VOD Pedkldan bakalsk prce v sob zahrnuje teoretick znalosti zskan bhem studia na VKE a klade draz zejmna

na oblasti tkajc se strategickho zen, ekonomickho pohledu manaera na organizaci, kterou je v tomto ppad statutrn msto a lehce se dotk i legislativnho rmce vztahujcho se k dan problematice. V prci jsou zrove aplikovny v relnm svt a na konkrtnm ppad dve zskan teoretick poznatky, metodiky a nstroje zen. Jako pklad z relnho svta, na kterm jsou zskan teoretick poznatky prezentovny, je vybrn informan systm msta Brna. A to od jeho zrodu, pes studii proveditelnosti a po souasn stav, vetn porovnn s informanm systmem obdobnho statutrnho msta. V prci je mysln mchna a konfrontovna teorie publikovan v odborn literatue a reln poznatky zskan v prbhu budovn informanho systmu a to hned z pohledu nkolika rznch skupin uivatel. Samozejm jsou zde tak prezentovny i subjektivn nzory autora, kter pro urit odbornky v oboru IT mohou bt nkdy zarejc nebo povrchn, ale v kadm ppad by mohly nebo by spe mly slouit k zamylen nad danou problematikou a to i v ppad, e tyto subjektivn nzory v konenm hodnocen budou oznaeny jako chybn nebo v praxi nepouiteln. Zkladn motto prce vychz z tvrzen Statutrn msto = Holdingov spolenost. Na tento Holding je pohleno z pohledu ekonomickho, je je prioritou slo jedna a zrove i pohledu procesnho. Dokument zeteln ukazuje, jak se tyto dva zkladn pohledy a z nich plynouc poadavky nsledn odrej v konen architektue a cel filozofii budovn informanho Systmu. Prce si klade hned nkolik cl. Jejm hlavnm clem je ukzat, jak nesmrn dleit je v dnen dob strategick zen podpoen kvalitnm Informanm Systmem, a to i pes jeho vysokou cenu a zpravidla dlouhou a nronou implementaci. Zrove je zde zdraznna skutenost, jak vrazn a bohuel zpravidla negativn, do budovn a drby informanho systmu zasahuj opakovan zmny legislativy, kter jsou nkdy provdny pekotn a bez zejm koncepce a jasn definovanch cl. Vedlejmi, nebo vak nepodstatnmi, cly prce je pimt itatele k zamylen, zda kvalitn vrcholov manaer je pouze dobr ekonom, stratg a generl schopn se obklopit dobrmi spolupracovnky, ale zda v dnen dob by neml mt nebo spe nemus mt alespo

zkladn povdom o informanch technologich a jejich monostech. A zrove je zde nepmo ukzna skutenost, e pikovho manaera tvo nejenom dobr teoretick znalosti, zkuenosti, ale tak jeho schopnost je citliv a pomoc zdravho selskho rozumu aplikovat v praxi. Prce by v dnm ppad nemla bt chpna jako veobjmajc zaruen nvod jak na to ppadn Jedin takto je to sprvn, ale spe jako nmt k zamylen, zda prezentovan zkuenosti i aplikovan teorie nen jeden z monch zpsob een poteb statutrnho msta ppadn velk organizace disponujc obdobnou strukturou a podobnmi vnitnmi procesy.

ZVOLEN STATUTRN MSTA

Jak ji bylo nastnno v vodu,prce se vnuje primrn informanmu systmu Statutrnho msta Brna a v klovch oblastech ho porovnv s informanm systmem statutrnho msta Ostravy. Dvody pro vbr prv tchto dvou statutrnch mst jsou: Podobn mnostv uivatel externch (obyvatel msta) a internch (magistrtnch ednk) Obdobn lenn (poty mstskch st) Existence velkch organizac a podnik zizovanch nebo vlastnnch mstem.

Piblin stejn as, kdy startoval projekt na budovn komplexnho IS

Obdobn rozpoet na IS Zcela odlin filozofie budovn IS Pro piblen vybranch statutrnch mst jsou ne uvedeny zkladn popisn data a charakteristiky, ze kterch je patrn jejich podobnost. 1.1 ZKLADN INFORMACE O STATUTRNM MST BRN

Statutrn msto Brno je nejvt statutrn msto v esk republice a druh nejvt msto vbec. Ke dni 31.12.2006 mlo Brno 366 680 obyvatel. Nejvt prstek zailo obyvatelstvo Brna v obdob let 1850-1919 (za prmyslov revoluce), pedevm pipojenm okolnch obc; do roku 1940 pak poet obyvatel stagnoval, a od 50. Let 20. Stolet opt rostl. Mrn pokles po roce 1989 kopruje trend velkch mst v cel republice vlivem tzv. suburbanizace: Lid se sthuj za administrativn hranice msta, kde vak nadle pracuj a vyuvaj sluby. Statisticky tak v Brn lid ubv, fakticky jejich poet roste, co indikuje rostouc poet obyvatel okresu Brno-venkov, zvlt v prstenci obc sousedcch s Brnem. 1.1.1 SPRVN A KATASTRLN LENN

BRNO je zemn lenn statutrn msto s magistrtem v jeho ele je primtor. Mimo zastupitelstva a rady je orgnem msta i snm starost, jeho leny jsou starostov jednotlivch brnnskch mstskch st a primtor msta Brna. Brno je obce s rozenou psobnost pouze pro vlastn zem. Sprvn a katastrln lenn statutrnho msta Brna prolo vbec nejsloitjm vvojem ze vech mst na zem eska. Bhem 20. Stolet dolo na zem Brna k nebvalmu potu reforem sprvnho lenn a dvma katastrlnm reformm, z nich prvn probhla v letech 1941-1942 a druh v letech 1966-1969. Dne 1. ervence 1979 bylo navc zrueno katastrln zem Lunky a upraveny hranice katastrlnch zem ern Pole, Krlovo Pole, Ponava, Veve a abovesky. Vsledkem je dnen lenn msta na 48 katastrlnch zem. 1.1.2 MSTSK STI Od podzimu 1990 se Brno len na 29 samosprvnch mstskch st. Kad z nich m vlastn volen zastupitelstvo, radu a starostu, znak a vlajku. Bohunice Bosonohy

Bystrc

ernovice Chrlice Ivanovice Jehnice Brno-jih Jundrov, Pisrky (st) Knniky Kohoutovice Komn

 Krlovo Pole Le Malomice a Obany Medlnky Nov Lskovec Oen ekovice a Mokr Hora Brno-sever Slatina Star Lskovec Brno-sted Tuany tchov

Vinohrady

abovesky ebtn idenice 1.2 ZKLADN INFORMACE O STATUTRNM MST OSTRAVA

OSTRAVA je statutrn msto na rozhran Slezska a Moravy na severovchod esk republiky, pobl hranice s Polskem. Ostrava le na soutoku Luiny, Odry, Opavy a Ostravice. Msto o rozloze 214 km2 tvo celkem 23 mstskch obvod, ve kterch ije 317 tisc obyvatel. Ostrava, sdlo krajskho adu Moravskoslezskho kraje i okresu Ostravamsto, je tak tetm nejvtm mstem eska. Vezmeme-li vak v vahu fakt, e velk ostravsk aglomerace i konurbativn rozen sprva regionu Ostravska m 796 000 obyvatel, vychz nm, e po velk prask aglomeraci je tato druhou nejvt v republice.

Hustota zalidnn je 1443 obyvatel na km2. Ze severu na jih (Antoovice-Nov Bl) m Ostrava 20,5 km, z vchodu na zpad (Bartovice-Krsn Pole) 20,1 km. Dlka mstnch komunikac in 828 km. Sdlem magistrtu je Nov radnice. 1.2.1 SPRVN A KATASTRLN LENN V souasnosti tvo Ostravu dle jejho statutu 23 mstskch obvod. Dne 14. Z 1990 Ostrava byla rozdlena na 22 obvod (s innost od 24. Listopadu 1990). Dne 1. Ledna 1994 se od Poruby oddlil nejmlad mstsk obvod Plesn. Nkter obvody zahrnuj vce katastrlnch zem. 1.2.2 MSTSK STI Mstsk obvod Holkovice

Hrabov

Krsn Pole Lhotka Marinsk Hory a Hulvky Martinov Michlkovice Moravsk Ostrava a Pvoz Nov Bl Nov Ves Ostrava-Jih Petkovice Plesn Polanka nad Odrou

 Poruba Proskovice Pustkovec Radvanice a Bartovice Slezsk Ostrava Star Bl Svinov Tebovice Vtkovice

ZKLADY LEGISLATIVY VZTAN K PROBLEMATICE

Na rozdl od soukromch podnik je informan systm jakkoliv veejn sprvy nebo sttn sprvy limitovn legislativnmi pedpisy vztanmi k dan problematice a upravujc chovn v tzv. kyberprostoru. V kapitole jsou zmnny odkazy na zkony nikoliv obsah tchto zkon vzajc se ke zmiovan zleitosti. S jistm nadhledem lze ci, e systm sttn nebo veejn sprvy me bt tak dobr, jak dobr jsou zkony, kter ho upravuj. V posledn dob dochz k velkmu progresu ve vvoji legislativy upravujc chovn v kyberprostoru, ale i pes veker snahy, jet ani zdaleka tento vvoj nen u konce. Za ideln legislativn rmec je povaovn ten, kter zabezpe obanovi monost komunikovat a vyizovat zleitosti s adem pouze elektronicky, tj. bez nutnosti nvtvy adu. 2.1 ODKAZY NA ZKONY Zkon . 365/2000 Sb., o informanch systmech veejn sprvy Vyhlka . 53/2007 Sb., o referennm rozhran Vyhlka . 529/2006 Sb., o dlouhodobm zen informanch systm veejn sprvy Zkon o zkladnch registrech Zkon . 300/2008 Sb., o elektronickch konech a autorizovan konverzi dokument 2.2 ZODPOVDN ORGNY

Orgnem zodpovdnm za rozvoj v tto oblasti je Ministerstvo vnitra esk Republiky (MVR) a vyjma krtkho obdob existence Ministerstva pro informatiku esk Republiky (MIR) m tuto oblast stle ve sv gestci. MIR mlo pomrn krtkou dobu existence, ale je nutno ho zmnit, nebo velkou mrou pisplo k rozvoji ICT ve veejn sprv a potvrdilo, e spn een se projevuj rozvojem systm a elektronizace na rovni samosprvy. Je prokzno, e na rovni samosprvnch celk le nejvt st know-how a jejich role bv asto zanedbvna.

Pokus a deklarac bylo pomrn mnoho, ale jeden z prvnch krok, kter vedly sprvnm smrem, bylo v roce 2001 zaloen podprogramu Aknho plnu realizace sttn informan politiky Reinenring veejn sprvy a informanch systm veejn sprvy.

3 3.1

INFORMAN SYSTM STATUTRNHO MSTA BRNA DEFINICE PRIMRNHO STRATEGICKHO CLE

Primrn strategick cl: clem je v horizontu piblin 4-5 let vybudovn een pro elektronickou komunikaci ad-oban a oban-ad a zrove prosted uvnit adu, kter efektivn umon zskan data pomoc portlu efektivn zpracovvat. Pi bli analze primrnho strategickho cle, je zeteln, e je tvoen mnoinou jednotlivch strategickch cl a pro tyto ely ho chpejme spe jako clovou vizi misi. Cel een Informan Systm msta Brna (dle jen IsmB) by ml umonit vem obanm Statutrnho msta Brna (SMB) komunikovat pomoc portlu smrem ke vem adm a to a do rovn mstskch st. Toto een m v konen podob propojovat krom adu magistrtu i ady vech mstskch st (viz. Kapitola 1.1 Zkladn informace o Statutrnm Mst Brn) a integrovat v sob spolenosti zizovan mstem. Takto pojat een lze pirovnat k struktue holdingov spolenosti, kter zajist pehled o projektech, zen a kontrolu financ, rozpotovn a konsolidace nap celou holdingovou strukturou. Je zeteln, e takto vybudovan ISmB je vlastn systmem pro 400 000 uivatel oban na stran jedn a piblin 3 000 ednk na stran druh, kte budou moci bez nutnosti navtvit ad a vyizovat svoje poadavky pomoc elektronick komunikace.

OBRZEK 1 SCHMA KOMPLEXNHO EEN VETN SOUVISEJCCH PROJEKT

3.2

STRATEGICK ANALZA

Je nezbytn, jako opaten k maen investic, provst dsledn analzu prosted. Analza prosted je provdna na zklad ne popsanch klovch kritri. 3.2.1 ANALZA DLEITCH OEKVN STAKEHOLDERS Veden msta a mstskch st Finann oddlen

 Vedouc jednotlivch odbor 3.2.2 ANALZA VNJHO PROSTED Monosti erpn finannch zdroj

Legislativa upravujc elektronickou komunikaci

Pipravenost oban pijmout takovto zpsob komunikace 3.2.3 ANALZA VNITNHO PROSTED Projekty ve fzi ppravy Prv probhajc projekty Projekty dokonen aby nedochzelo ke znehodnocovn ji dokonench investic V dal sti tto prce budou tyto projekty nazvan Souvisejcmi projekty. Souvisejcm projektem rozumme kad projekt pipravovan, realizovan nebo zrealizovan Statutrnm mstem nebo jinm investorem, kter jakmkoliv zpsobem pmo nebo nepmo ovlivuje nebo je ovlivnn pi dosahovn Strategickch cl nebo se podl na naplovn strategie. 3.2.3.1 POJMENOVN SOUVISEJCH PROJEKT NA ZKLAD ANALZY

VNITNHO PROSTED Budovn metropolitn st, kter zajiuje komunikaci mezi jednotlivmi mstskmi stmi a magistrtem. Datov centrum SMB, kde bude umstn cel serverov cluster Hardwarov vrstva servery, zlohovac zazen storage zde je kladen velk draz na bezpenost, dostupnost a spolehlivost pouitho hardware. Budovn pstupovch mst k systmu krom klasickho internetu by oban mly mt pstup do systmu pomoc platebnch automat, PC butik apod., pro obany nemajc pstup k Internetu z domova tak bezplatn WiFi st apod. Sprvn innosti innosti magistrtu, kter jsou dan zkonem o datovch schrnkch, zkladnch registrech anebo definovan ve slubch eGonu. Podatelna

bude zprostedkovvat komunikaci mezi obanem a tmito slubami. Pro komunikaci bude vyadovna vy rove zabezpeen, jako je veejn certifikt.

Datov schrnka adu datov schrna adu, kter bude provozovna od 1. 7. 2009. Veejn schrnka eGon sluby datov loit pro veejnou komunikaci. V rmci lut vyznaen sti me oban a pracovnk magistrtu komunikovat, sdlet informace. Komunikace je vak anonymn.

3.3

DEFINICE MNOINY STRATEGICKCH CL

Zkladn strategick cle, definovan pomoc SMART metody (jej jednotliv rysy jsou patrn v kapitolch ne), kter se odrej v celm budovn IS jsou: JEDNOTN PLATFORMA IS schopn konsolidovat data nap mstem EFEKTIVN ZEN MSTO msto=holding, manaersk pohled na

konsolidovan informace, controlling TRANSPARENTNOST, DOHLEDATELNOST Digitalizace dokument, workflow BEZPENOST ochrana osobnch daj, ISO 27 000, hardwarov a fyzick bezpenost ELEKTRONICK KOMUNIKACE AD OBAN, OBAN AD Portlov een pro komunikaci obana s adem ROBUSTN KOMUNIKAN INFRASTRUKTURA Metropolitn s, Datov centrum

JASN STANOVEN METODIKA SPRVY A PODPORY IT orientace SOAP a ISO 20000

Maximln vyuit finannch na zklad dotanch program ROB, IOP Shrnut: Chceme na univerzln infrastruktue vybudovat v jednotn platform bezpen, robustn informan systm podporujc intern procesy, umonit obanovi zenou interakci s tmto adem a v budoucnu zalenit pod tento systm i dal subjekty vlastnn a zen mstem.

3.4

ZPSOB DOSAEN STRATEGICKHO CLE

3.4.1 DEFINICE POSTUPNCH KROK A KOREKCE Rozlenn do dlch plnn v ase i technologicky pin hned nkolik pozitiv: Lep monost zen mench projekt a jejich vyhodnocovn

Postupn budovn a krtkodob plnovn s ohledem na finann monosti SMB

Monost reagovat na vzvy k erpn financ z dotanch program (ROP, IOP). Vyuit finannch zdroj jinch ne je pmo rozpoet SMB vraznm zpsobem ovlivuje i finln podobu IS, protoe prv finance je vraznm omezenm pi budovn jakhokoliv IS. Vyhodnocovat projekt jako celek v ase a s ohledem na strategickou mezeru provdt korekce strategickch cl 3.4.2 ZPSOB BUDOVN ISMB Pro dosaen stanovenho cle SMB zvolilo strategii nebo spe zkladn filozofii budovn IS postavenho na svtovch standardech zevnit smrem ven, tj. od ednk smrem k obanovi. Uveden strategie pedpokld, e je podstatn efektivnj nejprve kvalitn zmapovat procesy uvnit adu, jejich ppadn korekce, organizan zmny (samozejm s ohledem na platnou legislativu) a takto zmapovan procesy zaimplementovat do IS, systm nsledn provit a odladit v provozu (bude tedy v prvn fzi pokrvat magistrt a mstsk sti (tj cca 3 000 uivatel ednk) a nsledn se k tomuto bcmu a funknmu systmu pipojit portl s rozhranm pro obana (tmto navit poet uivatel z 3 000 na 400 000). Hlavn cl ISmB se sestv z dvou krok: st ISmB pro ad tzv. Agendov Informan Systm msta Brna (AISmB) Nadstavba AISmB zprostedkujc bezpenou komunikaci Obana s adem Portl msta Brna (PmB) Nmi zvolen strategie fzovn projektu ISmB pin tyto vhody:

 Pokud dojde v rmci implementace proces ke zmnm, pravm, dotk se to pouze 3 000 uivatel v rmci AISmB a nemn se pi kad zmn prosted a monosti pro obana. Vzhledem k tomu, e se legislativa v oblasti elektronick komunikace neustle dynamicky vyvj a zaznamenala v poslednch nkolika letech vrazn mnostv zmn, posunut budovn komunikanho portlu a na finle umon u v okamiku jeho zputn mt implantovny vechny nov komunikan monosti podporovan legislativou. Strategie zajit to, e se SMB vyhne problmu, kdy oban bude mt nstroje pro komunikaci, ale na stran adu nebudou pipraven ednci tuto komunikaci pijmout a adekvtn na ni reagovat. 3.5 ZHODNOCEN DOPOSUD DOSAENCH VSLEDK

Na hlavnm projektu i souvisejcch projektech se intenzivn pracuje piblin 2,5 roku. V souasnosti je: Hotov procesn model komunikace uvnit adu a mstskch st Mstsk ady jsou propojeny mstsk sti s magistrtem a serverovou farmou Buduje se nov Datov centrum msta Brna

Je zputn Agendov Informan Systm msta Brna (AISmB) na magistrtu a pilotn projekt na mstskch stech

Pipravuje se rozen projektu o portl pro komunikaci oban ad a ad oban (Podatelna msta Brna PmB). Provd se analza prosted na mstskch spolenostech vytvoen holdingov struktury v rmci ISmB 3.6 TECHNICK EEN ISMB

Dleitm faktorem celho een je zvolen technick een. Protoe SMB nen soukrom subjekt, vbr dodavatel a jejich een bylo zvisl na vsledku vbrovho zen. K dnenmu dni je ISmB jeho st AISmB budovn na platformch SAP, Documentum, MARBES Agendy a e-Spis. O dodavatelch extern sti systmu PmB zatm nen rozhodnuto. Ne uveden daje jsou spe technickho charakteru a pro klasickho manaera nemajc znalosti IT budou z velk sti nesrozumiteln, ale pro plnost jsem povaoval za pnosn a sprvn je do tto prce zahrnout. Pro modernho manaera nebo odbornka IT budou zajist tyto daje cenn a pomohou lpe dokreslit sloitost a finln podobu celho systmu. 3.6.1 ARCHITEKTURA STI AISMB 3.6.1.1 VYMEZEN POJMU APLIKACE A AGENDA Pro poteby popisu architektury AISMB a lep pochopen ne uvedench kapitol je poteba vymezit nkter zkladn pojmy. Klovm pojmem je pojem agenda. Tento pojmem se obvykle vyskytuje v mnoha rznch souvislostech a jsou jm oznaovny ne vdy pln soumiteln objekty. Agendou rozumme vykonvn njak urit innosti organizace veejn sprvy (realizaci uritho procesu), piem, provdn tto innosti je podporovno prostedky ICT. Dsledkem vykonvn urit agendy je pak evidence objekt (dokument, spis, ppad, oban, kon apod.), pro danou agendu nebo skupinu agend specifickch. Aplikac rozumme SW ztvrnn urit agendy nebo skupiny agend. Aplikace umouje uivatelm agendu vykonvat snadnji a rychleji. Zprostedkovv jim informace nezbytn pro realizaci jednotlivch kon dan agendy. Umouje jim zaznamenat stav, prbh i vsledek danho konu i celho ppadu. Jednotliv stavebn kameny AISMB maj nsledujc vazby:

OBRZEK 2 ARCHITEKTURA JEDNOTLIVCH ST EEN AISMB

3.6.1.2 NVRH POSTUPU EEN INTEGRANCH LOH K nvrhu systmov architektury a integranch vazeb mezi systmy navrhujeme vyut modelovac nstroje ARIS a to: ARIS IT Architect ARIS for SAP NetWeaver ARIS SOA Architekt SAP XI pin absolutn nezvislost na formtech datovch tok a dle pin i monost automatickho smrovn datovch zprv zvisl na obsluhu. Dle m monost monitorovn a zen zmnnch datovch tok. Uveden vlastnosti dvaj pleitost bezproblmov, rychle a flexibiln zvldnout jakoukoliv zmnu v topologii informanho systmu organizace. 3.6.1.3 INTEGRACE SPISOV SLUBY ESPIS S DMS SYSTMEM DOCUMENTUM Prezovou agendou je agenda spisov sluby. Ve fzi vkldn dokument do ji fungujc evidence pchoz a odchzejc poty je dleit integrace s datovm loitm DMS Documentum. Pro pklad uvdm jak funkce takto integrovan systm pin:

vloen dokumentu do DMS vetn jeho profilu a soubor, zskn dokumentu (profilu, soubor z DMS), modifikace daj existujcho dokumentu v DMS vetn jeho profilu a soubor, vyhledn dokument v DMS.

Zkladnm stupnm integrace je uloen obsahu dokument (kontentu) v systmu Documentum, co pin:

zajitn vkon, stabilitu a klovatelnost zabezpeen dokument ped ztrtou dat, neoprvnnm pstupem a nezenou zmnou jejich obsahu

Krom kontentu mohou bt (nap. po vyzen dokumentu) do systmu Documentum peneseny i vybran atributy (metadata) a dokumenty mohou bt zpstupnny

z prosted systmu Documentum s respektovnm pstupovch prv uivatel, co pin nsledujc vhody:

vyhledvn ve stromov struktue adres, podle popisnch atribut, fulltextov v obsahu dokument a tak podle peddefinovanch ablon (uloench sloench dotaz do bze dokument),

monost zobrazovat, tisknout a odkazovat se na dokumenty pro uivatele budou dostupn v reimu read-only,

monost vytvet nov verze dokument pro oprvnn uivatele systmu Documentum a podrobit je pipomnkovacmu a schvalovacmu procesu s vyuitm workflow systmu Documentum,

monost prolinkovn k odpovdajcm objektm v dalch klovch informanch systmech s vyuitm integrac systmu Documentum (SAP, GIS, CRM, atd.). Systm je na linkovn pipraven, nicmn integrace s konkrtnm systmem je nutn eit v rmci rozvoje systmu Documentum.

OBRZEK 3 INTEGRACE E-SPIS A DOCUMENTUM LOIT OBSAHU

V rmci dalho rozvoje systmu je samozejm mon vyut systm Documentum tak pro zen poten sti ivotnho cyklu dokument spisov sluby, tedy jejich tvorby, pipomnkovn a schvalovn jet ped zaevidovnm v rmci agendy spisov sluby.

OBRZEK 4 INTEGRACE E-SPIS A DOCUMENTUM PLN FUNKNOST

3.7

PODATELNA MSTA BRNA

Na rozdl od AISmB je PmB zatm jet ve fzi ppravy. Jak u bylo uvedeno pi definici hlavnho strategickho cle, clovou viz tto sti projektu je vytvoen een pro efektivn komunikaci ad oban a oban ad, tzv. Podatelny msta Brna (dle jen PmB).

Jak u bylo uvedeno ve PmB je dal logickm krokem pi budovn jednotn Informanho Systmu msta Brna a tak vznamnm zhodnocenm investice, kter byla provedena do AISmB, kdy se dky tomuto projektu stv AISmB z informanho systmu pro 3000 magistrtnch ednk informanho systmu pro dalch 400 000tis oban msta Brna. 3.7.1 ZKLADN STRATEGICK CLE PMB Konen podoba byla navrena na zklad takto vytench strategickch cl. PmB mus umonit zejmna: Poskytovn informac o vyizovn ednch vc. Informovat obany o zmnch legislativy. Pomoc formulovho systmu off-line podn. Nhled na historii a aktuln prbh vyizovanch zleitost. V zvislosti na legislativ ve vybranch agendch monost vydit poadavek bez nvtvy adu. Notifikace obana o vyzen dosti formou SMS nebo e-mailem. 24x7x365 hodinov dostupnost. Integrace s portly veejn sprvy, modularita. Automatizace kon potebnch krok k podn dost. Rychle dostupnou elektronickou podatelnu a edn desku.

Komunikovat s adem nejenom po Internetu, ale i pomoc rznch komunikanch kanl. (Internet, mobiln telefony, specializovan terminly a infokiosky, ).

Zjiovn informac o novch on-line veejnch slubch. Ppravu na nvtvu adu pesn informace o potebnch dokumentech, specifikch a nap. dlce zen. Rezervace termnu nvtvy, tj. minimalizace ekac doby.

 Informace o postupu vyizovn zleitosti. Transformaci elektronick podoby do paprov a obrcen, pi zachovn prvn vhy. Zjednoduen pjmu a procesu podn. Odlehen prce ednkm s pepisovnm dat z formul. Integrovan a jednotn nstroj pro sledovn stavu podn. Plynul odbaven adatel.

Sjednocen a metodick kontrola agend.

Metrika proces a z n vyplvajc nvrh spor nebo zefektivnn vyizovn jednotlivch agend. PmB dle mus zajistit: Jednotnou a rychlou sprvu a jednotn zpsob prezentace vech druh informac, nezvisle na jejich zdroji.

Umon pro vybran druhy informac omezit pstup pouze pro konkrtn skupiny uivatel nebo jednotliv uivatele, zajist zachovn dvrnosti pedvanch informac a umon oven identity uivatele.

Maximln vyuit existujcch informanch zdroj a stvajcho, resp. prv budovanho IS msta Brna. Automatizaci agend spolu se sjednocenm postup pi jejich vyizovn. Zisk metriky agend s potencilem vyuit ke skuten efektivnmu zpracovn takov agendy a to jak po strnce kapacitn, tak i po strnce asov.

OBRZEK 5 POHLED NA ZKLADN PRINCIPY PMB

PmB m poskytnout pehlednou prezentaci informac, dat a dalch vstup v jednom uivatelskm rozhran, na jednom mst a v jedn procesn logice, kter smuje k cli vdy

stejn a oekvanm zpsobem pro uivatele systmu. Dky procesn integraci s okolnmi systmy me PmB poskytovat synergick a logicky sdruen sluby, a tak slouit jako centrln transparentn systm pro vkon veejnch agend. PmB je budovna na zklad specifickch poadavk MMB tak, aby jednm ze zkladnch cl byla vysok nvratnost a zachovn stvajcch investic dky zrychlen komunikace, celkov efektivizace a vyuit potencilu poskytovanho modernmi komunikanmi technologiemi. 3.7.2 ZPSOB REALIZACE Prostedkem k dosaen ve uvedench cl je vybudovn dal sti Informanho Systmu, nadstavby nad nov implementovanm Agendovm Informanm Systmem Msta Brna (dle jen AISmB). Projektem (Subprojektem ISmB) Podatelna msta Brna se rozum vytvoen robustnho portlu v. Souvisejcch podprnch aplikac a slueb, zajiujc efektivn styk obana s adem a adu s obanem, kter by umooval v idelnm ppad dle typu konkrtn agendy pln elektronick vyzen dosti obana na adu bez nutnosti jeho nvtvy. Systm mus bt navren tak, aby umooval rozvoj s ohledem na vvoj v oblasti technologi pouvanch k budovn podobnch IS a zrove umonil flexibiln reagovat na rychle se mnc legislativn pedpisy a normy v oblasti elektronickho zpracovn dat. Realizace projektu PmB popsanm zpsobem v tomto ase a rozsahu je pln v kontextu s informan strategi Statutrnho msta Brna, monosti erpn dotanch titul z evropskch fond a zrove i snahy veden msta vychzet obanovi vstc a zajistit mu komfortn a modern a bezpenou komunikaci s adem. Vznamnou skutenost pro realizaci PmB je, e AISmB je budovan na celosvtovch standardech s jasn popsanm a definovanm rozhranm, pes kter lze zaslat nebo st tm jakkoliv poadovan informace uloen v tto sti ISmB. Oekv se, e kvalitn technologie a vrobcem garantovan dlouhodob podpora bude jednm z hlavnch kritri pi vbru IS. 3.7.3 TECHNOLOGICK KONCEPT SOFTWAROVHO EEN

Doposud budovan sti ISmB respektuj nejmodernj trendy v rmci rozvoje IT tak, aby morln zastarvn technologi bylo minimalizovno. Praktick implementace a vyuit vhod procesnho zen je asto umonno dky aktulnmu vvoji ICT a zejmna dky rozen nov architektury tvorby novch a vyuit stvajcch systm znm pod zkratkou SOA (Service Oriented Architecture). Ta je nejastji chpna jako architektura pro tvorbu heterogennch komponentov orientovanch prosted, co se obvykle chpe jako sluby vykazujc vysokou mru interoperability, rychlosti a flexibility reakc na mnc se podmnky. Ve svm nejirm pojet je nkdy SOA zamovna za zpsob procesnho zen a v nejum smyslu za webov sluby, kter jsou pak nejastjm ze zpsob praktick realizace princip SOA a komunikace mezi jednotlivmi slubami. 3.7.3.1 VHODY PSTUPU SOA Hlavn vhoda tohoto pstupu je udren jasnch vazeb mezi procesnm modelem a skutenm fungovnm navrenho systmu. Zkladnm architektonickm vchodiskem pi budovn systmu je tzv. interoperabilita, kter je definovna jako schopnost informanch systm a proces, kter tyto systmy podporuj, si vzjemn vymovat data, informace a znalosti. Interoperabilita je problematika zasahujc do vech rovn systm od fyzick vrstvy tvoen propojenm elektronickch systm, pes sov, datov, aplikan, ale i procesn a organizan systmy. Modern pstupy ke sprv dat a obsluze informanho systmu aplikuj internetov standardy na vechna datov a obslun rozhran. Uivatelsk rozhran jsou eena vyvedenm propagace i sbru dat do prosted portlov infrastruktury. Informan zdroje jsou konsolidovny v podkladovch databzch a loitch a zobrazovny v prosted portlov infrastruktury dle filtr aplikovanch nad metadaty. Publikovan informace jsou smovny do portlov infrastruktury, kde je pstup k nim zen dle aplikovan role uivatele. 3.7.4 BEZPENOST, DOSTUPNOST EEN S ohledem na stanoven strategick cle mus cel een vykazovat vysokou bezpenost a zaruovat neomezenou dostupnost (SLA 99%) Servery mus zajiovat Vysokou dostupnost (High Availability) tak, aby systm na rznch stupnch eliminoval vpadky charakteristick pro systmy bn dostupnosti. Systm mus disponovat redundantnmi HW komponentami a i dodatenm SW pro detekci chyb i jinch monch problm. V ppad detekce takovto chyby mus bt automaticky provedena

opravn innost (rekonfigurace), kter zabrn pln nedostupnosti systmu a problm nahlen obsluze. Systm mus vyuvat pokroilej zpsoby vysok dostupnosti zahrnujc duplicitu i vizualizaci sovho pipojen, hot-standby procesor u vceprocesorovch systm a podobn, pokud mono plnou duplikaci systmu, kombinovanou s duplicitou jednotlivch komponent. Systm by ml obsahovat replikaci sluby (replication of Services), nebo pevzet sluby (failover). V ppad replikace sluby se jedn o situaci, kdy je aplikace, jej procesy i data dostupn na vce serverech. V ppad, e jakkoliv server vypadne, aplikace i data budou dostupn na jinch uzlech. Pi pevzet sluby aplikace dostupn na tzv. primrnm uzlu, zatmco sekundrn uzel (i uzly) pouze monitoruje stav primrnho uzlu. V ppad selhn primrnho uzlu sekundrn uzel pevezme (takes-over) identitu primrnho uzlu. 3.7.5 ZKLADN STAVEBN STI SYSTMU Jak ji bylo uvedeno, PmB m bt doplkem AISmB, kter bude umoovat zasln informac do AISmB, ppadn jejich ten z tohoto systmu. V PmB by nemla bt uloena dn citliv data tkajc se obana i vtina proces v rmci workflow bude realizovna v AISmB. Cel een se skld z tchto zkladnch stavebnch kamen:

OBRZEK 6 SCHMA BUDOUCHO KOMPLEXNHO IS BRNA

3.7.5.1 INTERNETOV PORTL VEEJN ST Slou jako centrln pstupov bod ke vem informacm a informanm systmm. Zajiuje jednotn zpsob prezentace vech informac na jednom mst nezvisle na zdroji informac. Umouje automaticky pizpsobovat formu vstupu rznm koncovm zazenm, pomoc kterch je obsah portlu zobrazovn (prohle, mobiln telefon, specializovan terminly). Prezentovan informace mohou bt statick (zskvan z redaknho systmu) nebo dynamick (portlov aplikace). Dky vazbm na systm sprvy identity umouje portl poskytovat specifick informace vybranm skupinm uivatel a zrove zajistit pstup pouze k dajm a funkcm, pro kter je dan uivatel autorizovn.

Elektronick podn umouj automatizovat oficiln edn komunikaci mezi obanem a adem. Modul pijm zprvy, kter maj charakter podn, z rznch zdroj zaslan elektronickou potou, z on-line formule vyplnnho pmo na portlu, nebo z off-line vyplnnho elektronickho formule. Modul zajiuje oven elektronickho podpisu a pedn k dalmu zpracovn, kter je pak jednotn nezvisle na zpsobu pijet podn jsou pedvna do spisov sluby, kter dle d jejich obh a vyizovn. Ze systmu spisov sluby je pot mon zskat aktuln informace o stavu a prbhu vyizovn a ty dle prezentovat prostednictvm portlu. Elektronick formule slou jako dal mon komunikan kanl pro zskvn informac od oban. Hlavn vhodou je monost zachovn vzhledu stvajcch paprovch formul, monost realizace komplexn logiky zadvn a validace dat, pln podpora elektronickho podpisu a schopnost vyplovn off-line (bez pipojen k internetu). Elektronick formule jsou dostupn prostednictvm portlu, ale mohou bt distribuovny i jinmi zpsoby. 3.7.5.2 REDAKN SYSTM Redakn systm spravuje veker statick obsah portlu a umouje uivatelm konformnm zpsobem vkldat a upravovat informace uren ke zveejnn. Zajiuje tak zen proces schvalovn a kontroly. D9ky vazb na systm sprvy identity umouje omezit prva jednotlivch uivatel dle jejich role v organizaci. Pro vytvoen obsahu portlu je mon pout integraci s okolnmi systmy nebo pout uivatele, kte obsah pmo vytvej v editanm nstroji. Tento nstroj je tak obecn nazvn Web content manager anebo t redakn systm. Tyto systmy umouj pohodlnou a snadnou ppravu a publikovn obsahu bez specilnch technickch znalost jednotlivch pracovnk.

OBRZEK 7 PUBLIKAN SYSTM SCHEMA

Druhou stranou portl jsou publikan sti, kde jsou publikovny informace vytvoen prv ve ve zmnnm redaknm systmu. Pro pstup k tmto informacm je mon pouvat dle webov prohle nebo nap. mobiln zazen jako jsou kapesn potae a mobiln telefony.

3.7.5.3 IDENTITY MANAGEMENT Systm pro sprvu identity zajiuje centrln evidenci vech uivatelskch t, rol a oprvnn. Umouje podrobn dit pstupov oprvnn k funkcm systmu a informacm. Obsahuje nstroje pro automatizaci proces vytven a ruen uivatel, pidlovn a schvalovn pstupovch prv a provdn bezpenostnch audit. Zajiuje autentizaci uivatel pomoc nkolika rznch mechanism, tedy nejen jmnem a heslem, ale tak napklad pomoc certifiktu uloenho na ipov kart. V ppad pouvn ipov karty je soust systmu pro sprvu identity tak kartov centrum, kter d vrobu a vydvn karet, zodpovd za registraci uivatel a provozuje certifikan autoritu. Vybudovn systmu pro sprvu identity je podmnkou pro realizaci slueb, kter vyaduj autentizaci, jako jsou elektronick platby, oven elektronick podn atd. Pedpokld se, e sprva identit bude pro veejnost oddlena od sprvy identit internch uivatel a to zejmna z dvodu bezpenosti a licennch a technologickch podmnek. 3.7.5.4 INTEGRAN VRSTVA Integran vrstva zajiuje obousmrn pedvn vech informac mezi AISmB, dalmi portly i datovmi zdroji a PmB. 3.7.6 AGENDY V tomto modulu bude mt oban monost pracovat v jednotlivch agendch. Pesn monosti v rmci konkrtn agendy budou specifikovny na zklad legislativnch pedpis platnch v dob zahjen realizace. Zde bude tak mon si rezervovat termn nvtvy a zrove se oban dozv, jak dokumenty je nutn si pro spn vyzen dost na ad pinst. V rmci nahlen do jednotlivch agend bude samozejm k dispozici i informace o aktulnm stavu vyizovn dosti. 3.7.7 FORMULE V rmci tohoto modulu bude oban mt monost si sthnout a vyplnit formule a bu je na ad zaslat elektronicky nebo si je pinst osobn. 3.8 ARCHITEKTURA CELKU AISMB A PMB

OBRZEK 8 ARCHITEKTURA CELKU

3.9

OEKVAN PNOSY PROJEKTU

Oekvan pnosy projektu lze z velk sti vyst ze zvolench strategickch cl, v tto kapitole je uvedena pedstava o pnosech z pohledu jednotlivch pozic v SMB. 3.9.1 VEDEN MSTA Lep zen financ Lep vyuit lidskch zdroj Komplexn pehled o Holdingu a projektech holdingu Optimalizace finannch toku a investic Lep nstroje kontrolingu v rmci SMB tak i spolenost zizovanch mstem Vt transparentnost proces a dohledatelnost udlost 3.9.2 EKONOMICK ODDLEN Centrln pstup k informacm Rychl reakce na poadavky veden Pesnost informac a zamezeni duplicity Zrychlen prce, dky nstroj, minimalizace chyb 3.9.3 ADMINISTRATIVA Zlepen obhu dky digitalizaci dokument Dohledatelnost zpracovn kol jednotlivmi ednky v rmci WorkFlow Dohledatelnost dokument v rmci koleka Vt pracovn komfort

3.9.4 VEDOUC ODBOR Lep pehled erpn rozpotu a rozpotovch rezerv Lep nstroje a data pro vyhodnocovn a nsledn plnovn Vasn eskalace poadavk na veden msta 3.9.5 OBAN spora asu, tj. i penz Dostupn informace Minimalizace nutnosti nvtv na ad

INFORMAN SYSTM STATUTRNHO MSTA OSTRAVY

Statutrn msto Ostrava dokonilo v minulch letech prvn dv z celkem t etap projektu eSMO. V souasn dob probh jeho vyhodnocovn a na zklad zskanch zkuenost vznikaj nvrhy na pravu a dal realizaci dalch etap. 4.1 ZMR A CL PROJEKTU

Hlavnm zmrem bylo vybudovn veejn komunikan infrastruktury pro zprovoznn vybranch slueb veejn sprvy (jak pro samostatnou, tak penesenou psobnost) v elektronick podob pedevm ve vztahu komunikace obana (potamo podnikatele) s adem. Sluby obanm poskytovan prostednictvm navrhovan komunikan infrastruktury, by mly vyuvat dal komunikan kanly: komunikace pes web e-mail SMS telefonn sluby Komunikan infrastruktura mla obsahovat: 10 informanch kiosk (nsledn rozeno na 24) 10 informanch recepc umstnch na adech mstskch obvod

2 veejn bezdrtov pstupov body k irokopsmovmu internetu

1 kontaktn centrum a technologick zzem pro provoz slueb Podmnkou elektronick komunikace obana s adem prostednictvm systmu eSMO je sepsn smlouvy (dohody)mezi SMO a obanem, piem oban obdr na zklad tto smlouvy zkladn pihlaovac daje (login, heslo, PIN). 4.2 TECHNOLOGIE A DODAVATEL

Hlavnm dodavatelem (a integrtorem) celho een byla spolenost SBS (Siemens Business Systems). Na projektu byly pouity tyto technologie: Cisco technologie pro oblast kontaktnho (call centra) Datasys Messaging Systm-integrace hlasovch slueb abcSuite a jeho podsystm DMS spisov sluba, integrace se systmy BackOffice (BPEL) IMA samoobslun kiosky Scanservis hromadn skenovn dokument vytvoen digit. archivu Systm MoNet pro monitorovn provozu systmu SUN HW (servery), OS Solaris, SUN SSO identity manager databze ORACLE, LDAP, hlavn aplikan vrstva pro FrontOffice CIC (Citizen Interaction Centre), HelpDesk Technologie SUN Microsystems byla pouita jako zklad pro autentizaci oban a vechny ostatn aplikace eSMO. Jdrem zkaznickho systmu byl produkt Oracle CIC (Citizen Interaction Centre), programov upraven pro legislativn podmnky platn v oblasti sttn sprvy a samosprvy R. CIC podporuje v rmci systmu eSMO vechny elektronick komunikan kanly pro kontakt obana s adem. Pro DMS a spisovou slubu (elektronick podac denk) byl vyuit produkt firmy Aplis cz. Soust dodvky byl tak intern HelpDesk od spolenosti Oracle. Podprn systmy sprva klient a poadavk (SSO), podpora kontaktnho centra, bze znalost, SMS centrum, e-podatelna, systm pro sprvu informanch kiosk. Soust tto vrstvy je aplikace pro podporu zen vkonnosti pracovnk adu manaersk informan systm (MIS), ve kterm jsou dostupn informace o kvantit i kvalit prce jednotlivch ednk. 4.3 FZE A ETAPY PROJEKTU

Cel projekt byl rozdlen do 3 etap.

4.3.1 I.ETAPA V prvn etap (listopad 05 ervenec 06) byly uvedeny do provozu pouze dv agendy, na kterch byla odzkouena cel technick infrastruktura a zkuebn zprovoznny vechny komunikan kanly. V rmci I.etapy byly zavedeny 2 agendy: agenda evidence vydvn obanskch prkaz agenda komunlnho odpadu Byly vytvoeny integran vazby mezi obma agendami front-office na systmy back-office (VERA) 4.3.2 II.ETAPA Ve druh etap realizace (srpen 06 ervenec 07) byl systm eSMO ovovn. Na frontoffice byl systm eSMO rozen o agendy: agendy ivnostenskho adu cestovnch doklad sttnho obanstv dopravn sprvn agendy dodaten pak na konci roku 2007 byla vytvoena agenda Parkovac karty Soust tto etapy bylo zprovoznn objednvkovho (soust DMS) a vyvolvacho systmu. Nsledn probhala implementace systmu DMS spisov sluby. 4.3.3 III. ETAPA K nasazen III.etapy ji nedolo a dal realizace projektu byla odloena. 4.4 AKTULN STAV

Pehled poskytovanch slueb po implementaci I. a II. etapy.

evidence a vydvn OP

 pjem dost o vydn, zmnu OP vydn novho OP pjem ohlen nlezu OP vydn nalezenho OP 4.4.1.1 CESTOVN DOKLADY vydn CD pro dti do 5-ti let vydn CD pro nezletil dti do 15-ti let vydn CD pro nezletil do 18-ti let vydn CD pro zletil 4.4.1.2 STTN OBANSTV vydn osvden o SO pro nezletil vydn osvden o SO pro zletil vydn potvrzen zpsobu nabyt SO pro nezletil vydn potvrzen zpsobu nabyt SO pro zletil pjem dosti o nahldnut do sbrky listin pjem dosti o vydn potvrzen ze sbrky listin 4.4.1.3 KOMUNLN ODPAD dost o registraci a zmna registrace k platb poplatku za komunln odpad dle KO vrcen peplatku za KO dost o prominut platby za KO een podnt oban a kontroln innost k systmu s nakldnm s KO 4.4.1.4 EVIDENCE IVNOST

 dost o koncesi ohlen ivnosti voln ohlen ivnosti vzan ohlen ivnosti emesln ustanoven novho odpovdnho zstupce oznmen zmny odpovdnho zstupce ukonen funkce odpovdnho zstupce oznmen novho statutrnho orgnu, oznmen zmnu statutrnho orgnu oznmen ukonen statutrnho orgnu zahjen provozovn ivnosti v provozovn ukonen provozovn ivnosti v provozovn peruen provozovn ivnosti pokraovn provozovn ivnosti zruen ivnosti nhrada ivnostenskho oprvnn oznmen zmn a doplnn ivnosti 4.4.1.5 POSKYTOVN INFORMAC Z IVNOSTENSKHO REJSTKU dost o vpis z neveejn sti R dost o vpis z veejn sti R 4.4.1.6 KONTROLA PODNIKATEL poadavek na kontrolu podnikatele 4.4.1.7 PARKOVAC KARTY

 evidence parkovacch karet na vybranch obvodech, vazba na poplatky a pokladnu VERA

4.5

VYHODNOCEN

4.5.1 TECHNOLOGIE Pouit navren technologie se ukzalo vcelku jako odpovdajc potebm projektu. Dodan hardware, pedevm servery (12 produknch), byl pro dan poet uivatel velmi pedimenzovn. Nejvt problmy byly s informanmi kiosky, kter vykazovaly asto poruchy. Monitorovac systm MoNet dokzal vas odhalovat problmy, kter nastvaly v systmu, pedevm v oblasti nastaven optimln velikosti databzovch tablespaces. 4.5.2 INFORMAN KANLY Ze strany oban byl nejastji vyuvn komunikan kanl internetovho portlu, kter je veejn dostupn na adrese www.esmo.cz. Tento kanl byl rozdlen na dv sti veejnou, kter obsahuje nvody, jak eit vybran ivotn situace. Druh kanl privtn mohou pouvat ty objekty, kte uzaveli dohodu o uvn slueb eSMO a maj sem pstup pes pihlaovac daje. Zde mohou vyplovat formule k vybranm agendm (viz. bod .4 Sluby), do kterch jsou pro usnadnn prce ji pedvyplnny jejich osobn daje veden na ad. Prostednictvm tohoto zabezpeenho pstupu lze formul po vyplnn poslat na ad a v nkterch ppadech (kde to souasn legislativa dovol) uinit touto elektronickou cestou podn. Druhm nejpouvanjm kanlem je kanl telefonick, dobe se osvdila funkce call centra. 4.5.3 APLIKACE 4.5.3.1 ORACLE CIC Aplikan vrstva pro front-office, Oracle CIC, se ukzala velmi nronou na vybaven koncovch stanic a ty musely bt na ad mst (pedevm na informanch recepcch) upgradovny nebo vymnny (min. doporuen pam 2GB).

Velkm problmem se ukzaly prce nad integranm rozhranm mezi systmy front-office a systmy back-office, kdy musely bt nkolikrt pepracovvny, co s sebou neslo adu zmnovch poadavk. 4.5.3.2 DMS-SPISOV SLUBA Zvltn kapitolou byla implementace systmu DMS spisov sluby. Do rutinnho provozu pela spisov sluba a v noru 2008 s adou reklamac, kter se eily a do jna 2008 (napklad funkce vpravny, tisky oblek s pruhem, apod). Za celou dobu se podailo integrovat tuto spisovou slubu pouze se systmem CzechPoint, nebyla doeena vazba na RP. Co vedlo k tomu, e odbor pestal spisovou slubu zcela pouvat. Soust een mlo bt i vytvoen digitlnho archivu pro vechny odbory, kter byly zaazeny do obou etap. Hromadn skenovn se vak provedlo pouze na ivnostenskm ad, ostatn odbor (DS a VNI) to odmtly. 4.5.3.3 HLASOV SLUBY, OBJEDNVKOV SYSTM, VYVOLVAC SYSTM Navren een se ukzalo jako velmi vhodn a tato st se jev jako nejspnj st celho projektu. Pedevm objednvkov systm (v souinnosti s vyvolvacm systmem) se pln osvdil na odboru DS a . Kontaktn centrum, kter bylo zzeno na spolenosti OvaNet, funguje zcela bez problm. 4.5.3.4 LEGISLATIVA Vize a pedstavy projektu se zcela rozely se skutenost v rmci platn legislativy. Napklad na odboru DS byl vlastn z celho zmru realizovn pouze objednvkov a vyvolvac systm. Pedstava vzniku univerzlnho ednka, schopnho vybavit dosti oban, vzala zcela za sv ji na potku zahjen projektu (napklad nutnost zvltn zpsobilosti ednka pro nkter vykonvan agendy, pstupy k osobnm dajm nebo dajm specifick povahy napklad poplatky, jejich sprva a prvo pstupu k tmto dajm). Navc dodavatel piel na ad vybaven pouze zkladnmi znalostmi platn legislativy, kdy teprve v prbhu nvrhu akceptace clovho konceptu vznikla na podnt odbratele legislativn pracovn skupina, kter eila zkladn problmy (nap. vztah IS k zkonu 101/2000 sb., o ochran osobnch daj, smlouvy se subjekty....).

Musel se upravovat statut msta, aby 10 recepc na vybranch mstskch stech (ty, kter maj matriku) mohly zajiovat innosti jako jsou uzavrn smluv s obany na pstup do eSMO, musely se mnit vnitn pedpisy (spisov a skartan d, pkazy tajemnka). 4.5.3.5 MARKETING Jeliko byl projekt spolufinancovn z evropskch zdroj, byl odbratel tak zavzn poskytnout tomuto projektu dnou publicitu. Informace o projektu eSMO byly umstny na webovch strnkch magistrtu a vech mstskch st. Informace byly publikovny v regionlnm tisku a televizi, v mstskch knihovnch a na vech adech. 4.6 ZVR

Provedeme-li zvren vyhodnocen, kdy za cel obdob provozu systmu eSMO a do konce roku 2007 uzavelo smlouvu s mstem okolo 400 subjektu (a z toho byla st z ad zamstnanc adu), pak je zsadn otzkou, pro o tyto sluby projevila zjem tak mal st obyvatelstva msta. Hlavnmi pinami me bt:

pro obany v zsad nezajmav nabdka slueb (pro adu nabzench slueb je stejn vdy nutn osobn ast obana i subjektu na ad, navc se jedn o innosti, kter oban potebuje pouze nkolikrt v ivot (OP, CD)

komplikovan zpsob pstupu k privtn sti nutnost zajt na ad (magistrt nebo mstsk st) uzavt smlouvu s mstem (vjimkou jsou ti, co maj el.podpis, ale tch je zcela zanedbateln poet), pak obdret pihlaovac daje (login, heslo, PIN) legislativn problematika degraduje rozsah monch slueb, kter by ad mohl obanm touto formou nabdnout (napklad urit trhkem by byla monost autorizovanho pstupu do bodovho systmu idi) zpsob komunikace je on-line, co v ppad vpadku systmu uivatele me znechutit adu innost pomalu zan eit i CzechPoint

POROVNN BRNO OSTRAVA

Brno a Ostrava jsou piblin stejn velk msta s obdobnm lennm, a ob se rozhodla realizovat obdobn projekt piblin ve stejnm ase i rozsahu. Kad msto ale zvolilo pro realizaci obdobnch strategickch cl odlin zpsob. V porovnn mysln nen provedeno hodnocen ve smyslu lep hor, prce nechce hodnotit projekty z pohledu spnosti, ale na nzornch pkladech ukazuje jak stejn (obdobn) vytench cl lze dosahovat odlinou strategi a jak zvolen strategie m vliv na doshnut pvodn vytench cl. 5.1 SROVNVAC KRITRIA

Porovnvac kritria pro ely tto prce jsou: Strategick cle projektu Stav projektu Prostedky a zpsob dosaen strategickch cl Finann nronost (bez souvisejcch projekt) 5.2 SROVNN

5.2.1 STRATEGICK CLE PROJEKTU 5.2.1.1 SPOLEN UKAZATELE Lze konstatovat, e strategick cle projektu byly stanoveny velmi obdobn, s clem zajistit obanovi s ohledem na platnou legislativu monost komunikovat s adem jinm zpsobem, ne navtvit ad fyzicky a v ppad nutnosti navtvit ad, mt alespo monost se vybavit informacemi a rezervovat si termn. 5.2.1.2 ROZDLN UKAZATELE Brno nad rmec tohoto zvauje zalenit do projektu tak mstsk sti a spolenosti vlastnn nebo zizovan mstem.

Ostrava nad rmec elektronick komunikace zdila tak kontaktn telefonick centrum, kter se v konen fzi ukzalo jako nejvce poveden a vyuvan st z celho een 5.2.2 STAV PROJEKTU 5.2.2.1 SPOLEN UKAZATELE Prce na projektech zaaly v piblin ve stejnm obdob cca 2,5 roku nazpt. Ani jeden projekt jet nen finln dokonen. 5.2.2.2 ROZDLN UKAZATELE Ostrava m ji zkuenosti z ostrho provozu a je schopn pojmenovat nedostatky na projektu a momentln pracuje na jejich nprav. Ostrava napklad na zklad vyhodnocen upustila od jednoho ze svch strategickch cl univerzlnho ednka. Brno dosud takovm daty nedisponuje. 5.2.3 PROSTEDKY K DOSAEN STRATEGICKCH CL 5.2.3.1 SPOLEN UKAZATELE Primrn sti een jsou postaveny na standardech vrobc Brno SAP a Ostrava Oracle. Hardwarov platforma a OS je stejn (SUN Microsystems). 5.2.3.2 ROZDLN UKAZATELE Brno zvolilo zpsob budovn systmu zevnit smrem ven, kdy si v prvn sti oetil procesy uvnit adu a chyst se pipojit obana. Ostrava zvolila systm komplexnch agend, tj. zprovozuje jednotliv agendy souasn jak pro ednka tak pro obana. Pi porovnn z uritho pohledu jev zvolen brnnsk strategie jako vce vizionsk, protoe umon zaimplementovat vce zmn danch legislativou, ani by bylo nutn vyvolvat mnostv zmnovch zen, kter se dotkaj jak ednka, tak obana. Naopak Ostrava se me pochlubit tm, e systm pro komunikaci Oban ad, ad Oban je, alespo pro urit agendy, funkn a me ho vyuvat jak oban, tak ednk. 5.2.4 FINANN NRONOST

5.2.4.1 SPOLEN UKAZATELE Finln een systm pro Brno a Ostravu se pohybuj v dech nkolika stovek milin. Lze oekvat, e brnnsk systm bude ponkud finann nronj zejmna dky ambici pokrt i spolenosti zizovan mstem,tj. vytvoen holdingov struktury.

ZHODNOCEN A NVRH OPATEN ISMB

Zhodnocen a nvrh opaten je vypracovno pro ISmB a to zejmna z dvodu detailn znalosti aktulnho stavu prosted, financ a priorit s jakmi SMB pracuje. Zdrazuji, e hodnocen projektu ISmB ist mm osobnm nzorem na souasn stav vc a neodr oficiln postoj msta, jeho jsem zstupcem. Navrhovan opaten vychzej potom ze snahy v maximln me aplikovat teorii zskanou studiem na VKE a posteh zskanch na zklad zskanch informac pi vkonu povoln. 6.1 ZHODNOCEN

Lze konstatovat, e stanoven strategick cl vedlej strategick cle jsou postupn naplovny formou zvolen strategie a nen do nich nutn vrazn zasahovat. Prce na hlavnm projektu odpovdaj harmonogramu. Prce jak ppravn, tak realizan jsou z dvodu nedostaten koordinace zodpovdnmi lidmi SMB ve skluzu a jsou bohuel vynakldny prostedky na doasn een tak, aby nebyl ohroen hlavn projekt. Z pohledu plnovn financ celkov i v ase hlavn projekt zatm rmcov odpovd stanovenmu rozpotu. Z pohledu funkcionalit je postup implementace realizovan dle stanovenho harmonogramu. U vedlejch projekt dolo k uritmu naven financ investinch i provoznch z dvod nedostaten koordinace v ase nikoliv technologick. Msto, kde dolo k zjevnmu k podcenn, je komunikace a informovanost jednotlivch vedoucch pracovnk zodpovdnmi pracovnky za stranu SMB. Naopak komunikace mezi implementtorem a zodpovdnmi lidmi SMB je kvalitn a pouze v uritch momentech dochz k rozdlnm chpnm zodpovdnost definovanch smlouvou. Bohuel u takto velkho a komplikovanho projektu nen mon vechny zodpovdnosti smluvn upravit tak, aby ve vech ppadech byly jednoznan. Pi zamylen nad sloitost a rozsahem cel problematiky (hlavnho projektu a souvisejcch projekt) se nabz otzka, zda by nebylo vhodn, i dokonce zda nebylo chybou minulho veden, nezvolit jet dve ne cel realizace byla nastartovna extern spolenost do pozice

jakhosi nezvislho konzultanta respektive systmovho integrtora, zodpovdnho za koordinaci hlavnho projektu a vech souvisejcch projekt. 6.2 OPATEN

Z ve uvedenho je mon uvst ne uveden npravn opaten. 6.2.1 SYSTMOV INTEGRTOR Systmov integrtorem pro tyto ppady je chpna extern spolenost orientujc s v oblasti IT, kter by zabezpeovala koordinaci vech projekt, tj. hlavnho i souvisejcch projekt a to jak na technologick platform, tak i v ase a to od ppravy vbrovho zen, pes dozor spolenosti provdjc realizaci a po koordinovn odbor SMB a spolenosti () zajiujc financovn ze strany EU. Z pohledu rozpot se cel een hlavn projekt i souvisejc projekty me pohybovat nkde kolem 0,5 mld CZK. Za pedpokladu, e by cena systmovho integrtora byla cca 5% z tto stky, je ji dnes zejm, e by systmov integrtor byl rentabiln. 6.2.2 KOMUNIKACE, INFORMOVANOST Dleitm faktorem je zven drazu na komunikaci a informovanost mezi zodpovdnmi lidmi za projekt uvnit adu a jednotlivch mstskch st. Implementace v takovm rozsahu pro vedouc odbor, starosty mstskch st a zejmna jednotliv ednky je skuten velmi nron a pokud nejsou znmy vem a v dostatenm rozsahu a pesnosti informace dotkajc se pmo jich, mlokdy jsou zmny pijaty pozitivn. Kdy si uvdomme, e v dob implementace a v prvnm obdob provozovn systmu s sebou nov IS pin spe problmy, ne oekvan pnosy, potom ednci, kte nedisponuj informacemi, pro a jak, mohou bt v konen fzi tmi, kdo cel projekt nepijmou a tm se me stt nespnm.

ZVR Zvrem lze ci, e i kdy budovn informanch systm mst je velmi nron a drah, je v dnen dob nezbytnou soust pi vytven modernho msta schopnho efektivn a transparentn hospodait s finannmi prostedky, majetkem, vyhodnocovat a plnovat, optimalizovat lidsk zdroje a dit projekty. Je zejm, e s ohledem na komplikovanost takovchto projekt, je pro jejich spch nezbytn, krom vbru kvalitnch produkt, mt mimo jin jasn cle a definovanou strategii v ase, jak tyto cle doshnout a tuto strategii korigovat na zklad legislativnch zmn a novch monost. Lze tady konstatovat, e modern msta, za kter se Brno rozhodn povauje, se stvaj postupn skutenmi podniky, kde implementac IS lze doshnout lepho a transparentnho nakldn s prostedky i majetkem, kvalitn dit cel podnik a tm lpe uspokojit poadavky spotebitele v tomto ppad obana, volie a jeho dvru ve veden podniku msta. A zcela na zvr se nabz otzka Nen to prv ono, o tu b?

RESUM Pedkldan bakalsk prce pojednv o informanm systmu a skalch spojench s jeho zprovoznnm. Porovnv Statutrn msto Brno a Ostravu, kter mly srovnateln vchoz podmnky, ale kad msto zvolilo jinou strategii k uchopen dan problematiky. Ostrava se vydala cestou zprovoznn jednotlivch agend a systm komunikace ad Oban, Oban ad dnes lze hodnotit jako funkn. Brno se vydalo cestou spe vizionskou a pohledem shora se dv na komplexn propojenost a to jak ze strany mstskch st, tak i spolenost, kter jsou mstem vlastnny a meme zde mluvit o vytvoen jaksi holdingov struktury. Komplexn zhodnocen obou systm a jejich relnou praktickou vyuitelnost vemi uvaovanmi dotenmi subjekty lze hodnotit a po uplynut delho asovho seku. Ten nm tak umon jist nadhled a obrous i ppadn poten nedostatky vznikl zavdnm novch informanch systm.

POUIT LITERATURA Kekovsk M., Drdla M. : Strategick zen firemnch informac Teorie pro praxi 1.vydn. Praha : C. H. Beck, 2003 ISBN 80-7179-730-8 Sedlkov H. : Strategick analza 1.vydn Praha, C. H. Beck 2000 SBN 80-7179-422-8 Kekovsk M. : Ekonomie pro strategick zen Teorie pro praxi. 1.vydn. Praha : C. H. Beck 2004 ISBN 80-7179-885-1 Robert S. Kaplan, David P.Norton : Strategy-focused organozation: how balanced scorecard companies drive in the new business environment ISBN 1-57851-250-6 Internetov zdroje bez udn autora Informan strategie msta Brna Materily Odboru Mstsk Informatiky Brno Informan strategie msta Ostravy

Strategick zen semestrln prce, MBA pi VUT v Brn Roman Onderka, 2009

 Souasn stav informanch systm sttn sprvy v R semestrln prce, MBA pi VUT v Brn Roman Onderka, 2009