KONCEPCE ROZVOJE NÁRODNÍ KNIHOVNY ČR

NA LÉTA 2021 - 2026

PROJEKT

výběrové řízení na místo generálního ředitele Národní knihovny České republiky,

státní příspěvkové organizace

Mgr. Tomáš Foltýn 3. listopadu 2020

1
 Vstupní preambule

Předkládaný projekt je připravován s plným uvědoměním si kritické pandemické situace spojené

s virem COVID-19, jež Českou republiku zasáhla v průběhu roku 2020 ve dvou různě intenzivních
vlnách. Jednotlivá opatření, kterými se česká společnost i knihovny samotné musí řídit a která
mají i na chod Národní knihovny ČR (dále i NK ČR či NK) přímý vliv zde nejsou uvedeny cíleně, byť
je zřejmé, že jistá míra bezpečnostních opatření tu bude do doby plnohodnotné vakcinace naší
populace. Národní knihovna ČR bude po tuto dobu sledovat a úzce spolupracovat s
kompetentními orgány státní moci - zejména na vládní úrovni, doporučeních Ministerstva
zdravotnictví, Ministerstva kultury ČR či příslušných hygienických stanic - a doporučené postupy
ochrany veřejnosti i svých zaměstnanců zavádět do praxe s plným uvědoměním si finančních i
organizačních nákladů, jež jsou tímto krizovým stavem vyvolány. Ochrana zdraví uživatelů
Národní knihovny ČR i jejích pracovníků má nejvyšší prioritu. Nicméně s ohledem na skutečnost,
že predikce budoucnosti je v této věci značně nejistá, nejsou tyto postupy v dalších textu
explicitně reflektovány nad rámec změn, které by měla Národní knihovna ČR podniknout bez
ohledu na aktuální krizový stav i v případě kontinuálního vývoje České republiky.
S výše uvedenou aktuální situací je úzce spojena i oblast financování realizace předkládaného
projektu na post generálního ředitele Národní knihovny ČR. S ohledem na stav veřejných
rozpočtů, resp. na jednoznačně jasný deficit státních rozpočtů pro léta 2020 a 2021, je již nyní
zřejmé, že se Česká republika bude v blízké budoucnosti muset potýkat se snižováním svých
výdajů. To se pravděpodobně dotkne i resortu kultury a následně jím zřizovaných paměťových
institucí, tudíž i Národní knihovny ČR. Předkládaný projekt je tak připraven v rámci ekonomických
mezí udržitelného financování a tím podmíněného rozvoje instituce. Řada kroků v něm
uvedených cílí na hledání vnitřních rezerv a optimalizaci interních procesů a návazných peněžních
výdajů. To ale na druhou stranu neznamená, že by mělo ze strany Ministerstva kultury ČR dojít k
masivnímu snižování personálního či provozního rozpočtu. Zde je třeba připomenout, že na
jednotlivá pracoviště Národní knihovny ČR dopadají nové zákonné úpravy, například zpřístupnění
děl nedostupných na trhu či zavedení práva elektronického povinného výtisku, které dosud
nebyly systémově řešeny navýšením provozního rozpočtu o vyvolané náklady. Bude tak třeba v
rámci bilaterálního vztahu mezi Národní knihovnou ČR a jejím zřizovatelem najít funkční model,
který by zajistil odpovídající financování instituce pyšnící se letitou tradicí, stabilním postavením
mezi paměťovými institucemi a aktuální čelní pozicí v oblasti vzdělávání, podpory vědy a
digitalizace.
Závěrečnou vstupní informací, která je relevantní pro celý předkládaný projekt, je časové
hledisko. Mnohé z dále popsaných aktivit mají dlouhodobý charakter a koncepční směřování,
čímž logicky nespadají do kategorie krátkodobých řešení, jež budou provedeny v horizontu tří let,
jak je požadováno v zadávacích podmínkách. Nicméně pokud má být projekt zpracován kvalitně,
musí na rozvoj a fungování Národní knihovny ČR nahlížet z dlouhodobé perspektivy, neboť

2
mnoho z návrhů bude mít dopad na fungování knihovny na delší, než sledované období.
Podcenění časového faktoru by bylo hrubým selháním již nyní a autor předkládaného projektu si
toho je vědom. Zároveň je třeba připomenout, že předkladatel projektu je v současné době v
Národní knihovně ČR ve stálém zaměstnaneckém poměru a ze své pozice ředitele odboru (tj.
středního managementu instituce) některé z navržených změn již v této době předkládá
stávajícímu pověřenému generálnímu řediteli Národní knihovny ČR PhDr. Vítu Richterovi, který
je aplikuje v řízení knihovny. Některé z nastíněných činností se tak už nyní nacházejí v různých
fázích své realizace, a pokud bude tento projekt uznán způsobilým, bude se v nich pokračovat v
intencích naznačených v dalším textu.

3
 Úvod

Národní knihovna ČR - její poslání, základní statistické údaje a zákonné ukotvení

Národní knihovna České republiky patří mezi největší a nejstarší knihovny na území střední
Evropy. Její historie jako samostatné instituce sahá až do 18. století, přičemž lokalita Klementina,
které je dosud hlavním sídlem instituce, patřila mezi centra vzdělávání již ve 14. století, kdy na
místě dnešního areálu sídlil dominikánský klášter. Za zlatý věk rozvoje vzdělanosti v areálu
Klementina je možné považovat působení jezuitského řádu, který nejen že celý objekt za více než
dvě století stvořil do jeho dnešní výstavně barokní podoby, ale zároveň Klementinum propojil s
univerzitním vzděláním. Tuto pozici si NK ČR, přes mnohé transformace názvu i poslání, drží až
do dnešní doby.
V současné době patří NK ČR mezi státní příspěvkové organizace Ministerstva kultury ČR. Její
základní činnosti jsou definovány zejména tzv. Knihovním zákonem a její Zřizovací listinou, které
NK ČR mimo jiné připisují ústřední roli v celém systému českých knihoven. To je spojené nejen s
jejími předepsanými funkcemi v oblastech koordinační, odborné, informační, vzdělávací,
analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti, ale i s budováním a
dlouhodobou ochranou knihovních fondů a provozem vybraných centrálních knihovnických
systémů.
NK ČR disponuje bohatým a široce členěným knihovním fondem, který v současné době čítá
zhruba 7,5 milionů svazků s ročním přírůstkem zhruba 90 000 svazků.1 Rozpočet knihovny
dosahuje (včetně projektového financování, bez investičních prostředků) téměř 600 milionů
korun, z čehož zřizovatelem je přímo poskytováno zhruba 560 milionů korun. Z tohoto počtu je
zhruba 200 milionů korun dislokováno na personální náklady, zbytek tvoří další typy nákladů.2 Ke
konci roku pracovalo v NK ČR celkem 464 pracovníků (přepočtený stav).

1
Více výroční zprávy NK ČR, které jsou dostupné prostřednictvím odkazu https://www.nkp.cz/o-
knihovne/zakladni-informace/vyrocni-zpravy.
2
Bližší členění rozpočtu k roku 2019 je součástí příslušných pasáží Výroční zprávy NK ČR za rok 2019, která
je volně přístupná na odkaze https://www.nkp.cz/soubory/ostatni/vz2019.pdf.

4
 Graf č. 1: Přírůstek a úbytek knihovních jednotek ve fondech NK ČR v letech 2000-20193

Fungování NK ČR ovlivňuje řada zákonných norem, jejichž vliv na fungování NK ČR lze rozdělit do
dvou oblastí - norem, které v užší či širší souvislosti ovlivňují způsob nakládání s fondy, a obecná
zákonná pravidla, jež ovlivňují další činnosti NK ČR, ať už ekonomického či provozního charakteru.
Stručný výčet základních zákonů a částečně i vnitřních norem NK ČR, z pochopitelných důvodů
neúplný, je připojen níže. Je nutné uvést, že vrcholný management NK ČR by měl tyto normativní
dokumenty detailně znát:

Základní normy, které ovlivňují knihovnické procesy:

• Knihovní zákon 257/2001 Sb. a návazné prováděcí přepisy.
• Zřizovací listina NK ČR.
• Organizační řád NK ČR.
• Povinný výtisk: Zákon č. 37/1995 Sb. o neperiodických publikacích, Zákon č. 46/200 Sb. o
právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších
zákonů (tiskový zákon).

3
Graf byl přejat z prezentace PhDr. Hanuše Hemoly vytvořené k problematice novostavby nové budovy
NK ČR. Viz Hemola, Hanuš: NK ČR_2020_workshop nová budova. Nepublikováno.

5
 • Autorský zákon 121/2000 Sb. a návazné prováděcí předpisy (včetně kolektivní správy a
půjčování zvukových záznamů).
• Zákon č. 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších
zákonů.
• Zákon o svobodném přístupu k informacím 106/1999 Sb. ze dne 11. května 1999.

Další normy:
• Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících
zákonů (rozpočtová pravidla).
• Zákon č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
• Vyhláška č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve
veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona
č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 123/2003 Sb.
• Zákon č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě a o změně některých předpisů.
• Zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně.
• Zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.
• Zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů.
• Zákon č. 241/2000 Sb. o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých
souvisejících zákonů.
• Nařízení vlády č. 222/2010 Sb. o katalogu prací ve veřejných službách a správě, aktuální
znění s účinností od 1. ledna 2020.
• Zákon č. 134/2016, o zadávání veřejných zakázek (s účinností od 1. 10. 2016), úplné znění.

Fungování knihovny ve sledovaném období let 2021 - 2026 samozřejmě ovlivní i další zákonné
úpravy, dokumenty a pracovní postupy schválené na vládní úrovni (typickým příkladem je
Koncepce rozvoje knihoven na léta 2021 - 2027 či návrh Státní kulturní politiky včetně
implementační části, příkladem dalších očekávaných norem mohou být dokumenty vyplývající z
vládního programu Digitální Česko apod.), které v době přípravy projektu nejsou známé či jejich
naplnění je na samém počátku. NK ČR se s nimi bude muset přirozeně aktivně seznámit a zajistit
jejich zahrnutí do svých procesů.
Do fungování NK ČR mohou zasáhnout i legislativní úpravy vyvolané zapojením České republiky
do struktur Evropské unie. Zde je nutné uvést jmenovitě implementaci směrnice EU 2019/790 o
autorském právu na jednotném digitálním trhu do českého právního řádu, tj. zákonnou úpravu
definující využití digitálních dat pro vědecké a výzkumné účely a nastavující pracovní postupy
textového data miningu v oblasti tzv. big data. To bude klíčové pro oblast zpřístupnění digitálního
obsahu, zapojení NK ČR do velkých národních i mezinárodních infrastruktur a užším sepětí NK ČR
s výzkumnými organizacemi.

6
Další nečekané změny může do fungování NK ČR přinést stávající koronavirová situace, která
během svého průběhu či následného zklidnění by mohla vygenerovat zákonné postupy upravující
pravidla bezpečnosti pracovníků NK ČR i jejích uživatelů. Zdali budou nějaké úpravy tohoto
charakteru iniciovány, či jaký bude jejich obsah, je sice předmětem spekulací, nicméně lze
očekávat, že mohou mít velké dopady na fungování knihoven jakožto otevřených prostor
podporujících vzdělávání a účelné trávení volného času.

7
 Stručná analýza současného stavu Národní knihovny ČR, vstupní SWOT analýza a
základní teze Národní knihovny ČR směrem do budoucna

Analýza stávajícího stavu Národní knihovny ČR

V rámci prací směřovaných k přípravě tohoto kandidátského projektu proběhla i individuální
vstupní analýza současného postavení NK ČR, jejích klíčových činností i vnitřních procesů. Na
všechny tyto oblasti je nahlíženo komplexně (tj. nejen knihovnickým úhlem pohledu, ale i z
ekonomické perspektivy či pohledem oblasti informačních technologií), byť s určitým limitem
názoru dlouholetého pracovníka NK ČR. Souhrn lze rozčlenit do následujících bodů:

1) Pro střednědobý a dlouhodobý rozvoj NK ČR je třeba jasně definovat souhrn základních úkolů
včetně revize stávající vnitřní koncepce NK ČR, která je sice sepsána,4 ale je sestavena pouze s
výhledem do roku 2023 a nereflektuje události roku 2020 spojené s krizovou epidemiologickou
situací. Tuto koncepci je třeba prodloužit minimálně s výhledem do roku 2027, ke kterému
směřuje i zpracovaná Koncepce rozvoje knihoven ČR 2021-2027.5 Koncepce rozvoje NK ČR musí
být přitom s tímto dokumentem úzce provázána, neboť mnoho úkolů zde uvedených dopadá na
každodenní činnosti knihovny. Koncepci rozvoje NK ČR je nutno dostatečně prezentovat odborné
komunitě s ohledem na potřebnou kooperaci mezi knihovnami a dalšími paměťovými a
vzdělávacími institucemi. Revidovaná Koncepce rozvoje NK ČR musí být zároveň projednána s
odpovědnými pracovišti MK ČR, aby byla ze strany ministerstva zajištěna podpora její realizace
(metodická, organizační, finanční). V návaznosti na projednání koncepce je důležité, aby se ze
strany MK ČR jasně definovala kompetenční pravidla v řízení činností NK ČR a omezila se tak v
posledních letech jednoznačná vícekolejnost řízení: Odbor umění, literatury a knihoven, Odbor
ekonomický, Odbor příspěvkových organizací, Odbor projektového řízení a informatiky atd.
Rozhodovací mechanismus musí být podložen znalostí priorit řízené organizace, vládních
koncepcí a dalších strategických dokumentů. Vedení NK ČR by mělo také úzce spolupracovat s
nově etablovanou Garanční radou NK ČR a klíčové dokumenty s jejími členy projednávat, aby je
podpořili v jednání s vedením ministerstva a vedení NK ČR mělo v Garanční radě NK ČR na jednu
stranu oporu v jednání se zástupci ministerstva a na stranu druhou nezávislý názor k posouzení
priorit.

2) Velké množství interních pracovních postupů probíhá v NK ČR na základě pravidel a

metodických nařízení, která byla zpracována před mnoha lety. Je třeba, aby proběhla postupná
analýza a případná následná revize těchto činností (včetně rutinních knihovnických postupů
jakými jsou akvizice či průchod dokumentů linkou zpracování) s cílem zajistit, aby tyto činnosti

4
K dispozici zde https://www.nkp.cz/soubory/ostatni/koncepce_sr2020_23.pdf.
5
K dispozici https://www.nkp.cz/ipk/ipk/docs/koncepce-rozvoje-2021-2027.

8
odpovídaly novým trendům a pracovním postupům v oblasti knihovnictví, které udávají zejména
západoevropské a severské knihovny. Zároveň je žádoucí vyrovnat se zejména s narůstající
“elektronizací” společnosti a informačních zdrojů. V případě zjištění nových pracovních postupů
je nutné ty stávající inovovat či některé činnosti transformovat do moderní podoby. Zároveň je
nezbytné vést aktivní komunikaci uvnitř knihovny i směrem k jejímu zřizovateli ohledně finanční
podpory základních úkolů NK ČR, kdy například v případě akvizice fondů je tato oblast ohrožována
dlouhodobou stagnací přidělených financí, které nepokrývá ani hodnotu inflace či pohybů v DPH
v daném sektoru.

3) NK ČR se musí vyrovnat s celou řadou nových poslání, jež jsou ve velké míře spojena s novými
zákonnými úpravami, jakými jsou například elektronický povinný výtisk či zpřístupnění děl
nedostupných na trhu. Tyto činnosti mohou (a v případě zpřístupnění děl nedostupných na trhu
se tak s ohledem na jarní koronavirovou krizi již stalo) posunout celospolečenské vnímání
knihoven a NK ČR musí být nositelem těchto aktivit. Zároveň je nutné, aby vedení NK ČR aktivně
vyjednávalo se svým zřizovatelem o prosazení těchto i dalších nových zákonných úprav do platné
legislativy vždy ve smysluplné podobě včetně finančního i organizačního krytí. Nové služby nelze
rozvíjet bez intenzivní podpory rozvoje informačních technologií, jejichž analýza a implementace
musí vždy probíhat na bázi koordinace odpovědných úseků IT NK ČR a odborných knihovnických
pracovišť.

4) NK ČR musí vést vnitřní, fakty podloženou diskuzi o své budoucí sídelní struktuře. Tato diskuze
musí být věcná, oproštěná od emoční roviny. Na základě této vnitřní odborné diskuze, jež
vygeneruje jednoznačné řešení, za kterým bude stát NK ČR jako celek, je možné zahájit prezentaci
zvolené varianty a její řešení v dlouhodobém horizontu, což vystavění nové budovy NK ČR
jednoznačně je. Zároveň nesmí, stejně jako v minulosti, docházet k rozhodnutím provedeným
bývalým vrcholovým managementem MK ČR i NK ČR, která nebrala ohled na současně probíhající
investiční stavební projekty (v tomto smyslu jde o souběžnou revitalizaci Klementina a
rekonstrukci Centrálního depozitáře Hostivař). Rekonstrukční práce v Klementinu měly být
zahájeny až po dostavbě nového depozitáře v Hostivaři, kam by bylo možné umístit většinu fondu
bez velkých nákladů na externí nájmy a zvýšené náklady na stěhování. Je třeba také zajistit
správný průběh závěrečné etapy rekonstrukce Klementina, který je nejnáročnější nejen finančně,
ale také organizačně směrem k zajištění standardního chodu NK ČR.

5) NK ČR musí na základě vlastní střednědobé i dlouhodobé koncepce (a dále samozřejmě i ve

vazbě na další určující strategické dokumenty) nadále aktivně podporovat úspěšné projekty
zejména v oblasti digitálních dat. Tyto projekty, především Manuscriptorium a Webarchiv, mají
velký dosah včetně mezinárodních vazeb, což je nutné reflektovat i ve statutárních dokumentech
NK ČR (Webarchiv není například jednoznačně ukotven ani v Knihovním zákoně, ani ve Zřizovací

9
listině NK ČR). Zároveň je nutné podporovat nové výzkumné aktivity v oblasti digitálních dat,
jejichž význam se může plně projevit až v budoucnu. Výše uvedené aktivity je třeba také
adekvátně propagovat v národním i mezinárodním měřítku.

6) Je třeba systémově (nikoli na základě ad-hoc rozhodnutí každého nového vedení instituce) řešit
i implementaci obecných zákonných požadavků, jakými jsou například pravidla dostupnosti
informací, zveřejňování smluv, antikorupční program, centralizace spisové služby či pravidla
navazující na oblast GDPR. Tyto činnosti by měly být v NK ČR řešeny centrálně mimo odborná
knihovnická pracoviště, jež se mají na jejich plnění podílet, ale ne nést hlavní břímě jejich plnění.
Tím v současné době dochází k navyšování byrokratizace odborných pracovišť, což naopak snižuje
jejich kapacitu pro činnosti, které mají ve své základní pracovní náplni.

7) NK ČR musí aktivně přistoupit k obnově a zkvalitňování svých personálních zdrojů. Ve

střednědobém horizontu je NK ČR velice ohrožená stárnutím a odchody do důchodu, které
mohou paralyzovat její klíčové činnosti. Je potřeba dát mladým knihovníkům dostatečnou
možnost učit se, rozvíjet se a napomáhat jim v osobním růstu. Nezbytnou nutností se jeví nastavit
jednoznačnou vnitřní personální politiku, podporovat vzdělávání pracovníků a přilákat nové
vedoucí pracovníky s jasnou vizí (či si je vychovat z vlastních zdrojů). NK ČR se musí do budoucna
vyvarovat nevhodných zásahů do své manažerské struktury a častých změn vedoucích pracovníků
v nejvyšším managementu.

8) V návaznosti na své postavení v síti konzervačních knihoven s povinností trvale uchovávat

bohemikální knižní kulturní dědictví musí NK ČR v propojení na svou koncepci sestavit
jednoznačný plán správy a ochrany svých fondů, včetně vytvoření priorit pro odkyselování,
výrobu obalů z nekyselé lepenky, knižní vazbu, konzervátorské a restaurátorské zákroky či
digitalizaci a následné umístění fondů do konzervačních skladů a jejich nevyužívání pro přímé
služby. Zároveň musí být zastaven pokles pracovních kapacit v dané oblasti. Paralelně s tím musí
být řešena oblast služeb, s důrazem na výraznou modernizaci vybavení ve studovnách i volně
přístupných prostor pro využití digitálních dat.

9) NK ČR by měla výrazně vylepšit marketing svých služeb a vlastní propagaci jakožto organizace
mající významné postavení ve spektru paměťových, informačních a vzdělávacích institucí. Aktivity
NK ČR jsou jen málo prezentovány společnosti. Chybí jakákoliv jasně definovaná vize a
dlouhodobá perspektiva propagace knihovny.

10) NK ČR v poslední době značně pozbyla svého postavení koncepčního a metodického centra
pro různé oblasti knihovnictví. Řada klíčových projektů je tak realizována mimo NK ČR. Je třeba
znovu obnovit roli NK ČR jako centra, které bude mít mandát a autoritu určovat standardy,

10
metodické postupy a celkové směřování knihoven v různých oblastech jejich působení. V případě,
že některé z těchto činností jsou dlouhodobě a dobře podporovány v jiných knihovnách (MZK
Brno, Knihovna AV ČR, Městská knihovna v Praze atd.), je třeba navázat s těmito knihovnami ještě
užší partnerství a tyto činnosti jim pomoci rozvíjet. V odůvodněných oblastech je možné tuto
agendu po vzájemné dohodě převzít.

Výše uvedený výčet vstupních tezí není rozhodně kompletní a nepokrývá všechny činnosti, ve
kterých lze v rámci NK ČR identifikovat nedostatky, které je třeba řešit. Pro větší přehlednost
silných a slabých stránek jsou tyto entity shrnuty v následující SWOT analýze.

SWOT analýza

11
Silné stránky:
• Dlouhodobá historie instituce sahající
hluboko do minulosti
• Stav digitalizace knihovních fondů a vůdčí
projekty českého knihovnictví, které jsou
na digitalizaci úzce navázány (Kramerius,
Manuscriptorium, Webarchiv)
• Staletí budované historické fondy
• Zákonné úpravy spojené s tvorbou
novodobých sbírek navázané na právo
povinného výtisku
• Provozování některých centrálních
systémů využívaných v celé síti českých
knihoven (například Národní autority,
Souborný katalog ČR atd.)
• Postavení Knihovnického institutu jako
metodického centra českého knihovnictví
• Odborné kapacity a celonárodní i
mezinárodní respekt některých
pracovníků NK ČR
• Realizované projekty výzkumu a vývoje
• Areál Klementina, který se nalézá v centru
města a dlouhodobě patří v rámci
mezinárodních hodnocení mezi
nejkrásnější světové knihovny
• NK ČR aktivně vstupuje do procesů tvorby
a realizace celostátních dokumentů, její
pracovníci jsou v čele odborných
programů MK ČR
• Zkušenosti a odborné aktivity v oblasti
dlouhodobé ochrany knihovních fondů
• Vytváření národních standardů a metodik
pro zpracování fondů, vysoká úroveň
katalogizace
Slabé stránky
• Průměrný věk pracovníků NK ČR a
dlouhodobě prakticky nulové investice
do personálního rozvoje instituce
• Část stávajícího top-managementu
nemá vztah ani k NK ČR, ani k oblasti
knihovnictví
• Ztráta jména a postavení NK ČR jako
národní knihovny a centra českých
knihoven
• Neschopnost či neochota provozovat a
zajistit centrální projekty a iniciativy
českého knihovnictví (CPK, ČDK, Obálky
knih a další)
• Nedůstojná propagace činností NK ČR
• Pokles počtu uživatelů NK ČR téměř o
třetinu, kterému NK ČR nebyla schopna
předejít či na něj adekvátně reagovat
• Neschopnost NK ČR prosadit si
systémově a logisticky promyšlenou
politiku rekonstrukce svých objektů
• Malá vnitřní ochota hovořit o aktualizaci
pracovních postupů a tyto nutné změny
poté dotáhnout do fáze realizace
• Ne všechny legislativní normy reflektují
aktuální stav českého knihovnictví
• Pomalé implementování vnitřních
postupů směrem k novým zákonným
povinnostem (zpřístupnění děl
nedostupných na trhu, e-Depozit)
• Pomalá a sporná implementace nových
zákonných norem
• Stále není kompletně zpracovaný fond
novodobých i historických dokumentů -
chybí řada zpracovaných katalogizačních
záznamů i jednotek
12
• Úspěšné, celorepublikové projekty, které • Prostory Klementina jsou čím dál více
využívají i další knihovny, například Ptejte architektonickou památkou a muzejním
se knihovny prostorem než moderní knihovnou
• Knihovna není aktivní ve vyhledávání
alternativních forem financování -
fundraising prakticky neexistuje
• Nízká vnitřní motivace některých
pracovníků pracovat v NK ČR
• Není zajištěna ochrana fondů proti
odcizení
• Částečně roztržená pracoviště NK ČR
mezi lokacemi v Centrálním depozitáři
Hostivař a Klementinem, neustálý
převoz fondů mezi těmito lokacemi
• Absence volného výběru dokumentů
• V minulosti časté a nesystémové změny
vedení NK ČR ze strany MK ČR

13
Příležitosti
• Zpřístupnění digitálního obsahu ve vztahu
k novým možnostem - například
zpřístupnění děl nedostupných na trhu
• Hledání dalších zdrojů financování nad
rámec státního rozpočtu
• Identifikace instituce s Koncepcí rozvoje
knihoven ČR na léta 2021 - 2027 a dalšími
strategickými dokumenty
• Nasazování technologických postupů
umělé inteligence do různých procesů NK
ČR
• Vylepšení povědomí o instituci v zaměstnanců, kteří nebudou nahrazeni a
návaznosti na možnosti uchování
národního kulturního dědictví do
budoucna
• Rozšíření a zintenzivnění spolupráce NK
ČR s dalšími institucemi, oborovými
organizacemi (SKIP apod.) a dalšími
knihovnickými sdruženími (SDRUK, AKVŠ,
popř. i jednotlivými univerzitami)
• Možnosti vyplývající z přerodu knihoven
na nové moderní instituce včetně změn
paradigmatu zde pracujících osob
směrem k novým činnostem (online
expert, fundraiser, dramaturg akcí pro
veřejnost apod.)
• Zpřístupnění sbírek veřejnosti ve fyzické i
virtuální podobě
• Nové elektronické služby (půjčování
eknih, mobilní aplikace atd.)
• Velké množství digitálního obsahu
• Navázat se na aktivity typu “Digitální
Česko” a stát se jedním z pilířů těchto
aktivit
Hrozby
• Krize státního rozpočtu navázaná na
šíření nákazy koronavirem a reálná
hrozba snížení rozpočtu NK ČR a
paralelní tlak na zavádění nových,
mnohdy finančně náročných činností
• Blížící se konec podpory páteřního
knihovního systému ALEPH se ztíženou
možností přesunu některých služeb
(například Souborný katalog) do nových
systémů
• Odchod klíčových odborných
dojde tak k zastavení některých činností
NK ČR
• V případě nových činností je jasné, že na
tyto činnosti nebudou dislokována nová
systemizovaná místa
• Degradace fyzických dokumentů;
„eroze“ národního knižního dědictví,
snížení počtu dochovaných exemplářů v
knihovnách, vyšší tlak na konzervační
exempláře
• Black out a další možnosti ztráty
digitálního dědictví
• Neschopnost se podílet na digitalizaci
státní správy
• Neschopnost porozumět novým
technologickým trendům a potřebám
uživatelů
• Napadení instituce v kyberprostoru
• Teroristický útok
• Živelné katastrofy, například velká
povodňová vlna
• NK ČR nebude schopna implementovat
nové požadavky veřejnosti či zákonné
14
 • Spolupráce s vysokými školami v oblasti normy a dojde tak k dalšímu poklesu
digital humanities zájmu uživatelů o služby NK ČR
• Budování kreativních center a otevřených • Nedostatečné paměťové kapacity pro
digilabů uchování digitálního obsahu
• Ještě hlubší zapojení organizace do
mezinárodních iniciativ
• Data processing probíhající ve velkých
výpočetních centrech mimo NK ČR
• Výstavba nové budovy NK ČR
• Realizace projektů masivního
odkyselování knihovních fondů či systému
depozitního ukládání

Poslání NK ČR pro následující období - základní návrhy

Postavení NK ČR v síti knihoven i její základní poslání jsou dlouhodobě jednoznačně definovány
Knihovním zákonem a dalšími statutárními dokumenty, zejména pak Zřizovací listinou. Základní
směřování NK ČR, včetně dopadů na její sbírkotvornou činnost a další dlouhodobé aktivity, bylo
naposledy výrazně redefinováno v 90. letech 20. století významnou generací pracovníků Národní
knihovny pod vedením tehdejšího generálního ředitele PhDr. Vojtěcha Balíka (někteří z těchto
pracovníků v NK ČR stále pracují - například PhDr. Vít Richter, Mgr. Adolf Knoll, PhDr. Hanuš

15
Hemola či jsou s institucí stále spjati jako například PhDr. Bohdana Stoklasová). V tuto dobu
nadefinované funkce, zásady sbírkotvorné činnosti i obecné teze svého poslání respektuje NK ČR
i v dnešní době.
Základní a nepopiratelnou úlohou NK ČR je funkce národní knihovny jako takové, tj. centrální
knihovny trvale uchovávající bohemikální kulturní dědictví (bohemikální v tomto případě myšleno
v nejširším možném úhlu výkladu), která je zároveň koncepčním a metodickým centrem pro
širokou oblast knihovnictví. S ohledem na šíři svých sbírek a nabízené služby však NK ČR neustále
hraje i roli centrální vědecké knihovny ČR a to zejména pro oblast různorodých společenských a
přírodních věd. V posledních desetiletích lze však vskutku hovořit o hybridním trojjediném
výkladu funkce NK ČR, tj. mimo národní a centrální vědecké funkce i o instituci, která ve srovnání
s ostatními paměťovými i vzdělávacími institucemi vytváří, sbírá a archivuje největší množství
digitálního obsahu, což je proměnnou, která ve výše uvedených 90. letech minulého století byla
teprve na počátku svého rozkvětu. Nedílnou součástí digitálního obsahu je i zpřístupnění
licencovaných elektronických informačních zdrojů, které je zejména pro seznámení se se
zahraničními odbornými studiemi zcela zásadní. Je tak zcela přirozené a pochopitelné, že je třeba
se zhruba po třiceti letech od poslední velké vnitřní odborné diskuze zamyslet nad základními
definicemi klíčových funkcí NK ČR.

S problematikou zacílení základních funkcí NK ČR úzce souvisí i definice cílových skupin uživatelů
NK ČR. Základní cílové skupiny uživatelů NK ČR lze na základě dlouhodobé zkušenosti rozdělit na
dvě skupiny:

A) Zájemci o bohemikální (v retrospektivním vnímání různorodých státních útvarů, do nichž

historicky spadalo naše území) knižní produkci ať už z běžného či profesního hlediska.
B) Vysokoškolsky vzdělaní uživatelé (vědečtí pracovníci, pedagogičtí pracovníci) či studenti
vysokých škol zejména společenského či přírodovědného zaměření, pro které je studium
odborné literatury či dalších zdrojů nejen v českém jazyce nezbytnou nutností.

Mimo tyto dlouhodobě etablované a přirozeně největší skupiny uživatelů NK ČR je třeba uvést i
další cílové skupiny, které mají o fondy NK ČR zájem či pro které je NK ČR nezbytná. Zde je třeba
jmenovat zejména odbornou komunitu knihovníků a dalších informačních pracovníků, kteří díky
pravidelně doplňované knihovně Knihovnického institutu mají přístup k nejnovějším oborovým
publikacím. Další specifickou skupinou uživatelů NK ČR jsou zájemci o slavistiku, kterým slouží
sbírky Slovanské knihovny. Těžko definovatelnou skupinou našich uživatelů je i poučená
veřejnost, která ve fondech NK ČR hledá dokumenty (typicky například staré technické příručky,
dobové inzeráty apod.), které nejsou dostupné v žádné jiné paměťové instituci.

16
 Graf č. 2: Vývoj počtu registrovaných čtenářů v letech 1992 - 20196

S ohledem na klesající počet uživatelů NK ČR (v poslední době zhruba třetinový úbytek), který je
za poslední dekádu pochopitelný s ohledem na rekonstrukcemi vyvolané nepříliš přívětivé
studijní prostředí v prostorách Klementina, velkou nedostupností fondů NK ČR, ale zároveň i
pozitivním dopadem digitalizačních aktivit NK ČR, je třeba podniknout kroky směřující nejprve k
zastavení tohoto propadu a posléze postupnému navyšování uživatelů knihovny směrem k
původním hodnotám. Pozitivním identifikovaným trendem je naopak postupně narůstající počet
uživatelů digitálních služeb knihovny, pro které je nutné i nadále vytvářet adekvátní přístupová
rozhraní a tuto komunitu dále cíleně rozšiřovat například mezi vědce, kteří jsou schopní strojově
těžit a zpracovávat digitální obsah.

V návaznosti na výše uvedené cílové skupiny i základní poslání a funkci NK ČR jako takové je třeba
v plánech na rozvoj knihovny akcentovat zejména tři následující role:

1) NK ČR jako správce kulturního dědictví ve fyzické i digitální podobě

2) NK ČR jako centrální metodická instituce pro oblast českého knihovnictví

6
Graf byl přejat z prezentace PhDr. Hanuše Hemoly vytvořené k problematice novostavby nové budovy
NK ČR. Viz Hemola, Hanuš: NK ČR_2020_workshop nová budova. Nepublikováno.

17
 3) NK ČR jako jeden z pilířů podpory vzdělání a technologického rozvoje společnosti

Tyto jednotlivé základní role NK ČR se budou prolínat i dalšími praktickými východisky

následujícího textu. Pro realizaci smělého cíle posunu definice základní mise NK ČR jde v tuto
chvíli o vstupní teze, které musí být detailně prodiskutovány v rámci širšího vedení NK ČR, neboť
implementace nových metodických postupů, služeb či rozvoje informačních technologií ovlivní
fungování NK ČR na minimálně stejně dlouhé období jako výsledky předchozích debat o smyslu a
poslání NK ČR, což je velmi zavazující.

Graf č. 3: Návštěvnost půjčoven a studoven 1992 - 20197

7
Tamtéž.

18
 Souhrn klíčových oblastí činností NK ČR směrem k zajištění jejího efektivního
rozvoje v letech 2021-2027

V návaznosti na výše uvedenou analýzu současného stavu NK ČR, navazující SWOT analýzu a
definici klíčových rolí NK ČR bylo identifikováno devět oblastí, kterým se je třeba v rámci vedení
NK ČR soustavně věnovat. Tento výčet jednoznačně není úplný, přičemž je zcela přirozené, že
další oblasti rozvoje budou zjištěny prostřednictvím analytických postupů v období blízké
budoucnosti či se objeví v následujícím období, ať už prostřednictvím nových požadavků uživatelů
NK ČR, různými novými zákonnými povinnostmi či například potřebami dalších knihoven. V rámci
jednotlivých bodů je následně uveden souhrn nyní identifikovaných klíčových úkolů, které je
třeba začít řešit již v krátkodobém horizontu, či jde naopak o koncepční záležitosti, jež je třeba
řešit s ohledem na kontinuitu se stávajícím provozem NK ČR (ale s vizí jejich optimalizace či
modernizace například za využití možností informačních technologií). Součástí popisu je pak i
krátký návrh postupů, jak by se mělo uvedeným oblastem věnovat, či návrh cíle (již bez
definovaného postupu, který musí být předmětem hlubší vícesektorové analýzy), který musí NK
ČR sledovat, pokud má ambici posunout se dále v roli moderní národní knihovny dle
západoevropských či severských vzorů.
Některé z těchto oblastí se zabývají na první pohled revizí a zlepšením vnitřních postupů v NK ČR
včetně vyloženě interních oblastí, jakými jsou například vnitřní oběh dokumentů nebo
zefektivnění organizační struktury. Zde si je však nutné uvědomit, že vytvoření adekvátních
interních pracovních postupů či vylepšení procesů řízení instituce je základním předpokladem pro
to, aby instituce mohla dobře fungovat i navenek. Například stanovení jasně přidělených
odpovědností jednotlivých pracovišť i konkrétních pracovníků zefektivní působení knihovny
navenek a může odhalit personální či rozpočtové rezervy, jež bude možné využít na potřebných
aktivitách, na které není možné získat další financování ze státních zdrojů. Tyto činnosti jsou
důležité i pro nitro knihovny, aby se sami zaměstnanci byli schopni a ochotni identifikovat s
posláním NK ČR a cítili se zapojení do aktivit knihovny jako celku. Z těchto a dalších důvodů je tak
nelze opominout.

Výčet klíčových oblastí a úkolů pro rozvoj NK ČR v letech 2021-2027:

Oblast č. 1: Digitální prostředí NK ČR

Souhrn základních úkolů nutných řešit v dané oblasti:

I. Stanovit jednoznačnou politiku směrem k trvalému uchování digitálního obsahu
II. Zajistit další rozvoj nosných projektů digitalizace
III. Vylepšit nabídku digitálních služeb NK ČR zejména pro potřeby výzkumné oblasti
IV. Definovat jednoznačný plán digitalizace a provázat jej na plány dalších institucí

19
 V. Udržovat aktuálnost standardů a vytvářet standardy pro další typy dokumentů

Detailnější rozklad řešení nastíněných úkolů:

Oblast dlouhodobé archivace digitálního obsahu je v NK ČR bohužel stále ovlivněna sérií
rozhodnutí učiněných ještě v době realizace projektu Národní digitální knihovna. Výběr
stávajícího řešení, které je vystavěné na základě účelově vyvinutého úložiště vybudovaného na
modulu LTP Safe společnosti AiP Safe, přináší mnohé limity. Například řešení většiny úprav
systému prostřednictvím změnových požadavků adresovaných dodavateli, kapacitní limity
průtočnosti digitalizačního workflow do dlouhodobého úložiště a zároveň poddimenzování
úložné kapacity celého řešení, které tak neumožňuje ukládání dat dalších institucí (s výjimkou dat
vytvářených za podpory dotačního mechanismu VISK 7), má i omezení pro data, která má NK ČR
ve vlastní dispozici. Uvedené limity přispěly k tomu, že se mnoho institucí rozhodlo řešit oblast
archivace paralelní či dokonce vlastní cestou, díky čemuž se v českém prostředí začaly vyvíjet
komplexní nástroje typu ARClib (projekt koordinovaný Knihovnou AV ČR) či využívat jiná open-
sourcová řešení a nepoužívat komerční licencovaný nástroj vyvíjený NK ČR. Pro NK ČR to
znamená, že část jejího digitálního archivu není uložena přímo v archivačním nástroji, což
omezuje logickou i bitovou ochranu těchto dat. Část dat je v případě exportu archivních kopií
nečitelná, část hardwaru je velmi zastaralá (části páskové knihovny). Je nutné také podotknout,
že doposud nebyl ukončen složitý proces plnohodnotné certifikace tohoto řešení dle platných
norem trusted digital repository.
V rámci dalších kroků spojených s oblastí dlouhodobého uložení knihovních fondů je třeba
důkladně zanalyzovat stávající funkčnost a hardwarovou robustnost využívaného řešení LTP Safe
a definovat jednoznačnou strategii archivace dat v NK ČR včetně vazby na další instituce. Tato
analýza musí zároveň zvážit možnosti - například ekonomické, logistické a migrační dopady -
možného přesunu alespoň části datových procesů na cloudové služby, zapojení externích
subjektů (například využití výpočetních center CESNETu) či propojení se na další, zejména
mezinárodní projekty. Nedílným krokem musí být přesměrování části interních prostředků na
rozvoj IT prostředí NK ČR do oblasti zajištění adekvátní úložné kapacity, další infrastruktury a
obnovy již zastaralých technologií.
NK ČR provozuje několik důležitých řešení evropského významu pro zpřístupnění digitálního
obsahu, které jsou provázané na většinou stejně nazvané projekty digitalizace - Manuscriptorium,
Kramerius a Webarchiv. Tyto projekty je třeba nadále podporovat a zároveň se pokusit vyřešit
části jejich realizace, které je brzdí v dalším rozvoji. V případě webového archivu se jedná zejména
o kapacitní omezení úložiště, které znesnadňuje pravidelné sklizně dat. Kapacita Webarchivu je
přitom dnes již enormní - přesahuje 400 TB dat. V případě Krameria NK ČR se limity ukazují ve
větším množství instancí Krameria, které znesnadňují orientaci v datech. Je tak prvotně třeba
dokončit již více než pětiletou konverzi dat z Krameria verze 3, jež obsahuje velké množství titulů
19. a první poloviny 20. století a následně unifikovat přístup v rámci dalších instancí Krameria

20
(Kramerius DNNT, Kramerius 5). Zároveň je nutné neustále podporovat vylepšování hardwarové
stránky Krameria a rychlosti odezev. V rámci vývoje (Manuscriptoria i Krameria) je třeba zajistit,
aby veškerý vývoj (i do minulosti) byl dostupný na bázi volných licencí a nedocházelo ke
komercionalizaci vyvíjených komponent hrazených ze státního rozpočtu. Jednotlivé komponenty
by vždy měly být dostupné i dalším institucím pro různorodé využití.
V rámci všech výše uvedených aktivit je třeba se zamyslet i nad cílovými skupinami našich
uživatelů a nad budoucími novými možnostmi využití digitálního obsahu dle smyslu
implementace evropské směrnice EU 2019/790 o autorském právu na jednotném digitálním trhu
a možnostech využití dat pro vědecké a výzkumné účely v rámci textového data miningu. Pro širší
veřejnost je třeba připravit unifikovaný vyhledávač, který bude mít zaindexovaná data ze všech
digitálních knihoven (a následně i dalších dostupných on-line zdrojů NK ČR), aby již nebylo nutné
při hledání výsledků kombinovat dotazy do více zdrojů a výsledky spojovat samostatně. Pro
badatelskou komunitu je třeba vystavět robustní API rozhraní pro přístup k různým setům dat
(typologicky například textové soubory, jednotlivé virtuální sbírky apod.), aby v případě
strojového vytěžování a zpracování dat nedocházelo k narůstání prodlev při zobrazení. Je se třeba
aktivně zabývat i tvorbou dílčích virtuálních sbírek a kolekcí dat napříč všemi systémy. Agregaci
dat je třeba podporovat nejen na institucionální úrovni, ale zároveň i prostřednictvím centrálních
portálů na národní (zejména portál Knihovny.cz) a mezinárodní úrovni (například Europeana).
Klíčová pro tuto oblast je mimo stálého rozvoje pokročilých API rozhraní i implementace IIIF
standardu, který je již například v rámci Manuscriptoria nativně dostupný.
Pro podporu využití digitálních dat v prostředí NK ČR je nutné navázat další spolupráci se školami
na různých úrovních vzdělávání, aktivně vstupovat do procesu vytváření inovativních edukačních
programů (v současné době se již rozbíhá spolupráce s projektem HistoryLab) a s ohledem na
možnosti financování vstupovat aktivně do procesu budování velkých vědeckých infrastruktur
pro humanitní oblast (NK ČR je již nyní zapojena do infrastruktury LINDAT/CLARIAH.cz).
Stávajícím limitem dostupnosti digitálního obsahu je také absence specializovaných badatelských
míst (případně studovny na využívání multimediálního obsahu) zaměřených vyloženě na práci s
digitálními daty. V současné době nejde přitom jen o využití dat z výše uvedených digitálních
projektů, placených databází a elektronických informačních zdrojů, ale i možnost využívat externí
zdroje většinou multimediálního obsahu. Tato místa musí být vybavena jednak adekvátním
vybavením po stránce hardwarové (velké monitory, výkonná PC, prostředky pro studium
audiovizuálního obsahu), tak i softwarové (SW nástroje pro práci s daty, střih videí a audia apod.).
V delší časové perspektivě je třeba začít pracovat s prostorem zejména Klementina jako takovým,
tzn. instalovat interaktivní multifunkční velkoplošné obrazovky a čtečky, kde by byl dostupný
obsah fondů NK ČR, podporovat prvky rozšířené reality a zpřístupňovat obsah prostřednictvím
mobilních zařízení a QR kódů. Výsledkem může být jednak vytvoření ať už oficializované či
organizačně neukotvené LibLab (Library Laboratory) pro práci s digitálním obsahem - realizované
samozřejmě v souladu s autorským právem. Iniciaci těchto aktivit a vybudování potřebné

21
infrastruktury je přitom možné dobře zakomponovat do projektu adresovaného například do
finančních mechanismů MŠMT.
V rámci digitalizace samotné musí mít NK ČR jasně definovanou koncepci digitalizace a v případě
Webarchivu sběr dat na smluvní bázi či specializovaných sklizní. Tato interní politika digitalizace
musí reflektovat všechny očekávané působnosti NK ČR - tj. digitalizaci za účelem ochrany fondů,
tzv. on-demand digitalizaci i digitalizace děl, jež zapadají do systému zpřístupnění děl
nedostupných na trhu. Zároveň musí být integrální součástí celostátní politiky digitalizace
kulturního dědictví, kde musí být jednoznačně rozděleny úkoly centrálních institucí (vedle NK ČR
i MZK - směr digitalizace hlavní části bohemikálního kulturního dědictví), specializovaných
knihoven (Národní technická knihovna, Knihovna AV ČR - oblast specializovaných sbírek) a
regionálních pracovišť (krajské knihovny, regionální muzejní knihovny atd - digitalizace
dokumentů vzácných z hlediska regionální historie).
Odborná pracoviště NK ČR sehrávají také nepopiratelnou úlohu v oblasti metodické podpory,
přípravy standardů a koordinace digitalizačních aktivit. V těchto činnostech je třeba pokračovat
a nadále podporovat pracovní skupiny jakými je například tzv. Formátový výbor NK ČR. Je třeba
zajistit kontinuální aktualizaci standardů a zajistit rychlejší a pružnější vytváření standardů pro
další typy knihovních dokumentů. Národní standardy digitalizace a dlouhodobé archivace by měly
být maximálně harmonizované se široce platnými standardy mezinárodními, aby byla i do
budoucna zachovaná kompatibilita digitálních zdrojů.

Oblast č. 2: Sídelní struktura NK ČR

Souhrn základních úkolů nutných řešit v dané oblasti:

I. Analýza potřeby nové budovy NK ČR a využití stávající sítě budov NK ČR

II. Řešení návaznosti investičních akcí v NK ČR
III. Zajištění vhodného časování financování stavebních projektů z investičních programů
MK ČR
IV. Stávající provozní náklady - financování růstu mandatorních výdajů
V. Zajištění vnitřní podpory pro realizaci novostavby NK ČR

Detailnější rozklad řešení nastíněných úkolů:

Oblast sídelní struktury NK ČR je strategickou otázkou, kterou není možné izolovat pouze na
diskuzi reflektující výhradně otázku vystavět či nevystavět novou budovu NK ČR. Už dnes totiž NK
ČR disponuje třemi areály, kde jsou skladovány knihovní fondy - Klementinem (kde jsou uloženy
novodobé fondy Univerzálního knihovního fondu, sbírky Slovanské knihovny, Knihovnického
institutu a Historických a hudebních fondů), Centrálním depozitářem Hostivař (stará a nová
budova depozitáře, jsou zde uloženy zejména svazky Univerzálního knihovního fondu a

22
Národního konzervačního fondu) a skladištěm v Neratovicích (zde jsou uložené tzv. Rezervní
fondy NK ČR, které jsou postupně transformovány do podoby zvažované depozitní knihovny).
Tato roztříštěná sídelní struktura způsobuje NK ČR různé problémy - ať už v oblasti nákladů na
provoz, logistiky, manipulace s fondy nebo ochrany fondů. Nejožehavější problém, který je nutný
řešit v blízkém časovém horizontu, je využití skladiště v Neratovicích, které je rizikové svým stářím
a stavem budovy, umístěním v zátopové oblasti a těsnou blízkostí areálu společnosti Spolana
Neratovice. NK ČR by se měla snažit tento areál brzy opustit a zde uložené fondy přemístit
nejspíše do nově vybudovaného depozitáře v Hostivaři, který by měl být dokončen v druhé
polovině roku 2022.
Nicméně do celého procesu optimalizace využití prostor NK ČR vstupují v této době i další faktory.
Mimo jiné jde o další, v pořadí již třetí etapu rekonstrukce Klementina (první a druhá etapa byly
dokončeny), která se bude vážně dotýkat mnoha pro knihovnu kritických pracovišť,
komunikačních koridorů a skladovacích ploch, či řešení aktuálně stále ještě havarijní situace v
severní části starší budovy Centrálního depozitáře v Hostivaři. Zejména pro třetí etapu
rekonstrukce Klementina je dostavba nového depozitáře v Hostivaři nezbytným krokem. Nesmí
totiž dojít k opakování špatných rozhodnutí provedených bývalým vrcholovým managementem
MK ČR i NK ČR nezahájit rekonstrukční práce v objektech NK ČR (v tomto smyslu jde o revitalizaci
Klementina a rekonstrukci staršího objektu CD Hostivař) nejprve dostavbou druhé části nového
depozitáře v Hostivaři, kam by bylo možné umístit většinu fondu bez velkých nákladů na externí
nájmy a zvýšené náklady na stěhování, a následně spuštěním v závorce uvedených investičních
akcí. Doposud realizovaná investiční řešení znamenala pro NK ČR téměř vždy fatální navýšení
nákladů spojených s těmito investičními akcemi (zejména v oblasti neekonomického pronájmu
externích skladovacích prostor) a zvýšeným pohybem fondů, respektive jejich stěhováním a
uzavřením pro veřejnost.
Konstruktivní řešení je samozřejmě spojené s oblastí financování těchto investičních akcí, kdy
dosavadní financování je navázáno na program “Národní kulturní poklad”, který bude končit v
roce 2022 a hrozí tak opět souběh stavebních prací, hledání externích prostor a nedostupnost
knihovních fondů pro uživatele NK ČR. Je třeba intenzivně vyjednávat s MK ČR, resp. s MF ČR či
na vládní úrovni, o možnostech přesunů finančních prostředků na jiné investiční akce v rámci NK
ČR či resortu kultury a třetí etapu rekonstrukce Klementina navázat na následující investiční
dotační program MK ČR a získat tak možnost logicky časově navázat jednotlivé práce, což dle
stávajících zkušeností výrazně sníží sekundární náklady a neparalyzuje chod knihovny. Je možné
diskutovat i o dalších řešeních, nicméně základní vizí by měla být udržitelnost provozu knihovny
jako celku.
Úvahy o stavbě nové budovy NK ČR musí být s výše uvedenými stavebními kroky jednoznačně
propojeny a zároveň musí být provázány na dlouhodobou vizi sídelní struktury NK ČR. Rozhodnutí
stavět či nestavět novou budovu musí být podloženo jednoznačně definovanými parametry a ne
konstituované pouze na základě osobních či institucionálních emocí zainteresovaných skupin.

23
Finální rozhodnutí sice bude jednoznačně zejména politické (na vládní úrovni), mělo by však být
podepřeno architektonickou soutěží podloženou kvalitními statistickými daty a erudovanou
projekcí budoucích potřeb, podporou symbolické roviny novostavby NK ČR i jejím zapojením do
vize dlouhodobě udržitelného urbanistického rozvoje města Prahy, s ohledem na dobrou
dopravní dostupnost a lokaci v centru města. Dosavadní záměry a podklady směrem k novostavbě
zatím reflektují koncept trojúhelníku tří hlavních lokací (Klementinum, Centrální depozitář
Hostivař, nová budova NK ČR) a lze s nimi takto pracovat i nadále, neboť každý z objektů má v
tomto systému své opodstatnění.8 Mimo organizačních záležitostí se v případě výběru tohoto
řešení bude muset NK ČR vypořádat s výrazným nárůstem provozních nákladů, které bude muset
obhájit nejen před svým zřizovatelem, ale i před širokou veřejností. Jeden z hlavních argumentů,
který byl využíván v době plánování soutěže k novostavbě NK ČR, jež vyvrcholila projektem tzv.
Oka nad Prahou, tj. nedostatek kapacity pro ukládání fondů, je již jen těžko použitelný. NK ČR
musí poukazovat na své činnosti v rovině technologického centra pro oblast českého a v
některých případech i evropského knihovnictví, dále na nové zákonné požadavky spojené s
etablováním a standardním provozem centrálních služeb a samozřejmě v případě novostavby
potřebou kvalitních studijních a relaxačních prostor, své otevřenosti pro podporu vědy, výzkumu
a vzdělanosti obyvatel České republiky, moderních studoven s maximální mírou volného výběru
a prohloubenou automatizací služeb. Paralelně i v těsném propojení musí vedle sebe fungovat
dva typy knihoven - knihovna fyzických dokumentů a knihovna digitálních dat, která přes svůj
nepopiratelný virtuální životní prostor přináší i řadu požadavků na technické zajištění provozu a
výjimečných možností následného zapojení do fyzického prostoru propojeného na aktuální
potřeby našich uživatelů.
Aby byla NK ČR vůbec schopná projekt novostavby připravit, musí mít o funkcích nové budovy i
celé sídelní struktuře jednoznačnou představu, která by měla být náležitě vnitřně
prodiskutována, díky čemuž bude nalezeno konsensuální řešení, se kterým se bude schopna
identifikovat drtivá většina pracovníků NK ČR. V momentě, kdy vnitřní prostředí NK ČR bude
názorově roztříštěné, nemá smysl se do podobně náročného projektu vůbec pouštět. Bude třeba
nalézt odpovědi na mnohé otázky, které odborné veřejnosti mohou připadat absurdní, nicméně
ve veřejné diskuzi padnout mohou. Procesy vnitřní debaty byly již zahájeny pod patronací
stávajícího ředitele PhDr. Víta Richtera a dlouholetého pracovníka NK ČR PhDr. Hanuše Hemoly.
Je na ně nutné navázat a do diskuze zapojit i nejmladší generaci knihovníků. Dále se je třeba
napojit na další plánované diskusní platformy, ať již na pracovní skupinu, kterou plánuje zřídit
Ministerstvo kultury ČR či širší externí pracovní tým, který by měla svolat samotná NK ČR (zástupci
architektů, urbanistů, Institutu plánování a rozvoje, demografů, zástupců vzdělávacích organizací,
sociologů atd.).

8
Viz Podklad k materiálu pro jednání Vlády ČR – plánovaná koncepce využití budov Národní knihovny ČR,
Hemola, H., Foltýn, T., Kocanda, M., nepublikováno, 2019.

24
Oblast č. 3: Provoz centrálních systémů a projektů

Souhrn základních úkolů nutných řešit v dané oblasti:

I. Budoucnost knihovního systému v NK ČR

II. Nové centrální projekty NK ČR - zpřístupnění děl nedostupných na trhu a eDepozit
III. Agregace dat do centrálních služeb zejména Centrálního portálu knihoven
IV. Integrace dat a vyhledávání v prostředí NK ČR
V. Ve spolupráci s dalšími knihovnami hledat cestu k dalšímu fungování systému
analytické bibliografie

Detailnější rozklad postupu při řešení nastíněných úkolů:

NK ČR se podobně jako další velké knihovny, zapojené do projektu sdíleného zpracování

katalogizačních záznamů české národní produkce provázané na příjem povinných výtisků (cluster
NK ČR, MZK Brno a Vědecké knihovny Olomouc), musí ve sledovaném období vypořádat s otázkou
blížícího se konce podpory knihovního systému Aleph. Je sice otázkou, do jaké míry je tento tlak
uměle vyvoláván komerčními zájmy ze strany producenta tohoto systému - společností ExLibris
(Aleph stále používají významné evropské knihovny a například knihovny v rámci University of
Oxford, jež jsou pro společnost ExLibris významným referenčním pracovištěm, nechtějí v
dohledné době Aleph opouštět), nicméně podle posledních proklamací se jeví jako reálné, že plná
podpora stávajícího systému bude zajištěna nejméně do roku 2025. S ohledem na skutečnost, že
změna knihovního systému v NK ČR má kvůli centrálním službám (mimo již uvedeného clusteru
například Souborný katalog ČR, Národní autority atd.) nedozírné dopady na celou síť knihoven,
je třeba se potencionálnímu přesunu na jiný systém věnovat již nyní na základě jednoznačně
identifikovaných postupných kroků. Prvním bodem, hodným zaměření, je zajištění stabilního
provozu stále běžícího knihovního systému - zde je nutné pokračovat v postupných updatech
systému, neboť aktuální verzi Aleph 22 bude končit podpora databáze Oracle. NK ČR by se měla
držet stávajícího režimu, kdy se v případě NK ČR, MZK Brno a VK Olomouc přechází ob verzi a
verze 23 oproti stávající nenabízí až tolik změn mimo několika bezpečnostních opatření.
Očekávaný termín vydání verze 24 je zhruba polovina roku 2022 a výše uvedené knihovny by k ní
měly přistoupit, až bude dostupná stabilizovaná verze. Získaný mezičas je třeba využít zejména
pro modernizaci back-end části systému, který je zastaralý a je nutné začít nahrazovat fyzické
servery virtuálními. Zároveň by však v NK ČR měla být ustanovena mezioborová pracovní skupina
(zástupci IT, knihovnických útvarů, právního referátu atd.), která by měla zahájit hlubší analýzu
našich potřeb a technických specifik pro výběr vhodného nového knihovního systému a sledovat
také vývoj v dané oblasti v zahraničních knihovnách a implementaci nového systému společnosti
ExLibris ALMA v prostředí vysokoškolských knihoven (zejména Univerzity Karlovy) a Národní

25
technické knihovny. To však neznamená, že systém ALMA by měl být jediným sledovaným
řešením, byť se jedná o logickou návaznost. Limity ALMY jsou zřejmé - jednak sem nelze převést
všechny scripty a vnitřní nástroje využívané v Alephu, dále je tu riziko spojené se ztrátou přímé
kontroly nad daty (uložení v cloudu), finanční a organizační náročnost migrací a hromadných
úprav dat atd. Je tudíž třeba sledovat vývoj a implementace srovnatelných řešení vystavěných na
komerční či polokomerční bázi (například Folio) či open-source řešení (například Koha). Finální
podoba analýzy by měla být zpracovaná nejpozději v druhé polovině roku 2023, kdy by se mělo
rozhodnout - minimálně v součinnosti s MZK Brno a VK Olomouc, ale spíše i s dalšími krajskými
knihovnami - o zvoleném řešení. Pokud by se v rámci spolupráce knihoven podařilo prosadit, že
by klíčové knihovny měly v budoucnu stejný knihovní systém, přispělo by to k další úrovní datové
interoperability a celá oblast knihoven by získala další velkou výhodu a náskok před ostatními
paměťovými institucemi jako jsou muzea a archivy.
Součástí dotčené oblasti jsou i dvě nové činnosti spojené s ukládáním a prezentací elektronického
obsahu - zajištění zpřístupnění děl nedostupných na trhu, zprovoznění systému akvizice, uložení
a zpřístupnění e-born dokumentů. První z těchto aktivit je v době přípravy tohoto projektu téměř
v plném provozu. Z hlediska technického řešení této oblasti NK ČR získala cenné poznatky díky
realizaci projektu Národní digitální knihovna pro pedagogy a vědecké pracovníky institucí na
úrovni vysokých škol a jejich studenty, který měl v době jarní koronavirové krize velký dopad.9
Tyto poznatky a výstupy vývojových prací realizovaných společně s MZK Brno a Knihovnou AV ČR
vedou k průběžným aktualizacím Krameria používaného pro zpřístupnění děl nedostupných na
trhu.10 Tento vývoj prováděný ve vazbě i na další cíle výzkumného projektu RightLib - elektronické
zpřístupnění chráněných publikací probíhá dle plánů a je nutné v něm pokračovat a prohlubovat
kvalitu zpřístupnění.11 Limity stávající praxe zpřístupnění děl nedostupných na trhu jsou však
jinde. Prvním problémem (který je však s ohledem na mimořádnou dotaci VISK poskytnutou pro
NK ČR v druhé polovině roku 2020 v řešení) je aktuální stav samotného seznamu děl
nedostupných na trhu, který je veřejně dostupný v excelové podobě, jež neumožňuje kvalitní
práci se zde obsaženými údaji. Jak již bylo uvedeno výše, pracuje se na výrazně vylepšené podobě
rejstříku, který by měl být jednak dobře prohledatelný a zároveň přes API rozhraní schopný
komunikovat s dalšími knihovnickými systémy. Bohužel však toto řešení přichází pozdě, neboť
samotná prezentace digitálního obsahu dle možností zpřístupnění děl nedostupných na trhu již
nějakou dobu rutinně funguje. Dalším problémem, který je nutné řešit, jsou finanční možnosti
spojené s platbami licencí zástupcům kolektivních správců děl (Dilia, OOA-S). Zde se NK ČR potýká
s nesystémovostí přístupu MK ČR, které odmítá garantovat pravidelné přidělení těchto

9
Na jaře byl tento systém dostupný na odkaze https://kramerius-vs.nkp.cz/.
10
Systém je dostupný na odkaze https://ndk.cz/.
11
Bližší informace o tomto projektu financovaném z dotačního mechanismu NAKI pod kódem
DG18P02OVV002 lze nalézt zde https://www.rvvi.cz/cep?s=rozsirene-
vyhledavani&ss=detail&n=0&h=DG18P02OVV002.

26
prostředků do rozpočtu NK ČR, což přináší NK ČR velké riziko ohledně vyrovnanosti rozpočtu,
neboť jde o částky v rozmezí 20 - 30 milionů korun. NK ČR musela zatím vždy MK ČR individuálně
žádat o úhradu prostředků na tuto licenci, což zejména na konci roku 2019 přineslo mnoho
sporných situací. Jediným možným řešením do budoucna je najít v rámci vztahu MK ČR a NK ČR
cestu, jak tyto prostředky propojit s provozním rozpočtem NK ČR a začlenit je přímo do rozpočtu
či je označit za pravidelnou účelovou dotaci, kterou nebude nutné pravidelně poptávat. Tyto
prostředky by neměly být spojené jen s úhradou licencí, ale také se zajištěním provozu digitální
knihovny a průběžným posilování hardwarového prostředí určeného pro tuto službu. Posledním
aktuálním kritickým faktorem limitujícím udržitelný rozvoj tohoto typu zpřístupnění je chabá
vnitřní organizační podpora. Ta je jednak provázaná na žádosti NK ČR o navýšení systemizovaných
míst pro zajištění této činnosti, dále pak i nejednoznačným vedením projektu v rámci NK ČR (což
je do jisté míry pochopitelné, neboť jde o aktivitu, která je mezioborová - jde o právní,
knihovnickou i datovou oblast). Je tak třeba nastavit jednoznačné manažerské řízení tohoto
projektu, což znamená vytvořit v NK ČR místo projektového manažera zpřístupnění děl
nedostupných na trhu, jež by koordinoval veškeré aktivity uvedené výše a zároveň se podílel na
vyjednávání pravidel zpřístupnění s dalšími subjekty (mimo již výše uvedených kolektivních
správců například se Svazem českých knihkupců a nakladatelů (dále jen SČKN) atd.), což se nyní -
s ohledem na aktuální stížnosti právě ze strany SČKN - jeví jako nutné. Další personální zajištění
zpřístupnění děl nedostupných na trhu je pak třeba řešit v kombinaci vnitřních pracovních kapacit
NK ČR a dílčích požadavků na podporu adresovaných MK ČR.
Oblast zajištění elektronického povinného výtisku je v NK ČR v horším stavu než předchozí řešení.
V návaznosti na zákonné úpravy, které vstoupí v platnost od 1. ledna 2022, bude mít NK ČR nové
povinnosti směrem k získávání, zpracování, uchování a zpřístupnění tzv. e-born dokumentů. Hned
na úvod je však třeba uvést, že za posledních deset let (od počátku realizace projektu E-Depozit,
který byl realizován za podpory programu NAKI) došlo k promrhání času na přípravu celého
konceptu řešení. Jsou sice vybudované a rámcově otestované dílčí technologické postupy
například na příjem a zpracování elektronických publikací (systémy PEP a ZEP, vnitřní organizační
průtok dokumentů atd.), zpracovány standardy elektronických dokumentů či nastavené vnitřní
rozhodnutí o podporovaných formátech (primárně epub a pdf/a), ale celý koncept řešení této
problematiky není dořešen. Mezi nejkritičtější oblasti lze zařadit propojení dat získaných
elektronickým povinným výtiskem do LTP úložiště NK ČR, které i po několika letech není
plnohodnotně připraveno na dlouhodobou archivaci tohoto typu dokumentů a nemá
dostatečnou kapacitu pro zátěžové procesní testy, natož pak pro plnohodnotné zprovoznění
systému. Není připraveno ani komplexní řešení na validaci těchto dat, které může být vystavěno
na již existujících nástrojích typu Droid či Jhove. Dále prakticky neprobíhá patřičná komunikace s
vydavateli elektronických publikací o volbě formátů, propojení na akvizici a linku zpracování atd.
Všechny výše uvedené a i další limity jsou detailně popsány PhDr. Bohdanou Stoklasovou, která
se této problematice intenzivně věnuje v rámci tzv. Garanční rady NK ČR a a byla zároveň přizvána

27
do interního poradního týmu v rámci NK ČR. NK ČR tak musí tyto aktivity v co nejkratším čase
rozhýbat, aby bylo ke konci roku 2021 vše funkčně připraveno pro ostré spuštění v souladu se
zákonnými úpravami. Samostatnou kapitolou je personální zajištění této oblasti, které je ještě
náročnější než výše uvedené zpřístupnění děl nedostupných na trhu. V době příprav byla
personální náročnost kalkulována na celkem 36,25 úvazku. O toto navýšení systemizovaných míst
bylo opakovaně žádáno MK ČR. Představa, že tato místa budou v úplnosti NK ČR přidělena, hraničí
s utopií. Je tak třeba jít postupnými kroky obdobně jako v předchozím případě - tj. přidělit této
činnosti jednoznačně kompetentní osobu v roli projektového manažera a na pokrytí rutinních
pracovních pozic se podílet v rámci NK ČR i MK ČR.
Zásadním problémem, který limituje efektivní zpřístupnění dat v prostředí NK ČR, je absence
centralizovaného vyhledávacího mechanismu nad veškerým datovým obsahem NK ČR. NK ČR má
zakoupený EBSCO Discovery Service, do kterého jsou však integrované pouze hlavní databáze NK
ČR a informační zdroje od EBSCO. Chybí ostatní zdroje vytvářené a licencované v NK ČR včetně
digitálních dat. Tento stav značně ztěžuje vyhledávání ve zdrojích NK ČR, což může odradit řadu
potencionálních uživatelů knihovny. Implementaci obdobného mechanismu vyhledávání je třeba
brát jako jednu z priorit zvýšení dostupnosti dat NK ČR. Je třeba také zintenzivnit jednání k užšímu
propojení agregace zdrojů NK ČR do Centrálního portálu knihoven.
V roce 2018 byla Ústřední knihovnickou radou ČR schválena Koncepce národního systému
analytické bibliografie. MK ČR následně doporučilo vytvořit podmínky pro realizaci a vybudování
pracoviště v NK ČR, ale zároveň NK ČR nepřiznala žádnou část z požadovaného navýšení vnitřního
rozpočtu instituce. Analytické bibliografie jsou tak v ČR nadále vytvářeny na různých pracovištích
(krajské knihovny, ústřední specializované knihovny, knihovny AV ČR atd.) a chybí zde zejména
jednoznačné metodické vedení a hledání nových nástrojů pro vytváření analytické bibliografie a
sledování trendů v této oblasti. Personální zajištění právě oblasti metodického vedení národního
systému analytické bibliografie v NK ČR je důležité pro další rozvoj v této oblasti. Možným
řešením je dílčí posílení (v rámci cca. 0, 25 úvazku) Knihovnického institutu, kde je vytvářena
specializovaná bibliografie pro informační vědu a knihovnictví, o oblast koordinace a
metodického vedení systému analytické bibliografie.

Oblast č. 4: NK ČR jako centrum excelentního vývoje v oblasti knihovnictví

Souhrn základních úkolů nutných řešit v dané oblasti:

I. NK ČR - předkladatel projektů s excelentními výstupy v oblasti knihovnictví
II. Role NK ČR v rámci mezinárodních projektů, oborových hnutí a spolků
III. Zapojení NK ČR do velkých oborových konferencí včetně aktivit generálního ředitele
IV. Zapojení do tvorby koncepčních dokumentů na celorepublikové úrovni a jejich aktivní
realizace

28
 V. Definování jasných parametrů spolupráce s dalšími knihovnami a rozdělení rolí v
různých oblastech knihovnictví

Detailnější rozklad postupu při řešení nastíněných úkolů:

NK ČR patří mezi klíčové instituce realizující výzkumné aktivity pro oblast knihovnictví. Je velmi
aktivní nejen v rámci tzv. institucionálního výzkumu (projekty DRKVO, 7 klíčových oblastí, roční
rozpočet v roce 2019 činil 4 730 090,- Kč),12 kde hlavní pilíře výzkumných činností tvoří výzkum v
oblasti vylepšení využití digitálního obsahu historických dokumentů, ochrany fondů a výzkumu
dějin knižní kultury, ale i dalších finančních mechanismů, zejména zdrojů dotačního programu
MK ČR NAKI (v roce 2019 celkem 11 projektů, ve kterých NK ČR vystupuje jako hlavní řešitel či
člen řešitelského týmu, celková hodnota projektů realizovaných v roce 2019 více než 18 500 000,-
Kč). Mezi zásadní oblasti, kterým se NK ČR věnuje v tomto dotačním programu, patří opět ochrana
knihovních fondů v tom nejširším slova smyslu a dále také vývoj různorodých nástrojů pro správu
a prezentaci knihovních fondů ve fyzické i digitální podobě. NK ČR je přirozeně velmi aktivní i v
realizaci projektu navazujících na aktivity VISK (v roce 2019 celkem 13 projektů v celkové výši 8
912 199,- Kč) a dalších zdrojů pocházejících zejména z programů MK ČR.13 NK ČR má pro oblast
výzkumu a vývoje zpracovanou zároveň vlastní vnitřní koncepci pro léta 2016-202014 a na ni
navazující Dlouhodobou koncepci rozvoje výzkumné organizace na léta 2019 - 202315, která však
řeší zejména oblast institucionálního výzkumu, byť s jeho dopady na další instituce, mezinárodní
spolupráci a předpokládané výstupy těchto výzkumných aktivit.
Ambicí NK ČR pro období let 2021 - 2026 musí být udržení jejího dobrého postavení v rámci sítě
paměťových institucí provádějících výzkumné aktivity, respektive zlepšení jejího postavení v
rámci hodnocení výzkumných organizací MK ČR, kde v posledním souhrnném hodnocení byla NK
ČR hodnocena výsledkem “B”, tj. velmi dobrým hodnocením. NK ČR se musí zaměřit nejen na
využití stávající finančních mechanismů výzkumu a vývoje, které byly uvedeny výše, ale také na
hledání dalších oblastí výzkumu a vývoje, které lze financovat z jiných národních (Grantová
agentura ČR, Technologická agentury ČR a další zdroje) či mezinárodních (Finanční mechanismy
EHP a Norských fondů, evropské fondy) zdrojů.
NK ČR by v oblasti svého vývoje neměla opomenout rozvoj a možné výzkumné trendy napojené
na své nové aktivity (například na oblast dat získávaných prostřednictvím elektronického

12
Podle nových informací v době finalizace přípravy koncepce bude institucionální výzkum NK ČR rozšířen
o další oblasti a podpořeno jeho vyšší financování.
13
Více informací o oblasti výzkumu a vývoje lze nalézt ve výročních zprávách NK ČR -
https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/vyrocni-zpravy.
14
Koncepce rozvoje Národní knihovny české republiky jako výzkumné organizace v letech 2016-2020.
Autorem je náměstek pro vědu, výzkum a mezinárodní vztahy NK ČR Mgr. Adolf Knoll. Koncepce je
dostupná zde https://text.nkp.cz/soubory/ostatni/koncepce_2016_2020.pdf.
15
Více zde https://www.nkp.cz/o-knihovne/projekty-a-programy/nk-vyzkumna-organizace.

29
povinného výtisku) či na podporu vnitřních činností. Tyto sice nedosahují možností budování
nových vědeckých poznatků, ale jsou pro rozvoj NK ČR důležité. Zde je možné uvést například
vnitřní rozvoj pracovních kapacit NK ČR formou vzdělávání, zavádění prvků aktivního mentoringu
či rozvoji sekundárních dovedností pracovníků knihovny, které lze napojit na zdroje programů
MŠMT či MPSV.
V návaznosti na výše uvedené cíle bude třeba revidovat a doplnit stávající Dlouhodobou koncepci
rozvoje výzkumné organizace na léta 2019 - 2023 o oblasti nefinancované prostřednictvím
institucionálního výzkumu, přesněji definovat cíle NK ČR jako výzkumné organizace a rozšířit její
účinnost zejména pro další programové období čerpání evropských zdrojů, tj. nejméně do roku
2027. Dále bude třeba v NK ČR centralizovat dosud roztříštěné pracovní kapacity zabývající se
podporou vývoje a samotnými projektovými záležitostmi (dosud organizační úsek náměstka pro
vědu, výzkum a mezinárodní vztahy; Referát výzkumu a vývoje sekce Data a Technologie; Referát
projektové podpory a strukturálních fondů sekce SEP a další individualizovaná pracovní místa) a
vytvořit specializované pracoviště, které bude mít za cíl jednak stanovovat priority těchto aktivit
v rámci celé NK ČR, koordinovat podávání jednotlivých výzkumných projektů, aktivně vyhledávat
finanční zdroje pro jejich financování a také následně podporovat jednotlivé řešitele projektů v
realizaci těchto projektů. Do této agendy by měla spadat i koordinace projektů podporovaných
dotačními mechanismy VISK či dalšími programy MK ČR, jež nyní příspěvkové organizace řízené
MK ČR podávají samostatně mimo řádné hodnocení těchto programů.
V oblasti mezinárodních vztahů musí nadále aktivně působit v mezinárodních oborových
organizacích16 a navazovat mezinárodní spolupráci ve formě projektů, konsorciálního zastoupení
(typickým příkladem je aktivita NK ČR v konsorciu LINDAT/CLARIAH.cz, které je českým uzlem
mezinárodní výzkumné sítě DARIAH.eu) či individuálního působení pracovníků NK ČR v různých
mezinárodních komisích a spolcích. Zároveň je třeba navazovat individuální spolupráci se
zahraničními knihovnami, které jsou v čele moderních trendů světového knihovnictví, tj. zejména
se severskými a západoevropskými knihovnami. To je změna oproti stále přetrvávajícímu
směřování NK ČR, která se v minulosti v rámci bilaterárních vztahů zaměřovala zejména na
východoevropské či neevropské knihovny (Ázerbajdžán, Írán, Kazachstán, Mongolsko atd.). Role
generálního ředitele NK ČR bude spočívat zejména ve vyjednávání těchto vazeb prostřednictvím
jeho aktivní účasti na velkých knihovnických kongresech a konferencích, kde jsou speciální sekce
věnované spolupráci národních knihoven (například IFLA) či jeho aktivního působení v rámci
sdružení CENL a CDNL.
Roli generálního ředitele NK ČR však nelze spatřovat pouze v propojení činností NK ČR
s mezinárodními iniciativami, ale také v rozvoji knihovnictví na území České republiky, což je
povinnost, kterou má NK ČR předepsanou v rámci svých metodických a koncepčních činností ve
svém statutu. Bohužel zejména v posledních letech v této oblasti NK ČR z institucionálního

16
Zapojení NK ČR do mezinárodních organizací je shrnuto zde https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-
informace/zakladni-dokumenty/clenstvi.

30
pohledu selhávala a její postavení bylo úzce provázáno pouze s osobní iniciativou a nasazením
jednotlivých pracovníků. To je třeba změnit - NK ČR se musí začít více institucionálně angažovat
nejen v klíčových projektech českého knihovnictví, ale také prostřednictvím různorodých aktivit,
spoluprací s krajskými knihovnami a jejich regionálními funkcemi či podporou i menších knihoven
například při vyjednáváních s vrcholnými představiteli státní správy či samosprávy. I ředitel NK
ČR osobně by se měl více osobně angažovat na úrovni celorepublikové knihovnické komunity.
Samozřejmostí by se měla stát jeho pravidelná účast na rokováních významných oborových a
profesních organizací (SDRUK, SKIP a další). Dále by se měl osobně účastnit i významných
knihovnických akcí (Knihovny současnosti, Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě atd.),
přičemž po dohodě s organizátory akce by se mohla stát do budoucna činná například pravidelná
sekce generálního ředitele NK ČR na konferenci Knihovny současnosti, kde by i vedoucím
představitelům městských a obecních knihoven mohla být prezentována témata z aktuálního
dění v NK ČR a tito pracovníci by tak měli i reálný pocit bližšího sepětí s chodem národní instituce.
Přední odborníci NK ČR i generální ředitel NK ČR osobně patří zároveň mezi řádné členy Ústřední
knihovnické rady, která je poradním orgánem ministra kultury pro oblast knihovnictví. Ústřední
knihovnická rada má jako jednu ze svých hlavních misí přípravu podkladů pro sestavování
klíčových dokumentů státní správy, které mají dopad na fungování knihoven - v poslední době šlo
například o Koncepci rozvoje českých knihoven 2016-2020, Koncepci rozvoje českých knihoven
2017-2020 či příslušné části Státní kulturní politiky 2015-2020 včetně její implementace. Úzké
sepětí mezi Ústřední knihovnickou radou a vedením NK ČR včetně osoby jejího generálního
ředitele je přitom základním předpokladem plnění mnoha cílů definovaných nejen výše
uvedenými dokumenty. Je přitom třeba, aby tyto úkoly byly řádně provázány nejen s vnitřní
koncepcí rozvoje NK ČR, ale také navazovaly na případné vyjednávání s MK ČR o úpravách
knihovního zákona, statutu NK ČR a případně i dalších relevantních legislativních norem. Je nutné
však tyto úpravy a úkoly také řádně provázat s odpovídajícím financováním - provozního,
investičního i personálního rámce. NK ČR musí v tomto ohledu vystupovat jako sebevědomá,
profesně i argumentačně zdatná instituce, která musí být schopna adekvátně zhodnotit své
možnosti.
Teze předložené v předchozím odstavci však neznamenají, že se NK ČR má bezhlavě vrhat do
plnění všech úkolů, které po ní očekávají ostatní knihovny i MK ČR. NK ČR musí být natolik silnou
institucí, aby byla schopna zvážit hodnotu jednotlivých úkolů a zvolila si zejména ty, které přímo
spadají do portfolia jejích primárních, především zákonně či v souladu s její dlouhodobou vizí
definovaných aktivit. Na plnění dalších úkolů musí intenzivně spolupracovat s dalšími institucemi,
které mají na jejich realizaci zájem, a v případě jejich zájmu a garance kvalitní realizace jim
vybrané úkoly může předat a posílit tak interkonektivitu a sdílení odpovědnosti páteřních institucí
českého knihovnictví.
Samostatnou kapitolou jsou již existující projekty centrálního charakteru, které byly díky
rozhodnutím předchozích vrcholných představitelů NK ČR knihovnou odmítnuty a jsou úspěšně

31
realizovány dalšími knihovnami. Typickými příklady těchto projektů jsou například Centrální
portál knihoven, který je veden Moravskou zemskou knihovnou, projekt Obálky knih, jenž je
rozvíjen Jihočeskou vědeckou knihovnou v Českých Budějovicích či Česká digitální knihovna, která
je koordinována Knihovnou AV ČR. Pokud v tomto jistě neúplném výčtu uvedené knihovny mají
ambici i do budoucna nést břímě zajištění provozu a rozvoje, NK ČR by si s nimi měla dohodnout
parametry svého zapojení a v jejich realizaci tyto instituce podporovat. Stejně by měla
postupovat i s nově rozvíjenými aktivitami - například projektem Central Městské knihovny v
Praze.

Oblast č. 5: Reforma vnitřní organizační struktury

Souhrn základních úkolů nutných řešit v dané oblasti:

I. Analýza vnitřních pracovních kapacit NK ČR

II. Zpřehlednění organizační struktury a centralizace “společných” činností
III. Věkový průměr pracovníků NK ČR a hrozba odchodu klíčových pracovníků bez zajištění
adekvátní personální náhrady
IV. Podpora vzdělávání pracovníků NK ČR
V. Vytváření mezioborových pracovních skupin zabývajících se klíčovými otázkami
financování NK ČR

Detailnější rozklad řešení nastíněných úkolů:

NK ČR patří mezi největší státní příspěvkové instituce zřizované Ministerstvem kultury ČR. Na
realizaci předepsaných činností disponuje přepočteným stavem 464 zaměstnanců. Tito
zaměstnanci jsou organizačně začleněni do tří základních sekcí, 21 odborů, 57 oddělení a 7
referátů. Struktura vedení je hierarchická, nicméně v některých případech nepružná a
komplikovaná v rámci standardních rozhodovacích procesů a předávání klíčových informací.

32
 Graf č. 4: Organizační struktura NK ČR platná k 1. 7. 202017

Mimo výše uvedený počet systemizovaných míst NK ČR zaměstnává i další pracovníky, kteří
nejsou v systemizaci ukotveni. Jde o pracovníky, kteří jsou najati a financováni prostřednictvím
různých externích zdrojů, například výzkumných projektů NAKI. Ti celkový počet zaměstnanců
nad rámec řádné systemizace ještě navyšují. NK ČR dále v pravidelných intervalech dle termínů
podávání tzv. nadpožadavků žádá MK ČR o navýšení personálních provozních kapacit na nové
činnosti, které má nebo chce provozovat (v poslední době jde například o oblast znovuobnovení
provozních kapacit na zpracovávání analytické bibliografie, zavedení linky na zpracování
elektronického povinného výtisku), nicméně vždy bez jakéhokoli pozitivního výsledku. Rozšíření
počtu systemizovaných míst se s ohledem na stávající pandemickou situaci spojenou s nemocí
COVID-19 přitom zjevně nedá očekávat. Jistou možností je prohloubit financování nových či
nadstandardních činností ze zdrojů mimo standardní rozpočet instituce a běžných projektů. Jde
například o zdroje dalších ministerstev, evropské fondy či o možnosti financování vybraných

17 Organizační struktura včetně popisu činností jednotlivých útvarů je veřejně dostupná na odkaze
https://text.nkp.cz/soubory/ostatni/org_struktura2012_cz.pdf.

33
aktivit ve spolupráci se soukromým sektorem (například PPP projekty). Orientace v této oblasti
je však poměrně složitá a pro stávající vedoucí pracovníky nebývale časově náročná. Pro podporu
hledání mimorozpočtového financování se jeví jako žádoucí vytvořit malé specializované
pracoviště (v první fázi by mohlo jít i o jednoho pracovníka) podřízené přímo generálnímu řediteli
NK ČR, které by provádělo výhradně fundraising, přípravu návazných projektových žádostí a
supervizi nad jejich plněním.
Nicméně dle dlouholetých praktických zkušeností lze část těchto potřeb zajistit z vlastních,
aktuálních zdrojů díky zefektivnění některých provozů, restrukturalizací a změnou poslání
některých provozů či spojením dosud roztříštěných agend do centrálních úseků. Rezervy bude
patrně možné najít i v útvarech samotných - díky zefektivnění jejich provozu a vymizením tzv.
“politických” míst, tj. uměle vytvořených či nestandardně obsazených pozic osobami
spřátelenými s bývalými vrcholnými představiteli manažerské struktury knihovny. Dojít by mělo
také k redukci či slučování malých oddělení a referátů, což povede ke zmenšení počtu vedoucích
pracovníků a ke zprůhlednění organizační struktury.
Výše uvedené změny budou systémového a dlouhodobého charakteru. Bude je tak nutné
provádět na základě hloubkového personálního auditu, který bude posuzován jednak interně
nejvyšším managementem knihovny, a druhak externími hodnotiteli z řad obdobně velkých či
podobně zaměřených knihoven, díky čemuž bude zajištěn pohled s patřičným odstupem. Veškeré
změny bude samozřejmě třeba projednat i s odborovou organizací NK ČR, aby všichni pracovníci
byli seznámeni s potřebou těchto změn a jejich zdůvodněním. Dosavadní personální audity
prováděné v NK ČR neměly potřebnou ambici zabývat se personálními změnami do patřičné
hloubky a nastavit změny systémového charakteru. Lze je tedy využít jen s velkými omezeními.
Pro podporu realizace těchto změn by měl každý významný útvar NK ČR (pravděpodobně do
úrovně jednotlivých odborů) zpracovat vlastní vizi a koncepci svého rozvoje, která by prošla
vnitřním připomínkovým řízením a na kterou by, podle výsledků při její realizaci, byly vázány
finanční a personální zdroje. Tyto dílčí koncepce by měly být oporou Koncepce rozvoje NK ČR jako
celku.
Popis všech změn bez výše uvedeného personálního auditu tak není možné v tomto projektu
představit. Nicméně některé kroky jsou patrné na první pohled a navrhla by je i osoba, která
strukturu NK ČR prakticky nezná. Nabízí se například spojení Odboru digitalizace a Odboru
digitálních fondů do jednoho organizačního celku odpovědného za celý proces digitalizace od
skenování po oblasti uložení dat v LTP úložišti. Dalším logickým krokem je sloučení Odboru
veřejných zakázek a jemu podřízenému Oddělení veřejných zakázek a Referátu projektové
podpory a strukturálních fondů do jednoho spojeného organizačního úseku podřízeného
pravděpodobně generálnímu řediteli. Dále je možné otevřeně diskutovat o pozicích podpůrných
pracovníků náměstků a výjimečně dalších vedoucích pracovníků či o propojení Odboru investic a
Odboru správy a provozu, které mají mnoho společných průřezových agend a ve vícero institucích
jsou spojené do jednoho organizačního celku. Propojit a zefektivnit lze i činnosti Vydavatelského

34
oddělení a konkrétního pracoviště Knihovnického institutu vydávajícího odborné periodikum
Knihovna či Oddělení rozvoje a technické podpory služeb, které provádí mimo jiné skenování v
rámci on-demand služeb nebo se podílí na PR knihovny. Z hlediska vnitřních pracovních postupů
se jako logická jeví redukce počtu pracovníků v Mezinárodním a organizačním oddělení atd.
Hovořit lze i počtu řidičů a jejich využívání atd. Celkově nelze předem říci, kolik pracovních míst
lze získat zefektivněním vnitřních procesů a dalšími výše obecně navrženými kroky. Nicméně
kvalifikovaný odhad rezerv po prvních změnách (bez uvedeného personálního auditu) se
pohybuje až na úrovni 20-25 systemizovaných míst, které bude možné využít pro podporu nových
činností (podpora zpřístupnění děl nedostupných na trhu či elektronického povinného výtisku) či
doplnění personálních zdrojů na existující pracoviště, jejichž činnost NK ČR zákonně nenaplňuje
(například personální obsazení Archivu NK ČR), na které dlouhodobě rezignuje (například
systematické retrospektivní zpracování periodik) nebo se objeví jako nové potřeby například v
návaznosti na stávající epidemiologickou situaci či krizový management.
Problémem, který NK ČR dlouhodobě má a prakticky nijak jej neřeší, je věková struktura
pracovníků knihovny. V posledních třech letech, tj. v letech 2017, 2018 a 2019, osciluje procentní
zastoupení pracovníků starších 60 let mezi 23 - 26% a osob starších 50 let mezi 43 - 48%. To je
alarmující zvlášť v případě některých úseků NK ČR, kterým po odchodu většího množství
pracovníků do důchodu hrozí faktické zhroucení. Zlepšení věkové struktury pracovníků NK ČR je
možné docílit několika cestami. Jednak jde o interní podporu formou tzv. mentoringu, aby
docházelo k průběžnému předávání informací mladším kolegům včetně možnosti zastupování ve
funkcích vedoucích pracovníků (na úrovni vedoucí - zástupce napříč organizační strukturou
instituce). Dále je třeba zahájit intenzivnější spolupráci s vysokými školami poskytujícími
knihovnické či příbuzné vzdělání (ale i dalšími obory například v oblasti výpočetní techniky či PR)
směřující k užšímu propojení s jejich absolventy ve formě částečných úvazků či pracovních stáží a
jejich motivování k prodloužení jejich působení v NK ČR i po ukončení studia. Dále se je třeba
zabývat možnostmi mimoplatových benefitů pro zejména mladší zaměstnance - mimo již běžné
a v NK ČR podporované Multisport karty by mohlo jít například o instalaci bezplatných kávovarů
do pracovních prostor knihovny (mimo dosah veřejnosti), širší nabídku slev na kulturní akce,
možnosti využití IT vybavení NK ČR i pro soukromé účely, zavedení Flexi pasů a mnohé další, ve
státním sektoru dosud nemyslitelné benefity.
Po vzoru MZK Brno by NK ČR měla zároveň ještě více podporovat vzdělávání svých interních
zaměstnanců ve formě interního kreditního systému navázaného na platové ohodnocení
pracovníků. Dále je třeba podporovat účast i řadových pracovníků knihovny na významných
oborových akcích ve fyzické i virtuální podobě či různých školeních, workshopech, které nemusí
být nutně jednoznačně zaměřeny na primární “knihovnické” znalosti, ale například i na vytváření
multimediálního obsahu, kódování či jiné programátorské dovednosti.
NK ČR má také rezervy ve zřizování mezioborových pracovních skupin, které by měly přinést
průřezový pohled na různé otázky včetně strategického plánování. Zatím tyto skupiny fungují

35
velmi omezeně (například v řešení otázek zpřístupnění děl nedostupných na trhu, kdy se těmto
záležitostem věnují pracoviště sekcí Knihovní fondy a služby, Data a technologie, právního
referátu a další), nicméně do budoucna by tu takové skupiny měly být ustanoveny kupříkladu pro
oblast pořízení nového knihovního systému, výstavbu nové budovy NK ČR, nastavení typologie
nových služeb. Je třeba vznik mezioborových pracovních skupin všeobecně podporovat a jejich
odpovědnost a pravomoci promítnout i do vnitřních pracovních postupů a dokumentů NK ČR.

Oblast č. 6: Audit vnitřních dokumentů, organizačních směrnic apod. a jejich sesouladění se

zákonnými normami

Souhrn základních úkolů nutných řešit v dané oblasti:

I. Analýza vnitřních dokumentů, jejich platnosti a návaznosti na stávající legislativu
II. Nastavení vnitřních rozhodovacích mechanismů včetně optimalizace podpisových řádů
III. Zajištění provozovatelného a účelného ekonomického systému
IV. Snížení byrokratické zátěže dopadající na odborná pracoviště
V. Zajištění vnějšího nezávislého odborného dohledu na fungování NK ČR

Detailnější rozklad postupu při řešení nastíněných úkolů:

V rámci NK ČR docházelo v posledních letech k systematickému navyšování byrokratické zátěže
na odborná pracoviště bez toho, že by došlo k jakémukoli personálnímu posílení těchto pracovišť
či redukci jejich dalších agend. To v praxi vede k tomu, že průběžně dochází k disproporci mezi
časem odpracovaným na běžných agendách odborného charakteru a agendami byrokratického
charakteru (správní, ekonomické, personální a další agendy). V období, kdy je tento postupný
posun sledován například na aktuální odborné pracovní pozici ředitele Odboru správy fondů NK
ČR, lze od roku 2016 vnímat posun mezi cca. 9% pracovního času spojeného s administrativními
úkony v roce 2016 na hodnotu lehce přesahující 30% pracovního času v roce 2020, což je do
budoucna - pokud by se měl potvrdit tento trend - neúnosný stav. Není prakticky možné, aby
odborní pracovníci NK ČR více než třetinu své pracovní doby trávili činnostmi, které nemají v
pracovní smlouvě, ani v popisu práce - tj. rezignovali na svou odpovědnost a kompetence.
Problémem NK ČR totiž jednoznačně je, že tato provozně/ekonomická řešení fungují individuálně
(například ekonomický systém K2, registr smluv, vnitřní systém pro zadávání veřejných zakázek,
spisová služba, požadavky na přepravu či vnitřní projektové řízení, jež se zatím děje jen na základě
evidence tištěných dokumentů) a nejsou centralizována do jednoho robustního řešení, které by
umožňovalo propisování dat napříč různými agendami a jejich efektivní sledování. Jiné (například
elektronická evidence docházky) vůbec neexistují. Stávající stav, kdy odborní pracovníci musí
vyplňovat prakticky stejné údaje do různých systémů, kde jsou tyto informace navíc samostatně
validovány a odsouhlasovány, je neudržitelný. Bohužel tuto ambici NK ČR zatím nedeklarovalo a
zejména poslední instalace dotčeného systému - v tomto případě centrálního ekonomického a

36
personálního systému K2 - vykazovalo prvky absurdity. Řešení bylo vybráno bez jakékoliv
podrobné vstupní analýzy prodiskutované napříč všemi útvary NK ČR. Následně se ukázalo, že
zvolené řešení nerespektuje některé z principů a zákonných postupů státní příspěvkové
organizace a bylo třeba řadu agend upravit, k čemuž docházelo většinou až ex-post po zjištění
problematické záležitosti za velkého pracovního nasazení konkrétních odborných pracovníků.
Některé agendy navíc nejsou dořešeny ani v době, kdy do ukončení smlouvy o využití tohoto
systému zbývá 7 měsíců.
Řešení této situace je složité a komplexní. V první řadě je třeba podniknout hlubší analýzu
vnitřních administrativně/provozních systémů a vysledovat jejich efektivitu. Dále je nutné
rozhodnout, která z těchto řešení jsou funkční a dlouhodobě využitelná a zdali je lze přes jejich
rozhraní automaticky propojit s dalšími systémy. Pokud se ukáže, že toto propojení, které by
mohlo snížit administrativní vytížení pracovišť, není možné, je třeba sestavit vnitřní projekt na
pořízení centralizovaného řešení na bázi technických řešení „SAP“, které by do budoucna tyto
služby zefektivnilo, což může v důsledku přinést cenné finanční úspory.
Dalším identifikovaným problémem je pak nepřehledná situace při vytváření, rušení a oběhu
interních dokumentů. Většina těchto dokumentů, typologicky například metodické pokyny,
rozhodnutí generálního ředitele, organizační směrnice, vnitřní řády atd., jsou uloženy v nejasné
struktuře na intranetu a to i retrospektivně v některých případech až před rok 2000. V rámci
struktury těchto dokumentů není jednoduché naleznout potřebné, aktuálně platné, dokumenty
a pracovat s nimi v rámci NK ČR takovým způsobem, aby každý zaměstnanec NK ČR měl obecné
povědomí o klíčových dokumentech a případně věděl, kde je nalézt. Další otázkou je platnost a
vzájemný vztah těchto dokumentů. Zde je třeba prověřit, zdali aktuálně vydané a tudíž platné
dokumenty výše uvedeného typu nejsou v rozporu se staršími dokumenty, zdali tyto dokumenty
byly řádně zrušeny a platně nahrazeny novými a zdali jsou všechny dokumenty v souladu s
platnými legislativními pravidly. Bude třeba podniknout sondu do všech dokumentů uvedeného
charakteru, učinit soupis platných vnitřních opatření, zjistit, jestli jejich platnost není v rozporu
se zákonnými normami či dalšími vnitřními opatřeními, a udělat finální soupis aktuálně platných
norem dle jejich určení a ty přehledně vystavit takovým způsobem, aby byly dobře dostupné
všem zaměstnancům. Problematické či neplatné normativní dokumenty bude třeba zrušit.
V návaznosti na výše uvedené prověření vnitřních dokumentů bude třeba provést analýzu
vnitřních rozhodovacích mechanismů NK ČR, včetně podpisových řádů, návazných finančních
limitů plnění, zadávání veřejných zakázek a schvalovacích procesů. Tyto mechanismy musí být
nastaveny samozřejmě v souladu se zákonnými úpravami a zároveň musí přinést větší efektivitu
řízení instituce a dohledu nad svěřenými prostředky. Není dlouhodobě udržitelné, aby byly
zadávány veřejné zakázky vyšších hodnot bez patřičného projednání na úrovni vedení NK ČR, což
má za cíl eliminovat nehospodárné nakládání se svěřeným rozpočtem i v případě zadávání
veřejných zakázek malého rozsahu na horní hranici zákonného limitu tohoto typu veřejné
soutěže. Je nutné zavést efektivní principy vnitřní kontroly nejen zákonnosti obdobných

37
veřejných soutěží, ale také smysluplnosti zadání, výše finančního plnění a návazné realizace. Dále
je třeba zavést vnitřní pravidla manažerského řízení instituce, v tomto případě na úrovni porady
vedení, zadávání a kontrole úkolů a přenosu informací na další úrovně vedení až směrem k
jednotlivým pracovníkům. Informace o klíčových rozhodnutích nejvyššího managementu NK ČR
musí být uvnitř instituce dostupné a zpětně dohledatelné.
Jednou z cest, jak podpořit efektivní vedení instituce a veřejnou kontrolu nad jejím směřováním
a klíčovými rozhodnutími strategického charakteru, je ustanovení vědecké či dozorčí rady NK ČR,
kterou NK ČR v současné době postrádá. Činnost vědeckých rad je v rámci fungování státních
příspěvkových organizací běžnou záležitostí (viz příklady Moravské zemské knihovny, Národní
galerie, Národního muzea, Valašského muzea v přírodě), přičemž tyto rady mají na starosti
zejména otázky rozvoje instituce, koncepčních záležitostí, posouzení klíčových materiálů
připravovaných vedením institucí apod. Zároveň vytváří poradní sbor generálního ředitele.
Možnou alternativou, která však nemá v případě příspěvkových organizací MK ČR větší srovnání,
je zavedení dozorčí rady, která má na starosti kontrolu strategických rozhodnutí s přesahem do
technicko/provozních záležitostí. Tento modul funguje například v Knihovně AV ČR (mající statut
veřejné výzkumné organizace) paralelně s radou knihovny. Třetí možnou alternativou je větší
zapojení tzv. Garanční rady NK ČR, která je jmenovaná ministrem kultury jako jeho poradní sbor
a nemá mandát k přímému zapojení do kontrolních a strategických mechanismů NK ČR.

Oblast č. 7: Tradiční knihovní fondy

Souhrn základních úkolů nutných řešit v dané oblasti:

I. Analýza stávajících postupů akvizice fondů a následných procesů linky zpracování

II. Finanční podpora akvizice fondů a rozdělení zdrojů mezi EIZ a tištěnou produkcí
III. Dokončení vnitřní evidence fondů na úrovni záznamů i jednotek
IV. Intenzivní podpora procesů ochrany knihovních fondů a to i v oblasti zabezpečení proti
odcizení
V. Příprava podkladů pro projekt zintenzivnění odkyselování na území ČR

Detailnější rozklad řešení nastíněných úkolů:

Přestože akvizice knihovního fondu patří ke stěžejním činnostem Národní knihovny ČR, byla v
posledních 20 letech ovlivněna nedostatečným objemem finančních prostředků. Problém
nedostatečného financování akvizice NK ČR byl opakovaně komunikován se zřizovatelem, ale
bezúspěšně. Na druhou stranu nebyla provedena podrobná analýza využití knihovních fondů a
zájmu uživatelů, která by mohla být podkladem pro strategické rozhodnutí navýšení finančních
prostředků na akvizici. V akvizičním procesu NK ČR je potřeba začít používat nástroje pro

38
sledování trendů ve využívání knihovních fondů. Je nutné koordinovat akviziční procesy i s
ostatními významnými institucemi v Praze (Městská knihovna, Knihovna AV ČR, Národní
technická knihovna, Národní lékařská knihovna atd.) a provést revizi stávající akviziční politiky
NK, a to i ohledem na stoupající využívání elektronických informačních zdrojů (dále jen EIZ). EIZ
jsou v NK převážně pořizovány v rámci projektů (VISK 8/A, CzechElib) mimo útvar koordinující
akvizici tištěných dokumentů. Akvizice v NK ČR se zabývá především tištěnou produkcí domácí a
zahraniční literatury. Vhodnější by bylo provádět koordinovaně akvizici tištěných i elektronických
zdrojů v jednom organizačním útvaru NK ČR. Je důležité, aby financování tištěných i
elektronických zdrojů v NK probíhalo v dostatečné výši na základě reálně podložených požadavků.
V souvislosti s letošní epidemií koronaviru se ukazuje, že je potřeba se ve větší míře zaměřit na
zajišťování EIZ, a to jak bohemikální, tak zahraniční odborné literatury, a zajistit bezbariérový
přístup k odborné literatuře i v případě uzavření knihovny pro vědu a vzdělávání. Jistým limitem,
který je nezbytně nutné při přípravné fázi reorganizace vnitřních akvizičních procesů sledovat, je
závislost na dodavatelích elektronického obsahu, kteří bez přímého vlivu knihovny mohou měnit
jak portfolio dostupných zdrojů, tak výši platby za jejich pořízení. NK ČR se tak může dostat do
problematické přímé závislosti na dodavateli. Dalším faktorem, který do procesu akvizice
vstoupí, je zákonná úprava spojená s elektronickým povinným výtiskem (viz samostatně
zpracovaná část v dalším textu tohoto projektu), kdy by NK ČR mohla jako vizionářský krok do
budoucna zvážit změnit základní paradigma využívání dokumentů příchozích klasickým povinným
výtiskem včetně změn provozu linky zpracování. Jeden povinný tištěný výtisk by byl uložen v
Národním konzervačním fondu. Druhý povinný tištěný výtisk by v případě, že nebude k dispozici
adekvátní elektronický dokument, putoval nejprve na pracoviště digitalizace a zpracování
metadat a až následně nasměrován do linky zpracování. Linka zpracování by mohla využít
výdobytků moderních technologií (například vektorové logiky a umělé inteligence) a nahradit
dnešní klasické zpracování spíše supervizorskou činností. Druhý tištěný povinný výtisk by se
následně stal kopií určenou pro využití uživateli bez příslušné konzervační funkce, kterou by
suploval první povinný výtisk a digitální kopie. V souvislosti s elektronickým povinným výtiskem
se je třeba dále zaměřit na optimalizaci pracovních postupů zpracování fondů s možností
maximálního sdílení metadat (nakladatelský záznam, záznam ISBN, záznam z eDepozitu,
katalogizační záznam) napříč všemi dostupnými systémy a nástroji.
Využívanost fondů NK souvisí s jejich zpracováním a dostupností v elektronickém katalogu, a to
až na úroveň knihovních jednotek. Stále nebyl dokončen převod některých skenovaných
lístkových katalogů NK do strukturované podoby. V knihovně je stále řada svazků, které nikdy
neprošly bibliografickým popisem, a tudíž nemohou být náležitě využívány. Je třeba se zaměřit
na rychlé převedení všech bibliografických a holdingových záznamů do elektronické
strukturované podoby a provést další operace spojené se zpracováním dosud nezpracovaných
fondů.

39
Samostatnou oblastí je pak oblast správy knihovních fondů. Historické a hudební fondy, fondy
Slovanské knihovny a omezeně i Knihovnického institutu jsou spravovány s ohledem na
sbírkotvornou činnost a systematické doplňování knihovních dokumentů. Budování, doplňování
a systematická správa novodobých fondů je však rozčleněna do samostatných oddělení, které
spravují příslušnou část novodobých fondů NK ČR. Oddělení správy Národního konzervačního
fondu je odpovědné za národní konzervační fond, tj. nejvýznamnější sbírku novodobých fondů
archivního charakteru na našem území, Oddělení správy Univerzálního knihovního fondu se
věnuje dohledu nad “běžným” fondem NK ČR určeným zejména pro potřeby uživatelů NK ČR a
správě tzv. Konzervačního fondu 19. století a konečně Oddělení Depozitní knihovny, které
postupně zpracovává tzv. Rezervní fondy NK ČR, které dosud nejsou kompletně zmapované,
(zejména pak jejich nebohemikální část). Zatímco v rámci správy Národního konzervačního fondu
jsou sbírkotvorné procesy již nějakou dobu dílčím způsobem aplikovány, tak v případě správy
Univerzálního knihovního fondu až na výše zmíněný Konzervační fond 19. století uplatněny
nejsou. Prvním logickým vnitřně reorganizačním krokem je tak rozšířit působnost Oddělení správy
Národního konzervačního fondu o dohled nad Konzervačním fondem 19. století a vytvořit tak
úsek spravující veškeré novodobé konzervační knihovní fondy. Dalším krokem dlouhodobého
charakteru je vytipovat konkrétní sbírky ve fondech NK ČR, typologicky například sbírku
novodobých map, sbírku pohlednic a plakátů, sbírku knihoven osobností a vytvořit pracovní
pozice kurátorů těchto sbírek (s přihlédnutím na typologické rozdělení fondů na konzervační a
univerzální), zahrnout tuto úpravu do dokumentů upravujících vnitřní fungování knihovny a
transformovat, byť jen částečně, dosavadní strukturu Oddělení správy Univerzálního knihovního
fondu z úseku expedičně/skladištního do úseku s podílem sbírkotvorné činnosti. Tento přístup se
může v budoucnu pozitivně odrazit v případě, že bude prosazena stavba nové budovy NK ČR, kde
by mohly být vytvořena potřebné podmínky (například specializované studovny kombinující
možnosti fyzického studia těchto specifických dokumentů s digitálními daty) pro jejich
zpřístupnění. V rámci tzv. Rezervních fondů je třeba pokračovat v jejich transformaci do systému
tzv. depozitního ukládání a podniknout další kroky ve vytvoření systému depozitního ukládání.18
Jednou z oblastí, která v NK ČR dlouhodobě vykazuje vynikající výsledky, a to nejen v oblasti
výzkumných aktivit, ale i praktických činností, je oblast ochrany knihovních fondů. Dotčená
pracoviště se dlouhodobě věnují nejen základním činnostem, mezi něž patří konzervace a
restaurování knihovních fondů či náležitá metodická a koordinační činnost vůči jiným knihovnám
a dalším pracovištím paměťových institucí, ale i zavádění inovativních moderně zaměřených
výzkumných projektů a činností, které jsou v poslední době spojené zejména se systematickými
průzkumy knihovních fondů a odkyselováním dokumentů ohrožených degradací papíru. Obě
oblasti jsou však dlouhodobě financovány téměř výhradně z projektů (VISK, NAKI atd.) a je třeba

18
K této oblasti více Foltýn Tomáš, Cajthamlová Anna, Polišenský Jiří: Centrální depozitní knihovna :
analytická studie. Leden 2019. Nepublikováno. Studie byla předána Odboru výzkumu a vývoje MK ČR a
Oddělení literatury a knihoven MK ČR.

40
je začít podporovat i z rozpočtu instituce. Stabilní podporu je třeba zajistit rovněž dalším
činnostem, které podporují dlouhodobé uchování knihovních fondů, jakými jsou například knižní
vazba (kde se sice v posledních letech podařilo částečně snížit počet nesvázaných dokumentů z
minulých let, nicméně mnoho dokumentů stále na vazbu čeká či je není možné vázat externí
službou, což je s ohledem na personální poddimenzování interní vazby velký problém) nebo
výroba ochranných obalů z nekyselé lepenky. V rámci výzkumných aktivit je třeba nadále
prohlubovat využití nových laboratorních pomůcek a moderních neinvazivních metod k zajištění
fyzického stavu historických i novodobých fondů.
Samostatnou kapitolou, zejména s ohledem na logististickou a finanční náročnost, je zahájení
masového odkyselování knihovních fondů ať již formou spolupráce s externím dodavatelem či
vybudováním vlastního odkyselovacího centra. Zde si je třeba uvědomit, že v obou případech
bude třeba zajistit přísun velkého množství dokumentů nejen z fondů NK ČR (tj. zapojit i další
knihovny, optimálně tento projekt řešit i ve formě přeshraniční spolupráce se slovenskými
institucemi či navázáním meziresortní spolupráce s Národním archivem a celou sítí zejména
oblastních archivů). NK ČR musí i v dalších letech podnikat kroky k zahájení této činnosti, ať již ve
formě zpracování dalších analytických podkladů či praktického vyjednávání o financování a
prosazení této oblasti do vládních investičních záměrů na nejbližší roky.19
Vyřešit je nutné i dlouhodobě opomíjenou oblast fyzické ochrany knihovního fondu před
odcizením, což je nezbytné zejména s ohledem na plánované zavedení volného výběru, ať již nyní
v rekonstruovaném Klementinu, tak do budoucna v nové budově. Jen velmi omezené procento
knih ve fondu NK ČR je nyní osazeno magnetickými páskami. Ty jsou však stejně téměř nefunkční
a NK ČR se tak v podstatě jen tváří, že má fyzickou ochranu fondu zajištěnou. V minulosti bylo
rozpracováno několik projektů k nasazení RFID technologie (či technologie příbuzné) a
ochranných zón zejména v prostorách Klementina, nicméně žádný z nich nebyl z různých důvodů
dovedený do finální podoby.

Oblast č. 8: Zviditelnění NK ČR jako sebevědomé a kulturní instituce

Souhrn základních úkolů nutných řešit v dané oblasti:

I. Vnitřní prohlídkový okruh Klementinem a pronájem společnosti Dreyer

II. Revize výstavní činnosti NK ČR - podpora výstav prezentujících NK ČR včetně výstav ve
virtuálním prostoru.
III. Zpřehlednění webu NK ČR a nastavení řízené propagace NK ČR na sociálních sítích
IV. Propojení na další kulturní instituce, zejména na státní příspěvkové organizace MK ČR

19
Podrobnější informace o aktuálním vývoji jsou součástí Výroční zprávy NK ČR za rok 2019
https://www.nkp.cz/soubory/ostatni/vz2019.pdf či dokumentu ODKYSELOVÁNÍ – cesta ke zlepšení
ochrany knihovních fondů, který byl zpracován jako podklad pro jednání Garanční rady NK ČR.

41
 V. Vstup NK ČR do veřejného prostoru

Detailnější rozklad řešení nastíněných úkolů:

Areál Klementina je mezi širší veřejností a zejména zahraničními turisty dlouhodobě hodnocen
jako jeden z nejkrásnějších prostor pro knihovny na světě.20 To je jistě velmi důležitý vklad i pro
pozitivní hodnocení NK ČR jako instituce i vzhledem k její propagaci mimo její aktuální uživatele.
Nicméně i oblasti propagace NK ČR jako celku i jejích jednotlivých aktivit je nutné se věnovat
koncepčně a zejména některé oblasti posunout směrem, jaký je běžný ve stávající dekádě 21.
století.
Základním otázkou, kterou bude nutné v následujícím období řešit, je, jakým způsobem hodlá NK
ČR do budoucna zajistit návštěvníkům Klementina přístup do svých nejkrásnějších lokací -
zejména barokního knihovního sálu, tzv. Meridiánové síně a Astronomické věže. Tyto prostory
byly již v roce 2006 (s několika pozdějšími dodatky)21 dlouhodobě pronajaty soukromé
společnosti Dreyer, s. r. o., která zde za podmínek pro NK ČR ne zcela výhodných provozuje
prohlídkové okruhy. Aktuální smlouva s touto společností, kterou fakticky nelze efektivně
vypovědět, končí v roce 2023. NK ČR se musí začít rozhodovat, jakým způsobem chce tyto
prostory prezentovat veřejnosti, jak využití těchto prostor omezí plánované fáze rekonstrukce
Klementina a celkově pro jaký koncept využití svých nejkrásnějších prostor - mimo výše
uvedených jde například o Zrcadlovou kapli, Révové nádvoří, zrekonstruované chodby svírající
Révové nádvoří - se rozhodne do budoucna. Tomuto rozhodnutí musí předcházet důsledná
analýza, která zhodnotí možnosti nejen z hlediska základní filozofie využití těchto prostor, ale
také provozuschopnosti těchto prostor pod přímou koordinací a obsluhou NK ČR, provozních a
personálních nákladů a také odhadovaných výnosů včetně možného využití prostor pro
fundraisingové využití. Analýza se musí věnovat využití Klementina v širší perspektivě - včetně
specifických pronájmů pro svatební účely, koncerty, přednášky, ale i další akce - například různé
řemeslné a jiné trhy. Základním principem, kterým by se NK ČR měla v této oblasti řídit, přitom
nesmí být primárně zisk, ale hodnota akce ve vztahu k historické a kulturní hodnotě Klementina,
aby již nedocházelo k podobným excesům, jakým bylo natáčení hudebního klipu pochybné
umělecké hodnoty ve zrekonstruovaných historických prostorách Klementina22 či v podstatě
pouťové rozmístění stánků s občerstvením z konce roku 2019.
Výše uvedenou analýzu směřovanou k rozhodnutí o využití historických prostor bude zároveň
nutné propojit i s odbornou debatou o směřování výstavní činnosti NK ČR. Hlavním důvodem pro

20
Srov. například hodnocení dostupné na webové stránce https://www.boredpanda.com/extraordinary-
libraries/?utm_source=google&utm_medium=organic&utm_campaign=organic či
https://theculturetrip.com/europe/czech-republic/articles/5-photos-that-prove-prague-has-the-worlds-
most-beautiful-library/.
21
Srov. zde https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/informace-podle-zakona-c.106-1999-sb.
22
Viz https://www.youtube.com/watch?v=drnjz_u8_dM.

42
toto propojení by měla být ambice NK ČR poskytnout návštěvníkům kulturně hodnotné prožití
jejich volného času - ať už jde o návštěvníky, které zajímá objekt Klementina jako celek, či o přímé
uživatele služeb NK ČR, kteří hledají jen chvilku odpočinku během svého studia. NK ČR v průběhu
běžného roku organizuje či spoluorganizuje průměrně 15 výstav, které se odehrávají zejména v
prostorách Galerie Klementinum či na hlavních chodbách v přízemí okolo Révového nádvoří.23
Některé z těchto výstav přímo prezentují různorodé aktivity či výročí NK ČR, jiné se činností
knihovny dotýkají jen okrajově či vůbec. Cílem NK ČR by přitom mělo být zejména prezentovat
sama sebe, svou historii, své fondy a výsledky výzkumných aktivit a teprve pak nabízet výstavní
plochy na chod NK ČR nenavazujícím výstavám. Toto by mělo být primárním kritériem při
sestavování výstavního plánu. Po ukončení smlouvy se společností Dreyer se navíc nabízí
zamyslet se nad realizací stálé expozice mapující spojení Klementina a NK ČR či ještě šířeji
Klementina jakožto stálého centra vzdělanosti obyvatelstva. Zmiňovaná expozice by mohla být
vyvrcholením prohlídkového okruhu po historických prostorách Klementina. Dalším tématem pro
možnou stálou expozici by mohl být i vliv jezuitského řádu na architektonickou podobu
Klementina a jejich působení v univerzitní sféře - tj. oblast, která není v Praze nikde moderně
prezentována. Všechny výše uvedené aktivity zejména dlouhodobého charakteru by se měly
snažit zároveň využít možnosti moderních technologií (virtuální realita, rozšířená realita),
prezentačních zařízení a výsledků digitalizace (například velkokapacitní displeje, 3D modely).
Do budoucna je třeba také dále podporovat i výstavní a přednáškové aktivity navázané na
sbírkotvornou činnost NK ČR. Příkladem dobré praxe jsou již nynější aktivity Oddělení rukopisů a
starých tisků “Exponát měsíce” či přednáškový cyklus “Z klementinských pokladů”. NK ČR by se
zároveň měla snažit přestavovat zajímavé části svých fondů. Zde může jít jednak o výrazně
krátkodobé vystavení vzácných rukopisů, jakými byla například prezentace Pařížského zlomku
Dalimilovy kroniky v roce 2015 či po dlouhých letech příprava ambiciózního projektu typu výstavy
Codexu Gigas z roku 2007, tj. akce, která od té doby v NK ČR neproběhla. Prezentovat by se ve
výše uvedené konotaci mohly například mladší dokumenty, jakými jsou barokní univerzitní teze
či první vydání významných titulů české literární historie. Do těchto smělých plánů však zasahuje
III. fáze rekonstrukce Klementina, která ovlivní dostupnost mnoha prostor.
Nejen s ohledem na revitalizaci prostor, ale také v návaznosti na aktuální zdravotnická opatření
vyvolaná koronavirovou krizí, by NK ČR měl přesunout svůj zájem také do virtuálního prostoru.
Možnosti virtuálních prohlídek a výstav v poslední době výborně využilo například Národní
muzeum.24 NK ČR také v poslední době připravila několik zajímavých projektů - například virtuální
výstava k akci “K” či projekt Nezval 120.25 Zatím vždy šlo o izolované aktivity. Nicméně problém
NK ČR v oblasti adekvátní prezentace ve virtuálním světě je mnohem hlubší a začíná
nepřehledností, grafickou úrovní a hloubkou hlavního webu a množstvím dalších samostatných

23
Více zde https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-a-kulturni-akce/vystavy.
24
Ke srovnání navštivte https://www.nm.cz/virtualne-do-muzea/online-vystavy.
25
Srov. https://exhibition.indihu.cz/view/akce-k/start či https://www.nezval120.cz/.

43
webových stránek, které jsou (resp. mnohdy spíše nejsou) spravovány různými útvary NK ČR.
Design a obsah webu je archaický, ztrácí se zde hlavní informace důležité pro různé okruhy svých
zájemců. Problémem je i různá podoba informací v české a anglické mutaci webu či nízká
responzivnost rozhraní pro mobilní zařízení. NK ČR se může inspirovat příklady dobrých webových
prezentací nejen dalších knihoven, zejména zahraničních, ale také novými weby organizací
řízených Ministerstvem kultury ČR. Dobrý příkladem je třeba nová webová prezentace Národní
galerie v Praze,26 za něž studio Brainz Disruptive zároveň získalo mnohá odborná ohodnocení.
Webová prezentace instituce musí být navíc nedílnou součástí vnitřní politiky institucionálního
rozvoje digitální komunikaci, což je oblast, která není v NK ČR téměř žádným způsobem
definovaná. Dalším důkazem podporujícím tuto skutečnost je rozdrobená prezentace NK ČR na
sociálních sítích, která nemá centrální vedení a mnohé posty či zprávy zde publikované se
dokonce kříží. Je třeba sestavit - zřejmě ve spolupráci s odborníky - novou strategie digitální
komunikace NK ČR, například dle vzoru uvedené Národní galerie v Praze.
NK ČR by se v oblasti své propagace obecně měla dále snažit navazovat cesty k nastolení funkční
spolupráce s dalšími institucemi - mimo již známých vazeb zejména na další knihovny - je možné
vidět velký potenciál ve společné propagaci a výstavních aktivitách napojených na další
příspěvkové organizace řízené MK ČR, zejména pak pražské instituce. Nabízí se možnost svolat
společné jednání vrcholných představitelů těchto organizací a diskutovat nad tématy ke společné
prezentaci, ať už ve fyzické či virtuální podobě.
Další možnou cestou ke zviditelnění aktivit a sbírek NK ČR je jejich prezentace ve veřejném
prostoru. Dobrou možností, kterou lze využít je mimo samotných venkovních prostor Klementina
i Mariánské náměstí, které se na základě rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy stalo
prostranstvím, kde je omezený průjezd automobilů, volně dostupná místa k sezení a samotný
magistrát či Městská knihovna v Praze zde pořádá různé akce.

Oblast č. 9: Inovace služeb v NK ČR

Souhrn základních úkolů nutných řešit v dané oblasti:

I. Analýza a revize stávajících služeb - podpora úspěšných projektů, ukončení zastaralých

služeb
II. Zlepšit propojení služeb mezi digitálními dokumenty a tištěnými zdroji
III. Nestavět služby jednotlivě, ale nad NK ČR jako celkem
IV. Snažit se částečně vymanit z fyzického sevření vnitřního prostoru knihovny
V. Podporovat bezbariérovost dostupnosti informací

26
Srov. zde https://www.ngprague.cz/.

44
Detailnější rozklad řešení nastíněných úkolů:

NK ČR poskytuje svým uživatelům i dalším komunitám (knihovny, vydavatelé) řadu užitečných a

ne vždy veřejně známých služeb.27 Tyto služby jsou poskytovány jak ve fyzickém prostoru
knihovny, tj. zejména ve studovnách, tak i ve virtuálním prostoru - typickým příkladem je služba
Ptejte se knihovny. Pravidla poskytování služeb jsou podchycena v Knihovním řádu NK ČR. Mezi
hlavní pilíře služeb lze i v současné době považovat prezenční služby jednotlivých studoven,
rešeršní služby a služby on demand.
Jistým limitem NK ČR v poskytování služeb je jejich nepřehlednost a obsahová nejednoznačnost,
jež je daná částečně i organizační strukturou knihovny. To se projevuje například v případě
studoven, které jsou samostatně vedeny různými útvary - Odborem služeb, Oddělením služeb
Slovanské knihovny, Oddělením rukopisů a starých tisků, Hudebním oddělením, Studijním a
informačním oddělením Knihovnického institutu a Oddělením správy Národního konzervačního
fondu. Obdobná nepřehlednost panuje v několika desítkách webových stránek s nabídkou služeb
NK ČR, jež jsou registrovány pod různými doménami a různými garanty. Je nutné se zaměřit na
centralizaci služeb a ty uplatňovat i v jednotném přístupu při jejich úpravách a nasazování nových
řešení.
Součástí dalších plánů by měla být zevrubná analýza všech služeb NK ČR, která by měla přinést
potřebné údaje o jejich využitelnosti, navrhnout propojení některých z nich a naopak ukončení
provozu těch nefunkčních či nepoužívaných. Cílem analýzy by dále mělo být připravit podklad pro
redesing a zpřehlednění nejdůležitějších služeb a nastavení jejich udržitelné podpory a rozvoje.
Ve vazbě na letošní pandemickou situaci je třeba se stále více ohlížet na služby poskytované
virtuálně a obecně pracovat na lepším propojení fyzických a virtuálních služeb knihovny. Z
hlediska konzervační funkce knihovny by mělo postupně docházet k omezování fyzických
výpůjček dokumentů v případě, že je dostupná plnohodnotná digitální kopie dokumentu. NK ČR
by se měla zaměřit i na zapojení širší veřejnosti do úpravy svých dat formou crowdsourcingu.
Zvážit by měla i roli zprostředkovatele přístupu k placeným službám typu Suprafonline apod.,
pokud by to umožnili jejich licenční smlouvy. Knihovna by měla být schopná provozovat
infrastrukturu orientovanou na uživatele bez evidentního zájmu o fyzickou formu čerpání služeb
a podporovat standardní způsoby vzdálené komunikace (předregistrace, registrace) s ověřením
identity vůči státní správě (například MojeID). Služby by v budoucnu mohly využívat i možností
rozšířené reality v podobě bezešvé integrace světa digitálních dat s fyzickým prostorem za pomoci
drobných přenosných zařízení našich uživatelů (např. telefony, hodinky, brýle), které budou
zprovoznitelné v příslušných prostorách knihovny.

27
Více https://www.nkp.cz/sluzby/dulezite-odkazy/prehled-sluzeb či https://www.nkp.cz/sluzby.

45
Ve fyzickém prostoru může pro vybrané obory nabízet služby tzv. osobních knihovníků, tj. osob
schopných komplexně zajistit splnění vysoce odborných informačních požadavků uživatelů, kdy
možnost osobní konzultace může přinést zrychlení výzkumu či rešerši potřebných dat.
Služby musí být poskytovány v zabezpečených prostorách (včetně ochrany měkkých cílů,
zabezpečení fondů, zabezpečení infrastruktury digitálních služeb) a zároveň s bezbariérovým
přístupem. NK ČR by se měla snažit podporovat principy tzv. zelených technologií a udržitelného
rozvoje včetně vstřícnosti k alternativním možnostem dopravy uživatelů a pracovníků knihovny –
například omezený počet parkovacích míst pro stání a podpora bezpečného umístění kol v
areálech knihovny. Tyto kroky by měly vést k zásadní kultivaci veřejných prostor knihovny.

46