATNĚNÍ CHEMIZACE V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ. K TOMU JE NUTNO PŘIPOČÍST NEUSTÁLE SE DŘEVIN A ZPŮSOBU PŘEDPOKLÁDANÉHO POUŽITÍ.
ZVYŠUJÍCÍ ZÁJEM O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO NÍŽ MÁ OCHRANA LESŮ MIMOŘÁDNÝ VÝZNAM. V XV. STOLETÍ JIŽ EXISTUJÍ INSTRUKCE, KTERÝMI SE NAŘIZUJE ODBORNÉ HOSPODAŘENÍ V LESÍCH
A OD XVI. STOLETÍ EXISTUJÍ POKUSY PLÁNOVAT TĚŽBU NA KRATŠÍ ČASOVÉ ÚSEKY (20 - 40LETÉ
PERIODY).
ZA MARIE TEREZIE BYL VYDÁN (1754) "CÍSAŘSKÝ KRÁLOVSKÝ PATENT LESŮ A DŘÍVÍ,
USTANOVENÍ V KRÁLOVSTVÍ ČESKÉM SE TÝKAJÍCÍ". NÁSLEDOVAL ZÁKON O LESÍCH, KTERÝ PLATIL OD

ROKU 1852 AŽ DO ROKU 1960 S NÁSLEDNÍMI NOVELIZACEMI, KTERÝ OMEZOVAL PRÁVA VLASTNÍKŮ
VE PROSPĚCH DLOUHODOBÉHO STAVU LESA
JIŽ V R. 1893 NAŘIZOVAL ZÁKON V ČESKÝCH ZEMÍCH POVINNOST VYHOTOVOVAT LESNÍ
9. HOSPODÁŘSKÉ PLÁNOVÁNÍ V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ (TAXACE) HOSPODÁŘSKÉ PLÁNY PRO OBECNÍ LESY S VÝMĚROU NAD 50 HA.
PRO PLÁNOVÁNÍ V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ JE POTŘEBNÁ ZNALOST TÉŽ SPECIÁLNÍCH DISCIPLÍN:
DENDROMETRIE, HOSPODÁŘSKÉ ÚPRAVY LESŮ A NAUKY O PRODUKCI. DENDROMETRIE
DENDROMETRIE SE ZABÝVÁ STANOVENÍM OBJEMU STROMŮ (A JEJICH ČÁSTÍ) POKÁCENÝCH, KAŽDÉ MĚŘENÍ V PŘÍRODĚ POTŘEBUJE URČITÉ JEDNOTKY. ZÁKLADNÍMI JEDNOTKAMI PRO DÉLKU
METODAMI ZJIŠŤOVÁNÍ OBJEMU STROMŮ NEPOKÁCENÝCH (STOJÍCÍCH), STANOVENÍM OBJEMŮ CELÝCH JE METR (M), PRO PLOCHU M2 (A, HA), PRO OBJEM M3. TEDY JEDNOTKY PODLE SOUSTAVY SI.
DOPOSUD SE VŠAK SETKÁVÁME, ZEJMÉNA V PROVOZU, S JEDNOTKAMI PRO OBJEM DONEDÁVNA
69 70

__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
POUŽÍVANÝMI: 1 PLNOMETR (PLM) A 1 PROSTOROVÝ METR (PRM) (1 PLM = 1 M3 DŘÍVÍ). PROSTOROVÁ PRO KRYCHLENÍ ROVNANÉHO DŘÍVÍ (UŽITKOVÉ, VLÁKNINA, PALIVO) SE VYCHÁZÍ Z TZV.
JEDNOTKA PLNOMETR (PLM) SE POUŽÍVÁ DOSUD NĚKDY (I KDYŽ NESPRÁVNĚ) PRO VYJÁDŘENÍ OBJEMU PŘEVODNÍCH ČÍSEL (REDUKČNÍCH FAKTORŮ), PŘIČEMŽ 1 PRM MÁ ROZMĚRY 1 M DÉLKA, 1 M ŠÍŘKA,
SORTIMENTŮ, KDE SE ZJIŠŤUJE KRYCHLOVÝ OBJEM ZMĚŘENÍM ROZMĚRŮ JEDNOTLIVÝCH KUSŮ. 1,05 M VÝŠKA (NADMÍRA JE TZV. VÝSUŠNÉ).
PROSTOROVÝ METR (PRM) JE KRYCHLOVÝ METR O ROZMĚRECH L X 1 X 1 M VYPLNĚNÝ ČÁSTEČNĚ OBJEM VĚTVÍ SE V PRAKTICKÉM LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ URČUJE OBVYKLE Z EMPIRICKÝCH
DŘEVEM (KULÁČI, KULÁČKY, ŠTĚPINY ATP.) A ČÁSTEČNĚ MEZERAMI, KTERÉ VZNIKAJÍ MEZI PRŮMĚRNÝCH ÚDAJŮ TABULKOVÝCH NEBO ODHADEM.
JEDNOTLIVÝMI KUSY DŘEVA VYROVNANÝMI DO PROSTOROVÉHO METRU. PROSTOROVÉ METRY JSOU STANOVENÍ ROZMĚRŮ:
PŘEVÁDĚNY NA M3 (PLM) REDUKČNÍMI KOEFICIENTY (PŘEVODNÍMI ČÍSLY), KTERÉ JSOU ÚŘEDNĚ

DÉLKA - SE MĚŘÍ PÁSMEM, LESNÍ METROVKOU A NA SKLADECH SE POUŽÍVÁ NĚKDY MĚŘIČSKÁ
LAŤ.
VYHLAŠOVÁNY.
PODLE TLOUŠŤKY SE DŘÍVÍ TŘÍDÍ NA HROUBÍ (NADZEMNÍ ČÁST STROMU OD 7 CM PRŮMĚRU

TLOUŠŤKA - PRŮMĚR - MĚŘÍ SE PRŮMĚRKAMI NEJRŮZNĚJŠÍCH KONSTRUKCÍ.
MĚŘENO S KŮROU) A NEHROUBÍ (DŘÍVÍ POD 7 CM PRŮMĚRU, PAŘEZY A KŮRA).

STANOVENÍ OBJEMU STROMŮ NEPOKÁCENÝCH (STOJÍCÍCH) JE PROBLÉM SLOŽITĚJŠÍ, PROTOŽE NAPŘ.
DÉLKU NELZE MĚŘIT PŘÍMO A PRŮMĚR, TLOUŠŤKU JE NUTNO MĚŘIT BUĎ NEPŘÍMO NEBO TAM, KDE JE
STANOVENÍ OBJEMU POKÁCENÝCH STROMŮ SE PROVÁDÍ
TO MOŽNÉ (TEDY NIKOLIV NAPŘ. V POLOVINĚ VÝŠKY).
a) STEREOMETRICKÝM ZPŮSOBEM,
b) FYZIKÁLNÍMI METODAMI (PRO VĚDECKÉ ÚČELY: XYLOMETRICKY, HYDROSTATICKY APOD.

STANOVENÍ VÝŠKY STOJÍCÍHO STROMU LZE URČIT NEPŘÍMO POMOCÍ VÝŠKOMĚRŮ. TY JSOU V
PŘI STEREOMETRICKÉM ZPŮSOBU SE POUŽÍVÁ PRO KRYCHLENÍ VZORCŮ PRO PRAVIDELNÁ

PRINCIPU ZALOŽENY NA GEOMETRICKÉ PODOBNOSTI TROJÚHELNÍKU (BUĎ PRAVOÚHLÝCH NEBO
OBECNÝCH). VÝŠKY STROMŮ LZE MĚŘIT I PŘÍSTROJI, KTERÉ JSOU ZALOŽENY NA

JEDNODUCHÁ ROTAČNÍ TĚLESA (VÁLEC, PARABOLOID, KUŽEL, NEILOID).
TRIGONOMETRICKÝCH PRINCIPECH.
ABY BYLO MOŽNO NAJÍT NEJVHODNĚJŠÍ VZORCE PRO STANOVENÍ OBJEMU KMENE A JEHO ČÁSTÍ, JE
NUTNO ZNÁT JEHO TVAR (TVAR ČÁSTI KMENE). VÝVOJ TVARU A ROZMĚRU KMENE JE ZÁVISLÝ NA
V PRVÉM PŘÍPADĚ JE NUTNO MĚŘIT VODOROVNOU (NEBO ŠIKMOU) VZDÁLENOST MĚŘIČE OD
STROMU NEBO MÍT U STROMU LAŤ URČITÉ DÉLKY.

BIOLOGICKÝCH A MORFOLOGICKÝCH VLASTNOSTECH DŘEVINY, RŮZNÝCH VNĚJŠÍCH VLIVECH
PŮSOBÍCÍCH NA KMEN, KTERÉ PŮSOBÍ BĚHEM JEHO RŮSTU. PŘI VÝPOČTU OBJEMU KMENE SE
TLOUŠŤKA STOJÍCÍCH STROMŮ SE MĚŘÍ BUĎ PRŮMĚRKAMI S DVĚMA PRAVOÚHLÝMI RAMENY
SPOKOJUJEME S METODAMI PŘIBLIŽNÉHO VÝPOČTU, TZN. ŽE TVAR KMENE SE SCHEMATIZUJE A

(JEDNÍM PEVNÝM, JEDNÍM POHYBLIVÝM), NEBO TZV. ÚHLOVÝMI PRŮMĚRKAMI NEBO GEODETICKÝMI
PŘÍSTROJI (RELASKOP).
NEPŘIHLÍŽÍ SE NA MALÉ ODCHYLKY JEHO TVARU OD TVARU ZNÁMÝCH STEREOMETRICKÝCH TĚLES.
PŘI ODVOZOVÁNÍ VZORCŮ PRO KRYCHLENÍ SE PŘEDPOKLÁDÁ, ŽE KMEN JE ROTAČNÍ TĚLESO. VELMI PŘI STANOVENÍ OBJEMU STOJÍCÍHO STROMU (KMENE) JE VELMI DŮLEŽITÁ OTÁZKA TVARU KMENE,
PROTOŽE I KDYŽ JSME ZMĚŘILI VÝŠKOMĚREM JEHO VÝŠKU, JE V PRAXI NUTNÉ MĚŘIT TLOUŠŤKU V
VŠEOBECNĚ LZE ŘÍCI, ŽE HORNÍ ČÁST KMENE SE TVAROVĚ BLÍŽÍ PARABOLOIDU, STŘEDNÍ ČÁST -
DOSTUPNÉM MÍSTĚ (VÝČETNÍ VÝŠKA 1,3 M NAD ZEMÍ). PRO VÝPOČET POUŽÍVÁ SE TZV. VÝTVARNICE
KOMOLÉMU KUŽELU A ODDENKOVÁ ČÁST ODPOVÍDÁ NEILOIDU (Y2 = PX3).
(T) - TO JE PRŮMĚR SKUTEČNÉHO OBJEMU KMENE (V) K OBJEMU VÁLCE, KTERÝ MÁ S KMENEM JEDNU
PRO ZJIŠŤOVÁNÍ OBJEMU KULATINY SE V LESNICKÉ PRAXI POUŽÍVÁ NEJJEDNODUŠŠÍ (I KDYŽ
SPOLEČNOU KRUHOVOU PLOCHU (K) A STEJNOU VÝŠKU (V):
ZATÍŽENÝ URČITÝMI CHYBAMI) 150 LET STARÝ VZOREC HUBERŮV, PODLE KTERÉHO OBJEM
KULATINY SE VYPOČTE JAKO NÁSOBEK DÉLKY A KRUHOVÉ PLOCHY V JEJÍ POLOVINĚ.
PRO RYCHLÉ STANOVENÍ OBJEMŮ SE U DLOUHÉHO DŘÍVÍ POUŽÍVÁ RŮZNÝCH POMŮCEK,

V
NEJČASTĚJI TZV. KRYCHLÍCÍCH TABULEK, KDE ODEČÍTÁME OBJEM KRYCHLENÉHO KUSU NA ZÁKLADĚ
T= ---------
ZMĚŘENÍ DÉLKY A PRŮMĚRU V POLOVINĚ DÉLKY.
K.V
JSOU ALE I JINÉ ZPŮSOBY VÝPOČTU POKÁCENÉHO DŘÍVÍ NAPŘ. SMAILANŮV VZOREC, KTERÝ
POUŽÍVÁ DÉLKU A KONEČNÉ KRUHOVÉ PLOCHY NEBO KORSUŇ POUŽÍVÁ DÉLKU A PRŮMĚR NA TENČÍM PRO VĚDECKÉ ÚČELY SE POUŽÍVÁ VÝTVARNICE PRAVÁ (IDEÁLNÍ VÁLEC MÁ SPOLEČNOU
KONCI (JEHO POUŽITÍ JE VÝHODNÉ NA MANIPULAČNÍCH A JINÝCH SKLADECH A SKLÁDKÁCH). KRUHOVOU PLOCHU V 1/N VÝŠKY STROMU, ZPRAVIDLA V/10 NEBO V/20) A V PRAXI JE NEJDŮLEŽITĚJŠÍ
KRYCHLENÍ TYČÍ A TYČEK SE V NAŠÍ PRAXI PROVÁDÍ HROMADNĚ POMOCÍ EMPIRICKÝCH TABULEK.
71 72
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
VÝTVARNICE NEPRAVÁ (ZÁKLADNA KRUHOVÉ PLOCHY JE VE VÝŠCE 1,3 M NAD ZEMÍ - TZV. VÝČETNÍ PŘÍRŮST "HMOTOVÝ" - OBJEMOVÝ (ZVĚTŠOVÁNÍ OBJEMU KMENE) JE VÝSLEDKEM PŘÍRŮSTU
VÝŠKA). TLOUŠŤKOVÉHO, JEJ PODMIŇUJE PŘÍRŮST PLOŠNÝ, PŘÍRŮST VÝŠKOVÝ A ZMĚNY TVARU KMENE.
NA ZÁKLADĚ OBSÁHLÝCH ŠETŘENÍ BYLY SESTAVENY TABULKY VÝTVARNIC JAKO FUNKCE VÝŠEK CELKOVÝ PŘÍRŮST STROMU JE Z POČÁTKU JEHO RŮSTU VELMI MALÝ I KDYŽ NĚKTERÉ JEHO SLOŽKY
A VÝČETNÍCH PRŮMĚRŮ. PROTOŽE TO JSOU PRŮMĚRNĚ VYROVNANÉ HODNOTY, NEPOSKYTUJÍ VŽDY JSOU JIŽ V PRVNÍCH LETECH RŮSTU STROMU POMĚRNĚ VELKÉ. ŠIROKÉ LETOKRUHY SE TVOŘÍ V
PŘESNÉ VÝSLEDKY PRO JEDNOTLIVÉ STROMY, ALE HODÍ SE PRO ZJIŠŤOVÁNÍ OBJEMŮ VĚTŠÍHO POČTU PRVNÍCH LETECH RŮSTU STROMU NA MALÉM OBVODU KMENE. TEPRVE PO NÁLEŽITÉM VYTVOŘENÍ
STROMŮ (CELÝCH POROSTŮ). KORUNY STROMU A VYTVOŘENÍM KOŘENOVÉHO SYSTÉMU STOUPÁ CELKOVÝ PŘÍRŮST RYCHLE, AVŠAK
STANOVENÍ OBJEMŮ CELÝCH POROSTŮ (POROSTNÍ ZÁSOBY) SE UVÁDÍ NĚKOLIKA ZPŮSOBY: KULMINUJE POZDĚJI NEŽ PŘÍRŮST PLOŠNÝ A VÝŠKOVÝ.
1) PRŮMĚRKOVÁNÍM POROSTŮ PO CELÉ PLOŠE - NEJSTARŠÍ POROSTY U RYCHLE ROSTOUCÍCH DŘEVIN (TOPOL, MODŘÍN, BOROVICE, SMRK I BŘÍZA) DOSAHUJE
2) PRŮMĚRKOVÁNÍM POROSTŮ NA ZKUSNÝCH PLOCHÁCH "HMOTOVÝ" - OBJEMOVÝ ROČNÍ BĚŽNÝ PŘÍRŮST MAXIMA OBECNĚ MEZI 40. - 70. ROKEM, KDEŽTO U
3) PODLE VÝNOSOVÝCH (VZRŮSTOVÝCH) TABULEK DŘEVIN STINNÝCH (JEDLE, BUK) JE KULMINACE MEZI 80 - 120 LETY.
PŘI PRŮMĚRKOVÁNÍ POROSTŮ PO CELÉ PLOŠE ("NAPLNO") SE ZMĚŘÍ VÝČETNÍ PRŮMĚRY VŠECH STANOVENÍ PŘÍRŮSTU V POROSTECH JE DŮLEŽITÁ ÚLOHA PŘI SESTAVOVÁNÍ LESNÍCH
STROMŮ A NĚKOLIK VÝŠEK, KTERÉ PAK RŮZNÝMI METODAMI MŮŽEME PŘEVÉST NA STŘEDNÍ HODNOTY HOSPODÁŘSKÝCH PLÁNŮ. PRO HOSPODÁŘSKOU ÚPRAVU LESA JSOU VÝZNAMNÉ TYTO POROSTNÍ
PRO JEDNOTLIVÉ TLOUŠŤKOVÉ STUPNĚ. PŘÍRŮSTY:
ZKUSNÉ PLOCHY (POČET, VELIKOST, TVAR, ROZMÍSTĚNÍ) SE POUŽÍVAJÍ VĚTŠINOU V POROSTECH A) ROČNÍ CELKOVÝ BĚŽNÝ PŘÍRŮST - CBP - CELKOVÁ ROČNÍ DŘEVNÍ PRODUKCE NA POROSTU
61 - 80 LET STARÝCH. POUŽÍVÁ SE METOD MATEMATICKÉ STATISTIKY. ZÁSOBA ZJIŠTĚNÁ NA HLAVNÍM I PODRUŽENÉM DOHROMADY;
ZKUSNÝCH PLOCHÁCH SE PAK V PLOŠNÉM POMĚRU VZTÁHNE NA CELÝ POROST. B) PRŮMĚRNÝ PŘÍRŮST MÝTNÍ - PMP - PŘÍRŮST NA HLAVNÍM POROSTU VZTAŽENÝ K DOBĚ
VÝNOSOVÉ TABULKY JSOU ČÍSELNÉ PŘEHLEDY (NĚKDY I GRAFICKY VYJÁDŘENÉ), KTERÉ OBMÝTÍ;
VYJADŘUJÍ VZRŮST STEJNOVĚKÝCH, STEJNORODÝCH, PLNĚ ZAKMENĚNÝCH POROSTŮ NA PLOŠE 1 HA. C) CELKOVÝ PRŮMĚRNÝ PŘÍRŮST - CPP - TENTÝŽ JAKO PMP, ALE NA POROSTU HLAVNÍM I
JSOU SESTAVENY PODLE DŘEVIN A BONIT. BONITOU ROZUMÍME PRODUKTIVNÍ ZDATNOST POROSTU - PODRUŽNÉM.
STANOVÍ SE PRO KAŽDOU DŘEVINU ZVLÁŠŤ PODLE STŘEDNÍ POROSTNÍ VÝŠKY. PŘI PLNÉM ZAKMENĚNÍ CELKOVÝ BĚŽNÝ PŘÍRŮST SE STANOVÍ OBVYKLE POMOCÍ RŮSTOVÝCH TABULEK NEBO NA
(OZNAČUJE SE 1,0 NEBO V DESETINÁCH 10) JE V POROSTU TOLIK STROMŮ, KOLIK SE JICH NORMÁLNĚ PODKLADĚ INVENTARIZACÍ POROSTNÍCH ZÁSOB A TĚŽEBNÍ EVIDENCE (JSOU I JINÉ ZPŮSOBY - METODY
MŮŽE VYRŮSTAT A TAK POSKYTOVAT ZA DANÝCH OKOLNOSTÍ MAXIMUM OBJEMU DŘEVA. ZAKMENĚNÍ TARIFOVÉ, METODY PŘÍRŮSTOVÉHO PROCENTA - ALE TĚMI SE ZDE ZABÝVAT NEBUDEME, PROTOŽE BY
JE TEDY DEFINOVÁNO JAKO POMĚR SKUTEČNÉ ZÁSOBY POROSTU K ZÁSOBĚ TABULKOVÉ. VYŽADOVALY ROZSÁHLÝCH VYSVĚTLENÍ). POUŽITÍ RŮSTOVÝCH TABULEK PRO STANOVENÍ CBP JE
O VOLBĚ METODY PRO ZJIŠTĚNÍ POROSTNÍ ZÁSOBY ROZHODUJE PŘEDEVŠÍM ÚČEL A POŽADOVANÁ MÁLO SPOLEHLIVÉ.
PŘESNOST. JESTLIŽE ODEČTEME OD ZÁSOBY POROSTU ZJIŠTĚNÉ PŘI INVENTARIZACI ZÁSOBU ZJIŠTĚNOU PŘI
POZNAMENÁVÁME, ŽE K TAXAČNÍMU ÚČELU SE POUŽÍVAJÍ TAKÉ LETECKÉ SNÍMKY (SNÍMKY Z INVENTARIZACI PŘEDCHOZÍ, PŘIČTEME ÚHRN TĚŽEB ZA OBDOBÍ MEZI DVĚMA INVENTARIZACEMI, PAK
DRUŽIC - DÁLKOVÝ PRŮZKUM) A ŽE JSOU I JINÉ METODY K ZJIŠŤOVÁNÍ POROSTNÍCH ZÁSOB. VÝSLEDEK DĚLENÝ DÉLKOU INTERVALU (POČTEM ROKŮ) DÁVÁ CBP.
STANOVENÍ PŘÍRŮSTU STROMŮ A POROSTŮ JE VELMI DŮLEŽITÉ, PROTOŽE SLOUŽÍ JAKO JEDEN Z V DENDROMETRII JE DŮLEŽITÉ TAKÉ STANOVENÍ VĚKU STROMŮ (POROSTŮ). POUŽÍVÁ SE :
UKAZATELŮ TĚŽEBNÍCH MOŽNOSTÍ, TJ. POMÁHÁ NÁM URČIT PLÁN TĚŽBY NA PŘÍŠTÍ OBDOBÍ. ODHADU OKULÁRNÍHO, PŘÍPADNĚ PŘESNÝCH PÍSEMNÝCH ZÁZNAMŮ (ARCHIVNÍCH ÚDAJŮ),
VÝŠKOVÝ PŘÍRŮST DOSAHUJE MAXIMA U SLUNNÝCH, RYCHLE ROSTOUCÍCH DŘEVIN JIŽ V 10 - 15 PŘÍRŮSTOVÉHO NEBOZEZU.
LETECH (TOPOL, BOROVICE, BŘÍZA), U STINNÝCH, POMALU ROSTOUCÍCH DŘEVIN AŽ V 25 - 40 LETECH VE VELMI STRUČNÉM PŘEHLEDU DENDROMETRIE BYLY NA MNOHA MÍSTECH PROBLÉMY ZÁMĚRNĚ
(NAPŘ. JEDLE). ZJEDNODUŠENY, ZKRACOVÁNY A NEBYLO MOŽNO SE BIOMETRICKOU PROBLEMATIKOU ZABÝVAT TAK,
TLOUŠŤKOVÝ PŘÍRŮST JE NEJMENŠÍ V 16 AŽ 25 % VÝŠKY STROMU A ODTUD SE ZVĚTŠUJE JAK JAK BY TO ZASLOUŽIL JEJÍ VÝZNAM PRO CELÉ LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A PRO HOSPODÁŘSKOU ÚPRAVU
DOLŮ TAK NAHORU. LESA ZVLÁŠTĚ. VĚDOMĚ BYLO UPUŠTĚNO OD VŠECH TEORETICKÝCH DŮKAZŮ, ÚVAH,
73 74

__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
MATEMATICKÝCH ARGUMENTACÍ ATD. A OMEZILI JSME SE ÚMYSLNĚ NA VELICE STROHÝ POPIS A) HOLOSEČNÝ HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB - OBNOVA POROSTŮ JE ZPRAVIDLA UMĚLÁ, POROSTY JSOU
OBSAHU DENDROMETRIE, KTERÝ JE NUTNÝ K VYSVĚTLENÍ NĚKTERÝCH ZÁSAD ÚPRAVY LESA, VESMĚS STEJNOVĚKÉ S HORIZONTÁLNÍM ZÁPOJEM. POROSTY SE TĚŽÍ SEČÍ HOLOU.
ZÁKLADU PLÁNOVÁNÍ V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ. B) PASEČNÝ HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB - OBNOVA A TĚŽBA SE PROVÁDÍ V URČITÉ OBNOVNÍ DOBĚ (10 -
50 ROKŮ). NOVÝ POROST VZNIKÁ POD CLONOU STARÉHO POROSTU (PODROSTNÍ ZPŮSOB), ALE
HOSPODÁŘSKÁ ÚPRAVA LESA VYUŽÍVÁ SE I OKRAJOVÉ OBNOVY ZEJMÉNA PŘIROZENÉ.
ZÁSADNÍ ÚKOL HOSPODÁŘSKÉ ÚPRAVY LESŮ JE ZAJISTIT DLOUHODOBÝM PLÁNOVÁNÍM ROZVOJE C) VÝBĚRNÝ HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB - POROSTY VYSLOVENĚ NESTEJNOVĚKÉ, VĚKOVÉ ROZDÍLY
LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ STÁLE SE ZVYŠUJÍCÍ PRODUKCI JAKOSTNÍHO DŘÍVÍ A PLNIT VŠECHNY JEDNOTLIVÝCH STROMŮ NA TÉŽE PLOŠE VELMI ZNAČNÉ. TĚŽBA A S NÍ SOUVISEJÍCÍ OBNOVA JE NA
UŽITEČNÉ FUNKCE LESA PRO SPOLEČNOST. TÉŽE PLOŠE V PODSTATĚ NEPŘETRŽITÁ. OBVYKLE SE ROZEZNÁVÁ JEDNOTLIVĚ A SKUPINOVITĚ
HOSPODÁŘSKÁ ÚPRAVA LESA ZABEZPEČUJE TEDY TYTO ÚKOLY: VÝBĚRNÝ LES.
1) V PRAVIDELNÝCH OBDOBÍCH ZJIŠŤUJE STAV LESŮ A POMĚRY V LESNÍCH HOSPODÁŘSKÝCH
CELCÍCH. ZJIŠŤUJÍ SE PRODUKČNÍ A TĚŽEBNÍ MOŽNOSTI V POROSTECH. TAXAČNÍ CHARAKTERISTIKY:
2) PLÁNUJE DLOUHODOBĚ OBRAZ BUDOUCÍHO LESA, ORGANIZUJE I ROZVOJ LESNÍHO PROVOZU. POČET STROMŮ - JE NA JEDNOTCE PLOCHY RŮZNÝ PODLE DŘEVINY, VĚKU, STANOVIŠTĚ, VÝCHOVY
3) OPATŘUJE STATISTICKÉ PODKLADY PRO LESNÍ EVIDENCI. A ZPŮSOBU ZALOŽENÍ POROSTU. S PŘIBÝVAJÍCÍM VĚKEM SE ZMENŠUJE POČET STROMŮ NA JEDNOTCE
4) SLEDUJE A POROVNÁVÁ STAVY LESA A VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ, SCHOPNOST LESA PLNIT PLOCHY. STROMY, KTERÉ BEZPROSTŘEDNĚ ZŮSTANOU PO VÝCHOVNÉM ZÁSAHU (PROBÍRCE), TVOŘÍ
ÚKOLY NA NĚJ STANOVENÉ A VYVOZUJE Z TOHO DŮSLEDKY PRO DALŠÍ PLÁNOVÁNÍ. TZV. "HLAVNÍ POROST", PERIODICKY TĚŽENÉ, Z VÝCHOVNÉHO HLEDISKA NEŽÁDOUCÍ STROMY TVOŘÍ
PRAKTICKY SE ČINNOST HOSPODÁŘSKÉ ÚPRAVY LESA PROJEVUJE VYPRACOVÁNÍM LESNÍCH "PODRUŽNÝ POROST".
HOSPODÁŘSKÝCH PLÁNŮ. ABYCHOM MOHLI VYSVĚTLIT OBSAH A NÁPLŇ HOSPODÁŘSKÉ ÚPRAVY LESA, STŘEDNÍ POROSTNÍ TLOUŠŤKA - ARITMETICKÝ PRŮMĚR VÝČETNÍCH TLOUŠŤEK POROSTU.
JE NUTNO SI OBJASNIT NĚKTERÉ POJMY: STŘEDNÍ POROSTNÍ VÝŠKA - ARITMETICKÝ PRŮMĚR VÝŠEK STROMŮ OKOLO STŘEDNÍ POROSTNÍ
H O S P O D Á Ř S K Ý T V A R L E S A JE TROJÍHO DRUHU PODLE ZPŮSOBU OBNOVY A TLOUŠŤKY, SLOUŽÍ K BONITACI POROSTŮ.
HOSPODÁŘSKÉHO URČENÍ: POROSTNÍ ZÁSOBA - ("HMOTA" POROSTU) SE VYPOČTE DLE VZORCE

A) LES VYSOKOKMENNÝ (LES VYSOKÝ, KMENOVINA) - VZNIKÁ A OBNOVUJE SE ZE SEMENE. OBMÝTÍ H = K1,3 . V . T
DLE DŘEVINY 80 - 160 ROKŮ, K1,3 .... VÝČETNÍ ZÁKLADNA POROSTU (TJ. SOUČET VÝČETNÍCH KRUHOVÝCH PLOCH),
B) LES VÝMLADKOVÝ (LES NÍZKÝ, PAŘEZINA) - LISTNATÉ POROSTY OBNOVOVANÉ VÝMLADKOVOU
V .... STŘEDNÍ POROSTNÍ VÝŠKA,
SCHOPNOSTÍ PAŘEZOVOU A KOŘENOVOU NAPŘ. (DUB, HABR, AKÁT, OLŠE, VRBA). PRODUKČNÍ DOBA
T .... POROSTNÍ VÝTVARNICE.
10 - 40 ROKŮ. POSTUPNĚ SE NYNÍ U NÁS PŘEVÁDÍ NA LES VYSOKOKMENNÝ. PŘEDRŽÍ-LI SE ZA TÍMTO
ÚČELEM DOBA OBMÝTNÍ VZNIKÁ NEPRAVÁ KMENOVINA. DŘÍVÍ Z LESA VÝMLADKOVÉHO SE
POUŽÍVALO JAKO PALIVO A PRO NĚKTERÁ ŘEMESLA (NAPŘ. KOLÁŘSTVÍ, STOLAŘSTVÍ A POD.)
C) LES SDRUŽENÝ (LES STŘEDNÍ) JE TYP LESA ETÁŽOVÉHO. SPODNÍ POROST TVOŘÍ LES
PROSTOROVÁ A ČASOVÁ ÚPRAVA LESA.
VÝMLADKOVÝ A HORNÍ PATRO TVOŘÍ NĚKOLIK VĚKOVÝCH TŘÍD HORNÍHO POROSTU.
PROSTOROVÁ ÚPRAVA LESA JE POTŘEBNÁ PRO ZÍSKÁNÍ PŘEHLEDU, ORIENTACE A EVIDENCE
POROSTY VYSOKOKMENNÉHO LESA LZE OBHOSPODAŘOVAT RŮZNÝMI HOSPODÁŘSKÝMI ZPŮSOBY LESNÍHO FONDU PRO ZABEZPEČENÍ LESA PROTI ŠKODLIVÝM ČINITELŮM A PRO ZVÝŠENÍ INTENZITY
(V PODSTATĚ ROZEZNÁVÁME TŘI): LESNÍ VÝROBY.
A) HOLOSEČNÝ,
B) PASEČNÝ,
VNĚJŠÍ PROSTOROVÁ ÚPRAVA ROZDĚLENÍ LESA JE Z HLEDISKA:
C) VÝBĚRNÝ.
- ADMINISTRATIVNĚ TECHNICKÉHO
75 76
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
- HOSPODÁŘSKO ÚPRAVNICKÉHO - PROMYŠLENÝ ZPŮSOB HOSPODAŘENÍ V POROSTECH UMOŽNIL CO NEJŠIRŠÍ POUŽITÍ MECHANIZACE
- VLASTNICKÉHO V TĚŽEBNÍ I PĚSTEBNÍ ČINNOSTI.
ADMINISTRATIVNĚ TECHNICKÉ ROZDĚLENÍ LESA: ČASOVÁ ÚPRAVA LESA SE ZABÝVÁ HLAVNĚ STUDIEM A ORGANIZACÍ ČASOVÝCH VZTAHŮ LESNÍCH
- ROZDĚLENÍ SPRÁVNÍ, POROSTŮ A JEJICH ČÁSTÍ (TJ. STANOVENÍM ZRALOSTI POROSTŮ A STROMŮ, ČASOVÉ USPOŘÁDÁNÍ -
- ROZDĚLENÍ ORGANIZAČNÍ, OBMÝTÍ, VĚKOVÉ TŘÍDY, OBNOVNÍ DOBA, ODVOZENÍ A STANOVENÍ ETÁTU MÝTNÍ A PŘEDMÝTNÍ
- ROZDĚLENÍ PROVOZNÍ TĚŽBY, ATD.).
I. LESNÍ PŮDA (POROSTNÍ PŮDA, BEZLESÍ)
II. NELESNÍ PŮDA (TJ. POLE, LOUKY, PASTVINY, VODNÍ A ZASTAVĚNÉ PLOCHY ATD.). PŘEDPOKLADY TRVALE UDRŽITELNÉHO HOSPODAŘENÍ V LESE.
HOSPODÁŘSKO ÚPRAVNICKÉ ROZDĚLENÍ LESA - ÚČELEM JE VYMEZENÍ HOSPODÁŘSKO- ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH DŮLEŽITÝCH PRO USPOKOJENÍ VEŘEJNÝCH ZÁJMŮ JSOU
TECHNICKÝCH JEDNOTEK JAKO RÁMCŮ PRO ÚPRAVNICKÉ PLÁNOVÁNÍ, ZJIŠŤOVÁNÍ A VYHODNOCOVÁNÍ OBSAHEM OBLASTNÍCH PLÁNŮ ROZVOJE. LESNÍ HOSPODÁŘSKÉ PLÁNY JSOU NÁSTROJEM VLASTNÍKA A
STAVU LESA. LESY DĚLÍME NA: - LESNÍ HOSPODÁŘSKÉ CELKY, MAJÍ PO CELOU DOBU TRVÁNÍ LESA ZAJISTIT PLNĚNÍ VŠECH FUNKCÍ A PŘITOM POSKYTNOUT
- HOSPODÁŘSKÉ SKUPINY, VLASTNÍKOVI NA KONCI SVÉHO PRODUKČNÍHO CYKLU CO NEJVYŠŠÍ VÝNOS. PRO MALÉ MAJETKY SE
- ODDĚLENÍ, PODODDĚLENÍ (DÍLCE), POROSTY. ZPRACOVÁVAJÍ JEDNODUŠŠÍ FORMY - LESNÍ HOSPODÁŘSKÉ OSNOVY.
LESNÍ HOSPODÁŘSKÝ CELEK (LHC) JE NEJVYŠŠÍ JEDNOTKA PRO KTEROU SE VYHOTOVUJE LESNÍ OBLASTNÍ PLÁNY ROZVOJE (OPL) ZAJIŠŤUJÍ ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH DŮLEŽITÉ ZEJMÉNA
HOSPODÁŘSKÝ PLÁN V URČITÉ ÚZEMNÍ OBLASTI BEZ OHLEDU NA MAJITELE. LHC JE JEDNOTKA PRO USPOKOJOVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZÁJMŮ. OPL JSOU METODICKÝM NÁSTROJEM STÁTNÍ LESNICKÉ
VYTVOŘENÁ SE ZŘETELEM NA RŮSTOVÉ A GRAVITAČNÍ POMĚRY, INTENZITU A ÚČEL HOSPODAŘENÍ A POLITIKY A PODKLADEM PRO ZPRACOVÁNÍ LESNÍCH HOSPODÁŘSKÝCH PLÁNŮ (LHP) A LESNÍCH
PŘÍPADNĚ JINÉ EKONOMICKY ZDŮVODNITELNÉ OKOLNOSTI. (VÝMĚRA NEPŘESAHUJE OBVYKLE 10 000 HOSPODÁŘSKÝCH OSNOV (LHO), PRO ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ZEJMÉNA
HA). PRO VELKÉ ÚZEMNÍ CELKY. JEJICH ÚKOLEM JE VYTVÁŘET PŘEDPOKLADY PRO MINIMALIZACI STŘETŮ
HOSPODÁŘSKÁ SKUPINA - JE SOUBOR POROSTŮ LHC STEJNÉHO HOSPODÁŘSKÉHO URČENÍ, VEŘEJNÉHO ZÁJMU A ZÁJMU VLASTNICKÝCH V LESÍCH, NALEZENÍ ODPOVÍDAJÍCÍCH PROPORCÍ
HOSPODÁŘSKÉHO TVARU A ZPŮSOBU I OBMÝTNÍ DOBY. LESNÍ ČÁSTI, KTERÉ TVOŘÍ HOSPODÁŘSKOU PODPORY JEDNOTLIVÝCH FUNKCÍ LESA A DOPORUČENÍ DIFERENCOVANÝCH ZÁSAD HOSPODAŘENÍ
SKUPINU NEMUSÍ ÚZEMNĚ SOUVISET. ORIENTOVANÝCH NA DOSAŽENÍ CÍLOVÉHO STAVU. ZPRACOVÁNÍ TĚCHTO PLÁNŮ ZADÁVÁ
ODDĚLENÍ JE NEJVYŠŠÍ JEDNOTKA PROSTOROVÉHO ROZDĚLENÍ LESA O MAXIMÁLNÍ VÝMĚŘE 150 MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ A ROVNĚŽ JEJICH ZPRACOVÁNÍ HRADÍ. ZPRACOVÁVAJÍ SE NA OBDOBÍ 20
HA. ODDĚLENÍ SE MOHOU DĚLIT NA DÍLCE (TŘÍSTUPŇOVÉ ROZDĚLENÍ) A MAJÍ VÝZNAM POUZE LET A OBSAHUJÍ:
ORIENTAČNÍ. JEJICH VYTVÁŘENÍ JE DÁNO V PRVÉ ŘADĚ KONFIGURACÍ TERÉNU, DOPRAVNÍ SÍTÍ, 1. VÝHLED PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ A FUNKCE MIMOPRODUKČNÍ
PŘÍPADNĚ UMĚLÝMI PRŮSEKY. DÍLEC (PODODDĚLENÍ) JE TRVALÁ JEDNOTKA HOSPODAŘENÍ, KTERÁ 2. PŘEHLED VEŘEJNÝCH ZÁJMŮ
MÁ PODOBNÉ PŘÍRODNÍ A HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY. JE TO JEDNOTKA SLOUŽÍCÍ PRO ZJIŠŤOVÁNÍ 3. PŘEHLED PRIORITNÍCH FUNKCÍ PŘÍPADNĚ STŘETU ZÁJMŮ
STAVU LESA (INVENTARIZACI), PLÁNOVÁNÍ, EVIDENCI A KONTROLU PRODUKCE. NEJNIŽŠÍ JEDNOTKOU 4. ROZBOR PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK
TRVALÉHO ROZDĚLENÍ JE POROST. POKUD JE NUTNO VYLIŠIT DYNAMICKÉ ZMĚNY, KTERÉ JSOU 5. ROZBOR OHROŽENÍ LESŮ IMISEMI
DOČASNÉ, VYUŽIJÍ SE K TOMU POROSTNÍ SKUPINY. 6. ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ
VNITŘNÍ PROSTOROVÁ ÚPRAVA SE ZABÝVÁ USPOŘÁDÁNÍM JEDNOTLIVÝCH POROSTŮ PROSTOROVĚ 7. NÁVRH DLOUHODOBÝCH OPATŘENÍ OCHRANY LESA A EKOLOGICKÉ STABILITY
A DRUHOVĚ TAK, ABY: 8. VYUŽITÍ GEOGRAFICKY NEPŮVODNÍCH DŘEVIN
- SE DOSÁHLO NEJVYŠŠÍ VYUŽITÍ PRODUKTIVNOSTI POROSTŮ A PROSTŘEDÍ, 9. ÚDAJE O STAVU LESA
- BYL ZAJIŠTĚN NEJVYŠŠÍ STUPEŇ ODOLNOSTI LESNÍCH POROSTŮ PROTI ŠKŮDCŮM, 10.NÁVRH DOPRAVNÍHO ZPŘÍSTUPNĚNÍ
77 78

__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
LESNÍ HOSPODÁŘSKÝ PLÁN (LHP) VYHOTOVUJÍ SE ZPRAVIDLA V MĚŘÍTKU 1: 10.000 NEBO VĚTŠÍM. POVINNOU NÁLEŽITOSTÍ KAŽDÉHO
LESNÍ HOSPODÁŘSKÉ PLÁNY JSOU NÁSTROJEM VLASTNÍKA. PODÁVAJÍ VŠESTRANNÝ OBRAZ O LHP JE LESNICKÁ MAPA V MĚŘÍTKU ALESPOŇ 1:10000 ZAHRNUJÍCÍ VŠECHNY VYLIŠENÉ JEDNOTKY
SOUČASNÉM STAVU LESA A LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ V UPRAVOVANÉM LESNÍM HOSPODÁŘSKÉM PROSTOROVÉHO ROZDĚLENÍ LESA, PRO KTERÉ JE PROVEDENO ZJIŠTĚNÍ STAVU LESA.
CELKU, VYTYČUJE PŘEDSTAVU BUDOUCÍHO LESA, URČUJE SMĚR HOSPODAŘENÍ A PLÁNUJE LESNÍ HOSPODÁŘSKÉ PLÁNY JSOU PODKLADEM PRO ŘÁDNÉ A CÍLEVĚDOMÉ HOSPODAŘENÍ V
HOSPODÁŘSKÁ OPATŘENÍ. UPLATŇUJÍ SE V NĚM VÝSLEDKY VŠECH PRACÍ HOSPODÁŘSKÉ ÚPRAVY LESÍCH, ALE I PRO CELOSTÁTNÍ PLÁNOVÁNÍ. JSOU VÝSLEDKEM NEJUŽŠÍ SPOLUPRÁCE ZAŘIZOVATELŮ A
LESŮ. ZPRACOVÁVAJÍ SE PRO PRÁVNICKÉ OSOBY, KTERÝM JE SVĚŘENO NAKLÁDÁNÍ SE STÁTNÍMI LESY VLASTNÍKŮ LESA NEBO JEJICH ODBORNÝCH LESNÍCH HOSPODÁŘŮ. LHP SE VYPRACUJE VŽDY PRO
( NA PŘ. LESY ČESKÉ REPUBLIKY S.P., VOJENSKÉ LESY A STATKY S.P.) A PRO PRÁVNICKÁ A FYZICKÉ OBDOBÍ 10-TI LET (DECENNIUM) A PRÁCE TRVAJÍ 1 - 3 ROKY. JEDNOTLIVÉ DÍLČÍ PRÁCE NÁSLEDUJÍ ASI
OSOBY VLASTNÍCÍ VÍCE NEŽ 50 HA LESA. HOSPODAŘIT PODLE LHP MOHOU TÉŽ PRÁVNICKÉ A FYZICKÉ V TOMTO POŘADÍ: HISTORICKÝ PRŮZKUM, PRŮZKUM PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ, MAPOVÝ PRŮZKUM,
OSOBY VLASTNÍCÍ MÉNĚ NEŽ 50 HA LESA. JEDEN LHP MŮŽE BÝT ZPRACOVÁN PRO LESY O VÝMĚŘE FOTOGRAMMETRICKÉ PRÁCE, OCHRANÁŘSKÝ PRŮZKUM, MELIORAČNÍ PRŮZKUM, DOPRAVNÍ
NEJVÝŠE 20.000 HA. PRÁVNICKÉ A FYZICKÉ OSOBY PRO KTERÉ BYLY SCHVÁLENY PLÁNY JSOU PRŮZKUM, POZEMKOVÁ A HOSPODÁŘSKÁ EVIDENCE, BIOGEOCENOLOGICKÉ MAPOVÁNÍ, ROZDĚLENÍ
POVINNY DODRŽOVAT JEJICH ZÁVAZNÁ USTANOVENÍ. LESA NA TRVALÉ JEDNOTKY A JEJICH ZAMĚŘENÍ, VYPRACOVÁNÍ SMĚRNIC HOSPODAŘENÍ A PŘÍPRAVA
LHP OBSAHUJÍ USTANOVENÍ ZÁVAZNÁ A DOPORUČUJÍCÍ. ZÁVAZNÝMI USTANOVENÍMI JSOU PŘEDBĚŽNÉ ZPRÁVY K ZÁKLADNÍMU PROTOKOLU, POPIS POROSTŮ A PROVOZNÍ PLÁNOVÁNÍ,
MAXIMÁLNÍ CELKOVÁ VÝŠE TĚŽEB, MINIMÁLNÍ PODÍL MELIORAČNÍCH A ZPEVŇUJÍCÍCH DŘEVIN PŘI KANCELÁŘSKÉ ZPRACOVÁNÍ VENKOVNÍHO ŠETŘENÍ, VYHOTOVENÍ HOSPODÁŘSKÉ MAPY, UZAVŘENÍ
OBNOVĚ POROSTU. PRO STÁTNÍ LESY A LESY VE VLASTNICTVÍ OBCÍ JE ZÁVAZNÝM USTANOVENÍM TÉŽ HOSPODÁŘSKÉ EVIDENCE, STROJNÍ ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ, ZHOTOVENÍ ZÁVĚREČNÝCH TABULEK,
MINIMÁLNÍ PLOŠNÝ ROZSAH VÝCHOVNÝCH ZÁSAHŮ V POROSTECH DO 40 LET VĚKU. ZPRACOVÁNÍ VŠEOBECNÉ ČÁSTI, ZÁVĚREČNÁ POCHŮZKA.
K NÁLEŽITOSTEM LESNÍHO HOSPODÁŘSKÉHO PLÁNU PATŘÍ: PŘI ZAHÁJENÍ VLASTNÍCH VENKOVNÍCH PRACÍ VYKONÁ SE ZÁKLADNÍ POCHŮZKA ZA ÚČASTÍ
1.TEXTOVÁ ČÁST ZÁSTUPCŮ MAJITELE, SPRÁVCE, STÁTNÍ PÉČE O LESY A JINÝCH ORGANIZACÍ (NAPŘ. OCHRANY PŘÍRODY
2.HOSPODÁŘSKÁ KNIHA APOD.).
3.LESNICKÉ MAPY VÝSLEDKEM JE ZÁKLADNÍ PROTOKOL, KDE JSOU UVEDENY KONKRÉTNÍ SMĚRNICE A ZÁSADY PRO
TEXTOVÁ ČÁST OBSAHUJE VŠEOBECNÉ ÚDAJE VČETNĚ IDENTIFIKACE VLASTNÍKA, ZHODNOCENÍ VYHOTOVENÍ LESNÍHO HOSPODÁŘSKÉHO PLÁNU PRO LESNÍ HOSPODÁŘSKÝ CELEK. USTANOVENÍ
PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ, ZHODNOCENÍ STAVU LESŮ A DOSAVADNÍHO HOSPODAŘENÍ V LESE, DEFINOVÁNÍ ZÁKLADNÍHO PROTOKOLU JSOU VYHOTOVENÍ A SCHVÁLENÍ LESNÍCH HOSPODÁŘSKÝCH PLÁNŮ
HOSPODÁŘSKÝCH CÍLŮ VLASTNÍKA, RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ PRO ZASTOUPENÉ ZÁVAZNÉ. PO SKONČENÍ PRACÍ NA LHP SE OPĚT KONÁ TZV. ZÁVĚREČNÁ SCHŮZKA A SEPÍŠE SE V
HOSPODÁŘSKÉ SOUBORY. ZÁVĚREČNÝ PROTOKOL.
HOSPODÁŘSKÁ KNIHA OBSAHUJE ÚDAJE O STAVU LESA, NÁVRH HOSPODÁŘSKÝCH OPATŘENÍ TAXAČNÍ A MĚŘIČSKÉ PRÁCE SE PROVÁDĚJÍ PRO ZÍSKÁNÍ HOSPODÁŘSKÝCH OPATŘENÍ V
(VÝŠE A UMÍSTĚNÍ MÝTNÍCH TĚŽEB, MINIMÁLNÍ PODÍL MELIORAČNÍCH A ZPEVŇUJÍCÍCH DŘEVIN PŘI JEDNOTKÁCH PROSTOROVÉHO ROZDĚLENÍ LESA. PODLE POVAHY PRACÍ VYKONÁVANÝCH PRACOVNÍKY
OBNOVĚ POROSTU A PLOCHA NALÉHAVÝCH NEBO OPAKOVANÝCH VÝCHOVNÝCH ZÁSAHŮ ZAŘIZOVATELE NEBO ZPRACOVATELE LHP JE MOŽNO ROZDĚLIT TYTO PRÁCE NA:
V POROSTECH DO 40 LET VĚKU ATD.). - ROZDĚLENÍ LESA

- PRÁCE MĚŘIČSKÉ A MAPOVACÍ
- POPIS POROSTŮ S PODROBNÝM PLÁNOVÁNÍM HOSPODÁŘSKÝCH OPATŘENÍ
LESNICKÉ MAPY JSOU - ZJIŠŤOVÁNÍ "HMOT" - ZÁSOB
• OBRYSOVÉ PŘI POPISU POROSTŮ (DÍLCŮ) A PLÁNOVÁNÍ HOSPODÁŘSKÝCH OPATŘENÍ SE POUŽÍVÁ VÝSLEDKŮ
• POROSTNÍ VŠECH PRŮZKUMŮ A SMĚRNIC HOSPODAŘENÍ, PODKLADŮ PŘEDCHOZÍHO LESNÍHO HOSPODÁŘSKÉHO
• TYPOLOGICKÉ PLÁNU I POZNATKŮ Z INFORMATIVNÍCH POCHŮZEK. SOUČASNÝ STAV DÍLCŮ SE POSOUDÍ SE ZŘETELEM
• TĚŽEBNÍ A TĚŽEBNĚ TECHNOLOGICKÉ
79 80
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
NA JEHO UMÍSTĚNÍ V CELÉM KOMPLEXU LESA, Z HLEDISKA VNITŘNÍ PROSTOROVÉ ÚPRAVY, OCHRANY, - MAPY OCHRANÁŘSKÉ, MELIORAČNÍ, GENERÁLNÍ PLÁN LESNÍ DOPRAVNÍ SÍTĚ ATD.,
TĚŽBY ATD. - MAPA ORGANIZAČNÍ (1 : 25 000) : PŘEHLEDNĚ ZNÁZORŇUJE LESNATOST, DOPRAVNÍ
V POPISU STANOVIŠTNÍCH POMĚRŮ SE UVÁDÍ: SKUPINA LESNÍCH TYPŮ (LESNÍ TYP), RELIÉF ZPŘÍSTUPNĚNÍ, ORGANIZAČNÍ ROZDĚLENÍ LESNÍHO ZÁVODU APOD.
TERÉNU, PŮDA (SLOŽENÍ, HLOUBKA, STRUKTURA), PŮDNÍ POKRYV, EXPOZICE, SKLON, ZASTOUPENÍ HOSPODÁŘSKÁ KNIHA JE JEDNOU Z NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH A PROVOZEM NEJVÍCE POUŽÍVANÝCH
DŘEVIN (V 10 %), ZAKMENĚNÍ, VĚK POROSTU (ETÁŽE), STŘEDNÍ TAXAČNÍ VELIČINY (VÝŠKA, SOUČÁSTÍ LESNÍCH HOSPODÁŘSKÝCH PLÁNŮ A PROTO SE JEJÍ PŘÍPRAVĚ A SESTAVENÍ VĚNUJE VELKÁ
TLOUŠŤKA, BONITNÍ STUPEŇ, ZÁSOBA ATD.). POZORNOST.
PŘI POPISU STANOVIŠŤ A POROSTŮ SE VE SPOLUPRÁCI A PO DOHODĚ S LESNÍM HOSPODÁŘEM LESNÍ HOSPODÁŘSKÝ PLÁN PLATÍ PRO DESETILETÍ, PRO NĚJŽ BYL VYPRACOVÁN A SCHVÁLEN.
NAVRHUJÍ PRO KAŽDÝ POROST HOSPODÁŘSKÁ OPATŘENÍ NA PŘÍŠTÍCH 10 LET (POKYNY O DRUHU, SCHVALUJÍCÍ ORGÁN - PROVÁDÍ V POLOVINĚ PLATNOSTI V PŘÍPADĚ POTŘEBY ( NA PŘ. KALAMITY) TJ.
ZPŮSOBU A MNOŽSTVÍ PĚSTEBNÍCH, OCHRANNÝCH A TĚŽEBNÍCH PRACÍ). URČÍ SE VÝCHOVNÉ, PO PĚTI LETECH PROTOKOLU - REVIZI.
OBNOVNÍ I TĚŽEBNÍ ZÁSAHY, VÝŠE PŘEDMÝTNÍCH A MÝTNÍCH TĚŽEB. ZALESŇOVACÍ ÚKOLY SE HOSPODÁŘSKÁ ÚPRAVA LESŮ MUSÍ CITLIVĚ REAGOVAT NA NEJNOVĚJŠÍ POZNATKY LESNICKÝCH
STANOVUJÍ PODROBNĚ VČETNĚ SLOŽENÍ DŘEVIN A POČTU SAZENIC NA 1 HA (PŘI UMĚLÉM NAUK A UPLATŇOVAT JE JAK V TEORII, TAK PŘI SESTAVOVÁNÍ LESNÍCH HOSPODÁŘSKÝCH PLÁNŮ A
ZALESŇOVÁNÍ). PLÁNUJÍ SE INTENZITY A ROZSAHY PROŘEZÁVEK A PROBÍREK. LESNÍCH HOSPODÁŘSKÝCH OSNOV; MUSÍ SE TAKÉ PŘIHLÍŽET K MĚNÍCÍM SE NÁROKŮM SPOLEČNOSTI
LESNICKÉ MAPY TVOŘÍ SPECIÁLNÍ ELABORÁT, KTERÝ SITUAČNĚ ZACHYCUJE STAV LESNÍHO NA LES A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. PŘITOM SE NESMÍ NARUŠIT ZÁKLADNÍ ÚLOHA HOSPODÁŘSKÉ ÚPRAVY
HOSPODÁŘSKÉHO CELKU POPSANÉHO TEXTOVĚ A ČÍSELNĚ VE VLASTNÍM HOSPODÁŘSKÉM PLÁNU. LESA, TOTIŽ ZACHOVÁNÍ PRODUKČNÍ PODSTATY LESŮ PODLE ZÁSAD LESNICKÉ POLITIKY A TRVALE
ZÁKLADNÍ LESNICKÁ MAPA (1 : 5000) JE VÝCHOZÍM MAPOVÝM DÍLEM PRO ZHOTOVENÍ UDRŽITELNÉHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LESŮ.
HOSPODÁŘSKÉ MAPY A VŠECH OSTATNÍCH LESNICKÝCH MAP. ZÁKLADNÍ MAPA OBSAHUJE ÚPLNÝ LESNÍ HOSPODÁŘSKÉ OSNOVY (LHO)
KATASTRÁLNÍ A LESNICKÝ POLOHOPIS, JEHOŽ ZMĚNY SE DOPLŇUJÍ PŘI OBNOVÁCH LESNÍCH LESNÍ HOSPODÁŘSKÉ PLÁNOVÁNÍ SE MUSÍ VZTAHOVAT NA VŠECHNY LESNÍ MAJETKY BEZ OHLEDU
HOSPODÁŘSKÝCH PLÁNŮ. SLOUŽÍ TAKÉ K ZJIŠŤOVÁNÍ ROZLOHY TRVALÝCH JEDNOTEK ROZDĚLENÍ NA JEJICH VÝMĚRU A VLASTNÍKA. PRO MALÉ VÝMĚRY JE POSTAČUJÍCÍ JEDNODUŠŠÍ DÍLO - LESNÍ
LESA. HOSPODÁŘSKÁ OSNOVA. PODLE LHO HOSPODAŘÍ VLASTNÍCI (OBCE, PRÁVNICKÉ OSOBY, FYZICKÉ
HOSPODÁŘSKÁ MAPA (1 : 5000) JE ODVOZENA ZE ZÁKLADNÍ MAPY A OBSAHUJE TRVALÝ I OSOBY) S VÝMĚROU NIŽŠÍ NEŽ 50 HA. I TITO VLASTNÍCI SI MOHOU NECHAT ZPRACOVAT LHP A
PROMĚNLIVÝ LESNICKÝ DETAIL K DATU PLATNOSTI LESNÍHO HOSPODÁŘSKÉHO PLÁNU. DO HOSPODAŘIT PODLE NĚJ. LHO SE ZPRACOVÁVAJÍ ROVNĚŽ NA DESET LET. ZPRACOVÁNÍ LHO ZADÁVÁ
HOSPODÁŘSKÉ MAPY SE ZAKRESLUJÍ PŘI REVIZÍCH LHP VŠECHNY ZMĚNY HRANIC A DRŽBY (ORIGINÁL ORGÁN STÁTNÍ SPRÁVY (OKRESNÍ ÚŘAD) A ROVNĚŽ JEJÍ ZPRACOVÁNÍ HRADÍ.
JE ULOŽEN NA ÚHÚL). ZPRACOVANÁ LHO MÁ ČÁSTI:

OBRYSOVÁ MAPA (1 : 10 000) JE ZMENŠENÁ Z HOSPODÁŘSKÉ MAPY A ZOBRAZUJE NELESNÍ I LESNÍ • VŠEOBECNOU S VYMEZENÝM ÚZEMÍM, RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ
FOND V PŘÍMÉ I ODBORNÉ SPRÁVĚ. JE DOPLNĚNA VRSTEVNICEMI (INTERVAL 10 M, V HORÁCH 20 M). • PODROBNÉ ÚDAJE PRO POROSTY, PROSTNÍ SKUPINY, ZJIŠTĚNÍ STAVU LESA, KATEGORIE LESA
POROSTNÍ MAPA (1 : 10 000) JE NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PROVOZNÍ MAPA, PROTOŽE SLOUŽÍ DENNÍ • PLOCHOVÉ TABULKY S VÝČTEM POZEMKŮ
POTŘEBĚ LESNÍHO PERSONÁLU. ZÍSKÁ SE Z OBRYSOVÉ MAPY VYKOLOROVÁNÍM POROSTŮ (DÍLCŮ) • LESNICKOU MAPU V MĚŘÍTKU 1: 10000 NEBO VĚTŠÍM
PODLE VĚKOVÝCH TŘÍD, PŘÍPADNĚ JE OZNAČENO I ZAKMENĚNÍ, HRANICE HOSPODÁŘSKÝCH SKUPIN, • VLASTNICKÉ SEPARÁTY
ODLIŠENÍ NELESNÍ PŮDY OD BEZLESÍ. V RÁMCI NAVRHOVANÝCH HOSPODÁŘSKÝCH OPATŘENÍ JE CELKOVÁ VÝŠE TĚŽEB, KTERÁ JE
DÁLE SE ZHOTOVUJÍ: NEPŘEKROČITELNÁ A MINIMÁLNÍ PODÍL MELIORAČNÍCH A ZPEVŇUJÍCH DŘEVIN PŘI OBNOVĚ POROSTU.
- MAPA TĚŽEBNÍ (1 : 10 000) : GRAFICKÝ PLÁN TĚŽEB MÝTNÍCH I PŘEDMÝTNÍCH PRO BUDOUCÍ POKUD VLASTNÍK MÁ ZÁJEM O HOSPODAŘENÍ PODLE LHO A PROTOKOLÁRNĚ LHO PŘEVEZME
DECENIUM, SMĚR POSTUPU OBNOVY, SMĚR VYKLIZOVÁNÍ, PŘIBLIŽOVÁNÍ I ODVOZU DŘEVA, STÁVAJÍ SE PRO NĚJ ZÁVAZNÝMI :
- MAPA TYPOLOGICKÁ (1 : 10 000) : GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ VÝSLEDKŮ PODROBNÉHO PRŮZKUMU a) PRO VLASTNÍKA O VÝMĚŘE VĚTŠÍ NEŽ 3 HA - CELKOVÁ VÝŠE JAKO NEPŘEKROČITELNÁ A PODÍL
STANOVIŠTNÍCH POMĚRŮ, MELIORAČNÍCH A ZPEVŇUJÍCH DŘEVIN PŘI VÝSADBĚ
81 82

__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
b) PRO VLASTNÍKA O VÝMĚŘE 3 HA A MÉNĚ POUZE CELKOVÁ VÝŠE TĚŽEB JAKO NEPŘEKROČITELNÁ. 10. TĚŽBA, DOPRAVA A ZPRACOVÁNÍ DŘEVA
VLASTNÍCI HOSPODAŘÍCÍ PODLE LHO MAJÍ NÁROK NA STÁTNÍ DOTACE PŘI VÝSADBĚ
MELIORAČNÍCH DŘEVIN. LHO OBDRŽÍ TAKÉ ODBORNÝ LESNÍ HOSPODÁŘ, POVĚŘENÝ ORGÁNEM LESNÍ TĚŽBOU SE ROZUMÍ LESNICKÁ ČINNOST, KTERÁ ZAČÍNÁ SKÁCENÍM STROMŮ, OPRACOVÁNÍM
STÁTNÍ SPRÁVY. SUROVÉHO DŘÍVÍ V POROSTECH A POKRAČUJE JEHO SOUSTŘEĎOVÁNÍM, DOPRAVOU, MANIPULACÍ NA
NÁKLADY NA ZPRACOVÁNÍ LHP HRADÍ VLASTNÍK, KTERÝ MŮŽE POŽÁDAT O DOTAČNÍ PŘÍSPĚVEK, SKLADECH VŠECH TYPŮ AŽ PO PRODEJ SORTIMENTŮ ZÁKAZNÍKŮM. POD POJMEM LESNÍ TĚŽBA SE
NÁKLADY NA ZPRACOVÁNÍ LHO HRADÍ STÁT. ZAHRNUJE TAKÉ PŘIDRUŽENÁ (VEDLEJŠÍ) LESNÍ TĚŽBA - TĚŽBA NEBO SKLIZEŇ VŠECH MATERIÁLŮ V
GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY, LETECKÉ SNÍMKOVÁNÍ, DRUŽICOVÉ SNÍMKY. LESÍCH SE VYSKYTUJÍCÍCH, VÝROBA LESNÍCH POLOTOVARŮ A TOVARŮ.
GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY (GIS) JSOU POČÍTAČOVĚ ORIENTOVANÉ SYSTÉMY TĚŽBA DŘÍVÍ ZABÍRÁ NEJVĚTŠÍ PODÍL ČASU, NÁMAHY I FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Z CELÉ
K ZÍSKÁVÁNÍ, UKLÁDÁNÍ, EDITACI, SPRÁVĚ A ZOBRAZOVÁNÍ PROSTOROVĚ ORIENTOVANÝCH LESNICKÉ ČINNOSTI. PRODEJ DŘÍVÍ POSKYTUJE TAKÉ NEJVĚTŠÍ FINANČNÍ PŘÍJMY LESNÍHO
INFORMACÍ. DATA JSOU VE FORMĚ ALFANUMERICKÉ NEBO GRAFICKÉ. PROSTOROVĚ ORIENTOVANÁ HOSPODÁŘSTVÍ. SPRÁVNÉ PROVÁDĚNÍ TĚŽBY VYJADŘUJE SOUČINNOST ORGANIZACE, EKONOMIKY,
DATA ZAHRNUJÍ PROSTOROVÁ DATA A POPISNÁ DATA. PROSTOROVÁ DATA SE TÝKAJÍ LOKALIZACE, TECHNIKY, TECHNOLOGIE A MECHANIZACE.
TVARU A VZTAHŮ MEZI ULOŽENÝMI PRVKY. POPISNÁ DATA SE TÝKAJÍ CHARAKTERISTIK TĚCHTO UPOTŘEBITELNOST DŘÍVÍ VELMI OVLIVŇUJÍ JEHO FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI: HMOTNOST, HUSTOTA,
PRVKŮ. S POMOCÍ NÁSTROJŮ SYSTÉMOVÝCH PRVKŮ GIS MŮŽEME SIMULOVAT Z ULOŽENÝCH DAT POMĚR K VODĚ (VLHKOST, BOBTNÁNÍ, HYGROSKOPICITA AJ.), POMĚR K TEPLU A KE ZVUKU ATD.
NĚKTERÉ ASPEKTY SKUTEČNOSTI. VELMI DŮLEŽITÉ JSOU MECHANICKÉ VLASTNOSTI DŘEVA - TJ. SCHOPNOST ODOLÁVAT ÚČINKU
GIS JE SYNTÉZA POČÍTAČOVÝCH TECHNOLOGIÍ: VNĚJŠÍCH MECHANICKÝCH SIL: PEVNOST V TLAKU, V OHYBU, V KROUCENÍ, VE SMYKU, MODUL
DATABÁZOVÝCH SYSTÉMŮ PRUŽNOSTI, TVRDOST, PEVNOST V OHYBU RÁZEM (TZV. PŘERÁŽECÍ PRÁCE) A ŘADA JINÝCH
POČÍTAČOVÉ GRAFIKY VLASTNOSTÍ. MECHANICKÉ VLASTNOSTI SE ZKOUMAJÍ VE SPECIÁLNÍCH LABORATOŘÍCH A UDÁVAJÍ SE
POČÍTAČOVÉ KARTOGRAFIE VŽDY VZHLEDEM K ORIENTACI DŘEVNÍCH VLÁKEN A PŮSOBÍCÍ SÍLY TJ. VE SMĚRU VLÁKEN, KOLMO NA
PRVNÍ SYSTÉMY SPRAVUJÍ ZÍSKANÁ DATA, DRUHÉ SYSTÉMY PRACUJÍ S GRAFIKOU A TŘETÍ SYSTÉMY VLÁKNA - PŘÍPADNĚ VE SMĚRU TANGENCIÁLNÍM NEBO RADIÁLNÍM. ZJIŠŤUJÍ SE TAKÉ TECHNOLOGICKÉ
UMOŽŇUJÍ AUTOMATICKÉ DIGITÁLNÍ KARTOGRAFICKÉ PRÁCE. VLASTNOSTI (OPRACOVATELNOST, OPOTŘEBITELNOST) A VLASTNOSTI CHEMICKÉ (VÝHŘEVNOST,
ZÍSKÁVÁNÍ DAT PRO GIS JE POMOCÍ LETECKÉHO NEBO DRUŽICOVÉHO SNÍMKOVÁNÍ. LETECKÉ TRVANLIVOST). NĚKDY MAJÍ VLIV NA UPOTŘEBITELNOST DŘEVA TAKÉ VNĚJŠÍ FYZIKÁLNÍ
SNÍMKOVÁNÍ SE PROVÁDÍ NA MENŠÍCH PLOCHÁCH S VĚTŠÍ PŘESNOSTÍ A JE NUTNO ZÍSKANÁ DATA VLASTNOSTI: BARVA, LESK, KRESBA, VŮNĚ. PODLE TVRDOSTI SE POUŽÍVÁ ROZDĚLENÍ DO 6 STUPŇŮ
PŘEVÉST DO DIGITÁLNÍ FORMY PRO ULOŽENÍ DO DATABÁZOVÝCH SYSTÉMŮ. DRUŽICOVÉ SNÍMKY JSOU (TZV. JENKOVA STUPNICE):
JIŽ POŘIZOVÁNY VE FORMĚ DIGITÁLNÍ NA ROZSÁHLÉM ÚZEMÍ. NEJMENŠÍ OBRAZOVÝ BOD I. DŘEVA VELMI MĚKKÁ: SMRK, BOROVICE, JEDLE, TOPOL, VRBA, LÍPA
ZAZNAMENANÝ DRUŽICÍ JE 30X30 M (DRUŽICE LANDSAT-TM, 7 SPEKTRÁLNÍCH PÁSEM, ORBITA 800 II. DŘEVA MĚKKÁ: MODŘÍN, DOUGLASKA, BŘÍZA, OLŠE, JAVOR
KM, PERIODA 16 DNÍ). V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ SE DRUŽICOVÉ SNÍMKY V SOUČASNOSTI NEJVÍCE III. PROSTŘEDNĚ TVRDÁ: PLATAN, JILM
POUŽÍVAJÍ PRO ZAZNAMENÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU POROSTŮ. PŘI TOMTO ZJIŠTĚNÍ NENÍ MOŽNÉ IV. TVRDÁ: TIS, DUB, OŘEŠÁK, BUK, AKÁT, HABR
ODDĚLIT PŘÍČINY ZHORŠENÉHO ZDRAVOTNÍHO STAVU POROSTŮ - IMISE, KLIMA, STANOVIŠTNÍ V. VELMI TVRDÁ: DŘÍN, SVÍDA
PODMÍNKY, BIOTIČTÍ ŠKŮDCI, LIDSKÁ ČINNOST. ROVNĚŽ SE VELMI OBTÍŽNĚ ZJIŠŤUJE ZDRAVOTNÍ VI. NEOBYČEJNĚ TVRDÁ: EBEN
STAV LISTNATÝCH POROSTŮ VZHLEDEM K SEZÓNNÍM ZMĚNÁM OLISTĚNÍ A OBSAHU VODY. (O UPOTŘEBENÍ DŘÍVÍ RŮZNÝCH DŘEVIN JSME SE ZMÍNILI VELMI STRUČNĚ PŘI POPISU DŘEVIN
VÝSLEDKY ZJIŠŤOVÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU POROSTŮ POMOCÍ DRUŽIC NÁM UMOŽŇUJÍ VEDLE V KAPITOLE 6.).
MAP OKAMŽITÉHO ZDRAVOTNÍHO STAVU VYTVOŘIT MAPY PROGNÓZ ZDRAVOTNÍHO STAVU NA PŘÍŠTÍ
ROK NA ZÁKLADĚ EXTRAPOLACE ZDRAVOTNÍHO STAVU V MINULÝCH LETECH.
83 84
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
TECHNOLOGIE TĚŽEBNÍ ČINNOSTI. AŽ U SPOTŘEBITELE. PŘÍMO NA PRACOVIŠTI (U PAŘEZU) NEBO NA ODVOZNÍM MÍSTĚ (OM) SE DŘÍVÍ
TECHNOLOGICKÝ POSTUP JE POPIS PRACOVNÍCH ÚKONŮ A OPERACÍ A JEJICH NÁVAZNOST. ZPRACOVÁVÁ NA POLOTOVAR (NAPŘ. ŠTĚPKY).
V TĚŽEBNÍCH TECHNOLOGIÍCH JDE O OZNAČENÍ POUŽITÉ TĚŽEBNÍ METODY, APLIKOVANÝCH PODLE POČTU PRACOVNÍKŮ A JEJICH ORGANIZACE VE VÝROBNÍM PROCESU TĚŽBY DŘÍVÍ SE
TECHNOLOGICKÝCH A PRACOVNÍCH POSTUPŮ. ZÁKLADNÍ TĚŽEBNÍ TECHNOLOGIE A JEJICH NÁVAZNOST ROZLIŠUJE:
JSOU UVEDENY V NÁSLEDUJÍCÍ TABULCE. JAKO ROZHODUJÍ PRACOVNÍ OPERACE PRO ZAŘAZENÍ DO • VÝROBA INDIVIDUÁLNÍM ZPŮSOBEM - JEDEN PRACOVNÍK VYKONÁVÁ VŠECHNY PRACOVNÍ
TĚŽEBNÍ TECHNOLOGIE JE SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘEVA JEHO SORTIMENT (VIZ SORTIMENTY SUROVÉHO OPERACE. V BEZPEČNÉ VZDÁLENOSTI OD JEDNOTLIVĚ PRACUJÍCÍHO MUSÍ BÝT DALŠÍ PRACOVNÍK,
DŘÍVÍ). KTERÝ HO MUSÍ PRAVIDELNĚ KONTROLOVAT (BEZPEČNOST PRÁCE, NEBEZPEČÍ ÚRAZU).

TECHNOLOGIE V LH
• TĚŽBA DŘEVA VE SKUPINĚ (NESPECIALIZOVANÉ) JE NEJSTARŠÍ FORMOU DŘEVORUBECKÉ PRÁCE
LOKALITA
TECHNOLOGIE P OM ES Z A JE CELKEM JEDNODUCHÁ. DŘEVORUBCI PRACUJÍ SPOLEČNĚ A VYKONÁVAJÍ VŠECHNY ÚKONY OD
SOUSTŘEĎOVÁNÍ ODVOZ ODVOZ
SKÁCENÍ AŽ PO VÝROBU SUROVÝCH KMENŮ (NEBO SORTIMENTŮ). SKUPINA BÝVÁ DVOU AŽ
SORTIMENTNÍ KÁCENÍ ---- SORTIMENT --- SORTIMENT ZPRACOVÁNÍ
ODVĚTVOVÁNÍ SORTIMENT PŘELOŽENÍ TŘÍČLENNÁ.
SORTIMENT
• KOMPLEXNÍ ČETA JE ORGANIZACE PRÁCE, PŘI KTERÉ SE SESKUPUJÍ PRACOVNÍCI V TĚŽBĚ A
KMENOVÁ KÁCENÍ ---- SUROVÝ KMEN MANIPULACE SORTIMENT ZPRACOVÁNÍ
ODVĚTVOVÁNÍ SUROVÝ KMEN (MANIPULACE) SORTIMENT ---- SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ, PŘÍPADNĚ I NA LESNÍM SKLADĚ (ODVOZNÍM MÍSTĚ). JE TŘEBA, ABY ČLENOVÉ
SUROVÝ KMEN PŘELOŽENÍ
KOMPLEXNÍ ČETY MĚLI DVĚ PROFESE (PRACOVNÍK S MOTOROVOU PILOU A TRAKTORISTA), ABY SE
STROMOVÁ KÁCENÍ --- STROM MANIPULACE SORTIMENT ZPRACOVÁNÍ
STROM STROM (ODVĚTVENÍ) SUROVÝ KMEN ODVĚTVENÍ DOSÁHLO SNÍŽENÍ NADMĚRNÉ EXPOZICE ŠKODLIVÉHO PŮSOBENÍ MOTOROVÉ PILY A ABY SE
(MANIPULACE) SORTIMENT
VYROVNALO FYZICKÉ ZATÍŽENÍ.
P PAŘEZ (PEŇ) OM ODVOZNÍ MÍSTO ES EXPEDIČNÍ A MANIPULAČNÍ SKLAD
Z ZÁKAZNÍK (ODBĚRATEL) RUČNÍ NÁŘADÍ A MECHANIZAČNÍ PROSTŘEDKY PRO TĚŽBU DŘÍVÍ
SEKERA JE VEDLE KLÍNU VŮBEC NEJSTARŠÍM NÁSTROJEM, KTERÝ ČLOVĚK POUŽÍVÁ OD PRAVĚKU
DOBA TĚŽBY DŘÍVÍ
JAKO NÁŘADÍ I JAKO ZBRAŇ. HMOTNOST SEKER SE POHYBUJE OD 1 DO 4 KG. ROZEZNÁVÁME SEKERY -
DOBĚ TĚŽBY, DODÁVKY A ZPRACOVÁNÍ DŘÍVÍ SE ODEDÁVNA VĚNOVALA V LESNICTVÍ I
PODTÍNACÍ, ŠTÍPACÍ, UNIVERZÁLNÍ, ODVĚTVOVACÍ A DŘEVORUBECKÉ KALAČE.
DŘEVAŘSTVÍ
DŘEVORUBECKÉ RUČNÍ PILY SE SKLÁDAJÍ Z OCELOVÉHO LISTU A DŘEVĚNÝCH DRŽADEL, NAPÍNACÍHO
(V PRAXI I VE VĚDĚ) VELKÁ POZORNOST. DOBA TĚŽBY A DODÁVKY DŘÍVÍ JE OVLIVŇOVÁNA:
OBLOUKU NEBO RÁMU. TVOŘÍ-LI HROTNICE KRUHOVÝ OBLOUK, NAZÝVÁ SE BŘICHATKA (KAPR).
KLIMATICKÝMI POMĚRY, PŘÍSTUPNOSTÍ POROSTŮ, ZPŮSOBEM DOPRAVY, ZPŮSOBEM HOSPODAŘENÍ
OZUBENÍ: TROJÚHELNÍKOVÉ, TROJÚHELNÍKOVÉ PŘERUŠOVANÉ, HOBLOVACÍ ATD. POUŽÍVÁNÍ
(S OHLEDEM NA DŘEVINY), UPOTŘEBITELNOSTI A TRVANLIVOSTI DŘEVA, POŽADAVKY
RUČNÍCH PIL JE JIŽ VELMI OMEZENO NA JEDNODUCHÉ PILY. VŠECHNY TĚŽEBNÍ PRÁCE JSOU
ODBĚRATELŮ, MOŽNOSTMI ZÍSKÁNÍ PRACOVNÍCH SIL ATD.
PROVÁDĚNY JEDNOMUŽNOU MOTOROVOU PILOU (JMP).
KÁCENÍ, SOUSTŘEĎOVÁNÍ, MANIPULACE A DOPRAVA DŘÍVÍ
POMOCNÉ DŘEVORUBECKÉ NÁŘADÍ: KLÍNY (KLÍN DO ŘEZU, ŠTÍPACÍ, TAŽNÝ), LOUPÁK, ŠKRABÁK
ZA KLASICKÝ POSTUP TĚŽBY DŘÍVÍ JE MOŽNO POVAŽOVAT: POKÁCENÍ STROMŮ, ODVĚTVENÍ,
NA KŮRU, TLAČNÉ VIDLICE, DŘEVORUBECKÁ LOPATKA, LESNÍ METROVKA, DŘEVORUBECKÉ PÁSMO
PŘÍPADNĚ ODKORNĚNÍ, ODŘÍZNUTÍ (ODSEKNUTÍ) VRŠKU, PŘÍPADNĚ ZKRÁCENÍ NA PŘÍSLUŠNÉ
ATD.
SORTIMENTY. DŘÍVÍ JE PAK SOUSTŘEĎOVÁNO OD PAŘEZU NA ODVOZNÍ MÍSTO, TJ. K SILNICI SJÍZDNÉ
OCHRANNÉ PROSTŘEDKY: PŘILBA, CHRÁNIČE SLUCHU, SÍŤKA (CHRÁNIČ ZRAKU), RUKAVICE,
PRO ODVOZNÍ PROSTŘEDKY A ODTUD ODVÁŽENO, DOPRAVOVÁNO NA MANIPULAČNÍ, EXPEDIČNÍ
BOTY, ORANŽOVÁ VESTA, KALHOTY, KTERÉ SE NEPROŘÍZNOU.
SKLAD NEBO KE SPOTŘEBITELI. TOTO ZÁKLADNÍ SCHÉMA MÁ CELOU ŘADU MODIFIKACÍ; NĚKDY JSOU
MOTOROVÉ PILY - KAŽDÁ ŘETĚZOVÁ PILA MÁ DVĚ ČÁSTI: MOTOROVOU A ŘEZACÍ. MOTOR
STROMY POUZE POKÁCENY A I S KORUNOU DOPRAVENY NA MANIPULAČNÍ SKLAD, KDE JSOU STROJNĚ
ŘETĚZOVÝCH PIL BÝVÁ NEJČASTĚJI BENZINOVÝ DVOUDOBÝ NEBO ELEKTRICKÝ. ZÁKLADNÍ A HLAVNÍ
OPRACOVÁNY. ODKORNĚNÍ SE PROVÁDÍ NA LESNÍM NEBO MANIPULAČNÍM SKLADU, NEBO DOKONCE
ČÁSTI ŘETĚZOVÉ PILY JE LIŠTA A PILOVÝ ŘETĚZ, KTERÝ JE SLOŽEN Z JEDNOTLIVÝCH ZUBŮ KLOUBOVĚ
SPOLU SPOJENÝCH. PODLE ZPŮSOBU ŘEZÁNÍ DŘEVNÍCH VLÁKEN DĚLÍ SE PILOVÉ ŘETĚZY A SEKACÍ A
85 86

__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
HOBLOVACÍ. V TĚŽBĚ DŘÍVÍ SE U NÁS POUŽÍVAJÍ JEDNOMUŽNÉ BENZINOVÉ MOTOROVÉ PILY JMP), ODVĚTVOVÁNÍ VYKONÁVAJÍ JEŠTĚ ASPOŇ JEDNU DALŠÍ OPERACI (ROZŘEZÁVÁNÍ), SE NAZÝVAJÍ
POUŽITÍ MOTOROVÝCH PIL S ELEKTRICKÝM POHONEM BYLO OMEZENO NA MANIPULAČNÍ SKLADY. PRO PROCESORY (NEKÁCÍ STROMY).
PRÁCI S MOTOROVOU PILOU JE TŘEBA SLOŽIT ODBORNÉ ZKOUŠKY. MECHANIZAČNÍ PROSTŘEDKY PRO TĚŽBU DŘÍVÍ MOHOU VYKONÁVAT TYTO OPERACE A JEJICH
KOMBINACI:
- KÁCENÍ
POUŽÍVANÉ JEDNOMUŽNÉ PILY ROZDĚLUJEME NA TŘI KATEGORIE:
- KÁCENÍ A PAKETOVÁNÍ
HOBBY PILY
- KÁCENÍ A SOUSTŘEĎOVÁNÍ
FARMÁŘSKÉ PILY
- KÁCENÍ, ODVĚTVOVÁNÍ A PAKETOVÁNÍ
PROFESIONÁLNÍ PILY
- KÁCENÍ, ODVĚTVOVÁNÍ, KRÁCENÍ, TŘÍDĚNÍ, PŘÍPADNĚ I SOUSTŘEĎOVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ ČI
HOBBY PILY - JSOU VHODNÉ PRO ŘEMESLNOU PRÁCI NA ZAHRADĚ, CHATĚ, V KUTILSKÉ DÍLNĚ, NA
NAKLÁDÁNÍ
ŘEZÁNÍ PALIVOVÉHO DŘÍVÍ. TYTO PILY JSOU SNADNO OVLADATELNÉ, LEHKÉ A PŘIMĚŘENĚ VÝKONNÉ.
- ODVĚTVOVÁNÍ STOJÍCÍCH NEBO VYTĚŽENÝCH STROMŮ
JSOU KOMPAKTNÍ, NENÁROČNÉ NA ÚDRŽBU. DOBŘE SNÁŠEJÍ I PRAVIDELNÉ PRACOVNÍ VYTÍŽENÍ.
- ODVĚTVOVÁNÍ, KÁCENÍ A TŘÍDĚNÍ
ODPOVÍDAJÍ PLATNÝM NORMÁM NA SPALINY A HLUK. JEJICH VÝKON JE OD 1,2 DO CCA 2,2 KW.
- ODVĚTVOVÁNÍ, ODKORŇOVÁNÍ, KRÁCENÍ A SOUSTŘEĎOVÁNÍ
HMOTNOST OD 3,9 KG DO 4,7 KG S LIŠTOU 30 - 35 CM, ROZTEČ ŘETĚZU 3/8“. ZDVIHOVÝ OBJEM
TECHNIKA TĚŽBY DŘEVA - KÁCENÍ
MOTORU OD 30 DO 45 CCM.
ÚČELEM KÁCENÍ JE ODDĚLIT NADZEMNÍ ČÁST STROMU OD KOŘENŮ TAK, ABY STROM PADL V
FARMÁŘSKÉ PILY SE POUŽÍVAJÍ VE STAVEBNICTVÍ, ZEMĚDĚLSTVÍ A PŘI TĚŽBĚ MLADÝCH POROSTŮ,
ŽÁDANÉM SMĚRU. POSTUP KÁCENÍ SE MŮŽE LIŠIT PODLE VZRŮSTU A TVARU STROMU, DŘEVINY,
PŘEVÁŽNĚ V PROŘEZÁVKÁCH A PROBÍRKÁCH. SNESOU VĚTŠÍ A TRVALEJŠÍ ZÁTĚŽ, JEJICH HMOTNOST A
STANOVIŠTĚ A TERÉNNÍCH PODMÍNEK. V NEJJEDNODUŠŠÍM PŘÍPADĚ PŘI POUŽITÍ RUČNÍHO NÁŘADÍ
PROVOZNÍ VLASTNOSTI JE URČUJÍ K UNIVERZÁLNÍMU POUŽITÍ. MAJÍ PŘEDNOSTI KOMPAKTNÍCH HOBBY
STAČÍ SLABÝ STROM PO NASEKNUTÍ SEKEROU Z OPAČNÉ STRANY ŘEZU ODŘÍZNOUT PILOU NEBO U
PIL, JEJICH VÝKON JE VYŠŠÍ A POHYBUJE SE OD 3,0 DO 3,5 KW. HMOTNOST SE POHYBUJE KOLEM 6 KG,
VELMI TENKÝCH, LEHKÝCH STROMŮ PODSEKNOUT SEKEROU A DO ŽÁDANÉHO SMĚRU PŘETLAČIT
DÉLKA POUŽÍVANÉ LIŠTA 35 - 40 CM. ZDVIHOVÝ OBJEM MOTORU JE 50 - 65 CCM.
RUKOU NEBO TYČÍ. U SILNĚJŠÍCH STROMŮ NESTAČÍ KÁCET POUZE ŘEZEM, MUSÍ BÝT PONECHÁN TZV.
PROFESIONÁLNÍ PILY JSOU URČENA PRO PRÁCI V NÁROČNÝCH PODMÍNKÁCH OD VÝCHOVNÝCH
NEDOŘEZ, KOLEM KTERÉHO SE STROM BUDE OTÁČET DO SMĚRU PÁDU. TENTO NEDOŘEZ JE VYTVÁŘEN
ZÁSAHŮ PO MÝTNÍ TĚŽBY PŘESTÁRLÝCH LESNÍCH POROSTŮ V EXTREMNÍCH PRACOVNÍCH
ZÁŘEZEM (ZÁSEKEM), VNITŘNÍ HRANA ZÁŘEZU, KOLEM KTERÉ SE STROM PŘI PÁDU OTÁČÍ, MUSÍ BÝT
PODMÍNKÁCH. MAJÍ VYSOKÝ VÝKON VZHLEDEM NÍZKÝM HMOTNOSTI. JSOU NASAZENY ZA KAŽDÝCH
ROVNÁ, PŘÍMÁ A KOLMÁ NA SMĚR PÁDU. HLOUBKA ZÁŘEZU MÁ BÝT 1/5 AŽ 1/3 TLOUŠŤKY KMENE NA
POVĚTRNOSTNÍCH PODMÍNEK I PŘI TRVALÉM ZATÍŽENÍ. V KONSTRUKCI JE KLADEN DŮRAZ NA
PAŘEZU, VÝŠKA ZÁŘEZU SE MÁ POHYBOVAT KOLEM DVOU TŘETIN JEHO HLOUBKY. ZÁŘEZ SE DĚLÁ
MAXIMÁLNÍ PRACOVNÍ KOMFORT A NA VYSOKOU BEZPEČNOST A NENÁROČNOU OBSLUHU. JEJICH
POKUD MOŽNO TĚSNĚ NAD ZEMÍ. ZÁŘEZ SE DĚLÁ PILOU A VYJÍMEČNĚ SEKEROU (ZÁSEK). HLAVNÍ ŘEZ
HMOTNOST SE POHYBUJE OD 4,7 KG AŽ PO 8,0 KG, OBJEM MOTORU JE OD 50 CCM AŽ PŘES 100 CCM
JE VEDEN PILOU Z OPAČNÉ STRANY STROMU NEŽ JE ZÁŘEZ, MÁ BÝT VODOROVNÝ A MEZI ZÁŘEZEM A
S VÝKONEM OD 2,6 KW DO 5,5 KW. LIŠTY JSOU DODÁVÁNY OD 37 CM DO 50 CM I VÍCE PŘI ÚČELOVÉM
HLAVNÍM ŘEZEM SE PONECHÁVÁ TZV. NEDOŘEZ (O ŠÍŘI 2-4 CM). HLAVNÍ ŘEZ SE VEDE ASI VE 2/3
NASAZENÍ.
VÝŠKY ZÁŘEZU. NEDOŘEZ NESMÍ BÝT PŘÍLIŠ ŠIROKÝ, ABY NEDOŠLO K POŠKOZENÍ KMENE, RESP. JEHO
V POSLEDNÍCH LETECH SE V TĚŽBĚ DŘEVA POSTUPNĚ ZAVÁDĚJÍ NOVÉ MECHANIZAČNÍ
NEJCENNĚJŠÍ ODDENKOVÉ ČÁSTI - VYTRŽENÍ VLÁKEN (VOUS), PŘÍP. ROZŠTÍPNUTÍ KMENE. PŘI KÁCENÍ
PROSTŘEDKY, KTERÉ SVOJÍ VÝKONNOSTÍ NĚKOLIKANÁSOBNĚ ZVYŠUJÍ PRODUKTIVITU PRÁCE PŘI
POUŽÍVÁ SE KLÍNŮ ZARÁŽENÝCH DO HLAVNÍHO ŘEZU, KTERÉ: UVOLŇUJÍ PILU V ŘEZU, UDÁVAJÍ SMĚR
KÁCENÍ, ODVĚTVOVÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ KMENŮ A ZÁROVEŇ ZLEPŠUJÍ HYGIENU, FYZIOLOGII A
PÁDU STROMU A POMÁHAJÍ NAKLÁNĚT KMEN V ŘEZU. PO SKÁCENÍ SE ČELO STROMU ZAROVNÁ. PŘI
KULTURU PRÁCE. ZAVÁDĚNÍ JEDNO A VÍCE ÚČELOVÝCH STROJŮ JE ROZŠÍŘENÉ ZEJMÉNA
RUČNÍM ODKORŇOVÁNÍ SE KMENY VĚTŠÍCH PRŮMĚRŮ OTÁČEJÍ POMOCÍ TZV. OBRACÁKU, PŘÍPADNĚ
V SEVERSKÝCH ZEMÍCH. STROJE, KTERÉ MIMO KÁCENÍ MOHOU VYKONÁVAT JEŠTĚ ASPOŇ JEDNU
DŘEVORUBECKÉ LOPATKY. Nedořez (2-4)
DALŠÍ OPERACI (NAPŘ. ODVĚTVOVÁNÍ) SE NAZÝVAJÍ HARVESTERY. STROJE, KTERÉ KROMĚ
SCHÉMA KÁCENÍ STROMU.
87 88
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
NĚKDY SE PO SKÁCENÍ (ODVĚTVOVÁNÍ, ODDĚLENÍ VRŠKU A PŘÍP. ODKORNĚNÍ) PROVÁDÍ
Hlavní řez (2/3)
ČÁSTEČNÁ NEBO ÚPLNÁ MANIPULACE DŘÍVÍ U PAŘEZU. PŘEŘEZÁVÁNÍM KMENŮ SE VYRÁBÍ
Zářez (zásek) 1/5 – 1/3
KOMBINOVANÉ VÝŘEZY, VÝŘEZY NEBO ROVNANÉ DŘÍVÍ.
Kořenové náběhy POZN.: V KALAMITNÍ TĚŽBĚ SE POUŽÍVÁ ODLIŠNÁ TECHNIKA TĚŽBY DŘÍVÍ. PŘI ZPRACOVÁNÍ
KALAMIT JE NUTNO BEZPEČNOSTNÍ PŘEDPISY ZVLÁŠŤ PEČLIVĚ DODRŽOVAT. PŘI VELKÉM NAKUPENÍ
VYVRÁCENÝCH STROMŮ TZV. „BOUDY“ MUSÍ NA PRÁCE DOHLÍŽET TECHNICKÝ PRACOVNÍK, KTERÝ
URČUJE TECHNOLOGICKÝ POSTUP PRACÍ.

DALŠÍ TĚŽEBNÍ OPERACÍ JE ODVĚTVOVÁNÍ. ROVNĚŽ TATO OPERACE SE PROVÁDÍ POMOCÍ JMP, MÁLO
SORTIMENTY SUROVÉHO DŘÍVÍ
KDY S POMOCÍ SEKERY. ODVĚTVOVÁNÍ SE PROVÁDÍ PODLE TLOUŠŤKY STROMU, ROZMÍSTĚNÍ A SÍLE
JEDNOTLIVÝM SORTIMENTŮM SE DÁVÁ TAKOVÝ TVAR A ROZMĚRY, JAKÉ SE VYŽADUJÍ V URČITÉM
VĚTVÍ TZV. SEVERSKOU NEBO STŘEDOEVROPSKOU METODOU.
VÝROBNÍM ODVĚTVÍ. TATO MANIPULACE SE PROVÁDÍ BUĎ U PAŘEZU, TJ. PŘÍMO V POROSTU, KDE
POSTUP TĚŽAŘE S JMP PŘI ODVĚTVOVÁNÍ
BYLO DŘÍVÍ VYTĚŽENO, NEBO NA ODVOZNÍM MÍSTĚ, TJ. U ODVOZNÍ CESTY, KAM BYLO DŘÍVÍ
SEVERSKOU METODOU STŘEDOEVROPSKOU METODOU
SOUSTŘEDĚNO Z POROSTU NEBO AŽ NA EXPEDIČNÍM-MANIPULAČNÍM SKLADĚ. NA UMÍSTĚNÍ
MANIPULACE MÁ VLIV MNOHO FAKTORŮ.
SORTIMENT SUROVÉHO DŘÍVÍ JE VÝROBEK LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ, KTERÝ VYHOVUJE DŘEVINOU,

ROZMĚRY, JAKOSTÍ, EVENT. ÚKOLEM POUŽITÍ V PŘÍSLUŠNÉ NORMĚ. SUROVÉ DŘÍVÍ SE DĚLÍ PODLE
DŘEVIN NA JEHLIČNATÉ (SMRK - SM, JEDLE - JD, DOUGLASKA - DG, BOROVICE - BO, MODŘÍN - MD
ATD.), LISTNATÉ TVRDÉ (DUB - DB, BUK - BK, JASAN - JS, JAVOR - JV, JILM - JL, AKÁT - AK, HABR - HB,
BŘÍZA - BR ATD.) A LISTNATÉ MĚKKÉ (LÍPA - LP, OLŠE - OL, TOPOL - TP, OSIKA - OS, VRBA - VR ATD.).
MEZISTUPNĚM MEZI SUROVOU STROMOVOU HMOTOU A SORTIMENTY SUROVÉHO DŘÍVÍ JE NĚKDY

TZV. SUROVÝ KMEN (TJ. ODVĚTVENÁ, PŘÍP. ODKORNĚNÁ, ALE MANIPULACÍ NEVYDRUHOVANÁ OSOVÁ
ČÁST SKÁCENÉHO STROMU; ZA SUROVÝ KMEN SE TAKÉ POVAŽUJE NEVYDRUHOVANÝ ZBYTEK OSOVÉ
PRO UVOLŇOVÁNÍ STROMŮ ZAVĚŠENÝCH (KÁCENÝ STROM NEDOPADNE NA ZEM, ALE OPŘE SE
ČÁSTI STROMU PO ODDĚLENÍ VÝŘEZŮ URČITÝCH SORTIMENTŮ (U LISTNATÝCH I VĚTVE), ZE KTERÉHO
KORUNOU NEBO JINOU ČÁSTÍ O STOJÍCÍ STROM) SE NESMÍ POUŽÍVAT NEVHODNÝCH, NEBEZPEČNÝCH
SE DAJÍ VYROBIT DALŠÍ SORTIMENTY A ROVNANÉ NETŘÍDĚNÉ DŘÍVÍ (POLENA ULOŽENÁ SPOLEČNĚ V
ZPŮSOBŮ JAKO: SKÁCENÍ JINÉHO STROMU KŘÍŽEM NA ZAVĚŠENÝ STROM, SKÁCENÍ STROMU, NA
HRÁNÍCH BEZ OHLEDU NA SORTIMENT, DŘEVINU, TLOUŠŤKU, ATD.). SUROVÉ KMENY SE MANIPULUJÍ A
KTERÉM JE ZÁVĚS, ODŘEZÁVÁNÍ ŠPALKŮ OD ODDENKU, ODŘEZÁVÁNÍ VĚTVÍ, KTERÉ KÁCENÝ STROM
DRUHUJÍ ZPRAVIDLA NA SKLADECH. ROVNĚŽ NETŘÍDĚNÉ ROVNANÉ DŘÍVÍ SE DRUHUJE ZPRAVIDLA NA
ZACHYCUJÍ NA STOJÍCÍM STROMU. PODLE ZPŮSOBU ZAVĚŠENÍ SE MŮŽE POUŽÍT: OBRACÁKU,
SKLADECH.
POPOTAHOVÁNÍ ČELA TRAKTOREM, NAVIJÁKEM NEBO POMOCÍ SPEC. MECHANISMŮ (LESNÍ STAHOVÁK
PODLE ZPŮSOBU MĚŘENÍ SE DĚLÍ SORTIMENTY SUROVÉHO DŘÍVÍ NA MĚŘENÉ JEDNOTLIVÉ
APOD.).
(VÝŘEZY), MĚŘENÉ V HRÁNÍCH (ROVNANÉ DŘÍVÍ) A MĚŘENÉ VE SKUPINÁCH (TYČE A TYČKY),
KROMĚ POPSANÉHO NEJJEDNODUŠŠÍHO ZPŮSOBU KÁCENÍ (NORMÁLNÍ PŘÍPAD) JE CELÁ ŘADA
ZVLÁŠTNÍ SKUPINU TVOŘÍ ŠTĚPKY.
MODIFIKACÍ, NAPŘ.: KÁCENÍ STROMŮ NA PRUDKÝCH SVAZÍCH, KÁCENÍ STROMŮ NESOUMĚRNÝCH A
SUROVÉ DŘÍVÍ PODLE STUPNĚ ODSTRANĚNÍ KŮRY A LÝKA SE VYRÁBÍ: V KŮŘE, PROKŘESANÉ,
NAKLONĚNÝCH, JE-LI NEBEZPEČÍ ROZŠTÍPNUTÍ KMENE, KÁCENÍ DVOJÁKŮ, KÁCENÍ STROMŮ SILNĚJŠÍCH
ODKORNĚNÉ DO HNĚDA, ODKORNĚNÉ DO HNĚDA BEZE ZBYTKŮ KŮRY, ODKORNĚNÉ DO BĚLA.
NĚŽ JE ÚČINNÁ DÉLKA LIŠTY JMP ATD.
SORTIMENT SUROVÉHO DŘÍVÍ MÁ BÝT OZNAČEN: ZNAČKOU VÝROBCE, ZNAČKOU SORTIMENTU,
PŘI KÁCENÍ JE NUTNO DODRŽOVAT BEZPEČNOSTNÍ PŘEDPISY. JE TŘEBA SI UVĚDOMIT, ŽE KÁCENÝ
ČÍSLEM KMENE NEBO HRÁNĚ, OZNAČENÍM JAKOSTI ŘÍMSKOU ČÍSLICÍ (POKUD SE SORTIMENT VYRÁBÍ
STROM MŮŽE VÁŽIT AŽ NĚKOLIK TUN.
VE VÍCE JAKOSTECH), DÉLKOU V METRECH A STŘEDOVOU TLOUŠŤKOU V CENTIMETRECH.
89 90

__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
O JAKOSTI SORTIMENTU A JEHO ZAŘAZENÍ PODLE JAKOSTI ROZHODUJE STAV DŘEVA V DOBĚ HOSPODÁŘSTVÍ V KTERÉKOLIV FÁZI VÝROBNÍHO PROCESU. OBJEM ŠTĚPEK V M3 B.K. SE VYPOČÍTÁ
PŘEJÍMÁNÍ ODBĚRATELEM. VYNÁSOBENÍM PROSTOROVÉHO OBJEMU PŘEVODNÍM ČÍSLEM 0,38 AŽ 0,40 (PODLE DRUHU ŠTĚPKY).
PŘEHLED SORTIMENTŮ SUROVÉHO DŘÍVÍ: BĚHEM CELÉHO TĚŽEBNÍHO PROCESU JE NUTNO DBÁT, ABY NEDOCHÁZELO KE ZTRÁTÁM DŘEVA A
VÝŘEZY PRŮMYSLOVÉ JEHLIČNATÉ - VYRÁBĚJÍ SE VE I. - IV. JAKOSTI, PRVÉ DVĚ SE DODÁVAJÍ V JEHO POŠKOZENÍ (HMYZEM, HOUBAMI, POVĚTRNOSTNÍMI VLIVY ATD.).
KŮŘE, V III. A IV. JAKOSTI V KŮŘE NEBO ODKORNĚNÉ DO HNĚDA. I. A II. JAKOST JE URČENA KE PRO JEDNOTLIVÉ SORTIMENTY A JAKOSTI JSOU STANOVENY PŘÍPUSTNÉ VADY A POŠKOZENÍ
ZPRACOVÁNÍ JAKO DŘÍVÍ REZONANČNÍ, K VÝROBĚ DÝH KRÁJENÝCH A LOUPANÝCH ATD. III. A IV. DŘEVA. NEJDŮLEŽITĚJŠÍ VYSKYTUJÍCÍ SE VADY: KŘIVOST, SBÍHAVOST, (SPÁDNOST), SUKATOST,
JAKOST SE DODÁVÁ HLAVNĚ JAKO VÝŘEZY PILAŘSKÉ. PRO JEDNOTLIVÉ JAKOSTI JSOU STANOVENY TRHLINY, TOČITOST VLÁKEN, SVALOVITOST, ABNORMÁLNÍ ZBARVENÍ A HNILOBY, NEPRAVÉ JÁDRO,
PODLE DŘEVIN NEJMENŠÍ DÉLKY A TLOUŠŤKY HORNÍHO ČELA A VE ZVLÁŠTNÍ TABULCE PODLE JAKOSTI ZAPAŘENÍ, POŠKOZENÍ HMYZEM A HOUBAMI ATD.
JSOU UVEDENY PŘÍPUSTNÉ VADY. KRITERIA VYMEZUJÍCÍ SORTIMENTY SUROVÉHO DŘÍVÍ JSOU POPSÁNY V NORMÁCH. VÝRAZEM
VÝŘEZY PRŮMYSLOVÉ LISTNATÉ - SE DODÁVAJÍ V KŮŘE NEBO PROKŘESANÉ. PODLE SORTIMENT DŘÍVÍ SE ROZUMÍ TAKOVÝ VÝŘEZ, KTERÝ ODPOVÍDÁ DŘEVINOU, ROZMĚRY (TLOUŠŤKOU A
JEDNOTLIVÝCH DŘEVIN JSOU PRO ČTYŘI RŮZNÉ JAKOSTI STANOVENY NEJMENŠÍ DÉLKY A TLOUŠŤKY TVAREM A JAKOSTÍ USTANOVENÍ PŘÍSLUŠNÉ PŘEDMĚTOVÉ NORMY. V SOUČASNÉ DOBĚ STÁLE PLATÍ
HORNÍHO ČELA. PRO JEDNOTLIVÉ JAKOSTI JSOU STANOVENY PŘÍPUSTNÉ VADY. ČSN (ČESKÁ STÁTNÍ NORMA, DŘÍVE ČESKOSLOVENSKÁ STÁTNÍ NORMA) A ON (OBOROVÁ NORMA),
SLOUPOVINA A SLOUPOVÉ VÝŘEZY - VÝROBA IMPREGNOVANÝCH SLOUPŮ (Z DŘEVIN SM, JD, BO, KTERÉ VŠAK MAJÍ POUZE CHARAKTER DOPORUČUJÍCÍ, ZATÍM CO DŘÍVE BYLY
MD). ZÁVAZNÉ.(VYSKYTOVALY SE TAKÉ PN – PODNIKOVÉ NORMY.) TYTO NORMY BYLY OZNAČENY
DŮLNÍ DŘÍVÍ - DŮLNÍ VZPĚRY (STOJKY, STROPNICE, VZPĚRY) A PLOŠTINY; VYRÁBÍ SE ZE SM, JD, ČÍSELNÝMI KÓDY, PŘI ČEMŽ PRVÁ DVĚ ČÍSLA VYZNAČOVALA OBORY PŮSOBNOSTI – ČSN I ON
BO, MD, AK OD DÉLKY 0,4 M A TLOUŠŤKY 10 CM. ZAČÍNAJÍCÍ DVOJČÍSLÍM 48 …. SE TÝKALY LESNICTVÍ (TYTO NORMY SE ZABÝVALY NEJEN
VLÁKNINOVÉ DŘÍVÍ SE VYRÁBÍ ZE SM, JD, DB, BO, VJ, OS, TP, VR, LP, BK. STUPEŇ ODKORNĚNÍ SORTIMENTY DŘÍVÍ, ALE I NAPŘ.SEMENY , NEBO SAZENICEMI). DŘEVAŘSKÉ NORMY ZAČÍNALY
MUSÍ BÝT DOHODNUT S ODBĚRATELEM. DODÁVÁ SE V DÉLKÁCH 1 AŽ 2 M JAKO VÁLCE, KULÁČE, DVOJČÍSLÍM 49.
KULÁČKY A ŠTĚPINY.
ČSN A ON PRO SORTIMENTY SUROVÉHO DŘÍVÍ BYLO MOŽNO ROZČLENIT DO ČTYŘ
ROVNANÉ DŘÍVÍ PRŮMYSLOVÉ - VYRÁBÍ SE OBVYKLE V DÉLCE 1 M JAKO VÁLCE, KULÁČE,
SKUPIN:A)JEHLIČNATÉ (LISTNATÉ) SORTIMENTY SUROVÉHO DŘÍVÍ (ČSN)
KULÁČKY A ŠTĚPINY OD TLOUŠŤKY 7 CM.
B)SUROVÉ KMENY (ČSN)
TYČE A TYČKY - VYRÁBĚJÍ SE ZE VŠECH JEHLIČNATÝCH A LISTNATÝCH DŘEVIN. JEHLIČNATÉ TYČE
C)VÝMĚTOVÁ KULATINA (ON)
MAJÍ 4 TŘÍDY (PODLE TLOUŠŤKY A DÉLKY), TYČE LISTNATÉ A TYČKY MAJÍ 3 TŘÍDY.
D)LESNÍ ŠTĚPKY (ON)
PALIVOVÉ DŘÍVÍ - JE DŘÍVÍ URČENÉ K TOPNÝM ÚČELŮM, VYRÁBÍ SE ZE VŠECH DŘEVIN
JEHLIČNATÝCH I LISTNATÝCH. POLENA MOHOU BÝT MAX. 30 CM TLUSTÁ, JINAK MUSÍ BÝT PODÉLNĚ
JEHLIČNATÉ I LISTNATÉ SORTIMENTY DŘÍVÍ SE DĚLÍ NA ŠEST TŘÍD JAKOSTI:
ROZŠTÍPNUTÁ.
PRO JEDNOTLIVÉ SORTIMENTY JSOU PŘEDEPSÁNY NORMAMI URČITÉ VLASTNOSTI, KVALITA, I. JAKOST: VÝŘEZY VHODNÉ PRO VÝROBU HUDEBNÍCH NÁSTROJŮ, KRÁJENÝCH DÝH
ROZMĚRY (TLOUŠŤKA, DÉLKA APOD.) PŘÍP. DOBA TĚŽBY A DODÁVKY, OPRACOVÁNÍ ATD. JE A SPECIÁLNÍCH TECHNICKÝCH POTŘEB:
SAMOZŘEJMÉ, ŽE TAKÉ CENOVĚ SE JEDNOTLIVÉ SORTIMENTY LIŠÍ (NĚKDY JSOU CENY TAKÉ II. JAKOST: VÝŘEZY ROVNĚŽ VÝŘEZY NEJVYŠŠÍ TECHNOLOGICKÉ JAKOSTI ( ALE S MENŠÍ
ODSTUPŇOVÁNY PODLE TLOUŠŤKY). JE SNAHA VYMANIPULOVAT VŽDY CO NEJVÍCE CENNÝCH MINIMÁLNÍ ČEPOVOU TLOUŠŤKOU): VÝROBA DÝH LOUPÁNÍM, VÝROBA ZÁPALEK,
SORTIMENTŮ. PALIVOVÉ DŘÍVÍ JE PRAKTICKY TAKOVÉ DŘÍVÍ Z CELKOVÉ SUROVÉ STROMOVÉ DŘEVNÍ SPORTOVNÍCH A ZDRAVOTNICKÝCH A JINÝCH POTŘEB;
HMOTY, KTERÉ SE NEMŮŽE POUŽÍT K VÝROBĚ UŽITKOVÝCH SORTIMENTŮ. III. JAKOST: PILAŘSKÉ VÝŘEZY, SLOUPOVÉ VÝŘEZY, SLOUPOVINA, SPECIÁLNÍ DŮLNÍ VÝŘEZY A
LESNÍ ŠTĚPKY JSOU ČÁSTICE DŘEVA, PŘÍPADNĚ I OSTATNÍCH KOMPONENTŮ BIOMASY URČITÝCH VÝŘEZY PRO STAVEBNÍ ÚČELY (TATO TŘÍDA SE DĚLÍ NA DVA JAKOSTNÍ STUPNĚ A A B);
ROZMĚRŮ, VYRÁBĚNÉ PŘEVÁŽNĚ SEKAČKOU Z JEHLIČNATÝCH A LISTNATÝCH DŘEVIN V LESNÍM IV. JAKOST:DŮLNÍ VÝŘEZY A DOLOVINA, TYČOVINY, VÝŘEZY NA VÝROBU DŘEVOVINY;
91 92
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
V. JAKOST: SORTIMENTY URČENÉ K VÝROBĚ BUNIČINY (VLÁKNINOVÉ DŘÍVÍ), K VÝROBĚ SOUSTŘEĎOVÁNÍ SUROVÉHO DŘÍVÍ ZAHRNUJE TYTO VÝROBNÍ OPERACE: VYKLIZOVÁNÍ DŘÍVÍ OD
DŘEVOTŘÍSKOVÝCH A DŘEVOVLÁKNITÝCH DESEK , PRO ZPRACOVÁNÍ SUCHOU PAŘEZU, SESTAVENÍ NÁKLADU, PŘIBLIŽOVÁNÍ, VYVÁŽENÍ A UKLÁDÁNÍ DŘÍVÍ NA SKLÁDKU.
DESTILACÍ A NA VÝROBU RŮZNÝCH PŘEDMĚTŮ PRO DOMÁCNOST; JEDNOTLIVÉ TECHNOLOGICKÉ FÁZE A VÝROBNÍ OPERACE SE MOHOU SPOJIT AŽ V JEDINOU OPERACI.
VI. JAKOST: NEJNIŽŠÍ TECHNOLOGICKÁ JAKOST DŘÍVÍ VYUŽITELNÉHO JEN JAKO PALIVO. VYTĚŽENÉ DŘÍVÍ SE MŮŽE SOUSTŘEĎOVAT TRAKTORY, LANOVÝMI DOPRAVNÍMI ZAŘÍZENÍMI,
NORMY PŘESTALY BÝT ZÁKONNÝM OPATŘENÍM A STALY SE NÁSTROJEM TRHU. ČESKÁ KOŇMI, POPŘ. JINÝMI ZPŮSOBY. SOUSTŘEĎOVAT DŘÍVÍ LZE BUĎ JEDNÍM PROSTŘEDKEM, NEBO SE
REPUBLIKA ZAČÍNÁ PŘEJÍMAT NORMY PLATNÉ V EVROPSKÉ UNII. VĚTŠINA NOREM JE PŘEVZATA MOHOU KOMBINOVAT RŮZNÉ PROSTŘEDKY (NAPŘ. KONĚ - TRAKTOR, LANOVÉ DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ -
PŘEKLADEM. VELKÁ POZORNOST JE VĚNOVÁNA TERMINOLOGII – JEDNOTLIVÉ TERMÍNY JSOU TRAKTOR).
DEFINOVÁNY V ČESKÉ VERZI TAKÉ FRANCOUZSKY, ANGLICKY A NĚMECKY. A) SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ TRAKTORY
NORMY VYDÁVÁ EVROPSKÁ KOMISE PRO NORMALIZACI (BRUSEL), U NÁS PAK ČESKÝ NORMALIZAČNÍ PRO SOUSTŘEĎOVÁNÍ SUROVÉHO DŘÍVÍ SE POUŽÍVAJÍ UNIVERZÁLNÍ KOLOVÉ TRAKTORY (UKT)
INSTITUT, KTERÝ VYDÁVÁ VĚSTNÍK ÚNMZ (LZE TAKÉ SLEDOVAT NA INTERNETU :CSNI.CZ). VYBAVENÉ PRO SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ, LESNÍ KOLOVÉ TRAKTORY (LKT) A VYVÁŽECÍ SOUPRAVY NA
JAKOSTNĚ SE DŘÍVÍ ROZDĚLUJE DO ČTYŘ TŘÍD A JE OZNAČOVÁNO PODLE DŘEVIN. TAKŽE NAPŘ. BÁZI UKT NEBO LKT.
DUBOVÉ DŘÍVÍ (DUB=QUERCUS) SE ČLENÍ TAKTO: PODLE VYBAVENÍ TRAKTORŮ SE ROZLIŠUJE SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ:
Q –A – DŘÍVÍ VÝJIMEČNÉ (MIMOŘÁDNÉ) JAKOSTI - ÚVAZKOVÉ A VYKLIZOVÁNÍM JEDNOTLIVÝCH KUSŮ NEBO NĚKOLIKA KUSŮ SOUČASNĚ (TZV.
Q – B – DŘÍVÍ BĚŽNÉ (STANDARDNÍ) JAKOSTI SBĚRNÝM ZPŮSOBEM) LANEM TRAKTOROVÉHO NAVIJÁKU A MECHANICKÝM NEBO DÁLKOVÝM
Q – C – DŘÍVÍ MÉNĚ HODNOTNÉ (RADIOSTANICÍ NEBO KABELEM) OVLÁDÁNÍM NAVIJÁKU, KDY NÁKLAD JE VLEČEN PO ZEMI NEBO V
Q - -D –DLOUHÉ DŘÍVÍ, VÝŘEZY NEBO SDRUŽENÉ VÝŘEZY, KTERÉ NELZE ZAŘADIT DO JINÝCH POLOZÁVĚSU,
JAKOSTNÍCH TŘÍD (VE TŘÍDĚ Q-D MUSÍ VŠECHNY JAKOSTNÍ ZNAKY SPLŇOVAT PODMÍNKU - BEZÚVAZKOVÉ, KDY DŘÍVÍ JE UCHYCENO V DRAPÁKU NEBO SVĚRNÉM OPLENU (DLOUHÉ A
VYUŽITELNOSTI VÍCE NEŽ 40 % OBJEMU DŘÍVÍ). V JEDNOTLIVÝCH TŘÍDÁCH JSOU PAK POPSÁNY KRÁTKÉ DŘÍVÍ) NEBO JE ULOŽENO V PROSTORU MEZI KLANICEMI (KRÁTKÉ A ROVNANÉ DŘÍVÍ).
ROZMĚRY I JAKOSTNÍ (KVALITATIVNÍ) ZNAKY. OBDOBNĚ JSOU TŘÍDĚNY I OSTATNÍ DŘEVINY ÚVAZKOVÉ SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ TRAKTORY VYBAVENÝMI DÁLKOVÝM OVLÁDÁNÍM NAVIJÁKU
(NAPŘ.F…FAGUS BUK ATD.) VYŽADUJE POUZE JEDNOČLENNOU POSÁDKU. VYKLIZOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH KUSŮ JE VHODNÉ
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA MÁ PAK TUTO PODOBU, NAPŘ.: ZEJMÉNA V POROSTECH S VÝCHOVNÝMI TĚŽBAMI. UMOŽŇUJE DOSAŽENÍ VYSOKÉ PRODUKTIVITY
LISTNATÁ KULATINA – TŘÍDĚNÍ PODLE JAKOSTI- ČÁST 3:JASAN A JAVORY ČSN EN 1316-3 PRÁCE, PŘIČEMŽ POŠKOZENÍ STOJÍCÍCH STROMŮ JE MALÉ. POUŽITÍ SBĚRNÉHO LANA JE VHODNĚJŠÍ PŘI
---47 0065 ,PLATÍ OD 2000-01-01 S POZNÁMKOU :TATO NORMA JE ČESKOU VERZÍ EVROPSKÉ NORMY TĚŽBÁCH OBNOVNÝCH HOLOSEČNÝCH. JEHO POUŽITÍ PŘI PROBÍRKÁCH ZPŮSOBUJE ZNAČNÉ POŠKOZENÍ
EN 1316-3:1997 MÁ STATUS ČESKÉ TECHNICKÉ NORMY. STOJÍCÍCH STROMŮ. POKUD TRAKTOR NENÍ VYBAVEN DÁLKOVÝM OVLÁDÁNÍM NAVIJÁKU, MUSÍ PŘI
SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ PRACOVAT ŘIDIČ A SMYKAŘ (ZÁVOZNÍK), NEBO FUNKCI SMYKAŘE MUSÍ
SOUSTŘEĎOVÁNÍ SUROVÉHO DŘÍVÍ ZASTÁVAT NĚKTERÝ ČLEN KOMPLEXNÍ ČETY.
SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ JE SOUHRNNÝ NÁZEV PRO DOPRAVU DŘÍVÍ OD PAŘEZU (P) NA ODVOZNÍ UKT NIŽŠÍCH VÝKONOVÝCH TŘÍD - DO 40 KW JSOU VHODNĚJŠÍ PRO SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ V
MÍSTO (OM). MŮŽE SE ČLENIT NA TYTO TECHNOLOGICKÉ FÁZE: POROSTECH PO VÝCHOVNÝCH TĚŽBÁCH, UKT II. UNIFIKOVANÉ ŘADY O VÝKONU 55 KW A VÍCE A
- V Y K L I Z O V Á N Í D Ř Í V Í, TJ. PŘEMÍSTĚNÍ Z MÍSTA KÁCENÍ K PŘIBLIŽOVACÍ LINCE, LKT JSOU VHODNĚJŠÍ PRO SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ PŘI OBNOVNÝCH TĚŽBÁCH.
-PŘIBLIŽOVÁNÍ D Ř Í V Í, TJ. DOPRAVU VY- KLIZENÉHO DŘÍVÍ PO PŘIBLIŽOVACÍ LINCE NA K BEZÚVAZKOVÉMU SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ SE POUŽÍVAJÍ UKT VYŠŠÍCH VÝKONOVÝCH TŘÍD (OD
VÝVOZNÍ MÍSTO (VM) NEBO ODVOZNÍ MÍSTO, 55 KW) NEBO LKT VYBAVENÉ DRAPÁKEM, ZAVĚŠENÝM NA PEVNÉM NEBO VÝKYVNÉM RAMENI NEBO
- V Y V Á Ž E N Í , TJ. DOPRAVU PŘIBLÍŽENÉHO DŘÍVÍ Z VÝVOZNÍHO MÍSTA NA ODVOZNÍ MÍSTO. VYVÁŽECÍ SOUPRAVY SE SVĚRNÝM OPLENEM NEBO S KLANICEMI.
SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ TRAKTORY S DRAPÁKEM (V POLOZÁVĚSU) JE VHODNÉ V PŘÍPADECH, KDY
KMENY NEBO TYČE BYLY VYKLIZENY K PŘIBLIŽOVACÍ LINCE JINÝM PROSTŘEDKEM A ULOŽENY NA
93 94

__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
HROMADY. JINDY SE TOHOTO ZPŮSOBU POUŽÍVÁ PŘI SOUSTŘEĎOVÁNÍ KMENŮ (JEDNOHO NEBO LESNÍ LANOVÉ JEŘÁBY UMOŽŇUJÍ SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ V HORSKÝCH OBLASTECH S POMĚRNĚ
NĚKOLIKA KUSŮ) O VĚTŠÍM OBJEMU Z HOLOSEČÍ. TRAKTORY S DRAPÁKEM SE POUŽÍVAJÍ I PŘI ŘÍDKOU DOPRAVNÍ SÍTÍ A S KMENY O VĚTŠÍM OBJEMU. PŘEDNOSTÍ LDZ JE, ŽE VYHOVUJÍ NÁROČNÝM
STROMOVÉ METODĚ K SOUSTŘEĎOVÁNÍ STROMŮ K ODVĚTVOVACÍM STROJŮM A K JEJICH POŽADAVKŮM NA OCHRANU PŮDY PROTI VODNÍ EROZI, OCHRANU STÁVAJÍCÍHO POROSTU,
PROTAHOVÁNÍ ODVĚTVOVACÍM ZAŘÍZENÍM. NEPOŠKOZUJÍ SOUSTŘEĎOVANÉ DŘÍVÍ A JSOU NEZÁVISLÉ NA STAVU POVRCHU TERÉNU (DOBŘE
ÚPRAVU UNIVERZÁLNÍCH KOLOVÝCH TRAKTORŮ PRO LESNICKÉ POUŽITÍ PROVÁDÍ CELÁ ŘADA PŘEKONÁVAJÍ VODNÍ TOKY, ÚŽLABINY APOD.). V SOUČASNÉ DOBĚ POUŽÍVANÁ LDZ PLNĚ VYHOVUJÍ
VÝROBCŮ PODLE VLASTNÍ DOKUMENTACE S POUŽITÍM JAK VLASTNÍCH VÝROBKŮ TAK I DOVOZOVÝCH PĚSTEBNÍ TECHNICE.
KOMPONENTŮ (NAVIJÁKY, HYDRAULICKÉ PRVKY ATD.). VŠECHNY VÝROBKY MUSÍ PROJÍT TRAKTOROVÉ LANOVÉ SYSTÉMY JSOU URČENY PRO SVAHY DLOUHÉ 200-300 M, LEHKÉ
SCHVALOVACÍM ŘÍZENÍM A VÝROBCI DÁVAJÍ VŽDY POTVRZENÍ O SHODNOSTI SE SCHVÁLENÝM VYKLIZOVACÍ LANOVKY S DOSAHEM 500-800 M JE MOŽNO VYUŽÍT V PŘEVÁŽNÉ VĚTŠINĚ TERÉNŮ A
VÝROBKEM. TĚŽKÉ LANOVÉ JEŘÁBY S DOSAHEM AŽ 2000 M LZE POUŽÍT V HORSKÝCH OBLASTECH. DŮLEŽITÝM
VYVÁŽECÍ SOUPRAVY VYBAVENÉ HYDRAULICKOU RUKOU A SVĚRNÝM OPLENEM UMOŽŇUJÍ KRITÉRIEM PRO POUŽITÍ LDZ JE OTÁZKA EKONOMICKÁ. VŽDY JE TŘEBA ZVÁŽIT NÁKLADY
SOUSTŘEĎOVÁNÍ KMENŮ NEBO STROMŮ V POLOZÁVĚSU. VYUŽÍVAJÍ SE ZEJMÉNA PŘI OBNOVNÝCH VYNALOŽENÉ NA STAVBU A PROVOZ LDZ VZHLEDEM K MNOŽSTVÍ SOUSTŘEĎOVANÉHO DŘÍVÍ.
TĚŽBÁCH K SOUSTŘEĎOVÁNÍ VĚTŠÍHO POČTU KMENŮ NEBO STROMŮ. MOHOU SE POUŽÍT I PŘI LDZ JSOU VHODNÉ ZEJMÉNA PRO SOUSTŘEĎOVÁNÍ DLOUHÉHO DŘÍVÍ A CELÝCH STROMŮ, ALE
KOMBINOVANÉM SOUSTŘEĎOVÁNÍ, KDY JINÝ PROSTŘEDEK (NAPŘ. KONĚ NEBO UKT) VYKLIDÍ DŘÍVÍ K DAJÍ SE POUŽÍT I PRO SOUSTŘEĎOVÁNÍ KRÁTKÉHO A ROVNANÉHO DŘÍVÍ. V MNOHA PŘÍPADECH JE
PŘIBLIŽOVACÍ LINCE. ÚČELNÉ KOMBINOVAT SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ LDZ SE SOUSTŘEĎOVÁNÍM DŘÍVÍ KOŇMI, TRAKTORY
VYVÁŽECÍ SOUPRAVY TOHOTO TYPU SE DOBŘE UPLATNÍ V TECHNOLOGIÍCH A PROCESORY NEBO LANOVÝMI NAVIJÁKY.
(ODVĚTVOVÁNÍ, KRÁCENÍ). C) SOUSTŘEĎOVÁNÍ SUROVÉHO DŘÍVÍ KOŇMI
VYVÁŽECÍ SOUPRAVY S HYDRAULICKOU RUKOU A LOŽNÝM PROSTOREM S KLANICEMI SLOUŽÍ K JE TRADIČNÍ ZPŮSOB, KTERÝ POSTUPNĚ USTUPUJE MECHANIZOVANÉMU SOUSTŘEĎOVÁNÍ. I V
VYVÁŽENÍ KRÁTKÉHO DŘÍVÍ Z HOLOSEČÍ NEBO VYKLIZENÉHO K PŘIBLIŽOVACÍ LINCE NEBO BUDOUCNU VŠAK BUDE NUTNO POČÍTAT S URČITÝM OBJEMEM DŘÍVÍ, KTERÉ BUDOU SOUSTŘEĎOVAT
ROVNANÉHO DŘÍVÍ ULOŽENÉHO V HROMADÁCH U PŘIBLIŽOVACÍ LINKY. KONĚ. UPLATNÍ SE ZEJMÉNA V OBTÍŽNÝCH TERÉNNÍCH PODMÍNKÁCH, NA PRACOVIŠTÍCH S
B) SOUSTŘEĎOVÁNÍ SUROVÉHO DŘÍVÍ ROZPTÝLENOU TĚŽBOU O MENŠÍM OBJEMU, VE VÝCHOVNÝCH TĚŽBÁCH (PRVNÍ PROBÍRKY), NA
LANOVÝMI DOPRAVNÍMI ZAŘÍZENÍMI (LDZ) PRACOVIŠTÍCH S KRÁTKOU SOUSTŘEĎOVACÍ VZDÁLENOSTÍ, V KALAMITNÍCH OBLASTECH APOD. PŘES
LANOVÁ DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ SE DĚLÍ NA: POMĚRNĚ MALOU TAŽNOU SÍLU, KTERÁ KLESÁ S ROSTOUCÍ SOUSTŘEĎOVACÍ VZDÁLENOSTÍ, A NÍZKOU
- LESNÍ LANOVÉ JEŘÁBY, CHARAKTERISTICKÉ NOSNÝM LANEM, PO KTERÉM POJÍŽDÍ VOZÍK, NA PRACOVNÍ RYCHLOST, LZE KONĚ POUŽÍT V OBTÍŽNÝCH TERÉNECH, A TO V KOMBINACI S
NĚMŽ JE BUĎ V ÚPLNÉM ZÁVĚSU, NEBO V POLOZÁVĚSU ZAVĚŠENO DOPRAVOVANÉ DŘÍVÍ (NAPŘ. TYPY MECHANIZAČNÍMI PROSTŘEDKY (TRAKTORY LDZ).
VLU, VLN, KSK 16, WYSSEN, LANOR I A III, LARIX 550), D) OSTATNÍ ZPŮSOBY SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ
- TRAKTOROVÉ LANOVÉ SYSTÉMY, KDE NA UKT JE ADAPTOVÁN DVOUBUBNOVÝ NAVIJÁK A SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ LIDSKOU SILOU SE OMEZUJE NA NEJNUTNĚJŠÍ PŘÍPADY SNÁŠENÍ
VĚŽOVÁ KONCOVÁ PODPĚRA. DŘÍVÍ JE POMOCÍ DVOU POPŘ. TŘÍ LAN VLEČENO PO ZEMI NEBO V ROVNANÉHO DŘÍVÍ NA KRÁTKÉ VZDÁLENOSTI (PŘI METODĚ VÝŘEZŮ STANDARDNÍCH DÉLEK, TJ. 1 M
POLOZÁVĚSU (NAPŘ. TYPY LS 1,5-300, DTN-4 S VĚŽOVOU PODPĚROU). NEBO 2 M VLÁKNINOVÉHO DŘÍVÍ) NEBO VYTAHOVÁNÍ TYČÍ A TYČEK PŘI VÝCHOVNÝCH TĚŽBÁCH
LDZ JSOU VELMI ÚČELNÁ ZAŘÍZENÍ, POUŽITELNÁ NEJEN V HORSKÝCH OBLASTECH SE SKLONEM (NAPŘ. PRVNÍ PROBÍRKY, SNÁŠENÍ NĚKOLIKA TYČÍ NA HROMÁDKY V POROSTU). JDE O PRÁCI ZNAČNĚ
TERÉNU NAD 25 STUPŇŮ A S DLOUHÝMI SVAHY, ALE I V TERÉNECH S KRÁTKÝMI, PRUDKÝMI SVAHY V FYZICKY NAMÁHAVOU, MÁLO PRODUKTIVNÍ A TÍM I NEEKONOMICKOU.
PAHORKATINÁCH I V ROVINNÝCH TERÉNECH S BALVANITÝM NEBO MÁLO ÚNOSNÝM POVRCHEM. TÍM, LANOVÉ NAVIJÁKY. V POROSTECH S VÝCHOVNÝMI TĚŽBAMI SE ZAČÍNAJÍ POUŽÍVAT PRO
ŽE LZE LDZ SOUSTŘEĎOVAT JAK PO SVAHU (GRAVITAČNĚ), TAK I PROTI SVAHU (ANTIGRAVITAČNĚ) VYKLIZOVÁNÍ DŘÍVÍ RŮZNÉ TYPY LEHKÝCH NAVIJÁKŮ, KTERÉ MAJÍ NAHRADIT KONĚ PŘI
DOCHÁZÍ K PODSTATNÝM ZMĚNÁM V ŘEŠENÍ DOPRAVY DŘÍVÍ. ODVOZNÍ CESTY NEMUSÍ BÝT VEDENY SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ. JEJICH PŘEDNOSTÍ JE JEDNODUCHÁ OBSLUHA A TECHNICKÉ PARAMETRY,
JEN DNEM ÚDOLÍ, KDE JEJICH STAVBA BÝVÁ OBTÍŽNÁ, ALE MOHOU BÝT VEDENY I PO ÚBOČÍ SVAHŮ.
95 96
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
KTERÉ UMOŽŇUJÍ JEJICH POUŽITÍ JAK V ROVINÁCH, TAK I V ČLENITÉM TERÉNU. VHODNÉ JE KOMBINACEMI PROSTŘEDKŮ PRO SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ LZE PODSTATNĚ ZVÝŠIT EKONOMIKU
KOMBINOVAT SOUSTŘEĎOVÁNÍ LANOVÝMI NAVIJÁKY SE SOUSTŘEĎOVÁNÍM TRAKTORY APOD. PRÁCE.
GRAVITAČNÍ SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ JE OMEZENO NA VÝJIMEČNÉ PŘÍPADY V HORSKÝCH VÝSLEDKY TECHNOLOGICKÉ TYPIZACE POROSTŮ SE ODRÁŽEJÍ PŘEDEVŠÍM PŘI VYPRACOVÁNÍ
OBLASTECH NEBO NA PRUDKÝCH SVAZÍCH S MALÝM MNOŽSTVÍM VYTĚŽENÉHO DŘÍVÍ A TAM, KDE GENERÁLNÍHO NÁVRHU LESNÍ CESTNÍ SÍTĚ, ZVLÁŠŤ CEST SEKUNDÁRNÍCH. K TECHNOLOGICKÉ
NELZE POUŽÍT JINÝ VHODNĚJŠÍ ZPŮSOB SOUSTŘEĎOVÁNÍ. PRÁCE PŘI TOMTO ZPŮSOBU TYPIZACI PATŘÍ NEZBYTNĚ TECHNOLOGICKÁ PŘÍPRAVA PRACOVIŠTĚ, TJ. SOUHRN VHODNÝCH ÚPRAV,
SOUSTŘEĎOVÁNÍ JE NEBEZPEČNÁ A DŘÍVÍ I OKOLNÍ POROST JSOU ZNAČNĚ POŠKOZOVÁNY. ABY VŠECHNY PRACOVNÍ OPERACE MĚLY HOSPODÁŘSKO-EKONOMICKÉ A TECHNICKÉ PŘEDPOKLADY.
SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ VRTULNÍKY. V NĚKTERÝCH STÁTECH (NAPŘ. ŠVÉDSKO, KANADA) SE STEJNĚ DŮLEŽITÁ JE I PŘÍPRAVA A VÝCVIK POSÁDEK PROSTŘEDKŮ PRO SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ.
VYUŽÍVAJÍ PRO SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ VRTULNÍKY. VRTULNÍKY SLOUŽÍ K SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ Z TECHNOLOGICKOU TYPIZACI POROSTU MUSÍ PROVÁDĚT ZKUŠENÝ PRACOVNÍK, V OBTÍŽNÝCH
NEDOSTUPNÝCH MÍST. DŘÍVÍ JE ZAVĚŠENO NA NOSNÉM LANĚ POD VRTULNÍKEM. I U NÁS SE VYUŽÍVÁ PŘÍPADECH SE DOPORUČUJE KONSULTACE SPECIALISTŮ.
VRTULNÍKŮ VE VĚTŠÍM ROZSAHU V HORSKÝCH OBLASTECH ŠUMAVY. TATO TECHNOLOGIE PATŘÍ SICE ODVOZ DŘÍVÍ
MEZI NEJŠETRNĚJŠÍ ZPŮSOBY SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ, ALE JE NEJNÁKLADNĚJŠÍ. JEJÍ POUŽITÍ SE ODVOZ DŘÍVÍ MUSÍME ROZLIŠIT ODVOZ ROVNANÝCH SORTIMENTŮ OD DÉLKY 1 M AŽ PO CCA 4 M A
OMEZUJE NA NEJNUTNĚJŠÍ PŘÍPADY. DLOUHÝCH SORTIMENTŮ. ODVOZ DŘÍVÍ SE U NÁS PROVÁDÍ PŘEVÁŽNĚ NÁKLADNÍMI AUTY, JEDNÁ SE
VĚTŠINOU O UNIVERSÁLNÍ NÁKLADNÍ AUTOMOBILY, KTERÉ JSOU ZVLÁŠTĚ PRO ODVOZ DLOUHÉHO
DŘÍVÍ SPECIÁLNĚ UPRAVENY A VYBAVENY POMOCNÝM ZAŘÍZENÍM, PŘÍP. OPLENOVÝM PŘÍVĚSEM.
MEZI ZÁKLADNÍ VYBAVENÍ NÁKLADNÍCH AUT PRO ODVOZ DŘÍVÍ PATŘÍ HYDRAULICKÁ RUKA
TECHNOLOGICKÁ TYPIZACE (HYDRAULICKY OVLÁDANÝ NAKLADAČ - VÝLOŽNÍK), OTOČNÉ OPLENOVÉ KLANICE A JEDNOOSÝ NEBO
MECHANIZACE LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A ZEJMÉNA ZAVÁDĚNÍ MECHANIZAČNÍCH PROSTŘEDKŮ DVOUOSÝ OPLENOVÝ POLOPŘÍVĚS S OJÍ PŘÍPADNĚ VYBAVENÝ ELEKTRICKÝM NADVÁDĚNÍM. PRO
PRO SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ VYŽADUJE SPLNĚNÍ ŘADY PŘEDPOKLADŮ, NAPŘ. VYMEZENÍ TRVALÝCH ODVOZ ROVNANÝCH SORTIMENTŮ SE POUŽÍVAJÍ STÁLE VÍCE TAHAČŮ S NÁVĚSY, NEBO POLOPŘÍVĚSY.
JEDNOTEK LESA, V SOULADU SE SÍTÍ LESNÍCH CEST, ROZHODNUTÍ O HOSPODÁŘSKÝCH ZPŮSOBECH, TY JSOU VYBAVENY ROVNĚŽ HYDRAULICKOU RUKOU PRO NAKLÁDÁNÍ SORTIMENTU A UMOŽŇUJÍ
VYŘEŠENÍ ZPŮSOBU A MÍSTA MANIPULACE, TECHNOLOGICKOU PŘÍPRAVU PRACOVIŠŤ ATD. NAKLÁDAT PŘEVÁŽENÝ SORTIMENT PŘÍČNĚ (MAX. DÉLKA 2 M) NEBO PODÉLNĚ. NĚKDY (PŘI
PRO PŘIBLIŽOVÁNÍ DŘÍVÍ JE NEJDŮLEŽITĚJŠÍ TECHNOLOGICKÁ TYPIZACE POROSTŮ, TJ. STANOVENÍ KRATŠÍCH VZDÁLENOSTECH) SE POUŽÍVAJÍ TRAKTORY S OPLENOVÝM PŘÍVĚSEM. ODVOZ DŘÍVÍ
SOUBORŮ TRVALÝCH JEDNOTEK ROZDĚLENÍ LESA PRO KTERÉ JE DO BUDOUCNA (NA ZÁKLADĚ KOŇSKÝMI POTAHY SE U NÁS JIŽ NEPROVÁDÍ. VYVÁŽECÍ SOUPRAVY SE PRO ODVOZ DŘÍVÍ NA
TERÉNNÍHO RELIÉFU, ZPŮSOBU HOSPODAŘENÍ A TECHNICKO-EKONOMICKÝCH VLASTNOSTÍ VEŘEJNÝCH KOMUNIKACÍCH NESMÍ POUŽÍVAT VZHLEDEM KE KONSTRUKCI ŘÍZENÍ (HYDRAULICKÉ
MECHANIZAČNÍCH PROSTŘEDKŮ) PŘEDPOKLÁDÁN URČITÝ MECHANIZAČNÍ PROSTŘEDEK (PŘÍP. ZLAMOVACÍ ŘÍZENÍ).
KOMBINACE RŮZNÝCH PROSTŘEDKŮ) PRO SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ. NEMALOU ÚLOHU HRAJE TAKÉ JE TŘEBA SE ZMÍNIT JEŠTĚ O DOPRAVĚ VODNÍ (PLAVENÍ DŘÍVÍ) DOSUD VELMI ROZŠÍŘENÉ VE
KONCENTRACE TĚŽENÉ HMOTY, VÝZNAM ROČNÍHO OBDOBÍ A JEHO DŮSLEDKY ATD. SKANDINÁVII, SSSR A KANADĚ. PO VODĚ JE DŘÍVÍ DOPRAVOVÁNO: VOLNOU PLAVBOU (JEDNOTLIVÉ
TRAKTOROVÁ PRACOVIŠTĚ JSOU CHARAKTERIZOVÁNA SKLONEM A ÚNOSNOSTÍ PŘIBLIŽOVACÍ KUSY DŘÍVÍ) V PŘIROZENÝCH VODNÍCH TOCÍCH, VOLNOU PLAVBOU V KANÁLECH, PLAVBOU DŘÍVÍ VE
LINIE, NAPROTI TOMU VYKLIZOVÁNÍ LANEM TRAKTOROVÉHO NAVIJÁKU NENÍ ZÁVISLÉ NA SKLONU SVAZCÍCH NA VODNÍCH TOCÍCH, PŘÍP. KANÁLECH, JEZERECH, MOŘÍCH, DOPRAVOU DŘÍVÍ NA LODÍCH.
TERÉNU A JEHO ÚNOSNOSTI (PŘEKÁŽKOU JE SILNĚ BALVANITÝ TERÉN). HOSPODÁRNĚ POUŽITELNÁ ODVOZ DŘÍVÍ SPOJUJE LESNÍ PRVOVÝROBU SE SPOTŘEBITELSKÝMI MÍSTY, KTERÁ MAJÍ RŮZNÉ
STOUPAVOST UNIVERZÁLNÍCH TRAKTORŮ SE POHYBUJE OD 15 % DO 30 AŽ 35 %. POŽADAVKY NA PŘÍSUN DŘÍVÍ (PRAVIDELNOST DODÁVKY NEBO NAOPAK OMEZENÍ DANÁ RŮZNÝMI
LANOVKOVÝ TERÉN PRO VYKLIZOVACÍ LANOVKY JE DÁN MINIMÁLNÍM SPÁDEM 18 %, PŘIČEMŽ SE OKOLNOSTMI, POŽADAVKY VYCHÁZEJÍCÍ ZE SORTIMENTACE, PŘEDPISŮ O DOBĚ TĚŽBY A DODÁVKY
PŘEDPOKLÁDÁ, ŽE JE TO TERÉN PRO TRAKTORY NEPŘÍSTUPNÝ (STRMÝ, BALVANITÝ, BAŽINATÝ ATD.). ATD.).
(LANOVKY SE POUŽÍVAJÍ I V ROVINATÝCH TERÉNECH PRO VOZIDLA NEPŘÍSTUPNÝCH - BAŽINY, PŘÍPRAVA DŘÍVÍ PRO ODVOZ JE VELMI DŮLEŽITÁ A OVLIVŇUJE VÝKON DOPRAVY. DLOUHÉ DŘÍVÍ
MOČÁLY ATD.). MÁ BÝT ULOŽENO VE SMĚRU ODVOZU NA LESNÍCH SKLÁDKÁCH RAMPY, NA KTERÉ JE DŘÍVÍ PŘI
97 98

__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
SOUSTŘEĎOVÁNÍ UKLÁDÁNO. ROVNANÉ DŘÍVÍ SE NAKLÁDÁ BUĎ RUČNĚ NEBO RŮZNÝMI ÚDRŽBU A NAOPAK. HLEDÁNÍM OPTIMA V TOMTO RECIPROČNÍM VZTAHU SE ŘEŠÍ HUSTOTA LESNÍ
NAKLÁDACÍMI MECHANISMY (PAK JE MOŽNO DŘÍVÍ NAKLÁDAT A DOPRAVOVAT VE SVAZÍCH NEBO DOPRAVNÍ SÍTĚ.
PALETÁCH, COŽ USNADŇUJE I SKLÁDÁNÍ). JE SAMOZŘEJMÉ, ŽE PRO DOPRAVU JSOU VYUŽÍVÁNY I VEŘEJNÉ KOMUNIKACE PROCHÁZEJÍCÍ
Z ODVOZNÍCH VOZIDEL SE DŘÍVÍ SKLÁDÁ NA EXPEDIČNÍCH SKLADECH (U ŽELEZNIC APOD.) NEBO LESEM.
PŘÍMO U ODBĚRATELE. PŘI SKLÁDÁNÍ JE POUŽÍVÁNO BUĎ VYBAVENÍ VOZU MECHANISMY, NEBO MANIPULAČNÍ SKLADY A EXPEDICE DŘÍVÍ
VYBAVENÍ SKLADŮ MECHANISMY (NAPŘ. JEŘÁBY). MANIPULAČNÍ SKLADY JSOU BUDOVÁNY VĚTŠINOU U ŽELEZNICE, NEBO NĚKDY TAKÉ V TĚSNÉ
PŘI ODVOZU DŘÍVÍ MUSÍ BÝT PEČLIVĚ DODRŽOVÁNY BEZPEČNOSTNÍ PŘEDPISY, NÁKLAD MUSÍ BÝT BLÍZKOSTI ODBĚRATELE (PILY, DŘEVOKOMBINÁTU) VÝJIMEČNĚ I JINDE. NA TĚCHTO SKLADECH KONČÍ
SPRÁVNĚ ULOŽEN. PRVÁ FÁZE ODVOZU DŘÍVÍ A DŘÍVÍ SE DÁLE EXPEDUJE (EXPEDIČNÍ SKLADY) BUĎ PO ŽELEZNICI NEBO
DOPRAVNÍ SÍŤ LESNÍCH CEST NĚKDY I NÁKLADNÍMI AUTY (PŘÍP. I JINÝM ZPŮSOBEM) PŘÍMO ODBĚRATELI. (NĚKDY SE DŘÍVÍ ODVÁŽÍ
LESNÍ DOPRAVNÍ SÍŤ JE BUDOVÁNA PŘEDEVŠÍM S OHLEDEM NA DOPRAVU DŘÍVÍ (I KDYŽ NĚKDY Z LESA KE SPOTŘEBITELI - ODBĚRATELI.)
PŮSOBILY A DOSUD PŮSOBÍ I JINÉ VLIVY, JAKO: POTŘEBY OCHRANY LESA, MYSLIVOST, REKREACE MANIPULAČNÍ SKLAD JE ZAŘÍZENÍ DLOUHODOBÉHO CHARAKTERU, VYŽADUJE DOSTATEČNĚ
ATD.). PROBLEMATIKA BUDOVÁNÍ I ÚDRŽBY LESNÍCH CEST JE VELICE ZÁVAŽNÁ, PROTOŽE SE JEDNÁ O VELKOU PLOCHU (S PŘÍZNIVÝM RELIÉFEM TERÉNU), DOSTATEČNĚ VELKÉ MNOŽSTVÍ GRAVITUJÍCÍ
PRÁCE DLOUHODOBÉHO CHARAKTERU A VELMI NÁKLADNÉ. KVALITA VYBUDOVANÉ SÍTĚ LESNÍCH HMOTY A MÁ BÝT VYBAVEN ODPOVÍDAJÍCÍ MECHANIZACÍ. PRO KAŽDÝ MANIPULAČNÍ SKLAD JE TŘEBA
CEST JE NĚKDY POVAŽOVÁNA ZA JEDNO Z NEJVÝZNAČNĚJŠÍCH MĚŘÍTEK ÚROVNĚ LESNÍHO VYPRACOVAT PODROBNÝ PROJEKT. VĚTŠINOU SE JEDNÁ O NÁKLADNOU INVESTICI, KTERÁ MUSÍ BÝT
HOSPODÁŘSTVÍ. SÍŤ CEST OVLIVŇUJE VEŠKEROU LESNICKOU ČINNOST (PĚSTEBNÍ PÉČI, TĚŽBU A ŘÁDNĚ EKONOMICKY ZDŮVODNĚNA: STAVEBNÍ ČÁST PROJEKTU SKLADU MUSÍ BÝT VYPRACOVÁNA V
DOPRAVU DŘÍVÍ, OCHRANU LESA - VČETNĚ PROTIPOŽÁRNÍ OCHRANY, SLUŽBU SPRÁVNÍ ATD.). SOULADU S NAVRHOVANOU TECHNOLOGIÍ A ORGANIZACÍ PRÁCE A SE STROJNÍM VYBAVENÍM.
V ZÁSADĚ SE JEDNÁ O DVĚ SKUPINY PRACÍ: A) ROZVOZ (POHYB) DŘÍVÍ NA SKLADĚ - SKLÁDÁNÍ Z
LESNÍ CESTY SE PODLE POUŽITÍ (A TEDY I PODLE KVALITY) DĚLÍ NA: DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ, UROVNÁNÍ SORTIMENTŮ DO HROMAD, HRÁNÍ; PODÉLNÝ NEBO PŘÍČNÝ
• CESTY ODVOZNÍ - CESTY SE ZPEVNĚNOU VOZOVKOU, POUŽÍVAJÍ SE ZPRAVIDLA K VÝVOZU PŘESUN HMOTY PO SKLADĚ AŽ PO NALOŽENÍ NA VAGÓNY, NÁKLADNÍ AUTA APOD. B) SORTIMENTACE A
DŘEVA, PŘÍP. ZA PŘÍZNIVÝCH KLIMATICKÝCH PODMÍNEK I K ODVOZU, ALE CESTA NEMÁ BÝT TOUTO OPRACOVÁNÍ SUROVÉHO DŘÍVÍ - PŘÍČNÉ ROZŘEZÁVÁNÍ, ŠTÍPÁNÍ, ODKORŇOVÁNÍ (PŘÍP.
DOPRAVOU POŠKOZOVÁNA. ODVĚTVOVÁNÍ), TJ. VYMANIPULOVÁNÍ DŘÍVÍ A VYROBENÍ URČITÉHO SORTIMENTU, VČETNĚ MĚŘENÍ
• PŘIBLIŽOVACÍ CESTY - V POROSTU VYZNAČENÉ A UPRAVENÉ ZEMNÍ PRUHY UMOŽŇUJÍ JÍZDU I ATD.
KOLOVÝM TRAKTORŮM, POUŽÍVAJÍ SE K PŘIBLIŽOVÁNÍ DŘÍVÍ. NA MANIPULAČNÍCH SKLADECH SE POUŽÍVAJÍ TATO ZAŘÍZENÍ PRO VYKLÁDÁNÍ, NAKLÁDÁNÍ A
PODLE UMÍSTĚNÍ V TERÉNU ROZEZNÁVAJÍ SE CESTY: ÚDOLNÍ (V HORÁCH OBVYKLE DŮLEŽITÉ UKLÁDÁNÍ DO HROMAD: NAVÍJEDLA, JEŘÁBY (AUTOMOBILOVÉ, TRAKTOROVÉ, VĚŽOVÉ, MOSTOVÉ,
SBĚRNÉ KOMUNIKACE VEDOUCÍ NA DNĚ ÚDOLÍ), SVAHOVÉ (CESTY SVÁŽNÉ - VEDOU ŠIKMO PO SVAHU, PORTÁLOVÉ, KABELOVÉ), ČELNÍ NAKLADAČE, VYSOKOZDVIŽNÉ VOZÍKY, TRANSPORTÉRY (ŘETĚZOVÉ,
PŘIPOJENÉ PO SPÁDU NEBO PROTI SPÁDU ÚDOLÍ K ÚDOLNÍ CESTĚ), ETÁŽOVÉ CESTY - MAJÍ ZA ÚKOL PÁSOVÉ, VÁLEČKOVÉ), PŘÍČNÉ TRANSPORTÉRY A ELEVÁTORY APOD.
ROZDĚLOVAT ŠIROKÝ SVAH NA PÁSY, NĚKDY V URČITÝCH PODMÍNKÁCH CESTY HŘBETNÍ. MECHANISMY JSOU SESTAVENY V TZV. MANIPULAČNÍ LINKY.
PLÁNOVÁNÍ SÍTĚ LESNÍCH CEST JE OVLIVŇOVÁNO MNOHA FAKTORY Z NICHŽ NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE: PRO DRUHOU SKUPINU PRÁCE JSOU SKLADY VYBAVENY: MOTOROVÝMI PILAMI ŘETĚZOVÝMI
TERÉN A INTENZITA HOSPODAŘENÍ. OKRUŽNÍMI PILAMI SPECIÁLNÍCH KONSTRUKCÍ (NAPŘ. TZV. ZKRACOVAČKY), ODKORŇOVACÍMI STROJI,
HUSTOTA LESNÍ DOPRAVNÍ SÍTĚ SE UDÁVÁ V M/HA, NEBO V KM/100 HA, NEBO V ROZESTUPU ŠTÍPAČKAMI ATD.
(VZDÁLENOSTI) CEST, ČI PRŮMĚRNOU PŘIBLIŽOVACÍ A VYKLIZOVACÍ VZDÁLENOSTÍ. VYMANIPULOVANÉ SORTIMENTY SE UKLÁDAJÍ ODDĚLENĚ NA PLOCHÁCH PRO NĚ VYHRAZENÝCH
ZÁKLADNÍ TEORETICKÝ VZTAH URČUJÍCÍ HUSTOTU LESNÍ DOPRAVNÍ SÍTĚ SE VYJADŘUJE TAKTO: DO HROMAD A HRÁNÍ ODPOVÍDAJÍCÍCH PŘÍSLUŠNÉMU SORTIMENTU A ZPŮSOBU NAKLÁDÁNÍ.
ČÍM HUSTŠÍ JE SÍŤ LESNÍCH CEST, TÍM KRATŠÍ JSOU PŘIBLIŽOVACÍ VZDÁLENOSTI (A TEDY NIŽŠÍ
NÁKLADY NA SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ), ČÍM HUSTŠÍ JE SÍŤ CEST, TÍM VYŠŠÍ JSOU NÁKLADY NA JEJICH
99 100
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
PŘEVÁDĚNÍ MAXIMA PRACÍ SPOJENÉHO SE SORTIMENTACÍ A OPRACOVÁNÍM SUROVÉHO DŘÍVÍ NA CHEMICKÝ ATD.), STELIVO, TRÁVA, (ČALOUNICKÁ TRÁVA), MECH, LÉČIVÉ ROSTLINY, LESNÍ OVOCE A HOUBY, KÁMEN,
ŠTĚRK, PÍSEK A HLÍNY, RAŠELINA.

SKLAD MÁ MÍT ZA NÁSLEDEK ZVĚTŠOVÁNÍ PRODUKTIVITY PRÁCE, VYSOKOU MECHANIZACI A TÍM
PÁLENÍ DŘEVĚNÉHO UHLÍ (HLAVNĚ ZE DŘEVA SMRKU, DUBU, BUKU). V MINULOSTI SE TAKÉ
ÚSPORU LIDSKÉ PRÁCE, ZLEPŠOVÁNÍ VÝTĚŽNOSTI A TÍM I EKONOMICKÉ VÝHODY.
VYRÁBĚLY ŠINDELE, DŘEVĚNÝ DRÁT (NA VÝROBU ŠPEJLÍ, ZÁPALKOVÝCH DŘÍVEK, ROLET APOD.),
NAPROSTÁ VĚTŠINA DŘÍVÍ JE DNES DODÁVÁNA DŘEVOZPRACUJÍCÍM ZÁVODŮM, RESP.
LUBY (VÝROBA OBJÍMEK SÍT, KRABIČEK ATD.), DŘEVĚNÁ DLAŽBA, ZÁSNĚŽKY, PLOTOVÉ DÍLCE, KŮLY,
SPOTŘEBITELI FRANKO VLASTNÍ SKLAD NEBO FRANKO VAGÓN NAKLÁDACÍ NEBO VYKLÁDACÍ STANICE.
KOŠŤATA, PROUTĚNÉ ZBOŽÍ ATD.).
SOUBOR PRACÍ SPOJENÝCH S TOUTO DODÁVKOU DŘÍVÍ SE NAZÝVÁ EXPEDICE. DODÁVKA DŘÍVÍ JE
UVEDENÉ VÝROBY JSOU VYUŽÍVÁNY JIŽ PŘÍLEŽITOSTNĚ NEBO JSOU ZDE UVEDENY JAKO
ORGANIZOVÁNA A ŘÍZENA V RÁMCI VÝROBCE PODLE UZAVŘENÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SMLUV.
HISTORICKÉ VÝROBY ZLEPŠUJÍCÍ EKONOMIKU HOSPODAŘENÍ V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ.
OBCHODNÍ SMLOUVY SE ŘÍDÍ OBCHODNÍM ZÁKONÍKEM. DODÁVKY DŘÍVÍ DO ZAHRANIČÍ JSOU
ZTRÁTY PŘI VÝROBĚ DŘÍVÍ V LESE
PROVÁDĚNY VE VLASTNÍ REŽII NEBO PROSTŘEDNICTVÍM OBCHODNÍCH FIREM.
JEDNÍM Z HLAVNÍCH UKAZATELŮ HOSPODÁRNOSTI VÝROBY DŘEVA JE VYUŽITÍ DŘEVNÍ HMOTY.
NA KRATŠÍ VZDÁLENOSTI (20 - 50 KM) JE DŘÍVÍ DODÁVÁNO ODBĚRATELŮM NÁKLADNÍMI AUTY
VÝZNAM VYUŽITÍ DŘEVA HRAJE VELKOU ROLI I V NĚKTERÝCH JINÝCH ODVĚTVÍCH NÁRODNÍHO
("PO OSE") NA DELŠÍ VZDÁLENOSTI PO ŽELEZNICI (ČD). PRO DODÁVKU PO ŽELEZNICI PLATÍ PŘEDPISY
HOSPODÁŘSTVÍ.
ČD (VLEČKOVÉ PŘEDPISY, TARIFNÍ USTANOVENÍ, PŘEDPISY O NAKLÁDÁNÍ ŽELEZNIČNÍCH VAGÓNŮ,
BĚHEM CELÉHO PROCESU TĚŽBY DŘÍVÍ DOCHÁZÍ K VÝROBNÍM ZTRÁTÁM (DŘÍVÍ SE Z RŮZNÝCH
ZVL. PŘEDPISY PRO DOPRAVU DO ZAHRANIČÍ ATD.). FAKTURACE EXPEDOVANÉHO DŘÍVÍ JE
PŘÍČIN ZNEHODNOTÍ, NEZPRACUJE, NEBO SE VYMANIPULUJE DO MÉNĚ HODNOTNÉHO SORTIMENTU).
PROVÁDĚNA VÝROBCEM.
ROZEZNÁVÁME ZTRÁTY KVANTITATIVNÍ A KVALITATIVNÍ (HLAVNĚ ZNEHODNOCENÍ PŘI TĚŽBĚ,
PŘIDRUŽENÁ LESNÍ TĚŽBA A VÝROBA LESNÍCH TOVARŮ A POLOTOVARŮ
DOPRAVĚ A MANIPULACI - ROZŠTÍPNUTÍ, ZLOMENÍ, NAHNITÍ, POPRASKÁNÍ, ATD.).
PŘIDRUŽENÉ LESNÍ TĚŽBĚ JE TŘEBA VĚNOVAT POZORNOST, PROTOŽE VYUŽITÍ VŠECH MOŽNOSTÍ,
MEZI TZV. NEBILANCOVANÉ ZTRÁTY SE ZAŘAZUJE HMOTA ODCIZENÁ, ZUŽITKOVANÁ BEZ
KTERÉ LES A LESNÍ PŮDA POSKYTUJÍ, JE VELMI DŮLEŽITÁ Z HLEDISKA HOSPODAŘENÍ. POD POJMEM
PŘEDBĚŽNÉHO ZHODNOCENÍ A PENĚŽNÍ ÚHRADY. TAKÉ PŘI MĚŘENÍ DŘÍVÍ MOHOU VZNIKAT ZTRÁTY.
PŘIDRUŽENÉ LESNÍ TĚŽBY NEJSOU ZAHRNOVÁNY NĚKTERÉ UŽITKY, KTERÉ POSKYTUJE LESNÍ
DO ZTRÁT SE ZAHRNUJE TAKÉ POŠKOZENÍ POROSTU PŘI TĚŽEBNÍCH A DOPRAVNÍCH OPERACÍCH.
PROSTŘEDÍ, JAKO NAPŘ.: VČELAŘSTVÍ, RYBÁŘSTVÍ, MYSLIVOST, CHOV KOŽEŠINOVÝCH ZVÍŘAT,
I Z HLEDISKA POTŘEB CELÉHO NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ JE NUTNO TYTO ZTRÁTY OMEZOVAT
ŠKOLKAŘSTVÍ, LESNÍ SEMENÁŘSTVÍ, VODOHOSPODÁŘSKÁ A REKREAČNÍ FUNKCE LESA, ATD.
NA MINIMUM.
DÁLE JSOU UVEDENY RŮZNÉ DRUHY TZV. PŘIDRUŽENÉ LESNÍ TĚŽBY, KTERÉ SE DNES V LESNÍM
HOSPODÁŘSTVÍ PROVOZUJÍ A MAJÍ ZNAČNÝ VÝZNAM.

MĚŘENÍ A KRYCHLENÍ DŘÍVÍ.
VÁNOČNÍ STROMKY - HLAVNĚ SMRK, BOROVICE. DOUGLASKA, STŘÍBRNÝ SMRK. TĚŽBOU A
PRODEJEM VÁNOČNÍCH STROMKŮ LZE VELMI VÝHODNĚ ZPENĚŽIT ČÁST MATERIÁLU ZÍSKANÉHO PŘI
PRO ZJIŠTĚNÍ OBJEMU PROVEDENÝCH PRACÍ, EVIDENCI A ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ JE NUTNO
PROVÉST ZMĚŘENÍ ZPRACOVANÉHO DŘÍVÍ. V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ SE JAKO ZÁKLADNÍ MÍRA

SEČÍCH ČISTÍCÍCH A PROŘEZÁVKÁCH V MLADÝCH POROSTECH. VÝHODNÉ JE PĚSTOVÁNÍ VÁNOČNÍCH
POUŽÍVÁ M3 [V NĚMČINĚ: FESTMETR, KUBIKMETER ANGLICKY: CUBIC METRE (METER)]. ÚDAJE O
STROMKŮ V PLANTÁŽÍCH PRO KTERÉ JE VYUŽITA NEOBDĚLÁVANÉ ZEMĚDĚLSKÁ PŮDY.
KLEST - OZDOBNÁ KLEST Z JEHLIČNATÝCH I LISTNATÝCH DŘEVIN SE POUŽÍVÁ PŘI VÁZÁNÍ KYTIC A OBJEMU JSOU PRO MĚŘENÉ DŘÍVÍ UDÁVÁNY S KŮROU ( S K.) NEBO BEZ KŮRY (B.K.). JAKO POMOCNÁ
TECHNICKÁ JEDNOTKA SE POUŽÍVÁ PROSTOROVÝ METR (PRM). PŘEVOD Z PROSTOROVÝCH METRŮ NA

VĚNCŮ A K RŮZNÝM DEKORAČNÍM ÚČELŮM.
TŘÍSLOVÁ KŮRA - PRO ZÍSKÁNÍ TŘÍSLOVIN (HLAVNĚ KOŽELUŽSKÝ PRŮMYSL - VYČIŇOVÁNÍ KŮŽÍ) Z KŮRY SMRKU A KRYCHLOVÉ METRY SE PROVÁDÍ KOEFICIENTEM, KTERÝ JE ROZDÍLNÝ PODLE DŘEVIN A PODLE STUPNĚ
MLADÝCH DUBŮ (DNES SE JIŽ NEVYRÁBÍ). ODKORNĚNÍ A DRUHU SORTIMENTU DŘÍVÍ.

PRUTY A HOLE - NA VÝROBU KOŠŮ, OBALŮ, PROUTĚNÉHO NÁBYTKU (RŮZNÉ DRUHY VRB); PROUTÍ BŘEZOVÉ -
MĚŘENÍ SE PROVÁDÍ:
HUTNICTVÍ (VÝROBA PLECHŮ), KOŠŤATA, HOUŽVE, OBRUČE ATD.; PRUTY NA VÝROBU KUŘÁCKÝCH POTŘEB APOD.
DÁLE SE TĚŽÍ: KRMNÉ LISTÍ (DNES UŽ JEN PRO ZVĚŘ, TZV. LETNINA), DUBĚNKY, PRYSKYŘICE (HLAVNĚ Z BOROVICE), a) JEDNOTLIVĚ
ŠŤÁVY Z LISTNATÝCH STROMŮ (BŘEZOVÁ ŠŤÁVA), SILICE (HLAVNĚ Z JEHLIČÍ - PRO PRŮMYSL FARMACEUTICKÝ,
b) V HRÁNÍCH (ROVNANÉ DŘÍVÍ STEJNÝCH DÉLEK)
101 102

__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
c) VE SKUPINÁCH (TYČE, TYČKY) VYUŽITY PŘI ZPRACOVÁNÍ IMISNÍ KALAMITY V KRUŠNÝCH HORÁCH. METODA JE VYUŽÍVÁNA PO
VZÁJEMNÉ DOHODĚ MEZI ODBĚRATELEM A DODAVATELEM.

d) HMOTNOSTNĚ (VÁŽENÍM)
e) JINÝM ZPŮSOBEM - NA PŘ. AUTOMATIZOVANÝM MĚŘENÍM
MĚŘENÍ ROZMĚRŮ SE PROVÁDÍ POMŮCKAMI - DÉLKY: PÁSMO, METROVKA,

D
- PRŮMĚR: PRŮMĚRKA, METR,
MĚŘENÍ A KRYCHLENÍ JEDNOTLIVÝCH VÝŘEZŮ.
OBJEM VÝŘEZU SE VYPOČTE PODLE TZV. HUBEROVA VZORCE TJ.

N
Π XD D- PRŮMĚR VE STŘEDU VÝŘEZU ( V CM)
O = ---------- . L (M3) L - DÉLKA VÝŘEZU (V M) L/2
4
V PRAXI SE HODNOTY NEPOČÍTAJÍ, ALE POUŽIJÍ SE KRYCHLÍCÍ TABULKY PODLE ČSN 48 0007, L/2
Horní čelo - čep
KTERÉ UDÁVAJÍ CELKOVÝ OBJEM JEDNOTLIVÉHO VÝŘEZU V SETINÁCH M3. PŘI MĚŘENÍ PRŮMĚRŮ
VČETNĚ KŮRY SE OBJEM BEZ KŮRY ZJISTÍ PODLE ČSN 48 OOO9. DÉLKY JSOU UDÁVÁNY V CELÝCH Dolní čelo
METRECH, PRŮMĚR V CM S KŮROU NEBO BEZ KŮRY (JE ZDE ODSTRANĚN PRSTENEC KŮRY).
TLOUŠŤKU VÝŘEZU ZJISTÍME JAKO ARITMETICKÝ PRŮMĚR MĚŘENÍ DVOU NA SEBE KOLMÝCH L/2 - POLOVINA DÉLKY VÝŘEZU
N - NADMĚREK
PRŮMĚRŮ VE STŘEDU DÉLKY KMENE. U SORTIMENTŮ DO PRŮMĚRU 19 CM SE MĚŘÍ JEDEN PRŮMĚR D - PRŮMĚR VE STŘEDU VÝŘEZU
V HORIZONTÁLNÍM SMĚRU . PRŮMĚR SE MĚŘÍ S KŮROU NEBO BEZ KŮRY.
JE CELÁ ŘADA DALŠÍCH METOD KRYCHLENÍ, KTERÉ JSOU PŘEDNÁŠENY V PŘEDMĚTU
„DENDROMETRIE“ A NA JEHO UČEBNICE ZDE ODKAZUJI.
KRYCHLENÍ VÝŘEZŮ, KTERÉ MAJÍ STANDARDNÍ DÉLKY JE MOŽNO POUŽÍT METODY, PŘI KTERÉ JSOU
MĚŘENÍ A KRYCHLENÍ HRÁNÍ (HROMADNÉ).
MĚŘENY POUZE PRŮMĚRY NA HORNÍM ČELE - ČEPU (HORNÍM KONCI) A JSOU KRYCHLENY PODLE
ROZMĚRY HRÁNÍ - VÝŠKA A DÉLKA SE MĚŘÍ V METRECH S PŘESNOSTÍ NA 1 CM. ŠÍŘKA HRÁNĚ JE
DÁNA STANOVENOU DÉLKO POLEN ULOŽENÝCH V HRÁNI. VÝŠKA HRÁNĚ SE VYPOČTE JAKO
ZVLÁŠTNÍCH TABULEK ( DLE ČSN 48 0008). TYTO TABULKY JSOU ZPRACOVÁNY PRO DÉLKY OD 1 M
ARITMETICKÝ PRŮMĚR NEJMÉNĚ ZE TŘÍ MĚŘENÍ V RŮZNÝCH PRAVIDELNĚ OD SEBE VZDÁLENÝCH
DO 10 M A OBJEM JE UVEDEN V TISÍCINÁCH M3 DO OBJEMU 1M3 DÁLE V SETINÁCH. K MĚŘENÍ
MÍSTECH. DÉLKA HRÁNĚ VĚTŠÍ NEŽ 2 M SE VYPOČTE JAKO ARITMETICKÝ PRŮMĚR NEJMÉNĚ ZE DVOU
PRŮMĚRU JE ZDE MOŽNO POUŽÍT MĚŘÍTKO A MĚŘIT PRŮMĚR BEZ KŮRY.
MĚŘENÍ.
PRO URYCHLENÍ KRYCHLENÍ A MOŽNOST POUŽÍT ÚSPORNÉ EVIDENCE ZEJMÉNA PŘI VELKÝCH
OBJEMECH VÝROBY DŘÍVÍ BYLA VYVINUTA V ROCE EVIDENCE A KRYCHLENÍ DŘÍVÍ NA DESETINU M3.
HODNOTA OBJEMU VÝŘEZU (JAKO HMOTOVÉ ČÍSLO) SE ZAZNAMENÁVÁ PŘÍMO NA ČELO VÝŘEZU (NA
PŘ. ČÍSLOVAČKOU) A V EVIDENCI SE VEDE PODLE TĚCHTO HMOTOVÝCH ČÍSEL. AUTOR TÉTO METODY
JE ING,. ŠIMÁNEK CSC., KTERÝ ROVNĚŽ ZPRACOVAL TABULKY KRYCHLENÍ DŘÍVÍ NA DESETINY M3.
V
ROZŠÍŘENÍ TÉTO METODY A ZPRACOVÁNÍ TABULEK PRO SMRK MĚŘENÝ V KŮŘE S HODNOTAMI OBJEMU Š
BEZ KŮRY ZPRACOVAL V ROCE 1971 J. GROSS. TABULKY A METODA EVIDENCE BYLY VELMI ÚSPĚŠNĚ
D
103 104
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
V - VÝŠKA HRÁNĚ NA VÝROBNÍCH LINKÁCH, PODLE STANOVENÝCH ROZMĚRŮ PROVEDOU TŘÍDĚNÍ DO SKLADOVÝCH
D - DÉLKA HRÁNĚ
BOXŮ. MĚŘENÍ TĚCHTO STANIC JSOU VELMI PŘESNÁ A NAHRAZUJÍ ZDLOUHAVOU A OBTÍŽNOU RUČNÍ
Š - ŠÍŘKA HRÁNĚ ( OBVYKLE ODPOVÍDÁ DÉLCE JEDNOTNÉHO SORTIMENTU)
PRÁCI PŘEJÍMAČŮ DŘÍVÍ NA VELKÝCH DŘEVOSKLADECH.
OBJEM DŘÍVÍ V HRÁNI SE VYPOČTE:
OCHRANA A BEZPEČNOST PRÁCE (OBP)
• O= VXŠ X H X K ( V M3) JEDNÍM Z NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH POŽADAVKŮ NA KAŽDÉHO PRACOVNÍKA V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ JE
ZABRÁNIT ÚRAZŮM, NEMOCÍM Z POVOLÁNÍ, OHROŽENÍ VŠECH OBČANŮ I PROSTŘEDÍ. PROTO JSEM NA
K - PŘEVODNÍ ČÍSLO URČUJE VYUŽITÍ PROSTORU V HRÁNI. JE ZÁVISLÝ NA DŘEVINĚ, ROZSAHU
VŠECHNY VÝKONY A OPERACE STANOVENY TECHNICKO-ORGANIZAČNÍ SMĚRNICE VE KTERÝCH JSOU
ODKORNĚNÍ A FORMĚ SORTIMENTŮ. JEHO HODNOTY JSOU UVEDENY V NÁSLEDUJÍCÍ TABULCE:
UVEDENY ZÁVAZNÉ PRACOVNÍ A TECHNOLOGICKÉ POSTUPY. POKUD JE NUTNO TYTO POSTUPY PODLE
SITUACE UPRAVIT A UPŘESNIT JE VYPRACOVÁN ZVLÁŠTNÍ PRACOVNÍ POSTUP A PODLE POTŘEBY JE
PŘEVODNÍ ČÍSLA PRO VLÁKNINOVÉ DŘÍVÍ ROVNANÉ VE STANDARDNÍCH DÉLKÁCH
1 M A 2M. PŘÍMÉ ŘÍZENÍ TECHNICKÝM DOZOREM. ZÁROVEŇ JSOU ZDE URČENY POVINNÉ PRACOVNÍ POMŮCKY A
VYBAVENÍ PRACOVNÍKŮ.
STUPEŇ JEHLIČNATÉ LISTNATÉ

ODKORNĚN ŠTĚPINY KULÁČKY STANDARDNÍ DÉLKY A PRÁCE S RUČNÍ MOTOROVOU PILOU.(JMP)
Í POLENA
SM/JD BO/MD BK,HB,JS DB,OST.TV BŘ,MĚKKÉ POUŽÍVANÉ MOTOROVÉ PILY MUSÍ BÝT SCHVÁLENY STÁTNÍ ZKUŠEBNOU ČR K UŽÍVÁNÍ V ČR. RUČNÍ
RD
MOTOROVOU PILU SMÍ OBSLUHOVAT PRACOVNÍK - MUŽ- KTERÝ:
V KŮŘE 0,64 0,54 0,66 0,63 0,59 0,56 0,57

JE ZDRAVOTNĚ ZPŮSOBILÝ
DO HNĚDA 0,68 0,63 0,73 0,7 0,62 0,67
DO BĚLA 0,71 0,66 0,77 0,73 JE STARŠÍ 18 LET
JE K OBSLUZE VYŠKOLEN
MĚŘENÍ A KRYCHLENÍ TYČÍ A TYČEK. MÁ PRŮKAZ K OBSLUZE
OBJEMY TYČÍ A TYČEK SE ZJIŠŤUJÍ V M3 B.K. NA ZÁKLADĚ JEJICH POČTU A TŘÍDY S PŘESNOSTÍ NA U ELEKTRICKÉ PILY MÁ ZPŮSOBILOST V ELEKTROTECHNICE
SETINY M3 POMOCÍ PŘEVODNÍCH ČÍSEL UVEDENÝCH V ČSN 48 0056 A ČSN 48 0056. PRACOVNÍK SE JEDNOU ROČNĚ PODROBUJE LÉKAŘSKÉMU VYŠETŘENÍ ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOSTI PRÁCE
HMOTNOSTNÍ MĚŘENÍ. S JMP

ROVNANÉ SORTIMENTY JE MOŽNO MĚŘIT HMOTNOSTNĚ (VÁHOVĚ). U HMOTNOSTNÍHO MĚŘENÍ SE
PRACOVNÍK MUSÍ MÍT U SEBE OBVAZOVÝ BALÍČEK
DODÁVKA ( NA PŘ. VLÁKNINA DODÁVANÁ VAGÓNEM) VÁŽÍ , ZJIŠŤUJE SE VLHKOST DODÁVKY A PODLE
PRACOVNÍK OBSLUHUJÍ MP JE POVINEN :
OBJEMU SUŠINY A HMOTNOSTNÍHO KOEFICIENTU SE VYPOČTE OBJEM DODÁVANÉHO DŘÍVÍ. TATO
PŘED ZAPOČETÍM PRÁCE OVĚŘIT FUNKCI BEZPEČNOSTNÍCH PRVKŮ MP (BRZDA ŘETĚZU,
METODA SE NAZÝVÁ ATRO A JE VYUŽÍVANÁ U VELKÝCH ODBĚRATELŮ JAKO JSOU PAPÍRNY NA PŘ.
POJISTKA PLYNU BEZPEČNOSTNÍ BRZDU ŘETĚZU, ZASTAVENÍ ŘETĚZU PŘI VOLNOBĚŽNÝCH
V PASKOVĚ.
OTÁČKÁCH)
METODA U KTERÉ JSOU STANOVENY HMOTNOSTNÍ KOEFICIENTY BEZ ODBĚRU VZORKU PRO MĚŘENÍ
DODRŽOVAT BEZPEČNOSTNÍ PŘEDPISY A PŘEDEPSANÝ TECHNOLOGICKÝ POSTUP
VLHKOSTI A OBJEM SE ZJIŠŤUJE POUZE PODLE VÁHY DODÁVANÉHO DŘÍVÍ SE NAZÝVÁ LUTRO. TENTO
ZPŮSOB PŘEJÍMKY DŘÍVÍ POUŽÍVÁ SPOLEČNOST ASSIDOMÄN VE ŠTĚTÍ. STARTOVAT MP NA VHODNÉM MÍSTĚ POKLADU, PEVNĚ JI DRŽET (NIKOLIV TZV.“Z RUKY“)
PŘI PŘENÁŠENÍ NA VZDÁLENOST VĚTŠÍ NEŽ 150 M ZASTAVIT CHOD MOTORU

AUTOMATIZOVANÉ MĚŘENÍ.
PŘEVÁŽET MP JEN S NASAZENÝM OCHRANNÝM POUZDREM ŘETĚZU
V ŘADĚ MODERNÍCH PILAŘSKÝCH ZÁVODŮ JAK ZAHRANIČNÍCH TAK TUZEMSKÝCH JSOU K DISPOZICI
AUTOMATICKÉ MĚŘÍCÍ STANICE, KTERÉ ZJISTÍ ROZMĚRY A OBJEM DODÁVANÝCH SORTIMENTŮ PŘÍMO
JE ZAKÁZÁNO:
105 106

__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
SPOUŠTĚT MP NA PRACOVIŠTÍCH SE ZÁKAZEM MANIPULACE S OTEVŘENÝM OHNĚM • VYKÁZAT PŘED ZAPOČETÍM HLAVNÍHO ŘEZU VŠECHNY OSOBY NACHÁZEJÍCÍ SE V OHROŽENÉM
PLNIT PALIVOVOU NÁDRŽ V BLÍZKOSTI OTEVŘENÉHO OHNĚ PROSTORU
STARTOVAT PILU TZV. „Z RUKY“ • UPRAVIT A VYČISTIT BLÍZKÉ OKOLÍ KÁCENÉHO STROMU OD VIDITELNÝCH PŘEKÁŽEK A ZAJISTIT SI
BEZPEČNOU ÚSTUPOVOU CESTU OD KÁCENÉHO STROMU ŠIKMO VZAD OD SMĚRU PÁDU STROMU
V DOBĚ STANOVENÝCH PŘESTÁVEK (PRO OMEZENÍ VLIVU VIBRACÍ A HLUKU NA
PRACOVNÍKA) NESMÍ BÝT VYSTAVEN PŮSOBENÍ NADMĚRNÉHO HLUKU A VIBRACÍ
OSAMOCENÝ PRACOVNÍK NESMÍ PRACOVAT S ŘETĚZOVOU PILOU. JE ZAKÁZÁNO KÁCET:

V OHROŽENÉM PROSTORU ZAVĚŠENÉHO NEBO PODŘÍZNUTÉHO STOJÍCÍHO STROMU
ZA SILNÉHO VĚTRU, PŘI KTERÉM NENÍ MOŽNO DODRŽET SMĚR KÁCENÍ

TĚŽBA DŘÍVÍ
KLESNE-LI TEPLOTA NA ZAČÁTKU PRACOVNÍ SMĚNY POD -20 STUPŇŮ C
PŘI NÁSTUPU NA PRACOVIŠTĚ MUSÍ PŘÍSLUŠNÝ THP STANOVIT BEZPEČNÝ PRACOVNÍ POSTUP PRO
PŘEMRZLÉ STROMY BEZ POUŽITÍ KMENOVÝCH SPÍNAČŮ
DANÉ PRACOVIŠTĚ A PROVÉST O TOM ZÁPIS, SEZNÁMIT PRACOVNÍKY S TRAUMATOLOGICKÝM
PLÁNEM KLESNE-LI VIDITELNOST POD DVOJNÁSOBNOU DÉLKU KÁCENÝCH STROMŮ
V MIMOŘÁDNÝCH PRACOVNÍCH PODMÍNKÁCH KDY MŮŽE DOJÍT K OHROŽENÍ MAJETKU A OSOB LZE V PŘÍPADECH, KDY NELZE ZABRÁNIT POŠKOZENÍ ZDRAVÍ NEBO MAJETKU
KÁCET STROMY PODLE ZVLÁŠTNÍHO PRACOVNÍHO POSTUPU, PŘÍPADNĚ ZA PŘÍMÉHO TECHNICKÉHO USMĚRNĚNÍ STROMU DO PÁDU SE PROVÁDÍ POMOCÍ DŘEVORUBECKÉ LOPATKY ( DO 35 CM
DOZORU PRŮMĚRU). KLÍNY DO ŘEZU, HYDRAULICKÝMI KLÍNY, TLAČNOU TYČÍ, STAHOVÁKY ZAVĚŠENÝCH
PRÁCE PŘI TĚŽBĚ DŘÍVÍ A MANIPULACI MUSÍ BÝT ORGANIZOVÁNA TAK,ABY MOHLA BÝT V PŘÍPADĚ STROMŮ NEBO TAŽNÝM LANEM TRAKTORU NEBO POTAHU.
POTŘEBY POSKYTNUTA NEBO ZAJIŠTĚNA PRVNÍ POMOC A BYLA ZAJIŠTĚNA VZÁJEMNÁ KONTROLA POKUD DOJDE PŘI KÁCENÍ K ZAVĚŠENÍ STROMU JIŽ PODŘÍZNUTÉHO NA OKOLNÍ STROMY JE DOVOLENO
NEJMÉNĚ JEDNOU ZA 30 MINUT POUŽÍT JEDEN ZE ZPŮSOBŮ:
PRACOVNÍCI POUŽÍVAJÍ PŘIDĚLENÉ NÁŘADÍ A OCHRANNÉ POMŮCKY: PŘILBA, SLUCHÁTKA, SÍT´KU OTÁČENÍ ZAVĚŠENÉHO STROMU KOLEM JEHO OSY POMOCÍ OBRACÁKU
NEBO BRÝLE, VHODNÝ PRACOVNÍ ODĚV (DOPORUČUJÍ SE KALHOTY Z LÁTKY, KTEROU MP
ODSOUVÁNÍ ODDENKU ZAVĚŠENÉHO STROMU NA PŘ. POMOCÍ PÁKY
NEPROŘÍZNE), OPASEK SE SAMONAVÍJECÍM PÁSMEM, PRŮMĚRKA, HÁČEK, DŘEVORUBECKÁ KŘÍDA,
UVOLNĚNÍ STAHOVÁKEM ZAVĚŠENÝCH STROMŮ
VYNÁŠECÍ KLEŠTĚ DŘEVORUBECKÁ PŘETLAČNÁ LOPATKA, KLÍNY DO ŘEZU (HYDRAULICKÝ KLÍN),
KALAČ, SEKERA, STAHOVÁK ZAVĚŠENÝCH KMENŮ, KMENOVÝ SPÍNAČ, ŠKRABÁK NA STAHOVÁNÍ ŘETĚZEM, LANEM NAVIJÁKU TRAKTORU, POTAHEM - PŘI PŘÍTOMNOSTI TĚCHTO
ODKORŇOVÁNÍ, LOUPÁK, ŠTÍPACÍ KLÍNY PROSTŘEDKŮ NA PRACOVIŠTI SE POUŽIJÍ PŘEDNOSTNĚ
PŘI KÁCENÍ STROMŮ NESMÍ BÝT V OHROŽENÉM PROSTORU NEBO DO NĚJ VSTUPOVAT ŽÁDNÁ OSOBA
ZAKAZUJE SE UVOLŇOVAT ZAVĚŠENÉ A PODŘÍZNUTÉ STROMY
S VYJÍMKOU KÁCEČE, JEHO POMOCNÍKA A THP KONTROLUJÍCÍHO KÁCENÍ. OHROŽENÝ PROSTOR JE
PODŘEZÁVÁNÍM STROMŮ NA KTERÝCH ZAVĚŠENÝ STROM SPOČÍVÁ
KRUHOVÁ PLOCHA O POLOMĚRU NEJMÉNĚ DVOJNÁSOBNÉ DÉLKY KÁCENÉHO STROMU.
ODŘEZÁVÁNÍM ZAVĚŠENÉHO STROMU PO ŠPALCÍCH (ŠPALKOVÁNÍ)
SKÁCENÍ JINÉHO STROMU PŘES STROM ZAVĚŠENÝ

PŘI KÁCENÍ JE KÁCEČ POVINEN:
POPONÁŠET NA RAMENI ZAVĚŠENÝ STROM O SÍLE NAD 12 CM MĚŘENO V PRSNÍ VÝŠCE
• DODRŽOVAT PRACOVNÍ POSTUP SE KTERÝM JE SEZNÁMEN POUŽÍVAT ČELNÍHO RAMPOVAČE, ŠTÍTU A RAMPOVACÍ VZPĚRY TRAKTORU
• POUŽÍVAT PŘEDEPSANÉ OCHRANNÉ POMŮCKY
107 108
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
NA ZAVĚŠENÉ STROMY A STROMY NA KTERÝCH JE ZAVĚŠENÝ STROM OPŘEN SE NESMÍ LÉZT , NESMÍ SE SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ LANOVÝMI DOPRAVNÍMI ZAŘÍZENÍM (LDZ).
OPRACOVÁVAT A NESMÍ SE V JIMI OHROŽENÉM PROSTORU PROVÁDĚT JINÁ ČINNOST.
VŠICHNI ČLENOVÉ PRACOVNÍ SKUPINY ( SIGNALISTA, ZAPÍNAČ, ODPÍNAČ, STROJNÍK ATD.) POUŽÍVAJÍ
ZAVĚŠENÉ A PODŘÍZNUTÉ STOJÍCÍ STROMY MUSÍ BÝT UVOLNĚNY IHNED. POKUD SE TO NEPODAŘÍ MUSÍ SMLUVENÁ ZNAMENÍ. POKUD JE POUŽITO BEZDRÁTOVÉ POVELOVÉ SOUPRAVY NEBO BEZDRÁTOVÉHO
TO NEPRODLENĚ OZNÁMIT NADŘÍZENÉMU THP, KTERÝ ZAJISTÍ UVOLNĚNÍ STROMU DO KONCE SPOJENÍ JSOU SMLUVENÁ ZNAMENÍ ROVNĚŽ DOMLUVENA. PRÁCE S LDZ SE ZAHAJUJE PO ÚPRAVĚ
NÁSLEDUJÍCÍHO DNE. TRASY, ZKONTROLOVÁNÍ A VYZKOUŠENÍ NOSNÝCH A TAŽNÝCH ČÁSTÍ. PŘI STAVBĚ A DEMONTÁŽI JE
NUTNO PROHLÉDNOUT KLADKY, KOTEVNÍ ÚVAZKY, MONTÁŽNÍ LANA, PŘÍSLUŠENSTVÍ A VADNÉ
OSAMOCENÝ PRACOVNÍK NESMÍ PRACOVAT S ŘETĚZOVOU MOTOROVOU PILOU.
VYŘADIT. PŘI KŘÍŽENÍ LDZ S KOMUNIKACÍ JE NUTNO VIDITELNĚ KŘÍŽENÍ OZNAČIT VÝSTRAHAMI. PŘI
SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ. KŘÍŽENÍ LDZ S VEŘEJNOU KOMUNIKACÍ JE NUTNO MÍT SOUHLAS DOPRAVNÍHO ODBORU PŘÍSLUŠNÉHO
OKRESNÍHO ÚŘADU.
V SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ SMÍ PRACOVAT PRACOVNÍCI STARŠÍ 18 LET, S KVALIFIKAČNÍMI
PŘEDPOKLADY A ZDRAVOTNĚ ZPŮSOBILÍ. POKUD PRACUJÍ JEDNOTLIVCI MUSÍ BÝT MOŽNÁ VZÁJEMNÁ JE ZAKÁZÁNO:
KONTROLA NEJMÉNĚ JEDNOU ZA 30 MINUT. JE POVINNOST SEZNÁMIT PRACOVNÍKY S JEDNOTNOU PŘI NAVÍJENÍ A ODVÍJENÍ LAN SE ZDRŽOVAT MEZI LANY A POD NIMI
ZRAKOVOU A ZVUKOVOU SIGNALIZACÍ PRO HLAVNÍ ÚKONY - TÁHNOUT, NAVÍJET, STÁT, DRŽET,
ZDRŽOVAT SE POD ZAVĚŠENÝM NÁKLADEM A UPRAVOVAT POHYBUJÍCÍ SE NÁKLAD
POVOLIT, NEBEZPEČÍ. PŘI SPOLEČNÝCH PRACÍCH SOUSTŘEĎOVÁNÍ A KÁCENÍ JE NUTNO DODRŽOVAT
NAPNUTÁ A POHYBUJÍCÍ SE LANA PŘEKRAČOVAT NEBO SE POHYBOVAT V JEJICH VNITŘNÍM ÚHLU
VELIKOST OHROŽENÝCH PROSTORŮ NA NEVSTUPOVAT DO NICH. NA POHYBUJÍCÍ SE DŘÍVÍ SE
NEBO POBÝVAT V JEJICH PRODLOUŽENÉM SMĚRU
NEVSTUPUJE ANI SE NEPŘEKRAČUJE. PŘI NEBEZPEČÍ SAMOVOLNÉHO POHYBU DŘÍVÍ SE NEPRACUJE
V PROSTORU KDE JE OHROŽENA ČINNOST JINÝCH PRACOVNÍKŮ. PŘI CHODU LDZ SE NESMÍ OPRAVOVAT NOSNÝ SYSTÉM, VOZÍK NEBO NAVIJÁKY.
SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ POTAHEM. DOPRAVOVAT LDZ OSOBY
KOČÍ MUSÍ PŘI VLEČENÍ DŘÍVÍ CHODIT V BEZPEČNÉ VZDÁLENOSTI OD VLEČENÉHO NÁKLADU. PŘI ZAKAZUJE SE PRÁCE S LDZ:
PŘIPÍNÁNÍ ÚVAZKU A PŘI JEHO ODEPÍNÁNÍ MUSÍ BÝT POTAH ODPOJEN, ABY NEDOŠLO KE ZRANĚNÍ PŘI
ZA BOUŘKY
NEČEKANÉM POHYBU POTAHU. OMOTÁNÍ OPRATÍ KOLEM RUKY NEBO TĚLA PŘI VEDENÍ NEBO ŘÍZENÍ SILNÉHO VĚTRU
POTAHU JE ZAKÁZÁNO.
ZA MRAZU VĚTŠÍHO NEŽ -20 STUPŇŮ C
SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ TRAKTOREM, VYVÁŽECÍ SOUPRAVOU. PŘI POKLESU VIDITELNOSTI POD DVOJNÁSOBNOU DÉLKU KÁCENÝCH STROMŮ
ZA BEZPEČNOST V PRACOVNÍM PROSTORU ODPOVÍDÁ ŘIDIČ. KAŽDÝ PRACOVNÍK, KTERÝ ZPOZORUJE

ODVOZ DŘÍVÍ.
NEBO ZJISTÍ NEBEZPEČÍ, OHROŽENÍ NEBO ZÁVADU JE POVINEN DÁT SIGNÁL K ZASTAVENÍ PRÁCE. PŘI
ODVOZ DŘÍVÍ ODVOZNÍMI SOUPRAVAMI SMÍ PROVÁDĚT ŘIDIČI S NEJMÉNĚ DVOULETOU PRAXÍ
JÍZDĚ JE ŘIDIČ UPOUTÁN BEZPEČNOSTNÍMI PÁSY. V KABINĚ TRAKTORU SE NESMÍ PŘEVÁŽET VOLNĚ
V ŘÍZENÍ NÁKLADNÍCH AUTOMOBILŮ. ZÁVOZNÍKEM MŮŽE BÝT PRACOVNÍK STARŠÍ 18 LET. VOZIDLO
ULOŽENÉ NÁŘADÍ. V TERÉNU SE V KABINĚ NEPŘEVÁŽEJÍ ŽÁDNÉ OSOBY. PŘI NAVÍJENÍ LAN MUSÍ STÁT
PRO RUČNÍ NAKLÁDKU A VYKLÁDKU MUSÍ BÝT VYBAVENO ŽEBŘÍKEM NEBO STUPADLY, POUTACÍM
PRACOVNÍK MIMO PROSTOR SBĚRNÉHO LANA A UPOUTANÝCH KMENŮ. PRACOVNÍK NESMÍ STÁT ANI
ZAŘÍZENÍM NÁKLADU. ODVOZNÍ SOUPRAVA PRO DLOUHÉ DŘÍVÍ MUSÍ BÝT VYBAVENA
VSTUPOVAT DO PROSTORU VE VNITŘNÍCH ÚHLECH LANA A V PRODLOUŽENÝCH SMĚRECH LANA
KLANICEMI.ODVOZNÍ SOUPRAVY PRO MECHANIZOVANOU NAKLÁDKU A VYKLÁDKU JSOU DÁLE
NAPNUTÉHO. POŽÍVANÁ LANA NESMÍ BÝT POŠKOZENÁ. V TERÉNECH KDE HROZÍ NEBEZPEČÍ
VYBAVENY MECHANIZAČNÍM ZAŘÍZENÍM NA PŘ. HYDRAULICKOU RUKOU (HR), NAVIJÁKY. PŘI PRÁCI
SAMOVOLNÉHO POHYBU NÁKLADU SE SMÍ PO SVAHU STAHOVAT DŘÍVÍ JEN POMOCÍ SMĚROVÉ KLADKY.
SOUPRAVY S HR V BLÍZKOSTI ELEKTRICKÉHO VEDENÍ MUSÍ BÝT VYBAVENA INDIKÁTOREM VYSOKÉHO
BEZÚVAZKOVÉ SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ SE ZDE ZAKAZUJE. VELIKOST NÁKLADU A ZPŮSOB JEHO
NAPĚTÍ. ŘIDIČ DENNĚ KONTROLUJE STAV VOZIDLA, KLANIC, OPLENŮ, POUTACÍCH ZAŘÍZENÍ, HR. ZA
ZAVĚŠENÍ NESMÍ OHROŽOVAT STABILITU A ŘIDITELNOST TRAKTORU.
ULOŽENÍ A ZAJIŠTĚNÍ NÁKLADU, BEZPEČNOST POSÁDKY ODPOVÍDÁ ŘIDIČ.
109 110

__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
PŘI NAKLÁDÁNÍ A SKLÁDÁNÍ DLOUHÉHO DŘÍVÍ SE ZAKAZUJE TRAUMATOLOGICKÝ PLÁN
VSTUPOVAT NA NÁKLAD PRO POTŘEBU POSKYTNUTÍ RYCHLÉ ZDRAVOTNÍ POMOCI PŘI ÚRAZECH JE VYPRACOVÁN NA
POHYBOVAT SE PO ODJIŠTĚNÍ KLANIC MEZI SOUPRAVOU A SKLÁDKOU SPRAVOVANÉ A OBHOSPODAŘOVANÉ ÚZEMNÍ CELKY TRAUMATOLOGICKÝ PLÁN. JDE O SOUBOR
PŘEKRAČOVAT MAXIMÁLNÍ NOSNOST HR ZDRAVOTNÍCH, DOPRAVNÍCH, SPRÁVNÍCH ÚDAJŮ V RÁMCI CELÉHO SPRAVOVANÉHO NEBO
PRACOVAT BEZ OCHRANNÉ PŘÍLBY OBHOSPODAŘOVANÉHO ÚZEMÍ. JDE ZEJMÉNA O ÚDAJE O DOPRAVNÍ SÍTI, JEJÍ KVALITĚ A PRŮJEZDNOSTI
MANIPULOVAT S HR BEZ VYSUNUTÝCH OPĚR V JEDNOTLIVÝCH OBDOBÍCH, SMLUVENÁ MÍSTA KAM JE MOŽNO DOPRAVIT ZRANĚNÉ A KDE MŮŽE BÝT
ZDRŽOVAT SE V OHROŽENÉM PROSTORU HR S NÁKLADEM POSKYTNUTA ZDRAVOTNICKÁ POMOC. DŮLEŽITÉ JSOU I ÚDAJE O DOSTUPNOSTI PRO VOZIDLA
PRACOVAT V OCHRANNÉM PÁSMU VYSOKÉHO A VELMI VYSOKÉHO NAPĚTÍ ZÁCHRANNÉ SLUŽBY, TELEFONNÍ ČÍSLA ZDRAVOTNÍCH ZAŘÍZENÍ, KTERÝM ORGÁNŮM JE NUTNO ÚRAZ
HLÁSIT, ATD.
MANIPULACE DŘÍVÍ. DOSTUPNÁ STANOVIŠTĚ JSOU VÝRAZNĚ OZNAČENA TABULKOU S ČÍSLEM STANOVIŠTĚ. VŠECHNY
ÚDAJE JSOU ZAHNUTY DO MAPY S OZNAČENÍM PŘÍJEZDOVÝCH KOMUNIKACÍ A STANOVIŠŤ´. MAPA A
JAKO DEFINICE MANIPULACE S DŘÍVÍM SE UVÁDÍ ŽE JDE O RŮZNÉ OPERACE SPOJENÉ S VÝROBOU
VŠECHNY ÚDAJE JSOU ZÁROVEŇ K DISPOZICI ZDRAVOTNÍM ZAŘÍZENÍM A ORGANIZACI, KTERÁ PRÁCE
SORTIMENTŮ JAKO NA PŘ. PŘEMÍSŤOVÁNÍ, OTÁČENÍ, OTÁČENÍ, ZVEDÁNÍ, SVAZKOVÁNÍ, NAKLÁDÁNÍ,
V LESE ORGANIZUJE A ZAJIŠŤUJE. S TRAUMATOLOGICKÝM PLÁNEM JSOU POVINNI SE SEZNÁMIT
UKLÁDÁNÍ, PŘEŘEZÁVÁNÍ. JE SEM NUTNO ZAHRNOUT I MĚŘENÍ A OZNAČOVÁNÍ. PROSTOR URČENÝ
VŠICHNI PRACOVNÍCI NA PRACOVIŠTI. PŘI KAŽDÉ ZMĚNĚ PRACOVIŠTĚ JSOU POVINNI SE S TÍMTO
K MANIPULACI DŘÍVÍ MUSÍ BÝT OZNAČEN TABULKAMI „VSTUP ZAKÁZÁN!“ TENTO PROSTOR (SKLAD
PLÁNEM ZNOVU OBEZNÁMIT.
DŘÍVÍ) MUSÍ VYHOVOVAT PRACEM URČENÝCH TECHNOLOGIÍ PRO DANÝ SKLAD. PRÁCE S PŘESUNEM
DŘÍVÍ SE NESMÍ PROVÁDĚT RUKAMA, ALE POUZE S POMOCÍ POMŮCEK - SOCHOR, OBRACÁK, SAPINA, PÁSMA HYGIENICKÉ OCHRANY VODNÍCH ZDROJŮ
HÁČEK. JAKÁKOLIV RUČNÍ MANIPULACE S DŘÍVÍM ZA JEHO POHYBU JE ZAKÁZANÁ. ROVNĚŽ SE NESMÍ PRO OCHRANU VODOHOSPODÁŘSKÝCH FUNKCÍ LESA HLAVNĚ ODBĚRNÝCH MÍST PITNÉ VODY, JSOU
MANIPULOVAT A VYZDRAVOVAT KMENY PŘIBLÍŽENÉ VE SVAZKU, KTERÉ JSOU NAVZÁJEM STANOVENA PÁSMA HYGIENICKÉ OCHRANY VOD. TATO PÁSMA JSOU DVĚ, JSOU STANOVENA
PŘEKŘÍŽENÉ. RUČNÍ ROZKULOVÁNÍ HROMAD MUSÍ BÝT PROVÁDĚNO VŽDY OD ČEL NEBO KONCŮ VODOHOSPODÁŘSKÝM ŘÍZENÍM PODLE DODATKU ZÁKONA Č. 14/98 SB. § 19. OCHRANNÉ PÁSMO
KMENŮ. RUČNĚ JE MOŽNO NAVALOVAT KULATINU DO HROMAD O MAX. VÝŠI 1,5 M OD ZEMĚ A PRVÉHO STUPNĚ SLOUŽÍ K OCHRANĚ BEZPROSTŘEDNÍHO OKOLÍ JÍMACÍHO NEBO ODBĚRNÉHO ZAŘÍZENÍ.
PRACOVAT VE DVOJICÍCH, ROVNANÉ DŘÍVÍ JE MOŽNO UKLÁDAT DO HROMAD AŽ DO MAX. VÝŠE 2 M. ROZSAH DRUHÉHO PÁSMA JE STANOVEN TAK, ABY NEMOHLO DOJÍT K OHROŽENÍ JAKOSTI NEBO
ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOSTI A VYDATNOSTI VODNÍHO ZDROJE. V TĚCHTO PÁSMECH JE ZAKÁZÁNO

MANIPULACE DŘÍVÍ NA SKLADECH DŘÍVÍ. (MS)
PROVÁDĚT ČINNOSTI OHROŽUJÍCÍ NEBO POŠKOZUJÍCÍ VODNÍ ZDROJ.TYTO ČINNOSTI JSOU STANOVENY
KAŽDÝ SKLAD DŘÍVÍ MUSÍ MÍT VYPRACOVÁNY TECHNICKO-ORGANIZAČNÍ SMĚRNICE. SKLÁDKY VODOHOSPODÁŘSKÝM ORGÁNEM. NĚKTERÉ TYTO ČINNOSTI, POŽADAVKY A POSTUPY JSOU UVEDENY
DŘÍVÍ MUSÍ BÝT USPOŘÁDÁNY TAK, ABY NEBRÁNILY V POUŽÍVÁNÍ PŘÍSTUPOVÝCH CEST, PRACOVNÍCH
V NÁSLEDUJÍ TABULCE.
A MANIPULAČNÍCH PROSTORŮ A BEZPEČNÉMU VYUŽÍVÁNÍ STROJŮ A ZAŘÍZENÍ. PROSTOROVĚ MUSÍ
HOSPODAŘENÍ NA LESNÍCH POZEMCÍCH V OCHRANNÝCH PÁSMECH VODNÍCH ZDROJŮ
SKLAD ZAJISTIT BEZPEČNÉ SKLÁDÁNÍ, UKLÁDÁNÍ MANIPULACI, TŘÍDĚNÍ A EXPEDICI DŘÍVÍ. CESTY NA
SKLADECH DŘÍVÍ MUSÍ BÝT PŘI NAPADNUTÍ SNĚHU NEBO NÁLEDÍ ZAJIŠTĚNY PROTI KLOUZÁNÍ POSYPEM PÁSMO DŘEVINY HOSPODÁŘSKÝ HOSPODAŘENÍ A OMEZENÍ
ZPŮSOB
NEBO ODSTRANĚNÍM SNĚHU NEBO NÁLEDÍ. SKLÁDKY MUSÍ BÝT VYBAVENY DOSTATEČNĚ ÚNOSNÝMI
PODKLADY. NA MANIPULAČNÍCH LINKÁCH SE NESMÍ KRÁTIT POLENA NA KRATŠÍ NEŽ 60 CM. NA MS PHO I JEHLIČNATÉ MIMO PODROSTNÍ - NUTNOST VYKLIDIT CELOU BIOMASU
MD MALOPLOŠNÝ - PŘIBLIŽOVAT POTAHY, LANOVKAMI
SMÍ PRACOVAT PRACOVNÍCI STARŠÍ 18 LET, ZDRAVOTNĚ ZPŮSOBILÍ, ZAŠKOLENI A POUČENI. ŠKOLENÍ
- ZÁKAZ POUŽÍVÁNÍ PESTICIDŮ,
PRACOVNÍKŮ MANIPULAČNÍCH LINEK Z BEZPEČNOSTNÍCH PŘEDPISŮ SE PROVÁDÍ 1 X ROČNĚ, JEJICH REPELENTŮ
MINERÁLNÍCH HNOJIV
PŘEZKOUŠENÍ JEDNOU ZA DVA ROKY. OBSLUHA ZAŘÍZENÍ NA MANIPULAČNÍCH SKLADECH SE PROVÁDÍ - ZÁKAZ TRVALÝCH SKLÁDEK DŘÍVÍ
PODLE PŘEDPISŮ STANOVENÝCH VÝROBCEM A TECHNICKO-ORGANIZAČNÍMI SMĚRNICEMI. - ZÁKAZ OPRAV A ČIŠTĚNÍ MECH.
111 112
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
PROSTŘEDKŮ VLS - VOJENSKÉ LESY A STATKY
- ZÁKAZ DOPLŇOVÁNÍ PHM LČR - LESY ČESKÉ REPUBLIKY S.P.
KPR - KANCELÁŘ PREZIDENTA REPUBLIKY
- LESNÍ CESTY MAJÍ ZÁVORY
PHO II DLE FUNKCE DLE FUNKCE - ZÁKAZ TĚŽBY ZEMIN A RAŠELINY
V TABULCE NEJSOU UVÁDĚNY PŘÍPADNÉ CÍRKEVNÍ RESTITUCE, KTERÉ NEJSOU DOSUD DOŘEŠENY.
- VODOOCHRANNÁ S UPŘESNĚNÍM V LHP - ZÁKAZ HNOJIT LEDKEM, DUSÍKATÝMI
HNOJIVY
Z UVEDENÉHO VYPLÝVÁ, ŽE NEJVĚTŠÍM VLASTNÍKEM LESŮ JE ČESKÁ REPUBLIKA. V ROCE 1992
- PROTIEROZNÍ - ZÁKAZ PARK. VOZIDEL (MIMO
SLUŽEBNÍCH) PROBĚHLA TRANSFORMACE LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A BYLO ODDĚLENO SPRÁVA LESŮ VE
- DESUKČNÍ - ZÁKAZ OPRAV A MYTÍ VOZIDEL
VLASTNICTVÍ STÁTU OD VÝROBY A PROVÁDĚNÍ PRACÍ. PRO SPRÁVU LESŮ SI ZŘÍDIL STÁT Z PŮVODNÍCH
- INFILTRAČNÍ - ZÁKAZ SKLADOVAT
CHEMIKÁLIE,ROPNÉ SEDMI PODNIKŮ STÁTNÍCH LESŮ JEDEN S NÁZVEM LESY ČESKÉ REPUBLIKY, STÁTNÍ PODNIK. TENTO
PRODUKTY, PŘÍPRAVKY OCHRANY
PODNIK SPRAVUJE VŠECHNY LESY VE VLASTNICTVÍ STÁTU S VYJÍMKOU LESŮ NUTNÝCH PRO OBRANU
LESA
- SRÁŽKOTVORNÁ STÁTU A NÁRODNÍCH PARKŮ. SPRÁVA LESŮ VE VLASTNICTVÍ OBCÍ NEBO VELKÝCH FYZICKÝCH
VLASTNÍKŮ JE ZAJIŠŤOVÁNA INDIVIDUELNĚ PODLE VELIKOSTI SPRAVOVANÉHO MAJETKU. VĚTŠINA

OBCÍ A VELKÝCH FYZICKÝCH VLASTNÍKŮ ZŘÍDILA VLASTNÍ LESNÍ SPRÁVU, KTERÁ ZAJIŠŤUJE KVALITNÍ
11. ORGANIZACE LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ HOSPODAŘENÍ VLASTNÍMI NEBO PRONAJATÝMI SILAMI, PŘÍPADNĚ ZADÁNÍM POTŘEBNÝCH PRACÍ
PROVÁDĚCÍM PODNIKŮM ( A.S., S.R.O, A POD.).
LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ PO ROCE 1990 PROŠLO VÝZNAMNÝMI ZMĚNAMI V ORGANIZAČNÍ
STRUKTUŘE. PŘEDNOSTNĚ JSOU NAPRAVOVÁNY VLASTNICKÉ VZTAHY K LESNÍM MAJETKŮM, KTERÉ SPRÁVU STÁTNÍCH LESŮ V PŘEVÁŽNÉM OBJEMU ZAJIŠŤUJE MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ (MZE),
BYLY PO ROCE 1948 ZNETVOŘENY. PŘED ROKEM 1989 BYLO CCA 94 % VŠECH LESŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ KTERÉ PRO TUTO SPRÁVU ZŘÍDILO PODNIK LESY ČESKÉ REPUBLIKY SE SÍDLEM V HRADCI
REPUBLIKY V MAJETKU STÁTU, NECELÝCH 5% V MAJETKU JEDNOTNÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH DRUŽSTEV KRÁLOVÉ(LČR). LČR JAKO ROZHODUJÍCÍ SPRÁVCE VLASTNÍKA MAJÍ TUTO ORGANIZAČNÍ
A CCA 1% VE VLASTNICTVÍ FYZICKÝCH OSOB. NA ZÁKLADĚ ZÁKONA Č. 172/91 SB.O PŘECHODU STRUKTURU:
NĚKTERÝCH VĚCÍ Z MAJETKU ČESKÉ REPUBLIKY DO VLASTNICTVÍ OBCÍ A PO PŘIJETÍ ZÁKONA Č. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA LESŮ ČESKÉ REPUBLIKY, S.P.
229/91 SB. O ÚPRAVĚ VLASTNICKÝCH VZTAHŮ K PŮDĚ A JINÉMU ZEMĚDĚLSKÉMU MAJETKU ZAČAL ŘEDITELSTVÍ -------- OBLAST.
PROCES RESTITUCÍ A OBNOVY VLASTNICKÝCH A UŽÍVACÍCH VZTAHŮ K LESŮM. SOUČASNÝ STAV LČR INSPEKT.
VLASTNICTVÍ LESŮ JE UVEDEN V NÁSLEDUJÍCÍ TABULCE:
VLASTNICKÉ VZTAHY K LESNÍMU MAJETKU LESNÍ LESNÍ SEM. ZÁVOD OBLAST.SPRÁV

K 31.12.1998 SPRÁVY ZÁVODY A TOKŮ
DRUH POČET VÝMĚRA %
VLASTNICTVÍ ŘEDITELSTVÍ LČR JE UMÍSTĚNO V HRADCI KRÁLOVÉ, LESNÍCH SPRÁV JE 87, LESNÍCH ZÁVODŮ,
TIS. HA
KTERÉ MAJÍ VLASTNÍ VÝROBNÍ KAPACITY JE 7, SEMENÁŘSKÝ ZÁVOD V TÝNIŠTI. 23 OBLASTNÍCH
FYZICKÉ OSOBY 145070 424080 16,1
Z TOHO DO 200 144870 248600 9,5 INSPEKTORÁTŮ ZAJIŠŤUJE INSPEKČNÍ ČINNOST PŘÍPADNĚ ŘÍDÍ METODICKY LESNÍ SPRÁVY. 7
HA
OBLASTNÍCH SPRÁV TOKŮ ZAJIŠŤUJE SPRÁVU A PRÁCE NA MALÝCH VODNÍCH TOCÍCH VE VLASTNICTVÍ
NAD 200 HA 200 172480 6,6
OBCE 4630 326160 12,4 STÁTU (VČETNĚ HRAZENÍ BYSTŘIN A MELIORACÍ). LESNÍ SPRÁVY JSOU ZÁKLADNÍ SPRÁVNÍ
VLS 1 125766 4,7 JEDNOTKOU. VEDOUCÍ LESNÍ SPRÁVY JE ZÁROVEŇ ODBORNÝ LESNÍ HOSPODÁŘ. VÝKONNÝM
NÁRODNÍ PARKY 3 95000 3,6
LČR 1 1627661 62.0 PRACOVNÍKEM LESNÍ SPRÁVY JE REVÍRNÍK.
ŠKOLY 7 25653 1,0

KPR 1 6000 0,2
CELKEM 149705 2630320 100,0
113 114

__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
VÝROBNÍ KAPACITY BÝVALÝCH LESNÍCH ZÁVODŮ (PODNIKŮ) BYLY PRIVATIZOVÁNY V KUPÓNOVÉ ŘÍZENÍ DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU JE MOŽNO NA OBOU FAKULTÁCH STUDOVAT DŘEVAŘSKÉ
PRIVATIZACI VYTVOŘENÍM PŘEVÁŽNĚ AKCIOVÝCH SPOLEČNOSTÍ (92 A.S.). ČÁST VÝROBNÍCH KAPACIT INŽENÝRSTVÍ A PRO SPRÁVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ KRAJINNÉ INŽENÝRSTVÍ.
BYLA PRIVATIZOVÁNA I PŘÍMÝM PRODEJEM FYZICKÝM OSOBÁM. VŠECHNY TYTO ORGANIZACE V RÁMCI SVĚTOVÉHO LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ PRACUJE CELÁ ŘADA ORGANIZACÍ Z NICHŽ
PROVÁDÍ PRÁCE V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ V ČETNĚ NÁKUPU A PRODEJE DŘÍVÍ. PRÁCE JSOU ZÁKLADNÍ JE AGENTURA OSN FAO (FOOD AND AGRICULTURE ORGANIZATION) V ŘÍMĚ. DALŠÍMI
PRAKTICKY OD VŠECH VLASTNÍKŮ, KTEŘÍ NEMAJÍ VLASTNÍ VÝROBNÍ KAPACITY ZADÁVÁNY FORMOU ORGANIZACEMI JSOU EFI (EUROPEAN FOREST INSTITUTE) V JOENSUU- FINSKO, IUFRO
VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ A NA JEJÍM ZÁKLADĚ UZAVŘENÉ OBCHODNÍ SMLOUVY. ROVNĚŽ PRODEJ DŘÍVÍ JE (INTERNATIONAL UNION OF FORESTRY RESEARCH ORGANIZATIONS)
SMLUVNĚ ZAJIŠTĚN. LČR PRODÁVAJÍ DŘÍVÍ SMLUVNĚ LOKALITĚ NA “P“ KDYŽ VLASTNÍ POKÁCENÍ LESNICKÝ VÝZKUM JE ZAJIŠŤOVÁN VE VÝZKUMNÉM ÚSTAVU LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A
PROVEDE NAKUPUJÍCÍ ORGANIZACE. MYSLIVOSTI V JÍLOVIŠTI – STRNADECH.
STÁTNÍ PODNIK VOJENSKÉ LESY A STATKY (VLS) JE ŘÍZEN MINISTERSTVEM OBRANY A SPRAVUJE 12. MYSLIVOST
LESY, KTERÉ SLOUŽÍ POTŘEBÁM OBRANY STÁTU. JE ORGANIZOVÁN FORMOU ŠESTI ODŠTĚPNÝCH
ZÁVODŮ, KTERÉ MAJÍ VLASTNÍ VÝROBNÍ KAPACITU. ÚZEMÍ NAŠEHO STÁTU JE ODEDÁVNA PROSLULÉ BOHATSTVÍM ZVĚŘE A VYSPĚLOU MYSLIVOSTÍ.
LESY NÁRODNÍCH PARKŮ JSOU OBHOSPODAŘOVÁNY SPRÁVAMI NÁRODNÍCH PARKŮ A JSOU ŘÍZENY POMĚRNĚ MÍRNÉ KLIMATICKÉ PODMÍNKY A KRAJINNÁ ROZMANITOST V ČR UMOŽŇUJE DRUHOVOU
MINISTERSTVEM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. NÁRODNÍ PARKY NEMAJÍ VÝROBNÍ KAPACITY A POTŘEBNÉ PESTROST ZVĚŘE A JEJÍ DOBRÝ CHOV. VZHLEDEM K TĚMTO PŘÍRODNÍM PODMÍNKÁM A DOBRÉ
PRÁCE JSOU ZAJIŠŤOVÁNY PO VÝBĚROVÉM ŘÍZENÍ DODAVATELSKÝMI ORGANIZACEMI ( NAPŘ. A.S.). MYSLIVECKÉ PÉČI SE NA NAŠEM ÚZEMÍ ZACHOVALY DRUHY ZVĚŘE, KTERÉ JIŽ V MNOHA EVROPSKÝCH
V SOUČASNÉ DOBĚ JSOU V ČR ČTYŘI NÁRODNÍ PARKY: KRKONOŠSKÝ, ŠUMAVA (55.915 HA LESA), ZEMÍCH DÁVNO VYMIZELY.
PODYJÍ A ČESKO-SASKÉ ŠVÝCARSKO. VŠUDE VE SVĚTĚ JSOU ZNÁMÉ A UZNÁVANÉ CHOVATELSKÉ VÝSLEDKY NAŠICH MYSLIVCŮ. JIŽ OD
DO ORGANIZAČNÍ STRUKTURY LESŮ V MAJETKU STÁTU VELMI PRAVDĚPODOBNĚ ZASÁHNE POČÁTKU NOVOVĚKU BYL NAPŘ. V CELÉ EVROPĚ ZNÁM "BAŽANT ČESKÝ", AČ VLASTNĚ ŠLO O
VYTVOŘENÍ „VYŠŠÍCH ÚZEMNÍCH CELKŮ“ OD ROKU 2001. BAŽANTA OBECNÉHO KOLCHIDSKÉHO, U NÁS AKLIMATIZOVANÉHO A POSTUPNĚ ROZŠIŘOVANÉHO OD
DOBY PANOVÁNÍ KARLA IV. MIMO DRUHY ZVĚŘE TRADIČNĚ CHOVANÉ NA NAŠEM ÚZEMÍ SE ZEJMÉNA
ŠKOLSTVÍ, VÝZKUM A JEJICH ORGANIZACE. V POSLEDNÍCH DESETILETÍCH DOSTAL DO POPŘEDÍ MUFLON, V JEHOŽ CHOVU, AŤ JIŽ JDE O POČET
KVALIFIKOVANÍ PRACOVNÍCI PRO LH JSOU ZAJIŠŤOVÁNI LESNICKÝMI ŠKOLAMI. DĚLNICKÁ CHOVANÝCH KUSŮ NEBO JAKOST TROFEJÍ, ZAUJÍMÁME SVĚTOVÝ PRIMÁT. PROTO TAKÉ ZAHRANIČNÍ
POVOLÁNÍ JSOU ZAJIŠŤOVÁNY NA 14 TŘÍLETÝCH UČILIŠTÍCH. POČET ABSOLVENTŮ TĚCHTO ŠKOL MYSLIVCI VYUŽÍVAJÍ MOŽNOSTI LOVIT V NAŠICH ZNÁMÝCH BAŽANTNICÍCH A JINÝCH
NENAPLŇUJE V SOUČASNOSTI POTŘEBU LH A JE PŘEDPOKLAD DALŠÍHO SNIŽOVÁNÍ TĚCHTO REPREZENTAČNÍCH HONITBÁCH ZVĚŘ DROBNOU A V HORSKÝCH HONITBÁCH NEBO V OBORÁCH ZVĚŘ
ABSOLVENTŮ VZHLEDEM K SNIŽOVÁNÍ POČTU DĚTÍ V BUDOUCÍCH ROČNÍCÍCH. TROFEJOVOU. V ZAHRANIČÍ JE ROVNĚŽ TRVALÝ ZÁJEM O NAŠI ŽIVOU ZVĚŘ A V POSLEDNÍCH LETECH I
VYŠŠÍ VZDĚLÁNÍ - STŘEDOŠKOLSKÉ S MATURITOU, VYŠŠÍ ODBORNÉ A VYSOKOŠKOLSKÉ JE O ZVĚŘINU.
ZAJIŠTĚNO V PLNÉM ROZSAHU POTŘEBY LH. STŘEDNÍ LESNICKÉ ŠKOLY JSOU V HRANICÍCH, ÚROVEŇ MYSLIVOSTI NEBYLA V NAŠICH ZEMÍCH VŽDY STEJNÁ. BĚHEM HISTORICKÉHO VÝVOJE
TRUTNOVĚ, PÍSKU, ŽLUTICÍCH A ŠLUKNOVĚ. VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLSTVÍ ZAJIŠŤUJE ŠKOLA V PÍSKU A PROŠLA RŮZNÝMI ZMĚNAMI, KTERÉ SE PROJEVOVALY JEDNAK VZTAHEM ČLOVĚKA KE ZVĚŘI JAKO
TRUTNOVĚ A VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLÁNÍ ZAJIŠŤUJÍ UNIVERZITY S LESNICKÝMI FAKULTAMI V PRAZE CELKU A JEDNAK JEHO ZÁSAHY DO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ZVĚŘE, POPŘ. PŘÍRODNÍHO PROSTŘEDÍ
A V BRNĚ. BAKALÁŘSKÉ STUDIUM HOSPODÁŘSKÉ A SPRÁVNÍ SLUŽBY V LH, KTERÉ JE TŘÍLETÉ JE VŮBEC. DNEŠNÍCH VYSOKÝCH HOSPODÁŘSKÝCH A KULTURNÍCH HODNOT DOSÁHLA ČESKOSLOVENSKÁ
MOŽNO STUDOVAT NA LF ČZU V PRAZE. NA OBOU LESNICKÝCH FAKULTÁCH JE MOŽNO MYSLIVOST DLOUHÝM VÝVOJEM ZA PŘISPĚNÍ MNOHA GENERACÍ MYSLIVCŮ. POSLÁNÍ MYSLIVOSTI V
POKRAČOVAT VE VYŠŠÍM DOKTORSKÉM STUDIU A PO JEHO ABSOLVOVÁNÍ SE VĚNOVAT VĚDECKÉ SOUČASNÉ DOBĚ JE JEDNAK EKONOMICKÉ, KDY SE MYSLIVOST JEVÍ JAKO CÍLEVĚDOMÝ A VELMI
PRÁCI V LESNICKÝCH DISCIPLINÁCH A NA ŠKOLÁCH NEBO VE VÝZKUMNÝCH ÚSTAVECH. PRO POTŘEBY CITLIVÝ ZPŮSOB VYUŽÍVÁNÍ PŘÍRODNÍHO BOHATSTVÍ, A JEDNAK KULTURNĚ POLITICKÉ, PROTOŽE
115 116
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
MYSLIVOST JE DŮLEŽITÝM ČLÁNKEM V AKTIVNÍ OCHRANĚ PŘÍRODY A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A BYL POVINEN HRADIT ŠKODY ZPŮSOBENÉ ZVĚŘÍ NA JEJICH POLÍCH. POSTUPNĚ SE MYSLIVOST
VÝZNAMNĚ POMÁHÁ SEBEREALIZACI ČLOVĚKA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI. ZDOKONALOVALA JAK PO STRÁNCE ODBORNÉ, TAK I PRÁVNÍ. MYSLIVCI PEČOVALI OD POČÁTKU NEJEN
ČLOVĚK SE STAL MYSLIVCEM A JEHO ČINNOST MYSLIVOSTÍ TEPRVE TEHDY, KDYŽ ZVĚŘ PŘESTALA O ZVĚŘ, ALE I O JEJÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ZEJMÉNA V SOUSTŘEDĚNÝCH CHOVECH V OBORÁCH A
PRO NĚHO BÝT POUHÝM PŘEDMĚTEM LOVU A KDYŽ O NI ZAČAL PEČOVAT A POZDĚJI JI I CHOVAT, ABY BAŽANTNICÍCH. POZŮSTATKY JEJICH ČINNOSTI OBDIVUJEME JEŠTĚ DNES V NĚKTERÝCH STARÝCH
JEJÍ STAVY UDRŽEL NA POTŘEBNÉ VÝŠI. OBORÁCH, KDE KROMĚ RYZE ÚČELOVÉHO POSLÁNÍ MYSLIVECKÝCH ZAŘÍZENÍ A VÝSADEB POROSTŮ
VE SPOLEČNOSTI PRVOBYTNĚ POSPOLNÉ, KDY VĚTŠINA NAŠEHO SOUČASNÉHO ÚZEMÍ BYLA BYLO DBÁNO I NA STRÁNKU ESTETICKOU, COŽ SVĚDČÍ O CITLIVÉM VZTAHU K PŘÍRODĚ. NELZE
POROSTLÁ HLUBOKÝMI LESY S MNOŽSTVÍM ZVĚŘE, SE OSÍDLENÍ ČLOVĚKEM VYSKYTOVALO JEN POMINOUT ANI ZÁSLUHY MINULÝCH GENERACÍ MYSLIVCŮ O ZAVÁDĚNÍ NĚKTERÝCH NOVÝCH DRUHŮ
OSTRŮVKOVITĚ A POČETNÍ STAVY ZVĚŘE NEBYLY LOVEM OHROŽENY. POKUD PŘECE JEN NA ZVĚŘE A JEJICH ÚSPĚŠNÝ CHOV. BAŽANTNICTVÍ NAPŘ. PROSLAVILO NAŠI MYSLIVOST PO CELÉM SVĚTĚ
NĚKTERÝCH MÍSTECH ZVĚŘE UBYLO, ČLOVĚK PŘESÍDLIL JINAM. LOV BYL TEDY NEZBYTNOU NUTNOSTÍ A BYLO NĚKDY I PŘEDMĚTEM ZÁJMU PŘI VÁLEČNÝCH VÝPRAVÁCH. V R. 1648 NAPŘ. VELITEL
ČLOVĚKA, PROTOŽE ZVĚŘINA BYLA PRO NĚJ ZÁKLADNÍ POTRAVOU, KŮŽE A KOŽEŠINY MU SKÝTALY ŠVÉDSKÉ POSÁDKY, KTERÁ OBSADILA KOSTELEC NAD ČERNÝMI LESY, DAL VYCHYTAT BAŽANTY Z
ODĚV A Z PAROHŮ, ZUBŮ A KOSTÍ SI ZHOTOVOVAL PRIMITIVNÍ NÁSTROJE, POPŘ. I OZDOBY. AŽ DO MÍSTNÍ BAŽANTNICE A DONUTIL BAŽANTNÍKA K ODJEZDU DO ŠVÉDSKA.
KONCE OBDOBÍ PRVOBYTNĚ POSPOLNÉ SPOLEČNOSTI BYL LOV ZVĚŘE VOLNÝ A BYL ZÁLEŽITOSTÍ VÝKON PRÁVA MYSLIVOSTI BYL VYHRAZEN JEN URČITÉ SPOLEČENSKÉ SKUPINĚ, HLAVNĚ
SPOLEČNOU. MAJETNÝM VRSTVÁM. PODLE ZÁKONA PLATNÉHO S OBMĚNAMI OD R. 1866 DO R. 1939 BYLO
S NÁSTUPEM FEUDALISMU SI PRÁVO LOVU VYHRAZUJÍ PANOVNÍCI A ŽÁRLIVĚ SI JE STŘEŽÍ PO ZAKÁZÁNO VYDÁVAT LOVECKÉ LÍSTKY OSOBÁM PRACUJÍCÍM ZA DENNÍ MZDU. PODLE TOHOTO
STALETÍ. ŠLECHTICI PŘI LOVECH POMÁHALI, PROTOŽE SAMI PRÁVO LOVU NEMĚLI. POZDĚJI ZÁKONA BYLO PRÁVO MYSLIVOSTI VÁZÁNO NA VLASTNICTVÍ HONEBNÍCH POZEMKŮ S MINIMÁLNÍ
POSKYTOVAL PANOVNÍK NĚKTERÝM ŠLECHTICŮM ZA PROKÁZANÉ SLUŽBY ČÁSTI ÚZEMÍ A POVOLOVAL ROZLOHOU 115 HA.
JIM NA NICH LOV. SE VZRŮSTAJÍCÍ MOCÍ A BLAHOBYTEM ŠLECHTY SE STÁVÁ LOV POMPÉZNÍ PRUDKÝ ROZVOJ ZAZNAMENALA ČESKOSLOVENSKÁ MYSLIVOST PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE.
ZÁLEŽITOSTÍ A ZÁBAVOU. MAJITELÉ HONBIŠŤ SE PŘEDSTIHOVALI V MNOŽSTVÍ ZVĚŘE, KTERÉ MOHLI V TOM OBDOBÍ SE MYSLIVOSTI VĚNOVAL ŠIROKÝ POČET OBYVATELSTVA. V R. 1947 BYL VYDÁN
LOVECKÝM HOSTŮM NABÍDNOUT K LOVECKÉ KRATOCHVÍLI. POSTUPNĚ BYLO NUTNO ZŘIZOVAT NOVÝ ZÁKON O MYSLIVOSTI Č. 225/47 SB. (BYL TO NA SVOU DOBU JEDEN Z NEJPOKROKOVĚJŠÍCH
OBORY A BAŽANTNICE, KDE SE ZVĚŘ ZPOČÁTKU OCHRAŇOVALA A POZDĚJI ZÁMĚRNĚ PRO ÚČELY LOVU ZÁKONŮ NA SVĚTĚ). NEJMENŠÍ VÝMĚRA HONITBY PODLE TOHOTO ZÁKONA BYLA 150 HA U HONITEB
CHOVALA. SOUČASNĚ S TÍM SE Z PŮVODNÍ LOVČÍ ČELEDI, KTERÁ ZVĚŘ PŘI LOVECH NADHÁNĚLA, SPOLEČENSTEVNÍCH A 200 HA U HONITEB VLASTNÍCH. V R. 1962 BYL VYDÁN ZÁKON Č. 23/62 SB. O
STÁVAJÍ MYSLIVCI, KTEŘÍ BYLI USIDLOVÁNI NA SAMOTÁCH POSTAVENÝCH PŘÍMO V HONBIŠTÍCH - MYSLIVOSTI, KTERÝ ODLOUČIL VÝKON PRÁVA MYSLIVOSTI OD VLASTNICTVÍ HONEBNÍCH POZEMKŮ A
MYSLIVNÁCH. DO TOHOTO OBDOBÍ (13. STOL.) LZE ZAŘADIT POČÁTKY MYSLIVOSTI NA NAŠEM ÚZEMÍ. VÁŽE HO JEN NA JEJICH UŽÍVÁNÍ.
MYSLIVECTVÍ BYLO TEHDY SVOBODNÝM ŘEMESLEM A BYLO NUTNO SE MU UČIT. ZKOUŠKY Z MYSLIVCI ODEDÁVNA TOUŽILI PO ZALOŽENÍ MYSLIVECKÉHO SPOLKU. PRVNÍM ZNÁMÝM
MYSLIVOSTI BYLY VŠAK ZAVEDENY AŽ PO VYDÁNÍ TEREZIÁNSKÝCH ZÁKONŮ A USTAVENÍ KRAJSKÝCH MYSLIVECKÝM SPOLKEM BYLO LOVECKÉ BRATRSTVO V HOSÍNĚ U HLUBOKÉ NAD VLTAVOU
LESNICKÝCH EXAMINÁTORŮ. PO ÚSPĚŠNÉM SLOŽENÍ ZKOUŠEK BYL VYUČENEC PASOVÁN SVÝM ZALOŽENÉ R. 1699. SLUČOVALI SE V NĚM JIHOČEŠTÍ MYSLIVCI Z POVOLÁNÍ. BĚHEM DOBY VZNIKLO
UČEBNÍM PÁNEM NA MYSLIVCE A BYL MU PŘEDÁN SPOLU S VÝUČNÍM LISTEM TESÁK A BORLICE. ZA NĚKOLIK VĚTŠINOU OBLASTNÍCH SPOLKŮ. R. 1883 VZNIKL V PRAZE ÚSTŘEDNÍ SPOLEK PRO OCHRANU
FEUDALISMU TAKÉ DOŠLO K ROZLIŠENÍ LOVU NA "HONBU VYSOKOU", KTERÁ BYLA VYHRAZENA HONBY A CHOV LOVECKÝCH PSŮ V ČECHÁCH". R. 1919 BYL ZALOŽEN LOVECKÝ KYNOLOGICKÝ
MAJITELI PANSTVÍ A NA "HONBU NÍZKOU", KTEROU MOHL PROVOZOVAT TAKÉ MYSLIVECKÝ PERSONÁL ŘÍŠSKÝ SPOLEK. R. 1923 BYLA ZALOŽENA ČESKOSLOVENSKÁ MYSLIVECKÁ JEDNOTA (ČSMJ).
(PRO PANSKOU KUCHYNI VŠAK LOVIL I ZVĚŘ VYSOKOU, BYLO-LI TŘEBA VĚTŠÍ MNOŽSTVÍ ZVĚŘINY). ZÁKONEM Č. 225/47 SB. BYLA POVINNOST ČLENSTVÍ V ČSMJ PRO VŠECHNY ČESKOSLOVENSKÉ
MYSLIVOST TEHDY PŘEVLÁDALA NAD LESNICTVÍM A PODDANÝ LID BYL POVINEN VRCHNOSTI MYSLIVCE POTVRZENA. V R. 1961 BYLA ČESKOSLOVENSKÁ MYSLIVECKÁ JEDNOTA SLOUČENA SE
ROBOTOU A POVINNÝMI DODÁVKAMI KRMIVA PRO ZVĚŘ. PODDANÝM BYLA UMOŽŇOVÁNA ČIŽBA SVÄZOM POLOVNICKÝCH OCHRANNÝCH SDRUŽENÍ NA SLOVENSKU A JAKO JEDNOTNÁ CELOSTÁTNÍ
(ODCHYT ZPĚVNÉHO PTACTVA) A LOV NĚKTERÝCH ŠELEM SE SOUHLASEM VELKOSTATKU. TEPRVE ORGANIZACE BYL UTVOŘEN ČESKOSLOVENSKÝ MYSLIVECKÝ SVAZ. PO FEDERATIVNÍM USPOŘÁDÁNÍ
VYDÁNÍM ŘÁDU O MYSLIVOSTI R. 1786 BYLO PODDANÝM ULEVENO A DOKONCE MAJITEL HONITBY REPUBLIKY DOŠLO V R. 1969 K UTVOŘENÍ SAMOSTATNÝCH MYSLIVECKÝCH ORGANIZACÍ, A TO
117 118

__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
ČESKÉHO MYSLIVECKÉHO SVAZU (ČMS) A SLOVENSKÉHO POLOVNÍCKEHO ZVÄZU (SPZ). KEŘOVÉ I STROMOVÉ ZELENĚ. TO SPOLU S INTENZÍVNÍ CHEMIZACÍ A MECHANIZACÍ NEGATIVNĚ
V SOUČASNOSTI PLNÍ TYTO ÚKOLY ČESKÉ REPUBLICE ČESKOMORAVSKÁ MYSLIVECKÁ JEDNOTA. OVLIVNILO POČETNÍ STAVY DROBNÉ ZVĚŘE. Z NAŠICH HONITEB NAPŘ. VYMIZELA KOROPTEV, SNÍŽILY
SOUČASNÝ STAV MYSLIVOSTI SE STAVY ZAJÍCŮ I BAŽANTŮ. PROTO SE DNES VĚNUJE ZNAČNÁ POZORNOST INTENZÍVNÍMU CHOVU
MYSLIVOST JE NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ SOUBORU AKTIVIT ČLOVĚKA V PŘÍRODĚ, SPOČÍVAJÍCÍ BAŽANTŮ, DO HONITEB SE VYPOUŠTÍ MNOŽSTVÍ UMĚLE ODCHOVANÝCH BAŽANTŮ. NA NĚKOLIKA
V OCHRANĚ A PÉČI O VYBRANÉ DRUHY VOLNĚ ŽIJÍCÍCH ŽIVOČICHŮ A V POZITIVNÍM OVLIVŇOVÁNÍ MÍSTECH JE ZAVEDEN UMĚLÝ CHOV DIVOKÝCH KACHEN A POKUSNĚ I ZAJÍCŮ. NEZANEDBÁVAJÍ SE
PŘÍRODY A KRAJINY. VÝZNAM MYSLIVOSTI JE NEJEN NÁRODOHOSPODÁŘSKÝ, ALE I KULTURNÍ A VŠAK ANI OSTATNÍ DRUHY ZVĚŘE. KAŽDOROČNĚ SE NA CHOVATELSKÝCH PŘEHLÍDKÁCH
PROPAGAČNÍ. Z HOSPODÁŘSKÉHO HLEDISKA JE HLAVNÍ VÝZNAM MYSLIVOSTI PŘEDEVŠÍM V PRODUKCI ORGANIZOVANÝCH OKRESNÍMI VÝBORY MYSLIVECKÉ JEDNOTY HODNOTÍ PODLE PŘEDLOŽENÝCH
ZVĚŘINY, KTERÉ SE V SOUČASNÉ DOBĚ ZÍSKÁVÁ 4 AŽ 5 TISÍC TUN ROČNĚ. MYSLIVOST TEDY TROFEJÍ CHOVATELSKÉ ZÁSAHY U SPÁRKATÉ ZVĚŘE. KVALITA SPÁRKATÉ ZVĚŘE SE POSUZUJE NA
PŘISPÍVÁ K OBOHACENÍ NAŠÍ VÝŽIVY DIETETICKY HODNOTNOU ZVĚŘINOU. CELOSTÁTNÍCH VÝSTAVÁCH LOVECKÝCH TROFEJÍ, KTERÉ SE KONAJÍ KAŽDÝCH 5 LET, V POSLEDNÍ
PÉČE O VOLNĚ ŽIJÍCÍ ŽIVOČICHY, JEJICH OCHRANA A CITLIVÉ OBHOSPODAŘOVÁNÍ JE JAKO PRÁVO DOBĚ S MEZINÁRODNÍ ÚČASTÍ. NA TĚCHTO VÝSTAVÁCH, KTERÉ JSOU POŘÁDÁNY I V ZAHRANIČÍ,
MYSLIVOSTI VZTAŽENO K VLASTNICTVÍ HONEBNÍCH POZEMKŮ. PRO VLASTNÍKY HONEBNÍCH POZEMKŮ DOSAHUJE ČESKÁ MYSLIVOST ZNAČNÝCH ÚSPĚCHŮ A ČESKÁ EXPOZICE JE VŽDY VYSOCE OCEŇOVÁNA.
PŘEDSTAVUJE PRÁVO MYSLIVOSTI CELÝ SOUBOR NEJEN PRÁV, ALE PŘEDEVŠÍM POVINNOSTÍ NA ÚSEKU V POSLEDNÍCH LETECH JE NEJVÍCE OBDIVOVÁNA POČETNÁ KOLEKCE MUFLONÍCH TROFEJÍ, KTERÉ PO
PÉČE O ZVĚŘ A ZUŠLECHŤOVÁNÍ JEJÍHO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. ZÁKLADNÍM PRÁVNÍM PŘEDPISEM PRO STRÁNCE KVALITATIVNÍ PŘEDSTAVUJÍ SVĚTOVOU ŠPIČKU.
ODVĚTVÍ MYSLIVOSTI JE ZÁKON Č. 23/62 O MYSLIVOSTI VE ZNĚNÍ PŘEDPISŮ POZDĚJŠÍCH - ZÁKON Č. NEMALÁ POZORNOST SE V ČR VĚNUJE OCHRANĚ PŘÍRODY A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, NA NÍŽ SE
270/92 SB. (SPOLU S VYHLÁŠKOU, KTEROU SE PROVÁDÍ ZÁKON O MYSLIVOSTI). ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONY MYSLIVCI AKTIVNĚ PODÍLEJÍ. VELKÝ ZÁJEM JE NA OCHRANĚ A CHOVU MIMOŘÁDNÉ BÍLÉ JELENÍ
BYLO VYDÁNO POD Č. 512/92 SB. A VYHLÁŠKOU Č. 134/96 SB. SE TENTO ZÁKON PROVÁDÍ. ZVĚŘE, STARÁ ŘEKA V OKRESE JINDŘICHŮV HRADEC JE CHRÁNĚNÁ ČÁST PŘIROZENÉHO TOKU
V ČR JE MYSLIVOST PROVOZOVÁNA NA CCA 7,1 MIL. HA, Z TOHO JE 2,6 MIL. HA LESNÍ PŮDY. LUŽNICE VYHRAZENÉHO PRO OCHRANU VYDRY ŘÍČNÍ. KROMĚ TĚCHTO NAMÁTKOVĚ VYBRANÝCH, JE
PRÁVO MYSLIVOSTI NA TÉTO PLOŠE PATŘÍ VLASTNÍKŮM, KTEŘÍ JE MOHOU PRONAJÍMAT. PRO KVALITU MNOHO DALŠÍCH CHRÁNĚNÝCH OBLASTÍ A REZERVACÍ, KTERÉ MAJÍ VZTAH K OCHRANĚ ZVĚŘE NA PŘ.
MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ JSOU STANOVENY MYSLIVECKÉ HONITBY O MINIMÁLNÍ VÝMĚŘE PODLE TETŘÍVKA. JE ZNOVU VYSAZOVÁN TETŘEV V NÁRODNÍM PARKU ŠUMAVA.
ZÁKONA (NYNÍ 500 HA). VEDLE VOLNÝCH HONITEB JSOU HONITBY SPECIELNÍ VE KTERÝCH JE VĚTŠÍ V ČR SE VĚNUJE ZNAČNÁ POZORNOST I ROZVOJI MYSLIVECKÉ KYNOLOGIE. POUŽÍVAT LOVECKY
POPULAČNÍ HUSTOTA - OBORY A BAŽANTNICE. V SOUČASNÉ DOBĚ JE V ČR KOLEM 40 OBOR. UPOTŘEBITELNÉ PSY JE PŘI VÝKONU PRÁVA MYSLIVOSTI POVINNÉ. LOVECKOU UPOTŘEBITELNOST
VŠECHNY HONITBY JSOU ZAŘAZENY DO JAKOSTNÍCH TŘÍD, KTERÉ VYJADŘUJÍ ÚŽIVNOST HONITBY A ZÍSKÁ PES ABSOLVOVÁNÍM ZKOUŠEK VÝKONU. LOVEČTÍ PSI JSOU NEZBYTNÍ NEJEN PŘI LOVU ZVĚŘE
JEJÍ VHODNOST JAKO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRO JEDNOTLIVÉ DRUHY ZVĚŘE. PODLE JAKOSTNÍ TŘÍDY (BEZ JEJICH POMOCI BY SE ZTRATILO U DROBNÉ ZVĚŘE AŽ 20 % ÚLOVKŮ), ALE I PŘI JEJÍ OCHRANĚ.
HONITBY JE STANOVEN NORMOVANÝ KMENOVÝ STAV ZVĚŘE, TJ. POČET ZVĚŘE K 31. BŘEZNU, KTERÝ ČEŠTÍ MYSLIVCI VYVÍJEJÍ SVOU ČINNOST I V NĚKTERÝCH MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍCH. ČR JE
MUSÍ BÝT UDRŽOVÁN NA STEJNÉ VÝŠI. K TOMU JSOU PRO JEDNOTLIVÉ DRUHY ZVĚŘE STANOVENY ČLENEM MEZINÁRODNÍ RADY PRO LOV A OCHRANU ZVĚŘE (CIC - CONSEIL INTERNATIONAL DE LA
KOEFICIENTY OČEKÁVANÉ PRODUKCE, TJ. PRŮMĚRNÝ OČEKÁVANÝ PŘÍRŮST PO ODEČTENÍ ZTRÁT CHASSE ET DE LA CONSERVATION DU GIBIER) A MEZINÁRODNÍ KYNOLOGICKÉ FEDERACE (FCI -
BĚHEM ROKU (U SPÁRKATÉ ZVĚŘE SE POČÍTÁ VZHLEDEM KE STAVU POHLAVNĚ VYSPĚLÝCH KUSŮ FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE). ČEŠTÍ MYSLIVEČTÍ ODBORNÍCI AKTIVNĚ PRACUJÍ V
SAMIČÍ ZVĚŘE, U ZVĚŘE DROBNÉ Z CELKOVÉHO STAVU). PŘI MYSLIVECKÉM HOSPODAŘENÍ V MEZINÁRODNÍM SDRUŽENÍ MYSLIVECKÝCH BIOLOGŮ (UIBIG - Ĺ UNION INTERNATIONALE DES
HONITBÁCH JE NUTNO KAŽDOROČNĚ UPRAVOVAT LOV TAK, ABY JEDNAK NEBYLY DOTČENY KMENOVÉ BIOLOGISTES DU GIBIER). PRO ČESKOU MYSLIVOST V MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCI MAJÍ NEJVĚTŠÍ
STAVY, JEDNAK ABY NEDOŠLO K NEŽÁDOUCÍMU PŘEZVĚŘENÍ. VYSOKÉ STAVY ZEJMÉNA SPÁRKATÉ VÝZNAM STYKY S MYSLIVCI A MYSLIVECKÝMI SVAZY ZAPOJENÝMI VE VÝBORU MYSLIVECKÝCH
ZVĚŘE PŮSOBÍ NADMĚRNÉ ŠKODY NA ZEMĚDĚLSKÝCH A LESNÍCH POROSTECH. SVAZŮ EVROPSKÉ UNIE (FACE - FÉDÉRATION DES ASSOCIATIONS DE CHASSEURS DE LA CEE).
V SOUČASNÉ DOBĚ VĚNUJÍ MYSLIVCI ZVÝŠENOU POZORNOST OCHRANĚ A TVORBĚ ŽIVOTNÍHO ŘÍZENÍ MYSLIVOSTI
PROSTŘEDÍ ZVĚŘE ZEJMÉNA V POLNÍCH HONITBÁCH. V POLNÍ KRAJINĚ, KDE JSOU VELKÉ PLOCHY V ČR JE DVOUSTUPŇOVÝ SYSTÉM ŘÍZENÍ MYSLIVOSTI. ÚSTŘEDNÍ ŘÍZENÍ MYSLIVOSTI PŘÍSLUŠÍ
INTENZÍVNĚ ZEMĚDĚLSKY VYUŽÍVÁNY, DOŠLO V POSLEDNÍCH DESETILETÍCH K ÚBYTKU ROZPTÝLENÉ V ČR MINISTERSTVU ZEMĚDĚLSTVÍ ( NA ÚZEMÍ NÁRODNÍCH PARKŮ PŘÍSLUŠÍ ÚSTŘEDNÍ ŘÍZENÍ
119 120
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
MINISTERSTVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ). NA OKRESECH ŘÍDÍ MYSLIVOST PŘÍSLUŠNÉ OKRESNÍ ÚŘADY. LOVECKÉHO LÍSTKU. OD TÉTO POVINNOSTI JSOU OSVOBOZENI TI, KDO POTŘEBNÉ KVALIFIKACE
DVOUSTUPŇOVÝ SYSTÉM ZABEZPEČUJE OPERATIVNÍ KONTAKT PO OSE . UŽIVATEL HONITBY - OKRESNÍ DOSÁHNOU NA ODBORNÉ ŠKOLE, KDE JE MYSLIVOST VYUČOVACÍM PŘEDMĚTEM. MYSLIVOST SE
ÚŘAD - ÚSTŘEDNÍ ORGÁN. DBAJÍ NA DODRŽOVÁNÍ ZÁKONNOSTI, ZEJMÉNA NA DODRŽOVÁNÍ VŠECH ODEDÁVNA VYUČUJE NA LESNICKÝCH ŠKOLÁCH VŠECH STUPŇŮ A NOVĚ PAK NA ZEMĚDĚLSKÝCH
USTANOVENÍ ZÁKONA O MYSLIVOSTI A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ. V HONITBĚ ŘÍDÍ MYSLIVECKOU TECHNICKÝCH ŠKOLÁCH, NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH ZEMĚDĚLSKÝCH A VETERINÁRNÍCH, POPŘ. NA
ČINNOST MYSLIVECKÝ HOSPODÁŘ, KTERÝ ODPOVÍDÁ ZA ŘÁDNÝ PRŮBĚH VÝKONU PRÁVA MYSLIVOSTI. LESNICKÝCH ODBORNÝCH UČILIŠTÍCH, POKUD ZDE BYLA VÝUKA MYSLIVOSTI POVOLENA.
NA NÁVRH UŽIVATELE HONITBY JEJ JMENUJE PŘÍSLUŠNÝ OKRESNÍ ÚŘAD. RŮZNÉ VÝBORY ČI KOMISE , K ZÍSKÁNÍ VYŠŠÍ KVALIFIKACE JE NUTNO PODROBIT SE VYŠŠÍ ODBORNÉ MYSLIVECKÉ ZKOUŠCE
VYTVÁŘENÉ UŽIVATELEM UVNITŘ SDRUŽENÍ MAJÍ VZTAH K ČINNOSTI SDRUŽENÍ NIKOLIV PRO MYSLIVCE Z POVOLÁNÍ. OD TÉTO ZKOUŠKY JSOU OSVOBOZENI ABSOLVENTI VŠECH LESNICKÝCH
K MYSLIVECKÉMU HOSPODÁŘI A TAKÉ JEHO ČINNOST NEŘÍDÍ. ŠKOL.
VYUŽITÍ PRÁVA MYSLIVOSTI. ZVĚŘ JAKO PŘEDMĚT PRÁVA MYSLIVOSTI

VLASTNÍK HONITBY MŮŽE PRÁVO MYSLIVOSTI V HONITBĚ VYKONÁVAT SÁM NEBO MŮŽE NA PŘEDMĚTEM HOSPODAŘENÍ V MYSLIVOSTI JE ZVĚŘ. TENTO POJEM JE V ČR VYMEZEN ZÁKONEM O
ZÁKLADĚ VLASTNÍHO ROZHODNUTÍ HONITBU PRONAJMOUT. NÁJEMCEM MŮŽE BÝT POUZE ČESKÁ MYSLIVOSTI Č. 512/92 SB. TAK, ŽE JE UVEDEN TAXATIVNĚ VÝČET VOLNĚ ŽIJÍCÍCH ŽIVOČICHŮ, KTERÉ
FYZICKÁ NEBO PRÁVNICKÁ OSOBA. UŽIVATEL HONITBY JE POVINEN USTANOVIT V HONITBĚ ZÁKON POVAŽUJE ZA ZVĚŘ A NA KTERÉ SE VZTAHUJE PRÁVO MYSLIVOSTI. ZVĚŘ JE ČLENĚNA NA ZVĚŘ
KVALIFIKOVANÉHO MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE. MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE JMENUJE A ODVOLÁVÁ SRSTNATOU A PERNATOU.
DLE NÁVRHU UŽIVATELE HONITBY OKRESNÍ ÚŘAD. SMLOUVA O PRONÁJMU HONITBY MUSÍ BÝT PODLE MYSLIVECKÝCH ZVYKLOSTÍ SE ZVĚŘ DÁLE ROZDĚLUJE NA DROBNOU A VELKOU. V ZÁSADĚ
UZAVŘENA NA 10 LET A TO OD POČÁTKU MYSLIVECKÉHO OBDOBÍ. K ÚČINNOSTI SMLOUVY, JEJÍ ZMĚNĚ KE ZVĚŘI VELKÉ PATŘÍ VEŠKERÁ ZVĚŘ SPÁRKATÁ (ZVĚŘ PAROHATÁ, ROHATÁ A ČERNÁ), TETŘEV
NEBO PRODLOUŽENÍ JE TŘEBA SCHVÁLENÍ OKRESNÍHO ÚŘADU. NÁJEMCE SI MŮŽE NAJMOUT POUZE HLUŠEC, DROP VELKÝ, KROCAN DIVOKÝ; MEDVĚD BRTNÍK, RYS OSTROVID, VLK, ORLI, ORLOVEC ŘÍČNÍ
JEDNU HONITBU, S VYJÍMKOU OBOR NEBO BAŽANTNIC, KDE JEJICH POČET NENÍ ZÁKONEM STANOVEN. A VÝR VELKÝ. VŠECHNY OSTATNÍ NEJMENOVANÉ DRUHY PATŘÍ DO ZVĚŘE DROBNÉ. PODLE
PODNÁJEM HONITBY NEBO JEJÍ ČÁSTI JE ZAKÁZÁN. ZOOLOGICKÉHO ČLENĚNÍ DO ZVĚŘE PATŘÍ PŘES 100 DRUHŮ VOLNĚ ŽIJÍCÍCH ŽIVOČICHŮ ZAŘAZENÝCH
PRO LOV PLATÍ ZÁKLADNÍ PODMÍNKY: KDO LOVÍ MUSÍ MÍT U SEBE LOVECKÝ LÍSTEK A POVOLENKU DO 2 TŘÍD, 15 ŘÁDŮ A 27 ČELEDÍ.
K LOVU. LOVECKÝ LÍSTEK VYDÁVÁ OKRESNÍ ÚŘAD V JEHOŽ OBVODU MÁ ŽADATEL TRVALÝ POBYT. NEJVĚTŠÍM ZÁSTUPCEM NAŠÍ PŮVODNÍ ZVĚŘE JE JELEN STŘEDOEVROPSKÝ (CERVUS ELAPHUS
VYDÁ JEJ JEN TOMU KDO SLOŽIL ZKOUŠKU Z MYSLIVOSTI NEBO KDO JE POSLUCHAČEM NEBO HYPELAPHUS). STAVY JELENÍ ZVĚŘE JSOU POMĚRNĚ VYSOKÉ, JARNÍ KMENOVÉ STAVY DOSAHUJÍ PŘES
ABSOLVENTEM ODBORNÉ ŠKOLY NA KTERÉ JSOU VYCHOVÁVÁNI MYSLIVCI. 50 TISÍC KUSŮ, Z TOHO ASI 10 TISÍC JE CHOVÁNO V OBORÁCH. ROČNÍ ÚLOVKY DOSAHUJÍ TÉMĚŘ 40
POVOLENKY K LOVU VYDÁVÁ NA PŘEDEPSANÉM TISKOPISE UŽIVATEL HONITBY. POVOLENKU 000 KUSŮ, Z TOHO TÉMĚŘ 12 000 PŘIPADÁ NA JELENY. ŠPIČKOVÉ TROFEJE PŘEDSTAVUJÍ DOBRÝ
NEPOTŘEBUJÍ MYSLIVECKÝ HOSPODÁŘ A OSOBY VYKONÁVAJÍCÍ PRÁVO MYSLIVOSTI V JEHO EVROPSKÝ PRŮMĚR. REKORDNÍ TROFEJ, KTERÁ POCHÁZÍ Z R. 1988 Z OBORY SLAVICE V OKRESE
PŘÍTOMNOSTI. DŮLEŽITOU POVINNOSTÍ PRO TY KTEŘÍ VYKONÁVAJÍ PRÁVO MYSLIVOSTI JE BÝT CHRUDIM, MÁ HODNOTU 244,13 BODŮ CIC. SAMICE SE NAZÝVÁ LAŇ, MLÁDĚ KOLOUCH. VZHLEDEM
POJIŠTĚN PROTI NÁSLEDKŮM ZÁKONNÉ ODPOVĚDNOSTI VZNIKLÉ PŘI VÝKONU TÉTO ČINNOSTI. K TOMU, ŽE JELENÍ ZVĚŘ PŮSOBÍ ZNAČNÉ ŠKODY NA LESNÍCH POROSTECH, SE JEJÍ STAVY REDUKUJÍ
POJIŠTĚNÍ ZA ŠKODY ZPŮSOBENÉ UBLÍŽENÍM NA ZDRAVÍ NEBO USMRCENÍM JINÝCH OSOB MUSÍ BÝT ZVÝŠENÝM ODSTŘELEM.
UZAVŘENO BEZ OMEZENÍ POJISTNÝCH ČÁSTEK. DANĚK SKVRNITÝ (DAMA DAMA L.), NENÍ NAŠÍ PŮVODNÍ ZVĚŘÍ. OD POLOVINY 15. STOLETÍ SE
ČLENOVÉ ČMMJ JSOU POJIŠTĚNI Z TITULU ČLENSTVÍ VČETNĚ ÚRAZOVÉHO POJIŠTĚNÍ, KTERÉ JE ZAVÁDĚL DO OBOR, VELMI DOBŘE SE AKLIMATIZOVAL A STAL SE HLAVNÍ OBORNÍ ZVĚŘÍ. PRVNÍ
ČLENSKOU VÝHODOU. VĚTŠINOU NEÚSPĚŠNÉ POKUSY S JEHO VYSAZENÍM DO VOLNÝCH HONITEB BYLY USKUTEČNĚNY NA
VÝCHOVA NOVÝCH MYSLIVCŮ PŘELOMU 16. A 17. STOLETÍ V OKOLÍ PRAHY A PARDUBIC. NYNĚJŠÍ CHOVY VE VOLNÉ PŘÍRODĚ
KE ZDÁRNÉMU PLNĚNÍ NÁROČNÝCH ÚKOLŮ KLADENÝCH NA MYSLIVOST JE NUTNO VYCHOVÁVAT VZNIKALY POSTUPNĚ OD 19. STOL. V ŽEHUŠICKÉ OBOŘE SE CHOVÁ ČERNÁ MUTACE DAŇKA. JARNÍ
KVALIFIKOVANÉ KÁDRY. ZÁKLADNÍ VÝCHOVOU, KTEROU ORGANIZUJÍ A ZAJIŠŤUJÍ OKRESNÍ VÝBORY KMENOVÉ STAVY SE POHYBUJÍ KOLEM 16 000 KUSŮ, ROČNÍ ÚLOVKY KOLEM 5 000 KUSŮ. SAMICE SE
MYSLIVECKÉHO SVAZU, MUSÍ PROJÍT POVINNĚ KAŽDÝ, KDO SE UCHÁZÍ O ZÍSKÁNÍ PRVNÍHO NAZÝVÁ DANĚLA, MLÁDĚ DANČE.
121 122

__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
JELEN SIKA (CERVUS NIPPON TEMM) BYL NA NAŠEM ÚZEMÍ VYSAZEN KONCEM 19. STOL. VE DVOU NA SVĚTĚ. JARNÍ KMENOVÝ STAV JE KOLEM 7 000 KUSŮ. NEJSILNĚJŠÍ TROFEJ NA SVĚTĚ MÁ HODNOTU
GEOGRAFICKÝCH RASÁCH, A TO JELEN SIKA JAPONSKÝ (CERVUS NIPPON NIPPON) A JELEN 245,40 BODŮ CIC A POCHÁZÍ ZE ŽIDLOCHOVIC, OKR. BŘECLAV. SAMICE MUFLONKA, MLÁDĚ
DYBOWSKÉHO (CERVUS NIPPON HORTULORUM SWINH.). PŮVODNĚ BYL CHOVÁN JAKO OBORNÍ ZVĚŘ, MUFLONČE.
V SOUČASNÉ DOBĚ JE PŘEVÁŽNĚ VE VOLNÉ PŘÍRODĚ. NEJVĚTŠÍ STAVY SIKŮ JSOU V ZÁPADOČESKÉM KOZOROŽEC HORSKÝ (CAPRA IBEX L.) BYL VYSAZEN V R. 1898 NA JAVORINĚ VE VYSOKÝCH
KRAJI, KDE JE ZŘÍZENÁ OBLAST JELENA SIKY. JARNÍ KMENOVÉ STAVY V R. 1990 BYLY 2 400 KUSŮ A TATRÁCH, JEHO CHOV ZANIKL V POLOVINĚ 20. STOL. DNES SE V ČR VE VOLNÉ PŘÍRODĚ
LOV 2 800 KUSŮ. NEJSILNĚJŠÍ TROFEJ JELENA SIKY JAPONSKÉHO MÁ HODNOTU 301,80 BODŮ CIC A NEVYSKYTUJE.
POCHÁZÍ Z HONITBY KLADRUBY, OKRES TACHOV A JELENA DYBOWSKÉHO 430,45 BODŮ CIC Z KOZA BEZOÁROVÁ (CAPRA AEGAGRUS ERX.) BYLA NA NAŠEM ÚZEMÍ VYSAZENA V POLOVINĚ 20.
OBŮRKY V ŽIDLOCHOVICÍCH, OKRES BRNO-VENKOV. STOL. V SOUČASNÉ DOBĚ JE CHOV Z OBORY PÁLAVA NA LZ ŽIDLOCHOVICE V POČTU ASI 17 KUSŮ
JELENEC VIRŽINSKÝ (ODOCOILEUS VIRGINIANUS BODD.) BYL POMÍSTNĚ CHOVÁN V OBORÁCH OD PŘEMÍSTĚN DO OBORY VŘÍSEK U ČESKÉ LÍPY.
POLOVINY 19. STOL., V SOUČASNÉ DOBĚ SE VYSKYTUJE HLAVNĚ NA DOBŘÍŠSKU, KDE JE CHOVÁN VE PRASE DIVOKÉ (SUS SCROFA L.) - ZVĚŘ ČERNÁ, BYLO OD KONCE 18. STOL. V ČESKÝCH ZEMÍCH
VOLNU I V OBOŘE. SOUČASNÝ JARNÍ KMENOVÝ STAV JE 612 KUSŮ (1995) A LOV KOLEM 40 KUSŮ. CHOVÁNO POUZE V OBORÁCH, VE VOLNU ŽILO JEN NA ÚZEMÍ SLOVENSKA. PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE
NEJSILNĚJŠÍ TROFEJ MÁ HODNOTU 325.10 BODŮ CIC, HŘEBENY, OKR. PŘÍBRAM. SE VŠAK ČERNÁ ZVĚŘ ZNAČNĚ ROZŠÍŘILA A DNES SE VYSKYTUJE TÉMĚŘ NA CELÉM ÚZEMÍ ČR MIMO
V ČR JE CHOVÁNA V ŽEHUŠICKÉ A ŽLEBSKÉ OBOŘE JAKO SVĚTOVÁ ZVLÁŠTNOST BÍLÁ JELENÍ VYSOKOHORSKÉ OBLASTI. JARNÍ KMENOVÉ STAVY SE V SOUČASNÉ DOBĚ POHYBUJÍ KOLEM 30 000
ZVĚŘ, KTERÁ BYLA NA NAŠE ÚZEMÍ DOVEZENA ASI PŘED 200 LETY Z ASIE. KUSŮ) A ROČNÍ ÚLOVKY V POSLEDNÍCH LETECH PŘES 48 000 KUSŮ). SAMEC JE KŇOUR, SAMICE
NEJPOČETNĚJŠÍM ZÁSTUPCEM SPÁRKATÉ ZVĚŘE JE SRNEC OBECNÝ (CAPREOLUS CAPREOLUS L.), BACHYNĚ, MLÁĎATA - SELATA, V ROCE NAROZENÍ LETOŠÁCI, VE DRUHÉM ROCE OD 1. DUBNA
KTERÝ JE ROZŠÍŘEN OD NÍŽIN AŽ PO HORNÍ HRANICI LESA. V SOUČASNÉ DOBĚ ŽIJÍ POČETNÉ POPULACE LONČÁCI.
SRNČÍ ZVĚŘE I V POLNÍCH BEZLESÍCH BIOTOPECH. JARNÍ KMENOVÉ STAVY SE POHYBUJÍ KOLEM 264 ZAJÍC POLNÍ (LEPUS EUROPAEUS PALL.) BYL NAŠÍ NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ZVĚŘÍ SRSTNATOU, A TO JAK PO
000, ROČNÍ ÚLOVKY SE POHYBUJÍ KOLEM 100000 KUSŮ). NEJSILNĚJŠÍ TROFEJ Z R. 1938 Z OKRESU STRÁNCE MYSLIVECKÉ, TAK I NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ. STAVY ZAJÍCŮ V POSLEDNÍM DESETILETÍ
BRNO-VENKOV MÁ HODNOTU 201,70 BODŮ CIC, Z OBDOBÍ PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE (1974) JE ZNAČNĚ POKLESLY, TAKŽE JE OMEZEN I ODSTŘEL. PŘED NĚKOLIKA LESY SE JARNÍ KMENOVÉ STAVY
TROFEJ Z BÁNOVA V OKR. UHERSKÉ HRADIŠTĚ. SAMICE - SRNA, MLÁDĚ SRNČE. POHYBOVALY KOLEM 1,5 MILIÓNU A ODSTŘEL KOLEM 1 MILIÓNU KUSŮ. V SOUČASNÉ DOBĚ JSOU
LOS EVROPSKÝ (ALCES ALCES L.) BYL NA ÚZEMÍ ČR VYHUBEN VE STŘEDOVĚKU. V POSLEDNÍCH STAVY VELMI NÍZKÉ A LOV (ODSTŘEL I ODCHYT) NEDOSAHUJE ANI DESETINU DŘÍVĚJŠÍCH ODSTŘELŮ.
DESETILETÍCH SE K NÁM ZATOULALO NĚKOLIK KUSŮ Z ÚZEMÍ POLSKA. V SOUČASNÉ DOBĚ JE NĚKOLIK KRÁLÍK DIVOKÝ (ORYCOLAGUS CUNICULUS L.) SE NA NAŠEM ÚZEMÍ OBJEVIL PRAVDĚPODOBNĚ
KUSŮ V OKRESE JINDŘICHŮV HRADEC. DALŠÍ KUSY JSOU POZOROVÁNY PŘI MIGRACI. LOS JE VE 13. STOL., OBECNÉHO ROZŠÍŘENÍ VŠAK DOSÁHL VE STOLETÍCH POZDĚJŠÍCH. JEHO STAVY I ÚLOVKY
CELOROČNĚ HÁJEN, NENÍ VŠAK SNAHA O JEHO ROZŠÍŘENÍ. BYLY V MINULOSTI DOSTI VYSOKÉ, V SOUČASNÉ DOBĚ JSOU OVLIVŇOVÁNY PERIODICKY SE OPAKUJÍCÍ
PODOBNÝ OSUD STIHL I ZUBRA (BISON BONASUS L.), KTERÝ JE DNES V POČTU KOLEM 20 KUSŮ MYXOMATÓZOU.
CHOVÁN NA SLOVENSKU V OBOŘE TOPOLČIANKY. TETŘEV HLUŠEC (TETRAO UROGALLUS L.) JE DRUHEM ZVĚŘE, KTERÁ POSTUPNĚ MIZÍ NEJEN V ČR,
KAMZÍK HORSKÝ (RUPICAPRA RUPICAPRA L.) JE PŮVODNÍ ZVĚŘÍ POUZE VE VYSOKÝCH TATRÁCH, ALE TÉMĚŘ V CELÉ EVROPĚ. JEHO STAVY STÁLE KLESAJÍ A POHYBUJÍ V NĚKOLIKA KUSECH. V
KAMZÍCI Z TÉTO POPULACE BYLI VYSAZENI I DO NÍZKÝCH TATER. V LUŽICKÝCH HORÁCH A V ČESKÝCH ZEMÍCH JE HÁJEN. JE ZNOVU VYSAZOVÁN Z UMĚLÝCH CHOVŮ V NÁRODNÍM PARKU
JESENÍKÁCH BYLI POČÁTKEM TOHOTO STOL. VYSAZENI KAMZÍCI Z ALPSKÝCH POPULACÍ. SOUČASNÝ ŠUMAVA.
STAV JE KOLEM 800 KUSŮ. LOV KAMZÍKŮ SE POVOLUJE MIMOŘÁDNĚ V ČESKÝCH KRAJÍCH. SAMICE - TETŘÍVEK OBECNÝ (LYRURUS TETRIX L.) PODOBNĚ JAKO TETŘEV JE NA CELÉM ÚZEMÍ NA ÚSTUPU
KAMZICE, MLÁDĚ - KAMZÍČE. VLIVEM ZMĚN V JEHO ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ. STAVY TETŘÍVKA SE V POSLEDNÍ DOBĚ POHYBUJÍ KOLEM
MUFLON (OVIS MUSIMON PALL) BYL NA NAŠEM ÚZEMÍ ZAVEDEN V POLOVINĚ 19. STOL. A VELMI 1500 KUSŮ. PROVÁDÍ SE UMĚLÝ CHOV, ZATÍM S OMEZENÝM ZDAREM. ODSTŘEL JE POVOLEN
DOBŘE SE AKLIMATIZOVAL V OBORNÍCH I VOLNÝCH CHOVECH (POCHÁZÍ ZE SARDINIE A KORSIKY). INDIVIDUELNĚ OKRESNÍMU ÚŘADY.
SOUČASNÉ STAVY MUFLONŮ U NÁS PATŘÍ PO STRÁNCE KVANTITATIVNÍ I KVALITATIVNÍ K NEJLEPŠÍM
123 124
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
JEŘÁBEK LESNÍ (TETRASTES BONASIA L.) SE VYSKYTUJE V POČTU ASI 1 200 KUSŮ. JEHO STAVY DIVOKÉ HUSY, V ČSFR NA NĚKOLIKA CHRÁNĚNÝCH MÍSTECH HNÍZDÍ JEDINĚ HUSA VELKÁ
MAJÍ STÁLE SESTUPNOU TENDENCI. (ANSER ANSER L.). OSTATNÍ JAKO HUSA POLNÍ (ANSER FABALIS LATH.), HUSA BĚLOČELÁ (ANSER
DROP VELKÝ (OTIS TARDA L.) SE VYSKYTUJE OMEZENĚ NA JIŽNÍM SLOVENSKU, V MENŠÍ MÍŘE NA ALBIFRONS SCOP.) A HUSA MALÁ (ANSER ERRYTROPUS L.) SE OBJEVUJÍ POUZE NA TAHU. VŠECHNY
JIŽNÍ MORAVĚ NA ZNOJEMSKU. JEHO STAV MÁ STÁLE KLESAJÍCÍ TENDENCI A V SOUČASNÉ DOBĚ JE HUSY SE MOHOU PO URČITOU DOBU LOVIT, ÚLOVKY NEPŘESAHUJÍ 2 000 KUSŮ. K CHRÁNĚNÝM
VYKAZOVÁNO NĚKOLIK KUSŮ. DROP NEJVĚTŠÍ PERNATOU ZVĚŘÍ A JE CELOROČNĚ HÁJEN. DRUHŮM PATŘÍ BERNEŠKY (BRANTA), KTERÉ SE NA NAŠE ÚZEMÍ PŘI TAHU OBČAS ZATOULAJÍ.
BAŽANT OBECNÝ (PHASIANUS COLCHICUS L.) NA NAŠEM ÚZEMÍ ŽIJE ASI OD 11. STOL., JEHO LYSKA ČERNÁ (FULICA ATRA L.) SE VYSKYTUJE BĚŽNĚ SPOLEČNĚ S KACHNAMI. JEJÍ ROČNÍ
DOMOVEM JE OBLAST KAVKAZSKO-ČERNOMOŘSKÁ. U NÁS BYL ZPOČÁTKU CHOVÁN VE VOLIÉRÁCH ÚLOVKY SE POHYBUJÍ KOLEM 5 TISÍC KUSŮ.
JAKO OKRASNÝ PTÁK. K JEHO VĚTŠÍMU ROZŠÍŘENÍ DOCHÁZÍ ZA VLÁDY KARLA IV., KDY K JEHO DIVOCÍ HOLUBI JSOU NA NAŠEM ÚZEMÍ ZASTOUPENI ČTYŘMI DRUHY, A TO HOLUBEM HŘIVNÁČEM
CHOVU BYLY ZAKLÁDÁNY BAŽANTNICE. TENTO BAŽANT SE NA NAŠEM ÚZEMÍ VELMI DOBŘE (COLUMBA PALUMBUS L.), HOLUBEM DOUPŇÁKEM (COLUMBA AENAS L.), HRDLIČKOU DIVOKOU
AKLIMATIZOVAL A V ČISTÉ RASE BYL CHOVÁN DO POLOVINY 19. STOL. VZHLEDEM K JEHO VÝBORNÝM (STREPTOPELIA TURTUR L.) A HRDLIČKOU ZAHRADNÍ (STREPTOPELIA DECAOCTA FRIV.), KTERÁ SE U
UŽITKOVÝM VLASTNOSTEM BYL V EVROPĚ, ALE I V ZÁMOŘÍ OZNAČOVÁN JAKO BAŽANT ČESKÝ. NÁS OBJEVILA PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE (Z JIHU) A OSÍDLILA PARKY A ZAHRADY V LIDSKÝCH
POZDĚJI BYLI U NÁS VYSAZOVÁNI BAŽANTI DALŠÍCH GEOGRAFICKÝCH RAS, TAKŽE DOŠLO K SÍDLIŠTÍCH. LOVIT SE MŮŽE POUZE HŘIVNÁČ A ROČNĚ SE ULOVÍ 15 AŽ 20 TISÍC HOLUBŮ A HRDLIČKA
PROKŘÍŽENÍ A V SOUČASNÉ DOBĚ SE BAŽANT OBECNÝ V ČISTÉ FORMĚ NEVYSKYTUJE. KMENOVÉ ZAHRADNÍ 2 AŽ 5 TISÍC.
STAVY SE POHYBUJÍ KOLEM 150 000 KUSŮ. HLAVNÍM ZPŮSOBEM ROZŠÍŘENÍ JSOU UMĚLÉ ODCHOVY SLUKA LESNÍ (SCOLOPAX RUSTICOLA L.) JE JEDINOU SLUKOU, KTERÁ MŮŽE BÝT LOVENA V DOBĚ
V BAŽANTNICÍCH. DO VOLNÉ PŘÍRODY SE ROČNĚ VYPOUŠTÍ NĚKOLIK DESÍTEK TISÍC UMĚLE JARNÍHO TAHU, ROČNĚ SE DNES ULOVÍ DO 100 SLUK.
VYCHOVANÝCH BAŽANTŮ. BEKASINA OTAVNÍ (CAPELLA GALLINAGO L.) JE CELOROČNĚ HÁJENÁ.

KOROPTEV POLNÍ (PERDIX PERDIX L.) BYLA V MINULOSTI NAŠÍ NEJDŮLEŽITĚJŠÍ A NEJPOČETNĚJŠÍ KVÍČALA OBECNÁ (TUDUS PILARIS L.) JE HÁJENÁ.
PERNATOU ZVĚŘÍ. VLIVEM RADIKÁLNÍCH ZMĚN V JEJÍM ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ SE JEJÍ STAVY MEDVĚD BRTNÍK (URSUS ARCTOS L.) ŽIJE POUZE NA ÚZEMÍ SLOVENSKA V POČTU KOLEM 800
MNOHONÁSOBNĚ SNÍŽILY. BYLO VYKAZOVÁNO 4 AŽ 6 MILIÓNŮ KOROPTVÍ A DNES JE EVIDOVÁNO JEN KUSŮ (V ČESKÝCH ZEMÍCH BYL VYHUBEN JIŽ V MINULÉM STOLETÍ). DO ČR SE VZÁCNĚ ZATOULÁVÁ.
NĚKOLIK TISÍC HNÍZDÍCÍCH PÁRŮ (3-6 TIS.). JE CELOROČNĚ HÁJENA A ZAVÁDÍ SE JEJÍ UMĚLÝ CHOV K VLK (CANIS LUPUS L.) ŽIJE ROVNĚŽ NA ÚZEMÍ SLOVENSKA. DO ČESKÝCH ZEMÍ SE ZATOULÁVÁ
POSÍLENÍ ZBYTKOVÝCH POPULACÍ. DO OBLASTI BESKYD A JESENÍKŮ. JE OTÁZKOU ZDA ŠKODY ZPŮSOBENÉ NA CHOVU OVCÍ JSOU OD VLKŮ
KROCAN DIVOKÝ (MELEAGRIS GALLOPAVO L.) POCHÁZÍ ZE SEVERNÍ AMERIKY. U NÁS BYL NEBO ZDIVOČELÝCH PSŮ.
POMÍSTNĚ VYSAZOVÁN OD R. 1880, POSTUPNĚ VŠAK V PADESÁTÝCH LETECH TOHOTO STOLETÍ JEHO RYS OSTROVID (LYNX LYNX L.) ŽIJE NA ÚZEMÍ SLOVENSKA, V POSLEDNÍ DOBĚ BYLO NĚKOLIK
CHOV ZANIKL. OPĚT SE ZAČAL ZAVÁDĚT JEHO UMĚLÝ ODCHOV OD POČÁTKU OSMDESÁTÝCH LET RYSŮ VYSAZENO NA ŠUMAVU. Z MÍSTA VYSAZENÍ SE ROZŠIŘUJE DO PODHŮŘÍ ŠUMAVY.
V OBORÁCH A BAŽANTNICÍCH.. LIŠKA OBECNÁ (VULPES VULPES L.) JE ROZŠÍŘENA PO CELÉM ÚZEMÍ. V SOUČASNÉ DOBĚ JE
DIVOKÉ KACHNY, NEJDŮLEŽITĚJŠÍ Z HLEDISKA MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ JE KACHNA DIVOKÁ PŘEDMĚTEM INTENZIVNÍHO LOVU, PROTOŽE JE HLAVNÍM PŘENAŠEČEM VZTEKLINY. PROTI
- BŘEZŇAČKA (ANAS PLATYRHYNCHOS L.), MÉNĚ POLÁK VELKÝ (AYTHYA FERINA L.) A POLÁK ROZŠIŘOVÁNÍ VZTEKLINY JE LIŠKÁM PODÁVÁNO VAKCÍNA. ROČNÍ ÚLOVKY ČINÍ 50 AŽ 60 TISÍC KUSŮ.
CHOCHOLAČKA (AYTHYA FULIGULA L.). TYTO KACHNY SE MOHOU LOVIT A JEJICH ÚLOVKY SE MÝVALOVEC KUNÍ - PSÍK MÝVALOVITÝ (NYCTEREUTES PROCIONOIDES GRAY) SE NA NAŠE ÚZEMÍ
POHYBUJÍ MEZI 100 AŽ 250 TISÍCI (PODLE TOHO KOLIK SE VYPUSTÍ UMĚLE ODCHOVANÝCH DOSTAL Z UKRAJINY, KDE BYL UMĚLE VYSAZEN. ZATÍM SE VELMI NEROZŠÍŘIL, LOVÍ SE CELOROČNĚ,
BŘEZŇAČEK). K HÁJENÝM KACHNÁM PATŘÍ OSTRALKA ŠTÍHLÁ (ANAS ACUTA L.), HVÍZDÁK NEMÁ STANOVENOU DOBU HÁJENÍ.
EURASIJSKÝ (ANAS PENELOPE L.), POLÁK MALÝ (AYTHYA NYRCCA L.), POLÁK KAHOLKA (AYTHYA KOČKA DIVOKÁ (FELIX SILVESTRIS L.) JEDINCI ŽIJÍ NA MOROVĚ JAKO MIGRUJÍCÍ JEDINCI.
MARILA L.), HOHOL SEVERNÍ (BUCEPHALA CLANGULA L.) A ZRZOHLÁVKA RUDOZOBÁ (NETTA RUFINA KUNA LESNÍ (MARTES MARTES L.) A KUNA SKALNÍ (MARTES FOINA ERXL.) JSOU LOVENY V
PALL.). NĚKTERÉ Z NICH POMÍSTNĚ HNÍZDÍ, JINÉ SE OBJEVUJÍ NA TAHU. POČTU 5 AŽ 10 TISÍC KUSŮ NA CELÉM ÚZEMÍ. JEJICH LOV JE OMEZEN, V BAŽANTNICÍCH SE LOVÍ PO
CELÝ ROK.
125 126

__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
TCHOŘ TMAVÝ (PUTORIUS PUTORIUS L.) A TCHOŘ SVĚTLÝ (PUTORIUS EVERSMANNI LESS.) JSOU STRAKA OBECNÁ (PICA PICA L.) SE LOVÍ ROVNĚŽ PO CELÝ ROK KOLEM 40 TISÍC. SOJKA OBECNÁ
LOVENI V POČTU 3 - 5 TISÍC KUSŮ CELOROČNĚ. (GARRULUS GLANDARIUS L.), MIMO BAŽANTNIC JE HÁJENÁ.
LASICE HRANOSTAJ (MUSTELA ERMINEA L.) A LASICE KOLČAVA (MUSTELA NIVALIS L.) V ČR KAVKA OBECNÁ (COLEUS MONEDULA L.) SMÍ SE LOVIT POUZE V BAŽANTNICÍCH. HAVRAN POLNÍ
V POSLEDNÍM OBDOBÍ JEJICH STAVY KLESAJÍ. (CORVUS FRUGILEGUS L.) JE V SOUČASNÉ DOBĚ MIMO BAŽANTNIC HÁJEN. KRKAVEC VELKÝ (CORVUS
JEZEVEC LESNÍ (MELES MELES L.) JE NAŠÍ NEJVĚTŠÍ LASICOVITOU ŠELMOU. VYSKYTUJE SE CORAX L.) JE NEJVĚTŠÍM Z KRKAVCOVITÝCH A JE CELOROČNĚ CELOROČNĚ HÁJEN. V POSLEDNÍM
HLAVNĚ V LESNATÝCH OBLASTECH NA CELÉM ÚZEMÍ REPUBLIKY. V SOUČASNÉ DOBĚ JE MIMO OBDOBÍ SE ROZŠIŘUJE NA NAŠEM ÚZEMÍ
BAŽANTNICE HÁJEN. RACEK CHECHTAVÝ (LARUS RIDIBUNDUS L.) MŮŽE SE LOVIT V BAŽANTNICÍCH, NA LETIŠŤNÍCH
VYDRA ŘÍČNÍ (LUTRA LUTRA L.) JE VZÁCNÁ ŠELMA, NA CELÉM ÚZEMÍ ČR SE VYSKYTUJE V POČTU PLOCHÁCH A V OKOLÍ LETIŠŤ, NA PŮDKOVÝCH RYBNÍCÍCH A VÝTAŽNÍCÍCH A NA RYBNÍCÍCH S
ASI 300 - 400 KUSŮ. JE PŘÍSNĚ CHRÁNĚNÁ. VELKOCHOVY KACHEN PO CELÝ ROK, JINDE JE HÁJEN.
VEVERKA OBECNÁ (SCIURUS VULGARIS L.) ŽIJE V LESÍCH OD NÍŽIN AŽ PO HRANICI LESA, VOLAVKA POPELAVÁ (ARDEA CINEREA L.) A POTÁPKA ROHÁČ (PODICEPS CRISTATUS L.) JSOU
OBJEVUJE SE I V MENŠÍCH HÁJCÍCH A MĚSTSKÝCH PARCÍCH. JEJÍ STAVY ZNAČNĚ POKLESLY, JE CELOROČNĚ HÁJENI. KORMORÁN VELKÝ (PHALACROCORAX CARBO L.) PRO ŠKODY NA RYBNÍCÍCH JE
CELOROČNĚ HÁJENÁ. POVOLEN JEHO ODSTŘEL NA ZÁKLADĚ POVOLENÍ OCHRANY PŘÍRODY.
ONDATRA PIŽMOVÁ (ONDATRA ZIBETICA L.) BYLA NA NAŠEM ÚZEMÍ VYSAZENA V R. 1905 U MYSLIVECKÁ PÉČE O ZVĚŘ
DOBŘÍŠE A ODTUD SE ROZŠÍŘILA TÉMĚŘ V CELÉ SEVERNÍ ČÁSTI EURASIE. JEJÍ STAVY KLESLY, V POD TÍMTO POJMEM SE ROZUMÍ CHOV ZVĚŘE, JEJÍ OCHRANA A PÉČE O JEJÍ ZDRAVOTNÍ STAV.
SOUČASNÉ DOBĚ SE JEJÍ ÚLOVKY POHYBUJÍ KOLEM 10 000 KUSŮ. VZHLEDEM K TOMU, ŽE V ČR NA POMĚRNĚ MALÉ PLOŠE JE MNOHO CIVILIZAČNÍCH FAKTORŮ, KTERÉ
JESTŘÁB LESNÍ (ACCIPITER GENTILIS L.) JE MIMO BAŽANTNICE CELOROČNĚ HÁJEN, ÚLOVKY ČINÍ NEGATIVNĚ PŮSOBÍ NA PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ A TUDÍŽ I NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZVĚŘE, JSOU
ROČNĚ CCA 300 KS JEDINCŮ. POŽADAVKY KLADENÉ V TOMTO SMĚRU NA MYSLIVCE STÁLE NÁROČNĚJŠÍ. PŘESTO SE DAŘÍ DÍKY
KRAHUJEC OBECNÝ (ACCIPITER NISUS L.) JE HÁJEN NA CELÉM ÚZEMÍ. VYSOKÉ ÚROVNI PÉČE O ZVĚŘ UDRŽOVAT VĚTŠINU DRUHŮ ZVĚŘE V PŘIMĚŘENÝCH, ČASTO I
KÁNĚ LESNÍ (BUTEO BUTEO L.) A KÁNĚ ROUSNÁ (BUTEO LAGOPUS L.) JSOU MIMO BAŽANTNICE VYSOKÝCH POČETNÍCH STAVECH. POKUD DOJDE V NĚKTERÝCH PŘÍPADECH KE SNÍŽENÍ STAVU ZVĚŘE,
HÁJENY. REAGUJÍ MYSLIVCI, POPŘ. ORGÁNY ŘÍDICÍ MYSLIVOST, BUĎ DOČASNÝM OMEZENÍM LOVU, NEBO U
MOTÁK POCHOP (CIRCUS ERUGINOSUS L.), MOTÁK PILICH (CIRCUS CYANEUS L.), MOTÁK LUŽNÍ OHROŽENÝCH DRUHŮ TRVALÝM ZÁKAZEM LOVU. CÍLEM MYSLIVECKÉ PÉČE O ZVĚŘ V SOUČASNÉ DOBĚ
(CIRCUS PYGARGUS L.) JSOU CELOROČNĚ HÁJENI. JE TEDY UDRŽOVAT ZVĚŘ ZDRAVOU, SILNOU, S CO NEJLEPŠÍ TROFEJÍ (U TROFEJOVÉ ZVĚŘE) I S
POŠTOLKA OBECNÁ (FALCO TINUNCULUS L.) JE CELOROČNĚ HÁJENÁ. VYSOKOU PRODUKCÍ ZVĚŘINY. S TÍM TĚSNĚ SOUVISÍ I PÉČE O ZLEPŠENÍ ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK PRO
ORLOVEC ŘÍČNÍ (PANDION HALIAETUS L.), OREL SKALNÍ (AQUILA CHRYSAETOS L.), OREL ZVĚŘ. VEŠKERÁ TATO ČINNOST MUSÍ BÝT V SOULADU SE ZÁJMY ZEMĚDĚLSKÉHO A LESNÍHO
KŘIKLAVÝ (AQUILA POMARINA L.) A NĚKTERÉ DALŠÍ, VZÁCNĚ SE VYSKYTUJÍCÍ DRUHY ORLŮ JSOU HOSPODÁŘSTVÍ.
CELOROČNĚ HÁJENY. CHOV ZVĚŘE JAKO JEDNA Z HLAVNÍCH ČINNOSTÍ MYSLIVECKÉ PÉČE O ZVĚŘ SE MUSÍ ŘÍDIT
SOVY JSOU ROVNĚŽ CELOROČNĚ HÁJENÉ. NEJBĚŽNĚJŠÍ JE PUŠTÍK OBECNÝ (STRIX ALUCO L.), ZÁSADAMI, KTERÉ JSOU ROZDÍLNÉ PODLE JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ ZVĚŘE I PODLE PROSTŘEDÍ, V NĚMŽ
KALOUS UŠATÝ (ASIO OTUS L.) A SOVA PÁLENÁ (TITO ALBA L.), VZÁCNÉ JSOU KALOUS PUSTOVKA SE ZVĚŘ CHOVÁ. HLAVNÍ VŠEOBECNĚ PLATNOU ZÁSADOU CHOVU JE VÝBĚR ZDRAVÝCH PLEMENNÝCH
(AEGOLIUS FUNEREUS L.) A PUŠTÍK BĚLAVÝ (STRIX URALENSIS L.) A NĚKTERÉ DRUHY MENŠÍCH SOV. JEDINCŮ, KTEŘÍ ODPOVÍDAJÍ PŘEDSTAVÁM A POŽADAVKŮM CHOVATELSKÉHO CÍLE JEDNOTLIVÝCH
VÝR VELKÝ (BUBO BUBO L.) JE NAŠÍ NEJVĚTŠÍ SOVOU, V POSLEDNÍCH LETECH SE DOSTI DRUHŮ. DALŠÍ ZÁSADOU JE ÚMĚRNÉ ZASTOUPENÍ POHLAVÍ PODLE PŘIROZENÝCH POŽADAVKŮ
ROZMNOŽIL. V BAŽANTNICÍCH SE MŮŽE ODCHYTÁVAT. JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ A ROVNOMĚRNÉ ZASTOUPENÍ (ROZVRSTVENÍ) VĚKOVÝCH TŘÍD, KTERÉ JE
KRKAVCOVITÍ - PRO MYSLIVECKÉ HOSPODAŘENÍ S PERNATOU UŽITKOVOU ZVĚŘÍ JSOU PŘEDPOKLADEM SPRÁVNÉ PLEMENITBY. PATŘÍ SEM I ZAJIŠTĚNÍ DOSTATKU VHODNÉ POTRAVY BĚHEM
NEJNEBEZPEČNĚJŠÍ VRÁNY, A TO VRÁNA OBECNÁ ŠEDÁ (CORVUS CORNIX L.) A VRÁNA ČERNÁ CELÉHO ROKU, ZEJMÉNA PAK V DOBĚ ZIMNÍ I V DOBĚ ZVÝŠENÝCH POŽADAVKŮ NA ŽIVINY (BŘEZOST,
(CORVUS CORONE L.), MOHOU SE LOVIT PO CELÝ ROK, ÚLOVKY SE POHYBUJÍ KOLEM 40 AŽ 50 TISÍC. KOJENÍ MLÁĎAT, PAROŽENÍ, PŘED SNŮŠKOU VAJEC APOD.). KE SPLNĚNÍ TOHOTO POŽADAVKU JE
127 128
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
NEZBYTNÉ ZALOŽIT SÍŤ POLÍČEK PRO ZVĚŘ, A TO JAK V HONITBÁCH LESNÍCH (PŘEDEVŠÍM), TAK I ZÁŠTITY, LAPACÍ ZAŘÍZENÍ AJ.). TRVALEJŠÍ ZAŘÍZENÍ TVOŘÍ POZOROVATELNY, CHYTADLA (OHRADY)
POLNÍCH (ZMÍRNĚNÍ MONODIETY). V POLNÍCH HONITBÁCH JE NUTNO ZAJISTIT DOSTATEK KRYTŮ, A UMĚLÉ NORY. PATŘÍ K NIM I LOVECKÉ CHODNÍKY, POPŘ. LOVECKÉ CHATY.
KTERÉ MAJÍ VÝZNAM ZEJMÉNA V DOBĚ HNÍZDĚNÍ PERNATÉ ZVĚŘE, V DOBĚ KLADENÍ MLÁĎAT A LOV ZVĚŘE ODSTŘELEM DĚLÍME NA LOVY OSAMĚLÉ A SPOLEČNÉ. LOV OSAMĚLÝ - INDIVIDUÁLNÍ
VYVÁDĚNÍ KUŘAT A ZVLÁŠTĚ PAK V ZIMĚ. V DOBĚ HNÍZDĚNÍ A PÉČE O MLÁĎATA SE MUSÍ V HONITBĚ PROVÁDÍ JEDNA OSOBA A LOVÍ SE PŘI NĚM PŘEVÁŽNĚ ZVĚŘ VELKÁ A ZVĚŘ ŠKODNÁ. DROBNÁ ZVĚŘ
DODRŽOVAT NAPROSTÝ KLID. V ČR MAJÍ STALETOU TRADICI INTENZIVNÍ CHOVY SPÁRKATÉ ZVĚŘE V NAOPAK MUSÍ BÝT LOVENA SPOLEČNÝMI ZPŮSOBY LOVU ZVĚŘE, ZA ÚČASTI VĚTŠÍHO POČTU LOVCŮ
OBORÁCH A BAŽANTŮ V BAŽANTNICÍCH. (MLUVÍ SE ZPRAVIDLA O HONU, NEBOŤ ZVĚŘ JE Z LEČÍ VYHÁNĚNA). ZDE KROMĚ MYSLIVCŮ - STŘELCŮ
OCHRANU ZVĚŘE CHÁPEME V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH JAKO OCHRANU MYSLIVOSTI, NEBOŤ MIMO A HONCŮ JSOU NEZBYTNÝMI POMOCNÍKY I LOVECKY UPOTŘEBITELNÍ PSI. SPOLEČNÝMI ZPŮSOBY LOVU
ZVĚŘ CHRÁNÍME I MYSLIVECKÁ ZAŘÍZENÍ A PROSTŘEDÍ, V NĚMŽ ZVĚŘ CHOVÁME. PŘED ABIOTICKÝMI MŮŽE BÝT LOVENA I ZVĚŘ ČERNÁ A ŠKODNÁ.
VLIVY, COŽ JSOU VLIVY KLIMATICKÉ (POVĚTRNOSTNÍ), ZVĚŘ CHRÁNÍME PŘEDEVŠÍM DOBŘE HLAVNÍMI ZPŮSOBY OSAMĚLÝCH LOVŮ JSOU ČEKANÁ A ŠOULAČKA, SPÁRKATÁ ZVĚŘ SE PŘI NICH
ZALOŽENOU SÍTÍ TRVALÝCH KRYTŮ (REMÍZY, SKUPINY KEŘŮ APOD.), V NICHŽ JE NUTNO ZVĚŘ V DOBĚ STŘÍLÍ ZÁSADNĚ KULOVNICÍ, ŠKODNÁ ZVĚŘ BROKY. ČEKANOU I ŠOULAČKU LZE V URČITÝCH
OHROŽENÍ PŘIKRMOVAT. DO ODDÍLU OCHRANY ZVĚŘE PŘED BIOTICKÝMI VLIVY PATŘÍ PŘEDEVŠÍM OBDOBÍCH (ŘÍJE) DOPLNIT I VÁBENÍM ZVĚŘE. PO ULOVENÍ MUSÍME ZVĚŘ ŘÁDNĚ OŠETŘIT, PŘEDEVŠÍM
OCHRANA ZVĚŘE PŘED ČLOVĚKEM A JEHO HOSPODÁŘSKOU ČINNOSTÍ A OCHRANA ZVĚŘE UŽITKOVÉ JI VYVRHNOUT (ZBAVIT JI VNITŘNOSTÍ). ÚSPĚŠNÉMU LOVCI PŘEDÁ PRŮVODCE ÚLOMEK JAKO
PŘED ZVĚŘÍ ŠKODNOU A ŠKODLIVÝMI ZVÍŘATY (TOULAVÍ PSI A KOČKY). OCHRANA ZVĚŘE PŘED OZNAČENÍ ZDAŘILÉHO LOVU, KTERÝ NOSÍ LOVEC NA KLOBOUKU V TOM DNI, KDY ZVĚŘ ULOVIL.
CHOROBAMI JE PÉČÍ O JEJÍ ZDRAVOTNÍ STAV. OCHRANA ZVĚŘE PŘED ČLOVĚKEM JE ZAJIŠTĚNA JEDNAK NA SPOLEČNÝCH HONECH MUSÍ BÝT DODRŽOVÁNA BEZPEČNOST. PO UKONČENÍ LEČE SE ZVĚŘ
ZÁKONEM O MYSLIVOSTI, KTERÝ CHRÁNÍ ZVĚŘ PŘED UŽIVATELEM HONITBY ODPOVĚDNÝM ZA VÝKON SEBERE, OŠETŘÍ (ZAJÍCI SE VYMAČKAJÍ, PERNATÁ ZVĚŘ SE ZA TEPLÉHO POČASÍ VYHÁČKUJE), VYLOŽÍ
PRÁVA MYSLIVOSTI A PŘED UŽIVATELEM HONEBNÍCH POZEMKŮ, KTERÝ MUSÍ DBÁT NA TO, ABY PŘI DO ŘADY A SPOČÍTÁ. PO UKONČENÍ HONU SE UDĚLÁ VÝŘAD VEŠKERÉ ULOVENÉ ZVĚŘE. VEDOUCÍ
JEJICH OBHOSPODAŘOVÁNÍ NEBYLY PŮSOBENY ZBYTEČNÉ ZTRÁTY NA ZVĚŘI A JEDNAK ZÁKONEM O HONU OZNÁMÍ MYSLIVECKÉMU HOSPODÁŘI VÝSLEDEK LOVU A VZDÁ SE POCTA ULOVENÉ ZVĚŘI, PŘI
PŘEČINECH PŘED OSOBOU, KTERÁ ÚMYSLNĚ ZASÁHLA DO CIZÍHO VÝKONU PRÁVA MYSLIVOSTI VĚTŠÍCH HONECH VĚTŠINOU TROUBENÍM LOVECKÝCH HLAHOLŮ. PO UKONČENÍ HONU SE VĚTŠINOU
(PYTLÁCTVÍ). ROVNĚŽ OCHRANA UŽITKOVÉ ZVĚŘE PŘED ZVĚŘÍ ŠKODNOU A ŠKODLIVÝMI ZVÍŘATY JE KONÁ TZV. POSLEDNÍ LEČ, KTERÁ SPOČÍVÁ VE SPOLEČNÉ VEČEŘI A POSEZENÍ V DRUŽNÉ ZÁBAVĚ
UPRAVENA ZÁKONEM, KDE SE UVÁDÍ, KDY A ZA JAKÝCH OKOLNOSTÍ LZE ŠKODNOU ZVĚŘ, POPŘ. ÚČASTNÍKŮM HONU.
ŠKODLIVÁ ZVÍŘATA LOVIT. PŘI TOM JE NUTNO UPOZORNIT, ŽE ŠKODNÁ ZVĚŘ MŮŽE PŮSOBIT I JAKO VEDLE ZÁKONA O MYSLIVOSTI A PROVÁDĚCÍ VYHLÁŠKY JE NUTNO ZDE UPOZORNIT NA ZÁKON Č.
REGULÁTOR ZDRAVOTNÍHO STAVU ZVĚŘE UŽITKOVÉ. 288/95 O STŘELNÝCH ZBRANÍCH, KDE JSOU STANOVENY PODMÍNKY PRO NABÝVÁNÍ, REGISTRACI,
PÉČE O ZDRAVOTNÍ STAV ZVĚŘE JE V SOUČASNÉ DOBĚ NA DOSTI ZNAČNÉ VÝŠI, NEBOŤ SE NOŠENÍ A POUŽÍVÁNÍ STŘELNÝCH ZBRANÍ. V ZÁKONĚ JE PRO MYSLIVECKÉ POTŘEBY NOSIT, POUŽÍVAT
DODRŽUJÍ ZOOHYGIENICKÁ OPATŘENÍ A PREVENCE CHOROB. NA DODRŽOVÁNÍ TĚCHTO ZÁSAD SE LOVECKÉ ZBRANĚ VEDENA KATEGORIE LOVECKÝCH ZBRANÍ.
VÝZNAMNĚ PODÍLÍ VETERINÁRNÍ SLUŽBA.
LOV ZVĚŘE 13. LESNÍ ZÁKON.

LOV ZVĚŘE JE DŮLEŽITOU SOUČÁSTÍ VÝKONU PRÁVA MYSLIVOSTI A JE VÝSLEDKEM A
HOSPODAŘENÍ V LESÍCH JIŽ DLOUHOU DOBU VYŽADOVALO ZÁKONNÁ OPATŘENÍ, KTERÁ BY
ZHODNOCENÍM CHOVU ZVĚŘE. V MYSLIVOSTI SE LOVEM ROZUMĚJÍ VŠECHNY DOVOLENÉ ZPŮSOBY,
ZAJISTILA NEJEN PRÁVNÍ ZABEZPEČENÍ HOSPODAŘENÍ V LESE A OCHRANU LESA, ALE I OSTATNÍ
JIMIŽ SE LZE ZVĚŘE ZMOCŇOVAT. PODLE TOHO SE ROZEZNÁVÁ LOV ZVĚŘE ODSTŘELEM A LOV ZVĚŘE FUNKCE V HISTORII POTŘEBNÉ ZEJMÉNA OBRANNÉ DŮVODY TRVÁNÍ HRANIČNÍCH HVOZDŮ. PRVNÍ
ODCHYTEM (ZVĚŘ ŠKODNÁ SE LAPÁ). LOV HLAVNÍCH DRUHŮ ZVĚŘE UŽITKOVÉ MŮŽE BÝT PROVÁDĚN PRÁVNÍ ÚPRAVY SAHAJÍ AŽ DO 14. STOL VYDÁVÁNÍM LESNÍCH ŘÁDŮ ( NEJSTARŠÍ JE CHEBSKÝ LESNÍ
JEN PODLE PŘEDEM SCHVÁLENÉHO PLÁNU LOVU V HONITBĚ. K LOVU ZVĚŘE MUSÍ BÝT MYSLIVEC
ŘÁD Z ROKU 1379) S LOKÁLNÍ PŮSOBNOSTÍ. POSLEDNÍM LESNÍM ŘÁDEM JE ŘÁD Z ROKU 1754. TYTO
DOKONALE VYBAVEN ZNALOSTMI A MUSÍ MÍT TÉŽ VHODNOU LOVECKOU VÝSTROJ A VÝZBROJ. V ŘÁDY OMEZOVALY VLASTNÍKY LESŮ V JEJICH NAKLÁDÁNÍ S LESEM KDY MĚLY USTANOVENÍ O
HONITBĚ SE BUDUJÍ RŮZNÁ ZAŘÍZENÍ K LOVU, KTERÁ MAJÍ VĚTŠINOU DOČASNÝ CHARAKTER (POSEDY,
ZPŮSOBU A VÝŠI TĚŽEB, O PASENÍ, PÁLENÍ UHLÍ, OCHRANĚ A PĚSTOVÁNÍ LESŮ POD PŘÍSNÝMI TRESTY
PENĚŽNÍMI I TĚLESNÝMI.
129 130

__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
PRVNÍM LESNÍM ZÁKONEM PLATNÝM NA NAŠEM ÚZEMÍ BYL CÍSAŘSKÝ PATENT Č. 250 ŘÍŠSKÉHO SBÍRAT LESNÍ PLODY A SUCHOU NA ZEMI LEŽÍCÍ KLEST POUZE PRO VLASTNÍ POTŘEBU. ZÁROVEŇ JE
ZÁKONA Z 3. PROSINCE 1852. TENTO ZÁKON BYL POSTUPNĚ DOPLŇOVÁN DALŠÍMI ZÁKONY, ZAKÁZÁNA CELÁ ŘADA ČINNOSTI V LESE NA PŘ.
VYHLÁŠKAMI A NAŘÍZENÍMI A BYL NAHRAZEN ZÁKONEM Č. 166/60 SB. A PROVÁDĚCÍ VYHLÁŠKOU Č. RUŠIT KLID A TICHO
17/61 SB. TENTO ZÁKON VYTVOŘIL PŘEDPOKLADY PRO SOCIALIZACI LESŮ, URČIL POVINNOST JEZDIT A STÁT S MOTOROVÝMI VOZIDLY
HOSPODAŘIT PODLE LESNÍCH HOSPODÁŘSKÝCH PLÁNŮ, UMOŽNIL PASEČNÉ HOSPODAŘENÍ. TENTO MIMO LESNÍ CESTY A VYZNAČENÉ TRASY JEZDIT NA KOLE, NA KONI, NA LYŽÍCH NEBO SANÍCH
ZÁKON BYL NAHRAZEN V ROCE 1977 NOVÝMI ZÁKONY - ZÁKONEM Č.61/77 SB. O LESÍCH A ZÁKONEM KOUŘIT A ROZDĚLÁVAT OTEVŘENÉ OHNĚ
Č. 96/77 SB. O HOSPODAŘENÍ V LESÍCH A STÁTNÍ SPRÁVĚ LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ. TÍMTO ZÁKONEM TÁBOŘIT MIMO VYHRAZENÁ MÍSTA
BYLA DOKONČENA SOCIALIZACE LESŮ A LESNÍ POROSTY PŘEŠLY DO VLASTNICTVÍ STÁTU NEBO ODHAZOVAT HOŘÍCÍ NEBO DOUTNAJÍCÍ PŘEDMĚTY
DRUŽSTEV. ZNEČIŠŤOVAT LES ODPADY A ODPADKY
POLITICKÉ ZMĚNY V ROCE 1989 PŘINESLY POTŘEBU NOVÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY HOSPODAŘENÍ PRO KVALITNÍ HOSPODAŘENÍ VLASTNÍKŮ LESA O VÝMĚŘE VYŠŠÍ NEŽ 50 HA ( STÁTNÍ LESY V PLNÉM
V LESÍCH, KTERÁ BY RESPEKTOVALA POLITICKÉ, VLASTNICKÉ ZMĚNY A ZÁROVEŇ UPRAVILA ROZSAHU) JSOU ZPRACOVÁVÁNY LESNÍ HOSPODÁŘSKÉ PLÁNY( LHP). TYTO JSOU VYPRACOVÁNY
HOSPODAŘENÍ V LESÍCH PODLE POŽADAVKŮ OCHRANY LESA V ZÁJMU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A BYLA ZPRAVIDLA NA DOBU 10 LET. MAJÍ PRO MAJITELE USTANOVENÍ ZÁVAZNÁ A DOPORUČUJÍCÍ. JAKO
UDRŽENA SCHOPNOST TRVALE PLNIT VŠECHNY FUNKCE LESA. TENTO ZÁKON PO VELMI DLOUHÉ ZÁVAZNÁ JSOU:
PŘÍPRAVĚ (OD ROKU 1990) BYL SCHVÁLEN JAKO ZÁKON Č. 289/95 SB. O LESÍCH A O ZMĚNĚ A MAXIMÁLNÍ CELKOVÁ VÝŠE TĚŽEB
DOPLNĚNÍ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ (LESNÍ ZÁKON) S PLATNOSTÍ OD 1.LEDNA 1996. MINIMÁLNÍ PODÍL MELIORAČNÍCH A ZPEVŇUJÍCÍCH DŘEVIN PŘI OBNOVĚ POROSTU
ZÁKON O LESÍCH UPRAVIL NĚKTERÉ PODMÍNKY V HOSPODAŘENÍ: MINIMÁLNÍ ROZSAH VÝCHOVNÝCH ZÁSAHŮ V POROSTECH VE VĚKU DO 40 LET
OMEZIL ROZSAH PASEČNÍHO HOSPODAŘENÍ ZMENŠENÍM POVOLENÝCH ROZMĚRŮ PASEK OSTATNÍ VLASTNÍCI LESA HOSPODAŘÍ PODLE LESNÍ HOSPODÁŘSKÉ OSNOVY (LHO). TATO JE
ZAVEDL JEDNODUŠŠÍ HOSPODÁŘSKÉ PLÁNOVANÍ ZAVEDENÍM LESNÍCH HOSPODÁŘSKÝCH OSNOV JEDNODUŠŠÍ NEŽ LHP A ZPRACOVÁVÁ SE ROVNĚŽ NA 10 LET. ZDE JSOU ZÁVAZNÝMI UKAZATELI
ZAVEDL OBLASTNÍ PLÁNY ROZVOJE LESŮ JAKO METODICKÉ NÁSTROJE STÁTNÍ LESNICKÉ POLITIKY CELKOVÁ VÝŠE TĚŽEB A PODÍL MELIORAČNÍCH A ZPEVŇUJÍCÍCH DŘEVIN PŘI OBNOVĚ POROSTU. LHO
S DOPORUČUJÍCÍMI ZÁSADAMI HOSPODAŘENÍ V LESÍCH OBDRŽÍ VLASTNÍK OD ORGÁNU STÁTNÍ SPRÁVY LESŮ BEZPLATNĚ.
STÁTNÍ SPRÁVU VYKONÁVAJÍ OKRESNÍ ÚŘADY A MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ( U VOJENSKÝCH LHP A LHO ZPRACOVÁVAJÍ PRÁVNICKÉ NEBO FYZICKÉ OSOBY, KTERÉ MAJÍ NA TUTO ČINNOST
LESŮ A STATKŮ MINISTERSTVO OBRANY , U NÁRODNÍCH PARKŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ). UDĚLENOU LICENCI. LHO NEBO LHP SCHVÁLENÉ STÁTNÍ SPRÁVOU JSOU PRO VLASTNÍKA ZÁVAZNÉ.
VRCHNÍ STÁTNÍ DOZOR VYKONÁVÁ MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. ODBORNÁ ÚROVEŇ HOSPODAŘENÍ PODLE LESNÍHO ZÁKONA, LHP JE ZAJIŠŤOVÁNA ODBORNÝM
ZAKÁZAL NÁJEM A PODNÁJEM STÁTNÍHO LESA ZA ÚČELEM HOSPODAŘENÍ LESNÍM HOSPODÁŘEM. ODBORNÝM LESNÍM HOSPODÁŘEM JE FYZICKÁ NEBO PRÁVNICKÁ OSOBA,
POVINNOSTI VLASTNÍKŮ LESA: KTERÁ MÁ ODPOVÍDAJÍCÍ LESNICKÉ VZDĚLÁNÍ, PRAXI A ZÍSKALA LICENCI UDĚLOVANOU ORGÁNEM
POČÍNAT SI TAK, ABY NEDOCHÁZELO K POŠKOZOVÁNÍ NEBO OHROŽOVÁNÍ LESŮ STÁTNÍ SPRÁVY. VLASTNÍK LESA, KTERÝ MÁ ODBORNÉ VZDĚLÁNÍ A POŽADOVANOU PRAXI MŮŽE
HOSPODAŘIT TAK, ABY NEBYLY POŠKOZENY ZÁJMY JINÝCH VLASTNÍKŮ A A ZACHOVÁNY FUNKCE VYKONÁVAT ČINNOST ODBORNÉHO LESNÍHO HOSPODÁŘE SÁM.
LESA PRO ZAJIŠTĚNÍ DODRŽOVÁNÍ LESNÍHO ZÁKONA VEŘEJNOSTÍ USTANOVUJE OKRESNÍ ÚŘAD JAKO
ZALESNIT HOLINU DO DVOU LET A ZAJISTIT KULTURU DO SEDMI LET OD JEJÍHO VZNIKU STÁTNÍ SPRÁVA Z FYZICKÝCH OSOB LESNÍ STRÁŽ. LESNÍ STRÁŽÍ MOHOU BÝT BEZÚHONNÍ OBČANÉ
ZAJISTIT PODÍL MELIORAČNÍCH DŘEVIN STARŠÍ 21 LET, KTEŘÍ SLOŽÍ SLIB. POVINNOSTI LESNÍ STRÁŽE JSOU:
DODRŽET MAXIMÁLNÍ OBJEM TĚŽBY DANÝ LHP DOHLÍŽET NA DODRŽOVÁNÍ POVINNOSTÍ A ZÁKAZŮ ČINNOSTI V LESE
V ČESKÉ REPUBLICE MÁ PRÁVO VSTUPU DO LESA KAŽDÝ OBYVATEL NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ, ALE NOSIT SLUŽEBNÍ ODZNAK A PROKAZOVAT SE PRŮKAZEM LESNÍ STRÁŽE
ZÁROVEŇ MUSÍ RESPEKTOVAT PRÁVO MAJITELE NA UŽÍVÁNÍ SVÉHO MAJETKU. PROTO JE POVOLENO LESNÍ STRÁŽ MÁ PRÁVO ZJIŠŤOVAT TOTOŽNOST OSOBY PORUŠUJÍCÍ POVINNOSTI A ZÁKAZY,
UKLÁDAT A VYBÍRAT POKUTY, PŘEDVÉST NA POLICII OSOBY PŘISTIŽENÉ PŘI PŘESTUPKU. SOUČASNÁ
131 132
__________________________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________________________
BEZPEČNOSTNÍ SITUACE ČINÍ SLUŽBU LESNÍ STRÁŽE VELMI TĚŽKOU A OBTÍŽNOU. JEJÍ POSTAVENÍ, OZNAČENÍ.
KTERÉ NENÍ NA ÚROVNI VEŘEJNÉHO ČINITELE JI STAVÍ NA ÚROVEŇ BĚŽNÝCH OBČANŮ A NEDOVOLUJE VYHLÁŠKA Č. 80/96 SB. O PRAVIDLECH POSKYTOVÁNÍ PODPORY NA VÝSADBU MINIMÁLNÍHO PODÍLU
RÁZNÉ ZÁKROKY PROTI ZLODĚJŮM, PYTLÁKŮM A JINÝM NEZÁKONNOSTEM V LESÍCH. MELIORAČNÍCH A ZPEVŇUJÍCÍCH DŘEVIN A O POSKYTOVÁNÍ NÁHRAD ZVÝŠENÝCH
K ZAJIŠTĚNÍ NĚKTERÝCH ČINNOSTÍ V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ NA VYSOKÉ ODBORNÉ ÚROVNI JSOU NÁKLADŮ.
STÁTNÍ SPRÁVOU VYDÁVÁNY LICENCE. JDE O ČINNOSTI: VYHLÁŠKA Č. 81/96 SB. O ZPŮSOBU VÝPOČTU VÝŠE ÚJMY NEBO ŠKODY ZPŮSOBENÉ NA
ZPRACOVÁNÍ LHP A LHO PRODUKČNÍCH
NAKLÁDÁNÍ SE SEMENY A SAZENICEMI LESNÍCH DŘEVIN FUNKCÍCH LESA.
ODBORNÝ LESNÍ HOSPODÁŘ VYHLÁŠKA Č. 82/96 SB. O GENETICKÉ KLASIFIKACI, OBNOVĚ LESA, ZALESŇOVÁNÍ A O EVIDENCI PŘI
POŽADAVKY PRO VYDÁNÍ LICENCE JSOU : NAKLÁDÁNÍ SE SEMENY A SAZENICEMI LESNÍCH DŘEVIN.
VĚK 18 LET VYHLÁŠKA Č. 83/96 SB. O ZPRACOVÁNÍ OBLASTNÍCH PLÁNŮ ROZVOJE LESŮ A O VYMEZENÍ
STÁTNÍ OBČANSTVÍ ČR HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ.
ZPŮSOBILOST K PRÁVNÍM ÚKONŮM VYHLÁŠKA Č. 84/96 SB. O LESNÍM HOSPODÁŘSKÉM PLÁNOVÁNÍ.

BEZÚHONNOST VYHLÁŠKA Č. 100/96 SB., KTEROU SE STANOVÍ NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O UDĚLENÍ LICENCE V LESNÍM
ODBORNÉ LESNICKÉ VZDĚLÁNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A PODROBNOSTI UDĚLOVÁNÍ LICENCE V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ.
ODBORNÁ LESNICKÁ PRAXE VYHLÁŠKA Č. 101/96 SB., KTEROU SE STANOVÍ PODROBNOSTI O OPATŘENÍCH K OCHRANĚ LESA A
VZOR
LICENCE VYDÁVÁ PO SPLNĚNÍ PŘEDEPSANÝCH PODMÍNEK MINISTERSTVO NEBO ORGÁN STÁTNÍ SLUŽEBNÍHO ODZNAKU A PRŮKAZ LESNÍ STRÁŽE.
SPRÁVY. VYHLÁŠKA Č. 102/96 SB. O ZPŮSOBU VÝPOČTU NÁKLADŮ NA ČINNOST ODBORNÉHO LESNÍHO
STÁT PODPORUJE HOSPODAŘENÍ V LESÍCH FORMOU SLUŽEB NEBO FINANČNÍCH PŘÍSPĚVKŮ. OBJEM HOSPODÁŘE
PŘÍSPĚVKŮ A PODMÍNKY JEJICH POSKYTNUTÍ JSOU KAŽDOROČNĚ UPŘESŇOVÁNY VYHLÁŠKOU NEBO V PŘÍPADECH, KDY JEHO ČINNOST HRADÍ STÁT.
JAKO PŘÍLOHA ZÁKONA O ROZPOČTU.
LESNÍ ZÁKON PŘINESL DO LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ŘADU NOVÝCH PODNĚTŮ A ZEJMÉNA DALŠÍCH KAŽDÝ VLASTNÍK LESA BY SE MĚL S LESNÍM ZÁKONEM PODROBNĚ SEZNÁMIT VČETNĚ
KROKŮ KE ZLEPŠENÉMU HOSPODAŘENÍ A K PODPOŘE TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE LESNÍHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ.
HOSPODÁŘSTVÍ.
LESNÍ ZÁKON OBSAHUJE NĚKOLIK USTANOVENÍ K VYDÁNÍ PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ. VZHLEDEM

K ŠIROKÉMU ROZSAHU A RŮZNORODOSTI PROBLEMATIKY BYLO NUTNO VYDAT JEDENÁCT VYHLÁŠEK
JAKO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ. VŠECHNY VYHLÁŠKY VYŠLY VE SBÍRCE

ZÁKONŮ.
JEDNOTLIVÉ VYHLÁŠKY MAJÍ TYTO NÁZVY:

VYHLÁŠKA Č. 77/96 SB. O NÁLEŽITOSTECH ŽÁDOSTÍ O ODNĚTÍ NEBO OMEZENÍ A PODROBNOSTECH O
OCHRANĚ POZEMKŮ URČENÝCH K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA.
VYHLÁŠKA Č. 78/96 SB. O STANOVENÍ PÁSEM OHROŽENÍ LESŮ POD VLIVEM IMISÍ.
VYHLÁŠKA Č. 79/96 SB. O SLUŽEBNÍCH STEJNOKROJÍCH ZAMĚSTNANCŮ STÁTNÍ SPRÁVY LESŮ A
JEJICH
133 134
Lesní hospodářství
__________________________________________________________________________________________
14. LITERATURA
1. BEZECNÝ: PĚSTOVÁNÍ LESŮ SZN 1992

2. DOUDA: MECHANIZAČNÍ PROSTŘEDKY, SZN PRAHA 1974
3. FÉR,POKORNÝ: LESNICKÁ DENDROLOGIE I - III, ČZU 1994
4. GROSS: SORTIMENTACE DŘÍVÍ, HAB. PRÁCE, ČZU LF 1995
5. KOLEKTIV: TECHNICKO-ORGANIZAČNÍ SMĚRNICE PRO TĚŽEBNÍ ČINNOST, MLVHDP 1989
6. LESNICKÝ NAUČNÝ SLOVNÍK I, II DÍL MZE 1994,1995
7. NOŽIČKA: PŘEHLED VÝVOJE NAŠICH LESŮ SZN 1957
8. POLENO: TRVALE UDRŽITELNÉ OBHOSPODAŘOVÁNÍ LESŮ MZE ČR 1997
9. PŘÍRUČKA PRO VLASTNÍKY LESA MZE 1994
10.ROČENKA FAO 1996
11.RONAY, DEJMAL: LESNÁ TAŽBA, PRÍRODA BRATISLAVA 1991
12.STANĚK: LESNÍ ZÁKON V TEORII A PRAXI, MATICE LESNICKÁ PÍSEK 1996
13.SVOBODA: LESNÍ DŘEVINY A JEJICH POROSTY I., II. SZN 1955
14.VACH: MYSLIVOST, SILVESTRIS 1997
15.ZPRÁVA O STAVU LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ČR 1996, 1997,1998 MZE
135

! Skripta-Lesni Hospodarstvi

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

! Skripta-Lesni Hospodarstvi

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Lesní hospodářství Lesní hospodářství

Lesní hospodářství Lesní hospodářství

B) FUNKCE HYDRICKÁ A VODOHOSPODÁŘSKÁ

VZDUCHU (LESY MAJÍ VYŠŠÍ TRANSPIRACI).

SKLADBY LESA, MŮŽE LES ZADRŽET ROČNĚ NA 1 HA 30 AŽ 70 TUN PRAŠNÝCH ČÁSTIC.

b) FUNKCE HYDRICKÁ A VODOHOSPODÁŘSKÁ

SRÁŽKY OBECNĚ DĚLÍME NA VERTIKÁLNÍ (DÉŠŤ, SNÍH) A HORIZONTÁLNÍ (SRÁŽKY ZACHYCENÉ Z

V DEVATENÁCTÉM STOLETÍ BYL ZASTÁVÁN NÁZOR, ŽE LESY MAJÍ VODOHOSPODÁŘSKÝ VÝZNAM,

PRUHU LESA JSOU SRÁŽKY O 20 AŽ 30% VYŠŠÍ NEŽ UVNITŘ LESA.

VODOHOSPODÁŘSKÝ CÍL JE V URČITÉ OBLASTI NEJAKTUÁLNĚJŠÍ, ZDA ZVÝŠENÍ ABSOLUTNÍHO

Lesní hospodářství Lesní hospodářství

PROVOZOVNÁCH A PO PRÁCI SE ČASTO VRACÍ DO MNOHOPODLAŽNÍCH DOMŮ, DO ODPŘÍRODNĚNÉHO

POROSTU. V OBLASTECH, KDE ZVÝŠENÉ MNOŽSTVÍ PRACHOVÝCH ČÁSTIC V OVZDUŠÍ JE DOPROVÁZENO

ZOB, BRSLEN A DO URČITÉ MÍRY I BUK A JASAN.

LES ZACHYCUJE TAKÉ VELKÉ PROCENTO PEVNÝCH I AEROSOLOVÝCH RADIOAKTIVNÍCH ČÁSTIC A

USNADŇUJE JEJICH UKLÁDÁNÍ A ZNEŠKODNĚNÍ. E) REKREAČNÍ FUNKCE LESA

PROCESU. 3. LES JAKO ZDROJ DŘEVNÍ SUROVINY

Lesní hospodářství Lesní hospodářství

TAB. Č. 3 TĚŽBY DŘÍVÍ V RŮZNÝCH ČÁSTECH V MIL. M3

VÝMĚRA LESŮ V EVROPĚ. V TROPICKÝCH OBLASTECH SE VŠAK ROZSÁHLÉ PLOCHY ODLESŇUJÍ

AFRIKA - 0,4 1,9 1,9 1,8 1,8

Lesní hospodářství Lesní hospodářství

LESA. DRUHOVÁ SKLADBA ZAKLÁDANÝCH POROSTŮ OVLIVŇUJE VÝSLEDKY LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

OBLASTECH. KVANTITATIVNĚ JE TAKÉ ÚBYTEK NAHRAZOVÁN PŘESUNEM NELESNÍCH POZEMKŮ DO

CELKEM LISTNATÉ 21,9 65,6 35,6

PŘEBYTEK POROSTŮ STŘEDNÍHO VĚKU (41 - 90 LET)

MAJETKOVÉHO VYROVNÁNÍ. MAJETEK BÝVALÉ KORUNY BYL ZESTÁTNĚN BEZ NÁHRADY.

Lesní hospodářství Lesní hospodářství

PROSTŘEDÍ. SOUKROMNÍKŮ A SINGULARISTŮ. JEJICH PŘEDÁVÁNÍ STÁTU PROBÍHALO DOSTI DLOUHO.

SOUKROMÉ. STÁTNÍ DRŽBY.

Lesní hospodářství Lesní hospodářství

Lesní hospodářství Lesní hospodářství

BAŽINÁCH MÁ MĚLKÉ KOŘENY.

Lesní hospodářství Lesní hospodářství

PŮDÁCH OD PAHORKATIN AŽ DO PODHORSKÝCH POLOH. ŠPATNĚ ŠTÍPATELNÉ.

D. PÝŘITÝ MÁ LETOROSTY I LISTY PLSTNATÉ; BORKA JE HRUBĚ KOSTKOVITĚ ROZPUKANÁ. DNĚPR.

BUK LESNÍ - FAGUS SYLVATICA L.

Lesní hospodářství Lesní hospodářství

OLŠE ŠEDÁ - ALNUS INCANA L. MOENCH. EKOLOGICKÉ ROZPĚTÍ.

.BŘÍZA BRADAVIČNATÁ - BETULA PENDULA ROTH. JEŘÁB PTAČÍ - SORBUS AUCUPARIA L.

Lesní hospodářství Lesní hospodářství

VRBY - SALIX SPP. A PROGRAMECH

200 - 300 M VÝŠE). CHOROBÁM

DŘEVINA. JE NUTNÉ PODPOROVAT VYUŽÍVÁNÍ DŘEVA A OSTATNÍCH PRODUKTŮ LESA ZPŮSOBEM

PŘEHLEDU UVEDENA. LESNICKOU POLITIKOU OVLIVŇOVAT ZNALOSTI A DOVEDNOSTI VEŘEJNOSTI A

PODPOROVAT POCHOPENÍ PRINCIPŮ TRVALE UDRŽITELNÉHO HOSPODAŘENÍ

NA VÝSLEDKY A ZÁVAZKY Z HELSINSKÉ KONFERENCE NAVÁZAL MATERIÁL MZE „ZÁKLADNÍ

DANÝM RŮSTOVÝM PODMÍNKÁM A SLEDUJÍCÍ POUZE DODRŽOVÁNÍ ZÁKLADNÍCH PRINCIPŮ, LESNICKÁ.

OBSAHUJÍ: VLASTNOSTÍ PROSTŘEDÍ A TOMUTO PROSTŘEDÍ ODPOVÍDAJÍCÍCH PŘIROZENÝCH (ZÁKLADNÍCH) A

Lesní hospodářství Lesní hospodářství

TY DRUHY, KTERÝM STANOVIŠTĚ NEJLÉPE VYHOVOVALO. ROZLIŠIT TŘI ETAPY:

ŠKOLKAŘSTVÍ SE POVAŽUJÍ: HLOUBKY). ŠKOLKOVÁNÍ JE V PODSTATĚ PŘESAZOVÁNÍ ZPRAVIDLA JEDNOLETÝCH (VYJÍMEČNĚ

• ZVÝŠENÍ HEKTAROVÉ PRODUKCE KVALITNÍHO SADEBNÍHO MATERIÁLU,

POMOCÍ ŠKOLKOVACÍCH STROJŮ NA ZÁHONY PŘI PĚSTOVÁNÍ SAZENIC PROSTOKOŘENNÝCH. PŘI

CHCEME BEZPROSTŘEDNĚ ZALESNIT. MŮŽEME NĚKTERÉ DŘEVINY ROZMNOŽOVAT VEGETATIVNĚ - ŘÍZKY.

KLÍČIVOSTI, ENERGII KLÍČIVOSTI, ČISTOTĚ SEMEN, ZPŮSOBU VÝCHOVY SADEBNÍHO MATERIÁLU I NA

Lesní hospodářství Lesní hospodářství

ODSTRANĚNÍ ZÁPORNÝCH SLOŽEK POROSTU. KTERÝCH SE ODSTRAŇUJÍ STROMY

B - S NEDOSTATEČNĚ NEBO JEDNOSTRANNÉ VYVINUTOU KORUNOU SOUSTAVNOU POZORNOST.

3 - STROMY VRŮSTAVÉ ČI USTUPUJÍCÍ

Lesní hospodářství Lesní hospodářství

SILNÉ INTENZITY (VŠE S OHLEDEM NA STABILITU POROSTU). SOUSEDÍ-LI S POROSTEM MLADŠÍM.

Lesní hospodářství Lesní hospodářství