3 2017

4
dritel prestinho ocenn 201 VAN
od O
Prvnick asopis R NZ
CE S
2014, 2015 a 2016 RE SOPI
A

Bulletin
advokacie
Protiteroristick novela trestnho zkonku poznmky k orientanmu studiu Rozhodovn o neplatnosti
usnesen orgnu obchodn korporace v intencch zkladnch zsad soukromho prva SDEU upesnil podmnky
pro uchovvn provoznch a lokalizanch daj Vtzn prce kategorie Talent roku soute Prvnk roku 2016
V Y D V E S K A D V O K T N K O M O R A

Ve, co byste chtli vdt o galaveeru NOVELA

ZKONA
Prvnka roku 2016, ale bli byste se zeptat... O ADVOKACII
VE SNMOVN
tte na stranch 6 a 18. viz str. 4.
Nov edin ada Wolters Kluwer
PRVO PRAKTICKY

Novinky z edicesmluv
Prvodce uzavrnm Prvo prakticky Sprva a vymhn pohledvek
Dana
na Ondrejov
Onddre
rejo
jov
v v praxi
p
Praktick prvodce pro kadho, kdo se Ervn Perthen
v praxi bn setkv s uzavrnm smluv. Praktick postupy sprvy
sprvvyy a vymhn
pohledvek.
SPRVA CIZHO MAJETKU
Lucie Joskov,
Katastr Luk Psna
nemovitost Prvo imis, prvo
o cesty
cesty
Daniela ustrov, Petr Borovika, a dal sousedsk spory
spory
Praktick prvodce institutem sprvy cizho majetku, kter do naeho
Jaroslav Hol Karel Svoboda
prvnho du v ucelen podob pinesla rekodikace soukromho prva.
Katastr nemovitost po rekodikaci
rekodi
kaci Vysvtlen norem sousedskho
souseedskho prva.
soukromho prva.

Zvazky
azk
zkky v oblasti
obla
ob last
sti
ti vstavby
v
st
stav
tav
avbby
by Rukov meditora
a nov
nov
v civiln
civil
iln prvo
prvo
aneb Co je dobr vdt nejen
Alenaa B
Bnyaiov
nyaiov ke zkoukm meditora
Prvn prava
prava zvazkovch vztah vznikaj-
vznik
PKAZN SMLOUVA
Robin Brzobohat, Lenka Polkov,
Tom Horek
cch v prbhu
prbhu procesu vstavby.
Praktick zkuenosti autor nasbran
Vclav Pilk v tm tiscovce medianch setkn.

Spoleenost s ruenm
Spolenost Konkrtn otzky pkazn smlouvyobohacen
Bezdvodn a pkaznho zvazku, jako
omezzenm
omezenm i souvisejcch institut (nap.Lubo
Jan Eli, institutu
Brim,zastoupen).
Hana Adamov
Vclavv Filip,
Vcla Filip, David Fyrbach Publikace uren vem prvnkm ecm
Publikaacce pro
Publikace pro vechny,
vec
v
ec
ech
hny,
hny
hn y, kdo
kkd
do podnikaj
do pod
dni
nik
ika
kaj
kaj spory s problematikou nabyt majetkovho
ve spo
spolenosti
ole
lenossti s ruenm
ruen
enm
m omezenm
omezeen
nm prospchu
p p bez prvem
p uznanho titulu.
nebo se k tomu teprve chystaj.

V edici dle vylo

Zvazkyy ze schovacch Ochrana osobnch dajj
a za
zaop
zaopatovacch
aopat
ato
to
ova
vacch
h smluv
sml
mluv
luv
uv v aplikan
apli
ap likka
li kan
kan
n praxi
prax
pr axi
axi
Karel
K arel Svobo
Svoboda
oddaa (vybran problmy)
prob
oblmy)
Praktick
P raktick vklad
vkllad
d smlouvy o schov
sch
schoov Vclav Bar
Bartk,
rtk,
k,, EEva
va Janeko
Janekov
ov
a o skladov
skladovn
n (s
(smlouvy
smlouvy schovac
schovac)
schovvac) skal, kter
kter
r mohou
mohou pi zpracovn
mo zpracov
zprac
covn osobnch
a smlouvy
l o dchodu
d h d a o vmnku
k daj
d j nastat v situacch,
i h s nimi
i se vichni
i i i h i
(smlouvy zaopatovac). denn setkvme.

Pedbn opaten ve vcech Objednvejte na

ochrany proti domcmu nsil
Kateina uhelov
www.wolterskluwer.cz/obchod
Nzorn pouvn konkrtnch ppad
z praxe, ktermi se autorka sna lpe tuto Publikace zaazujeme
oblast piblit kadmu teni. tak do ASPI

Kdy si muste bt jist

BULLETIN ADVOKACIE 3/2017 obsah

Bulletin vodnk
Pavel Blanick/Hana Rdlov: fredaktoi tenm ................................ 3

advokacie Aktuality
Projednvn novely zkona o advokacii ve snmovn
Bulletin advokacie vydv
esk advoktn komora v Praze
Robert Nmec ....................................................................................... 4
(I 66 000 777) Galaveer Prvnka roku 2016 dvojm pohledem Ivana Cihlov ............... 6
v agentue , spol. s r. o.
www.impax.cz Pozvnka na kongres Prvn prostor 2017............................................ 19
asopis zapsan do Seznamu recenzovanch Pozvnka na Innovative Legal Services Forum 2017 ............................. 19
neimpaktovanch periodik R. Pozvnka na XXV. Karlovarsk prvnick dny ....................................... 20
Vychz 10x ron, z toho 2 dvojsla (1-2, 7-8).
Petisk povolen jen se souhlasem redakce. Aktuln v prvu Hana Rdlov ............................................................. 22
Adresa redakce:
esk advoktn komora
Nrodn tda 16, 110 00 Praha 1
telefon: 273 193 111
e-mail: bulletin@cak.cz, www.cak.cz
z prvn teorie a praxe
I: 66000777
DI: CZ 66000777
Redakce:
Pedseda redakn rady: JUDr. Petr Toman, LL.M.
lnky
fredaktor: JUDr. Pavel Blanick Protiteroristick novela trestnho zkonku poznmky
Vkonn redaktorky: PhDr. Ivana Cihlov,
JUDr. Hana Rdlov k orientanmu studiu Ji Jelnek .......................................................... 23
Tajemnice redakce: Eva Dvokov Meze pedsmluvn odpovdnosti podle o. z. a vkladov praxe
Redakn rada: soud Ale Linhart................................................................................ 29
JUDr. PhDr. Stanislav Balk,
prof. Dr. Alexander Blohlvek, Srovnvac reklama v esk a evropsk prvn prav
prof. JUDr. Jan Ddi,
prof. JUDr. Jan Dvok, CSc.,
a judikatue Dana Ondrejov ................................................................. 33
prof. JUDr. Ale Gerloch, CSc., Rozhodovn o neplatnosti usnesen orgnu obchodn korporace
JUDr. Vojen Gttler,
JUDr. Vladimr Jirousek, v intencch zkladnch zsad soukromho prva
JUDr. Ladislav Krym, Monika Novotn ....................................................................................41
doc. JUDr. Alena Mackov, Ph.D.,
prof. JUDr. Karel Marek, CSc.,
doc. JUDr. Pavel Mates, CSc.,
JUDr. Michal Mazanec, Z judikatury
Mgr. Robert Nmec, LL.M., NS uril pravidla elektronick komunikace s astnky zen ................ 44
prof. JUDr. Nadda Rozehnalov, CSc.,
prof. JUDr. Pavel mal, Ph.D., K principu omezen dvry v doprav a trestn odpovdnost idie
JUDr. Michal ilavsk
za dopravn nehodu ............................................................................ 45
Objednvky pedplatnho zaslejte na adresu: kon prvn sluby .............................................................................. 48
AK, Nrodn tda 16, 110 00 Praha 1,
e-mail: dvorakova@cak.cz Krn provinn advokta a trestn zen ...............................................51
Cena vtisku vetn dvojsel je 90 K,
zvhodnn ron pedplatn 850 K krom
potovnho, balnho a DPH. Advoktm
a advoktnm koncipientm se rozesl zdarma.
Z odborn literatury
S reklamacemi pi problmech s distribuc Filip Melzer, Petr Tgl a kolektiv: Obansk zkonk 655-975.
se obracejte na p Dvokovou, e-mail
dvorakova@cak.cz, tel. 273 193 165.
Velk koment. Svazek IV. (Michal Krlk) .............................................. 55
Radim Boh, Hana Krasulov: Zkon o dani z hazardnch her.
Inzertn sluby zajiuje agentura
IMPAX, spol. s. r. o. Objednvky inzerce Koment (Michal Radvan) .................................................................... 56
zaslejte na adresu agency@impax.cz,
ppadn volejte na tel. 244 404 555 nebo Petr Smolk: Oddluen v prvnm du R (Tom Pohl) ........................... 57
na 606 404 953. Media kit a dal informace Jitka Wolfov, Martin tika: Soudn exekuce (Karel Svoboda) ..................... 58
naleznete na internetovch strnkch
www.impax.cz. Jan Pichrt, Martin Kopeck, Jakub Morvek (eds.): Sluebn vztahy
Cel znn kadho sla vychz t na internetu a vkon zvisl prce (Ivo Keisler) ......................................................... 58
(www.cak.cz). Pednm rukopisu redakci Peter Kerecman: Advokti Davisti Vladimr Clementis,
vyjaduje autor souhlas s rozmnoovnm,
roziovnm a sdlovnm jeho pspvku Jn Ponian, Daniel Okli (Stanislav Balk) ............................................. 59
na strnkch www.bulletin-advokacie,
v prvnch informanch systmech Bulletin slovenskej advokcie pin ................................................ 60
a na internetovch portlech spolupracujcch
s AK, jako i v oblasti zpracovn dat v rmci
monitoringu mdi.
Toto slo vylo 20. 3. 2017 v nkladu
16 750 vtisk.
z advokacie
Oblka: Vtzov Prvnka roku 2016
Jan Kolman
Tisk: Impax, spol. s r. o. Sloupek Karla ermka
MK R E 6469 Lawyers First ...................................................................................... 61
ISSN 1210-6348 (print)
ISSN 1805-8280 (online)

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 1
obsah BULLETIN ADVOKACIE 3/2017

Z esk advokacie
Z krn praxe Jan Syka ........................................................................ 62
Instrukce
Odeli do nebesk sn ....................................................................... 63
Z jednn pedstavenstva AK icha ...................................................... 64
autorm
Z Evropy Ven autoi asopisu
Soudn dvr EU upesnil podmnky pro uchovvn provoznch Bulletin advokacie,
a lokalizanch daj Ji Novk ml. ....................................................... 66
Plron konference AIJA ve Veron Denisa Molnr, Eva Ropkov ............. 70 dme vs, abyste sv pspvky redakci
poslali pokud mono ve formtu programu
Microsoft Word (RTF nebo DOC), a to
nejlpe elektronickou potou na adresu
informace a zajmavosti bulletin@cak.cz.

Texty:
Formt zaslanch pspvk by ml odpovdat
Mli byste vdt dkovn 1, psmo Times New Roman,
velikost 12. V dnm ppad nepouvejte
Vtzn prce kategorie Talent roku soute Prvnk roku 2016
funkci Automatick slovn, Automatick
Jan Tomek......................................................................................... 71 odrky ani dal speciln formtovn
Pozvnka na semin ALAI Jednotn patentov soud .......................... 78 textu. Odstavce oddlujte jenom enterem.
Pednky a semine pro advokty a advoktn koncipienty Vyznaovn v textu provdjte pouze tun
nebo kurzvou, v dnm ppad nepite
ve vzdlvacch a kolicch stediscch AK ......................................... 79 proloen, nepouvejte podtrhvn text ani
Pozvnka na semin Zmny v osob vitele a dlunka; verzlky! Poznmky a vysvtlivky k textu tvote
zajitn a utvrzen dluhu v novm obanskm prvu vhradn pomoc funkcionality programu MS
Word Poznmky pod arou.
a s pihldnutm k aktuln judikatue ................................................. 81
Pozvnka na konferenci Evropsk trestn advoktn komory v Praze ...... 81 Tabulky:
Pozvnka na X. ronk mezinrodnho achovho turnaje Tabulkov daje formtujte pomoc tabultor.
ADVOKT CHESS OPEN BRATISLAVA 2017 ....................................... 82
Fotografie a obrzky:
Pokud k lnku chcete pipojit obrazov
Nakonec podklady, zalete je zvl ve formtu JPG,
Prvnkovy zpisky Petr Hajn ................................................................ 83 TIF nebo eps. Barevn fotografie by mly mt
rozlien nejmn 300 dpi pi velikosti, v jak
Kresba Lubomra Lichho ................................................................... 84 se budou reprodukovat, zaslan portrtn
Vte, e Stanislav Balk ........................................................................ 84 fotografie by mly mt nejmn 400 x 500
pixel. Obrzky v dnm ppad nevkldejte
pmo do dokument!
Inhaltsverzeichnis .............................................................................. 85
Zusammenfassung/Summary ............................................................. 86 Redakce uvt zejmna lnky kratho a
Table of Contents ............................................................................... 87 stednho rozsahu. K pspvku pipojte
vdy strun shrnut v rozsahu nejve
deseti dk. Citace a odkazy provdjte
dle platnch bibliografickch norem.
Ppadn vydan autorsk korektury se
provd elektronicky, e-mailem.

Ke kadmu pspvku dle pipojte

estn prohlen, e lnek nebyl dosud
publikovn
svoji barevnou portrtn fotografii
telefonick spojen
korespondenn adresu
rodn slo
bankovn spojen pro vyplacen honore
informaci o svm profesnm psoben,
ppadn akademick, pedagogick i
vdeck tituly
sdlen, zda jste pltcem DPH
sdlen, zda chcete zaslat po zlomu
korektury

Redakce si vyhrazuje prvo stylistickch,

jazykovch a technickch prav text.

2 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017 vodnk

Ven kolegyn a kolegov,

ven teni,
od 31. 3. 2017 pestvm od 1. dubna tohoto roku
vykonvat funkci fredak- jsem byla jmenovna ped-
tora Bulletinu. Redakci stavenstvem esk advo-
jsem pevzal v roce 2007 ktn komory fredaktor-
od dr. Vclava Mandka. kou Bulletinu advokacie.
Deset let uplynulo jako vo- Jako prvn ena v histo-
da, a jak se k, v nejlep- rii asopisu tak pebrm
m pestat. Po dobu m- tafetu po dvou vraznch
ho psoben se rozilo muskch osobnostech.
spektrum zamen Bulle- Rda bych spolen s celou
tinu, a to nap. o pspvky redakc, v n psobm ti
s mezinrodnm prvkem, roky a je se mi stala dru-
k rozhodovn Evropsk- hm domovem, navzala
ho soudu pro lidsk pr- na dobr jmno a tradice
va, Evropskho soudnho asopisu a souasn vm
dvora, potaovmu pr- pinela kad msc p-
vu, datovm schrnkm spvky jet vce praktick,
apod. Zvlt vznamn v profesnm ivot vyui-
bylo obdob, ve kterm dolo ke zmn obanskho zkon- teln a zajmav tak, aby i ti, kte dosud asopis jen prolis-
ku a trestnho zkona. tovali, se zaetli nebo se jim dokonce stal dobrm pomocn-
Ve sv prci fredaktora jsem se snail vyut zkuenos- kem pi een prvnch problm v kadodenn praxi.
ti, kter jsem zskal za dobu 45 let vkonu bn advoka- Budu dbt spolen s celou redakc na to, aby praktic-
cie i osmi let psoben v krn komisi AK, aby Bulletin byl k pomoc byla stednm tmatem kadho vydn. Ze-
praktickm pomocnkem advokt. Sm jako stle praktiku- jmna pak chci poslit rubriku soudnch rozhodnut, kter
jc advokt vm, jak je takov pomoc potebn v nepehled- pat k nejtenjm a nejvyhledvanjm strnkm, zam-
nm a stle se mncm prvnm prosted. Redakn prce m se tak na novou nebo mnc se legislativu a samozej-
se mi velmi lbila, a tak jsem se nenechal zlkat ani nabd- m novinky z dn na poli advokacie. Chtla bych tak, aby
kou kandidatury na soudce stavnho soudu. Bulletin advokacie pispval k etickmu povdom a posilo-
V roce 2014 se mi podailo doshnout zpisu Bulleti- vn kolegiality mezi advokty navzjem, ale i mezi advo-
nu do seznamu recenzovanch asopis. To byl dal p- kty a ostatnmi prvnickmi profesemi. Vedle titnho vy-
nos k tomu, aby se Bulletin stal prestinm a respektova- dn mte ji nkolik let monost n asopis sledovat tak
nm prvnickm asopisem. Po dobu mho desetiletho na strnkch Bulletinu advokacie online, od novho roku
psoben ve funkci fredaktora zskal Bulletin advokacie pak dn na Komoe sledujete tak na Twitteru. Ani zde ne-
ptkrt, konkrtn v letech 2011, 2012, 2014, 2015 a 2016, spme a v souasn dob pro vs chystme jet komfortnj
prvn msto v souti o nejlep prvnick asopis esk pstup a vyuvn informac online. Proto pivtme nejen
republiky, podan v rmci Karlovarskch prvnickch vae pspvky, ale i podnty a nmty ke zlepen jak tit-
dn. spchy Bulletinu jsou zsluhou cel redakce, auto- nho, tak i elektronickho bulletinu. Je to v asopis a my
r, recenzent a dalch spolupracovnk redakce. Vem jej chceme vytvet spolen s vmi!
srden dkuji za spoluprci. Bulletinu peji, aby si zacho- Tm se na spoluprci s vmi a vm, e se pi sv hek-
val svou vysokou rove a aby se mu dailo alespo tak ja- tick prci budete na nov vydn tit vdy tak jako my zde
ko dosud. v redakci.

JUDr. PAVEL BLANICK, odchzejc fredaktor JUDr. HANA RDLOV, nastupujc fredaktorka

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 3
aktuality BULLETIN ADVOKACIE 3/2017

AKTULN PO UZVRCE
Projednvn novely zkona o advokacii
ve snmovn
DNE 2. 3. 2017 PROJEDNAL STAVN
PRVN VBOR POSLANECK SNMOVNY
PARLAMENTU R NOVELU ZKONA
O ADVOKACII (SNMOVN TISK 853),
PIEM JI PEDEM BYLO AVIZOVNO,
E BUDE UPLATNNA CEL ADA
POZMOVACCH NVRH.
esk advoktn komora mla monost se
na pprav nkterch z nich podlet a k ostat-
nm se pedem vyjdit, s vjimkou nvrh po-
slance tpna Stupuka, kter byly rozeslny
a ped jednnm.
V rmci obecn rozpravy bylo konstatovno, e
z podntu AK a se souhlasem Ministerstva spra-
vedlnosti byl pedloen pvodn nvrh novely z-
kona o advokacii, ke ktermu se vyjdily i nkter
dal zjmov skupiny. K nvrhu jako takovmu ne-
byly uplatnny zsadn vhrady a mnoh navrhova-
n zmny byly shledny prospnmi a vtanmi.
V rmci podrobn diskuse byly nateny jednotliv pozmovac
nvrhy poslanc Luke Pletichy (zmna notskho du, vinkla-
en), Marka Bendy (informovan souhlas pi stetu zjm, roz-
en kolitel u prvnickch osob i na jin advokty ne spolen-
ky), Jeronma Tejce [vyputn rozen oprvnn k prohlen
advokta o pravosti podpisu, zapoitatelnost praxe zamstnanc
adu pro zastupovn sttu ve vcech majetkovch (ZSVM),
legislativn-technick zmny], a Martina Plka (vyputn zmn
tkajcch se poplatku za zkouku a lhty pro konn zkouky).
Za AK se k tmto nvrhm vyjdil mstopedseda ped-
stavenstva Mgr. Robert Nmec, LL.M., s tm, e k vtin po-
zmovacch nvrh se Komora stav pozitivn nebo je povau-
je za pijateln kompromis. Komora by povaovala za uiten
ponechat v nvrhu novely rozen monosti advokt ovo-
vat podpisy i v ppad, kdy to zkon nevyaduje. Nicmn ty-
to pipomnky nejsou tak zsadnho charakteru, a nemly by
tud ohrozit pijet tolik potebn novely. Diskutovna byla
zejmna otzka podmnek vkonu funkce kolitele a podmn-
ky pro lenstv v kontroln rad a krn komisi AK.
Nsledn se hlasovalo o jednotlivch pozmovacch nvr-
zch, z nich nkter byly v prbhu podrobn rozpravy korigo-
vny i modifikovny. Ze strany stavn prvnho vboru snmov-
ny se schvlen pozmovac nvrhy tkaj nsledujcch okruh:
1. sprvn trestn vinklaen,
2. zaveden analogick pravy podmnky vysokokolskho
4. rozen limitu potu koncipient na jednoho kolitele
ze t na pt,
5. vyputn rozen oprvnn advokta init prohle-
n o pravosti podpisu v ppadech, kdy to zkon nevyaduje,
6. vyputn zruen limitace poplatku za zkouku a maximln
doby, do kter mus Komora umonit uchazei vykonat zkouku,
7. zapoitatelnost prvn praxe zamstnanc ZSVM do prv-
n praxe advoktnho koncipienta,
8. legislativn-technick zmny navren legislativnm odborem.
Zkon byl zaazen k projednn jet na nynj 55. sch-
zi Poslaneck snmovny Parlamentu R, v ppad posunut
v programu by byla novela ve druhm a tetm ten projed-
nna a na dal snmovn schzi v dubnu 2017.
innost novely zkona o advokacii byla nov navrena
od 1. 9. 2017.
 Mgr. ROBERT NMEC, LL.M.,
mstopedseda pedstavenstva AK
ermk aspol. tel.: 296167111
Eliky Pekov 15 fax: 224946724
15000 Praha 5 info@apk.cz
Advoktn apatentov kancel ermk aspol., se sdlem
Eliky Pekov 15, 15000 Praha 5, jej hlavn specifikac
je prvo duevnho vlastnictv, pijme do pracovnho
pomru
KONCIPIENTA
do naeho prvnho oddlen. Podmnkou pijet je
vborn znalost nmeckho anebo anglickho ja-
zyka slovem ipsmem. dme pedloen certifiktu
o zkouce z nmeckho anebo anglickho jazyka. Sv
nabdky aivotopisy prosm zaslejte nainfo@apk.cz.
Dkujeme atme se naspoluprci
ermk aspol.
JUDr.Karel ermk jr., Ph.D., LL.M.
inzerce

vzdln dle 5 zkona o advokacii rovn do notskho du,

www.cermakaspol.cz
3. zkrcen vyadovan prvn praxe kolitele ze t na jeden rok,

4 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017 aktuality

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 5
 aktuality BULLETIN ADVOKACIE 3/2017

Galaveer Prvnka roku 2016

dvojm pohledem

Dvojm pohledem chceme letos tenm nabdnout nai

obvyklou zprvu oslavnostnm galaveeru Prvnka roku.
Poprv jej toti moderovali hned dva (vynikajc) modertoi
Ale Hma aJakub Wehrenberg, jejich zsluhou byl najedn
stran vjimen noblesn anadruh stran vjimen vtipn.

V ptek
pt 3. 2. 2017 se v praskm TOP P HO- Modertoi letonho galaveera, spolu-
Mode
TELU na Chodov konal slavnostn ga-
TEL Ti, kte ci z Prask konzervatoe Ale Hma
e r u j tou po vtipnc
p re f laveer
lav ji 12. ronku celojustin
n h a JJakub Wehrenberg, jsou opravdu
Ti, kdo pesn soute
so Prvnk roku, jejmi tra-
momentech,
sehran dvojka a jejich vkon pat-
se
a
vcn ace, po veselch h
istorkch
info r m dinmi
d organiztory jsou esk a mon i kulo il podle mho nzoru k nejlepm
s le d u j text advoktn
a komora a vydavatelstv rnch z tch jedencti galaveer PRV-
nech ormlnm drbech, nech
n EPRAVO.CZ.
E Rovn tradin N
NKA ROKU, kter jsem zaila. Srd-
psan rnm peskakuj
e . poskytuje souti ztitu ministrr
po na odstavce p ce ptomnch prvnk si zskali ji
san
psmem i ministryn
m spravedlnosti a v po- o- barevn. promylenm vodem. Pot, co hlas
pro
slednch tyech letech i pedseda vldy.
sledn dy. ze zk
zkulis oznmil pchod Leoe Ma-
Nad Prvnkem
Prvn roku 2016 tak pevzali ztitu
tu pre- ree a Lib
Libora Bouka, vythli po pchodu
mir Bohuslav Sobotka a ministr spravedlnosti Robert Pelikn. na pdium dokumenty a zaali s vnou tv st pln moci
Nominovat kandidty v sedmi odbornch kategorich moh- k zastupovn od uvedench pn. Pi slovech ppadn od-
la odborn veejnost od kvtna 2016 prostednictvm inter- voln nen mon a zmocnn nem odkladn inek u
netu a asopis organiztor a partner soute, z nominac se cel sl srden sml.
pak porota koncem roku vybrala vtze. K dalm tem, rov-
n tradinm kategorim se specilnmi parametry (Pro bo-
no, Talent roku, Prvnick s slvy), se ale navc, stejn jako
vloni, pidala i jedna zvltn cena, kterou obdrela dlouho-
let pedsedkyn Krajskho soudu v Praze Ivana vehlov.
Do Prvnick sn slvy byla uvedena bval stavn soudky-
n a expedsedkyn Nejvyho soudu Iva Broov, kter tles-
kali vestoje prvnci vech profes.
Jedenct ocennch samozejm i letos obdrelo ji klasic-
k sklenn plastiky sv. Yva, patrona vech prvnk, z dlny
akademick malky JUDr. Kvty Slavkov a umleckho
skle Alee Loinskho.
Bhem galaveera byly pedny i dva charitativn eky
Advoktn kancel Havel, Holsek and Partners vnovala Nsledovala vodn pse, kdy se Ale Hma chopil mik-
sto tisc korun Nadanmu fondu AutTalk Kateiny Sokolo- rofonu a Jakub Wehrenberg, dlouholet len skupiny Hamle-
v a dalch padest tisc korun pak Nadanmu fondu Sva- ti, usedl ke klavru v tu chvli mi trochu pipomnali jinou,
tovtsk varhany. velmi slavnou dvojici a nsledoval tkliv anson o celoivot-
Fotogalerii z galaveera najdete na webovch strnkch Prv- nm snu o spchu a ervenm koberci, kter se pvci splnil
nka roku www.pravnikroku.cz. moderovnm Prvnka roku.

6 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017 aktuality
Jako prvn byl tradin vyhlen vtz v oboru OBANSK V ppad vtze prvnho vyhlenho oboru OBANSK
PRVO (hmotn, procesn). Cenu svatho Yva za rok 2016 zs- PRVO doktora Ladislava Muzike jde o nomen omen za stu-
kal JUDr. Ladislav Muzik, pedseda sentu odvolacho sou- di psobil v nkolika hudebnch skupinch, a jak vbornm je
du Mstskho soudu v Praze. dodnes klavristou, pedvedl pmo na pdiu, kdy vystihl
Doktor Muzik je uzn- Honky tonky blues Jiho Suchho a Jiho litra (zpv: Ale H-
vanm odbornkem ve v- ma). Odmnou mu byl snad vt potlesk ne pi pebrn ceny.
cech katastru nemovitos-
t, ddickho prva a jako
jedin pedseda sentu
Mstskho soudu v Pra-
ze se specializuje na zen
podle sti pt obansk-
ho soudnho du. Pat
k velmi dobrm a da-
nm lektorm, publikuje
odborn lnky, je vyni-
kaj preciznost a srozumi-
telnost. V oboru ddick-
ho prva pat k nejlepm
souasnm odbornkm, Po ji klasick muzice v podn doktora Muzike nsle-
je spoluautorem koment- dovalo dal pekvapen filmov spot, ve kterm se Ale
e k obanskmu zkon- Hma brnil manelce tahajc ho z postele zoufalmi slovy,
ku, obanskmu soudnmu e nechce k soudu. Ale ty mus, pesvdovala ho ena,
du, zkonu o zvltnch vdy jsi soudce!
zench soudnch, not-
skho du a v neposledn Scnka pedznamenala kategorii TRESTN PRVO, kte-
ad i publikace Ddick prvo v teorii a praxi. rou vak letos nevyhrl soudce, ale sttn zstupkyn Lenka
Ke konci letonho roku mu funkce soudce ze zkona za- Bradov. Podivuhodnou shodou okolnost, kterou i ona sa-
nikne, ale podle svch slov se prvu bude v rznch formch ma zmnila, na stejnm pdiu ve stejn souti ji ped dese-
vnovat i nadle. ti lety ocenn pebrala.
Na slavnostnm vyhlen vsledk 2. ronku Prvnka ro-
V kategorii TRESTN PRVO (hmotn, procesn) zvtzi- ku 2006, kter se konalo 19. ledna 2007 rovn v TOP HO-
la JUDr. Lenka Bradov, vrchn sttn zstupkyn Vrchn- TELU Praha, zskala tehdej nmstkyn Krajskho sttnho
ho sttnho zastupitelstv v Praze. zastupitelstv v st nad Labem druh msto v kategorii Ta-
Doktorka Bradov se lent roku za prci nazvanou Ne vdy je mono vyhrvat...
od zatku svho psobe- co tedy pro jej autorku pli neplat (Zvdavci si mohou
n ve sttnm zastupitelstv prci pest v Bulletinu advokacie . 4/2007.)
v roce 2001 vyznauje mi- Vechny dmy, kterm se lb jej krsn erven aty, jis-
modnm pracovnm na- t ohrom informace, e si je Lenka Bradov sama navrh-
sazenm a vysokou erudo- la, jako ostatn vtinu svho obleen. Ji lta tak pes zi-
vanost. V roce 2008 byla mu peuje o mal jeky, i kdy letos m doma jen jedinho
zvolena do ela Unie stt- pichlavho azylanta. Jej lskou je tak poezie, zejmna Ji-
nch zstupc a z tto po- Orten; radost j ale viditeln udlala i znm Halasova b-
zice se vrazn zaslouila se ze sbrky Ladn, o kosovi na trvnku, kter si zavazuje
nejen o popularizaci profe- tkaniku, v tklivm podn Alee Hmy.
se, ale dslednm trvnm
na vysokch etickch stan-
dardech i o jeho presti.
Od roku 2012 stoj v ele
Vrchnho sttnho zastu-
pitelstv v Praze, ktermu
vydobyla respekt a dvru
odborn i laick veejnos-
ti. Je uznvanou expertkou
pedevm v oblasti trestn-
ho prva procesnho.
Svat Yvo podle jejch slov nepat j osobn, ale je ocen-
nm pro vechny sttn zstupce.

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 7
aktuality BULLETIN ADVOKACIE 3/2017

Ve speciln kategorii PRO BONO, pro prvnky, kte po-
mhaj potebnm prvn radou zdarma, byl po zsluze ocenn rie PRO BONO doktoru Viktoru Rossmannovi pomh,
prask advokt JUDr. Viktor Rossmann.
Doktor Rossmann v lo-
skm roce poskytoval prv-
n sluby zhruba tictce kli-
ent (ronky narozen 1925
a 1937). lo o dchodce,
kte se dostali do pot
pi pedvdcch akcch,
je jsou podny spole-
nostmi, pro kter se mezi
slunmi lidmi vilo ozna-
en mejdi. Od tchto kli-
ent si doktor Rossmann ni-
kdy nevzal dnou odmnu,
vyjma minimlnch paul-
nch stek na edn plat-
by. V jejich zastupovn byl
spn a zaslouil se o pre-
cedentn a ji pravomocn
rozhodnut soudu, kter po-
me v mnoha dalch po-
dobnch kauzch. Soud toti
pijal jeho argumentaci, e smlouvy jsou neplatn ji od sa-
mho potku pro jejich natolik zjevn rozpor s dobrmi
mravy, e vbec nemohly astnky zavzat k njakm pr-
vm a povinnostem.
Pokud nkoho napadlo, e se to vtzovi dal katego-
kdy je nositelem jmna znmho z mnoha vvsnch t-
t a reklam, bude zklamn. Za vechny tyto zvdavce se
ho zeptal modertor Ale Hma a bohuel, s drogrie-
mi Rossmann nem pan doktor opravdu nic spolenho
Tento skromn a spe mlenliv mu pomh opravdu jen
za sv a vnuje se nejen ist prvniin, kdy seniory,
kte naletli mejdm, zastupuje, ale i mediln osvt,
co by fakt nemusel.
Vtzka nsledujc kategorie FINANN PRVO Moni-
ka Novotn m opravdu mile pekvapila neekanm smys-
lem pro humor, kdy na zvrenou otzku, zda se i nadle
chce vnovat daovmu prvu, odpovdla: Dokud u ns,
jako dosud, bude platit Reaganova vta ,Pokud se to hbe,
zdanme to, budeme mt vdy dost prce.
astnou shodou okolnost najdete prv v tomto sle
Bulletinu jej lnek s dlouhm nzvem Rozhodovn o ne-
platnosti usnesen orgnu obchodn korporace v intencch
zkladnch zsad soukromho prva, kter si mete pe-
st na stranch 41-43.
Prvu se vnuj i ob jej dti syn je advoktnm konci-
pientem, dcera zatm jet studuje a ona nejene jim tuto
drhu nikdy nevymlouvala, ale dokonce ji to podle jejch slov
i vyloen t. Tomu km rodinn lska k prvu

V dal kategorii, kterou bylo FINANN PRVO, pevzala

cenu svatho Yva advoktka JUDr. Monika Novotn, partner-
ka prask advoktn kancele Rdl & Partner.
Doktorka Novotn se
po celou dobu svho pso-
ben v advokacii od 90. let v-
nuje problematice daovho
prva v teoretick i praktick
rovin. Vedle sv advoktn
innosti psob jako extern
vyuujc na katede finan-
nho prva a finann vdy
Prvnick fakulty Univerzi-
ty Karlovy v Praze a vnu-
je se iroce i dal pedn-
kov innosti. Ve sv praxi Po odchodu doktorky Novotn z pdia nsledoval dal
se neomezuje jen na vyuit filmov spot, ve kterm se dva ndhern vyoen vod-
svch znalost pi zastupo- nci, jak vystien z Jirskovy Lucerny, hdali o hrnky
vn klient, ale naopak se s duikami: To jsou moje hrnky! Ne, to jsou moje du-
sna podlet na een obec- iky! Ne ne ne, to je moje duevn vlastnictv! A to
nch problm finannho u vichni smjc se divci pochopili, jak kategorie n-
a zejmna daovho prva, sleduje sprvn, je to kategorie PRVO DUEVNHO
a to spolen s auditory a da- VLASTNICTV.
ovmi poradci.
Ve svm vystoupen podkovala nejen manelovi a dtem
(syn koncipuje, dcera studuje prva), kolegm z advoktn
kancele i na prvnick fakult, ale i esk advoktn komo-
e a spolenosti EPRAVO za podn tak prestin soute,
jako je Prvnk roku.

8 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017 aktuality

beck-online
rychlost
spolehlivost
kvalita
,, Beck-online obsahuje znan
mnostv literatury, judikatury
a irokou databzi prvnch
pedpis, vetn mnoha
podzkonnch norem. Oce-
ujeme pedevm zpracovn
provazeb mezi tmito jednot-
livmi zdroji informac. Dky
Vra Tovey beck-online je tak nae prce
advoktka rychl, spolehliv a kvalitn,
,,
co nai klienti oceuj...

Jednodue si to vyzkouejte!

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 9
aktuality BULLETIN ADVOKACIE 3/2017

Nsledovala kategorie PRVO DUEVNHO VLASTNIC- Ze zkulisnch informac je mon o doktoru Tomi Do-
TV a jejm vtzem se stal advokt JUDr. Tom Dobichov- bichovskm, kter tentokrt v kategorii PRVO DUEV-
sk z advoktn kancele K a partnei v Praze. NHO VLASTNICTV zvtzil, napklad prozradit, e m
Doktor Dobichovsk je hned nkolik nronch konk: miluje astronomii a vlast-
pvodnm vzdlnm tech- n nkolik profesionlnch astronomickch dalekohled, je
nik, co se zhy projevilo leteck model (asi nen divu, kdy kdysi vystudoval sted-
v jeho advoktn specializa- n kolu strojnickou, obor letectv) a navc se zajm i o his-
ci mimo jin na prmyslo- torii, zejmna o estnct stolet a potek stolet sedmnct-
v prva, tedy znmky, pa- ho, co je podle Dobichovskho zlat obdob eskch djin,
tenty i prmyslov vzory. vk tolerance a rozvoje; tedy slavn doba rudolfinsk, kdy by-
V advokacii psob od ro- la Praha hlavnm mstem csastv.
ku 1999 a dlouhodob se
vnuje prvm duevnho Nejnovj nositel ceny svatho Yva v oboru PRACOVN
vlastnictv, a ji jde o pr- PRVO doktor Ladislav Jouza na sebe prozradil, e publikuje
va autorsk, i zmnn pr- ji od svch patncti let (tenkrt ale opravdu jet ne o prvu,
myslov, smluvn i spornou ani pracovnm, ani jinm) a e ji od t doby se zn s Petrem
agendu. Soubn psob Hajnem, emeritnm profesorem brnnsk prvnick fakulty
i v akademick sfe, odbor- a dlouholetm spolupracovnkem Bulletinu advokacie. Krom
n publikuje a od roku 2006 odbornch text pe doktor Jouza tak soudniky, i kdy, jak
pracuje rovn v stavu au- vysvtloval prvem nepli polbenmu Alei Hmovi, ty se
torskho prva, prv prmy- sp tkaj trestnho ne pracovnho prva. I kdy jeden ppad
slovch a prva soutnho ze ivota a zrove i z pracovnho prva se doktoru Jouzovi
na Prvnick fakult Uni- podailo z pamti vylovit: V podniku vznikl milostn vztah
verzity Karlovy. Svm pro- mezi vedoucm a sekretkou. Po ase ale nastoupil do podni-
fesionlnm a citlivm pstupem k een sloitch kauz je ku mlad, fen kolega a vedoucho u sekretky v tto pozici
ve svm oboru uznvanm odbornkem a pispv k dobr- nahradil. Zhrzen vedouc dal sekretce vpov pro nadby-
mu jmnu esk advokacie. tenost. Ta se brnila u soudu s tm, e je thotn s mladm
kolegou, a vpov je tedy neplatn a soud vyhrla. Marn
V oboru PRACOVN PRVO cenu svatho Yva obdrel pra- vedouc namtal, e o thotenstv nevdl
sk advokt JUDr. Ladislav Jouza.
Doktor Jouza pat mezi Po odchodu doktora Jouzy z pdia sl potemnl a na ob-
vznamn odbornky v obo- razovce se objevil ernobl, trochu retro psobc film. Ale
ru pracovnho prva ji n- Hma sed na lavice a spolen s malm chlapcem fand
kolik destek let. V prbhu fotbalovmu zpasu. Po hiti se pohybuj pomalm tempem
svho psoben v oblasti pra- hvzdy okresnho peboru, za nimi je sem tam vidt nkdo
covnprvn legislativy Mini- v hlediti. Divci v sle plni nechpavho ticha oekvaj, co
sterstva prce a socilnch se bude dt. K na dvojici pibh brank a zan si svlkat
vc a jako len Legislativn vstroj. Po sundn pilby se objev sympatick tv here-
rady vldy se vrazn pod- ky Terezy Kostkov. ernobl Hma se s povzdechem za-
lel na tvorb zsadnch ped- n oblkat do jej vstroje, zatmco Tereza used na laviku
pis, jako jsou zkonk pr- vedle chlapce a spolen zanaj povzbuzovat hre. Div-
ce, zkon o zamstnanosti, ci stle nechpou. Stih. Cel sl ve smchy. Pes celou ob-
zkon o ochran zamstnan- razovku se objevuje npis STDAV PE DO KAD
c pi platebn neschopnosti RODINY. Ano, vichni u vd, dal vyhlaovanou katego-
zamstnavatele a na mnoha ri je RODINN PRVO.
jejich novelizacch. V sou-
asnosti psob jako samo-
statn advokt a sv zkue-
nosti uplatuje pi rozshl
lektorsk a publikan in- Sledujte AK
nosti. Je dlouholetm spo-
lupracovnkem Bulletinu advokacie i dalch odbornch prv-
nickch asopis. Jednota eskch prvnk mu v roce 2006
na Twitteru!
udlila bronzovou a v roce 2016 stbrnou medaili profesora Nejnovj krtk zprvy o dn
Antonna ryte Randy. v esk advokacii naleznete
Evidentn dojat lauret podkoval za podporu manel- na www.twitter.com/CAK_cz.
ce i dcei-prvnice, ale i odborn porot. Ceny si nesmr-
n vm, ekl.

10 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
 BULLETIN ADVOKACIE 3/2017 aktuality

Ji 25 let pro
Vs pekldme
odborn
prvn
texty

Peklady odbornch prvnch text Peklady dvrnch dokument

Peklady text pro publikovn Peklady a tlumoen s ovenm

233 331 627

www.spevacek.info
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 11
aktuality BULLETIN ADVOKACIE 3/2017

V kategorii RODINN PRVO porota ocenila JUDr. Da- Vtipn filmov spot udlal kategorii, kter je obecn tak
nielu Kovovou, advoktku a pedsedkyni redakn rady a- trochu Popelkou a ani na Prvnku roku se nevyhlauje ka-
sopisu Rodinn listy. doron, asn entre (zatm byla tato kategorie vyhlena
Doktorka Kovov se pro rok 2006, 2007, 2009, 2010 a 2013), a tak jsem s naptm
ve sv advoktn praxi dlou- oekvala vystoupen vtzky kategorie RODINN PRVO
hodob vnuje rodinnmu pro rok 2016, doktorky Daniely Kovov. Bude vtipn, jak
prvu. Stla u zrodu aso- je u n zvykem? Bude v tom nco o sexu? Zmn se o dtech,
pisu Rodinn listy, odbor- manelovi a zvatech? A byla skvl. Jej peliv kompono-
n zamenho na rodinn van e nezapela zkuenou autorku ji cel destky beletris-
prvo, nejdve jej vedla ja- tickch knih, ale tak manelku a matku dvou dt. Vechny
ko fredaktorka, od leton- eny v sle nemohly ne souhlasit s tm, e mui jsou opravdu
ho roku je pedsedkyn jeho drahoukov, ale stle si hraj a e tha svta le na ench;
redakn rady. Vznamn m pravdu, Danielo, jen ena doke vytvoit a udret ro-
se podl na projektu Pra- dinu a je to ten nejvt kol, kter ped kadou enou stoj.
sk prvnick podzim a od-
born se star asto prv Ostatn, leton galaveer Prvnka roku byl tm vee-
o semine zamen na ro- rem en, ani k tomu bylo teba povinnch kvt, protoe ce-
dinu a jej postaven. iro- nu svatho Yva si z pdia odneslo tm v pomru 1 : 1 pt
ce publikuje, krom odbor- en a est mu. Je ale poteba zdraznit, e se tak za dvanct
nch pspvk je i autorkou ronk Prvnka roku stalo teprve podruh. Prvn gende-
ady beletristickch knih. rov vyven galaveer byl v lednu 2008 v Brn, tak v po-
Jako ministryn spravedl- mru pt ku esti. Doufejme ale, e nsledujc ronky Prv-
nosti ve vld Jana Fische- nka roku na tyto dv vlatovky navou.
ra (od kvtna 2009 do er-
vence 2010) se zasadila o vznik doporuujcch tabulek Pesto je ale nutn, mil dmy, vyzdvihnout vtze nsle-
pro vpoet vivnho. Ty samozejm nejsou pro soudce dujc kategorie OBANSK A LIDSK PRVA, PRVO
zvazn, ale jak se v praxi ukazuje, jsou vhodnm zkla- STAVN Davida Kosae, i kdy je to mu (cenu v tto ka-
dem pro dohody rodi. tegorii si zatm odnesly jen dv eny bval mstopedsed-
Doktorka Kovov bezesporu pat k prvnm autoritm kyn stavnho soudu Elika Wagnerov za rok 2012 a bva-
rodinnho prva. Popularizuje jej mezi obecnou veejnost l zmocnnkyn vldy pro lidsk prva Monika imnkov
a asto uvd na pravou mru zkreslen zjednoduen, kter za rok 2013). Pokud u Kosaova jmna postrdte tituly, po-
se objevuj v mdich. strdte sprvn; David Kosa tituly neuv, i kdy jich m
cel houfy JUDr., Ph.D., LL.M., J. S. D. ten posledn,
Vtzem nsledujc kategorie OBANSK A LIDSK kdopak v, co znamen? Kdy modertor vyzvdal, pro sv
PRVA, PRVO STAVN se letos stal vysokokolsk pe- tituly taj, ekl jen, e mu to bez tch titul pipad elegant-
dagog David Kosa. nj; e bez nich je to prost jen on sm. Mu, kter nen je-
David Kosa se dlouho- itn a navc prvnk
dob vnuje problematice
lidskch prv a prva stav-
nho, konkrtn otzkm mi-
grace, mezinrodn ochra- esk advoktn komora dkuje partnerm,
ny a postaven soudn moci. kte se spolen s n podleli na podn ga-
Je vysokokolskm pedago- laveera Prvnka roku 2016.
gem a psob na Prvnick
fakult Masarykovy univer-
Jmenovit to jsou: pojiovac makl WI-ASS
zity v Brn, kde je nyn ve- R, pojiovac makl Renomia, Generali
doucm katedry stavnho pojiovna, Blaek Praha, Prvn informan
prva a politologie. Od roku
2007 do roku 2015 pracoval
systm Codexis advokacie, Praetors systems,
na pozici odbornho porad- Spolenost 24safe, Unicredit Bank, Hodin-
ce i asistenta u Nejvyho stv Bechyn, Vysok kola CEVRO Institut,
sprvnho soudu a stavn-
Produkn agentura Roy Billing, Reklamn
ho soudu. Je teba vyzdvih-
nout jeho irokou publika- a komunikan agentura Impax, Cateringov
,
n innost, od spoluautorstv spolenost Vyehrad 2000 Group, De Longhi
ady koment a po dest- Praga a Vinn sklepy Valtice.
ky odbornch lnk.

12 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017 aktuality
V historii Prvnka roku se u dvakrt stalo, e orga- Jako mistr ironie se pedvedl po pedn ZVLTN CENY
niztoi soute jet mimo sout ocenili zvltn ce- svatho Yva ZA PNOS ESK JUSTICI doktorce Ivan
nou svatho Yva osobnost, kter si to za sv psoben, vehlov pedseda esk advoktn komory Martin Vychope.
je nen teba mon piadit k nkter z kategori, roz- S lickm smvem (viz prvn snmek) ji zadrel na pdiu
hodn zaslou. a slavnostn j pedal dopis (viz druh snmek) s potvrzenm,
Tou prvn osobnost byl v roce 2010 bval pedseda e spolu oni dva, soudkyn a advokt, nebyli na obd.
AK a spoluzakladatel soute JUDr. Vladimr Jirousek,
za vjimen pnos k rozvoji soute, tm druhm se stal
vloni JUDr. Vladimr Pape, dlouholet len pedstaven-
stva a donedvna i mstopedseda AK, za svou prci ze-
jmna na poli advoktn legislativy.
V dosavadn historii Prvnka roku ji tet ZVLTN
CENU svatho Yva ZA PNOS ESK JUSTICI pevza-
la letos expedsedkyn Krajskho soudu v Praze JUDr. Iva-
na vehlov.

Dozvdl jsem se, e se to nesm, aby soudce a advokt li

Doktorka vehlov cel svj profesn ivot psob jako dlnosti. Tak abyste nemla problmy, objasoval Vychope
soudkyn a od svch ticeti let i jako soudn funkcion-
ka. Nejprve byla pedsedkyn Okresnho soudu v Beneo-
v, odtud pela na Krajsk soud do Prahy, kde psobila
deset let jako mstopedsedkyn a od roku 2010 do kon-
ce ledna roku letonho, kdy j vyprel mandt, byla ped-
sedkyn Krajskho soudu v Praze.
Je uznvanou specialistkou na obansk prvo, a to ne-
jen jako praktick prvnika, ale i jako vysokokolsk pe-
dagoka. Ji v dob psoben na okresnm soudu se u n
mimodnou mrou projevily prv manaersk schopnos-
ti, dky nim pak logicky psobila v mnoha dcch jus-
tinch funkcch. I jako pedstavitelka Kolegia pedsed
krajskch soud je dnes pirozen respektovanou autori-
tou esk justice.
spolu na obd, a e se to mus vysvtlovat ministrovi sprave-
za boulivho smchu a potlesku v sle (jen ptomn minis-
tr Pelikn se nesml ani trochu).
Pro zcela pepracovan prvnky, kte nesthaj st ani
zpravodajsk weby, je teba vysvtlit, e Lidov noviny le-
tos v lednu nkolik dn rozshle propraly spolen obd
pedsedy praskho vrchnho soudu Jaroslava Buree a ad-
vokta Radka Pokornho. Ministr spravedlnosti Pelikn si
kvli tomu Buree dokonce pozval na kobereek, o v-
sledku jednn ale ml. Kampa Lidovch novin kritic-
ky komentoval pmo v tomto listu i znm advokt Tom
Sokol, Lidovky si pesto neodpustily Vychopovo vystou-
pen na galaveeru znovu napadnout i kdy byly alespo
natolik solidn, e daly pedsedovi AK monost se k to-
mu vyjdit.

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 13
aktuality
V dal specifick, ale obvykl a kadoron kategorii sou-
te, kter se nazv TALENT ROKU, vybr porota ti nej-
lep autory odborn i literrn psemn prce s justin t- t nejlepch aktuln ministr i ministryn spravedlnosti,
matikou. Kategorie je urena mladm prvnkm jakkoliv
prvnick profese do 33 let vku. Porota tentokrt vybrala
z devatencti prac, autoi t nejlepch byli jako vdy od-
mnni i finann.
3. msto v kategorii TALENT ROKU obsadila Mgr. Iva-
na Nemekov, advoktn koncipientka z prask advoktn
kancele Nielsen Meinl.
ek na dvacet pt tisc korun j pedvaly dv lenky od-
born poroty Prvnka roku, prezidentka Unie podnikovch
prvnk JUDr. Marie Brejchov (v ervench atech) a pre-
zidentka Exekutorsk komory Mgr. Pavla Fukov.
2. msto v kategorii TALENT ROKU zskal Mgr. Jan S-
ra, trvale spolupracujc advokt advoktn kancele Csa,
eska, Smutn z Prahy.
ek na padest tisc korun mu (viz fotografie vpravo) pe-
dvali prezident Notsk komory Mgr. Radim Neubauer
(na snmku zcela vpravo) a prezidentka Soudcovsk unie
Mgr. Daniela Zemanov.
Cenu svatho Yva v kategorii TALENT ROKU a ek na sto
tisc korun vnovan AK pevzal z rukou jejho pedse-
dy JUDr. Martina Vychopn Mgr. Ing. Bc. Jan Tomek,
advoktn koncipient advoktn kancele Rowan Legal
z Prahy.
14
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
V dal speciln kategorii TALENT ROKU pro mlad
prvnky do tiaticeti let kad rok oznamuje jmna tch
letos tedy talentm gratuloval a kytice pedval Robert Pe-
likn (na vech tech fotografich je to ten prvn zleva ).
Bhem pedvn cen m zaujalo jeho vybran chovn,
nebo vem enm pichzejcm na pdium, a ji jejich
kolem zde bylo ek odevzdat, i pebrat, vdy polbil ruku
bylo to trochu starosvtsk, ale gentlemansk.
Jako prvn pebrala kytici od pana ministra a tak ek
na dvacet pt tisc korun magistra Ivana Nemekov, kte-
r porota pikla tet msto. Dky tto rodace ze sted-
nho Slovenska zaznla na pdiu i libozvun sloventina.
Jej prce se jmenuje Pro je dleit si i dle pokldat
otzku soubhu funkc a teni Bulletinu advokacie ji
najdou v sle 5/2017.
Druh msto, rovn kytici od pana ministra a ek na pa-
dest tisc korun zskal magistr Jan Sra a jeho prce s n-
zvem Limity poskytovn prvnch slueb: vzvy pro advo-
kacii tetho tiscilet bude otitna v sle 4/2017 Bulletinu
advokacie.
TALENTEM ROKU 2016 se stal advoktn koncipient Jan
Tomek, kter si krom kytice a eku na sto tisc korun od-
nesl i znmou sklennou plastiku. U poroty zvtzil s prac
Ochrana soukrom a osobnosti v digitlnm vku a ten-
i BA se s n mohou seznmit ji v tomto sle Bulletinu ad-
vokacie na str. 71-78.
Za tch jedenct ronk Prvnka roku, kdy je tato kate-
gorie vyhlaovna (v tom pln prvnm jet chybla), se ji
dostaten ukzalo, e vtina z tch, kte v n uspli, jsou
opravdov talenti a s jejich jmny se budeme rzn setkvat
i v letech nsledujcch. O Lence Bradov ji byla e, d-
le je mon zmnit znmho odbornka na medicnsk pr-
vo Ondeje Dostla (Talent roku 2006), sttnho zstupce
z Nejvyho sttnho zastupitelstv Jana Latu (Talent ro-
ku 2009) i advoktku a odbornou asistentku na katede ob-
chodnho prva PF Masarykovy univerzity Danu Ondrejovou
(2. msto v kategorii Talent roku za rok 2009), dnes ji zave-
denou autorku nejen v Bulletinu advokacie (jej lnek na-
jdete i v tomto sle na stranch 33-41).
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
1*30;&/
"6503*5"
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017 aktuality
/07
#.8
"%:


#.8
3FOPDBS
QFETUBWVKF
#.8
BEZ

FEJDF
&9&$65*7&
"%70$"5&
/FQMBUF
BLPOUBDJ
B
VWFKUF
TJ
#.8

T
QPIPOFN
Y%SJWF

 
CF[
%1)
NTO
XXXSFOPDBSD[BEWPLBUJ

3FOPDBS
1SBIB
-JQPW

1SBIB

FTUMJDF
%
&9*5


UFM



BEWPLBUVN!SFOPDBSD[
3FOPDBS
#SOP
QTL
$
#SOP

4MBUJOB
%
&9*5


UFM



BEWPLBUVN!SFOPDBSD[
NTO
TQMULB
PQFSBUJWOIP
MFBTJOHV
V
NPEFMV
#.8
E
Y%SJWF
TULB
W
%1)


,
NTO
QJ
EMDF
TQMDFO

NTD
Radost z jzdy
T
SPON
OKF[EFN


LN
OBCELB
QMBU
EP
PEWPMO

Jak naist zuby azdrav dsn?

Vpi ozdrav zuby dnes mme kdispozici
navbr adu pomcek, kter um zvit efektivitu
itn imotivaci knmu. Napklad sonick
kartky Philips Sonicare dok udrovat zuby
adsn zdrav pomrn snadno. Iproto je ze
vechelektrickch zubnch kartk et odbornci
doporuuj nejastji.
Zubn kartky Philips Sonicare pracuj naprincipu sonick
technologie, kter ketrnmu aefektivnmu odstrann plaku
vyuv vysokofrekvennho stravho pohybu o frekvenci a
31000 str zaminutu vpesn definovanm rozsahu itn
smrem nahoru adol. Zrove dochz kevzniku dynamick
vlny, kter vhn molekuly vody, zubn pasty aslin doobtn
dostupnch mst podl linie dsn adomezizubnch prostor,
kde ni kodliv bakterie.
Sonick kartek bhem odbornky doporuovanch 2 mi-
nut zuby vyist tak, jako byste proceduru provdlimanul-
nm kartkem nejmn ptkrt dle. Zrove um odstranit a
7x vce zubnho plaku abhem pouhch 2 tdn zlep kondici
dsn. Zuby tak doke zbavit pigmentovch skvrn odkvy,
aje, vna nebo cigaret o100 % lpe ne manuln kartky.
Stylov Philips Sonicare DiamondClean si mete vybrat
z5 barevnch variant aocente unj ichytr nabjen. Navc
zvtzil vnezvislm testu elektrickch zubnch kartk aso-
pisu dTest.
Skartkem Philips Sonicare For Kids dtem itn zp-
jemn zbavn bezplatn vzdlvac aplikaci.
WWW.CAK.CZ 15
Vce se dozvte nawww.philips.cz/sonicare.
aktuality
Do PRVNICK SN SLVY vstoupila JUDr. Iva Bro-
ov, bval stavn soudkyn a dlouholet pedsedkyn Nej-
vyho soudu.
Doktorka Iva Broov vystudovala v roce 1974 s ervenm
diplomem brnnskou prvnickou fakultu a stala se jej nej-
mlad extern pedagokou a od roku 1975 pak i soudkyn
Mstskho soudu v Brn. Pot, co odmtla lenstv v KS,
s n fakulta ukonila spoluprci a u soudu byla peazena
na agendu platebnch rozkaz. Po revoluci v roce 1989 byla
rehabilitovna. V kvtnu 1990 se stala soudkyn Krajskho
soudu v Brn a 15. 7. 1993 byla jmenovna soudkyn stav-
nho soudu R. V roce 2000 nastoupila na Nejvy soud
a stala se pedsedkyn jeho obanskoprvnho kolegia. Dne
20. 3. 2002 byla jmenovna pedsedkyn Nejvyho soudu,
kterou zstala a do svho odchodu do penze v roce 2015.
Clem jejho psoben bylo zmnit Nejvy soud hodno-
tovm nazrnm na prvo. Vdy pro ni bylo vt hodno-
tou prvo kadho obana na individuln posouzen jeho
vci, ne sjednocovn judikatury a pedvdatelnost soud-
nch rozhodnut.
V roce 2006 se ubrnila nejen odvoln z funkce ze strany
prezidenta republiky a nestavnmu dosazen druhho ms-
topedsedy Nejvyho soudu, ale i krnmu zen, ke kte-
rmu byly zneuity vsledky finann kontroly soudu. D-
ky jej argumentaci v zench ped stavnm soudem byly
v nlezech S narsovny jasn hranice, za n nemohou
nejvy pedstavitel moci vkonn pi sv innosti vi
soudnictv zajt. Zsluhy Ivy Broov na poli nezvislos-
ti soudn moci jsou zsadn. V klovch okamicch ni-
kdy nezvaovala, komu se svm postojem zalb a komu ne.
Jako velk osobnosti j nechyb sebereflexe. Pot, co j vestoje
aplaudoval cel sl, jejmi prvnmi slovy bylo: Nen to se mnou
vdycky lehk. Jak dle ekla, ochrana nezvislosti je velk p-
bh a je j ct, e v tomto smru mohla aspo trochu pispt.
16
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
Cenu nejnovj obyvatelce PRVNICK SN SLVY
pedval, jak je zvykem, dritel tohoto ocenn za rok 2015,
advokt JUDr. Gerhardt Bubnk, kter byl tak prvnm gra-
tulantem a nkolikrt doktorku Broovou srden polbil.
Jak doktor Bubnk upozornil jet ped slavnostnm ped-
nm ceny, v PRVNICK SNI SLVY jsou od letoka dva
lid stejnho pjmen jednak vznamn prask advokt
a dlouholet mstopedseda AK Jan Bro a nov prv Iva
Broov. Je to ale shoda ist nhodn, nejedn se o pbuz-
n. (Jak uvd mj oblben web www.kdejsme.cz, ke konci
roku 2015 bylo v R 4 091 Bro a 4 349 Broovch, take
to by byla opravdu velk nhoda, kdyby byli)
Kad osobnost vstupujc do Prvnick sn slvy je na ga-
laveeru pedstavena filmovm medailonkem a ten leton
se mi opravdu lbil. I kdy znm doktorku Broovou osobn
lta, nevdla jsem, e jej otec Milan Zapletal byl dstojn-
kem Britskho krlovskho letectva, e byl sestelen nad Ho-
landskem, vznn v zajateckm tboe, pak pedn k soud-
nmu procesu zpt do protektortu, odsouzen k trestu smrti
a deportovn do tbora v Barthu, kde peil jen dky tomu, e
tbor na posledn chvli osvobodila Rud armda.
Nevdla jsem, e se ji jako studentka prv setkala se svm
pozdjm kolegou na stavnm soudu, profesorem Vladim-
rem Klokokou.
A ohromilo m, kdy jsem uvidla jej fotografii z edes-
tch let, na kter pipomn krsn hrdinky z film slavn es-
koslovensk nov vlny.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
Soust slavnostnho galaveera je ji tradin i pedvn
CHARITATIVNCH EK. Nejvt esk advoktn kan-
cel vbec, nositelka ady ocenn ze soute Prvnick fir-
ma roku, advoktn kancel Havel, Holsek and Partners,
vnovala letos hned eky dva, kter oba pedval dc part-
ner kancele JUDr. Jaroslav Havel.
Prvn ek ve vi sto tisc korun zskal Nadan fond
AutTalk, kter pomh dtem s poruchou autistickho
spektra a jejich rodinm. Pevzala jej spoluzakladatelka
fondu, bval MISS esk republiky pro rok 2007, Kate-
ina Sokolov.
Druh ek ve vi padest tisc korun putoval Nadanmu fondu
Svatovtsk varhany. ek pevzal koordintor projektu Ji Brzdil.
Za dlouholetou charitativn innost se slu advoktn kan-
celi Havel, Holsek and Partners podkovat.
PROKAZOVN MAJETKU ADAOV TRESTN INY
PhDr. Vladimr PELC, JUDr. Vladimr Pelc (5647)
Bhem roku 2016 vstoupil v platnost zkon o prokazovn p-
vodu majetku, kter novelizuje zkon o danch z pjm (zkon
. 586/1992 Sb.) a trestn zkonk (zkon . 40/2009 Sb.). Prvn pra-
va je zamena na prokazovn pjm u tzv. pmch dchodovch
dan; jde o zsadn zmnu tkajc se prokazovn pjm fyzickch
i prvnickch osob, jejich zdann a nabyt majetku tchto osob.
Kniha objasuje zmnu trestnho du v souvislosti s povinnost pro-
kazovn pvodu majetku a obsahuje vklad k souvisejcm ustano-
venm trestnho du, je se daovch trestnch in tkaj.
cca 280 stran, broovan 399 K
DAOV PROCES (5672)
Judikatura kproblmovm situacm
JJUDr. Jaroslav Kobk
Tato publikace je urena tm, kte se zabvaj daovm procesem.
Daov proces m pi sprv dan sv zvltn msto a ohledn spornch
ustanoven daovch procesnch zkon se vedly a vedou ty nejvt
spory. Judikatura k daovmu procesu (od roku 2007) je azena podle
jjednotlivch paragraf, odstavc a psmen zkona . 280/2009 Sb., da-
ovho du, co plat i ohledn judikatury vc se k zkonu o sprv
dan a poplatk, kter je v dnen dob jet pouiteln.
488 stran, broovan
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.CCZ
anag@anag.cz 585 757 411
obchod@anag.cz www.anag.cz
aktuality
Pi CHARIT se letos na pdiu pi pebrn eku na sto
tisc korun objevila ena nejen na pohled krsn, ale i mi-
l a normlnm ivotem urit doten. Bval Miss
esk republiky a spoluzakladatelka Nadanho fondu
AutTalk Kateina Sokolov si toti nezaloila nadaci pro
pomoc rodinm autistickch dt jen proto, e se u Miss
podpora i zaloen sem tam njak nadace tak njak au-
tomaticky pedpokld, ale proto, e velmi dobe v, co
obn pe prv o autistick dti. Jak vysvtlila, nadaci
zaloila spolen se svm otcem proto, e autistou je i je-
j devtilet bratr Radovan a sto tisc korun od advoktn
kancele Havel, Holsek a Partners tak pjde na pomoc
dalm rodinm autistickch dt. A jak je vidt na ved-
lej fotografii, i deset let pot, co byla dritelkou miss
korunky, vypad stle asn. Pracuje stle v modelingu
a hned nsledujc den podle svch slov odltala pracov-
n do Spojench stt americkch.
Na druhm snmku je doktor Havel s Jim Brzdilem
z praskho arcibiskupstv. Padestitiscov ek pro Na-
dan fond Svatovtsk varhany ml pvodn pebrat pan
Dominik Duka, arcibiskup prask a primas esk, a pi-
znvm, pedstava pana kardinla na pdiu pi Prvnko-
vi roku mi pila trochu surreln a velmi jsem se na tento
zitek tila. Bohuel, jak vysvtlil Ji Brzdil, pan kar-
dinl ze zdravotnch dvod nemohl pijt.
Na nov varhany pro katedrlu svatho Vta, Vclava
a Vojtcha mohli dle pispt i astnci galaveera, a to
jak v hotovosti, tak kartou. Pokud jste na galaveeru ne-
byli a chtli byste pispt, podvejte se na webov strnky
www.svatovitskevarhany.com.
Nyn jsou ve svatovtsk katedrle mal a v podstat pro-
vizorn varhany od Jozefa Melzera z let 1929 a 1931, ne-
vyhovujc je i umstn nstroje. Aby bylo mon umstit
do chrmu na vhodn msto opravdu krsn znjc a pa-
tin velk nstroj, je teba vybrat podle Brzdila sedm-
dest a osmdest milion korun.
inzerce
EXEKUCE SRKAMI ZEMZDY 2017 (5694)
JJUDr. Jan Breburda
Velmi pehledn, systematick, srozumitelnm jazykem psan publi-
kace vymezuje provdn srek ze mzdy pmo na zklad ustano-
ven zkona, na zklad uzaven dohody o srkch ze mzdy nebo
na zklad veden exekuce srkami ze mzdy. Zahrnuje i proble-
matiku provdn srek z jinch pjm, podrobn rozebr stan-
dardn zmnu pltce mzdy z dvodu ukonen pracovnho pomru
i nestandardn zmnu pltce mzdy z dvodu del pracovn neschop-
nosti, zabv se otzkou exekuce veden na nkolik pltc mzdy
zrove a dotk se rovn tmatu insolvence.
472 stran, broovan 429 K
ZKONK PRCE 2017 (seitov vydn) (5717)
Mgr. Zdenk Schmied, JUDr. Ladislav Tryl
I v letonm roce nabzme tenm strunou odbornou publikaci
obsahujc aktuln znn zkonku prce k 1. 1. 2017. Jej nespor-
nou pednost je vedle paragrafovho znn tohoto zkladnho
pracovnprvnho pedpisu t strun pehled zmn. Aktulnost
tohoto vydn spov zejmna v zohlednn vznamnch zmn,
k nim dolo v provdcch prvnch pedpisech k zkonku prce,
pedevm v oblasti odmovn (postupn zven platovch tarif
ve sttn slub, ve veejnch slubch a sprv a zejmna v rovni
minimln mzdy).
589 K 168 stran, broovan 129 K
17
CEL SORTIMENT JI VYDANCH KNIH NAKLADATELSTV ANAG
NAJDETE VEVECH DOBRCH KNIHKUPECTVCH POCEL R.
aktuality BULLETIN ADVOKACIE 3/2017

Po skonen slavnostnho galaveera se prv- A po skonen oficiln sti veera se vichni

nci bavili pi hudb rznch nr. samozejm nejdv vydali hledat nco dobrho.
Nkdo posedl v sle Praha pi klasick brnnsk cimblov- Nabdka byla jako vdy pestr, jdlo vynikajc, a jak je vi-
ce Ponava. dt, dv speciln zkout s dobrotami z prav esk zabja-
ky, mnn hlavn pro pny, objevila i ada en. Emancipace
je pomalu, ale jist na postupu vude

Jin dali pednost jazzu, soulu, fanku i blues, neboli, jinak

eeno, skupin Rythm Desperados veden Borisem Urbn- J jsem se tila cel veer na koncert Mekyho birky a hlav-
kem (u klves). n jeho pse Biely kvet. Tento song mho mld m dokon-
ce piml vyrazit na parket, zatmco jist nejmenovan mluv-
Komory se dokonce dostavila na pdium i s ivm bielym
kvetom v ruce. Zatmco j jsem na parketu, jist ke zden
ptomn mldee, kepila ve stylu sedmdestch let, jen pr
metr ode mne si manel malovi uvali klasickho tance.

Romantici veho vku se soustedili na koncert Mekyho

birky v hlavnm sle.

,
Vt odvaz ale jist byl na vystoupen skupiny pejbl s Hel-
prs, kter hraje repertor slavn skupiny AC/DC. Piznvm, j
jsem ten stran randl dala jen asi minutu, i kdy m okouz-
lil opravdu stylov vzhled hudebnk. Tvrd jdro se ale sou-
stedilo prv tady a mezi nimi to doslova roztel i pedse-
da Komory Martin Vychope, naden jist jak ze skvlho
prbhu galaveera, tak z toho, e na tom ptm u bude jen
obyejnm advoktem.

Milovnci tvrdho rocku, vetn souasnho pedsedy AK

Martina Vychopn, se soustedili na vystoupen skupiny
pejbl,s Helprs, kter je revivalem skupiny AC/DC.

Na shledanou s obma osvdenmi modertory

a s novm pedsedou Komory v roce 2018 v Brn!
 PhDr. IVANA CIHLOV, s vyuitm scne PhDr. IVY CHALOUPKOV
 Foto: JAN KOLMAN, JAKUB STADLER a IVAN KAHN

18 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
 VII. ronk odbornho kongresu
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017

2017 SLEVA pro advokty a advoktn koncipienty

25. - 26. dubna 2017 YHYL.
Hotel JEZERKA, Se stupky 9UHJLVWUDQtPIRUPXOiL]YROWHPRQRVW
Sleva pro advokty a advoktn koncipienty

Tematick bloky kongresu: Obansk prvo Insolvenn a exekun prvo

Aktuln otzky justice Transparentnost veejn sprvy
Speciln prvn disciplny a dal.
Trestn prvo

Vce informac a registrace: www.kongrespravniprostor.cz

Poadatel:

Innovative 16. 5. 2017

Legal Services 7PSZERWOHQ4VELE
Forum 2017

Vzvy pro prvn byznys

v 21. stolet!

REGISTRACE na www.ILSF2017.com
HL AVN PARTNER 3(&3624%682)-

:)7430946 '- 1)(-024%682)-

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 19
aktuality
XXV. konference
Karlovarsk
prvnick dny
8. 10. 6. 2017 Hotel Ambassador Nrodn dm, Karlovy Vary
Registran formul a dal informace najdete na www.kjt.cz. Zkladn
poplatek za ast na konferenci a slavnostn recepci in 9 900 K + DPH.
PROGRAM
TVRTEK 8. 6. 2017
8:00 Registrace
8:20 Zahjen XXV. konference
JUDr. Vladimr Zoufal, advokt, Praha, viceprezident KJT
Obansk prvo hmotn
Ekvita a obansk zkonk
prof. Dr. JUDr. Karel Eli, stav sttu a prva AV R, Praha
Nsledky neplatnosti smlouvy o postoupen pohledvky
JUDr. Ing. Pavel Hork, Ph.D., NS R
K soubhu uznn, zapoten a narovnn
prof. JUDr. Josef Bejek, CSc., PF MU, Brno
Problematika superficies solo cedit
prof. JUDr. Josef Fiala, CSc., S R
Kontrola cenovch ujednn ve spotebitelskch smlouvch
JUDr. Milan Hulmk, Ph.D., advokt, PF UP, Olomouc
Pomovn nhrady ve bolestnho rozdln perspektivy
v nrodnch pravch
prof. Dr. Ernst Karner, Institut fr Zivilrecht, Universitt Wien
Obansk prvo procesn
Prvo na zkonnho soudce (problmy s rozvrhy prce,
podjatost soudc, pidlovn spis atp.)
doc. JUDr. Vojtch imek, Ph.D., S R
Koncentrace zen srovnn esk a rakousk pravy a praxe
Mgr. Michal Vvra, advokt, Brno
Koncentrace civilnho spornho zen na Slovensku
doc. JUDr. Marek tevek, PhD., PF UK, Bratislava
Prvo a internet
Problematika poskytovn prvnch slueb na internetu
elektronick advokacie
JUDr. Martin Maisner, Ph.D., advokt, Praha
Prvn povaha Internet of thing
prof. Dr. Christiane Wendehorst, Universitt Wien
Odpovdnost poskytovatel slueb informan spolenosti
a jej limity
Mgr. Frantiek Korbel, Ph.D, advokt, Praha
Prvn prava odpovdnosti Uber, Airbnb a dalch
internetovch platforem
doc. JUDr. Radim Polk, Ph.D., PF MU, Brno
PTEK 9. 6. 2017
Trestn prvo
Uplatnn zsady ne bis in idem pi posuzovn trestn
odpovdnosti za zkrcen dan
prof. JUDr. Pavel mal, Ph.D., pedseda NS R
Zvl zvan hospodsk a daov kriminalita
JUDr. Pavel Zeman, NSZ R
K (ne)ukldn penitch trest soudy R
JUDr. Lenka Bradov, Ph.D., VSZ Praha
20
BULLETIN ADVOKACIE 3/
3/2017
2017
Evropsk prvo I
Audiolux a otzka prvnch princip
prof. JUDr. Irena Peliknov, DrSc., Tribunl Soudnho dvora EU,
Lucemburk
Hranice a prolnn rozhodovn ESLP a ESD
Dr. Dean Spielmann, Tribunl Soudnho dvora EU, Lucemburk
Evropsk prvo II
Brexit a evropsk prvo obchodnch korporac
prof. Dr. Martin Winner, FWI, Wiener Universitt, Wien
Nejnovj vvoj v nmeckm a evropskm prvu obchodnho
zastoupen
prof. Dr. Friedrich Westphalen, advokt, Koln nad Rnem,
prezident KJT
Aktuln z NSS R a MS R
Vvoj sprvnho soudnictv
JUDr. Josef Baxa, pedseda NSS R
K realizaci nkterch zmr MS R
JUDr. Robert Pelikn, Ph.D., ministr spravedlnosti
Slavnostn recepce s pednm cen spolenosti
Karlovarsk prvnick dny
SOBOTA 10. 6. 2017
Insolvenn prvo
Pedinsolvenn povinnosti statutrnch orgn
doc. JUDr. Kristin Csach, Ph.D., LL.M., PF Trnavsk univerzity,
Trnava
Aktuln otzky insolvence koncepn zmny, ikanzn
postupy v insolvenci a boj proti nim
JUDr. Zdenk Krm, NS R
Dopady insolvennho prva na trestn odpovdnost
JUDr. Frantiek Pry, Ph.D., pedseda trestnprvnho kolegia
NS R
Autorsk prvo
Kolektivn sprva autorskch prv: skuten rozsah prv
a povinnost
prof. JUDr. Ivo Telec, CSc., PF UP, Olomouc
Pdiov diskuse na tma Aktuln otzky korportnho prva
(pravidlo ty o v innosti statutrnch orgn, monost
odejmut prv akcionm a dal otzky)
prof. JUDr. Jan Ddi, PF UK Praha, prof. JUDr. Mria Patakyov,
PhD., Univerzita Komenskho, Bratislava, doc. JUDr. Ivana
tenglov, PF UK Praha, JUDr. Petr uk, NS R
Slavnostn zakonen XXV. konference Karlovarsk prvnick
dny
Zvren ppitek Jan Sechter, velvyslanec R
v Rakousku: Role diplomacie pi komparaci prva a vaha
de lege ferenda
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
Anketn lstek PRESTIN CENA
pro nejlep prvnick asopis v esk a Slovensk republice v obdob 2016/2017
KARLOVARSK PRVNICK DNY
HODNOTE 1-10
ASOPIS VYDAVATEL ODBORN INFORMAN
1 Acta Iuridica Olomoucensia Univerzita Palackho Olomouc R
2 Ad notam Notsk komora R R
3 ANTITRUST Sdruen KAIROS R
4 Ars notaria Notsk komora SR SR
5 Bulletin advokacie a Bulletin advokacie online esk advoktn komora R
6 Bulletin slovenskej advokcie Slovensk advoktska komora SR
7 asopis pro prvn vdu a praxi Masarykova univerzita Brno R
8 International and Comparative Law Review Univerzita Palackho Olomouc R
9 Jurisprudence Wolters Kluwer R, a. s. R
10 Justin revue Ministerstvo spravodlivosti SR SR
11 Kriminalistika Ministerstvo vnitra R R
12 Notitiae ex Academia Bratislavensi EUROKODX SR
Iurisprudentiae
13 Obchodn prvo JUDr. Michal Pospil R
14 Obchodnprvn revue C. H. Beck R
15 Prvnhistorick studie Univerzita Karlova v Praze R
16 Prvn rdce Hospodsk noviny - Economia R
17 Prvn rozhledy C. H. Beck R
18 Prvnk stav sttu a prva AV R R
19 Prvny obzor stav ttu a prva AV SR SR
20 Prvo a rodina Wolters Kluwer R, a. s. R
21 Soukrom prvo Wolters Kluwer R, a. s. R
22 Revue crkevnho prva Spolenost pro crkevn prvo R
23 Revue pro prvo a technologie Masarykova univerzita Brno R
24 Soudce Soudcovsk unie R R
25 Soudn rozhledy C. H. Beck R
26 Sprvn prvo Ministerstvo vnitra R R
27 Sttn zastupitelstv Wolters Kluwer R, a. s. R
28 Stavebn prvo Bulletin Spolenost pro stavebn prvo R
29 Trestnprvn revue C. H. Beck R
30 Trestn prvo Wolters Kluwer R, a. s. R
31 Veejn zakzky VIZEA, s. r. o. R
32 Zo sdnej praxe lura Edition SR
33 EPRAVO.CZ epravo.cz, a. s. R
34 Prvn prostor ATLAS consulting spol. s r. o. R
35 Jin prvo ANNECA, s. r. o. R

Pokud asopis vychz v titn i online podob, hodnot se spolen. Hodnot se zvl odborn rove pspvk a informan ro-
ve asopisu v dan oblasti, rozmez 1 nejni 10 nejvy, hodnocen pouze jednoho asopisu je neplatn, asopis zskv body
i za kad jeho ohodnocen v anket.
POCTA ZA NEJLEP JUDIKT za obdob 2016/2017
V oblasti judikatury aplikovateln v R za obdob 2016 2017 doporuuji pro vznamn pnos prvn praxi a teorii k ocenn:

JUDIKT: soud: _______________________ sp. zn.:_______________ ze dne ________publikovan v: ____________

JUDIKT: soud: _______________________ sp. zn.:_______________ ze dne ________publikovan v: ____________

JUDIKT: soud: _______________________ sp. zn.:_______________ ze dne ________publikovan v: ____________

Jmno, pjmen, titul: profese:

*Adresa: tel./e-mail:
* Prosme uvst pesn kontakt (e-mail, telefon, adresa), jinak vs nebude mono vyrozumt o ppadn vhe.
Anketn lstek vyplte do 9. 6. 2017 do 12 hod. online na www.kjt.cz, nebo zalete do 30. 5. 2017 na adresu: Karlovarsk prvnick dny,
Nrodn 10, 110 00 Praha 1. Dol anketn lstky budou slosovny o vcn ceny vnovan nakladatelstvmi. Vce viz www.kjt.cz. Ceny budou pedny
WWW.CAK.CZ
WWW W .CA
.CAK.CCZ 21
na slavnostn recepci dne 9. 6. 2017 v rmci XXV. konference v Karlovch Varech.
 aktuality BULLETIN ADVOKACIE 3/2017

Aktuln v prvu
Z legislativy Obti kriminality doshnou na zabaven penze
Lid, kte pili k majetkov jm trestnou innost, budou mt
Omezen ikanznch insolvennch nvrh pstup k penzm, kter prostednictvm penitch trest i
Omezen ikanznch insolvennch nvrh a podvodnch od- trestu propadnut majetku dosud od pachatel zskval stt.
dluovacch firem by mla pinst novela, kterou podepsal dne Nyn musej obti dat o penze formou exekuce, nov by je
14. nora 2017 prezident Milo Zeman. Zmna m tak pi- mly zskat rozhodnutm soudu. Nov zkon ze dne 19. ledna
spt ke zprhlednn insolvennch zen a zpsnn podmnek 2017, o pouit pennch prostedk z majetkovch trestnch
pro poskytovn poradenstv v oddluen. sankc uloench v trestnm zen a o zmn nkterch zkon,
byl prezidentem podepsn dne 14. nora 2017.
Protikuck zkon
Prezident Milo Zeman dle podepsal dne 14. nora 2017 tzv. Registr smluv
protikuck zkon. Od 31. kvtna tak bude platit absolutn z- V internetovm registru smluv zejm nebudou muset zveejo-
kaz kouen ve vnitnch prostorch restaurac, divadel i kin. vat smlouvy vedle nrodnho podniku Budjovick Budvar ani
sttn podniky a spolenosti s vtinovou ast sttu, kraj nebo
Vt monosti zabavit pachatelm majetek obc, kter maj obchodn i prmyslovou povahu. V novele zko-
Podle novely trestnho zkonku a trestnho du, kterou podepsal na o registru smluv, kter se pvodn tkala jen vynt pivovaru
prezident rovn dne 14. nora 2017, zsk stt ir monosti za- Budvar, to o jeden hlas dne 22. nora 2017 schvlila snmovna.
bavit majetek odsouzenm pachatelm nkterch trestnch in.

Vy ochrana senior pi eten trestnch in Z judikatury

Senioi a seniorky se jako obti trestnch in budou tit vy-
S: Blokovn nepovolench her je v podku
ochran, podobn jako napklad dti. Zmnu pinese vld-
Ministerstvo financ me sestavovat seznam nepovolench
n novela zkona o obtech trestnch in, kter seniory zaad
internetovch her, poskytovatel pipojen je pak musej blo-
mezi zvl zraniteln obti. Prezident Milo Zeman tuto pravu
kovat. stavn soud podle rozhodnut ze dne 22. nora 2017
stvrdil dne 14. nora 2017 svm podpisem.
ponechal v platnosti souasn znn zkona o hazardnch
Justin spoluprce podle poadavk EU hrch. Pezkoumal jej na zklad podntu sentor, podle
Trestn sthan lid, kte budou do eska pedvni z jinho nich je zkon nejasn, poruuje zkaz cenzury, omezuje pr-
lenskho sttu Evropsk unie, zskaj prvo vybrat si v R spo- va na svobodu projevu, informace i podnikn.
lupracujc obhjce. V nvaznosti na zmny unijnch pravidel to
ESLP rozhodl o vi nhrady pro ti echy
umon novela zkona o mezinrodn justin spoluprci, kterou
za regulaci njmu
podepsal dne 14. nora 2017 prezident.
Podle rozhodnut ESLP ze dne 13. nora 2017 mus es-

k republika zaplatit dohromady zhruba 2,19 milionu korun
(81 000 eur) tem stovatelm, kte u Evropskho soudu pro

lidsk prva tvrdili, e stt regulac njemnho poruil jejich

prva. Podle Obanskho sdruen majitel dom v R esk
Advoktn kancel s dlouholetou zkuenost v poskytovn soudy piznvaj nhrady zhruba o 90 procent ni, ne jsou
prvnch slueb eskm subjektm na nmeckm trhu nabz povinni podle metodiky, kterou zvolil ESLP.
podporu a spoluprci v oblasti nmeckho prva. Jsme
kancel s vce ne 20 prvnmi zstupci z rznch oblast SD EU: Stt mus dt humanitrn vzum,
prva, hovome esky a znme dvrn ob prvn prosted, hroz-li muen
jsme proto schopni doporuit pro klienta optimln postup.
lensk stt EU je povinen udlit humanitrn vzum, jsou-li v-
n a prokazateln dvody se domnvat, e v ppad neudlen
loh Rechtsanwlte Za esk team se na spoluprci
Partnerschaftsgesellschaft mbB t:
hroz adateli muen i nelidsk a poniujc zachzen. Ve svm
Leipziger Platz 7, 10117 Berlin dr. david kouba stanovisku pro Evropsk soudn dvr to uvedl jeho generln ad-
T +49 (0) 30 850 700 0
mgr. silvie ryll, ll.m. vokt Paolo Mengozzi. Soud se zabv ppadem syrsk rodiny,
berlin@loh.de
mgr. kateina pekrek, ll.m. jej dost o udlen takovho vza zamtly belgick ady.
www.loh.de dita kemrov
inzerce  JUDr. HANA RDLOV

22 WWW.CAK.CZ
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017 lnky

z prvn teorie a praxe

Protiteroristick novela
trestnho zkonku poznmky
k orientanmu studiu
prof. JUDr. JI JELNEK, CSc. lm republiky, kterm mus zajistit na svm zem bezpenost,
a jednak ve vztahu k jinm zemm nese odpovdnost za to, e
zem esk republiky ani obyvatel republiky nebudou zne-
uvni k terorismu nebo terorismus protiprvn podporovat.
vodem Efektivn prostedky, kter mus mt stt k dispozici v boji
proti terorismu, musej bt jak trestnprvn (kriminalizace
Od 1. 2. 2017 je inn zkon teroristickch skutk a jejich trestnprvn postih, pedch-
. 455/2016 Sb., kterm se mn trest- zen trestn innosti), tak trestnprocesn (prostedky umo-
n zkonk a dal souvisejc zkony ujc vyhledn, vyeten, prokzn teroristickch skutk
(trestn d, zkon o trestn odpovd- v trestnm zen). Prostedky trestnho prva jsou pak jen v-
nosti prvnickch osob a zen proti nim a zkon o zbranch). se celkov protiteroristick legislativy.
Clem pijat novely je zefektivnit boj proti terorismu pravou Globln nebezpe, kter pro lidstvo terorismus zname-
trestn odpovdnosti fyzickch i prvnickch osob a zohlednit n, proto pirozen vyvolv reakce smujc k jeho po-
zvazky esk republiky vyplvajc zejmna z trestnho prva tlaen, a to na rovni globln (OSN, NATO, Organizace
Evropsk unie. lnek rozebr pijat zmny. pro bezpenost a spoluprci v Evrop), regionln (Organiza-
ce americkch stt)1 na rovni Evropsk unie (EU)2 a nako-
Nen pochyb o tom, e terorismus, resp. mezinrodn tero- nec i na rovni jednotlivch stt.
rismus je jednm z pklad nadnrodnho zloinu v naem I kdy samotn pojem terorismus je sporn, i spe obtn-
tiscilet, jednm z globlnch problm lidstva, jednou z glo- ji vymeziteln,3 co ovem plat i pro souslov boj proti terori-
blnch hrozeb lidstvu. Pedstavuje rovn jeden z nejzva- smu, pesn vymezen tchto pojm je ve vnitrosttnm pr-
njch tok na demokracii a prvn stt, tedy na zsady, kte- vu zcela nezbytn z hlediska dodren zsady nullum crimen
r jsou spolen lenskm sttm Evropsk unie. sine lege jako zkladu trestn odpovdnosti. Pesn vymezen
Mezinrodn terorismus nabv stle nebezpenjho roz- tohoto pojmu je ovem nutn tak z hlediska mezinrodn-
sahu a je nutn, aby stty uinily pslun opaten k jeho po- ho, a tedy i evropskho, a to kvli mezinrodn spolupr-
trn. Terorismus ji neme bt vnmn jako problm tch ci v boji proti terorismu. V eskm trestnm prvu pojem
stt, kterch se bezprostedn tk. terorismus nebyl a nen definovn, ale esk trestn zkonk
Zvl citliv tma pedstavuje terorismus pro jeho ob-
ti, kter se mohou ctit jet bezbrannji ne obti bn kri-
1 Srov. nap. mluvu Rady Evropy o pedchzen terorismu, dostupnou
minality, protoe disponuj jet men kontrolou nad svm na http://data.consilium.europa.eu/doc)document/ST-9975-2015-INIT/cs/pdf
osudem. Nemohou urit, co udlaly patn nebo co by moh- [zobrazeno 6. 3. 2016].
ly udlat lpe, aby nedolo k jejich viktimizaci, a ani neexis- 2 Evropsk prvn rmec boje proti terorismu rozebr Navrtilov, viz
J. Navrtilov: Terorismus, in J. Jelnek, T. Givna, J. Herczeg, J. Navrtilov,
tuj jasn instrukce pro zpsob, jakm by se snad mohly chr- A. Sykov et al.: Trestn prvo Evropsk unie, Leges, Praha 2014, str. 82
nit ped dalmi teroristickmi toky. a nsl. Srov. tak D. kohel: Postavenie Eurpskej nie v boji proti terorizmu,
in J. Ivor. (ed.): Spolonos proti terorizmu, Ale enk, Plze 2014, str. 314
Skutenost, e se na zem esk republiky dosud vrazn- a nsl. Srov. t mluvu Rady Evropy o pedchzen terorismu.
ji neprojevil ani domc, ani zahranin terorismus, nezbavuje 3 K vymezen pojmu terorismus srov. J. Jelnek: Trestn iny teroru
a teroristickho toku v evropskm kontextu, in J. Jelnek, J. Ivor a kol.:
eskou republiku povinnosti bojovat proti nmu. esk republi- Trestn prvo Evropsk unie a jeho vliv na prvn d esk republiky
ka nese odpovdnost jednak vi vlastnm obanm a obyvate- a Slovensk republiky, Leges, Praha 2015, str. 201 a nsl.

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 23
lnky
(zk. . 40/2009 Sb.) do novely proveden zk. . 455/2016 Sb.
znal dva klov trestn iny k postihu teroristickch in, a to
trestn in teroristickho toku ( 311 tr. zkonku) a trestn
in teroru ( 312 tr. zkonku). Po zmnn novele proveden
citovanm zkonem obsahuje trestn zkonk navc definici poj-
mu teroristick skupina, teroristick trestn in, tyi specil-
n protiteroristick trestn iny ( 312a a 312f) a nkolik
dalch zmn, jejich spolenm clem m bt ochrana spole-
nosti ped nebezpem terorismu formou kriminalizace jedn-
n podporujcch i propagujcch terorismus.
Novela trestnho zkonku 2016
S clem zefektivnit boj proti terorismu pravou trestn od-
povdnosti fyzickch i prvnickch osob a zohlednit zvaz-
ky vyplvajc zejmna z trestnho prva Evropsk unie pi-
jal Parlament esk republiky zkon . 455/2016 Sb., kterm
se mn trestn zkonk a dal souvisejc zkony (trestn d, jako organizovanou zloineckou skupinu v ust. 129 tr. z-
zkon o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen proti
nim a zkon o zbranch). Zkon nabyl innosti prvnm dnem
druhho kalendnho msce po dni jeho vyhlen (l. IV cit.
zk.), a protoe zkon byl vyhlen ve Sbrce zkon rozesla-
n dne 29. 12. 2016, nabyl innosti 1. 2. 2017. Jeho legisva-
kance trvala tedy pt tdn.
Jen na okraj uvdm, e v sousednm Slovensku, kter je
pro spolenou historii i spolen prvn d pro eskou republiku
sttem nejblim, zakotvil zkonodrce protiteroristickou legis-
lativu ji v roce 2015, a to ve vtm rozsahu ne v esk republi-
ce. Nov slovensk prvn prava se stala innou od 1. 1. 2016.
Podstata pijatch zmn spov:
1. V prav legln definice organizovan zloineck sku-
piny v trestnm zkonku ( 129) a zakotven nov legl-
n definice teroristick skupiny ( 129a) a teroristickch
trestnch in ( 129a odst. 1).
2. V prav znak trestnho inu teroristickho toku
( 311 odst. 1).
3. Vytvoen novho trestnho inu asti na teroristick
skupin ( 312a) a zaveden dalho, novho typu in-
n ltosti ( 312b) pro pachatele trestnho inu asti
na teroristick skupin podle 312a.
4. V zakotven t novch trestnch in do trestnho zko-
nku, a to financovn terorismu ( 312d), podpora a pro-
pagace terorismu ( 312e) a vyhroovn teroristickm
trestnm inem (312f).
5. V doplnn ustanoven o beztrestnosti policejnho agen-
ta, kter se dopustil trestnho inu asti na teroristick
skupin ( 312a), jestlie se takovho inu dopustil s c-
lem odhalit pachatele trestn innosti.
6. V doplnn zsady ochrany v ust. 7 tr. zkonku (vyjad-
ujc povinnost sthat trestn iny, kter smuj proti
zvl dleitm zjmm bez ohledu na msto inu a oso-
bu pachatele) o tyi nov trestn iny, a to o trestn in
asti na teroristick skupin, financovn terorismu, pod-
pora a propagace terorismu a vyhroovn teroristickm
trestnm inem ( 312a a 312f tr. zkonku) a v obdob-
nm postupu v zk. . 418/2011 Sb., o trestn odpovd-
nosti prvnickch osob a zen proti nim.
7. V procesnch souvislostech pijat prvn pravy.
24
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
K jednotlivm pijatm zmnm:
Ad 1. Organizovan zloin a terorismus
Novela trestnho zkonku upravila (zpesnila) znn defi-
nice organizovan zloineck skupiny v ust. 129 tak, e or-
ganizovanou zloineckou skupinou je spoleenstv nejmn
t trestn odpovdnch osob s vnitn organizan struktu-
rou, s rozdlenm funkc a dlbou innost, kter je zameno
na soustavn pchn mysln trestn innosti.
Dosavadn dikce, podle kter je organizovan zloineck
skupina spoleenstvm vce osob, byla nahrazena pesnj
formulac, e se mus jednat nejmn o ti trestn odpovd-
n osoby. V ostatnch znacch zstala definice nezmnna.
Jde o nkoliktou zmnu znn institutu, kter byl do es-
kho trestnho prva zaveden zk. . 152/1995 Sb. jako zlo-
inn spolen a kter trestn zkonk z roku 2009 pevzal
jako nstroj k potrn organizovanho zloinu a vyjdil jej
konku. Vzhledem k dosavadn neexistenci definice teroris-
tick skupiny ustanoven o organizovan zloineck skupin
dopadalo i na teroristick skupiny, pokud samozejm odpo-
vdaly zkonn definici organizovan zloineck skupiny.
Zatmco pedchoz zmna v ust. 129 byla jen zpesnnm
dosavadnho textu, skutenou zmnou je zakotven novho in-
stitutu, a to pojmu teroristick skupina do trestnho zkonku.
Podle 129a odst. 1 teroristickou skupinou je spoleenstv nej-
mn t trestn odpovdnch osob, kter m trvalej charakter,
je v nm provedena dlba innost mezi jeho jednotliv leny, je-
ho innost se vyznauje plnovitost a koordinovanost a je za-
men na pchn trestnho inu vlastizrady spchan formou
teroristickho toku nebo teroru ( 309), trestnho inu teroris-
tickho toku ( 311) nebo trestnho inu teroru ( 312) (dle
jen teroristick trestn in).
Teroristick skupina je zvltnm ppadem organizovan
zloineck skupiny podle 129, nicmn znaky organizovan
zloineck skupiny a teroristick skupiny se neshoduj, protoe
teroristick skupina nemus vyadovat takov stupe organizova-
nosti jako organizovan zloineck skupina. Teroristick skupi-
na nemus bt sloena jen z pachatel, me bt sloena i z pa-
chatele a astnk. Teroristick skupina je tak kvalifikovanm
ppadem spolupachatelstv, pop. astenstv v um smyslu.
K trestnosti je zapoteb splnn neuritho pojmu, kte-
r zkonodrce zakotvil, a to trvalej charakter skupiny.
Z hlediska obhajoby bude dleit, aby bylo prokzno, e
teroristick skupina nen vytvoena nahodile, jen za elem
bezprostednho spchn trestnho inu.
Zkonodrce umstil definici teroristick skupiny hned
za definici organizovan zloineck skupiny. Takov een
povauji systematicky za sprvn, protoe organizovan zlo-
in a terorismus se v mnohch rysech shoduj, take se n-
kdy hovo o tom, e terorismus je jen jakousi podmnoinou
organizovanho zloinu. Jakkoli maj oba fenomny mnoho
shodnch rys, nap. to, e oba pojmy jsou velmi obecn, ne-
urit a maj globalizan inek, kter nezn mez, pekrau-
je hranice jednotlivch stt, i dokonce kontinent, e oba
fenomny pedstavuj hrozbu pro demokratick prvn stt,
oslabuj stavn zzen, politick, hospodsk systm st-
tu, destruuj justin systm, jednotliv teroristick aktivity
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
NOVINKY C. H.lnky
BECK
Tom Dvok
i dsledky psoben (projevy) organizovanho zloinu shodn
oslabuj a naruuj dn fungovn oficilnch sttnch struk- Bytov drustevnictv
tur apod., pesto mezi nimi nalzme rozdly.4 Hlub rozbor
tto otzky pesahuje monosti tohoto lnku.  meritum prce je obsaeno jednak
Krom nov definice teroristick skupiny pinesla novela v 129 v podrobnm rozboru prvn pravy
bytovho drustva v zkonu o ob-
odst. 1 i legislativn zkratku teroristick trestn in, co je vlas-
chodnch korporacch, jednak v roz-
tizrada spchan formou vyjmenovanch trestnch in (teroru boru prvn pravy povinnch
nebo teroristickho toku), teroristick tok a teror. Vlastizra- a dobrovolnch pevod drustevnch
da spchan formou rozvracen republiky ( 310) nebo sabot- byt a drustevnch nebytovch pro-
e ( 314) nebude teroristickm trestnm inem (oba trestn stor v nkdejch stavebnch a lido-
iny nejsou ve vtu delikt v 129a). Termn teroristick trest- vch bytovch drustvech, je po
n in se jako legislativn zkratka objevuje zejmna v dikci no- rekodifikaci eskho soukromho
v zakotvench trestnch in podle 312a a 312f tr. zkonku. prva doznaly vznamnch zmn
2017, broovan, 312 stran
Ad 2. prava znak trestnho inu teroristickho toku ( 311 cena 590 K, obj. slo EPI94
odst. 1 tr. zkonku)
V ust. 311 odst. 1 psm. a) a g) o trestnm inu teroristic-
kho toku je uveden taxativn vet sedmi rznch variant jed-
nn, ktermi lze naplnit objektivn strnku tohoto trestnho
inu. Novela trestnho zkonku vyjdila jednu z variant jed- Slanina/Jemelka/Vetenk/
nn, konkrtn tu, kter je uvedena v ust. 311 odst. 1 psm. f) Wachtlov/Fldr
a kriminalizujc nedovolen nakldn se zbranmi (jadernmi, Zkon o spotebitelskm
biologickmi, chemickmi i jinmi), s vbuninami a jinmi
nebezpenmi ltkami i bojovmi prostedky v nov podob.
vru
Nov ust. 311 odst. 1 psm. f) tedy zn: Koment
 autorsk tm vyuv zkuenosti z in-
f) vyrb nebo jinak zsk, pechovv, dov, pepravuje, vyv- nosti esk nrodn banky, advokacie
i jinak dodv nebo uije vbuninu, jadern materil, jader- a zejmna praktick zkuenosti s posu-
nou, biologickou, chemickou nebo jinou zbra, bojov prostedek zovnm vruschopnosti, tvorbou re-
nebo materil obdobn povahy, anebo provd vzkum a vvoj ja- klamy a smluvn dokumentace z innosti
dern, biologick, chemick nebo jin zbran nebo bojovho pro- poskytovatel spotebitelskch vr
 koment je zsadn pomckou nejen
stedku nebo vbuniny, nebo.
pro prvnky zabvajc se problemati-
kou spotebitelskch vr, ale i pro
Dvodov zprva k vldnmu nvrhu novely trestnho zkonku kadho, kdo se pipravuje na odborn
k tto zmn uvd, e touto zmnou zkonodrce reaguje na do- zkouky za elem poskytovn i
savadn nedostatek esk trestnprvn legislativy ve vztahu k l. 7 zprostedkovn spotebitelskch vr
odst. 1 psm. a) mluvy o fyzick ochran jadernch materil
2017, vzan v pltn, 904 stran
(. 27/2007 Sb. m. s.) ve spojen s l. 2 odst. 1 psm. a) a plo- cena 1 590 K, obj. slo EKZ180
hy Mezinrodn mluvy o potlaovn financovn terorismu (.
18/2006 Sb. m. s.). Z tohoto dvodu se roziuje objektivn strn-
ka trestnho inu teroristickho toku podle 311 odst. 1 psm. f)
o nedovolenou vrobu, jin zskvn, pechovvn, doven, pe-
Hrukov/Krlkov/Westphalov a kol.
pravovn, vyven, jin dodvn nebo uit jadernho materilu.
Zkonn definice pojmu jadern materil je obsaena v ust. Rodinn prvo
2 psm. c) zk. . 263/2016 Sb., atomov zkon. V tto de- 2. vydn
finici je uvedeno, e jadernm materilem se rozum vchoz
materil, zvltn tpn materil a jin tpn materil, kte-  v obecn sti knihy se autoi
r je vznamn z hlediska zajitn neen jadernch zbran.5 zamuj na subjektivn rodinn prva
a jejich ochranu, na zsady obecnho
soukromho prva a zsady rodinnho
prva
4 Srov. nap. I. imovek, A. Jal: Nrodn a mezinrodn nstroje boja proti  zvltn st obsahuje nkolik dlch
organizovanmu zloinu, in J. Jelnek (ed.): Organizovan zloin (trestnprvn, kapitol vnovanch manelstv a jinm
trestnprocesn a kriminologick aspekty), Leges, Praha 2015, str. 73.
E. V. Malkov, L. Laciakov: Terorismus a organizovan zloin v 21. storo, formm souit, pbuzenstv, pom-
in J. Ivor (ed.): Spolonos proti terorismu, Vydavatelstv a nakladatelstv rm dt a tetch osob, a to i ve
Ale enk, Plze 2014, str. 163-178. vazb na veejn prvo
5 Podle l. 1 mluvy o fyzick ochran jadernch materil (. 27/2007 Sb. m. s.)
se jadernm materilem rozum plutonium s vjimkou plutonia s koncentrac 2017, vzan, 400 stran
izotopu plutonia-238 pevyujc 80 %; uran-233; uran obohacen izotopy 235 cena 850 K, obj. slo AI20
nebo 233; uran s prodnm izotopovm sloenm s vylouenm uranov rudy
a rudnch zbytk; jakkoli materil obsahujc jeden nebo vce ve uvedench;

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ Objednvejte na www.beck.cz 25
Nakladatelstv C. H. Beck, s. r. o., Jungmannova 34, 110 00 Praha 1
tel.: 273 139 219, fax: 273 139 245, e-mail: beck@beck.cz
lnky
Dal zmnou v citovanm ust. 311 o trestnm inu terori-
stickho toku je vyputn 311 odst. 2 tr. zkonku a pes-
lovn dosavadnch odstavc 3 a 4 v 311 tr. zkonku.
Dvodem vyputn 311 odst. 2, kter postihoval v samo-
statn skutkov podstat vyhroovn teroristickm tokem,
veejn podncovn k teroristickmu toku, finann, mate-
riln nebo jinou podporu teroristickho toku, je skutenost,
e tyto formy jednn byly novelou trestnho zkonku nahraze-
ny samostatnmi trestnmi iny financovn terorismu ( 312d),
podpora a propagace terorismu ( 312e) a vyhroovn teroris-
tickm trestnm inem ( 312f) o tom srov. vklad dle.
Ad 3. Vytvoen novho trestnho inu asti na teroristick sku-
pin a zaveden dalho, novho typu inn ltosti ( 312b) pro pa-
chatele trestnho inu asti na teroristick skupin podle 312a.
Po vzoru trestnho inu ast na organizovan zloineck
skupin ( 361) zkonodrce pijal novou skutkovou podstatu
trestnho inu postihujc ast na teroristick skupin a zvlt-
n ustanoven o inn ltosti pachatele trestnho inu podle
312a. Zkladn skutkov podstata citovanho ust. 312a zn:
312a
ast na teroristick skupin
(1) Kdo zalo teroristickou skupinu nebo kdo se innosti
teroristick skupiny astn, bude potrestn odntm svobody
na ti a dvanct let, poppad vedle tohoto trestu t propad-
nutm majetku.
Pro vklad pojm zaloen teroristick skupiny a ast
na innosti teroristick skupiny obsaench v ust. 312a
se pouije vklad znak obdobnho trestnho inu as-
ti na organizovan zloineck skupin podle 361 odst. 1
tr. zkonku. Za povimnut stoj, e objektivn strnka nov-
ho trestnho inu podle 312a odst. 1 nepostihuje podporu
teroristick skupiny [obdoba podpory organizovan zloinec-
k skupin podle 361 odst. 1 al. 3, protoe toton jedn-
n je znakem trestnho inu financovn terorismu ( 312d)
a podpora a propagace terorismu podle 312d tr. zkonku].
Dal zmnou trestnho zkonku je vloen novho ust.
312b o inn ltosti pachatele trestnho inu asti na te-
roristick skupin.
312b
Zvltn ustanoven o inn ltosti
Kdo spch in uveden v 312a, nen trestn, uinil-li o tero-
ristick skupin oznmen sttnmu zstupci nebo policejnmu
orgnu v dob, kdy nebezpe, kter vzniklo zjmu chrnnmu
tmto zkonem z jinho inu teroristick skupiny, ne je uveden
v 312a, mohlo bt jet odstranno. Vojk me takov ozn-
men uinit i nadzenmu.
(uranem obohacenm izotopy 235 nebo 233 se pak rozum uran obsahujc
izotopy 235 nebo 233 nebo oba v takovm mnostv, e pomr celkovho
vskytu tchto izotop k izotopu 238 je vy ne pomr izotopu 235 k izotopu
238 vyskytujcmu se v prod).
V zkon . 264/2016 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti
s pijetm atomovho zkona je obsaena novela trestnho du ( 81b, 87a
odst. 1 tr. du).
6 Dal ppady inn ltosti jsou v ust. 197, 242, 248a, 362 tr. zkonku.
26
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
Ust. 312b tak roziuje paletu zvltnch ppad inn
ltosti ve zvltn sti trestnho zkonku.6
Vyaduje se splnn t podmnek, tj. oznamovatel mus bt
lenem teroristick skupiny, oznmen mus bt vasn, tedy
v dob, kdy bylo jet mon zabrnit trestnmu inu, kter
m bt teroristickou skupinou spchn, oznmen se mus t-
kat cel teroristick skupiny, tj. neposta oznmen tkajc
se pouze danho trestnho inu. Oznamovatel nebude moci
bt sthn pro trestn in asti na teroristick skupin, ov-
em nic nebrn tomu, aby nebyl sthn za trestn in, kter
jako len teroristick skupiny spchal.
Ad 4. Zakotven t dalch novch trestnch in do trest-
nho zkonku, a to financovn terorismu ( 312d), podpora
a propagace terorismu ( 312e) a vyhroovn teroristickm
trestnm inem (312f)
Vznamnm poinem protiteroristick novely trestnho z-
konku proveden zk. . 455/2016 Sb. bylo vlenn t novch
trestnch in, jejich spolenm objektem je ochrana ped te-
rorismem v nejirm slova smyslu a poslen opaten k elimina-
ci tohoto spoleensky vysoce zvanho protiprvnho jednn.
Prvnm z tchto trestnch in je ust. 312d postihujc fi-
nancovn terorismu, jeho dikce zkladn skutkov podstaty
podle 312d zn:
312d
Financovn terorismu
(1) Kdo sm nebo prostednictvm jinho finann nebo mate-
riln podporuje teroristu, teroristickou skupinu nebo jejho le-
na anebo spchn teroristickho trestnho inu, trestnho inu
podpory a propagace terorismu ( 312e) nebo vyhroovn tero-
ristickm trestnm inem ( 312f) anebo shromauje finann
prostedky nebo jin vci v myslu, aby jich bylo takto uito, bu-
de potrestn odntm svobody na ti lta a dvanct let, poppa-
d vedle tohoto trestu t propadnutm majetku.
Financovn terorismu je fakticky dal (zvltn) formou
trestn souinnosti, kter jinak odpovd pomoci k trestnmu
inu [ 24 odst. 1 psm. c) tr. zkonku]. Poven tto formy
pomoci na samostatn trestn in plyne ze snahy mezinrod-
nho spoleenstv inn pedchzet teroristickm tokm.
Vychz se z teze, e bez finannch a materilnch zdroj mo-
hou terorist a teroristick skupiny mnohem he operovat, te-
dy plnovat a organizovat teroristick toky. Podle l. 2 Mezi-
nrodn mluvy o potlaovn financovn terorismu (18/2006
Sb. m. s.) jakkoli osoba spch trestn in, jestlie jakmiko-
li prostedky, pmo nebo nepmo, protiprvn a mysln po-
skytne nebo shromauje finann prostedky se zmrem,
aby byly pouity, nebo s vdomm, e maj bt pouity, a u
pln, nebo zsti, za elem uskutenn teroristickho toku.
Trestnm inem jsou postihovna dv spolu souvisejc jedn-
n. Prvnm jednnm je samotn finann nebo materiln podpo-
ra, druhm pak pprava k tto finann nebo materiln podpo-
e, tedy shromaovn finannch prostedk nebo jinch vc.
Finann podporou je teba rozumt poskytovn finannch
prostedk, tedy penz a jejich substitut. Materiln podpo-
ra pak nap. spov v poskytovn zbran, ubytovn, prostor,
stravy, dopravnch prostedk i jinho vybaven.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
Teroristou je konkrtn pachatel teroristickho trestnho i-
nu, tedy trestn odpovdn osoba, kter naplnila znaky skut-
kov podstaty nkterho z teroristickch trestnch in nebo
jeho pokusu i ppravy ( 22). Teroristick skupina a terori-
stick trestn in jsou definovny v 129a. lenem teroris-
tick skupiny je pak osoba astnc se jej innosti, len te-
roristick skupiny tak nemus bt nezbytn teroristou ve ve
uvedenm smyslu. Vdy vak bude nezbytn prokzat, e n-
kter osoba je teroristou nebo e nkter skupina je teroris-
tick, u lena pak i to, e se skuten astn innosti teroris-
tick skupiny.
To vak neznamen, e terorist a lenov teroristickch sku-
pin, kterm je finann nebo materiln podpora urena, muse-
j bt rovn odsouzeni [to ostatn nebude v nkterch ppa-
dech ani mon, nap. bude dn dvod neppustnosti trestnho
sthn podle 11 odst. 1 e) tr. du]. Obdobn tomu bude
i u teroristickho trestnho inu neodsouzen jeho pachate-
le, ppadn spolupachatel, nevyluuje potrestn jeho podpo-
rovatel. Rovn z dikce ustanoven vyplv, e finann nebo
materiln podpora nemus bt zamena na spchn konkrt-
nho teroristickho trestnho inu (srov. alternativn vztah me-
zi pojmem teroristick trestn in a pojmy terorista, teroristick
skupina a len teroristick skupiny), pro vznik trestn odpovd-
nosti podporovatele tak nemus ke spchn, pokusu i ppra-
v teroristickho trestnho inu vbec dojt. Postihovno je ji
pouh poskytnut finann nebo materiln podpory, mus vak
bt prokzno spojen mezi pachatelem financovn terorismu
a teroristickou skupinou, jejm lenem, teroristou nebo teroris-
tickm trestnm inem, kde je vyadovno mysln zavinn
alespo ve form smen ( 15 odst. 2).
Finannmi prostedky se rozum penze a jejich substituty.
Jinou vc se rozum ve, co nen finannm prostedkem.
Financovn terorismu je astenstvm ve form pomoci,
povenm na dokonan trestn in, proto m aplikace 312d
pednost ped aplikac 24 odst. 1 psm c), ve vztahu k tero-
ristickm trestnm inm.
Dalm nov vloenm trestnm inem je ust. 312e o pod-
poe a propagaci terorismu. Ustanoven se skld ze t zklad-
nch skutkovch podstat kazuisticky postihujcch jednotliv
projevy podpory a propagace terorismu a k nim se pipnaj-
c jedn skutkov podstaty kvalifikovan. Zkladn skutkov
podstaty tohoto trestnho inu zn:
312e
Podpora a propagace terorismu
(1) Kdo veejn podncuje ke spchn teroristickho trestn-
ho inu, nebo kdo veejn schvaluje spchan teroristick trestn
in nebo pro nj veejn vychvaluje jeho pachatele,
bude potrestn odntm svobody na dv lta a deset let.
(2) Odntm svobody na ti lta a dvanct let, poppad ved-
le tohoto trestu t propadnutm majetku, bude potrestn,
a) kdo ke spchn teroristickho trestnho inu nebo trest-
nho inu asti na teroristick skupin ( 312a) zjedn jinho,
b) kdo jinmu poskytne informace nebo vcvik tkajc se v-
roby nebo pouvn vbunin, zbran, nebezpench ltek ane-
bo jinch obdobnch metod nebo technik pro ely spchn te-
roristickho trestnho inu,
c) kdo zsk informace nebo si osvoj dovednosti tkajc se
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
lnky
vroby nebo pouvn vbunin, zbran, nebezpench ltek
anebo jinch obdobnch metod nebo technik za elem sp-
chn teroristickho trestnho inu, nebo
d) kdo sm nebo prostednictvm jinho za spchn terori-
stickho trestnho inu poskytne nebo slb odmnu nebo od-
kodnn jinmu nebo pro jinho anebo na takovou odmnu
nebo odkodnn pod sbrku.
(3) Stejn jako v odstavci 2 bude potrestna
a) osoba, kter je obanem esk republiky, vycestuje-li do ji-
nho sttu, jeho nen sttnm pslunkem nebo v nm nem
povolen trval pobyt, za elem spchn teroristickho trestn-
ho inu, trestnho inu asti na teroristick skupin ( 312a),
vyhroovn teroristickm trestnm inem ( 312f) nebo trestn-
ho inu uvedenho v odstavci 2 psm. b) nebo c), nebo
b) osoba, kter nen obanem esk republiky, vycestuje-li
z esk republiky nebo cestuje-li pes jej zem do jinho st-
tu, jeho nen sttnm pslunkem nebo v nm nem povo-
len trval pobyt, za elem spchn teroristickho trestnho
inu, trestnho inu asti na teroristick skupin ( 312a),
vyhroovn teroristickm trestnm inem ( 312f) nebo trest-
nho inu uvedenho v odstavci 2 psm. b) nebo c).
Ustanoven kriminalizuje nkolik kazuisticky vymezench
zpsob jednn, kter lze obecn vymezit jako podpora a pro-
pagace terorismu. Ust. 312e odst. 1 alinea prvn je zvlt-
nm, specilnm ppadem podncovn k trestnmu inu
( 164), ust. 312e odst. 1 alinea druh pak zvltnm ppa-
dem schvalovn trestnho inu ( 165).
Povauji za douc upozornit na ust. 312e odst. 3. Zde z-
konodrce reaguje na aktuln bezpenostn hrozbu mezinrod-
nho terorismu. Clem je monost trestnho postihu osob, kter
hodlaj provozovat teroristick aktivity v zahrani, plnovat je,
pipravovat, astnit se teroristickch hnut, podlet se na tero-
ristickm vcviku apod. Zvyuje se toti poet osob, kter ces-
tuj nebo se pokouej cestovat do jinch stt, jejich obyva-
teli i sttnmi pslunky nejsou, v tchto zemch se zapojuj
do plnovn teroristickch aktivit, pprav teroristickch to-
k, i dokonce se astn bojovch operac. Tyto osoby ozna-
ovan asto jako zahranin bojovnci (Foreign Terrorist
Fighters) po svm nvratu pedstavuj relnou hrozbu pro vnit-
n bezpenost jednotlivch stt, a to jak z hlediska organizo-
vanho nboru dalch osob, tak i z hlediska monho vyuit
svch bojovch zkuenost k pchn teroristickch in i mo-
nho zapojen do struktur organizovanho zloinu.7
Nebezpenost takovch aktivit zale mj. v tom, e tyto oso-
by asto nejsou organizovny v konvennch teroristickch
strukturch, spojuje je jen jejich spolen cl a spolen n-
zory (asto ani pi odchodu nevd, do kterho sttu budou
cestovat nebo ke kter teroristick organizaci se pipoj) a ta-
k skutenost, e po nvratu do zem, ze kter odeli, si mo-
hou vytvoit vazby na jin osoby spojen s terorismem.
esk prvn prava postihu takovch jednn byla a
do pijet novely proveden zk. . 455/2016 Sb. v tomto sm-
7 R. Kov: Aktulne teroristick trendy: zahranin bojovnci a osamel aktri,
in J. Ivor (ed.): Spolonos proti terorizmu, Ale enk, Plze 2014, str. 435.
Srov. t V. Blkov: Idealist, nebo fanatici? Zahranin (teroristit) bojovnci
z pohledu mezinrodnho prva, Jurisprudence . 6/2015, str. 16-23.
27
 lnky
ru nedostaten. Pokud zahraninm bojovnkm po jejich
nvratu nebylo mon prokzat jednn naplujc znaky skut-
kov podstaty trestnho inu teroristickho toku podle 311
tr. zkonku, ppadn trestnho inu sluby v cizch ozbroje-
nch silch podle 321 tr. zkonku, nebylo ani mon je jen
za jejich samotnou ast v ozbrojenm konfliktu v zahrani-
postihnout. Jakkoli se me zdt, e jde o problm jednot-
livc, protoe nemme pesn konkrtn daje o ptomnosti tr. zkonku). Tato zmna jen navazuje na zaveden novch usta-
naich oban nebo obyvatel republiky mezi bojovnky v za-
hrani, a na t, i on stran, je zde povinnost implemento-
vat zvazky mezinrodnho prva.
Ad 5. Analogi beztrestnosti agenta v ust. 363 tr. du
v ppad organizovan zloineck skupiny je nov ust. 312c
tr. zkonku o beztrestnosti agenta, kter se astn innosti
teroristick skupiny.
Policista plnc koly jako agent podle jinho prvnho pedpi-
su (dle jen agent), kter se astn innosti teroristick sku-
piny, nen pro trestn in asti na teroristick skupin podle
312a trestn, jestlie se takovho inu dopustil s clem odha-
lit pachatele trestn innosti spchan leny teroristick skupi-
ny, ve spojen s teroristickou skupinou nebo ve prospch terori-
stick skupiny nebo jejmu spchn pedejt ( 312a odst. 1).
Agent, kter se astn innosti teroristick skupiny nebo ta-
kovou skupinu podporuje, nen trestn pro irok okruh trest-
nch in vyjmenovanch v ust. 312c odst. 2 tr. zkonku.
Aby mohl policejn agent plnit sv koly, mus se zpravi-
dla astnit innosti teroristick skupiny. Jeho jednn tak
vykazuje znaky trestnho inu asti na teroristick skupi-
n podle 312c. Uveden okolnost je proto zvltnm dvo-
dem beztrestnosti policejnho agenta podle 312c. Agent je
beztrestn, pokud se astn i podporuje zloinn spolen
s clem odhalit pachatele trestn innosti spchan leny te-
roristick skupiny, ve spojen s teroristickou skupinou nebo
ve prospch teroristick skupiny nebo jejmu spchn pe-
dejt za elem odhalen pachatele trestn innosti spchan
ve prospch zloinnho spolen. Beztrestnost se nevztahuje
na pachatele (agenta), kter teroristickou skupinu zaloil ne-
bo zosnoval, nebo pachatele (agenta), kter je vedoucm ini-
telem nebo pedstavitelem teroristick skupiny.
OBANSK
ZKONK
po novele
pracovn smlouvy nezletilch
omezen svprvnosti
svensk fondy
spoluvlatnick podl
a dal zmny
vce informac na www.zok.sagit.cz
inzerce
28
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
Ad 6. Jak ji bylo eeno ve, zk. . 455/2016 Sb., noveli-
zujc trestn zkonk, doplnil do ust. 7 tr. zkonku vyjaduj-
cho povinnost sthat trestn iny, kter smuj proti zvl d-
leitm zjmm bez ohledu na msto inu a osobu pachatele)
o tyi nov trestn iny, a to o trestn in asti na teroristic-
k skupin, financovn terorismu, podpora a propagace teroris-
mu a vyhroovn teroristickm trestnm inem ( 312a a 312f
noven trestnch in (dosud obsaench jako formy jednn
v 311 tr. zkonku) a proveden legislativn zmny. Nijak ne-
roziuje ani nezuuje rozsah psobnosti trestnho zkonku.
Obdobn postupoval zkonodrce v zkon o trestn odpovd-
nosti prvnickch osob a zen proti nim (zk. . 418/2011 Sb.),
ve kterm tyi shora zmnn trestn iny doplnil do obdob-
nho ust. 4 odst. 1 cit. zkona.
Ad 7. Novela pin pouze dv procesn souvislosti: Do ust.
17 odst. 1 tr. du, kter uruje pslunost krajskho soudu ja-
ko soudu prvnho stupn, doplnil do vtu trestnch in zakl-
dajcch prvostupovou pslunost krajskho soudu yi trestn i-
ny ast na teroristick skupin, financovn terorismu, podpora
a propagace terorismu a vyhroovn teroristickm trestnm inem.
Druhou zmnou je rozen vjimek ze zsady, e osoba do-
ten odposlechem telekomunikanho provozu ( 88 odst. 2
tr. du) m bt informovna po skonenm odposlechu o pro-
vedenm zsahu do zkladnch obanskch prv a svobod.
U vyjmenovanch trestnch in to neplat a do seznamu tch-
to trestnch in ( 88 odst. 3, 9, tr. du) byl doplnn trest-
n in asti na teroristick skupin ( 312a tr. zkonku).
Zvr
Novela trestnho zkonku, trestnho du a zkona o trestn
odpovdnosti prvnickch osob proveden protiteroristickm
zk. . 455/2016 Sb. implementuje zvazky esk republiky ply-
nouc ze zvaznch nstroj evropskho a mezinrodnho prva
do eskho prvnho du. Okolnost, e se tak mlo stt ji d-
ve, jak je ostatn pilhav popsno v dvodov zprv k vld-
nmu nvrhu zkona a samozejm i v doporuench nauky,8
je jin vc. Novela neroziuje psobnost ani trestnho zkon-
ku, ani zkona o trestn odpovdnosti prvnickch osob, nepo-
ruuje zkaz retroaktivity. Nepin nov oprvnn orgnm
innm v trestnm zen ani neroziuje kompetence orgn ve-
ejn sprvy. Skutenost, e namsto obecnch formulac, kter
obsahovala pslun ust. 311 tr. zkonku, nov protiteroris-
tick trestn iny doslova h kazuistikou, jen zapad do sou-
asnho legislativnho trendu tvorby trestnprvnch norem.
 Autor je vedoucm katedry trestnho prva Prvnick fakulty
Univerzity Karlovy v Praze a vedoucm katedry trestnho prva
Prvnick fakulty Univerzity Palackho v Olomouci.
8 Srov. nap. J. Mare: Soudob problmy a vzvy aplikace trestnho inu
teroristickho toku, Sttn zastupitelstv . 2/2015, str. 16-23; J. Jelnek:
Trestn iny teroru a teroristickho toku v evropskm kontextu, in J. Jelnek,
J. Ivor et al.: Trestn prvo Evropsk unie a jeho vliv na prvn d esk
republiky a Slovensk republiky, Leges, Praha 2015, str. 200-223; V. Zoubek:
Aplikan a interpretan problmy 321 trestnho zkonku: europeizan
vahy de lege ferenda (v mezch internacionalistiky a sttovdy), in J. Jelnek,
J. Ivor et al.: op. cit., str. 239-245.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
Meze pedsmluvn odpovdnosti
podle o. z. a vkladov praxe soud
JUDr. ALE LINHART, Ph.D.
Jednm z tmat, kter je v na souas-
n prvn praxi stle jet nov a neustle
se vyvj, je problematika tzv. pedsmluv-
n odpovdnosti, kter je tak znma
pod latinskm souslovm culpa in contra-
hendo. Nov obansk zkonk pinesl ve svch ust. 1728 a
1730 do prvnho du esk republiky explicitn zakotven to-
hoto institutu, do t doby zkonn neukotvenho, jakkoli ji
prvn prax do jist mry dotenho.
V pedchozm obdob toti Nejvy soud R ji tento druh
odpovdnosti sten dovozoval ve sv judikatue, jakkoli z-
konn prvn prava chybla. Teprve nyn jsou ovem zeteln-
ji vymezeny hranice takov pedsmluvn odpovdnosti, jako
i zaloena odpovdnost za kodu jejm poruenm vzniklou.
I tak vak petrvv ve vkladov a soudn praxi ada otzek,
kter je teba vyeit.
Uveden ustanoven novho obanskho zkonku vyme-
zuj nsledujc jednotliv skutkov podstaty odpovdnos-
ti za jednn stran, tj. 1. veden jednn bez myslu smlouvu
uzavt, 2. nesplnn informan povinnosti, 3. ukonen jed-
nn bez spravedlivho dvodu a 4. zneuit nebo prozrazen
dvrnch informac.
1. Veden jednn bez myslu smlouvu uzavt
Podle ust. 1728 odst. 1 o. z. me kad vst jednn o smlou-
v svobodn a neodpovd za to, e ji neuzave, s vjimkou jedn-
n o smlouv bez myslu smlouvu uzavt. Deliktem je v tom-
to ppad uveden druh smluvn strany v omyl. Odpovdnost
za kodu se zde posoud podle obecn pravy 2910 a nsl.
o. z. a pokozen strana me poadovat nhradu vekerch
marn vynaloench nklad.
2. Nesplnn informan povinnosti
Jak uvd 1728 odst. 2 o. z., strany si pi jednn o uzaven
smlouvy vzjemn sdl vechny skutkov a prvn okolnosti tak,
aby se kad ze stran mohla pesvdit o monosti uzavt plat-
nou smlouvu a aby byl kad ze stran zejm jej zjem smlouvu
uzavt. Ustanoven m jak na okolnosti, kter by mohly zp-
sobit absolutn i relativn neplatnost smlouvy (nap. omezen
jedn ze smluvnch stran), jako i na informace o tom, z jak-
ho dvodu chce pslun strana smlouvu uzavt. Informan
povinnost lze plnit pmo i nepmo, pokud to vyplv a d
se dovodit z obsahu sdlen strany. Informan povinnost ne-
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
lnky
vznik, pokud strana informaci ji m nebo mus mt a vdt
o n. V souvislosti s rozsahem poskytnutch informac lze n-
sledn jednoznanji posoudit legitimitu dvodu, pro kter
by ppadn byla negociace ukonena ve smyslu ust. 1729
odst. 1 o. z. Sankc za nesplnn povinnosti je podle obecn
pravy 2910 a nsl. o. z. odpovdnost za zpsobenou kodu.
3. Ukonen jednn bez spravedlivho dvodu
Podle 1729 odst. 1 o. z. plat, e dospj-li strany pi jedn-
n o smlouv tak daleko, e se uzaven smlouvy jev jako vyso-
ce pravdpodobn, jedn nepoctiv ta strana, kter pes dvodn
oekvn druh strany v uzaven smlouvy jednn o uzaven
smlouvy ukon, ani pro to m spravedliv dvod.
Jsou zde tedy dny kumulativn podmnky naplnn skut-
kov podstaty.
Limitem autonomie vle stran je v tomto ppad povinnost
poctivho jednn, kter je i jednou ze zkladnch zsad sou-
kromho prva ( 6 o. z.).
Konstrukce vzniku odpovdnosti je pitom nsledujc:
Protiprvn jednn: Protiprvn je pekvapiv ukonen
negociace bez legitimnho dvodu. (Lze dovodit, e za tako-
v ukonen meme povaovat i neinnost jedn ze smluv-
nch stran bez legitimnho dvodu.) Spravedlivm dvodem
je dvod, kter mohla druh smluvn strana pi nleit obe-
zetnosti pedvdat nebo o nm byla informovna. Vdy je
nutno posuzovat konkrtn okolnosti ppadu, nicmn legi-
timitu dvodu me ovlivnit nap. zaveden praxe stran nebo
obchodn zvyklosti, dleitou roli hraje i poruen informan
povinnosti ze strany toho, kdo jednal nepoctiv.
Spravedliv dvod majc pvod v jednn druh strany.
Dvod bude spravedliv, pokud nap. vtz soute neuzave
smlouvu z dvodu, e zadavatel uvedl v zadn soute zkresle-
n rozhodujc daje apod., nebo tak dvodem me bt zm-
na hospodsk situace (protistrany). Spravedlivm dvodem
naopak nen vhodnj konkurenn nabdka nebo zmna sta-
noviska k uzaven smlouvy bez existence objektivnch dvod.
Vznik kody: Nepoctiv strana hrad jmu v souladu s obec-
nou pravou 2910 o. z., a to v rozsahu skuten kody (vy-
naloen nklady jednn o smlouv) i ulho zisku. Rozsah
nhrady je ovem zkonem limitovn do ve, kter odpov-
d ztrt z neuzaven smlouvy v obdobnch ppadech. To
v praxi pedstavuje dkazn a vkladov problm a je zejm-
na na alobci, aby byl aktivn a prokazoval, tedy pedkldal
dostaten mnostv vrohodnch dkaz zejmna smrem
ke kritrim obdobnosti ppadu s jinmi. Je asto otzkou, zda
vbec obdobn ppady existuj, jak je prezentovat a porovn-
vat, i jak se k pslunm tzv. srovnvacm dkazm dostat.
29
lnky BULLETIN ADVOKACIE 3/2017

Kauzln nexus, tedy pinnou souvislost mezi protiprv- vdnosti za kodu zpsobenou ukonenm jednn o uzaven
nm jednnm a vznikem kody, je teba zkoumat a koneckon- smlouvy nsledovn:
c i eit obdobn jako u jakkoli jin nhrady kody. Tehdy se jednalo o protiprvn kon jedn ze stran, kdy
Zavinn u pedsmluvn odpovdnosti spov ve vytvoen k ukonen jednn o uzaven smlouvy jednou ze stran do-
legitimnho oekvn druh strany v reln uzaven smlouvy. lo bez legitimnho dvodu ve stadiu, kdy jedna ze stran kon-
Culpa in contrahendo je koncipovna jako odpovdnost za za- traktanho procesu byla v dsledku chovn potencilnho
vinn, subjektivn charakter tto odpovdnosti plyne i z dosa- smluvnho partnera v dobr ve, e k uzaven smlouvy dojde.
vadn soudn praxe. Zde je teba pipomenout, e podle ust. Vznik kody: Nejvy soud jet tehdy uzavel, e do vy-
2911 o. z. je pi poruen povinnosti presumovna nedbalost. slen kody nebylo mon zahrnout bn (obvykl) nklady
spojen s jednnm o uzaven smlouvy (s jejich vynaloenm
Zneuit nebo prozrazen dvrnch informac je nutno potat bez ohledu na to, zda zamlen smlouva bu-
de nakonec uzavena i nikoli). kodou naopak mohou bt n-
Dal skutkov podstata poruen pedsmluvn odpovd- klady vznikl v dsledku specifickch poadavk druh strany.
nosti je definovna v ust. 1730 odst. 2 o. z., kde je uprave- Pinn souvislost mezi protiprvnm konem a vzni-
no nakldn s dvrnmi daji a sdlenmi. Zsk-li strana kem kody.
pi jednn o smlouv dvrn daj nebo sdlen, db, aby ne- Zavinn mus bt dno ve form myslu nebo nedbalosti.
byly zneuity, nebo aby nedolo k jejich prozrazen bez zkonn- Na uveden rozhodnut dle navzal Nejvy soud ve svch roz-
ho dvodu. Dvrn daje tedy nesmj bt pouity v rozpo- hodnutch sp. zn. 25 Cdo 127/2007, sp. zn. 25 Cdo 4147/2008,
ru s elem jejich poskytnut, a to pod sankc nhrady kody, a konen tak sp. zn. 25 Cdo 2863/2012. V prvnm jmenova-
resp. vydn toho, o se strana obohatila. nm NS dovodil, e pi respektovn zsady smluvn volnos-
Ustanoven ovem nezakld zkonem stanovenou nebo ti a rovnho postaven astnk lze chovn jedn ze stran
uznanou povinnost mlenlivosti, kter by prolamovala zkon- povaovat za protiprvn, pokud jednn o uzaven smlouvy
nou povinnost informace poskytnout ve smyslu jinch prv- dosplo do stadia, kdy jedna ze stran byla v dsledku chovn
nch pedpis. Tyto vci jsou v souasn praxi eeny pede- druh strany v dobr ve, e smlouva bude uzavena, a dru-
vm uzavrnm tzv. NDA non disclosure agreements, tj. h strana ukonila jednn o uzaven smlouvy, ani k tomu
dohodami o mlenlivosti, kter obsahuj v idelnm ppad mla legitimn dvod. Poruen prevenn povinnosti m ov-
sankce za poruen a jsou ji pomrn iroce vyuvny. Za- em za nsledek vznik odpovdnosti za kodu podle 420
tm se z praxe jev, e takov dohody maj hlavn prevenn ob. zk. . 40/1964 Sb. jen tehdy, jsou-li souasn splnny
charakter, ale nyn po innosti o. z. lze oekvat tak astj- dal zkonem stanoven podmnky, tj. existence kody, p-
vymhn kod pro jejich poruen. inn souvislost mezi kodou a poruenm prevenn povin-
nosti a zavinn kdce.
Prvn prava ped 1. 1. 2014 a vkladov praxe soud
Rozsudek Nejvyho soudu ze dne 27. 1. 2004, sp. zn.
Za innosti starho obanskho zkonku (dle jen ob. zk. 25 Cdo 695/2003
. 40/1964 Sb.) byla pedsmluvn odpovdnost soudy dovo- NS v tomto rozhodnut dovodil, e ten, kdo poruil svj
zovna na zklad obecnch prvnch institut, konkrtn ja- zvazek ze smlouvy o smlouv budouc prodat nemovitost,
ko odpovdnost za poruen prevenn povinnosti podle 415 odpovd druhmu astnkovi smlouvy za kodu, kter mu
ob. zk. . 40/1964 Sb., resp. odpovdnost za kodu zpso- vznikla v souvislosti se zajiovnm finannch prostedk
benou myslnm jednnm proti dobrm mravm ve smyslu na koupi nemovitosti.
424 ob. zk. . 40/1964 Sb. Rozhodovac praxi Nejvyho
soudu k otzce pedsmluvn odpovdnosti pi ukonen jednn Rozsudek Nejvyho soudu ze dne 22. 2. 2011, sp. zn.
o uzaven smlouvy formulovaly pedevm nsledujc judik- 25 Cdo 4147/2008
ty, kter maj dle mho nzoru vkladov pesah i do souas- Smlouva o smlouv budouc byla pedmtem pezkumu
nosti. Proto si je dovolm v krtkosti pedstavit. i v tomto rozhodnut, a to ohledn posouzen pinn souvis-
losti mezi poruenm smluvn povinnosti ze smlouvy o smlou-
Rozsudek Nejvyho soudu ze dne 11. 10. 2006, sp. zn. v budouc a vznikem kody na stran druh smluvn strany,
29 Odo 1166/2004 a to z hlediska 420, jako i 424 ob. zk. . 40/1964 Sb. By
Nejvy soud se v uvedenm rozhodnut zabval otzkou se v dan zleitosti jednalo o nhradu ulho zisku, NS vy-
pedpoklad pro vznik odpovdnosti za kodu v dsledku po- chzel z ustlen vkladov praxe a navzal pedevm na roz-
ruen pedsmluvn povinnosti spovajc v ukonen jedn- hodnut sp. zn. 29 Odo 1166/2004 a sp. zn. 25 Cdo 127/2007.
n o uzaven smlouvy. NS ji tehdy dovodil, e odpovdnost,
kter teoreticky vyplv z toho, e pedpokldan smlouva A konen rozsudek Nejvyho soudu ze dne 19. 7. 2012,
nebyla uzavena, nem smluvn povahu, odpovdnost za ko- sp. zn. 25 Cdo 45/2011
du bylo lze ovem i v tomto ppad dovodit, a to na zklad alovan v posuzovanm ppad uzavela njemn smlou-
aplikace 415 ob. zk. . 40/1964 Sb. Poruen tto obecn vu, j se zavzala pronajmout alobkyni nebytov prostory,
prevenn povinnosti pak vede k obecn odpovdnosti za ko- by byly v dob uzaven njemn smlouvy fakticky obsazeny
du podle 420 ob. zk. . 40/1964 Sb. Ve svtle uveden- tet osobou (pvodnm njemcem), a vznik njemnho vzta-
ho Nejvy soud dovodil jednotliv pedpoklady vzniku odpo- hu tak byl vzn na jejich vyklizen. alovan tomuto zvaz-

30 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
ku nedostla a navc zapinila (dohodou s pvodnm njem-
cem a tehdy tak zptvzetm aloby na vyklizen), e njemn
vztah z tto smlouvy nevznikl. Nejvy soud dovodil, e a-
lovan svm jednnm poruila prevenn povinnost podle
415 ob. zk. . 40/1964 Sb.
V nvaznosti na sv pedchoz, ve uveden rozhodnu-
t sp. zn. 29 Odo 1166/2004 NS v souvislosti s nhradou n-
klad dovodil, e za nklady, kter jedna ze stran vynaloila
s ohledem na specifick poadavky druh smluvn strany, lze
povaovat hradu njemnho dle smlouvy uzaven alobky-
n za elem zpstupnn gar, se zetelem k tomu, e tato
smlouva byla uzavena v asovm pedstihu tak, aby alobky-
n v souladu se svmi smluvnmi zvazky vi alovan byla
pipravena po uvolnn gar jejich njem realizovat.
Rozsudek Nejvyho soudu ze dne 24. 4. 2013, sp. zn.
23 Cdo 951/2011 obvykl a specifick nklady
V tomto rozhodnut NS pi vymezen pojmu pedsmluv-
n odpovdnost odkzal na ve uveden rozhodnut sp. zn.
29 Odo 1166/2004, doplnil jej ovem co do uren rozsahu
vznikl kody a rozliil mezi tzv. obvyklmi nklady a nkla-
dy specifickmi. Podle Nejvyho soudu, lo-li o majetkovou
jmu spovajc ve vynaloen nklad v souvislosti s jedn-
nm o uzaven smlouvy a ppravou nvrhu smlouvy, resp.
nklad v t dob odvodnn vynakldanch na ppravu
plnn, pak potencilnm smluvnm partnerm (zjemcm
o uzaven smlouvy) zpravidla vznikaj nklady, jejich po-
vaha a ve zvis na typu pedpokldan smlouvy, s jejich
vynaloenm mus potat bez ohledu na to, zda zamlen
smlouva bude nakonec uzavena i nikoli tedy nklady pro-
vozn obvykl. Vynaloen tchto obvyklch provoznch n-
klad pitom za odkodnitelnou majetkovou jmu ve smyslu
420 ob. zk. . 40/1964 Sb. povaovat nelze. Oproti tomu
v ppad vynaloen nklad, kter nelze povaovat za bn
a jejich poteba vyvstala v dsledku specifickch poadavk
druh strany, nelze vylouit monost jejich posouzen jako ko-
dy podle ve odkazovanho ustanoven.
Jak se to tedy m s judikaturou ve svtle rekodifikace
soukromho prva?
D se ci, e nov obansk zkonk v rmci pravy zvaz-
kovch vztah obecn navazuje na dosavadn stav soukrom-
ho prva a na zvry dosavadn soudn judikatury a ohledn
institutu culpa in contrahendo tyto zvry v zsad pebr
do svch ustanoven.
Ovem podstatn rozdly oproti pedchoz rozhodovac praxi
Nejvyho soudu lze v o. z. nicmn spatovat zejmna:
a) v rozsahu nhrady jmy;
b) a dle pak v explicitnm rozen asov psobnosti i na ob-
dob ped vlastnm uzavenm smlouvy.
Zde si dovolm jen pipomenout, e pedchoz soudn pra-
xe, kter zde byla citovna, a tedy pedevm judikatura, se
pece jen z vtiny zabvala ppady, kdy ji njak smlou-
va vtinou smlouva o smlouv budouc uzavena byla.
Co se te rozsahu jmy, jak bylo uvedeno dve, pedchoz
soudn judikatura dovozovala pouze prvo na nhradu nkla-
d jednn o smlouv, nklad dvodn vynaloench na p-
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
lnky
pravu plnn, zvltnch nklad vyvolanch specifickmi po-
adavky druh smluvn strany, nikoli vak nklad obvyklch.
Souasn prava obanskho zkonku je zaloena na pedpo-
kladu jmy vyvolan nepoctivm jednnm. Je proto nezbytn
zkoumat pinnou souvislost, a rozliovat tak nap. nklady
vynaloen ped nepoctivm jednnm a po nm, nikoli od-
mtat nhradu obvyklch nklad jako takovou.
Vvoj nejnovj judikatury v tto oblasti, kter zatm nen p-
li etn, lze pak demonstrovat na nsledujcch rozhodnutch:
Rozsudek Nejvyho soudu ze dne 27. 1. 2016, sp. zn.
25 Cdo 5233/2014
NS vychzel ze skutkovho stavu, e alovan vyrozum-
la alobkyni o vbru nejvhodnj nabdky v zadvacm -
zen a nsledn oznmila alobkyni zruen zadvacho ze-
n s odvodnnm, e pro administrativn pochyben dolo
ke zkreslen nabdkov ceny. alobkyn vak mezitm pro
ely budoucho plnn veejn zakzky nakoupila elektinu,
a v dsledku zruen zadvacho zen tvrdila, e j vznikla
koda spovajc v rozdlu mezi nklady na pozen elekti-
ny a trbami z jejho zptnho prodeje.
NS v tomto ppad jet musel aplikovat dosavadn usta-
noven ob. zk. . 40/1964 Sb., protoe vbrov zen bylo
vyhleno jet ped innost o. z., nicmn ji zde ve svtle
pedchoz judikatury a novch ust. 1728 a nsl. o. z. dovo-
dil nutnost naplnn dvou pedpoklad vzniku pedsmluvn
odpovdnosti (dobr vra jedn ze stran kontraktanho pro-
cesu, e pedpokldan smlouva bude uzavena, a ukonen
jednn o uzaven smlouvy bez legitimnho dvodu), zro-
ve ale tak posoudil pojem spravedliv dvod. V uvedenm
ppad byla spravedlivm dvodem zadavatele k ukonen jed-
nn o uzaven smlouvy skutenost, e nabdka alobkyn ne-
splovala podmnky a pedpoklady stanoven v zadvac doku-
mentaci, eho si byla alobkyn od potku vdoma, a to bylo
tak prokzno a nhrada kody nebyla piznna.
Rozsudek Mstskho soudu v Praze z roku 2016
Institutu pedsmluvn odpovdnosti se dotk i ppad znm
autorovi z jeho advoktn praxe, ve kterm probhlo zen ped
soudy prvnho a druhho stupn i soudem Nejvym. Pedm-
tem sporu byly nejasnosti tkajc se prbhu tendru ohledn
prodeje akci clov spolenosti vlastnn zadavatelem. Jednalo
se o soukromoprvn obchodn transakci, kterou zadavatel ve-
ejn oznmil se znan irokmi mantinely a vyhradil si prvo
vybrat investory do dal fze procesu prodeje dle svho uve-
n, stejn tak si vyhradil prvo zmnit dle poteby proces prode-
je a prvo odmtnout jednotliv nebo vechny nabdky a ukonit
transakci. Na zklad podmnek tendru bylo mon zaslat na-
bdky elektronickou potou za podmnky, e originln stejnopis
bude nsledn zasln potou. Po uplynut termnu mohl zada-
vatel dle vlastnho uven rozhodnout, kte z uchaze budou
v transakci pokraovat dle, tj. postoup do uho druhho kola.
astnk soute, pozdj alobce, pedloil svou nabdku,
byl pozvn do druhho kola a nsledn s nm bylo zahjeno
jednn o tzv. sdlen exkluzivit. astnk soute byl vak
pot z dvodu nedoloen vrohodnho financovn z tend-
ru zadavatelem vylouen. Akcie clov spolenosti byly nako-
nec prodny tet osob.
31
lnky
Tento nespn astnk soute podal poslze nkolik a- ti uzaven smlouvy a postupn upesovn jejho obsahu.
lob oprajcch se o poruen pedsmluvn odpovdnosti zada-
vatele, kdy dovozoval, e ml oprvnn za to, e byl vybrn
jako jedin, a pedpokldal, e smlouva o prodeji akci clov
spolenosti bude uzavena prv s nm. Jedna z alob smo-
vala k uren povinnosti, e vyhlaovatel tendru m poskytnout
tomuto nespnmu astnkovi informace potebn k vys-
len ulho zisku astnka soute tak, aby tento nespn munikace byl soudy shledn rovn jako nepilhav, protoe
astnk mohl nsledn podat alobu na nhradu kody v podo-
b ulho zisku. Tato koda mla podle alobce vzniknout jako
dsledek nepoctivho jednn zadavatele, kter pes dvodn
oekvn astnka soute v uzaven smlouvy jednn o dal-
asti v souti ukonil, ani pro to ml spravedliv dvod.
Soud prvnho stupn ani soud odvolac ovem nespnmu ast-
nku soute nevyhovl a povinnost zadavatele sdlit mu informa-
ci o podstatnch podmnkch vtzn nabdky, jako i informa-
ci o podstatnch podmnkch smlouvy o pevodu akci neuloil.
Rozhodnut ve vci zviselo mj. i na posouzen obsahu
e-mailov komunikace mezi stranami. Soudy v odvodnn
rozsudku uvedly, e e-mailovou komunikaci mezi zadavate-
lem a astnkem soute ohledn dalho prbhu tendru
lze dle jejho obsahu podadit pod ust. 1729 o. z. jako jed-
nn, kdy se uzaven smlouvy jev jako vysoce pravdpodob-
n. Soud vak dospl souasn k zvru, e jednn zadavate-
le, kter ukonil ast astnka soute v tendru s ohledem
na znn tendru, kde je od potku proklamovno, e zada-
vatel m prvo odmtnout jednotliv nebo vechny nabdky
nebo ukonit transakci, nelze povaovat za nepoctiv, jakko-
li se uzaven smlouvy mohlo jevit nespnmu astnkovi
v prbhu soute jako vysoce pravdpodobn.
Podle nzoru odvolacho soudu bylo mon veker jed-
nn mezi stranami sporu povaovat jen za nezvazn, p-
pravn, informativn a nebylo mon z nich dovozovat vznik
povinnosti informovat vylouenho astnka o nakonec rea-
lizovanm obchodu. Rovn tak soud pipomnl i prvo za-
davatele kdykoli v prbhu soute jednn ukonit, co bylo
stanoveno ji v zadvacch podmnkch.
Oba soudy, prvostupov i odvolac, se dle zabvaly otz-
kou formy smluv, kter mly bt uzaveny v prbhu tendru.
Dle tvrzen nespnho astnka soute mezi sebou stra-
ny mly uzavt smlouvy nazvan jako ujednn o vlunos-
ti, kter specifikovalo podmnky prbhu tendru. Soudy kon-
statovaly, e z ust. 561 odst. 1 o. z. vyplv, e k platnosti
prvnho jednn uinnho v psemn form se vyaduje pod-
pis jednajcho. Dle dle 562 odst. 1 o. z. je psemn forma
zachovna i pi prvnm jednn uinnm elektronickmi ne-
bo jinmi technickmi prostedky umoujcmi zachycen jeho
obsahu a uren jednajc osoby.
Ze skutkovho stavu vyplynulo, e ujednn mlo bt uza-
veno formou e-mailov korespondence. Ze strany astnka
soute byla uinna nabdka na uzaven smlouvy v e-mailu.
Jeden z len managementu zadavatele ve sv odpovdi po-
tvrdil pijet nabdky s konstatovnm, e bude zajitn pod-
pis za stranu zadavatele s tm, e je tak teba doeit zajitn
financovn. Soudy povaovaly tuto e-mailovou koresponden-
ci za prvn jednn v psemn smlouv, avak neshledaly, e
by z jejho obsahu byla ji zjevn vle stran uzavt smlouvu.
Podle nzoru soud lo naopak pouze o jednn o monos-
32
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
Z celkovho prbhu tendru bylo zjevn, e zadavatel ji
na potku projevil vli, aby smlouvy byly uzavrny v psemn
paprov podob (formou dopisu zaslanho potou) s tm, e
nebude-li tato forma dodrena, m se za to, e strany nechtj
bt smlouvou vzny ve smyslu ust. 1758 o. z. Odkaz ast-
nka soute na obvykl jednn stran formou elektronick ko-
z listin pedloench soudu bylo zejm, e strany povauj elek-
tronickou komunikaci za rychl a inn prostedek komunika-
ce, avak pro samotn uzavrn smluv vyaduj listinnou formu.
Vylouen astnk soute se domhal po zadavateli splnn
informan povinnosti o finln uskutenn obchodn trans-
akci s vybranm vtznm uchazeem. Podle nzoru odvolac-
ho soudu by vak takovou informan povinnost bylo mon
soudnm rozhodnutm zadavateli uloit jen za pedpokladu,
pokud by mu toto ukldal zkon nebo pokud by se k takov-
mu jednn zavzal smlouvou. Ani jeden z tchto pedpoklad
pro vyhovn alob naplnn nebyl. Ze samotnho vyhlen
tendru dn informan povinnost vi nespnm uchaze-
m nevyplvala a zrove ani nebyla uzavena jakkoli zvaz-
n dohoda, kter by zadavateli ukldala povinnost sdlit infor-
mace o vtzn nabdce a podmnkch realizovanho prodeje.
Pokud tedy zde pipomeneme zkonem limitovanou vi
nhrady kody, pak bylo na alobci, aby i bez takovch infor-
mac od zadavatele (nebo neml prvo na jejich sdlen, jak
dovodil soud) soudu doloil vi jmy, kter by odpovdala
ztrt z neuzaven smlouvy v obdobnch ppadech.
ili z uvedenho vyplv, e odpovdnost za neuzaven
smlouvy nen bezbeh a e soudy posuzuj okolnosti ppa-
du individuln.
Nespn strana podala dovoln k Nejvymu soudu R,
kter vak bylo jako nedvodn zamtnuto.
Zvrem k pedsmluvn odpovdnosti
Explicitn vyjden institutu culpa in contrahendo v obanskm
zkonku je bezesporu pozitivnm krokem v eskm prvnm -
du. Lze oekvat, e do budoucna dojde k astjmu uplato-
vn nhrady kody za nepoctiv ukonen jednn o smlouv
i za poruen dvrnosti informac ped soudy. Pezkum kon-
krtnch skutkovch okolnost zstane pak v rukou soudu, pi-
em, jak uvedeno ve, charakter pedsmluvn odpovdnosti je
subjektivn, kdce odpovd za zavinnou kodu. Dkazn be-
meno ponese tedy pedevm alobce a bude zleet na tom, jak
proke vznik takov odpovdnosti, pinnou souvislost mezi
vzniklou kodou a jednnm strany poruujc zkonnou (ped-
smluvn) povinnost a v neposledn ad i vi zpsoben jmy.
Vzhledem k tomu, e vyslen skuten ve kody se v pra-
xi jev jako obtn a e zkon obsahuje adu pojm zatm bl-
e nevyloench, je tak ponechn prostor k dotvoen vkla-
dov praxi soud. Nezbv ne se tit, jak tuto pravu ble
vymez dal judikatura.
 Autor je advoktem v Praze.
lnek vychz z pspvku autora na konferenci Nov soukrom
prvo, podan AK a spolenost EPRAVO.cz, kter se konala
dne 11. 11. 2016 v Praze.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017 lnky

Srovnvac reklama v esk

a evropsk prvn prav a judikatue
JUDr. DANA ONDREJOV, Ph.D. lem smrnice i jinho prvnho pedpisu Evropsk unie, k jejich
implementaci slou.3
Co se vlastn pravy srovnvac reklamy te, ve smrnici
2006/114 je upravena jej definice v l. 2 psm. c) a podmnky
1. vodem k evropsk a esk ppustnosti v l. 4. V eskm prvnm du je definice srov-
koncepci prvn pravy nvac reklamy upravena v 2980 odst. 1 o. z., podmnky p-
srovnvac reklamy pustnosti v 2980 odst. 2 o. z.
Koncepce prvn pravy srovnvac reklamy je podle obou
Prvn regulace srovnvac reklamy prvnch prav (evropsk i esk) takov, e pokud urit re-
(prava podmnek kladench na dovo- klama napluje definin znaky srovnvac reklamy podle l. 2
lenou srovnvac reklamu) m na ochranu soutitel proti psm. c) smrnice 2006/114, resp. 2980 odst. 1 o. z., jedn
jejich konkurentm, kte se opraj o proslulost jejich zbo- se o srovnvac reklamu. To nm vak jet nedv odpov
i slueb nebo tyto kritizuj (zejmna tzv. oprn, kritick na otzku, zda je konkrtn srovnvac reklama dovolen ne-
srovnvac reklama), ale je tak ku prospchu spotebitel, ne- bo zakzan. K tomu je nezbytn zkoumat, zda jsou kumulativ-
bo je povaovna za vznamn informan zdroj pro spote- n splnny vechny podmnky kladen na dovolenou srovnvac
bitele spovajc v monosti porovnn uritho druhu, kva- reklamu podle l. 4 smrnice 2006/114, resp. 2980 odst. 2
lity a cen zbo. o. z. Pokud jsou splnny, jedn se o dovolenou srovnvac re-
Uveden vyplv tak z rozhodovac praxe Soudnho dvo- klamu, pokud nikoliv, dan srovnvac reklama nen dovolen.
ra EU (nap. rozhodnut ze dne 8. 4. 2003, sp. zn. C-44/01),1 esk pojet srovnvac reklamy vak, na rozdl od vlastn-
kter zdrazuje, e veker srovnvac reklama m za cl zd- ho textu podmnek kladench na dovolenou srovnvac rekla-
raznit vhody zbo nebo slueb nabzench zadavatelem re- mu podle smrnice 2006/114, vyaduje pro ppadn zkaz
klamy ve srovnn se zbom nebo slubami soutitele. Aby srovnvac reklamy krom nenaplnn podmnek stanovench
toho doshla, sdlen mus nezbytn vyzdvihnout rozdly me- v 2980 odst. 2 o. z. jet kumulativn naplnn podmnek ge-
zi zbom nebo slubami, je jsou srovnvny prostednictvm nerln klauzule nekal soute podle 2976 odst. 1 o. z. (te-
popisu jejich hlavnch vlastnost. Vhoda, kterou pro spote- dy jednn v hospodsk souti, kter je v rozporu s dobrmi
bitele pedstavuje srovnvac reklama, mus bt nezbytn zo- mravy soute a je zpsobil pivodit jmu jinm soutitelm ne-
hlednna pi posouzen protiprvnho charakteru ten zada- bo zkaznkm). O. Hruda4 si v tto souvislosti poloil otz-
vatele reklamy z dobr povsti ochrann znmky, obchodnho ku, zda tyto podmnky generln klauzule nekal soute po-
jmna nebo jinch rozliovacch znak soutitele. dle 2976 odst. 1 o. z. nepedstavuj podmnky nad rmec
Aby vak srovnvac reklama pinela nastnn vhody, harmonizan pravy. S poukazem na bod 9 vtu prvn pre-
je nezbytn, aby uskutenn srovnn bylo uinno trans- ambule smrnice 2006/114 (mly by bt, pokud jde o srovn-
parentn s objektivnmi vsledky a nebylo zejmna tenm n, stanoveny podmnky dovolen srovnvac reklamy, aby se ur-
z dobr povsti srovnvanho podnikatele i ho elov nedis- ilo, jak jednn v oblasti srovnvac reklamy mohou naruit
kreditovalo. K zajitn nejen tchto poadavk slou prvn sout, zpsobit jmu soutitelm a negativn ovlivnit spote-
prava srovnvac reklamy zaloen na nezbytnosti naplnn bitelovu volbu) dospv k zvru, e aplikace generln klau-
nkolika podmnek, je umon erpat z onoho srovnn v- zule pi posuzovn ppustnosti t kter srovnvac reklamy ne-
hody de lege artis. n v rozporu s evropskm prvem, ale naopak vcemn odpovd
Jak ji bylo uvedeno ve, smrnice 2006/114 je ve vztahu duchu smrnice 2006/114.
k prvn prav srovnvac reklamy zaloena na principu pln Smrnice 2006/114 (l. 4) stanov celkem osm podmnek
harmonizace. lensk stty tedy nemohou pijmout psnj- ppustnosti srovnvac reklamy [psm. a) a h)], esk pra-
ani mrnj pravu srovnvac reklamy, ne vyplv z tex- va srovnvac reklamy ( 2980 odst. 2 o. z.) celkem est pod-
tu smrnice [zejmna l. 2 psm. c) a l. 4].2
S ohledem na nedostatky implementace smrnice 2006/114
v otzkch srovnvac reklamy do eskho prvnho du je ne- 1 Obdobn Soudn dvr EU v rozhodnut ze dne 23. 2. 2006, sp. zn. C-59/05.
zbytn pijmout tzv. eurokonformn vklad, tedy vykldat es- 2 Nap. ve Francii existuj omezen kladen na srovnvac reklamu
uskuteovanou na lstcch na vlak, receptech, vstupenkch na udlosti
kou pravu srovnvac reklamy tak, aby byla v souladu s ev- konan ve veejnch prostorech. CA Aix-en-Provence ze dne 21. 12. 2001,
ropskou pravou obsaenou ve smrnici 2006/114. Podle Contrasts-Conc.-Constr. 2002, No. 83.
konstantn judikatury Soudnho dvora EU jsou veker org- 3 Srov. rozhodnut Nejvyho sprvnho soudu ze dne 6. 11. 2015, sp. zn.
7 As 141/2015. Shodn rozhodnut Soudnho dvora EU ze dne 10. 4. 1984,
ny lenskho sttu, vetn soud, povinny pi uplatovn vnit- sp. zn. C-14/83, nebo ze dne 13. 11. 1990, sp. zn. C-106/89.
rosttnho prva vykldat toto prvo v souladu se znnm a e- 4 O. Hruda: Srovnvac reklama, C. H. Beck, Praha 2015, str. 31 a 32.

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 33
lnky
mnek [psm. a) a f)]. Dv z podmnek smrnice 2006/114
[l. 4 psm. d) a f)] jsou zakomponovny do jedn podmnky
v esk prav [ 2980 odst. 2 psm. e) o. z.], jedna z podm-
nek smrnice 2006/114 upraven v l. 4 psm. h) nen zapra-
covna v esk prvn prav.5 Podle tohoto ustanoven [l. 4
psm. h) smrnice 2006/114] plat, e na dovolenou srovnva-
c reklamu je kladena podmnka, e reklama nevede k zm-
n mezi obchodnky, mezi zadavatelem reklamy a soutitelem
nebo k zmn ochrannch znmek, obchodnch firem, jinch
rozliovacch znak, zbo a slueb zadavatele reklamy s ochran-
nmi znmkami, obchodnmi firmami, jinmi rozliovacmi zna-
ky, zbom a slubami soutitele.6
Absenci zapracovn tto podmnky do esk prvn pravy
srovnvac reklamy nelze ponechat pi pouhm konstatovn
tohoto faktu. Jak ji bylo uvedeno ve, je teba eskou pra-
vu srovnvac reklamy vykldat v kontextu smrnice 2006/114,
a tedy podmnku podle l. 4 psm. h) smrnice 2006/114 za-
hrnout do podmnek kladench na srovnvac reklamu tak
v esk republice.7 Zkouman podmnka odpovd v podstat
textu zvltn skutkov podstaty vyvoln nebezpe zmny
podle 2981 o. z. Podstatou skutkov podstaty vyvoln ne-
bezpe zmny je klamn zkaznk (prv onou zamnitel-
nost s jinm podnikatelem, jeho zbom i slubami). Tm,
e by srovnvac reklama vyvolvala nebezpe zmny (te-
dy klamala), nebude naplnna ani prvn podmnka kladen
na dovolenou srovnvac reklamu (a u ve smyslu o. z., i
smrnice 2006/114), spovajc v zkazu klamn. Bude z-
viset na pstupu konkrtnho soudu, zda srovnvac reklamu
vyvolvajc nebezpe zmny bude kvalifikovat jako nedovo-
lenou z dvodu nesplnn vech podmnek kladench na tu-
to pmo l. 4 psm. h) smrnice 2006/114 nebo jako nedo-
volenou srovnvac reklamu podle 2980 odst. 2 psm. a).
2. Definice srovnvac reklamy
2.1 Definice srovnvac reklamy podle eskho
a evropskho prva posouzen kompatibility
V ust. 2980 odst. 1 o. z. je obsaena definice srovnvac
reklamy, kterou se rozum reklama, kter pmo nebo nepmo
oznauje jinho soutitele nebo jeho zbo i slubu.
Definice obsaen v l. 2 psm. c) smrnice 2006/114 je
5 Na to upozoruje nap. E. Veerkov in J. Pokorn, E. Veerkov,
M. Pekrek: Meritum. Obchodn korporace a nekal sout, Wolters Kluwer
R, Praha 2015, str. 555, avak bez zhodnocen dsledk pro eskou pravu
srovnvac reklamy.
6 Obchodn zkonk s innost do 31. 12. 2013 tuto podmnku upravoval
v 50a odst. 2 psm. d): nevede k vyvoln nebezpe zmny na trhu mezi
tm, jeho vrobky nebo sluby reklama podporuje, a soutitelem nebo
mezi jejich podniky, zbom nebo slubami, ochrannmi znmkami, firmami
nebo jinmi zvltnmi oznaenmi, kter se pro jednoho nebo druhho
z nich stala pznanmi. I z tohoto vyplv, e zsahy zkonodrce, kter
vystily v text nekal soute v obanskm zkonku, nejsou k lepmu.
7 Shodn O. Hruda, op. cit. sub 4, str. 122.
8 Vraz vslovn odpovdajc doslovn textu smrnice 2006/114 uval tak
obchodn zkonk s innost do 31. 12. 2013 (srov. 50a odst. 1).
9 K vymezen tohoto institutu ble viz D. Ondrejov: Hledisko prmrnho
spotebitele v nekal souti, Obchodnprvn revue . 8/2009, str. 222
a nsl.
10 Rozhodnutm Arbitrn komise RPR . j. 004/2015/ST byla reklama
shledna zvadnou (v rozporu s Etickm kodexem reklamy).
34
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
s uvedenou eskou verz prakticky toton: kad reklama,
kter vslovn nebo nepmo oznauje soutitele nebo zbo ne-
bo sluby nabzen soutitelem.
Pi srovnn obou definic srovnvac reklamy lze uzavt, e
jsou obsahov toton. Rozdl v pouitch pojmem vslovn
[explicitly dle smrnice 2006/114)8 a pmo (o. z.)] je toli-
ko formln, bez jakchkoliv praktickch dopad.
Jak vyplynulo z textu ve, k oznaen soutitele i jeho
zbo nebo sluby ve srovnvac reklam me dojt pmo (v-
slovn) nebo nepmo.
Pmm oznaenm se rozum vslovn zmnn konkrtn-
ho soutitele (nap. obchodn firmou), jeho zbo nebo slu-
eb (nap. nzvem vrobku) v reklam. Z praxe lze jmenovat
ppady jako Nejsme oni. EZ je levnj, Nejsme OBIej-
n. Hornbach nebo prost srovnn Kaufland vs. Tesco.
Nepmm oznaenm se rozum takov oznaen jinho sou-
titele (jeho zbo nebo slueb), kdy je prmrnmu spote-
biteli9 s ohledem na okolnosti zejm, s km se dan souti-
tel srovnv. Takovm nepmm oznaenm me bt nap.
uveden ochrann znmky i jejch stejnch znak (nap. v-
raz Jinde vyhotoven totonm psmem, jak uv Tesco),
barev typickch pro danho soutitele (nap. u mobilnch
opertor modr pro O2, fialov pro T-Mobile, rov
pro Vodafone), znlky, jmenovn urit indicie spojen s v-
robnm mstem (nap. reklamy z oblasti automobilovho pr-
myslu: V soused z Boleslavi bude takhle mal10 nebo chlad-
n jako vd) nebo zaitm reklamnm sloganem.
Vrchn soud v Praze (rozhodnut ze dne 3. 2. 2012, sp. zn.
3 Cmo 382/2011) posuzoval reklamu na vrobek GS Condro
Forte, kter pouvala reklamn slogan: Mirek bere jin ppra-
vek na klouby a radji jezd eskaltorem. Nenech si poradit a to
je jeho bolest. Jednalo se o reakci na reklamn kampa na pre-
part Proenzi 3, kter vyuvala od roku 2010 herce Mirosla-
va Donutila. Soud uzavel, e je vce ne pravdpodobn, e
prmrn spotebitel, konzument doplk stravy na kloubn ob-
te, zn i masivn kampa alobce s vraznou tv populrnho
herce Miroslava (Mirka) Donutila. Pedmtn reklamn sdlen
srovnv ppravek Mirka a ppravek alovanho s tm, e na-
vozuje dojem o tom, e Mirkv ppravek je hor ne alovan-
ho, resp. e nefunguje. Vrchn soud v Praze dospl k zvru,
e pokud soutitel pouije v reklam na sv zbo by jen kest-
n jmno znmho umlce, kter vystupuje v rozen reklam
konkurence na podobn zbo, vyvstane u prmrnho spotebi-
tele vjem spojen dvou reklam, a tedy i srovnn dvou vrobk.
Lze uzavt, e zkladn pojet srovnvac reklamy vetn je-
jho pojmovho vymezen je podle esk prvn pravy ( 2980
odst. 1 o. z.) i navazujc judikatury pln kompatibiln s evrop-
skou pravou podle smrnice 2006/114.
2.2 Srovnvac reklama bez faktickho srovnn?
Definice srovnvac reklamy podle eskho i evropskho
prva zahrnuje na prvn pohled tak takovou reklamu, kte-
r pouze oznauje (pmo nebo nepmo) jinho soutite-
le, ani by dochzelo k faktickmu srovnn s nm (jeho zbo-
m i slubami) viz vraz oznauje, nikoliv srovnv.11
S naznaenm problmem se pokouel vyrovnat Soudn dvr
EU12 ve sv rozhodovac praxi, kter vak do cel vci vnesl
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
spe vce nejasnost, kdy navzdory obecnmu oekvn sp-
e uzavel, e pro kvalifikaci srovnvac reklamy posta toliko
identifikace soutitele (jeho zbo i slueb), a srovnvac je
tak i reklama neobsahujc jakkoliv srovnn.
J. Kotsek13 ve vztahu k uvedenmu dovozuje, e o srovn-
vac reklamu ve smyslu 2980 odst. 2 o. z. pjde vhradn teh-
dy, pokud reklama alespo implicitn pracuje se srovnnm
Srovnvac reklama bez srovnn neexistuje. Identifikace (p-
m i nepm) jinho soutitele je pouze jednm, a nikoliv v-
hradnm znakem srovnvac reklamy. S tmto zvrem se bez
dalho ztotouji.
Dan pojet odpovd tak 2980 odst. 2 o. z., kter ve sv
uvozovac vt uvd, e srovnvac reklama je ppustn, pokud
se srovnn te (zvraznila aut.), co lze povaovat za p-
nosn upesnn nezbytnosti uskutenn srovnn ve srov-
nvac reklam. Aby tedy byla srovnvac reklama dovolen, je
teba aplikovat tak podmnku nezbytnosti srovnn s blim
rozvedenm poadavk na nj v 2980 odst. 2 o. z.
2.3 Srovnvac reklama, kter neoznauje konkrtnho
soutitele (jeho zbo nebo sluby)?
Dal otzkou, kter v souvislosti s definic srovnvac rekla-
my vyvstv, je, zda lze povaovat za naplnn 2980 odst. 1
o. z. [l. 2 psm. c) smrnice 2006/114] tak reklamu, kter
neoznauje konkrtnho soutitele, jeho zbo nebo sluby, ale
celou skupinu soutitel.
Danou otzkou se zabval Soudn dvr EU (rozhodnut
ze dne 19. 4. 2007, sp. zn. C-381/05). Jednalo se o ppad,
kdy belgick spolenost De Landtsheer uvedla na trh nov
pivo vyrbn tradinm postupem, vychzejcm ze zpso-
bu vroby umivho vna, tento produkt byl oznaen jako
Malheur Brut Rserve. Na lhvi, na letku a na kartono-
vm obalu od lhve byly uvedeny vrazy Brut Rserve, La
premiere biere BRUT au monde (prvn BRUT pivo na sv-
t), Biere blonde la mthode traditionnelle (svtl pivo vy-
roben tradinm zpsobem) atd., to ve doplnno o od-
kaz na vinae v oblasti Champagne ve Francii. Spolenost
De Landtsheer pi prezentaci svch vrobk pouvala v-
raz Champagnebier ke zdraznn toho, e pivo bylo vyro-
beno ampaskou metodou (mthode champenoise), a vy-
zdvihovala originalitu piva s odkazem na charakteristick
vlastnosti umivho vna, a zejmna ampaskho. Soudn
dvr EU dospl v dan vci k nsledujcm zvrm: Od-
kaz na druh vrobk, a nikoliv na urit podnik nebo vrobek,
v reklamnm sdlen lze povaovat za srovnvac reklamu, po-
kud umouje poznat, e se uveden sdlen vztahuje konkrtn
na tento podnik nebo na zbo i sluby, kter nabz. Okolnost,
e jako ty, na n se vztahuje reklamn sdlen, lze identifiko-
vat nkolik soutitel zadavatele reklamy nebo zbo i slu-
by, kter nabzej, nen relevantn pro uren toho, e reklama
m srovnvac charakter.
Za srovnvac reklamu tak lze v souladu s ve uvedenm
pstupem Soudnho dvora EU povaovat tak takovou rekla-
mu, kter neoznauje pmo konkrtnho soutitele (jeho
zbo i slubu), ale hned nkolik soutitel, pokud vak
takov oznaen umouje poznat, kdo do tto skupiny sou-
titel spad.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
lnky
2.4 Podmnky kladen na dovolenou srovnvac
reklamu
Jak ji bylo uvedeno ve, podmnky, za jejich splnn je
srovnvac reklama dovolen, mus bt splnny kumulativn,
tedy vechny bez vjimky. V praxi tedy posta prokazateln
nesplnn jedn z podmnek kladench na dovolenou srovnva-
c reklamu a pot lze tuto kvalifikovat jako nedovolenou srov-
nvac reklamu.
Podmnky kladen na srovnvac reklamu je teba vykldat
nejpznivjm zpsobem pro tuto reklamu.14
1. Prvn podmnka: zkaz klamavosti
Ust. 2980 odst. 2 psm. a) o. z. stanov podmnku dovole-
n srovnvac reklamy v podob prostho zkazu jej klama-
vosti (nen klamav).
l. 4 psm. a) smrnice 2006/114 upravuje tuto podmn-
ku vslovn takto: nen klamav ve smyslu l. 2 psm. b), l. 3
a l. 8 odst. 1 tto smrnice nebo lnk 6 a 7 smrnice Evrop-
skho parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. kvtna 2005
o nekalch obchodnch praktikch vi spotebitelm na vnit-
nm trhu (smrnice o nekalch obchodnch praktikch).
Hned na prvn pohled je patrn, e esk text prvn podmn-
ky je vrazn strunj. Podle textu smrnice 2006/114 nesm
bt srovnvac reklama klamavou jak ve smyslu prvn regulace
klamav reklamy ve vztazch mezi podnikateli (v esk pra-
v v 2987 a 2979 o. z.), tak ve vztazch mezi podnikatelem
a spotebitelem (prvn prava nekalch obchodnch praktik
podle smrnice 2005/29 a 4 a 5b zk. o ochran spotebi-
tele).15 esk pojet obecnm vrazem klamavosti v sob za-
hrnuje vechny ppady klamn prostednictvm srovnvac re-
klamy, nerespektuje vak doslovn znn smrnice 2006/114,
kdy neupozoruje na oba druhy klamn. Tuto podmnku je
vak nutn, stejn jako vechny ostatn, vykldat v kontextu
evropsk pravy, a bude tak zakzno jakkoliv klamn pro-
stednictvm srovnvac reklamy, tedy klamav reklama ve smy-
slu 2977 a 2979 o. z., klamav obchodn praktiky ve smyslu
5 a 5a ZOS (tedy klamav jednn i klamav opomenut), ale
tak klamav oznaen zbo nebo sluby podle 2978 o. z. i
vyvoln nebezpe zmny podle 2981 o. z.16
11 Pi pijet takovho pstupu bychom vak nap. u reklamy automobilky
Audi billboard se sloganem Jsi na tahu, BMW museli dospt k naplnn
definice srovnvac reklamy podle 2980 odst. 1 o. z. (pm oznaen
jinho soutitele) a kumulativnmu nenaplnn podmnek srovnvac reklamy
v 2980 odst. 2 o. z. [nebo tato reklama nic nesrovnv, pouze provokuje
i vyzv, neme tak bt naplnno psm. b), c) a dal]. Pi nesplnn
podmnek 2980 odst. 2 o. z. pot nelze ne konstatovat, e se jedn
o srovnvac reklamu nedovolenou, a tedy nekalosoutn. Takov prvn
zvr by vak nebyl sprvn, nebo by v reimu esk prvn pravy bylo
nutn uinit test generln klauzul nekal soute podle 2976 odst. 1
o. z. a mm za to, e by nebyla naplnna minimln podmnka rozpornosti
takovho jednn s dobrmi mravy soute.
12 Soudn dvr EU se danou otzkou zabval v rozhodnut ze dne 25. 10.
2001, sp. zn. C-112/99: Aby se jednalo o srovnvac reklamu, postauje
komunikace v jakkoliv form, kter a ji vslovn, nebo nepmo,
poukazuje na jinho soutitele, jeho vrobky i sluby; nezle na tom, zda
existuje srovnn mezi vrobky a slubami nabzenmi zadavatelem reklamy
a jeho konkurentem.
13 J. Kotsek in M. Hulmk a kol.: Obansk zkonk VI, Zvazkov prvo,
Zvltn st ( 20553014), C. H. Beck, Praha 2014, str. 1807.
14 Srov. rozhodnut Soudnho dvora EU ze dne 25. 10. 2001, sp. zn. C-112/99.
15 Na to poukazuje shodn F. Hennig-Bodewig (ed.): International Handbook
on Unfair Competition, Germany, Verlag C. H. Beck, Mnchen 2013, str 64.
35
lnky
esk pojet prvn podmnky kladen na srovnvac reklamu
tak sice nen doslovn kompatibiln s evropskou pravou, vzhle-
dem ke sv obecnosti vak umouje pojmout veker skute-
nosti, kter upravuje prava evropsk (zejmna ve smyslu kla-
mavch obchodnch praktik).
Podmnku zkazu klamn, jej naplnn je nezbytn pro
ppustnost konkrtn srovnvac reklamy, je tak nutno vn-
mat optikou ust. 2977 o. z., zejmna skrze jeho druh od-
stavec, kde jsou demonstrativnm vtem naznaeny daje,
jimi me reklama pedevm klamat.
Soudn dvr EU se ve svm rozhodnut ze dne 18. 11. 2010,
sp. zn. C-159/09, konstatoval, e reklama me mt klamav
charakter, zejmna pokud pro ely vlun cenovho srovnn
byly vybrny potravinsk vrobky, mezi ktermi jsou vak ve sku-
tenosti rozdly, kter by mohly citeln ovlivnit volbu prmrnho
spotebitele, ani uveden rozdly vyplvaj z dotyn reklamy.
V jin vci Soudn dvr EU (rozhodnut ze dne 19. 9. 2006,
sp. zn. C-356/04) dospl k zvru, e srovnvac reklama m
klamav charakter, pokud z reklamy nevyplv, e se srovnn
tkalo pouze vzoru vrobk (ne vech), reklamn sdlen neiden-
tifikuje srovnvan znaky nebo neinformuje pjemce o zdroji in-
formac nebo pokud reklamn sdlen obsahuje hromadn odkaz
na rozpt uetench st bez individualizace obecn rovn cen
uplatovanch kadm z uvedench soutitel a stku, kterou
lze uetit pi nkupech u zadavatele reklamy, a nikoliv u ka-
dho z tchto soutitel.
Vrchn soud v Praze se v rozhodnut ze dne 8. 12. 2010,
sp. zn. 3 Cmo 122/2010,17 zabval reklamn kampan alova-
nho, porovnvajc nabdku sluby vysokorychlostnho in-
ternetu alobce a alovanho ve vztahu k rychlosti pipojen
a cen. daj o cen a rychlosti byl pravdiv ohledn nabdky
alovanho, ovem ohledn nabdky alobce daj o cen ne-
odpovdal, nebo alovan opomenul uvst, e tato cena za-
hrnuje jet dal sluby (sluby antivir, digitln televize a te-
lefonick voln). daj alovanho o cen sluby alobce tak
byl dajem neplnm, nedostatenm, a proto ve vztahu k ad-
restm reklamnho sdlen klamavm.
16 Na posledn uveden dva ppady skutkovch podstat nekal soute
zaloench tak na prvcch klamn poukazuje P. Hajn in J. vestka,
J. Dvok, J. Fiala a kol.: Obansk zkonk, Koment, Svazek VI,
Wolters Kluwer R, Praha 2014, str. 1188.
17 J. Macek: Rozhodnut ve vcech nekal soute a obchodn firmy
(20002010), II. dl, C. H. Beck, Praha 2011, str. 500.
18 Shodn F. Hennig-Bodewig: Unfair Competition Law, European Union
and Member Statestr, Kluwer Law International, Netherlands, Hague 2006,
str. 46.
19 E. Veerkov in J. Pokorn, E. Veerkov, M. Pekrek, op. cit. sub 5, str. 552.
20 J. Kotsek in M. Hulmk a kol., op. cit. sub 13, str. 1809.
21 V tto souvislosti si lze poloit zkladn otzky je minerln a kohoutkov
voda urena k uspokojen stejn poteby? Touto potebou me bt nutnost
se napt, ale tak dodat tlu minerln ltky (v ppad minerlky).
Uspokojuje stejnou potebu msli tyinka a okoldov tyinka? Oboj zahn
chu na sladk, avak vivov hodnota me bt vrazn odlin. V ppad
denku a tdenku je zejm, e oba produkty uspokojuj potebu tiva,
avak me bt rozdl v dotovn tmito informacemi jednou tdn a jednou
denn (co se str v ppad nkupu uritho tiva do vlaku pi cest jednou
za msc a je rozdln pi cest kad den).
22 O. Hruda, op. cit. sub 4, str. 72 a 73.
23 D. Ondrejov: Nekal sout v novm obanskm zkonku, Koment,
C. H. Beck, Praha 2014, str. 140.
24 Kritrium substituovatelnosti pouv tak S. Augenhofer
in F. Hennig-Bodewig (ed.), op. cit. sub 15, str. 64.
36
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
2. Druh podmnka: srovnn jen zbo a sluby uspokojuj-
c stejnou potebu nebo uren ke stejnmu elu
Ust. 2980 odst. 2 psm. b) o. z. stanov podmnku do-
volen srovnvac reklamy v podob pkazu, aby srov-
nvala jen zbo a slubu uspokojujc stejnou potebu ne-
bo uren ke stejnmu elu. Tato podmnka je shodn
s l. 4 psm. b) smrnice 2006/114: srovnv jen zbo ne-
bo sluby, je slou stejnm potebm nebo jsou zamleny
pro stejn el. Z uvedenho vyplv, e ob podmnky
jsou toton.
Druhou podmnku kladenou na ppustnost srovnvac re-
klamy lze strun shrnout jako nezbytnost srovnn srovna-
telnho. Tuto podmnku nelze brt doslovn, tedy jako srov-
nn zcela stejnho18 (identickho) zbo nebo sluby, kdy
tato je vymezena eji, tedy stejnou potebou i elem.
E. Veerkov dospv k zvru, e tuto podmnku je v po-
chybnostech nutno vykldat spe eji.19
Spe k extenzivnmu vkladu stejnch poteb i elu
lze dospt ze zvr nmeck judikatury, na kter poukazuje
J. Kotsek:20 Soudy kvalifikovaly jako potenciln zamnitel-
n jsou jimi nap. minerlky a kohoutkov voda (OLG Mni-
chov, rozhodnut ze dne 16. 9. 1999 6 U 2646/98), denky a t-
denky (OLG Hamburg, MDR 1999, 979) nebo msli tyinky
a okoldov tyinky (OLG Hamburg, rozhodnut ze dne 6. 3.
2003, 5 U 227/01).21
O. Hruda22 zdrazuje, e je nutn zkoumat, zda jsou srov-
nvan produkty dostaten zamniteln, piem tmi jsou
podle nj produkty, jejich primrn funkce je toton za za-
mniteln ve smyslu posuzovan podmnky tak povauje la-
cin neznakov hodinky a vcarsk hodiny z blho zlata
oszen diamanty, je slou svmu majitele tak jako perk
i symbol spoleenskho postaven. S tmto nzorem se ne-
ztotouji, nebo mm za to, e bez dalho nelze konstato-
vat, e primrnm elem koup takovch hodinek bylo sle-
dovn asu to plat jednoznan u prvnho typu hodinek,
nikoliv vak u druhho. Mnoho lid si dnes kupuje luxusn
hodinky prv toliko jako symbol spoleenskho postaven
i mdn doplnk, nebo sledovn asu je ji bn skrze t-
m vdy ptomn mobiln telefon. Netvrdm, e ppustnost
takovho srovnn bez dalho vyluuji, odmtm vak v tom-
to konkrtnm ppad konstatovn primrn funkce srovn-
vanch produkt.
Nutno zdraznit, e srovnvny mohou bt pouze zbo ne-
bo sluba, nikoliv osoby (zde soutitel).23 To plat zejmna
o jejich osobnch a jinch vlastnostech, kter pmo nesou-
visej s jimi poskytovanm zbom i slubami (nap. pouka-
zujc na nrodnost, rasu, pohlav apod.). Ppustn se jev
srovnn dlky psoben v praxi, dosaen znalosti i zkue-
nosti v oboru.
Nalezen toho sprvnho pstupu k vkladu tto podmn-
ky nebude v praxi snadn a vvoj konstantn judikatury bude
trvat jet adu let. K extenzivnmu vkladu se lze piklonit
s ohledem na judikaturu Soudnho dvora EU, kter tenduje
spe k dovolenosti ne zakzanosti srovnvac reklamy (sp-
e k liberlnmu vkladu jednotlivch podmnek), na druhou
stranu nelze pijmout ppustnost srovnvac reklamy u tako-
vho zbo nebo slueb, kter nejsou z povahy vci skute-
nmi substituty.24
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017 lnky
Otzkou, kter v souvislosti s touto podmnkou vyvstv, je srovnvat se mus jedna i vce vlastnost (smrnice
ppustnost srovnvn hromadnch sortiment nabdky rznch 2006/114 uv vraz rys) zbo nebo slueb;
obchodnch etzc (tzv. spotebn i nkupn koe), nap. typu srovnvan vlastnosti (rysy) mus bt:
nkup kolnch poteb v etzci XX sestvajc ze zbo YY podstatn (podle smrnice 2006/114 zkladn),
nakoupte o stku ZZ levnji ne u konkurence WW, nebo dleit (o. z. i smrnice 2006/114),
srovnvny zpravidla nejsou toton vrobky (nejen v typu, oviteln (o. z. i smrnice 2006/114) a
ale tak znace), co se me odrazit v celkov cen za tako- pznan (podle smrnice 2006/114 charakteristick);
v fiktivn nkup. mezi srovnvanmi vlastnostmi me bt i cena (podle
Soudn dvr EU se naznaenou otzkou zabval ve svm doslovnho znn o. z. vetn ceny).
rozhodnut ze dne 19. 9. 2006, sp. zn. C-356/04, a dospl k z- Uveden subpodmnky mus bt splnny kumulativn (jako
vru, e srovnvn celch sortiment je srovnvnm ve smyslu celek), aby se dostlo naplnn tto tet podmnky.
l. 4 psm. b) smrnice 84/450/EHS, ve znn smrnice 97/55/ES, Je zejm, e znn smrnice 2006/114 a o. z. obsahu-
pokud jsou oba sortimenty tvoeny jednotlivmi vrobky, kter, je-li je toliko formulan odchylky, odlin pouit vrazy lze
na n nazrno jako na dvojice, jednotliv spluj poadavek srov- povaovat za synonyma. Za problematick vak povau-
natelnosti Nen povinnost soutitele ve srovnvac reklam vy- ji spojen vetn ceny, uit ve znn eskho zkonnho
jmenovat vechny srovnvan vrobky a jejich ceny, nebo takov textu, nebo nen zcela jasn, zda cena mus bt soust
poadavek by mohl bt jen obtn provediteln Pokud nejsou kadho objektivnho srovnn (srov. vraz vetn ceny)
srovnvan daje vyjmenovny v reklamnm sdlen, mus v nm nebo me bt soust srovnn, avak nemus. Zvr, e
bt uvedeno, kde a jak se s tmito daji mohou adresti reklamy nemus bt soust srovnn, aby toto bylo mon pova-
snadno seznmit, aby si mohli ovit jejich sprvnost, jako i sprv- ovat za objektivn, vyplv ze samotnho znn smrni-
nost dotenho rysu. ce, kde je uvedeno which may include price, tedy doslov-
V jin vci Soudn dvr EU (rozhodnut ze dne 18. 11. n kter me zahrnovat cenu. Doslovn peklad vetn
2010, sp. zn. C-159/09) konstatoval, e pouh okolnost, jeho jazykov-logickho vkladu svd o lep kvalit zn-
e se potravinsk vrobky li z hlediska jejich poivatelnos- n tto sti podmnky obsaen v psm. c) v obchodnm
ti a poitku spotebitele je konzumovat, v zvislosti na pod- zkonku ve znn k 31. 12. 2013 (mezi n me patit ce-
mnkch a mst jejich vroby, jejich ingrediencch a vrobci, na). Tento sporn termn je nutno vykldat v nvaznos-
neme vylouit, e srovnn takovch vrobk me splo- ti na eurokonformn vklad (souladn se smrnic 84/450
vat poadavek, podle kterho maj tyto vrobky slouit stej- o klamav a srovnvac reklam kodifikovan znn)
nm potebm nebo maj bt zamleny pro stejn el, to
znamen, e se maj vyznaovat dostatenou mrou vzjem-
n zamnitelnosti.
Z uveden rozhodovac praxe Soudnho dvora EU vyplv,
Orange Tree
Ora
SHNODGDWHOVNDJHQWXUD
SHNODG
e srovnn hromadnch sortiment nabdky je tedy mon, po- 35$+$
35$+$ %512 3/=(
kud jednotliv vrobky v rmci srovnvanho sortimentu (jako
vzjemn dvojice) spluj podmnku srovnatelnosti. Posta pi-
tom, aby se srovnvan zbo vyznaovalo dostatenou mrou 3UY
3UY
YQ
Q SHNOODG
D \DWOXP
PRHQ
zamnitelnosti. Nen nezbytn, aby byly v reklam vyjmeno-
vny vechny srovnvan vrobky a jejich ceny. 6RXG
XGQ
Q
Q RY
YH
HQ
Q SHNODG\
\
3. Tet podmnka: objektivn srovnn jedn nebo vce pod- .DQFHO
. HO
H
H YFH
FHQW
QWUX
U
statnch, dleitch, ovitelnch a pznanch vlastnost zbo-
nebo slueb vetn ceny 3UDK
3UD \ %UQ
UQD
D D 3O
3O]Q
]Q
Ust. 2980 odst. 2 psm. c) o. z. stanov podmnku dovo-
len srovnvac reklamy spovajc v nezbytnosti, aby se jed- 1DSURVVW
W GYUQR
QRVW
VWW GRN
RNXP
X HQ
XP HQW
W
nalo o objektivn srovnn jedn nebo vce podstatnch, dle-
itch, ovitelnch a pznanch vlastnost zbo nebo slueb -DVQDSHKOH
OHGQ
GQFHQ\
vetn ceny.
Danmu ustanoven odpovd l. 4 psm. c) smrni- ww
ww.
w orangetree.cz
ce 2006/114, kter tuto podmnku formuluje nsledovn:
objektivn srovnv jeden nebo vce zkladnch, dleitch,
ovitelnch a charakteristickch rys tohoto zbo nebo tchto
slueb, mezi nimi me bt i cena (v doslovnm anglickm
znn: it objectively compares one or more material, relevant,
verifiable and representative features of those goods and servi- Orange Tree |SHNODGDWHOVNDJHQWXUD
ces, which may include price). 0QHVRYD3UDKD9LQRKUDG\
Pi srovnn obou definic dospjeme k zvru, e poadavky =HOQWUK%UQRVWHG
inzerce

na srovnvac reklamu jsou podle tto podmnky nsledujc: 3REHQ3O]H

7HObb|(PDLORFH#RUDQJHWUHHF]
srovnn mus bt objektivn (o. z. i smrnice 2006/114);

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 37
lnky
a je nutno dospt k zvru, e cena soust srovnvn
bt me, ale nemus.25
Tuto problmovou formulaci nalezneme tak ve slovensk
prvn prav [srov. 4 odst. 2 psm. b) slovenskho zkona
o reklam] vrtane ich ceny.
Kad srovnn mus bt objektivn. Tato subpodmnka sou-
vis zce s podmnkou prvn [ 2980 odst. 2 psm. a) a l. 4
psm. a) smrnice 2006/114], tedy zkazem klamavosti. Nen-li
urit srovnn pravdiv, pot klame a souasn nen objektiv-
n. Tato podmnka m krom pravdivosti tak na zkaz srov-
nvn takovch vlastnost zbo nebo sluby, kter jsou ryze sub-
jektivnho charakteru, tedy nap. dojem, pocit, chu, komfort,
estetick a jin zitek apod. Opan J. Kotsek,26 kter nevi-
d dvod, pro automaticky vyluovat ze srovnn subjektivn
hodnocen spotebitel (mohou bt samy o sob vlastnost).27
Srovnvny mus bt vlastnosti zbo nebo sluby, niko-
liv samotnho soutitele i jeho rodiny. Sporn se jev srov-
nvn vlastnost zamstnanc soutitele, mm vak za to,
e pokud toto srovnn m na vlastnosti zamstnanc sou-
visejc s pmm vkonem jejich soutn innosti (dalo by
se de facto uvaovat o vlastnostech sluby), pot by toto ne-
bylo vyloueno z ppustnosti srovnn.
Srovnvna me bt i jedna vlastnost zbo nebo sluby,
ppadn vce.
Srovnvan vlastnosti zbo nebo sluby mus bt podstat-
n (zkladn), dleit, oviteln a pznan (charakteris- 2006/114, kter tuto podmnku formuluje takto: u produk-
tick).28 Z uvedenho tak vyplv, e srovnvny mohou bt
skuten relevantn vlastnosti (rysy, znaky) zbo nebo slu-
eb, nikoliv znaky marginln, resp. takov, kter prmrn
spotebitel pi svm nkupu nepovauje za stejn charak-
teristick prvek, podle kterho by se rozhodoval.29
Podle Soudnho dvora EU podmnka ovitelnosti vyaduje,
pokud jde o takovou reklamu, kter srovnv ceny dvou sor-
timent zbo, aby pedmtn zbo mohlo bt pesn iden-
tifikovno na zklad informac obsaench v uveden rekla-
m (srov. rozhodnut Soudnho dvora EU ze dne 18. 11. 2010,
sp. zn. C-159/09).
25 Viz D. Ondrejov, op. cit. sub 23, str. 143. Na spornost vrazu vetn ceny
poukazuje tak J. Kotsek in M. Hulmk a kol., op. cit. sub 13, str. 1809,
a P. Hajn in J. vestka, J. Dvok, J. Fiala a kol., op. cit. sub 16, str. 1189.
26 J. Kotsek in M. Hulmk a kol., op. cit. sub 13, str. 1810.
27 Takov subjektivn hodnocen je vak ve Francii shledno judikaturou jako
neppustn. Francouzsk soud povaoval za prvn nedovolenou reklamu
Renault prodal dvakrt vce automobil v Nmecku ne VW ve Francii,
TGI Paris Rf. 23. 9. 1991, Gaz. Pal. 1991, 2. Jurisprudence 576,
in F. Hennig-Bodewig (ed.), op. cit. sub 15, str. 119.
28 Rakousk OGH povauje za neppustn vgn srovnn. Viz OGH ze dne
24. 10. 2000, BI. 2002, 19 Heisser Streit. Obdobn OGH ze dne 9. 4.
2002, BI, 2002, 173 Mehr darf der Spass nicht kosten!. Shodn italsk
dozorov orgn Autorita Garante ze dne 23. 1. 2001, No. 9143, Boll. 4/01.
29 Akoliv je zejm, e pokud dostane spotebitel dv cenov toton nabdky
a jedno zbo bude navc obsahovat njakou bonusovou zanedbatelnou
vlastnost navc, je pravdpodobn, e pokud bude nap. rovn shodn
znaka, dlka zruky apod., rozhodne se zakoupit prv to zbo, kter
poskytuje nco vc. To ale neznamen, e prv takov marginln vlastnost
me bt pedmtem dovolen srovnvac reklamy.
Navc je samozejm otzkou, co povauje prmrn spotebitel za relevantn
vlastnosti zbo nebo sluby. To se tk nap. barvy vrobku pro uritho
spotebitele (i v pojet prmrnosti) je barva zbo dleit (typicky pro
eny), pro jinho nikoliv; barva me bt relevantn vlastnost zbo v ppad
uritho druhu zbo (nap. osobn automobil), zatmco u jinho ne (nap.
soustka umisovan pod kapotu automobilu).
30 D. Ondrejov, op. cit. sub 23, str. 146.
38
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
V jin vci dospl Soudn dvr EU (rozhodnut ze dne 8. 4.
2003, sp. zn. C-44/01) k zvru, e srovnn ceny nem za n-
sledek oslaben dvryhodnosti soutitele ani z dvodu, e roz-
dl cen mezi srovnvanmi vrobky je vt ne rozdl mezi pr-
mrnmi cenami, ani z dvodu potu provedench srovnn.
Nejvy soud (rozhodnut ze dne 22. 10. 2014, sp. zn.
23 Cdo 2000/2013) poukzal na skutenost, e reklamu, kte-
r vyuv srovnvac tabulku produkt konkurence v rznch
asovch obdobch, je nutno povaovat za neppustnou srov-
nvac reklamu.
Z uveden rozhodovac praxe soud vyplv, e srovnva-
n zbo mus bt pesn identifikovateln. Cena je ppust-
nm a relevantnm znakem ke srovnn zbo nebo sluby, je
vak nezbytn, aby byly zbo nebo sluba srovnvny ve stej-
nch asovch obdobch. V ppad tvrzen o spoe pi volb
zbo nebo slueb uritho soutitele je nutno zvit vech-
ny okolnosti (nap. druh zvazk, objem nabzench a erpa-
nch dat v ppad slueb mobilnch opertor).
4. tvrt podmnka: srovnn zbo s oznaenm pvodu pou-
ze se zbom stejnho oznaen
Ust. 2980 odst. 2 psm. d) o. z. upravuje podmnku do-
volen srovnvac reklamy spovajc v nutnosti srovnn
zbo s oznaenm pvodu pouze se zbom stejnho oznaen.
Danmu ustanoven odpovd l. 4 psm. e) smrnice
t s oznaenm pvodu se vdy odvolv na produkty se stej-
nm oznaenm.
Lze konstatovat, e evropsk i esk prava posuzovan
podmnky je shodn.
Z uvedenho vyplv, e ve srovnvac reklam me bt srov-
nvno vdy jen zbo stejnho oznaen pvodu. K oznaen p-
vodu ble viz esk prava obsaen v zkon . 452/2001 Sb.,
o ochran oznaen pvodu a zempisnm oznaen, ve zn-
n pozdjch pedpis.
Tato podmnka dopad pouze na zbo, nikoliv sluby, nebo
pouze vsledek urit innosti (nsledn produkt) lze vztaho-
vat ke specifickm vlastnostem souvisejcch se svm pvodem.
Komentovan ustanoven se oznauje rovn jako tzv. am-
pask klauzule, kter byla do smrnice 84/450 ve znn smr-
nice 97/55 vlenna po intervenci Francie, a z tto vyplv, e
lze srovnvat jen ampask se ampaskm, tedy z oblasti
Champagne ve Francii, vno Bordeaux s jinm vnem ze stejn
oblasti apod. 30
Soudn dvr EU se zabval vkladem posuzovan podmn-
ky v rozhodnut ze dne 19. 4. 2007, sp. zn. C-381/05, kde
dospl k zvru, e ne kad srovnn, kter se pro vrobky
bez oznaen pvodu odvolv na vrobky s oznaenm pvodu,
je nedovolen. Uveden rozhodnut tak relativizuje per se z-
kaz odvolvn se pro vrobky bez oznaen pvodu na v-
robky s tmto oznaenm.
5. Pt podmnka: nezlehovat soutitele, jeho postaven,
jeho innost nebo jej vsledky nebo jejich oznaen, ani z nich
nekalm zpsobem netit
Ust. 2980 odst. 2 psm. e) o. z. stanov podmnku do-
volen srovnvac reklamy v nezbytnosti, aby srovnvac
reklama nezlehovala soutitele, jeho postaven, jeho in-
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
nost nebo jej vsledky nebo jejich oznaen ani z nich neka-
lm zpsobem netila.
Uvedenmu ustanoven esk prvn pravy odpovdaj
dv podmnky podle pravy evropsk: l. 4 psm. d) smr-
nice 2006/114, kter stanov, e srovnvac reklama je po-
volen pouze tehdy, pokud nem za nsledek oslaben dv-
ryhodnosti nebo zneven ochrann znmky, obchodn firmy
nebo jinho rozliovacho znaku, zbo, slueb, innost nebo
postaven soutitele a l. 4 psm. f) smrnice 2006/114, po-
dle nho nesm srovnvac reklama tit protiprvn z dobr
povsti ochrann znmky, obchodn firmy nebo jinch rozlio-
vacch znak soutitele anebo oznaen pvodu konkuruj-
cch produkt.
V pojet esk a evropsk pravy je u tto posuzovan pod-
mnky podstatn obsahov (nikoliv toliko formulan, jak to-
mu bylo u pedchozch podmnek) rozdl [zejmna ve vzta-
hu k subpodmnce uveden ne pod psm. a)].
esk pojet posuzovan podmnky v sob obsahuje celkem
dv dl subpodmnky:
a) zkaz zlehovn soutitele, jeho postaven, innosti ne-
bo jejch vsledk nebo jejich oznaen,
b) zkaz nekalho ten z postaven, innosti, jejch vsled-
k nebo oznaen soutitele.
ad a) Zkaz zlehovn soutitele, jeho postaven, innosti
nebo jejch vsledk nebo jejich oznaen
Jak ji bylo uvedeno ve, esk verze tto subpodmnky za-
kazuje srovnvac reklamu, pokud by tato zlehovala sout-
itele, jeho postaven, innost nebo jej vsledky nebo jejich
oznaen. Verze podle smrnice 2006/114 zakazuje, aby srov-
nn mlo za nsledek oslaben dvryhodnosti nebo znev-
en ochrann znmky, obchodn firmy nebo jinho rozliova-
cho znaku, zbo, slueb, innost nebo postaven soutitele
(esk peklad textu smrnice pln odpovd anglickmu zn-
n: it does not discredit or denigrate).
Akoliv se na prvn, toliko jazykov pohled me zdt, e ob
verze vyznvaj shodn, opak je vak pravdou.
esk vznam zkazu zlehovn je toti nutno zkoumat
v kontextu ust. 2984 odst. 1 o. z., kter zakazuje jednn,
jm soutitel uvede nebo roziuje o pomrech, vkonech nebo
vrobku jinho soutitele nepravdiv daj zpsobil tomuto sou-
titeli pivodit jmu a 2984 odst. 2 vty prvn o. z., podle
nho je zlehovnm i uveden a roziovn pravdivho da-
je o pomrech, vkonech nebo vrobku jinho soutitele, pokud
jsou zpsobil tomuto soutiteli pivodit jmu. Zlehovnm
se tedy podle eskho pojet rozum jak en daj pravdivch,
tak nepravdivch, jsou-li tyto zpsobil pivodit soutiteli (zde
srovnvanmu) jmu (ta me bt toliko potenciln, nikoliv
skuten, a jak hmotn, tak nehmotn).
Pouit vraz v esk prav nezlehuje daji de facto
popr samotnou podstatu srovnvac reklamy, nebo si lze jen
tko pedstavit takovou srovnvac reklamu, kter by za situa-
ce, kdy pouv pravdiv daje, v konenm dsledku nezleho-
vala jinho (srovnvanho) soutitele nezpsobovala mu po-
tenciln jmu. elem a smyslem kad srovnvac reklamy je
toti ukzat sv vrobky a sluby v lepm svtle, typicky za ui-
t daj, kter maj spotebitele nebo dal zkaznky pesvdit
o vhodnosti koup zbo a slueb od soutitele, kter z dan
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
lnky
srovnvac reklamy vychz lpe. Uvd-li soutitel ve srovn-
vac reklam exaktn sprvn daje, je splnna jedna z podm-
nek srovnvac reklamy, tedy podmnka objektivnho srovnn
obsaen v 2980 odst. 2 psm. c) o. z. [a zejm tak podmn-
ka obsaen v 2980 odst. 2 psm. a) o. z.], ale souasn by ni-
kdy nemohla bt splnna posuzovan podmnka nezlehovn,
nebo by z dan reklamy pro srovnvanho soutitele vyplynu-
lo, e i uveden pravdivch daj o jeho zbo i slubch, po-
kud ze srovnn vyplv, e konkurence je levnj, kvalitnj
apod., je zpsobil pivodit mu jmu.31 I kdyby byl v konkrt-
nm ppad pijat vklad zlehovn doslovn podle zn-
n 2984 o. z., mm za to, e by k zkazu srovnvac rekla-
my splujc vechny ostatn podmnky na jej dovolenost
kladen, musel pistoupit jet test generln klauzul a u ta-
kov reklamy by jen st lo dospt k jej rozpornosti s dob-
rmi mravy soute.
Oslaben dvryhodnosti i zneven32 (smrnice
2006/114) povauji za psnj podmnku ne pouh en
ppadn pravdivch daj, kter je zpsobil pivodit srovnva-
nmu soutiteli jmu (o. z.), kdy esk verze je naplnn-
hodn pi kadm en pravdivho daje, pokud srovn-
van soutitel z tohoto vychz h (co ostatn nastv
pi kad srovnvac reklam).
Je tedy zjevn, e esk zkonodrce pi pekladu zsad-
n pochybil, m dostal eskou verzi zkouman podmnky
do pkrho rozporu s evropskm pojetm podle smrnice
2006/114. I takov pochyben je vak nutno hojit vkla-
dem konformnm s textem smrnice, a vykldat jej tedy
tak, jak stanov smrnice tedy jako zkaz, aby srovnn
mlo za nsledek oslaben dvryhodnosti nebo zneven
ochrann znmky, obchodn firmy nebo jinho rozliova-
cho znaku, zbo, slueb, innost nebo postaven sout-
itele, nikoliv ve smyslu eskho pojet zlehovn podle
2984 o. z. Takov vklad je nutno povaovat za kompati-
biln s rozhodovac prax Soudnho dvora EU, kter pika-
zuje vykldat srovnvac reklamu co nejpznivji, tedy sp-
e v jej prospch ne neprospch.
Podmnku podle 2980 odst. 2 psm. e) vty prvn o. z. je
tak nutno vykldat tak, e se zakazuje srovnvac reklama, kte-
r zlehuje nepravdivmi daji, ppadn tak, e se zakazu-
je toliko takov srovnvac reklama, kter zlehuje do takov
mry, e diskredituje srovnvanho soutitele na rovni roz-
poru s dobrmi mravy soute.
Slovensk prvn prava srovnvac reklamy tuto podmnku
pojala vhodn, kdy ji formuluje vrazy nediskredituje ani ne-
han [srov. 4 odst. 2 psm. c) slovenskho zkona o reklam].
ad b) Zkaz nekalho ten z postaven, innosti, jejch v-
sledk nebo oznaen soutitele
Tato subpodmnka dovolen srovnvac reklamy pedstavu-
je zkaz nekalho ten z postaven, innosti soutitele ne-
bo jejch vsledk i oznaen. Dopad zejmna na zavd-
31 D. Ondrejov, op. cit. sub 23, str. 148. Ke shodnmu zvru se klon tak
J. Kotsek in M. Hulmk a kol., op. cit. sub 13, str. 1811.
32 Oslaben dvryhodnosti se povauje za slab formu ne zneven.
Vzhledem k tomu, e jsou ob podmnky spojeny, nen nutn mezi nimi
rozliovat. In F. Hennig-Bodewig, op. cit. sub 18, str. 47.
39
lnky
c reklamy (novch soutitel i jejich produkt i slueb),
kter nesou parazitn rysy a vyuvaj prostednictvm srovn-
vac reklamy povst jinho soutitele za elem vlastn pre-
zentace zbo nebo slueb.
Zakzno je takov ten z postaven, innosti, jejch v-
sledk nebo oznaen soutitele, kter by bylo nekal, tedy
bylo mj. inno jednnm zavrenhodnm z pohledu dob-
rch mrav soute.
V eskm prvnm prosted se lze pro vklad tto podmn-
ky inspirovat skutkovou podstatou nekal soute parazito-
vn na povsti podle 2982 o. z. Soudn dvr EU (rozhod-
nut ze dne 12. 6. 2008, sp. zn. C-533/06) konstatoval, e
majitel zapsan ochrann znmky nen oprvnn zakzat
srovnvac reklamu, kter spluje vechny podmnky ppust-
nosti. V jinm rozhodnut (rozhodnut ze dne 18. 6. 2009,
sp. zn. C-487/07) zase (logicky) uzavel, e majitel zapsa-
n ochrann znmky je oprvnn dt zakzat pouit oznaen
totonho s touto ochrannou znmkou pro vrobky nebo slu-
by toton s tmi, pro n byla zmnn ochrann znmka za-
psna, tetmi osobami ve srovnvac reklam, kter nespluje
vechny podmnky ppustnosti stanoven v l. 3a odst. 1 smrni-
ce Rady 84/450/EHS ze dne 10. z 1984 o klamav a srovn-
vac reklam, ve znn smrnice Evropskho parlamentu a Ra-
dy 97/55/ES ze dne 6. jna 1997, a to i v ppad, e toto pouit
nen s to zpsobit jmu zkladn funkci ochrann znmky, j
je oznait pvod vrobk nebo slueb, za podmnky, e toto po-
uit psob jmu nebo je s to zpsobit jmu nkter z ostatnch
funkc ochrann znmky
6. est podmnka: nenabzet zbo nebo sluby jako napo-
doben i reprodukci zbo nebo sluby oznaovanch ochran-
nou znmkou soutitele nebo jeho nzvem
Ust. 2980 odst. 2 psm. f) o. z. stanov podmnku dovole-
n srovnvac reklamy tak, aby nenabzela zbo nebo slubu
jako napodoben i reprodukci zbo nebo sluby oznaovanch
ochrannou znmkou soutitele nebo jeho nzvem.
Tomu odpovd tak znn l. 4 psm. g) smrnice 2006/114:
nepedstavuje zbo nebo slubu jako napodobeninu nebo re-
produkci jinho zbo nebo slueb nesoucch ochrannou znm-
ku nebo obchodn firmu.
Toto ustanoven poskytuje ochranu ochrannm znmkm
a nzvu soutitele (jeho zbo nebo sluby) pi jejich pou-
vn ve srovnvac reklam na jejich napodobeniny.
V tomto ustanoven nejsou obsaena omezen kladen
na reklamu na napodobeniny zbo nebo sluby oznaen
ochrannou znmkou soutitele nebo jeho nzvem, ale je-
j pm zkaz.
Zakazuje se srovnvac reklama na imitace znakovho zbo-
, a to i v ppad, e jsou tyto imitace jako napodobeniny i
reprodukce oznaeny (nap. napodobenina, reprodukce,
imitace, ale tak jejich synonyma i obdobn vrazy).
Tato podmnka se oznauje rovn jako tzv. parfmov
klauzule, nebo byla do smrnice 2006/114 vlenna v d-
sledku intervence Francie zejmna za elem ochrany fran-
couzskch originlnch parfm ped srovnvac reklamou
jejich imitac.
Posuzovanou podmnkou se zabval tak Soudn dvr EU
(rozhodnut ze dne 18. 6. 2009, sp. zn. C-487-07), jen uza-
40
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
vel, e inzerent, kter ve srovnvac reklam vslovn i im-
plicitn zmiuje, e vrobek, kter uvd na trh, pedstavuje napo-
dobeninu vrobku nesoucho velmi znmou ochrannou znmku,
pedstavuje zbo nebo slubu jako napodobeninu nebo repro-
dukci ve smyslu tohoto l. 3a odst. 1 psm. h). Prospch, jeho
inzerent doshl dky takovto protiprvn srovnvac reklam,
mus bt povaovn za zskan protiprvn z dobr povsti spo-
jovan s touto ochrannou znmkou, ve smyslu uvedenho l. 3a
odst. 1 psm. g).
3. Zvrem
Tendence rozhodovac praxe Soudnho dvora EU ohledn
srovnvac reklamy smuje k jejmu liberlnmu pojet a vy-
zdvihovn jejho pnosu zejmna pro spotebitele, stranou
vak nen ponechn tak vznam jej regulace pro souti-
tele (zejmna ty, jejich zbo i sluby jsou srovnvny).
Na rozdl od klamav reklamy je rozhodovac praxe Soud-
nho dvora EU tkajc se srovnvac reklamy pomrn frek-
ventovan a rozvinut. Je tomu tak zejm i z dvodu, e po-
suzovn klamavosti podlh spe kulturnm, historickm
a morlnm hlediskm lenskch stt a jejich prmrnch
spotebitel, ale tak vzhledem k nepln harmonizaci pra-
vy klamav reklamy a demonstrativnmu charakteru vtu
znak, kter by soudy mly pi posuzovn klamavosti zvao-
vat, nemaj nrodn soudy potebu obracet se s pedbn-
mi otzkami na Soudn dvr EU. Evropsk prava srovnva-
c reklamy je vak pln harmonizovan a nkter podmnky
kladen na dovolenou srovnvac reklamu nejsou zcela jas-
n (to plat zejmna v otzkch srovnvn tzv. spotebitel-
skch ko, pouvn ochrannch znmek soutitel v re-
klam apod.).
Prvn prava podmnek kladench na prvn ppustnou
srovnvac reklamu obsaen v esk prav v 2980 odst. 2
psm. b), d) a f) o. z. je prakticky toton s prvn pravou
obsaenou ve smrnici 2006/114.
Podmnka uveden v psm. a) je vce obecn a nepesn,
kdy m toliko na zkaz klamavosti bez dalho, tedy bez v-
slovnho zohlednn prvn pravy klamavch obchodnch
praktik (jak in smrnice 2006/114).
Podmnka v psm. c) obsahuje jazykov nejasnou formulaci
vetn ceny, z n nen zejm, zda cena mus bt soust
srovnn vdy i nikoliv (podle smrnice 2006/114 cena bt
soust srovnn bt me, ale nemus).
Podmnka obsaen v psm. e) v sob zahrnuje dv pod-
mnky ze smrnice 2006/114, piem jedna z nich p-
kaz, aby srovnvac reklama nezlehovala jinho souti-
tele, jeho postaven, innost nebo jej vsledky nebo jejich
oznaen, by pi doslovnm (avak neppustnm) vkladu
mohla vst prakticky k zkazu srovnvac reklamy jako ta-
kov (zlehovn vykldan v kontextu 2984 o. z. pedsta-
vuje jak en nepravdivch, tak pravdivch daj, kter je
zpsobil pivodit jmu srovnvanmu soutiteli kad
srovnvac reklama, kter by splovala vechny ostatn
podmnky, by byla zpsobil pivodit jmu srovnvan-
mu soutiteli, nebo by tento s pravdpodobnost blc
se jistot vychzel z tohoto srovnn he ne ten, kdo da-
nou reklamu zadal).
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
Pi respektovn vkladu v souladu se smrnic 2006/114
i rozhodovac prax Soudnho dvora EU, kter klade draz
na co nejpznivj vklad dlch podmnek a tenduje spe
k dovolenosti srovnvac reklamy ne jejmu zkazu, je nut-
no podmnku podle 2980 odst. 2 psm. e) vty prvn o. z.
vykldat tak, e se zakazuje srovnvac reklama, kter zleh-
uje nepravdivmi daji, ppadn tak, e se zakazuje toli-
ko takov srovnvac reklama, kter zlehuje do takov mry,
e diskredituje srovnvanho soutitele na rovni rozporu
s dobrmi mravy soute.
eskou prvn pravu srovnvac reklamy ( 2980 o. z.)
lze v obecn rovin povaovat za kompatibiln s evropskou
pravou (l. 4 smrnice 2006/114). V tch podmnkch, kde
kompatibiln nen, je nutno pijmout pi vkladu dlch pod-
mnek kladench evropskou pravou na dovolenou srovnva-
lnky
c reklamu eurokonformn pojet, tedy vklad souladn s l. 4
smrnice 2006/114 (jak vyplv z rozhodovac praxe Soud-
nho dvora EU).
 Autorka je odbornou asistentkou na katede obchodnho prva
Prvnick fakulty Masarykovy univerzity, advoktkou a partnerkou
LEGALIT advoktn kancel s. r. o., Praha.
Tento pspvek vznikl v rmci een grantu GA R Vliv evropskho
prva na eskou pravu nekal soute a nekalch obchodnch
praktik, . GA14- 20147S.
Jeho ir verze je soust vstupu z grantu Dana Ondrejov, David
Sehnlek: Vliv prva Evropsk unie na eskou regulaci nekal soute
a nekalch obchodnch praktik, Masarykova univerzita, Brno 2016.

Rozhodovn o neplatnosti usnesen

orgnu obchodn korporace v intencch
zkladnch zsad soukromho prva
JUDr. MONIKA NOVOTN pro jednn astnk soukromoprvnho vztahu charakteri-
zuj zsady, podle nich dan slib zavazuje, smlouvy maj bt
plnny, nikomu nelze odept, co mu po prvu nle, a obec-
n kad m povinnost jednat v prvnm styku poctiv a ni-
V rmci svho pspvku bych se cht- kdo nesm tit ze svho nepoctivho nebo protiprvnho inu.
la zamyslet nad monou aplikac zklad- Pedstavme si situaci v akciov spolenosti, kdy nkte z akci-
nch zsad vymezench v hlav I. oban- on uzaveli akcionskou smlouvu, kterou se dohodli na zp-
skho zkonku na posuzovn neplatnosti sobu, jak budou hlasovat na valn hromad tto spolenosti,
rozhodnut nejvyho orgnu obchodn nap. pro obsazen statutrnho nebo kontrolnho orgnu spo-
korporace, typicky valn hromady kapi- lenosti, pro zmnu stanov, pro zmnu ve zkladnho kapi-
tlov spolenosti, a to v ppad, e spolenk pi hlasovn po- tlu, pro prodej nebo koupi obchodnho zvodu i jeho sti
ruil soukromoprvn dohodu spolenk. apod. Pitom se nebude jednat o dohodu, kter by pokozova-
Obansk zkonk, kter jet po tech letech od nabyt la ostatn (nezastnn) akcione spolenosti. Pedpokladem
innosti stle oznaujeme jako nov, zavedl v vodnch dalch vah pak samozejm je, e takov dohoda o vkonu hla-
ustanovench zkladn zsady soukromho prva. Pedsta- sovacch prv bude platnm prvnm jednnm jejch astnk.
vuj pile interpretace i aplikace soukromho prva, a tud Otzkou, kter s takovou akcionskou dohodou o vkonu
by s nimi mla korespondovat i soudn praxe. Zkladn z- hlasovacch prv souvis, je otzka, jak prvn nsledky bu-
sady soukromho prva upraven v prvn hlav obansk- de mt ppad, kdy nkter z astnk smlouvy svou povinnost
ho zkonku vyjaduj pirozenoprvn pojet soukromho ze smlouvy vyplvajc poru a bude na valn hromad hlasovat
prva a j je povauji za nejzdailej pas celho kodexu. v rozporu s touto smlouvou, za situace, kdy tento akcion va-
Prv tato ustanoven by mla zajistit, e bonmot K soudu hou svch hlas (sm nebo ve spojen s akcioni, kte nejsou
se nechod pro spravedlnost, ale pro rozsudek zmiz v propad- astnky dohody o vkonu hlasovacch prv) doshne pijet
liti prvnch djin. Obansk zkonk tak dv prostor sou- usnesen, kter by pokud by vichni astnci dohodu dodreli
dm, aby v prvn ad rozhodovaly spory tak, aby jejich roz- nikdy nemohlo bt valnou hromadou pijato. Mohlo by bt ta-
hodnut mohlo bt veejnost akceptovno jako spravedliv. kovm prvnm nsledkem poruen akcionsk dohody o vkonu
Prvn rmec m vahy vychz ze zsad upravench v 2, 3 hlasovacch prv vysloven neplatnosti usnesen valn hromady?
a 6 o. z. Jde o zsadu, e zkonnmu ustanoven nelze pikl- Shrme si, jak zkon o obchodnch korporacch upravu-
dat jin vznam, ne jak plyne z vlastnho smyslu slov v je- je prvo akcione dovolat se neplatnosti usnesen valn hro-
jich vzjemn souvislosti a z jasnho myslu zkonodrce. mady. Zkon o obchodnch korporacch pipout vysloven
S tm koresponduje zsada, podle n nesm bt vklad a po- neplatnosti usnesen valn hromady z dvod taxativn uve-
uit prvnho pedpisu v rozporu s dobrmi mravy. Pravidla dench v ust. 428 odst. 1 a 2, ktermi jsou rozpor usnesen

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 41
lnky BULLETIN ADVOKACIE 3/2017

s prvnmi pedpisy nebo stanovami akciov spolenosti nebo smlouvou. V danm ppad vak nelo o dohodu o vkonu hla-
rozpor s dobrmi mravy. Formln podmnkou pro vyslove- sovacch prv, nbr o smlouvu o pevodu obchodnho podlu.
n neplatnosti podle 424 odst. 1 z. o. k. pak je, e akcion, I po rekodifikaci soukromho prva maj obecn soudy
pokud se valn hromady astnil, podal proti danmu usne- tendenci posuzovat akcionsk dohody o vkonu hlaso-
sen dn zdvodnn protest a v souladu s 423 odst. 2 vacch prv jako obligaci inter partes, kter zavazuje pou-
psm. f) z. o. k. podal o zapsn tohoto protestu do zpisu ze smluvn strany a nem prvn inky navenek. V inten-
z valn hromady. cch tohoto prvnho nzoru je pak navrhovan vysloven
Druhou monost pro vysloven neplatnosti, resp. nepije- neplatnosti usnesen valn hromady zamtno, asto s od-
t napadenho usnesen valn hromady, dv postup podle vodnnm, e pokozen akcion m jin prvn prosted-
212 o. z., kter upravuje zsadu korporan loajality. Ob- ky pro svoji prvn obranu. Za takov prostedky je povao-
ansk zkonk ukld lenm korporace povinnost chovat se vna vpov akcionsk smlouvy nebo uplatnn nroku
vi n estn a zachovvat jej vnitn d. Pro ppad, e by na nhradu kody. Ve svch dsledcch pak takov soudn
len soukrom korporace zneuil sv hlasovac prvo k jm rozhodnut znamenaj, e soudy odpraj pokozenmu akcio-
korporace jako celku, me soud na nvrh toho, kdo prok- ni piznat prva, kter mu nle z akcionsk smlouvy,
e prvn zjem, rozhodnout, e k hlasu tohoto lena nelze nebo odmtaj nastolit stav, kter by akcionsk smlouv
pro urit ppad pihlet. odpovdal. Nen tedy pehnan tvrzen, e takov rozhod-
V intencch uvedenho prvnho rmce mm za to, e by nut de facto znamen odepen spravedlnosti pokozen-
se akcion, jeho prva vyplvajc z akcionsk dohody by- mu akcioni. Z jednoho usnesen namtkou vybrm: Ne-
la hlasovnm druhho akcione poruena (pro zjednodue- dodren smlouvy o uplatnn vlivu akcion na spolenost
n jej dle oznauji jako pokozen akcion), mohl dom- spolenost nezavazuje a nen dvodem pro vysloven neplat-
hat vysloven neplatnosti usnesen valn hromady v ppad, e nosti usnesen valn hromady spolenosti.1 Pikantn na cel
pi hlasovn jin akcion poruil dohodu akcion o zpso- vci je, e v posuzovanm ppad byla astnkem smlou-
bu hlasovn a hlasoval jinak, ne bylo dohodnuto. Pro tento vy o vkonu hlasovacch prv i akciov spolenost, nikoli
ppad nap. nmeck prvn d upravuje monost poko- pouze jej akcioni.
zenho akcione domhat se nejen toho, aby byl projev v- Podobn se obecn soudy stav k nvrhu na uren, e
le danho akcione pi hlasovn prohlen za neplatn, ale se k hlasm akcione, kter pi hlasovn poruil akcionskou
dokonce aby byl nahrazen soudnm rozhodnutm odpovda- smlouvu, nepihl. Prvn nzor, kterm soudy odvoduj
jcm zvazkm stran vyplvajcm z akcionsk smlouvy. zamtav rozhodnut, je postaven na doslovnm znn 212
Takovou pravu vak esk prvo nezn. o. z. Soudy argumentuj tm, e zkon pro kladn rozhodnu-
Hlasovn akcione, kterm poruil akcionskou smlou- t ve vci vyaduje, aby byla jma zpsobena korporaci jako
vu, je mon oznait za nezkonn, nebo pinejmenm celku, a v danm ppad byla jma zpsobena toliko poko-
poruil zsadu, podle n dan slib zavazuje a smlouvy maj zenmu akcioni. V jednom ppad jsem se setkala v praxi
bt plnny. Jeho jednn je rovn v rozporu s dobrmi mra- dokonce s absurdnm odvodnnm, e vyhovn nvrhu po-
vy, nebo logicky ten, kdo jedn vdom a mysln v rozpo- kozenho (meninovho) akcione by znamenalo popen
ru se zkladnmi zsadami soukromho prva, neme jed- principu majority, protoe by to znamenalo, e akcion, kter
nat v souladu s dobrmi mravy. disponuje nadpolovin vtinou hlas, neme na valn hro-
Me vak bt takov nezkonn hlasovn akcione d- mad prosadit takov rozhodnut, jak mu aktuln vyhovu-
vodem pro vysloven neplatnosti pslunho usnesen valn je. Soud v tomto ppad zcela opomenul autonomii smluvn
hromady, pi kterm akcion poruil sjednan pravidla hlaso- vle a svobodn rozhodnut majoritnho akcione, vyjde-
vn dle akcionsk smlouvy? Otzkou toti je, zda dsledkem n v akcionsk dohod, kterm se prv pro dan konkrt-
toho, e akcion hlasoval v rozporu se zkonem a v rozporu n ppad sv majority dopedu vzdal.
s dobrmi mravy, me bt to, e pijat usnesen valn hro- Vrchn soud v Olomouci dokonce dospl k zvru, e
mady jako celek je v rozporu se zkonem a v rozporu s dob- k jm pokozenho akcione dojt nemohlo, kdy mu byla
rmi mravy za situace, kdy nen dn jin dvod vysloven na valn hromad piznna hlasovac prva v rozsahu vlast-
neplatnosti usnesen valn hromady. nnch akci.2 Tento soud dospl rovn k zvru, e je nad-
V pedchozch letech (tj. za pravy obchodnho zkonku) ml byten, aby s nvrhem na vysloven neplatnosti usnesen
pro posouzen podobnch otzek stejn vznam rozsudek Nej- valn hromady byl spojen t nvrh na vysloven toho, e
vyho soudu R sp. zn. 29 Odo 102/2003, ve kterm Nejvy se k hlasm konkrtnho akcione nepihl, s odvodn-
soud dospl k prvnmu zvru, e dvodem neplatnosti usnese- nm oprajcm se o ust. 212 odst. 2 o. z.: Pokud by bylo zji-
n valn hromady by mohl bt vkon hlasovacho prva v rozporu tno, e akcion na valn hromad jednal v rozporu s povinnos-
s dobrmi mravy a souasn, e tento rozpor s dobrmi mravy t loajality a zneuil svho hlasovacho prva, byl by to dvod
by mohl bt dn vkonem hlasovacho prva v rozporu s uzavenou pro vysloven neplatnosti usnesen valn hromady a jako ped-
bn by byla eena prv otzka, zda se k hlasm tohoto ak-
cione pihl i nikoliv.3
1 Usnesen Krajskho soudu v Ostrav ze dne 25. 2. 2016, Podobn vklad 428 z. o. k. a 212 o. z. je podle mho
sp. zn. 29 Cm 180/2015. nzoru v rozporu se zsadami vymezenmi v ust. 2 o. z. Po-
2 Usnesen Vrchnho soudu v Olomouci ze dne 25. 10. 2016, kud bychom toti akceptovali popsanou interpretaci povin-
sp. zn. 5 Cmo 208/2016.
3 Tamt. nost akcion vyplvajc z akcionsk smlouvy, de facto

42 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
 BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
bychom poskytli ochranu nepoctivmu jednn akcione po-
ruujcho smluvn zvazek.
Vrame se k dvodm neplatnosti usnesen valn hromady
tak, jak je vymezuje 428 z. o. k. Toto ustanoven podmiuje
vysloven neplatnosti tm, e napaden usnesen je v rozporu
s prvnmi pedpisy nebo dobrmi mravy. Pi respektovn
zkladnch zsad soukromho prva dojdeme k nsledujcmu
zvru: Jednn, kterm byl poruen zkon a dobr mravy, ne-
me vst k nsledku, kter je v souladu se zkonem a dobr-
mi mravy. Jinmi slovy, pokud akcion poruil pi hlasovn
svj smluvn zvazek, a tm t zkon a dobr mravy, neme
bt usnesen pijat na valn hromad silou jeho hlas pova-
ovno za usnesen, kter je v souladu se zkonem a dobr-
mi mravy. Takov zvr je ostatn podpoen i vahou Nej-
vyho soudu vyslovenou ve shora citovanm rozhodnut.
Domnvm se, e je namst i to, aby soud uril, e k hlasm
akcione, kter poruil akcionskou smlouvu, nelze pihlet.
Zsada korporan loajality, kter vyjaduje povinnost lena
korporace jednat estn a zpsobem zachovvajcm vnitn
d korporace, neme bt striktn omezovna na vztah mezi
danm lenem korporace a korporac samotnou, tedy s abso-
lutnm opomjenm vztah mezi leny dan korporace navz-
jem. Je pravda, e obansk zkonk vyaduje, aby zneuitm
hlasovacho prva lena korporace dolo k jm korporace
jako celku. Je vak teba zsadn odmtnout zjednoduujc
pojet, kter ve svch dsledcch vede ke ztotonn korpora-
ce s majoritnm akcionem, resp. majoritn skupinou akcio-
n. Stvajc prvn prava toti reflektuje smluvn pojet a spolenost EPRAVO.CZ.
lnky
korporace. Jinmi slovy, korporace je zaloena na dohod je-
jch len, e se budou chovat uritm zpsobem. Zkon pi-
tom nezakazuje, aby se vedle spoleensk smlouvy, zvazn
pro vechny leny korporace, nedohodli pouze nkte leno-
v korporace na dalch prvech a povinnostech, samozejm
tak, aby ostatn leny korporace stojc vn takov doho-
dy nepokozovali. V ppad, e akceptujeme toto vcho-
disko, pak musme dojt k zvru, e akcion, kter dohodu
akcion, jejm je astnkem, poru, poruuje smluvn
zklad korporace a logicky psob tto korporaci jmu. Je
to samozejm teoretick a extenzivn vklad, ale je to v-
klad, kter se opr o smysl a el prvn normy. Povaova-
la bych za spravedliv, aby se takov vklad podailo prosa-
dit i v rozhodovac praxi.
Velmi rda bych vyvolala odbornou diskusi na toto tma.
Nemyslm si, e by spravedliv een nsledk poruen akci-
onsk smlouvy vyadovalo novelizaci obanskho zkonku
nebo zkona o obchodnch korporacch, ale spe jednozna-
n pstup k jejich interpretaci tak, aby odpovdala zklad-
nm zsadm vyjdenm v hlav prvn obanskho zkonku.
 Autorka, advoktka v Praze, psob jako extern vyuujc
na katede finannho prva a finann vdy Prvnick fakulty
Univerzity Karlovy v Praze.
Pspvek byl pednesen na konferenci Nov soukrom prvo
v Praze dne 22. 11. 2016, podan eskou advoktn komorou
inzerce

Advoktn kancel RAKOVSK & PARTNERS se sdlem v centru Prahy

prak kujc zejmna v oblastech obchodnho prva, obanskho
hmotnho i procesnho prva a insolvennho prva, s pevn
eskou klientelou oekvajc a oceujc inova vn prvn een

Hled advoktn koncipientku/

advoktnho koncipienta
Nabzme:
pleitost ke vzruujcm mylenkovm
soubojm
atmosfru kancele, kde se vichni znaj
vkendy jako dny, kdy se obvykle nepracuje
Me byt posuzovno jako vhoda:
mo van dopis, nebude-li naplnn obvyklmi frzemi
praxe v prvn profesi, ne nutn v advokacii
doloen psemn prce (seminrn, diplomov)
i odbornho lnku

Kvalifikan pedpoklady: Charakterov pedpoklady:

analy ck mylen chu hledat originln een
schopnost napsat strukturovan text ambice zvyovat vlastn odbornou rove
znalost anglickho jazyka pelivost a loajalita

Vppad zjmu zalete svj ivotopis, vetn eventulnch ploh, nae-mail: cepakova@rakovsky.com
Dal informace okanceli nawww.rakovsky.com
z judikatury
NS uril pravidla
elektronick komunikace
s astnky zen
Plnum Nejvyho soudu schvlilo ve tvrtek 5. ledna 2017
stanovisko k podnm innm v elektronick podob a k do-
ruovn elektronicky vyhotovench psemnost soudem, prov-
dnmu prostednictvm veejn datov st.
Plnum Nejvyho soudu zde pedevm definuje svj prvn
nzor k problematice doruovn podn k soudm prosted-
nictvm datovch schrnek, upesuje situace, kdy je pote-
ba pi elektronick komunikaci se soudy pout elektronick
podpis, a kdy to naopak nen nutn. Schvlen stanovisko e-
rovn situace, jak doruovat i pijmat podn od osob,
kter maj zzeno vce datovch schrnek, pop. od prvnic-
kch osob. Ve podstatn je shrnuto do prvnch vt, publiko-
vanch ne, a m zsadn vliv na doruovn a inky podn
v soudnch zench na vech rovnch soudn soustavy R.
Schvlen prvn vty:
I. V obanskm soudnm zen lze uinit podn mj. i psem-
n, tj. v listinn podob, v elektronick podob prostednic-
tvm veejn datov st nebo telefaxem ( 42 odst. 1 o. s. .).
Podnm uinnm v elektronick podob se rozum doku-
ment ve form datov zprvy, v nm astnk v obanskm
soudnm zen projevil vli smujc k uplatnn procesnch
prv, ke splnn procesnch povinnost nebo k jinm proces-
nm nsledkm, je jsou spojeny s tmto projevem vle, pop.
st takovho dokumentu, v n je obsaen astnkv projev
vle. Tot obdobn plat v trestnm zen pro podn stran
nebo jinch subjekt, kter maj obdobn postaven jako stra-
ny ( 59 odst. 1 tr. du).
Elektronick nosi (tzv. oblka nebo kontejner) doprov-
zejc takov dokument je soust podn v uvedenm smys-
lu, ledae by z obsahu projeven vle astnka (strany i ji-
n osoby) vyplvalo nco jinho.
II. Byl-li z datov schrnky toho, kdo in kon, nebo jeho
prvnho zstupce odesln do datov schrnky soudu elekt-
ronick dokument, kter obsahuje podn ve vci sam, pova-
uje se za dn podepsan kon ve smyslu 18 odst. 2 zk.
. 300/2008 Sb., ve znn pozdjch pedpis, i kdy tako-
v podn ani jeho plohy neobsahuj uznvan elektronick
podpis. Proto ji nen teba vyadovat doplnn takto uin-
nho podn pedloenm jeho originlu v listinn form po-
dle 42 odst. 2 o. s. . (viz 42 odst. 3 o. s. .).
Nepovauje-li se z uritch dvod elektronick dokument
v podob datov zprvy za podepsan kon ve smyslu 18
odst. 2 zk. . 300/2008 Sb., ve znn pozdjch pedpis
(nap. byl-li odesln z ciz datov schrnky), mus bt z hle-
diska poadavk ust. 42 odst. 3 o. s. . a 59 odst. 1 tr. du
opaten uznvanm elektronickm podpisem ( 6 odst. 1, 2
zk. . 297/2016 Sb., dve 11 odst. 1, 3 zk. . 227/2000 Sb.,
ve znn innm do 18. 9. 2016) jednajc fyzick osoby elek-
tronick dokument v podob datov zprvy obsahujc podn.
44
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
III. Bylo-li podn v elektronick podob opateno uzn-
vanm elektronickm podpisem ve smyslu 6 odst. 1, 2 zk.
. 297/2016 Sb. (dve podle 11 odst. 1, 3 zk. . 227/2000 Sb.,
ve znn innm do 18. 9. 2016), nepouije se tzv. fikce pod-
pisu podle 18 odst. 2 zk. . 300/2008 Sb., ve znn poz-
djch pedpis, i kdy bylo uinno prostednictvm dato-
v schrnky.
IV. Procesn kon, uinn prostednictvm datov schrnky
za podmnek uvedench v 18 odst. 2 zk. . 300/2008 Sb.,
ve znn pozdjch pedpis, osobou tam oznaenou, m
stejn inky jako procesn kon uinn psemn a pode-
psan osobou, pro kterou byla zzena datov schrnka. Je-li
osobou, pro kterou byla zzena datov schrnka, prvnick
osoba, m takov procesn kon uinn prostednictvm da-
tov schrnky stejn inky jako procesn kon, kter za prv-
nickou osobu psemn uin a podepe osoba oprvnn
jednat za prvnickou osobu podle pslunho procesnho
pedpisu.
V. Soud doruuje do datov schrnky adresta psemn vy-
hotoven rozhodnut, jinch svch kon a dal psemnosti,
o nich to stanov zkon, jen nedolo-li k jejich doruen pi
jednn (jinm soudnm roku) nebo pi konu trestnho ze-
n a umouje-li to povaha doruovan psemnosti. Pedpo-
kladem je, e adrest m zpstupnnou svou datovou schrn-
ku, e adrest m fyzickou osobu oprvnnou nebo povenou
k pstupu do sv datov schrnky a e nedolo (ani zptn)
ke znepstupnn datov schrnky. Proke-li adrest, kter
je prvnickou osobou, e v dob doruovn psemnosti neml
osobu oprvnnou nebo povenou k pstupu do sv datov
schrnky a e tento stav nezavinil, nenastanou inky doruen.
Soud doruuje psemn vyhotoven rozhodnut, jinch svch
kon a dal psemnosti do datov schrnky, jen jestlie zjis-
t, e adrest m zzenu datovou schrnku; neumouj-li po-
znatky o osob adresta soudu takov zjitn, soud pistoup
k jinmu zpsobu doruen. To plat obdobn pro doruov-
n psemnost v trestnm zen.
M-li fyzick osoba zzeno vce datovch schrnek (nap.
datovou schrnku fyzick osoby a datovou schrnku podni-
kajc fyzick osoby, nebo advokt datovou schrnku podni-
kajc fyzick osoby advokta, ale t insolvennho sprvce
nebo daovho poradce), je teba j doruovat psemn vy-
hotoven rozhodnut, jinch kon a dal psemnosti do t
datov schrnky, kter odpovd povaze doruovan psem-
nosti. inky doruen psemnosti vak nastanou i jejm do-
ruenm do jin (nepslun) datov schrnky te fyzick
osoby za podmnek 17 odst. 3 zk. . 300/2008 Sb., ve zn-
n pozdjch pedpis.
Lhta uveden v 17 odst. 4 zk. . 300/2008 Sb., ve znn
pozdjch pedpis, je lhtou procesn, jej bh se pi doru-
ovn psemnost v obanskm soudnm zen pot podle
57 odst. 1, 2 o. s. . a pi doruovn psemnost v trestnm
zen podle 60 odst. 1, 2 a 3 tr. du.
Cel stanovisko plna Nejvyho soudu ze dne 5. 1. 2017,
sp. zn. Plsn 1/2015, k podnm innm v elektronick podob
a k doruovn elektronicky vyhotovench psemnost soudem,
provdnmu prostednictvm veejn datov st, je k dispozici
na webovch strnkch NS www.nsoud.cz, ve vyhledvai roz-
hodnut a stanovisek Nejvyho soudu.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
K principu omezen
dvry v doprav a trestn
odpovdnost idie
za dopravn nehodu
idi osobnho motorovho vozidla me v souladu s princi-
pem omezen dvry v doprav spolhat na to, e pokud s do-
statenm pedstihem (dn) dv ostatnm astnkm sil-
ninho provozu najevo svoji vli odboit vlevo, a ovil si, e
neexistuje pekka, kter by mu v tom brnila, me v odbo-
ovacm manvru pokraovat. Povinnost dbt zven opatr-
nosti stanovenou v 21 odst. 1 zk. o silninm provozu nelze
podle nzoru stavnho soudu interpretovat tak, e idi mu-
s zohlednit i mon mysln poruen pravidel jinmi astn-
ky silninho provozu.
Dospj-li soudy souasn k zvru, e podstatnj vliv na vznik
kodlivho nsledku mlo mysln protiprvn jednn poko-
zenho, a nedbalost je dovozena jen z toho, e obalovan si
neponal dostaten obezetn, protoe nevzal v vahu jedn-
n pokozenho, nen mon uinit zvr o vin tak, jak to pro-
vedly obecn soudy v projednvan vci.
Fatlnj dopad ne podmnn odsouzen pak me mt
na odsouzenho v tchto vcech navazujc rovina civiln. Pe-
devm nhrada imateriln jmy na zdrav odvozen od vro-
ku o vin me doshnout i nkolika milion korun a krom
lidskho traumatu spojenho s tragickou dopravn nehodou na-
vc jet dlouhodob zatuje lovka (stovatele), kter byl
astnkem dopravn nehody. Proto mus bt vina stovatele
bezpen prokzna.
Nlez stavnho soudu ze dne 25. 10. 2016,
sp. zn. IV. S 3159/15
Odvodnn:
Na stavn soud se obrtil stovatel, kter se domhal zru-
en napadench rozhodnut obecnch soud, nebo ml za to,
e jimi bylo narueno jeho stavn zaruen prvo na spra-
vedliv proces zakotven v l. 36 odst. 1 Listiny zkladnch
prv a svobod (dle jen Listina).
V pedmtn vci byl stovatel rozsudkem okresnho soudu
shledn vinnm ze spchn peinu tkho ublen na zdra-
v z nedbalosti podle 147 odst. 1 zk. . 40/2009 Sb., trest-
n zkonk, a odsouzen k trestu odnt svobody v trvn esti
msc podmnn, odloenmu na zkuebn dobu estncti
msc. Dle mu byla uloena povinnost zaplatit na nhrad
kody pokozenm 1 371 392,50 K a 23 332 K; ve zbytku
byli pokozen odkzni na zen ve vcech obanskoprvnch.
K odvoln stovatele krajsk soud zruil vrok o trestu
i nhrad kody a nov stovatele pi nezmnnm vroku
o vin odsoudil k trestu odnt svobody v trvn ty msc,
podmnn odloenmu na zkuebn dobu jednoho roku. Sou-
asn krajsk soud stovateli uloil povinnost zaplatit po-
kozenm na nhrad kody 822 835,50 K a 13 999,05 K;
se zbytkem byli pokozen odkzni na zen ve vcech ob-
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
z judikatury
anskoprvnch. Nejvy soud dovoln stovatele odmtl.
Ze spisovho materilu okresnho soudu stavn soud zjis-
til, e stovatel byl trestn sthn pro pein tkho ubl-
en na zdrav z nedbalosti, kterho se ml dopustit tm, e
pi odboovn vlevo omezil a ohrozil pedjdjcho moto-
cyklistu, kter do nj narazil. idi motocyklu utrpl zvan
porann hlavy s trvalmi nsledky a doivotnm postienm.
K dopravn nehod dolo na kiovatce, kter podle policej-
nho popisu pedchzel rovn, pehledn sek silnice mimo
obec, opaten svislou znakou zkaz pedjdn. Dalm, vo-
dorovnm dopravnm znaenm, pedchzejcm mstu neho-
dy, byly pedbn ipky, kter nsledovala podln (pln)
ra souvisl. Podle provedench eten motocyklista ped-
jdl adu vozidel tvoenou automobilem zenm stovate-
lem, dalm nezjitnm automobilem a nkladnm vozidlem
v dob, kdy stovatel signalizoval odboen vlevo a zpomalo-
val, druh osobn vozidlo jej dojelo a pedjelo zprava. Pi od-
boovn stovatele vlevo vrazil do zadn sti jm zenho
vozidla motocykl pokozenho, kter nsledn dopadl opo-
dl na silnici ve smru pvodn jzdy. Svdek (idi nkladn-
ho vozidla) vypovdl, e ped nm jela dv osobn auta. Po-
t, co prvn z nich zaalo ped odboenm zpomalovat, co
vedlo ke zpomalen i vech nslednch vozidel, zaslechl vedle
svho automobilu zvuk pedjdjc motorky, kter nsledn
do odboujcho vozidla vrazila.
Uvedenou situaci soudy vyhodnotily jako trestn in, je-
ho se stovatel dopustil tm, e provdl ve popsan od-
boovac manvr v dob, kdy ji byl pedjdn pokozenm.
Podle znaleckch posudk mezi okamikem, kdy pokozen
zaal pedjdt kolonu vozidel, a okamikem srky ubhla
doba asi 5 sekund, bhem n stovatel ml mt dostatenou
monost zjistit pohledem do zptnho zrctka pibliovn
pokozenho. Jakkoliv nalzac soud ze znaleckch posud-
k dovodil monosti obou idi zabrnit dopravn nehod,
bez jakchkoliv pochybnost dospl k zvru, e to byl st-
ovatel, kter situaci za sebou bu nevnoval pozornost v-
bec, nebo jen nedostaten, a motocykl pehldl. Podle 21
odst. 1 zk. . 361/2000 Sb., o provozu na pozemnch komu-
nikacch a o zmnch nkterch zkon (zkon o silninm
provozu), plat, e pi odboovn mus idi dvat znamen
o zmn smru jzdy; pi odboovn nesm ohrozit idie jedou-
c za nm a mus dbt zven opatrnosti. Stovatel tto po-
vinnosti neml dostt, m zapinil dopravn nehodu. Po-
dl na nehod je vak i na pokozenm, kter poruil zkaz
pedjdn, povolenou maximln rychlost a zkaz zen pod
vlivem alkoholu. Ani tato pochyben pokozenho vak neo-
spravedlnila to, e stovatel pestal sledovat provoz, nebo
znaleckmi posudky bylo prokzno, e vozidla byla ve vz-
jemn viditelnosti. Vzhledem k podlu pokozenho soud kva-
lifikoval jednn stovatele podle 147 odst. 1, a nikoliv tak
podle 147 odst. 2 tr. zkonku. Odvolac soud zmrnil vrok
o trestu i o nhrad kody; dospl k zvru, e podl pokoze-
nho na dopravn nehod byl vt ne podl stovatele, sou-
hlasil vak s tm, e stovatel nevnoval odboen zvenou
pozornost. Nejvy soud s odkazem na svoji judikaturu po-
vaoval dovoln stovatele za neopodstatnn.
stavn soud pezkoumal napaden rozhodnut a dospl
k zvru, e stavn stnost je dvodn. stavn soud pede-
45
z judikatury BULLETIN ADVOKACIE 3/2017

vm poukzal na to, e trestn odpovdnost v eskm prvu stavn soud dospl k zvru, e v pedmtn vci prin-
je zaloena na zsad odpovdnosti za zavinn, z n vypl- cip omezen dvry v doprav dodren nebyl. Nejvy soud
v, e bez zavinn se neme jednat o trestn in (nullum cri- ve svm rozhodnut vychzel i ze svho usnesen sp. zn.
men sine culpa). Podmnkou trestn odpovdnosti obvinnho 5 Tdo 10/2008, podle kterho nelze po idii vozidla poa-
je naplnn skutkov podstaty trestnho inu, kter mus bt dovat, aby se pi odboovn nepetrit i prbn dval za se-
vdy dsledkem zavinnho jednn ve form myslu i ne- be a nevnoval se nleit odboovacmu manvru, jako i nesle-
dbalosti. V ppad peinu tkho ublen na zdrav z ne- doval, co se dje ve smru jeho jzdy. Pitom je nutn zdraznit,
dbalosti podle 147 odst. 1 tr. zkonku musej trestn soudy e vozidla jedouc za odboujcm vozidlem, kter m dn za-
vdy prokzat existenci zavinn ve form vdom i nevdo- pnut smrov ukazatel ohlaujc zmnu smru jzdy, si maj
m nedbalosti definovan v ust. 16 odst. 1 tr. zkonku. V- ponat tak, aby na tuto zmnu stihla za normlnch okolnos-
domou nedbalost se podle psm. a) rozum, jestlie pachatel t zareagovat vas. Ovem sm Nejvy soud konstatoval, e
vdl, e me zpsobem uvedenm v trestnm zkon poruit skutenost, e jin osoba poruila pedpisy o provozu na po-
nebo ohrozit zjem chrnn takovm zkonem, ale bez pim- zemnch komunikacch a vlastnm zavinnm vytvoila nebez-
ench dvod spolhal, e takov poruen nebo ohroen nezp- penou situaci, neomlouv idie, jestlie sm poruil povinnost
sob; nedbalost nevdom podle psm. b) nastane v ppad, stle ovldat vozidlo a ponat si tak, aby doprava nebyla ohro-
kdy pachatel nevdl, e svm jednnm me takov porue- ena. Otzka spoluzavinn je otzkou pimenosti dvod spo-
n nebo ohroen zpsobit, akoli o tom vzhledem k okolnostem lhn se idie na dopravn kze ostatnch astnk silninho
a k svm osobnm pomrm vdt ml a mohl. provozu ve smyslu 5 psm. a) zk. . 361/2000 Sb., o provozu
stavn soud konstatoval, e maj-li trestn soudy vyhodno- na pozemnch komunikacch, a jej sprvn een je podmn-
tit, zda byl in spchn z nedbalosti, musej v prvn ad zjis- no pelivm objasnnm okolnost konkrtnho ppadu. Prv
tit, zda obvinn zachoval potebnou mru opatrnosti zda otzkou pimenosti se vak soudy v dan vci podle nzo-
byla naplnna kritria nedbalosti v obou jejch formch. Mra ru stavnho soudu dostaten nezabvaly.
opatrnosti je dna spojenm objektivnho a subjektivnho hle- stavn soud dovodil, e zvr o vin by v tomto ppad
diska pi pedvdn zpsoben poruchy nebo ohroen zjmu pipadal v vahu pouze za situace, kdy by stovatel ml na z-
chrnnho trestnm zkonkem jedin spojenm obou tch- klad konkrtnch skutenost vdomost o tom, e se za nm
to hledisek dochz k naplnn zsady odpovdnosti za (ne- pohybuje motocykl. idi osobnho motorovho vozidla m-
dbalostn) zavinn v trestnm prvu. O zavinn z nevdom e v souladu s principem omezen dvry v doprav spolhat
nedbalosti proto jde jen tehdy, jestlie povinnost a monost na to, e pokud s dostatenm pedstihem (dn) dv ostat-
pedvdat poruen nebo ohroen chrnnho zjmu jsou d- nm astnkm silninho provozu najevo svoji vli odboit
ny souasn; nedostatek by jedn sloky v danm ppad zna- vlevo, a ovil si ji, e neexistuje pekka, kter by mu v tom
men, e uveden in obvinnho je inem nezavinnm (viz brnila, me v odboovacm manvru pokraovat. Vklad,
rozsudek Nejvyho soudu SR sp. zn. 4 Tz 9/86 i rozsudek kter provedly obecn soudy, dovozujc poruen povinnosti
Nejvyho soudu sp. zn. 5 Tdo 10/2008). Objektivn hledis- stovatelem v konkrtnm ppad, podle stavnho soudu
ko doplnn subjektivnm hlediskem vak plat nejen pro vy- znamen, e povinnost dbt zven opatrnosti stanovenou
mezen nedbalosti nevdom, ale i pro vymezen nedbalosti v 21 odst. 1 zk. o silninm provozu je teba interpretovat
vdom, protoe pimenost dvod, na n pachatel spol- tak, e idi mus zohlednit i mon mysln poruen pravi-
hal, e nezpsob poruen nebo ohroen zjmu, je teba po- del jinmi astnky silninho provozu [tato interpretace ukl-
suzovat podle toho, jak se situace jevila pachateli i vzhle- d povinnost neplynouc pmo ze zkona (l. 2 odst. 3 Listi-
dem k vnjm okolnostem konkrtnho ppadu (viz rozsudek ny) a souasn zakld nerovnost v prvech a povinnostech
Nejvyho soudu sp. zn. 5 Tdo 540/2012). Objektivn hledis- (l. 1 a l. 37 odst. 3 Listiny)]. Pokud je trestn sthna osoba
ko je v projednvanm ppad dopravn nehody vymezeno za nedbalostn trestn in a soudy souasn dospj k zvru,
pedpisy upravujcmi provoz na pozemnch komunikacch, e podstatnj vliv na vznik kodlivho nsledku mlo my-
obecn pak poadavkem dodrovat opatrnost pimen da- sln protiprvn jednn pokozenho, piem nedbalost je
nm okolnostem a situaci. Subjektivn hledisko potom ped- dovozena jen z toho, e obalovan si neponal dostaten
stavuje monost a schopnost konkrtnho pachatele pedv- obezetn, protoe nevzal v vahu protiprvnost jednn po-
dat vznik nsledku s trestnprvn relevanc. kozenho, nen podle stavnho soudu mon uinit zvr
Jde-li o posouzen trestn odpovdnosti idie za nehodu, o vin tak, jak to provedly obecn soudy v projednvan vci.
k n dolo v souvislosti s provozem na pozemnch komunika- stavn soud konstatoval, e nedbalostn zavinn vyjadu-
cch, je podle nzoru stavnho soudu nutn zohlednit jednak je vnitn stav mysli pachatele v dob inkriminovanho jedn-
to, zda se idi svm jednnm dopustil poruen konkrtnch n a jeho subjektivn vztah k nmu. Zanedbn potebn mry
prvnch pedpis upravujcch provoz na pozemnch komuni- opatrnosti jako pedpoklad nedbalostnho zavinn je teba vy-
kacch, jako i to, zda ml monost a schopnost pedvdat, e vozovat z konkrtnch skutkovch okolnost, dn prokza-
k nehod dojde. V takovm ppad se uplatn tzv. princip ome- nch ped obecnmi soudy. Napklad, bylo-li by prokzno,
zen dvry v doprav, jeho podstatou je, e se idi pi provo- e pokozenho nebylo mon pehldnout, a pro svteln
zu na pozemnch komunikacch me spolhat na to, e ostat- efekty (nap. zapnut ukazatel smru jzdy), i pro hluk, kte-
n astnci budou dodrovat pravidla provozu na pozemnch r svou jzdou psobil. Zanedbn potebn mry opatrnosti
komunikacch, pokud z konkrtnch okolnost nevyplv opak proto nelze dovozovat jen na zklad zptn mylenkov kon-
(nap. rozsudek Nejvyho soudu SR sp. zn. 3 Tz 20/81). strukce nepodloen konkrtnmi fakty dolo-li ke kodliv-

46 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017 z judikatury
mu nsledku, neznamen to automaticky, e potebn mra poloh a stavu nkladnho automobilu, nabouranho automo-
opatrnosti musela bt nutn zanedbna. bilu, motocyklu, tla pokozenho a nkolika dalch stop,
stavn soud poukzal na to, e odboovn vlevo pat mezi piem provedli fyzikln-matematick vpoty zaloen
nejt dopravn manvry pi jzd vozidlem. idi mus zo- na empirickch poznatcch. Z toho dovodili pravdpodobn
hlednit situaci nejen ve svm smru jzdy, ale i v protismru, rychlosti, asy, smovn a polohy jednotlivch astnk do-
rovn pohyb chodc i ostatnch astnk provozu v prosto- pravn nehody; pipustili, e nkter vchoz daje dosadili od-
ru, kam hodl odboit a k nmu se teprve pibliuje. V kon- hadem (nap. rychlost motocyklu), a mohou bt do jist mry
krtnm ppad je pak nutn vzt v vahu i to, e nezjitn pochybn. Soudy vak ze skutenosti, e dolo k dopravn ne-
vozidlo, kter se pohybovalo pmo za stovatelem, jej zej- hod, dovodily zvr o vin stovatele, ani pipustily jakou-
m prv v inkriminovanm okamiku pedjdlo zprava, koliv pochybnost, m vak nerespektovaly princip in dubio
co je manvr mn obvykl, avak rovn vznamn, a st- pro reo, podle kterho nen-li v dkaznm zen dosaeno
ovatel mu musel v dan chvli vnovat pozornost, nebo se praktick jistoty o existenci relevantnch skutkovch okolnost,
odehrval v jeho bezprostedn blzkosti (na druh stran). tj. jsou-li ptomny v danm kontextu dvodn pochybnosti, je
stavn soud shrnul, e obecn soudy dosply k zvru, e nelze odstranit ani provedenm dalho dkazu, nutno rozhod-
na vzniku dopravn nehody se podlel jak stovatel, tak i po- nout ve prospch obvinnho [srov. nlez stavnho soudu
kozen. Odvolac soud pitom stanovil pomr tohoto podlu sp. zn. I. S 733/01 (N 26/32 SbNU 239)]. Jakkoliv vysok
v rozsahu 70 % pokozen a 30 % stovatel. Bez sebemen- stupe podezen sm o sob nen zpsobil vytvoit zkonn
ch pochyb bylo dovozeno, e vina pokozenho spovala podklad pro odsuzujc vrok a principy odpovdnosti za za-
v tom, e dil po poit alkoholu (z krve zjitno 0,44 ), vinn a presumpce neviny nelze navc izolovat [srov. nlez
jel nepimen vysokou rychlost a pedjdl v mst, kde stavnho soudu sp. zn. IV. S 36/98 (N 54/11 SbNU 43)].
to bylo zakzno svislm i vodorovnm znaenm. Z charak- Uveden principy se promtaj i do jednotlivch ustanoven
teru tchto poruen pravidel silninho provozu je zjevn, e trestnho du a obecn soudy jsou zavzny je bezpodm-
se jich pokozen nemohl dopustit z pouh nedbalosti, ale e nen respektovat.
se jednalo o mysln poruen zkona. Vedle toho stovate- stavn soud zdraznil, e zanedbn potebn mry opa-
li je kladeno za vinu, e odboovn nevnoval zvenou po- trnosti (jako pedpoklad nedbalostnho zavinn) je vak te-
zornost, piem jeho nedbalostn jednn je dovozeno z fak- ba vyvozovat z konkrtnch skutkovch okolnost, dn zji-
tu, e bhem poslednch pti sekund ped dopravn nehodou tnch dkaznm postupem ped obecnmi soudy. Nelze tak
nezaregistroval pedjdjcho pokozenho, kterho mohl, init pouze na zklad zptn vahy, podle kter, dolo-li
a to pouze v uvedenm asovm seku, vidt ve zptnm zr- ke kodlivmu nsledku, byla automaticky potebn mra opa-
ctku. Zvr, e stovatel nevnoval zvenou pozornost do- trnosti zanedbna. Soust soudnho rozhodnut, v nm je
pravn situaci, vyplvajc jen ze skutenosti, e do nj poko- osoba uznna vinnou z nedbalostnho trestnho inu, proto
zen narazil, podle stavnho soudu postrd v provedenm mus bt peliv zhodnocen vech okolnost, kter soud ved-
dokazovn oporu. ly k zvru, e tato osoba nleitou opatrnost nezachovala,
stavn soud dle poukzal na to, e k vtu nesprvnho a jednala tedy zavinn. Soudy musej peliv zkoumat, zda
jednn pokozenho je pitom teba navc pist i dal, sou- stovatel nevnoval dn za sebou pozornost vbec anebo
dy nezohlednn povinnosti, kter mohl pokozen poruit. spolhal na to, e neexistuje pekka znemoujc mu bez-
Podle ust. 17 zk. o silninm provozu plat, e idi, kter pen odboen za situace, kdy viditeln astnci provozu
pi pedjdn vybouje ze smru sv jzdy, mus dvat zname- reaguj na jeho ppravu k odboovacmu manvru. Pokud
n o zmn smru jzdy (odst. 2); podle odst. 5 pak plat, stovatel uinil ped zahjenm odboovn nezbytn kroky
e idi nesm pedjdt a) nem-li ped sebe rozhled na tako- se zvenou opatrnost, nelze mu podle nzoru stavnho sou-
vou vzdlenost, kter je nutn k bezpenmu pedjet, b) jestli- du klst za vinu, e nepedpokldal jzdu idie poruujcho ce-
e by se nemohl bezpen zaadit ped vozidlo nebo vozidla, kte- lou adu pravidel silninho provozu hrubm zpsobem. Opak
r hodl pedjet, c) jestlie by ohrozil nebo omezil protijedouc by toti vedl k absurdnmu zvru, e kad idi mus vdy
idie nebo ohrozil jin astnky provozu na pozemnch komu- a za vech okolnost potat s tm, e ostatn astnci silni-
nikacch, e) dv-li idi vpedu jedoucho vozidla znamen nho provozu jeho pravidla nedodruj; takov zvr by vak
o zmn smru jzdy vlevo a nen-li mon pedjet vpravo podle byl v rozporu s elem platnch pravidel silninho provozu.
odstavce 1 nebo pedjet v dalm volnm jzdnm pruhu vyzna- V tto souvislosti stavn soud poukzal na rozsudek Nejvy-
enm na vozovce v tomt smru jzdy. V souzen vci i- ho sprvnho soudu ze dne 20. 12. 2012, . j. 7 As 91/2012-62,
di nkladnho vozidla zaregistroval pedjdn motocyklem ve kterm se uvd: Pinou dopravn nehody spovajc v tom,
v dob, kdy ped nm jedouc vozidla brzdila (pprava st- e vozidlo jedouc po hlavn silnici se stetne s vozidlem jedoucm
ovatele k odboovn); i pokud by pedjdc manvr po- po vedlej silnici, kter se s hlavn silnic k, je zsadn to, e
kozenho nezapoal a pot, resp. v dsledku zahjen od- idi vozidla jedoucho po vedlej silnici ned vozidlu jedouc-
boovn stovatele v irm slova smyslu, nelze povinnosti mu po hlavn silnici pednost. Vjimen me bt pinou do-
idie pi pedjdn pominout. Povinnosti pokozenho spo- pravn nehody jednn idie vozidla jedoucho po hlavn silnici,
jen s pedjdnm vak, dovodil stavn soud, v zen zkou- a sice tehdy, pokud idi vozidla jedoucho po hlavn silnici v ex-
mny nebyly, by na posouzen vci mohly mt znan vliv. trmn me poru stanoven rychlostn limit a souasn rych-
stavn soud konstatoval, e ze znaleckch posudk je zej- lost jzdy vozidla jedoucho po hlavn silnici idii vozidla pij-
m, e znalci dospli ke svm zvrm na zklad vslednch djcho po vedlej silnici fakticky znemon splnn povinnosti

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 47
z judikatury
dt pednost. Faktick znemonn splnn povinnosti se mus
posuzovat s ohledem na konkrtn pomry msta, v nm ke ste-
tu dolo. Rozhodnmi okolnostmi tedy bude zejmna to, nakolik
jde o msto pro idie pijdjcho po vedlej silnici pehledn n soudy dostt poadavkm l. 36 odst. 1 Listiny, jen obvi-
a nakolik mu umouje s dostatenm pedstihem vidt vozidla
pijdjc po hlavn silnici a zohlednit jejich (ppadn i vraz-
n nadlimitn) rychlost.
Na zklad zjitnch skutkovch okolnost podle stav-
nho soudu proto nelze dovodit, e by stovatel ml a mohl
pedvdat vznik trestnprvnho nsledku, kterm byl stet
automobilu s motocyklem. I kdyby vak na zklad zpoma-
len mohl pedvdat, e bude pedjdn, a byl by si proto v-
dom, e svm jednnm me poruit zjem chrnn trest-
nmi pedpisy, ml podle nzoru stavnho soudu pimen
dvod spolhat na to, e poruen nezpsob. Nelze toti po-
vaovat za nepimen, spolhal-li stovatel na to, e pokud
se ji dve o situaci za sebou pesvdil a nic nenasvdovalo
tomu, e bude pedjdn v mst zkazu pedjdn, nesledo-
val ji vhradn situaci za sebou, ale i vedle sebe a ped sebou
(viz nap. usnesen Nejvyho soudu sp. zn. 6 Tdo 92/2014).
stavn soud poukzal na to, e orgny inn v trestnm -
zen maj edn povinnost zjiovat skutkov stav vci, o nm
nejsou dvodn pochybnosti, a to v rozsahu, kter je nezbyt-
n pro jejich rozhodnut ( 2 odst. 4, 5 tr. du). Z stavnho
principu presumpce neviny zakotvenho v l. 40 odst. 2 Listi-
ny vyplv pro obecn soudy povinnost pi rozhodovn o vin
kon prvn sluby
kon, kter uinil vi pslunmu orgnu astnk zen, n ve vci daov exekuce zastavilo. stku 500 000 K a-
ani by z danho konu bylo zjevn zastoupen astnka ze-
n, nelze povaovat za kon prvn sluby ve smyslu ust. 11
odst. 1 psm. k) advoktnho tarifu.
Rozsudek Nejvyho soudu ze dne 15. 11. 2016,
sp. zn. 30 Cdo 2610/2015
Odvodnn:
alobkyn se domhala alobou na alovan zaplacen
stky 500 000 K se zkonnm rokem z prodlen za dobu
od 21. 10. 2012 do zaplacen na zklad nroku na nhradu
nklad, je eln vynaloila na zruen nezkonnho roz-
hodnut v podob exekunho pkazu Finannho adu pro
Prahu 10 ze dne 28. 6. 2011, . j. 357971/11/010942106002.
Ze aloby vyplv, e tento exekun pkaz byl vydn k vy-
moen nedoplatku daovho dlunka spolenosti Ekohav,
s. r. o., identifikan slo osoby 24731889 (dle jen daov
dlunk), pikznm jin penit pohledvky, a to dajn n datovan 11. 7. 2011 a psemn doplnn odvoln datovan
pohledvky daovho dlunka za alobkyn v celkov vi
32 427 255,65 K. V exekunm pkazu sprvce dan zak-
zal alobkyni po dobu trvn daov exekuce vyplatit tvrze-
nou pohledvku daovmu dlunku a jakkoli s n nakldat.
alobkyn nebyla v postaven dlunka vi daovmu dlu-
nkovi, co ostatn dostaten nevymezil ani sprvce dan
48
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
zvaovat i takovou verzi ppadu, kter dvodn pipout, e
vzhledem ke skutkovm okolnostem mohlo dojt ke zpsobe-
n kodlivho nsledku bez zavinn; pouze tak mohou obec-
nnm osobm zaruuje prvo na soudn ochranu.
Soust soudnho rozhodnut, v nm je osoba uznna vin-
nou nedbalostnm trestnm inem, proto podle nzoru stav-
nho soudu mus bt peliv zhodnocen vech okolnost, kter
soud vedly k zvru, e tato osoba nleitou opatrnost neza-
chovala, a jednala tedy zavinn. Soudy musej v tomto smy-
slu zkoumat jak objektivn, tak subjektivn hledisko potebn
mry opatrnosti, tedy povinnost i monost obvinnho pedv-
dat nsledek. Pokud soudy maj za to, e stovatel nevnoval
odboovn zvenou pozornost, je teba, aby prokzaly kon-
krtn pochyben, kterho se ml stovatel dopustit, ppadn
zvit, zda podstatn zvanj a mysln poruen pravidel
silninho provozu pokozenm neme stovatele vyvinit.
stavn soud dospl k zvru, e v souzen vci obecn sou-
dy poruily prvo stovatele chrnn l. 36 odst. 1 Listiny,
nebo dosply k extrmn vadnmu zvru o existenci jeho
nedbalostnho zavinn, ani by jejich zvr vyplval z jejich
skutkovch zjitn a provedench dkaz, a proto stavn st-
nosti zcela vyhovl a napaden rozhodnut zruil.
 Rozhodnut zaslala JUDr. RENATA RZKOV, Ph.D.,
asistentka soudce stavnho soudu.
v pedmtnm exekunm pkazu. alobkyn se proti exe-
kunmu pkazu odvolala a Finann editelstv pro hlavn
msto Prahu dne 27. 2. 2012 exekun pkaz zruilo a ze-
lobkyn vynaloila na odbornou pomoc v oblasti daovho
poradenstv za elem posouzen sprvnosti a zkonnosti
postupu sprvce dan a obrany proti nmu. alobkyn si na-
jala spolenost ARIADNA, s. r. o., identifikan slo osoby
645 81 144, aby ji v odvolacm zen zastupovala na zkla-
d mandtn smlouvy ze dne 11. 7. 2011. Tato spolenost ta-
k zpracovala odvoln a doplnn odvoln. alobkyn n-
rok na nhradu kody uplatnila u Ministerstva financ, kter
odmtlo nhradu poskytnout.
Obvodn soud pro Prahu 1 jako soud prvnho stupn roz-
sudkem ze dne 23. 4. 2014, . j. 25 C 8/2013-32, uloil alo-
van povinnost zaplatit alobkyni stku 11 700 K s rokem
z prodlen ve vi 7,5 % ron za dobu od 21. 10. 2012 do za-
placen, a to do 30 dn od prvn moci rozsudku (vrok I), za-
mtl alobu v rozsahu 488 300 K s psluenstvm (vrok II)
a dnmu z astnk nepiznal nhradu nklad zen (v-
rok III). Nad rmec ve uvedench skutkovch tvrzen a-
lobkyn soud prvnho stupn dle zjistil, e psemn odvol-
18. 7. 2011 bylo vypracovno na hlavikovm pape alobky-
n a podepsno jednatelem alobkyn. Nsledn spolenost
ARIADNA, s. r. o., pedloila sprvci dan plnou moc oprav-
ujc jednat jmnem alobkyn v zen ve vci pedmtnho
exekunho pkazu. Jednatel spolenosti Mgr. J. J. se dosta-
vil ke sprvci dan dne 27. 7. 2011, piem nahlel do sprv-
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
nho spisu, nsledn podal stnost proti postupu sprvce da-
n pi nahlen do spisu. Z vslechu svdka soud zjistil, e
text odvoln i doplnn odvoln zpracoval JUDr. K. ze spo-
lenosti ARIADNA, s. r. o. Text byl zasln svdkovi ke kont-
role. Nsledn byl text na zklad e-mailov komunikace me-
zi svdkem a JUDr. K. upraven. Text byl vytitn a podepsn
jednatelem alobkyn. Soud prvnho stupn uzavel, e nhra-
da nklad zen nle za vech 9 nrokovanch prvnch
kon dle 10 odst. 1 vyhlky . 177/1996 Sb., advoktn
tarif, tedy e speciln tarifn hodnota je v tomto typu zen
stanovena na 5 000 K. Za jeden kon prvn sluby tedy n-
le dle 7 advoktnho tarifu 1 000 K. K stce 9 000 K
za prvn kony nle tak stka 2 700 K, kter pedsta-
vuje devtkrt pauln nhradu nklad alobkyn ve vi
300 K dle 13 advoktnho tarifu.
Proti tomuto rozhodnut podaly ob strany dn a vasn
odvoln. Mstsk soud v Praze jako soud odvolac napadenm
rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvnho stupn ve vro-
ku I (vrok I), zmnil vrok II ve vci sam rozsudku soudu
prvnho stupn tak, e se stka, kterou je alovan povin-
na alobkyni zaplatit, mn na 104 100 K se zkonnm ro-
kem z prodlen od 21. 10. 2012 do zaplacen a ve zbytku roz-
hodnut soudu prvnho stupn potvrdil (vrok II) a rozhodl
o nhrad nklad zen ped soudy obou stup (vrok III).
Odvolac soud po pezkumu rozsudku soudu prvnho stupn
dospl k zvru, e odvoln alovan nen dvodn a odvol-
n alobkyn je opodstatnn jen zsti. Rozhodl, e nklady
vynaloen na zruen nebo zmnu nezkonnho rozhodnu-
t spovajc v odmn za sluby poskytovan daovm po-
radcem rovn pedstavuj nklady zen, kter lze nahradit
za podmnek 31 zk. . 82/1998 Sb., avak s tm, e nhrada
nklad zen nen zaloena na zsad nhrady skuten ko-
dy, ale na zsad nhrady eln i dvodn vynaloench n-
klad. Nklady zastoupen se proto nahrazuj v rozsahu podle
advoktnho tarifu. Na rozdl od soudu prvnho stupn dospl
odvolac soud k zvru, e pro ely advoktnho tarifu nebyla
alobkyn astnic sprvnho zen, ale astnic exekunho pluje o odkaz na nlez stavnho soudu ze dne 29. 3. 2015,
zen. Za tarifn hodnotu tedy uril vi plnn v souladu s 8
odst. 1 advoktnho tarifu, kter bylo pedmtem daovho exe-
kunho zen. Za eln ovem uznal pouze 4 z 9 prvnch
kon, za kter nle mimosmluvn odmna v polovin vi
podle 11 odst. 2 psm. e) advoktnho tarifu. Odvolac soud
tedy alobkyni piznal celkem 115 800 K a nepiznal nhradu
nklad zen ped soudy obou stup dnmu z astnk. Dle nzoru dovolatelky nelze pod nklady zen dle defini-
Rozsudek odvolacho soudu napadla alovan v plnm roz-
sahu vasnm dovolnm, kter Nejvy soud posoudil podle
zkona . 99/1963 Sb., obansk soudn d, ve znn innm
od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz l. II bod 7 zk. . 404/2012 Sb.
a l. II bod 2 zk. . 293/2013 Sb.), dle jen o. s. ..
Dovolatelka pedn namt, e odvolac soud nesprvn po-
soudil charakter zen, jeho byla alobkyn astnic (da-
ovho exekunho zen). Dle nzoru dovolatelky je dao-
v exekuce sprvnm zenm. Tento nzor podkld odkazy
na 1 zk. . 280/2009 Sb., daov d (dle jen daov
d), systematiku daovho du, 134 odst. 3 daovho
du, v nm je charakterizovno daov zen jako soubor
dlch zen vetn exekunho, koment k 134 daov- tovch vdaj jakmukoliv astnku, pokud by soud tako-
ho du a odbornou literaturu k tto problematice. Zdraz-
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
z judikatury
uje rozhodovac pravomoc sprvce dan v rmci daovho
exekunho zen a rozporuje argumentaci alobkyn odka-
zujc na subsidirn aplikaci o. s. . Na daov exekun ze-
n se tedy m msto 8 odst. 1 advoktnho tarifu pout 10
advoktnho tarifu jako prava speciln.
Dal nmitka vznesen v dovoln se tk nesprvnho po-
souzen zastoupen alobkyn ze strany obou soud nich
stup. Dovolatelka tvrd, e se soudy nich stup nevy-
podaly s jejmi nmitkami, e mandtn smlouva uzaven
mezi alobkyn a spolenost ARIADNA, s. r. o., nemohla
zaloit zastoupen bez pln moci, kter vak byla vystavena
a 15. 7. 2011 (a sprvci dan zaslna dne 18. 7. 2011), tedy
po podn odvoln, kter podala alobkyn vlastnm jmnem
dne 11. 7. 2011. Dovolatelka odkazuje na pravu mandtn
smlouvy v 566 a nsl. zk. . 513/1991 Sb., obchodn zko-
nk, dle jen obch. zk., vslovn pak na 568 odst. 3 obch.
zk. obsahujc podmnku psemn pln moci pro uskuten-
n prvnch kon jmnem mandanta. Svj nzor dle opr
o rozhodnut Nejvyho soudu ze dne 20. 12. 1995, sp. zn.
Odon 28/1995, ze kterho vyplv poadavek na objektiv-
n existenci pln moci v okamiku jednn jmnem mandan-
ta, a rozhodnut Nejvyho soudu ze dne 24. 2. 2010, sp. zn.
33 Cdo 4385/2007, kde dovolac soud uril, e mandtn
smlouva se tk pouze vnitnho vztahu mandanta a manda-
te a pro prvn kony jmnem mandanta je vyadovna pl-
n moc. Ke stejnmu nzoru dospv dovolatelka i na zkla-
d citace z komente k obch. zk. Nedostatky formy nelze
podle dovolatelky zhojit astnickou vpovd.
Dovolatelka nsledn namt nesprvnost posouzen roz-
sahu eln vynaloench nklad. Dle jejho nzoru se ni-
soudy s otzkou elnosti nevypodaly dostaten. Zd-
razuje zvr nlezu stavnho soudu ze dne 25. 7. 2012,
sp. zn. I. S 988/12, dle kterho lze za eln vynaloen
nklady ve smyslu 142 odst. 1 o. s. . povaovat toliko ty,
kter musela procesn strana nezbytn vynaloit, aby mohla
dn hjit sv poruen subjektivn prvo u soudu. Dle do-
sp. zn. I. S 3923/11, kter se vymezuje proti mechanick-
mu piznvn nhrady nklad zen spnmu astnko-
vi. Za neeln povauje kon sepisu odvoln proti exeku-
nmu pkazu, z dvodu ve namtan absence zastoupen,
a kon pevzet a ppravy zastoupen, jeliko se ve pouze
na podan odvoln, kter podala alobkyn vlastnm jmnem.
ce v ust. 137 o. s. . i 107 daovho du podadit pora-
denstv, jeliko porada s klientem je chpna jako jednotliv
kon v rmci vkonu samotnho zastoupen. Nklady na pora-
denstv tedy dle dovolatelky nespluj poadavek 31 odst. 1
zk. . 82/1998 Sb., jeliko nejde o nklady vynaloen p-
mo na kony, kter vedou ke zruen rozhodnut.
Dovolatelka na zvr d pro ppad procesnho spchu
piznn stky 600 K, kter pedstavuje reijn paul po-
dle ust. 13 advoktnho tarifu za dva vykonan kony. Svj
nrok odvozuje z nlezu stavnho soudu ze dne 7. 10. 2014,
sp. zn. Pl. S 39/13, dle kterho je vyjdenm zsady rov-
nosti astnk zen piznn pauln stky nhrady ho-
vou nhradu piznal astnku zen, kdyby byl zastoupen.
49
z judikatury BULLETIN ADVOKACIE 3/2017

Domnv se, e nelze tvrdit, e sttu dn nklady nevznikly, Prvn nmitka dovolatelky smuje proti prvnmu nzoru
odkazuje na rovnost prv astnk vyplvajc z l. 96 sta- odvolacho soudu, dle kterho se pro vpoet mimosmluvn
vy a namt, e nelze oekvat, aby byl stt finann zajitn odmny podle advoktnho tarifu na daovou exekuci dle ust.
pro ely procesn obrany i ve vztahu k hotovm vdajm. 177 a nsl. daovho du neuplatn ust. 10 odst. 1 advokt-
kon pevzet a pprava zastoupen dovozuje analogicky z v- nho tarifu o speciln vi tarifn hodnoty pro sprvn zen.
kladu v rozsudku Nejvyho sprvnho soudu ze dne 30. 3. Dovolac soud ji v minulosti dovodil, e daov zen ped-
2001, sp. zn. 1 As 21/2001. Uzavr shrnutm, e nrok na pau- stavuje zvltn formu zen sprvnho, a e ust. 10 odst. 1
alizovanou nhradu administrativnch nklad je vyjdenm advoktnho tarifu se tedy vztahuje nejen na zen sprvn,
rovnho postaven a zsady rovnosti zbran ped civilnm i ale t na zen daov (srov. rozsudky Nejvyho soudu
sprvnm soudem a nen teba tyto nklady vyslovat, nebo ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 3117/2009, ze dne 16. 11.
by byly piznny bez dalho, pokud by se jednalo o astn- 2011, sp. zn. 28 Cdo 1160/2009, a ze dne 30. 7. 2015, sp. zn.
ka odlinho od sttu a zastoupenho advoktem. 30 Cdo 997/2014). Podle ust. 134 odst. 3 daovho du
alobkyn ve svm vyjden pokld dovoln za neppust- se daov zen skld podle okolnost z dlch zen, ve kte-
n. K posouzen charakteru zen namt, e nebyla ast- rch jsou vydvna jednotliv rozhodnut. Dlm rozhodnu-
nkem daovho zen, ale pouze navazujcho exekunho tm pro ely daovho du se rozum mj. zen pi place-
zen, kter ze sv povahy nen daovm zenm, co dokl- n dan, konkrtn exekun zen, pop. i zen o dnm
d odkazem na 177 daovho du o aplikaci o. s. . vylou- opravnm prostedku proti rozhodnut vydanmu v zen
enm aplikace sprvnho du v 262 daovho du a sa- pi placen dan. Lze tedy pisvdit dovolatelce, e odvolac
mostatnost daovho zen jako svbytnho typu zen, co soud pochybil v prvnm posouzen daovho exekunho -
dle jejho nzoru lze dovodit z dvodov zprvy k daovmu zen ve vztahu k tarifnm hodnotm na zklad advoktnho
du. Dle odkazuje na 8 odst. 4 advoktnho tarifu, pop. tarifu. zen o dnm opravnm prostedku v rmci daov-
11 odst. 2 psm. e) advoktnho tarifu, ze kterch dovozu- ho exekunho zen tedy spad pod daov zen. Z ve ci-
je, e myslem zkonodrce bylo vychzet pro exekun ze- tovanho soudnho rozhodnut dovolacho soudu lze dle do-
n z hodnoty vymhanho plnn. Za absurdn shledv od- vodit, e daov zen pedstavuje zvltn formu sprvnho
lin vpoet tarifn hodnoty pro exekuci v obanskoprvnm zen. Dovolac soud shledal nmitku dovolatelky v tto s-
sporu a v daovm zen. Na zvr dovozuje monou aplika- ti za dvodnou, nebo pro stanoven tarifn hodnoty zen se
ci 2 odst. 3 zk. . 89/2012 Sb., obansk zkonk, ohledn dle advoktnho tarifu pouije ustanoven pro sprvn zen.
rozporu s dobrmi mravy pi aplikaci 10 advoktnho tari- Ve vztahu ke druh nmitce dovolatelky tkajc se zastou-
fu v kontrastu s trn hodnotou uvedench slueb, kter byla pen alobkyn je nutn zdraznit, e soudy obou stup vy-
alobkyn prokazateln uhrazena. chzely ze skutkovho zjitn, e odvoln i doplnn odvo-
Dovoln bylo podno vas, osobou k tomu oprvnnou ln bylo fakticky zpracovno spolenost ARIADNA, s. r. o.,
a dn zastoupenou podle 241 odst. 1 o. s. . by podn samotn bylo uinno na hlavikovm pape a-
Podle 236 odst. 1 o. s. . lze dovolnm napadnout pravo- lobkyn a bylo podepsno jednatelem alobkyn. Mandtn
mocn rozhodnut odvolacho soudu, jestlie to zkon pipou- smlouva byla uzavena tho dne, kdy bylo datovno odvo-
t. V dan vci me bt dovoln ppustn, jestlie napaden ln, tedy 11. 7. 2011, piem pln moc byla datovna 15. 7.
rozhodnut zvis na vyeen otzky hmotnho nebo procesn- 2011 a sprvci dan odeslna 18. 7. 2011.
ho prva, pi jejm een se odvolac soud odchlil od ustlen Nejvy soud v rozhodnut ze dne 28. 12. 1983, sp. zn.
rozhodovac praxe dovolacho soudu nebo kter v rozhodov- 3 Cz 88/83, uvedl: Jestlie ten, kdo vystupoval v obanskm
n dovolacho soudu dosud nebyla vyeena nebo je dovolacm soudnm zen jako zstupce astnka, ani se prokzal plnou
soudem rozhodovna rozdln anebo m-li bt dovolacm sou- moc, pedlo dodaten ve lht uren soudem plnou moc, je
dem vyeen prvn otzka posouzena jinak ( 237 o. s. .). tm uveden nedostatek zhojen, a byly tak schvleny i ty kony
Jeliko alovan vslovn napadla rozhodnut odvolacho uinn v zen zstupcem astnka, k nim dolo ped podpi-
soudu v celm rozsahu, dovolac soud uvd, e v sti vro- sem pln moci. Obdobn v usnesen ze dne 11. 12. 1997, sp. zn.
ku II rozsudku odvolacho soudu, kterou odvolac soud potvrdil 2 Cdon 495/97, Nejvy soud uvedl: Jestlie zstupce ast-
rozsudek soudu prvnho stupn ve vroku II, jm byla aloba nka pedlo soudu k prkazu zastoupen pi podn odvoln
v pslun sti zamtnuta, nen dovoln alovan subjektiv- procesn plnou moc vystavenou a po dni podn odvoln, je tm
n ppustn. Dovolac soud uvd, e judikatura Nejvyho nedostatek prkazu zastoupen zhojen. Rovn literatura vy-
soudu setrvv na zvru, e k podn dovoln je astnk - chz ze zvru, e prvn vztah zastoupen vznik ji na z-
zen oprvnn jen tehdy, vznikla-li mu rozhodnutm odvolac- klad dohody o pln moci (je me mt tak formu pkazn
ho soudu procesn jma, kter me bt zruenm rozhodnut i mandtn smlouvy). Pln moc se povauje za jednostrann
odvolacho soudu napravena. Dovoln tud me podat jen prvn jednn zmocnitele, kter je adresovno tetm osobm,
astnk, jeho nroku nebylo zcela vyhovno, nebo jemu by- piem jej hlavn funkc je prokzn (potvrzen) vzniku do-
la naopak soudem uloena povinnost tzv. subjektivn ppust- hody o zastoupen mezi zmocnitelem a zmocnncem (srov.
nost dovoln (viz rozhodnut Nejvyho soudu ze dne 30. 10. P. Lavick a kol.: Obansk zkonk I, Obecn st, 1654,
1997, sp. zn. 2 Cdon 1363/96, publikovan v asopise Soud- 1. vydn, C. H. Beck, Praha 2014, str. 1664).
n judikatura pod . 3/1998, nebo rozsudek Nejvyho soudu Oproti ve uvedenm zvrm je dan vc skutkov odli-
ze dne 1. 2. 2001, sp. zn. 29 Odo 2357/2000, uveejnn v Souboru n v tom, e kony, je byly fakticky zpracovny zstupcem
rozhodnut a stanovisek Nejvyho soudu, sv. 2, pod . C 154). astnka zen, byly nsledn uinny samotnm astn-

50 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017 z judikatury
kem zen, tud z kon samotnch nebylo zjevn zastou- j nhradu nezbytn, aby z konu, kter byl vi pslunmu
pen astnka zen. Otevr se tak otzka, zda tak za t- orgnu uinn, bylo zastoupen astnka zjevn. in-li to-
to situace lze dan kony povaovat za kony prvn sluby ti astnk kon sm svm vlastnm jmnem, pak nelze uva-
ve smyslu 11 odst. 1 psm. k) advoktnho tarifu. ovat o jakkoliv form zastoupen, by by ji byla uzavena
Dle 11 odst. 1 psm. d) advoktnho tarifu: Mimosmluvn smlouva, z n by zastoupen astnka zen plynulo. Na tom
odmna nle za kad z tchto kon prvn sluby: odvoln, nic nemn ani nsledn prokzn faktickho zpracovn p-
dovoln, nvrh na obnovu zen, poppad stnost proti roz- semnho podn zstupcem. Pro zastoupen nen vznamn,
hodnut o nvrhu na obnovu zen a vyjden k nim. kdo podn zpracoval, ale kdo podn uinil.
Dle 10 odst. 1 advoktnho tarifu: Pi zastupovn ve sprv- Dovolac soud tud shledal rovn druhou nmitku dovo-
nm zen, vetn zen o pestupcch nebo o jinch sprvnch de- latelky dvodnou, nebo kon, kter uinil vi pslunmu
liktech se povauje za tarifn hodnotu stka 5 000 K. orgnu astnk zen, ani by z danho konu bylo zjevn
Dle 22 odst. 1 zk. . 40/1964, obansk zkonk (dle zastoupen astnka zen, nelze povaovat za kon prv-
jen ob. zk. . 40/1964 Sb.): Zstupcem je ten, kdo je oprv- n sluby ve smyslu 11 odst. 1 psm. k) advoktnho tarifu.
nn jednat za jinho jeho jmnem. Ze zastoupen vznikaj prva Vzhledem k ve uvedenmu lze rovn pisvdit nmitce
a povinnosti pmo zastoupenmu. dovolatelky vztahujc se k elnosti nklad zastoupen. Jak
Dle 24 ob. zk. . 40/1964 Sb.: Zstupce mus jednat osob- bylo ve vyloeno, nelze podn odvoln, kter uinil sm
n; dalho zstupce si me ustanovit, jen jestlie je to prvnm astnk zen, pisuzovat jeho zstupci. Souasn vak prv
pedpisem stanoveno nebo astnky dohodnuto. I z prvnch kon podn odvoln bylo zsadnm konem, jen vedl ke zruen
dalho zstupce vznikaj prva a povinnosti pmo zastoupenmu. nezkonnho rozhodnut. Nelze-li tento kon pitat zstupci,
Prvn doktrna tradin vychz z toho, e pi zastoupe- pak nelze za eln vynaloen nklad povaovat ani pevzet
n in prvn kony za zastoupenho navenek, tj. vi tetm zastoupen a nsledn nahlen do spisu bez jakchkoliv dalch
osobm, zstupce (srov. J. vestka: 22 Pojem zstupce, zp- kon ve vci vedoucch ke zruen nezkonnho rozhodnut.
sobilost k zastupovn, in J. vestka, J. Spil a kol.: Oban- Z ve uvedench dvod Nejvy soud podle 243e odst. 1
sk zkonk I, II, 2. vydn, C. H. Beck, Praha 2009, str. 285). a 2 vty prvn o. s. . napaden rozsudek odvolacho soudu v uve-
Osoba, je jedn za zastoupenho, pitom kon bu jeho, ane- denm rozsahu vetn zvislho vroku o nhrad nklad zen
bo svm vlastnm jmnem. Podle toho tak rozliujeme za- ped soudy obou stup zruil a vc mu vrtil k dalmu zen.
stoupen na pm a nepm. Ten, kdo jedn za jinho (z- Odvolac soud je ve smyslu 243g odst. 1 sti prvn vty
stupce), vak vdy kon sm, in tedy vlastn kony (a je za stednkem o. s. . ve spojen s 226 o. s. . vzn prvn-
in vlastnm jmnem, nebo jmnem zastoupenho). Tm se mi nzory dovolacho soudu v tomto rozhodnut vyslovenmi.
zstupce li od posla, kter jen tlumo (sdluje) vli nkoho V novm rozhodnut o vci rozhodne soud nejen o nhrad
jinho (srov. M. Kindl: 22 Zastoupen a zpsobilost k n- nklad novho zen a dovolacho zen, ale znovu i o n-
mu, in J. Fiala, M. Kindl a kol.: Obansk zkonk: komen- kladech pvodnho zen ( 243g odst. 1 o. s. .).
t, Wolters Kluwer R, Praha 2009, str. 1692).
Jeliko odmna, je m bt nahrazena prostednictvm n-  Rozhodnut zaslal a prvn vtou opatil Mgr. VLADIMR JANOEK,
klad zen, se ve k zastupovn astnka zen, je pro je- advoktn koncipient v Brn.

Krn provinn advokta Odvodnn:

a trestn zen I. Dosavadn prbh zen

zen o krnm provinn advokta nen z hlediska judikatu- 1. Napadenm rozsudkem Krajskho soudu v Ostrav po-
ry Evropskho soudu pro lidsk prva zenm o trestnm obvi- boky v Olomouci ze dne 21. 1. 2015, . j. 29 T 10/2012-22,
nn. Usnesen krnho sentu krn komise esk advoktn byl podle 45 odst. 1 tr. zkonku zruen vrok o vin v roz-
komory, kterm byl advokt uznn vinnm krnm provinnm, sudku Krajskho soudu v Ostrav poboky v Olomouci
jeho se dopustil jednnm poruujcm povinnosti uloen mu ze dne 27. 3. 2012, sp. zn. 29 T 4/2011, kter nabyl prvn mo-
ust. 16 a 17 zk. . 85/1996 Sb., o advokacii, ve znn pozdj- ci dne 14. 11. 2012, cel vrok o trestu, jako i dal vroky,
ch pedpis, proto nevytv pekku rei iudicatae s in- kter maj v uvedenm vroku o vin svj podklad.
ky ne bis in idem, pro kterou by bylo nutn podle 11 odst. 1 2. Obalovan Mgr. M. . byl uznn vinnm, e v dob
psm. j) tr. du zastavit jeho trestn sthn pro skutek kvalifi- od msce listopadu 2009 do msce ervence 2010 v Olomou-
kovan jako trestn in zpronevry podle 206 tr. zkonku, je- ci v ppadech podrobn popsanch ve vroku o vin pod bo-
ho se ml advokt dopustit v postaven schovatele pisvojenm si dy 1 a 10 jako advokt zapsan v seznamu advokt esk
svench pennch stek vi tm osobm, ve vztahu k nim advoktn komory se dopustil jednn, je v podstatn sti
spchal i uveden krn provinn, za kter byl krn postien. spovalo v tom, e jako schovatel uzavel smlouvu o scho-
v finann stky a jej vplat s osobami oznaenmi jako
Usnesen Vrchnho soudu v Olomouci pevodce a nabyvatel, ve kter se smluvn strany dohodly ta-
ze dne 26. 8. 2015, sp. zn. 3 To 44/2015 k na tom, e za stanovench podmnek a sjednanm zpso-

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 51
z judikatury BULLETIN ADVOKACIE 3/2017

bem schovatel vypod zlohu na depozitnm tu, piem a svdkem L. K. neexistovala njak stn dohoda. Dle ob-
pot, co byly na et advoktn schovy veden u UniCredit alovan podrobn popsal, jakm zpsobem probhalo jed-
Bank Czech Republik, a. s., pevedeny finann prostedky, nn mezi nm a svdkem Ing. P., a dle poukzal i na ob-
v rozporu s dohodnutmi smluvnmi ujednnmi, ani by do- sah vpovdi svdka K. Obalovan t uvedl, e v obdob
lo k naplnn uzavench smluv, penze z pevn vtiny od uzaven smlouvy ze dne 24. 11. 2009 do uzaven smlou-
pouil na jin ne citovanmi smlouvami deklarovan ely vy ze dne 5. 3. 2010 nebyl vyzvn k vrcen zloh z pedcho-
a ve stanovench lhtch a ani po jejich uplynut je nevrtil, zch smluv, tato skutenost nebyla ani tvrzena, ani prok-
by k tomu byl vyzvn, ppadn je vrtil a daleko pozd- zna. V dal sti velmi podrobn odvodnnho odvoln
ji, ve vech popsanch ppadech jednal tak v rozporu s ad- obalovan detailn rozebral jednotliv dkazy a tyto posu-
voktnmi pedpisy upravujcmi provdn schovy penz, zoval odlin od hodnocen, kter uinil soud prvnho stup-
jednal tak pedevm v rozporu s usnesenm pedstavenstva n. Obalovan tak nesouhlasil s nzorem nalzacho sou-
esk advoktn komory . 7/2004 ze dne 28. 6. 1994, ve zn- du, e nebyly splnny formln podmnky obsaen v 570
n usnesen esk advoktn komory . 3/2008 ze dne 11. 9. obanskho zkonku ohledn privativn novace zvazku, ml
2008, konkrtn v rozporu s l. 2 odst. 5, podle kterho plat- za to, e zvry soudu jsou zcela v rozporu se zsadou smluv-
by z uloench prostedk klienta ve prospch advokta nebo n volnosti a hlavn stavou zaruenm principem, e lze i-
jinch osob, zejmna platba odmny advokta, nejsou ppust- nit to, co nen zkonem zakzno. Na podporu svho stano-
n s vjimkou ppad, kdy takovou platbu umouje prvn viska pak obalovan citoval nkter rozhodnut stavnho
pedpis, nebo pokud klient, za nho m bt platba provede- soudu. K jednnm popsanm pod bodem 2 obalovan pe-
na, k n dal psemn souhlas anebo to vyplv ze smlouvy uza- devm uvedl, e ob smlouvy o schov je nutn posuzovat
ven s klientem, pop. pokud platba byla nazena rozhodnu- samostatn, nebo okolnosti jejich uzaven byly zcela odli-
tm soudu nebo jinm k tomu oprvnnm orgnem; pitom n. Pokud jde o smlouvu ze dne 18. 12. 2009, je nelogick,
ji s ohledem na velk poet klient, s jejich prostedky ne- e by pokozenmu RNDr. K. nebyly dodny pslun do-
oprvnn manipuloval, zpsob, kterm penze pouval, vy- klady. Za tto situace uzavel smlouvu na dal projekt, ten-
sokou hodnotu pennch stek, minimln musel bt srozu- tokrt vak na stku 18 milion K, kterou sloil. Pokud jde
mn s tm, e pokozenm nebude schopen schovy vyplatit o smlouvu ze dne 11. 1. 2010, obalovan pedevm uvedl tu
dn a vas, a jednnm popsanm v bodech 1 a 10 tak zp- okolnost, e v dob uzaven tto smlouvy nebyl ptomen,
sobil kodu v celkov vi nejmn 84 760 000 K. co lze doloit i potebnmi dkazy. Nmitky vi ostatnm
3. Toto jednn obalovanho bylo kvalifikovno jako zlo- skutkovm zvrm uvedenm pod dalmi body tzv. skut-
in zpronevry podle 206 odst. 1, odst. 4 psm. b), odst. 5 kov vty obsaen ve vroku napadenho rozsudku obalo-
psm. a) tr. zkonku a byl mu uloen trest odnt svobody v tr- van rozvedl na str. 9-13 psemnho vyhotoven jeho odvol-
vn sedmi let a esti msc. Pro vkon trestu byl obalovan n. Ke vem skutkm v rozsudku pak obalovan namtl, e
zaazen do vznice s dozorem. Dle byl obalovanmu ulo- nebyl prokzn jeho mysl penn prostedky pozdji ne-
en trest zkazu innosti spovajc v zkazu vkonu advoka- vrtit a nebylo primrn prokzno, zda a jakm zpsobem
cie v trvn deseti let. Obalovan byl uznn povinnm zapla- finannmi prostedky v konkrtnch ppadech disponoval.
tit pokozenm nhradu kody, a to spolenosti C. S. S., a. s., Nebylo ani prokzno, e dolo z jeho strany k pisvojen si
se sdlem v O., ve vi 4 400 000 K, s rokem z prodlen ve v- sven vci a e ml v myslu trvale svitele vylouit z dis-
i 7,75 % p. a. od 28. 3. 2011 do zaplacen, a Mgr. J. B., bytem pozice s vc. Dle vyslovil nzor, e v jeho ppad nebyl do-
Z.-P., adresa pro doruovn P., ve vi 2 000 000 K s rokem dren princip ultima ratio, zejmna pokud se tk tch jedn-
z prodlen ve vi 7,75 % p. a. od 10. 8. 2012 do zaplacen. n, kde z jeho strany dolo k vrcen finannch prostedk.
Pokud jde o uloen trest, oznail jej za nepimen ps-
II. Odvoln a vyjden k nim n. Zvrem navrhl, aby odvolac soud napaden rozsudek
zruil a sm na zklad aktuln zjitnho skutkovho sta-
4. Proti tomuto rozsudku obalovan Mgr. M. ., manel- vu o vci rozhodl tak, e popsan jednn napluje znaky zlo-
ka obalovanho, rodie obalovanho a bratr obalovanho inu poruovn povinnosti pi sprv cizho majetku podle
podali dn a vas odvoln, kter tak psemn odvodnili. 220 tr. zkonku, anebo aby vc byla vrcena soudu prvn-
5. Odvoln obalovanho smovalo do vech vrok na- ho stupn k novmu projednn a rozhodnut.
padenho rozsudku. Obalovan soudu prvnho stupn vytkl, 6. Odvolatelky Bc. P. . a PaeDr. M. . sv odvoln odvod-
e skutkov zvry, kter uinil, nejsou sprvn, nebo soud nily spolen. Odvolatelky uvedly, e nebyl prokzn mysl
prvnho stupn se nevypodal se vemi okolnostmi, kter obalovanho sm sob nebo jinmu obstarat trval prospch,
jsou vznamn pro rozhodnut, a na zklad takto nepln navc uloen trest je nepimen psn, piem odvolatel-
a nesprvn zjitnho skutkovho stavu uinil prvn zvr ky poukzaly na rodinn pomry obalovanho a na skute-
o vci, kter nen a neme bt sprvn. K jednn uveden- nost, jak zejmna jeho dti trp jeho neptomnost. Pokud
mu pod bodem 1 vroku napadenho rozsudku obalovan nebude obalovan zprotn viny, daly, aby dolo k pod-
pedevm namtal, e vpov svdka Ing. P. se jev jako zce- statnmu zmrnn neadekvtn psnho trestu. Rovn tak
la nevrohodn, nebo nesouhlas ani s vpisem z obchodn- odvolatel PaeDr. K. . a Ing. J. . sv odvoln odvodnili
ho rejstku spolenosti A. Obalovan pak podrobn pou- spolen a uvedli, e nkter vyjden v rozsudku jsou zav-
kzal i na dal rozpory ve vpovdi tohoto svdka, zejmna djc a nepravdiv. Nalzac soud se nevypodal s otzkou,
na nevrohodnost jeho tvrzen, e mezi nm a obalovanm zda skuten obalovan naloil s pennmi prostedky v roz-

52 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017 z judikatury
poru s elem sven, piem opakovali ty argumenty, kter na zklad dajn stn dohody, kterou vak krom obalova-
jsou podrobnji rozvedeny v odvodnn odvoln obalova- nho nikdo dal nepotvrzuje, je v rozporu nejen s vpov-
nho. Zvrem navrhli, aby byl obalovan zprotn obalo- mi svdk P. a RNDr. K., ale i s obsahem smluv o schov,
by ve vztahu k bodm 2, 3, 4, 6 a 10 napadenho rozsudku, a proto soud prvnho stupn prakticky nemohl uinit jin z-
u zbvajcch aby byl trestn in zpronevry pekvalifikovn vr ne ten, e lo o vraz vle vech smluvnch stran. Vrch-
na trestn in poruovn povinnosti pi sprv cizho majet- n soud v pln me sdl nzor soudu prvnho stupn vyslo-
ku a obalovanmu byl uloen podstatn mrnj trest. ven na str. 41 napadenho rozsudku, e neexistoval dn
rozumn dvod pro to, aby obalovan s pslunmi klien-
III. Dvodnost odvoln ty uzavral smlouvy o schovch finannch stek a jejich
vplat, pokud by relnou vl pokozench bylo poskytnu-
7. Vc byla pedloena Vrchnmu soudu v Olomouci jako t pjek. Takovto simulovan prvn akt by byl krajn ne-
soudu odvolacmu podle ust. 252 tr. du. Z obsahu spiso- vhodn pro ob strany. Pro dlunka bylo velmi nevhodn
vho materilu bylo zjitno, e odvoln byla podna oprv- ustanoven stanovujc striktn povinnost v krtk dob vypla-
nnmi osobami podle 246 odst. 1 psm. b) tr. du a podle tit pjenou stku a neexistence jakkoliv monosti s ped-
247 odst. 2 tr. du a v zkonn lht podle 248 odst. 1 mtem schovy disponovat. Pro vitele pak bylo nevhod-
tr. du. Svm obsahem podan odvoln splovala podmnky n, e pjen stka nebyla roena a nebyl sjednn dn
dan ust. 249 tr. du. Za tto situace tedy nebyly vytvoeny zpsob zajitn zapjen stky.
podmnky pro ppadn rozhodnut odvolacho soudu podle 11. I kdy soud prvnho stupn reagoval na prakticky vech-
253 tr. du. Vrchn soud pezkoumal podle 254 odst. 1 ny relevantn body obhajoby, pominul nmitku obalovan-
tr. du zkonnost a odvodnnost jen tch oddlitelnch v- ho, e v ppad sepisu smlouvy o schov ze dne 11. 1. 2010
rok rozsudku, proti nim byla podna odvoln, sprvnost s pokozenm RNDr. K. nebyl osobn ptomen a smlouva
postupu zen, kter rozsudku pedchzelo, a to z hlediska vy- byla fakticky uzavena jen mezi prodvajcm a zjemcem,
tkanch vad, a dospl k zvru, e odvoln nejsou dvodn. ale nikoliv mezi obalovanm jako schovatelem. Z napade-
8. V zen, kter rozsudku pedchzelo, neshledal odvola- nho rozsudku je zejm, e tuto nmitku obalovanho na-
c soud takov procesn vady, kter by mly za nsledek nedo- lzac soud nepovaoval za relevantn, s m vrchn soud,
staten objasnn vci i poruen prva obhajoby. Ostatn jak bude uvedeno dle, souhlas, ale pesto ml na ni v od-
ani obalovan nezpochybnil procesn postup soudu prvn- vodnn zevrubnji reagovat. Obrana obalovanho, e po-
ho stupn. depsal bianco smlouvu o schov a tuto dal do voln dispo-
9. Prvn skupina odvolacch nmitek obalovanho, ale zice svdku K., by mohla mt vznam v ppad osoby prva
stejn tak i jeho rodinnch pslunk, smovala vi skut- neznal, ale nikoliv lena esk advoktn komory poskytu-
kovm zvrm, kter soud prvnho stupn dovodil na zkla- jcho prvnickm a fyzickm osobm prvn sluby. Proto
d hodnocen provedench dkaz. Vtina tchto nmitek nelze uinit jin zvr, ne e obalovan musel bt srozu-
se tkala zejmna skutkovch zvr popsanch pod bodem mn s tm, e tyto smlouvy budou mezi prodvajcm a z-
1 a), b), c) a pod bodem 2 a), b) vroku napadenho rozsud- jemcem uzavrny i bez jeho osobn asti, k emu dal svm
ku. Z odvodnn je zejm, e tyto nmitky obalovanho podpisem souhlas. O tom ostatn svd i nsledn jedn-
jsou zaloeny zejmna na jeho nesouhlasu se zpsobem, jak n obalovanho, kter znn pedmtn smlouvy o schov
nalzac soud vyhodnotil dkazn situaci, zejmna e uvil akceptoval a aktivn se podlel na sepsn dodatku . 1 tto
svdku Ing. P. a RNDr. K. a e se nevypodal s verz, kterou smlouvy. Neakceptovan zpsob, jakm obalovan provo-
uvedl obalovan, je byla podle nzoru obalovanho pode- zoval svou advoktn praxi, tak samozejm me odvod-
pena i dalmi dkazy, zejmna listinami (smlouva o pjce, ovat jm uplatovan formln nmitky zpochybujc jed-
notsk zpis ze dne 14. 4. 2010). notliv prvn kony, kter se smluvnmi stranami uzavel,
10. Pi zkoumn sprvnosti hodnotc innosti nalzac- ale ktermi zrove realizoval skutek, pro kter je trestn st-
ho soudu je odvolac soud omezovn faktem, e hodnocen hn. O posouzen prvnch nmitek uplatovanch obalo-
dkaz je vsadnm prvem nalzacho soudu, kter mus vanm bude jet pojednno dle.
pln respektovat i odvolac soud za pedpokladu, e uin- 12. Vtinu prvnch nmitek, kter obalovan uplatnil v od-
n hodnocen bylo v souladu s ust. 2 odst. 6 tr. du, nen voln, uplatnil ji dve pi projednvn dlch skutk uvede-
v extrmnm rozporu s obsahy hodnocench dkaz a neod- nch ve vroku napadenho rozsudku pod body 5 a 6, o kterch
poruje pravidlm formln logiky. Vrchn soud konstatuje, e bylo rozhodnuto rozsudkem Krajskho soudu v Ostrav
hodnocen, kter uinil soud prvnho stupn, nevykazuje sho- poboky v Olomouci ze dne 27. 3. 2012, sp. zn. 29 T 4/2011,
ra uveden vady. Navc nalzac soud se vypodal prakticky a kter se staly obsahem jeho dovoln a jm podan stav-
se vemi vhradami, kter obalovan uplatnil ji ped sou- n stnosti. Dluno uvst, e jak Nejvy soud (viz usnese-
dem prvnho stupn a kter pak opakoval v odvodnn sv- n ze dne 20. 2. 2013, sp. zn. 5 Tdo 61/2013), tak i stavn
ho odvoln. Skutkov nmitky obalovanho ve skutenos- soud (viz usnesen ze dne 5. 2. 2015, sp. zn. III. S 394/14)
ti pedstavuj verzi, jak se podle obalovanho skutek stal, se s prvnmi argumenty obalovanho neztotonily a v pln
kterou soud prvnho stupn z konkrtn uvedench dvod me potvrdily prvn zvry nalzacho a poslze i odvolac-
nepijal a odmtl ji. Navc verze obalovanho postrd ja- ho soudu. Proto nemohla optovn formulovan nmitka ob-
koukoliv logiku a nem oporu v provedench dkazech. Tvr- alovanho, e trestnost jeho jednn vyluuje privativn nova-
zen obalovanho, e u skutk pod bodem 1 a 2 lo o pjky ce, v dsledku kter se pvodn smlouva o schov nahrazuje

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 53
 z judikatury
smlouvou o pjce, v dsledku eho pvodn zvazkov vztah
zanikl a namsto nho vznikl zvazek nov, obstt. Soud prv-
nho stupn se velmi podrobnm a pesvdivm zpsobem
s touto st obhajoby vypodal a vrchn soud se s argumenty
soudu prvnho stupn ztotouje. Kdyby vak nebylo prok-
zno, e smlouva o pjce byla antedatovna a nedolo k dal-
m neloginostem, na kter poukzal nalzac soud, zstalo
by faktem, e k privativn novaci by dochzelo v dob, kdy ji
finann stka uloen do advoktn schovy byla zpronev-
ena. Pedmt smlouvy o pjce se tedy v okamiku uzave-
n smlouvy nenachzel v dispozici vitele, ale v pln dispozi-
ci dlunka. V ppad pokozench tak nemohlo jt o projev
svobodn vle, ale o snahu co nejelnjm zpsobem zs-
kat zpronevenou finann stku zpt. Lapidrnm zpso-
bem sv postaven zstupce pokozen spolenosti A. vyjd-
il svdek Ing. A. P. ve sv vpovdi z ppravnho zen, kdy kritri nen krn zen s leny AK zenm o trestnm ob-
uvedl, e obalovan na nj inil ntlak, aby byly schovy pe-
vedeny na pjky, co bylo podmnkou, aby obalovan sou-
hlasil s podpisem notskho zpisu o uznn dluhu s ped-
bnou vykonatelnost.
13. V zen ped soudem obalovan oproti ji shora zmi-
ovanmu dovoln a stavn stnosti ve vci Krajskho
soudu v Ostrav poboky v Olomouci, veden pod sp. zn.
29 T 4/2011, rozil svou obhajobu o nmitku, e v jeho p-
pad byla tak poruena zsada ne bis idem, nebo ohledn
nkterch z projednvanch dlch skutk byl postien roz-
hodnutmi krn komise AK. I kdy nalzac soud se vel-
mi podrobn s nmitkou obalovanho, e v jeho vci je nut-
no pout ust. 11 odst. 1 psm. j) tr. du, zabval, povauje
vrchn soud za potebn argumentaci soudu prvnho stupn,
se kterou v zsad souhlas, dle doplnit.
14. Za rozhodujc vrchn soud povauje tu skutenost, zda
soudem prvnho stupn citovan krn zen veden es-
kou advoktn komorou (dle jen AK) proti obalovan-
mu mohou bt povaovna za zen o trestnm obvinn, i
nikoliv. I pes nkter rozhodnut stavnho soudu a judika-
tury Evropskho soudu pro lidsk prva (dle jen ESLP)
nelze s nktermi disciplinrnmi zenmi zachzet jako s -
zenmi o trestnm obvinn ve smyslu l. 6 odst. 1 mluvy
o ochran lidskch prv a zkladnch svobod (dle jen mlu-
va). Krom soudem prvnho stupn citovanho rozhodnu-
NOVINKA C. H. BECK
Kaskov/Jirmanov/Hubek/Plil/
imka/Kuera/Nekola
Exekun d
4. vydn. Koment
2016, vzan v pltn, 1 168 stran
cena 1 790 K, obj. slo EKZ172
inzerce
Objednvejte na www.beck.cz
54
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
t ESLP ve vci Zolotukhin proti Rusku, . 14939/03, ze dne
10. 2. 2009, je pro posouzen pojmu zen o trestnm obvi-
nn naprosto stejn rozhodnut ESLP ve vci Engel a ostat-
n proti Nizozemsku, . 5100/71, 5101/71, 5102/71, 5354/72
a 5370/72, ze dne 8. 6. 1976. V tomto rozhodnut jsou uve-
dena ti kritria, kter nemus bt splnna kumulativn, po-
dle nich lze urit, zda jde v konkrtnm ppad o trestn ob-
vinn. Podle tchto kritri je teba nejprve nutno zkoumat,
zda je urit delikt upraven trestnm prvem, pokud tomu
tak nen, mus se analyzovat samotn povaha deliktu s pi-
hldnutm k elu regulace prvnch tradic atd. Je-li tato po-
vaha deliktu trestn, rovn jde o zen o trestnm obvinn
podle l. 6 mluvy. Poslednm kritriem je povaha a zva-
nost hrozc sankce. Vdy jde o trestn obvinn, pokud hro-
z v zen zbaven osobn svobody obvinnho. Podle tchto
vinn. Jde o typick zen vztahujc se na uritou skupinu
osob se zvltnm statusem s povinnm lenstvm ve stavov-
sk organizaci, jako je AK nebo Lkask komora. Krn
zen veden krnou komis AK se tak pouze tk odpovd-
nosti za nesplnn zcela specifickch stavovskch povinnost ad-
vokta lena AK. Sankce, kter lze v tomto krnm zen
uloit, se dotkaj pouze podmnek, za kterch vykonv svou
prvn praxi len AK. Nejde tedy z povahy vci o sankce trest-
n, ale disciplinrn. Navc, jak soud prvnho stupn sprvn
uvedl, nebyl obalovan postihovn za nsledek svho jedn-
n, ale pouze za poruen stavovskch pedpis. Vrchn soud
v t souvislosti poukazuje na nlez stavnho soudu ze dne
29. 9. 2010, sp. zn. Pl. S 33/09, kterm mj. bylo konstato-
vno, e dokonce ani krn zen se soudcem nen zenm
o trestnm obvinn ve smyslu l. 6 mluvy a l. 4 Protoko-
lu . 7 k mluv.
15. zen o krnm provinn advokta tedy nen zenm
o trestnm obvinn z hlediska judikatury ESLP. Usnesen kr-
nho sentu krn komise AK, kterm byl advokt uznn vin-
nm krnm provinnm, jeho se dopustil jednnm poruuj-
cm povinnosti uloen mu ust. 16 a 17 zk. . 85/1996 Sb.,
o advokacii, ve znn pozdjch pedpis, proto nevytv pe-
kku rei iudicatae s inky ne bis in idem, pro kterou by
bylo nutn podle 11 odst. 1 psm. j) tr. du zastavit jeho
trestn sthn pro skutek kvalifikovan jako trestn in zpro-
nevry podle 206 tr. zkonku, jeho se ml advokt dopus-
tit v postaven schovatele pisvojenm si svench pennch
stek vi tm osobm, ve vztahu k nim spchal i uvede-
n krn provinn, za n byl krn postien.
16. Vrchn soud se z dvod podrobn rozvedench v usne-
sen neztotonil ani s nmitkou odvolatel, e uloen trest
je nepimen psn. Jeliko i vrok o nhrad kody podle
nj odpovd zkonu, odvoln obalovanho a dalch osob
oprvnnch za obalovanho podat odvoln podle 256
tr. du zamtl.
 Rozhodnut zaslal Mgr. VLADIMR JANOEK,
advoktn koncipient v Brn, prvn vta redakce.
Vylo ve Sbrce soudnch rozhodnut a stanovisek Nejvyho soudu
. 10/2016.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
Filip Melzer, Petr Tgl
a kolektiv:
Obansk zkonk
655975. Velk
koment. Svazek IV.
Leges, Praha 2016, 2 svazky,
2 064 stran, 2 990 K.
Nakladatelstv Leges vydnm dvou
dl tvrtho svazku komente k ob-
anskmu zkonku vnovanch pro-
blematice rodinnho prva (druh sti
zkona . 89/2012 Sb.) navzalo v edi-
n ad velkho komente k obansk-
mu zkonku na dosud vydan svazek I
vnovan materii 1 a 117 a svazek III
vnovan 419 a 654.
Autoi svazku tkajcho se rodin-
nho prva mli v pomrech zko-
na . 89/2012 Sb. nesnadnou lohu.
Od 40. let 20. stolet bylo toti rodinn
prvo smovno k samostatnm prv-
nm pravm (zkon . 265/1949 Sb.,
o prvu rodinnm, zkon . 94/1963 Sb.,
o rodin), kter postupem asu vystily
velmi siln v pojmn rodinnho pr-
va jako samostatnho prvnho odvtv,
je do znan mry petrhalo sv vazby
na obansk prvo jako takov. Ped au-
tory komente tak stl zkladn kol
nejenom vyloit jednotliv ustanoven
nov prvn pravy, ale zejmna, a zde
lo o kol mon jet obtnj, op- lost existujc nauky esk i zahranin.
tovn navzat rodinn prvo na obec-
n obanskoprvn instituty. V pozad
tohoto cle pak stoj jednoznan sku-
tenost, kter je spojena s celm novm
obanskm zkonkem, a tou je nutnost
zmny dosavadnho prvnho mylen
s otevenm se a nvratem ke stedoev-
ropsk prvn tradici.
Svazek IV zachovv dosavadn struk-
turu pedchozch svazk komente
zaloenou na doucm irokm au-
torskm kolektivu, tvoenm zstupci
vech prvnickch profes (svazek t
22 zpracovatel), co zajiuje propo-
jen teoretickho a praktickho pstu-
pu. Koment tak dsledn pln roli,
kterou si pedsevzal, a to vytvoit teo-
retick zklad vkladu jednotlivch z-
konnch ustanoven s irokm vyui-
tm i zahraninch zkuenost. Takov
pstup je douc obecn u koment koliv v prvu rodinnm).
k prvnm pedpism, kter jsou ji del-
dobu v innosti; tm vce pak jeho
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
vznam vzrst u kodexu zcela nov-
ho, kter v nkterch ohledech navazu-
je na pedchoz prvn pravu, ale v a-
d ppad se od n zmrn odkln. dem. Naopak, jednotliv partie komen-
To je ostatn patrn z cl, kter si
autoi v rmci struktury velkho ko-
mente vytyili: 1) vysvtlit pslu-
nou materii v cel jej i a ve vech
souvislostech, 2) poukzat na existuj-
c interpretan a aplikan problmy,
3) pedstavit mon vchodiska a na z-
klad korektnch prvnch argument
navrhnout nejvce vyhovujc een,
4) uvst pedloen nzory do souvis-
mrn odklnj od dlouholetho p-
V komenti k novmu soukromo-
prvnmu kodexu jde vdy vedle samot-
nho vkladu jednotlivch zkonnch
ustanoven tak o tensky dan
pokus o odhad, nakolik bude i ne-
bude pouiteln dosavadn judikatura.
Soudn praxe, a prvn praxe obecn,
m vdy tendenci obvykle s argumen-
tem prvn jistoty a pedvdatelnosti
soudnch rozhodnut a postup setr-
vvat na vytvoench pstupech. V ob-
lasti rodinnho prva je situace o to slo-
itj, e vzhledem k velmi omezen
ppustnosti dovoln nemohla bt ob-
last rodinnho prva a jej vklad za-
loena na judikatue Nejvyho sou-
du (s vjimkou zejmna manelskho
majetkovho prva, kter vak v pom-
rech zkona . 40/1964 Sb. bylo zale-
nno v partii o vcnch prvech, a ni-
Pestoe je autorsk kolektiv tvoen
zsti z autor, kte se podleli na tvor-
z odborn literatury
b samotnho obanskho zkonku,
neznamen to, e je na text a vklad
kodexu nahleno nekritickm pohle-
te jsou vi zkonnmu textu na ad
mst znan, nikoliv vak samoeln,
kritick (nap. partie o spolenm jmn
manel) a v nkterch ppadech jdou
vkladem pmo proti na prvn pohled
jasnmu zkonnmu textu ( 3038).
Koment se neboj zpochybovat
i nkter dosavadn v praxi uznvan
dogmata, poukazovat na jejich monou
spornost a nabz i een, kter se z-
stupu soudn praxe. Tm i ji samotnou
vyzv k reflexi nkterch dosavad-
nch nzor, vytvench zpravidla
v dob absentujc teoretick doktrny
a dogmatiky, s tm, e pokud na nich
hodl setrvvat i v budoucm obdob,
bude se muset vypodat s nzorovou
a argumentan oponenturou, kterou
koment nabz.
Je-li nkdy komentm vytkno,
a dnes to zn do znan mry ji jako
kli, e kon tam, kde zanaj prak-
tick problmy, tato vhrada u ady ko-
ment ji neplat a nelze ji v dnm
ohledu vzthnout ani na recenzovan
koment. Tak, jako nen clem komen-
t vyhbat se een sloitch probl-
m, na kter nemus bt jednotn nzor,
obdobn nedoucm je prezentovn
jednoho nzoru zdrazovanho jako
jedinho sprvnho, asto navc bez
odpovdajc prvn argumentace. T-
mito nedostatky velk koment ne-
55
z odborn literatury
trp. I kdy je z povahy vci zejm,
e vysloven nzory nemohou vyvolat
vdy bezvjimen souhlas, argumen-
tace v komenti k nim umouje za-
ujmout vcn opodstatnn stanovisko,
co je podtreno i tm, e se autoi ko-
mente vyjaduj i k nzorm uveejn-
nm v dalch komentch k obansk-
mu zkonku (Beck, Wolters Kluwer).
Podrobnost vkladu jednotlivch usta-
noven je navzdory tomu mon to, co
me v nkterch ppadech tene rem k tradinm evropskm literrnm
hledajcho rychl a jednoduch ee-
n ponkud odradit, protoe ho komen-
tovan text nut pedevm k uvaov-
n a pemlen nad zkonnou pravou,
vznikajcmi problmy a hlednm je-
jich een. To vak nen problm ko-
mente jako takovho, ale tene sa-
motnho (resp. snad ekonomickho
nakladatelskho pstupu). Na pot-
ku innosti nov soukromoprvn
pravy, v ad ohled zaloen na ji-
nch ne dosavadnch vchodiscch,
nelze oekvat bezproblmov fungo-
vn prvn praxe. Koment k tako-
vmu zvru ostatn ani nesmuje
a na ad mst pipout, e een n- Zkon o dani
kterch naznaench problm me
bt spojeno a s pstupem, kter zvo-
l soudy v jednotlivch posuzovanch
ppadech. skal tohoto pojet je ob-
jektivn spojeno s tm, e nkter vci
(obzvlt v oblasti rodinnho prva)
jsou z dovolacho pezkumu vyloue-
ny a u nkterch nelze ani odhadovat,
zda, ppadn kdy, bude mt Nejvy-
soud vbec monost k problmu za-
ujmout stanovisko. To jsou zkuenos-
ti, kter soudn praxe zaznamenala ji
v pomrech pedchoz obanskoprv-
n pravy.
Hovoit, tak jak to obvykle recenzenti
invaj, o doporuen, aby hodnocen
kniha byla v prvnickch knihovnch,
nen v tto souvislosti zcela pesn.
V ppad velkch koment tohoto
typu nem jt o nic jinho ne o napros-
tou nutnost. Poskytovat tenm iro-
k teoretick zklad, zaloen na kom-
parativnm pstupu se zahraninmi
pravami a doktrinlnmi poznatky
a s nabdkou argumentan podloe-
nch een otzek, se ktermi se praxe
me a bude setkvat, je splnn pes-
n t role, kterou od velkch koment-
oekvm.
Pestoe se zd, e prvn praxe ne-
56
m pli v oblib argumentaci zaloe-
nou na teoretickm a komparativnm
pstupu, je to zejm spe vyjdenm
nedostatku obho, by z velk sti za-
pinnm i objektivnmi okolnostmi.
Koment, kter je oznaen jako vel-
k, neznamen koment pouze aka-
demick i teoretick, a ji vbec ne
velk pouze svm rozsahem, ale vyzna-
uje se zetelnou snahou posunout do-
savadn komentovou literaturu sm-
poinm (Nmecko, Polsko, Rakous-
ko apod.). M-li to bt zatek nstu-
pu i novho akademickho pstupu,
kter my soudci tak paliv postrd-
me a kter vypln dosavadn existujc
mezery, jde jednoznan o krok sprv-
nm smrem.
 Mgr. MICHAL KRLK, Ph.D.,
soudce Nejvyho soudu
Radim Boh, Hana Krasulov:
z hazardnch her.
Koment
Wolters Kluwer R, Praha 2017,
248 stran, 350 K.
Dnem 1. ledna 2017 nabyl innos-
ti zkon . 187/2016 Sb., o dani z ha-
zardnch her. Je teba hned doplnit, e
ve znn pozdjch pedpis, nebo z-
konodrce ji stihl zkon novelizovat.1
Jedn se o prvn a troufm si ci, e
do budoucna i jedin koment na da-
n tma. Ani odborn literatury k da-
n problematice nen mnoho. O aktu-
lnosti neteba pochybovat. S ohledem
na to, e prozatm nejsou s novou regu-
lac zdann hazardnch her takka d-
n praktick zkuenosti, budou vich-
ni ti, na kter regulace dopad, mt
potebu seznmit se s aktuln prvn
pravou zdann hazardu. Protoe au-
1 Zkonem . 298/2016 Sb., kterm se mn
nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona
o slubch vytvejcch dvru pro elektronick
transakce, zkon . 106/1999 Sb., o svobodnm
pstupu k informacm, ve znn pozdjch
pedpis, a zkon . 121/2000 Sb., o prvu
autorskm, o prvech souvisejcch s prvem
autorskm a o zmn nkterch zkon (autorsk
zkon), ve znn pozdjch pedpis.
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
toi komente jsou spolutvrci prv-
n pravy a psob mj. na Ministerstvu
financ, promtli do textu komente
sv zkuenosti a znalosti nabyt v pr-
bhu tvorby textu zkona o dani z ha-
zardnch her a jeho projednvn v le-
gislativnm procesu.
Nov ucelen regulace zdann hazar-
du byla nezbytn, bez ohledu na to, ko-
likrt v tto oblasti dolo v poslednch
nkolika letech ke zmnm, a u pod-
statnm a meritornm, i spe kosme-
tickm a legislativn-technickm. Ha-
zard m nepochybn kodliv dopady
na celou spolenost a funkce dan ne-
mus bt pouze fiskln, ale i regula-
n, ppadn stimulan. Nov prava
toto bere na zetel a autoi komente
si jsou toho t vdomi, jak je patrno
z textu. Co kvituji, nebo v posledn
dob vznikaj komente, kter jsou jen
pevn deskriptivn a nezdka obsa-
huj toliko pevyprvnou dvodovou
zprvu. Jen mlokter koment k ber-
nm pedpism jde nad tuto mez a ob-
sahuje vedle praktickch vysvtlen ta-
k teoretick zklady pro interpretaci
a aplikaci danch norem. Koment
k zkonu o dani z hazardnch her pa-
t k tm nejlepm komentm pe-
devm dky tomu, e se zabv prv
nap. funkcemi dan, zaazenm dan
do daov soustavy, charakterem dan,
vztahem k dalm bernm (tj. daovm
sensu stricto a poplatkovm) pedpism.
Autoi velmi sprvn vid da z hazard-
nch her jako ekonomick nstroj re-
gulace hazardu, samozejm ve spoje-
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
n s aplikac zkona . 186/2016 Sb.,
o hazardnch hrch.
lenn publikace je pedureno ji
jednm z monch lenn daovho
prva obecn na hmotnprvn a pro-
cesn st. V prvn sti jsou tedy oko-
mentovny zkladn konstrukn prvky
dan z hazardnch her (poplatnk dan,
pedmt zdann, zklad a sazba dan,
zdaovac obdob, rozpotov uren),
ve druh pak sprva dan z hazardnch
her. Jak ji jsem uvedl ve, je teba vel-
mi ocenit, e se nejedn o pouh pe-
pis dvodov zprvy, ale o vlastn text
doplnn o vekerou dostupnou od-
bornou literaturu a dle o judikaturu
eskch i evropskch soud. Zvltn
pozornost pak zasluhuje vklad k re-
lativn novmu institutu samovyme-
n, kter by ml bt do budoucna vy-
uvn i u dalch dan. V tomto bod
doporuuji studium nejen zjemcm
o zdann hazardu, ale vem osobm,
kter se zabvaj sprvou dan a dao-
vm procesem.
Tet st komente pak informuje
o innosti zkona, ve tvrt jsou oko-
mentovna i pechodn ustanoven v z-
kon o hazardnch hrch tkajc se zda-
nn provozovn hazardnch her. Pt
st obsahuje vybran ustanoven zko-
na o danch z pjm tkajc se zdann
hazardnch her dan z pjm fyzickch
osob, vybran ustanoven zkona o da-
ni z pidan hodnoty tkajc se zdann
hazardnch her a vybran ustanoven z-
kona o sprvnch poplatcch tkajc se
zdann hazardnch her. Tm je komen-
t skuten komplexn a vyerpvajc
ke zvolen problematice.
Bude vak stle teba sledovat poku-
sy o zmny v regulaci de lege lata (viz
nap. nejnovj tendence perozdlovat
i mezi dal obce vnos dan z technic-
kch her hracch pstroj a nepone-
chvat jej pouze v obci, kter na svm
zem provozovn automat nezak-
zala2) a adekvtn na n reagovat ak-
tualizovanm vydnm komente i
v odbornch periodicch.
 doc. JUDr. Ing. MICHAL RADVAN, Ph.D.,
katedra finannho prva a nrodnho
hospodstv Prvnick fakulty Masarykovy
univerzity v Brn
2 J. vbek: Stt chce sebrat miliny obcm
bohatm z hazardu, Novinky.cz, 19. 1. 2017.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
z odborn literatury
zela pouze z postupn tvoen judika-
tury. Druhm problmem, kter se po-
PRVN PRAXE kusila revizn novela zkona eit a jm
se autor rovn velmi podrobn zabv,
je spolen oddluen manel, u nich
Oddluen bylo revizn novelou utvoeno nerozlu-
v prvnm du R n procesn astenstv, a byl umonn
spolen nvrh na oddluen.
Autor neponechv stranou ani vldn
Petr Smolk
nvrh novely, kter se mj. sna jet vce
zpstupnit aplikaci oddluen pro nejir-
okruh dlunk, kdy ale na stran dru-
h stoj monost uspokojen pohledvek
vitel. V rmci velmi irokho zbru
publikace se autor zabv vedle historie
institutu i prvn pravou oddluen es-
kmu procesnmu prvu nejbli, tj. pra-
vou v Rakousku, Nmecku a ve Slovensk
republice, ale logicky i v zemi pvodu
sananch zpsob een padku dlu-
Petr Smolk: nka, tedy v USA. Autor v zvru knihy
plasticky vyjdil i vazbu na evropsk pr-
Oddluen v prvnm vek v oddluen vetn novho evropsk-
du R ho insolvennho nazen . 848/2015.
Z hlediska esk prvn pravy kniha
C. H. Beck, Praha 2016, provd tene postupn celm proce-
352 stran, 690 K. sem oddluen s tm, e vklad jednot-
livch fz zen o oddluen navazuje
Oddluen jako zpsob een padku na vklad zkladnch pojm insolven-
dlunka je nejetnj rozhodovac agen- nho prva, bez nich nelze v zen spe-
dou insolvennch soud. Krom toho ciln normy aplikovat. V zvru knihy
je oddluen ve stl pozornosti mdi autor poukazuje i na uritou nevyve-
a legislativn nvrhy na tma oddluen nost a oddlen obou institut sananch
v rmci novelizac zkona . 182/2006 Sb. een padku, tj. na vztah mezi oddlue-
jsou asto spe snahou zskat politick nm a reorganizac podnikatele. Uvede-
body mezi volii. Bohuel ale stle chy- n vazby vystoupily na povrch zejmna
bla ucelen monografie, kter by se uve- po zmnn revizn novele insolvenn-
denm zpsobem een padku dlunka ho zkona, umoujc eit padek od-
komplexn zabvala. Uveden nedosta- dluenm i podnikatelm pi dodren
tek je napraven zsluhou Nakladatelstv zkonnch podmnek. Autor si velmi
C. H. Beck, kter na sklonku roku 2016 pozorn a podrobn vm i otzek spo-
vydalo knihu Petra Smolka Oddluen jench s prvy a povinnostmi insolven-
v prvnm du R. nch vitel pi uplatovn jejich po-
Autor psob adu let na katede oban- hledvek a velmi podrobn analyzuje
skho prva Prvnick fakulty Univerzi- i innosti insolvennho sprvce. Prak-
ty Karlovy v Praze a mezi zamen jeho tickou a potebnou soust publikace je
pedagogick innosti i innosti publicis- i chronologicky utvoen pehled judika-
tick pat zejmna insolvenn zen ja- tury azen podle vybranch ustanoven
ko zvltn druh civilnho procesu. Obsah zkona. Kniha je napsna dobrm a sro-
knihy vak nelze chpat jako text slouc zumitelnm prvnm jazykem, nicmn
vhradn odborn veejnosti i text pro vyaduje znalho a erudovanho ten-
studenty zejmna doktorandskho stu- e a podle mho soudu bude prakticky
dia, ale kniha m ir tensk dopad. velmi dobe pouiteln zejmna pro ad-
Autor velmi podrobn reaguje na pro- vokty specializujc se na insolvenn
blematiku monosti oddluen podnika- zen, pro insolvenn sprvce a v ne-
tele, kter byla z vslovnho znn z- posledn ad i pro insolvenn soudce.
kona a do innosti tzv. revizn novely
vylouena, a uveden monost vych-  JUDr. TOM POHL, advokt v Praze
57
z odborn literatury
Jitka Wolfov, Martin tika:
Soudn exekuce
Wolters Kluwer R, Praha 2016,
336 stran, 480 K.
Monografie se zabv exekuc kona-
nou podle zkona . 120/2001 Sb., exe-
kun d, tedy tmatem, kter je nepo-
chybn aktuln, a u vlivem politickch
a medilnch kampan, nebo jeho samot-
nm pmm dopadem do vlastnickch
prv astnk zen. Pestoe se na tr- a fungovn chodu exekutorskho adu.
hu prvnickch profes jedn o velmi v-
znamnou oblast, odborn literatura se j
v posledn dob, s vjimkou koment,
prakticky nezabv. O to je cennj, e
pedkldanou monografii zpracovali od-
bornci z pedmtn prvn oblasti nej-
povolanj, soudn exekutoi.
Text je zpracovn nejen na poadova-
n odborn rovni, ale zrove tivou
a srozumitelnou formou, kter nepoue-
nho tene neodrad. Autoi svj text
vhodn dopluj citac soudn judikatu-
ry a krom vkladu jednotlivch ustano-
ven neopomjej ani uveden vhodnch
praktickch pklad demonstrujcch
pouit tchto ustanoven. V neposledn
ad je mon ocenit i jasn a odvod-
nn vyjden vlastnch nzor autor ters Kluwer mj. publikace s nzvem Slu-
k irm souvislostem tkajcm se dan
problematiky (nap. kritick zhodnoce-
n judikatury ohledn stetu exekunho
a insolvennho zen).
Z hlediska struktury a lenn pr-
ce autoi zvolili velmi pehlednou a po-
58
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
drobnou strukturu, kter je zaloena
na celkem pti stech. Prvn st v-
nuj autoi ucelenmu historickmu v-
voji prvn oblasti exekuc, od exekuce
v mskm prvu pes vechny dal v-
znamn historick meznky, kam pat
zejmna exekun d z roku 1896. D-
le se zabvaj vemi podstatnmi pojmy
a instituty exekunho prva, zejmna po-
stavenm soudnho exekutora, prameny
prvn pravy, exekunmi tituly a sub-
jekty exekunho zen. Druh st se
tk exekunho procesu od okamiku je-
ho zahjen do jeho skonen. Tet st
se zamuje na detailn rozbor zpsob
proveden exekuce. Ve tvrt sti auto-
i rozebraj dsledky a okolnosti stetu
exekunho a insolvennho zen. Po-
sledn st je pojednnm o samosprv
soudnch exekutor a mezinrodn orga-
nizaci soudnch exekutor UIHJ a pro- jej editorsk kolektiv tvo profesor Jan
jektu STORBA. Pichrt, doktor Martin Kopeck a doktor
Autorsk tm v ad ppad zachz Jakub Morvek.
do detail, kter tene obohat o spous- Jak vyplv u z citovanho nzvu,
tu novch vdomost, a ve svm dsled- clem tto konference, a tedy tak p-
ku tak dok zmnit nebo usmrnit jeho spvk na n pednesench a v publika-
obecnou, laickou, pedstavu o fungo- ci obsaench, byla reflexe zmn nasta-
vn exekun oblasti. ten monogra- lch s innost zkona . 234/2014 Sb.,
fie by si neml nechat ujt ucelen his- o sttn slub, ve znn pozdjch ped-
torick vvoj exekun oblasti. Rovn pis (j bylo ukoneno destky let trva-
povauji za zajmav obohacen mono- jc ekn na plnohodnotnou prvn
grafie o sti, ve kterch autoi umou- pravu sluebnho pomru zamstnan-
j nahldnout do organizan struktury c civiln vtve sttn sprvy), v posta-
ven sprvnch ednk, na n tento
zkon dopad.
 JUDr. KAREL SVOBODA, Ph.D., V dsledku skutenosti, e publikace
soudce Nejvyho soudu je prakticky postkonferennm sborn-
kem, jej obsah sestv z celkem 27 au-
tonomnch text, z nich kad vzeel
z pera jinho autora i autor (pev-
Jan Pichrt, Martin Kopeck, n na slovo vzatch odbornk na da-
Jakub Morvek (eds.): nou oblast). Jednotliv texty jsou pak
pro vt pehlednost (a pohodl ten-
Sluebn vztahy e) logicky seskupeny do ty tematic-
a vkon zvisl prce kch okruh; konkrtn: Vybran teore-
tick a koncepn otzky, Zkon o sttn
Wolters Kluwer R, Praha 2016, slub praktick otzky a zkuenosti, Za-
336 stran, 425 K. hranin sluba, a zbytkov mnoina
Dal souvisejc aspekty. S ohledem na za-
V zvru roku 2016 rozila portfo- men uvedench tematickch okruh
lio kninch titul nakladatelstv Wol- je mon konstatovat, e celkov zbr
publikace je velmi irok; reaguje na ce-
ebn vztahy a vkon zvisl prce. Tato lou adu otzek v nedvn dob v oblas-
publikace je v podstat sbornkem p- ti sttn sluby vyvstalch, a to od ryze
semnch vyhotoven pspvk pednese- teoretickch, a po problmy, s nimi se
nch na stejnojmenn konferenci, kona- potk kadodenn praxe, piem stra-
n na pd Prvnick fakulty Univerzity nou nezstvaj ani vahy de lege feren-
Karlovy v Praze dne 9. 6. 2016, piem da a nhled do aktuln normotvorby.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
Pes zmnnou tematickou pbuznost
jednotlivch text a jejich logick uspo-
dn se publikace bohuel nevyhne jist-
mu dojmu rozttnosti, pro postkonfe-
renn a jin sbornky typickmu, a ten
tedy neme oekvat rove provza-
nosti jednotlivch st, na ni je zvyk-
l z ucelench monografi, vytvoench
jednotlivcem i peliv koordinovanm
autorskm kolektivem. Na druhou stra-
nu skutenost, e se na tvorb publika-
ce, resp. jejch autonomnch st, pod-
lela ada rznch autor pochzejcch
z rznch prosted (a u akademik,
i osob psobcch na rznch pozicch
v oblasti sttn sprvy) s sebou pin
tak cenn pozitiva. Pedn lze za vta-
n dsledek e autorskho kolektivu
povaovat ve vyzdvihovanou tematic-
kou i publikace. Dle (a pedevm) je
pak nutn kladn vnmat vysokou mru
nzorov plurality, kter z jednotlivch
autorskch postoj vyplv a kter ten-
i poskytuje monost nazrat na jednot-
liv instituty se sttn slubou spojen
z rznch hl pohledu a eji vnmat
potebn kontext.
Jak ten jist pozn a jak ostatn
konstatuj sami editoi, nzory prezen-
tovan v nkterch pspvcch mohou
bt hodnoceny jako hranin i provo-
kativn, a to pedevm proto, e oblast
sttn sluby v reimu zkona o sttn
slub je msty doposud polem pev-
n neoranm. Dle explicitnho vyjden
kolektivu editor byla pak prv snaha
o oteven irokho odbornho diskur-
zu k problematice prvn pravy sttn
sluby, kterto v dob ponkud pekot-
nho pijmn zkona o sttn slub
schzela, dvodem, kter je vedl k roz-
hodnut autory jednotlivch pspvk
v tomto smru nijak nekorigovat, a na-
opak jim v prezentovanch postojch po-
nechat volnou ruku.
Celkov lze Sluebn vztahy a vkon
zvisl prce hodnotit jako velmi pove-
denou odbornou publikaci, kter posky-
tuje tenm cenn nhled do specific-
k a relativn nov problematiky civiln
sttn sluby; o to vce v dob, kdy se
obdobn odborn literatura teprve ro-
d. V praxi m pak podle mho nzo-
ru tato publikace rovn potencil co-
by vhodn pruka pro een dlch nm psemnm vyhotovenm refert,
specifickch otzek, resp. pro zoriento-
vn se v dl situaci v rmci sluebnho
pomru v reimu zkona o sttn slub
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
nastal, jakkoliv to nejsp nebyl jej pri-
mrn cl (za vechny lze coby pklad
uvst pspvek pehledn pojednvaj-
c o institutu disciplinrn odpovdnos-
ti sttnch zamstnanc).
A u cel publikace, i jednotliv je-
j sti tedy rozhodn stoj za peten.
 Mgr. IVO KEISLER, advoktn koncipient
v Brn a doktorand na katede sprvn vdy
a sprvnho prva PF MU v Brn
Peter Kerecman:
Advokti Davisti
Vladimr Clementis,
Jn Ponian, Daniel
Okli
Slovensk advoktska komora,
Bratislava 2017, 461 stran,
ISBN 978-80-971218-8-4.
Recenzovan monografie pednho
slovenskho historika advokacie Petera
Kerecmana je dalm pokraovnm s-
rie publikac vydanch Slovenskou advo-
ktn komorou k pipomenut a hlub-
mu poznn ivotnch osud vznamnch
a zajmavch osobnost slovensk advo-
kacie. Pro pravideln astnky konferen-
ce o historii advokacie je kniha roze-
talizovan historick matriky Slovensk
je na tto pd autor postupn pednesl.
Skupina Davist, tj. osobnost vyd-
vajcch revue DAV, je znma pedevm
z odborn literatury
svoj innost umleckou a politickou,
zpracovn jejich profesn drhy dopo-
sud chyblo. Peter Kerecman se tak za-
mil na advoktsk psoben tch Da-
vist, kte byli zrove advokty, a to
s plnm vdomm toho, e advokcia
v ich ivote nebola toti iba perifrnou ak-
tivitou, bola ich povolanm, spoluvytvra-
la ich uhol pohadu na spolonos. Prve
advoktske psobenie im prinieslo nez-
vislos a prispelo k vytvoreniu predpokla-
dov pre ich kultrnu i politick innos.
Jdro skupiny Davist tvoili slovent
studenti prask prvnick a filozofick
fakulty, vtinou narozen mezi lety 1900
a 1904. Jejich setkn v prvn etap DAVu
(1924-1929) se tak odehrlo v Praze,
kde navzali v podstat celoivotn p-
telstv, pramenc mj. z jejich nzorov
shody ve vcech socilnch, umleckch
a politickch. Davist byli dobov pova-
ovni za salonn komunisty, ponkud
se opomjelo, e Clementis, Okli i Po-
nian ili ivot v sdnej sieni, zastupovali
a obhajovali. Nielen robotnkov i komunis-
tov. Prvo a advoktske povolanie ovplyv-
nilo ich tvorbu. Vnieslo im zaiste trocha
skepsy do vlastnch nhadov v ivote, ale
posilnilo presvedenie o tom, e prvo ne-
smie by iba mtvymi paragrafmi, e sd
nesmie by sdom iba jednch a paragraf
nesmie loveka pohlti svojim rastom (ako
varoval Jilemnick).
Nen bez zajmavosti, e etapy DAVu
odrej nepmo i prbh profesn dr-
hy budoucch advokt Davist. DAV tak
s nimi pesdlil po ukonen jejich studi
do Bratislavy a ponkud stagnoval v dob,
kdy se hlavn Davist pipravovali na ad-
voktn zkouky. Clementis, Okli a Po-
nian vak spolupracovali i na poli advo-
kacie, doporuovali nap. jeden druhho
k advoktm, u nich konali koncipient-
skou praxi. Sami pak pomhali mladm
prvnkm ve skupin Davist k zsk-
n potebn praxe, Vladimr Clementis
tak nap. zamstnval Augustina (resp.
Gustva) Huska.
Jako advokti mli Clementis, Ok-
li a Ponian celou adu zajmavch p-
pad, jim je v knize podrobn vnov-
na pozornost.
Peter Kerecman vychzel z bohatho
archivnho materilu, mj. z dnes ji digi-
advoktn komory. Vybran dokumenty
tvo obrazovou plohu knihy, a to vet-
n nap. prv dosti o zpis do sezna-
59
z odborn literatury BULLETIN ADVOKACIE 3/2017

mu Augustina Huska ze dne 4. 1. 1938 ho vboru ve Skalici, dle pak psobil politika v literatre a emeritnho pedse-
jako osnovnka advokta Vladimra v rznch funkcch v rezortu vnitra. Jn dy Slovensk advoktn komory Antona
Clementise. Autor jednoznan dokl- Ponian naopak peel k notstv a stal Blaha Patrili k nm.
d, e Gustv Husk byl nejen advokt- se i sttnm notem. teni dostvaj do ruky peliv a po-
nm koncipientem, ale i advoktem, a to Tragick osudy Davist jsou spojeny drobn rekapitulace ivotnch a advo-
jak za Slovenskho ttu, tak i po osvo- s politickmi procesy. Vladimr Clemen- ktskch osud advokt Davist spo-
bozen v eskoslovensku. Podle dostup- tis byl odsouzen k trestu smrti a popra- lu s nahldnutm do prosted dobov
nch archivnch materil byl Husk v le- ven, Daniel Okli a Gustv Husk byli advokacie na Slovensku. Monografie je
tech 1940-1944 tyikrt zadren, vdy odsouzeni v procesu s tzv. buroaznmi nesporn vznamnm pnosem v obo-
byl vak proputn. Dvodom jeho pre- nacionalisty k dlouholetm trestm od- ru djin slovensk a eskoslovensk ad-
pustenia bolo, e Huskova protittna in- nt svobody. Vichni byli v 60. letech vokacie, a nemla by proto v knihovn
nos bola za slovenskho ttu nepatrn, 20. stolet rehabilitovni. historika prvnickch povoln chybt.
v obdob od 1940 a do leta 1943 bol mi- Kerecmanv text provz vodn slo- Kniha nen prodejn, ale zjemci mo-
mo komunistickej ilegality. vo pedsedy Slovensk advoktn komo- hou napsat pan Darin Strainov z me-
Po vlce se Davist valnou mrou za- ry ubomra Hreovie a vahy syna dilnho odboru SAK na e-mailovou
pojili do politiky. Vladimr Clementis byl Daniela Okliho Ivana Okliho Zopr adresu darina.stracinova@sak.sk, a ta
zprvu sttnm tajemnkem a poslze mi- poznmok o advoktoch davistoch, so- zabezpe doruen knihy na vmi uve-
nistrem zahraninch vc, Daniel Ok- cializme a demokracii, literrnho histo- denou adresu.
li nejprve pedsedou Obecnho nrodn- rika Karola Csiby Literatra v politike,  JUDr. PhDr. STANISLAV BALK

Bulletin slovenskej dinnch pomr podle rozsudku Neulin-

ger a Shuruk proti vcarsku. Pedmtem
z jejich podnikn, resp. innosti. Tuto
prvn pravu s minimlnmi zmnami
advokcie pin druh sti lnku je analza procesu hle-
dn a ukotven nejlepch zjm dtte
pebral i nov zkon o veejnch zakz-
kch inn od 18. dubna 2016. Vraznj-
v zen o jeho nvrat v judikatue ESLP zmnu prvn pravy pinese a nedv-
po rozsudku Neulinger. Hloubkovou ana- no pijat protischrnkov zkon, kter
. 1-2/2017 lzu nahradil kompromis, podle kterho by ml vstoupit v platnost od nora 2017.
je v nejlepm zjmu dtte jeho brzk n-
1-2 2017
Ronk XXIII | Vydva Slovensk advoktska komora, Kolrska 4, 813 42 Bratislava | www.sak.sk
vrat do zem obvyklho bydlit. V kon- Mgr. Monika krovnkov:
textu vvoje judikatury ESLP po vydn
UPOZORNENIE
OPRAVA vky
rozsudku Neulinger poukazujeme i na ak- Rozprava o smernici
vpotovho zklad
tuln rozhodovac praxi stavnho soudu o prvnej pomoci
slovenskej

VZVA
v trestnom konan
advokcie

na pripomienkovanie
vntornch predpiso
SR, kter dosud staticky setrvv na poa-
Register konench
davku hloubkov analzy rodinnch po-
bulletin

uvateov vhod
stop pre schrnkov mr v zen o nvratu, a to i pesto, e Pspvek se zabv podrobnou anal-
firmy vo verejnom
obstarvan?
ESLP od tto povinnosti ustoupil. zou jednotlivch lnk nov pijat smr-
Obianskoprvne
nosy det: nice o prvn pomoci v trestnm zen
dva kroky vzad,
jeden vpred JUDr. Andrej Leontiev, LL.M., a v zen o evropskm zatykai. V zvru
Rozprava
o smernici
o prvnej pomoci
Mgr. Marek Anderle: pspvku se autorka zaml nad monm
v trestnom konan dopadem transpozice smrnice a smrnice
Register konench Evropskho parlamentu a Rady 2013/48/
uvateov vhod E o prvu na pstup k obhjci v trest-
stop pre schrnkov nm zen a v zen o evropskm zaty-
firmy vo verejnom kai a o prvu na informovn tet osoby
obstarvan? po zbaven osobn svobody a na komuni-
kaci s tetmi osobami a s konzulrnmi
Dne 1. listopadu 2015 vstoupila v in- ady po zbaven osobn svobody do prv-
JUDr. Martin Friedrich: nost novela zkona o veejnch zakzkch, nho du Slovensk republiky.
kter zavedla povinnost uchaze o ve-
Obianskoprvne nosy ejn zakzky zapisovat do novelou z-
det: dva kroky vzad, zenho rejstku fyzick osoby, splujc D K O V I N Z E R C E
jeden vpred (2. as) nkter ze zkonnch defininch znak
Prodm svzan Sbrky zkon,
konenho uivatele vhod. Jde o osoby,
kompletn ronky 19632012, celkem
Netrvalo dlouho, a velk sent ESLP kter fakticky ovldaj, resp. vykonvaj 167 svazk v dobrm stavu. Nabdnte
v rozsudku X. proti Lotysku revidoval sv rozhodujc vliv v tchto subjektech ne- cenu na tel.: 607 946 983.
pedchoz zvry o hloubkov analze ro- bo maj nrok na hospodsk prospch

60 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
6/2014 z odborn literatury
lnky

z advokacie

Lawyers First
Star ronky jet pamatuj doby, s takovm dlenm daleko nedostali. K emu by nm bylo zji-
kdy platila pouka Ladies First. D- tn, e ten je trestk a onen civilista, jeden procesualista, dru-
mm tehdy museli zdvoile vychovan h hmota a tet dokonce generln praktik? Pro bychom mli
pnov pidrovat dvee, nabzet jim rm a nosit jim kvtiny rozliovat prvnky lidsk a nelidsk nebo kal a nekal? My si
a zavazadla. Pak se to njak zvrtlo, zdvoilost se zaala povao- musme na prvnky posvtit podle okolnost, za nich sv povol-
vat za sexual harassment a nkte dobe vychovan gentlemani n vykonvaj. Podstatn v tomto smru je, komu prvnk slou.
dokonce elili vyetovn pro pokus o znsilnn i alespo stal- Vybereme si te zcela nhodn nkolik proslulch eskch prv-
king. Dnes u mnohm eskm dmm vad i pechylovn jejich nickch jmen, uspodme je abecedn, aby si kolegyn a kole-
pjmen, a pnov se naopak domhaj prva voln pechylo- gov nemysleli, e jsou seazeni podle kvality i slvy, a uvidme,
vat pjmen sv. Zanedlouho se tak nejsp dokme vystoupe- co se uke. Babkov, Beneov, Blaek, Bure, Grygrek, Jan-
n Magdaleny Koenho jako Libue v opee Bedicha Smeta- sta, Koudelka, Ondru, Podkonick, Pokorn, Rampula, Sam-
nov, ppadn Dagmara Pecky jako liky Bystrouky od Leoe kov, Slmov, Vlkov, Volk.
Jankov. Konen rovnoprvnost, genderov vyvenost a d- Prvn, co na prvncch bije do o, je to, e sv odborn vko-
n sexismus! Ale ono to oiv i nai nudnou politickou scnu, a ny pedvdj na osobch fyzickch i prvnickch, vetn st-
si na politick pavlai vjedou do vlas necudn lhka Mirka tu a jeho orgn. To takov psychiatr si s lenm pomatenho
Kalouskov s nevinnou pannou Andreou Babiovou. Do toho, eserka ani nekrtne a chirurg nem anci amputovat teba
do toho! Jen si, holky, dejte pkn na umky! Jen a je psina! ministerstvu njak nefunkn a pitom zbytnl d. Jakmile l-
Dost psiny si svt te tak uv s vrokem America First, ka nem k dispozici fyzickou osobu, nejlpe kulicha, je vedle.
ppadn jet doplnnm o Mexico Worst, Make America irok okruh odbratel prvnickch slueb vede tak k to-
Great Again a rznmi hlody o tom, kdo to vechno zaplat. mu, e prvnci jsou ve vztahu ke svm pkazcm velice varia-
Nrody a stty sout, kdo bude second a kdo third, Brito- biln. Tu jsou to jejich zamstnanci, tu zase vystupuj jako OSV,
v to provaj jako Make Britain Great Again a my ei m- jednou jsou jednatel i prokuristi obchodnch spolenost, jin-
eme diskusi obohatit leda tak svm folklrnm popvkem j dy zase nositel sttn moci, a u soudn, nebo vkonn, a do-
to platit nebudu, radi se dm na vojnu, pokud se ovem Mar- konce i zkonodrn. Lep prvnk doke bt zrove ministr,
tin Stropnick poda zvit rozpoet na obranu a Milan Cho- sentor, poslanec, hejtman, ale i dodavatel elektronickch n-
vancov na policajty. Jen Rusov a ani nekaj nic, ale mys- ramk, soukrom exekutor, sprvce konkursn podstaty, majitel
l si sv, toti e geopolitick katastrofa zpsoben rozpadem rozhodho soudu, vymhac agentury a lobbistick kancele.
Sovtskho svazu mus bt napravena a politika jedn ny d- Nechce-li prvnk z njakch praktickch dvod vykonvat
sledn prosazena. Pro n tedy jasn plat Russia First, ppad- popsan innosti zrove, me je vykonvat postupn, pech-
n China First, a o niem jinm se nebudou bavit od Calais a zet sem a tam a zase zptky, a vbec je vhodn stdat. k se
po Vladivostok. tomu voln prostupnost prvnickch povoln. Vrcholu prostup-
Kdy tedy nemme dnou anci zvit legraci na seku bo- nosti doshla advokacie. Dv to jet lo, toti jako e advokt
je o mistrovsk titul mezi pohlavmi a mezi nrody, musme se nadlal hodn penz a pak jako zbohatlk nezvisle odeel k Nej-
poohldnout po nem jinm. K souti se nejvc nabzej rz- vymu soudu. Prosm, ale te m nrok bt advoktem kad
n povoln a jejich nesetn odvtv, jako jsou u lka nap. vyhozen sttn zstupce, soudce, ba i podezel soukrom aka-
chirurgov, internisti, gynekologov, onkologov a te v dobch demik z Panevropsk nebo VKE, kter opsal svou bakalskou
prezidenta Zemana zejmna t pediati, geriati a virologov. prci od jednoho studenta prvnick koly ve Stolinm Blehra-
Akoliv v na informan spolenosti nepochybn plat paradig- d nebo ve Spisk Nov Vsi.
ma, e prvn jsou vdy ajci, my to popeme a hrd zvolme La- Lets Make Lawyers Great Again. Kdy se shora uveden v-
wyers First! Prvn mezi vemi povolnmi jsou prvnci a basta! kvt eskch prvnk semkne a zathne za jeden provaz, na-
A protoe to plat hlavn u ns v echch, upustme od sloi- e slva se dotkne hvzd a budeme zase prvn, jak nm nle.
t anglosask terminologie a tma pojednme hezky esky, jak Hlavn a nm novini nekaj, e samochvla smrd. To by
nm a panu prezidentovi zobky narostly. byl zase jen takov crazy hoax.
Prvnk je irok pojem, podobn jako lka. O rznch spe- nor 2016
cializacch lka byla u shora e, ale u prvnk bychom se  KAREL ERMK

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 61
z esk advokacie
Z krn praxe
Je krnm provinnm, jestlie advokt jako obhjce pesta-
ne navtvovat klienta ve vznici, neinformuje ho a nevytu-
je obdrenou zlohu.
Krn rozhodnut krnho sentu krn komise AK
ze dne 27. 11. 2015, sp. zn. K 73/2015
Krn obvinn JUDr. J. S., advokt, se dopustil krnho
provinn
tm, e
pot, co dne 25. 9. 2014 uzavel s ods. E. V., t. . ve vkonu
trestu odnt svobody ve Vznici Praha 4 Pankrc, smlou-
vu o poskytovn prvnch slueb, jejm pedmtem byla
obhajoba E. V. ve vci obnovy zen, a v souvislosti s tm
po nvtvch E. V. ve vznici pijal od E. V. zlohu v celko-
v vi 170 000 K, a to dne 25. 9. 2014 ve vi 50 000 K,
dne 14. 10. 2014 ve vi 60 000 K a dne 22. 11. 2014 ve v-
i 60 000 K, E. V. ji dle ve vznici nenavtvil, stal se
pro nho nekontaktnm,
a pot, co mu E. V. doporuenm dopisem ze dne 5. 1. 2015
vytkl jeho neinnost a vyzval ho, aby ho nejpozdji do 16. 1.
2015 navtvil, a pot, co telefonicky prostednictvm vycho-
vatele E. V. pislbil, e ho ve vznici navtv dne 19. 1. 2015,
svj slib nesplnil a E. V. do souasn doby ve vkonu trestu
odnt svobody nenavtvil, neinformoval ho o stavu jeho vci
a pes jeho dost mu nevytoval sloenou zlohu,
tedy
nechrnil a neprosazoval prva a oprvnn zjmy klien-
ta a nedil se jeho pokyny,
pi vkonu advokacie nejednal svdomit a nevyuval d-
sledn vechny zkonn prostedky a v jejich rmci ne-
uplatnil v zjmu klienta ve, co podle svho pesvden
pokldal za prospn,
pi vkonu advokacie nepostupoval tak, aby nesnioval
dstojnost advoktnho stavu, kdy za tm elem nedo-
droval pravidla profesionln etiky ukldajc mu
povinnost veobecn poctivm, estnm a slunm
chovnm pispvat k dstojnosti a vnosti advokt-
nho stavu,
povinnost plnit pevzat zvazky,
povinnost klienta dn informovat, jak vyizovn jeho
vci postupuje, a poskytovat mu vas vysvtlen a pod-
klady potebn pro uven dalch pkaz, pen neinil dn kony ve vci, tedy z tohoto dvodu ani
povinnost vst o svch vkonech pro klienta pime-
n zznamy, jejich obsah na podn klientovi po-
skytne s plnm vysvtlenm,
m poruil
ust. 16 odst. 1, 2 zkona o advokacii,
ust. 17 zkona o advokacii ve spojen s l. 4 odst. 1, 2,
l. 9 odst. 1 a l. 10 odst. 4 etickho kodexu.
62
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
Za to se mu podle 32 odst. 3 psm. c) zk. . 85/1996 Sb.,
o advokacii, v platnm znn, ukld krn opaten
pokuta ve vi 100 000 K.
Krn obvinn je povinen zaplatit esk advoktn ko-
moe stku 8 000 K jako nhradu nklad krnho zen.
Nklady jsou splatn ve lht 15 dn od prvn moci roz-
hodnut na et esk advoktn komory.
Z odvodnn:
Pedseda kontroln rady esk advoktn komory podal
na krn obvinnho dne 3. 7. 2015 krnou alobu pro sku-
tek uveden v krn alob.
Krn obvinn se ke stnosti nevyjdil, a to ani pes-
to, e mu vedouc kontrolnho oddlen AK opakovan
prodluovala lhtu k vyjden. Po podn krn aloby
krn obvinn odeslal vyjden vetn ploh, kter by-
lo AK dorueno 25. 8. 2015. Z vyjden je zejm, e
krn obvinn popr jednn, z nho je obvinn. Zalo-
il do spisu zznam o podanm vysvtlen sepsan na Po-
licii R k proven trestnho oznmen E. V. na krn
obvinnho, psemnosti zaslan E. V. z r. 2014, pln mo-
ci udlen mu E. V., vydanou zdravotn dokumentaci
E. V. Dne 15. 9. 2015 zaloil krn obvinn do sloky
kopii spisu oddlen Policie R vetn usnesen o odlo-
en vci. Z obsahu listin krn obvinn dovozuje ned-
vodnost krn aloby. Listinami je souasn prokzno,
e krn obvinn pevzal od svho klienta E. V. celkem
stku 170 000 K, kter ke dni 15. 9. 2015 stovateli
nevytoval.
Pi jednn krnho sentu odkzal krn obvinn
na podn jm zaslan s tm, e poukzal na sv dlouho-
dob onemocnn, kter mu nedovolilo reagovat ve lh-
tch, k nim byl vyzvn kontrolnm oddlenm esk ad-
voktn komory. Je pesvden, e pedloil do spisu ve,
co souvis s jeho obhajobou, na psemn vyjden a ma-
terily ze dne 25. 8. 2015 a 15. 9. 2015 v plnm rozsahu
odkzal s tm, e jsou pln. Doplnil, e stovatele na-
vtvil ve vznici ptkrt, e jde pravdpodobn o osobu
duevn naruenou. Pesto mu ve vysvtloval, uvedl, e
byl dvakrt nahlet do trestnho spisu E. V., e konzulto-
val se znalci. K podstat krn aloby a nedostatku vy-
tovn se nevyjdil.
K dotazm ze strany krnho sentu a krnho alobce
nsledn uvedl, e prvn zastoupen povauje za tzv. pe-
ruen do vyeen stnost m mysl trestn oznme-
n a stnosti AK. Z dvodu peruen prvnho zastou-
E. V. v r. 2015 ve vznici nenavtvil. Mysl si, e dvra
mezi stovatelem E. V. a jm by mohla bt naruena, ale
je pesvden, e nebyl podn o vytovn. Pokud jde
o odmnu, tvrdil, e sloen zloha mla bt pouita tak,
e celkem 110 000 K je ureno na hotov nklady, zby-
tek je palmre krn obvinnho. Nepamatoval si, e by
v tomto duchu s klientem ml uzavenou jinou smlouvu ne
pedloenou plnou moc. Ke zprv soudu o tom, e ve vci
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017 z esk advokacie
stovatele nahlel do trestnho spisu pouze jednou, na- o advokacii ve spojen s l. 4 odst. 1, 2, l. 9 odst. 1 a l. 10
dle setrval na svm tvrzen, e soud ve vci studia trest- odst. 4 etickho kodexu. Takov jednn advokta je obecn
nho spisu E. V. navtvil 2x, by si nebyl schopen vzpome- neppustn a nesluiteln s vkonem advokacie, a to s pi-
nout, kdy se tak stalo. Termn druh nvtvy nedohledal hldnutm ke shora uvedenmu, tedy neproveden kon,
po poskytnut lht ani ve svm prunm spise. K opa- o n byl klientem dn a kter pislbil, k nevytova-
kovanm dotazm, zda dle krn obvinnho trv prvn n zloze ve vi 170 000 K. Obhajoba krn obvinnho
zastoupen, odkzal na listiny jm zaloen do spisu a uve- byla postavena na neznalosti zkona o advokacii, etickho
dl, e prvn zastoupen povauje za ukonen. Vytovn kodexu a vyhl. Ministerstva spravedlnosti . 177/1996 Sb.
stovateli E. V. neprovedl proto, e je pesvden, e jej Krn obvinn poruil ve zmnn ustanoven zko-
stovatel opt pod o prvn zastoupen. Nebyl schopen na o advokacii a pslun ustanoven Pravidel profesionl-
odpovdt na dotaz, jak m evidovny platby pro znalce, n etiky, dopustil se tedy jednn uvedenho v krn alob.
a na pm dotaz krnho alobce odpovdl, e by se ne- S ohledem na zvanost poruen zkona a etickho kodexu
rad vyjadoval ke jmnm znalc ani k stkm, kter jim zvaoval krn sent doasn zkaz, i dokonce vykrtnut
vyplatil, resp. ml vyplatit pot, co mu budou pedloeny ze seznamu advokt. Krn obvinn odmtal sv pochy-
pijateln posudky. Ke stavu rozpracovanosti znaleckch ben, neprojevil dnou znmku sebereflexe, by v zvru
posudk se nebyl schopen vyjdit, rozdlovnk na znal- pislbil uinit vytovn, ale setrval na tvrzen o rozloe-
ce nem s tm, e pedval zadn osobn. V zvren e- n zlohy na hotov vdaje, kter jsou dle nj spotebovny
i uvedl krn obvinn, e si nen vdom, e by jeho pro- na vdaje, a odmnu advokta.
vinn bylo zvan, e sice m njak prodlevy v jednn Z provedenho dokazovn je zejm, e poruen ve
a e vytuje sumu poskytnutou mu klientem, by s ohle- uvedench ustanoven zkona o advokacii je velmi zva-
dem na povahu vci se mu nezd vysok. K majetkovm n, sniujc dstojnost a vnost advoktnho stavu. Jde
pomrm uvedl, e je nemajetn, da z pjm v r. 2014 i- o neestn jednn advokta, kter je obecn snadno me-
nila zhruba 10 000 K a sloen finann prostedky E. V. dializovateln, a takov jednn jednotlivce vrh na cel
m stle k dispozici. advoktn stav velmi nepzniv svtlo a sniuje dstojnost
Pot krn sent pistoupil k proveden listinnch dka- a vnost advoktnho stavu. Pi vaze o krnm opaten
z krnho spisu a po takto provedenm dokazovn m krn sent pihldl k tomu, e krn obvinn byl v mi-
krn sent za nesporn, e skutkov stav, popsan v kr- nulosti krn postien symbolickm napomenutm, a to
n alob, byl spolehliv zjitn a prokzn. 25. 3. 2003, a vyhovl nvrhu krnho alobce na uloe-
Bylo postaveno najisto, e pes ukonen prvnho za- n krnho opaten pokuty. Jej ve vak mus odpo-
stoupen ze strany E. V. neprovedl krn obvinn vy- vdat zvanosti poruen zkona o advokacii bez ohledu
tovn, o kter byl klientem opakovan dn, a tento stav na tvrzen krn obvinnho o sv nemajetnosti. Krn
trval ke dni jednn krnho sentu. Krn obvinn nepro- obvinn provozuje praxi ji 20 let, zamstnv nejen ad-
kzal, e by uzavel dohodu o zpsobu pouit sloench ministrativn pracovnici, ale souasn i zmocnnce. M
finannch prostedk, a dle nzoru krnho sentu zcela kancel, ale souasn i poboku v jinm mst. Je tedy
jednoznan neprokzal, e by inil konkrtn kony sm- zejm, e advoktn praxe je irok a pedpokldan p-
ujc k obnov zen stovatele E. V. jem neme init vi tvrzenou krn obvinnm. Souas-
Provedenm dokazovnm je nesporn, e krn obvinn n sm krn obvinn tm, e podal o sloen zlohy
pes sliby nvtv nenavtvil E. V. ve vznici a po ukone- ve vi 170 000 K, prokzal, e ji v potcch pevzet
n prvnho zastoupen nevytoval sloenou zlohu ve v- prvnho zastoupen sjednv takov zlohy, kter svd-
i 170 000 K. Tmto jednnm rozhodn nejednal estn o tom, e jeho pjem neme bt rozhodn bagateln.
a svdomit. Lze uzavt, e vysloven snil dstojnost ad- K pjmu advokta je pak nutno potat i se starobnm d-
voktnho stavu. Nedodrel pravidla profesionln etiky, chodem, jeho je krn obvinn pjemcem. Ve poku-
kdy nejednal slun a neposkytl pln vysvtlen o jed- ty tak odpovd nejen zvanosti provinn, ale i obecn
notlivch vkonech pro klienta, m nepochybn poruil pedpokldanmu pjmu krn obvinnho z tak irok
ust. 16 odst. 1, 2 a ust. 17 zk. o advokacii ve spojen praxe, kterou vykazuje.
s l. 4 odst. 1 a l. 6 odst. 4 etickho kodexu. Z dokazov- Proti tomuto rozhodnut podal krn obvinn odvoln,
n vylo navc najevo, e krn obvinn neprovedl kony, kter odvolac krn sent odvolac krn komise esk ad-
o nich tvrdil, e se konaly (nap. studium spisu u soudu). voktn komory svm rozhodnutm ze dne 15. 6. 2016 podle
Za zcela nevrohodn je povaovno tvrzen krn obvin- 32 psm. c) vyhl. . 244/1996 Sb., advoktn krn d,
nho ohledn znalc, kdy krn sent nabyl pesvden, e zamtl a uveden krn rozhodnut potvrdil.
dn kony v tomto smru nebyly provedeny. Navc krn
obvinn v rmci sv obhajoby pracuje s takovmi institu- Z odvodnn:
ty, kter zkon o advokacii nezn jako peruen prvn-
ho zastoupen, smluvn odmna na hotov vlohy, vyto- Uveden krn rozhodnut bylo dorueno krn obvin-
vn podmiuje vsledkem ukonen vyetovn Policie nmu do datov schrnky dne 22. 1. 2016. Proti tomuto roz-
R a krn aloby. hodnut podal dne 8. 2. 2016 krn obvinn odvoln pro-
Krn sent povauje jednn krn obvinnho za zce- stednictvm faxu, kter bylo nsledujcho dne dorueno
la elementrn poruen ust. 16, odst. 1, 2 a ust. 17 zk. v originle esk advoktn komoe. Vas podan odvol-

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 63
z esk advokacie BULLETIN ADVOKACIE 3/2017

n nebylo ble odvodnno s poukazem na nemoc krn Za sprvn povauje odvolac krn sent i prvn zvry
obvinnho s tm, e odvodn sv odvoln po skonen krnho sentu o poruen povinnost advokta krn ob-
pracovn neschopnosti, nejpozdji vak do konce msce vinnm. Krn obvinn nejednal estn a svdomit pi
nora. Krn obvinn byl dne 1. 3. 2016 vyzvn pedse- vyizovn pevzat vci, nedodrel elementrn ustanove-
dou krn komise AK, aby ve lht osmi dn od dorue- n Pravidel profesionln etiky a vrazn neetick jednn
n tto vzvy odstranil vady podanho odvoln tak, aby je zpsobil snit dstojnost a vnost advoktnho sta-
bylo patrno, ve kterch vrocch krn rozhodnut napad vu. Takov zvan poruen povinnosti advokta je nepo-
a jak vady vytk krnmu rozhodnut nebo zen, kter chybn krnm provinnm podle ust. 32 odst. 3 psm. c)
tomuto krnmu rozhodnut pedchzelo. Tato vzva by- zk. o advokacii.
la doruena krn obvinnmu dne 7. 3. 2016 prostednic- Za uveden krn provinn uloil krn sent krn ob-
tvm datov schrnky. vinnmu podle ust. 32 odst. 3 psm. c) zk. o advokacii
Odvoln krn obvinnho bylo dne 16. 3. 2016 postou- krn opaten pokutu ve vi 100 000 K. Pi vaze o ukl-
peno krnmu alobci k ppadnmu vyjden. Krn a- dn krnho opaten vychzel krn sent nejen ze zva-
lobce se k podanmu odvoln krn obvinnho nevyjdil. nosti krnho provinn, ale i z obecn pedpokldanho
Odvoln krn obvinnho bylo projednno ve smyslu ust. pjmu krn obvinnho vzhledem k jeho irok praxi a ob-
27 odst. 1 advoktnho krnho du bez nazenho jed- sahu okolnost souzenho ppadu. Druh a ve ukldan-
nn, nebo to nebylo k dnmu posouzen vci nezbytn. ho krnho opaten tak zcela odpovdaj hlediskm uve-
Odvolac krn sent pezkoumal ve smyslu ust. 28 ad- denm v ust. 24 odst. 2 advoktnho krnho du, kter
voktnho krnho du cel vrok odvolnm napadenho beze zbytku respektoval i krn sent pi svm rozhodov-
rozhodnut, jako i sprvnost krnho zen, kter tomu- n. Uloenou pokutu ve vi 100 000 K, spe pi spod-
to rozhodnut pedchzelo, a dospl k zvru, e odvoln n hranici zkonn sazby, nelze povaovat za nepimen
krn obvinnho nen dvodn. psn krn opaten, a proto i v tto sti odvoln krn
Krn sent pi zjiovn skutkovho stavu vychzel obvinnho dvodn nen.
z provedench dkaz listinami, kter jsou soust krn-
ho spisu. Lze konstatovat, e dkazn zen bylo provedeno  Pipravil JUDr. JAN SYKA,
v dostatenm rozsahu a skutkov zjitn krnho sentu vedouc oddlen pro vci krn AK.
jsou v souladu s formulac skutku ve vroku krnho roz-
hodnut. Krn sent se rovn zcela pesvdivm zpso-
bem vypodal s obhajobou krn obvinnho, kterou uplat-
nil v prbhu krnho zen ve svch vyjdench ke krn
alob a v prbhu jednn krnho sentu.

Odeli do nebesk sn
V listopadu a prosinci 2016 a v lednu 2017 navdy opustilo svoji praxi i blzk
est advokt a dv advoktky:
JUDr. Lubomr Lukk, advokt v Ostrav *16. 12. 1957  12. 11. 2016
JUDr. Frantiek Mozga, advokt v Brn *23. 1. 1955  25. 11. 2016
Mgr. et Mgr. Vclav Sldek, advokt v Praze *3. 6. 1969  27. 11. 2016
JUDr. Ji Zvesk, advokt v Jin *13. 5. 1949  19. 12. 2016
JUDr. Martina Hrazdlkov, advoktka v Ostrav *4. 5. 1960  3. 1. 2017
Mgr. rka Niemczykov, advoktka v Karvin *5. 8. 1977  9. 1. 2017
JUDr. Zdenk Plachetka, advokt v Rychnov nad Knnou *1. 1. 1951  17. 1. 2017
JUDr. Pavel Adam, advokt v Praze *28. 11. 1948  31. 1. 2017

est jejich pamtce!

64 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
 Z jednn pedstavenstva AK
PEDSTAVENSTVO AK SE VE DNECH
13. A 14. NORA 2017 SELO NA SV
36. SCHZI V TOMTO VOLEBNM OBDOB
V SDLE AK, V KAKOV PALCI V PRAZE.
JAKO VDY PROJEDNALI LENOV
PEDSTAVENSTVA AK NEJPRVE
POZASTAVEN VKONU ADVOKACIE
NKTERM KOLEGM-ADVOKTM I
VYKRTNUT ZE SEZNAMU ADVOKT.
M
stopedseda AK Mgr. Robert Nmec infor-
moval pedstavenstvo AK o jednn s a-
dem na ochranu hospodsk soute ohledn
mimodn nzkch odmn advokt. Existuje
konstantn judikatura tohoto adu ve vci obecnch pedpi-
s, kter se tkaj usmrovn cen nebo doporuovn je- pedloit znaleck posudek se znaleckou dolokou, respektive
jich ve. OHS vyjdil nzor, e AK jakoto samosprvn
organizace s povinnm lenstvm neme vydvat rozhodnu-
t, kterm by omezovala sout mezi advokty postihovnm
mimodn nzkch cen. OHS je ochoten ale dle jednat
s AK o postihovn jednn, kter je omezovnm hospo-
dsk soute v oblasti veejnch zakzek v souvislosti s tzv.
predtorskmi praktikami. Pedstavenstvo AK uloilo ms-
topedsedovi Nmcovi nadle s OHS jednat a odboru vnj-
a vnitn legislativy bylo uloeno upravit nvrh stanovis-
ka AK v tto zleitosti tak, aby o nm mohlo rozhodnout
pedstavenstvo na svm jednn v beznu.
Na jednn pedstavenstva AK se na pozvn dostavili
JUDr. Tom Sokol a Mgr. Luk Trojan z Unie obhjc R
a seznmili leny pedstavenstva s informacemi a podnty ob-
hjc, kter souvisej s podezenm na nezkonn odposlech te-
lefonickch rozhovor mezi klientem a obhjcem v trestn vci
veden u Mstskho soudu v Brn. Tyto informace vedly k z-
vanmu podezen na nezkonn postup a poruen trestnho
du a tzv. fair procesu. Vce podrobnost naleznete v samostat-
nm stanovisku na webu AK, v rubrice Aktuln informace.
V souvislosti s ochranou osobnch daj a adaptac no-
vho nazen EU GDPR bylo uloeno odboru vnj
a vnitn legislativy AK pipravit nvrh mon pravy tak,
aby AK byla dozorovm orgnem ve smyslu nazen EU
o ochran osobnch daj.
Mstopedseda AK JUDr. Antonn Mokr pedloil nvrh
legislativnch zmn v oblasti mediace v netrestnch vcech. Ped-
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
stavenstvo vzalo nvrh na vdom s tm, e bude zasln Minister-
stvu spravedlnosti s dodatkem v tom smyslu, e navrhovan zm-
ny vyaduj i novelu zkona o advokacii, kdy filozofi AK je
to, aby se advokti mohli sdruovat za elem provdn media-
c ve spolenostech, jejich spolenci budou vlun advokti.
Vedouc odboru vnj a vnitn legislativy JUDr. Johan Jus-
to informoval o nvrhu novely daovho du, kter je pro-
jednvn v tzv. zkrcenm zen a kter optovn bez ped-
chozho projednn s AK zasahuje do advoktn mlenlivosti
zizovnm informan povinnosti pro advokty. Po obshl dis-
kusi bylo dohodnuto (a ji tak i uinno), e AK uplatn sv
drazn pipomnky v pipomnkovm zen.
Odboru vnj a vnitn legislativy bylo uloeno ve spoluprci
s Uni obhjc R opakovan uplatnit pipomnky proti nove-
lizaci 127a o. s. ., kterou se stranm spor odjm monost
ve pedloen tohoto znaleckho posudku ve spornm ze-
n na souhlas vech stran sporu, co je samo o sob nesmysln.
Podrobn zpis z 36. schze pedstavenstva AK (stejn ja-
ko vechny ostatn) jsou vem advoktm a advoktnm konci-
pientm k dispozici na www.cak.cz/rubrika Orgny Komory/
Pedstavenstvo/Zpis z jednn.
 icha
Christian Bibelriether
Prvn sluby v Nmecku
(ji od roku 1998)
esky hovoc nmeck advokt nabz prvn
poradenstv a pomoc v oblasti nmeckho
a mezinrodnho prva soukromho vetn
zastoupen ped nmeckmi soudy.
Luragogasse 5 tel.: +49 851 33403
94032 Passau/SRN +420 910 259 869
inzerce
www.advokanc.de advokat@advokanc.de
65
z Evropy
Soudn dvr EU upesnil podmnky
pro uchovvn provoznch
a lokalizanch daj
JUDr. JI NOVK ml.
V
elk sent Soudnho dvora EU
vydal dne 21. 12. 2016 vznam-
n rozsudek ve spojench v-
cech C-203/15 a C-698/15,
ve kterm navzal na rozsudek Digi-
tal Rights z 8. 4. 2014. Soudn dvr EU
(dle jen SDEU) v rmci odpovdi
na pedbn otzky, kter mu poloily
soudy Spojenho krlovstv a vdska,
dovodil, e prvo EU brn vnitrosttn
prvn prav, kter stanov plon a ne-
rozliujc uchovvn vekerch provoz-
nch a lokalizanch daj vech astn-
k a registrovanch uivatel a vztahuje
se na veker prostedky elektronick ko-
munikace.
V nvaznosti na svoji odpov na polo-
en pedbn otzky pak SDEU upes-
nil, e pstup k uchovanm provoznm
a lokalizanm dajm me bt umo-
nn pouze pro ely boje proti zvan
trestn innosti, po pedchozm pezkumu
ze strany soudu nebo nezvislho sprvn-
ho orgnu a doten daje mus bt ucho-
vvny na zem Evropsk unie.
Ped tm temi roky SDEU rozho-
dl, e smrnice o uchovvn provoznch
a lokalizanch daj1 je neplatn. Uinil
tak rozsudkem ze dne 8. 4. 2014 ve spo-
jench vcech C-293/12 a C-594/12, ny-
n ji znmm pod zaitm nzvem Di-
1 Smrnice Evropskho parlamentu a Rady
. 2006/24/ES o uchovvn daj
vytvench nebo zpracovvanch v souvislosti
s poskytovnm veejn dostupnch slueb
elektronickch komunikac nebo veejnch
komunikanch st (smrnice o uchovvn
daj).
2 Bod 99 stejnho rozsudku.
3 J. Novk: K uchovvn provoznch a lokalizanch
daj v esk republice ve svtle rozhodnut
Soudnho dvora Evropsk unie, Bulletin advokacie
. 5/2015, str. 36.
4 Tamt.
5 Bod 98 rozsudku SDEU ze dne 21. 12. 2016
ve spojench vcech C-203/15 a C-698/15.
66
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
gital Rights. Dvod, pro kter SDEU dve na strnkch Bulletinu advokacie.4
dospl k tomuto rozhodnut, bylo v- Dsledek to ml bt jednoduch or-
ce. Ve zkratce lze ct, e SDEU nepo- gny veejn moci by mly respektovat
vaoval plon a neselektivn uchov- nzor SDEU o uchovvn provoznch
vn provoznch a lokalizanch daj a lokalizanch daj a v souladu s tm-
od vech uivatel telekomunikanch to nzorem zamezit dalmu uchovvn
slueb v Evropsk unii za takov, kter daj a pstupu k nim nebo jej upravit
by bylo v souladu se zsadou proporcio- tak, aby byl v souladu s prvem na sou-
nality ke sledovanmu cli, a tedy v roz- krom a prvem na ochranu osobnch
poru s prvem na soukrom a prvem daj uivatel piblin 14 milion te-
na ochranu osobnch daj. lefon v esk republice. To se ale do-
Provozn a lokalizan daje umou- posud, na rozdl od jinch lenskch st-
j dohledn a identifikaci zdroje sdlen t Evropsk unie, nestalo.5
a jeho adresta, zjitn data, asu a do- Aktivn reakci na rozhodnut SDEU
by trvn komunikace a uren typu sd- ve vci Digital Rights bylo mon sledovat
len, identifikaci komunikanho vybave- ve vce evropskch zemch. Nap. stavn
n uivatel a zjitn polohy mobilnho sd Slovensk republiky svm nlezem ze
komunikanho zazen. Mezi adu tch- dne 29. 4. 2015, . j. PL. S 10/2014-78,
to daj nle mj. jmno a adresa ast- prohlsil pedmtnou prvn pravu
nka nebo registrovanho uivatele, tele- za rozpornou s stavn zaruenmi pr-
fonn slo volajcho a volanho a adresa vy. Uinil tak pot, co o rok dve poza-
internetovho protokolu (IP) pro interne- stavil jej innost. Slovensko tak nsle-
tov sluby. Tyto daje umouj zejm- dovalo vce lenskch stt EU, kter
na zjistit, s km a jakm zpsobem dan pi respektovn nzoru SDEU zamezi-
astnk nebo registrovan uivatel komu- ly dalmu uchovvn provoznch a lo-
nikoval, stejn jako urit as tto komuni- kalizanch daj.
kace a msto, ze kterho probhala. Dle Takovm lenskm sttem ale nebylo
umouj znt etnost komunikace dan- vdsk krlovstv. Na rozhodnut SDEU
ho astnka nebo registrovanho uivate- ve vci Digital Rights vak reagoval mstn
le s uritmi osobami v uritm obdob.2 telekomunikan provozovatel Tele2 Sve-
V praxi pak z tchto daj jako celku rige AB, a to tak, e zastavil uchovvn
lze vyvodit velmi pesn zvry o soukro- provoznch a lokalizanch daj svch
mm ivot osob, jejich daje byly ucho- zkaznk. Tento vzdor nsledn vedl
vny, tedy o kadodennch zvyklostech, k soudnmu zen, kter vystilo v po-
o mstech, kde trvale i pechodn pob- dn pedbn otzky k SDEU, projed-
vaj, o dennch i jinch pesunech, o jejich nvan pod zn. C-203/15.
aktivitch, spoleenskch vztazch tchto Obdobn se s uchovvnm provoznch
osob a o spoleenskch kruzch, s nimi a lokalizanch daj nesmili ani pno-
se stkaj. Z provoznch a lokalizanch v T. Watson, P. Brice a G. Lewis, kte-
daj lze vytvoit profil dotench osob, se v nvaznosti na rozhodnut SDEU
kter je s ohledem na prvo na ochranu ve vci Digital Rights u soud Spojen-
soukromho ivota informac stejn citli- ho krlovstv domhaj pezkumu vni-
v povahy, jako je samotn obsah sdlen.3 trosttnho prvnho pedpisu, kter
Dsledek, kter by ml rozsudek ve v- upravuje uchovvn provoznch a lo-
ci Digital Rights mt na praxi uchovvn kalizanch daj ve Spojenm krlov-
provoznch a lokalizanch daj v es- stv, pro jeho nesluitelnost s l. 7 a 8
k republice autor tohoto lnku popsal Listiny zkladnch prv EU a l. 8 Ev-
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017 z Evropy
ropsk mluvy o ochran lidskch prv uchovvat provozn a lokalizan daje val, e vnitrosttn prvn prava o ucho-
a zkladnch svobod. I v tomto sporu se a nsledn je zpstupnit, je zpracovnm vvn provoznch a lokalizanch da-
(odvolac) soud obrtil na SDEU s ped- osobnch daj. Vnitrosttn prvn pra- j nezbytn vyvolv otzky dodrovn
bnou otzkou. zen o n bylo vede- va, kter upravuje uchovvn provoznch prva na soukrom (l. 7 Listiny), pr-
no pod zn. C-698/15. a lokalizanch daj a pstup k nim, te- va na ochranu osobnch daj (l. 8 Lis-
SDEU ob shora oznaen zen spojil dy spad do psobnosti smrnice o sou- tiny), ale tak prva na svobodu proje-
do jednoho zen, kter vystilo v rozsu- krom a elektronickch komunikacch. vu podle l. 11 Listiny. Vznam tchto
dek velkho sentu SDEU vyhlen dne l. 15 odst. 1 smrnice o soukrom prv je tedy nutn zohlednit pi vkladu
21. 12. 2016.6 SDEU v rmci odpovdi a elektronickch komunikacch dovolu- l. 15 odst. 1 smrnice. To, e uchovnm
na pedbn otzky, kter mu poloily je lenskm sttm, aby omezily rozsah a zpstupnnm provoznch a lokaliza-
soudy Spojenho krlovstv a vdska, prv a povinnost uvedench v l. 5, 6, nch daj dochz k zsahu do prva
dovodil, e prvo EU brn vnitrosttn l. 8 odst. 1, 2, 3 a 4 a l. 9 smrnice, tj. na soukrom a prva na ochranu osob-
prvn prav, kter za elem boje pro- dvrnost penench informac, ome- nch daj, je vcelku zejm. V nvaz-
ti trestn innosti stanov plon a neroz- zen pouit provoznch a lokalizanch nosti na rozsudek ve vci Digital Rights
liujc uchovvn vekerch provoznch daj a identifikaci volajc a spojen lin- ale stoj za to zopakovat, e ji samot-
a lokalizanch daj vech astnk ky. V tto souvislosti SDEU dovodil, e n vdom osob o tom, e zkladn da-
a registrovanch uivatel, kter se vzta- toto oprvnn lenskch stt je nut- je o jejich komunikaci jsou uchovvny,
huje na veker prostedky elektronick n vykldat striktn. Proto neme bt vede tyto osoby (uivatele) k autocenzu-
komunikace. dvodn, aby se vjimka ze zkladn po- e toho, s km a jakm zpsobem komu-
Podle SDEU takov vnitrosttn prv- vinnosti, zejmna ze zkazu uchovvn nikuj. Uchovvn provoznch a lokali-
n prav brn l. 15 odst. 1 smrnice provoznch a lokalizanch daj, stala zanch daj tedy fakticky vytv tlak
o soukrom a elektronickch komuni- pravidlem tak, jak se tomu stalo u plo- na zpsob komunikace vtinov popula-
kacch ve spojen s l. 7, 8, 11 a l. 52 nho uchovvn provoznch a lokaliza- ce EU (resp. aspo tu jej st, kde jet
odst. 1 Listiny zkladnch prv Evrop- nch daj vech uivatel telekomuni- k uchovvn daj dochz), proti pr-
sk unie, kter chrn prvo na soukro- kanch slueb. Pravidlem tedy m bt vu na svobodu projevu jako jednoho ze
m, prvo na ochranu osobnch daj, dodrovn povinnost, kter smrnice zkladnch pil demokratick a plura-
prvo na svobodu projevu a upravuj z- zavedla. Pravidlem neme bt vjim- litn spolenosti.7, 8
sadu proporcionality. ka z dodrovn povinnosti. Podle l. 15 odst. 1 smrnice o soukro-
V nvaznosti na svoji odpov na polo- Prv to bylo docleno vnitrosttn m a elektronickch komunikacch pla-
en pedbn otzky pak SDEU upes- prvn pravou, kterou posuzovaly sou- t, e lensk stty mohou uchovvnm
nil, e pstup k uchovanm provoznm dy v zench, ve kterch se na SDEU a pstupem k provoznm a lokalizanm
a lokalizanm dajm me bt umo- obrtily s pedbnou otzkou. Posuzo- dajm omezit dvrnost komunikace
nn pouze pro ely boje proti zvan van vnitrosttn prvn prava ukldala pouze, pokud toto omezen pedstavuje
trestn innosti, po pedchozm pezkumu poskytovatelm slueb elektronickch ko- v demokratick spolenosti nezbytn, pi-
ze strany soudu nebo nezvislho sprvn- munikac povinnost plon ukldat a bez men a mrn opaten. Zsada pro-
ho orgnu a doten daje mus bt ucho- dalho rozlien uchovvat veker pro- porcionality, kter je vtlena do tohoto
vvny na zem Evropsk unie. vozn a lokalizan daje vech astn- ustanoven, je projevem l. 52 odst. 1 Lis-
Z jakho dvodu SDEU dospl k tomu- k a registrovanch uivatel, kter se tiny zkladnch prv a svobod EU a bo-
to nzoru? V podstat se do znan m- vztahuj na veker prostedky elektro- hat judikatury, na kterou SDEU v tom-
ry opel o sv dvj rozhodnut ve v- nick komunikace, a ukld poskyto- to ohledu odkazuje.9
ci Digital Rights, kter v novm rozsudku vatelm slueb elektronickch komu- Shora bylo popsno, e uchovvn
cituje a dle rozvj. Je zejm, e dote- nikac povinnost uchovvat tyto daje provoznch a lokalizanch daj zahr-
n problematika uchovvn provoznch systematicky a prbn bez jakkoli v- nuje daje o veker elektronick, vetn
a lokalizanch daj spad pod prvo jimky. Nutno zmnit, e mra uchovv- telefonick, komunikaci. Tk se vech
Evropsk unie, kdy pedmtem ochrany n daj v tchto lenskch sttech je osob, kter tyto sluby vyuvaj, ale ty-
je zde dvrnost elektronickch komuni- obdobn rozsahu uchovvn provoznch to osoby se nenachzej v situaci, kter
kac a souvisejcch provoznch daj, je a lokalizanch daj v esk republice. by mohla vst k jejich trestnmu sthn.
je zaruena l. 5 odst. 1 smrnice Evrop- Uchovvn provoznch a lokalizanch
skho parlamentu a Rady 2002/58/ES daj, jak konstatoval SDEU, se tedy ne-
ze dne 12. 7. 2002 o soukrom a elektro- stalo vjimkou z dvrnosti komunika- 6 Rozsudek SDEU ze dne 21. 12. 2016
nickch komunikacch. ce, ale pravidlem. ve spojench vcech C-203/15 a C-698/15.
7 Bod 93 rozsudku ve vci Tele2.
V souvislosti s tm SDEU dospl ta- V nvaznosti na l. 15 odst. 1 smrni-
8 J. Novk, op. cit. sub 4.
k k nzoru, e povinnost poskytovatel ce o soukrom a elektronickch komu-
9 Rozsudek ze dne 16. 12. 2008, Satakunnan
slueb elektronickch komunikac, kter nikacch SDEU dovodil, e toto ustano- Markkinaprssi a Satamedia, C-73/07, EU:
je jim uloena na zklad vnitrosttnho ven mus bt vykldno ve svtle prv C:2008:727, bod 56, rozsudek ze dne 9. 11.
2010, Volker und Markus Schecke a Eifert,
prvnho pedpisu, implementovanho zaruench Listinou zkladnch prv C-92/09 a C-93/09, EU: C:2010:662, bod 77,
na zklad l. 15 odst. 1 smrnice o sou- EU. V nvaznosti na pedchoz rozsudek rozsudek Digital Rights, bod 52, a rozsudek
ze dne 6. 10. 2015, Schrems, C-362/14, EU:
krom a elektronickch komunikacch, ve vci Digital Rights pak SDEU zopako- C:2015:650, bod 92.

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 67
z Evropy
SDEU zdrazuje, e se uchovvn da-
j vztahuje tedy i na osoby, v jejich p-
pad neexistuje dvod se domnvat, e by
jejich chovn mohlo, by nepmo nebo
vzdlen, souviset se zvanou trestnou
innost. Krom toho nestanov dnou
vjimku, take se vztahuje i na osoby, je-
jich sdlen jsou podle pravidel vnitrostt-
nho prva pedmtem profesnho tajem-
stv. Takov prvn prava nevyaduje
souvislost mezi daji, jejich uchovvn
je stanoveno, a ohroenm veejn bezpe-
nosti. Proto SDEU uzavel, e vnitrostt-
n prvn prava pekrauje meze toho,
co je naprosto nezbytn, a nelze ji v demo-
kratick spolenosti povaovat za odvod-
nnou. Testem proporcionality tedy ta-
to prvn prava neprola.
elem uchovvn a pstupu k pro-
voznm a lokalizanm dajm me bt
pouze zajitn nrodn bezpenosti (tj.
bezpenosti sttu), obrany, veejn bezpe-
nosti a prevence, vyetovn, odhalovn
a sthn trestnch in nebo neoprvn-
nho pouit elektronickho komunika-
nho systmu.10 Podle SDEU se jedn
o taxativn vet, kter neme bt vnit-
rosttn prvn pravou rozen, a len-
sk stty tedy nemohou uloit povinnost
provozn a lokalizan daje uchovvat
a zpstupnit je pro jin ely, ne jsou
vyjmenovny shora. Jak ji bylo naznae-
no shora, uchovvn provoznch a loka-
lizanch daj m bt vjimkou z pravi-
dla, nikoliv pravidlem samotnm, jak je
tomu u plonho a neomezenho ucho-
vvn provoznch a lokalizanch da-
j nyn. Proto tak ely, pro kter me
dojt k uchovvn provoznch a lokaliza-
nch daj, mus bt vykldny restrik-
tivn. S ohledem na zvanost zsahu
do zkladnch prv proto SDEU dospl
k zvru, e uchovvn provoznch a lo-
kalizanch daj me bt odvodnno
pouze bojem proti zvan trestn innos-
ti (k tomu viz dle).
SDEU v souasnm rozsudku podal
i obecn nvod, jak kritria by mla spl-
ovat vnitrosttn prvn prava, aby by-
la v souladu se zsadou proporcionality
10 l. 15 odst. 1 smrnice o soukrom
a elektronickch komunikacch.
11 J. Novk, op. cit. sub 4.
12 Smrnice Evropskho parlamentu a Rady
2006/24/ES o uchovvn daj vytvench
nebo zpracovvanch v souvislosti
s poskytovnm veejn dostupnch slueb
elektronickch komunikac nebo veejnch
komunikanch st.
68
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
pi zsahu do zkladnch prv. Konkrt- lze mt za to, e tyto daje mohou v kon-
n m SDEU za to, e vnitrosttn pravi- krtnm ppad inn pispt k boji pro-
dla pro uchovvn provoznch a lokali- ti takovm innostem.
zanch daj by mla bt jasn a pesn Z procesnho hlediska bude podle
a stanovit podmnky, za kterch lze da- SDEU nezbytn, aby pstup pslu-
je uchovvat, m bude zajitno, aby nch orgn k uchovanm dajm byl
se uchovvn daj omezilo jen na si- dn odvodnn (nen-li riziko prodle-
tuace, kdy to bude nezbytn nutn. Tyto n), podlhal pedchozmu pezkumu
hmotnprvn podmnky mus samozej- ze strany soudu nebo nezvislho sprvn-
m sledovat el, pro kter lze provozn ho orgnu na zklad odvodnn dosti.
a lokalizan daje uchovvat, ale nad- Dleit bod vnitrosttn prvn pra-
to mus vdy existovat vztah mezi da- vy spatuje SDEU tak v tom, aby osoby,
ji, kter maj bt uchovvny, a sledova- k jejich dajm byl pslunm orgnm
nm elem. poskytnut pstup, byly o tomto pstu-
Prvn prava tak bude muset vyme- pu informovny, samozejm v dob, kdy
zit okruh osob, jejich provozn a loka- oznmenm nebude ohroeno dal vy-
lizan daje mohou bt uchovvny. etovn. Informac maj doten oso-
Takov osoby musej vykazovat mini- by disponovat proto, aby mohly dn
mln nepmou souvislost se zvanou uplatnit prvo na soudn pezkum, kte-
trestnou innost nebo uritm zpsobem r je garantovno v l. 15 odst. 2 smr-
pispvat k boji proti zvan trestn in- nice o soukrom a elektronickch ko-
nosti i k pedchzen zvanho ohroe- munikacch.
n veejn bezpenosti. Takov vymezen Ohledn zabezpeen uchovanch da-
lze podle SDEU urit podle zempisn- j SDEU zdrazuje technick a organi-
ho kritria, pokud existuje poznatek, e zan opaten, kter umon zajistit in-
na konkrtnm zem existuje zven nou ochranu uchovvanch daj proti
riziko ppravy i pchn takovch trest- riziku zneuit a proti vekermu neoprv-
nch in. Nakonec, prvn prava by nnmu pistupovn k tmto dajm,
tak mla poskytovat dostaten zruky kter by, s ohledem na citlivou povahu
pro osoby, kter jsou uchovnm svch daj a riziko neoprvnnho pstupu
daj doteny. k nim, mla bt na mimodn vysok
Pstup k uchovvanm dajm tak rovni. V neposledn ad SDEU klade
mus odpovdat elu, pro kter lze da- draz na to, aby daje byly uchovvny
je uchovvat. Tento el mus bt mr- na zem Evropsk unie a byly, po uply-
n zvanosti zsahu do zkladnch prv nut lhty pro jejich uchovvn, nen-
a v oblasti pedchzen, vyetovn, od- vratn zlikvidovny. Nezbytn t bude
halovn a sthn trestnch in lze tako- vkon dohledu nad dodrovnm rov-
v pstup k uchovvanm dajm od- n ochrany daj.
vodnit pouze bojem proti zvan trestn SDEU ve vci Tele2 vychzel ze situace,
innosti. V souladu se zsadou proporcio- jak ji upravuj vnitrosttn prvn pedpi-
nality bude pstup k uchovanm dajm sy vdskho krlovstv a Spojenho kr-
mon pouze v rozsahu, kter je nezbyt- lovstv. Jeho zvry jsou vak aplikovatel-
n nutn. Stejn jako u uchovvn daj, n na jakoukoliv prvn pravu lenskch
i jejich poskytovn oprvnnm orgnm stt EU v tto oblasti, vetn prvn pra-
bude muset bt upraveno jasnmi a pes- vy esk republiky. Ta ji byla podrobena
nmi pravidly, kter budou ve vnitrostt- detailnmu rozboru v pedchozm ln-
nm prvu prvn zvazn. ku autora na toto tma, kter komento-
V rmci boje proti trestn innosti po- val vyhlen rozsudku SDEU o vci Di-
dle SDEU lze poskytnout pstup k ucho- gital Rigthts.11
vanm provoznm a lokalizanm da- Ve vci Digital Rights se SDEU v-
jm pouze ve vztahu k dajm osob, noval souladu smrnice o uchovvn
u nich je podezen, e pipravuj, p- daj12 s prvem na soukrom a pr-
chaj i spchaly zvan trestn in vem na ochranu osobnch daj a shle-
nebo se uritm zpsobem na takovm dal, e tato smrnice je z dvodu zsa-
trestnm inu podlely. V ppad teroris- hu do tchto prv neplatn. Nevnoval
tickch innost pak lze poskytnout p- se tomu, zda vnitrosttn prvn pra-
stup k dajm jinch osob, jsou-li dny va, podle kter lze uchovvat provozn
objektivn skutenosti, na jejich zklad a lokalizan daje, mus respektovat
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
prvo EU. Zvry o tto otzce jsou
pedmtem pojednvanho rozsudku
ve vci Tele2. Z nj je tedy zejm, e
vnitrosttn prvn prava o uchovvn nsledujc dv okolnosti.
provoznch a lokalizanch daj a p-
stupu k nim mus respektovat prvo EU
i pot, co smrnice, na zklad kter by-
lo vnitrosttn prvo pijato, byla prohl-
ena neplatnou. Dvodem je, e ochrana
dvrnosti komunikac je soust pr-
va EU, a proto vnitrosttn prvo, kte-
r do tohoto prva zasahuje, tak m-
e init pouze v souladu s prvem EU.
Nad rmec komente k rozsudku
SDEU vak lze pipomenout, e prvo
na soukrom a prvo na ochranu osob-
nch daj (jako soust prva na sou-
krom) jsou chrnna t Evropskou
mluvou o ochran lidskch prv a z-
kladnch svobod, jejmi signati jsou
vechny lensk stty EU. Za tto situ-
ace se tedy jev bt zejmm, e vnitro-
sttn prvn prava umoujc plon n hranic trestn sazby nejmn ti ro-
a bezvjimen uchovvn provoznch
a lokalizanch daj neme bt v sou-
ladu s prvem na soukrom ani z pohle-
du mluvy o ochran lidskch prv a z-
kladnch svobod. Tedy z pohledu zsahu
do zkladnch prv je zjevn, e do tch-
to prv je zasahovno bez ohledu na to,
zda prvn prava vychz z prva EU
i nikoliv.
Vrtme-li se vak zpt k tmatu, o kte-
rm je pojednvno, lze uzavt, e ta-
k esk prvn prava uchovvn pro- posouzen souladu vnitrosttn prvn
voznch a lokalizanch daj tak, jak je
upravena v zkon o elektronickch ko-
munikacch a dalch zkonech, mus
bt podrobena testu souladu se zkladn-
mi prvy, kter garantuje prvo EU (i
Evropsk mluva).
Ji shora bylo rozvedeno, e plonm
uchovvnm provoznch a lokalizanch
daj je zasahovno do prva na soukro-
m, prva na ochranu osobnch daj
a prva na svobodu projevu. Stejn plo-
n, jak SDEU vytkal v projednvan v-
ci a stejn jako v ppad dvou lenskch
stt, jejich soudy se obrtily na SDEU,
jsou uchovvny provozn a lokalizan da-
je v esk republice. Zvry SDEU jsou
proto podle nzoru autora tohoto lnku
pln aplikovateln na eskou prvn pravu,
kterou nelze povaovat za takovou, je by
pi uchovvn provoznch a lokaliza-
nch daj respektovala prvo na sou-
krom, prvo na ochranu osobnch da-
j a prvo na svobodu projevu.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
z Evropy
Co se te pstupu orgnu veejn mo- Za druh, Policie R je podle ust. 97
ci k ji uchovanm provoznm a lokali- odst. 3 zk. o elektronickch komuni-
zanm dajm, stoj za zmnku alespo kacch oprvnna, aby j byly uchovan
provozn a lokalizan daje poskytnuty
Za prv, oprvnn orgn innch pro ely zahjenho ptrn po konkrt-
v trestnm zen obdret uchovan da- n hledan nebo poheovan osob, zji-
je je vzno na vet trestnch in, tn totonosti osoby neznm totonosti
u kterch lze mt pochybnosti o tom, nebo totonosti nalezen mrtvoly, pedch-
zda pedstavuj zvanou trestnou in- zen nebo odhalovn konkrtnch hrozeb
nost, ji SDEU spojuje s naplnnm v oblasti terorismu nebo provovn chr-
shora popsan zsady proporcionality. nn osoby. Lze samozejm diskutovat
Obdobn jako v ppad vdsk prvn nad tm, do jak mry tyto ely odpov-
pravy pstupu k provoznm a lokali- daj elm dovolenm v l. 15 odst. 1
zanm dajm pro ely vyetovn smrnice o soukrom a elektronickch
trestn innosti, tak ust. 88a esk- komunikacch. Podstatn v tto krt-
ho trestnho du opravuje orgn in- k vsuvce k esk prvn prav pstu-
n v trestnm zen, aby s pedchozm pu k provoznm a lokalizanm dajm
souhlasem soudce zjistil provozn a lo- je to, jakm zpsobem je policii umo-
kalizan daje (slovy trestnho du nn pstup k tmto dajm. Ten je upra-
daje o telekomunikanm provozu) ven v ust. 66 odst. 3 zk. o Policii R.
ve vcech trestnch in, u kterch z- Pstup policie k uchovanm dajm ne-
kon stanov trest odnt svobody s hor- n jakkoliv podmnn pedchozm souhla-
sem nezvislho orgnu rozhodujcho
ky, nebo vyjmenovanch trestnch in, na zklad odvodnn dosti. Pstup
u kterch zkon stanov trest odn- k tmto dajm toti jen ukld pslu-
t svobody s horn hranic trestn saz- nmu provozovateli povinnost bez zby-
by v dlce trvn dva, resp. jeden rok. tenho odkladu policii vydan daje
Pro srovnn podle vdsk prvn poskytnout, ani by tedy byl vyadovn
pravy lze provozn a lokalizan da- jakkoliv pedchoz souhlas nezvisl-
je poskytnout pro ely vyetovn ho orgnu. Takov oprvnn je zjevn
trestn innosti v ppadech trestnch v rozporu se zvry SDEU ve vci Tele2.
in, u kterch vdsk zkon stanov Vklad prva EU proveden SDEU
trest odnt svobody v dlce trvn mi- v rmci odpovdi na pedbnou otz-
nimln dvou rok. By SDEU nechal ku je zvazn pro soudy vech lenskch
stt, vetn soud esk republiky.13, 14
pravy s nzorem SDEU na nrodnm Na prvn pohled je zejm, e zvry
soudu, je zejm, e pi posuzovn v- SDEU jsou aplikovateln na eskou prv-
ci ml tuto vnitrosttn pravu k dispo- n pravu zpsobem, kter pravdpo-
zici a s ohledem na sv zvry o ete- dobn vede k zvru, e esk prvn
n zvan trestn innosti, kter me pedpisy upravujc plon uchovvn
bt dvodem pro pstup k uchovanm provoznch a lokalizanch daj jsou
dajm, vdsk omezen zmnnou v rozporu se zkladnmi prvy na sou-
trestn sazbou neaproboval. Lze se te- krom, ochranu osobnch daj a svo-
dy domnvat, e ve sazby trestu odn- bodu projevu.
t svobody dle vdskho prva a dle es-
kho prva nedosahuje mry zvanosti  Autor lnku je advoktem
trestn innosti, kterou SDEU aprobo- a spolenkem advoktn kancele.
val jako takovou, pi jejm vyetov- Je lenem sekce AK pro prvo EU,
n lze vyut uchovan provozn a lo- mezinrodn prvo a mezinrodn vztahy
kalizan daje. Bude tomu tak zejm a lenem delegace AK pi CCBE a jej
tak proto, e nap. v bodu 103 rozsud- komise pro IT prvo.
ku ve vci Tele2 definici zvan trestn
innosti dv do pmru s organizova-
nou trestnou innost a terorismem, te-
dy s trestnou innost daleko zvanj- 13 M. Bobek, J. Komrek, J. M. Passer, M. Gillis:
Pedbn otzka v komunitrnm prvu, Linde
ho charakteru, ne je spodn hranice Praha, a. s., Praha 2005, str. 340-382.
t, pro kterou umouje pstup k da- 14 Rozsudek SDEU ze dne 26. 2. 2013 ve vci
C-617/10, Aklagaren proti Hansi Akerbergu
jm esk trestn d. Franssonovi, bod 17-23.
69
z Evropy BULLETIN ADVOKACIE 3/2017

Plron konference AIJA ve Veron

VE DNECH 23. A 26. 11.
2016 SE V ITALSK
VERON KONALA
PLRON KONFERENCE
PODAN
MEZINRODN ASOCIAC
MLADCH PRVNK
(AIJA, INTERNATIONAL
ASSOCIATION OF YOUNG
LAWYERS). PODZIMN
KONFERENCE
SE ZASTNILO TM
200 PRVNK Z CELHO
SVTA VE VKU
DO 45 LET.

Z
a atraktivitou konferenn- s vystoupili vedle advokt specializo- mstnch obyvatel a mli vjimenou
ho prosted nezaostvala vanch na tuto problematiku i samotn monost zat asnou pohostinnost
ani lkavost odbornch t- experti z danho oboru. veronskch koleg. Nezapomenutel-
mat, kter organiztoi zvo- V rmci druhho semine enci nou se pro mnoh stala spolen vee-
lili. Jak bv zvykem, i ten- astnkm piblili jednotliv typy za- e v historickch prostorch Palazzo
tokrt si astnci mohli vybrat mezi jitn pouvanch v mezinrodnch Giusti, kde jako pekvapen zaznly
dvma hlavnmi paraleln konanmi transakcch a obeznmili je s nklady ryvky ze znmch oper v podn ital-
semini v podob dvoudennch blok a riziky spojenmi s konkrtnmi zaji- skho opernho pvce.
na odborn tma Law in Style ne- ovacmi instrumenty. Velice podntn astnci konference z Verony od-
bo Securities enabling & securing in- bylo pojednn k problematice rozhod- jdli bezpochyby s nespotem nov
ternational business. nho prva a konfliktu prvnch d navzanch kontakt, odbornch zna-
Zatmco prvn jmenovan semin ve vztahu k mezinrodnmu zajitn lost a s oekvnm, co si pro n pipra-
astnkm zprostedkoval detailn po- s drazem na specifika zajitn zizo- v organiztoi kvtnov plron kon-
hled na aktuln prvn problmy, se vanch k movitm vcem. Strhujc od- ference, kter se bude konat ve dnech
ktermi se lze setkat ve svt mdy bornou diskusi vyvolalo nadmru aktu- 17. a 20. 5. 2017 v Rize. Hlavnmi tma-
a designu, druh semin se soustedil ln tma neakcesorickch bankovnch ty jarn konference budou The start-up
na nanejv praktick otzky zajiova- zruk. Druh pednkov blok byl uza- world a Environmental & energy
cch instrument v oblasti mezinrod- ven panelem, v jeho rmci pednejc transactions. Nicmn jet pedtm
nch obchod. Dkazem kvality obou zanalyzovali vhody a nevhody jednot- bude mon se setkat se leny AIJA z ce-
semin byla hojn ast zahranin- livch zajitn ve vztahu k insolvenci. lho svta i u ns v Praze od 23. do 25. 3.
ho prvnickho publika na celm od- Do pomrn nabitho programu se or- 2017, a to na prakticky zamenm se-
bornm programu navzdory lkavmu ganiztorm podailo zaadit i praktic- mini s tmatem Master your Presen-
prosted hostitelskho msta. ky orientovan minisemine podvajc tation Skills.
Pednejc prvnho semine se za- uiten informace o monostech roz- Podrobn informace o lenstv v asocia-
bvali nejen zkladnmi aspekty obcho- vjen potebnch dovednost advokta ci AIJA a o jejch aktivitch lze zskat
du v tak specifick oblasti, jakou je svt a o zkonitostech vztahu mezi advok- na webovch strnkch www.aija.org,
mdy a designu, ale zamili se i na prv- tem a klientem. ppadn je mon kontaktovat pmo
n otzky spojen se vstupem na trh s no- Pro astnky konference byl po n- Mgr. Denisu Molnr na: molnar@giese.cz.
vm vrobkem, jeho distribuc a ochra- ron odborn sti pipraven bohat
nou zjm a prv zastnnch subjekt, spoleensk program, kter je tradin  Mgr. DENISA MOLNR,
kter se prv velmi asto stvaj klienty soust nejen plronch konferenc. advoktka a nrodn zstupkyn AIJA pro R
advokt. Zvltn pozornost byla vno- K jednomu z nejvtch zitk se jis-  JUDr. EVA ROPKOV, LL.M.,
vna rozhodm dolokm v uzavranch t adila tzv. home hospitality, v rmci advoktka a lenka AIJA
smlouvch. V rmci panelovch disku- kter se prvnci podvali do domov

70 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017 mli byste vdt

informace a zajmavosti

Vtzn prce kategorie Talent roku soute Prvnk roku 2016

Ochrana soukrom a osobnosti

v digitlnm vku
Mgr. Ing. Bc. JAN TOMEK

Motto
Ten, kdo je v zornm poli a kdo o tom v, pociuje odpovdnost
kvli omezen moci; nechv je na sebe spontnn psobit; pro-
mt do sebe vztah moci, ve kterm souasn hraje ob role; st-
v se vldcem sv vlastn poddanosti.
Michel Foucault1

vod

thl strn v obehnan vysokou zd. Navenek je ze

nepropustn, smrem k vi se vak otevraj cely. Cely jsou
oddleny jedna od druh, smrem do stedu k vi vak st-
nu nemaj. Kdokoli, v kterkoli cele me bt z ve pozo-
rovn, ani tu, zda je prv v danm okamiku pozoro-
vn i nikoli, protoe prhledy ve zdech strn ve jsou
zk. Tak si anglick filozof Jeremy Bentham pedstavo-
val svj Panoptikon, ideln stavbu pro vzen, kznice, l-
ebny a dal npravn zazen.2 Na zklad Benthamovy
vize rozvinul Michel Foucault svou teorii panopticismu,
kter popisuje, jak m pocit nepetritho sledovn vliv
na chovn lovka.3
Na prvn pohled se me zdt, e modern technologie
pedstavuj uritou formu Panoptika. Takov dojem je vak
klamn. Technologick pokrok od dob Benthama a Fou-
caulta toti zcela promnil nstroje sledovn, kter mme
dnes k dispozici. Nejsme tak ji vystaveni upenm pohle-
dm jednoho strce v neprostupn vi, pry je Orwellv
Velk bratr sledujc ns pes televizn obrazovky a utaje-
n mikrofony.4 Ze sledovn jednotlivce se stala masov
a komern zleitost. Souasn jsme se vak promnili
i my sami sv soukrom asto odhalujeme na socilnch
stch a zrove zde podrobujeme dslednmu pozorov-
n sv okol. Od Velkho bratra jsme se posunuli k Velk-
mu bratrstvu, kde kad pozoruje kadho a sledovn je
kadodenn zleitost.
Otzkou proto ji nen, zda jsme i nejsme sledovni, ale
jak m bt osud dat, kter o ns sbr ten, kdo ns sledu-
je, a jak se brnit sledovn, kter je nepimen. Tento spo-
leensko-technologick vvoj m pochopiteln svj odraz
i v prvu, kter se ocit pod znanm tlakem. Na jednu stranu
se sname zachovat maximln standard ochrany naeho sou-
krom a osobnosti, potrme i regulujeme vechny aktivity,
kter by mohly tyto statky ohrozit. Na druhou stranu zna-
n st spolenosti bez vhn vymn daje o svch nkup-
nch nvycch za pravideln psun slevovch kupon v hod-
not jednotek korun.
Jak by se prvo mlo s tmto tlakem vyrovnat? Jak oet-
it nakldn s daty, kter se tkaj naeho soukrom a na
1 Viz M. Foucault: Discipline and Punish, Vintage Books, New York 1995. Peklad
autor.
2 Viz J. Bentham: Panopticon; or, the Inspection-House, in J. Bowring: The Works
of Jeremy Bentham, vol. 4 (Panopticon, Constitution, Colonies, Codification)
[online], 1843 [cit. 30. 10. 2016], dostupn z: http://oll.libertyfund.org/
titles/1925#lf0872-04_head_010.
3 Viz M. Foucault, op. cit. sub 1.
4 Srov. G. Orwell: 1984, Nae vojsko, Praha 1991.

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 71
mli byste vdt BULLETIN ADVOKACIE 3/2017

osobnosti, a jak nstroje obrany bychom mli mt proti ex- ce vyuvanch internetovch slueb. Takov niky maj zvl-
cesivnmu sledovn? Clem tto prce je poukzat na skal t zvan dopady, pokud se tkaj kompromitujcch daj
ochrany soukrom a osobnosti v digitlnm vku a pedestt jako v ppad toku na internetovou slubu AshleyMadison.
jej mon vchodiska. com, kter nabzela seznmen lidem hledajcm mimoman-
elsk pomr. Skupina hacker, kte sami sebe oznaili jako
Vzvy pro ochranu soukrom a osobnosti v digitlnm The Impact Team, zskala daje zejm o nkolika destkch
vku milion uivatel tto sluby a st z tchto daj zveejni-
la na internetu.6 Pi zveejnn informace o tomto niku mu-
Modern alternativou strc ve vi Panoptikonu jsou sela ada z uivatel sluby AshleyMadison.com pociovat
poskytovatel internetovch slueb. Ti se vak nesna ns znanou zkost, protoe zveejnn informace o existenci je-
kontrolovat i vychovvat; jejich cl je zpravidla daleko prost- jich tu v tto slub by mohlo mt zniujc dopady na je-
doshnout zisku. Proto ns nejastji sleduj, aby nm jich rodinn i spoleensk ivot.
poslze mohli nabdnout zbo, slubu i reklamu na m- Nae soukrom data se ale nemus na veejnost dostat pou-
ru. Ke sledovn jim pitom napomhme my sami tm, ze piinnm hacker. Svmu soukrom asto prokazujeme
e kolem sebe nevdomky me drobn stpky cennch medvd slubu my sami tm, e pouvme sociln st a sd-
informac. Ty se mohou tkat internetovch strnek, kte- lme na nich pspvky a fotografie bez toho, abychom si pro-
r navtvujeme, zazen, kter k tomu pouvme, mst, studovali podmnky a vchoz nastaven tchto slueb, ppad-
na kterch se pi pstupu na internet nachzme, a mnoha n toto nastaven zmnili. Pkladem je velk st uivatel
dalch skutenost. Poskytovatel internetovch slueb ty- sociln st Facebook, kte se do sluby zaregistrovali ped
to drobn stpky sbraj a sna se z nich poskldat mozai- rokem 2014 a kte nevdomky zpstupovali sv pspvky
ku, kter bude vypovdat nap. o tom, zda toume po nej- nejen svm ptelm na tto sti, ale vem jejm uivatelm
novj kabelce od Luise Vuittona nebo sp tajn snme takov toti bylo jej vchoz nastaven.7 Jet dnes proto m-
o zahradnch sekakch. eme najt adu velmi pikantnch fotografi a jinch pspv-
asto si vak neuvdomujeme, e data, kter provozovate- k, kter tito uivatel zveejnili v domnn, e je sdl jen
lm internetovch slueb tmto zpsobem poskytujeme, mo- s okruhem svch ptel.
hou o naem soukrom vypovdat tak mnohem vce. Toto ri- Vedle masovch nik dat a naeho vdomho i nevdom-
ziko ilustruje ppad dcery zkaznka americkho obchodnho ho odhalovn na socilnch stch mohou do naeho soukro-
etzce Target, kter si piel do prodejny stovat, e jeho m zashnout tak lid z naeho blzkho okol. Pkladem je
dcei zaslal etzec slevov kupony na dtsk postlky a oble- fenomn tzv. revenge porn, tedy pomsty v podob zveejnn
en pro novorozence (tedy reklamu urenou budoucm mat- intimnch fotografi nebo vide bvalch partner i partne-
km), akoli jeho dcera jet studuje na stedn kole. Kdy rek.8 Pkladem jsou aktivity Kevina Bollaerta ze San Diega,
mu po nkolika dnech volal manaer prodejny, aby se mu kter provozoval strnku Ugotposted.com a udlal si z t-
za tuto nepjemnost omluvil, piznal zkaznk, e si se svou to aktivity vnosn byznys. Na jeho strnku mohli uivate-
dcerou promluvil a zjistil, e je skuten thotn.5 Obchodn l anonymn nahrvat fotografie a videa se sexulnm ob-
etzec tak na zklad nkupnho chovn tto mlad eny zjis- sahem, zobrazujc rzn obti, piem k tomuto obsahu
til, e je thotn, dve, ne se to dozvdli jej vlastn rodie. byla vdy pipojena adresa, jmno a odkaz na profily v so-
Empirick pravidlo potaov bezpenosti k, e spole- cilnch mdich. Kevin Bollaert dle provozoval strnku
nosti se dl na ty, co ji zaily nik dat, a na ty, kter tako- Changemyreputation.com, na kter mohly tyto obti za po-
v nik teprve ek. Shromaovn dat ze strany provozo- platek 250-350 USD nechat sexuln obsah tkajc se jejich
vatel internetovch slueb proto pin i zvanj rizika osoby smazat. Za tuto praktiku byl Kevin Bollaert odsouzen
ne nahodil nik zlomk tchto informac. V posledn dob na 18 let odnt svobody.9
jsme m dl astji svdky masovch nik dat z rznch iro- Je-li pitom urit skutenost na internetu jednou zve-
ejnna, je zsah v podstat nevratn, protoe se informa-
5 Viz Ch. Duhigg: How Companies Learn Your Secrets, The New York Times ce v krtk dob roz po cel tto sti a je v n okamit
Magazine [online], 16. 2. 2012 [cit. 30. 10. 2016], dostupn z: uloena v mnoha kopich. Ty je pot prakticky nemo-
http://www.nytimes.com/2012/02/19/magazine/shopping-habits.html.
n vechny odstranit a souasn nepodlhaj pirozen-
6 Viz B. Krebs: Online Cheating Site AshleyMadison Hacked, KrebsOnSecurity
[online], 15. 7. 2015 [cit. 30. 10. 2016], dostupn z: https://krebsonsecurity. mu procesu informan eroze, kter sth nai pam. In-
com/2015/07/online-cheating-site-ashleymadison-hacked/. formace, kter by tak v lidsk spolenosti dvno upadly
7 Viz Facebook.com. Making It Easier to Share With Who You Want, Facebook v zapomnn, mohou dky internetu neustle vyplouvat
newsroom [online], 22. 5. 2014 [cit. 30. 10. 2016], dostupn z: http://
newsroom.fb.com/news/2014/05/making-it-easier-to-share-with-who-you-want/. na povrch a bt udrovny v povdom nap. v souvislos-
8 K podrobnostem o tomto fenomnu viz nap. factsheet britskho ministerstva ti s uritou osobou.
spravedlnosti Revenge porn: The Facts, Ministry of Justice, GOV.UK [online],
12. 2. 2015 [cit. 30. 10. 2016], dostupn z: https://www.gov.uk/government/ Se vemi tmito vzvami se mus souasn prvn prava
uploads/system/uploads/attachment_data)file/405286/revenge-porn-factsheet. ochrany soukrom a osobnosti vyrovnat. Albertu Einsteinovi
pdf.
9 Viz Cowardly revenge porn site operator CRIES as he is sentenced to 18 years
bv pisuzovno tvrzen, e dn z problm dneka nem-
for publishing thousands of nude photos online and charging women $350 e bt vyeen na stejn rovni mylen, na kter jsme k n-
to remove them, The Daily Mail, 4. 4. 2014 [cit. 31. 10. 2016], dostupn z: mu dospli.10 Z toho dvodu je teba tuto dl prvn pra-
http://www.dailymail.co.uk/news/article-3025196/San-Diego-revenge-porn-site-
operator-sentenced-18-years.html#ixzz3nD219qmX. vu vnmat v kontextu jejch prvn-teoretickch vchodisek
10 Viz P. Russell: Od vdy k Bohu, Dybbuk, Praha 2008, str. 85. a stavnch zklad.

72 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
Prvn-teoretick vchodiska a stavnprvn ochrana
Definic pojmu soukrom nalezneme bezpoet v prvnick li-
teratue.11 Nkte autoi tvrd, e veker definice pojmu sou-
krom jsou bu pli irok, nebo pli zk, a proto vlastn dikatury nmeckho stavnho soudu22 a pejm jej i rozho-
nelze eit prvn a regulatorn problmy v oblasti soukrom,
ani bychom si urili patin kontext.12 My se pro ely t-
to prce piklonme k tboru, kter povauje definici soukro-
m za monou a (v souladu s vtinou modernch definic sou-
krom)13 budeme tento pojem vnmat jako vlastn kontrolu nad
informacemi o osobnch zleitostech. Akoli informan sou-
krom nen jeho jedinou slokou, je jeho centrlnm prvkem,
kter se proln vemi ostatnmi.14
Kdy pekonme skal definice pojmu soukrom, je teba
poloit si otzku, co povaujeme v tomto kontextu za zsah
do soukrom. Za tm elem musme pojmu soukrom stano-
vit urit hranice. Nabz se metafora soukrom jako jakhosi
ohranienho bezpenho kruhu, kter ns obklopuje a do kte-
rho nikdo nesm bez naeho svolen vstoupit. Tato metafo-
ra vak v kontextu ve popsanch problm naprosto selh-
v. V nkterch ohledech pociujeme ostr hranice mezi tm,
co povaujeme za soukrom a veejn, ve vtin ppad se
vak setkvme s hladkmi pechody ze soukromho do ve-
ejnho. Tyto hranice se navc mn a tvaruj nejen v nvaz-
nosti na nae jednn, ale tak na aktuln zmny v okolnm
prosted. Soukrom je proto v digitlnm vku fluidnm kon-
ceptem bez stlho i pevnho ohranien.
Rozumme-li tomu, co je to soukrom a kde jsou jeho
hranice, je teba poloit si otzku, jakou hodnotu pro ns
soukrom pedstavuje. Odpov na tuto otzku je pitom
znan ztena tm, jak macesky se ada z ns ke svmu
soukrom v digitlnm vku chov. Pesto lze ci, e z hle-
diska hodnotovho je nae soukrom zejmna nezbytnou
podmnkou osobn svobody. pln absence soukrom ve fou-
caultovskm stylu brn naemu svobodnmu rozvoji.15 e-
lem ochrany soukrom je proto vytvoit pro neruen rozvoj
jedince a realizaci jeho elementrn svobody bezpen pro-
stor, kde mu bude umonno tvoit, experimentovat, risko-
vat a chovat se abnormln.16
Se znalost hodnoty soukrom meme pikroit k jeho prv-
n reflexi. Vymezit prvo na soukrom se opt pokou ada au-
tor.17 Mezi nejastji citovan pat definice soudce Cooleyho
reprodukovan ve slavnm lnku Warrena a Brandeise, kte-
r jej vymezuje jako prvo bt ponechn sm sob (right to
be let alone).18 V eskm prvnm podku je prvo na soukro-
m zakotveno v prvn ad v l. 7, 10, 12 a 13 Listiny zklad-
nch prv a svobod.19 l. 7 Listiny zakotvuje soukrom v nej-
irm smyslu a jeho ustanoven lze chpat jako lex generalis
ve vztahu k l. 10, 12 a 13, kter chrn nkter konkrtn zvl-
t vznamn projevy soukrom.20 Na stavn rovni je nm
proto zarueno prvo na ochranu lidsk dstojnosti, osobn
cti, dobr povsti a jmna, prvo na ochranu ped neoprvn-
nm zasahovnm do soukromho a rodinnho ivota, prvo
na ochranu ped neoprvnnm shromaovnm, zveejo-
vnm nebo jinm zneuvnm daj o naich osobch, pr-
vo na nedotknutelnost obydl a listovn tajemstv. Slovy Jana
Filipa tvo prvo na soukrom agregt prv,21 kter nen
vdy snadn rozloit.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
mli byste vdt
V kontextu na pracovn definice soukrom jako vlastn kon-
troly nad informacemi o osobnch zleitostech je pro ns vak
klov jedna jeho konkrtn sloka, a to prvo na informan
sebeuren. Koncept informanho sebeuren vychz z ju-
dovac praxe naeho stavnho soudu: Prvo na soukrom
garantuje rovn prvo jednotlivce rozhodnout podle vlastnho
uven, zda, pop. v jakm rozsahu, jakm zpsobem a za ja-
kch okolnost maj bt skutenosti a informace z jeho osobn-
ho soukrom zpstupnny jinm subjektm. Jde o aspekt pr-
va na soukrom v podob prva na informan sebeuren.23
Podobn je pojem prvo na informan sebeuren pojmn
i v tuzemsk doktrn.24
Prvo na informan sebeuren vak nen jedinm stav-
n chrnnm zjmem. Jednou z vzev ochrany soukrom v di-
gitlnm vku jsou jeho kolize s jinmi prvy, nap. s prvem
na svobodu projevu, svobodn pstup k informacm i pr-
vem na vlastnictv a svobodu podnikn. een pro tyto koli-
ze stavn chrnnch zjm je teba hledat opt na stavn
rovni. Pi kolizi prva na informan sebeuren s stavn
chrnnm zkladnm prvem i veejnm statkem (nap. in-
forman spolenost jako celkem25) nelze rozhodnout o nad-
azenosti i podazenosti jednoho i druhho. V kontinen-
tln prvn nauce jsou toti zkladn lidsk prva a veejn
statky pojmny jako prvn principy, nikoli normy.26 Ob dv
zkladn prva mus bt etena v maximln mon me27
11 Pro pehled tchto vymezen viz T. Sobek: Svoboda a soukrom, in V. imek
(ed.): Prvo na soukrom, Masarykova univerzita, Brno 2011, str. 39.
12 Viz D. Solove: Conceptualizing Privacy, California Law Review, 2002, vol. 90,
no. 4, str. 1155.
13 Viz T. Sobek, op. cit. sub 11, str. 41.
14 Viz B.-J. Koops et al.: A Typology of Privacy, SSRN [online], 24. 3. 2016
[cit. 30. 10. 2016], dostupn z: https://papers.ssrn.com/sol3/papers.
cfm?abstract_id=2754043.
15 Viz T. Sobek, op. cit. sub 11, str. 43.
16 Viz tamt.
17 K pehledu srov. B.-J. Koops, op. cit. sub 14.
18 S. D. Warren, L. D. Brandeis: The Right to Privacy, Harvard Law Review
[online], vol. IV, December 15, 1890, no. 5 [cit. 2012-03-14], dostupn z:
http://groups.csail.mit.edu/mac)classes/6.805/articles/privacy/Privacy_
brand_warr2.html. K pvodu samotnho vymezen srov. J. Filip: vodn
poznmky k problematice prva na soukrom, in V. imek, op. cit. sub 11,
str. 12, poznmka pod arou. Radim Polk tento termn pekld jako prvo,
aby ns ostatn nechali na pokoji. Srov. R. Polk: Internet a promny prva,
Auditorium, Praha 2012, str. 328, poznmka pod arou.
19 stavn zkon . 23/1991 Sb., Listina zkladnch prv a svobod, ve znn
pozdjch pedpis.
20 Viz J. Filip: Vybran kapitoly ke studiu stavnho prva, Masarykova
univerzita, Brno 2001, str. 115.
21 Viz J. Filip, op. cit. sub 18, str. 14, poznmka pod arou.
22 Viz rozhodnut Spolkovho stavnho soudu SRN ze dne 15. 12. 1983,
sp. zn. BVerfGE 65, 1.
23 Viz nlez S ze dne 22. 3. 2011, sp. zn. Pl. S 24/10.
24 Srov. M. Koke: Nkolik poznatk k problematice konkrtnch konflikt mezi
prvem na informan sebeuren a ochranou nrodn bezpenosti v tzv. dob
internetov, in V. imek, op. cit. sub 11, str. 124. Odlin vnm pojem
informanho sebeuren R. Polk, kter s nm pracuje jako s pojmem irm,
zahrnujcm veker distributivn prva k informacm (prvo na soukrom,
na informace, na svobodu projevu a k duevnmu vlastnictv). Srov. R. Polk,
op. cit. sub 18, str. 324.
25 K pojet informan spolenosti jako veejnho statku viz ble J. Tomek:
Prvn aspekty slueb typu street view, Revue pro prvo a technologie
. 6/2012, str. 15.
26 Viz P. Hollnder: Zsada proporcionality: jednosmrn ulice i hermeneutick
kruh? in V. imek, op. cit. sub 11, str. 23 a nsl.
27 Srov. l. 4. odst. 4 Listiny.
73
mli byste vdt
a pro rozeen jejich kolize v konkrtnm ppad pak slou
soubor t kritri oznaovan jako test proporcionality, v es-
km prvnm prosted formulovan pedevm v nlezu stav-
nho soudu sp. zn. Pl. S 4/94.
Ochrana osobnosti
Konkrtn ochranu ve popsanmu zkladnmu prvu
na informan sebeuren poskytuj jak veejnoprvn, tak
soukromoprvn pedpisy. Ze soukromoprvnch pedpis
stoj na prvnm mst zkon . 89/2012 Sb., obansk zko-
nk (dle jen o. z.), upravujc ochranu osobnosti. Dle o. z.
je chrnna nae osobnost vetn vech naich pirozench
prv, piem ochrany povaj mezi jinmi vslovn i nae
soukrom a projevy osobn povahy.28
Klovm ustanovenm pro ochranu soukrom a osobnosti je
86 o. z. Ten stanov, e nikdo nesm zashnout do naeho
soukrom, nem-li k tomu zkonn dvod. Zejmna pak nelze
naruit nae soukrom prostory, sledovat n soukrom ivot
ani o tom poizovat zvukov nebo obrazov zznam, vyuvat
takov i jin zznamy pozen o naem soukromm ivot
nkm jinm nebo takov zznamy o naem soukromm i-
vot it. Stejn jsou chrnny i nae soukrom psemnos-
ti osobn povahy. Do rozsahu ochrany v tomto kontextu je
tak zahrnuto jen to, co skuten spad do vnitnho prostoru
metaforick amby naeho soukrom.
Zkladnm prvnm dvodem pro oprvnn zsah do na-
eho soukrom je nae svolen,29 ostatn dvody jsou upraveny
v ust. 88 a 89. Spolenm znakem ve uvedench vjimek
z prva na ochranu osobnosti a naeho soukrom je vak to,
e nejsou neomezen. Podle 90 o. z. tyto vjimky nesm bt
vyuity nepimenm zpsobem v rozporu s oprvnnmi
zjmy lovka. Toto ustanoven tak promt do praxe ve
popsan princip proporcionality zkladnch prv a vyadu-
je pomovn mezi zsahem do soukrom a prvnm dvo-
dem, pro kter se realizuje, m umouje vyvaovat prvo
na soukrom a informan sebeuren s jinmi stavn chr-
nnmi zjmy a ppadn spory z tchto koliz jsou podrobe-
ny soudcovskmu uven.
Mohou zaznt nmitky, e vkon prv z ochrany osobnosti
cestou civilnho soudnictv je pli pomal na to, aby obstl
28 Viz 81 o. z.
29 Viz 87 o. z.
30 Pro plnost si dovoluji podotknout, e zkon o nkterch slubch informan
spolenosti odpovdnost provozovatel internetovch slueb nezakld.
Akoli esk zkonodrce zvolil v tomto smru ponkud zavdjc formulace,
smyslem tto prvn pravy je vylouit i omezit odpovdnost poskytovatel
tchto slueb zaloenou jinmi prvnmi pedpisy. K problematice
vylouen a zaloen odpovdnosti viz R. Polk: Prvo na internetu: spam
a odpovdnost ISP, Computer Press, Brno 2007, str. 61. Rozbor zpsob
zaloen odpovdnosti uvd nap. M. Husovec: Zodpovednos na internete
poda eskho a slovenskho prva [online], CZ.NIC, 2014 [cit. 7. 11. 2015],
dostupn z: https://knihy.nic.cz/files/nic)edice/Zodpovednost_web_FINAL.
pdf.
31 Ble viz M. Maisner: Zkon o nkterch slubch informan spolenosti:
koment, C. H. Beck, Praha 2016, str. 61 a nsl.
32 Procedura upozornn a nslednho odstrann obsahu je obvykle nazvna
notice and takedown.
33 Ke struktue monch alobnch nrok viz J. Dont, J. Tomek: Prvo v sti,
Prvodce prvem na internetu, C. H. Beck, Praha 2016, str. 39 a nsl.
34 Srov. 75c odst. 2 o. s. .
74
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
v digitlnm vku a zabrnil bezprostedn probhajcm zsa-
hm do soukrom na internetu. Rovn lze namtat, e civil-
n aloba vi konkrtnmu ruiteli naeho soukrom v podo-
b jinho uivatele internetu je mnohdy velmi komplikovan
i zcela nemon kvli stupni anonymity, kterou tato infor-
man s poskytuje. Oba problmy jsou relevantn nap. v p-
padech ve popsanho fenomnu revenge porn, kde je esen-
ciln, aby pslun kompromitujc obsah byl odstrann co
nejrychleji, a souasn jednotliv uivatel, kte jej zveejni-
li, bvaj vtinou obtn dohledateln.
Proti nedosaitelnosti konkrtnho uivatele vak lze efektiv-
n argumentovat prvn pravou odpovdnosti poskytovatel tzv.
slueb informan spolenosti. Poskytovatel internetovch slu-
eb, kte umouj zveejovn obsahu vloenho uivateli
(tzv. user-generated content), tedy nap. provozovatel zpravo-
dajskch server, ale i socilnch st, jako je Facebook i Twit-
ter, obecn neodpovdaj za obsah, kter na jejich strnkch
zveejn uivatel, ani nemaj povinnost jej monitorovat. Je-
jich odpovdnost je toti omezena zk. . 480/2004 Sb., o n-
kterch slubch informan spolenosti, ve znn pozdjch
pedpis.30 Dle 5 tohoto zkona je vak odpovdnost posky-
tovatele vylouena pouze do okamiku, kdy se o protiprvn
povaze obsahu ukldanch informac nebo o protiprvnm
jednn uivatele dozv a neprodlen neuin veker kroky,
kter lze po nm poadovat k odstrann nebo znepstupn-
n takovchto informac.31
Setkme-li se proto s ppadem en kompromitujcch fo-
tografi pes sociln s, nemusme si zoufat, kdy nedoke-
me identifikovat a alovat uivatele, kter fotografie na soci-
ln s nahrl. Pokud prokazateln upozornme poskytovatele
sociln st na obsah, kter zasahuje do naich prv, mus jej
neprodlen odstranit nebo znepstupnit, jinak za nj pone-
se odpovdnost.32 V ppad, e navzdory naemu upozorn-
n poskytovatel neodstran ze sv sluby obsah, jen zasahu-
je do naich osobnostnch prv, meme se na soud obrtit
se alobou proti tomuto poskytovateli.33
Doba od podn aloby do rozhodnut ve vci sam pak si-
ce v civilnm soudnm zen me bt dlouh (dokonce na-
tolik dlouh, e v okamiku meritornho rozhodnut ji nap.
pisouzen zdrovac i odstraovac nrok postrd smys-
lu), neznamen to ale, e by ns civiln procesn prvo pone-
chvalo zcela bez prostedk ochrany. Meme podat nvrh
na vydn pedbnho opaten, kterm me soud zatmn
upravit pomry astnk zen, a o nvrhu je povinen roz-
hodnout bezodkladn, nejpozdji do sedmi dn.34
Akoli plat obecn pravidlo, e pedbnm opatenm
nelze piznat to, co by bylo pedmtem aloby ve vci sam,
existuj z tohoto pravidla vjimky. Z dvodu prevence neod-
initelnch nsledk jsou nap. ve vcech nekal soute i
prv ochrany osobnosti vjimen piznvny nroky, kte-
r by jinak byly pedmtem aloby ve vci sam. To potvrzu-
je i Krajsk soud v Brn ve svm nepublikovanm usnesen
ze dne 7. 10. 2015, . j. 70 Co 228/2015-38, a to s odkazem
na dal nepublikovan usnesen tho soudu ze dne 24. 8.
2007, sp. zn. 24 C 61/2007, a rozhodnut Vrchnho soudu
v Praze ze dne 16. 6. 1995, sp. zn. 3 Cmo 1592/94.
Z pera soudc Krajskho soudu v Brn pak pochz tak roz-
hodnut, kter ilustruje, jak doke prava ochrany osobnosti
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017 mli byste vdt
elit vzv v podob naich vlastnch exhibicionistickch ak- smrnice 95/46/ES (obecn nazen o ochran osobnch da-
tivit. Toto rozhodnut se tkalo dvky z erotickho video cha- j). Toto nazen, kter vstoup v innost 25. 5. 2018 a na-
tu, kter alovala svho bvalho zamstnavatele kvli en hrad jak smrnici 95/46/ES, tak vt st ZOO, sice vy-
jejch erotickch snmk, k nmu dochzelo i pot, co pr- chz z princip smrnice, v mnoha ohledech vak odstrauje
ci na video chatu ukonila. Soud vak jejmu nroku vyhovl dvj ed zny ve prospch jejich striktnj regulace a ta-
jen sten, protoe konstatoval, e vkonem innosti tohoto k pidv mnoho novch povinnost osobm patcm me-
charakteru a dlouhodobm souhlasem s jejm veejnm zpstup- zi povinn subjekty. Tmto povinnostem pak odpovd ir
nnm se alobkyn dle nzoru soudu z velk sti sama vzda- katalog prv osob, kterch se pslun osobn daje tkaj.
la sv dstojnosti a vnosti ve spolenosti, resp. sama pisp- Na samotn prav ochrany osobnch daj jsou patrn je-
la ke znanmu snen hodnoty tchto osobnostnch statk.35 j koeny v regulaci informanch systm a databz. Ped-
mtem regulace toti nen nakldn s konkrtn vymezenmi
Ochrana osobnch daj projevy soukrom jednotlivce, ale abstraktn a formln defi-
novanmi daty tzv. osobnmi daji. Osobnm dajem se dle
Ve popsan ppady ilustruj, e prvo na ochranu osobnos- ZOO i nazen rozum jakkoli informace o identifikovan
ti doke v mnoha ohledech dobe elit a pizpsobit se vzvm, nebo identifikovateln fyzick osob (tzv. subjektu daj), pi-
kter pin digitln vk. Pesto nen jedinm prostedkem em identifikovatelnou fyzickou osobou je fyzick osoba, kte-
ochrany soukrom, kter mme na rovni zkonnho prva rou lze pmo i nepmo identifikovat, zejmna odkazem na ur-
k dispozici. Vedle ochrany upraven v obanskm zkonku, it identifiktor, napklad jmno, identifikan slo, lokan
kter zakazuje nkter zsahy do naeho soukrom a umou- daje, sov identifiktor nebo na jeden i vce zvltnch prvk
je nm brnit se takovm zsahm alobou, stoj prvn prava fyzick, fyziologick, genetick, psychick, ekonomick, kultur-
ochrany osobnch daj. Ta upravuje zejmna hromadn nakl- n nebo spoleensk identity tto fyzick osoby.40
dn se soukrommi informacemi a stanov povinnosti, jejich Dky tto formln definici je psobnost prvn pravy ochra-
clem je neoprvnnm zsahm do soukrom pedejt. ny osobnch daj extrmn irok. Regulovanou innost (tzv.
Na mezinrodn rovni je ochrana osobnch daj upra- zpracovnm) se toti rozum jakkoli operace nebo soubor ope-
vena zejmna mluvou o ochran osob se zetelem na auto- rac s osobnmi daji.41 Tato psobnost se pitom dle roziu-
matizovan zpracovn osobnch dat (tzv. mluva . 108).36 je interpretan innost Soudnho dvora Evropsk unie (dle
Z mluvy pak vychz i smrnice Evropskho parlamen- jen SDEU) z posledn doby lze zmnit rozhodnut ve v-
tu a Rady 95/46/ES o ochran fyzickch osob v souvislosti ci Google Spain, ve kterm SDEU podadil pod pojem zpra-
se zpracovnm osobnch daj a o volnm pohybu tchto covn innost internetovho vyhledvae,42 nebo rozhodnu-
daj. V esk republice jsou povinnosti plynouc ze smr- t ve vci Breyer, kde SDEU konstatoval, e osobnm dajem
nice 95/46/ES v souasnosti promtnuty v zk. . 101/2000 se rozum tzv. dynamick IP adresa.43
Sb., o ochran osobnch daj (dle jen ZOO). ZOO Lze pitom tko pedpokldat, e vskyt jakchkoli identifi-
upravuje prva a povinnosti pi zpracovn osobnch da- kujcch informac kdekoli na internetu ohrouje rozvoj jedince
j, kter se d eskm prvem, a zizuje ad pro ochranu a realizaci jeho elementrn svobody. irok a formln defini-
osobnch daj (dle jen OO), aby nad takovmi ppa- ce pojm osobn daj a zpracovn tak neodpovd prun-
dy zpracovn dohlel. mu a neostrmu ohranien prostoru naeho soukrom a um-
prava ochrany osobnch daj m svj pvod ve snaze re- le kolem nj rsuje oste ohranien a nesmrn irok kruh.44
gulovat zejmna automatizovan zpracovn daj o jednot- Nae informan sebeuren se tmto zpsobem rozpn a je
livci v rozshlch informanch systmech. Diskuse o proble-
matice informanho soukrom se v doktrn vedou od 60. let
minulho stolet37 a v 80. letech se vedle judikaturn reflexe38 35 Viz rozsudek Krajskho soudu v Brn ze dne 31. 10. 2007, . j.
24 C 48/2004-128. K rozboru viz M. Ryka: Sex ve mst a krska
zaaly promtat i do legislativnch prav. Vsledkem tchto v nesnzch aneb Tet krok do svta satisfakc, Jin prvo [online], 16. 7.
diskus na evropsk rovni je prv mluva . 108 a smrni- 2009 [cit. 29. 10. 2016], dostupn z: http://jinepravo.blogspot.cz/2009/07/
sex-ve-meste-kraska-vnesnazich-aneb.html.
ce 95/46/ES. S ohledem na dataci tchto pedpis je vak 36 Viz sdlen Ministerstva zahraninch vc . 115/2001 Sb. m. s., o pijet
patrn, e vznikly dlouhou dobu ped masovm rozenm mluvy o ochran osob se zetelem na automatizovan zpracovn osobnch
dat.
internetu. Akoli tedy ve svm jdru ji reaguj na v t dob
37 Viz B.-J. Koops, op. cit. sub 14.
ponajc digitalizaci spolenosti a rozvoj informanch tech- 38 Viz citovan rozhodnut Spolkovho stavnho soudu SRN ze dne 15. 12.
nologi, zejmna smrnice 95/46/ES nereflektuje odpovdaj- 1983, sp. zn. BVerfGE 65, 1.
cm zpsobem dnen podobu internetu a vzvy, kter pin. 39 Viz nvrh nazen Evropskho parlamentu a Rady o ochran fyzickch osob
v souvislosti se zpracovvnm osobnch daj a o volnm pohybu tchto
Z tohoto dvodu pipravila ji v roce 2012 Evropsk komise daj (obecn nazen o ochran daj). Ze dne 25. 1. 2012, COM(2012) 11
nvrh nov prvn pravy pro tuto oblast v podob tzv. obec- final.
nho nazen o ochran osobnch daj.39 Po dlouhch ty- 40 Viz l. 4 odst. 1 nazen. Obdobn srov. 4 psm. a) ZOO.
ech letech jednn bylo v prosinci roku 2015 dosaeno po- 41 Viz l. 4 odst. 2 nazen. Obdobn srov. 4 psm. b) ZOO.
42 Viz rozsudek SDEU ze dne 13. 5. 2014 ve vci C-131/12, Google Spain.
litick dohody o finln podob textu tohoto pedpisu, kter
43 Viz rozsudek SDEU ze dne 19. 10. 2014 ve vci C-582/14, Breyer.
byl nsledn pijat Evropskm parlamentem jako nazen Ev- 44 R. Polk jako pinu identifikuje chybn filozofick uchopen dynamickho
ropskho parlamentu a Rady (EU) . 2016/679 ze dne 27. dub- konceptu informace v prvn prav ochrany osobnch daj. Viz R. Polk:
na 2016 o ochran fyzickch osob v souvislosti se zpracovnm Getting European data protection off the ground, International Data Privacy
Law . 4/2014, str. 282. T srov. R. Polk: Informace a data v prvu, Revue
osobnch daj a o volnm pohybu tchto daj a o zruen pro prvo a technologie . 13/2016, str. 74.

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 75
mli byste vdt
nm umonno rozhodovat o nakldn s informacemi i v p-
padech, kde je potenciln dopad na nae soukrom minimln.
e aplikace tchto norem vede k jejich masovmu poruov-
n a minimalizuje anci na reln vynucen jejich dodrovn.45
Problematick pitom nen jen samotn psobnost prvn
pravy ochrany osobnch daj, ale tak nkter jej konkrtn
instituty v kontextu jejich vkladu SDEU. Dle l. 14 smrnice
95/46/ES mme prvo vznst kdykoli z vnch a legitimnch
dvod souvisejcch s na situac nmitku proti zpracovn
osobnch daj, kter se ns tkaj, ledae vnitrosttn pr-
vo stanov jinak. Je-li nmitka oprvnn, nesm se zpracov-
n zahjen sprvcem tchto daj nadle tkat.46 Na zkla-
d tohoto prva SDEU v ji zmiovanm rozhodnut Google
Spain dovodil, e meme dat, aby internetov vyhledva,
nap. Google i Seznam.cz, odstranil ze svch vyhledvacch
vsledk zobrazovanch pi zadn naeho jmna urit odka-
zy, kter vedou na strnky s naimi osobnmi daji, kter jsou
nepln, nepesn i neaktuln. Tento rozsudek tak do ev-
ropskho prva efektivn zavedl koncept nazvan jako pr-
vo bt zapomenut (right to be forgotten).
Na rozdl od smrnice 95/46/ES nazen zakotvuje prvo
bt zapomenut ve svm textu vslovn.47 V nazen je dn vt-
prostor vyvaovn zjm subjektu daj proti jinm, v koli-
zi stojcm zjmm, jako je nap. svoboda slova, tm, e data
navzdory dosti subjektu daj nemus bt vymazna, pokud
sprvce proke podstatn oprvnn dvod pro dal zpracov-
n, kter pev zjmy nebo zkladn prva a svobody subjektu
daj. Tm je v nov prvn prav lpe reflektovn princip
proporcionality, kter nm ukld provst pomovn, jest-
lie se do konfliktu dostanou dv zkladn prva.
Na druhou stranu nazen stanov znan problematickou
povinnost sprvce osobnch daj v ppad pedchozho zve-
ejnn osobnch daj informovat tet osoby, kterm daje
pedal, o tom, e subjekt daj si dal zpracovn svch da-
j nepeje. K tomu m sprvce uinit pimen kroky vetn
technickch opaten, a to s ohledem na dostupn technolo-
gie a nklady implementace.48 Sprvce osobnch daj zpra-
45 Srov. L. Bygrave: Determining Applicable Law Pursuant to European Data
Protection Legislation, Computer Law & Security Report, 2000, vol. 16,
str. 253. Obdobn nzor zaujm Ch. Kuner: Data Protection Law and
International Jurisdiction on the Internet (Part 2), International Journal of Law
and Information Technology . 3/2013, str. 230.
46 Viz l. 14 prvn pododstavec psm. a) smrnice 95/46/ES. Toto prvo mus lensk
stty subjektu daj zajistit alespo nejmn v ppadech, kdy je zpracovn
osobnch daj provdno jako nezbytn pro vykonn kolu ve veejnm zjmu
nebo pi vkonu veejn moci, kterm je poven sprvce nebo tet osoba, kter
jsou daje sdlovny, nebo jako nezbytn pro uskutenn oprvnnch zjm
sprvce nebo tet osoby i osob, kterm jsou daje sdlovny, za podmnky, e
nepevyuj zjem nebo zkladn prva a svobody subjektu daj.
47 Viz l. 17 nazen.
48 Viz l. 17 odst. 2 nazen.
49 Viz 2900 a 2901 o. z.
50 Viz l. 35 a 36 nazen.
51 Ke kritice viz W. Kotchy: The proposal for a new General Data Protection
Regulation problems solved? International Data Privacy Law . 4/2014,
str. 277. Dle srov. B.-J. Koops: The trouble with European data protection
law, International Data Privacy Law . 4/2014, str. 250. Srov. t P. Blume:
The myths pertaining to the proposed General Data Protection Regulation,
International Data Privacy Law . 4/2014, str. 270.
52 Srov. W. Kotchy, op. cit. sub 51. Srov. t. B.-J. Koops, op. cit. sub 51, str. 251.
Ke konceptu souhlasu a jeho problmech podrobnji viz J. Mek: Consent
to personal data processing The Panacea or The dead end? Masaryk
University Journal of Law and Technology . 1/2014, str. 69-83.
76
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
vidla nem k dispozici kontaktn daje vech subjekt, kter
strnku se zveejnnmi informacemi navtvily a automatizo-
van i run si data zkoprovaly. Ani takto nastaven povin-
nost proto nedoke eliminovat vznamn mnostv potenci-
lnch kopi, kter z publikovanch dat na internetu vznikaj.
Prvn prava ochrany osobnch daj vak nepin pouze
negativa. Nkter jej instituty a povinnosti ukldan pslu-
nm adrestm prva lze jen obtn nahradit soukromoprv-
nmi metodami regulace. Zatmco v rovin soukromho prva
ns k zabezpeen soukromch dat, kter nejsou bn publi-
kovna, nut pouze obecn, ppadn speciln prevenn po-
vinnost,49 kter nemus bt v nkterch ppadech dostaten
motivujc i instruujc, v rmci regulace ochrany osobnch
daj jsou povinnosti v oblasti bezpenosti vrazn detailnj.
Jako pozitivum nov prvn pravy v nazen lze vyzdvih-
nout tak dslednj zohledovn rizikovosti jednotlivch ppa-
d zpracovn osobnch daj zcela jin rizika pro soukrom
toti pedstavuje veden osobnch spis ve firm s 10 zamst-
nanci ve srovnn s rozpoznvnm tv v databzi milion
fotografi uivatel sociln st. Nazen za tmto elem za-
vd institut posuzovn vlivu na ochranu osobnch daj.50 A-
koli jeho prava je ponkud neobratn a ukld povinnm
subjektm provst ve vsledku dvoj posuzovn (nejdve z-
kladn, zda zpracovn me pedstavovat vznamn riziko,
a nsledn detailn v ppadech s vysokm rizikem, kter pak
nsledn budou zpravidla spojena s povinnost pedbn kon-
zultace s OO), rozhodn nastavuje pozitivn trend, kter
me bt do budoucna dle korigovn a rozvjen.
Diskuse a vahy de lege ferenda
Strun analza teoretickch pstup k ochran soukrom
a osobnosti v kontextu vzev digitlnho vku ukazuje, e v prv-
n prav tto oblasti je teba znan flexibility. Z analzy prv-
n pravy ochrany osobnosti v eskm prvnm du pitom vypl-
v, e tato prava dobe koresponduje s fluidn povahou naeho
soukrom a dky sv relativn obecnosti se s vzvami digitlnho
vku doke vyrovnat. Reflektuje jak zcela nov technologick
problmy (nap. anonymitu uivatel i nutnost bezprosted-
nho zsahu ve prospch uivatele), tak i nov spoleensk je-
vy, jako nap. rostouc mru naeho vlastnho exhibicionismu
na socilnch stch i mimo n. Zrove pimen zohleduje
stavn princip proporcionality jakoto stavn nstroj pro e-
en stet prva na soukrom a jinch zkladnch prv.
Vedle toho prvn prava ochrany osobnch daj je kvli
sv i a vysok me abstrakce od soukrom jednotlivce zna-
n statick a v mnoha ppadech pesahuje svou psobnost da-
leko za hranice naeho soukrom. Dsledkem je masov po-
ruovn tto pravy, nepimen zt pro nkter povinn
subjekty i problematick praktick realizace nkterch prv,
nap. prva bt zapomenut.
Nov evropsk prava ochrany osobnch daj v podob obec-
nho nazen o ochran osobnch daj tyto koncepn problmy
nee, nebo zkladn vymezen pojm osobn daj a zpraco-
vn v n zstv nezmnno.51 Rovn je kritizovno, e no-
v prava dle prohlubuje existujc problmy tm, e peceu-
je nai schopnost kvalifikovan rozhodovat o zpracovn naich
daj a klade plin draz na souhlas s jejich zpracovnm.52
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
Pkladem je rozen informan povinnost vi subjektm rezignovat. Rozvoj technologi, kter se mohou dotkat nae-
daj v l. 13 a 14 nazen, kter povede k rozshlejm tex-
tm podmnek ochrany osobnch daj (tzv. privacy policies)
internetovch slueb, navzdory vsledkm nedvnch vzku-
m, je ukazuj, e tyto podmnky uivatel obecn netou,
a ta zanedbateln st z nich, kter je te, jim nerozum.53
Navzdory tmto koncepnm problmm se zd bt vc ne
jasn, e se Evropsk unie nehodl sv prvn pravy ochrany
osobnch daj vzdt nebo ji principilnm zpsobem refor-
movat. Posilovn prv jednotlivce je toti zpravidla politicky
populrn, a to bez ohledu na to, zda je tato prva mon efek-
tivn vykonvat, zda jsou tato prva proporcionln a zda ne-
pedstavuj pro povinn subjekty nepimenou zt. To ilu-
struje legislativn proces, kter vedl k pijet novho nazen,
i judikaturn tendence rozhodovac praxe SDEU patrn nap.
z rozhodnut Google Spain i Breyer.54 Lze proto spe oekvat
zvyovn mry detail tto pravy a posilovn veejnoprv- vme, a to bez ohledu na to, zda jsou soust veejnoprv-
nch prvk v ochran soukrom. Tomu svd i diskuse nad
reformou dalho evropskho pedpisu z oblasti ochrany sou-
krom, smrnice o soukrom v elektronickch komunikacch.55
Ve uveden analza a z n vyplvajc problmy ukazuj,
e tento smr vvoje nen optimln. Hledme-li vak v sou-
asn dob pravou podstatu soukrom a jeho rozhodujc zna-
ky, musme si zejmna vce ne kdy dve uvdomit, e jeho
hranice nen jasn a geometrick, ale zprohban, nkde ne-
ostr, nkde ostr a celkov je velmi dynamick.
Vhodnou metodou prvn regulace pro takto ohranien kon-
cept soukrom je dle mho nzoru metoda soukromoprvn, do-
tven aktuln judikaturou. V demokratickm prvnm stt
je obanm dna svoboda jednn, kdeto veejn moci je sv-
ena pouze kompetence zkonem vymezen. Soukrom pr-
vo je navc a na vjimky autoritativn aplikovno soudem,
jemu je mon a vhodn svit vt mru volnosti ve sprave-
dlnostnm uven ne nap. sprvnmu orgnu. Pro soukro-
moprvn regulaci je charakteristick prv prunost a volnost
regulovanch vztah, kter nen nezbytn regulovat absolut-
n, ale pouze ve spoleensky vznamnch ohledech, na roz-
dl od veejnoprvn regulace, je slou jako nvod sprvn-
mu orgnu, kter by se bez n ocitl v prvnm vakuu.
Konkrtnm prvnm institutem soukromho prva, kter je
schopen zajistit poadovanou dynamiku, je pak podle mho nzoru
ochrana osobnosti. Na rozdl od ochrany osobnch daj je tato
regulace vzna na pojem soukrom, a lpe tak reflektuje sku-
ten hranice naeho soukrom. Ta se v rmci tohoto institutu
me promovat, zatmco osobn daj je statick a nemnn.
Jist je teba pragmaticky vnmat, e penesen tit rozho-
dovac innosti o zsazch do soukrom na soudy pro n me
znamenat vznamnou zt. Na druhou stranu vak autorita
soudu me psobit jako prh filtrujc bagateln nroky, kde
zsah do soukrom nen tak markantn, aby bylo pimen
informaci skuten odstraovat. Rovn je teba vnmat sku-
tenost, e vkon prv soudn cestou me bt komplikovn
otzkami rozhodnho prva, jurisdikce a peshraninho v-
konu soudnch rozhodnut. Dluno vak podotknout, e srov-
natelnmi jurisdiknmi problmy trp i sprvnprvn regu-
lace prva na ochranu osobnch daj.
Ve uveden kritika ochrany osobnch daj navc nezna-
men, e bychom mli na tento pstup k prvn regulaci zcela
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
mli byste vdt
ho soukrom, proto vyaduje, aby proti zsahm jist intenzity
byly ze strany sttu podnikny preventivn kroky. Nen vak ne-
zbytn ani douc, aby tato sprvn ukldan prevence kryla
vechny innosti, kter k zsahu mohou vst bez ohledu na to,
jak bagateln by vsledn zsah mohl bt. Domnvm se proto,
e ochrana osobnch daj by mla v budoucnu dopadat na ty p-
pady zpracovn, kter pro soukrom dotench osob znamenaj
vznamn rizika, nebo mohou mt potenciln dopad na znan
poet osob a zrove v tchto ppadech hrozba soukromoprv-
n aloby nepsob jako dostaten prevence.
A u vak pikrome k ochran soukrom a osobnosti me-
todami soukromho, i veejnho prva, nemli bychom spo-
lhat na to, e nad nmi zkonodrce bude dret ochrannou
ruku a brnit ns ped vekerm nebezpeenstvm svta. a-
da prv ns chrn pouze v ppad, kdy je skuten vykon-
n nebo soukromoprvn regulace. Prvo na transparentnost
zpracovn osobnch daj je nm naprosto k niemu, pokud
si politiku zpracovn osobnch daj dan sluby neprote-
me. Prvo domhat se odstrann protiprvn zveejnnho
obsahu nm nepome, pokud pslunho uivatele i pro-
vozovatele sluby nevyzveme, aby se zsah do naeho sou-
krom zdrel a ppadn protiprvn obsah odstranil.
V tomto ohledu je prvn prava do znan mry naped
oproti spoleenskmu vvoji, protoe katalog naich prv (ze-
jmna dle nazen) je velmi irok, samotn prva vak vy-
uvme jen velmi okrajov. Zven povdom o tchto pr-
vech a nutnosti naeho aktivnho podlu na ochran naeho
soukrom by proto z mho pohledu mohlo bt pro ochranu sou-
krom a osobnosti vznamnjm pnosem ne jakkoli refor-
ma prvn pravy.
Znt bychom pitom mli nejen sv prva, ale tak technic-
k prostedky, jimi meme sv soukrom chrnit. Tm ne-
mm na mysli dn ruiky rdiovch signl a jin nstro-
je z oblasti science-fiction, ale takov banality, jako nap. ji
zmiovan vchoz nastaven internetovch slueb, kter je
teba upravit dle naich poteb a poadavk. Tyto technick
prostedky mohou bt pi ochran soukrom innj ne ja-
kkoli prvn prava. K tomu meme jet pispt svou vlast-
n uvlivost pi pouit internetovch slueb. Ped sdlenm
obsahu pes internet bychom se vdy mli zamyslet, s km
tento obsah sdlme, a vzt v potaz riziko, e jednoho dne se
me stt zcela veejnm. Takov opatrnost by pro ns mla
bt samozejmou soust zkladn internetov hygieny, ji-
nak naemu soukrom hroz totln rozpad.
53 Viz Presenting CONSENT project results II, CONSENT [online], 5. 4.
2013 [cit. 30. 10. 2016], dostupn z: http://consent.law.muni.cz/view.
php?cisloclanku=2013040002.
54 Viz ve citovan rozhodnut C-131/12 a C-582/14.
55 Viz Opinion 5/2016. Preliminary EDPS Opinion on the review of the ePrivacy
Directive (2002/58/EC), European Data Protection Superviser [online],
22. 7. 2016 [cit. 30. 10. 2016], dostupn z: https://secure.edps.europa.
eu/EDPSWEB)webdav/site/mySite/shared/Documents/Consultation/
Opinions/2016/16-07-22_Opinion_ePrivacy_EN.pdf. T viz Summary report
on the public consultation on the Evaluation and Review of the ePrivacy
Directive, European Commission [online], 4. 8. 2016 [cit. 30. 10. 2016],
dostupn z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/summary-
report-public-consultation-evaluation-and-review-eprivacy-directive.
77
 mli byste vdt BULLETIN ADVOKACIE 3/2017

Pr slov na zvr Z toho dvodu bychom se v prvnick obci navzdory poli-

Jak je vidno z ve pedloen analzy a diskuse, z hledis-
ka ochrany soukrom a osobnosti ijeme v turbulentn dob,
kter vystavuje prvn pravu v tto oblasti znanmu nap-
t. Jsme podrobovni neustlmu sledovn a monitorovn,
nae soukrom daje pitom mohou v ppad nedostaten-
ho zabezpeen uniknout na veejnost. Stejn tak sv soukro-
m meme nevdomky naruovat sami nebo do nj me za-
sahovat nae okol clenm zveejovnm kompromitujcho
obsahu. Reakc na toto napt je v mnoha ppadech voln
po intenzivnj veejnoprvn regulaci v tto oblasti. Akoli je
mnohdy politicky populrn toto voln vyslyet, jako prvnic-
k obec bychom se nemli pestvat zamlet nad tm, kter
prostedky regulace jsou skuten efektivn a proporcionln.
Neoste ohranien a prun povaze naeho soukrom vhodn
odpovd jeho ochrana skrze prvn pravu ochrany osobnosti
v obanskm zkonku dky jej obecnosti a monosti konkre-
tizace vyvjejc se judikaturou. Tato prvn prava dobe ob-
stoj i tv v tv vzvm digitlnho vku. Oproti tomu prv-
n prava ochrany osobnch daj jako veejnoprvn ochrana
soukrom nereflektuje jeho promnlivost a neostr ohranien.
Dsledkem je rozpor mezi prax a prvn pravou v tto ob-
lasti a souasn nepimen zt pro nkter povinn sub-
jekty. Tuto situaci pitom nezlepuje ani nov prava v podo-
b obecnho nazen o ochran osobnch daj.
tick poptvce nemli bt zpochybovat aktuln paradigma-
ta v oblasti ochrany soukrom, jako nap. pedstavu, e prava
ochrany osobnch daj ve stvajc podob a i je v moder-
n spolenosti samozejm a nezbytn. Pokud tuto svoji povin-
nost vi spolenosti zanedbme a m dl intenzivnj veej-
noprvn regulaci soukrom pijmeme bez zamylen, me se
z Evropsk unie v budoucnu stt izolovan ostrov v moi in-
forman spolenosti, kde nae soukrom nebude o nic lpe
chrnno, zato zde bude trpt svobodn vmna informac
jako nezbytn sloka spoleenskho i ekonomickho rozvoje.
V ochran naeho soukrom a osobnosti na internetu ta-
k plat stejn jako vude jinde star msk zsada vigilanti-
bus iura scripta sunt, tedy e prva nle bdlm pokud bu-
deme laxn a nebudeme o sv soukrom na internetu aktivn
dbt, nebudeme se moci divit, kdy nm z nj mnoho nezbu-
de. Na druhou stranu bychom na ochranu ze strany prva
nemli spolhat absolutn. Nkter rizika v oblasti soukrom
a bezpenosti na internetu toti meme nejlpe snit kup.
tm, e sprvn nastavme svj pota, provme nastaven
slueb, kter vyuvme, a zamyslme se nad obsahem, kter
kamkoli na internet nahrvme. Ochrana soukrom a osobnos-
ti je tedy pedevm v naich rukou a je na ns, abychom ukza-
li, jak si v digitlnm vku tchto hodnot cenme.
 Autor je advoktnm koncipientem v Praze.

Pozvnka na semin ALAI Jednotn patentov soud

ALAI esk republika zve odbornou veejnost na semin na tma Jednotn patentov soud, kter se bu-
de konat 9. 5. 2017 od 11 hodin v klubu JazzDock, Jankovo nbe 2, Praha 1. Refert pednese a diskusi
povede advokt Mgr. Vojtch Chloupek.
Dal informace o innosti esk nrodn skupiny ALAI (Mezinrodn sdruen literrn a umleck) najdete na www.alai.cz.
Upozorujeme t na svtov kongres ALAI v Kodani ve dnech 17. a 20. 5. 2017, jen nese nzev Uit umn a prvo du-
evnho vlastnictv nejist hranice mezi krsou a uitenost. Vce o kongresu na strnkch www.alai2017.org.

LIBERIS
Uniktn systm poskytujc
EVROPSK PRVN komente renomovanch autor
INFORMAN SYSTM k jednotlivm paragrafm.

Komplexn een pro poteby Stovky titul

vech advokt. Tisce paragraf
Desetitisce koment

V ppad zjmu i dotaz ns nevhejte kontaktovat:

inzerce

klientske.centrum@atlasconsulting.cz +420 596 613 333 www.codexisadvokacie.cz

78 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017 mli byste vdt

Pednky a semine pro advokty

a advoktn koncipienty ve Vzdlvacm
a kolicm stedisku AK v Praze v palci Dunaj
ve tvrtek 30. bezna 2017 ve tvrtek 11. kvtna 2017

Advokt a rodinn spory Exekuce aktuln praktick problmy

Lektorka: JUDr. Daniela Kovov, advoktka Lektorka: JUDr. Martina Kaskov, mstopedsedkyn
a meditorka Krajskho soudu v Praze

ve tvrtek 6. dubna 2017 ve tvrtek 18. kvtna 2017

Zpisy do obchodnch rejstk prava vztah mezi obchodn

Lektor: JUDr. Petr uk, pedseda sentu Nejvyho
soudu
ve stedu 12. dubna 2017
Nov instituty ddickho prva
Lektor: JUDr. Vclav Bedn, Ph.D., akademick
pracovnk na UP v Olomouci, len rekodifikan
a vkladov komise k novmu obanskmu
zkonku
ve tvrtek 20. dubna 2017
zen podle zkona o zvltnch
zench soudnch s akcentem
na diferenciaci nespornch a jinch
zvltnch zen
Lektor: Mgr. Antonn Stanislav, tajemnk
legislativn a justin sekce Ministerstva
spravedlnosti a spoluautor zkona o zvltnch
zench soudnch
spolenost a jejmi spolenky a mezi
spolenky navzjem
Lektorka: doc. JUDr. Ivana tenglov, docentka
Prvnick fakulty Univerzity Karlovy, lenka bval
komise pro rekodifikaci obanskho zkonku
a Legislativn rady vldy
v ptek 26. kvtna 2017
Autorsk prvo ohldnut,
souasnost, vize
Lektorka: JUDr. Veronika Kesanov, Dr., pedsedkyn
sentu Mstskho soudu v Praze
ve tvrtek 1. ervna 2017
Stavebn zkon v praxi advokta
Lektor: JUDr. Ji Veteka, advokt
ve stedu a ve tvrtek 14. 15. ervna 2017

Zruen a vypodn podlovho

ve tvrtek 27. dubna 2017
Odinn nemajetkov jmy, vztah
pacient a poskytovatel
Lektor: JUDr. Jaroslav Svejkovsk, advokt, vedouc
autorskho kolektivu knihy Zdravotnictv a prvo,
kterou vydalo v prosinci 2016 Nakladatelstv
C. H. Beck
spoluvlastnictv a spolenho
jmn manel vybran otzky
se zamenm na aktuln rozhodovac
praxi NS, praktick otzky a postupy
Lektor: Mgr. Michal Krlk, Ph.D., soudce Nejvyho
soudu

ve tvrtek 22. ervna 2017

ve tvrtek 4. kvtna 2017
zen ped sprvnmi soudy ve svtle
Pouovac povinnost soudu,
judikatury
koncentrace zen
Lektor: JUDr. Milan Podhrzk, Ph.D., pedseda sentu
Lektor: JUDr. Karel Svoboda, Ph.D., soudce Nejvyho Krajskho soudu v Praze, odborn asistent katedry
soudu sprvnho prva PF ZU v Plzni

WWW.CAK.CZ
WWW.CA
WWW
W .CA
.CAK.C
CA
C A K.C
K CZ
K.CZ 79
mli byste vdt BULLETIN ADVOKACIE 3/2017

Bli informace s podrobnjm programem naleznete

ve tvrtek 29. ervna 2017 na internetovch strnkch AK na adrese www.cak.cz
v levm menu nazvanm Pro advokty/Vzdlvn
Nov zkon o zadvn veejnch
advokt/Vzdlvac akce AK.
zakzek v praxi Telefonick informace na tel. . 273 193 251
Lektor: doc. JUDr. Ing. Radek Jurk, Ph.D., advokt p Marie Knov.
se specializac na veejn zakzky a PPP projekty

Semine pro advokty podan pobokou AK

Brno v sle Veejnho ochrnce prv
v ptek 7. dubna 2017 ve tvrtek 27. dubna 2017

Licenn smlouvy v oblasti duevnho Nov instituty ddickho prva

vlastnictv Lektor: JUDr. Vclav Bedn, Ph.D., akademick
Lektor: JUDr. Petr Prchal, Ph.D., advokt a odborn pracovnk na UP v Olomouci, len rekodifikan
asistent katedry soukromho prva a civilnho procesu a vkladov komise k novmu obanskho zkonku
Prvnick fakulty UP v Olomouci

Bli informace s podrobnjm programem naleznete na internetovch strnkch AK na adrese www.cak.cz v levm
menu nazvanm Pro advokty/Vzdlvn advokt/Vzdlvac akce AK. Telefonick informace: 513 030 112
p Karolna upkov.

Semine pro advokty podan regionem Vchodn echy na KS v Hradci Krlov

ve stedu 29. bezna 2017

Nhrada kody
Lektor: doc. JUDr. Ing. Josef ilhn, Ph.D.

v ptek 28. dubna 2017

Vkladov problmy zvazkovho prva podle (novho) obanskho zkonku

Lektor: JUDr. Dana Ondrejov, Ph.D., advoktka, rozhodkyn Rozhodho soudu pi HK R a AK R,
odborn asistentka na katede obchodnho prva Prvnick fakulty MU v Brn

Semin pro advokty podan regionem Severn Morava v Hotelu Sepetn

v Ostravici
od ptku 31. bezna do nedle 2. dubna 2017

Spolenost s ruenm omezenm a akciov spolenost aktuln a prakticky

Lektoi: JUDr. Petr ech, Ph.D., LL.M., odborn asistent na katede obchodnho prva Prvnick fakulty UK
JUDr. Petr uk, pedseda sentu obanskoprvnho a obchodnho kolegia Nejvyho soudu, specializovanho
na agendu obchodnch korporac, len Evropsk soudn st pro obansk a obchodn vci

Bli informace s podrobnjm programem naleznete na internetovch strnkch AK na adrese www.cak.cz v levm
menu nazvanm Pro advokty/Vzdlvn advokt/Vzdlvac akce AK.

80 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017 mli byste vdt

Asociace insolvennch sprvc si vs dovoluje pozvat na semin:

Zmny v osob vitele a dlunka; zajitn a utvrzen dluhu

v novm obanskm prvu a s pihldnutm k aktuln judikatue
Pedn: JUDr. Petr ech, Ph.D., LL.M., odborn asistent na katede obchodnho prva Prvnick fakulty UK,
poradce ministra spravedlnosti
Datum konn: 7. dubna 2017 od 9 do 16.15 hodin
Msto konn: Justin akademie Praha, Hybernsk 18, Praha 1
astnick poplatek za semin: 1 590 K lenov ASIS, 2 790 K ostatn astnci
Pihlaujte se na www.asis.cz nebo e-mailem na seminare@asis.cz.

Pozvnka na

JARN KONFERENCI ECBA na tma

Dvrnost komunikace mezi advoktem a klientem v trestnch vcech a ochrana osobnch daj klienta
Praha, 21. 22. dubna 2017

Odbor mezinrodnch vztah AK si vs s potenm dovoluje pozvat na jarn konferenci Evropsk trestn advoktn komory (ECBA).
Tme se na ast pednch osobnost evropsk advokacie i esk justice, Ministerstva spravedlnosti R a sttnho zastupitelstv
z esk republiky, Velk Britnie, Nizozemska a vcarska.

Prvn den bude konference oficiln zahjena v Betlmsk kapli, kde se uskuten slavnostn recepce.
Druh den probhne samotn konference v Grand Hotelu Bohemia.
Oficiln program zavr slavnostn gala veee ve Francouzsk restauraci v Obecnm dom.
Cel konference bude probhat pouze v anglickm jazyce.

Hlavn enci:
JUDr. Martin Vychope, pedseda AK
Dr. Holger Matt, pedseda ECBA
JUDr. Antonn Mokr, mstopedseda AK
a viceprezident CCBE
JUDr. Pavel Zeman, nejvy sttn zstupce R
Mgr. Miroslav Krutina, advokt, len rady ECBA,
len mezinrodn a trestn sekce AK
JUDr. Filip Seifert MBA, advokt, len prezidia
Unie obhjc R
doc. JUDr. Bc. Tom Givna, Ph.D., katedra trestnho
prva PF UK v Praze, advokt, len prezidia UO R
Jan Balatka, editel analytickch a forenznch slueb Deloitte, R
Dr. Ian Mitchell QC, len CCBE vboru pro sledovac aktivity, VB
Dr. Marc Henzilen, advokt, bval soudce kasanho soudu
v enev, CHE
Dr. Taru Spronken, generln advokt nejvyho soudu, NL
Dr. Vnia Costa Ramos a Dr. Judie Blackstock, advoktky
Dr. Peter Engels a Dr. Hans van de Wal, advokti, NL
Mrs. Leise Katschinka, pedsedkyn EULITA, pekladatelka
JUDr. Ji Novk ml., advokt, R
Dr. Anneli Soo, University of Maastricht, University of Tartu, EST
Dr. Nael Taha, PLE

Mezi pozvanmi enky je t ministr spravedlnosti R JUDr. Robert Pelikn, Ph.D.

astnick poplatek pro esk advokty byl stanoven ve zvhodnn vi 100-150 eur.
Poet astnk konference, kte nejsou leny ECBA, je omezen a registrace ji byla zahjena, proto se v ppad vaeho z-
jmu co mon nejdve zaregistrujte na adrese: www.ecba.org.
Veker podrobn informace naleznete na webovch strnkch AK www.cak.cz v sekci Aktuln informace.

Konference je organizovna Evropskou trestn advoktn komorou (ECBA) ve spoluprci s eskou advoktn komorou.

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 81
mli byste vdt BULLETIN ADVOKACIE 3/2017

Slovensk advoktska komora v rmci oslv Da advokcie 2017 usporiada

Jubilejn X. ronk medzinrodnho achovho turnaja

ADVOKT CHESS OPEN

BRATISLAVA 2017
Ad honorem JUDr. Jliusa Kozmu

Miesto a as konania: 21. a 22. aprla 2017, Slovensk advoktska komora, Kolrska 4, Bratislava

Prvo asti: Advokti, prokurtori, sudcovia, notri, exektori, advoktski koncipienti, akatelia na vkon ostatnch prvnickch
povolan, kolegovia z prvnickej akademickej obce a tudenti prvnickch faklt, podnikov prvnici a pozvan hostia registrovan aj
neregistrovan achisti. Poet astnkov je ohranien organizanmi monosami usporiadatea.
Zujemcov, ktor sa na turnaji zastnia prvkrt, prosme pripoji k prihlke doklad o prvnickom vzdelan, resp. o tdiu
na prvnickej fakulte. Ubytovanie a stravu si hradia astnci sami.

Registran poplatok: 10 eur

Formulr prihlky a program njdete na: www.sak.sk v asti Sprvy.
Prihlky posielajte do 7. aprla 2017.
Kontakt: Mgr. Jlia Dernerov, tel: 02/204 227 44, fax: 02/529 61 554, e-mail: dernerova@sak.sk

PROGRAM:
piatok, 21. aprla 2017 sobota, 22. aprla 2017
14.00 14.30 hod. Prezencia astnkov achovho turnaja 9.30 10.00 hod. 5. kolo
14.30 hod. Slvnostn otvorenie 10.10 10.40 hod. 6. kolo
14.45 15.30 hod. Prednka na tmu Na pomedz prva, logiky 10.50 11.20 hod. 7. kolo
a achu alebo vznam logickho myslenia a intucie pre prvnika, 11.30 12.00 hod. 8. kolo
doc. JUDr. Marek tevek, PhD. prednka je vyhraden pre 12.10 12.40 hod. 9. kolo
astnkov achovho turnaja 13.00 13.20 hod.
Prestvka Vyhlsenie vsledkov
15.45 16.15 hod. 1. kolo a slvnostn
16.25 16.55 hod. 2. kolo ukonenie turnaja
17.05 17.35 hod. 3. kolo
17.45 18.15 hod. 4. kolo
18.30 hod. Spoloensk posedenie v priestoroch SAK

Systm a tempo hry: vajiarsky systm na 9 kl, Hlavn ceny:

2 x 15 mint na partiu 1. cena 350 eur, putovn pohr
a pohr predsedu organizanho vboru
Kritri pre urenie konenho poradia: 2. cena 300 eur
O konenom porad astnkov v turnaji 3. cena 200 eur
rozhoduje poet zskanch bodov. 4. cena 100 eur
Pri rovnosti bodov sa poradie Osobitn ceny:
ur poda nasledovnch kritri: Najlep achista advokt vykonvajci
1. upraven Buchholz aktvne advokciu 100 eur Osobitn
(nezapota sa sper s najnim cena predsedu organizanho vboru
potom bodov) Najlepia achistka
2. poet vazstiev Najlep neregistrovan hr
3. pln Buchholz (zapotaj sa Najlep tudent/tudentka
body vetkch sperov) (status tudenta maj tudenti
bakalrskeho a magisterskho tdia)
Cenov fond turnaja: Vaz najkrajej achovej partie 50 eur
1 400 eur
(1 100 eur pean ceny, V prpade rovnosti bodov viacerch
vecn ceny a poukky astnkov sa ceny nedelia.
na nkup odbornej literatry Predseda organizanho vboru si
v hodnote 300 eur) vyhradzuje prvo poet cien rozri.
JUDr. Anton BLAHA,
predseda organizanho vboru

82 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017 nakonec

Prvnkovy zpisky


N
ael jsem sloku poznmek, kterou jsem za-
loil ped nkolika destkami let a nadepsal k se, e soudcovsk nezvislost spov v zvislosti
O spravedlnosti. Obsahovala i kreslen na zkonu. I ptm se: M bt soudce sp zvisl na zm-
vtip francouzskho karikaturisty jmnem ru zkona, nebo na jeho znn? A nejde nakonec o zvislost
Semp, kter zobrazoval dti, jak nakuku- na zjmech zkonem zajiovanch?
j do klov drky a pozoruj ponn rodi-
v manelskm loi. K tomu byl pipojen text: A ti nm 
zakazuj ourat se v nose! A po chvli jsem pochopil, Dve se tomu kalo indiskrtnost. Dnes se to oznau-
e ona anekdota m nebo mla souvislost se spravedlnos- je jako nezadateln prvo na en informac.
t. Obas se ctme ukivdni proto, e o chovn druhch
nejsme dostaten a vhodn informovni. Jenom se ptm, 
zda posteh pana Semp plat v dnen dob, kdy digitln V Lidovch novinch z 10. 1. 2017 byl otitn vrazn
en informace a nkdy dezinformace zasahuj i nezletil- inzert, kterm Soudn dvr Evropsk unie hledal v rmci
ce. A tak si pipomnm mylenku, e sexuln vchova zen o veejn zakzce prvnky pro extern pekladatel-
ve kolch by se mla o nco mn vnovat anatomii roz- skou innost pro peklad prvnch text z nkterch ed-
mnoovacch orgn a o nco vce zpsobm, jak zvld- nch jazyk EU do eskho jazyka. Vem, kdo se o takovou
nout mimodn emoce. innost budou zajmat, doporuuji knihu Merde in Euro-
pe; napsal Stephen Clarke, do etiny peloil Richard Po-
 dan a pod nzvem Merde po evropsku vydalo naklada-
Mj znm, ddic-restituent nkolika hektar polnost, telstv Plus v Praze roku 2016. Na str. 57 a nsl. pak jeden
se mi svil s docela objemnm svazkem dopis. Nkter z pekladatel, kestnm jmnem Ed, sdluje svmu part-
z nich obsahuj obrzky irch ln a vechny vyjadu- nerovi v hovoru: Loni jsme peloili dv st tisc dotaz
j, pomoc vykrouench vt, oddanost k zemdlsk pd. a kad jeden piel na patnct set euro. Vynsobte si to.
Mra takov lsky se projevuje v rznch cench, za n Ale pokud jde o peklady zkon a dleitch debat, to ne-
by ten i onen chtl pozemky odkoupit. S pibvajcm a- n pltvn penzi nikdy! Samozejm jen kdy nepot-
sem se takov velost stupuje. Na podzim roku 2015 nab- me Malany maltt pekladatel maj o moc t prci
zel jeden ze zjemc 647 000 K a o rok pozdji ji slka ne vtina jejich koleg. Stejn jako vichni ostatn muse-
v tomto daji pehodil na 764 000 K. Onomu ddici se na- j vymlet peklady novch vraz, teba aplikace (mo-
konec jevila jako relativn nejpoctivj poptvka jin, a to n mlo jt o implementaci poznmka P. H), vtrn elek-
nejen proto, e se v n operovalo s cenou jet o nco vy. trrna a kvantitativn uvolovn. Ale k tomu maj i jin
Odesilatel v n vyzval adresta dopisu, aby nevil proje- tkosti: nap. na Malt nejsou dn eky, take pedtm,
vm oddanosti k rodn hroud, kterou prezentuj ostatn. ne se stala oficilnm jazykem EU, nemla malttina pro
Jim i jemu pr jde o jedin o dotace. Nad celou tou kores- eku dn slovo. A tot platilo pro spousty dalch vymy-
pondenc jsem si potvrdil posteh, e u ns existuje speci- lenost z konin Evropy severn od nich, jako jsou vlaky,
fick druh podnikatel v zemdlstv, pro n by se hodila nmraza a kadevek.
zkratka Dodo dojii dotac. Tak mj znm prohlsil, Text pokrauje zjitnm, e maltt pekladatel vym-
e nehodl bt blboun nejapn v pozemcch bude mt lej nov pojmy a dopluj jimi svou matetinu. (Pipom-
finann rezervu, zatm si je ponech a nadle je propach- n mi to ponn naich nrodnch obrozenc.) Pekladatel
tuje skutenmu zemdlci. Ed pak dle charakterizuje ponn svch maltskch kole-
g: Jenome to, co napou, nikdo nete. Vichni maltt
 politici a ednci tou dokumenty v anglitin Pekldat
Jednm z projev lidsk nedokonalosti je snaha lovka hory dokument a pitom vdt, e je nikdy, nikdy nebude
bt vdy a ve vem dokonal. nikdo st. To je nco jako bt neviditeln mim. Pirovn-
n je to sice pvabn, ale jako ada jinch metafor ne zcela
 pesn. Vdy eskm vynlezem je ern divadlo, v nm
V prvnm sporu advokt klade svdkm obas otzky ni- jsou neviditeln mimov, kte pohybuj relnmi objek-
koliv proto, aby se nco dozvdl. Prostednictvm otzek ty. Zmnn pirovnn by ovem mohlo bt zvl vsti-
hodl zdraznit urit skutenosti nebo se jen pedvst kli- n, pokud bychom nkter postupy v EU pokldali za druh
entovi. Pipomn pak slova jednoho z romnovch hrdi- ernho divadla.
n Franze Kafky: Mne nezajmaly vae odpovdi na moje
otzky. Zajmaly mne jen ty otzky.  prof. PETR HAJN

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 83
nakonec BULLETIN ADVOKACIE 3/2017

Kresba pro Bulletin advokacie LUBOMR LICH

Vte, e
mal ast advokt na valnch hromadch advokt- verzita v Bourgu (1529-1532). Andrea Alciati se publikan
nch komor byla pedmtem kritiky ji v r. 1907? Podle nepo- vnoval prvn romanistice, klasick filologii a t latinsk
depsanho pspvku v asopise Prvnk v dubnu 1907 odb- epigrafice, ji v mld vydal dvousvazkovou sbrku starch
vala se valn hromada dolnorakousk komory a z 1220 len npis na milnskm zem (Monumentorum veterumque in-
dostavilo se toliko 340 len. Rozhodovala tedy nadpolovin scriptionum, quae cum Mediolani tam in eius agro adhuc ex-
vtina 171 ptomnch len a vle takovto vtiny plat co tant collectanea).
projev vle vekerho lenstva! Dvod mal asti byl obec-
n spatovn v apathii venkovskch advokt. Jako een v r. 1903 vydal tehdy tajemnk c. k. zemskho soudu
nabzel autor, aby se o zsadnch usnesench komory hlaso- v Praze Josef V. Bohuslav uiten rejstk lht? Na publi-
valo formou potou zaslanch hlasovacch lstk, variantu kaci Vigilantibus jura upozornil v asopise Prvnk advokt
zaveden volebn povinnosti naopak nedoporuoval s tm, e Josef alud s poznmkou, e kdo by konen vdecky chtl
tu jedn se o zcela nov organick ustanoven, dosud neust- oceniti, jak inek m as na vznik, trvn, rozvoj a znik prv,
len a nevyzkouen, o em nevme, jak se osvd. m zde shledanou a sestavenou bohatou ltku. Kniha o roz-
sahu 336 stran podchytila lhty v oborech prva trestnho,
advoktem v Miln byl v potcch sv profesn dr- civilnho, sprvnho a finannho, jako i podle zvltnch
hy italsk humanista Andrea Alciati? Alciati (1492-1550) pedpis. Recenzent oznail prci za repertorium i repetito-
studoval prva na univerzitch v Pai, Bologni a Ferrae. rium a ocenil, e hod se spis tento tak kandidtm, kte se
Zprvu se usadil jako advokt v Miln, v roce 1518 odeel pipravuj ke zkoukm sttnm, advoktnm a soudcovskm.
do Avignonu, kde se stal na univerzit profesorem civilnho
prva. V Avignonu psobil v letech 1518-1522 a znovu v le-  JUDr. PhDr. STANISLAV BALK
tech 1527-1529. Dalm psobitm se Alciatimu stala uni-

84 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017 Inhaltsverzeichnis
Leitartikel
Pavel Blanick/Hana Rdlov: Chefredakteure wenden sich an die Leser ....................................................................................... 3

Aktualitten

Debatte ber nderung des Rechtsanwaltsgesetzes im Abgeordnetenhaus Robert Nmec .......................................................... 4

Galaabend des Juristen des Jahres 2016 aus doppelter Sicht Ivana Cihlov .............................................................................. 6
Einladung zum Kongress Der Rechtsraum 2017 ......................................................................................................................... 19
Einladung zum Innovative Legal Services Forum 2017 ............................................................................................................... 19
Einladung zu den XXV. Karlsbader Juristentagen........................................................................................................................ 20
Aktuell im Recht Hana Rdlov ..................................................................................................................................................... 22

Aus Rechtstheorie und Praxis

Artikel
Antiterroristische Novelle des Strafgesetzbuches Bemerkungen zum Orientierungsstudium Ji Jelnek ............................... 23
Grenzen der vorvertraglichen Verantwortlichkeit laut BGB und die Auslegungspraxis der Gerichte Ale Linhart ......................... 29
Vergleichende Werbung in der tschechischen und europischen Rechtsregelung und Rechtssprechung Dana Ondrejov......... 33
Entscheidungen ber die Ungltigkeit des Beschlusses des Organs einer Handelskorporation in den Intentionen
der Grundprinzipien des Privatrechts Monika Novotn ................................................................................................................. 41

Aus der Judikatur

Das Oberste Gericht hat die Regeln fr die elektronische Kommunikation mit den Verfahrensbeteiligten bestimmt ................. 44
Zum Prinzip des eingeschrnkten Vertrauens im Verkehr und die strafrechtliche Verantwortlichkeit
des Fahrers fr einen Verkehrsunfall .......................................................................................................................................... 45
Eine Rechtsdienstleistung .......................................................................................................................................................... 48
Das Disziplinarvergehen eines Rechtsanwalts und das Strafverfahren ....................................................................................... 51

Aus der Fachliteratur

Filip Melzer, Petr Tgl und Kollektiv: Brgerliches Gesetzbuch 655-975. Groer Kommentar. Band IV. (Michal Krlk).................. 55
Radim Boh, Hana Krasulov: Gesetz ber die Glcksspielsteuer. Kommentar (Michal Radvan) ................................................... 56
Petr Smolk: Entschuldung in der Rechtsordnung der Tschechischen Republik (Tom Pohl) ....................................................... 57
Jitka Wolfov, Martin tika: Gerichtsvollstreckung (Karel Svoboda) ................................................................................................. 58
Jan Pichrt, Martin Kopeck, Jakub Morvek (eds.): Dienstverhltnisse und Ausbung der abhngigen Arbeit (Ivo Keisler) .............. 58
Peter Kerecman: Rechtsanwlte Davisti Vladimr Clementis, Jn Ponian, Daniel Okli (Stanislav Balk) .................................... 59
Das Bulletin der slowakischen Rechtsanwaltschaft bringt ....................................................................................................... 60

Aus der Rechtsanwaltschaft

Kolumne von Karel ermk

Lawyers First............................................................................................................................................................................... 61

Aus der tschechischen Rechtsanwaltschaft

Aus der Disziplinarpraxis Jan Syka............................................................................................................................................... 62
Sie sind in die Himmelshalle gegangen ...................................................................................................................................... 63
Aus der Verhandlung der Tschechischen Rechtsanwaltskammer icha ........................................................................................ 64

Aus Europa
Der Gerichtshof der Europischen Union hat die Bedingungen fr die Aufbewahrung
der Betriebs- und Lokalisierungsangaben przisiert Ji Novk ml. .............................................................................................. 66
Halbjahreskonferenz AIJA in Verona Denisa Molnr, Eva Ropkov ................................................................................................. 70

Informationen und Wissenswertes

Was Sie wissen sollten

Siegreiche Arbeit der Kategorie Das Talent des Jahres des Wettbewerbs Der Jurist des Jahres 2016 Jan Tomek ................... 71
Einladung zum Seminar ALAI Einheitliches Patentgericht ........................................................................................................ 78
Vortrge und Seminare fr Rechtsanwlte und Rechtsanwaltsanwrter in den Bildungs- und Schulungszentren
der Tschechischen Rechtsanwaltskammer ................................................................................................................................. 79
Einladung zum Seminar nderungen in der Person des Glubigers und des Schuldners; Sicherstellung und Besttigung
der Schuld im neuen brgerlichen Recht und mit Rcksicht auf die aktuelle Rechtssprechung ............................................... 81
Einladung zur Konferenz der Europischen Strafrechtsanwaltskammer in Prag......................................................................... 81
Einladung zum X. Jahrgang des internationalen Schachturniers ADVOKT CHESS OPEN BRATISLAVA 2017......................... 82

Zum Schluss
Notizen eines Juristen Petr Hajn .................................................................................................................................................. 83
Eine Zeichnung von Lubomr Lich ............................................................................................................................................. 84
Wissen Sie, dass Stanislav Balk ................................................................................................................................................. 84

Inhaltsverzeichnis ....................................................................................................................................................................... 85
Zusammenfassung/Summary ..................................................................................................................................................... 86
Table of Contents ........................................................................................................................................................................ 87

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 85
zusammenfassung/summary
Ji Jelnek: Antiterroristische Novelle der europischen Regelung anzusehen
des Strafgesetzbuches Bemerkungen zum
Orientierungsstudium
Seit dem 1. Februar 2017 ist das Gesetz
Nr. 455/2016 Sgl. wirksam, durch wel-
ches das Strafgesetz, das Gesetz ber
die strafrechtliche Verantwortlichkeit der
juristischen Personen und das Waffenge-
setz gendert werden. Das Ziel der ver-
abschiedeten Novelle ist es, den Kampf
gegen den Terrorismus effektiver zu
machen. Der Autor dieses Artikels ana-
lysiert ausfhrlich die angenommenen
nderungen, sei es die Definition des or-
ganisierten Verbrechens und des Terro-
rismus im Strafgesetz, die Regelung der
Merkmale eines Terroranschlags oder
sei es die Bildung einer neuen Straftat
der Teilnahme an terroristischer Grup-
pe und die Verankerung der drei neuen
Straftaten im Strafgesetzbuch, und zwar
das Finanzieren des Terrorismus, die
Untersttzung und Propagierung des
Terrorismus und die Drohung mit einer
terroristischen Straftat.
Ale Linhart: Grenzen der vorvertraglichen
Verantwortlichkeit laut BGB
und die Auslegungspraxis der Gerichte
Das Brgerliche Gesetzbuch hat in die
Rechtsordnung der Tschechischen Re-
publik die explizite Verankerung des In-
stituts der sogenannten vorvertraglichen
Verantwortlichkeit (culpa in contrahendo)
gebracht. Der Autor beschftigt sich im
Artikel mit der praktischen Anwendung
der Bestimmungen des Brgerlichen
Gesetzbuches und mit den neuesten Er-
kenntnissen und Trends aus der Ausle-
gungspraxis der Gerichte inklusive deren
Vergleichs mit den frheren Ansichten
der Gerichte, die noch vor der Annah-
me des Brgerlichen Gesetzbuches auf
diesen Bereich ausgerichtet waren. Be-
standteil des Beitrags sind ebenfalls eine
bersicht der aktuellen Rechtsspre-
chung der Gerichte und Betrachtungen
de lege ferenda.
Dana Ondrejov: Vergleichende Werbung
in der tschechischen und europischen
Rechtsregelung und Rechtssprechung
Der Beitrag beschftigt sich mit der
tschechischen ( 2980 Brgerliches
Gesetzbuch) und der europischen
(Richtlinie 2006/114) Rechtsregelung
der vergleichenden Werbung, er wertet
deren gegenseitige Konformitt bzw. Dif-
ferenzierung aus und fasst die Schluss-
folgerungen der Rechtssprechung der
tschechischen Gerichte sowie des
Gerichtshofes der Europischen Uni-
on zusammen. Die Autorin kommt zum
Schluss, dass die tschechische Rege-
lung der vergleichenden Werbung auf
allgemeiner Ebene als kompatibel mit
86
Ale Linhart: Limits of pre-contractual
ist. In jenen Bedingungen, wo sie nicht
kompatibel ist, ist es notwendig, bei der
Auslegung der Teilbedingungen, die
durch die europische Regelung auf die
erlaubte vergleichende Werbung gestellt
werden, die EU-konforme Auffassung
anzunehmen.
Monika Novotn: Entscheidungen ber
die Ungltigkeit des Beschlusses
des Organs einer Handelskorporation
in den Intentionen der Grundprinzipien
des Privatrechts
Das neue Brgerliche Gesetzbuch be-
ruht auf den Grundprinzipien des Privat-
rechts, zu denen das Prinzip pacta sunt
servanda gehrt, nmlich ein Grundsatz,
laut dem niemandem etwas verweigert
werden darf, was ihm von Rechts wegen
zusteht, ein Grundsatz ber die Pflicht
des ehrlichen Handelns im Rechtsver-
kehr usw. Im Lichte dieser Prinzipien
sollte meines Erachtens auch die Verlet-
zung der Verpflichtungen des Aktionrs
interpretiert werden, wie er bei der Ge-
neralversammlung abstimmen wird, wie
es aus der Vereinbarung der Aktionre
ber die Ausbung der Stimmrechte re-
sultiert. Die Handlung des Aktionrs, der
den Aktionrsvertrag verletzt, sollte kei-
nen Rechtsschutz genieen und sollte
zur Erklrung der Ungltigkeit des an-
genommenen Beschlusses der General-
versammlung fhren. Bislang ist die Ge-
richtspraxis unterschiedlich. Ich wrde
gern durch meinen Beitrag eine Fachdis-
kussion ber dieses Thema hervorrufen,
und zwar mit dem Ziel, die Gewhrung
des Rechtsschutzes fr ein unehrliches
Handeln eines die Vertragsverpflichtung
verletzenden Aktionrs zu verhindern.
Ji Jelnek: Anti-terrorism amendment to them, a principle of fair acting in le-
to the Criminal Code notes for orientation
study
Act No. 455/2016 Sb., amending the
Criminal Code, the Act on Criminal
Liability of Legal Entities and the
Weapons Act, has been in effect since
1 February 2017. The aim of the amend-
ment adopted is to streamline fight
against terrorism. The author of the ar-
ticle discusses in detail the amendments
adoptedwhether it is the definition or
organized crime and terrorism in the
Criminal Code, regulation of character of
the crime of a terrorist attack or creation
of a new crime of participation in a ter-
rorist groupand anchoring of three new
crimes in the Criminal Code: financing of
terrorism, support and promotion of ter-
rorism, and threatening with a terrorist
crime.
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017
liability under the Civil Code and
interpretation practice of courts
The Civil Code has explicitly anchored
pre-contractual liability (culpa in contra-
hendo) in the legal order of the Czech
Republic. The author of the article deals
with practical application of provisions in
the Civil Code and the latest insights and
trends from the interpretation practice of
courts, including their comparison with
earlier views of courts directed to this
area before adoption of the Civil Code.
The article also contains an overview of
the current judicial decisions and consid-
erations de lege ferenda.
Dana Ondrejov: Comparative advertising
in the Czech and EU legislation and case
law
The article deals with Czech ( 2980
of the Civil Code) and EU (Directive
2006/114) regulation of compara-
tive advertising, evaluates their mutual
conformity or differentiation, and summa-
rizes conclusions of case law of Czech
courts and the Court of Justice of the EU.
The author concludes that Czech regula-
tion of comparative advertising may be,
in general, considered compatible with
EU regulation. In conditions where it is
not compatible, it is necessary to adopt
an EU-conforming approach in interpre-
ting sub-conditions set out by EU legisla-
tion for allowed comparative advertising.
Monika Novotn: Decisions about invalidity
of a business corporation bodys resolution
in terms of fundamental principles
of private law
The new Civil Code is based on funda-
mental principles of private law, which
includes the pacta sunt servanda prin-
ciple, a principle stipulating that no one
may be denied what rightfully belongs
gal transactions, etc. In my view, a vio-
lation of shareholders obligations how
to vote in a general meeting, resulting
from shareholders agreement on the
exercise of voting rights, should be inter-
preted in light of these principles. Acts
of a shareholder who violates the
shareholders agreement should not be
protected by law and should lead to an-
nulment of adopted resolution of a gene-
ral meeting. Judicial practice has been
different so far. I would like this article to
raise professional debate on this topic in
order to avoid provision of legal protec-
tion of unfair conduct of a shareholder
violating their contractual obligation.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 3/2017 contents
Leading Article
Pavel Blanick/Hana Rdlov: Editors-in-Chief to readers ................................................................................................................ 3

Current News
Amendment to the Act on the Legal Profession debated in the Chamber of Deputies Robert Nmec............................................ 4
A double view of the 2016 Lawyer of the Year gala evening Ivana Cihlov ................................................................................... 6
Invitation to the 2017 Legal Space congress .............................................................................................................................. 19
Invitation to the 2017 Innovative Legal Service Forum ............................................................................................................... 19
Invitation to the XXV Carlsbad Legal Days .................................................................................................................................. 20
Currently in law Hana Rdlov ...................................................................................................................................................... 22

Legal Theory and Practice

Articles
Anti-terrorism amendment to the Criminal Code notes for orientation study Ji Jelnek ........................................................ 23
Limits of pre-contractual liability under the Civil Code and interpretation practice of courts Ale Linhart .................................... 29
Comparative advertising in the Czech and EU legislation and case law Dana Ondrejov ............................................................. 33
Decisions about invalidity of a business corporation bodys resolution in terms of fundamental principles
of private law Monika Novotn ...................................................................................................................................................... 41

Judicial Decisions
The Supreme Court has determined rules for electronic communication with parties to proceedings ....................................... 44
On the principle of limited confidence in transportation and criminal liability of driver for a car accident .................................. 45
Act of a legal service ................................................................................................................................................................... 48
Disciplinary wrongdoing of a lawyer and criminal proceedings .................................................................................................. 51

Professional Literature
Filip Melzer, Petr Tgl, et al: Civil Code 655-975. Large Commentary. Volume IV. (Michal Krlk) ............................................... 55
Radim Boh, Hana Krasulov: Law on Tax on Games of Chance. Commentary (Michal Radvan) ................................................... 56
Petr Smolk: Debt Relief in the Czech Legal Order (Tom Pohl) .................................................................................................... 57
Jitka Wolfov, Martin tika: Judicial enforcement (Karel Svoboda) .................................................................................................. 58
Jan Pichrt, Martin Kopeck, Jakub Morvek (eds.): Functional relationships and performance of dependent work (Ivo Keisler) ....... 58
Peter Kerecman: Lawyers related to the Dav journal Vladimr Clementis, Jn Ponian, Daniel Okli (Stanislav Balk) ................. 59
Bulletin of the Slovak Bar Association brings... ........................................................................................................................... 60

Legal Profession

Karel ermks Column

Lawyers First............................................................................................................................................................................... 61

Czech Legal Profession

Disciplinary Practice Jan Syka ..................................................................................................................................................... 62
Gone to the celestial hall ............................................................................................................................................................ 63
Meeting of the Czech Bar Association Board of Directors icha.................................................................................................... 64

Europe
The Court of Justice of the EU has specified conditions for retention of traffic and location data Ji Novk Jr. .......................... 66
Binnual AIJA Congress in Verona Denisa Molnr, Eva Ropkov ..................................................................................................... 70

Information and Points of Interest

You should know

The winning work of the 2016 Lawyer of the Year contest in the Talent of the Year category Jan Tomek .................................. 71
Invitation to the ALAI seminar Unified Patent Court ................................................................................................................. 78
Lectures and seminars for lawyers and legal trainees at the educational and training centres
of the Czech Bar Association ...................................................................................................................................................... 79
Invitation to the Changes in the person of the creditor and the debtor; security and corroboration
of debt in new civil law with a view to the current case law seminar .......................................................................................... 81
Invitation a conference of the European Criminal Bar Association in Prague ............................................................................. 81
Invitation to the 10th year of the ADVOKT CHESS OPEN BRATISLAVA 2017 international chess tournament ....................... 82

Finally
Lawyers Diary Petr Hajn .............................................................................................................................................................. 83
Drawing by Lubomr Lich ........................................................................................................................................................... 84
Did you know that... Stanislav Balk ............................................................................................................................................... 84

Inhaltsverzeichnis ....................................................................................................................................................................... 85
Zusammenfassung/Summary ..................................................................................................................................................... 86
Table of Contents ........................................................................................................................................................................ 87

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 87
 PRVN SLUBY V 90 ZEMCH SVTA
E
   W         


<
:


E 

          


ss

        
^


s         
E    D  < 


www.peterkapartners.com

^<ZWh>/<^>KsE^<Kh<Z:/Eh>,Z^<KZh^<KWK>^<KZhDhE^<K >KZh^<KDZ^<K
A lawyer for tomorrow
Opportunities for law students and junior lawyers
 
 
 




 
 
 

  





  
 
 


  
 
 

 

 
 
 ! 
!



 



 
   "

   


 
 
  

  

 
 



# 



  $%  

 
  

 & 

Most Attractive Employer for Law students

in the Czech Republic for the past three years
Universum Awards 2014, 2015 and 2016

 
  
 
  
 
Allen & Overy 2017 allenovery.com