ZPRVA O ROZKRDN ESKHO NRODNHO MAJETKU V 90.

LETECH
20. STOLET
Zdroj: Prefer Statement, na zklad publikace Vladimra Korandy Poruovn povinnost pi
sprv majetku soukromoprvnch subjekt.
Nsledujc zprva nen a neme bt pln a ani si neklade za cl bt pln a vyerpvajc.
Je velmi pravdpodobn, e ada trestnch in a tunel z jejho spektra pln unikla i je
zachycena jen sten i okrajov. Pesto se vak sna zdokumentovat zloiny a krdee nrodnho majetku, kter probhly v devadestch letech, to ve pedevm na zklad pravdivch i obecn znmch skutenost a fakt, jejich relevanci a pravdivost si me kdokoli
ovit.
Jejm elem je jak zdokumentovat a zachytit spchan zloiny, tak obvinit jejich pachatele.
Z drtiv vtiny jsou to bval komunist, agenti StB i KGB a osoby idovskho pvodu.
Geneze:
Neudritelnost komunistickho reimu na konci 80. let 20. stolet pinutila cel tehdej bolevick establishment jednat. Byl vysln signl do kontrolovanch disidentskch kruh k zahjen revolunch krok. Je zajmav, e vtina dleitch osob, kter pozdji obsadily
vysok sttn funkce i tunelovaly banky, se rekrutovala z eskoslovensk akademie vd
(SAV), a to vesms z Prognostickho stavu. V tto instituci pln vysokch komunist psobily jmna jako Komrek, Klaus, Zeman, eka, Dyba, Dlouh, Ransdorf, Salzmann, Jeek, Klausov a dal. Pedstavovaly jak kdrovou rezervu pro nov reim, tak kdrov nomenklaturn rezervor reimu starho. Sm f Prognostickho stavu, pesvden komunista, ptel Che Guevary a mstopedseda vldy SFR v roce 1990 Valtr Komrek ho oznail za
kolu revoluce. Tato revoluce si, jak znmo, zskala pzvisko sametov, a to vzhledem k
jejmu bezkonfliktnmu a tm konsensulnmu charakteru. U to naznauje, e se nejednalo
o revoluci v pravm slova smyslu, ale o programov pedn moci, resp. o udren moci v rukch komunistickch kdr. Ji prvn kroky Obanskho fra v ele s Vclavem Havlem naznaily, e vbec nejde o dnou revoluci, ale jen o zmnu systmu reimu. Bohuel ve vyvolan euforii a v nadji na zbaven se komunistickho jha se vykolenm bolevickm revolucionm z Prognostickho stavu spolu s Havlovmi disidenty podailo splnit svj kol,
zmnit reim a ponechat komunisty fakticky u moci. Symbolickm a zrove tragickm vyjdenm tohoto faktu byla instalace Marina alfy, v t dob jet aktivnho agenta KGB, do
kesla pedsedy vldy dne 10.12. 1989, kde setrval a do 2.7. 1992. Za komunistick ry psobil alfa v TK, pot byl jmenovn pedsedou Legislativn rady vldy SSR a vyzkouel i
post komunistickho ministra. Vclav Havel si jej vybral za nejbliho spolupracovnka.
A. Kupnov privatizace
vodem jednu kouzelnou vtu, kde svtov uznvan ekonom psobc ve Svtov bance, Dr.
David Ellerman v souvislosti s kupnovou privatizac oznail Vclava Klause za trnho bolevika a architekta finannho pirtstv. tenm zajmajcm se o ekonomii lze doporuit
lnek Dr. Ellermana z roku 2001 pod nzvem Lessons from Eastern Europes Voucher Privatization.
Nutno piznat, e npad kupnov privatizace byl geniln rafinovan. Dt lidem pocit, e
nco zskvaj, vybrat za to od nich jet penze a nsledn se legln zmocnit majetku, kter

zstal po komunistech. Za architekty (alespo oficiln) kupnov privatizace (a za nj ve

sv autobiografii Vclav Kalus prohlsil Duana Tsku) lze povaovat:
a) ida Duana Tsku, nar. 14. 4. 1946,
b) ida Tome Jeka, r.. 400315/020
c) a ida Vclava Klause, nar. 19.6. 1941
U jejho zrodu se rovn njakou dobu pohyboval Jan vejnar.
Dne 4.10. 2001 odpovdl Duan Tska, jeden z nejblich ptel Vclava Klause a bval
agent StB s krycm jmnem Duan (svazek . 7704), v Rdu Svobodn Evropa na otzku, zda
se nestyd za sv otcovstv projektu kupnov privatizace, slovy: Hlsm se k nmu samozejm hrd a myslm si, e jsem schopen doloit, e jsem hrd a mm na co. Nechme tedy
hovoit fakta, a vme, na co je pan Tska tak hrd. Vzhledem k pm participaci Alee Tsky, bratra Duana Tsky na nejvtch finannch zpronevrch a krdech a dle s ohledem
na blzk vztah Vclava Klause k dalm podvodnkm lze dvodn pedpokldat, e projekt
kupnov privatizace byl elov pipraven a nastaven tak, aby umonil beztrestn zcizen
nrodnho majetku.
Kupnov privatizace se uskutenila ve dvou vlnch v letech 1992 1994. Celkov hodnota
jmn podnik privatizovanch kupnovou metodou inila 679 miliard korun v cenov hladin ke dni zahjen prvn vlny. Mediln mas a propagace byla siln, bylo dosaeno nevdan
aktivity a odezvy od oban, pedevm v zrcadle toho, e za sv penze dostvali bezcenn
paprov knky. ast v prvn vln byla 77 % vech oprvnnch oban a v druh vln 74
% oban.
Prvn vlny se astnilo celkem 264 investinch fond, kterm oban - dritel investinch
kupn svili celkem 71,8 % vech investinch bod investovanch pro prvn vlnu. To bylo
z hlediska architekt kupnov privatizace, resp. osob ovldajcch tyto investin fondy nejvhodnj, nebo tm oban ztratili nad svmi kupony jakoukoli kontrolu. Kontroln mechanismy nad fondy nebyly pro vytrval odpor Kaluse, Tsky a spol. nikdy skuten legislativn nastaveny.
Ve druh vln uctili pleitost i dal dravci a astnilo se ji 353 investinch fond, kterm
oban - dritel investinch kupn svili tentokrt jen 64 % vech investinch bod investovanch pro druhou vlnu.
Tmto zpsobem zskvaly investin fondy faktickou kontrolu nad privatizovanmi podniky
a jejich majetkem.
Na majetek zprivatizovan kupnovou privatizac ekal dvoj osud.
V prvnm ppad byl ihned zproneven a rozkraden. Zde se jev slovo krst jako absolutn
nejvstinj, na rozdl od jakchkoli ekonomickch i prvnch termnu. Princip byl jednoduch a recept vude stejn. Nevhodn obchody, zadluovn, systematick vyvdn aktiv a
vytven pasiv, tj. proslul esk tunelovn, ve vesms v reii sehranho a zkuenho
tmu agent StB.
Budeme-li se, v zjmu vyvarovn se obvinn z konfabulace a konstrukce, dret odborn
ekonomick literatury, konkrtn publikace Kotrba J., Koenda, E., and Hanousek, J.: The

Governance of Privatization Funds: Experiences of the Czech Republic, Poland and Slovenia.
Edward Elgar, London, 1999, dojdeme k slu a 21% z privatizanch fond na trhu. Ve skutenosti to vak bylo nepochybn vce.
Ve druhm ppad byl majetek dle spravovn a do vedoucch mst zprivatizovanch podnik byli dosazeni, pop. se vrtili exponenti komunistickho reimu. V tchto ppadech nebyly podniky tunelovny bezprostedn, ale postupn nebo v ppad poteby, tzn. nutnosti
vytvoen finannch aktiv.
A se to retrospektivn zd neuviteln, faktem je, e cel kupnov privatizace byla sputna bez jakkoli prvn regulace privatizanch fond, kter by la nad rmec obecnho prva.
Komise pro cenn papry pipravila pehled investinch fond a podlovch fond, u nich
byla zjitna majetkov jma z titulu nezkonnho jednn. Z investinch fond a spolenost
se podle propot KCP v prbhu 90. let a do 30.6. 2002 ztratil majetek za zhruba 50 miliard
korun. Je to vak velmi slab odhad, kter zahrnuje jen prokazateln zcizen majetek prokzanou trestnou innost. Skuten ve se pohybuje ve stovkch miliard.
Nsleduje pehled nkterch vznamnch pklad proslulho tzv. tunelovn.
MOTOINVEST
Motoinvest byl zaloen 18. listopadu 1991 s absolutn neprhlednou vlastnickou strukturou
fyzickch osob, kter spojovaly obchodn aktivity spojen s kupnovou privatizac. Mezi jeho
hlavn aktry, tedy alespo znm a veejn inn, kte vak zejm o niem fakticky nerozhodovali, lze zaadit Pavla Tykae a Jana Dienstla, mezi ed eminence a mozky potom
zejmna Alee Tsku (zde vyvstv otzka, nakolik byl jen zstupcem svho bratra Duana
Tsky) a pedevm Svatopluka Pote.
Zastavme se nejdve u tchto velmi zajmavch osob.
id Pavel Drobn akcioni plate Tyka, r.. 640515/2171 (skuten slogan jeho reklamn kampan) byl a je bezpochyby velmi vlivnou osobnost esk ekonomiky. Svj slogan
Tyka skuten splnil, a lid, kte mu svili sv penze, pop. pracovali v podnicch vytunelovanch jeho skupinou, skuten plakali. Jeho jmno se poj s destkami firem. Jeho politick
kontakty byly vynikajc, co ilustruje jeho ast na narozeninch Vclava Klause a pozvn
od nj do Komise pro dohled nad kapitlovm trhem (aneb jak udlat kozla zahradnkem) nebo post poradce ministra financ Ivo Svobody (SSD) v roce 1999, pozdji odsouzenho za
podvod a zvhodovn vitele na pt let vzen.
Poloid Jan Dienstl, r.. 700708/290, prav ruka a nejbli spolupracovnk Pavla Tykae.
Ortodoxn id Ale Tska, nar. 2. 3. 1944, agent StB s krycm jmnem Ale, bratr architekta kupnov privatizace a agenta StB Duana Tsky, zejm v jeho snaze udret kontrolu nad
operacemi len pedstavenstva Motoinvest a.s.. Je vysoce pravdpodobn, e byl jen prodlouenou rukou svho bratra Duana Tsky.
Svatopluk Pot, r.. 250324 / 441, bval len V KS a pedseda Sttn banky eskoslovensk v letech 1971 - 1981 a 1988 - 1989, mstopedseda trougalovy vldy a pedseda Sttn plnovac komise psobil v Motoinvestu jako poradce. Jeho obrovsk kontakty a znalost

komunistickho i nekomunistickho prosted zakldaj dvodnou presumpci, e byl jednm z

hlavnch mozk Motoinvestu.
Je velmi obtn obshnout cel rozsah innosti skupiny Motoinvest. Pi svch operacch se
akti snaili ve maximln zneprhlednit a zamst stopy. Sousteme se tedy alespo na
nejvt podvody a zpronevry uskutenn skupinou kolem Pavla Tykae. Ve svm zenitu
spravoval Motoinvest prostednictvm majetkovch podl v rznch spolenostech jmn ve
vi asi 80 miliard korun.
Klov operace finann skupiny Motoinvest:
CS Fondy: Tykaovo jmno se poj i s kauzou vytunelovanch CS Fond, v kterch pili akcioni o 1,3 miliardy korun. Penze zmizely v roce 1997 tsn pot, co Motoinvest fondy
prodal a jejich akcione vbec neinformoval. Nsledovaly rychl zmny majitel ve snaze
zahladit stopy. Celkov se vak jednalo o pomrn nepipravenou transakci, kter bez nleitho obchodn prvnho kryt naplovala jasn skutkovou podstatu trestnho inu, piem
pikantn je, e vyveden pedmtnho 1,3 miliardy korun do zahrani schvlil tehdej f
Analytickho odboru ministerstva financ, bval vysok initel KS a ministr financ Ivan
Kornk. Vyveden 1,3 miliardy bylo zrealizovny pes ovldanou Plzeskou banku, kterou
Motoinvest vzpt dn pevroval a opustil.
Ovldnut a vytunelovn Agrobanky: Tato kauza by si svou rozshlost zaslouila nkolik
stran textu, soustedme se vak na participaci prv Tykae a Motoinvestu. Banka vznikla v
roce 1990 a byla ptou nejvt banku v zemi. Na pelomu roku 1995 a 1996 odkoupila skupina Motoinvest a ovldan fondy balk akci od IPB vetn podlu v Agrobance, kterou tmto
ovldla. Motoinvest to oficiln nikdy nepiznal. Centrln banka nikdy neuznala Motoinvest
za vrohodnho investora. V z 1996 uvalila NB nucenou sprvu na Agrobanku. Skupina
Motoinvest tm ztratila hlavn finann zdroj. Tyka tehdy narychlo opustil republiku a po
dvou dnech se vrtil. Nklady centrln banky na een krize AGB se odhaduj na 50 miliard
korun. Stt ji formou garanc a odkoupen patnch aktiv sanoval cca 50 miliardami korun.
Zdravou oddluenou st Agrobanky (tj. proveden sanace NB ve vi 19,7 mld + garance
za patn vry do a r. 2008) v roce 1998 odprodal za pouh pl miliardy korun (!) firm
General Electric. Druh st skonila v likvidaci. Za prodejem zdrav sti Agrobanky za
smnou cenu stl jej nucen sprvce Ji Klumpar, kter se pozdji stal lenem pedstavenstva prv GE Capital banky. V lednu 2000 byl obvinn z trestnho inu poruovn povinnost pi sprv cizho majetku se kodou cca 25 miliard korun. Celkov nklady a sanace za
vyeen krize Agrobanky jsou odhadovny na min. 50 miliard korun.
Plzesk banka: V roce 1996 zskala skupina Motoinvest vce ne 90 % podl v Plzesk bance, zejm ke kryt svch finannch operac, kter si tak mola uskuteovat ve vlastn bance,
piem typickm ppadem tto operace je kauza CS Fond. Plzeskou banku zskal Motoinvest nkupem akci na zklad komisionskch smluv uzavench mezi Motoinvestem a
pozdji vytunelovanou Agrobankou Praha. Po proveden operac za elem vyveden aktiv
pevedl Motoinvest akcie zpt na Agrobanku Praha, v t dob ji v problmech a urenou k
likvidaci, kter postupn nabyla i zbvajc podl na bance. Od z 2000 ji byla jedinm akcionem banky Agrobanka v likvidaci. Zadluen vlastnil pedluenho. Kolik bylo celkov
z banky vyvedeno penz, nebylo nikdy zveejnno. Z dostupnch informac a vzhledem k regionlnmu charakteru bankovnho stavu lze hovoit o sum mezi deseti a dvaceti miliardami
korun.

esk spoitelna: V kvtnu 1996 skupoval Motoinvest s podporou v t dob ji ovldan

AGB akcie spoitelny a snail se prosadit sv zstupce do dozor rady. Scn ml bt zejm podobn jako u Agrobanky, s tm rozdlem, e kody pro banku a zisk pro Motoinvest
mohly bt nkolikansobn vy. Na zsah bankovn tyky a ntlak guvernra Toovskho se mu to nepodailo, nebo sfry vlivu byly ji rozdleny a prvo pumpovat eskou spoitelnu mla v t dob skupina okolo Livie Klausov a Jaroslava Klapala.
Skupina Motoinvest oficiln ukonila sv aktivity po pdu Agrobanky. Bylo to pro n velk
sousto, kter sice jet dokzala spolknout (i kdy sm Tyka si nebyl jist souhlasem mocnch a radi na dva dny zmizel z republiky), pot vak penechala msto dalm. Podailo se to
snadno, mli vydlno a tak ctili, e pro n pestalo ji bt msto. Stzliv odhady ve aktiv ukradench Motoinvestem se pohybuj okolo 200 miliard korun, do eho se jsou zapotny i operace v mench podnicch. Bezpochyby patl Motoinvest a osoby okolo nj k jedn z
nejefektivnjch a nejziskovjch tunelskch skupin v R 90. let.
Harvardsk fondy
Harvardsk fondy maj na rozdl od jinch fond nkolik specifik. Pedstavovaly marketingov motor kupnov privatizace, kter nahnal k registranm mstm pod dojmem slibu zisku
desetinsobku miliony lid, zpsobily jedny z nejvtch kod a tunelovn nrodnho majetku a jsou symbolem podvodu kupnov privatizace. V jejich ele po celou dobu stla jedin
vrazn osoba, Viktor Koen, avak vzhledem k obshlosti operac provdnch harvardskou skupinou je vysoce nepravdpodobn, e by sm Koen byl opravdu jedinm dcm
mozkem. Jeho umstn do ela byl spe jen chytr marketingov tah, nebo na osobu bezhonnho podnikatele zpadnho stihu a se zpadnm vzdlnm se nachyt nejvce dvivch lid. Mnohem pravdpodobnj se jev teorie, kterou vyslovil mj. i Karel Staek, pedstavitel Ochrannho sdruen malch akcion Harvardskch fond, e Viktor Koen byl
jen blm konm agent StB a KGB. Personln obsazen okolo Koenho to vslovn potvrzuje.
Viktor Koen, nar. 28.6. 1963 v roce 1979 emigroval spolu s rodii do Mnichova, a pot ji
sm v roce 1982 odchz do USA. Zde zan studovat Harvardskou univerzitu, kde jako
ech neunik pozornosti zde tehdy psobcmu idovi a agentu StB a KGB Karlu Kcherovi, pozdjmu kolegovi Vclava Klause a Miloe Zemana z Prognostickho stavu,
spoluzakladatele Obanskho Fra a jedn z klovch edch eminenc tzv. sametov
revoluce; a tak Juraje irokho, agenta StB majcho na starost nbor novch rekrut. Je
otzkou, nakolik jejich tehdej styky vystily v pm vzac akt pro KGB (StB), nebo zda
byly kontakty nastoleny v mn formln rovni. V roce 1989 m Koen v Bostonu a New
Yorku problmy s polici (dajn zneuvn kradench kreditnch karet) a odchz do Anglie,
odkud pot putuje do tehdejho eskoslovenska. Pohyboval se velmi blzko vznamnch
osobnost jako ermk, Klaus, alfa aj.
Mezi jeho nejbli spolupracovnky patil a stle pat Boris Vostr, nar. 25.08.1947, bval
vysok dstojnk StB s dajnou hodnost plukovnka. Jeho svazek byl vak, stejn jako ostatn svazky vysokch dstojnk StB, vas skartovn. Z dostupnch informac, mj. i z jeho ivotopisu lze zjistit, e od roku 1971 pracoval na ministerstvu vnitra, od roku 1981 ve funkcch
zstupce nelnka technick sprvy federlnho ministerstva vnitra, pot zstupce nelnka
VI. Sprvy SNB. Je nepochybn, e se jedn o pikovho komunistickho bezpenostnho
kdra. Zstv otzkou, nakolik Harvardsk operace pmo dil, pop. dil i Koenho, se
kterm psobil v ad firem ji od roku 1990.

Harvardsk fondy zakldal spolu s Viktorem Koenm jeho dd Frantiek Stehlk, nar. 13.9.
1912, dvojnsobn agent StB po krycm jmnem Franta, . svazku 2242. Byl lenem prvnho pedstavenstva HARVARD CAPITAL and CONSULTING a.s. a pot vystdal adu funkc v rmci cel struktury Harvardskch fond.
Vznamnou roli hraje bezpochyby ji ve zmnn Juraj irok, nar. 29.12. 1953, agent
StB s krycm jmnem Bellan, . svazku 196592, kter psobil pmo na hlavn sprv rozvdky StB, kter mla na starost operace v zahrani. Figuroval v celkem esti spolenostech
pmo i nepmo napojench na harvardsk fondy. Velmi aktivn zejmna na Slovensku, kde
figuruje asi ve dvaceti spolenostech.
Tato nejznmj esk tunelsk kauza je extrmn sloit, nebo pachatel zaloili destky
nejrznjch prvnickch osob, pes kter aktiva pevdli, a proto by serizn pokus o rozkryt tto struktury zabral stovky stran textu. Pod slibem tzv. zisku desetinsobku, tzn. zaruen investorm, e jim hodnota jejich kupnovch knek bude desetinsobn peplacena,
zskala harvardsk skupina kontrolu nad majetkem v hodnot min. 60 miliard korun, v odhadn cen roku 1994. Nutno zdraznit, e tato etn hodnota neodpovd hodnot trn, co
znamen, e skuten reln hodnota aktiv zskanch Harvardem se mohla pohybovat ve
stovkch miliard. Ve svm zenitu, tj. v roce 1994 kontrolovala harvardsk skupina asi padest
nejlukrativnjch eskch podnik. Vclav Klaus tehdy na adresu Koenho smoval dal
ze svch nesmrtelnch vrok: Jen vce takovch podnikatel! V tme roce zan systematick tunel smujc do kyperskch spolenost, kter dle aktiva pevdj do neblaze
proslul Daventree Ltd.
Po tku Koenho do Irska, v dsledku afry Wallis, kter byla vsledkem mocenskch spor tehdejch mocnch neobolevickch kdr, tunel dle spn probh v reii Borise Vostrho. V roce 1996 jsou ji tm dotunelovan harvardsk fondy, resp. jejich matesk spolenost rychle transformovny na Harvardsk prmyslov holding a.s., kter vzpt sv veker zbyl jmn vkld do Daventree Ltd., za to obdr bezcenn akcie. Harvardsk prmyslov holding a.s. jde vzpt do likvidace, Boris Vostr je jmenovn likvidtorem a zanaj se
mazat stopy. Vyvdn majetku v dech destek miliard korun pochopiteln neme uniknout
tehdejmu ministerstvu financ, BIS ani vld. Nedje se vak vbec nic. Zejm pro zskn
asu a navozen nadje pro akcione k zskn alespo njakch penz je Harvardsk prmyslov holding a.s. v roce 1998 (tedy tm 4 roky po jeho faktickm vykraden!) prodn
jedn z Koenho firem. Koen plat dvma smnkami v hodnot 10 miliard korun, kter
nikdy neuhrad. Teprve v roce 1999 vydv soud na nvrh akcion rozhodnut, kde Borise
Vostrho odvolv z funkce likvidtora spolenosti Harvardsk prmyslov holding a.s.
Vostr se odvolv a obstrukcemi se doasn udr ve funkci. Stihne jet svolat valnou hromadu a jmenovat novho likvidtora Michala Pacovskho, dal osobu ve slubch harvardsk skupiny. Teprve pot se po sloitch soudnch sporech a prvnch bitvch da jmenovat
likvidtorem osobu bez zjevnho napojen na Koenho skupinu. Nsleduje definitivn bezradnost a bezmocnost vech, kte vloili do harvardskch fond sv penze. Teprve v roce
2003 byli Koen s Vostrm oficiln obvinni z podvodu, aby mli dostatek asu na tk,
Koen na Bahamsk ostrovy a Vostr do stedoamerickho Belize.
Tunel se uzavel. Celkov kody spchan harvardskou skupinou jdou bezpochyby nad sto
miliard korun, piem tuto sumu lze povaovat jet za velmi stzliv odhad.

B. Banky
V prvn polovin 90. let vzniklo pes 50 bank, z toho 18 z nich skonilo v konkurzu i v likvidaci. Z dalch pti zstaly jen akciov spolenosti bez bankovn licence.
Pouit termnu tunelovn pro clen a organizovan vyvdn financ z bank s myslem je
nevrtit nen pesn, nebo vystihuje jen jeden pouvan zpsob. Vhodnj se jev pojem
pumpovn, nebo banky byly doslova pumpovny, ada z nich a k bankrotu. Banky slouily jako pumpa penz, kam si vyvolen mohli kdykoli pijt a napumpovat. Zkladnm zpsobem pumpovn bylo ztrtov vrovan a clen tunelovn managementem, oboj
umonn slabou legislativou a neinnost policie, potamo orgn moci vkonn. Ztrtov
vrovn bylo navc velmi podporovno tehdej vldou, kter drela u moci tehdej kapitny prmyslu.
K vypumpovanm bankm vlda pistupovala v zsad dvma zpsoby. Nechala je padnout
(Banka Bohemia, Plzesk banka, Kreditn banka Plze aj.) nebo je nkladn sanovala v dech destek i stovek miliard (IPB, esk spoitelna, Komern banka). Sttn pomoc mla
rznou formu - odkup klasifikovanch vr, garance, naven zkladnho kapitlu nebo typicky peveden nedobytnch pohledvek na Konsolidan agenturu.
Mezi osoby poskytujc sttn kryt neruenmu rozkrdn bank pat pedevm:
id Vclav Klaus, nar. 19.6. 1941, pedseda vldy do roku 1997. Ve sv autobiografii pe
Nejvce jsem o ekonomii v 70. letech diskutoval s Vlado Rudlovkem, ... a v letech osmdestch s Duanem Tskou, hlavnm otcem na kupnov privatizace... do uho krouku kolem semine patili K. Dyba, T. Jeek, ...J. Strsk, V.Dlouh, I. Kornk.... Na seminch
vystupovali i Richard Sazmann, Milo Zeman a dal.... Jak vidno, vechny velk krdee se
pipravuj roky.
Ivan Kornk, r.. 441129/042, v osmdestch letech 20.stolet jako vysoce postaven len
KS editel odboru tehdejho ministerstva financ, v letech 1992 - 1997 mstopedseda vldy
a ministr financ.
id Jan Klak, r.. 420919 / 488, nmstek ministra financ, po skonen funkce se jako statutrn orgn pmo podlel na pumpovn Komern banky.
id Tom Jeek, r.. 400315/020, pedseda Vkonnho vboru FNM, len KS od svch
18 let.
Roman eka, r.. 640129/0126, nmstek ministra pro sprvu nrodnho majetku a jeho privatizaci, pedseda vkonnho vboru FNM od poloviny roku 1994 - prosinec 1998
Ji Skalick, nar. 26.04.1956, pedseda Prezidia FNM a ministr pro sprvu nrodnho majetku a jeho privatizaci erven 1992 - erven 1996,
Ortodoxn id Josef Toovsk, narozen 28. 09. 1950. Jeho karira je typickou karirou idobolevika. Bhem nejtvrd normalizace v roce 1973 vstoupil do KS, osobn ptel Svatopluka Pote a dalch nejvych komunistickch kdr. Z nejvych funkc ve Sttn bance
eskoslovensk (mj. post zstupce pedsedy SBS) jmenovn v roce 1988 editelem ivnostensk banky v Londn. V prosinci 1989 konsensem komunist a Havla jmenovn pedsedou

tehdej SBS, ve funkci a do rozpadu federace, od ledna 1993 a do 1997 guvernrem

NB. Na pelomu let 1997/1998 krtce pedsedou vldy R, pot a do roku 2000 znovu guvernr NB. Toovsk pedstavuje klovou postavu, kter z titulu sv funkce kryla neruen
pumpovn bank.
Celkov suma, kterou bylo teba naplnit vypumpovan a rozkraden banky, se odhaduje a k
jednomu bilionu korun. Sanaci bank a legalizaci jejich pumpovn vdy tvrd prosazoval Vclav Klaus, kter za dobu sv vldy zabrnil jakmukoli pokusu o zpsnn podmnek pro poskytovn vr ze strany polosttnch bank. Typickou operac pi pumpovn byl vr od
banky, jeho nesplcen, peveden vru na sttn konsolidan banku a nsledn jeho prodej
jako nevymahateln pohledvky za zlomek ve jistiny vru. Dlunk si tedy pjil nap. miliardu, nic nesplatil a nsledn si pes sptelenou spolenost koupil od Konsolidan banky
pohledvku vi sob za nkolik destek milion.
Podvejme se na nejvt vypumpovan banky:
Agrobanka
Jej kauza byla zmnna ji ve v souvislosti se skupinou MOTOINVEST.
esk spoitelna
Zaneme velmi zajmavou a trefnou citac detektiva adu finann kriminality a ochrany sttu, kter se v roce 2003 nechal slyet v novinch, e Vyetovat teba tunelovn esk spoitelny je o hubu. Dotk se pbuznch nejvych politickch piek. A tak litujeme kadho, kdo to dostane na stl. Hovoil zde o Livii Klausov, manelce Vclava Klause.
esk spoitelna zaala bt pumpovna ji od svho zniku v roce 1991. Prvn hloubkov audit
banky v roce 1995 objevuje obrovsk dry v hospodaen - a ministr financ Ivan Kornk
podepisuje urychlen sttn garanci pro spoitelnu ve vi 4,1 miliardy korun. Zrove jsou
ztrtov vry pevdn na Konsolidan banku a bilance banky se takto, alespo provizorn, ist.
Dal krize pichz v roce 1998, kdy se spoitelna jako dritel nejvtho objemu primrnch
vklad v zemi ve vi cca 300 miliard korun ocitla na okraji propasti. Pot, co vlda obdr
varujc zprvu spolenosti KMPG o ztrt banky pesahujc jej aktiva, je nucena rychle jednat a uhasit hrozc por. Pd nejvt banky v zemi by zemi destabilizoval. Do spoitelny
jsou doslova pumpovny destky miliard, m je sten stabilizovna a ze strachu, e dal
vypumpovn by ji nebylo finann nosn, je hledn strategick partner. Ten je nakonec
nalezen v rakousk Erste bank, kter zskv kontroln balk akci.
Ztrtov vry pivedly banku na sklonku devadestch let do stavu, kdy bylo nutno sttn
pomoci ve vi asi 60 miliard korun (zprva TK ze dne 17.12. 1998). Politicky motivovan
vry krachujcm podnikm zcela zdevastovaly jej portfolio a hrozil krach. Milo Zeman
nazval kupodivu vstin ve svm projevu ped PSP R dne 8.3. 2000 eskou spoitelnu finannm stavem, zevnit rozeranm ervotoem jako star devo.
Z veden esk spoitelny jsou sthni ji od z roku 2002 mj. bval generln editel banky Jaroslav Klapal a lenov pedstavenstva Josef Kotrba, Rudolf Hanus a Kamil Ziegler.
Jsou obvinn z trestnho inu poruovan povinnost pi sprv cizho majetku a zkreslovn

daj o stavu hospodaen, kter mli spchat tm, e poskytli vr 970 milion v z 1997
zjevn krachujc leasingov spolenosti Corfin. Nkolik msc pot byla tato pohledvka
klasifikovna jako nevymahateln a prodna za jednu korunu soukrom firm spznn s obvinnmi. Klasick pumpask transakce. Vyetovn ppadu se vak vlee a zejm nebude nikdy dotaen do konce, nebo v ppad jeho skutenho vyetovn hroz trestn postih Livii Klausov a Josefu Kotrbovi.
Dleit osoby:
Ortodoxn idovka Livia Klausov, rozen Mitinov, r.. 436110 / 714, manelka Vclava
Klause. lenka dozor rady banky, kter schvalovala vechny vznamn pumpask operace, v letech 1993 - 2000. Bezpochyby vznamn osobnost u vykrdn banky.
zk provzn banky s ODS dokazuje i angam Evena Toenovskho, r.. 560226/1665 v
dozor rad banky v obdob nejvtho pumpovn, tj. v letech 1996 - 1999, nebo poslance
ODS Martina Kocourka, r.. 661223/0020 jako lena dozor rady banky v letech 1996 1998.
Josef Kotrba, r.. 650531/2121 , bval len KS a poslanec siln prosionistick strany
ODA, manel Petry Buzkov, ministryn vldy za SSD. len pedstavenstva v letech 1997 1999, tedy v dob, kdy se pumpovalo nejvce.
id Kamil Ziegler, r.. 620322/1332, ped rokem 1989 psobil ve Sttn bance eskoslovensk, len KS. V roce 1999 se pot, co odeel z vypumpovan esk spoitelny, stal generlnm editelem sttn Konsolidan banky, kam byly ztrtov vry vyvdny. Cl byl jednoduch - zajistit, e vry nebudou od dlunk vymhny a tyto pohledvky budou jako nevymahateln odprodny za zlomek pvodn hodnoty, typicky teba subjektm spznnm s
dlunky. V roce 2004 na otzku, kdo je jeho profesnm vzorem, pravdiv a trefn odpovdl:
Je jm Richard Salzmann. Nauil m nesmrnou spoustu vc. Uml lidi nadchnout, dt jim
vizi. Navc byl vzdlan, inteligentn, skvl rtor, v bankovnictv se velmi orientoval. Vrtil
mu noblesu a presti. koda, e neodeel o dva roky dve. O Richardu Salzmannovi bude
e ne. Ziegler se od nj skuten ml co uit, za jeho ry bylo z Komern banky ukradeno
jet o mnoho miliard vce.
Vladimr Kotl, r.. 520717/267, len pedstavenstva banky od roku 1991 - 1999 a Rudolf
Hanus, r.. 421214/110, len pedstavenstva 1994 - 1999. Tito dva agenti StB jsou mysln
uvdni dohromady, nebo jejich spolen kryc jmno Mirek a psoben v rezidentue v
eskch Budjovicch naznauj jejich blzk vztah. Hanus byl od roku 1993 - 1999 jednm
jednatel spolenosti NTS, servisn firmy televize NOVA. Jeho jmno figuruje (spolu s tehdejm generlnm editelem spoitelny Klapalem) pod smlouvami z roku 1996 s firmou americkho ida Ronalda Laudera, kter si u esk spoitelna pjovala finance v du miliard.
Tyto vry CME pochopiteln nesplatila a dajn je splc dodnes.
Jaroslav Klapal, r.. 471207/165, generln editel a pedseda pedstavenstva 1994 - 1999.
Bval vysok komunista obsazen do funkce generlnho editele zejm nebyl tm, kdo
skuten rozhodoval, kolik se vypumpuje a kam. Byl spe vybran k tomu, aby byl prvn na
rn.

IPB
IPB vznikla roce 1993 slouenm Investin banky (je zajmav, e vznik Investin banky v
roce 1990 byl pedem ji za komunismu plnovn, jak vyplv z internch dokument Sttn
banky eskoslovensk z nora 1989) a Potovn banky. IPB se brzo dostala mezi ti nejsilnj banky v zemi.
Postupn dochzelo k navyovn zkladnho kapitlu, tzv. nafukovn bubliny a dkladnmu pumpovn ve form vr a vyvdn aktiv na dceinn spolenosti. Vznamnou
destinac penz pumpovanch z IPB byly firmy Vclava Junka, agenta StB a lena poslednho pedlistopadovho V KS, zejm. Chemapol Group a spolenosti, ve kterch figuroval
jako statutrn orgn i vtinov vlastnk id Antonn Charouz. Miliardy konily tak i impriu Lubomra Soudka, agenta StB, evidenn slo 24939, kryc jmno GORDON ovldajcho mj. kodu Plze.
Prostednictvm IPB byla financovna i ODS, prvn pjku ve vi 55 milion v roce 1992
brzo nsledovaly dal, bezpoet verk, konferenc a ofn ani nepotaje. IPB financovala i vydn knihy Vclava Klause Dopotvn do jedn.
Prvn ohroen neruenho pumpovn znamenal rok 1995, kdy se do IPB vypravili kontroloi
NK, aby provili, pro banka naplat dan. Dluh banky tehdy inil cca 173 milion korun.
Z banky byli nekompromisn vyhozeni a premir Klaus tehdy osobn a v doprovodu tehdejho vicepremira Kalvody navtvili NK, aby jeho veden nleit umravnili a odkzali do
patinch mez. Tento daov dluh pozdji IPB ministerstvo financ v ele s Kornkem
odpustilo.
Men problm nastal i v roce 1997, kdy auditorsk spolenost Coopers & Lybrand odmtla
vydat pozitivn auditorskou zprvu s odkazem na neprhledn etnictv a nestabilitu banky.
Pumpovn proto kryla njakou dobu auditorsk spolenost Ernst & Young, kter vydvala
bance vroky bez vhrad, a to asto v rekordn dob.
Na jae 1997 odmtlo veden IPB poskytnout vry zjevn krachujcm firmm, zejm s
ohledem na blc se politick zmny (pd Klausovy vldy v roce 1997) a hrozc odpovdnost. 30.4. 1997 jsou Tesa s Prochzkou zateni a putuj do vazby. Brzo zejm dostanou rozum, jsou proputni a zstvaj ve funkcch.
V roce 1998 se v IPB objevuje strategick partner Nomura, zejm na objednvku, aby maskoval skutenost, e banka je na pokraji pdu. Nomda brzo pevd svj podl na spolenost
Saluka Investments, s heslem m neprhlednj, tm lpe.
Konec se vak blil. Stomiliardov manko u nelo krt a bylo nutno poslat banku do nucen
sprvy. Stalo se tak v ervnu 2000 a pro mediln efekt zakroujeme tvrd a nikdo neunikne
potrestn obsadilo centrlu IPB po zuby ozbrojen zsahov jednotka URNA. Banku bhem
dvou dn koupila SOB a stt j zaruil veker ztrty.
Jet ped uvalenm nucen sprvy se podailo managementu banky vyvst veker likvidn
aktiva do tzv. off-shore fond na Kajmansk ostrovy (piem spolenm portfoliem byly
fondy Triton), na kter se nucen sprvce ani esk stt nedostane. lo o adu fond, kter
vyuvaj legln nedobytnosti prvnho prosted Kajmanskch ostrov. Celkovou vi aktiv
vyvedench na Kajmany lze odvodit z rozhodnut vldy R, kter 21.7. 2003 rozhodla, e

Konsolidan agentura zaplat SOB v rmci sttnch garanc celkem 49,3 miliardy korun jako nhradu za majetky ukraden do fond Triton.
Podle sttnch odhad by krize IPB a souvisejc sttn zruky mly pijt daov poplatnky
a na 160 miliard korun.
Personln pozad vypumpovn IPB:
Poloid Miroslav Tuek, nar. 3. 12. 1929, agent StB, ev. . 1864001 , kryc jmno KRL nrodohospod. Komunistick ekonom a dlouhodob prorektor VE Praha za bolevismu,
v 70. letech dokonce ekonomick poradce prezidenta. Ped rokem 1989 zakotvil v Prognostickm stavu, lhni kdr, kter pipravovaly pedn moci. V letech 1992 - 2000, tj. a do
pdu banky psobil ve funkci lena dozor rady banky. Ml zsadn vliv na vechny pumpask operace. Jeden z mozk vykrdn IPB.
id Ji Weigl, r.. 580121/1031, prodlouen ruka Klause v bance, kter dohlel, aby bylo
pumpovno sprvnm smrem a vhradn se souhlasem mocnch. len dozor rady banky
1993 - 1998. V souasn dob psob ve funkci vedoucho Kancele prezidenta republiky.
Libue Beneov, r.. 485705/131, mstopedsedkyn ODS a pedsedkyn Sentu zastvala v
letech 1996 - 1998 funkci lena dozor rady. Jejm kolem bylo hjit zjmy ODS v bance,
zejmna vrovn spolenost spojench s ODS.
id Libor Prochzka, 581018/1718, nkolikrt byl trestn sthn, ti tdny dokonce i vazebn, vdy bylo vak trestn sthn zastaveno. V pedstavenstvu banky psobil v letech 1992 2000.
id Aladr Blaas, r.. 410924/703, prav ruka Libora Prochzky a nmstek v IPB. Trestn
sthn, na intervenci ministra vnitra obvinn staeno.
Jan Klacek, r.. 421023/076, mstopedseda stnov vldy SSD 1996 - 1998, ve stejnm
obdob i len pedstavenstva IPB. Od roku 1998 a do pdu banky generlnm editelem IPB.
Ji Tesa, r.. 321018/055, autor ekonomickho programu SSD, generln editel, pedseda
pedstavenstva IPB 1992 - 1998 a len dozor rady 1997 - 2000.
IPB nebyla klasicky vypumpovna, jako ostatn banky, ale doslova pepumpovna, co
zpsobilo trochu jin scn, ne bylo obvykl sanovn a sttn pomoc. Bylo nutno j pevst
na jinou banku, spolu s absolutnmi sttnmi garancemi, kter znamenaj, e sttn vdaje budou jet vy.
Ve ukradench penz se me pohybovat v dech okolo 300 - 400 miliard korun, Konsolidan agentura odkoupila nejhe klasifikovan dluhy za 170 miliard, zruky sttu vi SOB
jsou neomezen (odhady sttu se zatm pohybuj okolo 100 miliard), take konen et me
bt jet vy.

Komern banka
Komern banka vznikla vylennm z bval sttn SBS a v roce 1992 se transformovala v
akciovou spolenost. Ve stejnou dobu se zde objevuje klov osoba vykrdn banky, Richard Salzmann.
Kam penze z Komern banky nejvce mizely?
Mezi nejvt spolenosti, kam byly pumpovny finance z Komern banky, pat firmy (skupina S/Satrapa) okolo agenta StB, svazek . 25447, Frantika Chvalovskho, r..
540417/0882. Celkov suma se pohybuje kolem t miliard.
Vce ne jednu miliardu vypumpoval z banky id Petr Smetka, r.. 590403/0319 pes svou
spolenost H-SYSTEM.
Jedno z nejvtch rozkrdn banky bylo realizovno pes spolenosti ortodoxnho ida, izraelskho sttnho obana Alon Barac, nar. 11.8.1960 (v eskch mdich vtinou nepesn
uvdn jako Barak Alon, pod tmto jmnem tak obas vystupoval) a jeho holding B.C.L.
Trading. Vykrdn banky zahjen v roce 1996 ve form dokumentrnch akreditiv nebylo
vak Baracovou prvn operac v Komern bance, potkem 90.let ji pipravil pes svou firmu
Tessos Praha o asi dv miliardy korun. V prbhu let 1996 - 1999 poskytla Komern banka
Baracovi vry ve vi pes osm miliard korun. I pes trestn oznmen na nj z roku 1999
nebyl Barac nikdy v echch sthn a sttn zastupitelstv v Praze si na nj netrouflo vydat ani
zatyka. Podobn podvody jako v echch ml Barac na svdom i v Maarsku, kde pumpoval sttn banku Postabank. Maarsk ady Barana dokonce na krtkou dobu zadrely, pot
byl proputn. alob elil pouze ve Vdni v Rakousku, ale i tam spravedlnosti unikl vzhledem k nhl nemoci soudce.
16. nora 2000 schvlila Zemanova vlda pomoc Komern bance pohybujc se na pokraji
krachu. V rmci sanace stt pevzal jej patn vry ve vi asi 65 miliard K, kter byly
pozdji podle zabhnutho scne pevedeny do Konsolidan agentury. Komern banku
pot pevzala francouzsk Societ Generale. Dne 20.7. 2001 potom Milo Zeman, tehdej
premir R publikoval lnek, ve kterm uvedl Myslm si, e privatizac Komern banky
kon tunelovn velkch bank v echch
Personln pozad
Na prvnm mst nelze neuvst ortodoxnho ida Richarda Salzmanna, r.. 290510/080, generlnho editele banky od roku 1992 - 1998. Do roku 2000 byl sentorem za ODS. Osobn
ptel Vclava Klause, Ivana Kornka, Tome Jeka, Duana Tsky atd. Je iron, e cel
90.lta byl Salzmann prezentovn jako vzor banke a byl o nm dokonce natoen dl cyklu
GEN (Galerie Elity Nroda). Osobn schvaloval nejvt pumpask operace.
Jan Klak, r.. 420919/488, len dozor rady banky 1995 - 1997,
Karel Dyba, r.. 401021/446, len dozor rady banky 1997 - 1998, tj. v dob nejvtho
pumpovn do Alonovy BCL Trading. Bval ministr hospodstv za ODS. len KS od 22
let, za komunismu karira v SAV, zakotvil v Prognostickm stavu.

Josef Kotrba, r.. 650531/2121, len dozor rady 1995 - 1997, vce o nm viz. ve kauzu
esk spoitelny
id Jan Strsk, r.. 401224/083, v dozor rad 1998 - 1999, jeho kolem bylo krt pedchoz velk vykrdn banky, bval pedseda federln vldy v roce 1992, pozdj ministr
zdravotnictv a dopravy (ODS). Bval vysok funkcion KS, vstoupil do n ve svch 18
letech.
Banka Bohemia
Banka Bohemia je typovm pkladem, jak si nomenklaturn kdi bolevickho reimu zaloili banku, kterou vykradli a jejich dluhy uhradil stt. Byla zaloena v roce 1991 a ji ti roky
nato, v roce 1994 na n byla uvalena nucen sprva a skonila v likvidaci. Ztrtu banky ve vi 17 miliard korun zaplatil stt. Banka byla vypumpovna dosti primitivn a bez jakchkoli
krycch operac, miliardy tekly pmo na konta Adamcovch a adkovch firem a konily v
zahrani. Management banky si byl zejm tak jist svmi konexemi na vldu a orgny inn
v trestnm zen, e se kryc operace pi vykrdn jevily jako nadbyten. Po uvalen nucen
sprvy na banku a prohlen konkursu se stal jejm sprvcem bval komunistick ministr
financ, id Ji Nikodm, kter dohldl na to, aby pd banky vyuml do ztracena a ztratily se
dleit dokumenty, mj. ada vrovch smluv. Zbyl aktiva banky v dech stovek milion
korun potom Nikodm pod cenou prodval firmm spznnm s Adamcem.
Hlavn postavy vykraden banky Bohemia:
id Ji adek, r.. 420324 / 033, podplukovnk StB psobc v rozvdce a pot v odboru
ochrany stranickch a vldnch initel. Vzhledem k nepokrytmu vykrdn banky do jeho
firem byl formln sthn, policie mu vak dala dostatek asu, aby po zahjen sthn odjel na
Floridu. Kriminalista, kter ml pstup k jeho spisu na policii, ekl k jeho neruenmu odjezdu do zahrani: Vyetovatel dokonce ani nenahlsili na hranice blokaci jeho jmna, co se
bn dl. Bhem jeho pobytu na Florid zruil parlament paragraf trestnho zkona, podle
kterho byl sthn, mohl se tedy bezstarostn vrtit z pjemn floridsk dovolen. Dnes adek dle podnik a vlastn nkolik firem. O pdu banky ekl pro tisk 7.7. 2004 s pslovenou
idobolevickou drzost: Neudlal jsem nic nezkonnho. ady proti Bance Bohemia postupovaly nesprvn a tm zavinily jej pd.
Ladislav Adamec, r.. 570623/1586, syn poslednho bolevickho premira Ladislava Adamce. Bval len dozor rady banky Bohemia, dnes neruen podnik a vlastn destky firem.
Jeden z neznmch eskch miliard.